218001   Pistrust Svazek: 7 Strana: 1356
Pistrust, u, m., candaria, zastr. Rozk.

218002   Pistula Svazek: 7 Strana: 0242
Pistula, y, f., nemoc, Tripper, m. U Uh. Hrad. Tč.

218003   Pistvák Svazek: 7 Strana: 0242
Pistvák, u, m. = kudla (nůž). U Stráž- nice. Horný.

218004   Písty Svazek: 2 Strana: 0560
Písty, dle Dolany, něm. Pist, ves u Sad- ské; u Budina. PL., Tf. 288.

218005   Pisvorový Svazek: 8 Strana: 0280
Pisvorový. P. střevíc (s meňavou do čer- vena barvou). Vck. Val. I. 36.

218006   Pisy Svazek: 2 Strana: 0560
Pisy, gt. Pis, pl. f., bylo mě. v Elidě. — Pisan, a, m. — Piský.

218007   Píša Svazek: 7 Strana: 0242
Píša, dle Bača, m., os. jm. Mus. 1880. 371.

218008   Píša Svazek: 8 Strana: 0280
Píša, dle Bača, vz předcház. Petr.

218009   Píša Svazek: 9 Strana: 0223
Píša, gt. -e (novotv. -i), dat. a lok. -i (nč. -ovi;, akk. -i (nč. -u), vok. -e (novotv. -o), instr. -í (novotv. -ou). Vz Gb. H. ml. III. 1. 233.

218010   Pišanina Svazek: 7 Strana: 0242
Pišanina, y, f. = moč, der Urin. Slov. Bern.

218011   Pišati Svazek: 7 Strana: 0242
Pišati = močiti, harnen. Slov. Bern.

218012   Pišcec Svazek: 8 Strana: 0280
Pišcec. Tlustý jako p. Dač. Brt. D. II. 363.

218013   Piščák Svazek: 7 Strana: 0242
Piščák, a, m. = pískle. Mor. Šd.

218014   Piščal Svazek: 7 Strana: 0242
Piščal, u, m. = pištěl, das Schienbein.

218015   Píščala Svazek: 2 Strana: 0560
Píščala = píšťala. BO.

218016   Píščala Svazek: 10 Strana: 0257
Píščala, písčalka, y, f. = píšťala. Puojčil mu píščel (děl) a šípóv. Půh. ol. III. 568. (III. 660., 671., 674). Sr. Píščela.

218017   Píščalka Svazek: 7 Strana: 0242
Píščalka, y, f. = píšťalka. Mor. Tč.

218018   Píščanský Svazek: 7 Strana: 0242
Píščanský, ého, m., os. jm. Arch. VIII. 441.

218019   Piščat, piščet Svazek: 10 Strana: 0647
Piščat, piščet = pištčti. Kuřata piščí. — P. = téci. Krev mu z hlavy piščí. Vz Brt. Sl.

218020   Píščatý Svazek: 2 Strana: 0560
Píščatý = písčitý. P. zem, břeh, Sand-. U Ostrav. Tč.

218021   Piščba, y Svazek: 7 Strana: 0242
Piščba, y, f. = pískání. Hr. ruk. 277.

218022   Piščec Svazek: 7 Strana: 0242
Piščec = pistěc. Hr. ruk. 279.

218023   Píščel Svazek: 2 Strana: 0560
Píščel, strč. = píšťala. Gb.

218024   Píščel Svazek: 7 Strana: 0242
Píščel, vz Píšťala. V MV. nepravá glossa. Pa.

218025   Píščel Svazek: 8 Strana: 0280
Píščel, čes. píščala, slov. pištel. Gb. H. ml. I. 99. Zvuk píščelí. Pror. Dan. 3. 7. — P. v tkadlcov. Brt. D. II. 457.

218026   Píščela Svazek: 7 Strana: 0242
Píščela, y, f. = píšťala. Slov. Rr. MBš. Vz Píšťala.

218027   Piščela Svazek: 7 Strana: 1356
Piščela = píšťala (dělo). Půh. III. 568., 660. a j.

218028   Píščelenka Svazek: 7 Strana: 0242
Píščelenka, y, f. = píšťalka. Mor. a slov. Brt. P. 58. P. moja o dzeváci (devíti) dzier- kach. Sl. ps. 13.

218029   Píščelka Svazek: 7 Strana: 0242
Píščelka, y, f. = píšťalka. Mor. a slov. Sl. ps. č. 211. — P. = 1/8 litrová láhvička. Brt.

218030   Píščelník Svazek: 10 Strana: 0647
Píščelník, u, m. = čásť stavu tkadlcov- ského. Vz Brt. Sl. 397. s vyobraz.

218031   Píščelný Svazek: 2 Strana: 0560
Píščelný zvuk, tonus tubae. Bž. 124.

218032   Píščelný Svazek: 7 Strana: 0242
Píščelný zvuk (tubae). Bibl.

218033   Piščeti Svazek: 7 Strana: 0242
Piščeti = řinouti, téci. Krev z rány piščí Brt. D. 248.

218034   Piščeti Svazek: 10 Strana: 0257
Piščeti. Jedl, až mu masné piščalo (teklo) z kútků. Tekutina piščí ze dřevěné nádoby mezi dužninami. Val, Čes. 1. XI. 93.

218035   Piščka Svazek: 10 Strana: 0648
Piščka, y, f. = dlouhá, hubená ženská. Brt. Sl.

218036   Píščok Svazek: 7 Strana: 0242
Píščok = píšťalka malá bez dírek. Děcko dělá p. = chce plakati. Laš. Tč.

218037   Piščolka Svazek: 10 Strana: 0257
Piščolka, y, f. = píščalka. Slez. Vyhl. II. 278.

218038   Piščstvo Svazek: 8 Strana: 0280
Piščstvo — hudectvo na dechové nástroje. Vz Zbrt. Tan. 21.

218039   Piščstvo Svazek: 10 Strana: 0257
Piščstvo, a, n., fistulatoria (ars). Rozk. P. 1550.

218040   Píše Svazek: 8 Strana: 0280
Píše, e, m., vz předcház. Petr.

218041   Pišec Svazek: 7 Strana: 0242
Pišec, sce, m. = pištěc. Jedú s pišci i s bubnováním. Arn. 627.

218042   Pišek Svazek: 7 Strana: 0242
Pišek Jan, 1814.-1873., operní zpěvák. Rk. Sl.

218043   Píšek Svazek: 7 Strana: 0242
Píšek, vz Pěšek, Skribonius Jindř.

218044   Pišek Svazek: 7 Strana: 1356
Pišek, ška, m. P. Jan. Cf. Srb 130.

218045   Pišeli Svazek: 7 Strana: 0242
Pišeli Antonín, 1756 —1806., kněz. Jg. H l. 611., Zl. Jg. 100.

218046   Píšelo Svazek: 2 Strana: 0560
Píšelo, a, n., Pischello, ves u Náměště na Mor.

218047   Píšely Svazek: 9 Strana: 0223
Píšely Ant. Vz Flš. Písm. 504.

218048   Pišely Svazek: 10 Strana: 0257
Pišely Ant. Sr. Ott. XIX. 801., Lit. I. 929.

218049   Píšerka Svazek: 9 Strana: 0223
Píšerka, y, f., pozemek. Hoř. 135.

218050   Pišišvor Svazek: 2 Strana: 0560
Pišišvor, a, m., jistě z něm. Spiessbürger překrouceno, čemuž i význam (= šosák, úzkostlivý měšťák, nemotora) nasvědčuje. Prk. Us.u Písku. Dch.

218051   Píšiti Svazek: 7 Strana: 0242
Píšiti = rychle vyhotoviti. Poněvadž vám to dílo píšil podlé vůle vaší, že mu poru- číte zaplatiti Sdl. Hr. VII. 13.

218052   Píšivo Svazek: 9 Strana: 0223
Píšivo, ?, ?., Schreibmaterial. Mus. 1898. 468.

218053   Piškot Svazek: 2 Strana: 0560
Piškot, lepe: biskot, u, m., z lat. biscoctus panis, suchár, topinka, Zwieback, m., Bi- skote, f.

218054   Piškot Svazek: 7 Strana: 0242
Piškot. P-ty bílé, císařské, černé, an- glické, čokoládové, francouzské, glasiro- vané, nadívané, frankfurtské, se šlehanou smetanou, mnichovské, ženevské, karlovar- ské, ruské, z pistacií, z kaštanů, z lísko- vých ořechů, portugalské, remešské, vídeň- ské, s vanilkou. Hnsg., Šp. Forma na p-ty. Šp.

