311001   Spustlina Svazek: 3 Strana: 0598
Spustlina, vz Zpustlina.

311002   Spustlonohar, a Svazek: 3 Strana: 0598
Spustlonohar, a, m., drapherus, mon- strum, zastr. Rozk.

311003   Spustlosť Svazek: 3 Strana: 0598
Spustlosť, vz Zpustlosť.

311004   Spustlý Svazek: 9 Strana: 0307
Spustlý, vz Sprostý.

311005   Spustlý, vz Svazek: 3 Strana: 0598
Spustlý, vz Zpustlý.

311006   Spustnouti Svazek: 3 Strana: 0598
Spustnouti, vz Zpustnouti.

311007   Spustný Svazek: 7 Strana: 0759
Spustný, nezbedný a nekající hříšník. Pož. 103.

311008   Spustný Svazek: 10 Strana: 0390
Spustný břeh, relictum litus. Gl. roudn. 40a Snad m.: spustlý. Mš.

311009   Spustonohar Svazek: 7 Strana: 0759
Spustonohar, a, m., drapherus, ssavec, zastr. Rozk.

311010   Spustonohar Svazek: 7 Strana: 1385
Spustonohar. Pršp. 17. 84.: draphedus.

311011   Spustošiti Svazek: 3 Strana: 0598
Spustošiti, vz Zpustošiti.

311012   Spustovať Svazek: 10 Strana: 0390
Spustovať = zpustošiti. Val. čes. 1. XI. 379.

311013   Spušćić śe Svazek: 9 Strana: 0462
Spušćić śe = zpozditi se. Slez. Lor. 78.

311014   Spúšč Svazek: 7 Strana: 0760
Spúšč, e, m. = květel obecný, poně- vadž krávy po něm dobře spouštějí (pouští mléko). Mor. Brt. Má li kráva zatvrdlé vy- meno a nesce-li dojit, natre sa vymeno spúščem a mléko tak hneď fičí. Slov. MzO. 1890. 80.

311015   Spúščaný Svazek: 7 Strana: 0760
Spúščaný = spuštěný. S. mléko. Vz Čepkový. Mor. Brt.

311016   Spuščaný Svazek: 8 Strana: 0378
Spuščaný. S. mléko. Také slez. NZ. IV. 445.

311017   Spuščaný Svazek: 10 Strana: 0390
Spuščaný. S-ne maslo = převařené. Opava. Šb. D. 59.

311018   Spuščenee Svazek: 8 Strana: 0378
Spuščenee, nce, m. = rozpustilec. Nové Město. Brt. D. II. 388.

311019   Spušť Svazek: 3 Strana: 0598
Spušť, vz Smyk.

311020   Spušťácký Svazek: 3 Strana: 0598
Spušťácký kohout, der Zuchthahn. Trip. 430.

311021   Spuštadlo Svazek: 7 Strana: 0760
Spuštadlo, a, n , Ablassventil. Zpr. arch. VIII. 104. Vz Spoušťadlo.

311022   Spušťadlo Svazek: 10 Strana: 0390
Spušťadlo ručnice. Ott. XX. 1017., XXII 53b.

311023   Spušták Svazek: 3 Strana: 0598
Spušták, a, m., der Zuchtstier. Scip.

311024   Spušťák Svazek: 7 Strana: 0760
Spušťák, u, m. = hrnec na dně s otvo- rem ku spouštění mléka. Ve Slez. smetana se nesbírá, nýbrž mléko se spouští Šd. Na polici je s. cmaru, napi sa. Dbš Sl. pov. VII. 20.

311025   Spušťalka Svazek: 7 Strana: 1385
Spušťalka, y, f. = přístroj lidi z hoří- cího domu spouštěcí, Salvator. Horv. Šd

311026   Spúšťaný Svazek: 8 Strana: 0378
Spúšťaný. S. mlíko = sebrané. Ostrava.

311027   Spuštědník Svazek: 3 Strana: 0598
Spuštědník, a, m. S. kovů, der Schmelzer.

311028   Spuštěné Svazek: 3 Strana: 0598
Spuštěné, herabgelassen.

311029   Spuštěnec Svazek: 9 Strana: 0307
Spuštěnec, nce, m. = spustlý člověk. Šeb. 212.

311030   Spuštění Svazek: 3 Strana: 0598
Spuštění, n. Vz Spustiti.

311031   Spuštění Svazek: 7 Strana: 0760
Spuštění. S. opony, stroje. Us. Je to ve světě s. (špatné mravy). Us. Fč.

311032   Spuštěnosť Svazek: 3 Strana: 0598
Spuštěnosť, i, f., malomyslnost, die Nie- dergeschlagenheit; pokora, poníženosť, die Demuth. Bern.

311033   Spuštěný Svazek: 3 Strana: 0598
Spuštěný, vz Spustiti. Člověk Boha s. U Rychn. V botan., demissus, gesenkt. Lo- dyha rovnovážná vypouští větve více n. méně silně k zemi sehnuté na př. listy kří- žilky s-né a trojlaločné. Rst. 494.

311034   Spuštěný Svazek: 7 Strana: 0760
Spuštěný, vz Zpuštěný.

311035   Spuštěný Svazek: 10 Strana: 0390
Spuštěný = spustlý. S. kluk. Rais. Sir. 118.

311036   Sputka Svazek: 7 Strana: 1385
Sputka, y, f. = potok u Nicova. Ott. VI. 75. a.

311037   Sputnaný Svazek: 8 Strana: 0378
Sputnaný; -án, a, o — svázaný, spou- taný. Phľd. 1896. 487.

311038   Sputnati Svazek: 3 Strana: 0598
Sputnati, sputnávali = spoutati, spíti, fesseln, zusammenfesseln. Slov.

311039   Sputnati Svazek: 8 Strana: 0378
Sputnati = svázati, spoutati. Ja ho (koně) s vami sputnám. Phľd. XII. 721.

311040   Sputnatý Svazek: 8 Strana: 0378
Sputnatý = sputnaný, svázaný, spoutaný. S. kôň. Phľd. 1894. 243.

311041   Sputnice Svazek: 3 Strana: 0599
Sputnice, e, f. — sputník. Astr. 179.

311042   Sputník Svazek: 3 Strana: 0599
Sputník, u, m., bludice, planeta, der Planet. Krok. III. 198. — S. žily, der Beigang. Šp.

311043   Sputovaný Svazek: 3 Strana: 0599
Sputovaný = spoutaný. Slov.

311044   Sputovati Svazek: 3 Strana: 0599
Sputovati — spoutovati. Slov.

311045   Sputriftkovati Svazek: 10 Strana: 0390
Sputriftkovati, z lat. S. materii = očistiti. Zach. Test 20.

311046   Spúzati Svazek: 8 Strana: 0378
Spúzati = spouzeti. Žerav. Glos.

311047   Spůze Svazek: 3 Strana: 0599
Spůze, spůzeji, spůz = spodněji, niedriger, tiefer. Byl.

311048   Spuzení, n Svazek: 3 Strana: 0599
Spuzení, n., vz Spuditi.

311049   Spuzený Svazek: 3 Strana: 0599
Spuzený, vz Spuditi

311050   Spúzeti Svazek: 10 Strana: 0390
Spúzeti, vz Spuditi. — koho odkud. Jenž koho s dědinice spúzí. Hrad. 116b.

311051   Spuž Svazek: 3 Strana: 0599
Spuž, e, f., tvrz v Albanii. Vz S. N.

311052   Spvasob Svazek: 8 Strana: 0378
Spvasob, u, m. = spósob. Vel. Revúce. Phľd. 1893. 554.

311053   Spy Svazek: 3 Strana: 0599
Spy, gt. Sep, dle Dolany, něm. Spie, ves u Nového Města nad Metují. PL.

311054   Spýčené Svazek: 3 Strana: 0599
Spýčené, ého, n. = litkup, das Reugeld. Platil s-ného. Us. (u Písku).

311055   Spych Svazek: 7 Strana: 0760
Spych, u, m., cita, ryba, zastr. Rozk.

311056   Spýchaný Svazek: 8 Strana: 0378
Spýchaný. V boji hrdý jest a s. Kub. Rol.

311057   Spýn Svazek: 8 Strana: 0378
Spýn, u, m., vz Stonek (3. dod.).

311058   Spýnek Svazek: 8 Strana: 0378
Spýnek, nku, m., vz Stonek (3. dod.).

311059   Spýní Svazek: 8 Strana: 0378
Spýní, n., kollekt, Vz Spýn (3. dod.).

311060   Spyplati co Svazek: 3 Strana: 0599
Spyplati co, verpfuschen. Ten to sal. Mor. Brt.

311061   Spyšněti Svazek: 3 Strana: 0599
Spyšněti, vz Zpyšněti.

311062   Spyta Svazek: 3 Strana: 0599
Spyta, něm. Spitta, ves u Skalice.

311063   Spytač Svazek: 9 Strana: 0307
Spytač, e, m., vz Zpyták, Śpehéř. Rozb. III. 740.

311064   Spyták Svazek: 3 Strana: 0599
Spyták, vz Zpyták.

311065   Spytata Svazek: 3 Strana: 0599
Spytata, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 125.

311066   Spytati Svazek: 3 Strana: 0599
Spytati atd., vz Zpytati.

311067   Spytibor Svazek: 3 Strana: 0599
Spytibor, a, m., osob. jm. Pal. Rdh.

311068   Spytibor Svazek: 7 Strana: 0760
Spytibor. Vz Mus. 1889. 169.

311069   Spytilměv Svazek: 3 Strana: 0599
Spytilměv, a, m., osob. jm. Vz Tk. I. 624., II. 93. S., strsl. spyti, frustra, marně. Šf. se domnívá, že spyti souvisí se slovem pytati, quaerere. — S., Spitinov, a, m., Spi- tinau, ves u Uher. Hradiště. Tč.

311070   Spytimír Svazek: 3 Strana: 0599
Spytimír, a, m., osob. jm. Pal. Rdh.

311071   Spytovať Svazek: 8 Strana: 0577
Spytovať. Nespytnjem sa ťa o ničom. Phľd. 1897. 15.

311072   Spytovať sa Svazek: 3 Strana: 0599
Spytovať sa — ptáti se. Slov. Vz Zpy- tovati.

311073   Spýznouti Svazek: 3 Strana: 0599
Spýznouti, zpýznouti = polapiti, schňap- nouti, ergreifen; ukrásti, stehlen. — co. Us., Berg.

311074   Square Svazek: 7 Strana: 0760
Square (angl. skvér), u, m = volné místo, čtverhran.

311075   Srab Svazek: 3 Strana: 0599
Srab = svrab. Us. Kb.

311076   Srábati se Svazek: 3 Strana: 0599
Srábati se = těžce slézati, mühsam her- unter kriechen, krachsein. — odkud: se skály. Us.

311077   Sráběti Svazek: 3 Strana: 0599
Sráběti, vz Srobiti.

311078   Srabov, Svrabov, a Svazek: 3 Strana: 0599
Srabov, Svrabov, a, m., ves u Tábora. PL.

311079   Srabúch Svazek: 7 Strana: 0760
Srabúch, a, m = obecný bílý motýl, batolec. Slov. Zátur.

311080   Srace, e, f Svazek: 3 Strana: 0599
Srace, e, f., tunica. V MV. nepravá glossa. Pa.

311081   Srací Svazek: 3 Strana: 0599
Srací hrnec, v obec. řeči, der Scheiss- topf.

311082   Sráč Svazek: 3 Strana: 0599
Sráč, e, m., der Scheisser. Starý s. — S., záchod, v obec. mluvě, der Abtritt. V. Jenom hledí ten sráč (jen dobře jí a pije). V Kunv. Msk. — S., srací hrnec, der Scheisstopf. D.

311083   Sráč Svazek: 7 Strana: 0760
Sráč = záchod. Zmisá-li suol, ani v zemi, ani v sráč užitečna jest, ale ven bude vy- vržena. Hus I. 183.

311084   Sráč Svazek: 10 Strana: 0390
Sráč, e, m. = záchod. Pořád sráčem há- zeti (mluviti pořád o sráči, o hovně). Us.

311085   Srače Svazek: 3 Strana: 0599
Srače = srace. Pa.

311086   Sraček Svazek: 3 Strana: 0599
Sraček, čka, m., der Scheissfalk. Šm.

311087   Sráči Svazek: 3 Strana: 0599
Sráči, juges, auspicium est, cum junctum jumentum stercus fecit. V MV. nepravá glossa. Pa.

311088   Sráčiti se Svazek: 7 Strana: 0760
Sráčiti se = vyplniti se. S neděle na pondělí že ty sny se sráčí Krkonš. Kebrle.

311089   Sračka Svazek: 3 Strana: 0599
Sračka, y, f. = běhavka, chvístačka, úpla- vice, die Scheiss, Diarrhoe. V. Má s-ku. Us. Šd. — S., die Scheisserin. — S., rostlina, luštinec, thlaspi arvense, die Klaffer, Klaff. D. — S-ky, pl., f., druh jablek. Us. — Jg.

311090   Sračka Svazek: 8 Strana: 0378
Sračka, y, f., vz Stračí nožka (3. dod.). Brt. D. II. 502. — Tu vodu pijíce trpiechu hry- zenie v životě a sračku. 1487. Krok. 1895. 285.

311091   Sračka Svazek: 8 Strana: 0577
Sračka, y, m. = slaboch. U J. Hrad. Crmk.

311092   Sračkovitý Svazek: 3 Strana: 0599
Sračkovitý, který má sračku. S. tele je vytráveno z masa i z kůže. V Kunv. Msk.

311093   Sráčtě Svazek: 3 Strana: 0599
Sráčtě, ěte, n., malá holka, der Fratz. U Rychn. Msk.

311094   Srädiť sa Svazek: 9 Strana: 0307
Srädiť sa = vypraviti se. Slov. Phľd. 1897. 178.

311095   Sraditi Svazek: 3 Strana: 0599
Sraditi, il, zen, ení, srazovati, abrathen. — koho s čeho. Us. Vz Sraziti.

311096   Srach Svazek: 7 Strana: 0760
Srach, u, m., juges, auspicium est, quum junctum jumentum stercus fecit. MV. (Hanka).

311097   Srajda Svazek: 3 Strana: 0599
Srajda, y, f., bláto, der Morast, Koth. U Rychn. Msk.

311098   Srajdy Svazek: 9 Strana: 0331
Srajdy, trať. Pck. Hol. 140.

311099   Srákat se Svazek: 10 Strana: 0669
Srákat se = jíti pomalu, vléci se. Vz Brt. Sl.

311100   Srala Svazek: 3 Strana: 0599
Srala, y, m., človek nerozhodný, sralbotka. Mor. Šd.

311101   Sralapuťka Svazek: 7 Strana: 0760
Sralapuťka, y, m. = sralbotka. Von- drák.

311102   Sralbotka Svazek: 3 Strana: 0599
Sralbotka, y, m. = sralkalhotka, posrá- nek = bázlivec, der Scheisskerl.

311103   Sralbuchta Svazek: 7 Strana: 0760
Sralbuchta, y, m. = sralbotka. Holk

311104   Srali Svazek: 9 Strana: 0307
Srali, jm. místa u Halenkova na Mor. Vck.

311105   Sraligáta Svazek: 3 Strana: 0599
Sraligáta, y, m., der Scheisser. Mor. Jg. Cf. Srala.

311106   Sraligáta Svazek: 7 Strana: 0760
Sraligáta oprav v: sraligata.

311107   Sralky Svazek: 3 Strana: 0599
Sralky, pl., f., druh švestek měkkých, kulovačky, ve Slez. prcalky, eine Art Pflau- men. Mor. Kck., Šd.

311108   Sralo Svazek: 3 Strana: 0599
Sralo, a, m. = srandák. Slov.

311109   Sral´o Svazek: 9 Strana: 0307
Sral´o = bázlivec. Slov. Zát. Př. 31a.

311110   Sraloch Svazek: 7 Strana: 0760
Sraloch, a, m. = srala. Na již. Mor. Šd.

311111   Sralpata Svazek: 10 Strana: 0390
Sralpata, y, m. = bojácný člověk. Šumava. Rgl.

311112   Sraly Svazek: 3 Strana: 0599
Sraly, dle Dolany, několik roztroušených domků u Vsetína.

311113   Sramiti se Svazek: 3 Strana: 0599
Sramiti se, il, ení, sramati se = styděti se, sich schämen. Jg.

311114   Sramota Svazek: 3 Strana: 0599
Sramota, y, f., na Slov. nepríjemnosť, die Misshelligkeit, Unbequemlichkeit. Na- dělal mu sramot. Koll.

311115   Sramovati Svazek: 3 Strana: 0599
Sramovati = shrabati, abraumen. Ros.

311116   Sráňať Svazek: 8 Strana: 0378
Sráňať = srážeti. Slov. Kal. S. 166. Cť. Sroniť.

311117   Sranda Svazek: 3 Strana: 0599
Sranda, y, m. = srala. U Jižné. Vrů.

311118   Sranda Svazek: 10 Strana: 0390
Sranda, vz Ohnice, rostl.

311119   Srandák, a Svazek: 3 Strana: 0599
Srandák, a, m. sráč, der Scheisser. Plk.

311120   Sranec Svazek: 7 Strana: 0760
Sranec, nce, m. = lejno. Do rána byly tam samé srance Mor. Šd. — S = srala. Mor. Bkř., Šd.

311121   Sraní Svazek: 3 Strana: 0599
Sraní, u, m., zastr. — stud, stydlivost. Cf. něm. Harm. Gb. Hl. 125. V MV. nepravá glossa. Pa.

311122   Sráni Svazek: 3 Strana: 0599
Sráni, n., das Scheissen. Má se k tomu, jako lačný ku sráni. Prov.

311123   Srání Svazek: 7 Strana: 0760
Srání. To je s tím sraní (= protaho- vání). Us Tkč.

311124   Sranice Svazek: 3 Strana: 0599
Sranice, e, ť. = sračka, die Scheisserei. D.

311125   Sranice Svazek: 7 Strana: 1385
Sranice. Cf. List. fil. 1892 250. (Mz.).

311126   Sranka Svazek: 7 Strana: 0760
Sranka, y, f. = kokotice U Opavy Brt.

311127   Srásť Svazek: 7 Strana: 0760
Srásť = srůsti. Slov. Loos.

311128   Srašán Svazek: 3 Strana: 0692
Srašán, a, m. = strašitel Šm.

311129   Sraši Svazek: 3 Strana: 0599
Sraši = sráči.

311130   Srátať Svazek: 8 Strana: 0378
Srátať = spočítati. Phľd. 1896. 25.

311131   Srátať co Svazek: 10 Strana: 0390
Srátať co = spočítati. Slov. Čes. 1. XII. 415.

311132   Sráti Svazek: 3 Strana: 0599
Sráti, seru, séřeš, séře, séřeme, séřete, serou, v obec. mluvě: sereš, sere atd.: ser, sera (ouc), sral, srán, ání; srávati = potřebu dělati, fákati, kakati, scheissen. Us. — abs. Kdyby pes (vlk) nesral, dál by uběhl. Us. — kde. Kdyby zajíc nesral u Malina, uběhl by do Kolína. Prov. — co. S. lunty. Us. Vrů. Srali holi, řiť ho bolí (říká se o člověku neroz- hodném). Cf. Wasch mir den Pelz und mach ihn nicht nass. Mor. Šd. — co komu. Myslíš, že mi pes peníze sere? Slez. Tč. — čím: krvi. Jád. — kam: do hrnce. — komu kam. Neser mi na krám, až vyložím (= neskákej mi do řeči). Prov. Sere si na paty (mluví sobě odporuje). Us. Vrů. Sraly mouchy na rampouchy (bodejť by ne)! U Žambrk. Dbv.

311133   Sráti Svazek: 7 Strana: 0760
Sráti. Mkl. Etym. 292. — abs. Nezpo- menu si naň, ani když jdu srát. Us. Olv.— co: kalouny, kaničky, koudel (dlouho; po- třebuje k tomu nůžek) Us. Rjšk. — jak: přes zuby (dáviti). Us. Rjšk. -- kam. Sral do bot (měl strach); Mám figuru (v kar- tech). Ano máš figuru pes sere na zeď (žádnou). ČT. Tkč. — se s čím. Ser se s tím (páráš se s tím, zdlouha to děláš). Us. Tkč. — z čeho. Ti mají z čeho s. (mají všeho dostatek). Us.

311134   Sráti Svazek: 9 Strana: 0307
Sráti. O tvarech er. Gb. H. ml. III. 2. 377. Trúdom sere = má strach. Vodu pijem, vodu jem, kýmže čertom sráť budem? Slov. Zát. Př. 30b., 157a.

311135   Sravka Svazek: 3 Strana: 0599
Sravka, y, f., slunečnice, ryba malá čer- vených očí. Aqu. — S., sračka? D. exc.

311136   Sravka Svazek: 7 Strana: 1385
Sravka Cf. List. fil. 1892. 250. (Mz.).

311137   Sravý Svazek: 3 Strana: 0599
Sravý, často seroucí, oft scheissend. S. dítě. Us. — S. (lépe: srací) hrnec. D. Vz Srací.

311138   Sravý Svazek: 7 Strana: 0760
Sravý. Dnes mám s. den (často musím sráti). Us.

311139   Sraz Svazek: 3 Strana: 0599
Sraz, u, m. = sražení do hromady, sběh- nutí, půtka, der Zusammenstoss. Nepovstal svět tedy ani srazem atomů. Sš. Sk. 207. S. v tělocviku, das Schliessen. Km. — S., sražení dolů, das Herabstossen. — S., str- mina, příkřina, die Schroffe, der Absturz, steiler Abhang. D., Koll. S. pohoří. Dch.

311140   Sráz Svazek: 3 Strana: 0600
Sráz, e, f., das Schlagnetz beim Vogel- fang. — S., das Karambol, při hře na bi- liaru. — S., der Stossring an der Achse. Sm.

311141   Sráz Svazek: 7 Strana: 0760
Sráz, vz Sráze. Frč.

311142   Sraz Svazek: 10 Strana: 0390
Sraz, u, m. S. trámu rovný, šikmý (při stavbách). Vz KP. IX. 284.

311143   Sráze Svazek: 3 Strana: 0599
Sráze, e, f. = sraz. Mor. Lpř.

311144   Srazek Svazek: 7 Strana: 0760
Srazek, zka, m. = nevyrostlý člověk. U Uher. Hrad. Tč.

311145   Srazidlo Svazek: 3 Strana: 0599
Srazidlo, a, n., prostředek, kterým se něco sráží, das Präcipitirmittel. Krok. II. 598.

311146   Srazilosť Svazek: 3 Strana: 0599
Srazilosť, i, f. = sraženosí, die Verdic- kung. Čern.

311147   Srazilosť Svazek: 8 Strana: 0378
Srazilosť, i, f. S. krve. Háj. Herb. 212. b.

311148   Srazilý Svazek: 3 Strana: 0599
Srazilý = sražený, shustlý, verdickt. Jg.

311149   Srazitek Svazek: 3 Strana: 0599
Srazitek, tku m., der Abzug. Odtažek klade se místo s-tku. Sš. I. 27.

311150   Srazitelnosť Svazek: 7 Strana: 0760
Srazitelnosť, i, f., Gerinnbarkeit, f. Šp.

311151   Srazitelnosť Svazek: 7 Strana: 0760
Srazitelnosť, i, f., Niederschlagbarkeit, f. Nz.

311152   Srazitelný Svazek: 7 Strana: 0760
Srazitelný, vz Sráživý (dod ).

311153   Sraziti Svazek: 3 Strana: 0600
Sraziti, il, žen, ení; srážeti, el, en, ení — v jedno, do hromady sraziti, stlouci, sbíti, zu- samenstossen, -schlagen; dohromady sehnati, stáhnouti, sebrati, zusammenziehen, -bringen; dolů sraziti, odraziti, nieder-, ab-, herunter- schlagen, -stossen; se = dohromady uho- diti, zusammenstossen, stossend sich ver- einigen ; sevříti se, ssaditi se, gerinnen, sich laben; smrštiti se, eingehen, einschrumpfen; uraziti se, sich fallend beschädigen. Jg. — abs. Srazistě (-== s. se) tu obě straně, jakžby les v les sě valil. Rkk. 37. Naliť srážajevě straně obě. Rkk. 54. Ovoce, když dozrá, češe se aneb sráží. Kom. — co, koho: stůl (stlouci), Ros., peníze a) sehnati, b) od summy odraziti. D. Zima vodu sráží. Toms. Odpory, důvody odpůrců s. = odvoditi, Kom., Scip., Šm., sklenice srážeti (připíjeti), hlavu. V., krk, vaz, Sych., vodu (odraziti), prkna, míry dolové (v jedno spojiti). Vys. Nemoc ho srazila. Dch. Zima srážela hlavu (upou- štěla, přestala). U Rychn., Ehr. Šel srážet vodu (zarážeti). Srážeti hnůj, chlupy, vlnu (abwollen), srsť (enthaaren), maso (abflei- schen). Šp. S. kaštany, ořechy. Us. S. boky (je-li vůz senem příliš Široce naložen tak, že se jím vraty projeti nemůže, říká se: sražte boky = uberte po stranách). Us. Sám jest šindel starý srazil. NB. Tč. 87. Tebe, ne- věsto nemilá, dybys byla krk s-la, než mého Heřmana znala; Šlape travičku zelenou, sráží rosičku studenou; Koníček zlámal nožičku, můj milý srazil hlavičku; Bezruký na něho hází, němý křičí, že ho srazí. Sš. P. 82., 108., 187., 686. Hrom srazil makovici po- zlacenou. Dač. I. 73. Zdá se, že 12 srazí (sestřelí), an jich nesedí než 9. (O vychlou- bavém). Č. — co, se v co, kam. Něco v hromadu s. V., Výb. II. 51. S. se v jeden pluk. Troj. Srazichu sě v jednu sílu silnu. Rkk. 50. Tu sě prvý boj v hromadu srazi. Rkk. 48. Ač moha jedním slovem v propasť bezednou s. holomka toho. Sš. J. 276. S. koho v kolena. Us. Dch. — kudy kam. Srazúce (sě) Tateré středem v řady. Rkk. 49. — co čím: prkna hřebíkem. V. S. někomu hlavu mečem. Us. Hned srazí vojskem celým a bojují. Kom. S. hrušku kamenem. Klobásou srazil polt slanin (málem mnoho získal). Jg. S. něco hoblíkem, Šp., něco měchačkou. Kom. S. něco důvody. J. tr. S. koho ranú. Rkk. 23. S. koho hlasováním (niederstimmen). Dch. Hlavu sekyrou s. Er. Čít. sl. 18. Někomu hlavu mečem n. prknem (vz Prkno) s. V. — se, co kde. Všecko vojsko před městem sra- zil. Ros. Až se mu voda nad hlavou sra- zila. Pref. S. peníze v počtech. Zlob. Zlato z roztoku ve vodě královské železem s. Vys. Plátno v prádle se srazilo. Ml. S. něco v účtě, abrechnen, in Rechnung abschreiben. Nz. — co, koho, se s čeho, odkud (čím). Hrušku kamenem, klackem se stromu; chlupy s kůže nožem, Us., jezdce s koně n. se sedla, D., ptáka se střechy. Ros. Někoho s cesty sra- ziti, Pref., s jeho úmyslu, Ros., V., kladnici s vřetena. Vys. Srazil ho s toho, V., s přá- telství. Lom. S. koho s násep šípem. Rkk. 52. — co (se) komu. Okrotnul, neb mu brky srazili. Sych. Rohy mu srazili, aby ne- trkal (pokořili ho). V. Ale když pan pod- komoří a pan písař nejvyšší z toho mne srazilia oznámili, že to na vůli hejtmanna jest. Žer. f. 18. Srazil mu kat hlavu. Ros. Srazili mu korunu. Kom. Vůl si roh srazil. Jel. Sráží Bůh pyšným rohy. Prov. Krupče (vz ův, ova, ovo) se mu srazilo (dcera Kru- pová nechce ho za muže). Kb. — komu z čeho: ze mzdy, abziehen, J. tr., ze zla- tého pět krejcarů. Us. Šd. - (se kde) od čeho. Od předsevzetí svého nedati se s. V. Srazila se mu krev v životě od pádu, od úrazu. Zlob., Lk. Srazila se v něm krev. Us. S. se od koho = odpadnouti. Zlob. — se čím s kým. S. se horkem, Har. I. 78., hlavama. Dch. S. se s nepřítelem, Alx. 1120., V., Kom., oščepoma. Rkk. 42. — se. Sráží se sukno, kůže, mléko, chléb (klihovatí), Us., Ml., vojsko. V. — co kam. S. nám drbí Luděk voje své pod jednu ránu. Rkk. 11. A jak mu on ryl do hlavy vrazil, s tu ranú ho do potoka srazil. Sš. P. 794. Vítr sráží kouř do komína. Us. Sd. — se na co: na nohy (úraz vzíti, uraziti se). Kram Vz násl. — jak. Aby on neměl co v pravdě žalo- vati a jedno za druhé aby nebylo sražováno, ale mně opravováno. Hol. To na dno v chomáček se srazilo. Vys. — co „komu na čem: na mzdě. Vys., J. tr., Sp. Na summě si sraž, zač ta věc jest. Er. Má mu, co se nedostalo, na summě zase sraziti. Zř. F. I. E. XVII. Srazil mu na zlatém 5 kr. Us. Šd., J. tr. Na to žid praví, že těch 21 zl. sraženo jest na těch 26 zl., kteréž jemu dlužen byl Zajíček. NB. Tč. 25.

311154   Sraziti Svazek: 7 Strana: 0760
Sraziti. Srážeti = tvaroh dělati. V Pl- zeň. Otm. — koho. Každá maličkosť mne hned srazí, bringt mich herunter. Dch. — co komu Pánu vína s mirrou podali, aby mu ten nápoj spíše srdce srazil. BR II. 128. b. — co, se kam (jak čím). Oči do země srazil, keď sa opýtal otec. Mt. S. I. 52. V jícen bezedný jej křídla jedním vzmachem s-la. Vrch. Těsně k sobě se s. Dch. Bůh jej náhle bleskem srazí až k dnu propasti. Osv. VI. 462. S. píst na dno boty. Mj. 120. — co kde Aby někde hlavu sra- zil. Us. Tkč. Krystally srážejí se obyč. na stěnách nádob. Mj. 22. — co odkud. Ne- mohl ho s toho s. Let. 446. — co čím: octan olovnatý dvojchromanem draselna- tým. Rm. I. 44. — ZČ. I. 398. — co jak: dluh na nejmenší míru. Schz. — se z čeho čím. Z dusičnanu stříbrnatého sráží se ně- jakým redukovadlem stříbro. ZČ. III. 39. — komu na čem Má sobě 50 zl. s. na té summě. Arch. X. 352. — koho v čem: v řeči, Einhalt thun. Dch. Sráznosť, i, f., Abschüssigkeit, f. Rk Srážení, wiederholter Zusammenstoss usw.

311155   Sraziti Svazek: 7 Strana: 1385
Sraziti. Nese-li kdo mléko přes ulici a rozlévá, krávy zrazíja na mléce. Val. Vck.

311156   Sraziti Svazek: 9 Strana: 0307
Sraziti, sražovati Flor. A. 16b.

311157   Sraziti co komu Svazek: 10 Strana: 0390
Sraziti co komu. A tu summu mu srazil, když jest s ním počet učinil. 1512. Arch. XIX 84.

311158   Srazitý Svazek: 3 Strana: 0600
Srazitý = krkolomný, steil. Jest to cesta po s-tých horách. Sš. Snt. 137.

311159   Srazivý Svazek: 3 Strana: 0600
Srazivý lilek, Solanum coagulans. Rostl. III. a. 86.

311160   Srazky Svazek: 10 Strana: 0390
Srazky, pl., f. = skály se srážející. Msn Od. 181.

311161   Srázný Svazek: 3 Strana: 0600
Srázný, abschüssig. S. skála. Us. Dch., Sd., Lpř.

311162   Srazostroj Svazek: 3 Strana: 0600
Srazostroj, e, m., die Stossmaschine. Ck.

311163   Srázovitý Svazek: 3 Strana: 0600
Srázovitý = srázný. S. cesta. Sš. L. 107.

311164   Sražák Svazek: 3 Strana: 0600
Sražák, u, m., das Abstossmesser, Ab- strichmesser, nůž k srážení mázdry u kože- luhů. Šp., Techn.

