236001   Poplítka Svazek: 2 Strana: 0755
Poplítka, y, f., die Schwippe, Schnitze án der Peitsche. — P., u postřihače prouh, na nějž nůžky hlouběji zasáhly, die Schmitze. Techn.

236002   Poplítka Svazek: 8 Strana: 0299
Poplítka = šňůra k biči. Sterz. I. 460. b.

236003   Poplítky Svazek: 10 Strana: 0280
Poplítky = nestejně přistřižený vlas na sukně. Ott. XX. 310.

236004   Poplivati Svazek: 7 Strana: 0354
Poplivati, vz Popliti.

236005   Poplivek Svazek: 2 Strana: 0755
Poplivek, vku, m., poplití, das Anspeien, Bespucken. Sš. Hc. 81.

236006   Poplivnuto Svazek: 10 Strana: 0280
Poplivnuto. Má p. (voják, který dostal na límec hvězdičku). Us. List. fil. 1902. 250.

236007   Poplkati koho Svazek: 7 Strana: 0354
Poplkati koho = pomluviti. — si = po- klevetiti. Us. mor. Šd.

236008   Poplkotiti si Svazek: 7 Strana: 0354
Poplkotiti si = pohovořiti si. Mor. Rgl.

236009   Poplněti Svazek: 9 Strana: 0239
Poplněti, ěl, ění = plnějším se státi (v těle). Srub. 129

236010   Poplniti Svazek: 7 Strana: 0354
Poplniti, vollends erfüllen, ausführen. Něčí rozkázánie učiniti a p. Soud. kn. opav.

236011   Poploditi Svazek: 7 Strana: 0354
Poploditi, ein wenig zeugen. Bern.

236012   Poplodový Svazek: 7 Strana: 0354
Poplodový, postfoetal.

236013   Poplouti Svazek: 2 Strana: 0755
Poplouti, pluji, oul n. ul, utí; poplynouti, nul, utí; poplovati (-vu a -vám), poplavati (-vu a -vám), ání, poplíjeti, el, ení = po- téct, fliessen, hinfliessen; ponésti se po vodě, schwimmen, schiffen. Jg. A poplovú vody. Ps. ras. Lodi poplíjejí, kreuzen. Lg. — od- kud. Poplove z rány hnůj. Ras. P. od břehu. Us. — (komu) nač kam. Poplove-li tam, na ránu mu poplove. Ros. Popluji v moře, Č., k břehu. Us. — kudy: po moři, Br., po vodě. Aesop. — čím: loďkou.

236014   Poplouti Svazek: 7 Strana: 0354
Poplouti, poplouvati. Mour. — čím. Meč poplul krví tako, že nemóž v nožnice ni- kako. Alx. V. v. 1835. (HP. 44.).

236015   Popluha Svazek: 7 Strana: 0189
Popluha, y, m. = papluh. Slov. Ssk.

236016   Popluha Svazek: 9 Strana: 0213
Popluha za Papluh v II. 169. oprav v: Papluha.

236017   Popluhaviti Svazek: 7 Strana: 0354
Popluhaviti = vše pluhaviti. Bern.

236018   Poplundrovati Svazek: 2 Strana: 0755
Poplundrovati, V., Ros., šp. z něm. plündern m.: zhubiti, zloupiti, zdrancovati, popleniti.

236019   Popluskanec Svazek: 7 Strana: 0354
Popluskanec, nce, m. P nce = knedlíky jen z mouky. U Uher. Hrad. Tč.

236020   Popluskati Svazek: 7 Strana: 0354
Popluskati = pomazati, politi, beschmie- ren. Val. Vck. Slez. Šd. — co čím: šišky trnkama. Brt. D. 252.

236021   Popľuskati se Svazek: 8 Strana: 0299
Popľuskati se = popukati, potrhati se. Puchýře se p-ly. Brt. D. II. 364.

236022   Popluvat Svazek: 7 Strana: 0354
Popluvat = popliti. P. dlaně. Koll. Zp. I 246.

236023   Popluzniť Svazek: 7 Strana: 0354
Popluzniť, ein wenig plaudern. Slov. Bern.

236024   Popluží Svazek: 2 Strana: 0755
Popluží, í, n., od pluh. P., tolik prostoru, kolik jedno spřežení jedním pluhem stačilo vzdělati. — P., nemovité, pozemské zboží na gruntech, das Landgut. Aqu., S. N. — P., pole orné, das bebaute, ackerbare Land, das Grundstück, der Acker. Dvůr a p. mu da- roval. V. Veškeré to p. si osvojovali. Sych. Vzdělávání p., vyměřování rolí, ukládání mezí. Ler. 1 povinen jest na p. Páně práce se úsilně podjímati. Šš. Mt. předml. — P., dvůr s rolí, dvůr poplužní, der Meierhof. Ros. Dvoje p. na třech láních. Půh. II. 239. P. koupiti, darovati. Sš. J. 65.

236025   Popluží Svazek: 7 Strana: 0354
Popluží, terra ad aratrum. Pal. Rdh. II. 210. P. = pozemek vzdělávaný pluhem. Perwlf. — P. = dědina, praedium. B. mik. Jan. 4. 5. in margine. — P., sam. u Že- lezného Brodu. Cf. Sdl. Hr. II. 269. P. = souhrn všech rolí příslušný k jeduomu dvoru. Rk Sl.

236026   Popluží Svazek: 7 Strana: 1363
Popluží hradové a ratajské. Arch. IX. 148.

236027   Poplužné Svazek: 7 Strana: 0354
Poplužné, ého, n., die Pflugabgabe. Sl. les.

236028   Poplužní Svazek: 8 Strana: 0299
Poplužní. Panský dvůr p. od XVIII. stol., který měl nad tři lány (180 korců). NZ. III. 143.

236029   Poplužnický Svazek: 2 Strana: 0755
Poplužnický, sedlský, Bauern-, Meier-, P. stav, oděv. Nej.

236030   Poplužník Svazek: 2 Strana: 0755
Poplužník, a, m. Co sedlák v malém, to poplužník ve velkém, der Gutsbesitzer. Berg.

236031   Poplužný Svazek: 7 Strana: 0354
Poplužný. P. země = orná. Koll. St. 159. P dvůr = statek k hospodářství úplně zařízený. Ddk. IV. 162. P. sbožie. 15. stol. Mnč R 81. Drzé čelo lepší než p. dvůr. Us.

236032   Poplužný, -žní Svazek: 2 Strana: 0756
Poplužný, -žní, k popluží náležející, Bauern-, Meier-. P. dvůr. Faukn., S. N. Ješto přísluší k dvoru p-nému; Drží dvór p-ný v Petrovicích podlé kostela. Půh. II. 614., 497. Vz Popluží. Vš. — P., popluší se týkající, den Acker betreffend. P. zákony. Měst. bož.

236033   Poplvati Svazek: 7 Strana: 0354
Poplvati, vz Popliti.

236034   Poplynouti Svazek: 2 Strana: 0756
Poplynouti, vz Poplouti.

236035   Poplz Svazek: 7 Strana: 0354
Poplz, u, m., vz Poplzka, Ž. kl. (324.).

236036   Poplzek Svazek: 10 Strana: 0280
Poplzek, zku, m., lapsus. Vzevřev z p- zku přátel padenie. XV. stol. Mtc. 1873. 4. Sr. Poplz, poplzení, lapsus. Ž. wit. 114. 8. Sr. Poplzka.

236037   Poplzenie Svazek: 7 Strana: 0354
Poplzenie, n., lapsus. Vysvobodil nohy mé od p. Ž. wit. 114. 8.

236038   Poplzený Svazek: 7 Strana: 0354
Poplzený. Zpodjímá všěcny popilzené, erigit elisos. Ž wit. 144. 14.

236039   Poplzí Svazek: 2 Strana: 0756
Poplzí, n., něm. Popels, ves u Libochovic.

236040   Poplzka Svazek: 2 Strana: 0756
Poplzka, y, f., poplz, u, m., das Glitschen, Ausglitschen, der Fall. P-ka křivého jazyka, lapsus falsae linguae. BO. Vychvátils nohy mé z p-ky. Z. kap. 55. 13.

236041   Poplzka Svazek: 7 Strana: 0354
Poplzka. Zprostil si nohy mé ot popilzu (lapsu). Ž. wit. 55.13 Buď cěsta jich tma i popilzka (lubricum). Ž. wit. 34. 6.

236042   Poplznouti Svazek: 2 Strana: 0756
Poplznouti, znul a zl, utí, glitschen, schlü- pfen; se, glitschen. Poplzli sú sě(defluxerunt); aby (abys) sě nepoplzl (ne labaris). BO. Když sě kto poplzna náhle padne; Poplzla sě noha jich. BO. — se v čem. Poplzneš se v krvi (sklouzna padneš). BO.

236043   Popnec Svazek: 10 Strana: 0280
Popnec, popence, m., samar. Rozk. P. 749.

236044   Popniltý Svazek: 8 Strana: 0299
Popniltý. Pýchou p. = nadutý. Šml. VIL 177.

236045   Popnouti Svazek: 2 Strana: 0756
Popnouti, pnu, ul, ut, utí; popíti, pnu, pal n. pjal n. pial (zastr. -pěl), pětí; popínati. Strany popnouti m.: popíti vz Pojmouti. — P. = dále pnouti, weiter spannen; vztahovati, strecken; povýšiti, erheben; potáhnouti, über- ziehen; — se, ranken; potáhnouti se, porůsti, sich überziehen, überwachsen; zpyšněti, vy- pínati se, sich erheben. Jg. — co. Tráva úhor popíná (potahuje). Kouble. Střeva hlen lepkavý popíná. Ja. — oč. Popial o tři dírky (o pyšném, který se nadýmati počíná). Ros., D., Č. Jinak: O několik dírek popíti (po- pustiti, sleviti). Sych. Křeček vytáhl boty, popjal si kalhoty o tři lokte výše. Anth. Brt. (Er. 44tí.). Neboť sněza hrachu mírko popne pás o dírko. MM. 420. — co po čem. Nohu po příkrém hřebenu skalním p. (vztahovati). C. — koho, co k čemu (čím). K nebe- sům dlaně popne. Mus. Tím jej k velikomy- slnosti popnuli (--pobídli). V. — se. Tráva se popíná (roste). Us. — se nač. Na takový luxus se popiati; Popínati se na tento druh básnický; Rozum popne se na negaci toho (dostane se). Kos. Ol. I. 109., 280., 295. — se čím (kde v čem). Tělo dítěte v životě mateřském kostmi a kůží se popíná (potahuje). Zlob. Štěstím tak se popnul. V. V štěstí se popnul. V. Popnul se tím v mysli. V. Rána strupem se popne. Db., Lk. Pýchou z štěstí svého se popnul. Plác. Ďábel pýchou se po- pnuv chtěl býti roveň Bohu. Žal. 93. Zeď se břečtanem popiala. Ros. — se nad koho = zpyšněti. Jg.

236046   Popnouti jak Svazek: 7 Strana: 0354
Popnouti jak. Popnul výše (zpyšněl) a koupil si erb. Výb. II. 16.3. — co, se čím. Most kožemi p. Alx. p. 44 Některé mast- noty tekuté popínají se mázdrou. Mj. 49. — se s kým nad koho. Nejlépe nepopínati se s dětmi svými nad vlastní svůj stav Kos — co kudy: nohu po hřebenu (hory). Č.

236047   Popnoutka Svazek: 7 Strana: 0354
Popnoutka, y, f, luzuriaga, der Kletter- spargel, rostl. Vz Rstp. 1563.

236048   Popoběhnouti Svazek: 2 Strana: 0756
Popoběhnouti, hnul a hl, utí; popobíhati, ein wenig weiter laufen. — oč. Popoběhl o 9 kroků.

236049   Popoběhnouti Svazek: 10 Strana: 0280
Popoběhnouti někam. Rais. Lep. 2i4., Kos. Živ. 291.

236050   Popočítati Svazek: 2 Strana: 0756
Popočítati, ein wenig zählen. Ros. — P. se, hadern, zanken. Us.

236051   Popočkati Svazek: 2 Strana: 0756
Popočkati, ein wenig warten. Br.

236052   Popod Svazek: 2 Strana: 0756
Popod, dvě předložky. Švec mu podleze p. ruku. Vrchi utékali p. nich. Slov. Vz více v Km. III. 338. a: Z popod, Předložka, Mkl. S. 753.

236053   Popod Svazek: 7 Strana: 0354
Popod. P. ruku. Val. Brt. L. N. I. 225. P. strom. Brt. P. koleno. Sldk. Tam popod Branisko ćeče (teče) voda bystro, nemožem ju zastavić. Sl. spv. 14. Jak já išol popod hory, popod les, i len ty mne, můj koníčku, dobre nes Koll. Zp I. 196. (283.) Cf. Brt. D. 189.

236054   Popodál Svazek: 2 Strana: 0756
Popodál = opodál. Us. Ktk.

236055   Popodávačka Svazek: 7 Strana: 0354
Popodávačka, popřádka, podprdačka (trivial.) = prkénko, na němž přadlena sedá; z něho vyčnívá na konci malá přeslička, na ní jest kužel. Us. Hk.

236056   Popodávati Svazek: 2 Strana: 0756
Popodávati, ein wenig reichen. — P., běžeti, laufen. Ten popodává. Us. Marek.

236057   Popodeň Svazek: 7 Strana: 0355
Popodeň = popod něho. Brt. L. N. I.

236058   Popodišla Svazek: 7 Strana: 0355
Popodišla = popošla. Phľd. VIII. 227. a j.

236059   Popodnésti Svazek: 7 Strana: 0355
Popodnésti. Ručku popodnáší k němu. Čch. Bs. 176.

236060   Popodsívati Svazek: 2 Strana: 0756
Popodsívati, popocívati, vz ds v c, ein wenig sieben. Jg. — čím. Sítem ještě asi hodinu popodsívám. Ros.

236061   Popodzem Svazek: 2 Strana: 0756
Popodzem, vz Předložka.

236062   Popodzem. Tu byla jeskyně Svazek: 10 Strana: 0280
Popodzem. Tu byla jeskyně p. Val. Nár. sbor. VIII. 97.

236063   Popohnati Svazek: 2 Strana: 0756
Popohnati, popoženu, žeň, hnal, án, ání; popoháněti, ějí, ěl, ěn, ění, ein wenig weiter treiben, jagen. Jg. — co: Chodník, štolu == dále hnáti. Vys. Popožeň tu krávu, koně. Us. Hý. — koho k čemu čím: k práci domluvou, rozkazem.

236064   Popohnati Svazek: 7 Strana: 1363
Popohnati hodiny = postrčiti. Us.

236065   Popohnati. V Svazek: 7 Strana: 0355
Popohnati. Vítr suché listi před sebou popohání. Hdk.

236066   Popohnutí Svazek: 7 Strana: 0353
Popohnutí, n. = popíchnutí. Bern.

236067   Popohoditi čím Svazek: 9 Strana: 0239
Popohoditi čím. Popohazovala hlavou. Šml. X. 32.

236068   Popohýnať Svazek: 7 Strana: 0355
Popohýnať = pohýbati. Slov.

236069   Popochlebovati Svazek: 7 Strana: 0355
Popochlebovati, ein wenig schmeicheln. Bern.

236070   Popochůdce Svazek: 7 Strana: 0355
Popochůdce, e, m. = akolytha. Hnoj.

236071   Popochybovati Svazek: 7 Strana: 0355
Popochybovati, ein wenig zweifeln. Bern.

236072   Popoisť Svazek: 7 Strana: 0355
Popoisť = popojíti. Slov. Bern.

236073   Popoistiť Svazek: 7 Strana: 0355
Popoistiť = popojistiti. Slov. Bern.

236074   Popojeti Svazek: 2 Strana: 0756
Popojeti, jedu, jeď, jel, jetí; popojížděti, ein wenig weiter fahren. — Popojeď. Us. — čím: lodí, vozem, koněm. Jg. — čím, na čem kam: lodí k břehu, koněm, na koni k lesu, na rybník, do rybníka.

236075   Popojeti Svazek: 7 Strana: 0355
Popojeti o poznání. Us. Rgl. Kus cesty proti kopci p-la. Němc.

236076   Popojídka Svazek: 7 Strana: 0355
Popojídka, y, f., vz Pojídka. Po ho- stine přinesou na stůl ovoce ,p-dky'. Zbrt. Poct. mr. 68.

236077   Popojísti Svazek: 2 Strana: 0756
Popojísti, popojím, jeda (douc), jez, jedl, jeden, ení, ein wenig essen. Gníd. — co jak: s chutí. Us.

236078   Popojistiti Svazek: 7 Strana: 0355
Popojistiti, alles versichern. Us.

236079   Popojíti Svazek: 2 Strana: 0756
Popojíti, popojdu, jdi, jda (ouc), šel, jetí, ein wenig weiter gehen. — kam. Popošed ke zdi pravil. Us.

236080   Popojíti Svazek: 7 Strana: 0355
Popojíti, popocházeti. Jenom popocházel. Kká. Td. 114. Popošel několik kroků za ním. Šml.

236081   Popokatapetl Svazek: 7 Strana: 0355
Popokatapetl, u, m., sopka jihozáp. od Mexika. Rk. Sl.

236082   Popokojiti Svazek: 2 Strana: 0756
Popokojiti, il, en, ení, ein wenig beruhigen. P. se = utišiti se. Země jedva na málo dní mož popokojiti sě. Št. 147.

236083   Popokrovka Svazek: 7 Strana: 0355
Popokrovka, y, f., die Schalhaut der Flügeldecken der Thiere. Šm.

236084   Popokývati Svazek: 7 Strana: 0355
Popokývati. Vetor šilnějšie zahučí, rato- lesti stromov p-vá. Slov. Lipa III. 300.

236085   Popol Svazek: 7 Strana: 0355
Popol = popel. Slov.

236086   Popolákovati koho Svazek: 10 Strana: 0280
Popolákovati koho = v Poláka obrátiti. Krok II. b. 170.

236087   Popoláskati Svazek: 2 Strana: 0756
Popoláskati, ein wenig lieben. Krok.

236088   Popoledne Svazek: 10 Strana: 0281
Popoledne = odpoledne. V. Mýto. Mš.

236089   Popolední Svazek: 2 Strana: 0756
Popolední, n. =popolední čas, der Nach- mittag. — P., adj., nachmittägig. P. čas (ne- špory). V. P. odpočinek.

236090   Popolednu Svazek: 2 Strana: 0756
Popolednu = odpoledne. U Opav. Klš.

236091   Popolehnouti Svazek: 2 Strana: 0756
Popolehnouti, hnul a hl, utí; popoléhati, popolíhati, sich ein wenig weiter o. nähel- iegen. Popolehní ke zdi. Popolíhati, von Zeit zu Zeit, hie u. da sich legen.

236092   Popoletěti Svazek: 2 Strana: 0756
Popoletěti, ěl, ění, ein wenig weiter flie- gen. Popolitá již to léto babí (fängt an herum- zufliegen). SS. Bs. 188.

236093   Popolllše Svazek: 10 Strana: 0652
Popolllše, e, f. = popelice, plachta na zele- ními. Slov. Nár. sbor. XI. 20. Sr. Trako- vica.

236094   Popolný Svazek: 7 Strana: 0355
Popolný, ého, m. = hlídač polí. U Žamb. Dbv.

236095   Popolštiti Svazek: 2 Strana: 0756
Popolštiti, il, ěn, ění, polonisiren. Krok.

236096   Popoludňajší Svazek: 7 Strana: 0355
Popoludňajší spánek = popolední. Slov. Pokr. Pot. II. 205.

236097   Popomykati Svazek: 7 Strana: 0355
Popomykati = popostrčiti. Bern.

236098   Popona Svazek: 7 Strana: 0355
Popona, der Gurt. P. pod sedlem. Č. Kn. š. 102. P-nami upjav krásné sedlo. Zl. Praha 1889. č. 25. — P., rostl. Cf. Rstp. 1180., Slb. 341.

236099   Popona, poponka Svazek: 2 Strana: 0756
Popona, poponka, y, f., poponec, nce, m., vůbec bylina se pnoucí, V., zvl.= po- penec, openec. Koř. ??n. Mkl. B. 29. — Poponec, brečtan, hedera helix, der Winter- epheu. Um. les. — P-na, přikryti na koně, čabraka, die Pferdedecke, Schabracke. Č.

236100   Poponáhliti Svazek: 7 Strana: 0355
Poponáhliti, cf. Ponáhliti.

236101   Poponášeti Svazek: 8 Strana: 0299
Poponášeti. Žena za mnou p-ší (obilí za rozsévačem). Jevíčko. Brt. D. II. 368.

236102   Poponcový Svazek: 2 Strana: 0756
Poponcový, Gundelreben-. P. voda. Cern.

236103   Popondati Svazek: 2 Strana: 0756
Popondati, popondávati, ein wenig weiter geben, rücken. — co kam. Popondej (přistrč) stolici k stolu. Us. Č.

236104   Popondati Svazek: 7 Strana: 0355
Popondati. Ct. Prk. Stud. o dat. §. 4.

236105   Poponec Svazek: 7 Strana: 0355
Poponec, nce, m., vz Nádešník (dod.)

236106   Poponec Svazek: 10 Strana: 0281
Poponec, nce, m., edera terrestris. Rostl. F. 35. Sr. Popenec.

236107   Poponésti Svazek: 2 Strana: 0756
Poponésti, nesu, nes, nesa, nesl, sen a šen, ení; poponášeti, el, en, ení, ein wenig weiter tragen o. heben. Jg. — co komu přes co: přes ulici. — co čím. Krok. — co na čem: na zádech. Us. — kam: ke zdi.

236108   Poponésti koho kam Svazek: 10 Strana: 0281
Poponésti koho kam. Poponášeti koho na silných perutech k cíli. Lit. I. 604.

236109   Poponka Svazek: 7 Strana: 0355
Poponka, vz Popona. P., die Hüllhaut. Sl. les.

236110   Poporka Svazek: 7 Strana: 0355
Poporka, y, f., hájovna u Blovic.

236111   Poporod Svazek: 2 Strana: 0756
Poporod, u, m., postélka, lůžko, die Nach- geburt. Us.

236112   Poporodní Svazek: 7 Strana: 0355
Poporodní bolesti, die Nachwehen, doba. Nz. lk., Krž. Por. 78.

236113   Poporúčať Svazek: 7 Strana: 0355
Poporúčať, alles vermachen. Slov. Ssk. — sa, sich überall empfehlen. Slov. Ssk.

236114   Poporůstati Svazek: 2 Strana: 0756
Poporůstati, allmählig nachwachsen. D.

236115   Popořád Svazek: 9 Strana: 0239
Popořád — po řadě. ?. ? něčem pře- mýšleti. Kom. Theatr. 11.

236116   Popořád,adv Svazek: 2 Strana: 0756
Popořád,adv., řádně, napořád, ordentlich, nach einander. V., Br., Šf. Celé písmo p. pro- čísti ustanovil. Sš. Mr. Jiné kněží p. sbírati. Čř.

236117   Popořádati Svazek: 2 Strana: 0756
Popořádati, ein wenig ordnen. Ros. .

236118   Popořídkou Svazek: 2 Strana: 0756
Popořídkou, pořádkem, po řadě. Husy jdou p. Us. v Sirákově u Polné. Zelený.

236119   Poposaditi Svazek: 2 Strana: 0756
Poposaditi, il, zen, ení, ein wenig weiter setzen, rücken, — co, koho, se. Dch.

236120   Poposedati Svazek: 2 Strana: 0756
Poposedati, poposednouti, dnul a dl, utí, dení, sich weiter setzen, fortrücken. — kam oč: poposedni o střevíc ke kamnům,

236121   Poposedati kde. Na Svazek: 10 Strana: 0281
Poposedati kde. Na židli poposedávati. Hav. Chamr. 159.

236122   Poposejmouti Svazek: 2 Strana: 0756
Poposejmouti, ul, ut, utí, nicht ganz ab- nehmen. — co: klobouk. Jg.

236123   Poposkočiti Svazek: 7 Strana: 0355
Poposkočiti, ein wenig weiter springen. Rk.

236124   Poposkočiti Svazek: 8 Strana: 0299
Poposkočiti. Len p-čil (povyrostl). NZ. II. 561.

236125   Poposlední Svazek: 10 Strana: 0652
Poposlední. Kostym p. mody. Zvon VI 415.

236126   Poposlechnouti Svazek: 2 Strana: 0756
Poposlechnouti, chnul a chl, utí; popo- šlo uchati, trochu poslechnouti, auf etwas hören, es befolgen. — čeho: něčí rady. Št.

