196001   Okolie Svazek: 9 Strana: 0201
Okolie, n. = okresní soud. Dal ho na o. Slov. Zát. Př. 137a.

196002   Okolík Svazek: 2 Strana: 0353
Okolík, u, okolíček, čku, m., umbella, die Dolde, druh květenství jako u petrklíče, mrkve, česneku. Rostl. Vz S. N., Kk. 40., 41., Schd. II. 208. — Okolíček, okolí, Umkreis. Na Mor. MM.

196003   Okolík Svazek: 7 Strana: 0090
Okolík, die Dolde. Cf. Slb. XLIV., ČI. Kv. XXIII., Rst. 455., Rosc. 96. O. prostý, složený. Nz. — O. = kraj, lem šatu. Hlč. — O. zámku, připinák, hřebíček, kterým okolek zámku k základní desce připevněn jest, der Umschweifstift. Vz Včř Z. I. 15, 17., 52.

196004   Okolíkohroznatý Svazek: 7 Strana: 0090
Okolíkohroznatý, doldentraubig. Sm.

196005   Okolíkokvětý Svazek: 7 Strana: 0090
Okolíkokvětý. O. rostliny. Vz Rosc. 157.

196006   Okolíkonosný Svazek: 7 Strana: 0090
Okolíkonosný, doldentragend. Šm.

196007   Okolíkovitý Svazek: 7 Strana: 0090
Okolíkovitý, doldenförmig. Vz Rst. 456.

196008   Okolíkový Svazek: 7 Strana: 0090
Okolíkový = okolíku náležející. Vz Rst. 456.

196009   Okolilka Svazek: 7 Strana: 0090
Okolilka, y, f., die Steindolde. Sm

196010   Okolina Svazek: 2 Strana: 0353
Okolina, y, f., okolí, okolní krajina, Umgegend , Umgebung, Nachbarschaft, f. Abraham na Sodomu, Gomoru a na celou o-nu pohledá. Sš. Zj. 455. Slovo Páně se rozneslo po o-nách. Sš. Sk. 165. Město, v je- hož o-nách se ta otázka ode Pána učinila. Sš. Mt. 225. Beránek světa narodil se mezi beránky k obětem určenými a v těch o-nách pásanými. Sš. L. 35.

196011   Okolina Svazek: 8 Strana: 0253
Okolina vsi (okolí). KM. Puš. Roz. 53.

196012   Okolisko Svazek: 2 Strana: 0353
Okolisko, a, n., jm. polí u Nákla na Mor. Km.

196013   Okolisko Svazek: 7 Strana: 0090
Okolisko = okoliště. Ktz.

196014   Okoliště Svazek: 2 Strana: 0353
Okoliště, ě, n., seno posekané, drobet osušené a potom v hustší (menší) kruhy, do okolu sehrabané, když je kopiti chtějí; ko- piště, okopiště, červiště, steliště, ochrd, der Schoberflecken, die Scheibe. Dělati okoliště, kopky z okolišť, schobern. Us. Rozházejte kopku v okoliště. Us. Dch.

196015   Okolitě Svazek: 7 Strana: 0090
Okolitě = vůkol. Tu v krik ona, že len tak o. znelo: Mne pokoj dajte svätosväte! Slov. Phľd. V. 62.

196016   Okoliti Svazek: 2 Strana: 0353
Okoliti, il, en, ení = koly natlouci, um- pfählen. — co: břeh. Ros. — co čím: hrobku plotem. Sych. — Jg.

196017   Okolitý Svazek: 2 Strana: 0353
Okolitý, okolní, umgebend. Ve Slez.

196018   Okolitý Svazek: 7 Strana: 0090
Okolitý. Také slov. Nemálo dní tam po- měškali, kým všetké o. kraje sebe podro- bili. Sl. let. II. 13. Ba i z o. dedín vyšli ... Phľd. IV. 463.

196019   Okolitý Svazek: 8 Strana: 0253
Okolitý = okolní. Také slov. O. ľud. Phľd. XII. 177., 322., 1894. 648.

196020   Okolitý Svazek: 10 Strana: 0229
Okolitý = okolní O. město. 1616. Mtc. 1905. 37.

196021   Okolka Svazek: 2 Strana: 0353
Okolka, y, f., ponůcka, die Patrouille. Bur. Nové.

196022   Okolka Svazek: 7 Strana: 0090
Okolka, Wokolka, sam. u Dejvic u Prahy.

196023   Okolkovací Svazek: 2 Strana: 0353
Okolkovací stroj v minci, das Rändel- werk. Techn.

196024   Okolkování Svazek: 2 Strana: 0353
Okolkování, n., okolky, Umschweife. V. O. řeči. V. Bez všeho o. prostě mluviti, Br., pravdu vyznati. Krok.

196025   Okolkování Svazek: 7 Strana: 0090
Okolkování, n., die Stempelung. Us.

196026   Okolkovaný Svazek: 7 Strana: 0090
Okolkovaný, gestempelt. O. cizí los.

196027   Okolkovatel Svazek: 2 Strana: 0353
Okolkovatel, e, m., der Umschweife macht, der Umschweifer. Jg.

196028   Okolkovatelka Svazek: 2 Strana: 0353
Okolkovatelka, y, f., die Umschweife macht. Jg.

196029   Okolkovati Svazek: 2 Strana: 0353
Okolkovati = okolo choditi, Umschwei- fen ; řečí obalovati, obcházeti, okolky dělati, Umschweife machen ; kolkovati, kolkem opa třiti, rändeln, stempeln. — abs. Dosti se naokolkoval. Ros. — čím: řečí. Br., Nz. — v čem: v řeči (okolky dělati). Ros. — co. Papír, arch (kolkem opatřiti), stempeln.

196030   Okolkovatý, okolkovitý Svazek: 2 Strana: 0353
Okolkovatý, okolkovitý, plný okolků, vinutý, voll Krümmungen. V.

196031   Okolkovník Svazek: 7 Strana: 0090
Okolkovník, vz Okolovec. Bern.

196032   Okolkový Svazek: 2 Strana: 0353
Okolkový. O. (rámové) boty. Vz Okolek. Opak: hřbetové (silné) boty. Us. Jg.

196033   Okolkový Svazek: 7 Strana: 0090
Okolkový nýt, vz Okolčák.

196034   Okolkový Svazek: 9 Strana: 0201
Okolkový, circumstantiae. O. dvéře. Ž. pod. CXL. 3.

196035   Okolkujičnosť Svazek: 7 Strana: 0090
Okolkujičnosť, i, f. (!) = periýrase, opis. Utvořil Rosa.

196036   Okolky Svazek: 8 Strana: 0253
Okolky, vz Odolky (3. dod.).

196037   Okolnatec Svazek: 7 Strana: 0090
Okolnatec, tce, m., umbellularia, ein Pflanzentbier. Šm.

196038   Okolně Svazek: 7 Strana: 0090
Okolně = dokola, vůkol. Střed, z něhož by se bylo evangelium o. rozlívalo. Sš. Sk. 190. — Sš. Sm. 61., 114.

196039   Okolní, -ný Svazek: 2 Strana: 0353
Okolní, -ný, ne: vňkolní == okolo ležící, umliegend, benachbart. O. místa, Vororte (einer Stadt). Dch. O. kraj, města, krajina, lidé, národové, sousedé. Us., Br., V. Na všecky národy okolní. Br. O. luhy. Sš. L. 34.

196040   Okolní země Svazek: 7 Strana: 0090
Okolní země. Št. Kn. š. 156.

196041   Okolnice Svazek: 2 Strana: 0353
Okolnice, e, f., věc nějaká okolní. Um. les. Die Einfassung, die Mauer Herum, die Rundfläche. Rk.

196042   Okolnice Svazek: 7 Strana: 0090
Okolnice, die Mantelmauer (beim Theer- ofen). Nz.

196043   Okolnice Svazek: 10 Strana: 0229
Okolnice, e, f. = cesta kolem. Římov. Kub. List. fil. 1902. 250. Okolníček, čku, m., pole u Přibyslavic. Čas. mor. mus. III. 138.

196044   Okolnictvo Svazek: 7 Strana: 0090
Okolnictvo, a, n., die Umgebung (aller Personen). Rk.

196045   Okolník Svazek: 7 Strana: 0090
Okolník, vz Ploťuvka (dod.).

196046   Okolník Svazek: 8 Strana: 0253
Okolník, uholník, u, m. 0-ky = silné trámy u vrat na vrchu příčkou spojené a stří- škou opatřené. Slez. NZ. III. 195.

196047   Okolník, u, okolníček Svazek: 2 Strana: 0353
Okolník, u, okolníček, čku, m., der Pflock. U Opav. Klš. Dle Pk. kůl v plotě, v němž prkna zapuštěna. 1b.

196048   Okolnosť Svazek: 2 Strana: 0353
Okolnosť, i, f., okolek, Umkreis, m. Ros. — O., okolí, die Gegend, Umgebung. V té okol- nosti ho není. Ros. — O., okoličnosť Um- stand, m. Zlob. O., slovo novější. Jg. Sf. Rozpr. 25. O. časová. Pal. Radh. III. 141. Za takových o-stí. Dch. O-sti v listu vlád- noucí té domněnce odporují; Nad to list náš dokona k o-stem přiléhá; Zmínka okolností. Sš. II. 347., 237. V theologii o-sti = případné určitosti buď předmětu, úkonu aneb osoby jednající, které na mravnosť úkonu toho vliv mají, die Umstände, circumstantiae. (Se strany názvu samého sr. Thom. Aq. Summa th. 1.2. Hý.). Takových o-stí pravidelně se počítá sedm podlé verše: Quis, quid, ubi, quibus auxiliis, cur, quomodo, quando. MP. 40. O. přitěžovací; dle povahy o-sti. J. tr. Okolnosti (okoličnosti) času, místa, osoby, příznivé, nepříznivé. Nz. Dle potřeby o-stí, jak o-sti čeho požadují. Nz. — Zhusta se tohoto slova nyní zbytečně užívá. Brs. 120. Co při tom je nejhorší, to je ta o., že . . lépe: Nejhorší při tom jest, že . . . Šm., Šb., Š. a Ž. Při té okolnosti, ježto . . . bei dem Umstände als, lépe: prohlížejíce k tomu. To dosvědčuje ta o., lépe; to dosvědčuje to. Šb., Š. a Ž. Purk- mistr musí se v jednotlivých okolnostech přesvědčiti o stavu věci, lépe: Purkm. musí v jedné každé případnosti vyhledávati, jak se věc má n. jak věci před se jdou atd. Vst. Za každé o-sti, lépe: každým způsobem, oby- čejem. Km.

196049   Okolo Svazek: 2 Strana: 0353
Okolo, pojí se s genitivem jsouc ze své moci jménem podstatným. 1. O místě, ozna- čuje předmět, který něčím obklopen atd. jest, v jehož blízkosti něco jest, um-, herum. Mkl. S. 539. O. města objížděl. V. Kochan okolo sochy chodil. Dal. Okolo Benátek sucho bylo. V. O. města jíti. D. S kostelem o. křížku (o člověku, jenž mate věci zejména podře- knutím). Dch. Jen tak o. choditi (bez účelu, aby dlouhou chvíli zapudil). Us. u Roudn. Špd. Každý může souditi, jak mi k mysli bylo (šp.: okolo srdce). Brt. S. §. 217. — O., když činem přibližným se co vyměřuje = asi, skoro, beinahe, beiläufig, gegen, an die. Shořelo domů o. dvou tisíc. V. Okolo tří hodin bouře povstala. Har. Živa byla okolo dvanácti let. V. Bylo peněz okolo několika kop. Svěd. Připustil mne také ku přímluvě, kteráž byla téměř okolo tohoto způsobu. Žer. fol. 15. — O., mimo, vorbei, vorüber, in der Gegend. Sel o. mne. D. Okolo uší letí. Kom. L. Připloul k místu okolo Benátek. Har. Cf. O-, Ob-. — O., = kolem čeho, s čím se zaná- šeti, obírati, sich womit beschäftigen. Okolo vína pracuje. V. Na to nakládali, okolo toho práci měli (= o to). Br. — Pozn. 1. Okolo něj šel, šp. m. o. něho, poněvadž o. s akkus. se nepojí. — Pozn. 2. Tato předložka se při- jala, když ob (o) význam místní poněkud ztrácelo. Mkl. S. 255. Cf. Mkl. S. 539.

196050   Okolo Svazek: 7 Strana: 0090
Okolo, o místě. O. stolu, in circuitu men- sae, o. něho. Ž. wit. 127. 3., 17. 12. O. zvu- četi, rachotiti, padati, pohlížeti atd. Lpř. O. dále, upřímo blíže. Smil. Okolo jej vodil, o. chodie, o. stolu. Ž wit. Deut. 10., Ž. wit. 11. 9., 127. 3. Azda i přešvihne okom do okola, kdeby mohla spatriť svojého sokola. Koll. Zp. I. 118. — O. = mimo. Chod o., das Defilé. Dch. — O. jíti s čím = zachá- zeti, obírati se. Lidé jdúc o. s světem. Št. Kn. š. 223. Račiž obmysliti, kterak chceš s ním o. jíti. Arn. 925 Neb prve mněl jest ďabel, by Kristus ho neznal, a že by s ním jako s člověkem o. šel. Hus II. 92

196051   Okolo Svazek: 7 Strana: 1346
Okolo. Cf. Gb. Ml. II. 137., D. Lhrg. 305. Šel o. = mimo. Ib.

196052   Okolo Svazek: 8 Strana: 0253
Okolo. Všetci sa sbehli o. družbu (akkus.). Phľd. 1896. 258.

196053   Okolochození Svazek: 9 Strana: 0201
Okolochození, n., circuitus. Ž. pod. XXXIX. 10.

196054   Okoloměr Svazek: 2 Strana: 0354
Okoloměr, u, m., Perimeter, m. Rk.

196055   Okolostánie Svazek: 7 Strana: 0090
Okolostánie, n., circumstantia. Ž. wit. 40. 3.

196056   Okolostavení Svazek: 7 Strana: 1346
Okolostavení, n., circumstantia, zastr. Hank. Sb. 236.

196057   Okolostojící Svazek: 2 Strana: 0354
Okolostojící, die Herumstehenden. Us.

196058   Okolostojičnosť Svazek: 2 Strana: 0354
Okolostojičnosť, i, f. Kom. Jest slovný překlad lat. circumstantia. Již Jg. navrhuje za toto nepěkné slovo: okoličnosť, okolnost'. Vz tato slova. Předdržena byla vám ta o., šp. m.: Bylo vám rozloženo, vyloženo atd. Šb.

196059   Okolostojnosť Svazek: 2 Strana: 0354
Okolostojnosť, i, ť., na Slov. = okolnosť, Umstand, m. Tys. 33.

196060   Okolostojnosť Svazek: 7 Strana: 0090
Okolostojnosť. Koll. St. 15.

196061   Okolostojný Svazek: 2 Strana: 0354
Okolostojný = okoličný, umständlich. Ros.

196062   Okolotok Svazek: 2 Strana: 0354
Okolotok, u, m., der Umfluss. Bern.

196063   Okolování Svazek: 2 Strana: 0354
Okolování, n. = okolkování, Weitläufig- keit, f. Kom.

196064   Okolování Svazek: 8 Strana: 0253
Okolování = vytloukání zrna ve stodole zhruba z rozložených a nerozvázaných snopů. Záp. Mor. NZ. IV. 39G.

196065   Okolování Svazek: 9 Strana: 0201
Okolování, n. = tanec. Ld. 22.

196066   Okolovati Svazek: 2 Strana: 0354
Okolovati. Já neumím mnoho o., Um- schweife machen. Jg.

196067   Okolovec Svazek: 2 Strana: 0354
Okolovec, vce, okolovník, a, m., Land- streicher, m. Bern.

196068   Okoměr Svazek: 7 Strana: 0090
Okoměr, u, m., das Augenmass. Šm.

196069   Okomýtnouti se Svazek: 7 Strana: 0090
Okomýtnouti se = ochomýtnouti se. U Ronova. Rgl.

196070   Okonaný Svazek: 7 Strana: 0090
Okonaný. Člověk neokonaný (jehož nelze okonati, jemuž nelze vyhověti). Mor. Brt. D. Neokonaná práce = jíž nelze zmoci. Brt. D.

196071   Okonati co Svazek: 2 Strana: 0354
Okonati co (= stačiti čemu). Sama žena všecko okoná (obstará). Na Mor., Brt. O. koho = vyhověti mu. Brt.

196072   Okončatelno Svazek: 7 Strana: 0090
Okončatelno = konečně. Slov. Czm. 94.

196073   Okončenosť Svazek: 2 Strana: 0354
Okončenosť, i, f., konec, die Spitze, das Ende. Mus.

196074   Okončený Svazek: 2 Strana: 0354
Okončený, zugespitzt.

196075   Okončený Svazek: 7 Strana: 0090
Okončený = ukončený. Slova o-ná samo- hláskou. Křn.

196076   Okončina Svazek: 2 Strana: 0354
Okončina, y, f., končina. O-ny, zevní údy celého těla zvl. ruce (horní o.), nohy (dolní o.) Die Extremitäten. Brt.

196077   Okončina Svazek: 7 Strana: 0090
Okončina. O-ny hořejší: plícový věnec, rámě, loket, ruka; dolejší: pánev, stehno, bérce a chodidlo. Stff. Vz Enc. paed. I. 271. O. přední, zadní. Šv. 22.

196078   Okončiti co Svazek: 10 Strana: 0229
Okončiti co. Krok. I. c. 25. (1822. ).

196079   Okonice Svazek: 10 Strana: 0229
Okonice, e, f. — ? Žalobník dá tomu jednomu o-cí. NB. č. 251. Není-li to omyl. Mš.

196080   Okoniti se Svazek: 7 Strana: 0090
Okoniti se = koněm se státi, jako kůň {mnoho) pracovati. Já abych se o-nil a ona chodí po besedách. Ve vých. Čech. Všk.

196081   Okop Svazek: 7 Strana: 0090
Okop. Šf. Strž. I. 257, 564.

196082   Okop, u, okopek Svazek: 2 Strana: 0354
Okop, u, okopek, pku, m., příkop, zákop, Schanze. Us.

196083   Okopačka Svazek: 7 Strana: 0090
Okopačka, okopávačka, y, f., das Um- graben, Anhäufeln. KP. V. 30. Najala jsem dělníky na o-ku, okopávání kobzolí. Us. Tč.

196084   Okopanec Svazek: 2 Strana: 0354
Okopanec, nce, m. Dva oštochance (rohy), čtyry okopance (nohy), pátej ometač (ocas) = vůl. Er. P. 14.

196085   Okopání, n Svazek: 2 Strana: 0354
Okopání, n., das Umgraben, Behacken. Jg.

196086   Okopanina Svazek: 8 Strana: 0253
Okopanina. O. se (tam) pěstuje střídavé se stéblinou. Duf. 262.

196087   Okopaniny Svazek: 2 Strana: 0354
Okopaniny, vz Okopávanina.

196088   Okopaný Svazek: 2 Strana: 0354
Okopaný, um-, vergraben, umhackt. Jg.

196089   Okopati Svazek: 2 Strana: 0354
Okopati, okopávati = okolo kopati, um- graben, anhäufeln; příkopem obehnati, ver- graben, umschanzen. — co: stromy, zelí, brambory. V. — co čím: stromy krací. V. O. město příkopy (obehnati). V. — Kom., Háj. — se čím kde. Na jedné hoře se ši- rokými příkopy okopali. Háj. Dřevo ... až já okopají okolo něho a ospu je hnojem. ZN.

196090   Okopati co mu Svazek: 7 Strana: 0090
Okopati co mu. Dřív si to o-pal (při- pravil si to u něho); O-pal si ho (připravil si ho na svou stranu). Na Poličsku. Kšá.

196091   Okopávací Svazek: 2 Strana: 0354
Okopávací motyka. Us. Die Hacke, Kraut- hacke.

196092   Okopávač Svazek: 2 Strana: 0354
Okopávač, e, m., der Umhacker, Umgraber. Jg.

196093   Okopávačka Svazek: 2 Strana: 0354
Okopávačka, y, í., die Umgraberin, Be- hackerin. — O. = okopávací motyka. D. — O., das Umgraben, okopávání. U Olom. Sd.

196094   Okopávačka Svazek: 8 Strana: 0566
Okopávačka, y, f. = druh pluhu s rá- mem místo slupice s plechem radličným. Ott. XI. 661. b.

196095   Okopavadlo Svazek: 2 Strana: 0354
Okopavadlo, a, n., Umgrabmaschine, f. Rk.

196096   Okopávání Svazek: 2 Strana: 0354
Okopávání, n. O. zelí, zemčat, das Um- graben. Us.

196097   Okopávanina Svazek: 2 Strana: 0354
Okopávanina, y, f. O-ny neb okopné rostliny slovou v širším smyslu veškeré ho- spodárske rostliny, které se v řádky sejí neb vysazují a v čas vzrůstu okopávají neb oorá- vají; v užším smyslu náležejí k nim zem- čata, řepa a zelí. Šp. Vz S. N. Vz Okopniny.

196098   Okopávati Svazek: 2 Strana: 0354
Okopávati, vz Okopati.

196099   Okopávka Svazek: 7 Strana: 0090
Okopávka, y, f. = okopačka Us Dch.

196100   Okopcovati Svazek: 7 Strana: 0090
Okopcovati = okopečkovati. Dlj, 9.

196101   Okopečkovati, co čím Svazek: 2 Strana: 0354
Okopečkovati, co čím: brambory mo- tykou (kopečky po obou stranách opatřiti), mit Häufchen umgeben.

196102   Okopek Svazek: 7 Strana: 0090
Okopek, vz Okop.

196103   Okopis Svazek: 7 Strana: 0090
Okopis, u, m , die Augenbeschreibung. Hrvát. Šd.

196104   Okopiště Svazek: 2 Strana: 0354
Okopiště, ě, n. Stálo jich tam o. = mnoho. Kb. — O. = okoliště, der Schoberfleck. Us. Plaňan.

196105   Okoplavatý Svazek: 7 Strana: 0090
Okoplavatý, ylav^äni?. Vký.

196106   Okopné Svazek: 7 Strana: 1346
Okopné, ého, n. = plat za okopávání révy. 16. stol. Wtr. Obr. II. 358.

196107   Okopnelý Svazek: 7 Strana: 0090
Okopnelý = holý (po roztáni sněhu). Slov. Vz násl.

196108   Okopněti Svazek: 7 Strana: 0090
Okopněti, ěl, ění = státi se kopným, ho- lým (po roztáni sněhu). Vz Okopnelý. Od- tialto potom i pastier pozerá ďalej k výši- nám, kedy mu okopnejú. Phľd. IV. 261. Pole už okopnievá. Žátur.

196109   Okopniny Svazek: 2 Strana: 0354
Okopniny čili bambuliny = okopávanina. KP. III. 262.

196110   Okopný Svazek: 2 Strana: 0354
Okopný, co se okopává, was umhackt wird. O. rostliny. Kaubl.

196111   Okopný Svazek: 7 Strana: 0090
Okopný. O. rostliny, Hackfruchtgewächse. Dch.

196112   Okoprněti Svazek: 7 Strana: 0090
Okoprněti, ěl, ění = zkoprněti. To by člověk o-něl! Us. Šd.

196113   Okoptělosť Svazek: 2 Strana: 0354
Okoptělosť, i, f., učadlosť, Rauchschmutz. Us.

196114   Okoptělý Svazek: 2 Strana: 0354
Okoptělý, učadlý, beräuchert. Us.

196115   Okoptěti Svazek: 2 Strana: 0354
Okoptěti, ěl, ění, vom Rauche schmutzig werden.

196116   Okoptilý Svazek: 2 Strana: 0354
Okoptilý, lépe: okoptělý (Jg.). Aqu.

196117   Okoptiti Svazek: 2 Strana: 0354
Okoptiti, il, ěn, ění = koptem černiti. — čím co: dobrým koptem něco o., räucherig machen. Ros.

