152001   Milžany Svazek: 6 Strana: 0983
Milžany, dle Dolany, Milsau, ves u Ka- daně. Blk. Kfsk. 1100., Rk. Sl.

152002   Mimátko Svazek: 10 Strana: 0180
Mimátko, a, n = děcko. Msn. Hym. 27.

152003   Mimes-is Svazek: 1 Strana: 1021
Mimes-is, e, f., řec., napodobení, jest úsměšné opětování slov jiným pronesených. V Aeneidě IX. 598. Numanus oslovuje Tro- jany:, Hanba dvakráte jatí Frygové, že za hradbami opět se zamykáte. ' Ascanius ho probodne a pak se mu posmívá:, Tu vracejí Rutulům dvakrát jatí odtuchu Fryští. ' KB. 240.

152004   Mimetesit Svazek: 6 Strana: 0983
Mimetesit, u, m, nerost. Bř. N. 191.

152005   Mimetický. M Svazek: 6 Strana: 0983
Mimetický. M. hieroglyfy. Lpř. Dj. I. 31.

152006   Mimi Svazek: 1 Strana: 1021
Mimi, hlas mladých srn. Šp.

152007   Mimi Svazek: 10 Strana: 0180
Mimi = panenka (hračka; v dětské řeči). Us

152008   Mimický Svazek: 6 Strana: 0983
Mimický herec. Vz Vlšk. 391. M. idylla. Jg. Slnosť. 130.

152009   Mimik Svazek: 1 Strana: 1021
Mimik, a, m., z řec., posuňkář. Rk. Mi- miker, Geberdenkünstler, m.

152010   Mimika Svazek: 1 Strana: 1021
Mimika, y, f., z řec., nauka o posuncích, Rk., umění vytvařovací, jehož řečník, Dekla- mator a herec potřebují. Vz S. N. M. jest projevování našich myšlének a citů způso- bem vnějším, t. j. postavou těla, pohyBy jeho částek a zvl. změnami v tváři a přede vším v oku. Dle Blř. Theorie mimického n. tvařitelského umění, theorie tvařitelství. Nz. Mimik, Geberdenkunst, -lehre, f., -spiel, n.

152011   Mimika Svazek: 6 Strana: 0925
Mimika, y, f. = matka. Koll.

152012   Mimika Svazek: 6 Strana: 0983
Mimika. Cf. Vlšk. 385. Rk. Sl.

152013   Miminko Svazek: 1 Strana: 1021
Miminko, a, n., mimátko, a, n. = děťátko, Windelkind, n. Hahej m-ko! Puch.

152014   Mimnerm-os Svazek: 1 Strana: 1021
Mimnerm-os, a, m., lyrický básník řecký kvetl mezi r. 634. —600. př. Kr. Vz S. N.

152015   Mimo Svazek: 1 Strana: 1021
Mimo, adv., vorbei, vorüber. M. jíti, jeti, běžeti, letěti. Jg. Mimo jdouce = běžně, im Vorbeigehen, obenhin. Milo je mně, milo, když mi ideš mimo. Mor. P. 276. — M., předložka s akkusativem. Užívá se jí: 1 o místě k vytčení směru podlé čeho pryč jinam, po straně čeho pryč jinam, míjejíce co — pryč jinam. Událo se jí běžeti mimo jednu horu. Pass. Mimo příbytek něčí jíti. Pr. VI. 451. Mimo náš dům vedli ho k po- pravě. Vrat. I půjdou národové mnozí mimo město toto i. e. míjejíce město toto pryč jinam. Br. — 2. Odtud se jí užívá o nesrov- nalosti čeho s čím, o nepřiměřenosti činnosti k věci jiné, tudy jest, co: proti čemu, čemu na odpor, čemu na vzdor, čemu na vzdory (opp. podlé, vedlé), gegen, mit Umgehung, trotz, ungeachtet, ohne, wider. Mimo pořad práva to, což jemu nenáleží, sobě osoboval. Háj. Purkmistr mimo řád a právo žádné moci užívati nemá. Kol. Mimo rozkaz to jsú učinili. Háj. Mnohé byliny mimo přirození a způsob času kvetly. Kn. Nemilostivě groše dobývati mimo staré ustanovení. O z D. Pakli by se někdo mimo práva zemská več podvolil. Václ. II. (Pr). Aby toho nikdo mimo vůli jeho netiskl. Zr. F. I. A vezme-li co více mimo právo. O. z D. Bůh toho k tomu cíli mimo úmysl té sv. ženy užil. Br. Svou hrdosť ukazoval mimo právo. Št. — 3. Vy- jímá předmět svůj z oboru toho, což se o podmětě povídá, tudy jest tolik, co: vy- jmouce, kromě čeho, nade co, nežli, ausser, nebst, neben. Mimoň mocnějšího není. Leg. Jediný, mimoňž nenie nikte jiný. Kat. 1230. Země a rolí hojně mimo potřebu mají. Ler. Poněvadž jest od starodávna v tomto králov- ství více stavů mimo stav panský, rytířský a městský nebývalo. Z. Fr. I. Jiného milov- níka neměla mimo něho (nežli jeho). Pass. Mimo čtyři hlasy zvolen jest. Mimo jednu toliko věc šťastni učiněni jste. — 4. Užívá se u srovnání jedné věci s druhou a to k vytčení toho, že se to, co se o podmětu vypovídá, na předmět předložky nijakž ne- vztahuje aneb toliko u míře mnohem menší, kterýmžto druhým činem se výrok stupňuje a zveličuje. Vyznamenává tedy: u přirovnání k čemu, u mnohem větší míře, nad, über, vor. Arabští mimo jiné národy slovo o sobě měli, že loupežníci byli t. j. u mnohem větší míře nežli jiní národové. Br. Budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi. Br. — Pozn. V obecné řeči spojuje se táž předložka i s gt. Spojování toto se již u spisovatelů 16. stol. nalezá, ač jen zřídka. Zk. S genitivem se také pojí u Slovinců, Malorusů, Poláků, v Horním a Dolním Srbsku (v Sasku). Mkl. S. 544. Co mimo toho času jest, na pro- cházku vynakládám. Kom. Mimo nich nikdo tam nebyl. Všechny brány mimo jedné malé. Sl. — Knst. učí: mimo = 1. citra, kromě, s gt., 2. juxta, penes, podél, s akkus. —Mimo u komparativu, vz Komparativ. Vz Zk. Skl. 201. —203., Ml. II. 27. Cf. Mkl. S. 413.

152016   Mimo Svazek: 6 Strana: 0983
Mimo, val. nimo. Vz Brt. D. 185. Všecko mi jde mimo, alles geht mir fehl; Rána šla mimo. Dch. Přešli srny mimo oheň. Ž. wiť 62. 12. — Ad 1. A zchopiv se zabode Šara- dického mimo (vedlé) hospodáře NB. Tč. 106. — Ad 2. Aby se žádnému moc mimo právo nestala. NB. Tč. 123. Rozháněje odtud knezy i nájemníky mimo panský nález. Půh. II. 253. — Ad 4. A ony pak baby jedna mimo druhú mistrujie svá kůzla; Kakžkoli všecky máme milovati, však od Boba jest to zřie- zenie, abychom jedny větší žádosti mimo druhé milovali. Št. Kn. š. 93., 42. — M. s genit. Také na Lašsku. Tě. Mimo našich oken teče voda skokem. Sš. P. 277. Šéł m. našeho pola. Brt. D. M. ženy mojí nikdo tam nebyl. Laš. Tč. Dyž půjdeš mimo nás, m. našich dvéří, jenom ty zavolej: Má milá, otevři! Sš. P. 281. Aby to m. něho nebylo prodáno. NB. Tč. 12. Mohl podíl manželky své dosáhnouti m. toho, co již na stříbře dostal. Hrad. ruk. 1672. Tč.

152017   Mimo Svazek: 7 Strana: 1325
Mimo s akkus.; odchylkou bývá v obecné řeči genitiv. Gb. Ml. II. 138. — D. Lhrg. 302.

152018   Mimo Svazek: 8 Strana: 0208
Mimo s (gt. M. tohoto domu. 1672. Mtc. 1896. 130.

152019   Mimo Svazek: 9 Strana: 0165
Mimo na Císařovsku jen příslovce: Leješ mimo. Místo předložky užívají tam kole a krom. Vz Mtc. 1900. 140.

152020   Mimo Svazek: 9 Strana: 0449
Mimo. Mají mu mimo všechny jiné (= přede všemi jinými) tu louku příti. 1423 Mšín. 11.

152021   Mimobásnický Svazek: 6 Strana: 0983
Mimobásnický, nicht dichterisch. Dk.

152022   Mimoběhutý. M Svazek: 10 Strana: 0180
Mimoběhutý. M. loď. Msn. Od. 247.

152023   Mimoběžka Svazek: 1 Strana: 1021
Mimoběžka, y, f. M-ky, sich kreuzende Gerade. Ck.

152024   Mimoběžně Svazek: 8 Strana: 0208
Mimoběžně něco zhlédnouti. Kká. Puš. Tloz. 72.

152025   Mimoběžný Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoběžný. M. přímky = mimoběžky. Jd. Geom. I. 7., NA. V. 54. M. proud, gal- van. Exstrastrom. Nz.

152026   MimoBiBlický Svazek: 9 Strana: 0165
MimoBiBlický. M. podání v církvi. Pal. Děj. III. 1. 273.

152027   Mimobíleční Svazek: 6 Strana: 0983
Mimobíleční, ausser dem Eisweiss lie- gend. Vz Rst. 441.

152028   Mimobuněčně Svazek: 8 Strana: 0208
Mimobuněčně žíti. Vstnk. II. 558. a j.

152029   Mimockodník Svazek: 6 Strana: 0983
Mimockodník. Drsk.

152030   Mimocukr Svazek: 7 Strana: 1325
Mimocukr = saturační kal Vz Ott. V. 763. b.

152031   Mimočeský Svazek: 6 Strana: 0983
Mimočeský. M. země, nicht böhm. Us.

152032   Mimočeský Svazek: 9 Strana: 0165
Mimočeský státní svazek. Řezn. Pal. 163.

152033   Mimočetný Svazek: 6 Strana: 0983
Mimočetný, ungezählt. Dk.

152034   Mimoděčný Svazek: 10 Strana: 0180
Mimoděčný. M. modlitba. Zr. Zahr. 43. Sr. Mimoděk.

152035   Mimoděk Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoděk, unwillkürlich. Us. Pdl. M. za- předen byl do sporu. Kos. Ol. I. 111.

152036   Mimodelegační Svazek: 8 Strana: 0208
Mimodelegační. M. doba (když nezasedají delegace).

152037   Mimoděložní Svazek: 8 Strana: 0208
Mimoděložní těhotenství a) vejcovodové, b) vaječníkové, c) břišní. Vz Ott, X. 441. b.

152038   Mimoděložný Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoděložný. M. těhotenství, Extra- uterinschwangerschaft. Nz. lk. Cf. Ott. I. 34. M. aplasie. Ott. II. 513.

152039   Mimodobý Svazek: 6 Strana: 0983
Mimodobý. M. pravda; Klassičnosť co ideal jest m-bá a bezprostorá. Dk. Aesth. 98.. 97.

152040   Mimoduší, n Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoduší, n. Jsoucnost (reálnosť) i m. přičítali realisté věcem. Blý.

152041   Mimofarní Svazek: 8 Strana: 0208
Mimofarní kněz (který neměl fary). Vlč. Lit. 78.

152042   Mimofilologický Svazek: 10 Strana: 0180
Mimofilologický M. námitky. Osv. 1896. 549.

152043   Mimogrammatický Svazek: 10 Strana: 0180
Mimogrammatický. M. svědectví. Osv. 1896. 550

152044   Mimohled Svazek: 1 Strana: 1021
Mimohled, u, m., die Parallaxe. Krok. Vz Jg. Slovník.

152045   Mimohled Svazek: 6 Strana: 0983
Mimohled. M. roční (parallaxa), sluneční, Stč. Zem 102., 177., obzorníkový, rovniko- obzorníkový. NA. V. 397., Schd. I. 195.

152046   Mimohled Svazek: 10 Strana: 0180
Mimohled, u, m. = odchylka, parallaxa. M. sluneční, měsíční, oběžnic. Vz Ott. XIX. 205.

152047   Mimohmotný Svazek: 8 Strana: 0208
Mimohmotný. M. svět, Čch. Otr. 50.

152048   Mimohospodářský Svazek: 6 Strana: 0983
Mimohospodářský, ausserwirthschaft- lich. Kaizl.

152049   Mimohraničný Svazek: 1 Strana: 1021
Mimohraničný, ausser den Gränzen.

152050   Mimohrtanový Svazek: 6 Strana: 0983
Mimohrtanový, extralaryngeal.

152051   Mimohudební Svazek: 6 Strana: 0983
Mimohudební, nicht musikalisch. M. zvuky. Dk.

152052   Mimoch Svazek: 6 Strana: 0983
Mimochod, vz Mkl. Etym. 424. M. místo inocHodec. Šf. III. 626. Naučíš koně lehký jíti m-dy. M. — M. = stroj, der Beipass. Samočinný m. J. Krost.

152053   Mimochod Svazek: 1 Strana: 1021
Mimochod, u, m, der Antritt, Zelt, Pass- gang, chod koně, který záleží v tom, že kůň ne jako obyčejně nohy křížem staví, nýbrž nyní levou přední i zadní, nyní pravé obě pojednou a takový chod měkčí jest jezdcovi. Kůň jde m-dem. Das Pferd geht den Zelt. V. Klusák jezdce hmoždí; šlapák lehce, mi- mochodník mimochodem se nese, aniž po- klesá. Kom. Dle Prk. v Arch. f. slav. Phil. III. má býti: jinochod. — M., chod mimo, Das Vorbeigehen Mimochodem něco podo- tknouti, pověděti, en passant. Us., Dch., Č.

152054   Mimochod Svazek: 8 Strana: 0208
Mimochod m. jinochod. Mkl. Etym. 124.,

152055   Mimochod Svazek: 9 Strana: 0165
Mimochod, u, m. = chod mezi krokem a klusem. Ott. XII. 281.

152056   Mimochodec Svazek: 1 Strana: 1022
Mimochodec, dce, m., mimochodník. Th. Místo: jinochodec. Prk. Vz Mimochod. — M., kdo mimo chodí, Der Vorbeigeher. Jg.

152057   Mimochodem Svazek: 1 Strana: 1022
Mimochodem. Vz Mimochod.

152058   Mimochoditi Svazek: 10 Strana: 0180
Mimochoditi, ambulare. Pěkně kluší, m dí. Mill. 16a.

152059   Mimochodně Svazek: 10 Strana: 0180
Mimochodně = mimochodem, M. se o tom mluvilo. Svétz. 1882. 522.

152060   Mimochodní Svazek: 6 Strana: 0983
Mimochodní. M. hražení. NA. III. 136 Osvícení prorocké jest vždy jen m. Hlv. 325.

152061   Mimochodníček Svazek: 6 Strana: 0983
Mimochodníček, čka, m. = kůň. Vz

152062   Mimochodníček Svazek: 8 Strana: 0208
Mimochodníček, čka, m. — hříbě. 1568. L. posíl. I. 48.

152063   Mimochodník Svazek: 1 Strana: 1022
Mimochodník, a, m., kůň mimochodem jdoucí, der Zelter, vz Mimochod. V. Ten mi koně m-ka a jiná dva k tomu vozu daroval. Har. Místo jinochodník. Prk. Vz Mimochod. — M., hříbě (dle Kopiáře z r. 1568). Km. I. 718. — M., u, m. Na m-ku něco obcházeti (ambages facere, Umschweife machen). Bart.

152064   Mímochodník Svazek: 6 Strana: 0983
Mímochodník kůň, ambulator. Sv. ruk. 319. a., Arch. VII. 226. M-ci vaši chodie tuční. Hus II. 222.

152065   Mimochodník Svazek: 8 Strana: 0208
Mimochodník, a, m., m. jinochodník, Zelter, m. Jg., Mkl. Etym. 124.

152066   Mimokollejní v Svazek: 9 Strana: 0165
Mimokollejní veršotepci. Wtr. Živ. vys. šk. 136.

152067   Mimokořenný Svazek: 9 Strana: 0165
Mimokořenný. M. živel slova. Vést. 1901. 168.

152068   Mimokrajnosť Svazek: 1 Strana: 1022
Mimokrajnosť, i, f. Exterritorialität, f. Dch. Vz Mimozemství.

152069   Mimolalůčkový Svazek: 6 Strana: 0983
Mimolalůčkový, extralobularis.

152070   Mimolebec Svazek: 6 Strana: 0983
Mimolebec, bce, m, exencephalus.

152071   Mimolebý Svazek: 10 Strana: 0180
Mimolebý mozek, exencephalia = zrůd- nost hlavy, kde při nedostatku lebky mozek nedokonale se vyvinul, není zcela v lebce umístěn. Ktt.

152072   Mimoletem Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoletem, im Flug. M. něco vzíti. Č.

152073   Mimoletný Svazek: 1 Strana: 1022
Mimoletný, mimo letící, flüchtig. Č.

152074   Mimoletný Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoletný = mimoletící. M. vlastovky, myšlénka. Č. Kn. š. 330., 57., ptáčkové. Ib. 330

152075   Mimoletný Svazek: 8 Strana: 0208
Mimoletný = pomíjející. M. ľúbosť, Phľd. 1894. 619. Na tvari Leny vyrazil sani. strach. Phľd. 1892. 749.

152076   Mimolidský Svazek: 6 Strana: 0983
Mimolidský, aussermenschlich. Dk. Rozb. fil. 23.

152077   Mimoliterarní Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoliterarní život (spisovatelův). Schlz.

152078   Mimoliterní Svazek: 10 Strana: 0180
Mimoliterní veřejnosť. Mtc. 1. 1873. 55.

152079   Mimoloukoť Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoloukoť, i, f., v hora., die Neben- felge. Šm.

152080   Mimomanželský Svazek: 6 Strana: 0983
Mimomanželský, ausserehelich. Dch.

152081   Mimomaterníkový Svazek: 8 Strana: 0208
Mimomaterníkový. M. útěžek. Vz Ott. IX. 10.

152082   Mimoměstský Svazek: 1 Strana: 1022
Mimoměstský, ausserstädtisch.

152083   Mimomíslní Svazek: 6 Strana: 0983
Mimomíslní, auswärtig. Šp.

152084   Mimomolekularní Svazek: 10 Strana: 0180
Mimomolekularní příťažlivosť. Vot. 204

152085   Mimomozečný Svazek: 6 Strana: 0983
Mimomozečný, extracerebral.

152086   Mimoň Svazek: 1 Strana: 1022
Mimoň, ě, f., mě. v Boleslavsku, Niemes. — Mimoňan, a, m.; pl. -né. — Mimoňský. Mimoň = mimo něj, ale této staženiny se nyní málo užívá. V z On. Mimoň, -mimoňž. Kat. 2390., 2690. Mimoňž nenie nikte jiný. Kat. 1230.

152087   Mimoň Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoň od Mimona. Pal. Rdh. I. 131. — Tk. IV. 347., V. 192., Blk. Kfsk. 1365., Sdl. Hr. I. 256., Rk. Sl.

152088   Mimoobřatníkový Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoobřatníkový. M. či ektropický obor větrný. Stč. Zem. 641.

152089   Mimoobyčejný Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoobyčejný, aussergewöhnlich. M. dítě. Koll. Zp. I. 420.

152090   Mimoojky Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoojky, pl., f., das Kopfgeschirr des Pferdes. Lpř.

152091   Mimoojník Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoojník, a, m., das Nebenross, Bei- pferd. Lpř. Sl. II. 85

152092   Mimoparlamentárně Svazek: 10 Strana: 0625
Mimoparlamentárně vládnouti. Nár. list. 1905. 119. 1.

152093   Mimopáteční Svazek: 10 Strana: 0180
Mimopáteční. Zvon III. 309.

152094   Mimopažní Svazek: 6 Strana: 0983
Mimopažní, extraaxillaire.

152095   Mimoperlík Svazek: 6 Strana: 0983
Mimoperlík, u, m., der Nebenschlag- hainmer, Šm.

152096   Mimoplodidlový Svazek: 6 Strana: 0984
Mimoplodidlový, extragenital.

152097   Mimopobřišničný Svazek: 6 Strana: 0984
Mimopobřišničný, extraperitonäal. Nz. lk.

152098   Mimopodmětný. M Svazek: 6 Strana: 0984
Mimopodmětný. M. či předmětná je- stota. Pal. Rdh. I. 338.

152099   Mimopodstatný Svazek: 6 Strana: 0984
Mimopodstatný, ausserwesentlich. Nz.

152100   Mimopochod, u Svazek: 6 Strana: 0984
Mimopochod, u, m., der Vorbeimarsch. Šm.

152101   Mimopouzdrový Svazek: 6 Strana: 0984
Mimopouzdrový. Ztuhlý sval m., extra- kapsuläre Ankylose.

152102   Mimopravidelný Svazek: 6 Strana: 0984
Mimopravidelný, abnorm.

152103   Mimopražský Svazek: 10 Strana: 0180
Mimopražský. M. hudební slavnost'. Nár. list. 1883. č. 226.

152104   Mimoprofessorský Svazek: 9 Strana: 0165
Mimoprofessorský přítel. Wtr. Živ. vys. šk. 153

152105   Mimoprvý Svazek: 9 Strana: 0165
Mimoprvý. M. slabika. Dšk. Vok. 45.

152106   Mimopřirozený Svazek: 6 Strana: 0984
Mimopřirozený, nicht angeboren. M. dary. Lenz, Anthr. 261.

152107   Mimorejdovati Svazek: 10 Strana: 0180
Mimorejdovati loď. Msn. Od. 182.

152108   Mimorovník Svazek: 1 Strana: 1022
Mimorovník, u, m., souběžník, kruh s rovníkem souběžný, Parallelkreis, m. Balb.

152109   Mimoruský Svazek: 10 Strana: 0180
Mimoruský. Mimoruští Slované. Nár. list. 1885. č. 107.

152110   Mimořádnosť Svazek: 1 Strana: 1022
Mimořádnosť, i, f., Exception, f., Aus- nahmezustand, m. Rk.

152111   Mimořádnosť Svazek: 6 Strana: 0984
Mimořádnosť. J. tr.

152112   Mimořádný Svazek: 1 Strana: 1022
Mimořádný, ausserordentlich. Mimořádný professor (mimo řád ustanovený), úřad, ve- litelství, vyslanec; 2. = neobyčejný, selten, ungewöhnlich. Plk.

152113   Mimořádný. M Svazek: 6 Strana: 0984
Mimořádný. M. stav = mimořádnosť, J. tr., sněm, Dch., posluchač vysokých škol, schůze, valná hromada, Us. Pdl., paprsek, Mj. 304, příjmy a vydání, Šp., dávky. Šmb. S. II. 129.

152114   Mimosa Svazek: 1 Strana: 1022
Mimosa, y, f., citlivka, rostl. Vz S. N., Kk. 257.

152115   Mimosa Svazek: 6 Strana: 0984
Mimosa, vz Citlivka, die Sinnpflanze. Rstp. 422.

152116   Mimosluneční Svazek: 6 Strana: 0984
Mimosluneční, Aussersonnen-. Osv. I. 112.

152117   Mimosměrka Svazek: 7 Strana: 1325
Mimosměrka, y, f. = čára sborcená. Rgl.

152118   Mimosmyslný Svazek: 6 Strana: 0983
Mimosmyslný, aussersinnlich. Nz., Ssk.

152119   Mimosmyslný Svazek: 6 Strana: 0984
Mimosmyslný, aussersinnlich. Nz. lk., Msr. 52.

152120   Mimosní Svazek: 10 Strana: 0180
Mimosní žena = citlivá. Nár. list. 1903. č. 66. 13.

152121   Mimosoudní Svazek: 6 Strana: 0984
Mimosoudní, aussergerichtlich. Šm.

152122   Mimosoudní Svazek: 9 Strana: 0165
Mimosoudní doznání. Ott. Říz. I. 9.

152123   Mimosporný Svazek: 9 Strana: 0165
Mimosporný. M. řízení. Vz Ott. Říz. I. 147.

152124   Mimosrdečníkový Svazek: 10 Strana: 0180
Mimosrdečníkový, extrapericardialis. Ktt.

152125   Mimostřední Svazek: 1 Strana: 1022
Mimostřední, excentrisch. Krok.

152126   Mimostřední Svazek: 10 Strana: 0180
Mimostřední zornice, ectopia pupillae. Ktt.

152127   Mimosvátostný. M Svazek: 6 Strana: 0984
Mimosvátostný. M. dostiučinění. Us. Pdl.

152128   Mimosvětý Svazek: 1 Strana: 1022
Mimosvětý, ausserweltlich. Čas. duch.

152129   Mimoškolní Svazek: 6 Strana: 0984
Mimoškolní práce, Arbeit ausser der Schule. Dch.

152130   Mimoškolský Svazek: 6 Strana: 0984
Mimoškolský = mimoškolní. Šm.

152131   Mimoškolský Svazek: 10 Strana: 0180
Mimoškolský. M prostředí. Vlč. Lit. II. 2. 38.

152132   Mimotah Svazek: 6 Strana: 0984
Mimotah, u, m., der Vorbeizug. Šm.

152133   Mimotělesný Svazek: 6 Strana: 0984
Mimotělesný, ausserkörperlich. Tudíž nemohla duše dříve žíti ve stavu m-sném. Hlv.

152134   Mimotělý Svazek: 6 Strana: 0984
Mimotělý = mimotělesný. Šm.

152135   Mimotiny Svazek: 6 Strana: 0984
Mimotiny, pl., f., allotria. Rk.

152136   Mimotně Svazek: 6 Strana: 0984
Mimotně, nebenbci. Šm.

152137   Mimotní Svazek: 1 Strana: 1022
Mimotní příčiny, šp. m. vedlejší. Jindy také: poboční, postranní. Brs. 101.

152138   Mimotnosť Svazek: 10 Strana: 0180
Mimotnosť, i, f. Nár. list. 1904. 349. 13. Sr Mimotní v I d. 1022.

152139   Mimotropický Svazek: 6 Strana: 0984
Mimotropický, aussertropisch. M. kra- jiny. Stč. Zem. 588.

152140   Mimouherský Svazek: 10 Strana: 0180
Mimouherský. M. země. Us. Mš.

152141   Mimoumělecký Svazek: 10 Strana: 0625
Mimoumělecký. M. tendence. Nár. lisí. 1905. 56. 3.

152142   Mimoúřední Svazek: 6 Strana: 0984
Mimoúřední, ausserämtlich. M. cestou. Osv. I. 127.

152143   Mimoúzemnosť Svazek: 6 Strana: 0984
Mimoúzemnosť, i, f., die Exterritoriali- tät, S. N. V. 345.

152144   Mimov Svazek: 6 Strana: 0984
Mimov, a, m., Mimowa, ves u Horšova Týna. Blk. Kfsk. 1365., Rk. Sl.

152145   Mimová Svazek: 7 Strana: 1325
Mimová = mimo. Dol. Brtch.

152146   Mimovat Svazek: 10 Strana: 0625
Mimovat = mívati. Brt. Slov.

152147   Mimovati Svazek: 6 Strana: 0984
Mimovati, mimuji = mívám. Mor. Brt. D. 157.

152148   Mimovděčný Svazek: 10 Strana: 0180
Mimovděčný. M. modlitba. Zr. Zahr. 43. Sr. Mimovděk.

152149   Mimové Svazek: 6 Strana: 0984
Mimové při pohřbech řím. Vz Vlšk. 478.

152150   Mimověcný Svazek: 6 Strana: 0984
Mimověcný, extraneus a re. VV. 40.

152151   Mimověcný Svazek: 7 Strana: 1325
Mimověcný. M. stránka věci. Gb. Ml. II. 4.

152152   Mimoveltržní Svazek: 6 Strana: 0984
Mimoveltržní směnka, Aussermesswech- sel.

152153   Mimověrec Svazek: 6 Strana: 0984
Mimověrec, rce, m., ein Konfessions- loser. Rk.

152154   Mimoveslí Svazek: 6 Strana: 0984
Mimoveslí, n. = dolní kraj na obou koncích lodi, kde už se nevesluje. Lpř. Sl. II. 83.