218055   Piškotovitý Svazek: 9 Strana: 0223
Piškotovitý průřez, double champignon. Ott. XIV. 546.

218056   Piškotový Svazek: 7 Strana: 0242
Piškotový (vz Piškot), Biscuit-. P. cal- tička (vánočka), -stritzel, těsto, svítek, -rolle, nudlička (řízek), -scheibe, nákyp, -auflauf, oblouček, -bogen, drobky, -bröseln, mra- žené, -gefrorenes, kaše, -koch-, kobližka, -kräpfchen, koláč, -kuchen, pudding, dort, suchar, -Zwieback. Šp.

218057   Piškov Svazek: 7 Strana: 0242
Piškov, a, m. — pole. Arch. II 459.

218058   Piškule Svazek: 7 Strana: 0242
Piškule Jan, 1592. Jg. H. 1 611, Jir. Ruk. II. 122.

218059   Piškvor Svazek: 8 Strana: 0280
Piškvor, a, m. = škvor. Přer. Brt. D. II. 3ti3.

218060   Pišl Svazek: 8 Strana: 0280
Pišl, a, m., vz Petr (3. dod.).

218061   Píšť, ě, m Svazek: 2 Strana: 0560
Píšť, ě, m., (i,f.?),Pischt, ves u Ledče. PL.

218062   Píšťadla Svazek: 8 Strana: 0280
Píšťadla m. píšťala, d vsuto. Dšk. Jihč. I. 16.

218063   Pišťadlo Svazek: 2 Strana: 0560
Pišťadlo, a, n., vřed zatvrdlý mající úzké ústí, uvnitř ke dnu široký, z jehož trubic hnůj piští, píšťala, Fistel, f. P. v kosti (rak). Ja, Vz Pištěla. — P., píšťala, menší střelba, Pistole, f. Bur.

218064   Píštadlo Svazek: 7 Strana: 0242
Píštadlo, vz Píšťala.

218065   Pištadlo Svazek: 8 Strana: 0280
Pištadlo. Bibl. Cf. Dob. Dur. 373.

218066   Píšťák Svazek: 2 Strana: 0560
Píšťák, a, m., kdo na píšťalu píská, pištěc, der Pfeifer. Dch., Štelc.

218067   Pišťák Svazek: 7 Strana: 0242
Pišťák, u, m. = píšťala. Chlapec zaku- vikal na svém p-ku. Laš. Tč.

218068   Pišťáky Svazek: 9 Strana: 0223
Pišťáky, pozemek. Pck. Hol. 167.

218069   Píšťal Svazek: 7 Strana: 0242
Píšťal, vz Píšťala.

218070   Píšťala Svazek: 2 Strana: 0560
Píšťala (zastr. pištěla), y, píšťal, pištěl, i (zastr. piscel, píščel, píščela), píšťalka, píštalička, y, f. P., trubka, jíž se piská, die Pfeife, die Schwegel, Schwiegel. Vz více v S. N. Jg. P., sr. fistula, p m.: f. Jiní od pišť (pisk, pištěti). P. dětská, čakan, zob- cová fletna, přiční fletna, klarinet, oboje, fagoty, p. varhanní, dudy, kolovrátek; části varhanních píšťal: nožka, jádro, ústí a těleso. S. N. P. pastýřská a jiné, vz KP. III. 310., sklářská. KP. IV. 569. P. o devíti dírkách. Suš. Pis. 708. P. rozkladná, zerlegbar, jazý- čková, Zungen-, stupnicová, Skalen-, Köni- gova varhanní. Ck. Ty jdeš jako pastucha s píšťalou (pískaje si); Us. rychnov. Varhany z trub a píšťal složeny jsou. Kom. J. 775. P. na ptáky, na křepelky, z rákosí, D., vábná. Rk. Pištěl zvučnosť. Jel. Na p-ku pískati. V. P. postranní. V. Uříznouti si p-ku (při něčem vydělati). D. Lehko jest píšťalky v rákose řezati. Jg. Snadno sedě ve třtí píšťalky dělati a sobě pískati. Č., Lb. Vz Rákos, Bohactví. Píšťala sladce zni, když ptáčník ptáčata vábí. Kom. Dělá píšťalky, jak se mu líbí. Vz Tlachal Č. — P., stud- ničná trouba, spojená s botou n. konví, jakožto díl čerpadla, Pfeife, f. V. — P., tenší střelba, odtud i pistole. P. byla krásná, ruční, střelní zbraň podobná píšťale, od niž i jméno dostala. Hrš. Km. II. n. b. 119. Vz Pistol. Střílení z píšťaly. Tov. — P., vřed, vz Pi- šťadío. P. slzní, v kostí, v článcích hřbet- nice, močová atd. Sal., Ja.

218071   Píšťala Svazek: 7 Strana: 0242
Píšťala,píščalka, píščela, píščelenka, pí- ščelka, píšťalenka, píšťalôčka. Mkl. Etym. 247., aL. 287., Schd. I. 328., Rk. Sl. Otlou- kání dětských píšťalek, vz Čes. mor. ps. 27.-28 , Er. P. 54., Brt. D. 204., Km. 1887. 407.-409., Otloukáni, Sbtk. Rostl. 132 , 172. Píšťalôčka moja o dvanáctich dierkach. Sl. ps. 13. Zahoď píšťalku (písničku) a kup si notu (říkají tomu, kdo neumí pískati (zpí- vati). U Kr. Hrad. Kšf. Podlé cizí píšťaly tančiti. Čch. Živ. Maže p-lu (o opilém) Píšťalka tu sladce zpěje, kdež se ptáčků všech naděje. Sv. ruk. 217. Zpievali píště- lami. B. mik. Luk. 7. 32. — P. parní, Signal-, Lärmpfeife. Hrm 31., NA. IV. 207. — P. = železná trubka k nafukování skla. Vz Sklářství v S. N. — P. = píštěl, Schien- bein. Laš Tč. — P. = tenké dělo. Kdo s p-mi uměl střéleti. Arch. VII. 351. V ka- ždém vozu (válečném) mají dvě pišťadle (p-ly) býti zšikovány. Výb. II. 1014. — P. = tenká noha. Ten má p-ly! — P. =
úzké nohavice. To jsou p-lky! Us. Rgl. —
P-lka = pyj. U Třebonína, Hump. Olv. — P. = čásť tkadlcovského stavu. Knrz.

218072   Píšťala Svazek: 7 Strana: 1356
Píšťala. Ušil mu kalhoty jako p-ly (úzké). Us. KM. — P. = dělo menší než houfnice. Vz toto. Wtr. Obr. I. 267.

218073   Píšťala Svazek: 8 Strana: 0280
Píšťala. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 312. S píšťalkou odišiel (s pláčem). Phľd. 1894. 315.

218074   Píšťala Svazek: 9 Strana: 0223
Píšťala. Však ty spustíš p-ly, až mne na ramenech ponesou ke mši. Šml. IV. 92. Říkání při otloukání píšťal. Vz Hoř. 135, Čes. 1. VIL 315., Šeb. 44. Úsloví vz v Zát. Př. 346a.

218075   Píšťala Svazek: 10 Strana: 0257
Píšťala, y, f. P. cínová, dřevěná, galto- nova, jazýčková, na lokomotivě, otevřená, retná, vz Ott. XIX. 801., blánitá, jazýčková, krytá, otevřená, retná. Vz Strh. Akust. 340. Kabát s rukávy jako p. (úzkými). Jrsk. XXVII. 47. — P. = cívka s přízí. Litom. 66.

218076   Píšťala Svazek: 10 Strana: 0648
Píšťala. Otloukání píšťaly: Otloukej se kozopysku, dám ti medu plnou misku; ne- budeš-li se otloukati, budu na tě žalovati císaři pánu, žes mi ukrad krávu; kráva se ti otelila, tři telata porodila, jedno husí, druhé kusý, třetí sotva ocas nosí. Támhle ta skála, na té skále vrána, až ta vrána slítne, píšťala se svlíkne. Nár. list. 1906. 62., 9.

218077   Píšťalí, píšťalový Svazek: 2 Strana: 0560
Píšťalí, píšťalový, Pfeifen-. P. kolínko; kosť, na Mor., = kosť hnátová, hnátovice, holeň. Das Schienbein. D. Vz Pištěl.