236127   Poposlechnouti Svazek: 7 Strana: 0355
Poposlechnouti Za St. polož: Kn. š. 82. P. učených lidí. Ib. 124.

236128   Popósobiti Svazek: 2 Strana: 0756
Popósobiti = popůsobiti.

236129   Popospíchati Svazek: 7 Strana: 0355
Popospíchati, eilen. Potom popospíchala si domov. Dbš. Sl. pov. II. 43.

236130   Popostiti se Svazek: 2 Strana: 0756
Popostiti se, il, ění, ein wenig fasten. ROS.

236131   Popostiti se Svazek: 9 Strana: 0239
Popostiti se. Chč. S. L 31.

236132   Popostrčiti Svazek: 2 Strana: 0757
Popostrčiti, il, en, ení, ein wenig weiter schieben. — co oč kam. Popostrč tento kámen o sáh ke zdi. Us.

236133   Popostrkovati koho Svazek: 8 Strana: 0299
Popostrkovati koho. Lerm. II. 150. Cf. Popostrčiti.

236134   Popošinouti Svazek: 7 Strana: 0355
Popošinouti, ein wenig weiter schieben. — co čím: strojem. Us.

236135   Popošoupnouti co čím: rukou Svazek: 10 Strana: 0281
Popošoupnouti co čím: rukou. Us. Sr. Zvon. IV. 657.

236136   Popotáhnouti Svazek: 2 Strana: 0757
Popotáhnouti, hnul a hl, tažen, táhnutí, taženi, ein wenig weiter ziehen. — co čím, kam. Popotáhni tento kámen provazem k le- šení.

236137   Popotáhnouti Svazek: 7 Strana: 0355
Popotáhnouti, popotahovati. Nepopo- tahuj (nudli z nosu vytékající zpět netahej vdechuje). Us. Rjšk., Brnt.

236138   Popotiskati Svazek: 8 Strana: 0299
Popotiskati. Keď p-ká všetko do mecha (vtlačí). Phľd. 15:95. 295.

236139   Popotiti se Svazek: 2 Strana: 0757
Popotiti se, il, cení, ein wenig schwitzen. Popotíš mi se (když kdo více na sebe béře, než seč býti můž). Ros.

236140   Popotnati Svazek: 2 Strana: 0757
Popotnati, popotnávati, aufquellen. Ros.

236141   Popotopný Svazek: 7 Strana: 0355
Popotopný (postdiluvialní). P. příbuz- nosť. Pal. Rdh. II. 8.

236142   Popotrhávati Svazek: 2 Strana: 0757
Popotrhávati, ein wenig weiter reissen. D.

236143   Popotřebovati Svazek: 2 Strana: 0757
Popotřebovati, ein wenig benützen. — čeho: rafije. ZN.

236144   Popourek Svazek: 2 Strana: 0757
Popourek, rka, m. = popisko. Kos. Ol. I. 140.

236145   Popouška Svazek: 7 Strana: 0355
Popouška = podpouška. Sk.

236146   Popoušťávati Svazek: 10 Strana: 0281
Popoušťávati = popouštěti. — co: pro- vazy. Dšk. Km. 53.

236147   Popouštěcí Svazek: 2 Strana: 0757
Popouštěcí kohout, čep, der Ablasshalm, -zapfen. Suk.

236148   Popouštěč Svazek: 10 Strana: 0652
Popouštěč, e, m. = nástroj k nenáhlému popouštění tyče při hloubení pomocí padáku. Vz KP. XI 299.

236149   Popouštěti Svazek: 2 Strana: 0757
Popouštěti, vz Popustiti.

236150   Popouštivý Svazek: 7 Strana: 0355
Popouštivý, nachgiebig. Rk.

236151   Popouzeč Svazek: 2 Strana: 0757
Popouzeč, e, m., der Aufwiegler.

236152   Popouzení Svazek: 2 Strana: 0757
Popouzení, n., das Aufhetzen.

236153   Popouzeti Svazek: 2 Strana: 0757
Popouzeti, vz Popuditi.

236154   Popouzlivý Svazek: 10 Strana: 0281
Popouzlivý. Slovo to má Mš. za dobré: urážeti — urážlivý, domýšleti — domýšlivý, popouzeti—popouzlivý. Sr. Popudlivý.

236155   Popouzlivý, popuzlivý Svazek: 2 Strana: 0757
Popouzlivý, popuzlivý, reizbar. Lépe: popudlivý. — k čemu.

236156   Popouzlivý, šp Svazek: 7 Strana: 0355
Popouzlivý, šp. m. popudlivý. Jg. Na- pomínatel.

236157   Popov Svazek: 2 Strana: 0757
Popov, a, m., ves u Brumova na Mor. PL.

236158   Popova Svazek: 2 Strana: 0757
Popova, y, f., kněžice, die Priesterin, Pfäffin. M.

236159   Popová Svazek: 2 Strana: 0757
Popová, é = zlá kože kněžská. Št. 140. A co pak je řéci hanebným popovým pře- nesčastným? Št. N. 140.

236160   Popová Svazek: 9 Strana: 0239
Popová, é, f., vrch na Slov. Vz Mus. slov. I. 27.

236161   Popovážeti Svazek: 7 Strana: 0355
Popovážeti, alles weiter-, fortführen. Bern.

236162   Popovče Svazek: 2 Strana: 0757
Popovče, ete, n., popovic, e, m., popův syn, der Popensohn. Rozk.

236163   Popovčík Svazek: 2 Strana: 0757
Popovčík, a, m., der Opferdiener (?). Rkp.

236164   Popovec Svazek: 2 Strana: 0757
Popovec, vce, m., ves u Bernartic v Budě- jovsku. PL.

236165   Popovec Svazek: 10 Strana: 0281
Popovec, vce, m. = popovic. Rozk. P. 1670. — P., mandragora, Mam. F. 71b. 1., Rostl. drk. 180a. 1., edera terrestris (vz Poponec).

236166   Popovejšati Svazek: 7 Strana: 0355
Popovejšati, vz Povejšati (dod.)

236167   Popovézti Svazek: 2 Strana: 0757
Popovézti, vezl, en, ení, ein wenig weiter fahren, führen. — co na čem kam. Popovez tento kámen na svém voze k staveništi.

236168   Popovic Svazek: 2 Strana: 0757
Popovic, e, m., der Popensohn. Dch.

236169   Popovic Svazek: 10 Strana: 0281
Popovic, presbyterides. Rozk. R. 89. Sr. Popovec.

236170   Popovice Svazek: 2 Strana: 0757
Popovice, dle Budějovice, ves v Bene- šovsku, u Jičína, u Ševětína v Budějovsku, u Ml. Vožice, u Kr. Hradce, u Chřelovic v Ledečsku, u Brandýsa n. L., u Berouna, u Ivančic, u Jaroměřic v Znojemsku, u Kro- měříže, u Rejhradu, u Uher. Hradiště; Velké P. u Jesenic. PL. Vz Tk. I. 621., IV. 116., II. 546., III. 656., Tf. 267.

236171   Popovice Svazek: 7 Strana: 0355
Popovice, Pfaffengrün, ves u Mníška (Einsiedel) v Chebsku. — Cf. Arch. VIII.
600., Blk. Kfsk. 1388., Rk. SI., Sdl. Hr. II.
279., III. 195., IV. 243., 324., V. 364., VI.
278.

236172   Popovice Svazek: 10 Strana: 0281
Popovice, zaniklá ves na Znojemsku. Vz Mus. 1903. 150.

236173   Popovič Svazek: 8 Strana: 0299
Popovič, e, m. = přítel popů. Phľd. 1894. 535.

236174   Popovičky Svazek: 2 Strana: 0757
Popovičky, dle Dolany, ves v Ríčansku. Tk. 1. 47., III. 657.

236175   Popovídati si někde s kým Svazek: 10 Strana: 0281
Popovídati si někde s kým. Us., Rais. Lep. 213. Lop. 87.

236176   Popovina Svazek: 7 Strana: 0355
Popovina, y, f. =congrua popova, hrvát. Šd.

236177   Popovka Svazek: 2 Strana: 0757
Popovka, y, f., rus., das Rundthurmschiff. Dch.

236178   Popovna Svazek: 7 Strana: 0355
Popovna, y, f. = dcera popova. Mz. Mkl.

236179   Popovo Svazek: 2 Strana: 0757
Popovo, a, n, Poppowa, ves u Stoda (Staab). PL.

236180   Popovský Svazek: 2 Strana: 0757
Popovský, Popen-, Pfaffen-. P. synové. Glag.

236181   Popovství Svazek: 2 Strana: 0757
Popovství, n., das Priesterthum, sacer- dotium. BP.

236182   Popovství Svazek: 8 Strana: 0299
Popovství, sacerdotium. Cf. Dob. Dur. 110.

236183   Popovstvo Svazek: 7 Strana: 0355
Popovstvo, a, n. = popovství. Nechtě p-stva přijieti; Již přijmu to p. Žvt. otc. 51. a.

236184   Popový Svazek: 2 Strana: 0757
Popový; popův, ova, ovo, což popu náleží, Popen-, Pfaffen-. Přístřeší p-vé, atrium sacer- dotum. BO. — P., z popů. P. knížata (prin- cipes sacerdotum). ZN., Výb. I.1069.5. Ostavil sbor p-vý a jáhnový, turmas sacerdotales et leviticas. BO. — P. moudí, brzlen, na Slov. kněžomúd, euonymus europaeus, der Pfaffen- baum, rostl. D., Ras., Sal. 225.

236185   Popový Svazek: 7 Strana: 0355
Popový. P. knieže, princeps sacerdotum. Ev. olom. 246.

236186   Popový Svazek: 8 Strana: 0299
Popový. Pravil Ježíš p-vým knížatům. Ev. seit, 7. Mat. 23. 34.

236187   Popovýšiti Svazek: 2 Strana: 0757
Popovýšiti, il, en, ení, ein wenig in die Höhe heben. — co čím: rukou, sochorem. Us.

236188   Popozditi Svazek: 2 Strana: 0757
Popozditi, il, ěn, ění, popozdívati, säumen, zögern. — s inft. Když ženich přijíti po- pozdil. Živ. Jež. 14.

236189   Popozerať co Svazek: 10 Strana: 0281
Popozerať co (pohlížeti nač). Slov. Vzáj. I. 70.

236190   Popozořiti nač Svazek: 10 Strana: 0281
Popozořiti nač. Volám k tobě, by p-řil na ty, ježto's stvořil. Um. roudn. 1131. (List. fil. XIÍ. 128. anal- teyófievov).

236191   Popožehnati koho Svazek: 10 Strana: 0281
Popožehnati koho = zažehnati, vyhřešiti, vyhubovati. Mus. slov. VII. 8.

236192   Popp Svazek: 10 Strana: 0281
Popp Ant., sochař, nar. 1850. Vz Ott. XX. 233.

236193   Poppr Svazek: 10 Strana: 0281
Poppr Ant, spis., nar. 1846. Vz Ott. XX. 235.

236194   Popr Svazek: 8 Strana: 0299
Popr, u, m. Madla a p. trakaře. CT. Tkč.

236195   Popracná Svazek: 2 Strana: 0757
Popracná, é, f., der Feierabend. Dch. Vz Fajrum.

236196   Popracovati Svazek: 2 Strana: 0757
Popracovati, ein wenig arbeiten. Časem p. neškodí. Ros. — P. při čem, v čem. Kom.

236197   Popracovati s kým kde Svazek: 7 Strana: 0355
Popracovati s kým kde. Chceš ještě se mnú na světě p. Pass. mus. 386. — v čem jak dlouho. Já někoho zjednám, žeť v tom popracuje za čtyři neděle. Arch. VII. 400.

236198   Popracovati za koho Svazek: 7 Strana: 1363
Popracovati za koho. Arch. XII. 240

236199   Poprad Svazek: 7 Strana: 0355
Poprad, a, m., řeka na Slov. Č. Ct. II. 354.

236200   Popradnička Svazek: 7 Strana: 0355
Popradnička, y, f., říčka na Slov. Šd.

236201   Popradno Svazek: 7 Strana: 0355
Popradno, a, n., ves na Slov. Šd.

236202   Poprach Svazek: 2 Strana: 0757
Poprach, u, m. = poprašek. Koř. prch, srb. oprcha = conspersio nive. Mkl. B. 34. (Hý.). — Do rána nám napadlo sněhu s dobrý p., na dobrý p. Us. na mor. Drahansku. Hý.

236203   Popráchnivěti Svazek: 2 Strana: 0757
Popráchnivěti, ěl, ění, nach u. nach ver- modern. Tč.

236204   Popramenka Svazek: 2 Strana: 0757
Popramenka, y, f., ocyroe, slimýš. Krok.

236205   Poprasiti se Svazek: 7 Strana: 0355
Poprasiti se, vz Prasiti se. Bern.

236206   Poprask Svazek: 2 Strana: 0757
Poprask, u, m., der Krach. Dch. Veliký p. na burse. Rk., Hý.

236207   Poprask Svazek: 7 Strana: 0355
Poprask. Popraskem kleslý, verkracht. Dch.

236208   Popráská Svazek: 9 Strana: 0239
Popráská, y, f. — čerstvě napadlý sníh. ? Us. Vchř.

236209   Popraskaný Svazek: 7 Strana: 0355
Popraskaný. Ruce od zimy p-né, auf- gesprungen. Us. Dch.

236210   Popraskati Svazek: 2 Strana: 0757
Popraskati, popraskávati, popraskovati, ein wenig schnelzen, prasseln. To prkno celé popraskalo, bekam Sprünge. — koho. Všecky popraskal (jim vybil, prügelte alle ab). Sych. — se (podělati se, sich bemachen). Ros.

236211   Popráskati koho Svazek: 7 Strana: 0355
Popráskati koho: svině (pozabíjeti). Val. Vck.

236212   Poprasklý Svazek: 2 Strana: 0757
Poprasklý, verkracht. Dch.

236213   Popraskovati Svazek: 10 Strana: 0281
Popraskovati. Tbz. V. 9 110, V. 1. 423. Sr. Popraskati. — čím. Tesaři popraskali liškami (odhodili lžíce). Slez. Vyhl. II. 285. Šverci p-li těmi nošami na zem. Vyhl. Slz. 54.

236214   Poprašek Svazek: 2 Strana: 0757
Poprašek, šku, m., na Mor., prášenics, chumelice. P. sněžný, sněhu, Schneegestöber, n. Us. — P. (po + prášek), malý, nepatrný prášek, troška, málo něčeho, hrstka, ein Stäub- chen, Atomchen, eine geringe Menge. Cf. Prášek soli, mouky atd. Hý. Byl tam p. lidu, sněhu (velmi málo), Msk., Všk., Jg. Cf. Poprach.

236215   Poprašek Svazek: 9 Strana: 0458
Poprašek, šku, m. Tbz. IV. 1. 372. Vz Popraška v 1. Přisp. 239.

236216   Poprášený Svazek: 7 Strana: 0355
Poprášený, bestäubt. P. krovky. Kk. Br. 6. — čím: prachem, moukou. Us.

236217   Poprášiti Svazek: 2 Strana: 0757
Poprášiti, il, šen, ení; poprašovati, be- stäuben. — co, koho čím: moukou.

236218   Poprášiti Svazek: 7 Strana: 0355
Poprášiti, bestauben. Us.

236219   Poprášiti Svazek: 10 Strana: 0281
Poprášiti. Sníh se poprašoval (drobně padal). Tbz. V. 9. 215.

236220   Poprašivěti Svazek: 7 Strana: 0355
Poprašivěti, ganz krätzig werden. Bern.

236221   Poprašné Svazek: 2 Strana: 0757
Poprašné, ého, n., peníz, který dávají při kupování obilí čeledínovi, das Staubgeld. Vus. — P., Zahlung dem Steuereinnehmer für das Abmessen des Zinsgetreides. Ms. 1556. (Gl. 250.).

236222   Poprašnice Svazek: 2 Strana: 0757
Poprašnice, e, f., isaria, rostl.

236223   Poprašnice Svazek: 7 Strana: 0355
Poprašnice, der Keulenschopf, houba. Vz Rstp. 1976.

236224   Poprašnicovitý Svazek: 7 Strana: 0355
Poprašnicovitý. P. plísně, cephalo- trichei, die Kopfflechten. Vz Rstp. 1975., 1976.

236225   Poprašný Svazek: 2 Strana: 0757
Poprašný, Staub-. P. plat, das Staubgeld.

236226   Popratať Svazek: 7 Strana: 0355
Popratať = pokliditi, odstraniti a p., wegräumen, entfernen. Slov. Němc. II. 11. — co kam. Žena p-la koláče pod periny, pe- čenku za pec. Mt. S I. 71. — koho odkud kdy. Na tretí deň ho všetkým činom p-li z tohoto sveta. Dbš. Sl. pov. I. 417.

236227   Poprati Svazek: 2 Strana: 0757
Poprati, peru, pral, án, ání, schlagen, zu- sammenschlagen, überwinden. Jg. — koho čím: kyjem. Dipl. Oppav. — co, koho: ne- přítele (poraziti). Ros. Kroupy obilí popraly (potloukly). Štelc. — se s kým oč. Poprali se v hospodě o děvče. — P., vytrhati. — co. Podlahy kázal p. Půh. I. 336. — P., alles nach einander waschen. — co. Všecko prádlo popraly. Us.

236228   Poprátí Svazek: 7 Strana: 0355
Poprátí, n. = kapradí. Pod kameni, pod p. už se ona nenavrátí. Sš. P. 781.

236229   Poprati koho Svazek: 7 Strana: 0355
Poprati koho = přemoci. Us. Tkč.

236230   Poprati koho jak Svazek: 9 Strana: 0239
Poprati koho jak: na hlavu (poraziti). Sdl. Hr. XI. 274.

236231   Poprátný Svazek: 9 Strana: 0239
Poprátný = žravý. Slov. Zát. Př. 73b.

236232   Poprava Svazek: 2 Strana: 0757
Poprava, y, f. = právo, právomocnosť, zvl. ve věcech hrdelních (zastr, význam), die Gerichtsbarkeit, Kriminaljustiz und Ausübung derselben. V. Spravedlnost' a p-vu vésti; Zemí a hraduov, s nichžto p. nebo sprave- dlnosť královská vedena býti měla. Arch. III. 71., 70. Nejvyšší purkrabí má moc k zlým ve vší p-vě zemské země české sáhnouti. O. z D. Již ves svět mám ve své p-vě. St. skl. Měl-liby ten, na číchž gruntech mordéř byl postižen, svou pořádnou p-vu, tehdy tu aby mordéř nevinu svou odvozoval. Zříz. zem. Jestiť úřad svatý poprava věrná. St. 95. Kteří (popravce) od kniežat p-vu mají n. od pánóv. Výb. I. 741. Dali jej popravě a pod moc vladařovu (principatui et potestati prae- siďis). ZN. Tvá p. (disciplina) po všech kra- jích jest ohlášena. BO. — Dal. 182., Smil v. 1259. — P., camerariatus, das Landrecht. Gl. 250. — P., popravení, souzení, soud, Schlich- tung des Processes. das Gericht. Nečiň nám křivé p-vy. Výb. 1. 379. P., popravení křivdy, obnovení předešlého stavu právního. Sprosi kněžnu, na p-vu ustaviti pravdu. L. S. v. 27. Páni na popravách sedí. Pam. Kn. olom. 1517. f. 189. Vz Bdl. Obr. 84. — P., soudní okrslek, Gerichtssprengel, m. Kteréžto kraje v po- litickém ohledu jmenováno župy, v ohledu pak soudním popravy. Mus. Popravce, pustě zlého, ješto slušie ku p-vě jeho. Št. 95. Zboží, což k brněnské p-vě a k súdu sluší. Půh. brn. 1406. Ku brněnskemu súdu nebo ku popravě. Půh. II. 110. — Kn. rož. 3., Arch., vz Gl. 250., Mus. 1878. 128. — P., vůbec každý soud, odsouzení provinilce k trestu, pak trest sám a zvl. ohavné člověka odpravení, das Gericht überhaupt, die Verurtheilung, Hin- richtung. A od takového vězně ten, kohož se dotýče, platiti stravu i popravu má. Boč. ms. 1542. Dnes bude p. (budou věšeti, stí- nati atd.). Us. O poledni stala se p. Sych. Poďme se na p-vu podívat. Sych. Na p-vu někoho dáti v ruce katu. Smil v. 1282. P. se děje, fit justitia. BO. Když jej vedli na p-vu. Arch. II. 23., Hl. Aj, toť mě na p-vu vedú. GR. Popravce, kteříž k tomu příslu- šejí, nehřešieť dadúce ku p-vě podlé práva. Št. 299. Tehdá má se nad takými p. státi, díti. Pr. Někoho z města před město na p-vu vésti. Kat. 3014. — P., šibenice, der Galgen. Velel p-vu obořiti. Dal. — Vz Gl. 250.

236233   Poprava Svazek: 7 Strana: 0355
Poprava = právomocnosť ve věcech hrdel- ních nad lidmi poddanými. Pal. Rdh. II. 158., Št. Kn. š. 168. 1. Daj mi tomu roz- uměti, odpieráš-li nám té p-vy . . ., mně p. v zemi nad neřádnými lidmi příslušie. 1449., Arch. II. 28. Musíť jíti má p. nad každého, ktož . . . Kat. 65. (v. 1132.). Cf. Zř. zem. 469., 696., Cor. jur. IV. 3. 2. 432. — P. = soudní okrslek. Za Mus. polož : , Pal. Rdh. II. 152. Mnoho krve v jeho p-vě pro- lila. Výb. I. 1163. Vz Půhon. — P. = vůbec každý soud atd. Že sě v něm (městě) děje p. Alx. V. v. 315. (HP. 8.). P. jej (výbojce) podá smrti. Ezp. 2396. Zvěstujiť p-vu, ež ty těžkých muk dojdeš. Kat. v. 2575. — Cf. Kn. rož. 128., Let. Rejstřík, Mtc. mor. 1890. 21. nn., Wtr. Obr. 791. — P. = šibe- nice. Nad Popravou, Na Popravě = pole u Rokycan, u Radnic a j. BPr. — P. = oprava, die Reparatur. Brt. D. 252.

236234   Poprava Svazek: 7 Strana: 1363
Poprava seu zuda. 1340. Reg. IV. 301.

236235   Poprava Svazek: 8 Strana: 0299
Poprava = šukání při domě. Mám té p-vy plné ruce. N. Město. Brt. D. II. 368.

236236   Poprava Svazek: 9 Strana: 0239
Poprava. Úsloví atd. vz v Zát. Př. VI. 22.

236237   Poprava Svazek: 10 Strana: 0281
Poprava, vz Exekuce. P. na náměstí staroměstském v Praze 21. června 1621. Vz Dolen. Pr. 293. (obraz).

236238   Popravač komu Svazek: 9 Strana: 0458
Popravač komu = přilepšovati na stravě, přidávati. Slez Lor. 77. Sr. Popraviti.

236239   Popravce Svazek: 2 Strana: 0758
Popravce, e, m., zastr., dle Rukojmě, Bž. 93., pán, kterémuž poprava náležela i kdo jí užíval. Háj., Výb. 1. 741. Dem die Ver- waltung der poprava obliegt; namentlich verstand man darunter jene Organe, welche theils vom Könige ernannt, theils in erb- licher Würde die Justiz in den einzelnen Gerichtssprengeln o. vielmehr Kreisen aus- übten. Vz více v Gl. 250.—253. Der Gerichts- herr, Richter. V každé krajině, jakož oby- čejně páni tři v počet zjednáni bývají v úřad větších p-cí a trestatelův a jiní urození tři týmž obyčejem i počtem za menší p-ce aby ustanoveni . . . Arch. III. 103. Když otpoví, že je psance zahubil, tehdá má se doložiti p-ce toho, ktož jej má na svých listech. Kn. rož. 131. I psali sú listy ke všem vladařům (satrapa), královým i popravciem (judices), rozličným písmem i hlaholem. BO. Táhnúce před popravce. ZN. P-ce jmenovali staří Če- chové hejtmany krajské. Plác. P-ce usaditi na zloděje a mordéře. Smil v. 1312. Máť p. opateren býti; Bude-li hněv na p-ci pano- vati; Hřešilť by p. pustě zlého. Št. N. 95. — Vš. 567., Pč. 11. — P., kat, popravní mistr, der Henker, Scharfrichter. V., Sych., Háj. Když který p. navěší plnú šibenici; Zloděj v lese, list vzchřestí, lekne sě mnějíc, by p-ce naň běželi. Št. N. 95., 165. — P., zpravo- daj, udavač, der Berichterstatter, Angeber. Všecky tam vykonané koupě volno bylo bráti v plen ku prospěchu těch popravců aneb měst královských, která se jich první uptala. Pal. IV. 2. 125.

236240   Popravce Svazek: 7 Strana: 0356
Popravce = pán atd. Výb. I. 344., Hr. ruk. D. 246., 1100., Kn. rož. 129., Št. Kn. š. 168., Mus. 1888. 476. nn., Mtc. mor. 1890. 24. nn. — P. = kat. A tu chvíli nemohli sme p. jmieti. NB. Tc. 90.

236241   Popravce Svazek: 10 Strana: 0281
Popravce. Popravcové podobní pozděj- šímu úřadu zemských hejtmanů. Od Pře- mysla II. Dvoř. Mor. 93.

