264001   Přímozubí Svazek: 7 Strana: 0476
Přímozubí, orthognathi. Stč. Zem. 841., Ott. IV. 548.

264002   Přímožebrý Svazek: 2 Strana: 1055
Přímožebrý, přímá žebra mající. P. listy. Rostl.

264003   Přimračelý. P Svazek: 10 Strana: 0304
Přimračelý. P. Praha. Pokr. 1885. č. 349.

264004   Přímračí Svazek: 7 Strana: 1369
Přímračí, n., bruima, zastr. Rozk.

264005   Přimračiti Svazek: 2 Strana: 1055
Přimračiti, il, en, ení; přimrakovati, ein wenig finster machen, verfinstern. — co: oči. — čím na koho. Očima na nás při- mrakuje, abysme utichli. Na Ostrav. Tč. — se. Primrakuje se, der Himmel wird trüb, wolkig. Tč.

264006   Přimráčiti koho Svazek: 7 Strana: 0476
Přimráčiti koho = napolo omráčiti. U Kr. Hrad. Kšť.

264007   Přímračný Svazek: 10 Strana: 0304
Přímračný pohled. Us. Rgl.

264008   Přímrak Svazek: 2 Strana: 1055
Přímrak, u, m. = soumrak. Hý. -- P., das Wettergewölke. Dch.

264009   Přimrakovati Svazek: 2 Strana: 1055
Přimrakovati, vz Přimračiti.

264010   Přímrakovec Svazek: 2 Strana: 1055
Přímrakovec, vce, ?., glossophaga, ssa- vec. Ssav.

264011   Přímrazek Svazek: 2 Strana: 1055
Přímrazek, zku, přimraz, u, m., malý mráz, ein massiger Frost. Letos není těm p-kům konce. Us. Msk., Koubl. — P., škra- loup bláta po vrchu zmrzlého, námrazek, die Frostkruste.

264012   Přimrazí Svazek: 2 Strana: 1055
Přimrazí, n., zastr. = přímrazek.

264013   Přímrazí Svazek: 7 Strana: 1369
Přímrazí, n., bruma, zastr. Pršp. 7. 45.

264014   Přimraziti Svazek: 2 Strana: 1055
Přimraziti, il, žen, ení; přimražovati, ein wenig frieren o. anfrieren machen; kouzly učiniti, že se z místa Jmouti nemůže, stellen. — koho, co: zloděje, D, pytláka, Sych., ptáka, ručnici (že spustiti nemůže). Hlas. — Jg. Vz Přičarovati.

264015   Přimraženosť Svazek: 10 Strana: 0305
Přimraženosť, i, f. Škd. F. 137.

264016   Přimražený Svazek: 2 Strana: 1055
Přimražený ; -en, a, o, im Bann-, Zauber- kreise befindlich, gestellt. Dch. Vz Přimraziti.

264017   Přimražený Svazek: 7 Strana: 0476
Přimražený. Stál jako p. Us. Dch., Pdl., Kká., Mcha.

264018   Přimrcovati Svazek: 2 Strana: 1055
Přimrcovati, herumschwänzeln. Šm.

264019   Přimrklý Svazek: 7 Strana: 0476
Přimrklý, ein wenig blinzelnd. P. po- hled. Rgl.

264020   Přimrknouti Svazek: 7 Strana: 0476
Přimrknouti, přimrkovati, zublinzeln. — komu. Lpř.

264021   Přimrknouti k čemu Svazek: 10 Strana: 0305
Přimrknouti k čemu. Lida k němu zvě- davě p-kla (přihledla). Wtr. Str. 28.

264022   Přimrkovati Svazek: 8 Strana: 0318
Přimrkovati. Stále p-val po Bílkovi. Wtr. St. Pr. 73. Očima p-val. Wtr. St. nov. 58.

264023   Přimrsknouti Svazek: 2 Strana: 1055
Přimrsknouti,přimrštiti = přihoditi, zu- schlagen, vz Mrskati. — čím. Děvče slovem odmrskne, ale okem přimrskne, winkt zu. Ve Slez. Tč. — co komu: míč. Šm.

264024   Přimrsknouti Svazek: 8 Strana: 0318
Přimrsknouti. Přimrštiti tělu = přitu- žiti posty a p. 1500. Rokyc. Post. — List. fil. 1895. 140.

264025   Přimrsknouti se kam: k Svazek: 7 Strana: 0476
Přimrsknouti se kam: k něčemu, sich aut etwas hinschwingen. Lpř.

264026   Přimrtviti Svazek: 2 Strana: 1055
Přimrtviti, il, en, ení, přidusiti, přitlu- miti. — co: ton, den Ton dämpfen. Hld.

264027   Přimružiti ua koho Svazek: 2 Strana: 1055
Přimružiti ua koho očima, blinzeln. Na Ostrav. Tč.

264028   Přímrva Svazek: 7 Strana: 0476
Přímrva, y, f. = přimísený hnůj, Bei- dünger, m. Šp.

264029   Přimrviti Svazek: 2 Strana: 1055
Přimrviti, il, en, ení, přimrvovati, při- hnojiti, zudüngen. — co čím.

264030   Přimrzati Svazek: 2 Strana: 1055
Přimrzati, vz Přimrznouti.

264031   Přimrzeti Svazek: 2 Strana: 1055
Přimrzeti, el, ení, ein wenig verdries- sen. — koho. P-lo ho to. Bern.

264032   Přimrzlina Svazek: 2 Strana: 1055
Přimrzlina, y, f., co přimrzlo, voda, hrouda, das Angefrorene. Us. na Ostrav. Tč.

264033   Přimrzlý Svazek: 2 Strana: 1055
Přimrzlý, který přimrzl, angefroren. Jg.

264034   Přímrzlý Svazek: 2 Strana: 1055
Přímrzlý, trochu namrzlý, ein wenig an- gefroren. Jg.

264035   Přimrznouti Svazek: 2 Strana: 1055
Přimrznouti, zl, utí; přimrzati, přimr- zovati, ein-, zufrieren. — abs. Stůj, abys přimrzl. Prov. Dnes už p-zlo. Voda při- mrzla. Us. Tč. — kdy. Na jeseň často při- mrzá. Na Ostrav. Tč. — k čemu. Sklenice ke stolu primrzla. Us.

264036   Přimrznouti Svazek: 9 Strana: 0256
Přimrznouti. Všude p-zne (zůstane). Zát. Př. 23b.

264037   Přimrznouti kde kam Svazek: 10 Strana: 0656
Přimrznouti kde kam. Ať jazyk můj v ústech k patru primrzne! Slád. Rich. II. 120.

264038   Přimrznulý Svazek: 2 Strana: 1055
Přimrznulý = přimrzlý. Na Slov.

264039   Přimrznutí, přimrzání, n Svazek: 2 Strana: 1055
Přimrznutí, přimrzání, n., die Anfrie- rung. Šm.

264040   Přimřić Svazek: 10 Strana: 0305
Přimřić oči (přimhouřiti). Ostrava. Šb. D. 61. Sr. násl. Přimžiti.

264041   Přimříti Svazek: 8 Strana: 0318
Přimříti. Hladem přimírali. 1625. Kutn. šk. XV.

264042   Přimřiti, přimřeti Svazek: 2 Strana: 1055
Přimřiti, přimřeti = přimhouřiti. — co: oči. Us. u Opavy, u Frýdka a" jinde. Tč., Klš.

264043   Přimříti, přimřeti Svazek: 2 Strana: 1055
Přimříti, přimřeti, mru, mřeš atd. mrou, el, ení; přimírati, dazu, noch mehr sterben. Dnes jich 5 přimřelo (mimo již umrlé). Us. — čím: Hladem. Jel. — na koho: přimírá to všecko na bratra (po smrti něčí jako ná- pad přichází, fällt nach dem Tode zu). L. — Jg.

264044   Přimšelý Svazek: 2 Strana: 1055
Přimšelý, mechem obrostlý, bemoost. L.

264045   Přimučiti Svazek: 2 Strana: 1055
Přimučiti, il, en, ení, marternd zwingen. Jg. — koho k čemu.

264046   Přimučování Svazek: 10 Strana: 0656
Přimučování, n. Bez p. něco činiti. 1540. Arch. XXII. 118.

264047   Přimudrovati Svazek: 2 Strana: 1055
Přimudrovati, anklügeln, klügelnd an- hängen. — komu co. Marek.

264048   Přímúdrý Svazek: 2 Strana: 1055
Přímúdrý, etwas vernünftig. P. jest horší než hlúpý. Prov. na Ostrav. Tč.

264049   Přimúdrý Svazek: 8 Strana: 0318
Přimúdrý. Phľd. 1895. 396. Cf. Při- (3. dod.).

264050   Přímus Svazek: 2 Strana: 1055
Přímus, u, m., přimusení, n., der Zwang. Aby nebylo jako z p-su dobro tvoje. Sš. II. 402.

264051   Přimuselivý Svazek: 2 Strana: 1055
Přimuselivý = přímusivý.

264052   Přimusení Svazek: 2 Strana: 1055
Přimusení, n., der Zwang. S p- ním = s donucením, mit Zwang. D.

264053   Přimusení Svazek: 9 Strana: 0256
Přimusení. Z p. něco dělati. Vym. Poh. 120.

264054   Přimusitel Svazek: 2 Strana: 1056
Přimusitel, e, m., der Zwinger. L.

264055   Přimusiti, il Svazek: 2 Strana: 1056
Přimusiti, il, sen, ení, šen, šení; přimu- šovati = přinutiti, zwingen. — koho k če- mu čím. Tím mučením k zpovědi ho při- musil. Kom. — aby. Lidi přimušujete, aby vám lhali. Kom.

264056   Přímusivý Svazek: 2 Strana: 1056
Přímusivý, nutivý, zwingend. Prvocírkev žádnou mocí přínutnou a přímusivou ne- vládla, Sš. Sk. 57.

264057   Přímusný Svazek: 2 Strana: 1056
Přímusný, vz Přímusivý.

264058   Přimušený Svazek: 2 Strana: 1056
Přimušený; -en, a, o, erzwungen. Po- slušenství p-né nebezpečné jest. Kom. J. 084.

264059   Přimúviť, přimúvať se Svazek: 2 Strana: 1056
Přimúviť, přimúvať se za koho = při- mluviti se. U Opav. Klš.

264060   Přímý Svazek: 2 Strana: 1056
Přímý (zastr. přím), a., o, přímičký,. pří- mínký, přímounký, nekřivý. gerade, nicht krumm. P. jest opak krivého a. nepravého, stranného a potutelného. Kor. pre a přip. -m?. Mkl. B. 233. Místo přímý klademe často chybně: rovný. Nz. P. čára (přímka), hranol (Prisma), ráz (gerader Stoss), poměr (gerades Verhältnisse, žlab. Nz. P. cesta, D., jehlanec, přístava (sinus rectus). do- stava, (cosinus), Sedl., důkaz, otázka, pád, (vz Pád). Nz. P. daň, výstup (na nebi to, co na zemi zeměpisná délka). S. N. Něco přímého dělati (přímiti). Y. Lhostejnosť přímou cestu k chudobě dláždí. Sych. P. pospoj, jízda, mysl. Dch. P. úkon početní. Stč. Alg. 12. Přímou cestou jíti. D. Přímým krokem mám k vám naměřeno. Sych. Pří- mým krokem sobě kráčí všudy. Kom. Po- slanci k sněmu zemskému povolávají se přímou volbou. Us. P. volení lidu. direkte Volkswahl. — P., neležící, kolmý, aufrecht. P. úd. Rostl. Topol co svíčka přímý, Sych. — P., nehrbolatý, rovný. eben. P. rovina, cesta. Jg. — P., upřímný, gerade, recht- schaften. Ráj., Boč. Jsem primy, proto mluvím každému do pravdy. Dch. Sírany přísloví a pořekadel vz : Duše, Jidáš. Oheň, Srdce, Upéci. Ztratiti koho. — čím. Kdo jest duší přím jak postavou. Jg.

264061   Přímý Svazek: 7 Strana: 0476
Přímý. List. fil. XIV. 175. P. útok, bat- terie, NA. III. 79 , 160., protiva, ZČ , opak, Dch,, rhythmus, Dk., výkony početní: sčí- tání, násobení a zmocňování, Šim. 49., troj- členka, ib. 84., světlo, Jrl. 320., nabídka, běh, oběžnic. Us. P. řeč. Vz Gb. Ml. II. 49. — P. = upřímný. Když kto z p. úmysla prosí Boha. Št. Kn. š. 9., 11.

264062   Přímý Svazek: 8 Strana: 0318
Přímý. P. řeč: A on řekl, že sem neviděl; Pověděl, že sem to ještě nehledal; Mluvil, že sem tě i sestru svú dobře opatřil; A on mi řekl, že nepůjdu (a tak tam často). Arch. XIII. 221., 227., 228., 236. A posel odpověděl, že nemám se kým vyručiti (1517.); A ona po- věděla, že nedám (odpovědi). Arch. XIV. 290., 299. a j.

264063   Přímý Svazek: 9 Strana: 0256
Přímý. P. řeč na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 45.

264064   Přímý P Svazek: 7 Strana: 1369
Přímý P. řeč. Ct. Řeč.

264065   Přímý. P Svazek: 10 Strana: 0305
Přímý. P. řeč: Pověděl, že mám 300 zl. u p. Antoše; Pověděl, že provedu na tě bratrem svým; A on řekl, že neumím (1512). Arch. XIX. 74., 79., 98. P. řeč v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. 131

264066   Přímyčka Svazek: 7 Strana: 0476
Přímyčka, y, f. = přístroj v plynárně. Stat. př. kn. 1877. 115.

264067   Přimydliti Svazek: 2 Strana: 1056
Přimydliti, il. en, ení, mehr anseilen. Us.

264068   Přimykací Svazek: 7 Strana: 0476
Přimykací řidič (regulator), přístroj v plynárně. Stat. př. kn. 1877. 115.

264069   Přimykání Svazek: 7 Strana: 0476
Přimykání, n. = připojování, die An- rückung. Nz. P. časového znaku. Šf. III. 594.

264070   Přimykatec Svazek: 8 Strana: 0318
Přimykatec, tce, m. P. něčeho. Osv. 1896. 373. Cf. Přimykati.

264071   Přimykatel Svazek: 10 Strana: 0305
Přimykatel, e, m. Osv. 1896. 373.

264072   Přimykati Svazek: 2 Strana: 1056
Přimykati, vz Přimknouti.

264073   Přímysl Svazek: 2 Strana: 1056
Přímysl, u, m., vedlejší ponětí, smysl, der Nebengedanke. Vodami rozumějí se tu náro- dové spolu s p-slem blahobytu. Sš. Zj. 468.

264074   Přímysl Svazek: 7 Strana: 0476
Přímysl. Dk. Dj. f. 97., SP. II. 171.

264075   Přimysliti co k čemu Svazek: 7 Strana: 0476
Přimysliti co k čemu. P-slil k povíd- kám jinou. Šf. Strž. II. 373. — več. Křivdy v pravdu nepřimyšlije. Výb. I. 347.

264076   Přimysliti, il Svazek: 2 Strana: 1056
Přimysliti, il, šlen, ení; přimýšleti, el, en, ení; přimyšlovati, hin-, hinzudenken, ansinnen, anmuthen. D. — komu co, čeho: krásy. Troj. — si co k čemu. Ale židé kromě skutečných dober svojich primýšleli sobě domnělé přednosti. Sš. 1. 89. — co odkud. Slovo to z předešlé vety p. lze. Sš. I. 59.

264077   Přimyti Svazek: 2 Strana: 1056
Přimyti, yl, yt, ytí, přimývati, hinzu- sehwämmen, hinzuwaschen. — kde. Řeka na jedné straně přimývá, na druhé odmývá. Na Ostrav. Tč.

264078   Přímyvka Svazek: 2 Strana: 1056
Přímyvka, y, f., angeschwemmtes Erd- reich. V Beskydech. Tč.

264079   Přímzda Svazek: 2 Strana: 1056
Přímzda, y, f., der Nebenlohn. Šm.

264080   Přimžiti Svazek: 10 Strana: 0305
Přimžiti oči = přivříti, přimhouřiti. Světz. 1882. 554.

264081   Přimžitý. P Svazek: 10 Strana: 0305
Přimžitý. P. oči (přimhouřené). Val. Čes. 1. XII. 275. Sr. Přimžiti.

264082   1. Přín Svazek: 2 Strana: 1056
1. Přín, -a, o, gegönnt. Vz Přáti. Zlob.

264083   2. Přín Svazek: 2 Strana: 1056
2. Přín, a, m., P. dolní, horní a nový, vsi v okrese nechaniekém. Vz S. N. P. vy- soký v Královéhradecku. Tf. 180.

264084   Přína Svazek: 7 Strana: 0476
Přína, y, f., stipula, stéblo. Ž. kl. (328.).

264085   Přina Svazek: 7 Strana: 1369
Přina (przina). Má býti dle Flš. pržina.

264086   Přinabrousiti Svazek: 8 Strana: 0318
Přinabrousiti sekyru. Lerm. II. 154.

264087   Přinabyti Svazek: 2 Strana: 1056
Přinabyti, yl, yt, ytí, přinabývati, noch mehr dazu erwerben, anschaffen. — čeho. Us.

264088   Přinadržeti se Svazek: 10 Strana: 0305
Přinadržeti se, inniti. Ev. olom. 44. 89.

264089   Přiňagnouti koho Svazek: 7 Strana: 0476
Přiňagnouti koho = zasypati. Přiňaglo ho. U Starého Jičína. Vhl.

264090   Přiňagnút koho Svazek: 8 Strana: 0318
Přiňagnút koho = přistihnouti. Jicko Brt. D. II 345.

264091   Přináhliti Svazek: 2 Strana: 1056
Přináhliti, il. en, ení; přináhleti. el, en, ení = připuditi. zur Eile antreiben. — koho komu (na Slov.). Plk. Přináhliti si, sich übereilen. Plk.

264092   Přínahosť Svazek: 7 Strana: 1369
Přínahosť, i, f., penuria, zastr. Pršp. 53. 71.

264093   Přínahý Svazek: 2 Strana: 1056
Přínahý, etwas nackt, P. stvol. Rosl.

264094   Přinachýlený Svazek: 2 Strana: 1056
Přinachýlený; -en, a, o, ein wenig vor gebeugt, Přinajísti se, sich mit anderen satt essen. Vz Jísti. Kde čtyři jedí. pátý se také při- nají. Us. Puch.

264095   Přinajíti Svazek: 2 Strana: 1056
Přinajíti, přinajati, přinajmouti = při- jednati, zudingen. Šm.

264096   Přinajméň Svazek: 8 Strana: 0318
Přinajméň. I souduov těch dopúštie p. doma kromě ciziech pohanuov; Dobrota p. taková. Chč. S. 28., 165.

264097   Přinaléhati na koho Svazek: 2 Strana: 1056
Přinaléhati na koho, zusetzen L.

264098   Přinalézti Svazek: 2 Strana: 1056
Přinalézti, lezu, zl, zen, ení, přinalezati, noch mehr erfinden, aufdecken. — Har. — co, čeho. Vz Při- (na. konci).

264099   Přinalézti Svazek: 9 Strana: 0256
Přinalézti. Jiní mnoho země přinalezli. Har. I. XXVII.

264100   Přináležejicnosť Svazek: 2 Strana: 1056
Přináležejicnosť, i, f. Ros.. šp. m.: přináležitosť. Jg.

264101   Přináležejicný Svazek: 2 Strana: 1056
Přináležejicný, Ros., šp. m.: přináležitý.

264102   Přináležení Svazek: 2 Strana: 1056
Přináležení, n.. das Angehören. Us.

264103   Přináležeti Svazek: 2 Strana: 1056
Přináležeti, 3. os. pl. ží a žejí, el, ení; budu p. — P. = vlastním býti, něčím býti, gehören, an , zugehören; patřiti, gehören. angehören; částí něčeho býti, dazu gehören, anhängig sein: příslušeti, gebühren, obliegen, zustehen. Jg. — komu. Přináležejí mně. V. Pře se. že užívání požitku jemu přináleží. Sych.— komu pod co: pod moc. Kom — ke komu, k čemu. To nejvíce ke mně. k tvému povolání přináleží. V. Nepřináleží k té věci. V. Nic to k tobě nepřináleží. Y. Že toliko k správcům duchovním jakožto hluboké tajemství přináleží. Sl. 173. To a co k tomu přináleží (toho částí jest). D. Tomu učí, co k spravedlnosti přináleží. Sš. Sk. 154. K kterémuž právu kdo přináleží. Vác. 15.

264104   Přináležeti Svazek: 7 Strana: 0476
Přináležeti. Přináležející. Výb. II. 1466.

264105   Přináležitě Svazek: 9 Strana: 0256
Přináležitě. Někoho p. venerirovati. 1771. Čes. 1. VII 289.

264106   Přináležitosť Svazek: 2 Strana: 1056
Přináležitosť, i, f., die Zusammenge- hörigkeit, Zugehörigkeit. Zuständigkeit. P. ke mlýnu. Us.

264107   Přináležitý Svazek: 2 Strana: 1056
Přináležitý, přináležející, zugehörig, zu- ständig. — k čemu : k úřadu. Br. Věci k cechu p-té. Sedl. Rychn. 41.

264108   Přináležitý Svazek: 7 Strana: 0476
Přináležitý. Jména k tomu p-tá. Šf. Strž. II. 279. a j.

264109   Přinaložiti Svazek: 2 Strana: 1056
Přinaložiti, il, en, ení, noch mehr auf- laden. Us.

264110   Přinapíjeti se Svazek: 10 Strana: 0305
Přinapíjeti se. Frant. 13. 7.

264111   Přinapilý Svazek: 7 Strana: 0476
Přinapilý, etwas angetrunken.

264112   Přinapití Svazek: 10 Strana: 0305
Přinapití, n. Při větším p. Zvon III. 107. Wtr.

264113   Přinapitý Svazek: 7 Strana: 0476
Přinapitý = přinapilý. Wtr. exc.

264114   Přinapitý jak: do Svazek: 10 Strana: 0305
Přinapitý jak: do nerozumu Zl. Pr. XXI. 14.

264115   Přinápodobniti Svazek: 2 Strana: 1056
Přinápodobniti, il,. ěn, ění, nachahmen, nachmachen. — co čemu. Slez. Tč.

264116   Přinapomáhati Svazek: 2 Strana: 1056
Přinapomáhati, přinapomoci, mohl, mo- žení, behilflich sein, beispringen. Jg. -- komu čím.

264117   Přinapomáhati jak Svazek: 7 Strana: 0476
Přinapomáhati jak. Aby dle možnosti p-li. Výb. II. 1423.

264118   Přinapomenouti Svazek: 2 Strana: 1056
Přinapomenouti, ul, ut, utí, přinapo- mínati, ermahnen. L. -- koho.

264119   Přinarození, n Svazek: 2 Strana: 1056
Přinarození, n., die Schamglieder. Us. Sd.

264120   Přinášecí Svazek: 2 Strana: 1056
Přinášecí, Apportirungs-. Dch

264121   Přinášeč Svazek: 2 Strana: 1056
Přinášeč, e, m., der Zubringer. J. tr.

264122   Přinášení Svazek: 2 Strana: 1056
Přinášení, přinášívání, vz Přinesení.

264123   Přinášeti Svazek: 2 Strana: 1056
Přinášeti, vz Přinésti.

264124   Přinášitel Svazek: 7 Strana: 0476
Přinášitel, e, m., der Einbringer. Dch.

264125   Přinaučiti Svazek: 2 Strana: 1056
Přinaučiti, vz Přiučiti.

264126   Přínavek Svazek: 2 Strana: 1056
Přínavek, vka, m., nautilus, živočich studenokrevný z třídy ramýšů, der Schiff- küttel Segler. Krok.

264127   Přínavka Svazek: 7 Strana: 0476
Přínavka, y, f., die Pfeffernuss. Posp. — P., Kahn, m., Boot, n., Slov. Loos.

264128   Přinavrátiti Svazek: 2 Strana: 1056
Přinavrátiti, il, cen, ení, wiederherstellen. Jg. — co.

264129   Přinavrátiti Svazek: 7 Strana: 0476
Přinavrátiti = navrátiti. Koll. Zp. II. 229. P. komu syna. Phľd. VIII. 75. Aby p-til to, co bylo Olegem opanováno. Št. Strž II. 113. Žádal, aby mu zápis p-cen byl. 1634. Soud. záp. opav.

264130   Přinavyklý Svazek: 7 Strana: 0476
Přinavyklý, angewöhnt. Hlk.

264131   Přinda Svazek: 2 Strana: 1057
Přinda, y, f., zastr., der RückHarnisch. Plk.

264132   Přinda Svazek: 8 Strana: 0318
Přinda, y, m., vz Přibyslav (3. dod.).

264133   Přindati Svazek: 2 Strana: 1057
Přindati, přindávati = přidati, hinzu- thun, zugeben. — co. V. — čeho. Vz Při- brati. Při-. — co kam, do čeho atd.

264134   Přindati Svazek: 7 Strana: 0476
Přindati. Cf. Prk. Stud. o dat. §. 4.

264135   Přinděl Svazek: 10 Strana: 0305
Přinděl, vz násl. Přindil. Vyhl. II. 194.

264136   Přindenec Svazek: 7 Strana: 0476
Přindenec, nce, m. = odjinud přišlý, cizinec, der Ankömmling. U Star. Hrozen- kova. Vck., Km. 1887. 486.

264137   Přindil Svazek: 10 Strana: 0305
Přindil, u, m. = poutce (na hlavě). Val. Čea 1. XI. 116. Sr. Bruzda.

264138   Přindu Svazek: 2 Strana: 1057
Přindu = přijdu. Mor. a Slov.

264139   Přínebí Svazek: 2 Strana: 1057
Přínebí, n., lépe: přístropí, die Gallerie oben im Theater. Šm.

264140   Přínehtí Svazek: 7 Strana: 0477
Přínehtí, n. = část u nehtu. Ndrf.

264141   Přinechati Svazek: 2 Strana: 1057
Přinechati, noch mehr lassen. — komu. On si to p-chal, er hat es sich vorenthalten. Puch.

264142   Přinejméně Svazek: 2 Strana: 1057
Přinejméně = při nejmenším, aspoň. Slov. Ras.

264143   Přinejméně Svazek: 7 Strana: 0477
Přinejméně. Byl povinen při n. šest Ovcí po sobě zůstaviti. Pal. Rdh. III. 111.

264144   Přinejmenším Svazek: 7 Strana: 0477
Přinejmenším, wenigstens, zum min- desten. Šm.

264145   Přinejvyšším Svazek: 2 Strana: 1057
Přinejvyšším, což nejvíce, nejvýše, höch- stens. P. to jest. Ms. pr. pr. 22.

264146   Přiněmčiti Svazek: 2 Strana: 1057
Přiněmčiti, il, en, ení, deutsch machen. — koho, se. Šm.

264147   Přínepravidelný Svazek: 2 Strana: 1057
Přínepravidelný, subirregularis. P. ko- runa. Rostl.

264148   Přínesek Svazek: 2 Strana: 1057
Přínesek, sku, m., přínos, der Beitrag. Puch., Šm.

264149   Přinesení, přinášení Svazek: 2 Strana: 1057
Přinesení, přinášení, přinášívání, die Zubringung.

264150   Přineskoro Svazek: 7 Strana: 0477
Přineskoro = přeneskoro. Slov. Šd.

264151   Přinésti Svazek: 2 Strana: 1057
Přinésti, nesu, nes, nesa (ouc), nesl, sen, sení; přinositi, il, šen, ení; přinášeti, el, en, ení; přinášívati = nésti něco někam, bringen, dar-, her-, herzu-, herbei-, ein-, hin-, zubringen, tragen, her-, auf-, zutragen, holen, langen; roditi, ploditi, příčinou býti, gebären, hervorbringen, bringen, verur- sachen. Jg. — co : nápoj, jídlo atd. Us. P. veselí, radosť, rozkoš, záhubu, zkázu, po- selství, V., ovoce, zisk, škodu, užitek. D. Tehda káza biskup vodu přinésti. Pass. 517. P. jablko (vyznání lásky). Světz. P-sl opasek, vysypal peníze. NB. Tč. Pan zažádal svr- chovanou oběť p-sti k spáse člověčenstva. Sš. L. 197. P-sl své listy a své svědomí. Půh. I. 390., 206. P-sl listy otvořité. Půh. II. 460. Kázala jemu pití p. Půh. II. 18. Co rozum nedává, čas přináší. Čas růže přináší (měj trpělivost'). Jg. Sytost' ošklivosť přináší; Starý věk šedmy přináší. Kom. Vezl na trh cibuli, zase přinesl ošlejch (prodělal). Prov. — čeho (neurčitou měrou; jen u jmen hmotných a hromadných). Vz Při-. Kázal sobě písku p. Pass. 89. P. chleba, vody, sena. Us. Chodil s jinými na rybník a tu ryb přinesli. Pč. 48. P. vína. Dh. 14. — co v čem: ocet v nádobách. Kom., ovoce v košíku. P. někomu něco v koflíku. Chč. 633. Arab p-sl nám v koši nových fíků. Pref. 376. Kázal českých pstruhů v keseru p. Har. I. 4. P-sla si hulaňátko v strakaté peřince. Er. P. 171. P-se je domů v hrsti. Dh. — co na čem: hlavu na míse, Br., chléb na talíři. P-su koláče na míse. Er. P. 104. — co odkud: ze sklepa, s půdy, Us., kvítí z louky. Št. Výpis z desk p. Pňh. II. 456. Chladný s sebou vzduch přinášíš z hrobu. — co komu: poselství, V.,víno. Vz předcit. — co ke komu: dary. Št. — co na co, k čemu (kam). Přinošujíc k nám dary jeho milosti. Št. (Č.). Tlachá, co mu slina na jazyk, k jazyku, k ústům přinese. Jg., Šm. Pokrmy na stůl, Us., něco na ukázku p. Jd. List na podsudek p. Půh. II. 66. — komu čeho. Má neustavičnosť mi hanby přinesla. Kom. Kázal sobě z moře písku p. Pass. Vz předch. — s sebou (s kým). Tvůj úřad to s sebou přináší. V. On to obilí s mým bratrem přinesl. Us. To zdravý rozum už s sebou přináší. Šm. —- co kam, do čeho : do kostela svíci p. Us. — adv. P. něco zpět. Šm. — kolik. P-sla jich (šípků) za půl korce (= asi). Us. Vk. — co jak : přívažkem, jmění věnem. Sych. P. něco kradí. Hos. 6. Přinesla mu království ve (u) věně. T. exc. Oběť z lásky p. Ml. — co zač: oběť za hříchy. Sš. I. 71. —? co od koho P-sla svědomí od dvú měšťan. Půh. II. 349.. 626. — co v co, kam. Aby na památku jeho tělo a krev pod způsobami chleba a vína v oběť přinášeli. Sš. Sk. 31. Juže (pravdu) přinesechu otci naši v sieže (žírné vlasti). LS. 111. — co kde. Denně osobně oběť v chrámě přinášel. Sš. Sk. 141.