196118   Okor Svazek: 9 Strana: 0201
Okor. Vzlétl ? okorům blaženějším. Pal. Vodil ji po o-řích vědomostí a umění. Pal. Záp. I. 34.

196119   Okora Svazek: 2 Strana: 0354
Okora, y, f. = šetření, die Schonung. Na Slov. Koll.

196120   Okorace Svazek: 8 Strana: 0253
Okorace = orace, okolky. Laš. Brt. D. II. 517.

196121   Okoracia Svazek: 7 Strana: 0090
Okoracia = orace, okolkování. Mor. Brt D. 241.

196122   Okoralec Svazek: 2 Strana: 0354
Okoralec, lce, m., der Rindenstein. Rk.

196123   Okoralina Svazek: 9 Strana: 0201
Okoralina, y, f. O. chleba (okoralý chléb). Brt. v Hlídce 1899. 161.

196124   Okoralka Svazek: 2 Strana: 0354
Okoralka, y, f., berchemia, rostl.

196125   Okoralka Svazek: 7 Strana: 0090
Okoralka, die Berchemie, rostl. Vz Rstp. 306.

196126   Okoralosť Svazek: 2 Strana: 0354
Okoralosť, i, f., oschlosť, kornatosť, die Rinde, Rufe. O. na poli, der Ranft. D.

196127   Okoralý Svazek: 7 Strana: 0090
Okoralý. O. láva. Pl. I. 297.

196128   Okoralý Svazek: 9 Strana: 0201
Okoralý. Dokud nebudeš jíst chleba o-lý, nemáš čaky, že zbohatneš. Sá. Kant. 30.

196129   Okoralý, ukoralý, okoravělý Svazek: 2 Strana: 0354
Okoralý, ukoralý, okoravělý, korou po- tažený, kornatý, oschlý, krustig, hartrindig, harsch, spröd, rufig. Jg. O. chléb, země. Jg.

196130   Okorání Svazek: 7 Strana: 0090
Okorání, n. = tvoření-se kůry, incru- statio. Nz. lk. O. lodi ledem. Vega I. 323.

196131   Okorati Svazek: 7 Strana: 0091
Okorati. Mkl. Etym. 302.

196132   Okorati, ukorati; okoravěti Svazek: 2 Strana: 0354
Okorati, ukorati; okoravěti, 3. os. pl. ějí, ěl, ění; okorávati, krustig werden, Rinde bekommen, überharschen. Chléb okoral. Jg.

196133   Okoratka Svazek: 7 Strana: 0091
Okoratka, y, f., wedelia, die Wedelie, rostl. Vz Rstp. 882.

196134   Okoravělý Svazek: 2 Strana: 0354
Okoravělý = okoralý. Us.

196135   Okoravěti Svazek: 2 Strana: 0354
Okoravěti, ěl, ění = okorati.

196136   Okorditi Svazek: 2 Strana: 0354
Okorditi, il, ěn, ění, mit dem Degen um- gürten. Zlob.

196137   Okorek Svazek: 2 Strana: 0354
Okorek, rku, m., kus okoralého chleba, krustig, harsch gewordenes Brod. Jg.

196138   Okorek Svazek: 8 Strana: 0253
Okorek, rku, m. = krajina, krajní prkno. Brušp. Hledíková.

196139   Okornatělý Svazek: 2 Strana: 0354
Okornatělý = okoralý. Rk.

196140   Okornatěti Svazek: 2 Strana: 0354
Okornatěti, ěl, ění = okorati. Us.

196141   Okornatiti Svazek: 2 Strana: 0354
Okornatiti, il, ěn, ěni; okornacovati = okoralým Činiti, rindig machen. — co. Presl.

196142   Okorovač Svazek: 2 Strana: 0354
Okorovač, e, m., kdo okoruje, Um- schweifer, m. Reš.

196143   Okorovačka Svazek: 2 Strana: 0354
Okorovačka, y, f., die Umschweiferin. Jg.

196144   Okorování Svazek: 2 Strana: 0354
Okorování = okolkování, Umschweife. Reš. Bez o. = bez okolkův. Bez mnohého o. oznámiti. V. Bez o. přikročím k jádru řeči. Pal. Radh. III. 146.

196145   Okorování Svazek: 7 Strana: 0091
Okorování. Přebíravé o. Šf. Strž. I. 305.

196146   Okorování Svazek: 8 Strana: 0253
Okorování. Po mnohém o. poddal mu město Řím. Enns. 185. B.

196147   Okorování Svazek: 8 Strana: 0566
Okorování = odchylování-se od nápěvu jinými zpívaného takové, že povstává zpěv vícehlasý, jako sborem, kůrem prováděný. Bl. Vz Hostn. 36., 37., 46., 116.

196148   Okorovati Svazek: 2 Strana: 0354
Okorovati = okolkovati, Umschweife machen. V. — čím: řečí. Aqu. — Na Slov. = šetřiti, schonen. Ani dětí neokoroval. Koll. — se, stěžovati si, sich beklagen. Us. u Opav. Klš.

196149   Okorovati Svazek: 8 Strana: 0566
Okorovati. Doma sobě, jak umíš okoruj, a hlas oblomuj. Bl. (Hostn. 36.). Cf. předcház.

196150   Okorunka Svazek: 7 Strana: 0091
Okorunka, y, f. = slunečko brouk, coc- cinella septempunctata. Mor. Brt.

196151   Okorunovati Svazek: 7 Strana: 0091
Okorunovati, bekrönen. Jrč.

196152   Okorý Svazek: 7 Strana: 0091
Okorý = okoralý, opelichalý. O. slepice. Mor. u Uher. Hrad. Brt. Dt. 205.

196153   Okoř Svazek: 2 Strana: 0354
Okoř, e, m., hrad sbořený u Prahy. Vz S. N.; Tk. I. 87. II. 543., III. 129.

196154   Okoř Svazek: 7 Strana: 0090
Okoř, Wokoř, ves u Středokluk. Tk. IV. 735., V. 252., Sdl. Hr. III. 269, IV. 230, VI. 211., 225., Rk. Sl.

196155   Okoř Svazek: 10 Strana: 0639
Okoř Jiří, spis.

196156   Okořenatěti Svazek: 2 Strana: 0354
Okořenatěti, ěl, ění, kořeny dostati, Wurzeln bekommen. Rostl.

196157   Okořeněnosť Svazek: 7 Strana: 0091
Okořeněnosť, i, f., die Bewnrzelung. Listy zahradn. 1883. 119.

196158   Okořeněný Svazek: 7 Strana: 0091
Okořeněný; -ěn, a, o, gewürzt; kořeny opatřený, mit Wurzeln versehen. Dlj.

196159   Okořeniti Svazek: 2 Strana: 0354
Okořeniti, il, ěn, ění; okořenovati — co čím : jídlo zázvorem, würzen. Ros., Kom.

196160   Okořeňování-se Svazek: 7 Strana: 0091
Okořeňování-se výrostků keře vinného, das Wurzelfassen. KP. IV. 153.

196161   Okořeti Svazek: 2 Strana: 0354
Okořeti, el, ení = okorati. Leška.

196162   Okořín Svazek: 2 Strana: 0354
Okořín, a, m., něm. Uckern, ves u Mostu v Chebsku. PL.

196163   Okořín Svazek: 7 Strana: 0091
Okořín. Rk. Sl.

196164   Okosený Svazek: 7 Strana: 0091
Okosený; -en, a, o = pokosený. O. louka. Brt. N. p. 319.

196165   Okosina Svazek: 2 Strana: 0354
Okosina, y, f. Věc na o-nu položiti = kosmo. U Opav. Pk.

196166   Okosina Svazek: 8 Strana: 0253
Okosina. Z o-ny = šikmo. Brt. D. II. 409.

196167   Okosiřený Svazek: 7 Strana: 0091
Okosiřený; -en, a, o = kosířkem (pérem) ozdobený. Jen ten pacholek (šohaj) směl si kosířkem klobouk ozdobiti, který se nelekal zápasiti oň se kterýmkoli pacholkem. Neboť každý o-ný pacholek měl právo otázati se ho, je-li pacholek zaň, kterýmižto slovy pozýval za pasy. Brt. L. N. II. 25.

196168   Okositi Svazek: 7 Strana: 0091
Okositi, beschneiden, stutzen, behauen; pokositi, abmähen. Hrany jich jsou dovnitř ostře o-ny. ZČ. III. 48. O. vlasy = vzadu zarovnati. Na mor. Slov. Brt. D. 241.

196169   Okosito Svazek: 8 Strana: 0253
Okosito = šikmo. Val. Brt. D. II. 355.

196170   Okoslepný Svazek: 2 Strana: 0354
Okoslepný, augenblendend. O.oblak. Koll.

196171   Okosloví Svazek: 7 Strana: 0091
Okosloví, n., die Ophthalmologie, Augen- lehre. Šd.

196172   Okoslužba Svazek: 2 Strana: 0354
Okoslužba, y, f., služba, jež se jenom na oko pro zalíbení-se lidem děje a s licoměrno- stí spojena jest, die Augendienerei, 6q>0-a)./io ?????. Otroci poslouchejte ve všem pánů tělesných ne v o-bách jako člověkolibci, nébrž v prostotě srdce bojíce se pána. Sš. II. 226.227.

196173   Okostice Svazek: 2 Strana: 0354
Okostice, e, f., periosteum, cevnatá blána pokrývající vnější povrch kostí, která množ- stvím svých krevních cev k výživě kostí slouží. Vz S. N., Schd. II. 322.

196174   Okostice Svazek: 7 Strana: 0091
Okostice, die Beinhaut. Zánět o-ce. Nz. lk., Čs. lk. IX. 288.

196175   Okostice Svazek: 10 Strana: 0229
Okostice, e, f. Tvorba kosti mimo o-ci, parostosis; zánět o-ce, periostitis, Knochen, Beinhautentzündung (druhotný, secundaria, hnisavý dělivý, purulenta dissecans, nitro- lbový, interna cranii; původní, prvotní, pri- maria, úrazový, traumatica, vlaknatý, fibrosa, zhoubný, maligna); Krvavý zánět o-ce nitro- pateřní, pachymeningitis spinalis haemor- rhagica externa. Ktt.

196176   Okosticový Svazek: 7 Strana: 0091
Okosticový, periostealis. Nz. lk.

196177   Okostní Svazek: 2 Strana: 0355
Okostní blána = okostice.

196178   Okostnice Svazek: 7 Strana: 0091
Okostnice, e, f. = okostice. Šm.

196179   Okošatěti Svazek: 7 Strana: 0091
Okošatěti, ěl, ění = košatým se státi, buschig werden. Strom o-těl. Us. Pdl.

196180   Okošená Svazek: 9 Strana: 0201
Okošená, é, f., hora, u Brezna Němc. III. 260.

196181   Okošimo Svazek: 10 Strana: 0639
Okošimo = kosmo. Něco o. položiti. Brt. Slov.

196182   Okošina Svazek: 9 Strana: 0201
Okošina, y, f Šindel z okosiny = kosák. Slez. Vz Čes. I. IX. 102.

196183   Okoštovati Svazek: 2 Strana: 0355
Okoštovati, z něm., ochutnati.

196184   Okotálať Svazek: 9 Strana: 0201
Okotálať vejce v barvě. Seb. 238.

196185   Okotálený Svazek: 7 Strana: 0091
Okotálený, abgerollt. Dch.

196186   Okotečný Svazek: 8 Strana: 0253
Okotečný, lippus. 1418. Mus. fil. 1896. 89.

196187   Okotěšinka Svazek: 2 Strana: 0355
Okotěšinka, y, f., okotěška, das Vergiss- meinnicht, myosotis. Č.

196188   Okotěška Svazek: 7 Strana: 1346
Okotěška, y, f. = okotěšinka.

196189   Okotěšný Svazek: 2 Strana: 0355
Okotěšný, augenerfreuend. Mus.

196190   Okotěšný. O Svazek: 7 Strana: 0091
Okotěšný. O. pomněnka, Č Kn. š. 258., dílo, rozřadění skupin, Koll. III. 286., 272., oasa. Nár. listy. — Čch. Dg. 612.

196191   Okotiti se Svazek: 2 Strana: 0355
Okotiti se, il, ění. Junge (Katzen) werfen. — kde. Kočka se ve sklepě, na půdě okotila. Zaječice se okotila. Sp. Vz Kotiti se.

196192   Okotiti se Svazek: 9 Strana: 0201
Okotiti se. Ovce, suka se o-la. Mus. ol. 1899. 119., Sbor. slov IV. 143.

196193   Okotoky Svazek: 7 Strana: 0091
Okotoky. Sdl. Hr. III. 132.

196194   Okotviti co Svazek: 10 Strana: 0229
Okotviti co: loď. Msn. Od. 35.

196195   Okoukati Svazek: 8 Strana: 0253
Okoukati. Až člověk si to okoukne. Brab. 18.

196196   Okoukati něco Svazek: 7 Strana: 0091
Okoukati něco, begucken, absehen. Us. Dch. — se = rozhlednouti se, obeznámiti se. Počkejte jen, až se okouká. Us. Rgl.

196197   Okoun Svazek: 2 Strana: 0355
Okoun, a, m., perca, ryba, der Barsch, Börs, Börschling. O. obecný, p. fluviatilis; ježdík, acerina vulgaris; candát či lupice, lucioperca sandra; o. mořský, labrax lupus. Vz Frč. 294., Schd. II. 502. O. říčný, mořský. Vz S. N. Okouny loviti = okouněti, zevlo- vati, herumgaffen. Us. Č.

196198   Okoun Svazek: 7 Strana: 0091
Okoun (okkun), rumbus. 1380. Mus. 1885. 565. Cf. Brm. III. 3. 41., 46., Mkl. Etym. 220., Kram. Slov., Rk. Sl. O. vařený, pe- čený, na modro vařený, s francouzskou omáčkou, s kapounovou omáčkou, marino- vaný, smažený atd. Šp.

196199   Okoun Svazek: 9 Strana: 0202
Okoun slove dle velikých očí. Lit. listy 1895. 141.

196200   Okoun Svazek: 10 Strana: 0229
Okoun ryba. Vz Ott. XVIII. 703.

196201   Okouněč Svazek: 7 Strana: 0091
Okouněč, e, m., der Gaffer. Vik.

196202   Okouněl Svazek: 8 Strana: 0253
Okouněl, a, m. Takový Jsem o. Nár. list. 1896. č. 187. odp. feuill.

196203   Okouněti Svazek: 2 Strana: 0355
Okouněti (na Slov. ochouněti se), ěl, ění = lelkovati, piplati se, čuměti, lenošiti, zdržo- vati se, párati se, otáleti, schildern, herum tändeln, zögern, maulaffen. D. Co tu okouníš? Jg., Kts. — se, styděti se, sich schämen. Na Slov.

196204   Okouněti Svazek: 7 Strana: 0091
Okouněti. Šf. III. 559., List. fil. XI. 349. Vz Okoun. Schválně po vsi o-něl. Ehr. Okúnie-li ona, on jest nemocen. Hus I. 202.

196205   Okouník Svazek: 7 Strana: 0091
Okouník, a, m., sebastes, der Ulkfisch. O. severní, s. norvegicus. Brm. III. 69.

196206   Okouník Svazek: 10 Strana: 0229
Okouník, a, m., ryba. Sr. Ott. XXII. 731a.

196207   Okounovitý Svazek: 2 Strana: 0355
Okounovitý, k okounu podobný, barsch- artig. O. ryba. Krok.

196208   Okoupati se v Svazek: 7 Strana: 0091
Okoupati se v řece = vykoupati se. Obz. 1889. 52.

196209   Okoupiti co Svazek: 7 Strana: 0091
Okoupiti co. Okúpil stateček za babko. Na Hané. Neor. — Sl. let. V. 322.

196210   Okoupiti se Svazek: 2 Strana: 0355
Okoupiti se, il, ení, koupí se ošiditi. Volů spřežení patero jsem koupil, musím jít k jejich zkušení, bych se nevokoupil. Lom. Kdo za statek zemský (nebe) koupí, ten se neokoupí. Star. pís.

196211   Okouřiti Svazek: 2 Strana: 0355
Okouřiti, okuř, řil, en, ení; okuřovati. — co čím: zeď svíčkou, um-, beräuchern. Us.

196212   Okousati Svazek: 2 Strana: 0355
Okousati, okousám a okouši; okusovati, an-, befressen, benagen, umbeissen, verbeissen. V. — co: koláč. Us. Zajíc stromek okousal. Us. — co komu: o. si nehty. D. — co čím. Myš ostrým zoubkem chléb okousala. — se kde. U vás by se mohl člověk dlouhou chvílí okousati. Dch.

196213   Okoušecí Svazek: 7 Strana: 0091
Okoušecí, Schmeck-. O. ústrojí. Šv. 49. Okú pil půl cechu.

196214   Okoušeč Svazek: 2 Strana: 0355
Okoušeč, e. m., Probirer, m.

196215   Okoušení Svazek: 2 Strana: 0355
Okoušení, n., die Versuchung. Jg.

196216   Okoušení čeho Svazek: 10 Strana: 0229
Okoušení čeho, Degustation. Ktt.

196217   Okoušený Svazek: 2 Strana: 0355
Okoušený, okušený, versucht.

196218   Okoušeti Svazek: 2 Strana: 0355
Okoušeti, vz Okusiti.

196219   Okouti Svazek: 2 Strana: 0355
Okouti, vz Okovati.

196220   Okouvati Svazek: 7 Strana: 0091
Okouvati, vz Okouti. Šm.

196221   Okouzlenec Svazek: 2 Strana: 0355
Okouzlenec, nce, m., ein Bezauberter. Č.

196222   Okouzlení Svazek: 2 Strana: 0355
Okouzlení, n., die Bezauberung. V.

196223   Okouzlený Svazek: 2 Strana: 0355
Okouzlený; okouzlen, a, o, bezaubert, behext. — čím. Nápoj Vlastiným uměním okouzlený. Háj.

196224   Okouzliti Svazek: 2 Strana: 0355
Okouzliti, il, en, ení; okouzlovati = oča- rovati, bezaubern, behexen. — koho čím: lahodností řeči. Sych.

196225   Okouzlivosť Svazek: 7 Strana: 0091
Okouzlivosť, i, f., bezaubernde Kunst. Dch.

196226   Okouzlivý Svazek: 2 Strana: 0355
Okouzlivý, bezaubernd. Rk.

196227   Okouzlivý Svazek: 7 Strana: 0091
Okouzlivý. O. krása. Hdk.

196228   Okouzlující Svazek: 7 Strana: 0091
Okouzlující, bezaubernd. Us.

196229   Okov Svazek: 7 Strana: 0091
Okov = vědro. Rb. Dáme vám my, dáme, tri okovy vína, bude toho roku dobrá tokaj- čina. Koll. Zp. I. 62. — O. = pouta, vin- cula. Ž. wit. 2. 3., 104. 18., 149. 8.

196230   Okov Svazek: 7 Strana: 1346
Okov. Dle D. Lhrg. 169. v gt. také o-va.

196231   Okov Svazek: 8 Strana: 0253
Okov = studně s vahou (laš.). Brt. D. II. 355.

196232   Okov, u, okůvek Svazek: 2 Strana: 0355
Okov, u, okůvek, vku, okůveček, čku (na Slov. okovek a okovček, ečku), m., okova (zastr.), y, f. — O , okované vědérce, jímž se voda vázl, vodní konev, der Eimer, Wasser- eimer, Brunneneimer. V. Okovem vodu vážiti ze studnice. Kom. Z okovu koně napájeti. — O., bečka v hornictví, der Kübel, die Tonne. Us. O. vratní, kolovratní, Haspelkübel; vodní, Wasserk.; těžný, Förderk. Hř. — O., na Slov. a dříve: vědro, míra tekutých věcí, der Eimer, das Mass. O. vína. Jg. — Okov a okova; pl. okovy m. af.= pouta, die Fessel, Bande, Eisen. Okovy zlámati. Us., složiti, na někoho vložiti. Solí. O. na nohou a na rukou. D. Do okovů přijíti. V. Vězně z okovů vyvésti. Br. Dobuď se z okovů těla. Kom. Do okovu dáti. D. Všech o-vy sú sě zrušily (soluta sunt). ZN. Z okovů vypustiti (pustiti), Rkp. pr. pr., vy- jíti, Ben. V., někoho vypraviti. Dal. V oko- vech seděti. Štelc. Okovy svázán býti. Ben. Okovy svírají. Br. Někoho okovy okovati. Dal. Sklíčen jsem okovy. Jg. S okovy ze ža- láře vyšli. Dal. Dáti koho do okovů, do pout. J. tr. Okovy někoho spoutati. V o-vech ně- koho držeti. Nt. Vz Okovy.

196233   Okova Svazek: 7 Strana: 0091
Okova, vz Okuj. Bern.

196234   Okovanec Svazek: 9 Strana: 0455
Okovanec, ???, ?., nějaké náčiní hospo- dářské. Mus. slov. III. 7.

196235   Okování, n Svazek: 2 Strana: 0355
Okování, n., das Beschlagen, die Beschläge.

196236   Okovaný Svazek: 2 Strana: 0355
Okovaný, mit Eisen beschlagen, gefesselt, O. vůz. BO. — čím. Uzda zlatem o-ná. Chč. 305.

196237   Okovaný Svazek: 7 Strana: 0091
Okovaný. O. kopyto, Us., nožíky, lžičky. St. Kn. š. 78. — jak Dvéře těžce o-né. Vrch. — O., gefesselt. Ž. wit. 67. 7. a j. — (kde) čím. Jsa v žaláři o-ván řetězy. Pož. 416. Sv. Petr byl řetězy o-ván. Pass. mus. 390.

196238   Okovati koho čím Svazek: 7 Strana: 0091
Okovati koho čím: řetězy. Pass. mus. 357.

196239   Okovati; okouti Svazek: 2 Strana: 0355
Okovati; okouti, okuji, ul, ut, utí; oko- vávati, mit Eisen beschlagen; fesseln. Jg. — koho, co: vůz, dvéře, okno, kolo, truhlu, koně (na ostro), Jg., srp (= klepati, na Mor.). Jg. Kristus ráčil ďábla o. (spoutati). CR. — co čím: truhlu železem, V., zlatem. Flav. — Háj. — koho čím kde: (zločince) v žaláři okovy, Jg. Dal. 144., pouty. J. tr. Ctirada řetězy okovali. — koho v co. Hejno pod- maněných v svá pouta okula hochů. Gníd.

196240   Okovec Svazek: 2 Strana: 0355
Okovec, vce, m., kování u bidla n. sochoru veslařského čili vesla, das Beschläge. Jg. — O., malý okov, Eimer, m. Jg. — O. Loketní kosť na hořením konci vydlabanosť do půl kola, okovec, má. Krok. Zlomení okovce. Ja. — Jg.