311165   Sražbba Svazek: 3 Strana: 0696
Sražbba vedlé str?ž?ba, strsl., custodia. Mkl. L. 114. Příp. -ba. tudy s. — straži -/- ba. Mkl B. 214.

311166   Srážecí Svazek: 3 Strana: 0600
Srážecí nůž = sražák (u koželuhů), Jg., ústav (diskontová banka). S. způsob n. ná- vod, widerlegende Methode ; peněžna (sráž- ková), die Eskompte-Bank.

311167   Srážeč Svazek: 10 Strana: 0390
Srážeč, e, m. S. par (condensator). KP. X 119.

311168   Srážečka Svazek: 3 Strana: 0600
Srážečka, y, f., u soukeníků, der Ab- stecher. Šm.

311169   Srážedlo Svazek: 3 Strana: 0600
Srážedlo, a, n., prostředek srážecí, das Fällungsmittel. Nz.

311170   Sražeilka Svazek: 8 Strana: 0379
Sražeilka, y, f, Consumée. Sterz. 621. b.

311171   1. Sražek Svazek: 3 Strana: 0600
1. Sražek, žka, m., sražený kůň, skrčený. V Kunv. Msk.

311172   2. Sražek Svazek: 3 Strana: 0600
2. Sražek, žku, m., strom od jiného stromu padajícího sražený. Us.

311173   Srážek Svazek: 8 Strana: 0378
Srážek, žku, m. = konec nápravy z hlavy trčící. Na Zábŕ. Brt. D. II. 443.

311174   Sraženec Svazek: 3 Strana: 0600
Sraženec, nce, m., monstrum, lidé srostlí Aqu.

311175   Sražení Svazek: 3 Strana: 0600
Sražení, n. S nepřátely se s., der Zu- sammenstoss. Kom. S. ořechů se stromů, das Herunterschlagen. S. odporův (odvedení), die Widerlegung. — S., stažení vět, die Zu- sammenziehung. — S., sraženina, v lučbě, die Fallung. Nz. — S. srsti, chlupů, die Ent- haarung. Šp. — S. Od vysouvání rozeznávati dlužno srážení (synkope) v básních druhdy za metrickou potřebou běžné: j'ho (jeho), p'kelný (pekelný), ďsky (desky) atd. Bž. 35.

311176   Sraženina Svazek: 3 Strana: 0601
Sraženina, y, f., usedlina, coagulum, der Niederschlag, das Präcipitat. Krok., Nz. S deště. Tč. Hojnými s-nami voda v Moravě vzrůstá. Us. Tč.

311177   Sraženina Svazek: 7 Strana: 0760
Sraženina. NA. V. 448. S. vodní, Stč,, kysličníku měďnatého, Kupferoxydnieder- schlag, m., klihová, Leim-, Šp, krevní, Blutcoagulum. Vz Slov. zdrav.

311178   Sraženina Svazek: 9 Strana: 0307
Sraženina, y, f. S. mnohých soudů. Mus. fil. IV. 329.

311179   Sražený Svazek: 3 Strana: 0601
Sražený; sražen, a, o; srážený, srážen, sražín, a, o. S. ovoce (sklácené), ab-, herab- geschlagen. Kady panenka vezena, všady rosička sražená. Sš. P. 95. — S., pádem poškozený, vom Fall beschädigt. Měl krk s-ný. Svěd. 1569. — na co: na nohy. — kde. V životě vnitř s-ný a polomený. V. — S., dohromady spojený, zusammengeschlagen. S. vojsko, Jg., mléko, V., sukno, krev, šik, řada, Dch., chléb, Šd., tisk, Us., rozsudek (kde není žádná navěsť vyjádřena). Marek. S., stipatus, dicht zusammengestellt, ještě hustější, než směstnaný. Rst. 494. Po tom lijáku je zem celá, sražená (tvrda). Šd. S. člověk = shrblý. Šd.

311180   Sražený Svazek: 7 Strana: 0760
Sražený. S. síra (mléko sírné), sulphur praecipitatum, gefällter Schwefel. Nz. lk. — S kříž dobytčete (nízký). NA — več. Pára ve vodu s-ná. Pdl.

311181   Srážet se Svazek: 8 Strana: 0379
Srážet se = styděti se. Vône se srážijó. Na Zábř. Brt. I). II. 388.

311182   Srážeti Svazek: 7 Strana: 0760
Srážeti, vz Sraziti.

311183   Sražitý Svazek: 3 Strana: 0601
Sražitý, gedrängt. Rk.

311184   Sražitý Svazek: 7 Strana: 0760
Sražitý = srostitý, concret. Nz.

311185   Sráživosť Svazek: 8 Strana: 0379
Sráživosť, i, f. S. vlny, Krimpkraft, ť. Sterz. II. 126., 132.

311186   Sráživý Svazek: 7 Strana: 0760
Sráživý = srazitelný, coagulirbar. Nz.

311187   Srážka Svazek: 3 Strana: 0601
Srážka, y, f., sražení čeho. S. v obchodě = slevení nějaké částky s jisté summy. Cf. Disconto, Rabatt. Der Abzug, Abschlag. S. ze služného, Abzug von der Gage. Čsk. S. ze sta n. procentní, der Procentenabzug. J. tr. S. za přijetí, die Acceptationsprovision. Nz. S. úroková, das Skonto. S. z peněz, D., ze mzdy. Šp. S. na váze (Tara). Rk., J. tr. S. účetní, Abrechnung, výhodná (Rabatt), vyrovnací, na vyrovnání, Dekort; peněžiti (kupovati, prodávati) se srážkou, diskomp- tiren; placení na srážku (z části) na srážku platiti, spláceti, upláceti. J. tr., Šp. S. mlčky daná (v účtech ze zboží), stiller Ausschlag. Skř. — S., der Zusammenstoss. S. vlaků ne- patrná. Dch.— S., splav, der Wasserabschlag, -abzug. S. vody (odvádění vody do jalové řeky). — S., ve mlýně, der Stossstock. Šp. — S. odpovědi, die Widerlegung. Scip.

311188   Srážka Svazek: 7 Strana: 0760
Srážka, Zusammenstoss, m. S. jezdectva, Reitertreffen. Posp — S. = voda sražením par ve vzduchu povstalá a na zemi spadlá. S-ky atmosfaerické, denní, roční, vodní, deštní. Stč. Zem. 631.—638. S. meteorické. Pdl. — S. = synizesis. Křn. 3. vd. 370 — S. = druh brázdy. Vz Zvodonč.

311189   Srážka Svazek: 8 Strana: 0379
Srážka, y, f. = lis. S. na tvarob. Záp. Mor. Brt. D. II. 388.

311190   Srážka. O s Svazek: 10 Strana: 0390
Srážka. O s-kách páry. Vz Vstnk. XIII. 686.

311191   Srážkový. S Svazek: 3 Strana: 0601
Srážkový. S. peněžna, die Eskompte- Bank. Nz. S. obchod, das Eskomptgeschäft. Nz.

311192   Srážlivosť Svazek: 10 Strana: 0390
Srážlivosť, i, f. S. krve v těle, inopexia. Ktt.

311193   Srážlivý Svazek: 7 Strana: 0760
Srážlivý. S. mrť, Coagulationsnecrose. Exc.

311194   Sražník Svazek: 7 Strana: 0760
Sražník = kondensator u parního stroje. Kod Úv. 211.

311195   Srážník, u, m Svazek: 3 Strana: 0601
Srážník, u, m., der Fallkessel. Šm.

311196   Sražnosť Svazek: 3 Strana: 0601
Sražnosť, i, f., die Gerinnbarkeit. Nz.

311197   Sražný Svazek: 7 Strana: 0760
Sražný. Začlo pršet a zema (země) byla s-ná. Slez Šd.

311198   Sražovací Svazek: 3 Strana: 0601
Sražovací = srážecí.

311199   Sražovati se Svazek: 9 Strana: 0307
Sražovati se. Flor. A. 16b. Vz Sraziti.

311200   Sražovna Svazek: 3 Strana: 0601
Sražovna, y, f.; samota u Neveklova. PL.

311201   Srb Svazek: 3 Strana: 0601
Srb, a, m., pl. Srbi, Srbové, die Serbier, Serben. Srbové v Lužici a při Dunaji. Srbové jižní n. Jihoslované, S. polabští, jichž zbyt- kové jsou S. lužičtí. Vz S. N. Srbi v MV. nepravá glossa. Pa.

311202   Srb Svazek: 7 Strana: 0760
Srb J. (Debrnov), hud. spisovatel.

311203   Srb Svazek: 9 Strana: 0307
Srb (Debrnov). J. Sr. Jub. XXIX. — Srbové, vz Ott. XIII. 372. nn. S., nejstarší společný název Slovanů. Flš. Písm. I. 1.

311204   Srb Svazek: 10 Strana: 0664
Srb. Jos. S. Debrnov, bud. sklad. Sr. Zl. Pr. XXÍ. 550. s podob.

311205   Srb-Debrnov Svazek: 10 Strana: 0390
Srb-Debrnov Jos., hud. spis. 1836. — 1/9. 1904. Vz Nár. list 1904. 242. 2., Zvon IV. 716. — Srb Adolf, žurn, nar. 1850. — S. Vlad. Dr., advok., starosta Prahy, nar. 1856. — S. Jan, spis., nar. 1862. — S. Eduard, spis., nar. 1863. Vz Ott. XXIII. 923.

311206   Srba Svazek: 3 Strana: 0601
Srba, y, m., osob. jm. Šd., Jg.

311207   Srbačka Svazek: 3 Strana: 0601
Srbačka, na Slov. = Srbka, die Serbin, Wendin.

311208   Srbák Svazek: 3 Strana: 0601
Srbák, a, m., na Slov. = Srb.

311209   Srbavka Svazek: 7 Strana: 0760
Srbavka, y, f. = palčivé pupence na těle. U Kdýně. Rgl.

311210   Srbce Svazek: 3 Strana: 0601
Srbce, gt, Srbec, pl., něm. Srbetz, ves a) u Vys. Mýta, b) u Kojetína na Mor. PL.

311211   Srbec Svazek: 3 Strana: 0601
Srbec, bce, m., něm. Srbetz, ves u Po- děbrad. PL.

311212   Srbecký Svazek: 3 Strana: 0601
Srbecký, ze Srbce n. ze Srbec. Bakalář Srbecký.

311213   Srbecký Svazek: 7 Strana: 0760
Srbecký, pseudonym J. M. Bakaláře, naroz l6/757. v Srbcích, spisovatele a ka- techety v Břeclavi. Vz o něm: Ott. III., Národ a škola 1887.—1891 , S. N. XII, Heller's: Mährens Männer der Gegenwart, Učit. listy 1887. str. 262., Km. 1890. Příl. č. 21. str. 211., Bakalář (dod.) Tisk a Vo- lapük (dod.). Dle vídeň. Adelsarchivu dal císař Ferdinand r. 1553. Jiříku Bakalářovi seděním v Krásné Hoře u Sedlčan šlecht. praedikat: od Bílých orlů z Plavče. Rodina tato po bitvě bělohorské do Moravy se vy- stěhovala. Pan J. M. B. pochází prý z ní a proto se uznání svého šlechtictví hodlá domáhati.

311214   Srbecky Svazek: 7 Strana: 1385
Srbecky (vl. Bakalář), farář v Kajdlinku u Znojma.

311215   Srbecký vz Bakalář-Srbecký Svazek: 10 Strana: 0390
Srbecký vz Bakalář-Srbecký, farář, spis. Vz Ott. XXIII. 923.

311216   Srbeč Svazek: 3 Strana: 0601
Srbeč, bče, m., Srbetsch, ves u Řenčova. Vz Tk. I. 87., IV. 174.

311217   Srbek Svazek: 7 Strana: 0760
Srbek, bka, m., os. jm. Arch. VIII. 561.

311218   Srbek Svazek: 9 Strana: 0307
Srbek Fr. dr. Sr. Jub. XXIX.

311219   Srběnín Svazek: 3 Strana: 0601
Srběnín, a, m. = Srb.

311220   Srbený Svazek: 10 Strana: 0390
Srbený Fr., spis, nar. 1848. Vz Ott. XXIII. 925.

311221   Srběti Svazek: 3 Strana: 0601
Srběti, vz Svrběti.

311222   Srbice Svazek: 3 Strana: 0601
Srbice, e, f., Srbeč, ves v Domažlicku. Vz S. N. — S., Srbitz, ves a) u Votic, b) u Klatov, c) u Horšova Týna. PL., Tk. III. 174.

311223   Srbijanka Svazek: 8 Strana: 0379
Srbijanka, y, f. = název směsi srbských národních tanců, kterou pro klavír na čtyři ruce vydal J. Svoboda. Dhn.

311224   Srbík Svazek: 7 Strana: 0760
Srbík, a, m. - S. Frant. 1836. Jg. H. 1. 627.

311225   Srbík Svazek: 8 Strana: 0577
Srbík Frant.. dvorní rada a spis., + 17./1. 1897, maje 90 let. Vz Nár. list. 1897. č. 20.

311226   Srbík Svazek: 10 Strana: 0390
Srbík Fr., spis., dvorní rada, 1807. — 1897. Vz Ott. XXIII. 925.

311227   Srbín Svazek: 7 Strana: 0760
Srbín, a, m. = Srb. Kká. K sl. j. 200.

311228   Srbín Svazek: 9 Strana: 0307
Srbín, ?, m., v pl. bez -ín. Mnoho Srbuov. Dal. Vz Gb. H. ml. III 1. 88.

311229   Srbina Svazek: 7 Strana: 0760
Srbina, y, f = srbština Bdl. ŽŠf. 14.

311230   Srbina Svazek: 7 Strana: 1385
Srbina, y, f, potok u Zlatník. Ott. VI. 87., b.

311231   Srbism-as Svazek: 10 Strana: 0390
Srbism-as, u, m. Lit. I. 676.

311232   Srbiště Svazek: 3 Strana: 0601
Srbiště, ě, n., něm. Zerbst, mě. v An- haltsku. Vz S. N.

311233   Srbiti Svazek: 3 Strana: 0601
Srbiti, il, en, ení; srbati = srkaje píti, schlürfen. — co: mléko. Us. v Krkonš.

311234   Srbiti Svazek: 7 Strana: 0760
Srbiti, sorbere. Šf. III. 476.

311235   Srbka Svazek: 3 Strana: 0601
Srbka, y, f., die Wendin, Serbierin, Serbin.

311236   Srbová Svazek: 7 Strana: 0760
Srbová, é, f. = S. Anna, vz Lužická (dod.).

311237   Srbová Svazek: 10 Strana: 0390
Srbová Anna (Věnc. Lužická), spis., nar. 1835. Vz Ott. XXIII. 925.

311238   Srbové Svazek: 7 Strana: 0761
Srbové = příbuzenci. Pal. Děj. I. 1. 182. S., Polabané. Vz Šf. Strž. II. 614. nn. S.= prvotní jméno Slovanů dle Prokopia. Šf. Strž. I. 80. nn , 192. nn. S. míšenští. Dal. 194.

311239   SrBové Svazek: 9 Strana: 0307
SrBové, vz předcház. Srb.

311240   Srbská vysoká Svazek: 3 Strana: 0601
Srbská vysoká, Hoch-Sichel, ves u Ná- choda; S. nízká, Nieder-Sichel, ves u Po- lice. PL.

311241   1. Srbsko Svazek: 3 Strana: 0601
1. Srbsko, n., Srby. Dolejší n. nižní, ho- řejší n. hoření, das Wendenland, die Lau- sitz. — Srbsko na Dunaji, Serbien. D. — Srbsko = Slovensko, Illyricum, das Windisch- land. V.

311242   2. Srbsko Svazek: 3 Strana: 0601
2. Srbsko, a, n, ves a) u Mnichova Hra- diště, b) u Berouna. PL. — S., vz Srb.

311243   Srbsko Svazek: 7 Strana: 0761
Srbsko (polabské) h«t! éSo/r/v = západní župy Srbů v podkrají Saby položené. Vz Šf. Strž. II. 626. S., země a lid. Vz Osv. 1875 321., 416.

311244   Srbskolužický Svazek: 7 Strana: 0761
Srbskolužický. Mus. 1880. 380.

311245   Srbský Svazek: 3 Strana: 0601
Srbský, windisch, serbisch, lausitzisch, Wenden-, Slaven-, Meissner-. S. jazyk.

311246   Srbský Svazek: 7 Strana: 0761
Srbský. S. Hory v Čech. = Krušné Hory. Pal. Rdh. I. 151.

311247   Srbština Svazek: 3 Strana: 0601
Srbština, y, f., srbský jazyk, die serbische, wendisch-lausitzische Sprache. Jg. Vz více v S. N.

311248   Srby Svazek: 3 Strana: 0601
Srby, dle Cechy, das Serbenland. Vz Srb. — S., něm. Srb, ves a) u Nepomuk, b) u Klad- na; něm. Sirb, ves u Horšova Týna. PL.

311249   Srcovka Svazek: 10 Strana: 0390
Srcovka, y, f., rostl. Vz Srdcovka zde.

311250   Srčák Svazek: 7 Strana: 0761
Srčák, a, m. = sýc nejmenší. Šír. Pt.

311251   Srčavý nač Svazek: 9 Strana: 0307
Srčavý nač. Je s. na krejcar = lakomý. Již. Mor. Šeb. 278.

311252   Srčeti Svazek: 3 Strana: 0601
Srčeti, el, ení = crkem téci, rieseln. Voda, potůček srčí. — komu odkud. Krev z rány mu srčela. Plk.

311253   Srčeti nač Svazek: 10 Strana: 0390
Srčeti nač. A proto jest na mne srčel a se hněval. Arch. XXI. 417.

311254   Srčivý Svazek: 10 Strana: 0390
Srčivý let člunku. Rais. Koř. 80.

311255   Srčkový Svazek: 10 Strana: 0390
Srčkový či proudivý apparat. KP. X. 121., 122.

311256   Srd Svazek: 7 Strana: 0761
Srd, u, m. = hněv. Slov. Co nám prospějí ty naše srdy při každé nepříjemnosti? Zbr. Múdr. živ. I. 166. Tu vzpriemila svoj lepý zrost, srd znamenajúc. Phľd. IV. 22. To tak rozpálilo Nemcov, že vo srdoch i naj- tajnejší myšlienky srdca svojho neopatrne vyklebetali. Let. Mt. sl. X. 1. 39.

311257   Srda Svazek: 3 Strana: 0601
Srda, y, m., osob. jm. Šd.

311258   Srdcatka Svazek: 3 Strana: 0601
Srdcatka, y, f., druh třešní, die Herz- kirsche. Mor.

311259   Srdcatý Svazek: 3 Strana: 0601
Srdcatý, podobu srdce mající, herzförmig. Krok. III. 379.

311260   Srdce Svazek: 7 Strana: 0761
Srdce. Cf. Mkl. Etym. 292, Mkl. aL. 264. Srdečko, vz -ečko. Srdca. Ev. olom. 96., 106. Z srdec. Ev. víd. 71., Ev. olom 94., 95, 212. Gt. srdcí. Ev. olom. 80., 300. ,V srdcech' ve starších spisech m.: v srd- cích. D. Lhrg. 188. S. tepenné či levé, cor arteriosum, sinistrum, žilné či pravé, cor venosum, dextrum. Vz Ott. II. 324. S. býčí, cor taurinum, dvojdutinové, c. biloculare, klkovaté, c. villosum, trojdutinové, c. trilo- culare; řez srdce, cardiotomia, třesení srdce, cardiotomus, zmítání-se srdce, cardiopalmus, ztučnění n. ztučnělé srdce, cor adiposum. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 354. Vada s. Vz Slov. zdrav. 392. Bolí ma proti srdcu, in der Magengrube. Slov. Phľd. XI. 315. Div se mu s. nezastavilo (lekem). Zr. Některým s. rozdřeli. Výb. II. 11. Na lačné s. (na lačný žaludek). Slov. LObz. XIX. 270. Keď dakoho žalúdok bolí, povie: ,Čosi ma tlačí tuto proti srdcu' a rovno ukáže na žalúdok. Slov. Phľd. VI. 210 Tobě dobře, můj sy- nečku, a mně ne, tobě líčka červeňajú a mně ne; tobě líčka červeňajú jak červená růžička, a mně líčka červeňajú jak zelená travička. Tobě roste za klobúkem tulipán a mně roste pod srdečkem mladý pán. Val. Vck. — S. = sídlo citů atd. Odešli se srd- cem lehkým. Hdk. Lidé nečistého srdce. Pass. Žádná bolesť není tak veliká jako bolesť srdce. Výb. II. 1658. S. jest malé, ale mnoho zmýšlá. Slov. Tč. Ti přiezň jmajú na vezření a s. vždy zloby miení. Alx. Anth. I. 3. vd. 33. Čím s. jest pře- plněno, tím ústa přetékají; Co v srdci vře, v ústech kypí, Dobré s. nehezké tváři krásy dodává. Us. Hkš., Bž. Ústa a srdce nemá daleko od sebe (vše hned poví). Šml. Ústa a s mu daleko od sebe stojí. Lpř. Jakož ve vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak s. člověka člověku. Us. Bž. — S. = prostředek něčeho. V srdci lesní pouště. Kká. — S. = cit, úmysl, duše atd. Vaše s nevěří, jak mi bylo. Us Tkč. Neznám člo- věka, pokud jsem s ním nepohovořil a do srdce mu nenahlédl. Sá. S. ze zlata. Čch. Šablu mu podala, honem odskočila, na jeho srdečku zradu ucítila. Sš. P. 122. Cožkoli mluví, z pravého s. mluví (upřímně). Výb. II. 1637. Račiž naše s. osvítiti; Vším srd- cem k tobě volámy. Výb. II. 25., 16. Máme
netoliko ústy, ale i srdcem věřiti; Miluj Boha
ze všeho svého s ; Aby milovali Boha vším
srdcem; Žádati něčeho vším srdcem. Št.
Kn. š. 16., 36., 52. Pokorné s. jest nej-
dražší poklad. Us. Bž. — S. = tajné city
atd. Každého pak vie Bóh srdce. Št Kn. š.
163. Buoh, jenž každého s. vidí. Ib. 11.— S. = láska atd. Miloval ji srdcem srdce
svého Šml. Lnula k ní celým srdcem. Hrts.
S. mi skočilo rovnou cestou v tebe. Brodz
Hodil jsem si v s. těžký boj (lásky). Ib.
Přel. Soukup. Prudkým ohněm velkej lásky
srdce's mi podpálila. Koll Zp II. 270. On
byl druhé s jeho Wtr. exc. Co ze srdce
nejde, v srdci se neujme. Us. Co není od
srdca, neide k srdcu (pastorek a macecha).
Brt. Co (milující) v srdci nosí, o to se
bojí. Us. Němc. Ze srdce ji pustil. Jrsk.
I když studené s., přece je upřímné. Us.
Horká že svoboda, ked s. v zajatí, a ten
šuhaj švárný nechce ho odkliatí. Bl. Ps. 9.
Má to dievča švárne čarodějné oči, v nich
sa jak na vode vír preprudký točí. A ten
vír ma chytil, už som celý prečka, padol
som až na dno milej do srdiečka. Bl. Ps. 8.
Jedno s. druhého se týká; Kde s. leží, tam
i oko běží. Us. Bž. — S. = smělosť. Nemá
k tomu s. Jrsk. Tou nehodou s. nepotratil.
Šf. Strž. II. 88. Neb obrové s. jmieše. Alx.
Vezma s. mužské Výb. II. 42. Kdo si s.
dodává, se štěstím se potkává. Lpř. — S. = druh unášeče soustruhu, Herz. Vz Včř. II. 63. — S. = rybník v Písecku.

311261   Srdce Svazek: 8 Strana: 0379
Srdce, srče (d odsuto, Us.), srco, mor. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65. Jak se na Slov. hojí klopanie s. Vz Phľd. XII. 565. — S. lačné = lačný žaludek. Phľd. XII. 319. Kdo na boží narození ráno na lačné srče vejce vypije. Mor. Mtc. 1894. 17. — S. = sídlo citů. atd. Srdce nie kameň; Co vraj oko vidí, to s. uverí. Phľd. 1893. 527., 1894. 205. Co oči vidzu, šercu ne žal. Ib. 1895. 187. Nosí s. na talíři (o dobráku). Nár. list. 1896. č. 122. Má s. ze železa a hlavu z ocele. Nov. Př. 562. Co není od srdca, k srdcu neide (o macoše). Mor. Čes. 1. V. 421. S. dobré vše učiní, když dobře se s ním jedná; Leč s., to se nemění tak snadno. Alf. 32., 87. Všemu odolá žena, jen srdci svému nikoli. Šml. I. 112. Jen věrná s. osud ne/drtí. Vrch. Rol. XVII,—XXII. 116. Čím s. jest naplněno, o tom lista mluví. El. Gr. 358.

311262   Srdce Svazek: 9 Strana: 0307
Srdce. Proto nesmíme s. z ňader do po- ctivic ztráceti. Řezn. Rad. pr. 92. Co néni od srca, néni k srcu (macecha není matka). Mor. Slov. Čes. 1. VII 57. Nemá s. a ústa daleko od sebe. Do srdce dívčího vede na sta cestiček. Sáhl jí důvěrně na tepnu srdce i mysl její. Má s. zrovna při ústech (upřímný). Jde každý po srdci svém a rozumu. Šml. IV. 62, 101., 129., 160., 177. Mám ho rád, že bych mu své s. rozkrájel. Ib. V. 101. Oba měli něco na srdci, ale na jazyk se tomu nechtělo. Kaž rozumu, když s. se do- bývá na vrch. Ib. VII. 28., 178. Kdo nemá smělého brdce, měj rychlé nohy. Har. II. 53. K čemu s. přiložíš, toho se ti také dostane. Sá. Povíd. 13. Darmo jazyk pracuje, když se nemodlí s. Hus. I. 306. V srdci vrie a ústy vybúši a z úst kypí. Zát. Př. 46b. Ne- doniesol domov iba futro zo srdca. Pošol milý, pošol prečká (pryč), vzal mi klučik od sardzečka, od sardzečka od mojeho, i od lička rumeného. Vrezal sa jej do srdečka. Ib. 88a. Od srdca do srdca. Do srdca sa nazreť. S. aké, reč taká S. kráľ. S. mu so- žiera žial. Srdcom ľúb, rukou lúp. Srdcu si poľahčiť atd. Vz ib 162b. Sr. Srdíčko. — S. Druh výšivek na srdcia. Mus. slov. I. 26.

311263   Srdce Svazek: 10 Strana: 0390
Srdce. Srv. Ott. XXIII. 992. nn. Jeho choroby. Ib. 993. Čo sa oku páči, to i srdce tlačí. Sbor. slov. VIII. 85. Zůstali chladni až do srdce (jest dle Mš. asi nečeská frase). Vyplníš bezedné jámy, ale s. lidské jak to vyplníš? Zr. Kom. 36. S. srdci návěstí dává (láska); Jrsk. IX. 217. Odporný jest mi, kdo kryje v srdci jiné, a jiné zase ústy pronáší. Škod. II 2. 174. Vdovec je svobodný jen po jedné straně, za půl srdce. Pittn. U Buř. 58. Se srdcem divno hrát, tu chce jít, tu chce stát; hned sladce zaťuká a zas div nepuká. Rais. Sir. 159. Čo nie zpod srdca, to nie ku srdcu (o ma- ceše). Mus. slov. VI. 27. Buď jak buď, mému srdci nelze vodtud. 1599. Mus. 1905. 299. Přiložil k tomu srdce = uvěřil tomu. Hoš. Pol. I. 142.