152155   Mimoveslový Svazek: 6 Strana: 0984
Mimoveslový kraj lodi. Vz Mimoveslí. Lpř. Sl. II. 83.

152156   Mimovojník Svazek: 10 Strana: 0180
Mimovojník, a, m., o koni. Msn. I. 299.

152157   Mimovolně Svazek: 6 Strana: 0984
Mimovolně, unwillkürlich. M. připadlo mi na mysl. Us. — Ntr. V. 241.

152158   Mimovolný Svazek: 1 Strana: 1022
Mimovolný, nechtějící; nahodilý, unwill- kürlich.

152159   Mimovolný Svazek: 6 Strana: 0984
Mimovolný. M. vražda, Šmb. S. I. 440., pohyb. Dk. P. 7.

152160   Mimozákonný Svazek: 10 Strana: 0180
Mimozákonný stav. Vzáj. I. 94.

152161   Mimozemní Svazek: 6 Strana: 0984
Mimozemní = mimozemský. Dch. M. právo. J. tr.

152162   Mimozemní Svazek: 9 Strana: 0165
Mimozemní firma = cizí. Nár. list. 1897. č. 251.

152163   Mimozemnosť Svazek: 6 Strana: 0984
Mimozemnosť, i, f. = mimozemství. Dch., Rk. Sl.

152164   Mimozemský Svazek: 1 Strana: 1022
Mimozemský, der Exterritoriale. Pr.

152165   Mimozemský Svazek: 6 Strana: 0984
Mimozemský, ausserhalb der Erde. M. projekce, Stč. Zem. 411., prostor, obor, Osv. V. 5., 1., předsvěty. Stč. Zem, 246., zobra- zení. Stč. Zem. 410.

152166   Mimozemství Svazek: 1 Strana: 1022
Mimozemství, n., die Exterritorialität. Pr.

152167   Mimozor Svazek: 6 Strana: 0984
Mimozor, u, m., die Aphaeresis. Šm.

152168   Mimra Svazek: 1 Strana: 1022
Mimra, y, m., kdo se mimrá, Us., mimrač.

152169   Mimra Svazek: 6 Strana: 0984
Mimra, y, f. Dám ti mimru = nic. U Stráž- nice. Šd. Ty víš mimru, Quarkspitz weisst du (nic). Dch. — Mimry mamry = nic, nebo nechce-li kdo říci pravdu. Co.s při- nesl? Mimry mamry. Val. Vck.

152170   Mimrač Svazek: 1 Strana: 1022
Mimrač, e, m., mimra, der Raunzer. Us.

152171   Mimráček Svazek: 6 Strana: 0984
Mimráček, čka, m., mimral, a, m. = mimra. Rk.

152172   Mimračka Svazek: 1 Strana: 1022
Mimračka, y, f., eine Raunzerin. Us.

152173   Mimránek Svazek: 6 Strana: 0984
Mimránek, nka, m., os. jm. Mor. Sd.

152174   Mimrati Svazek: 1 Strana: 1022
Mimrati, mit kläglichem Tone etwas vor- tragen, wimmern, raunzen. Koubl. — se s čím, v čem: s jídlem, v jídle = nechutně, vá- havě jísti. Šm., Dch.

152175   Mimrati Svazek: 6 Strana: 0984
Mimrati, vz List. fil. X. 325., Mkl. Etym. 192.

152176   Mimravosť Svazek: 1 Strana: 1022
Mimravosť, i, f., raunzendes Wesen; Langsamkeit, f.

152177   Mimravý Svazek: 1 Strana: 1022
Mimravý, raunzend, runzig; langsam. Us.

152178   Mimy Svazek: 1 Strana: 1022
Mimy, ů, pl., řec., u Řekův a Římanů zvláštní hry dramatické, jež představovaly výjevy ze života způsobem nejvíce komi- ckým. Vz více v S. N.

152179   Míň Svazek: 1 Strana: 1022
Míň, v obec. mluvě m. méně. Vz Toto. Šb.

152180   Miň Svazek: 6 Strana: 1005
Miň, fulgur. V MV. nepravá glossa. Pa.

152181   Mina Svazek: 6 Strana: 0984
Mina svatá = třezalka, zvoneček, děravec, křížek, sv. Jana bylina, krevníček, Joannis amor, hypericum, Johanniskraut. St. Kn. š. 307. (Pdl.). Cf. Sbtk. Rostl. 294., Zbrt. 288. — M. = podkop. M. elektrická, Observations- mine, kontaktní, Kontakt-, mořská, See-. Kpk.

152182   Mína Svazek: 6 Strana: 0984
Mína = Vilémina.

152183   Mina Svazek: 10 Strana: 0180
Mina svatá, Johannis amor, láska sv. Jana. Lbk. 8. Na sv. Jana světívali svatů minu, Johannis amor, milosť a lásku sv. Jana, svěcené víno. Vz Souk. 1903. 25., Uč. spol. 1903. XXI. 7. — M. = ocelová ná- doba naplněná výbušnou látkou, jež při nárazu lodi na ni účinkem vniklé vody se zapaluje a loď úplně ničí. Je buď někde uvázaná a explose způsobuje se elektrickým proudem vedeným k ní z určitého místa aneb plove položena jsouc pod vodou, volně jako bóje. Vz více v Zl. Pr. XXI. 250c.

152184   Mina, y Svazek: 1 Strana: 1022
Mina, y, f., váha 25 lotů. V. Řecká ??? (mna), asi 35 zl. Lpř. — M. svatá. Minu svatú světiti (víno?). Št. N. 307. Vz Gl. 153. — 2. Podkop, podzemní průchod, zvl. ta- kový, jenž se může prachem do povětří vy- hoditi. Rk. Vz v S. N. článek: Mine. Spreng- grube.

152185   Minaret Svazek: 6 Strana: 0984
Minaret, u, m. = štíhlá a vysoká věž při tureckých modlitebnicích, s níž turečtí kněží pětkrát denně k modlení vyzývají. Fřt. exc, Rk. Sl.

152186   Minart, a, m Svazek: 6 Strana: 0984
Minart, a, m., Meinhard. Šd.

152187   Minartice Svazek: 1 Strana: 1022
Minartice, ves v Táborsku.

152188   Minartice Svazek: 6 Strana: 0984
Minartice, die Budějovice, Minartitz, ves u Votic. Blk. Kfsk. 493., 1222., Rk. Sl.

152189   Minař Svazek: 1 Strana: 1022
Minař, e, m., podkopač, der Minirer. Plk.

152190   Minář Svazek: 6 Strana: 1005
Minář, e, m. = mlýnář. V Plzeň., v Plas- sku. Prk.

152191   Minář Svazek: 9 Strana: 0165
Minář, a, m. — mlynár. Slov. Sbor. slov. III. 37.

152192   Minářík Svazek: 9 Strana: 0165
Minářík Jan, malíř, nar. 1862. Vz Ott. XVII. 374.

152193   Minářík K Svazek: 6 Strana: 0984
Minářík K., studuj., přispěl do tohoto slovníku. (Mnk.).

152194   Míňať Svazek: 6 Strana: 0984
Míňať, iterat tvar slovesa minouti. Mor. a slov. Brt. Nemáme chleba, ale do neděle už se musíme tak m. Na již. Moravě. Šd. Roky se míňaly a pominuly. Dbš. Sl. pov. I. 21. Mouka se už míňá (ubývá ji). Na Hané. Wrch.

152195   Mince Svazek: 1 Strana: 1022
Mince, e, f., z něm. Münze a to z lat. moneta, Jg., peníz. M. jest ražený, kovový, obyč. okrouhlý plátek určité stříže a urči- tého zrna (Schrott und Korn), tedy určité ceny ku prostředkování obchodu, k upama- tování na znamenité události (pamětná m. ), ku vyznamenání zasloužilých osob (záslužná m. ). Na obou stranách m., líci a rubu jsou poprsí mincovních pánů, znaky a nápisy atd. vyraženy. M. obchodní, spolková, zemská, drobná. Vz více v S. N. M. stříbrná, zlatá, dobrocenná, dobroplatná, berná, ražená, vážná, nevážná, zlá, falešná, dobrá, ostříhaná, ob- řezaná, Jg., lehká, nehodná. Er., J. tr.; m. staré, středověké a nové (staré: římské, orientalské, barbarské), S. N.; červená (= zlatá), bílá (= stříbrná), černá (= s mědí smíšená), Jg., konvenční, měděná, Us., žád- nému schodku nepodrobená. Er. Prubíř m. D. Zrno, přísada, vývoz, falšovník, falšování, stříž, seznam, druh mince n. mincí. J. tr. Minci bíti (mincovati), Jg., zaraziti. Háj. Bíti vlastní ráz na minci. Br. M-ci ražením na- podobiti; minci zlehčiti, ponížiti. J. tr. Kdož by na minci nadával a kdož by nádavek bral. Er. Na minci zrna českého mincovati. Er. M-ci raziti. Us. Mince dobrého, českého zrna; přísadou minci zlehčiti; m. ostřihovati; m. v zemi jde; mince bráti. Vys. Vz Rb. str. 268., Tk. II. 542., Žer. Záp. II. 10., 95. Vz Stříž. — M. pamětní, záslužná, spol- ková. S. N. — M., jednotlivý peníz, latin. numisma, ein Geldstück. V. — M., minice = mincovní dům, kde peníze mincují, das Münzhaus. Jg. Zlato a stříbro do naší mince dodávati povinni jsou. Nar. o h. (Pr. I. 91. )

152196   Mince Svazek: 6 Strana: 0984
Mince peněžní. Geldmünze, Šp., cou- rantní. Kaizl 150. M. lichá = špatná. Pal. Rdh. II. 101., Tk. VI. 342., Sdl. Hr. V. 153. M. němá = bez nápisu. Črm. 17. M. české. Vz Pal. Rdh. II. 113., Zř. zem. 459., 694., Tk VII. 416., Blk. Kfsk. 1365., Ukaz. 32., 55., Rk. Sl. Sto hř. groši peněz mince drobnej. List hrad. 1467. Stejnou mincí ně- komu spláceti. Albieri.

152197   Mince Svazek: 7 Strana: 1325
Mince české. Vz Ukaz. 32., Ott. VI. 386. nn., Wtr. Obr. II. 442. Rzí teprv m. cenu má. Vrch. F. II. 150.

152198   Mince Svazek: 8 Strana: 0208
Mince. Staré čes. mince. Cf. Hrš. Nách. I. 556. nn.

152199   Mince Svazek: 9 Strana: 0165
Mince (v zemích čes. ). Vz Zbrt. Bibl. 632. -648., Ott. XVII. 375.

152200   Mince Svazek: 10 Strana: 0625
Mince v XIV. stol. Sr. Wtr. Řem. 379.

152201   Mincéř Svazek: 6 Strana: 0984
Mincéř, vz Mincíř.

152202   Mincírna Svazek: 6 Strana: 0984
Mincírna, y, f. = mincovna. Rk.

152203   Mincíř Svazek: 1 Strana: 1022
Mincíř, e, m., zastr. mincéř, kdo peníze mincuje, Geldmünzer, m. V.

152204   Mincíř Svazek: 6 Strana: 0984
Mincíř = váha, větší přesmen, který se na klín věší a jehožto ručička tíži váženého předmětu ukazuje, die Schnell-, Zeiger-, Federwage. Škd., Wrch., Sl. les., Jdr. Nieto väčšieho cigána ako je minder (neukazuje-li dobře). Slov. Zátur. — M. = dělník, který ve středověku z prvků stříbrných tříbil čtyř- hranné kusy (farfule), z nichž pláty na pe- níze robili. Dědeček.

152205   Mincíř Svazek: 9 Strana: 0165
Mincíř, e, m. M-ři řezali v lůnech (v díl- nách) z prutů stříbra kratší kousky a bili z nich tenké plíšky, které zmítaři ve výhni zmítali, a kterým klopíři kulaté podoby dá- vali. Zavadil a Lašek.

152206   Mincířský Svazek: 1 Strana: 1022
Mincířský, Münzer-.

152207   Mincířský Svazek: 8 Strana: 0208
Mincířský. M. konšel. Snm. I. 278.

152208   Mincířství Svazek: 1 Strana: 1022
Mincířství, n., mincéřství, die Münzerei, die Münzkunde. D.

152209   Minclista Svazek: 10 Strana: 0180
Minclista, y, f. = listina, ve které jsou zapsány druhy peněz někde uložených. Nár. list. 1903. 337. 4.

152210   Mincmajstr Svazek: 6 Strana: 0984
Mincmajstr = mincmistr. Vš. 386., Půh. I. 208., Let. 51.

152211   Mincmajstrství Svazek: 6 Strana: 0984
Mincmajstrství, n. = mincířství. Št. Kn. š. 161.

152212   Mincmanský Svazek: 1 Strana: 1022
Mincmanský mlýn. Zer. Záp. II. 12. 129.

152213   Mincmistr Svazek: 1 Strana: 1022
Mincmistr, z něm. Münzmeister, před- stavený úřadu mincovního. V. Vz S. N., Gl. 154., Tk. II. 300.

152214   Mincmistr Svazek: 6 Strana: 0984
Mincmistr, vz Zř. zem. 459., 693.

152215   Mincmistrovský Svazek: 9 Strana: 0165
Mincmistrovský. M. povinnosť. Dač. II 105.

152216   Mincmistrský Svazek: 6 Strana: 0984
Mincmistrský, Münzmeister-. Šm.

152217   Mincmistrství, n Svazek: 6 Strana: 0984
Mincmistrství, n., Münzmeisteramt. Šm.

152218   Mincmistři Svazek: 9 Strana: 0165
Mincmistři v zemích Čes. Vz Zbrt. Bibl. 632.

152219   Mincoblavník Svazek: 7 Strana: 1325
Mincoblavník, u, m., náčiní bednářské. Wtr. Obr. I. 588.

152220   Mincování Svazek: 1 Strana: 1022
Mincování, n., das Münzen. Právo k m. míti. D.

152221   Mincovaný Svazek: 6 Strana: 0984
Mincovaný; -án, a, o, gemünzt. M. kov. Us.

152222   Mincovati Svazek: 1 Strana: 1022
Mincovati, raziti, münzen, ausmünzen. — co: peníze. V. — co na co. O minci drobné, aby na drobnější peníze mincována byla. V.

152223   Mincovna Svazek: 1 Strana: 1022
Mincovna, y, f., budova se stroji a vším náčiním ku zhotovování minci. S. N.

152224   Mincovní Svazek: 1 Strana: 1022
Mincovní, Münz-. M. číslo (Münzwährung), Dům, hajník (na Slov., prubíř, Münzwardein), kladivo, město, nůžky, pán, písař, ráz (Münz- fuss), smlouva, stříž (Münzschrott), stroj (vál- covna, řezací stroj, hoblovací, kružní, rá- žecí stroj), tluk n. železo, úřad, váha, zlato, známka, zrno (Münzkorn), vz S. N.; V., Jg., lista, lístek, právo, zkouška, zkoušení, J. tr., jednička, jednuška, jednotka; kniha, list, počet, zákon, ztráta, Šp., úředník, regal (právo mince dělati). Vys.

152225   Mincovní Svazek: 6 Strana: 0984
Mincovní libra, Mj. 65., dvůr, Münzhof, Dch., číslo, vz Schd. I. 356., požitky čes. král. komory. Vz Pal. Rdh. II. 111.

152226   Mincovnický Svazek: 1 Strana: 1022
Mincovnický, mincovníku náležitý, Mün- zer-. — M., Münzkenner-. M. umění. Bern.

152227   Mincovnictví Svazek: 1 Strana: 1022
Mincovnictví, n., soubor všech prací u zhotovování užívaných mincí. Vz S. N. Münzkunde, Münzerei, f.

152228   Mincovnictví Svazek: 6 Strana: 0984
Mincovnictví, vz KP. IV. 282.

152229   Mincovnictví v Svazek: 7 Strana: 1325
Mincovnictví v Čech. Ott. VI. 386. nn.

152230   Mincovník Svazek: 1 Strana: 1022
Mincovník, a, m. = mincíř. — M., der Münzkenner. Na Slov.

152231   Mincovník Svazek: 6 Strana: 0984
Mincovník. Pal. Rdh. II. 101.

152232   Mincovny Svazek: 9 Strana: 0165
Mincovny v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 632.

152233   Mincovství Svazek: 1 Strana: 1022
Mincovství, n., das Münzwesen, die Mün- zerei.

152234   Mincový Svazek: 10 Strana: 0180
Mincový. M. pečeť. Dolen. Pr. 36.

152235   Minčí Svazek: 6 Strana: 0985
Minčí, Münzen-. M. zrno. Vz Zř. Zem. 694.

152236   Minčov Svazek: 6 Strana: 0985
Minčov, a, m. = hora na Pováží na Slov. Pokr. Pot. L 118., Krč. G. 253., 648., 703., 809.

152237   Minda Svazek: 1 Strana: 1022
Minda, y, m. = Dominik. Prk. v Arch. f. slav. Phil. II. 709.

152238   Mind'ary Svazek: 6 Strana: 0985
Mind'ary. Už kolkí vyšli na minďary = na nivoč, na holoť, na mizinu. Slov. Phľd. V. 48.

152239   Minďátko Svazek: 7 Strana: 1325
Minďátko, a, mindě, ěte, n., kleiner Mensch. Vondrák.

152240   Mindenský Svazek: 1 Strana: 1023
Mindenský biskup. Tk. II. 542.

152241   Minderka Svazek: 6 Strana: 0985
Minderka, y, f., sam. u Holešovic u Prahy.

152242   Mindžares Svazek: 8 Strana: 0208
Mindžares. Vyndeš na m. (mizinu). Slov. Nov. Př. 652. Cf. Mindžarství.

152243   Mindžarství Svazek: 6 Strana: 0985
Mindžarství, n. = nouze. Na Slov. z ci- kánské řeči. Tč.

152244   Míně Svazek: 10 Strana: 0180
Míně = méně. Ještě míně. Uč. spol. 1902. 21.

152245   Míněji Svazek: 10 Strana: 0180
Míněji = míně, méně. Pět věrtel m. dvou přehoušlí. Cern. Zuz. 331.

152246   Minelka Svazek: 7 Strana: 1325
Minelka, y, f. = trumfová devítka v dardě. Ott. VII. 43.

152247   Mínění Svazek: 1 Strana: 1023
Mínění, í, n. Co se míní o kom n. ? čem, myšlení, Das Gutdünken, Der Dünkel, Ge- danke, die Meinung, Vermuthung. Své mí- nění o něčem říci, dáti. D. Toho jsme m. M. opačné. Pr. Byl toho m. nebo náhledu šp. prý m. měl za to, domníval se; ale není příčiny, pro kterou by káraná frase špatná byla. Na svém m. státi; v mínění se srovná- vati; Rozpáčiti koho v jeho m.; na jiné m. přivésti. V. To je mé m. Us. Lidská mínění se nesrovnávají, o tom vz přísloví: Ceniti, Hlava, Chuť, Mudrc, Obuv, Víra. Veřejné m.; dle mého m.; něčí m. o něčem slyšeti; snášeti se s kým v m.; své m. krátce před- nésti. Nt. — M., úmysl, vůle, smýšlení, Ge- sinnung, Absicht, f., Vorsatz, Entschluss, m., Willensmeinung, f. V. M. něčí zkoumati. Berg. Pověz nám své m. Us. Proti mému m. V. Dobrým m-ním. V. Od svého m-ní pustiti, ustoupiti, upustiti; přidati se, přistoupiti k ně- kterému m.; v m. od někoho se děliti; jsou ve svém mínění na rozdílech; různosť m. nebo v m. J. tr. Od m. něčího se děliti. Skl.

152248   Mínění Svazek: 6 Strana: 0985
Mínění odchylné, Mus. 1880. 517., opačné. Ib. Na svém m. státi; o m. se srovnávati. V. Veřejné m. jest neviditelná moc, jíž nic neodolá. Napoleon I. O tom rozcházejí se m. Mus. 1880, 510. — M. = úmysl, intence. M. mešní. Hnoj.

152249   Míněný Svazek: 1 Strana: 1023
Míněný, vermeint, gemeint, gedacht. Jg.

152250   Minér Svazek: 6 Strana: 0985
Minér, a, m. = podkopník, der Mineur.

152251   Minera Svazek: 10 Strana: 0180
Minera, y, f. = ruda. Zach. Test. 45. Či- stotná m 1585. Uč. spol. 1902. 19.

152252   Mineral Svazek: 1 Strana: 1023
Mineral, u, m.; menerali-e, í, f., pl., nerost, kámen n. ruda ze země dobytá. Rk. M. je těleso hmoty jednostejné, bezústrojné, pevné (kameny), kapalné (voda) neB plynné (vzduch), které přírodou samou vytvořeno bylo; v užším smyslu počítají se k m-ím jen jednoduché kameny, někdy i uhlí, jantar, břidlice, které jsou vlastně kopaniny, fossilie. S. N. M. hutný, sklovitý, huspeninovitý. Říše mineralií. Nz. Rozličnými rudami a minera- liemi bohatě z milosti boží obdařeno bylo. Nar. o hor. (Pr. ) M. vyhraněné (krystalo- vané), beztvárné (amorfní), pseudomorfosy, složené, S. N., složité. Nz. Mineral, Mineralien, Steinarten.

152253   Mineral Svazek: 6 Strana: 0985
Mineral. M-ly kůry zemské. Krč. G. 177. Cf. Rk. Sl.

152254   Mineral Svazek: 7 Strana: 1325
Mineral. M-ly v Čech. Vz Ott. VI. 35.

152255   Mineralni Svazek: 1 Strana: 1023
Mineralni, nerostní, Mineral-, mineralisch, stein-, erzhaltig. M. voda (která v sobě má částky mineralií: železa, síry atd; jí se užívá v lékařství), Rk., alkali n. žíravina, lázeň, žluť, zeleň, pramen n. zřídlo, Nz., kůže (vy- dělaná solí železitou n. chromitou), modř (modř horní), soda, S. N. O miner. vodách vz více v S. N. V. 350. M. ložiště, palivo. Vys.

152256   Mineralní Svazek: 6 Strana: 0985
Mineralní a rudní žíly. Krč. G. 70. M. vody. Vz Schd. I. 287., Ukaz. 32.

152257   Mineralní Svazek: 7 Strana: 1325
Mineralní vody české. Vz Ukaz. 32.

152258   Minerální Svazek: 10 Strana: 0180
Minerální olej Nár. list. 1903. č. 284. 21.

152259   Mineralog Svazek: 1 Strana: 1023
Mineralog, a, m., Steinkundiger, m.

152260   Mineralogenní Svazek: 8 Strana: 0562
Mineralogenní hornina (původu čistě ne- rostného). Ott. XI. 612. b.

152261   Mineralogie Svazek: 1 Strana: 1023
Mineralogie, e, f, z řec., nerostopis, Stein- kunde, f., věda, která se zabývá výkladem o ze- vnitřních, fysikalních a chemických vlastno- stech mineralií (vz Mineral). Vz S. N.

152262   Mineralogie Svazek: 9 Strana: 0165
Mineralogie. Čes. literaturu o ní vz v Jub. IIb. 23. -29. Sr. Ott. XVII. 382. nn.

152263   Mineralogie Svazek: 10 Strana: 0180
Mineralogie. Fysikální m., chemická m. Vz Vstnk. XI. 570., 578.

152264   Mineralogie Svazek: 10 Strana: 0625
Mineralogie fysikální. Vz Vstnk. XIV. 530. nn. M chemická. Ib. XV. 36. nn.

152265   Mineralognosie, e Svazek: 6 Strana: 0985
Mineralognosie, e, f. Bř. N. 100.

152266   Mineraloslatinný Svazek: 10 Strana: 0180
Mineraloslatinný. Nár. list. 1903. čís. 141. 14.

152267   Minerva Svazek: 1 Strana: 1023
Minerva, y, f., římská Bohyně, u Řeků Pallas Athene, ?????? 'AOt]vrt, 140-vvň, dcera Diova. Vz S. N.

152268   Minerva Svazek: 7 Strana: 1325
Minerva = dívčí gymnasium v Praze založené r. 1890 Soukromý ústav. Nižší gymnasium odbylo se z počátku jedním rokem, nyní dvěma. Žačka tohoto ústavu slove minervistkou.

152269   Minet Svazek: 6 Strana: 0985
Minet, u, m. M., staročeský tanec. Bačk. Vz Menuet. Kouká na to jako na m. = udiveně. U N. Kdyně. Rgl.

152270   Minet Svazek: 8 Strana: 0208
Minet, u, m., čes. tanec u Nimburka, Vz XZ. III. 505.

152271   Minet Svazek: 10 Strana: 0180
Minet, u, na., tanec. Vz Brt. P. n. 856.

152272   Mineta Svazek: 6 Strana: 0985
Mineta, y, f. = slídnatý porfyr. Bř. N. 244., 256., Chdt. 39., 53.

152273   Minetový Svazek: 8 Strana: 0208
Minetový. M. doba (kdy minety tančili). XZ. III. 300.

152274   Minett Svazek: 9 Strana: 0165
Minett, u, m., tanec na Hlinecku. Vz Čes. 1. VI. 546.

152275   Minette Svazek: 6 Strana: 0985
Minette, nerost. Krč. G. 152.

152276   Minetti Svazek: 6 Strana: 0985
Minetti Bern., kněz v 18. stol. Jir. Ruk. II. 34.

152277   Minetti Svazek: 7 Strana: 1325
Minetti Bern. Cf. Mus. 1892. 340.

152278   Minetti Svazek: 8 Strana: 0208
Minetti Bernard. 1692.—1742. Cf. Mus. 1892. 340., 1895. 512.

152279   Mineur Svazek: 1 Strana: 1023
Mineur (fr., minér), podkopník, Rk., vo- jín ku kladení n. ničení min ustanovený. Vz S. N., Minař.

152280   Mincha Svazek: 7 Strana: 1325
Mincha, y, f., hebr. = večerní modlitba židův. Nár. list. 29/9 1886.

152281   Mini-um Svazek: 1 Strana: 1024
Mini-um, a, n., lat., suřík, barva žluto- červená. Mennig, m. V. Vz Minich, S. N., Šfk. 308.

152282   Mini-um, a Svazek: 6 Strana: 0985
Mini-um, a, n., v lučbě. Šfk. Poč. 314., Schd. I. 351., KP. IV. 684., 674., Kram. Slov.

152283   Miniator Svazek: 10 Strana: 0180
Miniator, a, m. Drobné ty malby čili miniatury prováděli miniatoři, jimiž z po- čátku bývali mnichové klášterní. Dolen. Pr. 56.

152284   Miniatura Svazek: 1 Strana: 1023
Miniatura, y, f., z lat., drobnomalba, drobná malba, malba drobnůstek. Rk. Malba v malém rozměru a bedlivě provedená; v už- ším smyslu pak jistý druh obrázků gummo- vými barvami a tečkovacím způsobem pro- vedených. Vz S. N. Miniaturmalerei, f., Malerei im Kleinen.

152285   Miniatura Svazek: 6 Strana: 0985
Miniatura = malý obrázek, Miniatur. Koll. III. 350. Cf. Hš. Dod. I. 31.

152286   Miniatura Svazek: 8 Strana: 0208
Miniatura, y, f., pův. od minium, žlutě červená barva, kterou se ve středověku ini- cialky malovaly. Cern. Př. 79.

152287   Miniaturista Svazek: 10 Strana: 0180
Miniaturista, y, m. = malíř miniatur. Chyt. 52.

152288   Miniaturka Svazek: 6 Strana: 0985
Miniaturka, zdrobn. miniatura. Dk.

152289   Miniaturní Svazek: 6 Strana: 0985
Miniaturní, -ný, Miniatur-. M. obraz, Nz.j malba. NA. I. 37.

152290   Minice Svazek: 1 Strana: 1023
Minice, e, f., vz Mince. — M., dle Bu- dějovice, ves v Čech. v Rakovnicku. D.

152291   Minice Svazek: 6 Strana: 0985
Minice, Minitz, ves u Mirovic a u Kra- lup. Arch. IV. 381., Tk. V. 250., Blk. Kfsk. 1365., Rk. Sl.

152292   Minický Svazek: 6 Strana: 0985
Minický. Jg. H. 1. 600.

152293   Minich Svazek: 1 Strana: 1023
Minich, u, m., suřík, Mennig, m., vz Minium. Rk.

152294   Minichov Svazek: 6 Strana: 0985
Minichov, a, m., Münchhof, dvůr v Cheb- sku. Blk. Kfsk. 1168.

152295   Minichovati Svazek: 6 Strana: 0985
Minichovati, lépe: suříkovati. Šm.

152296   Minim-um Svazek: 1 Strana: 1023
Minim-um, a, n., lat., nejmenší čásť (hod- nota), nejméně. Rk. Das Kleinste, Geringste.