196241   Okovec Svazek: 7 Strana: 0091
Okovec na jehly, der Pilotenschuh, Pdl., na ruce, vz Ruka.

196242   Okovec Svazek: 8 Strana: 0253
Okovec vína = sud. Slov. NZ. IV. 509.

196243   Okovec Svazek: 9 Strana: 0202
Okovec, vce, m. = kování tyče, jíž plavec pramen (vor) postrkuje. Čes. 1. VIL

196244   Okovec Svazek: 10 Strana: 0229
Okovec, vce, n. Hnileť o-vce, caries arti- cularis cubiti. Ktt.

196245   Okovek Svazek: 2 Strana: 0355
Okovek, vku, m., vz Okov.

196246   Okovice Svazek: 7 Strana: 0091
Okovice. Sdl. Hr. VI. 209.

196247   Okovina Svazek: 2 Strana: 0355
Okovina, y, f., okoviny, pl., okuje, der Hammerschlag. Okoviny z mědi, D., ze železa. Jg. Vz Okuj.

196248   Okovitka Svazek: 7 Strana: 0091
Okovitka, y, f. = líh, silice, aqua vitae. Zase víťaziť budú sudy o-tky alebo pálenky. Slov. N. Hlsk. IV. 111.

196249   Okovka Svazek: 7 Strana: 0091
Okovka, y, f. = kování. O. tůn, Tonnen- gerippe. Hř.

196250   Okovnáček Svazek: 7 Strana: 0091
Okovnáček, čku, m. = vědérce. Slov. Phľd. VIII. 149.

196251   Okovnej Svazek: 8 Strana: 0253
Okovnej, ého, m. = notarius. U Zelenova. Phľd. 1893. 373.

196252   Okovník, okovnák Svazek: 2 Strana: 0355
Okovník, okovnák, u, m., okovaná ná- doba. Jg.

196253   Okovný Svazek: 2 Strana: 0355
Okovný = věderný, eimerig. Jg.

196254   Okovový Svazek: 2 Strana: 0355
Okovový. Kropě o. BO.

196255   Okovrace Svazek: 2 Strana: 0355
Okovrace, třemdala, diptamnus. Ms. Vodň.

196256   Okový Svazek: 7 Strana: 0091
Okový = oční, Augen- Slov. Bern.

196257   Okovy, pl Svazek: 2 Strana: 0355
Okovy, pl., m., na Mor., okova, y, f., na Slov. = okuje, okoviny, Eisen-. Hammer- schlag. Zlob. — Ostatně vz Okov.

196258   Okoziti se, okozliti se Svazek: 2 Strana: 0355
Okoziti se, okozliti se, il, ení = kozle poroditi, junge Ziege werfen. Koza se mu okozlila. Er. P. 264. — O. se = horliti, těžce nésti, durditi se, mrzeti se, toben, treiben. Div se neokozlí (že k němu málo lidí chodí. Mus. Mrzut pro špatné odbyty. Vz Mrzutý. Č.). — se pro koho. Ona by se okozlila pro to pachole, kdyby mu co udělal. Ros.

196259   Okozornicový Svazek: 7 Strana: 1346
Okozornicový, oculopupillaris.

196260   Okožec Svazek: 7 Strana: 0091
Okožec, žce, m., sebipira, die Sebipira, rostl. Vz Rstp. 448.

196261   Okožeň Svazek: 7 Strana: 0091
Okožeň, žně, f., marignia, die Marignie. rostl. Vz Rstp. 344.

196262   Okožka Svazek: 7 Strana: 0091
Okožka, y, f., vz Pokožka. Ves. I. 81.

196263   Okožovaný Svazek: 10 Strana: 0229
Okožovaný = koží potažený. O. paveza (štít). Jrsk. XXVIII. 1. 162.

196264   Okr Svazek: 2 Strana: 0355
Okr, u, m. Vz Ocher.

196265   Okr Svazek: 7 Strana: 0091
Okr. Vz Šf. Poč. 346., Ocher.

196266   Okr Svazek: 7 Strana: 1346
Okr, u, m., oleaster. Pršp. 25. 9.

196267   Okrabatiti Svazek: 2 Strana: 0355
Okrabatiti, il, cen, ení, okrabacovati, ura- kerben, umfalten.

196268   Okráček Svazek: 2 Strana: 0355
Okráček, čku, m. O-ky slovou na poli krátké záhony, při kterých oráč často se obraceti, takřka je obkráčeti musí. U Hořic. Hk.

196269   Okráčka Svazek: 2 Strana: 0355
Okráčka, y, ť., okráčení, der Umschrift. D. Do o-ky orati i. e. záhon vždy s obou stran od brázd nechávaje v prostřed prouhy neorané. Us. Jg.

196270   Okráčka Svazek: 7 Strana: 0091
Okráčka, y, f. = poslední kus pole, který se má zaorati. U Star. Jičína. Vhl.

196271   Okráčka Svazek: 8 Strana: 0253
Okráčka, y, f. = hlína mezi dvěma brá- zdami, která se při oračce okročí. Jicko. Brt. D. II. 414.

196272   Okračovati Svazek: 2 Strana: 0355
Okračovati, vz Okročiti.

196273   Okrádač Svazek: 2 Strana: 0355
Okrádač, e, m., okrádce, e, m., der Be- stehler. Rk.

196274   Okrádač Svazek: 7 Strana: 0091
Okrádač. Pred domácím o-čom zámky ani stráže nieť. Slov. Rr. Sb.

196275   Okrádání Svazek: 2 Strana: 0355
Okrádání, n. O. kostelů (svatokrádež), V., obce. Kom. Das Bestehlen, die Bestehlung, der Raub.

196276   Okrádati Svazek: 2 Strana: 0355
Okrádati, vz Okrásti.

196277   Okrádce Svazek: 2 Strana: 0355
Okrádce, e, m., der Bestehler. Kom.

196278   Okradení, n Svazek: 2 Strana: 0355
Okradení, n. O. kostela, D., obce. Vus. Vz Okrádání.

196279   Okradený Svazek: 2 Strana: 0355
Okradený: -den, a, o, bestohlen. Jg.

196280   Okradomky Svazek: 2 Strana: 0356
Okradomky = kradmo, verstolilerierweise. Na Slov. Plk.

196281   Okraglica, e, f Svazek: 8 Strana: 0253
Okraglica, e, f., hora ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 11.

196282   Okraj Svazek: 2 Strana: 0356
Okraj, e, m., okrajek, jku, m., kraj nějaké věci, der Rand. Okraj lesa, řeky, V., při moři, Meeresküste, Us. v horn., die Flansche. Bc. O., obruba žíly (dolní), Salband, n., Besteg, Saum, m. Hř. — Okrajky, led po obou bře- zích řeky zamrzovati počínající. Us. n Měl- níka. — O., okrajek, pl. okrajky = kraje neb šlaky u sukna. Sahlband, n., Sahlleiste, Borte, Anschrote, f., Tuchend, n. Jg., Zlob., Us., Krok. Čaloun s velikým o-jem, hochschäftige Tapete, fr. tapisserie de haute lice. Dch. O. tkaný (prým). BO. — Okrajek = co pryč odkrojeno jest, Abschnitzel, Abgang. Od- krojky ze sukna. D. Sbeřte o-ky (zbytky, fragmenta, ježto sú zbytečné zbyly z bo- chencóv a ryb). ZN. — Okrajek = krajina (prkno první od klády uřezané), die Schwarte. Plk. — O. Krajíc, skrojek chleba, der Ranft. Plk. — Jg.

196283   Okraj Svazek: 7 Strana: 0091
Okraj = kraj. Okraj lodi, moře, roury, Flantschen, mince. Us. Poznámky na okraji, Randglossen. Dch.

196284   Okraj Svazek: 8 Strana: 0253
Okraj. Volný o. lodi, který se nesmí po- topiti, Freibord, n. Ott. VII. 313. a.

196285   Okrajec Svazek: 8 Strana: 0566
Okrajec, jce, m., Scheibe, f. Tenký o. citronu.Phľd. 1896. 574. Cf. násl. Okržielek.

196286   Okrajek Svazek: 7 Strana: 0091
Okrajek, jku, m., rybník v Písecku.

196287   Okrájení, n Svazek: 2 Strana: 0356
Okrájení, n., die Beschneidimg. D.

196288   Okrájený Svazek: 2 Strana: 0356
Okrájený; -jen, a, o, beschnitten.

196289   Okrájeti Svazek: 2 Strana: 0356
Okrájeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; okra- jovati, okrojiti, il, en, ení; okrojovati, ořezati, um-, beschneiden, beschnippen. V. — co čím: peníze, Jg., chléb nožem. D. — co z čeho dle čeho: tolary z šinů vedlé rázu o., nach dem Gepräge. Har.

196290   Okrají Svazek: 2 Strana: 0356
Okrají, n., kraj, der Rand, Saum. Mus.

196291   Okrají, n. O Svazek: 10 Strana: 0229
Okrají, n. O. lesa posekati. 1512. Arch. XIX. 136

196292   Okrajina Svazek: 7 Strana: 0091
Okrajina, y, f., die Mark. Rk.

196293   Okrajkovací Svazek: 7 Strana: 0091
Okrajkovací = k okrajkování sloužící. O. želízka, strojek. NA. IV. 56.

196294   Okrajkovaný Svazek: 7 Strana: 0091
Okrajkovaný, gerändert. Vz Rst. 456.

196295   Okrajkovati Svazek: 2 Strana: 0356
Okrajkovati, kolkovati, rändern. I).

196296   Okrajky Svazek: 8 Strana: 0253
Okrajky, m. = oledí na řece. Brt. D. II. 355.

196297   Okrajní Svazek: 7 Strana: 0091
Okrajní, Rand-. O. horstvo, Lpř. Dj. I. 39., kámen. Pdl.

196298   Okrajnice Svazek: 7 Strana: 0091
Okrajnice, e, f. = krajní dřevo u voru, der Randstamm. Us. na Vltavě. Špd.

196299   Okrajník Svazek: 2 Strana: 0356
Okrajník, u, m. O. kosý, schräger Platt- bankhobel; o. kosý posuvný (zum Verstellen); o. rovný, gerader. P.; o. rovný posuvný; o. dvoubřitý, Doppel- P.; o. dvoubřitý posuvný. Skv.

196300   Okrajování Svazek: 7 Strana: 0091
Okrajování, n., das Beschneiden. Okrajo- vání řepy. Us Pdl.

196301   Okrajovati Svazek: 7 Strana: 0091
Okrajovati, vz Okrojiti.

196302   Okrajový Svazek: 9 Strana: 0202
Okrajový. O. bačkory. Čes. 1. IX. 317.

196303   Okráleti Svazek: 2 Strana: 0356
Okráleti, okralovati, státi se králem, krá- lovství dojíti, království se ujíti, König werden, die Herrschaft erlangen. — nad kým. Nechceme, aby nad námi okrálel. Sš. L. 183., Zj. 432.

196304   Okras Svazek: 10 Strana: 0229
Okras, u, m., decor. Rozk. P. 1324. Vz Okrasa.

196305   Okrasa Svazek: 2 Strana: 0356
Okrasa, y, f., der Schmuck, die Zierde, Verzierung, Ornament, n., Verschönerung, f. Vz více v S. N. O. královská, Troj., zlatá, V., bronzová, Mus., ženská (šaty, perly, drahé kamení atd.). V. O. ženských prací : krajka, blonda (hedvábná krajka), třepení, třapec, lemování, podlina, nadutina, šikmý pruh, ryš, květina, prýmka, líčko, přezka, knoflík, bustky, korálky. S. a Ž. Všecko, což k o-sě ženské (cultus) příslušie. BO. O. na stůl, při stavění, na hlavu, D., Hrdla, V., řeči (slova pěkná, obraty a obrazy příjemné atd.), Jg., na krk. Ctnostná žena je okrasou domu. Us. K okrase města. Pr. měst. Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. Br. Ta o. se mi líbí, že nic nestojí. Kram. Chrám okrasami ozdoben jest. Br.' Bez všelikých okras mluviti. Nt.

196306   Okrasa Svazek: 7 Strana: 0091
Okrasa V MV. nepravá glossa. Pa. O. mluvní, Vj., stilistická, Tf., chrámová; O., ježto smilstvo vzbuzuje. Št. Kn. š. 23., 182.

196307   Okrasek Svazek: 10 Strana: 0229
Okrasek, sku, m. = okrasa. O. středově- kého básnictví. Jeř. Rom. básn. 31.

196308   Okrasitel Svazek: 2 Strana: 0356
Okrasitel, e, m., der Verschönerer. Žid.

196309   Okrasitelka, y, okrasitelkyně Svazek: 2 Strana: 0356
Okrasitelka, y, okrasitelkyně, ě, f., die Verschönererin. Mus.

196310   Okrásiti Svazek: 2 Strana: 0356
Okrásiti, okrásliti, okrášliti, okrásniti, il, sen, slen, šlen, sněn, ení, nění; okrasovati, okrašovati, okraslovati, okrašlovati, okrašno- vati, verschönern, schmücken, zieren, auf- putzen. — co, koho. Ty šaty okráslily dcery. V. O. se. Br., V. Přísloví a přípovídky jako j i podobenství řeč zřetedlně (zřejmě) okrašlují. Kom. — co, koho čím. Okrásilas se líčidlem ženským. BO. Smutnú nebožku (= nebohou) posladnú řečí okrásil (delenivit, uchlácholil). BO. Prsteny někoho o. BO. Okrášlévala se svým oplecím a záponú (monile). BO. Okrásíš sě záponú zlatú. BO. Městečko věžemi o. Kom. Kostel zlatem o. Martim. — Plk , St. skl.

196311   Okrásiti koho čím Svazek: 7 Strana: 0091
Okrásiti koho čím: korunú. Hus I. 25. — Št. Kn. š. 11., 164.

196312   Okraska Svazek: 2 Strana: 0356
Okraska, y, f. — okrasa.

196313   Okráslený Svazek: 2 Strana: 0356
Okráslený; okráslen, a, o, verschönert, verziert. — čím: mravóv poctivostí. Troj. Vz Okrášlený.

196314   Okraslnosť, okrasnosť Svazek: 2 Strana: 0356
Okraslnosť, okrasnosť, i, f., okrasa, der Schmuck. Jg.

196315   Okráslný, okrasný, krásný Svazek: 2 Strana: 0356
Okráslný, okrasný, krásný, schön, prachtvoll, geziert. O. mluvení. Karyon, Ctib., Štelc.

196316   Okrasna Svazek: 7 Strana: 0091
Okrasna, y, f. = čásť vozu. Sv. ruk. 14.

196317   Okrasné Svazek: 9 Strana: 0202
Okrasné. Dostal o. = nové šaty. Křemže Kub 155.

196318   Okrásněný Svazek: 7 Strana: 0091
Okrásněný; -ěn, a, o, geziert, geschmückt. O oltář. Šd.

196319   Okrasnět Svazek: 8 Strana: 0566
Okrasnět. Kvítím o. Phľd. 1897. 4.

196320   Okrasnice Svazek: 2 Strana: 0356
Okrasnice, e, f. = ozdoba, ornamentum. BO.

196321   Okrasnický Svazek: 7 Strana: 0091
Okrasnický, kosmetisch. Rk.

196322   Okrasnictví Svazek: 7 Strana: 0091
Okrasnictví, n., die Kosmetik. Rk.

196323   Okrasník Svazek: 2 Strana: 0356
Okrasník, a, m. = okrasitel. Veleš.

196324   Okrásniti Svazek: 2 Strana: 0356
Okrásniti, vz Okrásiti.

196325   Okrásniti Svazek: 7 Strana: 0091
Okrásniti = okrášliti. Sv. ruk. Al. 365.

196326   Okrasný Svazek: 10 Strana: 0229
Okrasný = krášlivý. O. řeč. Chč. S. II. 229a. Sr. Okráslný v II. 356.

196327   Okrasný, vz Svazek: 7 Strana: 0091
Okrasný, vz Okráslný. O. kameny. Osv. I. 637.

196328   Okrasovati Svazek: 2 Strana: 0356
Okrasovati, vz Okrásiti.

196329   Okrásti Svazek: 2 Strana: 0356
Okrásti, okradu, dl, den, dení; okradnouti, dnul, ut, utí; okrádati, bestehlen, veruntreuen, berauben. — koho: pána, obec, V., chrám. Okradli ho ubohého. Okrádají ho domácí. Jg. Ne tak jídlo okrádá člověka, jako to dříví. Jg. — O. koho v lese, na veřejné cestě, za vesnicí, o celé jmění, se soudruhy zloděj- skými, do naha, o půlnoci atd.

196330   Okrašek Svazek: 7 Strana: 0094
Okrašek, šku, m. = malý okruch. Vy- pravili ho s o-škem chleba ovce pásť. Dbš. Sl. pov. I. 376. Vz Okružek.

196331   Okrášenie Svazek: 10 Strana: 0229
Okrášenie, n., ornamentum, okrášleni. Mill. 57.

196332   Okrášený. O Svazek: 10 Strana: 0229
Okrášený. O. věže. Pass. 484.

196333   Okrášlení, n Svazek: 2 Strana: 0356
Okrášlení, n., die Verschönerung, Aus- schmückung, der Aufputz. Jg.

196334   Okrášlený Svazek: 2 Strana: 0356
Okrášlený, okrášený; okrášlen, okrášen, a, o, verschönert, geschmückt, geziert. V. O. řeč. V. — čím : panna ušlechtilými mravy o. Troj. O. literním uměním (učený). V. — Flav. —- proč: za hrdinské činy věnci okrá- šlený. Kom. Vz Okráslený.

196335   Okrášliti Svazek: 2 Strana: 0356
Okrášliti, okrašlovati, vz Okrásiti.

196336   Okrašlovací Svazek: 10 Strana: 0229
Okrašlovací spolek. Nár. list. 1903. č. 174. 4, 1904. 251. 17.

196337   Okrašlovač Svazek: 2 Strana: 0356
Okrašlovač, e, m., Dekorateur, m. Rk.

196338   Okrašovati Svazek: 7 Strana: 1346
Okrašovati = okrasovati. Č.

196339   Okrašovice Svazek: 2 Strana: 0356
Okrašovice, ves u Třebíče na Mor. PL.

196340   Okrašovice Svazek: 7 Strana: 0091
Okrašovice, Okraschowitz. 451*

196341   Okrat Svazek: 2 Strana: 0356
Okrat, u, m., atraphaxis. Rostl.

196342   Okrátiti Svazek: 2 Strana: 0356
Okrátiti, obyč. ukrátiti, abkürzen. Berg.

196343   Okravať Svazek: 7 Strana: 0092
Okravať = okrajovati. Slez. Šd.

196344   Okravčený Svazek: 8 Strana: 0253
Okravčený = okrajčený, z okrajků udě- laný. Vz Okravek (3. dod.). O. butky (botky). Slez. Vest, opav. 1894. 12.

196345   Okravek Svazek: 8 Strana: 0253
Okravek, vku, m. = okrajek. Věst, opav. 1894. 12.

196346   Okrčník Svazek: 10 Strana: 0229
Okrčník, u, m. = část vrat. Vz KP. IX. 319.

196347   Okrčovati se Svazek: 7 Strana: 0092
Okrčovati se = nemile se tvářiti a p. Když jsem mu to povídal, okrčoval se. Us. Všk.

196348   Okrejzliti Svazek: 7 Strana: 0092
Okrejzliti, il, en, ení, mit einer Hals- krause versehen.

196349   Okrem Svazek: 7 Strana: 0092
Okrem, okrema = okrom, kromě. Slov. Phľd. VII. 40., Zbr. Múdr. živ. I. 48. Doma bez toho nič nemá okrem vašich prázných rečí. Klšk. VI. 50. Viac detí nemal o. jednu jedinú dcéru. Dbš. Sl. pov. I. 415. Mají toho ešte dosť aj o. toho. Phľd. V. 290. O. teba nemám žiadne. Sl. ps. 91. So mnou nedo- staneš o. verné srdce. Sb. sl. ps II. 11., 63. Moje brucho ako deska nevidělo chleba dneska o. kúšték pagáča, už mi sily ne- stačiá. Koll. Zp. I. 318.

196350   Okremeniti Svazek: 8 Strana: 0566
Okremeniti, silicieren. Sterz. II. 931.

196351   Okremitý Svazek: 7 Strana: 0092
Okremitý = výhradní, zvláštní. Slov. Vz Okrem. Tuná boly už aj tie jej kamarátky každá v o-tej klietke. Dbš. Sl. pov. IV. 24. Poňal vec z takéhoto stanoviska zvláštného a o-ho. Phľd. V. 194.

196352   Okres Svazek: 2 Strana: 0357
Okres, u, m., ohraničení, místo ohraničené, der begränzte Raum. Na louce o. učinili, aby jim lidé nepřekáželi. Jg. — O., okslek, jest u nás nejnižší stupeň rozdělení země co do správy administrativní nebo soudní, der Be- zirk. Představy, kteréž pojem jakýsi sebou pojímá, slují jeho okres n. okršlek, die Sphäre. Mark. Ples se v celém rozléhá okresu. Chmelen. O. činnosti. D. O. volicí, der Wahlbezirk, Pr., berní. Dch. O. dodávací, komorní, od- vodní, Šp., doplňovací, Ergänzungsb., opatřo- vací, Verpflegsbezirk. Čsk. Vyšší okresy spo- lečenstva, Gesellschaftskreise. (Slova kruh v tomto smyslu Jg. nemá. Vz Kruh). Jg. Sbr. sp. 177. — O., okresek, der Distrikt. Vz Okresek.

196353   Okres Svazek: 7 Strana: 0092
Okres — okrslek. O. lesního hospodář- ství. Sl. les. O. ledovcový, das Gletscher- gebiet, Mour., rostlinný či floristický, Stč. Zem. 815. 817., žulový. Mus. 1880. 377. Tyto krajiny v o-su, času, o kterém zde jednáme, od nich osazeny nebyly; Tato báje přináleží k o-su nejstarších básní toho druhu. Št. Strž. 139.. 161. Předmět prvního okresu (oddělení starožitností) jest vyše- tření původu ... Šf. Strž. I. 5.

196354   Okres Svazek: 9 Strana: 0202
Okres. Odvedl ho na o. (na okresní po- licejní kommissařství). Us.

196355   Okresák Svazek: 7 Strana: 0092
Okresák, a, m., der Bezirksberger. Dch.

196356   Okresek Svazek: 2 Strana: 0357
Okresek, sku, m. Při úpravě daně po- zemkové rozdělili Čechy na 5 odvodů (rayons), ty na 91 odhadní okres, z nichžto každý zase dělili na okresky (Distrikte). Fr. ryt. Plaček.

196357   Okresek Svazek: 7 Strana: 0092
Okresek, sku, m.= okřesaný kámen. Šd.

196358   Okreskovitý, okreskový Svazek: 2 Strana: 0357
Okreskovitý, okreskový, orbicularis. O. bobule. Rostl.

196359   Okresliti Svazek: 2 Strana: 0357
Okresliti, il, en, ení. — co čím podlé čeho atd. Vz Kresliti. Abzeichnen.

196360   Okresliti Svazek: 7 Strana: 0092
Okresliti, okreslovati. O. krajinu. Posp.

196361   1. Okresní Svazek: 2 Strana: 0357
1. Okresní, adj., Bezirks-. O. heijtman, hejtmanství, kommisse, obec, rozdělení, samo- sudí, soud, soudce, správce, škola, úřad, výbor, vydání, J. tr., zastupitelstvo. S. N.

