399001   Začmudlina Svazek: 5 Strana: 0033
Začmudlina, vz Začmoudlina.

399002   Začmuchati Svazek: 5 Strana: 0033
Začmuchati; začmuchnouti; začmuchovati = začuchati, počíti čmuchati, anfangen zu riechen, zu schnüffeln. Ros. — Z. = očmu- chati, beschnüffeln. — co. Puch.

399003   Začmurkati Svazek: 9 Strana: 0392
Začmurkati, začmurknouti očima. Horen. 123.

399004   Začmýrati Svazek: 5 Strana: 0033
Začmýrati, začmourati, verschmieren, be- sudeln. Us. Tč.

399005   Záčn Svazek: 5 Strana: 0032
Záčn, u, záčinek, nku, m. = příhrada, das Fach; přístodolek, perna, die Banse. Na Slov. Kd. Z. v stodole (obilnice). Koll. Na humnu: holohumenica, záčin, ôder. Hdž. Ľudia mí vravia, že som gazda zlý: o matko božej a z. prázdny; Prázdny z. u sedliaka; Hej vy dva sivoňky moje, cože bych ja počal bez vás? V truhle groša by nebolo, v záčine ni ovsäný klas. Čjk 54., 77., 117. (Šd.). A tá jaseň dává chaseň, do komory ovocinu, žito jarec do záčinu. Hdž. Šlb. 18.

399006   Začnělo Svazek: 7 Strana: 1103
Začnělo se mu za ňou (zachtělo). Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 90

399007   Začnouti Svazek: 5 Strana: 0033
Začnouti (na Mor., ve Slez. a na Slov.: začati), správně začíti, poněvadž začíti (= za- čúti = ucítiti) je slovo neobvyklé a kollise s ním tedy netřeba se obávati, Gb. v List. filog. 1883. 132.; čnu, čni, čna (ouc), čal, čat, četí; začlo a začli, lépe: začalo, začali, Jg.; za- čínati = počíti, začátek učiniti, etwas anfan- gen, beginnen, anheben. Vz M a N a Píti (pnu). — abs. Začni. Us. Kdo začíná, už po- lovic práce odbavuje Na Slov. Tč. Dobrá vec je začať, lepšá je dokonať. Na Slov. Lépe nezačíti, než začna nedokonati. Prov. — co. V., Kom. Z. dílo, D., sud (načíti). L., Šm. Nevi, jak to začíti. Us. Z. rozmluvu. Us. Z. někomu účet, das Konto eröffnen. Šp. Uliánku do kamení zakopali, už pěsničku začínali Sš. P. 168. Zachovej způsob obecný nic no- vého nezačínaje. BR. II. 28. b. Mnohé věci, jichž Mojžíš nepřikázal, začínáš. BR. II.331. a. — s inft. Začíná hráti, kopati, psáti; začíná pršeti, se tmíti, pokrápati atd. D. Začíná mluviti; Den býti začíná. V. Začíná stavěti, tebe velebiti. Br. Začne se pilně potýkať. Us. Šd. Začal počítati. Us. Nepře- stala žehrati, nechtěla se poddati a on začal jí na záda hráti; Začnite jí hráti, o jejím díťati takto jí zpívati; Zašelech (zašel jsem) tam po prvši raz, začnulech se bavič. Sš. P. 671., 144., 373. Kone začali sa zpínať a trhať; Rozžalostily se neborky, začaly velmi plakat Mt. S. I. 52., 56. Počala mi čereš- nička kvitnúť, začal som ja za dievčenci lipnút; Tak začali kľucky metať a všakovak zaobchádzali otca; Vtedy sa mu začalo meniť před očima; Tak minul deň, minul aj druhý a dievčaťu začalo byť veľmi clivo; Začali medzi sebou kameň dúť (o zlém, o úkladech rozmýšleti). Sl. spv. III. 118.; Dbš. Sl. pov. I. 257., 431., V. 17., I. 266. (Mt. S. I. 98.). Nejprve začali lidé zhusta mříti v Praze. Dač. II. 9. .Nevím odkud začíti odpověď formovati. Žer. 314. — jak (z čeho, od čeho, v co, čím, v čem, s čím, po čem, na čem): z nova, s předu. V. Z. z daleka. D. Řečník někdy z náhla začíná. Kom. Z. z hluboka. Šm. Z. od předního konce. V. Každý učedlník (tkadlec) od kazu začíná. Kom. Všecko mládeže cvičení od pobožnosti se začínati má. Kom. V jméno boží z. Klat.
Jakým začátkem začal se jest život. Jel. Z.
zprudka. Sa. Z vysoka si začínáš. Mt. S. I.
113. Hosť začal pekným spôsobem. Dbš. VIII.
10. Řeč v bláznivosti začíná a v chybě do-
konává. Na Mor. Tč. Chudobná som, s týmto
prosbu začínam. Slov. Tč. Prška po kapkách
začíná. Č. Dobře byl začal, ale zle dokonal.
BR. II. 375. b. Začal na zlatě, skončil na
blátě. Us. Šd., MP., Tč. Začal z vysoka, a
(ale) brzo přestal. Na Mor. Šd. Přemysli
dobře, začni rychle, konej pilně. Us. Šd.
Kdo chce spořiti, od úst musí začíti. Us.
Šd., Hkš. — kdy. O novém roce začnu. D. Ve středu a v pátek není dobře něco začí- nati. Kld. II. 306. V aprili vo krásnom háji lučina sa už rozvíja; o Turiciách sa začína ta valašská hostina. Sl. spv. V. 187, V ad- ventě zima tuhá se začala. Sl. let. I. 319. Mor začal se při času sv. Bartoloměje. Dač. I. 147. Začal se v adventu mor. Ib. 349. V jasäni po Michale hneď začal chodiť do školy. Hdž. Šlb. 59. — (si) co s kým. S tím si nic nezačínej. Us. Dch. Šm. Naří- kala: Co já včil si začnu? Us. Šd. Začala s mužom na novo hriech a nezdobu, že či nemajú dosť svojich detí. Dbš. Sl. pov. III. 16. Kdo s Bohem začíná, ten dobře skončí. Prov. Tč. S Bohem začni v každé době, podaří se práce tobě. Prov. Tč S Bohom začni, s Bohom konči. Hdž. Šlb. 42. — co, se čím, kým. Tím se může začnouti. Kram. Olomůcký nekrolog řadu proboštů Štěpánem I. začíná. Ddk. III. 45. Začalo se hubení pálením sídel. Dač. I. 247. — co odkud. Žádná hmota sama od sebe pohy- bování ani začíti ani končiti nemůže. Mj. 9. Od děkování má všeliká modlitba začí- nati. Sš. II. 228. Má býti každý vesel, kdo jen odkud má začíť; my odkud začíť nemáme. Er. P. 456. Lásku ku bližnému začínaj od tebe. Na Slov. Tč. Neb račte mysliti, odkud se Švejcaři začali ? Arch. II. 149. Začni z konca (povídati, vykládati, čísti). Us. Šd. David v druhém rozdíle, kterýž se od Šalamouna začíná, nebyl počítán. BR. II. 7. b. Zname- naje, od které čteny začíná se slovo. Hus. I. 386. Láska od sebe začíná. Hkš. — se = počátek vzíti. V. Začíná se o tom řeč. Jel. Začal se mor. Háj. A tak se začala nová válka s Turkem. Dač. I. 176. Svátek se za- čínal. BR. II. 290. a. Začne se zvuk (hluk). Kom. Školní rok začíná se 1. říjnem. Prvním lednem začíná se nový rok (začíná nový rok. Vz Se).

399008   Začnouti Svazek: 10 Strana: 0511
Začnouti. Začínám cítiti hlad m.: po- ciťuji; Začal jísti sardinky m.: dal se do s-nek. Brt. ve Věst. XII. 97.

399009   Začnouti jak Svazek: 7 Strana: 1103
Začnouti jak. Kdo mnoho věcí najednou začne, málo jich dodělá. Exc.

399010   Začnutí Svazek: 5 Strana: 0033
Začnutí, n. = začetí. Na Slov. Bern.

399011   Začnutý Svazek: 5 Strana: 0033
Začnutý; -ut, a, o = začatý. Na Slov.,

399012   Začochtati Svazek: 7 Strana: 1103
Začochtati, vz Čochrati. Neor.

399013   Začoti Svazek: 5 Strana: 0033
Začoti = začati, začíti. Na Ostrav. Tč.

399014   Začouděný Svazek: 5 Strana: 0033
Začouděný, začouzený, rauchgeschwärzt.

399015   Začoudlík Svazek: 8 Strana: 0493
Začoudlík, a, m., typhaea, brouk. Z. hnědý, t. fumata. Vz Klim. 329.

399016   Začoudlý Svazek: 5 Strana: 0033
Začoudlý, russig, verqualmt. Dch.

399017   Začoudlý Svazek: 8 Strana: 0493
Začoudlý kalužník, brouk. Vz Klim. 98.

399018   Začouzený Svazek: 7 Strana: 1103
Začouzený, verraucht.

399019   Začpěti Svazek: 5 Strana: 0033
Začpěti, čpěj, ěl, ění = začíti čpěti, zu beissen anfangen, verschnupfen. — abs. Křen tu začpěl. Us. — kde. Začpělo mně v nose. Ros. 292

399020   Začpěti čím Svazek: 10 Strana: 0511
Začpěti čím: česnekem. Čapk. Most. 5.

399021   Začpouliti Svazek: 5 Strana: 0034
Začpouliti, čpul, lil, en, ení; začpulovati, den Mund verziehen. — co jak. Ušklibačně hubu, ústa z. Hlas.

399022   Začréti Svazek: 5 Strana: 0034
Začréti, el, en, ení, začírati = nabrati, einschöpfen. Němc. — abs. I pošle raz tú slúžku na vodu. Ta ide, začrje a vidí vo vode krásnu postavu. Er. Sl. Čít. 56. — kam. Začrel do studánky. Dbš. Sl. pov. V. 47. Začrie si do pŕs a tak zaspieva. Dbš. Obyč. 68. — čím kam. Bála sa zakrojiť do ude- niny, alebo začréť varechou do bielej múky. Phld. III. 433. Švec pustil čižmu, začrel hrnečkom do putienky v pitvore a podal vodu žene. HVaj. BD. I. 17. — si čeho. Z si vody. Us. na Mor. Tč. — kde. Jen raz smie začrieť v pláni cez jedon deň. Kyt. 1876. 20.

399023   Začrniti Svazek: 10 Strana: 0511
Začrniti = začemiti. Mill. 36.

399024   Začříti Svazek: 5 Strana: 0034
Začříti, vz Začírati, Začréti.

399025   Začtu Svazek: 5 Strana: 0034
Začtu, vz Začísti.

399026   Začtveračiti Svazek: 5 Strana: 0034
Začtveračiti, il, ení. — si. On si rád z-čí. Vz Čtveračiti. Us. Šd.

399027   Začučeti se Svazek: 5 Strana: 0034
Začučeti se, hocken, lange verweilen. Za- čučel se kdesi. Na Mor. Brt.

399028   Začudování Svazek: 5 Strana: 0034
Začudování, n. = udivení, die Verwun- derung. Z. a radosť miešaly sa na tvárech divákov. Lipa 340.

399029   Začudovaný Svazek: 8 Strana: 0493
Začudovaný = udivený. Phľd. 1893. 588.

399030   Začudovať sa nad čím Svazek: 8 Strana: 0493
Začudovať sa nad čím. Z-val by sa nad toľkou zmenou. Phľd. 1692. 578., 720.

399031   Začudovati se Svazek: 5 Strana: 0034
Začudovati se = zadiviti se. Na Slov. — čemu. Z-li sa všetkým týmto veciam. Hlčk. V. 148., Dbš. Sl. pov. I. 464.

399032   Začuchati Svazek: 5 Strana: 0034
Začuchati = počíti k něčemu čuchati, riechen. — k čemu. Ros.

399033   Začúchati Svazek: 8 Strana: 0493
Začúchati. Premilá spevná vrava z-cha. Phľd. 1892. 012. Vz Začúchnuť.

399034   Začuchlý Svazek: 5 Strana: 0034
Začuchlý, dumpfig, angelassen. Světnice, šat je celý začuchlý. — čím. Kabát kouřem začuchlý. Us. Šd. Vz Začuchnouti.

399035   Začuchnouti Svazek: 5 Strana: 0034
Začuchnouti, chnul a chl, utí = zapá- chnouti, Geruch verbreiten, von sich geben, duften, riechen (schlecht). Maso to už za- čuchlo. Us. Šd.

399036   Začuchnouti Svazek: 5 Strana: 0034
Začuchnouti, chnul a chl, utí. — kde. V úbočí, kde sypká půda puchne, zvlažovaná čistou neba vlahou, tam pocestných dráhošum začúchne. Lipa III. 176. Za druhým dubom ticho začúchne, čo to má býť? sebe myslí. Sldk. 38.

399037   Začúchnúť Svazek: 7 Strana: 1103
Začúchnúť = utichnouti, still werden. Orl. X. 251. a j.

399038   Začuchrati Svazek: 5 Strana: 0034
Začuchrati = začurchati. — koho zač: za vlasy, bei den Haaren fassen. Na Ostrav. Tč.

399039   Začundrati Svazek: 5 Strana: 0034
Začundrati, nass machen. — si co kde. Z. si šaty ve vodě. Na Ostrav. Tč. — si kde: na ledě = klouzati se, ein wenig schleifen. Us. Tč.

399040   Začuniti Svazek: 5 Strana: 0034
Začuniti, il, ěn, ění = zakaňhati, be- klecksen. — co čím: umazanými prsty. Us.

399041   Začurati Svazek: 5 Strana: 0034
Začurati = zascati, bepissen. — co: pe- řiny. Us. Tč.

399042   Začurchati Svazek: 5 Strana: 0034
Začurchati, vz Začuchrati. Na Ostrav. Tč.

399043   Začúřiti se Svazek: 9 Strana: 0392
Začúřiti se. Šeb. 93. Sr. Čúřiti.

399044   Začušať Svazek: 8 Strana: 0493
Začušať. Phľd. 1895. 687. Cf. Čušati (1. dod.).

399045   Začuť Svazek: 5 Strana: 0034
Začuť, začúvati = vyčenichati, zaslech- nouti, erriechen, erspüren, vernehmen. — co. Začula princezka, začula ozvenu túto. Mt. S. 1. 57. — co o kom. Začul sem o něm, že ... Na Ostrav. Tč. — kdy odkud. Vo všeobecnej veselosti začuť niekde z kúta kričať ,eljen.' — kde. Za dveřmi začúva a potym pomlúva. Na Ostrav. Tč.

399046   Začvachtaný Svazek: 5 Strana: 0034
Začvachtaný = zmáchaný, zmokřený, nass gemacht, nass. Chodí celá z-ná. Mor. Šd.

399047   Začvachtati se Svazek: 5 Strana: 0034
Začvachtati se = začmachtati se, zmá- chati se. Mor. Šd. Vz Začvachtaný.

399048   Začvandati Svazek: 5 Strana: 0034
Začvandati, nass machen. — si co kde: šaty v rose. Na Ostrav. Tč.

399049   Začvirigat Svazek: 7 Strana: 1103
Začvirigat, zwitschern. Vrabec z-gá. Slov. Čkžk. II 37.

399050   Začvrlikati Svazek: 5 Strana: 0034
Začvrlikati, vz Zacvrlikati. Kde muzika z-ká, tam si zatancujem. Sl. ps. 267.

399051   Zad Svazek: 5 Strana: 0034
Zad, u, m. = týl, zadní čásť, der Hinter- theil. Na Zlínsku kompar.: zaděj (weiter hinten). Brt. Zad domu, lodí, hlavy, vojska. Us. Zadem ujíti. D. Vz Záda. Jdi zadem, přišel zadem. Us. Šd. - - S předložkami. a) kam: na zad, do zadu, v zad = na týl. Pochod na zad. Čsk. Dnes-li jecháš k předu, snad zítra v zad. Kká. Td. 282. V tom při- hučala iná čata a udrela nepriateľom v zad. Chlpk. Sp. 193. Stále na zad pádi. Hol. 153. Vlasy k zadu roztrása. Hol. 402. Po- staviti se do zadu. Us. Dch. Jdi na zad. Us. Půjdem buď v před buď v zad v vsě pótky luté. Rkk. — kde = v týle: zadu, v zadu, v zadech, na zad. Zůstával v zadu. Kom. Zdělej sobě zálohy k městu po zadu. Br. Pověz mi, sedláčku, co mi v zadu tyčí (povídá strnad). Slez. Šd. Nemůžeš zavříti, co máš v zadu oje ? Mor. Šd. Zvieřata, ješto i na před i na zad plna očí byla. Št. Kn. š. 2. V některé vědě v zadu býti, zurück sein. J. tr. Vozy sem napřed poslala, sama v zadu zůstala. Sš. P. 104., Brt. P. 129. Jdi po zády. Na Ostrav. Té. Falešný jako kočka, z předu líže, po zadu škrábe. Prov. Šd. Na zad býti. V zadu státi. Obětuj bohóm za vícestvie v zadech, za vícestvie v předě. Rkk. — odkud : po zadu, ze zadu, od zadu, ze zad, od zad. Od zadu co stál najbližší. Hol. 147. Daleko z zadu za dveřmi zůsta- nou; Otec maje do boje táhnouti nechal by někde dítek z zadu v místě pevném. BR. II. 87., 121. Je první od zadu. Us. Šd. S předu i z zadu. Br. Přistoupil k němu po zadu. Ros. A on z zadu na lodí spal. Br. Od zadu přepadnouti. D. Od zadu kryt a bezpečen. Ddk. II. 427. Z zadu v hlavu ránu mu dal. NB. Tč. 135. Ruce se zadu někomu svázati. Pass. mus. 320. Přistúpila jest z zadu a dotkla sě jest podolka rúcha jeho. (Mat.). Hus II. 402. Od zadu připad- nouti. D. Vele Čstmír z zad udeřiti na hrad. Rkk. 19.

399052   Záď Svazek: 5 Strana: 0034
Záď, i, f. = zadní čásť, der Hintertheil, Hintergrund. Ze zádi přichází. Lum. 1880. Sedni na záď (dále k zadu, weiter rück- wärts). Seděl záď nás (za námi, hinter uns). V již. Mor. Šd. Záď lodi, der Schiffshinter- theil, dle Pk. lépe: korma, puppis.

399053   Zad Svazek: 7 Strana: 1103
Zad. Četo, kroč (krokem) — v zad! Zug, rückwärts — Marsch! Čsk. — Chce-li pak kdo viece čísti o tom, tam na zad nalezne. Št. Kn. š. 53. — Jdeš po zadu, jak svatý Martin (protože jde po všech svatých). Brt. A on vyhrál ze zadu běže Lpř.

399054   Zad Svazek: 8 Strana: 0493
Zad. Za Spř. polož: Bl. Gr. 296.

399055   Záď Svazek: 8 Strana: 0493
Záď hlavy = zadní čásť. NZ. IV. 437.

399056   Záď Svazek: 10 Strana: 0511
Záď, kompar.; superlativ: nejzáď, m. záze od vzadu. Dšk. Km. Vz Příď.

399057   Zada Svazek: 5 Strana: 0034
Zada, pl., n. = zadní pozemky; humna. Dnes sečeme na zadech. Vyjel zady (po humnech). Na mor. Knrz.

399058   Záda Svazek: 5 Strana: 0034
Záda, gt. zad, pl., n. = čásť těla lidského prsům na zad ležící, hřbet, der Rücken, Buckel. V. Záda primitus dualis masc. zad, non vero plur. neut. esse videtur. Č. Záda mají hřbet (dorsum, krajinu zád prostřední nad celou hrudní pateří), meziplecí (inter- scapuleurn, místo mezi lopatkami), zadek (uraeum, meziplecí až k řiti), bedro (regio lumbalis, naproti břichu), kříž (regio sacra- lis, od beder až k řiti). Vz více o tom v S. N. Něco za něčími zády činiti (krom očí jeho). D. Široká záda míti. Vz Hřbet. Šp., D. Zanícení v zádech. Sych. Vybral mu hezky na záda (zbil ho). Ros. Od tebe ulehčenie zádoma mýma. Modl. ms. Svezl se mu po zádech (pomstil se). Us. Dostal holou- bata na zádech (výprask, až měl modřiny). Us. Dch. Nastav záda. Již musím nastaviti záda (již neujdu bití). Us. Záda komu vy- prášiti. D. Dostal Buchtu do zad. Sych. Zmlátil ho, až mu záda zmodrala. Sych. Za zády někoho pomlouvati; Ať si dá záda vyrnrskati (o tom, kdo nic nedovede); K ně- komu zády se obrátiti (neposlouchati ho, nevšímati si ho); Ten rád za zády křivdí, zrazuje a p. Dch. Dal mu, až mu záda brní (pálí)! Us. To ti povídám, ať si to nepo- ložíš za záda (ať na to nezapomeneš)! Us. Ptř. Nemam krytých zad, ty v bezpečí máš kvasy (= nemám co na sebe, jemu vše pod hubu přinášejí). U Žamb. Vlez mně na záda (dej mi pokoj, polib mi šos). Us. Kšf. Nepřiléhá to dobře k zádám: Obrací se ke mně zádama; Stál ke mně obracený zádama. Us. Šd. Na den toho svatého uhodí mi už šedesátka na záda (bude mi 60 let). Us. Sd. Měla sem já muže ráda, až sem měla modré záda. Sš. P. 706. Poloha na zádech (zádová), Die Rückenlage. Nz. lk. Z. posice vojenské. NA. III. 79. Tím opatřením postaven jest Lipoltu rakouskému nepřítel do zad. Ddk. II. 301. Pak ovšem byla z. kryta a Ota za- tlačen k hranicím moravským. Ib. IV. 57. Kdo o kom za zády mluví, jistě se ho bojí. Prov. Tč. Kdo ve přítomnosti se tě bojí, ten ti za zády škodí. Exc. Když jsou na očích, k nohám padají, ale za zády rohatí berani. Třbz. Nechval v oči, nehaň za zády. Prov. Šd. Po napití studánce záda ukazuješ, po pomoci dobrodiní potupuješ. Kmp. 147. Dokud prosí; zlatá slova nosí a před plácí záda obrací. Prov. Tč. Z. ukazovati (utíkati). Chmel. Záda někomu dřevěným olejem na- mazati ; Nepáleným popelem koho (někomu záda) posypati (bíti); Svrbí ho záda (chce bití). V z Trest. Č. — Z. = plece, die Ach- sel. Na zádech něco nésti. Kos. Sedla mu na záda; Sedí mu na zadech. Vz Opilý. Sn. Vem to na z. a nes. Us. Šd. Nesl ho na zádech. Us. Na záda vzíti. D. Dluh nosí lež na zádech. Prov. Jg., Šm. — Z. u ku- žele (op. přída), der Hintertheil des Rückens. — Z. v rostl., dorsum, der Rücken, plocha vněšná naproti vnitřní, od osy odvrácená. Rst. 521., 150., Kk. 196. — Z. (při hře v karty) = značí hráče, jenž od rozdávače v pravo sedí. V Kunv. Msk.

399059   Záda Svazek: 7 Strana: 1103
Záda = celá zadní strana trupu. Stff. Má šest křížků na zádech (je mu 60 let). Us. Kšť. Že ho zabili, ja su ráda, šak mi maloval často záda. Brt. Ps. II. 441. Byl obrácen zády. když se krása rozdávala (jest ošklivý) Us. Kšť.

399060   Zada Svazek: 8 Strana: 0493
Zada = zadní, poslední číslo. Kunšt. Brt. D. II. 375. Cf. Prva (3. dod.).

399061   Záda Svazek: 9 Strana: 0392
Záda. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 153. O pův. sr. Krok 1897. 204.

399062   Zada Svazek: 10 Strana: 0511
Zada. Ultimus est zada. Rozk. P. 1160.

399063   Zaďáblovati Svazek: 5 Strana: 0035
Zaďáblovati = říci ďábel, den Teufel nennen, fluchen. Us. Šd.

399064   Zadač Svazek: 7 Strana: 1103
Zadač, e, f. = úloha, úkol, hádanka, z rus. (Ten) vážnú z. tú rozlúštil. Slov. Sokl. II. 193. — Rzm. Štf. 16.

399065   Zadáček, čka Svazek: 10 Strana: 0511
Zadáček, čka, m., Hintermann. Z. prů- vodu Fr. Tůma.

399066   Zadajky Svazek: 5 Strana: 0035
Zadajky, zadajmo = se zadáním. Sr. Nezadajky. Šd.

399067   Zadajnosť Svazek: 5 Strana: 0035
Zadajnosť, i, f., die Preisgebung. Dch.

399068   Zadajný Svazek: 5 Strana: 0035
Zadajný, vergebbar, verkaufbar; preis- gebbar.

399069   Zadák Svazek: 5 Strana: 0035
Zadák, a, m. = zadní muž, ku př. žnec (opp. předák), der Hintermann. Dch. Z. na prámu. Z. = zadní lovec ryb. Šp. Z. ve vojen. = muž za zadvojem postupující, der Nachläufer. Čsk. Z. = zápětník, muž, který v šiku za jiným stojí, der Hintermann. Čsk., S. N. XI. 306. — Z. Václ., vz Blk. Kfsk. 1069. — Z., u, m. = zadní čásť lodí, prámu, voru, der Schiffshintertheil, die Flossprame. D., Špd. — Z. = druhý závitník válcovitý, který závit v matce šroubové dodělává, der Nachschneider. Vz Předák, Slepák,Včř. II.52.

399070   Zaďakovati Svazek: 5 Strana: 0035
Zaďakovati = poděkovati, dík vzdáti, danken, Dank abstatten. — abs. Zdvíhal oči, zaďakuval. Er. Sl. čít. 58. Princ sa na- pil do chuti, zaďakoval a poviedal jej, aby sa zajtra zas tam ustanovila. Dbš. Sl. pov. I. 209. — komu zač. A jeho povinnosťou bolo sa zaňho zaďakovati. Lipa I. 120. Za jejéj dobrotu pekne zaďakuval. Sl. ps. 109. Zaďakuj, dievčatko, otcovi, materi, že ťa zachovali od všelikej škody. Sl. pov. V. 187., SI. ps. 384. Já mu: ,Dobré ráno', on mi zaďakuje, líčka pocaľuje. Čjk. 45. Ej pane, ešte sme sa vám ani nezaděkovali. Klčk. V. 122. Zaděkuje hospodárovi za pred- ložené dary. Dbš. Obyč. 17. (148.). Nehodní sme z. Bohu za tú bohatú úrodu; Hneď prišel ko kamarátom a srdečne im zaďako- val za jejich službu. Dbš. Sl. pov. I. 270., VIII. 31. — komu jak: pekne, srdečne, šumne, uctive. Dbš. Obyč. 44.

399071   Zadáliti Svazek: 5 Strana: 0035
Zadáliti, il, en, ení; zadalovati = vzdá- liti, entfernen. Na Slov. — Z. si = zajíti si, einen Umweg machen. Kdybysme tadyto jeli, tu bysme si zadálili. Mor. Šd.

399072   Zadanákati Svazek: 5 Strana: 0035
Zadanákati = zazpívati· danaj, danaj. A sedliaci kedy zadanákali, kedy zavískali, kedy zapili ,na stále zdravie'. P. Tóth. Treč. M. 111.

399073   Zádanek Svazek: 5 Strana: 0035
Zádanek, nku, m. = litkup, das Reu- geld, Angeld, der Leihkauf, der Gottes- pfemiig. Na Slov. — Z. = závdavek, das Angeld, Handgeld.

399074   Zadání Svazek: 5 Strana: 0035
Zadání, n,das Schmälern. Bern. — Z. = zádanek. — Z. = přípitek, připití, das Zu- trinken. — Z. = odeslání, das Verschicken. Bern. — Z. das Vergeben. Z. práce, stavby. Us. — Z. das Einreichen. Úřad z. (prosby, žádosti), das Einreichungsbureau. Us. Vz Zadati, Zadací.

399075   Zadaný Svazek: 5 Strana: 0035
Zadaný; -án, a, o, geschmälert. Bern. — Z., zum An-, Handgeld gegeben. Bern. — Z. = připitý, zugetrunken. Bern. — Z. = odeslaný, verschickt. Bern. — Z., vergeben. Z. práce (při stavbě) a p. Us. — komu. Stavba tohoto domu zadaná jest panu sta- viteli N. — Z. = podaný, eingereicht. Z. žádosť k úřadu. Vz Zadati.

399076   Zadar Svazek: 7 Strana: 1103
Zadar, vz Zader.

399077   Zadarmo Svazek: 5 Strana: 0035
Zadarmo, umsonst. Vz Darmo. Za darmo smrť. Č. M. 49. Len vás už o to prosíme, Navlečte to voljak, abyste nás neprezradili; veď vám, hádám, ani my nechceme zadarmo. Dbš. Sl. pov. IV. 36. Dnes za peníze a zejtra za darmo pij a jez a nedělej larmo. Us. Tč.

399078   Zadarovati Svazek: 5 Strana: 0035
Zadarovati, vz Zadařiti.

399079   Zadařiti Svazek: 5 Strana: 0035
Zadařiti, il, en, ení, zadarovati = darem zadati, nějakým darem se odsloužiti, daro- vati, als Geschenk geben. Ros. — se komu čím. Za milú tu lásku a za všetky dary, čím že sa vám vnučka zadarí. Zátur. Vinš. I. 22.

399080   Zadatek Svazek: 5 Strana: 0035
Zadatek, tku, m. = závdavek, das Hand- geld. D. Z. mu děvče dalo lásky (= hu- bičku). U Rychn. Dbv. — Z., die Dosis. Dva z tky prášku. Zbr. Lžd. 100.

399081   Zadatel Svazek: 5 Strana: 0035
Zadatel, e, m. = žadatel, der Einreicher, Gesuchsteller, Bittsteller.

399082   Zadati Svazek: 5 Strana: 0035
Zadati, dám, dej, daje (íc), dal, án, ání; zadávati = pryč dáti, vzdáti, postoupiti, hinwegthun, vergeben, aufgeben; poslati, wegschicken; podati, einreichen; na Slov. 292* také: závdavek dáti, Hand-, Darangeld ge- ben; zavdati, připiti, zutrinken. — abs. Už jsem zadán, ich bin schon vergeben. Us. Dch., Jg. — co: svůj statek, právo (postou- piti). D. Z. úřad. D. Dceru, syna z. = vdáti, oženiti. Zlob. Svůj prospěch zadala. Us. Dch. Jak ju zadala (provdala), to jí zakázala chodníček do sebe. Sš. P. 485. Zadati prosbu (podati k úřadu), spis, žádosť atd., lépe.- podati; pročež: protokol podávací (poda- vací), ne: zadávací. Šb., Š. a Z., Jd., Brs. 2. vd. 267. — koho. Nepokutovvli bysme vás, keby vás učitel a farár neboli zadali, že neposielate děti svoje do školy. Zátur. — co komu (proč). Zadati statek svůj někomu pro smrť (postoupiti). Ros. Zadati komu práci, Kram., dceru, Šm., ránu (zatíti). Us. Nelekej se, děvo má, žes milosť někomu nehodnému zadala. U Žamb. Dbv. Z. ně- komu práci. Bdl. Ujedná se, co který kte- rému zadává, napřed otec ženichův, pak nevěstin. Brt. Tu hned byla po vsi jedna řeč, že kmotr Palička se čertu zadal. Er. Sl. čít. 25. Jak nejmladší vdával, sto peněz jí zadal (věnoval). Sš. P. 119. Hlava mia nebolí, ale život celý, že sem tebe zadal Turku pohanovi; Vychovala ti jej v kleci jaborové a zadala ti jej dceři Trávníčkové (zasnoubila). Sš. P. 147., 663. — co, koho kam. Na vojnu mne dali, do světa zadali (poslali). Č. Něco ku právu z. (lépe: podati. Vz nahoře) D. Z. (podati) něco k vojenské kanceláři. Čsk. — co k čemu. Lekci k učení z. Zlob. — co kde. Myšlénky sice v sobě samých nezadávají toli trudu. Sš. I. 104. Z. prosebnou písemnost u země pána (po- dati). Sych. U práva něco z. (Vz Z. prosbu atd., nahoře). Berg. — co proti komu: žalobu (podati). Chmel. — si čím: nedů- stojným chováním. Us. — Rk. — komu čeho: jedu. Sych., Chmel. — se. Loď se zadala (zpříčila). Puch. Vydávať sa budem, za teba nepôjdem, nezadaj sa. Dbš. Obyč. 167. Kuchta se zadal (zdal), že spí, ale ne- spal. Dbš. SI. pov. I. 284. — se komu v co. Tím tedy .... navrženo, že se mu- žové ti Bohu ve službu co ustavičná oběť zadali. Sš. Sk. 70. — co jak. Práce se zadají buď nedílně nebo kumulativně. Us. Pdl. Žádný moravský kníže není oprávněn nějaké zemské zboží z. na věčné časy na některý klášter. Ddk. IV. 115. Aby svým starého zákona nezachovávaním jim příčiny ku provedení kramolů nějakých nezadal. Sš. II. 24. S radostí mu lásku zadám. Hlč. Ni- čím jemu nezadá, vergiebt ihm nichts. Vona ti synáčka vychovala, včil ti jej zadává do věčnosti. Brt. P. 122. Stavba nové školní budovy zadá se buď v celku nebo jedno- tlivé práce stavební zvlášť o sobě. Us. Pdl. Z. své právo na všechny časy. Dch. Práce ta zadána byla cestou offertní panu D-vi. Us. — co odkud. Zadala (vdala) máti, zadala dceru daleko od sebe; zakázala jí, přikázala jí, nechoď dcero ke mně. Sš. P. 484. — si na čem. Zadal si tím na své cti. Us. — si před kým. Sá.