152297   Minimalní Svazek: 6 Strana: 0985
Minimalní, z lat. = nejmenší. M. pohyb, bod. Stč. Zem. 564., 592.

152298   Miniovati Svazek: 1 Strana: 1023
Miniovati, miniem (červeně) barviti, mit Mennig (roth) färben. Vz Minium.

152299   Miniovati Svazek: 6 Strana: 0985
Miniovati, mit Mennig (roth) färben. Bern.

152300   Miniovka Svazek: 6 Strana: 0985
Miniovka, y, f., die Miniebüchse (ruč- nice). Čsk.

152301   Miniový Svazek: 1 Strana: 1023
Miniový, Mennig-. M. barva, pec. Jg. Vz Minium.

152302   Miniový Svazek: 6 Strana: 0985
Miniový, mennigroth. Vz Rst. 441.

152303   Ministeri-um Svazek: 1 Strana: 1023
Ministeri-um, a, n., vz Ministerství, Staats- verwaltung, f.

152304   Ministerial Svazek: 9 Strana: 0165
Ministerial, a, m. = člověk zavázaný zeměpánu jistou službou (hlídal lesní včely, bobry atd. ). Hlídka 1896. 182.

152305   Ministerialní Svazek: 1 Strana: 1023
Ministerialní, lépe: ministerský. Mini- sterial-.

152306   Ministerní Svazek: 6 Strana: 0985
Ministerní = ministerský. Pal. Rdh. III. 26.

152307   Ministerský Svazek: 1 Strana: 1023
Ministerský, Ministerial-, staatsämtlich. M. kommissař, nařízení, rada, radní, vyne- sení, Šp., J. tr., strana. Rk.

152308   Ministerství, ministerstvo Svazek: 1 Strana: 1023
Ministerství, ministerstvo, a, n. Mini- steri-um, a, n. (Dle, Slovo'). M. zevnitra, zá- ležitostí zahraničných a císařského rodu; m. osvěty n. vyučování a záležitostí duchov- ních; m. finanční n. financí; m. tržby, ob- chodu, průmyslu a veřejné stavby; m. poli- cie; m. námořnictví; veřejných prací; mini- sterství vnitra neb záležitostí vnitřních; m. právní n. práv n. soudnictví; m. války (vojny) n. vojenství n. záležitostí válečných neb m. vojenské; m. země vzdělání n. orby a hor- nictví; m. zemské obrany a veřejné bezpeč- nosti, J. tr., Šp. Pomocné organy říšského vojenského m. jsou: náčelník generalního stábu, dozorce jízdy (Kavallerie-Inspektor), dozorce dělostřelectva (Artillerieinsp. ), do- zorce hradebnictva (Genieinspek. ), d. voza- tajstva (Fuhrweseninsp. ), velitel zdravotnictva (Sanitäts-Truppen-Kommandant). Čsk. O za- řízení m. války vz také Rf. str. 130. a násl. — Titul m-stva: C. k. vysoké m. Vz Titul. Šr. — Ministerstvo = sbor ministrův.

152309   Ministr Svazek: 1 Strana: 1023
Ministr, a, m., z lat. minister (sluha), Mi- nister, m., nejvyšší státní úředník, který bez- prostředně pod panovníkem n. praesidentem jsa správu jistého oboru vládního vede. Vz S. N. M. kabinetní; konferenční či bez por- tefeuillu či poradní (ohne Portefeuille), ostatně vz Ministerství.

152310   Ministrance Svazek: 6 Strana: 0985
Ministrance, e, f., z lat. = přisluhování. Pdl. M. = nauka o ministrování, co mini- stranti mají odpovídati a kterak přisluho- vati. Umíš m-ci? Us. Šd., Tč.

152311   Ministrant Svazek: 1 Strana: 1023
Ministrant, a, m., z lat., přisluhovač při službách božích, nemající žádného posvě- cení, der Diener bei der Messe. Rk. — Mini- strovati komu =sloužiti, dienen. Us.

152312   Ministrantský Svazek: 6 Strana: 0985
Ministrantský, Ministranten-. Us.

152313   Ministratura Svazek: 6 Strana: 0985
Ministratura, y, f. = ministrance. Slez. Šd.

152314   Míniti Svazek: 1 Strana: 1023
Míniti (zastr. mieniti), miň, míně (íc), il, ěn, ění; minívati = mysliti, za to míti, mei- nen, vermeinen, wähnen, glauben, denken, dafür halten, sich vorstellen; rozuměti, ver- stehen, sagen; chtíti, před se bráti, vorha- ben, gedenken, Willens sein; znamenati, be- deuten. Jg. — abs. Člověk míní, pán Bůh mění. Us. — co. Vlka míní a vlk za humny. Prov. Vlka míní a vlk v síni. Na Mor. Brt, K svému biskupu šedše s ním radu vzeli, co by to mínilo (znamenalo). Pass. 860. Tu číši on mínil, o níž syn boží mluvil. Dal. Míně všecko to okolí. Br. — (co) o čem. Co o tom míníš? Us. O takových se tuto nemíní, die werden nicht gemeint. V. — čím. Nevím, co tím míní. Br. Ohněm míní světlo pravdy. Žalanský. Co jednotou míníte? Bl. A cnosť mienim tiem jménem; On jej člo- věkem mněl; Co se miení kterým slovem. Št. O věc ob. 46. Nevíme, co se tím jménem míní. Čr. Efraimem míní všecko království judské. Br. — jak. Míní to věrně a dobrou měrou. Syr. — na koho, na co. Pohané mínili na sv. Václava, že Drahomiru dal po- tajmně zabiti. L. Nač mínil spasitel. Proch. — Br. — pod čím. Pod příkladem vody míní se štědří darové. Br. Co se pod tím míní (také: Co se tím míní). — s infinit. Zítra míním jeti do Prahy. Us. Modlářkou Býti nemíním. Lom. Míním to vykonati. Toms. — s kým (smýšleti). Kto s ním miení v tu dobu. Alx. 1117. — co k čemu. Pakli by- chom k nim a k jich zboží co mínili, tehdy jim máme 4 neděle napřed dáti věděti naším listem (einen Angriff vorhahen). Arch. I. 195., Gl. — s adv. Ne zle m., jednostejně, s ně- kým dobře, upřímné, otcovsky. Jg. Jinač míní, nežli mluví. V. — komu. Sobě něco m. = vymiňovati, bedingen. Us. Marek. Co jiej (jí) zlá nevěsta míní (obmýšlí). Dal. 45. — že. Mínil jsem, že náš upřímný vlastenec, pan farář Jan Arnold, ještě dlouho živ bude, ale zemřel dne 14. srpna 1872. v 88. roku věku svého. — přes co. Co přes to míníš ? šp. m. o čem.

152315   Míniti Svazek: 6 Strana: 0985
Míniti. —- abs. Jinak, než on mienil. Ja- kož sú apoštolé mienili. Št. Kn. š. 10. 13., 137. — co. A porozumievajíc, coť minie. Št. Kn. š. 1. Ti přiezň jmajú na vezření a srdce vždy zloby miení. Alx. Anth. I. 3. vd. 33. Pravici jeho také ne tak mienime, by měl jednu ruku .... Št. Kn. š. 21. — o čem. O velikých hřiešiech se tuto nemieni. Hus III. 49. — co, se čím. Neb což mluví, to srdcem miení. Smil v. 453. Coby pěniem mínil. GR. Sám se mienie tiem otcem milo- stivým. Št. Kn. š. 17. — co jak. M. něco do pravdy. Vlč. — nač. Což neskoná, na něž miení, však to pokáže v svém chtění. Anth. I. 3. vd. 34. Jáz to mieni cěle na to. Hr. ruk. 89. Dle opravy Opatrného. Nač se které slovo miení. Smil v. 1480. — s inft. Miení jeti; Tvému bezpraví mienim se brá- niti. Výb. II. 39., 42. — co k čemu (proč). A tak má milovati i bližnieho k Bohu s ním mieně pro jeho věčné blahoslavenství; če- leď dobrá, ješto miení k Bohu; Aby to činil úmyslem dobrým k něčemu dobrému to mieně; Aby to učinil úmyslem dobrým k něčemu dobrému s tím mieně. Št. Kn. š. 40., 112., 181., 182. — oč. O zvýšený plat za byt ve městě se ani nemíním. Sk. v Obz. 1887. 200. — kde. V písmě duom často rod miení; Kristus bieše řekl svým apo- stolom a v nich minie vešken svój lid. Št. Kn. š. 88., 53. — co proti čemu. Kdyby co mienili proti písmu. St. Kn. š. 123. — kam. Nevědie, kam minie (cílí). Let. 149. — že. Ale mienieme, že jeho levice jest tento svět. Št. Kn. š. 21. — se. Co sě miení toto kamenie, quid sibi volunt isti lapides? BO.

152316   Míniti Svazek: 8 Strana: 0208
Míniti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

152317   Mini? se Svazek: 9 Strana: 0165
Mini? se = míhati se. Slez. Lor. 75.

152318   Minka Svazek: 1 Strana: 1024
Minka, y, f., zkouška, Probe, f. Koupiti koně na m-u (na zkoušku, je-li zdráv). Us. na Mor. Brt.

152319   Minka Svazek: 6 Strana: 0985
Minka, y, f. = míněni. Dajže si pokoj s tou veřejnou mienkou. NtR. VI. 331. Já sem tej minky. U StaR. Jičína. Vhl. -- M. = výpomoc. Před svatbou chodívá nevěsta k ženichovi, nemá-li tento již matky nebo není-li vůbec žádné hospodyně u něho, na mínku, zvl. v čas naléhavých prací, v čas žní a p. Val. Vck.

152320   Minka Svazek: 10 Strana: 0180
Minka, y, f. =kotě. Slov. Vzáj. I. 19.

152321   Minkovice Svazek: 6 Strana: 0985
Minkovice, dle Budějovice, ves v Tá- borsku. Blk. Kfsk. 1366.

152322   Minnesingři Svazek: 10 Strana: 0180
Minnesingři. Vz Nejed. 352.

152323   Míno Svazek: 6 Strana: 0985
Míno, a, n. = jméno. U N. Paky a j. Vik. Nesmíš dávat nikomu žádné m. (jm. na- dávky). U Rychn. Aby bylo m. (něco dáti, dělati a p. = málo). Us. u Olom. Sd.

152324   Mino Svazek: 6 Strana: 1005
Mino, a, n. = elektřina. Kodym. Vz Mluno.

152325   Mino Svazek: 10 Strana: 0180
Mino = mimo. Volyně. Čes. 1. XIII. 124.

152326   Mino-s Svazek: 1 Strana: 1024
Mino-s, a, m., král kretský. Vz S. N.

152327   Minoborce Svazek: 10 Strana: 0180
Minoborce, e, m. Nár. list. 1902. ě. 224.

152328   Minoha Svazek: 1 Strana: 1024
Minoha, y, f., ammococtus, ryba. Krok.

152329   Minoha Svazek: 6 Strana: 0985
Minoha. Cf. S. N. V. 1019., Schd. II. 492., Kram. Slov.

152330   Minoletý Svazek: 1 Strana: 1024
Minoletý, lépe: nezletilý, nedospělý. Kmp. V Jg. slovníku slova, minoletý' ani není.

152331   Minonoska, y Svazek: 6 Strana: 0985
Minonoska, y, f. = válečná loďka s mi- nami.

152332   Minonosový Svazek: 9 Strana: 0165
Minonosový. M. oddělení loďstva. Nár. list. 1897. č. 73. 5.

152333   Minor Svazek: 1 Strana: 1024
Minor, lat., mladší, der Jüngere.

152334   Minorat Svazek: 1 Strana: 1024
Minorat, u, m., právo nejmladšího z ro- diny něco děditi, protiva majoratu. S. N.

152335   Minorenní Svazek: 6 Strana: 0985
Minorenní = nezletilý. Vm.

152336   Minorennita Svazek: 1 Strana: 1024
Minorennita, y, f., z lat., nezletilosť, Minorennität, Minderjährigkeit, f. Rk.

152337   Minorista Svazek: 6 Strana: 0985
Minorista, y, m., pl. -sté = kdo má nižší svěcení. S. N. V. 355., Hnoj.

152338   Minorita Svazek: 1 Strana: 1024
Minorita, y, m. (dle, Despota'), z latin., druh františkánů, kteří se fratres minores (bratří menší) jmenují. Vz S. N., der Minorit. — M., y, f., z lat., menšina, menší počet hlasův. Minorität, f., geringere Anzahl von Stimmen.

152339   Minorite Svazek: 6 Strana: 0985
Minorite. Vz Sbn. 285.

152340   Minorité Svazek: 9 Strana: 0165
Minorité, bratří sv. Františka. Vz Pal. Děj. II. 2. 418.

152341   Minorka, Menorka Svazek: 1 Strana: 1024
Minorka, Menorka, y, f., ostrov bale- arský menší u Hispanie. Vz S. N.

152342   Minorky Svazek: 10 Strana: 0180
Minorky, pl, f. = druh kur. Nár. list. 1903. č. 136. 9.

152343   Minotaur-us, a Svazek: 1 Strana: 1024
Minotaur-us, a, m. = býk Minoův, v bá- jesloví řec. potvora s tělem lidským a hla- vou býčí, kterou porodila Pasifaë z Býka. Vz S. N.

152344   Minotý Svazek: 6 Strana: 0985
Minotý = minulý. M. tédeň. V Bohuslav, na Mor. Neor.

152345   Minousky Svazek: 9 Strana: 0449
Minousky. Na M-kách, trať u Paceřic. Př. star. V. 121.

152346   Minouti Svazek: 1 Strana: 1024
Minouti, minu a zastr. miji, nul, ut, utí; pominouti. Vz Míjeti. — M. = jíti mimo, vorbeigehen, hingehen; přestati býti, ver- schwinden, vergehen, zu Nichte werden, auf- hören; za sebou zůstaviti, neuhoditi več, chybiti se čeho, übergehen, nicht treffen; fehlschlagen, verfehlen, ausweichen, passiren; odpustiti, verzeihen; varovati se, stříci se, vermeiden. Jg., V. — abs. čas, rok minul. V. Rána minula (neuhodila); právo mine. Horko již minulo. D. I minu deň, i minu deň vterý. Rkk. 7. Minu búřa. Rkk. 54. Svá- tosti starého zákona minuly. Št. A když ten rok mine. O. z D. Odporové minuli. Z. Fr. I. Všecky zápovědi a pokuty m. mají. Vác. XXXV. Minulo málo, přišly ženy (brzo po tom). Kom. Mine květ mladosti. Us., Jel. Mije síla (přestává). Jel. — koho, co. Minouce skalnaté křídlí plynuli jsme do úžiny. Sych. M. dům. Svěd. Obec jest každého ohrada, kdož ji tupí, minulať jej rada. Dal. Příkopy řecké minul. Troj. Zlosť ho minula (přešla). Us. Trest ho nemine. Myslí, že ho to mine, ono ho to přece nemine. Us. Minulo jej to pokušenie. Št. Jedno minu (odpustím), druhé svinu. Prov., Jg. Minul les, řeku, Us., ne- bezpečné místo. Jg. — čeho. Až minuli Da- masku a pomezí jeho. Br. Miň své zlosti. Kat. 2937. Ať vidím světlo a minu smrti. V. Jíti, co noha nohy mine (zdlouha. V obecné mluvě: co noha nohu mine. Brt. ). V. M. cíle, místa. Svěd. — komu, čemu. Minul mu dobrý díl života. Kom. Bude s žalostí zpo- mínati na to, když jemu to mine (dobré bydlo). Št. Když tomu mnohý minu rok. Dal. 8. — proč. Minul boj pro noci nastání. Troj. Válel se nahým tělem po kopřivách, aby za tú bolestí jej minulo to pokušenie. Št. N. 136. — kdy. U vysokém stáří míjí síla tělesná. Ml. Soud o suchých dnech ad- ventních má minouti, authören. Vl. zř. Aby mezi rokama šesti neděl neminulo jedniem dnem viece. K. rož. 82. — od koho. Jakož stud mine, tak mine poctivosť od nich. Tkadl. — kde. Nejvyšší po městech minuli (býti přestali). Plác. Až v ní mladistvá krev mine. Tkad. — s kým. Aby zemský řád se mnú starým člověkem neminul. O. z D. — čím. Láska láskou minula. Us. Co jistým časem mine, jako zimnice. Reš. — se. Minuli jsme se. D. Pivo se minulo (došlo. Na Slov. ). Plk. Kdyby se matka minula (kdyby umřela), co počneš? Us. na Mor. Brt. — se s kým, s čím. Jedinému tobě s smrtili jesť se m. Dal. Jdi cestou pokání, nemineš se s milostí. Kom. S pravdou se m. Scip. Miň se se zlými (vyhýbej se jim). St. skl. M. se s účelem svým, s pravdou, s výsledkem. Nt. Ežť (žeť) sě s námi tvój blud mine. Kat. 2190. Když léta půl druhého s prvním panováním mine. O. z D. A snad se tu s túhú minem (zapo- mene). Dal. 7. S něčím se snadno minouti = odbyti, prodati, vydati. Jg. — aby. Minul ho, aby s ním nemusil mluviti. V z Kondi- tional. XIV. 6.

152347   Minouti Svazek: 8 Strana: 0208
Minouti. Minul sa mi ten môj gazda = zemřel. Phľd. XII. 695. Moc bolo, minulo sa; málo bolo, pristalo sa. Slov. Nov. Př. 626.

152348   Minouti Svazek: 9 Strana: 0165
Minouti 1. vzor sloves 2. třídy. Vz Gb. H. ml. III. 2. 236., 249.

152349   Minouti. — abs Svazek: 6 Strana: 0985
Minouti. — abs. To již m-lo. Št. Věc Bohem souzená nemine. Us. Donedž nemine liud tvój. Anth I. 3. vd. 7. Dnové minu. Ž. wit. 143. 4. Úrokové zadržali miňte. Pal. Nemine dňa, aby tam nešel = jde tam každý den. Us. Vhl. Dobré, jemuž jest minúti, das vergänglich ist. Št. N. 53. 16. Jakž ta potřeba m-la. Št. Kn. š. 155. Cesta, co by mohly dva vozy m. Wtr. Shledají-li, že jest tu co škodného, to má m. a opraveno býti. Půh. I. 203. Až mine sedum let. Sš. P. 87. — co, koho. Nelze toho m. Dch. Kupec minul všecku sůl (vyprodal). Mor. Brt. Mtc 1878. 37. Pakli moji radu mineš. Ezp. 2108. Až kněžicě mladosť minu. Alx. Mine najú vše zlá ztráta. Mst. Všecka hróza ji mine. Pravn. 1573. Co protivenstvie přijde od čeledi, to již minúc. Št. Kn. š. 69. — čeho. Miň té řeči a nesmícej našich panuov. Kat. 166. — kdy. Dvě letě minule o sv. Marga- retě. NB. Tč. 286. Minuly po malej chvíli. Sl. sp. 161. Běh tohoto světa skoro mine. Št. Kn. š. 67. — kde. A ty všecky věci minuly n;ezi námi i býti mají umrlé. Půh. I. 374. M. se u lidí s účinkem. MP. 4. — jako. Den bez tebe mi v smntku minul. Exc. Všecky ty věci m-ly sú jako stien; Nevědě, minú-li mnozí peklo božím milo- srdenstvím; O kak ruče mine ta smilná la hodka. Št. Ku. š. 24., 133., 184. Uličky jsou tam tak úzky, ze jen s obtíží mohou se m. dvoje nosítka, einander ausweichen. Mour. — kam. Mareta pravila, že pět vozóv m-lo (mimo jelo) do Budějovic. Pč. 43. -- odkud. Z srdce mu těžkosť nemine. Smil. v. 1784. Z mysli pak ti mine bída. Kká. Duch mine ot něho. Ž. wit. 230. — co čím. Ta slova mlčením minuch. Kar. 20. — se. Já bych se minul (vystačil), jen kdyby děti byly za- opatřeny; Minul jsem se (vystačil jsem) bez toho. Na Hané. Wrch. Míňáme sa, jak možem ; Múka sa míňá (má odbyt). Mor. Brt. Mtc. 1878. 37. — se o čem = vystačiti. Mine sa o chlebě. Brt. Mtc. 1878. 37. se čeho. Chleba se mnoho m-lo, wurde viel ver- braucht. Na Hané. Wrch. Vráť se mi, vráť se mi, bo sa smyslov miniem, od žalu, zá- rmutku za tebou zahyniem. Slov. Bl. Ps. 90. Už sa ich míňá (ubývá, jest jich méně). Mor. Brt. D. 230. Všech vod se m. Výb. II. 1017 — (se) s čím. M. se s účinkem, Mour., Šml., s cílem. Us. Pdl. Již sem sě s tobú m-la. Hr. ruk. 159. A se zlú sě po- tku mine. Smil v. 1194. Miň se s nimi (se zlými). Sv. ruk. 197. — Úřad s královou smrti nepřestal a neminul. V. — se bez čeho. Bez té tROŠke se mineme (obejdeme). Us. Neor. Minem sa bez něho; Nevím, mine-li se zítra bez déšča. Brt. Mtc. 1878. 37. Cf Zminouti, Míňať. . Minovati. Výb. 1. 132., Ž. wit, 128. 8. Minuje (pertransit, praeterit) prikázanie. BO. Rosa ráno minující. BO. — co. Minujíce vlasť galilejskú. ZN.

152350   Minouti co. Ide Svazek: 10 Strana: 0625
Minouti co. Ide, jen co noha nohu mine (zdlouha). Us.

152351   Minouti jak Svazek: 10 Strana: 0180
Minouti jak. To mine, jak pára nad hrncem. 1604. Čes. 1. XIII. 344.

152352   Minovati Svazek: 1 Strana: 1024
Minovati = míjeti, vorbeigehen. — komu. Minuje jim (schází jim). Us. — koho. Dal. Vz Míjeti.

152353   Minovka Svazek: 6 Strana: 0986
Minovka, y, f., vrch u Bndětic. BPr.

152354   Minsterberk Svazek: 1 Strana: 1024
Minsterberk, a, m., ve Slezsku. Tk. I. 441., Žer. Záp. II. 186.

152355   Minsterberský Svazek: 6 Strana: 0986
Minsterberský. Arch. VII 714, VIII. 596.

152356   Minsterberský Svazek: 9 Strana: 0165
Minsterberský. M. knížectví ve Slezsku. Vz Pal. Děj. IV. 1. 306

152357   Minstrel Svazek: 6 Strana: 0986
Minstrel, a, m., angl. jm. milopěvců, Minnesänger, vlas. trovatore, fr. troubadour. Tč., Tš. Ti m-lové různých jazyků jsou mnohohlasým sborem slavíků. Čch. Sl. 29.

152358   Mintinou Svazek: 6 Strana: 0986
Mintinou = mentinou, šmahem. U Do- mažl Šlm.

152359   Minturny Svazek: 1 Strana: 1024
Minturny, gt. -turn, pl., f., mě. Latia. Vz S. N.

152360   Minuce Svazek: 1 Strana: 1024
Minuce, e, minucí, í, f., z lat., malý ka- lendář. D. Vz S. N. Hvězdář minucí spi- suje. V. Že (kantoři) s malovanou minucí velice se zaneprazdňují a sacrae lectiones že se nečtou, jen s m-cí se párají, bez čeho býti nemůže. Pam. arch. 1873. 804., Gl. Vz o původu Gl. 154. M. hospodářská. D. Le- tošní m. Sych. — 2. Maličkosť, nepatrnosť, Kleinigkeit, f.

152361   Minuce Svazek: 6 Strana: 0986
Minuce obsahovaly více než kalendáře. Vz Pal. Rdh. I. 90, Kalendář, Sbn. 805., Jg. H. 1. 708.

152362   Minuce Svazek: 9 Strana: 0449
Minuce. Plat učitelům za m. (kalendáře). Vz Wtr. Part. 257.

152363   Minuci-us Svazek: 1 Strana: 1024
Minuci-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.

152364   Minúcie Svazek: 1 Strana: 1024
Minúcie = pomíjející. Kat. 3005.

152365   Minuciosní Svazek: 10 Strana: 0625
Minuciosní malba olejová (podrobnostní). Zvon VI. 207.

152366   Minuend Svazek: 1 Strana: 1024
Minuend, u, m., zlat, menšenec (počet). Rk.

152367   Minuet Svazek: 8 Strana: 0208
Minuet, u, m. = tanec. XZ. IV. 528.

152368   Minule Svazek: 1 Strana: 1024
Minule = onehdy, neulich. Tu m. jsem ho viděl. Us. M. skonalý čas. Vz Čas.

152369   Minulek Svazek: 6 Strana: 0986
Minulek, lku, m. = minulý čas, praete- ritum, v gram. Let. Mt. S. VII. 1. 5.

152370   Minulo Svazek: 7 Strana: 1325
Minulo, a, n. = minulý čas. Pušk. 18.

152371   Minulo Svazek: 10 Strana: 0180
Minulo. Proč žehrat na m-lo? Nár. list. 1903. č 143. 2. — Čo tam do toho, čo sa mi- nulo. Rizn. 170. Sr. Minouti.

152372   Minuloročný Svazek: 8 Strana: 0208
Minuloročný. M. noviny, Phľd. XII. 116., víno. Ib. 1895. 232.

152373   Minulosť Svazek: 6 Strana: 0986
Minulosť, i, f., die Vergangenheit. Us. Tč.

152374   Minulosť Svazek: 9 Strana: 0165
Minulosť. Úsloví atd. vz Zát. Př. 215. nn., XII. 10.

152375   Minulý Svazek: 1 Strana: 1024
Minulý (vz Minutý), bývalý, předešlý, vergangen. M. neděle, týden (die vorige, ver- wichene Woche, Dch. ); m-lého roku, minulé noci (předešlé). Jg. M. čas, vz Čas. str. 159. b. a násl. a kromě toho články Kuncovy v „ Besedě Učitelské" III. 210., 328., 436. Minulé věci nepykej, nepodobné nevěř a čeho míti nemůžeš, nežádej. Č. — M., často lépe: Bývalý Minulé (m. bývalé, dřívější) školství. Š. a Ž. — M., pomíjející, vergänglich. Vě- douc, že všecky věci jsou padoucí a m-lé. Vojen. zpráva Zižk.

152376   Minulý Svazek: 6 Strana: 0986
Minulý. Ve dnech právě m-lých. Us. Pdl. Až do let nedávno m-lých. Osv. I. 340. M-ho dna druhého. Sš. P. 174.

152377   Minulý Svazek: 7 Strana: 1325
Minulý čas. Cf. Gb. Ml. II. 159., D. Lhrg. 130.

152378   Minulý Svazek: 8 Strana: 0208
Minulý = pomíjející. Sokol znamená zboží m-lé. GR. Nov. 62., 64.

152379   Minulý Svazek: 9 Strana: 0165
Minulý. Tvoření m-ho času. Vz Gb. H. ml. III. 2. 422. Vz Praeteritum.

152380   Minulý Svazek: 10 Strana: 0180
Minulý = pomíjející. U věcech rychle mi- nulých. Chč. S. ?. 271b. Sr. násl. Minutý.

152381   Minus Svazek: 1 Strana: 1025
Minus, lat., méně, v mathem. znamená se vodorovnou přímkou (—) a klade se před počet, jenž se odečísti má, před čísla ode- četná. S. N. — M., nedostatek, schodek. Br.

152382   Minuskule Svazek: 1 Strana: 1025
Minuskule, í, f., z lat., malé písmo ti- skací. Vz Majuskule. Rk.

152383   Minuskulní Svazek: 10 Strana: 0180
Minuskulní nápis. Chyt. 25., 45.

152384   Minuť Svazek: 10 Strana: 0625
Minuť = minuta. Vz Brt. Slov.

152385   Minuta Svazek: 1 Strana: 1025
Minuta, y, f., z lat., šedesátý díl hodiny. Minute. — M., malý sklad zboží. Alla m., al minuto, (prodej) po drobnu, jednotlivě, v malém. Rk. Vz Malý.

152386   Minuta Svazek: 6 Strana: 0986
Minuta, minutka. Byl tam m-tou = hned. Us. Vk. Po m-té řekl. Šml. Mohl tam jíti od m-ty (hned). Ehr. M. oblouková. Stč. Zem. 62.

152387   Minutě Svazek: 6 Strana: 0986
Minutě = minule. Us. Zkr. Vz Minutý,

152388   Minutejkrát Svazek: 6 Strana: 0986
Minutejkrát = minule. U N. Brodu. Holk.

152389   Minutelný Svazek: 1 Strana: 1025
Minutelný, minoucí, vergänglich. V.

152390   Minutí Svazek: 1 Strana: 1025
Minutí, n., das Vorbeigehen. Ms.

152391   Minúti Svazek: 10 Strana: 0180
Minúti, vz Minouti.

152392   Minutina Svazek: 1 Strana: 1025
Minutina, y, f., eine Minute. Mus.

152393   Minutinka Svazek: 6 Strana: 0986
Minutinka, y, f., zdrobn. minuta. Kos.

152394   Minutiosní Svazek: 6 Strana: 0986
Minutiosní, minutiös. Dk.

152395   Minutka Svazek: 6 Strana: 0986
Minutka, y, f., die Minute. Rk.

152396   Minutky Svazek: 1 Strana: 1025
Minutky, pl., f., Minutenuhr, f. Rk.

152397   Minutní Svazek: 6 Strana: 0986
Minutní = minutový. Šm.

152398   Minutový Svazek: 1 Strana: 1025
Minutový. Minuten-. M. kolečka. D.

152399   Minutový Svazek: 6 Strana: 0986
Minutový. M. ručička. Šp.

152400   Minutý Svazek: 1 Strana: 1025
Minutý, od minouti, čeho jsme minuli i čeho minouti lze, minulý, pominutelný, ver- gangen, vergänglich. Jg. Želení m-tých hří- chů. Ctib. Hloupý jest, jenž m-té věci a se- šlé oplakává. Tkadl. I. 46. Často stačí: mi- nulý. Minutá (minulá) zima.

