323001   Svidratý Svazek: 3 Strana: 0803
Svidratý, obyč. švidratý, jak: na obě oči, schielend. Sš. P. 340.

323002   Svidrek Svazek: 3 Strana: 0803
Svidrek, a, m., dorcatama, hmyz. Krok.

323003   Svidrigal Svazek: 3 Strana: 0803
Svidrigal, a, m., osob. jm. Vz Tk. IV. 741.

323004   Svídřečník,u Svazek: 3 Strana: 0803
Svídřečník,u, m., heliateres.der Schraube- baum. Šm.

323005   Svidřík Svazek: 3 Strana: 0803
Svidřík, vz Svider.

323006   Svidřikovati Svazek: 3 Strana: 0803
Svidřikovati, na Slov. = vrtati, bohren. Cf. Svider.

323007   Svidřisko Svazek: 3 Strana: 0803
Svidřisko, a, n., špatný nebozez, ein schlechter Bohrer. Slov. Bern.

323008   Svidý Svazek: 8 Strana: 0395
Svidý. Má s. údy (je silák). Domžl. Světz. 1894. 351. b.

323009   Svidý Svazek: 10 Strana: 0411
Svidý = svalovitý. tuhý. Hruš. 159. S. dřevo = křivě rostlé, které se špatně štípe. Šumava. Rgl.

323010   -svie Svazek: 8 Strana: 0395
-svie m. -ství: svědecsvie. Z. wit. 77. 5. (Gb. H. ml. I. 397.).

323011   Sviecati Svazek: 7 Strana: 0823
Sviecati = svítiti. Slov. Teraz chodím k Anči, sviecajú mi oči. Koll. Zp. I. 163.

323012   Sviece Svazek: 3 Strana: 0803
Sviece, e, m., osob. jm. Pal. — S., vz Svíce.

323013   Svieceti Svazek: 10 Strana: 0411
Svieceti = svítiti, lucere. Ev. víd. Joh. 5. 35.

323014   Sviecník Svazek: 7 Strana: 0823
Sviecník = svícník. Sv. ruk. NM. 272., Sv. ruk. 125.

323015   Svieček Svazek: 10 Strana: 0411
Svieček, čku, m, internodium. Rozk. P. 431.

323016   Sviečkár Svazek: 7 Strana: 0823
Sviečkár, a, m. = svíčkář. Slov. Čkžk. X. 51.

323017   Sviečkový Svazek: 7 Strana: 0823
Sviečkový = svíčkový. Slov. Koll. Zp. I. 221.

323018   Sviečky Svazek: 10 Strana: 0411
Sviečky = čásť těla. Pakli mu (nemoc- nému) bolesť na sviečkách neb v očí, tehdá tomu mají púštěti za uchem. Rostl. G. 178a.

323019   Sviečočka Svazek: 7 Strana: 0823
Sviečočka, y, f. = svíčička. Slov. Ev. šk. II. 235.

323020   Sviediti Svazek: 7 Strana: 0823
Sviediti, vz Svěditi. Št. Kn. š. 50.

323021   Sviechať sa Svazek: 7 Strana: 0823
Sviechať sa = do rastenia priberať. Slov. ZObz. XXIV. 77.

323022   Sviesť Svazek: 7 Strana: 0823
Sviesť = svésti. Phľd. VII. 105.

323023   Svieť Svazek: 7 Strana: 0823
Svieť, vz Svěť.

323024   Sviet Svazek: 10 Strana: 0411
Sviet, vz Svět.

323025   Svietedlnice Svazek: 7 Strana: 0823
Svietedlnice, e, f. = světelnice. B. mik. Luk. 15. 8.

323026   Svietedlnice Svazek: 9 Strana: 0320
Svietedlnice, vz Světedlnice

323027   Svietek Svazek: 10 Strana: 0411
Svietek, tku, m., zdrobn. svět. Pel. XXIV.

323028   Svieteň Svazek: 7 Strana: 0823
Svieteň, tně, m. = svícen. Slov. Phľd. III. 1. 39.

323029   Svietilo Svazek: 7 Strana: 0823
Svietilo, a, n. = světidlo. Slov. Hdž. Čít. 153.

323030   Svietitedlnice Svazek: 10 Strana: 0411
Svietitedlnice, e, f., vz Světitedlnice.

323031   Svietiti Svazek: 10 Strana: 0411
Svietiti, vz Svítiti.

323032   Svietniček Svazek: 8 Strana: 0395
Svietniček, čku, m. = svícen. Phľd. 1893. 752.

323033   Svietnik Svazek: 8 Strana: 0395
Svietnik. Mosazný s. = svícen. Phľd. 1894. 598.

323034   Svietnik Svazek: 9 Strana: 0320
Svietnik, u, m. = svícen. Pod s-kom tma. Mus. slov. II. 9

323035   Svieziti Svazek: 3 Strana: 0803
Svieziti = svěsiti, lapiti (zastr.). Jir. Vz Svěziti.

323036   Sviežo Svazek: 7 Strana: 0823
Sviežo = svěže. Slov. Počínajú i v lite- rature s. sa hýbať. Orl. II. 338.

323037   Svihovka Svazek: 8 Strana: 0395
Svihovka, y, f., chacharina, onobrychis, rostl. Brt. D. II. 505.

323038   Svijačka Svazek: 10 Strana: 0411
Svijačka, y, f. = čásť krosny (tkadlcov- ského stavu). Mus. slov. VII. 58.

323039   Svijačky, pl., f Svazek: 3 Strana: 0803
Svijačky, pl., f. = svijadlo. Slov. Koll.

323040   Svijadlo, svijátko Svazek: 3 Strana: 0803
Svijadlo, svijátko, a, n. = vijadlo, navijadlo k svíjení nití, die Garnwinde, Schnarre, Winde, Haspel, das Spulrad. Kom.

323041   Sviják Svazek: 3 Strana: 0803
Sviják, u, m. = moták, das Garngewinde. Šp. Vz Svijadlo.

323042   Sviják Svazek: 8 Strana: 0395
Sviják. Popis s-ku vz v Brt. D. II. 456. S-ky v stojanu se točí. Ib.

323043   Sviják Svazek: 10 Strana: 0666
Sviják u, m. S. u stavu tkadlc. Vz Brt. Sl. 397. s vyobraz.

323044   Svíjalnice Svazek: 7 Strana: 0823
Svíjalnice, e, f. = svijadlo. Slov. Hdž. Šlb. 86.

323045   Svijanka Svazek: 3 Strana: 0803
Svijanka, y, f. = svinutá, scuchaná sláma, matenka, cuchanka, drchanka, matenice, svi- noutka, das Wirrstroh. Us. Hk. Vz Stodola, Sláma.

323046   Svijanka Svazek: 7 Strana: 0823
Svijanka = koláč s okrajem zahnutým. Mor. Vhl.

323047   Svijany, Sviňany Svazek: 3 Strana: 0803
Svijany, Sviňany, dle Dolany, ves u Mni- chova Hradiště. Vz S. N.

323048   Svijárna Svazek: 7 Strana: 0823
Svijárna, y, f. = kde se něco svíjí. S. hedvábí. Stat. př. kn. 1874. 54.

323049   Svíjati Svazek: 9 Strana: 0320
Svíjati prádlo = svinovati. Val. Čes. 1. X. 32

323050   Svíjati sa Svazek: 3 Strana: 0803
Svíjati sa = svíjeti se, sich schlängeln, kugeln. Svíja sa jako had. Slov. Dbš. Cf. Byl bit, až se svíjel. Us. Mrk. — S. sa = tan- čiti. Slov. Šd. — S. = pospíchati, eilen. Na Ostrav. Tč.

323051   Svíjavý Svazek: 3 Strana: 0803
Svíjavý, kreiselnd. Rst, 500.

323052   Svíjenice Svazek: 7 Strana: 0823
Svíjenice, e, f. = vítr se sněhem. Nov.

323053   Svíjený Svazek: 7 Strana: 0823
Svíjený. S. čára. Pal. Rdh. I. 364.

323054   Svíjeti se Svazek: 3 Strana: 0803
Svíjeti se, vz Svíti, Svíjati se.

323055   Svíjivý Svazek: 10 Strana: 0411
Svíjivý, hadovitý, dusivý tanec. Nár. list. 1905. 98. 13.

323056   Svijonohý Svazek: 7 Strana: 0823
Svijonohý ráček. Stč. Zem. 702.

323057   Svijonožec Svazek: 3 Strana: 0803
Svijonožec, žce, m. S-nožci, cirripedia, die Rankenfüssler, jsou korýši mořští. Vz Vilejž, Žaludec, Ssavýš. Vz Frč. 85.

323058   Svijonožec Svazek: 7 Strana: 0823
Svijonožec. Vz Brm. IV. 2. 61.

323059   Svijonožec Svazek: 9 Strana: 0320
Svijonožec, korýš. Vz Ott. XIV. 904.

323060   Svijonožec Svazek: 10 Strana: 0411
Svijonožec, žce, m. S-ci = řád korýšů nižších. Vz Ott. XXIV. 437. nn.

323061   Svijovka Svazek: 7 Strana: 0823
Svijovka, y, f., dendrophis, Schokari. Brm. III. 394.

323062   Svíla Svazek: 3 Strana: 0803
Svíla, y, f. — hedvábí, die Seide. D.

323063   Svilák Svazek: 3 Strana: 0803
Svilák, a, m., lithosia, hmyz. Krok.

323064   Svilna Svazek: 3 Strana: 0803
Svilna, y, f, jm. pole u Skalska v Bo- leslav. 0.

323065   Svílný Svazek: 3 Strana: 0803
Svílný, hedvábný, seiden.

323066   Svilosemenka Svazek: 3 Strana: 0803
Svilosemenka, y, f., cytispora, der Ran- kensporling, rostl. Rstp. 1949. (1944.).

323067   Svilovina Svazek: 3 Strana: 0803
Svilovina, y, f. S. kovová — aksamitový lesk na nádobách cínových kyselinou vzniklý. Krok. III. 438.

323068   Sviluška Svazek: 3 Strana: 0803
Sviluška, y, f. 8-y, trombididae, jsou roz- toči pestře barvení povrchu srstnatého. S. červená, trombidium holosericeum, obrovská, t. tinctorium, snovací, tetranychus telarius. Vz Frč, 115. Pflanzenmilben. Nz.

323069   Sviluška Svazek: 10 Strana: 0666
Sviluška. Vz Ott. XXV. 301.

323070   Sviluškovitý Svazek: 7 Strana: 0823
Sviluškovitý. S. roztoči, trombidina, Pflanzenmilben. Sl. les.

323071   Svimboška Svazek: 8 Strana: 0395
Svimboška, y, f., vz násl. Sviňský.

323072   Svin Svazek: 7 Strana: 0823
Svin, u, m., Rolle, f. Rk.

323073   Sviňa Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňa, ě, f., šubka, der Hemmschuh, Na mor. Zlínsku. Brt, — S. — svine. Vz toto.

323074   Sviňací Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňací = svinský, Schwein-. Slov. Bern.

323075   Sviňacina Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňacina, y, f. = svinina, das Schwein- fleisch. Slov, Bern.

323076   Sviňacinec Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňacinec, nce, m. - svinský chlév, der Schweinstall. Slov. Bern.

323077   Sviňácký Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňácký = svinský, nešvarný, säuisch. D.

323078   Sviňáctví Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňáctví, n, = svinství, nešvara, die Sauerei. D.

323079   Sviňáče Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňáče, ete, n., malý sviňák, der junge Schweinhiľt. Mus. 9. 288

323080   Svináče Svazek: 10 Strana: 0666
Svináče, ete, n. 1525. Arch. XXII. 73.

323081   Sviňačiti Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňačiti, il, en - prasečiti.

323082   Sviňačka Svazek: 9 Strana: 0320
Sviňačka, y, f., vrch na již. Mor. Šeb. 190.

323083   Sviňačka Svazek: 10 Strana: 0411
Sviňačka,, y, f. = děvče pasoucí svině. Čes. 1. XI. 138.

323084   Sviňák Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňák, a, sviňáček čka, m. - pastucha svinský. Tk. 11.405., Sauhirt, m. V.. Kom. — S. = prase člověk, nerád, necuda, paskunda, svinských mravů, der Sau-, Schweinmagen. Schwein-, Sauigel, Saupelz, Mistfink, das Sauleder. S-ku nečistý n. nečistá! Us. — S. = obchodník s vepřovým dobytkem, der Schweinhändler. Kda.

323085   Sviňák Svazek: 7 Strana: 0823
Sviňák. V MV. pravá glossa. Pa. 25.

323086   Sviňák Svazek: 8 Strana: 0395
Sviňák = nadávka panským úředníkům a jejich zřízencům v XVIII. stol. NZ. III. 512.

323087   Sviňáky Svazek: 10 Strana: 0411
Sviňáky, m. = boby. Dšk Kom. 29.

323088   Sviňarčina Svazek: 7 Strana: 0823
Sviňarčina, y, f., Sauhirtensprache, f. Phľd. I. 1. 60.

323089   Svinarky Svazek: 3 Strana: 0803
Svinarky, dle Dolany, Swinarek, ves u Kr. Hradce. PL.

323090   Svinarov Svazek: 3 Strana: 0803
Svinarov, a, m., ves u Slaného, vz S. N.; u Slabec. PL. - Tk. I. 412.

323091   Svinary Svazek: 3 Strana: 0803
Svinary, dle Dolany, ves u Kr. Hradce. PL.

323092   Sviňary Svazek: 7 Strana: 0823
Sviňary, pl., m. = druh bramborů. Zlin. Brt.

323093   Svinař, sviňař Svazek: 3 Strana: 0803
Svinař, sviňař, e, m., porcarius, der Schweinhändler, -treiber. MV. — S.. Sau- hirt, m. — S. = sviňák, Sauigel.

323094   Svinaře Svazek: 3 Strana: 0803
Svinaře, dle Budějovice (Svinař), ves v Berounsku. Vz S. N., Tk. I. 625.

323095   Svinařiti Svazek: 3 Strana: 0803
Svinařiti, il, ení, svinařovati, Schwein- händler sein. — S. = sviniti, špiniti, be- schmutzen. Bern.

323096   Svinařka Svazek: 3 Strana: 0803
Svinařka, y, f., die Schweinemagd; die Schweinhändlerin; säuisches Weib. Bern.

323097   Sviňařský Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňařský, Schweinhändler. S. obchod. — S. — svinský, säuisch. Bern.

323098   Sviňařství Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňařství, n., die Schweinhüterei, — S. = sviňství, die Sauerei, Schweinerei. Bern,

323099   Sviňas, a Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňas, a, m. = sviňura. U Jižné. Vrů.

323100   Sviňava Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňava, v, f., Schwinau, ves u Toužimi. PL.

323101   Sviňavý Svazek: 3 Strana: 0803
Sviňavý = svinský, säuisch, schweinisch. S. lidé. Lom.

323102   Svinbrod Svazek: 3 Strana: 0803
Svinbrod, u, m., mě. Schweinfurt. Zlob. — Svinbrodský.

323103   Sviňbrod Svazek: 8 Strana: 0395
Sviňbrod. První částka je sviň = strč. ad j. svinb suillus, v jistém smyslu též possess. List. fil. 1895. 322.

323104   Svinbrod Svazek: 9 Strana: 0320
Svinbrod, u, m. ze sviň, suillus, v jistém smyslu též possessivum. Gb. H. ml. III. 1. 312.

323105   Svince Svazek: 3 Strana: 0803
Svince dolní, horní, prostřední, Ober-, Unter-, Mitter-Zwinzen, vsi u Velešína. PL.

323106   Svincký Svazek: 10 Strana: 0411
Svincký, sviňský. Dšk. Km. 38.

323107   Svinczila Svazek: 7 Strana: 1388
Svinczila, y, f., delphin Pršp. 15. 35. Rj.: smuczyla.

323108   Svinča Svazek: 7 Strana: 0823
Svinča, n. = podsvinče. Slov. Hdž. Čít. 167.

323109   Svinčačica Svazek: 7 Strana: 0823
Svinčačica, e, f. = tetlucha smradlavá, aethusa cynapium. Slov. ZObz. XXI. 266.

323110   Svinčany Svazek: 3 Strana: 0803
Svinčany, dle Dolany. ves u Choltic, Vz S. N.

323111   Svinčí Svazek: 3 Strana: 0803
Svinčí hlava, der Schweinskopf. Dch.

323112   Svinčice Svazek: 3 Strana: 0803
Svinčice, dle Budějovice, Schwindschitz, ves u Bilína. PL.

323113   Sviňčička Svazek: 7 Strana: 0823
Sviňčička, y, f., dem. svině. Sb. sl. ps. I. 176.

323114   Svinčík Svazek: 3 Strana: 0803
Svinčík, u, m. = sviňské místo, nepořá- dek, chlívek na prasata, der Schweinstall. Us. Je tu s. U Chrud. Brs.

323115   Svinčina Svazek: 3 Strana: 0803
Svinčina, y, f. = nestydatost, nečistota. U Příbora. Sml.

323116   Svinčina Svazek: 10 Strana: 0411
Svinčina, y, f. = vepřové maso. Msn. Od. 207.

323117   Svinčovina Svazek: 7 Strana: 0823
Svinčovina, y, f. = svinstvo, nečistota. CT. Tkč.

323118   Svinčuch Svazek: 7 Strana: 0823
Svinčuch, a, m. = sviňák. Mor. Brt. D.

323119   Sviňčuk Svazek: 10 Strana: 0666
Sviňčuk, a, m. = sviňák. Brt. SI. V VIL 825. chybně: sviňčuch.

323120   Svinčura Svazek: 9 Strana: 0320
Svinčura, vz Cmira.

323121   Svinda Svazek: 3 Strana: 0803
Svinda, y, m. a f., der Sauhirt, die Sau- hirtin. Jg.

323122   Svinděra Svazek: 3 Strana: 0803
Svinděra, y, m. a f. = svinďour.

323123   Svindle Svazek: 3 Strana: 0803
Svindle, e, f. - švinka, die Leitersprosse. Slov. Plk.

323124   Svinďour, a Svazek: 3 Strana: 0803
Svinďour, a, m. = svinda (s příhanou). Bern.

323125   Sviňďura Svazek: 7 Strana: 0823
Sviňďura, Schweinigel, -kerl. U Místka. Škd.

323126   Svindžúr Svazek: 8 Strana: 0395
Svindžúr. Phľd. 1893. 487.

323127   Svindžúr Svazek: 10 Strana: 0411
Svindžúr, a, nadávka. Ty s-re! Zl. Pr. XXI 207. - Sr. Svinďura III. 803.

323128   Svině Svazek: 3 Strana: 0803
Svině, ě (zastr. a posud ve Slez. a na Mor. sviňa, ě), sviňka, svinka, y, f., goth. svein, das Schwein, lat. su-s, řec. ( skr. sükara. Schl. Strsl. svinija, prus. seweynis. Saustall, swintian, Schwein. Mkl. L. 129. - S = samice vepřového dobytka, die Sau. Svině prasecí n. prasná, sprasná (sprasnice), stará, řezaná (řezanice, nunvice, miška, Šp.). divoká (černá zvěř), hrubá; divoká s. se oselila; s., čurna březí; s. se bouká, řouká, Šp., se houká, na Moravě a místy i v Ce- chách; s. se oprasila, svině hrochtá, Us., se chruje (se bouká). D. Vz Koza. — S. bez rozdílu, das Schwein, Borstenvieh. Pes, lapací ohrada, jatka, síť, teneto, obora, štva- nice, lov. honba, truhlík na divoké s. (na černou zvěř); divoká s. trhá mladou zvěř, vyrývá, se složila, vbíhá do tenat; stádo sviní, koryto pro s-ě, Šp., s-i zabitou opá- liti, opařiti. U žida lepší svíňú být než člověkem. Slez. Tč. Přišel jak sviňa do židovny. Slez. Tč. Mlčí jako sviňa ve rži (neodpovídá na obhájenou). Mor. Tč. Když s. zakvičí, všecky druhé svině od valova běží. Mor. Tč. Dyž budú s-ně kvičati, co já jim mám dáti?; Ať se vám daří na svině; Krávy se budou teliti, s-ně se budú prasiti. Sš. P. 679., 740. (Tč.). Devatero sviní. Půh. I. 338. Sviňka brání svého plodu; A jakož s. párá hluboce v lajně pyskem též utrhač, co můž nejhlúbě dosáhnouti hřiechu, párá svým jazykem; Přirovnává písmo utrhače k svini; Jako s. nechajíc vody čisté válé sě s libostí v blátě, též utrhač, opustě ctnosti čisté, válé sě v hřieše; A jakož s. najprve pysk vstrčí v lajno, též utrhač jazyk vstrčí v bližnieho hříchy; Kvičíme jako s., aby dali jísti; S. nečistá v bláto se pohřížie; S. lajna přemietají. Hus I. 157., 230., 300., 301., III. 138. (Tč.). Svine na žaludy hnáti. D. Jako s. v blátě se váleti; S. zůstane sviní, byť na sobě zlaté sedlo měla (vz Zvyk); Na s-i by i zlatohlav vstrčil, přece sviní zůstane (Č.); Svině se do otrub dostala (nehospodyně plýtvá. V.; když mrhači veli- kého dědictví se dostane, vz Marnotratný. Č.), V. Svině když kaliště mají, na čistou vodu nedbají. Lom. Netřeba s-i než bláta. Svini by v zlatohlav oblekl, ona přece do bláta; Dobře že nedal pán Bůh s-i rohy. Ros. Nedal pán Bůh svini rohy, aby ne- trkala (o ženské spurné, hloupé); Dobře že s. rohů nemá. Č. Dobře že pán Bůh svini vlny nedal, že by jí čistě chovati neuměla (vz Špinavý). Šych. Dej s-ni zr- cadlo a ona se bude přece v blátě váleť. Hnš.Venku pána činí a jezdí na svini. Slez. Tě. Švec sedí na s-i, trhá s-i štětiny. Mřk. Už mu utekla svini s čepcem (prokrčmařil). Pozdě honí s-i s čepcem (vz Prodělání); Nemysli, že jsem s ním cepy ošíval (svině pásl); Sluší mu to jako s-i sedlo (o pyšném); Svědčí mu to jako svini kord, Sk., jako svini rohy. U Opav. Klš. Sluší mu to jako s-i zvoneček a tykvi obrouček; Jakoby s-i osedlal (když se nehodnému dá úřad); Darmo s-i učit housti (vz Hloupý); Dal s-i housle a oslu buben (vz Marný); Vzácný jako s. v židovském domě (vz Nemilý, Nejapný); Tučné s-i řiť mažeš (boháčům dary dávaje); A tak dále — co svině vyryly (hodí se na spisovatele, kteří u vyčítání nic dále nevě- douce ve vševědoucím: atd. si libují). Č. Svědčí jí ten zlatý kokrhel jako svini ko- runa ; Tys to spravil jako s. pytel; Sytá s. věchtera zmítá (hrá; vz Osud); Já pán, ty pán. kdo bude s-ě pásti?; Sluší mu to jako s-i chomout; Kdo se mezi otruby míchá, s-ě ho sežerou; Svině pytel najde a mošna lotra; Ukálená s. ráda jiné kalí; S. do kaž- dého lejna nos vstrčí; Svini netřeba než mláta; Kdo nechceš od sviní sněden býti, nepleť se mezi mláto. Šp. Sluší mu to jako s-ni šmisetka. Na Mor. Hý. Od losa losata a od svině prasata. Km. Když se s. do cho- moutu dostane, divně řádí. Sk. Rozlila s. žbán oleje (dva se soudili, jeden dal soudci
svini, druhý pak džbán oleje; svině vy-
hrála). Vz Nespravedlivý rozsudek. Gl. Ne-
dal pán Boh s-ni rohy ani oslovi ostrohy.
Mt. S. Před s-ě nemáš perel metati, rovně
po nich co po blátě budou šlapati (Rým);
Koho mrzí chléb, může dobře se sviněmi
žaludy jísti; Rozumí tomu, co s. (koza) pe-
trželi; Vymluvil by prase na svini; Získal
(vyhrál), co Michal na sviních (prodělal).
Jg. — S. mořská, delfin, delphinus, der Del-
phin, das Meerschwein, V.; s. mořská bo-
dlává, hystrix, das Stachelschwein. Kom. —
S. = člověk nečistý aneb nemravný, prase,
neřád, das Schwein, zvl. o ženské: s., necuda,
špindíra, šlundra, die Sau, Unfläterin. — S. = kaňka inkoustová na papíře atd., der Klecks, Tintenklecks, die Sau. — S-ně — (tvrdé) hrušky zimní. — S. v hutnictví = balvan železa na dvě peci, die Eisensau. Techn. II. 45. — S. v pivováře = pod vla- ským hvozdem zděné děravé stavení, jímž květ se sype. Us. Jg. — S. u vozu = šubka, Hemmschuh, m. — S. = hra dětská míčem. Na s-i hráti: s-i do města hnáti, das Treib- ballspiel. Vz Jg., Mtc. 1879. 1870. — S., v horn. kašna, der Stützkasten. Šp. — S., Swinie (něm.), samota u Mělníka. PL.

323129   Svině Svazek: 7 Strana: 0823
Svině. Mkl. Etym. 331. a., Šrc. 106. Sviňčička. S. se řáká (han.), je nahučená (sprasná). Brt. D. 325. , S. grúli, hrochá, krochá, krochká. Hdž. Šlb. 34. S. klúřú, třeba jim dat žhrať. U Star. Jič. Vhl. Ne- hodí se než k svinám. 1534. S. trká, když roby dostane (honores mutant mores). Exc. Kdyby s. rohy měla, jak by ona trkala. 1534. Nechtělo se svini věnce perlového. 1516. Mus. Nesluší drahých perel před svině metati, nedbajíť ony na zlato, neb jest jim milejší bláto. Výb. II. 1684. Neb raději svině bláto mnohé vidí nežli zlato; Svini není do zlata, drží se radše mláta, bláta; Lépe slušejí vepři štětiny, nežli svini jelenie rohy. Krnd. 215., 213., 212. Žere-li koupený mašík z ruky chléb neb usušenou trnku (švestku), bude tlustý a nebude ne- mocen. Val. Vck. Svině češe (kdo nohu o nohu tře a tak nohavice při spodku matle a dře). Brt. D. 271. Jak svini rohy narostú, je z ní náhorší hovádko. Val. Slavč. 93. Takť bezbožný svět více sviní než svého spasení sobě váží. BR. II. 38. a. Co je po svini v kostele? Smeták. Brt. Stojí lipa, na té lipě konopia, na konopi hlina, na hlíně zelina, za zelině sviňa (li- pový stůl, ubrus, mísa, zelí, vepřové maso). Mor. Brt. S. spatřivši ševce, hojíc se, aby jí nevytrhal štětin, brání se mu: Rech rech rech, enom mě, ševče, nech nech nech! Brt. Dt. 70. — S. = plat napřed vybraný. Vyháněti svini (zálohu oddělávati); Vzíti na svini (žádati za zálohu). U Nov. Bydž. Kšť. — S. Hra míčem na svini. Vz Brt. L. N. 66. — S., Sava, řeka. Vrat.

323130   Svině Svazek: 8 Strana: 0395
Svině. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 27. Gt. sviň ineptissima synkope m. sviní. Bl. Gr. 273. Sviňa by budia (bodla), dyby měla rohy; Dyby měla sviňa rohy, jak by ploty obstály? Mor. NZ. V. 543. Léčení sviní (pověry). Vz NZ. III. 525. — S. = pařez, na němž se dříví štípe. Jevíčko. Brt. D. II. 392.

323131   Svině Svazek: 8 Strana: 0577
Svině. Ježek má bodliny a svině štětiny, to jejich přirození; ale proto nemají práva každého bodnouti a pošpiniti. Jrsk. Maryla 35.

323132   Svině Svazek: 9 Strana: 0320
Svině, slov. sviňa. Sviňa blato najde. Sviňa prvý oráč. S. sa ociera. Sviň dosť, žíru málo. Svine som s tebú nepásol. Bez svine zlé hostiny atd. Slov. Zát. Př. 365b. Starší s. stála r. 1677. tři zl. šajnů. S. si v blátě libuje, v něm se ráda povaluje. Fisch. Hosp. 344. Keď s. dostane rohy, každého pokole. Phľd. 1897. 316. Svini se vždy o ža- ludi sníva. Mus. slov. I. 11. Lepší své svině pásti, než jiného (cizí) peníze počítati. Hrub. 27. Sviňa je vtedy dobre vykŕmená, keď sa na chvoste vrtí (keď len sedačky už žráva). Hra na sviňu (na rýpanú) v Turčansku. Mus. slov. II. 50., III. 9. — S. mořská = delfín. Har. I. 52. — S. = dřevěné korýtko, do kte- rého z tlačeného lněného semene olej stékal. Čes. 1. VIL 422. — S. = šubka pod kolo. Slov. Mus 1848. II. 327. — S. = podlouhlá ???? n? způsob střechy složená ? pálení uhlí. Mor. Mus. 1898. II. 327.

323133   Svině Svazek: 10 Strana: 0411
Svině. Kdež veliká s. učiní dieru, tudíž i malá polezú prasata (co se povolí pánům, to chce i prostý lid). Št. (Souk. 6. ). Sviňa až po smrti stojí dačo. Rizn. 169. Utekla mu s. s čepem (o špatném hospodáři) Čes. 1. XIII. 176. Velmi neslušuý jest, jako svini pancíř, tak ženě boj. XVI. stol. Uč. spol. 1903. III. 15. Lépe že jedné svini zadek mažeme, nežli všem (jednoho podplá- címe). Arch. XXI. 418. Aká sviňa, taký kvik. Sb. sl. VII. 129. — Sr. Prase. — Š. Znamení svině dostávali žáci, kteří ne- stoudně mluvili. Jrsk. III. 271.

323134   1. Svinec Svazek: 3 Strana: 0804
1. Svinec, nce, m., der Schweinkoth. Do- staneš s. = nic. Na Ostrav. Tč. Vz Svininec. — S. (sviněc, ňce. m., Št,), der Schwein- stall.

323135   2. Svinec Svazek: 3 Strana: 0804
2. Svinec, nce, m., sirsl: svin?c?, rusky svinec?, plumbum, lit. švinas, lett. svins, Wrzl etwa aind. švit, daher svin?n? das Leuchtende aus svitn?c?. Mkl. aL. 129. (Hý.).

323136   1. Svinec Svazek: 7 Strana: 0823
1. Svinec, Schweinstall. Aby duom še- ředen nebyl neumeten jako s. Št. Kn. š. 102. 6.

323137   Svinec Svazek: 10 Strana: 0411
Svinec, nce, m. = prasinec Jeho zařízení vz v KP. IX. 402.

323138   Sviňec Svazek: 10 Strana: 0411
Sviňec, ňce, m., hora v Štěkovsku. Sbor. slov. VII. 115.

323139   Svinečka, y Svazek: 3 Strana: 0804
Svinečka, y, f. = svinka. Bern.

323140   Svinělusky Svazek: 3 Strana: 0804
Svinělusky, dle Dolany, osada. Šd.

323141   Svinění Svazek: 3 Strana: 0804
Svinění, n. = špinění, die Beschmutzung. Bern.

323142   Svinětice Svazek: 3 Strana: 0804
Svinětice, dle Budějovice, Swinetitz, ves u Vodňan. PL.

323143   Sviněves, vsi Svazek: 3 Strana: 0804
Sviněves, vsi, f., ves v Bydžovsku. Tk. II. 430., 469.

323144   Sviňha Svazek: 7 Strana: 0823
Sviňha = široká příčka (ploská) u žebřin. U Kdýně. Rgl.

323145   Sviňha, svinka Svazek: 3 Strana: 0804
Sviňha, svinka, y, f., die Schwinge an der Wagenleiter. D.

323146   Sviní Svazek: 3 Strana: 0804
Sviní, Sau-, Schwein-. S. rypák, lejno, hlava, Us., maso (vepřové), Hus I. 38., BO., krev, kvik. Us. — S., v botanice. S. cecek, lentiscus, Aqu.; kořen, scrophularia nodosa, die Knotenwurz: veška, veš, cicuta, der Schierling; chléb, helianthus tuberosus, das Saubrot. Jg. — S. Brod. u, m., Schweinfurt, mě. v Bavorsku. Dal. Vz S. N. — S., ves u Křížanova na Mor. Tč.