399083   Zadati Svazek: 7 Strana: 1103
Zadati. Str. 36. a. 12. ř. sh. oprav ne- pokutovvli v: nepokutovali. — co: pramen (buďto přední anebo zadní vory pramene z obyč. plavby vybočit nechati). Na Vltavě. Špd. — koho = zažalovati. Ssk. — koho kam. Mého synečka na Vsetín z-li. Pck. Ps. 26. Z. koho na vojnu. Obr. Ps. — co komu nač. Co ti zadám na tvůj šat (při- dám ?). U Vel. Postřelmova. Krmela.

399084   Zadatný Svazek: 7 Strana: 1103
Zadatný, veräusserlich. Nezadatná práva. Dch.

399085   Zádav Svazek: 5 Strana: 0036
Zádav, u, m., zádava, y, f. = zadušení, die Erstickung. Us. u Vorl. Dítě, jemuž od zádavy lékař pomoci nemohl, podivně vy- hojil. Sš. P. 721. — Z. = utiskování, ná- tisk, ujma, škoda, das Drangsal, Bedräng- niss, die Bedrückung, Schädigung, Unter- drückung, der Druck. A skrze to další dra- hota a z-vy povstati měly. Břez 180. Činiti někomu zádav. Výb. I. 704. Z. činiti. Dal. Veliký z. a ujmu svých požitků majíce. Ms. kron. trub. Toho času zádava veliká činila se, tak že jedni druhým chléb vydírali. Star. let. A tudy lid obecný že by velikou zá- dávu a těžkosť nésti měl. Jdn. 240. Veliká zádava zemi se stala; A oni nájemničí ko- morníkové chudým lidem velikú zádavu činí berúc hrubě s lidí. O. z D. Lid vo- jenský sme velmi dlouho dosti nesnadně a s mnohou těžkostí vyživovati, na něj peníze hotové vynakládati, na to pak se dlužiti musili a tudíž v takové zádavy upadly, že mnozí z nás, dokud živi budeme, z nich se nevyvadíme. 1623. Nách. 166. O všecko jmění sme přišli, veliké z-vy na sebe, své ženy a děti uvedli, že .... Ib. 169. Časy bíd a závad plné. Ib. 170. Když pánu naše veliké z-vy a těžkosti předloženy budú, máme za to, že se ráčí nad námi slitovati. 1623. Nách. 166. Útoky, válkou, berněmi a jinou záda- vou. Br. Rozličná příkoři a zádavy činiti. Karyon. Loupeží a jinými zádavami zemi poplenili. Výb. I. 469. Hřešie, kteříž dary berú, aby přezřeli něco, ješto by byl zádav obci; Zlí a ješto by zádavu činili chudině, ti nejspieše úřady zakupují. Št. Ta velká od tvých nebes dálava by byla jistá pro nás zádava. Sš. Srn. bs. 80. Obecný lid trpí mnohé zádavy. Pal. Stěžovali si na činěné jim zádavy od posádek římských. Pal. Děj. I. 66. (IV. 2. 57. a 584.). Spasiž nás od útiskův a zádav nepřítele zlého. Ehr. Pá- chal vraždy a rozličné z-vy. MP. Děj. bibl. I. 257. Z-va těžká by na ty tři úředníky najvyššie uvedena byla; Z. se děje; Aby z. byla přetržena; Skrze desk ohledánie takové nesnáze těžké a zádavy mezi lidmi mohly by hned přetrženy býti a srovnány; Kdyby na kšaft ve dsky neuvedený komor- ník nebyl puštěn, zádava by se mnohým lidem i škoda stala; Skrze kterýchžto vý- minek opustenie lidé škody, zádavy, róznice, súdy, nesnáze znamenité mívají. Vš. Jir. 116., 168., 169., 238., 317., 320. Trojí věci se žásá srdce, násoky městské a zádavy lidské. Bibl. Zádavu činí pútnikovi; Městu zádav učiniti (opprimere); Přijde na vy smutek i z-va (tribulatio et angustia); Pro z-vy (injuria). BO. Bude veliká z. na zemi (pressura); Budete jmieti zádavu na světě. ZN. Z-vu trpěti. M. Oblehli sú hrad tábor- ský, s něhož lidem mnohé zádavy činili; A v tom učinili zemanóm z-vu. Let. 91., 118. Léta téhož byl veliký zádav v Čechách mezi lidmi obecnými o ty peníze německé černé. Ib. 173. Vymyšlené stavenie služby božie jest veliký zádav, jenž by rád kázal, ale lidu, jenž by rád slyšal; Mezi kterými zádavy najtěžšie jest, kdyby krstiti nechtěli. Hus II. 11. Činiti komu zádav. Št. Kn. š. 149. 25., 155. 28.

399086   Zádav Svazek: 7 Strana: 1103
Zádav. Výb. I. 447. a j., II. 758. Ve válce husitské musila také Bechyně pod- niknouti znamenitou z-vu. Pal. Rdh. II. 388. U zlého dosáhneš jen křivdy a závady. Ezp. 1848. 516*

399087   Zádava Svazek: 5 Strana: 0036
Zádava, y, f., vz Zádav.

399088   Zádava Svazek: 8 Strana: 0493
Zádava, y, f, míst. jm. v Novohrad. na Slov. Phľd. Í894. 61.

399089   Zádava Svazek: 9 Strana: 0392
Zádava, y, f. Ty zádavo! Proch. 121.

399090   Zadávací Svazek: 5 Strana: 0036
Zadávací, zadavací, Einreichungs-. Z. pro- tokol, lépe: podavací, podací. Šb. Vz Podati.

399091   Zadávaní Svazek: 5 Strana: 0037
Zadávaní, n., vz Zadati, Zadáni. Z. žá- dostí, Us., prací veřejnými offertami. Kaizl. 131.

399092   Zadávatel Svazek: 7 Strana: 1104
Zadávatel, zadavatel, e, m., der Ein- reicher, Einsender. Z. prosby, Gesuchs- werber, m. Rk.

399093   Zádavek Svazek: 5 Strana: 0037
Zádavek, vku, m. = závdavek, das Da- ran-, Daraufgeld. Na Slov.

399094   Zadávenec Svazek: 10 Strana: 0511
Zadávenec, nce, m. = zadávený. Z. od vlkodlaků. Tbz. XVI. 158.

399095   Zadávení Svazek: 5 Strana: 0037
Zadávení, n., die Erwürgung, Erstickung. Bern.

399096   Zadávený Svazek: 5 Strana: 0037
Zadávený; -en, a, o = udávený, udu- šený, erwürgt, erstickt. Bern.

399097   Zadáviti Svazek: 5 Strana: 0037
Zadáviti, zadav, dávil, en, ení; zadavo- vati = zamačkati, zadusiti, erdrücken, er- drosseln. Výb. 1. 313. — co, koho. Vlk ovci zadávil. Ros. Pec z. = učiniti, aby přecpáním náhle vyhasla. Vys. Hlad zadáví zemi. BO. Z-la ho smrť. Us. Šd. — Dal. — koho, se čím. Z. někoho provazem, Mar- tina., závojem. Dal, 45. Z. se kusem masa. Us. Zlostí jsúc popadena nohú zadáví dietě, obrátiec jinam oči. Hus I. 203. — jak. Do smrti jej zadávi. Dal. Jir. 146. — koho kdy: dítě ve spaní (spíc) zadávila. Us. — se komu. Pec se nám zadávila (zacpáním náhle vyhasla). Vys.

399098   Zadáviti Svazek: 7 Strana: 1399
Zadáviti. Že jest pečeť svú z-vil panu hajtmanovi. Půh. V. 102.

399099   Zadáviti Svazek: 9 Strana: 0392
Zadáviti žádosti = potlačiti. Rozb. II. 140.

399100   Zadávka Svazek: 7 Strana: 1399
Zadávka, y, f., Einreichung, f. Cf. násl.

399101   Zadávkový Svazek: 7 Strana: 1399
Zadávkový, Einreichungs-. Z protokoll. Nar. listy Lépe: podací

399102   Zádavně Svazek: 5 Strana: 0037
Zádavně = závdavně, pfändlich. Bern.

399103   Zádavní Svazek: 5 Strana: 0037
Zádavní = plný zádavy, drangvoll, ver- derblich. Z. časové. Ms. 1619. Z. a těžká léta. Plk. Us. u Rychn. Dbv.

399104   Zádavný Svazek: 5 Strana: 0037
Zádavný, zádanný = závdavný, Pfand-. Z. peníze. Bern.

399105   Zadavovač Svazek: 5 Strana: 0037
Zadavovač, e, m., der Ersticker, Erwür- ger. Bern.

399106   Zadavovati Svazek: 5 Strana: 0037
Zadavovati, vz Zadáviti.

399107   Zadávovný Svazek: 5 Strana: 0037
Zadávovný, was Jemand ersticken kann, erstickend. Bern.

399108   Zadažditi Svazek: 5 Strana: 0037
Zadažditi = zadeštiti. — čím. Pože- hnáním z. Phld. IV. 10.

399109   Zadážďuvať sa Svazek: 5 Strana: 0037
Zadážďuvať sa = zadeštiti se. Mračí sä, oblačí sä, zaďážďuje sä. Na Slov. Hdž. Šlb. 55.

399110   Zadček Svazek: 5 Strana: 0037
Zadček, ečku, m. = zadeček. Bern.

399111   Zadebniti Svazek: 5 Strana: 0037
Zadebniti, il, ěn, ění, zadebňovati = za- bedniti, vermachen. — co kam. Zadebnil črepy do súdkov. Mt. S. I. 74. Tu jich on pekne rúče z-bnil do prázdnych sudov. Dbš. Sl. pov. III. 73.

399112   Zadebnovaný Svazek: 5 Strana: 0037
Zadebnovaný; -án, a, o = zabedněný, vermacht, verschlossen. — kde. Ty celé srdce svoje máš z-né v majetku a pýche tohoto sveta. Zátur. Priat. IV. 98.

399113   Zadeček Svazek: 5 Strana: 0037
Zadeček, čku, m. = malý zadek. Vz Zadek.

399114   Zadeční Svazek: 5 Strana: 0037
Zadeční = řitní, Hinter-, Steiss-. Z. kůstka, Krok, fík (nádor), bolení, Ja., ne- žit, vřed, Us., hák.

399115   Zadědiní Svazek: 9 Strana: 0392
Zadědiní, n. = míso za dědinou. Pck. Hol. 62.

399116   Zádech Svazek: 5 Strana: 0037
Zádech, u, m., der Duft. Libý z. zkvet- lých sadů. Hdk. C. 116. Síň byla nacpaná k zádechu, war zum Ersticken vollgestopft. Dch.

399117   Zadechčati sa Svazek: 5 Strana: 0037
Zadechčati sa = zadechnouti se. Na Slov. Aj podkovaná strega, kod sa už dos (dosť) sem a tam nabehala a zadechčala, zonkla zo seba kantár. Mt. S. I. 77.

399118   Zadechnouti Svazek: 5 Strana: 0037
Zadechnouti, chnul a chl, utí, zadýchati a zadechnouti se = dechem zahřáti, athmend erwärmen. — co. Us. Kšt. — se = zadusiti, se, ersticken. To se člověk do kopce (jda) zadýchá! Us. Šd. Tak sem běžel, až sem se celý zadýchal. Us. Šd. Neotvírali dveří ani oken, aby se zadýchali. Us. Kšá. Zmínka se činí o neslýchaném horku ve žněch, tak že lidé pracujíce se zadýchali. Pal. Děj. III. 2. 239. — se čím: během, Ros., ohněm, Leg., Lk., dýmem, Zlob., Lk., horkem. Star. let. — kdy: při chůzi, při práci se za- dýchati. Sych. — se kde. Z. se v dýmu plamenův. Msn. Or. 82. Zadechl se v kono- pích (oběsil se). Prov. Bl. 296.

399119   Zadechnúť si Svazek: 7 Strana: 1104
Zadechnúť si = něco málo si odpoči- nouti. Val. Slavč. 16.

399120   Zaděj Svazek: 5 Strana: 0037
Zaděj, vz Zadu.

399121   Záděj Svazek: 5 Strana: 0037
Záděj, e, f. = záděr.

399122   Zádějc Svazek: 10 Strana: 0511
Zádějc = zadněji. Tam z. je pole. Dšk. Km. 48.

399123   Zadek Svazek: 5 Strana: 0037
Zadek, dku, zadeček a zadček, ečku, m. (ze zad) = zad, zadní díl něčeho, der rück- wärtige Theil, der Hintertheil, der Rück- theil. Z. lodí, domu, V., ručnice, hlavně, Šm., vojenského tahu (vozův), Mus., vozu. Us. Postav košík na zadek do vozu. Us. Šd. Zadkem ujíti (zadními dveřmi). Us. Koně na předku i na zadku kovati. D. Z. kabátu (zadní díl), Šířka, délka zadku. Šp. Z. zálupku, der Hintertheil der Nuss; z. čepového šroubu; der H. der Schwanz- schraube; z. proudu, die Queue einer Ko- lonne (Truppe); z. sedla, der After beim Sattel; z. lože, der Laffettenschwanz, der Protzstock. Čsk. Já půjdu pomalúčku na předku před vámi, Zuzka bude poskakovať na zadku s gajdami. Kol. ván. 95. Ze zadku (ze zadu) ho udeřil. Us. Tč. Je první od zadku. Us. Tu ho dakdo od zadku chmatnúl za plece. Dbš. Sl. pov. I. 240. Vzal ho zad- kem (zmocnil se ho lstí). Us. Dbv. Z. = čásť brnění záda kryjící; zadní konec děla (das Bodenstück); dno hmoždíře: z. posice vo- jenské. NA. III. 12., 91., 98., 79. (Pdl.). Kdo ide po zadku, nech si zavre (zatvorí) za- hrádku (práce musí jíti jistým pořádkem). Na Slov. Zátur. — Z. = zadina, zadní obilí, špatné obilí, které při vití daleko nepadá. Také: zadky. Na Mor. Brt. U Vys. Mýta. Hrp. Z. se obyč. vaří kravám. Na mor. Val. Vck. Dobré zboží (obilí) dává se na sýpku a zadek zůstane dobytku. Na Ostrav. Tč. — Z. zvířete (zajíce, vola), der Hintertheil, Schluss, die Hinterkeule, der Rücken. Us. Z., hřbet (zadní strana). V. Obrátiti se zad- kem k někomu. Us. Kráva na zadek ro- zešlá (slabá, šantavá). Na mor. Val. Vck. Oba na galanku hleděli. A ja ji nechcu, vem ju ty, bo ona má zadek zepsutý. Sš. P. 691. Zakaváď nepřitáhnú svými ťa na vlastném presvedčiť zadku obuchmi; Prestať (bojovati) aniž nechcú a obrátiť k uteku zadky. Hol. 39., 74. (148.). Dva cigáni ti ho nesli na kole a ten prední išiel po zadku (říkají, nemůže-li někdo něčeho najíti). Na Slov. Zátur. Z. ukázati (paty ukázati, utéci). V. Za z. něco vložiti (odložiti). Ze zadku (ze zadu). Us. Z. zaječí. Ze zadku někoho střeliti. Šm. — Z. = řiť, sedadlo, paní manda, zadnice, zachule, der Hintere, After, das Gesäss, der Arsch, Steiss, Hinterbacken. Vstal dnes hore zadkem. Zbr. Hry. 59. V. Nežit na zadku (fík). V. Z. vařeným kosat- cem pařiti. Byl. Z. ptačí. Ros., Šm. Zadkem vnitř (o koních), Krupe herein! Čsk. Kúpil sem si hrubú sviňu, ta se mně také nepo- vedla, proto že do zadku ďúru měla. Na mor. Val. Brt. Kašle zadkem (prdí). U Rychn. Grth. Jedním zadkem na dvúch svaďbách by rád seděl (vz Všadybyl). Mor. Mrk. Suknice krátké mají, jimiž nemohou zadku přikryti. Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 419.). Zřebci včul predkom na vysosť sa pnú, včul zadkami hádžu. Hol. 151. Nerob si z úst zadok (Cf. Dělá si z huby řiť = lže. Mor.). Na Slov. Zátur. Počúvaj ušima, ne zadkem. Na již. Mor. Šd. Počúvaj ušami, nie zadkom. Na Slov. Zátur. Pi po zadku, keď si si pohár zabil (rozbil. Odpovídají na výstrel, keď nevedia, kde a kdo to strelil); Teraz mu už môžeš i do zadku trúbiť (hovoria vytýkave nad umretým kričiacemu, nemavšiemu oň za živa po čas nemoce starosti, alebo živ- šiemu s ním v mrcha vôli). Perom písal, zadkom pečatil (nevyplnil, co písemně slí- bil) ; Nedôveruj vozu z predku, koňovi od zadku a pokrytcovi zo žiadnej strany. Na Slov. Zátur. Chraň se koňského zadku atd. Vz Předek. Metlou přes z. pasovati; Na z. kozího sena přikládati (bíti), vz Trest; Ne darmo se dal v zadek mrskati (chytrý. Vz Moudrý); Darmo se dal v z. mrskati (ni- čemu se nenaučil; o hloupém); Výše chce zadkem, než může hlavou dosáhnouti (vz Pyšný); Dosedl holým zadkem na zemi (na vochli; vz Nesnáze). Č. Na zajíci sedí, ktož se zadkem vrtí. Mus. Tučné svini z. maže (bohatému přidává). Mus. Tučné svini ne- třeba zadku mazati. Ros.— Z. = konečník. der After. Statek skrze hrdlo a z. prolínati (projísti, utratiti). V. Však mu v zadku ne- svítá (říkají nemravné šenkéřky). Mus.

399124   Zadek Svazek: 7 Strana: 1104
Zadek. Komp. zaděj (více v zadu). Brt. D. 155. — Z. = řiť. Sukně krátké nosíchu, že jim zadku nepřikrýváchu. Let. 493.

399125   Zadek Svazek: 9 Strana: 0392
Zadek. Zadkom sa přikryt; Zadkom vy- hazovat'; Do zadku trúbiť atd. Vz Zát. Př. 377a. Spravil si z huby zadok (dáví; ne- dostál slovu). Ib. 77b. Zadkem trúbiti (bzdíti). Ezop. 287. Řečníci jazykem zadek pasou (řečmi vydělávají, aby užívali). XVI. stol. Vlč. Lit. I. 356.

399126   Zadeklamovati Svazek: 7 Strana: 1104
Zadeklamovati, declamiren. Phľd. VIII. 249.

399127   Zaděkovati Svazek: 5 Strana: 0038
Zaděkovati, vz Zaďakovati. — komu. Na Ostrav. Tč. Komu že já, komu, pekne zadekujern? Sl. ps. Šf. I. 67. Zadekuj Bohu, žes živý do toho dňa prišel. Na Slov. Tč.

399128   Zaděkovati za Svazek: 7 Strana: 1104
Zaděkovati za vychování Koll. Zp II. 392.

399129   Zádel Svazek: 5 Strana: 0038
Zádel, e, f. = zadina, das Hintere. Us. Vz Zadina, Zadek.

399130   Záděl Svazek: 7 Strana: 1104
Záděl melassová, z cukrovky. KP. V. 420., 421. Z. ve sladovnictví = směs vody s tlučí. Ib. 299., 302.

399131   Záděl, u Svazek: 5 Strana: 0038
Záděl, u, m. = nevěsta u koželuha, die Braut. Šp., Bž. 78. V zádělu barviti. Šp. — Z. = zadělané těsto, Us., zadělání na kvas, eingemachter Teig Knrz.

399132   Zadělání Svazek: 5 Strana: 0038
Zadělání, n., vz Zadělati.

399133   Zadělanina Svazek: 5 Strana: 0038
Zadělanina, y, f. = zadělávanina.

399134   Zadělaný Svazek: 5 Strana: 0038
Zadělaný; -án, a, o, eingemacht. Z. kvas. BR. II. 253. — kam, kde. Drahokam ve zlato, ve zlaté zadělaný. Us. Dch.

399135   Zadělaný Svazek: 7 Strana: 1104
Zadělaný = zamazaný. Ten je z. Us. — Mám u vás dva dni práce z-néj (jste mi za dva dni dlužní). Vhl.

399136   Zadělati Svazek: 5 Strana: 0038
Zadělati, zadělávati = zandati, zahra- diti, zavříti, zacpati, zastrčiti, ver-, zu- machen ; vsaditi, obložiti, um-, einfassen; učiniti, upraviti, zadělati, den Teig ein- machen, anmachen, einrühren, anrühren, ansäuern; zakutiti, zahrabati, verscharren; zaorati, zasiti, zavláčeti, anbauen. Jg. — abs. Už by bylo třeba času (pěkného), aby mohli zadělávat Us. — co: díru, Ros., dvéře, Jel., klenoty, D., šňůrku u košile (zastrčiti), Us., Vck., těsto (mícháním mouky, vody, mléka, kvasnic atd. učiniti, upraviti), V., mouku, D., ovoce, ořechy, jídlo, maso, kuře, Us., oheň (udělati, roznítiti; 2. za- hrabati, zakutiti), V., Ros., pole (zaorati, zasiti, zavláčeti). Sych. — co kam: svíci do svícnu, Us., kámen do prstenu. Rk. Jaký roh zaděláváme do koláčů (tva-roh)? Hádanka. Tč., Šd. Do otvoru rourku těsně z. Mj. 128. Zátku do láhve dobře z. Dch. Peněz do něčeho z. Er. P. 430. Z. zápražku do zelí. Us. Mtl. — co jak: těsto na buchty. Rk. Z. těsto na koláče, na chléb. Šd. Z. něco na kyselo, sauer einmachen. Dch. Na- nynka Kovářovic chce se vdávat, neumí na buchty zadělávat. Popadne měchačku, běží k mámě: Mámo, jak pak ty buchty zaděláme? Čes. mor. ps. 218., Sš. P. 677. Chasa se diví, že má gazděna vdolky, ač na ně nezadělávala. Kld. II. 270. Z. něco S hořčicí, mit Senf einmachen, s cukrem, s mlékem. Šp. Díru pěkně z. Us. — co komu. Zaděláme si píseň (zanotíme, na- cvičíme). U Žamb. Dbv. Milostnému souke- níčku pár kuřátek zadělej. Čes. mor. ps. 207. Zadělal mu čep (= zkazil mu živnosť). Us. Dbv. — co čím: zlatem; olejem (napustiti). D. Řehot svým koňům kouzlami z. (učiniti, aby neřehtali). Háj. Studenou vodou chléb zadělává. Er. P. 353. Udělati ráčil rybník nový, kterýmžto rybníkem zadělal jest dva toky. Arch. IV. 210. — co kde: kvas v mouce, Br., kořen v cukru. Byl. — co s čím jak. To vše s medem v lektvař za- dělej. Byl. — se = zamazati se, sich be- schmutzen. Us.

399137   Zadělati Svazek: 8 Strana: 0493
Zadělati práci = pocíti. Zbrt. Tan. 178.

399138   Zadělati co Svazek: 10 Strana: 0511
Zadělati co: nůž (zandati). Č. Třeb. Čes. 1. XII. 227.

399139   Zadělati co za kým Svazek: 9 Strana: 0392
Zadělati co za kým: dvéře = zavříti. Horen. 268.

399140   Zadělati komu co Svazek: 7 Strana: 1104
Zadělati komu co. Z. si boty (zama- zati). Us. Nic si nezadělal = nevydělal. Val. Vck. — nač: na chléb. Us. — jak. To abech zaďala po věrtele. Mor. Neor

399141   Zadělávací Svazek: 7 Strana: 1104
Zadělávací stroj pekařský, Einmach-. Vz KP. V. 696.

399142   Zadělávání Svazek: 5 Strana: 0038
Zadělávání, n., das Einmachen usw. Vz Zadělati.

399143   Zadělávanina Svazek: 5 Strana: 0038
Zadělávanina, y, f., Eingemachtes. Vz Zadělávaný, Zadělanina.

399144   Zadělávaný Svazek: 5 Strana: 0038
Zadělávaný; -án, a, o, eingemacht. Vz Zadělati. Z. maso, jazyk, Tč.; kapusta k masu z-ná, eingemachter Grünkohl. Dch.

399145   Zadělávati Svazek: 5 Strana: 0038
Zadělávati, vz Zadělati.

399146   Zadělávka Svazek: 5 Strana: 0038
Zadělávka, y, f. = zadělání. Ten kou- sek masa nechám na z-ku. Us. Šd.

399147   Zadělávky Svazek: 8 Strana: 0493
Zadělávky = necičky k zadělávání těsta. U Žleb. NZ. II. 696.

399148   Zádělka Svazek: 7 Strana: 1104
Zádělka, y, f. Do zimné (studené) vody se nasype mouky a rozklechtá, to se praví z. Slez. Šd. Zaděložní, retrouterinus. Z hlíza.

399149   Zádělný Svazek: 5 Strana: 0038
Zádělný postup, der Brautprocess. Vz Záděl.

399150   Zadem Svazek: 7 Strana: 1104
Zadem, vz Zad.

399151   Zádeň Svazek: 5 Strana: 0038
Zádeň, dně, f. = přístodolek, perna ve stodole, prostor ve stodole po obou stranách mlatu; u Jílov. také oploteň. Ve vých. Čech. Ml., Brnt. Vz Zádění.

399152   Zádeň Svazek: 10 Strana: 0511
Zádeň, dně, f. = prostora za stavením místy: záhať. Čes. 1. XV. 43.

399153   Záděnek Svazek: 5 Strana: 0038
Záděnek, nku, m. = zadní obilí, zadina. Vz Zadek. Us. — Z. = zádeň. Žlutá plnosť v záděncích dosahuje už samého krovu F. Schlz. v Osv. 1881.

399154   Zádění Svazek: 5 Strana: 0038
Zádění, n. = pažeň, pažení, oplota, oplo- teň, die Bahsenwand. Nz. — Z. = pírna, záteň, die Banse. V Bolesl. Vz Zádeň.

399155   Zadění Svazek: 9 Strana: 0392
Zadění, n. — pevna. V červen z. čisť, hnůj vo/. Čes. 1. VII. 375.

399156   Zaděnka Svazek: 5 Strana: 0038
Zaděnka, y, f. Z-ky, cytherida, měkkýši mlži, eine Art Muscheln. Z. křižmopásná, venus decussata, z. hrbolatá, v. verucosa. Vz Frč. 222., 209.

399157   Zaděnka Svazek: 7 Strana: 1104
Zaděnka. Cf. Brm. IV. 2. 372.

399158   Záděňkový Svazek: 7 Strana: 1104
Záděňkový železák = hrnec, v němž se záděněk vaří. Us. Rjšk.

399159   Zadepsati Svazek: 5 Strana: 0038
Zadepsati = zadupati, zašlapati, eintre- ten, einstampfen. — co čím kam. Nohou něco do prachu zadepsal. Sá.

399160   Zadepsiti Svazek: 5 Strana: 0038
Zadepsiti, il, en, ení = zadepsati. Na Ostrav. Tč.

399161   Zadeptati Svazek: 5 Strana: 0038
Zadeptati = zadepsati. — co: trávu, zertreten. Na Ostrav. Tč. — co čím. Všetko mi tam z-li dobytkoma. Dbš. Sl. pov. V. 35.

399162   Zader Svazek: 5 Strana: 0038
Zader, dra, Zadar, a, m., lat. Zadera, něm. Zara, hlav. mě. Dalmacie. Vz více v S. N. — Zadeřan, a, m. — Zaderský.

399163   Záděr Svazek: 5 Strana: 0038
Záděr, u, záděrek, rku, m., záděra, y, zádeř, e, f. = odtrhující se kůže za nehtem, odděrěk, oděra, dřizha, der Neider, Räuber. Ja., D. Kšá., Vrň., Rgl., Šd. — Z. = tříska (do kůže) zadřená. Hrt. Špatným hoblová- ním udělají se záděry v desce (Risse). Na Ostrav. Tč.

399164   Záděr Svazek: 7 Strana: 1104
Záděr, Neider. Kolik záděr kdo má, tolik nepřátel o něj ukládá. Us. Kšť. Má-li kdo na prstech u nehtů z-ry, bude míti nepřátely. Us. Cf. Zálup. — Z. = zátěr. U Kromeř. Tč.

399165   Záděra Svazek: 5 Strana: 0039
Záděra, vz Záděr.

399166   Záděra Svazek: 8 Strana: 0493
Záděra. Hojení záděr na Mor. Vz Mtc. 1894. 834. — Z., y, m. = hašterivý člověk, který se do každého zadírá. Phľd. 1892. 317.

399167   Zaděráč Svazek: 5 Strana: 0039
Zaděráč, e, m., feuillea, die Feuillee, rostl. Z. trojlaločný, f. trilobata, srdcolistý, f. cordifolia. Vz Rstp. 614.

399168   Zaděráčovitý Svazek: 5 Strana: 0039
Zaděráčovitý. Z. rostliny, rhandirobeae: zaděráč. Vz Rstp. 614.

399169   Zadérati Svazek: 5 Strana: 0039
Zadérati = zadírati. Na Slov.

399170   Záděrčivý Svazek: 5 Strana: 0039
Záděrčivý = mající záděry, malé suky, dříví srostlé, které se špatně štípe. U Cho- cerad, u Rychn. Vk.

399171   Zaderecký Svazek: 7 Strana: 1104
Zaderecký, ého, m., os. jm. Tf. Mtc. 258.

399172   Záděrek Svazek: 5 Strana: 0039
Záděrek, vz Záděr.

399173   Záděrovitý Svazek: 5 Strana: 0039
Záděrovitý = mající záděry. Z. kopyto.

399174   Záděř Svazek: 5 Strana: 0039
Záděř, e, f. = záděr.

399175   Zadeštiti Svazek: 5 Strana: 0039
Zadeštiti, il, ěn, ění. Vz Zadažditi. — se. Celé nebe se zadeštilo (se zatáhlo, na déšť připravilo). Na Ostrav. Tč. Zadešťuje se. U Vsetína. Vck. Z-lo se. Us.

399176   Zadeštiti kam Svazek: 9 Strana: 0392
Zadeštiti kam. Až na kapitol z-la krev (deštěm spadla). Slád. Caes. 50.

399177   Zaděti Svazek: 10 Strana: 0679
Zaděti. Zaděly ne ěstu (zaoděly). Vz Brt. Sl.

399178   Zadetý, zaditý Svazek: 5 Strana: 0039
Zadetý, zaditý; -it, a, o = oblečený, angezogen. Na Slov. — jak. Do vládneho Romy samostroja chcejúc ju (osvětu) mať (míti) navždy zadetú. Hdž. Rkp. (Šd.).

399179   Zadevernovať si Svazek: 7 Strana: 1104
Zadevernovať si. Cf. Dever. Čkžk. I. 27.

399180   Zádcha Svazek: 7 Strana: 1104
Zádcha, y, f., Katarrh, m. Rk.

399181   Zadchlý Svazek: 5 Strana: 0039
Zadchlý = zaschlý. Má zadchlou duši (o těžce nemocném, který se pozdravil). Tkč.

399182   Zadchnouti se Svazek: 5 Strana: 0039
Zadchnouti se, chnul a chl, ut, utí = zalknouti se, sich verschlucken, den Athem verlieren. — čím. A druzí se horkem a žiezní zadchli v odění a zemřeli. Let. 67. Zlostí chtěchu se z. M.