152401   Minutý Svazek: 9 Strana: 0165
Minutý = minulý. To bylo minutej tejden. Hoř. 87.

152402   Minutý Svazek: 10 Strana: 0180
Minutý = pomíjející. M. věci opustiti. Chč. S. I. 80b. Sr. předcház. Minulý.

152403   Minutý. M Svazek: 6 Strana: 0986
Minutý. M. věci, život Výb. II. 655., 660. M-té noci. Ev. vid. 26. To již mimo se pusť jako m-tú zimu. Tkadl. II. 105. Byl tu m-tý týden. U Kostelce n. O. Kšk. Zlín- sky. Brt. Aby m-té věci nezpomínal. Tkadl. II. 24. Abych opět k m-tým a zemským věcem mysl svú přiložila. Hus III. 60. — Leg. (Mnč. R. 26.)

152404   Miňůvky Svazek: 6 Strana: 0986
Miňůvky, pl. f. Minuwek, ves u Kro- měříže.

152405   Minyš Svazek: 10 Strana: 0625
Minyš, nějaká ryba, která se k prodeji močila. Wtr. Řem. 928.

152406   Miobara Svazek: 7 Strana: 1325
Miobara, y, f. = isobara menšího tlaku, kde tlak je pod normalní výškou tlaku. Stč. Pov. 9.

152407   Miobaricky Svazek: 7 Strana: 1325
Miobaricky střed. Vz předcház. Stč. Pov. 10.

152408   Miocaen Svazek: 6 Strana: 0986
Miocaen, u, m., z řec. Vz Krč. G. 818., 854, 887., 960.

152409   Miocaen Svazek: 8 Strana: 0208
Miocaen. M. židlichovický. Od Vlad. Jos. Procházky. V Praze 1893. — Vstnk. II. 500. nn.

152410   Miocaenní Svazek: 6 Strana: 0986
Miocaenní, Miocän-. Stč. Zem. 726.

152411   Miocén Svazek: 9 Strana: 0165
Miocén, u, m. = mladší oddělení třeti- horního utvaru. Vz Ott. XVII. 400.

152412   Miodok Svazek: 6 Strana: 0986
Miodok, dku, m. = syrob. U Místka. Škd.

152413   Miofon Svazek: 8 Strana: 0208
Miofon, u, m. = přístroj ku zkoumání sva- lových zvuků (skřípotu). Vz KP. VIII. 373.

152414   Miparti Svazek: 8 Strana: 0208
Miparti (biparti) = oděv barvou dvojaký ku př. u kalhot jedna nohavice modrá a druhá červená nebo zelená. XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 248. a j.

152415   2. Mír Svazek: 1 Strana: 1025
2. Mír, a, m. = svět (strč. ), die Welt. Ty spase vsěho míra (spasiteli celého světa). Pís. sv. Vojtěcha. Vesmír = veškeren svět, obor světa. D. Vesmír, gt. všeho míra (= všeho světa). Výb. I. U mieru = ve světě. Kat. 1506., 2092. Vz Vesmír.

152416   3. Mír Svazek: 1 Strana: 1025
3. Mír, u, m., za starodávna jistá roční daň, již platili nápravníci měst župních a kmeti osedlí na statcích královských, po- zději místo ní úroky do komory královské se dávaly. S. N.

152417   1. Mír Svazek: 6 Strana: 0986
1. Mír = smíření. Cf. Mkl. Etym. 195., 197. Prve měla si nepokoj od hřiecha, již jdi mírem jsúc s Bohem u pokoji. Hus II. 405. — M. = pokoj. M. hřbitovů. Vrch. Že je pravý m. zrušil nade mnú. Půh. I. 377. Lepší dobrý m. nežli války vír. Tě. exc. V čas míru; střelivo pro čas míru; před- běžný návrh míru, Friedenspräliminare. Čsk. Země v míře stáše. Alx. Anth. I. 3. vd. 33. Cf. Ž. wit. 40. 9, 28. 11. M. Vám; M domu tomuto; Pokoj a m. vám. Ev víd. 44,90., 44. 50. V B. olom. je slovo: Pokoj místo mír. Dá jim (kněz) m. s celováním. Kar. 97.

152418   2. Mír Svazek: 6 Strana: 0986
2. Mír = svět. Výb. I. 276., 378. Bóh na mír se vrátiv. Kat. 2092. Dle Er. v Kat. u mieru = ve světě Ale dle Gb. v List. fil. 1882. 306. je u mieru' — do míry, v míře.

152419   3. Mír Svazek: 6 Strana: 0986
3. Mír = daň (poněvadž se platila od udrženi míru). Perwolf ve Slov. Sbor. 1884. 588. — M , Dorfkommunion, Gehöferschaft. Athen. V. 293.

152420   -mir Svazek: 8 Strana: 0208
-mir příp.: Jamamir. V. Kal. Cf. List. fil. 1894. 299.

152421   Mír Svazek: 8 Strana: 0209
Mír pax, pokoj quics. Dob. Dur. 250. Mir, mundus. Cf. Mus. 1895. 490. 3. Mír = dávka, tributum. Čel. Pr. m. I. 4.

152422   1. Mír Svazek: 9 Strana: 0165
1. Mír. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 137.

152423   3. Mír Svazek: 9 Strana: 0165
3. Mír = roční daň pokoje, tributum pacis. Pal. Děj. I. 2. 282. Daň míru byla daň pla- cená hotovými penězi; m. boží bylo jisté obmezení pěstního práva. Vz Ott. XVII. 402. nn.

152424   Mír Svazek: 10 Strana: 0180
Mír, u. m. Poplatek míru. mír, tributum pacis. 1052. Vz Mus. 1902 23. M. boží=cír- kevní zápověď půtek v určité dni v témdni, v svátky a v čas postní. Stieb. 50.

152425   Míra Svazek: 6 Strana: 0986
Míra = známá veličina atd. M., men- sura. Ž. wit 79. 6. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 195., Rk. Sl. Označování měr, vz v Šrc. 427. M. hudební = takt. Dch. M. metrická, tekutin, tekutinná, Sl. les., veršová (syllab ve verši), KB. 1., tepla, Kk. Fys. 102., čísla, soustavy briggické, Stč. Alg. 58., 73., roztečná, vzrůstu, NA. IV, 197., V. od II. 20., vrtáková, die Bohrlehre, vz Včř. II. 137., aethetická, Dk., hodnot, Kaizl 145., dokonalá v metrice. Vz Jg. Slnosť 74. M. n. koěfficient roztažitelnosti. Stč. Zem. 494. — M. věcí dlouhých. M. mezihvězdní (stellarní loket), Stč. Zem. 102. Cf. ZČ. 12. —16., S. N., Loket, Provazec atd. Míry řím. Vz Vlšk. 306. - Cf. Kram. Slov., Mus 1850. 17., Arch. VIII. 613. — M. na kolo (kolní, koloměr, das Rädermass), Šp., ctnosti, Hlv. 307., z cihelny (veliká), u Rych. Msk V hojné míře někomu něco nahraditi. Us. Pdl. Do jisté míry. Dch. Do jisté míry. Mour. Obili dalo míru (je-li sklizeň prů- měrná). Brt. Jakouž měrou jest kdo měřil, tak mu bude zase odplaceno; kterou měrou měřiti budou, táž se jim odměří. Výb. II. 984., 1402. Túž měrou, kterú měřiti budete,
odměřeno bude vám; I nemniem já nižád-
nemu miery položia, kolikrát má do roka
přijímati; My v Čechách nesjednáváme se
v měrách, nébrž v jednom městě v Praze
jiná měřice jest na Novém Městě a jiná na
Malé Straně. Hus I. 267 , 331., II. 36. Pod
mierou nebýva ništ. Slov. Rr. Míry své do-
táhnouti v každé věci a nepřetáhnouti; Jedné
v něm (v Bohu) není míry, Gott ist uner-
messlich; Nesluší pod míru Bůh; Boží milo-
srdenství nad míru jest. Št. Žito dalo míru,
pod míru, nad míru (sypalo). Brt. Mtc. 1878.
37. — M. moralně atd. Do jisté míry, přes
míru, na míru něco činiti. Dch. Musí s ní
býti do míry, jinak by ji urazil (opatrně
s ní zacházeti). U Dobrušky. Vk. Nepravdivá
tvrzení na pravou míru přivésti. Mus. 1880.
86. Že nenie slušno o takovej věci pově-
děti v takovej míře. NB. Tč. 120. M. milování
bližnieho; Neumieme miery sobě uložiti;
Neumějí míry tomu vzieti. Št. Kn. š. 39.,
171. — M. = mírnost atd. Nezná míry. Dch.
M. ve všem nejlepší. Krnd. 211. I v jedení
i v pití má svú mieru. M. K míře otočiti,
zur Mässigung einlenken. Dch. Všecko s mírou
i s prací. Us. Tč. — V míře. V plné míře, im
vollen Umfang. J. tr. Oni mu odpověděli v této
mieře (v tomto způsobu). Výb. II. 598. Vědo-
mie žalobníkovo v tejto míře jest mocnější
nebli prvnější nežli odpovídatelovo; Jeho
svědomie v tejto míře nemóž příjemno býti.
NB. Tč. 149., 162. — Z míry. Přivedl ho
z míry, brachte ihn aus der Fassung. Dch.
Aby z míry nevystoupil. Vš. 442. Ze své
míry vycházeti; Jakž vyjdú z miery dáv-
ného ustavenie. Št. Kn. š.'90., 153. — M. =
stav atd. V Čechách stanuly věci neupřím-
ností na zlé míře. Wtr. Když to bude na
nejlepší míře; S někým na dobrou míru se
dáti. Dch. Chce ho v lepší míru (rozmar)
vpraviť. Kká. Td. 155. Viděn jest kříž čer-
vený uprostřed nebe v tu mieru (in der
Gestalt), jakoby slunce na poledne stálo.
Let. 23. Vaše věci na dobré míře jsou po-
staveny. Abr. z G. I. 265. Jestliže ten člověk
v té míře umřel, tehdá nemá jí v tu věc
odpovídati; Jsa v příznivé míře pohnal mne
z dědin mých. Půh. I. 205.. II. 276. —
V té míře = tehdáž, na ten čas, této chvíle,
tenkráte. V této mieře lidí při sobě nemáme.
Král Jiří. Lidmi vojensky v této mieře ne-
hýbej. 1462. Vz Pal. Rdh. I. 182. - M. =
způsob atd. K té radě žádnou měrou ne-
přistoupím. Mk. Posouzení, jehož se básním
těm dostalo měrou zbytečně příkrou. Mour.
Pravá miera Boha milovati jest nade vše
jej milovati a bez miery. Št. Kn. š. 36. — M. = úmysl. Řekl mu dobrou měrou: Ty pane, šelmo! Sdl. Hr. II. 90. Jidáš lstivú měrú tě celoval, ne s pravú věrú. Pravn.

152426   Míra Svazek: 7 Strana: 1325
Míra. Míry délkové české. Vz Ott. VI. 406 Aby to bylo na dobré míře postaveno (urovnáno). Arch. X 213. Vzali mu míru (prohrál v kartech). ČT. Tkč. Příslovečná věta míry. Cf. Gb. Ml. II. 40.

152427   Míra Svazek: 8 Strana: 0209
Míra. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 20., 39. M., měrou. Krácení je staré. Gb. Km. -a. 9. Pod mierou užívaj. Phľd. 1894. 194. = M., y, m. = Miroslav. Čern. Př. 26.

152428   Mira Svazek: 9 Strana: 0165
Mira = myrrha. 1597. Mus. 1899. 122.

152429   Míra Svazek: 9 Strana: 0165
Míra. Míry a váhy. Vz Ott. XVII. 418. Míry v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 648. — Ve všem sluší zachovávati míru a mírnosť. Fisch. Hosp. 8. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 331a.

152430   Míra Svazek: 9 Strana: 0449
Míra = způsob, podmínka. 1433. Vz Mšín. 11.

152431   Míra Svazek: 10 Strana: 0625
Míra. Míry ve XIV. stol. Sr. Wtr. Rem. 376. nn.

152432   Míra, měra Svazek: 1 Strana: 1025
Míra, měra, y, f., mírka (zastaralé měrka). Míra, instr. sg. z pravidla měrou; pl. gt. měr, dat. měrám, lok. v měrách, instr. měrami. V těchto pádech krátí se í v ě, vz í (á). Jako u, Brána'. Mírka od míra; mělo by býti: měrka, vz í se krátí v odvozených zdrobnělých slovech, str. 566. b.; ale vz -ka. — M. známá veličina, s kterou srovnává se neznámá, čímž se něco měří, das Mass, der Massstab. V. M. běžná, na délku, zubatá. prostřední, skladací, úroková, obecná, hlavní, původní, okem vzatá, k rámcům, ve tři korce, 30 věder, dobrá, Jg., natlačená, natřesená, osutá (vrchovatá), střesená, Št., sháněná, Jg., desetinná, stopná (stopomíra), sáhová, nej- větší nebo společná (das gemeinschaftliche Maas), zmenšená, zvětšená, sloupová (Bau-), pravidelná, slabik (časoměr, časoměrnosť), vrstevní (Schichtm. ); sutá m. suchých, dutá m. tekutých věcí, Nz., nespravedlivá, nepravá, súžená. Šp. — Míry věcí dlouhých: zrno, prst (palec), dlaň, píď, loket, krok, sáh, prut, hony, míle (vz Píď); tekutých: polouvozí (sud), vědro, pinta, žejdlík, třetinka, číška; sutých: šestikorec, tříkorec, korec (strych), měřice, věrtel, čtvrtce, mírka. Kom. M. (mě- řice) olomoucká (menší), brněnská (větší). Vz Gl. 154. — Míra prostoru ustanovuje a) délku, b) plochu, c) tělesný obsah. Míra délky (vzatá původně od lidského těla): palec, stopa n. střevíc, loket, sáh, míle; nyní: my- riametr, kilometr, hektometr, dekametr, metr, decimetr, centimetr, milimetr; míry polní: provazce, hon, prut. Míry plochy jsou: čtverce měr délky. Nyní: ? myriametr, ? kilometr, ? hektometr, ? dekametr, ? metr, ? deci- metr, ? centimetr, ? milimetr. Pozemky měří se na korce (výsevku), jitra a lány; země na ? míle. Nynější míra pozemků: myriar, hektar, ar, centiar. Míry tělesného obsahu jsou kostky č. krychle měr délky. Nyní: krychlové metry; míra na dříví: de- kaster, ster, decister; míra dutá: kilolitr, hektolitr, dekalitr, litr, decilitr, centilitr. Vz tato slova. Míra času: sekunda, minuta, ho- dina, den, týden, měsíc, rok. Míra tíže n. váha. M. (nástroj, kterým se měří), m. krej- čovská, truhlářská atd. S. N. Míry: rejsek (okovaný, řezací), loket (posuvný, truhlářský), úhelník, úhelnice, pokosník (hybný), vzdě- lavač, kružidlo (tyčové, vejčité), měřítko palcové n. palečník, střihovačka, stroj po- kosný, pokosnice s pilou, krokvice. Šp. M., prostor ke kutání propůjčený. M. dolová, denní, povrchní. Důl míry hodný (výnosný). Vys. Míra od oka. Šp. V kteréž koli měříš mieře, v túž mieru bude oddáno. Smil. v. 1112. Měřil zloboch Boha na svou míru. Jg., Sych. Švec, krejčí bere míru. D. Rovnou (ne: stejnou) měrou se rozděliti. L. S. v. 62. Vrchovatou míru někomu odměřiti. Rvač. K čemu jsou bohatství bez míry shromážděná. Kom. Vzal dobře zajíci míru na kožich (dobře naň střelil). Us. Nad míru (přídavek). V. Míru na kabát někomu vzíti, bráti. Šp. Vědro míru držící. Dle míry. Šp. Jedničky míry, úřad nad měrami. Šp. Na malou míru pro- dávati, na větší přijímati. Er. M. na měření hovězího dobytka; k vypočítání, kolik váží živý hovězí dobytek; k měření koní; kožená francouzská. Cn. Nahradil, nalil mu vrcho- vatou. Č. Míru na šaty bráti a podlé ní stříhati (přistřihovati). Pt. Míru k něčemu přiložiti. Míra pšenice platí sedm zlatých. Us. Jedné, rovné míry. V. Též míry. V. Kolik děr, tolik věr, kolik mlynářů, tolik měr. Jg. Pán Bůh na něho míru ztratil (příliš veliký. Vz Tělo). Č. Starou měrou mu namě- řil. Vz Msta. Č. Stejnou míru a váhu za- vésti. — M., moralně — naznačená meze hranice, Die bestimmte Gränze, das Mass. Jg. Jest m. ve všech věcech, jsou jisté hra- nice (z lat. ). L. Míru si uložiti. V. Míru ve všem zachovati. Nikdy míry v nápojích ne- přebral. L. Slušieť poznati svú mieru. Št. N. 150. 27. Míru překročiti, někdy lépe: míru přesypati, přeliti, neb jedním sloveni: přesy- pati, přeliti, přebrati. Pk. Z míry nevycházeti. Št. N. 150. V míře státi. Alx. Než co se vy- znání dotýče od zločinců na kohožkolivěk, ta věc na této míře státi má, soll so geregelt sein. Václ. VIII. (Pr. ). Vz Meze. — M. = mírnosť, střízlivosť, prostředek, das Masshal- ten, Mass, Mässigkeit, f. Jg. Míru držeti, zacho- vávati; v míru (vhod) trefiti, z míry nevystu- povati; pravá m. některé věci. V. Ctnosť v pro- sřední míře stojí. Kom. Mějte míru ve svých řečech; Míra v každé věci je dobrá. Vz Šetrnosť. Lb., Sych. Včera jsem přes míru činil (über Die Schnur hauen). Je to v míře. Z míry v čem vystoupiti; míru v čem přebrati. Co v pravou míru jest; co není ani nad míru ani pod míru. Lk. Nad míru přísným býti. Míra a váha, vz Rb. str. 268. Kdo míru násleDuje, neběduje. Vz Opilství. Lb. V míru uhoditi. Mass halten. Brs. 101. — Mírou, lépe: měrou, v míře, v míru = podlé míry, mit Mass, mässig. Jg. — V míře = v přede- psané míře. To v jisté míře užívané odpírá jedům. Byl. — Nad míru, z míry, přes míru — nemírně, zbytečně, neskrovně, příliš mnoho, über die Massen. Nad míru velice se báti. V. Volavky nad míru vysoce létají. Kom. Člověk z míry (D. ), nad míru dobrý. Sych. Na takové pán Bůh z míry nevraží. Reš. Z míry mnoho záleží na kázni. Reš. S měrou = mírně. Kat. 580. Z míry všech největší. Zk. Bylo velmi veliké horko z míry. Pref. 353. Každý sám viz, aby z miery nevyšla kratochvíl jeho. St. N. 150. 27. — V míře, na míře = v rovnováze, jednostejně. Noc a den jest na měrách. Krab. Stojí cena v míře. L. Býti s kým na dobré míře (za Dobré). Dch. Na Dobré míře bude postaveno. Rvač. Ta věc, o kterou činiti bylo, již na míře postavena jest. Boč. — M. = stav, položení, způsob, Zustand, Stand, Beschaffenheit, Art und Weise. Jg. V jaké míře jeho věci po- staveny jsou. D. Ta věc na dobré míře stojí. V. Jejich věci na dobré míře postaveny ne- budou. Br. Na jiné míře jest to postaveno, než se povídalo. Sych. Nejlépe, když jedna každá věc ve své míře a váze zůstává. V. Uvésti vojsko v míru válečnou. J. tr. Věc na své míře (in suspenso) zůstaviti. Věc stojí ve své míře. Zůstaviti věc v té míře, v které byla. Je v Dobré míře. Nz. Otec není Dnes v dobré míře (Laune). Ml., Rk. Míra pokorná. Kat. 916. Všichni údové těla zachovávají svou míru. — V té míře= tehdáž, toho času, in dieser Zeit, unter diesen Umständen. Jg. A v tu míru tomu mládenci udá se z pokoje vyjíti. Příkl. z kron. V této míře lidí při sobě nemáme, ale když k nám přijdú, ne- zapomenemť tebe. 1462. Gl. — M., způsob, cesta, rada, výmínka, obyčej, Art, Weise. Kterou, jakou, žádnou měrou. V. K radě té žádnou měrou přistoupiti nechtěl. V. Žádnou živou měrou toho neučiní. Cyr. Tou měrou by všickni z církve vyloučeni býti musili. V. Že žádnou měrou ničím vinen není. Prot. 236. A já též tou měrou zvolím sobě jinou. Sš. Jí to žádnú měrú nemohlo na mysl při- jíti. BN. Aby proti našemu ustanovení se viece neprotivil v nižádné míře. Pr. A jemu ani žádnému jinému na užitcích tou měrou by nic nesešlo. Z. Frd. I. — M. = úmysl, Absicht. Jestli upřímný a míní-li věrně a dobrou měrou. Reš. Kdo dobrou měrou cizí grunt nevědomě koupil. Er. Tou měrou (úmyslem). V. Haněti nemáš ni z hněvu, ni z dobré miery. Tkadl.

152433   Mirabelka Svazek: 1 Strana: 1026
Mirabelka, y. f., malá žlutá slivka. Rk. Vz S. N., Čl. 37.

152434   Mirabilit Svazek: 6 Strana: 0987
Mirabilit, u, m. = Glauberová sůl, vod- natý síran sodnatý. Bř. N. 123., Krč. G. 58.

152435   Miracul-um Svazek: 1 Strana: 1026
Miracul-um, a, n., lat., div, zázrak. Rk.

152436   Mirakulín Svazek: 9 Strana: 0166
Mirakulín, u, m. = tekutina proti hostci, dně, nervovním bolestem hlavy a zubů. Nár. list. 1897. č. 130., 172. odp. inser.

152437   Miramare Svazek: 6 Strana: 0987
Miramare, a, n. = zámek u Tersta.

152438   Miran Svazek: 6 Strana: 0987
Miran, a, m., os. jm. Arch. II. 461., Pal. Rdh. I 123.

152439   Miranka Svazek: 6 Strana: 0987
Miranka, y, f., továrna u Vinohrad u Prahy.

152440   Mirata Svazek: 6 Strana: 0987
Mirata, y, m , os. jm. Pal. Rdh. I. 123., Blk. Kfsk. 692.

152441   Mirava Svazek: 6 Strana: 0987
Mirava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I 123.

152442   Mírce Svazek: 1 Strana: 1026
Mírce, e, m., smírce, kdo mír dělá, der Versöhner, Friedensstifter. V. M. v lidu.

152443   Mirdité Svazek: 1 Strana: 1026
Mirdité, kmen albanský, asi 20000 duší. Vz S. N.

152444   Mireč Svazek: 6 Strana: 0987
Mireč, rče, m. (od Mirka, nora. Mirek. Pal. Rdh. 1. 132.), Nieretsch, ves u Blatné. Rk. Sl.

152445   Mirek Svazek: 6 Strana: 0987
Mirek, rka, m., os. jm. Arch. III.. 475., Pal. Rdh. I. 123., Blk. Kfsk. 1366., Sdl. Hr. V. 328., Arch. VIII. 551.

152446   Mírek Svazek: 8 Strana: 0209
Mírek, rku, m., zdrobn. mír. — M., rka, m. = Miroslav. Čern. Př. 26.

152447   Mirendy Svazek: 6 Strana: 0987
Mirendy = pokrmy, které se poutníkům od příbuzných naproti nosí. U Místka. Škd.

152448   Mireš Svazek: 6 Strana: 0987
Mireš, rše, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

152449   Mirešice Svazek: 1 Strana: 1026
Mirešice, jm. místní. Tk. III. 83.

152450   Mirešice Svazek: 6 Strana: 0987
Mirešice, dle Budějovice, Mireschitz, dvůr u Dušník. Tk. IV. 171 , Rk. Sl.

152451   Mirešov Svazek: 1 Strana: 1026
Mirešov = Mirošov.

152452   Mirešov Svazek: 1 Strana: 1027
Mirešov, a, m., Miröschau, mě. v Plzeňsku. Vz S. N., Tk. III. 36., 45.

152453   Mirešovice Svazek: 6 Strana: 0987
Mirešovice, dle Budějovice, Mirescho- witz, ves u Bíliny. Blk. Kfsk. 633., Rk. Sl. Tam propil Sv. Antonín svěřené sobě pe- níze. Vz Sbtk. Krat. h. 73.

152454   Mirešovský Svazek: 6 Strana: 0987
Mirešovský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1366.

152455   Miriki Svazek: 6 Strana: 0987
Miriki či vlastní opice pavoukovitá. Brm. I. 175.

152456   Mirk Svazek: 8 Strana: 0209
Mirk, Mirkov, a, m., obec v Gemersku. Phľd. XII. 155.

152457   Mírka Svazek: 1 Strana: 1026
Mírka, y, f. Mässchen, n. Vz Míra. M. na prach (ručniční). Das Lademass. — M., ná- dobka jakožto jednotka míry při sázení klejtů. Us. u hrnčířů. Mý. — M., 8 žejdlíků, Achtel, Massel, n. Jinde: záměra, metník, Jg., v Tábor. mejtník. — M. = rakouská měřice. Metze, f. D. — M., kterou mlynář od mletí béře, měřičné, výmelek, die Mahl-, Müllennetze. Us. — Na malou mírku (u kupcův, alla minuta, al minuto). Šm.

152458   Mírka Svazek: 6 Strana: 0988
Mírka, zlínsky měrka. Brt. — M., y, m., os. jm. Arch. VII. 577.

152459   Mírka Svazek: 9 Strana: 0166
Mírka = 1/64 korce, 1/4 čtvrce. Fisch. Hosp. 331.

152460   Mirko Svazek: 6 Strana: 0988
Mirko, a, m. = Miroš, Miroslav. Slov. Šd.

152461   Mirkov Svazek: 6 Strana: 0988
Mirkov, a, m., Mirkau, sam. u Hartmanic, vz Smrčná; Mörkau, ves u Neštědic. Blk. Kfsk. 54., Rk. Sl.

152462   Mirkov Svazek: 6 Strana: 0988
Mirkov, a, m., Mirschikau, ves u Horšova Týna. Blk. Kfsk. 331., Rk. Sl., Arch. VII. 714.

152463   Mírkovice Svazek: 6 Strana: 0988
Mírkovice, dle Budějovice, Mirkowitz,! ves u Krumlova a u Hostouně v Plzeň.; !

152464   Mirkvín Svazek: 1 Strana: 1026
Mirkvín, a, m., pongo, opice. Krok.

152465   Mírně Svazek: 1 Strana: 1026
Mírně, v míře, ne z míry, mässig; ge- lassen, gelind, bescheiden. V. M. se chovati, míti. V. M. teplý. V. M. ceniti, platiti (ne draze). Jg. — M. = střídmě, přiměřeně, hodně, treffend, richtig, verhältnissmässig. Jg. M. jísti, píti. Us. Jakby m. stříleti měli. V. Cestu, jakby se k tomu nejmírněji při- kročiti mohlo, ukázati. V. M. čísti a psáti. Opt. — M. = pokojně, friedlich. D.

152466   Mírně Svazek: 6 Strana: 0988
Mírně mluviti. Ž. wit. 34. 20.

152467   Mírné Svazek: 7 Strana: 1325
Mírné = měrné. 15. stol.

152468   Mírněný Svazek: 6 Strana: 0988
Mírněný; -ěn, a, o, massvoll. Dch.

152469   Mírněti Svazek: 1 Strana: 1027
Mírněti, ěl, ění, zmírněti, mässig, sanft, gelassen werden. S májem počalo povětří m. Jg.

152470   Mírněti Svazek: 6 Strana: 0988
Mírněti. Bž. 191.

152471   Mírník Svazek: 1 Strana: 1027
Mírník, a, m., Der Vermittler, Schieds- Richter. Gl. 155. — M., kdo z míry mlátí. Us. — M., u, m., Der Massstab. Bur.