323147   Sviní Svazek: 8 Strana: 0395
Sviní, vz násl. Sviňský.

323148   Sviní Svazek: 9 Strana: 0320
Sviní jelito (ze sviňského masa), Chč. (List. fil. 1898. 395. ). veška = mrkvous (rostl. ). Mus. ol. III. 136.

323149   Sviniar Svazek: 7 Strana: 0823
Sviniar, m. = sviňúr. Slov. Rr. Sb.

323150   Svinica Svazek: 8 Strana: 0395
Svinica, děd. v abaujské stol. Phľd. 1895. 383.

323151   Svinice Svazek: 3 Strana: 0804
Svinice, e, f., červ svinský, roup, usia. MV.

323152   Sviník Svazek: 3 Strana: 0804
Sviník, u, m., smrdák, der Stinkstein; Schweinstall. D., Ja.

323153   Sviník Svazek: 8 Strana: 0395
Sviník,, a. m. = hora; správně: Svidník od svída. Čern. Př. 32.

323154   Svinina Svazek: 3 Strana: 0804
Svinina, y, f. = vepřové maso, Schwein- fleisch, n. Divoká s. V. — S. = sviňská kůže, Sauleder, n. D.

323155   Svinina Svazek: 7 Strana: 0823
Svinina = sviňstvo, Schweinerei, f. Vck.

323156   Svinina Svazek: 7 Strana: 1388
Svinina, y, f., scrofina. Pršp. 66. 26.

323157   Svininec Svazek: 3 Strana: 0804
Svininec, nce, m. = svinec, Saumist, m. Mor. Šd. Cf. Kobylenec, husinec, holubinec, kravěnec, kuřenec.

323158   Svinišťany Svazek: 3 Strana: 0804
Svinišťany, dle Dolany, Schweinschädel, ves u Jaroměře. Vz S. N., Tf. 289.

323159   Sviniště Svazek: 7 Strana: 0824
Sviniště, ě, n., Schweinlager, n. Dch.

323160   Sviniti Svazek: 3 Strana: 0805
Sviniti, il, ěn, ění; svinívati = kančiti, špiniti, nečistíti, besudeln. — abs. Nesviň ustavičné. Us. Hý. — co čím. Papír inkou- stem. Us. — se s kým. Nadává mi, že sem svině. S ním sem se nesvinila (nepo- čestně neobcovala). Us. Msk.

323161   Svinizel Svazek: 3 Strana: 0805
Svinizel, u, m., hyoscris, der Schwein- salat. Šm.

323162   Svinka Svazek: 3 Strana: 0805
Svinka, y, f., osob. jm. Pal. — S., vz Sviňha, Sviňka.

323163   Svinka Svazek: 3 Strana: 0805
Svinka, y, f, něco svinutého, die Rolle. Prodejte mi dvě s-ky červené juchty. Šd. — S., y, m., osob. jm. Šd.

323164   Svinka Svazek: 7 Strana: 0824
Svinka = kopka. Dávati seno do s-nek. Laš. Wrch.

323165   Sviňka Svazek: 7 Strana: 0824
Sviňka, armadillidium, korýš. Vz Ott. II. 743., Brm. IV. 2. 39., 684. — S. = druh bobů. Us. Kšť. — S. = krtičník, scrophu- laria nodosa. Phľd. II. 26.

323166   Svinka Svazek: 10 Strana: 0412
Svinka. Hra na sviňku (kolíček na konci zahrocený, také ťuklo zvaný, do kterého se runčí holemi). Již. Č. List. fil. 1902. 252.

323167   Sviňka, svinka Svazek: 3 Strana: 0805
Sviňka, svinka, y, f., vz Svině. — S. mořská. Vz Svině. V. — S., hmyz. S. obecná n. pásovče obecné, armadillidium triviale. Vz Frč. 103., Schd. II. 527. Die Assel, der Kellerwurm. — S-ky = krtice, die Skrofeln. Sal. — S., y, m., osob. jm. Tov. 5.

323168   Svinkář, e Svazek: 3 Strana: 0805
Svinkář, e, na., der Schweinhändler. Mor. a slez. Mtl., Klš.

323169   Svinků Svazek: 3 Strana: 0805
Svinků mlýn, Swinker Mühle, u Pacova.

323170   Svinky Svazek: 3 Strana: 0805
Svinky, dle Dolany, něm. Swinky, ves u Soběslavi. PL. — S., hölzerne Sprossen. Rohn.

323171   Svinná Svazek: 3 Strana: 0805
Svinná, é, f., něm. Svina, vsi u Stříbra, Klatov a Rokycan; něm. Svinna, ves u Li- tomyšle; něm. Swinney, ves u Solnice; něm. Zwingau, ves u Horšova Týna. PL. Vz S. N.

323172   Svinné Svazek: 3 Strana: 0805
Svinné, ého, n., něm. Svinna, ves u Cho- těboře. PL.

323173   Svinný Svazek: 3 Strana: 0805
Svinný, ého, m., Svinny (něm.), ves u Vel- kého Meziříčí. PL.

323174   Svinobrod Svazek: 3 Strana: 0805
Svinobrod, u, m., Schweinfurt. Tk. I.108. Vz Sviní Brod.

323175   Sviňobrodský Svazek: 10 Strana: 0412
Sviňobrodský. S. zeleň, Schweinfurter Grün. Ott. XXIV. 421.

323176   Sviňologie Svazek: 7 Strana: 0824
Sviňologie, e, f., Sauglocke, f. Rk.

323177   Svinomasly Svazek: 3 Strana: 0805
Svinomasly, dle Dolany. Tk. II. 98.

323178   Svinomazy Svazek: 3 Strana: 0805
Svinomazy, dle Dolany, Zwinomass, ves u Stříbra. PL.

323179   Sviňorky Svazek: 8 Strana: 0395
Sviňorky, pl., f., les na Frýdecku. Věst. op. 1894. 18.

323180   Sviňorky Svazek: 9 Strana: 0320
Sviňorky, stráň ve Slez. Lor. 82.

323181   Svinošice Svazek: 3 Strana: 0805
Svinošice, dle Budějovice, něm. Swino- schitz, ves v Tišňovsku na Mor.

323182   Svinošovice Svazek: 3 Strana: 0805
Svinošovice, dle Budějovice, jednotlivé domky u Fryštátu. Tě.

323183   Svinota Svazek: 7 Strana: 0824
Svinota, y, f. = svinstvo, nečistota. Na Plasku. Prk.

323184   Svinouti Svazek: 3 Strana: 0805
Svinouti, svinu, sviň, -na (ouc), ul, ut, utí; svinovati = dohromady vinouti, složiti, stočiti, auf-, zusammenrollen, zusammenlegen, -wickeln ; minouti, nachsehen, verzeihen. Jg. — co. Jedno minout, druhé svinout, třetího tak nechat. Ros. Jedno minu, druhé svinu. Vz Ztřeštěný, Líný. Lb. Jedno mině, druhé svině (o líném). U Opav. Klš. S. ubrus, Ros., plachty. Kom., kůže, prapor, papír. D. — co nač, odkud: sukno na vratidlo, s vratidla s. Jg. — co jak: niti v klubko. — co kam. Janovo, Jurovo (jméno) svinu do listečka a to šohajkovo do svého sr- dečka. Sš. P. 270.

323185   Svinouti se kde: za Svazek: 7 Strana: 0824
Svinouti se kde: za kamny. Hr. rk. 379.

323186   Svinoutka,y Svazek: 3 Strana: 0805
Svinoutka,y,f. = svijanka. Hk., Bf., Ktk.

323187   Svínov Svazek: 3 Strana: 0805
Svínov, a, m., Schönbrunn, ves v Klim- kovsku ve Slez.; něm. Schweine, vsi u Zá- břehu a u Mohelnice. PL.

323188   Svinovací Svazek: 7 Strana: 0824
Svinovací, Roll-. S. pokryvka. Dch.

323189   Svinovací Svazek: 9 Strana: 0320
Svinovací okenice ku krámovým dveřím a výkladcům (roleaux). Vz KP. VII. 475.

323190   Sviňoviee Svazek: 3 Strana: 0805
Sviňoviee, dle Budějovice, něm. Schwei- netschlag, ves u Prachatic. PL.

323191   Svinska Svazek: 3 Strana: 0805
Svinska louka, Sauwiesen, samota v Bu- dějovsku. PL.

323192   Svinský Svazek: 3 Strana: 0805
Svinský, svinský == sviní se týkající, Schwein-, Sau-. S. stádo, ZN., chlév, trh, žaludek, maso, plece, uher, myš (německá, potkan), V., kaliště, dobytek, Us., rypák, kůže (svinina), kámen (sviník), D., nemoc, Us., puška (vulva). Zlob. Chytá se ho s. nemoc (tloustne). Sych. Vz Tělo. Č. S. brána, trh (v Praze). Vz Tk. II. 549. Je čistá jako s. putýnka. Mor. Šd. Má s. vešky (svrbí ho na chodidlech). Mor. Šd. S-ským krokem (tropem) někoho vyhnati, hnáti (rychle a škaredě někoho odbyti). Us. Sd., MU.. Kf. Jíti s-kým krokem (čtvermo). U Opavy. Klš. — S., v botanice. S. bodlák (hladký mlíč, světlice, carthamus, der Saflor. Slb. 403.); bob, die Saubohne; cibule, vz Hyacinth, V.; kořen (rozchodník), scrophularia nodosa, die Sauwurzel; chléb (brambořík, cyclamen euro- paeum, Čl. 71.), ořech (brambořík obecný, cyclamen europaeum, FB. 66., Čl. Kv. 268)., veš n. veška (všivec, sviní veš, bolehlav, conium, der Schierling, Slb. 586.); jablko (durman, datura, der Stechapfel), kaštan (maďal, aesculus, die Rosskastanie). Jg., Slb. 356., 644. — S. = mrzký, nečistý, nemravný, säuisch, schweinisch. S. život, V., zvon (ne- čisté mluvení), D., sviňsky mluviti, se cho- vati. V. S. povahu míti. Sych. Děti, jděte ven, táta bude svinsky mluvit. Us. To prase svinské! Šd.

323193   Svinský Svazek: 7 Strana: 0824
Svinský. S. pokolení, pohlaví 4 kusy prodati Črn. Zuz. 331., Arch. Pam. 1887. 81.

323194   Sviňský Svazek: 8 Strana: 0395
Sviňský. S. obora (na divoké svině). 1770. NZ. III. 520. — S. veš, sviní veš, svimboška, conium maculatum, rostl. Brt. D. II. 501. — S. blekot, aethusa cynapium, rostl. Brt. D.II. 499. — S. brána n. na Karlově v Praze. Čel. Pr. m. I. 743.

323195   Sviňský Svazek: 9 Strana: 0320
Sviňský. S. brána v Praze = slepá, kde nyní jest náměstí Komenského. Cf. Pal. Děj. V. 2. 127. S. ulice, nyní Ječná. Jrsk. XIX. 350. S. pastva (sviním vykázaná). 1490. Arch. XVII. 361.

323196   Svinsky Svazek: 10 Strana: 0412
Svinsky. So sviňami po s. Sbor. slov. VII. 132.

323197   Svinský Svazek: 10 Strana: 0412
Svinský. Je to s kostolným riadom, ale so svinským obyčajom. Sbor. slov. VII. 132. Svinská obyčaj — panská móda (mrzký). Mus. slov. IV. 80. — S. hora v Orlických horách, Sauberg. Jrsk. XXII. 156.

323198   Sviňství, svinství, svinstvo, svinstvo Svazek: 3 Strana: 0805
Sviňství, svinství, svinstvo, svinstvo, a, n. = prasectví, sviňáctví, nešvara, neči- stota, nemravnosť, die Sauerei, Schweinerei, Unfläterei. D. Ten zedník tu nadělal s-stva. Us. Dch.

323199   Svinstvo Svazek: 3 Strana: 0805
Svinstvo, a, n. — mnoho sviní, Schweine. Ros. Vz Sviňství.

323200   Svinstvo Svazek: 8 Strana: 0395
Svinstvo = neřád v obilí: metlice, koukol atd. Tkč.

323201   Svintlice Svazek: 7 Strana: 0824
Svintlice. Slov. Ta ubohá má s. a s pří- štěpkami črevíce. Koll. Zp. II. 115.

323202   Sviňucha Svazek: 3 Strana: 0805
Sviňucha, y, f. S. obecná, phocaena com- munis, pliskavice. Vz Frč. 374.

323203   Svinule Svazek: 3 Strana: 0805
Svinule, e, f. S. tečkovaná, glomeris hexa- sticha; s. lesní, g. pustulata, mnohonožky okrouhlé. Vz Frč. 128.

323204   Svinulec Svazek: 3 Strana: 0805
Svinulec, lce, m. = vrkoč. U Hořic. Hk.

323205   Svinulosť Svazek: 3 Strana: 0805
Svinulosť, i, f., die Zusammenwickelung. Cart.

323206   Svinulý Svazek: 3 Strana: 0805
Svinulý = svinutý. Dali z toho voza židovi k jeho žádosti ten plášček s-lý s pe- nězi. NB. Tč. 24.

323207   Sviňúr Svazek: 3 Strana: 0805
Sviňúr, a, m. — sviňák, der Schweins- kerl. Na Slov. Dbš. 44.

323208   Sviňura Svazek: 3 Strana: 0805
Sviňura, y, f. = sviňďura. U Jižné. Vrů.

323209   Svinúšek Svazek: 3 Strana: 0805
Svinúšek, ška, m., osob. jm. Mor. Šd.

323210   Svinuška Svazek: 3 Strana: 0805
Svinuška, y, f. S. šedivá, sphaeroma ci- nerea, beruška vodní. Vz Frč. 102.

323211   Svinutec Svazek: 8 Strana: 0395
Svinutec, tce, m., xantholinus, brouk. S. čárkový, x. linearis, červenokrový, ruíipennis, dlouhý, procerus, hladký, glabratus, okrouhlo- štítý, glaber, rzivonohý, relucens, tečkovaný, punctulatus. Thomsonův, Thomsoni, trojbarvý, tricolor, vzdálený, distaus, zdobný, decorus, zúžený, angustatus. Vz Klim. 214.

323212   Svinutelnosť Svazek: 3 Strana: 0805
Svinutelnosť, i, f., die Rollbarkeit. Jg.

323213   Svinutelný Svazek: 3 Strana: 0805
Svinutelný, rollbar. S. tělo. Krok.

323214   Svinutí, n Svazek: 3 Strana: 0805
Svinutí, n., die Zusammen- oder Herab- wickelung. Jg.

323215   Svinutka Svazek: 3 Strana: 0805
Svinutka, y, f., crambus, hmyz. Krok. II. 263. — S., lépe: svitka (Jg.), agathis, hmyz. Krok. 260.

323216   Svinutokvětý Svazek: 7 Strana: 0824
Svinutokvětý. S. rostliny, contortae Rosc. 131, Ott. V. 318.

323217   Svinutý Svazek: 3 Strana: 0805
Svinutý; -ut, a, o, zusammen- o. herab- gerollt. S. had, Us., kel (skroucený). Rostl. S. věta, vz Věta stažená. S. (závitková, spi- ralní) spruha. Šp. Něni toho člověka v dě- dině, co mi můj víneček rozvine; už je s-tý, s milým styknutý, ach, Bože, rozbože, jak mi je! Sš. P. 439.

323218   Svinutý Svazek: 7 Strana: 0824
Svinutý. S. úhoř, Rollaal, slaneček, Roll- häring. Dch. — jak: spiralně. Mj., Kk. — kam. Na válec těsně k sobě s-tý drát. Mj. 5.

323219   Svíny Svazek: 3 Strana: 0805
Svíny, Sviny, dle Dolany, Schweinitz, ves u Veselího. S. Trhové, Schweinitz, mě. v Budějovsku. V. Vz S. N., Tk. IV. 119.

323220   Sviny Svazek: 7 Strana: 0824
Sviny. Starší městečka Svinóv. Arch. IX. 173. Ve Svinech Trhových neumí nikdo říci: Khódl, půjč mi kudlu. Vz Sbtk. Krat. h. 113.

323221   Svírací Svazek: 3 Strana: 0805
Svírací řetěz, železo, das Schliesseisen. D.

323222   Svírač Svazek: 3 Strana: 0805
Svírač, e, m., sval řiť svírající: vnitřní, vnější, compressor. Vz Rif v S. N. Der Schliessmuskel. — S. — svěrák. Šm.

323223   Svírač Svazek: 7 Strana: 0824
Svírač, sval, constrictor, S. cíbele, mu- sculus constrictor urethrae, hlasivky, m. sphincter glottidis, hltanu, constr. pharyn- gis, měchýře, m. sphincter vesicae, nosu, m. compressor nasi, s. obočí, m. corrugator supercilii, očnice, m. orbicularis oibitae, pochvy, m constr. cunni, řiti, musc. sphinc- ter ani (vz Zvedač), úst, m. orbicularis oris, úžiny hltanové, constr. isthmi faucium; ochrnutí s-če, Sphincterlähmung. Ktt. exc. Cf. Svěrač (dod.), Sval (dod.).

323224   Svíradlo Svazek: 7 Strana: 0824
Svíradlo. Vz Mkl. Etym. 382. a., Svě- radlo. S. na tepny, Tourniquet, n.

323225   Svíradlo Svazek: 10 Strana: 0412
Svíradlo, a, n. Léky svíravé, svíradla, adstringentia, obstruentia. Ktt Sr. Stavidlo, Svraštidlo.

323226   Svíradlo, a Svazek: 3 Strana: 0806
Svíradlo, a, n., lépe: svěradlo, die Klemm- vorrichtung. S. na cévy, das Tourniquet. Nz. lk. S. polypové Gräfeovo, Dupytre- novo. Vz Nástroje na polypy. Cn. — Š. = šroub, die Schraube. Sedl.

323227   Sviradovy Svazek: 9 Strana: 0320
Sviradovy, trať. Pck. Hol. 136.

323228   Svírajíce Svazek: 3 Strana: 0806
Svírajíce, dle Budějovice, Swiratitz, ves u Horažďovic. PL.

323229   Svírák Svazek: 3 Strana: 0806
Svírák, u, m. = svěradlo, der Schraub- stock. — S. = šubka, der Hemmschuh. Mor. Šd. — S. = lista jelení, der Schmecker. Us.

323230   Sviralka Svazek: 7 Strana: 0824
Sviralka, y, f., hudební nástroj, syrinx Dch.

323231   Svírání Svazek: 3 Strana: 0806
Svírání, n., vz Sevříti S. v břiše, das Bauchgrimmen. Us. Sd.

323232   Svírati Svazek: 3 Strana: 0806
Svírati, vz Sevříti.

323233   Svírati Svazek: 7 Strana: 0824
Svírati. Cf Mkl. Etym. 382. a. — S. = na píšťalu pískati, svíriti. Slov. Koll. St. 837.

323234   Svíravosť Svazek: 3 Strana: 0806
Svíravosť, i, f., zusammenziehende Ei- genschaft. S léků. Ms.

323235   Svíravý Svazek: 3 Strana: 0806
Svíravý, adstringirend, zusammenziehend. S. hmoty = svíraviny. Šp. S. kazajka, die Zwangsjacke. Nz. lk. S. trpká věc, svaře- nina. Ja.

323236   Svíravý Svazek: 7 Strana: 0824
Svíravý. S. pěsť, Kká., léky, adstrin- gentia. Ott. I. 238.

323237   Svíravý Svazek: 10 Strana: 0412
Svíravý lék. Vz předcház. Svíradlo.

323238   Svirček Svazek: 3 Strana: 0806
Svirček, čka, m., zastr. = cvrček, die Grille. Mus.

323239   Svirčeti Svazek: 3 Strana: 0806
Svirčeti, el, ení = cvrčeti, zirpen, zastr.

323240   Svíreční Svazek: 3 Strana: 0806
Svíreční zpráva, die Sperrrelation (nové). Us. Načerad.

323241   Svirigovec, vce Svazek: 7 Strana: 0824
Svirigovec, vce, m , ves v Trenčínsku. Pokr. Pot. 132.

323242   Svírka Svazek: 3 Strana: 0806
Svírka, y, f. = svírání, das Schliessen. D. — S. = svěrací dřevo, der Schliessbaum. D. — Svírky = kroužky spojující brany (k orání), Schlussringe an der Egge. — S., gerichtliche Sperre (nové). — S. = houz u vesla.

323243   Svírka Svazek: 7 Strana: 0824
Svírka, die Blocade. Ott. IV. 182. Vz Sevření. — S., ein Flossband zum Nach- lassen der Talel. Sl. les.

323244   Svirkovice Svazek: 3 Strana: 0806
Svirkovice, dle Budějovice, oddíl vsi, Matzdorf u Bílska ve Slez. Tč.

323245   Svirna Svazek: 3 Strana: 0806
Svirna, y, f., svirtnja vedlé surna, tibia, vz Surma, koř. svr, příp. -ina. Sr. bulh. svirn?, kroat. surla, rus. suma, pol. lit. surma. Mkl. B. 153. (Hý.).

323246   Svírný Svazek: 3 Strana: 0806
Svírný, gedrängt. S. řeč. Vus

323247   Svirúšek Svazek: 3 Strana: 0806
Svirúšek, ška, m., osob. jm. Šd.

323248   Svirží Svazek: 8 Strana: 0395
Svirží = svěží, čerstvý. V Sarašsku. Phľd. 1894. 307.

323249   Svířepěti Svazek: 3 Strana: 0806
Svířepěti, ěl, ení, zastr., zuřiti, toben, wüthen. Mus.

323250   Svířeplivosť Svazek: 3 Strana: 0806
Svířeplivosť, i, f. = sveřepnosť, vzteklosť, die Wildheit, Tobsucht. D.

323251   Svířeplivý Svazek: 3 Strana: 0806
Svířeplivý = sveřepý, vzteklý, tobend, wüthend. Jg.

323252   Svířiti Svazek: 10 Strana: 0434
Svířiti. Duše táhly za nimi (Hermem) švíříce; Spor netopýří švířící. Msn Od. 351.

323253   Svis Svazek: 3 Strana: 0806
Svis, u, m., der Streckhang, cvičení, vi- síme-li o pažech natažených nedotýkajíce se nohama podlahy. Kučera. Vz KP. I. 478., 494., 503.

323254   Svis Svazek: 7 Strana: 0824
Svis oltářový, antipendium. Hnoj.

323255   Svis Svazek: 10 Strana: 0412
Svis, u, m. S. hořeního víčka, ptosis (ne- úplný, incompleta, soucitový, sympathica, úplný, completa, vrozený, congenita). Ott. XX.

323256   Svísedlice Svazek: 3 Strana: 0806
Svísedlice, dle Budějovice, Swiesedlitz, ves u Olomouce

323257   Svisel Svazek: 3 Strana: 0806
Svisel, sle, m. a f., pl. svisle, ův a í, m. a f. = svislá částka střechy, přístřešek, die Dachseite, der Grathsparren; přední štít domu, lomenice, die Giebelseite, der Schild am Hause. Us. Kom., D.

323258   Svisel Svazek: 7 Strana: 0824
Svisel. Sv. ruk. 316. b., Mkl. Etym. 392. b Na svislách = na patře. Val. Slavč. 46.

323259   Svisel Svazek: 8 Strana: 0395
Svisel, galium, rostl. Vz Ott. IX. 852.

323260   Svisel Svazek: 9 Strana: 0320
Svisel, slu, m. = trojúhelníková výplň po obou stranách stodolových vrat. Hoř 280.

323261   Svisel Svazek: 10 Strana: 0412
Svisel = kulatý, nevyhraněný krov. Litom. 61.

323262   Sviselní Svazek: 8 Strana: 0395
Sviselní okno = ve svislích. Brt. D. II. 392.

323263   Sviseľnice Svazek: 10 Strana: 0666
Sviseľnice, e, f. = deska (prkno) na svisle. Brt. Sl.

323264   Svisitý Svazek: 3 Strana: 0806
Svisitý, herabhängend. Slov. Šd.

323265   Svisle Svazek: 7 Strana: 0824
Svisle, senkrecht. Vrch. — S., subst.= trať polní v Semilsku. Mzr. 99

323266   Svisle Svazek: 10 Strana: 0412
Svisle, vz Svisel. Sr. Rozk. P. 1832. R. 93., Bhm. hex. 577.

323267   Svislice Svazek: 3 Strana: 0806
Svislice, e, f. = svislá čára, die Vertikal- linie, Lothrechte. Nz.

323268   Svislosť Svazek: 3 Strana: 0806
Svislosť, i, f., der Ab-, Niederhang. S. skály. Zlob.

323269   Svislý Svazek: 3 Strana: 0806
Svislý = visící, sklopený, kolmý, herab- hängend; lothrecht, perpendikulär, senkrecht. S. ratolesť, D., vlasy, Us., čára (vz Svislice). Rk. S. přímka (kolmice, das Perpendikel). S-lou spustiti, eine Senkrechte, errichten. Nz. S. život, der Hängehauch. Šp. S. réví, das Weingehänge. Dch. S. jáma, der verti- kale Schacht. Hrk.

323270   Svislý Svazek: 7 Strana: 0824
Svislý. Stál s hlavou svislou. Us.

323271   Svisnice Svazek: 7 Strana: 0824
Svisnice, e, f., říčka (potok?) sev. od Aše. Vz Ott. VI. 88. a.

323272   Svisnouti Svazek: 3 Strana: 0806
Svisnouti, snul a sl, utí = dolů viseti, herabhangen. — komu odkud. Svisla mu hlava s ramena. L.

323273   Svisný Svazek: 3 Strana: 0806
Svisný, vertikal. Bc.

323274   Svisný Svazek: 7 Strana: 0824
Svisný směr. Mj. 65.

323275   Svist Svazek: 3 Strana: 0806
Svist, u, m. == hvizd, hvízdnutí, der Pfiff, das Sausen. S. větru. Č. Cf. rus. svist?, sibilus. Mkl. B. 17. (Hý.).

323276   Svist Svazek: 7 Strana: 0824
Svist bouře, Osv., karabáče, vichrů, ko- les. Čch.

323277   Svistač Svazek: 3 Strana: 0806
Svistač, e, m. = hvízdač, der Pfeifer. L.

323278   Svistačka Svazek: 3 Strana: 0806
Svistačka, y, f., hvízdačka, die Pfeiferin. — S., píšťala. L.

323279   Svistati Svazek: 3 Strana: 0806
Svistati; svištěti, ěl, ěn, ění; svistnouti, stnul a stl, ut, utí = hvízdati, zischend, sau- send pfeifen. — na koho: na koně. Us. -- kde. Naučím tě po kostele s. L. Cf. Na- učím tě v kostele hvízdati. Us. Prk.

323280   Svistati Svazek: 7 Strana: 0824
Svistati. Bič, koule sviští. Kká. Mezi hlavy svištěl nůž v letu; Vždy letem svi- štěla v něm velkých kapek tíha. Kká. Td. 260., 279. Dech ostrý podzimku po strništi sviští; Roj včel mu v patách sviští. Čch.

323281   Svistný Svazek: 3 Strana: 0806
Svistný — svištící, pfeifend, zischend. L.

323282   Svistný Svazek: 9 Strana: 0320
Svistný. S. šepot. Slád. Tayl. Col. 18.

323283   Svistóvka Svazek: 7 Strana: 0824
Svistóvka, y, f. = výšina na Tatrách. Phľd. IV. 255.

323284   Svisutý Svazek: 3 Strana: 0806
Svisutý, herabhängend. S. ucho. Db. Vz Svislý.

323285   Svišť Svazek: 3 Strana: 0806
Svišť, ě, m., arctomys, der Munk, Murzer. S. horní, a. marmota, das Murmelthier; bo- bák, bobac; dlouhoocasý, monax; podehnědý, empetra. — Jg. Vz S. N., Frč. 388., Schd. II. 412.

323286   Svišť Svazek: 7 Strana: 0824
Svišť, arctomys. Cf. Brm. I. 2. 320., 307., 70. — S., sausender Wind. Rk.

323287   Svišť Svazek: 10 Strana: 0412
Svišť, rod hlodavců. Vz Ott.. XXIV. 442.

323288   Svištění Svazek: 3 Strana: 0806
Svištění, n., das Sausen, Knarren. Ozvalo se s. saní. Al. Jirásek.

323289   Svištěti Svazek: 3 Strana: 0806
Svištěti, vz Svistati.

323290   Svištivě Svazek: 8 Strana: 0395
Svištivě. Tam s. šustělo. Světz. 1895. 578 c.

323291   Svištivě Svazek: 10 Strana: 0412
Svištivě. Krůpěje s. stříkaly do oken. Rais. Sir. 231. S. se smáti. Rais. Sir. 45.

323292   Svištivý Svazek: 7 Strana: 0824
Svištivý, sausend. S. bzuk koulí. Čch. Dg. 696.

323293   Svištivý Svazek: 10 Strana: 0412
Svištivý řez pily. Zl. Pr. XXII. 234.

323294   Svištný Svazek: 3 Strana: 0806
Svištný, pfeifend, sausend. S. střely. Hdk. Lum. V. 257. Vz Svistný.

323295   Svištov Svazek: 3 Strana: 0806
Svištov, a, n., Sistova, mě. v Bulharsku. Vz S. N.

323296   Svišťovice Svazek: 3 Strana: 0806
Svišťovice, e, f., der Murmelthierbalg. Šp.

323297   Svišťovitý Svazek: 3 Strana: 0806
Svišťovitý. S-tí, arctomyda, ssavci hlo- daví. Ssav. 259.

323298   Svišťovský Svazek: 10 Strana: 0412
Svišťovský. S. chrabrosť. Slad. Třík. 68.

323299   Svišťový Svazek: 3 Strana: 0806
Svišťový, Murmelthier-. S. kůže, vz Sviš- ťovice.

323300   Svit Svazek: 3 Strana: 0806
Svit, vz Svitek.

323301   Svit Svazek: 7 Strana: 0824
Svit. Mkl. Etym. 332. b. S. luny, Vrch., Osv., slunce, Osv., Msn., hvězdný, Vrch., Mcha., denní, Vrch., jitra, Vrch., polarní (záře), Ves., lampy, Mcha., ohniště, Kká., blesku, Mcha., Čch., louče, Sá, naděje, Vrch., oka. Čch. Háje stín a s. Čch. S. pa- měti člověčenstva. Vlč. Rozdělovati svit a stín. Dk.

323302   Svít, svit Svazek: 3 Strana: 0806
Svít, svit, u, m. (zastr. svět) = svítání, der Schein, die Morgendämmerung. Před svitem. Od mraku do s-u (celou noc). Koll. S. mihotavý, flinmender Lichtschein; S. ne- bes. Dch. Na ráno za svitu už na rozvitom šípe šteboce jedno peknô vtáča. Er. Sl. čít. 63. Ode mroucích protklá svitů mhla se kra- jem rozplývá. Sš. Sm. bs. 54. — Svity = řasy, klky, die Zotten. Nz. Ik. — Svit = plamének bílý, die Waldrebe. Slov. Hdk. C.

323303   Svita Svazek: 3 Strana: 0806
Svita, y, f., osob. jm. Mor. Šd.

323304   Svitáček Svazek: 3 Strana: 0806
Svitáček, čka, m., osob. jm. Pal. D. V. I. 86.

323305   Svitáček Svazek: 7 Strana: 0824
Svitáček. Svítá s. na mrazíček (říkají, když v zimě při západu slunce jsou ohnivé červánky). Dq.

323306   Svítačka Svazek: 10 Strana: 0412
Svítačka, y, f. = oko. Brt Čít. 85.

323307   Svíták Svazek: 3 Strana: 0806
Svíták, a, m., něm. Switak, samota u No- vých hradův a mlýn u Pelhřimova; Switaker- mühle, mlýn u Soběslavi. PL. — S., osob. jm. Mor. Šd.