196362   2. Okresní Svazek: 2 Strana: 0357
2. Okresní, ího, m., subst., představený okresu, der Bezirksvorsteher, -Hauptmann. Us.

196363   Okresní Svazek: 7 Strana: 0092
Okresní berník, přirážky, Šp., šikovatel, jemuž mimo věci zemské obrany se týka- jící také evidence všech dovolencův a zá- ložníkův okresu jest svěřena, der Bezirks- feldwebel. S. N. XI. 309.

196364   Okresní Svazek: 9 Strana: 0202
Okresní. Řízení u soudů o-ních. Vz Ott. Říz. II. 289.

196365   Okresnice Svazek: 2 Strana: 0357
Okresnice, e, f., orbicula, živočich. Krok.

196366   Okresník Svazek: 7 Strana: 0092
Okresník, a, m. = okresní, 2. Ve Sla- tině. Msk.

196367   Okresnová Svazek: 7 Strana: 0092
Okresnová, é, f. = choť oksesního. Šd.

196368   Okresový Svazek: 2 Strana: 0357
Okresový, Bezirks-. O. biskup. Šf.

196369   Okresulka Svazek: 7 Strana: 0092
Okresulka, y, f, clivina, der Spreizlauf- käter, Grablaufkäfer. O. písečná, o. fossor. Kk. Br. 30.

196370   Okresulka Svazek: 8 Strana: 0253
Okresulka, y, f., clivina, brouk. O. pí- sečná, c. fossor, rudokrovečná, c. collaris. Vz Klim. 17.

196371   Okriať Svazek: 7 Strana: 0092
Okriať = okřáti. Slov. Orl. XI. 169.

196372   Okrkat Svazek: 10 Strana: 0639
Okrkat = okrásti. O. koho oč. Vz Brt. Slov.

196373   Okrlík Svazek: 7 Strana: 1346
Okrlík, u, m., catus, zastr. Rozk. Pršp 21. 91.: cacus.

196374   Okrm Svazek: 2 Strana: 0358
Okrm, u, m , pokrm, die Speise. Příkl. z kron. 121.

196375   Okrmený Svazek: 2 Strana: 0358
Okrmený, -men, a, o, gemästet, fett. O. pes. Dal. c 59.

196376   Okrmiti Svazek: 2 Strana: 0358
Okrmiti, il, en, ení, mästen. Jg.

196377   Okrmný Svazek: 7 Strana: 0092
Okrmný, Futter-. O. byliny, zeliny. Slov. Hdž. Čít. 198.

196378   Okrn Svazek: 2 Strana: 0358
Okrn, u, m., druh obilí. Lex.

196379   Okrnělosť, okřenilosť, i Svazek: 2 Strana: 0358
Okrnělosť, okřenilosť, i, f., stonavosť, Siechkeit. Jg.

196380   Okrnělý Svazek: 2 Strana: 0358
Okrnělý, místy: okřenilý = mrňavý, mdlý, stonavý, siech. Us. Jg.

196381   Okrněti Svazek: 2 Strana: 0358
Okrněti, ěl, ění, siech werden. Jg.

196382   Okrněti čím Svazek: 7 Strana: 0092
Okrněti čím. Kobzole mokrem o-ly. Las. Tč.

196383   Okroceně Svazek: 2 Strana: 0358
Okroceně, pitomě, zahm. Jg.

196384   Okrocení Svazek: 2 Strana: 0358
Okrocení, n., das Bändigen. Zahmmachen. Us.

196385   Okrocenosť Svazek: 2 Strana: 0358
Okrocenosť, i, f., pitomost', die Zahmheit. Korn.

196386   Okrocený Svazek: 2 Strana: 0358
Okrocený, -cen, a, o, zahm, gebändigt. O. hovado, zvíře. V., Jel.

196387   Okrocovati Svazek: 2 Strana: 0358
Okrocovati, vz Okrotiti.

196388   Okrocovati Svazek: 2 Strana: 0358
Okrocovati, vz Okročiti.

196389   Okroč Svazek: 2 Strana: 0358
Okroč, e, f. (novější), kočár, v kterém se okročmo sedí, die Wurst, der Wurst- wagen. Mus., Rk.

196390   Okroč Svazek: 8 Strana: 0253
Okroč = kočár, Wurst. Světz. 1893. 523. b.

196391   Okročák Svazek: 2 Strana: 0358
Okročák, u, m., skočná, jistý tanec, ein Tanz. Us.

196392   Okročák Svazek: 10 Strana: 0229
Okročák, u, m. = obkročák.

196393   Okročení Svazek: 2 Strana: 0358
Okročení, n., das Umschreiten. Jg.

196394   Okročený Svazek: 2 Strana: 0358
Okročený, -čen, a, o, umgeschritten. Jg.

196395   Okročený. O Svazek: 7 Strana: 0092
Okročený. O. prosby (al. obkročené). Arch. VIII. 330.

196396   Okročený. O Svazek: 8 Strana: 0253
Okročený. O. klausule. Bl. Gr. 367.

196397   Okročilý. O Svazek: 8 Strana: 0253
Okročilý. O. hráze. 1463. Arch. XIV. 137.

196398   Okročitelný Svazek: 7 Strana: 0092
Okročitelný, umschreitbar.

196399   Okročiti Svazek: 2 Strana: 0358
Okročiti, il, en, ení; okročovati; okrá- četi, 3. os. pl. -ejí, el, en, oní; okračovati, umschreiten, mit beiden Füssen umfassen, einschliessen. — co, koho: koně, Hlas, Alx., Troj., vojsko. Vrat. — co čím: ká- men, pařez vozem tak objeti, aby v prostřed zůstal. Ros. O. něco řečí, jednáním (vy- hnouti se tomu). Jg.

196400   Okročiti Svazek: 8 Strana: 0253
Okročiti něco. Chč. m. s. III. 37.

196401   Okročiti koho Svazek: 7 Strana: 0092
Okročiti koho: kóň. Alx. V. v. 170. O. oř. Výb. I. 368. O. koho = zastati se ho. Us. Kšť.

196402   Okročitý Svazek: 7 Strana: 0092
Okročitý, umsehritten, mit beiden Füssen eingeschlossen.

196403   Okročmo Svazek: 2 Strana: 0358
Okročmo = okročně, rozkročeně, um- schreitend, mit den Füssen umfassend, reit- lings, rittlings. O. na koni jezdieše. Dal. 16. — Tkadl. Vz Okročně.

196404   Okročmo Svazek: 7 Strana: 0092
Okročmo. Bž. 217. Na kozlu o. jezdila. Výb. I. 632.

196405   Okročně Svazek: 2 Strana: 0358
Okročně na koni jezditi (s rozkřídlenýma nohama). Lom., Háj. Vz Okročmo.

196406   Okročnosť Svazek: 7 Strana: 0093
Okročnosť, i, f., die Ausspreitzung der Füsse. Bern.

196407   Okročný Svazek: 7 Strana: 0093
Okročný, einschliessend. O. rým, Dk. Poet. 417., Dcn., verše. Dk. Poet. 310. — O., der ausgespreitzte Füsse hat. Bern.

196408   Okročovoti něco Svazek: 10 Strana: 0229
Okročovoti něco = omlouvati. Zvon IV. 7.

196409   Okróhlica Svazek: 9 Strana: 0202
Okróhlica, e, f., pozemek. Pck. Hol. 211.

196410   Okrojek Svazek: 7 Strana: 1346
Okrojek, jku, m. = mezikruží. Sedl.

196411   Okrojiti Svazek: 2 Strana: 0358
Okrojiti, il, en, ení, vz Okrájeti.

196412   Okrojník Svazek: 8 Strana: 0253
Okrojník, u, m. O. dnový = bramovník, Bodenbramschnitt, m., hoblík. Ott. XI. 421. a.

196413   Okrok Svazek: 2 Strana: 0358
Okrok, u, m., okrocení, das Umschreiten. Okrokem na koni jeti (okročně, okročmo). Jg.

196414   Okrom Svazek: 2 Strana: 0358
Okrom = kromě. Jestliže někdo důvodem nějakým jiného překoná, tento říkává: Okrom tak! Okrom, že by tak!Us. u Hostýna. Zkl. Jinak Us. na Slov.

196415   Ókropek Svazek: 7 Strana: 0093
Ókropek, pku, m. Stojí jak ó. (smutné). Mor. Bkř. Vz Úkropeček.

196416   Okropení Svazek: 10 Strana: 0229
Okropení, n., aspersio. Ev. olom. 114. 227.

196417   Okropiti Svazek: 10 Strana: 0229
Okropiti, il, en, ení, aspergere. Vz Okro- pení.

196418   Okropiti se Svazek: 8 Strana: 0566
Okropiti se. A okropte se popelem. 1421. Ev. olom. 332. a.

196419   Okropný Svazek: 9 Strana: 0202
Okropný = hrozný. Slez. Lor. 75.

196420   Okrota Svazek: 2 Strana: 0358
Okrota, y, f. (zastar.)= živel, das Element. Rkp. Brož. — O., planeta, bludice. Tamtéž.

196421   Okrota Svazek: 8 Strana: 0566
Okrota = planeta. 1440. Mus. fil. 1896. 265.

196422   Okrota Svazek: 9 Strana: 0202
Okrota, y, f., sphaera. XV. stol. Rozb 1. 194. Nic tato řeč nedotýká okrot nebeských osmi. Maš. ruk. 30a. Bůh osmi o-tám a sedmi běhohvězdám dal moc, aby... Ib 30b. Cf. Mus. fil. 1899. 271.

196423   Okrotice Svazek: 2 Strana: 0358
Okrotice, e, f., cephalanthera. O. červená, c. rubra; bělavá, c. pallens; mečolistá, c. ensifolia. FB. 23.

196424   Okrotice Svazek: 7 Strana: 0093
Okrotice, das Kopfkölbchen. Vz Rstp. 1508., Slb. 211., Čl. Kv. 135.

196425   Okrotice Svazek: 7 Strana: 1346
Okrotice, cephalanthera. Cf. Ott. V. 303.

196426   Okrotiti Svazek: 2 Strana: 0358
Okrotiti, il, cen, ení; okrocovati, zahm machen. — koho: lva. Jg. — co komu: sobě psa. Us. — koho dle koho. Aesop. — koho čím: dary (smířiti, utišiti, získati. V.) — se. I opice se okrotí. Berg. — Vz Zkrotiti.

196427   Okrotiti co Svazek: 7 Strana: 0093
Okrotiti co. Jeho smělosť chtě o. Výb. I. 465. Smilná žádosť i železnú mysl okro- cije. Št. Kn. š. 77.

196428   Okrotlosť Svazek: 2 Strana: 0358
Okrotlosť, i, f., die Zahmheit. Us.

196429   Okrotlý Svazek: 2 Strana: 0358
Okrotlý, okrocený, krotký, kirr, zahm. O. živočich, zvěř, D., omyl.

196430   Okrotnouti Svazek: 2 Strana: 0358
Okrotnouti, tnul a tl, utí, zahm, kirr werden. V. Divá zvěř okrotne. Br. Okrot- nul i oněměl. Sych.

196431   Okrouceti Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouceti, vz Okroutiti.

196432   Okrouhaný Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhaný, zokrouhaný, gerundet. O hlava. Ros. Neokrouhaný = necvičený, hrubý, grob, ungeschlacht. Ros. Neokrouhané ostu- dy. Sf. Rozpr. 108. Vz Okrouchaný.

196433   Okrouhati Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhati = kulatiti. — co čím, rund machen.

196434   Okrouhel Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhel, hle, m. = okrouhlá místnosť. Arch. pam. 1877. 832.

196435   Okrouhlá Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlá, é, f., ves u Boskovic na Mor. PL.

196436   Okrouhlá Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlá, é, f., Okrouhla, ves u Bosko- vic; Wokrouhla, ves u Milevska. Blk. Kfsk. 1376., Sdl. Hr. IV. 71., Rk. Sl.

196437   Okrouhlá Svazek: 8 Strana: 0253
Okrouhlá, é, ť. = vrch u Haluzic na Mor. NZ. III. 561.

196438   Okrouhlá Svazek: 10 Strana: 0229
Okrouhlá, é, f. = obruč. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

196439   Okrouhlan Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlan, a, m., die Kreismuschel. Rk.

196440   Okrouhlavý Svazek: 10 Strana: 0229
Okrouhlavý = okrouhlý. Slez. Čes. 1. XI. 223.

196441   Okrouhle Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhle, kulatě, rund. Město o. vysta- veno. Kom.

196442   Okrouhlec Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlec, hlce, m., die Kasserolle. Tpl.

196443   Okrouhlení, n Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlení, n., kulacení, die Rundung. D.

196444   Okrouhlenka Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlenka, y, f., mlž. O. bílá, mactra lactea; obecná, m. solida. Frč. 223.

196445   Okrouhlenosť Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlenosť, i, f. Die Abrundung. O. pole, řeči.

196446   Okrouhlený Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlený; okrouhlen, a, o, gerundet. O. plocha. Rostl. O. stůl, Us., nádoba.

196447   Okrouhlí Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlí, n. Jméno lesa u Kojetína. Km.

196448   Okrouhlice Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlice, e, f., okruhlička, die Ro- tonde, das Amphitheater; die Wasserrübe, brassica, vodnice; eine runde Birn. Rk. — O., ves v okr. německobrodském. Vz S. N. — O., prostora více polí do okrouhla. Letos máme hrách na o-ci. Us. Prach. Dch.

196449   Okrouhlice Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlice = druh slívy: prcavka, ranka, sralka, slivečka, prunus insititia. Vz Slb. 514. — O. = vodnice, kolník, brassica rapi- fera. Slb. 689., Presl. — O = spodní část kovářského kladiva, okrouhlík zvaného, das Untergesenk, das Rundstöckel. Šand. II. 83. — O. = okrouhlá mísa. Zl. Praha 1889. č. 21. — O., Okrauhlitz, ves u Něm. Brodu, Blk. Kfsk. 700.; Wokrauhlitz, ves u Bene- šova, sam. u Písku. Cf. Sdl. Hr. II. 279., Rk. Sl. — O. Vesnice rodové jsou svým založením tak zvané o., majíť více méně zřejmý tvar okrouhlý a podkovitý. Ddk. IV. 137. — O., rybník v Písecku.

196450   Okrouhlice Svazek: 8 Strana: 0253
Okrouhlice, e, f. = tvar okrouhlý. Dml. List. 25. — O. podpažní, vz Štítek (3. dod.). O. = dedina podkovitě stavěná. Duf. 219.

196451   Okrouhlice Svazek: 9 Strana: 0202
Okrouhlice, e, f., rybník. Pís. 21. — O. = kopec u Č. Třebové. Čes. 1. IX. 193.

196452   Okrouhlice Svazek: 10 Strana: 0639
Okrouhlice, e, f. = rotunda. Wtr. Ěem. 18.

196453   Okrouhlický Svazek: 10 Strana: 0229
Okrouhlický čepec (z okolí Okrouhlic). Vz Čes. 1. XII. 25.

196454   Okrouhličký Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhličký, hübsch rund.

196455   Okrouhličný Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhličný, amphitheatralisch. Rk.

196456   Okrouhlík Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlík, u, okrouhlíček, čku, m., okrouhlá nádoba, hrnec, hl. květinový; kra- jáč, u Mnich. Hrad., u Jilemn. Ktk.; okrou- hlý hoblík, Stabhobel, m.; talíř, Teller. Jg.

196457   Okrouhlík Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlík, der Rundstab. Čsk. — O. = kovářské kladivo k zakulacování železa, der Gesenkehammer. Šand. II. 83. — O. = vrch u Sv. Dobrotivé. Krč. Kv. 1884. 439. — O. = okrouhlíce, pozemek okrouhlý; jméno polí, lesův a rybníků časté. BPr. Oře na o-ku. Kšť. O. háj. Sdl. Hr. 176. — O-, Okrauhlik, ves u Mělníka; Okraulik, sam. u Domažlic, hory (doly) u Rosic na Mor.; Wokraulik, sam. u Smíchova. PL., Sdl. Hr. VI. 177., Rk. Sl.

196458   Okrouhlík Svazek: 8 Strana: 0566
Okrouhlík, a, m., peltis, brouk. O. hnědý, p. brunnea. načernalý, atrata, nahnědlý, fusca. Vz Klim. 287.

196459   Okrouhlík Svazek: 9 Strana: 0202
Okrouhlík, u, m. = krajáč. Jilm. Bes. 1871. 591.

196460   Okrouhlina Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlina, y, f., okrouhlosť, die Run- dung. — O., kovářský nástroj, der Rund- stoss. D.

196461   Okrouhlina Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlina = rotunda. Koll. III. 288. — O-ny, die Ganaschen des Pferdes. Čsk.

196462   Okrouhlina Svazek: 9 Strana: 0455
Okrouhlina, y, f. = dědina zaokrouhlená proti té, jež táhne se ku př. podle potoku. Mus. fil. 1901. 231.

196463   Okrouhlinký Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlinký, vz Okrouhlý.

196464   Okrouhliště Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhliště, ě, n., etwas ringförmig An- gelegtes. Dch.

196465   Okrouhliti Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhliti, il, en, ení; zokrouhliti, run- den. — co čím. Us. Vz Zaokrouhliti.

196466   Okrouhlitý Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlitý, amphitheatralisch. Šm.

196467   Okrouhlo Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlo, rund. Šm.

196468   Okrouhlokončitý Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlokončitý. O. mohyla. Koll. St. 280

196469   Okrouhlokrovec Svazek: 9 Strana: 0202
Okrouhlokrovec, vce, m, scraptia, brouk. O. hnědý, s fuscula. Klim. 506

196470   Okrouhlolistý. O Svazek: 10 Strana: 0229
Okrouhlolistý. O. pohanka. Ott. XIX. 1046.

196471   Okrouhlořitník Svazek: 8 Strana: 0566
Okrouhlořitník, a, m., euryptilium, brouk. O. síťoštítý, e. saxonicum. Vz Klim. 300.

196472   Okrouhloskvrnovitý Svazek: 7 Strana: 1346
Okrouhloskvrnovitý. O. plody lišej- níků. Nk. J.

196473   Okrouhlosrdčitý Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlosrdčitý list. Us. Pdl.

196474   Okrouhlosť Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlosť, i, f., kulatosi, die Rundung, Rundheit. O. hrdla, Troj., nebeská, Orb., hvězd. Reš. Okolek n. o. 300 krokův. Har. Osvícená o. měsíce. Víd. listy.

196475   Okrouhlosť Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlosť, orbis. Z. wit. 23. 1.

196476   Okrouhlošramný Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlošramný = šrámy okrouhlými po upadalých listech zůstalými opatřený. Vz Rst. 456.

196477   Okrouhloštítník Svazek: 9 Strana: 0202
Okrouhloštítník, a, m., podonta, brouk. O. černý, p. nigrita. Klim. 498.

196478   Okrouhloštítý Svazek: 8 Strana: 0566
Okrouhloštítý. Vz Mravenečník, Svinutec (3. dod.).

196479   Okrouhlotvárný Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlotvárný, ovalförmig. Koll. III. 94

196480   Okrouhlotvářný Svazek: 9 Strana: 0202
Okrouhlotvářný. O. dívka. Us.

196481   Okrouhlov Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlov, a, m., ves u Jílového. PL.

196482   Okrouhlov Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlov, Okrauhlo. Blk. Kfsk. 944.

196483   Okrouhlovatý Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhlovatý, trochu okrouhlý, ein we- nig abgerundet. Um. les.

196484   Okrouhluška Svazek: 2 Strana: 0358
Okrouhluška, y, f., graphipterus, hmyz. Krok.

196485   Okrouhly Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhly, Wokrauhly, ves u Jičína. Blk. Kfsk. 1376., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.

196486   Okrouhlý Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlý. O. plášť, Radmantel, komín, Ringofen, okno, Rosette, Dch., písmo (fran- couzské), Rundschrift, Dch., Hs., číslo (při- bližné; dle Jg. lépe: rovné), Šim. 33., nota. Zv. Př. kn. I. 3. O. odpovědi vymýšleti. Slavata I. 293. — O., grunt slovan. klá- štera v Praze. Arch. VIII. 540.

196487   Okrouhlý čím Svazek: 9 Strana: 0202
Okrouhlý čím: horami (obklíčený). Ld.

196488   Okrouhlý, okrouhličký, okrouhlinký Svazek: 2 Strana: 0359
Okrouhlý, okrouhličký, okrouhlinký, rundlich, Rund-, Scheiben-, rund. O. figura, linie, V., plocha, koule, klobouk, okolek, talíř, paveza pěších, štít, údolí, ochoz, běh, schody, míč, kosť, brada, divadlo, oči, ko- řen, počet, V., Kom., Jg., dřevo, Rundholz, n. Bc.O. lavice pod strom, Baumrundbank. Dch. (3tou (jich) jenom 70 počtem okrou- hlým. Sš. L. 101. Země je okrouhlá. Orb. Okrouhlý jako vejce. Us. Tah, čára do okrouhla, Kreisstrich. Nz. — jak. Ostrov na 100 mil okrouhlý. Har.

196489   Okrouhlýš Svazek: 7 Strana: 0093
Okrouhlýš, e, m., atelecyclus, ein Schal- thier. Šm.

196490   Okrouchaný Svazek: 2 Strana: 0359
Okrouchaný. Neokrouchaný lid, ein un- geschlachtes Volk. Pal. IV. 1. 400.

196491   Okroutiti Svazek: 2 Strana: 0359
Okroutiti, il, cen, ení; okrouceti, el, en, ení; okrucovati, umdrehen, unwinden. — co čím okolo čeho: šátek okolo ruky, drát kleštěmi. Us.

196492   Okroutiti Svazek: 8 Strana: 0253
Okroutiti. Nobolo ju do čoho okrútit (obléci). Phľd. XII. 234.

196493   Okroužek Svazek: 2 Strana: 0359
Okroužek, žku, m., vz Okruh.

196494   Okroužení Svazek: 2 Strana: 0359
Okroužení, n., die Umzirkelung. V.

196495   Okroužený; -žen Svazek: 2 Strana: 0359
Okroužený; -žen, a, o, umzirkelt, ab- gezirkelt. Us.

196496   Okroužiti Svazek: 2 Strana: 0359
Okroužiti, il, en, ení; ukružiti (zastr.), okružovati = kruh okolo učiniti, v kole za- vříti, umzirkeln, umkreisen; okrouhliti, rund machen, runden. — Již máme okrouženo, wir haben (die Rübe) vom Kräutig u. Fa- sern schon gereinigt. Us. Hý. — co, koho. Okroužil ho (udělav kolo hůlkou v písku). Plác. Kámen mlýnský, stůl, Us., místo ně- jaké o. Háj. Tu řepu musíme ještě dnes o. Us. Hý. — koho v čem. Dravec holuba v povětří okružuje. co čím (zač): místo kružidlom. Us. Škvora vodou z tisu o. Kn. lék. Okroužkovati, mit Ringen umwinden. Ces. vč.

196497   Okroužlina Svazek: 7 Strana: 0093
Okroužlina, y, f. = slupka s jablka okro- jená. Vz násl.

196498   Okroužliti Svazek: 2 Strana: 0359
Okroužliti, il, en, ení, zokroužliti, um- kreisen, mit einem Kreise umgeben. — co čím: kámen zlatou obroučkou o. Kartig.