264152   Přinésti Svazek: 7 Strana: 0477
Přinésti. Přinositi. Žvt. otc. 47. b. Při- nošovati Ž. kl. (328.). — co. Kdo ví, co večer přinese! Us. Zrno veliký plod při- nese. E. olom. — na čem. Orla p-nu na svém ščítě. Výb. II. 40. — co komu. P-se vám štěstí pro život. Šml. P. bohům oběť, Smb., své služby vědě, svou samolibosť obecnému prospěchu v oběť. Osv. — komu čeho. Mé krve císaři přineste. Pass. mus. 471. — co kam. Zlí to přinesli k druhé Št. Kn. s. 106. P-sl dom drščky = zmoklé šaty. Mor. a slez. Šd. Vědomosti do života praktického p. KB. III.— co kde. Dnešní časopis p-ší v čele článek z péra spiso- vatele N. Us. Pdl. — se jak zač več. Srdce, jež za tu lásku s nejčistší radostí sebe samo v oběť p-ší. Šml. — koho jak oč kdy. Nuž veď by ma ten na takýto spôsob za krátký čas o všetko priniesol (připravil). Phľd. VIII 159. — s inft. Při- nesla jemu někakého jišelka postřiebati. Št. Kn. š. 39.

264153   Přínět Svazek: 2 Strana: 1057
Přínět, u, m., přípal (při pečení chleba atd.). Na Mor. Vz Přípal, Přísvět.

264154   Přínět Svazek: 7 Strana: 0477
Přínět. Také v Chrud. Hk.

264155   Přinevoliti Svazek: 2 Strana: 1057
Přinevoliti, il, en, ení, přibezděčiti, při- nutiti, zwingen. L. — koho k čemu.

264156   Příní Svazek: 2 Strana: 1057
Příní, n., jíní, jinovatka, der Reif an den Bäumen. Us. C.

264157   Přínicí Svazek: 2 Strana: 1057
Přínicí, trochu nicí. fast überhängend. P. květy. Rostl.

264158   Přiníti Svazek: 8 Strana: 0318
Přiníti, přindu, n přisuto. Gb. H. ml. I. 379.

264159   Přinititi Svazek: 2 Strana: 1057
Přinititi, il, ěn, ění; přiniťovati, mit Zwirn anbinden. — co k čemu. Us.

264160   Přinítiti Svazek: 2 Strana: 1057
Přinítiti, il, cen, ení, přiněcovati, při- páliti, anbrennen. — co kde.

264161   Přinízký Svazek: 7 Strana: 0477
Přinízký, zu niedrig. Zbr. Mud. ž. II. 286.

264162   Přinížený Svazek: 2 Strana: 1057
Přinížený; -en, a, o, nakloněný. Ler. vet.

264163   Přínky Svazek: 2 Strana: 1057
Přínky, ů, pl., m., vinohradní meze. Sš. P. 560.

264164   Přinmožiti Svazek: 2 Strana: 1054
Přinmožiti, il, en, ení; přimnožovati, vermehren. V. — čeho komu (čím). Tím truchlivým návěštím tesknosti mi přimnožili. Sych. Žalosť a hněv jemu síly p-žovaly. Troj. 351. Tužby i tesknosti sobě p-ží. Troj. 357. Nebudu p-žovati svárů. Kos. Ol. I. 253. Ale i sama uznalosť a vděčnost jeho p-žila Kristu strastí a dolehlivostí. Sš. J. 85. P-žil jsem jim platu o dva krejcary více. Us. Tč. — se proč jak. Ježto se p-žily (hříchy) pro zhašení lásky nad míru. Chč. 453. — co. Vz Přibrati, Při-.

264165   1. Přínos Svazek: 2 Strana: 1058
1. Přínos, u, m., prinesení, das Darge- brachte. Nechoď k soudci s pouhým nosem ale s přínosem. Č. M. 363. — P. nevesty = úvod nevěsty do domu manželova, die Heim- führung der Braut. V neděli masopustní vdána . . . přínos byl na Zvíkov teprv v so- botu po božím vstoupení. Břez. 2. Druhý den po svatbě přínos nevěsty (druhá svatba) bývá. Kom. — P., co žena věnem přinesla, das Heirathsgut. Promrhal ženin p. Sych. Peněžitý p. J. tr. Co se vznešení dotýče, toto má býti a jest za vznešení. Kdyžby kdo příteli svému dobře učiniti a jej ože- niti chtěl a přátely své i svého přítele i ne- věstiny k sobě do obytu svého vzal a přínos mu udělal a že by jinak při smlouvách svatebních nevěsta věnem opatřena nebyla, tehdy, což by po ní otec, bratr, strýc neb poručník jmenoval, to věno bude ten sám povinen, kdož jest je do domu a obytu svého vzal a přínos udělal, dáti a zaplatiti. Zř. F. I. S. 37.

264166   2. Přínos Svazek: 2 Strana: 1058
2. Přínos, u, m., přínosní dřevo, das Nastholz beim Pfluge. D. P. u rádla jest tolik co zhlaví u pluhu, das Nastholz. Us.

264167   Přínos Svazek: 7 Strana: 0477
Přínos = přinesení. Napomínal lid ku p-su peněz. Pal. Dj. III. 1. 142. — P. = věno. Byl to p. chudý: dva uzlíky a truhla všeho všudy. Č.

264168   Přínos Svazek: 8 Strana: 0318
Přínos- O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83. P. — stěhování se faráře na faru. XVI. stol. Wtr. Živ. c. 499.

264169   Přínosa Svazek: 2 Strana: 1058
Přínosa, y, f., dřevo pod nákolesníkem; u pluhu — plaz. Hů.

264170   Přínosce, přinositel, e Svazek: 2 Strana: 1058
Přínosce, přinositel, e, m., der Zu- bringer, Darbringer. J. tr.

264171   Přínosek Svazek: 2 Strana: 1058
Přínosek = přínesek. Šm.

264172   Přinosí Svazek: 10 Strana: 0305
Přinosí, n. = dřevo pod náhradníkem. Dšk Km. 6.

264173   Přinositelka, y, přinositelkyně Svazek: 2 Strana: 1058
Přinositelka, y, přinositelkyně, ě, f., die Darbringerin.

264174   Přinositi Svazek: 10 Strana: 0305
Přinositi, vz Přinésti.

264175   Přínoska Svazek: 8 Strana: 0318
Přínoska, y, f. = pravá kleč pluhu (ruko- věť). Brt. D. IÍ. 448.

264176   Přínosné Svazek: 7 Strana: 0477
Přínosné, ého, n., Trägergeld, n. Rk.

264177   Přínosní Svazek: 2 Strana: 1058
Přínosní, dřevo, vz Přínos, 2.

264178   Přinošač Svazek: 7 Strana: 0477
Přinošač, e, m. = přinášec, der Zuträ- ger. Laš. Tč.

264179   Přinošovati Svazek: 9 Strana: 0256
Přinošovati. Št. Vz Přinésti.

264180   Přinouti Svazek: 10 Strana: 0305
Přinouti. Zuno přinula, impulit. Gl. roudu. lb. Asi m.: přinutila, přinukla. Mš.

264181   Přinoviti Svazek: 7 Strana: 0477
Přinoviti. Slov. Mistr mladší aby po- vinen byl cech obsílati a svíce páliti, do- kud se jinší nepřinoví. Sl. let. VI. 150.

264182   Přínový Svazek: 2 Strana: 1058
Přínový, ziemlich neu, neu. P. měsíc. Leška.

264183   Přínoza Svazek: 8 Strana: 0318
Přínoza. Dvě p-ze s řezákem. XV. stol.- Wtr. Krj. I. 177. Robenec (učenník) nemá choditi s kordem, ani s p-zú; ani s řezákem. Arch. XIV. 461.

264184   Přínoza, y Svazek: 2 Strana: 1058
Přínoza, y, f., nůž větší, příruční, krájecí, kuchyňský atd., grosses Messer. D., Lom., Boč. exc.

264185   Přínozný Svazek: 7 Strana: 1369
Přínozný. P. spojka, Fusslasche, f. Tch. 1889. 62.

264186   Přínoža Svazek: 7 Strana: 1369
Přínoža, e, t., fixurale, zastr. Rozk., Pršp. 78. 40.

264187   Přínoža Svazek: 8 Strana: 0318
Přínoža (VIL 1369. a) oprav v: Přínoza

264188   Přinožiti Svazek: 7 Strana: 0477
Přinožiti, den Fuss senken. V tělocv.

264189   Přínožka Svazek: 7 Strana: 0477
Přínožka, y, f., Beifuss, m. Čsk.

264190   Přínožní Svazek: 2 Strana: 1058
Přínožní, Fuss-. Rk.

264191   Přínožnice Svazek: 7 Strana: 1369
Přínožnice, e, t. P. kolejní, Schinen- fussklemmplatte, f. Tch. 1889. 54

264192   Přinšć Svazek: 9 Strana: 0256
Přinšć = přijíti. Slez. Lor. 77.

264193   Přinšt Svazek: 2 Strana: 1058
Přinšt = přijíti. Na Ostrav. Tč.

264194   Přinucené Svazek: 2 Strana: 1058
Přinucené, gezwungen. V.

264195   Přinucení Svazek: 2 Strana: 1058
Přinucení, n., das Nothigen, Zwingen, der Zwang. V. Bez p., z p. (bezděčně) něco dělati. V. Z p. se to dálo. Er. P. 303. P-ním svého muže. Půh. II. 129.

264196   Přinucení Svazek: 7 Strana: 0477
Přinucení = dřevo přes střih vorů vory spojující, aby na splavu na sebe Nevyjíž- děly. Na Vltavě. Špd.

264197   Přinucení Svazek: 10 Strana: 0656
Přinucení, n. Mračil se jako nevěsta z p. Máj. IV. 217.

264198   Přinucený Svazek: 2 Strana: 1058
Přinucený; přinucen, a, o, gezwungen, genöthigt. Poslušenství p. nebezpečné jest. Kom. Z přinucené potřeby něco dělati. V. — jak. P. z musení, nothbemüssigt. Dch. — k čemu čím: hrozbou. Vz Přinutiti.

264199   Přinucený Svazek: 8 Strana: 0318
Přinucený. P. manželstva zřiedko líbie sě. 1469. Cel. Pr. m. II. 12.

264200   Přinucování Svazek: 2 Strana: 1058
Přinucování, n., das Zwingen, der Zwang.

264201   Přinucovaný Svazek: 2 Strana: 1058
Přinucovaný, -án, dna, o, gezwungen.

264202   Přinucovati Svazek: 2 Strana: 1058
Přinucovati, vz Přinutiti.

264203   Přinukati Svazek: 2 Strana: 1058
Přinukati , přinukávati, přinuknouti, knul a kl, ut, utí, ponoukati, antreiben. Slov. Bern.

264204   Přinůška Svazek: 7 Strana: 0477
Přinůška, y, f., Antheil als Beitrag zum Participations-Geschäfte. Nz.

264205   Přinutitel Svazek: 2 Strana: 1058
Přinutitel, e, m., der Antreiber, Zwinger. Přinutitelka, y, f., die Antreiberin.

264206   Přinutiti Svazek: 2 Strana: 1058
Přinutiti, il, cen, ení; přinucovati, do- nutiti, dohnati, zwingen, nöthigen, aufzwin- gen. V. Vidíme se přinuceny. Jg. —- koho k čemu: ku pláči, k utíkání, k poddanosti, V., k mlčení. Šm. P-til mi tím lidi k ne- spravedlivým Robotám. Půh. II. 398.— čím: mocí. V. P-tí jej vězením, že tomu musí pe- níze plnitti. Půh. II. 209. s inft. Přinutil je vstoupiti na lodí. Br. — V. — aby. P-li
Jana, aby odpověděl. Sš. J. 27.

264207   Přinutiti Svazek: 7 Strana: 0477
Přinutiti. Synonyma: přibezděčiti, při- puditi, vnevoliti. Brt. S. 181. — koho k čemu čím: šatlavou. Čr. — kam: na útěk, na svou stranu. J. Lpr. — koho čím odkud. Aniž mají tiem mečem lidi p-covati buď k dobrému neb od zlého. Krnd. 80.

264208   Přinutkati Svazek: 2 Strana: 1058
Přinutkati, přinutkávati = přinutiti. — Mysl člověčí snáze dá se naraditi nežli při- nutkati. Št. — koho k čemu. Kníže pol- ské jsa k tomu přinutkán. V. — aby. Papež knížata přinutkal, aby ssadili císaře. V. P-káš mě, abych křesťanem byl. ZN.

264209   Přinutkati Svazek: 7 Strana: 0477
Přinutkati. Št. Kn. š. 99. P-kaj je i pod bezděcí, ať. . . 1b. 149.

264210   Přínutný Svazek: 2 Strana: 1058
Přínutný = do-, přinucovací, nothigend. Žádnou mocí p-nou nevládnouti. Sš. Sk. 56, Cf. Přímusný.

264211   Přinuzení Svazek: 2 Strana: 1058
Přinuzení, n. = přinucení. Výb. 1. 723.

264212   Přinuzení Svazek: 7 Strana: 0477
Přinuzení = přinucení. Asn. 9. Obec k tomu povolila bez p. dobrovolně. Št. Kn. š. 155. 27.

264213   Přinuzený Svazek: 7 Strana: 0477
Přinuzený; -en, a, o = přinucený, ge- nöthigt, gezwungen P. slib neslove volné slíbení. Hus I. 266. = čím: žádostí. Hus II. 250., 253.

264214   Přinuziti Svazek: 2 Strana: 1058
Přinuziti, il, en, ení, přinuzovati = při- nutiti. Židy p-zili k obětování. BO.

264215   Přínuzka Svazek: 7 Strana: 1369
Přínuzka, y, f., coactum. Pršp. 88. 13.

264216   Přiny Svazek: 7 Strana: 1369
Přiny, pl., stipula, zastr. Hank. Sb. 223.

264217   Přinytovati Svazek: 2 Strana: 1058
Přinytovati, přinytkovati, přikouti, niet- fest machen, annieten. J. tr.

264218   Přiobávati se Svazek: 2 Strana: 1058
Přiobávati se, ein wenig befürchten. Jg. — čeho.

264219   Příobdélný, příobdloužný Svazek: 2 Strana: 1058
Příobdélný, příobdloužný, etwas läng- lich. Mand.

264220   Příobdloužný Svazek: 2 Strana: 1058
Příobdloužný, vz Příobdélný.

264221   Příobědek Svazek: 2 Strana: 1058
Příobědek, dku, m., das Beiessen, die Beikost. Světoz.

264222   Příobědní Svazek: 2 Strana: 1058
Příobědní, Tisch-, Mittagsmal-. P. mo- dlení. Berl. kr. 241.

264223   Příobhrubný Svazek: 2 Strana: 1058
Příobhrubný, gröblich. Zlob. P. hlas. Aesop.

264224   Přiobhrúbný Svazek: 9 Strana: 0256
Přiobhrúbný. P. hlas vrány. Ezop. 67.

264225   Přiobléci Svazek: 2 Strana: 1058
Přiobléci, přiobláčeti, bekleiden, —v co. V královský se šarlat přiobláčí. Sš. Bs. 194. Vz Přioděti.

264226   Přioblený Svazek: 2 Strana: 1058
Přioblený = příoblý, rundlänglich. Rostl.

264227   Příoblý Svazek: 2 Strana: 1058
Příoblý, pooblý, vz Přioblený.

264228   Přiobmeškati co Svazek: 10 Strana: 0305
Přiobmeškati co. Arch. XXI. 241.

264229   Přiobouti Svazek: 2 Strana: 1058
Přiobouti, buji, bul, ut, utí, přiobouvati, Schuhe o. Stiefel anlegen. — se kdy v co. Z mladých let se v dobré nauky přiobuli. L.

264230   Přiobročiti Svazek: 2 Strana: 1058
Přiobročiti, il, en, ení, přikrmiti, noch mehr füttern. Ros. — koho čím.

264231   Přiobrtliti Svazek: 2 Strana: 1058
Přiobrtliti, il,en, ení = obrtlem připev- niti, anwirbeln. Šm.

264232   Příobrubí Svazek: 7 Strana: 0477
Příobrubí, n., Besteg, v horn. Hrbk.

264233   Přiobřezati Svazek: 7 Strana: 0477
Přiobřezati. Kdyby kdo k svému užitku vinohradu p-zoval. Pk. Npj. 103.

264234   Přiobtížiti Svazek: 2 Strana: 1058
Přiobtížiti, il, en, ení, přiobtěžovati, noch mehr beschweren. Jg. — co, koho čím.

264235   Příobtížný Svazek: 2 Strana: 1058
Příobtížný, přítězký, etwas schwer, be- schwert. — čím. Truhly kamením p-né. Aesop. — P., trochu obtížný, nepříjemný, etwas beschwerlich. Jg.

264236   Příobtuhlý Svazek: 2 Strana: 1058
Příobtuhlý, etwas steif. P. papír.

264237   Přiobutý Svazek: 2 Strana: 1058
Přiobutý; -ut, a, o, vz Přiobouti. — v co: v pantofle. Us. Jg.

264238   Přioceliti Svazek: 2 Strana: 1058
Přioceliti, il, en, ení, přiocelovati, stählen, härten. Kom. — co.

264239   Přioctiti Svazek: 2 Strana: 1058
Přioctiti, il, ěn, ění, mit Essig anmachen, sauerer machen. Ros. — co: omáčku.

264240   Příoční Svazek: 2 Strana: 1058
Příoční, při oku n. při očích jsoucí. P. hlíza, Nasengeschwulst, Anchilops, f.; p. pro- val, Nasengeschwulst (nach dem Durchbruch), Aegilops. Šm.

264241   Přiodění Svazek: 2 Strana: 1058
Přiodění, n., die Bekleidung.

264242   Přioděný Svazek: 2 Strana: 1058
Přioděný; -ěn, a, o, bekleidet. P. věta, vz Věta rozvedená.

264243   Přioděný Svazek: 7 Strana: 0477
Přioděný. Kmen p-ný či přispořený či špřežený či složitý. Šf. III. 534. — čím jak. Budova sloupy bohatě p-ná Us. Pdl.

264244   Přioderský Svazek: 7 Strana: 0477
Přioderský, an der Oder gelegen. P. Slované. Pyp. K. II 2.

264245   Přioděti Svazek: 2 Strana: 1058
Přioděti, přiodíti, ději, děl, dín, děn, dit, dět (na Slov. ďat), dění, dětí (na Slov. ďatí); přiodívati, bekleiden, bedecken. — koho, se čím: Přioděj nahého pláštěm. Br. P. koho slávou, se jménem křesťanským. Kom. Již se jabloň květem přioděla. Jab. 250. Mra- kotou vůkol p-děl se hustou. BO. — komu. Aby mohl dietkám přiodieti. St. skl. Nahým přiodíval. Bibl. — se čím na co. Oděv (plášť), kterým se na jiné šaty přiodiváme. V. — adv. nádherně. Rvač. Vz Přiobléci,

264246   Přioděv Svazek: 8 Strana: 0318
Přioděv, u, m. = přioděm, šatstvo. Brt. D. II. 462.

264247   Přioděva Svazek: 2 Strana: 1059
Přioděva, y, f., přioděvek, vku, m., přioděž, e, f. = odev, die Kleidung, Bedec- kung. L.

264248   Přioděvati Svazek: 2 Strana: 1059
Přioděvati = přiodívati, vz Přioděti. Slov.

264249   Přiodič Svazek: 7 Strana: 0492
Přiodič, adductor. Vz Ott. I. 188.

264250   Přiodín Svazek: 2 Strana: 1059
Přiodín, a, o, vz Přioděti.

264251   Přiodit Svazek: 2 Strana: 1059
Přiodit, a, o, vz Přioděti.

264252   Přiodíti koho Svazek: 9 Strana: 0256
Přiodíti koho. Přioděli jste mne. Us.

264253   Přioditý Svazek: 2 Strana: 1059
Přioditý, bekleidet. — čím. Za nimi to- likéž jízdných jelo, zeleným rouchem p-tých.

264254   Přiodívání Svazek: 2 Strana: 1059
Přiodívání, n., die Bekleidung. P. kordu = pošva. Kram. exc.

264255   Přiodívati Svazek: 2 Strana: 1059
Přiodívati, vz Přioděti.

264256   Přiodpočinouti Svazek: 2 Strana: 1059
Přiodpočinouti, ul. utí; přiodpočírati, ein wenig ausruhen. Ros.

264257   Příodstálý Svazek: 2 Strana: 1059
Příodstálý, ein wenig abstehend. P. lu- peny. Rostl. Přiohnouti, hnul, ut, utí, ein wenig biegen. Šm.

264258   Přiohnouti co Svazek: 10 Strana: 0305
Přiohnouti co. Za tím účelem přiohnul si i vlastní povahu (drobet ohnul, změnil). Slád. Cor. 179.

264259   Příohroubný Svazek: 2 Strana: 1059
Příohroubný, etwas grob, rauh. P. hlas. Aesop.

264260   Příochlípený Svazek: 2 Strana: 1059
Příochlípený, subrevelatus. P. ušet. Ros.

264261   Příokoličnatý Svazek: 2 Strana: 1059
Příokoličnatý, subumbellatus. P. květ. Rostl.

264262   Příokoralý Svazek: 2 Strana: 1059
Příokoralý, subsiccus. P. bobule. Rostl.

264263   Přiokrásiti Svazek: 2 Strana: 1059
Přiokrásiti, přiokrásliti, il, en, ení, při- okrašlovati, ein wenig ausschmücken. D. — co čím.

264264   Přiokrouhliti Svazek: 2 Strana: 1059
Přiokrouhliti, il, en, ení, abrunden. Us. — co čím kde.

264265   Přiokrouhlý Svazek: 8 Strana: 0318
Přiokrouhlý. Háj. Herb. 162. a j.

264266   Přionačiti Svazek: 2 Strana: 1059
Přionačiti, il, en, ení; pnonačovati — k lepšímu proměniti, ändern, bessern. — eo komu. — Jg.

264267   Přiondati koho kde Svazek: 7 Strana: 0477
Přiondati koho kde = zdržeti, aufhal- ten. P-li vás tam do Boha (dlouho). Mor. Sk.

264268   Přiopilý čím Svazek: 10 Strana: 0305
Přiopilý čím: radostí. Zvon III. 708.

264269   Přiopraviti Svazek: 2 Strana: 1059
Přiopraviti, il, en, ení; přiopravovati; ein wenig richten, zurichten, verbessern. — co kde : práva na mnohých místech p. V. — čeho: titulů, Kom., sobě bryllí (brejlí). Kom. — komu: psu (stravu zlepšiti). Aesop. ~ Jg.

264270   Přiopraviti Svazek: 7 Strana: 0477
Přiopraviti zelé = přimastiti. Mor. Brt. D.

264271   Přiopraviti komu čeho Svazek: 10 Strana: 0656
Přiopraviti komu čeho: ovčáku služby = přilepšiti. 1561. Arch. XXII. 189.

264272   Přiorati Svazek: 2 Strana: 1059
Přiorati, vz Orati, přiorávati, zuackern. — co komu. Přioral si veliký kus pole. Ros. — čeho. Přioral si polí. Vz Při-.

264273   Přiorati Svazek: 7 Strana: 0477
Přiorati brambory. Us.

264274   Přiorávač Svazek: 10 Strana: 0305
Přiorávač, e, m Patentní p. do chmelnic s přední hárkou. Nár. list. 1904. 135. 22.

264275   Příorek Svazek: 2 Strana: 1059
Příorek, rku, m., přiorané pole, zuge- ackertes Feld. Us.

264276   Příorek Svazek: 8 Strana: 0318
Příorek, rku, m., additio arearum. Čel.. Pr. m. II. 1046., 1263.

264277   Příosek Svazek: 2 Strana: 1059
Příosek, sku, m., místo okolo osy nebeské n. zemské, der Pol. L.

264278   Přiosnovati Svazek: 7 Strana: 0477
Přiosnovati, anweben. Us. Lpr.

264279   Přiosobení Svazek: 2 Strana: 1059
Přiosobení, přiosobování, n., die An- eignung. Srn.

264280   Přiosobení Svazek: 7 Strana: 0477
Přiosobení. Šf. III. 428.

264281   Přiosobený Svazek: 7 Strana: 0477
Přiosobený, angeeignet. Písmo slovan- ské z p-ných písmen z jiných jazyků. Šf. Strž. II. 490.

264282   Přiosobiti Svazek: 2 Strana: 1059
Přiosobiti, il, en, ení; přiosobovati, zu- eignen. — co komu. V., J. tr.

264283   Přiosobiti co komu Svazek: 7 Strana: 0477
Přiosobiti co komu. Šf. Strž. I. 491., Kká. Td. 19., Výb. 1. 458.

264284   Příostek Svazek: 7 Strana: 0477
Příostek, stku, m., Epiphysem, m.

264285   Příostrý Svazek: 2 Strana: 1059
Příostrý, etwas scharf. Reš.

264286   Příostrý Svazek: 8 Strana: 0318
Příostrý. Háj. Herb. 266. a.

264287   Přiostřele Svazek: 10 Strana: 0656
Přiostřele mluviti. Zvon V. 200.

264288   Přiostřelosť Svazek: 2 Strana: 1059
Přiostřelosť, i, f., die Pointe. Dch.

264289   Přiostřelý Svazek: 2 Strana: 1059
Přiostřelý, pikant. Dch.

264290   Přiostřelý Svazek: 10 Strana: 0656
Přiostřelý nůž. Us. P. rys tváře. Zl. Pr XXIII. 134.

264291   Přiostřeně Svazek: 8 Strana: 0318
Přiostřeně. P. dodala. Světz. 1895. 11.

264292   Přiostřený Svazek: 2 Strana: 1059
Přiostřený, zugeschärft. P. hlas, piquirte Stimme. Dch. P. mluva, piquirte Sprache. Dch.

264293   Přiostřilý Svazek: 2 Strana: 1059
Přiostřilý = přiostřený, geschärft. Zlob.

264294   Přiostřiti Svazek: 2 Strana: 1059
Přiostřiti, il, en, ení; přiostřovati, zu- schärren, spitziger machen. — co: sekyru, nůž. Us. P. dláto, hřebík, dýku, Tč., žalobu. Dch. — čím : nůž brouskem. — kde: na bruse. — komu čeho : trestu. Jg. — se komu jak: do hrotu přiostřily se mu oči. Česk. vč. — Jg.

264295   Přiostřiti Svazek: 7 Strana: 0477
Přiostřiti. Záští mezi nimi se p-lo. Šmb.

264296   Přiošatit koho čím Svazek: 10 Strana: 0656
Přiošatit koho čím. Us.

264297   Přiotevříti co Svazek: 8 Strana: 0318
Přiotevříti co: ústa. Wtr. St. Pr. 13.

264298   Přiotřelosť Svazek: 2 Strana: 1059
Přiotřelosť, i, f., die Abgeschabtheit.

264299   Příotřelý Svazek: 2 Strana: 1059
Příotřelý, drobet otřelý. Vz Otřelý.

264300   Přiozdobiti Svazek: 2 Strana: 1059
Přiozdobiti, il, en, ení; přiozdobovati, ein wenig ausschmücken, verzieren. — se, koho k čemu. Přiozdobila jsem se k té slavnosti. Johan. — koho čím.

264301   Přiožrati se Svazek: 9 Strana: 0256
Přiožrati se = příliš píti a se drobet opiti. Wtr. Part. 472.

264302   Připaběrkovati Svazek: 2 Strana: 1059
Připaběrkovati, připaběrovati, noch mehr nachlesen. — co: tři hrušky. — čeho: hru- šek. Vz Při-.

264303   Připáčiti Svazek: 7 Strana: 0477
Připáčiti. Připač sa eště Na mne raz. Koll. Zp. II. 243

264304   Připáčiti se Svazek: 2 Strana: 1059
Připáčiti se, na Slov. = přihlédnouti, hinzusehen; zalíbiti se, gefallen. Bern.