399183   Zadí, n Svazek: 5 Strana: 0039
Zadí, n. = zad, zadek, der Rücken. Z. armády, der Rücken der Armee. Čsk.

399184   Zádí, n Svazek: 10 Strana: 0511
Zádí, n. = břímě. Dšk. Km. 6.

399185   Zadialogisovat si Svazek: 10 Strana: 0679
Zadialogisovat si. Máj. IV. 29.

399186   Zadibliti Svazek: 5 Strana: 0039
Zadibliti, il, en, ení = zašpiniti, začer- niti, besudeln, anschwärzen. — co čím. Sych.

399187   Zádíčka Svazek: 10 Strana: 0511
Zádíčka, pl. n., zdrobn. záda. Nár. list. 1884. č. 117.

399188   Zádiel Svazek: 7 Strana: 1104
Zádiel, a, m., ves na Slov. Do Z-la. Rl. Pr. II. 227.

399189   Zadílsky Svazek: 5 Strana: 0039
Zadílsky, jméno pole a několika domů u Vsetína. PL., Vck.

399190   Zadíň Svazek: 10 Strana: 0511
Zadíň, ě, f. = zádeň, zádění. Č Brod. Mš.

399191   Zadina Svazek: 5 Strana: 0039
Zadina, y, f. = něco zadního, špatněj- šího, das Hititere. Z. obilí (zadnina, pozadek), das Hintergetreide. Pt., Bž. 228., Kšá., Džl., D., Sych. Vz Zadek. — Z., y, m., osob. jm. Šd. — Z., psí jméno. Škd. exc.

399192   Zadina Svazek: 10 Strana: 0511
Zadina, y, f. = plevel. Litom. 57.

399193   Zadinka Svazek: 5 Strana: 0039
Zadinka, y, f. = dvířka ze síně do za- hrady. Vyšli zadinkou. U Kr. Hrad. Kšf. U Rychn. Vk.

399194   Zadinka Svazek: 7 Strana: 1104
Zadinka, y, f. = maso, pečené ze za- dečku. Šd.

399195   Zadirachta Svazek: 5 Strana: 0039
Zadirachta, y, f., azadirachta, das Za- dirach, rostl. Z. indská, a. indica. Rstp. 239.

399196   Zadírati Svazek: 5 Strana: 0039
Zadírati, vz Zadříti.

399197   Zadíravosť Svazek: 5 Strana: 0039
Zadíravosť, i, f., die Rauhigkeit, Z. v hrdle, raucedo. Čern.

399198   Zadíravý Svazek: 5 Strana: 0039
Zadíravý = ne hladký, rauh. Z. hlas, Čern., práce (těžká).

399199   Zadisputovati si s kým Svazek: 9 Strana: 0392
Zadisputovati si s kým. Wtr. Živ. vys. šk. 409.

399200   Zadíti Svazek: 5 Strana: 0039
Zadíti, zadívati (vz Nadíti), vollstopfen, einmachen. Mor. Tč.

399201   Zaditi Svazek: 7 Strana: 1104
Zaditi, zurückbleiben. Když kdo z nás bude z., budeme . . . Koll. Zp. II. 406.

399202   Zadíti se Svazek: 10 Strana: 0511
Zadíti se. To psaní nevím kam se mi zadělo (podělo). 1564. Z kn. nymb. Wtr.

399203   Záditížný Svazek: 8 Strana: 0493
Záditížný, hinterlastig. V plavec. Sterz. I. 1270., 1285.

399204   Zaditý Svazek: 5 Strana: 0039
Zaditý, vz Zadetý.

399205   Zádiv Svazek: 5 Strana: 0039
Zádiv, u, m. = zadivení, die Verwun- derung, das Staunen. Koll. Zn. 499.

399206   Zádivadlí Svazek: 5 Strana: 0039
Zádivadlí, n., der Hintergrund der Bühne. Chmel.

399207   Zadívati Svazek: 5 Strana: 0039
Zadívati, vz Zadíti. — se, sich in den Anblick versenken, den Blick in etwas ver- senken , vertiefen, sich schauend vertiefen. Dch., Šd. — abs. Ježibaba ho pri vrátach s holým mečom čakala a zadívala sa, keď ho na kobolách domóv ísť videla. Dbš. Sl. pov. I. 153. Ako ju zazrel, len zadíval sa, kde ztratila sa z nej ta velká krása. Ib. II. 65. — kam (jak). Z-val se do krásné tváře, kterou živě zobrazil. Us. Tč. Zabudol aj na zlaté jabľka a celý sa zadíval na tú nevídanú krásu. Dbš. Sl. pov. I. 224. Z. se zkoumavě na něčí tvář; Z. se do krajiny. Hrts. Z. se k zemi. Osv. VI. 56. Ve strhaný můj zrak smrť zadívá se. Vrch. Myth. I. 218. Z-val se do milenky se vší láskou. Sá. Povedz mi, dzievčatko, čo sa mi to stalo, keď sa moje oko v tvoje zadívalo. Sl. ps. 177., Sl. spv. I. 33. V myšlénkách jsa, v my- šlénky jsa pohroužen, zadíval se. Us.

399208   Zadívčiti si Svazek: 5 Strana: 0039
Zadívčiti si, il, ení, als Mädchen frei leben. Z-čírn si, než se vydám. Us. na Mor.

399209   Zadiveně Svazek: 5 Strana: 0039
Zadiveně = udiveně, verwundert. Bohu- rád pozrel z. na Angelu. Phld. III. 338.

399210   Zadivení Svazek: 5 Strana: 0039
Zadivení, n., die Verwunderung.

399211   Zadiveno Svazek: 5 Strana: 0039
Zadiveno = zadiveně. Hovorila z. Elena; Naľakaná mačka odskočila do kúta a z. hľadela na svoju velitelku. Phld. III. 2. 124., III. 3. 228.

399212   Zadivený Svazek: 5 Strana: 0039
Zadivený; -en, a, o = udivený, verwun- dert. Na Slov. Šd. Je dnes z-ný. Z-ný od- povídá. Nitr. Kde? do pekla? opytuje sa z-ný zbojník. Dbš. Sl. pov. H. 16. Zápäť za ňou išiel aj z-ný otec. Dbš. Sl. pov. I. 556. Slávičok sa v kroví ozve, včely hem- žia, hmyz sa rojí, a u hrobu z-ný samotný chlapčok stojí. Ppk. I. 154.

399213   Zadiviti Svazek: 5 Strana: 0039
Zadiviti, il, ení; zadivovati = divem na- plniti, in Verwunderung setzen, staunen ma- chen. L. — se čemu (podiviti se, sich ver- wundern.). Koll., Rk. Na mor. Val. Vck., Brt. Na Mor. Tč. Já sem se sám zadivil, když jsem ho potkal opilého. Slez. Šd. V tom ale vkročil do izby otec a veľmi sa zadivil, čo sa to v jeho dome deje. Dbš. Sl. pov. I. 193. Zrazu, nech sa svet zadiví, chceš si brať za ženu rechtorovu dievku. Lipa II. 241. On sa zadivil, keď ho jeden sluha upo- mätal, že zajtra rytíra domov čekajú. Dbš. Sl. pov. I. 287. — se jak. Emil sa ani za mak nezadivil. Phld. III. 2. 131. — nad čím. Kupec se nad tým veľmi zadivil i zaradoval. Ht. Sl. ml. 229.

399214   Zadiviti Svazek: 8 Strana: 0493
Zadiviti. To mňa z-lo. Phľd. XII. 479. Zažiadalo sa mu z. svojím talentom súdruhov. Phľd. 1893. 574.

399215   Zádivný Svazek: 5 Strana: 0039
Zádivný, befremdlich. Šm.

399216   Zadivojice Svazek: 5 Strana: 0039
Zadivojice, dle Budějovice, zaniklá ves. Tk. I. 436.

399217   Zadka Svazek: 9 Strana: 0392
Zadka, trať u Kozic. Př. star. V. 121.

399218   Zadka Svazek: 10 Strana: 0511
Zadka, y, r. = zadní Čásť ulice. Jrsk. VI. 1. 125

399219   Zadkokam Svazek: 5 Strana: 0039
Zadkokam, u, m., der Hysterolith. Šm.

399220   Zadkovati Svazek: 5 Strana: 0039
Zadkovati, der letzte sein. Nemůžeš-li v čem předkovati, není nejhorší i z. Us. u Rychn.

399221   Zadkový Svazek: 5 Strana: 0039
Zadkový, Hinter-. Z. žíly. Us. Z. vlys, der Bodenfries.

399222   Zadky Svazek: 5 Strana: 0039
Zadky, pl., m., jm. polí u Kelče na Mor. Pk. Vz Zadek.

399223   Zádlab Svazek: 5 Strana: 0039
Zádlab, u, m. = uroubení díry k čepu, dlab, čepnice, das Zapfenloch. Nz. Plotna se z-by. Us. Pal.

399224   Zadlabání Svazek: 5 Strana: 0039
Zadlabání, n., vz Zadlabuti. Zámek k z. Us. Pal.

399225   Zadlabaný Svazek: 5 Strana: 0039
Zadlabaný; -án, a, o, vz Zadlabati.

399226   Zadlabati Svazek: 5 Strana: 0039
Zadlabati, zadlabávati, zadlabovati, ein- falzen. — co kam: kotel do zdi (stem- men), Šp., deštičky do oule. Rozml. o včel. — co proč kde: na konci remlíku díry pro nicohlavy z. Vys.

399227   Zadlabávati Svazek: 5 Strana: 0039
Zadlabávati, vz Zadlabati.

399228   Zadlábiti Svazek: 5 Strana: 0039
Zadlábiti, il, en, ení, zadláviti, zadlabo- vati — zadáviti, zadusiti, zamačkati, zu Tode drücken o. würgen, erdrücken, erwürgen. Ros., Puch. — koho. Jestřáb zadlábil sle- pici. Na Mor. Z. brouka, motýla. Us. na Mor. Vck. Pes zadlábil kuře, slepici. Šd. Z-bím tě jako psa. U Litovle. Kčr. Vz Zadláviti.

399229   Zadlabnouti Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlabnouti, bnul, ut, utí = dlabem opatřiti, einfalzen. — co: při vratech točnu z. Us. — si co: kus chleba (= zakrojiti). Us. u N. Kdyně. Rgl.

399230   Zadlabožďiť koho kde Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlabožďiť koho kde, erschlagen, zum Krüppel schlagen. Na Ostrav. Tč.

399231   Zadlachmaný Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlachmaný; -án, a, o, zašlapaný, nie- dergetreten. Obilí pod stromy bývá všecko z-né. Mor. Šd.

399232   Zadlachmati Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlachmati = zašlapati, niedertreten. Vz Zadlachmaný.

399233   Zadláviti Svazek: 5 Strana: 0040
Zadláviti, il, en, ení, zadlavovati = za- dlábiti. — koho. Ti bezbožníci ho z-li (za- dávili, erwürgen.). Lípa 327. Jdeš mi z očí! hneď ťa z-vím! Mt. S. I. 52. Svet nebeský tvoj cit z-ví. Sldk. 246. A šuhaja bolby medvěď z-vil. Dbš. Sl. pov. III. 21.

399234   Zadlažení Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlažení, n., vz Zadlažiti, Dlažení.

399235   Zadlažený Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlažený; -en, a, o, vz Zadlažiti, Dlažený.

399236   Zadlažiti Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlažiti, zadlažditi, il, en, ení; zadla- žovati, zadlažďovati = dlažením zadělati, zupflastern. — co: místo. Ros., Dbv.

399237   Zadlažovati Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlažovati, vz Zadlažiti.

399238   Zadľémuškať Svazek: 8 Strana: 0493
Zadľémuškať = zadrhnuti si. Phľd. 1897. 49.

399239   Zadlho Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlho = za dlouho. Na Slov. Ale z. nikde nič. Dbš. Sl. pov. VII. 48.

399240   Zadliti Svazek: 8 Strana: 0580
Zadliti. Aby se to nezadlilo (dlením ne- promeškalo). Kn. drn. 88.

399241   Zadloubati se do něčeho Svazek: 10 Strana: 0511
Zadloubati se do něčeho. Tbz. III. 2. 33.

399242   Zadložiti Svazek: 5 Strana: 0040
Zadložiti = zadlažiti. Na Ostrav. Tč.

399243   Zadlužba Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlužba, y, f., zadlužení, die Verschul- dung. Us. Šd.

399244   Zadluženec Svazek: 9 Strana: 0392
Zadluženec, n??, m. = zadlužený. Jeln. 155.

399245   Zadlužení Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlužení, n., die Verschuldung. Dch.

399246   Zadluženosť Svazek: 5 Strana: 0040
Zadluženosť, i, f., vz Zadlužilosť.

399247   Zadlužený Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlužený; -en, a, o, mit Schulden be- haftet, in Schulden steckend, verschuldet. Z. statek. Us. Musí lid utiskovati, poněvadž je tuze zadlužen. Němc. I. 248. — jak. Jest až po krk z-žen. — čím. A vám jsem nejvíc z-žen tož penězi i láskou. Shakesp. Tč. — kde. Země v cizině z-né. Kaizl. 234. Vz Zadlužilý.

399248   Zadlužilosť Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlužilosť, i, f. = zadluženosť, břímě dluhů, die Schuldenlast, Nz., der Schulden- stand. Ssk.

399249   Zadlužilosť Svazek: 9 Strana: 0392
Zadlužilosť. Kor. jes. 32.

399250   Zadlužilý Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlužilý = zadlužený, verschuldet. Z. senator, V., obec, Apol., statek, D., kněží. V. Aby vás z-lé o vaše statečky připravili. BR. II. 783. b.

399251   Zadlužitelnosť Svazek: 10 Strana: 0679
Zadlužitelnosť, i, f. Nár. list. 1906. 68. 9.

399252   Zadlužiti Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlužiti, il, en, ení; zadlužovati = v dlu- hy uvrci, prodlužiti, ver-, einschulden, mit Schulden beladen. — co: statek. D., Ros. — čím: hýřením, směnkami atd. U jehožto (Boha) spravedlnosti zadluženi jsme byli ne- konečným dluhem. Sš. l. 47. Z. statek půj- čkami. Us. Tč. — se = dluhy se zasekati, obsypati, sich verschulden, Schulden machen. Ros., Kom. — se čím: rukojemstvím. Sych. — se u koho. Br. — se kde jak. Z. se u někoho v jistou summu peněz. J. tr. Po krk se z. Km. Každým hříchem člověk se zadlužuje u Boha. Sš. Sk. 41. Zadlužil se až po uši. Zbr. Lžd. 79.

399253   Zadlžený Svazek: 5 Strana: 0040
Zadlžený; -en, a, o = zadlužený. Na Slov.

399254   Zadmouti Svazek: 5 Strana: 0040
Zadmouti, anfangen zu wehen, ein wenig wehen. Vz Dmouti. — kde. Vítr zadmul v lese, po polích. Us.

399255   Zadmuchati Svazek: 5 Strana: 0040
Zadmuchati, zadmuchnouti, chnul a chl, ut, utí, zadmuchovati, anfangen zu blasen o. zu wehen; blasen, wehen. — kudy. Dziu- rama větr zadmuchuje. Sš. P. 594. — co = shasiti, auslöschen. Já to světlo v lampě zadmuchám. Slez. Šd.

399256   Zadně Svazek: 5 Strana: 0040
Zadně = od zadu, von Hinten. Vz Zad. Bern. Nejzaze. Ab. z Gr. I. 321.

399257   Zádně Svazek: 10 Strana: 0544
Zádně = vhod. Baw. E. v. 2076.

399258   Zadnějšek Svazek: 7 Strana: 1104
Zadnějšek, šku, m. = zadnější díl. Us.

399259   Zadněk Svazek: 9 Strana: 0392
Zadněk, děnku, m., zadyněk = zadina. Třeboň. Kub. L. f. 1900. 365.

399260   Zadněpranský Svazek: 7 Strana: 1104
Zadněpranský = za Dněprem jsoucí. Z kozáci. Orl. III. 86 Vz násl.

399261   Zadněprovský Svazek: 7 Strana: 1104
Zadněprovský, vz předcház. Šf. Strž. II. 23., Pyp. K. I. 257., 336.

399262   Zadní Svazek: 5 Strana: 0040
Zadní, kompar. zadnější, zazší = který zadu jest, ne přední, der Hintere. Z. noha, díl, pokoj (také: záchod), vojsko, šik, steh, Us., díl lodí, (zadek), místo (se zadu), dvéře, vrata, dům, zub, V., z. strana břevna, Flav., prkno, kosť (řitní), D., střevo (konečník), Byl., šíje, kýta, Kom., kolo, náprava. Šp. Z. mozek, das Nachhirn, Nz. lk., noha, nožina, der Hinterfuss, ciz, das Nachfilter, hřbet (cemr, das Blumenstück), Šp., luk, das Hinter- gestell am Sattel, Čsk., jeviště, die Hinter- bühne, maso hovězí, das Hinterfleisch; Sta- viti se na z. nohy, bockbeinig sein. Dch. Kůň vyhodil z-ma nohama. Us. Šd. Z. pec (pekařská). Z. peníze, die letzte Post bei der Intabulation. Mor. Šd. Z. křídla brouků. Kk. Br. 6. Z. útok. NA. III. 79. Bohdaj ha- nebně zabit byl, nejsi hoden, abychom tebe v z, líce líbali, nešlechetný nešlechetníku!; Políbili ste mne v zadní líce. NB. Tč. 254., 284. Vyliž mi z. líce (nebo: kde se mi ba- choro končí). Us. Tč. Když štěstí blyští se, nevěř, zlé příhody boj se: zadní touž neběží kolejí kolo veždy za předním. Kom. Kat. p. Z. stánek (západ), die Hinterrast im Ge- wehre. Čsk. Z-ho koně vypřáhnouti. Sl. spv. III. 110. Loď pluje zadním větrem (po větru, vor dem Wind). Čsk. Kolo se zadním ná- padem, rückenschlägiges Rad. Nz. Z. či hřbe- tový šev, die Rückennaht. Nz. Pamatuj (ohlé- dej se) na z. kola. Ohlédejte se také na zadní. Ros. Když ti kvete štěstí, na zadní hleď kola. Dch. Karol, daj pozor na zadné kolesa, eště si ani ty nepreskočil. Phld. III. 1. 1. Ohledąj sa pozorlivě na zadné kolesa, bys nechodil pre chudobu na huby (houby) do lesa. Na Slov. Tč. Bodejž tě husa kopla zadní nohou. Prov. — Z. = poslední, na konci jsoucí, der hintere, letzte. Z. krmě (jídlo poslední), Vus., dvůr, Har., krajina. Šm. Jednorožec v nejzadnějších pustinách bydlí. Kom. Z nejzadnější Arabie přichází. Har. Z. voj (na konci). Rk.. Z. voj, die Ar- riergarde, Čsk., hlídka, houfec. Čsk. Na nej- zazším severu. Us. — Z. = špatný, schlecht, geringen Werth habend, geringfügig. Bosák, nezadní kazatel. Bl. Nezadnej strážnica krásy. Hol. 59. Na vydaj (vdáni) súce a na krásu nezadňé panny trhať sa dajú. Hol. 73. Pakli jsou lidé zadnější (opp.: vznešenější), tehdy aby ztrestáni byli na těle. Bdž. 185. Amerikánské ženy ve formě a kráse nejsou našich zadnější. Lex. Med (lesní) planý a zadní. BR. II. 12. b. Levi Melchisedechovi jako zadnější přednějšímu desátky dal. BR. II. 755. Z. chléb, žáček, stavové, V., pivo,
Ros., práce, Br., hedbáví, D., mouka, obilí
(zadina), víno; na zadním místě. Us. — kde. Mezi předními městy kupeckými není zadní. Har. — Z., ves u Kutné Hory. — Z., chalupy, Hinterhäuser, ves u Nýrska; Z. dvůr, Hinter- hof, dvůr u Jind. Hradce; Z. Hora, hosp. u Jevíčka; Z. Leč, samota u Benešova; Z. mlýn, Hintermühle, a) u Police, b) u Hlin- ska; Z. pole, samota u Dolních Cerekvic; Z. ves, Hinterdorf, u Holešova na Mor. — Z., jm. polí u Radvanovic na Mor. Pk.

399263   Zádní Svazek: 7 Strana: 1104
Zádní, n, diaeta, zastr. Rozk.

399264   Zadní Svazek: 9 Strana: 0392
Zadní pec = chlebová. Čes. 1. VIL 420.

399265   Zadní Svazek: 10 Strana: 0511
Zadní Indie = řiť. Lomn.

399266   Zadnice Svazek: 5 Strana: 0041
Zadnice, e, f. = zad, zadek, řiť, der Hin- tertheil, Arsch, Hintere, After, das Gesäss. Jg., Dch., Vrů. Dostal po zadnici; Dali, na- měřili mu na z-ci. Us. Šd. — Z. = zadní strana vůbec, der Hintertheil. Z. holénky, der Hinterschafttheil. Z. konicová, der Ross- lederhintertheil; z. košile, der Hemdhinter- theil. Šp. — Z. pláště, Sych., kalhot (opp.: přednice). Us. — Z. = rodní úd dobytčí, das Geburtsglied der Hausthiere. Na Mor. a na Slov. Plk.

399267   Zadnice Svazek: 7 Strana: 1104
Zadnice = zadní, těžší vězení. Vz Před- nice, Wtr. Obr. II. 834.

399268   Zadnice Svazek: 8 Strana: 0493
Zadnice, pole v Novohrad. na Slov. Phľd. 1892. 340.

399269   Zadnice Svazek: 9 Strana: 0392
Zadnice (řiť). O pův. sr. Krok 1897. 204.

399270   Zadníček Svazek: 5 Strana: 0041
Zadníček, čku, m., der Pumf. Divoký vlas u z-čku, der Bartel.

399271   Zadniček Svazek: 8 Strana: 0493
Zadniček n. zadník = dvůr obyč. za sta- vením položený. Brt, D. II. 436.

399272   Zadničný Svazek: 5 Strana: 0041
Zadničný, After-. Z. (zadní) plýtvy, pinnae anuales, die After-, Steissflossen. Nz. lk.

399273   Zadník Svazek: 5 Strana: 0041
Zadník, a, m., der Hintere, Letzte. Šd. — Z., u, m. = zadnice, der Hintertheil. Šp. — Z., jm. pastviště u Louček na Mor. Pk. — Z. = zadní strana střevíce. Na Slov. Bern.

399274   Zadnina Svazek: 5 Strana: 0041
Zadnina, y, f. = zadní obilí, zadina, Vz Zadina. V. — Z. = režné (žitné) slupky, die Kornschalen. Z. pšenice jsou otruby, ze žita zadnina. Na mor. Val. Vck.

399275   Zadniti Svazek: 5 Strana: 0041
Zadniti, il, ěn, ění = zabedniti, dnem zastrčiti, zandati, vermachen. — co: láhvici. Výb. I. 260., Hr. rk. 347. Ten nezaslúži, len aby ho so všetkym parapúťom do suda klincami vybitého zadnili a dolu vrchom pustili. Dbš. Sl. pov. I. 237.

399276   Zadný Svazek: 5 Strana: 0041
Zadný = zadní. Na Slov. Vz Zadní.

399277   Zado Svazek: 5 Strana: 0041
Zado = za. Slov. Jdú s ňou dolu do chyži a vidia zado dvermi zlaté šaty. Dbš. Sl. pov. I. 445.

399278   Zaďobanec Svazek: 5 Strana: 0041
Zaďobanec, nce, m. = uďobanec. Mor. Šd.

399279   Zaďobaný Svazek: 5 Strana: 0041
Zaďobaný; -án, a, o = uďobaný. Na Mor. Šd.

399280   Zaďobati Svazek: 5 Strana: 0041
Zaďobati, zaďobnouti = uďobati. Mor. Šd. — Z. = uštípati, zu Tode picken. — co. Kvočka zaďobla kuřátko. Mor. Šd.

399281   Zaďobkati Svazek: 7 Strana: 1104
Zaďobkati = zaďobati. Orl. II. 25.

399282   Zadobralka Svazek: 5 Strana: 0041
Zadobralka, y, f., apocope. Gr.

399283   Zadobralka Svazek: 7 Strana: 1104
Zadobralka (!), utvořil Rosa.

399284   Zadobralka Svazek: 10 Strana: 0511
Zadobralka. Sr. Ukrojilka. Rosa.

399285   Zadobrořečiti Svazek: 5 Strana: 0041
Zadobrořečiti, il, en, ení, Jemand Gutes wünschen. — komu. Na Mor. Tč.

399286   Zadodalka Svazek: 5 Strana: 0041
Zadodalka, y, f., epenthesis. Gr.

399287   Zadodyšný Svazek: 5 Strana: 0041
Zadodyšný = zády, trubicemi na zádech dýchající. Z-šní, dorsibranchia (řád červů). Krok II. 247.

399288   Zadohlaví Svazek: 7 Strana: 1104
Zadohlaví, n., Hinterkopf, m.

399289   Zadohrudí Svazek: 7 Strana: 1104
Zadohrudí, n. = zadoprsí (dod.).

399290   Zadojiti Svazek: 5 Strana: 0041
Zadojiti, il, ení = začíti dojiti, zu melken anfangen, losmelken, ein wenig melken. — koho: dítě (mlékem od nového těhotenství pokaženým dítě nemocným učiniti). Plk., Šm. — komu. Zadoj mi trošku, až krávě dám kunčiny (jetele). Na Ostrav. Tč.

399291   Zadok Svazek: 5 Strana: 0041
Zadok, dku, m. = zadek. Na Slov.

399292   Zadok Svazek: 8 Strana: 0493
Zadok, vz předcház. Zadník.

399293   Zadok Svazek: 9 Strana: 0392
Zadok, vz Zadek

399294   Zádokořenný Svazek: 5 Strana: 0041
Zádokořenný, notorhizus, rückenwurze- lig, když kořínek kelový jest ohnut tak, že leží na boku či zádech dělohy, u borytu. Rst. 521.

399295   Zadokrytec Svazek: 8 Strana: 0493
Zadokrytec, tce, m., cryptarcha, brouk. Z. císařský, c. imperialis, proužkovaný, stri- gata. Vz Klim. 342.

399296   Zádolí Svazek: 5 Strana: 0041
Zádolí, n., das Hinterthal. Dch., Tč. — Z., něm. Zadol, ves a) u Opočna, b) u Neve- klova, c) u Vamberka, d) u Vys. Mýta; my- slivna u Červ. Řečice. PL. Vz Blk. Kfsk. 682., 281., Sdl. I. 192., 213., II. 281.

399297   Zádolíky Svazek: 5 Strana: 0041
Zádolíky, pl., m. = dolíky, die Thalge- gend. U Rychn.

399298   Zádoliní Svazek: 7 Strana: 1104
Zádoliní, n. = za dolinou, pole na Po- zděchovoku na Mor. MzO. 1890. 180.

399299   Zadolňodunajský Svazek: 5 Strana: 0041
Zadolňodunajský. Z. Slovania. Sl. let. V. 117.

399300   Zadomácí Svazek: 7 Strana: 1104
Zadomácí. Jan N.. z. v pivováře. Matr. opav.

399301   Zadomový Svazek: 7 Strana: 1104
Zadomový = za domem jsoucí. Z za- hrady. ZObz. XXIV. 97.

399302   Zádonec Svazek: 5 Strana: 0041
Zádonec, nce, m. = kdo za Donem bydlí. Až s družinou ho malá Z-cov potrela částka, Hol. 258.

399303   Zádoní Svazek: 5 Strana: 0041
Zádoní, n. = kraj za Donem. Šd.

399304   Zadonoh Svazek: 5 Strana: 0041
Zadonoh, a, m., dorippa, korýš. Vz Krok II. 247.

399305   Zadonožec Svazek: 5 Strana: 0041
Zadonožec, žce, m. = nohy na zad mající. Z-ci, antipodes. Aqu.

399306   Zádonský Svazek: 5 Strana: 0041
Zádonský, hinter dem Fluss Don liegend. Z-ští Sarmati. Šf. I. 479. Z. končiny. Hol. 258.

399307   Zádonština Svazek: 7 Strana: 1104
Zádonština, y, f. = řeč zádonských oby- vatelův. Pyp. K. II. 290.

399308   Zadopec Svazek: 5 Strana: 0041
Zadopec, i, f. (in den Hüttenw.), die Hin- tersässigkeit (die schräge Lage eines Floss- ofens). Tra.

399309   Zadopelník, u Svazek: 5 Strana: 0041
Zadopelník, u, m., cheirostemon, die Handblume. Z. vodoklenovitý, ch. platanoi- des. Vz Rstp. 148.

399310   Zadoploutev Svazek: 8 Strana: 0493
Zadoploutev, tve, f. = zadní ploutev, na zadní části těla. Am. Orb. 105.

399311   Zadopodnebný Svazek: 8 Strana: 0493
Zadopodnebný. Z. souhlásky: j, ch. Ott. IX. 694. a,

399312   Zadoprsí Svazek: 7 Strana: 1104
Zadoprsí, n., Hinterbrust, f.

399313   Zadoprsí Svazek: 8 Strana: 0493
Zadoprsí hmyzu, metasteruum. Ott. XI. 389. a.

399314   Zádor Svazek: 7 Strana: 1104
Zádor, u, m., vz Záděr. Šd.

399315   Zador Svazek: 8 Strana: 0493
Zador, a, m., země v Hontě. Phľd. XII. 340.

399316   Zádor, u Svazek: 5 Strana: 0041
Zádor, u, m., = hřbet, das Riff. Presl. Z. koralový, das Korallenriff. Vz Schld. II. 137., Nz. Aby na z. nějaký nevrazili. Sš. Sk. 286.

399317   Zadosklep Svazek: 5 Strana: 0041
Zadosklep, u, m., der Hohler, ein tiefer Keller im felsigen Boden. Šm.

399318   Zadospilka Svazek: 5 Strana: 0041
Zadospilka, y, f., das Hinterspill (auf Schiffen). Šm.

399319   Zadosť Svazek: 5 Strana: 0041
Zadosť, zadosti = za dosť, dostatečně, sattsam, genug. Zadosť učiniti, D., stačí: dosti učiniti. Bl. Své povinnosti dosti (Bl.), za dosti učinil. Vrat. Až potud zadosti po- vědíno buď. Cap. Post. I. 38. Slibujíce ve všech věcech činiti jemu zadosti. Troj. (Výb. II. 137.). Já sem čekal se sevem, neměl sem zadosť hnoja. Slez. Šd.

399320   Zadosť Svazek: 8 Strana: 0493
Zadosť učiniti, dle Bl. Gr. 271. ničemná frase m., dost, dosti učiniti. Také v Bl. Gr. 318. Nyní obyč.

399321   Zadosťčinění Svazek: 5 Strana: 0041
Zadosťčinění, vz Zadosťučinění.

399322   Zadosťčiniti Svazek: 5 Strana: 0041
Zadosťčiniti = zadosťučiniti. — čemu. Tím vznikne trojúhelník, jenž daným pod- mínkám úplně zadosťčiní. NA.

399323   Zadosti učiniti Svazek: 7 Strana: 1104
Zadosti učiniti Pož. 20.

399324   Zadosťučinění Svazek: 5 Strana: 0041
Zadosťučinění, n. = odčinění, dostičinění, die Genugthuung. D., Ms. pr. cís. Z. = pro- kázání něčeho příjemného neb užitečného bližnímu za urážku v sobě samé nenapra- vitelnou, die Genugthuung. Jeden ze tří způ- sobů restituce, když ani navrácení (vz toto) ani náhrada (vz toto) místa míti nemůže. Vz Restituce. Hý. Z. páně náměstné. Sš. L. 37. Z. u přítomnosti biskupově se státi má; Vždyť mělo na sněmě tomto také dostati se z. důstojnosti císařské. Ddk. III. 111., IV. 6. (Tč.).