323308   Svítalka Svazek: 3 Strana: 0806
Svítalka, y, f., Switalka, samota u Něm. Brodu. PL.

323309   Svítaná Svazek: 3 Strana: 0806
Svítaná, y, f., jm. krávy, krerá se na svítání otelila. Koll.

323310   Svítání Svazek: 3 Strana: 0806
Svítání, n. = dnění, die Morgendämme- rung. Před s-ním, se s-ním, v první s., okolo s., na s., při s. V. K s (ke dni). Har. Před s-ním, ante luciferum. Ž. wit. 109. 3. Od ve- čera do s. tam se spolu milovali. NB. Tč. 151. Dybych měla klíče od toho s., nedala bych svítat zétra do snídaní, zétra do sní- daní, zétra dopoledne, aby se vyspalo po- těšení moje. Sš. P. 293. (Tč.). — S., ranní zvonění k modlitbě. Mor. Mtl. Zvoní s. (kle- kání). Slez. Šd.

323311   Svítaničko Svazek: 7 Strana: 0824
Svítaničko = druh básní, Wächterlied. Dch., Hš. ad Jg. II. 11.

323312   Svitáníčko Svazek: 9 Strana: 0320
Svitáníčko, a, n. = báseň, v níž se líčí stráž nad milenci do rána se bavícími nebo ranní jejich loučení. Flš. Písm. I. 92

323313   Svítaníčko Svazek: 10 Strana: 0412
Svítaníčko, a, n. =jitřní píseň. Ott. XXIV. 443.

323314   Svítaniéko Svazek: 3 Strana: 0807
Svítaniéko, a, m., die Morgendämme- rung. Kamar. Svitá s. Sš. P. 293.

323315   Svítati Svazek: 3 Strana: 0807
Svítati, svítati; svitnouti, tnul a tl, utí; svítávati, dämmern, tagen. — abs. Svítá (počíná býti světlo, rozednívá se, dní se). V. Svítá poznání. Us. Dch. Zrak svitá. Hdk. Les. kv. 34. Vstávej, již bude svítati, máš pána Boha chváliti; Nepočalo ještě svítat, tambor začal bubnovat; Svitaj, Bože, svitaj, aby skoro deň byl, abych sa podíval, v ke- řem sem domě byl. Sš. P. 55., 80., 337. (Tč.). — komu. Svítá mu (počíná chápati; štěstí se naň počalo smáti). Bern. Svítával mi tam přejasný měsíček, včilé mi zarůstá k mé milé chodniček. Sš. P. 256. — kde. Svítá m v hlavě (třešti; už vi, kde chy- bil, v žaludku (má prázdný). Ros. — od- kud. Z nich svitá (blýská se, jsou zname- nití). Lom. Z toho chlapce svítá (jest zlo- třilý). Us. Dvé ti jisker svitne z oči. Hdk. Pravé světlo jenom jest, jenž nám s nebe svítá; A to světlo s nebe ve tmách jemu svítá. Sš. Bs. 15., 74. — komu na čem. Co mu na tom svítá, když dělá lidi nešťast- nými (= co z toho má) ? Us. u Přer. Kd. — čím. Svítá jen zuby (= je těžce nemocen). Mor. Bkř. Svorností kdybyste svitli. Hdk. C. 35. — nač. Keď počalo na deň svitať. Sl. ps. 87. Holubička lítá, povídá, že svítá, svítá svítaničko na moje srdíčko. Sš. P. 293. — se. Tam, kde se nesvítá (v řiti; eufem.). Us. Šd., Bdl.

323316   Svítati Svazek: 7 Strana: 0824
Svítati. Mkl. Etym. 332. b. — kde. V korunách sosen s-lo ráno. Hrts. Svitne
slnko nad Kriváněm. Hdk V mysli svitne
hnutí jemnější. Kyt. Na západě svitlo
slunce jasné. Exc. — odkud komu kam. Z dálky město maličké svítá mi pod obrv. Osv. VI. 219. — jak. Stříbro bledě s-tá. Vrch. — čím: loktem (má košili na lokti roztrhanou). Us. Vhl. — se = dohromady se uvítati. Tam se s-me. Orl. III. 76.

323317   Svitava Svazek: 3 Strana: 0807
Svitava, y, f., mě. na Mor., Zwittau. Vz S. N., Tk. IV. 149. — S., řeka tamtéž. Vz S. N. — Svitavan, a, m. — Svitavský.

323318   Svitava Svazek: 7 Strana: 0824
Svitava, y, f. = řeka jasná. Mtc. XV. 218. Cf. Ott. VI. 88. b.

323319   Svitavica Svazek: 8 Strana: 0395
Svitavica, zaniklá ves na Kunštátsku. Mtc. 1895. 330.

323320   Svitavice Svazek: 3 Strana: 0807
Svitavice, e, f., továrna u Lazinova na Mor. Tč.

323321   Svítavka Svazek: 3 Strana: 0807
Svítavka, y, f., něm. Zwitawka, městys u Boskovic. PL.

323322   Svitavo Svazek: 7 Strana: 0824
Svitavo. Naviksuj ty boty na s. Brt. D. 271.

323323   Svitavosť Svazek: 3 Strana: 0807
Svitavosť, i, f., das Dämmerlicht (als Eigenschaft). Šm.

323324   Svitavy Svazek: 3 Strana: 0807
Svitavy, mě. na Mor. -= Zwittau. Žer. Záp. I. 223.

323325   Svítavý. S Svazek: 10 Strana: 0412
Svítavý. S. sukně (pestrá). Hoch. 66. S. oves (bez zrna). Hoš. Pol. I. 119.

323326   Svitec Svazek: 7 Strana: 0824
Svitec, tce, m., volumen, Rolle, f. Hš., Tě.

323327   Svitečka Svazek: 3 Strana: 0807
Svitečka, y, f., billardiera, die Billardiere, rostl. Rstp. 116.

323328   Svitedlnice Svazek: 8 Strana: 0395
Svitedlnice. S. jest nohám mým slovo tvé. Chč. S. 8.

323329   Svítek Svazek: 3 Strana: 0807
Svítek, tku, svíteček, čku, m. = jídlo z vajec smažené. S. z vajec. D. Lépe: slitek, der Pfanzel, Eierkuchen. Šm V již. Čech. mazanec. Kts. S. jako brousek (nepodařený). Us. Dch. S. na mor. Zlínsku = jídlo z kru- pice, vajec, žemličky, slaniny, uzeného masa a klobás v troubě pečené. Brt. S. do po- lívky, do mléka, trhaný (der Schmorren); s. na kostky krájeti. Us. Dch. S. z černého bezu (z bezinek). U Jižné. Vrů.

323330   Svitek Svazek: 3 Strana: 0807
Svitek, tku, m., die Rolle. S., starslov. s?-vit?k?, tomus, ze s? -|- vit -|- ?k?,. Mkl. B. 256. (Hý.). S. cupaniny, Charpiewicke. Nz. lk., Dch., Sš. Srn. bs. 30. — S. = pá- semko vlasů, žíhon. Na východ. Mor.

323331   Svitek Svazek: 3 Strana: 0990
Svitek, tku, m. = svitek. U Opav. Pk.

323332   Svitek Svazek: 7 Strana: 0824
Svitek. S-ky hřívy (pletence), Hol. 19., z drátu. Mus. Vz tu divné tvorstva s-tky. Č. — S. vlasů. Vz Koltun. — S., druh čepice s beránkem. Obz. 1888. 20.

323333   Svítek Svazek: 7 Strana: 0824
Svítek jatrový, krupičný, ledvinkový, mandlový, mozečkový, ze zajíce, zvěřinový. Hnsg. — S, dim. slova svit. č. Rž. LI. S-ky v očách (lesk). Hý. Ss. S. = zjev. Č.

323334   Svitek Svazek: 8 Strana: 0395
Svitek. Zmije svitky svoje kolem něho ouží. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 62.

323335   Svítek Svazek: 9 Strana: 0462
Svítek, tku, m. Tam mnoho svítků ne- pojedl (nevedlo se mu tam dobře). Šml. V. 120.

323336   Svitek Svazek: 10 Strana: 0412
Svitek, tku, m., internodium. Bhm. — Ve vlasech měl svitky (měl vlasy v týle tukem slepené). Val. Čes. 1. XIII. 209.

323337   Svítek Svazek: 10 Strana: 0412
Svítek, tku, m., ovira. Rozk. P. 1725., R. 90. Škoda jí červům na svítek (že umřela). XVIII. st. Čes. 1. XIII. 454.

323338   Svitel Svazek: 3 Strana: 0807
Svitel, e, m., Koelreutera, die Koelreu- tere, rostl. Rstp. 230.

323339   Svítelna, y, svítelnice, svítednice Svazek: 3 Strana: 0807
Svítelna, y, svítelnice, svítednice, e, f. = lucerna, die Laterne. Hus. Vyjíti maje světla bez lucerny (svítelny) nenos. — S. = lampa, die Lampe. Sych. — Jg. Vz Svítilna.

323340   Svítelník Svazek: 7 Strana: 0824
Svítelník, u, m. = lustr. Slov. Rr. Sb.

323341   Svítelný Svazek: 3 Strana: 0807
Svítelný = ku svícení způsobilý, Leucht-, Licht-. S. okno. Ms.

323342   Svítění Svazek: 7 Strana: 0824
Svítění, n. = svícení. Slov. Bern.

323343   Svítězení Svazek: 3 Strana: 0807
Svítězení, n., der Sieg. Slavné s. Pass. 16. — Jel. Svítězilý — kdo svítězil, der Sieger. Duše s. Kom. S. církev (sbor svatých s Kristem S v nebesích), die triumphirende Kirche. Br., Sš. Ž. 120., Hus III. 256.

323344   Svítězitel Svazek: 3 Strana: 0807
Svítězitel, e, m., der Sieger. Jel.

323345   Svítězitelný Svazek: 3 Strana: 0807
Svítězitelný = vítězský. S. král. Bianc. — Jel., Aqu.

323346   Svítěziti Svazek: 3 Strana: 0807
Svítěziti, il, en, ení; svítěsovati, svítězí- vati, obsiegen, den Sieg erlangen. Jg., V. — abs. Neplesej, až svítězíš. Prov. Oděnie, ktož kolivěk má duchovnie, svítězí. Hus I. 375. — proti komu. Žalm. — nad kým: nad nepřátely. Ros., Dal. k. 8. (Svatí) s-li nad tělem, nad světem a nud ďáblem; Nade všemi hriechy s-la; Nad pravdú s. Hus II. 177., III. 87., 277. — čemu: světu. Ms. Mus. III. b. 42. - s koho. Hnala kachnu domů a nemohla s ni s. Us. Jg.

323347   Svítěziti nad kým Svazek: 7 Strana: 0824
Svítěziti nad kým. Pass. XIV. Mus. — proti čemu jak. Nemohli jsú žádným činem proti jeho múdrosti s. Pass.

323348   Svítězívati Svazek: 9 Strana: 0320
Svítězívati. Pal. Rad. I. 397. Vz Svítěziti.

323349   Svítěznosť Svazek: 3 Strana: 0807
Svítěznosť, i, f., die Sieghaftigkeit. Boč. exc. 1565.

323350   Svítězný Svazek: 3 Strana: 0807
Svítězný = vítězný, siegend. Troj., Martim.

323351   Svítězský Svazek: 3 Strana: 0807
Svítězský = vítězi příslušný, Sieger-. Leg.

323352   1. Sviti Svazek: 3 Strana: 0807
1. Sviti, sváti, svěji. Vz Sváti.

323353   2. Sviti Svazek: 3 Strana: 0807
2. Sviti, sviji, svil, it, ití; svíjeti, její, jej, jeje (íc), el, en, ení = stočiti, zusammen-, herab-, abwinden. Jg. — co: přízi, niti, klubko. Us. — se proč: bolestí. Sd., D., Er. — se Had se svíjí. Ros. Červ šlapaný se svíjí. Č. M. 182. — se od čeho. Svíja sa od bolesti ako had. Mt. S. — se kde. Svíjel se jako rak ve vařící vodě. U Žamb. Dbv. — se jak: v chundel se s. Sych. S. se do klubka. Šp. Vz Svíjati sa.

323354   2. Sviti se jak. V Svazek: 7 Strana: 0824
2. Sviti se jak. V kotouč se svil. Kká. Aby se svíjel jako červ. Us. — se kde: v prachu, Us., u něčích nohou. Us. — se kudy. Drak po skalách se svíjel. Vrch. — co z čeho: venčok z nezabúdok. Ppk. I. 25.

323355   Svítibod Svazek: 7 Strana: 0824
Svítibod, u, m. = světlý bod. Dk. Aesth. 434.

323356   Svíticí Svazek: 3 Strana: 0807
Svíticí, leuchtend, Leucht-. S. olej. Dch.

323357   Svítící Svazek: 10 Strana: 0412
Svítící papír. Vz Ott. XVIII. 185. — S. plyn, Leuchtgas, správní: svítivý. Mš. Sr. Svítiplyn.

323358   Svítič Svazek: 3 Strana: 0807
Svítič, e, m., der Leuchter. Jg.

323359   Svítička Svazek: 3 Strana: 0807
Svítička, y, f., die Leuchterin. Jg.

323360   Svítičko Svazek: 8 Strana: 0395
Svítičko sluní m. sluníčko svítí. Gb. H. ml. L 551.

323361   Svítičný Svazek: 3 Strana: 0807
Svítičný = ku svícení sloužící, Leucht-. S. věž, der Leuchtthurm. Zlob.

323362   Svítidlo Svazek: 3 Strana: 0807
Svítidlo, a, n. = čím se svítí, zvl. louč, dračka, die Leuchte, der Span. Ros. U nás svítíme svítidly a svíčkami. Us. na Mor. Svítí mu devča dvěma s-dlama. Sš. P. 403.

323363   Svítidlo Svazek: 10 Strana: 0412
Svítidlo elektrické. Vz Ott. XXIV. 443.

323364   Svítil Svazek: 3 Strana: 0807
Svítil, a, m., osob. jm. Šd.

323365   Svítil Svazek: 10 Strana: 0412
Svítil Jos., spis., nar. 1870. Ott. XXIV. 444.

323366   Svítilka Svazek: 3 Strana: 0807
Svítilka, y, f. Svítilky, fulgorina, hmyz polokřídlý. S surinamská, fulgora laternaria, čínská, f., candelaria, europská, pseudophana europaea. Frč. 137., Schd. II. 522.

323367   Svítilka Svazek: 7 Strana: 0824
Svítilka. Cf. Brm. IV. 642.

323368   Svítilka Svazek: 8 Strana: 0395
Svítilka, hmyz. Vz Ott. IX. 761. nn.

323369   Svítilka Svazek: 9 Strana: 0320
Svítilka, y, f., lamprohiza, brouk. S. třpy- tivá (světluška menší), 1. splendidula. Vz Klim. 446.

323370   Svítilko Svazek: 10 Strana: 0412
Svítilko, a, n., zdrobn. světlo. Vin. I. 40.

323371   Svítilna Svazek: 7 Strana: 0824
Svítilna soukromá, polo-, celonoční, Šp., pouliční, náhrobní, Us., do větru, olejová, visací, stěnová, Wld., pro lezce, k stříka- čkám, výstražná, pojišťovací, k rozmrzání hydrantů. R. Smekal. Cf. KP. VI. 411. S. římské. Vz Vlšk. 156.

323372   Svítilna Svazek: 8 Strana: 0395
Svítilna. S. jedinečná, s odbočním řízením či derivační, Nebenschlusslampe, differencialní, s elektromagnetem, s odstředivým řidičem, oblouková, žárová, doteková, elektrická (její rozdělení). Cf. KP. VIII. 139., 143., 145., 153., 154., 158., 163., 186.

323373   Svítilna Svazek: 8 Strana: 0577
Svítilna elektrická. KP. VIII. 502.

323374   Svítilna Svazek: 9 Strana: 0320
Svítilna kouzelná, laterna magica. Vz Ott. XIV. 1009.

323375   Svítilna, y, svítilnice Svazek: 3 Strana: 0807
Svítilna, y, svítilnice, e, f., die Laterne, Lampe. S. plynová, ruční, noční, do stáje, u vozu, na hrob, Dch., lihová, Ck., čety, Zugs-, Čsk., bezpečná, stájová, přízední, Wand-, u ukazovače vodního, Wasserstand- zeiger-. S-nu rozsvítiti, zhasiti, pověsiti atd. Šp. Hořák ve s-ně. Dch. S. clonící, Us., kou- zelná. Nz. Vz KP. II. 152. — S., vz Světlík.

323376   Svítina Svazek: 3 Strana: 0807
Svítina, y, f. Jíti o svatbě na s-nu = na čuměnou. U Jižné. Vru.

323377   Svítiplyn Svazek: 3 Strana: 0807
Svítiplyn, u, m. = plyn svíticí, das Leuchtgas. Šp. Otrávení s-nem. Nz. lk. Vz KP. I. 217.

323378   Svítiplyn Svazek: 7 Strana: 0824
Svítiplyn surový, prostý vší kyseliny sirkové. Šp. Cf. KP. VI. 285., 395. nn.

323379   Svítiplyn Svazek: 8 Strana: 0395
Svítiplyn. Čištění s-nu od kysličníku uhli- čitého Vz KP. VI. 706.

323380   Svítiplyn Svazek: 10 Strana: 0412
Svítiplyn, u, m. Vz Plyn, Ott. XIX. 955. nn.

323381   Svítiplynový Svazek: 10 Strana: 0412
Svítiplynový hořák. KP. X. 115.

323382   Svítiti Svazek: 3 Strana: 0807
Svítiti, svěť (ne: sviť), svitě (íc), il, cen' cení (na Slov. -těn, tění); svítívati. Kořen svit. Schl. — S. = světlem koho provázeti, leuchten, vorleuchten; světlo ze sebe vydá- vati, leuchten, scheinen; se — blyštěti se, blitzen, glänzen, funkeln, leuchten; ukazovati se, leuchten, glänzen. Jg. — abs. Slunce, měsíc, hvězdy svití (světlo ze sebe vydá- vají). V. Měsíc svítí jako rybí oko. D. Ten se svítí (ukazuje). Jel. Nerád bych tam s-til í (se ukazoval). Us. Dch. Dyž jsem šel dom z hospody, denníčka svítila; S-ly hvězdičky překrásné, obloha, celé nebe jasné, všecko všady vesele, utěšení moje spanilé. Sš. P. 665., 65. Dokud olej v lampě, bude s. oheň. Žer. 322. — komu. Co sa očóm svítí, móže býť i sláma. Slov. Tč. Svítí mu oči. Vz Opilý. Sn. Nedbám na měsíc, když mi slunce svití. Kmp. Ó hory, kopce a doliny, jak jste mně bývaly upřímny! když jsem vámi chodíval, měsíček mně pěkně svítíval; S-lo mně slunko, bylo naprotivá; už se to slu- néčko za hory ubírá; S-lo mně děvče, jak to krásné slunce, ale už nesvítí, odešlo za kopce; S-til mně měsíček, hezký šohajíček, ale už nesvítí, zašel za kopeček; Dyby mně tak bylo, jak mně bývávalo, dyž mně to slunečko jasně svítívalo; Hruštičkou za- třasu, děvčátek natřasu, děvčátek jako kvítí, všady mně slunce s-tí. Sš. P. 65., 255., 384. Aby slunce všem svítilo. Hus I. 216., 322. (Tč.). — komu čím. Mní, že mu samému slunce svítí. Prov. Světlo věčné ať jim s-tí. Us. Aby swietil jim. Ž. wit. 104. 39. Svítí sobě loučí bílou. Er. P. 152. Ta věž svítí všem plavícím se. Bart. Svítiti někomu lu- cernou, Us., pobožností, dobrými mravy, Br., dobrým příkladem, Kom., dobrými skutky. Št. — komu kde: na schodech, na (po) cestě domů. Us. — čím. Měsíc svítí světlem vypůjčeným. Mk. S. loktem (děravý loket míti), zuby (často se smáti a je uka- zovati). Us. S. světlem. Har. I. 142. S. do- brými skutky. Št, Kn. š. 211. Čiň skutky příkladné a svěť světlem svým. Hus III. 32. Tam panna Maria všudy příkladem svítila. Sš. L. 43. Svítí očima. Us. Šd. Svítí prdelí (má kalhoty na zadnici roztrhané). Us. Vrů. Svítí očima jako pes kulkama. Us. — nač. D. Aj ty slunce, čemu ty svietíš na ny? Rkk. 35. Slunce svítí na mráz. Vz Slunce. Er. P. 37., Č. - (se) kde. Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidie dobré skutky vaše. Hus I. 300. V něm svítí se obraz boží. Jel. E. m. 78. Na horách se svítí. Er. P. 108. Co je v srdcu potajemné, to se v tváři s-tí. Mor. Tč. A v tom mu (Pavlovi) s-lo pro- rocké světlo; Čítá i ty, jenž druhdy na ne- beském oboru věčné blaženosti s. budou; A světlo ve tmě svítí. Sš. I. 142., II. 169., J. 12. (Hý.). Svítilo se po všem dvoře, po všem dvoře až v komoře. Sš. P. 749. Drahé oděnie se na tobě svítí. Výb. II. 49. Ten olej jako sě v orudie tají, když žádný dobrý skutek před blížniemi nesvieti. Hus III. 10. Mysl člověčí svieti sě v jeho tváři. BO. — kdy (kam). Měsíc v noci svítí. Us. Buoh dnem svieti, nocí mračí (instr. času). Brt. Buoh dnem svití. Kat. 2620. Ztratila som jasný kameň od východ slunca, který svítí ve dně v noci do mého srdca; Svič, mě- síčku, svić pěkně z večera, dobro noc tobě vinšuju kochanko moja; A ma ta děvucha takový prstenek, co se un ji svići v noci jak ohenek. Sš. P. 317., 339., 748. (Tč.). čím k čemu. Ssaj v se pramen světla blahý a pak sviť jím ve vděku k věčné spáse člo- věku. Sš. Bs. 45. Dobrými skutky k do- brému příkladu jiným s. Št. — kudy, kam odkud. S-lo slunce skrze mhlu. D. Kra- jíček chleba, svítí skrze něj (je tenký). Us. Dch. Sviti mi mesáčik štítom do komory. Sl. ps. II. 5. 307. Kdyby sedláka nebylo, břichem by se ti svítilo (měl bys prázdný žaludek). U Žamb. Dbv. Svítilo mi slunce od východu přes naší zahradu. Er. P. 164. Pohleď, pohleď, co se sviči přes zeleny kopec. Sš. P. 737. — se od čeho: od zlata a drahého kamenie. Výb. II. 49. — kam. Svítí mi do očí. Us. Dch. Jí (církvi) chce zloba svítiť k smrti bráně. Sš. Bs. 204. Na maliny slunko svítí, na děvčata krása letí. Sš. P. 632. Do těch našich oken pěkně slunce svítí; Sviť měsíčku, na ten panskej dvůr; Na cestu mně svítíval jasnej měsíček. Er. P. 110., 174., 201. S-lo slunečko na mé okenečko, od půlnoci měsíček. Sš. P. 206. odkud. Svítí mu z očí. Vz Opilý. Sn. Svítil mně měsíček z hory javorové, ale se zatemnil v síni šohajové. Sš. P. 255. — jak dlouho. S-la mně hvězda od večera do dňa; Bože, milý dobrý, co to vyznamená? Sš. P. 392. — proč. 1 ty jeho tváře radostí se svítí. Sš. Bs. 6. Pro jedno kvítí slunce nesvití. Er. P. 231. Svítí co oharek (hovno) v lucerně. Prov. Už mu ve dně svítí (už ho na mále). Vz Smrť. Č. — se. Sviti se hvězda (třpytí se). Jel. Ten kůň se jen s-tí (leskne, je tučný). Us. Vec nemože býť tmavá vtedy, keď sa svítí. Slov. Tě. Svící se to jako medenica (o zapálenině). V Hané. Bkř. Ne všecko zlato, co se svítí. Prov. — se jak. Nad jiné se svítiti (ukazovati). Us. Měsíc slunkem (jako slunko) svítil. Sš. Bs. 2. — se čím. Máť lid čelední v domu s-ti sě ctnostmi; Svietie sě svým bleskem ne- beské hvězdy. Št. N. 62. S. se ctností. Smil v. 855. Zlatem se svítí stěny. Er. Kyt. 5. — s adv. Sviť, měsíčku, sviť jasně, ať nám láska nezhasne; Sviť měsíčku vysoko, až já povandruju; Sviť, měsíčku jasno, už slu- nečko zašlo. Sš P. 272.. 406., 464. (Tč.).

323383   Svítiti Svazek: 7 Strana: 0824
Svítiti. Mkl. Etym. 332. b. S., svěť, u novějších sviť, neboť svěť také od svě- titi. D. Lhrg. 240. Svítící těleso, bod, Jrl., koule. NA. Strach, by slunce nesvítilo. Us. Přišel do bálu jenom s. (se ukázat). Us. Dhn. Svěť, měsíčku, svěť. Ps. nár. — komu. Světlo spravedlnosti nám nesvietilo. Št. Kn. š. 24. Mateři vlhly oči, otci svítily. Wtr. exc. — čím (kde): zrakem; V číši víno plá a svítí stem rubínových ok. Vrch. Uhlík velmi svieti horkostí. Št. Slunce svítí proměnlivě všech sedmi barev leskem. Kká. Td. 317. — kde. Slzy, jež se v kvít- kách svítí. Kyt. Oko, jež pod ním (pod kloboukem) svítí. Mcha. Tvář měsíce na vlnách se svítí. Kká. Slunce před domem svítí. Us. — kam (komu jak). Svítil si naň se všech stran. Us. Pdl. Svieť, slniečko, na slovenské hrady. Kyt. Do tváří jim svítí; Měsíc v zem i v nebe s-til. Kká. Td. 248., 220. Jedné ženy krása svítí v mou duši nebes úsměvem. Vrch. — odkud. Jak když z černé země bílé svítí kosti. Nrd. Mír jí svítil z panenského čela. Hdk. Zle mu svítil ze dveří (vyhodil ho). Světz. 1873. 494. — kdy. Svietieci jim ve dne v noci. Hr. rk. 197. — jak. Oči svítí podivně. Ves. Slunce sviti krásně, teple. Hdk. Ten hrad svítí jakožto v zlatě. Arn. 2443. Co se rychle vznítí, nedlouho to svítí. Us. Lpř. — kudy. Oči jeho s-ly tmou (temnou nocí); By cestou před ním k slávě s-li. Vrch. Slunce svítí oknem do pokoje. Us. Pdl.

323384   Svítiti Svazek: 8 Strana: 0395
Svítiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 42. — jak (kde). V měsíci stříbrem svítí led. Vrch. Lingg. 21. Sviti se to jako Starý Jičin, jako Polska, Ostrava. Slez. Nov. Př. 489.

323385   Svítiti čím Svazek: 10 Strana: 0412
Svítiti čím. S. kolenama, lokty (míti na nich v šatě díry). Us. abs. Oves svítí (který má málo zrna). Hoš. Pol. I. 143.

323386   Svítiti čím proč Svazek: 9 Strana: 0320
Svítiti čím proč. Hubený kůň svítí hladem kyčlemi. Nár. list. 1898. č. 83. odp.

323387   Svítivě Svazek: 10 Strana: 0412
Svítivě červený. Rgl.

323388   Svítivo Svazek: 3 Strana: 0808
Svítivo, a, n., der Leuchtstoff. Nz. lk., Prm., Šp.

323389   Svítivo Svazek: 10 Strana: 0412
Svítivo, a, n. = látka osvětlovací. S. a) pevné (stearin, lůj atd. ), b) kapalné (olej, rybí tuk, benzin, líh atd. ); e) plyn (svíti- plyn atd. ); d) rozžhavené magnesium a proudem elektrickým rozžhavený uhel. Vz Ott. XXIV. 444.

323390   Svítivod Svazek: 7 Strana: 1388
Svítivod, n, m. Ott. VI. 161.

323391   Svítivost Svazek: 3 Strana: 0808
Svítivost', i, f., die Leuchtkraft. S. plynu. Šp., Dch., Kos. Ol. I. 208.

323392   Svítivosť Svazek: 7 Strana: 0825
Svítivosť, i, f. Cf. KP. VI. 413. Měření s-sti plamene plynového. Vz ib. 419.

323393   Svítivý Svazek: 7 Strana: 0825
Svítivý, leuchtend, Leucht-. S. koule, NA., mušky. Mcha. Plamen slabě s-vý, von geringer Leuchtkraft. Rm. 1. 151.

323394   Svitka Svazek: 3 Strana: 0808
Svitka, y, f. = závoj, der Schleier. Vký.

323395   Svitkati Svazek: 7 Strana: 0825
Svitkati, schwach leuchten. Slov. Phľd. VII. 61.

323396   Svítkov Svazek: 3 Strana: 0808
Svítkov, a, m., Switkow, ves u Pardubic.

323397   Svítkový Svazek: 7 Strana: 0825
Svítkový. S. polévka, Pfanzelsuppe. NZ. I. 49.

323398   Svítnice Svazek: 3 Strana: 0808
Svítnice, e, f. = smolnice, die Leuchte. Zlob. — S. — maják, der Leuchtthurm. Zlob. — S., fulgora, hmyz rovnokřídlý. Krok. II. 268.

323399   Svítník Svazek: 3 Strana: 0808
Svítník, u, m., na Slov. = svícen, der Leuchter.

323400   Svitno Svazek: 3 Strana: 0808
Svitno, a, n. — peklo. Slov.

323401   Svitnouti Svazek: 3 Strana: 0808
Svitnouti, vz Svítati.

323402   1. Svitný Svazek: 3 Strana: 0808
1. Svitný, Leucht-, glänzend, klar. S-ný plyn, das Leuchtgas. Vz Svítiplyn. Dch. S. perla. Hdk. S. barvy. Dch. To je s. pravda. Na Mor. Zlínsku stálé epitheton hanby: Není-li tě s. hanba? Brt.

323403   2. Svitný Svazek: 3 Strana: 0808
2. Svitný, ého, m., der Vorleuchter, v horn. Šp.

323404   Svítný Svazek: 7 Strana: 0825
Svítný (val. svícný) = světný, světský, pod světem. Može ťa byť svitná haňba. Zlinsky. Brt. D. 271. To je k haňbě svítnéj. Val. Slavč. 57.

323405   Svito Svazek: 3 Strana: 0808
Svito, strsl.s?vito, linteum, ze sl -|- vi -|- to, koř. vi, příp. -to. Mkl. B. 161. (Hý.)

323406   Svitodárný Svazek: 7 Strana: 0825
Svitodárný, lichtspendend. Dk. Monad. 15.

323407   Svitoděložný Svazek: 3 Strana: 0808
Svitoděložný. S. rostliny, spirolobeae: rukevník. Rstp. 70., 90.

323408   Svitoul Svazek: 3 Strana: 0808
Svitoul, u, m., bucida, der Kuhhornbaum. Rstp. 529.

323409   Svitoun Svazek: 3 Strana: 0809
Svitoun, u, m., tournefortia. die Tourne- fortie. Rstp. 1106.

323410   Svitý Svazek: 3 Strana: 0809
Svitý (vz Svíti), gewunden. S. věnec. Us. Dch.

323411   Svity Svazek: 10 Strana: 0666
Svity, vz předcház. Světliny.

323412   Sviuďura Svazek: 3 Strana: 0803
Sviuďura, y,m., Schweinkerl, m. U Místka. Škd.

323413   Sviuikožka Svazek: 3 Strana: 0804
Sviuikožka, y, f. — svinka, beruška, die Assel. U Olom. Sd.

323414   Svívola Svazek: 7 Strana: 0825
Svívola, y, m. =svévola, svévolný kluk. Us. Olv., Rgl.

323415   Svívolovati, svévolovati Svazek: 10 Strana: 0412
Svívolovati, svévolovati = svévolně si vésti. Šumava. Rgl.

323416   Svízel Svazek: 3 Strana: 0809
Svízel, e, m. a f.=svaz, das Band. Koř. vez, příp. -?l?. Mkl. B. 110. (Hý.). Vůle bez jakéhokoliv s-le svobodná. Kom. — V. — S., že svazuje srdce zármutkem atd., bída, nouze, psota, die Mühe, Strapaze, Noth, Mühseligkeit, der Jammer, das Elend. V. V bídách a svízelích bíti. Mám s ním ve- likou s. Ros. — S. v botanice, galium, das Labkraut. S. bahní, g. palustre, plchý, drsný, scabrum, syřišťový, verum, povázka, mollugo, lesní, silvaticum, sivý, glaucum, odrodilý, spurium, bařinný, uliginosum, hercinský, hercinium, severní, boreale, okrouhlolistý, rotundifolium, obtížný, inféstum, obecný (po- vázka, spona), aparine, alpský, alpestre. — S. voňavý, asperula odorata, wolriechender Waldmeister. — S., solenka nebo hromové koření n. hromový výstřelek, špargl, aspa- ragus officinalis, der Spargel. — Jg. Ct. Sch. II. 284., Čl. 95., Kk. 169., 170., FB. 49., Č1. Kv. 215., Slb. 484., Rstp. 841., 791., 838. — S. = hmyz na polích a v zahra- dách (brouci, žáby, hlísty, babky, ještěrky atd.). Mor. Mřk.