236242   Popravčí Svazek: 7 Strana: 0356
Popravčí kára. Hdk. — P., ího, m. = popravce, kat oprav: popravce; kat.

236243   Popravčí, popravní Svazek: 2 Strana: 0758
Popravčí, popravní, Richt-, Gericht-. P. mistr, kat. P. registra, die Register der popravce, in welchen 1. die Verhöre mit den Verbrechern niedergeschrieben wurden; 2. das Verzeichniss, in welches die popravce die Namen der Landfriedensbrecher eintru- gen. Vz Gl. 253. — P., ího, m., popravce, kat. Boč. 1542., Rk.

236244   Popravec Svazek: 9 Strana: 0239
Popravec, vce, m. = popravce. Dač. I. 321.

236245   Popravek Svazek: 7 Strana: 0356
Popravek, vku, no. = milé jídlo, die Leib- speise. To je můj p. U Val. Klobúk. Vck. Cf. Popravka.

236246   Popravek Svazek: 9 Strana: 0239
Popravek, vku, m. Peníze sebrané na poprav koch propijú. Vck. Svat. 60.

236247   Popravek Svazek: 10 Strana: 0281
Popravek, vku, m., correctorium. Rozk. P. 2148.

236248   Popravenec Svazek: 9 Strana: 0239
Popravenec, nce, m. = popravený. Kukla 173.

236249   Popravenec Svazek: 10 Strana: 0281
Popravenec, nce, m. = člověk popravený. Tbz. V. 9. 149.

236250   Popravený Svazek: 7 Strana: 0356
Popravený mečem, hingerichtet. Čch. Mch. 53.

236251   Popravisko Svazek: 9 Strana: 0239
Popravisko, a, n. = popraviště. Sbor. slov. III. 51.

236252   Popraviště Svazek: 2 Strana: 0758
Popraviště, ě, n., popravní místo, roz- hraní, das Hochgericht, der Richtplatz. J. tr., Sych. Na p. koho vésti, vézti; na p-šti ze- mříti. Nt.

236253   Popraviště Svazek: 7 Strana: 0356
Popraviště. Za nějž otec v p-šti klesl. Čch. Mch. 71.

236254   Popravištný Svazek: 2 Strana: 0758
Popravištný. P. místo = popraviště. Mus. 1864. 33, Br., Lom.

236255   Popravitel Svazek: 2 Strana: 0758
Popravitel, e, m., der Verbesserer. Jg.

236256   Popravitelka, y, popravitelkyně Svazek: 2 Strana: 0758
Popravitelka, y, popravitelkyně, ě, f., die Verbesserin. Jg.

236257   Popraviti Svazek: 2 Strana: 0758
Popraviti, il, en, ení; popravovati.— P. = napraviti, zlepšiti, verbessern, anrichten, richten; na Slov. postlati, betten; zaplatiti, berichtigen, bezahlen; souditi, richten, schlich- ten ; utratiti, odpraviti, hinrichten. — se, sich bessern; fetter werden. Jg. Vz Mus. 1878. 129. Moha sám Buoh zahubiti, však lidem velel popraviti (trest smrti vykonati). Št. N. 95. — co, koho. Ač ji Římané popravili (zlepšili). Sokol. Povolni jsme vše p-ti (za- platiti). Sych. Všeliké žaloby může rychtář p. Ms. pr. cís. P. člověka (utratiti). Boč. — co za koho. Poprav (zaplať) za mne pří- vozné. Sych. — nad kým (souditi). Kterýž rychtář křivdy nepopraví, nad tím má jeho rychtář vyšší popraviti. Ms. pr. pr. Na rych- táře sluší nad zločincem p. Ms. pr. kut. Kdyby času některého neuctil, jako kdyby kázal popraviti nad kým na některý hod (svátek). Št. Buď nad jeho životem popra- veno. Arch. I. 211. Toho aby biskup nad ním popravil a pomstil ohlasně. Výb. II.381. 27. Ty chceme honiti a nad nimi p. Žižk. řád. voj. Výb. II. 277. Nad zlými popravuj kruté. Smil v. 827. Co komu právo nalezne, nad nimi popravuje se. Břez. 186. Ten má ihned vyvolán býti a má nad ním jakli nad zlým člověkem popraveno býti. Tov. k. 31. — čím. Tehdy rychtář popravuje právem. Ms. pr. pr. . . . móž s právem ot úřada p. zvodem k každému úřadu. Kn. rož. 51. — na čem. Ale na tom móž popraveno býti (dem Rechte Geltung verschafft werden), že nedohnal. Kn, rož. čl. 106. — co komu. Všecko sem si sama popravila (uklidila). Na Mor. Brt. Macocha vlastní céři popraviala (na straně přilepšovala). Na mor. Zlínsku. Brt. — koho v čem. Alx. — k čemu. Má k tomu popraveno býti, jakož na to sluší. Půh. I. 311. Má mu k hrdlu popraveno býti. Půh. I. 1417. Pakliby toho neshledali, jakož jest on žaloval, chtí k Ježkovi popraviti, aby potom tak nepodobných věcí nevedl. Půh. II. 453. Mínieť i chtie nad nimi hejt- mané i všecky obce k nim toho zříti i jim k hrdlóm popraviti i k statkuom, žádných osob nevyměňujíce ani vymlúvajíce. Žižk. řád. voj. Výb. II. 275. K tomu takovému chtěli by p-ti, k jeho hrdlu i statku, buď kdož buď. Žižk. řád. voj. Výb. II. 275. — se = ztučněti, fett werden. Popravil se jako pes v chrústech. Mus.

236258   Popraviti Svazek: 7 Strana: 0356
Popraviti = opraviti, conigere. Ž. wit. 118. 9. P. = odpraviti, utratiti. Hr. rk. 514., 531. Cf. Kn. rož. 129. — co, koho. P. do- bytek = pokliditi. Mor. Bkř., Kmk. Ty to rač p. (= poopraviti). Pass. mus. 371. — nad kým (k čemu, oč, kdy). Ten má p. nad druhým o můj dluh. NB. Tč. 90. Aby purkrabie zločince vyhledával a nad nimi p-val. Vš. 384. K tomu takovému chtěli by p. k jeho hrdlu i statku jakožto nad zlo- dějem. Žžk. 12. Ani nad tím má popravce p. (souditi), což neslušie ku popravě jeho. St. N. 95. (168. f.). — komu: pacholku (přilepšiti). Kld. II. 90, Brt. D. 252. Zá- vojík si popravuje. Vc. Lab. 47. — k čemu. Rozhněval by se a snad by k nám p-vil. Leg. Mnč. R. 27. — koho o čem. Pakli mne o tom nepopraví. Aix. M. 114. (HP. 93.). — čeho. Žena chtiece ohně p. (po- opraviti). Hr. ruk. 239. — co kde: doma své práce p. Neč.

236259   Popraviti Svazek: 7 Strana: 1363
Popraviti. Panství tím rybníkem p-vil (polepšil). Půh. V. 17.

236260   Popraviti. A Svazek: 9 Strana: 0458
Popraviti. A k němu aby bylo popraveno jako k zloději. 1419. Mšín. 12.

236261   Popraviti co Svazek: 10 Strana: 0652
Popraviti co: dobytek = obstarati. Us.

236262   Poprávjeti Svazek: 9 Strana: 0239
Poprávjeti = přilepšovati. Selka pachol- kovi poprávjala. Kulda II. 90.

236263   Popravka Svazek: 2 Strana: 0759
Popravka, y, f. P-ky, hostina první ne- děli po svatbě ustrojená buď některým do- mácím hostům (nejbližšímu příbuzenstvu zvl.) aneb těm, kteří na svatbě nebyli. V Opav. Tč., Klš. — P., správka, die Verbesserung.

236264   Popravka Svazek: 7 Strana: 0356
Popravka = hostina. Také v Podluží. Brt.

236265   Poprávka, y Svazek: 10 Strana: 0652
Poprávka, y, f. P. dobylka v chlévě. Us. Rgl. Vz předcház.

236266   Popravky Svazek: 10 Strana: 0281
Popravky (spasený oves, psí nos) = schůze nejbližších příbuzných novomanželů, ta ne- děli po svatbě, by se po svatbě popravili. Slez. Vyhl. II. 115.

236267   Popravliště Svazek: 2 Strana: 0759
Popravliště, ě, n., u bednářů, die Richt- diele. Šm.

236268   Popravna Svazek: 7 Strana: 0356
Popravna, y, f. = místnosť ku popravo- vání. Vlšk. 75.

236269   Popravna Svazek: 7 Strana: 1363
Popravna, y, f., registrum, zastr. Rozk.

236270   Popravník Svazek: 2 Strana: 0759
Popravník, a, m., popravce, soudce, der Richter. Aqu. — P., kun na pravici jdoucí, das Handpferd. Háj.

236271   Popravní,-ný Svazek: 2 Strana: 0759
Popravní,-ný, Richt-, Gerichts-. P. místo (stinadlo atd.), mistr (kat), meč, V., právo (vz. Poprava), sekera, D., osoba, Plk., soud, lešení. Šm. Kalvarie, to jest Černé místo či popravné. ZN. — P. hostina, vz Popravka.

236272   Popravovatel Svazek: 7 Strana: 0356
Popravovatel, e, m., der Verbesserer. Bern.

236273   Popravový. P Svazek: 10 Strana: 0652
Popravový. P. putna = popruhová, s po- pruhy, se šandami. Vz Brt Sl.

236274   Poprázdnější Svazek: 10 Strana: 0652
Poprázdnější dobytek = pohubenělý. Rgl.

236275   Popraž Svazek: 2 Strana: 0759
Popraž, i, f. (in den Blechhämmern), der Hahnbrei (aus Wasser, Lehm und Kohlen- staub gemachter Brei, in welchen die Bleche getaucht werden). Sm.

236276   Popražený Svazek: 7 Strana: 0356
Popražený, angebrannt. Jsou to samé p-né hlavy. Kmk.

236277   Popraží, n Svazek: 2 Strana: 0759
Popraží, n. = zápraží.

236278   Popražie Svazek: 2 Strana: 0759
Popražie, v LS. šp. čteno m.: poprava. Šf. a Pal. 1840.

236279   Popražie Svazek: 10 Strana: 0281
Popražie, n. = předsín bývalého Libušina sídla. Vz Lit. I. 850.

236280   Popražiti Svazek: 2 Strana: 0759
Popražiti, il, en, ení, ein wenig brennen, rösten. — co: kávu.

236281   Popražiti koho Svazek: 9 Strana: 0239
Popražiti koho = Pražanem učiniti. Us.

236282   Poprážka Svazek: 7 Strana: 0356
Poprážka, y, f., das erste Gespinnst an der Spule. Rk.

236283   Poprcoun Svazek: 7 Strana: 1363
Poprcoun, a, m. = prďoch, bzďoch. Us. Dhnl.

236284   Poprcoun Svazek: 8 Strana: 0299
Poprcoun, a, m. = prďoch, Furzmajor, m. Sterz. I. 938., 988.

236285   Poprčiti koho Svazek: 10 Strana: 0652
Poprčiti koho. Kozel kozu poprčí (ob- řezí) Mor. Rgl.

236286   Poprda, y Svazek: 2 Strana: 0759
Poprda, y, m. a f., poprdač, e, m., po- prdavý, prďoch, smrdoch, der Stänker, Fur- zer. Ros.

236287   Poprdačka Svazek: 2 Strana: 0759
Poprdačka, y, f., kosatá přeslice, na jejíž jedné části předoucí sedí, eine Art Spinn- rocken. Us. — P., die Stänkerin, Furzerin. Vz Poprda.

236288   Poprdačka Svazek: 7 Strana: 0356
Poprdačka, cf. Popodávačka. — P. = kus dutého obilního stébla na jedné straně smáčknutého, do něhož se fouká a které píská. U Košice. Brnt.

236289   Poprdajňa Svazek: 7 Strana: 0356
Poprdajňa, dle Káča = svatka, ktorá nevestu s perinámi odprovádza. Slov. Sokl. II. 334.

236290   Poprdák Svazek: 2 Strana: 0759
Poprdák, a, m. Rokycanským říkají Po- prdáci m.: Podbrdáci, pod Brdem (pohořím tamějším) usedlým.

236291   Poprdálek Svazek: 7 Strana: 0356
Poprdálek, lka, m., der Sorgenschmeisser. Šm.

236292   Poprdalka Svazek: 7 Strana: 0356
Poprdalka, y, f. = hospoda u Klatov. BPr.

236293   Poprdati Svazek: 2 Strana: 0759
Poprdati, poprdávati, öfters furzen; po- prdnouti, einmal. Jg.

236294   Poprdavý, vz Svazek: 2 Strana: 0759
Poprdavý, vz Poprda.

236295   Poprděti sa Svazek: 9 Strana: 0239
Poprděti sa. Kto sa češe a vypadne mu z ruky hrebeň, ten sa p-dí v tanci; Ktoří tancujú a sa poprdia, ti sa seberú (za sebe dostanou). Sbor. slov. IV. 142., 143.

236296   Poprděti se Svazek: 7 Strana: 0356
Poprděti se, ěl, ění = zfantiti se. Abys se nepoprděl! Čce. Tkč.

236297   Poprečky Svazek: 9 Strana: 0239
Poprečky. Všetko mu jde p. (= na příč, nedaří se mu). Zát. Př. 209b.

236298   Popregulovať Svazek: 8 Strana: 0299
Popregulovať koho po hrobech = dro- bet převáleti. Phľd. 1895. 90.

236299   Poprechotliti sa po Svazek: 8 Strana: 0299
Poprechotliti sa po zemi = obcházeti. Phľd. XII. 131.

236300   Poprekoprcať Svazek: 7 Strana: 0356
Poprekoprcať sa. Naše húsatá sa všetky cez priekopu poprekoprcovala (jedno za dru- hým sa koprcalo. Vz Koprcati sa. Říkej rychle.). Slov. Zátur.

236301   Poprekoprcať Svazek: 9 Strana: 0239
Poprekoprcať. Za Zát. polož: Př. 277a.

236302   Poprekutati Svazek: 8 Strana: 0299
Poprekutati. Územie p., durchschürfen. Phľd. XII. 658.

236303   Popremovati Svazek: 2 Strana: 0759
Popremovati, alles verbrämen. Ros.

236304   Popretovati Svazek: 2 Strana: 0759
Popretovati, ein wenig rösten, backen, zastr. — co kde. Nakrájej jablek i ošafráně je popretuj jich v sádle. Kuch. kn.

236305   Poprezerať Svazek: 8 Strana: 0299
Poprezerať si co = přehlížeti. Phľd. 1896. 526.

236306   Popŕhlit Svazek: 8 Strana: 0299
Popŕhlit. Pastr. L. 89.

236307   Popŕhliť, mit Svazek: 7 Strana: 0357
Popŕhliť, mit Brennesseln verbrennen. Slov. Loos.

236308   Poprhliti Svazek: 10 Strana: 0281
Poprhliti. Netýkaj sa pŕhľavy, lebo tě p-hlí (popálí). Mus. slov. VI. 110.

236309   Poprchati Svazek: 2 Strana: 0759
Poprchati, poprchovati, poprchávati, ein wenig regnen. — abs. Poprchá déšť; po- prchá, poprchává. Neprší, jen poprchává.

236310   Poprchávati Svazek: 10 Strana: 0281
Poprchávati. Poprcha, poprcha cigánovi do ucha a cigance do rance, bude vařit škubance. Smíš. 23.

236311   Poprchliti Svazek: 2 Strana: 0759
Poprchliti, il, ení, pohněvati se, ein we- nig zürnen. Ros.

236312   Poprchnntí Svazek: 8 Strana: 0571
Poprchnntí napřed (zpěváka = pospěch). Bl. (Hostn. 41.).

236313   Poprchnúti Svazek: 2 Strana: 0759
Poprchnúti = poprášenu býti, staubig werden. — čím. Obraz poprchl prachem. Št. 104.

236314   Poprchnúti Svazek: 7 Strana: 0357
Poprchnúti. Obraz p-chl prachem. Št. Kn. š. 302.

236315   Popriečky Svazek: 7 Strana: 0357
Popriečky = stranou, schief. Veď len p. zrak naň chmurný hodí. Slov. Orl. III. 258.

236316   Poprinské Svazek: 2 Strana: 0759
Poprinské sukno. Vz Tk. I. 320.

236317   Popristehovať sa Svazek: 7 Strana: 0357
Popristehovať sa, nach und nach ein- wandern. Behom času popristehúvali sa osadníci. Let. Mt S. VI. 2. 18

236318   Poprište Svazek: 8 Strana: 0299
Poprište, e, n. = kolbiště. Pustil sa na spisovatelské p. Phľd. 1893. 571.

236319   Poprliti Svazek: 7 Strana: 0357
Poprliti, anbrennen. Co koho raz p-lí, o to vícej nehorlí. Slov. Bern.

236320   Poprnouti Svazek: 2 Strana: 0760
Poprnouti, zastr. = poběžeti, rennen, laufen. — kam: k nepřátelům. Výb. I. 1115. 18., Alx. 1115., St. skl.

236321   Poprnouti Svazek: 7 Strana: 0357
Poprnouti. Rytieřstvo k nepřátelóm po- prnu (útokem přirazilo). Alx. V. 1401. (HP. 34.)

236322   Poproč Svazek: 7 Strana: 0357
Poproč, e, f. = paproč, kapradí Slov. Sb. sl. ps. I. 200.

236323   Poprodati Svazek: 7 Strana: 0357
Poprodati, nach und nach verkaufen — co: koně, pluhy atd. Já bych ti p-dal krávy. Brt. N. p. II. 414.

236324   Poprodleti Svazek: 2 Strana: 0760
Poprodleti, poprodlíti, el, ení, ein wenig säumen, zögern. — čím. Poprodlí Bůh mou hodinkou. Kom.

236325   Poprodleti Svazek: 7 Strana: 0357
Poprodleti atd. Poněvadž se tím p-dlilo. Arch VII. 72 Někomu něčeho p-dleti (déle čekati). Wtr.

236326   Poprodleti čím Svazek: 7 Strana: 1363
Poprodleti čím Arch. XI. 57.

236327   Poprodlíti Svazek: 2 Strana: 0760
Poprodlíti = poprodleti. — P., trochu prodlíti, ein wenig in die Länge ziehen.

236328   Poprocházeti se Svazek: 7 Strana: 1363
Poprocházeti se, genug herumgehen. Kos.

236329   Poproměniti Svazek: 2 Strana: 0760
Poproměniti, il, ěn, ění, ein wenig ver- ändern. Kom.

236330   Poprorokovati Svazek: 2 Strana: 0760
Poprorokovati, ein wenig prophezeien. Ros.

236331   Poproseň Svazek: 7 Strana: 0357
Poproseň, sně, f = litanie. Hnoj 124.

236332   Poprosení Svazek: 7 Strana: 1363
Poprosení, n., deprecatio, zastr. Rozk.

236333   Poprosili Svazek: 2 Strana: 0760
Poprosili, prosební, Bitt-. P. průvod, der Bittgang. Šm.

236334   Poprositi Svazek: 2 Strana: 0760
Poprositi, il, šen, ení, ein wenig bitten. — co (hlav. u zájmen rodu střed.). Cokoli- věk poprosíme. Hus. I. 331. (Ed. Erb.). Dáť mi, což poprosím koli. Žk. 352. Což podlé vůle tvé poprosím. Br. Pís. 1583. — čeho, koho. Popros maměnky. Na mor. Zlínsku. Brt. Mej pomoci poprosí. Kat. 33. Na hrad přišli a nocleha poprosili. Pass. 190. — koho (gt.) zač. Zač koli pána Boha poprosila. Lom. Za odpuštění vás poprosí. Sych. Já jie za vajce poproši. Žk. 263 , Jir. dh., Anth. I. 96. Popros za mé Hospodina. Kat. 2991. — koho oč. Popros ho o to. Jg. — čeho (co) na kom. Poprosil na něm listů na svě- dectví. Pass. Na Boze smrti poprosil. BO. Vše, což na mně poprosíš, to uprosíš Bj. — aby. Poproste Boha, aby ... Jg.

236335   Poprositi Svazek: 8 Strana: 0299
Poprositi. Což oni p-sí za hřiešné. Chč. S. 298.

236336   Poprositi. — koho Svazek: 7 Strana: 0357
Poprositi. — koho. Je p-sí. Výb. I. 950. — koho zač. Popros za ny syna. Výb. II. 27. Popros za to všech svých zná- mých. Hr. rk. 153. — jak: snažně. Výb. II. 2. — se komu. Ked ty chceš, šuhajko, pekné pierko nosiť, musíš sa ty pekne diev- čine p. Bl. Ps. 20.

236337   Poprositi koho za koho Svazek: 9 Strana: 0239
Poprositi koho za koho. Popros za mne svého syna. Modl. CLVII. 146.

236338   Poprosně Svazek: 7 Strana: 1363
Poprosně, ě, f., letania, zastr. Rozk.

236339   Poprosník Svazek: 2 Strana: 0760
Poprosník, a, m. = prosebník. Vký.

236340   Poprostiti Svazek: 10 Strana: 0281
Poprostiti = napřímiti. — co. Křivé prsty p. (narovnati). Kld. II. 258.

236341   Poprotiviti se Svazek: 7 Strana: 0357
Poprotiviti se, sich ein wenig wider- setzen. Bern.

236342   Poproudný Svazek: 7 Strana: 0358
Poproudný. P. strana hrazidla. Zpr. arch. XI. 2. 17.

236343   Poprovoditi Svazek: 7 Strana: 0358
Poprovoditi = doprovoditi. P-lo ho až k oltáři. Hr. rk. 203.

236344   Poprsek Svazek: 7 Strana: 0358
Poprsek, sku, m. = čásť stavu tkadlcov- ského. Knrz.

236345   Poprsek, poprslek Svazek: 2 Strana: 0760
Poprsek, poprslek (zastr.), St. skl., vz Paprsek.

236346   Poprsel Svazek: 10 Strana: 0281
Poprsel = poprsek. Šf. Poč. 6.

236347   Poprseň Svazek: 8 Strana: 0299
Poprseň, sně, f., Parapet, n. Sterz. II. 497.

236348   Poprsenka Svazek: 7 Strana: 0358
Poprsenka, y, f, = poprsí, die Büste. Vz Poprska.

236349   Poprsí Svazek: 2 Strana: 0760
Poprsí, n. P. slove hořejší čásť lidského těla výtvarním uměním až po prsa, někdy až po pás udělaná. Vz S. N. Das Bruststück, Brustbild. P. v životní velikosti malovati.

236350   Poprsí Svazek: 7 Strana: 0358
Poprsí košile, das Bruststück. Dch.

236351   Poprska Svazek: 7 Strana: 0358
Poprska, y, f = poprsí. Vz Poprsenka. Šd.

236352   Poprskati Svazek: 2 Strana: 0760
Poprskati, poprskávati; poprsknouti, sknul a skl, ut, utí, bespritzen, bespeien, anspritzen. Jg. — koho čím: vodou, sli- nami (mluvě). Us. — se. Koza se nám již poprskala (obřezela). Us. Hý.

236353   Poprskati Svazek: 7 Strana: 0358
Poprskati. Poprskává = poprchává. Mor. Brt. D. 252.

236354   Poprsky Svazek: 2 Strana: 0760
Poprsky, pl., m., zbytky ze snědeného ovoce. Baiz.

236355   Poprslek Svazek: 2 Strana: 0760
Poprslek, zastar. = paprslek. Poprslci sluneční. BO.

236356   Poprslek Svazek: 7 Strana: 0358
Poprslek. Výb. L. 407., Hr. rk. 119. P. sluneční, rozumnosti. Št. Kn. š. 78., 181.

236357   Poprsní Svazek: 2 Strana: 0760
Poprsní, po prsy jdoucí, Brust-. P. ka- bát, kollar, V., obraz, vz Poprsí. P. socha, kapsa. Šm.

236358   Poprsní Svazek: 7 Strana: 0358
Poprsní zeď, NA. IV 230., obraz. NA. I 103.

236359   Poprsnice Svazek: 2 Strana: 0760
Poprsnice, e, f., die Brustbildsäule. Us.

236360   Poprsnice Svazek: 7 Strana: 0358
Poprsnice u oken, das Fenstergesims.Tlm.

236361   Poprsník Svazek: 2 Strana: 0760
Poprsník, u, m., prsina, prsotina (Hý.), der Brustriemen (u tažního dobytka). Us.

236362   Poprsník Svazek: 7 Strana: 0358
Poprsník = prsní nebozez. Us. Pdl.

236363   Popršeti Svazek: 2 Strana: 0760
Popršeti, el, ení, vz Poprchati, regnen. Pola jsou popršena. U Ostrav. Tč. Dá-li se do deště, poprsí celou noc. Us., — na koho. A poprsí na ně oheň a síra. Štelc.

236364   Popršeti Svazek: 7 Strana: 0358
Popršeti. Až p-ši a nebude bláto = ni- kdy. U Nov. Bydž. Kšť.

236365   Popršeti Svazek: 9 Strana: 0239
Popršeti. Až poprší a uschne (říkají, když někdo praví, že se stane skutkem něco pravdě nepodobného). Hoř. 123.