399325   Zadosťučiniti Svazek: 5 Strana: 0041
Zadosťučiniti, il, ění = dostičiniti, Ge- nüge leisten, genugthun. J. tr.

399326   Zádoštie Svazek: 10 Strana: 0511
Zádoštie, n. = žlab. Z. v chléve. Slov. Čas. mus. V. 92.

399327   Zadoušeti Svazek: 5 Strana: 0041
Zadoušeti, vz Zadusiti.

399328   Zadouti Svazek: 5 Strana: 0041
Zadouti, duji, duj, duje (íc), ul, utí; za- douvati — začíti douti, anfangen zu blasen o. wehen, ein wenig blasen, wehen. — abs. Vítr zadul a oheň se zvýšil. Us. — co kam. Ponocný dvanáct zadul do své hlásnice. Div. z ochot. Ach, to vaše preútle svedomie! Je to pravá na týke zástava: vlaje vždy ta, kam zaduje vetor. (Na Slov.). Zbr. Lžd. 210. — odkud. Libý větřík od východu zadul. — kdy. O polnoci zaduje povichřica. Dbš. Sl. pov. I. 516. — si nač. Zadul si na píšťalku. Us. Dbv.

399329   Zadov Svazek: 5 Strana: 0041
Zadov, a, m., několik domků u Kašper- ských hor. PL.

399330   Zadováděti Svazek: 5 Strana: 0041
Zadováděti, ěl, ění, ein wenig schäkern, poltem, Mutliwillen treiben. Us. — si kde. Potom zadováděli sme si na pastvisku. Us. Šd. — s kým kde. Zadováděli se mnou na starobylé pecince. Kos. v Km. 1884.

399331   Zadovážený Svazek: 10 Strana: 0511
Zadovážený = získaný Z. majetok. Slov. Sbor. čes. 252. Sr. Zadovážiti.

399332   Zadovážiťi co komu Svazek: 8 Strana: 0493
Zadovážiťi co komu = zjednati. Často v Phľd. A tým z-žil si chýr tolerantního du- chovního otca. Phľd. 1895. 358. Z-žil si mier veľkými obeťami. Phľd. 1895. 684.

399333   Zadovážiti si Svazek: 5 Strana: 0042
Zadovážiti si, il, en, ení = koupiti, zje- dnati, získati si. Na Slov. — co komu. Tam sa oženil a malý majetok si zadovážil. Zátur. Priat. II. 53. Myslela aj na storaké, čo by si asi kúpila. Tu radovala sa, jako ju mamka chváliť bude, keď si zadováži pekné naušnice. Frsc. Zor. I. 20. Požehnaná buď matka, ktorá zrodila Vladimíra Ivano- viča. Jeho slovo zadovážilo nám cenných priateľov. Phld. III. 482. Čo si človek uverí, že mu je treba, to si potom hľadí aj zado- vážiť. Zátur. Priat. II. 46.

399334   Zádovec Svazek: 8 Strana: 0493
Zádovec, vce, m. = pohřeb dítěte, jehož mrtvolu v truhle družky na zádech nesou. Ždánicc. Brt. D. II. 419.

399335   Zadovej Svazek: 9 Strana: 0392
Zadovej, ého, m. = vzadu ve vsi bydlící. Hoř. 82.

399336   Zadoveslař Svazek: 5 Strana: 0042
Zadoveslař, e, m., der hintere Ruderer. Ros.

399337   Zadovis Svazek: 5 Strana: 0042
Zadovis, u, m., das Hinterleik (in der Schiffsspr.). Šm.

399338   Zadovka Svazek: 5 Strana: 0042
Zadovka, y, f. = palná zbraň, která se vzadu přímo komorou hlavně nabíjí: drey- sovka n. jehlovka, chassepotka (ve Francii), sniderovka (v Anglii), krnkovka, wänzlovka, werndlovka atd., das Hinterladungs-, Kam- merladungs-, Rückladungsgewehr, der Hinter- lader. Hlaveň z-ky. Vz více v S. N.

399339   Zadovka Svazek: 10 Strana: 0511
Zadovka, der Hinterlader. Vz Ott. XXII. 55b.

399340   Zadožabrý Svazek: 5 Strana: 0042
Zadožabrý. Z-bří, opistobranchiata, die Hinrerkiemer = plžové mající žabry za srd- cem : vláknovky, hvězdnatky, haluzatěnky, dutenky. Vz tato slova. Frč. 229.

399341   Zadožábrý Svazek: 7 Strana: 1104
Zadožábrý. Cf. Ott. I. 264.

399342   Zadožabrý Svazek: 10 Strana: 0511
Zadožabrý. Sr. Ott. XVIII. 809.

399343   Zadr Svazek: 5 Strana: 0042
Zadr, vz Zader.

399344   Zadra Svazek: 5 Strana: 0042
Zadra, y, f. = tříska, která ještě na dřevě visí, která se může do těla zadříti a potom i tříska, která se do těla zadřela, der Splitter. Na Ostrav Tě.

399345   Zadraha Svazek: 5 Strana: 0042
Zadraha, y, f., samota u Hodkovic.

399346   Zádraha Svazek: 5 Strana: 0042
Zádraha, y, f. = zádraží. Šd.

399347   Zádrapa Svazek: 5 Strana: 0042
Zádrapa, y, f. = zádrapka. Na Slov. I preto rozličných vyhľadávali příčiny zádrap, jakby ze knížatskej mohli ma vlády zraziť. Hol. 387. — Z., y, m., osob jm. na Mor. Šd., Vck.

399348   Zadrápati Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrápati; zadrápnouti, pnul a pl, ut, utí; zadrápiti, zadrapovati, verkratzen; zu kratzen anfangen, ein wenig an-, aufkratzen ; einen Ritz machen, an-, aufreissen; auf klauen, mittels Geisfusses einbinden. (Nz). — se kde: v hlavě. Us. — (se) do koho (svárů s ním hledati, Händel suchen, sticheln.). Na Slov. Bern. Vždy do mne zadrapuje. Bern. Jedo- valo ju to, že se nemohla do pastorkyni zadrapiť, dala tedy len pokoj; A kde len mohla zadrapiť sa do nej, no, a zádrapku našla si hneď. Dbš. Sl. pov. I. 442., IV. 44. Z. se do něčeho, sich in etwas fest klammern, einklammern. — koho jak. Hoc i daktorý trochu neútle zadrapnul druhého, to nepo- rušilo lásku. Zbr. Báj. 58. — co kam. Z. své pazoury do něčeho. Us. Dch. Tma — závrat bral ho nehorázne, i jakby tonul, do halieny zadrapil prsty. Phld. IV. 10.

399349   Zadrápati Svazek: 7 Strana: 1104
Zadrápati. Z-puje žida (strhuje mu z ceny a zboží žádané). U Rychn. Dbv.

399350   Zadrápati se kam jak Svazek: 10 Strana: 0512
Zadrápati se kam jak. Každý sa doňho zadrapuje jako do hrachu pri ceste. Rizn. 174.

399351   Zádrapek Svazek: 7 Strana: 1104
Zádrapek, pku, m. = zbytek větve ze stromu vyčnívající, za který se kdo rukou n. nohou držeti může. Sb. učit.

399352   Zadrápiti Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrápiti, vz Zadrápati.

399353   Zádrapka Svazek: 5 Strana: 0042
Zádrapka, y, f. = záškrabek, eine Ritze. Vrch bol vysoký a hladký-, z-ky něbolo na ňom žjadnej. Er. Sl. čít. 54. Z-ky na ňom (na strome) žiadnej ani zač zachytiť sa. Dbš. Sl. pov. VII. 52. — Z. = příčina k sváru, Ursache zum Hader, der Anstoss, Vorwand des Anstosses. Už si on len vždycky jakú takú na člověkovi z-ku najde. Bern. Z-ku, kdo krivdiť chce, vždy hotovú míva. Zbr. Báj. 63. (Šd.). Vz Zadrápati.

399354   Zadrapkati Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrapkati = zaškrábati, zadrbati, ein wenig kratzen. Na Slov. Bern. — co čím: nohu nehty. Us.

399355   Zadrápnutý Svazek: 7 Strana: 1104
Zadrápnutý. Přinesl orla v prsou z-tého do myslivny. Šír. Pt.

399356   Zadrapovati Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrapovati, vz Zadrápati.

399357   Zadrastiti Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrastiti, il, štěn, ění, mit Hobelabfällen bedecken, verunreinigen (beim Hobeln) Slez. Šd. — co komu: světnici. Us.

399358   Zadrastiti Svazek: 10 Strana: 0512
Zadrastiti = zamrviti. — co kde čím. Aby ďábel v nich svědomí z-stil falešnými pokáními. Chč. S. II. 149b.

399359   Zadratování Svazek: 5 Strana: 0042
Zadratování, n., das Uiberziehen mit Draht.

399360   Zadratovaný Svazek: 5 Strana: 0042
Zadratovaný; -án, a, o, mit Draht über- zogen. Z. hrnec, Šd., láhev. Osv. I. 91.

399361   Zadratovati Svazek: 5 Strana: 0042
Zadratovati, mit Draht überziehen. — co čím. Drátař zadratoval hrnec bílým drá- tem. Us. Šd.

399362   Zadražany Svazek: 5 Strana: 0042
Zadražany, dle Dolany, Zadraschan, ves u N. Bydžova. Vz Zadražďany, Blk. Kfsk. 1048.

399363   Zadražďany Svazek: 5 Strana: 0042
Zadražďany, vz Zadražany.

399364   Zádraží Svazek: 5 Strana: 0042
Zádraží, n. = místo za drahou, ein Ort hinter der Bahn. Dch. — Z. = jm. polností (za drahou) jsoucích. Na Zlínsku Brt.

399365   Zadražil Svazek: 5 Strana: 0042
Zadražil, a, m., osob. jm. Šd.

399366   Zadražilý Svazek: 5 Strana: 0042
Zadražilý = draho prodávající, drahý, theuer. Lom.

399367   Zadražiti Svazek: 5 Strana: 0042
Zadražiti, il, en, ení; zadražovati = zdra- žiti, vertheuern, steigern. — co. Bk.

399368   Zadražkovaný Svazek: 5 Strana: 0042
Zadražkovaný; -án, a, o. Z. stěžejka. NA. III. 116. násl.

399369   Zadražkovati Svazek: 5 Strana: 0042
Zadražkovati = drážkou opatřiti. Vz Drážka, Dražkovati.

399370   Zadrbání Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrbání, n., Vz Zadrbati.

399371   Zadrbati Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrbati; zadrbnouti, bnul a bl, ut, utí; zadrbovati, ver-, wegkratzen; anfangen zu kratzen. — se kde: za uchem, Ros., v hlavě. Jg. Židovka porodila nedvěda živého a ten zadrbav se za uchem umřel. Dač. I. 195. — co. Darmo se za uchem drbeš, té starosti nezadrbeš. Brt. — kam: do rány. Na Mor. Tč.

399372   Zadrbovati Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrbovati, vz Zadrbati.

399373   Zadrcnouti Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrcnouti, cnul a cl, utí, ein wenig anstossen. — kam. Zadrcl do mne, do stolu (vrazil, strčil). — oč. Jenom drobet sem o něho, o stůl zadrcl. Us. Šd.

399374   Zadrčeti Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrčeti, el, ení, ein wenig dröhnen, schmettern, rasseln Trouba zadrčela. Us. Vlč.

399375   Zadrdati Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrdati, cf. Drdati. Večer zadrdaj, ráno oddrdaj (okenica. Hádanka). Mt. S. I. 135.

399376   Zadrdoliti Svazek: 9 Strana: 0392
Zadrdoliti = ledabyle zavázati. Šeb. 100., 178., 289. Kukuč (šátek) si zadrdolijú (za- vazují). Mor. Čes. 1. 1898. 233.

399377   Zadrémati Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrémati = zadřímati. Na Slov. Bern.

399378   Zádrenie Svazek: 5 Strana: 0042
Zádrenie, n. = záňadří. Má hada v z. Na Slov. Zátur. Padlo mu z úst do zádrenia (čím preklínal iného, to sa jemu samému stalo). Na Slov. Zátur.

399379   Zádrenie Svazek: 9 Strana: 0392
Zádrenie = ňádra. Zát. Př. 58b.

399380   Zadreti Svazek: 5 Strana: 0042
Zadreti = zadříti. Na Slov. Bern.

399381   Zadrgnúť Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrgnúť = zadrcnouti. — koho, kam. Zadrgni ho, do něho. Na již. Mor. Šd.

399382   Zádrh Svazek: 5 Strana: 0042
Zádrh, u, m. = zádrhel, Přistupme k zá- drhům (k nejasnostem). Sš. Mt. 25.

399383   Zádrh Svazek: 10 Strana: 0512
Zádrh, u, m. Je-li tak hladký, aby zá- drhu neb suku neměl. Mart. S. Ind. 238.

399384   Zádrha Svazek: 5 Strana: 0043
Zádrha, y, f. = klut, výtluka v cestě, der Anstoss im Wege. Us. — Z. = zádrhel, der Knoten, die Verfitzung. Dch.

399385   Zádrha Svazek: 7 Strana: 1104
Zádrha = drážka ve stélce (u ševců). Vz Matj. 178.

399386   Zadrhati Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrhati, vz Zadrhnouti.

399387   Zadrhávka Svazek: 9 Strana: 0392
Zadrhávka, y, f. = druh vyšívání. Chod Čes. 1. VIII. 60.

399388   Zádrhel Svazek: 5 Strana: 0043
Zádrhel, hlu, m. = uzel, der Knoten, die Schlinge, Verfitzung. — Přenes. Píseň bude v zpívání libá a hladká bez těch z-hlů snadná zpívati. Bl. Mus. Těžkosti, nesnady, zádrhly. Brt. exc. Nejedno uzavření napo- máhalo velice k upokojení země a k roz- vázání všelikých zádrhlů mezi národem a sborem basilejským; Ve sporu měst se stavy šlechtickými nalezly se na tomto sjezdu nové zádrhly a uzly, jichžto rozvázati lze nebylo. Pal. Děj. III. 3. 167., V. 2. 285. — Z. = klička v řeči, chytlavá slova, die Ver- fitzung, verfängliche Worte.

399389   Zádrhel Svazek: 9 Strana: 0392
Zádrhel, hlu, m. Sú k zemi poraženi těmi z-hly zapletenými. Chč. (List. fil. 1898. 389. ).

399390   Zádrhlavosť Svazek: 7 Strana: 1104
Zádrhlavosť, i, f, Herbheit, f. Varené alebo pečené kutne (plané gdoule) tratia svoju z. Slov. LObz. XX. 109.

399391   Zádrhlavý Svazek: 7 Strana: 1104
Zádrhlavý, herb. Kutňová ovocina je nad mieru z-vá. ZObz. XX. 109.

399392   Zádrhlica Svazek: 10 Strana: 0679
Zádrhlica, e, f. = zadrhnuti Uzel zavá- zaný na z-cu. Vz Brt. Sl.

399393   Zádrhlička Svazek: 5 Strana: 0043
Zádrhlička, y, f. = klička, oko, eine kleine Schlinge. Nz. lk.

399394   Zádrhlík Svazek: 5 Strana: 0043
Zádrhlík, u, m., der Hemmschuh. Na Ostrav. Tč.

399395   Zádrhlina Svazek: 5 Strana: 0043
Zádrhlina, y, f. = zádrhel. Na Mor. Džl.

399396   Zádrhlina Svazek: 7 Strana: 1104
Zádrhlina. Šf. III. 196. Vz Uzlovina (dod.).

399397   Zádrhlitosť Svazek: 5 Strana: 0043
Zádrhlitosť, i, f. = zádrhlivosť.

399398   Zádrhlitý Svazek: 5 Strana: 0043
Zádrhlitý, zádrhlivý = zádrhel v sobě mající, lapavý, chytlavý. Z-hlá otázka, ver- fänglich. Th. Z. záhady. Us. Šd.

399399   Zádrhlitý Svazek: 9 Strana: 0392
Zádrhlitý. Z. a podezřelé mluvení. Kom. Obláš. 132.

399400   Zádrhlivosť Svazek: 5 Strana: 0043
Zádrhlivosť, i, f., die Verfänglichkeit. Ač vezdy nějaká z. a protislednosť se v něm (v překladu) nalezá. Sš. Sk. 129.

399401   Zádrhlivý Svazek: 5 Strana: 0043
Zádrhlivý, vz Zádrhlitý. Leč ti a jiní výkladové nuceni, točiti, motavi a z-vi jsouce prvnějšímu místo postupují. Sš. II. 160.

399402   Zadrhlý Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrhlý, verfitzt. Z. provaz. To je moc zadrhlé. Us. Vazba myšlének těch s přede- šlými nad míru z-hlá a sukovitá jest. Věta ta je nad míru z-hlá v textu řeckém. Sš. I. 104., Sk. 128.

399403   Zadrhnouti Svazek: 5 Strana: 0042
Zadrhnouti, vz Zadrbati.

399404   Zadrhnouti Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrhnouti, hnul a hl, ut, utí; zadrhati, zadrhovati. — si co: třísku, sich einen Schiefer o. Splitter einziehen; kam: z. si třísku do masa, pod nehet, za nehet. Za- drhli provaz na krk mládencovi. Kld. II. 7. — co: uzel (zauzliti), oko, pytel, verknüpfen, verschlingen, einen Knoten machen. Us. Z. koho, na Slov. také = zadusiti, erwürgen, ersticken. Koll. Vlkodlak hneď zadrhnul šesť oviec (udávil). Dbš. Obyč. 117. Zadrhnouti hlavní žílu. Tyl. Zadrhni to prekljato ftáča, lebo ťa ešte skrvaví. Er. Sl. čít. 59. Pořád zadrhuje němčinu (míchá ji do řeči). Us. Vck. — jak. Na uzel z., in einen Knoten schlingen. Na Ostrav. Tč. — co, se komu: Někomu zadrhnouti, Einern etwas vereiteln, das Hand- werk legen. Dch. Pocit zadrhl mu hlas. Šml. I. 52. Z. někomu krk (zaškrtiti ho). Us. Šd. Začala jej hroziť, že zlatovlasého chlapca jej zadrhne. Dbš. Sl. pov. I. 14. Hrdlo se jí zadrhlo (umlkla). Šml. — se. Zadrhl se a uvázl. Br. Honem mi udělej míšek, co by se zadrhovať mohl. Kld. II. 333. Zle se to dnes seče, pořád se to zadrhuje. Us. Šd. — co, se čím proč. Rybou pro chvat se za- drhl = udávil se. Baiz. Jazyk se mi strachem zadrhuje. Pam. Trag., Šm. Něco provazem zadrhnouti. Kura zadrhla se (udávila se) trnkou. Mt. S. I. 156., Dbš. Obyč. 170. Hrdlo se mu úzkostí zadrhlo. Šml. — kde. V řeči zadrhovati, anstossen (mit der Zunge), stocken. Jel. Výkřik zadrhl se mu v hrdle (uvázl). Včř. Pov. I. 63. Maš-li, ty děvečko, zlaty pas při sobě, zadrhni te sani. zadrhni na hlavě. Sš. P. 776. On jich (ďáblů) v tom pytli zadrhnul a nechal jich u toho hospod- ského. Kld. II. 199. — koho v čem. Ta ji v práci zadrhne (překoná). U N. Kdyně. Rgl.

399405   Zadrhnouti Svazek: 7 Strana: 1399
Zadrhnouti. Má nám hotovými penězi platiti a na sobě dluhův nezadrhovati (ne- nechávati). Arch. XII. 439.

399406   Zadrhnouti Svazek: 8 Strana: 0493
Zadrhnouti. Zadŕhať sa na r = hlásku r těžce vyslovovati. Phľd. 1894. 550. Dieťa mohlo sa zadrhnúť (zadusiti se). Ib. 276.

399407   Zadrhnúť sa komu Svazek: 10 Strana: 0512
Zadrhnúť sa komu. Chlieb sa mu z-hl. Slov. Phľd. XXIV. 685. Sr. Zadrhnutý.

399408   Zadrhnutí Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrhnutí, n., vz Zadrhnouti. Z. rtů bo- lestí, das Verziehen. Z. ovec (zadávení). Us.

399409   Zadrhnutí, n. Z Svazek: 10 Strana: 0512
Zadrhnutí, n. Z. plodku, Abschnürung des Embryos.

399410   Zadrhnutý Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrhnutý; -ut, a, o, vz Zadrhnouti. Z. uzel, verfitzt. Z. ovce (udávená). Us.

399411   Zadrhnutý Svazek: 10 Strana: 0512
Zadrhnutý chlieb = nevypečený. Slov. Phľd. XXIV. 605.

399412   Zadrhoun Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrhoun, u, m., die Katze (auf den Ufern stehende Pfahle, um die Schiffe zu befestigen). Šm.

399413   Zadrhovací Svazek: 7 Strana: 1104
Zadrhovací stroj. Mour.

399414   Zadrhovač Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrhovač, e, m., der Verfitzer. — Z., der Würger. Vz Zadrhnouti.

399415   Zadrhovačka Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrhovačka, y, f, vz Odrhovačka, Za- drhovač.

399416   Zadrhovadlo Svazek: 10 Strana: 0512
Zadrhovadlo, a, n. Z. smyček, Schlin- genschnürer Ktt.

399417   Zadrhování Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrhování, n., das Verfitzen — Z. v řeči, das Stocken, Anstossen. — Z., das wieder- holte Würgen. Us.

399418   Zadrhovati Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrhovati, vz Zadrhnouti.

399419   Zadrhovátko Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrhovátko, a, n. = smyčec, ein Werk- zeug zum Schlingen, der Knotenschnürer. Nz. lk.

399420   Zadrhrno Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrhrno = na uzel, einen Knoten schlin- gend. — Na zadrhmo, Us., Na zádrhmo, D., na zádrmo (zastr.) zavázati = zadrhnouti, na uzel zavázati, bez kličky. V. Jsou spolu na zádrhmo (nesvorni, na štíru). Us. Jde mu všecko na z. (nic se mu nedaří). Us. Kšť., Dch., Jg. Je to s ním na zádrmo (daří se mu špatně). U Kr. Hrad. Kšť. Uzel zádrhmo (dvojitý), der Doppelringknoten.

399421   Zadrchanosť Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrchanosť, i, f. = zamodrchanosť, die Verworrenheit. D.

399422   Zadrchaný Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrchaný; -án, a, o, = zamodrchaný, verworren.

399423   Zadrchati Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrchati = zmodrchati, zaplésti, ver- wirren, verfitzen. D., Dch.

399424   Zadrchmati si Svazek: 5 Strana: 0043
Zadrchmati si = zadřímnouti si. Mor. Šd.

399425   Zadriemkavať Svazek: 7 Strana: 1104
Zadriemkavať = podřimovati. Slov. LObz. XXIII. 50

399426   Zadrino Svazek: 8 Strana: 0494
Zadrino. Na z. nebo zadrhnu, místy na zadrmol (na zádrhel). Čerň. Př. 93.

399427   Zadrkati Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrkati, zadrhnouti, knul a kl, utí = drk učiniti, erzittern, erbeben. — čím. Vůz nárazem na kámen zadrkl. Us. Zadrkejte almarou, ať ty groše vypadnou. Er. P. 59.

399428   Zadrkotati Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrkotati = zatřásti, erbeben, erzittern. — čím: zuby. Jg., Kká. Td. 241. Vítr rá- kosím zadrkoce. Us. Tč. — se od čeho, erzittern. Us. Tč. - - Z. = zavrávorati, tor- keln. Ros. — Z., herausstottern. — co. Sotva slovo vydrkotal. Us.

399429   Zadrkotati Svazek: 10 Strana: 0512
Zadrkotati. Z-lo mu z úst. Rais. Lep. 517.

399430   Zadrmati Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrmati = zadrmoliti. — co. Cos to zase zadrmal (vyvedl)? U Něm. Br. Brnt. — Z. = zatřásti. — koho jak. Veľmi sa začudoval, keď Janka ešte spať našiel. Nuž ho zadrmal po pleci a zavolal: Syn môj, stávaj! Dbš. Sl. pov. I. 539.

399431   Zadrmo Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrmo, vz Zadrhmo.

399432   Zadrmochati Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrmochati = zadrhnouti, zaplésti v chu- mel, verfitzen, verwirren. — co. Us. Lépe: zamodrchati. Jg.

399433   Zádrmol Svazek: 5 Strana: 0044
Zádrmol, u, m. = zádrhel. Na z. zavá- zati. Us.

399434   Zadrmoliti Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrmoliti, il, en, ení, vz Drmoliti, Za- drmati. — si. Ráda si zadrmolí (zadřepčí, poklepá). Mor. Šd.

399435   Zadrmon Svazek: 8 Strana: 0494
Zadrmon, u, m. = uzel. Dšk. Jihč. 33.

399436   Zadrnčeti Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrnčeti, vz Zadrnknouti.

399437   Zadrndati kde: na Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrndati kde: na drndačce, auf dem Brummeisen aufspielen. Na Mor. Tč.

399438   Zadrnělý Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrnělý, berast.

399439   Zadrněti Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrněti, ěji, ěl, ění = drnem zarůsti, verrasen. D. — abs. Cestička zadrněla.

399440   Zadrněti čím Svazek: 10 Strana: 0512
Zadrněti čím. Tak tím oknem z-nělo (zarachotilo, zařinčelo). Val. Čes. I. XII. 419., XV. 31.

399441   Zadrniti Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrniti, il, ěn, ění; zadrňovati = drnem obložiti, mit Rasen bedecken, verwachsen lassen. — co: střechu, násep po stranách.

399442   Zadrnkati Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrnkati, vz Zadrnknouti.

399443   Zadrnknouti Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrnknouti, knul a kl, utí; zadrnčeti, el, ení; zadrnkati, zadrnkovati, anfangen zu klirren, ein wenig klirren. Č. — abs. Země zadrnčela. Luk zadrnčel. Vůz zadrnkal. Us. Šd. — čím: okna ranou z děla zadrnčela. Stříbrem a zlatem zadrnkáš. Er. P. 483. — kde. Šavle na kameni zadrnkala. Us. Tč.

399444   Zadrnknouti si nač Svazek: 7 Strana: 1104
Zadrnknouti si nač. Hlk.

399445   Zadrobení Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrobení, n., das Einbrocken, Einkrü- meln ; Eintauschen. Vz Zadrobiti.

399446   Zadrobenina Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrobenina, y, f., eingebrocktes Brod. Us. Puch.

399447   Zadrobenka Svazek: 9 Strana: 0392
Zadrobenka, y, f. = polívka drobená. Hoř. 184.

399448   Zadrobený Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrobený; -en, a, o, eingebrockt, ein- gekrümelt. — co komu, chléb do polívky. Us. Vz Zadrobiti.

399449   Zadrobilek Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrobilek, lka, m., jm. osob. Herdek, filek! Starej Zadrobilek (žertem místo za- klení). U Plotiště. Kšť.

399450   Zadrobiti Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrobiti, il, en, ení; zadrobovati = drobným učiniti, klein bröckeln, einbröckeln. Hil. — Z. = peníze proměniti, einwechseln. Na Slov. Z-la dukát. Kld. II. 186. Vz Za- drobniti. — Z., einbröckeln. — si co kam. Zadrob si chleba do polívky. Tč. — si jak. Ten si dobře zadrobil, der hat sich gehörig eingetunkt (der ist fertig). Na Ostrav.

399451   Zadrobiti co čím Svazek: 10 Strana: 0512
Zadrobiti co čím = zakryti Že tak z-bí (lidé) lež pravými věcmi. Chč. S. II. 264b.

399452   Zadrobniti Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrobniti, il, ěn, ění = sa drobné pro- měniti, einwechseln. — co: dukát. Mor. Šd. Vz Zadrobiti.

399453   Zadrobování Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrobování, n., opětné zadrobení.

399454   Zadrobovaný Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrobovaný; -án, a, o = opětně za- drobený..

399455   Zadrobovati Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrobovati, opětně zadrobiti. Vz Za- drobiti.

399456   Zadropati Svazek: 5 Strana: 0044
Zadropati = zadrápati. Na Ostrav. Tč.

399457   Zadrožkovati si Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrožkovati si = vyjeti si, einen klei- nen Ausflug machen. Šd.

399458   Zadrtiti Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrtiti, il, cen, ení, zadrcovati, ein wenig bröckeln, zerreiben. — Z. = zabrumlati, zaklíti. Z-til něco mezi zuby. Šml. ve Světz. 1881.

399459   Zadru Svazek: 5 Strana: 0044
Zadru, vz Zadříti.

399460   Zádruha Svazek: 5 Strana: 0044
Zádruha, zadruga, y, f. Z. u Jihoslov. = spojení se několika osob buď pokrevenstvím nebo víceletým spolubydlením spolčených v jednu nerozdílnou rodinu, které pod sprá- vou hospodáře od nich samých voleného všecky domácí i přespolní práce vykoná- vají. Vz S. N. Z. u Jihoslovanů = spolek osob, jež společný statek mají a pod staro- stou (starešinou) žijíce do spolku pracuji a společně chlebí. Sš. Sk. 33. Cf. Ddk. I. 259. Základem rodinného šťastného a společen- ského sriadenia bola tak zvaná z. Phld. III. 1. 62.

399461   Zádruha Svazek: 7 Strana: 1104
Zádruha Cf. Kram, slov, Arch. für slav. Philologie (Jagič) X. I. u. 2. Heft 54. nn. Na mor. Slovači žije se dosud větším dílem v z-ze. Kv. 1884. 619.

399462   Zádruha Svazek: 9 Strana: 0392
Zádruha. Staroslovanská z. Vz Mus. ol. II. 21., Nár. sbor. 1899. 38. nn. Z. v právu slovanském. Naps. Kar. Kadlec. V Praze 1890. Také v Nár. sbor. VI. 50. nn.

399463   Zádruha Svazek: 10 Strana: 0512
Zádruha. Sr. Jir. Prove 416.

399464   Zádruhář Svazek: 7 Strana: 1104
Zádruhář, e, m. = člen zádruhy. Osv. 1889. č. 2.

399465   Zadrumblovati Svazek: 5 Strana: 0044
Zadrumblovati, ein wenig Brummeisen schlagen.

399466   Zadružený Svazek: 7 Strana: 1104
Zadružený = družkami obklopený. Z. královnička. Km. 1887. 776.

399467   Zadrúžit se Svazek: 10 Strana: 0679
Zadrúžit se = ověnčit se jako družka. Vz Brt. Sl.

399468   Zádružno Svazek: 8 Strana: 0494
Zádružno. Modlitba započata z. (společně). Phľd. 1893. 587.

399469   Zádružný Svazek: 5 Strana: 0044
Zádružný. Na čele kmena stál zo zádru- žných starešinov zvolený vládyka. Phld. III. 1. 62. (Šd.) Vz Zádruha.

399470   Zádrž Svazek: 5 Strana: 0044
Zádrž, e, f. = zadržení. Kdo z-že hříchu hoden jest. Sš. J. 300. — Z. zámku a pušky. NA. III. 115., 117.

399471   Zádrž Svazek: 7 Strana: 1399
Zádrž, e, f. Z. církevní, kirchlicher Vor- behalt, reservatum ecclesiasticum. Kryšt Všeob. cír. děj. III. 145

399472   Zadržák Svazek: 5 Strana: 0044
Zadržák, u, m. = zádržka, der Hemm- schuh. Na Ostrav. Tč. — Z. = zadržovací kužel v hodinách, rohatka, der Sperrhaken in der Uhr. Sedl. I. 109.

399473   Zadržalosť Svazek: 5 Strana: 0044
Zadržalosť, i, f. Z., nazývá se povinnosť, která k plnění dospěla, avšak od toho, kdo ji na sobě má, vyplněna nebyla. V životě obecním mluví se o z-sti hlavně při úrocích a jiných periodických dávkách, které v pravý čas nebyly učiněny, der Ausstand, die Inte- ressenausstände, der Rückstand. Vz více v S. N., Nz., J, tr. Výkaz z-sti, der Rück- standsausweis. J. tr.

399474   Zadržalý, zadrželý Svazek: 5 Strana: 0044
Zadržalý, zadrželý = zadržený. Z. služba, V., úroky. Žer., Vš., Er., dluh (rückständig). Th. Zadržalé pohledanosti, ausstehende For- derungen, služné, rückständiger Gehalt, z. summa, aushaftende Summe, J. tr.; zadržalé pohledávky, Aktivausstände, zadrželá daň, der Steuerrückstand, Šp., berně, platy. Mus. 1880., 24., 31., 253. Zadržalá mzda. Arch. II. 72. Císař nedal pustiti Boleslava před sebe, dokud nezapraví od 12 let zadržalý poplatek 500 liber. Ddk. III. 61. Také úro- kové z-lí miňte a daně neobyčejné nebuďte rozpisovány. Pal. Děj. III. 3. 176. Kdož by pohnal ze škod, nežaluj z úrokóv zadržalých; Zadržali úroci odhadují se bez třetiny, summa jistinná a úrok roční třetinú výš. Vz Vš. Jir. 50., 206. Jim tu summu jistiny svrchu- psané dáme úplně a docela zaplatíme i s úroky zadržalými, ačby který zadržán byl. List z r. 1520. (Tč exc.). Pakli nebéře pro úrok sva- tojirský až sv. Havel mine aneb též zase, již není jemu povinnovat dáti zadržalého úroku. Zř. T. I. G. XXXI. Bude moci mne z takové summy za ten rok a čas zadržalé napomínati; Aby na nás mohla za kterýžkoli rok neb termín téhož platu z-ho tím vším způsobem dobývati. Faukn. 52., 92.

