255001   Přadlice Svazek: 2 Strana: 0877
Přadlice (Slov.), předlice, e, předlička, y, f. = pradlena. D.

255002   Přadličstvo Svazek: 10 Strana: 0292
Přadličstvo, a, n., netoria (ars). Rozk. P. 1544., R. 86.

255003   Přádlině Svazek: 2 Strana: 0877
Přádlině, ě, f. = přadlena. Plk.

255004   Přadlíně Svazek: 2 Strana: 0877
Přadlíně, ěte, n., dítě pradlenino, das Kind der Spinnerin. Dch.

255005   Přadlíř Svazek: 2 Strana: 0877
Přadlíř, e, m., der Spinner. Zlob.

255006   Přádlistvo Svazek: 2 Strana: 0877
Přádlistvo, a, n., die Spinnkunst, ars netoria. Rozk.

255007   Přadliti Svazek: 2 Strana: 0877
Přadliti, il, ení, als Spinnerin sich er- halten. Us. Dch.

255008   Přadlka Svazek: 7 Strana: 0410
Přadlka, y, f. = přadlena. Mor. n slov. Šd., Sl. let. V. 57.

255009   Přádlnice, přádnice Svazek: 2 Strana: 0877
Přádlnice, přádnice, e, f., die Spinn- stube. Rohn. — P. = přadlena. Us. v Kr- konoš.

255010   Přádlník, přádník Svazek: 2 Strana: 0877
Přádlník, přádník, a, m., der Spinner. Us. v Krkonš.

255011   Přádlo Svazek: 2 Strana: 0877
Přádlo, a, n. P., příp. -dlo. Mkl. B. 100., 101. P., předení, das Gespinnst. To jest špatné p., že byl špatný len. Us. — P. =předivo. Na mor. Zlínsku. Brt. — P., přástva, Spinnerei, f. — P. kaní = kokotice, kopřivník, ploskovec, cuscuta vulgaris, gemeine Flachsseide (rost- lina). Rostl.

255012   Přádlovina Svazek: 7 Strana: 0410
Přádlovina, y, f. = přádelna. Rk.

255013   Přádlovna Svazek: 2 Strana: 0877
Přádlovna, y, f. = přádelna. Us.

255014   Přádnice Svazek: 2 Strana: 0877
Přádnice, e, f., která přízi přede, die Garnspinnerin. Us. Vz Přádlnice.

255015   Přádnice Svazek: 8 Strana: 0307
Přádnice. P. vypovídají se ze Lnář přes Předenice do Svijan. NZ. III. 229.

255016   Přádník Svazek: 2 Strana: 0877
Přádník, a, m., der Garnspinner. Us. v Krkonoš.

255017   Přádný Svazek: 7 Strana: 0410
Přádný, Webe-. P. byliny, rostliny (len, konopě). Vz NA. IV. 90., 87., Rolník nov. věku 27. sv.

255018   Přadza Svazek: 2 Strana: 0877
Přadza, e, f., příze, das Garn, Gespinnst. Slov., na Ostrav. Tč.

255019   Přah Svazek: 7 Strana: 0411
Přah, u, m. Ve přahu, im Gespanne. Dch.

255020   Přáhati Svazek: 7 Strana: 0411
Přáhati, přáhnouti, vz Příci, List. filol. XIV. 188.

255021   Přáhati Svazek: 7 Strana: 1365
Přáhati v dialekt. Vz List. filol. 1892. 282.

255022   -přáhati Svazek: 9 Strana: 0247
-přáhati. Gb. H. ml. III. 2. 326.

255023   Přahejšlí Svazek: 7 Strana: 0411
Přahejšlí = přehoušel. Us. místy.

255024   Přáhnouti Svazek: 9 Strana: 0247
Přáhnouti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 250.

255025   Přahouští Svazek: 10 Strana: 0292
Přahouští, n. Dšk. Km. 6. Vz Prahoušel.

255026   Přahu Svazek: 2 Strana: 0880
Přahu, zastr., vz Příci.

255027   Přaj Svazek: 7 Strana: 0412
Přaj, e, m., der Wunsch. Šd.

255028   Přalka Svazek: 2 Strana: 0882
Přalka, y, f. = přadlena. Na Policku. Us.

255029   Přalka Svazek: 8 Strana: 0308
Přalka = pradlena. Také mor. Vck. Poh. 134.

255030   Přání Svazek: 2 Strana: 0884
Přání, n., das Gönnen, Wohlwollen. — P., žádání, das Wünschen. Jest k p. (n. jest si co přáti), lépe: Jest přáti, jest si toho přáti. Bs. K přání zeměpána, lépe: k vůli, po vůli vladařově, vz -ání. Plk. Ku p. ně- čímu hleděti. Dch. — Jakého způsobu uží- váme ve větách přání? Vz Prací.

255031   Přání Svazek: 7 Strana: 0413
Přání, přáníčko. P. oprávněné. KB. VI. P. vysloviti. KB. VII. Již od několika let bylo vroucím přáním, aby . . . KB. IV. Ku p. všech, Dch., dle p. a ždání. Jrsk. — P. = přízeň, Gunst. Nemá u něho p. U Rychn. Vk.

255032   Přání Svazek: 8 Strana: 0308
Přání. P. a skutek jsou (často) na míle od sebe. Šml. I. 158.

255033   Přání Svazek: 9 Strana: 0247
Přání. Člověk p. má mnohá a přece jen potřebu skrovnou. Vaň. Göth. 65. ?. různá. Vz Zát. Př. 263., XVI. odst. 19. g.

255034   Přaný Svazek: 7 Strana: 0413
Přaný, gewünscht Lpř. Sl. I. 87.

255035   Přaska Svazek: 2 Strana: 0886
Přaska, vz Přeska. Brt., Kšá.

255036   Přáska Svazek: 7 Strana: 0414
Přáska, y, f. = přeslička, rostl. Slez. Šd. — P. = přástva. Neor., Jrsk., Němc.

255037   Přaska Svazek: 8 Strana: 0308
Přaska, přeska, strč. přěcka, slov. pracka. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 108. — P., vz Pře- slička.

255038   Přásky Svazek: 8 Strana: 0308
Přásky m. přástky. Chod. Gb. II. ml. I. 397. Přaslének. Vz Tradlínek (3. dod.).

255039   Přaslavice Svazek: 2 Strana: 0887
Přaslavice, dle Budějovice, ves u Vel. Bystřice v Olomoucku; ves u Pelhřimova.

255040   Přaslének Svazek: 7 Strana: 0414
Přaslének, praslínek, nku, m. = přeslen. Mor. Šd., Vhl.

255041   Přaslenka Svazek: 8 Strana: 0308
Přaslenka, y, f., vz Přeslička,

255042   Přaslénky Svazek: 8 Strana: 0308
Přaslénky = třapec. Val. Brt. D. II. 371.

255043   Přaslica Svazek: 2 Strana: 0887
Přaslica, e, f. = přeslice, der Spinn- rocken. Na Mor. Mřk., Tč.

255044   Přaslička Svazek: 7 Strana: 0414
Přaslička, y, f. = přeslička. Slov. Ssk.

255045   Přáslivky Svazek: 7 Strana: 0414
Přáslivky, pl., f, Tulpenstein, m. Šm.

255046   Přáslo Svazek: 2 Strana: 0887
Přáslo, a, n., zastr., strsl. pręslo, sr. rus. prjaslo (das Fach), tudy koř. asi pręt (prę- tati). Mkl. aL. 305. P., vrstva desk (prkeň) v plotu mezi dvěma kolíky atd., das Bretter- feld zwischen zwei Pfählen im Zaune. L. — P., pole, položení, tříslo, třáslo, das Gebiet, die Strecke. Tiem přáslem voda mnoho vsi zkazila. Dal. 173. (k. 105.). V tom p-le ni- žádný člověk nebydlil jest. Pulk. Eliáš z Tisby, Jonáš a Oseáš pocházeli z těch přásel Galilee. Sš. J. 135. V p-slu Korintha. Sš. I. 159.

255047   Přáslo Svazek: 7 Strana: 0414
Přáslo. Mkl. Etym. 262., List. fil. XIV. 401.

255048   Přásť Svazek: 10 Strana: 0293
Přásť bavlny, vlny = čásť, která se má přísti. Ott. 604.

255049   Přástev Svazek: 2 Strana: 0887
Přástev, vz Přástka.

255050   Přástev Svazek: 7 Strana: 0414
Přástev, vz Přá8tka.

255051   Přástevna Svazek: 2 Strana: 0887
Přástevna, y, f., die Spinnstube. D.

255052   Přástevní Svazek: 2 Strana: 0887
Přástevní dům, das Spinnhaus. D.

255053   Přástevnice Svazek: 2 Strana: 0887
Přástevnice, e, f., das Kunkelweib. D.

255054   Přástevnice Svazek: 7 Strana: 0414
Přástevnice. List. fil. XIV. 187.

255055   Přástevnický Svazek: 2 Strana: 0887
Přástevnický. P. slavnosť, das Kunkel - fest. Němc.

255056   Přástevnictví Svazek: 10 Strana: 0293
Přástevnictví, n. = odbývání přástev. Jrsk. XXII. 230.

255057   Přástevník Svazek: 2 Strana: 0887
Přástevník, a, m., který přede v přástvi, der Kunkelmann. Jg. — P., der Spinner, hmyz. P. pryšcový, euprepia Hebe, der Garbenspinner, englische Bär; p. šťovíkový, e. phragmatobia, d. Ampferspinner, Zinnober- bär; p. mátový, e. menthastri, der weisse Tiger, Münz-, Bärenspinner; p. starčekový, e. jacobaea, Jakobsblumensp.; p. užankový, e. aulica, der Tausendblattsp.; p. vratičový, e. mendica, der Frauenmünzp., graue Tiger; p. bezový, e. lubricipeda, der Hollundersp., die gelbe Tigermotte; p. ostřicový, e. urticae, der Nesselbärensp.; p. chrastavcový, e. rus- sula, das Strohbändchen,der Apostemkrautsp.; p. špenátový, e. villica, der Spenatsp.; p. ko- přivový, e. caja, der Nesselsp.; p. chluchav- kový, e. dominula, der rothe Bär, die Jungfer; p. jitrocelový, e.plantaginis, der Wegerichsp., die spanische Fahne; p. angreštový, e. pur- purea, der Stachelbeersp.; p. kostivalový, e. Hera, der russische Bär; p. otočníkový, e. pulchra, der Blutpunkt, der Sonnenwendesp.; p. jestřábníkový, e. grammica, der Steif- flügel, der Schwingeisp.; p. fialkový, c. cri- brum, der Siebflügel, der schwarzpunktirte Spinner. Km. VI. 445. a násl. P-ci, bomby- cidae, motýlové noční, jejichž housenky před zakuklením kolem sebe snovou vlákno hed- vábné, dělajíce takto více n. méně hustý zá- motek čili kokon. a) Bourci, bombyces. Vz Bourec, Bourovec, Bekyně, Drvopleň. b) Py- tlanky, psychidae. Vz Vakonoš. Vz Frč. 178.

255058   Přástevník Svazek: 7 Strana: 0415
Přástevník, motýl. Cf. Brm. IV. 405. až 407 , Kk. Mot. 160.—168.

255059   Přástevník Svazek: 9 Strana: 0248
Přástevník, a, m., motýl. Vz Stein. 62., Exl. 8., 83.

255060   Přástevník Svazek: 10 Strana: 0293
Přástevník, a, m. P-ci, vz Ott. XX. 542.

255061   Přásti Svazek: 2 Strana: 0887
Přásti, přadu (zastr.), přadl, den, dení. Vz Přísti.

255062   Přástka Svazek: 7 Strana: 0415
Přástka. Cf. Mkl. Etym. 262., List. fil. XIV. 187., 186., Zbrt. 190—194., Mus. 1888. 357., 1889. 352., Slov. sborník 1884. 129. nn. Přástky byly zakázány. Vz Výb. II. 1364. U Opavy: přídky. Písně k nim. Vz Sš. P 762., Er. P. 95. P. pořádková, vz Pořád- kový ; stálá = po vánocích, na tu scházejí se přáštevnice do některé chalupy a přede tam každá sobě. Brt. N. p. III. str. X. nn., Obz. 1889. 211.

255063   Přástka Svazek: 8 Strana: 0571
Přástka, y, f. = předení, tkání. Arachne ňáká panna z Lydie přástku nejprve vymy- slila. Spis svadební Adamovi z Valdšteina. 1597.

255064   Přástka Svazek: 10 Strana: 0293
Přástka, y, f. = přástevnice. Já sem hodná p. Brt. P. n. 507. — P. — schůze atd. 0 přástkách sr. Nár. list. l901. č. 308. odp., Vck. Vset. 355, Čes. 1. XI. 79., 155. P. ve Slez. Vz Vyhl. II. 5. nn. Kto sa chce na dedine niečo dozviedeť, nech ide na prástky (pridky). Rizn. 65.

255065   Přástka, přástva, přístka, y, přástev Svazek: 2 Strana: 0887
Přástka, přástva, přístka, y, přástev, stve, f., na Mor. přístva. P. z: přad + tva. Gb. Hl. 107. — P. = schůzka ke společnému předení za dlouhých zimních večerů, die Kunkel, die Rockenreise, Spinnerei; die Kunkelstube, Spinnstube. Do přástky, na přástky jíti, choditi. Us. Byla na přástvi, na přástce, na přístce. Us. Přijď k nám na přástvu; šla na přástvu. Sych. Po přást- kách se toulati. Vod. Vz Hrátky, Přádky, S. N. — P., kvas přástevníkům daný, der Kunkelschmaus. Přástvu strojiti. Jg. — V. Vz Vrkoč. — Přástva, nepořádek, Unord- nung, f. To je tam p. Us. v Kunv. Msk.

255066   Přástky Svazek: 7 Strana: 1365
Přástky. Cf. Lum 1886. 527.

255067   Přástky Svazek: 8 Strana: 0308
Přástky. Cf. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 451., Čes. 1. V. 471.

255068   Přástky Svazek: 9 Strana: 0248
Přástky. Vz Chorv. 113., Mus. ol. 1899. 22. nn., Nár. 1. 1900. č. 308. feuill.

255069   Přástovací Svazek: 10 Strana: 0293
Přástovací stroj (flyer). Ott. XX. 601.

255070   Přástva Svazek: 2 Strana: 0887
Přástva, y, f., vz Přástka.

255071   Přástvo Svazek: 7 Strana: 0415
Přástvo, a, n. = předení. Dal ji učiti p-vu a tkání Mj. Uměl. řemesla 11.

255072   Přašć Svazek: 9 Strana: 0247
Přašć = přísti. Slez. Lor. 77.

255073   Přátel Svazek: 7 Strana: 0416
Přátel, e, m. = přítel. Slez. Šd.

255074   Přátelckej Svazek: 10 Strana: 0294
Přátelckej, = přátelský. Dšk. Km. 38.

255075   Přátelé Svazek: 2 Strana: 0889
Přátelé, vz Přítel.

255076   Přátelení-se s kým Svazek: 7 Strana: 0416
Přátelení-se s kým, vz Přáteliti. Us. Šmb., J. Lpř.

255077   Přátelička Svazek: 7 Strana: 0416
Přátelička, y, f. = pŕátelka. Slez. Šd.

255078   Přátelili Svazek: 2 Strana: 0889
Přátelili, vertraulich, familiär. Šm.

255079   Přátelina Svazek: 7 Strana: 0416
Přátelina, y, f. = přátelé (collect.). Až se sejde na pohřeb p. Slez. Šd.

255080   Přáteliti Svazek: 2 Strana: 0889
Přáteliti, il, en, ení; spřáteliti, přátelí- vati, Freundschaft unter einander machen. — s kým = tovaryšiti, Freunde sein. Ros. — se s kým, přátelství s kým činiti, Freund- schaft machen, sich befreunden. Jg., V. S nimi se přátelili. Br.

255081   Přáteliti s kým Svazek: 9 Strana: 0248
Přáteliti s kým. Vršovci s Poláky p-li. Pal. Děj. I. 1. 362.

255082   Přáteliti se nač Svazek: 7 Strana: 0416
Přáteliti se nač. Na bratrstvo, na svo- bodu vše se všudy p-lí. Štulc. 1. 110.

255083   Přátelka Svazek: 2 Strana: 0889
Přátelka, y, f. = přítelkyně. Na Slov. Koll.

255084   Přátelka Svazek: 7 Strana: 0416
Přátelka = příbuzná. Slez. Šd.

255085   Přátelně Svazek: 9 Strana: 0248
Přátelně = přátelsky P. mluviti. Rozb. III. 724.

255086   Přátelnosť Svazek: 2 Strana: 0889
Přátelnosť, i, f., die Vertraulichkeit, Familiarität. Šm.

255087   Přátelskosť Svazek: 9 Strana: 0248
Přátelskosť, i. f. Horen. 313.

255088   Přátelsky Svazek: 7 Strana: 0416
Přátelsky, vz Přátelský. Chci se vám p. odplatiti. Arch. VII. 51.

255089   Přátelský Svazek: 7 Strana: 0416
Přátelský. P. napomenutí, objetí, ochota, poměr, příchylnosť, shoda, schůze, služba, spojení, styky, večer. Us. Pdl. P. oběd (ho- stina po svatbě v Domažl.). Němc. P-skou měrou vás za to žádám. Wtr. exc. P. válka, sváda (mezi přátely). Dal. 73., 85. P. láska lepší kamenných hradeb. Us. Pk. P-ské služby si připomínej a křivdy zapomínej. Bž. exc.

255090   Přátelský Svazek: 8 Strana: 0308
Přátelský amicus, přítelský = příbuzný. Gb. H. ml. I. 100. P. oběd či mladá svatba, dobrá vůle = hostina u nevěstiných rodičů nejbližší neděli po svatbě. Vykl. Svat. 122.

255091   Přátelský, přítelský Svazek: 2 Strana: 0889
Přátelský, přítelský (zastr., ale na Mor. posud, Hý.); přátelsky, po přátelsku. Pl.: přátelští sousedé. — P., dobromyslný, pře- jící, freundschaftlich, freundlich. P. mluvení s lidmi, náchylnosť, V., obcování, slova, Kram., políbení, psaní, pozdravení, Ros., oběd, D., narovnání, Us., nařízení, Sych., svazek. Šm. Jde naň během p-ským, lesť však v mysli kuje. U Litom. Dš. P. sváda (sváda mezi přátely). Dal. 144. Hněv p-ský krátký. Pk. P-ské služby se neúčtují. Pk. P-ským během koho získati. V. Všecku pilnosť vynaložiti má, aby strany přátelským během smluvil. Nar o h. a k. Dal od sebe promluviti, že ta věc až posud na přátelském jednání byla, über die Sache war die Vergleichsverhandlung im Zuge. Žer. Povolil k p-skému jednání. Žer. Dluhů buď p-ským n. soudným způ- sobem (gütlich o. gerichtlich) dobývati. Faukn. P-sky rozprávěti s někým; p-sky někomu děkovati. V. — v čem: v promlouvání (po- vlovný). V. — P., příbuzný, verwandt. V., Ros., D. Kdo pak je to? Můj p. Na Mor. Hý. P. rada, der Familienrath. Požádá-li syn některý na otci dílu, otec s radú p-skou má mu díl dáti. Tov. 83.

255092   Přátelství Svazek: 2 Strana: 0889
Přátelství, í, n. = přízeň odměnná, die Freundschaft, gegenseitige Liebe , Gunst. Kom. J. 93. P. s někým míti, udělati. V. V p. se dáti, p. učiniti. D. P. jest mezi námi. Us. V p. s někým býti. Blízké, tajné p. Us. Svazek milosti a p. P. stálé, dobré, důvěrné, pevné, trvanlivé, věčné, nerozluči- telné, obecné, neobyčejné, veliké, upřímné; nejtužší svazek n. uzel přátelství. V. P. je- dněch s druhými. Br. V p. s někým vstou- piti, Br., vejíti. Ben. V. Vzor, cena, účel ušlechtilého p. MP. 171. P. obnoviti, vypo- věděti, roztrhnouti, rozloučiti, zrušiti, rozvésti. Jg. Nevyjde to z p. (i když původci něco ne- prospěje, bude to známému v hod). Dch. Dobré p. š někým zachovávati. Bart. 4. 25. Mířené p. jako v březnu led. Č. M. 236. A jest p. dobrovolné mnohem většie při- rozeného. Vš. VI. 35. P. a láska velikého počtu nemilují. Pk. Lepší p. než peníze; Nežli s kým v.p. vstoupíš, potřeba s ním prostici soli stráviti; S kým se obíráš a p. máš, k tomu buď otevřený. Lb. Z ručky do ručky dělá nejlepší pořádnost (dobré přátelství). Prov. I v p. míra dobrá. Č., Pk. Vz Přítel, S. N. — P., skutek přátelský, der Freundschaftsdienst. P. prokazovati někomu n. k někomu. V. Někomu v něčem p. pro- kázati. — P. krevní = příbuznosť, die Ver- wandtschaft. P. po rodu. V. Krví a přátel- stvím býti spojenu. Har. Blízkým p-stvím rodu (= krevním) spřízněný. V.

255093   Přátelství Svazek: 7 Strana: 0416
Přátelství = odměněná přízeň. Počátek p. jest chválenie, ale nepřátelsvie haněnie. Výb. II. 1170. Kde nestačí p., tam nabývá práva strach. Ddk. II. 296. Zadrž prátelstvo i pri neščastí prátela. Slov. Tč. P. prohřívá srdce. Šml. Vícej ťáhne ku p-stvu statek než osoba. Slov. Tč. P. jako hliněnou nádobu lze snadno roztlouci, ale těžko poopraviti; Láska jest ranní stín, každým okamžikem menší se; p. stín večerní, on roste, až slunce života zajde. Hkš. exc. O p. vz Výb. II. 889. nu. — P. = příbuznosť. Do vašeho som vekročil p-va nemúdrý. Hol. 5.

255094   Přátelství Svazek: 7 Strana: 1365
Přátelství. Jak p. udržeti (pověry). Vz Mtc. 1892. 285.

255095   Přátelství Svazek: 9 Strana: 0248
Přátelství jest sobectvím ducha, kdežto láska sobectvím srdce. Šml. IV. 128. Sr. Zát. Př VIII. A. odst. 3.; 23., 6., 108., 121. nn.

255096   Přátelství Svazek: 10 Strana: 0294
Přátelství, n. Nejhůře trestáno p. zrazené. Tbz. III. 1. 297.

255097   Přátelstvo Svazek: 2 Strana: 0889
Přátelstvo, a, n.= přátelé, příbuzenstvo, die Freundschaft, Verwandten. Bylo všecko p. pospolu. Us. Všeho p-stva ani korcem máku by se nedopočítal. Pk. — P. = přá- telství. Jejich p. se roztrhlo. Sych. Lepší p. nežli peníze. C.

255098   Přátelstvo Svazek: 7 Strana: 0416
Přátelstvo, vz Přátelství.

255099   Přátelstvo Svazek: 9 Strana: 0248
Přátelstvo, a, n. = příbuzní. Vz Zát. Př. 102. nn.

255100   Přáti Svazek: 7 Strana: 0416
Přáti. Mkl. Etym. 239., 263., Šf. III. 511. Příl. m. přál na Zlínsku Brt. V 8. ř. článku oprav vergönen v: vergönnen. O časování cf. List. filol. 1884. 108. — komu. P. po- kroku. Dch. Že mi ty přaješ; Kdyby mi pán Bůh příl. Sš. P. 410., 451. Já tobě přeji. Pass. 287. Těm sv. Prokop nepřejieše. Hr. rk. 85. b. P. svému choti. Kat. 132. Každý sobě, druhému nic nepřeje. Výb. II. 1205. Komu Bůh přeje, tomu ve snách padne; komu nepřeje, tomu s lžíce spadne. Us. Tč. Přej si (= ukroj, ukrojte si u nás chleba). Us. v Domažl. Jrsk. — jak. Bože na vý- sosti, přaj mně do radosti. Mor. ps 89. A já ti na Bohu od srdce přeji. Ehr. By zdráv byl a dobře se měl, přálť bych věrně rád. Žer. 1591. Přejeme jí (mluvě zdejší) bytu vedle mluvy spisovné. Mour., Kos.— komu čeho: hojného zdaru, štěstí, Us., dostatečné zvůle. KB. IV. Vodice jim ne- přejiechu. Výb. II. 11. Rač nám toho přieti. Pass. mus. 409. Lepším lidem máme přieti viece dobrého. Št. Kn. š. 42. Jakož srdcem máte hospodě dobrého přieti. Ib. 115. — co komu. Ani mi to lidé nepřejou, že chodím za tebou. Pís. Dch. Přáti někomu život; Unaveným údům chvíli přál chlad haluzí a mechu. Vrch. Co si přejete! Us. Dch. Co (zlého) kdo komu přeje, brzy na sobě shledá. Us. Kšť. Všecko dobré přaju vám. Kol. ván. 118. Kde že je ten šuhaj, čo mi dobre praje. Koll. Zp. I. 137. — si koho zač: za zetě. Sá. — komu proč. Závistí jste j'mu nepřieli. Hr. rk. 149.

255101   Přáti Svazek: 7 Strana: 1365
Přáti v dialekt Vz List. fil. 1892. 376.

255102   Přáti Svazek: 8 Strana: 0308
Přáti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 100. Toho slova na Slov. neužívají; mají: chceť, rád, žiadať, žičiť. Vz Phľd. XII. 759.

255103   Přáti Svazek: 9 Strana: 0248
Přáti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 395.

255104   Přáti a přiti Svazek: 2 Strana: 0890
Přáti a přiti, přeji, přej, přeje (íc), přál, (příl) přán a přín, přání; přávati (zastr. pří- váti). P., staženo z přijati, koř. pri, favere. Mkl. aL. 128. Vz Hřáti. -P . =přítelem byli, rád býti čemu, gewogen, geneigt, gün- stig sein, wohlwollen, gern haben; někoho v držení nějaké věci rád viděti, einem etwas gönnen, vergönen; dopustiti, povoliti, po- příti, erlauben, lassen, einräumen; žádati, wünschen, anwünschen. Jg. — abs. Šťastný-li jest někdo, nehleď šilhavě, přej; neštěstí má, lituj. Kom. Přej a bude ti přáno. Č. Přej, bude ti přáno; dej, bude ti dáno. Vz Ště- drosť. Lb. Přej hlavo a bude ti přáno. Pk. — komu, čemu. On mi přeje. D. Já mu přeju (mám ho rád). Us. u Jilemn. Jedné straně více přáti nežli druhé (straniti). V. Jemu každý přeje. V. Přej bližnímu. Kom. Štěstí mu přeje. D. On si přeje (dobře jí a pije). Us. Dch. Kdo si přeje, brzo sklidí. Vz Šetrnost'. Lb. Přáti si = hověti si. Us. na Moravě. Brt. Smělému štěstí přeje. Dch. Přeje mu co pes kočkám (n. co valach hří- běti). Tenkrát Němec Čechu přeje, když se had na ledě hřeje. Prov., Jg. Komu přeje štěstí, pomůže mu na kůň vsésti. Lom. — Háj. — komu jak: ze srdce, z celé duše. V. Neb jí z srdce všeho přála. Dh. 7., 19. P. někomu nad jiné. J. tr. P. komu odkladů podlé práva. Er. Přeji mu od srdce všeho. Sych. Mnozí v hlavu mu nepřáli. Star. let. — komu čeho. Všeho dobrého mu přeji. V. Než kdo chce z dobrého přátelství od koho při vésti, toho se každému přeje. Zř. F. I. A. X. Přeje se toho každému, aby sobě dal úředníkům JMK. na to vydaným peníze přepáliti. Nar. o h. a k. Přeje mu tako- vého vítězství. Br. Přejte mi té radosti. D. P. někomu hospody. V. P. si něčeho. Dch. Přeješ-li toho i mně? Výb. I. 613. Mne jedno i té cti přejte. Alx. My jsme jim přáli práva. NB. Tč. Chti-li se táhnúti na svědomí, páni toho přejí. Půh. II. 222. Jáz biskupstva přeju bratru mému. Dal. 85. Dlouhého zdraví, dobrého zažití, někomu přáti. Us. — komu čeho kde. Trhu a živnosti v tom městě mu přáli. Br., Bl. Přál mu hospody u sebe. V. — Háj., Št. — komu co. Kdo nic nemá, přeje si něco, kdo něco má, přeje si všecko. Č. Musíš všem dobré přáti. Č. — Poznam. Obyčejnější a lepší vazba jest: p. komu čeho. — čeho nač: Někomu štěstí na cestu p. D. -- aby. Přeji Vám, abyste se dobře měli. Us. Přál bych, aby se to stalo. Us.

255105   Přáti co komu Svazek: 10 Strana: 0294
Přáti co komu. Aby jim druhdy přáli vuoz rudy železné. 1488. Arch. XIX. 244.

255106   Přátka Svazek: 7 Strana: 0489
Přátka, Streit. Taká sě u nás p. stala, že . . . NB. Tč. 208.

255107   Přatra Svazek: 7 Strana: 0416
Přatra, pl. n. = patra, odr. Na Plas. BPr.

255108   Přatro Svazek: 7 Strana: 1365
Přatro, a, n. = police, jarmara. 14. stol. Mnš.

255109   Přávati, vz Svazek: 2 Strana: 0890
Přávati, vz Přáti.

255110   Přaza Svazek: 2 Strana: 0906
Přaza, e, f. = příze. Na Mor. a ve Slez. Mrk., Klš. Vz Přáze.

255111   Přazač Svazek: 2 Strana: 0906
Přazač, e, přazák, a, m. = přezák, der Garnhändler. Mor. D.

255112   Přáze Svazek: 2 Strana: 0908
Přáze, e, f., zastr. = příze. Žeby ji 11/2, štuku p-e na ten dluh dal. NB. Tč. Vz Přaza.