311264   Srdce, e, srdéčko, srděnko Svazek: 3 Strana: 0601
Srdce, e, srdéčko, srděnko (Sš. P. 124.), srdeňko (Sš. P. 169.), srdenko, a, n. (Sš. P. 181.). Gt. pl. srdcí, zastr. srdec. Das Herz. S., sr?d?ce, skr. hrd (m. khrd, khard), řec. yyóía, lat. cor(d), lit. szirdis, goth. hairto. Schl. S. kuželatá skoro trérohá nejvíce ma- sitá částka v hrudi člověka i zvířat krví opatřených, jejíž střídavým stahováním a roztahováním oběh krve působen a teplo živočišné vzbuzováno bývá. Jg. S. skládá se ze 2 poloviček, levé a pravé; každá po- lovička má 2 dutiny, prostrannější sluje komora, menší předsíň. Jhl. 257. S. leží v dutině hrudní mezi plícemi v hlaďounké, mokré bláně (osrdec, pelešek, peleška, srdeč- ník, der Herzbeutel); má 4 dutiny, dvě ho- ření (síně, Vorkammer), dvě dolení (komory, Kammern); v levé komoře vzniká srdečnice, v pravé komoře tepna plicní (vz Tepna, Žíla). Krev pohybuje se stahováním (systo- lou) a roztahováním-se (diastolou) s., což tepot (tlukot) s. nazýváme. S. se svírá a rozvírá. S. tluče (při svírání a rozvírání-se srdce dolení čásť srdce na levé křídlo plic naráží). Pž. Cf. Schd. II. 359., 362. Srdeč- nice (arteriae) rozsýlají krev od srdce do všech částek těla. krevnice ji opět k srdci zpět vedou. Krok. S. usedá, Pk., puká. Dch Vada s. Dch. S. bije, klepá, tluče, lupá, se hází, D.; klepání, tlukot, tepot, bití, tepání, tlučení s-ce; zánět (zapálení, V.), sevření s., Ja., bolení s. Kom. Dostal klání u s-ce. Sych. Třesení, lupání s. Šp. Koho bolí okolo srdce, vezmi pýřinu (pýr, Quecke, triticum repens) a vař v pivě, pij ráno a večer a budeš zdráv. Jád. Z vašich srdec. M., ZN. Kam se srdce od toho vepře podělo? GR. Krev a tudy i srdce pokládali za sídlo a počátek života. Zk. exc. Byla jedna smutna žena, co patero ditek měla, šeste pod srd- cem nosila, z toho světa isť (= jíti) mu- sela: Ona (voda) mi ho dala, ale ni živého, na prostřed srdečka mečem prohnatého; Jak nemá být červená, dyž jí srdce hoří a ten plamen vod (= od) srdca de (jde) do jehí (=gejí) tváři?; A když ťa, synku, nedostanu, udělám si ve svém srdci ránu; A já ti udělám denko, přikrývat tvoje sr- denko; Dám si řezat s. pjilou a tou pjilou papirovou, teplým pjivem nabroušenou; Než ho píchli nužem ach zrovna proti srdco. Sš. P. 90., 117., 125., 223., 291., 659., 721. (Tč.). Neb die Aristotileš, že hněv jest za- horčenie krve u s. t. j. od zahorčenie srdeč- ného pocházie hněv; Co velmě hořké jest, to až k srdci prorazí, když ho člověk okusí; S. mdlé, chrop v prsech a hudci v hrdle, a co jiných po těle nedostatkov! Hus I. 124., II. 110., III. 110. S. mu tľklo, akoby sa mu vyboriť chcelo z pŕs. Mt. S. — Popis s-ce vz S. N. — S., má se za sídlo citů, radosti a zármutku, sevření a rozhořčení, pochybo- vání, plesání, úzkosti atd. a za, příčinu nebo základ života odtuď rozličné mluvení způsoby, ano s. ve vlastním smyslu zůstává. Žluč biízko od srdce míti (hněvivým býti); Těžkostí srdce shasnouti (žalostí umříti); Dítě pod srdcem nositi. V. Plakal, až mu srdce usedalo. Vrat. Kámen mi od srdce spadl. Jg. S-cem pro něco stonati. St. skl. By pod srdcem bylo (= dal bych, by mi ještě milejší bylo). Ros. S. někomu něčím proniknouti. Sych. Jak jest ti okolo srdce? (Vz Okolo)? Ď. To, mne v s-ci bolí. S. mi krvácí. S. mi trne. Úzkostí mi s. usedá. Div mu s. žalostí nepukne. Trp, byť s. ustalo. S. se ve mně raduje, mi skáče radostí. Us. Odlehlo mi na s-ci. Bs. Taje mi na s-ci. Č. Krájeti se na to mé s. musí. Č. Nemuť se s. vaše ani se strachuj. ZN. To nemohu přes s. přenésti — jest german., das kann ich nicht über's Herz bringen, správně: ne- mohu toho přemoci, snésti, strpěti, oželeti a p. Brs. 2. vd. 235., Bs. Na Mor. říkají: Ne- mohlo mě to oboleti. Brt. Jest mi veselo (smu- tno) okolo s. šp. m.: Jest mi veselo (dobře, smutno) k mysli, k srdci. Ib. 118. Žádosť be- dlivě uvážiti a k srdcím svým připustiti. Břez. 175. Nebo v něm uzdravuje se s. naše a ve jménu svatém jeho budem ufati. Žalt. wit. 32. 21. Mocně někomu něco v srdce vkládati. Kom. Jest mu volno u s.; s. kypí; s. zkormoucené; s. rozervati; s-cem něco přemoci; osud jeho jde nám k s-ci; s-ci mému by se lehčilo; s. hnětené. Dch. Vtáča štěboce tak prenikavo, jakby s. krajal. Slov. Dorkne se srdénka dívek našich ladných. Nitra VI. 181. Pustila s. z hrsti. Sá. S. ve mně skáče. Us. To je rána (nůž) do srdce; Přirostla mu k srdci; Kladla mi to na s.; S. mi to utrhne; Nevešel se mu do s. Kšá. Má místo s. kus shnilého dřeva. U Žambk. Dv. Působil Bůh vniterně s. lidská milostí svou nastrájeje. Sš. II. 21. K srdci si něco bráti, šp. m.: hněte, mrzí nás to, bolí nás to, dopaluje nás to, zabíráme se nad tím (Brt.) a p. Otevřte okynečko, ať si ochladím srdyčko; Hory milé, přikrýte nás a ovlažte srdéčko v nás; Ej roste, roste kvítečko, kde je milého srdečko; Skoč, děvucho, dolů s břeha vysokého, vytrhni meč ostrý ze srdečka mého; A dyž už zajeli za hory daleko, teprv milú vdovu bolelo srdéčko. Bolelo, bolelo nad dětma jejíma, srdéčko v ní puklo nad dětma dobrýma; Dyž ju po- chovali, tož mně povídali, to moje srdenko těžce zarmútili; Leží tu, leží můj Janíček, mého srdca milovníček; Ach mamičko, mamko, s. se mi zamklo. Kdo mně ho odemkne, není doma Janko!; Má maměnka neví ani neuhodne, za kým mé srdenko ve dně v noci vjadne (vadne); Mé srdenko teskní, žalovat si nesmí (stěžovati), dyby žalovalo, aj by zaplakalo; Mé srdenko, srdce, biješ ve mně prudce; ležíš jako skála, dycky bych plakala; Šak té nebolí (hlava), jak se děláš, jen že v srdéčku jinšího máš. Sš. P. 23., 42., 92., 117,, 140., 142.. 183., 199., 200., 214., 218. (Tč.). Šohaj, šohaj laštovička, od- padľs mi od srdečka, jak od srdca tak od lásky, jak to jabko od haluzky; To moje srdenko tak si hořekuje, že si ledakoho věrně zamiluje; To moje srdenko tak ve mně buchoce, jako ta ryběnka v hlubokém potoce; Dovolte si mně vzít, co v mém srdci nosím; Červená šňůrečka je velice tenká, ona se vřezala do mého srdeňka; Jaké by to srdce bylo, dyby k své milé nemluvilo; Když sem jel vokolo, srdce mne bolelo; Dva ju vedu, tře ji hraju, šestemu je žal, sedmemu se srdce kraje, že ji ně- dostal; Můj milý se juž oženil, mojo srdco zakrvavil; Nemože sa ve mně srdco roz- veseliť; Těžko mi je těžko na mojim srdečku, jak by mi ho svázal hedbávnú šňůrečkú; Verůstla krásná růžička na prostřed mýho srdýčka, verůstla, krásně voní, můj milé k hiné (jiné) chodí; Rozželilo se srdenko moje, nemožu ho ukojié; Ach můj Bože, to je děvče, až se s. třáslo; Div že srdečko mně nevyskočí; Zatmělo se mně slunečko, kdo mě potěší, můj nejmilejší, mý zarmou- cený srdýčko?; Jak mě pro vás velice mé srdce bolí; Jede synek, jede pryče, vzal mi od srdečka klíče; Svět mě tuze mrzí a srdečko bolí, plakala bych hned; Dycky mně má milá slubovala, že by mi půl srdca darovala; Nenosím já tebe, nenosím v sr- dečku; Ani tak nemele ve mlýně odrážka, jako mé srdenko banuje šohajka. Sš. P. 225., 228., 236., 249., 279., 296., 317., 340., 347., 354., 365., 370., 373., 401., 411., 578., 586., 603., 662., 691., 795. (Tč.). To moje srdiečko také rozžialené, ako to želiezko v ohni roz- pálené; Ale moje s. túžiť nepřestane; Keď ťa chytím za srdienko za srdce, nepustím ťa, holubička, preč více; Falešný galane, nechoď mně na oči, nech sa mé srdenko za tebú netočí. Mt. S. II. 38., 133., 40.; Sš.P. Srdce div nepukne a líčko se směje; Těžké s. pro někoho míti; A jí s. usedá. Er. P. 162., 449., 497. S. sa mi puká od žiaľa. Mt. S. Neb nestydlivé oko nestydlivého srdce jest posel. Pass. 29. V s-ci se radovati. Alx. Ale kteréž věci pocházejí z úst, z s-ce vy- cházejí a ty jsú, jenž poskvrňují člověka; A kto jsú s-ce nesytého, to věz žádosti ne- syté? ani by rádi vešken svět pohltili a ještě
by žádosti nenasytili; Ktož Boha právě mi-
luje a přikázanie jeho ostřiehá, v jeho s.
Bóh prichodí a v něm přiebytek činí; A ti
jenž sú s. své skrze zlosť zavřeli, naším ká-
zaním učiníme, aby i oni Kristovi dvéře s.
svého otevřeli; Pakli příde k věku starému,
ihned s. jeho bude tesklivé, hlava se jemu
třese, truchliva jest duše; Posielám Vám
pieseň, abyste slova vážiece radosť v srdci
měly a ústy zpievaly. Hus I. 347., II. 198.,
209., III. 61., 110., 270. K čemu s. zvyklo,
poznať v mnohém nezáleží, z najmenšej věci
se pozná, co v s-ci tvém leží. Přísl. Tč.
Těžké s. není výmluvné. Přísl. Tč. Když
mě s. bolí, vzdám se vůli boží. Slez. Tč.
Oko pláče jen vodu, ale s. slze. Hrš. Ovčí
rouno a vlčí s. jest. Pk. Když popláčeš, od
s. odlehne. Vz Žel. Z jeho srdca šípy vy-
rastaly (o nemilosrdném). Mt. S. Očekávání
dlouhé zemdlívá srdce; Když zhořklo s.
mé; S. mé zmítá se. Br. Div se nerozpučí
od žalosti s. Č. S-ce mu do toho pohrává.
Č. Jak by mu nůž do s-ce vrazil. Vz Le-
knutí. Č. Tu máš, aby ti kapka od srdce
neupadla (aby ti s. nepřesedlo, aby ti ne-
ukáplo. Vz Mlsný). Č. S-ce svého nejez,
prsténku úzkého nenos (nestarej se nemírně;
zármutku k s-ci nepřipouštěj). Mus., Č. — S., prsa, die Brust, Seite, das Herz, der Busen. K s-ci koho tisknouti. Seď tu podlé srdce mého (u boku). Ob. Pan. — S. = vnitřní, prostřední část' něčeho, das Herz, die Mitte. S. lesa = prostřed lesa. Nepřítel do srdce království vnikl. Jg. — S. = cit. úmysl, duše, zvl. náklonnosť tovařiská, das Herz, Gemüth, Gefühl, die Seele, Gesinnung, Empfindung. S. upřímné, dobré (míti); svobodného a upřímného s-ce; sníženým a pokorným srd- cem; s kamenné (vz Kámen), V., oddané, Kom., dobré, laskavé, měkké, vděčné, zlé, ukrutné, tvrdé. Us. Chci to ze s-ce rád uči- niti; ze s-ce, z celého s-ce milovati; z ce- lého s. a ze vší mysli; laskav jsem na tebe z toho srdce; z pravého, upřímného srdce někomu něčeho přáti; s-cem k někomu na- kloněný; ta věc jde mi k s-ci; k s-ci při- cházeti, docházeti, hluboko s. dojímati; na srdci něco míti; své s. k Bohu obraceti; mysl a s. od někoho odvrácené míti; něco k s-ci sobě bráti, připustiti; na s-ci napsati, vytisknouti, vyryti; v mysli a srdci nositi; na srdci ustavičně nésti; celým srdcem na něco mysliti; v s-ci svém přemýšleti; jedno s. s kým býti (stejně cítiti a mysliti); jed- noho s-ce a úmyslu; jedněmi ústy i srdcem. V. Vždy Bůh patří k s-ci; s-cem hýbati a je k vůli boží nakloňovati; s-cem Bohu se modliti. Br. S-ce zatvrditi, zaryti, zaviti; od s. rád; k tomu mi s. lne, se nachyluje; k s-ci jíti; na s-ce někomu něco klásti, po- ložiti. D. Jde mu to od plic, ne od srdce; Od s. k s-ci; Má s. jako z marcipánu (do- brák); Umí mluviti k s-ci; Vzal si ho do s. (zamiloval si ho). Kšá. Má s. na pravém místě; Přeje mu toho z plna srdce; Jak s. ráčí; S. zatvrditi. Dch. Ze s. ráda bych to udělala. Us. Šd. Byl to člověk podlé srdce božího (jak si ho Bůh přeje). U Žambk. Dbv. S. z másla, hlava z křemene. Ehr. Mějte přece s., páni. Hdk. Jakkoli řeč jeho krásna, přece se nám nelíbí jeho s. Kmp. Není ten jeho pláč ze s., z plic to jest. Hš. Nežnosť, útrpnosť a přítulnosť s. kde pro- jeviti; Zatmíno jest nemoudré srdce jejich; Vezdy zaznívá a rokotá s. k slovu a pojmu tomu. Sš. I. 15., 26., 28. (Hý.). Já sem s-ca měkkého, já se leknu každého; Já sem s-ca tvrdého, nebojím se žádného. Sš P. 107. Přibýváli zbožie komu, nepřikládej srdce k tomu. Smil v. 1810. V s. něco vzíti (umy- sliti si). Kat. 2995. Učte sě ote mne, žeť jsem tichý a pokorný srdcem; Hřiech má hniezdo v s-ci t. j. ve vóli; Následoval mě vším s-cem svým; Daj nám sě v srdci po- znati, bez hrózy sebe čakati; Slyšeti chtěli, srdcem sú uvěřili, skutkem vóli Ježíšovu naplnili; Těch věcí, jichž neznáme, nemáme v s-ci: Tak i otec můj nebeský učiní vám. neodpustíte-li každý bratru svému z srdcí neb z srdec svých (Mat. 18. 35.); Nebeský pán člověka, jenž bližniemu nechce z srdce odpustiti, dá katóm ďáblóm, aby ho na věky mučili; Blahoslavení čistí srdcem, neb oni Boha viděti budú; Když člověk položí pevně v s-ci svém, žeby radějie umřel, než by při- kázánie božie přestúpil a tak stojí v úmysle ..; Tento falešník (Antikristus) volí sobě slavné, dvojího s., chytré a převrácené filosofy. Hus I. 316.. 367., 446.. II. 132., 261., 270., 394., 426., III. 128., 364. (Tč.). S. se mně smálo. Us. Půjdu, kam s. pobídne a otcova kapsa dovolí (ku př. o abiturientech, když volí svůj stav). Us. Dbv. Kdybych věděl, že mě máš ze s. ráda. Er. P. 99. Ti Pa- vlovčí úřadové tvrdého srdečka, dali oni sobě nalit starého vínečka. Sš. P. 574. S. z kamenu míti. Er. P. 191. Miluj pána Boha ze všeho srdce svého a ze všie duše své a ze všie síly své; Já súdim, budú-li s ženami mužie přebývati, osidlo bude ďáblovo; od nich od počátku loven jest hřiech a železná srdce chlípnosť krotí; Darmo jazyk pracuje, když sě nemodlí s.; Neb pravda, s. které nalezne pyšné, před tiem se kryje; A tak jest bez pochybenie, že, ktož v světě a v svém s-ci se výší, ten před Bohem jest menší; A ktož se v srdci a v světě níží, toho pán Bóh před sebú výší; Duch můj bude odpočívati nad tichým a pokorným s-cem; Po dvakrát ji nazývá krásnú: pro dokonalosť dobrých skutkov a čistotu neb přiemosť s-ce. Hus I. 53., 276., 306., II. 123., 319., III. 16., 21. V komkoli upřímé s. jest, radujte se v Pánu. Kom. S. s někým roz- děliti. Vodn. Že by se kamennému s-ci sli- tovati mohlo. Ros. A vy byste kamenné s. namluvili. Mus. S. tvrdší nad železo a dia- mant. V. Mužie bratrských srdec. Rkk. 20. Někoho pouhým s-cem milovati. Troj. Vřeť každému s. po jazyku svému. Dal. Nebylo mu z s-ce (od s-ce = opravdu). Har. Jest mu to od s-ce. Har. Hanbi se v s-ci. Bern. S. něčí jímati. Tato hudba s. jímá. Sych. To slovo doráží k s ci. Ta domluva s. do- jímá. Sych. Pěniem dále s. jímáše. Rkk. 9. Slova jeho srdce nedocházejí, na s-ce ne- dopadají. Scip. S-ce k penězům přikládati. Kram. Lakomství s-ce jejich popadlo. Pulk. S-ce plné míti. Moje s. tím jest plné; to mi do s. šlo. Pulk. Pohnouti s-cem něčím (útrp- nosť v něm zbuditi). K s-ci mluviti. Jeho řeč k s-ci mu šla. Sych. Něco k s-ci si bráti. V. Něco v s-ci rozvažovati. Kram. To mi je (leží) na s-ci (o to se starám, 2. to mne bolí. trápí). Us. To jest podlé mého s-ce. Us. S-ce k něčemu nahýbati. Nz. Jedno s. druhému rozumí. C. Co ze s-ce nejde, v s-ci se neujme. 0. Co není od srdce, nejde k s-ci. Němc. Studené ruce upřímné srdce. Lb. Pán Bůh je ti blízko, máš své s. nízko. Slez. Tč. Veselosť a s. čisté nad zlato jsou jmění jisté. Ve Slez. Tč. Co oko vidí, na tom se s-ce nesklamá. Čehož oko nevidí, toho s-ce neželi (nežádá). C. Kde milosť, tu oči, kde bolesť, tu ruka, kde poklad, tu s-ce. (Mus.). Jak daleko s očí sejdu, tak mdlou lásku v s-ci najdu. Prov. Jg. — S. tajné city a myšlénky, das Herz, geheime Gefühle, Ge- sinnungen. Apoštolovi nejvíce na srdci le- želo, abv... Ještě něco leželo Pavlovi na srdci. Sš. L 403., Sk. 240. (Hý.). Z s. vy- cházejí myšlenie zlá, vraždy, cizoložstva, smilstva; Pomsta toho přivolenie má býti poručena pomstě božieho súda, jenž sám s. zná; Ústa jsú poškvrněna, když s. jest po- škvrněno; Srdce našeho zpósob spatřuje a tomu, jehož láskú oděného nenalézá, ihned hněvivě die; Obřežte sě Hospodinu v s-cích svých; Aj v řeči jest chvála a v srdci ne- věra. Hus I. 191.; 275., 311., II. 382., 396., III. 85. (Tč.). Když dědic pláče, v s-ci se směje; Co střízlivý na s-ci má, to se opi- lému na jazyku vypukne; Jiné míti na s-ci, jiné na jazyku; Jinač mluviti, než jest na s-ci; Jiné mluviti a jiné na s-ci míti (krýti, tajiti); Na srdci jiné a na jazyku jiné míti. V. Nelze komu do s-ce nahlédnouti. Oko do s-ce okno. Koll. S. v očích se mu jeví. Dch. Mám něco na s-ci. S-e své komu ote- vříti, odkryti, vyjeviti. Us. Máme srdcí svých ostřiehati, nebť ďábel rozličně hledá lidských srdec. Št. N. 265. Co na s-ci, to na jazyku (upřímný). Co v ústech, to v s-ci. Má s-ce na jazyku. Č. Vz Přímý. Co v s-ci střízli- vého, to na jazyku opilého. Prov. Na jazyku nosí med, v s-ci kryje jed; Ústy vynášeti med a v s-ci ukrývati jed. U ústech má med a stred, v s-ci chová závisti (šalby) jed. Č. V ústech med a v s-ci jed. Us. Čím s. jest nadchnuté, tím ústa jsou naplněna. Vz Jazyk. Č. Čím s. vře (navře), tím jazyk páchne (huba kypí). Co v srdci vře, to v ústách kypí (Bern.). Prov. Jg. Co sa v s-ci vaří, zjaví se vo tváři. Mt. S. Co v srdci vře, v ústech kypí. Hš. Jaký je kdo v srdcu svojem, poznáš ho z jazyka; Jaký je kdo v mravoch svojich, také s. mává; Jaký v s-ci, taký v slovách i v skutkoch chce býti. Mor. Tč. K s-ci neprostoupiti. Kom. Jak by no- žem o s-ce zavadil. Vz Smutek. Č. Do s-ce se vine a v kapsu leze. Č. Vz Dlaň. — S., důvěrnosť, láska, das Herz, Zutrauen, die Liebe. Nemám k němu srdce. S. nyje, vře. Us V svém s-ci ji nose. BN. Zpěvem k s-ci, s-cem k vlasti. Vz Oko. Milenku s-cem vzý- vati, anbeten; On nemá kusa srdce. Us. Dch. Ľubilam ce verne, jak sardzečko ve mne (seč s. bylo); Mala som na srdenko kupca. Ps. sl. 111., 7. Moje dobré, zlaté, drahé s. Dbš. Nynej, nynej holubičko, Marianské
poupátko, podložím ti své srdečko, ô ne-
vinné robátko: Umřel milý pro milenku a
milenka pro milého, byli srdenka věrného;
Co je po té matce, dyž není od srdce; Od-
púščám, odpúščám, ale velmi ťažko, že je
mé srdečko poraněné všecko; Stanul pod
okenko, zavolal tišenko: Marianko, srdce
moje, otevř mně okenko; Ty mně, Janko,
ty mně umřeš, mé srdenko zarmucuješ; Já
se probudím, nic není, edem (jen) mého srdca
tužení; Co ti, milá, co ti je, mé srdečko roz-
milé; Zapomeneš na mě, mé srdenko, snadně,
dyž su (jsem) u muziky, nepohlídej na mně:
Moravka chodí přímo jak svíce, každá má
k chlapcům upřímné srdce; Lehko je na-
vykat, těžko je odvykat, těžko je srdečko
na zámek zamykat; Žalo by sa, žalo to
dobré žnivečko, dyby mně vázalo moje sr-
denečko. Sš. P. 74., 84., 161., 165., 180.,
183., 187., 201., 236., 317., 361., 556. (Tč.).
Cesta je nohoum příjemná, když s. jede
s nimi. Hnš. Obrať se ke mně celým s-cem
svým; Věř mi, nemóž celým s-cem přebý-
vati s Bohem, ktož ženskými přístupy jest
svázán; Lid ten Boha rty chválí, ale s. jich
daleko od něho jest; Mnoho se modliti jest
toho, jemuž se modlí kto, ustavičně z s. napo-
mínati; Modlitba hlasitá vzácna nenie, když
sě s modlitbú s. nesjedná; S. k Bohu po-
zdvihnouti; Kteříž ho milují celým s-cem;
Svatí skrze mrtvenie těla svého a modlitbú
čistú a sprostným s-cem se Bohu líbiti žá-
dají. Hus I. 275.. 276., 306., 373., II. 84.,
146., III. 38. (Tč.). Materské s. v dítkách,
dětské v horách. Pk. Nemá dítě to srdce
k otci, jako otec k dítěti. Us. Dbv. Budeš-li
Boha hledati z celého srdce svého. Br. — S. = smělosť, das Herz, der Muth, die Un- erschrockenheit. S. zmužilé, smělé, nechou- lostivé, nestrašlivé, veliké, udatné, hrdinské, mužské, šlechetné, nelekavé, nesmělé, le- kavé, ničemné, strašlivé, bojácné, bázlivé, zděšené, ženské, V., babské, zaječí, kuřecí. Us. S. se v člověku zarazí. To klátí s. mé; Někomu s. podraziti. Dch. Srdce na Turky míti. V. Babského a ženského srdce. Ler. Dívka vysoké mysli a amazonského srdce. V. S-ce nabyti; S-ce komu přidati (bázeň odníti). V. Má naň dvě s-ce (velikou smě- losť). Ros. Srdce neměti. Srdce pod lavici pustiti. Vz Strach. Č. Naše s-ce strachem ustávalo. Vrat. S-ce tratiti; s-cem klesati. D. Všecko s-ce mu kleslo. Bez s ce býti. Nabývá s-ce; S-ce jim přibývá; s-ce ně- komu dodati. D. Řeč vaše naše s. otužila. Sych. Srdce míti, bráti, ztratiti. Us. Má k tomu s. V. Vzhoru, vzmužte chrabrosť bujných srdec. Rkk. 31. S-ce někomu bráti, vzíti, odebrati. Bern. Nesmělé s-ce cti ne- dochází. Č. Kdo si s-ce dodává, s štěstím se potkává. Č. Má kuří, zaječí s-ce; S. jako bobek; Nemá s to s-ce; Do holenky mu spadlo s-ce (vz Útěk, Bojácnosť, Bázlivý). Č. Padlo mu s. do kalhot (o bázlivém). Bdl. Tolik moci a s. nepřátelům dal, že bez cizí pomoci sami z obležení se vysvobodili. Žer. 17. Vezma s. mužské naději plnú měj. Výb. II. 42. 28. Nekloňte se v pravo, v levo, přímo hlavu neste, pak to vaše srdenko na s. vyroste. Hdk. Nitra VI. 210. Má s. ze železa a hlavu z ocele (jest smělý a ne- ústupný). Mt. S. — S. = svedomí, das Herz, Gewissen. Ptej se svého srdce. Se svým s-cem se raditi; Čisté, hříchu prázdné s. V. Mocně někomu něco do s-ce vkládati. Kom. Pred Bohem maj čisté srdce a před ludmi rúcho. Slov. Tč. — S. = osoba, das Herz, die Person. Získati každé s-ce. Mé s-ce, mé sr- déčko! Ty statečné s.! — S. u zvonu, der Klöppel, Schwängel, Glockenschlägel. S-ce zvonu rozhoupati, zachytiti. Ty jejich srd- cata, ze stříbra, ze zlata. Er. P. 129. Kdo nevěří, nech tam běží, šak tam ješče srdce leží z kyselýho mlíka. Sš. P. 687. — S. Křižovníci s červeným srdcem, Cyriaci, du- chovní řád, byl v Praze při kostele sv. Kříže na svatojanském prostranství. Dch. — S. v rostlině, maciště, das Herz an den Pflanzen, die Herzblätter, folia intima. D. — S., karta, das Herzblatt. V. — Srdečko = podsádka na košili, der Zwickel. D. — S. v horn. S. výhybky, das Herzstück. Bc.

311265   Srdceblažný Svazek: 3 Strana: 0605
Srdceblažný, herzerfreuend. Pl.

311266   Srdcebolný Svazek: 9 Strana: 0308
Srdcebolný. S. ston. Slád. Rom. 93.

311267   Srdceděsný Svazek: 7 Strana: 0761
Srdceděsný, herzerschreckend. S. strasť. Vc Lab. 25.

311268   Srdcedobný Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcedobný, herzförmig. Srn.

311269   Srdcechorý Svazek: 7 Strana: 0761
Srdcechorý, herzenskrank Dch.

311270   Srdcejatný Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcejatný, herzergreifend. S. strasti. Hanka.

311271   Srdcejatný Svazek: 10 Strana: 0390
Srdcejatný. S. bolesť, Sf. v Pal. Záp. II. 58.

311272   Srdcejemnosť Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcejemnosť, i, f., die Gemütlichkeit. Bohatá s., reiches Gemüth. Dch.

311273   Srdcejemný Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcejemný = srdce jímající, herzergrei- fend, rührend. Jg. S. výmluvnost'. Sš. Mr. 1.

311274   Srdcejímavý Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcejímavý, herzgewinnend.

311275   Srdcejímavý Svazek: 10 Strana: 0390
Srdcejímavý hlas. Zr. Fant. pov. 19.

311276   Srdcekojič Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcekojič, e, m., der Herztröster. Mus. V. 263.

311277   Srdcekojný Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcekojný, Herzstillend, tröstend. Šf.

311278   Srdcelomně Svazek: 10 Strana: 0390
Srdcelomně křičeti. Emin. 140. Sr. Srdce- lomný.

311279   Srdcelomný Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcelomný, herzzerreissend. S. pohled. Dle Brs. 2. vyd. 232. jest s. gcrman., ne- boť Slovanům srdce lítostí puká; pláč bývá žalostný, usedavý atd., vz Pláč.

311280   Srdcemorný Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcemorný, herzquälend. S. bolesť. Šml.

311281   Srdcepotěšný. S Svazek: 10 Strana: 0390
Srdcepotěšný. S. hostina. Škod. IP. 167.

311282   Srdceprázdný Svazek: 7 Strana: 0761
Srdceprázdný, herzlos. Dch.

311283   Srdcepytva Svazek: 7 Strana: 0761
Srdcepytva, y, f. = pytvání srdce, car- diotomia.

311284   Srdcervoucí Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcervoucí pohled, herzzerreissend. Dch.

311285   Srdceryvně Svazek: 7 Strana: 0761
Srdceryvně, herzzerreissend. S. vykřik- nouti Arb.

311286   Srdceryvný Svazek: 7 Strana: 0761
Srdceryvný, herzzerreissend. S nářek. Šml. Vz Srdcervoucí.

311287   Srdceryvný Svazek: 9 Strana: 0308
Srdceryvný výkřik, zoufalství. Šml. V. 110., IV. 13.

311288   Srdceryvý. S Svazek: 10 Strana: 0390
Srdceryvý. S. tragika jeho pádu. Mus. 1901. 344. Sr. Srdceryvný v II. Přisp. 308.

311289   Srdcesloví Svazek: 7 Strana: 0761
Srdcesloví, n. = nauka o srdci, Cardio- logie.

311290   Srdcesvíravý Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcesvíravý, herzbeklemmend. Dch.

311291   Srdcetěšný Svazek: 9 Strana: 0308
Srdcetěšný. S. zábava. Šml. X. 249.

311292   Srdcetrapný Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcetrapný, herzquälend. S. cit. Koll.

311293   Srdcetrnoucí Svazek: 9 Strana: 0308
Srdcetrnoucí nerv. Pal.

311294   Srdcetuživý Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcetuživý, herzabhärtend. Dch.

311295   Srdceznalec Svazek: 3 Strana: 0605
Srdceznalec, lce, m., der Herzkemier. Petr Boha s-lcem jmenuje. Sš. Sk. 16.

311296   Srdcolistý Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcolistý, herzförmige Blätter habend. S. podražec. Rostl.

311297   Srdconoš Svazek: 7 Strana: 0761
Srdconoš, e, m., cardiophoius, brouk. Vz Kk. Br. 210.

311298   Srdconoš Svazek: 9 Strana: 0308
Srdconoš, e, m., cardiophorus, brouk. S. černavý, c. nigerrimus, červenonohý, rub- ripes, červenoštítý, ruficollis, deskoštítý, discicollis, ebenový, ebeninus, hledavý, vesti- gialis, hnědokloubý, musculus, nahnôdlý, te- staceus, popelavý, cinereus, přesličkový, equiseti, rudonohý, rufipes, travní, grami- neus. Vz. Klim. 429.

311299   Srdcoplícní Svazek: 7 Strana: 0761
Srdcoplícní, cardiopneumatisch.

311300   Srdcoskvrnný Svazek: 9 Strana: 0308
Srdcoskvrnný modrokrovečník, brouk. Klim. 672.

311301   Srdcoštitý Svazek: 8 Strana: 0379
Srdcoštitý korohryz, brouk. Klim. 326.

311302   Srdcovica Svazek: 7 Strana: 0761
Srdcovica, e, f., Cardioide, Herzlinie, f. Let. Mt. sl. V. 1. 18 , Ssk.

311303   Srdcovina Svazek: 7 Strana: 0761
Srdcovina, y, f., Herzsubstanz, hrvát. Šd.

311304   Srdcovitý Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcovitý, cordiformis, herzförmig, těleso široce vejcovité na zpodině prohlubené. Rst. 494. S. list. Prm. IV. 196.

311305   Srdcovka Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcovka, y, f. S. jedlá, cardium edule, měkkýš. Schd. II. 538. S. ježatá, c. echina- tum, uzlovitá, c. tuberculatum, vroubkovaná, cardiola interrupta. Vz Frč. 222. Die Herz- muschel. — S., druh třešní, die Herzkirsche. Us. Dch.

311306   Srdcovka Svazek: 7 Strana: 0761
Srdcovka = měkkýš. Cf Brm. IV. 2. 384. — S., diclytra, květina. Dlj. 71. — S. = druh křivky. Jrl. 208.

311307   Srdcovka Svazek: 9 Strana: 0308
Srdcovka, y, f., Kardioida, křivka. Vz Ott. XIII. 1025. — S. = ocelová vložka do křižovatek kolejnic. Vz Ott. XV. 223.

311308   Srdcovka Svazek: 10 Strana: 0390
Srdcovka (srdečník), dicentra spectabilis: láska (hořící, ohnivá, plamenná), srdcovka, srdečko, srdéčko, srdečník, srdíčka, srdíčko. Vz Čes. 1. XIV. 223. — S = při křížení kolejnic ten díl, v němž se kolejnice k sobě připojují, aby tvořily jakýsi klín, Herzstück. Vz Ott. XXIII 996.

311309   Srdcovnice Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcovnice, e, f., cardiospermum, der Herzsame. Vz Rostl. I. b. 224.

311310   Srdcovník Svazek: 7 Strana: 0761
Srdcovník, u, m. = špulíř na železo. Pdl.

311311   Srdcový Svazek: 3 Strana: 0605
Srdcový, Herz-. S. krajina. Krok. — S. = k srdci podobný, herzförmig. S. kořen. Um. les. S. list, cordatus, jehož čepel k dolejšku širší, na spodu hluboce jak u srdce karet- ního vykrojená, tutíž dva okrouhlé laloky činí; opak srdčitý (obcordatus), je-li naopak na širším konci svém takto vykrojená. Čl. Kv. XXVII. Cf. Rst. 494.

311312   Srdcový Svazek: 7 Strana: 0761
Srdcový, Herz-. S. činnosť, pohyb, uzlina, -ganglien, pleteň, -geflecht, síla, čivy, -ner- ven, úško, -ohr, mozol, -schwiele, Nz. lk., důlek či žaludkový, serobiculus cordis. Ott. IV. 677.

