117001   Koze Svazek: 6 Strana: 0697
Koze = neštovice a osypky. V Podluží na Mor. Brt. Cf. List. fil. IX. 1.

117002   Kozedy Svazek: 6 Strana: 0697
Kozedy = Kozojedy. Jir.

117003   Kozejk Svazek: 7 Strana: 1301
Kozejk, u, m. = trať polní v Semil. Mzr 99

117004   Kozel Svazek: 1 Strana: 0773
Kozel, zla, kozlík, a, kozelec, lce, kozlec, gt. kozelce, kozlíček, čka, m. K. vyřezaný: košut. K. perský, bezrohý n. číplý, malo- rohý, vlnatý, tibetský, angorský, kařelný, mnohorohý, obecný, divoký n. lesní. Jg. Ca- per, Bock, Ziegenbock, Geissbock. V. Kozel se běhá, prská, bečí, beká. Dělá se bera- nem a trká co kozel. Us. Čím starší kozel, tím tvrdší roh (čím starší, tím chlipnější. Lb. ). Us., Šp. Tvrd k. dojiti (o lakomých). Č. Smrdí kozlem (chytrý). Č. Jak od kozla, ani vlny ani mléka. Vz Nepotřebný. Č., L. Kozla zahradníkem udělati. V. Kozla k pe- trželi, muže k dívkám pustiti. Dal hlídati kozlu petržele. Vz Chybování. Č. Vybiti komu kozla. Vz Vzdorný. Č. Kozla odříti = chy- biti. Č. Bude z něho hospodář, co z kozla zahradník. Jg. Kde je k. zahradníkem, stará bába poručníkem, tam aby čert byl služeb- níkem. Šp. K. dlouhou bradu má a není mu- drcem. Pk. Č. — K. = ďas, rarášek, der Geier, der böse Geist. Kozla (was der Geier, Guckuck. Dch. )! Jdi ke všem kozlům! Kozla kus by sežral. Dovím se toho, a kdyby k. v tom byl (vězel). Us. Kozla do toho ('s ist den Geier werth)! Dch. K. jím hází po stro- mech a po staveních. Zlob. K. ho tam vnesl. Kýho kozla! Kde tebou kozli melou (kde vězíš)? K. mne tam nesl. Us., Jg. Ten mne po kozlech přivítal (špatně). Šm. Vem tě k. (ras, ďas. Vz Proklínání). Lb. — K. Kozla dříti = dáviti se, blíti, speien. Us., Č. — K., dřevěný podstavek k lešení atd. Vz Koza. — K., kozlík u kočáru, na kterém kočí sedí, der Kutschbock. Us. — K. = ledolom, vz Koza. — K., kozelec, kláda ve vězení, do níž za nohy (při větším trestu i za ruce) sá- zejí, der Bock, Block. Vsaditi, svázati, dáti někoho do kozla (v kozla. Ros. ). D. Viseti v kozle. Ros. Do kozla n. v kozelec někoho svázati (tak, aby shrbený zůstal). D. — K., na Slov. stoh, brh, eine Drüste Heu oder Stroh. Plk. K. obilí, slámy, sena, dříví, cihel (k pálení); odtud snad: Je toho na kozly (mnoho)! Š. a Ž., Dch. Obilí, seno do vy- sokých kozlů klásti, skládati. Tab., Zlob. — K., nástroj, vz Stolice. Bednář sedí na kozlu či na kozlíku. Us. u Semil. — K. dudy. K. polský. Zlob. — K. dřevěný barvíře, Trag- bock; k. ve valše, die Bank in der Walke zum Aufziehen. Jg. — K, kozorožec, sou- hvězdí, der Steinbock. Troj.

117005   Kozel Svazek: 6 Strana: 0697
Kozel. Cf. Schd. II. 433., Mkl. Etym. 136. Učinil to tak, co by se k. spokojil (leda- bylo). U Rychn. Dhn. Dojí kozla (marná práce). Bdl. Sedm dní budeš činiti kozla za hřiech. BO. Od kozla ani srsti, ani mléka. Bž. exc. — K. = ďas. I kozla! Ei der Geier!; Toť aby všichni kozli do toho! Da mögen alle Geier drein!; Kozla na to dbá, er schert sich den Geier drum; Aby to k. vzal, der Geier mags holen! Dch. Vzal to k. Bdl. Kozli mi to napískali (našeptali, na- šuškali). Us. — K. = holkář. Us. Kodym. — K. = podstavek. K. ve valše k vytahováni koží, Bank in der Walke; k. k Rámu, deR Schragenbock. Šp. — K. = kotrlec. Kozla převRaceti. Laš. Tč., Škd. — K. = kozák, eine Bierart. Šp — K., sam. u Jilemnice; Kosel, ves u Bíliny (Kozly); Waldschloss, zámek u Rokycan. — K., os. jm. D. ol. X. 540., Pal. Děj. V. 95., 280., V. 50., 64., Jir. Ruk. I. 400., Blk. Kfsk. 1342., Bart. 371. — K. = čes. národní tanec. Bačk. — U kozlů v Praze. Tk II. 140., 160.

117006   Kozel Svazek: 7 Strana: 1301
Kozel. Cf. Mách. 210. Na kozlu jezdí čarodějnice. Vz Zbrt. 100. Shazování kozla. Vz Zbrt. List. čl. 2., NZ. 1 219. (kde ho posud shazují). — K. = hrouda cihel vy- pálených a ve velkou kostku složených. Us. Vhl. — K., os. jm. Arch. VIII. 593.

117007   Kozel Svazek: 8 Strana: 0165
Kozel. Ty deti dnes k. bere (mnoho do- vádějí). Us. Nár. list. 1894. č. 149. feuill. Tenkrát dělá k. (= muž), dobrotu, dyž je huvádzanej ku plotu. Na Zďársku. Ib. Hra na kozla. Vz NZ. III. 25. Choditi s kozlem. Vz ib. 595. S tebum mluviť a s kozlem řikať, to je jedno. Slez. Nov. Př. 574. Šel tam rád, jako když strká kozla na hřeben (chalupy). Šml. VII. 161. Shazování černého kozla s věže. Vck. Val. I. 92. — K. Obilie skládá sa do kozla. Vz Kobelina, PhľD. XII. 559. K. = stoh obilí n. slámy. Brt. D.. II. 332. — K., překlad ném. Bockbier, lépe: samec. Čern. Př. 63. — K. bradatý = rabín. vNZ. III. 595.

117008   Kozel Svazek: 8 Strana: 0556
Kozel. Shazování kozla. Vz Čes. l.V., 559., VI. 117. — K., vz Tanec čes. Gf. Ges. 1. VI. 54.

117009   Kozel Svazek: 9 Strana: 0123
Kozel. Trká kozla = podřimuje. Veselí. Kub. L. f. 1900. 359. Shazování kozla. Vz Mus. ol. XII. 60. (na Vyzovsku). Čes. 1. VI. 567., Chorv. 100. — K., znamení nebeské. Co za něho činiti a čeho nečiniti. Vz Rozb. II. 192. — K. = čert. Jen aby se mu kozlem neodsloužil. Br. St. 12. — K. — kdo se mnoho zlobí (převzdívka). Hoř. 137. — K. Jan, řed. měšť. školy, spis., nar. 1855. Vz Ott. XIV. 1048.

117010   Kozel Svazek: 9 Strana: 0445
Kozel. Shazování kozla. Vz Jrsk. XXII. 143.

117011   Kozel Svazek: 10 Strana: 0140
Kozel. Shazování kozla. Vz Jrsk. XXII. 143. nn., Čes. 1. XIII. 445. Hra na kozla. Slez. Vz Vyhl. II. 248. — K = stolička pod koňské kopyto, kdy kovář koni kopyto vy- struhuje. Slez. Vyhl. II. 313.

117012   Kozel Svazek: 10 Strana: 0607
Kozel Luděk, hud. sklad. Sr. Zl. Pr. XXII. 384. s vyobraz.

117013   Kozelcování Svazek: 9 Strana: 0123
Kozelcování, n. K. koně: Kůň se vzepře předníma nohama do země, zadníma vyha- zuje, hlavu schýlí až k zemi a mezi přední nohy a hrbatí hřbet. Ott XIV. 1048.

117014   Kozelcovati Svazek: 1 Strana: 0773
Kozelcovati, kozelce dělati, burzeln. Jg.

117015   Kozelcovati Svazek: 9 Strana: 0123
Kozelcovati. Rozkoš v srdci mu k-cuje (skáče). Tům. Ml. 44.

117016   Kozelcový Svazek: 1 Strana: 0773
Kozelcový = kozelčí.

117017   Kozelče Svazek: 1 Strana: 0773
Kozelče, ete, n. = kůzle. V.

117018   Kozelčí Svazek: 1 Strana: 0773
Kozelčí, kozlecí. Böckchen-. K. maso. V.

117019   Kozele Svazek: 9 Strana: 0123
Kozele = kůzle. Vých. Čech. Čes. I. X. 63.

117020   Kozelec Svazek: 1 Strana: 0773
Kozelec, kozlec, gt. kozelce, m. — K. = kozel. Br. — K. = kotrlec, kotrmelec, der Burzelbaum, das Rad. Kozelce metati, pře- vraceti, činiti. Jg. Přemetl několik kozelců, než dolů sletěl. Sych. Kozelcem letěti. D. — K. převrhnouti, učiniti (= v jiné úmysly se dáti, odpadnouti, odstoupiti od víry atd. ) Č. Kozlec převrhl (řekl něco hloupého). Lb. — K. V kozelec, do kozelce někoho svázati atd., vz Kozel, Bock, Block.

117021   Kozelec Svazek: 6 Strana: 0698
Kozelec = kozlík, valeriána, der Baldrian, rostl. Slb. 479.

117022   Kozelec Svazek: 8 Strana: 0165
Kozelec, pták, vz Žlutochvost (3. dod.). — K., rostl. Vz Dřeveňák (3. dod.).

117023   Kozelec Svazek: 9 Strana: 0123
Kozelec, lce, m., jm. kopce. Pck. Hol. 65.

117024   Kozelek Svazek: 6 Strana: 0698
Kozelek, lka, m. = kozlíček. Slez. Šd. — K., lka, m , vz Klepač.

117025   Kozelek Svazek: 10 Strana: 0140
Kozelek, lku, m. K. snopů. Vz Šopka zde.

117026   Kozelka Svazek: 6 Strana: 0698
Kozelka, y, f. = kozička. Šd. — K, y, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1342., S. N.

117027   Kozelnec Svazek: 9 Strana: 0123
Kozelnec, zlence, m. = mladý kozel. Jich krmě mají býti kozlenci, kuřenci. Maš. ruk. 183b.

117028   Kozelnice Svazek: 1 Strana: 0773
Kozelnice, e, f., maso kozlové, Ziegen- bockfleisch. Jg.

117029   Kózelníček Svazek: 8 Strana: 0165
Kózelníček, čku, m. K. má nať nebrz (= skoro) jako cerelová. Mor. Mtc. 1893. 202.

117030   Kozelský Svazek: 6 Strana: 0698
Kozelský, ého, m., os. jm 1366. Mus. — K. knížectví. Tk. IV. 461.

117031   Kozelský Svazek: 8 Strana: 0165
Kozelský. K. skopcování (skákání, tan- čení). Lomn. (Zbrt. Tan. 135.).

117032   Kozena Svazek: 6 Strana: 0698
Kozena, y, f. = kozička (samice). Slez. Šd. Cf. Kozelek.

117033   Kozenice Svazek: 6 Strana: 0698
Kozenice u Kadoma. Tk. VII. 138.

117034   Kozenka Svazek: 6 Strana: 0698
Kozenka, y, f. = kozička. Mor. a slez. Šd. — K, sam. u Úště.

117035   Kozera Svazek: 6 Strana: 0698
Kozera, y, f. = trumf, poi. Sš Snt. 110. — K. y, m., os. jm. D. ol. VI. 475.

117036   Kozerní Svazek: 6 Strana: 0698
Kozerní, Trumpf-. Šm. Vz Kozera.

117037   Kozí Svazek: 1 Strana: 0773
Kozí, Ziegen-. K. maso, mléko, stáje (chlév, kozinec), pastýř (kozák), sýr, bobky (hnůj), kůže (kozina), bek, roh, brada. O kozí srsť (vlnu) se hádati (o věc špatnou). Vz Malicherný. Lb. Vadíme se o kozí srsť, ježto jí není ani v hrsť. Vz Hádka (daremná). Č., Lomn. Ně- kdy méně než o k. srsť jest mezi vámi či- niti. Reš. K. zdraví vlčí hlad. Pk. Má řeči co kozí řiť bobků. Us. Ovce střihou, kozí řiť lupá (i kozy mají strach). Ctib. — K. vrata = úskoky, lesť, Ausflüchte, Hinterhalt, Rückweg. Zanechal, zůstavil sobě kozích vrátec. Kozích vrátec vyhledávati (výmluv, lstivých záminek hledati, jak by se z ně- čeho vysekal). Č., D., V. — K. v botan. K. brada, brádka luční, tragopogon pratensis, Wie- senbocksbart, Čl. 105., a) pravá, t. genuinus, b) východní, t. orientalis. FB. 41; Kk. 77. V. K. jetel n. čilimník obecný, citisus la- burnum, Bohnenstrauch, Goldregen. Čl. 33.; cecky (druh vína, sliv); list, růže z Jericha, nepravý jasmin, lonicera caprifolium, Geiss- blatt, Nachtschatten; pysk neb petržel, aethusa cynapium, Gleisse, Gartenschierling. Čl. 53., FB. 92., Kk. 173., 198.; noha či brslice, aegopodium; k. noha obecná, podagraria, FB. 91.; routa (rostliny). V., Jg. Kozí pysk také: houba, boletus subtomentosus, Ziegen- lippe. — K. nohy a) nástroj k vytahování kousků zubu, Zahngeissfuss; b) nástroj k otví- rání zámků, pačidlo zlodějů, Geissfuss. Jg., Pr. Kut. Vz Nožka. — K. hrádek byl hrad u Tábora, vz více v S. N. — K. hřbet, zbo- řený hrad v Berounsku. Vz více v S. N.

117038   Kozí Svazek: 6 Strana: 0698
Kozí. Pastýř musí býti čerstvý u kozého (kozího) statku (dobytka). Glč. II. 227. Je jako k. duch (= jako papírový, slabý; k. duch = krejčí). U Hrad. Kšf. K. pití = po- lévka ze samých bramborů. U N. Kdyně. Bgl. K. játra užitečně v jídle užívajú, kteří večer nišť neviďá neb vlčú tmu majú. Glč. II. 227. — K. v botan. K. brada, tra gopogon. K. b. porolistá, t. porrifolius; louční, t. pratensis; východní, t. orientalis; čeřitá, t. undulatum. Rstp. 949., Čl. Kv. 184., Slb. 473., Mllr. 107., Rosc. 130. — K. brada, clavaria botrytis, die Bärenkatze, jedlá houba. S. N.. Schd. II. 258 , Tč., Kčr. K. brada bílá == kyjanka jarmuzová, clavaria botrytis; kyjanka bílá, c. coralloides; kozí brada žlutá, kuřátka, kyjanka žlutá, c. flava. Rstp. 1924. K. brada = tavolník jilmový, spirea ulmaria, barba caprae, der Bocks- bart. — K. brádka = stračka pplní, delphi- nium consolida, Rittersporn. Čl. Kv. 281., Slb. 669. — K. jetel. Cf Čl. Kv. 376., Odb. path. III. 627. — K. cecky = kokáše. Vz toto. Val. Vck. — K. list. Cf. Slb. 489., Rosc. 127.. Mllr. 63., Rstp. 785., Čl. Kv. 219., Schd. II. 283., Odb path. III. 757. — K. pysk = k. petružel, kočičí petružel, tetlucha dlouhopokryvková, aethusa cynapium, die Gleisse. Vz Rstp. 727., Čl. Kv. 340., Slb. 578., Schd. II. 302., Mllr. 9., Rosc. 158. - K. routa = jestřabina, štědřenec, galea offic, deR Geisklee. — K. noha = jarus obecný, heř, kerhart, der Geisfuss. Cf. Rstp. 718., Slb. 577., Čl. Kv. 337, Mllr. 8. — K. dříst = vyskočilka, sněženka, galanthus, das Schnee- flöckchen. Slb. 206. — K. brada = hláv- kové zelí na větší kousky rozsekané, octem a pepřem promíchané. Ostrav. Wrch. — K. brada = vousy na bradě, der Ziegenbart. Us. Tč. — K. nohy k trhání zubů. Výb. I. 259. 2., Wld. 39. — K., míst, jm. Sdl. Hr. III. 304., IV. 371. K. Hory, Kozohor, ves u Dobříše; K. Hrad, Ziegenburg, ves u Opavy; K. Noha, Ziegenfuss, ves u Land- škrouna, Blk. Kfsk. 195., Sdl. Hr. II 107., 118, Rk. Sl.; K. Loučky, Litschel, ves n Hranic na Mor; K. Hřbet, vrch u Roztok. Ěvn. 125.; K. Hřbety, stráň u Zbečna, Jsfk.; pustý zámek v Tábr. Blk. Kfsk. 385. Cf. S. N, Let. 127. K. Tvrz. Let. 19., 471, Sdl. Hr. III. 130., 184.

117039   Kozí Svazek: 7 Strana: 1301
Kozí. Chodí kozíma dvírcama (bez účelu). Brt. Všecko by edem rád kozíma dvérci vyved (chytře, aby to nic nestálo). Us. Mor. Vhl. — K. noha, rostl. Vz Bršlice.

117040   Kozí Svazek: 8 Strana: 0165
Kozí mluva. Vz NZ. III. 331. — K. hřbet = louka u Poděbr. 1748. NZ. III. 408. K. střevo, psotník, stellaria media, rostl. Brt. D. II. 507. — K. brada, rožky, střichy/, houba, vz Tanečnice (3. dod.). — K. Brandýs = Brandýs nad Orlicí, poněvadž jim tam snědly kozy měsíc listopad. Tkč.

117041   Kozí Svazek: 9 Strana: 0123
Kozí řeč. Vz Čes. 1. VIII. 344. K. ve- selosť = čepice (měla kožešinový n. astra- chánový okolek) Vz Čes. 1. IX. 320.

117042   Kozí Svazek: 10 Strana: 0140
Kozí mlejčí — pryšec, chvojka. Us. Nár. sbor VIII. 137., 141.

117043   Kozí brada, brádka Svazek: 10 Strana: 0607
Kozí brada, brádka, pysk (rostl. ). Vz Stračka zde.

117044   Koziak Svazek: 6 Strana: 0698
Koziak = Kozák. Slov. Ssk.

117045   Kozíbradek Svazek: 6 Strana: 0698
Kozíbradek, dka, m. = kdo má vousy jen na bradě. Cf. Kozí brada (dod.). — K, dku, m. = kozí brada, rostl.

117046   Kozíbradka Svazek: 8 Strana: 0165
Kozíbradka, y, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

117047   Kozica Svazek: 9 Strana: 0123
Kozica, e, f. = kozí brada, rosť. Mor. Mus. ol. V. 16.

117048   Kozice Svazek: 1 Strana: 0773
Kozice, e, f., malá koza. — K., dudy, der Dudelsack. 1404. Gl. 107. — K., kozí kůže, Ziegenhaut. Techn.

117049   Kozice Svazek: 6 Strana: 0698
Kozice = kozina, kozinka, kosí usně, das Ziegenleder. Šp. — K. Pískali srny vám na k-ci (tibiis). ZN. — K., Kositz, sam. u Tur- nova.

117050   Koziček Svazek: 6 Strana: 0698
Koziček, čka, m. = panský dvůr u Pusté Polomě. Šd.

117051   Koziček Svazek: 6 Strana: 0701
Koziček, čka, m., dvůr u Opavy.

117052   Kozičín Svazek: 1 Strana: 0773
Kozičín, a, m. Tk. III. 37.

117053   Kozičín Svazek: 6 Strana: 0698
Kozičín, a, m., Kozitschin, ves u Pří- bramě. Blk. Kfsk. 1196, Rk. Sl.

117054   Kozička Svazek: 1 Strana: 0773
Kozička, y, f., malá koza, Geisschen, V.; prs, Brust; bezový květ, Hollunderblüthe (také bezinky. Us. v Přerovsku. Kd. Vz Ko- zičky. ); malá šiška sosen, Zapfen; druh brouků, Jg.; = kozí nůžka k štěpování, vz Nástroj zahradnický. Cn. Vz Kozičky.

117055   Kozička Svazek: 6 Strana: 0698
Kozička = hrsť obilí, na kterou se při nakládání na povřísla zapomenulo. Kdo k-ku zapomněl, musí pro ni jíti, ostatní smějí se mu pokřikujíce: Mék, mék! U Kr. Městce. Kšf. = K. = cukrovačka, hruška. Mor. Brt.

117056   Kozička Svazek: 7 Strana: 1301
Kozička K-ky n. kobzinky = chebzový květ. Cf. Kašička (2. dod.) Před k-čkou smekni a před heřmánkem klekni (jsou lé- čivé). Us. Brt.

117057   Kozička Svazek: 8 Strana: 0165
Kozička. Len do k-ček stavěti (kůl se zarazí do země, okolo něho nastaví se len a kůl se vytáhne. U Humpolce. NZ. II. 562.

117058   Kozička Svazek: 9 Strana: 0123
Kozička, vz Bandor.

117059   Kozička Svazek: 9 Strana: 0445
Kozička. K-Čky, nate sena, nate! a capa po rohu (keď pre dcery ukrivdí rodič synov) Mus slov. ?I. 35.

117060   Kozička Svazek: 10 Strana: 0607
Kozička, y, f. = drobná krupice. Čes. 1. XV. 295.

117061   Kozičkový Svazek: 1 Strana: 0773
Kozičkový, Hollunderblüthen-, Hollunder- beeren-. Jg.

117062   Kozičky Svazek: 1 Strana: 0773
Kozičky, pl., f. = bzinky, Hollunderbeeren. Na Mor. květ bezový. Brt. — K., podstavky pod vidličky a nože, aby se ubrus neušpinil. Us. Semil. — K., jemná krupice pšeničná, feine Weizengrütze. Us., Dch.

117063   Kozičky Svazek: 6 Strana: 0698
Kozičky, Kozejčky. Vz Sdl. Hr. I. 232., II. 277.

117064   Kozičky Svazek: 9 Strana: 0123
Kozičky = smažené jídlo. Kytečka se na- močí v řiďučkým tisku z mlíka, smetany a vejcete a v horkým sádle lebo másle usmaží. Jiz. Mor. Šeb. 111.

117065   Kozičky Svazek: 10 Strana: 0607
Kozičky = 50 cm. dlouhá dřeva kla- dená křížem na kalence, aby jich vítr ne- odnesl. Čes. 1. XV. 35.

117066   Kozidoj Svazek: 6 Strana: 0698
Kozidoj, vz Kozodoj.

117067   Kozidojec Svazek: 6 Strana: 0698
Kozidojec, vz Kozodojec.

117068   Kozidojka Svazek: 1 Strana: 0774
Kozidojka, vz Kozidoj. Har.

117069   Kozidojka Svazek: 9 Strana: 0123
Kozidojka, y, f. Har. I. 70. Vz Kozodoj.

117070   Kozídrist Svazek: 10 Strana: 0607
Kozídrist, u, m. = kvet, ktorý kvitáva na jari. Vz Phľd. XXIV. 478

117071   Kozíhlava Svazek: 6 Strana: 0698
Kozíhlava, y, m., os. jm. Půh. II. 315., Tk. IV. 117., 331., V. 246.

117072   Kozíhlava Svazek: 7 Strana: 1301
Kozíhlava, y, m., os. jm. Arch. VII. 582.

117073   Kozíhradový Svazek: 9 Strana: 0123
Kozíhradový. K. lesknačka, motýl. Stein. 106., Exl. 144.

117074   Kozil Svazek: 7 Strana: 1301
Kozil, arpos. Pršp. 84. 18.

117075   Kozílek Svazek: 6 Strana: 0698
Kozílek, lka, m. = mladý kozel. — K = krejčí. Stal se k-kem. Kmk. Kuk. II. 368., — K., leptura, der Schmalschwanz, hmyz. Šm.

117076   Kozílek Svazek: 8 Strana: 0165
Kozílek, vz Parukářka (3. dod.).

117077   Kozílek Svazek: 9 Strana: 0123
Kozílek, lka, m. = parukářka (sýkora).

117078   Kozílek Svazek: 10 Strana: 0607
Kozílek, lku, m = kolovrátek na přízi tenkou; kolovrátek na přízi hrubou. Brt. Slov.

117079   Kozílistový Svazek: 9 Strana: 0123
Kozílistový. K. pernatuška, motýl. Stein. 266.

117080   Kozílučky Svazek: 1 Strana: 0774
Kozílučky, dle Dolany, ves v Přerovsku, Litschel. Mus.

117081   Kozín Svazek: 6 Strana: 0698
Kozín, a, m., Kosin, ves u Bechyně. Blk. Kfsk. 176., Rk. Sl.

117082   Kozina Svazek: 1 Strana: 0774
Kozina, y, f., kozí maso, Ziegenfleisch; kozí zápach, Ziegengeruch; kozinou smrděti, kozí kůže. Boty z koziny. Ziegenleder. D.

117083   Kozina Svazek: 6 Strana: 0698
Kozina. Za ,smrděti' polož:;. Cf. Prk. Př. 28. — K. = kozlovice, useň z koz a kozlů. Vz Matj. 47., 55. K. = kozí maso. Hr. ruk. SŘ. 29. — K. = mužský kožich (ze samé kůže kozí —
bez povlaku — zhotovený) od hlavy až do
paty. U Hostýna. Zkl. Vz Koziňák. — K =
kokotice. U Nov. Města na Mor. Brt. — K. = tvrdá tráva, též izurka zvaná. Val. Brt. D. 224. — K, y, m., os. jm. Jrsk.

117084   Kozina Svazek: 8 Strana: 0165
Kozina, y, f. = lajdík flanelorý. Han. Brt, D. II. 464.

117085   Kozina Svazek: 10 Strana: 0140
Kozina, y, f., pole u Opatova. Čas. mor. mus. III. 135.

117086   Kozináč Svazek: 6 Strana: 0698
Kozináč, e, m. = krajáč na kozí mléko, nízký, otevřený (malé dno, nahoře široký). U Řenčova.

117087   Koziňák Svazek: 6 Strana: 0698
Koziňák, u, m. = kožich z kozí kůže, vz Kozina.

117088   Kozincovitý Svazek: 6 Strana: 0698
Kozincovitý, astragaleus. Šm.

117089   Kozinec Svazek: 1 Strana: 0774
Kozinec, nce, m., astragalus. K. bezprutý, exscapus; cizrnovitý, cicer; sladkolistý, gly- cyphyllus; dánský, danicus; vičencový, ono- brychis; písečný, arenarius; rakouský, au- striacus. FB. 104. Vz Kk. 256.

117090   Kozinec Svazek: 6 Strana: 0698
Kozinec = kozí trus. — K. =astragalus, der Traganth, rostl. Vz Rstp. 380, Čl. Kv. 385, Slb. 570., Schd. II. 312. — K., ves u Středokluk, Blk. Kfsk. 282., Rk. Sl.; sam. u Semil, u Kácova a u Sedlce v Buděj.; kopec u Horních Měcholup, Krč.; pole na Vsacku. Vck.

