216001   Petrova Svazek: 10 Strana: 0646
Petrova Skála u Opavy. Vz Slám. Put. 532.

216002   Petrovaradin Svazek: 2 Strana: 0544
Petrovaradin, vz Petervaradin, S. N.

216003   Petrovce Svazek: 7 Strana: 0230
Petrovce, Petrovice, Petrowitz, ves u Štok.

216004   Petrovec Svazek: 7 Strana: 0230
Petrovec, vce, m. P. Jos., nar. 1808., úředn. Jg. H. 1 609.

216005   Petrovec Svazek: 7 Strana: 1355
Petrovec, vce, m. = obec. vězení. Na Hané. Rgl.

216006   Petrovic Svazek: 8 Strana: 0277
Petrovic, e, m., vz Petr (3. dod.).

216007   Petrovice Svazek: 2 Strana: 0544
Petrovice, dle Budějovice, ves u Pra- chatic; u Jablonného; u Úšti; u Lanškrouna; u Šternberka na Mor.; u Šumberka na Mor. atd.

216008   Petrovice Svazek: 7 Strana: 0230
Petrovice (od Petra, Pal. Rdh. I. 134.), Peterschlag, ves u Prachatic; Petersdorf, vsi u Jablouného, u Úště, u Lanškrouna, u Přeštic, u Šternberka na Mor., u Šum- berka, Peterswald, ves u Chabařovic (Pal. Rdh. II. 411.), Petrowitz, vsi u Verneřic, u Benešova, u Třeboně (Arch VII. 336.), u Ml. Vožice, u Sedlčan, u Rychnova, u Ná- choda, u Chotěboře, u Křelovic, u Štok, u Uhlíř. Janovic, u Kut. Hory, u Dolejšího Nýrska, u Sušice, u Strakonic, u Domažlic, u Úřinovsi, u Rokycan, u Blanska, u Vel. Meziříčí, u Jihlavy, u Třebíče, u Morav. Krumlova, u Nov. Města v Brněn., u Pří- bora, u Fryštatu; Gross-Petrowitz, vsi u Ne- pomuk, u Nechanic a u Třebechovic; P. Veliké, Gross-Petrowitz, ves u Police; P. České, Böhm.-Petersdorf, ves u Ústí n. O ; P. Německé, Deutschdorf, ves u Králík (u Krulicha); P Malé, Klein-Petrowitz, ves u Police (také Petrovičky); P. Pustina, Pe- trowitz Oedung, obec u Jaroslavic. PL., Tk IV. 206., V. 254., VI. 351, VII. 417., Tk. Žk 114., Blk. Kfsk. 1384., Sdl. Hr. II. 279., III. 305., IV. 373., V. 364., Rk. Sl. Tak ves u Rakovníka.

216009   Petrovice Svazek: 10 Strana: 0253
Petrovice, zaniklá ves ve Znojemsku. Vz Mtc. 1903. 149.

216010   Petrovičky Svazek: 7 Strana: 0230
Petrovičky, pl., f., Petrowitzel, Klein- Petrowitz, ves u Klatov; Klein-Petrowitz, vsi u Police, u Hořic, u Třebechovic. PL,, Blk. Kfsk. 1384., Sdl. Hr. II. 279., V. 364, Rk. Sl.

216011   Petrovina, petrovština Svazek: 2 Strana: 0544
Petrovina, petrovština, y, f., holota, zběr, lotrovina, Horde, f., Gesind, Räuberge- sindel, n. D.

216012   Petroviny Svazek: 9 Strana: 0220
Petroviny, trať. Pck. Hol. 118.

216013   Petrovka Svazek: 7 Strana: 0230
Petrovka, y, f. = pole u Semic na Pí- secku. BPr.

216014   Petrovky, pl., f Svazek: 2 Strana: 0544
Petrovky, pl., f., včely, které na sv. Petra a Pavla rojem vylítly. Mand. včel.

216015   Petrovo Svazek: 10 Strana: 0646
Petrovo kvítí, primula veris, rostl. Brt. Slov.

216016   Petrovrozský Svazek: 7 Strana: 0230
Petrovrozský Hynek, čes. bratr. Jg. H. 1. 669. Dle Jir. Ruk. II. 107. chybné m. Perknovský.

216017   Petrovsko Svazek: 7 Strana: 0230
Petrovsko, a, n., Petershof, sam. u Ha- ber. Rk. Sl.; Petrowitz, ves u Čechtic. Blk. Kfsk. 296

216018   Petrovský Svazek: 2 Strana: 0544
Petrovský, vz Petrov. — P., jméno ji- stého loupežníka v 17. století, odtud p. = loupežník. Vyhlíží (hledí) jako Petrovský (škaredě, zle). Ros., Č., Lb. Vz Zádumčivý.

216019   Petrovský Svazek: 7 Strana: 0230
Petrovský, ého, m., os. jm. Arch. VII. 248., Sdl. Hr. V. 364. -- P-ští. Vz Zbrt. 224. Selská bouře rostla, k níž přidali se i Hanáci a z Hanáků nejhorlivěji ti, kteří v 301eté vojně pod Petrovským nebo ja- kožto Petrovští prý Švédům tolik škod na- dělali. Zpráva z r. 1680. Feuill. Nár. listů 1890. č. 4.

216020   Petrovština Svazek: 2 Strana: 0544
Petrovština, vz Petrovina.

216021   Petrozelin-us Svazek: 7 Strana: 0230
Petrozelin-us, a, m. — P. Jak., farář, † 1633 Jg. H. 1. 609., Jir. Ruk. II. 107 , 391., Mus. 1889. 286.

216022   Petrožal Svazek: 8 Strana: 0277
Petrožal, e, f., vz Petržel (3. dod.).

216023   Petroželí Svazek: 8 Strana: 0277
Petroželí, n., vz Petržel (3. dod.).

216024   Petrs Svazek: 10 Strana: 0253
Petrs Václ., č. malíř zvířat, 1742. -1829 Vz Ott. XIX.

216025   Petrsburk Svazek: 7 Strana: 0230
Petrsburk, u, m. Arch. VII. 716., VIII. 185., Rk. Sl.

216026   Petrský Svazek: 7 Strana: 0230
Petrský haléř, Peterpfenmg, sbírá se pa- peži.

216027   Petršpurk Svazek: 2 Strana: 0544
Petršpurk, u, m. Petersburg, ves v Ža- tecku. PL. Vz S. N.

216028   Petršpurský Svazek: 7 Strana: 0230
Petršpurský. P. lesy u Rakovníka. Zpr. arch. IX. 25.

216029   Petrů Svazek: 2 Strana: 0544
Petrů, vlastní jméno. Vz -ův.

216030   Petrů Svazek: 7 Strana: 0230
Petrů Václ., gymn. ředitel v Pelhřimově, naroz. 1841. Vz Tf. H. 1. 174., 179., Bačk. Př. 71., 143., Rk. Sl.

216031   Petru Svazek: 8 Strana: 0278
Petru, vz -ů a Petr (3. dod.).

216032   Petrů Svazek: 9 Strana: 0220
Petrů Václ. Sr. Jub. XXIV.

216033   Petrů Svazek: 10 Strana: 0253
Petrů Václ., řed. gymn. a spis. Vz Ott. XIX. 650.

216034   Petrucha Svazek: 7 Strana: 0230
Petrucha, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

216035   Petrumila Svazek: 7 Strana: 0230
Petrumila, y. f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

216036   Petrus Svazek: 10 Strana: 0253
Petrus Jan, spis. Vz Vck. Vset. 306.

216037   Petrůsek Svazek: 7 Strana: 0230
Petrůsek, ska, m., os. jm. Vck.

216038   Petruš Svazek: 8 Strana: 0278
Petruš, e, m., vz Petr (3. dod.).

216039   Petruše, e, Petruška Svazek: 2 Strana: 0544
Petruše, e, Petruška, y, f., Petronella. Us. na Mor. Hý.

216040   Petruševič Svazek: 7 Strana: 0230
Petruševič, e, m. P. Ant., kanovník ve Lvově. Vz Tf. H. 1. 5., Pyp. K. II. 544, Bačk. Písm. 309.

216041   Petruška Svazek: 2 Strana: 0544
Petruška, y, f. Petersilie. U Příbora. Mtl. — P., ssavec myšovitý, hypudaeus migra- torius. Ssav. — P., vz Petruše.

216042   Petruška Svazek: 7 Strana: 0230
Petruška = petržel. také na Slov. Slav. — P. Na P-ce = louka u Kvíčovic u Staň- kova. BPr. — P., y, m., os. jm. D. ol. IV. 60.

216043   Petruška Svazek: 8 Strana: 0278
Petruška, y, f. = petržel. Slez. NZ. III. 195.

216044   Petrušov, Petrov Svazek: 2 Strana: 0544
Petrušov, Petrov, a, m., ves u Mor. Tře- bové.

216045   Petrův Svazek: 2 Strana: 0544
Petrův, -ova, -ovo, Peters-. Petrův klíč, vz Petrklíč. — P. peníz, vz S. N.

216046   Petrův Svazek: 8 Strana: 0278
Petrův, vz Petr (3. dod.). — Petrova hůl, oenothera biennis, rostl. Brt, D. II. 505. — Petrův mlýn v Šumavě. Šml. I. 33.

216047   Petrův Svazek: 10 Strana: 0253
Petrův. Petrova hůl = divizna. Val.

216048   Petrůvka Svazek: 2 Strana: 0544
Petrůvka, y, f., ves u Mor. Třebové; u Klobouk na Mor. PL.

216049   Petrůvka Svazek: 8 Strana: 0278
Petrůvka, y, f., potok v Těšínsku. Pras. Těš. 9.

216050   Petrůvky Svazek: 2 Strana: 0544
Petrůvky, dle Dolany, ves u Třebíče. PL.

216051   Petrůvky Svazek: 10 Strana: 0253
Petrůvky, pole u Opatova. Čas. mor. mus. III. 139.

216052   Petruzeli Svazek: 9 Strana: 0457
Petruzeli = petržel. Slez. Lor. 76.

216053   Petružel Svazek: 7 Strana: 0230
Petružel, také na Slov. Bartol. P., pe- trosilium,Byl. 15. stol.,alexandrinum. 14. stol. -- Rstp. 713., 727 Vz Petržel.

216054   Petružel Svazek: 8 Strana: 0278
Petružel v strč. léčení. Vz Zbrt. Pov. 62.

216055   Petruželák Svazek: 8 Strana: 0278
Petruželák, vz Propáska (3. dod.).

216056   Petruželí Svazek: 8 Strana: 0278
Petruželí, vz Petržel (3. dod.).

216057   Petruželník Svazek: 7 Strana: 0230
Petruželník, vz za Petržel.

216058   Petruželník, petrželník Svazek: 2 Strana: 0544
Petruželník, petrželník, a, m. Kraut- verkäufer, Kräutler, m. V.

216059   Petruželný, petrželný, petruželový, petrželový Svazek: 2 Strana: 0544
Petruželný, petrželný, petruželový, petrželový, na Slov. petržlenový. P. nať, semeno, kořen, koření. Petersilien-. Sal., Koll.

216060   Petružka Svazek: 7 Strana: 0230
Petružka, y, f. = petržel. Brt., Rstp. 713. Jej sestry sedely v kúte a p-ku pře- dávaly (netančili, nikdo jich nevolal tančiť). Dbš. Sl. pov. I. 340.

216061   Petružleň Svazek: 7 Strana: 0231
Petružleň, ě, f. = petržel. Na mor. Ko- pan. Brt. L. N. II. 117.

216062   Petružleň Svazek: 8 Strana: 0278
Petružleň, ě, f., vz Petržel (3. dod.).

216063   Petrvá Svazek: 7 Strana: 0231
Petrvá = teprve. U Boskovic. Vck.

216064   Petrýn Svazek: 2 Strana: 0544
Petrýn, a, m., stoupenec Petrův, der Pe- triner. Šš. I. 205. — P., kněz světský, der Petriner. Us. Hý., D. Petržel, (zastr. petružel, Jg., ale v již. Cech. a na Mor. posud petružel, Kts., na Mor. též petruželí, n., Hý.; vz R.), místy petruž, e, f., na Slov. petržel, petružlen, petržlen, u, m., z lat. petroselinum, Petersilie, í.; vz Mz. str. 275.; apich zahradní. Jg. P. obecná, kočičí n. kozí, macedonská n. ale- xandrijská, S. N., planá, skalní (bedrník). Jg. Vz Kk. 197., FB. 91., Schd. II. 300., KP. III. 270., Kom.J. 126. Dává kozlu hlí- dati petržele. Jg., Šm. Rozumí tomu, jako koza (kráva) petrželi.= nerozumí tomu zhola. Jg. Chodí pro petržel (říká se o děvčeti, které chodíc sukní na paty si nenabírá a čerstvé jest. Vz Křen).

216065   Petrýn Svazek: 7 Strana: 0231
Petrýn Václ., vz Stach Václ., Bačk. Písm. 35.

216066   Petrýn Svazek: 10 Strana: 0646
Petrýn, a, m. = kněz světský. Brt. Sl.

216067   Petržák Svazek: 7 Strana: 0231
Petržák, u, m. = petržel. Tancovala ryba s rakem, petržilka s petržákem. Nár. pís.

216068   Petržal Svazek: 8 Strana: 0278
Petržal, e, f., vz Petržel (3. dod.).

216069   Petržalka Svazek: 8 Strana: 0278
Petržalka, y, f. = petržel. Mor. Sš. P. 96.

216070   Petržedle Svazek: 8 Strana: 0278
Petržedle, e, f. = petržel, d vsuto. Brt. D. II. 278.

216071   Petržel Svazek: 7 Strana: 0231
Petržel. Cř. Petružel, Petružka, Petruž- leň, Slb. 597., Mllr. 15., Rosc. 158., Rk. Sl., Čl. Kv. 338., Rstp. 713., 727 , 765., Sbtk. Rostl. 295., Mkl. Etym. 245. P. dlouhá, drobnolistá obyčejná, kadeřavá, kořenová, krátká, mechová, plná, pozdní, ranná, k ře- zání, sladká, tlustá Dlj. 17., 18, Rt, Pdl.

216072   Petržel Svazek: 7 Strana: 1355
Petržel než vyroste, jde do Říma na procházku (dlouho roste). U Bydž. Kšť.

216073   Petržel Svazek: 8 Strana: 0278
Petržel, vz Petružel, Petrožal, Peiroželí, Petržalka, Petroželí, Petržal, Petruželí, Pe- truška, Petružleň, Petrželí, Petrželisko, Petr- žedle (3. dod.). Má vlasy kudrnaté jako p. Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. Léčení jí. Vz Vck. Val. I. 156.

216074   Petržel Svazek: 9 Strana: 0220
Petržel. Otec se mu utopil v petrzieli (o nemanželském dítěti). Phlď. 1897. 316.

216075   Petržel Svazek: 10 Strana: 0253
Petržel. Vz Ott. XIX. 644. P., než vy- roste, jde do Říma na procházku (zvolna roste). Kšť. Lid. 13.

216076   Petržela Svazek: 10 Strana: 0646
Petržela, y, f. = petržel. Hoš. Pol. I. 140.

216077   Petrželák Svazek: 8 Strana: 0278
Petrželák, u, m., druh révy. Brt. D. II. 410.

216078   Petrželí Svazek: 8 Strana: 0278
Petrželí, vz Petržel (3. dod.).

216079   Petrželí Svazek: 9 Strana: 0220
Petrželí. Ženské česaly vlasy na p. Seb. 170.

216080   Petrželisko Svazek: 8 Strana: 0278
Petrželisko, a, n., vz Petržel (3. dod.), Mtc. 1895. 346.

216081   Petrželka Svazek: 7 Strana: 0231
Petrželka, y, f., vz Petržel. — P. = kravské jm. Mor. Brt.

216082   Petrželnice Svazek: 7 Strana: 1355
Petrželnice, e, f. = prodavačka petržele. Wtr. Obr. II. 551.

216083   Petrželník Svazek: 7 Strana: 0231
Petrželník, a, m. = podobný strnadovi, ale větší. V Podluží. Brt. L. N. II. 18. — P., os. jm. — P. Václav, štěpař 1621. Vz Jir. Ruk. II. 107.

216084   Petržeľník Svazek: 8 Strana: 0278
Petržeľník (Podluží), łoučník (Kelč), a, m., emberiza miliaria, pták. Brt. D. II. 494.

216085   Petrželolistový Svazek: 9 Strana: 0220
Petrželolistový bez. Wlt. 30.

216086   Petržilka Svazek: 7 Strana: 0231
Petržilka Václ. Sušický 1631. Jg. H. 1. 609. - P. Václ Baltazar, dr. lék. 1740. Jg. ib., Jir. Ruk. II. 107., Mus. 1888. 471. — P. Jan Stanisl, děkan 1723., Jir. Ruk. II. 107.

216087   Petržilka Svazek: 7 Strana: 1355
Petržilka Jan Stansl. Cf. Mus. 1891.105.

216088   Petržílkův Svazek: 9 Strana: 0220
Petržílkův ostrov v Praze na levém břehu Vltavy severně od Palackého mostu. Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill.

216089   Petržítka Svazek: 10 Strana: 0253
Petržítka = petržílka. Deštná. Mš.

216090   Petržlen Svazek: 7 Strana: 0231
Petržlen, u, m., vz Petržel. Hdž. Šlb. 84.

216091   Petržlen Svazek: 9 Strana: 0220
Petržlen. Prodává p. = neberou ji k tanci. Zát. Př. 224b.

216092   Petržlenový Svazek: 7 Strana: 0231
Petržlenový, vz Petruželný (za Petržel). P. olej. N. Hlsk. IV. 62.

216093   Petřek Svazek: 7 Strana: 0229
Petřek, a, m. P Benj. z Polkovic, ko- morní písař, † 1598. Jg. H. 1. 609., Jir. Ruk. II. 105., Šb. Dj. ř. 276., Mus. 1847. 2. 329., Rk. Sl.

216094   Petřek Svazek: 9 Strana: 0220
Petřek z Polkovic. Vz Flš. Písm. I. 383.

216095   Petříček Svazek: 8 Strana: 0277
Petříček, čka, m., vz předcház. Petr.

216096   Petříčnův Svazek: 7 Strana: 0229
Petříčnův Mlýn u Sedlčan.

216097   Petřík Svazek: 7 Strana: 0229
Petřík, a, m. = rybník u Miskovic na Tábor. BPr. — P., os. jm. Arch. VIII. 292., Tk. V. 97. — P. Jan 1537. Mus. 1884. 304., Jg. H. 1. 609., Jir. Ruk. II. 105., Mus. 1884. 304.

216098   Petřík Svazek: 8 Strana: 0277
Petřík, a, m., vz předcház. Petr.

216099   Petřík Svazek: 10 Strana: 0253
Petřík Jan dr., spis. Vz Ott. XIX. 621.

216100   Petřík, a, Petříček Svazek: 2 Strana: 0543
Petřík, a, Petříček, čka, m., zdrobnělé slova Petr. Gl. Vz Petr.

216101   Petříkov Svazek: 2 Strana: 0543
Petříkov, a, m., Peterswald, ves u Sum- berka na Mor.; ves u Jilového. Tf. 267.

216102   Petříkov Svazek: 7 Strana: 0229
Petříkov, Petersin, osada u N. Hradů; u Jílového něm. Petřikow. Vz Rk. Sl.

216103   Petříkovice Svazek: 2 Strana: 0543
Petříkovice, dle Budějovice, Petersdorf, ves u Trutnova; ves u Chrudimi; u Sedlce; u N. Jičína na Mor. PL., Tf. 287.

216104   Petříkovice Svazek: 7 Strana: 0229
Petříkovice, poslední tři vsi slovou něm. Petřikowitz. Blk. Kfsk. 1384., Sdl. Hr. I. 154., V. 364.

216105   Petřilka Svazek: 7 Strana: 0230
Petřilka, y, f., mlýn u Strakonic.

216106   Petřín Svazek: 2 Strana: 0543
Petřín, a, m., vrch v Praze. Laurentius- berg. Tk. I. 620., II. 545., IV. 736. U Vltavy pod P-nem. Dal. 15. — P., Petrein, ves u Znojma; u Vlašimi.

216107   Petřín Svazek: 7 Strana: 0230
Petřín v Praze byl ještě r. 1250. popra- vištěm. Tk. I 117., 179., 244. Cf. Pavlaka, Tk. IV. 173., VI. 308, Sdl. Hr. IV. 294., Rk. SI.

216108   Petřín Svazek: 7 Strana: 1354
Petřín a petris dicitur (petrosus). Cosmas. Dle D. Gesch. 68. od Petra.

216109   Petřín Svazek: 10 Strana: 0646
Petřín, a, m., hora v Praze. Tk. Pam. 1. 72. Jinak hora Sion. Sr. Čel. Priv. L. —XCII. 124., 167., 332.

216110   Petřina Svazek: 7 Strana: 0230
Petřina, y, m. P. Frt. Adam, dr. a prof. fysiky na universitě pražské. 1799.-1855. Vz Rk. bl, Tf. H. 1. 191., 194., Šb. Dj. ř 276., Ukaz. 106., Tf Mtc. 294.

216111   Petřina Svazek: 8 Strana: 0277
Petřina, y, m., vz předcház. Petr.

216112   Petřina Svazek: 9 Strana: 0220
Petřina Frant. Sr. Jub. XXIV.

216113   Petřina Svazek: 10 Strana: 0253
Petřina Fr., fysik a spis. Sr. Ott. XIX 622.

216114   Petřina Svazek: 10 Strana: 0646
Petřina prof. Vz Tk. Pam. I. 490.

216115   Petřínský. P Svazek: 10 Strana: 0646
Petřínský. P zeď malostranská (v Praze). Wtr. Ěem. 119.

216116   Petřivalský Svazek: 7 Strana: 0230
Petřivalský, ého, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

216117   Petřívek Svazek: 10 Strana: 0646
Petřívek, vka, m. = tetřívek. Hoš. — Sr. Huj. Progr. 15.

216118   Petřvald Svazek: 7 Strana: 0231
Petřvald, a, m. P Velký a Malý, Gross-, Klein-Peter8wald, vsi u Příbora.

216119   Pětsetkrát, ne Svazek: 2 Strana: 0544
Pětsetkrát, ne: pětstokrát. fünfhundert- mal.

216120   Petschaft Svazek: 2 Strana: 0544
Petschaft, vz Pečeť.

216121   Petters Svazek: 7 Strana: 0231
Petters, a, m. P. Vilém, dr. lékař. a prof. na univer. praž., 1826.—1875. Vz Tf. H. 1. 195., 196., Rk. Sl.

216122   Petters Svazek: 10 Strana: 0253
Petters Václ. dr., lékař a spis. Sr. Ott. XIX. 653.

216123   Pěttisíc Svazek: 7 Strana: 1355
Pěttisíc, e, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 89.

216124   Petto Svazek: 2 Strana: 0544
Petto, it., z lat. pectus, prsa, vnitřek, Brust, f., Herz, n., das Innere; in petto, v srdci, potajmo, bei sich, geheim.

216125   Petúch Svazek: 8 Strana: 0278
Petúch, a, m. = Petr. Slov. Phľd. XII. 178.

216126   Petula Svazek: 8 Strana: 0278
Petula, y, m., vz předcház. Petr.

216127   Petuna Svazek: 8 Strana: 0278
Petuna, y, m., vz předcház. Petr.

216128   Petunie Svazek: 7 Strana: 0231
Petunie, e, petuňka, y, f., petunia, kvě- tina. Dlj. 49., Rt.

216129   Petunie Svazek: 10 Strana: 0254
Petunie. Sr. Ott. XIX. 651.

216130   Petuška Svazek: 2 Strana: 0544
Petuška, y, f., haematopus ostrolegus, Austerfischer, m., Meerelster, f. Palliardi(Mý). Krok.