255113   1. Pře Svazek: 2 Strana: 0910
1. Pře-, předložka neoddělná, 1) u časo- slov znamená a) směr činnosti přes před- měty, přechod z místa na místo (Mkl.). Přese prach překročila. Sokol přes Krakov pře- letěl. Aby ho přepustil přes ty bílé hory. Čtyry stoly přeskočila. Bratr jí přejal dům. Tam se ptáček jeřabatý přeletuje. Na hou- sličkách pěkně prsty přebírají. Kolik vlasů přehrnula, tolik slz uronila. Sokol přebíral si peří svoje. Koníčky oje přeskakují. Co jste se mne z ručenky na ručen ku napře- kládala. — b) Opakování děje, ponětí jinak. Přebílil tuto zeď. Přesnopovati (snopy pře- vázati). Přešil ten kabát. Přepracoval knihu. Přesedá. Rytec obraz přeryl. Něco přeči- stiti, předělati, přerovnati, postel přestlati. — c) Přílišnou míru neb činnosť. Chleba nám přebývá. Tak chval, abys nepře- chválil. Kdo se rád přebírá (v něčem), rád přebere. Kolem zámku stráž stojí, nikda se nepřestojí. Když máj vláhy nedá, červen se předá. Kupec se nikdy nepředá. Pře- cvičil, přepočítal se, přepepřil, přesolil, pře- sladil. Tys tu kobylu přehnal. Včil mu vlasy přerůstají. Přebral se (jídlem, pitím). Přeřekl se. — d) Nabytí převahy, překo- nání něčeho. Šafránu nepřetřeš, ženy nepře- přeš. Všecko se lidmi přemůže. Starého řezníka prst krmného vola převáží. Pravo nepomůže, kde levo přemůže. Rozmarýnek travěnku převyšuje. Dala se přemluviti, pře- svědčiti. Překřičel je. — e) Násilné něčeho proniknutí, zvl. krájení, sekání, řezání, hlo- dání, kousání, dělení ve dvě částky atd. I nejtlustší dřevo přehoří. Jak ponejprv zakrojil, nožíček se přelomil. Provaz pře- trhnouti. Dřevo překousnouti. Něco pře- krojiti, přepilovati, přestřihnouti, přetíti, přešlehnouti, přehraditi, přepažiti, přezdíti, přetýniti atd. — f) Směr děje středem okolo něčeho: přepásati, přeštiknouti (pídí, um- spannen), převázati (pytel = uprostřed vá- zati). — g) Přechod vedlé něčeho, pohyb podél něčeho (vorbei), ponětí mimo. Jedna rybinka dolů vodou přešla. Než ona zá- honek vypleje, ne jedno sto husarů přejede (mimo ni). Přejede tu mnoho lidí. Po po- řádku přecházeti. Přehnalo se tudy mnoho vojska. Vítr ten déšť brzy přežene. Mračna se přehnala. — h) Pojem mizení, ztrácení se. Zlosť ho přešla. Již přepršelo. Bouřka brzo přešla. Chuť přešla. — i) Směr přes celek, trvání a dokončení děje. Očima něco přeběhnouti. Knihu přečísti. Krajinu pře- hlednouti. Celou stránku přeslabikovati. Celou hodinu překlečeti. Přebírá se v knize, v penězích, v jídle. Přemítal se v papírech. Převracel se v knize. Tam já zimu přebudu. Zlé přetrpěti. Kdo setrvá i zlé přetrvá. Až své přestojíme, i z nás lidé budou. Prov. Světa nepřebudu, díla nepředělám (o leno- ších). Přechoval ho přes noc. — j) Změnu předmětů resp. podmětů. Moře nevypiješ, Boha nepřevrátíš. Česnek třikrát přesazo- vaný v jed přechází. Voděnky se napila, barvu přeměnila. Svou povahu převrátila. — k) Děj náhle na předmět přikvapivší. Ně- koho předěsiti, přeleknouti, přeplašiti, pře- strašiti, překvapiti, přepadnouti, překvačiti. 1) Menší míru děje: přechladnouti (trochu vychladnouti), překřesati (z většího okře- sati), překropiti (záhon, povrchu zkropiti), přemyti (z většího mýti), přepláknouti, pře- rušiti. — T., Mkl. S. 240., Tn., Pk. v olom. Programmě z r. 1875. str. 11., Zk. Skl. 71. Vz více v Tn. 72.-79., 195. — Časoslova přechodná vůbec ? nepřechodná pohybování (jíti, běžeti, jeti, skočiti, stoupiti, padnouti, téci, plovati atd.), s predložkou pře složená řídí akkusativ (ne: genitiv). Zk. — 2. U substantiv, adjektiv a příslovcí zvětšuje jejich význam, má moc stupňovací = tuze, arci, über-. U adj. a adver. opisuje se jí superlativ. Ach škoda, přeškoda. Křičí přeběda. Ach Bože, Přebože! Sš. P. 614. Bože, Přebože co robiť mám? Nidky, pře- nikdy (zhola nikdy). V Dobrušce. Vk. Dva tisíce to je přemoc; přebohatý, převeliký, pře- krásně, přestarý, přemilý, předobrý, pře- bolestný, přehořce, přemnoho, přemnohý, přehanebný; naříkala hořce přehořce, jejda přejejda (eufem. za: Ježíši, Přeježíši); ba nalezáme předložku pře- i superlativu před- sutou: přenajvyšší, přenajmilejší, přenaj- mocnější. Vz Superlativ. Cf. Mkl. S. 237., 363., Pk. v olom. programmě z r. 1875. str. 21. — Přemůj milý malíčečku. Pře-mé milé vlasy, škoda vaší krásy. Er. P. 339. Pře-mé milé ostatky. Ach Bože, Přebože! Er. P. 262., 485., 486. Pře-mý vlásky kadeřavy. Er. P. 340. Pře-má milá kmotra; Pře-můj milý tatíček, za stolečkem sedí; Pře-má milá matička; Pře-můj milej bratříček. Er. P. 145., 308., 309. (Pk. ibidem a Kd.). Jak výrazy tyto vysvětliti, ovšem nesnadno říci. Říci, že jest to prosmýknutí jakési místo můj přemilý tatíček atd., snad by byl vý- klad příliš mechanický (bylo by to tak, jako klademe sponu jsem kdekoli: tys tomu dal n. ty tomus dal. Pch.); lépe by, myslím, řeklo se, že ve výrazeeh těch můj milý (tatíček), má milá (matička) a p. stálým tím spojováním takořka v jedno splynula a předpona náležející k adjektivu milý po- tom předrazila se před tuto spojeními: pře- můj milej a když pak ustálilo se spojování jí s náměstskou můj (pře-můj), předrážela se podlé analogie i tam, kde původně ani neměla místa: pře-mý vlásky kadeřavy. (Přece ne z: mý překadeřavý vlásky! ale spíše zkráceno z plného výrazu: pře-mý milý vlásky kadeřavy, kterýžto pro délku svou do krátkého verše se nehodil). Ač ani toho výkladu netřeba, neboť přistupuje před- pona pře- k celým myšlénkám dodávajíc zvolání nebo otázce důtklivosti; tak píše se, nemýlím-li se: Pře-buď Bohu žalováno a Pk. v olom. progr. 1875. 21. uvádí do- klady tyto: Překterak se máš na světě? Kterak, překterak mé srdečko nemá pukati ? A co s výrazem: Ach Bože, pře-Bože (Pře- bože) ? Doklady vz nahoře a tyto: Ty Bože moj, Přebože moj, šuhaj ide k nám! Pitvor, chyža nemetená, co já robiť mám? Koll. Zpěv. 1.174. Ach Bože muoj, Přebože muoj! Koll. I. 263. Já spatřuji ve výraze tom po- dobnou gradaci jako ve výrazech: Ach škoda, přeškoda! Běda, přeběda! Jejda, přejejda! a kdo ví, zda analogie ty nepů- sobily při Ach Bože, pře-Bože! Jsouť slova škoda a běda také substantiva! Mínění mému nasvědčuje také to, že oslovení n. zvolání, opakuje-li se, podruhé bývá dů- tklivější. Někdy gradace ta nebývá ozna- čena zvláštním slovem, než tonem pouhým jako: Ach Bože, Bože! Důtklivější již jest: Ach Bože, můj Bože! Slůvkem můj druhé oslovení jest jaksi srdečnější, podobné jako: Ách Bože, Božíčku. Zde již zvláštním slo- vem druhé zvolání se sesiluje. Podobně: Bože, Bože, milý Bože! Sš. 294. Lásko, milá lásko! Sš. 229. Podobně: Ach Bože, Bože přemilý! Ach Bože, můj milý, roz- milý! S tímto výrazem se Ach Bože, Pře- bože také střídá; tak ku př. v Er. P. 485. v rozličných variantech jedné písně se stej- ným smyslem položeno: Ach Bože, Pře- hože! a: Ach Bože můj milý, rozmilý! Jiné příklady tohoto stupňování v oslovení: Mé milé, rozmilé potěšeníčko! Er. P. 200. Pověz mně, má milá, rozmilá. Ib. 184. Že tedy Přebože jest stupňováním prvního zvolání Bože! (jako již Jg. klade: Ach Bože, Pře- bože ! O du lieber Gott!), to pokládám za jisto, ať jest původní význam jakýkoli, buď = velký Bože nebo = pra-Bože, čeho by snad někdo domýšleti se mohl ze sloven- ského: Tři ste bohů, prabohů u Koll. I.13., jakož v skutku nalézám v Rk. Slov.: Pře- bóh, vz Praboh. Rovněž tak, myslím, dlužno vysvětlovati výraz: Ach Bože, roz-Bože! Vz Roz-. Kd. — Pře-, zastr. = pro-. Bž.218. Ale ve Slez., na Mor. a na Slov. posud pře- místo: pro-: předavać = prodávati, přeraziť = proraziti, předať = prodati. Šm. Pře Bůh! = Pro Bůh! Pře (= pro) pana Jana! Na Ostrav. Tč.

255114   2. Pře Svazek: 2 Strana: 0912
2. Pře, e, f., strsl. prja, rasprja, koř. pr a. příp. -ja. Mkl. B. 77. a 81. P., potýkání-se slovy, hádka mezi dvěma stranami, der Streit, Hader. Jg. V MV. nepravá glossa, Pa. P. o Náboženství. D. Hlavní p. (věc), není ku při, není o to pře, ven ze pře (nic na tom nezáleží). V. Odpověď dává o sli- vúch, když pře jesť o jahodách. Prov. Jg. — P. hlavní, soudná pře = soud, spor, jednání, lat. lis, causa, der Rechtsstreit, Handel, Gerichtshandel, Rechtsgang, die Streitsache, der Process. P., spor žalobou na soud vznešený a v širším smyslu veškeré soudní řízení v příčině nějakého porušení práva. V tom smyslu rozeznáváme hlavně při občanskou ode pře trestní podlé toho, přestoupeno-li skutkem n. opominutím ně- jakým právo občanské anebo trestní. Pře občanská dělí se na řádnou a summarní. Vz S. N. O pře líčení, Schlussverhandlung, vz S. N. Pře sepření, litis contestatio. Pr. P. o předek (přednosť), o haně, o hrdlo n. útrpná, Jg., z výtržnosti, z ranění, z chromeni, Pr., o meznících. P. se strany cti. D. P. dobrá, slušná, spravedlivá, zlá, křivá, shnilá, Ros., strhaná. Reš. P. zašlá, podaná a nerozhodnutá (lis pendens n. sub judice), Rk.. hlavní, vyzývací, Řd., vedlejší, pro vraždu, pro urážku, ústní pře líčení, účetní, právní, vyšetřovací, J. tr , půhonná, Th., civilní. Vz Rb. 270 , Vš. 568. Pře od- porná. Vz Vš. 568. V útrpných přech, přítel ku při (prokurator). V. Při s někým na soudu míti; něčí při vésti, opatrovati i zastávati; při míti, k sobě přijíti, na se vzíti, s někým začíti, počíti, udělati, líčiti, skončiti, vyhráti (vz ku konci), obdržeti, potratiti, ztratiti, propéci, prohráti, zavříti, uvážiti, skoncovati; ve přech ortel vyřknouti; při do jistého času odložiti. V. Ve při s kým se dáti. Źer. Záp. I. 73., Sych. Ve při padnouti, J. tr., klesnouti; pře neobdržeti, při prosouditi. Us. P. již jest ztracena, odsouzena; jeho pře klesla, Br. Při rozsouditi, rozhodnouti, rozvésti. Plk. Ve při býti. Solf. Nepříteli pomáhati, při jeho příti. Vš. Ke při státi. Solf. Brá- nění pře. Jel. Před někým svou při vy- vésti. Br. Pře se vleče a protahuje. Solf'. Pán pře chudých souditi bude. V. V dobré při netřeba se mnoho disputovati a táhati. Jg. Z křivé pře pravou učiniti. Sych. Při opět zdvihnouti. Seydl. Žena řečňovati nemá, leč ve své vlastní při (in eigener Recht- sache); Pře, které se manželstva dotýkají, soudem duchovním rozeznány býti mají: Měštěnín, padl-liby ve při, povinen bude tu, kde nález se stal, ze škod práv býti ; Kdo při obdržel, škody přece ukazuj. Kol. 19., 41., 14. Rozsudek pře vyhlásiti. Kom. Pře líčení říditi; Příčinu, počátek ku při dáti; Při o právo soukromé líčiti; Ve při zvítěziti, práv zůstati, někoho přemoci, křiv zůstati; Pře jest na soudu, na rozsoudění, na rozeznání; Při před se vésti, dále vésti, ku konci přivésti, dovésti; při porovnati, srovnati, skončiti; Skutek, na němž roz- hodnutí pře záleží; Žádné pře právní ne- dopustiti; Pře má svůj průchod bez pře- kážky. J. tr. Jest p. mezi nimi o dědiny. Dsky I. 122. Pře nepóhonné páni z milosti ne z práva súdie. Vš. III. I. Nestane-li která strana, při svou ztratí a o to, oč p. vzešla, přijde. Bdž. 39. Ježíš raději při svou vede od poměru svého k otci. SŠ. J. 86. Při získati, vz Získati. Něčí při slyšeti, popsati; Pod ztracení té pře; Znamenavše ty pře z obú stranu neuměli jsmy jich roz- děliti ; Jsú přede pány pře své z obú stranú pravili a páni uslyševše pře jejich i nález panský...; Poklid vzali o všecky pohony, co té pře dotýče. Půh. I. 374.; II. 72., 459., 626. V tejto při k nám poslané; Chtě tiem svú při obdržeti; Protož v tejto při židovce v právě padl, verlor in diesem Streit; Proti tomuto svrchupsanému jsú tuto při vzeli; Poněvadž ta pře zavěšena jest na hadších a na ubrmanu, již dále ku právu jíti nemá: Ta pře právem má rozsuzována býti. NB. Tč. Při prosoudě po druhé se nesuď; Pře nemají překládány a smíšeny býti, než mají pořád, jak v registrácii zapsány jsou, podlé útoků jíti a slyšány býti. Vš. Pře každá jednou žalobou se koná; Pře začatá pro smrť (původa n. pohnaného) nemíjí; Čí při pravou býti znáš, proti té co začínati boj se; Pře tvá nepravá obranou horší bude; Obeslaný nechce-li svévolně odpovídati, při tratí; Obeslaný, ujde-li od práva, při tratí; Co k při nesluší, k tomu není potřeba od- povídati; Povedeš-li jinak při aneb jiné budeš-li mluviti, nežli jsi prožaloval, bude půhon zdvižen; Kdo se podrobíš dobro- volné, i kdo nic neprokážeš, při svou tratíš; Kdo v při padne, škody vzešlé druhé straně zaplať; Když soudíš, neprohlídej v tom k oso- bám, chudý-li či bohatý, pozři ku při a ne k osobě; Soud ve při se vložil. Pr. Kdo od koho (= místo koho) při vede; Kdo by pod trvající pří (pod zašlou pří) na odporníka mocí sáhl, ten...; při vyslyšeti, zavříti; pře jest vyslyšena a zavřína (1553); po začaté při. Er. Žalobce, v jehož chtění jest při vésti; Také súdce buď opatrn, aby všecky pře, které se před ním dějí, od slova do slova skrze písaře kázal věrně v knihy po- psati; Aby poručník, který jménem nepří- tomného vede při neb jí brání; Ale bez- pečněji zajisté jest ve všech pilných přeci), aby se půhon dál tímto obyčejem. CJB. Že proto jedním půhonem pohnati moci bude a to ku při hlavní; Pře se ho dotýká. Zř. F. 1. Ty věci jsou mezi stranami ve při. Hl. Item také útrata a náklad pohnaného, by pak i při obdržel a se obránil. Tov. 58. Lidé poddaní mohou sami obeslati ze škod útratných, když není o při hlavní. Nál. 213. I doufal, že Pán rozhodne při jeho pro něho; Jaká p. to mezi nimi zavládla, neví se. Sš. L. 122. Filipp dává se dlouho s Natha- naelem o to ve při; Poslyšte, jak při svou provedu: Nevidí-li se vám mně při jeho oznámiti a k soudu podati; K dalejšímu ve při postoupání cestu proklestiti. Sš. J. 3;")., 126., 279., 280. (Hý.). Při ku konci přivésti; Pře ku přetržení přijde, když odsouzený umře. Řd. Pře počala se, zašla (ist einge- leitet). Ta p. jest již vyvedena (abgethan). Vš. P. jest na soudu (ist im Zuge). Šp. P. závěrečná, konečné líčení pře. Rk. Při upra- viti; čeho v při potřebí, opatřiti. J. tr. Při vy-, prosouditi. Dch. My jsme jich o tu při bez vás rozsúditi nemohli; Pohorší-li Blahen své při čili nie. NB. Tč. On svú při také ukaž přede pány; Aby mi tú pří propadl; Dav na mne při některakému žáku a já jemu nic dlužná nebyla; Neprovedl při zemským řádem. Půh. II. 64., 285., 426., 468. Při vy- hráti, šp. prý, ale tato frase jest dobra, sr.: Při prohrátí, V. a: Má při za ňadry (vyhranou. Jg. Dle Lb. užívá se této frase o svárlivém.). Č. Má sedranou, strhanou při. C Pochybovati, půl pře pryč. (Č.. Zlatá pře! Ros. Měšcem musí hodně hnouti, kdo nechce pří svou propadnout'. Sych. — Vz Právo, Původ, Soud, Soudce, Svědek, Ža- loba, Kat. 1606., 3438., S. N.

255115   3. Pře Svazek: 2 Strana: 0913
3. Pře = přes. Leze pře zeď. Pč. 38.

255116   Pře Svazek: 2 Strana: 0933
Předpadlý, který předpadl, vorgefallen. Jg.

255117   Pře Svazek: 2 Strana: 0965
Přepad, u, m., der Uiberfall.VzPřepadek. Náhlý p., [Überrumpelung, t. Dch.

255118   2. Pře Svazek: 7 Strana: 0424
2. Pře. Mkl. Etym. 239., Cor. jur. IV. 3. 1. 423. Pře nálezem JMti rozeznána bývá. Vš. 23. Jak se p. slyší a jakým řádem ? Vš. 46. Cf. Vš. Jir. 464., Zříz. Jir. 470, 697. P. pravá, křivá; při nésti, ztratiti. Št. Kn. š. 149., 150. Sstúpil s své pře. Ib. 142. Jedna pře jednou žalobou se koná; Jednou stoje a potom nic prohrává při. Cor. jur. IV. 3. 1. 391. Ženy pře proti mužóm držie a jsú jim odporny (prou se). Kšch. 25. Při svú najlépe jest poručiti Bohu. Hus I. 378.

255119   4. Pře Svazek: 7 Strana: 0424
4. Pře = před. Przie sebú, in conspectu suo. Ž. wit. 85. 14. (Ž. gloss. a pod. mají: przied. Gb.). Voda prze samu komnětu při- cházie. Tristr. (St. skl. IV. 145.) Jestliže by mistr s tovaryšem svým řečí se potekl, toho tovaryše žádný zjevně ani tajně pře- chovati směj, dokudž by o to przie mistry miesta neměl a jakž je mistři rozdělé, na tom přestáno buď. Das Buch der Prager Malerzeche 21. a 85. (z r. 1474.). A když sú přišli pře Josefa. Jos. 18. Cf. přechvá- titi anticipare, přejíti praevenire, převiděti praevidere, přeložiti proponere, přemluva, Ž. wit. 245.-246., List. fil. 1879. 242. — Krok (nový). III. 298.

255120   2. Pře Svazek: 8 Strana: 0310
2. Pře. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78. Text písničky neuměle složený je — víc než půl pře pryč. Bl. Gr. 357.

255121   Pře Svazek: 8 Strana: 0310
Pře-. Předpona pře- někdy se odlučuje od svého adjektiva. Pře můj milý Bože! Brt. D. II. 284.

255122   1. Pře Svazek: 9 Strana: 0249
1. Pře, vz Rozepře. Přísloví atd. vz v Zát. Př. VIII. D. odd. 3., 135. nn.

255123   2. Pře Svazek: 9 Strana: 0249
2. Pře- m. pro-: předati-prodati, přezraditi atd. Las. Mus. fil. 1897. 444. — Vyjadřuje gradaci. Kerak překerak to mám smutná udělat? Císař. Vz Mtc. 1899. 225.

255124   Pře Svazek: 9 Strana: 0459
Pře. Opustil a vzdal svú při. 1424. Mšín 12.

255125   Pře Svazek: 10 Strana: 0295
Pře-. Sr. Přepěsnička, Přezámek.

255126   Pře cukrovati Svazek: 2 Strana: 0917
Pře cukrovati, über-, verzuckern. — co: kávu.

255127   Pře- u sloves Svazek: 7 Strana: 0423
Pře- u sloves. Vz Jurs. 22.-34., Brt. D. 169. — P. u substant. atd. Převysoký, altissimus. Ž. wit. 82. 19., 96. 9. Pře mý milý pantličky. Sš. P. 443. Ach jejda, pře- jejda, už musím do světa. Sš. P. 571. Pře můj milý malířečku, zač já tebe prosím. Sš. P. 299. Pře-radosť. Vz List. fil. 1886. 425. Ach ľudze, preľudze, nezávidzte teho. Sl. ps. 56. Překerak, kamarádke, na vás za- pomenu! Brt. P. 120. Překerak mé srdečko nemá plakať. Sš. P. 259. Vz Zpomenouti si nač; Přebože (dod.). — P. = pro.- Cf. Brt. D. 185., 255. Pre jednoho dedina a pre dedinu krajina (bývá trestána). Slov. Orl. IX. 247. Přemeškať, prebudiť se, pře- moknúť, přepiť, předaj (prodej). O Opavy. Klš. — P. = prů-, Přejizd = průjezd, pře- chůd, gt. přechodu = průchod. U Opavy. Klš.

255128   Pře-dlubati Svazek: 2 Strana: 0929
Pře-dlubati, -ám a -u, eš, předlabati, dlá- tem díru v desce udělati, durchhöhlen, durch- meisseln. Na Ostrav. Tč.

255129   Pře-dostatečný Svazek: 2 Strana: 0933
Pře-dostatečný, velmi dostatečný, sehr stark, mächtig, im Stande. Vulg.

255130   Pře-dráběti Svazek: 2 Strana: 0935
Pře-dráběti, ěl, ění, poskakovati drob- ným krokem z nohy na nohu, jako činí ten, koho zebe v nohy, aby se zahřál. Na Mor. Brt. Vz Přebrati.

255131   Pře-drání Svazek: 2 Strana: 0936
Pře-drání, vz Předratí.

255132   Pře-drápati Svazek: 2 Strana: 0936
Pře-drápati; předrápnouti, pl, pnul, ut, utí; předrapovati, überkratzen, Jg.; drápaje přemoci, kratzend überwinden; na Slov. = prodrápati.

255133   Pře-drásnouti Svazek: 2 Strana: 0936
Pře-drásnouti, snul a sl, ut, utí, über- ritzen, -krallen. Jg.

255134   Pře-drati Svazek: 2 Strana: 0936
Pře-drati, deru, dral, án, ání, überschleis- sen. — co: peří. Us.

255135   Pře-důvoditi Svazek: 2 Strana: 0941
Pře-důvoditi, il, ěn, ění. — koho (dů- vody přemoci, durch Beweise besiegen). Jg.

255136   2. Pře-sličný Svazek: 2 Strana: 0976
2. Pře-sličný = velmi sličný, sehr schön, fein.

255137   Přearcinebezpečný Svazek: 9 Strana: 0249
Přearcinebezpečný P. časy. Arch. XVI. 7.

255138   Přebábati Svazek: 7 Strana: 0457
Přebábati oprav v: Přibábati.

255139   Přebábati Svazek: 10 Strana: 0295
Přebábati se za, Priapos' v II 1001. oprav v: Přibábiti.

255140   Přebábati se Svazek: 2 Strana: 1001
Přebábati se, zvolna přijeti n. přijíti, langsam kommen. Přece se p-li. Us. u Ry- chnova. — P., vz Přibůsti.

255141   Přebabiti Svazek: 2 Strana: 0913
Přebabiti, il, ení, babením uškoditi, als Hebamme etwas verderben. Ros.

255142   Přebáčiti Svazek: 2 Strana: 0913
Přebáčiti, il, en, ení, odpustiti, nachsehen. — co komu. Slov. Bern.

255143   Přebačiti Svazek: 7 Strana: 0424
Přebačiti = odpustiti. Také slez. Šd. u Frýdka. Brt. D. 255.

255144   Přebádaný Svazek: 2 Strana: 0944
Přebádaný; -án, a, o, widerlegt. Bern.

255145   Přebádkati Svazek: 7 Strana: 0424
Přebádkati, überpünkten. Šm.

255146   Přebajati co Svazek: 2 Strana: 0913
Přebajati co: bajky, durcherzählen: um- dichten. Na Ostrav. Tč.

255147   Přebalmuntiti, přebalamutiti Svazek: 2 Strana: 0913
Přebalmuntiti, přebalamutiti, über- tölpeln. — koho. Na Ostrav. Tč.

255148   Přebanovati Svazek: 2 Strana: 0913
Přebanovati, durch Klagen verschmer- zen. Na Ostrav. Tč.

255149   Přebantovati Svazek: 7 Strana: 0424
Přebantovati = přehledati, durchsuchen. — co komu. Všecky kapsy mně p-val. Na již. Mor. Šd. — koho. P-val ho celého a nic nenašel. Ib.

255150   Přebarvení Svazek: 10 Strana: 0295
Přebarvení kožní, hyperchromatosis. Ktt.

255151   Přebarviti Svazek: 2 Strana: 0913
Přebarviti, il, en, ení; přebarvovati, ještě jednou barvou potříti, jinou barvou potříti, über-, um-, nachfärben; barvou příliš na- tříti, überfärben. — abs. Koroptev (zvěř) již přebarvila vypelíchala (vylínala). Us. Světz. 1875. — co čím.

255152   Přebarviti Svazek: 7 Strana: 0424
Přebarviti. Všecko bylo pravda, nic nebylo p-veno. Šml. Na čerst. v.

255153   Přebásnění Svazek: 7 Strana: 0424
Přebásnění, n., die Umdichtung. Dk. Poët. 116., 533.

255154   Přebásniti Svazek: 7 Strana: 0424
Přebásniti. Práci v prose sepsanou do veršů p. Dk.

255155   Přebásniti, il Svazek: 2 Strana: 0913
Přebásniti, il, ěn, ění, über-, umdichten. Us. Tč.

255156   Přebázlivý Svazek: 7 Strana: 0424
Přebázlivý, sehr furchtsam. Us.

255157   Přeběda Svazek: 2 Strana: 0913
Přeběda! veliká běda! O(grosser) Jammer! o Weh! Ach nastojte p. Štelc. Ach běda, přeběda! P. vám. MP., Kom. Vz Běda, Pře-.

255158   Přeběda Svazek: 7 Strana: 0424
Přeběda tomu lidu. 15. stol. Mnč. R. 72. Ach p. mně nebozě. Hr. rk. 103.

255159   Přebědačiti Svazek: 2 Strana: 0913
Přebědačiti, il, ení, v bídě přetrvati, přebídáceti se, elend zubringen. — co. Jak jsme minulou zimu p-li,. to sám Bůh ví. Us. C.

255160   Přebedliti Svazek: 10 Strana: 0295
Přebedliti = probděti. — co. Celú noc p. To volajú v okolí Drienčan: noc merať. Mt. S. I. 210.

255161   Přebědný Svazek: 7 Strana: 0424
Přebědný, sehr jammervoll. Šm.

255162   2. Přeběh Svazek: 2 Strana: 0913
2. Přeběh, proběh, u. m., das Durch- laufen, der Verlauf. V celém tomto p-hu let. Mus. 7. 50. Vz Přeběhnutí.

255163   2. Přeběh Svazek: 7 Strana: 0424
2. Přeběh. V krátkém p-hu času. Šf. Strž. II. 156.

255164   1. Přeběh, a, přeběhlec Svazek: 2 Strana: 0913
1. Přeběh, a, přeběhlec, hlce, přebě- hlík, a, m., der Uiberläufer.

255165   Přeběhavý Svazek: 7 Strana: 0424
Přeběhavý, áklo7r^ó?akko?, der von ei- nem zum andern sich wendet; Uiberläufer (Ares). Exc.