117091   Kozinec Svazek: 7 Strana: 1301
Kozinec, nce, m., vrch v Semilsku. Mzr. 3.

117092   Kozinec Svazek: 8 Strana: 0165
Kozinec, nce, m., hora v Turci, Phľd. XII. 251., ve Slez. 1680. L. posíl. I. 73.

117093   Kozinec Svazek: 9 Strana: 0123
Kozinec, nce, m., vrch u Jilemnice. Us.

117094   Kozinecký Svazek: 6 Strana: 0698
Kozinecký = z Kozince pocházející. Proč Kozinečtí zabílili sv. Janu za vsí oči ? Vz Sbtk. Krat. h. 61. — K. Mlýn, Kozinetz, mlýn u Okrouhlic.

117095   Kozinek Svazek: 9 Strana: 0123
Kozinek, nku, m., kopanice. Pck. Hol. 129.

117096   Kozinka Svazek: 1 Strana: 0774
Kozinka, y, f. = kozina. — K., bzinky, bezinky, Hollunderbeere. Zlob.

117097   Kozinka Svazek: 6 Strana: 0698
Kozinka ženská = toliko po pás sahající kožich, u Rukou a na okrajích černými be- ránky olemovaný; knoflíky zkroucené jsou též z kůže ovčí. U Hostýna. Zkl. — K-nky, pl., f., der kleine Spitzbart. U Uher. Hrad. Tč.

117098   Kozinka Svazek: 9 Strana: 0123
Kozinka, koza, koza na: Volání kozy. Již. Mor. Šeb. 123.

117099   Kozinkuvý Svazek: 10 Strana: 0140
Kozinkuvý, vz Chebzinkuvý.

117100   Kozinky Svazek: 9 Strana: 0123
Kozinky, pl., f., trať u Němčiček. Pck. Hol. 118.

117101   Kozinský Svazek: 6 Strana: 0699
Kozinský Mlýn, Kosinker Mühle, mlýn u Police. K. cesta. Pk. MP. 27.

117102   Koziok Svazek: 6 Strana: 0699
Koziok, u, m., aegophthalmus, das Geis- auge, drahokam. Šm.

117103   Kozírany Svazek: 6 Strana: 0699
Kozírany, dle Dolany, několik domkův u Těšína.

117104   Koziti se Svazek: 1 Strana: 0774
Koziti se, kozlata roditi, werfen (von Ziegen). Us.

117105   Kozívrata Svazek: 7 Strana: 1301
Kozívrata. Žalobce vejskoky a kozívraty za nos ho vodil. Wtr. Obr. II 649.

117106   Kozka Svazek: 1 Strana: 0774
Kozka, y, f., malá koza, kleine Ziege, V. Dosti k. dojila (štěstí přálo). Vz Štěstí. Č. Špatně koza dojí (malý důchod). Vz Hospo- dářství. Č.

117107   Kozka Svazek: 8 Strana: 0165
Kozka. Špatně k. dojí (malý důchod). Bl. Gr. 297.

117108   Kozký Svazek: 8 Strana: 0556
Kozký = kozí. K. kopec. 1498. Mtc. 1896. 319.

117109   Kozlá Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlá, é, f., jm. místní. Mus.

117110   Kozla Svazek: 6 Strana: 0699
Kozla, aťa, n. = kozlátko, kůzle. Laš. a slov. Jakby k. netrkalo, má ono rohy, jakby dievča nekopalo, má ono nohy. Koll. Zp. I. 327.

117111   Kozlací Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlací = kozelčí. Slov. Bern.

117112   Kozlacina Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlacina, y, f. = kozletina. Slov. Hol. 254.

117113   Kozlan Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlan, u, m., caproas, kaproinsaures Salz. Presl.

117114   Kozlanský Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlanský = z Kozlan pocházející. Kde pékali Kozlanští obecní lívance a dobře pro- dali své Rybníky? O tom vz v Sbtk. Krat. h. 62.

117115   Kozlany Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlany, dle Dolany, šp. m. Kožlany. Vz Km. 1876. 454. Prk.

117116   Kozlany Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlany, Koslan, vsi u Náměště a u Ví- škova. D. ol. I. 700., III. 265., Tk. V. 221., Blk. Kfsk. 459., 675., Rk. Sl.

117117   Kozlany Svazek: 8 Strana: 0165
Kozlany, ves u Plas, dle Kroka 1892. 303.--304. lépe Kožlany. Vz tam.

117118   Kozlar Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlar, u, m. = ohrada, do níž se stádo uzavírá. Us. u Rožnova. Kol. ván. 90.

117119   Kozlátkovitý Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlátkovitý, kůzlátkový, Bockchen-. Ros.

117120   Kozle Svazek: 1 Strana: 0774
Kozle, kůzle, ete, kozlátko, kůzlátko, a, n., das Zicklein, die Zicke. V., Br. Kozle ještě nemá kozí brady. Kom. Také kozlát- kům rohy dorostají (co v něm vězí, za krátký čas poznáš). Č. Tu máš, abys neměl do rána kůzle. Prov.

117121   Kozlec Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlec, kozelec, gt. kozelce, vz Kozelec.

117122   Kozlec Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlec = kozel. 1380. V MV. nepravá glossa. Pa. Uslyšal, ano k. mečí. BO

117123   Kozlec Svazek: 7 Strana: 1301
Kozlec, zelce, m. = kozel Ž. kl. CMD. 14.

117124   Kozlec Svazek: 9 Strana: 0123
Kozlec, zelce, m., dorcadion, brouk. K. černohnědý, d. aethiops, černokrový, nigri- penne, hnědokrový, fulvum, červenonohý, pede. stre, rakouský, austriacum. Klim. 655.

117125   Kozlecí Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlecí = kozelčí. Ros.

117126   Kozlečí Svazek: 10 Strana: 0140
Kozlečí = kozlecí. Prk. Sr. Prosečí.

117127   Kozlečina Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlečina, y, f. — kůzletina, kůzlečí usně, das Ziegenlammleder. Šp.

117128   Kozľena Svazek: 10 Strana: 0607
Kozľena, y, f. = kozička. Brt. Slov. 159.

117129   Kozlence Svazek: 9 Strana: 0445
Kozlence. Na K-ncích, les u Sestroňovic. Př. star. V. 122.

117130   Kozlenci Svazek: 9 Strana: 0123
Kozlenci, sg. kozelnec, gt. kozlence. Maš. ruk. 183b.

117131   Kozlenec Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlenec, nce, m., zastr. = kozle. V.

117132   Kozlenec Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlenec = kůzle. BO. Ukrad jest Olív- kovi dvé kozlenec. Pč. 24. Posud na Slov. Vz Koza. — K. = kozelec, kotrlec. Udělati k. (také = pochybiti, klopýtnouti). Sá. Kř. u pot. 170.

117133   Kozlenec Svazek: 10 Strana: 0140
Kozlenec, nce, m. Na K-nci, samota u Ještěda. Sá. XXV. 12.

117134   Kozlení Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlení, n., das Zickeln. Bern.

117135   Kozlenka Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlenka, y, f. = druh sliv podlouhlých. Slov. Let. Mt. S. VIII. I. 9.

117136   Kozletina Svazek: 1 Strana: 0774
Kozletina, y, f., kůže z kozlete, Böckchen- fell. — K., kozelčí maso, Böckchenfleisch.

117137   Kozlí Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlí, Bocks-, Ziegen-.

117138   1. Kozlí Svazek: 6 Strana: 0699
1. Kozlí, n. = sam. u Benešova. Blk. Kfsk. 150., Rk. Sl. — K., ves u Mirovic. Rk. Sl.

117139   2. Kozlí Svazek: 6 Strana: 0699
2. Kozlí chloupky v uchu. z Kozlí Mik., rodič z kozlí (Kosel ve Slez.). 1421. Vz Jir. Ruk. I. 401.

117140   Kozlí Svazek: 8 Strana: 0165
Kozlí krev, inepte dle Bl. Gr. 320. m.: krev kozlů. Cf. Volí (3. dod.), Kozlový.

117141   Kozliatko Svazek: 6 Strana: 0699
Kozliatko, a, n. = kůzle, kozlátko. Slov. Slav.

117142   Kozlíček Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlíček, čka, m., malý kozel, Böcklein. — K., síkorka chocholatá, Haubenmeise. D. — K., čku, m., valerianella. K. jarní, polní, polní salát, v. olitoria; kýlnatý, carinata; ušatý, auricula; zubatý, Morisonii. FB. 49. Kk. 159.

117143   Kozlíček Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlíček = valerianella. Cf. Slb. 478., Čl. Kv. 214., Mllr. 110., Rosc. 128. — K., dorcadion, der Erdbock. K. křížový, d. crux, kreuztragender E.; černý, d. atrum, schwar- zer E.; šedý, d. luliginator, grauer E.; re- zavý, d. fulvum. Vz Brm. IV. 195., 196.

117144   Kozlíček Svazek: 7 Strana: 1301
Kozlíček, čka, m. = dudek. Šír. Pt.

117145   Kozlíček Svazek: 8 Strana: 0165
Kozlíček, čku, m. = kolovrat o čtyřech nožičkách. ČT. Tkč.

117146   Kozlíček Svazek: 8 Strana: 0556
Kozlíček, čes. tanec. Vz Čes. 1. VI. 5(5.

117147   Kozličí Svazek: 1 Strana: 0774
Kozličí, Bock-. K. mlýn, druh větrných mlýnů. Sedl.

117148   Kozlička Svazek: 7 Strana: 1301
Kozlička, y, f., mungua, zastr. Rozk. Pršp. 49. 32.: minuga. K-ky, carpa, ovoce. Pršp. 27 49.

117149   Kozlička Svazek: 10 Strana: 0140
Kozlička, y, ř. = kozička. Slov. Čes. 1 XI. 467.

117150   Kozlička Svazek: 10 Strana: 0607
Kozlička, y, f. = některá čásť těla lidského. Prešp. 1233. (de membris). — Kozličky = nějaké ovoce. Prešp. 649. (de fructibus arborum). Vz Gb. Slov.

117151   Kozlíčkový Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlíčkový. K. koření. Vz Kozlíček.

117152   Kozlík Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlík, a, m., malý kozel, Böckchen. — K., u, m., u kočáru, Kutschbock. Někoho na k. vzíti. Šm. Na k. si sednouti; na ko- zlíku seděti. — K., Dresirbock, jest asi 3/4 stopy dlouhá hůlčička, asi jako prst tlustá a suknem povlečená, na jejímžto konci jsou krátká dřívka přes kříž propletená, aby pes, jemuž se tato hůlčička hází, ji pohodlněji zvednouti mohl. Sp. — K. ve vinařství = hromada tyček na vinici urovnaných mezi 4 tyčkami v podobě pyramidy. Dle Čk. — K. U hrnčířů malá trojnožka, na kterou se kladou hrnce, aby se v peci nepřichytly. — K. Kozlík na přádku, v stroji dřevo ležaté, na němž panenky stojí. Us. Krkonoš. — K., podstavek o 4 nohách, vz Koza, Kozel. Na k. někoho vzíti, dáti = za nohy a za hlavu vzíti a jím jako hoblíkem po lavici hoblo- vati, auf die Hobelbank nehmen. Us. — K. k rožnu, Bratbock. — K., police na tvaroh a syrečky, der Schragen. — K. u kováře, der Feilbock; u hřebenáře, der Bock; u sta- vidla, der Schützbock; u lehčidla, die Hebe- schiene; k sušení jetele, roháč, kostroun, vz Roháč; u tkadlce, stoják, stojánek, stavec; u ucha, der Knopf. Jg. — K., druh rostlin: k. lékařský či baldrián, valeriana officinalis, Baldrian; k. celtický, valeriana celtica, echter Speik. Čl. 107. —108. K. dvoudomý, v. di- oica; trojený, v. tripteris. FB. 49. Vz Kk. 159. — K., a, m., a) podlyska, pták; b) druh sluk, Böckel; dle Palliardiho: sluka bahenní, Bekassine, Heerschnepfe, scolopax gallinago. Mý.; c) rybářík. (Th. )

117153   Kozlík Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlík ve vinařství. Tyčky do k-ků sklá- dati. KP. V. 165. — K. v botan. = odolen, baldrian, valeriana officinalis, der Baldrian ; odolen bezolistý, v. sambucifolia; odolen nej- větší, v. phu. Vz Rstp. 847., 848., Rosc. 127., Čl. Kv. 213., Slb. 479., Dlj. 61., Sbtk. Rostl. 285.-286., S. N. K. přespolní = mavuň obecná, centranthus ruber, die Sporn- blume. Vz Rstp. 846, — K. červený = montka, zdrojovka, potočka, montia, die Montie. Slb. 563. — K. = zvláštní skříň sloužící k zatína- nému zavěšování plástů z úlů vyňatých, der Wabenknecht, -bock. Lš. — K. = zvláštní sestavení kol lokomotivy. NA. IV. 211. — K. —jistý způsob skládání obilních snopů na vůz. Kšá. — K. = druh silnějšího piva, Bock, Bockbier. Vz Kozel. Dch. — Kozlí- ček = druh kolovratů, jichž se nyní už málo užívá. Kšá. — Kozel, dorcus, brouk. K. rovnoběžnoplochý. Kit. Br. 171. — K., sam. u Písku. — Kozlík, os. jm. Tk. V., Jir. Ruk. I. 401.

117154   Kozlík Svazek: 7 Strana: 1301
Kozlík, a, m. = sýkora parukářka. Šír. Pt., Brm. II. 3. 302. — K, ortogrameta. Pršp. 10. 19. — K., u, m. = tyč ve mlýně. Vz KP. V. 613.

117155   Kozlík Svazek: 8 Strana: 0165
Kozlík, u, m., valeriana. 1440. List. fil. 1893. 396. — K., vz Parukářka (3. dod.). — K. = prisma štěrku na silnici. Slov. Pomo- raví. Brt. D. II. 332. — K., vz Šejtrok (3. dod.). — K. Do k-ku svázati (trest kluků při hře). Vz NZ. III. 27.

117156   Kozlík Svazek: 8 Strana: 0556
Kozlík, a, m., dorcus, brouk. Vz Klim. 380.

117157   Kozlík Svazek: 9 Strana: 0123
Kozlík, a, m. = malá bahenní sluka, šnípek. Šír. IV. 76., Mus. ol. V. 25. — K., vz Parukářka (sýkora). — K., u, m. = sedlo. Vz Ott. XIV. 1050.

117158   Kozlík Svazek: 10 Strana: 0140
Kozlík, u, tn. Okenice a k. činí mlýnské stavidlo. Ces. 1. XI. 60.

117159   Kozlíkovati Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlíkovati, knebeln, nazývá se provle- čení srnčích běhů přes kříž, aby se srnčí zvěř snáze nésti mohla. Šp.

117160   Kozlíkovec Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlíkovec, vce, m., premna, das Bocks- blatt. Šm.

117161   Kozlíkovitý. K Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlíkovitý. K. rostlin, valerianeae: teruna, kozlík. Slb. 478, Schd. II. 284., Rosc. 127.

117162   Kozlíkový Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlíkový, Bock-, Böckchen-. Šm. K. cesta. Celá tíže páky leží v k-vé stezce; Páka otáčí se v k-vé stezce. Khl.

117163   Kozlín Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlín, a, m., Köslin, město v Prusku. Vz S. N.

117164   Kozlina Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlina, y, f., kozlové maso. Bockfleisch. Ja.

117165   Kozliska Svazek: 9 Strana: 0123
Kozliska, pl., n., pole. Pck. Hol. 204.

117166   Kozlisko Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlisko, a, n., grosser Bock. Plk.

117167   Kozliti se Svazek: 1 Strana: 0774
Kozliti se, kozle roditi, zickeln. — K. se = horliti, těžce nésti, durditi se. — proč. Ona by se okozlila pro to pachole, kdyby mu co udělal. Ros.

117168   Kozlonohý Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlonohý, bockfüssig. Lpř. Sl. I. 16.

117169   Kozlorožec Svazek: 10 Strana: 0607
Kozlorožec, žce, m. = kozorožec. Gb. Slov.

117170   Kozlostehenný Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlostehenný, bocksschenkElig. Lpř. Sl. II. 312.

117171   Kozlouchý Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlouchý, bockohrig, k. satýr. Č.

117172   Kozloun Svazek: 6 Strana: 0699
Kozloun, a, m. = kozucha. Rk.

117173   Kozlouš Svazek: 7 Strana: 1301
Kozlouš, e, m. = kozel. Č. Kn. š. 283.

117174   Kozlov Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlov, a, m., Fischerei, ves u Mělníka, také Rybáře; Groslau, sam. u Stříbra ; Koslau, vsi u Ďoupova, u Litomyšle, u Křížanova, u Jihlavy a u Lipníka; Kosslau, ves u Bo- chova; Kozlau ves u Horažďovic; Kozlow, vsi u Sobotky, u Ledče a u Nedvědic; sam. u Nadějkova, Pacova a u Tábora. PL., D. ol. X. 575., Blk. Kfsk. 1342., Sedl. Hr. I. 5., 17., III. 172., 176., V. 362., Rk. Sl.

117175   Kozlov Svazek: 7 Strana: 1301
Kozlov, a, m. = vrch v Semilsku. Mzr. 137.

117176   Kozlová Svazek: 9 Strana: 0123
Kozlová, é, f., míst. jm. u Liptálu. Vck.

117177   Kozlovatěti Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlovatěti, ěl, ění, bockig werden. Jg.

117178   Kozlovati Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlovati = dováděti, čtveračiti. Skoro přišel do školy, aby tam mohl k. Slez. Šd.

117179   Kozlovatosť Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlovatosť, i, f., der Bockgestank. Slov. Bern.

117180   Kozlovatý, -ovitý Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlovatý, -ovitý, kozlu podobný, bok- kig. — Totě k-té dílo, es ist der Geier drin! Us. — K., prkem smrdící, bockig. Bern.

117181   Kozlovec Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlovec, vce, m. = samec, kozlík, kozel, das Bockbier. Dch. — K., der Ziegenhirt. Šm. — K, Koslowetz, několik domkův u Mor. Ostravy. — K., os. jm. D. ol. VII. 570.

117182   Kozlovec Svazek: 8 Strana: 0165
Kozlovec, vce, m., čásť Věclavovic ve Frý- decku. Věst. opav. 1893., 9.

117183   Kozlovice Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlovice, e, f., Bockleder. V. — K., kalhoty z kozlové kůže, Bocksfellhosen. — K., dle Budějovice, ves u Roudnice. Tk. I. 362., III. 34.

117184   Kozlovice Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlovice, Kozlowitz, vsi u Nepomuk, u Roudnice, u Přerova a u Příbora. PL., D. ol. III. 180., IV. 661., Rk. Sl.

117185   Kozlovičí Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlovičí, bocksledern. Rk.

117186   Kozlovina Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlovina, y, f., smrad kozlem, prk, prčina, Bocksgestank. K-nou smrděti. D. — K. smrad podpažní, Achselschweiss. Us. — K., kozí kůže, Bockshaut. — K., kozlí maso, v Bocksfleisch. Zlob.

117187   Kozlovina Svazek: 10 Strana: 0140
Kozlovina, y, f. = kozí kůže, maso. Arch. XX. 288.

117188   Kozlovinky Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlovinky, pl., f. = boty z kozloviny. Laš. Tč.

117189   Kozlovitý Svazek: 9 Strana: 0123
Kozlovitý. Slád. Jak. 77.

117190   Kozlovka, y Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlovka, y, f., vinice v Mal. Holešo- vicích u Karlina. Rk. Sl.

117191   Kozlovky Svazek: 10 Strana: 0607
Kozlovky, pl., f. = nohavice z kozí kůže. 7A Pr. XXII. 235.

117192   Kozlovky, pl Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlovky, pl, f., sam. u Vltavotýna.

117193   Kozlovoň Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlovoň, ě, f., premna, die Premna, Rostl. K. celolistá, p. integrifolia. Vz Rstp. 1204.

117194   Kozlovský Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlovský, Bocks-.

117195   Kozlovský Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlovský, ého, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1342., Sdl. Hr. V. 187., 278.

117196   Kozlovský Svazek: 8 Strana: 0165
Kozlovský, hora u Čes. Třebové. Tkč.

117197   Kozlový Svazek: 1 Strana: 0774
Kozlový, Bocks-. K. kůže (kozlovice), rohy. V. — K. brada, bylina. K-ou bradou podkuřovati. Har. II. 114.

117198   Kozlový Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlový. K krev, BO., Ž. wit. 49. 14., boty (z kozloviny). Ntr. V. 228.

117199   Kozlový Svazek: 8 Strana: 0165
Kozlový. K. sádlo, Háj. Herb. 287. b., kůže, 1546. Pras. Řem. 22. Cf. Kozłí.

117200   Kozlub Svazek: 9 Strana: 0123
Kozlub, u, m. =, část střechy (baňa). Vz Čes. 1. VIII. 317.

117201   Kozlůvková Svazek: 9 Strana: 0123
Kozlůvková, é, f., pozemek. Pck. Hol, 194.

117202   Kozlůvky Svazek: 6 Strana: 0699
Kozlůvky, pl., f, ves v prus Slezsku. Šd.

117203   Kozly Svazek: 1 Strana: 0774
Kozly, dle Dolany, Kosel, v pruském Slezsku.

117204   Kozly Svazek: 6 Strana: 0699
Kozly, pl., m., vsi u Břežnice, u Písku, u Čimelic; sam. u Benešova v Buděj.; Ko- sel, vsi u Čes. Lípy a u Bíliny; Kozel, ves u Neratovic; Kožla ves u Ledče; K. Horní a Dolní, Ober-. Unter-Kozly, vsi u Strako- nic. PL, Blk. Kfsk. 1343., Rk. Sl.

117205   Kozly Svazek: 8 Strana: 0165
Kozly = čes. tanec. Vz NZ. III. 436.

117206   Kozmacký Svazek: 6 Strana: 0699
Kozmacký, ého, rn., sam. u Klatov.

117207   Kozmanecius Svazek: 9 Strana: 0123
Kozmanecius Václ. Fr. (Kozmanides). Vz Flš. Písm. 466.

117208   Kozmanecký Svazek: 6 Strana: 0699
Kozmanecký, ého, m. K. Václ., učitel v Praze, † asi 1679. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 73., Jg. H. 1. 2. vd. 584., Jir. Ruk. I. 401., Sb. Dj. ř. 261., S. N., Pyp. K. II. 370., Ukaz. 49., 162., Rk. Sl.

117209   Kozmanecký Svazek: 7 Strana: 1301
Kozmanecký Václ. Fr., hud. Vz Srb 54.

117210   Kozmatice Svazek: 6 Strana: 0699
Kozmatice = kostnatice. Us. BPk.

117211   Kozmice Svazek: 1 Strana: 0774
Kozmice, e, f., hlas tenký kozímu po-, dobný, unreine Stimme. Kozmicí zpívati (hrubě, drsnatě). D., Č. Nezletilí, když do- rostají, kozmicí zpívají. Kom. Jinak: koz- micí zpívati = v oktavě nahoře zpívati ten- kým přetvořeným hlasem, durch die Fistel singen. V. Kozmicí na něco hleděti = po straně, na kosu. Lom.

117212   Kozmice Svazek: 6 Strana: 0699
Kozmice, Kosmitz, vsi u Benešova v Bud., u Tábora a v Hulčínsku ve prus. Slezsku: Kozmitz, ves u Mnichova Hradiště. Tk. III. 125., Blk. Kfsk. 1343., Sdl. Hr. IV. 371 , Rk. Sl.

117213   Kozmičář Svazek: 1 Strana: 0774
Kozmičář, e, m., jonák kozmicí zpívati počínající. Vz Kozmice. Na Slov.

117214   Kozmičeti Svazek: 1 Strana: 0774
Kozmičeti, kozmicí zpívati. Vz Kozmice.

117215   Kozmík Svazek: 6 Strana: 0699
Kozmík, a, m., os. jm. Pk. MP. 108.

117216   Koznica Svazek: 8 Strana: 0165
Koznica, e, f., trať ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 9.

117217   Koznice Svazek: 6 Strana: 0699
Koznice, e, f. = kozí chlupy. Aby z koznic osnov nedělali. Sdl. Rychn. 38. — K. = kozina, kozí kůže. Us. u Kvasin.

117218   Koznice Svazek: 9 Strana: 0123
Koznice, e, f. Sukno z koznic (z kozích chlupů). Arch. XVI. 528.

117219   Koznice Svazek: 10 Strana: 0140
Koznice = kozí chlupy (na sukno). Arch. XX 285.

117220   Kozobrádka Svazek: 6 Strana: 0699
Kozobrádka, y, f.. vaccinium (Virg. Eccl. II.). Vinařc.

117221   Kozobradý Svazek: 6 Strana: 0700
Kozobradý, ziegenbärtig. Šm.

117222   Kozodoj Svazek: 1 Strana: 0774
Kozodoj, e, m., lelek europský, capri- mulgus curopeus, pták z čeledi vlaštovek. Vz S. N.

117223   Kozodoj Svazek: 6 Strana: 0700
Kozodoj, die Nachtschwalbe, der Ziegen- melker. Rk. Sl., S. N, Sl. les., Schd. II. 449. K. vysrkává prý v noci kozám mléko z ve- mena. Mus. 1953. 487.

117224   Kozodoj Svazek: 9 Strana: 0123
Kozodoj, vz Kozidoj, Kozidojka

117225   Kozodojec Svazek: 6 Strana: 0700
Kozodojec, jce, m. = kozodoj. Bern.

117226   Kozodojka Svazek: 6 Strana: 0700
Kozodojka, y, f. = kozodoj. Bern.

117227   Kozodry Svazek: 6 Strana: 0700
Kozodry, dle Dolany, gt. Kozoder, něm. Kozodra, ves u Kostelce nad Orl. Sdl. Hr. II. 277., Rk. Sl.

117228   Kozodře Svazek: 6 Strana: 0700
Kozodře, e, f., die Erpressung, Schinderei. Šm.

117229   Kozohlav Svazek: 6 Strana: 0700
Kozohlav, a, m., capriceps, pták. Šm.

117230   Kozohlody Svazek: 6 Strana: 0700
Kozohlody, dle Dolany, Kozohlod, ves u Čáslavě. Blk. Kfsk. 695., Rk. Sl.

117231   Kozohory Svazek: 6 Strana: 0700
Kozohory, pl., f., Kozohor, ves u Dobříše.

117232   Kozochlup Svazek: 6 Strana: 0700
Kozochlup, a, m. = bezoar. S. N.

117233   Kozojeba Svazek: 9 Strana: 0123
Kozojeba, y, m., nadávka lakomému Mus. ol. 1898. 108.

117234   Kozojedsko Svazek: 6 Strana: 0700
Kozojedsko, a, n., dvůr a mysliv. u Zdou- nek.

117235   Kozojedy Svazek: 1 Strana: 0774
Kozojedy, dle Dolany, jméno místní. Tk. III. 35.

117236   Kozojedy Svazek: 6 Strana: 0700
Kozojedy, dle Dolany, Kozojed, vsi u ČeRn. Kostelce, u Kralovic a u Loun; sam. u Heřmanova Městce a u Uhlířských Janovic; Gross-Kozojed, ves u KRálova Městce. PL., Tk. IV. 277., V. 133., 154., Tk. Žk. 160., 162., Blk. Kfsk. 1343., S. N., Let. 56., Sdl. Hr. I. 255., II. 277., V. 309., Rk. Sl.