311313   Srdcovzduchový Svazek: 10 Strana: 0390
Srdcovzduchový, kardiopneumatisch.

311314   Srdčitě Svazek: 7 Strana: 0761
Srdčitě, herzförmig. S. rozšířený. Kk. Br. 36

311315   Srdčitý Svazek: 3 Strana: 0605
Srdčitý, k srdci podobný, herzförmig. S. plocha, listy. Rostl. Vz Srdcový.

311316   Srde Svazek: 7 Strana: 0761
Srde = udatně, směle. Slov.

311317   Srdečenství Svazek: 3 Strana: 0605
Srdečenství, n. = srdečnost. St. skl.

311318   Srdečko Svazek: 7 Strana: 0761
Srdečko m. srdéčko doporučuje Brt. v Km. 1882. 198. Vz -ečko.

311319   Srdéčko Svazek: 8 Strana: 0379
Srdéčko, vz Slzička (3. dod.).

311320   Srdéčko Svazek: 10 Strana: 0390
Srdéčko, srdíčko, srdečka, srdíčka, vz Srdcovka (zde).

311321   Srdéčko, srdénko, a, n Svazek: 3 Strana: 0605
Srdéčko, srdénko, a, n. V. Vz Srdce.

311322   Srdečkovati Svazek: 9 Strana: 0308
Srdečkovati. V jednom (táboře) se jen srdečkuje (mají převahu city srdce), v druhém pouze rozumuje. Klc. v Mus. 1843. 56.

311323   Srdéčkovitý. S Svazek: 10 Strana: 0390
Srdéčkovitý. S. taška (na střechu). KP. IX. 160.

311324   Srdéčkový. S Svazek: 10 Strana: 0390
Srdéčkový. S. taška (na střechu). KP. IX. 161.

311325   Srdečně Svazek: 3 Strana: 0605
Srdečně, upřímné, herzlich, innig. S. rád. Ros. S. milovati, o něco se starati. V., ně- komu přáti. Sych. Až se na to s. rozhně- val. Čr. A tu radosť ktož s. váží, ten mile trpí všecky pótky. Hus II. 179. — S., srd- natě. S. a srdnatě stojiece vedlé něho. Hus 1. 186.

311326   Srdeční Svazek: 10 Strana: 0390
Srdeční. Nepravidelná činnosť s., deli- rium cordis; porucha vyrovnání při s-čních chorobách, asystolia; záněť svalstva s ho, myocarditis, Herzfleischentzündung (částečný, partialis, dužnicový, parenchymatosa, po- všechný, universalis, vleklý, chronica, vme- zeřený, hnisavý, interstitialis purulenta). Ktt.

311327   Srdečnice Svazek: 3 Strana: 0605
Srdečnice, e, f., srdeční žíla (pulsovní, životní, bicí, třepilá, znějící, přivodice, opak: krevní), aorta, die Herz-, Schlagader. Krok. Vz Schd. II.359. Zánět, naduřilosť s. Ja. Brno je s. země moravské. Bdl. — S., hlísta, škrkavka, škrkavice, der Spulwurm. Ja., Jád. — S. = kráva s lysinkou v podobe srdce na čele. Vz Srdečník. Us. Dch.

311328   Srdečnice Svazek: 7 Strana: 0761
Srdečnice. S. břišní, a. abdominalis, vystupující, a. ascendens, sestupující, a. descendens, hrudní, a. thoracica. Nz. lk. Nedomýkavosť s , Aortinsufficienz, rozšíření s., Aortectasie, rozvětvení s., Aortramificca- tion, zánět s., Aortitis, tlak v s-ci, Aorten- druck, zúžení s-ce, stenosis aortae. Ktt. exc. — S. = milenka. Jar. Sl. 10. Lyra tvou buď s-cí. Č. Kn. š. 200. — S. = druh třešni. Vz Srdcovka. Tbz.

311329   Srdečnice Svazek: 10 Strana: 0390
Srdečnice, e, f. = přivodice, Pulsader, aorta. Lépe: tepna. Čad. 13. S. = tepna, která vyvádí ze srdce do těla zdrojnou čili arteriální krev. Vz Ott. XXIII. 996.

311330   Srdečnicový Svazek: 7 Strana: 0762
Srdečnicový, aorticus. S. hlíva, bulbus aortae, oblouk, arcus aortae, štěrbina, hiatus aorticus, vřed, Aortageschwür, n. Ktt. exc. S otvor, jímž proniká srdečnice z dutiny hrudní do břišní. Ott. IV. 575.

311331   Srdečnička Svazek: 7 Strana: 0762
Srdečnička, y, f. = tolije bahní, par- nassia palustris, Einblatt. Osv. VI. 941. Vz Srdečník. — S., puella. 14. stol. Jgč. XIV. 1. 13. Vz Srdečnice (dod.)

311332   Srdečnička Svazek: 10 Strana: 0390
Srdečnička, y, f. = lichotný název ženy = žena srdečná a srdci milá. Baw. Ar. v. 104., 278 a j.

311333   Srdečník Svazek: 3 Strana: 0605
Srdečník, u, m. = pelešek, vz Srdce. — S., svorník ve předu u voza, der Rung- nagel. Us. — S., rostlina, leonurus, Herz- gespann, n. S. obecný, malokvětý. Vz Čl. Kv. 261., Jg. Slovn., Slb. 344., Rstp. 1190. — S., tolije bahní, samolístek, parnassia palustris. FB. 78. Lék od souchotin. Zkr. — S., a, m. = vůl n. býk s lysinkou v po- době srdce na čele. Vz Srdečnice. Us. Dch.

311334   Srdečník Svazek: 7 Strana: 0762
Srdečník, Herzbeutel. Cf. Osrdec, Osrdí. Srostění s-ku, concretio pericardii, zánět s-ku, pericarditis. Hnisovatosť s-ku, pyocar- dium, větrnatosť, pneumopericardium, zánět s-ku hnisavý, purulenta, hnisovláknitý, puru- lenta fibrinosa, hostcový, rheumatica, kr- vavý, haemorrhagica, počasný, chronica, příjičný, syphilitica, přilípavý, adhaesiva, syrovátečnohnisavý, seropurulenta, syrová- tečnovláknitý, serofibrinosa, syrovátečný, serosa, tuberkulosní, tuberculosa, tvořivý, plastica s. productiva, vláknitý, fibrinosa, vnější, externa, výtvorný = tvořivý. Ktt. exc. — S., rostl. Cf. Mllr. 54., 60. — S. = srdcové kolo, Herzrad, n. Hř. — S. = měšec na peníze. 16. stol. Wtr.

311335   Srdečník Svazek: 8 Strana: 0379
Srdečník, u, m. = hojička, leonurus car- diaca. Brt. D. II. 504. — S., parnassia. Tak sluje v Ceskomor. pohoří. Šml. L 6. — S. = prsn/ček, prsní kožich, plíšek. Vz Plíšek. S. byl oby č. bez rukávů. Wtr. Krj. I. 460.

311336   Srdečník Svazek: 9 Strana: 0308
Srdečník, a, m. = člověk řídící se více citem srdce než rozumem. Sr. předcház. Srdečkovati. lb.

311337   Srdečník Svazek: 10 Strana: 0390
Srdečník, u, m., rostl. Vz Srdcovka zde. — S. Srostění s-ku, Perieardialverwachsung, synechia pericardii; výlev, výron krve v s., baemopericardium (spojený s plynatostí, haemopneumopericardium); zánět srdečníku, pericarditis, Herzbeutelentzündung (ohrani- čený, omezený, circumscripta, prudký, acuta, diffusa, samostatný, idiopathica, vleklý, chronica, suchý, výpotkový n. s výpotkem, pericarditis sicca, exsudativa; skvrny šla- chovité či mléčné s-ku, maculae tendineae pericordii; vodnatelnosť s-ku, hydropericor- dium, Herzbeutelwassersucht. Ktt.

311338   Srdečníkobránicový Svazek: 7 Strana: 0762
Srdečníkobránicový, pericardiacophre- nicus.

311339   Srdečníkový Svazek: 7 Strana: 0762
Srdečníkový, Herzbeutel-. S. listy, -blät- ter, dutina.

311340   Srdečnosť Svazek: 3 Strana: 0605
Srdečnosť, i, f., upřímnost, laskavost, prostocitnost, das Gemüth, die Gemüthlich- keit, Herzlichkeit, Innigkeit. D. Náš list je obraz milovné s-sti. Sš. II. 150.

311341   Srdečnosť Svazek: 10 Strana: 0391
Srdečnosť v klášteřích řídká ctnosť. Vlč. Gol. 12.

311342   Srdečnúcí Svazek: 3 Strana: 0605
Srdečnúcí, zastr. = srdečný. Kat, 1331.

311343   Srdečný Svazek: 7 Strana: 0762
Srdečný, Herz-. S. rozedření (r. srdce). Alb. 44. b. S. svalstvo, -fleisch, jamka, -grube, scrobiculum cordis, dutina, -höhle, Nz. lk., blána, činnosť, čivy, hlíza, choroba, kaménky, klid, krev, mozol, mrtvice, nelad, pleteň, pohyb, posunčina, rána, síla, slabosť, šelesť, tepot, tkaň, trhlina, úbytě, uder, va- zivo, vodnatelnosť, vřed, výduť, záhať. Ktt. exc. S. hlísty, vz Srnice (dod.) — S. = upřímný atd. S. dík, smích, vítání, Us. Pdl., přítel, Dch., přátelství, Vlč., milosť, sladkosť. Št. Kn. š. 123., 36 — S. = veliký. Byla by to s-čná naše haňba. Laš. Brt. D. 268.

311344   Srdečný Svazek: 9 Strana: 0308
Srdečný. S. bylina = srdce občerstvující. Fisch. Hosp. 84.

311345   Srdečný, -ční Svazek: 3 Strana: 0605
Srdečný, -ční, k srdci se vztahující, Herz-. S. pletež, das Herzgeflecht, chlopne, komora, úško. Nz. S. voda (srdce sílicí, Us.; horka krev n. žluč, V.), tejnosť. V. S. blanka (sr- dečník), Bern., žíla (srdečnice), Us., prst (prstenní), Kom., V., bolesť. D. Zbav nás i od tvrdosti a slepoty s-čné i ode všech zlostí. Mus. 1851. 3. 38. S. vada. Kterak veliká jest slavnosť mieti v srdečné hospodě příchod boží (t. j. míti v srdci Boha hostí). Hus II. 209. — S., upřímný, se srdce n. od srdce, herzlich, innig-, inniglich, herzinnig. S. lítosť, knížka (srdce jímající], V., lkáni nad hříchy, Sych., pláč, horlivosť, prosba, veselí, Us., spokojení. Kom., matka, syn. St. skl. Tu se poklonivši Anna Bohu s-čným srdcem řekla jest. Bj. Vzžehra na jich ne- věru a tvrdost s-čnú. ZN. S. obcování. Dch. Pro s. milosrdenství boží. Us. Šd. Ďábel ne mnoho na měšec dbá, když srdce t. j. vóli s-nů po své vóli má; Svú potřebu a žádosť s čnú oznámil a v dobrém potvrdil; Bez modleme s-čného modlitba jest škodliva; Modleme s-čné bez úst mluvenie jest dobré ; Pokánie tři má kusy tyto: Bohu zpoviedá- nie, s. želenie a dosti učiněnie; Protož pilni buďte, aby přijatá řeč v s-čném uše ostala; Jsú mnozí, kteřížto božieho přikázanie uchem s-čným nechtie přijieti; Ta radosť je s-čná; Milováním s-čným vždy se ho drží; Oj sr- dečnýma očima vizte; A také zase ti, kte- říž pomnie, že sú co nehodného činili, z bo- lesti s-čné v milování božiem sě zapalují; Protož pilni buďme, abychom to v s-čné paměti položili; Protož ani vyznánie úst bez viery srdečné, ani viera bez vyznánie platná jest; Věrnost s-čuú někomu držeti; Spasitel milostivý, znaje s-čné želenie té cizoložnice, kterúž chtěli ukamenovati, řekl jest jí: Jdi a neroď viece hřešiti. Hus I. 81., 232., 290., 372., 377., II. 76., 118., 181., 213., 245., 265., 111. 141., 156., 208., 258. (Tč.). -- S., srdnatý, beherzt. Bychom srdečnější a zmužilejší byli. Reš. — S., v botanice. S. kořen n. koření, viola tricolor arvensis, die Spiesswurzel. — S. semeno, cardiospermum. Ja. — S. strom, cerbera manghas, der Herz- baum. — S. máta, mentha viridis. Jg. Slov.

311346   Srdeezrývající Svazek: 3 Strana: 0605
Srdeezrývající, herzdurchwühlend. S. výkřik. Sá.

311347   Srdélenko Svazek: 7 Strana: 0762
Srdélenko, a, n., zdrobn. ,srdce.' Ntr. VI. 210.

311348   Srdeň Svazek: 3 Strana: 0606
Srdeň, dně, m. = srdečník, svorník, nico- hlav, hlavní hřebík vozu předek se zadkem spojující, der Spann-, Vorstecknagel. Us.

311349   Srdeň Svazek: 7 Strana: 0762
Srdeň, dně, dle Knrz. f. = tlouk do hmoždíře. Mor. Knrz.

311350   Srden Svazek: 8 Strana: 0379
Srden, dně, f., vz Svoreň (3. dod.).

311351   Srden Svazek: 9 Strana: 0308
Srden, dně, m. = silný hřebík, kterým se spojuje přední čásť vozu se zadní. Vz Obrtel, Oplín. Hoš. 100

311352   Srdenenka Svazek: 7 Strana: 0762
Srdenenka, y, f. = srdečně milá. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 101.

311353   Srdenenko Svazek: 3 Strana: 0606
Srdenenko, a, n. = srdínko. Slov. Vz Srdce.

311354   Srdení Svazek: 7 Strana: 0762
Srdení, vz Srditi. S-ním líca jej (Vlastě) horia. Slov. Sldk. 262.

311355   Srděnko Svazek: 7 Strana: 0762
Srděnko, srdénko, a, n. = srdíčko. Hdk.

311356   Srdeyma Svazek: 7 Strana: 1385
Srdeyma, y, f., cordiacus, choroba. Pršp. 61. 94.

311357   Srdice Svazek: 3 Strana: 0606
Srdice, e, f., kardioida, čára srditá, die Kardioide, herzförmige Linie. Nz. — S. = srdce. Rkk.

311358   Srdice Svazek: 8 Strana: 0379
Srdice v Rkk. Vz Mus. 1896. 255., List. fil. 1896. 334., Mus. fil. 1896. 231.

311359   Srdíčko Svazek: 3 Strana: 0606
Srdíčko, vz Srdce.

311360   Srdíčko Svazek: 8 Strana: 0379
Srdíčko = podléska. CT. Tkč. — S., vy- šívaní na srdíčko. U Kunovic. NZ. IV. 231.

311361   Srdíčko Svazek: 9 Strana: 0308
Srdíčko. Dej mu také, aby mu na s-čku neukáplo. Us. Hoř. 94. — S. = srdečník, rostl. Hoř. 99.

311362   Srdíčko Svazek: 10 Strana: 0391
Srdíčko, a, n. = podleska, rostl. Č. Třeb. Čes. 1 XI. 36. Sr. Jaterník, Srdcovka zde, Kokoška.

311363   Srdíčkový Svazek: 10 Strana: 0391
Srdíčkový. S. krajky. Vz Krajka.

311364   Srdinka Svazek: 3 Strana: 0606
Srdinka, y, f. S. plochá, flabellina cor- data, prvok. Vz Frč. 10.

311365   Srdínko Svazek: 7 Strana: 0762
Srdínko, a, n., demin. srdce. — S., a, m., os. jm. — S. Frant., nar. 1830., kanov- ník v Bolesl. Cf. Tf. H. 1. 186., Šb. D. ř. 289., Rk. Sl.

311366   Srdínko Svazek: 10 Strana: 0391
Srdínko Otak. Dr., spisov., doc. a lékař, nar. 1875 Vz Ott. XXIII. 997. — S. Frt. Vz ib.

311367   Srditi se Svazek: 7 Strana: 0762
Srditi se. Mrzký oslík se srdieše. Ezp 855.

311368   Srditi se Svazek: 10 Strana: 0391
Srditi se = zuřiti. Mrzský oslík se srdieše. Baw. E. v. 855. Srdí se ako jež. Mus. slov. VI. 110.

311369   Srditi se, il Svazek: 3 Strana: 0606
Srditi se, il, ění, na Slov. — hněvati, zlobiti se, zürnen.

311370   Srditosť Svazek: 3 Strana: 0606
Srditosť, i, f., na Slov. = hněvivost, die Zornigkeit.

311371   Srditý Svazek: 3 Strana: 0606
Srditý = hněvivý, zornig. Slov. S. jako osa. Mt. S., Dbš. S. nepravosť. Sš. II. 62.

311372   Srditý Svazek: 8 Strana: 0379
Srditý = srdnatý. Val. Brt. D. II. 389.

311373   Srdka Svazek: 3 Strana: 0606
Srdka, y, m., osob. jm. Mor. Sd.

311374   Srdnatě Svazek: 3 Strana: 0606
Srdnatě — udatně, zmužile, statečně, herz- haft, muthig. Us. S. na ně udeřili. Sl. Uh. 1. 128. — S., srdečně, herzlich, aufrichtig, innig. S. po něčem dychtiti. Kom. S. s ně- kým plakati. V. Žena s. lkající. Ler.

311375   Srdnatě Svazek: 8 Strana: 0379
Srdnatě = srdečně. S. se modlil. V. Kal. 87.

311376   Srdnatec Svazek: 3 Strana: 0606
Srdnatec, tce, m., ein herzhafter Mensch. Bern.

311377   Srdnatělosť Svazek: 7 Strana: 0762
Srdnatělosť, i, f. = srdnatosť. Slov. Bern.

311378   Srdnatělý Svazek: 7 Strana: 0762
Srdnatělý = srdnatý. Slov. Bern.

311379   Srdnatěti Svazek: 3 Strana: 0606
Srdnatěti, ěl, ční, herzhaft werden, Muth fassen. — čím : něčí pomocí.

311380   Srdnatička Svazek: 10 Strana: 0391
Srdnatička, y. f. = srdečnička. Má radosť, má s-čko! Baw. Ar. v. 3182.

311381   Srdnatosť Svazek: 3 Strana: 0606
Srdnatosť, i, f. = zmužilosť, smělost, udat- nosť, statečnost, die Herzhaftigkeit, Tapfer- keit, der Muth. V., Eus. Má s. co stará baba. Vz Bázlivý. Prov. Jg., Lb. Dodal si s-sti. Dch. Tím s. k bojování nemálo roste. Sš. II. 142.

311382   Srdnatý Svazek: 3 Strana: 0606
Srdnatý (zastr. srdatý) = smělý, zmužilý, beherzt, muthig, tapfer, unverzagt. S. mysl, Us., král, V., řeč, skutek. Plk. — S., sr- dečný, aufrichtig, herzlich. S. křesťan pilně patřiti má k zákonu božiemu a k životu spasitele. Hus I. 92. — Hus II. 320. Lkáni a s. úpění. Rvač. S. modlitba. Šelc.

311383   Srdnatý Svazek: 7 Strana: 0762
Srdnatý. Mkl. Etym. 292. Znamenitý a s. list. Koll. IV. 221.

311384   Srdnatý Svazek: 8 Strana: 0379
Srdnatý = srdečný. Bylo jim do s-tého pláče. Zač. XVII. stol. Wtr. Živ. c. I. 220.

311385   Srdně Svazek: 3 Strana: 0606
Srdně = srdečně, srdnatě, treuherzig. S. do očí jí hleděl. Div. z och. 65.

311386   Srdnice Svazek: 3 Strana: 0606
Srdnice, e, f., škrkavka, ascaris lumbri- coides, der Herz-, Spul-, Rund-, Darmwurm. Čem. Herb. 12. a.

311387   Srdnitý Svazek: 7 Strana: 0762
Srdnitý = srdnatý. S. voják. Slov. Sb. sl. ps. II. I. 103.

311388   Srdný Svazek: 8 Strana: 0379
Srdný = hněvivý. Slov. Kal. S. 166.

311389   Srdojedek, srdojídek Svazek: 3 Strana: 0606
Srdojedek, srdojídek, dka, m., core- dulus, pták, zastr. Rozk.

311390   Srdojedně Svazek: 3 Strana: 0606
Srdojedně, ě, f., trimorde, červ, zastr. Rozk.

311391   Srdojíma Svazek: 7 Strana: 0762
Srdojíma, y, f., cordiacus, srdeční ne- moc, zastr. Rozk.

311392   Srdoň Svazek: 8 Strana: 0379
Srdoň. Starý s. Phľd. 1895. 747. Cf. Srďoš.

311393   Srďoš Svazek: 3 Strana: 0606
Srďoš, e, m., na Slov. srditý člověk, vz Srditý.

311394   Srdov Svazek: 3 Strana: 0606
Srdov, a, m., něm. Zierde, ves u Ústi v Litomř. PL.

311395   Srdovatý Svazek: 10 Strana: 0391
Srdovatý = srditý. Sbor. slov. IX. 45 V Liptově.

311396   Srduch Svazek: 9 Strana: 0308
Srduch, a, m. = srdoš. Zát. Př. 36a.

311397   Srebati Svazek: 3 Strana: 0606
Srebati == střebati. Slov. — co: poliovku. Ht. Sl. ml. 204.

311398   Srebati Svazek: 7 Strana: 0762
Srebati = střebati. Slov. Bern.

311399   Srebko Svazek: 7 Strana: 0762
Srebko, vz Střebek. Slov. Šd.

311400   Srebnúť Svazek: 7 Strana: 0762
Srebnúť = střebnouti, verschlingen. Slov. Kus po kuse ju vlna srebla. Phľd. V. 48.

311401   Srébriť Svazek: 7 Strana: 0762
Srébriť = stříbřiti. Slov. Bern.

311402   Srebro Svazek: 3 Strana: 0606
Srebro, a, n. — stříbro. Slov.

311403   Srebro Svazek: 7 Strana: 0762
Srebro, sréblo, a, n. = stříbro. Slov. Bern.

311404   Srečisko Svazek: 8 Strana: 0379
Srečisko, a, n., vz Srok (3. dod.).

311405   Srečisko Svazek: 9 Strana: 0308
Srečisko, ?, ?., vz Skočisko.

311406   Sred Svazek: 7 Strana: 0762
Sred, u, m. = střed. Slov. Loos.

311407   Sreda Svazek: 3 Strana: 0606
Sreda, y, f. = středa. Slov.

311408   Sredati Svazek: 3 Strana: 0606
Sredati = střídati. Slov.

311409   Srědec Svazek: 7 Strana: 0762
Srědec, Serdika, Triaditza, Tyria, Sar- dika, Serdika. Vz Šf. Strž. II. 234., S. N., Rk. Sl.

311410   Sredec (Srědec Svazek: 3 Strana: 0606
Sredec (Srědec), dce, m., tur. a řec. Sofia, mě. v Bulharsku. Vz S. N.

311411   Srediště Svazek: 7 Strana: 0762
Srediště = střediště Slov. Loos.

311412   Srediť Svazek: 7 Strana: 0762
Srediť = střediti, concentriren. Slov. Loos.

311413   Sredstvo Svazek: 7 Strana: 0762
Sredstvo, a, n. = prostriedok. Slov. Cf. Czm. 103.

311414   Sreedník Svazek: 7 Strana: 0762
Sreedník atd., vz Středník. Slov. Loos.

311415   Sreh Svazek: 8 Strana: 0379
Sreh, a, m., sršeň. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65.

311416   Srelati Svazek: 3 Strana: 0606
Srelati, zastr. = střeliti,

311417   Srelec Svazek: 3 Strana: 0606
Srelec, lce, m., na Slov. a zastr. = střelec.

311418   Srelec Svazek: 7 Strana: 0762
Srelec, lce, m. = střelec. Slov. Bern.

311419   Srem, Srym Svazek: 3 Strana: 0606
Srem, Srym, a, m., vých. čásť Slavonie, Syrmien, n. Šm. Vz S. N.

311420   Srěmský Svazek: 8 Strana: 0577
Srěmský. S. slivovice, Sirmiersliwowitz. Sterz. II. 938.

311421   Srepený Svazek: 7 Strana: 0762
Srepený = slepený. Slov. Zátur.

311422   Srepiti Svazek: 7 Strana: 0762
Srepiti = slepiti. Osnova sa šlichtou srepí. Slov. Zátur.

311423   Sretnúť Svazek: 7 Strana: 0762
Sretnúť = střetnouti. Slov. Bern.

311424   Sretnúti Svazek: 3 Strana: 0606
Sretnúti = střetnouti, potkati. Slov. Ht. Ml. 49., Er. Čít. si. 74.

311425   1. Srez, sřez Svazek: 3 Strana: 0606
1. Srez, sřez, u, m., srézek, sřízek, zku, m. = střez, škopek, das Schaff. Naplňte čtyři sřězy vodú. Bj.

311426   Srha Svazek: 3 Strana: 0606
Srha, y, f., dactylis, rostl. S. laločnatá, říznaéka, d. glomerata, das Knaulgras. FB. 11., Čl. Kv. 108., Slb. 148.

311427   Srhký Svazek: 3 Strana: 0606
Srhký = drsný, hrubý, tvrdý, rauh, grob, hart. S. konope, len, plátno; opak (povůlný); chléb, ovoce (trpký). Na Mor. Brt. — S. = nemastný. S. kaše. Mor. Bkř. — S., ne- úrodný, unfruchtbar. S. země. Na Slov.

311428   Srhký Svazek: 7 Strana: 0762
Srhký. Dle Prk. o kompar. 11. srchký. Cf. srchnatý, sršeti; strsl. srBchBkB. asper od srBch.

311429   Srhový Svazek: 9 Strana: 0308
Srhový okáč (motýl). Vz Exl. 56.

311430   Srch Svazek: 7 Strana: 0762
Srch. Cf. Mkl. Etym. 293.

311431   Srch, a, m Svazek: 3 Strana: 0606
Srch, a, m. = sršeň, die Horniss. — S., sedlský člověk, slamotrus, maňas, der Schläcks. D. — S., ves u Pardubic.

311432   Srchký Svazek: 7 Strana: 0762
Srchký, vz Srhký (i dod.). Od někte- rého pekaře je chléb živký, od jiného s. Mor. Vck.

311433   Srchnatý Svazek: 3 Strana: 0606
Srchnatý — sršatý, rauh. U Opav. Klš.

311434   Srchnatý Svazek: 7 Strana: 0762
Srchnatý. S. srsť = naježená. Slez. Šd. Cf. Srhký (i dod.).

311435   Srchní Svazek: 9 Strana: 0320
Srchní. Synu s-ho otce (Boha). Modl. CLXII. 146. S. odplata = nejvyšší, svrchovaná. Hod. 14. stol. Mus. fil. 1901. 100.

311436   Srchov Svazek: 7 Strana: 0762
Srchov, a, m., hradiště. Mzr. 114.

311437   Sriablo, srjeblo Svazek: 3 Strana: 0606
Sriablo, srjeblo, a, n. = stříbro. Slov. Šd.

311438   Sriadiť Svazek: 10 Strana: 0391
Sriadiť hostinu (dáti připraviti). Čas. mus. IV. 60.

311439   Srieborník Svazek: 7 Strana: 0762
Srieborník, a, m. = stříbrník, Silber- münze, f. Slov. Hdž. Čít. 209.

311440   Sriedavo Svazek: 7 Strana: 0763
Sriedavo = střídavě. Orl. III. 85.

311441   Sriedok Svazek: 7 Strana: 0763
Sriedok, dku, m. = středek, Mitte, f. Slov. Hdž. Čít. 162.

311442   Srieň Svazek: 7 Strana: 0763
Srieň = sřín, Eisscholle, f. Slov. Rr. Sb. Vz Sřín.

311443   Srieň Svazek: 10 Strana: 0391
Srieň = omrzlina, osuhel (nikdy nie omrz- lina čisto ledová) Slov. Phľd. XXIV. 542. Zaplatil zlatkou ako s. (novou, bílou). Ib. 342. Sr. Sríň.

311444   Srieniť sa Svazek: 7 Strana: 0763
Srieniť sa = běleti se jako sřín. Slov. Orl. X. 81., Hdž. Čít. 156.

311445   Sriež Svazek: 8 Strana: 0379
Sriež = srieň. Phľd. 1893. 489.

311446   Srk Svazek: 3 Strana: 0607
Srk, u, srček, čku, m. = crk, das Träu- feln. Voda srckem po zdích teče. Us. u Pe- trovic. Dch. — S., srknutí, der Schlurf.

311447   Srká Svazek: 8 Strana: 0379
Srká m. sirka, laš. Brt, D. I. 104.

311448   Srkač Svazek: 3 Strana: 0607
Srkač, e, m., srkací roura, ssací trouba u pumpy (v hornictví), das Saugerohr, der Sauger. Us. u Příbr. Hrk., Šp. — S., srka- jící, der Schlürfer, Säufer.

311449   Srkačka Svazek: 3 Strana: 0607
Srkačka, y, f., die Schlürferin. Jg.

311450   Srkačka Svazek: 7 Strana: 0763
Srkačka, Saugrohr, n. Vz Srkač. Šmr. 54.

311451   Srkadlo Svazek: 7 Strana: 0763
Srkadlo, a, n. = napáječ, injektor, In- jecteur, m.

311452   Srkallo Svazek: 8 Strana: 0379
Srkallo, a, n. = zrcadlo. Ždy by sa len v s-lle shládzala, Phľd. XII. 697.

311453   Srkání Svazek: 3 Strana: 0607
Srkání, n., das Schlürfen. S. pumpy, das Schnarchen. Hř.

311454   Srkati Svazek: 3 Strana: 0607
Srkati, srkávati; srknouti, srknul a kl, ut, utí = srkem píti, střebati, srbiti, skrze zuby píti, schlürfen, nippen, schnuffeln. — abs. Nelze spolu i srkati i frkati (dvojí od- porné práce konati). Ros. Těžko zároveň s. a foukati. Č. M. 132. Pumpa srká, die Pumpe schnarcht. Hř. — co kam: vodu do sebe. D. — co odkud: vodu z dlaně. Sych. — jak. Mlsný polizač mlsá a popí- jením srká. Kom. — S., píti, opíjeti se, trinken, saufen. Br.; plakati, weinen. Kom.

311455   Srkati Svazek: 7 Strana: 0763
Srkati. Mkl. Etym. 292.

311456   Srkati jak Svazek: 10 Strana: 0391
Srkati jak. Srkali (pili), až jim oči lezly. Světz. 1895. 289. Wtr.

311457   Srkavě Svazek: 3 Strana: 0607
Srkavě, schlürfend. S. píti. Us. Vrů.

311458   Srkavec Svazek: 3 Strana: 0607
Srkavec, vce, m., pták skalník, kamenár, střesolka, sylvia gutture albo, das Weiss- kehlchen. — S., pták slavíkovitý, ficedula. Krok., Jg.

311459   Srkavice Svazek: 3 Strana: 0607
Srkavice = soukrvice. Slov. Bern.

311460   Srkavý Svazek: 3 Strana: 0607
Srkavý = srkající, oft schlürfend. — čím. Kůň chřípěmi s. Ms. o kon.

311461   Srkavý Svazek: 7 Strana: 0763
Srkavý šelest. Slov. zdrav. 453.

311462   Srknouti Svazek: 7 Strana: 0763
Srknouti, vz Srkati.

311463   Srkonec Svazek: 7 Strana: 1385
Srkonec, nce, m., gagatroneus, kámen, zastr. Pršp. 6. 7. Rj.: sykonecz.

311464   Srlín Svazek: 3 Strana: 0607
Srlín, a, m., něm. Serlin, ves u Bernar- dic. PL.

311465   Srn Svazek: 3 Strana: 0607
Srn, a, m. = srnec. Schd. II. 432. Vz Srnec.

311466   Srn Svazek: 7 Strana: 0763
Srn. Mkl. Etym. 293., Hdk., Brm. I. 3. 170.

311467   Srn Svazek: 10 Strana: 0391
Srn, srnec, capreolus. Vz Ott. XXIII. 1001.

311468   Srna Svazek: 3 Strana: 0607
Srna, vz Srnec. — S., y, m., osob. jm. Dač. — S., y, f., jm. kraví. Dch.

311469   Srna Svazek: 7 Strana: 0763
Srna. Chodí jako s. (pěkně). Němc. — S. = jm. kosy s vysokými nohami. Mor. Brt. — S. = ovce, má vysoké nohy a po červené ďubce nad očima. Val. Brt.