255166   Přeběhlitý Svazek: 2 Strana: 0913
Přeběhlitý, praeteritus. vorübergegangen. P. věci. BO.

255167   Přeběhlý Svazek: 2 Strana: 0913
Přeběhlý, vorübergelaufen, -geflogen. Po této vichřici přes něho p-lé. Bl.

255168   Přeběhnouti Svazek: 2 Strana: 0913
Přeběhnouti, hnul a hl, utí; přeběžeti, žel, žení: přeběhati, přebíhati, přeběhávati, přebíhávati, přeběhovati. P., přes něco běžeti, über-, hinüberlaufen; přeliti se, téci, přetéci, přebývali, přeplniti se. überlaufen, über- fliessen, sich ergiessen; přebývati, zbývati, übersteigen ; běže poraziti, überrennen, über- laufen; předběhnouti, vorkommen, überlaufen: pominouti, verlaufen, verrliessen, verstreichen; běhaje stráviti, mit Laufen zubringen, durch- laufen; zu Jemanden überlaufen. Jg. — abs. Sem a tam přebíhati. D. Dlouhý čas (V.), rok (D.), celý den přeběhl. Přebíhá tam laně. Ros. To prkno přebíhá (vyčnívá). Us. Po- jednou den přeběhne (pomine). Léta pře- běhla. Us. Denně jich mnoho přeběhlo (k ne- příteli odešlo). D. — co, koho: místo, les, pole, prostranství, počty, Us., knihu běžně p., dítě (běže poraziti), zajíce (předběhnouti). D. Celý den jen přeběhal (běhaje ztrávil). Knihy a spisy něčí p. Jg. Všecky hory pře- běhali (hledajíce). Us. Brt. Pes přeběhl stopu (zvěři), zajíce. Šp. - přes co: přes čáru. Kom. Přeběhl nám zajíc přes cestu. Jg. Voda přes břeh již přebíhá (přetéká). Ros. Co mu asi zase přeběhlo přes cestu (co se mu asi ne- příjemného stalo? O nevrlém.)? Us. Hý. — (co) čím: slovy (pověděti pořádkem), očima, (přehlednouti), čtením, V., myslí, minulý čas pamětí. Jel. Přebíhá-li co úroky z důchodův (= přebývá-li). — (co) v čem. Přeběhl jsem to v mysli své. Jel. Život chudého v hu- benství a v bolestech přeběhl. Chč. 630. — co na čem. Přeběhl jsem všecko na svém rozumě. BO. — nad co. Přebíhá počet nad summu (zbývá). Ros. — kam. P. k nepří- teli, k jiné straně, k jinému náboženství. D. Přeběhla voda přes břeh na pole. Us. Tč. — s čím kam. S otázkami, s prosbami na koho přebíhati (=dotírati). Šm. — se. Kráva se přebíhá (běhá se), rindert wieder. Šm. — se za kým. Za tou by se ženichové byli přebíhali. Sá.

255169   Přeběhnouti Svazek: 9 Strana: 0249
Přeběhnouti. Což by více p-hlo úroka přes tři kopy. 1464. Arch. XVIII. 334. Však což by mu mimo potřebu jeho ? vychování ze všech důchodů přebíhalo. Sdl. Hr. III. 134. Předběže jeho = běže proti němu (ne- obvykle). Joh. 11. 20.

255170   Přeběhnouti co komu Svazek: 7 Strana: 0424
Přeběhnouti co komu. Nešťastná pří- hoda p hla nám tak nepředvídaně cestu. Šml.

255171   Přeběhnutí Svazek: 2 Strana: 0913
Přeběhnutí, n., Verlauf, m. Stalo se pak po p. desíti dnů. Br. P. směnného listu. D. Vz Přeběh. Přeběloucí, sehr weiss. Troj. 91.

255172   Přebelavý Svazek: 10 Strana: 0295
Přebelavý. Škod. II2. 109.

255173   Přebělý Svazek: 2 Strana: 0913
Přebělý, sehr weiss, schneeweiss. P. hr- dličky. Tkadl.

255174   Přeběr Svazek: 2 Strana: 0914
Přeběr, u, m., přebírání, das Auslesen, Uiberklauben. P. vlny. Us.

255175   Přeběr Svazek: 7 Strana: 0424
Přeběr = zásoba rudoviny, Klaubevor- rath, m. Hř.

255176   Přeběrací Svazek: 7 Strana: 0424
Přeběrací, Klaub-. Us.

255177   Přeběrač Svazek: 2 Strana: 0914
Přeběrač, e, m., der Klauber. P. rudy, prejtýř, der Erzscheider. Šp.

255178   Přeběračka Svazek: 2 Strana: 0914
Přeběračka, y, f., která přebírá, die Klauberin. — P., přebírání, die Klauberei. To je p. s tím hrachem. Us. — P., přebírka, náčiní ku přebírání ryb lovených, die Klaub- truhe. V. — P., náčiní k přebírání rud. Vz KP. IV. 61.

255179   Přeběračka Svazek: 8 Strana: 0310
Přeběračka, přebírka, y, f. = přístroj k nabírání výkresů, Einlesebrettchen, -gestell, n., Sterz. I. 765.

255180   Přeběračnosť, přeběračný Svazek: 2 Strana: 0914
Přeběračnosť, přeběračný, vz Přebí- ravosť, Přebíravý.

255181   Přeběradlo Svazek: 7 Strana: 0424
Přeběradlo, a, n., die Klaubetafel. Hř. P. pásové, Ostrav. tabulky (železný článko- vitý bezkonečný popruh), Klaubeband, n. Hř.

255182   Přeběrek Svazek: 2 Strana: 0914
Přeběrek, rku, m., přeběrka, y, f., der Brack, Ausschuss. Us. Dch. Toť jsou už jen p-ky. Us. Msk.

255183   Přeběrna Svazek: 7 Strana: 0424
Přeběrna, y, f., Klaubewäsche. Hř.

255184   Přebernosť Svazek: 2 Strana: 0914
Přebernosť, i, f., die Erschöpflichkeit, Heiklichkeit. Bern.

255185   Přeberný Svazek: 2 Strana: 0914
Přeberný, kdo mnoho přebírá, volí, aus- klauberisch (wählerisch). Koll. — P., přebrán býti mohoucí, erschöpflich. P. pramen. Ráj.

255186   PřeBěřičny Svazek: 9 Strana: 0249
PřeBěřičny = vybíravý. Slez. Lor. 77.

255187   PřeBěžení Svazek: 9 Strana: 0249
PřeBěžení, n. —přeběhnutí, pominutí. Zna- mená toho dne p. (akkus. ). Maš. ruk. 35a.

255188   Přebíditi se Svazek: 10 Strana: 0295
Přebíditi se. Tu zimu se snad nějak přebiduješ. Strn. Poh. 136.

255189   Přebídný Svazek: 2 Strana: 0914
Přebídný, armselig. P. stav, svět, zdraví. Ach já člověk p-ný. Us. Hý.

255190   Přebíhač Svazek: 2 Strana: 0914
Přebíhač, e, m., der Verlaufer (wer mit den Meistern oft wechselt). Šp.

255191   Přebíhaná Svazek: 7 Strana: 0424
Přebíhaná, é., f., das Uiberlaufen, -schäu- men. P. vody do kotlu sousedního u kotlů spřažených. Šim. 70. — P., das Hin- und Herlaufen. Lpř.

255192   Přebíhat se Svazek: 8 Strana: 0310
Přebíhat se. Kráva se p-la = po druhé běhala. Brt. D. II. 371.

255193   Přebíhati Svazek: 2 Strana: 0914
Přebíhati, vz Přeběhnouti.

255194   Přebíhavý Svazek: 2 Strana: 0914
Přebíhavý, kdo přebíhá, nestálý, unstät.

255195   Přebíjeti Svazek: 7 Strana: 0424
Přebíjeti, vz Přebiti.

255196   Přebílení, n Svazek: 2 Strana: 0914
Přebílení, n., die Uibertünchung. Us. Dch.

255197   Přebíliti Svazek: 2 Strana: 0914
Přebíliti, il, en, ení, überweissen, über- tünchen. — co čím: světnici vápnem čistým.

255198   Přebírací Svazek: 7 Strana: 0424
Přebírací, Klaube-. P. vál. KP. V. 174.

255199   Přebírač Svazek: 7 Strana: 0424
Přebírač, e, m., vz Přeběrač. Šm.

255200   Přebíračka Svazek: 2 Strana: 0914
Přebíračka, y, f., die Klauberei, Leserei. Us. Dch. Vz Přeběračka.

255201   Přebíračka Svazek: 10 Strana: 0654
Přebíračka, y, f. To s tím máte p-ku (práci). Čes. 1. XV. 143.

255202   Přebírání Svazek: 2 Strana: 0914
Přebírání, n., das Ausklauben. P. máku, die Kümmelspalterei. Us. Dch.

255203   Přebírati Svazek: 2 Strana: 0914
Přebírati, vz Přebrati.

255204   Přebíravosť Svazek: 2 Strana: 0914
Přebíravosť, i, f., die Ausklauberei. Jg.

255205   Přebíravý Svazek: 2 Strana: 0914
Přebíravý, ausklauberisch. — v čem: v služebnících. Br.

255206   Přebíravý Svazek: 7 Strana: 0424
Přebíravý. P. okorování; Přísný a p. važitel se přesvědčí. Šf. Strž. I. 305., 576.

255207   Přebírka Svazek: 2 Strana: 0914
Přebírka, y, f. = přeběračka (k lovení ryb). Ryby na přebírce proliti. D. — P., přebírání. P. listin, die Musterung der Akten. Čsk. P. písemností. J. tr. P. rud, das Erz- scheiden, Reinscheiden, Klauben. Hř.

255208   Přebírka Svazek: 8 Strana: 0310
Přebírka, vz Přeběracka,

255209   Přebírka Svazek: 9 Strana: 0249
Přebírka, y, f. = dírka ve flautě a klari- netu. Mus. ol. 1898. 114.

255210   Přebitek Svazek: 2 Strana: 0914
Přebitek, m., der Stich im Kartenspiel. Rk.

255211   Přebiti Svazek: 2 Strana: 0914
Přebiti, přebiji, bij, bije (íc), bil, it, itý; přebíjeti, jel, en, ení = příliš nabiti, über- schlagen, überladen; ve hře, überstechen; loupežiti, rauben, plündern; bitím přejinačiti (minci), überprägen, ummünzen. Jg. — abs. Hodiny přebíjejí (bijí více hodin než náleží). Us. — co: peníze, minci (bitím přejinačiti). Ros. Šli spolu a přebili (oloupili) vóz pod Horkú. Pč. 50. Cf. Ješto přebiješ a lúpíš. BO. Ďábla a lva přebil (přemohl). GR. Kohos dnes přebíjal (přepadl)? Bj..Cť. Výb. 1. 252. — co v čem: kartu ve hře. D. — co čím: spodka svrškem (hůrkem). D.

255212   Přebiti co kde Svazek: 7 Strana: 0424
Přebiti co kde. Plače, slzy jej padajú, na tvrdom kameni jamy přebíjajú. Mt. S. I. 8. - P. = probiti. Laš. P. hřebík. Tč.

255213   Přebiti koho z čeho Svazek: 9 Strana: 0249
Přebiti koho z čeho. Pýcha přebíjí člo- věka z duchovních darů (olupuje). Št. Bes. 97.

255214   Přebití, n Svazek: 2 Strana: 0914
Přebití, n., das Uiberladen, Ummünzen, der Raub. Rozk. Vz Přebiti.

255215   Přebitování Svazek: 10 Strana: 0295
Přebitování, n. = kořisť, praeda. Mam. A. 20a.

255216   Přebitý Svazek: 8 Strana: 0310
Přebitý. Liška, šelma p-tá. Phľd. XII. 721. Svatem p. = prošlý, zkušený. Phľd. 1895. 295.

255217   Přeblafati Svazek: 7 Strana: 0424
Přeblafati, přeblafnouti = rychle pře- říkati. Us. Msk.

255218   Přeblaho Svazek: 2 Strana: 0914
Přeblaho, a, n., die Himmelsseligkeit. Dch.

255219   Přeblahoslavenosť Svazek: 2 Strana: 0914
Přeblahoslavenosť, i, f., grosse Glück- seligkeit. Bern.

255220   Přeblahoslavený Svazek: 2 Strana: 0914
Přeblahoslavený: -en, a, o, überselig, sehr glücklich. Bern.

255221   Přeblahoslavený. P Svazek: 10 Strana: 0295
Přeblahoslavený. P. křtitel. Pat. Jer. 139. 4.

255222   Přeblahoslaviti Svazek: 2 Strana: 0914
Přeblahoslaviti, il, en, ení, přeblaho- slavovati, überglücklich machen; velmi vele- biti, sehr preisen. Bern. — koho.

255223   Přeblahotný, přeblahý Svazek: 2 Strana: 0914
Přeblahotný, přeblahý, přešťastný, über- glücklich. P. rozkoš. Chmelen. Bs. 71.

255224   Přebláhovec Svazek: 10 Strana: 0295
Přebláhovec, vce, m. Msn. II 287.

255225   Přeblaze Svazek: 2 Strana: 0914
Přeblaze, überglücklich. Us.

255226   Přeblázniti Svazek: 2 Strana: 0914
Přeblázniti, il, ění, durch-, übernarren. Ros. — co: masopust.

255227   Přebláznivý Svazek: 10 Strana: 0295
Přebláznivý = stultissimus. P. milost Pat. Jer. 122. 17.

255228   Přeblažený Svazek: 2 Strana: 0914
Přeblažený; -en, a, o, überselig. Jg., Žal.

255229   Přeblebtati Svazek: 2 Strana: 0914
Přeblebtati, überplappern. Ros.

255230   Přebleptati Svazek: 2 Strana: 0914
Přebleptati, přebleptnouti, tnul a tl, ut, utí, ausplauschen. — abs. Přebleptl (pově- děl více nežli měl n. chtěl). Na Mor. Hý. — co komu.

255231   Přebleskovati Svazek: 7 Strana: 0424
Přebleskovati, přeblesknouti. Slunce přebleskuje přes oblaka. Us. Tč.

255232   Přeblíci se Svazek: 2 Strana: 0914
Přeblíci se = převléci se. Na Ostrav. Tč.

255233   Přebliti Svazek: 2 Strana: 0914
Přebliti, il, it, ití, überspeien. — co, přes co: nádobu, přes nádobu. Jg.

255234   Přeblknout Svazek: 10 Strana: 0654
Přeblknout = přeběhnouti, rychle pře- čísti. Brt. Sl.

255235   Přeblouditi Svazek: 2 Strana: 0914
Přeblouditi, il, zen, ení, bludem chybiti, durch einen Irrthum fehlen. — v čem. Ros.

255236   Přeblouditi co Svazek: 7 Strana: 0424
Přeblouditi co. Přeblúdiť cestu. Laš. Tč.

255237   Přebludný Svazek: 2 Strana: 0914
Přebludný, vz Bludný. V p-ém domnění býti, im argen Wahne begriffen sein. Dch.

255238   Přeblunkati Svazek: 2 Strana: 0914
Přeblunkati, vz Bluňkati. Ros.

255239   Přebobněti Svazek: 2 Strana: 0914
Přebobněti, überquellen. Vz Bobněti.

255240   Přebobóňať Svazek: 7 Strana: 0424
Přebobóňať = přehledati, durchsuchen. Na mor. Slov. Brt. D. 200.

255241   Přebobrovati Svazek: 2 Strana: 0914
Přebobrovati, přeběhati, přeskákati, über- laufen, überspringen, mor. überstolpern. Ros.

255242   Přebočiti Svazek: 2 Strana: 0914
Přebočiti, il. en, ení, über-, nachsehen, verzeihen, odpustiti. — co komu. Přeboč mu to, on toho víc neurobí. Na Ostrav. Tč.

255243   Přebočiti Svazek: 7 Strana: 0424
Přebočiti = přebačiti. Laš. Tč.

255244   Přebohatý Svazek: 2 Strana: 0914
Přebohatý, überaus reich, steinreich. Dch. P-tý pane náš, jenž vše dobré v moci máš! Pís. kostelní. Us. Hý. — čím. Praho! Rím's pamětmi víry přebohatý, Athenami`s věd a umy nám. Sš. Bs. 18G. Vz Bohatý.

255245   Přeboj Svazek: 2 Strana: 0914
Přeboj, e, m., loupež, der Raub, Rauban- fall. Dal. 182., Kn. rožm. 69., BO. Jindy: příboj. Gl.

255246   Přeboj Svazek: 7 Strana: 0424
Přeboj = útok na někoho s úmyslem ho oloupiti, v němž napadený se brání a pře- konán jest. Cf. Příboj. Kn. rož. čl. 69. — Ž. kl. 326.).

255247   Přebojácný Svazek: 10 Strana: 0295
Přebojácný. Kká. Sion I. 46.

255248   Přebojnický Svazek: 2 Strana: 0914
Přebojnický, zastr., loupežnický, räube- risch. Jg.

255249   Přebojnictví,n., -ctvo Svazek: 2 Strana: 0914
Přebojnictví,n., -ctvo, a, n., loupežnictví, die Räuberei. Ms. Ps. Gl. 11.

255250   Přebojník Svazek: 2 Strana: 0914
Přebojník, a, m., zastr. loupežník, zbojník, der Räuber. St. skl. I. 91., BO., Výb. I. 259.

255251   Přebojník Svazek: 7 Strana: 0424
Přebojník. Hr rk. 329., Mus. 1890. 97. (z 14. stol.).

255252   Přebojnistvo Svazek: 7 Strana: 1366
Přebojnistvo, a, n., rapina, zastr. Hank. Sb. 218.

255253   Přebojovati Svazek: 2 Strana: 0914
Přebojovati, přemoci, bewältigen, be- siegen. — koho (čím): ďábla, Leg. D. 30., nepřátely. BO.

255254   Přebolestný Svazek: 2 Strana: 0914
Přebolestný, velmi bolestný, sehr schmerz- lich, peinlich. P. smrť. Jg.

255255   Přeboleti Svazek: 7 Strana: 0424
Přeboleti, im Schmerze überbieten. Dch.

255256   Přeboleti Svazek: 8 Strana: 0310
Přeboleti. To vše již p-lo (přestalo boleti). Šml. VII. 68., Phl'd. 1896. 200.

255257   Přeboleti Svazek: 10 Strana: 0295
Přeboleti. Nevzpomínej toho, co už p-lo. Jrsk. XIV. 285., XIII. 3., 95.

255258   Přebor Svazek: 2 Strana: 0914
Přebor, a, m. = převor. Půh. 1. 344.

255259   Přebor Svazek: 10 Strana: 0295
Přebor, u, m. = zápas. Rgl.

255260   Přeborkovati Svazek: 7 Strana: 0424
Přeborkovati = přebědovati, s nouzí přestáti. Přeborkuj ten rok, pak ti bude lépe. U Kr. Hrad. Kšť.

255261   Přebornický Svazek: 7 Strana: 0424
Přebornický, Sieger-. P. odznaky. Čerm.

255262   Přebornictví Svazek: 10 Strana: 0295
Přebornictví, n. Jízda o p. Nár. list. 1903. č. 161 13.

255263   Přeborník Svazek: 2 Strana: 0914
Přeborník, a, m., vítez, der Uiberwinder. Modl. 14. stol.

255264   Přeborník Svazek: 9 Strana: 0249
Přeborník, a, m., coroebus, brouk. P. vlnitý, ? undatus, význačný, elatus. Vz Klim. 417.

255265   Přeborník Svazek: 10 Strana: 0295
Přeborník, a, m. = vítěz. Rgl.

255266   Přeborov Svazek: 2 Strana: 0914
Přeborov, a, m., ves u Milevska. PL.

255267   Přeborský Svazek: 7 Strana: 0424
Přeborský Jan. Arch. VII. 556.

255268   Přebořice Svazek: 7 Strana: 0424
Přebořice, dle Budějovice, dvůr u Za- vlekomě.

255269   Přebosorovať Svazek: 7 Strana: 0424
Přebosorovať, verhexen. Slov. Bern.

255270   Přebotnati Svazek: 2 Strana: 0914
Přebotnati, přebopněti, ěl, ění, über- sehwellen, überquellen. — abs. Hrách pře- bopněl. Ros. Vz Bopněti.

255271   Přebouřlivý Svazek: 7 Strana: 0424
Přebouřlivý, sehr stürmisch. Lpř.

255272   Přebozský Svazek: 7 Strana: 0424
Přebozský, ého, m. Mus. 1880. 29 , Arch. IV. 309.

255273   Přebozy Svazek: 2 Strana: 0914
Přebozy, dle Dolany, něm. Přebos, ves u Plaňan. PL.

255274   Přebože Svazek: 2 Strana: 0914
Přebože ve frasi: Ach Bože, Přebože! O du lieber Gott. Č. Vz Pře- (ku konci).

255275   Přebože Svazek: 7 Strana: 0424
Přebože. Ach, Bože, Přebože, co sa to děje, kdo mia nevychoval, ten mi rozka- zuje ; Ach, Bože, Přebože s vysokého neba, už jsem sa najedla služebného chleba. Mor. ps. Hrb. Ach Bože můj, Prebože můj, už to zle, každá sebe mulatuje, len já ne; Ach Bože, Prebože, čo sa bude robiť. Sl. ps. 167., 269. Ach, Bože muoj, Prebože muoj, čo mám činiť? ako način s mrcha mužom na světě žíť. Koll. Zp. I. 263. Hejže Bože, Prebože, takto to byť nemôže. Btt. Sp. 101. Mať moja ... za dvoma šuhajky za- tvárať mi nedá, za dvoma mi nedá, za tretím mi káže, jaj Bože, Prebože, týra mi svet zaviaže. Sl. spv. VI. 208. Bože náš, Pre- bože, prednovie sa blíži, žijeme v trápení, v neprestajném kríži. Čkžk. XIII. 10. Cf. Bože, Bože, Božičku, daj mi dobrú ženičku. Sb. sl. ps. II. 1. 122.

255276   Přebožský Svazek: 7 Strana: 0425
Přebožský, sehr göttlich. Lpř. — P., ého, m., os. jm. Arch. VII. 717., VIII. 465. 475.

255277   Přebrakovati Svazek: 2 Strana: 0914
Přebrakovati, poznovu n. naskrze bra- kovati, überklauben. — co, koho: peníze, Ottersd., ovce. Us.

255278   Přebranie Svazek: 10 Strana: 0295
Přebranie, n., transmigratio. Rozk. P. 1488.

255279   Přebraný Svazek: 2 Strana: 0914
Přebraný; -án, a, o, vz Přebrati. P. hrách, čočka atd. — P. náklad, die Uiberfracht. Plat z p-ného nákladu, die Uiberfrachtsgebühr. J. tr.

255280   Přebrati Svazek: 2 Strana: 0914
Přebrati, beru, ber, bera (ouc), bral, án, ání; přebírávati, přehrávati. —P., probrati, přečistiti, klauben, durchklauben,lesen ; příliš mnoho vzíti, über das Mass, zu viel nehmen; opiti n. přejísti se, zu viel trinken ?. essen; přehlednouti, špatnější vzíti, sich vergreifen, übersehen, das schlechtere wählen; zcela vybrati, erschöpfen, p. se, přestěhovati se, projíti, přeskočiti, přeletěti, übersiedeln, über- setzen; obírati se s něčím, womit umgehen, sich abgeben, beschäftigen, ausklauben, wüh- len; zu sehr ausklauben; obtížiti se, sich überladen, übernehmen. Jg. — abs. Přebrals, musíš vraceti (mnohos jedl). Ros. Včera jsem mnoho přebral (mnoho pil). Ros. Kdo se rád přebírá, rád přebere. Kdo vybírá, přebere. Přebral ubohý (zle vybral). Ros. Nevybírej, abys nepřebral. Nevybírej, nepřebírej, abys neprebrala. Prov. Nepřebírej, nepřebereš. Na Ostrav. Tč. Nevybírej, nepřebereš. Us. Tč. — co, koho: kroupy, čočku, hrách, ořechy, jablka, byliny, Us., salát, papír, vlnu. 1). Přebírá mne zima (louští mne). Us. na Mor. Voda již přebírá břehy. Us. na Mor. Vše přebral (prohledl). Ros. P. mák, máček (pavučiny rozplétati = věci malicherné dě- lati), Kümmel spalten. Ale knieže Jindřich přebrav lid, i pošle jich . . ., aby spíži do- dali. Let. 200. P. řeč. Přebral míru náboje (příliš silně nabil). Šp. — co kde: na „mysli. Měst. bož. Přebírati listy v knize. Sp. — čím (kde). Umí p. prsty na houslech, na varhanách, na píšťale. Jg. Tkáč nohama pře- bírá (silně pracuje), kapsa se mu odvírá. Us. Tč. Tak ho bili, až nohami přebíral (s nohy- na nohu přeskakoval n. přešlapoval, jako při tanci, zimou). Mor. Brt., Tč. — v čem: v jídle, v pití, über die Schnur hauen. Dch. — oč. Přebral o 100 zlatých. Žer. L. L 44. -- se čím (obtížiti se): vínem, V., nápojem, Ros., jídlem, Krab., prací, péčemi. Strom se pře- bral jablky, ovocem. Us. — se kam (jinam se bráti, přestěhovati). Přebral se (z Prahy) do Říma. Jel. Přebrali se přes řeku. BO., Alx. 1114. Přebral se na obydlé do vsi. Pr. kut. — se kde v čem. Přebírati se v kně- hách, D., v penězích (obírati se, zacházeti s něčím), Ros.; v šatstvu, v pokrmích (příliš si vybírati), v jídle. Sych. Přebírá si v lidských věcech (vše haní). Šm. Přebírali se v nich jako v hnilicích. Bart. — se čeho. Mus.

255281   Přebrati Svazek: 7 Strana: 0425
Přebrati. P. také = zbuditi, wecken. Slov. Němc. VII. 112. P. co také = uvažo- vati. Tkč. — koho. Už ma veru aj drie- moty počaly preberať. Slov. Šd. — co, se kde. Zahučaly gajdy a valach preberá na nich dierky. Dbš Sl. pov. VIII. 42. Úřed- ník nemá se v dskách přebírati ani čísti. Vš 149. — čím: kosou, verscheren. Šp. Můj koníčku sivovraný, přebíraj si nožič- kami. Brt. P. II. 370. — se. More je more a prebere sa. Slov. Orl. IX 247. P. se = probuditi se. Slov. Němc. VII. 78. U Opavy. Klš. Cf. Probrati se. — co nač: semenec na kaši Jrsk. Mar. — v čem. Přebírá v pití (mnoho pije). Us. Klš. Přebrati koho v čem = předčiti, übertreffen. U Opavy. Klš., Brt. D. 255. Nebyla bys u mňa jinší dělávala, ve zlatě, ve stříbre dycky prebí- rala. Sš. P. 147. P. se v něčem = povrchně konati. Us. Bkř. — nač. Jaborové husličky ony pěkně hrajó, dyž na ně prstečky pěkně přebírajó. Sš. P. 615. — se kudy: řekou (projíti). Us.

255282   Přebrati Svazek: 8 Strana: 0310
Přebrati. Keď ju p-li = vzkřísili. Phľd. 1894. 34. Podával vody preberat chlapce (omý- vati, křísiti). Phl'd. 1895. 53.

255283   Přebratý Svazek: 8 Strana: 0310
Přebratý = vzkříšený. Z omráčenia p. chlapček. Phľd. 1895. 53.

255284   Přebrázditi Svazek: 2 Strana: 0915
Přebrázditi, il, ěn, ění, durchfurchen. — co: pole. Us. Tč.

255285   Přebrečeti Svazek: 7 Strana: 0425
Přebrečeti, el, en, ení, überplärren. Kdo pak by tě přebrečel. Us. Vck.

255286   Přebrednouti Svazek: 7 Strana: 0425
Přebrednouti, vz Přebřísti.

255287   Přebrechaný Svazek: 7 Strana: 0425
Přebrechaný = oštěkaný, štěkavější. Po- vedol ktosi, že dnes už i tí psi v cudzom pitvore sú smelší a p-nější. Slov. Zátur.

255288   Přebreptati. co, koho Svazek: 2 Strana: 0915
Přebreptati. co, koho. Ros. Celý den jsme u něho přebreptali, durchplaudern. Us. "Tč.

255289   Přebŕkati Svazek: 7 Strana: 0425
Přebŕkati, přebrknouti = přeletěti, über- fliegen. Sedm set rokov nad hlavou jeho přebŕklo. Slov. Orl. II. 339.

255290   Přebrněti Svazek: 7 Strana: 0425
Přebrněti, ěl, ění, einschlafen. Ruce mu p-ly. Us.

255291   Přebroditi Svazek: 2 Strana: 0915
Přebroditi = přebřísti. Slov.

255292   Přebrodný Svazek: 2 Strana: 0915
Přebrodný = přebředný. Ráj.

255293   Přebrodný Svazek: 7 Strana: 0425
Přebrodný. Nepřebrodné těžkosti. Šf. Strž. I. 178.

255294   Přebrojiti Svazek: 2 Strana: 0915
Přebrojiti, il, en, ení, příliš brojiti, über- treiben, übertoben. Ros.

255295   Přebroukati Svazek: 2 Strana: 0915
Přebroukati. - co: celý den, den ganzen. Tag brummen. Us.

255296   Přebrousiti Svazek: 2 Strana: 0915
Přebrousiti, il, šen, ení, zu viel ab-, überschleifen. Jg. — abs. Tak brus, abys nepřebrousil. Prov., Ros. — co: nůž. — koho, pomluviti, durchhecheln. Dch.

255297   Přebrousiti Svazek: 7 Strana: 0425
Přebrousiti celou ves = dům od domu choditi. Us. Kšť.

255298   Přebroušenosť Svazek: 2 Strana: 0915
Přebroušenosť, i, f., allzugrosse Ver- feinerung. Rozumová p. Šf. Mus. 1848. 260.

255299   Přebroušený Svazek: 2 Strana: 0915
Přebroušený; -en, a, o, überfein. Sm.

255300   Přebrtiti Svazek: 2 Strana: 0915
Přebrtiti, il, cen, ení, převrtati, über- bohren. Ros.

255301   Přebručeti Svazek: 2 Strana: 0915
Přebručeti, el, ení, übersumsen. Ros.

255302   Přebrydnouti Svazek: 2 Strana: 0915
Přebrydnouti, durchwaten. Na Ostrav. Tč. Vz Přebřésti.

255303   Přebředný Svazek: 2 Strana: 0915
Přebředný, durchwatbar. Reš.

255304   Přebřesknouti Svazek: 2 Strana: 0915
Přebřesknouti, probřesknouti, knul a kl, utí, durchblicken. — kudy. Slunce přes obla- ky přebřesklo. Na Ostrav. Tč.