236366   Poprtati Svazek: 2 Strana: 0760
Poprtati, vz Prtati.

236367   Popruditi Svazek: 2 Strana: 0760
Popruditi, il, zen, ení, wundreiben, ent- zünden. Ros.

236368   Popruh Svazek: 2 Strana: 0760
Popruh, u, m., stsl. poprag, koř. pręg; cf. s?pręg?, čes. spřež, jugum. Mkl. B. 36., aL. 98., 41. P., pás k připínání sedla, der Sattel- gurt. V. — P., široká, hrubá tkanice k no- šení věcí všelikých, p. u nůše, u putny, die Gurte, das Tragseil, der Tragriemen. Us. P. na krk, Kom., náramenní. Jg. P. konopný jednoduchý, dvojitý, pateřový (Paternoster- gurto, točící se okolo bubnů). Prm. Putna s p-hy = pantovnice. Hý. — P. u pytlíku ve mlýně. Šm., Jg. — P., podbřišní řemen u koní ku spínání prostraňků. Vz Popružní. Mor. Bkř.

236369   Popruh Svazek: 7 Strana: 0358
Popruh drátěný, guttaperchový. Wh. Cf. Mkl. Etym. 262.

236370   Popruh Svazek: 8 Strana: 0299
Popruh. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

236371   Popruhář Svazek: 2 Strana: 0760
Popruhář, e, m., kdo popruhy dělá, der Tragseilverfertiger. Záp. měst. 1449.

236372   Popruhový Svazek: 2 Strana: 0760
Popruhový, Tragseil-. P. putna, vz Pan- tovnice. Hý.

236373   Popruhový Svazek: 8 Strana: 0299
Popruhový. P. putna. Us. Brt. D. II. 368.

236374   Popruhový Svazek: 9 Strana: 0239
Popruhový hřeben. Vz KP. VIL 184.

236375   Poprutovati Svazek: 7 Strana: 0358
Poprutovati, mit der Ruthe eiu wenig schlagen. Slov. Bern.

236376   Popruží Svazek: 2 Strana: 0760
Popruží, n. = popruh. Dosť-li na hon pouhý p. Sš. Bs. 167.

236377   Popruží Svazek: 7 Strana: 0358
Popruží, n. = pole u Strážova, u Žinkov, u Černíkova na Domažl. a j. BPr.

236378   Popružisko Svazek: 7 Strana: 0358
Popružisko, a, n. = špatný popruh. Bern.

236379   Popružní Svazek: 2 Strana: 0760
Popružní řemen, der Sprungriemen (u ko- ní). Vz Popruh. D.

236380   Popružní Svazek: 7 Strana: 0358
Popružní stolice, der Gurtsitz. Posp.

236381   Popružník Svazek: 2 Strana: 0760
Popružník, a, m. = popruhář. Tk. II. 546.

236382   Poprv Svazek: 8 Strana: 0299
Poprv = poprvé. P. v tvář je líbá. Vrch. Rol. XXIIL—XXIX. 99.

236383   Poprvé Svazek: 2 Strana: 0760
Poprvé, po prvé, zum erstenmal, erstens, erstlich, zuerst; ?? druhé. Kom.

236384   Poprvé Svazek: 7 Strana: 0358
Poprvé. To slyším p. Us. Pdl.

236385   Poprvně Svazek: 10 Strana: 0281
Poprvně. Ráno jedvaže p. kohouti zako- krhali. Braun. Pam. krev. pís. Nár. list. 1885. č. 34. Slovo to má Mš. za chybné.

236386   Poprysk Svazek: 10 Strana: 0652
Poprysk, u, m. = rozrytá země, půda, roz- praskaná země. Č.

236387   Poprýskati se Svazek: 2 Strana: 0760
Poprýskati se, sehrunden, aufspringen. Žemle se p-ly. Us.

236388   Poprýštiti se Svazek: 2 Strana: 0760
Poprýštiti se, eine Zeit lang quellen. Jg.

236389   Poprzky Svazek: 7 Strana: 0358
Poprzky = poprsky. Hdž. Šlb. 86., Zátur.

236390   Poprzněný Svazek: 7 Strana: 0358
Poprzněný; -en, a, o beschmutzt; ge- schändet. Št. Kn. š. 79.

236391   Poprzníčko, a Svazek: 7 Strana: 0358
Poprzníčko, a, n. (místo: poprznění- čko) = malé poprznění, poskvrnění. Št. Kn. š. 291. 26.

236392   Poprzniti Svazek: 2 Strana: 0760
Poprzniti, il, ěn, ění, viel schänden. — koho, čeho: čistoty manželské. Št.

236393   Poprzniti Svazek: 7 Strana: 0358
Poprzniti = pošpiniti, beschmutzen. — se v čem. Nechutnalo mu, enom se v tom p-znil, pantschen. Mor. Vck.

236394   Popřádati Svazek: 2 Strana: 0757
Popřádati, anspinnen. Rhon.

236395   Popřádka Svazek: 2 Strana: 0757
Popřádka, y, f., první příze na celé cívce navinutá, das erste Gespinnst an der Spule. Us. Dch., Šm. Vz Popřázka.

236396   Popřádka Svazek: 7 Strana: 0355
Popřádka. Vz Popodávačka (dod.) — P., popřídka = kokotice rostl. Brt., Bkř.

236397   Popřálý Svazek: 7 Strana: 0355
Popřálý, gegönnt. Dům mně a budoucím mým p-lý a dopouštělý bydleti. Arch. rychn. 1491.

236398   Popřání Svazek: 2 Strana: 0757
Popřání, n., die Vergünstigung.

236399   Popřáti Svazek: 9 Strana: 0239
Popřáti. Popřej mi kus dvoru z slušné činže. Ezop. 242.

236400   Popřáti komu čeho Svazek: 7 Strana: 0355
Popřáti komu čeho: sluchu. Zr., Mour. Popřej nám radosti. Modl. 2. b. Panic mu popřé (popřie) lhóty. Tand. Z. 177. a. Rači toho popřieti. Alx. Š.

236401   Popřáti, popříti Svazek: 2 Strana: 0757
Popřáti, popříti, přeji, přej, přeje (íc), přál, přán (a přín, zastr.), ání; popřívati, verleihen, gewähren, gönnen, gestatten, geben. Jg. — Popřeje-li Bůh. V. — komu čeho (kde). Popřej mi schránky pod svou střechou. Ros. Popřej mi toho štěstí. D. Popřeje-li mi Bůh zdraví. Ros. Popřej mi tolik času, abych.. Sych. P. někomu oddechu. Ros. P. pokoje v hrobu. Sych. Dokud mi Bůh života na světě popřeje. V. Slovům průchodu p. ohradou zubů. Kos. 01. Ir 186. Komuž toho Bůh po- přeje. Žk. 399. Místa p. něčemu. Dch. Mi jest markr. milosť popřála sstupku s tím si- rotkem bratra mého dílného. Půh. II. 182. — komu čeho k čemu. P. komu místa ku pohřbu. V. — s inft. Kýž nám Bůh tu psotu přestáti popřeje. Sych. — Vrat, Ojíř.

236402   Popřázka Svazek: 2 Strana: 0759
Popřázka, y, f., popřádka, das Anspinnen, das erste Gespinst an der Spule. Us. Dch. Vz Popřádka.

236403   Popřebíjeti Svazek: 7 Strana: 0356
Popřebíjeti = znenáhla přebiti.

236404   Popřebrati Svazek: 2 Strana: 0759
Popřebrati, ein wenig auslesen, aus- klauben. — se, probrati se ze sna, auf- wachen. Na Slov. Holý.

236405   Popřed Svazek: 2 Strana: 0759
Popřed, dvě předložky. Keď puojdeš po- před nás. Zpěv. I. 174. Vz Z popod a více v Km. III. 338.

236406   Popřed Svazek: 7 Strana: 0356
Popřed. Nechodže ty, nechoď popred naše vráta. Koll. Zp. I. 64.

236407   Popřed Svazek: 10 Strana: 0281
Popřed. Vz Mš. Slov.

236408   Popředati Svazek: 7 Strana: 0356
Popředati = poprodati, nach und nach verkaufen. Laš. Tč. Slov. Bern.

236409   Popředek Svazek: 2 Strana: 0759
Popředek, dku, m., der Vorort; Vorder- theil. Dch.

236410   Popředí Svazek: 2 Strana: 0759
Popředí, n., přední díl, der Vordergrund, -theil. Něco do p. postaviti; v p. býti, státi. Dch. — P., čelo lodi, hlavina, přída, der Vordertheil des Schiffes. Šm.

236411   Popředí Svazek: 7 Strana: 0356
Popředí. P. oltáře. Hnoj. 30. Vystupuje to do p. Mus.

236412   Popředně Svazek: 7 Strana: 0356
Popředně přede vším, hlavně, vor- wiegend, vor Allem. Šlo mu p. o to. Šml. Zření své p. na něco obrátiti. Pal. Rdh. III. 118.

236413   Popřední Svazek: 2 Strana: 0759
Popřední, Vor-. P. hory, zahrádka. Dch. P. díl krku — hrdlo jest. Kom. J. 252.

236414   Popřední Svazek: 7 Strana: 0356
Popřední. Dva p. koně, das Paar Vor- legepferde. Dch. P. a vlastní předmět hi- storie. Pal. Rdh. II. 487 Výhradní a p. oplozování jednoho pole. Šf. III. 574.

236415   Popřednictví Svazek: 7 Strana: 0356
Popřednictví, n., der Vorrang. Šbm., Hlv.

236416   Popředník Svazek: 2 Strana: 0759
Popředník, a, m., přední havíř v předku, v porubě, der Vorhauer, Vormann. Hř. —- P., der Erste, Primas. Spatřujeme tu po- prvé sv. Petra jako p-ka v církvi vystou- pati. Sš. Sk. 12.

236417   Popředník Svazek: 7 Strana: 0356
Popředník, der Vordermann. P. slovan- ské jazykovědy. Sf. III. 200. — P. ve vojen. = muž, jenž v čele predvoje jest, der Vorläufer. Čsk., S. N. X. 83., XI. 306. — P. = předstřelec, nejnižší šarže u dělostře- lectva, der Vormeister. S. N. XI. 62.

236418   Popředník Svazek: 9 Strana: 0239
Popředník, a, m. Čechové, p-ci Slovanů. Pal. Děj. I. 1. 89.

236419   Popřednosť Svazek: 7 Strana: 0356
Popřednosť, i, f., der Vorrang. Dch.

236420   Popředy Svazek: 7 Strana: 0356
Popředy = napřed. Jdi, kaj chceš, bída idě p. Slez. Šd.

236421   Popředy Svazek: 9 Strana: 0239
Popředy = zpředu, im vorhinein. ?. něco někde složiti. Tům. 135.

236422   Popředzać Svazek: 9 Strana: 0239
Popředzać = přidávati rychlosti. Slez. Lor. 77.

236423   Popřehazovati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřehazovati = vše znenáhla, po sobě přeházeti. Bern.

236424   Popřehlédati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřehlédati, durchsehen. P-li sobě ještě i jiná krásná pohoří a údolí. Ntr. VI. 300.

236425   Popřehráti Svazek: 7 Strana: 0356
Popřehráti, popřehrávati, ein wenig durch-, überspielen.

236426   Popřehrazovati Svazek: 2 Strana: 0759
Popřehrazovati, abfachen. D.

236427   Popřehybovati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřehybovati, alles nach einander biegen. Bern.

236428   Popřejíti Svazek: 2 Strana: 0759
Popřejíti, vorübergehen. Nedlúhý čas po- přešel (minul). Bianc.

236429   Popřejsk Svazek: 9 Strana: 0239
Popřejsk, u, m. = malba. Malířský p. 1704. Vlč. Lit. II. 1. 9.

236430   Popřejsovati co Svazek: 2 Strana: 0759
Popřejsovati co, mit Preisen, Ziegeln decken. Ros.

236431   Popřekračovati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřekračovati, alles nach einander überschreiten. Bern.

236432   Popřekrajovati Svazek: 2 Strana: 0759
Popřekrajovati, nach einander entzwei schneiden.

236433   Popřekrucovati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřekrucovati, alles nach einander ver- drehen. Bern.

236434   Popřekupovati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřekupovati, alles nach einander vor- kauten. Bern.

236435   Popřelamovati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřelamovati, alles nach einander brechen. Bern.

236436   Popřeletovati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřeletovati, alles nach einander über- fliegen. Bern.

236437   Popřelévati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřelévati, alles nach einander über- giessen. Bern.

236438   Popřemetaný Svazek: 7 Strana: 0356
Popřemetaný, durch einander geworfen. Nad vodou sem tam p-né stromy. Orl. VI.

236439   Popřemoknouti Svazek: 7 Strana: 0356
Popřemoknouti. Zbožie v stohoch po- premokýnalo, wurde wiederholt durchnässt. Slov. N. Hlsk. XIII 213.

236440   Popřemrštiti Svazek: 2 Strana: 0759
Popřemrštiti, il, ěn, ění, ein wenig schrecken, übertreiben. Ezech. 39. 11.

236441   Popřemyslovský. P Svazek: 10 Strana: 0281
Popřemyslovský. P. doba. Mus. 1902. 341.

236442   Popřenášeti se čeho Svazek: 7 Strana: 0356
Popřenášeti se čeho, viel hin und her tragen Us.

236443   Popření Svazek: 7 Strana: 0356
Popření, n, die Leugnung. P. fakta. Pr.

236444   Popřeorávati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřeorávati, alles nach einander über- ackern. Bern.

236445   Popřepalovati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřepalovati, alles nach einander über- brennen, destilliren. Bern.

236446   Popřepichovati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřepichovati, alles nach einander überstechen. Bern.

236447   Popřepíjeti Svazek: 7 Strana: 0356
Popřepíjeti, alle nach einander über- trinken. Bern.

236448   Popřepisovati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřepisovati, alles nach einander über- schreiben. Bern.

236449   Popřepláceti Svazek: 7 Strana: 0356
Popřepláceti, alle nach einander über- zahlen. Bern.

236450   Popřepravovati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřepravovati, alle nach einander transportiren. Bern.

236451   Popřepřahovati Svazek: 2 Strana: 0759
Popřepřahovati, umspannen, alle nach einander. Plk.

236452   Popřerážeti Svazek: 7 Strana: 0356
Popřerážeti, alles nach einander ent- zweischlagen.

236453   Popřeskakovati Svazek: 7 Strana: 0356
Popřeskakovati, alles nach einander überspringen.

236454   Popřestání Svazek: 2 Strana: 0759
Popřestání, n., die Zwischenzeit. Po krát- kých p-ních pahrbek se nížil. Hlas. II. 563.

236455   Popřestati Svazek: 2 Strana: 0759
Popřestati, popřestanu, stal, ání; popře- stávati, ein wenig aufhören, nachlassen. Po- přestávající zimnice. Kom. — kde. Zdaliby již zlé povahy mezi Čechy popřestaly. Lom. — od čeho = od dobývání města. Plk. — Jg.-

236456   Popřestati. Na Svazek: 7 Strana: 0357
Popřestati. Na čemž bratr mladší p. nechtěl. Jir. Anth. I. 3. vd. 1.

236457   Popřestati. Na Svazek: 8 Strana: 0299
Popřestati. Na tom žalobná strana p-la, 1775. Pras. Řem. 53.

236458   Popřestati od čeho Svazek: 9 Strana: 0239
Popřestati od čeho = na čas přestati. Pal. Děj. IV. 2. 283.

236459   Popřestávati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřestávati, ein wenig aufhören. Bern.

236460   Popřestrkovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřestrkovati, ein wenig verschieben. Bern.

236461   Popřestříleti Svazek: 2 Strana: 0759
Popřestříleti, el, en, ení, zerschiessen. Na Ostrav. Tč.

236462   Popřestupovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřestupovati, ein wenig überschreiten. Bern.

236463   Popřesychati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřesychati, ein wenig zu viel trocken werden.

236464   Popřesypovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřesypovati, ein wenig überschütten. Bern.

236465   Popřešívati, ein Svazek: 7 Strana: 0357
Popřešívati, ein wenig übernähen.

236466   Popřeta Svazek: 2 Strana: 0759
Popřeta, y, f., stsl. popréta = po-, za- hrození, hrozba, pohrůžka, das Drohen, die Drohung, minae. Mkl. B. 44. (Hý.).

236467   Popřetáčeti Svazek: 7 Strana: 0357
Popřetáčeti, ein wenig überziehen (pivo). Bern.

236468   Popřetahovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřetahovati, ein wenig überziehen. Bern.

236469   Popřetékati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřetékati, ein wenig überfliessen. Bern.

236470   Popřetírati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřetírati, ein wenig zerreiben. Bern.

236471   Popřetiti Svazek: 7 Strana: 0357
Popřetiti. Keď hrom skalicu popretína, entzweispalten. Orl. VI. 272.

236472   Popřetiti Svazek: 7 Strana: 1363
Popřetiti. Jenž (Kristus) obrátiv se p-ti Petrovi řka (Bezděka: domluvil). Marek za 33.

236473   Popřetrhnouti Svazek: 2 Strana: 0759
Popřetrhnouti, hnul a hl, ut, utí, žen, ení, ein wenig unterbrechen. Jg.

236474   Popřetrhnouti Svazek: 9 Strana: 0239
Popřetrhnouti zlé. XVII. stol. Mus. 1897. 477.

236475   Popřetřásati Svazek: 2 Strana: 0759
Popřetřásati, ein wenig überschütteln. Jg.

236476   Popřetříbiti Svazek: 2 Strana: 0759
Popřetříbiti, il, en, ení, ein wenig rei- nigen. — koho, co čím. Br.

236477   Popřevalovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřevalovati, ein wenig hin und her wälzen. Bern.

236478   Popřevážeti Svazek: 7 Strana: 0357
Popřevážeti, überführen. Všecky panny p-žal, jenom svoju milú nechal. Sš. P. 164.

236479   Popřevíjeti Svazek: 7 Strana: 0357
Popřevíjeti, ein wenig umwinden. Bern.

236480   Popřevlekati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřevlekati, ein wenig überziehen. Bern.

236481   Popřevraceti Svazek: 2 Strana: 0759
Popřevraceti, el, en, ení, jedno po dru- hém, napořád převraceti, umstürzen. — čeho: stolic (nejistou měrou). Ros. — co: stoly penězoměnců popřevracel. Sš. Mr. 49.

236482   Popřež Svazek: 7 Strana: 0357
Popřež, i, f., der Vorspann. Šm.

236483   Popřežehnati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřežehnati, segnen. Mamka popře- žehnavala ích (dětí) a odobiala sä tiež na pokoj. Slov. Hdž. Čít. 122.

236484   Popři Svazek: 2 Strana: 0759
Popři (dve předložky), označuje poměr předložkou při vyjádřený. Strom p. stromu, Baum an Baum. Pov. 69. Choď touto do- linou p. tom potoku. Pov. 85. Popři samých domoch Orava mu běží. Sbor. 24.

236485   Popři Svazek: 7 Strana: 0357
Popři. Popri fare mostok, kolimbá sa. Sl. spv. II. 54. Popri ňom ide devčina ako malina. Slov. Tč. A nasejte na mňa, ej, lalije, šalvije; kto pôjde popri mne, ej, každý si odtrhne Koll. Zp. I. 127., Sl. spv. II. 55. Zaves (zavěs) mundur nade mne a sam lahni popri mne. Sb. sl. ps. II. 1. 31. Stála popri ceste. Phľd. IV. 19.

236486   Popříč Svazek: 2 Strana: 0759
Popříč na někoho pohlednouti, quer. Krok.

236487   Popříčka Svazek: 7 Strana: 0357
Popříčka, y, f., v horn. Je-li takto k vy- roubení vše dokonale určeno, vpravují se do vnitř věnce t. j. obdélníky z trámů, z nichž oba delší slovou podloužky, oba kratší p-ky.

236488   Popříčný Svazek: 7 Strana: 0357
Popříčný, Quer-. P. údolí, řez, Nz., cesta. Tč. — P. = hašterivý, uverträglich. Val. Brt. D. 252.

236489   Popřidávati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřidávati, ein wenig zugeben. Bern.

236490   Popřídka Svazek: 7 Strana: 0357
Popřídka, vz Popřádka.

236491   Popřidzati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřidzati, popřidzovati = předbíhati Hodiny mi dnes o 5 minut popřidzajú, po- přidzujú. Laš. Tč.

236492   Popřiečiť sa Svazek: 7 Strana: 0357
Popřiečiť sa = povaditi se. Slov. Rr. Sb.

236493   Popřichoditi Svazek: 10 Strana: 0652
Popřichoditi. Od strachu sotva p-li do- mov. Sb. sl. VIII. 101.

236494   Popřijímací Svazek: 7 Strana: 0357
Popřijímací modlitba (po přijímání). Hnoj. 151.

236495   Popřijímati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřijímati, popřijmouti, nach und nach ein-, annehmen. Výbor odporúča popřijímať tieto zmeny. Slov. N. Hlsk. IV. 340.

236496   Popřík Svazek: 2 Strana: 0759
Popřík, quer, seitwärts. Všecko jde na popřík. P. cesty, quer durch die Strasse. Na Ostrav. Tč.

236497   Popříkať někomu Svazek: 7 Strana: 0357
Popříkať někomu = popříky dělati, vzdorovati. Slez. Šd.

236498   Popřikazovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřikazovati, ein wenig, nach und nach zuweisen, befehlen. Vz Přikázati. Bern.

236499   Popřikládati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřikládati, ein wenig zulegen. Bern.

236500   Popříkrý Svazek: 2 Strana: 0759
Popříkrý, povlovně výsoký, allmälig auf- steigend, steiler werdend. P. pahrbek. Kom. J. 729.

236501   Popřimazovati, ein Svazek: 7 Strana: 0357
Popřimazovati, ein wenig zuschmieren, ankleistern. Bern.

236502   Popřinášeti Svazek: 7 Strana: 0357
Popřinášeti, ein wenig zutragen. Bern.

236503   Popřípadně Svazek: 9 Strana: 0239
Popřípadně. Kdyby se p. stalo. Obz. 18SP. 106.

236504   Popřipalovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřipalovati, ein wenig anbrennen. Bern.

236505   Popřipomínati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřipomínati, ein wenig erinnern. Bern.

236506   Popřipravovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřipravovati, ein wenig zubereiten. Bern.

236507   Popřipřáhati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřipřáhati, ein wenig ein-, vorspan- nen. Bern.

236508   Popřisazovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřisazovati, ein wenig zusetzen. Bern.

236509   Popřisieci Svazek: 7 Strana: 0357
Popřisieci. Mají tři přisahati a čtyři p. (svou přísahou dotvrditi). Arch. II. 122.

236510   Popřisieci. — co Svazek: 9 Strana: 0458
Popřisieci. — co. Póvod popřisež svú škodu (přísahou dotvrď). Kn. rožm. čl. 71. — jak. P. sám svú rukú. Ib. čl. 117., 69.

236511   Popřiskakovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřiskakovati, ein wenig zuspringen. Bern.

236512   Popřislibovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřislibovati, ein wenig versprechen. Bern.

236513   Popříslo Svazek: 2 Strana: 0759
Popříslo, a, n., lépe: povříslo.

236514   Popřistati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřistati. Prisľúbí, že na kresťanskú popristane víru. Hol. 181.

236515   Popřistavovať Svazek: 7 Strana: 0357
Popřistavovať, ein wenig zustellen etc. Bern.

236516   Popřísti Svazek: 2 Strana: 0759
Popřísti, eine Zeit lang spinnen. Ros.

236517   Popřistrojiti se Svazek: 7 Strana: 0357
Popřistrojiti se, sich vorbereiten, zu- cschiken, k daleké cestě se p. Šf. Strž.

236518   Popřistupovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřistupovati, ein wenig zu-, beitreten. Bern.

236519   Popřišiti Svazek: 2 Strana: 0759
Popřišiti, ein wenig annähen. — co nač. Kos. Ol. I. 301.

236520   Popřiště Svazek: 2 Strana: 0759
Popřiště, ě, n., Kampfplatz, m. Vký. P., stsl. ??-?r?-iště, okol, okrslek, závodiště, kolbiště, die Renn-, Stechbahn, stadium. Sr. Okol. Mkl. B. 274. (Hý.).

236521   Popřitahovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřitahovati, ein wenig zuziehen. Bern.

236522   Popříti Svazek: 2 Strana: 0760
Popříti, popru, při, el, en, ení; popírati = zapírati, leugnen. — co. On to všechno popírá. Jg. Díl dluhu p. Brikc. Větu p. Marek. — J. tr. — čemu, komu. On tomu popírá. Ros. P. Petrovi. ZN. — Jg. — čeho. J. tr. Nenajde se, jenžby toho p. směl. V. Toho má pan Vaněk p. Půh. II. 84. — kde. Popři mne před lidmi. ZN.