218078   Píšťalice Svazek: 2 Strana: 0560
Píšťalice, e, f., Pfeife, f. Sládek, Bf.

218079   Píšťaliště Svazek: 7 Strana: 0243
Píšťaliště, ě, n., der Pfeifenstock. Vz Píštělnice.

218080   Píšťalkový Svazek: 7 Strana: 0243
Píšťalkový. Jeho tenký, p. hlas podivně na mne účinkoval. Koll. IV. 281.

218081   Píšťalnice Svazek: 2 Strana: 0560
Píšťalnice, e, f., der Pfeifenstock. P. varhan. KP. IL 327. Vz Píšťalniště.

218082   Píšťalnický Svazek: 2 Strana: 0560
Píšťalnický, Pfeifenmacher-. P. řemeslo.

218083   Píšťalnictví Svazek: 2 Strana: 0560
Píšťalnictví, n., Pfeifenbohrerhandwerk, n. Jg.

218084   Píšťalník Svazek: 2 Strana: 0560
Píšťalník, a, m. (zastr. píštělník), Pfeilen- macher, -bohrer, m. Žid.

218085   Píšťalník, u Svazek: 7 Strana: 0243
Píšťalník, u, m. = čásť tkadlcovského stavu. Knrz.

218086   Píšťalniště Svazek: 2 Strana: 0560
Píšťalniště, ě, n. = píšťalnice, to misto ve varhanách, kde píšťaly zadělány jsou.

218087   Píšťalný Svazek: 2 Strana: 0560
Píšťalný, Pfeifen-, Fistel-. Ras. P. ná- stroj, Rohrinstrument, n. Mus.

218088   Píšťalný Svazek: 9 Strana: 0223
Píšťalný nástroj (pískací). Mus. 1850. II. 17. Př.

218089   Píšťalôčka Svazek: 7 Strana: 0243
Píšťalôčka, vz Píšťala.

218090   Píšťalovitý Svazek: 7 Strana: 0243
Píšťalovitý, röhrig. Rst. 464.

218091   Píšťalový Svazek: 2 Strana: 0560
Píšťalový, Pfeifen-; Fistel-. Rk.

218092   Píštalový Svazek: 7 Strana: 1356
Píštalový prach (do píšťal, děl). Wtr. Obr. I 208.

218093   Píšťalový. P Svazek: 10 Strana: 0257
Píšťalový. P. melodie, nástroje. Vz Nejed. 227., 228., 92, 110., 119, 123.

218094   Píšťalstvo Svazek: 2 Strana: 0560
Píšťalstvo, a, n., das Pfeifenwerk in der Orgel. Van.

218095   Píšťany Svazek: 2 Strana: 0560
Píšťany, dle Dolany, Pistian, ves u Lo- bosic. PL. — P., lázeňské místo na Slov. Fa.

218096   Píšťany Svazek: 7 Strana: 0243
Píšťany, Pieščany. Vz Pal. Rdh. II. 208., Blk. Kfsk. 866., 1116., Rk. Sl.

218097   Pišťba Svazek: 2 Strana: 0560
Pišťba, y, f., pískání, zvl. na hudebné stroje, das Pfeifen, die Pfeiferei, Musik mit blasenden Instrumenten. Jg. P. od pisk. Bž. 231. Pisk + ba. Mkl. B. 215. — V., St. N. 46. Hudba a p. Km. — Sš. Mr. 25. Pohy- nula jest p. a hudba. BO.

218098   Pišťba Svazek: 7 Strana: 0243
Pišťba. Mkl. Etym. 247., Št. Kn. š. 92. P. a hudba. B. mik. Luk. 15. 25.

218099   Pišťba Svazek: 9 Strana: 0223
Pišťba. Hus. Post. 113b.

218100   Pištěbník Svazek: 2 Strana: 0560
Pištěbník, a, m. = pištěc. Troj., Tk. II. 545.

218101   Pištěbný Svazek: 2 Strana: 0560
Pištěbný. Ve zvuku p-ném (clangor tubae) i v hlasu trubném přisáhli sú. BO.

218102   Pištěc Svazek: 2 Strana: 0560
Pištěc, šťce, m., pískač, der Pfeifer. Dal. 172., V. Ani p. ani hudec. V. Jako pišťci mu tvář naběhla. Us. v Krkonš. P. trefil na bubeníka (čert na ďábla, holič na bradéře). Vz Stejnosť Č., Ros. Přišli pišťci, hudci, i herci s rozličnými stroji (na hody). GR. Hudci i pišťci (musici). BÔ., Sš. Mt. 129., 131.

218103   Pištěc Svazek: 7 Strana: 0243
Pištěc. Mkl. Etym. 247., Št. Kn. š. 171., Koll. St. 289.

218104   Pištec Svazek: 8 Strana: 0280
Pištec, vz Pískej (3. dod.). P. hrál na de- chové nástroje. Cf, Hudec (3. dod.).

218105   Pištěcký Svazek: 7 Strana: 0243
Pištěcký, den Flötenspieler betreffend. Lpř. Sl. I. 104.

218106   Pištěk Svazek: 2 Strana: 0560
Pištěk, a, m., pištěc, Pfeifer, m. — P., pták zpěvák, emberiza citrinella. Frč. 353.

218107   Pištěk Svazek: 7 Strana: 0243
Pištěk = propáska, druh strnada, die Grauammer. Brm. II. 2. 302. — P., os. jm. Tk. V. 98., 147. — P. Frant., nar. v Prči- cích r. 1786., primas arcibiskup lvovský, † 1846. Vz Rk. SI.

218108   Pištěk Svazek: 8 Strana: 0280
Pištěk. Cf. předcház. Petr.

218109   Pištěk Svazek: 10 Strana: 0257
Pištěk pták, také: propáska. Ott. XIX. 802.

218110   Pištěl Svazek: 2 Strana: 0560
Pištěl, i, f., kosť pištolí či hnátová, das Schienbein. Udeřiti se do p-li. Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz Píšťalí.

218111   Píštěl Svazek: 7 Strana: 1356
Píštěl, píštěla. P. cíblopoševní, fistula urethrovaginalis, cíblová, f urethralis, Ureth- ralfistel, dásňová, t. gingivalis, halová, Athe- rom-, hnisavá, Empyem-, hrázová, f. peri- nealis, hrtanová, t. laryngea, konečníko- měchýřopoševní, f. rectovesicovaginalis, kostrční, f. coccygea, krížová, f. sacralis, ledvinná, f. renalis, měchýřodělohopoševní, f. vesicouterovaginalis, měchýřoděložní, f. vesicouterina, měchýřopastelínová, t. vesico- rectalis, měchýřopodbříšková, f. vesicohypo- gastrica, měchýřopohlavní, t. vesicogentalis, měchýřopupková, f. vesicoumbilicalis, mě- chýřotříselní, f. vesicoinguinalis, močovodo- břišní, Unterbauch-, močová, f. urinaria, pánve ledvinné, Nierenbecken-, pánviční, Becken-, kyčelníkopoševní, f. ileovaginalis, prsu, prsová, Mamma-, f. mammae, prů- dušnicová, f trachealis, pysku, Lippen-, slzná, f. lacrimalis, střevopoševní, f. entero- vaginalis, vlásečnicová, f. capillaris, žalu- deční, f. ventriculi. Ktt. exc.

218112   Pištěl Svazek: 8 Strana: 0568
Pištěl = píšťala (tenké dělo). Z píštěle stříleti. Tov. 72.

218113   Pištěl Svazek: 10 Strana: 0257
Pištěl = pištěla. P. jícnová, dolení če- listi (dolnočelistní, podčelistní), Unterkiefer- fistel, hnisavá, Eiterfistel, jízvová, fistula cicatricosa, Narbenfistel, průchodkovitá, f. canaliformis, pyskovitá, f. labiiformis, slzní, fistula lacrimalis, Thränenfistel, slzovodová, f. ductus lacrimalis, Ktt.; ledvinná, střevní, vrozená, získaná, žaludkových žláz slinných. žlučníková. Vz Ott. XIX. 802. P. koneční- ková, fistula recti.

218114   Pištěl, i Svazek: 7 Strana: 0243
Pištěl, i, f., pištěla = pišťadlo, die Fistel. P. břišní, Bauch-, dvanáctníková, Duodenal-, hrudní, Brust-, měchýřová, slzná, aegilops, střevní, břišní, Darmbauch-, konečníkopo- ševní, fistula rectovaginalis, jaterní, Leber-, krční, f. colli, lejnová, f. stercoralis, měchý- řokonečníkopoševní, f. vesicorecrovaginals, močoplemenidelná, f. genitorinaire, měchýřo- poševní, f. vesicovaginalis, pastelínu, f. ani, průdušnicojícnová, f. tracheoaesophagialis, řitní (= pastelinu), rohovky, f. corneae, ucha, f. auris, vaku slzního, f. sacci lacri- malis, žlázy slzní, í. glandualae lacrimalis. Ktt. ex. P. kostní, plicní, pochvokoneční- ková, pochvoměchýřová, roury močové, slinná. Vz Slov. zdrav., Pištěla. — P. = otvor skořápky měkkýšů. Dud. 4.