264305   Přípačka Svazek: 7 Strana: 0477
Přípačka, y, f. = převzvěd. Slov. Pokr. Pot. I. 218.

264306   Případ, u, případek Svazek: 2 Strana: 1059
Případ, u, případek, dku, m. P., při- padení, das Einfallen, Zutreffen, Eintreffen. P., nápad, der Uiberfall. Toho místa od p-du nepřátel pilné bránili. Star. let. — P. nemoci, der Fall. D. — P., příhoda, zda- ření, příhodnosť, náhoda, der Fall, Zu-, Vor-, fall, die Begebenheit, das Ereigniss. Vyhlá- siti tu věc za naturalní případek. Kom. V tom případě (nikoli: v tom pádě). Položme ten p. Bern. V každém případku železo tíže na- bylo kyslík pohltivši. Presl. V několika málo p-dech; v nutném připadě; po p-dě, gege- benen Falls, eventuell; pro všechen a každý p.; ten p. nenastane. Dch. V každém p-du zvláště; Přihlásiti se na případ, že by tu byl zločin, eventuell über das Dasein eines Verbrechens sich erklären. J. tr. V p-dě, kdyby se to nestalo (zde bychom v případě vypustiti mohli, stačiť: kdyby se to nestalo). Žalobu zříditi na ten p., je-li tu zločin, die Klage eventuell auf ein Verbrechen richten. J. tr. Vz Běh. — Pozn. Přesná mluva lidu našeho, aspoň na Mor., slova toho jaksi ne- miluje, ba (tak vidí se nám) jemu naprosto se vyhýbá, a smíme-li vedlé Jg. Slovníku o věci té souditi, také za stara málo ho dbáno. Jg. totiž táhne se jediné ku Kom. (vz svrchu) a pak k rukopisu z r. 1523. (Boč. ms. : Ne upřímo, ale jako případkem [ex accidenti] se někdy přestupuje přikázání). Dokladů jiných ze starých spisovatelů vá- žených u Jg. není, užívajíť raději slov běh, příhoda, případnosť (vz slova ta). Šm. (s. v. Fall) má případ = nápad, der (An) Fall, d. i. der Theil vom beweglichen Nachlasse eines Leibeigenen, der an den Grundherrn fällt, a ve smyslu die Begebenheit, der Zu- fall, Umstand, Zustand, die Lage má: pří- padnost, příhoda, příběh, příčina, stav, okol- nosť. A také my tuším dobře bychom stříci se ho mohli tehdá a tam, kde v němčině užívají Fall (Zu-, Vor-) a podobných, a mluva naše by tím žádné škody na jadrnosti aneb prozračnosti nevzala. Mámeť nejeden způsob mluvení a nejedno rčení, v nichž pojem slova toho úplně prozvukuje. Sm. je větším dílem ve svém Německo-českém slovníku snesl v hromadu; proto je z něho tuto klademe a jen zde onde je doplňujeme. Das ist ein kitzlicher Fall = to je choulostivá věc; auf alle Fälle gefasst sein = (na všecko) na všecky případnosti připravenu býti; auf den Fall=kdyby se přihodilo (kdyby se stalo); in diesem Falle = v tom místě, v té míře, v té částce, v té věci; auf jeden Fall = kaž- dým způsobem, zajisté, jistotně, děj se co děj ; in einem andern Falle = sice, jinak, ostatně, obak, obako ; in ordentlichen Fällen = v obyčejných případnostech (jak se oby- čejně přiházívá, stává); den Fall annehmen, setzen = položiti něco; wir wollen den Fall annehmen = položme, že je tak; dejme tomu, že etc., mějme, přijměme za jisté, že etc.; auf den Fall, in dem Falle seines Todes, im Fall er sterben sollte = kdyby mu bylo umříti; kdyby se přihodilo (stalo), žeby mu bylo umříti; im Falle der Noth = v čas nouze; das ist ein unerhörter Fall = to je neslýchaná věc; nöthigen, erforderlichen Falls = kdyby toho potřeba žádala, kdyby toho byla třeba, v čas potřeby. (Šm.) V několika málo p-dech = případnostech, jak někdy, zde onde se přihází, stává, bývá; v nutném případě = kdyby žádala, kázala, nutila aneb žádá-li atd. veliká, nuzná potřeba; kdyby toho bylo velice, nevyhnutelně potřeba či potřebí (sr. Potřeba, Potřebí); kdyby tak býti, se státi musilo; kdyby jinak býti ne- mohlo, atd.; po p-dě vz svrchu: auf den Fall; pro všechen a každý p. vz svrchu: auf jeden Fall; ten p. nenastane = to se tak brzo, tak snadno, to se nikdy nestane, neudá. Hý. — P., připadlosť, Zufall, m. Podstatná věc a případek. Jel. — P., dů- chod, das Einkommen. P-ky úřednické, Ac- cidentien. — P., na Slov., nápad, Einfall, m. Bern. — P., čin, skutek. Trestní p., Straffall, m. Dch. P. dědičný, Erbfall. J. tr. P. konkursní. J. tr. Vz Případ.

264307   Připadající Svazek: 2 Strana: 1060
Připadající, zutreffend, entfallend. Dch.

264308   Připadající Svazek: 7 Strana: 0477
Připadající. Věci na tak slavnou vy- výšenost nepřipadající. Kom. Lab. 17.

264309   Připadajicnosť Svazek: 2 Strana: 1060
Připadajicnosť, i, f., (šp. m.: shodnosť ku př. trojúhelníku). Sedl.

264310   Připadati Svazek: 2 Strana: 1060
Připadati, vz Připadnouti.

264311   Připadati Svazek: 10 Strana: 0305
Připadati. Praha p-la mu, lépe: zdála, podobala se mu. Mtc. 1904 394.

264312   Případečně Svazek: 7 Strana: 0477
Případečně, per accidens. V.V. 69.

264313   Případečný Svazek: 2 Strana: 1060
Případečný, zufällig. Krok.

264314   Případek Svazek: 2 Strana: 1060
Případek, dku, m.,případ, vedlejší důchod, Accidentien. P-ky procentní, Percentual- accidenticn. J. tr. Vz Případ.

264315   Případek Svazek: 7 Strana: 0477
Případek, accidens. Vch. Ar. II. 2., 16., VV. 39., Dk. Dj. f. 166., Nz., Ott. I. 117. — P. = případ, Fall. V p-dku, když volení nevede k cíli, stává se, že . . . Šf. III. 141.

264316   Případek Svazek: 9 Strana: 0256
Případek, dku, m., das Zugehör. Ten dům sobě osobil ?? ?. hradu přibenického (dobytého). Pal. Děj III 1 393.

264317   Připadiosť Svazek: 2 Strana: 1060
Připadiosť, i, f., připadení. P. statku na koho, die Erbschaft, das zugefallene Ver- mögen. D.

264318   Připáditi Svazek: 10 Strana: 0305
Připáditi = přiběhnouti, —kam: k místu. Msn. II. 433.

264319   Případitý Svazek: 2 Strana: 1060
Případitý, co by se přihoditi mohlo. Po- třeba jest, aby ty na hrade pražském pro věci naše i jiné každého času p-té (unvorge- sehene Fälle) přítomen byl. Břez. Rožm. 178. — P., zufällig. P. věci. Jg.

264320   Případitý Svazek: 8 Strana: 0318
Případitý. A jiné p-té těžkosti. Snm. I. 407.

264321   Případitý Svazek: 9 Strana: 0256
Případitý. P. věc. 1517. Arch. XVII. 255.

264322   Případkový Svazek: 7 Strana: 0477
Případkový. P. pohyb, zvláštnosti. Vch. Ar. II. 3 , 17.

264323   Připadlivý Svazek: 2 Strana: 1060
Připadlivý, Accidentien-. Veleš.

264324   Připadlý Svazek: 2 Strana: 1060
Připadlý, který připadl, komu se dostal. zugefallen. — ke komu, k čemu. Dědictví k nim připadlé. Kom. — čím. Díl losem p-dlý. V. — kam. Statek na něho p-dlý. J. tr. Bouře na křesťany p-lá. Sš. Sk. 94. — odkud. Hlas hukotu s nebe p-lého. Sš. Sk. 20. — P., vedlejší, příhodný, zufällig, Neben-. P. neduh, V., příčina. Jg.

264325   Případně Svazek: 2 Strana: 1060
Případně, kompar. případněji; příhodně, náhodou, zufällig, ohngefähr. V. A p. jim ta radosť nepřišla. V. — P., příležitě, ge- legen, füglich, passend. V. Slovo p. propo- věděné. Br. P. něco podotknouti. Sych. P. sen bratrem smrti se jmenuje. Kom.

264326   Případnictví, n Svazek: 2 Strana: 1060
Případnictví, n., die Kasuistik. Rk.

264327   Případno Svazek: 2 Strana: 1060
Případno, vz Případný.

264328   Případnosť Svazek: 7 Strana: 0477
Případnosť, Accidentalität. V Bohu není p-stí. Hlv. 98. V obojí p-sti nalézáme, že . . Šf. Strž. I 27. Rozličné p-sti lidské. Kol. 3. — P. = důchod. Postranní p-sti. Výb. II. 1570. Obydlí, dědiny s loukami i jiné p-sti v městečku Ročově. Arch. rak. — P. = vhodnosť. P. výrazu, pojmenování, básni- ckého obrazu, podobenství. Mus., Pdl.

264329   Případnosť Svazek: 9 Strana: 0256
Případnosť, adjunctum, v logice úkaz, který k své důležitosti n. místu má zření. Vz Mus. 1898. 176. Dělení z p-sti, distri- butio ex adjectis. Mus. 1898. 254. (XVI. stol. ).

264330   Případnosť Svazek: 10 Strana: 0656
Případnosť, i, f. = příjem. Ale v to také mé p-sti přitroušeny jsou. 1622 Listář 157.

264331   Případnosť, i Svazek: 2 Strana: 1060
Případnosť, i, f., případnůstka, y, f. = příhoda, náhoda, příběh, die Verkommen-
heit, der Fall, Zu-, Vorfall, V. Král rozličné
příhody a případnosti již minulé jim ozna-
muje. Háj. Takové p-sti často se sbíhají.
V obyčejných p -stech. V p-sti něčeho, even-
tuell. J. tr. V p-sti přestoupení. V takové
p-sti. D. P. právní. Pád n. p. a skončení.
V. Právo zvyklosti místo má v těch věcech
a p-stech, kteréž právy psanými vysloveny
nejsou. Kol. II. — P., okolnosť, der Um-,
Zustand. Bedlivě uvážil okolostojících p-stí.
V. V mých nynějších p-stech. D. P-sti té
příhody posud mi z paměti nevypadly. Sych.
P. času = příležitost'. V. Možné p-sti měny
peněžité, Eventualität des Geldkurses. J. tr.
To nařízení táhne se k jiným p-stem, platí
též o jiných p-stech. Šp. Vztahovati některé
nařízení k jiným p-stem; nařízení směřuje,
vztahuje se k jiným p-stem; okolnosti n.
p-sti, které hodnověrně ukazují na zločin;
dle p-sti. J. tr. P., jakost' nepodstatná. Kom,
D. — P. těla = neduhy, Zufälle, m. P-sti
dnavé. D. — P-sti = důchody, případky, das
Einkommen, Accidentien. Kron, raosk. —
P. místa, Schicklichkeit, f. Us. — Cf. Případ.

264332   Připadnouti Svazek: 2 Strana: 1060
Připadnouti, dnul, utí, (zastr. připásti, připadu), padl, dení, připadati, připadávati, připadovati = padnouti při čem, nač, neben o. auf etwas hinfallen; postihnouti, auf etwas fallen, stossen, treffen; za podíl se dostati, zu Theil werden, zufallen, anheimfallen ; při- hoditi se, sich ereignen, begeben; hoditi se, přiléhati, passen zu etwas, taugen, sich zu etwas schicken; padnouti na mysl, einfallen; přijíti, vrhnouti se, überfallen, anrennen, zu- stürzen, einfallen, herandringen, ankommen, überraschen ; přivoliti, beitreten, beistimmen; pokryti, bedecken , verschütten; kulhali, hinken; zdáti se, vorkommen, scheinen. Jg. — abs. Poklička připadá D. Dobře to p-dá, es klappt gut. Dch. Noc připadá (dělá se). V. Připadl mráz, déšť, sníh (naprchl). Us. — co, koho. Dům ho připadl (pokryl, zasypal). Bern. Ať bezbožné hanba, připadne, poruč, Kom. — komu, čemu (čím, jak). Třetí strana země připadla Josefovi. Flav. Me- škati,na věcech povrchních a posluchačům, místu a času nepřipadajících. Kom. Statek právem odúmrtí jemu připadl. Sych. P. komu smrtí něčí. Co ti připadá? Já tvé řeči při- padám (přivoluji). Bern. On mi připadá (zdá se), jakoby neměl rozumu. Us. 1 připadla mu velmi dobrá rada. BO. To sukno mi připadá, jakoby bylo černé. Us. Ani mi ne- připadá (es kommt mir gar nicht in den Sinn). Dch. Jakým způsobem viditelným při- padl, jestli způsobem ohnivých jazyků, na- jisto věděti nelze. Sš. Sk. 131. — koho, na koho kde, kdy. Den 16. nisana léta onoho p-dl v sobotu. Sš. Sk. 17. I připadl duch sv. na ně (pohany), jak i na nás na po- čátku. Sš. Sk. 132. Smrť jeho o dvě létě později po uhlavení Jakubově připadá. Sš. Sk. 145. Věno po její smrti naň p-dlo. Půh. II. 609. Slon jej připadl (v lese). St. P. někoho ve spaní, v noci. I). —po kom. Ten plat spravedlivě na mě připadl po ne- božtíka. Půh. II. 109. — na koho, na co (komu). Na mysl (mi) připadá; dědictví, statek na něho připadá; p. na někoho. V. Pohroma na nás připadla. Sych. Připadla na hlavu jeho kletba. Jel. Připadá na mne strach. Troj. Připadl mu na nohu kůň. Jel. P. na město. D. Cepy na snopy připadají. Br. Na ten den připadá svátek. Us. Na koho připadá pořádek ponocovati? Bych. To na tvůj účet připadá. Šm. Připadla jim na mysl dobrá rada. Br. Lež, ač sebe slibnější, nikda nemůže na česť Kristovu připadati; Trest veškeren připadne na Jerusalem; I připadla bázeň veliká na všecky; Což na Boha zhola neořipadá; Hřešiti nepřipadá na křesťana. Sš. L. 55., 193.; Sk. 54.; 1. 51., 72. Páně H. zboží na jeho otce i naň připadlo jest. Půh. II. 528. Statek na jeho dědice připadl. Nar. o h. a k. Cenu věci ustanoviti ne na pachatele křivdy připadá. Kos. 01. I. 128. Děti zemrou-li, dílové na jich krevní přátely, na bratry a sestry p-dnou. Kol. 4(5. Ale k dědičnému nápadu všecky hory jsú dě- dičné, neb připadají na dědice. CJB. 335. Ten a takový aby česť a hrdlo ztratil a statek jeho aby na krále připadl. Zř. F. I. A. 31. 1 připadl vichor na jezero. Sš. L. 80. Připadl duch sv. na všecky. Sš. Sk. 127. — komu za co, v co. Důl připadl zemčpánu za svobodný, připadl v moc svobodnou, když majetník přestal v něm pracovati (ztratil jej)- Vys. -- kam, k čemu, do čeho. Me- lodie jejich velmi jim k tomu připadá. Ler. Některé kroupy připadly ke zdi. D. To k tomu připadá (congruit). Sedl. P. do města. Ben. V. Než mají (královny české) toho věna do své živnosti užívati a po smrti každé má to zase ke koruně připadnouti. Zř. F. I. A. 40. — proč. Pro ukázání moci té znáhla připadl. Sš. Sk. 18. I na mnohé jiné národy připadl strach a bázeň pro vejikosť ramene Hospodinova. Sš. I. 103. — Ze taková po- kuta pro jeho provinění na JMK. připadá. Zř. F. 1. A. 24. Tu by připadlo pro čas soudců jenom 3389 roku. Sš. Sk. 158. — v čem. V čemž nemesis a pokuta boží na ně připadla. Sš. Sk. 159. — komu skrze co. Ten statek mi připadl skrze smrť. D. — čím (na koho). Věkem moudrosť nepři- padá. Bs. P. na někoho vojskem. V. Krá- lovství nápadem naň připadlo. Cyr.—kdy, při čem. Při těchto ranách zimnice silná připadne-li. Sal.

264333   Připadnouti Svazek: 8 Strana: 0318
Připadnouti. K GR. přidej: Nov. 48.

264334   Připadnouti Svazek: 8 Strana: 0572
Připadnouti. Takové nápady k nám pří- slušeti a připadovati budou. Kn. drn. 72.

264335   Připadnouti. — koho Svazek: 7 Strana: 0477
Připadnouti. — koho. Slon jej připadl (padl naň). Št. Kn. š. 124. Zatiem mě noc připadla (přepadla). GR. — čeho. Sněhu p-dává. Lpř. — komu kdy. P-padá jí chví- lemi, že . . . Osv. I. 180. — kam kdy. Na los ten p-dla při tahu výhra. Us. Pdl. P-dl k Turkům (přidal se k mm). Vrat. — od- kud. Z toho poměry samy sebou připadají a vyplývají. Vch. Ar. II. 22.

264336   Připadnouti na koho Svazek: 9 Strana: 0459
Připadnouti na koho. 1429.

264337   Připadnuć Svazek: 9 Strana: 0256
Připadnuć hlavu = upadnouti a naraziti si hlavu. Slez Lor. 77.

264338   Připadnutí Svazek: 2 Strana: 1061
Připadnutí, n., vz Připadnouti.

264339   Připadnutý čím Svazek: 10 Strana: 0656
Připadnutý čím. Stromy sněhem p-té (přikryté). Phľd XXIV. 721.

264340   Případný Svazek: 2 Strana: 1061
Případný; -den, dna, o. —P., náhodilý, náhodný, ohngefähr sich zutragend, sich ereignend. P. věc, štěstí, svátkové, V., uži- tek. Martim. — v čem. Protivnosti v životě lidském případné. Puch. — P., nepodstatný, vedlejší, zufällig. P. věc jest těla krása. Jel. V p. věcech. V. P. příjmy. J. tr. Co pak titulóv p-dných dotýče. Vš. 373. P. věc ná- sleduje počátku svého (accessorium sequitur suum principale). Pr. Vz Rb. str. 271. Než jestliže by se co trefilo p-ného. Zř. F. I. —P., příležitý, příhodný, füglich, bequem, gelegen, entsprechend, schicklich, angemessen. V. P. lékařství, Kom., slova. Cyr. Z důležitých a p-dných příčin něco přijati. Jdn. 194. Na jiné p-dné otázky dříve odpověděti. Sš. L 16. — k čemu. Historie života vladaře Archelaa jest nad míru p-dna k naší parabole. Sš. L. 182. Jména k věcem případná. Br. Víno k obve- selování smutných případné. Kom. P. k okol- nostem, k věcem. Nz. Melodie neb nota k věci a k metru p-dná. Kom. Ryba hlavu velikou mající těla k tomu p-dného. Ler. — čemu. Smysl textu nejpřípadnější jest ten. Br. Rytba n. řezba slohu p-ná, stilvolle Skulptur. Dch. — nač. Na povahu lidskou je p-dna (mravnosť). Kos. Ol. I. 234.

264341   Případný Svazek: 7 Strana: 0477
Případný = vedlejší. Všecky městské p-né duochody a platy. 1579.

264342   Případný Svazek: 7 Strana: 0477
Případný, zufällig gelegentlich.

264343   Případný Svazek: 8 Strana: 0318
Případný. P. plat (učitelů), accideutia. Kutn. šk. X.

264344   Případný. P Svazek: 10 Strana: 0656
Případný. P. voda = náhlá povodeň. 1525. Arch. XXII. 68.

264345   Případoslovec Svazek: 7 Strana: 0477
Případoslovec, vce, m., Casuistiker, m. Rk

264346   Případosloví Svazek: 7 Strana: 0477
Případosloví, n., Casuistik, f. Rk.

264347   Případoslovný Svazek: 7 Strana: 0477
Případoslovný, casuistich.

264348   Připadování Svazek: 2 Strana: 1061
Připadování, n., das Zu-, Anfallen. — P., prípad, casus (v mluvnici; zastr.) Kníž. Beneš.

264349   Připadování Svazek: 7 Strana: 0477
Připadování, n., casus, Endung. M. Be- nešovský.

264350   Případoznalec Svazek: 7 Strana: 0477
Případoznalec, lce, m. = případoslovec. Rk.

264351   Případuůstka Svazek: 2 Strana: 1061
Případuůstka, y, f., vz Případnosť.

264352   Připájati Svazek: 2 Strana: 1061
Připájati, anlötheu. Presl.

264353   Připakovati Svazek: 2 Strana: 1061
Připakovati, lépe: přibaliti, přiložiti, přidati, unter etwas verpacken. Hý. —- co k čemu.

264354   Přípal Svazek: 2 Strana: 1061
Přípal, u, m., na Mor. přípala, y, f., oheň v čelesně peci, aby pec nevychladla, das Vorfeuer. P.= oheň v otvoru chlebové peci, který se udržuje, aby byl chléb po vrchu červenější a aby bylo do peci viděti. Us. Hk. Udělej větří p. Ten chléb měl ve- liký p. (chléb dostal příliš tmavou kůrku). Us. Vz Přísvět, Přínět. — P., zánět, oheň, der Brand. D. — P., podpal, das Zündholz, Zündstroh. Us., Klš., D. — P., barva chleba daná. Us. — P., přepálení, tenkosť stříbra nad obyčejných 15 lotu (as 29 dekagrammů), der Uiberbrand, v hutn. D., Šp. — P., co železu v kování, stříbru v slévání na váze ujde, der Abbrand. D. — P., podnět, der An- trieb. Přípala našich žádostí. Na Mor.

264355   Připalač Svazek: 2 Strana: 1061
Připalač, e, m. =— palič, der Anzünder. Slov. Bern.

264356   Připalašiti se Svazek: 2 Strana: 1061
Připalašiti se, il, ení, den Pallasch um- gürten. L.

264357   Přípalčivý Svazek: 2 Strana: 1061
Přípalčivý, ein wenig brennend. P. chuť.

264358   Přípalé Svazek: 2 Strana: 1061
Přípalé, n., při-, zapálení, zápal, rozpal, zjitření, die Entzündung, zastr. A jeho (ne- žitu, píštěly) zarození bývá . . . neb z krve černé, v nižto p. přivedlo ostrosť. Sal. 73. 10. V orig.: in qua adustio induxit acuitatem.

264359   Připalečkovati Svazek: 2 Strana: 1061
Připalečkovati, pod palec něco vzíti, heimlich wegnehmen. Us. --- co.

264360   Přípalek Svazek: 2 Strana: 1061
Přípalek, lku, m., v uhlířství, die Zu- kohlung. Šp..

264361   Připálení Svazek: 2 Strana: 1061
Připálení, n., das Anbrennen. P. cejchu, znamení světské hanby, das Brandmal. V.

264362   Připálenina Svazek: 2 Strana: 1061
Připálenina, y, f, připálení, das Ange- brannte, der Brand. Br. Jídlo smrdí p-nou, brenzelt, riecht brandicht. Reš. — P., při- pálená část kůže, der Brandfleck. D.

264363   Připálenosť Svazek: 10 Strana: 0305
Připálenosť, vz násl. Přípalnosť.

264364   Připálený Svazek: 2 Strana: 1061
Připálený; připálen, a, o. P., přiboudlý, smoudný, přismoudlý, přičouchlý, přičmou- dlý, brandicht, angebrannt, Brand-. Sp. P. krev (žlučná). Sal. 55. 5. P. vůně, cejch, Wus., maso, Kom., znamení. V. — čím:. mrazem, Mus., železem.

264365   Připálený Svazek: 7 Strana: 0477
Připálený vtip = nemístný. U Žamb. Dbv.

264366   Přípaličkovitý Svazek: 2 Strana: 1061
Přípaličkovitý, subelavatus. P. blizna.

264367   Připáliti Svazek: 2 Strana: 1061
Připáliti, il, en, ení; připalovati = při- žehati, přismouditi, přiškvířiti, přichytiti, ein wenig anbrennen, versengen; páliti, opa- lovati, einbrennen, zu-, aufbrennen. Jg. — co: jídlo, vlasy, ránu, D., znamení, V., uhlí. V?s.— co komu: boky. Lom. P. komu = uhoditi ho. Mor. Mtl. — co čím: železem znamení, V., cejch. Kom. — co kam: zna- mení na sud p. Šp. — se, angebrannt werden, anbrennen. Pečené se připálila. — se čím. Listy mrazem se připálily.

264368   Připáliti Svazek: 8 Strana: 0318
Připáliti. Dnes to tam připaluje. Světz. 1894. 54. b. — co komu: sobe fajku = za- páliti. Phľd. XII. 202.

264369   Připáliti co komu Svazek: 7 Strana: 0477
Připáliti co komu. P-lil srnci, zajíci kůži (střelil ho). Us. Dbv. — co kde: pe- čeni v troubě. Us. — kam jak. P-lil (při- běhl) k nám jako zběsilý. Us. Rr. Sb. 477

264370   Připáliti čemu Svazek: 10 Strana: 0305
Připáliti čemu. Pakli bude rána na přič, tehdy musíš ráně p. Rhas. E. IV. II.

264371   Připáliti koho Svazek: 10 Strana: 0656
Připáliti koho. Trošičku p-lil červa (napil se kořalky). Čes. 1. XV. 144.

264372   Přípalnosť Svazek: 10 Strana: 0305
Přípalnosť. Živly vší své p-sti zbaviti. Zach. Test. 27., 83. Na str. 84. připálenosť.

264373   Přípalný Svazek: 2 Strana: 1062
Přípalný, zum Anzünden dienlich. Bern.

264374   Připalovací Svazek: 2 Strana: 1062
Připalovací, zum Brennen gehörig, Brenn-. P. železo, das Brenneisen. V. Obecným žen- kám p-cím železem cejch připálen bývá. Kom. J. 669.

264375   Připalovati Svazek: 2 Strana: 1062
Připalovati, vz Připáliti.

264376   Připamatování Svazek: 2 Strana: 1062
Připamatování, n., die Erinnerung. P. hodný. V.

264377   Připamatovaný Svazek: 7 Strana: 0478
Připamatovaný, in Erinnerung gebracht. Dáti někomu něco na p-nou. Us.

264378   Připamatovati Svazek: 2 Strana: 1062
Připamatovati, erinnern. V. — co komu. D., V. — (koho) nač. Rk. Připamatoval hukot ten na ono hřímání a strašné bouření na sinajské hoře. Sš. Sk. 18.

264379   Připánkati Svazek: 2 Strana: 1062
Připánkati, den Titel pán geben, Herr tituliren. — komu Při tom psaní ani oni sami rytířstvo mezi sebou mají sobě uroze- nému pánu psáti, než urozenému vládyce neb panoši; než také chtěl-liby který komu při-pán-kati, muož jemu psáti urozený vlá- dyko pane N. Rkp. 1492. (Gl. 273.).

264380   Připankati komu Svazek: 7 Strana: 1369
Připankati komu. Arch. X. 308.

264381   Připankování Svazek: 7 Strana: 0478
Připankování, n. V ,vládyka pán1 zna- mená vládyka stav a řád jeho šlechtický a slovo pán jest zde pouhý titul či jak se tehdá říkalo, p. Mtc. 1882. 182.

264382   Připanošiti Svazek: 2 Strana: 1062
Připanošiti, il, en, ení, Jemanden berei- chern, mächtiger machen. L. — koho.

264383   Příparek Svazek: 2 Strana: 1062
Příparek, rku, m., warmer Umschlag. Rk.

264384   Připařený Svazek: 7 Strana: 0478
Připařený; -en, a, o, angebrüht. Šp.

264385   Připařiti Svazek: 2 Strana: 1062
Připařiti, il, en, ení; připařovati, ein wenig bebrühen. — co: bouli, erweichen. Berg.

264386   Připářiti Svazek: 2 Strana: 1062
Připářiti, il, en, ení, pářením volavce ptáky přivábiti, herbeirudern. Šp.

264387   Připařiti se kam jak Svazek: 8 Strana: 0318
Připařiti se kam jak. Statečně se k němu p řil (přiblížil, přitočil). Štilf. 199.

264388   Přípas Svazek: 2 Strana: 1062
Přípas, i, m. (cf. Hosť) = náměstek, der Stellvertreter, zastr. Pakli stádo příjme, by měl deset přípasí, zahyne-li ovce, tehdy on ji tomu, čí jest, musí zaplatiti. Hus. I. 422.

264389   Přípas Svazek: 7 Strana: 0478
Přípas. Příjme v 2. ř. oprav v: přijme.

264390   Přípas Svazek: 8 Strana: 0318
Přípas. Takéť jí nepodá (hospodář) rata- jovi u přípasy, ať by ji rozsíval po poli (roze- mletou pšenici). Chč. S. 334.

264391   Přípas Svazek: 9 Strana: 0256
Přípas v II. 1062. dle Flš. v Mus. 1898. 246. mylně m. přípasie (Hus I. 422. ).

264392   Připasadlo Svazek: 2 Strana: 1062
Připasadlo, a, n., das Bruchband. Sal. 60. 22. P. na průtrž. P. bez péra na kýlu tříselní n. stehenní, plátěné, kožené, dvojité plátěné, s pérem a koží potažené, s pérem a jemným povlakem, s poduštici pohyblivou (a povlakem hebkým, n. bez něho), potažené proužcem, dvojité s pérem, dvojité s pérem a podušticemi pohyblivými; dětské bez péra plátěné, dvojité plátěné, dětské s pérem, s povlakem hebkým, dětské pružcem pota- žené, pupkové plstěné, pupkové s pérem; pupkové pro odrostlé, pupkové s nábřiškem, pupkové pro odrostlé s pérem; s nábřiškem pružným; pupkové Voglovo. Cn. P. připá- sati. Šal.

264393   Připásání Svazek: 2 Strana: 1062
Připásání, n., die An-, Umgürtung. — p, — připasadlo. V. P. na průtrž. Sal.

264394   Připásati Svazek: 2 Strana: 1062
Připásati, pásám a páši; připasovati — pasem připíti, an-, um-, aufgürten. -- co komu: sobě kord, meč, V., kasanku. Na Ostrav. Tč. — co, se k čemu: meč k boku, V., Br., připasadlo k průtrži. Sal. P. se k cestě. Boč. exc. — kde. Meč u boku při- pásaný. V. — se čím: mečem spravedlnosti. Boč. exc.

264395   Přípasek Svazek: 2 Strana: 1062
Přípasek, sku, m., der Beigürtel. Zlob.

264396   Přípasek Svazek: 10 Strana: 0305
Přípasek, sku, m. Budel dosáhna korda z p-sku. NB. č. 106.

264397   Přípaska Svazek: 2 Strana: 1062
Přípaska, y, f., přezka u pasu, die Gurt- spange; pas, opasek, die Binde, der Gurt. Ozdobte se p-kami. Háj. — P., zástěra, die Schürze. Aqu.