236523   Popříti Svazek: 7 Strana: 0357
Popříti. — komu čeho. Hušek jemu těch (druhův) popřel. NB Tč. 195

236524   Popřitiskati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřitiskati, ein wenig aufdrücken. Bern.

236525   Popřitloukaný Svazek: 2 Strana: 0760
Popřitloukaný. P. sukno, das doppel- schlägige Tuch (feines, dicht geschlagenes Tuch). Šm.

236526   Popřivalovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřivalovati, ein wenig hinzuwälzen. Bern.

236527   Popřivazovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřivazovati, ein wenig anbinden. Bern

236528   Popřivlastňovati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřivlastňovati, ein wenig zueignen. Bern

236529   Popřivoliti Svazek: 7 Strana: 0357
Popřivoliti, beipflichten. — k něčemu. Hol. 17.

236530   Popřivykati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřivykati, sich allmählig angewöhnen. Někteří už popřivykli dvojiti litery Bl.

236531   Popřizírati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřizírati, nachsehen. Phľd. VII. 145.

236532   Popřižati Svazek: 7 Strana: 0357
Popřižati = přitlačiti, přivinouti. Tak ji k srdci popřižav dí k Juditě Břetislav. Čl. Rž. XLVII.

236533   Popřižínati Svazek: 2 Strana: 0760
Popřižínati, ein wenig dazu mähen; po- žínati, schröpfen. — co: porostlé žito. Koubl.

236534   Popsání Svazek: 2 Strana: 0760
Popsání, n. P. jest znaků některé věci udání, die Beschreibung. Blř. P. nábytku, das Inventarium, D., činův, Aqu., cesty (cesto- pis), Jg., počástné, rozborné. Šm. — P., die Zählung. P. umrlých, die Sterbeliste. Jg. P. dvojího druhu jest: číslení či spočet lidu (die Volkszählung) jeden, odhad či ocenba majetku (die Schätzung) druhý. Sš. L. 31. — P., vyobrazení, die Beschreibung, Schilderung. Znám to toliko z p. Sych. Nade vše p. Šm. — P., naplnění psaním, das Be- schreiben. P. papíru. Us. Vz Popis.

236535   Popsánie Svazek: 7 Strana: 0358
Popsánie viery. Št. Kn. š. 14., 15 Cf. Jg. H. 1. 729., Jg. Slnosť. 9., 94.

236536   Popsaný Svazek: 7 Strana: 0358
Popsaný, beschrieben. P. papír. List drobné p-ný. Mus. — P. = vylíčený. P krajina, obraz. Us. Pdl.

236537   Popsati Svazek: 2 Strana: 0760
Popsati, vz Popisovati.

236538   Popseti Svazek: 2 Strana: 0760
Popseti, ejí, el, ení, hündisch werden. Jg.

236539   Popsiti Svazek: 2 Strana: 0760
Popsiti, il, en, ení, hündisch machen. Jg. — se = popseti. Ros.

236540   Popský Svazek: 2 Strana: 0760
Popský, pfäffisch.

236541   Popský Svazek: 10 Strana: 0281
Popský. P. milostnice. Kká. Sion L 144.

236542   Popśnić śe Svazek: 9 Strana: 0239
Popśnić śe = pohněvati se. Slez. Lor. 77.

236543   Popsotiti Svazek: 7 Strana: 0358
Popsotiti, ein wenig in der Armuth schmachten. Bern.

236544   Popsouti Svazek: 2 Strana: 0760
Popsouti, popsovati, pokaziti, verderben. Na Mor. Tč. — co komu čím: koně ne- opatrností. Hý.

236545   Popsovati, vz Svazek: 7 Strana: 0358
Popsovati, vz Popsouti. Sš. P. 698.

236546   Popstropový. P Svazek: 10 Strana: 0269
Popstropový. P. výšina. Jrsk. XII. 191.

236547   Popství Svazek: 2 Strana: 0760
Popství, n., das Pfaffenthum, die Pfäf- ferei. D.

236548   Popstvo Svazek: 2 Strana: 0760
Popstvo, a, n., die Pfaffen. Kom.

236549   Popsút sa Svazek: 9 Strana: 0239
Popsút sa = zkaziti se. Slov. Zát Př. 291b. Sr. Popsouti.

236550   Popsuta Svazek: 7 Strana: 0358
Popsuta, popsutina, y, in, af, popsu- tinec, nce, m. = člověk popsutý, zkažený. Slez. Šd.

236551   Popsutý Svazek: 10 Strana: 0281
Popsutý. Svět je p-tý (pokazený). Slez. Vyhl. II. 5.

236552   Popšik Svazek: 2 Strana: 0760
Popšik, u, m., der Furz. Od koho pokřik, od toho p. Cf. Kdo to výkřik, ten to vy- pšik (zachová-li se kdo nemravné). Us. u Ry- chnova. Msk.

236553   Popšík Svazek: 10 Strana: 0281
Popšík, a, m., zdrobn. pop. Kras. Sion I. 155, II. 117.

236554   Popškrabati Svazek: 7 Strana: 0305
Popškrabati, podškrábnouti. — co. Pod- skrábni (podpiš ty listiny). Podškrabovati brambory = časně z jara větší brambory z kopečků vybírati. U N. Kdyně. Rgl.

236555   Popštiti Svazek: 2 Strana: 0760
Popštiti, il, ěn, ění; popštívati = poštvati, anreitzen, hetzen. — koho na koho. Us. Č.

236556   Poptaj, e Svazek: 7 Strana: 0358
Poptaj, e, m, Nachfrage, f. Za p-em někam zajiti. Prss. Gaz.

236557   Poptákohádati Svazek: 7 Strana: 0358
Poptákohádati. Když při zápališti po- ptákohádáš, cum ad altare auspicaveris. Koll. St. 430.

236558   Poptati Svazek: 7 Strana: 0358
Poptati. Za Št polož: Kn. š. 13.

236559   Poptati se Svazek: 2 Strana: 0760
Poptati se, poptávati se, ein wenig fra- gen, umfragen, sich erkundigen. — na koho, nač. Lékař poptal se na nemocného. Us. — Záv. — se po čem: po knize. Šm. By se poptal po sousedech na svou dobrotu. Chč. 446. — komu čeho. Aby mu (starší) díla poptali (poptali se mu po práci). Sedl. Rychn. 37. 12. — se na kom. Poptej se na jiných moudrých. Št. — se u koho. Us.

236560   Poptati se nač Svazek: 9 Strana: 0239
Poptati se nač., Chč. (List. fil. 1898. 465. ).

236561   Poptávaci Svazek: 2 Strana: 0761
Poptávaci, Erkundigungs-. Šm.

236562   Poptavač Svazek: 2 Strana: 0761
Poptavač, e, m., der Nachfrager. Jg.

236563   Poptavačka Svazek: 2 Strana: 0761
Poptavačka, y, f., die Nachfragerin. Jg.

236564   Poptávání, poptání Svazek: 2 Strana: 0761
Poptávání, poptání, n., das Nachfragen. Na mé p. odpověděl, lépe: Když jsem se poptával. Bs. Vz Abstrakta.

236565   Poptavárna Svazek: 2 Strana: 0761
Poptavárna, y, f., Anfragebureau, -Pro- tokoll, n. Dch.

236566   Poptávati Svazek: 2 Strana: 0761
Poptávati se, vz Poptati se.

236567   Poptávka Svazek: 2 Strana: 0761
Poptávka, y, f., Nachfrage, Erkundigung, f. Jest veliká p. po tomto zboží. Šp. P-ky činiti. Dch. P., doptávka, die Quaestion (na poště). Hnš. P-ky po něčem se množí. Us.

236568   Poptavní Svazek: 2 Strana: 0761
Poptavní list, Quaestions-, Nachfrage- schreiben. Hnš.

236569   Poptavnosť Svazek: 7 Strana: 0358
Poptavnosť, i, f Při mysli zvědavosť či p. její neukojí ni přezvěd ni dozvěd úplně. Hš. Sl. 35.

236570   Popuč Svazek: 8 Strana: 0299
Popuč, e, f. = potok v Tekovsku na Slov. Phľd. XII. 74., 551.

236571   Popučiti Svazek: 2 Strana: 0761
Popučiti, il, en, ení, zerdrücken. — co kde: růži v ruce. Na Ostrav. Tč. — se, keimen, ausschlagen. Ros.

236572   Popud Svazek: 2 Strana: 0761
Popud, u, m., Antrieb, m. Zvířecké po- pudy. Mus. Učinil to z vlastního popudu (vlastním popudem). P. k hříchu. Sš. II. 221.

236573   Popud Svazek: 7 Strana: 0358
Popud nervů; práh p-du. Dk. P. 9., 12. P. formy, der Formtrieb, hmotu, Stoff-, hravosti, Spiel-. Pal. Rdh. I. 320.

236574   Popuda, y, m Svazek: 2 Strana: 0761
Popuda, y, m. a f., der Anstifter, die Anstifterin. Tys věčný p. Us. na Mor. Hý.

236575   Popudčivý Svazek: 2 Strana: 0761
Popudčivý, popudlivý, jäh. Aqu., Reš.

236576   Popudek Svazek: 7 Strana: 0358
Popudek, dkn, m., der Stossspiegel in der Artillerie. Šm.

236577   Popudek Svazek: 10 Strana: 0281
Popudek, dku, m. = rozhon, Treibspiegel, Hebspiegel, dřevěný kotouč, jenž u hrubých střeleb se klade mezi náboj prachový a kouli. Vz Ott. XX. 236

236578   Popudič Svazek: 2 Strana: 0761
Popudič, e, m., stihatel, der Verfolger. P. = popuditel.

236579   Popudilosť Svazek: 2 Strana: 0761
Popudilosť, i, f. = popudlivosť. D.

236580   Popudilý Svazek: 2 Strana: 0761
Popudilý = popudlivý. Jg.

236581   Popuditel Svazek: 2 Strana: 0761
Popuditel, e, m., der Anreizer. D.

236582   Popuditelka, y, popuditelkyně Svazek: 2 Strana: 0761
Popuditelka, y, popuditelkyně, ě, f., die Anreižerin. Jg.

236583   Popuditelnosť Svazek: 2 Strana: 0761
Popuditelnosť, i, f., die Reizbarkeit. Ssav.

236584   Popuditelný Svazek: 2 Strana: 0761
Popuditelný, reizbar. Jg.

236585   Popuditi Svazek: 2 Strana: 0761
Popuditi, puď, dě (íc), il, zen a děn, zení a dění; popouzeti, 3. os. pl. -zejí, el, ení; popuzovati = drážditi, pobízeti, reizen, an- reizen, antreiben, aufmuntern, bewegen, an- hetzen ; rozhněvati, erzürnen, aufbringen, erbittern, aufreizen. V. — koho. Číra více chlapce prosíš, tím ho víc popouzíš. Prov. — koho (gt.), čeho. A popuzuje těch kněží, aby . . . Chč. 375. Myslí a srdcí Turků po- pudil. V. — koho, se k čemu. Lakomství ji k tomu popouzí. Jel. P. někoho k muž- nosti, Jel., k smíchu, Us., k hněvu, V., se k hněvu. V. — koho po kom. Koně po zajíci popudil. Kron. tur. — koho, se na koho. Snad bych tě sám na sebe popudil. Rad. zvíř. Popudí-li se na ni za některou příčinou, tu ona pěknou řečí ho kojí. V. — koho proti komu. Jednoho proti druhému p. V. Otce proti mně popouzí. Sych. — koho, se čím. Tou řečí velmi ho popudil,. Popu- diti se hněvem, V., něčími slovy. Štelc. A těmi bezpravími popudí na se mnohých. Chč. 448. Tím se ti učení mužové strašně popudili a rozdráždili. Sš. J. 165. — se proč. Aniž pro vzdory staršího syna se popouzí. Sš. L. 154. — se oč. O takové věci se po- pouzíš a hněváš. BN. — se z čeho. Když tě někdo kárá, hned se z toho popouzíš. Reš. — se komu kde. V hlavě se mu po- pudilo (má o kolečko více). Němc. — aby. Popuzujíce, aby vyhnáni byli. Let. 215.

236586   Popuditi Svazek: 7 Strana: 0358
Popuditi. Cf. List. fil. XV. 176. — koho (gt.). Popúzie pracovitých, aby . . . Hus. II. 62. — se na koho. Jan sě na Izáka p-dil, že . . . NB. Tč. Pešík popúzel se velmi na ně proto, že . . . Arch. I. 170. — koho več. P-zí ho v spěch. Hlk. — se v čem. A to brání písmo, aby nedal sebe p. v řeči. Hus I. 255.

236587   Popuditi Svazek: 8 Strana: 0299
Popuditi. Tvou božskou milosť k hněvu jsme p-li. Dle Bl. Gr. 189. lépe: tvé milosti (gt). Těmi bezprávími p-dí na se mnohých a tak . . . Chč, S. 235.

236588   Popudivosť Svazek: 2 Strana: 0761
Popudivosť = popudlivosť. Popr.

236589   Popudivý Svazek: 2 Strana: 0761
Popudivý — popudlivý. Jg.

236590   Popudka Svazek: 2 Strana: 0761
Popudka, y, f., die Anreizerin. Ob. pan.

236591   Popudlivě Svazek: 2 Strana: 0761
Popudlivě, reizbar, aufrührerisch. V.

236592   Popudlivosť Svazek: 2 Strana: 0761
Popudlivosť, i, f., dráždivost, popudilosť (D.), hněvivost, die Reizbarkeit, Gereiztheit, Empfindlichkeit. V. Svou popudlivostí při- pravil se o přízeň přátel. Sych. P. svou na uzdu vzíti. Sych. Týraná příliš trpělivosť měnívá se v popudlivosť. Č. M. 111.

236593   Popudlivosť Svazek: 9 Strana: 0239
Popudlivosť. Úsloví atd. vz v Zát. Př. IV. 19.

236594   Popudlivý Svazek: 2 Strana: 0761
Popudlivý, popuzen býti mohoucí, kdo se snadně k hněvu pohne, hněvivý, náhlý, reizbar, auffahrend, jähzornig, empfindlich. V. P. člověk, V., pes. Sych. — k čemu: k hněvu. Viz strany přísloví: Hněv, Horký, Janek, Kaše, Krev, Medvěd, Moucha, Nos, Oheň, Pes, Prach, Sádlo, Srsť, Sršeň, Troud, Vidlička, Vosa, Vsaditi (koho nač). — P., popuzující, reizend, empörend, aufbringend. P. píseň. Sych.

236595   Popudlivý Svazek: 7 Strana: 0358
Popudlivý. Cf. List. fil. XV. 176.

236596   Popudlivý Svazek: 9 Strana: 0239
Popudlivý. Stran převzdívek vz předcház. Mrzutý.

236597   Popudlosť Svazek: 2 Strana: 0761
Popudlosť, i, f. P. stran. Sf. Rozpr. 132. (Snad chybně vytištěno m.: popudlivosť. Mš.).

236598   Popůdnice Svazek: 2 Strana: 0761
Popůdnice, e, f, braveria, svlačcovitá rostlina. P. čárkovitá, b. linearis, prostřední, b. media, plstěná, b. pannosa. Rostl.

236599   Popudnosť Svazek: 2 Strana: 0761
Popudnosť, i, f. = popudlivosť. P-sti se stříci.Rad. zvíř. Příčinu k p-sti někomu dáti. Čern.

236600   Popudný Svazek: 2 Strana: 0761
Popudný = popudlivý. P. lidé. Jel. — P., popouzející, neckend, reizend. P. otázka. Ms. Hus.

236601   Popudřiti Svazek: 2 Strana: 0761
Popudřiti, il, en, ení,popudrovati, z franc. poudrer, bepudern. D.

236602   Popuk Svazek: 7 Strana: 0358
Popuk, u, m. = popukání. Do p-ku. Orl. X. 279.

236603   Popukání Svazek: 2 Strana: 0761
Popukání, n. Smáti se k p.; to je k p-ní, zum Todt-, Kranklachen, zum Hin-, Toll- werden. Šm., Dch.

236604   Popukaný Svazek: 2 Strana: 0761
Popukaný; -án, ána, áno, geborsten. P. stěna. Us.

236605   Popukati se Svazek: 2 Strana: 0761
Popukati se, zerbrechen, zerplatzen, zer- bersten. -- abs. Popukaly se obruče. Ros. — se od čeho. Když se (= si) stařec s mladou robou hrá, smrť se od radosti popuká. Na Slez. Tč. — se čím. Smíchy jsme se p. mohli; smíchy by se popukal; div že jsme se smíchy ne- popukali. Ros., Us., Sš. P. 481.

236606   Popukati se kde Svazek: 7 Strana: 0358
Popukati se kde. P-ká se ve mne serdce. Sl. ps. č. 136.

236607   Popukovať Svazek: 8 Strana: 0299
Popukovať = pokuřovati. Strýček p-val z faječky. Cf. Pukati = kouřiti. Mor. Nár. list,'1896. č. 285. odp. feuill.

236608   Populace Svazek: 2 Strana: 0761
Populace, e, f., z lat., veškeré obyva- telstvo nějaké země n. krajiny n. města, lidnatost, obyvatelstvo. Šm. S. N. Die Popu- lation, Bevölkerung.

236609   Populace Svazek: 10 Strana: 0281
Populace, e, f. Vz Ott. XX. 236. —240.

236610   Populační Svazek: 7 Strana: 0358
Populační, Populations-. P. tabulky. Bor. 194.

236611   Popularisace Svazek: 10 Strana: 0281
Popularisace, e, f. P. umění. Nár. list. 1903. č. 154. 13., List. fil. 1902. 157.

236612   Popularisační Svazek: 10 Strana: 0281
Popularisační činnosť. Lit. I. 369.

236613   Popularisator Svazek: 9 Strana: 0458
Popularisator, a, m. P. věd. Vlč. Lit. II. 254.

236614   Popularisator Svazek: 10 Strana: 0281
Popularisator. a, m. P. Kramerius. Mtc. 1903. 257., Lit. I. 407. P. věd. Máj. III. 406.

236615   Popularisovaný Svazek: 7 Strana: 0358
Popularisovaný, popularisirt. P. věda. Pdl.

236616   Popularisovati co Svazek: 9 Strana: 0239
Popularisovati co: vědu. Žv. II. 16.

236617   Popularisovati co Svazek: 10 Strana: 0281
Popularisovati co = lidu učiniti pochop- ným, Pokr. 1885. č. 73., Ott. XX. 240.

236618   Popularita Svazek: 2 Strana: 0761
Popularita, y, f., Popularität, f., z lat popularitas, oblíbenost u lidu. Rk.

236619   Popularní Svazek: 2 Strana: 0761
Popularní (populární), prostonárodní, ná- rodní, populär, volksmässig, beim Volke be- liebt; pro obecný lid, leicht fasslich. P-ním býti, národu milovným, milým. Rk. P. lite- ratura. S. N.

236620   Popularní Svazek: 7 Strana: 0358
Popularní spis, výklad, Us. Pdl., ká- zání, sloh. Jir.

236621   Popularnosť Svazek: 7 Strana: 0358
Popularnosť, i, f., die Popularität. Mus. 1880. 270. P. slohu. Skočd 290.

236622   Populationistický Svazek: 7 Strana: 0358
Populationistický, populationistisch. Stat. 1871. 103.

236623   Populationistika Svazek: 2 Strana: 0761
Populationistika, y, f., z lat., věda obí- rající se vypátráním poměrů populačních. S. N.

236624   Populin Svazek: 2 Strana: 0761
Populin, u, m.Jest obojetná látka sedru- žená ze saligeninu, kyseliny benzoové a cukru hroznového a jest obsažena v listech i v kůře osyky. S. N., Šfk. 565.

236625   Populin Svazek: 7 Strana: 0358
Populin, das Populin. Cf. Rm. II. 352., Šfk. Poč. 586.

236626   Popůlnoční Svazek: 10 Strana: 0652
Popůlnoční polovačka. Zvon VI. 95

236627   Popundekl Svazek: 10 Strana: 0281
Popundekl, u, m., z něm. Pappendeckel. Lišeň. Mtc. 1902. 438.

236628   Popupeněti, popupenatěti, popupen- covatěti Svazek: 2 Strana: 0761
Popupeněti, popupenatěti, popupen- covatěti, ěl, ění, Knospen bekommen. Ros.

236629   Popupeniti Svazek: 2 Strana: 0761
Popupeniti, il, ěn, ění, beknospen. Ros. — se = popupeněti. Ros.

236630   Popurach Svazek: 7 Strana: 1363
Popurach, u, m., pompas, zastr. Veleš.

236631   Popůrce Svazek: 2 Strana: 0761
Popůrce, e, m., der Bestreiter, Gegner. Mark. log.

236632   Popůsobiti Svazek: 2 Strana: 0761
Popůsobiti, il, en, ení, bewirken. — čeho (s) čím. S tím (= tím) zemských věcí dobře popůsobil (zařídil). Výb. I. Opatř svú věc a já tohoto popósobím. Pč. 46.

236633   Popůsobiti Svazek: 7 Strana: 0358
Popůsobiti. Za Výb. I. polož: 455.

236634   Popust Svazek: 7 Strana: 0358
Popust, u, m., v tkadlc. Hk.

236635   Popustiti Svazek: 2 Strana: 0761
Popustiti, il, štěn, ění; popouštěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, štěn, ění, trochu pustiti, nach- lassen, nachgeben, weiter o. locker machen, abspannen, erweitern; ponechati, dáti, po- stoupiti,überlassen, einräumen, abtreten. V. — abs. Šaty popustily. Šm. Provaz popustil. Us. Unavený aby neklesl do konce, popouští (ulevnje, remittit). Kom. Zima, sníh popouští (taje). Us. Tč. — komu čeho: uzdy koni, Us.., ďáblu p. Br. Popouští mu (i. e. uzdy, vůle). Ros. — co, koho: provaz, psy, Jg., podvazek, D., struny, Sych., šaty. D. — co oč: o několik dírek (sleviti). Sych. Cf. Po- pnouti. — co komu (ponechati, dáti, po- stoupiti). Nepříteli město p. D. Šátek na krku si p., lüften. Dch. —- kdy. Popustil při výtce druhé. Sš. L. 175. — v čem: v kázni. C P. v pilnosti, v práci, v horli- vosti, šp. prý m. ochabnouti, uleviti v pil- nosti atd., ale frase uvedené nejsou špatný, sr. předcházející příklady a následující vazbu a Upustiti od čeho: od předsevzetí. V. V Brs. 129. čteme jenom: lépe: v něčem ochabnouti. — od čeho: od prací. Kom.

236636   Popustiti Svazek: 9 Strana: 0239
Popustiti něco z mysli. Rozb. III. 721.

236637   Popustiti. — co komu Svazek: 7 Strana: 0358
Popustiti. — co komu: uzdu, Lpř., Bkř., dům. Mus. — co jak: řemen o dírku. Us. Tč. — čím. Když slzami tesknosť jeho p-la. Šml. — co kam. Mladinu na štoky chladicí popoustěti. KP. V. 300.

236638   Popustivosť Svazek: 2 Strana: 0762
Popustivosť, i, f, povolnosť, ústupnosť, die Nachgiebigkeit. Šm.

236639   Popustivosť Svazek: 7 Strana: 0358
Popustivosť. Koll. III. 260.

236640   Popustivý Svazek: 7 Strana: 0358
Popustivý = popouštivý. Rk.

236641   Popustný Svazek: 7 Strana: 0358
Popustný = popouštivý. Rk.

236642   Popúšťadlo Svazek: 7 Strana: 0358
Popúšťadlo, a, n. P. na ženských šatách. Slov. LObz. XVII. 140

236643   Popuštění Svazek: 2 Strana: 0762
Popuštění, n., oblevení, die Nachlassung; postoupení, die Uiberlassung. V., D.

236644   Popútati Svazek: 7 Strana: 0358
Popútati = popoutati, alle fesseln. P-li koně. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 32.

236645   Poputnati Svazek: 7 Strana: 0358
Poputnati, ein wenig fesseln. P. koně. Slov. Bern.

236646   Poputní Svazek: 7 Strana: 0358
Poputní, Reise-, Weg-. P. škola, Wander- schule, f. Rk.

236647   Poputnice Svazek: 2 Strana: 0762
Poputnice, e, f., Wanderlied, n. Šm.

236648   Poputovati Svazek: 2 Strana: 0762
Poputovati, ein wenig reisen. Šm.

236649   Popůvka Svazek: 2 Strana: 0762
Popůvka, ves u Náměště na Mor. PL.

236650   Popůvky Svazek: 2 Strana: 0762
Popůvky, dle Dolany, Klein Popowitz, ves u Přerova; něm. Popuwek, ves u Brna, u Kojetína. PL.