218115   Pištěla Svazek: 2 Strana: 0560
Pištěla, y, f., nežit hluboký, stříl, jehož ústa jsú úzká, ale vnitřnie širokost jest ve- liká. Sal. 73. 8. Vz S. N., Pišťadlo.

218116   Pištěla Svazek: 7 Strana: 0243
Pištěla, vz Pištěl (dod.), Píšťala.

218117   Píštělák Svazek: 7 Strana: 0243
Píštělák, a, m. = píštělář. Mor. Šd.

218118   Píštělář Svazek: 7 Strana: 0243
Píštělář, píštělkář, e, m. = kdo dělá n. prodává píštělky (píšťalky). Šd.

218119   Píštělenka Svazek: 7 Strana: 0243
Píštělenka, y, f., fistulana, das Fistel- thier. Šm.

218120   Píštěliště Svazek: 7 Strana: 0243
Píštěliště, ě, n., das Pfeifenbrett. Loos.

218121   Píštělka Svazek: 7 Strana: 0243
Píštělka, y, f. = píšťalka. Šd.

218122   Píštelka Svazek: 10 Strana: 0257
Píštelka, y, f. = pštalka. Kato. G1. 3b.

218123   Píštělkář Svazek: 7 Strana: 0243
Píštělkář, e, m , vz Píštělář.

218124   Píštělnice Svazek: 7 Strana: 0243
Píštělnice, e, f., der Pfeifenstock. Loos.

218125   Píštělník Svazek: 7 Strana: 0243
Píštělník, u, m., das Fistelmesser beim Wundarzt. Šm.

218126   Píštělník Svazek: 8 Strana: 0280
Píštělník v tkadlcovství. Vz Brt. D. II. 457. (obraz).

218127   Píštělník Svazek: 10 Strana: 0648
Píštělník dělal píštaly. Wtr. Rem. 145.

218128   Pištělný Svazek: 2 Strana: 0561
Pištělný, Pfeifen-. P. zvuk. BO.

218129   Píštělný Svazek: 2 Strana: 0561
Píštělný. Vřed p. Fistel, f., Hohlgeschwür, n. Ja.

218130   Píštělořezec Svazek: 7 Strana: 0243
Píštělořezec, řezce, m., der Fistelschnei- der. Šm.

218131   Pištělovitosť Svazek: 7 Strana: 1356
Pištělovitosť, i, f., Fistelartigkeit.

218132   Píštělový Svazek: 7 Strana: 0243
Píštělový. P. nůž, nůžky. Wld.

218133   Píštělový Svazek: 10 Strana: 0257
Píštělový zánět dásně, gingivitis fistu- losa; vřed, ulcus fistulosum. Ktt

218134   Pištění, n. P Svazek: 2 Strana: 0561
Pištění, n. P. myší, Jel., ptákův. Das Pfeilen, Pipen.

218135   Pištěti Svazek: 2 Strana: 0561
Pištěti, vz Pískati.

218136   Pištěti Svazek: 9 Strana: 0223
Pištěti. Pomlátil bych ho, až by z něho p-la (krev). Sdl. Hr. III. 279.

218137   Pištěti proč Svazek: 10 Strana: 0257
Pištěti proč: bolestí. Rais. Lep. Sr. Pískati.

218138   Píští Svazek: 7 Strana: 0243
Píští, n., ves Arch. VIII. 398.

218139   Pištící Svazek: 2 Strana: 0561
Pištící pytel = dudy. Zlob. Pfeifend.

218140   Pištín Svazek: 2 Strana: 0561
Pištín, a, m., ves u Budějovic. PL.

218141   Píštín Svazek: 2 Strana: 0561
Píštín, a, m., arenicola, červ, eine Art Queise. Oken.

218142   Pištín Svazek: 7 Strana: 0243
Pištín, Pischtin. Arch. VII. 36l., 374., Blk. Kfsk. 350., Rk. Sl.

218143   Píština Svazek: 2 Strana: 0561
Píština, y, f., písčina.

218144   Píštitý Svazek: 2 Strana: 0561
Píštitý, písčitý, sandig. P. půda, D., Reš., důl. Troj.

218145   Píštitý Svazek: 7 Strana: 0243
Píštitý. = P-té, ého, n. = pole u Vo- selna na Buděj. BPr.

218146   Píštivý Svazek: 7 Strana: 0243
Píštivý, pfeifend P. angličina. Kos

218147   Pištka Svazek: 2 Strana: 0561
Pištka, y, f., píšťala. Jak v pokoji, tak ve válce mou p-ku bylo znáti. Hlk. I. 72.

218148   Pištok Svazek: 7 Strana: 0243
Pištok, štku, m. = hubička. Žalovala, že som milému p dala. Slov. ps.

218149   Pištol Svazek: 7 Strana: 0243
Pištol = pistol U Košic. Brnt.

218150   Pištora Svazek: 8 Strana: 0280
Pištora. Cf. předcház. Petr.

218151   Pištov Svazek: 7 Strana: 0243
Pištov, a. m., Pistow, sam. u Chrudimě

218152   Píštský Svazek: 7 Strana: 0243
Píštský, ého, m., os. jm. Arch. VIII. 438.

218153   Pišťucha Svazek: 2 Strana: 0561
Pišťucha, y, f., pičucha, ochotona (Šm.), lagomys, Hasenmaus, ssavec z řádu zajíco- vitých. Rody: Štěkalka, (zemní zajíček), se- nostavka (kamenná kočka, zajíc horní). Ssav.

218154   Pišťucha Svazek: 7 Strana: 0243
Pišťucha. Cf. Brm. I. 2. 502.-503., Vega II. 182.

218155   Pištule Svazek: 7 Strana: 1356
Pištule, e, f. = pistol. Wtr Obr. I. 661.

218156   Pit Svazek: 2 Strana: 0561
Pit, vz Pitý.

218157   Pit Svazek: 7 Strana: 1356
Pit, gea. Pršp. 28. 85.

218158   Pít Svazek: 10 Strana: 0257
Pít = pět. Pít kop gr. 1512. Arch. XIX. 98. P. neděl. 1511. Ib. 75

218159   Píť Svazek: 10 Strana: 0257
Píť = pětka. Zelená píť (karta). Wtr. Str. 60.

218160   Pita Svazek: 7 Strana: 0243
Pita, y, f., der Pite-, Aloehanf. P. jest lýko z listů agavy obecné. J. Balda.

218161   Pita Svazek: 10 Strana: 0648
Pita, y, f. = moučné jídlo. Čas. mus. V. 100.

218162   Pitácký Svazek: 2 Strana: 0561
Pitácký, Säufer-, Sauf-. Zazpívati pitá- ckou. Sauflied, n. Č. — Pitáctvo, a, n., společnosť pitákův, Saufgesellschaft, f. D. —

218163   Pitačka Svazek: 2 Strana: 0561
Pitačka, y, f., die Säuferin. Us. — Piták, a, m., piják, pijan, ožralec, der Säufer. D. — Pitalý, pijící, der Trinkende.

218164   Pítačka Svazek: 7 Strana: 0243
Pítačka, y, f. = žebrání. Val. Brt. D. 248.

218165   Pitak-os Svazek: 7 Strana: 0243
Pitak-os, dat. Pitakojsovi. Výb. I. 928.

218166   Pitakal, u Svazek: 7 Strana: 0243
Pitakal, u, m., v lučbě. Km. II. 251.

218167   Pitálek Svazek: 8 Strana: 0280
Pitálek, lka, m. = pijan. Dšk. Jihč. I. 21.

218168   Pitálek Svazek: 10 Strana: 0257
Pitálek, lka, m., zdrobn. piják. Dšk. Km. 31.

218169   Pitancie Svazek: 2 Strana: 0561
Pitancie (zastr.) slove u nich hojné pití a rozkošné jedenie. Hus I. 428.

218170   Pitancie Svazek: 7 Strana: 0243
Pitancie. Kromě kur k p. Arch. VII 622.

218171   Pitanční Svazek: 7 Strana: 1356
Pitanční či konventská vinnice za Stra- hovem v Praze. Tk. VIII. 212.

218172   Pitanský Svazek: 2 Strana: 0561
Pitanský plat, úrok. Vz Povepřné. Gl. 231.

218173   Pitanský Svazek: 7 Strana: 0243
Pitanský, ého, m., pitantiarius, správce důchodů v klášteře. Tk. III. 231.

218174   Pítať Svazek: 7 Strana: 0243
Pítať sa = ptáti se. V Podluží. Brt. D. 248.

218175   Pitati Svazek: 2 Strana: 0561
Pitati (zastr.) = krmiti, nähren. Krok. Vz Pěstoun.

218176   Pitba Svazek: 7 Strana: 0243
Pitba, y, f., das Trinken. Dch.

218177   Pitebný Svazek: 7 Strana: 0243
Pitebný. P. léčení, die Trinkkur. Dch. Vz Piti.

218178   Pitec Svazek: 2 Strana: 0561
Pitec, tce, m., pitel. Vus. Hodný p., hodný bitec. Vz Opilství. Lb. Der Trinker.

218179   Pitedlný Svazek: 2 Strana: 0561
Pitedlný, vz Pitelný.

218180   Pitel Svazek: 2 Strana: 0561
Pitel, e, m., kdo (rád) pije, der Trinker, Zechbruder. Pitelé (kvasovníci, bratří z mokré čtvrti) samo víno pijí. Kom. J. 821. P. vína. BO. P-vé a ztravníci ďáblovi. GR. P. ne- přemožený. V. — Pitelka, y, pitelkyně, ě, f., die Trinkerin. D. — Pitelna, y, f., piterna, pijárna, Trinkstube, f. V. — Pi- telnosť, i, f., pilosť, die Trinkbarkeit. D.—