117237   Kozojedy Svazek: 10 Strana: 0607
Kozojedy = zaniklá ves v Bučovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 379.

117238   Kozojel Svazek: 6 Strana: 0700
Kozojel, a, kozojelen, a, m., tragelaphus, hircocervus, der Ziegenhirsch. Šm.

117239   Kozojel Svazek: 8 Strana: 0165
Kozojel v dod. polož před Kozojídky.

117240   Kozojelen, a Svazek: 6 Strana: 0700
Kozojelen, a, m , vz Kozojel

117241   Kozojídky Svazek: 6 Strana: 0700
Kozojídky, dle Dolany, Klein-Kozojed, u Králova Městce, Sdl. Hr. V. 309.; Kozo- jidek o. Kozojedek, ves u StRážnice na Mor. D. ol. III. 374., Rk. Sl.

117242   Kozok Svazek: 10 Strana: 0140
Kozok (kozák), tanec na Těšínku. Vz Brt. P. n. 983.

117243   Kozok, u Svazek: 9 Strana: 0123
Kozok, u, m. = tanec ve vých. Slezsku. Vz Ces. 1. VII. 36., Kozák.

117244   Kozokopytný Svazek: 6 Strana: 0700
Kozokopytný, ziegenhufig. Šm.

117245   Kozolub Svazek: 6 Strana: 0700
Kozolub, a, m. = kozlivec. Šm.

117246   Kozolupy Svazek: 6 Strana: 0700
Kozolupy,, dle Dolany, Kozolup, ves u Berouna; Gosolup, ves u Veseřic; Koso- lup, ves u Touškova. PL. V K-pech u Be- rouna nesmíš o muzice zvolati do kola: Sousedé, za sebou! Vz Sbtk. Krat. h. 271.— Tk. III. 128., V. 127., Blk. Kfsk. 165., Rk. Sl.

117247   Kozomil Svazek: 6 Strana: 0700
Kozomil, a, m., aegiphila, der Ziegen- strauch, rostl. K. stromovitý, ae. arborescens; léčivý, ae. salutaris. Vz Rstp. 1207.

117248   Kozominy Svazek: 6 Strana: 0700
Kozominy, dle Dolany, Kozomin, ves u Veltrus. Tk. III. 86., Blk. Kfsk. 930., Sdl. Hr. IV. 218., Rk. Sl.

117249   Kozomor, a, m Svazek: 6 Strana: 0700
Kozomor, a, m , Boreus. Šm.

117250   Kozomyška Svazek: 6 Strana: 0700
Kozomyška, y, f. = chroust. U Mor. Budějov. Brt.

117251   Kozonoh Svazek: 8 Strana: 0165
Kozonoh, a, m. —- kozonožec. Sbor k-hů. Vrch. Lingg. 107.

117252   Kozonoha Svazek: 7 Strana: 1301
Kozonoha, kozonožka, y, f. Vrch. F. II. 227

117253   Kozonohý Svazek: 1 Strana: 0774
Kozonohý, bocksfüssig. K. satyr. D.

117254   Kozonožec Svazek: 7 Strana: 1301
Kozonožec, žce, m. = lichotil. Us.

117255   Kozook, a, m Svazek: 6 Strana: 0700
Kozook, a, m., aegophthalmos, das Bocks- auge. Šm.

117256   Kozooký Svazek: 6 Strana: 0700
Kozooký, ziegenäugig. Šm.

117257   Kozopas Svazek: 1 Strana: 0774
Kozopas, a, m., pastucha. D.

117258   Kozopasný Svazek: 6 Strana: 0700
Kozopasný, Ziegen weidend, aiylßoroc. Lpř-. Sl. I. 16.

117259   Kozorič n Svazek: 8 Strana: 0165
Kozorič n. Kozorice, území v Nitře. Phľd. XII. 424.

117260   Kozorodý Svazek: 6 Strana: 0700
Kozorodý, aus dem Ziegengeschlecht. Šm.

117261   Kozoroh Svazek: 6 Strana: 0700
Kozoroh, a, m., aegocerus, zvíře. Šm.

117262   Kozorohovitý Svazek: 6 Strana: 0700
Kozorohovitý, mit Ziegenhörnern. K. antilopa. Holub.

117263   Kozorožci Svazek: 6 Strana: 0700
Kozorožci, Steinbocks-. Šm.

117264   Kozorožcový Svazek: 1 Strana: 0774
Kozorožcový, Steinbocks-. K. maso, kůže. Ros.

117265   Kozorožec Svazek: 1 Strana: 0774
Kozorožec, žce, m., capra ibex, Steinbock. Frč. 380. — K., capricornus, souhvězdí ve zvířetníku mezi Střelcem a Vodnářem. Vz více v S. N.

117266   Kozorožec Svazek: 6 Strana: 0700
Kozorožec. Vz Schd. 1. 218., 219., II. 433., KP. III. 347., Kram. Slov., S. N., Rk. Sl.

117267   Kozorožec Svazek: 7 Strana: 1301
Kozorožec alpský, capra ibex. Brm. I. 3. 306.

117268   Kozorožec Svazek: 8 Strana: 0556
Kozorožec, žce, m., ve zvířetníku. 1440. Mus. fil. 1896. 262.

117269   Kozorožec Svazek: 9 Strana: 0123
Kozorožec. Narozený na k-žci je tupý, Sá. Kant. 35.

117270   Kozorožec Svazek: 10 Strana: 0140
Kozorožec, žce, m. Kdo se narodí na k-žci, bude rváčem a hlavy tupé. Mtc. 1. 1897.

117271   Kozosrstec Svazek: 6 Strana: 0700
Kozosrstec, srtce, m., tragelaphus, der Ziegenhirsch. Vz Kozojel — K., antilope tragocamelus, der Bockhirsch. Šm.

117272   Kozostopý Svazek: 6 Strana: 0700
Kozostopý, ziegen-, bockfüssig. Šm. Kozotvářný, mit einem Ziegengesicht, alyo7iQÔ6n)Tioq, Lpř. Sl. I. 16.

117273   Kozošlápek Svazek: 9 Strana: 0123
Kozošlápek, pka, m. = skřítek s kozími nohami. Proch. 92.

117274   Kozov, a Svazek: 6 Strana: 0700
Kozov, a, m., Kosow, ves u Mohelnice. D. ol VII. 621.

117275   Kozovazy Svazek: 6 Strana: 0700
Kozovazy, dle Dolany, Kozowas, ves u Čes. Brodu. Tf. Odp. 267., Blk Kfsk. 704., 705., Rk. Sl.

117276   Kozovod Svazek: 10 Strana: 0140
Kozovod, a, m. = kdo vodí, honí kozy. Msn. Od. 257.

117277   Kozový Svazek: 6 Strana: 0700
Kozový vůz, der Bockwagen. NA. III. 167.

117278   Kozový Svazek: 7 Strana: 1301
Kozový. K. puška. Ott. VII. 241.

117279   Kozoživný Svazek: 6 Strana: 0700
Kozoživný, Ziegen nährend, alyißotoq. Lpř. Sl I. 16.

117280   Kozpukalka Svazek: 8 Strana: 0346
Kozpukalka, y, f., Einschnittskeim, m. Sterz. I. 775.

117281   Kozqnožec Svazek: 6 Strana: 0700
Kozqnožec, žce, m., der Geisfiissler, Satyr. Šm.

117282   Kozral Svazek: 7 Strana: 1301
Kozral, a, m., sam. u Prusinovic. Vck.

117283   Kozrálsko Svazek: 9 Strana: 0123
Kozrálsko, ?, n., pozemek. Pck. Hol. 162., 218.

117284   Kozský Svazek: 6 Strana: 0700
Kozský, os. jm. Sdl. Hr. IV. 371.

117285   Kozský Svazek: 10 Strana: 0140
Kozský pastucha (koz). Msn. Od. 329.

117286   Kozů Svazek: 6 Strana: 0700
Kozů Mlýn u Zbirova.

117287   Kozub Svazek: 1 Strana: 0774
Kozub, u, m. = krb, ohniště při zdi na zemi. Feuerheerd. Otec se mu z kozuba zabil (v louči, v podmáslí utopil; o dítěti neman- želském). Prov. na Slov.

117288   Kozub Svazek: 6 Strana: 0700
Kozub, kozúbek. bku, m., kosubka, y, t. Němc. VII.157., Hdk. C. 379., Kd., Slav. Napřed má každá pec krb (kozub), z něhož strmí komín (koch) do stropu. Pokr. Pot. 1. 67. Na kozube vatra blčí. Kyt. 1876. 22. K. je v izbe, na ňom kladú oheň. Zátur. Nad všetky jasoty, nad všetky poklady je ten raj domáci, kde sa majú radi. Komu je nie voľno pri vlastnom kozúbku, ten bôľom zaplače v cudzom sveta kůtku. Važme si náš poklad, kým nám naši žijú. Zátur. Vz Dřímota (dod.). Zapáliti co kde. — K. = střecha ve svislích kulatá. Val. Brt. D. 224. — K. = kôra, kůra, die Rinde. Mor. a slov. — K. = košík z kůry březové. Val. Brt., Vck. Sbírati maliny, hafeRy do k-ba. Tč.

117289   Kozub Svazek: 8 Strana: 0165
Kozub = kulatý výstrček střechy nad svislemi. Val. Brt. D. II. 434.

117290   Kozúbek, vz Svazek: 6 Strana: 0700
Kozúbek, vz Kozub.

117291   Kozubka Svazek: 6 Strana: 0700
Kozubka, vz Kozub.

117292   Kozubova Svazek: 6 Strana: 0700
Kozubova, é, f. = hora o Jablunkova na Těšínsku. Šd.

117293   Kozubový Svazek: 6 Strana: 0700
Kozubový = krbový, Heerd-. Vz Kozub. K. oheň. HVaj. BD. I. 15.

117294   Kozubý Svazek: 6 Strana: 0700
Kozubý = skloněný. Slov. Ssk.

117295   Kozucha Svazek: 1 Strana: 0775
Kozucha, y, f., druh sajek. Ssav.

117296   Kozula Svazek: 6 Strana: 0700
Kozula, y, f. = kráva podobná koze. Mor. Brt.

117297   Kozulenka Svazek: 6 Strana: 0700
Kozulenka, kozulka, y, f. = kozička. Kozulenky se pásly. Er. Sl. čít. 30. Kúpil krávu — takú kozulku (malou jako jest koza). Slez. Šd.

117298   Kozúr Svazek: 7 Strana: 1301
Kozúr, a, m., musino, zvíře. Pršp. 20. 86. Rj.: koczur.

117299   Kozura Svazek: 6 Strana: 0700
Kozura, y, m., os. jm. Pk. MP. 48., NB. Tč.

117300   Kozurči Svazek: 6 Strana: 0700
Kozurči, několik dorakův u Frýdka.

117301   Kozuri Svazek: 6 Strana: 0700
Kozuri (Kosorius) Frant 1796. Jg. H. 1. 2. vd. 584., Jir. Ruk. I. 403. Koža = kůže. Bern.

117302   Kozvar Svazek: 7 Strana: 1301
Kozvar, ecloga. Pršp. 59. 36.

117303   Koža Svazek: 8 Strana: 0165
Koža smetany = škraloup. Mor.

117304   Koža Svazek: 9 Strana: 0124
Koža, původně kozí kůže, Ziegenfell. Sr. ' Zub. 396.

117305   Koža Svazek: 10 Strana: 0140
Koža, e, f. = syrová kůže. Šb. D. 60. Sr. skura (vydělaná kůže).

117306   Kožaňec Svazek: 9 Strana: 0124
Kožaňec, ňce, m, stráň ve Slez. Lor. 82.

117307   Kožanky Svazek: 8 Strana: 0165
Kožanky = koženky. V Čabě na Slov. NZ. III. 403.

117308   Kožaný Svazek: 6 Strana: 0700
Kožaný = kožený. Laš. Brt. D. 154.

117309   Kožaný Svazek: 9 Strana: 0124
Kožaný Jan, dr., prof. a spis., nar. 1846. Vz Ott. XIV. 1056.

117310   Kožár Svazek: 6 Strana: 0700
Kožár, a, m = kdo prodává kůže, der Lederhändler. Šd. — K., u, m. = lehký tmavošedý mráček, jenž za vedra vystupuje věště bouřné mraky. Us. na Plaště. Prk. Př. 18.

117311   Kožár Svazek: 10 Strana: 0607
Kožár(?), u, m. = nějaká houba. Vz Gb. Slov.

117312   Kožarka Svazek: 6 Strana: 0700
Kožarka, y, f., coriaria, der Gerber- strauch, rostl. K. myrtolistá, c. myrtifolia. Rstp. 287.

117313   Kožarkovitý Svazek: 6 Strana: 0700
Kožarkovitý. K rostliny, coriareae: ko- žarka. Rstp. 287.

117314   Kožařský Svazek: 10 Strana: 0140
Kožařský spolek. Nár. list. 1904. 28. 9.

117315   Kože Svazek: 1 Strana: 0775
Kože (zastr. koža), nyní obyčejně: kůže, e, f., instr. sg. kůží a koži, pl. gt. koží, dat. kožím, lok. kožich, instr. kožemi. Kožka, kůžka, kožička. Kože z mladých zvířat: spratek. Šp. K. skládá se z pokožky (vrchní vrstvy kůže), škáry n. pleti a ze spojné tka- niny podkožní či vazoviny. S. N. K. jest pokryta vlasy, chlupy (srstí), hřívou, vlnou, štetinami, ostny, šupinami, štítky, peřím. Pt., Jhl. K. = povlaka přirozená těla lidského a vůbec zvířecího, všechny povrchní částky těla okrývající, cutis, die Haut, das Fell. Jg. K. prsní, hadí, hovězí, koňská, beraní, ovčí, liščí, jelení, zvířecí, medvědí, lvová, vlčí, kozí (kozina), lysá; peřím, chlupy, vlasy atd. porostlá, chlupatá atd.; beránčí n. jehněčí, bobří, buvolí, býčí, cápovitá, hříběcí, huňatá, jezevčí, kamzíková, kočičí, kolčavčí, králič- ková n. králíková, kravská (kravina), křeč- ková, kuní, oslová (oslovina), úhoří, parda- lová, rybí, rysí, skopová, sobolí, srnčí, telecí (teletina), užovková, veverčí, volská, vydří n. vydrová, výrostková, zaječí, žraloková atd. Kh. K. psí (psice), račí (strč. líná, Jg). K. odevstala; kůži spučiti, majkami zprýštiti (blasig machen). Lk. K. se puká. Us. Had kůži skládá, svléká (líná). Brt., Kom. Lupiti, odírati koho až do kůže. Sdírají lidu kůži jejich. Br. K. se loupá. D. Kůži s někoho by svlekl, stáhl; kůži by na mně sedřel. Us. Jen ho (mne) kůže a kosti (hubený, chu- ravý). Br., V. Do kůže = do živého. Jg. Znáti koho naskrz kůži (pronikati koho ve- skrz). Us. Nemůže se v kůži držeti (příliš chtivý). Ros. Vz. Mlsný. Č. Div z kůže ne- vyletí, nevyskočí (o rozhněvaném). Ros. Č. Dostaneš na kůži. Vydrbal mu kůži. Neide mi oňho, ale o moju kožu. Mt. S. Jde tu o kůži. Us. Běží o mou kůži (o mne). Ten neodejde s celou koží (lépe: živ a zdráv. Brt. ). Vz. Vyhrůžka. Č. Sotva s celou koží utekl a ujel. Čr. Bojíce se, aby o kůži nepřišli, vsedli na rychlík a pryč odešli. BP. Už mu na kůži teče. Nechtěl bych v jeho kůži se- děti. Vz Nebezpečenství. Č. Dostává husí kůži (strach). Us. Kůže jest dražší nežli ko- šile. Ler. Svrbí ho kůže (chce biti). Vz Vy- hrůžka. Někomu kůži prášiti. D. Dostati na kůži. Vz Trest. Č. Dáš kůži na buben. Na- pravil, si kůži (zlepšil svůj stav). Vz Blaho- byt. Č. Já tě neoderu, jen mi kůži dej. Vz Nemilosrdný. Č. Má tvrdou kůži (= lakomý). Č. Na cizí kůži píti. Vz Dluh. Č. Kůží to zaplatil (hrdlem). Jg. On z nebezpečenství s celou kůží vyšel. V. V celé kůži lépe než v posekané se spí. Bern. Teče mu na kůži (nejen na střechu, ale i na kůži: o nepohodlí, nebezpečnosti). Ros. Již ne o řemen, ale o celou kůži běží. Neběží mu o řemének, ale o celou kůži. Čr. Jde mu netoliko o řemen, ale i o celou kůži. (Cf. Téci nač. ) Vz Ne- bezpečenství. Lb. K. Kůži povolí. Pk. Kože pila, kože drž. Na Slov. Zemře ve své koži (již tak zůstane). Na Slov. Lehni na kůži, aby ti jí švec neukradl. Us. Svrbí-li tě kůže, dej se do toho. Sych. — K. s těla a s masa stažená., exuviae, pellis, Balg, das Fell, die Haut. K. syrová, nevydělaná, Nz., na klih. Kůži s vola atd. stáhnouti. Z kůže vyvléci, vytáhnouti, svléci. V. Kůži stáhnouti, sedříti, odříti. D. Jeden vůl nemá dvou koží. Nejsou na jednom volu dvě kůže. Prov. Z jednoho vola nemohou býti dvě kůže. Jg. Chtěl by míti s jednoho vola dvě kůže (i trestati i po- kutu vzíti). Vz Trest. Č Ze zlé kůže ne- může býti dobrý kožich. Č. Derou se o kůži oslovou. Vz Hádka (daremná). Č. Pije na medvědí kůži, které ještě nemá. Není zisk na medvědí kůži píti. Na medvědí kůži le- žeti (zaháleti). V. Kde nemůže lvová kůže projíti, tu sluší kůži liščí přičiniti. V. Kde kůže lvová platná býti nechce, tu liščí břevno předpokládej. — Kůže vydělaná, usní, co- rium, das Leder, die Haut, das Fell. V. K. podešvová, hebká, měkká, Jg., jemná, tvrdá, vápenitá, na povrchu lepkavá, Jhl., tuhá, la- kovaná (lakyrka), spálená, suchá, červená, žlutá, olejem napuštěná, ruská, Šp., hustá, L.; rozsedliny, pukání kůže, Lk.; k. anglická, atlasová, boční, dubená, jirchářská, juchtová, kamencová, leštěná, lisovaná, marokanská, na řemeny, nártová, neholená, nepromokavá, sražená, špikovaná, tažná černá, tlačená, zá- mišová, zhuštěná, zrnatá, Kh., pařížská. Us. Koželuh kůže louhem vydělává; kůže stro- jiti, močiti. D. Koží něco pošiti. D. K. na lemování (lemovka, lemovačka), na podšívku. Us. Kůži vytáhnouti. Těmi zuby té kůže ne- dotáhneš (nejapného prostředku k tomu uží- váš. Vz Nejapný). Lb. Dobřeť jest z cizí kůže řemeny krájeti. Reš. Větší řemen krájel, než mu kůže postačiti mohla. Jg. Na volové kůži by toho nenapsal (vz Mnoho). Č. Ru- kavice etc. z kůže n. kožené. — Vz Jirchář, Nehet, Vůl, Kožešina, Kožich, Koželuh.

117316   Kože Svazek: 6 Strana: 0700
Kože, zlínsky a slov. koža. Brt., Bern. Cf. Mkl. Etym. 136. K. jest čidlo hmatu atd. Vz Schd. II. 344. K. skládá se z mě- chýřků (buněk), z vláken a z krevních cév. Matj. 25. Kóžě kozí. Ž. wit. Hab. 7. Odře- nina, oderka, výkvětky (Hauteruption), zbar- vení kůže. Nz. lk. Bujení kůže, die Haut- wucherung, citlivosť, -Sensibilität, přílišná citlivosť, -hyperaesthesie, krtičnatosť, scro- phuloderma, krevnosť, -anaemie, odlupo- vání-se, -abschilferung, šupinovaté odlupo- vání-se, -abschuppung, palčivosť, -brennen, plÍ8ňovina, dermatomycosis, poranění, -Ver- letzung, překrvení, -hyperaemie, suchosť, xerodermia, svrbění (svrbivka), -jucken, úbytě, -atrophie, tuberkulosa, -tuberkulose, vyměšování, -sekretion, záhyby, -falten, za- tvrdlosť, -sklerose, zánět, -entzündung (der- matitis), zbytnění, -hypertrophie, změny, -Veränderungen, znečištění kůže, -Verunrei- nigung. Exc. M. Kott. K. svrbí, ho pálí (chce výprask). Us. Tkč. Jest jen v kůži oblečen (hubeHý). Us. Bkř. Své kůže hájiti, chrániti; Ve své kůži jsem svým pánem; Nedbalá k.. liedeRliches Tuch; Počkej, ty kůže, však ty dostaneš! Us. Dch. Spíš bych zůstal o holé kůži, než bych se stal Něm- cem. Us. Bačk. Sedí, vězí v pevné kůži, má tuhou kůži (když se nemoc zlomí, ří- kají). Us. Tkč. Nebyti ve své kůži (chura- věti). Us. Kšť., Tkč. Utec za zdravé kůže. Us. Vrce rád ďúry do cizí kože (o smil- ném). Slez. Tč. To jídlo jde mu za kůži (nemůže se jím nasytiti, chutná mu, nemá ho dosti). Val. Vck. Sméje se pod kožú. Brt. D. Zapište mu to na kožu, aby neza- budol. Lipa L 85. Tomu kóže a vlasy od- sázeny budú (trest ztažení kůže). Pr. měst. 233. Zlá k. = kurva. Gl. 112. Popadni si holou kůži za chlupy (o nedobrém pro- středku). Dch. Kůže kůží povolí. Bž. exc. — K. stažená. K. se srstí, usušená, s ka- štany (mistig), zdravá, z padlého dobytka, silná, slabá, nasolená, čistá, tenká, tlustá, přeloužená, doschlá, vodněná, močená, po- strouhaná k.; kůži na špalek rozestříti, na kozlík pověsiti, solí posypati, očistiti; k. má letní, zimní srsť; kůže do jam klásti. Šp. — K vydělaná, usen. K. tvrdá, měkká, barvená. Šp. K. na řemeny či řemenová, lesklá, kamencová atd. Wld. Prší jak z kože (o tichém drobném dešti). Mor. Brt., Bkř. Z té kůže nebude řemínek (marná práce). Bdl. — K. skalní = korek skalní. — K. rybí = druh počasné osutiny, šupinovatosť, Ichthyosis. Dr. Šel. — U koží v Praze. Tk. II. 205, — K. = podšívka, čtverák. To je kůže! Us. Kšť.

117317   Kože Svazek: 8 Strana: 0165
Kože. O pův. cf. Jgć. Arch. XVI. 396. Botnání kůže kyselinami mineralními, bílou tekutinou, červenou tekutinou. Vz KP. VI. 658. Máčení koží, ib. 648., vydělávání 648., barvení, lakování 686., hlazení 675., srovná- vání 676., vydělávání tříslem 663., sušení vy- dělané kůže ve vzduchu v krytých prostorách, v teplých komorách či v sušírnách 667., dru- hy koží 681. Z kože by ho vyzviekol; Kožu by dral s neho. Phľd. 1894. 257.

117318   Kože Svazek: 9 Strana: 0445
Kože. Dobrý až na něm kůže praští. Rybay. — K. (stažena). Prišiel som o kožu, nech prídem aj o kozu. Mus. slov. III. 74.

117319   Kožebarvíř Svazek: 1 Strana: 0775
Kožebarvíř, e, m., Lederfärber. 2. Apol. 225.

117320   Kožebarvíř Svazek: 10 Strana: 0140
Kožebarvíř, e, m. 1580. Mus. 1901. 114.

117321   Kožednej Svazek: 8 Strana: 0165
Kožednej = kožený. Gb. H. ml. I. 375.

117322   Kožejed Svazek: 6 Strana: 0701
Kožejed. Cf. Prm. IV. 77., Šír II. 61., Kk. Br. 161., 162., Schd. II. 508., Kožojed, Kram. Slov., S. N.

117323   Kožejedi Svazek: 1 Strana: 0775
Kožejedi, dermestidae, Speck-, Hautkäfer, čeleď brouků pětičlenných. K. obecný, d. lardarius. Vz. S. N.

117324   Kožejedový Svazek: 6 Strana: 0701
Kožejedový, Speckkäfer-. Šm.

117325   Koželuh Svazek: 1 Strana: 0775
Koželuh, a, m., pl. -zi; usnář, der Gärber, Lohgärber, Lederer. Jg., V., Kom. Na Mor. koželuha, y, m., Brt. K. kůže hovězí na po- dešviny; telecí, koňské a psí na nártové a na řemeny; vepřové hlavně na sedla; sko- pové na slabé kůže knihařům vydělává. On kůže syrové v tekoucí vodě močí a potom na postruhu nožem mízdří, paří, na postruhu omykající kosou a potom obtahovacím že- lízkem strouhá; potom je ve vápenné vodě (v nevěstě) atd. louží, načež nastává vlastní vydělávání či dubení: kladení koží do připra- vených jam vrstevnatě s tříslem, načež se jáma pokryje a vodou dolije. Toto dubení se až čtyřikrát opakuje. Jest také jiné du- bení. Po vydubení kůže dřevěnými paličkami se tlukou, žlábkovaným rohem trou, na štěpu potahují, míchaninou z loje a rybího tuku natírají a šlapou, aby změkly. Jsou-li tuze tlusté, opět na postruhu železem postruho- vacím n. struhem (kulatou, na obvodu břit- kou deskou) a sice na rubu se ostřihují. Tenké kůže hladkou skleněnou koulí neb válcem se leští n. licují licním dřevem neb železem. Aby nepromokaly, rozličnými pa- kosty se natírají. Také se lakují. Vz. více v S. N. IV. 903. Vz Jirchář, Myzdřicí a Šfk. 660., Tk. II. 373., 381.

117326   Koželuh Svazek: 6 Strana: 0701
Koželuh. Št. Kn. š. 170. K., usenník. Záp. měst. 1450. K-zi (garbiari). Pokr. Pot. I. 170. K. vydělává kůže kyselinou tříslo- vou, ze silnějších koží dělá podešvice, ze slabších nártovice. Vz Matj. 42. Jak k. kůže připravuje, o tom vz také Šfk. 659., 660. O k. v 16. stol. vz Prm. 1878. č. 10. Cf. Jirchářství, Zámišnictví. — K., a, m., os. jm. Rk. Sl. K-vé v Žloukovicích.

117327   Koželuh Svazek: 7 Strana: 1301
Koželuh. Patron k-hů Šimon z Joppy. Zbrt. 241. — K. = rybník v Písecku. — K. Jan Ant., hud. sklad., nar. 1738.; K. Leop. Ant. Tom., hud. sklad. 1752.—1818. Vz Srb. 67., 85.