152472   Mirnitel Svazek: 1 Strana: 1027
Mirnitel, e, m., der Massiger. Rk.

152473   Mírnitel Svazek: 6 Strana: 0988
Mírnitel břišní těhotným, der Bauch- linder für Schwangere. Esc.

152474   Mírnitelka Svazek: 6 Strana: 0988
Mírnitelka, y, mírnitelkyně, ě, f., die Mässigerin. Šm.

152475   Mírniti Svazek: 1 Strana: 1027
Mírniti, mässigen, sänftigen. — co: muka, muky, zlosť, vášně. Us. — co čím: bolesť lékem. — se v čem: v řeči. Us.

152476   Mírniti Svazek: 6 Strana: 0988
Mírniti M., krotiti, dusiti — synonyma. Vz Mus. 1845. 550. — čím. Péro svým vzpru- žením ráz mírní. NA. IV. 215. Při tom mírní se pohyb bržděním na 3 stopy za sekundu. NA. IV. 155. — se v čem: ve slovech. Šbr. Peršané mírní se v oděvu. Abr. I. 92.

152477   Mírnivě Svazek: 6 Strana: 0988
Mírnivě, mässigend. M. působiti.

152478   Mírnivec Svazek: 6 Strana: 0988
Mírnivec, vce, m., der Moderantist. Rk.

152479   Mírnivý Svazek: 1 Strana: 1027
Mírnivý, mírnící, mildernd. Us.

152480   Mírnomyslný Svazek: 1 Strana: 1027
Mírnomyslný, billig gesinnt. Jg.

152481   Mírnopásný Svazek: 1 Strana: 1027
Mírnopásný, z mírného pásma. Balb.

152482   Mírnoplynoucí Svazek: 6 Strana: 0988
Mírnoplynoucí, mildfliessend. M. me- lodie. Dk.

152483   1. Mírnosť Svazek: 1 Strana: 1027
1. Mírnosť, i. f. M. = jakosť věci z míry pravé n. obyčejné nevystupující, Mässigkeit, Mittelmässigkeit, f. Jg. (Bůh své věrné) v m-sti zdržuje. V. Obilí pro sucho v m-sti se ob- rodilo. V. M. povětří. Každá ctnosť je mír- nosť. L. M. zimy. Nařízená m. v jídle, pití. D. M. stavu. L. — M., jakosť, vlastnosť člo- věka z míry nevystupujícího, zachovávání míry, Mässigkeit, Enthaltsamkeit, Genügsam- keit, f. M. v jídle a pití (střídmosť). Jg. M. zachovati, držeti; z m-sti nevykračovati. V. M. v útratách. Sluší ve všech věcech pravý způsob a mírnosť zachovati. Reš. Vz Míra. — M., zdržení se vášní, hněvu atd. Mässigung, Gelassenheit, Bescheidenheit, Sanftheit, f. Jg. Aby senator v přímluvě své mírnosť zachoval. V. M. v trestání. Rb. str. 268. — M., Verhältniss, n., proportio. Dle povahy a m-sti té pře. Plk. Sprava libou m-stí vše srovnávající. Har.

152484   2. Mírnosť Svazek: 1 Strana: 1027
2. Mírnosť, i, f., pokojnosť, Friedfertig- keit, f. Plk.

152485   Mírnost Svazek: 6 Strana: 0988
Mírnost', die Massigkeit. M. a střídmost ve všem nejlepší. V. Co jest mnoho, všecko škodí, m. pravé blaho plodí. Sbor. uč. — Nepekli-li pekari chléb v msti = k míře. Wtr. exc. z 15. stol.

152486   Mírnost Svazek: 10 Strana: 0180
Mírnost'. Ve všem m. zachovati. Jrsk. III. 296. M. s někým míti = pokoj. Sbor. slov. VII. 110.

152487   Mírnota Svazek: 6 Strana: 0988
Mírnota, y, f., die Mässigung. Dch.

152488   1. Mírný Svazek: 1 Strana: 1027
1. Mírný; komp. mírnější. M. = v míře, ne nad míru jsoucí, mässig, nach dem Mass, leidlich, mittelmässig. Jg. Mírné dlouho trvá. L. Mírné trvá, nemírné letí. Pk. M. koupě (ne drahá). V. Trh za mírné peníze. V. M. plat, cena, pokuta, teplo, povětří, víra, pití. D., V. Stran přísloví vz: Hra, Přestati. — M. přiměřený k druhému, mírně vyměřený, verhältnissmässig, angemessen, gemessen. Jg. Podlé slova božího jako pravidla mírného souditi. Br. Mírnými prostředky zpomoci. 2. Apol. 1. Na životě jejich aby spatřovalo se mírné srovnání mezi Božskou spravedl- ností a jejich poslušenstvím. V. Boží slovo za nejmírnější pravidlo při všech věcech míti. Br. — M. = dobře měřící, gut zielend. M. střelec, ruka (nechybující). Jg. M. čtení a psaní. Opt. — M. = míru zachovávající, střídmý, mässig, genügsam, gelassen, gelind, bescheiden. Jg. M. posudek. — v čem: v jídle a pití. V. — M., friedlich. V. M. cesta, friedlicher Weg. Kn. rož. 42. Oblúpil mi mú chudinu bez odpovědi zlodějsky, v mírné zemi, während des Landfriedens. Pr.

152489   Mírný Svazek: 6 Strana: 0988
Mírný = massig, mittelmässing. M. svah, Osv. L 379., náraz. ZČ. 1. 269., sval, Šbr. Zaj. 703., oheň, KP. V. 276., provise, od- měna, poplatek, kritika, honorár, zakřivení, spád, skloň, stoupání, zima. U. Pdl. — M. = friedlich. Snášelivý a m. k jinověrcům. Pal. Rdh. II. 421. — M. = k měření sloužící. M. trest. Alb. 88. a. — M. = měřitelný, men- surabilis. Toť si mierny postavil dni mé. Ž. wit. 38. 6. — M. = pouhý, lauter. Mor. Je mokrý, jak dyby ho hodil do mírněj vody; Sám mírný snět je v tom žitě. Zlín- sky. Brt. Mtc. 1878. 37.'

152490   Mírný Svazek: 7 Strana: 1325
Mírný = pokojný. M. země. Půh. III. 10., V. 398., Arch. XI. 512.

152491   Mírný Svazek: 8 Strana: 0209
Mírný. Kopectví (= zboží) mírné (které se na míru prodává). 1530. Snm. I. 378.

152492   Mírný Svazek: 9 Strana: 0166
Mírný. M. věci jsou trvanlivé. Fisch. Hosp. 191., 337. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 331a.

152493   Mírný Svazek: 10 Strana: 0625
Mírný, vz Mierny.

152494   Mírný ke komu Svazek: 10 Strana: 0180
Mírný ke komu. M. jsi k té holotě. Tbz. V. 1. 123.

152495   Mirobalan Svazek: 7 Strana: 1325
Mirobalan, u, m., peckovice některých stromů v záp. Indii. Vz KP. VI. 633.

152496   Mirobalany Svazek: 9 Strana: 0166
Mirobalany, druh švestek. Fisch. Hosp. 133.

152497   Míroblahý Svazek: 9 Strana: 0166
Míroblahý kraj. Mus. 1839. 161.

152498   Mírocelovati Svazek: 6 Strana: 0988
Mírocelovati, den Friedenskuss geben. Sm., Rk.

152499   Mírodajný Svazek: 1 Strana: 1027
Mírodajný, friedbringend. Dch.

152500   Mírodajný Svazek: 6 Strana: 0988
Mírodajný, mierodajný = smerodajný. Slov. Nár. nov. 1885. č. 93. '/,.

152501   Mírodárný Svazek: 6 Strana: 0988
Mírodárný, friedensprechend.

152502   Mírodatný Svazek: 6 Strana: 0988
Mírodatný, friedenspendend. Šm.

152503   Mírodějný Svazek: 8 Strana: 0209
Mírodějný. M. ruka. Jg. Sbr. sp. 1841. 8.

152504   Mirohorský Svazek: 6 Strana: 0988
Mirohorský (Eman. Salom. šlechtic Fried- berg), c. k. polní podmaršálek na odpoč., nar. 1829. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 197., Šb. Děj. ř. 2. vd. 241., Friedberg ve S. N., Šb. D. ř. 241., Rk. Sl.

152505   Mirochov Svazek: 6 Strana: 0988
Mirochov, a, m., Mirochau, ves u Chlumce v Třeboň. Sdl. Hr. III. 272., IV. 372., Rk. Sl.

152506   Mirokovice Svazek: 6 Strana: 0988
Mirokovice. Sdl. Hr. III. 304.

152507   Mirolib Svazek: 6 Strana: 0988
Mirolib, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

152508   Mirolibec Svazek: 6 Strana: 0988
Mirolibec, bce, m., der friedensfreund. Šm.

152509   Míromil Svazek: 6 Strana: 0988
Míromil, a, m. = mírolibec. Rk., Loos.

152510   Míromyslný Svazek: 6 Strana: 0988
Míromyslný, friedlich. Šm., Loos.

152511   Miron Svazek: 6 Strana: 0988
Miron, ě, m., Irenaeus, EiQrjvalog. Desold. sv. Iren.

152512   Mironěha Svazek: 6 Strana: 0988
Mironěha, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

152513   Mironice Svazek: 1 Strana: 1027
Mironice, ves u Loun.

152514   Míronosný Svazek: 10 Strana: 0180
Míronosný. M. poselství. Hlk. XI. 328.

152515   Míronoš Svazek: 6 Strana: 0988
Míronoš, e, m., der Friedensbringer. Dch.

152516   Mirosadil Svazek: 7 Strana: 1325
Mirosadil, u, m., supplantatio. Pršp. 40. 5.

152517   Míroskrovník, u Svazek: 6 Strana: 0988
Míroskrovník, u, m., der verjüngte Mas- stab. Slov. Loos.

152518   Miroslav Svazek: 1 Strana: 1027
Miroslav, a, m., jm. vlastní, Miroš. Tk. I. 617. — Miroslava, y, ť.

152519   Miroslav Svazek: 6 Strana: 0988
Miroslav, a, m., Friedrich.Šd. — M-, os. jm. Tov. 130., Pal. Rdh. I. 123., Jg. H. 1. 600., Sbn. 319. — M., Miroslaw, ves u Benešova v Buděj.; Friedrichsdorf, ves u Vys. Mýta; Misslitz, městečko u Mor. Krumlova. PL., Rk. Sl.

152520   Miroslav Svazek: 7 Strana: 1325
Miroslav, ě (i), f. Km. 1886. 27. Poho- ním Vojnu z M-vi Půh. II. 128.

152521   Miroslav Svazek: 8 Strana: 0209
Miroslav, a, m. Odtud: Míra, Mírek. Čern. Př. 26. Cf. Kotk. 27.

152522   Miroslava Svazek: 6 Strana: 0988
Miroslava, y, f, Friederike. Šd.

152523   Miroslavka Svazek: 6 Strana: 0988
Miroslavka, y, ŕ. = louk«. Arch. VIII. 540.

152524   Mírosloví Svazek: 6 Strana: 0988
Mírosloví, n., die Metrologie. Loos.

152525   Mírostroj Svazek: 6 Strana: 0988
Mírostroj, e, m., der Graphometer. Loos.

152526   Miroš Svazek: 6 Strana: 0988
Miroš, e, m. = Miroslav. Šd. — M. Jan, farář 1513. Vz Jg. H. 1. 600, Jir. Ruk. II. 35., Mus. 1882. 543.

152527   Miroš Svazek: 9 Strana: 0166
Miroš (Miruše, Miruš) Jan. Sr. Ott. XVII. 418.

152528   Mirošov Svazek: 1 Strana: 1027
Mirošov, a, m., ves v Táborsku. — M.,

152529   Mirošov Svazek: 6 Strana: 0988
Mirošov, Miröschau, městečko u Roky- can, ves u Jihlavy; Miroschau, ves u Horní Bobrové; Miroschow, ves u Klobouk u Uher. Hrad. Blk. Kfsk. 1366., Sdl. Hr. IV. 276., Rk. Sl.

152530   Mirošovice Svazek: 1 Strana: 1027
Mirošovice, dle Budějovice, v Kouřim- sku. Tk. I. 362.

152531   Mirošovice Svazek: 6 Strana: 0988
Mirošovice, dle Budějovice, Mireschowitz, vz Mirešovice; Miroschowitz, ves u Uhlíř. Janovic a u Čern. Kostelce. Sdl. Hr. III. 304., Rk. Sl.

152532   Mirota Svazek: 6 Strana: 0988
Mirota, y, m. = Friedrich. Desolda. Postil.

152533   Mirotice Svazek: 1 Strana: 1027
Mirotice, dle Budějovice, mě. v Písecku. — Mirotický.

152534   Mirotice Svazek: 6 Strana: 0988
Mirotice, Mirotitz, mě. u Čimelic. Tk. V. 221., Tk. Žk. 6., Rk., Sl., Blk. Kfsk. 167.

152535   Mirotický Svazek: 6 Strana: 0988
Mirotický Jan, úŕedn. 1579. Jg. H. 1. 600., Výb. II. 1557. (s výňatky), Sbn. 913., 918 , Jir. Ruk. II. 35., Šb. D. ř. 270.

152536   Mirotín Svazek: 1 Strana: 1027
Mirotín, a, m., ves u Soběslavi. Tk. III. 60.

152537   Mirotín Svazek: 6 Strana: 0988
Mirotín, ves u Kamenice nad Labem. Blk. Kfsk. 517., Rk. Sl.

152538   Mírotvorce Svazek: 9 Strana: 0166
Mírotvorce, e, m. Slád. Jak. 123.

152539   Mírov Svazek: 1 Strana: 1027
Mírov, a, m., mě. Friedland v Boleslav- sku (Nové). — M., Mürau, mě. na Mor. u Olom. Vz S. N.

152540   Mirov Svazek: 6 Strana: 0988
Mirov, a, m., Mürau, městečko u Mohel- nice. Rk. Sl.

152541   Mírovec Svazek: 6 Strana: 0988
Mírovec, vce, m., os. jm. Tk. V. 232.

152542   Míroveček Svazek: 6 Strana: 0988
Míroveček, cka, m., Möhrdörfel, ves tamtéž.

152543   Mírověstný Svazek: 6 Strana: 0988
Mírověstný, friedenkündend. Dch.

152544   Mirovice Svazek: 1 Strana: 1027
Mirovice, dle Budějovice, mě. v Písecku. Vz S. N. Tk. III. 54.

152545   Mirovice Svazek: 6 Strana: 0988
Mirovice, Mirowitz, mě. u Březnice; ves u Kostelce nad Lab. Blk. Kfsk. 1366., Rk. Sl., Sdl. Hr. VI. 134.

152546   Mírovka Svazek: 6 Strana: 0988
Mírovka, y, f.,Mirowka,sam. u Klatov.

152547   Mírovný Svazek: 8 Strana: 0209
Mírovný. M. právo (k míru se táhnoucí). Ztk. 112. (3. vyd.). Cf. Mírový.

152548   Mírovský Svazek: 6 Strana: 0988
Mírovský, ého, m., os. jm., Blk. Kfsk. 1366.; potok u Mirova. D. ol. VIII. 196.

152549   1. Mírový Svazek: 1 Strana: 1027
1. Mírový, od míry, Mass-. — M.., míru mající, ein Mass enthaltend, mässig. M. kon- vice. Th.

152550   2. Mírový Svazek: 1 Strana: 1027
2. Mírový, od míru, Friedens-. M. soudce. Friedensrichter, smírce. Balb.

152551   Mírový Svazek: 10 Strana: 0180
Mírový. M. služba (vojenská, za míru). Nár. list. 1903. č. 270. 13.

152552   Mírudajný Svazek: 10 Strana: 0180
Mírudajný. Jeř. Rom. bás. 163. Správně: mírodajný. Mš.

152553   Mírulibý Svazek: 9 Strana: 0166
Mírulibý. M. umy. Pal. Děj. IV 2. 184.

152554   Mírulibý, mírumilý Svazek: 6 Strana: 0989
Mírulibý, mírumilý, friedliebend. Šm.

152555   Mírumil Svazek: 10 Strana: 0180
Mírumil, a, m., vz Pohořelý.

152556   Mírumilovnosť Svazek: 1 Strana: 1027
Mírumilovnosť, i, f. Friedfertigkeit. Rk.

152557   Mírumilovný Svazek: 1 Strana: 1027
Mírumilovný, friedliebend. Krok.

152558   Miruš Svazek: 6 Strana: 0989
Miruš, e, m., os. jm. Pal. Děj. V. 2. 362., NB. Tč. M. {Miruše, Miros) Jan, vz Miroš.

152559   Miruše Svazek: 6 Strana: 0989
Miruše, Mirusche, sam. u Lomnice v Bu- děj. a u Veselí.

152560   Miruše Svazek: 9 Strana: 0166
Miruše Jan. Vz Vlč. Lit. I. 360., Miroš.

152561   Míruzvěstný Svazek: 10 Strana: 0180
Míruzvěstný sen. Tbz. V. 1. 75. Sr. Mírudajný.

152562   Míružádný Svazek: 6 Strana: 0989
Míružádný = míru si žádající. Jindř. Marek.

152563   Mirvík Svazek: 1 Strana: 1027
Mirvík, a, m., procellio, kývoš. Krok.

152564   Mirzatý Svazek: 6 Strana: 0989
Mirzatý, vz Mrzatý.

152565   Mirzkovati Svazek: 8 Strana: 0209
Mirzkovati. Slova má m-li (verba mea cxecrabantur). Ž. wit. 55. 6. V Ž. Idem.: slova má otukarachu (Vondra. Spuren 30.).

152566   Miřátky Svazek: 6 Strana: 0987
Miřátky, pl., Miřatka o. Miřatek, ves u Haber. Rk. Sl.

152567   Miřej Svazek: 6 Strana: 0987
Miřej, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

152568   Miřejov Svazek: 6 Strana: 0987
Miřejov, a, m., Miřejow, ves u Hořic. Blk. Kfsk. 1366., Sdl. Hr. II. 231, V. 93., 143., Rk. Sl.

152569   Miřejovice Svazek: 1 Strana: 1026
Miřejovice, jm. místní. Tk. III. 34., 44.

152570   Miřejovice Svazek: 6 Strana: 0987
Miřejovice, dle Budějovice, Miřowitz, ves n Veltrus Vz Miřovice, Blk. Kfsk. 1366., Rk. Sl.

152571   Miřena Svazek: 6 Strana: 0987
Miřena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

152572   Míření Svazek: 6 Strana: 0987
Míření. Žižka řekl na m. (ku smíření). Let. 63.

152573   Miřenice Svazek: 6 Strana: 0987
Miřenice, dle Budějovice, Mieřenitz, ves u Zavlekomě. Blk. Kfsk. 668., Rk. Sl.

152574   Mířenka Svazek: 6 Strana: 0987
Mířenka, y, f., die Visierlinie. Čsk.

152575   Mířený Svazek: 6 Strana: 0987
Mířený, versöhnt. M-né přátelství jak v březnu led. C. M. 236.

152576   Mířeti Svazek: 7 Strana: 1325
Mířeti v dialekt. Vz List. fil. 1892 288.

152577   Miřetice Svazek: 6 Strana: 0987
Miřetice, dle Budějovice, Meretitz, ves u Klášterce; Miřetitz, ves u Nasavrk, u Čech- tic a u Volyně; Miroditz, ves u Buchova. PL., Blk. Kfsk. 1366., Sdl. Hr I. 256 , Rk. Sl. V M-cích u Vlašimě (u Volyně?) jídali rádi veverky; když jich nebylo, brali aspoň stromy, na kterých veverky sedávaly. Vz Sbtk. Krat. h. 74

152578   Miřetín Svazek: 6 Strana: 0987
Miřetín, a, m., ves u Richmburka. Blk. Kfsk. 334., Sdl. Hr. I. 81., Rk. Sl.

152579   Miřevice Svazek: 6 Strana: 0987
Miřevice, dle Budějovice, Mirschowitz, ves u Litoměřic. Blk. Kfsk. 1366., Rk. Sl.

152580   Mířící Svazek: 6 Strana: 0987
Mířící podlaha (u moždíře), šroub. NA. III. 100., 101.

152581   Miřič Svazek: 1 Strana: 1026
Miřič, e, m. = miřík. — M. = mírce. Jg.

152582   Mířič Svazek: 1 Strana: 1026
Mířič, e, m., kdo měří, lépe: měřič, der Zieler. D., Jg.

152583   Miřič Svazek: 8 Strana: 0209
Miřič, vz Mužík (3. dod.).

152584   Miřiček Svazek: 6 Strana: 0987
Miřiček, čku, m., květina. Štvrtý (věnec) by z m-čku. Sš. P. 759.

152585   Mířička Svazek: 1 Strana: 1026
Mířička, y, f., jiříček, Weissschwalbe. Us.

152586   Miřičník Svazek: 1 Strana: 1026
Miřičník, a, m., bubon, das Galbenkraut. Rostl.

152587   Miřičník Svazek: 6 Strana: 0987
Miřičník. Cf. Rstp. 744.

152588   Mířidelní Svazek: 6 Strana: 0987
Mířidelní zátyčka (u lafetty), Mittel- o. Maschinenriegel. NA. III. 99.

152589   Mířidlo Svazek: 6 Strana: 0987
Mířidlo, a, n., die Richtmaschine (u děla). NA. III 96., 100.

152590   Mířidlo, a Svazek: 10 Strana: 0180
Mířidlo, a, n. M. u ručnice. Ott. XXII. 59a.

152591   Miřík Svazek: 1 Strana: 1026
Miřík, u, m., apium, Eppich, m.; celer, a. graveolens. FB. 91., Kom. — M., ligusticum, Liebstöckel, n. V.

152592   Miřík Svazek: 6 Strana: 0987
Miřík. Cf. Rstp 712., Čl. Kv. 338, Slb. 580., Rosc. 158., Mllr. 14., Ott. II. 512

152593   Miřík Svazek: 9 Strana: 0166
Miřík, u, m., rostl. Vz Ott. XVII. 414.

152594   Miříkolistý Svazek: 6 Strana: 0987
Miříkolistý, eppichblätterig. Šm.

152595   Miřín Svazek: 6 Strana: 0987
Miřín, a, m. = Měřín.

152596   Miřinský Svazek: 6 Strana: 0987
Miřinský Václ., kněz pod obojí, + 1482. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 46., 47., 49., Jg. H. 1. 600., Jir. Ruk. II. 34.

152597   Miřinský Svazek: 7 Strana: 1325
Miřinský V. Cf. Srb 29.

152598   Miřínský Svazek: 8 Strana: 0209
Miřínský Václ. XV. stol., básn. Vz Vlč. Lit. 221., 275.

152599   Miřinský Svazek: 9 Strana: 0166
Miřinský Václ., sklad, nábož. písní. Ott. XVII. 414.

152600   Miřiovský Svazek: 9 Strana: 0166
Miřiovský Em. Sr. Jub. XXL, vz Ott. XVII 414. (básník).

152601   Miřiovský Em Svazek: 6 Strana: 0987
Miřiovský Em., prof. gymn., nar. 1846. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 136., Bačk. Př. 17., 45., 74., Rk. Sl.

152602   Miřiovský Em Svazek: 10 Strana: 0180
Miřiovský Em. Vz Flš. Písm. 710.

152603   Mířitel Svazek: 1 Strana: 1026
Mířitel, e, m., der Zieler. Vz Měřitel.

152604   Miřitel Svazek: 1 Strana: 1026
Miřitel, e, m., kdo míří, Der Friedens- stifter, Versöhner. V.

152605   Miřitelka Svazek: 1 Strana: 1026
Miřitelka, y, f., Die Versöhnerin, Friedens- stifterin, smírkyně. Jg.

152606   Mířitelkyně Svazek: 6 Strana: 0987
Mířitelkyně, ě, míntelka, y, f., die Ver- ßöhnerio. Rk.

152607   Mířitelný Svazek: 1 Strana: 1026
Mířitelný, kdo se mířiti dá, versöhnlich. V.

152608   1. Mířiti Svazek: 1 Strana: 1026
1. Mířiti, 3. pl. míří (ne: mířejí), měř, míře (íc), il, en, ení; mířívati = měřiti, zielen. — abs. Kam to míří? Kam míří jeho od- pověď? Docela jinam mířil. Us., Nt. —čím: střelbou. Bur. — kam: na ptáka. Jg. Mířil na vránu a zabil krávu (= 1. Jinak měřil, jinak trefil. 2. Ublížil tomu, komu nechtěl. 3. Na mne si mířil, sám jsi se spálil. ) Č.

152609   2. Mířiti Svazek: 1 Strana: 1026
2. Mířiti, miř, míře, il, en, ení; mířívati, smířiti = srovnati odporné strany, versöhnen, aussöhnen, Frieden stiften. — koho, co. Strany sobě odporné m. V. M. nesvorné. Kram. Při souditi, m. D. — koho (gt. ) Těžko těch bu- řičů m., Sych., lépe: ty buřiče (akkus. ) — se, koho s kým. Jel. Aby se s Bohem miřil. Br. — se jak. Bez jeho přivolení neopova- žovali se ani se m. Krok.

152610   2. Mířiti Svazek: 8 Strana: 0209
2. Mířiti = smiřovati. Modlitva svatá nás tvá vždy miř bohu našemu. 1438. List. fil. 1895. 145.

152611   1. Mířiti. — kam Svazek: 6 Strana: 0988
1. Mířiti. — kam. Mysl na to míří, ist darauf gerichtet. Dch. Nepřítel k táboru míří. Mus. 1880. 27. — čím komu kam. Dýkou zrádci v srdce míře. Kká.— odkud za kým:z.dálky(jíti). Vrch.

152612   2. Mířiti co Svazek: 6 Strana: 0988
2. Mířiti co: sváry 1450. I jiné m. hledí, zum Frieden bringen. BR. II. 19. b — koho s kým. Ať je, ta s tobú míří. Pravn. 2712.

152613   Mířiti koho jak Svazek: 9 Strana: 0166
Mířiti koho jak = smiřovati. Míří je jako vlk trkající se berany. Dač. I. 114.

152614   Mířitko Svazek: 6 Strana: 0988
Mířitko, a, n.= hledí, hledítko, násadka, der Aufsatz. Pata, vrub, rámec, šoupátko m-ka. čsk.

152615   Miřkovský Svazek: 6 Strana: 0988
Miřkovský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1366., Sdl. Hr. VI. 63. — M. Jiřík, 1610.i Jg. H. 1. 600., Jir. Ruk. II. 35., Sdl. Hr. V. 363.

152616   Mířovice Svazek: 6 Strana: 0988
Mířovice, dle Budějovice, Miřowitz, ves u Veltrus. Vz Miřejovice. Blk. Kfs. 1366., Rk. Sl.

152617   Mis Svazek: 1 Strana: 1027
Mis. = mi se. Zdá mis, že... Lom.

152618   Mis Svazek: 6 Strana: 0989
Mis, i, f., vz Mísa.

152619   Mísa Svazek: 1 Strana: 1027
Mísa, y, f., misa (zastr. mis, i), miska, miska; mísečka, mistička, y, f. Z pravidla: mísa. Schüssel, f. Vz Mz. 62. M. stříbrná, ši- roká, hluboká, mělká (plytká), malá, křenová, sběrací, ušatá, bradýřská, octová, V., Jg., obětní. Skříň na mísy: police, misník. Š. a Ž. polívečná n. polívková n. na polívku. Rk. Mísy suché, děvky hluché. Č. Aby mu všecko M. na mísu vložil. Vz Hloupý. Jg., Č. Lepší stará m. plná, nežli nová holá. Lepší bažant na míse, než když létá po dvoře. D., Š. a Ž., Č. Tře se mu mísa. Jg. Kdo sjídá do- posledka z mísy, tomu šaty svědčí a bývá volen do výboru. Kda. Jako na mísu něco vyložiti. V. Nevykládej každému všecko na mísu (nepovídej všeho každému). Mlčelivý. Č. Dluh z mísy jídá. Us., Jg. Z mísy stří- leti (srdnatosť svou ukazovati, kde toho ne- třeba. Vz Bojácnosť). Č., Bern. Dvoří se na čtyři mísy a není co na jednu. (Vz Chlubný, Pyšný). Č. Pěkná m. a nic na ní (zevní okrasa, která bídu kryje. Vz Pyšný); Co po míse, když je prázdná. Vz Talíř. Lb. — M., miska u váhy, die Wagschale. Váha bez misek = přezmen. Kom. Vz Miska.