216131   Petykov Svazek: 7 Strana: 0231
Petykov, a, m., ves. D. ol. VII. 82.

216132   Petýlek Svazek: 8 Strana: 0278
Petýlek, lku, m., vz Pekélko (3. dod.).

216133   Petýlko Svazek: 8 Strana: 0278
Petýlko, a, n., vz Pekélko (3. dod.).

216134   Petýrek Svazek: 8 Strana: 0278
Petýrek, rka, m., vz předcház Petr.

216135   Peuke Svazek: 7 Strana: 0231
Peuke, y, i., v IIev>n] ögo?, asi nejposled- nější větev východní odnože Karpat. Šf. Strž. I. 533.

216136   Pěv Svazek: 7 Strana: 0231
Pěv, u, m., die Melodie, der Gesang. Šm.

216137   Pěvanka Svazek: 9 Strana: 0457
Pěvanka, y, f. = píseň. Jak dí naše p. Tbz. V. 372.

216138   Pěvcový Svazek: 2 Strana: 0544
Pěvcový. P. osudie, vas musicorum. Isai. 23. 24. BO.

216139   Pěvčí Svazek: 2 Strana: 0544
Pěvčí = pěvecký.

216140   Pěvec Svazek: 2 Strana: 0544
Pěvec, vce, m., zpěvák, zpěvec. Kat. 2167. Der Sänger. Kostelní p. Pass. P. milosti, Min- nesänger, m. Dch. Učinil jsem si p-ce a zpě- váky. BO. Pěvce dobra milujú bozi. Rkk. 9. — Pěvci, vz Pták. — P., básník, der Dichter.

216141   Pěvec Svazek: 7 Strana: 0231
Pěvec. V MV. nepravá glossa. Pa.

216142   Pěvec Svazek: 8 Strana: 0278
Pěvec. Pěvci činí reky a vynikající muže nesmrtelnými. Vrch. Rol. XXXIV. 193. nn.

216143   Pěveckoherecký. P Svazek: 10 Strana: 0254
Pěveckoherecký. P. společnost'. Nár. list. 1903 č. 163. 3.

216144   Pěvecký Svazek: 2 Strana: 0544
Pěvecký sbor, Sängerchor, m.

216145   Pěvecký Svazek: 7 Strana: 0231
Pěvecký. P. jednota, Sängerbund, Ge- sangsverein. Dch.

216146   Pěvkyně Svazek: 2 Strana: 0544
Pěvkyně, ě, f., zpěvačka, die Sängerin. Jg., Krok.

216147   Pevně Svazek: 2 Strana: 0544
Pevně, vz Pevný.

216148   Pevněti Svazek: 2 Strana: 0544
Pevněti, ěl, ění, fest werden. Ros.

216149   Pevnina Svazek: 2 Strana: 0544
Pevnina, y, f., pevné, nekapalné tělo, ein fester Körper. Voda nějakou p-nu do sebe přijímá, ku př. sůl. Pr. chym. — P., pevná zeme, Festland, Kontinent, n. P. prostřední, průměrná, střední; výška, krychlový obsah (Volumen, n.), průřez, (Profil), trup či dřík (Stamm-) p-ny; p. prostírá se, rozkládá se, rozestírá se, rozšiřuje se, jest položena, do- sahuje na ... , šíří se; obsahuje, drží, po- krývá, zaujímá x Q m. Š. a Ž. Dvě třetiny povrchu zemského asi vodou, ostatek pev- ninou pokryt jest. Mus. P. Evropa, Asie, Afrika; Amerika; Australie.

216150   Pevnina Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnina. Cf. Krč G. 85. nn.

216151   Pevniňan Svazek: 7 Strana: 0231
Pevniňan, a, m., Bewohner des Fest- landes. Lpř.

216152   Pevninný Svazek: 2 Strana: 0544
Pevninný, kontinental. P. krajiny. Mus.

216153   Pevninový. P Svazek: 10 Strana: 0254
Pevninový. P. průmysl. Nár. list. 1905 1. 17.

216154   Pevninský Svazek: 7 Strana: 0231
Pevninský = pevninný. P. prístav. Ml.

216155   Pevnitel Svazek: 2 Strana: 0544
Pevnitel, e, m., der Befestiger. Us.

216156   Pevnitelství Svazek: 2 Strana: 0544
Pevnitelství, n., Befestigungskunst, f. Bur.

216157   Pevniti Svazek: 2 Strana: 0544
Pevniti, il, ěn, ění; pevnívati. co čím: město (V.) hradbami, befestigen, fest machen.

216158   Pevniti co Svazek: 9 Strana: 0221
Pevniti co. To my tvrdíme a pevníme. 1479. Arch. XVIII. 354. Pevnokroký. P. noha. Žeran. 145.

216159   Pevno Svazek: 2 Strana: 0544
Pevno, vz Pevný.

216160   Pevno Svazek: 7 Strana: 0231
Pevno = pevně. Šuhaj i dievčina držia k sebe p. pritúlení. Bl. Ps. 60.

216161   Pevno Svazek: 8 Strana: 0278
Pevno = pevně. P. vázati. Brt. D. I. 254.

216162   Pevnobarvosť Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnobarvosť, i, f., Farbenhältigkeit. Sm.

216163   Pevnobarvý Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnobarvý, farbenfest. Šm.

216164   Pevnobrněnec Svazek: 10 Strana: 0254
Pevnobrněnec, nce, m. Msn II. 250.

216165   Pevnočepý. P Svazek: 10 Strana: 0254
Pevnočepý. P. vrateň. Msn. Od. 316.

216166   Pevnodrv Svazek: 2 Strana: 0544
Pevnodrv, u, m., maba. Rostl.

216167   Pevnohradný. P Svazek: 10 Strana: 0254
Pevnohradný. P. město. Msn. II. 35., Hym. 38.

216168   Pevnohřbetný Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnohřbetný, festen Rücken habend. Kovadlina p-ná stroje třebné vyvozuje. Pl. I. 34.

216169   Pevnokmínek Svazek: 7 Strana: 1355
Pevnokmínek, nku, m, stereocaulon, druh lišejníků křovitých. Nk. J.

216170   Pevnokopytný Svazek: 10 Strana: 0254
Pevnokopytný kůň. Msn. II. 81., 140.

216171   Pevnokový Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnokový, vom festen Metall. P. příl- bice. Msn.

216172   Pevnokrovný Svazek: 10 Strana: 0254
Pevnokrovný. P. komnata. Škd. Od. 12. 125., Msn. Od. 122.

216173   Pevnokutý. P Svazek: 10 Strana: 0254
Pevnokutý. P. pavéza. Škod. II. 2 241.

216174   Pevnol Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnol, u, m., siderodendrum, der Eisen- baum, rostl. Vz Rstp. 826.

216175   Pevnonitka Svazek: 2 Strana: 0544
Pevnonitka, y, f., holostema. Rostl.

216176   Pevnonohý Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnonohý, gut, fest zu Fuss. Lpř.

216177   Pevnooděnec Svazek: 10 Strana: 0254
Pevnooděnec, nce, m. Škod. II. 2 242.

216178   Pevnooděnec Svazek: 10 Strana: 0646
Pevnooděnec, nce, m. Škod. II2. II. 65

216179   Pevnopeněc Svazek: 2 Strana: 0544
Pevnopeněc, ňce, m., stercocaulon, lišej- ník. Rostl.

216180   Pevnopevně Svazek: 2 Strana: 0544
Pevnopevně věřiti, fest u. steif glauben. Dch.

216181   Pevnopevný Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnopevný, niet- und nagelfest. Dch.

216182   Pevnoplechý Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnoplechý, vom festen Blech. P. br- nění. Lpř.

216183   Pevnopněc Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnopněc, e, m., stereocaulon, die Ko- rallenflechte, rostl. Vz Rstp. 1837.

216184   Pevnoskladný Svazek: 10 Strana: 0254
Pevnoskladný vůz. Msn. II. 190., Od. 254.

216185   Pevnoskladný Svazek: 10 Strana: 0646
Pevnoskladný štít. Škod II2. II. 140.

216186   Pevnoskořepý Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnoskořepý, festschalig. P. želva. Lpř.

216187   Pevnoslibý Svazek: 9 Strana: 0221
Pevnoslibý Bůh. Mus. fil. 1897. 286. Pevný. O pův. sr. Zub. 408., 409. Je
pevný jako kočka (má tuhý život). Hoř. 93.

216188   Pevnosť Svazek: 2 Strana: 0544
Pevnosť, i, f. P., tuhost, netekutosť, ne- sypkosť, die Dichtheit. Toms. — P., trvalosť, trvanlivosť Festigkeit, f., Dauerhaftigkeit, f., Halt, m. P. absolutní (proti tahu, absolute F.), relativní (proti přelomení, relative F.), zpětná D. (proti tlaku, rückwirkende F.). Bc. P. domu, tkaniny, plátna. D. P., pevnota při roztahování, při rozlamování, při ukro- cování, při roztloukání; měřidlo pevnosti. Nz. — P., ustrnulosť, Beharrlichkeit, f. P. úmyslu, povahy. Us. — P., jistota, bezpeč- nost, Befestigung, Sicherheit, f. V. Pro lepší jistotu i pevnosť svou pečeť vlastní přivěsil. Us. 1508. Rozsudkové mají v své p-sti zů- stati. Vl. zř. 24. — P., pevné místo, tvrz, eine Festung, Feste. Kom. J. 613. P. na skále, Felsenfestung, Csk., horní; p-sti se zmocniti. Dch. Pevnůstka, malá pevnosť. P. má hradby, příkopy a valy (náspy). Na hrad- bách jsou bašty, věže a hlídky (strážnice a střílny). Brána má hřebeny (mříže zapadací, brleni), zdvihací mosty, vrata, zámky, zá- vory (zápony). Uvnitř jsou kasárny, zbroj- nice, skladiště pro zbraň i potravu. Pt. P. udělati, V., vzíti, Kom., odníti někomu, po- stoupiti. Vrat. P. se poddala. Sych. Nepřítel do p-sti pálí. Jest v držení té pevnosti. Sych Pozemní pevnosť. Bur. P-sti hájiti, brániti. Šm. Poslati koho do pevnosti (jej tam uvě- zniti), odsouditi koho do p-sti. — Vz S. N.

216189   Pevnosť Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnosť= trvalosť. P. látek v tahu, die Zug-, absolute Festigkeit, v lomu, Bruch-, relative F., v tlaku, Druck-, rückwirkende F., ve střihu n. smyku, Abscheerungs-, v kroucení, Torsions-; modul či koefficient p-sti, Bruchmodul, -belastung. Pcl. 5., ZČ I. 237., 238., Pek. 52., 113., Mj. 16., 17. Kombinovaná p. na tlak, zusammengesetzt- wirkende F. Pcl. 25. Cf. MS. 24. — P. = jistota. P. v taktu. Posp.

216190   Pevnosť Svazek: 10 Strana: 0254
Pevnosť, i, f. Vz Ott. XIX. 657. P. ma nevrovací, pásmová Ib. P. hmot. Vz Vstnk. XII. 69.

216191   Pevnostavha Svazek: 8 Strana: 0278
Pevnostavha, y, f., fester Bau. Am. Orb. 22

216192   Pevnostenský Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnostenský = pevnostní, Festungs-. Šm.

216193   Pevnostní Svazek: 2 Strana: 0545
Pevnostní, Festungs-. P. užitky, zdi, ra- ketnice, děla atd. Čsk.

216194   Pevnostnictví Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnostnictví, n. = pevnitelství. Mour.

216195   Pevnošitý Svazek: 10 Strana: 0254
Pevnošitý měch. Škod. Od. 27.

216196   Pevnota Svazek: 2 Strana: 0545
Pevnota, y, f., Konsistenz, Festigkeit, f. Dch. — P. — pevnina, festes Land. Krok.

216197   Pevnotekutý Svazek: 8 Strana: 0278
Pevnotekutý. P. tělo. Ztk. 9. (3. vyd.),

216198   Pevnotesý Svazek: 10 Strana: 0254
Pevnotesý pluh. Msn Od. 193.

216199   Pevnozemí Svazek: 2 Strana: 0545
Pevnozemí, n. = pevnina. Šm.

216200   Pevnozemí Svazek: 10 Strana: 0254
Pevnozemí, n. Msn Od. 208

216201   Pevnozemský Svazek: 7 Strana: 0231
Pevnozemský. P. jezero (na pevnině). NA. V. 607. — Koll. III. 96.

216202   Pevnůstka Svazek: 2 Strana: 0545
Pevnůstka, y, f., vz Pevnosť.

216203   Pevný Svazek: 2 Strana: 0545
Pevný, místy nlavně ve vých. Čech.penvý; peven, vna, o. P., tuhý, tvrdý, nesypký, fest, dicht, derb, nicht locker. P., co jest tak souvislé, že se nedá roztrhnouti bez násilí. P. dřevo, kámen, zeď, niť, plátno. Us. Pevný jako zeď. D. P. povětří. — Netekutý, nicht flüssig, fest. Ve fysice slovou těla p-ná ta- ková, při nichž jest souvislost jednotlivých součástek tak silná, že se nemohou od sebe odděliti pouhou vlastní tíží. S. N. Voda zmrzlá je p. tělo. P. země. Jg. — Neohebný, unbiegsam, starr. P. nerosty. Krok. — P., trvalý, dauerhaft. V. P. zdraví. Us. P. přá- telství. V. — P., stálý, upevněný, nepohnutý, fest, beharrlich. V. Pevnou nohou se někde postaviti. Zlob. Pevně státi. Pevně držeti. Us. To není pevné. D. P. úmysl. Troj. P. něco uzavříti, p. seděti. V. P. spaní. Muž pevné vůle. Dch. P. cena, stání; na p. účet, auf feste Rechnung. Dch. Pevně spáti. — v čem: v dobrém, Št., ve víře. Dch. — P., mocný, silný, tüchtig, mächtig. V. — na co. Kůň p. na nohy. Jg. — P., jistý, opevněný, bezpečný, fest, gewiss. P. věřiti. V. P. zaručení. Troj. — v čem: v sedle. Jg., v stoupání. — P., co bez moci vzíti nelze, fest, sicher, verwahrt. P. hrad, město, zámek. Us. — k čemu. Místo p. k bránění. V. — čím. Město místním položením pevné. Har. II. 194. — P., říká se o jezevci a o lišce, když se v brlohu tak daleko zaženou, že se dále hnouti nemohou. Sp.

216204   Pěvný Svazek: 2 Strana: 0545
Pěvný, singbar, Sing-, Spiel-. Zvuk vše- likého stroje p-ho. Dan. 3. 10. BO.

216205   Pevný Svazek: 7 Strana: 0231
Pevný. Cf. Mkl. Etym. 269. — P. = tuhý atd. P. hmoty, Mj 3., kladka, ZČ. I. 94., provaz, objetí. Kká. — P. = stálý atd. Pevnou nohou státi. Vrch. P. snaha, Vrch., kapital, Kzl. 112., srdce, Čch., zákony, Osv., dóm, základ, Št. Kn. š. 7., cíl, podklad, po- vaha, víra Us. Pdl. Jsem pevně odhodlán, Dch., přesvědčen. Pevně na svém zůstati. Sá. P. doufati, věřiti. Us. Pdl. S tělem, s duší pevně k tomu stojí. Exc. — v čem: v sedle, sattelfest, Lpř., ve svém jednání. Osv. I. 259. — na čem: na koni, Lpř., na mysli. Lpř. Sl. I. 87. Buď pevný na cestě božie. Krnd. 42. — P. = mocný. — nač. Ten je peven na zuby a dušičku má s drápy. 1610. Wtr. — P. = jistý atd. P. pohled, Vrch., jistota. Dch. Hled její přísný a p. Zr. Pevným hlasem mluviti, odpovídati, pevně na někoho pohlížeti, Vlč, oči upříti. Vrch — proti čemu: proti ráně. Dch.

216206   Pevný Svazek: 8 Strana: 0278
Pevný = silný. Taký je p. jako z hnilého sýra čakan. Phľd. XII. 56.

216207   Pewter Svazek: 7 Strana: 0231
Pewter, u, m. = kov britanský. Šfk. Poč 206.

216208   Pexův Svazek: 7 Strana: 0231
Pexův Mlýn u Luh u Neveklova.

216209   Peychárek Svazek: 7 Strana: 0231
Peychárek, rka, m., sam. u Světlé v Le- dečsku.

216210   Peyr V Svazek: 10 Strana: 0254
Peyr V. dr., spisov.

216211   Pezd Svazek: 8 Strana: 0278
Pezd, gt. pzda, bzda, verb. bzdieti. Gb. H. ml. I. 174., 321. Polib mě v p. Mst.

216212   Pezda Svazek: 10 Strana: 0254
Pezda, y, f. = pízda. Dru starú babu za pezdu. Drk. dram. 198. (Mš).

216213   Pezínek Svazek: 2 Strana: 0545
Pezínek, nka, m., Pösing, mě. v Uhřích. Plk.

216214   Pezinek Svazek: 8 Strana: 0278
Pezinek, Pezinok, nka, m., míst. jm. na Slov., z něm. Bösing a to z pův. slov. Bazín, Bzín od bzu (bez, baza). Vz Phľd. XII. 179., 427.

216215   Pezprzniti Svazek: 7 Strana: 0404
Pezprzniti = vše zprzniti. Bern.

216216   Pežgovský Svazek: 8 Strana: 0278
Pežgovský les u Šenova ve Frýdecku. Věst, op. 1893. 11.

216217   Pěžín Svazek: 7 Strana: 0231
Pěžín, a, m , Pieschina, dvůr u Horšova Týna.

216218   Pežný. P Svazek: 9 Strana: 0221
Pežný. P. plátenice n. koženice (kalhoty). Šeb. 183. Pfleger Moravský G. Sr. Jub. XXIV.

216219   Pfeifenfleck Svazek: 2 Strana: 0545
Pfeifenfleck, něm., obálka, organtin na trysku, na troubel. Šp.

216220   Pfeifer Svazek: 7 Strana: 0231
Pfeifer, fra, m. P. Krišt., pastor. Jir. Ruk. II. 108.

216221   Pfeifrova Svazek: 10 Strana: 0254
Pfeifrova Gabriela, učit. a spis. Vz Ott. XIX. 663., Zvon III. 660.

216222   Pfendovati, šp Svazek: 2 Strana: 0545
Pfendovati, šp. z něm., lépe: obstaviti, v základ n. základem vzíti, v zájem n. zá- jmem vzíti; dobytek zajati.

216223   Pfeningmistr Svazek: 2 Strana: 0545
Pfeningmistr, a, m., mincíř. Žer.

216224   Pfi Svazek: 2 Strana: 0545
Pfi nestydové! Kom. Pfi toho skutku.

216225   Pflegař Svazek: 10 Strana: 0646
Pflegař, e, m. = správce hradu, Pfleger. Čel. Priv. II. 1253

216226   Pflegen Svazek: 2 Strana: 0545
Pflegen, pomocné sloveso. Ich pflege zu gehen. Rovná se našemu tvaru opakovacímu. O tom čase nosívá služka vodu. Když cho- díval k nám, vodíval muže slepého. Tak činívával po všecky časy. Mk.

216227   Pfleger Svazek: 7 Strana: 0231
Pfleger, gra, m., os. jm. P. Ant., hosp. ůředn., nar. 1811. Jg. H. 1. 610. — Pfleger- Moravský Gust., úřed. při čes. spořitelně. 1833.—1875. Vz Tf. H. 1. 135., 139., 144., 173., Slavín II. 182., Šb. Dj. ř. 276., Pyp. K. 544, Bačk. Př. 184., Rk. Sl.

216228   Pfleger Moravský Svazek: 10 Strana: 0254
Pfleger Moravský Gustav. Vz Ott. XIX. 666., Mus. 1903. 235. nn. (na str. 236. uvá- dějí se i jiné jeho životopisy). — P. Ant (Kopidlanský, Venkovský), spis., 1812. až 1896.; P. Jos., cukrovarník, 1823. -1901. Vz Ott XIX 666.

216229   Pfleger-Moravský Svazek: 9 Strana: 0457
Pfleger-Moravský Gust. Vz Flš. Písm. 671. nn.

216230   Pfuj Svazek: 2 Strana: 0545
Pfuj, vz Huj.

216231   Pful Svazek: 10 Strana: 0254
Pful dr., sl. spisov.

216232   Ph Svazek: 2 Strana: 0545
Ph = F, Philipp — Filipp.

216233   ph Svazek: 8 Strana: 0278
ph. Za pův. ph ie p (praslovanské). Vz Gb. H. ml. I. 303.

216234   Phagel Svazek: 7 Strana: 0231
Phagel, gla, m. P. Vít, farář 1600. Jg. H. 1. 610., Jir. Ruk. II. 108.

216235   Pharyngologie, z Svazek: 9 Strana: 0221
Pharyngologie, z řec, nauka o hrtanu. Čes. literaturu o ní vz v Jub. IIc. 88. —90.

216236   Phavka, y, f Svazek: 7 Strana: 0231
Phavka, y, f. = hruška. Hrb. Obr. 266.

216237   Philadelph-us Svazek: 7 Strana: 0231
Philadelph-us, a, m. P. Mart., kněz 1592. Vz Jg. H. 1. 610., Jir. Ruk. II. 108. — P. Nikod. Jg. ib., Jir. Ruk. II. 110.

216238   Philadelph-us Svazek: 10 Strana: 0254
Philadelph-us, a, m. P. Mart., kněz luther. a spis. Sr. Ott. XIX. 677.

216239   Philomat-es Svazek: 7 Strana: 0231
Philomat-es, a, m P. Mat. Dačický, vychovatel 1573 Jir. Ruk. II. 110, 391., Šb. Dj. ř. 276.

216240   Philomates Svazek: 7 Strana: 1355
Philomates Václ. Cf. Gb MI. II. 218. — P. Mat. Dač. Vz Mus. 1893. 266.

216241   Philomates Svazek: 9 Strana: 0221
Philomates Václ. Vz Wtr. Part. 557., 575., Progr. realného gymnasia v Praze na r. 1886., Mus. fil. V. 292., Mus. fil. 1899. 81. nn., 292., Filomates.

216242   Philomathes Svazek: 10 Strana: 0254
Philomathes Vác, hud. a spis. v I. pol. XVI. stol.; P. Matouš, spis. Sr. Ott. XIX. 682.

216243   Philomus-us Svazek: 7 Strana: 0231
Philomus-us, a, m. P. Mart. 1583. Jg. H. 1. 610., Jir. Ruk. II. 111.

216244   Philonom-us Svazek: 10 Strana: 0254
Philonom-us, a, m. P. Matouš. Vz Mus. 1903. 183.

216245   Philonomus Svazek: 9 Strana: 0221
Philonomus. Matouš Ph. Benešovský. Vz Wtr. Part. 559.

216246   Phlebektasia Svazek: 7 Strana: 0231
Phlebektasia, e, f. = rozšíření žil. Ott. II. 322.

216247   Phlebit-is Svazek: 7 Strana: 0231
Phlebit-is, y, f. = zánět žil.

216248   Phloém Svazek: 8 Strana: 0278
Phloém, u, m., u rostl. Vz Čl. L. Jos. 14.

216249   Phlox Svazek: 7 Strana: 0231
Phlox, u, m., phlox, květina. Vz Dlj. 50.. 78.

216250   Phycit Svazek: 7 Strana: 0231
Phycit, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 508.

216251   Phycoërythrin Svazek: 7 Strana: 0231
Phycoërythrin, u, m. = červeň řasová. SP. II. 104.

216252   Phycophaein Svazek: 7 Strana: 0232
Phycophaein, u, m. = červenohnědé bar- vivo v chaluhových zrnech chlorophyllových. SP. II. 104.