399475   Zadržání Svazek: 5 Strana: 0045
Zadržání, n. = zadržení. Na Slov. Bern.

399476   Zadržaný Svazek: 5 Strana: 0045
Zadržaný; -án, a, o = zadržený. Na Slov. Bern.

399477   Zadržati Svazek: 5 Strana: 0045
Zadržati = zadržeti. Na Slov. Bern.

399478   Zadržávati se kde Svazek: 10 Strana: 0512
Zadržávati se kde. Dlouho se tam z-val (zdržoval). Dšk. Km. 53.

399479   Zádržek Svazek: 5 Strana: 0045
Zádržek, žku, m. = zadržalosť, der Rück- stand, Rest, Ausstand. Výkaz zádržků, der Rückstandsausweis; zádržky = neodbyté, nevyřízené úřední práce, Rückstände von Amtsgeschäften. Vz Zadržalosť. Šp.

399480   Zadrželosť Svazek: 5 Strana: 0045
Zadrželosť, i, f. = zadržalosť. Dch., Šp.

399481   Zadrželý Svazek: 5 Strana: 0045
Zadrželý = zadržalý. Z. dluhy. Šp.

399482   Zadržení Svazek: 5 Strana: 0045
Zadržení, n., die Behaltung einer Person o. Sache. Z. příjmů, die Einbehaltung (Sperre) der Bezüge. Dch. Klášterníci almužny z-ním hřeší. Hus. I. 476. Z. povozného, die Ein- behaltung der Fracht. — Z. — podržení, die Beibehaltung. Z. zvyků. — Z., die Ver- zögerung, Zurückhaltung. Z. návalu nepřátel. Us. — Z., die Zurückhaltung. Z. moče, is- schuria. Nz. lk. Vz Zadržeti.

399483   Zadrženlivosť Svazek: 5 Strana: 0045
Zadrženlivosť, i, f., das Ansichhalten. Šm.

399484   Zadrženosť Svazek: 5 Strana: 0045
Zadrženosť, i, f., der Rückstand.

399485   Zadržený Svazek: 5 Strana: 0045
Zadržený; -en, a, o, zurückbehalten, nicht ausgezalt. Z. činže, úroky. Půh. II. 605, I. 155. Z. peníze, plat. Šp. — Z. = podržený, beibehalten. Z. zvyky. -- Z. = nevpuštěný, aufgehalten. Z. nepřítel. — Z. = nepustený, zurückbehalten. Z. moč. Byl z-ný na tom ostrově za šest mesiacov. Phld. III. 483. — Z. = aufbewahrt, aufgehoben. Zloba dlouho zadržená. Dch. Máme mnoho z-né práce. Dch. — Z. = neodpuštěný, nicht verziehen, reser- virt. Z. případ, hřích (peccatum reservatum). Šd., Dch. Z. léta. Pal. Děj. IV. 1. 13., Arch. I. 247. — Z. = zamlčený, verschwiegen. Z. pohyb vojska. Dch. — Z., verzögert. Z. návštěva. Us. Vz Zadržeti.

399486   Zadržeti Svazek: 5 Strana: 0045
Zadržeti, el, en, ení; zadržívati, zadržovati = odpadení uchovati, zachytiti, podepříti, auf- halten, nicht fallen lassen; nedati zahynouti, erhalten, bewahren ; zastaviti, dále nepustiti, zdržeti, ein-, auf-, zurückhalten, hemmen, ver- zögern; zaměstnávati, bechäftigen, zurück- halten; chytati, stíhati, věziti, arretiren, an- halten; tajiti, zurückhalten, in sich halten, ver- halten ; za sebou zadržeti, nevraceti (co povi- nen), vorenthalten, zurückbehalten; podržeti, ein wenig halten: neodpustiti, nerozhřešiti koho, die Sünde behalten, nicht vergeben, nicht absolviren; neztratiti, behalten, nicht ver- lieren, nicht weggeben; schovati, aufbewah- ren, aufheben; zdržeti, enthalten; se = chy- titi se, aby nepadl, sich anhalten; prodlíti, verweilen, sich aufhalten; zdržeti se, sich enthalten, sich mässigen; zachovati se, sich betragen, sich verhalten. Jg. — abs. Za- držte! Haltet inne! Dch. — co, koho. Z. něco (aby nepadlo). V. Kyj palicu málo kdy zadrží (slabý silnějšímu neodolá). Prov. Šd., Rkk. 22. Z. trestníka, J. tr., povoz; Kolo osudu z., dem Schicksalsrade in die Speichen fallen. Dch. Z. dech, nepřítele, Us., postup nepřátelský. Ddk. III. 214. Kúpi z. Hus I. 218. Z. koho (zastaviti, zaměstkná- váti, chytiti). V. Z. duch, Bern., žádosti, Jel., zboží, D., vůz, koně, Us.; zvyk, oby- čej, právo (podržeti), česť (neztratiti). Bern. — komu co: peníze, Ros., ústa, knihu, svíci, mzdu nuzným, D., užitek z hor, Vys., hříchy (neodpustiti). Bern. Zadrž si to (scho- vej). Bern. Kdě že si mu zadržal, Jano (kams ho postřelil)? Rovno na komoru! Na Slov. Šd. Lidem placení zadržoval. Dač. I. 143. A ty (úroky) mu zadržel a nedal; Za- držel jí pět hřiven. Půh. II. 100., 137. Ihned by hřiechy jemu zadrželi. Hus II. 103. — co, koho kde. Někoho v životě zadržeti. L. K tomu ho přidržíte, aby cizích věcí u sebe z úmysla nezadržoval. Sl. let. I. 68. Mne mezi tím zadrževše v Brně několik dní. Půh. II. 301. Iďte pre milého, a on v nej zadrží sám ducha živého. Mt. S. I. 8., Sš. P. 585. Rozpukl by se, kdyby co v sobě zadržel (zamlčel). Us. Šd. V sobě moč, pláč, smích, V., hněv. D. Z. něco u sebe (zamlčeti). Bern. — co čím: koně rukou. — co za kým (jak). Něco za sebou z. D. Svěřený statek za sebou z., zurückhalten, vorenthalten. Nz., J. tr. Kdoby k ujmě druhému výpověď za sebou zadr- žel. Er. — od čeho (proč): něčí ruku od bití z. Bern. Poutník Koloman bera se z Irska skrze Rakousy do Palaestiny, za- držán jest od lidu v domnění, že je špehem cizím. Ddk. II. 76. — jak. Z-žel však hněv svůj ze všech sil. Kká K sl. j. 170. Ešte sa raz dobre zadrž, halte dich gut, sei stand- haft; Po sedem rokoch si preňho prídete, ak nie, tak si ho ja na večnosť zadržím; Pútnik ho za to veľmi pochválil, že sa tak dobre zadržal. Dbš. Sl. pov. I. 170., 174., 193. Z-žel mi mocí úroky. Půh. I. 372. — koho při čem. Zaumienil som si, že jestli ma Boh při životě zadrží, teba za ženu vezmem. Lipa 213. — se kde proč. Když křížem opásáni byli proti Prušanům, zpět s(. z-li k výpravě proti císaři. Ddk. V. 204. Dosti bych bol sám rád k vám prišiel, ale sa mosím doma zadržati pre isté příčiny; Preto si to všetko pre seba zadržala a při- svojila. Dbš. Sl. pov. VI. 328., VIII. 76.— co kdy. Zadrž prátelstvo i pri naščastí prátela. Na Slov. Tč. — co ke komu. Mysleli, jestli ku ním spravedlnost, jestli porádný mír zadržá, že pokoj mať sami vždycky budú. Hol. 374. — se, vz nahoře. — čeho, se čeho. Nic mi tížeji nepřišlo, jako ruky od bití jeho zadržeti. Bern. Kto zadrží cizího, ví-li komu, nejprv navrať. Sš. Z-la se stola, aby nepadla. Us. Šd.

399487   Zadržeti koho Svazek: 7 Strana: 1104
Zadržeti koho. Kdě že si ho zadržal (na kterou čásť těla jsi zaměřil). Němc. IV. 444.

399488   Zadržitel Svazek: 5 Strana: 0046
Zadržitel, e, m., vz Zadržovatel.

399489   Zadržitelný Svazek: 10 Strana: 0512
Zadržitelný, zurückhaltbar. Mš.

399490   Zádržka Svazek: 5 Strana: 0046
Zádržka, y, f. = zadržení, der Aufent- halt. Bez z-ky. Zlob. — Z. (od zadrhnouti). Z. u vozu, brzda, die Bremse, der Schleif, Hemmschuh. Pdl., Črm., Suk, Rgl. Z. u ruč- nice, die Abdruckstange. Čsk. — Z. = ná- držka (vody), Wassorhälter, m. Um. les. — Z. = záloha vojska, die Reserve. Bur. — Z. u varhan. Vz Rozhrádky. Us. — Z., der Spodiurnťänger. Šp. — Z. = položení, po- sice, der Zusammenstoss zweier o. mehrer Mitlaute. Nz. — Z. = zadržení hříchu, der Vorbehalt, reservatio. Šd. — Z., die War- nung. Vz Zádržkový. — Z., carpophorum, der Fruchthalter, v rostl. Slb. XLVIII. Der Saftbehälter, receptaculum succi. Nz.

399491   Zádržkový Svazek: 5 Strana: 0046
Zádržkový Z. zpruha, die Warnungs- feder. Šp.

399492   Zádržný Svazek: 5 Strana: 0046
Zádržný. Z právo. Vz Zadržovací.

399493   Zadržovací Svazek: 5 Strana: 0046
Zadržovací, zum Aufhalten, Hemmen dienend. Z. stroj. Techn. Z. kolečko u zá- slon. Vz Včř. Z. I. 46. Z. právo (zádržné), das Zurückhaltungs-, Retentionsrecht.

399494   Zadržovací Svazek: 9 Strana: 0392
Zadržovací právo = retenční. Ott. Říz. I. 100., 140.

399495   Zadržovač Svazek: 10 Strana: 0512
Zadržovač, e, m. Z. děložní, hysterophor. Ktt.

399496   Zadržovadlo Svazek: 5 Strana: 0046
Zadržovadlo, a, n, die Hemmaschine (am Wagen), Bremse. Šm., Rk.

399497   Zadržovák Svazek: 5 Strana: 0046
Zadržovák, u, m. Z. dveřní, der Thür- aufhauer (aby se dvéře hned nezavíraly). Vz Včř. Z. I 49.

399498   Zadržování Svazek: 5 Strana: 0046
Zadržování, n., das Zurückhalten. Z. vody. Us. Z. mzdy dělníkům. Mž. 17. Vz Zadržeti, Zadržení.

399499   Zadržovatel Svazek: 5 Strana: 0046
Zadržovatel, e, m., der Hemmer, Auf- halter. Z. pokroku. Osv. I. 80. Vz Zadržitel.

399500   Zadržovati Svazek: 5 Strana: 0046
Zadržovati, vz Zadržeti.

399501   Zadřelý Svazek: 5 Strana: 0042
Zadřelý, hineingestochen. Byl. 217. Z. tříska.

399502   Zadření Svazek: 5 Strana: 0042
Zadření, n., die Hineinstechung, Hinein- stossung. Z. třísky do nohy. Us.

399503   Zadřený Svazek: 5 Strana: 0042
Zadřený; -en, a, o, hineingestossen, hin- eingestochen. Z. čep, eingeriebener Zapfen. Šp. — kde. Mám trn v noze z-ný. Us. Šd.

399504   Zadřetí Svazek: 5 Strana: 0042
Zadřetí, n., = zadření. Na Slov. Bern.

399505   Zadřetý Svazek: 5 Strana: 0042
Zadřetý = zadřený. Na Slov. Bern.

399506   Zadřímalý Svazek: 5 Strana: 0043
Zadřímalý, schläfrig. Vstal časně ráno a jest proto ještě z-lý. Na Ostrav. Tč.

399507   Zadřímání Svazek: 5 Strana: 0043
Zadřímání, n., das Einschlummern.

399508   Zadřímaný Svazek: 5 Strana: 0043
Zadřímaný; -án, a, o = ospalý, ver- schlafen, schläfrig. Čjk. 46. Po poledni spal a včil je celý zadřímaný. Na Ostrav. Tč.

399509   Zadřímati Svazek: 5 Strana: 0043
Zadřímati, mám a mu = počíti dřímati, anfangen zu schlummern, einschlummern. — abs. Sotva jsem zadřímal, již mne zase pro- budili. Moja milá zadrímala, ja so.n spal. Sl. ps. 264., Brt. P. 69. — kdy (kde). Po jídle si trocha zadriemal na rukách svojej ženičky. Dbš. Sl. pov. I. 131. Ale dlho za- spať nemohla; iba nad samým ránom trochu zadriemala. Dbš Sl. pov. II. 28. — se komu. Zadřímalo se mně a měla sem sen. Kld. II. 139. — Z. = prodřímati, verschlummern. D.

399510   Zadřímlý Svazek: 5 Strana: 0043
Zadřímlý břeh. Nrd. Bld. 15.

399511   Zadřímnouti Svazek: 10 Strana: 0512
Zadřímnouti. Brt. Čít. 188. Vz Zdří- mati. V. 43.

399512   Zadřinčeti Svazek: 5 Strana: 0043
Zadřinčeti = zabřinčeti, ertönen, rasseln. Sklo zadřinčelo, pila z-la (jak do ní vrazil). Us. Tč.

399513   Zadřístaný Svazek: 5 Strana: 0043
Zadřístaný; -án, a, o = pokálený, po- dělaný, posraný, bemacht, beschissen. Je celý z-ný. Mor. Šd.

399514   Zadřístati Svazek: 5 Strana: 0043
Zadřístati = podělati, pokáleti, posrati, bemachen, bescheissen. — co: peřinu. — Z. = měkkým dřistem pomazati. — se kde = do povídání se pustiti, sich verplauschen. Na Ostrav. Tč.

399515   Zadříti Svazek: 5 Strana: 0044
Zadříti, dru, dřes, drou, dři, dřel, dřen, dření; zadírati, sich einziehen (einen Splitter); se, eingreifen, ins Innere gehen, einreissen. — co. Pilka při roubování kůru zadírá (natrhuje). — si co (kam). Třísku si z. (zabodnouti) do prstu, Us., pod nehet, za nehet. Ros. Zadřieše si ostré trnie v bělitkú nožicu. Rkk. 61. Z. do něčeho, einen Riss machen. Tč. — koho = natrhnouti, o něco připraviti. Ktož koho zadře, ten učiní múdře. Št. Druhdy cizieho vydrúc (vyderouce, ná- silné mu vezmouce). St. Kn. š. 103. 12. — se. Prkno se zadírá (trhá, třepí se). L. — kdy. Ve zpíváni, ve hraní zadírati (nesro- vnávati se). L. — se kam. Proč se do nás zadírají (na nás dotírají)? Plk. Chlapci, ne- zadierajte sa jeden do druhého! Nám je potreba, aby sa Zápola ešte vätšmi do nás zadrel, lebo len potom budeme mať právo naňho uderiť. Klčk. Zb. III. 3., V. 37. Ne- vládali odolať nepriatelom, ktorí sa do Slo- vanstva zadierali. Sl. let. VI. 1. Neprestáva zadierať sa do mňa. Vidno, že si umienil zničiť ma. Zbr. Lžd. 228. — se komu kde. Zadírá se mi v hrdle (chřapím, bin heiser). Reš., Čern.

399516   Zadříti Svazek: 7 Strana: 1104
Zadříti. Ř. 11. sh. místo vydrúc čti: zadrúc. — co. Jak sa větr zbúří, tož chod- ník zadře (zavěje) snihem. Brt. D. 297., Vhl.

399517   Zadříti si Svazek: 8 Strana: 0493
Zadříti si. Ten si zadřel (= málo získal)! Na chudáku si málo zadře. Jevíčko. Brt. D. II. 419.

399518   Zadřitý Svazek: 5 Strana: 0044
Zadřitý; -it, a, o = zadřený. — kde. Mám za nehtem cosi zadřitého. Mor. Šd.

399519   Zadšiti Svazek: 10 Strana: 0512
Zadšiti = zadusiti. — co komu čím Až by mi mysl nezadšila mrzkusť nocí tajnú, ne mihi torpentem sopiret inertia mentem. Baw. E. v. 203.

399520   Zadu Svazek: 5 Strana: 0046
Zadu, kompar. zázeji, záze, záz. Na Zlín- sku: zadej. Brt. Z. = v zadu, hinten, hinter- halb, weiter hinten, zu hinterst. Záze po- ložiti; nejzáze na tom předhoří. V zadu státi. Kom. Nejzáze někoho postaviti. Mach. Kázal jí ruce zadu (na zad, v zad) svázati. Pass. Hodíš se zadu na vůz, abys brzo vypadl; Napřed hladí, zadu škrábe; Vyhrál jako onen zadu Běže. Jg. Vz Zad.

399521   Zadub Svazek: 5 Strana: 0046
Zadub, a, m., Hohendorf, ves u Mar. Lázní; Saduba, ves u Bezdružic. PL.

399522   Zadubati Svazek: 5 Strana: 0046
Zadubati = zaďobati, mit dem Schnabel tödten. Na Ostrav. Tč.

399523   Zaďubati Svazek: 8 Strana: 0494
Zaďubati. Z. prstem do fajky. Phľd. 1896. 595. Cf. Zaštoblať.

399524   Zadubenosť Svazek: 8 Strana: 0494
Zadubenosť. Z. mysli, Verstocktheit, f. Phľd. 1894. 618.

399525   Zadubený Svazek: 5 Strana: 0046
Zadubený, vz Zadubiti. — Z. = zašpi- něný, beschmutzt; neštovicemi poďubaný, von Blattern betupft. Na mor. Val. Vck.

399526   Zádubí Svazek: 7 Strana: 1104
Zádubí, n., ves u Žiliny na Slov. Šd.

399527   Zadubiti Svazek: 5 Strana: 0046
Zadubiti, il en, ení; zadubovati = za- bedniti, přidusiti, dämpfen, unterdrücken. — co kde: hněv v sobě (potlačiti). Št.

399528   Zádubský Svazek: 5 Strana: 0046
Zádubský, ého, m. Z. ze Šontála (Schön- thal), jm. staré čes. rodiny. Vz S. N., Blk. Kfsk. 920.—921., Arch. IV. 126.

399529   Zaduckaný Svazek: 5 Strana: 0046
Zaduckaný; -án, a, o, zapěchovaný. Mor. Šd.

399530   Zaduckati Svazek: 5 Strana: 0046
Zaduckati = zapěchovati. Mor. Šd.

399531   Zadudaný Svazek: 5 Strana: 0046
Zadudaný; -án, a, o = ududaný, ve tváři zamazaný (o dětech), jm Gesichte be- schmutzt. Z. chlapec. Mor. Šd., Škd., Tr.

399532   Zadudati Svazek: 5 Strana: 0046
Zadudati = na dudy zahráti, ein wenig auf dem Dudelsack spielen, auf dem Du- delsack zu spielen, zu dudeln anfangen. — abs. Zadudaj, zadudaj! Chlapci, zatočme
aa v tanci! Sl. ps. Zadudaj, nech detva
skočí hor' na nohy. Btt. Sp. 183. — komu.
Tak mi zadudaj, že mi zobudíš mladosti
dávne pamiatky. Čjk. 69. Lebo mi zadudaj,
lebo mi dudy daj, nech si já zadudám, ces
ten zelený háj. Sl. ps. Šf. II. 66. A už večer
při odvarci tu si zadudáme vivat, po bu-
činkách, po dolinkách bude se nám rozlíhať.
Sl. spv. V. 187. My ti zadudáme, písně
zazpíváme. Brt. P. 171. — komu nač.
Dyž sme tě, dudáčku, vytáhli, ničky nám
zadudáš na dudy. Sš. P. 152.. Er. P. 257. —
Z. = tělesně obcovati, fleischlich beiwoh-
nen. Jen sem si jednou zadudal, jakoby mi
medu dal atd. Pís. Blk. — Z. se = ve tváři
se zamazati, zašmourati, sich im Gesichte
beschmieren, beschmutzen. Vz Zadudaný.
Mor. Šd.

399533   Zadudlaný Svazek: 10 Strana: 0512
Zadudlaný chlap = zamračený, mrzout.

399534   Zadudněti Svazek: 5 Strana: 0046
Zadudněti = zaduněti, dumpf ertönen. — Z., mit blossen Füssen über ein Feld wohin laufen. — kam: za humno k sou- sedovi. Na Ostrav. Tč.

399535   Zadudrati Svazek: 5 Strana: 0046
Zadudrati, vz Dudrati. — abs. Zadu- dral, až sa zem zatriasla. Dbš. Sl. pov. I. 103. Tvoje šťastie, zadudrala stará, tvoje veľké šťastie! Ib. 1. 81.

399536   Záduch Svazek: 5 Strana: 0046
Záduch, u, m. = zavřené, nezdravé po- větří, puch, unreine Luft, die Stickluft. Us. L. Bystré, šumné vetry vejú, nechajme chyžné z-chy! Sldk. 501. — Z. = pára, die Ausdünstung, der Qualm. D. Z. uhlí- kový. Ja. — Z. = poslední výpal peci hrn- čířské, když celá se zacpe, aby nádobí du- šeným kouřem černosti nabylo. Dch. — Z. = dušnosť, soptivosť, dýchavičnosť, dý- chavice, zádušina, záducha, zádech = ob- tížné dýchání asthma, schwerer Athem, die Engbrüstigkeit. Vz Čs. lk. IV. 75 , 183., 90., 93., 108., 124., 133., 147., 154. Čistí prsy a záduch odjímá. V. Z. nervosní; proti z-chu benzin; z. bronchialní v dětském věku; z. bronchialní. Čs. lk. IV. 409., 156., IX. 405., X. 343. Kričali, div že záduch nedostali. Rtk. 21. Z-chou trpěti. Šml. Vz víc v S. N. — Z. = dušný kašel, kašel zádušný, křečo- vitý, pertussis, Ja., der Keuchhusten, Stick-, Brechhusten. Rostl. Vz více v S. N., Zádu- šilosť. — Z. = zadušilosť, zbouření, pozdvi- žení matky, nádech. Ja., Byl.

399537   Záduch Svazek: 7 Strana: 1104
Záduch = neurosa čivu bloudivého, Asthma. Vz Ott. II. 919. Cf. Kram. Slov.

399538   Záduch Svazek: 7 Strana: 1399
Záduch, u, m., asthma. Léčení ho na Mor. Vz Mtc. 1893. 143.

399539   Záduch Svazek: 8 Strana: 0494
Záduch. Léčení ho na Slov. Vz Mtc, 1894. 109. Phľd. XII. 568.

399540   Záducha Svazek: 5 Strana: 0046
Záducha, y, f. = záduch, das Keuchen. Z. v prsiech. Jád. — Z. = záduch, dušný kašel, der Keuch-, Stick-, Brechhusten. Ja., Ms. 1559. - - Z., y, m., osob. jm. Mor. Šd.

399541   Záducha Svazek: 10 Strana: 0512
Záducha = kašel zádušný, tussis con- vulsiva, pertussis. Ktt.

399542   Zaduchati Svazek: 5 Strana: 0046
Zaduchati, zaduchnouti = duchačem za- foukati, mit dem Blasebalg blasen ; zadmouti, zu wehen anfangen. — odkud. Zaduchaj, větříčku, z dunaje, z půlnoci. Sš. P. 438. Dajže si pozor, z ktorej strany sveta vetor na tebe zaduchá. Dbš. Sl. pov. V. 58. — kam jak. Plameňom na teba zaduchne; Horúcou parou zaduchol po nich. Dbš. Sl. pov. I. 100., 321. Do něčeho z. Tč., Němc. — co = shasiti, ausblasen. — co: svíčku, světlo. Na Ostrav. Tč. — Cf. Duchnouti.

399543   Záduchlivě Svazek: 5 Strana: 0046
Záduchlivě = dýchavičné, engbrüstig. Na Slov. Bern.

399544   Záduchlivosť Svazek: 5 Strana: 0046
Záduchlivosť, i, f. = záduch. Na Slov. Bern.

399545   Záduchlivý Svazek: 5 Strana: 0047
Záduchlivý = dýchavičný, engbrüstig, schwer Athem holend. Nu Slov. Bern.

399546   Záduchový Svazek: 9 Strana: 0392
Záduchový kašel. Řezn. Pal. 241.

399547   Zaduchuouti Svazek: 5 Strana: 0047
Zaduchuouti, vz Zaduchati.

399548   Záduchy Svazek: 5 Strana: 0047
Záduchy, v horn., die Nachsehwaden. Bc.

399549   Záduchy Svazek: 8 Strana: 0494
Záduchy = plyny po explosi třaskavých plynů v dole pozůstalé. Vz Ott. XI. 603. a.

399550   Zadukujka Svazek: 7 Strana: 1104
Zadukujka, y, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 89.

399551   Zadule Svazek: 5 Strana: 0047
Zadule, e, f., gonorhynchus, ryba prso- plýtevná, kaprovitá. Krok I. d. 109.

399552   Zádum Svazek: 7 Strana: 1104
Zádum, u, m., Vertiefung in Gedanken, Melancholie, f.

399553   Záduma Svazek: 5 Strana: 0047
Záduma, y, f. = těžká krev, melancholia, die Melancholie. Zpěv z-mou obedchnutý. Dch., L. Z. = domněnka, hypothesis. Marek, Rostl. — Z. = zamyšlení, die Vertiefung in Gedanken. Z-mám oddaný. Rostl., Jg. — Z. = duma, dumna či žalná píseň, das Klagelied, lamentatio. Jeremiji .... jenžto sedě druhdy na rumu usadavou pěje z-mu ulevovaľs srdce svého ráně. Sš. Bs. 194.

399554   Zadumaně Svazek: 5 Strana: 0047
Zadumaně, in Gedanken vertiert. Čch. Ptr. 15., 42. Hleděl z. na protější stěnu. Več. pov. I. 13.

399555   Zadumanec Svazek: 8 Strana: 0494
Zadumanec, nce, m. = člověk zadumaný. Phľd. 1893. 615.

399556   Zadumání Svazek: 5 Strana: 0047
Zadumání, n., nachsinnende Melancholie, tiefes Nachdenken. Dch. Z. žalné, hluboké. Vrch.

399557   Zadumanosť Svazek: 5 Strana: 0047
Zadumanosť, i, f. = zadumání. Sá.

399558   Zadumanosť Svazek: 8 Strana: 0494
Zadumanosť. Pušk. 52.

399559   Zadumaný Svazek: 5 Strana: 0047
Zadumaný; -án a, o, in Gedanken ver- tieft. Cs. Tč., Kká. Td. 53., 293., 95. Z. čelo, Tč., jedle, smrk. Šml. I. 17. Bohatým dal Boh všetky statky, chudobným všetku veselosť. Prizri sa na poľu. Bedári, čo za pár krajciarov pracujú v potu tvári, samý spev, žart, smiech; pán stojí pri nich ako z-ná sova Zbr. Hry. 215.

399560   Zadumati Svazek: 5 Strana: 0047
Zadumati = začíti dumati, in Gedanken gerathen, dem Gedanken nachhängen. L. — Z. se = oddati se myšlení, sich in Gedan- ken vertiefen. Us. Jg., Vrch., Šml. — se jak. Bolestně se zadumal. Šml. I. 41. Všecko v tichý klid se zadumá. Osv. V. 636. Do šumu vln se zadumal. Ib. VI. 463. (Pdl.).

399561   Zadumati se nad čím Svazek: 9 Strana: 0392
Zadumati se nad čím. Vlč. Lit. I. 348.

399562   Zadumčeti Svazek: 7 Strana: 1104
Zadumčeti. Dříví v plotně z-čí a pak nehoří. Lib. NZ. I. 542.

399563   Zádumčivé Svazek: 5 Strana: 0047
Zádumčivé, trübsinnig. Z. hleděti. Us. Lesy z. Hučí. Kyt. 1876. 73.

399564   Zádumčivec Svazek: 5 Strana: 0047
Zádumčivec, vce, m. = zamyšlený, těžko- myslný, ein in Gedanken vertiefter Mensch; Schwärmer. Mus. III. a. 97. — Z., agelastica, brouk. Z. olšový, a. alni. Kk. Br. 398.

399565   Zádumčivec Svazek: 7 Strana: 1104
Zádumčivec brouk. Šír. II. 63.

399566   Zádumčivo Svazek: 7 Strana: 1104
Zádumčivo = zádumčivé. Phl'd. VI. 260.

399567   Zádumčivosť Svazek: 5 Strana: 0047
Zádumčivosť, i, f., hypochondria, melan- cholia, těžkomyslnosť, die Hypochondrie, Me- lancholie, der Schwermuth. Nz., Nz. lk.

399568   Zádumčivosť Svazek: 8 Strana: 0494
Zádumčivosť. Hojení z-sti na Slov. Vz Phľd. XII. 568.

399569   Zádumčivý Svazek: 5 Strana: 0047
Zádumčivý = zamyšlený, těžkomyslný, hypochondrisch, melancholisch, schwermü- thig. Z. olšiny, Wtr., píseň (elegisch). Tč. Pomaly odznel z-vý cengot malého zvonca. Lipa 253. Stran pořekadel vz Hleděti, abs.; Smích.

399570   Zadumeno Svazek: 5 Strana: 0047
Zadumeno = zadumaně. Na Slov. Všetci mlčali, z. hľadiac do širokej doliny. Tóth. Trenč. M. 183.

399571   Zadumenosť Svazek: 5 Strana: 0047
Zadumenosť, i, f. = zadumanosť. Milena jeho z-sťou pohnutá tiež trošku zamyslela sa. Lipa 304.

399572   Zadumený Svazek: 5 Strana: 0047
Zadumený = zadumaný. Na Slov. Šel do úradu z-ný. Nitra VI. 342. V duši mej sa mysel mení z-ná v cit jemný. Ppk. I.150. Medzi tým stal sa z-ným uprostred dobrého rozmaru svojho. Lipa 191.

399573   Zaduměti Svazek: 5 Strana: 0047
Zaduměti, ěl, ěn, ění; zadumívati = zádumným se státi, gedankenvoll werden, traurig, melancholisch werden. Na Ostrav. Tč.

399574   Zádumivosť Svazek: 5 Strana: 0047
Zádumivosť, i, f. = zádumčivosť. Dch.

399575   Zádumivý Svazek: 5 Strana: 0047
Zádumivý = zádumčivý. Dch.

399576   Zádumnosť Svazek: 5 Strana: 0047
Zádumnosť, i, f. = zádumivosť, Die Nach- denklichkeit, Tiefsinnigkeit. Dch.

399577   Zádumnosť Svazek: 7 Strana: 1104
Zádumnosť. Zr., Čch.

399578   Zádumný Svazek: 5 Strana: 0047
Zádumný = zádumčivý. Dch. Z-né zpí- najú skály k nebesiam hrdé vrchole, v strie- borných šatách zakryté pod nimi spočíva pole. Čjk. 30.

399579   Zadunaj Svazek: 7 Strana: 1104
Zadunaj, e, m. = Zadunajsko. Náš Z. Kuzm. Pkr. 20.

399580   Zadunajan Svazek: 5 Strana: 0047
Zadunajan, a, m. = Zadunajec.

399581   Zadunajec Svazek: 5 Strana: 0047
Zadunajec, jce, m. = kdo bydlí za Du- najem, wer jens-eits der Donau wohnt. Na Slov. Keď Z-jci zápasili za smrť, nespojili sa s nimi iní pravoslavní. Lipa 14. Od Drávy začína mluva maďarská, ktorú i všeci Z-jci užívajú. Sl. let. I. 74.