152620   Mísa Svazek: 6 Strana: 0989
Mísa. V 9. ř. tohoto článku vynech: M. Cf. Mkl. Etym. 198. M, římské, vz Vlšk. 146. M. na maso, na pečeni, na kompot, na salát, na koláče atd. Aby první v mísu Ne- sáhali. Výb. II. 1420. Kterýž dotýká sě se mnú rukama v mísu. Ev. víd. 252. Z jedné mísy s nim jedl. Us. Šml. Nikdo nesměl pozvati více lidí, než ku třem mísám a ku každé míse posaditi nejvíce jen 12 osob. Tak porušila rada opavská. Sláma Putov. 482. Déte misu moky. Sš. P. 759. Dívka ti nepodá lásku na mise. Us. Sbk. Mísu mají chudáci čistou jako panskou podlahu (prázd- nou). Bs. Dbv. Jak mu něco řekneš, hned to máš na míse (hned ti to vyčte). Us. Němc. Nejez z mísy chleba, byl bys závi- stivý. U Žatnb. Dbv. Co je po míse, když je prázdná; Z prázdné mísy se nenajíš a lásky se bRzo nasytíš. Us. Neboj se malej misy, ale malého hrnca. Slov. Rr. MBš. Při práci za nehty mu zašlo a při míse se potil (mnoho jedl, až se potil). Č. Vz Miska, Maso (hádanka. Dodatky).

152621   Mísa Svazek: 7 Strana: 1325
Mísa. Kdo je nejdéle u mísy, pobude nejdéle na světě. Mtc. 1892. 194.

152622   Mísa Svazek: 8 Strana: 0209
Mísa. Z lat. mensa. Mkl., Gb. H. ml. I. 444. Na misu mi dajte, v hrnci mi nechajte a s varna budu jest (nenasyta). Mor. Čes. 1. V. 422. Je vás k míse jako much (mnoho jedlíků). Světz. 1895.13. Smiluje se nad miskou jako kocúr nad myškou. Nov. Př. 597. Modli se, nemodli se, z prázdné mísy nenajíš se (vše marno). Vck. Val. I. 109.

152623   Mísa Svazek: 8 Strana: 0562
Mísa. Jak k misi, tak k práci. Mor. Ces. 1. V. 541.

152624   Mísa Svazek: 9 Strana: 0166
Mísa. Nikdy spolu z jedné mísy nejedli (neměli nic společného). Šml. II. 26. Každý nehledí na pěknú mísu, ale co je v ní. Šeb. 66. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 73a. (o jedlíku). Sr. Miska.

152625   Mísa Svazek: 9 Strana: 0449
Mísa, vz Korbel.

152626   Mísa Svazek: 10 Strana: 0180
Mísa. Nemáčel s pány z jedné mísy (ne- držel s nimi). Tbz. II3. 352. Lepší sprostá m. plná než šumný talíř prázdný. Slez. Vyhl. II. 65. Vz Miska.

152627   Mísačka Svazek: 8 Strana: 0209
Mísačka, y, f. = truhlice, v níž se míchá vařená čučka nebo sekaná řepa s řezankou. Duf. 215.

152628   Misák,a Svazek: 6 Strana: 0989
Misák,a, m. = kdo prodává mísy. Mor. Šd.

152629   Misal Svazek: 1 Strana: 1027
Misal, u, m., vz Missal.

152630   Misalka Svazek: 10 Strana: 0180
Misalka, y, f.. zdrobn. mísa. Dšk. Km. 31.

152631   Misání Svazek: 6 Strana: 0989
Misání, n., die Atrophie. M. mozku, S. N. V. 517., všeobecné či celkové (marasmus). S. N. V. 105.

152632   Misanthrop Svazek: 1 Strana: 1027
Misanthrop, a, m., z řec., omrzelec, ne- lida, nevlídník. Rk. Menschenfeind, m.

152633   Misárek Svazek: 9 Strana: 0166
Misárek Jan (Slavičinský), spis., nar. 1861. Vz Ott. XVII 420.

152634   Misař Svazek: 1 Strana: 1027
Misař, e, m., kdo dělá mísy, Schüssler, m. Tk. II. 374., 381., Troj.

152635   Mísař Svazek: 8 Strana: 0209
Mísař. Cel. Pr. m. I. 240.

152636   Misati Svazek: 1 Strana: 1027
Misati = tratiti se, scházeti, ubývati, schwinden. Ve zlostech m. Ps. ms.

152637   Misati Svazek: 6 Strana: 0989
Misati = mizeti, tabescere. Šf. III. 508. Praes. mišu. Cf. Mkl. Etym. 197. Toto mišu pokládáno neprávem za sigmatické futurum slovesa minouti. (Kt. Strč. ml. 3. vd. §. 131.). Sloveso toto zaniklo a nahrazeno slovesem mizeti. List. fil. 1884. 88. — v čem (proč). Člověk z neprázdni při rozličných věcech světských vždy miše v náboženství. Št Kn. š. 218. Duše jich ve zlostech mišaše. Ž. kl. 89. 6. — k čemu: k světským věcem. Št. Ř. 179. 6.

152638   Misati Svazek: 9 Strana: 0166
Misati, tabescere. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 361.

152639   Miscellane-a Svazek: 1 Strana: 1027
Miscellane-a, í, n., dle, Gymnasium' v pl., miscelly, směs, směsice, rozličnosti, Rk., spisy rozličného obsahu. S. N. Miscellaneen, vermischte Aufsätze.

152640   Mísečka, y Svazek: 1 Strana: 1027
Mísečka, y, f., ein Schüsselchen. V., Kom. Vz Mísa.

152641   Mísečný Svazek: 1 Strana: 1027
Mísečný, Schüssel-, M. podoba. Jg.

152642   Misen-um Svazek: 1 Strana: 1027
Misen-um, a, n., bylo pohoří v Italii.

152643   Misera Svazek: 6 Strana: 0989
Misera. M-ro nevlídná. Žk. 291.

152644   Misera Svazek: 9 Strana: 0166
Misera, y, f., z lat. = bída. Hus I. 294.

152645   Misera, y Svazek: 1 Strana: 1027
Misera, y, m. a f., ubožák, armer Wicht. St. skl. V. 190.

152646   Miserabilista Svazek: 10 Strana: 0181
Miserabilista, y, m. = kdo myslí, že je vše mizerné. Sá. Upom. 293.

152647   Miserabl Svazek: 1 Strana: 1027
Miserabl, z lat., žalostný, ubohý, polito- vání hodný, Rk., elend, armselig, erbärmlich.

152648   Misere Svazek: 1 Strana: 1027
Misere, fr., mizér, bída. Rk. Elend, m., Jammer, m., Armseligkeit, f.

152649   Miserere Svazek: 1 Strana: 1027
Miserere, lat. = slituj se. — 2. Zauzlení střev, dávení lejna, Darmgicht, f. Rohn.

152650   Misericors Svazek: 7 Strana: 1325
Misericors, lat. = dlouhý nůž poboční, nosený v pochvě při pasu, česky tesák, Stechmesser. Cf. Zbrt. Krj. I. 187.

152651   Miserie Svazek: 1 Strana: 1027
Miserie, e, f., z lat., bída, Elend, n. Us.

152652   Miserie Svazek: 10 Strana: 0181
Miserie e, f., z lat. U nás je m. s octem (zle, špatně) Zr., Mus. 1892. 449.

152653   Miserný Svazek: 9 Strana: 0166
Miserný. Ať neděláme my, m. národ (= nešťastný), ze sebe divadla. Kom. Ohláš 205.

152654   Misching Svazek: 1 Strana: 1027
Misching, něm., Myšín u Jihlavy na Mor.

152655   Mísící Svazek: 6 Strana: 0989
Mísící, zum Mischen. M. stroj (měsidlo, mísidlo). Zpr. arch. VIII. 102.

152656   Mísící Svazek: 10 Strana: 0181
Mísící stroj v cihlářství (kterým se mísí). Vz k P. IX. 124. M. koryto u lisu. Ib. l67.

152657   Mísič Svazek: 1 Strana: 1027
Mísič, e, m., der Mischer. Háj. Vz Měsič.

152658   Mísička Svazek: 1 Strana: 1028
Mísička, y, f., die Mischerin. Jg.

152659   Mísidlo Svazek: 1 Strana: 1028
Mísidlo, a, n., kopisť. Mischwerkzeug, n., Knetscheit. Jg. Vz Měsidlo.

152660   Mísidlo Svazek: 6 Strana: 0989
Mísidlo. KP. V. 302. M. v pivovaře, die Maischmaschine, Zpr. arch. VIII. 64., na škrob. Ib. VIII. 88.

152661   Misikornový Svazek: 9 Strana: 0166
Misikornový. M. obršlák (obojek), Ces. 1. 1898. 233., čipky, Nesslgarnspitzen. Phld. 1898 115., Seb. 171.

152662   Misinger Svazek: 6 Strana: 0989
Misinger, gra, m. M. Joach. Jg. H. 1. 600., Jir. Ruk. II. 36. Mísiti, cf. Mkl. Etym. 196. — abs. KomáR mísí, muška vodu nosí. Sš. P. 742. — čím kde. V smole Rozplulé miešejíc rukú. Št. Kn. š. 67. — co, se s čím. Tu miesíš lež s pravdú. Hus III. 116. Rozkoš vždy se s bolestí miesí. Hus. III. 127. Pitie s pláčem m. Ž. wit. 101. 10. — co, se kam. M. se k něčemu. Dch. Miesili sa jednotliví medzi množstvo. Ntr. V. 306. Do červánků s nocí den se mísí. Hdk. C. 41. V nějž (křik) psi i mísili své vytí. Kká. K sl. j. 212. A u ta- jemněné vod sténání mísí se dívčí pláč a a lkání. Mcha. Úřad v to míšeje. Žer. 350. — se také = stále se pohybovati, nepo- kojným býti. Na Hané. — se kam kdy. A jiní se mezi ně neřádi v ty časy miesili. Let. 28.

152663   Misírna Svazek: 10 Strana: 0181
Misírna, y, f. M. na bavlnu. Ott. XX. 596.

152664   Misisko Svazek: 8 Strana: 0209
Misisko, a, n. = veliká mísa. Val. Brt. D. II. 361.

152665   Mísit Svazek: 8 Strana: 0209
Mísit' = másť, žvanit. Nemis. Val. Brt. D. II. 341.

152666   Misitel Svazek: 1 Strana: 1028
Misitel, e, m., der Mischer.

152667   Misitelnosť Svazek: 1 Strana: 1028
Misitelnosť, i, f., die Mischbarkeit. Jg.

152668   Misitelný Svazek: 1 Strana: 1028
Misitelný, mischbar. D.

152669   Mísiti Svazek: 1 Strana: 1028
Mísiti, 3. pl. mísí, měs (mis), míse(íc), il, šen, šení, mísívati; míchati a míšeti, mischen, mengen; po Druhé orati, feigen, zwiebrachen. Jg. — co: těsto; úhor, pole (pole m. = před síjí naposledy orati; protože se obyčejně mrva spolu zaorává a se zemí mísí. Ostatně vz Orání). Aby tu nic jiného nemiesili (ne- opravovali, nepřidávali), než aby proste prostá zpověď byla, Št. — co čím kde. Pekař těsto v díži kopisti hněte (mísí). Kom. — co s čím: pravdu se lží. Br., Hus., Kom. — se, co v co, kam. V jedno m. Br. Mísí všecky všudy věci v hromadu. Záv. M. se v súdy duchovních. Arch. I. 57. M. se v cizí věci. V. Nemis se mezi ně. Záv. Nedopou- štějíce zjevným hříšníkům mezi dítky boží se m. Kom. — se s kým. S ním se mísí a pojí. Br. — Vz Míchati.

152670   Mísiti Svazek: 7 Strana: 1326
Mísiti (mlsati) v dialekt. Vz List. fil 1892. 215.

152671   Mísiti, vz Svazek: 1 Strana: 1044
Mísiti, vz Mlsati.

152672   Miska Svazek: 6 Strana: 0989
Miska, vz Mísa. V předposlední ř. místo: M. češule učiň: M. = cešule. M. na ovoce,
na cukr, Dch., na houbu, na sklenici, Nf.,
na baRvy, Hs., odkuřovací, NA. V. 440.,
secí, die Samenschale, Dlj., kališní (patena),
zaopatřovací, Hnoj., ušní (boltec). S. N. X.
46. M. včelařská z napájení a krmení včel
(skleněná láhvička s korýtkem). Lš. Každý
na svou mísku hrne a táhne. Bart. 340. — M. Mísky kamenem po vodě dělati. Vz Mi- stička, Babka, Kačena, Dlaska. — M., y, m., os. jm. Arch. VIII. 17.

152673   Miska Svazek: 7 Strana: 1325
Miska, y, f., rybník v Písecku.

152674   Miska Svazek: 9 Strana: 0166
Miska. Přísloví atd. vz v Zát. Př 331b, Mísa.

152675   Miska Svazek: 10 Strana: 0181
Miska. Hádanka: Nemám konca ani kraja, co ma budú hľadať dvaja (mísa). Sbor. slov. 1900. 114. Rád cizí misky vyli- zuje. Zvon IV. 159.

152676   Miska, miska Svazek: 1 Strana: 1028
Miska, miska, y, f. M. u váhy. Jg. — M., malá mísa, eine kleine Schüssel. Rád cizí misky vylizuje. Vz Mlsný. Č. M. na hnis z bílého plechu; na hnis mosazná (větší n. menší). Cn. — M. žabí = skořepina, Muschel. V. — M. na tuš, odpařovací, třecí (hadcová, porculánová, skleněná; žaludová). Kh. — M. češule na žalud, Becherhülle, Kelch. Rk. 139.

152677   Miskárňa Svazek: 6 Strana: 0989
Miskárňa, ě, f., die Schüsselwerkstätte. Slov. Bern.

152678   Miskař Svazek: 6 Strana: 0989
Miskař = misař. Hk., Bern.

152679   Miskářský Svazek: 6 Strana: 0989
Miskářský, Schüsselmacher-. Bern.

152680   Miskářství Svazek: 6 Strana: 0989
Miskářství, n., die Schüsselmacherei, der Schüsselhandel. Bern.

152681   Mískatec Svazek: 6 Strana: 0989
Mískatec, tce, m., afzelia, die Afzelie, rostl. M. africký, a. africana. Rstp. 457.

152682   Mískatec Svazek: 9 Strana: 0166
Mískatec, rostl. Sr. Ott. XVII. 421.

152683   Miskolezy Svazek: 6 Strana: 0989
Miskolezy, dle Dolany, Miskoles, ves u Skalice, Sdl. Hr. V. 363.

152684   Miskolizoun Svazek: 6 Strana: 0989
Miskolizoun, a, m., vz Myší (jméno).

152685   Miskov Svazek: 6 Strana: 0989
Miskov, a, m., Miskow, ves u Sedlce. Rk. Sl.

152686   Miskovati Svazek: 1 Strana: 1028
Miskovati = mísiti, mischen. D.

152687   Miskovati Svazek: 6 Strana: 0989
Miskovati = mističky na mýdlo k hline- ným umývadlům přidělávati. Vchř.

152688   Miskovatý Svazek: 1 Strana: 1028
Miskovatý, schüsselförmig. Krok.

152689   Miskovec Svazek: 1 Strana: 1028
Miskovec, vce, m., patella, plž. Krok. Napfschnecke.

152690   Miskovice Svazek: 6 Strana: 0989
Miskovice, dle Budějovice, Miskowity, ves u Soběslavě a u Kutné Hory.

152691   Miskovitý Svazek: 6 Strana: 0989
Miskovitý, schüsselartig. M. sloh ne- rostů. NA. V. 471. — jak. Sloh tence m-tý, dünnschalige Struktur.

152692   Miskovka Svazek: 6 Strana: 0989
Miskovka, y, f., die Napfmuschel. Šm.

152693   Miskovka Svazek: 9 Strana: 0166
Miskovka, y, f., petala, Schlusseschnecke. Vz Mus. 1849. II. 130.

152694   Miskový Svazek: 1 Strana: 1028
Miskový, Schüssel-. M. váha. Schalen- wage. Rk.

152695   Mislau Svazek: 1 Strana: 1028
Mislau. Kirsch-, Myslová kostelní; Klein-, Myslovka; Ober-, Myslová horní u Telče.

152696   Misle Svazek: 6 Strana: 0989
Misle = jesle. Rk.

152697   Mislitz Svazek: 1 Strana: 1028
Mislitz, Miroslav u Krumlova na Mor.

152698   Misná Svazek: 8 Strana: 0209
Misná, é, f., les n. vrch v Rožnovsku. Dml. List. 28.

152699   Mísní Svazek: 8 Strana: 0209
Mísní = mísný. Aby koupil kopu štik mísních. Snm. I. 191. Cf. Podmísní.

152700   Mísní Svazek: 10 Strana: 0181
Mísní štika. Arch. XXI. 448. Vz Mísný v VI. 989.

152701   Misníček Svazek: 7 Strana: 1325
Misníček, čku, m. = malý misník. Č.

152702   Misníček Svazek: 9 Strana: 0166
Misníček, čku, m., vz předcház. Brloh.

152703   Misník Svazek: 1 Strana: 1028
Misník, u, m., police na mísy, der Schüssel- schrank; třes na mísy, der Schüssel-, Scheuer- schaff. Plk.

152704   Mísník Svazek: 8 Strana: 0209
Mísník v Chodsku. Vz NZ. III. 1(5. nn.

152705   Misný Svazek: 6 Strana: 0989
Misný. M. ryba, štika vařená v míse cí- nové, v níž se i na stůl nesla. Sdl. Hr. III. 56., 58., 153.

152706   Misogynství Svazek: 10 Strana: 0625
Misogynství, n., z řec = nenávidění žen, Zr. Fant. pov. 182.

152707   Mísonosič Svazek: 10 Strana: 0181
Mísonosič, e, m. Slov Sbor. čes. 254.

152708   Misopsychie Svazek: 6 Strana: 0989
Misopsychie, e, f. = omrzelosť života. Rk. Sl.

152709   Mísovitý Svazek: 1 Strana: 1028
Mísovitý, schüsselförmig. Techn.

152710   Mísový Svazek: 1 Strana: 1028
Mísový = miskový. Rk.

152711   Miss Svazek: 1 Strana: 1028
Miss (m. mistress, ang. ), slečna, panna, Fräulein. Rk.

152712   Missal Svazek: 1 Strana: 1028
Missal, u, m., zastr. mšal, z lat., mešní kniha, das Messbuch; hrubé písmo tiskací, Rk., grobe Druckschrift.

152713   Missál Svazek: 9 Strana: 0166
Missál, u, m. = mešní kniha. Vz Ott XVII 177a.

152714   Missatický Svazek: 6 Strana: 0989
Missatický, z lat. M. moc = právo bi- skupů dozírati na úředníky ve svých dioece- sích. Šmb. S. II. 201.

152715   Misse Svazek: 1 Strana: 1028
Misse, e, f., z lat., propuštění, Entlassung; poslání, Sendung; vyslanectvo, Gesandtschaft; Rk.; Bekehrungsgesellschaft, f.

152716   Missie Svazek: 6 Strana: 0989
Missie mezi pohany, domácí. Skočd. 171., 520. Vz Misse.

152717   Missie Svazek: 9 Strana: 0166
Missie, e, f., vz Ott. XVII. 421. -424.

152718   Missionář Svazek: 1 Strana: 1028
Missionář, e, m., z lat., kněz vyslaný k rozšiřování víry. Rk. Missionär, Heiden- bekehrer, m.

152719   Missionář Svazek: 10 Strana: 0181
Missionář, e, m. Mluvil jsem do nich jako m. Nár. list. 1902. č. 233. 9.

152720   Missionářiti Svazek: 9 Strana: 0166
Missionářiti. Vlč. Lit. II. 1. 54.

152721   Missionářský Svazek: 1 Strana: 1028
Missionářský, Missionär-. M. kázání. Jg.

152722   Missionářství Svazek: 1 Strana: 1028
Missionářství, n. Missionäramt, n. Jg.

152723   Missiv Svazek: 7 Strana: 1325
Missiv, u, m. M-vy radní. 16. stol. Wtr. Obr. I. 165. a j. 0530

152724   Misslbeck Svazek: 6 Strana: 0989
Misslbeck, a, m. M. Jos. Václ., nar. 1848., čes. sochař. Vz Rk. Sl.

152725   Míst Svazek: 6 Strana: 0991
Místopis. J. tr. Český m. Vz Ukaz. 32. Zlomky starého m-su. Vz Pal. Rdh. II. 374. a násl. Ohlídka v strčes. místopisu. Vz Pal. Rdh. I. 144.-175., Mus. 1846. I. 55.-83. Nesnáze starého m-su. Vz Pal. Rdh. 11. 357. a násl., Mus. 1851. II. 3. 17. M. luny (luno- pis), die Mondtopographie. Nz.

152726   Místečko Svazek: 1 Strana: 1028
Místečko, a, n. Plätzchen, n. Vz Místo.

152727   Místečko Svazek: 6 Strana: 0989
Místečko. Zdědil po rodičích m. (živ- nůstku). Us. Šml.

152728   Místek Svazek: 6 Strana: 0989
Místek, stka, m., Mistek, mě. v Olomoucku u slez. hranic; ještě roku 1522. psávalo se Místko. Šd., Rk. Sl.

152729   Místek Svazek: 8 Strana: 0209
Místek, dříve Místko; staří lidé mluví posud Místko. Věst. opav. 1894. č. 4. str. 7.

152730   Místem Svazek: 1 Strana: 1028
Místem, vz Celkem, Místo.

152731   Misteria Svazek: 8 Strana: 0209
Misteria = středověké hry náboženské, od ministeria (služby náboženské); nesouvisí s řeckými mysteriemi, (tajeplnými obřady ke cti bohyně Demetry). Čern. Př. 42. — M. = pe- níze od přípovědi za mistra. 1724. Vz Pras. Řem. 41.

152732   Misterkyně Svazek: 1 Strana: 1028
Misterkyně, ě, f., mistryně, Meisterin. D.

152733   Misterně, misternosť, misterný Svazek: 1 Strana: 1028
Misterně, misternosť, misterný, vz Mistrně atd.

152734   Misterský Svazek: 10 Strana: 0181
Misterský. M. meno. 1821. Mš. Vz Mi- strský.

152735   Misterství Svazek: 1 Strana: 1028
Misterství, n. Meisterschaft, f. Veleš.

152736   Mistička Svazek: 1 Strana: 1028
Mistička, y, f., malá miska, ein Schüssel- chen. M-ky dělati, podlíšky dělati, kačírky podrážeti (plochými kameny po vodě tak házeti, aby se o povrch vody několikrát od- razily). Us. U Čes. Budějovic = převážeti panenku Marii. Bž.

152737   Mistička Svazek: 6 Strana: 0989
Mistička, vz Miska (dod.). — M. žalu- dová, košatička, der Eichelbecher. Sl. les.

152738   Mistička Svazek: 6 Strana: 0992
Mistička, y, f. = mistička. Slov. Šd.

152739   Místiti Svazek: 1 Strana: 1028
Místiti, il, ěn, ění, umístiti, setzen. — koho, kde. Strabo troglodyty mezi Pontem Euxinem a Istrem místí. Šf.

152740   Místiti Svazek: 7 Strana: 1326
Místiti. V řež schopné k sobě místí. Kvp. 36.

152741   Místiti koho Svazek: 6 Strana: 0989
Místiti koho. Kos. 01. I. l85. — co kde. On ty hory v Sarmatii místí. Šf. Strž. I. 250. — se s kým jak. Dělá, jakoby se s ní dobře m-la (srovnávala). U Rychn.

152742   Místítko Svazek: 6 Strana: 0989
Místítko, a, n. = příznak místový, das Lokalzeichen. Dk. P. 55.

152743   Místko Svazek: 1 Strana: 1028
Místko, a, n., ein Oertchen. Vz Místo. Jel.

152744   Místky Svazek: 1 Strana: 1028
Místky, dle Dolany, něm. Mistek, mě. na Mor. Vz S. N.

152745   Místky Svazek: 6 Strana: 0989
Místky, vymaž, mať býti: Místek.

152746   Mistli Svazek: 10 Strana: 0625
Mistli! = místo. Pohl.

152747   Místmo Svazek: 6 Strana: 0989
Místmo = místem. Rk.

152748   Místné Svazek: 1 Strana: 1028
Místné, ého, n., das Standgeld. Rk.

152749   Místně Svazek: 1 Strana: 1028
Místně, kompar. rnístněji = na pravém místě, vhodně, am rechten Orte, passend. V. V čas a m. odpovídati. Eus. Místně a časně se přimluviti (ažby naň od purkmistra po- dáno bylo). V. O něčem m. mluviti. Ml. — M. = určitě, bestimmt. Poslali k němu, aby se na to m. vyptali. Br. Něco m. si přede- stříti, vyšetřiti. Kom. Ve věc nějakou míst- něji se pouštěti. Dch. Něco m. věděti. Žer., Br.

152750   Místně Svazek: 6 Strana: 0989
Místně, cele a dokonale vyrozuměli. Výb. II. 1458.

152751   Místné Svazek: 10 Strana: 0625
Místné, ého, n. Vz Stánečné.

152752   Místní Svazek: 1 Strana: 1028
Místní, Orts-, Lokal-. M. číslo (č. místa), duchovní, správce duchovní, obec, policie, obyčej, povaha (pov. místa), soud, úřad, (Lo- kalbehörde), Čsk., J. tr., velitelstvo (Platz- o. Etappen-Kommando), Čsk., právo, vrch- nosť, Jg. fond, jednatel, kniha kupní, kom- misse, míra, nadací chudých, nájemné, okol- nosť, poměra, zvěř (domácí, která svého by- dliště nemění aneb daleko od něho se ne- vzdaluje), přídavek, průměrná cena, směnka, Šp., J. — Vz Místný.

152753   Místní Svazek: 6 Strana: 0989
Místní dráha, Lokalbahn, Dch., NA. IV. 203., pohyb, Vch. Ar., Frč. 8., NA. V. od. II. 56., jednatel, loď, obec, Ortsgemeinde, Dch., jména. Sbtk. Rostl. 38. Die schlesi- schen Ortsnamen, ihre Entstehung und Be- deutung. Von A. Adamy. Breslau 1887. Cf. Jagić. Arch. XI. 143. M. věty příslovečné Vz Brt. S. 3. vd. 190.

152754   Místní Svazek: 7 Strana: 1326
Místní. Původ některých m. jmen če- ských. Vz Km. 1886. 26. nn. Místní pří- sloveční věta. Vz Gb. Ml. II. 40. M. zem- ské zřízení. Vz Ott. VI. 482.

152755   Místní Svazek: 8 Strana: 0209
Místní. M. jména na Slov. Vz Phľd. XII. 65. nn.

152756   Místní Svazek: 9 Strana: 0166
Místní názvy v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 127. -139.

152757   Místní Svazek: 10 Strana: 0181
Místní jména. Vz Jméno. M. léky, to- pica. Ktt.

152758   Místní Svazek: 10 Strana: 0625
Místní jména. Vz Sb. sl. VII. 43. nn., Mtc. 1906. 97. nn., Jméno.

152759   Mistnica Svazek: 7 Strana: 1326
Mistnica, e, f. = mlýn na Trenčansku. ZObz. XX. 7.

152760   Místník Svazek: 1 Strana: 1028
Místník, u, m. (ale užíváme všeobecně slova Lokal). Dch.

152761   Místník Svazek: 10 Strana: 0625
Místník (!), u, m. = lokal. Klc. (List. fil. 1905. 248. ). Sr. Časník.

152762   Místník, u Svazek: 6 Strana: 0990
Místník, u, m. = lokál (pád). Čít. pro 2. tř.

152763   Místnosť Svazek: 1 Strana: 1028
Místnosť, i, f. = místo, Oertlichkeit, Stand- ort, Lokalität. Tyto m-sti k našemu obchodu se hodí. Najal si krásné, prostranné m-sti v prvním patře. M. skladní. Pr. — M. protidů- kazů, Zulässigkeit des Gegenbeweises. Trest, zák. — M., hlediště, stanovisko, Standpunkt, Gesichtspunkt, m. Stach.

152764   Místnost Svazek: 6 Strana: 0990
Místnost = místo. Skladní m., Nieder- lagsräurne, Dch , obecní, Gemeinde.okaliiät, J. tr., hospodářské m-sti, Wirthschaftsräume, Del) , spoková. Us. Pdl.

152765   Místný Svazek: 1 Strana: 1028
Místný, co na místě jest, örtlich, Ort-. Kom. M. právo, D., choroby. Rostl. — M. = na pravém místě, vhodný, am gehörigen Orte, passend, schicklich, entsprechend, statthaft. Každá rána bude místná a pevná. Br. Zdá se mi to místné býti. Zlob. Nebude zde ne- místné. Gnid. Rozsudek jistý, místný, hlavní a konečný. Pr. — M. = bez průtahu. M. konec učiniti (hned ukončiti). D. M. právo, Stand- recht, n. — M. = určitý, zevrubný, jistý, genau, bestimmt. Chci vám místnou zprávu o všem dáti. Br. Rozsudek k místnému konci přivésti. Zlob. O takových věcech přemýšleti a je na místném konci postaviti. V. — Vz Místní.