216253   Phycoxanthin Svazek: 7 Strana: 0232
Phycoxanthin, u, m. = chaluhová žluť. SP. II. 104.

216254   Phyllokladie Svazek: 8 Strana: 0278
Phyllokladie, vz Kladodium (3. dod.), ČI. L. Jos. 5.

216255   Phylloxanthin Svazek: 7 Strana: 0232
Phylloxanthin, u, m. SP. II. 103.

216256   Phylloxera Svazek: 10 Strana: 0646
Phylloxera, y, f. = hmyz hubici révy. Phľd. XXIV. 434.

216257   Pcha Svazek: 9 Strana: 0221
Pcha, y, f., nadávka ženským. Slov. Zát. Př. 13.

216258   Pcháč Svazek: 2 Strana: 0545
Pcháč, e, m., pcháčí, n., rostlina, cir- sium.— P. na Mor. bodlák, Carduus, Distel, f. MM., Kd. — P., cnicus, Kratzkraut, n. P. bahní, šedý, srpkový, královitý, vlnonosný, jinolistý, potočný, tatarský, zelný. Flora. 165. — P. bezprutný, cirsium acaule, stengel- lose Kratzdistel. Jg. Vz Kk. 167., FB. 46., Schd. IL 281.

216259   Pcháč Svazek: 7 Strana: 0232
Pcháč. Na Mor. všecky druhy carduu a cirsia. Brt. Cf. Rstp. 937., Slb. 408 , Čl. Kv. 205., Sbtk. Rostl. 316. Kudrnáč veze pcháčí na tragači, kupte si ho, pane správčí (po směch). Brt. — P. = pichlavý člověk, po- puzovač V Podluží. Brt. D 247. — P. = radlo. Slované ploužili pcháčem či radlem po roli jmenujíce jej podlé tohoto ploužení pluhem. Hnš. Čtení v Brně 1867. 75.

216260   Pcháč Svazek: 7 Strana: 1355
Pcháč, cirsium. Cf. Ott. V. 397.

216261   Pcháč Svazek: 8 Strana: 0278
Pcháč, pecháľ, e, chablák, bodlák, u, m., carduus. Brt, D. II. 501.

216262   Pcháčí Svazek: 7 Strana: 0232
Pcháčí, vz Pcháč.

216263   Pcháčí Svazek: 8 Strana: 0278
Pcháčí, vz Pcháľé.

216264   Pcháčovitý Svazek: 7 Strana: 0232
Pcháčovitý. P. rostliny, cynareae: bo- dlák, pupava, světlice, charpa, pcháč, lo- puch, ostropes, srpek. Vz Slb. 398.

216265   Pchák Svazek: 7 Strana: 0232
Pchák, u, m., der Stachel. Laš. Tč.

216266   Pchál Svazek: 7 Strana: 0232
Pchál, u, m. = pcháč. Val. Brt.

216267   Pcháľé Svazek: 8 Strana: 0278
Pcháľé = pcháčí, bodláčí. Brt. D. II. 501., Vck. Val. I. 157.

216268   Pchálí Svazek: 7 Strana: 0232
Pchálí, n. = bodláčí. Na Hané.

216269   Pchalivý Svazek: 7 Strana: 0232
Pchalivý = pchavý. Mor. Brt. D. 154.

216270   Pchalka Svazek: 2 Strana: 0545
Pchalka, y, f., die Afterklette. Rk.

216271   Pchání Svazek: 2 Strana: 0545
Pchání, n., píchání. Mám p. na prsou. Na Mor. Kd. Naříká si, stůně na p. Mor. Hý. Stechen, n.

216272   Pchání Svazek: 8 Strana: 0278
Pchání. P. v boku a j. Léčení ho. Vz Mtc. XVIII. 205., 1893. 142., Vck. Val. I. 13?.

216273   Pcháti Svazek: 2 Strana: 0545
Pcháti, m. píchati; pšíti, pším a pšiji, il, it, ití; pchnouti, nul a pchl, ut, utí, na Mor. a na Slov. = píchati, stechen. Z pbcháti. Mkl. aL. 112. — koho kam: v bok. Háj. — co čím : obraz oštipem. Plk. — co kam (cpáti, einstopfen). Plk., Rk. Všetko mu do hrdla pchá (cpe). Mt. S. — kde. Pchá mne v boku. Na Mor. Brt.

216274   Pcháti Svazek: 7 Strana: 0232
Pcháti. Mkl. Etym. 270, Něm. VII. 214. (cpáti). — koho Pchá ho dobrý byt. Slez. Šd. — co kam. Nepchaj prsty do kaše, nepopálíš sa. Slov. Rr. MBš. — kam čím. A když ho pak vložili na hranici, toť jeden kat pšil ho v bok kolem dubovým obo- střeným Háj. r. 1337.

216275   Pcháti Svazek: 7 Strana: 1355
Pcháti. Jakž se mravenci rozkopají, nej- více pší. 1565. Wtr. Obr. I. 34.

216276   Pchavka Svazek: 7 Strana: 0232
Pchavka, y, f. = druh hrušek. Mor. Brt — P. = osten na pcháči. Brt. D. 247.

216277   Pchavka Svazek: 10 Strana: 0254
Pchavka, y, f., vz Pýchavka. Mš.

216278   Pchavlavý Svazek: 9 Strana: 0221
Pchavlavý = pichlavý, ostnatý. P. zelí. Již. Mor. Šeb. 64., 288.

216279   Pchavý Svazek: 2 Strana: 0545
Pchavý, stechend. Rk.

216280   Pchavý Svazek: 9 Strana: 0221
Pchavý ako morčacie vajce. Slov. Zát. Pŕ. 65b.

216281   Pchery Svazek: 2 Strana: 0545
Pchery, dle Dolany, ves u Slaného. Vz Tk. I. 87., 410., III. 63.

216282   Pchery Svazek: 7 Strana: 0232
Pchery. Tk. V. 254, Rk. Sl.

216283   Pchláčí Svazek: 7 Strana: 1355
Pchláčí, n. = bodlačí. Val. Slavč. 9.

216284   Pchov Svazek: 7 Strana: 0232
Pchov, a, m., Pfow, ves u Benešova. Rk. Sl.

216285   Pchý Svazek: 10 Strana: 0254
Pchý = fuj, hanba ! Val. Čes. 1. XIV. 96.

216286   Pchyně Svazek: 8 Strana: 0278
Pchyně. Pchyne = pôlky, angrešt. Slov. Phľd. 1896. 157. pi mění se v i. Vz Gb. H. ml. I. 418.

216287   Pchýří Svazek: 2 Strana: 0545
Pchýří, n., Flocken, pl., f. Naděje takových jest jako p., které vítr rozmítá. Rvač. 64.

216288   PI Svazek: 2 Strana: 0565
PI. Z tohoto kořene vznikla slova: plápol, páliti, poleno, pláti, plamen, popel. Vz L., Bž.31.

216289   Pi Svazek: 7 Strana: 1355
Pi- se přisouvá v: piškvor = škvor. Vz List. fil. 1891. 433.

216290   Pí-bak Svazek: 10 Strana: 0254
Pí-bak (v dětské řeči ve Slez. o věci škaredé). Čes. 1. XI. 342.

216291   Piac Svazek: 7 Strana: 0232
Piac = pět. Na jihových. Mor. Brt.

216292   Piaď, i Svazek: 7 Strana: 0232
Piaď, i, f. = píď. Slov. Zátur., N. Hlsk. XIV. 127.

216293   Piadiť sa Svazek: 7 Strana: 0232
Piadiť sa = píditi se. Slov. Šd.

216294   Piadlit sa Svazek: 2 Strana: 0545
Piadlit sa, vypínati se. Piadlili se na to = dychtili po tom. Na Zlínsku. Brt.

216295   Piadlo Svazek: 2 Strana: 0545
Piadlo, a, n., nástroj k mučení, skřipec, die Folter, Fiedel. Na piadla rozpřehu. Výb. II. 19. 29. Vz Padlo.

216296   Piadlo Svazek: 7 Strana: 0232
Piadlo = vyšívací rám. Slez. Opav. týd. 1889.

216297   Piaemie Svazek: 10 Strana: 0254
Piaemie, e, f., z řec, sepse, onemocnění vznikající z rozkladu nakažené rány. Vz Ott. XXII. 868.

216298   Piahotina Svazek: 2 Strana: 0567
Piahotina, y, f., weit ausgedehnte, ebene Fläche. Zasvitnul blažený den s p-tin nebes skvostnějším zdobený dnů všelikých nachem. Sš. Bs. 46.

216299   Piák Svazek: 8 Strana: 0278
Piák m. piják, j odsuto. Zlin. Brt. D. I. 12., Dšk. Jihč. I. 46. Piamo, a, n. Us. místy. Cern. Př. 75.

216300   Pian Svazek: 2 Strana: 0545
Pian, u, m., kostice velrybí, das Fisch- bein. Techn. 1. 136.

216301   Pian Svazek: 7 Strana: 0232
Pian. Cf. List. fil. XII. 338.

216302   Pianíno Svazek: 2 Strana: 0545
Pianíno, a, n., stojaté piano. Vz KP. II. 301.

216303   Pianissimo Svazek: 2 Strana: 0545
Pianissimo, it., co nejjemněji, Rk., velmi slabě, (pp., ppp.). Hd.

216304   Pianista Svazek: 2 Strana: 0545
Pianista, y, m., der Pianist.

216305   Pianista Svazek: 7 Strana: 0232
Pianista, pl. -sté. Křeč p-stů, der Clavier- spielkrampf.

216306   Pianisté Svazek: 7 Strana: 0250
Pianisté, obyč. pl., častý název chatr- ných pozemků v již. Čech. Na P-šti, Na P-štích u Ševětína, u Mydlovar, u Olešníka, Kloušovic a j. BPr.

216307   Pianistka Svazek: 2 Strana: 0545
Pianistka, y, f., die Pianistin.

216308   Piano Svazek: 2 Strana: 0545
Piano, it., jemně, slabě, z ticha (p.). Hd. — P., a, n., fortepiano. Piana stolová a kříd- lová (křídla a štuce). Vz S. N. Stavitel pian, Pianobauer, m. Dch. Vz KP. IL 402.

216309   Piano Svazek: 2 Strana: 0571
Piano, a, n., otevřené pole, offenes Feld. Pod' na plano. Us. — P., planov, u, m., pla- nova, y, f., plac vysekaného dříví, ausge- hauener Wald, der Waldhau. Piano činiti, dělati. D. — P., neštěpno, neúrodno, prázdno, unfruchtbaar, leer, wild. Lépe málo a dobře, než mnoho a piano (zpívati). Koll. A nezů- stala p-nem touha ta. Sš. L. 151. To spojení s Kristem nesmí na jalovo a p. splynouti. Sš. I. 76. Naše hruška po každé kvete jen na piano (kvete, ale nemá nikdy ovoce). Us. Na piano mluviti. Us. Hý. Vz Planý.

216310   Piano Svazek: 7 Strana: 0232
Piano koncertní, salonní, zkrácené, Stutz- flügel. Vz Klavír (dod.).

216311   Piano Svazek: 7 Strana: 0250
Piano. Piano v něco udeřiti. Osv. Jeho hněv bije do plana. Hlk. Sliboval jen na p. Jrsk.

216312   Piano Svazek: 7 Strana: 1355
Piano a jeho dějiny. Vz Srb 182.

216313   Piano Svazek: 10 Strana: 0254
Piano, a, n. Vz Strh. Akust. 161.

216314   Pianograf Svazek: 10 Strana: 0259
Pianograf, u, m. = přístroj ku kreslení plánů. Nar. list. 1904. 138. 9.

216315   Pianola Svazek: 10 Strana: 0254
Pianola, y, f., hrací přístroj. Nár. list. 1903 č. 847. 21.

216316   Pianoten Svazek: 2 Strana: 0571
Pianoten, u, m., nerost, Schwarzeisenstein. Presl.

216317   Pianoví Svazek: 2 Strana: 0571
Pianoví, plaňava, leerer Raum im Walde, der Waldhau. Půh. 1497.

216318   Pianták Svazek: 7 Strana: 0250
Pianták, u, m. = knoflík. U Hněvčevsi. Psčk.

216319   Piardžina Svazek: 8 Strana: 0278
Piardžina, y, f. Čí nekopali tam rudu, ačkolvek p-nu teraz nikde nevidno? Phľd. 1893. 482.

216320   Piarg Svazek: 7 Strana: 0232
Piarg. Nižiny štrkom (štěrkem) a piargom zanieslo. Slov. ZObz. XXII. 173.

216321   Piarista Svazek: 2 Strana: 0545
Piarista, y, m., pl. piaristé, dle Despota, der Piarist. Vz S. N.

216322   Piarista Svazek: 7 Strana: 0232
Piarista. Je p. = opilec. (od píti). Bdl. Vz Pijarista, Rk. Sl.

216323   Piaristský Svazek: 7 Strana: 0232
Piaristský, Piaristen-. P. gymnasium. Mus. Piasť, i, f. = pěst. Slez. Porosteš o p. Šd. Piznul piasťum na stůl. VSlez. I 59.

216324   Piasknie, e Svazek: 2 Strana: 0573
Piasknie, e, f., siagona, hmyz. Krok.

216325   Piasnice Svazek: 2 Strana: 0573
Piasnice, Plassnitz, ves u Nov. města n. M. PL.

216326   Piastr Svazek: 2 Strana: 0545
Piastr, u, m. P. turecký = 10 kr. Vz S. N.

216327   Piata Svazek: 7 Strana: 0232
Piata, y, f. = pata. Slez. Šd.

216328   Piatej Svazek: 2 Strana: 0575
Piatej sa, y, f., piatej s, a, m., ryba. V. Vz Mz 403. Mladý p. = hlaváč. P-si mají tělo deskovité. P. obecný, platessa vulgaris ; p. veliký, rhombus maximus. Frč. 292., Schd. II. 500. Jakési ryby syrové z červeného moře nápodobné těm, kteréž u nás matky boží ryby a jináč platýsy nazýváme. Har. II. 71. — Platejs, vz Plateys.

216329   Piatejs Svazek: 10 Strana: 0259
Piatejs, a, m., ryba. Vz Ott. XIX. 853. nn.

216330   Piatek Svazek: 7 Strana: 0232
Piatek, tku, m = pátek. Slov. Ckžk. X. 89.

216331   Piatelnica, vz Svazek: 7 Strana: 0232
Piatelnica, vz Nedělnica.

216332   Piatena, y Svazek: 7 Strana: 0232
Piatena, y, f., am Freitag ausgekälberte Kuh. Slov. Ssk.

216333   Piati Svazek: 2 Strana: 0545
Piati, vz Píti, 2.

216334   Piatit Svazek: 7 Strana: 0232
Piatit = pětiti, zvraceti, zastavovati, hem- men Vetry dujú jim do tvári a piata jich kroky. Slov. Orl. II. 365.

216335   Piatiť Svazek: 8 Strana: 0568
Piatiť = zadržovati, mírniti. Slov. Zátur.

216336   Piatka Svazek: 7 Strana: 0232
Piatka, y, f. = klátek, na němž se vrata točí. Mor. Vck. — P. = pětka, pětina. Slov. Zátur.

216337   Piatke Svazek: 7 Strana: 0232
Piatke, dvůr u Místka

216338   Piatok Svazek: 7 Strana: 0232
Piatok, tku, m. = pátek. Slov. Dnes je veliký p. N. Hlsk. III. 78. Tomu je všetko jedno či p. či sviatok. Orl. IX. 247.

216339   Piatok Svazek: 8 Strana: 0278
Piatok = pátek. Slov.

216340   Piatok Svazek: 9 Strana: 0221
Piatok = pátek. Kdo ochorie v stredu alebo v ?., ten zomrie. Slov. Čes. 1. VII. 41. Pic = péci. Slez. Lor. 76.

216341   Piatok Svazek: 10 Strana: 0646
Piatok = pátek. Veľký p. daždivý zna- mená rok žíznivý. Sb. sl. VIII. 84.

216342   Piator Svazek: 7 Strana: 0232
Piator, a, m. = kdo piati. Vz Piatiť. Slov. Zátur.

216343   Piatro Svazek: 2 Strana: 0545
Piatro, a, n., vázání ve stodolách, cf. patro. U Opav. Pk.

216344   Piatý Svazek: 7 Strana: 0232
Piatý = pátý. Trepe piate prez deviate = mluví bez rozvahy. Slov. Rr. Sb.

216345   Piaucit Svazek: 2 Strana: 0545
Piaucit, u, m., nerost. Bř. N. 232.

216346   Piavice Svazek: 8 Strana: 0278
Piavice m. pijavice, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 46.

216347   Piborůvka Svazek: 7 Strana: 0232
Piborůvka, y, f., chiococca, die Eisbeere.

216348   Pic Svazek: 2 Strana: 0545
Pic, ve frasi: Jednou pic, po druhé nic (říká se, když kdo to, co má, hned utratí a potom nouzi tře). Jg., Č. M. 59. V již. Čech.: hic. Da. Cf. Picek.

216349   Píca Svazek: 2 Strana: 0545
Píca, f., dle Káča, zadek, der Hintere. Polib mi sedláčku pícu (volá strnad z jara, maje potravy už dosti na poli sedláku se takto posmívaje). Č.

216350   Picák, a Svazek: 9 Strana: 0221
Picák, a, m. U P-ka na bráně (až tam bude). Hoř. 93.

216351   Picák, picas Svazek: 2 Strana: 0545
Picák, picas, u, m., der Zipfel am Gras- tuch. Us. u Bosk. Ptr.

216352   Picání Svazek: 2 Strana: 0545
Picání, n., slove dětská hra, při níž plíš- kem hází se o zeď a vzdálenost plíšku ode di pak se odměřuje. Us. Třebíč. Gn. — P., práce bez kloudného výsledku. Da. — P., obsc, oitus. Vz Picati.

216353   Picas Svazek: 8 Strana: 0278
Picas, u, m. = cíp. V sev. vých. Čech. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 495.

216354   Picás Svazek: 9 Strana: 0221
Picás, u, m. místo cípas = cíp u loktuše. Hoř. 78. Picasy = kšandy. Čes. 1. VIII. 378.

216355   Picásek Svazek: 7 Strana: 0232
Picásek, sku, m., die Vorspitze. Vz Rst. 463.

216356   Picáskatý Svazek: 7 Strana: 0232
Picáskatý, vorspitzig. Vz Rst. 463.

216357   Picati Svazek: 2 Strana: 0545
Picati, Futter sammeln; fleischlich bei- wohnen, huren.

216358   Picava Svazek: 2 Strana: 0545
Picava, y, f., malá sýkora, popelníček, parus palustris, Mohrmeise, f.; mlynáříček, parus caudatus, Graumeise, f. D.

216359   Picavka, y Svazek: 7 Strana: 0232
Picavka, y, f., parus palustris, die Sumpf- meise. Sm.

216360   Piccolo Svazek: 2 Strana: 0545
Piccolo, a, n., malá fletna. Rk.

216361   Píce Svazek: 2 Strana: 0545
Píce, e, f., krmení. Vz Obrok. P. m. pitja, oř. pit = krmiti. Cf. Pěstoun. Gb, Hl. 106., Mkl. aL. 202. Futter, Rauhfutter, Aas, n., Füt- terung, f. V. P. suchá, zelená, smíšená (jarka, míšenina, Kom. J. 130.), pařená, Jg., Šp., zimní, letní; p. pravidelná (seno), náhradní (ostatní krmiva); zachovací (má-li se jí dobytek jen na živě zachovati), užitková (má-li dobytek užitek dávati, tahati, mléko dávati atd.), výkrmná (má-li dobytek jí vykrmen býti), podkalená, plesnivá, stuchlá, nahnilá, nečistá atd. Šp. Vz S. N. P. pro dobytek. Píci za- pařiti, D., dávati, V., shledávati. Dch. Hodí se ta zadina do píce. Jg. Hojná p., plný krajáč. Č., Lb. Vz Hospodářský. Setí píce; nedostatek píce, nouze o píci. Šp. Píci za- opatřiti ; pro píci jíti, poslati. Nt. — Vz Kr- mení.

216362   Píce Svazek: 7 Strana: 0232
Píce. Mkl. Etym. 248. V MV. nepravá glossa. Pa. — Kram. Slov., List. fil. XII. 34. 3

216363   Píce Svazek: 8 Strana: 0278
Píce, z pitja; koř. pit alere, krmiti, živiti. Cf. Gb. H. ml. I. 72., 384.

216364   Picechinon Svazek: 7 Strana: 0232
Picechinon, u, m., v lučbě. Rm. II. 319.

216365   Picek Svazek: 2 Strana: 0546
Picek, cka, m., krmené prase, Mastschwein, n. V. P-vé z roty Epikurovy. Sš. I. 280.

216366   Pícek Svazek: 7 Strana: 0232
Pícek, cka, m. P. Václ. Jarom., okres, sudí. 1820. —1869. Vz Tf. H. 1. 113., Bačk. Písm. 823. nn, Jg. H. 1. 610., Šb. Dj. ř. 276., Zl. Jg. 305., 373., Pyp. K. II. 407., Ukaz. 106., Tf. Mtc. 294., Rk. Sl., Bačk. Písm. 930. — P. Jos. Bojislav. Ukaz 106.

216367   Picek Svazek: 9 Strana: 0221
Picek Václ. Jar. Sr. Jub. XXIV. — P. = malá pec. Slez. Lor. 76. Sr. Pécka. — P. Mastschwein. Ezop. 316.

216368   Picek Svazek: 10 Strana: 0254
Picek Vác. (Podsvijanský), spis., 1812. až 1869. Vz Ott. XIX. 708, Lit. II. 225., 378, 870. — P. Fr., hud. sklad. Zl. Pr. XXI. 564.

216369   Pícek Svazek: 10 Strana: 0254
Pícek, cku, m. = místo mezi stěnou a kamny, také: sklípek. Litom. 60.

216370   Picek red Svazek: 10 Strana: 0646
Picek red. Tk. Pam I. 370., Mus. 1906. 270.

216371   Picen Svazek: 7 Strana: 0232
Picen, u, m., v lučbě. Vz Km. 318., Šfk. Poč. 570.

216372   Picí Svazek: 2 Strana: 0546
Picí, k pití náležející, z čeho se pije, Trink-. Picí nádoba (ne: pící). V., Kom. J. 563 Vz -cí. P. číše, sklenice. V. — P., pi- telný, trinkbar. P. med (medovina). V., Kom.

216373   Picí Svazek: 8 Strana: 0278
Picí = pitný. P. med. Háj. Herb. 2. b., 324. b.

216374   Picina Svazek: 7 Strana: 0232
Picina, y, f., Pitzina, myslivna u Budě- jovic.

216375   Picipáci Svazek: 7 Strana: 0232
Picipáci. Prosíce malé děti žertem ří- kají: Picipáci, propaňáci, mastný ptáci. Kšá.