399582   Zadunají Svazek: 5 Strana: 0047
Zadunají, n. = Zadunajsko. V uherském Z. Šd., Šf. I. 460.

399583   Zadunajina Svazek: 5 Strana: 0047
Zadunajina, y, f. = Zadunajsko. Šd.

399584   Zadunajsko Svazek: 5 Strana: 0047
Zadunajsko, a, n. = krajina za Duna- jem, das Land jenseits der Donau, Transda- nubien, die jenseitige Donaugegend. Šd., Tč. Kresťanstvo v Z-sku zničiť sä usiloval. Chlpk. Sp. 185. Rímania si časom podma- nili Pannoniu čili Z-sko. Let. Mt. S. VIII. 1. 67.

399585   Zadunajský Svazek: 5 Strana: 0047
Zadunajský, jenseits der Donau gelegen. Něco starým Čechům a Srbům z-ským spo- lečného. Pal. Děj. I. 2. 297. Slovenčina pred- dunajská rodná sestra zadunajskej staro- slovenčiny cyrillskej. Hdž. Vet. 94. Už vám dozrávajú žita z-ské. Sš. P. 560. Čásť z-ské Moravy. Lipa 8.

399586   Zadunčati Svazek: 5 Strana: 0047
Zadunčati = zaduněti. Slov. Mt. S. I. 112.

399587   Zadundat co Svazek: 10 Strana: 0512
Zadundat co = zandati. Val. Čes. 1. XII. 229.

399588   Zaduněti Svazek: 5 Strana: 0047
Zaduněti, ěl, ění, erdröhnen, dumpf er- tönen. — abs. Štít zaduněl, rána hromu zaduněla, hrom z-něl. Vrch. V tom zápoľa veľkým praskotom sa zatvorila, že tak za- dunelo, ako čo by sto hromov hrmelo. Dbš. Sl. pov. I. 249. — jak. Z. z hloubi. Kká. K sl. j. 102. Rána temně, země dutě z-la. Vrch. (Pdl.). — kde. Zadunělo poľe pod kopyty koňom. Chlpk. Sp. 56. Tej sa na- pred zmocníme pevnosti, potom celá z-ní chorvatská zem pod našich koní kopytami. Zbr. Hry 39. — kdy. O polnoci zadunie zem. Dbš. Sl. pov. I. 517.

399589   Zadupání Svazek: 5 Strana: 0047
Zadupání, n., vz Zadupati.

399590   Zadupaný Svazek: 5 Strana: 0047
Zadupaný; -án, a, o, vz Zadupati. — Z. = zadupaný. Obujem papuče hodné z-né. Val. pís. Šd.

399591   Zaďúpaný Svazek: 5 Strana: 0047
Zaďúpaný; -án, a, o = zašpiněný, za- blácený, beschmutzt. Na Mor. Vck. Vz Za- dupaný.

399592   Zadupati Svazek: 5 Strana: 0047
Zadupati; zadupnouti, pnul a pl, utí, anfangen zu stampfen. Ros. — čím kam: na podlahu nohou. Us. Z-la nohama. Us., Chlpk. Sp. 125. — co čím: díru nohou. Us. — co kam. Včely v hlínu zadupány. Vrch. — si kde. Ještě si zadupám na tom bílém stole. Němc. Dr. pov. 19. — na koho. Když na tebe zadupá (zahartusí), nevíš, čí jsi. Us. Kšť.

399593   Zadupati Svazek: 5 Strana: 0047
Zadupati (vz Dúpati) = zadupati, za- špiniti, zablátiti, beschmutzen. — co: po- dlahu. Mor. Vck.

399594   Zadupkání Svazek: 5 Strana: 0047
Zadupkání, n., vz Zadupkati.

399595   Zadupkati Svazek: 5 Strana: 0047
Zadupkati, ein wenig stampfen, derb auftreten. — abs. A jako tichúnko umieš kráčať! Nezadupkáš, nezaklopeš, nezašustíš Zbr. Báj. 59. — si jak. A keď si od země chlapci zadupkajú, dvanástim stoliciam žilky zaihrajú. Btt. Sp. 7. — kdy čím. Rukama veselo zatlapkajú, ku koncu zadupkajú no- hama. Dbš. Obyč. 30.

399596   Zadupotati Svazek: 5 Strana: 0048
Zadupotati = zadupkati. — abs. Za- hrkotal koč, ale nie ten starý známý, lež nový; zadupotaly kone, ale nie tie, co pred krátkym časom opustily dom panský. Lipa 329. — kde. Naraz zadupotal při ňom me- dený tátoš. Dbš. Sl. pov. I. 508. A jak cez mostok z kraja dediny zadupocú panské žrebce, sotva sa našol jeden jediný, čo o nich s druhom nešepce. Sldk. 48. V tom zadupotali kone na dvore. Na tretí deň zadupotali kone na dvore zámkovom. Klčk Zb. IV. 27., V. 129.

399597   Zadurděti Svazek: 5 Strana: 0048
Zadurděti, ěl, ěn, ění, unwillig werden. — se na koho. Us. Tč.

399598   Zadurkati Svazek: 5 Strana: 0048
Zadurkati, erdröhnen. — abs. Hrom z-kal. Na Slov. Tč., Lipa III. 329.— kde: něco na hůře zadurklo. Na Slov. Tč.

399599   Zaduřený Svazek: 7 Strana: 1104
Zaduřený = rozdurděný. Je z. jako bo- can. Slez. Šd.

399600   Zádus Svazek: 7 Strana: 1104
Zádus, u, m. = zadušení. ZObz. XXIV. 250.

399601   Zádus Svazek: 10 Strana: 0512
Zádus, u, m., něj rostl. Slov. Koll. Sbor. čes. 275.

399602   Zadusati Svazek: 5 Strana: 0048
Zadusati, anfangen zu tosen, zu stampfen. Ros.

399603   Zadusilý Svazek: 5 Strana: 0048
Zadusilý = který se zadusil, erstickt. Us.

399604   Zadusitel Svazek: 5 Strana: 0048
Zadusitel, e, m., der Ersticker.

399605   Zadusitelka, y, zadusitelkyně Svazek: 5 Strana: 0048
Zadusitelka, y, zadusitelkyně, ě, f., die Erstickerin. Jg.

399606   Zadusiti Svazek: 5 Strana: 0048
Zadusiti, il, šen, ení; zadoušeti, el, en, ení; zadušovati = udusiti, ersticken, erwür- gen. — koho. Us. Z-lo ho to. Us. — co kam. Zadus hlavu pod podušku (= vstrč). Jád. — se jak. Do smrti se z. Us. — koho, se čím: Holoubě prsty. Us. Z. se smradem, provazem. V. Dýmem slávy se z. Shakesp. Tč. Zadusilo se v dole švubem 12 pachol- kův. Dač. I. 339. V kůrňave horkého dýmu z-sil sa Janko. Dbš. Sl. pov. IV. 49. — kde. V konopích se z. (pověšenu býti v provaze z konopí). V. Z-l je v jámě podlé katrči. Bj. — se od čeho: od smradu.

399607   Zadusiti Svazek: 8 Strana: 0494
Zadusiti oheň, pece, sviecu = zahasiti, skauti. Phľd. 1894. 375., 1896. 742., 753.

399608   Zadusiti se Svazek: 9 Strana: 0392
Zadusiti se = úplně se přikryti. Maš. ruk. (Mus. fil. 1900. 338.

399609   Zádusný Svazek: 5 Strana: 0048
Zádusný, erstickend. A nezádusným blčaním horí plameň ten svetov osveta. Sldk. 485.

399610   Záduš Svazek: 5 Strana: 0048
Záduš, e, f., vz Zaduší. Aby ne škola, ale z. povinna byla právo svého majetku dokazovati. Čas. kat. duch. 1883. 134. (Šd.).

399611   Záduš Svazek: 7 Strana: 1104
Záduš, e, m. = záduší. Od kteréhokoli záduše. Arch. X. 414.

399612   Zadúšati Svazek: 5 Strana: 0048
Zadúšati = zadušovati. Vz Zadusiti. — Z., vz Zadušovati. Keď i tá bola hotová, tu potom si len ešte vedli, jak nedostižní majstrovia s najvyššou sebadôverou; tvrdili a sa zadúšali: že kresaná je jak zo skaly. Phld. IV. 5. — se = zadušovati se.

399613   Záduše Svazek: 10 Strana: 0512
Záduše, e, f. = záduš, záduší. Chč. Ol. — Mš.

399614   Zadušení Svazek: 5 Strana: 0048
Zadušení, n. = smrť povstalá zastave- ním dýchání, das Ersticken, die Erstickung. Vz více v S. N. — Z. stromů. Nomencl.

399615   Zadušení Svazek: 7 Strana: 1104
Zadušení. Cf. Slov. zdrav.

399616   Zadušenina Svazek: 5 Strana: 0048
Zadušenina, y, f. = něco dušeného, etwas Gedämpftes. Z. slepičí, z kaprů, v hořčici. Jg., Jrsk.

399617   Zadušenina Svazek: 7 Strana: 1104
Zadušenina Pták pečený v z-ně. Bavor.

399618   Zadušenina Svazek: 9 Strana: 0392
Zadušenina. Z-nami smrad zadušují zvěřin lesních. XVI. stol. Rozb. II. 185.

399619   Zadušený Svazek: 5 Strana: 0048
Zadušený; -šen, a, o, erstickt. Z. člověk, Us., vejce. V.

399620   Záduševný Svazek: 8 Strana: 0494
Záduševný fanatismus. Phľd. 1896. 480.

399621   1. Záduší Svazek: 5 Strana: 0048
1. Záduší, n., záduš, e, f. = každý dobrý skutek konaný pro své duše spasení, pro anima, ein für das Seelenheil verdienstliches Werk. Vždy desátkové jsú almužny od lidí pro boží chválu za duše dány; protož řie- kají jim záduší. Hus II. 81., Lom., Apol. Ne v obětech lidských, ne v záduších atd. (jest dokonalé hříchův odpuštění). Br. A takž dosti špatné z. způsobili tou processí. Břez. 159. — Z. = nadání, odkaz k chrámu Páně, ke školám, k faře n. pro lid chudý, pro špi- tál, geistliche, fromme Stiftung, Kirchenstif- tung etc. Chtě svého otce zádušie skonati (i. e. klášter dostavěti). St. skl., Hr. rk. 41. To městiště oni mohú jinému dobrému člo- věku prodati, dáti, zaměniti anebo k zádušie obrátiti. List z roku 1467. Té. Žádnému z. nemá ve dsky nic kladeno býti. Vš. Jir. 171. Nadali sú z. špitála horaždějovského svým vlastním dědictvím tak, aby na to 12 chudých budúcně chováno bylo. Arch. IV. 255. — Z. = důchod, statek, nadání, zboží, das Kirchengut. Těch kněží, ješto jich z. jest. Půh. I. 286. K tomu z. kostelnímu. Dač. I. 44. Kvielé, volají, káží, že jim chudé z. berú. Hus II. 81. Z. kostelní, kostela far- ního, Us., chudých, D., zemské. Šm. Z., du- chovní statky. Kb. 274. Správce záduší. Šp. Nadal kšaftem z. mnohými statky; do z. povinné úroky zapraviti. Sych. — Z = osada, fara, der Kirchen-, Pfarrsprengel, die Kollatur. Poněvadž kněz Šimon kšaftu žádného o svém statečku neučinil, žádáme Vaší Mti., že podlé starobylého řádu a sne- sení ode všech tří stavův království i také podlé práv duchovních to opatřiti ráčíte, aby ten stateček na tři díly spravedlivě rozdělen byl; jeden díl k z. tomu, na kte- rémž byl, druhý jeho přátelům a třetí kon- sistoři pražské aby se dostal. Jdn. 222. On patří k (do) z. sv. Martina. Ros. — Z. = záduch, zalknutí, smrt, das Ersticken. St. skl. — Z. = vole, der Kropf. Us. u Turn.

399622   2. Záduší Svazek: 5 Strana: 0048
2. Záduší, n., Zadusch, ves u Mělníka; Zaduschi, samota u Kosovy Hory. PL. — Z., jm. polí na mnohých místech.

399623   Záduší Svazek: 7 Strana: 1104
Záduší. Cf. Wtr. Obr. II. 603.

399624   Zádušie Svazek: 10 Strana: 0512
Zádušie, n. = zadušení, záduch. Baw. T. v. 1492.

399625   Zádušilosť Svazek: 5 Strana: 0048
Zádušilosť, i, f. = záduch, der Keuch- husten. U Uher. Hradiště. Té. Tíseň z-sti. Shakesp. Lear. I. 45. — Z., die Mutter- beschwerung, hysterismus. Ja.

399626   Zádušina Svazek: 5 Strana: 0048
Zádušina, y, f. = pára, der Dampf; zá- duch, dýchavice, kurzer Athem, das Keu- chen. Ja.

399627   Zádušitá Svazek: 7 Strana: 1104
Zádušitá, é. f, jm. paseky. MzO. 1890. 180.

399628   Zadušitá Svazek: 9 Strana: 0392
Zadušitá, é, f., trať. Pck. Hol. 125.

399629   Zadušiti Svazek: 5 Strana: 0048
Zadušiti, il, en, ení, zadušovati se = na svou duši říci, bei seiner Seele, bei seinem Seelenheil schwören. Na Slov.: zabožiti se. A zadušil se, že ... Dbš. Sl. pov. I. 346. — se komu. Nechceš-li věřiť, zaduším se ti! Tož se zaduš! Na Mor. a Slov. Šd. — se nač. Zaduš se na to. Mor. Šd.

399630   Zadušitosť Svazek: 5 Strana: 0048
Zadušitosť, i, f. = zádušivosť.

399631   Zadušitý Svazek: 5 Strana: 0048
Zadušitý = zádušivý. Čern.

399632   Zadušitý Svazek: 9 Strana: 0392
Zadušitý. Z. truhla. XVI. stol Rozb. II. 184.

399633   Zádušitý Svazek: 10 Strana: 0512
Zádušitý = hermeticky zavřený. Z. puška. Rkp. lék. Jhr. 44b. Své zboží paří v z-té truhle. Becb.

399634   Zádušivosť Svazek: 5 Strana: 0048
Zádušivosť, i, f. = záduch, schwerer Athem. Lék. kn.

399635   Zádušivý Svazek: 5 Strana: 0048
Zádušivý = dusící, Stick-. Z. povětří. Tab. lid.

399636   Zádušivý Svazek: 5 Strana: 0048
Zádušivý = záduch mající, keuchend, schweren Athem habend. Háj. — od čeho. Ženám z-vým od matky. Čern.

399637   Zádušiyý Svazek: 8 Strana: 0494
Zádušiyý. Háj. Herb. 182. a.

399638   Záduška Svazek: 5 Strana: 0048
Záduška, y, f. = místo, kde zádušní půdy leží, der Kirchengrund. Us.

399639   Záduška Svazek: 10 Strana: 0512
Záduška, y, f. = pole, které leží napříč podle několika jiných polí. Litom 57.

399640   Zádušlivosť Svazek: 5 Strana: 0048
Zádušlivosť, i, f. = plnosť záduchu, er- stickende Eigenschaft, Dumpfigkeit. Z. po- větří. — Z. = záduch v prsou, die Eng- brüstigkeit, Beklommenheit des Athems. Jg.

399641   Zádušlivý Svazek: 5 Strana: 0048
Zádušlivý = zádušný, erstickend, Stick-, dumpfig. Z. povětří (v dolích). Tabl. lid. — Z. = dušný, engbrüstig. Z. kůň. Db. Z. člověk. Šd.

399642   Zádušlivý Svazek: 8 Strana: 0494
Zádušlivý. Z. dítě, které má záduch. Mtc. 1894. 109.

399643   1. Zádušní Svazek: 5 Strana: 0049
1. Zádušní = co na spasení duše se leoná, Seelen-, Stift-, Todten-, Jahres-, Gedächt- niss-. Z. mše (za mrtvé), V., Br., oběd chu- dým, V., lázeň, V., Kom., dům., špitál, Zlob., oběť. Aqu. Mše z. spievaná za ty, ktož jsú to kaplanstvie nadali. 1402. Nách. 327. Z. hody (pietantia). Dch. Z. den (vš. dušiček). Us. Tč. Z. služby boží. Dch., Ddk. IV. 300., Št, Kn. š. 275. Z. hostina. Sl. let. II. 106. — Z. = k záduší náležející, kostelní, církevní, Kirchen-, kirchlich. Z. peníze, statky (Dal. 134.), V., rolí, stodola, louka, kráva, úroky, kniha, účty, Us., kapitál, potřeby, nadací, Šp., dluh, pole, Th., úřad. Rk. Z. starosta, der Kirchenvogt, jistina, das Kirchenkapital, J. tr., statek, kniha. Šp. On že hotov bude vydati od sebe, cokoli držel statků z-ních. Pal. Děj. III. 3. 114. V témž naučení na ten kus, co sě z-ních peněz tkne, zvláštní od vás správa nepřišla; Tehdy nejstarší dluh zvláště, ježto k z-ním věcem záleží, nejprve zaplacen jmá býti. NB. Tč. 131., 146. Z-ní a obecní pla- tové se nepromlčují. Vz Kol. Jir. LIX. Drží nám 19 hř. platu z-ho, ježto nám nebožčík p. Zdenek z Lukova za svú duši i za svých předkóv věčně dal. Půh. II. 430. Žádných z-ních důchodů nebylo, odkudby se kněží vychovati mohli. V. Vz také S. N. — Z., vz Zádušný.

399644   2. Zádušní Svazek: 5 Strana: 0049
2. Zádušní, ího, m. = zádušník, zádušní otec, der Kirchenvater. Mus. 1841. 155.

399645   3. Zádušní Svazek: 5 Strana: 0049
3. Zádušní, Zaduschny, mlýn u Kumžaka. PL.

399646   Zádušní Svazek: 7 Strana: 1104
Zádušní lázně = chudým udržované na- dáním Wtr. Obr. II. 116.

399647   Zádušnice Svazek: 5 Strana: 0049
Zádušnice, e, f. = mše, modlitba za mrtvé, Gebet für die Verstorbenen. Pulk., Kál., Něm. Pieseň spievaná na z-ci Jana Kollara. Phld. III. 92. Pri slavnostných z-ciach za nebohého Venceslava Hanka. Let. Mt. S. VIII. 1. 103.

399648   Zádušnice Svazek: 7 Strana: 1104
Zádušnice = lázeň zdarma topená (pla- cená z milosrdných odkazů), zastr. Mtc. XVI. 14.

399649   Zádušník Svazek: 5 Strana: 0049
Zádušník, a, m. = správce zboží záduš- ního, der Kirchenvater. Ros. — Z. — osad- ník, das Pfarkind. Boč. — Z., u, m. = popenec obecný, budra, vopenec, openec, gle- choma hederacea, die Gundelrebe. Vz Po- penec. Rstp. 1180., Slb. 341.

399650   Zádušník Svazek: 7 Strana: 1104
Zádušník, vz Dušeník.

399651   Zádušník Svazek: 8 Strana: 0494
Zádušník, rostl. Vz Vopenec, Ott. X. 185.

399652   Zádušník Svazek: 9 Strana: 0392
Zádušník, u, ?. = balšan. Mus. slov. I. 69.

399653   Zádušníky Svazek: 5 Strana: 0049
Zádušníky, dle Dolany, Zaduschnik, ves u Terezína. PL.

399654   Zádušný Svazek: 5 Strana: 0049
Zádušný = zadušlivý, záduch mající, engbrüstig, keuchend, dampfig. Zlob. — Z. kašel. Čs. lk. III. 210. Vz Záduch.

399655   Zadušovat Si Svazek: 9 Strana: 0392
Zadušovat Si = zakouřiti si z dýmky. Žďársko. Nár. list. 1898. č. 163. odp. feuiil. — Zadušovati se. Na mou dnši, pes má uši, kráva rohy, kůň podkovy. Seb. 222.

399656   Zadušovati Svazek: 10 Strana: 0512
Zadušovati, suffocare. Ev. olom. 240, 175. Sr. Zadusiti.

399657   Zadušovati se Svazek: 5 Strana: 0049
Zadušovati se, vz Zadušiti se.

399658   Zádušství Svazek: 5 Strana: 0049
Zádušství, n. = záduší. Z. při městech. Zř. zem. op. a rat. 1562. Co od kterého špitálu z. a zákonných věcí odjali. Ib. Z. u sv. Mikuláše, za městem Kozlím. Arch. II. 405.

399659   Zadutí Svazek: 5 Strana: 0049
Zadutí, n. — zafouknutí, das einmalige Wehen.

399660   Zadutnať Svazek: 7 Strana: 1104
Zadutnať = zaduněti. Až ohlas pádu z-tnal z doliny. Č. Čt. II. 96.

399661   Zadutý Svazek: 5 Strana: 0049
Zadutý = zafoukaný.

399662   Záduv Svazek: 5 Strana: 0049
Záduv, u, m. = zadutí. Rk.

399663   Zadúvati Svazek: 5 Strana: 0049
Zadúvati = zafukovati. Bern.

399664   Zaďva Svazek: 7 Strana: 1104
Zaďva, v, f. = řeka na Slov., přítok Tisy. Hý. Ss.

399665   Zadvánek Svazek: 8 Strana: 0494
Zadvánek m. zavdánek = litkup. Lact. 18. (Gb. H. ml. I. 548.).

399666   Zadvárati Svazek: 5 Strana: 0049
Zadvárati, vz Zatvírati.

399667   Zádveřek Svazek: 7 Strana: 1105
Zádveřek, řku, m. = zádvoří. Šd.

399668   Zádveří Svazek: 5 Strana: 0049
Zádveří, n. = místo za dveřmi. Šd.

399669   Zádveří Svazek: 8 Strana: 0494
Zádveří, n. Pušk. 140.

399670   Zádveřice Svazek: 5 Strana: 0049
Zádveřice, dle Budějovice, Zadweritz, ves u Vyzovic. PL., Vck.

399671   Zadvihnouti Svazek: 5 Strana: 0049
Zadvihnouti = zdvihnouti, aufheben. Č. — co komu. Agneško! poď mi z. Slez. Šd. Poď sem šuhaj z druhé strany, zadvih- neš mi noši trávy. Slez. ps. Šd.

399672   Zadvoj Svazek: 5 Strana: 0049
Zadvoj, e, m. = zadní voj, die Nachhut. Čsk.

399673   Zadvojiti si Svazek: 5 Strana: 0049
Zadvojiti si, il, ení = z obou hlavní dvojky rány vystřeliti. Šp.

399674   Zádvorní Svazek: 5 Strana: 0049
Zádvorní dvéře, fiítavlog. Vz Vlšk. 78., 79.

399675   Zádvorník Svazek: 5 Strana: 0049
Zádvorník, a, m. = kdo za dvorem obývá. Us. Šd.

399676   Zadvorský Svazek: 9 Strana: 0392
Zadvorský, trať ve V. Pavlovicích. Šeb. 190.

399677   Zádvorský. Z Svazek: 10 Strana: 0512
Zádvorský. Z. stráň (za dvorem ležící). Tbz. XVI. 78.

399678   Zádvoř, Zádvoří Svazek: 5 Strana: 0049
Zádvoř, Zádvoří, něm. Zadwoř, před- městí v Místku. Škd., PL.

399679   Zádvoří Svazek: 5 Strana: 0049
Zádvoří, n. = místo za dvorem, Ort hinter dem Hofe. Us. Dch. — Z. = jm. polí v Ja- kubčovicích na Opavsku. Šd. — Z., vz Zá- dvoř.

399680   Zádvoří Svazek: 9 Strana: 0392
Zádvoří, ?., místo za dvorem. Pck. Hol. 195.

399681   Zady Svazek: 8 Strana: 0494
Zady, pole v Tekovsku. Phľd. XII. 340. — Z., adv. —pozadu. Hodiny idú z. Mor. Hledík.

399682   Zádych Svazek: 5 Strana: 0049
Zádych, u, m. = záduch, das Asthma. Dbš. Obyč. 106.

399683   Zádych Svazek: 9 Strana: 0392
Zádych, u, m. = zadechnutí. Všemohoucí z. nejvyšší lásky. Proch. 99.

399684   Zadýchaný Svazek: 5 Strana: 0049
Zadýchaný; -án, a, o, schwer athmend, erschöpft, keuchend. Během jsem už celý z-ný. Us. Šd. Cf. Zadychčaný.

399685   Zadýchati Svazek: 5 Strana: 0049
Zadýchati, vz Zadechnouti.

399686   Zadychceti se Svazek: 5 Strana: 0049
Zadychceti se, vz Zadychtiti.

399687   Zadychčaný Svazek: 5 Strana: 0049
Zadychčaný = zadýchaný. Na Slov. Chlapec pribehnul domov z-ný. Zbr. Báj. 13. A v tom Martinko náš z-ný prikvitne v 1'ohúčkom skoku. Sldk. 23. Hnula se tlupa z-ných Kadičov. Lipa I. 123. V tom pribehl z. burík rovno ku kraľovi. Dbš. Sl. pov. I. 325. (I. 60., V. 44. — Šd.).

399688   Zadychčať sa čím Svazek: 8 Strana: 0494
Zadychčať sa čím: chôdzou. Phľd. 1893. 258.

399689   Zadychčati sa Svazek: 5 Strana: 0049
Zadychčati sa, zadychčiti se = zadýchati se. Phld. III. 1. 24., IV. 23. (Šd.). — jak. Verím, že jej dá Bôh rozriešenia k oprav- danému nám životu, bo to vrahov naších na nás vrenia zadychčí sa skoro do zmo- renia. Hdž. Rkp. (Šd.).

399690   Zadychtělosť Svazek: 5 Strana: 0049
Zadychtělosť, i, f. = zadychtěnost.

399691   Zadychtělý Svazek: 5 Strana: 0049
Zadychtělý = zadychtěný. Omyl.

399692   Zadychtěnost Svazek: 5 Strana: 0049
Zadychtěnost, i. f. = zadychtělosť, ja-. kosť zadychtěného. Jg.

399693   Zadychtěný Svazek: 5 Strana: 0049
Zadychtěný; -ěn, a, o, keuchend. Vz Zadychtiti.

399694   Zadychtiti Svazek: 5 Strana: 0049
Zadychtiti, il, ění, etwas begehren, sich sehnen, Sehnsucht empfinden. — po čem. Vz Dychtiti. — Z. se, zadychceti se = schvá- titi se, schwer athmen, keuchen. D.

399695   Zadykovati Svazek: 5 Strana: 0049
Zadykovati, erdolchen. Krok II. 165.

399696   Zadýmaný čím Svazek: 10 Strana: 0512
Zadýmaný čím. Město kouřem a sazemi z-né. Zvon IV. 229.

399697   Zadýmati Svazek: 5 Strana: 0049
Zadýmati, ein wenig blasen, das Feuer anfachen. — jak: prudce. Hrts. — čím kam: měchem do ohně. Us. Pdl.

399698   Zadymiti Svazek: 5 Strana: 0049
Zadymiti, vz Zadymniti.

399699   Zadymniti Svazek: 5 Strana: 0049
Zadymniti (na Slov. zadymiti), il, ěn, ění = dýmem naplniti, anräuchern, voll Rauch machen. — co: jídla. Ros. — co čím: jizbu fajčením. Koll.

399700   Zadyněk Svazek: 5 Strana: 0049
Zadyněk, ňku, m. = zadní obilí. Vz Za- dina. Us. Dch.

399701   Zadynek Svazek: 9 Strana: 0392
Zadynek, vz Zadněk.

399702   Zadyšaný, zadyšený Svazek: 5 Strana: 0049
Zadyšaný, zadyšený; -en, a, o = za- dýchaný. U Opav. Klš.

399703   Zadyšiti Svazek: 5 Strana: 0049
Zadyšiti, il, en, ení. — se, ausser Athem kommen, keuchend werden. — čím: během. — od čeho: od běhu. Na Ostrav. Tč.

399704   Zadzivenie Svazek: 9 Strana: 0392
Zadzivenie, n. Keď sa ze strachu a zadzi- veňá (udivení) prebral. Nár. sbor. II. 64.

399705   Zadziviti se čemu Svazek: 10 Strana: 0512
Zadziviti se čemu = podiviti se. Slov. Čes. 1. XII. 475.

399706   Zadžgati Svazek: 5 Strana: 0049
Zadžgati = začknúť. Na Slov. Šd.

399707   Zadžgati Svazek: 9 Strana: 0392
Zadžgati díru = zacpati. Mor. Brt. P n. 59.

399708   Zadžmúriť Svazek: 5 Strana: 0049
Zadžmúriť = zamhouřiti. — co. Ale dievča nezadžmúrilo oči; Milý pútnik ani oko nezadžmúril; Zadžmúril oči, aby ani nevidel, koľko letí a skočil. Dbš. Sl. pov. I. 51., 197., III. 35. (Šd.).

399709   Zadžnúť Svazek: 10 Strana: 0679
Zadžnúť = zahaliti. Brt. Sl.

399710   Zaeržati Svazek: 5 Strana: 0049
Zaeržati = zařehtati, anfangen zu wie- hern. Tu kôň zaeržal. A kobyla mu nazpät zaeržala; V tom vranník zaeržal, šabľka zacenkala, Dbš. Sl. pov. III. 84., Čjk. 50. 293

399711   Zafačlovati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafačlovati = zafačovati. Na Slov. Bern.

399712   Zafačovati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafačovati = fáčem (obinadlem) zavá- zati, zavinouti, einwinden, einwickeln, ein- fatschen. — koho: dítě.

399713   Zafafraný Svazek: 10 Strana: 0512
Zafafraný = zamazaný. Phľd. XXIV. 346.

399714   Zafajčiti si Svazek: 5 Strana: 0050
Zafajčiti si, il, en, ení = zakouřiti si, eine Pfeife Tabak sich anrauchen. Na Mor. Tč., Mtl.

399715   Zafajfčiti si Svazek: 5 Strana: 0050
Zafajfčiti si = zafajčiti si. Us. Sá. Rád si z-čí. Us. Kšť.

399716   Zafakati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafakati = podělati, posrati, bemachen, bescheissen. Vz Fákati.

399717   Zafakliť si do Svazek: 10 Strana: 0512
Zafakliť si do prsta = říznouti se. Slov. Phľd. XXIV. 346.

399718   Zafaldovati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafaldovati = faldy založiti, einfalten; zamásti. Reš.

399719   Zafaňhářiti Svazek: 5 Strana: 0050
Zafaňhářiti, il, en, ení = zahaňfářiti, zašantročiti. Na mor. Val. Vck. Vz Zafraň- hářiti.

399720   Zafarbiť Svazek: 8 Strana: 0494
Zafarbiť. Dal koňa na červeno z. (odrať). Phľd. 1894. 313.

399721   Zafarbiti Svazek: 5 Strana: 0050
Zafarbiti, il, en, ení = zabarviti. Na Slov. Bern. — co čím. Horou, chlapci, horou, já pojdem dolinou, zafarbím si líčka červenou kalinou. Sl. ps. Tč.

399722   Zafasovati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafasovati, z něm. einfassen = zadělati, zasaditi. — co kam: kámen do zlata. Us. V z ona čes. slovesa.

399723   Zafašlovati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafašlovati = zafáčovati. Na Slov. Bern.

399724   Zafatinkovati se Svazek: 5 Strana: 0050
Zafatinkovati se, vz Fatinkovati se. Bern.

399725   Zafdánek Svazek: 8 Strana: 0494
Zafdánek = zavdánek. U Chromče na Mor. List. fil. 1894. 93.

399726   Zafercovati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafercovati = zastehovati, zusammen- heften. Na Slov. Bern.

399727   Zafialovělý Svazek: 5 Strana: 0050
Zafialovělý, ein wenig veilchenfärbig. Rostl.

399728   Zafičeti Svazek: 5 Strana: 0050
Zafičeti, el, ení, zu pfeifen, zischen, schwir- ren anfangen. — abs. Letící koule zafičela. Us. Cep zafičel. Čch. Bs. 70. — kudy: vzduchem. Ostrý hvizd zafičel povětřím a vjel do vnitra země. Němc. I. 253. — kdy. Naproti v tom husté zafičí strel mračno. Hol. 114.

399729   Zafidlovati čím Svazek: 10 Strana: 0512
Zafidlovati čím. Konipásek (kobylka) z-dal dlouhými nožkami (nohu o nohu otřel). Rais. Lep. 235.