264398   Připasovati Svazek: 2 Strana: 1062
Připasovati, vz Připásati.

264399   Přípasť Svazek: 2 Strana: 1062
Přípasť, i, f., zastr., případ, der Zufall. Jg.

264400   Připásti Svazek: 2 Strana: 1062
Připásti, pasu, pásl, sen, ení; připásati, abweiden, abhüten, etwas abfressen lassen. — co (kým). Zbujelé oziminy ovcemi při- pásají. Veleš. P. vinici = spásti. Výb. I. 749.

264401   Přípastně Svazek: 10 Strana: 0305
Přípastně. Chléb jsi tu na oltáři p. Pat. Jer. 57. 17.

264402   Přípastný Svazek: 2 Strana: 1062
Přípastný, případný, zufällig, zastr. Ms.

264403   Přípastva Svazek: 2 Strana: 1062
Přípastva, y, f., vedlejší pastva, přenes. vedlejší řízení, die Nebenweide, untergeord- nete o. Nebenregierung. Někomu vedlejší pastvu či p-vu svěřiti. Sš. Oa. 42.

264404   Připaše Svazek: 7 Strana: 1369
Připaše, compastor, zastr. Pršp. 90. 94.

264405   Přípaší Svazek: 2 Strana: 1062
Přípaší, ího, m., mercenarius, tociž jenž nenie pastucha pravý, Afterhirt, m., zastr. ZN. P., nechaje ovce, uteče. ZN. P. stádní. BO.

264406   Přípatek Svazek: 2 Strana: 1062
Přípatek, tku, m., der Fersenfleck. Rk.

264407   Připatiti Svazek: 7 Strana: 0478
Připatiti, anfersen V tělocv. Rgl., Čsk.

264408   Připatiti se komu Svazek: 2 Strana: 1062
Připatiti se komu, sich anschliessen. Připatil se mi. Us. u Rychn.

264409   Přípatka Svazek: 7 Strana: 0478
Přípatka, y, f. = skrčka, přípatmo, der Schafsprung. V tělocv. Rgl.

264410   Přípatmo Svazek: 7 Strana: 0478
Přípatmo. Předskok p. = přípatka. Čsk.

264411   Připatrat se Svazek: 10 Strana: 0305
Připatrat se = připravovati se. Spiš. Sbor. slov. 1901. 85.

264412   Připatřitel Svazek: 2 Strana: 1062
Připatřitel, e, m., der Zuschauer. L.

264413   Připatřiti Svazek: 2 Strana: 1062
Připatřiti, připatřovati, přihlédnouti, zu- schauen, dazu sehen. Jg. — se =přizpůso- biti se, sich anpassen. — čemu. Šf. Patřiti mezi ty, kteří z daleka se připatřívali věcem těm. Sš. J. 289.

264414   Připatřiti se čemu Svazek: 7 Strana: 0478
Připatřiti se čemu V obbraze dřevních Skythů, připatříme-li se mu dobře, vi- díme . . .; Připatříme-li se dobře obyčejům Slovanů. Šf Strž 316., 407. — k čemu. Jen k tomu p-me. Sš. J. 277.

264415   Připatý, připiatý Svazek: 2 Strana: 1062
Připatý, připiatý, vz Připíti.

264416   Připavuzovati Svazek: 7 Strana: 0478
Připavuzovati seno = pavuzou připev- niti, mit dem Heubaum befestigen. Us.

264417   Připažditi Svazek: 7 Strana: 0478
Připažditi, připažiti, anschultern, Arm senken. Čsk., Rgl.

264418   Připažený Svazek: 7 Strana: 0478
Připažený; -en, a, o = ztuha přiléha- jící, angepasst. Rst. 476.

264419   Přípecek Svazek: 2 Strana: 1062
Přípecek, cku, m., pícka, zděné sedadlo při peci, eine gemauerte Ofenbank. Slov. Plk.

264420   Přípecek Svazek: 7 Strana: 0478
Přípecek. Dbš. Sl. pov. VII 13., Btt. Sp. 15., Koll. Zp. 11. 121., Orl. II 326.

264421   Přípecek Svazek: 10 Strana: 0656
Přípecek, cka, m. = pecnář. Wtr. Řem. 881.

264422   Připéci Svazek: 2 Strana: 1062
Připéci, peku, pekl, čen, ení, připékati, zastr. připěkati = ještě více napéci, mehr dazubacken, zubacken; pečením připojiti, anbacken ; přihříti, backen, braten, brennen ; — se, durch Backen, Brennen ankleben. — abs. Slunce připéká (přihřívá, brennt). — co: chléb. — čeho: chleba. Vz Při-. — čím. Ohněm žhoucím. Lom. — se k čemu. Když co k čemu se připeče. Ros.

264423   Připéci Svazek: 8 Strana: 0318
Připéci. Muselo mu připékat (naň dolé- hať a p.). NZ. IV. 413.

264424   Připéci Svazek: 9 Strana: 0256
Připéci. Připeká mu na prsty. Mus. slov. II. 100.

264425   Připéci se kam Svazek: 7 Strana: 0478
Připéci se kam. Aby se kaučuk na horké železu nepřipekl. Šmr. 60.

264426   Přípeckovicovitý Svazek: 2 Strana: 1062
Přípeckovicovitý, subdrupaceus. Rostl.

264427   Přípecký Svazek: 2 Strana: 1062
Přípecký, ého, m., tovaryš pekařský, jenž pec obstarává, der Bäckergeselle, der den Ofen bestellt. Us.

264428   Připecný Svazek: 10 Strana: 0656
Připecný chléb = pecnářský. Wtr. Řem. 924.

264429   Připečení Svazek: 2 Strana: 1062
Připečení, n., připečený, vz Připéci.

264430   Připečetiti Svazek: 2 Strana: 1062
Připečetiti, il, ěn, ění, připečeťovati, an- siegeln. — co čím: červeným pečetním vos- kem. Us.

264431   Přípečky Svazek: 7 Strana: 0478
Přípečky, pl, m. = ovoce v peci ještě nedosušené, měkké. Mor. Bkř.

264432   Přípečný Svazek: 7 Strana: 0478
Přípečný cukr, Pfannenzucker, m.

264433   Přípek Svazek: 2 Strana: 1062
Přípek, pka, m., jm. hory české. Dal. k. 17. Dle Jir. vydání: Příbek.

264434   Přípeka Svazek: 7 Strana: 0478
Přípeka, y, f. = črenový kámen, Pfannen- stein, v hutn. Hř.

264435   Připeklosť Svazek: 2 Strana: 1062
Připeklosť, i, f-, připečení, ein etwas starkes Ansbacken. L.

264436   Připeklý Svazek: 2 Strana: 1062
Připeklý, přismoudlý, přismahlý, ange- brannt. Jg.

264437   Připěkniti Svazek: 2 Strana: 1062
Připěkniti, il, ěn, ění = přiozdobiti, zieren, verschönern. L. — co čím: předsíň květinami.

264438   Připěnáček Svazek: 10 Strana: 0305
Připěnáček, čka, n. = klíště, připěnák Zvon II. 598.

264439   Připenák Svazek: 2 Strana: 1062
Připenák, a, m., Us. Mý., připěňák. Us. u N. Brodu, Všk., vz Připinák.

264440   Připění Svazek: 2 Strana: 1062
Připění, n., vz Připěti, Přípěv.

264441   Připěniti Svazek: 2 Strana: 1062
Připěniti, il, ěn, ění, zuschäumen. Ros.

264442   Přípěnka Svazek: 2 Strana: 1062
Přípěnka, y, f., nápěnka, co se připíná, das, was angesteckt wird. Šm.

264443   Připepřiti Svazek: 2 Strana: 1062
Připepřiti, il, en, ení; připepřovati, zu- pfeffern. — co: salát. — komu — přisoliti, zusalzen. Sd.

264444   Připepřiti co jak kde. V Svazek: 7 Strana: 0478
Připepřiti co jak kde. V poznámkách jemnou sůl humanistickou Erasma kališni- ckým pepřem připepřuje. Jel Enc m. XII.

264445   Přípernosť Svazek: 2 Strana: 1062
Přípernosť, i, f., eine kleine Schärfe. P. bukvice červené. V.

264446   Přípěrný. P Svazek: 10 Strana: 0305
Přípěrný. P-ná či operná hlava nýtu. Vz Ort. XVIII. 518.

264447   Připeru ý Svazek: 2 Strana: 1062
Připeru ý, etwas scharf. Jg.

264448   Připeřiti Svazek: 2 Strana: 1062
Připeřiti, il, en, ení, befiedern. L. — co.

264449   Přípěstí Svazek: 7 Strana: 0478
Přípěstí, n., die Handwurzel. Rk.

264450   Přípěť Svazek: 7 Strana: 1369
Přípěť, i, f., vrch v Litoměř. u Kosmy. Mus. 1892. 272.

264451   Připěti Svazek: 2 Strana: 1062
Připěti, pěji, pěl, ění, připěvati, dazu-, zusingen.

264452   Přípětikrátežilý Svazek: 2 Strana: 1062
Přípětikrátežilý, subquinquenervius. P. list. Rostl.

264453   Přípětikvětý Svazek: 2 Strana: 1062
Přípětikvětý, subquinqueflorus. P. stopka. Rostl.

264454   Přípětilaločný Svazek: 2 Strana: 1062
Přípětilaločný, subquinquelaciniatus. P. koruna. Rostl.

264455   Připětilý Svazek: 2 Strana: 1062
Připětilý. Jižť jsem jako kol ot plotu ostal, o němž se všechno p-lé osulo. Tkadl.

264456   Přípěv, u, m Svazek: 2 Strana: 1062
Přípěv, u, m., připění, das Mitsingen, rus. K intradě trub a bubnů strhl se checht jako p. od veškerého herectva. Div. z ochot. 102. — P., verš ze žalmu, který se pěje před jiným žalmem, Heym., die Antiphone, ein Spruch, der an der Spitze und dem Ende des Psalmes steht und von einem einzelnen Sänger intonirt wird. Hý. — P., zpěv, das Lied, der Gesang. Krok. II. 469. — P , der Refrain. Zk. Vz Přízpěv.

264457   Připěvati Svazek: 2 Strana: 1063
Připěvati, vz Připěti.

264458   Přípěvek Svazek: 2 Strana: 1063
Přípěvek, vku, m., das Mitsingen, be- gleitender Gesang. L. — P., Epodon. L.

264459   Přípěvek Svazek: 9 Strana: 0256
Přípěvek, vku, m. Mtc. 1899. 8.

264460   Připevněnec Svazek: 8 Strana: 0318
Připevněnec, nce, m. P. k zemi (některá zvířata). Am. Orb. 103.

264461   Připevniti Svazek: 2 Strana: 1063
Připevniti, il, ěn, ění; připevňovati, be- festigen, fest anmachen. — co nač, k čemu čím: na zeď, ke zdi hřebíkem, záponkou. Hý., Ja.

264462   Připevňovač Svazek: 10 Strana: 0305
Připevňovač, e, m. P. na kosy. Nár. list. 1903. č. 139. 5.

264463   Připiatý Svazek: 2 Strana: 1063
Připiatý, vz Připíti.

264464   Připicnouti Svazek: 10 Strana: 0305
Připicnouti: = přimrsknouti, také drobet picnouti. Litom. 51.

264465   Připíditi Svazek: 2 Strana: 1063
Připíditi, il, ěn, ění, zumessen (mit der Spanne). Ros. — co.

264466   Přípichlavý Svazek: 2 Strana: 1063
Přípichlavý, subapiculatus. P. list. Rostl.

264467   Připíchnouti Svazek: 2 Strana: 1063
Připíchnouti, chnul a chl, ut, utí, při- píchati, připichovati, durch einen Stich be- festigen, auf-, anstecken. — koho, co čím kam: brouka špendlíkem na čepici.

264468   Připíchnutí Svazek: 2 Strana: 1063
Připíchnutí, n., das Aufstecken.

264469   Připichování Svazek: 2 Strana: 1063
Připichování, n., das Aufstecken. — P., hra v karty. Obt. Vz Přepíchnouti.

264470   Připíječ Svazek: 8 Strana: 0318
Připíječ, e, m. P. při slavnosti májové. NZ. IV. 1.

264471   Připíjeni Svazek: 7 Strana: 0478
Připíjeni, n , das Zutrinken. P. z lásky. Zbrt. Poet. mr. 44. R. 1556. zapověděl sněm p. o plnou a o polovici. Bor. Děj. dioec. 331.

264472   Připíjeni Svazek: 8 Strana: 0318
Připíjeni. P. o svatbě. Vz Vykl. Svat. 77.

264473   Připíjeti co kam Svazek: 10 Strana: 0305
Připíjeti co kam = připínati. Dšk. Km. 53.

264474   Připíjeti, vz Svazek: 7 Strana: 0478
Připíjeti, vz Připiti.

264475   1. Připíliti Svazek: 2 Strana: 1063
1. Připíliti, il, ení = píli, pilnosť při- činiti, sich befleissen, sich beeilen, Acht geben, achten. V. — čeho. Připil těch věcí. Kon. — k čemu. Br. K moudrosti p. Bib, — se (Ros.), si (Sych. a Us.) = připíliti. Kdyby se připílil, mohlo by to za den býti. Ros. Chcete-li po práci míti, máte sobě připíliti. Sych. — s inft. Připil před zimou přijíti ke mně. Br.

264476   2. Připíliti Svazek: 2 Strana: 1063
2. Připíliti, il, en, ení, připilovati, pilou přiřezati, noch mehr dazu sägen. Slov. Plk., Ros.

264477   1. Připíliti Svazek: 7 Strana: 0478
1. Připíliti. Mkl. Etym 246.— odkud. P. s výše hradu Tš. Laok. 16

264478   Připilka, y Svazek: 7 Strana: 0478
Připilka, y, f., sam. u Volenic na Strak. BPr.

264479   Připilniti se Svazek: 2 Strana: 1063
Připilniti se, připilňovati se = připíliti. Biancof.

264480   Připím, vz Svazek: 2 Strana: 1063
Připím, vz Připiti.

264481   Připinací Svazek: 2 Strana: 1063
Připinací popruh, zum Anheften dien- lich. Us.

264482   Připínač Svazek: 7 Strana: 0478
Připínač, e, m , der Anschliesser. P. va- gonů. Pdl.

264483   Připínač Svazek: 8 Strana: 0318
Připínač, e, m. P. při vedení elektrického proudu. KP. VIII. 133.

264484   Připinadlo Svazek: 2 Strana: 1063
Připinadlo, a, m., das Heft, Heftel. Jg.

264485   Připinák Svazek: 2 Strana: 1063
Připinák, a, m., klíště, die Zecke. Drží se mne jako p. Us. ve vých. Cech. Jir., Mý., Všk., Msk. Cf. Piják (v ústech lidu na Mor. m.: pinák). Hý. — P. kluzký, die Laus- fliege, hippobosca equina. Frč. 161. Vz Při - penák. — P., echeneis remora, der Sauger. Já., D.

264486   Připínák Svazek: 7 Strana: 0478
Připínák, a, m P. jelení, lipoptena cervi, die Hirschlausrliege Sl. les. — P kluzký. Cf. Brm. IV. 509. — P., u, m. P. v zámku. Vz Okolík

264487   Připinák Svazek: 8 Strana: 0318
Připinák, hippobosca, moucha, Cf. Ott. XI. 306.

264488   Připínání Svazek: 2 Strana: 1063
Připínání, n., das Anschnallen. Plat od p. ku př. želízek, die Anschnallgebühr. Dch.

264489   Připínati Svazek: 2 Strana: 1063
Připínati, vz Připíti.

264490   Připínavý Svazek: 8 Strana: 0318
Připínavý. P. rostlina. Mus. 1894. 572.

264491   Přípinek Svazek: 2 Strana: 1063
Přípinek, nku, m., přípřež, der Zuspann. Slov. Plk.

264492   Připínka Svazek: 2 Strana: 1063
Připínka, y, f. = připinadlo.

264493   Připírati Svazek: 2 Strana: 1063
Připírati, vz Připrati.

264494   Přípis Svazek: 2 Strana: 1063
Přípis, u, m., přípisek, sku, m., připsání komu díla, dedikace, die Dedikation, Zu- schreibung, Zuschrift. D., J. tr., Sych. — P., list někomu poslaný, die Zuschritt. Apol. P. k někomu. J. tr. Po tomto slavném pří- pisu. Sš. I. 22. P. otevříti. Sš. I. 29. Jakož tyto p-sy slovem od slova okazují; Jakož jeho p. zde položený to jasněji v sobě za- vírá. NB. Tč. — P., nápis, titul, die Auf- schrift. Plk. — P., poznamenání psané k ně- čemu, die Anmerkung, Glosse, der Beisatz. Dch., Sych. Slova ta ovšem jenom pozdějším p-skem jsou. Sš. I. 114. — P., přepis, opis, Abschrift. V. Tento pak jest p. toho listu, kterýž odepsal. Br. A toho listu p. posýláme. NB. Tč. — P., navržení listu, jak býti má, das Formular, der Entwurf. Forma a p. klatby. Trip. Aby kvitancí, kteréž teď p. posýlám, mně co nejdříve vykonala a když zhotovena bude, mně ji odeslati nepomíjela. Žer.

264495   Připisati co komu Svazek: 10 Strana: 0305
Připisati co komu. Mat. 4. 2. (Mat. seit. 132a: připsati. ). Mš.

264496   Přípisek Svazek: 7 Strana: 0478
Přípisek, glossa. Pal. Rdh. III. 252., Šf. III. 259. Souvěký p. Šf. Strž. 11. 449.

264497   Připískati Svazek: 2 Strana: 1063
Připískati, vz Připištěti.

264498   Připískati Svazek: 9 Strana: 0459
Připískati. Jeden druhého češe, drbe a před jinými jemu připište. Ezop. 303. 19.

264499   Přípisník, a Svazek: 2 Strana: 1063
Přípisník, a, m., der Kommentator. L.

264500   Přípisný Svazek: 2 Strana: 1063
Přípisný, Zuschrift-, Dedikations-. P. list, das Zueiguungsschreiben. P. registra, das Kopienregister. Mus. 9., 47.

264501   Připisovač Svazek: 2 Strana: 1063
Připisovač, e, m., der Zuschreiber. Bern.

264502   Připisovati, vz Svazek: 2 Strana: 1063
Připisovati, vz Připsati.

264503   Připištěti Svazek: 2 Strana: 1063
Připištěti, ěl, ění, připískati, připiskovati, dazu pfeifen. Us. — si k čemu: k práci.

264504   Připištěti co komu Svazek: 9 Strana: 0256
Připištěti co komu. Ezop. 303.

264505   Přípitek Svazek: 2 Strana: 1063
Přípitek, tku, m., der Toast (čti: Tóst). Dch. Jadrný p.

264506   Přípitek Svazek: 9 Strana: 0256
Přípitek. P-tky na Slov. Vz Zát. Př. 262 nn. XVI. odst. 19. f, 66. Na jižní Moravě. Vz Šeb. 67. nn.

264507   Přípitek. P Svazek: 10 Strana: 0305
Přípitek. P-tky při slezské svatbě. Vz Vyhl. II. 96., Vlasť I. 93. nn.

264508   Připiti Svazek: 2 Strana: 1063
Připiti, piji (a připím), pij, pije (íc), il, it, ití; připij eti, el, en, ení; připíjívati, zutrin- ken, nach und nach trinken, vortrinken, Be- scheid thun. — abs. On rád připijuje, nippt gern.Ve Slez. Tč. — komu nač: na zdraví, D., na přivítání, na přátelství. Sych. Kdo všem na zdraví připíjí, sám svoje zapíjí. Pk. Připíjel milence na zelený vínek, na zdraví na stálé. Mor. p. 286. — co komu. Připíjejí jedni druhým veselé nápitky. Kom., sobě veliké nádoby, Br., sklenice vína. Kram. Vzájemně si připiti (zavdati). Dch. Trochu mnoho si připiti. Us. — komu jak: po plné (sklenici). Ctib. — komu proč: ze zdvořilosti. Ml. — z čeho. Ze sklenice připí- jeti. Dch. — komu oč. Připíjíte nám o věnce. Er. P. 311.

264509   Připíti Svazek: 2 Strana: 1063
Připíti, připiati, pnu, pni, pna (ouc), pial, piat, pětí; připnouti, pnul, ut, utí (vz Pnouti, Jmouti), připínati, připínávati, mit der Stecknadel befestigen, anspendeln, an- heften, anschnallen, einknüpfen, anknöpfen. — co (komu): larvu, Kom., pás. V., Br. — co čím k čemu. Něco jehlou k něčemu p. V. Dříve křídla dobrých skutku k duši své připjali. Sš. Sk. 37. Meč k boku, Ros., lodi k zemi p. Jel. K zemi připiatý (nízký, sprostý). Jel. Křížek přezkou ke knoflíku p. Sych. Zlatá zapinadla jí k šněrovačce připial. Sych. P. vrata řetězem. Dal. 72. — se na co. Blecha se na kůži připíná. Jel. — se k čemu. Pijavice k noze se připíná. Ros. — Jel., Plk., Sk. -Jg.

264510   Připití Svazek: 10 Strana: 0305
Připití, n. Nabídnouti někomu p. místo: zavdati někomu Věst. XII. 95. Brt.

264511   Připiti — co (kam) komu Svazek: 7 Strana: 0478
Připiti — co (kam) komu: křížek na prsa. Tbz. Vagony k vlaku p. Us. Pdl. Nekonečnosť mým myšlénkám křídla p-ná. Vrch.— čím: nohy Hřebíkem k kříži. Hr. ruk 117. — Cf. List. fil. 1883. 132.

264512   Připiti komu Svazek: 7 Strana: 1369
Připiti komu = slinu do piva mu pu- stiti (prostředek nehezké pomsty). Val. Slavč. 106.

264513   Připiti komu čeho jak. Po Svazek: 7 Strana: 0478
Připiti komu čeho jak. Po pintě sobě vína p-její. Ler.

264514   Připití, n Svazek: 2 Strana: 1063
Připití, n., das Zutrinken. Us.

264515   Přípitný Svazek: 2 Strana: 1063
Přípitný, Trink-. P. píseň, Rk., průpověď, Trinkspruch, m. Dch.

264516   Připitoměle Svazek: 10 Strana: 0305
Připitoměle. Člověk p. naivní. Hlk. X. 341.

264517   Připitomělý Svazek: 7 Strana: 0478
Připitomělý, etwas dumm, bornirt. Nár. nov.

264518   Připitý Svazek: 2 Strana: 1063
Připitý; -it, a, o, zugetrunken. Vz Připiti.

264519   Připitý Svazek: 7 Strana: 1369
Připitý = napilý. Byl p. 16. stol. NZ, I. 67.

264520   Připívati Svazek: 10 Strana: 0305
Připívati = připíjeti. Kbrl. Džl. 16.

264521   Připiznouti čím kam Svazek: 2 Strana: 1063
Připiznouti čím kam. Připiznůl pjasťů na stůl, jak to vyklodol, mit der Faust zu- schlagen, aufhauen. Na Ostrav. Tč. Cf. Piz- nouti.

264522   Připlácati Svazek: 2 Strana: 1063
Připlácati; připlácnouti, cnul a cl, ut, utí, zuschlagen mit etwas Flachem. — co na co, k čemu.

264523   Připlácení Svazek: 2 Strana: 1063
Připlácení, n., die Zuzahlung.

264524   Připláceti Svazek: 2 Strana: 1063
Připláceti, el, en, ení, přilátati, an- flicken. Proch. — P., vz Připlatiti.

264525   Připlácnutý Svazek: 8 Strana: 0318
Připlácnutý. Uzel šátku na hlavě nesmí býti p-tý. NZ. VI. 68.

264526   Připlahnouti se Svazek: 7 Strana: 0478
Připlahnouti se = přilézti. Laš. Wrch.

264527   Příplach Svazek: 2 Strana: 1063
Příplach, u, m., povodeň, die Uiber- schwemmung. Us.

264528   Příplach Svazek: 10 Strana: 0305
Příplach. Jdú veliké p-chy od přívaluov a dešťuov. 1556. Uč. spol. 1903. XIII. 2.

264529   Příplacha Svazek: 7 Strana: 1369
Příplacha, y, f., trepido, zastr. Pršp. 79. 61.

264530   Připlakati Svazek: 2 Strana: 1063
Připlakati, připlakávati, hinzuweinen. — k čemu. Kdo ke všemu připlakuje, zlé jen v srdci svojim kuje. Ve Slez. Tč.

264531   Připláknouti Svazek: 2 Strana: 1064
Připláknouti, připláchnouti, připlako- vati, připlachovati, vz Plákati. — co : skle- nice.

264532   Příplamek Svazek: 7 Strana: 0478
Příplamek, mku, m = podplameník. Slov. Dbs. Sl. pov. I. 279., Er. Sl. čít. 72.

264533   Připlaniti Svazek: 2 Strana: 1064
Připlaniti, il, ěn, ění, noch mehr ebnen, ausrotten. Us. — co čím.

264534   Připlápolati Svazek: 2 Strana: 1064
Připlápolati, herzuflackern; herzuflattern. — kam. Kdo světlíka k sobě volá, ten hned k němu připlápolá. Ve Slez. u Janovic. Tč.

264535   Připláskati Svazek: 7 Strana: 0478
Připláskati, připlasknouti = připleskati. P. něco ke zdi, na zeď. U N. Kdýně. Rgl.

264536   Příplaskonosý Svazek: 2 Strana: 1064
Příplaskonosý, etwas flachnasig. L.

264537   Připlaščiť Svazek: 7 Strana: 0478
Připlaščiť = připlaštiti.

264538   Připláštění Svazek: 2 Strana: 1064
Připláštění, n., die Bemäntelung.

264539   Připláštěný Svazek: 2 Strana: 1064
Připláštěný; -ěn,a, o, bemäntelt. — čím: šarlatem. Scip.

264540   Připlaštiti Svazek: 2 Strana: 1064
Připlaštiti, il, ěn, ění, etwas flach ma- chen. L. — co čím: rukou.

264541   Připláštiti Svazek: 2 Strana: 1064
Připláštiti, il, ěn, dní, připlášťkovati, be-, vermänteln, zudecken. — co: zlosť. Koll. — co, koho, se čím. Konfessí podvodně se- psaná, že každý jí se zastříti a připláštiti může. 2. Apol. 231.

264542   Připlaštiti Svazek: 7 Strana: 0478
Připlaštiti = přiraziti, připleskati. Val. Vck.

264543   Příplat Svazek: 7 Strana: 0478
Příplat, u, m. = příplata. Pdl. exc.

264544   Příplata Svazek: 2 Strana: 1064
Příplata, y, f., plech na hlavní desku u pluhu přibitý, die Sohle am Pflughaupte. Us. — P., záplata, der Fleck. Mark.

264545   Příplata Svazek: 7 Strana: 0478
Příplata = záplata. Nižádnýť příplaty z Nového sukna nepřišije k vetchému oděvu. B. mik. Mark. 2.

264546   1. Příplatek Svazek: 2 Strana: 1064
1. Příplatek, tku, m. =příplata u pluhu. Rohn.

264547   2. Příplatek Svazek: 2 Strana: 1064
2. Příplatek, tku, m., přídavek, přirážka, die Zuzahhmg, Zubusse, Zulage, der Zu- schuss, Zuschlag. P. z milosti. Šm. P. z do- mestikalní nadace, procentní, Procentenzu- schuss, úřední, Funktionszulage. J. tr. P. osobní, die Personalzulage, drahotní, der Theuerungsbeitrag. Da.

264548   Příplatek Svazek: 9 Strana: 0256
Příplatek, tku, m. Projímač s příplatkem (náčiní kolářské). 1490. Arch. XVI. 347.

264549   Připlatí se Svazek: 2 Strana: 1071
Připlatí se, připtávati se, ein wenig fragen, erfragen. — nač: na něčí cestu. Leg.

264550   Připlatiti Svazek: 2 Strana: 1064
Připlatiti, il, cen, cení; připláceti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; připlacovati, zu-, da- raufzahlen. — čemu. Obilí připlácí (ceně přiskakuje), Ros., masu připlatilo. Ml. — komu zač: za škodu. Martim. — komu nač. Připlatil jsem mu na jeho dům 1000 zl. Us. — čeho čím (přetrpěti zač, zakusiti čeho, büssen, bezahlen). Čechové evangelia svatého krví svých přátel připlatili. Kom. Připlatil toho životem. L. — komu k čemu, Rk.

264551   Připlatiti Svazek: 7 Strana: 1369
Připlatiti. Měli bychom k tomu připla - covati. Arch. X. 302.

264552   Připlatiti. K Svazek: 8 Strana: 0318
Připlatiti. K něčemu připlacovati. 1607. Kutn. šk. 94.

264553   Připlatiti ?? Svazek: 9 Strana: 0256
Připlatiti ?? ? čemu. Ezop. 292.

264554   Příplatnej Svazek: 10 Strana: 0305
Příplatnej. Dobytek je p. = platí. Hoš. Pol 141.

264555   Příplatní Svazek: 2 Strana: 1064
Příplatní, Zubuss-, P. jáma, v horn., die Zubussgrube. Šm.

264556   Připlatovati Svazek: 2 Strana: 1064
Připlatovati, plát přidati, verblatten. Reš.

264557   Připlav Svazek: 2 Strana: 1064
Připlav, u, m., připlavení, die Auffahrt, das Zuschwemmen. P. lodi. Dch. — P. = přístav, stanovište lodí. Šm. — P. = pří- plavka.