255305   Přebřésti co Svazek: 7 Strana: 0425
Přebřésti co, Beránek ji (řeku) přebřede. Št. Uč. 78. a. (Kn. š. 142.). Čechové tu řeku přebřidú; Uhři Moravu přebředú. Dal. 77., 90. — kudy. Sv. Eustachius přes řeku přebřide. Pass. 569.

255306   Přebřésti, přebřísti Svazek: 2 Strana: 0915
Přebřésti, přebřísti, bředu a brdu, dl, den, dení; přebřednouti, dnul, ut, utí, durch- waten. — abs. Všichni jsme šťastně přebředli. Ros. Pakli póvod přebrde, tehdy pohnaný má za, ním břísti. Arch. II. 113. — co: řeku. BO., Lom., Br. — kam : na druhou stranu. Ben. V. — kudy: potokem. Ml.

255307   Přebříditi Svazek: 2 Strana: 0915
Přebříditi, il, ění, ublížiti, ein Leid zu- fügen. Mor.

255308   Přebříditi někomu něco Svazek: 8 Strana: 0310
Přebříditi někomu něco = proti němu něco zaviniti. Laš. Brt. D. II. 371.

255309   Přebřidký Svazek: 2 Strana: 0915
Přebřidký, sehr hässlich. Jg.

255310   Přebřinkati Svazek: 2 Strana: 0915
Přebřinkati, přebřinkávati, überklingeln. — koho. Ros.

255311   Přebřískati koho Svazek: 7 Strana: 0425
Přebřískati koho převřískati, pře- křičeti. Us. Bkř.

255312   Přebřísti Svazek: 2 Strana: 0915
Přebřísti, vz Přebřésti.

255313   Přebřísti Svazek: 8 Strana: 0310
Přebřísti. Beránek ji (řeku) przebrzde. Št. Uč. 78. a.

255314   Přebřísti Svazek: 9 Strana: 0249
Přebřísti. Přebřdl ako pes eez vodu. Zát. Př. 210a.

255315   Přebřitký Svazek: 2 Strana: 0915
Přebřitký, sehr scharf. P. střela. Troj. 14.

255316   Přebublati Svazek: 2 Strana: 0915
Přebublati, zu Ende brummen. — co čím: ústy. Ch.

255317   Přebublati Svazek: 9 Strana: 0249
Přebublati písně ústy. Chč. (List. fil. 1898. 269. ).

255318   Přebubnovati Svazek: 2 Strana: 0915
Přebubnovati, übertrommeln. — koho. Ros. — P., einmal und zu Ende trommeln. - co: pochod.

255319   Přebuditi se Svazek: 2 Strana: 0915
Přebuditi se = probuditi se, aufwachen. Teprv o šesté sem se přebudil. Na Ostrav. Tč.

255320   Přebudný Svazek: 2 Strana: 0915
Přebudný pták, der Standvogel, který na zimu neodletí, nestěhovavý. D.

255321   Přebudov Svazek: 2 Strana: 0915
Přebudov, a, m., něm. Přebudow. ves u Blatné. PL.

255322   Přebudovati Svazek: 7 Strana: 0425
Přebudovati dům = přestavěti. Laš. Té.

255323   Přebudźić Svazek: 10 Strana: 0295
Přebudźić = probuditi. Ostrava. Šb. D. 56.

255324   Přebůh Svazek: 2 Strana: 0915
Přebůh, boha, m. Ach Bože, Přebože. Vz Přebože, Pře-.

255325   Přebůh Svazek: 7 Strana: 0425
Přebůh, boha, m. Přebože! Grosser Gott!

255326   Přebuh Svazek: 9 Strana: 0249
Přebuh. Přeboha věčneho! Slez. Lor 77.

255327   Přebujelosť Svazek: 2 Strana: 0915
Přebujelosť, i, f., die Blasirtheit. Dch.

255328   Přebujelý Svazek: 2 Strana: 0915
Přebujelý, blasirt. Us. Dch.

255329   Přebujeti Svazek: 2 Strana: 0915
Přebujeti, el, ení, přebujněti, überwuchern.

255330   Přebujivý Svazek: 10 Strana: 0295
Přebujivý, exuberans. Ktt.

255331   Přebujnělý Svazek: 7 Strana: 0425
Přebujnělý. P. gotika. Čch. Br. č. 114.

255332   Přebujněti Svazek: 8 Strana: 0310
Přebujněti. Roh (druh čepce) přestal, když přebujněl. Wtr. Krj. I. 80..

255333   Přebulíkovati Svazek: 2 Strana: 0915
Přebulíkovati, ošiditi, übertölpeln. D.

255334   Přebuść Svazek: 9 Strana: 0249
Přebuść = probůsti. Slez. Lor. 77.

255335   Přebůsti Svazek: 2 Strana: 0915
Přebůsti, vz Přebodnouti.

255336   Přebušiti Svazek: 7 Strana: 0425
Přebušiti = přetlouci. Us. Ssk.

255337   Přebydleti Svazek: 2 Strana: 0915
Přebydleti, el, ení, über eine Zeit wohnen. — co kde: zimu v Italii. Us.

255338   Přebydlí Svazek: 2 Strana: 0915
Přebydlí, n., die Unterkunft, der Aufent- halt. Na Ostrav. Tč.

255339   Přebydlovati Svazek: 2 Strana: 0915
Přebydlovati, přebydleti, trvati, dauern; sich aufhalten. — kde. Celé léto na, horách přebydluje. Na Ostrav. Tč. Tvé slovo pře- bydluje v nebi. Ž. k. 108. — jak dlouho. Na věk p-ješ. Ž. k. 101. 3. — P., die Woh- nung wechseln. — odkud kam. Z jednoho místa na druhé se přebydloval. Na Ostrav. Tč.

255340   Přebystrý Svazek: 10 Strana: 0295
Přebystrý průvodce. Msn. Od. 76.

255341   Přebystře Svazek: 10 Strana: 0295
Přebystře k smrti běžíš. N. Rada 1942.

255342   Přebyt Svazek: 2 Strana: 0915
Přebyt, u, m., strsl. prebyt? (habitatio), koř by, příp.-t?, tudíž pře + b?-t?. Mkl. B. 165. Das Verweilen, Verbleiben. Dvorní p., das Hoflager. Dch.

255343   Přebytečnosť Svazek: 7 Strana: 0425
Přebytečnosť, i, f., Uiberschuss, m. Muss. 1880. 300.

255344   Přebytečný Svazek: 2 Strana: 0915
Přebytečný, Uiberschuss-. Dch.

255345   Přebytečný Svazek: 7 Strana: 0425
Přebytečný, überschüsssig. P. důchod. Kzl. 114.

255346   Přebytedlník Svazek: 10 Strana: 0295
Přebytedlník, a, m. P. pokoje, habitator. Pror. ol. 31b l. Isa. 38. 11.

255347   Přebytek Svazek: 2 Strana: 0915
Přebytek, tku, m., zbytek, nadbytek, der Uiberschuss, Mehrbetrag. P. výdělku, der Uiberverdienst. J. tr. P. z výtěžku. P. míti na čem, šp. m.: čeho, dosti míti čeho, oplý- vati čím. Brs. 136. — P., přebývání. Dal. — P., příbytek, Wohnung, f. Mar. Polo. ms. Na Ostrav. Tč.

255348   Přebytek Svazek: 7 Strana: 0425
Přebytek pokladničný. Bor. 473.

255349   Přebytek Svazek: 9 Strana: 0249
Přebytek —jedovatá bylina. Vz předcház. Nedostatek.

255350   Přebyti Svazek: 2 Strana: 0915
Přebyti, budu (bydu) yl, ytí, přebývati = přes nějaký čas býti, pobyti, přetrvati, eine Zeit lang sein, bleiben, ausdauern, währen ; bydleti, wohnen, leben, sich aufhalten; býti, sich befinden; přežiti, über die Zeit bleiben, überleben; nad počet býti, übrig sein, über- bleiben, überzählig sein, darüber sein. Jg. — abs. Přebudiž Bůh (na stokrát) i. e. když se stala škoda, Us. Přebudiž Bohu žel. Krok. Podšívka přebývá (jest delší). D. Přebudeš panenko(zbudeš). Sych. Když tu přebudu,mu- sím Řím ohledati. ZN. Tu přebudeš několik časů. BO. — jak. Vida manžely, an v lásce přebývají. Stele. — kde (v čem, pod čím, při čem, na čem, po čem, u čeho, vůkol čeho). Abychom v té hospodě přebývali. Háj. Na Křivoklátě přebýváše; P. u bratra. Dal. 130., 50. U něho ty přebyla týden. Pč. 27. Ale v té mále schráni přebýval duch přemohutný. Sš. I. 7. P. v městě. Výb. II. 71. Druhé muož býti biskup svatokupcem v biskupském úřadě přebývaje. Hus. I. 414. Který na nebi nad námi přebýváš. Er. P. 50. Po púšči přebývachu. Výb. 1. 196. Po- slední do chrámu bývá, kdo pod zvonicí přebývá Č. M. 9. V lásce a v jednotě pře- bývali v koruně české pod králem svým. Let. 240. P. v rozkošech. Chč. 304. Přebý- vati v kraji, ve vsi, D., v lese, Dal., v cha- lupě. Kom. Někoho v životě p. (přežiti). Přebývati pod tesklivým neštěstím. Troj. P. při dvoře D. P. na Starém městě. Ros. Přebývaje na bocě hory; V starých pře- bývá, rozum a v dlouhovččnýeh moudrost'. BO. Přebudu v Efesu až do letnic; U vás přebudu přes zimu. ZN. Vůkol nich pře- bývá Bůh. Kom. — s kým: se svou čeledí někde p. St. skl. Než ti, již s ním přebý- vají. Kat. 620. Na věky s Bohem přebývati žádají. Anth. I. 76. Když s ní přebýváše. GR.— Tkad. — co. Když Neklan své dni přebyl (přežil). Plk. P. moře, země, řeku = přejíti. L., Mus. Pobudem, nebudem, světa nepřebudem (proti starostlivým a lakomým). Ros., Er. P. 358. — koho. Št. To byl člověk, přebuď ho Bohu žel. U Dobrušky. Vk. Již jsme jeho ženu přebyli (přežili); Přebyvši syny své. Půh. I. 278., II. 439. Mnoho lidí jsem přebyl. U Ostrav. Tč. Přebude-li jej. Tov. 108. — čeho. Myslí, že světa přebudou. Kram. — komu. Ještě mu přebývá. Ros., V. — z čeho. Přebyde-li co z příspěvků, na nás pamatujte. Sych. — jak od čeho. Střecha na loket od zdi přebývá. Jg. — koho čím: životem (přežiti). 1516., J. tr. — koho v čem. Přebyla-liby žena Cvo- kova muže svého v živnosti. Záp. m. 1153. — se. Již se dlouho nepřebudu (nebudu dl. živ). U Jičína. Ltk. .

255351   Přebyti Svazek: 2 Strana: 0916
Přebyti, n., der Aufenthalt.

255352   Přebyti Svazek: 7 Strana: 0425
Přebyti. — abs. Přebývající, überschüs- sig. Dch. Lépej' druhdy tak p., rozumějíc, že nerozumie, nežli tázati s leckýms. Št. Kn. š. 1. Bylo jí zle, ale přebyla (vytrvala). Mor. Brt. Dt. 169. Nevěděla, kde j' ( = jest) přebyl. Hr rk. 85. — koho, co. Juž se dlouho nepřebudu. Us. u Jičína. Ltk. Pře- byvši 15 let. Pal. (Rgl.). Přebyla-liby muže svého. Vš. 229. Nikdo světa nepřebude. Sv. ruk. Prebývať školu = choditi za školu. Laš. Brt. D. 255. — kde (jak). A slovo přebývá mezi námi. Mž. 7. Nemnoho na světě přebyv. Kar. 111. A tak v něm (v Bohu) milostí přebývati; Ktož nepřebývá v Kristovi; V nichž (ve věčných příbytcích) na věky světí budú přebývati. Hus III. 121., 172., III. 306. Věrně v stavu manžel- ském p. GR. Ktož v lásce přebývá, v Boze přebývá. Hus III. 72. — s kým. S Bohem v srdci svém p. Kom. Bychom s ním věčně přebývali. Výb. II. 36., 18. S horami se nepřebudeš. Alx. V. v. 1873. (HP. 45.). — se čím. Vím, že se nepřebudu světem. Sv. ruk. 300. lakový se svou řečí vždy pře- bude. U Rychn. Črk.

255353   Přebyti Svazek: 7 Strana: 1366
Přebyti = přežiti. P bratra. Arch. X. 500.

255354   Přebytky Svazek: 8 Strana: 0310
Přebytky při propůjčování dolů = pole, která mají neobmezenou hloubku, avšak ve vodorovném průmětu nejsou vázána ani urči- tvm geometrickým tvarem ani určitou výmě- rou. Ott. XL (horn.).

255355   Přebytně Svazek: 7 Strana: 0425
Přebytně, überschüssig. P. vysoké čelo. Mokrý.

255356   Přebytný Svazek: 2 Strana: 0916
Přebytný, přebytý, co se přejíti (přebyti) může, übersteiglich, passirbar. Nepřebytné hory. Kom. Prot. 357.

255357   Přebyvac Svazek: 9 Strana: 0249
Přebyvac, e, m. Hus I. 38.

255358   Přebyvací Svazek: 2 Strana: 0916
Přebyvací list, die Aufenthaltskarte. Šm.

255359   Přebyvač Svazek: 2 Strana: 0916
Přebyvač, e, m., der Bewohner. Ms. Hus.

255360   Přebyvač Svazek: 8 Strana: 0310
Přebyvač. P. města. Chč. S. 232.

255361   Přebyvadlo Svazek: 2 Strana: 0916
Přebyvadlo, a, n., příbytek, die Wohnung. Leg.

255362   Přebyvadlo Svazek: 7 Strana: 0425
Přebyvadlo. Učiňme jim p-dla. Výb. II. 484.

255363   Přebývající Svazek: 2 Strana: 0916
Přebývající, überschüssig.

255364   Přebývání Svazek: 2 Strana: 0916
Přebývání, n., příbytek, obydlí, sídlo, der Aufenthalt, die Wohnung. To tu máte krásné p. Us. na Mor. Hý.

255365   Přebyvatedlné Svazek: 7 Strana: 0425
Přebyvatedlné ustavenie, dauerhaft. 15. stol. Mnč. R. 83.

255366   Přebyvatel Svazek: 2 Strana: 0916
Přebyvatel, e, m., der Einwohner. Jel., Pulk. P-é města, (obyvatelé). Martini.

255367   Přebyvatel Svazek: 9 Strana: 0459
Přebyvatel, e, m. V ty příbytky přijal jest ? osazení tyto p-le. 1444. Mšín. 12.

255368   Přebyvatelna Svazek: 7 Strana: 1366
Přebyvatelna, y, f., incola, zastr. Hank. Sb. 244.

255369   Přebyvatelný Svazek: 2 Strana: 0916
Přebyvatelný, bewohnbar, kde přebývati lze. P. země. Proch.

255370   Přebyvatelný Svazek: 7 Strana: 0425
Přebyvatelný. P-ná byla duše má, in- cola. Ž. wit. 119. 6.

255371   Přebyvatelný Svazek: 10 Strana: 0295
Přebyvatelný, macens. Ev. olom. 72. 145.

255372   Přebývati Svazek: 2 Strana: 0916
Přebývati, vz Přebyti.

255373   Přebyvek Svazek: 7 Strana: 0425
Přebyvek = dočasné meškání kromě stálého sídla. Kn. rož. čl. 35., 45, 46.

255374   Přebyvky Svazek: 2 Strana: 0916
Přebyvky, m., pl = navštívení, Besuch, m. Paní jest na přebyvciech (strč.). Kn. rož. 35. Arch. I. 455.

255375   Přebyvný Svazek: 2 Strana: 0916
Přebyvný =přebudný. P. pták, der Stand- vogel. D. — P., přebyvatelný. Lex. vet.

255376   Přec Svazek: 2 Strana: 0916
Přec, vz Předse.

255377   Přecaj, přecajky Svazek: 2 Strana: 0916
Přecaj, přecajky = přece. U Opav. Klš.

255378   Přece Svazek: 2 Strana: 0916
Přece, vz Předse. Přeceditel, přecezovatel, e. m., der Durchseiher. Jg. Přecediti, il, děn,ění; přecezovati, durch- seihen. — co: polívku. Us. — co čím, přes co: mléko cedítkem, přes cedítko, přes plátno. Us. Tč.

255379   Přece Svazek: 7 Strana: 1366
Přece m. předse, psáno též předce. Gb. Ml. II. 85.

255380   Přece Svazek: 8 Strana: 0310
Přece. Cf. Gb. H. ml. I. 206., 407.

255381   Přecechtěl Svazek: 7 Strana: 0425
Přecechtěl, a, m., os. jm. — P. Jos. JB., nar 1821. Vz Bačk. Př. 136., Rk. Sl.

255382   Přecechtěl Svazek: 9 Strana: 0249
Přecechtěl Jos. Rup. dr., mor. dějepisec, 1821. —1897. Vz Nár. list. 1897. č. 138.

255383   Přecechtěl Svazek: 10 Strana: 0295
Přecechtěl Jos. Rup., kn. a spis., 1821. až 1897. Vz Ott. XX. 594.

255384   Přecejc Svazek: 7 Strana: 0425
Přecejc = přece. Us. místy. Brnt.

255385   Přecejchovati Svazek: 10 Strana: 0295
Přecejchovati váhy. Rgl.

255386   Přecek Svazek: 7 Strana: 0425
Přecek, přeceky = přece. Laš. Brt. D. 175 — P., cku, Přesek, sku, m. = vrch u Mirošova. BPr.

255387   Přeceliti Svazek: 2 Strana: 0916
Přeceliti, il, en, ení, jinak zceliti, über- gänzen. Ros.

255388   Přecenění Svazek: 2 Strana: 0916
Přecenění, přeceňováni, n., die Über- schätzung. Dch. Vz Přeceniti.

255389   Přecenitel,přeceňovatel, e, m Svazek: 2 Strana: 0916
Přecenitel,přeceňovatel, e, m.. der Uiberschätzer. Šm.

255390   Přeceniti Svazek: 2 Strana: 0916
Přeceniti, il, ěn, ění, přeceňovati, über- schätzen, überbieten, überhalten. — co oč. Přecenil loket toho sukna o zlatý. — Někdy bychom mohli užiti: vysoko, příliš ceniti.

255391   Přeceňovací Svazek: 2 Strana: 0916
Přeceňovací, Uibersehätzungs-. P. směr. Dk.

255392   Přecestovati Svazek: 7 Strana: 0425
Přecestovati, durchreisen. — co: celý svět. Laš. Tč.

255393   Přeci Svazek: 2 Strana: 0916
Přeci = přece. Us.

255394   Přecíditi Svazek: 2 Strana: 0916
Přecíditi, il, děn, ění, übersäubern. -— co čím: boty kartáčem, obilí mlýnkem. Us. Vz Přecouditi.

255395   Přecíditi co Svazek: 10 Strana: 0295
Přecíditi co: něčí básně (opraviti). Šf. v Pal. Záp. II. 28.

255396   Přecik Svazek: 10 Strana: 0295
Přecik = přece. Haná. Nár. list. 1903. č. 173. odp.

255397   Přecikániti Svazek: 2 Strana: 0916
Přecikániti, il. ěn, ění, lží přemoci, durchs Lügen überwinden. — P., ocikániti, ošiditi, betrügen. Na Slov. Bern.

255398   Přecíliti Svazek: 2 Strana: 0916
Přecíliti, il, en, ení, měře se chybiti, das Ziel verfehlen. Ros.

255399   Přecitlivělost Svazek: 7 Strana: 0425
Přecitlivělost, i, f., hyperaesthesia. Vz Ott. IV. 913.

255400   Přecitlivělý Svazek: 7 Strana: 0425
Přecitlivělý, zu empfindlich.

255401   Přecitlivěti Svazek: 7 Strana: 0425
Přecitlivěti, ěl, ění, zu empfindlich wer- den.

255402   Přecitlivý Svazek: 7 Strana: 0425
Přecitlivý, sehr empfindlich. Kyt. 1876. 48.

255403   Přecitník Svazek: 8 Strana: 0310
Přecitník, a, m. = kdo má cit příliš vy- vinutý. Am. Orb. 52.

255404   Přecitnosť Svazek: 8 Strana: 0310
Přecitnosť, i, f. = přílišné vyvinutí citu. Am. Orb. 52.

255405   Přecitný Svazek: 7 Strana: 0425
Přecitný = zcitlivělý, sentimental (im nachtheil. Sinne). Nz

255406   Přecivěti Svazek: 2 Strana: 0916
Přecivěti, ěl, ění, civě přečkati, über- hocken. — co. On by celou noc p-věl (ne- spal). Ros.

255407   Přećivny Svazek: 9 Strana: 0249
Přećivny = protivný. Slez. Lor. 77.

255408   Přěcka Svazek: 8 Strana: 0310
Přěcka, vz Přazka, Přezka, Gb. II. ml. I. 54.

255409   Přecmírati Svazek: 2 Strana: 0917
Přecmírati, přebryndati, z nádoby do nádoby, überplanschen. Jg. Přecpaný; -án. a, o, überfüllt. — čím. Žaludek jídlem p-ný. Us. Hý.

255410   Přecouditi Svazek: 2 Strana: 0917
Přecouditi = přecíditi. Na mor. Drahan- sku. Hý.

255411   Přecpání Svazek: 7 Strana: 0425
Přecpání, n., die Uiberfüllung. P. ža- ludku. Us. Pdl.

255412   Přecpaný Svazek: 7 Strana: 0426
Přecpaný; -án, a, o, überfüllt. P. žalu- dek. Us.

255413   Přecpati Svazek: 2 Strana: 0917
Přecpati, přecpáni a přecpu; přecpávati, überstopfen, überfüllen. — koho, se čím: dítě kaší, Us., se vínem, jídlem, D., husu koláčky. Us. na Mor. Hý.

255414   Přectiti Svazek: 2 Strana: 0917
Přectiti, il, ěn, ění, přectívati, nad nále- žitosť ctíti, über Gebühr ehren. — koho. Rkp. 1617. — čím.

255415   Přectnostný Svazek: 2 Strana: 0917
Přectnostný, tugendreich. D.

255416   Přectný Svazek: 2 Strana: 0917
Přectný, sehr ehrbar, bieder. P. mateř. Troj.

255417   Přecúditi Svazek: 2 Strana: 0917
Přecúditi = přecíditi. Na Ostrav. Tč.

255418   Přecudný Svazek: 2 Strana: 0917
Přecudný = velmi cudný.

255419   Přecválati Svazek: 2 Strana: 0917
Přecválati, durchrennen. — co: pro- stranství. Jg. — koho = cválaje přemoci, überrennen, ihm zuvorkommen. Ros.

255420   Přecvičiti Svazek: 2 Strana: 0917
Přecvičiti, il, en, ení = trochu pocvičiti, ein wenig, von neuem üben. — koho, se. Ros. - P., přílišně vycvičiti, überlehren.

255421   Přecvrkati Svazek: 2 Strana: 0917
Přecvrkati, cvrkaje přemoci, überschreien. — koho. Us.

255422   Přecvrlíkati Svazek: 2 Strana: 0917
Přecvrlíkati, überzwitschern. — koho Ros.

255423   Přeczies Svazek: 7 Strana: 1366
Přeczies, adrita, nemoc. Pršp. 61. 97.

255424   Přečaply Svazek: 2 Strana: 0917
Přečaply, dle Dolany, Pritschapl, ves u Chomútova. PL.

255425   Přečarbati Svazek: 2 Strana: 0917
Přečarbati, přepsati, abschreiben. Na Slov. Bern.

255426   Přečárknouti Svazek: 7 Strana: 0426
Přečárknouti = přečárnouti. Mor. Šd.

255427   Přečárnouti Svazek: 2 Strana: 0917
Přečárnouti, überstreichen. Ros.

255428   Přečarovati Svazek: 2 Strana: 0917
Přečarovati, vyměniti, vertauschen; pře- trhovati, überstreichen; jinak čarovati, über- zaubern. Na Slov.

255429   Přečasniti Svazek: 7 Strana: 0426
Přečasniti, verfrühen. Rk.

255430   Přečasný Svazek: 2 Strana: 0917
Přečasný, velmi časný, frühzeitig. P. příchod, Sych., smrť. Rostl.

255431   Přečasto Svazek: 2 Strana: 0917
Přečasto, gar oft, sehr oft. P. se zmýlí, kdo se na pomoc lidskou bezpečí. Sych. Někomu p. v uších ležeti. Sych.

255432   Přečatá Svazek: 7 Strana: 0426
Přečatá, é, f. = pole u Bolešin na Klat. BPr.

255433   Přečečúrať se Svazek: 7 Strana: 0426
Přečečúrať se = šibřinkovati, sem tam nečině choditi. Laš. Brt. D. 255.

255434   Přečechrati Svazek: 2 Strana: 0917
Přečechrati, überlockern. — co: vlnu. Ros.

255435   Přečekati, přečkati Svazek: 2 Strana: 0917
Přečekati, přečkati, přečekávati, přečká- vati, ausdauern, abwarten. — co, koho. Kterýž ji přečkal (přežil). V. P. den. Dch. Oč, že mne přečkáš? Sych. P. špatné časy. Us. Tč. Dvacátý rok věku svého p. J. tr. Přečakaj mne maličko a ukáži tobě. BO. — čeho. Myslil jsem, že není možno, abych jednoho dne p. měl. Br. -- co kdy, kde. Přečkali jsme mnoho zlého v těch létech, Ros., v tom domě. — koho čím (přežiti, überleben): životem, živobytím. Jg., J. tr.

255436   Přečepiti Svazek: 2 Strana: 0917
Přečepiti, il, en, ení, die Haube anders i setzen. Ros.

255437   Přečerknút Svazek: 7 Strana: 0426
Přečerknút = přetrhnouti, durchstrei- chen. — co. Prečerknem ja tvoje lživé účty. Slov. Lipa III. 138.

255438   Přečerniti Svazek: 2 Strana: 0917
Přečerniti, il, ěn, ění, überschwärzen. — co.

255439   Přečerpací Svazek: 7 Strana: 0426
Přečerpací, Uiberpump-. Přečerpací sta- nice (dráhy). Dch.

255440   Přečerpati Svazek: 2 Strana: 0917
Přečerpati, über-, Hinüberschöpfen. -- co: vodu (přeliti). Bern. — kam. Vodu z místa na místo p. Na Ostrav. Tč.

255441   Přečerveniti Svazek: 2 Strana: 0917
Přečerveniti, il, ěn, ění, roth überfärben. Ros.

255442   Přečesati Svazek: 2 Strana: 0917
Přečesati; přečesnouti, přečísnouti, ul a sl, ut, utí; přečesávati, überkämmen. — co: vlasy, — čím: Hustým hřebenem. — koho =ještě jednou česati; 2. dáti mu ránu, einen Schlag, Stoss geben. Jen ho přečísni. Us. — se kde. Býk rychle přiběhl a kráva se pod ním jen přečísla (rozčísla)= převalila jeho strkem. Us. u Rychnova.

255443   Přečesť Svazek: 10 Strana: 0295
Přečesť, i, f. Blahoslavené jmě prziecsti jeho, nomen majestatis ejus. Ž. gloss. 71. 19.

255444   Přečeštiti Svazek: 2 Strana: 0917
Přečeštiti, il, ěn, ění, ins Böhmische übersetzen. Jg.

255445   Přečetný Svazek: 7 Strana: 0426
Přečetný, sehr zahlreich. Mus.

255446   Přečiahnuť niečo Svazek: 10 Strana: 0654
Přečiahnuť niečo = obemknouti. Phľd. XXII. 35.

255447   Přečice Svazek: 7 Strana: 0426
Přečice, Pretschitz, ves u Vltavotýna.

255448   Přečíhnouti Svazek: 2 Strana: 0917
Přečíhnouti, hnul a hl, ut, utí = jinam táhnouti, přejíti, übergehen. —co: strouhu. Ros.

255449   Přečin Svazek: 2 Strana: 0917
Přečin, u, přečinek, nku, m., přeči- nění, n., přestupek, das Vergehen. Vz S. N. P. proti verejnému míru n. pokoji; p. po-
štovní, tiskový, Pressvergehen, n.; trestní
soud nad p-ny J. tr. — P., příhrádka, die
Schublade. Bern. Vz Přečinka.

255450   Přečín Svazek: 2 Strana: 0917
Přečín, vz Přečinov.

255451   Přečin Svazek: 8 Strana: 0310
Přečin, u, přečinek, nku, m. = přihrádka, přítruhlík. Z p-nku skrine vytiahla zrkadielko. Phl'd. XII. 270.

255452   Přečina, y Svazek: 7 Strana: 0426
Přečina, y, f., im Schleussenbaue das Querlagerholz. Šm.

255453   Přečinec Svazek: 2 Strana: 0917
Přečinec, nce, m., kdo se přečinu dopustil, provinilec, der Verbrecher, Uibertreter. Sš. 1. 354.

255454   Přečinek Svazek: 7 Strana: 0426
Přečinek, nku, m., vz Přečin.

255455   Přečinění Svazek: 7 Strana: 0426
Přečinění, n., die Ubertretung. Ottersd. I. 13.

255456   Přečiněný Svazek: 2 Strana: 0917
Přečiněný; -ěn, a, o. P. věc, der Be- schwerdepunkt. Pal. IV. 1. 193.

255457   Přečiniti Svazek: 2 Strana: 0917
Přečiniti, il, ěn, ění; přečinívati=-příliš mnoho učiniti, zuviel thun; něco zapovědé- ného učiniti, proviniti, prohřešiti, übertreten, verbrechen. Jg. —- co komu. On mu něco přečinil. Ros. Prosil, by mu to odpustili, co jim přečinil. olf. — kde: na gruntech. Zříz. Ferd. Přečinil-liby který měštěnín na gruntech zemských tím skutkem, kterýž by' k roz- važování a souzení soudcům zemským spra- vedlivě náležel. Vác. XX. — proti komu. Proti kterémuž kdo přečinil. V. Proti šlechet- nosti p. V. Kteří proti tobě něco přečinili. Pešín. —se čím proti komu: řečí, skutkem, Vš., slovy. J. tr.