196499   Okroužliti jablko Svazek: 7 Strana: 0093
Okroužliti jablko = oloupati. Vz Obz. 1889. 19.

196500   Okrov Svazek: 2 Strana: 0359
Okrov, u, m., okrovka, y, f., vše, čim něco okryto: oděv, Šat; mázdra u hub vnitř semena majících; blány plodů rostlinných, kteréž semena skrývají. Rostl. Tkanivo bu- nečné, ze kterého se výtrusy vyvinují, jest obklopeno okrovkou, peridium, Hülle. Kk. 75.

196501   Okrovák Svazek: 7 Strana: 0093
Okrovák, u, m., ternstroemia, die Tern- stroemie, rostl. Vz Rstp. 178.

196502   Okrovákovitý Svazek: 7 Strana: 0093
Okrovákovitý. O. rostliny, ternstroemia- ceae: okrovák, sakák, nahoulek, stočenák. Vz Rstp. 177.

196503   Okrovákovitý Svazek: 10 Strana: 0639
Okrovákovitý. O. rostliny. Ott. XXV. 258.

196504   Okrovatý Svazek: 7 Strana: 0093
Okrovatý = okrov mající. Rst. 456.

196505   Okrovečka Svazek: 7 Strana: 0093
Okrovečka, y, f. =. malý okrov. Vz Rst. 456.

196506   Okrovitý Svazek: 7 Strana: 0093
Okrovitý = okr obsahující. O. země. Us. Pdl.

196507   Okrovka Svazek: 7 Strana: 0093
Okrovka, vz Okrov.

196508   Okrový. O Svazek: 10 Strana: 0229
Okrový. O. zeď (města). Zr. Let. III. 10.

196509   Okróžka Svazek: 9 Strana: 0202
Okróžka, y, f., pozemek. Pck. Hol. 225.

196510   Okrpčený Svazek: 7 Strana: 0093
Okrpčený; -en, a, o = kdo má krpce. Tí naši o-ni krpčiari poprekoprcovali sa na poprepletanom plote (cvičba výslovnosti). Slov. Včka. III. 79.

196511   Okrpí Svazek: 2 Strana: 0359
Okrpí, n., der Uiberstamm, u ševců. Rk.

196512   Okrsati Svazek: 2 Strana: 0359
Okrsati, okrsávati, na Slov. zakrněti, verbutten. Jg.

196513   Okrsek Svazek: 2 Strana: 0359
Okrsek, vz Okršlek.

196514   Okrsek Svazek: 8 Strana: 0253
Okrsek = zákrsek. Laš. Brt. D. II. 355.

196515   Okrskový Svazek: 2 Strana: 0359
Okrskový, Gebiets-. Trest. zák.

196516   Okrsl Svazek: 7 Strana: 0093
Okrsl, vz Okršlek.

196517   Okrslek Svazek: 7 Strana: 0093
Okrslek, vz Okršlek.

196518   Okrslek Svazek: 8 Strana: 0254
Okrslek, slku, sku, odtud okrsek. Gb. II. ml. I. 162., 185.

196519   Okrslek Svazek: 9 Strana: 0202
Okrslek. Držíš o. všeho světa. Modl. L XXXIII Okršek = okršlek. 1498. Arch XVIII. 55.

196520   Okrstiti Svazek: 2 Strana: 0359
Okrstiti, zastr. = okřtiti.

196521   Okršel Svazek: 10 Strana: 0229
Okršel, šle, m. = okršlek. List. fil. III. 53.

196522   Okršl Svazek: 7 Strana: 0093
Okršl, cureuitus. Ž. kl. (318.). Cf. Okr- šlek (dod.).

196523   Okršláctví Svazek: 7 Strana: 0093
Okršláctví, n, die Bezirksbergerei; das Amt eines Bezirksschulinspectors. Us. Vz Okršlák.

196524   Okršlák Svazek: 2 Strana: 0359
Okršlák, a, m. Okršláci v obecné mluvě okresní školní dozorcové r. 1870. poprvé ustanovení na místě vikářů, již před nimi ke školám obecným přihlíželi. V Boleslavsku jim po nějakou dobu říkali: pojezdní. Be- zirksschulinspektor (in gem. Sprache).

196525   Okršlák Svazek: 7 Strana: 0093
Okršlák, der Bezirksberger. Dch. Vz předcház.

196526   Okŕšle Svazek: 7 Strana: 0093
Okŕšle, okŕžle, e, f. = rozházená, rozlo- žená kopka sena. Val. Vck., Brt. L. N. I. 179. Cf. Babinec, Chobot, Okolice, Okolek, Posad, Okršlí.

196527   Okršlek Svazek: 2 Strana: 0359
Okršlek, gt. okršlku, okrslek, slku, za- str. okirsl, okršil (okršl), gt. okršle, okržel, žle, okrsek (nov.), sku, m. = obmezení, okolek, ohraničení, der Kreis, Umkreis. O. kola. Kom. V okršli. Pass. 131. — O., okolek, kruh, der Zirkel. V. Ženy ve svých okršl- cích tancovaly. Br. Měsíc svůj o. vyplnil. Th. div. — O., obchoz, ?kolí der Umfang, Umkreis. V. Deset mil v okršlku. D. Město ve svém okršlku osm mil má. Har. — O.,' plocha jisté meze, zvl. okrouhlý způsob ma- jící, der Umkreis, Kreis, Bezirk. K tomu země hojný okrslek. Háj. O. horký. Br. O. zeme neb zemský (zemská koule n. svrchek její). Jg., BO. Obyvatelé okršlku zemského. V. Po všem okršku světa. Preff. — O. n. okres pojmů. Mar. O. n. okres činnosti, der Wirkungskreis. D., Jg. Ve svém okršlku něco činiti. Šm.

196528   Okršlek Svazek: 7 Strana: 0093
Okršlek. Vz Mkl. Etym. 426, List. fil. XI. 350. Okrsl, okršl, orbis. Ž. wit. 237. Učinichu jim na jedné lúce okrslek. Výb. II. 43. Ohrada v o-šli má deset mil. Mill. 95. (74.). — O. = zákrsek. Měli řepu jen také okrsky. Slez. Šd.

196529   Okršlení Svazek: 2 Strana: 0359
Okršlení, n., zastr. okrslení, das Umkrei- sen, Umfangen.

196530   Okršlený Svazek: 2 Strana: 0359
Okršlený; -šlen, a, o, umfangen. Ja.

196531   Okršlený Svazek: 9 Strana: 0202
Okršlený. Dvůr jest rozdělen a okršlen. Arch. XVI. 183. Zboží (statek) bylo rozdě- leno a okršleno. Arch. XVI 122. (Z r. 1452).

196532   Okršlí Svazek: 7 Strana: 0093
Okršlí, n. = okŕšle. Na Vsacku. Vck.

196533   Okršliti Svazek: 2 Strana: 0359
Okršliti (zast. okrsliti), okresliti, il, en, ení; okršlovati (zastr. okrslovati) = opsati, umgränzen, umkreisen, umfangen. — Což- koli jest nebem okršleno. Šf. — co čím. Když kdo škvora vodou (z tisu) okršlí (al. okruží), nevyjde, ale umře. Rkp. bib. — co v čem. Bůh sám v sobě okršluje všech do- brostí svrchovánie. BO.

196534   Okršliti Svazek: 7 Strana: 0093
Okršliti. List. fil. XI. 350.

196535   Okršliti Svazek: 7 Strana: 1346
Okršliti. Jakož to panství v svých me- zích jest vyměřeno a okršleno. Arch. IX. 418.

196536   Okršlkový, okrskový Svazek: 2 Strana: 0359
Okršlkový, okrskový, okolkový, Kreis-, kreisförmig. Sal.

196537   Okrúcačka Svazek: 8 Strana: 0566
Okrúcačka, y, f., vz předcház. Odevačka.

196538   Okrúcačka Svazek: 10 Strana: 0229
Okrúcačka, y, f., vz Oděvačka.

196539   Okrúcať Svazek: 7 Strana: 0093
Okrúcať = okrucovati. Okolo prsta o. Slov. LObz., XVI. 34.

196540   Okrúcať Svazek: 8 Strana: 0254
Okrúcať. Nohy sa pod krpce okrúcajú do onic (onuc). V Turci, na Zvolen., v Hontě. NZ. III. 405.

196541   Okrúcať sa Svazek: 9 Strana: 0202
Okrúcať sa = odtrhnouti se od něčeho, do čeho není chuti. Val. čes. 1. X. 298.

196542   Okrúcať se Svazek: 10 Strana: 0229
Okrúcať se = zpěčovati se. Val. Čes. 1. XII. 190.

196543   Okruh Svazek: 7 Strana: 0093
Okruh. Úzký o. předmětů. Tš. Policejní o. Stat. 1871. 103. — O. = působiště. Č. Rž. LXXXIII. O. myšlénkový. Kos. O. I. 290. — O. = plošná miera, štvrť sedenia. Slov. (v Báčce). Rr. Sb.

196544   Okruh, u, okroužek Svazek: 2 Strana: 0359
Okruh, u, okroužek, žku, m., okolek, der Umkreis, Cercle. Od pekel až k okruhu toho světa. Ráj. Meze římského panství v okruhu svém se menšily. Měst. bož. Se- dadlo v o-hu, Sitz im Cercle. Dch. O. umí- stění listův, cyclus, der Wirbel. Vz Kk. 25. -- O., skrojek, krajíc chleba, Brodanschnitt, m. Na Slov. — O., jm. polí a lesů na mno- hých mor. místech. Km.

196545   Okruha Svazek: 9 Strana: 0202
Okruha, y, f. = okruh. O. okolo měsíce. Šeb. 226.

196546   Okruhel Svazek: 7 Strana: 0093
Okruhel, hlu, m. = zděř, buben, die Brunnenbüchse. Šand. II. 86.

196547   Okruhel Svazek: 10 Strana: 0229
Okruhel. Svět jest o. (okrouhlý). Luc. 42. a j.

196548   Okruhelník Svazek: 2 Strana: 0359
Okruhelník, u, m., okrouhlé těleso, ein runder Körper. Kom.

196549   Okruhla Svazek: 7 Strana: 0093
Okruhla, y, f. = jm. rolí v Jasené u Vy- zovic na Mor. Šd.

196550   Okruhlan Svazek: 2 Strana: 0359
Okruhlan, u, m., philyra, korýš. Krok.

196551   Okrúhlastý Svazek: 7 Strana: 0093
Okrúhlastý = okrouhlý. O. pec. Slov. Phľd. IV. 267.

196552   Okruhle Svazek: 8 Strana: 0254
Okruhle, n. = okrouhlá ozdoba pásu. Vz Wtr. Krj. I. 177.

196553   Okruhlec Svazek: 7 Strana: 0093
Okruhlec, vz Okrouhlec.

196554   Okrúhlenký Svazek: 8 Strana: 0566
Okrúhlenký = hodně okrouhlý, tlusťoučký. Phľd. 1896. 636.

196555   Okruhlenosť Svazek: 7 Strana: 0093
Okruhlenosť, vz Okrouhlenosť.

196556   Okruhlica Svazek: 8 Strana: 0254
Okruhlica, e, f., hora u St. Hamrů ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 11.

196557   Okruhlica Svazek: 9 Strana: 0202
Okruhlica, e, f.. stráň ve Slez. Lor. 82.

196558   Okrúhlica Svazek: 10 Strana: 0229
Okrúhlica, e, f, hora v Gemersku na Slov. Sbor. sl. 1901. 166.

196559   Okrúhlice Svazek: 7 Strana: 0093
Okrúhlice, das Gerölle. Slov. Zvrchu sú o., pod nimi hlen. Orl. VIII. 211. — O., ves. Arch. II. 463. — O. = hora a potok v karpat. pohoří. Vz Okrouhlice.

196560   Okruhlice Svazek: 7 Strana: 1346
Okruhlice, e, f., sperina. Pršp. 27. 48.

196561   Okruhlík Svazek: 7 Strana: 0093
Okruhlík, u, m. — jm. rolí u Bilovce ve Slez. Šd.

196562   Okruhlík Svazek: 8 Strana: 0254
Okruhlík, u, m. = okrouhlé zrcadlo. Dob. Dur. 346.

196563   Okrúhlík Svazek: 10 Strana: 0229
Okrúhlík, vz Okrouhlík.

196564   Okrúhlina Svazek: 2 Strana: 0359
Okrúhlina, y, f. Holý. Vz Okrouhlina.

196565   Okruhlinka Svazek: 7 Strana: 0093
Okruhlinka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

196566   Okruhliš Svazek: 7 Strana: 0093
Okruhliš, e, m. = jm. rolí ve Skřípově ve Slez. Šd.

196567   Okruhliti, vz Svazek: 7 Strana: 0093
Okruhliti, vz Okrouhliti. Loos.

196568   Okruhlitý Svazek: 7 Strana: 0093
Okruhlitý, rundlich. Ssk.

196569   Okrúhlo Svazek: 7 Strana: 0093
Okrúhlo, a, n., das Abgerundete. Okrúhlo na o. posadí, posladí, dlhé do ruky, fuk do diery. (Hádanka: koláč, tapša, lopata, pec). Slov. Mt. S. I. 133.

196570   Okruhlonka Svazek: 7 Strana: 0094
Okruhlonka, y, f. = jablko. Mor. Brt.

196571   Okruhlosť Svazek: 7 Strana: 0094
Okruhlosť, vz Okrouhlosť. Loos.

196572   Okruhlý Svazek: 7 Strana: 0094
Okruhlý = okrouhlý.

196573   Okrúhlý Svazek: 9 Strana: 0202
Okrúhlý, les u Halenkova na Mor. Vck.

196574   Okruhniti Svazek: 7 Strana: 0094
Okruhniti, il, ěn, ění = okruhnovati = kolem ovázati. Kld. Vz Okružiti.

196575   Okruhový Svazek: 7 Strana: 0094
Okruhový. O. plocha, die Ringfläche. Jrl. 422.

196576   Okruhový Svazek: 10 Strana: 0229
Okruhový. Země, voda, vzduch a oheň byly okruhovou škálou. Zach. Test. 5.

196577   Okruch Svazek: 2 Strana: 0359
Okruch, u, m., na Slov. odlomek, Stück, n. O. chleba. Koll. Dal mu pohár vína a o. chleba, Ht. Sl. 210. O-chy rudy, ruda pro- sívaná, der Erzstaub. Hř.

196578   Okrum Svazek: 7 Strana: 0094
Okrum = kromě. Laš. Tč.

196579   Okrunýřený Svazek: 8 Strana: 0254
Okrunýřený. O. prvok. Am. 103.

196580   Okrupa Svazek: 7 Strana: 0094
Okrupa, ves u Svíň.

196581   Okrušati se Svazek: 7 Strana: 0094
Okrušati se, sich bröseln. Ovesní chléb se velmi okrušá. Laš. Tč.

196582   Okruščitý Svazek: 7 Strana: 0094
Okruščitý, krummig, v bot. Rstp. 456.

196583   Okrušeň Svazek: 7 Strana: 0094
Okrušeň, šně, f., isertia, die Isertie, rostl. Vz Rstp. 817.

196584   Okrušinky Svazek: 8 Strana: 0254
Okrušinky = odrobinky (z chleba), Phľd. 1895. 256.

196585   Okrušiny Svazek: 2 Strana: 0359
Okrušiny, pl., f. Brodbröseln. Na Ostrav. Tč.

196586   Okrušiti Svazek: 2 Strana: 0359
Okrušiti, il, en, ení = ulomiti, abbrechen. — co čím. Rk. Ospanlivosť rozptyl duší, ať nám mysli neokruší. Sš. Hc. 20.

196587   Okrušky Svazek: 2 Strana: 0359
Okrušky, pl., m., vrchní kůra jablek, řípy atd., která se okrajuje neb krouhá. Č.

196588   Okrušník Svazek: 2 Strana: 0359
Okrušník, a, m., ein grosser Mensch. Na Slov. Koll.

196589   Okrušňovitý Svazek: 7 Strana: 0094
Okrušňovitý. O. rostliny, isertieae: okru- šeň. Vz Rstp. 817.

196590   Okrut Svazek: 2 Strana: 0359
Okrut, u, m. = loď. Slov.

196591   Okrutenství Svazek: 10 Strana: 0229
Okrutenství, n. = ukrutenství, saevitia. Gl. hym. V. 122b. (Mš. ).

196592   Okrútiti Svazek: 2 Strana: 0359
Okrútiti, vz Okroutiti.

196593   Okrútiti Svazek: 8 Strana: 0254
Okrútiti, vz Okroutiti (3. dod.).

196594   Okrutně Svazek: 10 Strana: 0229
Okrutně = ukrutně. Leg. sv. Barb. (Jir. ).

196595   Okrutník Svazek: 7 Strana: 0094
Okrutník. Cf. Zbrt. 261.

196596   Okrutný Svazek: 7 Strana: 0094
Okrutný = ukrutný. Brt. D. 241

196597   Okrutný Svazek: 9 Strana: 0202
Okrutný = hrozný. Slez Lor. 75.

196598   Okrutný Svazek: 10 Strana: 0229
Okrutný = ukrutný. O. žalář (durus carcer). Gl. hym. V. 122b.

196599   Okrutový Svazek: 2 Strana: 0359
Okrutový, na Slov. = lodní. O. mlýn. Orb. p.

196600   Okrutový Svazek: 10 Strana: 0639
Okrutový. O. mlýn. Vz Lodňák zde.

196601   Okruž Svazek: 10 Strana: 0229
Okruž, e, f. Rozk. P. 1184.

196602   Okružák Svazek: 2 Strana: 0359
Okružák, a, m., měkkýš. O. ploský, plan- orbis corneus. Frč. 248., Schd. II. 536.

196603   Okružák Svazek: 7 Strana: 0094
Okružák, die Tellerschnecke. Vz S. N., Brm. IV. 2. 245.

196604   Okružák, a Svazek: 9 Strana: 0202
Okružák, a, m., planorbis, měkkýš. O. bařinny, p. limophilus, bělavý, p. albus, Čočkovitý, complanatus, blanitý, charteus, hladký, glaber, lesklý, nitidus, kroužený, leucostoma, kruhovitý, spirorbis, opásaný, stelmachaetius, ostrý, carinatus, ploský, cor· neus, spleštilý, vortex, svinutý, conrortus, vroubený, umbilicatus, žebrovaný, crista. Ulič. 120.

196605   Okružanka Svazek: 7 Strana: 0094
Okružanka, y, f., sphaerium, Dud., cy- clas, Brm., měkkýš. O. potoční, s. rivicolum, rohovitá, s. corneum, hrbolovitá, s. lacustre. Vz Dud. 42., Brm. IV. 2. 372.

196606   Okružanka Svazek: 9 Strana: 0202
Okružanka, y, f. Vz Puchýřnatý.

196607   Okrúžaný Svazek: 9 Strana: 0202
Okrúžaný. O. herpetle = oškrábané. Seb. 103.

196608   Okruže Svazek: 7 Strana: 0094
Okruže, e, f = oskeruše. Mllr. 100.

196609   Okružek Svazek: 2 Strana: 0359
Okružek, žku, m., pl. okružky, m., něco okrouženého. Ros. — O., co při kroužení od- padne, Drehspäne. D. Krmiti dobytek o-ky, krmiti o. (řípy). Abfälle (der Rübe usw). Us, Hý.

196610   Okružek Svazek: 7 Strana: 0094
Okružek, žku, m., vz Okruh. Kolko otčenášov, tolko o-kov (chleba pán Boh nadělí); Svoje (dieťa) obuškom, cudzie o-žkom (= so svojím si urobím, ako chcem). Slov. Zátur. Cf. Okrušek.

196611   Okružek Svazek: 8 Strana: 0254
Okružek, žku, m. O-žky průvlakové, Dop- pen, v plav. Sterz. I. 691.

196612   Okruží Svazek: 2 Strana: 0359
Okruží, n., okružíčko, n., okolek vůkol něčeho, zvl. obojek nabíraný a řásnatý okolo hrdla, z krajek, plátna atd. Die Halskrause, das Halstuch. Štelc. Vz Mus. 1864. 20. O. škrobené, sbírané, Lom., náhrdelné, Johann., krajkové. Div. z ochot. — O., ozdoba ná- prsenky vydutkami n. podlinkami, Jabot. Sp. — O. bylo čásť rukávce u rukou. Na mor. Zlínsku. Brt., Lom. — O., mázdra tlustá, plná sádla a žilek, sloužící k upevnění střev, mikter. Krok. O., mesenterium, jest záhyb neb řása pobřišnice sloužící k udržení ce- lého střeva tenkého a střeva tlustého v pa- třičné poloze. Vz S. N., Schd. II. 353. Das (Gekröse. — O., menší střeva, ano i žaludek. Das Gekröse, Geschlinge, Inster. V. O. telecí. Us. — Kom. — Jg.

196613   Okruží Svazek: 7 Strana: 0094
Okruží, die Halskrause. Cf. Mkl. Etym. 427., H. Randa: Chodové 167., Sdl. Hr. II. 167.

196614   Okruží Svazek: 8 Strana: 0254
Okruží = ohromuj obojek sbíraný, škro- bený a na drátech či podpinadlech ležící. Wtr. Krj. I. 326., 503.

196615   Okruží Svazek: 9 Strana: 0202
Okruží. Podruží — čertovo o. Bechyně. Kub.

196616   Okružina Svazek: 2 Strana: 0360
Okružina, y, f., okruží, Schnörkel, m. D.

196617   Okružiti Svazek: 7 Strana: 0094
Okružiti, il, en, ení, okružovati, reifen, umgeben. Vz Okruhniti. — co. Jejich sídla o-vala pravlasť Slovanů. Šf. Strž. I. 520.

196618   Okružitý Svazek: 2 Strana: 0360
Okružitý, kreisförmig. Dch.

196619   Okružka Svazek: 7 Strana: 0094
Okružka, y, f. = okruží U Místka. Škd. — O., pl., n. = okruží, das Gekröse. Měli sme o. dněs na obid a ty nám dobře chutnaly. Slez. Šd. — O., y, m. = lump. U Rychn. Hsp.

196620   Okružka Svazek: 8 Strana: 0254
Okružka (kružéłka), y, f. = slupka z ja- blka. Brt. D. II. 355.

196621   Okružka Svazek: 10 Strana: 0639
Okružka, y, f., vz násl. Okružlina.

196622   Okružky Svazek: 10 Strana: 0229
Okružky = okrajky, slupky. Mor. Kmk.

196623   Okružlaný Svazek: 7 Strana: 0094
Okružlaný, abgeschält. O. jablko. Mor. Šd.

196624   Okrúžľat co Svazek: 10 Strana: 0639
Okrúžľat co = oloupali. Brt. Slov.

196625   Okružlina Svazek: 10 Strana: 0639
Okružlina, y, f. = slupka z oloupaného jablka, okružka, kružéłka. Brt. Slov.

196626   Okružmo Svazek: 7 Strana: 0094
Okružmo. Zánožka o., die Doppelwende, přednožka o., die Doppelkehre. Čsk.

196627   Okružní Svazek: 7 Strana: 0094
Okružní, Ring-. O. divadlo ve Vídni, Us, cesta, jízda, die Rundreise, Dch., sil- nice, ulice, Tl. M. 29., jízda, lístek, das Rundreisebillet, Us., píseň, das Rundlied, Dch., plynovod, das Gürtelrohr, Krost, žlázy, die Gekrösdrüsen, Nz. lk., Šv. 67., průplav, Zpr. arch. IX. 53., chodba, der Rundgang. Čch. Mch. 76., Dch.