216376   Picit Svazek: 2 Strana: 0546
Picit, u, m., nerost. Bř. N. 147.

216377   Piciti Svazek: 2 Strana: 0546
Piciti, il, en, ení, picovati = krmiti, nä- hren, füttern. Jímž (Kristem) pták i bývá picován. Sš. Hc. 44. — koho k čemu: duše k životu věčnému p. Br. Voly p. Rostl. — čím. Sš. Hc. 44. — koho k čemu. Aby pěstován a picován byl k životu věčnému. Sš. J. 171. Vz Picovati.

216378   Picjá Svazek: 7 Strana: 0232
Picjá = pití. Na jihových. Mor. Brt.

216379   Pícka Svazek: 2 Strana: 0546
Pícka, y, f., pécka, malá pec, Oeflein, n. P. železná, V., chemická. Čern. — P., místo pod kamny na dříví. V Písecku. L. Šebek. — P., nízká zídka u kamen. Seděti na pícce. Mor. Hý.

216380   Pícka Svazek: 7 Strana: 0232
Pícka. Sedla sobě na pícke, spívala sobě pésničke. Sš. P. 697. Tetka vzala z pícky troudník a rozkřesala. Němc. V. 241.

216381   Picka Svazek: 10 Strana: 0254
Picka Fr., č. hud., nar. 1873. Vz Ott. XIX 709.

216382   Pickatí Svazek: 7 Strana: 0232
Pickatí = močiti. Pod sebe p. Exc. — P. = zkaziti, šp. udělati. Kabát zpickati.

216383   Picknick Svazek: 10 Strana: 0254
Picknick, u, m. Klášt. Ep. 13. Sr. Piknik.

216384   Pickovati Svazek: 2 Strana: 0546
Pickovati, krmiti, füttern. — se čím: nevěrami a lakomstvím se p. Chč. 448.

216385   Pickovati Svazek: 7 Strana: 0232
Pickovati. Pickují se jako koňové. Výb II 630. Chč. Mnišie bohatí dobře sě sami p-kují. Hus II. 67.

216386   Pickovati Svazek: 9 Strana: 0221
Pickovati. Hojně jej pickujíce z mléka ovec. Chč. S. L 387. Picnatý. Dač. II. 110., 199.

216387   Pickovina Svazek: 2 Strana: 0546
Pickovina, y, f., maso z pícka, vepřo- vina, Schweinfleisch, n. Vz Picek. — Uzená vepřovina, der Schinken. V.

216388   Piclati co Svazek: 2 Strana: 0546
Piclati co: chléb (pižlati). — se s čím. — P., pfuschen.

216389   Picna Svazek: 2 Strana: 0546
Picna, y, f., krmená, silná ženská, Da.; kurva, Hure, f. Us.

216390   Picnatý Svazek: 2 Strana: 0546
Picnatý, krmený, tučný, gemästet. P. tělo, Jel., ptáci. Velenský. Vz Picný.

216391   Pícní, pícný Svazek: 2 Strana: 0546
Pícní, pícný, od píce, k píci, Futter-. P. bylina. Mus. P. rostliny: jetel, vojtěška, vi- čenec, slunečnice hlíznatá, moruše, Š. a Ž., řepa. Dch. Futter. Vz S. N. P. vůz, Pro- viantwagen. Gl.

216392   Pícnice Svazek: 7 Strana: 0232
Pícnice, e, f., das Futterhaus. Rk.

216393   Pícnictví Svazek: 7 Strana: 0232
Pícnictví, n., der Futterbau. Dch.

216394   Pícník Svazek: 2 Strana: 0546
Pícník, a, m., voják na picování jezdící, Fourageur. Lex. vet., Tk. II. 545., Dal. 160. — P., u, m., stavení, kde píce se chová. Puch. Hrachu půl picníka. Půh. 1507. Futter- boden, m., -kammer, f. — P., na Mor., obilnice, sýpka, Speicher, m. D.

216395   Pícník Svazek: 7 Strana: 0232
Pícník, pabulator. V MV. nepravá glossa. Pa.

216396   Pícník Svazek: 8 Strana: 0278
Pícník. Aby takové p-ky, kteří by oves n. seno prodávali. .. Čel. Pr. m. I. 164.

216397   Pícník Svazek: 10 Strana: 0646
Pícník, a, m. = obchodník s píci. Wtr. Řem. 320.

216398   Pícnina Svazek: 8 Strana: 0278
Pícnina, y, f., Futterpflanze, f. Nár. list. 1894. č, 321. odp.

216399   Pícnina Svazek: 10 Strana: 0254
Pícnina, y, f. P-ny jednoleté, vytrvalé. Nár. list. 1903 č. 127. 5.

216400   Pícniště Svazek: 7 Strana: 0232
Pícniště, ě, n., das Futterfeld. Sl. les.

216401   Picnosť Svazek: 10 Strana: 0254
Picnosť, i, f. = tlusiosť. Mam. F. 87a. 2.

216402   Picný Svazek: 7 Strana: 0232
Picný = tlustý. Picni volové. Ž. wit. 143 14.

216403   Picný, picnatý Svazek: 2 Strana: 0546
Picný, picnatý, krmný, tlustý, tučný, fett, feist. P. vůl, Us., dobytek. D. Zabil telcie picného (saginatus vitulus). ZN. — P., píce se týkající, Futter-. P. trh. Mus. X. 322.

216404   Picotit Svazek: 2 Strana: 0546
Picotit, u, m., nerost. Bř. N. 188.

216405   Picování Svazek: 2 Strana: 0546
Picování, n., svážení píce n. obilí, Fou- ragirung, f. V. Vz S. N. Výpadové pro p. se děje. Kom. J. 706. Na p. vyjeti, Kom., jeti.Let. 110. Na p. vyraziti. Plác.

216406   Picování Svazek: 7 Strana: 0232
Picování = pice. Letos bylo málo p., nevím, čím budeme dobytek krmiti. Mor. Wrch., Brt.

216407   Picovatel Svazek: 7 Strana: 0232
Picovatel, e, m. = picovník, der Foura- geur. NA. III. 83.

216408   Picovati Svazek: 2 Strana: 0546
Picovati, píci shledávati, fouragiren, Futter holen. — co: obilí (shromažďovati).V.Vz Piciti.

216409   Picovati Svazek: 7 Strana: 0232
Picovati dobytek = píci mu chystati Brt. D. 247.

216410   Pícovní Svazek: 9 Strana: 0221
Pícovní vůz. Pal. Děj. III. 1. 523., Tom. 343. Sr. Pícovný. Píč Jos. dr. Sr. Jub. XXIV.

216411   Picovnik Svazek: 2 Strana: 0546
Picovnik, u, m., pytel na píci, der Futter- sack. Krok. — P., a, m., picník, Fourageur, m.

216412   Picovný Svazek: 2 Strana: 0546
Picovný = picný. P. byliny. Ja.

216413   Píct Svazek: 10 Strana: 0254
Píct = péci. Us.

216414   Picula Svazek: 7 Strana: 0232
Picula, y, f. = špatná karta. To mi jdou p-ly. Ve vých. Čech

216415   Píč Svazek: 7 Strana: 0232
Píč, vz Drn (dod ). — P., e, m., os. jm. P. K. F. vz Jg. H. 1. 610. — P. Jos., dr. fil., gymnas. prof. a docent čes. university v Praze, nar. 1847. Vz Tf. H. 1. 165., Pyp. K. II. 544., Mus. 1878. 189., 344.

216416   Píč Svazek: 10 Strana: 0254
Píč Jos. Lad. Sr. Ott. XIX. 713.

216417   Píč, e, píča Svazek: 2 Strana: 0546
Píč, e, píča (dle Káča), f., pokrm z bram- borů a mouky upravený. Na Kr. Hradecku. Hrš.— P., zadnice, der Hintere. Us. Da.

216418   Píča Svazek: 7 Strana: 0232
Píča, dle Káča, f. = stará kudla vypíčená (vyviklaná). Na Plas. JBPr. — P. = ženský rodící úd. U Místka. Škd.

216419   Píča Svazek: 7 Strana: 1355
Píča, dle Káča = sýkora uhelníček. Šír. Pt.

216420   Píča Svazek: 9 Strana: 0221
Píča, pták. Vz Uhelníček (sýkora). Píčiti. Nepičte se o mé řeči s latinníky
(nehádejte se). Št. Bes. 48. Sr. Vypíčiti.

216421   Pičák Svazek: 8 Strana: 0278
Pičák, a, m. = kdo se zpěčuje, nestojí ve slově. Dšk. Jihč. I. 21. Cf. Zpíčiti.

216422   Pičák Svazek: 10 Strana: 0254
Pičák =? Dšk. Km. 29,

216423   Píčala Svazek: 7 Strana: 0232
Píčala, y, f., timalia, pták. Brm. II. 2.175.

216424   Piče Svazek: 2 Strana: 0546
Piče, e, f., stydký úd ženský, kep, die weibliche Scham. Mor.

216425   Piček Svazek: 2 Strana: 0546
Piček, čku, m. (zastr.), moč, der Urin. Sal.

216426   Pičeti Svazek: 7 Strana: 1355
Pičeti. Stříbro (koflík) pičí na nožičkách. 16. stol. Mus. 1893. 49.

216427   Pičgr Svazek: 7 Strana: 0232
Pičgr, a, m. = slaboch, nemotora, hlupák. U N. Kdyně. Rgl.

216428   Píčič Svazek: 7 Strana: 0232
Píčič, e, m. = slaboch, hlupák. U Nové Kdyně. Rgl.

216429   Pičín Svazek: 2 Strana: 0546
Pičín, a, m., Pantschen, ves u Dačic na Mor. PL., Af. 287.

216430   Píčina Svazek: 2 Strana: 0546
Píčina, y, f., Pitschin, ves u Příbrami; u Votic. PL.

216431   Píčina Svazek: 7 Strana: 0232
Píčina. Arch. VII. 716., VIII. 599., Blk Kfsk. 1222., Sdl. Hr. VI. 277., Rk. Sl.

216432   Píčiti se Svazek: 2 Strana: 0546
Píčiti se, il, ení = zpěčovati se, zpírati se, obraceti, sich weigern. Jg. — co. P. břicho (vystrkovati, vorstrecken). Rk.

216433   Pička Svazek: 7 Strana: 0232
Pička, y, f. = ženský stydký úd. U Ne- poměřic. Rč — P. = tyčka plotu. U Kra- skova. Brnt. — P. kuří = dítě, které všecko rádo žaluje. U Místka. Škd.

216434   Píčka Svazek: 7 Strana: 0233
Píčka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

216435   Píčka Svazek: 7 Strana: 1355
Píčka, y, f. = sýkora uhelníček. Šír. Pt.

216436   Píčka Svazek: 9 Strana: 0221
Píčka, y, f., pták. Vz Uhelníček (sýkora).

216437   Pičkání Svazek: 2 Strana: 0546
Pičkání, n. P. krvavé, hnisové, lepké, bílé. Das Harnen. Ja.

216438   Pičkání Svazek: 7 Strana: 0233
Pičkání = nemožnosť moč zadržeti; noční močení. Vz Slov. zdrav.

216439   Pičkati Svazek: 7 Strana: 0233
Pičkati. Mkl. Etym. 246. P-jí ve snách i na jevě pod se. Rhaz. IV. 13.

216440   Pičkati, píčkati pikati Svazek: 2 Strana: 0546
Pičkati, píčkati pikati, Mkl. aL. 128. = močiti, harnen. — čím: krví. Ras., Lk. — kdy kam. Pičkají někteří ve snách i na jevě pod sebe. Ras. P. na zem. Lom.

216441   Píčkovský Svazek: 7 Strana: 0233
Píčkovský, ého, m., os. jm. Arch. VIII 599.

216442   Pičkrdle Svazek: 8 Strana: 0278
Pičkrdle, e, n. = kičkrdle, špaček se dvěma špičkami. ČT. Tkč.

216443   Pičkrle Svazek: 9 Strana: 0221
Pičkrle = pičkrdle = spaček se dvěma špičkami; spaček má jen jednu. Vých. Cech. Čes. 1. X. 64. Píď, i a ě, f. Vz Gb. H. ml. III. I. 374.

216444   Pičky Svazek: 7 Strana: 0233
Pičky, sam. u Ždáru v Brněn.

216445   Píčnov Svazek: 2 Strana: 0546
Píčnov, a. m., Pietschnau, ves u Pracha- tic. PL. .

216446   Pičucha Svazek: 7 Strana: 0233
Pičucha, y, f., lagomys, ein Nagethier. Šm.

216447   Pičule Svazek: 7 Strana: 0233
Pičule, a, m., os. jm. Tk. V. 208.

216448   Pičulín Svazek: 8 Strana: 0278
Pičulín, a, m. = zaniklá ves u Bystrice n. P. na Mor. Mtc. 1895. 332.

216449   Pičumpajda Svazek: 7 Strana: 0233
Pičumpajda, y, f. = čepec. Us. u Rakovn.

216450   Pičumpajdum Svazek: 7 Strana: 0233
Pičumpajdum, indecl. = dřevený šíp bi- číkem vyhazovaný. Na Polič. Zkr.

216451   Pičurka Svazek: 10 Strana: 0646
Pičurka, y, f., druh hub jedlých. Phľd. XXIV. 813.

216452   Pičuřiti se Svazek: 7 Strana: 0233
Pičuřiti se = usmívati se, lächeln. U Místka. Škd. Píď. Mkl. Etym. 238., List. fil. XV. 168. Čes. míra Přemysla Otakara z r. 1268. má 10 prstů (prst = čtyřem zrnům ječným, dlaň = 4 prstům, píď= 10 prstům, loket = 3 píděm). Nár. šk. I. č. 6. Vypjala se s do- brou píď. Hdk. V zimě je den jako píď (krátký). Us. Kšť. S píď chlapík, s loket brada, (vousy). Pk. Třeba se pídí měřiti (nevynášeti). Lpř. Dieru miesto okna sme měli na píď člověčí. Let. 507. — P. = rok, v zlodějské řeči. Šd.

216453   Píď Svazek: 2 Strana: 0546
Píď, i, f., píďka, od ??n — píti. Gt. pl. pědí (zastr.), dat. a lok. pl. také: pídím a pídích m. píděm a píděch. Mkl. Cf. Bž. 101. — P., délka mezi palcem a malíkem rozepře- nými, Kom. J. 762., die Spanne. Jg. Vz S. N. Deset prstů vedlé sebe položených, aby slúla (ta širokost) píď. Háj. Míry věcí dlouhých jsou: zrno, prst, dlaň, píď, loket, krok, sáh, prut atd. P., tři dlaně neb 12 prstův. V. Tlustosť byla na píď. V. Pídi zdýlí. V. Šest pídí zdýlí. D. Na píď zdélí. Rk. Píď zšíří, zdélí. Šm. Ani o píď neustoupiti. Nt., Dch. Za dne málo toho podělám, že jako na píď dlouhý jest. Sych. Jv. má: dlouhý na píď za špatné ? navrhuje: s píď dlouhý, ale vz příklad předcházející a: Na míli dlouhý. D. Na píď dlouhý. Jg. (v článku: Pídní). Spatná tedy tato frase není, ale lépe mluvíme: s píď dlouhý.

216454   Píď Svazek: 7 Strana: 1355
Píď, v gt. také -ě, hl. v plur. D. Lhrg. 180.

216455   Píď Svazek: 8 Strana: 0278
Píď. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 54., 107. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 20., 27.

216456   Píď Svazek: 10 Strana: 0254
Píď = hodina, rok. V zloděj. mluvě.

216457   Pídák Svazek: 10 Strana: 0254
Pídák, a, m. = hodinář. V zloděj. mluvě. Ces. 1. XI. 141.

216458   Píďalka Svazek: 2 Strana: 0546
Píďalka, y, f., der Spanner. P-ky jsou noční motýlové. P. zimní větší, hybernia defoliaria; p. zimní, acidalia brumata; p. angreštová, zerene gróssulariata. Frč. 177., Schd. II. 517. P. borová, vz KP. III. 315. Vz Hmyz. — P., zavinač, spěnuška, chumáčovitá housenka, die Spannraupe, geometra. Sm. (Hý.).

216459   Píďalka Svazek: 7 Strana: 0233
Píďalka, vz Brm. IV. 443-445.

216460   Píďalka Svazek: 9 Strana: 0221
Píďalka, y, f., motýl. Exl. 165.

216461   Píďalky Svazek: 10 Strana: 0254
Píďalky, geometridae, motýlové. Sr. Ott XIX. 714.

216462   Píďata Svazek: 10 Strana: 0254
Píďata, pl., n. = pídě (násl. ). V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

216463   Pídě Svazek: 10 Strana: 0254
Pídě, í, f., pl. = kapesní hodinky. V zloděj. mluvě.

216464   Píděnka Svazek: 10 Strana: 0254
Píděnka, y, f. = červík. Mor. Čes. 1. XII. 248.

216465   Pídidlouhý Svazek: 7 Strana: 0233
Pídidlouhý, spannenlang. Šm.

216466   Pídiduch, a Svazek: 7 Strana: 0233
Pídiduch, a, m. SP. II. 178., Dk. Roz. fil. 76.

216467   Pídík Svazek: 7 Strana: 0233
Pídík, a, m. = pídimužík. Světz.

216468   Pídikrál Svazek: 10 Strana: 0254
Pídikrál, e, m. Svět. knih. 420. 109.

216469   Pídikřísek Svazek: 7 Strana: 0233
Pídikřísek, ska, m. P. šestitečkový, jassus sexnotatus, malinký okřídlený cvrček hubící traviny tedy i obilí. Vz Nár. Listy 1886. č. 157. str. 2., Brm. IV. 648.

216470   Pidimetr Svazek: 9 Strana: 0221
Pidimetr, a, m. = inženýr. Místy na Val. Tům. 29. Pidiskřítek, tka, m. Proch. 12.

216471   Pídimuž Svazek: 2 Strana: 0546
Pídimuž, e, pídimužík, a, pídimužíček, čka, m., pídimužátko, a, n., s píď dlouhý, trpaslík. Spannelanger Mensch, Zwerg, m. Pie- dimužíkové, pigmaei. BO. Obr k strachu jest, trpaslík (pídimužík) k smíchu. Kom. J. 238.

216472   Pídimuž Svazek: 7 Strana: 0233
Pídimuž. Mkl. Etym. 238., List. fil. XV. 168. Ein Pygmäe. — P. = tučný mužík, rozchodník ostrý, sedum acre, rostl. U Po- čát. Jdr.

216473   Pídimuží Svazek: 10 Strana: 0254
Pídimuží národ. Msn. II. 44

216474   Pídimužický. P Svazek: 10 Strana: 0254
Pídimužický. P. žárlivost Zr. Nov. 2 380. P. výzbroj, Slád. Jan 116., postava. Zvon IV. 398.

216475   Pídimužík Svazek: 10 Strana: 0254
Pídimužík. Vz Pudimužík, Pětimužík. P-ci v Plzeňsku. Vz Čes. 1. XI. 291. Pídi- mužíci vypadají jako malincí mužíkové a jsou křiklavě oděni. Vz Kšť. Pov. 135. Lesní p. Vz ib. 120.

216476   Pídimužnosť Svazek: 2 Strana: 0546
Pídimužnosť, i, f. Zwerghaftigkeit, f. Koll.

216477   Pídiprinc Svazek: 10 Strana: 0254
Pídiprinc, e, m. Svět. knih. 420., 109.

216478   Pídiprincezna Svazek: 10 Strana: 0254
Pídiprincezna, y, f. Svět. knih. 420., 109.

216479   Pídirozum Svazek: 7 Strana: 0233
Pídirozum, u, m , beschränkter Verstand. Šm.

216480   Pídiříš Svazek: 7 Strana: 0233
Pídiříš, e, f. = říše na píď veliká (malá). Kv. 1880., Kká. K sl. j. 92.

216481   Pídislovství Svazek: 7 Strana: 0233
Pídislovství, n. Dk. Aesth. 369.

216482   Píditi Svazek: 2 Strana: 0546
Píditi, il, děn, ění, pídí měřiti, mit der Spanne messen, umfassen. Ros. — P., pídí obetknouti, mit der Spanne umfassen. Plk. — P. verše, scandere (nové). Jg. — se čeho, po čem (jako pídí hledati, sháněti se, toužiti), suchen, sich sehnen. P. se po penězích. Us. — P. se, vystupovati. Voda sa pídí, bude mrznút. Na Zlínsku. Br. — komu kam. To mu naraz pídilo do nosa. Mt. S.

216483   Píditi Svazek: 7 Strana: 0233
Píditi. Cf. List. fil. XV. 168.

216484   Píditi komu kam Svazek: 9 Strana: 0221
Píditi komu kam. To mu naraz p-lo do nosa (o popudlivém). Slov. Zát. Př. 35a.

216485   Pidizna Svazek: 8 Strana: 0568
Pidizna, y, f. = řiť. U J. Hrad. Črmk.

216486   Píďka Svazek: 2 Strana: 0546
Píďka, y, f., malá píď, eine kleine Spanne, das Spannchen. Dch., Nej. — P., sedm palců. Rostl. Pidlati = pižlati. — co: chléb. Us. Vz Špihlati.

216487   Pídl Svazek: 7 Strana: 0233
Pídl, a, m. = Josef. U N. Kdyně. Rgl.

216488   Pidlikať Svazek: 10 Strana: 0646
Pidlikať, pidlikovať = píliť bez poriadku. Phľd. XXIV. 481.

216489   Pidlikati Svazek: 7 Strana: 0233
Pidlikati, pidlikovati = pidlati. Slov. Rr. Sb., Hdž. Šlb. 83. — co komu. Pořád mně to cosi pidlikuje = plačky něčeho se doprošuje. Na již. Mor. Šd., Brt. D. 247.

216490   Pidlo Svazek: 2 Strana: 0546
Pidlo, a, n., nápoj, pití, Trunk, m., das Trinken. Lom.

216491   Pidlo Svazek: 7 Strana: 0233
Pidlo = mříž (dutý sloup), jíž odtéká (pídí) voda rybničná. Laš. Wrch.

216492   Píďní, píďový Svazek: 2 Strana: 0546
Píďní, píďový = pídi zdélí, s píď dlouhý, eine Spanne lang. V.

216493   Pídrmásek Svazek: 2 Strana: 0546
Pídrmásek, ska, m., pídimužík. V.

216494   Pidžgać Svazek: 9 Strana: 0221
Pidžgać = hrabati se v něčem měkkém; p. śe = mozati se. Slez. Lor. 76.

216495   Pie Svazek: 8 Strana: 0278
Pie = píhy. Vz Píha. U Kojet. Brt. D. II. 47.

216496   Piéce Svazek: 2 Strana: 0547
Piéce (fr., piés), obyčejně: piesa = kus, Stück; kus divadelní n. hudební, Schauspiel, Tonstück, n.; spisek, Schriftchen, n.; čásť většího obydlí,světnice, ein Zimmer. Rk.

216497   Piěce Svazek: 7 Strana: 0233
Piěce de resistance = notný kus masa, jež ne tak hned se ztráví; perný kus práce.

216498   Piecka Svazek: 2 Strana: 0580
Piecka, y, f., plevačka, která pleje, die Jäterin. D. — P., motyka k okopávání maku, die Jäthaue. U Příbrami. Vz Plejidlo. Sbk. L.

216499   Pieček Svazek: 7 Strana: 0233
Pieček, čka, m. P. Mich. Smržický z Ra- dostic. 1609. Jg. H. 1. 610.

216500   Piéček Svazek: 7 Strana: 0233
Piéček, čku, m., vz Špaček (dod.).

216501   Pieď Svazek: 10 Strana: 0254
Pieď = píď. Mill. 124. a j.

216502   Piedestal Svazek: 2 Strana: 0547
Piedestal (pjédestal), u, m., fr., podsta- vek, S. N., podstava, der Säulenfuss. Šm.