255458   Přečiniti Svazek: 7 Strana: 0426
Přečiniti. V 6. ř. oprav olf v: Solf. — co, se komu (jak). Jestliže kdo komu co p-nil (jemu v něčem ublížil); Jestliže by se komu co p-lo proti právu. Výb. II. 1258., 1264.

255459   Přečinka Svazek: 2 Strana: 0917
Přečinka, y, f., přihrádka, die Schublade. Slov. Vz Přečin.

255460   Přečinlivý Svazek: 2 Strana: 0917
Přečinlivý, zločinný, verbrecherisch. D.

255461   Přečinov, Přečín Svazek: 2 Strana: 0917
Přečinov, Přečín, a, m., ves veVolyňsku. Vz S. N.

255462   Přečinový Svazek: 2 Strana: 0917
Přečinový. P. trestní soud, das Gericht über Vergehen. J. tr.

255463   Přečísnouti Svazek: 2 Strana: 0917
Přečísnouti, vz Přečesati.

255464   Přečistěný Svazek: 2 Strana: 0917
Přečistěný, gereinigt, geläutert. P. rozum. Kom. P. zlato, obilí. Us.

255465   Přečísti Svazek: 2 Strana: 0917
Přečísti, čtu, čti, čta (ouc), četl, čten; čtení; přečítati. P., přepočísti, überzählen, spočítati, zählen, überzählen; celé přečísti, přehlédnouti, durch-, aus-, über-, verlesen. Jg. — co: peníze, Ros., NB. Tč., knihu. Jg. Všecky vaše kroky přečítá, V. Když ty listy přečetl král i vece. Bj. Přečetl kroky mé. BO. —- se s čím = pořád něco počítati. Cyr. — ad v. Něco čerstvě, běžně p. D. — co jak: od začátku až do konce p. Us.

255466   Přečísti Svazek: 7 Strana: 0426
Přečísti. Ž. wit. 21. 18., 138. 18., 146. 4. — co. Knihu přečetnul. U Ještěda. Sá. Jak to pismo prečnula (přečtla). U Opavy. Tč. — jak: bez rozmysla. Št. Kn. š. 2.

255467   Přečistitel Svazek: 2 Strana: 0918
Přečistitel, e, m., der Reiniger. Jg.

255468   Přečistitelka Svazek: 2 Strana: 0918
Přečistitelka, y, f., die Reinigerin. Jg.

255469   Přečistiti Svazek: 2 Strana: 0918
Přečistiti, il, stěn, štěn, ění; přečišťovati, reinigen, raffiniren, läutern. Jg. — co čím: zlato ohněm, Kram., obilí řičící. Ros.

255470   Přečistivý Svazek: 7 Strana: 0426
Přečistivý, Filtrirungs-. Dch.

255471   Přečistúcí Svazek: 2 Strana: 0918
Přečistúcí, zastr. přečistý. Kat. Mkl. B. 171.

255472   Přečistý Svazek: 2 Strana: 0918
Přečistý, sehr rein. Us.

255473   Přečistý od čeho Svazek: 10 Strana: 0295
Přečistý od čeho. Jehožto tělce p-té bieše od všeho hnisu a nečistoty. Vít. 106b.

255474   Přečišťovací Svazek: 10 Strana: 0654
Přečišťovací káď. Nár. list. 1905. 354., 14.

255475   Přečišťování Svazek: 7 Strana: 0426
Přečišťování, n., die Destillation. Mj.

255476   Přečišťovaný Svazek: 2 Strana: 0918
Přečišťovaný; -án, a, o, P. zlato. Bj. Vz Přečistěný.

255477   Přečítání, n Svazek: 7 Strana: 0426
Přečítání, n., die Uiberzählung. VSlz. I. 186.

255478   Přečitatel Svazek: 10 Strana: 0295
Přečitatel, perlector. Rozk. P. 987.

255479   Přečitatelný Svazek: 2 Strana: 0918
Přečitatelný, lesbar. P. písmo. Němc, Vus.

255480   Přečítati Svazek: 2 Strana: 0918
Přečítati, vz Přečísti.

255481   Přečkati Svazek: 2 Strana: 0918
Přečkati, vz Přečekati.

255482   Přečkov Svazek: 2 Strana: 0918
Přečkov, a, m., Přečkau, ves u Vel. Mezi- říčí na Mor. PL.

255483   Přečkovice Svazek: 2 Strana: 0918
Přečkovice, Přečkowitz, ves u Uher. Hradiště na Mor.

255484   Přečkovice Svazek: 7 Strana: 0426
Přečkovice. Do P-vic chodívají židé kupovat prasečí vlnu. Vz Sbtk. Kr. h. 195.

255485   Přečnívati Svazek: 7 Strana: 0426
Přečnívati, überragen. — něco. Dk. Aesth. 570., ZČ. I. 403. — jak. Cípy plechu přes kruh p-ly. Zpr. arch. IX. 36.

255486   Přečný Svazek: 2 Strana: 0918
Přečný, zastr. = příčný. Vz Přec.

255487   Přečný Svazek: 8 Strana: 0310
Přečný = příčný. To město má dvanáct ulic na dél města krom jiných přečných a stranných (postranních). Kabt. 23.

255488   Přečo Svazek: 2 Strana: 0918
Přečo = proč, na Slov.

255489   Přěčstitý Svazek: 7 Strana: 0426
Přěčstitý. P. jmě jeho, nomen majestatis. Ž. wit. 71. 19.

255490   Přečtení Svazek: 2 Strana: 0918
Přečtení, n., das Durchlesen. A poněvadž jest se po takovém dotčených zřízení zem- ských p. snešení stalo. Zř. F. I.

255491   Přečtený Svazek: 2 Strana: 0918
Přečtený; -en, a, o, durch-, vor-, über- gelesen. P. kniha.

255492   Přečtený Svazek: 7 Strana: 0426
Přečtený. To stojí za p-nou. Us. Tč.

255493   Přečumit něco Svazek: 10 Strana: 0654
Přečumit něco. Přečumil sem celou noc (přečkal). Úbočí. Rgl.

255494   1. Před Svazek: 2 Strana: 0918
1. Před, u, m., předek, strsl. ?red? = pré + d?. Mkl. B 205. Der Vordertheil. K (ku) předu tisknouti, strkati, jíti, se nachýliti, páditi. D., Sych. Ku p-du! vorwärts! Čsk. Ku p-du udeřiti; do p-du něco staviti, klásti; dále ku p-du se dostati; věc jde dobře ku p-du; ku p-du hnáti; věc ku p-du vésti, fördern. Dch. Předem i zadem. Us. — Na- před = na předku, na předek, vorn, vorher, vor. Napřed seděti, n. řečený, D., někomu n. dáti (ve hře), D., n. hotoviti, V., běžeti, jísti. D. — Od předu, von vorn. Jdu od předu. D. — Po předu, von vorn, vorne her. Boj po předu i po zadu. Br. — S předu, von vorn, vorn, vorwärts. V. S p. něco popadnouti, se postaviti (v čele), D., hradbu přeskočiti. Rkk. S p. začíti. V. S p. i s zadu. Háj., BO. Dobře s p. i s zadu oči míti. Prov., Jg. Dům s p-du. Dch. S p-du, von vorn- herein. Pal. — V před = napřed, vorwärts. Po tvém slově pojdem buď v před buď v zad u vše pótky luté. Rkk. — V předu = na- před, vorn. Obětovati bohům za vítězství v předu atd. Rkk.

255495   2. Před Svazek: 2 Strana: 0918
2. Před, přede, předložka. Předložka před (opp. za) pojí se s akkusativem a instrumen- talem. —I. S akkusativem předložka před určuje místný cíl děje slovesného, jenž položen jest s této strany předmětu označeného před- ložkou před, tohoto nedotýkaje, vor, draussen vor. Předmět tento jest: a) věcný: Tajně sě před Prahu brachu. Dal. 36. 2. Přeď hory bez strachu jide, odtud před Prahu přijide. Dal. 103. 9. Přišed před rajská vrata pro- sich Hospodina. Pass. 317. Všickni přišli před stuol krále nebeského. Pass. 959. — b) Osobný: Těch hlas před Bóh jdieše. Dal. 92. 41. Mudrci před král šli. Pass. 924. Vzemše posli listy nesú je před krále svého. Výb. I. 145. Jidú na hrad před královú. Kat. 217. Vede jej před kněze, před knieni i před Ludišu. Výb. I. 42. Pojdvě předeň. Výb. I. 150. — Pozn. Sem náleží před se ve rčeních: před se jíti, jeti, běžeti, vzíti, pustiti: Návěští dává, předse-li jíti čili se zpátkem navrátiti mají. Anth. II. 216. Prve by sě musilo mnoho zlého státi, než to, což páni jsú nalezli, by před se nešlo. Anth. I. 110. Předse dále cestou svou k Ta- chovu jeli. Anth. II. 372. Královna z Saby dalekou cestu do Jerusalema před sebe vzala. Har. I. XXVII. Právo předse pu- stiti. Člověk před sebe vzitý (= pyšný, us. mor.). Jdi před se právo. Půh. II. 18. — II. S instrumentalem předložka před ur- čuje 1. místo položené s této strany před- mětu označeného předložkou před, na němž co tkví nebo se děje, vor, vorn, draussen vor. Předmět tento jest: a) věcný: Kněz sě položil před hradem. Dal. 22. 15. Král před městem sě položi. Anth. I. 36. Ciesař sě před Medulanem položi. Dal. 47. 9. Tataři před Olomúcem sě stavichu. Dal. 82. 31. Před Prahou smlouva se stala. Žer. Sn. 48. — Pozn. Sem náleží rčení před rukama (= na snadě): Plnomocenství před rukama jest. Žer. Sn. 5. Otázka učiněna, má-li to psaní před rukama. Žer. Záp. II. 25. Pů- hončí před rukama jest. Žer. Záp. II. 167. — b) Osobný, a to: a) Předmět osoby trpné, v jejíž přítomnosti děj slovesný před se jde: Před králem všichni stáli. Anth. I. 149. Ne- smiechu sě bíti v čelo před bohy. Anth. I. 11. Modlil jsem sě před Bohem pad na zemi. Výb. II. 490. Naleznuť milosť před králem. Auth. I. 166. Kuoň sě před mužem zastaví. Anth. II. 60. Pilat umyl ruce přede všemi lidmi. Pass. 298. Toho Bůh nemiluje, ktož sě před lidmi velbuje. Výb. I. 195. Chlubili sě před lidmi. Výb. I. 199. To všecko před sudím do knih se zapíše. Vrat. 82. Vuoli všech přede všemi oznámil. Výb. II. 485. Neroď toho před námi tajiti. Výb. II. 492. Nebožátka bídná, proč vy se v hrdlo ne- stydíte před pánem bohem i přede všemi lidmi. Bart. 165. — Pozn. Slovesa postaviti, položiti a p. při otázce kde? starší jazyk s instrumentalem pojí: Pohané Julitu před Alexandrem starostů postavili. Pass. 406. Ďábel sě před Cyprianem postavil. Pass. 835. Chci jej postaviti před panem hejt- manem. Arch. I. 125. Malchus chléb před nimi položil. Pass. 581. Položíš před kně- zem ty své dary. Štít. N. 295. — ß) Před- mět osoby činné, jež účinně v děj působí, jsouc jeho původem a příčinou: Do domu před hostem, z domu za hostem. Č. Mudr. 288. Před zástupem první bývaj. Anth. I. 34. Pastýř před vlkem srší. Anth. I. 34. Jelen před ním nedaleko tečieše, nevelmi před ním chvátaje. Výb. I. 187. Řekové před ním utíkají. Troj. 234. Kdo před deštěm běží, snadno v louži leží. Č. Mudr. 155. Před právem ubíhal. Žer. Záp. II. 120. Před morem nelze utéci ani se schovati a skrýti. Anth. II. 153. Jiezvený nemóž zbýti svých ran, když sě bude krýti před lékařem. Výb. I. 243. Mocný móž také vzácnú almužnu učiniti, bráně před násilím lidí upřiemých. Štít. 251. Královna své ne- přátely má, před nimiž se hájiti musí. Kom. Lab. 93. Naše terče dobře nás před šipkami hájily. Preí. 441. Andělé zbožným lidem rádi slouží, před ďáblem a zlými lidmi střehou, od úrazu hájí. Kom. Lab. 127. Před těmi nic neostane. Výb. I. 248. Před Tatary bez- pečni jsme byli. Kat. 187. — Pozn. 1. Vazba tato jen potud správna jest, pobud původní místní význam jí označen býti má; sice užíváme jiných vazeb přesnějších, správněj- ších a lepějších: genitivu odluky prostého nebo spojeného s předložkou od, anebo da- tivu. Před s instr. u sloves: brániti, hájiti, chrániti, opatřovati atd. a u týchž sloves zvratných: brániti se, hájiti se atd., jakož i adjektiv: jistý, bezpečný atd. jest vazba u spisovatelů doby staré i střední dosti častá, avšak přesnější jsou vazby genitivu prostého aneb předložkou od opatřeného. Vz jednotlivá časoslova a adjektiva nahoře uvedená. Brs. 137. — Fozn. 2. Předložka před určuje též osobu, k níž děj se vzta- huje, po jejímž soudě výrok platnosť má (= dativu vztahovému): Nemají škoditi cizí řeči těm, ješto před Bohem nevinni jsú. Pass. 776. Drahá jest před Hospodinem smrť svatých jednoho. Pass. 953. V tom, ješto mě viníte, před Bohem jsem práv. Pass. 1002. Prosby jeho veliké jsú před Bohem. Výb. II. 482. — 2. Předmět, s nímž jiný předmět srovnán jsa, větší měrou stejné vlastnosti předčí: Jsem před ním tako malý, jakž přede lvem zvěř ustalý, před sluncem voščená sviečka neb před mořem mělká řiečka. Anth. I. 32. Sv. Jan před všemi svatýni svatostí předčí. Pass. 415. Přede všemi cti a chvály došel. Kat. 52. Děti jeho před tím dalekým strejcem lepší právo mají. Žer. Záp. II. 20. Očím před ušima víra, Č. Mudr. 351. — 3. Čas, dříve něhož děj slovesný se koná (opp. po), vor, eher als. Sv. Prokop svú smrť před dvěma dnoma věděl. Výb. 1. 202. Vladislav umřel v Bu- díně ve čtvrtek před květnou nedělí. Bart. 13. Sv. Simeon před svú smrtí svýma očima syna božieho jměl viděti. Anth. I. 77. Téhož léta vyhořal Most v noci před matkúu boží na nebesa vzetí. Let. 164. Před neduhem přijímaj lékarstvie. Ctib. Hád. 23. A již několik let před námi matka naše byla umřela. Anth. I. 102. Bodej byl ten rozum před soudem, který bývá po soudě. Č. Mudr. 193. — Brt. v List. filolog. a paed. 1877. str. 236.—239. — Cf. Zk. Skl. 265.-267., Zk. Ml. II. 34., Mkl. S. 440., 757., Brt. S. str. 79. 3. Před-, neoddělná předložka a) u jmen a příslovek. Jména s předložkou před- složená označují to, co jest před tím, co se druhým členem označuje: předdomí, -dunají, -dveří, -dvoří, -hoří, -hora, -hradí, -letí, -městí, -peklí, -vislan, -mluva, -pis. Mkl. B. 44. Předběžný, předposlední, předběžně. — b) U časoslov. Před- u časoslov znamená a) směr děje před něco n. někoho beze všeho ponětí vedlejšího: Předbiti prkno. Někoho předpustiti. Předstoupiti před někoho. Před- staviti něco před něco. — fi) Vedlejší ponětí určení něčeho pro někoho, dání k uvážení, vysvětlování, rozkazování, udávání příčiny. Předhoditi ptákům. Pečeni hostem předkra- jovati. Předepsati někomu něco. Přednášeti něco. Předčítati, předehráváti, předříkati, přednésti, předkládati, předvrhnouti někomu něco. — y) 8 časoslovy pohybování se z místa na místo ukazuje před- na dřívější děje ukon- čení n, ukončování, na nadejití koho, často s vedlejším ponětím opatrnosti n. lsti. Stává se, že nenáhlý náhlého předbíhá. Předejde vás do Galilee. Jeden druhého předjížděl. My ho předhonili. On nás předstihl. My to předešli. Předchází všecky milostí svou. — J) Ukazuje často na předčeni někoho n. ně- čeho něčím, převládání něčeho. Barva ta předpichuje. Jedni druhé u vladařů před- kupovali (dávali více). Někoho předorati. — ř) Udělení přednosti nějaké. Předložiti, před- staviti někomu někoho. Nad žádného se nevyvyšuj, žádnému se nepředkládej. Ta věc předchází. Předsedati. — ) Ponětí dříve leží také v těchto složených časoslovech vy- značujících poznání, oznámení něčeho bu- doucího, neb určení, zřízení k účelům budou- cím: předezříti, předohlásiti, předpověděti, předoznámiti, předvěstiti, předzvěděti, před- zříditi, předurčiti atd. Tn. 79.—81. Cf. Zk. Skl. 72. — Časosl. a) přechodná a b) ne- přechodná pohybování (vz Pře) s předložkou před- složená řídí akkusativ (nikoli: ge- nitiv). Poutníci nás předešli. Jazyk rozum předskočil. Zk. — Kromě toho p>ojí se časo- slova přechodná s před- složená s dativem cíle, vz Dativ cíle 1. 211. b.

255496   4. Před Svazek: 2 Strana: 0919
4. Před, adv., komparat. přízeji, příze, příz, na mor. Zlínsku předejc, Brt.; vor. Býti p. D. V řadu nejpříze šli (nejdříve). V. Málo příze jsem o něm mluvil. Jel. Kostel, co leží příději. Us.

255497   Před Svazek: 7 Strana: 0383
Před Šaclovým domem ho potkal. NB. Tč. Abychom v povětřie potkali jej. Št. Kn. š. 24. — se s čím. Nechtějme se s ním p. Dch. Skutek ten s nevolí se potkal. Šmb. S. II. 215. Výprava ta nep-la se s účinkem zdárným. Pal. Rdh. II. 418. Potkáváme se s výrazy, s čísly. . ., naskýtají se výrazy, čísla . . . Nz. P-la se s nimi liška; Potkal se s nimi jeden Arab. Výb. II. 966., 1003. — se v čem. Sobě důtky činili a se v ře- čech p-vali. Wtr. exc.

255498   2. Před Svazek: 7 Strana: 0426
2. Před předložka s akkus. proti oby- čejnému nyní instr. na Mor. Bylo před vá- noce. Brt. D. 188, 190.

255499   3. Před Svazek: 7 Strana: 0426
3. Před- u časoslov. Cf. Jurs. 21, 27., 29., 32.

255500   4. Před Svazek: 7 Strana: 0426
4. Před adv. Před loňskem, p. loňsky, p. včérajšky, předčérem = přede včírem (u Karlovic). Mor. Brt. D.

255501   Před Svazek: 7 Strana: 1366
Před. Cf. Gb. Ml. II. 143., D. Lhrg. 312.

255502   Před Svazek: 8 Strana: 0310
Před. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 27. Z před se d odsouvá: prestavenej, prevčírem m. představený atd. Dšk. Jihč. I. 17. Voka- lisace předložky před v Háj. Herb. (1562.) a V. Kal. bist. (1578.). Vz List. fil. 1894. 203., 204. Vybral sa do města pred pánov. Phľd. 1896. 257.

255503   Před Svazek: 9 Strana: 0249
Před. Kdokoli nekráčí v ?., jde nazpět. Vaň. Göth. 47. Před předl. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 144.

255504   Před Svazek: 9 Strana: 0459
Před. Jdeme na procházku před bránu, před město, lépe: za bránu, za město. Mtc. 1901. 264. Vyjel mu vstříc před město. Pal. Lépe: z města. Vodička. Mtc. 1901 264.

255505   Před Svazek: 10 Strana: 0295
Před. Nechoď mi p. oči, lépe: na oči. Dobš. Sbor. I. 85.

255506   Před Svazek: 10 Strana: 0654
Před. Vz Brt. Sl.

255507   Před něho Svazek: 2 Strana: 0932
Před něho, před něj, předeň. Vz On.

255508   Před nice Svazek: 2 Strana: 0932
Před nice, e, f., přední částka něčeho, der Vordertheil. P. ku př. kalhot. D. — P. = předlice, přadlena. V.

255509   Před skok Svazek: 9 Strana: 0250
Před skok. Upírati někomu dějinný ?. ? předek v civilisaci. Pal. Pam. 217.

255510   Před úloha Svazek: 2 Strana: 0941
Před úloha, y, f. = předúloh. P. k víře a spáse. Sš. I. 97., II. 85.

255511   Před vánoci Svazek: 2 Strana: 0941
Před vánoci, n., předvánoční čas, der Advent. Šm.

255512   Před včérajšky Svazek: 7 Strana: 0434
Před včérajšky = přede včírem. Mor. Brt. D.

255513   Před-latek Svazek: 2 Strana: 0926
Před-latek, tku, m., dřevo na plti před hřídelní latou, v jehož prostředku strmí kužel, Vz Slov. Am.

255514   Před-odří Svazek: 2 Strana: 0933
Před-odří, n., krajina před Odrou řekou, diesseits der Oder. Jg.

255515   Před-ohlásiti Svazek: 2 Strana: 0933
Před-ohlásiti, il, šen, ení, předohlašovati, vorsagen, voraus verkündigen. Jg. — co komu jak: šetrně.

255516   Před-opatrový Svazek: 2 Strana: 0933
Před-opatrový. P. souhlásky. Vz Hláska.

255517   Před-oprávce Svazek: 2 Strana: 0933
Před-oprávce, e, m., předně vydaný oprávce. Arch. IV. 434.

255518   Před-orati Svazek: 2 Strana: 0933
Před-orati, předorávati, před někým orati, vor??kern. — komu. — P. koho, oraje předstihnouti, vor??k?rn. D.

255519   Před-ortelovati Svazek: 2 Strana: 0933
Před-ortelovati (lépe: předsouditi, Jg.), vorurtheilen. V.

255520   Před-otázka Svazek: 2 Strana: 0933
Před-otázka, y, f., die Vorfrage. Šm.

255521   Před-oznámiti Svazek: 2 Strana: 0933
Před-oznámiti, il, en, ení, předoznamo- vati, vorher verkünden, voraus bekannt ma- chen, anzeigen, vorbedeuten. V. — co. Tyto věci proroku p. rozkázal. Br.

255522   Před-ráno Svazek: 2 Strana: 0936
Před-ráno, a, n., der frühe Morgen. Za krásného pna. Němc.

255523   Před-raz Svazek: 2 Strana: 0936
Před-raz, u, m. P. u bubnování, der Vor- streich. Čsk.

255524   Přéd-raziti Svazek: 2 Strana: 0936
Přéd-raziti, il, en, ení; předrážeti, el, en, ení, vorschlagen. — co: prkno. P. šachtu (hloubiti ji, ku př. před ortem nevětrným, aby dostali vítr). Vys.

255525   Před-rýčiti Svazek: 2 Strana: 0936
Před-rýčiti, il, en, ení, vorgraben mit dem Grabscheit. Ros.

255526   Před-říci Svazek: 2 Strana: 0936
Před-říci, předeřku, řekl, řečen n. přede- rčen, řečení n. přederčení; předřeknouti, předříkati, vorsagen, vorsprechen, diktiren; oben sagen, erwähnen. — co komu před- říkávati. D., V. — jak: zřetetně. Hý.

255527   Před-určiti Svazek: 2 Strana: 0941
Před-určiti, il, en, ení; předurčovati, vor- bestimmen. Předurčiti různiti třeba od před- věděti; předurčiti odnáší se k vůli, před- věděti k mysli. Sš. I. 93. — co čím; koho k čemu: k věčné slávě. Hý.

255528   Před-usouditi Svazek: 2 Strana: 0941
Před-usouditi, il, zen, ení; předusuzo- váti, vorurtheilen. — co.

255529   Předa Svazek: 7 Strana: 0426
Předa, y, m, os. jm. Pal. Rdh. I. 124. Vz Předeslav. Mus. 1889. 161.

255530   Předa Svazek: 10 Strana: 0295
Předa, sr. Popředy.

255531   Předa, y Svazek: 2 Strana: 0919
Předa, y, m. Já jsem předa (= přida), ich habe Vorhand. Rk. — P., f., příze, zastr. 1558.

255532   Předací Svazek: 7 Strana: 0426
Předací lístek na tramwayji. Stat hn. 1876.

255533   Předácký Svazek: 10 Strana: 0295
Předácký = přední. P. řady (v bitvě). Msn. II. 243.

255534   Předáčník Svazek: 10 Strana: 0295
Předáčník, a, m. = kdo šije zástěry. Bran- šovice. List. fil. 1902. 250.

255535   Předadamité Svazek: 2 Strana: 0919
Předadamité, lidé domněle před Adamem na zemi obývavší, die Praeadamiten. S. N.

255536   Předade Svazek: 2 Strana: 0919
Předade, 3. praeter. = bieše předade = mieješe ho zraditi, erat traditurus. Výb. I. 5.

255537   Předaj Svazek: 2 Strana: 0919
Předaj, e, m. = prodej, der Verkauf. Máte ty ptáky na p. ? Us. na Mor. Tč. Tam bol dom na p. Ht. Sl. 220. Vz Pře- 1. (ko- nec).

255538   2. Předák Svazek: 2 Strana: 0919
2. Předák, a, m., přádelník, der Spinner. D.

255539   Předák Svazek: 7 Strana: 0426
Předák, a, m. = vůdce politický, der Partheiführer. P. národa. Us. -- P. ví hře v karty, Vorhand. — P., u, m. = první vor, die Vortafel. Cf. Spižník, Zadák. Špcl. — P. = první závitník, kterým nejprv otvor do železa etc. ženeme, Vor-, Durchschnei- der. Vz Slepák, Zadák. Včř. Z. II. 52. — P. Václ. Vz Jg. H. 1. 614.

255540   Předák Svazek: 8 Strana: 0310
Předák, a, m., choragus, předtanečník. Lomn. (Zbrt. Tan. 134.). — P. důlní, Vor- häuer. Ott. XL 607. b.

255541   Předák. P Svazek: 10 Strana: 0295
Předák. P-ci musili mezi robotníky býti při práci nejpřednější a nejpilnější a ostatním dodávati chuti slovem i skutkem. Za to měli některé výhody, dostávali na poledne pivo, směli dříve domů jeti a p. Sá. Pr. m. I. 227.

255542   1. Předák, předáček Svazek: 2 Strana: 0919
1. Předák, předáček, čka, m., kdo přední jest, der Vordermann. Jen jdi p-čku svou vahou, jak ti zadáčkové pomohou. Pís. — P., přední žnec n. sekáč, vojín (der Vormann, Csk.), lovec ryb (Šp.), vz Lovec. — P., věřitel první třídy, der Vorfröhner. D. — P., plavec u vesla na pramenu dříví, der Steuerer am Vorderflosse. Us. — P., u, m., sám vor první,, das Vorderfloss; p. také předek lodí (čelo), der Schiffschnabel. D. —- P., zástěra, kasanka, die Schürze. D. — Jg.

255543   Předaleký Svazek: 2 Strana: 0919
Předaleký, sehr weit, himmelweit. Jg.

255544   Předalpský Svazek: 2 Strana: 0919
Předalpský, diesseits der Alpen gelegen. Jg.

255545   Předání Svazek: 2 Strana: 0919
Předání, n., der Vortheil. Veliké má p., kdož se v své hospodě brání. Troj. 130. — P., das Zuvielgeben, Vergeben. D

255546   Předání Svazek: 7 Strana: 0426
Předání obchodu, die Uibergabe. Us. Pdl.

255547   Předánko Svazek: 2 Strana: 0919
Předánko, a, n. = přadeno. Č. Sl. ps.

255548   Předarmo Svazek: 7 Strana: 0426
Předarmo, ganz umsonst, vergebens. Predarmo, zadarmo ty šohaj k nám chodíš. Koll. Zp. I. 173. A ja som celú noc p ča- kala. Bl. Ps. 77.

255549   Předárna Svazek: 2 Strana: 0919
Předárna, y, f. = přádelna.

255550   1. Předati Svazek: 2 Strana: 0920
1. Předati, předávati.- P. = nad summit dáti, za viel geben, vergeben; zadati, ver- geben, zum Nachtheile thun; zraditi, ver- rathen ; p. se = tuze mnoho dáti, na před se dávati, daleko se pouštěti, sich vordrängen, zu weit gehen Jg. — abs. Kdo předal, ten prohrál. Jg., Šm. — co: karty. D. Jemu ten jistý šafrán platě kopu předal, kterak by krejcarem viece bylo. NB. Tč. Předala mu krejcar, gab ihm zu viel heraus. Dch. — co komu: synovi hospodářství (ode- vzdati). Us. Němc. — koho = zraditi. Ms. evang. — koho čím. V ten trh Mikuláš upadl a mě předal hotovými penězi. Půh. II. 283. — se. Nerád se předá (o skrbném). Us. — se na co: na milosť a nemilosť. Šm. — čeho. On nepředá hodnosti své, Mus., lépe: nezadá hodnosti své. Jg.

255551   2. Předati Svazek: 2 Strana: 0920
2. Předati, = prodati. Vz Pře- 1. (ko- nec). Na Mor. Tč.