117328   Koželuh Svazek: 9 Strana: 0124
Koželuh. Jan Ev., hud. sklad., 1738. až 1814.; L., hud. sklad., 1752. —1818. Vz Ott. XIV. 1056.

117329   Koželuha Svazek: 6 Strana: 0701
Koželuha, y, m., der Weissgerber. Laš. Tč. — K. Frant, supp. učitel real, škol v Prostějově. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 136.

117330   Koželuha Svazek: 9 Strana: 0124
Koželuha Fr., prof. a spis., nar. 1845. Ott. XIV. 1057.

117331   Koželuhová Svazek: 6 Strana: 0701
Koželuhová, é, f. K. Ludm. Blk. Kfsk. 1038. — K. Anna ze Žloukovic.

117332   Koželuhovna Svazek: 8 Strana: 0165
Koželuhovna, y, f. = koželužna. Hrš. Nách. I. 484.

117333   Koželuhův Svazek: 1 Strana: 0775
Koželuhův, ova, ovo, dem Gärber gehörig.

117334   Koželusk Svazek: 6 Strana: 0701
Koželusk, u, m., tephrosia, die Tephro- sie, rostl. K. jedovatý, t. toxicaria; rybář- ský, t. piscatoria; barvířský, t. tinctoria; senna, t. senna; apolinský, t. apollinea. Vz Rstp. 372.

117335   Koželusk Svazek: 10 Strana: 0607
Koželusk, u, m., tephrosia, rostl. Vz Ott. XXV. 225

117336   Koželužka, y Svazek: 1 Strana: 0776
Koželužka, y, f., die Gärberin. D.

117337   Koželužna Svazek: 1 Strana: 0776
Koželužna, y, f., dílna koželuhova, die Gärberei. Jg.

117338   Koželužský Svazek: 1 Strana: 0776
Koželužský, Gärber-. K. tříslo, Gärber- lohe, D., řemeslo. V.

117339   Koželužský. K Svazek: 6 Strana: 0701
Koželužský. K. špalek, -baum, břečka, -brühe, lučba, dílo, dílna, škumpina, -su- mach. Šp.

117340   Koželužství Svazek: 1 Strana: 0776
Koželužství, n. Lohgärberei, Lohgärber- gewerbe. Vz S. N. a Koželuh.

117341   Koželužství Svazek: 6 Strana: 0701
Koželužství, vz Matj. 42. a násl., Schd. I. 408., Kram. Slov.

117342   Koželužství Svazek: 7 Strana: 1301
Koželužství v Čech. Vz KP. VI. 615. nu.

117343   Koželužství Svazek: 9 Strana: 0124
Koželužství. Vz Ott. XIV. 1057.

117344   Koženáč Svazek: 1 Strana: 0776
Koženáč, e, m., jablko, Lederapfel. Jg.

117345   Koženáč Svazek: 10 Strana: 0607
Koženáč, e, m. = kapr hladký, který nemá žádných šupin. Čes. 1. XIV. 94.

117346   Kožeňáky Svazek: 10 Strana: 0140
Kožeňáky, pl., m. = kožená jablka. Dšk. Km. 29. Sr. Koženáč.

117347   Koženář Svazek: 6 Strana: 0701
Koženář, e, m., der Lederhändler. Rk.

117348   Koženec Svazek: 1 Strana: 0776
Koženec, nce, m., lederner Harnisch; le- derner Sack. Reš. — K., plž. Krok.

117349   Koženec Svazek: 6 Strana: 0701
Koženec, nce, m., os. jm. D. ol. X. 676.

117350   Koženek Svazek: 1 Strana: 0776
Koženek, nku, m., kožený střevíc, lederner Schuh. D. — K. jablko, Lederrenette. D.

117351   Koženice Svazek: 6 Strana: 0701
Koženice, koženky, pl., f. = kožené kal- hoty, Lederhosen. Sn., Sd. K. = krátké kal- hoty jirchové jen po kolena, kde se širo- kými stužkami jirchovými uvazují. Jsou buď zeleným anebo žlutým hedvábím vy- šívány. U Hostýna. Zkl. Kdo se v plátěn- kách narodil, jakživ v koženkách chodiť nebude. Mor. Šd.

117352   Koženík Svazek: 10 Strana: 0140
Koženík, a, m. = kožišník. Tk. M. r. 184.

117353   Koženka Svazek: 1 Strana: 0776
Koženka, y, f., hruška, Lederbirn. Us. Na Plaště: koženáč. Prk.

117354   Koženka Svazek: 6 Strana: 0701
Koženka, y, f., cf. Rstp. 516.

117355   Koženka Svazek: 7 Strana: 1301
Koženka, y, f. = střevíc z kůže. Val. Slavč. 67. Cf. Súkenka (dod.).

117356   Koženkář Svazek: 8 Strana: 0165
Koženkář, e, m. — sedlák. Nár. list. 1895.

117357   Koženky Svazek: 6 Strana: 0701
Koženky, vz Koženiee.

117358   Koženosť Svazek: 9 Strana: 0124
Koženosť, i, f. K. vtipu Slád. Rom. 61. Vz násl. Kožený.

117359   Kožený Svazek: 1 Strana: 0776
Kožený, Leder-, ledern. V. K. pytlík (to- bolka, vak), pytel, stan, plášť, kalhoty, spodky, čepice, mince, štít, vazba, jablko, kabát (ko- žich), Jg.; lemování, Lederbesetz. Čsk.

117360   Kožený Svazek: 6 Strana: 0701
Kožený. K. loď, Lpř. Děj. I. 29., hřbet knihy, Pdl., motouz, ČE. 2., kyRys (Koller), Posp., šňůra, Wld.. most = houpací se půda močálů, der Moorgrund. Olom. Sd. — K., os. jm. Mus. 1880. 548., Jir. Ruk. I. 403.

117361   Kožený Svazek: 9 Strana: 0124
Kožený vtip (špatný). Vz Koženosť.

117362   Kožepis Svazek: 7 Strana: 1301
Kožepis, u, m., Dermatographie.

117363   Kožepitva Svazek: 7 Strana: 1301
Kožepitva, y, f., Dermatotomie.

117364   Kožešina Svazek: 1 Strana: 0776
Kožešina, y, f., n. zboží srstnaté (vydě- laná kůže zvířecí, na níž srsť se nechala); na k-ny berou se nejvíce jen kůže dravců: sobolů, hranostajů, kun, tchořů, divokých koček, psů; beránků. Vz S. N. Pelz-, Rauh- werk. Obchod se zbožím srstnatým, prodej zboží srstnatého. J. tr. Z kožešin stany dě- lati. Br. Lépe: kožišina od kožich. Prk.

117365   Kožešina Svazek: 6 Strana: 0701
Kožešina, cf. Kram. Slov. K. ruská, se- veroamerická. KP. III. 351. Z k-šin stany dělati. BR. II. 446. b.

117366   Kožešina m Svazek: 8 Strana: 0165
Kožešina m. kožišina podle Kožený. Gb. H. ml. I. 219.

117367   Kožešinný. K Svazek: 8 Strana: 0165
Kožešinný. K. šat. Wtr. Krj. II. (seš.) 13.

117368   Kožešinový m Svazek: 8 Strana: 0165
Kožešinový m. kožišinový. K. šat, Wtr. Krj. I. 46.

117369   Kožešinožrout Svazek: 6 Strana: 0701
Kožešinožrout, a, m., attagenus, brouk. K. obecný, a. pellio, der Pelzkäfer; Schät- ferův, a. Schaefferi: velkočlenný, a. mega- toma. Kk. Br. l63., Brm. IV. 79., Šír II. 61.

117370   Kožešinožrout Svazek: 8 Strana: 0556
Kožešinožrout, a, m., attagenus, brouk. Iv. dvacítiskvrnný, vigintiguttatus, obecný, pe- lio, rudokrový, sordidus, smolobarvý, piceus. Vz Klim. 361.

117371   Kožešníček Svazek: 7 Strana: 1301
Kožešníček, čka, m. = sýkora uhelní- ček. Šír. Pt.

117372   Kožešníček Svazek: 9 Strana: 0124
Kožešníček, čka, m., vz Uhelníček (pták).

117373   Kožešník Svazek: 1 Strana: 0776
Kožešník, vz Kožišník.

117374   Kožešník Svazek: 8 Strana: 0165
Kožešník m. kožišník podle Kožený. Gb. H. ml. I. 219.

117375   Kožešný Svazek: 1 Strana: 0776
Kožešný, Leder-. K. práce. Dch.

117376   Kožešný Svazek: 9 Strana: 0124
Kožešný plášť. Pal. Záp. I. 227.

117377   Koží Svazek: 7 Strana: 1301
Koží, n. = kože. Kožím a lýčím. Pal.

117378   Koží Svazek: 9 Strana: 0124
Koží. (Drak) svou chřestí koží šupinou Artt. Uhl. 132.

117379   Kožiar Svazek: 6 Strana: 0701
Kožiar, a, m. = koželuh. Slov. Pokr. Pot. I. 170.

117380   Kožibarvič Svazek: 6 Strana: 0701
Kožibarvič, e, m., der Lederfärber. Sm.

117381   Kožice Svazek: 10 Strana: 0140
Kožice, e, f. = kožka. Ctver. Konác. 1516.

117382   Kožička, kůžička Svazek: 1 Strana: 0776
Kožička, kůžička, y, f. Häutchen, Fell- chen. Vz Kože.

117383   Kožich Svazek: 1 Strana: 0776
Kožich (kožuch), u či a, kožíšek, šku, m., kůže se srstí vydělaná, Pelzwerk, Pelz. Roucho kožichem podšité. V. K. beraní, je- hněčí, ovčí (beránek, beránky), liščí (liška), vlčí (vlčura). V. Tchoř, kuna, sobol na ko- žichy se hodí. Kom. Dostati se komu na kožich jest prý german. místo na kobylku; ale můžeme oné frase užívati zajisté tehdáž, když ten, koho bijeme, kožich na sobě má aneb když bijeme zvíře dlouhou srsť mající. Dostal se medvědu na kožich. V. Jg. také: Sednouti komu na kobylku = zbíti ho. Us. Kožišník z koží kožichy strojí. Kom. Do sv. Ducha nesvlekaj kožucha a po svatém Duše choď ještě v kožuše. Us. Zasadil sobě veš do kožicha. Prov. Foremný (trefný) jsi, jako na ruby kožich (co jelito). D., Č. V kožiše (v čubě) moudrosť nositi (když někdo pro šat sobě počestnosti vyhledává). Ros., Č. Nepoleze (nejde) v kožichu do vody (chytrý). Vz Chytrý. Lb. V kožichu do vody lézti (hloupý). Utéci se v kožichu do vody (kvapný a tím si škodící). Č., Lb. Vz Ztřeštěný. Hraje jistého, nejde s kožichem do vody. Sych. Opral mu k., ale rukávů nechal (zbil ho). Vz Trest. Č. K. někomu vymáchati, den Pelz waschen. Dch. Ze zlé kože nemůže býti dobrý k. Vz Zlý. Lb. I kaftánek hřeje, když k-a není. Pk. K. chlupy lehce pouští. Reš. Ze zlého k-cha řídko bývá dobrá podšívka. Reš. Vz Kožíšek. — K. v pivováře = vypiaté kvasnice, steigende Hefen. Us. — K., domek v kožichu = domek dřevěný a ovrhnutý vá- pnem. Us. — K. na poli, škraloup po silném přívalu. Kruste. — Vz Kožíšek, Kožešina.

117384   Kožich Svazek: 6 Strana: 0701
Kožich, na Zlínsku: kožuch. Brt. Cf. Mkl. Etym. 136. K. hřbetový, spratkový, běliznový. 16. stol. Wtr. Toho nevženeš v k-chu do vody. Us. Vck. Ze srsti oblezlé nikdy dobrý k. býti nemůže. Zámrský. Leze to z něho jako z chlupatého kožicha (ne- japně). U N. Bydž. Kšť. Vem k-cha (muža) starého, kúpiš si zaň mladého (řekla matka dceři). Slez. Tč. V říjnu bez k-cha, v únoře v k-chu. Kld. Nejlacinější k. v létě. Cf. Tělo (boží). — Kožuchy — jetelové hlavičky se semenem. Nejprve se jetel omlátí z větša, potom se k. (kožúšky, na Hané: punčošky) v teple osuší a pak na dobro omlátí. Mor. Vck. — K. = zrno na plevách. Zlínsky. Brt.

117385   Kožich Svazek: 7 Strana: 1301
Kožich. Vysloužil si k. (odměnu). Fa- britius Káz. Vz Dubený.

117386   Kožich Svazek: 8 Strana: 0165
Kožich a kožíšek v XV. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 97., 152. nn. K. muž. a žen. v XVI. stol. oblékací, choděcí, krátký, dlouhý, do země, votáhlý, všední, šubový. Wtr. Krj, I. 454.—458. Kožíšek pod kabát = leibpelc, malý kožíšek prsní. Ib. 463. Suba = svrchní šat kožichový, ale lehčí a parádnější kožicha. Kožuch byl všecek kožešinou podšitý, byl jen na zimu a měl vždy rukávy; šuba měla málo kožešiny a byla i bez rukávů a oblékali ji i v létě místo pláště n. chodicích sukní. XV. stol. Ib. 153. Prsní k. slul plech, plíšek, nejkratší ko- žich. XV. stol. Ib. 153. Cf. Brt, D.II. 467. Pro kus k-cha zapřel božího kalicha. Rokyc. (Vlč. Lit. 192.). Hleď svého a ni kožucha mojeho. Slov. Nov. Př. 274. — K. Stavení dáti do k-chu — do roubení narážeti suché bukové floky a mezi ně maltu naházeti a to uhladiti a obíliti. Ott.VIII. 9. a., Oestr. Mon. (Böhm.) I. 427.

117387   Kožich Svazek: 9 Strana: 0124
Kožich. Vehnat koho v kožuše do vody (do nesnází). Mus. ol. 1898. 119. V kožichu sij jarinu i oziminu. Hrub. 17. Obilí stojí na polích hustě jako k. Sá. Kř. u pot. 27. Sr. Durový, Šorcpelc. — K., vrch u Blovic. Plz. 12. — K. či zahradník, tanec ve vých. Slez. Vz Čes. 1. VII 37.

117388   Kožich Svazek: 10 Strana: 0140
Kožich cípatý, dubenný, dubový, okrou- hlý, Vyhl. II. 182., Čes. 1. XIII. 372., ce- stovní, hlídačský, hospodářský, kočovský, livrejní, městský atd. Národ. list. 1903. 347. 12. Hleď svého a ni k-cha mojeho. Slez. Vlasť. I. 226. — K. Brambory v kožiše (v šupinách). Hruš. 158.

117389   Kožich Svazek: 10 Strana: 0607
Kožich, u, m. K. buchtičkový, dubeňák, ocasatý, rasovňák. Vz tato slova zde. Brt. Slov. 160. Tam bába už tluče k-chem (na- rodilo se dítě). Litom. 75. — Sr. Nár. sbor. XI. 6.

117390   Kožicháč Svazek: 6 Strana: 0701
Kožicháč, e, m., der Pelzträger. Dch.

117391   Kožichov Svazek: 6 Strana: 0701
Kožichov, a, m., Freistadt, míst. jm. v prus. Slezsku. Pal. Děj IV. 2. 40.

117392   Kožichovec Svazek: 1 Strana: 0776
Kožichovec, vce, m., mol kožichový, Pelz- made. D.

117393   Kožichovice Svazek: 6 Strana: 0701
Kožichovice, dle Budějovice, Kožicho- witz, ves u Třebíče.

117394   Kožichový Svazek: 1 Strana: 0776
Kožichový, Pelz-. K. čepice aneb koži- chem podšitá, kabát, V., podšívka, D.

117395   Kožina Svazek: 1 Strana: 0776
Kožina, y, f., kože, kožešina, das Fell. Star. let.

117396   Kožina Svazek: 6 Strana: 0701
Kožina, das Lederwerk. Lpř. Sl. 165. — K. = obmietka, der Anwarf Slov. Rr. Sb.

117397   Kožina Svazek: 8 Strana: 0165
Kožina. Pak naň (mrtvého) klade jiné k-ny. Kub. Rol.73.

117398   Kožina Svazek: 9 Strana: 0124
Kožina, y, f. K. vojenská = řemení vo- jenské, Lederzeug, n. Ott. XIV. 1059.

117399   Kožinky Svazek: 10 Strana: 0607
Kožinky = koženky, kožené kalhoty. Hoš. Pol. L 138.

117400   Kožíř Svazek: 6 Strana: 0701
Kožíř, e, m. = koženář. Rk.

117401   Kožišák Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišák, u, m., = koženek (jablko), na Slov.

117402   Kožišák Svazek: 10 Strana: 0607
Kožišák, a, m. = kdo nosí kožich. Zvon V. 361.

117403   Kožišan Svazek: 6 Strana: 0701
Kožišan, a, m = kožichem obalený. Pl. I. 51. Cf. Kožišenec.

117404   Kožišatý Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišatý. K. čepice. Pelzmütze.

117405   Kožíšek Svazek: 1 Strana: 0776
Kožíšek, šku, m. Pelzchen. Nechoď v ko- žíšku do vody (buď opatrný). Us. Vz. Kožich. Utekl se v kožíšku do vody (když kdo ji- ného předchvátiti chtěje žalobou n. jinak si škodí). Vz Škoda. Č. — K., obal plodů buko- vých i kaštanových. Kk. 139. — K.., češu- liny na semeni jetelovém, Bälglein. — K., a, m., sikora modrá, babka, Blaumeise. Plk.

117406   Kožíšek Svazek: 9 Strana: 0124
Kožíšek Fr., spis., nar. 1856. Vz Ott. XIV 1059.

117407   Kožišenec Svazek: 6 Strana: 0701
Kožišenec, nce, m. = srstnaté zvíře. Cf. Kožišan. Pl.

117408   Kožišina Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišina, y, f., vz Kožešina.

117409   Kožišinář Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišinář, e, m. = kožišník. D.

117410   Kožišinářka Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišinářka, y, f, die Rauhhändlerin. Jg.

117411   Kožišinářský Svazek: 6 Strana: 0701
Kožišinářský, Pelzwerkhändler-, Rauh- waarenhändler-. Šm.

117412   Kožišinářství Svazek: 6 Strana: 0701
Kožišinářství, n., der Pelzwerk-, Rauh- waarenhandel. Šm.

117413   Kožišinný Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišinný, kožešinný. K. krám. Pelz- werkladen.

117414   Kožišinovatý Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišinovatý, kožešinovatý, na způsob kožešiny, pelzicht. D.

117415   Kožišinový Svazek: 6 Strana: 0701
Kožišinový, Pelz-. K. oděv. Šp.

117416   Kožíšky Svazek: 9 Strana: 0124
Kožíšky, ů, m. = suchopýr. U Studené. Vchř.

117417   Kožišnatý Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišnatý, kožešnatý, jako kožich, pel- zig. D.

117418   Kožišnice Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišnice, kožešnice, e. f., die Kürseh- nerin. — K., hruška. Pelzbirn. Us. Bolesl.

117419   Kožišnický Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišnický, kožešnický m. kožišničský, Kürschner-. K. mistr, tovaryš, šev, řemeslo, hudlař. Jg.

117420   Kožišnický Svazek: 10 Strana: 0140
Kožišnický. K. ulice v Praze nyní Řetě- zová. Dolen. Pr. 275.

117421   Kožišnictví Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišnictví, n., das Kürschnerhandwerk. Vydělávání koží na kožešiny a postřihování a sešívání jich slove k. Vz více v S. N. — K., der Rauhwaarenhandel.

117422   Kožišníček Svazek: 6 Strana: 0701
Kožišníček, čka, m., tinea, pellionella, die Kleidermotte. Šm.

117423   Kožišničí Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišničí, zastr., Kürschner-. Sal.

117424   Kožišnička Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišnička, y, f., die Kürschnerin. — K., kožíšek, Blaumeise. Plk.

117425   Kožišník Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišník, kožešník, a, m., der Kürschner, Pelzer, V.; Rauhändler. D. K. z koží kožichy strojí. Kom. Jak k. kožešiny připravuje, o tom vz v S. N. Kde se dnes sejdem? (Takto-li se dvě daremné osoby táží, připleskne mnohdy třetí): Na bidle o kožišníka. Č. Vz Tk. II 539.

117426   Kožišník Svazek: 6 Strana: 0702
Kožišník. Dětské říkadlo: Kalamajka myk myk myk, oženil se kožušník, vzal si malú ženičku, zabil si ju čepičkú. — Há- vynk. hárynk myk myk myk, oženil se ko- žušník, vzal si ženu Babušku v roztrhaném kožúšku. Km. 1886. 629. K-ci bílí a černí. Osv. I. 169. Korouhev k-ků. VzVýb. II. 338.

117427   Kožišník Svazek: 9 Strana: 0124
Kožišník, a, m, lasioderma, brouk. K. světlošpičký. 1. haemorrhoidale. Vz Klim. 477.

117428   Kožišník Svazek: 10 Strana: 0140
Kožišník, sr. Kočkář.

117429   Kožišníkový Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišníkový, kožišníkův, -ova, -ovo, dem Kürschner gehörig, eigen. Sal.

117430   Kožišný Svazek: 1 Strana: 0776
Kožišný, Pelz-. K. potřeby. Dch.

117431   Kožišný Svazek: 6 Strana: 0702
Kožišný. K. kukly. Hus I. 302.

117432   Kožišvárek Svazek: 7 Strana: 1301
Kožišvárek, rka, m. = sýkora mlynářík. Šír. Pt.

117433   Kožišvárek Svazek: 9 Strana: 0124
Kožišvárek, rka, m., vz Mlynářík (sýkora).

117434   Kožiti Svazek: 1 Strana: 0776
Kožiti, pokožiti, koží potáhnouti, mit Leder überziehen. Us. Příbr. Prk.

117435   Kožitý Svazek: 1 Strana: 0776
Kožitý = kožovitý. Rk.

117436   Kožitý Svazek: 8 Strana: 0556
Kožitý. K. střevlík, korník (brouci). Vz Klím. 5., 158.

117437   Kožitý Svazek: 9 Strana: 0124
Kožitý trávec. Vz Trávec.

117438   Kožka Svazek: 1 Strana: 0776
Kožka, kůžka, y, f. (malá, tenká kůže), Häutchen. V. Na hojící se ráně dělá se kožka. Us. K. vnější (mázdra), k. v životě (bránice), ovčí (košilka, roucho, oděníčko, pláštíček, t. plodu, dítěte novorozeného, Schafhäutehen), v očích (žilovatá, hroznová, mřížková, sklená, krystalová, svazová, Augenhäutlein), k. na pyji (obřezaná, neobřezaná). — K. vinná, hroznová, z vína, fíková, okolo zrna, od hrachu (vnitřní vrstva obsemení, Innenhaupt; vnější: slupka, Hülse. Vz Kk. 59) atd. Ja, V., Jg.

117439   Kožka Svazek: 6 Strana: 0702
Kožka ptačí, der Vogelbalg. Dch — K., pRaeputium. BO., ZN. — K. = výdělek. Fa- ráři a správcové kůru mají o pohřbu buď kožku nebo kožečku t. j. velikou nebo ma- lou štolu. Mor. Vck. — K , sam. u Milevska.

117440   Kožka Svazek: 8 Strana: 0165
Kožka, y, f., zdrobn. kůže. Z kožky by vyskočil. Slov. Nov. Př. 555.

117441   Kožka Svazek: 10 Strana: 0608
Kožka, y, f. Beda tvojej kožky (budeš bit). Phľd. XXIV. 340.

117442   Kožkabrat Svazek: 6 Strana: 0702
Kožkabrat, a, m. = laik, der Laie. Slov. Bern.

117443   Kožkabratr Svazek: 6 Strana: 0702
Kožkabratr, a, m. — kožkabrat. Slov. Bern.

117444   Kožkafrater Svazek: 6 Strana: 0702
Kožkafrater, tra, m. = kožkabrat. Slov. Bern.

117445   Kožkář Svazek: 1 Strana: 0776
Kožkář, e, m., kdo malé kožky vydělává a prodává, der Lederer, na Slov. Plk.

117446   Kožkářiti Svazek: 6 Strana: 0702
Kožkářiti, Lederhändler sein. Šm.

117447   Kožkářka Svazek: 1 Strana: 0776
Kožkářka, y, f., Lederhändlerin. Na Slov.

117448   Kožkářský Svazek: 6 Strana: 0702
Kožkářský, Lederhändler-. Šm., Bern.

117449   Kožkářství, n Svazek: 6 Strana: 0702
Kožkářství, n., der Lederhandel. Šm , Bern.

117450   Kožkovitý Svazek: 6 Strana: 0702
Kožkovitý, häutchenartig. Loos.

117451   Kožkovitý Svazek: 8 Strana: 0165
Kožkovitý. K. buňka. Vstnk. IV. 103.

117452   Kožkový Svazek: 6 Strana: 0702
Kožkový, Häutchen-. Šm.

117453   Kožlánek Svazek: 6 Strana: 0702
Kožlánek, nka, m., posměšně Kožlaňák (Kožlaňan). Tys jako K. = dáš se sice po- bízeti, ale béřeš přece. Na Plaště. Prk. Vz Kožlany.

117454   Kožlanský Svazek: 6 Strana: 0702
Kožlanský Bartol. 1627. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 584., Jir. Ruk. I. 403., Sbn. 904., S. N.

117455   Kožlany Svazek: 1 Strana: 0776
Kožlany, dle Dolany, v Plzeňsku. Vz Ko- zlany.

117456   Kožlí Svazek: 1 Strana: 0776
Kožlí, n., ves u Vorlíka. Prk.

117457   Kožmichlub, a Svazek: 6 Strana: 0702
Kožmichlub, a, m. = Herodes. Br.

117458   Kožna, y Svazek: 7 Strana: 1301
Kožna, y, f. = stolice koželužská. 16. stol. Wtr. Obr. I. 541.

117459   Kožnatěti Svazek: 1 Strana: 0776
Kožnatěti, ějí, ěl, ění, häutig werden. V.

117460   Kožnatka Svazek: 1 Strana: 0776
Kožnatka, y, f., podosaemum, tráva. Rostl.

117461   Kožnatý Svazek: 1 Strana: 0776
Kožnatý, häutig, lederartig. K. nať. Rostl.

117462   Kožnatý Svazek: 8 Strana: 0165
Kožnatý. K. želva, dermochelys coriacea. Vz Ott. VII. 333.

117463   Kožnatý Svazek: 9 Strana: 0124
Kožnatý. K. křídla (netopýří) Slád. Sen.

117464   Kožní Svazek: 1 Strana: 0776
Kožní, kožný, Haut-. K. nemoc, žláza, vodnatelnosť. Ja,

117465   Kožní Svazek: 6 Strana: 0702
Kožní otvor, Osv. I. 626., plátno, Leder- tuch, Dch., pletivo, Rosc. 29., 34., obchod (s kožemi), Fellgeschäft, tuk, Šp., prostředky krášlicí, vz Prm. III. č. 12., pokry vky, Haut- decken, defekt, skvrna, -fleck, růžky, -hör- ner, lalok, -lappen, černéť, -melanose, br- dečka, -papille, barvivo, -pigment, deska, -platte, rozsedlina, rozpuklina, -schrunde, rána, -wunde. Nz. lk. K. svaly, die Haut- muskeln. K. Čivy, Hautnerven, dýchání, -athmuug, krvácení, -blutung, kurděje, -pe- techien, mázdřivka, -diphtheritis, misky, -follikeln, napuchlina, -oedem, neduh, -affek- tion, nemoc, -krankheit, odřenina, oděrek, -abschürfung, osutina, -auaschlag, ozhřivka, -rotz, písek, -gries, rozedma, -emphysem, rakovina, -krebs-, růže, -erysipelas, sněť, -brand, teplota, -temperatur, trud, -finne, tuk, -fett, úhlák, karbunkel, vřed, -geschwür, výkvětek, -biiithe, vyměšování, -sekretion, výpary, -ausdünstung, zvrat, -reflex, žlázy, Hautdrüsen, bezcitnosť. Exc.