264558   Příplava Svazek: 2 Strana: 1064
Příplava, y, f., die Fluth. Rk.

264559   Připlavení Svazek: 2 Strana: 1064
Připlavení, n. = příplav.

264560   Připlavený Svazek: 2 Strana: 1064
Připlavený; -en, a, o, zugeschwemmt. Dch. P. dříví.

264561   Připlavěti Svazek: 2 Strana: 1064
Připlavěti, ěl, ění, etwas falb, gelb wer- den. L.

264562   Připlavidlo Svazek: 2 Strana: 1064
Připlavidlo, a, n., der Hafen. Troj.

264563   Připlavisko Svazek: 2 Strana: 1064
Připlavisko, a, n. = připlaviště. Na Mor. Boč. e ms. 1567.

264564   Připlaviště Svazek: 2 Strana: 1064
Připlaviště, ě, n., přistavadlo, der Hafen. Ros.

264565   Připlaviti Svazek: 2 Strana: 1064
Připlaviti, il, en, ení, připlavovati = vodou přinésti, přistavili, zuflössen, heran flössen, herbeischiffen; přinésti, anschwem- men, anströmen; připlaviti se, připlouti, her- beischiffen, hinzufahren; p. se, připlynouti, herbeigeschwommen kommen, anschiften. Jg. — co: dříví. Us. Voda připlavila louku (za- nesla zemí). Ros. — kam: k břehu, k zemi, k městu p. (připlouti), Ros., do města (při- plouti). Ros. — v čem: v lodičce až k moři se připlavili. Har. — se (čím) kam. P. se lodí k břehu. Reš. P. se k zemi, V., se k břehu. Jel. — Jg.

264566   Příplavka Svazek: 2 Strana: 1064
Příplavka, y, f., co voda připlaví, ku př. dřevo, chrastiny, země a t. d., das Ange- schwemmte. P. náleží tomu, na Čí kamenec se připlavila. Na Ostrav. Tč. — P., připlav, připlaviště. Šm.

264567   Příplavný Svazek: 7 Strana: 0478
Příplavný. P. stanice, Landungsstation. Řeky z moře p-né, schiffbar. Lpř. SI. II. 188

264568   Připlaziti se Svazek: 2 Strana: 1064
Připlaziti se, il, ení, herbeikriechen, her- beischleichen. V. — kudy ke komu. Had lesem k nám se připlazil.

264569   Připlaziti se jak Svazek: 10 Strana: 0305
Připlaziti se jak. Přijdu, kdybych se měl po čtyřech p. Zvon III. 374.

264570   Příplecek Svazek: 2 Strana: 1064
Příplecek, cku, m. = hlaviště. Šp.

264571   Připlekať Svazek: 7 Strana: 0478
Připlekať na telati = plekáním (napá- jením) přichovati (na teleti). Val. Brt. D. 248

264572   Připlemeniti Svazek: 2 Strana: 1064
Připlemeniti, il, ěn, ění = přimnožiti, přichovati, durch Zucht vermehren ; se, při- byti, přirůsti, sich vermehren. Jg. — co komu. Ros. Připlemenilo se mu mnoho do- bytka. Ros.

264573   Připlemeniti Svazek: 8 Strana: 0318
Připlemeniti. Drůbeže p. NZ. III. 413.

264574   Připleskati Svazek: 2 Strana: 1064
Připleskati,připleskávati, připleštiti, při- plíštiti, il, ěn, ění; připlesknouti, sknul ? skl, ut, utí, připleskovati = něčím ploským přiraziti, flach schlagen; nerozvážlivě po- věděti, hinzupatschen; u Olom. = špatně mlátiti, schlecht, nicht taktmässig dreschen; tleskati, Beifall klatschen. — (co čím) kam. Maltu lžicí na zeď p. Us. Vždy k tomu něco připleskne (nerozvážlivě přidá). — komu. Připleskávali mu (rukama tleskali), když zpíval. Us. Nepřipleskuj nám (říkají špatně mlátícímu). U Olom. Sd. — komu v čem. Kdo ti ve všem připleskuje, cosi tebe po- žaduje. Ve Slez. Tč.

264575   Připlesklý Svazek: 10 Strana: 0305
Připlesklý. Chalupa k zemi p-lá. Zl. Pr. XXI. 157.

264576   Připlesklý uos Svazek: 2 Strana: 1064
Připlesklý uos, die Stumpfnase. D.

264577   Připlesknutý. P Svazek: 10 Strana: 0305
Připlesknutý. P. hnízdo vlastovčí. Hlk. XI. 53. Vz předcház. Připlesklý.

264578   Připlesněti Svazek: 2 Strana: 1064
Připlesněti, připlesnivěti, ěl, ění, be- schimmeln. L. — kde čím.

264579   Připlésti Svazek: 2 Strana: 1064
Připlésti, pletu, tl, en, ení; připlétati, zu-, hinzuflechten, zumischen. — co k čemu: Boč., patu k punčoše. Že mi obec mú připletl k svému dvoru. Puh. I. 302. Přidali mu kus místa, aby připletl k zadku za domem svým (plot). Boč. -- čeho. Připleť té punčochy. Vz Při-. — se. Jak se to sem připletlo ? Dch.

264580   Připlet Svazek: 9 Strana: 0256
Připlet, u, m. = dva lokte dlouhá mašle ? ozdobě hlavy. Vek. Svat 19. Vz Přípletek.

264581   Připletek Svazek: 2 Strana: 1064
Připletek, tku, m., was angeflochten ist. Hlas.

264582   Přípletek Svazek: 7 Strana: 0478
Přípletek = pentle do lelíku připletená, do hřívy. Mor. Rgl., Kld, Nl.

264583   Připleti Svazek: 2 Strana: 1064
Připleti, pleji, plel, et, etí, připlévati, dazu-, zujäten. Us. — co k čemu.

264584   Připletiti se Svazek: 2 Strana: 1064
Připletiti se, il, cení = přivtěliti se. — ke komu. Pleť Kristova obživuje toho, kdo se ku Kristu p-til či přivtělil. Sš. J. 113.

264585   Přípletka Svazek: 2 Strana: 1064
Přípletka, y, f., das Haarband. U Klat. Rk.

264586   Přípletka Svazek: 7 Strana: 0478
Přípletka, y, f. = přípletek (dod ). Mor. Rgl.

264587   Připlíchati se Svazek: 2 Strana: 1064
Připlíchati se = přivléci se, přibatoliti se, watschelnd kommen. Pozdě večer p-chal se kačer. Hk. exc. (Čech).

264588   Připlichta Svazek: 2 Strana: 1064
Připlichta, y, m., všetečka, kdo se do všeho plete. Reš.

264589   Připlichtilý Svazek: 9 Strana: 0256
Připlichtilý. P. sloha. Mtc. 99. 16.

264590   Připlichtiti Svazek: 2 Strana: 1064
Připlichtiti, il, ěn, ění; připlichiovati = přimíchati, zumischen; se, sich einmischen, zudrängen, beigesellen. — co, se k čemu čím. Nemá se svou řečí ke všemu p. Reš. — se ke komu skrze co. To se k nám skrze tovaryšení připlichtilo. V. — se v co, do čeho. Rk.

264591   Připlichtiti Svazek: 7 Strana: 0478
Připlichtiti. Města vždy se ráda někde p-tí podlé svého obyčeje. Arch. VIII. 244. — se k čemu. Jazyk její (ženy) ke všem věcem p-tí se. Mark.

264592   Připlichtný Svazek: 2 Strana: 1064
Připlichtný člověk = připlichta. Plk. P-ní Benýskové, jenž všudy chtí nos vstrčiti. Reš.

264593   Připlížiti se Svazek: 2 Strana: 1064
Připlížiti se, heranschleichen. Dch. — se kam.

264594   Připlniti Svazek: 2 Strana: 1065
Připlniti, íl, ěn, ění, zufüllen. — co: víno. Rk.

264595   Připlňka Svazek: 2 Strana: 1065
Připlňka, y, f., die Nachfülle. Na vrtel (věrtel) rovný dá se p. Na Ostrav. Tč.

264596   Příplod Svazek: 2 Strana: 1065
Příplod, u, příplodek, dku, m., junges Zuchtvieh, J. tr., Zu-, Nachzucht, f., Zuwachs, m. P. stáda. BO. P. o dobytku; o rostlinách: přírostek. J. tr. Příplodek: toho roku bylo tolik telat, tolik jehňat atd. V. P. zvěři černé atd. Um. les.

264597   Příplod Svazek: 7 Strana: 0478
Příplod, u, m., Zuwachs an Kindern. Měl s ní p. Urbář ostrav.

264598   Připloditi Svazek: 2 Strana: 1065
Připloditi, il, zen, ení; připlozovati, ver- mehren, noch mehr erzeugen. — co. Us. Ne- toliko nových slov nepřiplozoval na ozna- čenou představ svých. Kos. Ol. I. 1(3. — se komu. Letos mnoho dobytka se mu při- plodilo. Ros.

264599   Příplodkový, příplodný Svazek: 2 Strana: 1065
Příplodkový, příplodný, Nachzucht-, Vermehrungs-. L.

264600   Příploský Svazek: 2 Strana: 1065
Příploský, abgeplattet. P. koule. Mus.

264601   Připloštěný Svazek: 2 Strana: 1065
Připloštěný; -ěn, a, o, zugeflacht. — kde. Země naše u úhlů p-ná jest. Mus. II. 113.

264602   Připloštiti Svazek: 2 Strana: 1065
Připloštiti, il, ěn, ění, drobet ploským učiniti, etwas flach machen, zuflachen. — co čím.

264603   Připlouhati se někam Svazek: 10 Strana: 0305
Připlouhati se někam. Msn. II. 345. Vz nasl.

264604   Připlouti Svazek: 2 Strana: 1065
Připlouti, pluji, pluj, pluje (íc), ploul a plul, utí; připlynoutí, nul, utí; připlovati, připlaviti, připlynoutí, připlývati, připla- vávati, připlovávati, herbei-, zu-, anschwim- men, anschiffen, zu Wasser ankommen, ge- schwommen kommen. Jg. — abs. Připlynula lodí. Jel. Kus dřeva připlývá. D. Odtud ne- připlyne žádné milosrdenství. V. — kam: k břehu. V. — Har. Voda připlynuje k městu (přitéká). Jel. — P. na břeh. V. P. do Thes- salie. Troj. — na čem:na lodích. Hil. — kam jak. Boží náhodou do Marsilie p. Pass. 603.

264605   Připlouti Svazek: 10 Strana: 0305
Připlouti = přitéci. Všem připlývá život věčný z plnosti zaslúženie, Chč. S. II. 218a. Bohatství připlývá. Ž. kap. č. 61. 11. Při- plovuje. Ž. pod. Jemu síly připlývá. Baw. Ezop. 3070. (Baw. 140. ).

264606   Připloužiti se Svazek: 10 Strana: 0305
Připloužiti se, sich heranschleichen. P. se k čemu. Hol. I. 339. Sr. Připlížiti se.

264607   Připlovati Svazek: 2 Strana: 1065
Připlovati, vz Připlouti.

264608   Připlozováni Svazek: 7 Strana: 0478
Připlozováni, epigenesis, generische o. virtuelle Präformation, Erzeugung durch Anfügung der Theil Nz.

264609   Připlozovati Svazek: 2 Strana: 1065
Připlozovati, vz Připloditi.

264610   Příplsťnatý Svazek: 2 Strana: 1065
Příplsťnatý, ein wenig filzig. P. listy. Rostl.

264611   Přípluěk Svazek: 2 Strana: 1065
Přípluěk, ňku, m., das Kontingent.

264612   Připlutí Svazek: 7 Strana: 0478
Připlutí, u., das Heranschiffen. Lpř.

264613   Připlvať Svazek: 7 Strana: 0478
Připlvať = připlynouti. Slov. Bern.

264614   Připlynouti Svazek: 10 Strana: 0305
Připlynouti, připlývati, vz Připlouti.

264615   Připlynouti, vz Svazek: 7 Strana: 0478
Připlynouti, vz Připlouti. Apoll 145. a.

264616   Připlzať sa Svazek: 10 Strana: 0305
Připlzať sa = připlížiti se. Slov. Czam. Slov. '223. Sr. Připlznouti.

264617   Připlznouti, z Svazek: 2 Strana: 1065
Připlznouti, znul a zl, utí = připlaziti se, herbeikriechen. L.

264618   Připněný Svazek: 2 Strana: 1065
Připněný=připiatý, angeheftet. Na Slov.

264619   Přípnivý Svazek: 2 Strana: 1065
Přípnivý, subscandens. P. kmen. Rostl

264620   Připnouti Svazek: 2 Strana: 1065
Připnouti, vz Připíti.

264621   Připobádati koho čím Svazek: 10 Strana: 0305
Připobádati koho čím: řečí. Msn. 11. 67.

264622   Připobídnouti koho k čemu. Msn Svazek: 10 Strana: 0305
Připobídnouti koho k čemu. Msn. Od. 142. Sr. Připobádati.

264623   Připočísti, čtu Svazek: 2 Strana: 1065
Připočísti, čtu, čtl a četl (čtla, čtlo), čten, ení; připočítati, mit-, ein-, hinzurechnen, zu- zählen. — co, koho k čemu: dve k pěti, Us., koho k bohům. D. — co zač. Toho nemáš za hřích pripočítať (pokládati). Na Ostrav. Tč.

264624   Připočítání Svazek: 2 Strana: 1065
Připočítání, n., die An-, Einrechnung.

264625   Přípodhnutý Svazek: 2 Strana: 1065
Přípodhnutý, subrevolutus. P. trn. Rostl.

264626   Přípodchlípený Svazek: 2 Strana: 1065
Přípodchlípený, subrevolutus. P. list. Kosti.

264627   Připodmluviti, i Svazek: 2 Strana: 1065
Připodmluviti, il, en, ení, přilhati, etwas mehr hinzureden, als wahr ist L.

264628   Připodobení Svazek: 7 Strana: 0478
Připodobení, vz Přirovnání.

264629   Připodobení, n Svazek: 2 Strana: 1065
Připodobení, n., podobnosť, podobení, srovnání, die Vergleichung. P. vysvětlovací, ozdobovací, okrašlovací. Nz. Vz Jako, Kom- parace. — P., attrakce. Nar. §. 919.

264630   Připodobený Svazek: 7 Strana: 0478
Připodobený; -en, a, o, verglichen. Lpř.

264631   Připodobiti Svazek: 2 Strana: 1065
Připodobiti, il, en, ení; připodobniti, il, ěn, ční; připodobati, připodobnati (Št.), při- podobněti, ěl, ěn, ění; připodobívati, připo- dobnávati, připodobovati, připodobňovati — podobným k něčemu činiti, etwas ähnlich o. gleich machen; přirovnati, vergleichen. Jg. — co, koho ke komu, k čemu. Ke komu mne připodobníte? Br., V. Připodobnil ho k opici. Ros. Připodobňuje se (srovnává se) král spanilému, krásnému stromu. V. — Št.. Sych., Pass., Plk. — se ke komu v čem. Abychom se v životě našem k synu božímu připodobňovali. V. — koho, se komu, čemu. Nepřipodobňujte . se světu tomuto. Br. Jednota církve s Kristem připodobňuje se jednotě, jež mezi otcem a jím bytuje. Sš. Sk. 32. Spása v Kristu připodobňuje se východu slunka, Sš. L. 30. — V., Šych., Kram., Měst. bož., Koll. — čím (kde).Již samou duší jemu se připodobňuje. Byl. Člo- věk obrozený připodobuje se životem svým a všemi snahami svými Kristu. Sš. I. 70. Církev vinnicí připodobňuje se na mnohých místech písem svatých. Kom. Srbové řečí svou nám se poněkud připodobňují. Kn.

264632   Připodobiti Svazek: 7 Strana: 0478
Připodobiti. Připodobnati, assimilare. Ž. wit. 27. 1. co čemu. Připodobnati se svému otci. Št. Kn. š. 47. Až mě světu p-bil. Kká. Td. 23. Bohové připodobnivše se lidem sestoupili k nám. Sš. Sk. 168. Neroďte se jim p-niti; Utrhač p-bnává sě psu Hus I. 291., 383. — k čemu. P-bnati co k čemu. Št. Kn. š. 85., 108., 162., 140. Různé samohlásky vespolek se stýkající rády k sobě se připodobují. Ndr. — čím čemu, k čemu. P. se někomu hlasem. Lpř. Sl. 1. 185. P-bňuje je srs í k bůvolu, nohami k slonu. Har. II. 112.

264633   Přípodobka Svazek: 2 Strana: 1065
Přípodobka, y, f., die Parabel.

264634   Připodobnati Svazek: 7 Strana: 0478
Připodobnati, vz Připodobiti. Ž. kl. (328), Št. Kn. š 47- 14.

264635   Připodobnění Svazek: 2 Strana: 1065
Připodobnění, vz Připodobení.

264636   Připodobněný Svazek: 2 Strana: 1065
Připodobněný; -ěn, a, o,podobný, ähnlich. V.

264637   Připodobniti Svazek: 2 Strana: 1065
Připodobniti, vz Připodobiti.

264638   Připodobniti co kde k čemu Svazek: 9 Strana: 0256
Připodobniti co kde k čemu. Kristus sám ? trní zboží p-bnil v té pověsti. Št. Bes. 73.

264639   Přípodobný Svazek: 2 Strana: 1065
Přípodobný; -ben, bna, o, podobný, ähn- lich. Aqu. — P., pravdě podobný, wahr- scheinlich. Krok.

264640   Připodobování Svazek: 7 Strana: 0478
Připodobování samo-, souhlásek, ve větách vztažných, úplné, neúplné, postupné, zpětné. Ndr. §. 24., 43., 44., 919.—921.

264641   Připodobovati Svazek: 2 Strana: 1065
Připodobovati, vz Připodobiti.

264642   Připodotýkati (čeho Svazek: 10 Strana: 0305
Připodotýkati (čeho). Čch. I. Pov. 160.

264643   Připodsívati Svazek: 2 Strana: 1065
Připodsívati, hinzusieben. — co, čeho. Vz Přibrati, Při-.

264644   Přípodvinutý Svazek: 2 Strana: 1065
Přípodvinutý; -ut, a, o, subrevolutus. P. list. Rostl.

264645   Připohnati Svazek: 2 Strana: 1065
Připohnati, vz Pohnati. — koho k čemu. P-hnal k listu Víška otce Vokova. Půh. I. 299. K nim (listóm) p-hnal. Půh. I. 300.

264646   Připohnati koho čím Svazek: 9 Strana: 0256
Připohnati koho čím. Aby nás připohnal mocí toho listu. 1392. Arch. XVI. 89.

264647   Připohnati oč koho Svazek: 7 Strana: 1369
Připohnati oč koho. Půh. IV. 37

264648   Připochlebiti Svazek: 2 Strana: 1065
Připochlebiti, il, ení; připochlebniti, il, ění; připochlebovati, připochlebovávati = trochu pochlebiti, ein wenig schmeicheln. — komu. Plác— se komu, ke komu=při- vinouti se pochlebuje, lásku si získati, sich ein- schmeicheln. Jg. P. se k lidem. Br. Ke všem se p. umí. V. Na oko se k tobě připochlebuje. Rad. zv. Připochlebiv se císaři. V. Ku kte- rémuž (Komenskému) se někdy p-biti chtěl. Pal. Radh. I. 274. — čím. Uměl se připo- chlebiti cizím statkem Davidovi. Br.

264649   Připochlebiti se komu Svazek: 7 Strana: 0478
Připochlebiti se komu. Pánům p. se chtěl. Let. 430., Žer. Herodesovi se při- pochlebiti chtěvše. BR. II. 9. b.

264650   Připochlebniti Svazek: 2 Strana: 1065
Připochlebniti = připochlebiti.

264651   Přípochlebnosť Svazek: 2 Strana: 1065
Přípochlebnosť, i, f., die Schmeichelei.

264652   Přípochlebný Svazek: 2 Strana: 1065
Přípochlebný, einschmeichelnd. Jg.

264653   Připochlebování Svazek: 2 Strana: 1065
Připochlebování, n., die Einschmeiche- lung. Bern.

264654   Připochlebovati Svazek: 2 Strana: 1065
Připochlebovati, vz Připochlebiti.

264655   Připochvený Svazek: 2 Strana: 1065
Připochvený; -en, a, o, přistrojený, an- geschirrt. P. kůň. Šm.

264656   Připochviti Svazek: 2 Strana: 1065
Připochviti, il, en, ení, připochvovati, anschirren. — co, koho: koně. Šm.

264657   1. Přípoj Svazek: 2 Strana: 1065
1. Přípoj, e, m. = připojení, der Au- schluss. Dch. P. vozů na dráze. Dch.

264658   2. Přípoj Svazek: 2 Strana: 1065
2. Přípoj, e, m., banda, spolek, der An- hang, die Bande, Gesellschaft. Slov. Bern.

264659   Připójčiti Svazek: 7 Strana: 1369
Připójčiti, vz Připůjčiti Arch. IX. 221.

264660   Přípojek Svazek: 2 Strana: 1065
Přípojek, jku, m. = připojení. D. Vz Při- pojiště. — P., propověď, která bez pomoci jiných zásad z pravdivé jakési propovědí plyne, corollarium, der Zusatz. Mark. Log. 122.

264661   Připojenec Svazek: 2 Strana: 1065
Připojenec, nce, m., der Verbündete, Adjunkt.

264662   Připojení Svazek: 2 Strana: 1065
Připojení, n., die Vereinigung, Anfügung, Ansetzung, Einverleibung, der Anschluss, das Beiwerk. V. P. k lidu božímu. Br.

264663   Připojení Svazek: 7 Strana: 0478
Připojení, zabrání, annexe. Vz Ott. II. 410.

264664   Připojenina Svazek: 2 Strana: 1065
Připojenina, y, f. = přípojek.

264665   Připojenství Svazek: 2 Strana: 1065
Připojenství, n., připojení v úřadu atd., die Adjunktur. D.

264666   Připojený Svazek: 2 Strana: 1066
Připojený; -en, a, o, angefügt, ange- schlossen, zugesellt, einverleibt. P. věc, der Anschluss. D. — čemu. Jd. — k čemu. Země ku království českému p-né. Zlob. — P., ého, m..— připojenec.

264667   Připojímati Svazek: 2 Strana: 1066
Připojímati, připojati, připojiti, připo- jinouti, noch hinzu nehmen. L. — co.

264668   Připojisko Svazek: 7 Strana: 0478
Připojisko, a, n. = připojiště. Dk. Dj. f. 111.

264669   Připojiště Svazek: 2 Strana: 1066
Připojiště, ě, n., přípojek, der Anknüp- fungspunkt, Anschlusspunkt.

264670   Připojitelka, y, připojitelkyně Svazek: 2 Strana: 1066
Připojitelka, y, připojitelkyně, ě, f., die Anfügerin.

264671   Připojitelnosť Svazek: 2 Strana: 1066
Připojitelnosť, i, f., die Vereinbarkeit. Us.

264672   Připojitelný Svazek: 2 Strana: 1066
Připojitelný, vereinbar. Jel.

264673   Připojiti Svazek: 2 Strana: 1066
Připojiti, il, en, ení; připojovati, anfügen, fest anmachen, anhängen, bei-, zufügen, an- heften, anknüpfen, anschliessen, ansetzen, zu- gesellen, einverleiben, vereinigen, V.; se, sich bei-, zugesellen, anschliessen. D. — co: hlas svůj. Kom. — co, koho, se k čemu. Zemi k svému panství p. V. P. se k někomu. V. Připojím se k vám. Sych. Vojsko k nám se připojilo. Har. P. se k trestnímu řízení. J. tr. Kolínští nechtěli jich k sobě v to jednání p. Bart. 3. P. k faře, einpfarren. J. tr. Připoje dálejší to vyvíjení ku předešlé myšlénce. Sš. I. 116. — co, koho, se komu. Zlopověstným se nepřipojuj. Kom. Připojuje tě Bohu. Jel. Připojím se těm lidem. Kom. Pánu se p. Br. — se proč. Vojenští pa- cholci pro posluhu (k vojákům) se připojují. Kom. — se ke komu čím: svým hlasem. Dch. — kdy. I připojilo se k církvi dne onoho duší asi tři tisíce. Sš. Sk 28. — kam. Co se privilegium císaře Karla dotýče, kte- rýmž vtěluje a připojuje množství zámků a zemí do království českého. Zř. F. I. B. 13. — jak: dostavkem, bez účelu Sš. Sk. 148., 102.

264674   Přípojka Svazek: 2 Strana: 1066
Přípojka, y, f., der Anschluss, der Zu- satz, die Anfügung. Ve Slez. Tč.

264675   Přípojka Svazek: 9 Strana: 0256
Přípojka, y, f. P. hlavního sběrače splašků. Nár. list. 1897. č. 113.

264676   Přípojka Svazek: 10 Strana: 0305
Přípojka uzdy k hlavě. Čes. 1. XIV. 42.

264677   Přípojný Svazek: 2 Strana: 1066
Přípojný, anfügbar, Anschluss-. P. dráha. Dch.

264678   Připojovač, připojovatel Svazek: 2 Strana: 1066
Připojovač, připojovatel, e, m., der Anfüger, Verbinder. Rk.

264679   Připojovaěka Svazek: 2 Strana: 1066
Připojovaěka, y, f., die Anfügerin.

264680   Připojování Svazek: 2 Strana: 1066
Připojování, n., die öftere, wiederholte Anfügung.

264681   Připojovatel Svazek: 2 Strana: 1066
Připojovatel, e, m. = připojovač.

264682   Připojovatelka, y, připojovatelkyně Svazek: 2 Strana: 1066
Připojovatelka, y, připojovatelkyně, ě, f. = připojovačka.

264683   Přípojovnice Svazek: 2 Strana: 1066
Přípojovnice, e, f. =připojovačka.

264684   Připojovník Svazek: 2 Strana: 1066
Připojovník, a, m. = připojovač.

264685   Přípolední Svazek: 2 Strana: 1066
Přípolední, n., čas blízko poledne. V samé p. k nám přišel. Us. Č.

264686   Přípolednice Svazek: 2 Strana: 1066
Přípolednice, e, f. Prosí o to jako Při- polednice. Č. M. 495. (V Horní Lužici).

264687   Připolepšiti Svazek: 2 Strana: 1066
Připolepšiti, il, en, ení, ein wenig auf- bessern. Šm.

264688   Přípolí Svazek: 2 Strana: 1066
Přípolí, n., místo u pole, Gegend beim Felde. Dch.

264689   Připoliti Svazek: 2 Strana: 1066
Připoliti, il, it, ití, připolívati, ein wenig begiessen.

264690   Připolívaný Svazek: 2 Strana: 1066
Připolívaný hrnec, glasirt. Us.

264691   Připolovičný Svazek: 7 Strana: 0478
Připolovičný, ungleichhälftig. P. list. Vz Rst. 476.

264692   Připomahatel, připomahač Svazek: 2 Strana: 1066
Připomahatel, připomahač, e, m., Bei- helfer, m.

264693   Připomáhati Svazek: 2 Strana: 1066
Připomáhati, vz Připomoci.

264694   Připomanúti Svazek: 2 Strana: 1066
Připomanúti = připomenouti. Kat. 3338.

264695   Připomenouti Svazek: 2 Strana: 1066
Připomenouti, ul, ut, utí; připomínati, připomínávati= přivoditi na paměť, erin- nern, in Erinnerung bringen, anregen; pra- viti o něčem, dotknouti se toho, erwähnen, anziehen, anführen, erinnern. Jg. — Budiž to připomenuto. Dch. — co, koho. Divné skutky tvé budu připomínati. V. Lonské slívy (stalé věci) p., Us., skutky Páně p. Br. Nedobře si počíná, kdo zlé připomíná. Pk. — co komu: něco sobě, komu p. V. P. znalcům učiněnou přísahu. J. tr. — D., Kom., Br. — čeho komu. Připomenul jim také pomoci boží. V. Učenníci záslibkův a obětí chrámu darovaných připomínají. Sš. L. 191. Krutá zima mi toho roku připomíná. Toms. Lonských sliv (stalých věcí) p. Us. -— co, čeho (komu) čím. Aby ničím zlým toho nepřipomínali. V. Vším dobrým i vám to chceme p. Klat. To mu všelikou milostí královskou na budoucí časy připomínati bu- deme. V. — co, koho v čem (kde) jak kdy. V dobrém to připomínali (dobře o tom mluvili). Lom. P. v knize (vz následující). V. Zdali by co svědek v něčem p. měl. J. tr. i Zlým ho připomínali (zle o něm mluvili). V. Po smrti všichni dobrým ho připomínají. V. — co komu o čem, o kom (kde). Někdo něco připomínal o tom člověku. Svěd. O čemž v knize třetí připomenuto. V. Při- pomenuv jim o těch za předků stalých po- mocech. Br. P. sobě o něčem dle Bl. šp. prý m.: co, ale káraná vazba jest s dostatek a dobře doložena. — koho komu z čeho. Co bychom věděli o těch králích, kdy bychom jich sobě z bylinek po nich ukřtěných ne- připomínali ? Byl. — koho na co. Že mě připomínáš na rozcházku. Er. P. 205. P. něco někomu na zlé (= zlým). Us. u Poličky. Sn. — oč kde. Při soudu o to p-nul. Žer. Záp. II. 47. Před tváří boží co p. Sš. Sk. 120.

264696   Připomenouti Svazek: 7 Strana: 0478
Připomenouti. — co. Proč bych obecný lid p-nala? Jel. Enc. m. 51. — kde (o čem, v čem). V následujících verších Petr p-ná o tom, co . . . Sš. Sk. 129. Aby i u jiných ve všem dobrém p-nán byl. 1598. Mus. U věci té p-náme zvláště to, že ... . Mus. 1880. 221. — nač: na starší příklad. Osv. I. 525. — odkud. Z oněch přemnohých p ná Lukáš jediného Filippa. Sš. Sk. 95.

264697   Připomenutí Svazek: 2 Strana: 1066
Připomenutí, n., die Erinnerung, Erwäh- nung. P. starých věcí; p. hodný. V.

264698   Připomenutosť Svazek: 7 Strana: 0479
Připomenutosť, i, f. Člověk má p. či paměť v širším smyslu. Ztk. Náz. sv.

264699   Připominač Svazek: 2 Strana: 1066
Připominač, e, m., der Erinnerer.

264700   Připomínání Svazek: 2 Strana: 1066
Připomínání, n., die Erinnerung, Erwäh- nung. P. věcí budoucích. V. Ta rozkoš z p. dobrých věcí pochází. Jel.