399730   Zafifati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafifati, zafufňati, durch die Nase einen Laut ertönen lassen. U Uh. Hrad. Tč.

399731   Zafíkaný Svazek: 8 Strana: 0494
Zafíkaný = zastříkaný od bláta. Brt. D. II. 310.

399732   Zafikati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafikati, zafiknouti, knul a kl, ut, utí, zu ficken, zu schmitzen anfangen. — čím: prutem (zamrsknouti). Us., Ros. — Z. = fiknutím něco zahoditi, wegficken, weg- schmitzen. Jg. — se čím kam. Zafiknouti se nožem do prstu, sich schnell schneiden. Na Ostrav. Tč.

399733   Zafikati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafikati = fíkáním zastříkati, bespritzen. V již. Mor. — koho. Celého mě to zafíkalo. Us. Šd. — co komu. Vůz mu kabát zafí- kal. Šd.

399734   Zafilosofovati si Svazek: 5 Strana: 0050
Zafilosofovati si, ein wenig philosophi- ren. Us., Osv. I. 189.

399735   Zafír Svazek: 5 Strana: 0050
Zafír, u, m., drahokam, der Saphir. Z. jest kámen, jenž má nebe jasného barvu. Hus III. 68. Vz Safír. Zafirnajsovati co, z něm. firnissen = pohostiti, pokostovati, fermežiti. Zafírový, Saphir-. Vz Safírový.

399736   Zafírní Svazek: 9 Strana: 0392
Zafírní = zafírový. Jacinctus jest vodný a z. Maš. ruk. 293a.

399737   Zafixlovati si Svazek: 7 Strana: 1105
Zafixlovati si = zahráti v karty. Us. Kšť.

399738   Zaflaganý Svazek: 5 Strana: 0050
Zaflaganý = zaflákaný. Na Hané. Bkř.

399739   Zaflákání Svazek: 5 Strana: 0050
Zaflákání, vz Zaflákati.

399740   Zaflákaný Svazek: 5 Strana: 0050
Zaflákaný; -án, a, o = zamazaný, be- schmutzt. — Z. — zadlužený, verschuldet. — čím. Má knihu (pozemkovou) samými dluhy z-nou. Mor. Šd. — jak. Je až po uši z-ný. Us. Bkř. Zaflákati; zafláknouti, knul a kl, ut, utí = zamazati, pokáleti, beschmutzen. — co čím: zeď blátem (poházeti) — se = zadlu- žiti se, sich mit Schulden beladen. Us. — se v čem: v řeči (zasekati se, sich im Re- den verhauen). D.

399741   Zafláknouti Svazek: 5 Strana: 0050
Zafláknouti, vz Zaflákati.

399742   Zafleciti Svazek: 5 Strana: 0050
Zafleciti, vz Zaflekati.

399743   Zaflekání Svazek: 5 Strana: 0050
Zaflekání, n., vz Zaflekati.

399744   Zaflekaný Svazek: 5 Strana: 0050
Zaflekaný; -án, a, o, vz Zaflekati. Už je celý z-ný (zadlužený). Us. Šd.

399745   Zaflekati Svazek: 5 Strana: 0050
Zaflekati; zafleknouti, knul a kl, ut, utí; zafleciti, il, en, ení; zaflekávati, zaflekovati = zapleštiti, zandati, zadělati, zalátati, ver- patschen, verplätzen, vermachen, zuflicken; zamazati, pošpiniti, besudeln. Jg. — co čím: díru hlinou. Us. — se čím kde do čeho. Tím lékařením zaflekal jsem se v lé- kárně do hrozných dluhů (zadlužil jsem se). Us. Sych. — si co: sukni (zamazati, po- špiniti). V z Zaflekaný.

399746   Zaflekovati Svazek: 5 Strana: 0050
Zaflekovati, z něm. zuflicken = zalátati, spraviti. — co: šaty. Ros. — Z. = zama- zati, zašpiniti, beflecken, besudeln, beschmie- ren. Ros.

399747   Zafňučeti Svazek: 5 Strana: 0050
Zafňučeti, el, ení = zafňukati.

399748   Zafňukati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafňukati, zafňuknouti, ein wenig raun- zen, greinen. Us. Šd. Sama Cerovská z-la. HVaj. BD. I. 130.

399749   Zafochrovati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafochrovati, z něm. = provívati, za- vívati, zaváti, anfangen zu fächern, wehen.

399750   Zaformování, n. Z Svazek: 10 Strana: 0512
Zaformování, n. Z. plotničky do písku, ploché mísy, hrnku s uchem, válce atd. Ott. XXIII. 361. nn.

399751   Zaforovati co kam Svazek: 5 Strana: 0050
Zaforovati co kam, irgend wohin thun, wegschaffen. Na Ostrav. Tč.

399752   Zafosforeskovati Svazek: 10 Strana: 0512
Zafosforeskovati. Oči mu z-ly. Zvon V. 70.

399753   Zafouk Svazek: 5 Strana: 0050
Zafouk, a, m. Z. Rudolf, český sochař, nar. 1830. Vz S. N.

399754   Zafoukání Svazek: 5 Strana: 0050
Zafoukání, n., das Ausblasen. — Z., das Zuwehen. Bern.

399755   Zafoukaný Svazek: 5 Strana: 0050
Zafoukaný; -án, a, o, ausgeblasen; zu- geweht. Vz Zafoukati.

399756   Zafoukati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafoukati; zafouknouti, kl, ut, utí; za- foukávati, zafukovati, anfangen zu blasen; ver-, wegblasen; vollblasen, zublasen; durchs Blasen löschen. — abs. Jak vítr zafoukne, hned to sletí. Ani větříček nezafoukl; Za- fukuje tam studený vítr. Šd. — co. Vítr dvéře zafoukl (zavřel), svíci (shasil). Us. Vítr ji (cestu) zafouká. Er. P. 204. — kam: do uhlí. Us. Vítr ten list na jinou stranu zafoukl. Us. Jak naň vítr zafoukne, už stůně. Us. Vítr zafoukne do každého kouta. Němc. I. 24. — odkud. Zafoukej, větříčku, z dunaje. Er. P. 85.

399757   Zafouknouti Svazek: 5 Strana: 0050
Zafouknouti, vz Zafoukati.

399758   Zafouknutí Svazek: 5 Strana: 0050
Zafouknutí, n., der Windstoss.

399759   Zafouknutý Svazek: 5 Strana: 0050
Zafouknutý; -ut, a, o. Jestliže ze z-té svíčky kouř jde do dveří, je znamení, že v roce tam někdo umře. Kld. II. 284.

399760   Zafoulati Svazek: 5 Strana: 0050
Zafoulati, zafouliti = pošpiniti, pošma- tati, mit den Fingern beschmutzen. Koll. Zafoulenec, nce, m., der Beschmutzte. Slez. Zafoulený; -en, a, o = zašpiněný, be- schmutzt. Slez. Zafouliti, il, en, ení, vz Zafoulati. Zafrajmarčiti, il,en, ení = na frajmarku prodati, vertauschen. A ty lúky moci bude s tú spravedlností a tiem právem, jakož jest sám držel, podlé práva městského prodati, dáti, poručiti, zaměniti, zafrajmarčiti a s tiem jako svým vlastním erbem učiniti. List z r. 1495. Tč. — Z., verschachern, vergeu- den. — co kde: svůj statek v hospodě. U Uh. Hrad. Tč.

399761   Zafrajmarčiť Svazek: 7 Strana: 1105
Zafrajmarčiť = zašantročiti.

399762   Zafraňhařiť Svazek: 7 Strana: 1105
Zafraňhařiť, oprav v: zafraňkářit. Brt. D. 66.

399763   Zafraňhářiti Svazek: 5 Strana: 0051
Zafraňhářiti, il, en, ení = začachrovati. Na Zlínsku. Brt. Vz Zafaňhářiti.

399764   Zafraškovati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafraškovati = zašaškovati, anfangen zu scherzen, Possen zu treiben. Ros.

399765   Zafrckati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafrckati = zafrkati. — Z. = zastříkati, bespritzen. Na Slov. — se čím: jídlem. Bern.

399766   Zafrčeti Svazek: 5 Strana: 0051
Zafrčeti, vz Zafrkati.

399767   Zafrejiti se Svazek: 5 Strana: 0051
Zafrejiti se, il, en, ení, sich verbuhlen. Šm.

399768   Zafrejmarčiti Svazek: 5 Strana: 0051
Zafrejmarčiti = zaměniti, směniti, ver- tauschen, in den Tausch geben. Vz Zafraj- marčiti.

399769   Zafremarčiti Svazek: 5 Strana: 0051
Zafremarčiti, il, en, ení = zašantročiti. Vz Zafrajmarčiti. Kdl.

399770   Zafrflati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafrflati = zadudlati, zu dudeln anfan- gen; zaškamrati, zu brummen, zu schelten anfangen. Na Slov. Bern.

399771   Zafrfňaviti Svazek: 5 Strana: 0051
Zafrfňaviti, il, en, ení = zasopliti, be- rotzen.

399772   Zafrfotati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafrfotati = zaškamrati. Na Slov. Bern.

399773   Zafrfranosť Svazek: 7 Strana: 1105
Zafrfranosť, i, f. Cf. Frfrati. Zbr. Múdr. živ. II. 249

399774   Zafrfrati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafrfrati = zafrflati. Na Slov. Bern.

399775   Zafrištukovati si Svazek: 10 Strana: 0512
Zafrištukovati si = posnídati, z něm. Slov. Čes. 1. XIII. 79.

399776   Zafrkání Svazek: 5 Strana: 0051
Zafrkání, n., vz Zafrkati.

399777   Zafrkaný Svazek: 5 Strana: 0051
Zafrkaný; -án, a, o, vz Zafrkati. Z. šá- tek = umazaný, potřísněný. Cf. Zfrkaný. Us.

399778   Zafrkati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafrkati; zafrčeti, čí, frč, frče (íc), el, ení; zafrknouti, knul a kl, utí, zu schnau- ben anfangen; zaprskati, bespritzen. — abs. Kůň zafrčel. Jg. Vystřelený šíp zafrčel. Us. Tč. Neúnavní vranci zafrkali a již byli zase princovi z očí. Němc. I. 26. — kde. Když mu to v uších zafrčí (zavzní, ertönt). Ros. — se. Celý se zafrkal (zaprskal, sich be- räuspern. Beschmutzen). Jg. — co: šátek (smrkáním umazati, schneuchzend beschmut- zen). — co jak. Utekala ces všetke tie dvanásť chyže a všetke jich krvou zafrkala (pokálela) až do kuchyne. Dbš. Sl. pov. I. 83. — kde odkud kam. Kamen z praku zafrknul ve vzduchu až nad stodolu; Šíp z kuše zafrknul až na střechu. Us. Tč.

399779   Zafrkati koho čím Svazek: 8 Strana: 0494
Zafrkati koho čím : blátem = zastříkati. NZ. IV. 509.

399780   Zafrkati kudy Svazek: 10 Strana: 0512
Zafrkati kudy. Hejno vrabců zafrčelo vzduchem. Jrsk. XXVI. 218. — kde. Ptáci před ním zafrčeli (vyletěvše). Jrsk. XII. 327. Ptáče zafrčelo jim nad hlavami. Čch. II. Pov. 290.

399781   Zafrknouti Svazek: 5 Strana: 0051
Zafrknouti, vz Zafrkati.

399782   Zafrumpnúť Svazek: 5 Strana: 0051
Zafrumpnúť = zaběhnouti, zaskočiti, za- letěti někam. Hned tam zafrumpnu. Ve Skří- pově u Opavy. Šd.

399783   Zafučati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafučati = zafučeti. Na Slov. Bern.

399784   Zafučeti Svazek: 5 Strana: 0051
Zafučeti, el, ení, zu sausen, blasen, brau- sen, pfeifen anfangen. — abs. Zafučí vetor a princesna z koča zmizla. Dbš. Sl. pov. I 429. Jak vítr zafučí, hned svíčku zafoukne. Us. Tč. — kde. Než slovo dořekl, zafučelo to kolem něho jako zlá vichřice. Němc. I. 39. — odkud kudy. Vítr na jednou od severu zafučel lesem.

399785   Zafufňati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafufňati = zafifati. U Uh. Hrad. Tč.

399786   Zafujarovať si Svazek: 7 Strana: 1105
Zafujarovať si. Cf. Fujara. Phľd. IV. 263., Orl. VII. 150.

399787   Zafujati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafujati, verwehen. — co čím. Vítr sněhem příkop zafujal. Na Ostrav. Tč.

399788   Zafúkati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafúkati, vz Zafoukati.

399789   Zafukotati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafukotati, zu wehen anfangen. U Uh. Hrad. Tč. Vz Zafoukati.

399790   Zafúlanec Svazek: 7 Strana: 1105
Zafúlanec, nce. m. = zafoulenec. Slov. Phl'd. VI. 111.

399791   Zafúlaný Svazek: 5 Strana: 0051
Zafúlaný = zašpiněný, zamazaný. Zbr. Hry 110. Vz Zafoulati. Z. ruky. Hdž. Slb. 19.

399792   Zafúlati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafúlati, vz Zafoulati.

399793   Zafundžati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafundžati = zafinčeti, zasvištěti. Na Slov. A tu jedním chmatom oddrapí roh stola: zafundží a zradný Gajdošík mrtvola. Btt. Sp. 12. Tak pod okamžením, jakoby strela zafundžala. Mt. S. I. 96.

399794   Zafuněti Svazek: 10 Strana: 0512
Zafuněti. Kráva nosem z-la. Rais. Lid. 77.

399795   Zafungotati Svazek: 5 Strana: 0051
Zafungotati = zafičeti? Na Slov. Zafun- gotal meč v povetrí. Dbš. Sl. pov. V. 65.

399796   Zagabnouti Svazek: 5 Strana: 0051
Zagabnouti, gierig, mit beiden Händen nach etwas greifen. — kam. Do něčeho z. Mor. Šd.

399797   Zagadati Svazek: 10 Strana: 0512
Zagadati. Husák z-dal = zahejkal. Slez. Vlasť. I. 188 Sr. Zagagať v V. 51.

399798   Zagágati Svazek: 5 Strana: 0051
Zagágati, aufgackern. Na Ostrav. a Slov. Husy z-ly. Tč. — proč jak. I z-ly húsky žiaľnym hlasom, na rozlučnú tak žiaľne z-ly. Sldk. Mart. 47., 229.

399799   Zagagotať Svazek: 9 Strana: 0392
Zagagotať = zakejhati (o husích). Zát. Př. 166b.

399800   Zagajdovati Svazek: 5 Strana: 0051
Zagajdovati = na dudy zahráti, auf dem Dudelsack zu spielen anfangen. Mor. Tč., Šd. — nač: na gajdy. Na Slov. Tč. Zagaj- duj na svoju kozičku, co sa utopila, keď vodenku pila. Sl. ps. — co komu. Gajdoš mu jednu zagajduje. Sl. let. VI. 290.

399801   Zagalky Svazek: 5 Strana: 0051
Zagalky, pl., f. = padanky, spadlé ne- zralé ovoce. Ve Slez. Šd.

399802   Zagan Svazek: 7 Strana: 1105
Zagan, a, m. = chlapec, kluk. U Neza- myslic. Bkř.

399803   Zagániť Svazek: 5 Strana: 0051
Zagániť, il, ěn, ení = pohleděti.— čím: očima. Na Slov. Šd. Už neviem, akým okom som zagánil. Klčk. VI. 104. — čím na koho kdy. Divo z-nil očima na ňu. Zátur. Priat. II. 37. Po slovách tých zaškrýpal som zu- bami, zagánil som očima na Helenu i na strýka. Klčk. VI. 105. No keď prešla uli- com mladá deva, z-nil na neobvyklý zjev závistným okom. HVaj. BD. I. 23. — na koho jak. No, no, no, zamumlal dedko a kosom zagánil na Annu. HVaj. BD. II. 134.

399804   Zagarazdiť Svazek: 7 Strana: 1105
Zagarazdiť = zasmetiti, zaneřáditi. Val. Brt. D. 292.

399805   Zagarazdit Svazek: 10 Strana: 0679
Zagarazdit v VII d. 1105. za Zagat polož před toto slovo.

399806   Zagať Svazek: 7 Strana: 1105
Zagať = zobati. Ale tu ju husy z. za- čaly. Slov. Zátur.

399807   Zagazdovaný Svazek: 10 Strana: 0512
Zagazdovaný kraj = hospodářsky dobře upravený. Slov. Phľd. XXII. 674.

399808   Zagazdovati Svazek: 5 Strana: 0051
Zagazdovati, erwirtschaften, ersparen. — si co. Na Slov. Mtl., Šd. Z. si také = býti hospodářem, gazdou, hospodařiti. Šd. — kde, odkud. Pamätaj, že si sa u nás z-val. U vás, ale nic z vašeho. Zbr. Hry 42.

399809   Zagazdovauý Svazek: 5 Strana: 0051
Zagazdovauý; -án, a, o = zahospoda- řený, erwirthschaftet, erspart. Z-ho nič ne- máme. Dbš. Sl. pov. I. 173., Němc.

399810   Zagdokať Svazek: 5 Strana: 0051
Zagdokať = zakdákati. Kura z-la, snesla vajco. Na Ostrav. Tč.

399811   Zagebraný Svazek: 10 Strana: 0512
Zagebraný = zamazaný. Slov. Phľd. XXIV. 418.

399812   Zagecaný Svazek: 5 Strana: 0051
Zagecaný = zakecaný.

399813   Zageometrovati si Svazek: 8 Strana: 0494
Zageometrovati si = drobet geometrií se zabývati. Mus. 1893. 595.

399814   Zagiglať Svazek: 9 Strana: 0392
Zagiglať. Zát. Př. 247.

399815   Zagichati Svazek: 5 Strana: 0051
Zagichati, überschütten. — co. Déšť silný z-chal všecko zboží. Na Ostrav. Tč.

399816   Zagitovati co Svazek: 9 Strana: 0392
Zagitovati co: obec. Vlč. Lit. I. 361.

399817   Zagľančný Svazek: 8 Strana: 0494
Zagľančný. Z. voda = zakalená. Brt. D. II. 312.

399818   Zaglaněný Svazek: 7 Strana: 1105
Zaglaněný pluh = zahliněný, studňa = zanesená bahnem, lúka = podnesená vodou. Val. Brt. D. 292.

399819   Zaglániti Svazek: 5 Strana: 0051
Zaglániti, il, ěn, ění = zaplaviti, über- schwemmen. — co: louku, pole. Vz Pod- glániti, Přiglániti. Na mor. Val. Vck.

399820   Zaglcati Svazek: 5 Strana: 0051
Zaglcati, zaglcnouti = zaklímati. — čím. Kdo seďa dříme, zaklcal hlavou. Mor. Šd.

399821   Zaglejiti Svazek: 5 Strana: 0051
Zaglejiti, il, en, ení = zaklížiti. Mor. Šd.

399822   Zaglejtovati Svazek: 5 Strana: 0051
Zaglejtovati = glejtem zadělati, mit (Silber)glätte überziehen. Na Ostrav. Tč.

399823   Zaglgati Svazek: 5 Strana: 0051
Zaglgati, zaglgnouti. — si. On si rád zaglgá (rád se napije). Mor. Šd.

399824   Zaglintěný Svazek: 10 Strana: 0679
Zaglintěný = slinami, pěnami potřísněný. Vz Brt. Sl.

399825   Zaglumiti Svazek: 5 Strana: 0051
Zaglumiti, il, en, ení = zabahniti, ver- schlämmen. — co čím: trávu blátem (glu- mein). Na Ostrav. Tč.

399826   Zaglurati Svazek: 5 Strana: 0051
Zaglurati = zamíchati. U Brušperka. Mtl.

399827   Zagnáviti Svazek: 5 Strana: 0051
Zagnáviti, il, en, ení = zamačkati, er- drücken, zu Tode drücken. — koho čím. Na Slov. Bern.

399828   Zagogoliť Svazek: 7 Strana: 1105
Zagogoliť = na hrdle tuho nieco za- viazat. Slov. Zátur.

399829   Zagordovati Svazek: 5 Strana: 0051
Zagordovati = zahrtmaniti, zadrhnouti. — co: uzel. Na Slov. Zátur. — co čím. Mi si celý tento svitok zavijeme a zagor- dujeme. Hdž. Vet. 97.

399830   Zagrcati co kde Svazek: 5 Strana: 0051
Zagrcati co kde, bespeien, beschmutzen. — co čím: grcačkou. Na Ostrav. Tč.

399831   Zagreb Svazek: 5 Strana: 0051
Zagreb = Záhřeb.

399832   Zagrepčiti Svazek: 9 Strana: 0392
Zagrepčiti = zaskákati, zakřepčiti si. To- sem si z-čil. Srub. 10. Vz Grepsiti.

399833   Zagrovací Svazek: 5 Strana: 0051
Zagrovací = vycezovací, Seiger-. Z. pec, Techn., ohniště. NA. IV. 162., 169. Vz Za- grovati. 293*

399834   Zagrovaný Svazek: 5 Strana: 0052
Zagrovaný; -án, a, o, geseigert. Aby takové z-né nižší kovy a mineralia vedlé jich příležitosti ven z země vyvésti a od- byti mohli. Nar. o h. a k. Vz Zagrovati.

399835   Zagrovati Svazek: 5 Strana: 0052
Zagrovati, z něm. seigern = čistiti zlato, stříbro, odděliti je od mědi. Mz. 373. Jestliže by kverci nechtěli z takových nižších kovů zlata a stříbra z. dáti. Nar. o h. a k.

399836   Zagrovati Svazek: 7 Strana: 1105
Zagrovati měď. Arch. X. 72.

399837   Zagrovna Svazek: 5 Strana: 0052
Zagrovna, y, f. = huť, kde se zlato a stříbro čistí, die Seigerhütte. Pr. Nařízení trojích zagroven. Nar. o h. a k., Dač. I. 109. Vz Zagrovati.

399838   Zagrunšiti Svazek: 10 Strana: 0512
Zagrunšiti. I v kole leckterá dívčina spolu si z-la. Smíš. 1904. 29.

399839   Zagryndanec Svazek: 5 Strana: 0052
Zagryndanec, nce, m. = zaslintanec. Mor. Šd.

399840   Zagryndaný Svazek: 5 Strana: 0052
Zagryndaný;. -án, a, o = zaslintaný, begeifert. Mor. Šd.

399841   Zagryndati Svazek: 5 Strana: 0052
Zagryndati = zaslintati, begeifern. Mor. Šd. — se. Šd.

399842   Zagúlati Svazek: 5 Strana: 0052
Zagúlati — zakaliti, wegrollen, wegwäl- zen. Na Slov. Bern.

399843   Zaguliti Svazek: 5 Strana: 0052
Zaguliti, il, en, ení = zagúlati. Na Slov. Bern.

399844   Zagumaný Svazek: 10 Strana: 0512
Zagumaný kolek (kůl) = upěchovaný do díry sochorem v-né. Val. Čes. 1. X. 466.

399845   Zagumati Svazek: 5 Strana: 0052
Zagumati = zemi kolem něčeho udupati. — co: kůl (aby pevněji stál). Vz Vygu- mati. Na mor. Val. Vck.

399846   Zagvelbiti Svazek: 5 Strana: 0052
Zagvelbiti, il, en, ení, zagvelbovati, ver- mauarn, überwölben. — co: sklep, okno do sklepu. Ne Ostrav. Tč.

399847   Zagvintovati Svazek: 5 Strana: 0052
Zagvintovati, verschrauben (gvint, das Gewinde). Na Ostrav. Tč.

399848   Zagyglati Svazek: 5 Strana: 0052
Zagyglati = zaviklati — čím. Na již. Moravě. Šd.

399849   Zagychati Svazek: 7 Strana: 1105
Zagychati. Vz Gychati. Zagychla (ulila) ho krev. Brt. D. 212.

399850   Zagyzditi Svazek: 5 Strana: 0052
Zagyzditi = zahyzditi, zanešvařiti, zne- čistiti. Slez. Šd.

399851   1. Záha Svazek: 5 Strana: 0052
1. Záha, vz Žáha. Záha jej pálí, er hat Sodbrennen. Na Ostrav. Tč. Záha ma v ústach pečie ako v ohni. Phld. III. 544.

399852   2. Záha Svazek: 5 Strana: 0052
2. Záha, y, f., zastr. = čas, die Zeit; jasné nebe (snad z střněm. kâha, g?ha = spěch), das Heitere des Himmels. Vz Mz. 373. —Nyní: záhy (zastr. záhe, záhé), kom- par. zážeji, záže, záž = rychle, časně, hned, teď, v čas, frühe, frühzeitig, flugs, bei Zei- ten, zeitlich. Cf. Bž. 137., 216. Přišel záhy domů. Ros. I tažechu před sluncem záhe. Rkk. 17. Aby se záhé v tom opatřil. Jel. V pátek na noc aneb v sobotu tím zážeji. Břez. 212. Vojni! vece, z jutra záhe roz- pálímy krutosť vsiu. Rkk. 18. Záhy sko- nalý. Dch. Záhy vstávati, z. z rána. Us. Pdl. Jelikož o dítěti tom později nikde zmínka se nečiní, zdá se, že z. zemřelo. Ddk. III. 25. Kdo chce našetřiti, musí z. začíti. Šd. Přijď raději pozdě na hody, než z. k svá- rům. Šd., Pk. Kdo z. seje, z. žne. Pk. Z. sedlej a pozdě sedej. Hkš. Z. vstávej, pří- klad dávej; Kdo vstává z., nechodí nahý. Tč. Co kopřivou býti má, záhy žíhá (pálí). Jg., Tč.

399853   1. Záha Svazek: 7 Strana: 1105
1. Záha = žáha. Cf. Mkl. Etym. 406. b.

399854   Zahá(a)něč Svazek: 5 Strana: 0055
Zahá(a)něč, e, m., der Wegtreiber. Z. dobytka. Aqu.

399855   Zahabať Svazek: 7 Strana: 1105
Zahabať. Laš. Brt. D. 292.

399856   Zahabati Svazek: 5 Strana: 0052
Zahabati = zandati, verräumen, verwer- fen. Na Slov. Bern.

399857   Zahabati Svazek: 10 Strana: 0512
Zahabati, iuhaerere. — Abych v slova dále nezahabal (se nepouštěl). Pat. Jer. 131. 14.

399858   Záhabří Svazek: 10 Strana: 0512
Záhabří, n. Pospíchala za z. do vsi. Mtc. 1. 1897. 4. 113.

399859   Zahacení Svazek: 5 Strana: 0052
Zahacení, n. = ucpání, emphraxis, die Verstopfung. Nz. lk.

399860   Zahacení Svazek: 10 Strana: 0679
Zahacení, n., thrombosa = srážení — se krve za živa do dutin srdečních nebo kde- koli v cévstvu. Vz Ott. XXV. 389.

399861   Zahacený Svazek: 5 Strana: 0052
Zahacený; -cen, a, o = ucpaný, infar- cirt. Nz. lk. Vz Zahatiti.

399862   Záhač Svazek: 5 Strana: 0052
Záhač, e, m., dexamine, kývoš vrostlo- oký. Krok II. 245.

399863   Zaháčení Svazek: 5 Strana: 0052
Zaháčení, n. = zaháknutí, die Verhäke- lung. D.

399864   Zaháčiti Svazek: 5 Strana: 0052
Zaháčiti, il, en, ení; zaháknouti, knul a kl, ut, utí, zahakovati = hákem zapnouti, verhäkeln, zuhakein. — co, se. Jg. Z. loď, entern. Z. řebřík, einhaken. Z. někoho (za- vříti). U Kr. Hradce. Kšť.

399865   Zaháčkovací Svazek: 5 Strana: 0052
Zaháčkovací závěr, zavírá-li se okno háčkem. Vz Včř. Z. I. 34.

399866   Zaháčkovati Svazek: 5 Strana: 0052
Zaháčkovati, zaháčknouti, přiháčknouti, zuhäfteln. D. — co: okno otevřené, aby je vítr nerozbil. Us. Pdl. Z. dvéře (na há- ček zavříti), mit dem Haken verschliessen. Us. Tč.

399867   Záhada Svazek: 5 Strana: 0052
Záhada, záhadka, zahádha (Šf.), y, f. = problema, das Problem. Z. v logice hledané neznámé. Z. podmínečná, prostá. Jd. 91. Rozklad z-dy. Mark. Rozluštiti z-du. Krok. Změna záhady (irécov Cýrriótc), v log. vada důkazu, jež v neshodě usouzeného závěru s položkou leží. Jd. 91. Snadno bychom se mohli pustiti do smělých domyslův a zá- hadek. Bdl. Z-dy životné, Lebensprobleme. Dch. Z. života zvířecího; Záhady lidské, věčné; Pověstná z. organismu; z. účelo- slovná; rozřešení z-dy; z. teleologická. Mus. 1880. 194., 263., 424., 42. (Pd.). Ale jakou jsi záhadou nevyzpytatelnou, ó duše ty lid- ská! Sá. Z. životní. Stč. Z. 479. Na z-dě býti. Hdk. L. k. 82. Z. psychologická. Ddk. P. 94. Odevšad mne tísní záhada. Čch. Bs. 59. Z. zavilá, ein verwickeltes Problem. Šf. Rozpr. 45. Z-du řešiti. Ddk. II. 92. — Z. = hádanka. Na Slov. To je záhadka posjal (posud) nerozuzlená. Phld. II. 5. 145. Ty si rozlúštil záhadku, na ktorej si mnohí lámu hlavu. Zbr. Lžd. 96.

399868   Zahádač Svazek: 5 Strana: 0052
Zahádač, e, m., der Räthselvorleger o. Räthselvorsprecher. Hádajú pri stole a z. v ruke držiac vidličky naberie si jedla. Mt. S. I. 134.

399869   Zahádati Svazek: 5 Strana: 0052
Zahádati = pohádku dáti, ein Räthsel vorlegen, vorsprechen, aufgeben. Jg. — co komu. Nespíme, my čujeme, hádky sebe (sobě) zahádame. Er. Sl. čít. 65. Zahádam ti hádku, na půl lokťa krátku; vieš ju, zješ ju, neuhádneš ju? Mt. S. I. 134. Teraz jim ja zahádam tuto hádku, čo si mi ty povie- dal. Dbš. Sl. pov. II. 93. — jak. Hádanky si zahádajú o závod. Mt. S. I. 206. Záhadčivý = záhadný, problematisch. Šf. Stž. I. 532.

399870   Záhadka Svazek: 5 Strana: 0052
Záhadka, y, f., vz Záhada.

399871   Záhadka Svazek: 7 Strana: 1105
Záhadka. Šf. Strž I. 288., II. 215.

399872   Záhadní Svazek: 5 Strana: 0052
Záhadní = k záhadě naležející, zum Pro- blem gehörig. Z. výminka. Presl. Vz Zá- hadný.

399873   Záhadnosť Svazek: 5 Strana: 0052
Záhadnosť, i, f. = pochybnosť, die Räthsel- haftigkeit. Stč. Zmp. 201., 246.

399874   Záhadný Svazek: 5 Strana: 0052
Záhadný = záhadu v sobě zavírající, po- chybný, problematický, problematisch, my- steryös, räthselhaft, fraglich, verfänglich, änigmatisch. Z. úsudek. Mark. Z. věc, od- pověď, Us., otázka. Mus. 1880. 193. 527.— jak. První starší doba vždy aspoň v ně- kterém smyslu a z Částky záhadná, nejistá jest. Šf.

399875   Zahafati Svazek: 5 Strana: 0052
Zahafati; zahafnouti, fnul a fl, utí, auf- bellen. — abs. Malý pes zahafá, velký za- štěká. Us. Tč. — na koho odkud. Pes z boudy naň zahafal

399876   Záhajčí Svazek: 9 Strana: 0392
Záhajčí, ?., pozemek. Pck. Hol. 170.

399877   Zahajdučiti si Svazek: 5 Strana: 0052
Zahajdučiti si, zahajdukovati si = haj- duka dělati. Do kolečka, chlapci ručí! rád si Slovák zahajdučí. Hdk. C. 175. Napivše se zahajdukují si a potom ulehnou všichni. Na Slov. Němc.