152766   Místný Svazek: 6 Strana: 0990
Místný = určitý. M. správa. Šf. Strž. II. 312. Kdo chce místné zprávy o něm dojíti. Abr.

152767   Místný Svazek: 7 Strana: 1326
Místný. K m-mu skutku něco přivésti. Arch. IX. 430.

152768   Místo Svazek: 1 Strana: 1028
Místo (zastr. miesto), a, n., místce, e, místko, místečko, a, n. — M., na kterém co jest n. býti má, der Ort, die Stelle. M. bahnité, Byl., vlhké, zápasní, Aqu., pohřební (V. ), taneční, D., svaté, D., samotné n. soukromé (poušť), veřejné, ohrazené, zavřené, pevné, branné, hrazené, nepřístupné, Jg., ku procházce, V., útočištné, Kom., zeměstřední (geocentrické), slunostřední (heliocentrické), střední, zdán- livé, pravé, obsazené, neobsazené, prázdné, kupní, skladní (skladiště); m. v knize, v básni, Nz., m. suché: výsuch, výsucha; m. skalnaté: skalisko, skaliště, skalovisko, skaloviště; za- hájené: hajniště, zápověď; nad hrází u ryb- níka: brozna; m. k štípání dříví: drvoteň, nátoň; m. úzké mezi dvěma domy: zahata; na slunci: výsluní, výsluniště, Sp.; Desetinné (Decimalstelle). Každá věc své m. míti má. Z m-a odstaviti, odložiti. V. Od m-a ležeti. V. Od m-a něco nechati = neuložiti. Jg. Jdi na své m. ! na místa ! M. nějaké (v knize) vy- kládati. Br. Na některé m., na některém místě, až k jistému místu, na žádném místě, na jiném m. V. M. proměniti, změniti, na jiné m. pře- nésti, přestaviti; z m-sta se hnouti, z jednoho m-a na druhé přecházeti, Běhati. V. Když by jemu miesta (einen Sitz) dal. Dal. 49. Z téhož místa, von ebendaselbst; nabyti místa, Platz greifen; zachovatel místa, Platzhalter; jde to zdlouha s místa (ku předu), es geht lang- sam von Statten; Býti na svém místě; Věc je na svém místě. Dch. Zde jest mé m. D. Z m-a povstati. V. Z místa na m., na pra- vém m-ě. Us. Dnes tomu miestu Šárka dějú. Dal. 26. Přišel k m-u určenému. Háj. Loket stojí na m-ě dva zlaté (kde se zboží dělá). Jg. Zůstal na místě (zemřel v boji, v pranici). M. obdržeti (vítězem býti). M. nějaké držeti. Št. M., kde se má úmluva plniti, der Erfül- lungsort. Pr. Místo a hlas míti (ve sněmě). Jednací řád čes. sněmu §. 9., J. tr. M. ob- chodu, závodu; m. plnění. Pr. Nemohu z místa. D. Ten místa nezahřeje (nikde dlouho nezů- stane). L. Vz Nestálý. Č. Z m-a odstoupiti. V. S m-a sehnati. V. Kdybyste byli na místě mém. Br. Postav se na mé m. D. Na tom místě stával hrad. Us. Místa nemíti. Th. Plat za m. J. tr. M. někomu k něčemu (k sta- vení) vykázati. Er. Vemte, přijměte místo, Platz nehmen, german., šp. m.: posaďte se, sedněte si, račte si sednouti, se posaditi. — M. čeho, na místě = pro, za. Vz Mkl. S. 546. Für, anstatt, an Jemandes Statt. Nesoudíte na místě člověka, ale na místě Hospodina. Br. Pusťme od toho, byť vše po naší vóli bylo, a miesto štíta trpělivosť mějme. Št. A kraloval syn jeho místo něho. Br. Ven z oken místo dveří skákali. Háj. Literní umění jest obecným lidem místo stříbra. V. V to na místě královském se uvázali. Čr. A tu aby soudil lid na míste knížete svého. Háj. Místo strážného mu jsem. Kom. Místo příkladu. V. Ježovi ostnové jsou místo srsti. Kom. Místo otce. D. Ottu sebe-miesto do Uher poslal. Dal. 161. Hospodář na jeho místě to činiti má. Václ. III. (, Na místě čeho', můžeme klásti: , místo čeho'). Na něčí místo nastoupiti. Jg. Na místo jeho volili jiného. Br., Háj. Na místo jednoho narodí se jich kolik. Jg. Místo pože- hnání Božího potkali se se zlořečením. Br. — Místo do Jerusalema obrátil se jinam. Lépe se starými: Místo toho, maje jíti do J-ma, obrátil se jinam. Nebo: Místo (na místě) Je- rusalema obrátil se jinam. Místo jedním roz- ličnými jazyky mluvili, lépe: Místo (na místě) jednoho mluvili rozličnými jazyky. Jg. Místo toho, majíc mne milovati, utrhali jsú mi. Ben. Žal. Na místě svém ustanoviti jiného. Řd. Někoho na svém místě poslati. Er.; J. tr. Na něčím místě něco učiniti. Nz. Na mém místě vydal se Bratr na cestu. Ml. — Na svém a na místě svých bratří; Na místě ne- přítomných. J. tr. — Místem, místy = onde i onde, ortweise, hie und da. Místem studénka jest. Har. II. 170. Místem olivové štěpy stojí. Pref. 353. Miesty draho veliké Bylo. Let. 201. Vojskům jeho místy veliké řeky dostatku vody k nápoji dáti nemohly. V. Místy je osení řídké. Ml. Usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti. Br. Vz Brt. In- strumental 86. — Svým místem. Svým mí- stem jsem o tom mluvil. Jel. Což obé (stav svobodný i manželský) ve svém místě je dobré. Br. Svým místem bude o tom pově- díno. Let. 7. Cf. Čas (svým časem). — Na místě, s místa = hned, náhle, co z patra, so- gleich, plötzlich, auf der Stelle. Jg. Ti hned z místa v zemské vlasti zůstali. Kom. Na samém místě, an Ort und Stelle. Dch. — Na místo = cele, docela, hned naprosto, ganz und gar, gar, vollends, gänzlich. Kom., Jg. Librář na místo spravená. V. Jeho poctivosť je na místě (celá, unangetastet). Koll. Jahodky (vl- čího lýka) bývají, když na místo dozrají, černé. Byl. Panna na místo = dospělá. Na Slov. — Práci atd. k místu přivésti, dovésti; k místu a konci dovésti něco. V., Bart., Hl. Na místě něco postaviti. D., V. Aby to mezi stranami vyhledal a na místě postavil. Pr. Aby ta věc slušný konec a místo vzala. Boč. To má své místo. Us. Pře jest rozsudkem spravedlivým na místě postavena. Pr. K místu přijíti (ku konci). D. Věc naše nyní k místu přijíti má. Š. a Ž. Skutečný příběh na místo postaviti, k místu přivésti, den Thatbestand herstellen. J. tr. Nic s císařem na místě ne- postavivše domů se navrátili. V. Vzíti m. a konec, zur endlichen Erledigung kommen. Zř. F. I. Rekurs místa nemá; rekursu místa se nedává, se dáti nemůže. J. tr. O všecky věci chce se nám konec a místo učiniti. Mus. — M. = ves, město, obydlí, Ort, m., Stätte, Ort- schaft, f. M. pevné, hrazené, branné, ohrazené, zavřené. V. Vzdálenosť míst. Kram. Vyčítá tu těch měst a míst. Br. Jiné m. k obydlí si obrati. V. Žádného jistého místa neměti (běhounem býti), na žádném místě nezůstá- vati, nemíti místa jistého (o tuláku). V. Ože- niti se na m. (na grunt). Na Mor. Soused z místa = z obce, ze vsi atd. Us. Mřk. Došel če- lem místa. D. — M. prostor, prázdnosť, Raum, Platz, m. V. Netřeba ho daleko buď místem nebo časem hledati. Jel. M. prázdné. V. M. obdržeti, dostati; místa nemíti. D. — Místo dáti něčemu = uvěřiti, stvrditi, Raum geben, einräumen, etwas stattrinden lassen. V., Štr. Boleslav těm řečem u sebe místo dav. Háj. Místa ně- čemu nedávati. V., Br., Bart. I. 36. Místo dáti slovu božímu. Chč. 452. Ačkoli někteří hrubě tomu na odpor se postavili a místa dáti nechtěli. Žer. Prosbě, žádosti místa ne- dati. V., D. Pravdě místa dáti nechtí. Kram. V tom já vám nikterak místa nedávám, že... V. — M. míti, Raum, Platz finden, Statt haben. D. To ma své m. J. tr Zmocnění to dotud svou moc a m. má. Žer. To nemá místa. Rada jeho místa neměla (slyšena ne- byla). V. — M. s ponětím pořádku, Platz der Ordnung nach. Aby mu (u soudu) místo vedlé let ukázáno bylo. Z. Fr. I. První, přední m. míti, obdržeti, držeti; na vrchním místě býti; na prvním místě někoho postaviti; předního m-a někomu půjčiti. V. Sluší tobě místo dáti před chudobou. Jg. Tento jeho spisek neposlední místo drží. Sych. — M. = úřad, služba, Stelle, Amt, Funktion, Dienst, Unterkommen, Posten. Jg. Řádné m. usta- noviti (systemisovati). Nz. O m. nějaké se ucházeti. J. tr. Na něčí místo přijíti. Jg. Ne m. muže, ale muž místo zdobiti má. L. A mne na m. mi uložené usadil. Žer. Na místo Žižkovo vstoupil. V. Dodělati se místa při úřaDě. Ml. Místa nějakého hledati; místa nemající; ústav k zaopatřování míst, Placi- rungs-Institut. Dch. Místo své jiným osaditi. Žer. Něčí m. zastoupiti, držeti. Žer. Někoho na něčí místo postaviti. Br. Podlé místa a povolání jeho. Br. — M. nadané. Er. — M. co, vz toto.

152769   Místo Svazek: 6 Strana: 0990
Místo, na kterém co jest atd. Cf. List. fil. XI. 170., Mkl. Etym. 196. M. geometri- cké, Jd. Geom. I. 19., Jrl. 421., Vnč. 1., Nz., chemické, Rm. 54., posvátné, Št. Kn. š. 169., bezplatné, Freiplatz, Mour., čestné, Us., k stání (ne: na stání). Km., Dch., bo- lavé, Dch., styčné (kde se stýkají trámy příčné s hlavními), Šln. I. 71., zahájené, die Schonungi-fläche. Sl. les. M. nad lesem: nadlesí, za lesem: zálesí, za břehem: zá- břežek. Sl. les. M. schůzky, der Sammel- platz, Mour., náseku či náseče, Anhiebsort. Sl. les. Směnka svědčící v místo zahraničné, auf einen ausländischen Platz ausgestellter Wechsel. Šp. Cena z místa Karlina, Preis ab Karolinenthal (cena z nádraží, P. ab Bahnhof). Skř. Místa nabyti, Raum gewin- nen, někomu poskytnouti; nemůže z místa, er kann Nicht vom Fleck kommen; dej to zase na m.; bylo to na svém místě, es war passend. Bydlí v těch místech, kde . . . Dch. Plat z místa, der Lagerzins, na trhu: das Standgeld. Us. Šd. Nejlepší místa spisu. Fr. Plavec místa neznalý. Mour. Protože na ně místečka neměla. Sš. P. 762. Hořelo tam. Ale kterými místy ? Us. Vk. Kterými místy (kde) jsou ty šaty? Us. u Dobrušky. Vk. To je místem. List. Za půl hodiny jsme na místě (určitém). Šml. I. 50. Udělej místo šp. m.: odsedni, odlehni, uhni. Brt. Neníť místy roztažen, räumlich ausgedehnt. Št. A ne tak jest Bůh v nebi neb kdežkoli na kterém místě, aby jej tak držalo místo, aby jím bylo zaměstnáno (erfüllter Ort), neníť místa i jednoho, byť tu nebyl. Št. Prosil ho dvakrát, třikrát místem (= dvakrát, třikrát). Mor. Brt. Mtc. 1878. 37. Žena má již dva měsíce jest na miste (leží, jest nemocna). U Kruml. Plsk. Zatím čas i m. (příhodné) uhlédavši sobě. Výb. I. 473. O tom svým místem už pověděno. Let. 177. Šel kolikrát místo (kolikrát a vždy nadarmo). Ve Velk. Postřelmově. Ant. Krmela, bohosl. Inhed v tom mieste rozkáza, aby . . Alx. A podlé plápolánie té milosti byl by vzal miesto s těmi anděly. Št. Kn. š. 128. Dědictví své dskami ,s miestem' nebo ,bez miesta' komu po své smrti zapsati. Vš. 227., 463. Co jest ,miesto' v zápisech! Vz Vš. 287. — M- čeho atd. Na místě toho, anstatt dessen. Dch. Při svú na miestě svém (statt seiner) otčímu svému poručil; Koma žaluje na místě ženy své; A dluhy na jich mieste spravil; Vy- znala na místě přísahy své. NB. TČ. 11., 112., 143., 196. Ten dům místo nemocnice byl. Har. Když miesto sebe má jiného. Št.
Kn. s. 154. ,Místo' ve staré češtině klade
se přívěsmo. Bž. 218. Budeš Jana mne —
miesto za syna jmieti. Anth. I. 3. vyd.
XXXVII, Hr. Ruk. 259. Já na tvém místě
bych to neudělal, lépe: já jsa tebou bych
to n. Brt. — Na místě = hned. Cf. ex templo
a Ht. Brs. 28. A jakž to náhle povědě, na
tom mi sté inhed vzvědě. Hr. ruk. 183. —
Na místo, z mí ta = docela etc. Nemám
z místa co na krk (dokonce nic). Us. Vk.
Bylo to nahé, nemělo to z místa co obléct.
Us. Brt. D. Tam nedostaneš z místa nic
(pranic). Brt. Mtc. 1878 37. Dy ja sem to
na místo zapomněla. Mor. Brt. D. 230. —
Od místa, bez místa. Já nevím, že necháte
všecko od místa (ležet). Us. Nebude bez
místa (neprospěšno) pozorovati to. Šim. 49.
NeRadostného zjevu toho příčiny vyčítati
tuto od místa (nemístné) by bylo. KB. III.
Nebude od místa, zmíníme-li se zde o . . .
Mus. 1880. 412. Nebude od místa pozasta-
vili se při dskách mor. Pal. Rdh. II. 429. — M. = obydlí, ves atd. M. léčebné. — M. dáti něčemu. Dal tomu u sebe místo. Dch. Dáme-li tomu místo, musíme za to míti. Šf. Strž II. 134. Čemuž sem i tehdáž místo dal a ještě místo dávám (přivoluji). Žer. I. 213. Chci miesto lepšímu naučení dáti. Exc. Což dobrého našii, tomu místo dali. Bl. Rozkoši místa nedáše. Hr. Ruk. 7. Tomu miesta nedadúce. Alx. V. 11., 40. Nedajte miesta hněvu. Kar. 8. Prosbám slušným bude dáno místo. Výb. II. 697. — M. míti. Ten rekurs místa nemá. J. tr. To v Čechách místa nemá. Vš. 113. To u nás místa nemá. V. — M. = úřad, služba. Někomu nu. za- opatřili. Us. Dch. Jsi už chlap na místo (dospělý). Mor. Šd. M. dostati. Us. Dch. Kluzké a plzké jest první místo u králův. Výb II. 1602. — M. co byste, šp. m.: místo abyste .... Vz Co (konec v dod.). — M. (Město), Platz, v Žatecku. Blk. Kfsk. 621.

152770   Místo Svazek: 7 Strana: 1326
Místo. Instrumental místa. Vz Gb. Ml. II. 125. — M. = statek. Je chlap na místo = který se už může oženiti a sám hospo- dařiti; může si vzíti robku z místa. Val, Slavč. 17.

152771   Místo Svazek: 8 Strana: 0209
Místo. Hofrychtéř na místě hr. Msti. Půh. V. 216. Jichžto jest bylo 35 v počtu na místě sv. Petra (biskupů v Římě). Chč. S. 33. — A tito (rozdílové) mezi námi nejsou ještě na místě postaveni. Snm. I. 420. To je chlap na miesto. Slov. Nov. Př. 523.

152772   Místo Svazek: 9 Strana: 0166
Místo. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 243., XV. 20.

152773   Místo co Svazek: 1 Strana: 1030
Místo co, während, anstatt dass. Místo co bychom za nimi kráčeti měli, lépe: místo abychom za nimi kráčeli. Km. Místo co byste pracovali, statt zu arbeiten, nesprávně m. místo abyste pracovali. Brs. 74.

152774   Místoadmirál Svazek: 1 Strana: 1030
Místoadmirál, a, m. Vice-Admiral. Kram.

152775   Místoadmirálka, y Svazek: 6 Strana: 0990
Místoadmirálka, y, místoadmirálová, é, f., Vicoadmiralsfrau. Šm.

152776   Místoadmirálský Svazek: 1 Strana: 1030
Místoadmirálský, Viceadmiral-. Jg.

152777   Místoadmirálství Svazek: 1 Strana: 1030
Místoadmirálství, n. Viceadmiralstelle, f. Jg.

152778   Místodatel Svazek: 6 Strana: 0990
Místodatel, e, m. (!), der Lokal (En- dung). Šm.

152779   Místoděkan Svazek: 1 Strana: 1030
Místoděkan, a, m. Vice-Dekan. Ros.

152780   Místodesátník Svazek: 6 Strana: 0990
Místodesátník, a, n., Vicekorporal.

152781   Místodohlížitel Svazek: 10 Strana: 0181
Místodohlížitel, e, m. Mtc. l. 1893. 90.

152782   Místodržící Svazek: 1 Strana: 1030
Místodržící, ího, náměstek, Statthalter, m. V., Kom. M. arcibiskupský, nejvyššího mar- šálka, purkmistra. D., Kom. Stran titulu vz Excellence. Vz Gl. 155., Žer. Záp. II. 186.

152783   Místodržící Svazek: 6 Strana: 0990
Místodržící. Jsem m. úřadu purkmistrov- ského. Wtr. M. královský. Arch. VIII. 215.

152784   Místodržický Svazek: 10 Strana: 0181
Místodržický. M. správa. 1649. Schulz 85.

152785   Místodržictví Svazek: 10 Strana: 0181
Místodržictví, n. = místodržitelství. 1649. Schulz 85.

152786   Místodržitel Svazek: 1 Strana: 1030
Místodržitel, e, m., náměstek. Statthalter. S. N.

152787   Místodržitelkyně Svazek: 10 Strana: 0181
Místodržitelkyně, e, f. M. Nizozemska. Tk. XII. 1.

152788   Místodržitelovati Svazek: 9 Strana: 0166
Místodržitelovati. P15. Písm. I. 37.

152789   Místodržitelský Svazek: 1 Strana: 1030
Místodržitelský, Statthalter-. M. rada.

152790   Místodržitelství Svazek: 1 Strana: 1030
Místodržitelství, í, n., náměstnictví, die Statthalterei. Titul: vysoké, vysoce slavné c. k. Vz Titul. Šr., K m. něco podati (spis, žádosť). Vynesení m. M. rozhodlo, ustano- vilo, na tom se usneslo, zakročilo, rozká- zalo atd.

152791   Místofarář Svazek: 1 Strana: 1030
Místofarář, e, m. Tk. III. 160.

152792   Místohejtman Svazek: 1 Strana: 1030
Místohejtman, a, m. Vicehauptmann. Gl. 155.

152793   Místohejtman Svazek: 10 Strana: 0181
Místohejtman, a, m. Arch. XXI. 199.

152794   Místohejtmanský Svazek: 6 Strana: 0990
Místohejtmanský. M. správa zemská. Mus. 1880. 454.

152795   Místohrabí Svazek: 6 Strana: 0990
Místohrabí, m., der Vicomte. Šm.

152796   Místohrabí Svazek: 10 Strana: 0181
Místohrabí, n., vicecomes. Mill. 7a.

152797   Místohrabství Svazek: 6 Strana: 0990
Místohrabství, n., das Vizthum. Šm., Rk.

152798   Místoišpan Svazek: 6 Strana: 0990
Místoišpan, a, m., der Vicegespan. Šm.

152799   Místojmenka Svazek: 6 Strana: 0990
Místojmenka, y, f., autonomasia. Šm.

152800   Místojméno Svazek: 1 Strana: 1030
Místojméno, a, n. = zájmeno, náměstka. Fürwort, n.

152801   Místojméno Svazek: 6 Strana: 0990
Místojméno. Utvořil Ros. - Sš. J. 152., Šf. III. 481.

152802   Místojméno Svazek: 8 Strana: 0209
Místojméno, pronornen. Bl. Gr. 148.

152803   Místokancléř Svazek: 1 Strana: 1030
Místokancléř, e, m. místokanclíř. Jg. Vicekanzler, m. V.

152804   Místoklíčník Svazek: 6 Strana: 0990
Místoklíčník, a, m., subclaviger. Tk. Dj. Pr. III. 231.

152805   Místokomornictví Svazek: 1 Strana: 1030
Místokomornictví, n. Bart. Vicekäm- mereramt, n.

152806   Místokomorník Svazek: 1 Strana: 1030
Místokomorník, a, m. Vicelandkämme- rer. V. Vz Vš. 565., Gl. 155., Tk. III. 3., 4.

152807   Místokomorník Svazek: 6 Strana: 0990
Místokomorník. Vz Arch. VIL 729., VIII. 613.

152808   Místokonsul Svazek: 1 Strana: 1030
Místokonsul, a, m. Vicekonsul.

152809   Místokrál Svazek: 1 Strana: 1030
Místokrál, e, m. Vicekönig.

152810   Místokrálovna Svazek: 6 Strana: 0990
Místokrálovna, y, f, die Vicekönigin. Koll. III. 268.

152811   Místokrálovský Svazek: 10 Strana: 0181
Místokrálovský. M. vláda. Stan. I. 18.

152812   Místokrálovství Svazek: 7 Strana: 1326
Místokrálovství. Krs. 83.

152813   Místokurator Svazek: 10 Strana: 0181
Místokurator a, m. Mtc. 1. 1893. 90.

152814   Místolistý Svazek: 6 Strana: 0990
Místolistý, blättervertretend. Sl. les., Rsf. 441.

152815   Místoopat Svazek: 10 Strana: 0181
Místoopat, a, m. 1586. Zbrasl. 318.

152816   Místopalistný Svazek: 6 Strana: 0990
Místopalistný, nebenblattvertretend. Vz Rst. 442.

152817   Místopis Svazek: 1 Strana: 1030
Místopis, u, m., zevrubné popsání místa, Topographie, f. D.

152818   Místopísař Svazek: 1 Strana: 1030
Místopísař, e, m. Vicelandschreiber, Kanz- ler. Vz Vš. 565., Gl. 155., Tk. III. 3., 4., Žer. Záp. II. 186.

152819   Místopísař Svazek: 6 Strana: 0991
Místopísař, vz Zř. zem. 459., 694., Arch. VII 613.

152820   Mistopísařský Svazek: 6 Strana: 0991
Mistopísařský, Vicelandschreiber-. Šm.

152821   Místopísařství Svazek: 1 Strana: 1030
Místopísařství, n. V. Vicelandschreiber- amt, n.

152822   Místopisec Svazek: 10 Strana: 0181
Místopisec, sce, m. Lit. I. 70.

152823   Místopisný Svazek: 1 Strana: 1030
Místopisný, geographisch. Rk.

152824   Místopisný Svazek: 6 Strana: 0991
Místopisný, topographisch. M. výkres, J. tr., mappa, Stč. Zem. 385., NA. V. 101., S. N. 369, Rozbor těla, pytva, t. Anatonie.

152825   Mistopol Svazek: 6 Strana: 0991
Mistopol, a, m., os. jm. Mus. 1880. 577.

152826   Místopraesident Svazek: 1 Strana: 1030
Místopraesident, a, m. Vicepräsident. Rk.

152827   Mistopřednosta Svazek: 6 Strana: 0991
Mistopřednosta, y, m., Vicepräsident. Šm.

152828   Místopředseda Svazek: 1 Strana: 1030
Místopředseda, y, f. Vicepräses. Rk.

152829   Místopředsedník Svazek: 6 Strana: 0991
Místopředsedník, a, m. = místopřed- seda. Koll. III. 424.

152830   Místopřísežný Svazek: 6 Strana: 0991
Místopřísežný. M. prohlášení, eidesstät- tige Erklärung. Pr. tr.

152831   Místopurkmistr Svazek: 6 Strana: 0991
Místopurkmistr, a, m. = místostarosta.

152832   Místopurkrabí Svazek: 1 Strana: 1030
Místopurkrabí, m. Viceburggraf. Vz Vš. 565., Tk. II. 300., Tk. III. 3., 6.

152833   Místopurkrabí Svazek: 6 Strana: 0991
Místopurkrabí, n. a m. Arch. VII. 485.

152834   Místorektor Svazek: 6 Strana: 0991
Místorektor, a, m., der Vicerektor. M. universitní. Us. Pdl.

152835   Místorychtář Svazek: 1 Strana: 1030
Místorychtář, e, m. Tk. II. 283.

152836   Mistořápičný Svazek: 6 Strana: 0991
Mistořápičný = řápík nahrazující, blatt- stielvertretend. Rst. 441.

152837   Místoředitel Svazek: 1 Strana: 1030
Místoředitel, e, m. Vicedirektor, m.

152838   Místoředitelka Svazek: 6 Strana: 0991
Místoředitelka, y, f., die Vicegouver- neurin. Šm.

152839   Místoředitelský Svazek: 6 Strana: 0991
Místoředitelský, Vicegouverneurs-. Šm.

152840   Místoředitelství Svazek: 1 Strana: 1030
Místoředitelství, n. Das Amt eines Vice- direktors.

152841   Místosloví Svazek: 6 Strana: 0991
Místosloví, n., die Topik. Ssk.

152842   Místoslovný Svazek: 10 Strana: 0181
Místoslovný. Hrozím se odpovědi m-né. Vin. I. 51.

152843   Místostarosta Svazek: 1 Strana: 1030
Místostarosta, y, f. Vicebürgermeister, m. Rk.

152844   Místostarosta Svazek: 6 Strana: 0991
Místostarosta, také der Vícepräses. M. spolku. Us. Pdl.

152845   Místostopečný Svazek: 6 Strana: 0991
Místostopečný, blüthenstiel vertretend. Sl. les., list. 442.

152846   Místostřídník Svazek: 6 Strana: 0991
Místostřídník, a, m. = místosvobodník. Čsk.

152847   Místosudí Svazek: 1 Strana: 1030
Místosudí, m., Vicelandrichter. Vz Vš. 565, Gl. 155., Tk., III. 3., 4.

152848   Místosudí Svazek: 6 Strana: 0991
Místosudí, vz Zř. zem. 459., 694., Arch. VII. 729., VIII. 613.

152849   Místosvobodník Svazek: 6 Strana: 0991
Místosvobodník, a, m. = místostřídník, der Vicegefreiter. Čsk.

152850   Místoúředník Svazek: 10 Strana: 0625
Místoúředník, a, m. Čel. Priv. II. 411., 417.

152851   Místová Svazek: 8 Strana: 0209
Místová = místo. Šel do vinohradů m. škole. Mor. Nár. list. 1896. č. 203. odp. feuill.