117466   Kožní Svazek: 9 Strana: 0124
Kožní. K. choroby. Vz Ott. XV. 443., Jub. IIc. 17. —18. (literatura).

117467   Kožní Svazek: 10 Strana: 0140
Kožní dýchání, pocení. Vz Ott. XIX. 563.

117468   Kožnice Svazek: 8 Strana: 0165
Kožnice, e, f., membrana. Dob. Dur. 312.

117469   Kožník Svazek: 1 Strana: 0776
Kožník, u, m., lederner Polster. Na Slov.

117470   Kožník Svazek: 6 Strana: 0702
Kožník, uter, měch. Cf Mkl. Etym. 136. Postavil vody jako v kožníku. Ž. wit. 77. 13. Cf. Usník.

117471   Kožnokvět, u Svazek: 6 Strana: 0702
Kožnokvět, u, m., stillingia. Šm. Vz Kožokvět.

117472   Kožnolusk Svazek: 6 Strana: 0702
Kožnolusk, u, m., tephrosia. Šm.

117473   Kožnoořech Svazek: 6 Strana: 0702
Kožnoořech, u, m., laguncularia. Šm.

117474   Kožnoštítka Svazek: 6 Strana: 0702
Kožnoštítka, y, f., phyllidia. Šm.

117475   Kožojed Svazek: 1 Strana: 0777
Kožojed, a, m. K. obecný, dermestes lar darius, brouk, Frč. 188. Vz Kožejedi.

117476   Kožojed Svazek: 8 Strana: 0556
Kožojed, a, m., dermestes, brouk. Iv. čer- ný, d, ater, dravý, laniarius, dvojbarvý, bi- color, kostkovaný, tesselatus, obecný, larda- rius, šedý, murinus, trnoševý, lupinus, vlnitý, undulatus, žíhavý, atomarius. Vz Klim. 359.

117477   Kožojed Svazek: 9 Strana: 0124
Kožojed, a, m. K-di, dermestidae, brouci. Vz Ott. XIV. 1060.

117478   Kožojedec Svazek: 9 Strana: 0124
Kožojedec, dce, m., dermestoides, brouk. Vz Klim. 465., Kožojed.

117479   Kožojedí Svazek: 9 Strana: 0124
Kožojedí, vz Mekkatec, Lesan; Poska- kovač.

117480   Kožokvět Svazek: 6 Strana: 0702
Kožokvět, u, rn., stillingia, die Stillingie, rostl. K. lojonosný, a. sebitera; lesní, s. sil- vatica. Vz Rstp. 1328.

117481   Kožokvět Svazek: 10 Strana: 0608
Kožokvět, u, m., stillingia, rostl. Vz Ott. XX1V. 132.

117482   Kožoluh Svazek: 7 Strana: 1301
Kožoluh = koželuh B. mik. Act. 9. 43. V 10. 6.: koželuh.

117483   Kožonit Svazek: 6 Strana: 0702
Kožonit, u, m., scytonema, der Leder- faden, rostl. K. hnědý, s. myochroos. Vz Rstp. 1874.

117484   Kožopáchník Svazek: 8 Strana: 0556
Kožopáchník, a, m., osmodcrma, brouk. Vz Klim. 407.

117485   Kožopachník Svazek: 9 Strana: 0124
Kožopachník, ?, m., osmoderma, brouk. K. samotářský, o. eremita. Vz Klim. 407.

117486   Kožošvec Svazek: 1 Strana: 0777
Kožošvec, ševce, m., kdo šije kožené pytle, Sackschuster. Rohn.

117487   Kožourek Svazek: 6 Strana: 0702
Kožourek, rku, m., melanthesa, Mädchen- leinen, rostl. K. podlouhlolistý, m. ovali- folia; zastřený, m. retusa. Vz Rstp. 1354.

117488   Kožoušek Svazek: 7 Strana: 1301
Kožoušek, šku, m. = kožíšek. Mor. Rgl.

117489   Kožoušek, ška Svazek: 9 Strana: 0124
Kožoušek, ška, m. = chrastavec polní rostl. Mor. Mus. ol. III. 136.

117490   Kožov, a Svazek: 6 Strana: 0702
Kožov, a, m., Koschow, ves u, Loun, také Chožov.

117491   Kožova Svazek: 10 Strana: 0140
Kožova, y, f., jm. louky. Sbor. slov. VII. 114.

117492   Kožovač Svazek: 1 Strana: 0777
Kožovač, e, m., obhazovač, Tüncher. Vz Kožovati. Na Slov.

117493   Kožovaný. K Svazek: 8 Strana: 0165
Kožovaný. K. pavéza (kůží potažená). 1458. Wtr. Krj. I. 268., Arch. XIV. 474. Vz Kožovati.

117494   Kožovati Svazek: 1 Strana: 0777
Kožovati, koží potahovati. — co: svět- nici (vápnem ji omítati). Vz Kožich (domek v kožichu). Us.

117495   Kožově Svazek: 10 Strana: 0608
Kožově žlutý. Rgl.

117496   Kožovina Svazek: 6 Strana: 0702
Kožovina, y, i. = kožina, obmítka. Slov. Rb. Sb.

117497   Kožovitý Svazek: 1 Strana: 0777
Kožovitý, haut-, lederartig. Ssav.

117498   Kožovka Svazek: 1 Strana: 0777
Kožovka, y, f., malta, Mörtel. Na Slov.

117499   Kožôvka Svazek: 6 Strana: 0702
Kožôvka, y, f. = kožúšok, Lederapfel, m. Slov. Rr Sb.

117500   Kožovka Svazek: 8 Strana: 0556
Kožovka, y, f. = malta. Našly se kusy vypálenej hliny, k-ky to z pravekých chalup. Sbor. slov. I. 92.

117501   Kožovník Svazek: 6 Strana: 0702
Kožovník, a, m. = kožovaě. Slov. Bern.

117502   Kožovský Svazek: 6 Strana: 0702
Kožovský, ého, m. = les na Vsacku. Vck.

117503   Kožožrout Svazek: 9 Strana: 0124
Kožožrout, a, m. Br. St. 139.

117504   Kožtička Svazek: 6 Strana: 0702
Kožtička, y, f. = kozička, kožka, ků- žička. Slov. Phld. VIII. 98., Sl ps Šf.. I. 110

117505   Kožuch Svazek: 1 Strana: 0777
Kožuch = kožich.

117506   Kožuch Svazek: 6 Strana: 0702
Kožuch, vz Koženáč (jablko). Mor. Brt. Cf. Kožušanka.

117507   Kožuch Svazek: 8 Strana: 0165
Kožuch, vz Kožich. Už je o k. teplej. Phľd. 1894. 314.

117508   Kožuchatý Svazek: 6 Strana: 0702
Kožuchatý = v kožuch oblečený. Slov. Orl. III. 242.

117509   Kožuchov Svazek: 6 Strana: 0702
Kožuchov, a, m., Freištat. Tk. VII. 183.

117510   Kožuchy Svazek: 10 Strana: 0608
Kožuchy = zrno při mlácení v plevách pozůstalé. Brt. Slov.

117511   Kožúr Svazek: 6 Strana: 0702
Kožúr, a, m. = netopýr ušatý, die Fle- dermaus. Val. Vck.

117512   Kožura Svazek: 8 Strana: 0556
Kožura, y, f. = kožka, slupka. K. semen a ovoce. Am. Orb. 82.

117513   Kožušanka Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušanka, y, f., Koschuschanka, ně- kolik domků u Místka. — K. = zakyslé jablko. Jinde jim říkají kozuchy a kožená j. Val. Vck.

117514   Kožušany Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušany, dle Dolany, Kosehuschan, Kožuschan, ves u Olomouce. D. ol. III. 117., 118., Rk. Sl.

117515   Kožúšek Svazek: 6 Strana: 0702
Kožúšek = kožíšek. Laš. a slov. Bern. — K., vz Koženáč (jablko). Mor. Brt.

117516   Kožušek Svazek: 8 Strana: 0165
Kožušek = tanec. Vz Tanec mor. (3. dod.).

117517   Kožůšek Svazek: 10 Strana: 0608
Kožůšek, šku, m. Moc ječmeňa se ne- vymetalo, ostal v kožúšku (v pochvě). Brt. Slov.

117518   Kožušénka Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušénka, y, f., vz Koženáč (jablko). Mor. Brt.

117519   Kožušice Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušice, dle Budějovice, Kozuschitz, ves u Bučovic v Brněnskú. D. ol. III. 105., VI 909., 346., Rk. Sl.

117520   Kožušina Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušina, y, f. = kožišina. Laš. Tč. Slov. Bern.

117521   Kožúšky Svazek: 6 Strana: 0702
Kožúšky, pl., m. = druh jablek naky- slých zelenavých na Mor. Brt., Vck. Cf. Ko- žuchy, Dubenáč.

117522   Kožušná Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušná, é, f. K. ulice, Ledergasse, před- městí v Brněnskú.

117523   Kožušňárna Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušňárna, y, f., das Pelzgewölbe. Slov. Bern.

117524   Kožušnatý Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušnatý = kožichem opatřený, kožich nosící. Slov. Bern.

117525   Kožušní Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušní, Pelz-. Bern.

117526   Kožušnica Svazek: 8 Strana: 0165
Kožušnica, e, f., vz Mlynářík (3. dod.).

117527   Kožušnice Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušnice, e, f. = kožišnice. Slov. Bern. Mor. Šd. — K. == ovesnice, hruška. Mor. Brt.

117528   Kožušnícký Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušnícký = kožišnický. Slov. Bern., Loos.

117529   Kožušnictví Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušnictví, n.= kožišnictví. Slov. Bern., Mor. Šd., Loos.

117530   Kožušníček Svazek: 8 Strana: 0165
Kožušníček, čka, m., pták, vz Mynářka (3. dod.).

117531   Kožušníčka Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušníčka, y, f., cf. Koženáč (jablko). — K. = šedá sýkorka, mynářka. Val. Vck.

117532   Kožušnier Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušnier, a, m. = kušnier, kožišník. Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 18.

117533   Kožušník Svazek: 6 Strana: 0702
Kožušník, a, m. = kožišník. Mor. Sd., Tč. Šlov. Bern., Loos.

117534   Kožušník Svazek: 10 Strana: 0140
Kožušník, a, m. = kožišník. 1464. Arch. X. 65.

117535   Kožúšok Svazek: 6 Strana: 0702
Kožúšok, šku, m. = kožôvka. Slov. Rb. Sb.

117536   Kožúšok Svazek: 9 Strana: 0124
Kožúšok, šku, m. = kožený bruclek, ko- žuštek. Vz násl.

117537   Kožuštěk Svazek: 6 Strana: 0702
Kožuštěk = kožíšek. Kožku kozla ode- reme, k. mu ušijeme, taky dlhy a chlpatý, co mu bude až po paty. Sl. sp. 235.

117538   Kožuštek Svazek: 9 Strana: 0124
Kožuštek, štku, m. = kamizol, kamizlík, kanuzólik, cucaj, sandak, serdak. Vz Sbor. slov. II. 124.

117539   Kpen Svazek: 7 Strana: 1301
Kpen u, m., salulus. Pršp. 48. 19.

117540   Kpice Svazek: 1 Strana: 0777
Kpice, e, kpička, y, f., zastr., špatná žen- ština.

117541   Kr Svazek: 1 Strana: 0777
Kr. V této skupenině rozlišuje se k v sy- kavku č: červený od krev. Vz Rozlišování. Kt.

117542   Kr Svazek: 6 Strana: 0702
Kr. — krejcar. Us.

117543   Kŕ Svazek: 6 Strana: 0702
Kŕ, kř kŕ! zakrákalo množstvo havranov. Dbš. Sl. pov. VII. 63.

117544   Kr Svazek: 6 Strana: 0722
Krček, vz Krčec. K. osy. NA. IV. 212. K. kosti ramenní, Collum humeri chirur- gicum, lopatky, c. scapulae, zubu, c. dentis. Ktt. — K, os. jm Tk V. 246., Bart. 90.

117545   Kr Svazek: 7 Strana: 1301
Kr. K této skupen. přisouvá se s: skře- ček atd. Listy fil. 1891. 439.

117546   kr Svazek: 8 Strana: 0165
kr m. chr, chř: krštal m. chřtán, krchlat m. chrchlati. Dšk. Jihč. I. 36.

117547   Kra Svazek: 1 Strana: 0777
Kra, y, f. = kus něčeho uštípeného, od- trženého, odkrojeného, kuče, hmota, škropa, (Šp. ), eine Masse, ein Stück. K. ledu (oke- nice). Kry ledu o most se zastavily. Háj. Kry se zastavily, voda vystoupila. Kry šly. Us. Kry na hromadu stlačené: báby. Šp. Kry roztrhovati, rozsekávati, rojiti. Šp. — K. = kus, krušec, pousta čehokoliv, Klotz, Masse, Klumpen. K. zlata. Št. — K. = kroupa le- dová. Štelc. — K. = zacpání jater a jiného drobu. Ja. — K., některé místo v těle zatvrdlé. Kosatec červený obměkčuje tvrdosť sleziny, to jest kru. Rkp. bib.

117548   Kra, cf. Mkl Svazek: 6 Strana: 0703
Kra, cf. Mkl. Etym. 130. — K. = kus. Ssk. K. ledu, na Mor. a Slov. křeuec ledu. Šd. Vz Dzgán. — K. olova, massa plum- bea, BO., zlata. Št. Kn. š. 256. Naleze na skále celú kru. Hr. ruk. 15. — K. = krevný koláč, der Blutkuchen. Šp.

117549   Kraal Svazek: 10 Strana: 0140
Kraal, u, m. Dobytčí k. = košár. Emin. 114.

117550   Krab Svazek: 1 Strana: 0777
Krab, u, m., dutosť, vrub. — K., a, m., korýš krátkoocasý, krabovitý. Krok. a) Krabi okrou- hlí (oxystomata): k. oříškový, ilia nucleus; b) k. kruhočelní (cyclometopa): k. široký, (platycarcinus pagurus); k. obecný, (carcinus maenas); k. plovací, (portunus holsatus); c) k. rovnočelní (catometopa): k. pestrý, (grap- sus varius); k. lasturový, (pinotheres vete- rum); k říční, (telphusa fluviatilis); k. po- břežní, (gelasinus vocans); d) k. hrotočelní (oxyrhyncha): k. pavoukový či mořský pa- vouk, (maja squinado); e) k. hřbetonozí, (no- topoda): k. hřbetonohý, (dromia vulgaris). Frč. 109. —111.

117551   Krab Svazek: 6 Strana: 0703
Krab, u, m. = vráska, řasa, die Runzel, Falte. Mor. Té., Škd., Brt. v Mtc. 1878. 35. Cf. List. fil. 1882. 2. To dělá kraby. Ten má košulu sám jediný krab. Kd. - K, a, m. = korýš. Cf. Brm. IV. 2. 11.—20., Schd. II. 526., KP. III. 373., Hlb. I. 30., 171., 203., II. 15., 214., S. N.

117552   Krab Svazek: 9 Strana: 0124
Krab, korýš. Vz Ott. XIV. 1061.

117553   Krab Svazek: 10 Strana: 0140
Krab, u, m. Šikmo stoupající hrany ozdo- beny bývají plazivými lupeny, kraby zva- nými. Dolen. Pr. 147.

117554   Krabáč Svazek: 6 Strana: 0703
Krabáč, e, m., os. jm. Sl. let. VI. 163.

117555   Krabačky Svazek: 9 Strana: 0124
Krabačky = boty shrnovacky. Mus. ol. 1898. 108.

117556   Krabaňa Svazek: 6 Strana: 0703
Krabaňa, ě, f. = ovce s krabatým krkem. Val. BRt.

117557   Krabat Svazek: 6 Strana: 0703
Krabat Frant., 1757.—1828., čestný ka- novník vyšehradský. Jir. Ruk. I. 403.

117558   Krabát Svazek: 7 Strana: 1301
Krabát (Crabath) Frant. Al. Vz Mus. 1892. 338.

117559   Krabatěti Svazek: 1 Strana: 0777
Krabatěti, ějí, ěl, ění, hohlrund, holperig, rauh, faltig werden. Jg. Tváři krabatějí. Brt.

117560   Krabatina Svazek: 1 Strana: 0777
Krabatina, y, f., vlnitá krajina, Flachland. Š a Ž. — K., něco krabatého, holperiges Wesen. — K., škarpal, prostý, veliký stře- víc. V.

117561   Krabatina Svazek: 6 Strana: 0703
Krabatina, flachwellige Niederung. Öl. les. K. v písmě. Šf. III. 194. Cf. List. fil. 1882. 2.

117562   Krabatiti Svazek: 1 Strana: 0777
Krabatiti, 3. pl. -tí, il, cen, cení, hohl- rund, rauh machen. — K. = karbovati, falten. — co: čelo. Zlatohv. — se komu. Krabatí se jí huba. Us., D.

117563   Krabátko Svazek: 9 Strana: 0124
Krabátko, a, n. Sukně s k-tkem. Har. J. 148.

117564   Krabatosť Svazek: 1 Strana: 0777
Krabatosť, i, f., dutosť. Reš. — K., křivosť, nerovnosť, křivolakosť, Rauhigkeit, Uneben- heit. V.

117565   Krabatý Svazek: 1 Strana: 0777
Krabatý, dutý, hohlrund. D. — K., ne- rovný, drsný, gefurcht, rauh. — K., důlkovitý, blatternarbig, faltig. — K. list, krátkými, tuhými chloupky porostlý. Rostl.

117566   Krabatý Svazek: 6 Strana: 0703
Krabatý, Runzelig, faltig. Brt, Škd. Cf. List, fil. 1882. 2.

117567   Krabava Svazek: 6 Strana: 0703
Krabava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

117568   Krabče Svazek: 6 Strana: 0703
Krabče, e, n., die Plattenschachtel beim Strumpfwirker. Šm.

117569   Krabčice Svazek: 6 Strana: 0703
Krabčice. dle Budějovice, Grabschitz, ves u JaRoměře: Krabschitz, ves u Roud- nice. Tf. Odp. 289., Blk. Kfsk. 1343., Sdl. Hr. I. 146., V. 362.

117570   Krabec Svazek: 6 Strana: 0703
Krabec, bce, m., os. jm. Arch. III. 551.

117571   Krabice Svazek: 6 Strana: 0703
Krabice. Pl. I. 42., Mkl. Etym. 130. K botanická. Šml. K. cvilichu (míra). 1506. Dělá, natahuje k. = natuhuje moldánky. Stará k. nebo jenom: k-ce = stará ženská. Us. Kšá. — K., os. jm. D. ol. I. 51., 373. a j., Tk. V. 122. K. z Weitmile, ok. r. 1537. Jir. Ruk. I. 403., Šb D. ř. 2. vd. 261., S. N., Sdl. Hr. IV. 371., V. 362., Jg. H. 1. 2. vd. 584., Hš. Dod. ad Jg. I. 12. č. 74.

117572   Krabice Svazek: 8 Strana: 0165
Krabice. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33. — K. z Weitmile. Vlč. Lit. 32.

117573   Krabice, e Svazek: 1 Strana: 0777
Krabice, e, f., krabička, schránka na něco. Büchse, Schachtel. V. K. apatekářská, Kom., na cukr atd. Us. K., pouzdro trhací. Spreng- büchse. Čsk.

117574   Krabicový Svazek: 8 Strana: 0556
Krabicový. K. telefon, Dosentelephon. KP. VIII. 328.

117575   Krabicový. K Svazek: 8 Strana: 0166
Krabicový. K. telefon. Vz KP. VIII. 328.

117576   Krabiční Svazek: 1 Strana: 0777
Krabiční, Schachtel-. D.

117577   Krabiční. K Svazek: 6 Strana: 0703
Krabiční. K. aneroid, ZpR. arch. IX. 127., ZČ. I. 419., víko. Ml.

117578   Krabičník Svazek: 1 Strana: 0777
Krabičník, a, m. Schachtelmann. D.

117579   Krabičník Svazek: 6 Strana: 0703
Krabičník, u, m., der Schachtelhobel. Skv.

117580   Krabidlo Svazek: 10 Strana: 0608
Krabidlo, a, n. = stará baba. Brt. Slov.

117581   Krabil Svazek: 6 Strana: 0703
Krabil, u, m., ehretia, die Ehretie. K. šťávnatý, e. succulenta; tinolistý, e. tini- folia. Rstp. 1105. — K., a, m. = kdo krabí, k pláči nabírá. Us. Tkč.

117582   Krabil Svazek: 7 Strana: 1301
Krabil, a, m. = rozplakaný. Vz Roz- krabiti se (dod.).

117583   Krabilice Svazek: 1 Strana: 0777
Krabilice, e, f., chaerophyllum. V. K. bul- vatá, ch. bulbosum; mámivá, ch. temulum; vonná, ch. aromaticum; zlatá, ch. aureum; chlupatá, ch. hirsutum. FB. 95.

117584   Krabilice Svazek: 6 Strana: 0703
Krabilice, der Kälberkopf. Vz Rstp. 758., Schd. II. 304., Mllr. 95., Rosc. 158., Šlb. 584., Čl. Kv. 347., S. N.

117585   Krabiti Svazek: 1 Strana: 0777
Krabiti, il, en, ení = krabatiti. — se = šklebiti se, greinen, knautschen. Us Po- ličan. Na Mor. = sich furchen, wellenförmig machen. Pal.

117586   Krabiti Svazek: 6 Strana: 0703
Krabiti, rugare, concavare, kraby dělati, runzeln. Šf. III. 553., Brt, D. 224. Odpoví- dal Vodan čelo krabě (se mrače). Kos. Ol. I. 31. — K. se = zahýbati se v kraby; škle- biti se; krabico natahovať, plakati, brečeti. U Bohuslav. Neor. U Č. T. Tkč., Val. Brt D. 224.

117587   Krabizna Svazek: 1 Strana: 0777
Krabizna, y, f. = babizna. D.

117588   Krabka Svazek: 1 Strana: 0777
Krabka, y, f. = krabice.

117589   Krabka Svazek: 7 Strana: 1301
Krabka, liscella. Pršp. 92. 44.

117590   Krabka. Mkl Svazek: 6 Strana: 0703
Krabka. Mkl. Etym. 130.

117591   Krablatý Svazek: 1 Strana: 0777
Krablatý, = krabatý. K. cesta, holperig. Us.

117592   Krabolcový. K Svazek: 6 Strana: 0703
Krabolcový. K. listy. ŠP. II. 19.

117593   Krabole Svazek: 6 Strana: 0703
Krabole, e, f. = gotická ozdoba mající tvar kapustového lupenu okolo koule ohnu- tého. Vchř.

117594   Krabolec Svazek: 6 Strana: 0703
Krabolec, lce, m. SP. II. 19., 21.

117595   Krabolec Svazek: 9 Strana: 0124
Krabolec, lce, m., vz Krabole (VI. 703. ).

117596   Krabolka Svazek: 6 Strana: 0703
Krabolka, y, f, vz Krabole Us. Rjšk.

117597   Krábonoš Svazek: 6 Strana: 0703
Krábonoš, e, m., Zuckers in Oesterreich. Šm.

117598   Kraborak Svazek: 6 Strana: 0703
Kraborak, u, m,, der Krabbenit. Šm.

117599   Kraborovice Svazek: 6 Strana: 0703
Kraborovice, dle Budějovice, Krabovo- witz, ves u Golčova Jeníkova.

117600   Kraboška Svazek: 1 Strana: 0777
Kraboška, y, krabuše, e, krabuška y, f., pletený koš z proutí, drátu atd. Kom. — K. = náhubek koňský, Maulkorb, Knebel, Halfter. V. — K. = larva na obličej, Maske. Dal., Aqu., Mat. verb.

117601   Kraboška. Dal Svazek: 6 Strana: 0703
Kraboška. Dal. 82., 103., S. N. Co pak činie nekázní v kostele strojiece š-ky. Hus I. 302.

117602   Krabotina Svazek: 6 Strana: 0703
Krabotina = krabatina. Stč. Zem. 719., Krč. G. 95.

117603   Krabovati Svazek: 6 Strana: 0703
Krabovati, plicare. Vz Krabati. Šf. III. 553.

117604   Krabovitý Svazek: 1 Strana: 0777
Krabovitý a) krabu podobný; b) = kra- batý, rauh. Jg.

117605   Krabozpyt Svazek: 6 Strana: 0703
Krabozpyt, u, m., die Kammaralogie. Šm.

117606   Krabožravý Svazek: 1 Strana: 0777
Krabožravý lednáček, alcedo cancro- phaga. Presl.

117607   Krabronidky Svazek: 1 Strana: 0777
Krabronidky, crabronida, čeleď hmyzů žilnokřídlých (hymenoptera). Vz S. N.

117608   Krabuše Svazek: 6 Strana: 0703
Krabuše, e, f = kraboška. K. s železnou mřeží (košíky na hlavy sťatých na věži). Čch. Mch. 40.

117609   Krabušice Svazek: 6 Strana: 0703
Krabušice, dle Budějovice, Kraboschitz, ves u Říčan. Tf. Odp. 267.

117610   Krabuška Svazek: 6 Strana: 0703
Krabuška, vz Krabuše.

117611   Krac Svazek: 6 Strana: 0703
Krac, e, f. = krace. U Loučimě. Psčk.

117612   Kracava Svazek: 6 Strana: 0703
Kracava, y, f., Kratzau, ves u Jablou- ného.

117613   Krace Svazek: 1 Strana: 0777
Krace, e, f., z něm. Kratze, širší než mo- tyka. V. Krací něco okopávati. V. Vinici krací kopati. Kom. K. dvojšpičatá. K. o dvou zubích. V. K. viničná, zednická. V. Vz Kracle. — K. v huti, druh pohrabáče k vyta- hování strusek z peci. Schlackenscharre. Us. Vz Motyka.

117614   Krácení Svazek: 1 Strana: 0777
Krácení, n., die Verkürzung K. kmenové samohlásky jmen muž., vz: hrách, chléb, mráz, pás, práh, sníh, vítr; jmen žen. vz: A, míra, díra, síla, houba, moucha, práce, kůže, lžíce, plíce, chvíle, míle, dvéře, sáně, sáze; jmen střed. vz: jádro, játra, péro, dílo, jméno, léto.

117615   Krácení Svazek: 6 Strana: 0703
Krácení ve stenografii. K. slov ; k. větní: náslovím, doslovím, středoslovím, smíšené, logické h. dle smyslu. Těsnop. 26., 36., 50. K. přízvučné a tvarné, vz Bž. 21., v supině, 23., vět. Mus. 1880. 127.