311470   Srna, srnka Svazek: 10 Strana: 0391
Srna, srnka, y, f., caprea. Vz Ott XXIII. 1001. — Srna, srna kasička peprná. Dětská hra. Ouboč. Rgl.

311471   Srnací Svazek: 3 Strana: 0607
Srnací = srní. Slov.

311472   Srňacina Svazek: 7 Strana: 0763
Srňacina, y, f. = srnina. Slov. Hdž. Šlb. 86 , Loos.

311473   Srnák, a Svazek: 3 Strana: 0607
Srnák, a, m., der Rehgeisshirt. Slov. Bern.

311474   Srnař Svazek: 3 Strana: 0607
Srnař, e, m., lovec srn, der Rehgeiss- jäger. Šp.

311475   Srnaření, n Svazek: 3 Strana: 0607
Srnaření, n., vz Srnařství.

311476   Srnařiti Svazek: 3 Strana: 0607
Srnařiti, il, ení = srnařem býti, Reh- jäger sein. Šp.

311477   Srnařka Svazek: 3 Strana: 0607
Srnařka, y, f., lovkyně srn, die Rehjä- gerin. Šp.

311478   Srnařský Svazek: 3 Strana: 0607
Srnařský, Rehjäger-. Bern.

311479   Srnařství, n Svazek: 3 Strana: 0607
Srnařství, n., die Rehjägerei. Šp.

311480   Srňátko Svazek: 7 Strana: 0763
Srňátko, a, n., vz Srnec. Č. Čt. I. 264.

311481   Srňátko Svazek: 8 Strana: 0379
Srňátko, a, n. Vz Tanec mor. (3. dod.).

311482   Srňátko Svazek: 10 Strana: 0391
Srňátko, tanec na Těšínsku. Vz Brt. P. n. 979.

311483   Srnce, pl Svazek: 3 Strana: 0607
Srnce, pl. = srnice. Mor. Šd.

311484   Srncový Svazek: 3 Strana: 0607
Srncový, Rehbocks-. S. kůže, zvěřina. Ros.

311485   Srnčátko Svazek: 7 Strana: 0763
Srnčátko, vz Srnec.

311486   Srnče Svazek: 3 Strana: 0607
Srnče, ete, n., das Rehkützen. Vz Srnec.

311487   Srnčí Svazek: 3 Strana: 0607
Srnčí, srncový (Ros.) Reh-. S. zvěřina, zadek, srsť, noha, D., kýta, Sych., barva, broky, hřbet, loviště, maso (srnčina, srnina), myslivost', kůže (srnčina), říje, teneto, zvěř, síť; honba, obora na s. zvěř Šp.

311488   Srnčí Svazek: 7 Strana: 0763
Srnčí, n., Rehwild, n. S. beká, ječí. Brm. I. 3. 171. — S., adj. Býti na s. nohách = k útěku připraven. Val. Slavč. 13.

311489   Srnčí Svazek: 8 Strana: 0379
Srnčí nohy. Ve dne v noci býľ na srnčích nohách = k útěku připraven. Brt. I). II. 389.

311490   Srnčí Svazek: 9 Strana: 0308
Srnčí rožek = zaječí ouško (houba). Mor. Mus. ol. V. 174.

311491   Srnčí Hora Svazek: 10 Strana: 0391
Srnčí Hora u Potštejna. Jrsk. V. 113.

311492   Srnčina Svazek: 3 Strana: 0607
Srnčina, y, f. = srnina. Šd.

311493   Srnčina Svazek: 7 Strana: 0763
Srnčina, y, f., Rehfell, n. Lpř., J. V. Sládek.

311494   Srně Svazek: 7 Strana: 0763
Srně, vz Srnec.

311495   Srnec Svazek: 3 Strana: 0607
Srnec, nce, srneček, čka (zastr. srn, a), srnek, nka, m, (kozel), der Bock, Rehbock, cervus capreolus; srna, srnka, srnečka, y, f. (koza), die Rehgeiss, -ziege; srnče, ete, srnčátko, a, srně, ěte, srňátko, a, n. (srnčí kolouch, kůzle do sv Martina), das Rehkalb, Rehkützchen. Jg.,Šp. S., sr. slovin. srnuti, srtati = skákati. Sf. S., ssa- vec jelenovitý. Vz S. N., Schd. II. 432., Frč. 381., KP. III. 346. Srnec jednoroční: rokule, čtyrletý: čtverák; Truhlík na s-ce ; s. beká: na s-ce pískati; s-ce na pískot stří- leti; s. běží na pískot, na svisť; lov, obora na srnce, vábnička na s-ce. Šp. Zaklíná je skrze srny a jeleny polské, jenž jsú zvie- řata čistá a jedovatým věcem odporná; Srny a jelenové to do sebe od přirozenie mají, že skákáním a rychlosti se k horám berú a v rovni a v blatinách nerádi ostá- vají a nesnadně se polapiti dadie; Podobný jest zmilelík mój srně a kolúchovi jeleniemu; A znamenaj, že ne jelenu, ale srnku, jenž jest malé zvieře, se Kristus přirovnává; Lanička, blíženec srny; Srna také znamená doktory svaté, neb i zrakem i během jiná zvieřata přesahají a jest zvieřátko čisté, kopyto dělí a přežívá. Hus III. 27., 28., 29., 47., 84. (Tč.). Že's tam chodíval na jeleny, na srnčátka; Udělal sem já nemnoho, zabil sem srnca jednoho; Na horách na dolách srnička vodu pije; Tam zahynu jako srnka, nezví o mně má panenka; Zajíc s liškú tanec vede a srna jim gajduje. Sš. P. 523., 569., 669., 592., 695. (Tč). Srna je raněna a touží po tvé vodě (= děvče jest do tebe zamilováno a chce, abys ji též miloval). Dvrský.

311496   Srnec Svazek: 7 Strana: 0763
Srnec. Cf. KP. VI. 451. V tej kateřin- skej seči, tam prý smeček bečí; aj bečí, bečí beká, jeho milá naň čeká. Val. Vck. — S., os. jm. S. z Varvažova Jak. v 16. stol. Vz Šb. Dj. ř. 289, Jir. Ruk. II. 243., Jg. H. 1. 627.

311497   Srnec Svazek: 8 Strana: 0379
Srnec. O pův. slova srna cf. Gb. H. ml. I. 65. Je jako srnec (o zbrklém). Žďár. Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill. Je jako srna (sličná, hodná, ušlechtilá). Žďár. Ib. — S. = krav. jm. NZ. III. 8. — Srna znamená ro- háče, paroháče. Vz Krok. 1892. 438. — S. Srnci z těla (dětského) vylezú ven. Mor. NZ. VI. 84. Cf. Srnice.

311498   Srnec Svazek: 9 Strana: 0308
Srnec = červíček ve střevách. Mor. Mus. ol. X. 59. — S. Jakub či Srnovec Roky- canský. Vz Mus. 1900. 559.

311499   Srnečka Svazek: 7 Strana: 0763
Srnečka, y, f., vz Srnka.

311500   Srnečník Svazek: 8 Strana: 0379
Srnečník, u, m., vz Parnassic (3. dod.).

311501   Srnek Svazek: 3 Strana: 0607
Srnek, nka, m., osob. jm. Šd. — S., vz Srnec.

311502   Srnek Svazek: 9 Strana: 0308
Srnek, nka, m. Hus. Šal. 46a.

311503   Srní Svazek: 7 Strana: 0763
Srní, n. = lesík u Ústí u Vsetína. Vck.

311504   Srní Svazek: 10 Strana: 0391
Srní tenata, 1517. Arch. XIX. 416,, hon. XX. 353.

311505   Srnice Svazek: 3 Strana: 0607
Srnice, e, f., oxyuris n. ascaris vermicu- laris, červ z třídy hlíst, roup, der Maden- wurm. Vz S. N., Frč. 71., Schd. II. 531.

311506   Srnice Svazek: 7 Strana: 0763
Srnice (han , val.), srdečné hlísty (u Fren- štátu), zakožní hlísty (u Vyzovic. Když se dítě vykoupe, vylezou z pod kože). Mor. Brt.

311507   Srnice Svazek: 10 Strana: 0391
Srnice, hlístové. Vz Roupi (zde).

311508   Srník Svazek: 3 Strana: 0607
Srník, u, m., smldník jelení, peucedanum cervaria, rostl. Vz Čl. Kv. 343.

311509   Srnil Svazek: 9 Strana: 0299
Srnil Flaška z Pard. Sr. Jujb. XXIX.

311510   Srnín Svazek: 3 Strana: 0607
Srnín, a, m., ves u Krumlova. PL.

311511   Srnina Svazek: 3 Strana: 0607
Srnina, y, f., srnčí maso, das Rehfleisch. Rad. zv., BO.

311512   Srnina Svazek: 8 Strana: 0577
Srnina, srnčí maso. Arch. XV. 46.

311513   Srnitý Svazek: 3 Strana: 0607
Srnitý. Dvie srnitie blížence, jižto se pasú prostřed lilium. Ctib. H. 7.

311514   Srnka Svazek: 3 Strana: 0607
Srnka, vz Srnec. V. — S., houba barvy srnčí. Us.

311515   Srnka Svazek: 7 Strana: 0763
Srnka houba. Vz Rosc. 71. — S., y, m., os. jm. — S. Jindř., písař. Jir. Ruk. II. 244.

311516   Srnka Svazek: 9 Strana: 0308
Srnka, y, f. = houba zvířecí, lešák jelení. Mor. Čes. 1. IX. 104.

311517   Srnkooký Svazek: 7 Strana: 0763
Srnkooký, rehäugig. S. děva. Č. Kn. š. 404.

311518   Srno-, srnkohnědý Svazek: 3 Strana: 0607
Srno-, srnkohnědý, rehbraun. Šm.

311519   Srnôčka Svazek: 10 Strana: 0391
Srnôčka, y, i. — srnka. Slov. Vzáj. I. 19.

311520   Srnojedy Svazek: 3 Strana: 0607
Srnojedy, dle Dolany, něm. Srnojed, ves u Pardubic. PL., Tf. 289.

311521   Srnokev Svazek: 3 Strana: 0482
Srnokev, kve, f. == smokva.

311522   Srnolt Svazek: 7 Strana: 1385
Srnolt, a, m., ariophila, zastr. Pršp. 11. 11. Srokování, n. = námluvy. Jíti na s. Brt. Sv. 3.

311523   Srnov Svazek: 3 Strana: 0608
Srnov, a, m., něm. Zrnow, dvůr u Ko- jetína na Mor. PL.

311524   Srnová Svazek: 7 Strana: 0763
Srnová, é, f. = pole u Zašové. Pk.

311525   Srnovec Svazek: 7 Strana: 0763
Srnovec, vce, m. S. Bart., vz Haklík, Jg. H. l. 627.

311526   Srnovitý Svazek: 7 Strana: 0763
Srnovitý, rehartig. S. antilopa. Hlb.

311527   Srnský Svazek: 3 Strana: 0608
Srnský, ého, m., osob. jm. Šd.

311528   Srnuše Svazek: 3 Strana: 0608
Srnuše, e, i. — smula. Plk.

311529   Srny Svazek: 3 Strana: 0492
Srny = sme. Vz -my. Dřieve smy pově- děli. Hus III. 50.

311530   Srnyšlénkářka Svazek: 3 Strana: 0497
Srnyšlénkářka, y, f., die Erdichterin. Slov. Bern.

311531   Srnytec Svazek: 3 Strana: 0497
Srnytec, šmytec, vz Smyčec.

311532   Srnyvadlo Svazek: 8 Strana: 0372
Srnyvadlo. Maria, s. hříchu. Mnč. v Evang. seit. a víden. V.

311533   Srob Svazek: 8 Strana: 0379
Srob, u, m. = srub, okno ve stodole, kte- rým vytahují se snopy z parníku. Mor. Ces. I. V. 160.

311534   Srobili Svazek: 3 Strana: 0608
Srobili, il, en, ení; sráběti, ěl, ěn, ění, vzdělati, bearbeiten. — co: pole. Slov.

311535   Srocence Svazek: 3 Strana: 0608
Srocence, nce, m., spiklý, ein Verschwo- rener. Mach.

311536   Srocení Svazek: 3 Strana: 0608
Srocení, n., spiknutí, eine Verschwörung; shluk, Zusammenrottung. S. zlých V. Vz Srotiti. V MV. nepravá glossa. Pa.

311537   Srocený Svazek: 3 Strana: 0608
Srocený; -en, a, o, vz Srotiti.

311538   Sročení Svazek: 3 Strana: 0608
Sročení, n., doba ustanovená ku slyšení pře, die Tagfahrt, Terminbestimmung für Parteien. J. tr. Dnes mají s. (ku právu == jsou tam poukázáni). Ros. Za s.-se s ním žádám. Boč. exc. e ms. 1580. Toto nové s. potřebno bylo. Sš. Ž. 39. S. stran, die Frist- bestimmung für die Parteien. J. tr. Den po- ložiti ku s. Zlob. Vz Stání, Vš. 570.

311539   Sročený Svazek: 3 Strana: 0608
Sročený; -en, a, o, vz Sročiti. S. doba — umluvená. Z obojího rozuměti jest, že sou opět jedna i druhá strana k 24. dni nastá- vajícího měsíce ledna od JMC. do města Vídně s-čena. Žer. 345.

311540   Sročiti Svazek: 3 Strana: 0608
Sročiti, il, en, ení = den a místo k sly- šení předustanoviti, vertagen, vor Gericht berufen, beschicken, tagen, einen Gerichts- tag anberaumen, festsetzen. Jg.. J. tr., Us. — koho s kým = položiti jim rok k vy- slyšení pře s obojí strany. Ros., Vš., J. tr. Že mne s nimi ku právu sročíte, prosím pro Bůh. Jdn 178. Kdo chce takového svědka užiti, má to opatřiti, aby s naříka- jícím k jistému dni sročen byl. Kol. 30. — koho kam: strany před sebe s. Pr. měst, Sročil je před vlastní svou osobu a tu při vyslyšel. Pláč. Srokoval senat do chrámu Jupitera. Mach. Do Brna je sročil. Jg.Na sněm obecný je sročil (povolal). Zlob. Ku právu Starého města pražského je sročil (právo jim vykázal, kde pře jejich roze- znána býti má). Ros., Jg. Obě strany k sobe do domu sročil. V. V slušné místo aby nás sročili. — koho proč. Týden od císaře pro pře postranní na supplikací srocený. Faukn. — k čemu. K jistému dni s. někoho. V. — J. tr.

311541   Sročiti Svazek: 7 Strana: 0763
Sročiti. Obeslal je a sročil na hrad praž- ský před sebe. Arch. VII. 482., Wtr. exc. Že ráčí jeho před sebe s opatem Kladrub- ským s Arch. IX. 112.

311542   Srodilý Svazek: 7 Strana: 0763
Srodilý. Formy našeho bytu jsou vni- terné a s-lé. Pal. Rdh. I. 390.

311543   Srodník Svazek: 7 Strana: 0763
Srodník, a, m., Stammgenosse, f. Asiatští bratří a s-ci těchto europských Čudů. Šf. Strž. I. 347.

311544   Srodnosť Svazek: 3 Strana: 0608
Srodnosť, i, f. — příbuznosť, die Ver- wandsehaft. Pal. S. jeho s oním ukázati; Synem namítá se příbuznosť, s. a shodnost' se světlem či Kristem. Sš. II. 4., J. 206. (Hý.).

311545   Srodnosť Svazek: 9 Strana: 0308
Srodnosť. Za Pal. polož: Pam. 183. Úzké příbuzenství a skutečná s. Pal. Děj. I. 1. 207.

311546   Srodný Svazek: 3 Strana: 0608
Srodný, příbuzný, verwandt, homogen. Pal. S. pojmy. Nz. — s kým. Co s námi srodno jest. Sš. L. 159. — komu. List ku Galatům, za účelem svojím bližní a srodné listu k Římanům myšlénky předkládá. Sš. II. 4.

311547   Srodný Svazek: 7 Strana: 0763
Srodný. S. bytosť, Pal. Rdh. 1. 386., slovo. Mz. S. — s čím: zásady s tím du- chem s. Pal. Rdh. II. 191.

311548   Srodstvo Svazek: 7 Strana: 0763
Srodstvo, a, n. = příbuznosť. Slov. Cf. Czm. 103.

311549   Sroch Svazek: 7 Strana: 0763
Sroch, a, m. = srala. Slez. Šd.

311550   Sróchnúť Svazek: 7 Strana: 0763
Sróchnúť, mit Gekrache herunterfallen. Mor. Šd.

311551   Sroj Svazek: 3 Strana: 0608
Sroj, e, m. — roj, der Schwann. Puch. 4. 48.

311552   Srojiti Svazek: 3 Strana: 0608
Srojiti, il, en, ení. — se proti někomu, sich verbinden. Plk.

311553   Srojiti se Svazek: 7 Strana: 0763
Srojiti se, schwärmen. — se kde. Zro- jili se čmelové v súsedové stodole. Sš. P. 423.

311554   Srok Svazek: 3 Strana: 0608
Srok, u, m. = sročení. Obeslati někoho k s. Vz Stání. S. k řízení.

311555   Srok Svazek: 8 Strana: 0379
Srok. Inde s., inde skok; Iv bratrovi s. a k sestre skok; Do N. srečisko a do N. sko- čisko. Phľd. 1894. 441.

311556   Srok Svazek: 9 Strana: 0308
Srok. K materi srok a k cere skok, der Mutter schenk ich, die Tochter denk ich. Šf. (Čes. 1. VIL 340. ) Sr. K starej srok, k mladej krok. Zát. Př. 87b.

311557   Srok Svazek: 10 Strana: 0391
Srok. Když by se dva soudili aneb na sroku stáli. Zříz. zem. 1627.

311558   Sroka Svazek: 10 Strana: 0391
Sroka, y, f. = straka. Sb. sl. 1901. 178.

311559   Srokovati Svazek: 3 Strana: 0608
Srokovati = sročiti, povolati, bestellen. — koho k čemu: k soudu. Fauk. — S., smluviti, verabreden. — co. Ros. — (se) s kým. Ctib. Tu jsem s nim s-val na p. Alexe. Půh. II. 162.

311560   Srolování Svazek: 7 Strana: 0784
Srolování, n., das Speisen. — S. = oběd svatební. Nov. — S. = večeře Páně u pro- testantů. Vck.

311561   Sroň Svazek: 3 Strana: 0608
Sroň, ě, m. = sráč; 2. záchod. D., V.

311562   Sroněnosť Svazek: 8 Strana: 0379
Sroněnosť. Keď pomyslím si na onú sro- nenosť mysle, do ktorej smo upadli (zmate- nosť a. p.). Phľd. XII. 313.

311563   Sroniti Svazek: 3 Strana: 0608
Sroniti, il, ěn, ění == sraziti, střásti, shoditi. — co (odkud): hrušku se stromu. Us. Koll., Pk., Kda. Za zimy stromové lu- pení sronivše podobni jsou. Sš. Oa. 212. S. hlavu (sraziti). Slov. Šd.

311564   Sroniti Svazek: 7 Strana: 0763
Sroniti. Cf. List. fil. 1890. 173. Oči slzu z-ly. Mkr. Fúkaj, větře, z Podolé, zroň jablíčko lebo dvě; zronil jedno jediné, aj to bylo červivé. Sš. P. 436. — co komu. Vietor od východu zronil mi jahodu. Koll. Zp. II. 357. Po biede zronil drakovi ešte try hlavy. Dbš. Sl. pov. I. 518. — co čím. Kat šablou zroní mu hlavu. Dbš. Obyč. 25. (Slovák) keď i nezroní prachom a olovom, to zroní vrahov svojich pravdy svojej slo- vom. Btt. Sp. 143.

311565   Sroňka Svazek: 3 Strana: 0608
Sroňka, y, f., zelená slívka. U Chrud. Kd.

311566   Sroňka Svazek: 10 Strana: 0391
Sroňka, y, f. = hubená kráva. Taková s. není mi nic platná. Litom. 53.

311567   Sropek Svazek: 10 Strana: 0664
Sropek, pku, m. = míra. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48

311568   Srositi co čím Svazek: 10 Strana: 0391
Srositi co čím: postel slzami. Ž. pod.

311569   Srosnati se kde Svazek: 8 Strana: 0379
Srosnati se kde = směstnati se. Kunšt. Brt. D. II. 420. Cf. Zakrosnat (3. dod.).

311570   Srost Svazek: 3 Strana: 0608
Srost, u, m, der Zusammenwuchs, die Verwachsung. Šm.

311571   Srost Svazek: 8 Strana: 0379
Srost, u, m. Splet a s. bystřin. Pokr. Mrt. z. 9.

311572   Srost Svazek: 9 Strana: 0308
Srost, u, m., statura. XV. stol. Vstnk. IX. 296.

311573   Srostající Svazek: 3 Strana: 0608
Srostající, zusammenwachsend. Rst. 494.

311574   Srostati Svazek: 3 Strana: 0608
Srostati, vz Srůsti.

311575   Srostavý Svazek: 3 Strana: 0608
Srostavý, was leicht zusammenwächst. Rk.

311576   Srostek Svazek: 3 Strana: 0608
Srostek, stku, m., concerementum. Presl. Chym. II. 294.

311577   Srostení Svazek: 3 Strana: 0608
Srostení, n., coneretio. S. N., Veleš.

311578   Srostení Svazek: 7 Strana: 0763
Srostení, Verwachsung, f. S. pysků, c. labiorum, roury močové, atresia urethrae, spojivky, víček, Symblepharon (blánité, mem- branosum, dužninové, carnosum, trámečko- vité, trabeculare). Ktt. exc.

311579   Srostení Svazek: 10 Strana: 0391
Srostení, n. Neúplné s. pochvy, atresia vaginae incompleta; s. duhovky, Verklebung, Verwachsung, synechia iridis (přední, ante- rior). Ktt.

311580   Srosti Svazek: 3 Strana: 0608
Srosti, vz Srůsti.

311581   Srostík Svazek: 7 Strana: 0763
Srostík, u, m. = dvě švestky atd. srostlé. Val. Vck. C f. Srostlík.

311582   Srostitě Svazek: 10 Strana: 0391
Srostitě, in concreto. Mark

311583   Srostitosť Svazek: 3 Strana: 0608
Srostitosť, i, f., srůst, die Konkretheit. Nz.

311584   Srostitý Svazek: 3 Strana: 0608
Srostitý, sražitý, konkretní, konkret, S. jména a) vlastní; b) obecná (rodová, hmotná, hromadná). Vz Jméno, Bn. 10 (str.). Poně- vadž tu (apoštol) něco s-tého a místného na mysli má; Užiti slova s-tého. Sš. I. 169., J. 188. A s-tá ta plastika se sladkým kou- zlem proniká. Sš. Srn. bs. 70.

311585   Srostivý Svazek: 3 Strana: 0608
Srostivý, concretivus, vz Srostný. Ros.

311586   Srostle Svazek: 7 Strana: 0763
Srostle, zusammengewachsen. Šd.

311587   Srostlice Svazek: 3 Strana: 0608
Srostlice, e, f., dvojče krystalové, dva n. nékolik krystalu srostlých. Vz Schd. II. 13., Bř. N. 42.

311588   Srostlíčky Svazek: 3 Strana: 0608
Srostlíčky, ů, m., pl., podvojík, dva prsty srostlé, zwei zusammengewachsene Finger o. Zehen. Us.

311589   Srostlík Svazek: 3 Strana: 0608
Srostlík, u, m., srostlý strom, zusammen- gewachsener Baum. Šd. — S., a, m.; s-ci, zusammengewachsene Menschen. Jg. Slov.

311590   Srostlík Svazek: 7 Strana: 0763
Srostlík, zusammengewachsene Frucht.

311591   Srostlík Svazek: 8 Strana: 0379
Srostlík, u, m. = rostlík, dva spojené hrnce, v nichž se žencům jídlo nosí. Brt. D. II. 379.

311592   Srostlík Svazek: 10 Strana: 0391
Srostlík, a, m. -ci (blíženci) = podvojné hrnce s uchem uprostřed, v nichž se nosí na pole jídlo. Sušice. List. fil. 1902. 252., Čes. 1. XII. 383.

311593   Srostlina Svazek: 7 Strana: 0763
Srostlina = pojem srostlý či srostitý, konkretní. Vz Ott. I. 99.

311594   Srostlina Svazek: 10 Strana: 0391
Srostlina, y, f., condensa. Ž. pass. 28. 9. (Mš. )

311595   Srostlo Svazek: 3 Strana: 0608
Srostlo-, gamo-, verwachsen-.

311596   Srostločelistný Svazek: 3 Strana: 0608
Srostločelistný. S. ryby, pectognathi, die Haftkiemer. Nz.

311597   Srostločelistý. S Svazek: 10 Strana: 0391
Srostločelistý. S. ryby, sclerodermi. Ott. XXII. 726.

311598   Srostločidlý Svazek: 7 Strana: 0763
Srostločidlý. S. plžové, stylomnato- phora. Ott. I. 500. Cf. Břichonožec.

311599   Srostlohlavý Svazek: 7 Strana: 0763
Srostlohlavý. S. dvojčata, janiceps, syn- cephalus.

311600   Srostlohrdlý Svazek: 7 Strana: 1385
Srostlohrdlý. S. ryby, pharyngognathi. Vz Ott. VII. 629.

311601   Srostlohrdlý. S Svazek: 10 Strana: 0391
Srostlohrdlý. S. ryby, pharyngognathi. Ott. XIX. 676., XXII. 414., XXIII. 1003.

311602   Srostlokronžník Svazek: 8 Strana: 0379
Srostlokronžník, a, m., cistela, brouk. S. hedvábitý, c. sericea. Vz Klim. 367.

311603   Srostlolbí Svazek: 10 Strana: 0391
Srostlolbí, n. = dvojčata se srostlou lebkou, craniopagus. Ktt.

311604   Srostlolistý Svazek: 9 Strana: 0308
Srostlolistý kalich. Čl. Fyll. 20.

311605   Srostlolupenné Svazek: 3 Strana: 0608
Srostlolupenné kv., gamophylla. Slb. XLVI. S. kalich, calix gamosepalus, kalich o srostlých lupenech, verwachsenblätterig. Rst. 494., Nz.

311606   Srostloň Svazek: 3 Strana: 0608
Srostloň, ě, m., synchodendron, rostl. Vz Rstp. 858.

311607   Srostloplátečný. S Svazek: 3 Strana: 0608
Srostloplátečný. S. rostliny dvoudě- ložné, které majíce květy dokonalé, též všecky lupeny nebo plátky v jediný celek mají srostlé. S. N. Gamopetalae, Röhren- blumen. Čl. 70., Kk. 46., 69., 128., 157. S. koruna, gamopetalus, o srostlých plátcích. Rst. 494.

311608   Srostloprašné Svazek: 3 Strana: 0608
Srostloprašné kv., gamantherae. Slb. XLVI.

311609   Srostloprstí Svazek: 7 Strana: 0763
Srostloprstí, n., vz Souprstí.

311610   Srostloprstý Svazek: 3 Strana: 0608
Srostloprstý, mit verwachsenen Fingern. Dch.

311611   Srostlosť Svazek: 3 Strana: 0608
Srostlosť, i, f., die Verwachsung. S. ví- ček, ankyloblefaron. S. N

311612   Srostlosť Svazek: 7 Strana: 0763
Srostlosť = konkretnosť. S. N. I. 19. S. víček, ankylohlepharon.

311613   Srostlouch Svazek: 7 Strana: 0763
Srostlouch, a, m., plecotus, Bindeohr, n. Brm. I. 309.

311614   Srostlouch Svazek: 10 Strana: 0391
Srostlouch, a, m. = netopýr ušatý. Ott. XXIII. 1004.

311615   Srostlozarkletý Svazek: 3 Strana: 0608
Srostlozarkletý. S. koruna, Rostl. III. b. 124.

311616   Srostlozubec Svazek: 3 Strana: 0608
Srostlozubec, bce, m., syntrichia, rostl, mechovitá. Rostl. I. b. 272.

311617   Srostložábrý. S Svazek: 3 Strana: 0608
Srostložábrý. S. ryby, pectobranchii, die Haftkiemer. Nz., Krok.

311618   Srostlý Svazek: 3 Strana: 0608
Srostlý, zusammengewachsen. S. obočí, V., cibule, Berg., semenice. Rstp., 494., Nz. Kdo má srostlé obočí, uhrane (uřkne). Us. Šd. — s čím. Člověk se šibalovou čubou srostlý (šibal). Ehr. — Jest srostlá, hübsch gewachsen. Mor. Tč.

311619   Srostlý Svazek: 7 Strana: 0763
Srostlý. S. řiť, imperforatio ani. Nz. lk. Kdo má srostlé obočí, je můrou. Mus. 1883. 471. — kde. Krovky na švu srostlé. Kk. Br. 5. — čím. Dvojčata s-lá hrudníkem tříruká, thoracopagus tribrachius. — S. = srostitý. b. pojem, notio concreta. Jd. 13.

311620   Srostlý Svazek: 9 Strana: 0308
Srostlý = vzrostlý, přibylý. S pokutami s-mi. 1464. Arch. XVIII. 336.

311621   Srostnntí Svazek: 8 Strana: 0379
Srostnntí. S. dvou listů. Čl. L. Jos. 31.

311622   Srostnutí Svazek: 9 Strana: 0308
Srostnutí, n. Ezop. 347. 15.

311623   Srostnúti sě Svazek: 9 Strana: 0308
Srostnúti sě = srůsti. Mus. fil. 1899. 285.

311624   Srostnúti se jak Svazek: 10 Strana: 0391
Srostnúti se jak. (Žíly) se v hromadu srostnú. Rostl. G. 182b.

311625   Srostný Svazek: 3 Strana: 0609
Srostný, srostlivý. S., co rádo srostá, concretivus. Ros.

311626   Srostovací Svazek: 3 Strana: 0609
Srostovací káď, zum Krystallisiren die- nend. Sp., Techn.

311627   Srostu Svazek: 3 Strana: 0609
Srostu, vz Srůsti.

311628   Srotati Svazek: 3 Strana: 0609
Srotati, na Mor. = podojiti, melken. — co kam: mléko do dížky. Zlob.

311629   Srotiti Svazek: 3 Strana: 0609
Srotiti, il, cen, ení; srocovati = namlu- viti, smluviti, stropiti, shromážditi, versam- meln, rotten, zusammenrotten. — se = spuntovati se, spiknouti se. Jg. — se, koho proti komu. V., Kron. Bart. — se ke komu. S-tichu sě druhý ke druhému. Rkk. 46. — se mezi sebou. Pláč. — koho se s kým. Troj., Br. — se mezi kým. Kněží mezi sebou se srotili. Pláč.

311630   Srotiti Svazek: 7 Strana: 0763
Srotiti. Vynech: se mezi sebou. Plác. — koho: domácí. BR. II. 408. b. — se kde kdy proti komu jak proč. Při pomezí českém veliký počet lidu vojensky se sro-
til. Dač I. 307. S. se pod ústřední vládou
J. Lpř. Také v to léto s-la se čeleď na
Žampachu jedna proti druhým. Let. 76. Pro své hněvy jste se proti sobě s-li. Pal. Dj. V. 2. 84.

311631   Srotulovati Svazek: 3 Strana: 0609
Srotulovati, inrotuliren. — co: spisy (sbaliti, do svazku dáti).

311632   Sroubaný Svazek: 3 Strana: 0609
Sroubaný; -án, a, o. Tomu na horách s-nému a oblúpenému člověku 10 hř. gr. českých z toho základu dali sme. NB. Tč. 111. Vz Sroubený.