255552   1. Předati Svazek: 7 Strana: 0426
1. Předati. — co: obchod, übergeben. Us. Pdl. — co komu: statek. Dch. Stráž- ník strážníku stráž předává. Us. Pdl. — se. P-li se (= daleko se pustili) a vešli do záloh nepřátelských. Pal. Předadí se Če- chové i vyběhnú daleko od města. Let. 72. — se čím. A spieše se ještě pokoru pře- dada než hrdostí přednesa. Št. Kn. š. 49. — co komu jak več. Klášter mu se vším v celou spravu Oldřichem měl předán býti. Vrch.

255553   2. Předati Svazek: 7 Strana: 0426
2. Předati = prodati. Mor. Brt. D. — co. Predal voly, kúpil soli (volům, jichž už neměl). Slov. Rr. MBš. Ploty páli, popol (popel) predáva. Ib. — co zač. Predával oltár za otěru. Němc. III. 207.

255554   Předati Svazek: 10 Strana: 0295
Předati. Často lépe: odevzdati, postoupiti, přenésti na koho, propůjčiti. Nár. list. 30. /9. 1900.

255555   Předatka Svazek: 7 Strana: 0426
Předatka, y, f. P. buková = můra šedo- hnědá. Kram. slov.

255556   Předávati Svazek: 7 Strana: 0433
Předávati. Víchor predúva. Slov. Sldk.

255557   1. Předavka Svazek: 10 Strana: 0295
1. Předavka, y, f. Huňatá p. = housenka chlupatá. Slez. Vlasť. I. 193.

255558   2. Předavka Svazek: 10 Strana: 0295
2. Předavka. Byla tam p. peněz m.: ode- vzdávka. Věsť. XII. 95.

255559   Předavý Svazek: 7 Strana: 0426
Předavý. P. žláza larev hmyzu. Ott. IV. 931.

255560   Předbahno Svazek: 9 Strana: 0249
Předbahno, a, n., pole u Trstené. Mus. slov. ?. 22.

255561   Předbaští Svazek: 2 Strana: 0920
Předbaští, n., die Bollwerkswehr. Bur.

255562   Předběh Svazek: 2 Strana: 0920
Předběh, u, m., předběžení, der Vorlauf. — P., a, m., der Vorläufer. Hus.

255563   Předběh Svazek: 7 Strana: 0426
Předběh, Vorläufer. P klecavý. Hus II. 274. Poslals p-hy vojska. B. mik. Sap. 12.8.

255564   Předběha Svazek: 2 Strana: 0920
Předběha, y, m., der Vorläufer. BO. Vz Předběžce.

255565   Předběhač Svazek: 7 Strana: 1366
Předběhač, e, m.. praecursor, Vorläufer, rn. Pršp. 37. 11.

255566   Předběhač Svazek: 8 Strana: 0310
Předběhač, e, m. P. vozuov, Vorläufer, m. Chč. S. 202. Cf. Předběha, Předběhoun.

255567   Předběhnouti Svazek: 2 Strana: 0920
Předběhnouti, hnul a hl, utí; předběžeti, el, žení; předbíhati, předběhovati, im Laufe zuvorkommen, überrennen, vorlaufen, vor- kommen, vorherlaufen, hervorspringen, -ra- gen. — abs. Zde hranice předbíhá. Dch Hodinky (mi) předbíhají. Us. Tč. — co, koho. Pes zajíce předběhne. D. Lhůtu ži- vota předbíhati, der Lebenszeit vorgreifen. Dch. Stává se, že nenáhlý náhlého před- bíhá. Kom. Nepředbíhej ho. Us. Vojna před- bíhá mor (běží před ním). Jg. Předběhl Jan Petra. Sš. J. 294. — koho v čem. V zá- vodjí koho p. Jg. Někoho v důstojenství p. Šm. Při nichž (hrách) běhouni v okolech se předbíhali. Sš. J. 102. — koho kde: na cestě. Vus.

255568   Předběhnouti Svazek: 7 Strana: 0426
Předběhnouti. — s inft. Časně z rána předbíhají se panny mládencům boty po- dávat. U Uher. Hrad. Tč.

255569   Předběhoun Svazek: 8 Strana: 0310
Předběhoun. Fossilní p. koně (vyhynulý dřívější kůň), Vorfahre. Stč. P. př. 132.

255570   Předběhoun, -běhún, předběžník Svazek: 2 Strana: 0920
Předběhoun, -běhún, předběžník, a, m., předběžce (1444.), Vorläufer, m. Šm.

255571   Předběhuně Svazek: 2 Strana: 0920
Předběhuně, ě, -unka, y, předběž- nice, e, f.. die Vorläuferin. Šm. P. zimnic. Plk.

255572   Předběhuně Svazek: 7 Strana: 0426
Předběhuně. Aurora, p. slunce. Koll. St. 270, 771.

255573   Předbělohorský Svazek: 7 Strana: 0426
Předbělohorský. P. doba, vor der Schlacht am Weissen Berge. Mus. 1880. 16.

255574   Předberka Svazek: 2 Strana: 0920
Předberka, y, f., nové, der Anticipa- tionsschein. Plk.

255575   Předbermo Svazek: 2 Strana: 0920
Předbermo, lépe: napřed. J. Škarda,

255576   Předberně Svazek: 7 Strana: 0427
Předberně, anticipando. Slov. Ssk.

255577   Předběrný Svazek: 7 Strana: 0427
Předběrný, wählerisch. P. v jídle. Laš. Tč.

255578   Předběžce Svazek: 2 Strana: 0920
Předběžce, e, m. = předběhoun. Rk. 1444.

255579   Předběžka Svazek: 2 Strana: 0920
Předběžka = předbížka.

255580   Předběžně Svazek: 7 Strana: 0427
Předběžně, vorläufig. P. znamenáme. Šf. Strž. II. 575. Vz Předběžný.

255581   Předběžnice Svazek: 2 Strana: 0920
Předběžnice, e, f. = předběhuně.

255582   Předběžník Svazek: 2 Strana: 0920
Předběžník, a, m. = předběhoun.

255583   Předběžník Svazek: 9 Strana: 0249
Předběžník, u m. P. dílu druhého. Pal. Pam. 358.

255584   Předběžný Svazek: 2 Strana: 0920
Předběžný; -ne, předbíhající, vorläufig, vorgängig. — P.; předběžně. P. stádce (der Vortrab), věci, Reš., rozpočet, Us., otázka, D., práce, prípravy k vystavěni mostu. Us. Tč. P-né tvého vojska sršně. BO. O nich předbežně něco málo povím. Proch. na Dal. Jest v tom p-ně již pracováno. Proch. P. ura- dění, Vorberathung, f. P. žaloba, porada, zpráva, výminka, příprava. Šm.

255585   Předběžný Svazek: 7 Strana: 0427
Předběžný, vorgehend. P. vojínové (har- covníci). Lpř. — P., vorläufig. P. vzdělání, Mus., plán, oznámení, Pdl., studium, ZČ. I. 7., ustanovení. Dch.

255586   Předbíhati Svazek: 2 Strana: 0920
Předbíhati, vz Předběhnouti.

255587   Předbíhavý Svazek: 7 Strana: 0427
Předbíhavý. Nepředbíhavé mínění, un- vorgreifliche Meinung. Neč.

255588   Předbírati Svazek: 2 Strana: 0920
Předbírati, vz Předebrati.

255589   Předbiti Svazek: 2 Strana: 0920
Předbiti, biji, ij, il, it, ití, předbíjeti, vorschlagen. — co čím: prkno kladivem. Us.

255590   Předbížka Svazek: 2 Strana: 0920
Předbížka, y, f., závod, der Wettlauf. Kda., Mtl. Jíti s kým na předběžky. Mor. P. I. 90.

255591   Předbížka Svazek: 7 Strana: 0427
Předbížka. Hra na utíčky n. p-ky, před- stihy. Vz Km. 1887. 312.

255592   Předblahověstiti Svazek: 7 Strana: 0427
Předblahověstiti, -věstovati = předvě- stiti, předevangelisovati. — komu. Sš. II. 33.

255593   Předbod Svazek: 2 Strana: 0920
Předbod, u, m.. der Vorstoss. Vz KP. I. 563.

255594   Předboj Svazek: 2 Strana: 0920
Předboj, e, m., der Vorkampf. — P., ves v Karlínsku u Prahy. PL., Tk. I. 621., II. 657.

255595   Předbojce Svazek: 10 Strana: 0295
Předbojce, e, m. = přední bojovník. Msn. Od. 174., 279., II. 89. Sr. Předbojovník.

255596   Předbojník Svazek: 7 Strana: 0427
Předbojník, předbojovník, a, m., der Vorkämpfer. Lpř.

255597   Předbojov Svazek: 2 Strana: 0920
Předbojov, a, m., ves u Borotína v Se- dlecku. PL.

255598   Předbor Svazek: 2 Strana: 0920
Předbor, a, m., jm. vlastní. Půh. II. 558. — P., u, m., předjímání, anticipace, die An- ticipation, Prolepsis. 0 návratu učeníků tu sv. Lukáš nějakým p-rem (anticipando) či před ujatkem klade. Sš. L. 103. Vz Anticipace, Předjímání.

255599   Předborně Svazek: 2 Strana: 0920
Předborně , předujatkem, anticipando. 0 slávě své jakoby již vyskytlé p. mluvil; Pán mu p. věčné blaženosti okusiti dal. Sš. J. 228., 235.

255600   Předborník Svazek: 10 Strana: 0295
Předborník, a, m. = kdo jest před někým ku př. v jízdě. Msn. II. 421.

255601   Předborný Svazek: 7 Strana: 0427
Předborný. Závdavek jest p. částka celé budoucí výplaty. Sš. II. 85.

255602   Předborovice Svazek: 2 Strana: 0920
Předborovice, ves u Strakonic. PL.

255603   Předboř Svazek: 2 Strana: 0920
Předboř, e, m., ves v Řičansku. Vz S. N. — P., ves u Tábora. — P., ves u Chotěboře. PL.

255604   Předboří Svazek: 2 Strana: 0920
Předboří, n., die Gegend vor dem Kiefer- walde. Mkl. B. 40.

255605   Předbořice Svazek: 2 Strana: 0920
Předbořice, dle Budějovice, ves a) u Ml. Vožice, b) u Zbraslavic v Kutnohorsku. PL., Tk. I. 444.

255606   Předbořice Svazek: 7 Strana: 0427
Předbořice, Předbořitz, také ves u Mi- levska.

255607   Předbraňa Svazek: 9 Strana: 0249
Předbraňa, pozemek. Pck. Hol. 76., 209.

255608   Předbrání Svazek: 7 Strana: 0427
Předbrání, n., der Raum vor dem Thore. Lpř. Jako pak celý svět přítomný p-ním jest věčnosti. Kom.

255609   Předbranný Svazek: 2 Strana: 0920
Předbranný, vor dem Thore seiend. L.

255610   Předbřeznový Svazek: 7 Strana: 0427
Předbřeznový, vormärzlich. P. doba (doba před březnem r. 1848.). Us.

255611   Předbřeží Svazek: 7 Strana: 0427
Předbřeží, n., Küstenvorsprung. Lpř.

255612   Předbyt Svazek: 7 Strana: 0427
Předbyt, u, m. = předbytí. Hlv. 235.

255613   Předbytí Svazek: 2 Strana: 0920
Předbytí, n., předbytování, předbytnosť, i, f. (Rk.), die Präexistenz. Pán tuto sobě věčné p. osvojuje. Sš. J. 157, P. Páně, duší. Sš. J. 32., ?59. (Hý.) Vz Praeexistenti- anismus.

255614   Předbytnosť Svazek: 7 Strana: 0427
Předbytnosť, i, f., die Präexistenz. Rk.

255615   Předbytný Svazek: 2 Strana: 0920
Předbytný, před bytem jsoucí, ante exi- stens. P. život. Rostl. I. 182.

255616   Předbytování Svazek: 7 Strana: 0427
Předbytování, n., vz Předbytí. P. Kri- stovo. Sš. II. 199. P. duše ve světě ideal- ném. List. fil. 1890. 425.

255617   Předbytovati Svazek: 7 Strana: 0427
Předbytovati, präexistiren. Šm.

255618   Předce Svazek: 2 Strana: 0920
Předce, vz Předse.

255619   Předce Svazek: 7 Strana: 0427
Předce, e, m. = přadlec. Rk.

255620   Předce Svazek: 8 Strana: 0310
Předce, přece, dc v c. Gb. H. ml. I. 407., 491.

255621   Předcit Svazek: 2 Strana: 0920
Předcit, u, m., das Vorgefühl. D. Tím již p-tem šťastna. Gníd.

255622   Předcítění Svazek: 2 Strana: 0920
Předcítění, n., předčití (Šm.) = předví- dání, das Vorgefühl. Us. Šg.

255623   Předcítění Svazek: 7 Strana: 0427
Předcítění. V bolestném p. zvolali. Šf. Strž. II. 69.

255624   Předcvičiti Svazek: 2 Strana: 0920
Předcvičiti, il, en, ení, vorüben. Rk., Šm.

255625   Předcvik Svazek: 2 Strana: 0920
Předcvik, u, ?., předběžné cvičení, die Vorübung. Hš. Hý.

255626   Předčasí Svazek: 2 Strana: 0920
Předčasí, n., die Vorzeit. Zlathl.

255627   Předčasně Svazek: 2 Strana: 0920
Předčasně, vorzeitig, stačí často: před časem, dříve Času. Brs. 137.

255628   Předčasnosť Svazek: 2 Strana: 0920
Předčasnosť, i, f., věčnosť, die Vorzeit- lichkeit, Ewigkeit. Pojem p-sti. Sš. J. 13.

255629   Předčasný Svazek: 2 Strana: 0920
Předčasný, co před, časem jest, dříve času. P. smrť, ovoce. Jg. Vorzeitig, früh- zeitig.

255630   Předčasový Svazek: 2 Strana: 0920
Předčasový, vorzeitig. Dch.

255631   Předčasový Svazek: 7 Strana: 0427
Předčasový. P. bytí Kristovo, Sš. II. 165 , určení. Sš. II. 13.

255632   Předčasý Svazek: 2 Strana: 0920
Předčasý, vorzeitig. Dch.

255633   Předčedičový Svazek: 2 Strana: 0920
Předčedičový, Vorbasalt-. Vz Krč. 894., 899., 915.

255634   Předčelový Svazek: 7 Strana: 0427
Předčelový. P. záhyb. Osv. I. 419.

255635   Předčení Svazek: 7 Strana: 0427
Předčení, n., der Vorgang, Vorzug, Vor- rang, das Vorrecht. P. pustiti prvorozenému. Šf. III. 157. Aby se vystříhali p. a nabývání cti skrze přiváživosti. Výb. II. 1408.

255636   Předčérem Svazek: 7 Strana: 0427
Předčérem = přede včírem. U Karlovic na Mor. Brt. D.

255637   Předčeší Svazek: 2 Strana: 0920
Předčeší, ího, m. (nov.), lépe: číšník, der Mundschenk. Jg.

255638   Předčéška Svazek: 7 Strana: 0427
Předčéška, předčíška, y, f., vz Číška.

255639   Předčéškový Svazek: 7 Strana: 0427
Předčéškový, předčíškový. P. vak tíhový, bursa praepatellaris. Exc.

255640   Předčí Svazek: 2 Strana: 0920
Předčí, předek mající, vorgesetzt. Pass.

255641   Předčice Svazek: 2 Strana: 0920
Předčice, ves u Týna nad Vltavou. Tk. III. 37.

255642   Předčíslí Svazek: 7 Strana: 1366
Předčíslí, n., Vorziffern, lépe: čásť zlomku před periodou. Sold. 13. Vz Před- perioda.

255643   Předčíška Svazek: 7 Strana: 0427
Předčíška, předčíškový, vz Předčéška, Předčéškový.

255644   Předčitač Svazek: 2 Strana: 0920
Předčitač, e, m., předčitatel. Šm.

255645   Předčítání Svazek: 2 Strana: 0920
Předčítání, n., das Vorlesen.

255646   Předčítárna,y Svazek: 2 Strana: 0920
Předčítárna,y,f., das Vorlesezimmer. Rk.

255647   Předčitatel Svazek: 2 Strana: 0920
Předčitatel, e, m., der Vorleser. Us.

255648   Předčitatelka Svazek: 2 Strana: 0920
Předčitatelka, y, f., die Vorleserin. Us.

255649   Předčítati Svazek: 2 Strana: 0920
Předčítati, vorlesen. — co komu od- kud: z knihy. Kom.

255650   Předčitba Svazek: 2 Strana: 0920
Předčitba, y, f., nové, čtení, die Vorle- sung. Zlob.

255651   Předčitelnosť Svazek: 2 Strana: 0920
Předčitelnosť, i, f., předcit, die Vor- empfindung. Hlas. 1. 74.

255652   Předčíti Svazek: 2 Strana: 0921
Předčíti, čiji, il, ití, předcítiti, vor- empfinden, voraus fühlen. V.

255653   Předčiti Svazek: 2 Strana: 0921
Předčiti, n., předcítění, das Vorgefühl, der Vorgeschmack. D.

255654   Předčiti Svazek: 7 Strana: 0427
Předčiti. — abs. Když jen úmysl zlý nepředčí. Št. Kn. š. 142. Aby nepředčili ani o nespravedlivé pře se zasazovali; Aby se nesvářili, ani předčili, ale pokorni byli Výb. II. 1433., 1435. — čím. Městské ko- rouhve počtem a silou předčily. Pal — komu. Mysle, že všemu předčí. Čch. Dg. (Kv. 1884. 610.). Evangelia předčí písmům. Sš. Mt. 11. — nad co. Tyto písemní pra- meny nad onyno předčí. Šf. Strž. I. 20. — nad co, kde jak. Ježto ve všem nad tě přepovýšeně předčí. Výb. I. 289. — před kým. Št. Ku. š. 123. 35. — jak. S výši hlavy všecko předčil. Vrch.

255655   Předčiti, il Svazek: 2 Strana: 0921
Předčiti, il, en, ení; předčívati -- P. = napřed jíti, zuvorkommen , vorgehen ; vyniknouti, lepším býti, sich vorthun, her- vorthun, auszeichnen, übertreffen, Vorsprang haben, überlegen sein; povýšenu, býti nad jiného , přednosť míti, Vorgang, Vorzug haben, vorherrschen; přednost' dáti, vor- ziehen. Jg. — abs. Jeden chtěl p., a druhý nechtěl zadní býti. Háj. Kterakžkoli král právem starých jest najvyšší poručník si- rotkôv, však předčí přirození po meči a dskami zapsané. O. z D.— koho (akkus.). P. svého předchůdce. Sych. Jedni druhé předci. V. Předčíme-li je? Sš. 1. 43. — koho čím (výbornějším býti). Kterýžby jiné moudrostí předčil. V. P. koho věkem (starším býti), jiné uměním, V , čerstvostí, Sych., dobrými skutky, Zlob., ctnostmi. Kram. Dary zvláštními jiné předčí. Kom. -- J. tr., Br. — koho v čem. Chč. 382. Mnozí učence v moudrosti předčí; někoho v ctnostech p. V. — před kým, před čím (v čem). Každý před jiným p. chtěl. V. Jeden před druhým v ničem nepředčí. V. Závisť nepředčí před pýchou, než za ní v patách jako mladší sestra kluše. Jg. Zku- šení před uměním p. nemůže. V. Kdež tělo předčí před duší, to nemůže dobře býti. Bl. Předčí-li žena před mužem. Št. N. 60. Sv. Jan přede všemi svatými svatostí předčí. Pass. 415. Mnohými přednostmi v každém ohledu žid před pohanem předčí. SŠ.I. 41. Předčí múdrosť před bláznovstvím. BO. Jeden, jenž věrú i múdrostí před jinými předčieše. BO. — Br., Er. — komu. Bůh předčí všechněm národům, věkům. Br. P. jiným. V. -- komu v čem (předkem býti komu v čem). Bůh chce i z úst maličkých chválu míti, v čemž ve všem mají jim rodi- čové předčiti. Kom. Kteří jiným ve všem dobrém p. se snažují. Br. — J. tr., Háj., Pass., Er., Bs. — nad kým. Nade všemi p. Kon. Předčí n. správu mají nad jinými. Jg. Závisť předčí nad pýchou. T. Vz Zá- visť. - kde. Aman opatrností u nás před- čil. Br. Kterýžby ctností mezi jinými předčil. V. Důstojenstvím mezi všemi ná- rody předčili. Br. — nad koho, nad co (čím, v čem). Raději chce uměním nad jiné p. než bohactvím. V. Řím v umění předčí nad jiné národy. Pass. 823. Ve všem do- brém předčí nad tě. Pass. 1.31. V tom je- dnak předčí nad jiné lidi. Sš. J. 17. Ctnost' nade všecky věci předčí. V. Tou důstoj- ností nad jiné krále předčil. Br. Kdo předčí v boji naci vlastence. Puch. — koho kam. Bůh nemiluje pyšných, nébrž praví, že je celní hříšníci do království božího předčí. V. — podlé čeho. Jednak p-čí prvnější vazba podlé slov Páně. Sš. L. 200.

255656   Předčivosť Svazek: 2 Strana: 0921
Předčivosť, i, f, chtivosť předčiti, die Rangsucht. D.

255657   Předčivosť Svazek: 7 Strana: 0427
Předčivosť. Pal. Rdh. I. 414.

255658   Předčivý Svazek: 2 Strana: 0921
Předčivý, přednosti žádostivý, rangsüch- tig. D.

255659   Předčlověkový Svazek: 2 Strana: 0921
Předčlověkový, vormenschlich. P. bouře, Rostl.

255660   Předčtení Svazek: 2 Strana: 0921
Předčtení, n., čtení, die Vorlesung. D.

255661   Předdaidalův Svazek: 2 Strana: 0921
Předdaidalův čas. Vz Daedalus. Šf.

255662   Předdati Svazek: 2 Strana: 0921
Předdati, předdávati, vorgeben, vor- legen. — co komu: seno pacholkům, ku- chařce máslo (=předkládati, vydávati). Us. — P., napřed dáti, vorausgeben. Troj.

255663   Předděd Svazek: 9 Strana: 0249
Předděd, a, m. = praděd. Mus. ol. 1898. 114.

255664   Předdějepisnosť Svazek: 2 Strana: 0921
Předdějepisnosť, i, f., vorgeschichtliche Zeit o. Zustand. Krok.

255665   Předdějepisný Svazek: 2 Strana: 0921
Předdějepisný, vorgeschichtlich. Jg.

255666   Předdějinný Svazek: 7 Strana: 0427
Předdějinný, vorhistorisch. P. doba. Dk. Aesth. 568., Dch.

255667   Předdějný Svazek: 2 Strana: 0921
Předdějný, co před dějem jest, vorwerk- lich. Krok.

255668   Předden Svazek: 2 Strana: 0921
Předden, dne, m., čas před jitrem, před- jitří, předední, der Vortag. L.

255669   Předdenní Svazek: 2 Strana: 0921
Předdenní, vor dem Tage, vor Tages- anbruch. Res.

255670   Předdenní Svazek: 7 Strana: 0427
Předdenní mše = jitřní. Slov. Němc. III. 332.

255671   Předdeštní Svazek: 8 Strana: 0310
Předdeštní. P. dusno. Světz. 1894. 531.

255672   Předdněpranský Svazek: 7 Strana: 0427
Předdněpranský. P. kozačina. Orl. III. 86.

255673   Předdobí Svazek: 9 Strana: 0249
Předdobí, n. Ěez. Utr. 22.

255674   Předdobovosť Svazek: 10 Strana: 0295
Předdobovosť, i, f. Nár. list. 1903. č. 175. 13.

255675   Předdomí Svazek: 2 Strana: 0921
Předdomí, n., na Slov. předdom, u, m., der Vorhof, das Vorderhaus, vestibulum. Vjíti maje po předu do domu. na p. se zástav. Kom. J. 510. — Sych., Mkl. B. 44., BO.

255676   Předdomí Svazek: 7 Strana: 0427
Předdomí. Lúbie (loubí) sklenuté u p.

255677   Předdotčený Svazek: 2 Strana: 0921
Předdotčený; -en, a, o, svrchu dotčený, oberwähnt, vorerwähnt. Eus. V p-né epi- štole. Rvač.

255678   Předdotknouti Svazek: 2 Strana: 0921
Předdotknouti, dotkl, tčen, ení, vor- berühren.

255679   Předdunajan, a, předdunajec Svazek: 2 Strana: 0921
Předdunajan, a, předdunajec, jce, m, der diesseits der Donau wohnt. Plk.

255680   Předdunají Svazek: 2 Strana: 0921
Předdunají, n., der Theil Ungarns dies- seits der Donau. Mkl. B. 411.

255681   Předdunají Svazek: 7 Strana: 0427
Předdunají. Šf. III. 423.

255682   Předdunajský Svazek: 2 Strana: 0921
Předdunajský, diesseits der Donau. Koll.

255683   Předdveří Svazek: 2 Strana: 0921
Předdveří, přededveří, n., der Platz vor der Thüre, das Vorhaus. Orb. p., D., Mkl. B. 411. P. na, ulici jako malá kaplička, žudr. Na Mor. Mřk. Vz Před-.

255684   Předdvoří Svazek: 9 Strana: 0249
Předdvoří, n. Král. El. 77.

255685   Předdvoří, přededvoří Svazek: 2 Strana: 0921
Předdvoří, přededvoří, n., der Vor Vorderhof.

255686   Předdvůr Svazek: 7 Strana: 0427
Předdvůr, dvoru, m. = předdvoří. Chodí smrti po předvoru. Sš. P. 775.

255687   Přede vším Svazek: 2 Strana: 0923
Přede vším, vor allem, vor allen Dingen, zunächst, vorab. Přede vším o to běží. Us. Lépe: předkem, předkem a nejprve. Rs,

255688   Přede vším Svazek: 7 Strana: 0428
Přede vším je správno. Brs. 2. vd. 191. Najprve a přede vším spravedlnosti potřeba jest. Vš. 321.

255689   Předebrati Svazek: 2 Strana: 0921
Předebrati, beru, bral, án, ání, před- bírati, vorausnehmen, zuvor-, vornehmen. Jg. - co odkud. Us.

255690   1. Předec Svazek: 2 Strana: 0921
1. Předec, dce, m., der Spinner. Jg.

255691   2. Předec Svazek: 2 Strana: 0921
2. Předec, dce, m., předek, předchůdce, Vorgänger, m., Lex. vet.

255692   Předecpati Svazek: 2 Strana: 0921
Předecpati, v předu zacpati, verstopfen. 1).

255693   Předecstvie Svazek: 2 Strana: 0921
Předecstvie, n., zastr. = přednosť Kat, 1608.

255694   Předečísti Svazek: 2 Strana: 0921
Předečísti, vz Čísti; předčítati, vor- lesen. — co komu z čeho: z knihy.

255695   Předečně Svazek: 10 Strana: 0654
Předečně = předkem, predevším. Vz Brt. Sl.

255696   Předečník Svazek: 10 Strana: 0654
Předečník, a, m. = primář, kdo hraje na první housle. Brt. Sl.

255697   Předědění Svazek: 7 Strana: 1366
Předědění. Zadal toho zvodu odhádání a p. Půh. III. 339., V. 49.

255698   2. Předední Svazek: 2 Strana: 0921
2. Předední, n., der Tagesanbruch. Vstáti na p., v př.; svítili jsme až do p. Us.

255699   Předední Svazek: 10 Strana: 0295
Předední, n. Kovářovo p. = podstřeší před kovárnou. Val. Čes. 1. XIII. 209.

255700   1. Předední, adj Svazek: 2 Strana: 0921
1. Předední, adj., předdenní, vor Tage. P. pilnosť. Kom. J. 577. P. úsvit. Kb.

255701   Přededník Svazek: 2 Strana: 0921
Přededník, a, m.', ranný člověk, der vor Tagesanbruch aufsteht. Us.

255702   Předědo Svazek: 10 Strana: 0654
Předědo, a, m. = praděd. Brt. Sl.

255703   Přededveří Svazek: 2 Strana: 0921
Přededveří, vz Předdveří.

255704   Přededvoří Svazek: 2 Strana: 0921
Přededvoří, vz Předdvoří.

255705   Předehnati Svazek: 2 Strana: 0921
Předehnati, vz Hnáti; předhonili, il, ěn, ění; předháněti, ěl, ěn, ění, vortreiben, vor- jagen. V. -- koho. D. — se kde. Kluci se předhánějí na louce. Předehra, předhra, y, f., předehří, n. D. P., menší dramatická báseň postavená před nějakou větší, jíž úvodem býti má, Vz S. N. — P. v hudbě, praeludium, Vorspiel, n., slove každý úvod k jakémukoli kusu hudebnímu vůbec. Hd. — P., troubení před početím lovu. Sp.

255706   Předehrati Svazek: 2 Strana: 0921
Předehrati, předehrám,předehráti, přede- hraji; předehráváti, vorspielen, — co komu, na čem; na houslích.