216503   Piegsa Svazek: 10 Strana: 0254
Piegsa, y, f. = pěnkava. Slez. Vyhl. II. 264.

216504   Pieha Svazek: 10 Strana: 0254
Pieha, vz Píha.

216505   Piehavec Svazek: 10 Strana: 0254
Piehavec, vz Píhavec

216506   Piehavý Svazek: 10 Strana: 0254
Piehavý, vz Pěhavý.

216507   Piehovatý, pichovitý Svazek: 2 Strana: 0548
Piehovatý, pichovitý, pichy mající, po- rös. Rostl.

216508   Piechavěti Svazek: 7 Strana: 0256
Piechavěti, ěl, ění, kahl werden. Bern.

216509   Pieknina, y, f Svazek: 9 Strana: 0221
Pieknina, y, f. Svoboda v pýchách v p-nách, v smilstvie. Chč. (List. fil. 1898. 399. )

216510   Piemont Svazek: 2 Strana: 0547
Piemont, a, m., země v severozáp. Italii. — Piemonťan, a, m., pl. -né. — Piemont- ský. Vz S. N.

216511   Piemontit Svazek: 2 Strana: 0547
Piemontit, u, m., epidot. Bř. N. 173.

216512   Pienati Svazek: 7 Strana: 0233
Pienati. (Jelen) vzhoru v listie piena (pne) táhlé hrdlo. Rkk. 26. v. 27.

216513   Piengitae Svazek: 7 Strana: 0233
Piengitae, kmen slovanský. Vz Šf. Strž. I. 238.

216514   Piepor Svazek: 7 Strana: 0233
Piepor, u, m. = pepř. P. či čierno ko- renie. Slov. N. Hlsk. I. 138.

216515   Pieravnica Svazek: 9 Strana: 0221
Pieravnica, e, f. = výšivka na rukávcích. Slov. Mus. slov. I. 54.

216516   Pierfeindt Svazek: 7 Strana: 0233
Pierfeindt, a, m. — P. Mat. Jg. H. 1 610.

216517   Pieri-a Svazek: 2 Strana: 0547
Pieri-a, e, f., nebo: Pieri-s, dy, f., kra- jina v Macedonii. Vz S. N. — Pieridy,

216518   Pieridky Svazek: 2 Strana: 0547
Pieridky, pl., f. = Musy. — Piero-s, a, m., král starořecký.

216519   Pierka Svazek: 7 Strana: 0233
Pierka, y, f. = pírka, das Waschen. Slov. Zátur.

216520   Piero Svazek: 7 Strana: 0233
Piero, a, n. = péro. To je p., kura, chvost (nesmyslná řeč). Slov. Zátur. — P. = kytka. Vz Péro. Němc. III. 245.

216521   Pieronylmethylamin Svazek: 10 Strana: 0254
Pieronylmethylamin, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 48.

216522   Piesek Svazek: 10 Strana: 0254
Piesek, vz Písek.

216523   Piesence Svazek: 9 Strana: 0221
Piesence, canticum. P-ci novú zpívati. Ž. pod. CXLIII. 9. Sr. Pěsence.

216524   Pieseňka Svazek: 7 Strana: 0233
Pieseňka, y, f = písnička. P-ku sklá- dati. Slov. Sldk. 86. — Orl. II. 279., Čjk. 132 , Btt. Sp. 33.

216525   Pieseňský Svazek: 7 Strana: 0233
Pieseňský. Pějte Hospodinu hlasom pie- seňským. Ž. wit. 97. 5.

216526   Pieskovatý Svazek: 10 Strana: 0254
Pieskovatý, sabulosus. P. vlasť. Mill. 30a.

216527   Pieskovec Svazek: 7 Strana: 0258
Pieskovec, vce, m. = rybník u Zavle- komě. BPr.

216528   Piesň Svazek: 2 Strana: 0547
Piesň = píseň; piesňce = písnička. Kat. 1074., 1081. Vz Bž. 29.

216529   Piesň Svazek: 7 Strana: 0233
Piesň. Koll. Zp. I. 62., Št. Kn. š. 128. P., canticum. Ž wit. 32. 3., 41. 9., cantio, 136 3., psalmus. 60. 90, 65. 2.

216530   Piesňak Svazek: 7 Strana: 0233
Piesňak, a, m. = skladatel písní. Slov. Rr. Sb.

216531   Piesnětvorný Svazek: 8 Strana: 0278
Piesnětvorný. P. umění. 1487. Krok. 1895. 282.

216532   Piesnice Svazek: 7 Strana: 0233
Piesnice, e, f, canticum. Ž. wit. 39. 4., BO.

216533   Piesník Svazek: 10 Strana: 0254
Piesník, u, m. = pes columbi, rostl. Mam. A. 14a.

216534   Piesnotvor Svazek: 8 Strana: 0278
Piesnotvor, a, m. = pěvec. AlxB. 205.

216535   Piesnotvorna Svazek: 10 Strana: 0254
Piesnotvorna, y, f., comedia. Rozk. P. 1539.

216536   Piesnotvořec Svazek: 8 Strana: 0278
Piesnotvořec, řce, m. Krok. 1894. 285.

216537   Piesočnatina Svazek: 7 Strana: 0233
Piesočnatina, y, f. = písečnatina, sandi- ges Land, Sandland, n. Kde piesok je, to je pôda p. Hdž. Čít. 160.

216538   Piesočnatý Svazek: 7 Strana: 0233
Piesočnatý = písečnatý. Slov. LObz. XIX. 3.

216539   Piesok Svazek: 7 Strana: 0233
Piesok, sku, m. = písek. Slov. Orl. IX. 247.

216540   Piest Svazek: 7 Strana: 0233
Piest, u, m. = píst. Slov. Phľd. VII. 142. Oplen inak p., krížné drevá, ktoré udržujú a spojujú sane. Rr. Sb. Perie (perou) ho v nečistej vode, tak že prádlo, keď zpod piesta vynde, je zafúlanejšie, než bolo pred praním. Phľd. IV. 322.

216541   Piest Svazek: 10 Strana: 0646
Piest, u, m. P., ktorým šaty perú (krátký); dlonhý, ktorým šaty mandlujú. Phľd. XXIV. 438. Vz Píst. — P., a, m., ryba. v Považí. Čas. mus. V. 36.

216542   Piesta Svazek: 10 Strana: 0254
Piesta, vz Píst.

216543   Piestek Svazek: 10 Strana: 0254
Piestek, stku, m. = zavití dítěte. St. skl. V. 148. Vz Pěstek.

216544   Piestev, klestev Svazek: 2 Strana: 0585
Piestev, klestev, stve, f., pleství, n., die Zaunruthe, oklestek ku plotům a hrad- bám. D. — P., stěna z prken, hlinou zama- zaná. Jg.

216545   Piestik Svazek: 8 Strana: 0278
Piestik, u, m. = nožnice, nůžky. Phľd. 1894. 312.

216546   Piestik Svazek: 10 Strana: 0254
Piestik, u, m. P. s rukoviatkou = deska, na obou stranách přilepena je azbuka (abe- ceda). Sbor. slov. VIL 114. (Říkali jsme mu kohout, poněvadž kohout na něm byl vy- obrazen. )

216547   Piestnik Svazek: 7 Strana: 1355
Piestnik, u, m. = na tkadl. stavu dře- věná, pístu podobná a obyč. 32 dírkami ve dvou řadách opatřená lopatka. Slov. Phľd. XI. 536.

216548   Piestový Svazek: 2 Strana: 0585
Piestový, od plestve, Ruthen-. P. plot Mus. Plésti, plísti, pletu, pleť, pleta (ouc). pletl, ten, ení ; pletati, plétati, plítati, plé- távati. Plésti m. plét-ti, t před t v s. Koř. plet, vlastně plekt, sr. řeč. nlb.tiv, lat. plectere, stněm. flehtan, tudy p. místo plektti. Mkl. B. 420., aL. 10. 238. Vz strany časování: Nésti (a Másti). — P. = jedno skrz druhé prostrkovati, flechten; žváti, schwätzen, faseln, plauschen. Jg. Vz Plésti se. — co: vlasy, provaz, koše (na Ostrav. také = tlachati, plauschen. Tč.), Us., punčochy. Sych. Pavouk pavučinu plete. Kom. J. 226. Ten to plete = zmatečně mluví. Us. Taktéž: Koše plete n.: Plete to jako rohoží (mluví zmateně). Sych., Smil. Budeme p. zahradečku. Sš. P. 674. Plietly lásku dvě srdenka mladé. Mt. S. — co komu: punčochu, sobě vlasy. Us. To mi plete hlavu (činí vrtochy). Zlob. — jako kdy. Jako na mukách plete (dřímaje bdí). Jg., Lb. Vz Utrápený. — (co) čím. Sotva nohama plete (jde mdle). Anth. I. 63. P. punčochy silnými dráty. Us. Důmysly řečmi nedůvodnými p. Š. a Ž. — co z čeho: košík z proutí. — co v co. Plete vše v hro- madu (tlachá). Br. Vlasy v prameny, Ml., kvítí u věnce. — na koho = pomlouvati ho. U Příbora. Mtl. Sám na sebe bič plete (metlu, trest). Us. Hý. — co k čemu: koše k hradbám. V. — adv. Plete rád = šidí, čachruje. Us. u Jilemn. P. (punčochy) hladce, obráceně, anglicky, v pravo, v levo, z tuha, volně. Š. a Ž. — se = míchati se, tlačiti se v co, sich worein mischen, mengen, ein- mengen, V.; másti se, mýliti se, sich irren, verwirren. Kde se plete (toulá) celý den ? Us. Proč se pleteš, kde já se matu (když dva, jimž pilno, vrazí do sebe, neb jeden o druhého zavadí) ? Č. — se kam (do čeho, v co, mezi co). P. se v cizí věci, V., do cizích věcí. D. P. se u věci světské. Chč. 306. Nepleta se v další práci. Smil v. 79. Plete sě v to a neuměje. Dal. 4. V úřady se p. Str. P. se v něčí svár. BO. Dvojí svět se v tobě přeblaze v jednu sponu přemilostně plete. Sš. Bs. 190. Mordýři a svatokrádcové do kola pleteni bývají. Kom. J. 669. Do všeho se plete. Us. Mezi nohy se plete. Jg. P. se do řemesla někomu. Šm. Co se mezi ně pleteš? Ros. Nepleť se do toho. Ml. Ne- pleť se mezi opilce. Flaška. -- se (koho) kde (na čem, okolo čeho, před čím). P. se někomu před očima. V. Na mysli, na jazyku se mi to plete. Sych. P. se před zr- cadlem. Člověk ve světě okolo smrti se plete. Č. — se v čem (másti se). Ač se v těch jméních divně plete. Br. P. se v řeči. Ml. — se komu čím. I počne mi se leccos hořem plésti. St. skl.

216549   Piestový Svazek: 10 Strana: 0254
Piestový, vz Pístový.

216550   Piešek Svazek: 10 Strana: 0254
Piešek, vz Píšek.

216551   Piešť Svazek: 7 Strana: 0233
Piešť, i, f. = piesočná pôda. Slov. Orl. VIII. 273.

216552   Pieta Svazek: 2 Strana: 0547
Pieta, y, f., z lat., zbožnosť, laskavosť, něžná úcta k někomu, vroucí oddanosť, die Pietät, Frömmigkeit, Gottseligkeit, kindliche Liebe. — Pietism-us, u, m., lat, lichá po- božnosť, pobožnůstkářství, die Frömmlerei. Vz S. N. — Pietista, y, m., dle Despota, člověk na licho pobožný, svatáček, Kom., svatoušek, der Pietist, Frömmler. Us.

216553   Pieti Svazek: 2 Strana: 0547
Pieti = zpívati, pěti; pie = pěje. Kat. 1184., 2867.

216554   Pieti Svazek: 7 Strana: 0233
Pieti. List. fil. X. 135.

216555   Pieti Svazek: 7 Strana: 1355
Pieti (pnouti) v dialekt. Vz List. fil. 1892. 120.

216556   Pieti Svazek: 10 Strana: 0254
Pieti, vz Píti, pnu. — P. = zpívati, pěti. Několik pateřů p. Chč. S. II. 181a.

216557   Pietism-us Svazek: 10 Strana: 0254
Pietism-us, u, m. Vz Ott. XIX. 719.

216558   Pietista Svazek: 10 Strana: 0254
Pietista, y, m. Lit. I. 5.

216559   Pietna Svazek: 2 Strana: 0587
Pietna, y, f., plť, prám, das Floss. Us.

216560   Pietna Svazek: 10 Strana: 0261
Pietna, y, f. = ženská, která naplete dluhův a potom neplatí. Kbrl. Džl. 15.

216561   Pietor Svazek: 10 Strana: 0254
Pietor Ambrož, spis. slov., nar. 1843. Vz Ott. XIX. 720.

216562   Pietsch Svazek: 10 Strana: 0254
Pietsch Fr. dr., prof. a spis.

216563   Piezoelektřina Svazek: 10 Strana: 0254
Piezoelektřina, y, f. = elektrisace vzni- kající pouhým mechanickým působením na některé krystally. Vz Ott. XIX. 721.

216564   Piezometr Svazek: 2 Strana: 0547
Piezometr, u, m., z řec., tlakoměr, Kom- pressionsapparat, m. Ck., KP. II. 91.Vz S. N.

216565   Piezometr Svazek: 7 Strana: 0233
Piezometr. ZČ. I. 216., Mj. 90.

216566   Piezometr Svazek: 10 Strana: 0254
Piezometr, u, m., z řec. = skleněná rourka, na spodním konci ohnutá a opa- třená výtokovým otvorem (v cihlářství). KP. IX. 81. = P. = přístroj k měřen. stlačiteluosti kapalin (nvé^ew, tlačiti). Strh Mech. 620., Ott. XIX. 722.

216567   Pifka Svazek: 2 Strana: 0547
Pifka, y, f., Groll, m. ßiti na někoho pifku. Vz Zlosť, Nenávisť. Č. Vz Pivka.

216568   Piflík Svazek: 7 Strana: 0233
Piflík, u, m. = druh hřebíků. Pal.

216569   Pifnúť koho Svazek: 7 Strana: 0233
Pifnúť koho = udeřiti. Slov. Phľd. II. 2. 51.

216570   Pifo Svazek: 8 Strana: 0280
Pifo = Petr. Slov. Phľd. XII. 178.

216571   Piga Svazek: 7 Strana: 0233
Piga, y, f., dětská hra. Slov. Ssk.

216572   Pigetka Svazek: 10 Strana: 0646
Pigetka, y, f. = sukně pigetová. Nár. sbor. XI. 14.

216573   Pigla Svazek: 10 Strana: 0254
Pigla, y, f., rostl. Čes. 1. XIV. 74.

216574   Piglovati Svazek: 2 Strana: 0547
Piglovati, z něm. bügeln, hladiti (horkým železem), Jg., žehliti, Dch., cihličkovati. Šm.

216575   Pigment Svazek: 2 Strana: 0547
Pigment, u, m. P. či barvivo slove každá hmota, která sama jsouc barvou nadána svou barvu i na jiné hmoty přenáší. Vz S. N. Färbestoff, m.

216576   Pigmentovaný Svazek: 8 Strana: 0278
Pigmentovaný. P. parasit quotidiany. Vstnk. II. 555.

216577   Pignorace Svazek: 7 Strana: 0233
Pignorace, e, f, z lat. = zástava, Pfän- dung, Verpfändung. Kh.

216578   Píha Svazek: 2 Strana: 0547
Píha (zastr. pieha, peha), pozdější: piha, y, f., na Mor. píha, pěha, D., na mor. Dra- hansku: píja, píje, e, f. (vz H), Hý., od koř. pig = barviti, Mz. str. 64., Bž. 12., znamení na tváři od úpalu slunečního, das Sommer- mahl, die Sommersprosse, Riesel, der Sommer-, Laubfleck. Píhy jsou žlutavé n. hnědé skvrny kožní z jara a v létě se objevující na čá- stech těla oděvem nepřikrytých a tudíž světlu slunečnímu přístupných. Vz S. N. Píha na tváři. V. Dostávám píhy, že slunce praží. Sych. Kosatec s bílou pýchavkou rozdělaný píhy čistí a stírá. Byl. Voda kokoříková pěhy shání. Čern. Dítě nemá do roka zmoknouti, dostalo by píhy. Hrš. — P. vodní, bylina, lemna polyrrhiza, Wassermoos, n. Zlob.

216579   Píha Svazek: 7 Strana: 0233
Píha. Mkl. Etym. 245. Pihy, ephelides. Vz Slov. zdrav, Odb. path. III. 115., S. N. XI. 400 Léky od pih. Vz Zbrt. 113.

216580   Píha Svazek: 7 Strana: 1355
Píha. Hojení jich na Mor. Vz Mtc. 1893. 149.

216581   Píha Svazek: 8 Strana: 0278
Píha. Léčení jich na Val. Vz Vck. Val. I. 134.

216582   Piha Svazek: 10 Strana: 0254
Piha. Sr. Ott. XIX. 724.

216583   Pihalice Svazek: 2 Strana: 0547
Pihalice, e, f., ortygometra, Sumpf-, Rohr- huhn, n. Palliardi.

216584   Pihalka Svazek: 7 Strana: 0233
Pihalka, y, f.=pihatka. Rk.

216585   Pihatka Svazek: 2 Strana: 0547
Pihatka, y, f., perlička, perlovka, Perl- huhn, n., numida meleagris. Palliardi.

216586   Pihatý Svazek: 7 Strana: 0233
Pihatý, Lenticellen-, v bot. Vz Rst. 463.

216587   Píhavec Svazek: 2 Strana: 0547
Píhavec, vce, m., scrophularia, Braun- wurz, f. Rkp.

216588   Pihavice Svazek: 2 Strana: 0547
Pihavice, lépe: pijavice, vz Pijavka. Vz H.

216589   Píhavina Svazek: 7 Strana: 0233
Píhavina, y, f., Sommersprossen. Bern.

216590   Pihavka Svazek: 7 Strana: 0233
Pihavka, y, f. = pijavka. Us.

216591   Pihavka Svazek: 8 Strana: 0278
Pihavka m. pijavka, j v h. Dšk. Jihč. I. 45.

216592   Pihavkář Svazek: 9 Strana: 0457
Pihavkář, e, m = kdo léčí pihavkami. Nár sbor. 1901. 165.

216593   Píhavosť Svazek: 7 Strana: 0233
Píhavosť, i, f., die Sommerfleckigkeit. Bern.

216594   Pihavský Svazek: 7 Strana: 0233
Pihavský Jan, děkan 1631. Jg. H. 1. 610., Jir. Ruk. II. 111.

216595   Píhavý, píhovatý Svazek: 2 Strana: 0547
Píhavý, píhovatý, na Slov. a na Mor. pěhavý, na mor. Drahansku : píjovatý, pi- jovitý (vz H), Hý., pihy mající, sommerfleckig, -sprössig, laubfleckig. V. Léto pěhavé = píhy dělající. Koll. — P., vůbec skvrny mající, fleckig. P. jablko. Ctib. — Vz Mz. 64. (strany odvození).

216596   Pihel Svazek: 7 Strana: 0233
Pihel, hla, m., os jm. Tk. IV. 161., Sdl. Hr. VI. 277.

216597   Pihert Svazek: 7 Strana: 0233
Pihert Jos. Jan, nar. 1845., hud. sklad. Vz Rk. Sl.

216598   Pihert Svazek: 10 Strana: 0254
Pihert Jos., hud. sklad. Sr. Ott. XIX 724.

216599   Pihla Svazek: 7 Strana: 0233
Pihla, y, m. = ledajaký krejčí n. švec. Mor. Brt. D. 141.

216600   Pihláči Svazek: 9 Strana: 0457
Pihláči, n. = bodláčí. Val. Čes. 1. X. 371.

216601   Pihlati Svazek: 7 Strana: 0233
Pihlati = pidlati, pižlati. Neor.

216602   Pihlov Svazek: 2 Strana: 0547
Pihlov, a, m., Pichlern, ves u Plané v Bu- děj. PL.

216603   Pihobarvý Svazek: 2 Strana: 0547
Pihobarvý, sommersprossenbraun. Sm.

216604   Pihor Svazek: 7 Strana: 0233
Pihor = pichor.

216605   Pihorňa Svazek: 7 Strana: 0233
Pihorňa, ě, f. = druh révy. V Podluží. Brt. L. N. II. 14.

216606   Pihovatěti Svazek: 2 Strana: 0547
Pihovatěti, na Mor. píjovatěti (Hý.), ěl, ění, píhy dostávati, laubfleckig werden. — od čeho: od parna. Sych. — čím: parnem.

216607   Píhovatiti Svazek: 2 Strana: 0547
Píhovatiti, il, cen, ení, laubfleckig ma- chen. Ros.

216608   Píhovatosť Svazek: 2 Strana: 0547
Píhovatosť, na Mor. píjovatosť, i, f. Flek- kigkeit, Laubflecken.

216609   Píhovatý Svazek: 2 Strana: 0547
Píhovatý, vz Píhavý.

216610   Píhovatý Svazek: 7 Strana: 0233
Píhovatý, píhavitý, píhovitý. Vz Pěhavý (dod), Píhavý.

216611   Pihovec Svazek: 10 Strana: 0254
Pihovec, vce, m. = pihovatý člověk. Tbz III. 1. 192.

216612   Pihovice Svazek: 2 Strana: 0547
Pihovice = pijavice, zastr. Hank.

216613   Pihoviny Svazek: 10 Strana: 0646
Pihoviny, pl., f., jm. louky. Hoš. Pol. I. 140.

216614   Píhovitosť Svazek: 10 Strana: 0254
Píhovitosť, i, f. Sr. Píhovatosť v II. 547.

216615   Píhovný Svazek: 2 Strana: 0547
Píhovný = pihový. Šm.

216616   Pihříhka Svazek: 9 Strana: 0221
Pihříhka, y, f., louka. Pck. Hol. 136.

216617   Pihule Svazek: 2 Strana: 0547
Pihule, e, f., pihulka, jistý druh krope- natých motýlů: harlekýn, der Stachelbeer- spanner. Hý. Odtud žertem píhovatému : Kdes těch pihulek nachytal ? Us. Č.

216618   Pihúr Svazek: 10 Strana: 0646
Pihúr, a, m. = maličký člověk. Phľd. XXIV. 813.

216619   Pihva Svazek: 2 Strana: 0547
Pihva, y, f., zastr., die Feige, Beere. Rk., Prk. P. 9. Zbil vinnicě jich a pihvy jich. Ž. kap. 104. 33.

216620   Pihva Svazek: 7 Strana: 0233
Pihva. Mkl. Etym. 246., Rstp. 1368. P., Ficus. P nevzektve. Ž. wit. Hab. 17. P., ficulnea. Ž. wit. 104. 33.

216621   Pihva Svazek: 7 Strana: 1355
Pihva, y, f, ficulnea, zastr. Hank. Sb. 243.

216622   Pihva Svazek: 8 Strana: 0278
Pihva, z stněm. figa, lat. ficus. Ž. wit. Hab. 17.

216623   Pihvolistý Svazek: 2 Strana: 0547
Pihvolistý, feigenblätterig. Rk., Rostl.

216624   Pich Svazek: 2 Strana: 0547
Pich, u, m., píchnutí, bodnutí, též dírka píchnutím učiněná, bod, das Stechen, der Stich. Krok., Mus. — P., dírka subtilná, jaké jsou potní dírky na těle lidském, die Pore, v rostlinách lil. v listech (stoma, Spaltöffnung, Kk. 8., Schd. II. 166.). P. potní. Krok. — P., vůbec otevřenina, průduch, die Oeffnung. Vz S. N. P. moční. Sal.