196628   Okružní, -ný Svazek: 2 Strana: 0360
Okružní, -ný (oběžný). O. list, das Circu- lare. Rk. O. list vydati. Sš. Ž. 137.

196629   Okružnice Svazek: 7 Strana: 0094
Okružnice, e, f., nástroj mlýnský. Dch. — O. = okružník, die Encyklika. Obzor, Čas. kat. duch. XXIX. 16. — O. = okružní mázdra, Gekrösehaut, f. Ktt. exc.

196630   Okružník Svazek: 7 Strana: 0094
Okružník, u, m. = okružní list, das Cirkulare, die Encyklika. Us. Rjšk. Vz předcház.

196631   Okružník Svazek: 8 Strana: 0254
Okružník, u, m., hoblík, Querstreifhobel. Ott, XI. 422. a., 421. b.

196632   Okružnivka Svazek: 2 Strana: 0360
Okružnivka, y, f., mesenterica. Rostl.

196633   Okružnosť Svazek: 2 Strana: 0360
Okružnosť, i, f., die Kreisförmigkeit. Jg.

196634   Okružný Svazek: 2 Strana: 0360
Okružný, k okruhu náležející, Kreis-. O-ná skladba, cyklische Komposition. Dch. — O., od okruží. O. žlázy. Krok. Gekröse-. Jg.

196635   Okružok Svazek: 9 Strana: 0202
Okružok, žku, m. O. chleba. = krajíc. Slov. Zát. Př. 101b.

196636   Okružovací Svazek: 10 Strana: 0640
Okružovací stroj na řepu. Nár. list. 1905. 131. 21.

196637   Okružovač Svazek: 7 Strana: 0094
Okružovač, e, m. = zvonovitý nebozez, der Glockenbohrer. Hrbk.

196638   Okružovati Svazek: 2 Strana: 0360
Okružovati, vz Okroužiti. Kamar.

196639   Okružovitý Svazek: 7 Strana: 0094
Okružovitý, gekröseförmig. Vz Rst. 456.

196640   Okružtek Svazek: 7 Strana: 0094
Okružtek, žtku, m. = krajíček. Slov. N. Hlsk. XXI. 85.

196641   Okrúžtek Svazek: 10 Strana: 0640
Okrúžtek, žtku, m. = krajíc. Rastie ako o. v hrsti (naopak, ubývá ho). Mu3. slov. V. 6.

196642   Okrváceti Svazek: 2 Strana: 0360
Okrváceti, el, en. ení; okrvácívati, okr- vacovati, okrvavěti, blutig werden, bluten; okrvaviti, blutig machen. Jg. Rána okrvá- cela. — co, koho: šátek. D. Hladil ho pěstí, až ho okrvácel. Sych.

196643   Okrvavení Svazek: 7 Strana: 0094
Okrvavení, n., vz Okrvaviti. O. těla. Bart. 259. — Arch. pana. 1887. 186.

196644   Okrvavený Svazek: 7 Strana: 0094
Okrvavený; -en, a, o, mit Blut bemacht. O. muži. Ž. wit. 138. 19.

196645   Okrvavěti Svazek: 2 Strana: 0360
Okrvavěti, ěl, ční, blutig werden, bluten. Ros.

196646   Okrvaviti Svazek: 2 Strana: 0360
Okrvaviti, il, en, ení; okrvavovati= krví pokáleti, zkrvaviti, blutig machen, mit Blut beschmieren, blutig schlagen. V. — co, koho. (»krvavil ho. Ros. O. šavličku. Er. P. 480. Jestliže by kdo s pomocníky svými neb sám osobou svou zúmyslně, kdekoli na koho zbrani své dobyl nebo jeho bil, by pak i nevokr- vavil, aneb suchými ranami koho ubil. Zř. F. I. Krev břeh řeky okrvavila. Jel. A tu se najprve okrvavili a najvíce, und da be- fleckten sie sich zum Erstenmale und am meisten mit Blut. Let. 44. — co komu. Čeledínu nešlechetnému bok o. Br. — koho čím. Tím (sudlicemi) já (ježek) i psy okr- vavím. Rad. zvíř.

196647   Okrvaviti co Svazek: 7 Strana: 0094
Okrvaviti co: ránu, auffrischen, Nz. lk., své ruce. Krnd. 12. Ranila ho a o-la. Svěd. Udeřil ho a o-vil. NB. Tč. 43. — se. A tu se najprve (Husité) o-li (krvavě si počínali). Let. 44.

196648   Okrvaviti koho Svazek: 9 Strana: 0202
Okrvaviti koho. 1669. Mtc. 1898. 399.

196649   Okrvení Svazek: 7 Strana: 1346
Okrvení, n., Cruentation.

196650   Okryti Svazek: 2 Strana: 0360
Okryti, okryji, yl, yt, ytí; ukrývati = pokryti, ukryti, bedecken. — co, koho. Holý nahého neokryje. Č. 170. Pokud vody noc okrývá. Ráj. — Puchm. — co čím: zemi mrákotou. Troj.

196651   Okrytý čím Svazek: 9 Strana: 0202
Okrytý čím. Komora zlatem o-tá. Alx. Nách. CXVII.

196652   Okržal Svazek: 8 Strana: 0254
Okržal = okolek. Tráva v o-locb. Phľd. 1895. 484.

196653   Okržel Svazek: 2 Strana: 0360
Okržel, vz Okršlek.

196654   Okržélka Svazek: 8 Strana: 0254
Okržélka = smidečka, mor. Mtc. 1894. 337. Cf. Okŕžle.

196655   Okržielek Svazek: 8 Strana: 0566
Okržielek, lku, m. O. cibule = koláček, řízek. Sbor. slov. I. 69. Vz předcház. Okrajec.

196656   Okŕžla Svazek: 7 Strana: 0094
Okŕžla, y, f. = okŕžle. Slov. Rr. Sb.

196657   Okŕžle Svazek: 7 Strana: 0094
Okŕžle, e, f., vz Okŕšle.

196658   Okřaby Svazek: 10 Strana: 0229
Okřaby = hromadný název pro vodní rostliny na bažinách a mokrých místech buď plovoucí nebo přirostlé. Val. Čes. 1. XI. 47.

196659   Okřada Svazek: 7 Strana: 0091
Okřada, y, m. = ušumělý, schátralý člověk. U Kr. Hrad. Kšť. Vz Okřásta.

196660   Okřahnouti Svazek: 2 Strana: 0356
Okřahnouti, hnul a lil, utí = okřáti, sich erfrischen. Reš.

196661   Okřák Svazek: 7 Strana: 0091
Okřák, der Wasserfaden. Voda je sám o. Slez. Šd.

196662   Okřaky Svazek: 2 Strana: 0356
Okřaky, pl., m., hustý šum na shnilé sto- jaté vodě. Na mor. Zlínsku. Brt.

196663   Okřaky Svazek: 10 Strana: 0639
Okřaky, pl., m. = vodní rostliny na baži- nách neb mokrých místech. Vz Brt. Slov.

196664   Okřálý Svazek: 7 Strana: 0091
Okřálý, erfrischt. Šm.

196665   Okřálý Svazek: 9 Strana: 0202
Okřálý. Navštívil o-lou p. Šubertovou (pozdravivší se). Pal. Záp. I. 116.

196666   Okřámaný Svazek: 9 Strana: 0202
Okřámaný = otlučený. O. haluzí. Horen. 12.

196667   Okřáni Svazek: 2 Strana: 0356
Okřáni, n., posílení se, posila, die Er- holung, das Aufleben. Ráj.

196668   Okřany Svazek: 7 Strana: 0091
Okřany, ves. Půh. II. 23.

196669   Okřapa Svazek: 2 Strana: 0356
Okřapa, y, m., dle Despota, der Bengel. U Přerova. Kd.

196670   Okřapek Svazek: 8 Strana: 0253
Okřapek. O-pky = odhaz z hrachu. Dšk. Jihč. I. 28.

196671   Okřásta Svazek: 7 Strana: 0091
Okřásta, y, m. = okřada. U Kr. Hrad. Kšť. — O., vz Hřmota. Brt.

196672   Okřástat Svazek: 10 Strana: 0639
Okřástat se. Vz předcház. Odrndat se.

196673   Okřástat se Svazek: 8 Strana: 0253
Okřástat se = osměliti se před koupáním, ohroziti se, potřiti se vodou. Třešť. Brt. D. II. 355.

196674   Okřáti Svazek: 7 Strana: 0092
Okřáti. Cf. Bž. 186., 203., List. fil. 1882. 28., 1884. 108., Šf. III. 508. — abs. Ne- mohl okříti = zpamatovati se Brt. D. 301. — kdy. V němž (v radostném dni) všichni okřejí. Pís. 14. stol. — z čeho: mnozí z nemoci okřejí. 15. stol.

196675   Okřáti Svazek: 9 Strana: 0202
Okřáti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 246. a násl. Okříti.

196676   Okřáti, okříti Svazek: 2 Strana: 0356
Okřáti, okříti, okřeji, okřál a okříl, ání; okřívati = síly nabyti, zvl. po nemoci sebrati se, sich erfrischen, erhohlen, zusammenraffen, genesen, aufleben, aufkommen. Jg. Vz Hřáti. Janyčar, jak turecky uslyšel, hned okřál. Vrat. Mysli naše okřály. V. Nemocný okřívá. D. Už ti zas okřívajú hnidy (už jsi zase ne- opatrný, lehkomyslný)? Us. u Přer. Kd. — co. Déšť okřál celou přírodu šp. m.: déšť občerstvil celou přírodu, neb: příroda deštěm všecka okřála. Brs. 120. —kdy: Po dluhém času o. St. skl. Vše okřívá po dešti. Us. Okřál jsem (zotavil jsem se) jako louka po suchém dešti. Č. — v čem. Okřála v tom mysl. Jel. — čím: vodou. Us. — k čemu: k životu. Hlas. — z čeho. Hrom ho na zem porazil, když z toho okřál. Štelc. Z nemoci o. Kom. Potom okřiev z toho léčení pade před jejie nohy. BO. Z mdloby okřáv položil jsem se na lůži. Ler. — adv.: tělesně, du- ševně.

196677   Okřeh Svazek: 10 Strana: 0639
Okřeh, u, m. = nasazenina, sliz na louži. Úbočí. Rgl.

196678   Okřehek Svazek: 2 Strana: 0357
Okřehek, hku, m., více v pl. okřehky, ů, m.,lemna, Wasserlinse, rostlina žabincovitá, vodní (žabí tráva, Entengrün). O. trojbrázdý, lemna trisulka; o. mnohokořenný, 1. polyr- rhiza. Vz S. N., Kk. 117., Schd. II. 272.

196679   Okřehek Svazek: 7 Strana: 0092
Okřehek. Cf. Rstp. 1670., Slb. 231., Čl. Kv. 85, List. fil. 1882. 26., Rosc. 103., Mllr. 60.

196680   Okřehek Svazek: 9 Strana: 0202
Okřehek, hku, m. = vodní čočka, žabinec Vz Ott. XV. 837.

196681   Okřehek Svazek: 10 Strana: 0229
Okřehek, hku, m. O. menší, vodní čočka, žabinec, lemna minor. Čes. 1. XI. 291.

196682   Okřehkovité Svazek: 2 Strana: 0357
Okřehkovité rostliny, lemnaceae. Vz S. N., Kk. 117.

196683   Okřehkovitý Svazek: 7 Strana: 0092
Okřehkovitý. O. rostliny. Cf. Rstp. 1670., Slb. 231., Rosc. 103.

196684   Okřehkový Svazek: 9 Strana: 0202
Okřehkový rákosníček, brouk. Klim. 666

196685   Okřehlý: čím Svazek: 2 Strana: 0357
Okřehlý: čím: zimou, erfrischt, erstarrt.

196686   Okřehnouti, okříhnouti Svazek: 2 Strana: 0357
Okřehnouti, okříhnouti = okřahnouti, sich erfrischen. Berl. král. 267. = od čeho. Od čehož (hnojení a obřezání) ten keř zase okřehne. Parth. kal.

196687   Okřej Svazek: 10 Strana: 0229
Okřej, e, m., vigor. Rozk. P. 1477. Men- čík: Okřienie. MS. Okřek, u, m., peroma. Rostl. drk. 180a. 2. Ci okřehek? Mš.

196688   Okřejati Svazek: 7 Strana: 0092
Okřejati = okřáti. Bž. 28.

196689   Okřemenění Svazek: 7 Strana: 0092
Okřemenění, n., die Silifikation. Balda, Hř.

196690   Okřenilý Svazek: 2 Strana: 0357
Okřenilý, okrnělý, mdlý, kränklich. Us. v Krkonš. O. pták, zahm. Us. u Tábora. Jg.

196691   Okřeniti Svazek: 7 Strana: 0092
Okřeniti jídlo, Kren darauf legen. Us. Šd.

196692   Okřeniti se Svazek: 2 Strana: 0357
Okřeniti se, il, ění = ošklebiti se, za- škarediti se, finster, scheel sehen. Okřenil se na mne. Us. Dch.

196693   Okřenouti Svazek: 10 Strana: 0229
Okřenouti = okřepnouti občerstviti se. Mš. exc.

196694   Okřepina Svazek: 7 Strana: 0092
Okřepina, y, f., der Labetrunk, die Er- frischung. Hrvat. Šd. Vz Okřepiti.

196695   Okřepiti Svazek: 2 Strana: 0357
Okřepiti, il, en, ení, posilniti, umocniti, občerstviti, laben, stark machen, erfrischen. Musel duch svatý přijíti a nestateč lidskou o. Sš. J. 223. — se kde. V samotě a tišině duch se okřepuje. Sš. L. 92.

196696   Okřepiti koho čím Svazek: 7 Strana: 0092
Okřepiti koho čím. Potěchou lásky kře- sťan křesťana okřepuje. Sš. II. 163. — na čem. Ale i pohané již obrácení okřepovali na vniterném životě křesťanském. Sš. Sk. 189. — se čím k čemu: tancem k práci Brt.

196697   Okřepný Svazek: 7 Strana: 0092
Okřepný = posilující, občerstvující. Ve vůni síla se jeví okřevná a okřepná. Sš. J. 197. Vz Okřepiti.

196698   Okřes Svazek: 7 Strana: 0092
Okřes, u, m. = okřesání, das Behauen. Šd.

196699   Okřes Svazek: 7 Strana: 1346
Okřes, u, m., vigor, zastr. Veleš.

196700   Okřesanec Svazek: 2 Strana: 0357
Okřesanec, nce, m., ves u Čáslavi. PL.

196701   Okřesanec Svazek: 7 Strana: 0092
Okřesanec, Wokřesanetz. Blk. Kfsk. 703. — Rk. Sl.

196702   Okřesánek Svazek: 7 Strana: 0092
Okřesánek, nku, m. = okresek. Šd.

196703   Okřesanka Svazek: 7 Strana: 0092
Okřesanka, y, f., planorbis, ein Gastero- pode. Šm.

196704   1. Okřesati Svazek: 2 Strana: 0357
1. Okřesati, okřesávati, behauen. — co čím: kámen kladivem. — 2. O. co komu. Okřesejte mi to robátko = okřtěte mi to dítě. V Krkon. Jg.

196705   Okřesati Svazek: 7 Strana: 0092
Okřesati dub = otesati. Mor. Brt. D. 241.

196706   Okřesiny Svazek: 7 Strana: 0092
Okřesiny, pl., f = odpadky při okřeso- vání kamene, die Steinmetzablälle. Šd.

196707   Okřesnouti Svazek: 7 Strana: 0092
Okřesnouti = okřáti. A jak okřesne všecko po užitečném dešti. U Luhačovic. Tč.

196708   Okřestiti koho Svazek: 7 Strana: 0092
Okřestiti koho = okřtiti. 15. stol. Mnč. R. 82.

196709   Okřeš Svazek: 7 Strana: 0092
Okřeš, e, m., os. jm. NB. Tč. 93.

196710   Okřešice Svazek: 2 Strana: 0357
Okřešice, ves u Třebíče na Mor.

196711   Okřešice Svazek: 7 Strana: 0092
Okřešice, Okřeschitz. Blk. Kfsk. 845., Rk. Sl.

196712   Okřeviti Svazek: 7 Strana: 0092
Okřeviti = občerstviti. Kaln. Bs. 203. Vz Okrevný.

196713   Okřevný Svazek: 7 Strana: 0092
Okřevný = občerstvující. Vz Okřeviti, Okřepný.

196714   Okří Svazek: 7 Strana: 1346
Okří, n. = ošatka. U Hoř. Počapel. Vz Okřín.

196715   Okřičení Svazek: 10 Strana: 0229
Okřičení, n. Napomínali jsme je až do o. Arch. XX. 550.

196716   Okřídlatěti Svazek: 2 Strana: 0357
Okřídlatěti, el, ění = okřídleti.

196717   Okřídlenec Svazek: 7 Strana: 0092
Okřídlenec, nce, m. = pták. Kká. Td 312, Hg. 21.

196718   Okřídlený Svazek: 2 Strana: 0357
Okřídlený; okřídlen, a, o, ge-, beflügelt. O. pták, střela, krok, slovo. — čím. Zvěř strachem o. Č.

196719   Okřídlený. O Svazek: 7 Strana: 0092
Okřídlený. O. myšlénka. Osv. I. 364. O-nýma nohama ubíhal. Šml. I. 51.

196720   Okřídlený. O Svazek: 10 Strana: 0229
Okřídlený. O. zámyčka u stok. KP. IX. 315.

196721   Okřídleti Svazek: 2 Strana: 0357
Okřídleti, el, ení; okřídlatěti, ěl, ění = křídla dostati, beflügelt werden, Flügel be- kommen. Ptáci ti již okřídlatěli. Ros. Již je on dobře okřídlatěl (= pomohl si z nouze). Ros. — Jg.

196722   Okřídlí Svazek: 2 Strana: 0357
Okřídlí, n., klín země do moře vcházející, Vorgebirge, n. Ros. — O., chobot, zátoka, Bucht, f. Michalovský. — O., úzká země mezi dvěma moři. Kom., Sych. Die Landenge. O., úzký pruh země spojující poloostrov s pe- vninou n. ostrovem. Blř. O. panamské, ko- rinthské, suezské. S. N. — O., vnější strana ven strmící, a ohled její. Ten dům měl by pak jiné okřídlí (pohled). Us. (Turn.). — O., Křídlo vojska, Flügel, m. Mus. — O. K opravě splavidla musí se dubí nemálo potřebovati na prahy, kolí a okřídlí, zu Schwellen, Pfählen u. Nebenflügeln. 1561. — Vz Gl. 199.

196723   Okřídlí Svazek: 7 Strana: 0092
Okřídlí. Šf. Strž. II. 283. a j. O., keil- förmiger Landstrich zwischen zwei Flüssen. Lpŕ. — O. = poboční zdi tarasné před vraty stavidla složitého, NA. IV. 255., die Wange. Sl. les. O. v hradbě válečných vozů v 15. stol. Pal. Rdh. II. 76. — O. v bot. = křídlo kolkolem na př. plodu n. semena vyvinuté. Čl. Kv. XXIII.

196724   Okřídlí Svazek: 8 Strana: 0253
Okřídlí, n. = okraj střechy po stranách přes lomenici vybíhající. Ott. VIII. 8. a.

196725   Okřídlí Svazek: 10 Strana: 0229
Okřídlí, n. = sloupová síň u chrámu. Ott. XX. 947. — O. = krajní vozy váleční u Husitů. Vz Jrsk. XXV. 90.

196726   Okřídlí Svazek: 10 Strana: 0639
Okřídlí po obou stranách vrat jezových. Čes. 1. XV. 226.

196727   Okřidlice Svazek: 2 Strana: 0357
Okřidlice, e, f., hiraea. Rostl.

196728   Okřidlina Svazek: 2 Strana: 0357
Okřidlina, y, f., okřídlí, Vorgebirge, n. Ros.

196729   Okřídliti Svazek: 2 Strana: 0357
Okřídliti, il, en, ení; okřidlovati, beflügeln. — koho. Strach ho okřídlil. — co komu. Strach mu nohy okřídlil. — co čím. Proč lehkostmi okřidlovati svých krátkých dnů příliš kvapný let? Nej.

196730   Okřik Svazek: 2 Strana: 0357
Okřik, u, m., křičení na koho, aby ho od- strašil; křik, pokřik, Geschrei, Zettergeschrei, n., Lärm. Žena o. učinila. V. S okřikem na nepřítele udeřili. Háj. Ale on zazřev, že jich mnoho, učinil okřik. V. S okřikem se na něho utekl (osupil se). V. O. na někoho uči- niti. Bart. 1. 22. Ježto zdi střáhli, o. učinili. V.

196731   Okřik Svazek: 7 Strana: 0092
Okřik. Taký o. v zemském súdě stavuj skrve své úředníky. Výb. I. 965. Pomstiž se nad těmi, pro koho o. máš. Ib. 972.

196732   Okřik Svazek: 7 Strana: 1346
Okřik. Chodili na radnici s o-kem = oznamovat, že byli raněni a p. Wtr. Obr. II. 802.

196733   Okřikání Svazek: 2 Strana: 0357
Okřikání, n., das Anschreien.

196734   Okřikmo Svazek: 10 Strana: 0229
Okřikmo koho konejšiti. Msn. II. 22.

196735   Okřiknouti Svazek: 2 Strana: 0357
Okřiknouti, knul, ut, utí; okliku (zastr.), kl, čen, ení; okřikati, okřikovati, vykřiknouti, aby koho odstrašil, napomenul atd., an- schreien. V. Jsouc okřikáni, musili mlčeti. Čr. — co, koho. Dovádějící žáky o. Us. Okřikl větry. Br. — D. Okřikl je, až ztrnulí. Kom. — koho (genit.): prosících, šp. m.: prosící (akkus.). Gb. Uv. 33. — koho před kým: před rychtářem. Rkp. kut. — koho z čeho: ze sna. Ctib. — koho čím. Důtkli- vými slovy koho o. Apol. — Rad. zvíř., Reš. — se na koho (čím) = osupiti se, Jemanden anschreien, anfahren. Jg. Hrozným hlasem okřikl se naň řka. Solf. Neokřikuj se na lidi. V. — St. skl., Reš. — aby. Okřikl je, aby mlčeli. Ros.

196736   Okřiknutí, n.,okřikování Svazek: 2 Strana: 0357
Okřiknutí, n.,okřikování, n., Anschreien, Anfahren, n. Jg.

196737   Okřikovatel Svazek: 2 Strana: 0357
Okřikovatel, e, m., der Warner, Ermahner. Okřikovatelka, y, f., die Warnerin. Jg.

196738   Okřikovati Svazek: 2 Strana: 0357
Okřikovati, vz Okřiknouti.

196739   Okřím Svazek: 10 Strana: 0229
Okřím m. okřín = mísa na zadělání těsta. Litom. 62.

196740   Okřín Svazek: 7 Strana: 0092
Okřín, alveolus. 15. stol. — MV. Pa. Aby mi dal v o-ně hlavu Jana Křstitele. Ev. olom. 317. — Okřínek, jednoduchy košík na brambory. U Plotiště Kšť — O. = ošatka. Vz toto, Sdl. Hr. III. 149. Také u Žinkov. Fč. — Okřín = rybník v Lubech u Klat. — Okřínek, dvůr u Poděbrad, rybník u Bran- dýsa. Blk. Kfsk. 528., 1104, Sdl. Hr. III. 182.