218181   Pitel Svazek: 7 Strana: 0243
Pitel. Št. N.

218182   Pitelný Svazek: 2 Strana: 0561
Pitelný, z čeho píti lze, woraus man trinken kann. P. osudí (nádoba). BO. — P., co píti lze, trinkbar. Us. P. víno, pivo, voda. Us. Eliseus osolením vodu p-nou učinil. Sš. L. 146.

218183   Pitelný Svazek: 7 Strana: 0243
Pitelný. Pitedlný kvas, das Trinkgelage. Výb. II. 1169.

218184   Pitelný Svazek: 10 Strana: 0257
Pitelný. P. zlato, aurum potabile (jistý roztok). Vz Zach. Test. 21.

218185   Píter Svazek: 7 Strana: 0243
Píter, tra, m. P. Bonavent. Jos., 1708. 1764., probošt a historik. Jir. Ruk. II. 122., Mus. 1828. 2. 49.

218186   Piter Svazek: 8 Strana: 0280
Piter, tra, m. = Petrohrad. Slov. Phľd. XII. 162.

218187   Piterka Svazek: 7 Strana: 0243
Piterka, y, f. = zastaralý název rasa (pohodný) na Vsetíně. Vck. Vz Ras.

218188   Piterna Svazek: 7 Strana: 1356
Piterna, y, f. = hospoda. 1618. Wtr. Obr. I. 690.

218189   Piterovať nač Svazek: 9 Strana: 0223
Piterovať nač = naříkati, žalovati. Z hor. Nár. list. 1898. č. 163. odp. feuill.

218190   Piterovati Svazek: 2 Strana: 0561
Piterovati, churavěti, naříkati, kränkeln. Us. v Bolesl., pod Krkonš. Kb.

218191   Pitevna Svazek: 2 Strana: 0561
Pitevna, (pitvárna, Šm.), y, f., místnost' anatomická, anatomischer Saal. Balbi. — Pi- tevnictví, n., umění pitevní, pitva, die Ana- tomie. — Pitevník, a, m., pitvač, der Ana- tom. Balb. — Pitevný, pitevní, anatomisch. P. jednání, Krok., nůž, Seccirmesser, n. Dch.

218192   Pitevník Svazek: 9 Strana: 0223
Pitevník, a, m. = pijan. Br. Věk. 109.

218193   Pitha Svazek: 7 Strana: 0243
Pitha Frant. Jan rytíř, 1810.—1875., dr. lék., prof. chirurgie a vrchní štábní lékař. Vz Rk. Sl.

218194   Piťha Svazek: 10 Strana: 0257
Piťha, Václ. dr., č. lékař a spis., nar. 1865. Vz Ott. XIX. 804.

218195   Pitho Svazek: 2 Strana: 0561
Pitho, bohyně výmluvnosti u Řeků. Vz Peitho.

218196   Piťhová Svazek: 10 Strana: 0257
Piťhová J., spis.

218197   Pití Svazek: 2 Strana: 0561
Pití, n., vz Píti. Das Trinken. V. Na p. se vydati; po p. jíti; přílišným pitím se obtížiti, obtěžovati, přemáhati, přeplniti; ne- mírné p.; statek pitím promrhati. V. Po pití (po krčmách) choditi. Ros. Dáti se do pití. Dch. To víno k p. láká, Sych. K p. pobí- zeti. Sych). To víno není k pití (nelze ho píti). Scházeti se k p. Někomu v p. překa- ziti. D. Po pitích se tlouci. Mus. Přivyknuv pití neujdeš bití. Pk. Hojení pitím, die Trink- kur. Šm. — P., nápoj, das Getränk. P. medná. Rkk. Jídlo a p. V. Sladké p. Us. Pijte naj- slazšie pitie všeliké. BO. Mírnost' v jídle a pití. Kom.

218198   1. Píti Svazek: 2 Strana: 0561
1. Píti, piji (zastr. ale v Opavsku posud pím), pij (v obec. mluvě : pí, píte), pije (pi- jíc, pijíce ; píce m.: pijíce, Výb. I. 222. Mkl.), pil, pit, ití; píjeti, 3 os. pl. -ejí, el, en, ení; pijívati, pívati, pívávati, píjívávati, trinken. Jg. P., kořen pi, lat. bi-bo, řec. ????. Schl. Vz strany časování: Bíti. — abs. Pije, až se hory zelenají (až se nebe točí). Pije, až ani světa nezná. Č. Pije, až ani neví, čí jest. Vz Opilství. Č. Pije, jako duha vodu, jako Holandr. C. Pije jako sysel, jako halena. Na Moravě. Brt. Pije jako dudek. U Olom. a jinde. Sd. Houba, kobliha pije. Dch. Do- kud jsem a piem. ZN. Prve nežli se jí a pí. Bls. 112. Jez a pij. St. skl. Jísti a píti dáti. V. Jídali a píjeli. Br. Pil bych, chce se mi píti (žízním). Us. P. více, než se chce. D. Píti, až břicha nestačí. Us. P., až by se hlava točila. V. Kdo sám pil, nechť sám platí. Papr., Lb. Vz Vina, Pij, až ti za, uchem praskne (praví se, když se žíznivému podává džbán vody). Na Mor., Brt. Pij, ale rozum nepro- pij. Vz Opilství. Lb. Kdo moc pije, jídlu málo udělá. Vz Nápoj. Lb. Nebožátko, ne- dají mu píti. Lb. Proto piem, abych živa byla; Vól pie, kdy je žiezniv. Št. Nedali mu píti. Us. Kdyžs pil, plať, se šenkéřkou se nevaď. Jg. Když jedna husa se napije, pijí jiné všecky. Spadl mu čípek, nemůže píti. Jg. — co: vodu, Rkk., Troj., víno, V., BO., krev. Br. Jdeže (kdež) Orlicu Labe pije. LS. v. 34. Syrá země vřelú krev pije. Rkk. 26. Čemu ty nášu krev piješi ? Rkk., 12. Nerád pije pivo, ale jí je. Vz Opilství. Č. ?. věnce (siaviti námluvy). Us. v jihozáp. Čech. Kdo čí chléb jí a pivo pí, toho píseň zpívej. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Čím kdo více vodu pije, tím víc žízní v sebe lije. Jg. Nemóžete kalicha bo- žieho píti a kalicha ďáblového. ZN. Vodu studenou sme pijívali. Ler. — co proč (instr.) Lakotou Člověk více jeda a pije, než sluší, ukrátí si života. Lk. On z toho pil a za krátko umřel. U Dobrušky. Vk. — co odkud: vodu z hrnce, Us., víno z číše. Jel. Z prázdného se špatně pije. Us. ľ. ze studnice, Alx. 1136., z korbele. Ľr. P. 174. Pravím vám, že nebudu píti z plodu lozy, až . . . Sš. L. 196. Z bližně vody píti (proxima). BO. — zač. Za něčí zdraví p. D. — co kdy: mléko za tepla, za pozdního večera p. Us. Nepij po zasetí, ale po žních. Vz Šetrnost. Lb. — nač: na svůj vrub, MI., na lačný život, na jeden řad, Sych., na něčí zdraví, D., na bratrství, Us., na zlosť, Dch., dlouho na noc. V. Ještě vlka nezabili a již mu na kůži pili. Pije na medvědí kůži, které ještě nemá. Není zisk na medvědí kůži píti. Us. Na ně (zloděje) pil a jedl (na jich groš). Pč. 5. Tu vodu na čtitrobu pili. Har. 1. 177. Pí na mé zdraví. Er. P. 132. —jak dlouho: do noci, do rána. Us. — jak : do závratu hlavy, V., do němoty. Us. Kalich budeš píti až do droždie (jinak: až do kvasnic). BO, Pije jako do důchodu (co může snésti). Us. Všk. P. podlé svého způsobu a navyklosti, Br., podlé bohatých (jako oni). St. skl. Ne- smierní by nechtěli po steblci píti. Št. 203. S chutí p. BO. — (kde) s kým. Za jedi- ným stolem s nimi píjel. V. Nesluší s ožralci píti, s bezbožnými spolku míti. Se smrtí nikdo bratrstva nepil. Č. Už je Vávra ne- božtík, už je Vávra nebožtík, dej mu pán Bůh věčnou slávu, už nebude s námi pít. Brt. Anth. 133. Píti u dobrých přátel. V. P. v hospodě. Us. — co do čeho, kam. Písek pije vodu do sebe. Us. — oč: o duši, o všecko pryč, o tři vzdechy. Us. na Mor., Brt. — čeho : čistších ještě slastí pila, šp. m. co: čistší slasti. Brt. Genitiv jen při in- finitivu píti, když hlavní sloveso genitiv řídí. Neslušie světa milovati. Št. Dej mu vody píti. BO., Výb. I. Vz Jísti, Spodoba, Infi- nitiv (dodatek, pozn.). — od čeho. Pijú to od ( = proti) zimnice. Na Zlínsku. Brt. — v co. Kdo z nich žije, v sebe pije blahou šťávu života. Sš. B. 42. Zrostlina vlasením kořenů vláhu v se pije. Kom. J. 105. To čiňte, kolikrát kolivěk budete p. u mú pa- měť. ZN. —- co komu: poctu. To mi krev pije. Sych. Není divu, že chřadnu, neb ne- zbedné děti krev mi pijí. Sych. — s adv.: přílišně, silně, štědře, V., nemírně. D. — se. Ěeč se mluví, pivo se pije. Us. V noci se mi velmi pilo (žíznil jsem). Plk.