323417   Svízel Svazek: 7 Strana: 0825
Svízel v bot. Cf. Rosc. 126., Mllr. 18., 49. — S. = plevel v obilí. Cf. Chlopský hněv, Lepavec, Lepavica, Povázka, Povítka, Rapúcha, Visák. — S. = hmyz. Vz Hmyz (dod.).

323418   Svízeliť sa Svazek: 7 Strana: 0825
Svízeliť sa = lopotiti se. Brt. D. 271.

323419   Svízelník Svazek: 3 Strana: 0809
Svízelník, a, m., sphiggurus, druh diko- brazů. Ssav. 288.

323420   Svízelník Svazek: 7 Strana: 0825
Svízelník. Cf. Brm. I. 425. S. mexický, cercolabes Novae Hispaniae, hlodavec. Vz Ott. V. 309.

323421   1. Svízelný Svazek: 3 Strana: 0809
1. Svízelný, voll Noth, Elend. S. osud. Hlč.

323422   2. Svízelný Svazek: 3 Strana: 0809
2. Svízelný, Labkraut-. Vz Svízel. S. list. Rostl.

323423   Svízelovitý Svazek: 3 Strana: 0809
Svízelovitý, dem Labkraut ähnlich. S. rostliny, stellatae. Rostl.

323424   Svízoklas psí Svazek: 7 Strana: 0825
Svízoklas psí, dactylis glomerata. ZObz. XXI. 274

323425   Svížděný Svazek: 3 Strana: 0809
Svížděný = rozpustilý, ausgelassen. Na Hané. Bkř.

323426   Svižďola Svazek: 8 Strana: 0395
Svižďola, y, f. = běhula, toulavá ženská. Han. Brt. D. II. 392.

323427   Svížesť Svazek: 3 Strana: 0809
Svížesť, i, f. = čerstvosť. Vký.

323428   Svížeti Svazek: 10 Strana: 0412
Svížeti. Vši po šatech jeho lezly a jej svížely (kousaly?). Faust. 72. Svižná, é, f. = svíčka. V zloděj. mluvě.

323429   Svíži Svazek: 3 Strana: 0809
Svíži, vz Svázati.

323430   Svíží Svazek: 3 Strana: 0809
Svíží, vz Svěží. Pl. U Místka. Škd. S. květ. Sš. Sk. 22.

323431   Svíží Svazek: 7 Strana: 0825
Svíží. S. réví, Č. Kn. š. 217., zeleň. Čch.

323432   Sviží Svazek: 9 Strana: 0320
Sviží. S. maso = uzené. Val. Ces. 1. X. 38.

323433   Svižina Svazek: 7 Strana: 0825
Svižina, y, f., vz Smižina (dod.).

323434   Svížký Svazek: 3 Strana: 0809
Svížký. vz Svěžký.

323435   Svižně Svazek: 7 Strana: 0825
Svižně, vz Smižno (dod.).

323436   Svižník Svazek: 3 Strana: 0809
Svižník, a, m. S. polní, cicindela cam- pestris, brouk. Frč. 191., Schd. II. 507., KP. III. 315.

323437   Svižník Svazek: 7 Strana: 0825
Svižník, Sandkäfer, Sandlaufkäfer. Cf. Kk. Br. 17., 18., 19., Brm. IV. 35.-37., Ott. V. 355.

323438   Svižník Svazek: 8 Strana: 0395
Svižník, a, m., cicindela, brouk. S. lesní, c. sihatica, lesomil, c. silvicola, německý, germanica, pobřežní, hybrida s. riparia, zvrhlý, hybrida, Klim. 2.; s. trojřadý, carabus viola- ceus exasperatus. Ib. 6.

323439   Svižník Svazek: 9 Strana: 0320
Svižník, ?, m., cicindela, brouk. S. bron- zový, c. soluta, měďový, tatarica, příbuzný, affinis, příčnopásý, conuata, šírohlavý, are- naria, tmavý, funebris. Vz Klim. 736.

323440   Svižníkový Svazek: 8 Strana: 0395
Svižníkový úženec, brouk. Klim. 231.

323441   Svižnonožec Svazek: 7 Strana: 0825
Svižnonožec, žce, m.. ocypus, brouk. Kk. Br. 92., 93.

323442   Svižnonožec Svazek: 8 Strana: 0395
Svižnonožec, ocypus, brouk. S. černohnědý, o. edentulus, hnědokřídlý, fulvipennis, hnědo- nohý, brunnipes, lesklý, nitens, měďový, aeneo- cephalus, modravý, ophthalmicus, kráčivý, pe- dator, smolokřídlý, picipennis, stlačený, com- pressius, smrdutý, olens, temný, curtipennis, velkohlavý, macrocephalus. Vz Klim. 201. S. tasgius, brouk. S. černý, t. ater. S., hespe- rus, brouk. S. černokrový, h. rufipennis. S. bisnius, brouk. S. brvokrový, b. prolixus, delší, procerulus, podlouhlý, villosulus. Ib. 203. Cf. Ott. V.U. 901.

323443   Svižný Svazek: 3 Strana: 0809
Svižný = co dobře svázati lze. S. žito (má tenká stébla). Us.

323444   Svižný Svazek: 3 Strana: 0809
Svižný, vz Švižný.

323445   Svížový Svazek: 7 Strana: 0825
Svížový = svěží. Slov. Bern.

323446   svl Svazek: 7 Strana: 0825
svl. Z svl v se vysouvá: slícť. Vz V (dod.).

323447   svl Svazek: 8 Strana: 0395
svl. Z svl v se odsouvá: slačec, Dšk. Jihč. I. 26., sléct m. svléci, slačec. Gb. H. ml. II. 439.

323448   Svlač Svazek: 3 Strana: 0809
Svlač, e, f., pl. svlače, na Slov. = jisté saně, Bauernschlitten. Koll.

323449   Svlača Svazek: 10 Strana: 0412
Svlača, e, f. rr zadní část' saní. Mus. slov. IV. 13.

323450   Svlačcovitý Svazek: 3 Strana: 0809
Svlačcovitý. S. rostliny, convolvulaceae, Wíndlinge. Vz Kk. 181., Svlak, Slb. 371., Rstp. 1087.

323451   Svlačcový Svazek: 3 Strana: 0809
Svlačcový, Winde-. S. list. Jg.

323452   Svláče Svazek: 7 Strana: 0825
Svláče, pl., f. = sáně. Slov. DŠk II. 272.

323453   Svlačebna Svazek: 3 Strana: 0809
Svlačebna, y, f., komora ku svlékání šatů, Garderobe, f. Ros.

323454   Svlačec Svazek: 3 Strana: 0809
Svlačec, vz Svlak.

323455   Svlačec Svazek: 7 Strana: 0825
Svlačec. Cf. Rosc. 132.. Mllr. 36., Dlj. 39., 43.

323456   Svláček Svazek: 7 Strana: 0825
Svláček, vz Svlač.

323457   Svláčeti Svazek: 3 Strana: 0809
Svláčeti, vz Svléci.

323458   Svláčeti Svazek: 7 Strana: 1388
Svláčeti, svláčiti, vz Svléci (i dod.).

323459   Svlačina Svazek: 3 Strana: 0809
Svlačina, y, f. = drtel, jehla, der Grath. Na s-nu něco zdělati, auf den G. verbinden. Sp. — S. = svlačec, die Winde.

323460   Svlačisko Svazek: 7 Strana: 0825
Svlačisko, a, n. = příkré hrbolaté pole. Val. Vck., Slavč. 9.

323461   Svláčiti Svazek: 7 Strana: 0825
Svláčiti, vz Svléci.

323462   Svláčiti Svazek: 8 Strana: 0395
Svláčiti. Polož sem příklady, které jsou v článku Svléci a náležejí sem.

323463   Svláčiti co komu Svazek: 10 Strana: 0412
Svláčiti co komu. Ženu mú oblúpil i děti mé svláčil. Půh. brn. IV. 94. (r. 1464. ).

323464   Svláčivý Svazek: 3 Strana: 0809
Svláčivý = točivý. Rst. 500.

323465   Svláčka Svazek: 3 Strana: 0809
Svláčka, y, f., vlček na voru, v němž se veslo pohybuje. Us. Hk.

323466   Svlačka Svazek: 10 Strana: 0412
Svlačka, vz Sulačka.

323467   Svláčnice Svazek: 3 Strana: 0809
Svláčnice, e, ť. = svlačebna. Šm.

323468   Svlačník Svazek: 7 Strana: 0825
Svlačník = úhel, jehož oblouk se co do délky rovná poloměru příslušného kruhu, značí se: T = 180° , Gehren. Stč. ?

323469   Svlačuhy Svazek: 3 Strana: 0809
Svlačuhy, pl., f., svlak či vláče na pluh, Pflugschleife, ť. Slov. Vz Svlak.

323470   Svládač Svazek: 3 Strana: 0809
Svládač, e, m. = panovník, kdo si vládu osobil, dietator. Lex. vet,

323471   Svládnouti kým Svazek: 9 Strana: 0320
Svládnouti kým. Hod. 11. stol. Mus. fil. 1901. 92.

323472   Svládný Svazek: 7 Strana: 0825
Svládný, bewältigbar. Kulatý štít sotva muži s-ný, většího že nenosil rek žádný. Osv. 1889. č. 2.

323473   Svláduouti Svazek: 3 Strana: 0809
Svláduouti, dnul, dl, utí; svlásti (svladu, zastr.) svládl, den, dení = vládnouti, herr- schen. — kým. Nemůže samým sebou s. V. — Sych. — nad kým. St. skl. koho. Nemohli jsme ho s , neb má s tři chlapy sílu. Sych.

323474   Svlak Svazek: 7 Strana: 1388
Svlak = silná lišta ve dveřích V Do- mažl. NZ. II. 155.

323475   Svlak Svazek: 8 Strana: 0395
Svlak (záp. Mor.), podbranky, paprsky (dol.) = desky bran (jimiž se vláčí), v nichž jsou branné zuby. Brt. D. II. 450. — S. = chvojí vzadu k saním přivázané, jímž se brzdí. Ib. 451, Cf. Kocour (3. dod.). — S., volubilis, rostl. 1440. List. fil. 1893. 396.

323476   Svlak, svláček Svazek: 7 Strana: 0825
Svlak, svláček. Cf. Ott. V. 608. S. = široká, ploská příčka řebřin.Vz Sviňha.— S., Ruderbank (beim Holzfloss an der Mol- dau) ; an der Beraun zhlaví. Sl. les.

323477   Svlak, u, svláček Svazek: 3 Strana: 0809
Svlak, u, svláček, čku, m. = příční dřevo, které dvě n. více dřev jiných spojuje, die Einschubleiste, Schub-, Hirn-, Einfass- leiste, das Querholz. Nz., BO. S. zapuštěný; s. čelní n. krajní. Nz. S. u vozu, u bran (polních). Sn. S. ve zbednění dveří. Stůl ten jest na s. Us. — S. = vláče, dvě dřeva, na kterých se zadek pluhu smýká, když se na pole veze, die Schleife (am Pfluge), Pflug- schleife, Us. — S., na Slov. = šmyčec. — S. = hlavní klin ve hlavě hamru. Us. Č. — S vlaky v truhláŕství = dvě pospod židlice souběžně proti sobě kladené lišty, ve které se nohy vrážejí; též tři trámy příční rovnovážné ve vratech, na nichž prkna jsou přibita. Us. Dch. — S-ky = svleky hadí. Na Mor. — S., svlačec, s vláček, slak, sláček, šlatec (m. svlačec), v botan., convolvulus, die Winde. S. rolní (menší, obyčejný, planý a štěpný), c. arvensis, tlustokořenný (mechoakánský kořen), mechoacanna, uťatý (s. zámořský, sočnice), scammonia, pomoučený, farinosus, proskurníkový, althaesides, jívnatý, scorpa- rius, ztupený, corsicus, vykrojený, emargi- natus, střelolistý, sagittaefolius, šípovitý, hastatus, zarděný, crubescens, súžený, Cher- leri, sratnatý, pannifolius, houslovitý, pandu- ratus, plstnatý, tomentosus, zakončitý, bogo- tensis, dlouhostopečný, italicus, obrostlý, hir- sutus, nejútlejší, tenuissimus, posedolistý, bryoniaefolius, veleplodý, macrocarpus, pěti- listý, quinquefolius, kanárský, canariensis, bělostný, candicans, lípový, tiliaceus, hla- vatý, gujanensis, zakončitý, mammosus, malokvětý, micranthus, uzlokvětý, nodi- florus, největší, maximus, pětikvětý, pen- tanthuři, hladký, Massoni, pozdní, serotinus, vroubkovaný, crenatus, korkový, suberosus, stromovitý, arborescens, skalní, rupestris, hedvábný, sericeus, něžný, tenellus, lesklý, havanensis, šalvějolistý, salviaefolius, nito- pňový, filicaulis, štítový, petaltus, modravý, siculus, zdělený, pseudosiculus, bezlistenný, ebracteatus, výběžnatý, Imperati (sinuatus), hranatý, Sibthorpii, chlupatý, hirtus, jedlý, edulis, ušetnatý, laciniatus, chlupatokvětý, lasianthus, pomořský, maritimus, hustovlný, persicus, trojbarvý, tricolor, drobnokvětý, meonanthus, lehavý, pentapetaloides, řeřa- bitý, undulatus, ježatý, hystrix, trnatý, spi- nosus, jednostranný, secnndus, chlupáčkový, pilosellaefolius, vlnatý, lanatus, čárkovaný, lineatn.s, krátkopňový, Gerardi. prostřední, intermedius, vrbový, cneorum, strminný, saxatilis, květný, floridus, lenolistý, canta- brica, polokřový, suffructicosus, olivolistý, oleaefolius, čárkovitý, linearis, tupokališný, doryenium, napuchlý, holosericeus, skrovno- květý, Ammani, devaterníkový. helianthe- mifolius. Rostl. III. b. 134. Vz Schd. 11. 287., Čl. 110., Kk. 181., 182., 250., FB. 54., Čl. Kv. 229., Slb. 371., Rstp. 1089., 1092., 1564. — S. menší (opletník, Presl), c, se- pnuli, die Zaunwinde. — S. divoký, poly- gonum convolvulus. - S. bodlavý, smilax sarsaparilla, die Stechwinde. — S. břečtan. Jád. — Jg.

323478   Svlakovati Svazek: 3 Strana: 0810
Svlakovati = svlakem spojovati, mit Leisten verbinden. Ros., Jg.

323479   Svlakovka Svazek: 3 Strana: 0810
Svlakovka, y, f., druh pily, die Grad- säge. S. dvoustěnná, posuvná. Skv., Hk.

323480   Svlakovka Svazek: 10 Strana: 0412
Svlakovka, y, f. = pila k zařezování šikmých stěn u svlaků. KP. XI. 10.

323481   Svlakovní Svazek: 3 Strana: 0810
Svlakovní, Riedel-. S. pilka. Us.

323482   Svlakovník Svazek: 3 Strana: 0810
Svlakovník, u, m., der Geradhobel. Šp., Hk. S. posuvný (s předkrojidlem), se sta- vítkem (mit einer Wand). Skv.

323483   Svlakovník Svazek: 8 Strana: 0395
Svlakovník. V Ott. XI. 419. čteme: Grat- hobel.

323484   Svlasti Svazek: 7 Strana: 0825
Svlasti = zvítěziti. Mój meč svlade nad tělem tvým. Marg. v. 179. Nad někým s. a zvítěziti. Sv. ruk. 222.

323485   Svlastniti Svazek: 3 Strana: 0810
Svlastniti, il, ěn, ění, zueignen. Rk.

323486   Svlažení Svazek: 7 Strana: 0825
Svlažení. Daj mi též vláhy s. Pravn. 2057.

323487   Svlažení, n Svazek: 3 Strana: 0810
Svlažení, n., die Anfeuchtung, Bewässe- rung, Benetzung. S. jazyka. Hus II. 248. Daj s. utrobám. .Rkk. Sekáčům ku s. hrdla něco poslati. Us. Sd.

323488   Svlažený Svazek: 3 Strana: 0810
Svlažený, angefeuchtet, benetzt, bewäs- sert. — čím. Vyprahlý jazyk vodou s-ný.

323489   Svlažiti Svazek: 3 Strana: 0810
Svlažiti, il, en, ení; svlažovati = navla- žiti, vlhkým učiniti, politi, befeuchten, ein-, besprengen, benetzen, bewässern. Jg. — co. Řeka svlažuje krajinu. Us. Přieval svlažuje zemi. V., BO. Ať omočí konec prsta svého u vodu a svlaží jazyk mój. Hus II. 246. — si co na kom: žáhu (pomstiti se). Us. co čím: luka vodou, jazyk vodou s. — co kde: desku ve vodě, v nádobě. Us.

323490   Svlažiti co Svazek: 7 Strana: 0825
Svlažiti co: něčí žízeň. Kká. Čo tvoj jazyk s. nepostačí, mňa by nasytilo. Zbr. Báj. — co komu. Svlaž ústa mi žhavá. Kká. — odkud. Z ní (knihy) mysl má se svlažuje. Ntr. VI. 38. — co čím. Kat. 1065. Prameň, čo nadšením hruď mladú svlažuje. Kyt. 1876. 6.

323491   Svlažitý Svazek: 3 Strana: 0810
Svlažitý, mokrý, nass, feucht. Lex. vet.

323492   Svlažovací Svazek: 3 Strana: 0810
Svlažovací, Bewässerungs-. Šm.

323493   Svlažovač Svazek: 7 Strana: 0825
Svlažovač, e, m., irrigator.

323494   Svlažovač Svazek: 8 Strana: 0395
Svlažovač. Nár. list. 1895. č. 93. odp.

323495   Svlažovač Svazek: 10 Strana: 0412
Svlažovač kolejí = vůz kropící koleje tramwayové. Vz Kropenka.

323496   Svlažování Svazek: 3 Strana: 0810
Svlažování, vz Svlažení.

323497   Svléci Svazek: 3 Strana: 0810
Svléci, svleku, svlec, -ka (ouc), kl, čen, ení; svléknouti, svlíknouti, ul, ut, utí; svlá- četi, čejí, čej, el, en, ení; svlékati, svlíkati, svlékávati, svlíkávati. V obec. mluvě v se vypouští: slečen, slíknu, slíkati atd. S. = dohromady svléci, zusammenschleppen; dolů vléci, s těla sníti, herabschleppen-, ziehen, ausziehen, ablegen, Abbalgen, abhäuten, be- rauben, entkleiden. Jg. — co, koho. Ten pes všecko svleče (snese). S. šat, oblek, Us., oděv, V., dítě, Ros., lidi (loupiti). V. Jej samého svlékl (oloupil). Půh. II. 82. Slíkej Josifku košilku, budeme stlát po- stýlku. Sš. P. 739. Oběšené svláčel. NB. Té. 234. S. starého člověka (staré obyčeje hřie- chov). Hus II. 131. Družina svlékla žirafy lépe: odřela, z kůže svlékla. Km. Přišel kněze svlékat (pozdě do kostela). Us. — co, koho, se s čeho: šaty se sebe s. V. To řekl sv. Ondřej, svlekl rúcho s sebe. Pass. 24. (Hý.). Chválím pak, že, ačkoli cizí obyčeje račte sobě oblibovati, domácích však že neráčíte s sebe do konce s-četi. Žer. 319 S-li jsú s něho nevinnosť. Hus II. 336. Jako by mně na pravej rucě s pista s-kl sě zlatý prstének. Rkk. 58. — co, koho, se z čeho. S. z roucha, z kůže, D., ze vší ozdoby a okrasy, V., z královské velebnosti, Jel., se ze šatů s. Had se z kůže svléká. Bl. Rád by mne z kabátu (z kůže) svlekl (= tvrdý člověk). Č. Rád by každého svlík´ ne z ka- bátu, ale z košile. Us. Dch. Dal by se z kůže s. (o dobráku). Us. Kšá. Had s-ká se ze staré kůže. Bl. Gr. 308. Lidi z lidské povahy svlékajíce. Sš. L. 117. Svlekla sem se ze sukně mé t. ostala sem sě světských žádostí. Hus III. 63., 60. — co komu: kabát. Us. koho, se jak: do naha, V., do kůže. Us. — čím: rukama. Us. Pomlu- vami ho z jeho poctivosti svláčel. Br. Pří- tomností tvojí peklo hrůzu svou by z sebe svleklo. Sš. Bs. 11. — kdy. Cos mi dal, vem si zase, dám se svléct v každém čase. Sš. P. 69. — kde. Křesťan má v chrámě s-kati světská myšlení. Sš. Sk. 84. — jak dlouho. Do sv. Ducha nesvlíkej kožucha. Er. P. 72. — se. Had, rak se svléká (häutet sich). D. Svlecte se. V., Br. Ovoce se již svléká (tratí květ a dostává ovoce, schuhet sich aus). D.

323498   Svléci Svazek: 7 Strana: 0825
Svléci, svláčiti, svlačovati. — co. Svla- čujíce šat. Bart. 344. S. stud. Lpř. S. rúcho. Pass. Některé z kněžstva svláčili. Krnd. 173. Tu jej počechu svláčiti. Tand. 175. b. Cf. Obláčiti. — co komu. Někomu zajíce svlékati, Jemandem die Castanien aus dem Feuer holen. U Buděj. Ks. Ale ti už zvlečú ten pekný dolomáň. Btt. Sp. 14. — odkud. Sleku s něho rúcho. Hr. rk. 89. b. Rytieři s něho rúcho svlekú. Pass. 201. Užerník zvliekne aj košeľu z dĺžnika. Let. Mt. sl. VI. 1. 54. — koho čeho. Všeho rúcha (ho) svlekše. Pass. mus. 425, 432. — kde jak. Kázal ji čistoniti před sebú. Pass.

323499   Svléci Svazek: 7 Strana: 1388
Svléci. Ženu mi oblúpil a děti mé svlá- čil. Půh IV. 94

323500   Svléci Svazek: 8 Strana: 0395
Svléci. Svlačiti vymaž a příklady k němu se táhnoucí polož k: Svláčiti. Svliekol sa s lôžka (slezl). Phľd. 1895. 194. Třešně se slíkají = květ opršel a holínky vystřelují. Tvarožná. Hledík.

323501   Svlečení Svazek: 3 Strana: 0810
Svlečení, svláčení, svlékání, svlíkání, die Aus-, Entkleidung, Abhäutung, Abbalgung, die Mause; das Zusammenschleppen.

323502   Svlečený Svazek: 3 Strana: 0810
Svlečený; -čen, a, o, zusammengeschleppt; ausgezogen, ent-, ausgekleidet, abgehäutet, abgebalgt; abgesagt, abgelegt. S. hadí kůže, stud. V. S. = nahý, nackt. V. Vz Svléci.

323503   Svlek Svazek: 10 Strana: 0666
Svlek, u, m. = sypek, spodní cícha. Brt. Sl. 36.

323504   Svlek, u, svleček Svazek: 3 Strana: 0810
Svlek, u, svleček, čku, m., pl. sviečky = svlečené šaty, abgelegte Kleider. O Tomáši, jen s. a krov tvé duše chová tento rov. Sš. Sm. bs. 72. — S. = hadí svlečená kůže, der Schlangenbalg. D.

323505   Svlékač, svlíkač Svazek: 3 Strana: 0810
Svlékač, svlíkač, e, m., der Auszieher, Entkleider, Häutler.

323506   Svlékání Svazek: 3 Strana: 0810
Svlékání, n., das Ausziehen. Mně se zdá, že přijdeme až ku s. (kněze = pozdě). Us. Msk. Vz Svlečení.

323507   Svlékárna Svazek: 3 Strana: 0810
Svlékárna, y, f. - svlečebna. Šm.

323508   Svlíkač Svazek: 3 Strana: 0810
Svlíkač, vz Svlékač.

323509   Svlíkati Svazek: 3 Strana: 0810
Svlíkati, vz Svléci.

323510   Svnovec Svazek: 3 Strana: 0827
Svnovec, vce, m. = syn bratrův n. se- střin, der Neffe. V., BO., Půb. II. 181., 133. — S. = syn. V., Brikc. - S. = synův syn. Šd.

323511   -svo Svazek: 8 Strana: 0395
-svo m. -stvo, t odsuto: svedecsvo. Gb. H. ml. I. 397.

323512   Svoba Svazek: 3 Strana: 0810
Svoba, y, f.. Feronia, bohyně svobody. D. V MV. nepravá glossa. Pa.

323513   1. Svoboda Svazek: 7 Strana: 0825
1. Svoboda, svoboděnka. Mkl. Etym. 332. a. S. osobní, immunitas personalis, věcná, i. realis, místní, i. localis. Šmb. S. básnická, Křn., uměleckého plodu, Dk., stěhování, Freizügigkeit, Dch., vůle, my- šlénky, svědomí. Us. S. jen tam možna jest, kde všichni účastníci společnosti jakékoli požívají stejných práv. Pal. Rdh. III. 62. Udržuj s-du svou a uznávej ji u jiných. Mus. 1887. 545. Chtěl-li by v městech praž- ských býti, toho má vůli a svobodu. 1532. Mus. Zboží přesladké s. Ezp. 2698. S. za jmění neb statek jest. Výb. II. 1281. S. jest puštěna všem k súdom ; Země česká je té svobody, že každý sám svú při móž vésti. Vš. Vždy strom svobody hned po vavřínu zkvítá. Kká. Td. 28. S. není s-dou, kde vina duši tíží. Sb. uč. S-dy nic dražšího není. Ezp. 2650. Pro svár a neshodu tratí lidé s-du. Hkš. Jsa na s-dě mysli o pří- hodě. Bž. Balcar položil Davidovi všecky peníze za ten dům a David jemu s-du uručil pod 36 kopami groši (= propuštění z právního svazku, kvitance). Urbár ostrav.

323514   2. Svoboda Svazek: 7 Strana: 0825
2. Svoboda, y, m., os. jm.— S. Jan, dr. práv a vysl. praesident kraj. soudu v Chebu. . H. l. 182., Šb. Dj. ř. 291. Biog. také v jednom z prvních čtyř seš. ,Našich vzorů'. — S. Jan Vlastimil, 1803. až 1844, řed. školy v Praze. Vz Tf. H. 1. 198., 199., Jg. H. 1 631., Rk. SI. — S. Leop., vládní rada při zem. správě v Opavě, 1823.—1881. Vz Tf. H. 1. 162, Šb. Dj. ř. 291., Rk. Sl. — S. Václ. Alois (Navarov- ský), prof. humanitních tříd na malostran. gymnasiu v Praze, 1791—1849 Můj učitel, jenž způsobil, že jsem se i češtinou zaná- šeti počal. Vz o tom v kalendáři Koledě 1876. 95. Cf. Tf. H. 1. 9., 112., 113, 118., 122., 123., 180., Jg. H. 1. 631., Ukaz. 110., Bačk. Př. 136., Ryb. Křisitelé 373. nn., Bačk. Písm. I. 860., 932., Zl. Jg. 124., 234., 240., 242, Šb. Dj. ř. 291., Tf. Mtc. 298., Pyp. K. 290.-293., Rk. Sl. — S. Frant. J., 1778. —1864., grammat. prof. akadem. gymn. v Praze. Cf. Bačk. Písm. I. 265., 932., Bačk. Př. 17., Šb. Dj. ř. 290., Jg. H. 1. 631.: Zl. Jg. 157., Jir. Ruk. II. 253., Rk. Sl. — S. Václ, 1813.-? l888., zem. školní inspektor v Praze ve výsl. Cf. Tf. H. 1. 179., 180., 181, Ukaz. 110., Rk. Sl., S. N., Bačk. Př. 148., Šb. Dj. ř. 291., Tf. Mtc. 298., Mus. 1886. 638., Národní listy 1888. ze dne 9/8., Světoz — S. Karel, 1824.-1870 , malíř. Vz Slavín IV. 2. 33. nn., Rk. Sl. — S. Fr. Zden. Ukaz. 110. — S. Vojt. Vikt., nar. 1827., žurnalista. Vz Rk. Sl., Ukaz. 110. — S. Jarosl. Mus. 1886. 638. — S. Eduard, nar. 1814., malíř. Vz Rk. Sl. — S. Jos., 1806—1882., operní pěvec. Vz Rk. Sl. — S. Frant. Jan, farář. 1715. Jg. H. 1. 630., Jir. Ruk. II. 253. — S. Jan Adam, farář 1731. Jg. H. 1. 631., Jir. Ruk. II. 253., Mus. 1891. 107. — S. Frant., farář ve Vinařích. Jg. H. 1. 630., Jir. Ruk. II. 252.— S. Frant. z Mratína, farář v Prusinách a ve Vinoři, † 1804. Mus. 1891. 107. — S. Jan, jesuita 1743. Jir. Ruk. II. 253., Jg. H. 1. 631. - S. Jos. Ant., nar. 1792., farář. Jg. H. 1. 631. S. Martin, úředn. 1842. Jg. H. 1. 631. — S. Ondř. 1843. Jg. H. 1. 631.

323515   Svoboda Svazek: 7 Strana: 1388
Svoboda Václ., prof Cf. Osv. 1879. 918., 977. nn.

323516   Svoboda Svazek: 8 Strana: 0395
Svoboda. Někomu se utíká s. před roz- umem (ten jest podoben neohrazenému městu). Bl. Gr. 316. Národ snese jen tolik s-dy, pro kolik s-dy je zralý. Phľd. 1894. 759. Toužil po svobodě, jako pták zavřený v kleci. Šml. VII. 60. Svoboda — jak voda. Slez. Nov. Př. 282. — S. Ručiti s-du = za výmaz z grun- tovních knih. Vz Věst. op. 1892'. 44. — S. = J. B. z Finberků (pseudonym), spis. a učitel v Hlinsku = Jan Václav Svoboda. S. Václ. Životopis jeho vz: Programm gymn. slánského za r. 1896.

323517   Svoboda Svazek: 9 Strana: 0320
Svoboda nado všetko. Bez s-dy ryba bez vody. Sr. Zát. Př. lál. nn., 359b., 366a., VIII. C. odst. 3. Hoden jest otroctví, kdo s-du si neumí perně vybojovati. Br. Věk. 7. Jestiť to částí s-dy od svých řízenu býti. Ton. 33 — S., y, m. = člověk svobodný. Pal. Děj. I. 1. 55. — S. = nižší šlechtic, liber, der Freie. Pal. Děj. 1. 1. 181. Sr. Šlechtic (vyšší šlechtic než svoboda). — S. Václ. a j. Sr. Jub. XXX., Flš. Písm 564.

323518   Svoboda Svazek: 10 Strana: 0412
Svoboda, y, f. libertas, Freiheit. Vz Ott. XXIV. 446. Bez rozumné s-dy nemá život lahody. Lit. list. XIX. 242. — S. = neváza- nosť. S. lidu hříšného. Chč. S. II. 219a. — S. = svobodná mládež. V úterý masopustní má s. věnek. Slez. Vyhl. II. 33. — S. Václ. Alois. Vz Lit. I. 733. nn., 934., II. 399., 874. — S. Václ., zem. inspektor. Vz Tk. Pam. I. 495. — S. Ant., Bohnm., J., Kar., Vojt. Sr. Tob. 218. — S. Fr. X, básn. a spis, nar. 1860. Vz Flš. Písm. 716, Lit. L 429. — S. Rud., spis. — S. Milan. Bedř., spis. — S. Leop. z Fernova, spis., 1823—1888. Vz Vyhl. L 51. - Vz Ott. XXIV.