264701   Připomínaný Svazek: 2 Strana: 1066
Připomínaný; -án, a, o, angeregt, er- wähnt. Bern.

264702   Připomínatel Svazek: 10 Strana: 0305
Připomínatel staré věštby. Tbz. XVI. 305.

264703   Připomínati Svazek: 2 Strana: 1066
Připomínati, vz Připomenouti.

264704   Připomínek Svazek: 7 Strana: 0478
Připomínek, nku, m., ein Geschenk zum Andenken. Rk.

264705   Připomínka Svazek: 2 Strana: 1066
Připomínka, y, f., die Erinnerung, Be- merkung. Dch. Odvratná p., Gegenbemer- kung ; p. ve při účetní, Er. beim Rechnungs- process.

264706   Přípomoc Svazek: 2 Strana: 1066
Přípomoc, i, f., die Zu-, Beihilfe. Šm.

264707   Připomoci Svazek: 2 Strana: 1066
Připomoci, vz Moci; připomáhati, bei- helfen, beistehen, helfen. — komu (čeho). Pes psu připomohl. V. Skotačka dívkám všeho p. může. V. Co by jim připomohlo (trochu pomohlo). Bl. — čím: nemocnému lékem, nachhelfen. Dch. — komu v čem, in etwas helfen. Us. Tč.

264708   Připomoci Svazek: 7 Strana: 0479
Připomoci. Já chci rád p. Arch. VII. 400. — komu k čemu. Co by jim p-hlo k napravení jich. Výb. II. 1444. — v čem. (Ti) v těch věcech rádi připomohú. Arch. VII. 296

264709   Připomoci komu k čemu Svazek: 7 Strana: 1369
Připomoci komu k čemu. Arch. XII 20., 169., Chč. m. s. II. 78.

264710   Připomoci komu k čemu Svazek: 9 Strana: 0256
Připomoci komu k čemu: ? rozumu. Št. Bes. 54.

264711   Připomocnice Svazek: 10 Strana: 0305
Připomocnice, e, f. Msn. II. 96

264712   Přípomocník Svazek: 2 Strana: 1066
Přípomocník, a, m., pomocník, der Hel- fer, Gehilfe. Aqu.

264713   Přípomocný Svazek: 2 Strana: 1066
Přípomocný, beihilflich. Rk., Šm.

264714   Připompci Svazek: 8 Strana: 0318
Připompci. Rákoskou (k učení-se) při- pomáhati. Šml. VIL 142.

264715   Přípona Svazek: 2 Strana: 1066
Přípona, y, f., příponka, čím se co při- píná, das Heft. — P., příční bránice, opona, das Zwerchfell. Krok., Sal. Vz Bránice. -- Příponky = buňky, kterými včely plásty ku stěnám úlů připevňují. Lš. — P. v mluv- nici, die Nachsilbe, das Suffix. Přípony jsou vsuvky a přísuvky, které ku kořenu vně bývají přidávány tím úmyslem, aby význam jeho buď změnily aneb mu docela nového významu dodaly. Přípony prvotně byly slovce samostatná a jen věkem zbaveny jsou osobného bytu a staly se pouhými pří- růstky. Tak ku př. gt. lepého složen jest z koř. lep a z přípon a a jeho (lep + a + jego, vz Přídavný, vzorec). Obě přípony tyto jsou zájmena s tím však rozdílem, že druhá (jeho) samostatný byt v jazyku drží, čehož první dávno pozbyla. Ale veliká část' slov v ny- nějších řečech slovanských nemá přípon prvotných, poněvadž podlé zákona jazykem slovanským vládnoucího odpadly. Litevština je posud udržela. V staroslovanštině bytosť přípon těch naznačena hláskami lomenými ? a ?. Prvotní slovo bagas povstalo z ko- řene ba (splendere) a z přípony as příde- chem g spolu sloučených (ba-g-as), přešlo v strslov. v bog? a v staročeské bog (bóh, buoh, bůh). Patrno tedy, že hláska g (h), ježto nyní zdánlivě jako přípona slovo Bůh zavírá, není příponou, nýbrž jen přídechem. Jir. — P. ohýbací (vz Skloňování a Kon- covka) a odvozovací či kmenotvorná, ku př. ve slově jmenovati je kmenem jmenova a ten utvořen odvozovací příponou ora z kmene jmen. Gb. Úv. 9. Vz Přídech. — Strany pří- pon jmen podstatných vz : -ač, -áček, -ad, -ak, -ák, -ál, -ala, -an, -anda, -ar, -ař, -ář, -árna, -as, -áš, -at, -atko, -ava, -ba, -ce, -č, -če, -čím, -d, -ď, -da, -dlo, -ec, -eč, -eček, -ečka, -ečko, -eď, -echa, -ek, -ěk, -el, -ela. -en, -eň, -ena, -enec, -enka, -eno, -er, -eř, -éř, -era, -ero, -est, -eš, -et, -eť, -eto, -ěz, -ež, -h, -ha, -ch, -cha, -ic, -íc, -ice, -íček, -ička, -ičko, -íčko, -ich, -icha, -ík, -íle, -im, -ím, -ima, -in, -ín, -ina, -inec, -inka, -íř, -írna, -is, -isko, -ist, -iště, -ito, -iva, -ivo, -íz, -izna, -ják, -ka, -ko, -koli, -ky, -kyně, -1, -la, -le, -lo, -ma, -mě, -men, -mi, -mno, -mo, -n, -ň, -na, -ně, -ník, -no, -nov, -oč, -oda, -oh, -och, -ok, -ol, -ola, -olina, -oň, -or, -oř, -ora, -osť, -oš, -ot, -oť, -ota, -otek, -otina, -ouč, -ouch, -oun, -our, -ous, -ouš, -oušek, -out, -ovna, -oz, -r, -ř, -ra, -ro, -s, -sa, -seň, -sko, -ství, -stvo, -še, -t, -ť, -ta, -taj, -tel, -tev, -ti, -to, -toun, -tr, -tucha, -tva, -týř, -uh, -ucha, -ule, -ulina, -ulja, -uně, -unka, -ura, -uše, -uť, -uz, -uže, -va, -vo. -yk, -yka, -ýl, -yla, -ýn, -yně, -yněk, -ýr, -ýra, -yš, -ýš, -yto, -ýž, -zen atd. — Pří- pony adjektiv vz: -ací, -ácný, -alý, -atý, -avý, -ejší, -elný, -ěný, -i, -ičičký, -ičký, -icherný, -ilý, -in (-ina, -ino), -inký, -istvý, -itký, -itý, -ký, -mý, -natý, -ní, -ný, -oučký, -ounký, -ovatý, -ovný, -ovský, -ový, -rý, -ský, -utý, -ův, -vý, -ý (-á, -é) atd. — P. pří- slovcí, vz Příslovce. — Přípony jmenné u slo- ves: -ti (u infinitivu, vz Infinitiv); -t (-t?) u supina: vezt, spa-t, vz Supinum; -a (-ouc, -ouce), -e (íc, -íce): nesa (ouc), pije (íc). u přechodníku času přítomného a budoucně skonalého; -v, v? (-vši, -vše) u přechodníku času minulého, vz Transgressiv; -l (-1?), -la, -lo u příčestí činného času minulého: vez-1, la, lo; -n (n?), -na, no nebo -t (t?), -ta, -to u trpného příčestí času minulého: kry-t, ta, to; dělá-n, na, no, vz Příčestí. — Vz Kt. 55.-58., Koncovka, Jer., Bž. 11., 22., 23., 62., 64., 172., 225. a násl., Ht. Ml. 157 , 162. a násl., Kz. Ml. (ku konci), Zk. Ml. I. 185. a násl., Gb. Ův. 38.

264716   Přípona Svazek: 7 Strana: 0479
Přípona, die Stütze. P. ramenná, Achsel- stütze. Nz. lk. — P. = polosloup u pilířů ve slohu gothickém, Dienst. NA. I. 62. — P. v algebře = číslice k písmeni dole v pravo připojená: a1, a2 a p. Zh. 1., Jrl. 423. — P. v mluvnici. Cf. Bž. 169., Kvř. Ml. 30.-36. P. pádové, Gb. M. I. 67., osobní. Ib. a 134. nn. P. partc. perft. act. Vz Listy fil. 1885. 73. nn. P. kmenotvorné. Gb.

264717   Přípona Svazek: 7 Strana: 1369
Přípona. Cf. D. Lhrg. 24.—50., 65. nn.

264718   Přípona Svazek: 9 Strana: 0256
Přípona. P-ny pádové (vz Koncovka), osobní (silnější n. prvotní; slabší n. po- družné). Vz Gb. II. ml. III. I 1. — 2., ?. 2. 6., 464.

264719   Přípona Svazek: 10 Strana: 0305
Přípona, y, f. = příloha. Slov. Sbor. čes. 237.

264720   Připonapilý Svazek: 10 Strana: 0305
Připonapilý. Kšť Lid. 6.

264721   Příponek Svazek: 2 Strana: 1067
Příponek, nka, m., leucothoë, kývoš. Krok.

264722   Připonuknouti Svazek: 2 Strana: 1067
Připonuknouti, knul a kl, ut, utí; při- ponoukati. — koho k čemu, wozu bewe- gen, anregen. — aby. Kom.

264723   Připonuknouti Svazek: 7 Strana: 0479
Připonuknouti. Co mne p-klo, abych .. Kom. Lab. 58.

264724   Připopadnouti Svazek: 8 Strana: 0318
Připopadnouti. Jedním přískokem tě p-dnu. Alx. Nách. k. XVII. Jinde: popadnu, napadnu.

264725   Přípopelavělý Svazek: 7 Strana: 0479
Přípopelavělý = přípopelavý. Šm.

264726   Přípopelavý Svazek: 2 Strana: 1067
Přípopelavý, cinerascens. Rostl.

264727   Přípor Svazek: 2 Strana: 1067
Přípor, u, m., das Hinzufassen. L.

264728   Přípora Svazek: 2 Strana: 1067
Přípora, y, f., zastr., překaza, das Hin- derniss. Výb. I. 1085.

264729   Přípora Svazek: 7 Strana: 0479
Přípora. P-ry = štíhlé sloupce na pilíři gothickém. SP. II. 18. P. = polosloup ve svazkovitém pilíři. Zpr. arch. — P. ra- menná, Achselstütze, f. Nz. lk. — P. Keď má dieťa p ry t. j. keď dieťa schne, chytro, jakoby dech lapajúc, dýcha, až mu boky splývajú, nosia ho po trirazy okolo orecha a jak dieťa tak aj peň orechového stromu po trirazy potierajú sadlom odriekajúc pri tom tento veršík: Zajdi, slnko, za hory a tieto p-ry za tie orechové kôry! Phľd. IV. 50. Tak zovú ťažký dych detí slabých na nejaké vnútorné zapálenie trpiacich a za- háňajú p-ry zařiekaním. Phld. XI. 211. — Wtr. Obr. 398.

264730   Přípora Svazek: 8 Strana: 0318
Přípora = překážka, obtíž. Alx. M. 41.

264731   Připoraziti Svazek: 2 Strana: 1067
Připoraziti, il, žen, ení, noch mehr dazu fällen. -- co: ještě 2 smrky p. — čeho. Vz Při-.

264732   Příporka Svazek: 7 Strana: 0479
Příporka, y, f, dem. přípora. — P. = zápora, čím dvéře připírají. Šd

264733   Připoroučeti co Svazek: 10 Strana: 0305
Připoroučeti co. Msn. II. 10.

264734   Připoručiti Svazek: 2 Strana: 1067
Připoručiti, il, en, ení, unter Bürgschaft arrestiren. L.

264735   Připořádati Svazek: 2 Strana: 1067
Připořádati, připořaditi, il, ěn, ění, při - hotoviti. zubereiten, zurichten. L.

264736   Připoření Svazek: 7 Strana: 0479
Připoření, n. = vzrůst, das Wachsthum. Já sem štiepil, Apollo smáčel, ale Bóh jest p. dal. Hus 11. 232.

264737   Připořiti se Svazek: 2 Strana: 1067
Připořiti se, zastr. Život panny p-řil se, že syna božího vzal v se. Pis. 1529.

264738   Připosedati kde Svazek: 10 Strana: 0305
Připosedati kde. Strnad při cestě při- posedal. Jrsk. XXVII. 90.

264739   Připoslati Svazek: 10 Strana: 0305
Připoslati. Běs mi mátožná vidění při- posílá. Msn. Od. 303.

264740   Připoslati komu co Svazek: 9 Strana: 0256
Připoslati komu co dle něm. zuschicken. Tohoto slova užívá často Č. v Mus. 1871. v dopisech.

264741   Připoslouchati Svazek: 2 Strana: 1067
Připoslouchati, zuhören. — komu. Na Ostrav. Té. Ač s jinými rozprávku vedl, přec p-chal, co vedlé u stolu se mluvilo. C.

264742   Připosobiti Svazek: 2 Strana: 1067
Připosobiti, zastr. = připůsobiti.

264743   Připosobiti Svazek: 10 Strana: 0305
Připosobiti v II. 1067. oprav v: Při- pósobiti.

264744   Připósobiti komu co Svazek: 9 Strana: 0256
Připósobiti komu co = zjednati. To nám p-bil Kristus. Št. V III. 1067. připosobiti oprav v: připósobiti.

264745   Připospěti si Svazek: 7 Strana: 0479
Připospěti si = připospíšiti si. Zkřikl naň, aby si p-spěl. Us. u Rychn.

264746   Připospíchati Svazek: 2 Strana: 1067
Připospíchati, připospíšiti, il, ení, hin- zueilen. Vus.

264747   Připostoupiti čeho Svazek: 10 Strana: 0305
Připostoupiti čeho. Kázal p. té řeky. List J. hrad. č 37. (Mš. ).

264748   Příposuchý Svazek: 7 Strana: 0479
Příposuchý = přísuchý. Kalend. Ústř. mat. II. 143.

264749   Připoščat co komu Svazek: 9 Strana: 0256
Připoščat co komu = připůjčiti. Val. Ces. 1. X. 39.

264750   Přípošvovitý Svazek: 2 Strana: 1067
Přípošvovitý,subvaginans. P. listy. Rostl.

264751   Přípotoční Svazek: 7 Strana: 0479
Přípotoční, am Bache gelegen. P. = louky u Jistebnice. BPr.

264752   Připotvrditi Svazek: 2 Strana: 1067
Připotvrditi, il, zen, ení, připotvrzovati, přitužiti, fest anmachen. — se čemu čím. Jimžto se příznivým sjednáním p-dil. Ms.

264753   Přípouka Svazek: 2 Strana: 1067
Přípouka, y, f., vz Přípona.

264754   Připouštěcí Svazek: 2 Strana: 1067
Připouštěcí, concessiv. P. přechodník. Cf. Ndr. 379. P. věta. P. vety jsou věty příslo- večné. Uvozují se 1. spojkou a a) s indikativem. Toho dne utonul mladý pacholek, a veleli mu mnozí, aby se tu nekoupal. Let. 459. Roz- kazovali statek zapečetiti a nemocný ještě živ byl. Let. 514. Vymlouvá se, an ho nikdo ne- viní. — b) S konditionalem (anebo pouhým konditionalem). Neuhodne, aby hádal. By vedl osla do Paříže, komoň z něho nebude. Tento svět nic není, bychom tisíc let žili. Vz A. — Pozn. Chybno jest konditional zdvojovati: byť by, byť bychom, byť byste m.: byť, bychom, byste. — 2. Spojkou ač, ačkoli s indikativem. Ačkoli žebrák syt, ale mošna syta není. Ač se všichni pohorší, jáť se ne- pohorším. Vz Ač, Ačkoli. — 3. Spojkami ať, nech s indikativem. Ať deŠť prší neb sníh věje, nech se boží vůle děje. Nechť jest tak, že jsem zabloudil, při mně zůstane blud můj. Vz Ať, Nech. — 4. Spojkami jak (jakkoli, jakkolivěk), třebas. Jak jsem peněz potřeben, toho bych si přece na svě- domí nevzal. V tu hodinu, jakkoli jasno bylo, veliká hřímota přišla. Třebas byl chud, ale je člověk poctivý. Vz Jak, Jakkoli, Třebas. — 5. Spojkou ježto s indikativem. Nedá pokoje, ježto jsem já mu jak živ nic neudělal. Vz Ježto. — 6. Imperativem, jme- novitě opětovaným u větě vedlejší. Měj kdo umění, měj krásu, měj moudrost', vše to zkazí, když pýcha s tím bude. Chtěj já neb nechtěj, musím činiti tvou vůli. Chce díl míti, děj se co děj. Nepřátelé vol nevol pokoj zachovávati musejí. — Brt. S. §. 502.

264755   Připouštěcí Svazek: 7 Strana: 0479
Připouštěcí spojky. Křn. 3. vd. 131. P. konjunktiv. Křn. 268.

264756   Připouštění Svazek: 2 Strana: 1067
Připouštění, n., die Zulassung, Einräu- mung. Dch. Vz Koncesse.

264757   Připouštěnosť Svazek: 2 Strana: 1068
Připouštěnosť, i, f.. die Annahme. Dch.

264758   Připouštěný Svazek: 2 Strana: 1068
Připouštěný;-sten, a, o, öfters zugelassen.

264759   Připouštěti Svazek: 2 Strana: 1068
Připouštěti, vz Připustiti.

264760   Připouštivý Svazek: 7 Strana: 0479
Připouštivý = připouštěcí. Nz., Lpř.

264761   Připoutanec Svazek: 7 Strana: 0479
Připoutanec, nce, m. = připoutaný. Mt. l. č. 63. 124.

264762   Připoutání Svazek: 7 Strana: 0479
Připoutání, n., die Anfesselung. Mus.

264763   Připoutaný Svazek: 7 Strana: 0479
Připoutaný; -án, a, o, angefesselt. P. ke sloupu. Us. Pdl.

264764   Připoutati Svazek: 2 Strana: 1068
Připoutati, připoutávati, dazu fesseln, an- fesseln. —- koho k čemu čím.

264765   Přípověď Svazek: 2 Strana: 1068
Přípověď, i, f., připovědění, slib, die Zu- sage, Verheissung, Gelobung, das Verspre- chen, Jawort, Angelöbniss. Jg. P. jest nějak zevnitřně projevená vůle někomu něčím se zavázati, co tento přijal. Pkt. P-di boží na židech se vyplňuji z částky a druhdy větši měrou vyplnění dojdou ; Tím dějem vypl- něna p. Kristova, jíž apoštolům ducha sva- tého seslati přislíbil. Šš. 1. 42., Sk. 17. Císař k jmenované (české) koruně p. jistou činil a na ni se potahoval. Skl. IV. 194. K své p-vědi státi; v p-di nestáti; p. držeti, vy- konati, naplniti, plniti ; po své p-di nejíti, od p-di ustraniti. V. P. rušiti, D., učiniti; Ros., v něčí p. se důvěřovati. Sych. P. spra- vedlivý dluh. G, Pk. Dobrovolná p. spra- vedlivý dluh. V Kunv. Msk. P-di a slibu svému zadosti učiniti. Er. Mámí nás jalovými p-ďmi; dělá nám laskominy sladkými p-ďmi. Sych. P. proti dobrým mravům nečelící. Er. — P. k stavu manželskému, námluvy, za- snoubení, das Eheverlobniss. V. Mají spolu p. Ros. Porušiti osobu ženskou pod p-di manželství, unter Zusage der Ehe; svésti osobu za p-dí manželství. J. tr. — P., po- volení, der Zuspruch, die Erklärung. Solf. — P. pľúcni, a) připovědění, slíbení před prá- vem, das gerichtliche Versprechen. P. s při- povídajícím neumírá. Kb. — b) Přihlášení-se k statku, na nějž kdo právo má. Die An- meldung eines Rechtsanspruches vor Gericht. P. jest ohlášení-se před právem k statku n. věcem pod týmž právem zastiženým po osobě zemřelé aneb od práva odešlé. P. na statky lidské (obstavení statku). Pr. Panna Kateřina a panna Dorota připovídají se k statku ne- božce Janovského strýce vlastního a nedíl- ného. 1483. Měl-liby upustiti od žaloby a p-di své, kterouž učinil k osobě n. statku spoludruha svého (Anspruch). Skl. IV. 197. On učinil p. na jeho statek, na jeho osobu Ros. — Vz S. N., Gl. 274, Rb.271. - P., přijetí za mistra neb za tovaryše, Freispre- chung, f. Plk.

264766   Přípověď Svazek: 7 Strana: 0479
Přípověď = slib. Nepravá p. neprávě se ruší. Exc. Nikdo tak ku p-di čerstvý není jako ten, jenž nic dáti nemůže. Exc. Pří- pověď budiž držena svatě, jestli nepravá není v základě. Plutarch. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 435.

264767   Připovědač Svazek: 2 Strana: 1068
Připovědač, e, m., der Versprecher. Bern.

264768   Připovědanka Svazek: 2 Strana: 1068
Připovědanka, y, f., die Aufnahme in die Zunft, Slov. Koll.

264769   Připovědčnec Svazek: 2 Strana: 1068
Připovědčnec, nce, m., der Verlobte. Slov.

264770   Připovědění, n Svazek: 2 Strana: 1068
Připovědění, n.=přípověď. Stavunk nic jiného není než osoby aneb statku něčího ku právu skrze úřad k tommu nařízený při- povědění. Bdž. 157.

264771   Připověděnice Svazek: 2 Strana: 1068
Připověděnice, e, f., die Verlobte. Slov.

264772   Připověděný Svazek: 2 Strana: 1068
Připověděný; -ěn, a, o, zugesagt, ver- sprochen, zuerkannt. Vz Připověděti.

264773   Připověděti Svazek: 2 Strana: 1068
Připověděti, (připovědíti), povím, věz, děl, děn, ění, novější: vězen, ení; připovídati — slíbiti, versprechen, geloben, zusagen, ver- heissen;prohlásiti, erklären ;předvolati, vor- rufen, citiren; nároky činiti, Ansprüche er- heben ; domlouvati, zureden. —- abs. Připo- věditi a nesplniti. V. Připověděť jest pan- sky, ale dáť jest sedlsky. Us. Ba připovíť to dovedu. Dh. 119. — co. Což kdo připověděl, to zdržeti. V. P. učeníka (aufdingen). J. tr. Když prase připovědí, jíti po ně s pytlem (= ber, když dávají). Prov. Co mluvíš a připovíš, to také čiň. Rb. co, se komu, čemu (čím). Co slovy připovíš, skutkem to vyplň. Rb. Že mu také připijeme, to mu připovím. Er. P. 404. Co komu slovem p-víš., to skutkem v pravdě vykonati hleď. lib. Připovídati někomu = zureden, ermahnen. Na. Ostrav. Tč. Že věci ty jim ode dávna připovědíny byly. Sš. Sk. 30. P. něco ně- komu rukou dáním. Ros. P. svou dceru, D., manželství, důstojenství, dary, V., službu. Pr. Už se jinému připověděla (slovo dala). Us. Připověděl se té smlouvě. Br. — koho čím. Císař Svatopluka českým knězem při- pověděl (prohlásil). Dal. — koho kam: učedlníka do řemesla připovídati. Zlob. —- co za koho (na místě jeho): za císaře. Žer. Sn. 79. — koho za co : za mistra, tovaryše, učedlníka (prohlásiti). Us. na Mor. a Slov. — co nač. To na duši svou a víru svou připovídáme. Vrat. 171. — koho, se komu k čemu. P.koho k soudu (předvolati). Ms. pr. cís. — Št. Dnes i ty připověděls se k Hospodinu (přislíbil). Br. P. se k něčemu, k statku = přihlásiti se. Vš., J. tr. Ke kra- deným věcem se p. (za své je prohlásiti), Brikc. P. se k přísaze, den Eid anmelden. J. tr. P. se k něčemu — domáhati se čeho, nároky činiti. Mrk. Připovíidali se sami k těm vinohraduom; Alšík též k tomu domu se p-děl; Já jsem se k svému dědictví neodev- zdanému p-děl a držím se toho jak svého vlastnieho ; A ten kuoň ona zastala a k němu se p-děla (Anspruch erheben); K tomu se připovídám k tomu právo maje po otci svém; Žádný se na ten podsedek netáhl ani se k němu připovídal. NB. Tč. — k čemu kde proč Pro ten dluh Evčin muž k svému domu v Strážnici Alšíka právem p-děl; Muž její Alšíka k svému domu pro ten dluh svrchupsaný připovídal a Alšík podlé jeho připovídánie na ten duom odpovědné dával; Před Horným a konšely něco k něčemu p. NB. Tč. — se = slíbiti se, sich versprechen, verloben; prohlásiti se, sich wozu melden. Nepřijde dnes k obědu, jinde se připověděl. Us. — se nač. Připověděl se na jeho statek, na jeho osobu, na jeho peníze (— přihlásil se o to). Ros. — s inft. O všem vás zpraviti připovídám. Sych. Připověděl jí muže jejího vydati. V. Připověděl přijíti na pomoc. Br. Kteroužto summu p-děl mu na hotových penězích pod vším svým statkem se zavá- záním zase navrátiti. Bdž. 30. — že. Při- pověděl, že vás o všem zpraví. Us. Já sem mu dycky připovídal (domlouval), že to nemá dělati a přec. Na Ostrav. Tč. — adv. Svatě někomu něco p. V. — Pozn. Užívání slova tohoto ve smyslu: slíbiti přislíbiti, ač jinak dobře doložené, kárá Ht. v Brs. 163. do- poručuje slíbiti a přislíbiti. Cf. Přiřeknouti.

264774   Připověděti co Svazek: 7 Strana: 0479
Připověděti co. Chodil Pámbu kole ráje, všecke stromy připověděl, enem jeden za- pověděl. VSlez. I. l. — komu. Přišli sme vám pripovedať (tak oznamují vohladničky rodičům ženichovým, přinášejí-li příznivou zprávu od rodičů nevěstiných; pakli při- nášejí odmítavou, říkají: Přišli sme vám odpovedať). Slov. Dbš. Obyč. 13. — koho zač: za tovaryše. Kmk. Pov. II. 2. 121. — komu zač. My vám za škodu p-dáme (Ru- číme). Wtr. exc. — koho, se k čemu. K něčemu se p. (hlásili). Výb. I. 1011. P. chlapce k řemeslníku (na učení). Mour. Pojeďtež se mnú do Němčiček, připovídám vás k svým erbom. NB. Tč. 28. — co jak. Kdo kvapně něco připoví, mrzí ho to po chvíli. Exc. — k čemu čím kde. A oni přijevše s ním tam, tu jest jie k svým erbóm penězy svými připovídal před hor- ným a konšely. NB. Tč. 28 — s inft. Polepšovati života svého p-děli. BR. II. 12. b. P-děl jsem s tebou býti. Kom. Lab. 114.

264775   Přípovědka Svazek: 8 Strana: 0318
Přípovědka, y, f., vz Volníce (3. dod.).

264776   Přípovědllík Svazek: 10 Strana: 0305
Přípovědllík, a, m. = svědek u námluv Tbz. V. 6. 224.

264777   Přípovědné Svazek: 2 Strana: 1068
Přípovědné, ého, n., plat od přípovědi (žaloby), die Taxe, welche bei Anspruch eines Gutes gezahlt wurde. Ms. pr. pr., NB. Tč. — P., plat za přijetí do cechu. Boč. Který mistr do cechu vstoupiti chce, má hned p-ného dáti groš bílý. Gl. 274.

264778   Přípovědné Svazek: 7 Strana: 0479
Přípovědné = přístupné, das Aufdingungs- geld. Šp.

264779   Přípovědné Svazek: 9 Strana: 0256
Přípovědné, ého, n. = poplatek. 1510. Arch. XVII. 160.,

264780   Přípovědné Svazek: 10 Strana: 0305
Přípovědné složiti (do cechu) při při- jímání. Arch. XX. 498.

264781   Přípovědnice Svazek: 2 Strana: 1068
Přípovědnice, e, m., die Versprecherin; Kummererin. Vz Přípovědník.

264782   Přípovědník Svazek: 2 Strana: 1069
Přípovědník, a, m., der Versprecher. — P., kdo se připovídá na svůj dluh jakožto věřitel, der Kummerer. Brikc.

264783   Přípovědník Svazek: 7 Strana: 0479
Přípovědník, a, m. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 435.

264784   Přípověsť Svazek: 2 Strana: 1069
Přípověsť, i, f. m.: přípověd-ť (cí. Po- vesť) = přípověď. Hý.. Jir. Anth. II. 270. Ale chléb, podlé p-sti, s solí káži položit před tě s dobrou volí. (Paprocký).

264785   Připovězený Svazek: 2 Strana: 1069
Připovězený; -en, a. o, lépe: připově- děný, versprochen. Jg.

264786   Připovídač Svazek: 7 Strana: 0479
Připovídač, e, m, der Versprecher. Velikému p-či jest málo co věřiť Exc.

264787   Připovídání Svazek: 9 Strana: 0256
Připovídání. Úsloví atd. vz v Zát. Př. XVI. odst. o.; 246.

264788   Přípovídka Svazek: 2 Strana: 1069
Přípovídka, y, f., propověď, přísloví, der Spruch, das Sprichwort. Přísloví a p-dky jako i podobenství řeč okrašlují. Kom. Vtip- ných p-dek plni jsou. Koní. Statek zle na- bytý, hůře bývá od-bytý: symbolum neb pří- povídka. Lom. — V., Háj., Kron. tur.

264789   Přípovídka Svazek: 7 Strana: 0479
Přípovídka = přípověď, Anmeldung eines Rechtsausspruches. P-ku k něčemu činiti. Soud kn. opav.

264790   Připovídka Svazek: 9 Strana: 0256
Připovídka. Za Kom. polož: Theatr. 8.

264791   Připovíť Svazek: 2 Strana: 1069
Připovíť = připověděti, zastr. Dh. 119.

264792   Připozabiti Svazek: 8 Strana: 0318
Připozabiti. Byl by mě zabil aneb aspoň těžce p-bil. Nár. list. 1895. č. 194.