218199   2. Píti Svazek: 2 Strana: 0562
2. Píti, piati (zastr. pieti), pnu, pni (pněme, pněte), pna (pnouc, pnouce), pnul a pjal n. pial (lépe než pal; zastr. piel), pjav (pjavši, pjavše, vz Bž. 183.), pnut, pnutí, pjat n. piat (lépe než pat), pětí; pínati,pínávati. Vz Kt. 65., Kz. 109., Dvojhláska. Češi říkají pnouti, pnul, ale ve složených časoslovech: píti, pjal, pial milují. D. Píti od piji a pnu, za příčinou zřetelnosti říká lid píti (piji) — pnouti (pnu). Gb. Uv. 35. Kmenové nosovky m, n měníme s předcházející (slabou) samo- hláskou v nosové samohlásky, kdykoli při- stupuje k nim přípona souhláskou se počí- nající : ??n-ti = pęti = piati č. pjati. Stříd- nice -ia- přehlasena byla v -ie-: pieti; tím lišila se slovesa sem náležející dostatečně od sloves tř. I. 7.: pieti — píti, žieti — žíti, jieti — jíti a p. Když však ve 14. stol. -ie- súženo v -í-, povstala nezřetelnost: píti = bibere (piji) a tendere (pnu), žíti = vivere (žiji) a metere (žnu), jíti = prehendere (jmu) a ire (jdu), najíti = invenire (najdu) a con- ducere (najmu). Obecná mluva chtíc nezře- telnost tu odkliditi, přeložila slovesa do to- hoto oddílu náležející do třídy II.: pnouti, žnouti, jmouti, najmouti a p., řeč spisovná pak drží se tvarů: pjati, žati, jati, najati, ťati atd. Bž. 182. Jednoduchého slovesa pí- nati nyní neužíváme, ale složených: napí- nati, připínati. Píti, jsouc složeno s předlož- kou, v obecné mluvě v přícestí minulého času masc. podržuje jen p: zapnu, zap (ale: zapla, zaplo); zap si kabát. Jir. P. = tá- hnouti, spannen, strecken, dehnen; spínati, zapínati, svazovati, knüpfen, heften, zusam- men fügen, anhängen; p. se = natahovati se, sich dehnen, strecken; vypínati se, sich aufblähen, sich brüsten, stolzen. Jg. — Vítr, oheň — neumějí než zhůru se pnouti. Kom. Věže, vlasy zhůru se pnou. Kůň se pne (spíná). D. — co (kam). Jelen s krásnýma rohoma v listie piená (=píná) táhlé hrdlo. Rkk. 46. Jiná touha pnula srdce jeho, lépe: pudila. Km. P. se v co. Chč. 446. — se, koho k čemu: milka k srdci. Nej. P. se k vý- sosti. Dch. — se po čem. Chmel se pne po plotech a stromích, pýcha po vysokých lidech. Ros. Břečťan po zdi se pne. Žalansk., D. — čím kam. Strom kořenem zhůru do povětří se pnoucí. Kom. L. — co na koho: oči (= opříti). Jg., Šm. — se (s čím) nač. Se svým uměním co medvěd na dřevo se pne. Smrž. Na výš (zhůru) se p. Kom. — se nad koho. V hrdosti nad jiné sě p. Št. N. 46. Neb vždy jedni nad druhé chtie se pnúti. Let. 121.

218200   3. Píti Svazek: 2 Strana: 0562
3. Píti m.: pěti. Píti žaltář. Jel. Vz Pěti.

218201   1. Píti Svazek: 7 Strana: 0243
1. Píti. O časování vz List. filol. 1882. 101. a 1883. 450., 1879. 220. Sup. pit. Ib., Gb. Ml. 153. Cf. Šrc. 153., 178., 184., Mkl. Etym. 246. P., praes. piu sbibere. Ž. wit. 74. 9. Nepij, bratře, nepij, chalupa ti sletí. Dch. On pje (pije). Mnš. R. 96. a j. On pije, ona nerozlije (říká se o manželích pijácích). Knrz. Strom pije. Kom. D. 102. Kde sú všetci, tam buď i ty; pí nepi, ale okusiť musíš. Phľd. VIII. 15. Budeš mieti dobré bydlo pě i jeda, což duše ráčí. Št. Kn. š. 230. Když se jí, mlčí se, když se pije, mluví se. Us. Bž. — co. Slunce pije (váží) vodu. Us. Rgl. Ani vína píjeti neměl. BR. II. 202. b. Pivečko pijává. Laš. Tč. Ořů řehty pilo moje ucho. Vrch. Řeka pije pří- toky. Tl. M. 18. Pí vodu, nevyjdeš na chu- dobu. Rr. MBš. — proč. Pili pro zdraví. Wtr. — odkud. Z nich piju vzlet i na- dšení. Vrch. Z kalicha pí. Mnč. R. 97. — zač. Poďme chlapci, poďme sbíjať, keď ne- máme za čo pijať. Sb. sl. ps. II. l.,15. — kdy: po večeři. Jel. — nač. Hojně žerouce a pijíce na rány pána Krista (jeho k svému prospěchu užívajíce). Bart. 169. Pije na nás (na náš účet). Neor. P. na něčí krásu. Us. Cf. Nuzník (dod.). — jak dlouho: až do večera. Alb. 29. b. — jak: na celé hrdlo, Orl. III. 87., do říhání, Hus II. 241., lokem. Nrd. Pije jako čížek; až se hory zelenají. BPR. Píť jako piť, ale hore koncom sa dr- žať. Slov. Rr. MBš. Člověk viece jeda neb pě, než slušie. Št. Kn. š. 184. P. po ře- ckém mravu = z nádob malých, větších a a větších; po německu = z nádob velikých, podivných. Zbrt. Poct. mr. 36. — co od čeho. Píjá sa to od zimnice. Mor. Brt. D. 184. — kam (več). Přirozený zákon jsmy zachvátili, v se pili a na sobě jej vytlačili. Vš. Jir. 152. — kde. Nepije nikde, jen u nás a jinde všude. Vz Opilý.

218202   2. Píti Svazek: 7 Strana: 0244
2. Píti. Cf Šf. III. 501., List. fil. 1883. 135., 130., 132., Mkl. Etym. 238. O časo- vání na Laš. vz Brt. D. 125. — co. Šat, jejž pás pne žárlící. Vrch. Keř pnul své květné loubí. Kká. — se kam: do výšky. Mour. Ruka vztýčená se v dálku pne Kká. Strom se k nebi pne. Vrch. Tam skály dvě se toužně k sobě pnou. Kká. — se. Pna se, zdali by byl učiněn starostú. Št. Kn. š. 135. — se čím. Darmo se pne svým uro- zením. Št. Kn. š. 139. — po kom. Darmo se náruč po ní pne. Čch. — (co) jak. Ra- nám, jež stihnouť měly nás, svá prsa jste pnuli v hráz. Kká. Tak velice se pnul, až i nebe slávou svou dosíci chtěl. Pož. 404. — se kde. Za oltářem úzké pnou se schody. Osv. — se nad koho. V hrdosti nad jiné se p. Št. N. 46. Vždy jedni nad druhé chtie se p. Let. 121. Vzletným plapolem jich vrcholy pnou se nad usnulou zem. Kká.