152852   Místověda Svazek: 6 Strana: 0991
Místověda, y, f., die Ortskunde. Dch.

152853   Místovelitel Svazek: 1 Strana: 1030
Místovelitel, e, m. Vicekommandant, m.

152854   Místověštec Svazek: 6 Strana: 0991
Místověštec, štce, m., der Viceweissager. Lpř. Sl. II. 171.

152855   Místověštkyně Svazek: 6 Strana: 0991
Místověštkyně, ě, f, die Viceweissage- rin. Lpř. Sl. II. 171.

152856   Místovětevný Svazek: 6 Strana: 0991
Místovětevný = místo větve zaujíma- júci, astvertretend. Vz Rst. 442.

152857   Místovikář Svazek: 8 Strana: 0209
Místovikář, e, m., Provicar. Sterz. II. 596.

152858   Místovladař Svazek: 1 Strana: 1030
Místovladař, e, m. Stellvertreter in der Regierung, m. Dch.

152859   Místovní Svazek: 6 Strana: 0991
Místovní, die Stelle vertretend. Šm.

152860   Místovnický Svazek: 6 Strana: 0991
Místovnický, Stellvertreter-.

152861   Místovník Svazek: 6 Strana: 0991
Místovník, a, m. = zástupce, vikář. M. biskupský. Hnoj., Loos.

152862   Místový Svazek: 6 Strana: 0991
Místový = místní. M. příznak. Dk. P. 18., 55.

152863   Mistr Svazek: 1 Strana: 1030
Mistr, a, m., něm. Meister, m., z lat. magi- ster; v již Čech. mistr. Kts. Vok. sg. mistře. M. tesařský, zednický, pivovarský, polní (ov- čácký), lodní, zpěvu, hudby, m. hudební, svo- bodných umění a mudrctví. Jg. M. starší (po- řádku, cechmistr, cechovní), mladší, nej- mladší (u ovčáků). Jg. M. = první dělník u peci vysoké, v slévárně, n. v hamru. Vys. M. dlouhého meče, der Meisterfechter vom langen Schwert. Mus. 1848. 305., Gl. Také = m. ostrého meče, m. popravní. Scharfrichter. V. — Vz Tk. II. 385. Někoho mistrem udě- lati, za mistra přijati. Šp. Stal se mistrem. Us. I mistr tesař se utne. Č. — M. = kdo učí, učitel. Lehrer, Lehrmeister. V. M., ma- gister, dříve nejvyšší stupeň akademický na fakultě filosofické, tolik asi co nynější doktor filosofie. KB. 311. Vz Magister. Akademie bakaláře, mistry, licenciaty a doktory tvoří. Kom. Co m. povídá, to po něm píší. Kom. M. krále. St. skl. Školní m. Mistr Nouze na- učila Dalibora housti. — M. = dokonalý ve své věci, Meister. M. svého umění. V. Mistrem se dělati; Ne hned umění toho mistrem byl; za mistra někoho míti. V. I největším mi- strům umění chybuje (schází). Č. Ne tak draho, co z čistého zlata jako co od výbor- ného mistra. Pk. — M. řádu nějakého. Ordensmeister, m. D. — M., pes, který dobře chodí. Šp.

152864   Mistr Svazek: 6 Strana: 0991
Mistr kuchyně, Sdl. Hr. I. 3., vrátní, ná- plavní, der Flossmeister. Sl. les. Tebe m. (kat) ještě políbí (budeš popraven). Bdl. Kdyby který od jinud mezi námi při mistru řemeslo dělati chtěl. 1606. Exc. — M. = učitel. Imieše mistra svého. Alx. Anth. I. 3. vyd. 33. I učí jeden veliký m. jménem Bonaventura. Št. Kn. š. 181. Mistři učení praž. Vz Tk. VI. 352. — M. = dokonalý ve své věci. M. na housle ku př. Fr. On- dříček. I největším mistrům umění chybuje. Bž. exc. M. sv. písma. Št. Kn. š. 141. Žáden m. s nebe nespadl. Us. Sd. Mistr mistru ne- řád ukazuje. Bž. Účinek chválí mistra. Us.

152865   Mistr Svazek: 8 Strana: 0209
Mistr. Oděv mistrů v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 226.

152866   Mistr Svazek: 9 Strana: 0166
Mistr. Tuhý a tvrdý m. = kat. Holic. 93. — M. Vz Doktor. M. graduovaný měl plné právo přednášeti. Wtr. Vys. šk. 1 — Přísloví atd. vz Zát. Př. 329b.

152867   Mistra Svazek: 8 Strana: 0209
Mistra, y, f., z magistra, jmenuje se vedle převořiše. My Jakub probošt, Jitka mistra, Anna převořiše, Sbranka subpřevora (dáváme list. . .). Sdl. Loun. 7., 16.

152868   Mistrant Svazek: 10 Strana: 0625
Mistrant, a, m. = ministrant. Brt. Slov.

152869   Mistražit Svazek: 10 Strana: 0181
Mistražit = mařiti? Něčím čas m. Opav. týd. 1891.

152870   Mistrkyně Svazek: 10 Strana: 0181
Mistrkyně, ě, f. Byla nad námi nejvyšší m. Světz. 1888. 807.

152871   Mistrně Svazek: 1 Strana: 1030
Mistrně něco udělati, vykonati, Us., uměle, meisterhaft, künstlich, kunstvoll. V.

152872   Mistrně Svazek: 9 Strana: 0166
Mistrně = divně. Ditrich m. zemřel. Dač. I. 148.

152873   Mistrněti Svazek: 1 Strana: 1030
Mistrněti, ěl, ění, Meister werden. Na Mor. Chm.

152874   Mistrno Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrno = dokonale; divno. Vz Mistrný. Člověku bývá v navi jaks m. a těžko. Mš.

152875   Mistrno Svazek: 10 Strana: 0181
Mistrno. Citát je z Pref.

152876   Mistrnojízdný Svazek: 10 Strana: 0181
Mistrnojízdný, ??????????. Msn. II. 48.

152877   Mistrnosť Svazek: 1 Strana: 1030
Mistrnosť, i, f., mistrovství, die Meister- schaft. — M., dokonalosť věci, kunstvolle Beschaffenheit, Kunst. Jg. — M., Neigung andere zu meistern. Na Mor. Chm.

152878   Mistrnosť Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrnosť = neuprimnosť, Falschheit, f. Co jest v světě za m. a chytrosť lidskou, žádný neuvěří, kdo jak živ není tomu zvy- klý než samé upřímnosti. Črn. Zuz. 142.

152879   Mistrný Svazek: 1 Strana: 1030
Mistrný = dokonalý v něčem, umělý, kunst- voll, Meister. M. tesař, člověk. Jg. Mistrnější se činí nežli Bůh (žena líčíc se). Rad. zvíř. — M., uměním velikým dělaný, meisterhaft, kunstvoll, künstlich, kunstreich. Jg. Noví po- krmové ponejprv nám mistrní se býti zdáli. Ler. M. obraz, Jel., řeč, Plk., správa, V., dílo. Háj., věc. V. — M. = divný, wunderbar, selt- sam, sonderbar. V. Jistě něco m-ého a potvor- ného v mysli své krýti musí ten, kdož za- tměle a nesrozumitelně mluví. V. M. štěp a keř. Jg. Potvorné a m-né jsou, possirlich. Ler. — M., kdo jiné rád kárá, wer andere gern meistert. Na Mor. Chmel.

152880   Mistrný Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrný = dokonalý v něčem. Tesař velmi m. GR. M krajci. 15. stol. Mořský převozník m., nauta gnarus. BO. — M. = divný. Ač věděli všichni, že je mistrná, přece ji meli rádi i ti, kterýmž mentern odřekla pití na řad. Sk. Črty 15.

152881   Mistrný Svazek: 8 Strana: 0209
Mistrný lékař. GR. Nov. 3.

152882   Mistrný Svazek: 9 Strana: 0166
Mistrný = divný. To vyšlo m-ným způ- sobem na jevo. Dač. I. 211. (I. 34. ).

152883   Mistrokus Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrokus, u, m. = mistrovský kus, das Meisterstück. Pcht.

152884   Mistrová Svazek: 1 Strana: 1030
Mistrová, é, f., die Meisterin. Us.

152885   Mistrová Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrová Naše m. v černej župici uva- řila nám švába v krupici a volaja k živu Bohu vytáhla švába za nohu. Brt. Dt. 121., Km. 1886. 628.

152886   Mistrování Svazek: 1 Strana: 1030
Mistrování, n., das Meistern. Br. M. nad někým si osobiti. Kom.

152887   Mistrovaný Svazek: 1 Strana: 1030
Mistrovaný, gemeistert. Jg.

152888   Mistrovatel Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrovatel, e, m. = kdo koho mistruje. Dk. Děj. fil. 61.

152889   Mistrovati Svazek: 1 Strana: 1030
Mistrovati, cvičiti, předpisovati, meistern, hofmeistern; mistrovství provozovati, seine Kunst üben. Jg. — abs. Když kuře učí sle- pici, tuť mistrují učedlníci. Lom. — co, koho. M. boží nařízení a opravovati. Br. — koho v čem. Jg. — koho jak: po své vůli. Pref. Po někom předělávati a m. Us.

152890   Mistrovati Svazek: 10 Strana: 0625
Mistrovati = ministrovati. Brt. Slov.

152891   Mistrovati co Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrovati co: vína (strojiti, fälschen). St. Kn. š. 170. — kde. Kdo mistruje u krále (vliv má). Krnd. 204. — nad kým, Pal. Rdh. I. 43. — co jak. A ony pak baby jedna mimo druhú mistruje svá kůzla. Št. Kn. š. 93.

152892   Mistrovati koho v čem Svazek: 10 Strana: 0181
Mistrovati koho v čem: ve zpěvu = cvičiti. Msn. Od. 122.

152893   Mistrovice Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrovice, dle Budějovice, Mistrowitz, ves u Ústí n. O. Blk. Kfsk. 577., Sdl. Hr. II. 278., Rk. Sl.

152894   Mistrovka Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrovka, y, f. = mystrovkyně; mi- strova hůl (sarkasticky). Šd.

152895   Mistrovky Svazek: 10 Strana: 0181
Mistrovky, louky u Dvorců. Čas. mor. mus. III. 137.

152896   Mistrovkyně Svazek: 1 Strana: 1030
Mistrovkyně, ě, f. Meisterin, f. Č.

152897   Mistrovník Svazek: 9 Strana: 0166
Mistrovník, a, m., magistratus. XV. stol. List. fil. 1901. 43.

152898   Mistrovnosť Svazek: 1 Strana: 1031
Mistrovnosť, i, f. = mistrnosť. Jg.

152899   Mistrovný Svazek: 1 Strana: 1031
Mistrovný, mistrný. M. řemeslník, D., mistryně. Tkadl.

152900   Mistrovný Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrovný. M. dílo. BO.

152901   Mistrovsky Svazek: 1 Strana: 1031
Mistrovsky. Meisterlich, meisterhaft. V. M. něco dělati, malovati. V. Řeč m. složená. V.

152902   Mistrovský Svazek: 1 Strana: 1031
Mistrovský. Uměle dělaný, meisterhaft, künstlich, Meister-. M. kus, řezba, dílo, hra. V. M-skou hru strojiti. V. — M. umělý, dobře vycvičený, wohlkennend, Meister-. M. zpěvák, skladač, ruka. D. — M. = mistra se týkající, Meister-. M. právo, pokladnice, stolice. (Lehrstuhl, katedra). Kom. M. list. J. tr. M. právo někomu dáti. Kom.

152903   Mistrovský Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrovský = uměle dělaný. Na této knůtí Daniel m. kus knihařům ukazoval. 1607. M. řeč. Us. — M. — mistra se týka- jící. M. poplatek, Meistertaxe, J. tr., hod- nosť, Tf.., stav, hostina, Šp., statky. Zř. zem. 459.

152904   Mistrovský Svazek: 10 Strana: 0181
Mistrovský. Průmyslová škola m-ská. Nár. list. 19IJ3. č. 257. 22.

152905   Mistrovství Svazek: 1 Strana: 1031
Mistrovství, í, mistrovstvo, a, n., právo mistrovské, Meistetrecht, Meisterschaft. M. do- stati, vzíti; peníze za m. Jg. — M., umění mistrovo, umělosť, vtip, Meisterschaft, Kennt- niss. V., Jel, Rd. zv., Dal. Žádným m-stvím toho nedokážete. Mudr. — M. = umění, die Kunst, das Kunstwerk. Jád. Zvláštní m. v slo- žení toho žalmu. Br. M. pálení vod nebylo ještě nalezeno. Herbář. — M. = vzor, Muster, Vorbild. Plk., Hil. Tvého m. se nestrhují. Br. — M., učitelství, Hofmeisteramt. V., St. skl.

152906   Mistrovství Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrovství, -stvo. Alx. V. v. 353. (HP. 9.). Což jeden učinil o témž m-stvu, též i druhý. GR. Neb tak sú zahradili to mi- strovství, že nelze k němu přijíti, nebude-li těch přístrojů v míti. Hus I. 454. — M. = umění. A my s svým m-stvem do pekla budem svrženi. Pass. mus. 464. — M. = učitelství. M-stvie sv. písma. Št. Kn. š. 141.

152907   Mistrový Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrový = mistrovský. M. česť. Št. Kn. š. 268.

152908   Mistrský Svazek: 1 Strana: 1031
Mistrský, od mistra, Magister-. M. sto- lice. Vyzn.

152909   Mistrský Svazek: 9 Strana: 0166
Mistrský. M. stav. Hus Post. 158b.

152910   Mistrství Svazek: 9 Strana: 0166
Mistrství, n. Hus. Post 107a.

152911   Mistrstvo Svazek: 6 Strana: 0991
Mistrstvo, a, n. = mistrovství. Alx. Anth. 1. 3. vd. 35.

152912   Mistrův Svazek: 1 Strana: 1031
Mistrův, -ova, -ovo, dem Meister gehö- hörig. Kom.

152913   Mistrvie Svazek: 8 Strana: 0209
Mistrvie, n. místo mistrství. Gb. II. ml. I. 399.

152914   Mistryně Svazek: 1 Strana: 1031
Mistryně, ě, f., umělkyně, učitelkyně, die Meisterin, Künstlerin, Lehrmeisterin. M. kouzlův. Br. Zvyklosť jest m. jistá. Lom. Zahálka jest m. a původ zlého. V. M. a pra- vidlo života. V. Vz mistr.

152915   Mistryně Svazek: 6 Strana: 0991
Mistryně. Hus I. 278., Št. Kn. š. 71.

152916   Mistř Svazek: 6 Strana: 0991
Mistř, e, m. = mistr, zastr. Kat. 118., Mst. 67. Vz Listy filol. 1880. 113.

152917   Mistřeček Svazek: 1 Strana: 1030
Mistřeček (Aqu. ), mistříček (Us. ), čka, m. Meisterchen, n.

152918   Mistřice Svazek: 6 Strana: 0991
Mistřice, Mistritz, ves u Uher. Hradiště.

152919   Mistřík Svazek: 1 Strana: 1030
Mistřík, a, m., první pacholek, der erste Knecht. Us.

152920   Mistřikus Svazek: 8 Strana: 0209
Mistřikus, u, m., rostl. Vck. Val. I. 146.

152921   Mistřině Svazek: 6 Strana: 0991
Mistřině, ě, f. = mistryně. Hus I. 385.

152922   Místský Svazek: 8 Strana: 0209
Místský. Na Místských, pole v Jančí ve Slez. V. Slz. II. 349. (Šď.).

152923   Místy Svazek: 1 Strana: 1031
Místy. Vz Celkem, Místo.

152924   Miš Svazek: 6 Strana: 0991
Miš, e, m., os. jm. D. ol. II. 77.

152925   Mišací Svazek: 8 Strana: 0209
Mišací, horský hřbet ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 10.

152926   Mišač Svazek: 6 Strana: 0991
Mišač, e, m., der Mischer. Vz Míšeč. Las. Tč.

152927   Mišačka Svazek: 6 Strana: 0991
Mišačka, y, f., die Mischer in. Laš. Tč. — M. = vařečka. Laš. Tč. M. z hrnca vy- šla, začala se vadit. Sš. P. 705.

152928   Mišaina Svazek: 8 Strana: 0209
Mišaina, y, f. = mišenina. Laš. Brt. D. I. 111.

152929   Mišák Svazek: 6 Strana: 0991
Mišák, a, m.= mišač. U Olom. Sd.

152930   Mišák Svazek: 9 Strana: 0166
Mišák, u, m. = míchaný vlak (osobní s ná- kladním). Mus ol. 1898. 110.

152931   Míšáky Svazek: 8 Strana: 0209
Míšáky = pomíšané oškvarky s kobzolemi. Brušp. Hledíková.

152932   Mišal Svazek: 1 Strana: 1031
Mišal, lépe: missal.

152933   Míšanica Svazek: 6 Strana: 0991
Míšanica, e, f. = míšanina, směska. M. = oves, jačmeň, hrách, vika spolu posiate. Rr. Sb. Vz Míšenice.

152934   Míšanica Svazek: 7 Strana: 1326
Míšanica oprav v : míšanina.

152935   Míšaník Svazek: 6 Strana: 0991
Míšaník, a, m. = podílník na ovcích. Některý salaš patří několika podílníkům, kteří své ovce společně dávají pásti. Ta- koví podílníci slují m-ci. Val. Vck. Salaš ten obsahuje 700 jiter lučin a pastvin a jsou do něho čtyři m-ci; Každému m-ku košaruje se rok. Brt. L. N. I. 181., 183.

152936   Míšanina Svazek: 6 Strana: 0992
Míšanina, y, f. = míšanice, míšenina, směska. M. = oves s vikou, ječmen s pše- nicí n. se žitem. Mor. Brt., Nl., Tč., Vck. Cf. Míšenina, Míšanice, Směska, Polovník, Ježínka.

152937   Míšanina Svazek: 8 Strana: 0209
Míšanina, y, f. = kroupy s hrachem. Brt, D. II. 475., 478.

152938   Míšanka Svazek: 10 Strana: 0625
Míšanka, y, f. = míchané jídlo. Úbočí. Rgl.

152939   Míšanský Svazek: 6 Strana: 0992
Míšanský. M. jablko = míšeňské. Na již. Mor. Šd.

152940   Míšaný Svazek: 8 Strana: 0209
Míšaný. M. voda = voda z místa, kde ze tří pramenů se stéká. Mor. Mtc. 1894. 18.

152941   Míšat Svazek: 8 Strana: 0209
Míšat. Za m. jiných podřečí hanáckých je ve Víškově michat. Brt. D. II. 99.

152942   Míšati Svazek: 6 Strana: 0992
Míšati = míchati. Mor. Brt. — se = hemžiti se. Tak sa toho ludu tu míše! Val. Brt. D. 230.

152943   Míšátko Svazek: 6 Strana: 0992
Míšátko, a, n. = měsidlo, mísidlo. U Olom. Sd.

152944   Miše Svazek: 1 Strana: 1031
Miše, e, f., lépe: mše. Us. Budyn.

152945   Míše Svazek: 1 Strana: 1031
Míše, ete, mišátko, a, n., míšeň, bors- dorfer Apfel. D.

152946   Míšecí Svazek: 1 Strana: 1031
Míšecí, míchací, Misch, -. M. stroj. Techn.

152947   Míšeč Svazek: 1 Strana: 1031
Míšeč, e, m., v pivováře, der Aufwascher. Us.

152948   Míšečka Svazek: 1 Strana: 1031
Míšečka, y, f., v pivováře, das Aufwasch- weib. Us.

152949   Míšečnatý Svazek: 6 Strana: 0992
Míšečnatý = míškovatý, bemäntelt, v bot. Sl. les., Rst. 442.

152950   Mišek Svazek: 1 Strana: 1031
Mišek, ška, m., řezaný kanec, verschnit- tener Eber. Berg.

152951   Míšek Svazek: 1 Strana: 1031
Míšek, šku, m., měch, Beutelchen, Säck- chen. Do míšku svého strčil lžíci (do kapsy). Baiz. — M.. moudní, múďový, Hodensack. D. — M. semenný, slizný, tukový n. číž- kový, slzný. Jg. — M. v bot., slupka semene, Hülse, f. M. prachový, Staubbeutel. Um. les. M., dužnatá pokryvka, která zárodek zcela neb z větší části zahaluje, arillus, Samen- mantel. Kk. 55. — M., malý měch, Blasebalg. M. na foukání. Us. — M. žlučí, Gallenblase, f. Sal.

152952   Míšek Svazek: 6 Strana: 0992
Míšek, das Säckchen. Cf. List. fil. XI. 167. Cena do mieška nepadá (cena neide do mecha). Slov. Rr. MBš. Plný m. dobrý přítel, ale zlý myslitel. Slez. Sd. — Misky kožní. Vz Slov. zdrav. M. vlasový. Čs. lk. M. = zbroj jezdce. Pro ochranu země (mor.
při hrozícím vpádu Turku) z každých 35
lidí osedlých měl býti jeden jezdec držán.
Vyzbrojení tohoto jezdce mělo býti úplné:
měl mtli obojíček, piklhaubnu, míšky, ple-
chovice anebo místo míšků zárukaví, dřevce
husarske, meč a sekeru husarskou neb kla-
divo. Sbor. hist. IV. 71. - M. v bot. Cf.
Čl. Kv. XXII., Rosc. 90. Semenní m., cocca,
Samenbalg. m. Sl. les. M. = chmerek, sele-
ranthus, rostl. ptačincovitá. U Počát. Jdr. — M. = stráň u Dřevíče u Berouna. Jsfk. — M., Mníšek, Mnischek, ves u Plavska.

152953   Míšek Svazek: 7 Strana: 1326
Míšek, šku, m. = dymák, čásť dud. Vz Brt. N. p. 111. str. XL.

152954   Míšek Svazek: 8 Strana: 0209
Míšek. Kedz mas mišek jako cele (tele), ta maš i velo prijacele; kedz maš m. jako lata, nemaš sestry ani brata. Šariš. Phľd. 1895. 377. Cf. předch. Meštek.

152955   Míšek Svazek: 9 Strana: 0166
Míšek (měšek), ška, m, rtha (otha), pták. Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 113. (246. ) má m. rtha býti certhia = míšek (datlíček malý). Vz tam.

152956   Mišelník Svazek: 6 Strana: 0992
Mišelník, a, m. = kdo půjčuje bačovi ovce bera od něho jisté užitky. Val. List. fil. XI. 165.

152957   Míšeň Svazek: 1 Strana: 1031
Míšeň, šně, f., Míšeňsko, a, n., lat. Misnia, něm. Meissen. Dal. Vz S. N., Tk. L, 617.; II. 398.; III. 654. 2) M. = míšeňské jablko. Jg. Vz Míše. — M. bílá, jablko míšeti po- dobné, bledší, nákyslé. Us.

152958   Míšeň Svazek: 6 Strana: 0992
Míšeň. Tohle děvče není žádné plánce, to je pravá m. Sá. — M. niklová, die Nickel • speise, kobaltová, die Kobaltspeise. S. N. V. 835., Hř. — M., hrad, země a město. Vz Tk. IV. 734., V. 250., VI. 352., VII. 416., Rk. Sl., Arch. VI1I. 597.

152959   Míšeňák, u Svazek: 10 Strana: 0181
Míšeňák, u, m. = míšeňské jablko. Tbz. III. 2. 360., III. 1. 218.

152960   Míšencování Svazek: 6 Strana: 0992
Míšencování, n., die Bastardzeugung, die Bastarderzeugung. Sl. les., Rst. 442.

152961   Míšenec Svazek: 1 Strana: 1031
Míšenec, nce, m., pes atd. ze dvou ple- men pocházející. Šp. — M-ci v bot., hybridi, Bastarde, (když blizny pylem květů jiných rostlin poprášíme, dostaneme m-ce). Kk. 55. Mischling, m.

152962   Míšenec Svazek: 6 Strana: 0992
Míšenec, nce, m., místo u Putímě. Řvn. 305.

152963   Míšenec Svazek: 8 Strana: 0209
Míšenec, nce, m., les ve Frýdecku. Věst, opav. 1893. 10.

152964   Míšenec Svazek: 9 Strana: 0166
Míšenec, nce, m, bastard, potomek dvou rozličných druhů živočišných (ku př. osla a kobyly), vz Kříženec; m. rostlin. Vz Ott. XVII 432.

152965   Míšenectví Svazek: 6 Strana: 0992
Míšenectví, n., die Hybridität. Rst. 442.

152966   Míšení Svazek: 1 Strana: 1031
Míšení, í, n., das Mischen. M. lidí. Kom. — M., druhé orání, das Felgen. Vz Orání.

152967   Míšení Svazek: 6 Strana: 0989
Míšení, n., das Mischen. M. barev, die Farbenmischung, Šp., Dk., krevní. Pdl.

152968   Míšenice Svazek: 1 Strana: 1031
Míšenice, e, f. = směsice, Mengsel, V.; mí- chaná píce, gemengtes Futter, V us.; míšené dřevo, gemischtes Flössholz; m. u varhan, vz Mixtura. — M., jméno pole a louky u Radvanic na Mor. Km.

152969   Míšenina Svazek: 1 Strana: 1031
Míšenina, y, f., směsice, Gemisch; mí- chaná píce, Gemengsel, n. Jg.

152970   Míšenina Svazek: 6 Strana: 0992
Míšenina, vz Míšanina.

152971   Míšeninka Svazek: 7 Strana: 1326
Míšeninka z telecího masa, zvěřinová (jídlo). Vz KP. VI. 517.

152972   Míšenka Svazek: 6 Strana: 0992
Míšenka, y, f. = jablko. Mor. Brt., Kčr. — M., Ragout, n. Dch.

152973   Míšenka Svazek: 9 Strana: 0166
Míšenka, y, f., míst. jm. u Zděchova na Mor. Vck. — M., y, m. = Michal. Brt. P. n. 77.

152974   Míšenky Svazek: 1 Strana: 1031
Míšenky, druh jablek ve Zlinsku na Mor. Brt.

152975   Míšenobarvý Svazek: 1 Strana: 1031
Míšenobarvý, melirt. M. sukno. Techn.

152976   Míšeňsko Svazek: 1 Strana: 1031
Míšeňsko, vz Míšeň. V.

152977   Míšeňsko Svazek: 6 Strana: 0992
Míšeňsko, a, n., vz Tk. VI. 352., VII. 416.

152978   Míšeňský Svazek: 1 Strana: 1031
Míšeňský, ne: míšenský. Meissner-. M. ze- mě, V., kopa; jablko, Borstorfer Apfel, Jg., Biskupství, markrabství, purkrabství. Vz S. N., Tk. II. 542., III. 654. Vz Míšeň.

152979   Míšeňský Svazek: 6 Strana: 0992
Míšeňský. M. groš. Mus. 1880. 371. M. jablko. Mllr. 82. Dluhů bylo trikrát sto ťi- sícův na m-sko. Bart. 16. — M., os. jm. Tk. V. 250.

152980   Míšeňský Svazek: 7 Strana: 1326
Míšeňský. M. mince byly z počátku dobré jako české, ale již od 15 stol. pla- tily jen za polovici čes. mincí. Wtr. Obr. II. 449.

152981   Míšeňský Svazek: 8 Strana: 0209
Míšeňský. M. jablka. Dle Svátka (Lum. 1891.) má býti mšenská od Mšeného u Roud- nice. Cern. Př. 59. — M. Deset grošů na m-sko. Arch. XIII. 244., 424.

152982   Míšený Svazek: 1 Strana: 1031
Míšený, gemischt, untermischt. Jg. M. víno, Pref., manželství, hlavní školy. Plk.

152983   Míšeti Svazek: 1 Strana: 1031
Míšeti, vz Míchati.

152984   Míšeti Svazek: 6 Strana: 0992
Míšeti, el, en, ení = míchati. Vodu s ví- nem m. Jord.

152985   Míšeti Svazek: 9 Strana: 0166
Míšeti. Vz Gb. H. ml. III 2. 339., před- cházející Miešeti, List. fil. 1900. 40.

152986   Míšeti Svazek: 10 Strana: 0181
Míšeti, vz Míchati.

152987   Mišianka Svazek: 6 Strana: 0992
Mišianka, y, f. = míšeňské jablko. Slov. Loos.

152988   Mišike Svazek: 7 Strana: 1326
Mišike, ze židov., Narr, m. Vondrák.

152989   Mišina Svazek: 6 Strana: 0992
Mišina, y, f., sam. u Turnova.

152990   Mišiti se Svazek: 7 Strana: 1326
Mišiti se = míchati se, plésti se. Mor. Rgl.

152991   Miška Svazek: 1 Strana: 1031
Miška, y, f., nunvice, řezanice, řezaná svině, Sauschwein, Borg, Gelte. Kom.

152992   Míška Svazek: 1 Strana: 1031
Míška, mieška, y, f., směsice. Svět tento, v němž jest neřád a mieška a nic čistého, ale kal se vším. Št.

152993   Miška Svazek: 6 Strana: 0992
Miška, y, m., os. jm. D. ol. IX. 99. — M. = Mikuláš. Koll.

152994   Míška Svazek: 6 Strana: 0992
Míška, dissidium, conturbatio, zmatek, nesvornost. Bieše mieška a válka mezi nimi. Kar.

152995   Míška Svazek: 7 Strana: 1326
Míška, tumultus. Aby v lidu nebyla m. Drk. (Mus. 1888. 330.).

152996   Miška Svazek: 9 Strana: 0166
Miška, y, m. = Michal. Val. Brt.

152997   Miška Svazek: 9 Strana: 0166
Miška, y, f = řezanka (hrách, oves, jetel, vikev). Netolice. Kub. 154.

152998   Miška Svazek: 9 Strana: 0168
Miška, y, f. místo mlžka, zdrobn. mlha. Hoř. 149.

152999   Miška Svazek: 10 Strana: 0625
Miška, y, f. = vymiškovaná, vykleštěná svině. Brt. Slov.

153000   Miškárčina Svazek: 6 Strana: 0992
Miškárčina, y, f. = mluva miškářů. Koll. Hlas. 147.