236651   Popuzavý Svazek: 9 Strana: 0239
Popuzavý. P. přísloví. Rozb. III. 721.

236652   Popůzce, popouzce Svazek: 2 Strana: 0762
Popůzce, popouzce, m., der Anreizer. Žalm. 73.

236653   Popúzeč Svazek: 10 Strana: 0281
Popúzeč, e, m. = popouzeč. Pror. ol. 183a. 1.

236654   Popuzení Svazek: 2 Strana: 0762
Popuzení, n., pohnutí, das Reizen, die Antreibung. P. mysli. V. — P. = hněv. V.

236655   Popuzený Svazek: 2 Strana: 0762
Popuzený; en, a, o, gereizt, angetrieben. — k čemu: k hněvu, V., k zlosti. Sych. — čím. Horlivostí jsa p-zen desky rozbil. Har. 11. 77.

236656   Popúzeti Svazek: 10 Strana: 0281
Popúzeti = popouzeti.

236657   Popuzeuosť Svazek: 2 Strana: 0762
Popuzeuosť, i, í., die Erregtheit. Šm.

236658   Popuzník Svazek: 2 Strana: 0762
Popuzník, a, m;, burič, der Aufrührer. Wus.

236659   Popuzovací Svazek: 2 Strana: 0762
Popuzovací, aufhetzend, antreibend, auf- wiegelnd.

236660   Popuzovač Svazek: 7 Strana: 0358
Popuzovač, e, m. = popůzce. Dch.

236661   Popuzování Svazek: 2 Strana: 0762
Popuzování, n., die Anreizimg, Anre- gung, Antreibung, Aufmunterung. Jg.

236662   Popuzovaný Svazek: 2 Strana: 0762
Popuzovaný; -án, a, o, angereizt, ange- trieben.

236663   Popuzovatel Svazek: 2 Strana: 0762
Popuzovatel, e, m., der Aufhetzer. Šm.

236664   Popuzovati Svazek: 2 Strana: 0762
Popuzovati, vz Popuditi.

236665   Popýchati Svazek: 2 Strana: 0762
Popýchati, stolz werden, stolzen, super- bire. — abs. Aby snad nepopýchali vrahové jich. BO.

236666   Popykati Svazek: 2 Strana: 0762
Popykati, ein wenig bereuen. Ros.

236667   Popykati zač Svazek: 10 Strana: 0281
Popykati zač. Msn. II. 390.

236668   Popyně, ě Svazek: 2 Strana: 0762
Popyně, ě, f., die Popin. 1521.

236669   Popyplati Svazek: 7 Strana: 0358
Popyplati = pošpiniti, beschmutzen. Mor. Brt. D. 259.

236670   Popýřiti se Svazek: 7 Strana: 0358
Popýřiti se, vz Pýřiti.

236671   Popysk Svazek: 7 Strana: 0358
Popysk, u, m. = tipec. Us. v Domažl. Šb. Dial. 18.

236672   Popýskati Svazek: 7 Strana: 0358
Popýskati = potřísniti, pokáleti, be- schmutzen. Mor. Brt. D. 259.

236673   Popytati Svazek: 7 Strana: 0358
Popytati, requirere. Ž. wit. 60. 8.

236674   Popýtati se Svazek: 10 Strana: 0281
Popýtati se = poptávati se. Hoš. Pol. 141.

236675   Popýtavka Svazek: 7 Strana: 0358
Popýtavka, y, f., die Erkundigung, In- terpellation. Slov. Loos

236676   Popytvaťi se Svazek: 9 Strana: 0239
Popytvaťi se. Krávy se p-ly (= potrkaly). Opav. Čes. 1. VIL 462. Vz Popitvati.

236677   1. Por Svazek: 2 Strana: 0762
1. Por, (zastr.), nyní pře; stsl. ??r?, Mkl. aL. 69., ve složeninách: zpor, odpor, rozpor. Jg.

236678   2. Por Svazek: 2 Strana: 0762
2. Por, u, m., druh česneku, luk, luček, allium, die Porre. P. zahradní, ošlejch, allium porrum, der Lauch; viničný, a. ampelopras- sum; česnekový, polní česnek, allioporum, der Ackerknoblauch; planý, psí česnek, por- rum agreste, der Hundsknoblauch. V., Kom., D. Vz KP. III. 271., Kk. 125., FB. 20., Čl. Kv. 126.

236679   3. Por Svazek: 2 Strana: 0762
3. Por, u, m., z něm. Bohrer, nebozez, jímž vrtá bednář díry do kádí, má lžičku na straně, aby neštípal. Hk.

236680   4. Por Svazek: 2 Strana: 0762
4. Por, u, m., z řec.,otová dírka, pich, průlinka, das Schweissloch. Jg. Vz Poro- vitosť.

236681   5. Por Svazek: 2 Strana: 0762
5. Por, u, m., nádoba hornická. Pam. kut.

236682   2. Por Svazek: 7 Strana: 0358
2. Por letní, zimní, francouzský, brabant- ský, žlutý obrovský rouenský. Dlj. 19., Rt. U Fryštátu: búra. Džl. — Cf. Rstp. 1587., Slb. 198., Rosc. 110., Mllr. 10., Mkl. Etym. 260.

236683   4. Por Svazek: 7 Strana: 0358
4. Por. Cf. Mj. 10.

236684   Por Svazek: 10 Strana: 0281
Por, u, m., porrum. Rozk. P. 696. — 4. P. Pory = prázdnosti každé materie, v níž zahušťovali a zřeďovali se živlové. Zach. Test. 149.

236685   Pora Svazek: 7 Strana: 0358
Pora = pár, několik. Pora krejcarů. U Frýdka. Brt. D. 164. P. koní (pár). Laš. Tč. — P. = počasí. Pory vybodne = po- hoda. Laš. Brt. D. 252.

236686   Porábať Svazek: 7 Strana: 0358
Porábať = robiti, dělati. Slov. Čo tu ozaj porábaš? Orl. III. 93. (II. 140., D. Šk. II. 362.).

236687   Poračka Svazek: 7 Strana: 0358
Poračka, y, f. = páračka, die Piplerei. Laš. Tč.

236688   Porada Svazek: 7 Strana: 0359
Porada, vz Konference. Společná p. při lesním úřadě. Sl. les. Z p-dy — do svády. Němc. P. domu neboří Bž. exc.

236689   Porada Svazek: 10 Strana: 0652
Porada. Dobrá p. — domu obrana. Sb. sl. VIII. 83.

236690   Porada, y Svazek: 2 Strana: 0763
Porada, y, f., die Berathung, Konferenz, der Rath. P. odborná, Fach-, Dch., učitel- ská. Rk. Děkuji za p-du = za radu. Us. Přišel k vám na p-du. Us. S někým poradu bráti, vzíti. Tys. Nevím si p-dy. Us. P-du míti (lépe než držeti). Us. Svou p-dou v ně- čem působiti; něco v p-du vzíti. J. tr. P-dy ani pomoci nebolo. Ht. Sl. 168. Jakáž p.! was zu thun? Dch. — P., nadbytek, blahobyt, der Uiberfluss, die Wohlhabenheit. V tomto domě je p.; porada na ovoci. U Opav. Klš., Pk.

236691   Poradce Svazek: 7 Strana: 0359
Poradce, e, m., Rathgeber, m. Vlšk. 58.

236692   Porádejk Svazek: 10 Strana: 0281
Porádejk = pořád. Hoš. Pol 141.

236693   Porádek Svazek: 10 Strana: 0281
Porádek. Nehodzem som s tobú prisc na p. = nemôžem s tebou vyjsť. Mus. slov. VII 90.

236694   Poradění-se Svazek: 7 Strana: 0359
Poradění-se, vz Poraditi. Lpř.

236695   Poraditel Svazek: 7 Strana: 0359
Poraditel, e, m., der Rathgeber. Bern.

236696   Poraditelka, y, f Svazek: 7 Strana: 0359
Poraditelka, y, f, die Rathgeberin. Dch., Bern.

236697   Poraditi Svazek: 2 Strana: 0764
Poraditi, il, zen, ení, na Mor. a na Slov. děn, ění; porazovati, radu dáti, rathen, Rath ertheilen, an-, beirathen. — abs. Potřebuje-li kdo rady, poraď. Kom. — komu (čeho). Strýc Netrefa mu poradil (špatně mu někdo radil). Sych. Neví sobě jak p. (pomoci). Us. Vdovcové mohou pannám p. některých po- třebných věcí. Št. Sám tomu neporadíš (těžké práci; nezmůžeš jí). Us. na Mor. Brt. Šak bys ty mu neporadil (nezmohl bys ho). Mor. Brt P. robotě, koňu = zmoci, odolati. U Opav. Klš. Však já ti poradím (já tebou zatočím). Mor. Kch. — si čím. P-dil si utečením. Háj. — si s čím = býti s co: s tou prací, s tím darebou, s tou kravou si už poradím. Us. Hý. — se, sich berathen, Rath einholen, um Rath fragen, rathschlagen. Jg. Kdo se poradí, ne- zavadí.. U Opav. Klš. — se oč s kým. J. tr. O své potřeby s lékařem se p. Čern., Lk. Poradím se o to. Ros. Poradil se s rozumem, Jg., s dobrou, D., se zlou, Jg., s ďasem, Sych., s vaňkem, s nohama (utekl), V., s rych- líkem. D. — komu k čemu, Arch. I. 17., se s kým o čem. Nt. Vz Raditi. — se v něčem. Jg. — se (čeho, koho). Dobrého (rádce) se poradil. Ros. Už sem se já roz- myslila, své maměnky poradila. Mor. P. 311. Hřích jest p. zlého. Št. —s adv.: dobře, moudře, prospěšně, V., zle. Šm. — aby. Po- radil mu, aby se koupal. Us.

236698   Poraditi Svazek: 7 Strana: 1363
Poraditi. Porazel vězně dobyti Arch. IX. 193. P. se s kým nač. Arch. XII. 55.

236699   Poraditi — abs Svazek: 7 Strana: 0359
Poraditi — abs. To p-di, das geht an Laš. Brt. D. 252. — co: radu. Lpř. Sl. — komu také = někomu penězi pomoci, půj- čiti, mit Geld aushelfen. Val. Vck. Za St. polož: Kn. š. 82. — se kdy. Až mi po- můžeš, potom se poradíme. Lpř.

236700   Poradkyně Svazek: 7 Strana: 0359
Poradkyně, ě, f = poraditelkyně. Exc.

236701   Poradlné Svazek: 2 Strana: 0764
Poradlné, ého, n., byla daň z rolí. S. N. Vz násl.

236702   Poradlné Svazek: 10 Strana: 0281
Poradlné, ého, n., aratralia, daň z orné, zemí. 1685. Vstnk. X. 558.

236703   Poradlný Svazek: 2 Strana: 0764
Poradlný, po rádlu, Pflug-, od rádla pla- cený. Gloss.

236704   Poradna Svazek: 7 Strana: 0359
Poradna, y, f. = poradní síň, der Kon- ferenzsaal. Us. Jdr.

236705   Poradní Svazek: 7 Strana: 0359
Poradní rokování, Dch., list, Ml., Pro- tokoll, J. tr., schůze. Us. Pdl.

236706   Poradní, -ný Svazek: 2 Strana: 0764
Poradní, -ný; berathend. P. ministr, ohne Portefeuille. Poradný hlas, ústav. J. tr.

236707   Poradničané Svazek: 7 Strana: 0359
Poradničané = slovan. obyvatelé při řece Radnici Šf. Strž. II. 629.

236708   Poradník Svazek: 7 Strana: 0359
Poradník, a, m. = rada, m. Blanda. 252.

236709   Poradný Svazek: 2 Strana: 0764
Poradný, berathend. Vz Poradní.

236710   Poradný Svazek: 7 Strana: 0359
Poradný. Neporadný člověk (jemuž není rady, jehož nelze zmoci). Brt. D.

236711   Poradovať se Svazek: 10 Strana: 0281
Poradovať se = raditi se. lHoš. Pol. 141.

236712   Poradovati se kde Svazek: 7 Strana: 0359
Poradovati se kde. P-lo se dieťátko v mém břichu. Pass. mus. 278.

236713   Poradovati se s kým Svazek: 2 Strana: 0764
Poradovati se s kým, eine Zeit lang sich freuen. Ros.

236714   Poradźić komu Svazek: 9 Strana: 0458
Poradźić komu = poraditi; býti s co: Poradziš mu (dovedeš ho přemoci)? To po- radži = stačí. Slez. Lor. 77.

236715   Poráchati Svazek: 7 Strana: 0359
Poráchati = pokliditi, ausräumen. Val. Vck., Brt. D. 252.

236716   Porachocený Svazek: 7 Strana: 0359
Porachocený; -en, a, o, vz Porachotiti. P. kočár. Us.

236717   Porachotiti Svazek: 2 Strana: 0764
Porachotiti, il, cen, ení = porouchati, polámati, verletzen. — co komu čím. Pádem sobě páteř p. Sych. — kdy. P-til mu v pra- nici ruku. Sych. — se kde kdy, čím. Po- rachotil se v lese při kácení (káceje) dříví, pádem s hůry. Us. Hý.

236718   Porachovati Svazek: 2 Strana: 0764
Porachovati, berechnen, se, Rechnung unter einander machen, abrechnen, z něm. U Ostrav. Tč.

236719   Porachovati Svazek: 7 Strana: 0359
Porachovati. Porachuj (spočítej) chod- níčky. Brt. P. 154.

236720   Porachuněk Svazek: 7 Strana: 0359
Porachuněk, ňku, m. = učet, die Rech- nung. Laš. Tč. Slov. Bern. Veselá mysl ďáblu p. trhá. Us. Brt.

236721   Porachunek Svazek: 9 Strana: 0239
Porachunek, nku, m. = účet. Mor. a slov. Kadlč. 136.

236722   Poraj Svazek: 10 Strana: 0652
Poraj, e, m. = por. Sb. sl. VIII. 136.

236723   Porák Svazek: 7 Strana: 0359
Porák, a, m., os. jm.

236724   Porák Svazek: 10 Strana: 0282
Porák, rybník u Jíčina. Kšť Poh. 184.

236725   Porákošiť si s kým Svazek: 7 Strana: 1363
Porákošiť si s kým = pohovořiti. Slov. Phľd. XII. 624.

236726   Porákošiti s kým Svazek: 8 Strana: 0299
Porákošiti s kým = pobesedovati. Phľd. 1892. 624.

236727   Poramenice, e Svazek: 7 Strana: 0359
Poramenice, e, f., der Schulterpanzer. Ehr.

236728   Poramice Svazek: 7 Strana: 0359
Poramice, e. f. = pruh u živůtku asi tři palce široký jdoucí přes rameno. V Do- mažlicku. Rnd. 165.

236729   Poramka Svazek: 7 Strana: 0359
Poramka, y, f., das Achselband. Hrvát, Šd.

236730   Poramnice Svazek: 7 Strana: 0360
Poramnice, e, f., das Achselband. Cf. Poramice. Šp.

236731   Poramotiti Svazek: 10 Strana: 0282
Poramotiti. Tam se můžete (stříle) p. dosti (porvati). Us. místy. Nár. sbor. VIII. 137

236732   Poramovati co Svazek: 2 Strana: 0764
Poramovati co: pokoj, světnici, auf- räumen, šp. z něm. m.: pokliditi. Us. Hý. — P., polámati, podtínati, kappen, abästen. Ros.

236733   Porana Svazek: 2 Strana: 0764
Porana, y, f., lat. porana, rostl. svlačco- vitá.

236734   Poraňajkovať Svazek: 7 Strana: 0360
Poraňajkovať = posnídati, frühstücken. Slov. Phľd. III. 1. 6.

236735   Poranek Svazek: 2 Strana: 0764
Poranek, nku, m., čas po ránu, der Nach- morgen. Dch.

236736   Poránek Svazek: 7 Strana: 0360
Poránek = ranní jídlo. Slov. Koll. St. 867.

236737   Poraněnec Svazek: 7 Strana: 0360
Poraněnec, nce, m. = poraněný. Sš. I. 98

236738   Poranění Svazek: 7 Strana: 0360
Poranění, n. = úraz, die Verletzung. P. bodnou, sečnou, palnou zbraní. S. N. XI. 62 , Čs. lk.

236739   Poranění Svazek: 7 Strana: 1363
Poranění. Tresty za p. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. 11. 799.

236740   Poranitelnosť Svazek: 2 Strana: 0764
Poranitelnosť, i, f., die Verwundbarkeit. Us.

236741   Poranitelný Svazek: 2 Strana: 0764
Poranitelný, verwundbar. P. tělo. Us.

236742   Poraniti Svazek: 2 Strana: 0764
Poraniti, il, ěn, ění; poraňovati, ver- wunden, verletzen. — koho kde čím: na těle nožem. Us. — D. — se čím kam: do ruky.

236743   Poraniti koho kam Svazek: 7 Strana: 0360
Poraniti koho kam. P-nil ji svým pyjem v jejie kep. O. z D.

236744   Poranní Svazek: 10 Strana: 0282
Poranní mrazík. Msn, Od. 252. Sr. Po- ranný.

236745   Poranný Svazek: 2 Strana: 0764
Poranný, Morgen-. Rk.

236746   Poránný Svazek: 9 Strana: 0239
Poránný = pořádný. Slov. Phľd. 1898. 177.

236747   Porantať Svazek: 7 Strana: 0360
Porantať. Koll. Zp. I 7., 407., Mt. S. L 107., Kyt. 1876. 18.

236748   Porantati Svazek: 2 Strana: 0764
Porantati m. peruntati = poraziti, nieder- werfen. Na Slov.

236749   Porantati Svazek: 9 Strana: 0239
Porantati. Bodajťa p-lo = porazilo, Slov. Zát Př·. 257b., 244a.

236750   Porápaný Svazek: 9 Strana: 0239
Porápaný = zďobaný od neštovic. Lisic.

236751   Poras Svazek: 2 Strana: 0764
Poras, u, m., zastr. = boran, borax. Ms.

236752   Poras Svazek: 7 Strana: 0360
Poras, a, m., řeka Prut. Šf. Strž. I. 549.

236753   Porasovati Svazek: 2 Strana: 0764
Porasovati = srasovati, pokaziti, ab- schinden, verderben. — co: knihu. Ros.

236754   Porasový Svazek: 7 Strana: 0360
Porasový = boraxový. Šm.

236755   Porátať Svazek: 7 Strana: 0360
Porátať. Počkaj, p-me sa (vyhrůžka). Slov. Rr. Sb. Poraziti Cf. List. fil. XVI. 173 — co Št. Kn. š. 18. Dříví, kuželky porážeti. Us. — co jak kam. Pavel dorážku protivníka z nepříma porážel. Sš. I. 103. Strčili mnou tím úmyslem, aby nás po hlavě do louže p-li. Har. P-ze je do večného ohně Hus. I. 170. — se. Dobytek hovězí se poráží, menší dobytek se píchá. Us Rgl. Jestli se to p-zí (podaří), bude dobře. U Petrovic. Dch.

236756   Porátať Svazek: 8 Strana: 0299
Porátať = spočítati. Phľd. XII. 283.

236757   Porátati Svazek: 2 Strana: 0764
Porátati, počítati, rechnen. Slov.

236758   Porati Svazek: 2 Strana: 0765
Porati = párati. Na Ostrav. Tč.

236759   Poratiti Svazek: 9 Strana: 0239
Poratiti = potratiti. Řevnovice. Kub. L. f. 1900. 361.

236760   Poratný Svazek: 8 Strana: 0299
Poratný. P. kniha (gruntovní). Phľd. 1893. 621.

236761   Poratolestěti Svazek: 2 Strana: 0765
Poratolestěti, ěl, ění, sich belauben. Ros.

236762   Poratolestiti Svazek: 2 Strana: 0765
Poratolestiti, il, ěn, ění, belauben. — se = poratolestěti. Strom se p-stí. Ros.

236763   Poraz Svazek: 2 Strana: 0765
Poraz, u, m., poražení, das Niederschlagen, die Niederlage.

236764   Poraz Svazek: 9 Strana: 0239
Poraz, u, m. = kouzelná zelina. Mor. Mus. ol. V 74. — P. = poražený. Ezop. 357.

236765   Poraz Svazek: 9 Strana: 0458
Poraz. Ztrašil mne jako nějaký p =něco porážejícího, strašák (Ant Truhlář). Ezop. 357. 6.

236766   Porazení Svazek: 2 Strana: 0765
Porazení, n., rada, der Rathschag. Vz Poraditi.

236767   Porazený Svazek: 2 Strana: 0765
Porazený; -en, a, o, gerathen. Vz Poraditi.

236768   Porazitelnosť Svazek: 2 Strana: 0765
Porazitelnosť, i, f., Umstösslichkeit, f. Us.

236769   Porazitelný Svazek: 2 Strana: 0765
Porazitelný, umstösslich. P. důvod. D.

236770   Poraziti Svazek: 2 Strana: 0765
Poraziti, raz, raze, il, žen, ení; porážeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; porážívati, pora- žovati, poražovávati. — P. = postrčiti, ein wenig fortstossen; povaliti, skáceti, nieder-, umwerfen, umstossen, niederreissen, nieder- stossen, ab-, umhauen, niederhauen, fällen; zabiti, schlachten, tödten, metzeln; zbíti, stlouci, pomlátiti, přemáhati, schlagen, zurück- schlagen, erlegen; vyvrátiti, odraziti, wider- legen, niederschlagen, umstossen. Jg. — abs. Řezník dnes poráží. D. — čeho, šp. m.: co (nemá žádného dokladu). Jg. — co, koho (akkus.): sklenici (povaliti), dobytek, vola, zvěř (zabiti, zastřeliti ku př. jelena, pürschen), něčí důvody (vyvrátiti), D., nepřítele, vojsko; přímluvu, výmluvu něčí, V., stromy, bludy, Kom., dluhy (odraziti, odepsati, abschlagen, abziehen). Jg. Mrtvice ho porazila. Kom. L. 71. Bída bídu poráží. Plk., Šm. Každé tělo rozpuštěné můžeš p. (sraziti). Vys. Střely pouštěje nepřátely prudce porážel. Kom. Zú- fánie až i přieliš porazí mysl. Št. N. 162. Ale Buoh milostivý jich pýchu porazil jest. Let. 83. — co, koho (kam) nač: na zem. V. Mrtvice na řeč ho porazila. Smrž. Všecko odhádání první na tom zbožie mají na pe- níze porážeti. Půh. II. 617. — co, koho jak (nač, s čím). Hned ji (námitku) potom s pří- pustky poráží. Sš. I. 42. Nepřítele na hlavu p. V., Let. 180. — koho čím: koněm, D., pěstí, Us., slepotou, V., Br., náhlou smrtí, Kram., ranou, Br., porážkou velikou, Us., spis spisem, průvod odvodem. J. tr. Polem, jednou bitvou nepřítele p. V. Smrtelnými ranami lid poráží. Troj. Výb. II. 83. P-zí vichrem a kamenem búřivých krup. BO. Více oděnie vzali, než kdyby polem 500 jezdcuov porazili, Let. 160. A tím porazí v sobě pravý soud. Chč. 619. Porazím lid tvůj morem. BO. P. koho morem. Kom. Jadrnou řečí lichou výmluvu p. Jg. — Vz Dub. — co, koho, čím k čemu: rukama k zemi. Ml. Dříví k stavbě p. Nt. — co, koho kam (do čeho). P. strom do větví, Šm., kluka do bláta. Kristus do pekla ho (antikrista) porazí. Hus I. 404. — co kde. Vítr, nepřítel před sebou vše po- ráží. Us. V Praze na porážkách mnoho do- bytka porážejí. V lese stromy p. Us. — co, koho v čem. Něco si v podílu něčím p. (odraziti). Apol. Někoho v běhu (běže) p. Šm. Taková opatrnosť všecko dobré v lidech poráží. Chč. 382. Vz Poraziti co čím. — si zač. Ať si porazí za papír (srazí). Us. — (komu co) na čem: Na jeho díle mu to (dluh) porazil (odrazil). Pr. Protož, bude-li po smrti otce, kterýž by jí dílem z statku svého nevybyl, chtíti s dětmi jinými rovného dílu užiti, povinna bude zase věno a výpravu do podílu položiti anebo na svém dílu po- raziti. Kol. 44. Smiřický poražen jest od něho na lidech. Let. 114, Ty tovařiše mi porazil. Půh. I. 184. — si co u koho (odraziti, sra- ziti). Rk. — co komu od čeho: dělníkům ode mzdy. Ml. — se. Ta řeč sama se poráží (vyvrací). Ros. — se s kým kde: s hochy ve dvoře na slámě se poráží. Ros.