264793   Připozaliti něco Svazek: 10 Strana: 0305
Připozaliti něco = zaliti příležitostně. Zl. Pr. XXII. 194.

264794   Připozdě Svazek: 7 Strana: 0479
Připozdě = hodně pozdě. Slov. N. Hlsk. III. 16., IV 51.

264795   Připozditi Svazek: 2 Strana: 1069
Připozditi se, il, dění; připozdívati se, sich verspäten, spät werden. Když se den připozdil. Ben. V. Připozdívá se (šeří se, soumrká se). — Jg.

264796   Připozditi se kde: na Svazek: 7 Strana: 0479
Připozditi se kde: na cestě. Žvt. otc. 54. a.

264797   Připozorniti Svazek: 2 Strana: 1069
Připozorniti, il, ěn, ění, připozorňovati, aufmerksam machen. — koho nač. Ve Slez. Tč.

264798   Připozvati Svazek: 7 Strana: 0479
Připozvati, dazu einladen. Šm.

264799   Připožehnati komu co Svazek: 10 Strana: 0305
Připožehnati komu co. Kká. Sion. II. 208.

264800   Připracovati Svazek: 2 Strana: 1069
Připracovati, hinzu arbeiten. — co k čemu.

264801   Připracovati Svazek: 9 Strana: 0256
Připracovati = prací někomu pomáhati. 1508. Arch. XVII. 540.

264802   Připrahlosť Svazek: 2 Strana: 1069
Připrahlosť, i, f., die Angebranntheit. Sal.

264803   Připrahlý Svazek: 2 Strana: 1069
Připrahlý, dürr, angebrannt.

264804   Připrahnouti Svazek: 2 Strana: 1069
Připrahnouti, hnul a hl, utí, přichytiti, přismažiti se, přistírati se, přismouditi se (Šm.), ein wenig anbrennen, dürr werden.

264805   Připrapování Svazek: 2 Strana: 1070
Připrapování, n., die Vor-, Zubereitung.

264806   Připrásknouti Svazek: 7 Strana: 0479
Připrásknouti, připraskovati. P. dvéře, dveřmi, zuschlagen. Lpř.

264807   Příprašek Svazek: 2 Strana: 1069
Příprašek, šku, m., sníh skrovně na- padlý. Us. u Vysok. Cf. Poprašek. — P., příslabek, přezdívka. Us. v Krkonš.

264808   Připrášiti Svazek: 2 Strana: 1069
Připrášiti, il, en, ní, bestäuben. L. — co. — se (kdy). Do rána se nám p-šilo (trochu) sněhu. Us. Hý.

264809   Připrati Svazek: 2 Strana: 1069
Připrati, peru, pral, án, ání, připírati = přitlouci, zuschlagen. Ros. — P., více práti; zuwaschen. — co, čeho: prádla. . Příprava, y, f., přípravka, přihotovení, chystání, das Zubereiten, Zurichten, die Zu-, Vorbereitung, Zurüstung, Bereitschaft, Vor- kehrung, Anstalt. P-vy k něčemu dělati, Činiti; p-vy- zříditi, nastrojiti; býti beze vší p-vy (nebyti připraven); přišli bez p-vy k přijímání; příprava k smrti, k zpovědi, ke zkoušce, k zaopatření chudých. D., Sych. Krhavosť jest slepoty příprava. Kom. P. du- chovná, mravná; Ale dosud trvala doba p-vy u něho; Věci ty potřebnými p-vami a výminkami. Sš. J. 28., I. 3., Sk. 30. P. válečná. P-vy nejdou z místa, schreiten nicht vorwärts; p. parou, die Dampfappretur. Dch. P. důlní. — P., přídavek, der Zusatz beim Metall, die Legirung. P. železa, mědi (pří- sada). L. — P., okázalosť, slavný průvod, ornatus, die Pracht, der Schmuck, Putz. Všichni lidé se jeho kráse diviechu a jeho královské p-vě. Výb. II. 117. 29. Sám nej- větší se p-vú ozdobiv. Ib. 118. 31. Přišel o slavné královské p-vě. Troj. P-vu a zvo- nečky, jimižto hrdla královských veblúdóv obyčej jest okrašlovati. BO. — P. pokrmů = strojení, a to co se do nich dává, aby byly chutné, die Zurichtung, Zuthat, Würze. Bez p-vy nelze ustrojiti dobrého jídla. Us. To pivo má p-vu (není z pouhého sladu a chmele), ist gefälscht. — P., nářadí, das Werkzeug, die Geräthschaft. P-vy k zapá- lení. D., Trip. P. zvěrolékářská, Thierarznei- präparat, n. Dch. P. domácí, das Hausgeräth. Da. exc. P-vy k dobývání kyseliny; p. stu- žovací, vejcovací (Ovalwerk), vypuklovací. Techn. Pluh beze vší p-vy, Us., se vší p-vou. Půh. I. 338. —P., látka, der Stoff. D., Ráj, Aqu. — P., v hudbě, der Vorhalt. Hd.

264810   Příprava Svazek: 7 Strana: 0479
Příprava = přihotovení. P. k bitvě, Us., tajná k útěku. Mus. — P. = okázalosť. Jela v koruně a v královské p-vě. Let 99. Cie- sarská p. Arch. VII. 116 V králové p vě do města ho uvedli. Výb I. 480. P. drahého rúcha. Št. Kn. š. 164. Mám já příprav a šatů dosti, v nichž věčné choditi nebudu. 1504. Soud. kn. opav. — P. = nástroj. A ženě má býti vydána domová p. (roucha, náčiní kuchyňské atd.). Výb II. 342. Dali mu ku psaní p-vu. Pass. mus. 276.

264811   Příprava Svazek: 8 Strana: 0319
Příprava = mužská sukně. Wtr. Krj. II. 50.

264812   Příprava Svazek: 9 Strana: 0256
Příprava. Králová byla v koruně a drahé p-vě. Št. Bes. 99.

264813   Příprava Svazek: 10 Strana: 0305
Příprava, y, f. Kázal sobě přinésti p-vu (ku psaní, papír, péro, čerň). Lbk. 74. Sr. Náčiní.

264814   Přípravce Svazek: 7 Strana: 0479
Přípravce, e, m., der Vorbreiter, Vor- läufer. P. nového směru. Pyp. K. II 45.

264815   Přípravek Svazek: 2 Strana: 1069
Přípravek, vku,m., den přípravný, der Vorbereitungs- o. Rüsttag, ??^?????]. ?. paschy. Sš. J. 286. P. židovský. Sš. J. 291.

264816   Přípravek Svazek: 7 Strana: 0479
Přípravek, das Präparat. Ssk.

264817   Přípravek Svazek: 10 Strana: 0305
Přípravek. Výživný p. Nár. list. 1905. 131. 23.

264818   Připravenec Svazek: 7 Strana: 0479
Připravenec, nce, m. P. k přijímání, Confirmand Šm.

264819   Připravení Svazek: 2 Strana: 1069
Připravení, připravování, n., die Vor- bereitung.

264820   Připravení Svazek: 8 Strana: 0319
Připravení, n. = prípravu, oblek. Hus. (List. lil. 1896. 62.).

264821   Připravenina Svazek: 2 Strana: 1069
Připravenina, y, f., něco připraveného, etwas Zubereitetes; lučebnina, chemisches Präparat, Šm. P. z jehličí smrkového, Fi- chtennadelpräparat. Dch.

264822   Připravenosť Svazek: 7 Strana: 0479
Připravenosť, i, f., das Gefasstsein, die Bereitschaft.

264823   Připravený Svazek: 2 Strana: 1069
Připravený; -en, a, o, bereit, zubereitet. — k čemu: k boji, k vraždě. Chč. 445.,448. — nač. Na to jest lid p-ven. Chč. 445. Vz Připraviti.—v co. Paní v černé šaty p-ná. NB.

264824   Připravený Svazek: 7 Strana: 0479
Připravený. P. žába, praeparirt. Us. Mj. — komu. Vládněte královstvím vám p-ným. Chč. P. — pro koho. Pokoj pro hostě p-ný. — jak. Papír chemicky p-ný. Mj. 445.

264825   Přípravidelný Svazek: 2 Strana: 1069
Přípravidelný, subregularis. P. koruna. Rostl.

264826   Připravidlo Svazek: 7 Strana: 0479
Připravidlo, a, n. = přístav Šm.

264827   Připravítel Svazek: 2 Strana: 1069
Připravítel, e, m., der Anrichter, Zube- reiter.

264828   Připravitel Svazek: 7 Strana: 0479
Připravitel, praeparans Ž. wit. 64. 7.

264829   Připravitelka, y, připravitelkyně Svazek: 2 Strana: 1069
Připravitelka, y, připravitelkyně, ě, f., die Zubereiterin.

264830   Připravitelný Svazek: 2 Strana: 1069
Připravitelný, zubereitbar. Ros.

264831   Připraviti Svazek: 2 Strana: 1069
Připraviti, il, en, ení;připravovati =při- hotoviti, přichystati, přistrojiti, anschicken, zubereiten, vorbereiten, zuschicken, veran- stalten, zurichten, vorkehren, vorrichten, An- stalt machen; k jisté potřebě zhotoviti, zube- reiten, ausarbeiten, zurecht machen; něčím za- dělati, ustrojiti, Speisen u. Getränke zube- reiten, zurichten; přivésti, přihnati, pohnouti, bringen, bewegen; zbaviti, oloupiti, um etwas bringen; p. se =přihotoviti se, sich wozu vor-, zubereiten, sich fertig machen o. halten; obléci se, přistrojiti se, sich anziehen o. aufputzen; zbaviti se, sich um etwas bringen. Jg. --(ko- mu) co: cestu, kvas, hody, V., kůži (vydělati), pokrm, nápoj, jídlo, hostinu, D., kovy (pří- sadu přimísiti), Ĺ., Šm., rybu. Jel, len, oběd, štiku po polsku. Us. P. hostinu paschalnon. Sš. Sk. 35. Bůh tobě věčné muky připra- vuje. Pass. 687. Jala se pokrm připrávěti. Živ. Jež. 14. stol. Kázal p. veliký hod všem kniežatóm. BO. —- co, koho, se k čemu: ku právu, k soudu (obeslati, pohnati); lůže k ležení (stláti). V. P. se k svatbě. Kat. 243. P. někomu něco k lehkomyslnosti (za lehk. pokládati). Bart. P. koho k hrobu, Arch. I. 141., ke škodám, Vš., Tov., Půh. I. 226., 235., II. 78., 90., 263., 388., k právu, Půh. II. 471., k velikým nákladům, Půh. II. 128.. 73.. 344., 225., k velikým ztrátám, Půh. II. 27(5., k bezpotřebným pracem: Půh. II. 397. Kteréhož chtěl k fojtovi městskému p. NB. Tč. On jest mě k tomu p-vil = namluvil. Pč. 47. P. se k vojně, D., k boji, Plk., k přijímání velebné svátosti, D., ke zkouškám. Ml., k tažení, Us.; p. co k jídlu, D., zboží k odeslání do Plzně, Ml., stráž k někomu, Troj., byt k obývání. Šm. Les (= dříví), jejž byl p-vil k svému dielu. BO. — Kom. — koho, se oč (zbaviti): o peníze, o statek, o zrak, o oči, o dědictví, o úřad, o rozum, o všecko. V. P. se o štěstí, o radosť, o přízeň, o milosť. D. Ty mě o mé potěšení p. chtějí. Us. P-vils mě o věneček. Er. P. 177. P-vil nás o statky. Let. 175. Víme, že nenadálý úžas člověka o přítomnost' ducha připravuje; Ač nechceme-li se o předmět naděje p.; Hříšníci ti o spásu se připraví. Sš. Sk. Gl., I. 91., 104. P. koho o život, V., D., Svěd., o hrdlo, V.. Žer., NB. Tč., o robotu, o česť. V., NB. Tě. P-vil ji o 20 kop; p. koho o dar. Půh. II. 172., 182. Pannu o poctivosť p. (zmrhati). V. Jistec sám o vklad se připravil. Zř. F. I. — koho, se v co. V sváteční roucho se p. (obléci). Br. Vojáka v brnění, Jg., se v odění p. Troj. P.se v roucho, Čhč. 301., v svój stroj. Výb. II.43.— co komu v čem: v sladké jížce. Chč. 303. — co, koho, se nač: na cestu, něco na místo, Us., někoho na mizinu, na zkázu. D. Byl na to připraven. Háj. Připrav na stůl. D. Všichni se spolu při-vili na válku. BO. — co kde: na obec- ním místě. Us. P. něco v dílně. Toms. A p-ví (anděl) cestu přede tváří mou. Sš. J. 27. Před súdem připrav svú pravdu. BO. — skrze co. Skrze ty závady a upomínání p-vil mě ku práci. Půh. II. 120. Skrze to p-vil mě, že jsem škoden. Půh. II. 189. — co pro koho: dum. D. Pokud člo- věčenstvo pro spásu v Kristu p-vali. Sš. J. 76. Jakž je (biče) v spěchu ciesař bieše kázal z hněvu připraviti pro tu děvu. Kat. 2251. — co, koho odkud: z místa, někoho z postele s velikým domlouváním. Us. Kdy- bych já jen tu vodu mohl ze sebe p. Toms. P. mysl z míry, z váhy. Bs. P. něco od sebe. Jg. — koho, se do čeho (kam): někoho do vězeni, Plk., Er., se do zbroje, Jg., se do smutku, Cyr., koho do škody. J. tr. P. někoho do hrobu = ustrojiti a p., v jiném smyslu lépe: sprovoditi do hrobu. Vz Sprovoditi. Brs. — koho čím: strachem k čemu (postrašiti). D. Člověk sám odporem svým se o spásu p-vuje. Sš. I.112. Sám se svým ožíráním o hrdlo p-vil. Žer. 1591. Úkladem o statek se p. Dsky I. 223. P. se o něco svú řečí, Kat. 439., Půh. I. 260., listem k škodám. Půh. II. 201. Ktož jiného p-ví k hříchu přikázáním. Hus. I. 421. Právem (Zříz. Ferd., Tov.), zatykacím listem někoho k soudu p. (obeslati). Vš. Aby ho k tomu mocí svou připravil (dohnal). Vš. A kdyžby se jeden nechtěl děliti, tehdy ho druhý má právem k tomu připraviti. Zř. F. L, Vl. zř. 521. Zlato mědí p., legiren, versetzen. Us. Šm - koho kam : před právo, před soud (pohnati). V., J. tr. Někoho pod svou moc p., V., něco pod zem p. D. I p-vil jest žalobníka před nás. NB. Tč. — co, koho oč, k čemu atd. jak. Žena na oko se připra- vuje (fintí). Štelc. P. rybu na modro, sko- povinu na kyselo. Sych. Mě bez viny k ško- dám p-vil. Půh. I. 150. Tu mě k škodám p-vila nespravedlivě. Půh. I. 165. Dal p. na studeno několik pečení. Har. I. 159. Aby se lid p-vil ku přijetí zákona očistěním sebe a oděvů svojich; A pod zástěrou modlitby vdovy o majetství p-vujíce; Židé vlastní svou vinou o spásu se p-vili; K velikým tajemstvím a slavnostem, bez hluku a tluku p-vati se máme. Sš. Sk. 89., I. 40., 110., J. 123. (Hý.). — co kdy. Před modlitbou připrav duši svou. Sš. Sk. 37. — že, aby. Vz Činiti. Nikdy jsem ho nemohla p., aby to učinil. Půh. II. 284. Připravím to, že musíš jíti. Pass. Připravím to, abys jíti musil. Us. Tu mé p-vil, že jsem z desk vyložila. Půh. I. 297.

264832   Připraviti Svazek: 7 Strana: 0479
Připraviti. Daleko to p-vil (špatně). Us. Fč., BPr. — co komu P. rodičům příjemné stáří. Hrts P. někomu zlý osud, Pal , zkázu, porážku, Šmb., lůžko. Us. P-vil Darvinovi půdu. Osv. I. 51. Kázal sobě dvanáct dřev p. Výb. II. 43. Svým mužóm mosíme se tak p, abychom se jim slíbili. Št. Kn. š 103. — (co) k čemu (jak). P. spis k tisku, Mour., se k cestě, Us., někoho ke škodám. NB. Tč 272. A postem se mimo modlitby k tomu vidění p-vil. Sš. Sk. 114. 477* (,122). Chtě lid p. k tomu, aby se jeho báli. Št. Knš. 47. P. se po celý rok ke zkoušce. Us. Pdl. A když je ke jhře p-vi. Hr. Ruk. 375. P-vuje se k tomu jako lačný k sraní (loudavě). Čce. Tkč. — se, koho več. P. se več, ornare se aliqua re. Asn. 4. A chtěla (Eva) Adama v též (v týž hřích) p. Ruk. Mus. 1884. 241. — se proč. Ná- ležitě pro nové povolání se p. Šml. Aby se pro budoucí svoje v církvi působení p-val. Sš. Sk. 152. — kam. P-vuje se jako chudý král do boje (Ioudavě); P-vuje se jako na jarmark, jako na posvícení (strojí se). Čce. Tkč. P. někoho u vězení. Št. Ku. š. 116. Rychtář brance do míry p-vuje. Brt. P. 89. A tak si připrává šabličku na levý bok. Koll. Zp. I. 369. — co čím. Chtiec muže, aby ji miloval, p. svými čary. Št. Kn. š. 38. — čím koho nač. Tím modlením p-val novověrce na svátosť. Sš. Sk. 98. (III.). — co, se jak (kdy). Jídlo dobře p., Hsg., podlé předpisu. Us. Pdl. Máš se zbožné p. před sv. přijímáním. Mž. 106. P-vivše obojie strana koně s sbožím Výb. II. 43.

264833   Připraviti Svazek: 8 Strana: 0319
Připraviti. I p-li sme k sobě jiných lidí. Arch. XIII. 237. Připravuje se k tomu, jako chudý král do boje. Nov. Př. 546.

264834   Připravjať Svazek: 9 Strana: 0256
Připravjať = připravovat, chystati; při- právjať k někomu = přimlouvati, mluviti lahodně. Val. Čes. 1. X. 301. Sr. Připráv´ať v 1. Příspěvcích.

264835   Přípravka Svazek: 2 Strana: 1070
Přípravka, y, f., vz Příprava.

264836   Přípravka Svazek: 7 Strana: 0480
Přípravka = přípravná škola, Vorberei- tungsschule, -classe. Us. Rgl. Vz Přípravna.

264837   Přípravna Svazek: 2 Strana: 1070
Přípravna, y, f., průpravna, die Vorbe- reitungsschule. P. učitelská, Paedagogium, n. Dch. Cf. Přelívárna.

264838   Přípravna Svazek: 7 Strana: 0480
Přípravna = síň, kde se fysikalní appa- raty k pokusům připravují. ZČ. I. 109.

264839   Přípravně Svazek: 2 Strana: 1070
Přípravně se míti — připraveně. Dal. 140.

264840   Přípravně Svazek: 7 Strana: 0480
Přípravně. Jedl jest každý den skvostně t. j. p-ně a rozkošně, ale na chudého ne- tbal. Hus II. 241.

264841   Přípravně Svazek: 8 Strana: 0319
Přípravně. P. chodila, Št. N. 177.

264842   Přípravně Svazek: 10 Strana: 0305
Přípravně někam choditi (ustrojené). Rokyc. Post. 286b.

264843   Přípravnice Svazek: 7 Strana: 0480
Přípravnice, e, f. P. v továrně, Vor- bereiterin, f. Dch.

264844   Přípravník Svazek: 2 Strana: 1070
Přípravník, a, m., der Vor-, Zubereiter. Ros.

264845   Přípravný Svazek: 7 Strana: 0480
Přípravný, Vorbereitungs-. P. modlitba, Mž. 121., léčení, cvičení, Vorübung, Nz., vyšetřovaní. Šp. — P. = připravený. Má 8000 koní jiezdních velmi připravených. 1468. Mus. V tom městě byli lidé p-ní (k boji hotovi).. Arn. 1559. P-ní z města vyjdú. 1581. Šťastný, kohož p-vna nalezne hodina tato. Št. Kn. š. 277. 38. — P. = vystrojený, aufgeputzt. Paní p-né. Výb. II. 1125 Žená p-ná jest jako modla. Hus I. 385. Jichž lože jest přípravnějsie než ko- stel. Hus II. 66.

264846   Přípravný Svazek: 7 Strana: 1369
Přípravný chléb = dobře upravený. Wtr. Obr. II. 258

264847   Přípravný, -vní Svazek: 2 Strana: 1070
Přípravný, -vní, k přípravě se vztahu- jící, Vorbereitungs-. P. práce (přední). D. Křestem p-ným křtíti; Křest Janův byl jen křtem p-ným, úvodným a označným; Ale již měla p. doba u Pavla konec míti. Sš. J. 57., Sk. 29., I. 3. P. škola, cf. Přípravna. Kterak se odpoví k p-né otázce,- spisy p-ného vyšetřování, Vorakten, p. vědecké vzdělání k úřadu; p. soudce, der Instruktionsrichter; p. řízení, das Instruktionsverfahren ; p. stu- dium, das Vorstudium. J. tr. — P., úpravný, připravený, bereit, zubereitet, gerüstet. P. pokoj. Ctib. Mnoho lidí přípravných s sebou měli. Dal. Přijde v čas nalezna vás přípravny a hotovy. Št. N. 28. Dva zástupy lidí, jeden jízdný, dobře oděný a p-ný; Přijel Čechům na pomoc velmi slavně a p-ně i nákladně. Let. 30, 206. — k čemu. Čakajte hotovi jsúc a p-ny k nebeské svatbě. Ši. N. 28.

264848   Připravovací Svazek: 2 Strana: 1070
Připravovací, Vorbereitungs-. P. vědo- mosti, Um. les, škola, třída.

264849   Připravovač Svazek: 2 Strana: 1070
Připravovač, e, m., upravitel, strojič, strůjce, der Anrichter. P. sukna, der Tuch- bereiter, Appreteur. Us. Dch.

264850   Připravovatel Svazek: 2 Strana: 1070
Připravovatel, e, m., der Vor-, Zube- reiter. Us. Vz Připravovač.

264851   Připravovati Svazek: 2 Strana: 1070
Připravovati, vz Připraviti.

264852   Přípravovna Svazek: 2 Strana: 1070
Přípravovna = přípravna.

264853   Přípražek Svazek: 10 Strana: 0305
Přípražek, žku, m. = připražená věc. Rgl.

264854   Připražiti Svazek: 2 Strana: 1070
Připražiti, il, en, ení, etwas rösten. L.

264855   Připražiti Svazek: 7 Strana: 0480
Připražiti. Vinohradští nechtí se připla- ziti (s Prahou v jedno město spojiti). Us.

264856   Připražiti ?? Svazek: 9 Strana: 0257
Připražiti ??: polívku (dáti do ní jíšku). V Křenovic. Vchř.

264857   Přípŕažka Svazek: 7 Strana: 0480
Přípŕažka, vz Batoh, Přípřež (dod.)

264858   Připrdilka, y, připrdílek Svazek: 2 Strana: 1070
Připrdilka, y, připrdílek, lka, m. der Zufurzer.

264859   Připrdnouti Svazek: 2 Strana: 1070
Připrdnouti, dl, ut, utí; připrděti, ěl, ěn, ění, zufurzen. — komu kde. Připrděno mu v koupeli (poskytnutá pomoc za nic ne- stála). Prov.

264860   Připremovati Svazek: 2 Strana: 1070
Připremovati, Bräme zugeben. Ros.

264861   Připrchati Svazek: 2 Strana: 1071
Připrchati, připrchávati; připršeti, el, en, ení; připrchnouti, chnul ? chl, utí; připrcho- vati, noch ein wenig hinzuregnen. Hezky tam připrchlo. Us. — P., přisypati se, při- padnouti, worauf fallen, bestreuen. — abs. Co připadlo a připrchlo, rúškú setříti. Ras. — čím. Obraz prachem připrchl. Št. N. 104.

264862   Připrchnouti Svazek: 8 Strana: 0572
Připrchnouti. Sněhu připrchlo na mále. Korb. 144.

264863   Připrchnouti kam Svazek: 10 Strana: 0305
Připrchnouti kam. Připrchne-li rosa na tě. Lbk. 49. P-chl k posteli (kvapně přišel). Wtr. Min. 30. — čeho jak. Potom sněhu p-chlo na dva prsty (přibylo). Čes. 1. XIV. 325.

264864   Připrnouti Svazek: 7 Strana: 0480
Připrnouti. Citat je z. Alx.V. v. 1422. (HP. 35.).

264865   Připrnouti Svazek: 9 Strana: 0257
Připrnouti. Alx. V. 1422.

264866   Připrnouti se Svazek: 2 Strana: 1071
Připrnouti se, nul, utí = přiběhnouti, herbeirennen, —k čemu. Jak (vlk) sě k stádu připrne. St. skl.

264867   Připrodati Svazek: 2 Strana: 1071
Připrodati, hinzuverkaufen. — komu co, čeho. Vz Přibrati, Při-.

264868   Připrositi Svazek: 2 Strana: 1071
Připrositi, il, šen, ení; připrošovati, hin- zubitten, erbitten. — co komu: sobě. Us. — koho (k čemu). Nás k tomu p-sili, abychom panu Vankovi přidělili 8 hř. platu. Půh. II. 125. Svatá Mařie, připros mne k bohu blíže. Modl. ms. (Č.). P-sil jsem ho, že své pečeti přivěsil. Ms. 1508.

264869   Připrositi Svazek: 7 Strana: 1369
Připrositi. P-sil jich, že ... . Arch. X. 370.

264870   Připrositi Svazek: 8 Strana: 0319
Připrositi. Aby jiného pána p-sil. Snm. I. 513. Na svědomí (toho) p-sil jsem slovut- ných panoší... XVI. stol. List. fil. 1893. 404.

264871   Připrositi koho k čemu proč Svazek: 7 Strana: 0480
Připrositi koho k čemu proč. K té- muž sem pro další paměť i pro svědomie p-sil svých dobrých přátel (jako svědků). Výb. I. 1025. I p-sil jsem k tomu slovut-
ných panoší Čeňka. . .; Na svědomie p-li
pana panoše N. Arch. VII. 590., VIII. 22.

264872   Připrošený Svazek: 7 Strana: 0480
Připrošený; -en, a, o, erbeten. Potom sú své pečeti přivěsili a sě svú rukú aneb p-nú podepsali. Výb. II. 718.

264873   Příprotilistý Svazek: 2 Strana: 1071
Příprotilistý, subappositifolius. P. hrozny lilkové. Rostl.

264874   Příprotisečuý Svazek: 2 Strana: 1071
Příprotisečuý, subanceps. P. lalok. Rostl.

264875   Připrouditi Svazek: 8 Strana: 0319
Připrouditi. Lid k němu p-dí (proudem přijde). Kká. Puš. 35.

264876   Připrovoditel Svazek: 2 Strana: 1071
Připrovoditel, e, m., der Herbeiführer.

264877   Připrovoditelka, y, připrovoditelky- ně Svazek: 2 Strana: 1071
Připrovoditelka, y, připrovoditelky- ně, ě, f., die Herbeiführerin. Jg.

264878   Připrovoditi Svazek: 2 Strana: 1071
Připrovoditi, il, zen, ení, k něčemu při- vésti, einen herbegleiten, herbeiführen, ge- führt bringen. — koho kam. St. skl. II. 57. P-dil mě v duom. BO.

264879   Připrskati Svazek: 2 Strana: 1071
Připrskati, připrsknouti, knul a kl, ut, utí, připrskocati, zusprühen, zubrausen, zu- kreischen. Ros.

264880   Příprstek Svazek: 2 Strana: 1071
Příprstek, stku, n., die Afterzehe. Tpl.

264881   Připruditi Svazek: 2 Strana: 1071
Připruditi, il, zen, ení, drobet zpruditi. Vz Zpruditi. Ros.

264882   Připružiti Svazek: 2 Strana: 1071
Připružiti, připruhnouti = přiraziti, mit der Federkraft etwas treiben, anschnellen. Šm.

264883   Připřádati Svazek: 7 Strana: 0479
Připřádati, vz Připřísti.

264884   Přípřadek Svazek: 7 Strana: 0479
Přípřadek, dku, m. = něco připředeného. Us. Šd.

264885   Přípřah, u Svazek: 2 Strana: 1069
Přípřah, u, m., přípřež, das Vorgespann. Us. Berg. exe.

264886   Přípřaha Svazek: 9 Strana: 0256
Přípřaha, y, f. Jeli jsme s přípřahou na Brenner. Pal. Záp. I. 81., 211. Sr. Přípřah

264887   Připřahač Svazek: 2 Strana: 1069
Připřahač, e, m., der Vor-, Anspanner.

264888   Připřáhati Svazek: 2 Strana: 1069
Připřáhati, připřahati, připřáhnouti, při- přáhnouti, hnul, ut, utí; . (zastar. připříci, připřahu), přáhl, přažen, ení a přežen, ení; připřahávati, -hovati, an-, vorspannen; dazu oder beispannen.- koho ke komu, k čemu. Koně k vozu p. Us. Připřáhl plavého hřebce k ryšce. Sych. K řeči něčí připřáhnouti a mluviti. Čr. — koho do čeho: do práce, do roboty (přinutiti, dohnati, antreiben, ein- spannen). Plk. — komu. Dobře mu připřáhl (pomohl, řečí přispěl). Ros. Jemu dobře při- přáhali poslové Hor Kuten. Sl. 173.

264889   Připřáhati komu Svazek: 7 Strana: 0479
Připřáhati komu, vz Křivolačiti (dod.).

264890   Připřáhnouti Svazek: 8 Strana: 0319
Připřáhnouti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 107. P. koho k čemu. Št. Ě. 100.

264891   Připřáteliti se Svazek: 2 Strana: 1069
Připřáteliti se, il, ení, zugesellen. — se komu. Us. — se ke komu. Us. Tč.