117616   Krácení Svazek: 8 Strana: 0166
Krácení. K. hlásek v Kosmografii (1554.) vz List. fil. 1894. 454.

117617   Krácení Svazek: 10 Strana: 0140
Krácení chvíle = zábava. Baw. J. v. 1053.

117618   Krácený Svazek: 6 Strana: 0714
Krácený; -en, a, o, geschmückt, geziert. Bens.

117619   Kráci Svazek: 1 Strana: 0777
Kráci = krátím. Výb. I.

117620   Krací Svazek: 10 Strana: 0140
Krací = kratší. Mš. Prk.

117621   Kracička Svazek: 6 Strana: 0703
Kracička, y, f. K. na řepu. Us. Pdl. Vz Krace.

117622   Kracičký Svazek: 10 Strana: 0140
Kracičký = kratičký. Pat. Jer. 38. 29., 43. 9.

117623   Kracík Svazek: 6 Strana: 0703
Kracík, a, m., os. jm. K. Jindř., prof. v Něm. Brodě

117624   Kracka Svazek: 6 Strana: 0703
Kracka, y, f. = krace. Mor. a slez. Šd., Hrt. U Boskovic = hřeben k rozčesávání koudele. Jsk.

117625   Krackovitý Svazek: 6 Strana: 0703
Krackovitý, kracovitý, runcinatus, schrot sägeförmig. K. list. Nz., Slb. XLII., Rst. 430. Vz Kracovitý.

117626   Kracky Svazek: 6 Strana: 0703
Kracky (gracky), pl., f. = předivo, jež z vochličky se přede. U Král. Hradce. Kšť. Babky dělaly k. z kúdele. Němc.

117627   Kracle Svazek: 1 Strana: 0777
Kracle, e, kraclička, y, f., náčiní k česání lnu, die Kratze, Krämpel. Koubl. Na Plaště. Prk.

117628   Kracle Svazek: 6 Strana: 0703
Kracle = pačesy, pačísky na vochličkách dělané či česané; někdy i nástroj sám místo vochličky. U Jíčína. Hk.

117629   Kraclování Svazek: 1 Strana: 0777
Kraclování, n., předivo, které z kracle se přede. Us. Dch.

117630   Kraclovati Svazek: 1 Strana: 0777
Kraclovati, babky ku předení dělati, kämmen, krämpeln (Flachs). Us.

117631   Kracov Svazek: 9 Strana: 0124
Kracov, Kracová chybně m. Chrastava; Kratzau chybně m. Kratzen. Ott. XII. 385

117632   Kracovice Svazek: 6 Strana: 0703
Kracovice, dle Budějovice, Kratzowitz, ves u Třebíče.

117633   Kracovitoprotisečný Svazek: 6 Strana: 0703
Kracovitoprotisečný, runcinatopinna- tifidus. K. listy pampelišky, lociky lesní. Rst. 430.

117634   Kracovitý Svazek: 1 Strana: 0777
Kracovitý, ku kraci podobný.

117635   Kracovitý Svazek: 6 Strana: 0703
Kracovitý, vz Krackovitý, Čl. Kv. XXI.

117636   Kracovník Svazek: 6 Strana: 0703
Kracovník, a, m., der Jäter, Hauer. Šm.

117637   Kracovský Svazek: 6 Strana: 0703
Kracovský Mat. Ondř., děkan. 1616. Jg. H. 1. 2. vd. 584., Jir. Ruk. I. 404., S. N.

117638   Kráct Svazek: 9 Strana: 0124
Kráct = krásti. Us.

117639   Krač Svazek: 9 Strana: 0124
Krač = krájeti. Brt. D. L 83., 130. Sr. Krať.

117640   Kráč Svazek: 10 Strana: 0608
Kráč = kratšeji. Vz Mus lil. 1904 449.

117641   Kračákov Svazek: 6 Strana: 0703
Kračákov, a, m., Kračakow, sam. u Ne- veklova.

117642   Kračanky Svazek: 6 Strana: 0703
Kračanky, pl., m. = polnosti na Male- novsku, kde stávala ves Kračenovice. Pk. MP. 22

117643   Kračapin Svazek: 10 Strana: 0608
Kračapin, a, m. = dítě. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

117644   Kráčati Svazek: 6 Strana: 0703
Kráčati = kráčeti. Sl. ps. č. 54.

117645   Kráčavosť Svazek: 6 Strana: 0703
Kráčavosť, i, f., laHgsam schreitende Beschaffenheit, Šm., das stufenweise Fort- schreiten. Bern.

117646   Kráčavý Svazek: 1 Strana: 0777
Kráčavý, zdlouha kráčející, langsam schrei- tend. K. kůň. — K., ke chůzi způsobilý. K. nohy.

117647   Kráče Svazek: 1 Strana: 0777
Kráče, ete, n., jest při stavbách spojo- vadlo jehel či pilot po šířce. KP. Vz Práh. Stichbalken. — K., krátká, zlomená tyčka na vinici (zlomek).

117648   Kráče Svazek: 6 Strana: 0703
Kráče. Klády kračaty spojené. NA. IV. 194. K. nárožní, der Grathstichbalken. Sl. les. K., pojidlo mostních jehel. Hdk. Kr. v. 823. — K. = brázda bramborová nejde-li přes celé pole. U Strunkovic. Rjšk.

117649   Kráče Svazek: 7 Strana: 1301
Kráče, e, n. = šikmý, k rohu pole krá- tící se záhon. Nár. listy.

117650   Kráče Svazek: 10 Strana: 0140
Kráče, ete, n. = krátká brázda i úvrať. Volyně. Čes. 1. XIII. 124. Mají brambory na kráčetech (zaorané). Dšk. Km. 21. Vz Kráče v VIL 1301.

117651   Kráčejc Svazek: 10 Strana: 0140
Kráčejc = kratčeji. K. to nejde. Dšk. Km. 48.

117652   Kráček Svazek: 1 Strana: 0777
Kráček, čku, m., hromádka, Häufel. Len v kráčkách. Koubl.

117653   Kráček Svazek: 6 Strana: 0703
Kráček, čku, m. = malý krak, kříček, vz Keř. Slov. Lieta vtáček od kráčka do kráčka. Sl. ps.

117654   Kráčení Svazek: 1 Strana: 0777
Kráčení, n., das Schreiten. V. K. z drobna, das Trippeln. Kom.

117655   Kračenovice Svazek: 6 Strana: 0703
Kračenovice, vz Kračanky. D. ol. VII. 74., 590.

117656   Kráčeti Svazek: 1 Strana: 0777
Kráčeti, 3. pl. — čejí, čej, čeje (íc), el, ení, kráčívati = stoupati, postupovati, jíti, schreiten. Jg. — abs. Kráčej! Us. — kam, Když dievka na smrť kráčieše. Výb. II. 20. K. do kostela, proti nepříteli, ku předu, k řece, k lesu. Us. Před se i za se k., vor- wärts und rückwärts gehen. Kom. — po čem. Pocestný kráčí po svém obchodě, Hlas., po své cti (cti žádati), V., po šlépějích jiného. V. — jak (instr): stopou, šlepějemi otce, V., svou cestou. Ml. Kráčeli za nimi loudavým krokem. Us. Po právě k. Boč. Křesťan kráčí sobě přísným krokem. Kom. — Kdož by měl jaké listy na peníze a vedlé nich ve třech letech a 18 nedělích nekráčel, že dluh svůj promlčí. Proch. — kudy: skrze nástrahy. Kom. K. po cestě ctnosti. D. K. přes louku. — kde. K. před někým. Us. Kráčel jsem mezi nimi. Kom. Biskup pod nebesy kráčel. Har. K. při samé zdi. Us. — odkud: z kostela. Us. — v čem po kom. V ctnostech po nich kráčeli. V. — s ad verb.: dále, znenáhla, zdrobna, opatrně. Us. — s kým. Pověsť s životem kráčí. Us.

117657   Kráčeti Svazek: 7 Strana: 1302
Kráčeti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 287.

117658   Kráčeti kam Svazek: 6 Strana: 0704
Kráčeti kam: vzhůru, steigen, v před, do vrchu. Us. Pdl. Zmáčal som košelienku, zmáčal, keď som si ja k mojej milej kráčal. Sl. sp. 12. V krajinu tichou kráčí sen. Mcha. Na smrť k. Sv. ruk. 308., Dr. v. 78. — jak: pyšně, zvolna, majestátně, klidně, vážně, volným krokem, Us. Pdl., v taktu, Lpř., matně. Kká. Msta v patách kráčí jeho činu. Mcha. Aby krokem kráčel. Št. Ř. 114.a. Kráča jako teľa po ľade. Slov. Rr. MBš. — kudy: polem, stezkou vzhůru. Us. Pal. Svou cestou, Mour., prudce po komnatě. Šbr. — kde: za pluhem, Pdl., podlé ně- koho. Osv. I. 271. Pověsť mezi lidmi kráčí. Lpř. Sl. I. 44. Bo v zapätí nadej kráča za mešťanom novým sveta. Kyt. 1876. 31. V čele vzdělání kráčí umění. Osv. I. 364. Pod synečkem z ticha koně kráčé, gala- nečka přežalostně pláče. Sš. P. 306. — čím kam. Žebrák dřevěnkou (dřevěnou nohou) smutně k hrobu kráčí. Hdk. C. 40. — odkud s kým kam kudy. Teď s výše hory s vězněm kráčí pluk širokou stezkou v středu mlada Borku. Mcha. Z hájů bujných na pouť vesna kráčí. Hdk.

117659   Kráčí Svazek: 1 Strana: 0778
Kráčí, n., v Krkonoších = křoví. Kb.

117660   Kračice Svazek: 6 Strana: 0704
Kračice, místo v Písecku. Vz Blk. Kfsk. 1179.

117661   Kračík Svazek: 6 Strana: 0704
Kračík, a, m., pták. Kračíkové, tecto- narchinae. Brm. II. 2. 437. K. hedvábný, ptilonorhynchus holosericeus. Km. 1877. 268., Brm. II. 2. 437.

117662   Kračík Svazek: 7 Strana: 1302
Kračík pták Cf. Brm. II 2. 437.

117663   Kračín Svazek: 6 Strana: 0704
Kračín, a, m., Kratzin, ves u Lubence. Blk. Kfsk. 14.

117664   Kráčiny Svazek: 8 Strana: 0166
Kráčiny, pl., f. = role v Lipě u Vyzovic. MzO. 1890. 90.

117665   Kráčivec Svazek: 1 Strana: 0778
Kráčivec, vce, m., K. červený, oxyporus rufus, brouk. Frč. 189.

117666   Kráčivec Svazek: 6 Strana: 0704
Kráčivec červený, rother Pilzkurzflügler. Brm. IV. 62. K. sáňkatý, o. maxillosus. Kk. Br. 98.

117667   Kráčivec Svazek: 8 Strana: 0166
Kráčivec. Cf. Ott. VII. 901.

117668   Kráčivý Svazek: 6 Strana: 0704
Kráčivý = kráčavý. Rk.

117669   Kráčka Svazek: 1 Strana: 0778
Kráčka, y, f. = krůček. — K., krátké dřevo mezi dřevěnými okny. Us. u Sem.

117670   Kračmář Svazek: 10 Strana: 0140
Kračmář, e, m. = krčmář. Mš.

117671   Kračok Svazek: 8 Strana: 0556
Kračok = křík. Ve Spiši. Sbor. slov. I. 86.

117672   Kračouny Svazek: 1 Strana: 0778
Kračouny, pl. m., kračísny, krátké dni, vánoce. Na kračouny desátek odváděti. — V hornictví vz Tuřice. Am.

117673   Kračún Svazek: 6 Strana: 0704
Kračún, a, m. = kračouny, vánoce. Slov. Ht. Brs. 81., Němc. III. 328., Mkl. Etym. 130., Ssk. O k-nu jídají se na štědrý večer oplatky medem potřené. Pkr. Pt. 1. 108. Neplač milá, premilena, nemůžeš byc ma, až kec kukuk na kračúna v lese zakuka. Sl. ps. 194.

117674   Kračún Svazek: 7 Strana: 1302
Kračún, více na vých. Slovensku Arch. Jag. XI. 624. Cf. Mách. 188.?189.

117675   Krad Svazek: 1 Strana: 0778
Krad, u, m. Kradem jeli, furtim, verstohlener Weise. St. skl.

117676   Krad Svazek: 6 Strana: 0704
Krad, a, m. = krádež. Slov. Loos.

117677   Krada Svazek: 6 Strana: 0704
Krada, zastr., ignitabulum. MV. Cf. List. fil. 1882. 2.

117678   Krada Svazek: 10 Strana: 0608
Krada, y, f. = prsk, Feuerzeug, Leuchte. MV. Gb. Slov.

117679   Kradač Svazek: 6 Strana: 0704
Kradač, e, m. = krádce. Kdyby snebylo skrývača, nebylo by kradača. Slez. Šd.

117680   Kradář Svazek: 1 Strana: 0778
Kradář, e, m. = krádce, Dieb. D.

117681   Kradářka Svazek: 1 Strana: 0778
Kradářka, y, f. = zlodějkyně. D.

117682   Kradářský Svazek: 6 Strana: 0704
Kradářský, diebisch. Šm.

117683   Kradářství, n Svazek: 1 Strana: 0778
Kradářství, n. = zlodějství. Jg.

117684   Krádati Svazek: 6 Strana: 0704
Krádati, kradávati, vz Krásti.

117685   Kradávati Svazek: 10 Strana: 0140
Kradávati. Vz Krádati v VI. 704., Krásti.

117686   Kradba Svazek: 1 Strana: 0778
Kradba = krádež, kradené věci, Diebstahl, das Gestohlene.; strč. Št.

117687   Kradba Svazek: 10 Strana: 0608
Kradba, y, f. = kradení, furtum. Pat. Zim. 30b. 3.

117688   Kradba. Št Svazek: 6 Strana: 0704
Kradba. Št. Kn. š. 247., Hr. ruk. 345.

117689   Krádca Svazek: 6 Strana: 0704
Krádca = krádce. Slov. Vaj. TM. 132.

117690   Krádce Svazek: 1 Strana: 0778
Krádce, e, m. (zloděj). K. obce, dobytka, lidí, dne. V., D. Dieb.

117691   Kradě Svazek: 1 Strana: 0778
Kradě = kradí, verstohlener Weise. Při- bral se k nám k. Sych.

117692   Kradec Svazek: 6 Strana: 0704
Kradec, dce, m. = krádce. Bern.

117693   Krádelík Svazek: 1 Strana: 0778
Krádelík, u, m. Sparbüchse. Reš. Vz Krádeřík.

117694   Kradené Svazek: 6 Strana: 0704
Kradené, verstohlener Weise. Šm.

117695   Kradení Svazek: 1 Strana: 0778
Kradení, n., krádež, das Stehlen. V., Kom.

117696   Kradeni Svazek: 6 Strana: 0704
Kradeni = kradmo. Rk.

117697   Kradenky Svazek: 1 Strana: 0778
Kradenky, pl., hrušky zelené, eine Art Birn. Us.

117698   Kradenov Svazek: 6 Strana: 0704
Kradenov, a, m., ves. Arch. V. 572.

117699   Kradený Svazek: 1 Strana: 0778
Kradený, gestohlen. K. věc (krádež). V. Voda kradená sladčí a chléb pokoutně jedený chutnější (= zapovězené láká). Lb., Br.

117700   Kradený Svazek: 6 Strana: 0704
Kradený. Prodal koně k-ho, lépe: ukra- deného. Brt. S. 3. vd. 196. Ty mrcho k-ná (nadávka)! Us. Kšť. Kradené-li koupíš, svou kapsu oloupíš. Prov. K. věci. Vz Zř. zem. Jir. 456., 692.

117701   Kraderuby Svazek: 9 Strana: 0124
Kraderuby m. Kladeruby, les. Pck. Hol. 204.

117702   Kradeř Svazek: 1 Strana: 0778
Kradeř, e, f., šp. m. krádež.

117703   Krádeřík Svazek: 1 Strana: 0778
Krádeřík, krádežík, u, krádeříček, krá- dežíček, čku, m., die Sparbüchse. D., Plk. Vz Krádelík.

117704   Krádež Svazek: 1 Strana: 0778
Krádež, e, f. a m. = kradení. K. jest odnětí cizí movité věci k svému užitku z držení něčího bez jeho přivolení. Vz více v S. N. Das Stehlen, die Bestehlung, der Diebstahl. V. K. obecných peněz, důchodův. Us. K. dřevní (dříví). D. K. posvátných a kostelních věcí (svatokrádež), Kom., zjevná, V., dobytka, lidí. D. V. Ktož lstí, krádežem cizieho zadrží. Št. Chytá se toho jako cikán k-že. Us. Věc krádeží odňatá. Er. K. spisovná, spisovatelská, odcizek n. přísvojek spisovný. Vz. Krádeže se dopustiti, V.; k. spáchati, Us.; krádeží se živiti. Rvač. Věc krádežem n. loupežem vzatá. Pr. Kut. Kdo se svou prací živí, o krádeži nic neví. D., Pk. O k-ži, loupeži a účastenství v nich a jak se dle strčes. práva trestaly, vz Rb. 245. —248. — K. = věc kradená, das Gestohlene. Rovně jako k. zloději přivázaná na hrdlo žaluje naň. V. — K. = zloděj, zastr., diebisch. Pr. Kut. — K. Krádeží, krádežem = tajně, ver- stohlen, Rd. zv., Ctib.

117705   Krádež Svazek: 6 Strana: 0704
Krádež, vz Mkl. Etym. 136., Sdl. Hr. IV. 128., 131., V. 32 , Cor jur. IV. 3. 1. 399., IV. 3. 2. 418. K. lesní. Us. Ti mlá- denci v tom krádeži poznali jsú sě; Ktoby na mne jaký k. věděl; Z toho k že vinu mu dává; Čechel k-žem k sobě obrátila; Martin na nie krádež pravil a ona přela; K. se mu stal; Některé lidi podezřelé v k-ži jarmarkovém zjímal. NB. Tč. 1., 3., 6 , 9., 61., 115., 235. Jest v tom k-ži podezřen. NB. Tč. Neučiníš k-že. ZN. Lichva jest k. veliký. Hus. 1. 371. V zelí jsú šestero dobytka k-žem; K-že od někoho přijímati. Pč. 1., 7. A bude velikým k-žem vinna; Kdyby koho pro sprostný k. popravce vzbil na kolo. Št. Kn. š. 92., 169.

117706   Krádežce Svazek: 6 Strana: 0704
Krádežce, e, m. = zloděj. Šm.

117707   Krádežík Svazek: 6 Strana: 0704
Krádežík, u, m., die Sparbüchse (neujalo se). Šm.

117708   Krádežně Svazek: 1 Strana: 0778
Krádežně = krádeží. Vz Krádež. V. K. někoho o něco připraviti. Vod.

117709   Krádežnice Svazek: 6 Strana: 0704
Krádežnice, e, f., die Diebin. Šm.

117710   Krádežnický Svazek: 1 Strana: 0778
Krádežnický, diebisch. Baiz.

117711   Krádežník Svazek: 1 Strana: 0778
Krádežník, a, m. = krádce. Ryt. kř. 214.

117712   Krádežník Svazek: 6 Strana: 0704
Krádežník jest každý smrtedlný hřiešník. Hus I. 370.

117713   Krádežnosť Svazek: 1 Strana: 0778
Krádežnosť, i, f. Dieberei. Jg.

117714   Krádežnosť Svazek: 9 Strana: 0124
Krádežnosť. Pal. Děj. I. 1. 220.

117715   Krádežný Svazek: 1 Strana: 0778
Krádežný, Diebes-, diebisch. K. líbání. 1523., Jg.

117716   Krádežný Svazek: 8 Strana: 0166
Krádežný. K. příhoda. Wtr. Krj. I. 542.

117717   Krádežný. K Svazek: 10 Strana: 0608
Krádežný. K. škoda. 1600. Arch. XXII. 346.

117718   Krádežství Svazek: 9 Strana: 0124
Krádežství. Vlč. Lit. II. 1. 47.

117719   Kradí Svazek: 1 Strana: 0778
Kradí (instr. od kraď, i, f. ) = krádeží, kradmo, tejně, verstohlener Weise, heimlich. V. K. přijíti. V. K. něco vzíti, odnésti, od- nímati, ujímati, ubírati, vydříti, chovati (tajiti), přinášeti, přivážeti (paschen). V. Měšce lidem k. řeže. D. Tu je dobře, kde se měšec s rukou vadí a nedá sobě bráti kradí. Rým. Vz Kradmo.

117720   Kradí Svazek: 6 Strana: 0704
Kradí sočí. Vš. 448.

117721   Kradíkem Svazek: 6 Strana: 0704
Kradíkem, verstohlener Weise. Šm

117722   Kradílek Svazek: 7 Strana: 1302
Kradílek, lka, m. = zloděj. Us. Rgl.

117723   Kradkem Svazek: 6 Strana: 0704
Kradkem = kradmo. Rk.

117724   Kradkyně Svazek: 6 Strana: 0704
Kradkyně, ě, f. = zlodějka. Noc mi je k. života. Sldk. 362.

117725   Krádl Svazek: 8 Strana: 0166
Krádl = vzorkovaná látka (barevná a ne- barevná). Krádle lněné, damaškové, bavlnené, bílopřízné. Lizn.

117726   Krádl Svazek: 10 Strana: 0608
Krádl, u m. = grádl, límec u pláště. Hoš. Pol. I. 138.

117727   Kradl oš Svazek: 6 Strana: 0704
Kradl oš, e, m. = zloděj. Slov. Rr. Sb.

117728   Kradlář Svazek: 1 Strana: 0778
Kradlář, e, m., žertov. = krádce.

117729   Kradlavý Svazek: 1 Strana: 0778
Kradlavý = krádežný, diebisch. Jg.

117730   Kradlec Svazek: 6 Strana: 0704
Kradlec, dlce, m. = zloděj. Leg. 15. stol.

117731   Kradlice, dl Svazek: 6 Strana: 0704
Kradlice, dle Budějovice, Graslitz, také Kraslice, mě. v Chebsku.

117732   Kradlivě Svazek: 10 Strana: 0608
Kradlivě = kradmo. Gb. Slov.

117733   Kradlov Svazek: 6 Strana: 0704
Kradlov, a, m. = čásť Lanžhota na Mor. Brt. L. N. II. 9.

117734   Kradlovati Svazek: 1 Strana: 0778
Kradlovati = krásti. Vz toto.

117735   Kradmem Svazek: 6 Strana: 0704
Kradmem = kradmo. Kld. I. 133.

117736   Kradmo Svazek: 1 Strana: 0778
Kradmo, krádežně, podtají, ukrytě, ver- stohlen, heimlich, diebisch. V. K něco vzíti, odnésti, odjímati, V., poslouchati. D. K. do desk mandat vložen. Čr. K. ujíti, odejíti, za někým. k. lézti. D. Po kradmo = kradmo. Vz Kradí.

117737   Kradmo Svazek: 6 Strana: 0704
Kradmo k němu přišel. Pass. mus. 426.

117738   Kradmovleklý Svazek: 10 Strana: 0608
Kradmovleklý. K. hodina. Slád. Rich. II. 24.

117739   Kradmý Svazek: 6 Strana: 0704
Kradmý = tajný. Phld. VI. 252.

117740   Kradmy Svazek: 8 Strana: 0166
Kradmy = kradmo. Slov. Brt. D. II. 332.

117741   Kradně Svazek: 9 Strana: 0124
Kradně něco učiniti (podtají). Holic. 87.

117742   Kradnouti Svazek: 1 Strana: 0778
Kradnouti, vz Krásti.

117743   Kradnouti Svazek: 9 Strana: 0124
Kradnouti. 0 tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 246.

117744   Kradnúť Svazek: 10 Strana: 0140
Kradnúť = krásti. Nie je kunst k., ale nedať sa chytiť Rizn. 168.

117745   Kradný Svazek: 1 Strana: 0778
Kradný, zlodějský, diebisch. MM.

117746   Kraďó Svazek: 8 Strana: 0166
Kraďó = úkradkem. Han. Brt. D. II. 33., 285.

117747   Kradom Svazek: 10 Strana: 0140
Kradom = kradmno, potají. Baw. T. v. 210., 1241.

117748   Kradomky Svazek: 6 Strana: 0704
Kradomky = kradmo. Loos.

117749   Kradomky Svazek: 9 Strana: 0124
Kradomky = ukradem, kradmo. Val. Čes. I. X. 137.

117750   Kradoš Svazek: 1 Strana: 0778
Kradoš, e, m. = krádce. Na Slov.

117751   Kradoš Svazek: 6 Strana: 0704
Kradoš, e, m. = zloděj. Slov. Ssk.

117752   Kradošný Svazek: 6 Strana: 0704
Kradošný = zlodějský. Slov. Hdž. Šlb. 42., Čít. 183.

117753   Kraďou Svazek: 8 Strana: 0556
Kraďou = tajně. Svojanov. Čes. 1. VI. 186. Cf. Kraďó.

117754   Kradruby Svazek: 6 Strana: 0704
Kradruby, dle Dolany, Kraderub, ves u Náměště.

117755   Kraďú Svazek: 6 Strana: 0704
Kraďú = kradl, kradmo. Mor. Vck.

117756   Kraf Svazek: 1 Strana: 0778
Kraf, a, m., kdo nerovná ramena (plece) má. Aqu.

117757   Kraf Svazek: 9 Strana: 0124
Kraf, u, m. = hloupá a zbytečná řeč. To je krafů. U Studené. Vchř.

117758   Kraf Svazek: 10 Strana: 0140
Kraf, ančus. Rozk. P. 402.

117759   Kraf Svazek: 10 Strana: 0608
Kraf, u, m. = nějaká čásť zbroje, Haken; nějaká čásť nářadí lodního, rybářského; vzrůstem křivý člověk. Gb. Slov.

117760   Krafati Svazek: 10 Strana: 0140
Krafati = hamoniti; mnoho mluviti. Ces. Buděj. Kub. List. fil. 1902. 249.

117761   Krafiját Svazek: 9 Strana: 0124
Krafiját, u, m. = karafiát. Har. J. 148. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 15.

117762   Kraflík Svazek: 1 Strana: 0778
Kraflík, u, m., jisté domácí náčiní. Ko- lečka, krace, kraflík. Boč.

117763   Kraft Svazek: 1 Strana: 0778
Kraft, něm. In K. bleiben. Ve své váze zůstati, trvati. Síla a rychlosť. Někdy dvěma jmény: mit angestrengter K.: mocí a usilo- váním. Zk. — Mk.