323519   Svoboda, svobůdka, y, f Svazek: 3 Strana: 0810
Svoboda, svobůdka, y, f., v obecné mluvě místy: sloboda. S., t. j. svobo-da, libertas, prus. subs, selbst; novoslov. slo- boda m. svoboda. Mkl. aL. 70. Auf dem Thema sva beruht svob?, prus. subs in svo- boda. Mkl. L. 18. (Hý.). S. = neodvislosť, volnosť, stav ten, když kdo svým pánem jest, die Freiheit, Unabhängigkeit, Ungebunden- heit. S. v nejširším smyslu = volnost' v roz- hodování o jednání svém bez všelikého působení cizího vlivu na nás. Ve smyslu nižším s. = sproštěnosť jakéhokoli obme- zení. Ve smyslu politickém jest s. — právo, kteréž svrchovaná moc ve státě přiznala obyvatelům všem anebo některým a v jehož volném užívání je zachovati se zaručila a povinna jest. Vz S. N. Na s-u nechati, pu- stiti. V. Vězně na s-du dáti, v s-du koho uvésti. Sych. Na s-du přijíti. Kram. S-dy dosíci, s-u obdržeti. D. Vysloužilí (vojáci) s-y docházejí. Kom. S. osoby. S-da pěkná věc, není na ni v světě klec. Č. Trestati, vyšetřovati někoho při svobodě (bez vazby); trestati koho na s-ě (vězením). J. tr. Svo- boda v soudě vz Tov. 117. Lepšie padnúť v mužnom boji jako hynúť bez slobody. Ht. Sl. ml. 173. Hrozí mu věčnou s-dou (že ho vyžene). Shakesp. S-bodu něčeho míti; Tov. Aniž na tom záleží, že statky mívají pod biskupy, nebo tudy neztrácejí své svo- bodv. Žer. 343. Pusť pérečko po tej vodě, půjde-li ti po svobodě; bude-li ti k vrchu plyvať, budeš v našem domku bývať; Vrať se šohaj, vrať od vody, vrať mně klíče od slobody, od slobody od panenskej, od vů- ličky materinskej; Chleba sa vypožčjá, chle- bíček sa vrátí, a mojej slobody žáden ne- navrátí; Když rybu vyloví, ráda by do vody (ryba chtěla by plouti), jak sa divča vydá, ráda by svobody; Děvečka svobodná jak ryba povodná, chodí po s-dě jak ryba po vodě; Moblas chodiť po slobodě, jak ryběnka v bystrej vodě; Ci to husičky na tej vodě chodijú sobě po slobodě? Sš. P. 167., 392., 426., 469., 480., 520. (Tč.). Mou- drosť branou s-dy. Kmp. A tu již Bůh na lidské s-dě sobě meze položil; Vy zajisté ve s-du povoláni jste; Leč nehned v prvním létě Cyrovy říše vydána byla s. židům; S. od bázně otrocké; Při tom lidské s-dě nic se neodjímá; Ale tu hledí Pán především ku s-dě mravné; S. duchová — vybavení a vymanení od nadvlády pudů nižších, jimiž veškeren život vyšší zrušen a zničen, aspoň přitlumen bývá; Matou si mravnou s-bodu s politickou; Židé jen o s-bodě náboženské mluví; Bytnou a vnitrnou s-du tu Pán staví naproti oné liché s-dě, kterou se židé ho- nosili; Pravé s-dy nedojde člověk bohat- stvím, důstojenstvím, náukou a důmyslem; Není hola s. (zde na světě), poněvadž tu není věčnost'. Sš. I. 104., II. 59., J. 44., II. 60., Sk. 8., J. 147., 148., 149. (Hý.). Stříbrná klec a zlatá s. Pk. S. je zlatá, poddanosť proklatá. Sš. P. 513. — S., vzhledem k ži- votu občanskému, opak: otroctví. S. nábo- ženská, politická, vz Rb. 272. S-bodu pro- pustiti v náboženství. Skl. I. 29. S. někomu skrátiti. J. tr. V s-du někoho uvésti, při- vésti. V. Otroku s-u dáti. S-u pochovati, ztratiti, obmeziti, potlačiti. Us., Jel. Z vě- zení se na s-u vypláceti musejí. Sš. P. 718. Duch života vešel v ně, když dáni sú do s-dy; Pokrytci viece se nebojí, než když vidí, an ti, které trápili, do s-dy dáni sú a zase že v dobrém prospívají. Hus III. 309., 310. U věcech nutných jednota, u po- chybných svoboda, ve všech pak láska. In necessariis (rebus) unitas, in dubiis libertas, in omnibus autem Caritas. Sv. Augustin. Svoboda čeho: přístavu, trhu, Us., tisku n. tisková, D., tržby, die Handels-, volby n. volební, die Wahl-, J. tr., Nz., náboženství. spolčovaní, shromažďování, řeči, vyučování a učení se, vz v S. N.; v čem: v řeči (s. řeči), u vyučování a v učení se. J. tr. — S. služebných. Pacholci dosluhují na vánoce a jsou na s-bodě do nového roku; služky zase dosluhují na nový rok a jsou na s-dě do tří králů, ten týden mají obojí volno a zdržují se obyč. u svých příbuzných a zná- mých, spravují si šat atd. Mřk. — S. = svobodný stav, opak: manželský. To sem byla eště na s-dě. V Kunv. Msk. Sloboda, sloboda, jak je ona dobrá, ešče lepší ščestí, komu ho pán Bůh dá; Dyby mně pámbiček slobodu navrátil, nevdávala bych se, dyby mně zaplatil. Sš. P. 469. Za s-body (když jsem byl ještě svobodným). Us. Klš., Šd. Též u Plzně. Prk. — S. = vule činiti, co se líbí. S. ve smyslu mravoučném = mo- hutnosť, kterou nám Bůh dal, abychom se pro to, co svědomí na nás žádá, rozhodli. Pkt. S. == svobodnosť volení, die freie Will- kühr, liberum arbitriům t. j. mohutnosť pro jednu ze dvou nebo více sobě protivných věcí svobodnou volbou se rozhodnouti, jedné se chopiti a ji uskutečniti, druhou pak za- mítnouti, die Freiheit. S. v tomto vlastním smyslu není tedy pouhou sdou od zevněj- šího nucení (F. vom äusseren Zwange, li- bertas a coactione), nýbrž i svobodou od vnitrného nutkání (F. von innerer Nöthi- gung: 1. a necessitate). MP. 31. Jsoucnosť či realnosť s-dy; S. přirozená = s. co mo- hutnosť, die Naturfreiheit, 1. naturae; s da slávy, die F. der Seligen im Himmel, 1. gloriae. MP. 33. Kdo tak smýšlí, ten bož- skou a lidskou s-du obmezuje; Za tvého mládí nikdo v obor tvé s-dy nesahal. Sš. J. 216., 307. (Hý.). S. široká tomu byla, že druh na druha pronášel. Bart. Té s-ďě jich (Freimuth) jsem se divil. Štr. S. něco uči- niti; moc, právo a s-u dáti; s-u propůjčiti; nemám té s-dy (nesmím); v s-ě, na s-ě míti (na vůli): dáti s-u přijeti a odjeti. V. S-u něčeho rríti. Háj. S. byla každému na po- tkání je bíti. V. Vám na s-ě zůstává. Sych. Máš na s-ě. D. Má s-u mluviti. Bez ujmy s-y. Kom. Nekdy i to, čo s-da, mravom velmi škodí a k druhého k pohoršení pro- vodí. Slov. Tč. Měl s-du k nim vcházeti. Bl. 80. Za tou příčinou, aby vám to na s-dě zůstávati mohlo, nic jiného, což by se osoby a potřeby Vaší nedotýkalo, do něho (do listu) jsem vložiti nechtěl. Žer. 346. Pře- vrácená a falešná jest nevinnosť dáti od- puětěnie a s-du k hřešenie; Nedá svobody svým lidem, aby mohli své prodati aneb přátelóm odkázati atd.; Člověk měl ve své s-ě libé noc nezamúcen býti ; (Byl v něm) rozum nebludný v svobodě rady; Každý hřiech záleží na svobodě; Sv. Bernard ve svobodě ducha našeho pokládá tři vstupně; Dána jest každému člověku s. i k dobrému i k zlému; Kázání má mieti (všude) s-du, když lidé chtie slyšeti. Hus I. 153., III. 192., I. 293., 296., 355., II.257., 278. (Tč). Utíká mu s. před rozumem. Vz Tlachal. Lb. S. jest nade všecko; S. není zlatem zaplacena. Rb. Už je po s-ě (vz Manželství). Č. — S. = dovolení, die Erlaubniss. Vzíti si s-du. Bern. Beru si s-du Vám oznámiti, správněji: do- voluji si, osměluji se vám oznámiti. Brs. 241. Vypala sem si od svej maměnky s-u, abych chodila do studenečky pro vodu. Sš. P. 226. — S. = panenství, die Jungfrau- schaft. Jak dojeli prostřed vody, stupoval jí do slobody: Nestúpaj mně do slobody, než mja dovez na kraj vody. Sš. P. 165. Cf. Svobodenství. — S. = nadání, privilej, Freiheit, f., Privilegium, n. Zvláštní s. V. S. od mýta, cla. D. S-dou koho naděliti. Sš. II. 235. Ty s-dy kúpil. NB. Tč. 160. Což za jednu z největších svobod markrab- ství toho se počítá. Žer. 343. Toť sú učinili protiv našim s-dám; Králóv list na s-dy zemské ohledati; Má s-bod těch požiti. Půh. I. 183., II. 447., 454. S-y království toho. Kom. Má král zemi potvrzení listem na svo- body a práva dáti. Tov. k. 8. Kterážby (ob- darování) nebyla k ujmě a ku škodě svo- bod a práv království českého; Pokudžby řádům, právům, s-dám zemským na škodu a ublížení nebylo. Zř. F. I. A. XXXVIII., IV. — S. =místnost, kde privileje ukládali, zemský archiv, das Landesarchiv. Jsou klíče dvoje od svobod. Žer. Záp. I. 258. Klíč od svobod mezi své klenoty jsem vložil. Žer. - S. - svobodné místo, útočiště, die Frei- stätte. Brikc., V. — S. — záštita, ochrana, der Schutz. Vojsko silné vojvodou, země svobodou. Rb. — S., y, m., svobodný, hrdin- ; ský člověk, ein tapferer Mensch. Dal. 135. — j S., y, m., příjmí české. Vz S. N. — S., po- litichý časopis v Praze. — S., Freiheit, mě. u Trutnova-, něm. Swoboda, samota u Chra- štan a osada u Holice.

323520   Svobodák Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodák, a, m., samota u Svín. PL.

323521   Svobodářský Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodářský = svobody milovný (s pří- hanou). S. učení. Us. Pdl.

323522   Svobodáš Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodáš, e, m. = osvobozený od ro- boty. Slov. Němc. IV. 399.

323523   Svobodce Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodce, e, m. = svobodomyshiík, der Freigeist. Sš. Sk. 68., I. 137. Cf. I. 219. Protiklad důrazný a ovšem způsobný srd- cem zatřásti těch s-ců, jichžto se to týkalo. Sš. I. 13tí. — S., der Freigelassene. Klade sluhy před s-dcem; Jako kdyby s. samo- volně se z nova v otroctví svoje předešlé vydával. Sš. II. 42., 43. (Hý.).

323524   Svobodečka Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodečka, y, f. = nepatrná svoboda. — S., die freie Zeit. Při tobě bývala s. moja. Sš. P. 83.

323525   Svoboden, dna Svazek: 10 Strana: 0412
Svoboden, dna, o, vz Svobodný.

323526   Svobodění Svazek: 10 Strana: 0412
Svobodění, n. = osvobozování. S. bratří (gt. pl. ). Brt. Čít. 198.

323527   Svoboděnka Svazek: 7 Strana: 0826
Svoboděnka, y, f., zdrobn. svoboda. Šd., Orl. VII. 155., Kyt

323528   Svobodenství Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodenství, n. = stav svobodný, svo- boda, die Freiheit. BO. S. v theologii = svoboda jako trvalý stav, jako charakter mravný t. j. neodvislosť od moci zlého dobrým svobody užíváním pomocí božské milosti dobytá, čili rozhodnosť vůle pro dobré, die Freiheit als Zustand. Slove též: svoboda vyšší, mravní, křesťanská, s. synů božích a s. milosti, die Freiheit der Gnade. MP. 33. (Hý.). Kdež z ochrany pěstounův a učitelů k s. pěstovanec dospěl; Lazar a Maria žili ve s. Sš. II. 42., J. 184. (Hý.). Má plné od nich s. Půh. II. 179., 455. Ma- jestat, kterýž vydal ciesař na s. mistróm. Let. 11. S. někomu dáti. Dal. 42. (89.). — Tkadl., Ctib. — S. = svoboda, die Jungfrau- schaft. Ztratila s. Us. na Ostrav. Tč.

323529   Svobodenství Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodenství, libertas. Alb. Ráj. k. 51., Výb. I. 585., Ezp. 153., Kar. 83., Št. Kn. š. 136. 16., 153. 2, Arch. IX. 430.

323530   Svobodí Svazek: 10 Strana: 0412
Svobodí, n. Za jeho s. (svobodného stavu). Hlk. VIL 85.

323531   SvoBodín Svazek: 3 Strana: 0812
SvoBodín, a, m. = František. Dch. Exc. — S., Schwiebus, zámek ve Slez. Pal. D. V. 1. 284.

323532   Svobodinka Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodinka, y, f, die Freiheit. Nepij z toho vínka, prchne s. Hdk. C 271.

323533   Svobodiny Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodiny, pl., f. = svobodná pole. U Ko- jetína. Wrch.

323534   Svobodisko Svazek: 8 Strana: 0395
Svobodisko, a, n., trať na Frýdecku. Věst. op. 1894. 21., 18.

323535   Svoboditi Svazek: 3 Strana: 0812
Svoboditi, il, zen, ení (na Slov. děn, dění) — svobodu činiti, frei machen, befreien. — co, koho: manství a léna (vom Lehens- bande befreien). Zř. F. 1. B. III., Vš., Er. S. koho. Zříz. Sebe v svízel uvodí, kdo druhého s-í. C. M. 346. — co od čeho. Král všecky obyvatele města ode všech berní s-dí. Pal. Řdh. II. 109. — co komu. Otta počal zemi českou Němcům s. Háj. — koho proč. Svoboď (nás) z dobroty ne- . smírné (jsa dobrotiv). Pís. 1529. — co, koho čím. Ms. Jiřík rychtu prodal Vašincovi i vzdal a s-dil dobrým úmyslem tiernto li- stem. NB. Tč. 160. — se. Ctib. — se koho (zbaviti se). Měst. bož. —jak. Co se manství a léna dotýče, toho ani s. ani prodávati ne- mají Bez vůle vší země. Vl. zř. 464.

323536   Svoboditi Svazek: 8 Strana: 0395
Svoboditi = dovoliti. Má se mu s. k man- želstvu přistúpiti. Phľd. 1894. 663.

323537   Svoboditi koho Svazek: 7 Strana: 0826
Svoboditi koho. Výb. II. 855. — co komu. A to spraviti, s. slibují sobě obě strany; Více dále s-díme témuž Vitákovi týž luh, kterýž sousedé drží. Arch. VIII. 507., 562. Zahrady té jim neprodávali ani jim ji s-li. Arch. IX. 497.

323538   Svobodka Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodka, y, f., ves u Březnice. PL.

323539   Svobodka Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodka, y, f. Česť ohňu vydávaná bola vo dvoch najhlavnějších sviatkoch do roka. Na koledu (kratčúň, keď je najkratší deň) a na svobodku alebo kupaľo (keď sa voda so slncom zasnúbila) v najdlhší deň v roku, o Janě. Sobotka písalo sa dosaváď chybne od všetkých Slovanov, lebo nepo- chodí to od židovskej soboty, ale písať sa má svobodka od svobody (slobody), jakož sviatok svobodných t. j. mládencov a pa- nien, ktoré volajú sa slovensky až podnes svobodné. I kúpanie i pálenie ohňov na Jana vykonáva sa až podnes len od mlá- deže jakožto svobodných, ktorí ale zasnú- biť sa chcejú. Č. Čt. II. 387.

323540   Svobodňácký Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodňácký = svobodnický. V Podluží. Brt.

323541   Svobodňák Svazek: 7 Strana: 0706
Svobodňák, a, m. = člověk svobodný, neženatý. Cf. Mužák. V Podluží. Brt. L. N. II. 23., Hrb. Obr. 80.

323542   Svobodňák Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodňák, a, m. = člověk neženatý. Brt. L. N. II. 25.

323543   Svobodně Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodně - se svobodou, frei. V. S. ode- jíti (bez překážky, bez trestu atd.). Us. Aby mohl s. svým kupectvím odjeti. Půh. II. 49. Nesvobodně praví pravdu, kterýž s. praviti musí; S. všemu světu zvěstovati; S. něčeho užívati; Pravdy s. brániti. Hus I. 233., III. 103., 236, 272. (Tč.;. Pravdu s. vyznati, hlas dáti (hlasovati), Kom.; s. se pohybo- vati, Sych., sobě činiti, Jel., živ býti (bez úřadu). Us. S. mluviti (směle, bez ostýchání). MP., Bart.

323544   Svobodně Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodně řku s sv. Pavlem. Št. Kn. š. 70.

323545   Svobodněti Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodněti, ěl, ěni, frei werden. L.

323546   Svobodnice Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodnice, e, f. — žena svobodná, die Freie, Freigeborene. Sá. Abraham měl syna ze s-ce (Sary). Sš. II. 50. — S., die Frei- sassin.

323547   Svobodnický Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodnický — svobodníku príslušný, Freisassen-. S. statek, dvůr. Ros. — S. lid, propuštěnci, freigelassen. Ros. — S., einen freiwilligen Krieger betreffend.

323548   Svobodnictví Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodnictví, n. = svobodnický stav, das Freisassenrecht. Bern. — S. — svobodné slou- žení na vojně, der Dienst eines Freiwilligen. — S., der Stand des Freigelassenen. Bern.

323549   Svobodnictvo Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodnictvo, a, n. = svobodnictví. — S. — svobodnici.

323550   Svobodničiti Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodničiti = svobodně sobě žíti, Jung- gesellenleben führen, selbstständig leben. Na Ostrav. Tč.

323551   Svobodník Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodník, a, m. = nepoddaný, der Freie. V. S. jest propuštěný ze služebnosti. Kom. S., koho pán vymanil z íeudalné poddanosti. Dbš. 85. — S. = dobrovolný voják, dobro- volník, der Freiwillige. Kom. — S., Ge- freiter, ve vojště. Čsk. — S., der freie Mensch. Kdo nad sebú nepanuje, není svo- bodníkem. Slov. Tě. — S. = člověk neže- natý. Sá. — S. — svobodně myslící, der Freigeist. — S. = kdo na dvoře dědičném sedí, dědinník, dvořák, der Freisass. V. S-ci sluli před r. 1848. takoví obyvatelé země české, kteří, žádnému zemskému stavu ne- náležejíce, měli své vlastní pozemky, bez- prostředně pod pravomocností královskou stojící. Vz S. N., Gl. 330., Dedinník, Náprav- ník, Rychtář svobodný. — S., osob. jm. Šd.

323552   Svobodník Svazek: 8 Strana: 0396
Svobodník. Toto slovo se Bl. nelíbilo, doporučoval: svobodný. Je prý to vox inusi- tata et ingrata. Bl. Gr. 169.

323553   Svobodník Svazek: 10 Strana: 0412
Svobodník, a, m. S-ci (rustici) = ma- jitelé drobných statků, jakožto svobodného majetku, kteří ani vrchnostem panským ani městům nebyli poddáni. Dvoř. Mor. 98. S-ci. Pokus o monografii ze socialních dějin če- ských XV. a XVI. stol. Naps. V. Müller. 1905. Sr. Ott. XXIV. 453.

323554   Svobodník Svazek: 10 Strana: 0666
Svobodník, a, m. Sr. Brt. Sl.

323555   Svobodno Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodno, vz Svobodný.

323556   Svobodno Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodno učiniti, entlaste.n Št. Kn. š. 154. 20.

323557   Svobodnomluvnosť Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodnomluvnosť, i, f., die Freimüthig- keit. Kom., Br.

323558   Svobodnomluvný Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodnomluvný = svobodně mluvící, freimüthig im Reden. Jg.

323559   Svobodnosť Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodnosť, i, f. = svoboda. Hus I. 119. S. v náboženství, Zlob., k volení, D., v řeči. Ros. S. od cla (celní). J. tr.

323560   Svobodnosť Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodnosť. Všecky s-sti mu obnovu- jeme. Arch. IX. 430.

323561   Svoboďnosť Svazek: 8 Strana: 0396
Svoboďnosť. Diekujiecz jeho s-sti. XIV. st. Mus. 1893. 336. v. 39.

323562   Svobodnosť Svazek: 9 Strana: 0320
Svobodnosť. Dal mu s. vůle. St. Bes. 58.

323563   Svobodnosta Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodnosta (!), y, m. = baron. Pohl.

323564   Svobodný Svazek: 3 Strana: 0812
Svobodný; svoboden, dna, o ; komp. svo- bodnější. S. = svobodu mající, sobě volný a) bez tělesného obmezení, bez vězení, frei, ohne körperliche Einschränkung. Jg. S. pták (vy- povězenec), V.; s. průchod, přístup (nezame- zený). S. pták v povětří. Na s. noze někoho o vyšetřovati, lépe: vyšetřovati bez vazby, mimo vazbu, Šb., při svobodě, vz Svoboda, Noha. J. tr. S. kyslík, lépe snad: volný. Brt. S. jako pták. Plk. — S. b) nepoddaný jinému, frei, nicht unterthan, von anderen unabhän- gig. Jg. S. člověk, syn (vybytý), V., sedlák (svobodník), Us., statek (Allod), dvůr, dům, dědina (robotou nezavázaná) D., město (ni- komu nepoddané, V.; jen králi poddané), obec, pán (Baron, Freiherr), paní, Us., sta- vové, Kom., město horní; místo, pole (v hor- nictví: ještě nepropůjčené aneb zanechané), kukus (pro dobročinný ústav), oheň (ne- přikrytý). Vys., Šp. V s-é zemi svobodní mají býti jazykové. Rb. S. odpad vody, učební předmět, přístav, byt, obydlí, stě- hování se. J. tr. S. zboží. Dač. I. 131. S. obchod s něčím, sklad, das Freilager, živ- nosť. Dch., J. tr. 8. exemplář, lépe: ex. zdarma n. nádavkem daný (ku př. kdo vezme 10 losů, dostane los zdarma n. nádavkem); s. lístek do divadla, lépe: 1. zdarma; ve svobodných n. volných hodinách se baviti, lépe: ve prázdných. Šb., Š. a Ž. S. den = prázdný. Dch. S. výživa, lépe: v. zdarma. S. umění (literní, svobodným stavům pří- stojné), die freien Künste. Sedmero s. umění. V. Muž s-dné výmluvnosti. Háj. S. zedník, der Freimaurer. D. S. cesta (silnice králov- ská), die Landstrasse. Ze s-né ruky něco pro- dati (ne úředně); dle Brs. 241. lépe: z ruky, z volné ruky prodati, von freier Hand. S. plavec dle Brs. 241. lépe: vyučený. S. šer- míř od péra. Vz Gl. 332., Mus. 1848. 304. Přišel jsem tam právě na s-ho hospodáře. Sá. Býti s-ným jest nezáviseti na ničem než na zákonech. Voltair. S. myslitelstvi, die Freidenkerei. Dch. Vem sobě, kerá něco má, kerá má dům, rolí, vinohrad s-ný, ta bude hospodyň dobrá. Sš. P. 274. Kúpil purkrecht za volný a za s. sobě i nám sy- nóm. NB. Tč. 33. Zboží s. a čisté; Slíbil mé dceři Anně vložiti 30 hř. ve dsky na s-né dědině; Má pan Herart té panně ještě 4 hř. platu ukázati na s-ném a zapsati; Odprodal to zboží za s-dné; Na s-né sil- nici; S., čisté dědiny. Půh. I. 149., 236.. II. 61., 162., 212., 358. Takého mníš, bych měl za muže s-ho ? jistě nic, ale za sluhu velmě porobeHého; Zdá se ten s-ný, jímž žena vládne?; Jedné ten jest plně s. Hus I. 202., 355. (Tč.). Císař všem s-dnou hodinu ukládá, aby každý sám potřebu svou oznámil. Rvač. — komu. Sobě s-ným a volným býti. V., Let. 161. Prodej každému s. (volný). — v čem, kde. V jiných věcech byli sobě s-i. Plác. (Zlý) jsa ohavné smrti hoden všady v lidech jest s-den. Smil. 1274. A ten, kterýž s-den jest před Bohem, sborskú (lidskú) kletbú jest svázán. Hus III. 228. On je v tom sobě s-den. Čr. — čím: svým statkem. Žer. Záp. II. 158. — S. = slibem, povinností ne- vázaný, frei, ohne Verbindlichkeit. Jest ještě s. (zvl. nevázaný slibem manželsví). S. dě- večka. V. S. stav. Us. Chodíval k nám za s-na (za svobody). Brt. S. 86. Měla s ním dítě za s-dna. Us. Dyž ty se oženíš, ja budu slobodnu, možu se obratiť, na keru chcu stranu; Před s-nú chasú tebja pomúvali; Zingaj (= zpívej) mně hubo má, dokad jsi s-dná, šak zingat nebudeš, až za vdovca půjdeš. Sš. P. 283., 547., 781. (Tč.). Smil- stvie jest prvé mezi s-dnú a s-dným. Hus I. 196. — S. = osvobozený, prostý, sprošténý, frei, befreit von etwas. S. trh. Boč. Myšlení jsou s-á. D. Statek s. (od dluhů; nezávadný). Když z toho těla ke mně přijdeš, tehdy mě s-dnú tváří uzříš. Hus III. 73. — čeho: viny. Troj. S-dna učiniti někoho služby. V. — od čeho: od zákona, Br., od platů, od roboty, od cla, Us., od daně. J. tr. Je- stliže by takový povaleč, jsa sobě po roce zběhlém s-den od tohoto pána, činil jaké pohrůžky . . . F. I. U. VIL Protož toho jest od práva s-den. Tov. 78. S-dni jsme od robot. Dh. Ó s-dný, nedrž, pusť ji s-dnu od ďábla domóv. Hus II. 98. — kde: mezi mrtvými. Hus II. 137. — S. = svobodu dá- vající, sicher, frei. S. glejt, místo (útočiště). V. Mají od starých králuov a císařóv s-dné listy, že nemají žádnému odpovídati. Půh. II. 63. — $., od mravného nucení, od mravné závaznosti vzdálený, frei. Na s-né vůli míti; není mi s-dné (nesmím); s. a upřímné srdce. V. Není s-den (kdo nenávidí, se hněvá); s. myšlení, upřímnost', D, řeč, Kom., následo- vání, překlad spisu (nevázaný pravidlem), Us., život. Jg. Jest mu s-dno, máš s-dno. D., Sych. Jest nám s-dno podlé vůle naší živu býti. V. Člověk není svoboden, kterým vášně vládnou. Kmp. S. slovo. Šp. Člověk mravně s. Sš. J. 149. S. čin lidský. Sš. J. 200. Hanebná výplata a s. odpuštění, to dvé je ze dvou matek. Shakesp. Tč. To mi má s-dno býti. NB. Té. Z dobré a s-né vůle někomu něco dáti; Dokud jsme zde živi, neúplně jsme s-dni; Vždy jest vóle s-dná tak, že nižádný kromě Boha nemóž jie při- puditi, aby jí člověk co volil, když by sám nechtěl; Sám ze své s-dné vóle za živa (to) učinil. Hus I. 434., 355., II. 259., III. 147. (Tč.). Stojí svobodno odvolati se na vyšší soud, lépe: obžalovaný má toho vůli. (může, smí) se odvolati k vyššímu soudu. ob. Od- volání na vyšší soud stojí obžalovanému s-o, lépe: obžalovaný má toho vůli, má na vůli, smí, může, nezhajuje se mu, dovoluje se mu, zůstává mu na vůli odvolati se k vyš- šímu soudu, lze mu se odvolati. Bs. Kverkňv i horníkův s. příchod i odchod. Nar. o h. a k., Pč. 52. Stojí mi s-dno, vz Státi komu. — čím. Svým svědomím a náboženstvím každý má býti s-den. Rb. Statečností s-dný, radů výstražný. Hus II. 426. Všichni kverci i jeden- každý horník mají netoliko vlastními oso- bami svymi s-dni býti. Nar. o h. a k. — komu. Leč byste snad myslili, že to také s-dno jest lidem ženu sobě vzíti a potom od ní pustiti. Žer. 320. — v čem. Velmě jest byl člověk u vóli s-dný, neb měl jest moc nehřešiti. Hus II. 431. — s inft. Bůh s-den jest určiti toho ke cti, onoho k bezecti. Sš. I. 104. — S. hamry, Freihammer, ves u Nasavrk. Vz S. N. S. ves, JosephsdoRf, ves u Čáslavi; S. dvory, Freihöfen, ves u Kr. Hradce; S. hor}-, Freidorf, ves u Vodňan a Freigebirg, ves tamtéž. PL.

323565   Svobodný Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodný = nepoddaný. S. kutiště,Frei- schurf. Zpr. arch. S. vládyctvo. Št. Kn. š. 155. Chodníček je s-dný, choďu po nim zlí i dobří. Sš. P. 698. S. mysl jediná člověku rozkoš. Hkš. — S. = osvobozený. S. ná- klad cestujících, Freigepäck, n., Us. Pdl., dům (z něhož daň se neplatí), Posp, kon- kurrence, Kzl. 83., střelba. Dch. S-dna koho úroka učiniti. Výb. I. 817. Trh s. Št. Kn. š 173. (154). — S. od mrav. nucení. S. volba, sebeurčení. Us. Pdl.

323566   Svobodný Svazek: 7 Strana: 1388
Svobodný. V s. zemi s-dni musí býti jazykové. Lobk. 92.

323567   Svobodný Svazek: 8 Strana: 0396
Svobodný, Bláznom a pánom všetko s-dno. Slov. Zátur. Svobodná: Var, kočko, přeskočím tě! Vdaná: Var, kočko, stópnu na tě! Mor. NZ. V. 544.

323568   Svobodný Svazek: 10 Strana: 0412
Svobodný. Koupili věc za s-dnou (ne- ukradenou). Ghet. 66. — S. J., spis.

323569   Svobodný čím Svazek: 9 Strana: 0320
Svobodný čím. Byla tělem svým příliš s-dná (nevěstka). Ezop. 292.

323570   Svobodo věrnosť Svazek: 3 Strana: 0814
Svobodo věrnosť, i, f. = svobodověrectví.

323571   Svobododechý Svazek: 3 Strana: 0813
Svobododechý, -dyšnv, freiheitathmend. Šm.

323572   Svobodomilovnosť Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodomilovnosť, i, f., Freiheitsliebe, f. Šmb.

323573   Svobodomluvnosť Svazek: 3 Strana: 0813
Svobodomluvnosť, i, f., der Freimuth im Sprechen. S. apoštolů. Sš. Sk. 53. Na- ději tu majíce mnohé, odvahy či s-sti uží- vané. Sš. 1. 320. (Hý.).

323574   Svobodomluvný Svazek: 3 Strana: 0813
Svobodomluvný, freimüthig.Vz Svobodo- mluvnosť atd.

323575   Svobodomyslec Svazek: 3 Strana: 0813
Svobodomyslec, slce, m. = svobodec. Sš. I. 219., 237. (Hý.).

323576   Svobodomyslnice Svazek: 8 Strana: 0577
Svobodomyslnice. Ott. XI. 1063.

323577   Svobodomyslnický Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodomyslnický, freisinnig. S. ruch. Bdl.

323578   Svobodomyslník Svazek: 3 Strana: 0813
Svobodomyslník, a, m., der Freisinnige. Pal. Rdh. III. 133.

323579   Svobodomyslnost Svazek: 3 Strana: 0813
Svobodomyslnost, i,f., der Freiheits- sinn, liberales Denken. C.

323580   Svobodomyslný Svazek: 3 Strana: 0813
Svobodomyslný, freisinnig. Us. Č. S. muž. Pal. Rdh. III. 7.

323581   Svobodomyslný Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodomyslný. S. strana. Co do ná- boženství s-ný. Šml.