264892   Připřáti komu Svazek: 10 Strana: 0305
Připřáti komu. Krok. II. b. 313.

264893   Přípřaž Svazek: 7 Strana: 0480
Přípřaž, přípřažek, vz Přípřež (dod.)

264894   Připření Svazek: 2 Strana: 1070
Připření, n., namáhání, die Anstrengung. Vz Připříti. Zvláště po obědě chraň se, tu- hého (při psáni n. čítáni) mozku p. Tabl. lid. 190.

264895   Přípřeslínatý Svazek: 2 Strana: 1071
Přípřeslínatý, subverticillatus. P. stopka. Rostl.

264896   Přípřeta Svazek: 2 Strana: 1071
Přípřeta (zastr.), hrůza, hrozba, der Schrecken, die Drohung. Přijíti k přípřetě = zhroziti se. Výb. I. 166. Alx. Tvój král. všech králov p. Ib. Cf. Přeta.

264897   Přípřeta Svazek: 7 Strana: 0480
Přípřeta. Citaty z Alx. jsou: Alx. B. v. 234., 248 , HP. 77., 78. — Alx. Št. v. 48. (HP. 95 ).

264898   Přípřež Svazek: 2 Strana: 1071
Přípřež, i, f.. na Slov. přípraz. P., der Vorspann, povoz soukromý k vození zava- zadel vojska na pochodu jsoucího. S. N. P. podložená. D. O p. se postarati. Sych. Do té příkré hory p-ži jest potřebí. Sych. Plat, náhrada za p., náklady na p. Šp.

264899   Přípřež Svazek: 7 Strana: 0480
Přípřež. Dáti koně na p. Us. Fč. — P., m. a t. = přípřaž, přípřažek, přípřažka = nářitek. Laš. Brt.

264900   Přípřež Svazek: 8 Strana: 0319
Přípřež = travná plachta; hromádka trávy, která se do této plachty vešla (nářitek). Brt. D. II. 373.

264901   Přípřeží Svazek: 7 Strana: 0480
Přípřeží, n. = přípřež. P. volů. J. Lpř.

264902   Přípřežka Svazek: 2 Strana: 1071
Přípřežka, v. f., das Anstückseil. Us. Puch.

264903   Přípřežné Svazek: 7 Strana: 0480
Přípřežné, ého, n. = plat za přípřež, Vorspannsgeld, n. Šp.

264904   Přípřežní, -ný Svazek: 2 Strana: 1071
Přípřežní, -ný, Vorspann-. P. koně, D., provaz, Bur., kommissařství, náklady, pro- tokol, účet, ukázka, Šp., silnice, J. tr., po- platek, Rk., stanice, das Relais. Čsk.

264905   Přípřežnictví, n Svazek: 2 Strana: 1071
Přípřežnictví, n., das Vorspannswesen. Rk.

264906   Přípřežník Svazek: 2 Strana: 1071
Přípřežník, a, m. P. lodní, der Stucker- löhner. J. tr.

264907   Přípřežník Svazek: 7 Strana: 0480
Přípřežník = kdo připřahá. Us

264908   Připřihati Svazek: 7 Strana: 0480
Připřihati = přípřahati. Na Hané. Bkř.

264909   Připřihnúti Svazek: 2 Strana: 1071
Připřihnúti =připřáhnouti. U Opav. Klš.

264910   Přípříkrý Svazek: 2 Strana: 1071
Přípříkrý, ein wenig steil. Us.

264911   Připřísti Svazek: 2 Strana: 1071
Připřísti, vz Přísti, připřádati, připřásti, připřadu (zastr.), přadl, zuspinnen, anspinnen. D. — co k čemu.

264912   Připříti Svazek: 2 Strana: 1071
Připříti, pru, přel, en, ení, připírati = přitisknouti, andringen, dazu zwingen, treiben. — co k čemu. Bern. Čechy k městu. Dal. 148. — se při čem. Když se mozek při studování připírá (namáhá). Proch. P. sílu. Vký.

264913   Připřiti Svazek: 7 Strana: 0480
Připřiti. Núdza ho tak priprel.t, že hoc- kedy nemal čo do úst položiť. Dbš. Sl. pov. l. 136

264914   Připříti Svazek: 8 Strana: 0319
Připříti. Nébrž připřělo sě bě u hřěha = upřelo se, zarazilo, zastavilo se. AlxB. M. 263. (Krok 1893. 212.).

264915   Připřízniti se ke komu Svazek: 2 Strana: 1071
Připřízniti se ke komu: k lidem hrdým, Freund werden. Št. N. 44.

264916   Připsané Svazek: 2 Strana: 1071
Připsané, ého, n., plat za připsání ně- čeho, die Zuschreibgebühr. D.

264917   Připsání Svazek: 2 Strana: 1071
Připsání, n., die Zuschrift, das An- suchungsschreiben, Empfehlungsschreiben, schriftliche Fürsprache, der Bericht, die Ein- begleitung, Zuschreibung. P. (přípis) učiniti. V. P. od někoho přinésti. Br. Za p. někoho prositi. Boč. Zpráva s p-ním od magistratu. Rkp. 1684. Teď opět p. od krále jeho mi- losti stalo se jest, Jdn. 163. — P. knihy, dedikace, die Dedikation. P. jeho příliš za- páchá školou. Sych. — P., die Einreihung. A jeho mezi svaté připisánie. Dal. 128. — P., připisování, die Zurechnung. Jg.

264918   Připsaný Svazek: 2 Strana: 1071
Připsaný ; -án, a, o, zugeschrieben. Vz Připsati.

264919   Připsati Svazek: 2 Strana: 1071
Připsati, píši, piš, píše (íc), psal, án, ání; připisovati = přimalovati, V., hinzumalen ; k něčemu psáti, píše přidati, hinzuschreiben ; přípis učiniti někomu, an Jemanden schrei- ben, eine Zuschrift machen; přičísti, při- vlastniti, zuschreiben, zueignen, zurechnen, beimessen. Jg. — abs. Krčmář připisuje (více píše, než má p.). D. — co. Kdo to slovo připsal? Us. — komu čeho. Obrazové do- tčení darmo takového stáří a takové vzá- cnosti sobě p-sují. Sš. L. 2. — co, koho ke komu, k čemu: někoho k svým (přá- telům). V. Něco k divu a zázraku p. V. K nějaké službě koho p. Jg. — koho v co: v počet přátel. V. — co, se komu, čemu: knihu (dedikovati), D., něco dobrého n. zlého někomu p. V. Nic si nepřipisuj. Br. Nic sobě a svému rekovství nepřipisují. Br. na Joz. 14. 12. Kterážto láska duchu sv. se připisuje neb přidává. Hus. I. 75. Tudy mu (Štěpánovi) mnozí vykladatelé mnohé záměry p-li; Náuky zajisté vážnosť mu (mí- nění tornu) p-sovati nelze; Cinové národovce celému národu se p-sují poněkud. Sš. Sk. 74., 29., 25. (Hý.). Sobě samému mnoho p. V. Něčí nedbanlivosti něco připisovati. J. tr. Někomu slavný skutek, Ojíř, dům p. Us. Čas také i hodinu rozdělování se vší pil- ností aby zachovávali, tak aby nic jich zmeškání nemohlo býti připsáno. CJB. 315. Nehody válečné připisují se vojsku šp. prý m.: přičítají se. Ale frase ona jest dobra, sv. ji s doklady zde uvedenými. — co komu k čemu: K hrdosti, k slávě připisovati. Jel. — co komu kam na co: někomu kukus do kněh na jeho jméno p. (zapsati). Vys. — jak, kde, v čem. Někomu něco v úctě k tíží p., belasten, Šp., ve veřejných knihách. J. tr. Tudy se jemu p-sujc v ne- vlastním smyslu ; Mravné obnovení p-suje se v písmě Kristovu vzkříšení; Jak i sv. Jakub s podobnou lahodou ukřižování Krista nevědomosti p-suje. Sš. Sk. 14., I. 57., 108. P. co dohadem z toho, co následuje. Sš. — komu kdy. Dálo se to, co tam za staro- věku se p-valo náukám některým. Sš. Sk. 29. (Hý.)-

264920   Připsati Svazek: 8 Strana: 0319
Připsati komu knihu n. dedikovati dle Bl. Gr. 350. šp. m.: oddati, obětovati, daro- vati. Ale nyní obyč.

264921   Připsati co komu Svazek: 7 Strana: 0480
Připsati co komu. Které osobě stvo- ření se p-suje ? Pož. 25. (20.). To nám při- pište (Zuschrift senden), o tom vás naučíme. NB. Tč. 244. — co kam. Nám od berně 20 kop přirazili a je na jiné město p-li. Wtr. exc. Dluh k dluhu p. Arch. VIII. 578. Mají úfati, že sú připsáni v počet rytieř- stva nebeského. Hus I. 258. — co komu čím več proč. Kněžna prstem v dar jim p-la pro duše spásu tyto sady. Čch. Mch. 43.

264922   Připtati koho nač Svazek: 7 Strana: 0480
Připtati koho nač: na ječmeň (najmouti). Mor. Brt. D. 258

264923   Připucený Svazek: 8 Strana: 0319
Připucený = přitlačený ? Svíja sa ako p-ný červík. Phľd. XII. 666.

264924   Připučiti co Svazek: 10 Strana: 0306
Připučiti co = rozmačkati. Teho (toho) kameň p-čil. Čes. 1. XIII. 1. 154.

264925   Připuditel Svazek: 2 Strana: 1071
Připuditel, e, m., der Antreiber.

264926   Připuditelka, y, připuditelkyně Svazek: 2 Strana: 1071
Připuditelka, y, připuditelkyně, ě, f, die Antreiberin.

264927   Připuditi Svazek: 2 Strana: 1072
Připuditi, il, zen, ení; připuzovati; při- pouzeti, el, en, ení = přinutiti, přihnati, antreiben, nöthigen. Jg. — koho. I p-dil ho. Hus. I. 399. — koho k čemu. Chč. 306., Pal. III. 2. 158., J. tr. To mě k úsiliu při- pudilo. Dal. K tomu ji její zloba připudila. Dal. Núze ke všemu připudí. Smil. P. někoho k utečení. BO. — se kam s kým nač. Kochan se s Vršovci ku knížeti na službu připudil. Dal. — čím k čemu. Aby nepo- slušné mocí ku poslušenství p-dil. Hus I. 411. Lot je připudi snaženstvím. BO. — koho kam: na nebezpečná místa, Troj., pod svú moc. Alx. 1131. — s infinit. Při- puď vjíti. Bibl lob. 485. Modlám pohanským obětovati jeho p-li. Pass. 203. Ale obžalovaný má býti připuzen k žalobě odpovídati. CJB. 391. — aby. P-dil jeho, aby se modlám modlil. Pass. 550. Ale póvod nemóž p. po- hnaného, aby mu odpoviedal bez své vóle a ještě ho nesehnav všemi pohony. Kn. rož. 110.

264928   Připuditi koho Svazek: 7 Strana: 0480
Připuditi koho. Výb. II. 516., Pulk., St. Kn. š. 158., Drk. 164. a., Sv. ruk. K. II. 14. — koho k čemu: k důraznému činu, Sš. Sk. 287., k útěku, Pal., k zapření víry. Pass. mus. 427. Tuž se k němu při- pudichu. Ezp. 32.

264929   Připudrovati Svazek: 2 Strana: 1072
Připudrovati, etwas pudern. L. — co.

264930   Připuchovati Svazek: 2 Strana: 1072
Připuchovati, z něm. hinzupochen, ku dřívějšímu puchování přidati, přidrobiti. Ros.

264931   Připůjciti Svazek: 8 Strana: 0319
Připůjciti. P-čil mu 60 zl. bez listu. Arch. XIII. 214.

264932   Připůjčiti Svazek: 2 Strana: 1072
Připůjčiti, íl, en, ení; připůjčovati, zu- leihen. Ros. — komu co, čeho. Rk. — co k čemu. Horníci připůjčili k té výplatě 8000 kop. Ms. mus.

264933   Připůjčiti co komu nač proč Svazek: 7 Strana: 0480
Připůjčiti co komu nač proč. P-li nám k žádosti naži na potřeby kláštera 200 kop gr. Arch. VIII. 489. — komu čeho. By připójčil viec p-něz. Arch. IX. 142.

264934   Připumpovati co, čeho Svazek: 2 Strana: 1072
Připumpovati co, čeho, dazu pumpen. Vz Přibrati, Při-. Vz KP. II. 157.

264935   Přípupečný Svazek: 2 Strana: 1072
Přípupečný, subumbilicatus. Rostl.

264936   Připůsobení Svazek: 2 Strana: 1072
Připůsobení, n. P. oka. Vz násl.

264937   Připůsobiti Svazek: 2 Strana: 1072
Připůsobiti, il, en, ení, připusobovati, přičiniti, přidati, hinzuthun, dazu widmen, bestimmen; připraviti, zurichten. — co komu. Každému stvoření p-bil zvláštní po- krm. Puch. — koho k čemu. Knieze k boží službie připosobil. Leg. P. se k úřadu učitel- skému, sich habilitiren. J. tr. A jiná orudie připosobí k tvým zdem. BO. (Ez. 2(5. 9.).

264938   Připůsobiti co komu Svazek: 7 Strana: 0480
Připůsobiti co komu. Št. Kn. š. 284. 37.

264939   Připůsobiti co komu kde Svazek: 9 Strana: 0257
Připůsobiti co komu kde. Bůh dvoje dobro člokěku p-bil, jedno v ráji... (při- pravil), Št. Bes. 55.

264940   Přípust, u Svazek: 2 Strana: 1072
Přípust, u, m., připuštění, das Zulassen, der Zulass.

264941   Přípusta Svazek: 2 Strana: 1072
Přípusta, y, f., dopuštění boží, osud, das Schicksal, die Schickung. D. Rozličné p-sty na lidi přišly. Pass.

264942   Přípusta Svazek: 7 Strana: 0480
Přípusta P-sty, insidiae. Sedí v p-stách. Ž. wit. 9. 8. (29.).

264943   Přípustek Svazek: 2 Strana: 1072
Přípustek, stku, m., přípustka, das Zu- lassen, die Annahme, Koncession. Hned ji (námitku) potom s přípustky poráží; Avšak p. ten ihned vyzdvihuje a ruší; Veda jak říkáme důvod z p-stkň (argumentari e con- cessis); Dovoditi z p-stků (e concessis ar- gumentari). Sš. I. 42., 51., Mt. 177., L. 114. (Hý.). — P., výstupek, der Erker. Na Slov. Bern.

264944   Přípustek Svazek: 7 Strana: 1369
Přípustek = podmínka, kterou něco připouštíme a která přece nemá býti pře- kážkou něčemu jinému. Vz Gb. Ml. II. 43.

264945   Připustitelnosť Svazek: 2 Strana: 1072
Připustitelnosť, i, f., die Zulässigkeit. D.

264946   Připustitelný Svazek: 2 Strana: 1072
Připustitelný, zulässig, statthaft, D.

264947   Připustiti Svazek: 2 Strana: 1064
Připustiti, vz Připleskati.

264948   Připustiti Svazek: 2 Strana: 1072
Připustiti, ?l, štěn, ění, stěn, ění; při- pouštěti, ěl, ěn, ění; připouštívati, připu- šťovati = k něčemu pustiti, einen wohin lassen, zulassen, den Zugang gestatten; svo- liti, nechati, lassen, zulassen, gestatten, will- fahren ; mysliti, cítiti, sich in den Sinn kom- men lassen; za pravdu dáti, einräumen, zu- gestehen, zugeben. Jg. — abs. Jelikož pří- hodnosti připouštějí, tedy... D. Připouštím (svoluji; dávám za pravdu). D. —co, koho. Musím to připustiti (svoliti, nechati; za pravdu dáti). D. P. svědky. Kom. P. jehňata, telata (k ssání je podsázeti). Us. Zdaliby důvody p. čili zavrci měli. Štr. — co jak. Kate- chismus římský p-ští sice s nějakým od- porem a pochybenstvím míněm sv. Tlomaše Aqu. po nejprvnější dobu. Sš. Sk. 29. — co, koho se ke komu, k čemu (kam). P. koho k spolku, ku přátelství; něco k mysli, k srdci (mysliti, cítiti), k svobodné vůli (freistellen); se k mravům lidu obecného p. (snížiti se), V., koho k sobě, k mluvení, k slovu, k přísaze, D., hřebce k herce, V., klisnu k hřebci, D.. krávu k býku, tele ku krávě, Srn., koho k tajnostem. Klom. Připustila ho k sobě (dala se užiti). P. koho k slyšení, Bart. I. 36., někomu něco k rozeznání. Bart. 2. 9. Někoho k sobě p. Dch. To měli zvlášť apoštolové k srdci p. Sš. J. 102. K těm (vinnom) mě p-stil, gab mir Antheil; P-stil mne k svému statku. NB. Tč. Hanlivé řeči k srdci svému p. Str. P-stil mne ku přímluvě (Hess mich reden). Žer. f. 15. Ten nemá ku přísaze připuštěn býti. Zř. F. I. E. 13. Však zde k jejich vlastnímu užitku a k vůli jich připuštěno býti má, ihrem Willen gemäss soll gestattet werden. Nar. o h. a k. — Václ. IX. — co koho nač. On naň nic ne- připustí. Dch. Samce k samici na plod p. Jošt. — koho kam: před sebe, D., do společnosti, Ros., v společnost. Us. Jenom lásku ku pravdě v mysl svou p-li. Sš. II.282. — kde. V první církvi ku křestu se při- pouštěli leč vyrostlí; Tím více se to p-ští při levitech. Sš. Sk. 30., 54. — čím. Nechce vyznáním p. Šm. — co komu (k čemu). To jiným k uvážení připouštím. Byl., Har. Připouští si strach smrti. Jel. P. někomu právo k něčemu. Dch. Žádosť něčí si k srdci p. Žer. — že. Nechtěli p., že Ježíš vstal z mrtvých. Sš. Sk. 44. Připustmež, že se to stalo. Sych., Dch. — aby. Připusť, abych si to opsal. Vz Poručiti. — kudy : branou. Sš.

264949   Připustiti Svazek: 7 Strana: 0480
Připustiti. — abs. Nechtěl p. Šml. — co. Výraz ten připouští různý výklad. Us. — co k čemu (kam, jak). To vše k uvážení vašemu p-štím. Wtr. exc. P. do- bytče k trhu. Us. Pdl. P. někoho k hlaso- váni, ke zkoušce, Lpř., k slibu (klášter- nímu). Mus. Abychom dobrodiní jeho pravou věrou k sobě připouštěj. Pož. 40. Nepři- púštěj hněvu k srdci. Št. Kn. š. 161. — čeho. I toho p-stím. Šf. Strž. I. 527. Obyč. p. co. — si co kdy. Ani ve snu (snách) jsem si to nikdy nep-la. Sá — s inft. Se obřezati p-stil pro rozličnú věc. Pass. Vz Přepustiti.

264950   Připustiti se v čem ke komu Svazek: 10 Strana: 0306
Připustiti se v čem ke komu. V tom k němu se připouštím (naň spoléhám). Arch. XX. 127.

264951   Přípustivě Svazek: 2 Strana: 1072
Přípustivě, concessiv, zulässigerweise. Leč Pán p. mluví. Sš. J. 129.

264952   Přípustka Svazek: 2 Strana: 1072
Přípustka, y, f. = přípustek. P-kou se tomu dává, že ... Sš. L. 154. — P., dopuštění boží, das Verhängniss, die Fügung. Rozličné p-stky boží na lidi přišly. Pass.

264953   Přípustka Svazek: 7 Strana: 0480
Přípustka vyjadřuje se a) předložkovým akkusativem (přes, mimo); b) předložkovým dativem (proti). Přes jeho přikázání jezdil do lesů. Učinil to mimo právo. Vzdálil se proti zákazu z táboru. Brt. S. 3. vd. 77.

264954   Přípustkový Svazek: 7 Strana: 1369
Přípustkový. P. věta. Vz Gb. Ml. II. 43.

264955   Přípustné Svazek: 2 Strana: 1072
Přípustné, ého, n., plat od připouštění hřebce, das Hengstgeld. D.

264956   Přípustně, přípustivě, připustitelně Svazek: 2 Strana: 1072
Přípustně, přípustivě, připustitelně, zulässig. Sm.

264957   Přípustnosť Svazek: 2 Strana: 1072
Přípustnosť, i, f., die Zulässigkeit. Bern.

264958   Přípustnosť Svazek: 10 Strana: 0306
Přípustnosť odvolání k vyššímu soudu. Vz Ott Říz. III. 47.

264959   Přípustný Svazek: 2 Strana: 1072
Přípustný, zulässig, zulässlich. P. býk, Reš., kůň (připušťák). Jg.

264960   Přípustný Svazek: 7 Strana: 0480
Přípustný. P. námitka. Us. Pdl, Dk.

264961   Připušťák Svazek: 2 Strana: 1072
Připušťák, a, m , der Hengst, Beschäler. Vz Přípustný.

264962   Připuštění, n Svazek: 2 Strana: 1072
Připuštění, n., die Zulassung; Conces- sion. Vz Připustiti.

264963   Připuštěný Svazek: 2 Strana: 1072
Připuštěný; -štěn, a. o, zugelassen usw. Vz Připustiti.

264964   Připutnati Svazek: 2 Strana: 1072
Připutnati, připutnávati = připoutati, dazu fesseln. Na Slov. Koně ke koni p. Slov.

264965   Příputník Svazek: 2 Strana: 1072
Příputník, a, m., v papírně, der Butt- gesell. Šm.

264966   Příputniště Svazek: 2 Strana: 1072
Příputniště, n., v papírně, der Butten- stuhl. Šm.

264967   Připutovati Svazek: 2 Strana: 1072
Připutovati, als Pilger ankommen. — kam proč kdy. P-val po páté po svém obratu do Jerusalema; Že Petr ne dříve leč teprv za Nerona do Říma p-val; Kteří do Jerusalema k svátkům pro uctění Boha p-vali. Sš. I. 6., 13., Sk. 21.

264968   Připuzení Svazek: 7 Strana: 0480
Připuzení. S p-ním. Chč. Mus. 1880. 539.

264969   Připuzení, n Svazek: 2 Strana: 1073
Připuzení, n., die Antreibung, Nöthigung. Petr vida nemožnosť p. živého ducha k obco- vání s těmi strašáky, odvážil se sestaviti Rusům novou azbuku. Šf. III. 195. Nečiní žádného p. ani bezděctví. M.

264970   Připuzovací. P Svazek: 8 Strana: 0319
Připuzovací. P. moc. Vlč. Lit. 168.

264971   Připuzovati Svazek: 2 Strana: 1073
Připuzovati, vz Připuditi.

264972   Přípýřitý Svazek: 2 Strana: 1073
Přípýřitý, subpubescens. P. list. Rostl.

264973   Přípyšný Svazek: 2 Strana: 1073
Přípyšný, etwas stolz. Bl.

264974   Přípyšný Svazek: 8 Strana: 0572
Přípyšný kantor (zpěvák). Bl. (Hostn. 45.).

264975   Přirábať Svazek: 7 Strana: 0480
Přirábať, vz Přirobiti. Bern.

264976   Přiráčiti Svazek: 2 Strana: 1073
Přiráčiti, belieben, geruhen. — se k čemu. Trvalo to dlouho, než se k tomu přiráčil. Na Mor. Vk.

264977   Přírada Svazek: 2 Strana: 1073
Přírada, y, f., der Beirath. Dch.

264978   Přiradikati Svazek: 2 Strana: 1073
Přiradikati = přivésti. Klda. (Mtl.)

264979   Přiradykať Svazek: 7 Strana: 0480
Přiradykať = přivésti. Val. Brt. D. 257.

264980   Přirachotiti (se Svazek: 2 Strana: 1073
Přirachotiti (se), il, cení, daher getrollt kommen. D., heranrumpeln. — abs. Vůz p-til. Ve Slez. Tč.

264981   Příramek Svazek: 2 Strana: 1073
Příramek, mku, m., náramek, čásť oděvu na ramenách, der Schulterfleck, das Arm- band, das Schulrerblech. Jg. — P., čásť kola mlýnského, která váže čtvrti kola u ramen dohromady, der Armschader. Jg. — P., der Achselbesatz am Hemd. Mor. — P., die Backe des Ofens. Šp.

264982   Příramek Svazek: 10 Strana: 0306
Příramek u košile. Vz Šlička.

264983   Příramkový. P Svazek: 10 Strana: 0656
Příramkový. P. skruž kola mlýnského. Čes. I. XV. 230. Sr. Příramek.

264984   Přiramovati Svazek: 2 Strana: 1073
Přiramovati, při hrabati, hinzuscharren. Ros. — co čím.

264985   Příraní Svazek: 2 Strana: 1073
Příraní, n., der Vormorgen. Za p. chodí se na kosbu. Na Ostrav. Tč.

264986   Přiraniti si Svazek: 2 Strana: 1073
Přiraniti si, přiřanívati si, z rána, časně vstáti, přivstati si, früh zeitlich aufstehen, zeitlich sich aufmachen. — abs. Lidé si záhy p. musili. chtěli-li čistou mannu nalézti. Sš. J. 83. — ke komu. Lid přiraníval si, při vstá- val si k němu skoro ráno. Sš. L. 195. V do- brém skutku nebraň, sám k tomu si přiraň. Č. M. 21. — si kdy. N? květnou neděli přiranívají si děvčata před východem slunce vodu nosíce. Č. Sl. ps. III. 230.

264987   Příranní, přirannější Svazek: 2 Strana: 1073
Příranní, přirannější, etwas früh.

264988   Příraz Svazek: 2 Strana: 1073
Příraz, u, m., der Zuschlag. Spojení na p.. die Gezimmerverbindung. Hrn. O p-ze v tělocviku vz KP. I. 508.

264989   Příraz Svazek: 7 Strana: 0480
Příraz v tělocv., der Kletterschluss. Čsk.

264990   Příraz Svazek: 10 Strana: 0306
Příraz, u, m. P. v hudbě, jistá ozdoba melodie (der Vorschlag). Vz Ott. XX. 701.

264991   Přiraziti Svazek: 2 Strana: 1073
Přiraziti, il, žen, ení; přirážeti, el, en. ení, na Slov. přivažovati = přitlouci, přibiti, připojiti, anstossen. anschmeissen, anschla- gen; přidati, připočísti, zuschlagen, zuge- ben, zustossen; přiskakovati, vor-, aufschla- gen ; vláčeti, die Saat eggen; přistati, při- jeti, přijíti, anrücken, ankommen, anlanden; přiběhnouti, přitéci, herbeirennen, hinzu- springen; přidati se, připojiti se, k něčí straně přistoupiti, Einem beitreten, sich zu ihm schlagen. Jg. — abs. Priražte! (velí porybný, má-li se při lovení ryb zátah n. vláčení skončiti). Šp. — co : dvéře, daně, Ros., sklenice (zavdati si), cvočky p. D. — co, koho, se kam. Přirazil ho strom k zemi, někoho ke stěně. Ros. Vítr návi ke skále přirazil. Us. Když 5 k 10 přirazíme, činí 15. Ros. Útraty k něčemu p. Řeka k městu přiráží. V. P. se k někomu (k jeho straně přistoupiti), p. se k nepřátelům. V., Výb. II. 57. Přirazila se k tomu nátcha. D. Tudy nejlépe p-zíme se k domněnce. Sš. Mt. 362. Nevod ku kraji p. — přitáhnouti. Šp. P. někoho na stěnu. Ros. P. úroky k hlavní summě, zum Kapital schlagen. Aby voják p-zil k vojsku, einrücken, j. tr. Veliká vlna p-la ho k břehu. Dch. — na koho v čem: v činži přirážeti, im Zinse steigern. Dch. —• (co) čím. P. dveřmi, Ros., co hřebíkem, V., pole, osení branami, Sych., něco pěchem.— co na čem. Třetinu na zboží p. Ros. Na obilí přiráží, D., Sp.; na živnosti p. Plk. — čemu: žitu přiráží. D.. Přirážeti někomu, vz Zatrhovati. -- s čím kam: s lodí k ostrovu (přistati), k břehu, Kram., na skálu.

264992   Přiraziti co k čemu Svazek: 7 Strana: 1369
Přiraziti co k čemu: úroky k jistině, lépe : přidati, přičísti. Sold. 15.

264993   Přiraziti co kam Svazek: 7 Strana: 0480
Přiraziti co kam: koncovku ku kmenu. Křn. — co k čemu kdy jak. Koncem roku, ku konci roku úroky ku kapitálu p. Šim. 173. Krajem lodi k zemi p. S. N. — co čím: obilí kosou. Nov.— co za kým: dvéře. Vlč.

264994   Příražec Svazek: 2 Strana: 1073
Příražec, žce, m., u truhlářů, das Zangen- brett. Šm.

264995   Příražek Svazek: 2 Strana: 1073
Příražek, žku, m., co přiraženo, přidáno, der Auf-, Zu-, Vorschlag des Gewichtes. D. — P., pole jednou vláčené, einmal geegtes Feld. — Na Mor. výražek, výražková mouka, D. - Jg.

264996   Přiražení Svazek: 2 Strana: 1073
Přiražení, n., die Anstossung, das An- schlagen, der Zu-, Aufschlag. P. se k ne- přátelům, die Anschliessung. V.

264997   Přirážení Svazek: 2 Strana: 1073
Přirážení, n., das Zuschlagen ; die Zu- rechnung. P. úroků. Stč. Alg. 96.

264998   Přiražený Svazek: 2 Strana: 1073
Přiražený; přiražen, a, o, zu-, angeschla- gen atd., vz Přiraziti. P. pole = jednou vlá- čené, einmal geeggt. Us. — čím k čemu: květ deštěm k zemi p. Us.

264999   Přiražený Svazek: 7 Strana: 0480
Přiražený. Daně p-né. Wtr. exc.

265000   Přiráživý Svazek: 7 Strana: 0480
Přiráživý. P. lhůta (ve které se úroky ke kapitálu přirážejí). Šim. 174.