216625   Pich Svazek: 7 Strana: 0233
Pich vosí (od vosy), včelí. Tč. P. slzní, Thränenpunkt. Šv. 59. — Pich so šidlem. Brt. D. — P. Ant. (Pechanec, Plechanec), 1795.—1865., slavný a známý léčitel zlá- manin v Hořičkách. Vz Rk. Sl.

216626   Pích Svazek: 7 Strana: 0233
Pích. Mkl. Etym. 270. — P. = pumpa. Potom vedli píchy vodu. Let. 264. — Na Pichu, sam. u Podolí na Klat. BPr.

216627   Pich Svazek: 7 Strana: 1355
Pich, punctus. Pršp. 3. 41. Ve vodárně druhý stroj k pichům postavili. 1593. Wtr. Obr. I. 537.

216628   Pich Svazek: 8 Strana: 0278
Pich, a, m., vz předcház. Petr. — P. = dřevo, jímž se míchá v kotlech povidly; hala- partna (N. Město; na vých. Mor. pícha). Brt. D. II. 862.

216629   Pich Svazek: 10 Strana: 0255
Pich Ant. (Pechanec, Plechanec), č. ran- hojič; P. Fr., prof. a spis., nar. 1851. Vz Ott. XIX. 724

216630   Pích a pěch Svazek: 2 Strana: 0547
Pích a pěch, u, m., náčiní k stloukání něčeho, tlukadlo, tlouk, der Stämpfel, Stössel. P. ve valše, der Walkhammer. D. — P. k opí- chání krup, der Mühlstämpfel. Opíchali v stou- pách ječmen pichem v opíchárně a byla kru- pice. Kom. — P. u kloboučníka n. špendli- káře, biják, der Stämper. D. — P. k stloukání kolů, země, dlažby, beran, tlukadlo, der Stampf- schlägel Podlaha pichem srovnaná. Kom. J. 551. Pichem přirážeti, napěchovati. D.— P., píst v pumpě, der Stämpel, pumpa sama, die Pumpe. Vodu pichy hnáti. Háj.

216631   Pícha Svazek: 8 Strana: 0278
Pícha, y, f., vz Pich. — P. = farra, obilí. Cereři obětuješ pichu. 1487. Krok. 1896. 40.

216632   Pícha Svazek: 10 Strana: 0255
Pícha J. J., spis. 1878. Sr. Ott. XIX. 724.

216633   Picha, y Svazek: 7 Strana: 0234
Picha, y, f., sam. u Vltavotýna.

216634   Píchací Svazek: 2 Strana: 0547
Píchací zbraň. Stossgewehr, n. D.

216635   Pichač Svazek: 2 Strana: 0547
Pichač, e, m., der Stecher. — P., der Stechwurm, hmyz. D.

216636   Picháč Svazek: 7 Strana: 0234
Picháč, e, m. = bodlák. Mllr. 33.

216637   Pícháček Svazek: 2 Strana: 0547
Pícháček, čku, m., druh nožíku na obě strany ostrého na sešívání lubů. Hlk.

216638   Picháčí Svazek: 9 Strana: 0221
Picháčí, n. = pcháčí. Srub. 122.

216639   Pichačka Svazek: 2 Strana: 0547
Pichačka, y, f., die Stecherin. — P., pí- chání, die Stecherei.

216640   Pichačka, y, f. Ta p Svazek: 9 Strana: 0221
Pichačka, y, f. Ta p. na mňa cieli = pichlavá žeuská. Slov. Zát. Př. 57b.

216641   Pichadlo Svazek: 2 Strana: 0547
Pichadlo, a, n., Stechwerkzeug, n. Dch.

216642   Pichadlo, a Svazek: 9 Strana: 0221
Pichadlo, a, n. Wol. 21.

216643   Pichák Svazek: 2 Strana: 0547
Pichák, u, m., stojatá stoupa, die Stampfe.

216644   Píchal Svazek: 10 Strana: 0646
Píchal, a, m. = krejčí. Rais Koř. 12.

216645   Pichálečko Svazek: 9 Strana: 0221
Pichálečko, ?, ?., zdrobn. pichadlo. Mus. ol. 1897. 86.

216646   Pichaličky, pl Svazek: 7 Strana: 1355
Pichaličky, pl., f, spertina, zastr. Rozk. Pršp. 27. 42.: spericina.

216647   Píchání Svazek: 2 Strana: 0547
Píchání, n. P. (klání) v bocích, Kom. v slezině, Sm., v břiše, u srdce. V. Das Stechen. Vz S. N.

216648   Píchání Svazek: 2 Strana: 0588
Píchání vlasů, peří, das Abhaaren, die Mause. D.

216649   Píchání Svazek: 7 Strana: 0234
Píchání, vz Slov. zdrav.

216650   Píchání Svazek: 10 Strana: 0255
Píchání, n. = pocit pronikavé bolesti bodavé. Vz Ott. XIX. 725.

216651   Píchati Svazek: 2 Strana: 0547
Píchati (na Mor. pcháti);píchnouti, píchni, chua (ouc), chuul a chl, utí; píchávati. Syn. : bůsti, kláti, stechen. V. Sr. Pcháti. Trn, pýcha, včela píchá. — co, koho. Píchnouti zajíce ----- zastřeliti. Us. myslivecký. Č. P. mýdlo (je-li příliš silné, husté, dá se do něho trochu louhu, čímž seslabne). Techn. III. 77. Píchá mě slezina. Us. Dobré bydlo ho píchá. Pí- chají tě roupy (hledáš výprasku). D. — čím : tulichy. Kom. — koho, se čím (kam.) P. | se jehlou do prstu, nožem do břicha. Us. Do vosího hnízda p. D. To ho do očí (v oči) píchá (líbí se). D. Aj ten si dá pichnúť do dlane. Mt. S. Důtklivými slovy někoho p. Solí. — koho kde. Píchá mě na prsech, Toms., u srdce, v břiše. V. Píchá mne v boku. Ml., Kom.

216652   Píchati Svazek: 2 Strana: 0547
Píchati, strkati, stecken. — co kam. Pichl tam ruku, prst. Pichl to do kapce. Vz Pcháti. Na Zlínsku. Brt.

216653   Píchati Svazek: 2 Strana: 0588
Píchati, píchnouti, chnul a chl, utí = pelichati, línati. — komu. Vlasy mi píchnou (plechatím). Jg.

216654   Píchati Svazek: 7 Strana: 0234
Píchati. Mkl. Etym. 270.— Cf. List. fil. XV. 165. — abs. Bodláčí netlačí, jenom píchá. Us. Kšť. — co, koho. Píchlo ho to, es gab ihm einen Stich. Dch. Píchati vodu — dlouhým, dole okovaným bidlem vor (pra- men) postrkovati, aby rychleji ploul. Na Labi. Sbtk. Zelné hlávky p. = vyřezávati. U Křimic. Hra. — kam. Zdálo se, pichňa tam (do vody), že je horká. Mor. Brt. D. — komu co = štípnouti, uzmouti, schnipsen, mausen. Dch. — P. ve hře v karty spodka svrškem, germ., vz Přebiti. — se kam. Všeci sa do stolice nepichnú (nesměstnají). Mor. Brt. D. 247.

216655   Píchati Svazek: 7 Strana: 0260
Píchati. Vz List. fil. XIII 169.

216656   Píchati co kam Svazek: 9 Strana: 0221
Píchati co kam = strčiti, schovati. Pichl to pod škřich. Horen. 25.

216657   Píchati jak Svazek: 10 Strana: 0255
Píchati jak. Je už starý, ale píchá jako trn. Rais. Vlast. 63. — co kam. Pichnúť něco do řemesla = vstrčiti, vynaložiti. Val. Čes. 1. XI. 132 — co komu. Pichnúť komu céru (dáti). Val. Čes. 1. XI. 275.

216658   Píchatka Svazek: 7 Strana: 0234
Píchatka, y, f., vz Diploe (dod.).

216659   Pichátko Svazek: 2 Strana: 0548
Pichátko, a, n., bodec, der Stecher. Šp.

216660   Pichatý Svazek: 7 Strana: 0234
Pichatý = píchavý. Rýle sú p. lopaty. Slov. Hdž. Šlb. 15.

216661   Píchava Svazek: 2 Strana: 0548
Píchava, y, f., nysson, hmyz. Krok. — P., rostl. Rkp.

216662   Píchavice Svazek: 2 Strana: 0548
Píchavice, e, f., Binsenkoralle, f. P. pem- zovitá, cellepora pumicosa. Sm. (Hý.).

216663   Pichavitý Svazek: 2 Strana: 0548
Pichavitý, pichů plný, porös. Ras.

216664   Píchavka Svazek: 2 Strana: 0548
Píchavka, y, f., píchání, Stechen, n. U Pelhř. Ptů.

216665   Píchavosť Svazek: 2 Strana: 0548
Píchavosť, i, f., píchlavosť, pichavosť, pichlavosť, Stacheligkeit, f. Ros.

216666   Píchavý Svazek: 7 Strana: 0234
Píchavý. Voáo p-vá (nadávka). Prss.

216667   Píchavý Svazek: 10 Strana: 0255
Píchavý = nehet. V zloděj. mluvě.

216668   Píchavý, pichlavý, pichavý Svazek: 2 Strana: 0548
Píchavý, pichlavý, pichavý, V., pi- chlavý, stachelig, stechend; stichelnd, Sti- chel-. Píchavý, když k jednám více svobodné vůle potřebí; píchlavý, kde k jednání pouhá schopnosť postačuje: píchavý vtipkář, pich- lavý trn. T. Píchavý: řepík, Lék. kn., jehlice, Um. les, bolesť.Ras. Píchlavý: p. řeč, Hlas., slova, Sych., poznamenání. Dch. Má pichlavé oči (probodl by člověka očima). Us. Mřk. Pích- lavý vtip. Šm.

216669   Pichce Svazek: 7 Strana: 0234
Pichce = lesní hřbet u Příbramě. Krč. v Kv. 1884. 314.

216670   Pichert Svazek: 10 Strana: 0255
Pichert Eman., č. hud. sklad., 1862. až 1902. Vz Ott. XIX. 725.

216671   Pichl Svazek: 7 Strana: 0234
Pichl, a, m., os. jm. Sdl. Hr. VI. 88. — P. Josef Bojislav, dr. lék. v Praze, naroz. 1813., † Tf. H. I. 147., Jg. H. 1. 610, Šb. Dj. ř. 276., Zl. Jg. 301., Pyp. K. II. 544., Ukaz 106., Ti. Mtc. 34., 164,, Bačk. Př. 59., Bačk. Písm. 854., Rk. Sl.

216672   Pichl Svazek: 7 Strana: 1355
Pichl Václ., hud., 1741.—1804. Vz Srb 80.

216673   Pichl Svazek: 8 Strana: 0278
Pichl, a, m., vz předcház. Petr.

216674   Pichl Svazek: 9 Strana: 0221
Pichl J. B dr. Sr. Jub. XXIV.

216675   Pichl Svazek: 10 Strana: 0255
Pichl (Pichel) Václ., č. hud., 1741. -1804.; P. Jos., spis., 1813 —1888. Vz Ott. XIX. 725

216676   Pichláč Svazek: 7 Strana: 0234
Pichláč, e, m. = pichlák, pcháč. I kdo sa po skalných pelochoch, po p-čoch tam bude dral Hol. 236. — LObz. XIX. 171.

216677   Pichláč Svazek: 8 Strana: 0568
Pichláč, e, m. = osten houby, Stachel, m. Sbor. slov. I. 55.

216678   Pichláč Svazek: 10 Strana: 0255
Pichláč, e, m. = vous, Rais. Lep. 258.

216679   Píchláčí Svazek: 7 Strana: 0234
Píchláčí, n. = ostny, bodláčí, trní. Růže má p. U N. Kdyně. Rgl.

216680   Pichlák Svazek: 2 Strana: 0548
Pichlák, u, m., der Stachel bei den Bäu- men. Us.

216681   Pichlák Svazek: 7 Strana: 1355
Pichlák, a, m. = pichlavý člověk. V Kr- konš. Světz. 1893. 101.

216682   Pichlák Svazek: 9 Strana: 0221
Pichlák, u, m. = hadinec. Hoř. 108.

216683   Pichlan Svazek: 8 Strana: 0278
Pichlan, a, m. = poštiváček. Dšk. Jihč. I. 21.

216684   Pichlán Svazek: 10 Strana: 0255
Pichlán, a, m. = poštiváček. Dšk Km. 15.

216685   Pichlati Svazek: 2 Strana: 0548
Pichlati, palpare, sticheln, posmívati se, nabírati koho, řečí bodati. Lex. vet.

216686   Pichlati Svazek: 7 Strana: 0234
Pichlati = mačkati, machlati. Val. Vck., Brt. D. 247. — co. Nesnadné jest smolu pichlíc nezlepiti se od nie. Št. R. 222. b.

216687   Pichlati Svazek: 9 Strana: 0221
Pichlati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 356.

216688   Pichlati Svazek: 10 Strana: 0646
Pichlati. Děti se s jehnětem p-ly (ta- haly, machlaly). 1561. Arch. XXII. 194.

216689   Pichlatka Svazek: 7 Strana: 0234
Pichlatka, y, f, cenchrus, das Stachel- gras. Šm.

216690   Pichlavina Svazek: 2 Strana: 0548
Pichlavina, y, f., zbraň rostlinná, jako jsou trny, ostny. Rostl.

216691   Pichlavosť, pichlavý Svazek: 2 Strana: 0548
Pichlavosť, pichlavý, vz Píchavosť, Pí- chavý.

216692   Pichlavý Svazek: 9 Strana: 0221
Pichlavý. Ty's p-vá jako trnka. Šml. IV. 95. P. řeči. Vz Zát. Př. 55b.

216693   Pichleň Svazek: 7 Strana: 1355
Pichleň, ě, f., foscelon, zastr. Rozk. Pršp. 17. 83.: fascaleon.

216694   Pichlena, y Svazek: 7 Strana: 1355
Pichlena, y, f., crempa, zastr. Rozk. Pršp. 66. 16.: cornippa.

216695   Pichler Svazek: 7 Strana: 0234
Pichler Kar. 1811.—1865. úřed. Vz Jg. H. 1. 610., Šb. Dj. ř. 277., Tf. Mtc. 117., Rk. Sl.

216696   Pichler Svazek: 10 Strana: 0255
Pichler Kar., spis. Sr. Ott XIX. 726.

216697   Pichliač Svazek: 7 Strana: 0234
Pichliač, e, m. = pichlák, pcháč. Slov. Phľd. III. 2. 123.

216698   Pichlík Svazek: 7 Strana: 0234
Pichlík, a, m., os. jm. Arch. III. 36.

216699   Pichliti koho Svazek: 10 Strana: 0255
Pichliti koho. A (hloupí) Čechové vše to (lidi nehodné) krmí, chovají, pichlí. Rokyc. Post. 390a.

216700   Pichlokvět Svazek: 2 Strana: 0548
Pichlokvět, u, m., ardisia. Rostl.

216701   Pichlová Svazek: 7 Strana: 0234
Pichlová, é, f. Frant B. P. 1811.—1882. Vz Bačk. Písm. I. 854., Šb. Dj ř. 276.

216702   Pichlová Svazek: 10 Strana: 0255
Pichlová Frant., č. básnířka. Sr. Ott. XIX. 727.

216703   Pichlovať Svazek: 7 Strana: 0234
Pichlovať, sticheln. Ssk.

216704   Pichmo Svazek: 7 Strana: 0234
Pichmo = bodmo, stichweise. Bern.

216705   Píchnouti Svazek: 2 Strana: 0588
Píchnouti, vz Píchati.

216706   Píchnouti Svazek: 7 Strana: 1355
Píchnouti. Pichlo sa něco pánom (pod- mazali se). Val. Slav. 94.

216707   Píchnouti Svazek: 9 Strana: 0221
Píchnouti. Pichla mu do ruky dvě šestky = vstrčila. Val. Čes. 1. X. 299.

216708   Píchnouti Svazek: 10 Strana: 0255
Píchnouti, vz Píchati.

216709   Píchnouti Svazek: 10 Strana: 0646
Píchnouti. To se na tě píchne (poví) ve škole. Zl. Pr. XXII. 390.

216710   Píchnouti čím Svazek: 7 Strana: 0234
Píchnouti čím. Vz Prdel (dod).

216711   Píchnutí Svazek: 2 Strana: 0548
Píchnutí, n. P. jehlou, Nadelstich, m.

216712   Pichol Svazek: 2 Strana: 0548
Pichol, u, m., proteinus, hmyz. Krok.

216713   Píchoň Svazek: 2 Strana: 0548
Píchoň, ě, m., člověk nezpůsobný, ni- čemný, nehodný, ein schlechter Mensch. Ros.

216714   Pichor Svazek: 7 Strana: 0234
Pichor, u, m., Weinstock, der weisse Weintrauben trägt. Bern.

216715   Píchoš Svazek: 7 Strana: 0234
Píchoš, e, m., encephalartos, rostl. Vz Rstp. 1445.

216716   Pichová Svazek: 10 Strana: 0255
Pichová Berta, spis., nar. 1853. Sr. Ott. XIX. 727.

216717   Pichovati Svazek: 7 Strana: 0234
Pichovati, punktiren; an-, einfüllen. Slov. Bern.

216718   Pichovatosť Svazek: 7 Strana: 0234
Pichovatosť, i, f., die Porosität. Sl. les.

216719   Pichový Svazek: 2 Strana: 0548
Pichový, od pichu, Stich-. P. panty, Spreng- bänder, n. Rohn.

216720   Píchovy Svazek: 7 Strana: 0234
Píchovy. V P-vech = pole u Rousměrova na Mor.

216721   Pichta Svazek: 2 Strana: 0548
Pichta, y, f., abies balsamea, Balsamtanne, f. Kk. 102.

216722   Pichta Svazek: 7 Strana: 0234
Pichta. Vz Rstp. 1439.

216723   Pichurimový Svazek: 7 Strana: 0234
Pichurimový lůj, Pichurimtalg. Nz.

216724   Pí'íhození, n Svazek: 2 Strana: 1026
Pí'íhození, n., die An-, Zuwerfung. Jg.

216725   Piivování. P. hor. Cf Svazek: 8 Strana: 0272
Piivování. P. hor. Cf. Arch. XI. 461.

216726   Pij Svazek: 7 Strana: 0234
Pij. V MV. nepravá glossa. Pa.

216727   Pij nice Svazek: 9 Strana: 0221
Pij nice, e, f. Dle Věst. VI. 29. lépe než pijárna. Vz -árna.

216728   Píja Svazek: 2 Strana: 0548
Píja=píha.

216729   Pijáci Svazek: 7 Strana: 0234
Pijáci = picí. Bern.

216730   Pijáckosť Svazek: 2 Strana: 0548
Pijáckosť, i, f., vz Pijáctví. Šm.

216731   Pijácký Svazek: 2 Strana: 0548
Pijácký, Trink-. P. píseň, společnost'. P. řad zaplatiti, die Zeche bezahlen. Dch.

216732   Pijácký Svazek: 7 Strana: 0234
Pijácký. P. hody, das Trinkgelage, Zech-, Dch., písně. Vz Čes. mor. pís. 278 nn., Er. P. 358. nn.

216733   Pijáctví Svazek: 2 Strana: 0548
Pijáctví, n., die Trinksucht. Vz S. N.

216734   Pijač Svazek: 2 Strana: 0548
Pijač, e, m. = piják, der Trinker, Säufer. Jg.

216735   Pijač Svazek: 7 Strana: 0234
Pijač není na ništ súci v jakémkoli stave. Slov. Tč

216736   Pijáček Svazek: 2 Strana: 0548
Pijáček, čka, m., malý piják. — P., čku, m., malý hrneček. Kld. (Mtl.).

216737   Pijáček Svazek: 7 Strana: 0234
Pijáček, čku, m. = hrnek na pití. Vz Cabuk. Brt.

216738   Pijačka Svazek: 2 Strana: 0548
Pijačka, y, f., die Trinkerin, Säuferin. D.

216739   Pijačka Svazek: 8 Strana: 0278
Pijačka, y, f. = nápoj dobytku. Val. Brt. D. II. 362.

216740   Piják Svazek: 2 Strana: 0548
Piják, a, m., v již. Čech. píják, Kts.; pijan, piták, ožralec, ochlasta, bratr z mokré čtvrti, ein Trinker, Säufer, Saufaus, Saufbold, Saufbruder. P., pijce, pitec, pitel, chlastoň, chlastač, močhuba, močifous, slivon, vydmi- děbán, dmidčbán, dčbánář, dčbánkář, dopita, nedopita, čespivo, duspivo, korhel, smolař, ožrala. Šm. Jg., D. Malý p. Strany přísloví vz: Opilec. P. vína. Dch. — P., klíšť, klíšťák, die Zecke. Pes ten má p-ka. Mor. Hý. — P., na Mor. pijavka. Drží mne jako p. (ani se mne nespustí). Us. — P., u, m., čím se pije, chřtán, zoban, Schlund, Schnabel usw., m. Aesop. — P., das Fliesspapier. Us. Sd.

216741   Piják Svazek: 7 Strana: 0234
Piják. Mkl. Etym. 246. Nouze a bída u pijáka se střídá. Us. Tč. — P., u, m. = krk, chřtán. Chytím ťa pod piják. Brt.

216742   Piják Svazek: 8 Strana: 0278
Piják = klíště. Drží se toho jako p. Mor. Ces. 1. V. 418.

216743   Piják Svazek: 9 Strana: 0221
Piják: chlipko, korhel, korhelina, korhelica (žena), korhelisko, lalok, ochlasta, ožran, pa- lénčený (pivní, vinný) sud, vinný motek, prepi- dusa. Slov. Zát. Př. 72b. Sr. Ib. 345b., Pi- janství. — ?., u, m. = chřtán, zobák, v něm. originale: Kehle. Krkavec má od té doby zavřený piják. Ezop. 326.

216744   Piják Svazek: 10 Strana: 0255
Piják. Šílení (blouznění) p-ků, Säufer- wahnsinn; ranní dávení p-ků, vomitus ma- tutinss. Ktt. Essce (eště) mi dej jen jednu, Ať do neho pohlednu, Mnoho-li v nem zostane; Potom hnedky lehnu. Sbor. slov. 1900. 120.

216745   Pijáky Svazek: 8 Strana: 0278
Pijáky = borůvku. Bukovinka, Brt. D. II. 362.

216746   Pijament Svazek: 2 Strana: 0548
Pijament, u, m. Až já počnu libě spáti, hrajte vy mně p-ty. Er. P. 499.

216747   Pijan Svazek: 7 Strana: 0234
Pijan odpusti vínu bolesť hlavy pro do- bro, které při pití cítí. Exc. Cf. Popit, Korhel.

216748   Pijan Svazek: 9 Strana: 0221
Pijan. Sr. Zub. v List. fil. 1901. 25.

216749   Pijan Svazek: 9 Strana: 0457
Pijan. Sr. List. fil. 1901. 278. Zub.

216750   Pijan Svazek: 10 Strana: 0255
Pijan dostal se konečně na panství vomi- zínské a mohl bydleti v osadách: Bezpenězy, Drbohlav, Hladonice, Plačkov, Skrovnětin, Stajskalov, Vraskočely. Frant. XIII. Vz Pijak, Pijce.