196741   Okřin Svazek: 8 Strana: 0253
Okřin, discus. Kázal přinésti (Janovu) hlavu na o-ně. Ev. víd. 124. Marc. 6. 27. (Mnč.). — Dob. Dur. 372.

196742   Okřín, okřin Svazek: 2 Strana: 0357
Okřín, okřin, u, m., okřínek, okříne- ček, čku, m. O původu viz Mz. 52. — O., okrouhlá hluboká mísa, zvl. dřevěná, Napf,
m., Schüssel, f. V., Jel. Nakrájeno chleba
na okřin. Br. Omačije ruku se mnú v o-ně.
ZN. Pánvičky malé, mísy hluboké, okříny a
jiné nádobí k těm podobné připravují. Ler.
Herodias žádala, aby jí sv. Jana hlava na
okříně dána byla. 1501. — Okřínek ku krá-
jení pečené. Transchierteller. Us. — O., dčber,
štoudev, Bütte, Stande, f., Zuber, m. V. — O., na Slov, čeřen, Kelterkasten, m. D. — O., na vých. Mor. slaměnka, ošitka, Back- schüssel. Natahuje se jak kocúr na o-ně. Na mor. Zlínsku. Brt. — O., u Plaňan plotna v kuchyni, die Platte. Jg. — O., stůl, Tisch. Sal. 59. 24., 64. 21. Se všímliž na okřín (na harc, na trh)? Non sunt omnia revelanda. Dl. — O. starý, starý hrnec; alter Geck, altes liaus. Ler.

196743   Okřinář Svazek: 2 Strana: 0358
Okřinář, e, m., kdo ?kří?? dělá n. pro- dává, der Napfmacher, -händler. Troj. Vz Tk. II. 374., 381.

196744   Okřinářka Svazek: 2 Strana: 0358
Okřinářka, y, f., die Napfmacherin, -Händlerin. Jg.

196745   Okřínatý Svazek: 10 Strana: 0229
Okřínatý = strupovitý, štítovitý, scutelatus. Ktt.

196746   Okříní Svazek: 2 Strana: 0358
Okříní, n.= okřání, Erhohlung, Erfri- schung. Jel.

196747   Okřinka Svazek: 2 Strana: 0358
Okřinka, y, f., archa. Veleš.

196748   Okřínovitý Svazek: 7 Strana: 0092
Okřínovitý, napfförmig.

196749   Okřísiti Svazek: 2 Strana: 0358
Okřísiti, il, sen, ení, zu sich bringen, wecken. — koho čím: vodou, octem.

196750   Okřísko Svazek: 9 Strana: 0202
Okřísko, správně: Okříšky na Mor. Hlídka 1896. 483.

196751   Okřistiti Svazek: 8 Strana: 0253
Okřistiti = okřtíti. Bl. Gr. 345.

196752   Okříško Svazek: 2 Strana: 0358
Okříško, a, n., ves u Třebíče na Mor. PL.

196753   Okříško Svazek: 7 Strana: 0092
Okříško, Okřischko.

196754   Okříti Svazek: 2 Strana: 0358
Okříti, vz Okřáti.

196755   Okříti Svazek: 8 Strana: 0253
Okříti. Místo o. říkají u Zábř.: vozdravět, u Dačic: se pozdravit, na Jemnicku: už je mu lepší. Brt. D. II. 355.

196756   Okříti Svazek: 9 Strana: 0202
Okříti, nč. okřáti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 396.

196757   Okřívající Svazek: 10 Strana: 0229
Okřívající = zmlazující, osvěžující, k doko- nalosti uvozující. Zach. Test. 148.

196758   Okřívati Svazek: 7 Strana: 0092
Okřívati, vz Okřáti.

196759   Okřivditi Svazek: 2 Strana: 0358
Okřivditi, il, ěn, ění = křivdu činiti. — koho: bližního svého. Hank. — koho čím, Unrecht anthun. Rk.

196760   Okřivení Svazek: 2 Strana: 0358
Okřivení, n., od okřiviti, das Krümmen.

196761   Okřivění Svazek: 2 Strana: 0358
Okřivění, n., od okřivěti, das Krumm- werden. Jg.

196762   Okřivený Svazek: 2 Strana: 0358
Okřivený, gekrümmt. Rostl.

196763   Okřivěti Svazek: 2 Strana: 0358
Okřivěti, ěl, ění, krumm werden.

196764   Okřiviti Svazek: 2 Strana: 0358
Okřiviti, il, en, ení, krümmen. — co čím: drát kleštěmi.

196765   Okřivo Svazek: 10 Strana: 0229
Okřivo, erquickend. Na venkově je o., zdrávo. Nár. list. 1885. č. 80. Mš. má toto slovo za chybné.

196766   Okřovatěti Svazek: 2 Strana: 0359
Okřovatěti, ěl, ění, staudig werden, sich bestanden. Ros.

196767   Okřtění Svazek: 2 Strana: 0359
Okřtění, n., das Taufen. Jg.

196768   Okřtěný Svazek: 2 Strana: 0359
Okřtěný, okřtěn, a, o, getauft.

196769   Okřtiti Svazek: 2 Strana: 0359
Okřtiti (okřestiti, na Slov. okrstiti), il, ěn, ění, tauten. — koho. Okřtil ho z novu. Háj. — koho kde: v kostele. Us. V krvi své se okřtivši. Ob. Pan. — koho po kom (jméno dáti): po kmotrovi. — koho čím, na co: jménem, na jméno Josefa. Okřtili ho kaplanem (přezvali). Brt.

196770   Okřtíti Svazek: 10 Strana: 0229
Okřtíti. Při tom prořeknutí i to se okřtilo (povědělo), jakoby... 1723. Mtc. 1903. 17.

196771   Okřtiti koho čím Svazek: 7 Strana: 0093
Okřtiti koho čím: kamenem = udeřiti. Val. Vck. U Star. Jičína. Vhl.

196772   Oks Svazek: 7 Strana: 0094
Oks, a, m. O. Šebast., impressor. 1562. Jg. H. 1. 604., Jir. Ruk. II. 59.

196773   Okše Svazek: 7 Strana: 0094
Okše, e, f. = nudle. U Uh. Hrad. Tč.

196774   Okšice Svazek: 2 Strana: 0360
Okšice, dle Budějovice, ves u Jičína pod Velišem. Us.

196775   Okšový Svazek: 7 Strana: 0094
Okšový = nudlový, Nudel-. O. polévka. U Uh. Hrad. Tč.

196776   Oktáb Svazek: 9 Strana: 0202
Oktáb, u, m. = ochtáb, octava. Ž. pod. Pat. 175.

196777   Oktaëdr, u, m Svazek: 2 Strana: 0360
Oktaëdr, u, m., osmistěn jest pravidelné těleso, omezené osmi stejnostrannými troj- úhelníky a má tudy 12 stejně velikých hran, 6 čtyrbokých hrotů neb rohův a 24 úhlů ploských. Vz S. N.

196778   Oktachord Svazek: 10 Strana: 0229
Oktachord, u, m. = osmistruník, hudební nástroj o osmi strunách. Vz Ott. XVIII. 705.

196779   Oktan Svazek: 7 Strana: 0094
Oktan, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. — O., u, m., v lučbě. Sf. Poč. 456.

196780   Oktant Svazek: 2 Strana: 0360
Oktant, u, m., nástroj hvězdářský, tvo- řící osmý díl kruhu. S. N.

196781   Oktateuch, u Svazek: 2 Strana: 0360
Oktateuch, u, m. (z řec., osmerokněh) = patery knihy Mojžíšovy, kniha Josua, soudcův a Ruth. S. N.

196782   Oktav Svazek: 2 Strana: 0360
Oktav, u, m., vz Ochtáb.

196783   Oktava Svazek: 2 Strana: 0360
Oktava, y, f., z lat., osmice, v hudbě osmý ton, řada sedmi stupňův až k osmému, kde se prvý znova opakuje. Hd. O., jm. hu- debního intervallu, který jest osm stupňů výše nežli ton základní. O., řada osmi tonů
stupmo na způsob škály po sobě následu-
jících. Vz S. N. a KP. II. 283. O. velká, malá,
jednou, 2-, 3-, 4-, 5krát čárkovaná. Hd.— O., osmá třída gymnasijní.

196784   Oktava Svazek: 7 Strana: 0094
Oktava v hudbě: veliká, malá, 2-, 3-, 4 , 5krát čárkovaná, čistá, zvětšená atd. Zv. Př. kn. I. 17., Chlum 2, Schd. I. 95.

196785   Oktavan Svazek: 2 Strana: 0360
Oktavan, a, m., z lat., studující VIII. tř. gymnasijní. Oktogynický (z řec), osmiženný květ, mající osm čnělek aneb alespoň tolik blizen. S. N.

196786   Oktavový Svazek: 7 Strana: 0094
Oktavový, Oktaven-. O. poloha hlasu. Zv. Př. kn. II. 8.

196787   Oktibbehit Svazek: 7 Strana: 0094
Oktibbehit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 11.

196788   Oktibehin Svazek: 7 Strana: 0094
Oktibehin, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 9.

196789   Oktoboran Svazek: 7 Strana: 0094
Oktoboran, u, m., v lučbě.

196790   Oktodec Svazek: 10 Strana: 0229
Oktodec, e, m. = osmnácterka, format knižní, jehož arch skládá se z osmnácti listů neb třiceti šesti stran. Ott. XVIII. 706.

196791   Oktonar Svazek: 7 Strana: 0094
Oktonar, u, m. O. trochejský, iambický. Dk.

196792   Oktoylanhydrid Svazek: 10 Strana: 0229
Oktoylanhydrid, u, m, v lucbě. Vstnk. XI. 124.

196793   Oktrojírka Svazek: 2 Strana: 0360
Oktrojírka, y, f., vz Octroi.

196794   Oktrojka Svazek: 7 Strana: 1346
Oktrojka = oktrojírka. Hvlč. I. 31.

196795   Oktrojovati Svazek: 7 Strana: 0094
Oktrojovati, oktroiren. — koho komu zač: za primatora. Mus. 1880. 248.

196796   Oktylaldehyd Svazek: 10 Strana: 0229
Oktylaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 123.

196797   Oktylalkohol Svazek: 7 Strana: 0094
Oktylalkohol, u, m, v lučbě. Vz Rm. 1. 266.

196798   Oktylový Svazek: 7 Strana: 0094
Oktylový. O. kyselina. Vz Rm. I. 427.

196799   Okudlati Svazek: 2 Strana: 0360
Okudlati = oštěchtati. — co : vlasy. U Chrud. Kd.

196800   Okudlatinka Svazek: 7 Strana: 0094
Okudlatinka, y, f. = kudlatinka. Slez. Šd.

196801   Okuj Svazek: 2 Strana: 0360
Okuj, e, f. (m.,Zlob.), z pravidla pl. okuje, f., šupiny kováním od kovu odcházející, oku- jiny, okovina, truska, na Slov. okova, oku- ltny, die Schlacke, Spleisse. Okuje ze zlata, ze stříbra, D., od mědi, měděné, vz KP. IV. 147., od železa. V. Okuj kovářský. Zlob. —- Okuje = okovy, Fesseln, f. V okuje své vázal otrocké. Sl. dcer. předml.

196802   Okuj Svazek: 7 Strana: 0094
Okuj. Vz Mkl. Etym. 153.

196803   Okuj Svazek: 7 Strana: 1346
Okuj, e, f. = kování. V Doudleb. Trapl.

196804   Okujina Svazek: 2 Strana: 0360
Okujina = Okuj.

196805   Okukati Svazek: 2 Strana: 0360
Okukati. Z jara dej pozor, abys měl pe- níze u sebe, když kukačka tě okuká. Us. u Jílového. Mý. Okuklení, n., die Verlarvung. Us.

196806   Okuklený Svazek: 2 Strana: 0360
Okuklený; -klen, a, o, verhüllt, verlarvt. Hrbovatý, dobře o-ný v bránu vsel. GR. Okukliti, il, en, ení; okuklovati, kuklí okryti, verlarven, einhüllen. — koho = kukli mu dáti. Ros. — koho čím : vášněmi. Br. — Jel.

196807   Okuklený Svazek: 8 Strana: 0254
Okuklený, K GR. přidej: Nov. 128. 7.

196808   Okukovati Svazek: 7 Strana: 0094
Okukovati, begucken. Děti cizince o li. Us. Dch.

196809   Okukovati se jak Svazek: 10 Strana: 0229
Okukovati se jak. Někteří mládenci bez přítrží okukují se po straně, sluší-li jim krok, dvoření a holdování. Světz. 1888. 3.

196810   Okulace Svazek: 2 Strana: 0360
Okulace, e, f., z lat., očkování. Rk. Das Okuliren.

196811   Okulacení Svazek: 7 Strana: 0094
Okulacení, n.. die Abrundung

196812   Okulacený Svazek: 7 Strana: 0094
Okulacený; -en, a, o, abgerundet.

196813   Okulár Svazek: 7 Strana: 0094
Okulár, u, m. = očnice drobnohledu. Mj. 311., ZČ. III. 111.

196814   Okulár Svazek: 8 Strana: 0254
Okulár. Takovýho o-ru jste sobě vinšovaly. Kat. z Žer. I. 48.

196815   Okulár Svazek: 8 Strana: 0566
Okulár, u, m., vz předcház. Očnice.

196816   Okularní Svazek: 7 Strana: 0094
Okularní mikrometr, roura (dalekohledu). ZČ. I. 32., III. 17.

196817   Okulary Svazek: 9 Strana: 0202
Okulary. Potořky = nákrčníky skládající se z řetízků, na Oravsku: okulary. Slez. Nár. sbor. 1900 49.

196818   Okuláry, pl Svazek: 2 Strana: 0360
Okuláry, pl., m., z lat., vz Brejle. (

196819   Okulář Svazek: 2 Strana: 0360
Okulář, e, m. = okuláry.

196820   Okuláta Svazek: 8 Strana: 0254
Okuláta = prohlídka. Ked komisia mest- ská šla na o-tu, jedlo sa. Phľd. 1892. 619. !

196821   Okulatělý Svazek: 2 Strana: 0360
Okulatělý, abgerundet. Ja.

196822   Okulatěti Svazek: 2 Strana: 0360
Okulatěti, ěl, ění, rund werden. Jg.

196823   Okulatěti Svazek: 9 Strana: 0202
Okulatěti, ěl, cení. O la v bocích (otě- hotněla). Slád. Lear 7.

196824   Okulatiti Svazek: 2 Strana: 0360
Okulatiti, il, cen, ení; okulacovati, ab- runden, rund machen. — co čím komu zač: pilníkem za dobré slovo. — se kde. Kámen v řece se okulacuje. — co dle čeho. Us.

196825   Okulhavený Svazek: 7 Strana: 0094
Okulhavený; -en, a, o, gelähmt. Chromče od Francouzů o-ný (nadávka). 16. stol. Wtr.

196826   Okulhavěti Svazek: 2 Strana: 0360
Okulhavěti, ěl, ění, lahm werden. V., Br.

196827   Okulhavěti Svazek: 7 Strana: 0094
Okulhavěti. O-věl také na duši. Pal.

196828   Okulhavěti Svazek: 9 Strana: 0202
Okulhavěti, ěl, ění. O-věl na duši. 1420. Pal. Děj. III. 1. 328.

196829   Okulhaviti, i Svazek: 2 Strana: 0360
Okulhaviti, il, en, ení, hinkend, lahm machen.

196830   Okuli Svazek: 2 Strana: 0360
Okuli, lat, třetí neděle postní.

196831   Okuliny Svazek: 2 Strana: 0360
Okuliny, pl., f. = okuje, Eisenschlag. Plk.

196832   Okulista Svazek: 2 Strana: 0360
Okulista, y, ?., dle Despota, z lat., lékař oční, Augenarzt, m. D., Rk.

196833   Okulistický Svazek: 8 Strana: 0254
Okulistický. O. činnosť lékaře. Schb. Nád. 7. |

196834   Okúnač Svazek: 7 Strana: 0094
Okúnač, e, m. = okouněč. Slov. Šd.

196835   Okúňať s Svazek: 9 Strana: 0202
Okúňať sa s inft. Neokúňa sa přijímat zásady jeho. Vlč. Lit. slov. L 24. (Phľd. 1897. 302)

196836   Okúnať sa Svazek: 7 Strana: 0094
Okúnať sa, sich schämen, geniren. Slov. Mkl. Etym. 147.

196837   Okúňavě Svazek: 7 Strana: 0094
Okúňavě, unentschlossen. O. sa ma k svo- jeti. Slov. N. Hlsk. I. 75. Cf. Okouněti.

196838   Okúňavosť Svazek: 8 Strana: 0254
Okúňavosť, i, f., Unentschlossenheit, f. Ľúbosť porúcala (překonala) o. Phľd. XII. 712.

196839   Okúňavý Svazek: 8 Strana: 0254
Okúňavý, unentschlossen. O. nevesta. Phľd. 1893. 12.

196840   Okúnavý Svazek: 10 Strana: 0640
Okúnavý = hanblivý. Phľd. XXIV. 480. — O. = zdlouhavý O. krok. Phľd. XXIV. 51. Sr. Okúňať sa.

196841   Okúněti Svazek: 9 Strana: 0202
Okúněti. V VII 91. bez se. Flš. v Mus. 1898. 246. čte: Okúnie-li se ona, jest nemocen. Hus. I. 202.

196842   Okúneti sa Svazek: 8 Strana: 0254
Okúneti sa. Ja sa neokúňam sdeliť jich. Phľd. 1893. 495. t

196843   Okúnov Svazek: 7 Strana: 0094
Okúnov. Blk. Kfsk. 104., Rk. Sl.

196844   Okúnov, a, m Svazek: 2 Strana: 0360
Okúnov, a, m., něm. Okenau, ves u Ka- daně. PL.

196845   Okuntáč Svazek: 2 Strana: 0360
Okuntáč, e, m., uhlířský nástroj, kterým oharky vymítají, der Spreisshacken. D.

196846   Okup Svazek: 2 Strana: 0360
Okup, u, m., výplatný peníz, výplata, Lösegeld, n. Krev Kristova jest ten o., jímž z poddanosti satanovy vybaveni jsme byli. Sš. Mt. 277.

196847   Okup Svazek: 7 Strana: 0094
Okup. Chč.

196848   Okup Svazek: 8 Strana: 0254
Okup. Tu sú ovšem zlý trh vzděli a těžký o. Chč. S. 112.

196849   okupace Svazek: 2 Strana: 0360
okupace, lépe: okkupace, e, f., z lat., vz Occupatio. — O., obsazení, přivlastnění si čeho, Rk., hlavně obsazení cizí země, pev- nosti atd., Einnahme, Besitznahme, Okkupa- tion. — Okupační vojsko, Rk., sbor, Okku- pations-. S. N.

196850   Okurare Svazek: 9 Strana: 0455
Okurare, vz předcház. Loky.

196851   Okurce Svazek: 2 Strana: 0360
Okurce, ete, n., eine kleine Gurke. U Be- rouna. Dch.

196852   Okurče Svazek: 7 Strana: 0094
Okurče = brambor rohlíček. V Krkonš. Us. Hk. — O. = puchr. U Kr. Hrad. Hk.

196853   Okurčina Svazek: 2 Strana: 0360
Okurčina, y, f., Gurkenkraut, n. Toms.

196854   Okurčiště Svazek: 2 Strana: 0360
Okurčiště, é, n., okurkoviště = pole n. záhon na okurky. Gurkenfeld, -beet, n. D.

196855   Okurec Svazek: 7 Strana: 0094
Okurec, rce, m. =veliká okurka; veliký nos. U Domažl. Rgl.

196856   Okurečný Svazek: 9 Strana: 0202
Okurečný kysličník. Šml. IV. 61.

196857   Okurek Svazek: 2 Strana: 0361
Okurek, rku, m., okurka, die Gurke. Us. u Litomyšle. Prk. Vz Okurka.

196858   Okurka Svazek: 2 Strana: 0361
Okurka, y, f., okurek, rku, m., v obec. mluvě: vokurka, na Mor. (a dříve i v Čech.) oharek, na Slov. uhorka, uherka. O., m., v Li- tomyšl. — O., cucumis, die Gurke. V. Vz Čl. 87., Kk. 222., FB. 36., Schd. II. 305. Okurky sázeti, sbírati, nakládati. D. O-ky po zemi se rozkládají. Šp. Okurky na salát. O. hroznovité, malé ranní, nakládané n. ky- selé, opepřené, znojemské, panenské, hadí. Kh. Vz S. N., KP. III. 271. Jedovaté o., vz Prm. 1878; č. 1. I kyselé o-ky bývají s pro- spěchem. Šml. — O. panenská, dur man obecný, kravák, vojenský mák, jablko bodlavé, datura stramonium, der Stechapfel. Us. — O., puchr, die Taschel. Us.

196859   Okurka Svazek: 7 Strana: 0094
Okurka, střřec. áyyovqiov. Mkl. aL. 71., Etym. 371. V MV. nepravá glossa. Pa. O. obyčejná podlouhlá, dlouhá hadová, bílá hollandská, porýnská, Dlj. 24., krátká, síť- kovaná, plnoplodná. Exc. Cf. Slb. 491., Rosc. 126., Mllr. 38., 69., Čl. Kv. 164., Rstp. 616. Doba kyselých okurek. Dch. — O. pan- neská. Vz Rstp. 1132. — O. mořská, měk- kýš. Vz Brm. IV. 2. 426. — O., y, m., os. jm. O. Jan (J. Aupický). Mus. 1888. 212.. Jir. Ruk. II. 59., Ott. II. 1048.

196860   Okurka Svazek: 7 Strana: 1346
Okurka. Cf. Mkl. Etym. 371. b., Ott. V. 755.

196861   Okurka Svazek: 8 Strana: 0254
Okurka, mor. také omurka. Čern. Př. 59. Strsl. ogurbcb. Gb. H. ml. I. 232. O-ky ne- snadno na plný měsíc sázeti, kvetly by na piano. Vck. Val. I. 163.

196862   Okurkář Svazek: 2 Strana: 0361
Okurkář, e, m , der Gurkenpflanzer, -händ- ler. — Okurkoviště, ě, n., vz Okurčiště. —

196863   Okurkářka Svazek: 10 Strana: 0640
Okurkářka, y, f. = žena prodávající okurky. Us.

196864   Okurkovitý Svazek: 2 Strana: 0361
Okurkovitý plod, gurkenartig. — Okur- kový. O. salát, semeno, pole (okurčiště), Jg., záhon, jádro, Gurken-. Šp.

196865   Okurkovitý Svazek: 7 Strana: 0095
Okurkovitý. O. rostliny, cucurbiteae: divenice, dyně, tivuk, kopalam, mohad, po- sed, libeňka, vymrštilka, momordika, tykvice, sladkojam, spoluúdka, vlasokvět, tykev, hranodyně. Vz Rstp. 615. nn.