323582   Svobodomyslný Svazek: 7 Strana: 1388
Svobodomyslný. Dle Věst. I. 38 lépe: svobodnomyslný. Vz tam.

323583   Svobodová Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodová, é, f. — S. F. Vz Bačk. Písm. 859., 860., Jg. H. 1. 631.

323584   Svobodová Svazek: 8 Strana: 0396
Svobodová Růžena, spis. Vz Světz. 1894. 211.

323585   Svobodová Svazek: 10 Strana: 0412
Svobodová Růž., spis., nar. 1868. Sr. Zvon IV. 127. a j., Zl. Pr. 1904., Ott. XXIV. 454. — S. Mar. Tob. 218.

323586   Svobodovati Svazek: 8 Strana: 0396
Svobodovati, feiern. Chasníci na sv. Ště- pána s-dují (vystupujíce ze služby mají volno). Kld. III. 103.

323587   Svobodověrec Svazek: 3 Strana: 0813
Svobodověrec, rce, m. = svobodomyslník, der Freigeist. Šm., Sš. Sk. 60.

323588   Svobodověrecký Svazek: 3 Strana: 0813
Svobodověrecký, freigeisterisch. Bern.

323589   Svobodověrectví Svazek: 3 Strana: 0813
Svobodověrectví, n., die Freidenkerei, Freigeisterei. Bern.

323590   Svobodověrkyně Svazek: 3 Strana: 0814
Svobodověrkyně, ě, f., die Freidenkerin. Bern.

323591   Svobodověrný Svazek: 3 Strana: 0814
Svobodověrný, freidenkend, freigeiste- risch.

323592   Svobodovník Svazek: 3 Strana: 0814
Svobodovník, lépe: svobodník (dobro- volník). Jg.

323593   Svobodovrah Svazek: 3 Strana: 0814
Svobodovrah, a, m., der Freiheitsmörder. Šm.

323594   Svobodovrah Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodovrah. Koll. III. 290.

323595   Svobodství Svazek: 9 Strana: 0320
Svobodství. V III. 814. za Št. polož: Bes. 9.

323596   Svobodství Svazek: 10 Strana: 0412
Svobodství, n. = svoboda. Baw. E. v. 1003., 2708.

323597   Svobodství, í, -stvo Svazek: 3 Strana: 0814
Svobodství, í, -stvo, a, n. = stav svo- body, svoboda, die Freiheit. Št., Šf., D. Židé s. potratili. Pláč. Nejste schopni úplného s-ství. Světz. 1880. Kdyžby s. před nimi do- kázal a žádné vrchnosti poddaností zavázán nebyl. 1612. Nách. 142. Cf Svobodenství. — S, = nadání, privilej, Freiheit. Br. S-ím obda- řený. Aqu. Dali jsme jemu k té rychtě půl- druhého lánu k s. beze všech poplatků. 1456. Nách. 331. — S. = svobodný statek, das Freigut. Ros. — S. = útočiště, die Frei- stätte, das Asyl. V.

323598   Svobodstvo Svazek: 7 Strana: 0826
Svobodstvo = svoboda. Slované poží- vali doma s-ství. Šf. Strž. L 586. a j. S-ství vám dávají. Hr. rk. 41. Majíc s-stvo pano- vánie. Št. Kn. š. 153.

323599   Svobození, n Svazek: 3 Strana: 0814
Svobození, n., die Befreiung. Hus I. 344.

323600   Svobůdka Svazek: 3 Strana: 0814
Svobůdka, vz Svoboda.

323601   Svobůdkář Svazek: 3 Strana: 0814
Svobůdkář, e, m., der Freithümler. Šm.

323602   Svod Svazek: 3 Strana: 0814
Svod, u, m. = svedení dolů, die Herab-, Abführung. — S. = svedení od pravdy, ná- boženství atd., též stav svedeného, die Füh- rung in Irrthum, Verführung, Täuschung, der Betrug, Irrthum. Jg. Proti svodům faleš- ných učitelů výstrahu dávaje praví. Kom. Blud a s. Br. Lživým s-em přátely rozky- selil. Sych. Lstný s. Dch. — S., zvl. svá- dění k smilstvu, die Verführung. Pr. mest. — S. = půvab, der Reiz. Slavík budí družku písně s-dem. Koll. Věčné lásky s-dy. Hdk. — S. = svedení viny n. žaloby na někoho, die Darthuung der Unschuld durch Erweis des wirklichen Thäters. S. = postup onen, kdež držitel věci, kterou jiný za svůj ma- jetek má a proto držitele jejího žaluje, staví toho, od koho jí má, ten to svádí zase na jiného a tak pořád, až se přijde na toho, kdo neumí pověděti, od koho a kterak jí nabyl a tudíž za zloděje n. nepoctivého ná- lezce se pokládá. Vz S. N., Gl. 332. S. krá- deže jest ukázání soukupa (toho, od něhož věc koupena). Ms. pr. kut.. Boč., Mus. — S., pokuta za krádež, das Bussgeld für den Diebstahl. Gl. 333., Pal. I. 2. 278., 286. — S. = svedení v hromadu, sbírka, die Ver- einigung, Sammlung. S. reje. Vz KP. I. 440. Svod zákonů. Sš. Snt. 22., Pal. — S. = smlouva, der Vergleich. Plk.

323603   Svod Svazek: 7 Strana: 0826
Svod = svedení dolů. S. ke kanálu. KP. V. 300. — Z vysoka kráčí slunéčko po svodu nebeském. Č. Kn. š. 195. — S. = svedení. Co vy tím svodem duší lidských zavedete v bludy. Bart. 170. — S. = sve- dení viny na jiného. Cf. Pal. Rdh. II. 230. — S. = sbírka. Bajkový s. Gb. — S. dvou kratí, ówai^eoií. Dk. Poet. 228.

323604   Svod Svazek: 7 Strana: 1388
Svod = stružka k odvádění vody z pole. Lib. NZ. I. 545.

323605   Svódce Svazek: 3 Strana: 0814
Svódce = svůdce.

323606   Svodčí Svazek: 3 Strana: 0814
Svodčí, ího, m., Verführer, m. Rk.

323607   Svodčivý Svazek: 3 Strana: 0814
Svodčivý, verführerisch, zastr. Aqu.

323608   Svodič Svazek: 3 Strana: 0814
Svodič, e, m. = kdo svodí, zavádí, der Zusammen-, Verführer. Boč. — S., der Kon- duktor. KP. II. 196. Vz Elektrika.

323609   Svodič Svazek: 8 Strana: 0396
Svodič, e, m. = konduktor. S. elektrický. Vz KP. VIII. 5.

323610   Svodička, svoditelka,y, svoditelkyně Svazek: 3 Strana: 0814
Svodička, svoditelka,y, svoditelkyně, ě, f., die Herab-, Zusammen-, Verführerin.

323611   Svodidlo Svazek: 3 Strana: 0814
Svodidlo, a, n., der Leiter, die Ableit- stange. S. hromosvodu. Vz KP. II. 210., 211.

323612   Svodiný Svazek: 3 Strana: 0814
Svodiný. Na to jest nedbal i musil sem toho rozbroje na s-tém mostu brániti. NB. Tč. 19.

323613   Svodisko Svazek: 7 Strana: 0826
Svodisko, a, n. S. paprsků (ohnisko). Kod. Úv. 172.

323614   Svodiště Svazek: 3 Strana: 0814
Svodiště, ě, n., der Ort des Zusammen- leitens. Šm.

323615   Svoditel Svazek: 7 Strana: 0826
Svoditel, e, m., Verführer. Ev. olom.

323616   Svoditi Svazek: 3 Strana: 0814
Svoditi, vz Svésti. — S. = dováděti. Us. Kšá. Vz Svodivý.

323617   Svoditý Svazek: 7 Strana: 0826
Svoditý most, Zugbrücke. S. m. pustil přes příkop. Jrsk.

323618   Svodivý Svazek: 3 Strana: 0814
Svodivý = dovádivý, poněkud rozpustilý. Na Krkonš. Kb. — S., verführerisch. S. roz- mluva. Sš. L. 206,

323619   Svodlán Svazek: 3 Strana: 0814
Svodlán, a, m. = rozpusta (o dětech). Us. u Poličky. Kšá.

323620   Svodlivosť Svazek: 3 Strana: 0814
Svodlivosť, i, f., das Verführungstalent, Šm. Je to s. jejich (bludařů). Sš. I. 147.

323621   Svodlivý Svazek: 3 Strana: 0814
Svodlivý == svodný, verführerisch. Vz Svodivý. Hanka,

323622   Svodně Svazek: 3 Strana: 0814
Svodně, verführerisch. Lom., Odp. Br.

323623   Svodní Svazek: 8 Strana: 0396
Svodní či výrazní system (rábovský). NZ. IV. 201.

323624   Svodnice Svazek: 3 Strana: 0814
Svodnice, e, f., svodnička, y, f. = svo- dička v blud n. hřích, zvláště která svodí milovníky, die Verführerin, Kupplerin. V., Kom. A byly také velké s. měšték mladých. Let. 316. Svódnice baby jsú ďáblovy lžíce, jimiž jiné jie a potom i baby snie. Hus I. 382. — S. u rybníka, stav, splav, die Schleusse. D., Boč. — S. = strouha k odvádění vody s pole, odhon, kluz atd., der Abzugsgraben. Msk., Čsk., Šd. — S., samota v Třeboňsku. PL.

323625   Svodnice Svazek: 7 Strana: 0826
Svodnice, Verführerin. Hr. rk. 291. — S , Wunddrainage, f.

323626   Svodnice Svazek: 7 Strana: 1388
Svodnice, e, f. = správkyně domku, hampejsu, hoffarta, harapanečnice Wtr. Obr. II 90. Tresty na s. 1b. 781.

323627   Svodnický Svazek: 3 Strana: 0814
Svodnický, kupplerisch. S. přemlouvání. S. kurva. Svěd. 1569.

323628   Svodnický Svazek: 7 Strana: 1388
Svodnický dům = hampejs. Wtr. Obr II. 89.

323629   Svodnictví Svazek: 3 Strana: 0814
Svodnictví, n. == svozování k smilství, die Kupplerei. V. S. provozovati. Kom.

323630   Svodničár Svazek: 10 Strana: 0412
Svodničár, a, m. = příkopář. Slov. Světz. 1882. 554.

323631   Svodničiti Svazek: 3 Strana: 0814
Svodničiti, il, ení = svodníkem n. svod- nicí býti, kuppeln. Jg.

323632   Svodník Svazek: 3 Strana: 0814
Svodník, a, m. = kurví hospodář, der Hurenwirth, Verführer, Kuppler. V. S-ci a svodnice jiné naprzňují. Kom. — S., u, m., der Kämpferhobel. Skv.

323633   Svodník Svazek: 7 Strana: 0826
Svodník. Krčemníci — svodníci. Jisk.

323634   Svodník Svazek: 10 Strana: 0412
Svodník vzniká při tkaní, navede-li se brdo špatně n. když se niť přetrhne a špatně sváže. Litom. 67.

323635   Svodnosť Svazek: 3 Strana: 0814
Svodnosť, i, f., verführerisches Wesen. Šm,

323636   Svodný Svazek: 3 Strana: 0814
Svodný = svodící, verführerisch. J. tr. S. zástup. Hus II. 83. S. učení, V., spis, Štelc, příklad. Sych , rada. Rad. zv. Vz Svůdný.

323637   Svodný Svazek: 7 Strana: 0826
Svodný. S. vzrůst, Kká. Td. 30., čaro- děnice. Výb. II. 38.

323638   Svodný Svazek: 10 Strana: 0412
Svodný svet kazí mladý kvet. Sb. sl. VIII. 85.

323639   Svodotok Svazek: 3 Strana: 0814
Svodotok, u, m., die Ableitung des Was- sers von den Feldern und Wiesen. U Chrud.

323640   Svodový Svazek: 7 Strana: 0826
Svodový, Focal-. S. vzdálenosť. Nz. lk.

323641   Svogruša Svazek: 10 Strana: 0666
Svogruša, e, f. = tchyně. Brt. Sl.

323642   Svoch Svazek: 7 Strana: 0826
Svoch, a, m., os. jm. D. ol. VI. 268., Pk. MP. 56.

323643   Svoj Svazek: 3 Strana: 0814
Svoj, e, m. - svitek, ovitek, kniha, vo- lumen. Sš. Ž. 92. (Hý.). — S. = svůj, zastr.

323644   Svój Svazek: 7 Strana: 0826
Svój, vz Svůj.

323645   Svoj etice Svazek: 3 Strana: 0814
Svoj etice, Swojetitz, ves u Černého Ko- stelce. PL.

323646   Svoj slav Svazek: 3 Strana: 0815
Svoj slav, a, m., osob. jm. Pal.

323647   Svoj šice Svazek: 3 Strana: 0815
Svoj šice, dle Budějovice, vsi a) v Chru- dimsku, b) v Kutnohorsku, c) v Sušicku. Vz S. N.

323648   Svoják Svazek: 7 Strana: 0826
Svoják, a, m. = svojek. (Slávou) svojáka vábí svět. Štolc. I. 223.

323649   Svojanov Svazek: 3 Strana: 0814
Svojanov, a, m., Fürstenberg, městys v Policku; S. starý, ves tamtéž. Vz S. N.

323650   Svojanovský Svazek: 3 Strana: 0814
Svojanovský, osob. jm. Žer. Záp. I. 62.

323651   Svojať Svazek: 7 Strana: 0826
Svojať, i, f. = svojeť. Slov. Chlpk. Sp. 207.

323652   Svojata, y, m Svazek: 3 Strana: 0814
Svojata, y, m., osob. jm. Pal., Mus.

323653   Svojátko Svazek: 7 Strana: 0826
Svojátko, vz Svoje. 16. stol. Bohda- necký. — Štulc. I. 154., Šml.

323654   Svojboh Svazek: 3 Strana: 0814
Svojboh, a, m., osob. jm. Pal.

323655   Svojcitný Svazek: 3 Strana: 0814
Svojcitný, lyrisch. Dch.

323656   Svojče Svazek: 9 Strana: 0320
Svojče, ete, n. = bratr n. sestra. Pravda IV 59.

323657   Svojčinec Svazek: 7 Strana: 0827
Svojčinec, nce, m. = nějaký příbuzný. Slov Cf. Svojenec, Svojinec. Dbš. Sl. pov. I. 395.

323658   1. Svoje Svazek: 3 Strana: 0814
1. Svoje, vz Svůj.

323659   2. Svoje Svazek: 3 Strana: 0814
2. Svoje, ete, svojátko, a, n., svojeť, i, svojina, y, f. = svoji, přátelé, die Ange- hörigen. Vz Svojina, Nepřivojný. Ros., D.

323660   Svojebytný Svazek: 8 Strana: 0396
Svojebytný. S. život, Phľd. 1893. 387.

323661   Svojec Svazek: 3 Strana: 0814
Svojec, jce, m., der Suist, Egoist. Dch. Vz Svojek.

323662   Svojecký Svazek: 7 Strana: 0827
Svojecký potok v Semilsku. Mzr. 99.

323663   Svoječnice Svazek: 3 Strana: 0814
Svoječnice, vz Snuřín.

323664   Svojek Svazek: 3 Strana: 0814
Svojek, jka, svojík, a, m. = sobík, der Egoist. Č. — S., ves u Nové Paky.

323665   Svojenec Svazek: 7 Strana: 0827
Svojenec, nce, m. = zvolenec, Adoptiv- kind, Wahlkind. Pr. tr.

323666   Svojení Svazek: 3 Strana: 0814
Svojení, n., die Zueignung. Jg.

323667   Svojení Svazek: 7 Strana: 0827
Svojení, n., Adoptirung, f. Pr. tr.

323668   Svojenosť Svazek: 3 Strana: 0814
Svojenosť, i, f. = svojení. Slov. Bern.

323669   Svojený Svazek: 3 Strana: 0814
Svojený; -en, a, o, angemasst, geeignet, zugeeignet. Jg.

323670   Svojeť Svazek: 8 Strana: 0396
Svojeť. Proti s-ti (svým) bol dobrodušný. Phľd. 1894. 647. a j. S. nenávidět národy jsem učil. Phľd. 1896. 619.

323671   Svojeť, i Svazek: 3 Strana: 0814
Svojeť, i, f., die Angehörigen. Slov. Vz Svoje, 2., Svojina.

323672   Svojetín Svazek: 3 Strana: 0814
Svojetín, a, m., ves v Rakovnicku. Vz S. N.

323673   Svojhlavec, v Svazek: 9 Strana: 0320
Svojhlavec, vce, m. = svéhlavec. Zát. Př. 29a.

323674   Svôjhlavý Svazek: 7 Strana: 0827
Svôjhlavý = svéhlavý. Č. Čt. II. 182.

323675   Svojík Svazek: 7 Strana: 0827
Svojík, a, m. = svojec, Egoist, m. Rk.

323676   Svojina Svazek: 3 Strana: 0814
Svojina, y, f. = svojeť, souhrn všech členů jedné rodiny, die Angehörigen, Anverwand- ten, die Familie. Mor. a Slez. Šd,. Klš. Kristus ve s-nách žije. Sš. II. 204. Vz Svoje, 2.

323677   Svojina Svazek: 7 Strana: 0827
Svojina, y, f. Ohlásil s-ně (svým lidem). Kom.

323678   Svojina Svazek: 10 Strana: 0412
Svojina, y, f. = přízeň. Slez. Vyhl. II. 69.

323679   Svojinec Svazek: 3 Strana: 0815
Svojinec, nce, m., der Angehörige. Kristus je uznává za s-nce. Sš. J. 174. (Hý).

323680   Svojinec Svazek: 7 Strana: 0827
Svojinec, nce, m. = člověčinec. Brt. D., Phľd. XI. 158.

323681   Svojinec Svazek: 8 Strana: 0396
Svojinec = vlastni lejno. Phľd. 1895. 125.

323682   Svojinský Svazek: 7 Strana: 0827
Svojinský = domácí. Keby bola prišla druhá sila či s-ská a či cudzinská. Dbš. Úv. 169.

323683   Svojitel Svazek: 7 Strana: 0827
Svojitel, e, m.. Zueigner; Anmasser, m.

323684   Svojiti Svazek: 3 Strana: 0815
Svojiti, il, en, ení; svojívati = přáteliti, befreunden; eignen, zueignen. — koho, se s kým. Jg., Pal. — si co = za své vydá- vati. Když si voják statky svojí. Hlas. S. si. komu co. Kos. Ol. 1. 143., Dch., Kšá. — se = přízniti se. Dal.

323685   Svojiti se s kým Svazek: 9 Strana: 0320
Svojiti se s kým. Němcům dával přednosť a s nimi se svojil. Pal. Děj. II. 1. 159.

323686   Svojitý Svazek: 3 Strana: 0815
Svojitý — jednotlivý, einzeln, individuell. S. jako čeledně. Ms.

323687   Svojitý Svazek: 10 Strana: 0412
Svojitý. Alkinoos jí s-tý = její vlastní manžel. Msn. Od. 101.

323688   Svojkov Svazek: 3 Strana: 0815
Svojkov, a, m., Schwojka, ves v okr. borském. Vz S. N.

323689   Svojkovice Svazek: 3 Strana: 0815
Svojkovice, ves u Telče.

323690   Svojmír Svazek: 3 Strana: 0815
Svojmír, a, m., osob. jm. Pal.

323691   Svojnice Svazek: 3 Strana: 0815
Svojnice, Swonitz, ves u Vodňan. PL. — S., e, f., die Egoistin.

323692   Svojnik Svazek: 3 Strana: 0815
Svojnik, a, m. = sobík, der Egoist. Us.

323693   Svojnosť Svazek: 3 Strana: 0815
Svojnosť, i, f. == sobectví, die Selbstsucht. Kom.

323694   Svojnosť Svazek: 7 Strana: 1388
Svojnosť, i, f. = samostatnosť, neodvis- losť. Není nad s. Val. Vck.

323695   Svojný Svazek: 3 Strana: 0815
Svojný, selbstsüchtig, egoistisch. Jg.

323696   Svojrodoľúbosť Svazek: 7 Strana: 0827
Svojrodoľúbosť, i, f., Liebe zum eige- nen Stamm. Slov. Syt. Táb. 371.

323697   Svojsík Svazek: 10 Strana: 0412
Svojsík Ant. B., prof. a spis. — S. Alois, č. spis., katech., nar. 1875. Vz Ott. XXIV.

323698   Svojskosť Svazek: 7 Strana: 0827
Svojskosť, i, f., Eigenthümlichkeit. Vz Svojství. Slov. Orl. VI. 256. Aby kmen slo- venský postavený bou na vlastnje nohy svojou s-stou, rečou, právom. Phľd. I. 1. 67.

323699   Svojský Svazek: 3 Strana: 0815
Svojský = svůj, navyklý, gewöhnt, eigen. Ještě svojským zatrhuje. Ros. — S. =- do- mácí, eigenthumlich, Haus-, einheimisch. Zlob. S. plátno. U Opavy. Klš.

323700   Svojsky Svazek: 7 Strana: 0827
Svojsky. Všecko by rád dělal po svoj- sky = po svém. Mor. Brt. D. 271. My si to len po s. robíme (jak jsme uvykli). Sb. sl. ps. I. 113.

323701   Svojský Svazek: 7 Strana: 0827
Svojský Leop., jesuita 1732. Jg. H. 1. 631., Jir. Ruk. II. 253.

323702   Svojský Svazek: 8 Strana: 0396
Svojský = domácí. S. název. Phľd. XII. 176. Po svojsku = dle užívání zájmena svůj. Vz 131. Gr. 77., 82., 86.

323703   Svojslava, y Svazek: 3 Strana: 0815
Svojslava, y, f., dvůr u Černé Hory na Moravě.

323704   Svojství, -stvo Svazek: 3 Strana: 0815
Svojství, -stvo, a. n., die Eigenthümlich- keit. Kos. Ol. 1. 309., Mtc. 1879. 191. S., der Idiotismus. Kmp. — S., die Selbstheit. Své s. zapříti (sebe sama). Jg. — S. = so- bectví, der Egoismus.

323705   Svojstvo Svazek: 10 Strana: 0412
Svojstvo, a, n. Grammatické a lexikální s. řeči. Czam. Slov. 236.

323706   Svojše Svazek: 3 Strana: 0815
Svojše, Zwoischen, ves u Kašp. Hor. PL., Tk. IV., 742.

323707   Svojšín Svazek: 3 Strana: 0815
Svojšín, a, m., Schweissing, ves u Stříbra. Vz S. N., Tk. II. 549., III. 660, IV. 643.

323708   Svojšín Svazek: 7 Strana: 0827
Svojšín, od Svojše. Pal. Rdh. I. 134.

323709   Svojšovice Svazek: 3 Strana: 0815
Svojšovice, Schoschowitz, ves u Říčan. PL., Tk. II. 417.

323710   Svok Svazek: 3 Strana: 0815
Svok, a, m. osob. jm. Šd.

323711   Svokor Svazek: 7 Strana: 0827
Svokor a svokra = manželovi rodiče, manželův otec a matka. Slov. Zátur.

323712   Svokor Svazek: 8 Strana: 0396
Svokor = svokr. Slov. Pastr. L. 11.

323713   Svókr Svazek: 3 Strana: 0815
Svókr, vz Švekr.

323714   Svokra Svazek: 8 Strana: 0396
Svokra = tchyně. Phľd. XII. 293.

323715   Svokra Svazek: 9 Strana: 0320
Svokra na nevestu zlá. Zát. Př. VII. 873. Sr. ib. 104a.

323716   Svokruša Svazek: 7 Strana: 0827
Svokruša, dle Káča = tchyně. Koll. Zp. I. 229.

323717   Svokruša Svazek: 9 Strana: 0320
Svokruša, e, f. = švagrová. Slov. Mus. 1859. 87. — S. = tchyně. S a šunka je len studená dobrá. Mus. slov. I. 11.

323718   Svolací Svazek: 7 Strana: 0827
Svolací, Einberufungs-. S. vyhláška. Pr. tr.

323719   Svolání Svazek: 3 Strana: 0815
Svolání, n., die Zusammen-, Einberufung, Versammlung. V plném s. mistrském. Arch. III. 205. a. 1417. Nové s. sněmu. J. tr. S. = sjezd, sbor, die Versammlung, concilium. Již sú složili na s. obecném v městě, jenž slove Nicea. Hus I. 46. A byl sem umínil vám kázati před svú jézdú, než bych odjel ku s. do Konstancie. Hus III. 277.

323720   Svolaný Svazek: 3 Strana: 0815
Svolaný; -án, a, o, zusammen-, einbe- rufen. S. voj. Dch.

323721   Svolat Svazek: 7 Strana: 0827
Svolati lid pod prapor. Us. Pdl. Pro- síme, abyste se k tomu s-li. Žžk. 15.

323722   Svolatel, e Svazek: 7 Strana: 0827
Svolatel, e, m., Einberufer, m. Dch.

323723   Svolati Svazek: 3 Strana: 0815
Svolati, svolám, lej, laje (íc), al, án, ání; svolávati, zusammen-, be-, aufrufen, auf- bieten. Jg. — co, koho: bouři (lid po- bouřiti), vojsko. V., schůzi, Dch., dlužníky, sbor, žákovstvo. Hus II. 302., I. 461. Máti syny s-vala. Sš. P. 192. — koho k čemu, kam (čím): lid k božím službám zvoněním s. Kom. Volavec svolává ptáky k nastražené vnadě. Sych. Myslivce troubením na roh k honbě s. Us. Šp. S-lali obec k takovému skutku. GR. — co kdy: sněm v důležitých věcech s. Kom. Po třech pak dnech svolal náčelníky židů. Sš. Sk. 291. — koho oč: sudí nás o to svolal. Mus. — koho kam: všecky na jedno místo, Jg., lid na vojnu s. D. Lid před síň chrámovou s-lati. Flav. Síru a oheň na někoho svolávati. Us. Dch. Všecky do prostředka s-la k Helišce. Sš. P. 725. Konšely svolal k tej věci. NB. Tč. 152. A svolává k tomu peniezi nalezenému přietelnice. Hus II. 266. Svolali u vieru křesťanskú dobré i zlé. Hus II. 381. — se s kým. (volati koho). Nevím, kde se s nimi budu svolávati. Ros. — kam proč. Ani se pro obžerstvie na posviecenie, na svatby i do krčem svolávají. Hus I. 123. — jak. Rúčiem Masem svoía své voje. Rkk. 11. — kde. P. Jindřich u Praze veliký dvór s-lal. Jir. Anth. I. — koho (gt.) šp. m. akkus. Kníže svolal všech svých rádců šp. m.: své rádce. Brt., Brs. 86. Cf. S. — aby. Svolal žákovstvo, aby dali na pomoc zaplacenie na plášť. Hus I. 461. a j.

323724   Svolává Svazek: 3 Strana: 0815
Svolává, é, f. Svolavou troubiti (Appell blasen. Šp.

323725   Svolavací Svazek: 3 Strana: 0815
Svolavací, einrufend.

323726   Svolávač Svazek: 7 Strana: 0827
Svolávač, e, m., Einberufer. Šd.

323727   Svolavač Svazek: 9 Strana: 0320
Svolavač = pták vabič. Mus. ol. 1898. 117.

323728   Svolavec Svazek: 3 Strana: 0815
Svolavec, vce, m. = knihy svolavné Šalamounovy, ecclesiastes. Bibl.

323729   Svolavná Svazek: 10 Strana: 0412
Svolavná = hudba svolávající k slavnosti a tanci. Brt. Čít. 414.

323730   Svolavný Svazek: 3 Strana: 0815
Svolavný, vz Svolavec.

323731   Svolenec Svazek: 3 Strana: 0815
Svolenec, nce, m., assensor. Vus.

323732   Svolení Svazek: 3 Strana: 0815
Svolení, n., die Ein-, Bewilligung, Bei- stimmung, der Beifall. S. obce (snesení); s. stran na smlouvce. V. S. děvčete, rodičů k sňatku. Us. S. sněmovní, Knst., obecné, zemské. Ros. V prodeji a kupování s. právo lomí. Rb. V prodávání a kupování s. trho- dějce že má býti, zjevnoť jest. CJB. 365. Vzíti si, dostati, dáti s. k něčemu. Us. Dch. S. k pobytu dostati. Dch. Aby žádného s. knapského bez vůle soukenníků nečinili. Sedl. Rychn. 38. 18. Pakli kto přes to s. učinil, nemají jemu toho lehčiti. Let. 213. Z toho domu nic aby Matějovi dáno nebylo vedlé s. jeho, nežli sukně a meč. NB. Tč. 260. Odložili do druhého semnu (sněmu) podlé jich obú s. Půh. II. 321. S. obecné podnik- nouti. Bart. I. 32. Manželství jest s. řádné muže a ženy, nerozdílné; S. muže s ženú k manželstvie; A s. to tvrdí sě řečí s obú stranu, že muž die: Já tě pojímám za svú ženu. A ona: A já tě za svého manžela; S. s obú stranu dobrovolné, beze lsti, činí manželstvie, ačby nikdy spolu neleželi; A to s. jest nerozdílné do smrti jednoho z nich; Kto je smie lúčiti rózno, když jest s. úmyslem pravým a tú řečí potvrzenie?; Manželstvie jest spojenie aneb s. samce a samice, totiž muže a ženy mezi svobodnými osobami a k manželstvie hodnými, v sobě držiece narozdielný obyčej společného by- dlenie; V Kostnici jest biskup, jenž jest kúpil, a druhý, jenž jest prodal a papež od s. penieze vzal. Hus I. 198., II. 38., 3y., III. 200., 285. (Tč.).

323733   Svolení Svazek: 7 Strana: 0827
Svolení dobrovolná práva ruší. Arch. VIII. 248.

323734   Svolený Svazek: 3 Strana: 0815
Svolený; -en, a, o, erlaubt, bewilligt, zugestanden. S. důvod (puštěný), zugestan- dener Beweisgrund. Nz.