216751   Pijan Svazek: 10 Strana: 0646
Pijan: bumbarista, logaj, logan, loch- man, pijandrista.

216752   Pijanec Svazek: 7 Strana: 0234
Pijanec, nce, m. = piják. Laš. Tč.

216753   Pijanica Svazek: 7 Strana: 0234
Pijanica, e, f. = korheľkyňa, die Säuferin. Slov. Rr. Sb.

216754   Pijanka Svazek: 2 Strana: 0548
Pijanka, y, f., die Säuferin. Ros.

216755   Pijanský Svazek: 7 Strana: 0234
Pijanský, Säufer-, P. obec. Koll. IV. 254.

216756   Pijanství Svazek: 2 Strana: 0548
Pijanství = pijanstvo.

216757   Pijanství, n Svazek: 9 Strana: 0221
Pijanství, n. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 69. nn.

216758   Pijanstvo Svazek: 2 Strana: 0548
Pijanstvo, a, n., náklonnost ku pití opo- jův, opilství, Sš. II. 316., die Säuferei, das Saufgelage. Ne v hodováních a v p-vech choďme. Sš. I. 131.

216759   Pijanstvovať Svazek: 7 Strana: 0234
Pijanstvovať. Slov. Tu rozvíja Svato- pluk zástavy, tam velitel Ctirad pijanstvuje. Zbr. Hry 222.

216760   Pijaný Svazek: 2 Strana: 0548
Pijaný, opilý, betrunken. U Opav. Pk.

216761   Pijaný Svazek: 7 Strana: 0234
Pijaný. Také laš. Tč Brt. D. Slez. Šd.

216762   Pijaný Svazek: 8 Strana: 0278
Pijaný šalenému brat. Šariš. Phľd. 1895. 378.

216763   Pijarista Svazek: 2 Strana: 0548
Pijarista, y, f. = pijan, der Säufer. Mor. Hý. Vz Piarista.

216764   Pijárna Svazek: 2 Strana: 0548
Pijárna, y, f., pitelna, piterna, die Trink- stube. Us.

216765   Pijáry Svazek: 2 Strana: 0548
Pijáry, ů, pl., m., buchtičky mandlemi a rozinkami nadité, slovou tak, že mnoho másla pijí. Dukatenbuchte, f. Us.

216766   Píjať Svazek: 7 Strana: 0234
Píjať. Vz Píti. Obesily sa zo žiaľu, že nemohly už viac píjať. Slov. N. Hlsk. XXI. 143.

216767   Pijátka Svazek: 2 Strana: 0548
Pijátka, y, f. = pitka, die Trinkerei. Na Mor.

216768   Pijátko Svazek: 2 Strana: 0548
Pijátko, a, n., sklenička, do níž se ptá- kům v kleci píti dává. Ve vých. Čech. Jir.

216769   Pijatý Svazek: 2 Strana: 0548
Pijatý, pitelný, trinkbar. Zlob.

216770   Pijatyka Svazek: 2 Strana: 0548
Pijatyka, y, f., Trunk, m., Getränk, n., Trinkerei, f., pitka. Us. u Opavy. Klš. Na Zlínsku. Brt. Na mor. Drahansku. Hý.

216771   Pijatyka Svazek: 7 Strana: 0234
Pijatyka. Byli jsme na p-ce. Laš. Tč. Měli p-ku. Mor. Brt. D. Z p-ky povstala bijatika (pranice). Laš. Tč. Po jedle a p-ce dajma sa do zpievanice. Koll. Zp. I. 63.

216772   Pijatyka Svazek: 9 Strana: 0221
Pijatyka, y, f. = pitka. Vz v Zát. Př. 69a.

216773   Pijava Svazek: 7 Strana: 0234
Pijava, y, f.= pijatika. Slov. Rr. Sb.

216774   Pijávati Svazek: 7 Strana: 0234
Pijávati, vz Píti. Tč.

216775   Pijavec Svazek: 2 Strana: 0548
Pijavec, vce, m., obyčejně: pijavice, e, pijavka (zastr. pijevice, pihavice, pihavka), hirudo, der Egel, Blutegel. P. lékařská, h. medicinalis; p. uherská, h. officinalis; p. koňská, aula costumum gulo; p. bahenní, nephelis vulgaris; p. žraločí, pontobdella muricata; p. plochá, clepsine complanata; p. rybí, pisciola geometra; p. račí, branchio- bdella astaci. Frč. 75. Vz S. N. P., střebo- krevka. Kom. J. 218. Sázeli mu dřevěné pi- javky (bili ho). Vz Trest. Č. — P. strojná Heurtloupova (k pouštění krve); vz Nástroj k pouštění krve. Cn. — Pijavec, vce, m., člověk pihami posetý. Mor. Mřk. — P., pijavý papír, Löschpapier, n. Us. Hý. — Pijavice, pijavka, lakomec, kdo zisk lidem ujímá, Blut- sauger, Blutegel, Erpresser, m. Jg. To je naše p. Us. — Pijavka, jméno psa na med- vědy a divoké kance. Šp.

216776   Pijavec Svazek: 10 Strana: 0255
Pijavec, vce, m. = pitel. Disk. Km 42.

216777   Pijávek Svazek: 2 Strana: 0548
Pijávek, vku, m., jm. pole, háje a louky u Radvanic na Mor. Km.

216778   Pijavek Svazek: 7 Strana: 0234
Pijavek, sanguisuga. Cf. Mkl. Etym. 246., Brm. IV. 2. 92, 98.—99., Odb. path. III 897.—899. P. nechytá se vředu.

216779   Pijavice Svazek: 7 Strana: 0234
Pijavice, vz Pijavec, Slov. zdrav. V MV. nepravá glossa. Pa.

216780   Pijavice Svazek: 9 Strana: 0221
Pijavice. Drží se ho jako p. Hoř. 93.

216781   Pijavice Svazek: 10 Strana: 0255
Pijavice, e, f. = pijavka. Nemoc ležela na něm jako p. Tbz. V. 2 383.

216782   Pijavičář Svazek: 7 Strana: 0234
Pijavičář, e, m. = kdo chytá n. prodává pijavice. Šd.

216783   Pijavičný Svazek: 7 Strana: 0234
Pijavičný, Blutegel-. P. plémě. Phľd. VII. 149.

216784   Pijavka Svazek: 2 Strana: 0548
Pijavka, vz Pijavec.

216785   Pijavka Svazek: 7 Strana: 0234
Pijavka umělá. Wld.

216786   Pijavka Svazek: 8 Strana: 0278
Pijavka a pihavka (asi: pijav — piav — pihav, tedy h hiatové). Gb. H. ml. I. 530.

216787   Pijavka Svazek: 10 Strana: 0255
Pijavka, y, f. P-ky = červi kroužkovití hlavně vodní, těla táhlého sploštělého. P. chobotnaté, čelistnaté, lékařské. Vz Ott. XIX. 727. Tatík piják, dcera pijavka (pije). 1724. Hrubý 249.

216788   Pijavkář Svazek: 7 Strana: 0234
Pijavkář, e, m.= pijavičář.

216789   Pijavník Svazek: 9 Strana: 0221
Pijavník (piovník, Ús. ), les u Heřma- novu·. Věst. op. 1895. 15.

216790   Pijavý Svazek: 2 Strana: 0548
Pijavý, einsaugend. P. papír, Lösch-, Fliesspapier. Presl.

216791   Pijce Svazek: 2 Strana: 0548
Pijce, e, f., pitel, der Trinker.

216792   Pijce Svazek: 10 Strana: 0255
Pijce v II. 548. f. oprav v: m.

216793   Píje Svazek: 2 Strana: 0548
Píje, vz Píha. U Olom. Sd.

216794   Pije Svazek: 10 Strana: 0255
Pije, ramex. Rozk. P. 1216., R. 82., Veleš. 146.

216795   Piječ Svazek: 9 Strana: 0221
Piječ, e, m. Mus. fil. 1897. 290.

216796   Pijera Svazek: 2 Strana: 0548
Pijera, y, f., obyč. pl. pijery, jsou tašky, pokrm moučný, mající podobu sploštěné krychle naditý sýrem n. povidly. U Ostrav. Tč.

216797   Píjeti Svazek: 7 Strana: 0234
Píjeti, vz Píti. BR. II. 202. b.

216798   Píjeti Svazek: 9 Strana: 0221
Píjeti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 340.

216799   Pijevice Svazek: 7 Strana: 0234
Pijevice, e, f. = pijavice. Výb. II. 946., Sv. ruk. 320. a.

216800   Pijevka Svazek: 10 Strana: 0255
Pijevka, y, f., irugo. Rozk. P. 348

216801   Pijka Svazek: 2 Strana: 0548
Pijka, y, f., pitelka, die Trinkerin. Šm.

216802   Pijnka Svazek: 9 Strana: 0221
Pijnka, y, f., pozemek. Pck. Hol. 204.

216803   Pijný Svazek: 7 Strana: 0234
Pijný = pití oddaný. Daromný a p. re- meslník zostane bez pomoci. Slov. N. Hlsk. III. 385.

216804   Pijovár Svazek: 7 Strana: 0234
Pijovár = pivovár, ale pivo. U Star. Jičína. Vhl.

216805   Píjovaťěti Svazek: 2 Strana: 0548
Píjovaťěti, vz Píhovatí.

216806   Píjovatosť Svazek: 2 Strana: 0548
Píjovatosť, i, f., vz Píhovatosť.

216807   Píjovatý Svazek: 2 Strana: 0548
Píjovatý, vz Píhovatý, Píhavý. U Olom. Sd.

216808   Pijovice, e, f Svazek: 9 Strana: 0221
Pijovice, e, f. = pijavice. Maš. ruk. 231b.

216809   Píjovitý Svazek: 2 Strana: 0548
Píjovitý, vz Píhavý.

216810   Pijovka Svazek: 7 Strana: 0234
Pijovka = pijavka. Laš. Tč.

216811   Pijuivatý Svazek: 8 Strana: 0278
Pijuivatý = pihovatý. Brt. I). II. 167.

216812   Pik Svazek: 2 Strana: 0548
Pik = ťuk, pick. Děti ťukajíce kraslice, říkají: pik! Jg. Srdce pik, pik tluče. L. — P., u, m., z fr. piqué, hustá látka bavlněná. Rk. — P., zlosť, záští, Groll, m.. Pieke, f., fr. pique. Mám pik na něho. Us. Vz Pifka. — P. v kartách, lopatka, die Pieke. Jg.

216813   Pik Svazek: 7 Strana: 0234
Pik = hnev, zvl. skrytý. P. na někoho míti. Koll. Zp. I. 415. — P., a, m. Pik Eduard 1846. Jg. H. 1. 610.

216814   Pik Svazek: 10 Strana: 0255
Pik, u, m. = společný majetek. Buď pik mezi všecky (všem vespolek) Lomn. Kupid. Střela I. 59.

216815   Píka Svazek: 2 Strana: 0548
Píka, y, f., kopí, hrále, sudlice, lat. hasta, die Pieke. P-mi se poráželi. Kom. J. 713. Píky stav! Pieke hoch! Čsk. — P., míro 2 sáhů n. čtyř metrů, jakáž délka píky bývá, die Pieke. Kolo mlýnské na dvě píky ve svět- losti. Us. — P., pik, hněv. Mají spolu píku. Us.

216816   Pika Svazek: 7 Strana: 0234
Pika Jan. Hš. Dod. II. 35.

216817   Píka Svazek: 7 Strana: 0234
Píka. Mkl. Etym. 246

216818   Pika Svazek: 10 Strana: 0255
Pika šopky. Vz Šopka.

216819   Pikací Svazek: 2 Strana: 0548
Pikací, k pikáni, Seich-. P. střep. Reš.

216820   Pikací Svazek: 10 Strana: 0255
Pikací střep = noční hrnec, nočník. Světz. 1895. 290.

216821   Pikacovský Svazek: 7 Strana: 0234
Pikacovský Mlýn u Milína.

216822   Pikač Svazek: 7 Strana: 0234
Pikač, e, m. = rybník u Klatov. Blk. Kfsk. 1104. Asi týž, jemuž Klatovští říkají Pekáč. BPr.

216823   Pikadlo Svazek: 9 Strana: 0221
Pikadlo, a, n. = místo, kde se při honěné piká. Horažď. Kub. L. f. 1900. 361.

216824   Pikal, vz Pikulik Svazek: 2 Strana: 0549
Pikal, vz Pikulik.

216825   Pikalička Svazek: 7 Strana: 0234
Pikalička, y, m., os. jm. Tk. V. 90

216826   Pikamar Svazek: 2 Strana: 0549
Pikamar, u, m., látka olejovitá, hořká z dehtu vyráběná. S. N.

216827   Pikamar Svazek: 7 Strana: 0234
Pikamar, das Picamar. Nz., Rm. II. 251

216828   Pikanina Svazek: 2 Strana: 0549
Pikanina, y, f. = moč. Mkl. aL. 128.

216829   Pikanka Svazek: 8 Strana: 0278
Pikanka. S p-kami se obieráš (piklemi?). Arch. XIV. 343.

216830   Pikantně Svazek: 10 Strana: 0255
Pikantně. P. tlumený ton. Nár. list. 1903. č. 134. 13.

216831   Pikantní Svazek: 2 Strana: 0549
Pikantní, bodavý, pichlavý, ostrý, šti- plavý, perný, řízný; dráždivý, půvabný, za- jímavý, piquant (pikán), stechend, beissend, spitzig, stichelnd, anziehend, reizend. Rk., Šp.

216832   Pikantnina Svazek: 10 Strana: 0255
Pikantnina, y, f. = pikantní věc. Nár. list. 1901 č. 278., 1902. č. 106. odp.

216833   Pikantnosť Svazek: 7 Strana: 0234
Pikantnosť, i, f. Osv. 1. 157.

216834   Pikardita Svazek: 10 Strana: 0255
Pikardita, y, m. = pikart. Tbz. V. 6. 110.

216835   Pikarec Svazek: 7 Strana: 0234
Pikarec, rce, m., Pikaretz, ves u Horní Bobrové.

216836   Pikart Svazek: 7 Strana: 0234
Pikart. vz Pikhart.

216837   Pikart Svazek: 8 Strana: 0278
Pikart, a, m. = nadávka Bratřím. Wtr. Ziv. c. ľ. 51.

216838   Pikartice Svazek: 8 Strana: 0278
Pikartice, e, f. = žena pikartova. Wtr. Živ. c. I. 58.

216839   Pikartovati koho Svazek: 8 Strana: 0278
Pikartovati koho = pikartem nazývati. Wtr. Ziv. c. I. 341.

216840   Pikartský Svazek: 8 Strana: 0278
Pikartský. Co naň p-ského víš ? Wtr. Živ. c. I. 77.

216841   Píkař Svazek: 2 Strana: 0549
Píkař, e, m., kopiník, sudličník, Šm., der Piekenträger, Piekenier. Ros.

216842   Pikát Svazek: 7 Strana: 0234
Pikát, u, m. Šalvěj pikát, salvia sclarea, rostl. Vz Rstp. 1171.

216843   Pikat Svazek: 10 Strana: 0646
Pikat, pinkať = píti v dětské mluvě. Phľd. XXIV. 607.

216844   Píkať sa koho Svazek: 7 Strana: 1355
Píkať sa koho = dotazovati se. Val. Slavč. 89.

216845   1. Pikati Svazek: 2 Strana: 0549
1. Pikati = pičkati, močiti, harnen. Reš.

216846   2. Pikati Svazek: 2 Strana: 0549
2. Pikati, pípati, vískati, lausen, knicken. Vus.

216847   3. Pikati Svazek: 2 Strana: 0549
3. Pikati, piknouti, knul a kl, utí = pipati, pískati, einen pipenden Ton von sich geben. Ptáčata pikají. — P., ceknouti, mucksen. Ani nepikni. Jg.

216848   Pikati Svazek: 2 Strana: 0549
Pikati; piknouti, knul a kl, ut, utí = píchati, stechen. — koho. To ho piklo (učil to). — komu kde. Pikalo jim pod koleny. L. — se čím: slovy (potýkati se). Ros.

216849   Pikati Svazek: 7 Strana: 0234
Pikati špačka = holí odhazovati. Na Plas. BPr.

216850   Pikati Svazek: 7 Strana: 0234
Pikati, vz Péci. — P. vajíčka (ťukati jimi). Us. Nov.

216851   Pikati Svazek: 9 Strana: 0221
Pikati = mořiti. Ezop. 199.

216852   Píkati sa Svazek: 9 Strana: 0221
Píkati sa = vyzvídati. Janek sa píkał. Val. Čes. 1. X. 140., 297.

216853   4. Pikati se Svazek: 2 Strana: 0549
4. Pikati se, právě nehráti, pausiren, nicht spielen, ve hře dětské na mžitek, na ho- ničku. Já se pikám! Us.

216854   Pikatiti se Svazek: 8 Strana: 0279
Pikatiti se = upejpati, pyšniti se? Ta se kroutí a pikati. Světz. 1894. 603. a. Cf. Piketiti.

216855   Pikatý Svazek: 2 Strana: 0549
Pikatý, pikonosí, stumpfnasig. Aqu.

216856   Pikavý Svazek: 2 Strana: 0549
Pikavý, pičkavý, Seich-. P. hrnec. Reš.

216857   Pikec Svazek: 8 Strana: 0279
Pikec = rada ve hře na honěnou. Dšk. Jihč. I. 21.

216858   Pikel Svazek: 2 Strana: 0549
Pikel, kle, m., úklad, spiknutí, Kabale, f., Komplot, n. Pikle strojiti. Aqu. Pikel o někom učiniti, Mus., slíti. Kon. Kde se kují pikle, tu čert své rejdy provádí. Vz Uskok. Lb.

216859   Pikelník Svazek: 2 Strana: 0549
Pikelník, a, m., pikléř, piklouš, pikouš, der Kabalist, Kabalenmacher (Hý.), ein Ver- schworener. Rk.

216860   Pikenec Svazek: 8 Strana: 0279
Pikenec, nce, m. = kamenný kvádr. Bořitov. Brt. D. II. 362.

216861   Pikenýr Svazek: 2 Strana: 0549
Pikenýr, a, m., kopinník.

216862   Pikenýr Svazek: 7 Strana: 0234
Pikenýr. Cf. Dardář.

216863   Piker Svazek: 7 Strana: 0234
Piker, kru, m , schwarzes Brod Slov. Šm.

216864   Pikeš Svazek: 7 Strana: 0234
Pikeš, vz Bekeš.

216865   Piket Svazek: 2 Strana: 0549
Piket, u, m., z fr. piquet, tyčka, žerď, kůl, Pfahl, Stab, m. Um. les. — P., počet vojá- kův, as 50 osob, polní stráž, das Pikett, die Feldwache. D. — P. n. piketa, y, f., jistá hra v karty, das Pikettspiel. Vz S. N. Hráti v pikety. Us. — Jg.

216866   Piket Svazek: 7 Strana: 1355
Piket, u, m. (fr. piqué) = silná bavlněná, zřídka vlněná n. hedvábná n. polohedvábná tkanina, na níž vzorečky poněkud vyvstá- vají tak, že tkanina jakoby prošívanou se zda. Dhnl. exc.

216867   Piketiti se Svazek: 8 Strana: 0279
Piketiti se. Cf. Pikatiti se. Při tom se piketila, že se tetky ušklibovaly. Světz. 1893. 398.

216868   Piketiti se Svazek: 10 Strana: 0255
Piketiti se. Zpívala a p-la se při tom, až... Rais. Vlast. 281.

216869   Pikétka Svazek: 9 Strana: 0221
Pikétka, y, f. = sukně z pikétu. Šeb. 172.

216870   Piketovati Svazek: 2 Strana: 0549
Piketovati, piketami vyznačiti, vytýčiti, piketiren. Um. les.

216871   Piketový Svazek: 7 Strana: 0234
Piketový, Picket-. P vesta — P. hra. Bern.

216872   Pikety Svazek: 9 Strana: 0221
Pikety (piquet) = franc. karty, ? nichž scházejí listy od II. —VI. Ott. XIV. 12.

216873   Pikhart Svazek: 7 Strana: 0235
Pikhart nikoli krajan z Pikardie fran- couzské, nýbrž jest to obyčejná nadávka 15. stol. všem, kteří při svátosti oltářní za- pírali transsubstanci a jest jen česká forma i jinde známého slova Beghardus. Vz Pal. Rdh. II. 453., Tk. Žk. 224., Hš. Dod. II. 23., 24., Let. (rejstřík). — P. Jan. Výb. II. 1275.

216874   Pikhart Svazek: 10 Strana: 0255
Pikhart Kar., spis., nar. 1861. Vz Ott. XIX. 733. - P. A, spis.

216875   Pikhart, Pikart Svazek: 2 Strana: 0549
Pikhart, Pikart, a, m., tak nazývali ka- tolíci a utrakvisté posměšně české bratry; slovo od Beghardův vzato, ne od Pikarditův (Waldenských). Vz Gl. 229. Picardorum no- mine odioso nos perstrinxit. Žer. 1601. Vz Tk. IV. 736., S. N. — Pikhartice, e, pik- hartka, y, f., eine Pikhardin. — Pikhart- ský, pikhardisch. — Pikhartství, pikhar- stvo, a, n., pikhartské náboženství, Pikhar- derei, f.

216876   Pikhartování Svazek: 10 Strana: 0255
Pikhartování, n. Kaceřování, p. Arch. XX. 119.

216877   Pikhartovati Svazek: 9 Strana: 0221
Pikhartovati, pikartovati koho. Pal. Děj. III. 2. 8., Mart. S. 47.

216878   Pikhartovati koho Svazek: 7 Strana: 0235
Pikhartovati koho = pikhartů mu na- dávati. Let. 445.

216879   Pikhartovati koho Svazek: 10 Strana: 0255
Pikhartovati koho = za kacíře pokládati. Arch. XX. 114.

216880   Pikhartský. P Svazek: 10 Strana: 0255
Pikhartský. P. víra. Arch. XX. 542.

216881   Pikhartství Svazek: 10 Strana: 0255
Pikhartství, n. V městě p. se rozmno- žuje. Arch. XX. 40.

216882   Pikléř Svazek: 2 Strana: 0549
Pikléř, e, m., vz Pikelník.

216883   Piklet Svazek: 7 Strana: 0235
Piklet, u, m. = pitvor. Na veľa prosenia prijali ho aspoň do p-ta. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 84.

216884   Piklík Svazek: 10 Strana: 0255
Piklík, u, m. = pikle, úklad. Složili proti němu p. Frant. 14. 20.

216885   Pikling Svazek: 7 Strana: 0235
Pikling, a, piklinek, nka, m., der Pick- ling, Pickelhäring. Bern.

216886   Piklink Svazek: 2 Strana: 0549
Piklink, u, m., z něm. Pöckling, uzený sleď. V.

216887   Piklník, a Svazek: 9 Strana: 0221
Piklník, a, m., ryba. Mus. 1899. 112. Pickelhäring, Pickling.

216888   Piklouš Svazek: 2 Strana: 0549
Piklouš, e, m. Kabalist, m. Rk.

216889   Pikmeser Svazek: 8 Strana: 0279
Pikmeser. P-rem ruce utínali. 1613. Cel. Pr. m. L 513.

216890   Pikmesr Svazek: 7 Strana: 1355
Pikmesr, u, m. = nůž. 16. stol. Wtr. Obr. II. 71.

216891   Pikna Svazek: 7 Strana: 0235
Pikna, y, f. = vlastní jm. ženské. 14. stol. Mus. 1880. 467.

216892   Piknik Svazek: 2 Strana: 0549
Piknik, u, m., něm. Picknick, n., fr. pique- nique, merenda, zábava, k níž každý něčím přispívá. Rk.