196866   Okurkový Svazek: 7 Strana: 0095
Okurkový. O pouť (v srpnu). U Rokyc. Fč.

196867   Okůrnatěti Svazek: 2 Strana: 0361
Okůrnatěti, 3. pl. ějí, ěl, ění = okorati, Rinde bekommen. Rostl.

196868   Okurtavěti Svazek: 2 Strana: 0361
Okurtavěti, ěl, ění, kusým býti, den Schweif verlieren. Na Slov. Jg.

196869   Okurviti se Svazek: 7 Strana: 0095
Okurviti se, Hure werden.

196870   Okuřný Svazek: 7 Strana: 0095
Okuřný = otopný, na otop. Okurné drevo. Slov. ZObz. XXI. 15.

196871   Okuřovati Svazek: 2 Strana: 0361
Okuřovati, vz Okouřiti.

196872   Okuřovati co čím Svazek: 7 Strana: 0095
Okuřovati co čím. Špch.

196873   Okus Svazek: 2 Strana: 0361
Okus, u, m., okušení, das Kosten, der Ver- such. Víno na okus. Šp. — O., jeden z 5 smyslův : košt (okus) rozeznává chuti. Kom. Čidlo okusu. Ssav. Der Geschmack.

196874   Okus Svazek: 7 Strana: 0095
Okus. Pročež něco z nich na o. se po- dává. Výb. I. 1162.

196875   Okus Svazek: 9 Strana: 0202
Okus, u, m. = pokus. Kritický o. Pal. Dej. I. 1. 36. To jest první o. o předmětech těchto. Pal. Záp. L 27.

196876   Okusatěti Svazek: 2 Strana: 0361
Okusatěti, ěl, ění, abgestuzt werden, den Schweif verlieren. Us.

196877   Okúsati Svazek: 2 Strana: 0361
Okúsati, vz Okousati.

196878   Okusatiti Svazek: 2 Strana: 0361
Okusatiti, il, cen, ení, kusé činiti, ab- stutzen. Koubl.

196879   Okusek Svazek: 2 Strana: 0361
Okusek, sku, m., der Biss, Abbiss. Br.

196880   Okusitel Svazek: 2 Strana: 0361
Okusitel, e, m., der Koster, Vorkoster. 1411.

196881   Okusitelnosť Svazek: 2 Strana: 0361
Okusitelnosť, i, f. Vorkostbarkeit, Ver- suchbarkeit. Jg.

196882   Okusitelný Svazek: 2 Strana: 0361
Okusitelný, was sich kosten, versuchen läset. Zlob.

196883   Okusiti Svazek: 2 Strana: 0361
Okusiti, il, šen, ení; okoušeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; okušovati= ochutnati, kosten, versuchen; zkoušku učiniti, versuchen; po- cítiti, vystáti, ausstehen, schmecken. — abs. Vidíme, slyšíme, makáme, cítíme, okoušíme, jaké jsou věci tělesné. Kom.— co (za co): víno. D. Bouřky veliké jsme okoušeli. Ler. Za své služby nevděčnosť okusil (pocítil). V. Keď to okusí, zmok ho vziať musí. Zpěv. I. 10. = čeho: vína (ochutnati), nouze (po-
cítiti), Ros., pokrmu, Vrat., zlého, Br., štěstí,
D., V., něčího hněvu. Sych. Okusili sú nové
krmě. BO. Něčeho vlastním zkušením o. Ler. O. toho vaření. Bj. Kdo chce užiti sladkého, musí o. kyselého. Har. II. 21. — Lom., Jel. — v čem: Tolik radostí ve svém stavu okoušejí. V. — kdy. Ve válce okusili mnoho bídy. Ml.

196884   Okusiti Svazek: 7 Strana: 0095
Okusiti, gustare. Ž. wit. 33. 9. — čeho čím. Nebeské sladkosti ustavičně dásněmi mysli své okušuje. Hus III. 86.

196885   Okusiti co Svazek: 8 Strana: 0254
Okusiti co. Když o-sil vodu. Ev. seit. 12. Job. 2. 9.

196886   Okusovati Svazek: 2 Strana: 0361
Okusovati, vz Okousati.

196887   Okusovati Svazek: 2 Strana: 0361
Okusovati, vz Okusiti.

196888   Okusový Svazek: 7 Strana: 0095
Okusový, Geschmacks-. Šm.

196889   Okušení Svazek: 2 Strana: 0361
Okušení, n., das Kosten, Verkosten. O. vína, jídla. D. Hrdlo okušením rozsuzuje krmě. BO. — O., smysl, jímž okusujeme, der Geschmack. V. Zrak, sluch, okušeni, po- vonění, dotknutí. Hus. — O., krasocit, der Kunstgeschmack. Jel. — O., pokus, zkouška. Jel. Nic bez o. nenechati. D. — Jg.

196890   Okutaný Svazek: 8 Strana: 0254
Okutaný = zahalený. Hlava byla o-ná. Phľd. XII. 488.

196891   Okutati Svazek: 8 Strana: 0254
Okutati = zahaliti. Noc všetko o-la. Phľd. XII. 168. Okutal ich do kobercov. Phľd. 1895. 144.

196892   Okutí Svazek: 7 Strana: 0095
Okutí, n. = okování. Bern.

196893   Okutie Svazek: 10 Strana: 0229
Okutie, n. = okuje, odpadky v kovárně okolo kovadliny. Přeneseně: Berúc z strniště i průtie okolo dřeva o. Baw. E. v. 748.

196894   Okutiti Svazek: 2 Strana: 0361
Okutiti, il, cen, ení; okucovati = ohra- bati, umscharren. — co čím. Ať okutí oheň. Okuť to uhlím. Jg.

196895   Okutiti Svazek: 7 Strana: 0095
Okutiti. Liška strniště okolo dřeva (stro- mu) okutie Ezp. 748.

196896   Okutý Svazek: 7 Strana: 0095
Okutý; -ut, a, o = okovaný. Obz. 1879.

196897   Okúu Svazek: 2 Strana: 0360
Okúu = okoun.

196898   Okuvanec Svazek: 7 Strana: 0095
Okuvanec, nce, m. Valach na hlavě má klobúk zúkol vúkol žltými gombičkami a mušlami či tak zvaným o-com alebo gom- bovancom ovenčený. Včka. IV. 127.

196899   Okůvek Svazek: 2 Strana: 0361
Okůvek, vku, m., vz Okov.

196900   Okuznati Svazek: 7 Strana: 0095
Okuznati = zakouti, in Ketten legen. Podaj, krásná panno, pasečka svojeho, oku- znám já tobě draka zeleného. Sš. P. 40.

196901   Okvákati Svazek: 7 Strana: 0095
Okvákati, vz Kvákati. O-kal bych ťa = ohrál. Brt. D. 226.

196902   Okvantěný Svazek: 9 Strana: 0202
Okvantěný člen batallionu (oblečený). Z něm. Gewand. Kukla 30.

196903   Okvasiti Svazek: 2 Strana: 0361
Okvasiti, il, šen, ení; okvašovati = kva- sem oslaviti, mit einem Mahle, Schmause feiern. Jg. — co. Okvasíme ten den. Ros. Slavnosť velikonoční o. Háj., Pulk. Svatbu o. Plk. Hody o. Reš. — co čím. Svatbu veselím okvasil. Výb. I. 435. — čeho s kým. Aby se k obědu najíti dal a téhož svateb- ního veselí s jinými přátely okvasiti napo- mocen byl. Žer.

196904   Okvasiti Svazek: 7 Strana: 0095
Okvasiti. Aby s vámi masopust o-sil. Arch. VII. 135.

196905   Okvasiti Svazek: 8 Strana: 0254
Okvasiti. Svadobní veselí o. 1596. Kutn. šk. 54.

196906   Okvésti, okvísti Svazek: 2 Strana: 0361
Okvésti, okvísti ,okvetu, kvetl, ení. Vz Kvésti. Umblühen. Stromy okvetly. — kdy: za krásného počasí.

196907   Okvětí Svazek: 2 Strana: 0361
Okvětí,n., vzKvět. Srovnávají-li se všecky listy obalu květového tvarem, ústrojím a bar- vou pospolu zcela aneb z větší části, nazývá se obal jednoduchý či okvětí, perigonium, Blüthenhülle, Perigon. Kk. 45.

196908   Okvětí Svazek: 7 Strana: 0095
Okvětí. Cf. Čl. Kv. XXIII, Slb. XLIV., XIII., Rosc. 86.

196909   Okvětiti Svazek: 7 Strana: 0095
Okvětiti = ozdobiti. — se čím: ctno- stí. Sš.

196910   Okvětní Svazek: 7 Strana: 0095
Okvětní = okvětový. Pdl. exc.

196911   Okvětní Svazek: 9 Strana: 0202
Okvětní list. Čl. Fyll. 11.

196912   Okvětník Svazek: 9 Strana: 0202
Okvětník, a, m., agapanthia, brouk. O. bodlákový, a. cardui, fialový, violacea, hladký, asphodali, široký, Kirbyi, úzkoštítý, villoso- viridescens. Klim. 659.

196913   Okvetnúti Svazek: 9 Strana: 0202
Okvetnúti, efflorere. Ž. pod. CII. 15.

196914   Okvětokam Svazek: 2 Strana: 0361
Okvětokam, u, m., der Taschenstein. Rk.

196915   Okvětový Svazek: 2 Strana: 0361
Okvětový, k okvětí náležející, zur Blu- menhülle gehörig. O. lupen, okraj, jazýček. Jg.

196916   Okvicovsko Svazek: 9 Strana: 0202
Okvicovsko, a, n., trať v Čejkovicích. Šeb. 188.

196917   Okvieliti Svazek: 7 Strana: 0095
Okvieliti. Dievky jich nejsú okvieleny chybně za lat. non sunt lamentatae. Ž. wit. 77. 63. (237).

196918   Okvit Svazek: 10 Strana: 0640
Okvit, u, m., okvitka, y, f Pálený o. (ná- poj). Mus. slov IV. 49.

196919   Okvítěný Svazek: 7 Strana: 0095
Okvítěný; -ěn, a, o = kvítím ozdobený. Us. Šd.

196920   Okvítiti Svazek: 7 Strana: 0095
Okvítiti, il, ěn, ění = kvítím ozdobiti. Us. Šd.

196921   Okvitnouti Svazek: 7 Strana: 0095
Okvitnouti = okvésti. Růže už okvitly. Laš. Tč.

196922   -oký Svazek: 2 Strana: 0361
-oký, přípona adjektiv: divoký, hluboký, vysoký, široký. Vz -ký a o stupňování jmen přídavných na -oký ukončených vz -eký. — 2. Ve slovech složených: jednooký,modrooký.

196923   Okyď Svazek: 7 Strana: 0095
Okyď, ě, f. = jíní, sníh na stromech a křovinách. Od okydati = ovrhnouti, obaliti. Mor. a slov. Dml, Vck., Brt. D. 241., Šd. Je-li v adventě moc okydě, bude hojně ovoce. Brt Cf. Okyť — O = okydnutí. Okydnul človeka nášho, na o. jeho len jeho samého zanešvárila. Slov. Čkžk. II. 119.

196924   Okyda Svazek: 7 Strana: 0095
Okyda, y, f = hromada. Kdeže bych vzal toľko hnoja, keď ho má býť taká o. Slov. ZObz. XXIV. 78.

196925   Okydání Svazek: 2 Strana: 0361
Okydání, n., die Bewerfung. Jg.

196926   Okydaný Svazek: 2 Strana: 0361
Okydaný; okydán, a, o, beworfen, be- deckt. — čím: hříchy. V.

196927   Okydati Svazek: 2 Strana: 0361
Okydati, okydávati; okydnouti, dnul a dl, ut a den, utí a dení = ovrhnouti (něčím mrz- kým, nepříjemným), um-, bewerfen (mit etwas Unflätigem). — co čím : lejnem, Reš., zem hnojem. Aqu. Pán okydne prašivinou vrch hlavy dcer Sionských. Br. Malomocenstvím okydnut byl. Ler. — se čím: špatnou ženou (vzíti si ji). Lom. — se komu. Okydla se mu huba (vyrazila se, bekam einen Ausschlag). Us. - Jg.

196928   Okydel Svazek: 7 Strana: 0095
Okydel, dle, m., Schneemasse. Slov. Ssk. Cf. Okyď.

196929   Okydení, n. O Svazek: 2 Strana: 0361
Okydení, n. O. = okydnutí, die Bewer- lung, Besudelung. O. hlavy (vyrážka) n. škra- loup n. chrásta. Der Kopfgrind. Sal. 5. 3.

196930   Okyděný Svazek: 7 Strana: 0095
Okyděný. O. stromy = zasněžené. Vz Okyď.

196931   Okydlosť Svazek: 2 Strana: 0361
Okydlosť, i, f, vz Okydení. O. hlavy. Jg.

196932   Okydlý, okydený, okydnutý Svazek: 2 Strana: 0361
Okydlý, okydený, okydnutý, beworfen, bedeckt, umgeben. O. hlava, ein Grindkopf. Vz Okydení.

196933   Okydnouti Svazek: 2 Strana: 0361
Okydnouti, vz Okydati.

196934   Okydnutí Svazek: 2 Strana: 0361
Okydnutí, n., vz Okydení.

196935   Okydnutý Svazek: 2 Strana: 0361
Okydnutý, vz Okydlý.

196936   Okyepiť co Svazek: 9 Strana: 0202
Okyepiť co. Kycž si tú hrintu okyepiš (učešeš). Slov. Zát. Př. 66a. Vz Okiepit, Okýpiť.

196937   Okyklati něco Svazek: 10 Strana: 0640
Okyklati něco = oviklati, vikláním uvol- niti. Kdyně. Rgl.

196938   Okýlavěti Svazek: 2 Strana: 0361
Okýlavěti, ěl, ění, kýlu dostati, einen Bruch bekommen. Jg.

196939   Okýňať se Svazek: 8 Strana: 0254
Okýňať se = okouněti. Brt. D. I. 62.

196940   Okýňati se Svazek: 7 Strana: 0095
Okýňati se = ostýchati sa, nerozhodným býti, váhati, okouněti, zaudern. Okýnáš sa cosi k tomu, jak by sa ti nechtělo! Val. Vck., Brt. D.

196941   Okynica Svazek: 7 Strana: 0095
Okynica, e, f. = okenice. Laš. Tč.

196942   Okýnko Svazek: 2 Strana: 0361
Okýnko, lépe: okénko, vz Okno.

196943   Okynulý. O Svazek: 10 Strana: 0230
Okynulý. O. žena (tlustá). Rais. Lep. 280.

196944   Okyp Svazek: 7 Strana: 0095
Okyp, u, m. Kvet na strome ako okyp (mnoho). Slov. Zátur.

196945   Ókýpit sa Svazek: 9 Strana: 0202
Ókýpit sa = očistiti se. Slov. Phľd. 1897. 315. Vz předcház. Okyepiť.

196946   Okypka, y Svazek: 2 Strana: 0361
Okypka, y, f., podskok, klam, die Uiber- vortheilung. Sš. L. 180.

196947   Okypřiti Svazek: 7 Strana: 0095
Okypřiti, okypřovati, auflockern.— co: zem. Us. Dmk. Č. 17., Lpř. Sl. 1. 40.

196948   Okyptati Svazek: 2 Strana: 0361
Okyptati, ošemetně podskočiti, oklamati, svésti, hinterlistig betrügen, in Irrthura führen. Sr. řec. vßtia, ošemetnosť kostkářův. — koho. Chytráci bludům svým zjednávají moc jiné o. Sš. II. 117.

196949   Okyptěnec Svazek: 2 Strana: 0361
Okyptěnec, nce, m., člověk okyptený, kyptavý, kypta, kaleka, mrzák, der Ver- stümmelte. Sš. Mt. 221.

196950   Okyptený Svazek: 2 Strana: 0361
Okyptený, kyptavý, zkomolený, zmrza- čený, verstümmelt. Naráží na velikonočního beránka, jenž musil býti bez úhony a bez poskvrny, neslep, nechrom, bezvadný, ne- okyptěný, vůbec dokonalý. Sš. O. 197, Vz Kypta.

196951   Okyptený Svazek: 7 Strana: 0095
Okyptený, verkrüppelt. Slov. Ssk.

196952   Okyptený Svazek: 8 Strana: 0254
Okyptený = obťatý. O. strom. Phľd. 1894. 309. Podati něco v o-nej forme (verstümmelt). Ib. 1893. 667.

196953   Okyptiti Svazek: 2 Strana: 0362
Okyptiti, il, ěn, ění, učiniti kyptou, mr- zákem, verstümmeln. — koho čím. Církev zatratila skutek Origineův, jimž veliký a hlu- boký duch sebe tělesným násilím okyptil (zmrzačil). Sš. Mt. 263.

196954   Okyptiti Svazek: 7 Strana: 0095
Okyptiti, verkrüppeln. Slov. Ssk.

196955   Okys Svazek: 7 Strana: 0095
Okys, u, m. = kysličník, das Oxyd. Nz. lk., Čs. lk. VIII. 149.

196956   Okysanec Svazek: 7 Strana: 0095
Okysanec, nce, m. = ospalec, die Schlaf- mütze (nadávka). Na již Mor. Šd., Brt. D.

196957   Okyselený Svazek: 7 Strana: 0095
Okyselený; -en, a, o, säuerlich gemacht. Voda kyselinou sírovou o-ná. Rm. 192.

196958   Okyseleti Svazek: 2 Strana: 0362
Okyseleti, el, ení, säuerlich werden. Č.

196959   Okyseliti Svazek: 2 Strana: 0362
Okyseliti, il, en, ení,äuerlich machen.— co čím: vodu octem. C.

196960   Okysličení Svazek: 7 Strana: 0095
Okysličení. Šf. Poč. 41., Schd. I. 278.

196961   Okysličení, okysličování Svazek: 2 Strana: 0362
Okysličení, okysličování, n., die Oxy- dation. Rk.

196962   Okysličenosť Svazek: 2 Strana: 0362
Okysličenosť, i, f., Oxydirung. Rostl.

196963   Okysličený Svazek: 2 Strana: 0362
Okysličený; -čen, a, o, oxydirt. Rostl.

196964   Okysličitelnosť Svazek: 2 Strana: 0362
Okysličitelnosť, i, f., Neigung zum Oxy- diren. Reš.

196965   Okysličitelný Svazek: 2 Strana: 0362
Okysličitelný, was oxydirt werden kann. O. kov, vápno. Presl.

196966   Okysličiti Svazek: 2 Strana: 0362
Okysličiti, il, čen, ení; okysličovati -— s kyslíkem spojiti, oxydiren. — se kde čím. Zinek se pod vodou okysličoval. Rostl. Zinek se v kyselině sirkové, přistoupí-li voda, roz- kladem jejím okysličuje. Chym. — co. Us.

196967   Okysličovací Svazek: 7 Strana: 0095
Okysličovací, Oxydations-. O. pochod, SP. II. 128., plamen, Hř., pásmo, die Ver- brennungszone. Sl. les.

196968   Okysličovadlo Svazek: 7 Strana: 0095
Okysličovadlo, a, n., das Oxydations- mittel. Šp., Hř., Rm. I. 56., 157., Kk. Fys. 75., Šfk Poč. 83.

196969   Okysličovatel Svazek: 8 Strana: 0566
Okysličovatel, e, m., Ozonisator. KP. VIII. 339.

196970   Okyslý Svazek: 9 Strana: 0202
Okyslý = churavý. Horen. 241.

196971   Okyško Svazek: 2 Strana: 0362
Okyško, a, n., na Mor.= okénko, Fenster - chen. — Pass.

196972   Okýško Svazek: 9 Strana: 0202
Okýško, a, n. = okénko. Klíč (od bytu) uložiti do komůrky do o-ka. Horen. 268.

196973   Okyť Svazek: 2 Strana: 0362
Okyť, i, f., měkký sníh čerstvě napadlý, který stromy láme. Us. u Vyzovic. Mtl.

196974   Okyť Svazek: 7 Strana: 0095
Okyť, vz Okyď (dod.).

196975   Okýtený Svazek: 8 Strana: 0254
Okýtený, vz Chytvaný.

196976   Okytiti Svazek: 7 Strana: 0095
Okytiti = jíním, sněhem obložiti. Slov. a mor. Oj, svädlo tam jedno pekné, biele líce, svädlo ako ruža, keď ju mráz okytí. Č. Čt. 262. Vz Okyť. O. si klobouk. Němc. B.

196977   Okývati Svazek: 7 Strana: 0095
Okývati, vz Kývati.

196978   -ol Svazek: 2 Strana: 0362
-ol, přípona jmen podstatných rodu muž.: chochol, mozol, hlahol, hrbol. D., Mkl. B. 111. -ol z l, vz L v ol, tvoření slov; -ela. — Příponu -ol mění lid v -oul: mozoul m. mo- zol. Šr. Vz O.

196979   -ol Svazek: 7 Strana: 1346
-ol příp. Cf Gb. Ml. I. 59.

196980   Ol Svazek: 7 Strana: 1346
Ol = úl Dol. Brtch.

196981   ol Svazek: 8 Strana: 0254
ol mění se v Gemersku místy v ou a to v ó: Prišó (prišol) o pónoci (puolnoci). Phľd. 1893. 560.

196982   -ol Svazek: 9 Strana: 0202
-ol m. -I přípona partc., perft. act. padol (padl), pásoľ atd. Gb. H. ml. III. 2. 94.

196983   -ola Svazek: 2 Strana: 0362
-ola, přípona jmen podstatných rodu žen., mrtvola, stodola, kramola. D. Vz -ala a Mkl. B. 111.

196984   -ola Svazek: 7 Strana: 1346
-ola příp. Cf. Gb. Ml. I. 59.

196985   -ola Svazek: 9 Strana: 0202
-ola: brnola. Lor. 34

196986   Olaciněti Svazek: 2 Strana: 0362
Olaciněti, ěl, ční, wohlfeil werden. Obilí olacinělo. Ros.

196987   Olaciněti Svazek: 8 Strana: 0254
Olaciněti. Když látky o-ly. Wtr. Krj. I. 19. (121.).

196988   Olahoditi Svazek: 2 Strana: 0362
Olahoditi, il, ěn, ění a zen, ení, angenehm machen. — co komu. Ros. — čím. Život komu láskou o. Us.

196989   Olách Svazek: 2 Strana: 0362
Olách, a, m., na Slov. z Valachie rodilý, Valach. — klachy, pl., Valašsko. Plk.

196990   Olach Svazek: 7 Strana: 0095
Olach, a, m. = ničema. U Uh. Hrad. Brt.

196991   Olách Svazek: 7 Strana: 0095
Olách. — Klachy oprav v: Olachy.

196992   Olachan Svazek: 7 Strana: 0095
Olachan, u, m., burmannia, die Burmannie, rostl. Vz Rstp. 1552.

196993   Olakovati Svazek: 2 Strana: 0362
Olakovati, lackiren. Něco na modro o. Techn.

196994   Olámati Svazek: 2 Strana: 0362
Olámati, olámám a olámi; olamovati, um- brechen, abblättern. D. — co: větve, listí. D. — co s čeho čím: větve se stromů rukou. — co komu zač. Us. Vz Lámati.

196995   Olámati si co Svazek: 7 Strana: 0095
Olámati si co Olamovati si jazyk (vy- slovováním jistých slov). Us.

196996   Olamina Svazek: 7 Strana: 0095
Olamina, y, f., das Ammolin. Šm.

196997   Olamovač Svazek: 10 Strana: 0230
Olamovač, e, m. O. ječných osin. Nár. list. 1903. č. 134. 21., 1904. 135. 21.

196998   Olamovač Svazek: 10 Strana: 0640
Olamovač, e, m. O. ječných osin. Nár list 1905. 131. 21.

196999   Olampionový Svazek: 9 Strana: 0202
Olampionový. O. ulice. Nár. list. 1897. č. 229.

197000   -olán Svazek: 8 Strana: 0254
-olán, příp. jmen osob.: Matolán. Kbrl. Dmžl. 9.