255707   Předehrávka Svazek: 2 Strana: 0922
Předehrávka, y, f., das Präludium.

255708   Předehřáti Svazek: 7 Strana: 0427
Předehřáti, předehřívati, vorwärmen. P. vodu. Šmr. 57., Hrm. 118.

255709   Předěj Svazek: 7 Strana: 0427
Předěj, kompar. ku: na předku. Mor. Brt. D.

255710   Předěj Svazek: 8 Strana: 0310
Předěj, kompar. přísl. napřed. Hodiny idú p. Val. Brt. D. II. 371. Cf. Přeději.

255711   Předejem Svazek: 7 Strana: 0427
Předejem, jmu, m. = předujetí, předse- vzetí. Sš.

255712   Předeji Svazek: 7 Strana: 0427
Předeji, früher. Zastavím se u vás, ale p. půjde na vodu (pro vodu). Slez. Šd.

255713   Předejíti Svazek: 2 Strana: 0922
Předejíti, předejdu, dejdi, dejda (ouc), předešel, předejiti, (zastar. tvary: imperat. předjiď; předjit, -jden, předšen, předeští); předchoditi; předcházeti, el, ení. P., před jiného přijíti, dříve přijíti než druhý, vor-, zuvorkommen, vortreten ; s prostředkem dříve dospěti, než přijde to, čemu vyhověti chceme, zuvorkommen; dříve učiniti něco než druhý, zuvorkommen; učiniti něco k libosti něčí, dříve než žádost svou vyjevil, zuvorkom- men; před někoho jíti, vor Jemanden treten, ihm begegnen, ihm anliegen; před někým jíti, vor-, vorhergehen; přednosť míti, vor- gehen, Vorzug haben; převyšovati, vorgehen, übertreffen. Jg. — abs. Ta věc předchází (má přednost'). Jg. Hodiny předcházejí (nad- bíhají). Dch. — co, koho. Předejděte hněv boží. Kom. Předejiti věc, der Sache Einhalt thun. Dch. Předejdiž tvář súdcie, aby ty snad nebyl předšen a obžalován ot hřiechu svého. Hugo. Pýcha předchází pád. Prov. On si jej ustavičně předchází. Us. Předejíti nemoc. D., Lk. Oheň předchází dým z ko- mína. Br. P. je. D. To p. hleď, aby . . . V., Br. P. zlou pověsť, Kom., nebezpečen- ství. Cyr. — čeho. Příprav Ciceronových předešel, šp. m.: přípravy. Brt. Vz Před (předložka). — čemu. Tuto vazbu poklá- dají mnozí za špatnou, ale viz: Poraď, jak bych tomu zlému p. mohl. Sych. Ne- moc ohyzdná, jestližeby se jí v čas nepře- dešlo. Br. na 2. Tim. 2. 17. Zlému předejíti. Krab. 144. Naměřujíc tomu neštěstí přede- jíti. Mus. III. b. 68. Obyčejnější jest ovšem vazba: p. co, koho. — co, koho čím, s čím. P. koho poctivostí, věkem, V., po- korou, Kom., nemoc střídmostí, Ml., příkla- dem, Cyr., uměním, Háj., pokrytstvím. D. Delfín prudkostí, velryb velikostí všecky předchází. Kom. Vše panny předešla svoji bělotú. St. skl. 11. 78. S čímž předejdu Hospodina? Br. Praporečníci korouhevníky s meči předcházejí. Kom. Bůh nás milostí předešel. — koho v čem. Ti, kteří mdlejší zastávati a v udatnosti p. měli. Br. Přede- šla jsem tebe v psaní (dříve jsem psala). Háj. P. koho v koupi, Jg., T., v poctivosti, Faukn., ve slávě, v moci, v rozkoši. Chč. 630. — J. tr. — kde. Jestližeby na kte- rém statku věno předešlo, si alicujus bonis pro dote satisdatum esset. Vl. zř. 509. — koho kam. Předšel ho do Lakedaimonu. V. Nevěstky vás předejdou do království božího. Sš. J. 69. Předejdu vás do Galilee. Br. — k čemu. Hříchové mnohých lidí předcházejí k soudu. Ojíř. — kdy. Před krve prolitím předchází láni. Ben. — před čím. Jako jitřenka předchází před sluncem, tak Jan předešel před Kristem. Sš. J. 17. — si koho. Učitel si faráře předcházel. Ml.

255714   Předejíti Svazek: 7 Strana: 0427
Předejíti. — abs. Předcházející vůle boží. MH. 13. Jestliže se to nepředejde. Abr. — co. Ž. gloss. 94. a 2., Št. Kn. š. 126. A který jest, jenž ovcě předšel, jedné ten, jenž . . . Hus. II. 224. — si koho, für sich gewinnen. Us. Klš. — co, čemu, se čím. Je tu slovy předcházel Nestor (mluvil první). Lpř. Sl. I. 96. Nepředcházejme sou- dem budoucnosti. Šml. Činy naše milostí svou předcházej. Mž. 8. Někoho smrtí p. Mus. Všichni křesťané aby ctěním sě před- cházeli. Hus I. 139. — kde. Předejde vás v Galilei. Hus II. 133. — jak kam. Jedna doba přechází znenáhla do druhé. Frč. — kdy. Prziedjid v čas zralý, praeveni. Ž. wit. 118. 147.

255715   Předejíti co Svazek: 9 Strana: 0459
Předejíti co chybně m.: čemu. Mtc. 1901. 261.

255716   Předejíti koho Svazek: 9 Strana: 0249
Předejíti koho = potkati. Joh. 11. 30.

255717   Předejití, předjití Svazek: 2 Strana: 0922
Předejití, předjití, n.. das Vor-, Zuvor- kommen. Ráj.

255718   Předejme Svazek: 2 Strana: 0922
Předejme, ene, n., předjmení, der Vor- name. L.

255719   Předejmouti Svazek: 2 Strana: 0922
Předejmouti, dejmu, mul, ut, utí; před- jati, předjal, jat, jetí; předjímati = na- před vzíti, vorausnehmen. Vz Jmouti, Po- jmouti (strany íormy předejmouti). Krab. — P., odjímati dříve než druhý dospěje, vor- greifen, wegnehmen. — co komu: chléb chudým. Aesop.

255720   Předejmouti Svazek: 7 Strana: 1366
Předejmouti. Plural se předjímá (anti- cipuje). My s bratrem se nebojíme (m.: já a bratr). Vz Gb. Ml. II. 63.

255721   1. Předek Svazek: 2 Strana: 0922
1. Předek, dku, m., strsl. ?r?d?k?, příp. -???. Mkl. B. 263. — P., přední strana každé věci, der Vordertheil. P. lodí, hrdla, V., vozu, Ros., koně. D. — P., přední obilí. Na Mor. Brt. — P., kadlub u těla zvířecího. Ssav. — P., líce hradby, die Ge- sichtslinie. Bur. — Na p-ku i na zadku ko- vati. D. Po p-ku, z p-ku, od p-ku, vorn. Ros. Chraň se psího p-dku, koňského zadku a ženského prostředku. Prov. Předkem = nejprve, zum ersten, zuerst, für's erste. D. On se odvolal předkem na všecky pány. NB. Tč. Račte své zdání předkem oznámiti. Let. 365. P-kem a najprve kdyby.. . Nar. o h. a k. P-kem JMK. ráčí nad tím moc míti. Zř. F. I. Předkem a nejprve (V.) prosíme za spravedlivé. Sych. A předkem bychom sobě toho žádali. V. — P., před- nosť, der Vorzug, Vorrang, Vorsitz, die Oberhand, das Vorrecht. Jg. Někomu p. dáti; o p. se hádati, D., p. držeti, obdržeti. V. Větší nad menším moc a p. má. Prov. Hrob Krista pána před jinými místy sva- tými p. drží. Pref. 189. P. něčemu vésti (v čele býti). U Opav. Klš. Na Mor. Brt. P. vésti = předním býti. Mor. Brt. V ožral- ství p. máte. Ler. Petr vede p. v práci, v lidu. Sš. J. 304., 48. Židé v té straně před Samaritány předek měli. Sš. J. 70. — Předky, pl., přední sladké pivo (v pivo- váře), die Vorwürze; předky kořalky, vý- střelky, der Vorlauf, -schuss, der stärkste Branntwein. Šm., Plk. — P.v horn., der (das) Ort, der Ortsstoss, Ortshieb. Předek štolní, překopní, střídavý, der Stollen-, Quer- schlags-, Streckenort; p. úzký, der schmale Ortshieb, der schmale Ort ; p. široký, der breite Ort, der breite Ortshieb, der breite Blick; p. dvojný, podvojný, der Doppelort, der Doppelbetrieb (die 'Doppelstrecke); p. pracovní n. robotní, der Arbeitsstoss; p. porubný, der Abbaustoss; p. stěnový, der Strebstoss; p. pilířový, der Pfeilerort, der Pfeilerstoss; p. uhelný, der Kohlenort, der Kohlenbetrieb; p. jalový, der taube Ort. Gesteinort; p. směrný, der streichende Ort; p. dovrchní, der schwebende Ort; p. úpadní, der Flachort, einfallende Ort; p. přípravný, der Vorrichtungsort; p. protější (protějšek), der Gegenort, der Gegenortsbetrieb. Hř. P. hlavní, der Hauptort; p. poboční (ve- dlejší), der (das) Nebenort. Bc.

255722   2. Předek Svazek: 2 Strana: 0922
2. Předek, dka, m., pl. obyč.: před- kové. P., kdo před kým v čem byl, der Vor- fahre, Vorgänger, Vormann. Dědie jedno- stejné moci jest jako i p. jeho. Bdž. 49. Vedlé vyznánie p-dka svého. NB. Tč. — P. neb původ, první otec čeledi, der Stamm- vater. Předkové, otcové, dědové, staří (Šm.), die Vorfahren, Voreltern, Ahnen. Jg. Před- kové jsou ti, kteří před námi v též rodině, v témž národu, neb vůbec ve světě byli. V. Též praděd, prapraděd, prapradědův otec — co výše jest — předky nazýváme. Kom. Předkové starší příbuzní než jsou prapraděd a praprabába. Pt. Za paměti předků našich. V. Kráčeti po šlepějích svých předkův. V. Uvázal se v statky předků svých; Odrodilí potomkové vele- slavných předkův; Za předků našich pa- měti nebylo slýcháno. Sych. Jeho předci to drželi ode 30 let; Že to jest mé zpupné dědictví a toho jsme podávali i naši před- kové bez příkazy; Za svú duši i za svých p-dků. Půh. II. 59., 304., 430. To na mě od mých p-kóv spadlo. Půh. I. 180. P-vé JMK. Zř. F. I.

255723   1. Předek Svazek: 7 Strana: 0427
1. Předek děla, die Protze. Vz Hlomozna, Kolesna. NA. III. 96. — P. Ti dva vedli p. (šli napřed). Kld. 71. — P. Předkem. Účinek tento jeví se předkem na povrchu. Osv. I. 484. Každý má předkem věděti a znáti, co jest právo. Kol. 3. Nevěrně ob- mýšleli p. o těch vězních; Jednota víry p. jest tomu potřebná. Bart. 118., 80. — P. = přednosť. Němci ve správách obecných p. drželi. V. — P. = bílé dřevo zdélí obyčejné tužky ozdobené čtyřmi pantličkami červe- nou, bílou, modrou a žlutou. Mor. Brt.

255724   2. Předek Svazek: 7 Strana: 0427
2. Předek. Dluhy, kteréž p. náš naj- jasnejšie král Ladislav i také my dlužní jsme byli. D. ol. XI. 10. A což se hrdla dotýče, poněvadž jest to za předkóv bý- valo. Zř. F. I. A. VII. Jak naučí bába, ,tak naučí máma; jak mluvili předci, tak mlu- víme všeci (řekla jistá babička). Brt.

255725   1. Předek Svazek: 8 Strana: 0310
1. Předek. Mlynáři domácí předkem (na- před) mleli. 1525. Mtc. 1896. 130.

255726   Předek, dku Svazek: 10 Strana: 0295
Předek, dku, na. = pivo přímo ze sladu vyvařené. Ott. XIX. 820. Sr. Výstřelek.

255727   Předěl Svazek: 2 Strana: 0923
Předěl, u, m., čára, která odděluje dvě poříčí. Blř.

255728   Předěl Svazek: 7 Strana: 0427
Předěl, die Wasserscheide. Cimrhnzl.

255729   Předěl Svazek: 8 Strana: 0310
Předěl. P. horstva. Mus. 1893. 458.

255730   Předěl Svazek: 10 Strana: 0295
Předěl, u, m. P. vodní = místo, z něhož tekou vody do různých řek. Ott. XX. 596.

255731   Předělaný Svazek: 7 Strana: 0427
Předělaný; -án, a, o, umgearbeitet. P. vydání spisu. Mus.

255732   Předělati Svazek: 2 Strana: 0923
Předělati, předělávati, jinač udělati, über-, umarbeiten; přetvařiti, umschmelzen, umarbeiten; v díle předstihnouti, in der Arbeit vorkommen. — co, koho: zámek, šat, Dch., pole, spis, postel, kabát. D. Nikdo ho nepředělá (nenapraví). Prov. Hodný učedl- ník kolikráte předělá daremného tovaryše. Us. Čeho nelze p., darmo na to žehrati. Š. a Z. Kdožby kolivěk komu mezníky vymetal neb přosekal neb je jinam přesadil nebo překopal aneb jakkoli jinak předělal. Zř. F. I. -- co kde: kabát v dílně. P. knihy na stole = přestaviti, umstellen. Na Mor. Hý.

255733   Předělati co kde. P Svazek: 7 Strana: 0427
Předělati co kde. P. slad na valečce. KP. V. 274.

255734   Předělávání Svazek: 7 Strana: 0427
Předělávání hromádky ječmene. KP. V. 250.

255735   Předělávati Svazek: 7 Strana: 0427
Předělávati, vz Předělati.

255736   Předělávka Svazek: 7 Strana: 0427
Předělávka, y, f. = předělání. KP. V. 254.

255737   Předělek Svazek: 7 Strana: 1366
Předělek, lku, m. = oddělek, (Wagen) abtheil. Tch. 1889. 54.

255738   Předělený Svazek: 7 Strana: 0427
Předělený; -ěn, a, o, getbeilt, halbirt. Za erb užívá osla p-ho. Wtr. exc.

255739   Předelháti co komu Svazek: 10 Strana: 0295
Předelháti co komu. Hlk. XI. 300.

255740   Předělilý Svazek: 2 Strana: 0923
Předělilý, abtheilbar. — P., velmi dělný, thätig. L.

255741   Předělitel Svazek: 2 Strana: 0923
Předělitel, e, m., der Abtheiler. Jg.

255742   Předěliti Svazek: 2 Strana: 0923
Předěliti, il, en, ení, předělovati, ab- theilen, absondern. — co.

255743   Předěliti co, se jak Svazek: 7 Strana: 0427
Předěliti co, se jak. Vinohrad na dve rovné polovice predělili; Predělme sa po priatelsky. Slov. Obky. I. 119.

255744   Předelka Svazek: 7 Strana: 0427
Předelka, y, f., vz Přádleč.

255745   Předem Svazek: 7 Strana: 0427
Předem. Placení p., Vorauszahlung. Pr. tr. Jest si vědom p., že, er ist sich in vor- hinein bewusst, dass. Dch.

255746   Předemření Svazek: 7 Strana: 0428
Předemření, vz Předemříti. V případě jeho p. Zem. des. opav.

255747   Předemříti koho Svazek: 7 Strana: 0428
Předemříti koho = dříve než on umříti. Kdybyste vy ji předemřel. U Dobruš. Vk. Synové rodiče své p-li. S. N. X. 259. Z bratří jeho byli ho předemřeli Ferdinand .. . Sdl. Hr. V. 260. — Des. zem. opav.

255748   Předen Svazek: 2 Strana: 0923
Předen = před něj. P. jej přivedli. GR., BO. Vz On.

255749   Předení Svazek: 2 Strana: 0923
Předení, n., das Spinnen. P-ním vydě- lávati. D.

255750   Předení Svazek: 10 Strana: 0295
Předení, n. Vz Ott. XX. 596.

255751   Předenice Svazek: 2 Strana: 0923
Předenice, ves u Přeštic.

255752   Předeno Svazek: 2 Strana: 0923
Předeno, vz Přadeno.

255753   Předeno Svazek: 8 Strana: 0310
Předeno. Hádanka o p-nu. Vz NZ. III. 37. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 107., List, fil. 1896. 158. (předu).

255754   Předený Svazek: 2 Strana: 0923
Předený; -en, a, o, gesponnen. Us.

255755   Předepnouti Svazek: 2 Strana: 0923
Předepnouti, ul, utí; předpíti, pial, piat, piati, pětí; předpínati; vz Pnouti. Vorhef- ten, vorknöpfen, vorschnallen. — co komu.

255756   Předepsání Svazek: 2 Strana: 0923
Předepsání, n., die Vorschreibung, Vor- schrift. V., Kom. Bez p., unmassgeblich. D.

255757   Předepsaný Svazek: 2 Strana: 0923
Předepsaný; předepsán, a, o, vorge- schrieben, vorschriftlich. P. předpis, cesta, Us., pobožnosti. Sych. Jakož jest přede- psaný (svrchupsaný) jich milostmi seznal, že se to tak v pravdě stalo. NB. Tě.

255758   Předepsati Svazek: 2 Strana: 0923
Předepsati, předpíši, psal, án, ání; před- pisovati = před někým psáti, aby také psal, vorschreiben ; učiti, vyměřovati, pravidla dávati, vorschreiben; o něco psáti, ver- schreiben; nad zmíniti, vorerwähnen. Jg. — abs. Hospodářské knihy takto předpisují. Kom. Nepředpisující zdání, unvorgreifliche Meinung. J. tr. — co. Ničeho nepředpisujíc, unvorgreiflich. J. tr. — co komu (kde). P. předpis žákům na tabuli. Jg. P. někomu lék, sobě zboží (o ně psáti, verschreiben). D.

255759   Předepsati Svazek: 7 Strana: 0428
Předepsati. Jakož jest již předepsáno. Bart. 116.

255760   Předeptati Svazek: 2 Strana: 0923
Předeptati, vz Deptati. — co. Bo moja dceřička prahu něpředepce. Pís. mor. 360.

255761   Přederčení Svazek: 7 Strana: 0428
Přederčení, n., Vorhersagung, f. Pro- rocke p. Sv. ruk 376.

255762   Přederčený. Pass Svazek: 10 Strana: 0296
Přederčený. Pass. 316.

255763   Předěsiti Svazek: 2 Strana: 0923
Předěsiti, il, šen, ení, přestrašiti, er- schrecken. — koho. V., Sl. Uh. I. 24. — koho před kým. Předěsím Elamitské před nepřátely jejich. Br. — se čeho. Lekne se toho a předěsí. V. — koho čím: vpádem (nepřátelským). V. — Vz Předěšený.

255764   Předeslanec Svazek: 2 Strana: 0923
Předeslanec, nce, m., der vorher Ab- geschickte. Jg.

255765   Předeslání Svazek: 2 Strana: 0923
Předeslání, n., die Vorausschickung.

255766   Předeslanstvo Svazek: 2 Strana: 0923
Předeslanstvo, a, n., vyslanstvo napřed. Jg.

255767   Předeslaný Svazek: 2 Strana: 0923
Předeslaný; -án, a, o, vorausgeschickt.

255768   Předeslati Svazek: 2 Strana: 0923
Předeslati, předešlu, slal, án, ání, před- sýlati, vorher-, vor-, vorausschicken. Přede- sýlá se napomenutí, lépe: připomíná se. Šb. — co, koho. Některé obecné věty a úsudky p. Sš. I. 13. Posly předeslal. V. Předseda předsýlá krátký přehled toho, o čem dosa- váde jednáno. U starých čteme: Starosta ukázal v krátkosti k tomu, na čemž páni a konšelé až dosavade se usnesli. Brs. 137., Šb. — koho před kým kam: před sebou (do Říma). Solf. — o čem. P-sial Pán o pro- následování. Sš. Mt. 73. P-slav to Pán o do- savadném stavu bohoslužby nyní přechází k tomu stavu. Sš. J. 71.

255769   Předeslav Svazek: 7 Strana: 0428
Předeslav, a, m. = Předislav, skráceně : Předa, Předota, Přech, Přešek. Mus. 1889. 161.

255770   Předěsný. P Svazek: 10 Strana: 0655
Předěsný. P. válka. Škod. II2. II. 20.

255771   Předestati komu Svazek: 7 Strana: 0428
Předestati komu = zaskočiti koho. Mor. Brt. D. 255. P., einhalten. Slov. Bern.

255772   Předestillovati Svazek: 7 Strana: 0428
Předestillovati = přehnati, překapovati, überdestilliren. Šp., Rm. I 36.

255773   Předestříti Svazek: 2 Strana: 0923
Předestříti, stru, střel, střen, ení; před- stírati, předstírávati = prostříti pro koho, vorbreiten, vordecken; předložiti, představiti, vorlegen, vorschlagen, vorhalten, vorbringen; na bílo praviti, vorschützen, vorspiegeln, vorgeben, einwenden. Jg. — co (komu). P. něco (zastírati se něčím). Us. Někomu koberec p. Jg. Dosti jsem mu to předstí- ral. Ros. P. někomu chyby, D., obtížnost' nějaké věci. Kom. P. nemoc, pilnou práci (dělati se nemocným, pilným atd.). D. — co komu kam: před oči. Kom. — čím. Řečí vážnou, k jakému úřadu Bůh ho volá, předstíraje. Kom. Aby pak nikdo nepřed- stíral se snad nějakou nedostatečností. Sš. I. 72. — co k čemu. Co se lidem k násle- dování předstírá. Kom. — čeho: různých příčin, šp. m.: co. Brt. Vz Před-, II. 919. b.

255774   Předestříti co komu Svazek: 7 Strana: 0428
Předestříti co komu. Důvody toho předestřeme. Šf. Strž. II. 250. Abychom si svědectví o Srbech předestřeli. Ib. I. 121. — kde. Věci, které jsi mi v psaní přede- střel. Wtr. exc.

255775   Předěšení Svazek: 2 Strana: 0923
Předěšení, n., přestrašení, das Erschrec- ken. Aqu.

255776   Předěšený Svazek: 2 Strana: 0923
Předěšený; předěšen, a, o, erschreckt. — čím: hříchem. Jg. — nad čím: nad Hříchy. Br.

255777   Předešle Svazek: 2 Strana: 0923
Předešle = minule, před tím, prve, vor diesem, letzthin, zuvor. Jako ?. povědíno. Plk. P. stáli jste o to. Br. — P., někdy, předešlého času, vormals, ehedem, vor Zeiten, sonst. V., Br.

255778   Předešlec Svazek: 7 Strana: 0428
Předešlec, šlce, m. = kdo předešel. Sš.

255779   Předešlosť Svazek: 2 Strana: 0923
Předešlosť, i, f., die Vergangenheit. P. času. Ros.

255780   Předešlosť Svazek: 7 Strana: 0428
Předešlosť. Na p., přítomnosť a budou- cnosť zapomenul sem. Koll. III. 110. To pro p. jim se promíjí. Šf. Strž. II. 304.

255781   Předešlý Svazek: 2 Strana: 0923
Předešlý, který předešel, minulý, první, vorherig, vergangen, vorhergegangen, ver- flossen, verwichen, ehemalig, vorgehend. Jg. P-lých let, dnů; za oněch p-lých časův; dáti se v p-šlé hříchy; ku p-šlému zvyku zase se navrátiti. V. P. týden. Us. P-šlé noci. D. P-šlí králové. Har. P. rok, věk, Ros., věrnosť. Kom. V p-šlou hospodu se navrátiti. Har. V p. stav něco uvésti. D. V p-šlé kapitole položené. Br. Hned od p-šlých časů za Cyra. Br. Želeti p-šlých hříchův. Ben. V. Navrácení ku p-šlému právu v propadné lhůtě, Restitution gegen eine Fallfrist. J. tr.

255782   Předetkaný Svazek: 7 Strana: 0428
Předetkaný, vorgewebt. Dch.

255783   Předetkáti Svazek: 7 Strana: 0428
Předetkáti, vorweben.

255784   Předěvčení Svazek: 7 Strana: 1366
Předěvčení, n., stuprum, zastr. Hank. 8b. 177.

255785   Předevčerek Svazek: 7 Strana: 0428
Předevčerek = předevčírek. Na již. Mor. Šd.

255786   Předevčerem Svazek: 7 Strana: 0428
Předevčerem = předevčírem. Na již. Mor.

255787   Předevčí Svazek: 9 Strana: 0249
Předevčí den = předevčírem. Vimperk. Kub. 362.

255788   Předevčírek Svazek: 2 Strana: 0923
Předevčírek, rku, předvčerejšek, šku, m., der vorgestrige Tag. Zlob.

255789   Předevčírem Svazek: 2 Strana: 0923
Předevčírem, vz Předvčírem.Vorgestern.

255790   Předěvčiti Svazek: 2 Strana: 0923
Předěvčiti, il, en, ení, zastr., děvče slí- bati, entehren. Ms. lex.

255791   Předeves Svazek: 7 Strana: 0428
Předeves, vsi, f. = předves, předevsí. — P. = pole u Rojšína; Na Předevsi, pastviny u Trsic a j. BPr.

255792   Předevsí Svazek: 2 Strana: 0923
Předevsí, n. — předves, das Vordorf. Šm.

255793   Předevstati Svazek: 9 Strana: 0249
Předevstati. Vždycky ho hodinou přede- vstala. Řezn. Lev. 55.

255794   Předevzatý Svazek: 2 Strana: 0924
Předevzatý, -at, a. o, vz. Předevzíti.

255795   Předevzetí Svazek: 7 Strana: 0428
Předevzetí chybně místo předsevzetí ve smyslu přeneseném. Brs. 2. vyd. 191. Vz Předevzíti.

255796   Předevzíti Svazek: 2 Strana: 0924
Předevzíti, předevezmu, vzal, vzat, vzetí = před jinými vzíti, vorgreifen, vorher weg- nehmen. — co: místo. Plk. — Někdy chybně m. před se vzíti, vornehmen, ku př.: On si předevzal to učiniti.

255797   Předezdí Svazek: 2 Strana: 0924
Předezdí, n., přízdí, přední zeď, antemu- rale, die Vormauer. Šm., BO.

255798   Předeznačný Svazek: 7 Strana: 0428
Předeznačný = napřed označený. P. říše. Sš. Mt. 25.

255799   Předeznaný Svazek: 10 Strana: 0296
Předeznaný, praecognitus. Ev. olom. 56. 111.

255800   Předeznáti Svazek: 2 Strana: 0924
Předeznáti, předvěděti, vorerkennen. —- čím : božím duchem. Pass.

255801   Předeznáti co Svazek: 7 Strana: 0428
Předeznáti co. P-znal cesty vaše. Výb. II. 747. Kdo by byl jeho svatostí nepře- deznal. Pass. mus. 386.

255802   Předezříti Svazek: 2 Strana: 0924
Předezříti, zřím, el, ení, předzírati, před- viděti, vorsehen. D.

255803   Předezvěd Svazek: 2 Strana: 0924
Předezvěd, u, ?., nově, předzvědění, die Vorerkennung, Erfahrung. Krok.

255804   Předezvědnošť Svazek: 2 Strana: 0924
Předezvědnošť, i, f., Voraussicht, ť. Šm.

255805   Předežní Svazek: 2 Strana: 0924
Předežní, n., die Vorernte. D.

255806   Předfigurovati Svazek: 2 Strana: 0924
Předfigurovati, z lat., znamenati, bedeu- ten. — co. Lom.

255807   Předglacialní Svazek: 7 Strana: 0428
Předglacialní, vor der Eiszeit, před do- bou ledovou.

255808   Předhad Svazek: 7 Strana: 0428
Předhad, u, m. = odhad před offertním řízením. Rgl.

255809   Předháňka Svazek: 7 Strana: 0428
Předháňka, y, f. = předhánění, das Vor- jagen. Šd.

255810   Předházka Svazek: 2 Strana: 0924
Předházka, y, f., předhození, das Vor- werfen, der Vorwurf. P. míče. Jg. — P. v hudbě lépe: přednizka, der Vorschlag. Rk. — P. = výčitka, výtka, der Vorwurf. P-ky zatajiti, zamlčeti. D. Vz Předhoditi.

255811   Předhazovati Svazek: 2 Strana: 0924
Předhazovati, vz Předhoditi.

255812   Předhistorický Svazek: 7 Strana: 0428
Předhistorický = předdějinný. P. ná- lezy. Osv. VI. 588., Mus.

255813   Předhlašovati Svazek: 2 Strana: 0924
Předhlašovati, vorverkünden. — co: bouři. Dch.

255814   Předhlaví Svazek: 7 Strana: 0428
Předhlaví, sinciput, přední čásť lbu. Stff.

255815   Předhlaví, n Svazek: 2 Strana: 0924
Předhlaví, n. = témě. — P., oteklina hlavy dítěte se rodícího, die Kopfgeschwulst des zur Welt kommenden Kindes. Us.

255816   Předhlavový Svazek: 7 Strana: 0428
Předhlavový, sinciputalis.

255817   Předhlídavosť Svazek: 2 Strana: 0924
Předhlídavosť, i, f., die Voraussicht.

255818   Předhlížení Svazek: 2 Strana: 0924
Předhlížení, n., das Vorsehen, die Vor- sicht, D.

255819   Předhlížeti Svazek: 10 Strana: 0296
Předhlížeti, vorsehen. — co: konec něčeho. Krok. I. d. 135.

255820   Předhluk Svazek: 2 Strana: 0924
Předhluk, u, m., der Vortrab. Krok.

255821   Předhodí Svazek: 7 Strana: 0428
Předhodí, n. = čas před božím hodem. P. velikonoční. Rjšk., Hrudička. Lit. 33. — P. = koláče známým před posvícením po- sílané. U Star. Jičína. Vhl.

255822   Předhoditi Svazek: 2 Strana: 0924
Předhoditi, il, zen, ení; předházetí, el, en, ení; předhazovati, předhozovati, vorwer- fen. — co komu. Chléb krkavci předhodil. Zák. sv. Ben. — V přeneseném smysle p. co komu, ku př. chyby, provinění = vytýkati, vytknouti, vyčítati, vyčísti, vorwerfen. D. Mnozí tuto frasi za germanismus mají, čímž není, poněvadž už latiníci tohoto tropu uží- vali: objectave alicui probrum, Cic, vecor- diam, Sall., natum, Ov.: objicere alicui furta. Cic. Objectatio. Caes. B. c III. (50. Podobně Řekové sloveso n^ofiúi.i.nv kladli. Nebožtík V. Zikmund tohoto tropu hájíval. Také Jg. někde napsal: Pravice své sestře levici ne- motornic předhazovala. V Brs. čteme na str. 137.: předházka, lépe: výčitka, výtka; tedy slovo předházka za špatné pokládati se nemá. Ct. také: Předhůzky někomu či- niti. Gb. v Listech filol. II. 115. Na oči ně- komu něco vyhoditi (= výčitky mu činiti). Us. Předložiti komu výčitky. Bart. 2. 21. Můžeme tedy užívati frasí: předhoditi ně- komu něco; předházky někomu činiti, ač lépe slova nahoře uvedená (výčitka, vytýkati atd.) klademe.