117764   Kragl, u Svazek: 1 Strana: 0778
Kragl, u, m., šp. z něm. Kragen, límec. Vz Krajek.

117765   Kragujevac Svazek: 1 Strana: 0778
Kragujevac, e, m., město v Srbsku. Vz S. N.

117766   Krah Svazek: 1 Strana: 0778
Krah, u, m., obyč. v pl. krahy = kry (ledu). Voda krahová=ledová. Na Želivsku. Šr.

117767   Krahlý Svazek: 6 Strana: 0704
Krahlý = zkřehlý, erstarrt. Slov. Loos.

117768   Krahnúť Svazek: 6 Strana: 0704
Krahnúť = křehnouti. Slov. Loos.

117769   Krahnúť Svazek: 8 Strana: 0166
Krahnúť — chřadnouti. Vz kr. Phľd. Xn. 696.

117770   Kraholáček Svazek: 6 Strana: 0704
Kraholáček, čka, m., vz Krahulec.

117771   Kraholec Svazek: 6 Strana: 0704
Kraholec, lce, m., vz Krahulec. Na již. Mor. Šd.

117772   Kraholec Svazek: 8 Strana: 0166
Kraholec, vz násl. Krahulec.

117773   Kraholice Svazek: 6 Strana: 0704
Kraholice, Kraholitz, ves u Blovic.

117774   Kraholíček Svazek: 6 Strana: 0704
Kraholíček, čka, m , vz Krahulec.

117775   Krahoška Svazek: 8 Strana: 0166
Krahoška = podhradí, krytí brady kusem železným, podbradným (při šalíři). Wtr. Krj. I. 235.

117776   Krahový Svazek: 6 Strana: 0704
Krahový, vz Krah. U Počátek. Kš.

117777   Krahuj Svazek: 6 Strana: 0704
Krahuj, vz Krahulec. V MV. nepravá glossa. Pa.

117778   Krahujcový Svazek: 6 Strana: 0704
Krahujcový, Sperber-. Šm.

117779   Krahujčí Svazek: 1 Strana: 0778
Krahujčí, krahulčí, krahulcový, Sperber-. K. maso. Ros.

117780   Krahujčí Svazek: 6 Strana: 0704
Krahujčí polož před Krahulec. — K, Krahulci, Sperberdorf, ves u Šternberka. D. ol. VI. 642.

117781   Krahujčí Svazek: 10 Strana: 0608
Krahujčí v I. 478 za Krahulec polož před toto slovo.

117782   Krahujec Svazek: 6 Strana: 0704
Krahujec, vz Krahulec.

117783   Krahujec Svazek: 9 Strana: 0124
Krahujec, jce, m. = bašta podoby troj hranné na Zvíkově. Sdl. Hr. XI. 6.

117784   Krahujec Svazek: 10 Strana: 0140
Krahujec. Pes pod k-jce (lovčí). Arch. XXI. 303.

117785   Krahuječník Svazek: 10 Strana: 0608
Krahuječník, krahulečník, a, m. = kdo krahujce chová, cvičí. Ezop. — Vz Gb. Slov.

117786   Krahují Svazek: 6 Strana: 0704
Krahují, n., zaniklá ves na Opavsku, stála ještě r. 1439. Pk. Češt. 21., 8,

117787   Krahujic Svazek: 9 Strana: 0124
Krahujic, e, m. = krahujec. Maš. ruk. 39a..

117788   Krahujní Svazek: 9 Strana: 0124
Krahujní sova, strix hudsonia. Mus. ol. VI. 59.

117789   Krahulák Svazek: 7 Strana: 1302
Krahulák, a, m. = krahujec. Šír. Pt.

117790   Krahulák Svazek: 8 Strana: 0166
Krahulák, a, m., pták, vz Vostřížek (3. dod.).

117791   Krahulča Svazek: 9 Strana: 0445
Krahulča, pole u Trstené. Mus slov. II. 22.

117792   Krahulčí Svazek: 6 Strana: 0704
Krahulčí, vz Krahujčí. Panská láska, sanice a k. lov netrvají dlouho. Prov. — K., n, sam. u Písku, Krahuletz ves u Nov. Města nad Met; Krahultschy, ves u Telče.

117793   Krahulec Svazek: 1 Strana: 0778
Krahulec, lce, krahuj, e, krahujec, jce, krahulík, a, krahuječek, krahuleček, čka, m, accipiter nisus. Frč. 363. Der Sperber, Tau- benstösser, Wachtelhabicht, Finkenstösser. Lépe: krahujec, vz L. Kořen: krag, zvuk vydávati, křičeti, vz Mz. 49., 50. Tlupy kra- hujcev (krahujcův). Rkk. I vyhánie z hájev vsie krahuje. Rkk. 8. Krabuje plašiti. Rkk. Vydřel krahujec dráhu holubicu. Rkk. — Krahulík vrabčí, falco, Spatzenfalk. Vz S. N.

117794   Krahulec Svazek: 6 Strana: 0704
Krahulec. Cf. Prk. Př. 24., 18., Schd. II. 458., Kram. Slov., Mkl. Etym. 130., Hlb. I. 124, 410., II. 483., Sdl. Hr. III. 12. K. krátkonohý, nisus brevis; hadí, polyboroides typicus. Brm. II. 626., 644. Nebudu sa kra- holíčku vydávať, až sa bude suchá linda zelenať; Aj ty ptačku krabolačku. Šs. P. 193., 317. — Krahulec = pohlavek, rána, udeření. U N. Kdyně. Rgl. — K., sam. u Blovic, hospoda u Dokes u Unoště.

117795   Krahulec Svazek: 8 Strana: 0166
Krahulec. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33. K. místo krahujec, j v l.šk. Jihč. I. 45. O tvarech cf. Gb, H. ml. I. 529. K. sluje na Mor. místy ostřížem, jinde říkají krahujec, ptačí krahulec, kraholec, jestřabek; někdy znamená k. malého dravce ptačího vůbec. Cf. Ostříž (3. dod.). Mtc. 1893. 301. K. holubí (Kelč) = jestřáb. Brt, D. II. 493.

117796   Krahulec Svazek: 9 Strana: 0124
Krahulec není m. krahujec, nýbrž v obou slovech jsou různé přípony, tam -(1?), zde jb. Vz Krok 1896. 179. K., krahujec, krahulík, krahulák, vrabčák, holubář, ptáčník, pochop. K. malý, vz Ostříž. Sír. I. 63.

117797   Krahuleček Svazek: 6 Strana: 0705
Krahuleček, čka, m., vz Krahulec. — K., čku, m. = mrcásek petržele, kořínek.
U Zamb. Dbv.
Krahulík, a, m. = krahuj. Šm.

117798   Krahulečník Svazek: 9 Strana: 0124
Krahulečník, a, m. = kdo loví krahujce. Ezop. 266.

117799   Krahulenka Svazek: 1 Strana: 0778
Krahulenka, y, f., krahulka = ku- kačka. Zlob.

117800   Krahulík Svazek: 7 Strana: 1302
Krahulík, a, m. = vrch v Písecku.

117801   Krahulík Svazek: 9 Strana: 0124
Krahulík, vz předcház. Krahulec. — K. vrch v Písecku. Pís. 4.

117802   Krahulík Svazek: 9 Strana: 0445
Krahulík =. druh háku (pluhu). Vz Percák.

117803   Krahulík Svazek: 10 Strana: 0140
Krahulík, u, m. = druh pluhu. Čes. 1. XI. 278.

117804   Krahulov Svazek: 6 Strana: 0705
Krahulov, a, m. = vrch u Hořelic. Krč., Pam. arch. I. 284.

117805   Krahulovský Svazek: 6 Strana: 0705
Krahulovský. K-ští krmi na posvícení pařez. Vz Sbtk. Krat. h. 174.

117806   Krach Svazek: 10 Strana: 0608
Krach, u, m. = poprask; úpadek. Cu- kerní k. Nár. list. 1905. 317. 9.

117807   Kraíc Svazek: 8 Strana: 0166
Kraíc = krajíc, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 46.

117808   Krain Svazek: 1 Strana: 0778
Krain = Krajina.

117809   Krainburg Svazek: 1 Strana: 0778
Krainburg, Kraň.

117810   Kraj Svazek: 1 Strana: 0778
Kraj, e, krajec, krajek, kraječek, čku, m., kořen kri. Gb. Hl. 148. — K., konec některé věci, obruba, krajní strana, der Rand, das Ende, die Kante. V. Kraj rány: ret rány; kraj kola: čelo; kraj zubu: vrub. Šp. Od kraje šíti, štěpovati, v kraji šíti, kraj za- hnouti. Šp. Na kraji seděti. Ros. Knihy po krajích znamenati. Kom. Kraj knihy pozla- titi. K. listu (limbus, Saum), sukně, klobouku, nádoby, lodí, vody, řeky, skály, lesa atd. Us. Nádoba picí s širokými kraji. Kom. Po- tok byl krajem hluboký. Er. P. III. 22. Přes kraje líti. V. Na kraji propasti státi. D. Při samém kraji se plaviti. D. Nemá to kraje ani konce. Reš. Na kraji života. Us. Stachu po kraj lesa. Rkk. Neví, z kterého kraje za- číti (v kterou udeřiti). Vz Nesnáze. Č. V je- den kraj bije (soudce nespravedlivý). Vz Po- rušený. Č. Kraje v soukenictví jsou a) okraje sukna z tlustší příze, Tuchende; b) též cvisty (z angl. ), krajové hrubé niti, též lajsny zvané, obyč. z cápoviny, Zackelwolle. Ve slovnících překládá se Tuchende: okraj, ale toho se neužívá, ale vždy: to sukno má široké kraje (šlaky). Kraje pak od sukna odtržené prodá- vají se pod jménem: okrajky. Dle Rk. Tuch- ende také: krajna, ale tohoto slova jsem nikdy neslyšel. Nvk. Pusť to krajem = mimo sebe, nic si z toho nedělej. Č. Kýž mi to jde krajem = kýž mne to mine. Us., Č — K. čeho označuje předmět, v jehož blízkosti něco jest. Mkl. S. 541. Kdyby šel kraj světa. Us. Já už kraj hrobu chodím. Na Slov. Ht. Byť bylo kraj dvora, přiběhne zas (kuře na hlas kvočny). Puch. — Po kraji = zdaleka. Kat. 758. — K. = krajina, díl země, Bezirk, Land- schaft, Gau, ein Strich Landes, Gebiet. V. V jednom kraji rodilí (krajané). Země je roz- dělena ve více krajův. Us. Kolik krajův, to- lik obyčejův (krojův). D., Č. Co kraj, to obyčej. Č. Každý k. má své právo. V. Divné kraje, divné obyčeje. Šm. Vz Zvyk. Pán z laciného kraje (kdo lacino koupiti chce n. nízko cení). Us. Plahočiti se kraj od kraje, sběhati kraj světa. Us. Z čarovných krajů, aus der Feenwelt. Dch. Pakli póvod chce sám komorníka dáti pražskému komorníku, toho úřadu, v kterémž kraji budeta pohoniti. Kn. rož. — K. = venkov, protiva města, das Land. Živobytí, sídlo, zeman v kraji. Us. D. V kraji se osaditi. Us. — K., protiva: hory, flaches Land. Obývati, bydleti v kraji. Us. V kraji, im Tiefland. Dch. — K., Him- melsgegend, Landstrich. Okruh světa má čtyři kraje: východ, poledne, západ, půlnoc. Us. Pět jest krajův n. pásem země. L. Kraj světa = horizont. L.

117811   Kraj Svazek: 6 Strana: 0705
Kraj, vz Mkl Etym. 137. K. křídla mo- týlího: 1. na předním křídle: k. přední, vnější a vnitřní, 2. na zadním křídle: k. přední vnější a vnitřní; hluboce vykrajo- vaný, zejkovaný. Stn. I. 8., 13. K. listu Schd. II. 193. K. v lékař. K. lambdovitý, margo lambdoideus, nadočnicový, m. supra- orbitalis, podočnicový, m. infraorbitalis, skrá- ňový, m. temporalis, soscovitý, m. mastroi- deus, šípovitý, m. sagittalis, věnčitý, m. coronalis Exc. K. v botan. vz Rst. 430. Začni z kraja (ze začátku). Brt. D. 224. Přivésti na k., aufs Aeusserste bringen. Dch. Není tomu kraja konca. Mor. Sd. Čo kraj sveta pôjdeš, očiam mým neujdeš. Ht. 81. ml. 218. Začiň z kraja; Z kraja až do konca. Laš. Tč. Odstěhoval se Bůh ví až na který kraj světa. Stnk. Ty bys toho udělala asi kraje (mnoho). U Solnice. Ot krajov zem- ských, ab extremo terrae. Ž. wit. 134. 7. Bůh jest v tom bez konce neb bez kraje. Št. Kn. š. Ohlaste to až na kraj světa; Přišli k nim kraj světa, ab extremis terrae; 1 byl jest slovuten až do kraj světa. BO. Až do kraj světa. ZN. — Pozn. 1. Podst. kraj ve spojení s předložkami a následujícím geni- tivem zůstává na Mor. nesklonné. Brt. D. 161. A ten štvrtý na kraj stola ako z růže kvet. Sl. ps. 160. A dybys byl na kraj světa, za tebú půjdu. Sš. P. 477. Cf. i před- cházející příklady. Sš. P. 477. — Pozn. 2. Na Zbirožsku znamená kraj krajinu a kráj konec. Načněme to od kráje; Dřevo připla- valo ke kráji; Sedí na kráji atd. Lg. — Pozn. 3. Ana v kraji smutná chodí Kat. 757. Er. vykládá = z daleka. Dle Gb. chybně, mať se čísti: v krási = v kráse. — K. = krajina. Jede do kraja cizího. Sš. P. 586. K. a lid, Land und Volk. Dch. Kolik krajů bylo v zemi české a kterak se jmenovaly? Vz Pal. Rdh. II. 168., Zř. zem. Jir. 456 , 692., S. N. Sv. písmo jest právě jako listové z našeho kraje nám poslaní. Neb náš kraj jest ráj. Št Kn. š. 5. Každý k, má svůj ráj. Slez. Šd. Haní svůj kraj, ale křičí: Ene daj. Slez. Šd. Kolik krajův tolik mravův a nemravův. Bž. Je z hojného kraje = rád rozdává, jakoby všteho nazbyt měl. Us. Kšť.

117812   Kraj Svazek: 7 Strana: 1302
Kraj, regio, kráj, margo. List. fil. 1891 56. Svůj kraj (zemi) třebas haňme, ale braňme. Brt. exc. Rozdělení Čech na kraje. Vz Ott. VI 249 nn.

117813   Kraj Svazek: 8 Strana: 0166
Kraj regio, krajina; kraj, margo, strana. Chod. Gb. H. ml. I. 610. Od kraja kašu jedia (od předku začínej). Phľd. 1894.313. Od kraja, ako čert židov berie. Ib. Celú horu pochodil a na kraji utnul (kdo daleko nevěsty hledal a konečně ze sousedství si vzal). Phľd. 1895. 495.

117814   Kraj Svazek: 8 Strana: 0556
Kraj, vz násl. Krajenín.

117815   Kraj Svazek: 9 Strana: 0124
Kraj. Každý k. má svůj ráj. Obz. 1889. 29. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 325a.

117816   Kraj Svazek: 10 Strana: 0140
Kraj vědomí = prah vědomí. Hyna. Vz Čad. 114. — K. = krajina. Jiný k., jiné ří- zení. Čes. 1. XIII. 28. Cizích krajuv chvalič a svich se držeč. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 490.

117817   Kraj Svazek: 10 Strana: 0608
Kraj, e, m. = před. Kteráž (múcha) jest kray potokóv, in extremo fluminum. Pernšt. Isa 7., 18. (Gb. Slov. 124a. ř. sh. 16. ). Jest to však akkus.

117818   Krajácký Svazek: 1 Strana: 0779
Krajácký. K. sukno, zboží, was nach der Elle verkauft wird. Gl. 107.

117819   Krajáč Svazek: 1 Strana: 0779
Krajáč, e, krajáček, čku, m., okrouhlík na mléko, Milchtopf. Krajáč na mléko, mlí- káč, ušák, ucháč, v Jičínsku: okrouhlík; na Mor. látka. Mřk. Do dížky, do krajáče do- jiti, mléko nalévati; z krajáče smetanu sbírati.

117820   Krájač Svazek: 6 Strana: 0705
Krájač, e, m., der Vorschneider. Bern., Loos.

117821   Krajáč Svazek: 6 Strana: 0705
Krajáč. Na Mor. také: latuša, mlíčník, baňka, dvóošník, cezák. Brt. — K., der Tuchhändler en detail. B Místka. Škd.

117822   Krajač Svazek: 10 Strana: 0141
Krajač, e, m. = krajec, pannicida. Rozk. R. 104.

117823   Krajačka Svazek: 1 Strana: 0779
Krajačka, y, f., selka z kraje, Land- bäuerin. Opak: horačka. — K., krojidlo, Pflug- messer. K. ševcovská = kraječka. Jg.

117824   Krajačka Svazek: 6 Strana: 0705
Krajačka = podkovka na boty. Zlínsky. Brt. Dyž k nám budeš chodívat', mosíš dobrý pozor davať, na krajačky neluskovať. Brt. Ps. 23.

117825   Krajačka Svazek: 7 Strana: 1302
Krajačka, y, f. = krajáč U Strakon.

117826   Krajačka Svazek: 9 Strana: 0124
Krajačka, y, f. = krajáč. Tábor. Kub. 153.

117827   Krajačky Svazek: 9 Strana: 0124
Krajačky = pečivo na kousky nakrájené, mlékem spařené a mákem posypané. Mus. ol. XII. 13. Sr. Spařené housk?.

117828   Krajačky (krajavice, krajovičky Svazek: 10 Strana: 0608
Krajačky (krajavice, krajovičky) = vysoké podkovky u bot. Vz Brt. Slov.

117829   Krajadlo Svazek: 1 Strana: 0779
Krajadlo, a, n., krojidlo u pluhu. Pflug- messer. Us.

117830   Krajadlo Svazek: 10 Strana: 0141
Krajadlo, a, n., concidulum. Rozk. P. 2440.

117831   Kraják Svazek: 1 Strana: 0779
Kraják, a, m., sedlák v kraji, Landbauer, Landmann. V Krkonoš. říkají mu: buchtář. — K., u, m., náčiní ku krájení. K. ševcovský (knejp), rovný, ohnutý, na kolíčky, Šp, Schu- sterkneif; k. u pluhu: krojidlo, čertadlo, Pflugmesser. Jg. — K. = dvouušní hrnec, ušák, puclák, Topf mit 2 Henkeln. Jg.

117832   Kraják Svazek: 9 Strana: 0124
Kraják, u, m. = krajáč. U Polné. ??š 97.

117833   Krajan Svazek: 1 Strana: 0779
Krajan, a, m., pl. -né; krajánek, nka, m.: obyvatel téhož kraje, z též vlasti, Lands- mann. V., D. To je můj k.; jsme krajané. Us. Vz Cizozemec. — Vršek se ztratil, při- cházejí krajané (otěhotněla). Vz Hody, Bu- bínek. Č. — K. Krajánek, nka, m. = van- drovní mlynářský n. sladovnický tovaryš, ale tento obyčejněji slove: řemeslo. Ein wan- dernder Mühl- oder Bräuerbursch, Hamperich. Vz Řemeslo. Jg., Šp. — K. Krajánek, nku, krajanec, nce (Mřk. ), m., druh placek. Us. na Mor.

117834   Krajan Svazek: 6 Strana: 0705
Krajan. Ministr krajan dr. Alois Pražák.

117835   Krajan Svazek: 8 Strana: 0166
Krajan. Ministr krajan. Vz násl. Kra- janský.

117836   Krajan Svazek: 9 Strana: 0445
Krajan krajanu jako silná věže. Jrsk XVI. 69.

117837   Krajance Svazek: 10 Strana: 0141
Krajance, pl., m. Mísa k-ců (křižal). Brt. P. n. 717. Sr. Krajanka v VI. 705.

117838   Krajanček Svazek: 6 Strana: 0705
Krajanček, nečka, m. = krajánek. Bern.

117839   Krajáně Svazek: 6 Strana: 0705
Krajáně, éte, n., das Landeskind. Šm.

117840   Krajanec Svazek: 6 Strana: 0705
Krajanec, nce, m.= pečivo ze žitné mouky. Na jihovych. Mor. Brt. Na k-nce zamísí se a vyhněte ze žitné mouky jako na šišky; těsto se rozestře na tenko na lopatu a sází se do pece. Upečené k-nce polámou se na mísu, poleji horkým mlékem a posypou makem nebo tvarohem. Brt. L. N. II. 116., Slov. Rr. Šb., Ssk.

117841   Krajanec Svazek: 8 Strana: 0166
Krajanec. Také slov. Phľd. 1893. 71.

117842   Krajánek Svazek: 6 Strana: 0705
Krajánek, vz Krajan. — K. = suché jablko, křížalka Nosívají chlapci děvčatům dary zvl. k nky (u přístek). Dary ty slují u Hanáků odvážky, u Brumova poslinek. Sš. P. 763.

117843   Krajanka Svazek: 1 Strana: 0779
Krajanka, y, f., Landsmännin. Vz Krajan.

117844   Krajanka Svazek: 6 Strana: 0705
Krajanka = křízalka, vz Krajánek. Us. Dch., Mll., Vck-, Džl., Mtc. 1878. 35.

117845   Krajanka Svazek: 10 Strana: 0608
Krajanka, y, f. = křížila (jablko): kra- jačka, króželka, ščípanka. Brt. Slov.

117846   Krajánkovati Svazek: 9 Strana: 0124
Krajánkovati = choditi krajánkem. Tům. Ml. 46.

117847   Krajanský Svazek: 1 Strana: 0779
Krajanský, landsmännisch. Ros.

117848   Krajanský Svazek: 6 Strana: 0705
Krajanský. Prokop Veliký mu osobně vytýkal, že jsa Slovan a krajan by se měl také po krajansku chovati. Pyp. K. I. 147.

117849   Krajanský Svazek: 8 Strana: 0166
Krajanský. K. ministr (český a polský). Us.

117850   Krajanství Svazek: 1 Strana: 0779
Krajanství, Landsmannschaft. D.

117851   Krajanstvo Svazek: 1 Strana: 0779
Krajanstvo, a, n. = krajanství; 2. kra- jané, Landsmannschaft, Landsleute. D.

117852   Krájati Svazek: 6 Strana: 0705
Krájati = krájeti. Slov. Bern.

117853   Krajavice Svazek: 6 Strana: 0705
Krajavice, e, f. = podkovka na boty. Vz Krajačka.

117854   Krajc Svazek: 6 Strana: 0705
Krajc, e, m. = krajč, krejčí. Budeš hru- bým či tenkým krajcom? Land-, Stadt- schneider. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 541.

117855   Krajc Svazek: 9 Strana: 0124
Krajc, e, m. = krajíc. Vých. Čechy. Čes. I. X. 59.

117856   Krajcar Svazek: 6 Strana: 0705
Krajcar = krejcar. NB. Tč. 15., Bern.

117857   Krajce Svazek: 6 Strana: 0705
Krajce, pl., m. = okraje. K. na peť palcov širki. Slov. Nářečí čiemohronecké.

117858   Krajce Svazek: 8 Strana: 0166
Krajce = krajky, porty. Na Zvolen. Phľd. 1894. 615.

117859   Krajciar Svazek: 6 Strana: 0705
Krajciar, a, m. = krejcar. Ht. Sl. ml. 237.

117860   Krajcpant Svazek: 1 Strana: 0779
Krajcpant, u tesařů, šp. z něm. Kreuz- band, křížová spona. Kmp.

117861   Krajček Svazek: 6 Strana: 0705
Krajček, u n. ječku, m. = krajek. Slov. Bern.

117862   Krajčéřstvo Svazek: 1 Strana: 0779
Krajčéřstvo, a, n, zastr. = krejčovství. Veleš.

117863   Krajčevna Svazek: 7 Strana: 1302
Krajčevna, sartorium. Pršp. 91 8.

117864   Krajčí Svazek: 1 Strana: 0779
Krajčí, ího, krajčenec, nce, krajčíř, e, m., zastr. = krejčí. Jg.

117865   Krajčí Svazek: 6 Strana: 0705
Krajčí. Bž 18., Št. Kn. š. 171., NB. Tč. 118., Půh. II. 219., Pč. 7.

117866   Krajčice Svazek: 10 Strana: 0141
Krajčice, e, f. = krejčová, sartrix. Rozk. P. 2415.

117867   Krajčieřský Svazek: 8 Strana: 0166
Krajčieřský mistr. Arch. XIV. 445.

117868   Krajčieřstvo Svazek: 10 Strana: 0141
Krajčieřstvo, a, n., sartoria. Rozk. P. 1550.

117869   Krajčík Svazek: 6 Strana: 0705
Krajčík, a, m. — krejčí. Val. Vck. — K. Jan, nar. 1804., opat na Slov. Vz S. N.

117870   Krajčír Svazek: 6 Strana: 0705
Krajčír = krejčí. Zlínsky. Brt. Slov. Ondraček k. List hrad. 1478. Dal tu sukni k-řovi opraviti. NB. Tč. 84. (267.). Dávajú ma za krajčíra: K. šije v noci, pokazí si oči. nepůjdem zaň. Koll. Zp. I. 63.

117871   Krajčír Svazek: 10 Strana: 0608
Krajčír, a, m., vz Vyžiti.

117872   Krajčírka Svazek: 6 Strana: 0705
Krajčírka, y, f. = krejčová; krejčovina. Slez. a Slov. Šd.

117873   Krajčírna Svazek: 6 Strana: 0705
Krajčírna, y, f. = krejčovna. Slov. Bern.

117874   Krajčírstvo Svazek: 9 Strana: 0445
Krajčírstvo, a, n. Sbor. slov. III. 34.

117875   Krajčok Svazek: 9 Strana: 0445
Krajčok. Za K-kem, trať u Orlové. Věst. o?. 1895. 14.

117876   Krajčovna Svazek: 10 Strana: 0608
Krajčovna y, f. krejčovna. Prešp. 1408. — Gb. Slov.

117877   Krajčovský Svazek: 6 Strana: 0705
Krajčovský = krejčovský. Ssk.

117878   Krajdřeví Svazek: 6 Strana: 0705
Krajdřeví, n., na lodích, das Randsam- holz. Šm.

117879   Kraje Svazek: 8 Strana: 0166
Kraje, e, m. = krejčí. Slov. Phľd. 1893. 371.

117880   Krajec Svazek: 1 Strana: 0779
Krajec, jce, kraječek, čku, m., prouhatý kraj sukna, v obec. mluvě: šlak, Saum. Na Slov. Vz Kraj. — K. Krajec = krejčí. Na Slovensku.

117881   Krajec Svazek: 6 Strana: 0705
Krajec, dapifer. Pal. Rdh. II. 104.

117882   Krajec Svazek: 8 Strana: 0166
Krajec = krajíc, již za Bl. zastar. Bl. Gr. 185. — K. = kraje, krejčí. K. šije nohavice. Phľd. 1894. 108.

117883   Krajec Svazek: 8 Strana: 0556
Krajec, jce, m. = druh pasu. Sbor. slov. I. 45.

117884   Krajec Svazek: 9 Strana: 0124
Krajec, jce, m. = pás. Slov. Sbor. slov. II. 45.

117885   Krájecí Svazek: 1 Strana: 0779
Krájecí n. krajecí, vz -cí. Schneide-. K. nůž; u ševců: kraječka, kraják, knejp. Jg. K. prkno, Werkbrett. D.