236771   Poraziti Svazek: 8 Strana: 0300
Poraziti. Ty roboty jsú poraženy na plat a již jsú pominuly. Půli. III. 411.

236772   Poraziti Svazek: 9 Strana: 0239
Poraziti. Bodaj ta p-lo (mrtvice fa ranila) Sbor. slov. III. 1. 54.

236773   Poraziti co komu Svazek: 10 Strana: 0282
Poraziti co komu (z platu odečísti). 1604. Vstnk. XIII. 260.

236774   Porazný Svazek: 2 Strana: 0765
Porazný, rázný, vítězný. P. důkaz, dů- vod, schlagend. Šm.

236775   Porážeč Svazek: 7 Strana: 0360
Porážeč, e, m P. dříví = dřevorubec. Us. Matoušek. J.

236776   Porážeč Svazek: 10 Strana: 0282
Porážeč, e, m. P. dobytka. Schulz 139.

236777   Porážedlo Svazek: 8 Strana: 0571
Porážedlo, a, n. P. stromů, Baumfällma- schine, f. KP. VIII. 459.

236778   Poraženec Svazek: 9 Strana: 0458
Poraženec, n??, m. = poražený. Tbz. IV. 1. 337.

236779   Poražení, porážení Svazek: 2 Strana: 0765
Poražení, porážení, vz Poraziti. Porážení dříví, vz KP. III. 316., der Holzschlag; do- bytek ku p., daň od p., Schlacht-. Šm. — P. odporu (vyvracování), die Widerlegung. V. — P., vada, der Fehler, Mangel, das Ge- brechen. Rodičové mají mnohá p'. Reš.

236780   Poražený Svazek: 2 Strana: 0765
Poražený; porazen, a, o, vz Poraziti. P. mysl. Jel. Běda p-ným, vae victis. Dch. — čím: mrtvicí, Jg., nemocí, němotou, strachem, V., žalostí, Troj., zármutkem, Jel., slepotou. Šm. Vědúce, že jest nemocí poražen. M. J. z Pr. str. 9. P. kacieřstvím. Hus I. 389. Byl jest kašel veliký, jímž jsú lidé mnohými ne- mocemi poraženi byli. Čhron. 456. Vz Instru- mental. P. bělmem, mit Blindheit geschlagen. Sš. Mt. 338. — na čem: na zraku, Sych., na mysli. V. — kde: v srdci p. Dch.

236781   Poražený Svazek: 7 Strana: 0360
Poražený. P. žito, geschnitten Hrts.

236782   Poražený Svazek: 8 Strana: 0300
Poražený. P. (šlakem) na řeč, na ruku, Kat, z Žer. I. 70., na zraky. Arch. XIV. 54.

236783   Porážeti co kde Svazek: 10 Strana: 0282
Porážeti co kde: v silné vodě = rozpou- štěti 1585. Uč. spol. 1902. 20.

236784   Porážka Svazek: 2 Strana: 0765
Porážka, y, f., poražení vojska, die Nieder- lage. P. v boji, v bitvě. V. Děje se p. krvavá. Kom. Velikou p-ku u nich učinil. Flav. Úplnou, velikou p-ku utrpěti, n. lépe: vzíti. Us.,Šm. V ?-?? zahynouti. V. P-ku někomu způsobiti. Dch. — P., porážení dobytka, das Schlachten, a místo, kde se to děje, jatka, na Mor. kytlof, kutlof, die Schlachtbank. Jdeme na porážku. V sobotu bude p. Dch. Na p-ce dnes moc dobytka zabili. — P., srážka, der Abschlag. P. žoldu, V., dluhu. Jg. — P., část zdi od nejkrajnějšího okna až k rohu stavení, der Eckschaft. Us. Dundr.

236785   Porážka Svazek: 7 Strana: 0360
Porážka. Cf. List. fil. XVI. 173. Po- rážka mravní. Šmb. Uvalil na sebe p-ku u Zadru. Šř. Strž. II. 307. — P. = jatka Dle Km. 1880. 318 chybně, jako také várka neznamená místa, kde se co vaří.

236786   Porážka Svazek: 9 Strana: 0239
Porážka = mrtvice. Lidové léčení jí. Vz Sbor. slov. I. 74., III. 53.

236787   Porážka Svazek: 10 Strana: 0282
Porážka, y, f. = hůlka. V zloděj. mluvě.

236788   Porážkový Svazek: 9 Strana: 0239
Porážkový. P. dobytek. Nár. list. 1900 č. C4.

236789   Porážné Svazek: 2 Strana: 0765
Porážné, ého, n., das Schlachtgeld. Šm.

236790   Porážné Svazek: 7 Strana: 0360
Porážné, ého, n., der Holzschlägerlohn. Šp.

236791   Porážný Svazek: 2 Strana: 0765
Porážný dobytek, Schlachtvieh, n. Šm.

236792   Porážný Svazek: 7 Strana: 0360
Porážný, ého, m , der Schlächter. Dch.

236793   Poražovati Svazek: 10 Strana: 0282
Poražovati Ev. olom 141. 3. Vz Poraziti.

236794   Porc Svazek: 8 Strana: 0300
Porc? porec? — zarostlý ostrůvek. Divoká hus hnízdí na porci. V Podluží. Mtc. 1894. 245.

236795   Porce Svazek: 2 Strana: 0765
Porce, e, f., z lat. portio, údělek, úměrek n. odměrek jídla, der Theil, Antheil, die Por- tion. Rk.

236796   Porce Svazek: 9 Strana: 0240
Porce. Půl ?. = dva dni trestu v polic, direkci; celá porce = 4 dni. Us. fiakristů. Kukla 134.

236797   Porcelán Svazek: 7 Strana: 0360
Porcelán, dle něm, lépe: porculán. Brs. 2. vd. 178. Cf. Kram. Slov.

236798   Porcelán Svazek: 10 Strana: 0282
Porcelán. Vz Ott. XX. 243. nn.

236799   Porcelán, porculán Svazek: 2 Strana: 0765
Porcelán, porculán, u, m. P. jest bílá, průsvitavá hmota lomu sklovitého, bílého. Vz S. N. P. měkký, tvrdý, Réaumurův, KP. IV. 721., Šfk. 220., 224., čínský, japanský. Das Porzellan. Techn. Vz Tmel. Pec na p., malíř obrazů na p-ně; malba, obraz na p-nč.

236800   Porcelána Svazek: 10 Strana: 0282
Porcelána, y, f. Hlína, jenž slove p. Mill. 99.

236801   Porcelanárna Svazek: 2 Strana: 0765
Porcelanárna, y, f., Porzellanfabrik, f. Techn. Porceláník, a, m., der Porzellanfabrikant. Šm.

236802   Porcelánictví Svazek: 7 Strana: 0360
Porcelánictví, porcellanictví = výroba porcelánu. Mour.

236803   Porcelánina Svazek: 2 Strana: 0765
Porcelánina, y, f., Porzellanmasse. Rk.

236804   Porcelánka, porculánka Svazek: 2 Strana: 0765
Porcelánka, porculánka, y, f., die Por- zellanerde, nerost, hlína, z níž porcelán dě- lají. KP. IV. 331. — P., továrna na porcelán. — P., porcelánová dýmka, Porzellanpfeife, f.

236805   Porcelánný Svazek: 7 Strana: 0360
Porcelánný = porcelánový. P. fajka Laš Té.

236806   Porcelanopal Svazek: 7 Strana: 0360
Porcelanopal, porcellanopal, a, m., der Porcellanbrenner. Šm.

236807   Porcelánově Svazek: 10 Strana: 0652
Porcelánově bílý. Zvon VI. 210.

236808   Porcelánoví Svazek: 2 Strana: 0765
Porcelánoví, n., Porzellanwaaren, f., das Porzellangut, Osv. Vlč.

236809   Porcelánovina Svazek: 2 Strana: 0765
Porcelánovina, y, f. = porcelánoví.

236810   Porcelánovitý Svazek: 7 Strana: 0360
Porcelánovitý, porcelánovitý, porzellan- artig. Rm.

236811   Porcelánovka Svazek: 2 Strana: 0765
Porcelánovka, y, f., die Porzellanerde. Balb.

236812   Porcelánovka Svazek: 10 Strana: 0652
Porcelánovka, y, f. = dýmka z porce- lánu, Čes. 1. XV. 341.

236813   Porcelánovna Svazek: 7 Strana: 0360
Porcelánovna, porcellánovna, y, f., die Porcellanfabrik. Rk.

236814   Porcelánový Svazek: 2 Strana: 0765
Porcelánový, Porzellan-. P. směs n. látka (porculánovina), pec, talíř, nádoba, jaspis (vz S. N,)., dýmka, skřínka, zboží. Šm.

236815   Porcelárna Svazek: 7 Strana: 0360
Porcelárna, porcellárna = porcelanárna Wld.

236816   Porcellán Svazek: 9 Strana: 0240
Porcellán. O vývoji p-nu vz ve Sbor. slov. V. 43.

236817   Porcia Svazek: 7 Strana: 0360
Porcia, e, f. = daň, die Steuer Slov. Vck., Rb.

236818   Porcia Svazek: 8 Strana: 0300
Porcia. Porcie ledva zdolieme, nieto ešte takúto vec (zbytečnou). Phľd. 1893. 545.

236819   Porcinkule Svazek: 7 Strana: 0360
Porcinkule, e, f, vz Porcinnkula. BPr.

236820   Porcionista Svazek: 2 Strana: 0765
Porcionista, y, m., dle Despota, z lat., kdo požívá nějakého úměrku. Rk. Vz Porce, Der Portionist.

236821   Porciunkula Svazek: 2 Strana: 0766
Porciunkula, y, f., z lat., roční slavnost františkánská 2. dne srpna. Vz S. N.

236822   Porciunkulový Svazek: 7 Strana: 0360
Porciunkulový. P. odpustky, Portiun- cula Ablass. Bern.

236823   Porclář Svazek: 7 Strana: 1363
Porclář, e. m. = kdo dostává porce (žebrák). Us.

236824   Porculán Svazek: 2 Strana: 0766
Porculán atd., vz Porcelán atd.

236825   Porculán Svazek: 7 Strana: 0360
Porculán. Šf. Poč. 300., Schd. I. 339.

236826   Porculanář Svazek: 10 Strana: 0282
Porculanář, e, m. = dělník pracující v porculánce. Nár. list. 1905. 112. 4.

236827   Porculánka Svazek: 9 Strana: 0240
Porculánka, y, f., dýmka. Sbor. slov. č. 4. 63.

236828   Porculánky Svazek: 7 Strana: 0360
Porculánky, pl., f. = bílé kalhoty (sa- lonní). Us. Rgl.

236829   Porculánoví Svazek: 8 Strana: 0300
Porculánoví, n.= porcelánoví. Brt. D. II. 252.

236830   Porculárna Svazek: 9 Strana: 0240
Porculárna, y, f. Us.

236831   Porcuľián Svazek: 8 Strana: 0300
Porcuľián, u, m. = porculán. Přer. Brt, D. II. 518.

236832   Porcunál Svazek: 7 Strana: 0360
Porcunál, u, m. = porculán. U N. Kdyně. Rgl.

236833   Porcynol Svazek: 9 Strana: 0240
Porcynol, u, m. = porculán. Slez. Lor. 77.

236834   Pôrča Svazek: 7 Strana: 0360
Pôrča, afa, n. = mladé, asi polročné prasa, ale nie podsvinča. Slov. Rr. Sb, Zátur., LObz. XIX. 102.

236835   Pôrčovina Svazek: 9 Strana: 0240
Pôrčovina, y, f. = vepřové maso. Sbor. slov. III. 161. Sr. Pôrča.

236836   Pordan Svazek: 8 Strana: 0300
Pordan, a, m., území v Nitransku. Phľd. XII. 74., 551.

236837   Poŕeb Svazek: 8 Strana: 0300
Poŕeb), řbu, m. místo pohřeb. Vých. Čech. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 494.

236838   Porebule Svazek: 10 Strana: 0282
Porebule, e, f. = rána do zadku, na zadek. Ať neuhonie p-le buď kučal neb sekule. Hš. Ostrsp. 83. Sr. Rebule.

236839   Porečie Svazek: 7 Strana: 0360
Porečie, n., die Nachrede. Slov. Šd.

236840   Poredno Svazek: 7 Strana: 0360
Poredno = pořídku. Slov. ZObz XXIV. 10.

236841   Porechtovati Svazek: 8 Strana: 0571
Porechtovati. Něco s někým p. (upraviti, urovnati). Arch. XV. 21.

236842   Porejditi Svazek: 2 Strana: 0766
Porejditi, porejdovati, pohráti, podová- děti, sich herumtummeln. — abs. Děti již porejdily. Us. Hý. — P., vůz obraceti, den Wagen einrichten.

236843   Porejtar Svazek: 7 Strana: 1363
Porejtar, a, m , honič lupičův. Vz Po- jezdný. Wtr. Obr. II. 155.

236844   Porejtek Svazek: 8 Strana: 0300
Porejtek, tku, m., vz Kmetiti (3. dod.).

236845   Porejzlant Svazek: 7 Strana: 0360
Porejzlant, a, m = trochu ryšavý. P. bývá rebellant. U Žamb. Dbv.

236846   Porek Svazek: 7 Strana: 0360
Porek, u, m = přísudek, Praedicat, n. Slov. Rl. Pr. I. 208.

236847   Porekadlo Svazek: 8 Strana: 0300
Porekadlo. Vz Přísloví (3. dod.).

236848   Poreknúť Svazek: 10 Strana: 0282
Poreknúť, verwünschen. Slov. Sb. sl. 1902. 12.

236849   Poremba Svazek: 7 Strana: 0360
Poremba, y, f., ves u Pŕíbora.

236850   Porenaissanční Svazek: 10 Strana: 0282
Porenaissanční umění. List. fil. 1903. 382.

236851   Porenut Svazek: 7 Strana: 0360
Porenut, a, m., vz Poront (dod.).

236852   Poreptati Svazek: 2 Strana: 0766
Poreptati, tám a pci, al, ání; poreptávati, eine Zeit lang murren. Poreptá drobet a umlkne. Ros. I poreptávali zákoníci. Sš. L. 147.

236853   Porešt Svazek: 2 Strana: 0766
Porešt, u, m. Co se dotýče dluhů, kteříž se při p-štích ukazují na lidech. Mus. IX. 233.

236854   Poretovati Svazek: 2 Strana: 0766
Poretovati, osvoboditi, vyprostiti. — co. Br.

236855   Porevid Svazek: 7 Strana: 0360
Porevid, a, m., u Poront (dod.).

236856   Porevit Svazek: 2 Strana: 0766
Porevit, a, m., u Polabanů — Svatovit. Mus. 1863. 150. Jir.

236857   Porevit Svazek: 7 Strana: 0360
Porevit. Phl'd. II. 21. Cf. Poront (dod.).

236858   Porezok Svazek: 7 Strana: 0360
Porezok, zku, m., der Schnitzer. Slov. Loos.

236859   Porezovatěti Svazek: 2 Strana: 0766
Porezovatěti, ěl, ění, rostig weiden, Eos.

236860   Porezsévati Svazek: 7 Strana: 0363
Porezsévati, ein wenig aussäen. Bern.

236861   Porfyr Svazek: 2 Strana: 0766
Porfyr,u, m., červec, huka, hukovec, hukva, brunát. Šm. P., hmota plutonická, celistvá, v níž jsou jednotlivé krystally živce, kře- mence, slídy neb jinorazu, někdy též gra- nátu n. kyzu železného vrostlé. Vz S. N., KP. III. 367., Schd. II. 71., 142., Bř. N. 243., 244., Krč. 151., 272., 471. P. křemenný, Krč. 152., bezkřemenný, Krč. 151., 152., 605., augi- tový, Krč. 711., felsitový, Krč., 471, 492., 570., 604., 645., 711., žulový, Krč. 237., dio- ritový, Krč. 239., slídnatý, Krč. 415., angu- ritový, Krč. 813. P. živcový n. červený, hli- nitý, rohovcovitý, syenitový. Vz Hornina. Bř.

236862   Porfyr Svazek: 7 Strana: 0360
Porfyr. Cf. Stč. Zem. 699., Kram. Slov., Chdt. 96., Rk. Sl.

236863   Porfyr Svazek: 10 Strana: 0282
Porfyr, u, m. Vz Ott. XX. 249.

236864   Porfyri-us Svazek: 2 Strana: 0766
Porfyri-us, a, m., filosof, zemř. r. 305. po Kr. Vz S. N.

236865   Porfyrit Svazek: 2 Strana: 0766
Porfyrit, u, m., mramor purpurově pru- hovaný. — P., druh porfyru. Vz S. N., KP. III. 13., Krč. 604., 154., 153.

236866   Porfyrit Svazek: 7 Strana: 0360
Porfyrit. Cf. Stč. Zem. 699., Chdt. 25.

236867   Porfyroid Svazek: 2 Strana: 0766
Porfyroid, u, m. P-dy jsou podobné ce- listvé rulovité kameny obsahující celistvou hmotu ze živce a křemene složenou a plást- vičkami nebo tenkými kožkami slídy pro- loženou, barvy bílé, zarudlé n. šedé. Krč. 79., 263.

236868   Porfyrovitý Svazek: 7 Strana: 0360
Porfyrovitý, porphyrartig. P. břidlice. Posp.

236869   Porfyrový Svazek: 2 Strana: 0766
Porfyrový sloh, vlastnosť porfyru, že se skládá z hmoty stejnorodé, která obsahuje jednotlivé krystally některého nerostu, čímž na pohled hrubě skvrnitou se býti zdá. S. N., Krč. 183.

236870   Porfyrový Svazek: 7 Strana: 0360
Porfyrový. P. slepenec, Stč. Zem. 708., písek, Zpr. arch. VIII. 22., půda, sloh. Sl. les.

236871   Porchek Svazek: 8 Strana: 0300
Porchek. V. Kal. 95. - List. fil. 1891. 291.

236872   Poriad Svazek: 7 Strana: 1363
Poriad = hned. Mor. a slov.

236873   Poriadka Svazek: 8 Strana: 0300
Poriadka, y, f. Isť na p-ku = obcou úradne vyhnaté osoby na odhadzovanie sňahu s hrad- ských atd. Myjava, Phľd. 1895. 443.

236874   Poriadka Svazek: 9 Strana: 0240
Poriadka, y, f. = povinnosť řadem na ně- koho připadající. Slov. Zát. Př. 129. Sr. Po- řádka.

236875   Poriadnica Svazek: 7 Strana: 0361
Poriadnica, e, f. = pořádnice, pořádná ženská. Slov. Hdž. Čít. 106.

236876   Poriadok Svazek: 7 Strana: 0361
Poriadok, dku, m. = pořádek. Slov. Ht. Sl. ml. 161.

236877   Poriedko Svazek: 7 Strana: 0361
Poriedko = pořídku. Slov. ZObz. XXII. 213.

236878   Poriedkový Svazek: 8 Strana: 0300
Poriedkový. P, kadeře (hezky řídké). Phľd. 1895. 288.

236879   Porichtovati si co Svazek: 2 Strana: 0767
Porichtovati si co, z něm. m.: spořádati, zaříditi, zjednati si. Us.

236880   Porisko Svazek: 8 Strana: 0300
Porisko. Zostalo mu p. zo sekery (málo). Phľd.. 1894. 441. (1892. 683.).

236881   Porisko Svazek: 9 Strana: 0240
Porisko, a, n. P. lžíce = roucha, držadlo, rukověť. Slov. Čes. 1. VIII. 303. Vz násl.

236882   Porisma Svazek: 10 Strana: 0282
Porisma, ata, n. = následek. Kom. Did. 156.

236883   Poriščo Svazek: 9 Strana: 0240
Poriščo, ?, ?., vz předcház. Porisko. To není hodno ani sekeru (poriščo) za ním hodiť (nestojí to za nic). Slov. Phľd. 1897. 315.

236884   Porištiatko Svazek: 7 Strana: 1363
Porištiatko, a, n. = topůrko. Slov. Šd.

236885   Porjadný Svazek: 2 Strana: 0767
Porjadný = pořádný; krásný, dokonalý, rázný, statečný. Na Slov.

236886   Porkoláb Svazek: 10 Strana: 0282
Porkoláb, a, m = nějaký sluha přijí- mající v branách a u dveří hostě. Slov. Sbor. čes. 254.

236887   Pormaznať se s kým Svazek: 8 Strana: 0297
Pormaznať se s kým = pomazliti se. Phľd. XII. 106.

236888   Pormoutiti Svazek: 2 Strana: 0767
Pormoutiti, il, cen, ení, ein wenig be- trüben. — se nad čím. Us. Jg.

236889   Pornčenství Svazek: 2 Strana: 0772
Pornčenství, n., dozor, ochrana, die Ob- hut, Aufsicht, Pflege. Pobral mi v mém p. koně, svině a nábytek. Půh. II. 28. — P., úřad poručnický, poručnická povinnosť, die Vormundschaft. P. jest svěření dětí a statků jich osobě n. osobám od otce n. děda na- řízeným. Pr. měst., Kol. 48. P. jest dětí a statku svého svěření a po smrti poroučejí- cího postoupení té osobě, na kterouž práce a povinnosti poručenské od otce u. práva se skládají. Vš. Vz Vš. 567. Přijal nad ním p. V. P. nad sirotky. V. Dítě někomu v p. dáti, zum Vormund eines Kindes bestellen. Nál. 217., Biancof. P. se vzdáti. Er. Z p. se vytahovati. Er. V p. vjíti, přijíti. Sych. P. robiti. Mor. P. 154. P. a) otcem učiněné n. otcovské, když otec sám poručníky ustanovil; b) přirozené n. příbuzné, když otec umřel neustanoviv žádného poručníka n. když po- ručník otcovský zemřel a příbuzní v p. se uvázali; c) dané králem, když otec nikoho poručníkem neučinil aniž tu pak bylo pří- buzných (vz Vš. 567.). P. odepříti, do desk zapsati, z desk vymazati; k p. se přiznati, přihlásiti; p. přijati; kvitance z vedení p. Vz Pr. 1869. str. 513., 549 a násl. P. na přítele připadá. Mezi blízkými a dalšími pří- buznými má p. obdržeti, kdo jest nejbližší. Přítel přirozený obdrží p. proti tomu, komuž by král n. páni p. dali. V ženském p. sestra před tetou p. obdrží. P. nikdo zpěčovati se nemá. P. kdo k sobě přijímá, napřed pří- sahu vykonati povinen jest. Přítel každý vcházeje v p. sirotku uručiti má, aby mu statku neumenšoval. Kdo nechce statku si- rotčího tak věrně jako svého a mnohem pil- něji než vlastního opatrovati, nebeř na se p. dětí a statku žádného. Žádné p. déle ne- může trvati, než dokudž sirotek k letům spravedlivým nepřijde. Vš. P. zbavenu býti, der V. enthoben sein. Vl. zř. 69. Z p. ně- čího vyjíti. O. z D. Forma a způsob p. ot- covského a králem daného; p. mohlo býti doma kromě desk; jak dlouho p. trvalo; z čeho kladli poručníci účty; co při p. si- rotčím za právo bylo. Vz Vš. 568. P. pří, vz tamtéž. Vz také Tk. II. 315., Gl. 254.-255., Sirotek, Poručník. Pr. — P., rozkaz, der Befehl. Ostříhají p. jeho. Ms. Bel. 115. Sáhl mi bezpravným p-stvím v mé panství. Půh. II. 262. — P., odevzdání k starosti, poru- čení, die Empfehlung. List p. P. k víře, das Fideikommiss. Aqu. — P., poslední vůle, das Testament. P. učiniti o domu svém. Br. Učinil poslední p. před radou na smrtelné p. Boč. Dědic z p. Aqu. Když poručenstvie, totiž poslední rozkázánie, činiti budeš. Št. N. 59. Ve své nemoci p. učinil jest. NB. Tč.

236890   Porně Svazek: 7 Strana: 1363
Porně, pinnula. Pršp. 33. 10.

236891   Porně Svazek: 10 Strana: 0282
Porně = dychtivě. Chci mile a pokorně dnes přijieti smrth p. Kat. 2997. Erb. čte: úporně = setrvale. (Mš. ).

236892   Pornelice Svazek: 9 Strana: 0458
Pornelice. Ďábel činí skrze ně divné čáry ? ?., promokety a jiné zlé věci. 15S8. Mus. 1901. 157.

236893   Pornice Svazek: 2 Strana: 0767
Pornice, Pornitz, ves u Morkovic na Mor. PL.

236894   Porno Svazek: 2 Strana: 0767
Porno (= poručeno) pánu Bohu, Gott be- fohlen! Na Ostrav. Tč.

236895   Pornografický Svazek: 10 Strana: 0282
Pornografický spis. Vstnk. XIII. 387.

236896   Porob Svazek: 7 Strana: 0361
Porob, a, m. =porobek. Osv. I. 162.

236897   Poroba Svazek: 2 Strana: 0767
Poroba, y, f., podroba, poddanost, otroctví, otročňí služba, V., podrobení, nevolnictví; poníženost, poslušnosť, die Dienstbarkeit, Knechtschaft, Leibeigenschaft, Unterwerfung, der Gehorsam. Kat. 3358 , 1012., Mkl. B. 46. Kdo se podá svoji robě, ten žije v p-bě. Slez. Tč. V p-bě nám bude vody dosti. Rkk. 53. V p-ě něčí býti. Smil.v. 919. Mrzkost' jest po- roba Hospodinu, hřiech, v porobu samochtiec dáti šíju. Rkk. 53. V p-bu podrobiti, uvésti, přijíti; z p-by vyvésti, vytrhnouti; do p-by koho zavésti. V. Město p-by zprostiti. Jg. P-by zbaviti. St. skl. Dáti se v p-u komu; v p-bu upadnouti. — P., čáry, kouzla, die Zauberei. Slov. Ht. Brs. 56.