399878   Zahájecí Svazek: 5 Strana: 0053
Zahájecí, Eröffnungs-. Z. řeč, předsta- vení. Dch.

399879   Zahájemný Svazek: 10 Strana: 0512
Zahájemný = zahájený. Z. soud, právo. NB. č. 21.. 240.

399880   Zahájené Svazek: 7 Strana: 1105
Zahájené, ého, m. = zápověď v lese, na louce. Laš. Brt. D. 292. Vz Zahájený.

399881   Zahájení Svazek: 5 Strana: 0053
Zahájení, n., die Einfriedung. J. tr. — Z-, die Eröffnung, Hägung. Z. soudu. Vz Vš. Jir. 28., Vl. zř. 20., Kn. drn. Purkrabě pražský má při z. soudu po zemském pí- saři státi. Zř. F. I. C. IV. Z. zákona, die Gesetzsanktion mit Strafandrohung. J. tr. Z. paroplavby, die Eröffnung der Dampf- schiffahrt, přednášek. Dch. Vz Zahájiti.

399882   Zahájený Svazek: 5 Strana: 0053
Zahájený; -en, a, o = zahrazený, zabrá- něný, eingefriedet. Z. les, háj. J. tr. Statok pásti po z-ných báňoch sa zakazuje. Sl. let. IV. 70. Tu je z-né (zápověď, v lese). Slez. Šd. Paní Elžka žalovala před súdem z-ným na Černého Václava, kterak . . .; Přistúpili jsú pred právo z-né žalobník a odporník; Kázali přepsati, což se na právě z-ném před nimi dálo. NB Tč. 21., 240., 268. Z. soud (pořádný). Ros. Z. den (právní). Kom. Pod z-ným soudem se nevážnosti dopustil, nach eröffneter Sitzung. Faukn. Zbil mi člověka konšela mého v zahájeném súdě. Půh. I. 294. Z. schůze. Vz Zahájiti.

399883   Zahájený Svazek: 7 Strana: 1105
Zahájený. V 7. ř. tohoto článku oprav pred v: před. Z. soud = na jisté roky (ter- miny) odbývaný; slavnostní, plný, do roka jen několikrát konaný ; nezahájený = mimo- řádný. Mus. 1884. 91., Wtr. Obr. II. 621. nn. Vz Nezahájený.

399884   Zahájí Svazek: 5 Strana: 0053
Zahájí, n., der Hinterwald. Kam. — Z., Zahaj, samota u Budína; Zahaje, samota u Sobotky, ves u Dobříše; Zahaj, vsi a) u Hluboké, b) u Dol. Kralovic, c) u Měl- níka; samota u Čes. Dubu, u Král. Dvora; předměstí v Litomyšli. PL. Vz S. N., Sdl. 1. 5., 16., 17., 24., 28., Blk. Kfsk. 199., 351., 697.

399885   Zahájiti Svazek: 5 Strana: 0053
Zahájiti, zahaj, zaháje (íc), zahájeti (Kšch. 5.), il, en, ení; zahajovati = zahraditi, za- brániti, einfrieden, einhägen, einzäunen, verhüten, einschränken, verbieten. Vz Há- jiti. — co: zahradu, pole, Us., louku (za- hraditi), D., soud (poněvadž se místo, kde soudy se odbývaly, zaháj lo, oddělili se soudcové od stran. Vz Pr 1869. str. 594.), CJB. 381., Faukn., Tov., Ros., Žer. Z. sněm, sjezd, hromadu, nový věk, řadu přípitků, boj, jízdu, ples a p., lépe: počíti, poněvadž se v těchto případech nic nezahrazuje. Cf. Brs. 2. vyd. 267. Z. svůj život (uhájiti, zachrá- niti). Sl. let. III. 28. — co čím jak: hrad- bou, D.; soud těmi slovy, V., soud mocí boží, mocí knížete. Vš. Sněm touto řečí zahájil. Us. Mravní požadky nauky křesťan- ské vyšší autoritou zahájeny či posvěceny jsou. MP. 3. A hrličky stenom lásky po zápoľach cukrujúce, kukulienky žartujúce, vtač zo sna hory budiacu, deň i večer ve- seliacu zaháj v radosť Pánu svojmu. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. (Šd.). Z-il rozpravu o věci té touto úvahou, Pdl. — komu co, čeho (zapovědíti). Z. komu co. Jel. Zahaj mi toho. Svěd., Bibl. Rannie hodiny sú vždy tak krátke, bystré v letku, nemožno púť jim zahájiť. Phld. IV. 24. — co kde. Soud před někým z. Ctib. Začíná se v srdci jeho soud zahajovati. Kom. Neměv na tom dosti, ješto jsem sobě na těch Újezdech zahájil, abych píci a trávu měl. Půh. II. 435. — kdy. Řehoř zahájil synodu dle vší podobnosti v sobotu před nedělí květnou; Valná synoda zahájena jest v týden po let- nicích. Ddk. II. 254., 382. (Té.). — s infint. Hoferom zahájeno (zakázáno) krpce krájat a to preto, aby se každý silil hospodarem být. Sl. let. I. 59. Nemá vám zahájeno býti to učiniti. Sych. — Jel. — aby. Nemůžeme z., aby ptáci nad námi nelítali. Vz Brániti (ku konci).

399886   Zahájiti co Svazek: 10 Strana: 0512
Zahájiti co: nářek = zabrániti mu. U Turn. Mark.

399887   Zahájiti čím Svazek: 7 Strana: 1105
Zahájiti čím. Tím mnoho z-jím = uše- třím. Val. Vck.

399888   Zahájka Svazek: 10 Strana: 0679
Zahájka, y, f. = zahájené pastvisko. Vz Brt. Sl.

399889   Zahajovací Svazek: 5 Strana: 0053
Zahajovací, Häge-, Einhägungs-. Z pro- středky, Um. les., řeč (při soudu etc.).

399890   Zahájský Svazek: 5 Strana: 0053
Zahájský = za hájem jsoucí, hinter dem Wald gelegen. Us. Šd., Dch.

399891   Zahajský Svazek: 5 Strana: 0053
Zahajský, ého, m. Z. Jan. Vz Blk. Kfsk. 1135.

399892   Zahákaný Svazek: 5 Strana: 0053
Zahákaný; -án, a, o, zadlužený, ver- schuldet. Na Hané. Bkř.

399893   Zahákati Svazek: 5 Strana: 0053
Zahákati se = zadlužiti se, in Schalden fallen, gerathen. Na Hané. Bkř.

399894   Zahakmatiti Svazek: 5 Strana: 0053
Zahakmatiti, il, cen, cení = leda bylo učiniti, verpfuschen, schnell abmachen. Ros.

399895   Zaháknouti Svazek: 5 Strana: 0053
Zaháknouti, vz Zaháčiti.

399896   Záhala Svazek: 5 Strana: 0053
Záhala, y, f., die Hülle. Rk.

399897   Zahálač Svazek: 5 Strana: 0053
Zahálač, e, m. = zaháleč, der Faulenzer. Na již. Mor. Sd.

399898   Zahálačka Svazek: 5 Strana: 0053
Zahálačka, y, f. = zahálka. Mor. Šd. — Z., die Faulenzerin.

399899   Zahalákati Svazek: 5 Strana: 0053
Zahalákati = zahulákati, aufschreien. Na Slov. Zazpievá, zahaláká a vyskočí zrezka. Jir. Ves. čt. 143.

399900   Zahálání Svazek: 5 Strana: 0053
Zahálání, n. = zahálení, das Faulenzen. Člověk je k pracování a ne k z. Mor. Té. V z. sa naučíš všelikej zlosti. U Uh. Hrad. Tč.

399901   Zahálati Svazek: 5 Strana: 0053
Zahálati = zaháleti. Na Mor. Tč., Šd. Na Slov. Hdž. Šlb. 13.

399902   Zahálčivě Svazek: 5 Strana: 0053
Zahálčivě = zahálečně, müssig. Čas z. stráviti. V.

399903   Zahálčivec Svazek: 5 Strana: 0053
Zahálčivec, vce, m. = zaháleč. Na Slov.

399904   Zahálčivosť, zahálečnosť Svazek: 5 Strana: 0053
Zahálčivosť, zahálečnosť, i, f. = za- hálka, der Müssiggang. V. Z-stí a nedban- livostí všecky věci hynou. Byl. Z-stí živ- nosti nedobydeš. Sych. Na z. se oddati. Ros. Ze z-sti prindeš do chlípnosti. Na Slov. Tč.

399905   Zahálčivý Svazek: 8 Strana: 0494
Zahálčivý. Z-ví vypovídají se z Lín přes Nechalov do Pracovic. NZ. ÍII. 228.

399906   Zahálčivý, zahálečný Svazek: 5 Strana: 0053
Zahálčivý, zahálečný = nic nepracu- cující, müssig. Z. život vésti. V. Z. oby- vatel městu není dobrý. Na Mor. Tč. Z-vý darmo živý. Mor. Tě. Rozmařilým a z-vým vždycky svátkové jsou. Kom. Z-vým cou- ráním čas mařiti. Sych. Z. a lenivý lid. Jel. — v čem: v pravé pobožnosti. Rvač.

399907   Zaháleč Svazek: 5 Strana: 0053
Zaháleč, zahaleč, e, m., der Nichtsthuer, Faulenzer, Müssiggänger. Jg., Dch., Mus. 1880. 27. Lenošný z. Dch. Ne tak v bu- doucím jako ve zdejším životě od nevděč- ných a zahalečů Bůh dary své odjímá. BR. II. 114. b. Z-čům vždycky svátek, třeba byl pátek. Vz Lenost Mus. V městě žádní z-či trpíni býti nemají. V. Z-čův a zhoubců vyzdvihování. Vz Zř. zem. Jir. L. 27., 29., R. 22., U. 6.

399908   Zahaleč Svazek: 7 Strana: 1105
Zahaleč. Cf. Wtr. Obr. I. 522.

399909   Zaháleči Svazek: 5 Strana: 0053
Zaháleči, faulenzend. Žena z. vymýšlí zlé věci. Slez. Tč.

399910   Zahálečka Svazek: 5 Strana: 0053
Zahálečka, zahalečka, y, f., die Faulen- zerin, Müssiggängerin. Jg.

399911   Zahálečně Svazek: 5 Strana: 0053
Zahálečně = zahálčivě.

399912   Zahálečnosť Svazek: 5 Strana: 0053
Zahálečnosť, i, f., der Müssiggang. Kos. Ol. I. 244. Vz Zahálčivosť.

399913   Zahálečný Svazek: 5 Strana: 0053
Zahálečný, vz Zahálčivý.

399914   Zahálečství Svazek: 5 Strana: 0053
Zahálečství (zahálectví), n. = zahálka, der Müssiggang. Na z. se oddati. Ros.

399915   Zahálek Svazek: 5 Strana: 0010
Zahálek, lku, m., das Paquet. Dch.

399916   Zahalekati Svazek: 5 Strana: 0054
Zahalekati, vz Helekati. Na kopečku stojíc zahalekala. Jrsk.

399917   Zahaleně Svazek: 5 Strana: 0054
Zahaleně, verhüllt, undeutlich, unklar. Řád ten spásy byl od proroků předpově- děn, ale z. toliko. Sš. II. 83.

399918   Zahalenec Svazek: 10 Strana: 0512
Zahalenec, nce, m. = zahalený člověk. Tbz. XVI. 264.

399919   Zahalení Svazek: 5 Strana: 0054
Zahalení, n., die Verhüllung. Z. oblohy oblakem. Osv. V. 2. Vz Zahaliti.

399920   Zahálení Svazek: 5 Strana: 0054
Zahálení, n., das Faulenzen. Vz Zahá- leti.

399921   Zahalený Svazek: 5 Strana: 0054
Zahalený; -en, a, o, verhüllt. — v co. Laik v bílé šaty z-ný buď do rakve vložen. Ddk. IV. 306. — v čem. Jazdec v kepeni modrom z-ný. Sldk. Mart. 6. — čím. Řeč kvítím z-ná, verblümt. Dch.

399922   Zaháleti Svazek: 5 Strana: 0054
Zaháleti, ejí, ej, eje (íc), el, ení; zahá- lívati = nic nedělati, müssig sein, müssig gehen, faulenzen, feiern, otiari. V. — abs. Z., nic nedělati. V. Ten člověk celý den zahálí. Us. Nedá vojsku (hubě = pořád mluví) zaháleti. Sych. Nevykysalá krev ne- zahálí. Prov. Lepšej pracovať nežli zahálať. Mor. Tč. Ten zahálá, co nerobí podla svej moci. Na Slov. Tč. Neštěstí nikdy nezahálí. Prov. Hkš. — kdy. I ve dni všední za- hálejí. Kom. — od čeho: od práce. Dvě kron. — proč: pro nedostatek nádobí. Ml. — kde. Ej v krčmě zahálajú a děti im doma aj od hladu padajú. Mt. S. I. 19. U něho huba nikdy nezahálí. Us. Šd. — s čím. Us. u Uh. Hrad. Tč.

399923   Zaháleti Svazek: 10 Strana: 0512
Zaháleti. Kto robil, zarobil, má na stole slíže; kto zahála, hlad omála, suchú labu líže. Rizn. 170.

399924   Zahálevě Svazek: 5 Strana: 0054
Zahálevě = zahálečně. Na loži z. odpo- číval. Ler.

399925   Zahálevosť Svazek: 5 Strana: 0054
Zahálevosť, i, f. = zahálivosť.

399926   Zahálevý Svazek: 5 Strana: 0054
Zahálevý, va Zahálivý.

399927   Zahálevý Svazek: 10 Strana: 0512
Zahálevý tulák. Rokyc. Post. 390a.

399928   Zahalice Svazek: 10 Strana: 0512
Zahalice, e, f. = zahálčivá ženská. Slez. Vyhl. II. 6.

399929   Zahaliti Svazek: 5 Strana: 0054
Zahaliti, il, en, ení; zahalovati = za- stříti, zakryti, zaobaliti, ver-, einhüllen, bedecken. — co, koho: tvář. D. — co, koho, se kam, čím: hlavu do pláště, pláštěm. Jg. Hněv svůj v úsměšná slova z. C. Z. se v plášť. Vidělať se tato pře takovou nejistotou a takovými spletkami býti zahalena, že . . .; Několik přítomných mužů rychle zahalilo biskupa kožešinami. Ddk. II. 269., III. 119. Z. hlavu šátkem. Us. Z. dítě do haleny. Tč. Konečně se za- halila skvostným závojem. Němc. I. 72. Lesy se často v páru zahalí. Kyt. 1876. 34. Nepravosti své v sličné a slibné roucho zahalovali. Sš. L. 160. Hrad v páru zahalen. Vrch. Oružie vsie krzny zahalichu. Rkk. 31. — co kde. Pod zástěrou náboženskou světskou porobu zahalovati. Bdl. Před kte- rou i hvězdy do mlhy lesklou zahalují tvář. Vrch. Pod záslonou tou duch sv. zahalil proroctví o konečném osudu lidu israel- ského. Sš. I. 105. — co komu jak. Krk si dobře z., den Hals gut verwahren. Dch.

399930   Zahálivě Svazek: 5 Strana: 0054
Zahálivě = zahálčivě.

399931   Zahálivosť Svazek: 5 Strana: 0054
Zahálivosť, i, f. = zahálčivosť. Jg.

399932   Zahálivý Svazek: 5 Strana: 0054
Zahálivý (zastr. zahálevý); zaháliv, a, o = zahálčivý, müssig. Zahálivý život vésti. Kom. Z lid. Br. Zahálevý. V., Bls. 124. Z. těkání mysli; Knížata němečtí z-vé buj- nosti oddaní; Nudnosti pobytu z-ho. Pal. Děj. IV. 1. 415., IV. 2. 445., V. 2. 296.

399933   Zahálka Svazek: 5 Strana: 0010
Zahálka, y, f. = obálka, plena, die Em- ballage. Us.

399934   1. Zahálka Svazek: 5 Strana: 0054
1. Zahálka, y, f. = zahálení, der Müssig- gang, die Musse. V z-ce živu býti, chvíli mařiti, ztratiti. V., čas tráviti. Us. Pondělní z. Šp. Nechtěli míti oněch darmochlebů dávajících se na zahálku, kdežto by dobře pracovati mohli; To království šťastné bývá, v němž obyvatelé ani v z-ce nelenějí, ani skrze války se nehubí. Pal. Děj. III. 3. 92., 134. Z. jest nepřítelem duše. Ddk. IV. 324. Doma v z-ce leže nechvalitebný život vedl. V. V z-ku se nevydával; Život svůj v z-ce tráví; V z-ku, jenž jest polštář satanův, se i nevydávejte! BR. II. 48., 114., 662. Dávati se na z-ku. Kom. V z-ce leněti. Sych. Z. mnohému zlému učí, Sych., chleba nejí. Us. Jest na z-ce (= není v práci; o řemeslni- cích). Šp. Z. je čertův polštář (ďáblův pol- štář). Ros., D. Z-ky hleděti (na kůži med- vědí ležeti). D. Važ si času, chyť se práce, zahálky se střez co zrádce. Prov. Z-ky jsa služebníkem, neběduj, žes hadrníkem. Vz Lenosť, Pracovitosť, Práce, Prázdnosť. Č. M. V zahálko ochorie rozum a svedomie sa prevráti. Zátur. Priat. I. 32. Z. matka hříchů. Dch. Z. matkou a chůvou všeho zlého jme- nuje se. Anth. Jir. II. 143. Vojsko prací prospívá v zmužilosti, ale za-kou v ní krsá a babiní. Abr. z G. Z. jest počátek všech nepravostí (všeho zlého). Pop na zahálce kůzlata křtívá. Pk. Voda stojatá chová jen žáby a hmyz: tak plodí z. hříchy a nepra- vosti. Hkš. Z. netučí. Šd., Km. Nechtěj času v hrách a z-kách na darmo mrhať. Na Slov. Tč. Kdo z-ku oblubuje, k chlípnosti se při- pravuje. Na Ostrav. Tč. Zvyklý k zahálce služebník za křivdu si drží, když mu pán káže pracovať, neb ho práca mrzí. Na Ostrav. Tč. Z. zlosti plodí a mnohým mnoho škodí. Na Mor. Tč. Z. je matka zlosti. Mor. Tč.

399935   2. Zahálka Svazek: 5 Strana: 0054
2. Zahálka, y, f., sam. u Sušice.

399936   3. Zahálka Svazek: 5 Strana: 0054
3. Zahálka, y, m., osob. jm.

399937   Zahálka Svazek: 7 Strana: 1105
Zahálka příčina mnohých hříchů, mno- hých nepravostí. Sb. uč. Mysl i rozum za- hálkou ochuraví. Kram. Práce člověka živí, z. maří. Lpř. Cf. Vor. St. 12.

399938   Zahálka Svazek: 9 Strana: 0392
Zahálka — čerta podhlávka. Zát. Př. X. 525. — Z. Rud. (pseud. Pav. Spurný), spis. f 14. /3. 1899. maje 31 rok, Vz Nár. list. 1899. č. 82.

399939   Zahálka Svazek: 10 Strana: 0512
Zahálka hladom smrdí Slov. Sb. sl. VIII. 86 Vz Lenosť.

399940   Zahálkův Svazek: 7 Strana: 1105
Zahálkův Mlýn ve Velvarsku.

399941   Záhalný Svazek: 5 Strana: 0054
Záhalný, Müssig. Dch.

399942   Zahálný Svazek: 9 Strana: 0392
Zahálný. Vz Paučina.

399943   Zahalovati Svazek: 5 Strana: 0054
Zahalovati, vz Zahaliti.

399944   Zahambalkovati Svazek: 5 Strana: 0054
Zahambalkovati = hambalky opatřiti. — co: stodolu. Us. Šd.

399945   Zahambený Svazek: 5 Strana: 0054
Zahambený = zahanbený. Us., Sl. let. III. 143.

399946   Zahambiti Svazek: 5 Strana: 0054
Zahambiti = zahanbiti.

399947   Zahamovati Svazek: 5 Strana: 0054
Zahamovati, z něm. hemmen = zavříti vůz, kolo.

399948   Zahamražiti Svazek: 7 Strana: 1105
Zahamražiti = úsilovně vydělati. Val. Vck.

399949   Zahaň, Žeháň Svazek: 5 Strana: 0054
Zahaň, Žeháň, ě, f., mě. Sagan ve Slez- sku. Vz Tk. IV. 404., 442., Blk. Kfsk. 1457., Pal. Děj. III. 1. 478., III. 2. 329.

399950   Zahanačiti si Svazek: 5 Strana: 0054
Zahanačiti si, il, ení = drobet hanáckou řečí mluviti. Kos. Ol. I- 88.

399951   Zaháňati Svazek: 5 Strana: 0054
Zaháňati = zaháněti. Na Slov. Maťo inak vedel husy zaháňať. Phld. IV. 196.

399952   Zahanbeně Svazek: 5 Strana: 0054
Zahanbeně, verschämt, beschämt. Z. se skrývati. Sá.

399953   Zahanbení Svazek: 5 Strana: 0054
Zahanbení, n., die Beschämung. Bohu samému česť, sobě pak z. přivlastňujíce. BR. II. 12. b. Kdo miluje luháni (lhání), ten k z. přijde. Na Slov. Tč. K z. někoho přivésti. Sych. Za pýchou přichází z. Br. Z. je dvojaké, jedno dobré, druhé ledajaké. Na Slov. Tč.

399954   Zahanbení Svazek: 9 Strana: 0392
Zahanbení, n, Vz Zát. Př. IV. odst. 10.

399955   Zahanbený Svazek: 5 Strana: 0054
Zahanbený; -en, a, o, beschämt. Vz Za- hanbiti.

399956   Zahanbený Svazek: 7 Strana: 1105
Zahanbený. Stál před ním jako z. ško- lák. Us.

399957   Zahanbiti Svazek: 5 Strana: 0054
Zahanbiti, il, en, ení; zahanbovati, be- schämen, zu Schanden machen, erröthen machen; se, sich schämen, schamroth wer- den. — koho. V., Korn. Nechtěj jiných z., jak chceš u všech milý býť. Na Ostrav. Tč Zahanběte sě. BO — koho kde (před kým, u koho). Us. — koho čím: výčit- kami, řečí. V. — se = zastyděti se, začer- venati se. Ros., Kom. — se zač, proč: pro nepravosti, za své cesty. Ezech. Nezahaňbil by sa zaň (za nápad) ani sám satan. Zbr. Lžd. 153. — se na koho, confundere. Ne- zahanbujte se na mě ot tiech, již hledajú tebe. Ž. wit. 68. 7. — se za koho. Ale že, abysme nezahanbili sa za teba (napomínají mladíka, jenž do světa se ubírá). Dbš. Obyč. 95. Budeš mať po roku nevestu, za ktorú sa nezahanbíš. Dbš. Sl. pov. I. 261. — v čem On se nedá z. ani v robotě ani v řeči od nikoho. Us. Tč. Že v ničem nebude zahan- ben. Sš. II. 156.

399958   Zahandrkovati co Svazek: 5 Strana: 0055
Zahandrkovati co. Vz Handrkovati. Bdl.

399959   Zahánění Svazek: 5 Strana: 0055
Zahánění, n., die wiederholte Vertrei- bung.

399960   Zaháněný Svazek: 5 Strana: 0055
Zaháněný; -ěn, a, o, wiederholt vertrie- ben.

399961   Zaháněti Svazek: 5 Strana: 0055
Zaháněti, vz Zahnati.

399962   Zaháněti Svazek: 9 Strana: 0392
Zaháněti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 335, Zahnati.

399963   Zaháněti Svazek: 10 Strana: 0512
Zaháněti = připřahati. Hoš. Pol. I. 145., n. 127.

399964   Zahanfářiti Svazek: 5 Strana: 0055
Zahanfářiti = zaměniti, zašantročiti. Na. mor. Valaš. Vck.

399965   Zahánívati Svazek: 5 Strana: 0055
Zahánívati, vz Zahnati.

399966   Zahánivý Svazek: 7 Strana: 1105
Zahánivý. Z. prostředky, repellentia.

399967   Zaháňka Svazek: 5 Strana: 0055
Zaháňka, y, f. = zahánění, die Vertrei- bung. — Z. = souvrať, die Kopffurche, der Voracker. D.

399968   Zaháňka Svazek: 8 Strana: 0494
Zaháňka = řetězová brzda u vozu, svěra, łancuch. Brt. D. II. 446.

399969   Záhanný Svazek: 5 Strana: 0055
Záhanný soud. Sr. Záhajemný. NB. Tč. 175.

399970   Zahaný. Z Svazek: 10 Strana: 0512
Zahaný. Z. zeď = pobořená tak, že na místě jejím jest pole jako záhonem zorané. Žižk. Fr. 40. — Mš.

399971   Zahapáliti Svazek: 5 Strana: 0055
Zahapáliti, il, en, ení = boleti, páliti zvl. na prsou, schmerzen, brennen, bes. in der Brust. — koho. Pálí mne zaha (říká se odděleně). Na Vsacku. Vck.

399972   Zahapínati Svazek: 5 Strana: 0055
Zahapínati = zapínati. Us. místy.

399973   Zaháralý Svazek: 7 Strana: 1105
Zaháralý = zohořelý. U Hradiště Uh. Tč.

399974   Zaharašiti Svazek: 5 Strana: 0055
Zaharašiti, il, en, ení, aufrasseln, zu rasseln anfangen. — kde. Před jeho do- mem kočáry z-ly. Stň. O sl. h. 66. Mní, že čacké jonáky notně pozastraší, když jim v jejich dědinách střelba zaharaší. Humory 1883. 389.

399975   Zahárati Svazek: 5 Strana: 0055
Zahárati, entbrennen. Vz Hárati. Šd.

399976   Zaharcovati co kam Svazek: 5 Strana: 0055
Zaharcovati co kam = harcem někam zajíti, schnell wohin laufen. Na Ostrav. Tč.

399977   Zaharovati si proti komu Svazek: 5 Strana: 0055
Zaharovati si proti komu. Ešte sa najdě, čo zaharuje si proti nám. Phld. II. I. 7.

399978   Zahartovať Svazek: 7 Strana: 1105
Zahartovať = zakaliti. Slov. Němc. Sl. pov. I. 46. Z. železo, stählen. Rb.

399979   Zahartusiti Svazek: 5 Strana: 0055
Zahartusiti, il, ení. — na koho (za- křiknouti). Us. Naň si zahartusil ostře. Vck.

399980   Zaharušiti Svazek: 5 Strana: 0055
Zaharušiti, il, en, ení = zakřiknouti, domluvou k mlčení přivésti, mit einem Ver- weise zum Schweigen bringen. Na Slov. Plk.

399981   Zahasalý Svazek: 5 Strana: 0055
Zahasalý kůň = prudkým honem hnaný. Vký.

399982   Zahasiti Svazek: 5 Strana: 0055
Zahasiti, il, šen, ení; zahašovati, aus- löschen. Na Slov. zahášati. — co. Sviece chrámu, keď ích zahášajú. Hrbň. Z. oheň. Us. Z. sviecu. HVaj. BD. II. 82. Zapome- nuli vatru zahasiť. Dbš. Obyč. 56. Ducha neroďte zahašovati. ZN. V tom Juřík jest kynul mečem a zahasil světlo a potom za- vadil mečem a zabil Václava. NB. Tč. 72. — co kde. Vítr lampy v kostele zahasil. Lom. Ocel rozpálenou ve vodě z. Tabl. lid. Dážď puškášom na koni navlažil pušný prach a zahášal hubku pod kremienkami. Sl. let. II. 61. — co komu. A tak idú naše časy s hodinami rovno, keď nám sviečku smrť zahasí, bude nám spokojno. Sl. spv. IV. 131. — co, se čím. Žízeň vodou zahasil.
Us. Tč. Smäd si tými hruškami zahasíme.
Dbš. Sl. pov. I. 519.

399983   Zahasiti co čím Svazek: 7 Strana: 1105
Zahasiti co čím: hněv flašou. Rr. Sb.

399984   Zahaslý Svazek: 5 Strana: 0055
Zahaslý, erloschen. Z. oheň. Jg.

399985   Zahasnouti Svazek: 5 Strana: 0055
Zahasnouti, snul a sl, utí = shasnouti, vyhasnouti, uhasnouti, verlöschen, auslö- schen, erlöschen. — abs. Oheň zahasí. V ne- delu na tanci, keď svieca zahasia. Sl. ps. 31. Už to svetlo zahaslo. Lipa II. 327. — komu. Nech si ja zakrešem ohňa do fajočky. Hej už som si za kresal, ale mi zahasol, ej ovečky moje, už som vás odpásol. Sl. spv. I. 35. — kde. Nad starou Nitrou dávno slnce zahaslo. Klčk. Zb. III. 3. — co. Já jsem myslela, že jsem zahasia (šp. m.: sha- sila) světlo. Vz Shasiti. Slez. Šd.

399986   Zahašpovati Svazek: 5 Strana: 0055
Zahašpovati = na hašpu, závoru za- vříti, zuriegeln. — co: dveři (dvéře). Na Ostrav. Tč.

399987   Záhať Svazek: 5 Strana: 0055
Záhať, i, f. = zátvor, infaretus, throm- bosis (trombosa), thrombus. Záhať pochvy, thrombus vaginae. Vz Čs. lk. I. 75., II. 146., X. 386., Křž. 211. Z. mízová, die Lymph- thrombose. Nz. lk. Z. bilirubinová, Bilirubin- infarkt; z. kyseliny močové, Harnsäurein- farkt. Nz. lk. Z. žil na končetinách dolej- ších; Polypovité záhati. Křž. 412.

399988   Záhať Svazek: 7 Strana: 1105
Záhať bílá, weisser Thrombus, červená, dunkelrother T., krevní, Blutinfarct, vápe- nitá, Kalk-, vrstevnatá, geschichteter T. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav.

399989   Záhať Svazek: 10 Strana: 0512
Záhať, infarctus. Z. plícní vzniká při nahlé neprůchodnosti některé arterie plícní. Vz Ott. XIX. 921b. Z. ledvinná krvavá, haemorrhagischer Niereninfarkt, z. temenní, Parietalthrombose; z. dlouhého vazu dě- ložního, thrombus ligamenti lati; z. úrazová, thrombosis traumatica; z. žíly děložní, phlebotrombosis uterina Ktt. — Z. Sr. předcház. Zádeň.

399990   Záhata Svazek: 5 Strana: 0055
Záhata, y, f. = hať, plot, meze, zahrazení, die Fluchte. Us.

399991   Záhata Svazek: 7 Strana: 1105
Záhata, vicus. Bhm. 40. V. = ulice. Jir.

399992   Záhata Svazek: 8 Strana: 0494
Záhata = prostora v kontě za stavením a stodolou. U Písku. Oester. Mon. (Böhm.). I. 428.

399993   Záhata Svazek: 9 Strana: 0392
Záhata, záchata, záta, ?, f. — prostora mezi dvěma domy, bývá zahlazená. Neto- lice. Kub. 159.

399994   Záhaťa Svazek: 9 Strana: 0392
Záhaťa, pl., pozemek. Pck. Hol. 167.

399995   Zahatať Svazek: 9 Strana: 0392
Zahatať. Sv. Hata všecky kúty zahatá (sněhem zavěje). Zát. Př. 229a.

399996   Zahatati Svazek: 5 Strana: 0055
Zahatati = zahatiti, zacpati. — co kde. Hneď poberal sa do toho velikého mesta, co čerti v ňom zahatili pramene. Dbš. Sl. pov. I. 36.

399997   Zahatěný Svazek: 7 Strana: 1105
Zahatěný = najedlý; nezahatěný = ne- nasytitelný. Val. Brt. D. 293.

399998   Zahatí Svazek: 5 Strana: 0055
Zahatí, n., Neuhof, dvůr u Přerova. PL.

399999   Záhatie Svazek: 8 Strana: 0494
Záhatie = překážka. Slov. Zátur. Cf. Hať.

400000   Zahatiti Svazek: 5 Strana: 0055
Zahatiti, il, ěn, ění = hatěmi zahraditi, dämmen, mit Faschinen wehren, verwehren, versperren, eindeichen. — co komu: cestu. Mus. — co proti čemu: louku proti vodě. Us. Tč. — kde. Letiac z hora dolu v kríčku sa zahatil. Ppk. I. 146. — co čím. Člověk, v ktorom podozrenie a tma prebýva, nech svoje prse nočnými závorami zahatí. Lipa 390. Nelze ho zahatiť ničím (i. e. nemá nikdy dosť, jest lakom). Na mor. Val. Vck. — se = do syta se najísti, sich satt essen. Na mor. Val. Vck.