323735   Svolený Svazek: 9 Strana: 0320
Svolený. Vláda dědičná i s-ná. Pal. Děj. I. 1. 14.

323736   Svolený Svazek: 10 Strana: 0412
Svolený. S. berně. Svobd. 29., 85.

323737   Svolina Svazek: 3 Strana: 0815
Svolina, y, f., aconitum Stoerkianum, druh oměje. Slb. 663., Rstp. 24.

323738   Svolina Svazek: 10 Strana: 0412
Svolina, y, f., rostl. Vz Oměj zde.

323739   Svoliti Svazek: 3 Strana: 0815
Svoliti, il, en, ení: svolovati, svolívati = vůlí svou přistoupiti, dovoliti, einstimmen, willigen, willfahren, bewilligen, einwilligen; po vůli býti, zu Willen sein, einwilligen; zvoliti, erwählen; se = sjednotiti se, jedné vůle býti, srozuměti se, einwilligen, sich ver- willigen. Jg. — abs. Mhourni, že svoluješ. V. Potřebuje-li kdo přímluvy, svol. Kom. — k čemu. Svolil k tomu. Us. K tomu jsme milostivě s. ráčili. Zř. F. I A. II. Nesvoliti k něčemu. J. tr. Svoluji k tomu jednání. Us. Co ona tomu řekne, jestli ona k tomu svoluje nebo ne. Us. Brt. Chtěli k tomu s., i nemohli přes obce. Let. 298. K jejichžto prosbám ustavičným a mnohým s-li sme; A když fojt k tomu s-lil, puojčil jie peněz; Holub s-lil k tomu, aby jeho sukna Kuklík prodal; Poručník nechce k tomu s.; Žena k tomu (ku prodeji) s. nechtěla; Ona také k tomu trhu s. nechce, leč jí polovici dodá těch peněz. NB. Tč. 98., 143., 185., 204., 258. K čemuž sotva svolivše šli; Albrecht k nižádnému pokoji s. nechtěl; K nábo- ženství jich svolil a kommunikoval; Někteří páni čeští nechtěli k tomu s. Dač. I. 49., 79., 157., 324. S. k něčí prosbě. Chč. 637. — Háj., Jel., D., Br., Vrat., Nz. —(co) konmu, čemu (jak). Nechtěl tomu živou věc, s. Sych. Někdy muž ženě svolí ústy lstivě chtě. aby přivolila. Hus II. 39. S. někomu něco. gewähren. Us. Dch. Poněvadž sou z obou stran sobě lidi svolili na jich věření chtiece přestati. NB. Tč. 48. Ještě sobě svolili tu sobotu po sv. Janě. Půh. I. 211. Pražané žalovali, že stav panský a ry- tířský ledačemus (na sněmich) bez nich svolují. Dač. I. 129. Jan mlčením svědomie tomu s-luje. NB. Tč. 29. Nesvolil um (nebyl mu po vůli). Jel. S velikou nesnází tomu svolil. Sych. — (komu) proč. Svolil jest z prosby. Schön. Kurva z úplatku každému svolí. V. Pevnosť Turkům z úplatku vzdáti svolovali. Dač. I. 194. — komu v čem. V těch věcech mu svoluji. Jel. - komu čeho kde. Jakých znamenitých kontribuci jemu na sněme svolovali. Skl. II. 20(5. — s inft. S-lil pokoj s ním učiniti. Br. Strany svolily na tom přestati, co by svědkové vyznali. NB. Tč. 62. Sněni jest zavřín, na kterémž s-li se páni stavově dáti Melicha- rovi Glöselovi summy peněžité 20000 kor míš. Dač. I. 238. S-li se právo pustiti. Tov k. 33. By ona s-la dostač cě. Sš. P. 387. — co, o čem. Takto o tom svolujeme. Zříz Ferd. — koho. Svolil krále římského (spolu zvolil). Dal. — se (shodovati se). Tam šťastně bojují, kde se šťastně svolují. C. M. 112. To mohou (úředníci desk), kdy a jak se strany svolí (sich einigen), opraviti. Zř. F. I. C. XIX. — O. z D., Vl. zř. 15. — co (se) jak: mhornutím s. V. S. co bez roz- mýšlení. Ml. By proti svým svobodám měli to jemu s. Vl. zř. 472. Jednou myslí se s. (sjetnotiti). Háj., Troj. Všichni za jednoho člověka svolili se. Vyzn. — se, co kde. nač. Jednomyslně na sněmu se svolili a zapsali. V. S. se na smlouvce. V. Nejvyšší purkrabí má moc zemany všecky, kteří se předen přivolají aneb odvolají a naň se svolí, souditi. O. z D. Svolili se na radnici Hus II. 115. Stavové na sněmích svolujíce veřejné poplatky svolovali je obyčejně pc úroku. Pal. Rdh. 177. Na sněmu berně svo- lena. Dač. I. 188. Svědomie, na kteréž obi strany svolily, vyznávají, že na tom purk- rechtu . . . NB. Tč. 166. S-li sú na lidi S-lí se obě straně na p. Lacka; pan Lacel uslyše dsky i listy podlé toho suď; Jakož jsú se naň s-li; Poňovadž jsú se na sva- tebné lidi obapolně s-li, mají na nich dosti míti. Půh. I. 316., II. 321., 327., 447. (Tč.). se k čemu. Svolivše se i k tomu. Koc. Kdo se dobrovolně k čemu s-lí, toho žádné právo nerozvodí. Rb. Abyste se dobrovolně k tomu s-li. Žižkův řád. Ješto se k dskám bez póhonóv s-li. Půh. I. 314. — Solf., Nz. i Vz Naříkati koho oč. — se oč. Pražané a jiná města hlas míti mají a to z té příčiny, poněvadž, oč by se s-li, vedlé pánuov a rytířstva pomáhati povinni byli; Nadepsané strany jsú se dobrovolně o to svolili. Dač. I. 129. Když se páni o koho svolí, aby za pána přijat byl. Tov. 39. Nemohou-li se o pobídku svoliti a smluviti. Tov. k. 203. O tento toliko samý (= jediný) artikul se s-li na témž sněmu. Vác. XX. Oč jsú se svolili. Půh. II. 65. Oč by se koli tito dva stavové na obecném sněmu s-li, budou moci práva přičiniti aneb ujíti. Vl. zř. čl. 554. Strany se o smlouvce smluvily. V. Lečby se strany dobrovolně s-ly o kterú při. V., Zř. F. I. A. XVI1L, B. XIII. Pakli by se strany o jednoho přísežného s. nemohli, tehda každá strana jednoho vyvol. CJB. 417. S. se o při (sich vergleichen). Vl. zř. 13., 402. — se v čem. A oč se koliv v mod- litbách svolují. Pís. br. Abychom pilně při- kázánie jeho plnili, s ním se ve všem s-li a jeho nikdy nezapomínali. Hus III. 132. - aby. Svolím tomu, aby po tvé vůli bylo. Sych. Svolí-liž jednorožec, aby tobě slúžil a u jeslí tvých aby nocoval? Job. 39. 9. A oni faráři a mnišie tak sú se s-li, aby mne nedopustili; S-li židé, že ktož vyznal, že on jest Kristus, aby ze sboru židovského byl vyvržen. Hus II. 113., 174. (Tč.). — v co. Nz. Dějeť se pak kupování a pro- dávání, kdyžto trhodéjce svolí se v určenú cenu. ČJB. 363. Znamenie jiného pověděti neumiem manželom, že je Bóh v manželstvie svolil, jedné to, když . . . Hus I. 205. Vz Počet. Kol. 48. — nač: na jisté výminky, eingehen. J. tr. — se na čem. Na čem by se v plném cechu s-li. Sedl. Rychn. 40. Na tom jsme se s-li, aby každý vůli toho měl. Zř. m. 1604. (Tč.). My svrchu psaní na tom jsme se s-li. Bart. I. 24. — k čemu zač. Za 6000 hřiven stříbra svolil císař k trhu. 1192. Pal. — se s kým. A také Kristus se svú sv. cierkví zasě sě svolil, aby ot nie lna věky neotstúpil; Taktéž všecken sbor cierkve svaté zde rytěřujície svolil se je s Kristem, že nikoli nechce sě od něho dě- liti; S Annú nenie manželstvie, neb vóle, která činie manželstvie, ta nikdy nebyla s-la s Annú, nýbrž s Dorotú. Hus III. 202., 206. (Tč.). — co na jak dlouho. Od lae- tare svolili sobě rok do soboty po svátosti bez obú práva pohoršenie. Půh. I. 211.

323740   Svoliti Svazek: 7 Strana: 0827
Svoliti. — abs. Svolující s činícím jed- nostejnou muku trpěti budou. Výb. II. 1430. — čemu. Ať mé prosbě svolí. Leg. Mně. R. 21. — co: berně (povoliti). Výb. II. 1263. — se jak. Neb což se lidé svolé dobrovolně. Výb. I. 966. — se kde. Tam šťastně bojují, kde se všichni svolují. Lpř. — se k čemu. K tomu jsme se s-li, že . . 1450. Sněm. praž. — se oč. Přede všemi věcmi o to jsme se s-li. Br. Oč se sami s-lí, aby to drželi. Arch. VIII. 178. — se nač. Kteříž se naň svolé. Výb. I. 967. — se na čem. Bart. 131., Arch. VII. 279. — se s kým. Aby otec svolil (smluvil) se s mateří. Výb. II. 1419. — se o čem. O tom jsme se s-li. Bart. 84. O tom se s-li, aby jeho na krále vzeli. Výb. II. 838.

323741   Svoliti Svazek: 9 Strana: 0320
Svoliti. Abychom se s ním ve všem svo- lili. Hus. Zrc. (Mus. fil. 1900. 212. ).

323742   Svoliti se Svazek: 9 Strana: 0462
Svoliti se. A tak sú se oba před kon- šely svolila. 1433. Mšín. 13.

323743   Svolka Svazek: 7 Strana: 1388
Svolka, y, f. = omluva. 1482. Hrš. Nách

323744   Svolka Svazek: 8 Strana: 0577
Svolka, y, f. A k tomu jest byla s. (svo- lení) s obú stranú. 1489. Arch. XV. 368.

323745   Svolně Svazek: 10 Strana: 0412
Svolně = dobrovolně. S. přispěti. Msn. II. 176.

323746   Svolnosť Svazek: 7 Strana: 0827
Svolnosť, i, f., tractabilitas. Trpělivosť a s. nad lidský obyčej. Ev. olom. 4

323747   Svolný Svazek: 3 Strana: 0816
Svolný; svolen, lna, o = volný, willig, bereit. — k čemu. Jsem ku všemu svolná. Us. — komu. Kdo jsou Turkům s-ni byli. Gusle od Kappra. 119.

323748   Svolný komu Svazek: 10 Strana: 0412
Svolný komu: lidu. Řeci. Příbr. Han. 53. (Mš. ).

323749   Svolný nač Svazek: 9 Strana: 0320
Svolný nač. Jsem s. na vše. Vond. Kiejst. 30. —· komu. Člověk lidu obecnému svolný. Rozb. III. 721.

323750   Svoloč Svazek: 7 Strana: 0827
Svoloč, i, f. = sběř, luza, rus. Zbr. Lžd. 89. Lipa. Aby sa s. jeho nevrhla ku Vasi- liju. Sokl I. 467.

323751   Svolovací Svazek: 10 Strana: 0666
Svolovací list k službě. Arch. XXII. 135.

323752   Svolování Svazek: 3 Strana: 0816
Svolování, n., die Genehmigung. S. berní. Vz S. N.

323753   Svolšina Svazek: 3 Strana: 0816
Svolšina, y. f., Swolschina, mlýn u Zdou- nek. PL.

323754   Svomyslný Svazek: 3 Strana: 0817
Svomyslný = svémyslný. Slov.

323755   Svondati Svazek: 3 Strana: 0817
Svondati, vz Sundati.

323756   Svoprajnosť Svazek: 3 Strana: 0817
Svoprajnosť, i, f. = sobectví, der Eigen- j nutz. Slov.

323757   Svor Svazek: 7 Strana: 0827
Svor. Cf. Mkl. Etym. 382. a.

323758   Svor Svazek: 8 Strana: 0396
Svor = svornosť. Jsou do svoru. Brněn. Brt. D. II. 392.

323759   Svor Svazek: 10 Strana: 0412
Svor, u, m., Tufstein. Sb. sl. VIII. 143.

323760   Svor Svazek: 10 Strana: 0666
Svor, u, m. S. kamenný = hrad. Slád. Rich. II. 78.

323761   Svor, u, svorec Svazek: 3 Strana: 0817
Svor, u, svorec, rce, svůrek, rku, m. = co věc s věcí svírá, spojuje, kleště, das Band, die Klammer, Zwinge. S., starsl. s?cvor?, koř. svr (cf. se-vr-íti), r stupňováno v or. Mkl. B. 11., 12. (Hý.). Zeď svory sevříti. Kram. — S. u tesařů trám jiné částky díla tesařského vázající. S. u cepu, svorník = svaz, kterým držadlo k bijáku připojeno jest, das Ortband. Rohn. 703. — S-ry = dva příčné trámy spojující vrchní konce sloupů hraničných, die Laune, der Schlüssel. Prm. IV. 249. S. = trám hranice, na němž uložen podklad, na kterém housle (die Hebe- leiste) se otáčejí, der Schlüssel. Prm. IV. 236. — S., v horn., zarážka, der Vorschlag, Vorstrecker. Šp. — S., zodiacus. Jir. exc. V MV. nepravá glossa. Pa. — S. = svorec, vor m. kocábky, das Floss. Háj. Učinili s-ry u břehu. BO., Us. u Třebíče. Fsk. Kázal most ze svorů přes tu řeku udělati. Alx. F. k. 44. — S., die Sturrasäule. — S. = šroub, die Schraube. Zlob. — S., opuka, der Glimmerschiefer, skládá se ze slídy a křemene. Vz Hornina. Bř. Cf. Schd. II. 68., 102., Bř. 245., 255., KP. III. 18., 42., Krč. 329. S. jest břidličnatý, obyč. světlý kámen, složený z křemene a ze slídy; obyč. jest do něho vtroušen hnědý granat, turmalin, cyanit, staurolith atd. Krč. 78. S. = kry- stallická směs slídy a křemene ve slohu břidličnatém a vrstevnatém. Krč. 260. Svor železný. Eisenglimmerschiefer, dolomitový, vápenný, Kalkg. Krč. 261., 262.

323762   Svor-kameň Svazek: 8 Strana: 0396
Svor-kameň, svorový kameň = krystal- lisované vápno; sádra; zkameněle' dřevo. Jím hojí zlámané kosti. Cť. Kostiviar. Phľd. 1894. 376.

323763   Svora Svazek: 7 Strana: 0827
Svora. Cf. Mkl. Etym. 382. a. — S. u tesařů atd., spona, Klammer, f. Včř. Z. I. 23. — S. = smyčka, řemen, na kterém se chrti na hon vodí. S = oko na lapání zvěři. Škd. — S. u čepu. Cf. Ťahanec (dod.).

323764   Svora, svůra, svorka, svůrka, svo- rečka Svazek: 3 Strana: 0817
Svora, svůra, svorka, svůrka, svo- rečka, y, f. == rozvora u voza, die hintere Deichsel. Bern. — S. u biče, v obec. mluvě cvora, poplístka, Schmitze, f. — S. u cepu, svor — řemen, jímž kůži k oběma dřevům cepovým (k -cepovce a válečku) připínají. Vk. S. = řemen spojující cep s rukovětí. Sml., Mý., Ktk,, Vrů. Vz Cep (dodatky). — Svůra = psí obojek. — Svory, svůrky = nožní pouta. — S. = úzká cesta, těsný prů- chod, ein enger Weg. Sš. Snt. 137.

323765   Svorad Svazek: 7 Strana: 0827
Svorad, a, m. = vrch v Liptově. Č. Čt. II. 381.

323766   Svorádovec Svazek: 9 Strana: 0320
Svorádovec, vce, m., kopec u Podhradí Sbor. slov. III. 145.

323767   Svorc Svazek: 3 Strana: 0921
Svorc, e, m., z něm. Schurz = zástěra. V. — Š. spodní sukně, der Unterrock. Aqu., Štelc. Š. = sukně z plátna černého, vyhla- zeného, v záhyby složená. Mor. Brt. — Š. = jistá zbroj. Jg. S. = jener Theil des Panzer- hemdes, der den Unterleib und die Ober- schenkel schützte. Osm šorcu, jedny pod- pažníky. Gl. 337. S. pancířový. Sn. kn. op.

323768   Svorčajznice Svazek: 10 Strana: 0434
Svorčajznice, e, f., nadávka. Vých. Čechy. Rgl.

323769   Svorčlivý Svazek: 3 Strana: 0817
Svorčlivý = svorný. Na Policku. Kšá.

323770   Svorec Svazek: 3 Strana: 0817
Svorec, rce, m. == vazný svor, der Binde- riegel, die Zwinge. Nz. Svorec podélní, ve čtverci, die Schraubenzwinge. Skv.

323771   Svorec Svazek: 7 Strana: 0827
Svorec = dolejší čásť lopatky kola vod- ního, der untere Schaufeltheil am Wasser- rade. NA. IV. 22.

323772   Svorek Svazek: 9 Strana: 0320
Svorek, rku, m. = svazek cibule. Strako- nice. Kub. 157.

323773   Svorel Svazek: 3 Strana: 0817
Svorel, rlu, m., der Aeschinit, nerost. Miner. 566.

323774   Svoreň Svazek: 3 Strana: 0817
Svoreň, rně, m. = železná páka ve mlýně, die Hebestange. Us. — S., na Slov. = že- lezný hřeb vůz spojující. S. spojuje s obrtlem zadní čásť vozu, die Klammer, der Reib- nagel, svorník. Koll., Pk., Šp. — S., svo- řínek, zákolník, který drží váhy ve voji, der Vorstecknagel. U Olom. Kd.

323775   Svoreň Svazek: 8 Strana: 0396
Svoreň, u, m. = druhá doba tvoření se koulotvarů. Am. Orb. 84. Cf. Skluken (3. d.).

323776   Svoreň Svazek: 8 Strana: 0396
Svoreň, vz Svorník (u vozu, u pluhu; i 3. dod.).

323777   Svorenství Svazek: 3 Strana: 0817
Svorenství, n. = svornosť, die Eintracht. Rkp. 15. stol. Č.

323778   Svorenství Svazek: 7 Strana: 0827
Svorenství. V bratrském s. Výb. II. 251.

323779   Svorka Svazek: 3 Strana: 0817
Svorka, y, f., die Klemme, Schrauben- zwinge. Prm., Ck. S. truhlářská. S. u cepu, vz Svor. Mor. Šd.

323780   Svorka Svazek: 7 Strana: 0827
Svorka. S. (svírka) krovu, Dachriegel, m. Sl. les. — S. psí. Vz Svor. — S. krej- čovská, Latzstück, n. — S. = umělé sesta- vení slov ve verši (když slova na obou rozích verše položena jsou tak úměrně, že verš v celek jaksi spínají a svírají). Jos. Podstatný. Verg. 323.

323781   Svorka Svazek: 8 Strana: 0396
Svorka, y, f., část tkadlcovského stavu. Brt. 1). II. 454. — S. Pes na svorke (svorce) uviazaný. Phľd. 1896. 256.

323782   Svorka Svazek: 9 Strana: 0462
Svorka, y, f.. Klemme. S. pobřišniční, Peritonealklemme, střevní, Darmklemme. Ktt.

323783   Svorka Svazek: 10 Strana: 0412
Svorka, y, f. S. víčková, Lidklemme, tepenní (na tepny), Arterienkl., pobřišniční, Peritonealklemme, slonovinná, Elfenbeinkl., s. kostní, Knochenklammer, ušní, otaphon, Ohrklemme. Ktt.

323784   Svorkový Svazek: 8 Strana: 0396
Svorkový. S. prkno ve stroji elektrickém. Vz KP. VII!. 100.

323785   Svorna Svazek: 7 Strana: 0827
Svorna, y, f. = Concordia (os. jm.). Kld. Rok. V. 110.

323786   Svorně Svazek: 3 Strana: 0817
Svorně, einträchtig. V. S. jednati, hla- sovati. — S. = svorou, závorou. Kat. 659.

323787   Svorně Svazek: 8 Strana: 0396
Svorně. Žijí spolu s. jako zrnka v klásku. Kár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

323788   Svorní Svazek: 3 Strana: 0817
Svorní = ku svoru náležející, Band-, Klammer-. Svorní Hřeb = svoreň, svorník, svěrák, pověrák, nicohlavník, srdečník, der Reib-, Spann-, Vorstecknagel. Jg. S. hřeb = železný kulatý hřeb, jímž se váhy k vozu připínají. V Bystersku. Sn.

323789   Svornice Svazek: 3 Strana: 0817
Svornice, e, f., lépe: svodnice, die Wasser- furche. Kouble. — S. = svoreň u vozu. Boč.

323790   Svornici-us Svazek: 7 Strana: 0827
Svornici-us, a, m. Jg. H. 1. 631, Jir. Ruk. II. 253.

323791   Svorníček Svazek: 7 Strana: 0827
Svorníček, demin. slova svorník. Mj.

323792   Svorníček Svazek: 8 Strana: 0396
Svorníček, čku, m , zdrobn. svorník. Brt. D. II. 445.

323793   Svorník Svazek: 7 Strana: 0827
Svorník. Cf. Včř. II. 49., 52. S. rozpě- rací, vz Rozspěrák. Svornosť měšťanů zachovává město; Řídká s. bratří. V. S. tuží, sváry nuzí. Us. Bž., Km , Lpř.

323794   Svorník Svazek: 8 Strana: 0396
Svorník (laš.), svorek (slov., val.), srdeh (záp. Mor.), lánek (han.) = hřeb v kľúčiku pluhu. Brt, D. II. 447. — S. u vozu: svoreň, srdeň, váhovec. Brt. D.II. 444.

323795   Svorník, u, m Svazek: 3 Strana: 0817
Svorník, u, m. — svor, die Klammer, das Band. Železo k železu sem připojené. Pam. kut. — S. u cepu, vz Svor. S. u pluhu, železný hřeb, kterým se váhy k pluhu při- pojují, der Pflugstoss. D. — S. u vozu, vz Svorní. Us. — Vz Rozvora. — S. = závě- rečný kámen v klenutí. Vz S. N. — S., ve mlýně, vz Svor. — S. šroubu, der Schrauben- bolzen. Šp. S-ník nýtový, der Nietbolzen. Čsk. — S., a, m., osob. jm. Mor. Šd.

323796   Svornoduchosť Svazek: 10 Strana: 0413
Svornoduchosť, i, f. Msn. Od. 226.

323797   Svornohlasnosť, i Svazek: 3 Strana: 0817
Svornohlasnosť, i,f.,die Harmonie. Krok. I. c. 152.

323798   Svornohlasný Svazek: 3 Strana: 0817
Svornohlasný, harmonisch, einstimmig. Jg.

323799   Svornomyslnosť Svazek: 3 Strana: 0817
Svornomyslnosť, i, f., die Einmüthig- keit, Jg.

323800   Svornomyslný Svazek: 3 Strana: 0817
Svornomyslný, einmithig. Krok.

323801   Svornosť Svazek: 3 Strana: 0817
Svornosť, i, f. = srovnávání se, jednö- hlasnosť, die Ubereinstimmung, Eintracht, Einigkeit, Einmüthigkeit, der Einklang. Jg. S. mezi lidmi. S. udělati, vzdělati. V. V s. uvésti; k s-i přivésti. Ros. Ve s-ti s někým živu býti. Us. JT. O s-nosti vůle a mysli učeníků jedná, Sš. J. 265. (Hý.). S-stí naj- menší věci vysoko zcházejí, nesvorností najvětčie panstvie i královstvie rózno se rozcházejí. Vš. IX. 10. S. daří, nesvornosť maří. Slez. Tč. S. lásky matka. Slov. Tč. Čas je zlý, když je málo u lidí s-sti. Mor. Tč. Dobrý úmysl a pozornosť majú v dobrém skutku s. Mor. Tč. Trvala mezi nimi s. V. Nic tak nemútie ďáblóv jako s. lásky; Ktož taký chléb a pokrm ve s-sti jedie, nevadie sě spolu; Ten má mieti lásku a s. k Bohu a potom ku každému bližniemu. Hus III. 73., 172. Aby plnili vóli jeho ve s-sti bez roztrženie. Hus III. 278. (Tč.). S-stí malé věci rostou, nesvorností a svárem největší se rozpadají. Kmp. Kde bída do světnice dveřmi vchází, tam skáče s. oknem ven. Kmp. Lepší brambor ve s-sti nežli bažant ve zlosti. Prov. Strany přísloví vz ještě: Bratr, Mír, Potřebovati, Provaz, Ruka, Soused, Vojsko, Vůle. Kde s., tu i hojnosť boží (tu boží požehnání. Vz Provaz). Č. Kde s., tam dobrého hojnosť. Š. a Ž. S-stí maličké věci veliký zrůst berou, nesvorností pak veliké k roztržitostem ano i v nic při- cházejí; Přátelství a s. nejlepší ohrada rad- ních. Pr. Kde s. přebývá, tu všecko dobře se vede a vzdělává; Různice a nesvornosti obecného dobrého nepřítel; Kde nesvornosť panuje, tuť žádné podstatné moci a síly býti nemůže. Rb. S-tí malé věci vzrostají. Cyr. Řídká jest krásy s poctivostí s. Jel. Vz Rb. 273. — S. slul r. 1848. zvláštní sbor pražské i národní obrany, jenž první zavedl české velení. Vz S. N.

323802   Svornosť Svazek: 7 Strana: 1388
Svornosť. Z lásky a s-sti všecko dobré pochází. Arch XII. 5

323803   Svornosť Svazek: 9 Strana: 0320
Svornosť. Úsloví vz v Zát. Př. 366a.

323804   Svornostářství, n Svazek: 7 Strana: 0827
Svornostářství, n. = nepravé usilování o svornosť. Us.

323805   Svornostka Svazek: 10 Strana: 0413
Svornostka, y, f. = čepice, jakou nosili členové spolku Svornosti. Čch. Kv. 115.

323806   Svornostní Svazek: 3 Strana: 0817
Svornostní, Eintrachts-. Šm.

323807   Svornostník Svazek: 10 Strana: 0413
Svornostník, a, m. = člen spolku Svor- nosti. Lit. II. 295.

323808   Svornozvukosť Svazek: 3 Strana: 0817
Svornozvukosť, i, f., die Harmonie. Srn,

323809   Svorný Svazek: 3 Strana: 0818
Svorný = srovnávající se, übereinstim- mend. Veličiny svorné velikosti. Představy a pojmy svorné. — S. —jednomyslný, ein- trächtig, einig, einstimmig. V. S. spolupů- sobení, jednomyslnost, e. Uibereinstimmung. Us. Dch. Plzněné jsú najsvornější, město své řádně spravují, slovo boží milují. Hus III. 271. Při svorné vůli jde vše do hůry. Prov. Pk. Lepší svorná hrstka malá než nesvorný zástup. Pk.

323810   Svorný Svazek: 3 Strana: 0990
Svorný = švárný. Jo (= já) sem si my- slela, že si synek švorny. Šš. P. 340. Na Ostrav.

323811   Svorný Svazek: 7 Strana: 0827
Svorný. Cf. Mkl. Etym. 382. a. S. láska, Vrch., Dch., Pož. 275., pojmy. Jd. Mezi sebou svorní. Pal. Rdh. III. 138. Všichni byli proti němu v nenávisti s-ni. Kká. Td. 215.

323812   Svorný Svazek: 9 Strana: 0320
Svorný. Svoren. Chč. S. I. 280.

323813   Svorný Svazek: 10 Strana: 0413
Svorný. Muž so ženou, ako deti pod stenou (povadia sa a hneď sa opät pomeria). Sbor. slov. 1901. 150. Sr. Kaše.

323814   Svorovati Svazek: 3 Strana: 0818
Svorovati = do svary dáti, koppeln. — koho: koně, voly. Mor. Tč.

323815   Svorový Svazek: 7 Strana: 0827
Svorový, Glimmerschiefer-. S. skála, Us. Pdl., pohoří. Krč. G. 297.

323816   Svorový Svazek: 8 Strana: 0396
Svorový. S.kameň,vz Svor-kameň (3. dod.).

323817   Svorový. S Svazek: 3 Strana: 0818
Svorový. S. dřevení = dřevení věncové, die Bolzenschrotzimmerung. Hř. — Krč. 349.

323818   Svorsko Svazek: 8 Strana: 0396
Svorsko, zaniklý klášter na Mor. Vz Mtc. 1896. 121.

323819   Svořínek Svazek: 3 Strana: 0817
Svořínek, nku, m., vz Svor, Svoreň. S. = malý řemínek, kterým se potrhané cepy spravují. Hor. Bkř. Vz Svor.

323820   Svoříš Svazek: 3 Strana: 0817
Svoříš, e, m., Swořisch, ves n Jistebnice.

323821   Svořiti Svazek: 7 Strana: 0827
Svořiti, zusammenfügen. Gb., Ssk.

323822   Svořiti Svazek: 10 Strana: 0412
Svořiti = spojiti, od svora. — co. Bóh své divné sieni svořil. Kat. 1372. Er. na- vrhuje: stvořil. Vz List. fil. 1882. 304.

323823   Svošovice Svazek: 3 Strana: 0818
Svošovice, Schoschowitz = Svojšoviee.

323824   Svoumyslný Svazek: 7 Strana: 1388
Svoumyslný. Prodali za s-nou příčinou kus pole (nežádavše za povolení). 1578 Wtr. Obr. II. 545.

323825   Svovolnosť Svazek: 7 Strana: 0827
Svovolnosť atd. = svévolnosť atd.

323826   Svový Svazek: 7 Strana: 0882
Svový. Š. kosti, Nahtknochen. Exc.

323827   Svozil Svazek: 3 Strana: 0818
Svozil, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

323828   Svozil Svazek: 10 Strana: 0413
Svozil Jos., spis. Tob. 218. — S. Jan, rolník a red., nar. 1847. Sr. Ott. Slov.

323829   Svozilík Svazek: 3 Strana: 0818
Svozilík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

323830   Svoziti Svazek: 3 Strana: 0818
Svoziti, vz Svésti.

323831   Svoznice Svazek: 3 Strana: 0818
Svoznice, e, f., na Hané vohouč - místo, kudy voda se svádí. Us. Bkř.

323832   Svožilosť Svazek: 3 Strana: 0818
Svožilosť, i, f. = žití po své vůli, das Leben nach seinem Willen. Slov. Bern.

323833   Svožilý Svazek: 3 Strana: 0818
Svožilý = kdo po své vůli živ jest, nach seinem Willen lebend. Slov. Bern.

323834   Svožovati Svazek: 7 Strana: 0827
Svožovati, vz Svézti. Kosmogr. 52. A.

323835   svr Svazek: 8 Strana: 0396
svr. Z svr se v odsouvá: srběti m. svrběti, srab in. svrab. Us. Gb. II. ml. I. 439.

323836   Svrab Svazek: 3 Strana: 0818
Svrab, u, m. = svrbění, das Jucken. V MV. nepravá glossa. Pa. Neštovičky oby- čejem prašiviny s. vzbuzují. Kom. J. 316. Drsnatosť kůže se svrabem. V. — S., nemoc kožní, již způsobují maličká zvířátka, svra- bina, prašivina, prašivosť, prašivka, scabies, die Krätze. V. Vz více v S. N. S. suchý. S. svrbí. Jel. Někoho svrabem nakaziti. D. Míti s. Us. Svrabem prašným kóžie má jest zprahlá a svraskalá. BO. Cizí s. česati (do cizích věcí se míchati. Vz Všetečný). Č. — S. = neduh koňský, chrasta, chrastavost, prachy, prašivost, prašivina, prchly, die Räude. Ja. S. na ovcích. — S. na víčkách očních, psorophthalmia. Ras.

323837   Svrab Svazek: 7 Strana: 0827
Svrab. Cf. Čs. lk., Mkl. Etym. 330. a., Slov. zdrav. 359. S. oční, trachoma

323838   Svrab Svazek: 7 Strana: 1388
Svrab Léčení ho na Mor. Vz Mtc 1893. 149

323839   Svrab Svazek: 8 Strana: 0396
Svrab. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65., 79. Hojení ho na Slov., vz Phľd. XII. 567., na Mor. Mtz. 1894. 336.

323840   Svrab Svazek: 9 Strana: 0320
Svrab. Od jedné (ovce) svrabem porušené bývá celé stádo nakažené. Fisch. Hosp. 175. Lidové léčení svrabu. Vz Sbor. slov. III. 158., 159. Látka ako s. (řídká). Mus. slov. III. 36.

323841   Svrab Svazek: 10 Strana: 0413
Svrab, u, m. Vz Ott. XXIV. 457.

323842   Svrabina Svazek: 3 Strana: 0818
Svrabina, y, f. = svrab, die Krätze. Ja.

323843   Svrabiti, il Svazek: 3 Strana: 0818
Svrabiti, il, en, ení, svrabívati = svrabem pokrytí, mit Skabies anstecken. Leč zpěv, jenž duši tvoji slabí, ji chabí, svrabí a ji krabí. Sš. Sm. bs. 190.

323844   Svrabivec Svazek: 9 Strana: 0320
Svrabivec, vce, m. Mtc. 1901. 18.

323845   Svrablavě, svrabovitě Svazek: 3 Strana: 0818
Svrablavě, svrabovitě, juckend, krätzig. Jg.

323846   Svrablavec Svazek: 3 Strana: 0818
Svrablavec, vce, m. = prašivec, ein Krätziger. Jg.

323847   Svrablavina, svrablavka Svazek: 3 Strana: 0818
Svrablavina, svrablavka, y, f., svrab- lavky, pl. = svrablavé neštovičky, svrab, die Krätze. Ros.

323848   Svrablavosť Svazek: 9 Strana: 0320
Svrablavosť. Lidové léčení s-sti. Vz Svrab.

323849   Svrablavosť, svrablivosť Svazek: 3 Strana: 0818
Svrablavosť, svrablivosť, i, f., svrbení, das Jucken. Ros., Kom. — S. = prašivost, die Krätzigkeit. Jg.