218203   Pití Svazek: 7 Strana: 0244
Pití, das Trinken. Pak přísežnie s ji- nými, kterýž též na tom p. byl, přistúpie před konšely. NB. Tč. 244. Přivykna pití neujdeš bití. Us. Bž. — P. = nápoj, potus. Ž. wit. 101. 10., 79. 6., Výb. II. 3. P do- bytku = teplá voda osolená otrubami a brambory míchaná. U Žirovn. Vlk. Kozí piti. Rgl. Nevypiem-liť pitie tvého v tvej pivnici najlepšieho. Hr. ruk. 271. Tu páni čeští p. nesli. Let. 322. Berane, pití's mi zkalil. Ezp. 269.

218204   Píti Svazek: 7 Strana: 1356
Píti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 124. — jak: o plnou. Lobk. 91.

218205   1. Píti Svazek: 8 Strana: 0280
1. Píti. Pí dosyta, Chč. S. 302.

218206   2. Píti Svazek: 8 Strana: 0280
2. Píti, pnu. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 49., 55., 81. O tvarech cf. ib. 112.

218207   Píti Svazek: 8 Strana: 0568
Píti. O časov. ok. r. 1440. cf. Mus. fil. 1896. 450. Pivonožka, y, m., os. jm. Arch. XV. 69.

218208   1. Píti Svazek: 9 Strana: 0223
1. Píti, piju. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 208, 215. Pije jako štětka (mnoho). Hoř. 122. Sr. Zát. Př. 68., 345b.

218209   2. Píti Svazek: 9 Strana: 0223
2. Píti, pnu. Vzor vz v Gb. H. ml. III. 2. 173. nn., 187.

218210   Pití Svazek: 9 Strana: 0223
Pití o plné nebylo jim dovoleno (připí- ieti sobě celou sklenicí). Sdl. Hrd. III. 150.

218211   Píti Svazek: 10 Strana: 0257
Píti. Nepij, když jsi se dříve nenajedl. Zach. Test. 49. — jak. Pije jak na vlčí kožu (když zabili vlka, chodili s vlčí koží po staveních a dostávali dárky, které pak propili). Val. Čes. 1. XII. 131. Pije jako duha, sysel, soukenník. Us. Hlavn. 18. — oč. Pij ke mně o plnú. 1522. Arch. XIX. 158. Sr. Peníz (zde).

218212   Píti Svazek: 10 Strana: 0648
Píti do aleluja, jako dudek; pili, až od- počívali. Rgl.

218213   Pitička Svazek: 9 Strana: 0223
Pitička, y, f. Pijiž tu p-čku, co pil sv. Jan, když tu nouzi přemáhal. Sá. Kant. 83.

218214   Pitín Svazek: 2 Strana: 0562
Pitín, a, m., Pittin, ves u Klobouk na Mor. PL.

218215   Pitín Svazek: 7 Strana: 0244
Pitín. Proč nechtěl v P-ně soused polí- biti Pámbíčka? Vz Sbtk. Krat. h. 193.

218216   Pítiti se Svazek: 7 Strana: 0244
Pítiti se = chtíti nedodržeti nějakého závazku. Cf. Zpítiti. Kupec se mu pítí. U Počát. a j. Jndr.

218217   Pitka Svazek: 2 Strana: 0562
Pitka, y, f., pití, chlast, pijácká schůze, Trinkgelage, n. Do pitek se dávají. Kom. Chtivosť k pitkám. Kom.

218218   Pitka Svazek: 2 Strana: 0562
Pitka, y, f., lépe; pětka. Vz toto.

218219   Pitka Svazek: 7 Strana: 0244
Pitka = vlažná voda s moukou dobytku. Val. Vck. — P. = piče, ženský stydký úd. Laš. Škd., Tč.

218220   Pítka Svazek: 7 Strana: 0244
Pítka, y, f. = pětka. Us. místy. Neud.

218221   Pitka Svazek: 8 Strana: 0280
Pitka. Pitky při pohřbu ... na počesť sva- tých atd. Vz Zbt. Pov. 164.

218222   Pitka Svazek: 9 Strana: 0223
Pitka. Úsloví vz v Zát. Př. 69. nn.

218223   Pitkati s kým Svazek: 7 Strana: 0244
Pitkati s kým = tělesně obcovati. Laš. Tč. Cf. Pitka.

218224   Pítko Svazek: 7 Strana: 0244
Pítko, a, n. = sklenička v kleci, z niž ptáci pijí. U Počát. Jdr.

218225   Pitkovice Svazek: 2 Strana: 0562
Pitkovice, dle Budějovice, ves u Ričan. PL., Tk. II. 545.

218226   Pitkovický Svazek: 7 Strana: 0244
Pitkovický potok. Vz Pitkovice, Kv. 1885. 572.

218227   Pitkovský. P Svazek: 7 Strana: 0244
Pitkovský. P. mez. Arch. VI. 613.

218228   Pitlík Svazek: 7 Strana: 0244
Pitlík, a, m., sam. u Bernardic. PL.

218229   Pitní Svazek: 2 Strana: 0599
Pitní, od plti, Floss-. — P., od pleti, vz Pleťní.

218230   Pitnice Svazek: 7 Strana: 0244
Pitnice, e, f., lima, die Feilenmuschel.

218231   Pitničiti Svazek: 7 Strana: 0269
Pitničiti, il. ení = pltnictví provozovati, Flösser sein. Slov. N. Hlsk. I. 176.

218232   Pitník Svazek: 10 Strana: 0648
Pitník, u, m. = pijatika. Liptov. Sb. sl IX. 47.

218233   Pitnosť Svazek: 7 Strana: 0244
Pitnosť, i, f., die Trinkbarkeit. Voda pro svou p. až do Říma vedena byla. Koll. St. 676.

218234   Pitný Svazek: 2 Strana: 0562
Pitný, pitelný, trinkbar. P. voda, pivo. Us.

218235   Pitný Svazek: 10 Strana: 0257
Pitný. Léčba p-nou vodou. Nár. list. 1903. č. 175. 13.

218236   Pitomě Svazek: 2 Strana: 0562
Pitomě, krotce, kirre. Leg. — P. si počí- nati (hloupě, dumm). — Pitomec, mce, m., blb, der Tölpel. — Pitoměti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění, krotnouti, zahm, kirre, dumm werden. Aqu. — Pitomíce, e, f., shnilá zimnice, ty- phus contagiosus, das Faulfieber. Jg. — Pi- tomiti, il, en, ení, zähmen, kirre, dumm machen. Jg. — Pitomost, i, f., krotkosť, Zahmheit, f. Kon.

218237   Pitomě Svazek: 7 Strana: 0244
Pitomě = krotce. Lev p. proti němu se postavil. Výb. I. 308.

218238   Pitomě Svazek: 9 Strana: 0223
Pitomě = ochotně. P. do práce jíti. Císař. Mtc. 1900. 337.

218239   Pitomíce Svazek: 9 Strana: 0223
Pitomíce, e, f., nemoc. Mus. 1852. 113.

218240   Pitomina Svazek: 9 Strana: 0223
Pitomina, y, f. To je p. = hloupost. Kukla 4.

218241   Pitomnej Svazek: 9 Strana: 0223
Pitomnej = pitomý. Stachy Král. Kub. 155.

218242   Pitomství Svazek: 7 Strana: 0244
Pitomství, n., die Dummheit, Bornirtheit.

218243   Pitomý Svazek: 2 Strana: 0562
Pitomý, krotký, domácí, ochočený, zahm, kirre. V. Od kmene pit (cf. Píce, Pitati) = krmiti. Bž. 178., 175. P. živočich (okrocené hovado), hovado, zvíře, hus, kačice, kachna, V., lev. Kron. tur. Kón nepitomý (indomi- tus) tvrdě těká. BO. Mají od ptactva, zvěři a všelijakých dobytků pitomých i ryb do- statek. Har. II. 128. Lev jako pitomý k němu jde. Pass. 328. — P. O člověku: krotký, mild. Přivedl lid k pitomějšímu a vlídnějšímu ži- votu. V. — P,. tupý, blbý, dumm, betäubt. Dělati pitomého. Rk. — od čeho. Jsem celý p-mý od domlouvání, od křiku. — P., zvě- davý. Jsem p-mý, co z toho bude. V témž smysle říká se též hlúpý. Na Zlínsku. Brt. — P., velmi chtivý, gierig, begierig, lüstern. — po čem. Jest po tom jídle celý p. Us. na mor. Drahansku. Hý. Jestli mysl p-má ti po vojně. Sš. Bs.