311633   Sroubati Svazek: 3 Strana: 0609
Sroubati, vz SRoubiti.

311634   Sroubek Svazek: 3 Strana: 0609
Sroubek, bku, m. = sýpka, der Schütt- boden. Nes pšenici na sroubek. Us. u Golč. Jeníkova. Kal. — V srúbek při rybníce je zakopali. Pč. 32. Vz Srub. — S., bka, m., osob. jm. Sd.

311635   Sroubek Svazek: 7 Strana: 0764
Sroubek = ohrada dělící místo pro pa- cholka na spaní od stáje koňské. U nich mají plný s. chomoutů. U Velehr. Tč.

311636   Sroubek Svazek: 9 Strana: 0308
Sroubek, bku, m. Má si vzíti s., který stojí u studně. 1500. Arch. XVII. 484. Sr. Srub, Srúbek.

311637   Sroubek Svazek: 10 Strana: 0391
Sroubek, bku, m. S. ku krmení ptactva (s vyobrazením). Vz Čes. 1. XIV. 336.

311638   Sroubení Svazek: 3 Strana: 0609
Sroubení, n., vz Sroubiti. — S., zvláště slove u tesařů = spojení krovu n. srubu na zemi tak, jako potom státi kdekoli má, die Zulage; jinak: díl stavení, kde se dříví do stěn vpravuje. Jg.

311639   Sroubený Svazek: 3 Strana: 0609
Sroubený; -en, a, o, abgehauen; gezim- mert. Vím já studňu srúbenú, kamením dlá- ženú; Před naše okny je studna sróbená a kdo ju sróbil, je má milá; Před naše (okny) zahrada pletená a v ní je studýnka sróbená. Sš. P. 35., 314. Stalo se, že dva pacholíky zhynula, jeden srúbán a druhý zastřielen. NB. Tč. 105.

311640   Sroubiň Svazek: 10 Strana: 0391
Sroubiň, ě, f. = sroubině, zeď. Dšk. Km. 16.

311641   Sroubiti Svazek: 3 Strana: 0609
Sroubiti (zastr. srúbiti), il, en, ení; srou- bati, srubovati, srubovávati = odroubiti, stíti, seseknouti, ab-, herabhauen; roubáním spojiti, zimmern. Jg. — co komu: hlavu, krk (stíti), V., ruce. Rkk. Srúbal mi jest mé lesy. Pňh. II. 478. — co odkud: hlavu s krku. V. — čím. Mečem hlavu mu srou- bila. Br. — co z čeho: věž z dříví dubo- vého s. (dohromady sroubiti). Háj. — co kde (kdy jak). Domek před městem u moře mu sroubil (sroubením spojil). St. skl. V mém vdovství na mém věně srúbal mi les pravú mocí. Pňh. I. 168. S. jedle v boru. Ráj. — co jak. Na kusy sroubám každého. Us

311642   Sroubiti Svazek: 7 Strana: 0764
Sroubiti, sroubnouti. — co (komu). S. si chýš, loďku. Vrch. Nechopiv se sekery chaloupky nezroubíš. Č. M. 124. Dávaje mu vinu, žeby jemu kuoň zrúbal. Ale Sazema toho pří NB. Té. 270. — co jak: v kusy. GR. Ten palaš všetko do kolena zrúbe. Dbš. Sl. pov. VI. 32. — koho kdy. Dva v souboji srúbal. Kká. Td. 58.

311643   Sroubiti Svazek: 10 Strana: 0391
Sroubiti. Srouben bývá, kdo svády hledá. XV. stol. Uč. spol. 1905. II. 33.

311644   Sroubnice Svazek: 7 Strana: 0764
Sroubnice, v z Srubnice.

311645   Sroubnička Svazek: 3 Strana: 0609
Sroubnička, y, f., vz Sroubnice.

311646   Sroubnička Svazek: 7 Strana: 0764
Sroubnička. Srubnice oprav v: Sroub- nice.

311647   Sroucený Svazek: 7 Strana: 0764
Sroucený = zborcený. Ptn. 43.

311648   Sroula Svazek: 3 Strana: 0609
Sroula, y, m., kdo se chlubí, že něco do- káže, ač není s to, aby něco učinil. U Jižné. Vrů.

311649   Sroula Svazek: 7 Strana: 0764
Sroula = posránek. Rgl.

311650   Sroule Svazek: 3 Strana: 0609
Sroule, ete, m., přezdívka židům, ein Schimpfname der Juden. Č.

311651   Sroule Svazek: 7 Strana: 0764
Sroule z: Israel Wtr. Obr. 196.

311652   Sroule Svazek: 10 Strana: 0391
Sroule, e, n. = pán. V zloděj. mluvě.

311653   Sroule Svazek: 10 Strana: 0664
Sroule, e, m. = pán. V zloděj. ml. XV. 48.

311654   Sroutiti Svazek: 3 Strana: 0609
Sroutiti, vz Zroutiti.

311655   Srovnale Svazek: 3 Strana: 0609
Srovnale = rovně, vyrovnale, hladce, eben, gleich. V. — S. = svorně, jednomy- slně, sjednocené, einträchtig, einhellig. V. S. mluviti. Us.

311656   Srovnale Svazek: 8 Strana: 0379
Srovnale. S. s tím vypovídali z města mnichy. Tk. X. 50.

311657   Srovnalík Svazek: 3 Strana: 0609
Srovnalík, a, m., ósob. jm. Šd.

311658   Srovnalivosť Svazek: 3 Strana: 0609
Srovnalivosť, i, f., die Verträglichkeit. Dch.

311659   Srovnalivý Svazek: 3 Strana: 0609
Srovnalivý, verträglich.

311660   Srovnalosť Svazek: 3 Strana: 0609
Srovnalosť, i, f. = rovnost, stejnost, po- dobenství, die Gleichheit, Gleichmässigkeit, Einförmigkeit. V s-sti práv zemských, in Gemässheit der Landesordnung. Zlob. V s-ti práva. Zlob. Něco v s. uvésti; s. zákonův, Šp., samohlásek, die Vokalharmonie. Nz. S. národa israelského k Bohu v obrazu my- stickém nejednou představuje se. SŠ. J. 59. — Genitiv srovnalosti, g. comparationis. Sš. II. 198. — S., srovnání, úměrnost, úměra (proportio), die Proportion. S. arithmetická (počtářská), geometrická (měřická), spojitá (nepřetržitá), rozpojitá (přetržitá), přímá (po- měrů přímých), převrácená, zlomková nebo lomená: a : b = c : d i. e. a se má k b jako c k d. S. harmonická, anharmonická. Úhel úměrnosti n. s-sti, Proportionalwinkel. Vz Stč. Alg. 87., 90., 91., 150., Nz. str. 229; Srovnání. — S. = snášelivosť, die Veträg- lichkeit, Eintracht. D., Sych.

311661   Srovnalostný Svazek: 3 Strana: 0609
Srovnalostný = v srovnalosti stojící, proportionalis, proportionirt. S. kružidlo, přímka; hustost' vzduchu s ná jest se silou, kterouž do hromady se tlačí. Sedl. F. 191.

311662   Srovnalostný Svazek: 7 Strana: 0764
Srovnalostný. Veličiny s-né s jinými veličinami. Obvody dvou kružnic jsou s pří- slušnými poloměry s-né. Čs math. X. 203., 253.

311663   Srovnalý Svazek: 3 Strana: 0609
Srovnalý = srovnaný, rovný, polozitý, hladký, nedrsnatý, eben, gleich. V. — S., stejný, podobný, gleich, gleichmässig, ein- förmig, gemäss. Odporné věci v s-lé při- vésti. Apol. — s čím. A ústa s srdcem opravdově s-lá měli. V. Vz Úměrný. Nz. — S., pokojný, snáselivý, verträglich, fried- fertig, einträchtig. D. — S., korrespondirend. S. sloučeniny, úhly. Nz. — S., přiměřený, angemessen, zutreffend. Dch., Nz. — Š., proportional. Nz.

311664   Srovnalý Svazek: 7 Strana: 0764
Srovnalý, gerad, entsprechend gemacht. Dch.

311665   Srovnaně Svazek: 8 Strana: 0379
Srovnaně. Aby s. spolu se milovali. Chč. S. 102.

311666   Srovnání Svazek: 3 Strana: 0609
Srovnání, n., srovnávání, rovnání, die Gleichmachung, Gleichung, Schlichtung, das Ebnen. V. Vz Srovnati. S. půdy, Jg., dne s nocí, Aqu., s zemí (města = sboření). Jg. — S. = bedlivé, názorné pozorování a se- znávání, co na předmětech n. úkonech sobě podobných je pospolného a co rozličného, die Vergleichung. S. N. — S., die Kolla- tionirung. J. tr. — S., srovnávací návod, die Komparationsmethode. Nz. — S., stat- kův, die gleichförmige Einrichtung; s. ži- vota svého s učením. — S. hlasův (libé spoluznční), die Stimmung, Übereinstim- mung, V., Kom., hlasů n. tonův. V. S. ve zpívání. Jel. Jakés mezi sebou s. Smrž. — S. = podobenství, die Vergleichung, das Gleichniss. Srovnání pravidelné. Kom. Jed- noho s druhým srovnání učiniti. V. Střední člen s. (srovnávací, tertium comparationis). Nz. — S. v mathem. = stejnosť dvou po- měrův, die Proportion. S. měřické (geome- trické), počtárské (arithmetické), přetržité, spojité n. posloupné, řádné n. pravé, pře- vrácené n. obrácené n. opačné, prosté, slo- žité n. složené. Sedl. Vz Srovnalosť. — S., jedno zdání, die Üibereinstimmung der Mei- nungen; jedna vůle, mysl, sjednocení, smlouva, porovnání, smíření, der Vergleich, die Ein- tracht, Üibereinkunft, Vereinbarung, Aus- söhnung, Vereinigung, das Auskommen. V. S. odporných sobě stran (soudících se). V. S. se s kým. Pr. m. Věc k s. přivésti. Boč. Ačkoli již oboje strana tak syta válek a tak nimi zmořena jest, že ničeho tak jako po- koje a s. nějakého žádostiva není. Žer. 16.

311667   Srovnanlivosť Svazek: 3 Strana: 0610
Srovnanlivosť, i, f. = snášelivost. D.

311668   Srovnanlivý Svazek: 3 Strana: 0610
Srovnanlivý = snášelivý. — S., v math., úměrný, proportional, proportionirt. Slk.

311669   Srovnaný Svazek: 3 Strana: 0610
Srovnaný; -án, a, o, vz Srovnati. — kde. Šaty v truhle s-né. Er. P. 332.

311670   Srovnatel Svazek: 3 Strana: 0610
Srovnatel, e, m., vz Komparativ. — S., der Vergleicher, Ebner.

311671   Srovnatelka, y, srovnatelkyně Svazek: 3 Strana: 0610
Srovnatelka, y, srovnatelkyně, é, f., die Vergleicherin, Ebnerin.

311672   Srovnatelnosť Svazek: 3 Strana: 0610
Srovnatelnosť, i, f., die Vereinbarlich- keit. D.

311673   Srovnatelný Svazek: 3 Strana: 0610
Srovnatelný, vereinbarlich. D.

311674   Srovnati Svazek: 3 Strana: 0610
Srovnati, srovnávati = rovné n. stejné učiniti, ebnen, eben machen, gleich machen; přispůsobiti, anpassen; přirovnávati a podob- nosť n. rozdíl znamenati, vergleichen, gegen einander halten; spořádati, ordnen, schlichten, in Ordnung bringen; nahraditi, vyrovnati, vyplatiti, ausgleichen; smířiti, smluviti, ver- gleichen, versöhnen, vereinigen; srovnati se, za dobré býti, sich vergleichen, vertragen, einig werden; se = rovným, stejným se státi, gleich werden, gleich sein; hoditi se, passen, entsprechen, überein- o. zutreffen, übereinstimmen; téhož zdání býti, totéž my- sliti, übereinstimmen; snášeti se, sich ver- tragen, einig sein. Jg. — co, koho: zem, Ros., cesty, Flav., železo (rovné učiniti), Kom., dříví (spořádati), Ros., haldu (odkli- diti), Vys., nesnáze, Let. 357., díly kosti (zlomené, in die entsprechende Richtung bringen), Sal. 168.; roztržky s. a spokojiti, Čr.; postel, Dch.; hlasy. V. Srovnáme to (vyrovnáme, zaplatíme). Us. S. sváry (na- rovnati). Martim. On je srovnal (smířil). Us. Jména přídavná a příslovce od přídavných odvozená srovnáváme či stupňujeme. Bž. 62. Pakliby jich s. nemohli, ať sobě ubr- mana zvolí, jakož obyčej jest v právě. NB. Té. 48. — co čím: prkno hoblíkem, V., podlahu pichem, Kom., váhu přídavkem zá- važí. Kom. — s čím, neut. == srovnati se, za dobré býti, obcovati. Těžko s tebou s. V. Tělesní s tělesnými snadno srovnají. Kom. Nemohl s biskupem srovnati. Plác. — Br., Jel., St. let. — co, se s kým {čím) s čím: pevnosť, město, domy, hory s zemí (s prstí, D.) s. (= povaliti). V. To se nedá s tvou povinností s. D. Alexandra s Cae- sarem s. D. Nemohl s horníky se s. Dač. I. 107. Kdo se nesrovnává s chlebem (kdo ho rovně nekrájí), nesrovnává se s lidem. U Rychn. Msk. Leč se srovnají (lidé) volí, úmyslem i skutkem s přikázáním božím. Chč. 452. Co by se s-ly kopce s dolinami. Sš. P. 584. Řeč se s řečí nesrovnává. NB. Tč. 183. Srovnáme-li slova ta se slovy pře- dešlými. Sš. II. 10. Podobné věci s nepo- dobnými s. Kom. Chci se svámi s. (vyrov- nati). Us. Aby se skutek se slovy srovnával (shodoval). V. S. se s kým (téhož mínění býti; snášeti se; stejným býti). Kom. Opis (přepis) s originalem (s prvopisem) s. Us. Koncept s přepisem na čisto s., J. tr., vy- svědčení s katalogem. Trest má se s-vati s přečinem. J. tr. S. hlavní knihu s úvěrnou. Nz. To se s pravdou srovnává. V., D. Srov- nává se konec s počátkem. Jel. Když se žaloba s půhonem nesrovnává, bude půhon zdvižen. Nál. 159. — se. Vz nahoře. Zajíc se s-al (ač postřelen byl, přece se vzchopil a odběhl). Šp. To podobenství se nesrov- nává (nepřipadá), trifft nicht zu. Us. Dch. A mistři a kněži všickni pražští zjednali a srovnali se. Let. 106. S-vá se to (congruit, trifft zu). Us. Šd. Ten kdož by obstavil, též aby vsazen byl s tím, kohož obstavuje a tu aby spolu seděli, pokadž se nesrovnají. Zř. selské v Loučanech. 1525. Sd. Co by se s-ly dvě dolenky spolem, zůstaň tady milá taky s pánem Bohem. Sš. P. 584. Podnes se nemohou s. a snésti, čr. — co proti čemu. Život proti životu srovnávají. V. — koho ke komu: Alexandra k Caesaru. D. — se s kým v čem (kde). Srovnej se s nimi v řeči (totéž mluv). Us. Není náležitá věc, aby člověk v přirozených věcech s hovady se s. měl (jim stejným býti). Byl. S-ti se s kým v mínění (téhož zdání býti), V., v počtech (smluviti se). Us. Manželka, by zejména do zápisu podlé manžela pojata byla, po smrti jeho před dětmi v statku po něm zůstalém nic napřed míti nemá, než s nimi v dílích srovnána býti má. Kol. 47. Aby se cizozemec ve všech povinnostech s obyvateli země srovnal. Er. S. uhlí v kam- nech, v peci. Us. Dch. Oslu těžko jest v sko- cích jelenu se srovnati. Ctib. Hd. Nemohú sě v počtu s., že by byly zaplaceny. NB. Tč. 32. Mně se to nemohlo nijak (v hlavě) s. = nemohl jsem tomu porozuměti. Us. Vk. Který by se srovnal v obyčejích nešlechet- ných s nimi. Hus I. 462. — se na čem. Někteří historikové se na tom srovnávají. Pref. Jednomyslně se na tom srovnali, že ... D. S. si něco na mysli. Us. Nl. — Bart. I. 15. — se o čem. O čase se nesrovnávají historikové. Proch. O této třetí otázce a odpovědi na ni dané nesrovnávají se vy- kladatelé. Sš. J. 27. — se o co (smluviti), V., J. tr., o cenu. Us. O vše se srovnati a snésti. S. a Ž. Smluvili jsou se a s-li o ty o všecky různice. Václ. I. Rád by se s ním o ty peníze srovnal. Brt. S. 73. Nedělejte z toho městských hodů, aby jídlo nevy- stydlo, než se o první místo srovnáme. Shak. Tim. at. 47. S-ti se s kým oč. Let. 305., Žer. Záp. II. 22. Srovnal se se souse- dem o dřevo. 17. stol. Bratr s niem o to s. se chtěl; Toto vám oznamujem, že jsme jich o to sami s-ati nechtěli. NB. Tč. 166., 232. Srovnaly-liby se o ty dluhy, chvála Bohu. Půh. II. 622. — co komu. Aby pří- měří králi srovnal. V. — co mezi kým. Aby ta nesnáz mezi nimi srovnána byla. Sedl. Rychn. 37. — co kam: hraničku do kamen. Us. Dch. — jak. Dobře se srovná- vati. Us. Šd. List ten se úplně srovnal s pře- pisem slovo od slova. Půh. II. 75. My jsme se již potázali a za jeden člověk srovnali. Tov. 75.

311675   Srovnati Svazek: 9 Strana: 0308
Srovnati Srovnávají se jako sídla v pytli. Sdl. Hr. V. 290.

311676   Srovnati.— abs Svazek: 7 Strana: 0764
Srovnati.— abs. Proč to bylo nalíčeno, soudný rozum lidu s val. — co čím. Holí sobě cestu s. Vrch. Spíš rukou svojí všecky hory země srovnáš ve hladkou pláň. Osv. — co, se s čím, s kým (v čem). Rovně jsi se s námi úmyslem srovnal. Výb. II. 258. Přístavka s-vá se se substantivem svým nutně jen v pádě. Krn. Nravy se ctí s-vaje. Sv ruk. 193. Deset zlatých v těchto peně- zích s-vnáno v ceně s jedním říšským tola- rem. Mus. 1880. 35. (Bludné hvězdy) se nikdy od počátku světa v jednom běhu nesrovnaly. Št. Kn. š. 91. — se kdy. De- vátý den srovná se všecka země. Pass. — co kde s čím. S. si něco v mysli s něčím. Šml. — co jak. Aby podlé svého svědomí ty věci s-li. Arch. II. 322. — co z čeho: zeď z kamenů. Vrch. Z větví si srovná hranici. Osv. VI. 55. — co k čemu. Zrov- nati milosť k cizím jako i k svým. Št. Kn. š. 44.

311677   Srovnati s kým o čem Svazek: 10 Strana: 0391
Srovnati s kým o čem. Proti tomu nejsem, abych o tom s vámi s. neměl (bez se). Arch. XX. 153. — se komu = souhlasiti, consonare. Baw. E. y. 2525.

311678   Srovnati se s čím Svazek: 8 Strana: 0379
Srovnati se s čím. Kdo se nesrovnává s chlebem, nesrovná se také s lidmi (proto se musí chléb na rovno krájeti). Ces. 1. V. 232.

311679   Srovnaučlivý Svazek: 3 Strana: 0609
Srovnaučlivý = srovnanlivý.

311680   Srovnavací Svazek: 3 Strana: 0610
Srovnavací = ku srovnání sloužící, Ver- gleich-, vergleichend. S. mluvnice, Č., sy- stemy, Víd. list., stupeň (vz Komparativ). S. věty příslovečné uvozují se spojkami jak, jakož, co, jelikož na označenou, že dvě věci svou povahou stejně n. podobně se k sobě mají; anebo spojkou než po komparativě na označenou, že jedna věc nade druhou předčí. A) S indikativem o skutečném při- rovnáni. Jak Bůh ráčí, tak ať kráčí. Dobře čiň, co můžeš. Jazyk náš není tak úzký ani tak nehladký, jakož se některým zdá. Vz jmenované spojky. — Pozn. O chybném prý užívání spojky než, vz Než aby (II. 167. b). — B) S konditionalem o při- rovnání neskutečném, pouze pomyšleném. Lid všude stál na vrších tak hustě, jakoby na les hleděl. Nemoc přestala, jak by uťal. Co by pět napočítal, byl na místě. Vz více v článku Jak (II. 596. b.). — Pozn. Srov- návací spojka jako druhdy se vypouštívá a klade se pouhý konditional. Nečiním toho bez rozumu, bych se snad smyslem pominul. Vidělo se jemu, by byl na velikém poli. Brt. S. §. 511. — S. plat, Kollationirungs- gebühr. J. tr. S. jazykozpyt. Us. Dch. Tudy užívá apoštol slovce s-cího. Sš. II. 205. S. spojka. Nz.

311681   Srovnávací Svazek: 7 Strana: 0764
Srovnávací ablativ, Křn., anatomie, Osv., archaeologie, Mus., embryologie, Stč., geni- tiv, Brt. S. 49. 2. (Cf. Genitiv), methoda, Mus., Dk., mythologie, tabulky. S. instru- mental. Gb. Ml. II. 126

311682   Srovnavač Svazek: 3 Strana: 0611
Srovnavač, e, m. S. malý, der Schab- hobel. Skv. — S., srovnatel, der Gleicher, Vergleicher, Ebner. Jg.

311683   Srovnavačka Svazek: 3 Strana: 0611
Srovnavačka, y, f., die Gleicherin. Jg.

311684   Srovnavačný Svazek: 3 Strana: 0611
Srovnavačný, vergleichend, Verglei- chungs-. S. slovář. Víd. list.

311685   Srovnavadlo Svazek: 3 Strana: 0611
Srovnavadlo, a, n. = srovnavací kladivo, Abschlichthammer, m. Šp. — S., Verglei- chungsgegenstand, m. Tudy jiného potřebí vyhledávati s-dla. Sš. J. 211.

311686   Srovnávání Svazek: 3 Strana: 0611
Srovnávání, vz Srovnání.

311687   Srovnávání-se Svazek: 9 Strana: 0308
Srovnávání-se = Sympathie. Fisch. Hosp. 97.

311688   Srovnavatel Svazek: 3 Strana: 0611
Srovnavatel, e, m., der Ordner, Ebner, Gleicher, Ver-, Ausgleicher. S. různic. Jel. — S., vz Srovnatel.

311689   Srovnavatelka, y, srovnavatelkyně Svazek: 3 Strana: 0611
Srovnavatelka, y, srovnavatelkyně, ě, f., die Ebnerin, Gleicherin, Vergleicherin. Jg-

311690   Srový Svazek: 7 Strana: 0764
Srový = surový, roh. Laš. Tč.

311691   Srozum Svazek: 3 Strana: 0611
Srozum, u, m., srozumy, pl., lépe: po- nětí; smysl, rozum, der Begriff. Rk. — S., smysl, der Sinn. Mark. Lg. 117.

311692   Srozum Svazek: 10 Strana: 0391
Srozum, u, m., Übereinkunft. Nařízení, sepsaná na základě jasného s-mu. Stan. II. 150.

311693   Srozuměle Svazek: 3 Strana: 0611
Srozuměle, einvernehmlich, einverständ- lich. Dch.

311694   Srozumělivý Svazek: 3 Strana: 0611
Srozumělivý, einverständlich. Zlob. — S., srozumitelný, verständlich. Koll. Čít. 124.

311695   Srozumělý Svazek: 3 Strana: 0611
Srozumělý, einverstanden. D.

311696   Srozumění Svazek: 3 Strana: 0611
Srozumění, n., porozumění, das Verstehen, Verständniss. K s. těžký, nesnadný. V. Pro lepší s. toho přidáno. Br., J. tr. Na s. dáti (komu co) = návěští dáti, napověděti. Ros. Nevtípil se, ač jsme to jako po lopatě na s. dávali. Sych. — S. tajné = 1. umluvení, das Einverständniss, heimliches Verständniss. S. s někým míti v něčem. Dh., Br., V., J. tr.; v s. s někým býti. J. tr. Na oko zdá se býti Turkův nepřítelem, ale tejně s nimi s. má. V. On má o tom s ním postranní s. Sych. To se vše pod s-ím dálo (na oko, na bílo, k mámení jiných). — 2. Ta smlouva stala se pod s-ím (pod důvěrností), im Vertrauen. Ros. — S., důvěrnosť, dorozumění, das Vernehmen, Einverständniss. Dobré s. za- chovati. D. Jsme spolu v s. (dobrém). Kom. Dobré s. s někým udržovati. Dch. V těch věcech, kteréby se služby JMC. dotýkaly, aneb k dobrému země této se vztahovaly, račte chtíti se mnou v dobrém s. státi. Žer. 340. V příčině toho rozhoduje místodrži- telství v s. s vrchním soudem, im Einver- ständnisse, lépe: rozhoduje místodržitelství usnesši (usnesouc) se o to s vrchním soudem zemským (t. j. rozhoduje společně), místo- držitelství rozhoduje slyševši vrchní soud zemský (t. j. rozhoduje o své moci, samo), Sb., n. rozhoduje společně se soudem. Šm., Š. a Ž.

311697   Srozumění Svazek: 7 Strana: 0764
Srozumění. Kdo má rozum k s., roz- uměj. Bart. 301.

311698   Srozumění Svazek: 9 Strana: 0308
Srozumění s někým vžíti. Kom. Theatr. 33.

311699   Srozuměnosť Svazek: 7 Strana: 0764
Srozuměnosť, i, f., Einverständniss, m. Dch.

311700   Srozuměný Svazek: 3 Strana: 0611
Srozuměný; srozuměn, a, o, verstanden, porozuměný. Aqu. Někomu něco na s-nou dáti, zu verstehen geben, nahe legen, be- deuten. Vz Srozumění. J. tr., Dch., Brt. S. 88., Šd. Na s-ou dostal. Zlob. Vz Náhled. Jsem s. s něčím (einverstanden), dle něm. a lépe: svoluji k tomu, aby; nebráním, aby-ne; dovoluji, aby; snáším se s tím, aby atd. Jsem s. s někým, lépe: sjednávám se, snáším se, shoduji se, dorozuměl jsem se s kým. Vz tato slovesa. Brs. 2. vd. 235. Ty věci, které jsú stvořeny, s-né se vidie. Hus I. 83.

311701   Srozuměti Svazek: 3 Strana: 0611
Srozuměti, ěl, ěn, ění; srozumívati = rozumem poníti, věděti, co kdo chce říci, verstehen, begreifen; sobě = zmoudřeti, usmysliti, upamatovati se, sich eines an- deren besinnen, zu sich kommen. Jg. Tehdy ciesař s-měv, ssedl s koně; To uvedl jsem o bázni, aby bylo s-iníno, kterak naděje jest čekání budúcího blahoslavenstvie a ne- budúcí psoty. Hus II. 127., III. 158. (Tč.). — čím. A tiem rozumieš, že není rozumem osažený (Bůh). Hus II. 106. — odkud. Avšak i to mi vděčné a příjemné bylo, zvláště když jsem také odjinud s-měl, že jste se ve zdraví domů dostati ráčil. Žer. 339. — jak. Jakož jste pak onehdy šíře s-ěli. NB. Tč. 131. — komu, čemu. Sroz- uměl jsem mu, co chce. Ros. S. svým blu- dům (poznati je), V., D., nějaké řeči. D. Srozuměvše tomu všemu předsevzetí. Skl. I. 234. Těm věcem těžko bude snad s. Vš. Ty listy vám posýlám, jimž srozumíte. NB. Tč. 38., 28. — z čeho. Z toho dýmu sroz- uměl, že . . . V., Kom., J. tr. Jakož ste z prvnieho našeho psaní s-li. NB. Tč. 99. — o něčem. Troj., J. tr. — že. Srozuměl, že má jíti domů. Us. S-uměl jsem, že chceš preč. NB. Tč. 163., 210. A s-míš, že Bóh v sobě jest neosažený rozumem; A také s-míš, že obecně bojové jsú nespravedliví. Hus III. 106., I. 161. — sobě. V. Nesroz- umí-li sobě dnes a navrátí se k poslušenství. V. Jestli byste sobě sami neráčili chtíti s. Žer. 329. Jitie na počátce k večeři připlí- zením nenie libé, ale potom, když člověk s-mie sobě, bude jemu volné a tak i libé. Hus II. 258. — Br., Tkad. — se (sobě) s kým (= sobě tajně rozuměti; něco pod srozuměním dělati), sich heimlich mit ein- ander verstehen, sich einverstehen, einver- standen sein, sich mit Jemanden vernehmen, unter einer Decke liegen, zusammen sich verstehen. Jg. D., Ros -ses kým o co: o jistotu s účastníky. Ěd.

311702   Srozuměti čemu Svazek: 8 Strana: 0379
Srozuměti čemu. S-měv hřiechu svému. Chč. Mik. 450.

311703   Srozuměti čím Svazek: 7 Strana: 0764
Srozuměti čím. Když sú (mudrci) vy- sokým rozumem s-li, že. . . Št. Kn. š. 119. — odkud. Z přiepisu s mieš, kterak. Arch. VII. 254. — jak. Ktož pilně znamená a s-mie, co jest duše. Št. Kn. š. 25. — komu, čemu: pateři, své závině, Št. Kn. š. 46 , 717. (142.), sobě. Pal. Rdh. I. 234. Vašemu listu jsme s-li. 1466. — o čem. Počě od jiných o svém šeredství s-vati. Pass. — že. S-měl jsem, že zmatek jest. Arch. II. 430.

311704   Srozumidlo a Svazek: 3 Strana: 0611
Srozumidlo a, n., prostředek ku doroz- umění-se, das Verständigungsmittel. Jazyk je s-dlem mezi lidmi. Sš. I. 263. (Hý.).

311705   Srozumitelně Svazek: 3 Strana: 0611
Srozumitelně čísti, verständlich, Br., povídati. Ros.

311706   Srozumitelnost Svazek: 3 Strana: 0611
Srozumitelnost, i, f., die Verständlich- keit, Deutlichkeit, Klarheit. V., Nz., Koc.

311707   Srozumitelný Svazek: 3 Strana: 0612
Srozumitelný —= zřetelný, vernehmlich, verständlich, deutlich, klar. S-né učiniti. V. S. hlas (výslovný). V. Světlými a s-nými slovy jim mluvil. Br.

311708   Srozumitelný komu Svazek: 7 Strana: 0764
Srozumitelný komu. Us — proč. Vý- znam, který pro nás všecky s-ný jest Mus. 1880 431.

311709   Srozumívati Svazek: 3 Strana: 0612
Srozumívati, vz Srozuměti.

311710   Srozumný Svazek: 3 Strana: 0612
Srozumný = srovnávající se s rozumem jiného čehos, einverständlich, im Einklang mit anderen. Mark. L. 194.

311711   Srozumovati se s ký Svazek: 3 Strana: 0612
Srozumovati se s kým == srovnávati se, übereinstimmen. Marek. L. 194., 196.

311712   Srp Svazek: 7 Strana: 0764
Srp. Cf. Mkl. Etym. 294., Vlšk. 106., 108. Hádanka. 1. Zhrbený mužíček chodí po poli, nepřijde domů, až vše oholí. 2. Zhr- bený tatíček po poli běhá, nepřijde domů, až všecko zběhá. Km. 1886. 737. — S. Stří- brný s. luny (měsíc). Vrch. Nad ním vzná- šel se bledý srpek. Jrsk. — S. mozkový, jímž přepaženy jsou obě poloviny velkého mozku. Dk. P. 4. S. = prodlouženina pod- lebnice. Velký s., falx cerebri, malý, f. ce- rebelli. Šv. 40.

311713   Srp Svazek: 7 Strana: 1385
Srp. S. nemá se pustiti na obilí cizí. Lobk. 101. Srpek. Vz Květenství.

311714   Srp Svazek: 8 Strana: 0379
Srp.. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65. O tvarech srpů a jich užívání v době před- historické. Vz NZ. III. 359.