323850   Svrablavý Svazek: 9 Strana: 0320
Svrablavý. S. uši. Bibl. kral. 2. Kor. 4. 8. Sr. Svrablivý.

323851   Svrablavý, svrblavý, svrablivý Svazek: 3 Strana: 0818
Svrablavý, svrblavý, svrablivý = svr- bící, Jucken verursachend. Svá prašivina. Čern. — S. = svrab mající, krätzig. S-vá hlava, kůže (také = vadivý člověk, zänkisch. Kom.). Us. Jg., Šd. — S. = škrablavý, drsný, rauh, rauhe Haut Habend. S. zemáky. Mor. a slez. Šd.

323852   Svrabliak Svazek: 7 Strana: 0827
Svrabliak, a, m. = motýl. Slov. Ssk.

323853   Svrablivý Svazek: 7 Strana: 0827
Svrablivý mozek kalvínský. Kom.

323854   Svrabľúch Svazek: 7 Strana: 0827
Svrabľúch, svrabúch, a, m. = svrablavec. Slov. Rr. Sb.

323855   Svrabně Svazek: 3 Strana: 0818
Svrabně = svrablavě, krätzig. Bern.

323856   Svrabnosť Svazek: 3 Strana: 0818
Svrabnosť, i, f.. die Krätzigkeit. Bern.

323857   Svrabnouti Svazek: 3 Strana: 0818
Svrabnouti, bnul a bl, utí = svrab do- stávati, krätzig werden. Jg.

323858   Svrabnutí Svazek: 3 Strana: 0818
Svrabnutí, n., das Krätzigwerden. Bern.

323859   Svrabný Svazek: 3 Strana: 0818
Svrabný = svrablavý, krätzig. Bern. S. místo. Ras.

323860   Svrabov Svazek: 3 Strana: 0818
Svrabov, a, m., Srabow, ves u Tábora; Swrabow, ves u Čerň. Kostelce. PL.

323861   Svrabovatý Svazek: 3 Strana: 0818
Svrabovatý, skabiös, krätzig. Nz. lk.

323862   Svrabovina Svazek: 10 Strana: 0413
Svrabovina, y, f., vz Svrab. S. strupatá, scabies crustata, Borkenkrätze. Ktt.

323863   Svrabovitosť Svazek: 3 Strana: 0818
Svrabovitosť, i, f. — svrablavosť, die Krätzigkeit. Jg.

323864   Svrabovitý Svazek: 3 Strana: 0818
Svrabovitý = svrablavý, krätzig, skabiös. S. kůže, vřed, ovce. Ja. Jedna s. (räudig) ovce všecko stádo nakazí. Bern.

323865   Svrabový Svazek: 3 Strana: 0818
Svrabový, Krätz-. S. ves. Rostl. III. 21.

323866   Svrabový. S Svazek: 10 Strana: 0413
Svrabový. S. zákožka, Krätzmilbe.

323867   Svradice Svazek: 9 Strana: 0320
Svradice, býv. tvrz u Horažď. Sdl. Hr. XI. 917.

323868   Svrapovati Svazek: 8 Strana: 0396
Svrapovati látku, falten. NZ. VI. 30.

323869   Svrask Svazek: 3 Strana: 0818
Svrask, u, m. = svrasknutí, svraštění, das Zusammenschrumpfen, die Runzel. Zlob.

323870   Svráskal Svazek: 7 Strana: 1388
Svráskal, a, m , complista, zastr. Pršp. 13 93.

323871   Svraskalosť Svazek: 3 Strana: 0818
Svraskalosť, i, f., die Runzlichkeit, Ein- geschrumpftheit. S. čela. Jg. — S. = vlast- nost jazyk stahující, die Herbe. Čern.

323872   Svraskalounký Svazek: 3 Strana: 0818
Svraskalounký, rugulosus, feinrunzelig, jsou-li svrasky tenčí a méně vystávající. Rst. 500.

323873   Svraskalý Svazek: 3 Strana: 0818
Svraskalý = plný vrásek, runzelig, un- eben, gefurcht. S. čelo. V., Rst. 500. S-lý stařec. Dh. 113. — čím. Čelo starostmi s-lé Us. — S., herb. S. chuť. Rostl. S. ro- vina, karstig. Us. Dch.

323874   Svraskatělý Svazek: 7 Strana: 0827
Svraskatělý = svraštělý. Rgl.

323875   Svraskatěti Svazek: 10 Strana: 0413
Svraskatěti, ěl, ění. Tvář mu s-těla. Rais. Lop. 203.

323876   Svraskati Svazek: 3 Strana: 0818
Svraskati, vz Svrasknouti.

323877   Svraskaviny Svazek: 3 Strana: 0818
Svraskaviny, pl., f., etwas Zusammen- geschrumpftes. Šm. — S., lépe: svraštidla, stahovadla, Konstringentien, zusammenzie- hende Mittel. Sm.

323878   Svraskavosť Svazek: 3 Strana: 0818
Svraskavosť, i, f. = svraskalosť. Jg.

323879   Svraskavý Svazek: 3 Strana: 0818
Svraskavý, zusammenziehend, adstringi- rend. S. lék. Nz. lk., Nz. S. látky, Nz., chuť. Šp.

323880   Svraskbouti Svazek: 3 Strana: 0818
Svraskbouti, sknul a skl, ut, utí; svra- skati; svraštiti, il, ěn, ění; svraskovati, svra- štovati = stahovati, skrčiti, zusammenziehen, runzeln. Jg. — abs. Růžová voda svraskuje. Čern. — co. Voda hadová svraskuje střeva. Lék. kn. S;ti čelo. V. — čím. Mocí svou svraskuje. Čern. — se, einschrumpfen, sich runzeln. Kůže se svraskla. Us. — se čím. Svraští se hněvy tvář jeho. BO.

323881   Svrasklina Svazek: 7 Strana: 0827
Svrasklina, y, f., Falte, f. Rk.

323882   Svrasklosť Svazek: 3 Strana: 0818
Svrasklosť, i, f. == svraskalosť.

323883   Svrasklý Svazek: 3 Strana: 0818
Svrasklý = scvrklý, skrčený, runzelig, eingeschrumpft. S. čelo. Chmel., kůže. Boč.

323884   Svrasknouti se kde Svazek: 10 Strana: 0413
Svrasknouti se kde. Kože svraskala se jest na mně (sprahla). Št. (Mus. fil. 1902. 87 ).

323885   Svrasknutí Svazek: 3 Strana: 0818
Svrasknutí, n., das Einschrumpfen. Silné s. kůže. Šp.

323886   Svráskovatělý Svazek: 10 Strana: 0413
Svráskovatělý obličej, Tbz. XVI. 89., tvář. V. 5. 258. — čím. Palác větrem a deštěm s-ly. Zr. Strat. 223.

323887   Svráskovatěti Svazek: 10 Strana: 0413
Svráskovatěti, ěl, ění. Tbz. V. 6. 146.

323888   Svrašcenina Svazek: 7 Strana: 1388
Svrašcenina = svraštěnina, rictus. Pršp. 51. 86.

323889   Svraštělka Svazek: 3 Strana: 0818
Svraštělka, y, f., rhytisma, der Runzel- schorf. Rstp. 1950.

323890   Svraštělosť Svazek: 10 Strana: 0413
Svraštělosť, i, f. S. oka (úbytě, atrophia bulbi. Ktt.

323891   Svraštělý Svazek: 3 Strana: 0818
Svraštělý = svrasklý, runzlich, gefaltet. Nz. lk. S. povrch. Rostl. S-lý stařec, celo (vráskovité). Jel.

323892   Svraštění Svazek: 7 Strana: 0827
Svraštění, cirrhosis. S. jater, c. hepatis (úbyťové, atrophica), ledvin, mikteru, c. panereasis, plic, c. pulmonum, tuberkulosní, c. tuberculosa, uzlovité, c. nodosa. Ktt. exc.

323893   Svraštění, n Svazek: 3 Strana: 0818
Svraštění, n., svrasknutí, scvrknutí, die Zusammenschrumpfung. Účinek s., zusam- menziehende Wirkung. Sp.

323894   Svraštěnina, y, f Svazek: 3 Strana: 0818
Svraštěnina, y, f., etwas Eingeschrumpf- tes. Veleš.

323895   Svraštěný Svazek: 3 Strana: 0818
Svraštěný; -ěn, a, o, eingeschrumpft, ge- runzelt.

323896   Svraštěti Svazek: 3 Strana: 0818
Svraštěti, ěl, ění = svrasknouti se, ein- schrumpfen, sich runzeln. — komu od čeho. Od starosti svraštělo mi čelo (ne: svraštilo). Sych.

323897   Svraštič Svazek: 7 Strana: 0827
Svraštič, e, m., corrugator.

323898   Svraštidlo Svazek: 10 Strana: 0413
Svraštidlo, a, n., vz Stavidlo.

323899   Svraštiti Svazek: 3 Strana: 0818
Svraštiti, vz Svrasknouti.

323900   Svrašťovač, e, m. S Svazek: 3 Strana: 0818
Svrašťovač, e, m. S. obočí, corrugator supercilii. Nz. lk.

323901   Svraťák Svazek: 3 Strana: 0818
Svraťák, u, m. = hrnek na Svratecku dělaný. Kšá.

323902   Svratek Svazek: 10 Strana: 0413
Svratek = hrnec (svratecký).

323903   Svratka Svazek: 7 Strana: 0827
Svratka, Švarzava, ře. v Brněn. Tay. Bš. 9. Cf. Ott. VI. 88. b.

323904   Svratka Svazek: 8 Strana: 0396
Svratka. Jede do S-ky pro hrnce (chrápe); Teď se ve S-tce zablesklo (rozbil se hrnec). CT. Tkč.

323905   Svratka Svazek: 10 Strana: 0413
Svratka. Vz I. Přisp. 396. Ve Svratce se zablesklo (říkají, když někdo rozbije hrnec). Litom. 74.

323906   Svratka, y Svazek: 3 Strana: 0818
Svratka, y, f., mě. v Hlinsku. Vz S. N. — S, vsi u Nov. Města na Mor. a u Horní Bobrové tamtéž.

323907   Svratouch Svazek: 3 Strana: 0818
Svratouch, a, m., ves v Hlinsku. Vz S. N.

323908   Svravný Svazek: 7 Strana: 0827
Svravný = hovorný. Slov. Ssk.

323909   Svrážkaný Svazek: 7 Strana: 0827
Svrážkaný = svraštělý. S. líca. Slov. Lipa. 333.

323910   Svrb Svazek: 3 Strana: 0819
Svrb, u, m. = svrbení, das Jucken. Bern. — Svrby na těle — svrab. Zlob.

323911   Svrbcovati Svazek: 10 Strana: 0413
Svrbcovati = šíti povrchní. Sr. Tercovať, Vrpcovať, Vrbcovať. Slov. Pohľd. XXIV. 814.

323912   Svrbění Svazek: 3 Strana: 0819
Svrbění, n. das Jucken. S. kůže (svr- bivka), das Hautjucken. Ja.

323913   Svrbění Svazek: 7 Strana: 0827
Svrbění. Cf. Slov. zdrav. 360.

323914   Svrbění, n. S Svazek: 10 Strana: 0413
Svrbění, n. S. kol nosu, pruritus nasi. Ott. XX.

323915   Svrběti Svazek: 3 Strana: 0819
Svrběti, 3. os. pl. svrbí, svrbě (íc), ěl, ěni; svrbívati, jucken. — abs. Hlava bolí, kapsa svrbí (po plesu). Prov. Kde nesvrbí, nedrb. Mus. — koho. Svrbí jazyk toho, kdo ví co tajného. Č. M. 78. Svrbí ho krev i jazyk (nemůže-li kdo něco smlčeti. Us. Šml. Svrbí ho kůže (o lidech všetečných, chce-li se jim výprasku). Ros. Každý nej- lépe ví, co nese (kde ho bolí, svrbí a kouše). C. Žadosť cti jej svrbí. Kom. S-bí vás dlaň (béřete rád úplatek). Us. Dch. Žena repce proti muži, jak ju chrbet svrbí. Slov. Tč. Svrbí mne levé oko. Brt. S. 20. S-lo ho dobré bydlo. Msk. Koho svrbí pravá dlaň, bude platiti, koho levá, bude peníze bráti; Když svrbí záda, budou v pekle hody. Kda. Svrbí-li tě oči, očekávej mrzutosť. Mor. Česati ano nesvrbí, stonati ano nebolí. Vz Marný. Lb. Míchá se, ano ho nesvrbí (míchá se. več mu netřeba). Když tě nesvrbí, ne- drbej. Kde tě nesvrbí, nedrbej, abys při- česů neudělal; Kde tě nesvrbí, nedrbej a psa, když chce spáti, za ocas netahej. Lb. Svrbí-li tě kůže, dej se do toho (do pra- nice). Sych. Každý nejlépe ví, kde ho s-bí (kde ho střevíc tlačí, hněte). Prov.

323916   Svrběti Svazek: 7 Strana: 0827
Svrběti. Cf. Mkl. Etym. 330. a. Svrbí, svrbi, škrab škrab škrab! Volá rákosník velký. MzO. 1890. 65. Svrbí-li levé oko, rád něco uhlídáš, pakli pravé, budeš pla- kati. Mor. Vck. Svrbí ho 1'avé oko (= bojí sa nešťastia). Rr. Sb. Svrbí ma nos, budom mať mrzutosť; S-bí ma brucho, budem mať kmotru; S-bí ma řiť, spomínajú ma páni = dají poddanému výplatu na zaduici. Slov. Rr. MBš. Kde jich nesvrbí, nečeší. Dh. 101. — koho, kde. Když tě co na jazyku svrbí (když nemůžeš tajemství smlčeti). Hvlč. I.33.

323917   Svrběti Svazek: 8 Strana: 0396
Svrběti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65., 79. Kdež nesvrbí, nečeš. XV. stol. Vlč. Lit. 265.

323918   Svrběti Svazek: 9 Strana: 0320
Svrběti. O tvarech vz Gb. H ml. III. 2. 292.

323919   Svrbí Svazek: 7 Strana: 0828
Svrbí, vz Svata (dod.).

323920   Svrbina Svazek: 3 Strana: 0819
Svrbina, y, f. = svrbění, das Jucken. Slov, Bern.

323921   Svrbívati Svazek: 3 Strana: 0819
Svrbívati, vz Svrběti.

323922   Svrbivka Svazek: 3 Strana: 0819
Svrbivka, y, f. = svrbění kůže, prurigo, das Hautjucken. Ja., Nz. 1k.

323923   Svrbivka Svazek: 7 Strana: 0828
Svrbivka, y, f. Cf. Slov. zdrav. 360. S. bez pupenců, prurigo sine papulis, krtič- natých, p. scrophulosorum, mírná, mitis, od vší, p. pedicularis, prudká, p. ferox, sta- rých, p senilis. Ktt. exc.

323924   Svrbivka Svazek: 10 Strana: 0413
Svrbivka, y, f., prurigo. Vz Ott. XX 848.

323925   Svrbivkový Svazek: 3 Strana: 0819
Svrbivkový, pruriginös. Nz. lk.

323926   Svrbivkový Svazek: 7 Strana: 0828
Svrbivkový. S. osutina, Prurigoexan- them, dýměje, -bubonen.

323927   Svrbivosť Svazek: 3 Strana: 0819
Svrbivosť, i, f. = neduh, námelka, die Kriebelsucht, Krampfsucht, raphania, con- vulsio cerealis. Rostl. III. b. 94.

323928   Svrbivý Svazek: 3 Strana: 0819
Svrbivý, juckend.

323929   Svrbkati Svazek: 7 Strana: 0828
Svrbkati = drobet svrběti. V očiach s-ká. Phľd. VIII. 226.

323930   Svrblavě, svrblivě Svazek: 3 Strana: 0819
Svrblavě, svrblivě, juckend.

323931   Svrblavka, srblavka, svrablavka Svazek: 3 Strana: 0819
Svrblavka, srblavka, svrablavka, y, f. — svrab. Jg.

323932   Svrblavosť Svazek: 8 Strana: 0396
Svrblavosť. Hojení jí na Slov. Phľd. XII. 567.

323933   Svrblavý Svazek: 8 Strana: 0396
Svrblavý. S. jazyk nikdy dobre nenarobí. Slov. Zátur.

323934   Svrblavý Svazek: 9 Strana: 0320
Svrblavý = svrablavý.

323935   Svrblavý, svrblivý Svazek: 3 Strana: 0819
Svrblavý, svrblivý == svrbící, juckend. S. prašivina. Čern.

323936   Svrblivosť Svazek: 7 Strana: 0828
Svrblivosť, i, f., vz Svrbivosť. Bern.

323937   Svrbný Svazek: 3 Strana: 0819
Svrbný = svrab mající, krätzig. Svrbný drbného vždycky najde (kdo rád pochleb- níkům, najde je). Ros., č. M. 44.

323938   Svrbořitky Svazek: 7 Strana: 0828
Svrbořitky, pl., m. = šípky (ovoce). Slov. Rr. Sb.

323939   Svrbot Svazek: 3 Strana: 0819
Svrbot, u, m. = svrbění, das Jucken. Mus.

323940   Svrbovatosť, svrbovitosť Svazek: 3 Strana: 0819
Svrbovatosť, svrbovitosť, i, f.=plnosť svrbů, die Krätzigkeit. Jg.

323941   Svrbovatý, svrbovitý Svazek: 3 Strana: 0819
Svrbovatý, svrbovitý = plný svrbův, krätzig. Zlob.

323942   Svŕbovské Svazek: 7 Strana: 0828
Svŕbovské jablko. Mor Brt.

323943   Svrbovský Svazek: 3 Strana: 0819
Svrbovský. S. jablko (nákyslé). Na mor. Zlínsku. Brt.

323944   Svrcení, svrcený Svazek: 3 Strana: 0819
Svrcení, svrcený, vz Svrtiti.

323945   Svrci Svazek: 3 Strana: 0819
Svrci, vz Svrhnouti.

323946   Svrčák Svazek: 3 Strana: 0819
Svrčák, a, m., sphyraena, der Schwirr- fisch. Šm.

323947   Svrčala Svazek: 3 Strana: 0819
Svrčala, y, f., nictigarus, zastr. Rozk. Vz C vrčala.

323948   Svrček Svazek: 3 Strana: 0819
Svrček, čka, m., zastr. = cvrček, die Grille. Rad. zv.

323949   Svrček Svazek: 7 Strana: 0828
Svrček. Mkl. Etym. 336. a.

323950   Svrček Svazek: 9 Strana: 0320
Svrček, čka. m. = sprosťák.

323951   Svrčeti Svazek: 3 Strana: 0819
Svrčeti, el, ení, svrkati; svrhnouti; knul a kl, utí, zirpen, knistern. — abs. Cín ohýbán jsa svrčí. Pr. Chym. S-la cvrčala. Na mor. Zlínsku. Brt.

323952   Svrčeti Svazek: 7 Strana: 0828
Svrčeti. Cf. Mkl. Etym. 330. a.

323953   Svrčeti Svazek: 8 Strana: 0396
Svrčeti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64., 79.

323954   Svrčeves Svazek: 3 Strana: 0819
Svrčeves, vsi, ť, Grillendorf, ves v Kla- tovsku. Vz S. N.

323955   Svrčín Svazek: 7 Strana: 0828
Svrčín, u, m. = smrk, smrkový strom. Slov. N. Hlsk. XXI. 80

323956   Svrčina Svazek: 3 Strana: 0819
Svrčina — smrčina. Slov.

323957   Svrčinovec Svazek: 7 Strana: 0828
Svrčinovec, vce, m. = ves a potok na Slov. Phľd. V. 23.

323958   Svrčinový Svazek: 3 Strana: 0819
Svrčinový, slez. švrkový — smrčinový. S. kora. Slov. Dbš. 57.

323959   Svrčinový Svazek: 8 Strana: 0396
Svrčinový. S. kôra = smrková. Phľd. 1894. 570.

323960   Svrčkati Svazek: 3 Strana: 0819
Svrčkati = šurkati. Slov. Šd.

323961   Svrčov Svazek: 3 Strana: 0819
Svrčov, a, m., něm. Swrčow, ves u Lip- níka. PL.

323962   Svrdlačka Svazek: 9 Strana: 0320
Svrdlačka, y, f. = kvedačka. Slez. Čes. 1. VIII. 56.

323963   Svrěovice Svazek: 3 Strana: 0819
Svrěovice, Zwrtschowitz. ves u Brandýsa n. L. PL., Tk. III. 55., 62.

323964   Svrhání Svazek: 10 Strana: 0413
Svrhání, n. =dávení. Slez. Vyhl. II. 211.

323965   Svrhel Svazek: 3 Strana: 0819
Svrhel, hle, f., die Abart. Šm.

323966   Svrhlec Svazek: 3 Strana: 0819
Svrhlec, hlce, m., svrhlý, abaRtig. — S. = svržený jezdec, der Sandreiter. D. — S. = svržený s úřadu, ein vom Amte Abgesetzter. Ros.

323967   Svrhlosť Svazek: 3 Strana: 0819
Svrhlosť, i, f., die Ab-, Ausartung. D.

323968   Svrhlý Svazek: 3 Strana: 0819
Svrhlý = svržený, herabgeworfen. Ros. — S. = nepodařilý, degener, abartig, ausge- artet. D., Ráj. I. 136.

323969   Svrhnouti Svazek: 3 Strana: 0819
Svrhnouti, hnul, ut, utí, svrci, svrhu, svrz, svrha (ouc), svrhl, žen, ení; svrhovati = dolů vrci, shoditi, herab-, herunter-, ab- werfen, abschütteln; dáviti se, speien, sieh übergeben; se = spadnouti, niederfallen, zu Boden fallen: nepodařiti se, ab-, aus- arten. Jg. — co, koho. Kůň svrhl zuby. Reš., jezdce. Ros.. Kom. S. lesy (srubati). Boč. Š. lékařství (= lék, dáviti se). Krab. Jelen s-hl parohy. Šp. — co, koho odkud: se skály, s lavice a polštáře (s úřadu s úřadu; jho se sebe s. V. Vítr svrhl krov s palácu. Dač. I. 73. Abychom mohli svrci s sebe břiemě velmi těžké. Hus I. 334. S. někoho s okna, s trůnu. D. S. břímě s sebe. Jel. — co kam: kámen na někoho s. Ros. V oheň svržeš je. Ž. wit. 139. 11. Do hrobu je svrhují. Er. P. 182. S. koho u věčné za- tracenie. Hus III. 117. S hráze do rybníka, Us., s nebe do pekla s. Kom. — co komu. Co oni pravili, to jim svrhl. Plk. Pan sudí odpovídaje předně mu ten příklad o panu Tasovi z Lomnice svrhl. Žer. On vymlouval se dvojí věcí, ale obojemu ode mne svr- ženo bylo (widerlegen). Žer. — se = nepo- dařiti se. Svrhl se člověk, živočich, strom. Jg. — se kde. Něco takových částek ve vodě se svrže. Toms. — koko kudy kam čím. Svrhl ho přes zábradlí po schodech na dvůr pod vůz, s peci za kamna rukou vlastní. Us. An těmi všemi úmluvami svrhl (zamítl je) a ku škodám mě připravil. Půh. II. 162. — čeho šp. m.: co. Brt.

323970   Svrhnouti co Svazek: 7 Strana: 0828
Svrhnouti co Svrhovati (pole) = strniště převraceti. Na Hané. Bkř. — kam. Lipolta daleko za kuoň svrže. Výb. II. 44.

323971   Svrhnutí, svržení Svazek: 3 Strana: 0819
Svrhnutí, svržení, n., der Sturz. Šm.

323972   Svrch Svazek: 3 Strana: 0819
Svrch, u, m. = svrchní část něčeho, der obere Theil, die Oberfläche. Po s-chu. Har. S. míti (pravdu). Ty máš s. a já spod. Us. Dch. S. komína, der Obertheil. Dch.

323973   Svrchejtek Svazek: 10 Strana: 0413
Svrchejtek, tku, m. = dénko u máselnice Dšk. Km. 31.

323974   Svrchek Svazek: 3 Strana: 0819
Svrchek, chku, svršek, šku, m. = svrch, hořejší n. svrchní částha n. strana něčeho, opak: spodek, der Gipfel, Obertheil. S. ucha (křídlo); s-chek ve mlýně (svrchní kámen, běhoun), V., stežně, stromu, Us.. Dch., boty (holénka; nárt, das Vorderblatt), střevícový, das Schuhoberleder. Šp. S. nohy (nárt), úst (podnebí). Kom., ruky, oděvu, rostliny (vr- cholík), D., sloupu, košile. Us. S., hlava štítu, das Haupt des Schildes. Nz. - S. = zevnitřní strana, plocha, die Oberfläche. S. rolí. Ben. V. S. naší země. Kom. Na s-ku vody. Toms. Přikryl s. země jako kobylky. MP. — S., svršek a pl. svrchky, svršky, svrškové (zastr. svrchci) = nábytek domovní, nářadní, movité věci, das Hausgeräthe, die Einrichtung, Fahrnisse, Effekten, Möbeln, Mobilien. Jg. Svrchky měj za věci movité a rozuměj jimi vše, co v domu n. ve dvoře rukou a prací lidskou jest připraveno a ze dna a gruntu bez zkázy stavení sňato býti může. Rb. S., nábytek (fundus instructus, die Fahrnisse, das Hausgeräthe). Vš. Sek, překlad lat. supellectile. Gl. 333. Svrchky = všecko, což jest v domě, ve dvoře nebo na poli s příčinu ruky a práce lidské připra- veno, kromě dna a gruntóv, jako obilé, seno, šaty, pivo, vino, nádoby, lože, dřievie sekané a krátce, což móž se dna n. gruntu bez zkázy stavenie sňato býti. A proto svrchek slove, že na dně jest a svrchu. Vš. 312. A dotčené s-ky a nábytky v kolleji zastižené. Skl. II. 171. O všecky svrchky, které pod šos a právo městské příslušejí. Václ. V. Právo k svrchkům míti. Tov. 78. S-ky n. nábytky. Zř. F. I. Poznamenavše s-ky po nebožtíkovi postoupili jich paní. Břez. 186. O s-cích, nábytcích, klenotích. Har. II. 128. Jacížby dobytkové a svrškové ve dvoře zastání byli, to mají v sumě slušné páni úředníci šacovati. 1604. Tč. Veliký sklad zboží a svršků dražších. Skl. 299. Dům nepojímá s sebou s-kův. Er. Zámek se všemi s-y sepsati má. V. Žena odbyta může býti s-y. Brik. Prodati statek i se svrchky. Us. Komory s-ky naplněné. Kom. — J. tr. Vz Nábytek, Rb. 273.

323975   Svrchek Svazek: 7 Strana: 0828
Svrchek. Vyhladím člověka od svrchku země. Bart. 334.

323976   Svrchek Svazek: 9 Strana: 0320
Svrchek vedle svršek. Vz Gb. H. ml. III. 1. 94.

323977   Svrchek Svazek: 10 Strana: 0413
Svrchek, chku, m. = svršek. Obřezali s. srdce svého. Chč. S. II. 146b — S. = ná- bytek atd. O s-cích v starší době vz Arch. XIX. 636. -638.

323978   Svrchkový Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchkový = svrchní, Ober-. S. čelisti. Ras.

323979   Svrchku Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchku = svrchu, oben. Troj.

323980   Svrchky Svazek: 8 Strana: 0396
Svrchky. O pův. slova cf Čern. Př. 72.

323981   Svrchlenec Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchlenec, nce, m., hrad ve Slezsku. Pal. D. V. 1. 319.

323982   Svrchmo Svazek: 10 Strana: 0413
Svrchmo. Houní s. se přikryti. Msn. Od. 108.

323983   1. Svrchně Svazek: 3 Strana: 0820
1. Svrchně = povrchně. Kážíce svrchně o křestu pod tím svobodně v hříších živi byli. Cr.

323984   2. Svrchně Svazek: 3 Strana: 0820
2. Svrchně, ě, f. = svrchnice, das Ober- bett, Us.

323985   Svrchní Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchní, komp. svrchnější (a zastaralé svršší) = hořejší, der Obere, Ober-. S. oděv, peřina, pokoj, V., kůra, kabát (svrchník), šat, kořen, D., košile, kámen (žernov, běhoun). Us. Za s. železo držel. V. S. stavba, deska, die Oberplatte, useň, Dch., nápis, plocha, Nz., silurský útvar, devon, flec uhelná, permský útvar, dogger, malm, lias. Krč. 422., 482., 483., 553., 586., 669., 675., 679., 701. Zastavil s-ho otce statek; Vzal polo- vici s-ních (= movitých) věcí. NB. Tč. 134., 166. S. komorník, zboží, nadbyt. Půh. II, 92., 625. S. pop, starosta, ZN. rybník. BO. S. čeleď (v hora., na dni pracující), voda (na svrch kola padající, vz Mlýn). Vys. — S. = na výsosti jsoucí, svrchovaný, nejvyšší, d,er obere, hohe, höchste. S. bože! St. skl. Úřad toho, kdož právo vyříká, nejsvršší. Pr. hor. S. právo mi dal. Puh. II. 525., 578. Tajnice božie jsú věčné blahoslavenstvie a radosť s-ho královstvie, do kteréhož nyní choť vedena jest skrze vieru a naději. Hus III. 11. Učiněn jest (Kristus) s. lékař náš. GR. — S. = povrchní, zevnitřní, äusaerlich. S. strana, Har., krása těla. Jg.

323986   Svrchní Svazek: 7 Strana: 0828
Svrchní = hořejší. S. běh řeky, Dch , tony, Dk P. 20, křídla brouků. Kk. Stalo se slunce zatměnie, téměř všeho s s. stránky. Let. 242. — S. = svrchovaný. Sv. rk Š. 193.

323987   Svrchní Svazek: 10 Strana: 0413
Svrchní = povrchní, zevní. Takoví, ješto jsú již s-mi obyčeji pominuli svět. Chč. S. I. 10b. — Srchní za Svrchek v II. Přisp. 320 oprav v.: Svrchní.

323988   Svrchnice Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchnice, e, f. = svrchní věc, svrchní strana n. část, der Obertheil. A vstoupiv (Kristus) na s-ci nebes. Stav. manž. S-ci si opásati. Sš. J. 303. Plesal jest jako obr k běžení cestú; od svrchu nebe východ jeho a vrácenie jeho až do s-ce jeho. Hus III. 28. — S. = svrchní peřina, duchna, das Ober-, Deckbett. Kdo se dle s-ce nekrčívá, častěji obnažené nohy mívá. Vz Šetrnost Lb. — S. = potnice, párna, kde se lidé potí, das Schwitz-, Schweiss-, Dampfbad. V. Poty ve s-cích se vyluzují. Kom. J. 579. — S. = vrchnice, die Oberin. Jg.

323989   Svrchnice Svazek: 7 Strana: 0828
Svrchnice = svrchní peřina. Výb. II 1019. — S. = vrch kamen. Rgl.

323990   Svrchnice Svazek: 7 Strana: 1388
Svrchnice = rybářská síť. 15. stol. Wtr. Obr. II. 531.

323991   Svrchnice Svazek: 8 Strana: 0396
Svrchnice = třetí pás kachlových kamen (v ní byla trouba). NZ. II. 649.

323992   Svrchnice Svazek: 9 Strana: 0320
Svrchnice, e, f. = krůvek ? kamen. Su- šice. Kub. 157.

323993   Svrchníček Svazek: 8 Strana: 0396
Svrchníček karetní. Vz Svrchník. Dač. Prostopr.

323994   Svrchnička Svazek: 7 Strana: 0828
Svrchnička, y, f. = menší korbelík na máselnici. Vz Třízek. U Mešna. Otm. Cf. Svrcholek. — S. = svrchní sukně. U Úboče. Rgl.

323995   Svrchník, a, m Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchník, a, m. == nejvyšší, der Obere, Oberste. — S. = svršek v kartách, Ober- mann, V., v šachách, der Obermann. D. — S., u, m. = svrchní šat, svrchní kabát, der Uiberzieher, Ober-, Winterroek. Us. — S., skrojek chleba. U Vsetína. Vck.

323996   Svrchnosť Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchnosť, i, f. — svrchek, výsosť, der Obertheil, der oberste Theil. Ž. wit.

323997   Svrchnosť Svazek: 10 Strana: 0413
Svrchnosť, i, f. Měl nad těmi domky s. (svrchní dohled). Zvon III.

323998   Svrcholec Svazek: 3 Strana: 0820
Svrcholec, lce, m., vrchní čásť máselnice. Us. Vz Svrcholek.