255823   Předholeňový Svazek: 7 Strana: 0428
Předholeňový, praelibalis.

255824   Předhon Svazek: 2 Strana: 0924
Předhon, u, m., právo na pastvu dříve hnáti než jiní, der Vortrieb, die Vovtrift. D.

255825   Předhončí Svazek: 2 Strana: 0924
Předhončí, adj., Vortreiber-.— P., ího, m. = předhonec.

255826   Předhonec Svazek: 2 Strana: 0924
Předhonec, nce, m., der Vortreiber. Jg.

255827   Předhoniti Svazek: 2 Strana: 0924
Předhoniti, vz Předehnati.

255828   Předhora Svazek: 2 Strana: 0924
Předhora, y, f., krajina před horami, die Gegend vor dem Gebirge. Bern., Mkl.B. 411.

255829   Předhorsko Svazek: 7 Strana: 0428
Předhorsko, a, n., Capland, n. Rk.

255830   Předhorský Svazek: 2 Strana: 0924
Předhorský, před horami jsoucí, dies- seits des Gebirges.

255831   Předhorský Svazek: 8 Strana: 0310
Předhorský. P. revír. Nár. list. 1893. č. 277. 5.

255832   Předhoří Svazek: 2 Strana: 0924
Předhoří, n., hora do moře se táhnoucí, okřídlina (Šm.), das Vorgebirge. V. Vz Před-. Koráb se o p. ztroskotal. Bych.

255833   Předhoří Svazek: 7 Strana: 0428
Předhoří, Promontorium, mezi páteří bederní a křížovou. Ott. IV. 677. P. jedno- duché, dvojnásobné. Vz Kžk. Por. 232.

255834   Předhospodaření Svazek: 10 Strana: 0296
Předhospodaření, n. Staří (rodiče) měli mít p. (měli podržet hospodářství, a ne aby syn, oženiv se, hospodařil). Val. Čes. 1. XI. 274.

255835   Předhovor Svazek: 2 Strana: 0924
Předhovor, u, m., Pourparler,. n. Dch.

255836   Předhozek Svazek: 2 Strana: 0924
Předhozek, zku, m., předmět, das Ob- jekt. P. víry. Duch. Klín. 16.

255837   Předhozka, předhůzka Svazek: 2 Strana: 0924
Předhozka, předhůzka, y, f. = před- házka. D.

255838   Předhra Svazek: 2 Strana: 0924
Předhra, vz Předehra.

255839   Předhrada Svazek: 8 Strana: 0310
Předhrada. XVI. stol. Cel. Pr. m. I. 78.

255840   Předhradba Svazek: 7 Strana: 0428
Předhradba, y, f., das Vorwerk. Čsk., NA III. 139.

255841   Předhradbí Svazek: 2 Strana: 0924
Předhradbí, n., místo před hradbami, die Gegend vor den Schanzmauern. Ml.

255842   Předhradbí Svazek: 10 Strana: 0296
Předhradbí, n., ravelin. Vz Ott. XXI. 331.

255843   Předhradí Svazek: 2 Strana: 0924
Předhradí, n , místo před hradem, die Vorburg. Háj., Pč. 26., Dal. 171.. V.Nej- prve voda přivedena trubami na p. zámku krumlovského. Břez. 235. — P., ves u Po- děbrad.

255844   Předhradí Svazek: 7 Strana: 0428
Předhradí. Výb. II. 1333. Historie ta (Bojův a Markomanův) jest nepodstatné p. dějin českých. Pal. Rdh. II. 494.

255845   Předhradní, předhradský Svazek: 2 Strana: 0924
Předhradní, předhradský, Vorburg-. D.

255846   Předhraničí Svazek: 2 Strana: 0924
Předhraničí, n., die Gegend vor der Gränze. L.

255847   Předhraničný Svazek: 2 Strana: 0924
Předhraničný, vor der Grunze befind- lich. P. manství.

255848   Předhráti Svazek: 2 Strana: 0924
Předhráti, vz Předehráti.

255849   Předhravka, vz Svazek: 2 Strana: 0924
Předhravka, vz Předehrávka.

255850   Předhráz Svazek: 7 Strana: 0428
Předhráz, e, f., das Vorufer. P. dunaj- ské. Pl. II. 78.

255851   Předhrobný Svazek: 7 Strana: 0428
Předhrobný, vor dem Grabe, Tode. P. myšlénky. Šml.

255852   Předhrudí Svazek: 8 Strana: 0310
Předhrudí, n. J. Kliment: Češ. brouci.

255853   Předhřáti Svazek: 7 Strana: 0428
Předhřáti, vz Předehřáti.

255854   Předhřívací Svazek: 7 Strana: 0428
Předhřívací, Vorwärm-. P. přístroj, pá- nev, Vorverdampfungspfanne. Šp.

255855   Předhřívač Svazek: 7 Strana: 0428
Předhřívač, e, m. P. u parního kotle, der Vorwärmer. Šmr. 57., NA. V. 278. P. = kovová nádrž, v níž se zahřívá voda pro parní kotel. Hrm. 24., Ott. II. 996. P. ve vinopalnách = uzavřená nádoba, v níž jest čerstvý rmut a několik závitů roury vedoucí páry lihové dále. S. N. IX. 1117.

255856   Předhřívač Svazek: 9 Strana: 0249
Předhřívač. Vz KP. IX. 20., Ott. XIV. 973.

255857   Předhřívač Svazek: 10 Strana: 0296
Předhřívač na mléko, s výtlačným zaří- zením. Nár. list. 1904. 138. 9., 135. 22.

255858   Předhřívák Svazek: 10 Strana: 0296
Předhřívák, u, m. P. ruční, parní. Nár. list. 1904. 138. 9. Sr. Předhřívač.

255859   Předhřívání Svazek: 7 Strana: 0428
Předhřívání, n., das Vorwärmen. P. vody. Šmr. 57.

255860   Předhřívati Svazek: 7 Strana: 0428
Předhřívati, vz Předehřáti, Předhřívač.

255861   Předhunský Svazek: 2 Strana: 0924
Předhunský, vor den Hunen. Šf.

255862   Předhup Svazek: 2 Strana: 0924
Předhup, u, m., v tělocviku. Vz KP. I. 493.

255863   Předhup Svazek: 7 Strana: 0428
Předhup, der Vorschwung. Rgl.

255864   Předhůří Svazek: 7 Strana: 0428
Předhůří, n. Sopečné p. Vz Předhoří. Kř. 16.

255865   Předhůří Svazek: 7 Strana: 1366
Předhůří, n. = prostora nad síni a ku- chyní. Val. Slavč. 47.

255866   Předhusitský Svazek: 7 Strana: 0428
Předhusitský, vorhusitisch. P. doba, Mus. 1880. 575., inventáře. Wtr. Obr. 446.

255867   Předhůzka Svazek: 2 Strana: 0924
Předhůzka, vz Předházka.

255868   Předhvizdovati Svazek: 2 Strana: 0924
Předhvizdovati, předhvízdnouti, dnul a dl, ut, utí, vorpfeifen. -— co komu: kosovi. Us.

255869   Předhyb, u Svazek: 7 Strana: 0428
Předhyb, u, m., das Vorneigen. Rgl., NA. III 64.

255870   Předcházeti Svazek: 2 Strana: 0924
Předcházeti, vz Předejiti.

255871   Předchmat Svazek: 7 Strana: 0428
Předchmat, u, m.. Vorgriff, m. P. do- vnitř, zevnitř. V tělocv. Rgl.

255872   Předchod Svazek: 2 Strana: 0924
Předchod, u, m., der Vortritt. Rk.

255873   Předchodce Svazek: 8 Strana: 0310
Předchodce. 1418. Hymn. (List. fil. 1895. 217.).

255874   Předchodec Svazek: 2 Strana: 0924
Předchodec, dce, m. = předchůdce. Slov.

255875   Předchoditel Svazek: 2 Strana: 0924
Předchoditel, e, m. = předchůdce. Sš. L. 10.

255876   Předchoditi Svazek: 2 Strana: 0924
Předchoditi, vz Předejíti.

255877   Předchodně Svazek: 7 Strana: 0428
Předchodně, in vornhinein. Říši svou mezi syny své p. rozdělil. Šmb.

255878   Předchodní Svazek: 2 Strana: 0924
Předchodní, předchozí, vorausgehend, Präjudic-. P. státní účty, rozvrh p., Präli- minare einer Rechnung; p. rozsudek, Prä- judicirung; p. ujma, škoda; předchodně něco rozsouditi, präjudiciren. J. tr. P. historie. Sš. L. 3. P. milosť, gratia antecedens. Sš. I. 260. Opisuje znamení p-dná před zkázou Jerusalema. Šš. L. 193. Vz Předchozí.

255879   Předchorobí Svazek: 7 Strana: 0428
Předchorobí, n. Anamnesis. Vz Ott. II. 249.. Nz. lk.

255880   Předchování Svazek: 10 Strana: 0296
Předchování, n. Neznámo, aby byl arestem tížen s tím p-ním (podmínkou, výhradou). 1720. Mtc. 1903. 16. Vz násl.

255881   Předchovati sobě něco Svazek: 10 Strana: 0296
Předchovati sobě něco = vymíniti, vy- hraditi. 1717. Mtc. 1903. 16.

255882   Předchoz Svazek: 9 Strana: 0249
Předchoz. Chcete-li býti p-zi, buďte po- slední. Rozb. III. 724. Sr. Předchozí 2.

255883   Předchoze Svazek: 10 Strana: 0296
Předchoze, e, m., praeambula. Rozk. P. 1159.

255884   1. Předchozí Svazek: 2 Strana: 0924
1. Předchozí, Präliminar-, Vor-; vorgän- gig, präventiv, Präcedenz-, vorläutig. P. den, opatření, případ, rozmluva, dějiny, Dch., otázka, napomenutí, smlouva, J. tr., znamení, prodej. Dch. Vystoupení z p-ho rozvrhu, Uiberschreitung des Voranschlages. J. tr. P. nákres, nástin čeho, bytí. Sš. L. 3.. 186. P. událost'. Sš. J. 26.' P. počet, rozpočet, rozvrh účtu; p. rozvrh dělati, činiti; p. vý- kaz, rozbor příjmů. Šp. P. sněm. Rk.

255885   2. Předchozí Svazek: 2 Strana: 0924
2. Předchozí, ího, m. = předchůdce. Ms. Bel. 60.

255886   1. Předchozí Svazek: 7 Strana: 0428
1. Předchozí. P. případ, Praecedens, dějiny, Vorg., řečník, zpráva, práce, Dch., topení, Zpr. arch., svědomí, Janiš Osv. 10, kampaň. Šp.

255887   Předchrámí Svazek: 7 Strana: 0428
Předchrámí, n, Vorhof des Tempels. Lpř., Křn.

255888   Předchrámový. P Svazek: 7 Strana: 0428
Předchrámový. P. Pallas (na cestě do chrámu Apollonova byla svatyně Palladina). Msn. Or. 120.

255889   Předchůdce Svazek: 2 Strana: 0924
Předchůdce, e. m., der Vorgänger, Vor- läufer, Vorbote. V. Štěstí p. neštěstí. Ros. První předchůdcové v lásce jsou oči. V. P. Kristův = sv. Jan Křtitel. Gl. 267. - P. v držení něčeho, der Vorfahrer, Vorgänger. D. Horší jest p. svého. Sych.

255890   Předchůdce Svazek: 7 Strana: 0428
Předchůdce. Promlčené postihací právo na p. a vydatele. Dch.

255891   Předchůdkyně Svazek: 2 Strana: 0924
Předchůdkyně, ě, f., die Vorläuferin. Deh. Vz Předchůdce.

255892   Předchůdkyně Svazek: 8 Strana: 0310
Předchůdkyně. Osv. 1896. 798.

255893   Předchuť Svazek: 2 Strana: 0924
Předchuť, i, f, der Vorgeschmack. D. —- P., předcítění das Vorgefühl. P. nebe a bla- ženosti. Jg.

255894   Předchutnávati Svazek: 2 Strana: 0924
Předchutnávati, vorschmecken. — kde. V té polívce zázvor p-vá (chutí vyniká). Jg. -- P., napřed cítiti, vorschmecken. — co. Jg,

255895   Předchůze Svazek: 2 Strana: 0925
Předchůze, zastr. předchoze, e, f., das Vor- spiel, der Vorbote. Reš., Jel.

255896   Předchvácení Svazek: 7 Strana: 0428
Předchvácení. Vz Prolepsa, Jg. Slnosť. 71.

255897   Předchvácení, předchvacování, před- chvátnutí Svazek: 2 Strana: 0925
Předchvácení, předchvacování, před- chvátnutí, die Vorgreifung.

255898   Předchvácený Svazek: 2 Strana: 0925
Předchvácený; -en, a, o, eingenommen, überrascht.

255899   Předchvat Svazek: 2 Strana: 0925
Předchvat, u, m., der Vorgriff. Šm.

255900   Předchvátiti Svazek: 2 Strana: 0925
Předchvátiti, před chvátiti, il, cen, cení (na Slov. -těn, tění); předchvátnouti, tnul a tl, ut, utí, předchvacovati. — P., napřed uchvátiti, kvapně něco před jiným uchytiti, předejiti, předstihnouti, vorgreifen, vorher - wegnehmen, entreissen, wegschnappen. Jg. — co, koho. Služebníky Páně p. Br. Nohy p. chtěly oči. V. — čeho. Uloženého času p. chtěje. Eus. — co komu: vítězství, dar. Plk. Pole jiným p. chtějí. V. — koho čím. Uctivostí jeden druhého p. chtěl. Kr. mosk. — V. — Předchvácen býti čím : smrtí. V. Soudce nepravým nadymačův uší žalováním předchvacený. Kom.

255901   Předchvátiti Svazek: 7 Strana: 0428
Předchvátiti, anticipare. Ž. wit. 78. 8.

255902   Předchytiti Svazek: 2 Strana: 0925
Předchytiti, il, cen, ení; předchytnouti, předchytati, vorherfangen, entreissen, weg- schnappen. Bern. — co. Nynie p-til pože- hnánie mé (surripuit). BO.

255903   Předchytiti co komu Svazek: 10 Strana: 0296
Předchytiti co komu: práci (vydáním své práce někoho předejíti). Koll. v Pal. Záp. II. 100.

255904   Předí Svazek: 7 Strana: 0428
Předí, n. = popředí. P. a zadí. Tš. V p. Hdk.

255905   Předíčko Svazek: 2 Strana: 0925
Předíčko, a. n.. byla ves někde u Or- líka. Tk. III. 88.

255906   Předíl Svazek: 2 Strana: 0925
Předíl, zastr. předěl, u, m., předělení, die Abtheilung. L.

255907   Předín Svazek: 2 Strana: 0925
Předín, a, m., Pröding, ves u Třebíče. PL.

255908   Předín Svazek: 7 Strana: 0428
Předín. Tam oběsili provazníka místo kováře. Vz Sbtk. Kr. h. 196. — Na P-ně= pole u Všechlap na Volyň. BPr.

255909   Předina Svazek: 2 Strana: 0925
Předina, y, f., der Vordertheil; p. vína, der Vorlauf; p. vozu, die Schosskelle. Rk.

255910   Předírati, vz Svazek: 2 Strana: 0925
Předírati, vz Předlíti.

255911   Předislav Svazek: 7 Strana: 0428
Předislav, a, m., os. jm. Vz Předeslav.

255912   Předislava Svazek: 7 Strana: 0428
Předislava, y, f. = Eufrosina. Kld.

255913   Přediště Svazek: 2 Strana: 0925
Přediště, ě, n., dům., kde se přede, das Spinnhaus. Jg.

255914   Přediv Svazek: 8 Strana: 0310
Přediv, u, m. = veliký div. Čern. Cenci. 112.

255915   Předívati se Svazek: 2 Strana: 0925
Předívati se, tuze, dlouho se dívati, zu viel, zu lange sehen. Slov. — nač. Bern.

255916   Přediviti se Svazek: 2 Strana: 0925
Přediviti se, il, ení = nadiviti se, viel bewundern. — čemu. Bern., Tkadl.

255917   Přediviti se čemu Svazek: 7 Strana: 0428
Přediviti se čemu. Č. Kn. š. 126.

255918   Předivně Svazek: 7 Strana: 0428
Předivně, wunderlich, sonderbar. Us.

255919   Předivný Svazek: 2 Strana: 0925
Předivný, velmi divný, podivný, wunder- bar, wunderlich. P. věc. V. Předivně. V.

255920   Předivo Svazek: 2 Strana: 0925
Předivo, a, n., strsl. přędivo, koř. před, příp. -ivo. Mkl. B. 225. — P., co se má přísti, konopě, len, koudel, das Gespinnst. Reš. P. jí došlo. Sych. P. čisté, pěkné, zlaté, stříbrné, krásné, hezké. Us., Prm. P. připlatilo. Sych. Sediáci s p-vem a s pře- slicemi zacházejí. Ler. Pavouci p. z vlast- ního těla soukají. Vodň.

255921   Předivo Svazek: 7 Strana: 0428
Předivo. Mkl. Etym. 262. Uváznouti v p-vu praktičnosti. Schlz.

255922   Předivo Svazek: 10 Strana: 0296
Předivo sudiček = niť p. Marie, babí léto. Kšť. Lid. 13.

255923   Předivočeti Svazek: 2 Strana: 0925
Předivočeti,-el, ení, wilder werden. Klicp.

255924   Předivočiti Svazek: 2 Strana: 0925
Předivočiti, il, en, ení. wilder machen. Us. — koho čím.

255925   Předivý Svazek: 2 Strana: 0925
Předivý, sehr wild. Dch.

255926   Předjarní Svazek: 10 Strana: 0655
Předjarní. Zvon VI. 99.

255927   Předjaří Svazek: 2 Strana: 0925
Předjaří, n., der Vorfrühling. P. včelař- ské, jakmile počala královna nasazovati plod. Lšk.

255928   Předjatí Svazek: 2 Strana: 0925
Předjatí, n., zastr. = předjetí.

255929   Předjatosť Svazek: 7 Strana: 0428
Předjatosť, i, f. = předjem, předbor, před- vzetí, předjetí, die Anticipation. Nz.

255930   Předjatý Svazek: 2 Strana: 0925
Předjatý; -at, a, o, vorausgenommen. Vz Předejmouti.

255931   Předjatý Svazek: 7 Strana: 0428
Předjatý. P. důvod, petitio principii, Nz., Jd. 91., obraz o skutečnosti Dk. Mon. 12.

255932   Předjednání Svazek: 2 Strana: 0925
Předjednání boží, praedestinatio,die Vor- herbestimmung. Výb. I. 272., Pass. Vz Prae- destinace.

255933   Předjednání Svazek: 7 Strana: 0428
Předjednání. Ani jest Buoh, ani jest čemu se modliti, ani jest od které moci vyššie p-nie. Pass. 291.

255934   Předjednati Svazek: 2 Strana: 0925
Předjednati = na před zjednati, vor- bestimmen. — co. Leg. Vz předcházející.

255935   Předjednati Svazek: 7 Strana: 0429
Předjednati. Pass mus. 483.

255936   Předjem Svazek: 7 Strana: 0429
Předjem, vz Předjatosť.

255937   Předjemný Svazek: 2 Strana: 0925
Předjemný, předborný, anticipativ, pro- leptisch. Hostina ta byla předchodná a p-ná; p. mluvení. Sš. J. 220., 232. Vz Předbor.

255938   Předjemný Svazek: 7 Strana: 0429
Předjemný = předborný. Sš. II. 85.

255939   Předjesem Svazek: 7 Strana: 0429
Předjesem, n., Vorherbst, m. Rk.

255940   Předjeseň, i Svazek: 2 Strana: 0925
Předjeseň, i, f., Jg., na Ostrav. předjeseň, a, m., der Vorherbst, Tč.

255941   Předjeti Svazek: 2 Strana: 0925
Předjeti, jedu, jel, jet, jetí; napřed jeti. vorreiten, vorfahren, vor einem andern reiten, fahren; jízdou předstihnouti, reitend, fahrend zuvorkommen, vorreiten, vorfahren; před- jížděti, děl, děn, dění. — koho. Ros. — se s kým předjížděti.

255942   1. Předjetí Svazek: 2 Strana: 0925
1. Předjetí, n., das Vorausfahren. Us.

255943   2. Předjetí, n Svazek: 2 Strana: 0925
2. Předjetí, n., das Vorausnehmen, vz Předejmouti. — P., předjatý ton, die Vor- ausnahme eines Tones (v musice). Mus.

255944   Předjetně Svazek: 7 Strana: 0429
Předjetně, im Voraus. Sš Sk 182.

255945   Předjeviště Svazek: 7 Strana: 0429
Předjeviště, ě, n , das Podium im The- ater Nz.

255946   Předjevný Svazek: 2 Strana: 0925
Předjevný, ominös. P. osud, das Omen, die Vorbedeutung. Rk.

255947   Předjezd, u, m Svazek: 2 Strana: 0925
Předjezd, u, m., der Vorritt, D., das Vorfahren. Jg.

255948   Předjezdce Svazek: 10 Strana: 0296
Předjezdce, e, m. Již p. jeho u vrat jest, praecursor. As. Fr. 6.

255949   Předjezdec Svazek: 2 Strana: 0925
Předjezdec, dce, m., der Vorreiter. Dch.

255950   Předjezdník Svazek: 2 Strana: 0925
Předjezdník, a, m. = předjezdec.

255951   Předjezdný Svazek: 7 Strana: 1366
Předjezdný vlak, Vorrangszug. Tch. 1889. 78.

255952   Předjezí Svazek: 7 Strana: 0429
Předjezí, n., Vorbeetung im Wehrbau. Nz.

255953   Předjídlo Svazek: 7 Strana: 0429
Předjídlo, a, n., vz Předvar. Šm.

255954   Předjímání Svazek: 2 Strana: 0925
Předjímání, n., die Anticipation. Spojení vět bývá někdy tak tuhé, že obyč. podmět věty vedlejší se předjímá (t, j. napřed se pojímá) u větu řídicí a vazbě její se pod- řizuje (tak řeč. předjímání), čímž přísudek věty vedlejší osamotní a rázněji vyniká. O pacholcích nemohu věděti, který čí jest, O ručnici přiznal se, že jest mu jí půjčila. Poznali jste nás, že jsme chlouba vaše. Brt. S. §. 48tí. Cí. Přesmykování.

255955   Předjímati Svazek: 2 Strana: 0925
Předjímati, vz Předejmouti.

255956   Předjímek Svazek: 7 Strana: 0429
Předjímek, mku, m., Anticipation, f. Rk.

255957   Předjímka Svazek: 2 Strana: 0925
Předjímka, y, f., vz Předjetí, Prolepse.

255958   Předjímka Svazek: 9 Strana: 0249
Předjímka, y, f., Anticipation, v hud. Mus. 1850. II. 2. Př.

255959   Předjísti Svazek: 2 Strana: 0925
Předjísti, vz Jísti; předjídati, před ně- kým jísti, aby to viděl a také tak jedl, vor- essen. — co komu; jedením předstihnouti, im Essen zuvorkommen, voressen. Někoho p. Us.

255960   Předjíti Svazek: 2 Strana: 0925
Předjíti, vz Předejíti.

255961   Předjití Svazek: 2 Strana: 0925
Předjití, n., das Vorgehen, Vorkommen. Jel.

255962   Předjitří Svazek: 2 Strana: 0925
Předjitří, n., předední, der Vortag. L.

255963   Předjizd Svazek: 7 Strana: 0429
Předjizd, jezdu, m., das Vorfahren. Vz Předjezd. Laš. Tč.

255964   Předjízdce Svazek: 2 Strana: 0925
Předjízdce, e, m., der Vorreiter, Vor- fahrer. D.

255965   Předjízdník Svazek: 2 Strana: 0925
Předjízdník, a, m., předjízdce, m., přední stráž, der Vorreiter. Rkp. 14. stol.

255966   Předjízdný, adj Svazek: 2 Strana: 0925
Předjízdný, adj., Vorreiter-. — P., ého, m., der Vorreiter.

255967   Předjíždě Svazek: 7 Strana: 0429
Předjíždě. Mne ruka za časté bolí; bojím se, aby nebylo ňaké p. od šlaka. Črn. Zuz. 126

255968   Předjíždě, pl., f Svazek: 2 Strana: 0925
Předjíždě, pl., f., bolesti před porodem. Vz Poslíček a násl.

255969   Předjížďka Svazek: 2 Strana: 0925
Předjížďka, y, f., das Vorfahren, Vor- reiten, Wettrennen. — P-ky, pl., f., před- běžně bolesti porodní, poslíčky, die Vorwe- hen, Vorboten. Přitulenie, ruky stiskánie anebo prsí jsú jako předjieždky nešlechet- nosti ohýralé. O 7 vstup.

255970   Předjíždka Svazek: 7 Strana: 0429
Předjíždka = narážka, Andeutung. Heř- man také mne o veksl prositi bude, tak jsem tomu z jeho i hofmistra psaní porozuměla, pozdaleka p-ky dělají. Črn Zuz. 271.

255971   Předjíždník Svazek: 7 Strana: 0429
Předjíždník, a, m = předjízdník. Rgl.

255972   Předjmení Svazek: 2 Strana: 0925
Předjmení, n., křestní jméno, der Vor- name. I).

255973   Předjmenovaný Svazek: 2 Strana: 0925
Předjmenovaný; -án, a, o, vorgenannt. P. města, matky. V.

255974   Předjmenovati Svazek: 2 Strana: 0925
Předjmenovati, svrchu, napřed jmeno- vati, vorbenennen. Us. — koho, co. Us.

255975   Předjordání Svazek: 7 Strana: 0429
Předjordání, n. Šf. III. 423., Mlč. 13.

255976   Předjotovaný Svazek: 7 Strana: 0429
Předjotovaný. P nosovky. Vm.

255977   Předjsoucnosť Svazek: 7 Strana: 0429
Předjsoucnosť, i, f. = předbytí, die Prae- existenz P. Krista. Sš. II. 200.

255978   Předkajutí Svazek: 8 Strana: 0310
Předkajutí, n., Portál, n. Sterz. II. 568.

255979   Předkamní Svazek: 2 Strana: 0926
Předkamní, n., der Ort vor dem Ofen. Ros.

255980   Předkánka Svazek: 8 Strana: 0310
Předkánka, y, f. = květovaná pentle z předu hlavy před kánkou při pentlení ne- věsty. NZ. IV. 431. Pentle na hładění. Brt. D. II. 465.

255981   Předkankaský Svazek: 7 Strana: 0429
Předkankaský, vorkaukasisch. P. země. Šf. Strž. 1. 360.

255982   Předkarpatské Svazek: 10 Strana: 0296
Předkarpatské pohoří. Tbz. V. 1. 437.

255983   Předkář Svazek: 7 Strana: 0429
Předkář, e, m. = předkový havíř, der Orthauer. Hř

255984   Předkejklovati Svazek: 2 Strana: 0926
Předkejklovati, vorgaukeln. Šm.

255985   Předkem Svazek: 2 Strana: 0926
Předkem, vz Předek. 1.

255986   Předklad Svazek: 2 Strana: 0926
Předklad, u, m., předmět, der Gegen- stand. P. řeči, lásky, hněvu. Bern. — P., vzor, das Muster, Ideal. Rytec vzal Charitu za p. své Venuše. Hlas. — P., představa, der Begriff, Gedanke, die Vorstellung. Jg. P. něčeho si učiniti. Bern. — P., předkládání věci, der Vortrag, die Klage, Verteidigung. Bern. — P., der Vorschlag (bei der Ladung der Mörser). Šm.

255987   Předklad Svazek: 7 Strana: 0429
Předklad u peci kapellové. NA. V. 439.

255988   Předkladací Svazek: 2 Strana: 0926
Předkladací lžíce, šufánek, šufán, na Mor., naběračka, (Mrk.), der Vorleglöffel, D., zpráva, Einbegleitungsbericht, m.

255989   Předkládání Svazek: 7 Strana: 0429
Předkládání Zmenšování měr francouz- ských děje se p-ním slov lat. deci-, centi a milli ; zvětšování pak p-ním slov řeckých deka-, hekto-, kilo-. Mj. 5.

255990   Předkládání, n Svazek: 2 Strana: 0926
Předkládání, n., das Vorlegen, der An- trag.. Solf.

255991   Předkladatel Svazek: 2 Strana: 0926
Předkladatel, e, m., der Vorleger.

255992   Předkládati Svazek: 2 Strana: 0926
Předkládati, vz Předložiti.

255993   Předkladce Svazek: 8 Strana: 0310
Předkladce, e, m, P. výmluvností božích. Bl. Gr. 116.

255994   Předkladek Svazek: 2 Strana: 0926
Předkladek, dku, m., das Vorgelege. Dch. — P., předložka, das Vorlegblatt. Vz Předložka 3.

255995   Předkladní Svazek: 2 Strana: 0926
Předkladní lhůta, die Präsentationsfrist. J. tr. P. list, vz Předkladek.

255996   Předkladný Svazek: 2 Strana: 0926
Předkladný, oblícný, posvátný. P-dní chlebové, die Schaubrode, panes propositio- nis (u židů). Sš. L. 71. Vz Oblícný, Posvátný, Předložený.

255997   Předklášteří Svazek: 2 Strana: 0926
Předklášteří, n.. Předklášter, a, m., ves v Tišňovsku na Mor. Vz S. N.

255998   Předklínek Svazek: 7 Strana: 0429
Předklínek, nku, m., praecuneus.

255999   Předklon Svazek: 2 Strana: 0926
Předklon, u, m., die Vorbeugung, cvi- čení v tělocviku. Vz KP I. 415.

256000   Předklonění Svazek: 10 Strana: 0296
Předklonění, n., proklise, podléhání pří- zvuku slova krátkého přízvnku slova násle- dujícího. Vz Ott. XX. 747.