311715   Srp Svazek: 10 Strana: 0391
Srp Jos., naklad, a spis., 1833. —1898. Vz Ott. XXIII. 1004.; S. Jan. Tob. 217.

311716   Srp, u, srpek Svazek: 3 Strana: 0612
Srp, u, srpek, pku, srpeček, čku, m. = kosák, kosatec, klepame, kosiěka, die Sichel. Šp. V MV. nepravá, glossa. Pa. S. zubiti, klepati, ostřiti. Šp. Ženci srpem obilí žnou. Kom. S. zubatý, Šp., na trávu, na hlínu. D. Jatému nos srpem uřezal. V. V létě srpa, můj synečku, v zimě přaslice. Sš. P. 539. S. dobře bere. Us. Dch. To žito roste tak, že bude muset brzo na srp (požato býti). Us. u Rychn. Měly tě srpy zubaté a jedna z nich kosu; Dávala jim srp, plachtičku. ej my chceme tvú ručičku; Srp, plachetku vzala, na trávu se brala; Srpeček ja vezmu, rozmarijan sežnu, na sveho tacíčka ešče raz pohlednu; Ach dybych já měla takový srpe- ček, co bych si prožala do hrobu chodníček; Vem srpečky, prošvarná děvečko, pujdzěmy ho (hrách) žať; Nechce von mně můj s-ček dobře žit; Tráva malá, rosa žádná, srp topé (= tupý): jenom ty jé vyklepe. Sš. P. 45., 189., 444., 490., 492., 539., 627. (Tč.). Právo jako srp; až spravíš, bude jako podkova. Smil. Měsíc vyjde v srp. Us. Kalló. Srp v cizí žeň vpustit (do cizích věcí se mí- chati). Prov. Jg., Šm.

311717   Srpař Svazek: 3 Strana: 0612
Srpař, e, m., kosař, der Sichelschmied. V. Vz Srpník.

311718   Srpařský Svazek: 3 Strana: 0612
Srpařský, Sichelschmied-. S. ulice. Mach.

311719   Srpatý Svazek: 3 Strana: 0612
Srpatý, sichelförmig. Techn. I. 272. S. brvoblan. Šp.

311720   Srpec Svazek: 9 Strana: 0308
Srpec, pce, m., silis, brouk. Klim. 451.

311721   Srpeček Svazek: 3 Strana: 0612
Srpeček, vz Srp.

311722   Srpeček Svazek: 10 Strana: 0391
Srpeček, čku, m. =měsíc. Zásvit s-čku. Jrsk. XIV. 94. Vz Srpek.

311723   Srpek Svazek: 3 Strana: 0612
Srpek, vz Srp. — S., rostlina. S. bar- vířský (jelení trank), serratula tinctoria, die Färberscharte, vz Rostl. 940., Kk. 165., Čl. Kv. 201., Slb. 414.; s. polní, falcaria Rivini, FB. 91., Čl. Kv. 337., Slb. 587.; s. úhorní, oset, serratula arvensis, die Ackerdistel; s. chrpovitý, s. cyanoides. Flora 165.

311724   Srpek Svazek: 8 Strana: 0379
Srpek, falcaria, rostl. Vz Ott. VIII. 1020.

311725   Srpek Svazek: 9 Strana: 0308
Srpek, pku, m. S. květní, drepanium. Ott. XV. 470

311726   Srpek Svazek: 10 Strana: 0391
Srpek, pku, m. = měsíc. Nad hájem se vznášel bledý s. Jrsk. XXIV. 65. — Rais. Koř. 37.

311727   Srpen Svazek: 3 Strana: 0612
Srpen (na Slovensku Srpeň), pna, m. (vz A strany genitivu), August, m. S. od srp, kteréhož nástroje potřebují ve žních, které toho času jsou; tedy = srpný měsíc, měsíc žní. Er. Co srpen nedovarí (nedovaril), září nedopeče. Vz Hospodářský. Lb., Er. P. 85. V s-pnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunečko hřeje. Kda.

311728   Srpen Svazek: 3 Strana: 0612
Srpen, pně, f., antholiza, die Rachenlilie. S. ryzovitá, a. aethiopica. Vz Rostl. 1543.

311729   Srpen Svazek: 7 Strana: 0764
Srpen Asie Afriky čestnější, srpen Března teplejší. Us. Tč. S. klasy klidí a ovoce do- spělé vidí. 15. stol.

311730   Srpen Svazek: 9 Strana: 0308
Srpen. Pranostiky srpna se týkající. Vz Hoř. 205., Čes. 1. VIL 375., Hrub. 11, Mus. ol. XII. 62.

311731   Srpen Svazek: 10 Strana: 0391
Srpen. Jsou-li v srpnu velké rosy, zů- stává obyčejně pěkné počasí; když kvetou boby, bývá nouze o chleby, a když kvete mák, to už ne tak. Ott. Kal. 1904. Počátkem srpna studený vítr ze strnišť fouká. Ib. Čeho s. neuvaří (co v něm neuzraje), toho září neusmaží. Ib. Mží-li v srpnu, zůstává oby- čejně krásné počasí. Us.

311732   Srpenec Svazek: 3 Strana: 0612
Srpenec, nce, m., critamus, die Sichel- möhre, rostl. Slb. 587.

311733   Srpice Svazek: 3 Strana: 0612
Srpice, e, f. S. štírová, panorpa com- munis, členovec síťokřídlý. Vz Frč. 151.

311734   Srpice Svazek: 7 Strana: 0764
Srpice. Cf. Brm. IV. 522.-524.

311735   Srpice Svazek: 8 Strana: 0379
Srpice, hmyz. Cf. Ott. XI. 397.

311736   Srpice Svazek: 10 Strana: 0391
Srpice, e, f., hmyz. Sr. Ott. XVIII. 153.

311737   Srpík, u Svazek: 7 Strana: 0764
Srpík, u, m. = srpek, vz Srp. Hraj, sr- pík, hraj, už ti nedaleko konec, kraj. Koll. Zp. I 305.

311738   Srpiti Svazek: 3 Strana: 0612
Srpiti, il, en, ení = srpem žíti, sicheln. — co: trávu. Rk.

311739   Srpiti se kde jak Svazek: 7 Strana: 0764
Srpiti se kde jak. Histrie se v zároce benátské v způsobě půlostrova srpí. Pl. II. 83.

311740   Srpkov Svazek: 7 Strana: 0764
Srpkov, a, m., sam. na Vsacku. Vck.

311741   Srpkovitý Svazek: 3 Strana: 0612
Srpkovitý, falcatus. S. porostlík, bu- pleurum falcatum, rostl. Flora 165.

311742   Srpkový Svazek: 3 Strana: 0612
Srpkový, od srpku, von der Färberscharte. S. pcháč, cnieus serratuloides. Flora 165.

311743   Srpnáče, e, n Svazek: 3 Strana: 0612
Srpnáče, e, n., der Augustapfel. Tpl.

311744   Srpnatka Svazek: 7 Strana: 0764
Srpnatka, y, f. = druh jablka. Mor. Brt.

311745   Srpné Svazek: 3 Strana: 0612
Srpné, ého, n., das Sichelgeld. Gl. 320.

311746   Srpní Svazek: 3 Strana: 0612
Srpní, sichelförmig. S. přihrádka v mozku. Krok.

311747   1. Srpník Svazek: 3 Strana: 0612
1. Srpník, a, m., falcifex, der Sichelhauer. Tk. II. 376., 381. Vz Srpař.

311748   2. Srpník Svazek: 3 Strana: 0612
2. Srpník, u, m., srpek, serratula tinctoria. Ja. Vz Srpek.

311749   Srpnovec Svazek: 3 Strana: 0612
Srpnovec, vce, m., der Augusthafer. Srn.

311750   Srpnový Svazek: 3 Strana: 0612
Srpnový, August-. S. dnové. Ros. S. oves = černý, chlupatý n. srstnatý. Vaň. S. hrom vánoční bláto. S. déšť vinici nehoví. Vz Červen.

311751   Srpnový Svazek: 7 Strana: 0764
Srpnový. S. povětrnosť řídí se podlé únorové. Mus.

311752   Srpný Svazek: 3 Strana: 0612
Srpný, Sichel-. S. panna Marie = navští- vení panny M. Na Slov. S. plat (plat od srpu), das Sichelgeld. Slov.

311753   Srpokřídlec Svazek: 3 Strana: 0612
Srpokřídlec, dlce, m., motýl. S. vrbový, platypteryx fulcula, Weissbirkenspinner; březový, p. lacertula, Birkenspinner; li- pový, p. sicula, Marienmotte; dubový, p. hamula, Rothbuchenspinner; olšový, p. cur- vatula, Waldlindenspinner; trnkový, p. spi- nula, Schlehendornspinner. Vz Km. 1878. 446., 567.

311754   Srpokřídlec Svazek: 7 Strana: 0764
Srpokřídlec, vz Kk. Br. 158. nn.

311755   Srpokřídlec Svazek: 9 Strana: 0308
Srpokřídlec, motýl. Vz Stein. 106., Exl. 71.

311756   Srpokřídlý Svazek: 9 Strana: 0308
Srpokřídlý přástevník (motýl). Exl. 17.

311757   Srponosný Svazek: 10 Strana: 0391
Srponosný bůh = Saturnus. Škd. F. 18.

311758   Srponožka Svazek: 3 Strana: 0612
Srponožka, y, m. a ť., albunea, korýš. Krok.

311759   Srpoperý Svazek: 7 Strana: 0764
Srpoperý. S. čírka, Sichelente, f. Šír. Pt.

311760   Srposkvrnný Svazek: 9 Strana: 0308
Srposkvrnný, vz Mšicojed.

311761   Srpoš, e, m Svazek: 3 Strana: 0612
Srpoš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh., Sd.

311762   Srpota Svazek: 3 Strana: 0612
Srpota, y, m., osob. jm.

311763   Srpova hora Svazek: 3 Strana: 0612
Srpova hora. Vz Tk. II. 268.

311764   Srpovatě Svazek: 7 Strana: 0764
Srpovatě = srpovitě, sichelartig S. ohnutý. Phl'd. II. 18.

311765   Srpovito Svazek: 3 Strana: 0612
Srpovito-. Srpovitosehnutý atd., sichel- förmig gebogen. Rostl.

311766   Srpovitý Svazek: 3 Strana: 0612
Srpovitý, falcatus, sichelförmig, díl plochý n. silně smačknutý, obyč. úzký, po krajích prohnutý, tak že jeden kraj poďdutý. druhý naddutý na př. listy kořennové kosatce obecného. Slb., Rst. 495.

311767   Srpovitý Svazek: 7 Strana: 0764
Srpovitý vůz, Siehelwagen, m. Čsk. S. podoba měsíce.

311768   Srpovitý Svazek: 10 Strana: 0391
Srpovitý. Větší a menší výčnělek s-tý, processus falciformis major et minor. Ktt.

311769   Srpovník Svazek: 7 Strana: 0764
Srpovník, a, m. S. opásaný, anomalon circumflexum, Kiefernspinnersichelwespe, f. Brm. IV. 349

311770   Srpozbrojný Svazek: 10 Strana: 0391
Srpozbrojný stařec = Saturnus. Škd. F. 160.

311771   Srpozubák, a, m Svazek: 3 Strana: 0612
Srpozubák, a, m., der Sichelzahn (před- potopní zvíře). Šm.

311772   Srpozubec Svazek: 7 Strana: 0764
Srpozubec, bce, m. = srpozubák. Rk.

311773   Srpuška Svazek: 7 Strana: 0764
Srpuška, Hungerwespe. Cf. Brm. IV. 339.

311774   Srpuška, y Svazek: 3 Strana: 0612
Srpuška, y, f., foenus, hmyz. Krok. II. 260.

311775   Srpušky Svazek: 8 Strana: 0379
Srpušky, evaniidae, hmyz. Vz Ott. VIII. 639.

311776   Srříbroštítník Svazek: 9 Strana: 0314
Srříbroštítník, a, m. = kdo má, nosí stří- brný štít, ??????????. Vj.

311777   Srsa Svazek: 3 Strana: 0612
Srsa, y, m., osob. jm. Dač. I. 16.

311778   Srsatý Svazek: 9 Strana: 0308
Srsatý = chlupatý. ?sau byl s. po všem těle. Rozb. III. 723.

311779   Srść Svazek: 7 Strana: 1385
Srść, e, f = žíně. Laš. Šb. D. 60.

311780   Srslička Svazek: 3 Strana: 0613
Srslička, y, f., malá srsť, der Balg. D.

311781   Srsť Svazek: 3 Strana: 0612
Srsť, i, ť., srstka, srstička, y. f. S. od srch v sršeti hirsutum esse (sršatý, horridus). Šf., Gb. Hl. 111. S. = žíně, das Rosshaar. Na Ostrav. Tč. S. = chlupy na zvířatech, das Haar, der Balg S. krátká: chlupy; s. dlouhá na konci ocasu: střapec; svazek chlupů měkkých na některém místě: cho- máč, chundel, dlaka; Haare an den Samen vielsamiger Früchte: čupryna. Nz. S. bo- brova, kozí, sobolí, kravská, vlčí, Jg.. koň- ská, velbloudová, velbloudí, zaječí, mořená, sušená, Kh., měkká, jemná, řídká, hustá, hrubá, dlouhá, krátká, Jhl., tvrdá, lesknatá, kudrnatá, vlnitá, ježatá, kozlicí, břišní, pod- břišní, králičí, letní, zimní, zježená, hladká; na krku medvěda: hříva. Šp. Ježkovi ostnové jsou místo srsti. Kom. Kůň s. pouští. Srsť koně hladce lež a stkvej se. Jg. Škořepiny, kůry, kůže, bodláky, srsť, vlasy atd. V. S. železným hřebenem česati; proti srsti pra- covati. Šp. Houně ze srstí kozích. Srstmi velbloudovými oblečen. ZN. Kdož mě srstí přiodil než ty, jenž jsi mne stvořil? Sš. P. 69. Ten už nemá na svojom bydle ničeho nic, ani srsti, ani nitky. Dbš. Z toho ani srsti nezůstalo (nic). Mt. S. To mu je po (proti) srsti. Mt. S. Po srsti hladiti (jak leží), proti srsti hladiti (opak). Jg., Pk. Hladiti koho po srsti (pochlebovati, laho- diti), proti srsti (nelibého něco mluviti, drážditi ho). Jde všecko proti srsti (nedaří se po villi. Vz Neštěstí). Č. Nebolo mu to po srsti. Ht. Sl. ml. 237. Česá se proti s-sti (od předu do zadu). Ehr. Hlaoď sobol po srsti i proti srsti, vždy se hladí. Ctib. Hd. Dáme mu hajc proti srsti (bití. Vz Trest). Č. Vlk změní s., ale ne povahu. V. Vlk po srsti a beran po rounu poznán bývá a liška, že dlouhý ocas mívá. Rým. Vlka po srsti (znej a ptáka po peří). Ros. Liška srsť mění, ale obyčejů nezmění. Č. M. 223. Vadíme se o kozí srsť, ješto jí není ani s hrsť. Lom. Vz Vlas. — S. = barva koně, vola atd., die Farbe eines Pferdes, Ochsen atd. Jaké jest srsti (barvy)? Ros. Koně do vozu s-sti jedné. St. skl. Kůň srsti bílé, černé atd. L., Rkk. — S., srsti = vlasy v obočí, die Haare der Augenbrauen. Ras. — S., vlas, chlupy u klo- boučníka, der Uiberzug. Srsť na aksamitu. Techn. -- S. v rostlinství = vlasy tuhé, maličko položené, die Rauhhaarigheit. Rst. 495., 173.

311782   Srsť Svazek: 7 Strana: 0764
Srsť. Cf. Mkl. Etym. 294. Oděv z srstí velbloudových nosí. BR. II. 49. a. Někomu toliko po srsti (mírně) domlouvati. Krnd. 32. Mluví od srsti (upřímo), wie ihm der Schnabel gewachsen ist. Laš. Tč. — Ev. olom. 206., 207., B. mik. Mark. 1.

311783   Srst Svazek: 8 Strana: 0379
Srst. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 40.

311784   Srsť Svazek: 9 Strana: 0308
Srsť = drsná strana louče nalamovaná. Čes. 1. VII. 459. — S. Nedostal som ani jednej srsti (o výplatku). Mus slov. III. 74.

311785   Srstanka Svazek: 3 Strana: 0613
Srstanka, y, f., leucophra, prvok. Krok. II. 521.

311786   Srstec Svazek: 9 Strana: 0308
Srstec, stce, m., epithrix, brouk. S. černo- krový, e. nigritula, čtveroskvrnný, quadri- maculata, chlupatý, pubescens, rulíkový, atropae. Vz Klim. 697.

311787   Srsten Svazek: 7 Strana: 0764
Srsten, stně, srstění, srsteník, srstoň, srsčák = srstkový keř. Mor. Brt.

311788   Srstení Svazek: 10 Strana: 0664
Srstení, n., srstoň, srsteník, srščák = srstkový keř. Brt. Sl.

311789   Srstěný Svazek: 3 Strana: 0613
Srstěný, ze srsti, von Thierhaaren. S. sítko (vlásenné). Bern.

311790   Srstiar Svazek: 7 Strana: 0764
Srstiar, a, m. = odběratel, příznivec maďaroňského časopisu ,Srsť.' Čkžk. X. 69., VIII. 64.

311791   Srstil Svazek: 7 Strana: 0764
Srstil, a, m., gyropus, hmyz. Brm. IV. 608.

311792   Srstil Svazek: 10 Strana: 0391
Srstil, a, m.. gyropus, čmel. Sr. Ott. XXIII. 1004.

311793   Srstina Svazek: 3 Strana: 0613
Srstina, y, f. — sršť, der Balg. Bern.

311794   Srstiti Svazek: 3 Strana: 0613
Srstiti, il, ění = zpěčovati se, ježiti se, sich sträuben. — proti komu. Lidé srstili proti němu. Us.

311795   Srstka Svazek: 3 Strana: 0613
Srstka, y, f., vz Srsť. — S., angrešt, polokeř, meruzalka, srstka, ribes grossularia, der Stachelbeerstrauch, die -staude; ovoce: srstky (V.), chlupatky, agrešt, angrešt, ja- hody zelené, polky, meruzalky, die Stachel- beere. Rstp. 686. Vz Schd. II. 299., Čl. 47., Kk. 203., 204., Fb. 96., Čl. Kv. 350., Slb. 491.

311796   Srstka Svazek: 7 Strana: 0764
Srstka = angrešt. Hádanka. Roste, roste stromeček, pichlavý jak bodláček, zelený jak líčko, červený jak jablíčko. Km. 1886. 738. — Cf Rosc. 161.

311797   Srstkový Svazek: 7 Strana: 0764
Srstkový keř, vz Srstka.

311798   Srstnáč Svazek: 10 Strana: 0391
Srstnáč, e, m. = beran. Msn. Od. 138.

311799   Srstnačka Svazek: 3 Strana: 0613
Srstnačka, y, f., bessera, rostl. Vz Slb. 361.

311800   Srstnatec Svazek: 3 Strana: 0613
Srstnatec, tce, m., lachnaea, rostl, lý- kovcovitá. Rostl. I. b. 234.

311801   Srstnatec Svazek: 8 Strana: 0379
Srstnatec, tce, m., lasiotrechus, brouk. S. štítkový, 1. discus. Klim. 21.

311802   Srstnatěti Svazek: 3 Strana: 0613
Srstnatěti, ěl, ění, Haare bekommen. D., Ros.

311803   Srstnatý Svazek: 3 Strana: 0613
Srstnatý, srstí obrostlý, haarig. S. dravá zvěř (das Haarwild), jelen. D., netopýr, Kom., oves. Vaň. S. zboží, die Rauhwaaren, kože- šiny. Obchod se zbožím s-tým, prodej zboží s-tého, J. tr., kůže. Sp. — S., hirsutus, rauh- haarig, langstreifhaarig, v bot. = obrostlý chlupy odstávajícími, dosti tuhými ač nikoli ještě pichlavými. Čl. Kv. XXVII., Rst. 495.

311804   Srstník Svazek: 8 Strana: 0379
Srstník, a, m, ptiliolum, brouk. S.jemno- zrnný, p. croaticum, podlouhlý, oblongum, zú- žený, angustatum. Vz Klim. 300.

311805   Srstnokalich Svazek: 3 Strana: 0613
Srstnokalich, u, m., bystRopogon. Rostl. I. a. 245.

311806   Srstnokoruník Svazek: 3 Strana: 0613
Srstnokoruník,u, m.,lasiopetalum. Rostl. I. a. 252.

311807   Srstnomedin Svazek: 3 Strana: 0613
Srstnomedin, u, m., drypetes. Rostl. I. b. 228.

311808   Srstnonitka Svazek: 3 Strana: 0613
Srstnonitka, y, f., trichonema. Rostl. I. b. 268.

311809   Srstnoplod Svazek: 3 Strana: 0613
Srstnoplod, u, m., medusa. Rostl. I. a. 222.

311810   Srstný Svazek: 3 Strana: 0613
Srstný, co má srsť, haarig. S. dobytek. Ms. Jg. S. zboží = srstnaté. Rk.

311811   Srstný Svazek: 7 Strana: 0764
Srstný. Stala-li by se na listu zkáza zli- tím (politím), molovými aneb s-nými dier- kami (od srsti pocházejícími). Arch. VIII. 508

311812   Srstoň Svazek: 3 Strana: 0613
Srstoň, ě, m. = nesnášelivec, prchlivec. U Bysterska. Šn.

311813   Srstoň Svazek: 7 Strana: 0764
Srstoň, ě, m., vz Srsteň (dod.).

311814   Srstonitý Svazek: 3 Strana: 0613
Srstonitý voměj, aconitum eriostemum. Rostl. III. a. 48.

311815   Srstuatosť Svazek: 3 Strana: 0613
Srstuatosť, i, f., hirsuties, die Haarigkeit, Rauhhaarigkeit. Rst, 495.

311816   Srstule Svazek: 3 Strana: 0613
Srstule, e, f., dasytes, hmyz. Krok. II. 252.

311817   Srsťúnka Svazek: 9 Strana: 0308
Srsťúnka, y, f. S. z ovčí vlny = tkanice. Těšín. Věst. op. 1895. 20.

311818   Srš Svazek: 3 Strana: 0613
Srš, e, m., bzučení sršně. Ros.

311819   Srš Svazek: 7 Strana: 0764
Srš, e, m. Letí jako srš. Sb sl. ps. I. 91.

311820   Srš Svazek: 10 Strana: 0391
Srš, e, m, tera (kdo jiného straší). Rozk. P. 2098. (Mš. ).

311821   Sršák Svazek: 3 Strana: 0613
Sršák, u, m., der Eiterstock. Tpl.

311822   Sršan, u Svazek: 9 Strana: 0462
Sršan, u, m. = zmrtvělý bílý kus vaziviny v nežitě. Vz Ott. XVIII. 280.

311823   Sršanství Svazek: 3 Strana: 0613
Sršanství, n. = vzteklosť, die Tobsucht. D.

311824   Sršatý Svazek: 3 Strana: 0613
Sršatý = nehladký, hrozný, rauh. Lid ten s. a v samém neřádu zerzavělý. Háj. S. ukrutník. Pulk.

311825   Sršatý Svazek: 7 Strana: 0764
Sršatý. Cf. Mkl. Etym. 293.

311826   Sršatý Svazek: 8 Strana: 0379
Sršatý = prudký. Wtr. Krj. I. 209. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65.

311827   Sršatý Svazek: 10 Strana: 0391
Sršatý. Ciesař na Mediolanské jal se sršat býti. Pulk. Klem. X. 65.

311828   Sršáu Svazek: 3 Strana: 0613
Sršáu, vz Sršeň.

311829   Sršavý Svazek: 3 Strana: 0613
Sršavý = sršlavý. S. řeč. Pal. III. I. 305.

311830   Srščák Svazek: 7 Strana: 0764
Srščák, u, m., vz Srsten (dod.).

311831   Srščák Svazek: 10 Strana: 0664
Srščák, u, ca., vz předcház. Srstení.

311832   Sršeň Svazek: 3 Strana: 0613
Sršeň, šně, m., nyní f., sršán, a, srš- ňák, a, m.; v již Čech. sršín, a, m. Kts. S. od srch v sršeti. Šf. S., největší vosa, vespa crabro, die Horniss. BO. Vz Schd. II. 512., Frč. 169. Sršeň. V. Sršňové a vosy ostrého jsou žahadla. Kom. SRŠně z nosu, blázen zcela (odbytí)! Dh. 127. To byl člo věk jako sršeň = zlý. Němc. Nasršený jako sršeň. Slov. Dbš. Sršně rozdrážditi. Prov., Jel. Sršně na sebe drážditi. Uštípl ho s-šeň; Sršeň naň sedl; Má sršně v hlavě (= jest rozhněván; vz Hněvivý); Mezi sršně dmý- chati, sršně drážditi (popouzeti někoho); Málo sršňů mnoho much zapudí (zapouzí). C. Sršně na sebe dráždí. Vz Všetečný. Lb. Nedražď sršňů (nepopouzej hněvivého člo- věka). Ros. Přilítl na mne jako s.; Rozlítili se na nás co sršně; Ty stařeny se do mě co sršně sypaly. Jg. Vyzáblý co s. V. Vz o sršních více v S. N. a strany přísloví: Moucha. — S. koňský, asilus, die Ross- bremse. Reš. — Sršán, sršoun = člověk hněvivý a zlý, ein Tobender, Zorniger. Us. Jest s. bez medu (hrubý). Č. — S., dřen v nežitu, der Eiterstock. Us.

311833   Sršeň Svazek: 7 Strana: 0765
Sršeň. Mkl Etym. 293. Lekl jsem se, jakoby mě s. bodia. Jrsk. Dostane-li člověk od devíti sršní žahadla, musí prý zemříti. V Bydž. Kšť. Je jich jako sršní na sladké hrušce (mnoho). Us. — S. Jakub, 1836. Vz Jg. H. 1. 628.

311834   Sršeň Svazek: 8 Strana: 0379
Sršeň. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65. Trhl sebou, jakoby mu byla s. kol uší za- bzučela. Šml. VIL 69. Dievča do roboty ako s. Slov. Nov. Př. 606.

311835   Sršeň Svazek: 9 Strana: 0308
Sršeň. Sršňa nedrážď. Zát. Př. VIII. 221.

311836   Sršení Svazek: 3 Strana: 0613
Sršení, n. Vosí s., die Wespenwuth. Dch.

311837   Sršení Svazek: 7 Strana: 0765
Sršení = útěk. Velikým valem n. srše- ním, Pulk. L. 19.

311838   Sršeti Svazek: 3 Strana: 0613
Sršeti (šršeti), el, ení; sršívati = hlas podobný vydávati, bručeti, summen, sumsen; sápati se, vztekati se, soptěti, toben, schnau- ben, wüthen, rasen; vycházeti srše, sprühen; bázlivě utíkati, furchtsam laufen. Jg., BO. — abs. Jiskry srší Rk. Juž ti sršie (bázlivě utíkají). Výb. I. 1118. 17. Kroupy jen jen sršely (se sypaly). Mor. Šd. Prší jen srší. D. — komu kde. Srší mu v kotrbě (fučí, hučí, nemá všech doma). D. — čím: zlostí. Us. — na koho. Plk. S. se na koho, sich bäumen, sträuben. Na Ostrav. Tč. — čím proč. Sršiece hněvy pro podávenie sestry. BO. — co: pomstu. Us. — odkud. Hrozný, až z něho srší (až z něho strach jde). V. Z toho až strach srší. Br. Z jeho očí sršely jiskry. Us. Sršela rozkoš z jeho očí. Puch. Oheň z očí, z nozder mu srší. Sš. Sm. bs. 219. — před kým (bázlivě utíkati). Pastýř před vlkem srší. St. skl., Alx. 1098.

311839   Sršeti Svazek: 7 Strana: 0765
Sršeti. Vz Mkl. Etym 293. — abs. Vtipy sršely. Osv. Liják sršel. Šml. — co. Blesk slunce sršel záři. Čch. Živ. — kam. Potoky srší dolů na lidi. Osv. I. 90. — odkud. Z jeho očí srší blesky, láska. Vrch., Hrts., Šml., Hlk.

311840   Sršeti Svazek: 8 Strana: 0379
Sršeti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65.

311841   Sršeti čím Svazek: 10 Strana: 0391
Sršeti čím. Vltava sršela stříbrnými ji- skrami. Hrlš. Hus. 223. — před kým. A pohané před nimi sršie = utíkají. Baw. Ar. v. 5172.

311842   Sršín Svazek: 9 Strana: 0308
Sršín, gt. sršňa, laš. G-b. H. ml. III. 1. 96.

311843   Sršiť sa Svazek: 10 Strana: 0391
Sršiť sa = zlobiti se. Phľd. XXIV. 542.

311844   Sršivě Svazek: 10 Strana: 0391
Sršivě. V očích mu s. problesklo. Jrsk. XXVI. 71.

311845   Sršivý Svazek: 3 Strana: 0613
Sršivý, sprühend. Dch., Šm.

311846   Sršivý Svazek: 9 Strana: 0308
Sršivý cvrnkot (kosy). Rais. Pot. 165.

311847   Sršivý Svazek: 10 Strana: 0391
Sršivý jíceň ohně. Kká. Sion I. 168.

311848   Sršlavě Svazek: 9 Strana: 0308
Sršlavě o něco horliti. Kom. Ohláš. 159.

311849   Sršlavosrstný Svazek: 7 Strana: 0765
Sršlavosrstný. S. aigida, &v66avósi<,-. Vký. Lpř.: třepením hojně opatřený, hojně ztřepený.

311850   Sršlavosť, sršavosť Svazek: 3 Strana: 0613
Sršlavosť, sršavosť, i, f. = vztěkavosť, sapavost, die Tobsucht. Th. Vz Vztek. — S. = zimomra, mrazení v těle, das Frösteln. U shnilé zimnice s. s horkosti pichlavou se střídá. Ja.

311851   Sršlavý Svazek: 7 Strana: 0765
Sršlavý. S. písmeno. Šf. III. 194.

311852   Sršlavý, sršavý Svazek: 3 Strana: 0613
Sršlavý, sršavý = kdo srší, bručí, sum- mend, heiser redend. S. Hlas. Kram. — S. počasí, schaurig, Regen-. Th. div. — S., hrozný, schauervoll, schauderhaft. S. poušť. Br. S. časy. Plác. S. vzezřeni. Kom. Prax. p 21. — S., sápavý, vztěkavý, wüthend, zornig, tobend, giftig. S. zuřivosť, Kom., ne- návisť. Plk.

311853   Sršleň Svazek: 3 Strana: 0614
Sršleň, ě (sršlen, a, Plk.), m. = sršeň. D.

311854   Sršlivý Svazek: 7 Strana: 0765
Sršlivý = zimomřivý, špatně na sebe beroucí (dobytek). Us. Rjšk.

311855   Sršňák Svazek: 7 Strana: 0765
Sršňák, a, m. = sršen. U Jevíčka na Mor. Brt.

311856   Sršni hnízdo Svazek: 10 Strana: 0391
Sršni hnízdo. Stan. III. 223.

311857   Sršnivý Svazek: 7 Strana: 0765
Sršnivý,= sršlavý, sršavý. S. sršeň. Na již. Mor Šd.

311858   Sršňový Svazek: 3 Strana: 0614
Sršňový, Horniss-. S. žihadlo. Zlob.

311859   Sršný Svazek: 3 Strana: 0614
Sršný, sprühend. Dch.

311860   Sršný Svazek: 7 Strana: 0765
Sršný. S. devaternice. NZ. I. 18.

311861   Sršoň Svazek: 3 Strana: 0614
Sršoň, ě, m. = sršeň (převzdívka). U Opav. Klš.

311862   Sršoun Svazek: 7 Strana: 0765
Sršoun, a, m., ein Tobender. Rk.

311863   Sršťat Svazek: 9 Strana: 0308
Sršťat = chroustati. — co. Ovce srstí seno. — kde. Písek srstí ve vlně (šustí). Val. Čes. I. X. 39.