236898   Poroba Svazek: 7 Strana: 0361
Poroba duševní, tělesná, politická, Osv. I. 340.. 163., násilná, stydlivá. Kat. 3358, 1012. Země v p-bě stáře. Alx. Jir Anth. I. 3. vd. 34. Že v takú porobu (sě) snížil. Kat. 100. — P. = práce. Pomáha v dome materi okolo p-by (při robotě, práci). Phľd. V. 115.

236899   Porobek Svazek: 2 Strana: 0768
Porobek, bka, m., otrok, chlap, služebník, der Sklave. Ros.

236900   Porobek Svazek: 7 Strana: 0361
Porobek. Jest u súseda krásný porobek, i u súseda krásná dívka, treba by to v jedno slúčic. Koll. Zp. I. 18.

236901   Porobenec Svazek: 2 Strana: 0768
Porobenec, nce, m. = porobek. Měst. bož.

236902   Porobenec Svazek: 8 Strana: 0300
Porobenec. XV. stol. List. til. 1896. 85.

236903   Porobení Svazek: 2 Strana: 0768
Porobení, n., die Unterwerfung, Unter- jochung. 1410.

236904   Porobení Svazek: 7 Strana: 0361
Porobení, n. = očarování. Vz Poroba (konec). Koll. Zp. I. 26.

236905   Porobenina Svazek: 7 Strana: 0361
Porobenina, y, f. = udělání, očarování, čáry. Slov. Dbš. Pm. 8.

236906   Porobenina Svazek: 8 Strana: 0300
Porobenina = čáry. Phľd. 1894. 493. — P.= zvonkajší rána. Ib. 24.

236907   Porobenina Svazek: 9 Strana: 0240
Porobenina = čáry. Prešiel p-nu komu se prst sam od sebe sbiera (podebírá). Phľd. 1897. 744.

236908   Porobenosť Svazek: 7 Strana: 0361
Porobenosť, i, f. = poroba. Sš. I. 80.

236909   Porobenství Svazek: 7 Strana: 0361
Porobenství, n. = otroctví, poroba. Mus. 1880. 146., 273., Kká. K sl. j. 34. 184., Sš. II. 54.

236910   PoroBenství Svazek: 10 Strana: 0282
PoroBenství, n. Kat. 139.

236911   Porobenstvo Svazek: 2 Strana: 0768
Porobenstvo, a, n., otroctví, die Sklaverei. Kat. Porobenstvě = v porobenstvě. Kat. 139.

236912   Porobený Svazek: 7 Strana: 0361
Porobený; -en, a, o, unterworfen. Št. Kn. š. 107., Alx

236913   Porobilý Svazek: 2 Strana: 0768
Porobilý, pokorný, unterthänig, demüthig. Ms.

236914   Porobitel Svazek: 7 Strana: 0361
Porobitel, e,m., der Unterwerfer, Sklaven- macher. Lpř.

236915   Porobiti Svazek: 2 Strana: 0768
Porobiti, il, en, ení; porobovati, podmaniti, podrobiti, poddati, unterwerfen, unterjochen; popracovati,podělati, alles thun; drobet dělati, eine Zeit lang arbeiten (na Slov.); očarovati, verhexen, anzaubern (na Slov.). Jg. — co. Všecko porobil (podělal). Ros. — co, koho = podmaniti. V. P. zemi. Alx. — koho pod co, pod koho: Nepřátele pod sebe. Št. Král p-bil jest pod svú daň všecky země. BO. — koho v co. Aby žena muže v dielo porobila. Dal. 27. Zemi v daň p. Dal. 52., 54. Lid u věčnou služebnost p. V. Ježíše v službu a práci p. Hus I. 16. Porobil je v robotěze až do dnešnieho dne; Porobili se jemu v daň; Všicku tvú bratří jemu v službu jsem p-bil. BO. — co se v čem. P-bil zemi sobě ve stu librách striebra a v jednej libře zlata. BO. Tázal se, který by to obyčej byl, v němž by se měl p. St. skl. — koho proč. Eva pro své lakomstvo porobila vše křesťanstvo. St. skl. — se komu. Ms.pr. pr. — komu (očarovati). Na Slov. Plk., Šm.

236916   Porobiti Svazek: 7 Strana: 0361
Porobiti. V 8. řádce za Št. polož: Kn. š. 161. — komu = očarovati, udělati, po- dělati. Slov. na mor. Němc. III. 270., VII. 83 , 318. Hravě p. Na jihových. Mor. Brt. Dievky sa poskládaly a nebol by si sa sta- čil otčenáš vymodliť, zaspaly, akoby jim bol porobil. Dbš. Sl. pov. I. 336.

236917   Porobnictví Svazek: 7 Strana: 0361
Porobnictví, n. = porobenství. Č.

236918   Porobný Svazek: 2 Strana: 0768
Porobný, otrocký, sklavisch. D. P. děti. Pass. P. násilí, nucení, podmaňování. Ale říše messiášova neutvořuje a neumocňuje se násilím, nucením a podmaňováním p-ným. Sš. J. 235.

236919   Porobotovati Svazek: 2 Strana: 0768
Porobotovati, eine Zeit lang arbeiten, fröhnen. Ros.

236920   Porocství Svazek: 7 Strana: 0361
Porocství, n. = pohanění, potupení. Hr ruk P. 967.

236921   Poročiny Svazek: 7 Strana: 0361
Poročiny. Čierné P = potok na Slov. Sl let. IV. 248.

236922   Poročiti Svazek: 2 Strana: 0768
Poročiti, il, čen, ení; porokovati = po- haněti, domlouvati, láti, tupiti, vytýkati, zu- schreiben, vorwerfen, vorhalten, zureden, schelten, ahnden, tadeln, schimpfen. — komu. Kdožkoli ze súpeřů tímto zjednáním a řádem soudným pohrzel by, chtě dávní řád zachovati, bude-li v svědectví svědků n. zkušování jich zklamán, sám sobě porokuj, protože za nové dobrodiní zvolil sobě vetché obtížení. CJB. 409. Sv. Dobeš jim porokováše (domlouval); Porokoval jemu otec. BO. — Dal. 131., Tov. k. 126., Pal. IV. 2. 185., Bart. II. G., GR. — komu pro co z čeho. Troj. Někomu z vraždy p. Hist. Schol. Páni jemu z toho počechu p. (za zlé míti). Dal. Bohu z toho porokoval, že . . . GR. Bude to na svobodné vůli ani má komu z toho býti porokováno. Bart. Po- rokoval mu pro studnici vody (increpavit). BO. Máme své hanby přeziieti, z niežto i našim budúcim mohlo by býti porokováno v časích budúcích. Troj. Výb. II. 133. — oč s kým (čím), poraditi se, besprechen, be- rathen, Rath halten. Jg. Porokujme o to drobet (s nimi). Ros. Porokujme ? nimi rukama, aby ne vždy po jich vůli bylo. Solf.

236923   Poročiti Svazek: 7 Strana: 0361
Poročiti. — komu. Pass. mus. 415. Ježúš mu poče porokovati. Hr. rk. 223. To když uzřechu učenníci. porokovachu jim (increpabant). B. mik. Luk. 12. 15. — Št. Kn. š. 236. 27. — komu z čeho. Poče jemu porokovati z tak nemilostivého účinku. Výb I. 298. Jal se Bohu z toho porokovati GR. Zvláště z takých řečí porokuje sv. Pavel. Št. Kn. š. 112.— kdy. V tu dobu počiechu Athyle jeho sluhy porokovati. Pass. mus. 371. — o čem. Sněmovníci rozmyslivše vý- povědi kněžniny a p-vavše o nich. Anth. I. 3. vd. 1. — komu oč. Tehdy přišel-li jest k jakej škodě, žádnému o to poroko- vati nemůže než sám sobě NB. Tč. 32.

236924   Poročný Svazek: 2 Strana: 0768
Poročný, jahrweise. Št.

236925   Poročství Svazek: 10 Strana: 0282
Poročství, n. = pohanění, potupení. Hrad.

236926   Porod Svazek: 2 Strana: 0768
Porod, u, m. (zastr. půrod), porození. P. jest fysiologický výkon, jímž plod buď při- rozenými silami, buď cizí pomocí z života mateřského bývá vypuzen. Die Gebärung, Geburt, Niederkunft, Entbindung, Kindesnoth. Vz více v S. N. P. panenský. Sš. J. 35. P. šťastný, V., nečasný, snadný, nesnadný, před
časem způsobený, Lk., těžký, předčasný. Šp.
Jedním p-dem je porodila. V. Měla těžký p. V.
Bolesti při p-du. D. Práce ku p-du (bolesti),
bolesti ku p-du. V. Pracování ku p-du. V.
Ku p-du slehnouti. Lk. Umříti po nečasném
p-du. Lk. Ležeti po p-du. Lk. Jedním p-dem
jediný toliko plod vydává. Ler. Vz: Nástroje
(porodnické). — P., půchod, pojití, die Ab-
stammung, Herkunft, Geburt. Z chlapieho
poroda býti. Dal. Vzpomeň sě na svého děda,
z kakéhos pošel poroda. St. skl. Nehleď svého
porodku, hleď si svého pořádku. Slez. Tč. — P., plod, který se narodil, mládě, dítě, die Frucht, Leibesfrucht. V. P. nedochodilý (ne- dochůdče), nedospělý, nevyspělý, nedoko- nalý, Lk., manželský, nemanželský. Nz. P. na svět vynésti. V.

236927   Porod Svazek: 7 Strana: 0361
Porod včasný, násilný, hlavou. Us. P. pravidelný, vleklý (protractus), umělý, před- časný, praematurus, artificialis, pozdní. Cf. Kžk. Por. 40., 173, 373, 385., 462., 470, 473. nn., 645., obrat. Slov. zdrav., Čsk. lk., Rk. Sl. Zdělal sem sady a štěpnice a na- sadil sem je všeho porodu štěpóv. Hus I. 282.

236928   Porod Svazek: 8 Strana: 0300
Porod. Hojení nemocí při p-du obyčejných na Mor. Vz Mtc. 1894. 333. — P. = rod, genus. Z kakého s' pošel p-da. Alx. 1303.

236929   Poroda Svazek: 7 Strana: 0361
Poroda, y, f. = rod, generace. Rgl. exc.

236930   Porodek Svazek: 7 Strana: 0361
Porodek, dku, m.,vz Porod (=půchod).

236931   Porodica Svazek: 7 Strana: 0361
Porodica, e, f. = rodička. Slov. ZObz. XXII. 275.

236932   Porodilý Svazek: 10 Strana: 0282
Porodilý. Matko milá, sv. králóv p-lá. Hrad

236933   Porodinec Svazek: 2 Strana: 0768
Porodinec, nce, m. = porodnice, das Gebärhaus. Šm.

236934   Poroditelnice Svazek: 2 Strana: 0768
Poroditelnice, e, f., rodička, die Wöch- nerin, parturiens. BO., Bj.

236935   Poroditelnice Svazek: 7 Strana: 0361
Poroditelnice. Sv. ruk. 372, Pror. Isa. 13. 7., Ž. kl. (324.).

236936   Poroditelný Svazek: 7 Strana: 0361
Poroditelný, gebärbar. — P. = rodící. Bolesti p-né ženy, parturientis. Pror. Jer. 22 23.

236937   Poroditi Svazek: 2 Strana: 0768
Poroditi, il, zen, ení; porozovati, gebären. — abs. Neplodná, ježto neporozuješ. ZN — koho : dítě, V., dvojčata. Sych. Hřiech, když dokonán bude, porozuje smrť. ZN. Vůl berana porodil. Prov. Dobře říkají: Neporodí sova vránu. Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz Pota- titi se. — koho kdy, jak kde: po sedmi, devíti měsících, po velikých bolestech, s ve- likými bolestmi, se strastí (Výb. L), v po- steli, na stolici, pomocí babičky, beze vší pomoci atd. Maria nadpřirozeným během Krista p-la. Sš. L. 38. P-la jsem jeho u bo- lesti. BO. — s adv.: předčasně p. Dch.

236938   Poroditi Svazek: 7 Strana: 1363
Poroditi. Hřiech porozuje smrť. Chč. m. s. III. 21.

236939   Poroditi Svazek: 8 Strana: 0300
Poroditi. Syna z ženy p-dil. GR. Nov. 18.

236940   Poroditi Svazek: 9 Strana: 0240
Poroditi. Aby p-dil lidi v život nový. Chč. S. I. 175.

236941   Poroditi koho Svazek: 7 Strana: 0361
Poroditi koho. Králova p-dí syna. Alx. — kdy. Že za rok v týž čas a v touž dobu Sára p-dí syna. Sš 1. 99. Před časem p. (o dobytku říkají: zméci, zmetati). Us.— jak: Bez poznánie mužského p-la's Krista. Výb. II. 27. Syna na sirobu p. Anth. II. 217. Těžce p-díš plod svój. Št. Kn. š. 104. — kde. V tom městě p-li tě. Výb. II. 19. P-la ho na prosté slámě. Sš. P. 31. — koho komu. P-la manželu svému syna Us. Pdl. — kým. Že jest jiej duchem sv. p-ti Výb. I. 396. — s kým Jedna ctnosť sama býti nemóže, ale hned s sebú druhú p-dí. Hus III. 47. — kam. Rozkošně (byl) na svět porozen a všem na vše dobré vzplozen Hr. ruk 159. — odkud (jak kdy.) Tři syny z cizoložstva p-la. GR. Jež (tělo) jest z dievky p-zeno. Mus. 1882. 120. Z svatých králů p-la: Ten se z tebe p-dil. Hr. rk. 167. I mohl jest sobě rovného syna kromě času z sebe divně p. Št. Kn. š. 17. — čím. (Nebylo možno) rozeznati, kterým údem p-la (sv. Maria). Sv. ruk. 336. — P., gignere, zeugen, zploditi. B. víd. Matt. 1. (Jir. Mor. 52.).

236942   Porodlnice Svazek: 8 Strana: 0300
Porodlnice, e, f. = porodidlnice. Lvov. 50. b.

236943   Porodná Svazek: 7 Strana: 0362
Porodná (bába), die Hebamme. Šd.

236944   Porodňák Svazek: 7 Strana: 0362
Porodňák, u, m., der Gebärstuhl, hrvát. Šd.

236945   Porodní Svazek: 2 Strana: 0768
Porodní, Gebär-, Geburts-. P. bába, bolesť, Us.; nepravé p. bolesti; p. kleště, Šp., hák (vz Nástroje porodnické), Cn., dům, místo, pomocnice, lékař. Šm. P. způsob (porodu), list (rodní), pomahač, pomocnice, pomoc (babení), sedadlo. Šm.

236946   Porodní Svazek: 7 Strana: 0362
Porodní bolesti pravé a jalové (falsch). Nz. lk.

236947   Porodní Svazek: 10 Strana: 0282
Porodní, vz Bolesť.

236948   Porodnice Svazek: 2 Strana: 0768
Porodnice, e, f., rodička, položnice, šesti- nedělka, die Gebärerin, Wöchnerin. P. (u židů) po 40 dní v nečistotě ženské byla. Sš. L. 38. — Leg. — P., dům porodní, ústav, v němž se k slehnutí přijímají ženské, z pravidla ne- vdané, jednak aby poklesek svůj před svě- tem ukryly, jednak aby v opuštěnosti své útulek a potřebnou pomoc nalezly. Vz S. N. Die Gebäranstalt.

236949   Porodnice Svazek: 7 Strana: 0362
Porodnice = rodička. Krist. 5. a. — P. = ústav pro rodičky. Vz Slov. zdrav., Čs. lk.

236950   Porodnický Svazek: 7 Strana: 0362
Porodnický, Hebammen-. P. kurs, kli- nika. Us. Pdl. — P., Geburtshelfer-. P. kleště, hák, klička, Wendungsschlinge. Exc. Cf. Porodní.

236951   Porodnictví Svazek: 9 Strana: 0240
Porodnictví. Čes. literatura o něm vz v Jub. IIc. 79. -87.

236952   Porodnictví, n Svazek: 2 Strana: 0768
Porodnictví, n., jest odvětví vědy lé- kařské, jehož předmětem jest porod člověka. Vz S. Ň.

236953   Porodnička Svazek: 7 Strana: 0362
Porodnička, y, f., vz Porodnice.

236954   Porodničná Svazek: 7 Strana: 0362
Porodničná, é, f. = porodná. Šd.

236955   Porodník Svazek: 7 Strana: 0362
Porodník, é, m. = porodný, der Ge- burtshelfer, Accouscheur. Nz. lk., S. N. XI. 500., Ott. I. 119. — P., u, m. = genitiv. Čít. pro II. tř.

236956   Porodnosť Svazek: 2 Strana: 0768
Porodnosť, i, f., pošlosť, rod, das Her- kommen, die Geburt, Abstammung. Šm. P. syna od otce. Boč. exc. 1410.

236957   Porodný Svazek: 7 Strana: 0362
Porodný, ého, m. = porodník. Cf. Po- rodná. Šd.

236958   Porodoměr Svazek: 2 Strana: 0768
Porodoměr, u, m., das Horoskop. Zro- zujíce se v rozličném p-ru. Měst. bož. 248.

236959   Porodosloví Svazek: 2 Strana: 0768
Porodosloví, n., die Tokologie. Rk.

236960   Porodovka Svazek: 2 Strana: 0768
Porodovka, y, f., šestinedělka, die Wöch- nerin. Us. v Prach. Č.

236961   Porodovna Svazek: 2 Strana: 0768
Porodovna, y, f., porodnice, das Gebär- haus. Šm.

236962   Porodoznalství Svazek: 2 Strana: 0768
Porodoznalství, n., porodozpyt, u, m., die Geburtslehre, Gebärkunde. Rk.

236963   Porodozpyt Svazek: 7 Strana: 0362
Porodozpyt, u, m. = porodosloví.

236964   Porog Svazek: 7 Strana: 0362
Porog, vz Práh (dod.).

236965   Porohatěti Svazek: 2 Strana: 0768
Porohatěti, ěl, ění, Hörner bekommen, zackig werden. Jg.

236966   Poróhati se Svazek: 7 Strana: 0362
Poróhati se = porouhati se. Neor.

236967   Porohatiti Svazek: 2 Strana: 0768
Porohatiti, il, cen, ení, zackig machen. — co. Ros.

236968   Poroj Svazek: 2 Strana: 0768
Poroj, e, m., roj po prvoroji. Vz Paroj.

236969   Porok Svazek: 2 Strana: 0769
Porok, a n. u, m., strsl. po + r?k? = dedecus. Mkl. B.24. — P. = výčitka, pohanění, porobování, hana, hanba, der Tadel, Schimpf. Bez hanby a poroka zahynul. Troj. P. ne- vzdělanosti utkví na něm; Nač ubíhati v p. naivnosti? Nechtěje se do lidských hub dáti a v p. uběhnouti nevědomosti. Kos. Ol. 1. 8tí., 240., 59. P. biskupovi vytčený. Sš. 11. 295. — P., urážka, pohoršení, der Anstoss, die Beleidigung. Bez p-ka (s odpuštěním, z dovolení, krom dobrých lidí). V. Dám ti bez poroka (enono). Ros. Bez p-ka. doktor, písař atd. = za nic. Ros. — P., uřknutí, das Beschreien. Kom.

236970   Porok Svazek: 7 Strana: 0362
Porok = výčitka. Spravedlivý p. zdvih- nouti. Pal. Rdh. I. 219. — P. = pohoršení. Řekl, že jest bez p-ku lepší než on. Wtr. Na p. něco někomu učiniti. Kos. — Dh. 100., Bl. Gr. 172.

236971   Porok Svazek: 8 Strana: 0300
Porok. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 84. — P. = pohoršení. Jest, pane, bez p-ka švec. Mor. Bl. Gr. 172.

236972   Porokeň Svazek: 7 Strana: 1363
Porokeň, kně, f., ceronites, zastr. Rozk.

236973   Porokoniti si s kým Svazek: 8 Strana: 0300
Porokoniti si s kým = pohovořiti. U Brlohu. Čes. 1. V. 328.

236974   Porokování Svazek: 10 Strana: 0282
Porokování. Před p-nim tvým zaběhnú. Ž. klem. 103. 7. V Ž. kap: ot tresktánie, v Ž. wit.: ot lání. Mš. Vz 1. Přisp. 300.

236975   Porokovánie Svazek: 8 Strana: 0300
Porokovánie = potupa. Proto ode mne nebudeš míti p. Alx. Nách. k. III.

236976   Porokovati Svazek: 2 Strana: 0769
Porokovati, vz Poročiti.

236977   Poromoniti Svazek: 7 Strana: 0362
Poromoniti = zprchnouti, pomrholiti. Když má Baba (hora) kápku (je-li mračny zahalena), nedaždí-li, alespoň p-ní. Němc. IV. 441.

236978   Poroň Svazek: 7 Strana: 0362
Poroň, ě, m., licania, die Licanie, rostl. Vz Rstp. 473.

236979   Poronec Svazek: 7 Strana: 0362
Poronec, nce, m. = nějaký bůžek. Hol. Cf. Poront. — P. = potok. Vz Poronín (dod.).

236980   Poronek Svazek: 7 Strana: 0362
Poronek, nku, m., lopezia, die Lopezie, rostl. Vz Rstp. 548

236981   Poronek Svazek: 9 Strana: 0240
Poronek, nku, m., lopezia, rostl. Sr. Ott. XVI. 338.

236982   Poroněnec Svazek: 2 Strana: 0769
Poroněnec, nce, m., potracenec, nedo- chůdče, dítě nedonošené, die Frühgeburt. Jmenuje se tu Pavel p-ncem. Sš. J. 272.

236983   Poronín Svazek: 7 Strana: 0362
Poronín, a, m. = dědinka na potoku Poronci na sev. straně Tater slov. Phľd. IV. 260.

236984   Poroniti Svazek: 2 Strana: 0769
Poroniti, il, ěn, ění, ein wenig vergiessen. Vz Roniti.

236985   Poronivec Svazek: 2 Strana: 0769
Poronivec, vce, m., alegria, rostl. lipo- vitá.

236986   Poront Svazek: 7 Strana: 0362
Poront, a, m. Tento boh svetla (Sveto- vid) mal v každej čiastke roku zvláštna mená: na jar volal sa Jarovit, na jeseň Porevit alebo Porevid, v zime Porenut. Porenut mal 4 tvári, piatu na prsách, zá- rodok to nového slnca lebo verili, že slnce znovu rodí sa každý rok. Preto bol boh i plodu v živote materinskom. Volal sa on i Poronec. Od neho pochodia bezpochyby ty priezyvky na deti nepodarené i dnes u nas běžné: prošť, prošťa, poront! Č. Čt. II. 383.

236987   Porosený Svazek: 7 Strana: 0362
Porosený; -en, a, o, bethaut. P. květ, tvář. Us. Pdl. — čím. Líce slzami p-né. Pdl.

236988   Porosita Svazek: 7 Strana: 0362
Porosita, y, f., die Porosität. Kh.

236989   Porositi Svazek: 2 Strana: 0769
Porositi, il, sen a šen, ení, bethauen, be- tröpfeln, betľäufen. — co kde. Porosil si v trávě střevíce.

236990   Porosní Svazek: 7 Strana: 0362
Porosní, porös. Kl. P. látky, těla. Rm. 0., 192.

236991   Porosný Svazek: 2 Strana: 0769
Porosný, thauig. Šm.

236992   1. Porost Svazek: 2 Strana: 0769
1. Porost, u, m., porostání, der Wuchs. Pšenice v prvním svém porostě snese nej- větší mrazy. L. — P., mláz, der Nachwuchs, Niederwald. Šp., Dch., Hk. Řídký p., spär- licher Waldwuchs. Dch. — P., druh řasy. Rostl. P-y, ulvaceae, die Hauttange. P. ši- roký n. mořský salát, ulva latissima, der Meerlattich. Čl. 177.

236993   2. Porosť Svazek: 2 Strana: 0769
2. Porosť, i, f.=porost, Wuchs. Měst.bož

236994   Porost Svazek: 7 Strana: 0362
Porost, ulva. Vz Rstp. 1861., Rosc. 58.

236995   Porostati Svazek: 2 Strana: 0769
Porostati, vz Porůsti.

236996   Porostek Svazek: 7 Strana: 0362
Porostek, stku, m., der Nachwuchs. Škd.

236997   Porostenstvo Svazek: 10 Strana: 0652
Porostenstvo, a, n. = porůstání. To je čas na p. obilí (že porůstá), Vz Brt. Sl.

236998   Porostěný Svazek: 7 Strana: 0362
Porostěný, epiplitisch, v bot. Sl. les.

236999   Porostlé Svazek: 10 Strana: 0282
Porostlé, ého, n. = pečivo zporostlého obilí. Val. Čes. 1. XIII. 77.

237000   Porostlí Svazek: 2 Strana: 0769
Porostlí, n. = porostlina. Us. u Berouna.