216893   Piknometr Svazek: 2 Strana: 0549
Piknometr, u, m., z řec., hustoměr, Dicht- messer, m. P. Hombergův, Nicholsonův, stu- pňovaný, procentový, s libovolným stupňo- váním. Prm. III. č. 18., 19.

216894   Piknos Svazek: 2 Strana: 0549
Piknos, u, m., nos nahoru zdvižený, Stülp- nase, f. D. Václav tlustý, ostarožný na piknos. Pč. 12.

216895   Piknosec Svazek: 7 Strana: 1355
Piknosec, sce, m , simus. Pršp. 44. 12.

216896   Piknósek Svazek: 7 Strana: 0235
Piknósek, ska, m., os. jm. Arch. IV. 381.

216897   Piknosnosť Svazek: 7 Strana: 1355
Piknosnosť, i, f., simeitas. Pršp. 54. 1400.

216898   Piknososť Svazek: 7 Strana: 0235
Piknososť, i, f, die Stülpnasigkeit. Lpř.

216899   Piknosý Svazek: 2 Strana: 0549
Piknosý, kdo má nos nahoru zdvižený, stumpfnasig. Let. 295., Pč. 13., V., Ros.

216900   Piknouti koho Svazek: 10 Strana: 0255
Piknouti koho = strčiti. U Dobříše. Mš.

216901   Piknouti, vz Pikati Svazek: 2 Strana: 0549
Piknouti, vz Pikati.

216902   Piknůsek Svazek: 2 Strana: 0549
Piknůsek, sku, m., vz Piknos.

216903   Piko Svazek: 10 Strana: 0255
Piko, a, d. = hra dětská, špaček Volyně. Čes. 1. XIII. 124.

216904   Pikol Svazek: 10 Strana: 0255
Pikol, vz Pikulík.

216905   Pikola Svazek: 9 Strana: 0221
Pikola, y, f. Pikkolflöte. Mus. 1848. IL 15. Př.

216906   Pikola, y Svazek: 7 Strana: 0235
Pikola, y, f., hra v karty. U Nové Kdyně. Rgl.

216907   Pikola, y, m Svazek: 2 Strana: 0549
Pikola, y, m. = pikulík. Am. — P. = pikolo. Mus.

216908   Pikolin Svazek: 7 Strana: 0235
Pikolin, u, m., v lučbě, das Picolin. Nz., Rm. II. 223., Šfk. Poč. 572.

216909   Pikolinový Svazek: 7 Strana: 0235
Pikolinový. P. kyselina. Vz Rm. II. 224.

216910   Pikolo Svazek: 2 Strana: 0549
Pikolo, a, n., it., Querpfeife, f. D. Na p. pískati. Jg.

216911   Pikolom, a Svazek: 7 Strana: 0235
Pikolom, a, m., sam. v Jindřichohradecku.

216912   Pikora Svazek: 7 Strana: 0235
Pikora, y, m. = vytáhlý tenký člověk. Slez. Šd.

216913   Pikora Svazek: 8 Strana: 0279
Pikora, y, f. = železo na píce. Brt. I). II. 362.

216914   Pikořiti Svazek: 2 Strana: 0549
Pikořiti, il, ení. — se (s kým), hadern, zanken. U Olom. Sd.

216915   Pikot Svazek: 7 Strana: 0235
Pikot, a, m. = hlupák. Mor. Rgl. — P., u, m. = několik řetízkových ok s krátkým sloupkem v prvním. Us.

216916   Pikot Svazek: 7 Strana: 1355
Pikot, u, m., Picot. Šp. Polož. za: Pi- kora.

216917   Pikota Svazek: 10 Strana: 0255
Pikota, y, f. = slanina. V zloděj. mluvě.

216918   Pikotáž Svazek: 7 Strana: 0235
Pikotáž, e, f. = nepromokavé klinování, Picotage.

216919   Pikotiť Svazek: 10 Strana: 0646
Pikotiť, vz předcház. Pakotiť.

216920   Pikotovati Svazek: 7 Strana: 0235
Pikotovati = zaklinovati, nepromokavě Minovati, picotiren. Hrbk.

216921   Pikous Svazek: 2 Strana: 0549
Pikous, a, m., ??kus?, lit. pikulas, bůh hněvu. Mkl. aL. 128.

216922   Pikous Svazek: 7 Strana: 0235
Pikous, převzdívka = pikhart. Pikúsové pikel slévají. Vodň Mus. 1884. 540. Tito p-vé falšovali vieru. Krnd 33. P. bez peřie. Krnd. 174. Tak ty p-se! Ib. 181.

216923   Pikouš Svazek: 2 Strana: 0549
Pikouš, e, m., pletichář, pikelník, Kaba- list, Ränkeschmied, Komplotist, m. Plk.

216924   Pikovati Svazek: 2 Strana: 0549
Pikovati, tlouci vejce vejcem špic na špic, ťukati, kippen. Vz Pik. — P., stechen. Vezmi nůž a zpikuj břeskev a obmaž ta místa pikovaná hovězím lejnem. Ms. o štep. — P., čeliti proti sobě, pikiren. Ti dva vždy spolu pikují. Ros.

216925   Píkovice Svazek: 7 Strana: 0235
Píkovice, dle Budějovice, Pikowitz, ves u Jílového. Arch. I. 541., Blk. Kfsk. 172., Rk. 81.

216926   Pikový Svazek: 2 Strana: 0549
Pikový, lopatkový, Pieck-. P. desítka, die Piekzehn. Us.

216927   Pikový. P Svazek: 7 Strana: 1355
Pikový. P. látka (z piketu). Vz Piket (předcház.). Us.

216928   Pikramid Svazek: 7 Strana: 0235
Pikramid, u, m., v lučbě. Rm. II. 36.

216929   Pikran Svazek: 7 Strana: 0235
Pikran, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 534.

216930   Pikran, u Svazek: 2 Strana: 0549
Pikran, u, m. P. draselnatý. Prm. Pikrin- säuresalz. Vz Šfk. 486., KP. IV. 481.

216931   Pikrinan Svazek: 7 Strana: 0235
Pikrinan, u, m., pikrinsaures Salz. Nz.

216932   Pikrinový Svazek: 7 Strana: 0235
Pikrinový. P. kyselina, Pikrinsäure. Nz.

216933   Pikrit Svazek: 7 Strana: 0235
Pikrit. Krč. G. 151., Chdt. 27.

216934   Pikrit Svazek: 9 Strana: 0221
Pikrit, u, m. = sopečná hornina křídová. Vz Vstnk. 1897. 552.

216935   Pikrit, u Svazek: 2 Strana: 0549
Pikrit, u, m., složenina z olivinu, živce, diallagu, amfibolu a magnetitu. Krč. 241. Pikroerythrin, u, m. C24 H20 O16. Vz Sfk. 596.

216936   Pikrocyaminový Svazek: 7 Strana: 0235
Pikrocyaminový. P. kyselina. Rm. II. 77.

216937   Pikrokrocin Svazek: 8 Strana: 0279
Pikrokrocin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 21.

216938   Pikrolith Svazek: 2 Strana: 0549
Pikrolith, u, m., nerost. Bř. N. 140.

216939   Pikrolith Svazek: 7 Strana: 0235
Pikrolith, u, m., nerost. Chdt. 13

216940   Pikromel Svazek: 2 Strana: 0549
Pikromel, u, m., hořkosladina, das P. Šm.

216941   Pikromerit, u Svazek: 2 Strana: 0549
Pikromerit, u, m., vodnatý síran hořeč- nato-draselnatý. KP. IV. 395.

216942   Pikrosmin, u Svazek: 2 Strana: 0549
Pikrosmin, u, m., nerost. Bř. N. 140.

216943   Pikrotoxin Svazek: 2 Strana: 0549
Pikrotoxin, u, m. C20 H12 O8. Šfk. 578.

216944   Pikrotoxin Svazek: 7 Strana: 0235
Pikrotoxin. Rm. II. 363., Čs. lk. II 207., VII. 292.

216945   Pikrotoxyd Svazek: 7 Strana: 0235
Pikrotoxyd, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 364.

216946   Pikrová Svazek: 7 Strana: 0235
Pikrová kyselina. Rm. II. 75., Pelc. 313.

216947   Pikrový Svazek: 2 Strana: 0549
Pikrový. P. kyselina. Vz Prm. III. č. 18., Štk. 486., S. N.

216948   Pikrylchlorid Svazek: 10 Strana: 0255
Pikrylchlorid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 128.

216949   Pikryt Svazek: 8 Strana: 0279
Pikryt, u, m., hornina. Mtc. 1895. 130.

216950   Pikrytový Svazek: 8 Strana: 0279
Pikrytový. P. horniny. Mtc. 1895. 323.

216951   Pikř Svazek: 7 Strana: 1355
Pikř, e, m. = udeření, rána. Dostal p. do čela. Val. Vck.

216952   Piksa Svazek: 2 Strana: 0549
Piksa, y, f. (zastr.), spiknutí, Ctib., Kom- plot, n.; chytrost. Schlauheit, f. Ros.

216953   Piksa Svazek: 7 Strana: 1355
Piksa, Complot. 1517. Arch. XI. 207.

216954   Piksant Svazek: 2 Strana: 0549
Piksant, a, m. (zastr.), chytrák, ein schlauer Mensch. Ros.

216955   Piksant Svazek: 7 Strana: 0235
Piksant, a, m. (čtverák) = fiksant. Na Plas. BPr.

216956   Piksla Svazek: 2 Strana: 0549
Piksla, y, f., vz Pyksla.

216957   Piksla Svazek: 10 Strana: 0255
Piksla se vdávala, Nos si ju bral; Palec s pravym Prstem drželi bal (bál). Slez. Vlasť. I 92.

216958   Pikslař Svazek: 2 Strana: 0549
Pikslař, e, m., Dosenmacher, m.

216959   Pikslavky Svazek: 7 Strana: 0235
Pikslavky, pl., f. = louky u Rojšína. BPr.

216960   Pikslice Svazek: 7 Strana: 0235
Pikslice, e, f. = malá piksla. Kos.

216961   Piktavský Svazek: 7 Strana: 0235
Piktavský. P. kolika, Bleikolik, f. Šm.

216962   Piktura Svazek: 2 Strana: 0549
Piktura, y, f., z lat., Mahlerei, f. V.

216963   Pikul Svazek: 7 Strana: 0235
Pikul, a, m. = pikulík. Hdž. Čít. 263.

216964   Pikula Svazek: 2 Strana: 0549
Pikula, y, f., půlkrejcar. Nestojí to ani za pikulu. Mor. Mřk.

216965   Pikuľa Svazek: 8 Strana: 0279
Pikuľa, e, f. = drobný peníz, vindra. Nemá ani pikule. Laš. Brt. D. II. 362.

216966   Pikulíček Svazek: 7 Strana: 0235
Pikulíček, čku, m. Skakavé p-čky z be- zové dřeni. Němc. IV. 415. Vz Dřeň (dod).

216967   Pikulik Svazek: 2 Strana: 0549
Pikulik, u, m., na Slov., hospodáŕíček, duch pomocný, Ohrraundel, Alraun, Spiri- kux, Mus. Vz S. N. — 2. Šašek, tajtrlík, kašpárek, kortyzoun (Šm.), Hanswurst, Ba- jazzo, m. Chytrý jako p. C. M. 495.

216968   Pikulík Svazek: 7 Strana: 0235
Pikulík či Pikul = bôžik podzemských pokladov a štěstia. Slov. Hdž. Čít. 263. V liptovské stolici jest P. pachole asi na palec vysoké, ale neobyčejně silné. Kdo ho má, tomu všechno přináší, zlato, peníze, zboží, stravu. Koll. Zp. I. 415. Ve zvolen- ské stolici značí P. mužíčka červeným ka- bátem oděného, třírohý klobouček majícího, z baní a z děr na zem vycházejícího. Ib. U Rusů sluje P. člověk srditý, ale slabý. Ib. P. = bůžek mající tělo pacholecí, hlavu a oháňku kocouří, do poly na bílo, do poly na červeno obarvený, jenž duše zemřelých do říše Černoboha provázel. Ehr. Musí mať P-ka, že mu té koně tak skáčú. Koll. Zp. I. 415. — Hol. 186., Sbtk. Rostl 191., Koll. Zp. I. 414. Cf. List. fil. XII. 340. — P. = pikulíček.

216969   Pikulík Svazek: 7 Strana: 1355
Pikulík. Cf. Mách. 170., 171.

216970   Pikulka Svazek: 2 Strana: 0549
Pikulka, y, f., na Slov. švihlé, malé, vše- tečné, hněvivé děvče. Mus.

216971   Pikulka Svazek: 7 Strana: 0235
Pikulka. Koll. Zp. I. 415.

216972   Pikús Svazek: 7 Strana: 0235
Pikús, a, m., vz Pikous.

216973   Pikús Svazek: 8 Strana: 0279
Pikús = nadávka Bratřím (znamenalo prý spiklence, zrádce). Wtr. Živ. c. I. 52.

216974   Pikvajs puma Svazek: 10 Strana: 0646
Pikvajs puma = dětská hra. čes. 1. XV. 352.

216975   Pikynýř Svazek: 7 Strana: 0235
Pikynýř, e, m , der Piekenier. Šm.

216976   Pil Svazek: 7 Strana: 0235
Pil, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. — Pil, pil, pil. Volání na husy. Mor. Brt.

216977   Pila Svazek: 2 Strana: 0549
Pila (na Slov. píla, etymologicky dobře, neboť jest z něm. Feile, Pk.), pilka, pil- čička, y, f. P., zubatý nástroj k řezání dříví, die Säge. Jg. Pily truhlářů skládají se z plechu pilního čili čepele zubaté a rámu šňůrou a roubíkem natažené. Takové pily slovou pily s rámem. Techn. Pily s rámem: přiřezovačka, čepovnice, rejdovačka; bez rámce: ocáska, zlodějka, svlakovka. Vz S. N. Plech pily je v čepích zasazen, hořejší čásť je šňůrou spo- jena, která se roubíkem točí. S. N. Části pily: čepel ocelová (zubatá, též list pily, das Sägeblatt, Šm.) a rámec; tento má tyto částky : dvě ramena, dva roubíky (zátočky), střední díl, napínací příčku a Šňůru. Pila zadělaná jen v oblouku: hříbě. Pila na prkna, vz KP. III. 328. Na rozdělávání dříví u tesařův : rozvrhovačka ; největší truhlář- ská : rozmítačka; vykružovačka k řezání ve směru okrouhlém; zlodějka ve špic se kon- čící s rukovětí bez rámce k vyřezávání děr, širší v čepeli: ocáska n. ocásková; přímá n. přímíce se hřbetem ve dřevě zapuštěným a s rukovětí; zlatnická. Valter (Š. a Ž.). Pila (široká, pološiroká), rejdovačka, dřevařská (s kozlíkem a bez něho), svlakovka, žilkářka (posuvná), žlábkovice (posuvná), obozubka, pilka (vypínací, zpruhová, kuchyňská), kruž- nice (na kovy, roh, dříví), bednářská, roz- dělovací n. rozdělovačka, dyhařka, lupínka (na roh, dříví, kovy), nekonečná, pražská (dřevoštěpská), do oblouku (českého způsobu stejně široká, břichatá), tesařská (s tulejí n. špičkou, s uchem, břichatá), rozvrhovačka (bez špičky, se špičkou), pilařská n. mly- nářská, roubičná (s roubíky, mit Heften, s násadami), jednozubka; dlouhá tesařská: harfa, Šp., tažní, die Zugs-, Bc., dražební, kamenořezná n. na kámen (bezzubá), k číp- kům, obloučková, strojová, vývěsní, cin- kovní, probírací, zahradnická, Kh., napiatá, nenapiatá, Šp., okrouhlá (s okrouhlým ple- chem), rachotačka, končitá, ruční, krajová, p. hrubého rubu, Vys., dvojručka, Zugsäge, na kovy, Metalls., Skv., mlýnská, rámcová, pás- mová, Prm., samotížná, Bogensäge. Jg. Pila na n. k něčemu (u slovesných jmen podstatných: k uřezávání větví n. zahradnická, ne: pro co). Bs. Plech, rám, zub pily; rám, rámec, vůz u pily. Nz. Pilník na pilu; řez pilou. Šp. O úpravě vozu při pilách rámových mlýnských vz Prm. III. č. 17. P. má brady, zabíhá, zachází, bloudí, dělá veliký řez, že- brovatí, vyhazuje piliny, došla, zaskakuje, zatoulala. Šp. Zub, vrub pily, der Säge- zahn. Sm. Pilu natáhnouti, pokaziti, zara- ziti, pustiti, Us., Hý., pile zuby rozváděti. Šp. Pilou řezati, tříti. V., Kom., Br. Dáti někoho pod pily. Br. Pilou přeřezati, pře- říznouti, zaříznouti, odříznouti, rozřezati. Jg. Pilu vytáčeti, zavésti, brousiti, nasaditi. Vys. Pila řeže v tahu, v strku. Vz Pilka. — P., mlýn, ve kterém se klády, špalky n. kameny pilou řeží, die Säge-, Brettmühle. Klády na pilu váleti. Vys. — P., ryba mořská, piloun, pilovec, ostropysk, Šm., squalus pristis, der Sägefisch. Rohn. — Vz Pilka, Zhlaví, Rozora.

216978   Pila Svazek: 7 Strana: 0235
Pila. Mkl. Etym. 246. P. amputační, bez- zubá (na kámen), cirkulárka, furnýrová, hrubá, jednozubka, jednuška (einfache Säge), oblouková, Bogen-, kotoučová, kruhová, kružní, lupenková, korunová k vyřezávání velikých kruhových desk, lupenitá, pilní- ková, mřížová, párovka, S. mit Stäckel- zahnen, rámová, řetízková, příčná (příčnice), Quer-, na řepu, roubiční, na prkna, ruční, smýtací, strojná, zweimal vorgelegte S., stužková, Band-, tréstrojní, se stopkami, vlysová, s uchy, s úšením, Ohr-, vybočená, vyvěšovací, zakružovací. Šp., Včř. Z. II. 46., Zpr. arch. VII. 28. Cf. Rk. Sl. Mlejny s šlejfernami a s pilami. 1579. — Hádanka. 1. Jede panna uličkou, trousí drobnou kru- pičkou. 2. Jedna řada zubův a přece tuze kouše. 3. Mnoho zubů, žádnou hubu, ostří mám a řežu dosť, k noži žádná podobnosť. 4. Čichá, čichá, nemá nosa, co mu přijde pod zuby, zemele to v otruby. Mor. Brt. Dt. 145., Km. 1886. 736. — P., sam. u Golč. Jeníkova, u Chrudimě, u Křelovic, u Či- melic, u Vimberka, u Nadějkova, u Pří- bramě, u Benešova; mlýn u Sudoměřic, u Jistebnice, u N. Paky, u Haber, u Stra- konic, u Vyškova; Pillamühle, mlýn u Uher. Brodu; Pillerhof, dvůr u Boskovic; Piller- mühle, mlýn u Blatné; P. Stará, Alt-Pille, sam. u Přelouče. PL. Cf. Rk. Sl. — P. Pilá-pilááá! Volání na husy. Slez. Šd.

216979   Píla Svazek: 7 Strana: 0235
Píla, e, f. = pilnosť; pospěch. Slov. Ssk. Komu je kam p., nenie mu zlá chvíla. Br. MBš.

216980   Pila Svazek: 8 Strana: 0279
Pila, z sthněm. fíla. Gb. H. ml. I. 226.

216981   Pila Svazek: 8 Strana: 0568
Pila. Cf. Šlahoun (3. dod.).

216982   Pila Svazek: 9 Strana: 0221
Pila soustružnická. Vz KP. VIL 253.

216983   Pila Svazek: 9 Strana: 0457
Pila, serra. XIV. stol. Mus. 1901. 250.

216984   Pila Svazek: 10 Strana: 0255
Pila = řezací nástroj. Vz Ott. XIX. 734. — P. = pilník. Baw E. v. 2565. — P. = druh vyšívání. Čes. 1. XII. 284.

216985   Pila Svazek: 10 Strana: 0646
Pila: vypínačka, pásová, k řezu přímo- čarnému, k vykružování, k řezu podélnému, příčnému, úkosnému, k nařezávání drážek, čepů, rozpor, k hotovení vložek atd. Vz KP. XI. 9. —13. s vyobraz.

216986   Píla Svazek: 10 Strana: 0646
Píla, něm. Pölisch, obec na Slov. u Veľ- kého Pole. Vz Sb. sl. IX. 19. nn.

216987   Pilach Svazek: 7 Strana: 0235
Pilach = pila jsem. Dosud v Oravě na Slov. Rl. Pr. II. 7.

216988   Pilam Svazek: 9 Strana: 0221
Pilam, z lat. pila = míč. Hoď mi pilam Us. Krok 1896. 206.

216989   Pílan Svazek: 2 Strana: 0550
Pílan, a, m., prionitis, Momot, pták pa- puch. Krok.

216990   Pilan Svazek: 7 Strana: 0235
Pilan. Cf. Brm. II. 335.

216991   Pilant Svazek: 7 Strana: 0235
Pilant, u, m, vz Míč.

216992   Pilar Svazek: 7 Strana: 0235
Pilar, a, m., dvůr a mlýn u Bogumina; sam. u Budějovic.

216993   Pilař Svazek: 2 Strana: 0550
Pilař, e, m., der Sägeschmied, -händier. Tk. II. 545., Kom. J. 532. — P., der Säger. D. — P., der Sägemüller, Brettschneider. — P., pták. Fa.

216994   Pilař Svazek: 7 Strana: 0235
Pilař, e, m. = pták posměváček. Knrz. — P., e, m., os. jm. — P. Matouš. l555. Jir. Ruk. II. 111. — P. Vz Pyp. R. II. 268. — P. Jos., okr. školní dozorce v Praze, maj. zásl. kříže s kor., nar. 1834. — P., mlýn u Milevska, u Třeboně, u Batelova, u Votic, u Vimberka; sam u Nadějkova, u Pelhřimova. PL.

216995   Pilař Svazek: 7 Strana: 1355
Pilař = mlynářík pták. Šír. Pt.

216996   Pilař Svazek: 8 Strana: 0279
Pilař, e, m., trať v Raskovicích ve Frý- decku. Vést, op. 1893. 11.

216997   Pilař Svazek: 9 Strana: 0221
Pilař, e, m., pták. Vz Mlynářík (sýkora).

216998   Pilař Svazek: 10 Strana: 0255
Pilař Adolf, spis, 1742. —1794.; Jan, horní inžen., 1864. —1898. Vz Ott. XIX. 738.

216999   Pilaření Svazek: 10 Strana: 0255
Pilaření, n. Vz Ott. XIX 738.

217000   Pilařík Svazek: 7 Strana: 0235
Pilařík, a, m., os. jm. P. Štěp., ev. kněz. 1616.—1674. Vz Tf H. 1. 41, Jg. Hl. 1 610., Jir. Ruk. II. 111., Šb. Dj. ř. 277., Pyp. K. II. 368., 452.