311864   Srtoun Svazek: 8 Strana: 0379
Srtoun, a, m., dasyurus. Am. Orb. 107.

311865   Srub Svazek: 7 Strana: 0765
Srub = roubení studny. Ako tu vodu váži, priletia k nej tri biele holúbky a sadnú si na srub. Dbš. Sl. pov. I. 82.

311866   Srub Svazek: 7 Strana: 1385
Srub = sklep. U Chodů. NZ. II. 153 — S = sýpka obyč. nad sklepem tvořící s ním stavení z řady ostatních obyč. vystupující Ib. NZ. II. 49.

311867   Srub Svazek: 8 Strana: 0379
Srub = přístavek na obilí, mouku, slaninu buď vedle vrat anebo více nazad. Popis slez. srubu vz v NZ. III. 199.—200. — S. = de- sková ohrada dvoru = parkan. IM. D. II. 439. — S. = dřevěné stěny chalupy na pod- úhelnících postavené. Vz NZ. II. 569., Brt. D. II. 432. Hrad z srubuov hlinou oblepených. Vz Dob. Dur. 286. — S., cf. Přístodůlek (3. dod.).

311868   Srub Svazek: 9 Strana: 0308
Srub. Káza sobě divný s. (currum) udě- lati. Alx. Nách. CXXVI1I. 115.

311869   Srub Svazek: 10 Strana: 0391
Srub = poschodí. Pohl. Sr. Ott. XXIII. 1004.

311870   Srub Svazek: 10 Strana: 0664
Srub, u, m. = srubení, oploteň ve stodole. Brt. Sl. 400.

311871   Srub, sroub Svazek: 3 Strana: 0614
Srub, sroub, u, sroubek, bku, m. = co se sroubí, sesekne, odsekne, zvl. jedním rázem, etwas Abgehauenes. Sruby dělati = hlavy srubovati. Zlob. — S., roubení ze dříví, roubení u studny atd., das Zimmerwerk, die Zimmerung. Mšk., Bkř. Vz Stranice. Hrad se srubů hlinou oblepených. Háj. Stodoly z plotů aneb srubů dřevěných, hlinou oma- zaných dělají. V. — S,, dřevěný pokoj n. stavení k jakékoliv potřebě, komora, kůlna, sýpka atd., ein hölzernes Gebäude, Gemach, Kammer, Schopfen; na Slov. chýška dřevěná, také úzký žalář (Hdk. C. 144.). S. v horn., das Gezimmer, Gevier, Schloss. S. střídový, das Streckengezimmer, das Streckenpaar, jámový (jámový věnec), der Schachtkranz, das Schachtgevier, pomocný, das Hilfspaar. Hř. S. hlavní, das Hauptgezimmer. Bc, Hř. Boudy lesní opustíce sruby při vodách sta- věli. Háj. Blázni do sroubku zavřeni bývají (do blázince). Kom., V. Já spávám ve s-bu. Slez. Šd. S. k ukládání špíže, obilí, mouky atd. U Opavy. Klš., Pk. S. vodní = vodárna. Šp. S., sklep nadzemní. U Jižné. Vrů. S. na vodě, die Pfahlbaute. Gl. 320. Cf. Tk. IV. 21., 26., 74. — S., zvláště stavení podobné k obraně před nepřítelem, das Bollwerk aus Pfählen, Blockhaus, der Holzthurm. Pražané s-by proti hradu pražskému vystavené sbo- řiti dali. V. Chtěje odtud pryč sruby roz- vozil. Půh. II. 26. — S. sváděcí, výhon, die Abweisebuhne, jímací, die Schöpfbuhne. Nz. — S., die Schrotwand. Nz. — D., Plác., Troj., Ben.

311872   Srúbaný Svazek: 7 Strana: 0765
Srúbaný, vz Sroubiti. Č. Čt. I. 76., Dbš. Sl. pov. I. 390, Sldk. 461. A tak z-ho na horách odšel za mrtvého. NB. Tč. 99.

311873   Srubařství Svazek: 7 Strana: 0765
Srubařství, n. = stavba srubová, Schrot- holzbau. Sl. les.

311874   Srúbati Svazek: 7 Strana: 0765
Srúbati, srúbnouti. Vz Sroubiti.

311875   Srúbek Svazek: 3 Strana: 0614
Srúbek, vz Sroubek.

311876   Srubek Svazek: 9 Strana: 0308
Srubek = vrchní část saní; saně. Slez. Lor. 78.

311877   Srůbek Svazek: 9 Strana: 0308
Srůbek, bku, m. Dal mu s. lesu. 1494. Arch. XVII. 462.

311878   Srubení Svazek: 10 Strana: 0664
Srubení, n., vz předcház. Srub.

311879   Srúbený Svazek: 7 Strana: 0765
Srúbený = sroubený. S. studánka = dřevěným srubem opatřená. Mor. Brt.

311880   Srubica Svazek: 8 Strana: 0379
Srubica, vz Slupice.

311881   Srubina Svazek: 10 Strana: 0664
Srubina, y, f. = stĺpa z polena. Vz Brt. Sl.

311882   Srúbiti Svazek: 3 Strana: 0614
Srúbiti, vz Sroubiti.

311883   Srubjan Svazek: 10 Strana: 0391
Srubjan M. spis.

311884   Srubnice Svazek: 3 Strana: 0614
Srubnice, e, srubnička, y, f. (zastr.) == hrubší dělo k lámání praků sloužící (že le- želo na srubu nebo že k bourání srubů slou- žilo. Gl. 320.). Hrš. (Km. II. n. b. 120.), ein Geschütz. Zlob. Z jedné s-ce dosti velikou kouli na město vystřelili. V.

311885   Srubnice Svazek: 7 Strana: 0765
Srubnice. Výb. II. 1012., Pal. Rdh. II. 76., Let. 443. S. = jedno z největších děl v 15. stol. Wtr. Obr. 267.

311886   Srúbnouti Svazek: 7 Strana: 0765
Srúbnouti, vz Sroubiti.

311887   Srúbnutý Svazek: 7 Strana: 0765
Srúbnutý, abgehauen. Vz Sroubiti. S. hlava. Kká., Hdk., Zr.

311888   Srubový Svazek: 3 Strana: 0614
Srubový zámek, das Gezimmerschloss, v horn. Bc.

311889   Srubový Svazek: 8 Strana: 0379
Srubový. S. dřevení dolu. Vz Ott. XI. 600. b.

311890   Srubový Svazek: 10 Strana: 0664
Srubový. S. stěna z kmenů neotesaných nebo dvoustranně otesaných nebo z hraně- ných trámů. KP. XI. 327.

311891   Sruby Svazek: 3 Strana: 0614
Sruby, něm. Srub, ves u Chocně; něm. Heuhof, ves u Dolejšího Nýrska. PL.

311892   Srúcanina Svazek: 8 Strana: 0379
Srúcanina, y, ť. = zřícenina. Phľd. 1896. 18.

311893   Srúcať sa Svazek: 8 Strana: 0379
Srúcať sa = zřítiti se. Slov. Kal. S. 167.

311894   Sručiti se Svazek: 3 Strana: 0614
Sručiti se, sich gegenseitig verbürgen. Šd., NB. Tč. 214.

311895   Sruhač Svazek: 3 Strana: 0614
Sruhač, e, m., alfagus, alpagus, zastar. Aqu.

311896   Sruí Svazek: 3 Strana: 0607
Sruí, od srny, srna, Reh-. S. noha, D., přirození. Rad. zv., zvěřina. Krab. — S., něm. Srny, ves u Hlinska. PL. — S., za- novec, na Slov. = ovčí bobky, Schaflorbeere. D. — S. kořen, libeček jelení, smldník, srník, peucedanum cervaria, rostlina, der Haar- strang. Rstp. 742., Čern. — S. potok, Rehwasser, ves u Mimoně. PL.

311897   Srukovaný Svazek: 7 Strana: 0765
Srukovaný = zasnoubený. Štefan bol už s Aničkou s-ný. Slov. N. Hlsk. XXI. 77.

311898   Srukovati se s kým Svazek: 3 Strana: 0614
Srukovati se s kým = ruce si dáti, zasnoubiti se, sich verloben. Koll., Šd., Dbš.

311899   Srunditi Svazek: 3 Strana: 0614
Srunditi, il, ěn, ění = svaditi, zusam- menhetzen. — se = svaditi se, in Zank ge- rathen. Us. u Petrovic Dch. — S., sběhati, ablaufen. — co. On celou ves srundil. Us.

311900   Srůňka Svazek: 3 Strana: 0614
Srůňka, y, f. = sroňka, malá slíva, Zwetschke, f. D.

311901   Sruntit Svazek: 9 Strana: 0308
Sruntit = skáceti, sbořiti. U Polné. Hoš. 100.

311902   Srupnouti Svazek: 3 Strana: 0614
Srupnouti, pl, ut, utí; srupati = snísti, zusammenessen. — co. Us.

311903   Srůst Svazek: 3 Strana: 0614
Srůst, u, m. S. pravidelný, nepravidelný, die Zusammensetzung, der Zusammenwuchs. Vz Srost. Nz. — S. = srostitosť, die Kon- kretheit. Nz.

311904   Srůstavý Svazek: 7 Strana: 0765
Srůstavý, obliterans.

311905   Srůsti Svazek: 3 Strana: 0614
Srůsti, srostu, srostl, ení; srostati, sro- stávati = do hromady růsti, spojiti se, zu- sammenwachsen; dolu růsti, herunterwach- sen; se = srůsti, zusammenwachsen, sich vereinigen; k zemi růsti, abnehmen; krista- lisovati se, hlatiti se, krystallisiren. Jg. — abs. Ty stromy srostly. — odkud. Ten strom dolů se skály srostá. Jg. — se v čem: v lásce se srostli (sjednotili). Kom. se s čím. D. — se. Sanytr se sroste. Us. - Jg.

311906   Srůsti Svazek: 7 Strana: 0765
Srůsti. — več (s čím). Nestejné samo- hlásky, z nichž druhá jest i neb v, srůstají obyč. ve svou dvojhlásku. Ndr. Ústa jejich srostla v dlouhé políbení. Šml. Jak by srostla s zemí v jedno. Vrch.

311907   Srůsti Svazek: 9 Strana: 0308
Srůsti. Fiastr kladiž fna šrám a sroste se velmi tence. Maš. ruk. 223b. (Mus. fil. 1898. 211. ). Žíly se v hromadu srostnú. Ib. 182b. S kralovstvím českým měly okolní državy pomalu srostnouti. Pal. Děj. II. 2. 381.

311908   Srůstka Svazek: 7 Strana: 0765
Srůstka, y, f., Knoten, Concretion. Hř.

311909   Srůstní Svazek: 8 Strana: 0380
Srůstní. S. pruh (listu; vo kterém se srůst udál. Čl. Zrůd. 12.

311910   Srušiti se Svazek: 3 Strana: 0614
Srušiti se = ssouti se. V Křížkově slov- níku.

311911   Srútiti Svazek: 7 Strana: 0765
Srútiti = sřítiti, shoditi. Vz Zroutiti. Kln. Bs.

311912   Srvátka Svazek: 3 Strana: 0614
Srvátka, y, f. = syrovátka. Na Slovácku. Tč., Šd.

311913   Srvátka Svazek: 7 Strana: 0765
Srvátka je už viac vode podobná než mlieku, len že je kyslá. Slov. Zátur.

311914   Srvátka Svazek: 8 Strana: 0380
Srvátka. Slov. Mtc. 1894. 107.

311915   Srvký Svazek: 7 Strana: 0765
Srvký = srhký.

311916   Srvotka Svazek: 8 Strana: 0380
Srvotka, y, f. = syrovátka. Na Frýdecku. NZ. IV. 445.

311917   Srým Svazek: 3 Strana: 0614
Srým, lépe: Srem. Vz Srem.

311918   Srymování Svazek: 3 Strana: 0614
Srymování, n., die Konsonanz. Dch.

311919   Srymovati Svazek: 7 Strana: 0765
Srymovati, in Reime bringen. Posp.

311920   Sryna Svazek: 8 Strana: 0380
Sryna, y, f. = srna. Laš. Brt. D. I. 101.

311921   Sryp Svazek: 8 Strana: 0380
Sryp, u, m. = srp. Laš. Hrt. D. I. 104.

311922   Srýpati Svazek: 3 Strana: 0614
Srýpati; srýpnouti, pl, ut, utí, abhauen. co komu. Aby ti kat hlavu srýpl. Prov.

311923   Sryšiti Svazek: 3 Strana: 0614
Sryšiti, il, en, ení = sehnati, zusammen- treiben. Sryšil je do hromady. Ros.

311924   Srýti Svazek: 3 Strana: 0614
Srýti, sryji, ryl, yt, ytí; srývati, herab- o. zusammenwühlen. — co čím kdy zač. Tímto rýčem celou zahradu ve třech dnech nám za skrovnou mzdu sryl. — co komu. Hlavu musili mu s., abhauen. Bart.

311925   Sryvátka Svazek: 7 Strana: 0765
Sryvátka, y, f. = srvátka. Laš. Brt.

311926   Sryzek Svazek: 3 Strana: 0614
Sryzek, zku, m., hořejší díl máselnice, který na tlouk se navléká a do dílu spod- ního či vlastní máselnice se zaráží; sryzeček díl máselnice v sryzku bývající. U Vysok.

311927   Sř Svazek: 3 Strana: 0599
Sř. Této skupeniny Čechové odedávna nenáviděli, hledíce se jí všelijak zbaviti. Od sř- počínají se jen složená slova: sříci se, sřítiti atd. Jinde místo sř mají stř, kde t jest vsuto a to od pradávna, jelikož už LS. obsahuje střebro, ve složeninách střebro- nosný a střebropěný. Ht. Zv. 43.

311928   Sřebřiti Svazek: 3 Strana: 0606
Sřebřiti se = šikmo se svézti. Saně se sřebřily. Plk.

311929   Sřéci se Svazek: 10 Strana: 0391
Sřéci se, vz Sříci, Sřeknouti se.

311930   Sřečení Svazek: 9 Strana: 0308
Sřečení, n. = slabika. Prvé řečení latinské jest Auge a prvá čtena prvého sřečení jest A; prvá čtena druhého s. g. Maš. ruk. 42a. Sr. Řečena, Řečení.

311931   Sřečení, n Svazek: 3 Strana: 0606
Sřečení, n., placitum. Mm. reg.

311932   Sřečiti se s kým Svazek: 3 Strana: 0606
Sřečiti se s kým. Nechtěl se s ní s. (do řeči dáti). U Rychn.

311933   Sřečiti se s kým Svazek: 7 Strana: 0762
Sřečiti se s kým. Šml.

311934   Sřečiti se S kým Svazek: 8 Strana: 0379
Sřečiti se S kým = do řeči se dáti. Šml. VII. 104.

311935   Sřediti Svazek: 10 Strana: 0391
Sřediti = řídkým učiniti. Mš. Sředují oběti, holocausta medullata. Ž. Tom. Ž. pod.: mozkovaté, Ž. witt.: mozkové. (Mš. )

311936   SředolaBský Svazek: 10 Strana: 0400
SředolaBský. Nár. list. 1905. 229. 1.

311937   Sřek Svazek: 7 Strana: 0762
Sřek, Verabredung, f. Ssk. — S. (srziek) = syllaba, weil die Buchstaben zusammen ausgesprochen werden. D. Gesch. 306.

311938   Sřek, zřek Svazek: 3 Strana: 0606
Sřek, zřek, u, m., zastr. = slabika, die Silbe. Jel., Bl. Chybil-li sem kde čteny neb sřeku neb slovce opustil, za to prosím, aby opravil, jest-li jist plně, aby mi pravého úmyslu nepřevrátil. Hus II. 440.

311939   Sřeknouti Svazek: 7 Strana: 0762
Sřeknouti. Cf. List. fil. 1878. 209. — se čeho. Vlastnieho tela sa s i práva. Sldk. 136. — Mš , Ddk. I. 286., II. 70., 184., 367. a j. často, Tč., Pdl., Us. — se čeho kdy. Sřekl se dne 7. června roku 1032. v Meziboří důstojenství královského. Ddk. II. 113.— se čeho jak: z přinucení. Ddk. V. 203. — se oč. Sřekli se o jeho zkázu. Hus. — se od čeho. Než takhle to vésti, sřekla bych se ode všeho. V Kunv. Msk.

311940   Sřeknouti se Svazek: 3 Strana: 0606
Sřeknouti se, ul, utí; sříci, sřeku n. seřku se, sřekl, sřečení = smluviti se, spik- nouti se, sich verabreden o. verbinden. Št. N. 255. Proto sú se Němci sřekli. St. skl. Jakoby se sřekli. Ros. — se na co, na koho. Oni se na něho sřekli. Us. Jakoby se všichni na to byli sřekli. Kom. — se s kým. Us. Rk., Šd., Hk. Sřekl se s huta- řem. Pk. exc. — se koho, čeho = vzdáti se. Us.

311941   Sřeknutí Svazek: 3 Strana: 0606
Sřeknutí, n., die Verabredung. Šm.

311942   Sřeknúti Svazek: 10 Strana: 0391
Sřeknúti se, vz Sřeknouti se, Sříci se.

311943   Sřepetiti sa Svazek: 7 Strana: 0762
Sřepetiti sa. S-til sa, vytiahol. Slov. Phľd. X. 22.

311944   Sřepiti se Svazek: 3 Strana: 0606
Sřepiti se = dohromady se svázati, in einander gerathen. Ros.

311945   Sřeťaziti Svazek: 7 Strana: 0762
Sřeťaziti = sřetěziti. A pravda tvoja putá svlekne, čo na nej s-ly veky. Phľd. II. 453.

311946   Sřetězeny Svazek: 3 Strana: 0606
Sřetězeny; -en, a, o, concatenatus, zu- sammengekettet, jako články řetězové v řadu spojený ku př. bubliny pateřkovce trojhran- ného. Rst. 494.

311947   Sřetěziti Svazek: 3 Strana: 0606
Sřetěziti, il, en, ení, sřetězovati, zusam- menketten. — co čím. S. někoho poutem lásky, Koll., silným řetězem. Na Ostrav. Tč.

311948   Sřetiti Svazek: 10 Strana: 0391
Sřetiti, imminere. Greg.

311949   2. Sřez Svazek: 3 Strana: 0606
2. Sřez, u, m., sřízek, zku, m. = sříz- nutí, das Ab-, Zusammenschneiden. — 3. S., místo, na němž co sřezáno, též to, co sřezáno, der Schnitt, das Schnitzel. Us.

311950   Sřezati Svazek: 3 Strana: 0606
Sřezati, sřezám a sřeži, žeš; sřež a sře- zej, zal, án, ání; sříznouti, znul a zl, ut, utí; sřezovati, sřezávati, ab-, weg-, aufschneiden. — co komu: hlavu. Mand. Holič, když jemu bradu holil, hrdlo jemu sřezal. GR. — co jak: na kusy. V. — co čím: pilkou. Us. — co: slámu, dřevo, D., vinici, Jel., nohavice. V. — koho: sbiti, durchprügeln. D., Ht., Kf., Klš.

311951   Sřezati. —co jak (čím Svazek: 7 Strana: 0762
Sřezati. —co jak (čím). Listiny nožem sřezal na kousky. Pal. Dj V. 2. 137. S. co na drobty, Kat. 2802., na padrtinu. Kká. Sříznouti révu na jedno oko, na dvě oka, na oční kroužek KP. V. 164. — co kde jak. S. přímku m na přímce AX xkrát po sobě. Jd. — co. A byloliby nějaké nespra- vedlivé zapsání, abychom je sřezali (roz- řezáním zničili) pro budoucích nesnází uva- rování Zem. des. opav. — co komu. S-li mu naočník (vytřeli mu zrak). Slez. Šd.

311952   Sřezovač Svazek: 9 Strana: 0308
Sřezovač, e, m. S. rour, Rohrabschneider. KP. VI. 481.

311953   Sřeženkyně Svazek: 10 Strana: 0401
Sřeženkyně, ě, f. Tbz. V. 1. 275.

311954   Sřícenina Svazek: 3 Strana: 0606
Sřícenina, vz Zřícenina,

311955   Sřícený Svazek: 7 Strana: 0762
Sřícený, vz Sřítiti. Mdlobou s-ný. Eká.

311956   Sříci se Svazek: 3 Strana: 0606
Sříci se, vz Sřeknouti se.

311957   Sříditi, vz Svazek: 3 Strana: 0607
Sříditi, vz Zříditi.

311958   Sřidka Svazek: 3 Strana: 0607
Sřidka, na Slov. — střídka. Vz Střída.

311959   Sřieda Svazek: 7 Strana: 0763
Sřieda, y, f. = střída, Gasse, f. D. Gesch. 120.

311960   Sřiedný Svazek: 7 Strana: 0763
Sřiedný = střídní, Gassen-. Vz Sřieda (předcház.). S. bláto, lutum platearum. Zastr. D. Gesch. 120.

311961   Sříhati Svazek: 9 Strana: 0314
Sříhati vinohrad = řezati. Šeb. 146.

311962   Sříkaný Svazek: 9 Strana: 0314
Sříkaný. S. ořízka knihy (kropenatá, na- proti jednobarevné). Ott. XIV. 440b.

311963   Sříkati Svazek: 7 Strana: 0763
Sříkati. Na loutnu s. = k ní zpívati. Zbrt. Hry. 17.

311964   Sřín Svazek: 3 Strana: 0607
Sřín, u, m., na Slov. = tenký led na vodě; jíní, das Grundeis; der Reif. Dvacet- níky bielé jako sřieň. Dbš. A já chlapec jako v poli s-nem krytá plánka. Hdk. C. 317. A s mou hlavou tak se děje, jak když smrček s. pokreje. Ib. 83.

311965   Sřín Svazek: 7 Strana: 0763
Sřín, srien. Mkl. Etym. 294. Vlas jak sřín. Hdk. Mráz v zime na vode, keď za- čína zamrzávať, volá sa srien. Voda sä srieni, srieň ide. Hdž. Čít. 156. Po oněm- lých bystřin hladkém sřínu. Hdk. Dřev. Na oknech led a sřín viděti bylo. Koll. IV. 196. — Lipa II. 6., Sldk. 606.

311966   Sřín Svazek: 8 Strana: 0379
Sřín, sříň =jíní, sníh. Slov. Je jako srieň = úplně čistý a má úplně stříbrný lesk; Keď srieii spadne na hlavy (sbělejí). Phľd. 1893. 344., 1892. 405.

311967   Sřínati Svazek: 3 Strana: 0607
Sřínati = sřezávati. U Opav. Klš.

311968   Sřínati Svazek: 9 Strana: 0308
Sřínati dítě na noze, za ušima a v koneč- níku (stírati?). Slez. Čes. 1. IX. 188.

311969   Sřit Svazek: 3 Strana: 0607
Sřit, u, m., cvičení tělocvičné. S. kolmo, roznožmo, skrčmo, na nártech; s hrazdy, vz Hrazda. Tš. Vz KP. I. 483.

311970   Sřit Svazek: 7 Strana: 0763
Sřit, Abschwung, m. S. v závěsu, Knie- fall, kotmo, Burzelfall, m., na nártech, Rist- abschwung. Čsk.

311971   Sřítiti Svazek: 3 Strana: 0607
Sřítiti, il, cen, ení; sricovati = sbořiti, herabwerfen. — co, se kam. Všeliká bo- lesť sřítí se naň. V. Sřítila se naň skála. Něco na zem s. Br., Us. — se čím. Povole- ním základů zeď se sřítila. — odkud kam. I s-lo se stádo se srázu do jezera. Sš. L. 89.

311972   Sřítiti co Svazek: 7 Strana: 0763
Sřítiti co. Dediny zrúcali. Slov. Hdž. Čít. 266. — co jak. Kostol zrúcajte na kameň. Sb. sl. ps. II. 1. 116. — se kam (jak). Bez vlády se k zemi sřítil. Vrch. Skála s-la se do moře; Kámen sřítil se k jeho nohoum. Us. Pdl. Láska v zhoubu nás s-la. Vrch. — co komu. Tancuj, tan- cuj, vykrúcaj, len mi piecku nezrúcaj. Sl. spv. IV. 133.

311973   Sřízek Svazek: 3 Strana: 0607
Sřízek, zku, m., něco sříznutého. Vz Sřez, 2. Reš., Žer. S. citronu cukrem posypaný. Us.

311974   Sříznouti Svazek: 7 Strana: 0763
Sříznouti, vz Sřezati.

311975   Sříznutý Svazek: 3 Strana: 0607
Sříznutý; -ut, a, o, herab-, abgeschnitten. Hranol kosmo s., schief abgestutztes Prisma. Nz.

311976   Sříž Svazek: 10 Strana: 0391
Sříž, e, f. = stříž. S. a kry činí veliký hřmot. Č. Čít. kn. pro II. tř. 151.

311977   ss Svazek: 8 Strana: 0380
ss mění se dial. v sj: přes sebe — přej sebe; Budeš zas s náma — zaj s náma. Kts. 18. — ss splývá v s: nebeský, ruský. Gb. II. ml. I. 479.

311978   Ssací Svazek: 3 Strana: 0614
Ssací, Saug-, S. klapka, pumpa, stroj, trouba, trubina, der Saugschlauch, Nz., pří- stroj, papír, Dch., záklopka, das Saugventil. Hrk. S. pipeta, die Saugpipette. Šp.

311979   Ssací Svazek: 7 Strana: 0765
Ssací píst, -kolben, proudy vzdušné, vítr, Stč., čerpadlo, trubovod, Zpr. arch., klobouček, kroužek, nálevka, pouzdro, pr- sten, troubel, Wld., koš a větrník u stří- kačky, Pdl., roury u trubýšů. Ves. I. 98.

311980   Ssací Svazek: 10 Strana: 0391
Ssací potrubí, výška v pumpě. Vz Ott. XX. 985.

311981   Ssáč Svazek: 3 Strana: 0614
Ssáč, e, m., vz Ssal.

311982   Ssaditelnosť Svazek: 3 Strana: 0614
Ssaditelnosť, i, f., die Absetzbarkeit. Nz.

311983   Ssaditelný Svazek: 3 Strana: 0614
Ssaditelný, absetzbar. Nz.

311984   Ssaditi Svazek: 3 Strana: 0614
Ssaditi, sesaditi, il, zen, ení; ssázeti, el, en, ení; ssazovati, sesazovati (u Opavy: sesazať, Klš.) = v jedno saditi, spojiti, zu- sammensetzen ; dolů saditi, ab-, herab,-, her- untersetzen o. heben; setzen. Jg., Ž. wit. Moys. 7. — co, se (kam): na klej (== klejo- vati), V., v hromadu. V. Nedopouštíte, aby králové zlé biskupy ssazovali. Hus I. 181. Ssaditi konšely. Dač. I. 27. Běda pyšným, kteří budú ssazeni v poslednie miesto s Lu- ciperem. Hus III. 365. — se jak: Sanytr v drobné cianky (cánky, Vys.) se ssadil. Vys. — co z čeho: podlahu, stůl z prken s. — koho odkud: s koně, NB. Tč. 239., Št. N. 331., Dač. I. 94., někoho s úřadu, D., z důstojnosti, Sych., se služby. Zlob. S. někoho s království. V. S. koho s kněžstva, Dal. 110., Hus I. 465., II. 258., s papežství. Hus I. 403., 8. Ssadil jest mocné se stolice a povýšil jest pokorných. Hus III. 256. — proč. I v novém zákoně papeže sú ssazo- vali pro zlosť a jiné vsazovali. Hus I. 181. — co čím: kameny olovem s. (spojiti). V. — se. Saně se ssázejí (jdou na zvrat). Us. Dům, zeď se ssází. Vys. Mléko se ssází (sráží). Otok se ssází. Krab. — co, se kde. Že před Bohem jsú kleti, ssazeni a že ne- dóstojné slúžie. Hus III. 237. Voda ve skle- nici se ssadila. Us., D. Hráz na několika místech se ssadila (slehla, snížila). Vys.

311985   Ssaditi Svazek: 7 Strana: 0765
Ssaditi. — koho (deponere): protivníky atd. Vz Ž. kl. 338. — co z čeho: podlahu z pestrých mramorů. Zr. Amis. — odkud. Ze všech povinností ssazen byl. Vrat. P. Prok. Kroupa ssazen z hofmistrovství hor- ního. Dač. I. 117.

311986   Ssádka Svazek: 3 Strana: 0614
Ssádka, vz Sádka.

311987   Ssadlo, ssadélko, ssátko Svazek: 3 Strana: 0614
Ssadlo, ssadélko, ssátko, a, n., náčiní k ssání, ssací stroj, das Saugwerkzeug. Jg.

311988   Ssáha Svazek: 8 Strana: 0380
Ssáha = svaha. Phľd. XII. 697.

311989   Ssajec Svazek: 7 Strana: 0765
Ssajec, jce, m. = ssavec. Hdž. Čít. 116.

311990   Ssajidlanka Svazek: 3 Strana: 0615
Ssajidlanka, y, f., tergipes, plž. Krok.

311991   Ssajidlo Svazek: 3 Strana: 0615
Ssajidlo, a, n., lépe: ssadlo. Jg.

311992   Ssal Svazek: 3 Strana: 0615
Ssal, a, m., ssáč = kojenec. Rozb. 120., Žalt. wit. Vz Ssanec.

311993   Ssalový Svazek: 9 Strana: 0308
Ssalový, lactentium. Z úst s-vých. Ž. pod. VIII. 2.

311994   Ssanec Svazek: 3 Strana: 0615
Ssanec, nce, m., der Säugling. Ŕeš., Ž. wit.

311995   Ssání Svazek: 3 Strana: 0615
Ssání, n., das Saugen. Us., Hus I. 260. Až jeho jest s. ostavila. Bj.

311996   Ssatanášeti Svazek: 3 Strana: 0615
Ssatanášeti, el, ení, Satan werden. Zlob.

311997   Ssáti Svazek: 3 Strana: 0615
Ssáti, ssaji a ssám a ssu, ssal a ssál, ssání; ssávati; staří psali také: sal n. sál s jedním s. Ht. V obec. mluvě: cucati. — S. = tekutosť z něčeho do sebe táhnouti, saugen, lullen. Jg., Ž. wit. Deut. 13. — abs. Dítě ssaje n. ssá n. sse. Us. Dáti ssáti, dáti se ssáti. V. Dítě chce s. Us. Dietky, ježto jestě ssú. M., ZN. — co, koho: med, Nej., prsy, Hus I. 329., II. 101., III. 103., BO., vemeno, Kom., mléko, Us., matku. Volk. Medvěd tlapu sse. Č. M. 282. — Št. N. 219. — čím: ústy ssáti něco. Tkad., Jd. — čím kde : ústy sse v tom místě. Ler. — co odkud (čím, k čemu): z prsu po lázních. Lk. Tyran daněmi sse krev z žil svých podda- ných. V. Zřídka sobě co lidé z prstu vyssou. Č. M. 107. Sladkosť užitků zemských z ně- čeho s. k utěšení těla. Chč. 302.

311998   Ssáti Svazek: 7 Strana: 0765
Ssáti, sugere. Cf. Mkl. Etym. 335. a., Šrc. 150., 180. S., ssu, novotvar ssaju; přech. ssa, novotv. ssaje. Cf. List. fil. 1884. 99. — co. Ten mořské vody jako mléko sse. Št. N. 219. Prsy ssúce. Pass. Ti, ješto ssú prsy; Prsy, kteréž si ssál. B. olom. 106., 230. — co čím: vodu pumpou. ZČ. I. 283. — co kam. S. něco do sebe. Hrts. Duše jeho ssála do sebe půvab. Šml.

311999   Ssáti Svazek: 8 Strana: 0380
Ssáti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. 1. 76., Krok. 1893. 54.

312000   Ssáti Svazek: 9 Strana: 0308
Ssáti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 378., 390.