117886   Kraječ Svazek: 1 Strana: 0779
Kraječ, e, m., kdo krájí: a) krejčí; b) u stolu kdo hostem předkrajuje, Vorschnei- der. Ros. K. dědičný království českého. c) K. suken, kdo sukna na lokte prodává, Zlob., Tuchhändler, Gl. 108., nebo přistři- hovač, Zuschneider. — K., krajecí nůž, Schneide-, Transchiermesser. V.

117887   Kraječ Svazek: 7 Strana: 1302
Kraječ, jenž přisluhoval stolu. Kar. 15.

117888   Kraječ Svazek: 10 Strana: 0141
Kraječ, e, m. K. jídel, dapifer. Kat. 15. Krajec v VI. 705. oprav v.: kraječ.

117889   Kraječek Svazek: 6 Strana: 0705
Kraječek, vz Kraj.

117890   Kraječka Svazek: 1 Strana: 0779
Kraječka, y, f., Schneiderin, Zuschnei- derin. — K., nástroj krajecí, Schneidewerk- zeug, z. B. Schusterkneif.

117891   Krajedlo Svazek: 1 Strana: 0779
Krajedlo, a, n. = krojidlo, Pflugmesser; Schneidewerkzeug. Jg.

117892   Krajek Svazek: 1 Strana: 0779
Krajek, jku, m., der Kragen, límec. D. K. kanonický, expositorium canonicale. — K., das Rändchen; Uferchen. Rk.

117893   Krajek Svazek: 6 Strana: 0705
Krajek, jku, ta = malý kraj, okraj. — K, jka, m., os. jm. Tov. 129 , Žer. Záp. 11. 185. — Z Krajku Konrát atd. Tf. Odp. 389., Hart. 208.

117894   Krajem Svazek: 6 Strana: 0705
Krajem, am Rande.

117895   Krajemalba Svazek: 6 Strana: 0705
Krajemalba, y, f. = krajinomalba. Rk.

117896   Krajemluv Svazek: 6 Strana: 0705
Krajemluv, u, m., der Provincialismus. Šm.

117897   Krajenek Svazek: 1 Strana: 0779
Krajenek, nka, m. = soused. Nachbar. Aqu. —

117898   Krájení Svazek: 1 Strana: 0779
Krájení, n., das Schneiden. D.

117899   Krajenín Svazek: 1 Strana: 0779
Krajenín, a, m. = krajan. Jel. Krajanové. V. Vz -enín, -janín.

117900   Krajenín Svazek: 8 Strana: 0556
Krajenín, a, m., Landsmann. 1450. V knize Arch. praž. 2119. fol. F. 13. Tys můj milý kraj. 1510. V nejstarší rakovn. knize. Wtr.

117901   Krajenín Svazek: 9 Strana: 0124
Krajenín. O skloň. vz Gb. H. ml. III. 1. 75.

117902   Krajenina, y Svazek: 1 Strana: 0779
Krajenina, y, f., mateřština, die Landes- sprache. D.

117903   Krájený Svazek: 1 Strana: 0779
Krájený, geschnitten. K. chléb. Kom.

117904   Krajepisný Svazek: 6 Strana: 0705
Krajepisný. K. mappa.

117905   Krajéř Svazek: 1 Strana: 0779
Krajéř, krajíř, e, m., Truchsess, dapifer. Gl. 108. Vz Krajec.

117906   Krájeti Svazek: 1 Strana: 0779
Krájeti, kořen kri, Gb. Hl. 142. K. jest vzorcem sloves páté třídy. Kráj-ím, -íš, -í, -íme, -íte, -ejí; imperat. krájej, krájejme, krá- jejte; přechod. krájeje, krájejíc, krájejíce; sup. krájet; krájel, a, o; krájen, a, o; krájev, -vši, -vše. — Pozn. Podlé tohoto vzorce ča- sují se časoslova, jichžto prvotní samohláska příznačná a přehlasila se v e. Zk. Ml. I. 116. Po měkkých souhláskách totiž uchyluje se čeština od vzoru volati staženinou í m. á z aja a přehláskou e m. a. Vyjma stavěti, věšeti, vra- ceti, klaněti se (Zk. ) a mizeti, z-hrzeti vládnou všecka časoslova, dle, krájeti' časovaná, dél- kou kmenové samohlásky, pocházejíce od sloves prvých 4 tříd vesměs stupňováním a rozlišováním d a t v z a c, s a z v š a z, skupenin st, zd a sl v šť, žď a šl a někdy i hrdelnic v sykavky před ě aneb e místo prvotného ja, jak násl. 1. Z patřících do I. třídy od ba: bájeti a od těch, jichž kořen prvotním i se končí: bíjeti, píjeti (v obecné mluvě také pívati), s-víjeti. — 2. Z II. a III. tř. přešla sem: pobízeti (od pobídnouti), zhr- zeti (od hrdnouti), mizeti (od mhnouti), líceti n. léceti (od líknouti), dohlížeti (od dohléd- nouti n. hleděti). — 3. Nejčastěji dostávají se sem slovesa IV. třídy: obouzeti, vychá- zeti, klízeti, ostouzeti, káceti, uhášeti, sná- šeti, věšeti, překážeti, urážeti, svážeti, pou- štěti, vyjížděti, přemýšleti, zacláněti, skrá- pěti, potápěti, káleti, kráčeti, máčeti atd. od buditi, choditi, kliditi, studiti, kotiti, hasiti. nositi, věsiti, kaziti, raziti, voziti, postiti, jezditi, mysliti, cloniti, kropiti, topiti, kaliti, kročiti, močiti, Ht. Sr. ml. 292. a násl. Vz také Bž. Mluvnici jaz. čes. §. 350. a, násl. — Krojiti, 3. pl. -jí, il, en, ení; krájívati, schnei- den. — abs. Tak krejčí krájí, jak mu sukno stačí. Prov. — co: chléb, sukno (prodávati Boč. 1496. ), obuv atd. Větší řemen krájel, než mu kůže postačiti mohla. Prov. Žal srdce krájí. L. — co čím: nožem; zemi pluhem. Us., L. — se, co komu: hostům pečeni, maso; kupci kůži. D., Us., Rk. On to sobě štědře krájí (něčeho zneužívá). Kom. Kdy- byste se mi krájel, nevěřím vám to. Us. — co na co: sukno na šaty. Us. — co kam: chléb do polívky. Us. Chléb pod polívku (než se naleje). Vus. — se komu od čeho. Srdce se mi krájí od želu. L. — se. Nevě- řím ti, i kdybys se krájel. Us. — co jak. Střela vypuštěná povětří krájí s šibkostí. L. K. koho bez milosrdenství (dříti). Us. Kůži dle míry. — co odkud: řemeny z kůže s tovaryšem krájím. — s adv. Tenčeji krá- jeti musíš (ne tak zhruba lháti). Č.

117907   Krájeti Svazek: 6 Strana: 0705
Krájeti. — co. Tady je smrad, že by ho mohl k. Us. K. mandle, těsto (lopatkou z díže na vál vyndavati). Vz Pekař. Ktož nemohú chleba k. (tělesné obcovati), ne- hodí se od přirozenie k skutku manželskému. Hus III. 207. — co komu. Něniť mi to mama a je to macocha, dy mi chleba kraje, to mi ho nepřaje. Sš. P. 160. — se komu od čeho jak. Budeš jim krájávať po ma- lém krajíčku. Sš. P. 781. Od velkieho žiala srdce se mi kráje (puká) na dve odrobiny. Sl. ps. 113.

117908   Krájeti Svazek: 7 Strana: 1302
Krájeti v dialektech Vz Listy fil. 1892. 287.

117909   Krájeti Svazek: 8 Strana: 0166
Krájeti. Až bude mít z čeho k. (až bude samostatným). Nár. list. 1896. č. 113. odp.

117910   Krájeti Svazek: 9 Strana: 0124
Krájeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 337.

117911   Krájeti Svazek: 10 Strana: 0141
Krájeti. K-la dětem skývy chleba tak tenké, že bylo skrze ně vidět celé Čechy. Us.

117912   Krajeverši Svazek: 6 Strana: 0705
Krajeverši, n., ux^óóttyov, das Akrostich. Nz., lg. Slnosť 158. 412

117913   Krajevid Svazek: 6 Strana: 0706
Krajevid, u, m., die Landschaft (obraz). Šm.

117914   Krajhák Svazek: 6 Strana: 0706
Krajhák, u, m, der Bordhaken in Salz- werken. Šm.

117915   Krajíc Svazek: 6 Strana: 0706
Krajíc. To je toho k. (málo)! Us. Kšá. Namaže-li si kdo tenký krajíček chleba, říká se, že je skrze něj vidět svatý Tábor. U Kři- čova. Kšť. Lepší k. ež kRajíček, lepší zajíc ež zajíček. Slez. Šd. V cizích rukách vždy větší k. Us. Bž.

117916   Krajíc Svazek: 7 Strana: 1302
Krajíc. Bude míti spíše krajíc nežli celý bochník = všecko rozdá. U Kr. Hradce. Kšť.

117917   Krajíc Svazek: 10 Strana: 0141
Krajíc = čásť kruhu mlýnského kola. Čes. 1. XI. 186.

117918   Krajíc, e, krajíček Svazek: 1 Strana: 0780
Krajíc, e, krajíček, čku, m., Krajic, V., tak také v již. Čechách. Kts. K. chleba (die Brotschnitze der Runde nach, die Flanken; skyva, skýva, skyvka chleba, ein Schnitt Brod, die Brodschnitze der Länge nach). Jg., Rk. Ukroj mi k. chleba. Tys mi dal malý k. chleba. Us. Lépe za svým krajícem než za cizím pecnem. Jg. O svůj k. zavadil (za- čal své hospodářství). Vz Hospodářství, Sa- mostatný. Lb., Kom., Č. Jest pánem nad svým krajícem. Jg. Přibývá ho, jako krajíce v hrsti (ubývá ho). Vz Malý, Tělo. Č., Lb.

117919   Krajíce Svazek: 6 Strana: 0706
Krajíce, mlýn u Milevska. — K. u klo- boučníků, das Ranafach. Šm.

117920   Krajícnice Svazek: 8 Strana: 0556
Krajícnice, e, f. = postranní dužnice sudu. Gehrdaube, f. Ott. XI. 421. b.

117921   Krajíček Svazek: 6 Strana: 0706
Krajíček, vz Krajíc. — K = kraj. Sedí na krajíčku, na samém krajíčku, hart am Rande. Dch.

117922   Krajíček Svazek: 7 Strana: 1302
Krajíček. K-čky z buchet nakrájené, v troubě usušené, mlékem spařené, skořicí a cukrem posypané a omaštěně. U Č. Brodu. NZ. I. 263.

117923   Krajíček Svazek: 8 Strana: 0166
Krajíček. Ukrojí-li děva k. (chleba), do- stane mládence, pakli skývu, dostane vdovce. Čes. 1. V. 233.

117924   Krajíček Svazek: 10 Strana: 0141
Krajíček, čku, m. Měl hněv hned na k-čku (popudlivý). Jrsk. XIII. 3. 174.

117925   Krajičkovati Svazek: 1 Strana: 0780
Krajičkovati = svačiti, jausen. Na Slov. Plk. —

117926   Krajíčkovati Svazek: 6 Strana: 0706
Krajíčkovati chleb = na krajíčky krá- jeti. Laš Tč.

117927   Krajíčkovati Svazek: 7 Strana: 1302
Krajíčkovati = žebrati. U Krasna. Vck., Brt.

117928   Krajidlo Svazek: 1 Strana: 0780
Krajidlo, a, n., lépe: krajedlo. Jg. Vz Krojidlo.

117929   Krajík Svazek: 1 Strana: 0780
Krajík, u, m. = kraj, Rand. K. rány. Plk.

117930   Krajík Svazek: 6 Strana: 0706
Krajík. Bj.

117931   Krajík Svazek: 10 Strana: 0608
Krajík, u, m. = motúz, šňůrka u kolo- vratu. Mus. slov. VII. 58.

117932   Krajín Svazek: 1 Strana: 0780
Krajín, a, m. = krajan. Th.

117933   Krajín Svazek: 8 Strana: 0556
Krajín, a, m. A ti jsú krajinově z Plzeň- ska. Arch. XV. 78.

117934   Krajina Svazek: 6 Strana: 0706
Krajina — kraj, konec, okraj. K. rúcha. M. K. podešvice. Vz Podešvice. Matj. 53. — K-ny zemské, termini terrae. Ž. wit. 21. 28., 134. 7. — K. = díl země. K. či krajna = krajiště, die Mark, das Gränzland. Vz Šf. Strž. II. 352. K. fíková, olivová, rýžová, mandlová, révová, kukuřicová, řepková, ovocná, pšeničná, žitná, pustá, divoká, jaři- nová, lesní, sněhová, horská atd. Us. Pdl. Středozemská k. otč. Zem. 709. K. travnatá, lupenatého stromoví, vzdělaHá. Sl. les. Sstúpil do pekelných krajin; Neb Pontus bylaj' jedna k Št. Kn. š. 12., 19. Každá k., člověku otčina. Bž. exc. — K. v bot. místo některého údu ku př. na lůžku. Rst. 103., 430. — K. šp. m.: Krajn (Kran?), Krajnska, Krajnsko. Prw. v Arch. f. slav. Phil. VII. 4. 600.

117935   Krajina Svazek: 9 Strana: 0124
Krajina = část těla. V svrchní k-ně člo- věka, točiž v mozku. Maš. ruk. 208a.

117936   Krajina, krajinka Svazek: 1 Strana: 0780
Krajina, krajinka, krajinečka, y, f. = kraj, krajní čásť některé věci, Rand. K-ny ranné (kraje rány). Ras. K-ny perlami krum- pované. Ctib. — K. = krajní prkno z kraje klády, na Mor. odkorek, das Schwartenbrett, Schalholz. Krajinami něco pobiti, zabedniti, vyložiti, vypeřiti. Nz. — K. země nějaké, světa, Gegend. Ze všech krajin země. Rkk. — K., díl země, kraj, Gegend, Landschaft, Land, Provinz, Ortschaft. K východní (strana), bahnitá, bažinatá, slatinná, letná, líbezná, rozkožná, vinná, polední, zdravá, nezdravá, Jg., úpatní (podholská, vz Hole). Nz. Malba, malíř, malířství, kreslení, výkres krajin. Nz. Obzírá krajiny (s hory). Rkk. V naše kra- jiny; po vše krajiny. Rkk. Panují nade všemi krajinami světa. Flav. Nad krajinou vlád- nouti. V. V cizích krajinách bydleti, V., obý- vati. V. Mor po vší krajině. V. Město a okolní krajina. Flav. Drahota krajinami dlouho trvala. V. Svolal všecku krajinu. Háj. K-nu vyhubiti. V. — K. na dni = lesy, vrchy, stavení nad dolem n. na blízku. Vys. — Kra- jina, y, f., Krain, Vz S. N. 908—934. — Krajiňan (Slovinec), neb Krajinec, nce, m. — Krajinský.

117937   Krajinář Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinář, e, m. = malíř krajin, krajino- matiř, der Landschaftsmaler. Osv. I. 189., Dk. a j.

117938   Krajinářský Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinářský, Landschaftsmaler-. Žleb její (Sázavy moravské) na mnohých místech oplývá krásou k skou. Km. 1883. 683.

117939   Krajinářský Svazek: 10 Strana: 0141
Krajinářský. K. škola. Nár. list. 1903. č. 284. 17.

117940   Krajinářství Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinářství, n. = krajinomalba, die Landschaftsmalerei. Dk. Poet. 10.

117941   Krajinčan Svazek: 10 Strana: 0608
Krajinčan, a, m. = krajinec, domorodec. Pohl.

117942   Krajinec Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinec, nce, m. = krajan, Bdl., der Krainer. Šm.

117943   Krajinek Svazek: 10 Strana: 0608
Krajinek, uka, m. = krajan. Lact. 41a. Gb. slov.

117944   Krajiník Svazek: 1 Strana: 0780
Krajiník, a, m. K. pížmový, callosoma sycophanta, brouk. Frč. 191.

117945   Krajiník Svazek: 6 Strana: 0706
Krajiník. Cf. Kk. Br. 24., Schd. II. 507., Kram. Slov.

117946   Krajinín Svazek: 1 Strana: 0780
Krajinín, vz Krajenín.

117947   Krajinka Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinka, vz Krajina.

117948   Krajinkářství Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinkářství, n., die Kleinstaaterei. Šm.

117949   Krajinkový Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinkový, Landschafts-. K. miniatury. Osv. 1. 190.

117950   Krajinný Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinný, Landschafts-. K ráz, Dch., krása, Dk., motiv, Pdl., podrobnosti. Šml. I. 16.

117951   Krajinný Svazek: 10 Strana: 0141
Krajinný. K. okolí. Nár. list. 1904. 314. 9.

117952   Krajinohled Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinohled, u, m., die Agyoskopie Dch.

117953   Krajinohubný Svazek: 7 Strana: 1302
Krajinohubný, landverderbend Pohl.

117954   Krajinokam Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinokam, u, m., der Cnorolith. Šm.

117955   Krajinokres, u Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinokres, u, m. = krajinokresba. Šm.

117956   Krajinokresba Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinokresba, y, f., dle Landschafts- zeiciinung. Dch.

117957   Krajinomalba Svazek: 1 Strana: 0780
Krajinomalba, y, f. Vz S N.

117958   Krajinomalba Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinomalba, y, f., vz Krajinářství. Dk. Aest. 433., Pokr. Pot. II. 58., Vlšk. 98.

117959   Krajinomalíř Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinomalíř, e, m. = krajinář. Dch.

117960   Krajinoměšťák Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinoměšťák, a, m., der Provinz- btädtler Šm.

117961   Krajinomluv Svazek: 1 Strana: 0780
Krajinomluv, u, m., -mluva, Provinzia- lismus. Rk.

117962   Krajinorytina Svazek: 1 Strana: 0780
Krajinorytina, y, f., Landschaft (in Kupfer gestochen). Rk.

117963   Krajinosloví Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinosloví, n. Dk. Aesth. 431.

117964   Krajinovec Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinovec, vce, m., der Provinzler. Šm.

117965   Krajinový Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinový. K. stěna (z krajin), die Schwartenwand. Zpr. arch.

117966   Krajinový Svazek: 8 Strana: 0166
Krajinový = z krajin. K. plot. Ott. VIII. 8. b.

117967   Krajinový Svazek: 10 Strana: 0141
Krajinový. K. studie. Nár. list. 1904. 286. 13.

117968   Krajinoznalec Svazek: 1 Strana: 0780
Krajinoznalec, lce, -znatel, e, m., ein Landkundiger. Rk

117969   Krajinský Svazek: 1 Strana: 0780
Krajinský, Provinzial-, Land-, Landes-. K. soud; radní soudu krajinského (zem- ského), J. tr. (od, krajina'; krajský soud od , kraj', Kreis-), úředník, Nz., biskup, regio- narius. Šf. K. déšť (když daleko široko prší). Us. Vz Krajina.

117970   Krajinský Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinský. K. spolek, časopis, Dch., Pdl, město, J. Lpř., stavitelství, Landbau, ředitelství. Sl. les., soud. S. N

117971   Krajinstvo Svazek: 6 Strana: 0706
Krajinstvo, a, n., Länderei, Gegenden. Šm.

117972   Krajiny Svazek: 8 Strana: 0166
Krajiny = kraj lesa. Záp. Mor. Brt. D. II. 332. K. = pole z kraje, u cest. Tuřany. Hledík.

117973   Krajíř Svazek: 6 Strana: 0706
Krajíř, e, m., os. jm. Pal. Děj. III. 1 383, D. ol. XI. 1., Tk. IV. 731., V. 48., VII. 101., Tk. Žk. 222., Blk Kfsk. 1343., Let. 47., 181., S. N., Sdl. Hr. II. 85., 141., III. 304., IV. 371., V. 362.

117974   Krajíř Svazek: 10 Strana: 0608
Krajíř, e, m. = kraječ, Vorschneider. Vz Gb. Slov.

117975   Krajiščo Svazek: 6 Strana: 0706
Krajiščo, a, u., jm. polností na Slov. Rr. MBš.

117976   Krajiště Svazek: 1 Strana: 0780
Krajiště, ě, n., kraj. — K., Markgrafschaft, u starých Slovanů = vojenské pomezí. Vz S. N.

117977   Krajiště Svazek: 6 Strana: 0706
Krajiště = kraj. Na nejnebezpečnější k. sopek a vodopádů lezou. Koll. III. 80 — K. = kraj, díl země. K. mořské. Šf. Strž. II. 272. a j. K. hispanské, furlanské, pan- nonské, české, srbské atd. Šmb. S. II 42.; Cyrena město a k. v Africe. Sš. Sk. 72. — K. = termini terrae, markrabství, lišilo se od dědin a žup a bylo pro ochranu země na způsob vojenského pomezí zřizováno. Vz Pal. Rdh. II. 252., Šf. Strž. II. 345 a j.

117978   Krajiště Svazek: 9 Strana: 0124
Krajiště, ě, n. Pal. Pam. 516.

117979   Krajištní Svazek: 9 Strana: 0124
Krajištní řad, dle něhož obyvatelé k ochraně pomezí postaveni byli. Pal. Děj, I. 1.. 313. Sr. násl. Krajištník.

117980   Krajištník Svazek: 1 Strana: 0780
Krajištník, a, m., správce krajiště, Mark- graf. Šf.

117981   Krajištník Svazek: 6 Strana: 0706
Krajištník = obyvatel kraje. Šf.. Strž. I. 350. — K. = hlídač pomezního kraje země, jako byli v Čechách Chodové, custos termini. Vz Pal. Rdh. II. 253.

117982   Krajištník Svazek: 9 Strana: 0124
Krajištník, a, m. = vyšší úředník vo- jenský ? hájení hranic proti Polákům i Uhrům (na Mor. ). Pal. Děj. I. 1. 299.

117983   Krajištný Svazek: 1 Strana: 0780
Krajištný, Mark-. K. vévoda. Šf.

117984   Krajištný Svazek: 6 Strana: 0706
Krajištný vévoda, der Markgraf. Šf. Strž. 11. 330.

117985   Krajitelný Svazek: 6 Strana: 0706
Krajitelný, schneid bar. Us.

117986   Krajitka Svazek: 6 Strana: 0706
Krajitka, y, f., coracus, hmyz, Šm.

117987   Krajitý Svazek: 6 Strana: 0706
Krajitý. Včely dělají dělo k-to (napříč klátem). Vz Dílo. Zlinsky. Brt.

117988   Krájívati Svazek: 1 Strana: 0780
Krájívati, vz Krájeti.

117989   Krajizna Svazek: 1 Strana: 0780
Krajizna, y, f. = ruda, jejíž hlati po- spolu třpytí se a hrají barvami. Am.

117990   Krajka Svazek: 1 Strana: 0780
Krajka, y, f., žena z kraje. Kb. Vz Kra- jačka. — K., obyčejně krajky, jek., pl., f., na Slov. čipky, Spitzen, Kanten. K. vyší- vané, bruselské, nizozemské, belgické (bra- bantské), francouzské, S. N., hedvábné, kor- dlové, šenilové, pletené, šité, tkané, Kh., drhané, vázané, háčkované, boloňské, an- glické, černé, bílé, úzké, široké. Šp. Krajky, mřežky, čipky; krajky drhati (klöppeln), dě- lati, plésti, Us.; vzor na krajky, Šp.; pa- lička na krajky. D.

117991   Krajka Svazek: 6 Strana: 0706
Krajka. K-ky = pletivo s rozličnými vzorky z nití lněných, bavlněných, hedváb- ných, stříbrných a zlatých. Blř. Cf. Kram. Slov. Krajky benátské, české, irské. Šp. Plete krajky. Vz Opilý. Sn. — Slb. 428.

117992   Krajka Svazek: 8 Strana: 0166
Krajka = zoubkovaná lišta jako ozdoba lomenice a stavení. Ott. VIII. 8. a., Oestr. Mon. (Böhm.) I. 432.

117993   Krajka Svazek: 9 Strana: 0124
Krajka, y, f. = krajní prkno. Napřed je odkorek, potom dvě nebo tři krajky a potom teprve desky (prkna). Mus. ol. 1898. 108.

117994   Krajka Svazek: 10 Strana: 0141
Krajka, obyč. krajky. K. vláčkové a ni- těné na Vamberecku. Vz Čes. 1. XI. 21. nn. K. vláčkové na Vamberecku: čtyřgrošíkové, čertíčkové, čepcové; doubravské, děťátkové, dvougrošové, devítigrošíčkové, dajčbemské; fajnováče, falešné; harfové, hruštičkové, hráškové, jetýlkové, jelení rohy; nece; okaté (též nitené), pomatené (šmodrchané), placáky, půlzlatkové, paňácové, padesáti- řádkové; rathousové; síťkové, sejtky, slej- škové, slezské, struhadélkové; šantaláže, třígrošíčkové, zub dlouhý a malý, žabové; nitěné tamtéž: břečtanové, čtvercové, de- vítky, flíčkové, falešné, hádkové (tříhád- kové), hadové, hvězdové (jedno-, dvou-, tříhvězdové), hřibkové, hřebínkové, hodi- nové, irské, kolové (jedno-, dvou-, tříkolové), košíčkové (kolované, kolečkované), kraple dlouhé (kraplované), klasové, křížkové, ka- líškové, kypír (zubatý, drobný), kostelní, katrové, korunkové, listované (lístkové), mouškové, měsíčkové, půlměsíčkové, me- tlové, mřížkové, muchové (devíti-, šestnácti- muchové), očkové (saksové = saské; dvou, tří-, čtyř-, pětiočka), okaté (též vláčkové), pavoučkové, prstýčkové, pařátkové, půl- párové (jedno-, dvoupárové), páskové, pro- těžové, peckové, proutkové, plátynkové, pomatené (též vláčkové), rozmarínové (roz- marínky), rozdvojené (rozpůlované), rozdvo- jený zub, rožňové, rýsované, řetízkové, rovenské, ruličkové, riižované (růžičkové), rybenky, svarbové, sedmičky falešné, štrá- fové, slemenské, šrekové, šnekové, smrčkové, šatové, stebélkové, stromečkové, šněrovací, srdíčkové, salátové, tříkrejcárky, týlkové, trnové, věnečkové (věncové), válečkové, vinné, vějířkové, větvičkové, vozové, va- jíčkové, železnicové (železnice hustá a řídká), zástěrkové, zámečkové, zvonečkové. Vz ib. Krajně rozdílný. Nár. list. 1902.

117995   Krajkárna, krajkovna Svazek: 1 Strana: 0780
Krajkárna, krajkovna, y, f. Spitzen- fabrik, Klöppelschule. Rk.

117996   Krajkář Svazek: 1 Strana: 0780
Krajkář, e, m., na Slov. čipkář, Spitzen- macher, -handler. Us.

117997   Krajkařiti Svazek: 1 Strana: 0780
Krajkařiti, il, ení, klöppeln. Rk.

117998   Krajkářka Svazek: 1 Strana: 0780
Krajkářka, y, f., die Spitzenmacherin, -Händlerin. Us.

117999   Krajkářský Svazek: 1 Strana: 0780
Krajkářský, Spitzenmacher-, Spitzen- händler-. K. obchod.

118000   Krajkářský Svazek: 6 Strana: 0706
Krajkářský stávek, stroj. Mor.