218244   Pitomý Svazek: 7 Strana: 0244
Pitomý. Mkl. Etym. 248. Cf. Šrc. 305., List. fil. XII. 343. — P. = krotký. Pass. mus. 354., B. ol. Sir. 30. 8., Mill. P. zvíře, Šf. Strž. I. 495. Ptactvo p-mo učiniti. Kruml. 133. b. — P. = chápavý. Je p-mý té věci. Mor. Vck.

218245   Pitomý Svazek: 8 Strana: 0280
Pitomý. Pitom, a, o. List. fil. 1895. 299.

218246   Pitomý Svazek: 10 Strana: 0257
Pitomý = zvědavý. U Mohelnice na Mor. Krok 1900. 109. — čím. Kačer láskou p. Slád. Ant. 97.

218247   Pitoreska Svazek: 2 Strana: 0562
Pitoreska, y, f., z it., malebný předmět n. malebné líčení v malířství i básnictví. S. N.

218248   Pitoreskně Svazek: 7 Strana: 0244
Pitoreskně, pittoreskně = malebně. Kos.

218249   Pitoreskní Svazek: 10 Strana: 0257
Pitoreskní výraz. Nár. list. 1903. č. 298., 13., 1904. 147., 13.

218250   Pitoresknost Svazek: 10 Strana: 0257
Pitoresknost', i, f. P. krajinového obrazu. Nár. list. 1903. č. 134. 13., 1904. 114. 13.

218251   Pitovina Svazek: 2 Strana: 0562
Pitovina, y, f., der Heber. Rk.

218252   Pitpit Svazek: 7 Strana: 0244
Pitpit, a, m. = květozob pták. Brm. II. 2. 606.

218253   Pitr Svazek: 7 Strana: 0244
Pitr Bonavent. (Jos.), 1708.-1764., praelat. Jg. H. 1. 611.

218254   Pitra Svazek: 8 Strana: 0280
Pitra, y, m., vz předcház. Petr.

218255   Pitrák Svazek: 8 Strana: 0280
Pitrák, a, m., vz předcház. Petr.

218256   Pitrovka Svazek: 7 Strana: 0244
Pitrovka, y, f., sam. ve Vinohradsku.

218257   Pitruše, e, pitruška Svazek: 2 Strana: 0562
Pitruše, e, pitruška, y, f., ryba, pražma, die Brachse. P. bílá, černá. — Jg.

218258   Pitrušt Svazek: 7 Strana: 1356
Pitrušt, candaria, vermis? Pršp 22. 28

218259   Pitsch Svazek: 7 Strana: 1356
Pitsch Kar. Fr, hud., 1786.—1858. Vz Srb 107.

218260   Pitta Svazek: 7 Strana: 0244
Pitta, y, f. P. devítibarvá, pitta benga- lensis (drozd). Vz Brm. II. 2. 650.

218261   Pittakal Svazek: 7 Strana: 0244
Pittakal, u, m. = součástka dehtu dře- věného a kamenouhelného, das Pittakal.

218262   Pittauer Hynek Svazek: 10 Strana: 0257
Pittauer Hynek, spis. Vz Vck. Vset. 306.

218263   Pittermann Svazek: 10 Strana: 0257
Pittermann Václ., spis., nar. 1857. Vz Ott. XIX. 809.

218264   Pittizit Svazek: 2 Strana: 0562
Pittizit, u, m., nerost. Bř. N. 165.

218265   Pittnerová Svazek: 8 Strana: 0280
Pittnerová Vlasta, spisovatelka. Píše ku př. ze Žďárska feuilletony do Nár. listů, v nichž líčí tamější život.

218266   Pittnerová Svazek: 9 Strana: 0223
Pittnerová Vl. Sr. Jub. XXIV.

218267   Pittnerova Svazek: 10 Strana: 0257
Pittnerova Vlasta, sips., nar. 1858. Vz Ott. XIX. 809.

218268   Pittoreskně Svazek: 7 Strana: 0244
Pittoreskně, vz Pitoreskně.

218269   Pittoresque Svazek: 2 Strana: 0562
Pittoresque, fr., pittoresk, malebný; ma- lířský. Rk.

218270   Pittureskní Svazek: 7 Strana: 0244
Pittureskní krajinka. Dk. Aesth. 430., Poët. 27.

218271   Pitula Svazek: 7 Strana: 0244
Pitula, y, m., os, jm. NB. Tč.

218272   Pitulník Svazek: 2 Strana: 0562
Pitulník, u, m. P. žlutý, lamium galeob- dolon, gelbe Taubnessel, f. Čl. 80., FB. 63.

218273   Pitulník Svazek: 7 Strana: 0244
Pitulník. Cf. Rstp. 1183., Čl. Kv. 260., Slb. 339.

218274   Pitva Svazek: 2 Strana: 0562
Pitva, y, f., lépe než : pytva, neboť staří psali pitva, pitvati atd. Jg. Tvořeno přípo- nou -tva. Bž. 230. P., pitvání či rozbírání těl, anatomie. Vz Nástroje k pitvě. O pitvě rostlinné vz Kk. 1. — Pitvač, e, m., kdo pitvá, der Anatom. — Pitvák, u, m., tupý nůž, stumpfes Messer. Us. na Mor.

218275   Pitva Svazek: 7 Strana: 0244
Pitva, vz Anatomie. P. fysiologická, je- jímž předmětem jest tělo člověka zdravého ; pathologická či chorobopisná = anatomie těla chorého; chirurgická či ranlékařská = topografická či místopisná seznamuje nás s polohou ústrojů; systematická či soustavná, specialní či zvláštní, deskriptívni či popisná; srovnávací (srovnávání různých organismů veškerého živočíšstva); užitá (angewandte A.), praktická (návod k anatomickému ro- zebírání těla), plastická či artistická, vý- tvarná či umělecká, tělocviční, obleková (pro krejčí, obuvníky, kloboučníky). Cf. Enc p. I. 266.—272. (Stff.), Ott. II. 257. P. za živa, die Vivisection. Dch.

218276   Pitvár Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvár, a, m = pitvač. Slov. Rr. Sb.

218277   Pitvárna Svazek: 2 Strana: 0562
Pitvárna, y, f. = pitevna. Šm.

218278   Pitvatel Svazek: 2 Strana: 0562
Pitvatel, e, m. = pitvač, Zergliederer, m. Dch.

218279   Pitvati Svazek: 2 Strana: 0563
Pitvati, pitvávati, vz Pitva. P. = ku- chati rybu, ptáka, zvěř, kachnu, ausnehmen, ausweiden. Kom. J. 436., Sych. — P. v medic. = rozbírati těla, secciren, anatomiren. Při pitvání mrtvého těla našli atd. Tys. — se s něčím = piplati se, sich womit abgeben. D. - Jg.

218280   Pitvati Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvati. U Star. Jičína ve smyslu potup- ném: žáby p. Vhl. — v něčem, herum- patzen, ungeschickt arbeiten. Laš. Tč.

218281   Pitvec Svazek: 2 Strana: 0563
Pitvec, evce, m., lépe: pitvač. Jg.

218282   Pitvor Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvor. Němc. III. 313., VII. 56, Brt. v Osv. 1884. 48., Koll. Zp. II. 57., Dbš. Sl. pov. III. 78. Ešte som len v p-re bou. Sl. ps. 254. Hej, už sora sa vydala za muža Korhela, hej prepil mi oplecko i rebrik z pitvora. Sl. ps. 178. Vyndi, matko, predo dvere, shováraj sa s ním, až si izbu i pi- tvor pekne vyčistím. Koll. Zp. I. 60. Jazy- kem zametati cizí p-ry (pomlouvati). Slov. Tč. Do světnice vchází se z předsíně, z pi- tvoru. Pokr. Pot. I. 68.

218283   Pitvor Svazek: 8 Strana: 0280
Pitvor od prítvor. Phľd. XII. 320,

218284   Pitvor Svazek: 9 Strana: 0223
Pitvor = kuchyně. Sbor. slov. III. 1. 29

218285   Pitvor Svazek: 10 Strana: 0257
Pitvor, u, m. = dvůr. V zloděj. mluvě.

218286   Pitvor, u Svazek: 2 Strana: 0563
Pitvor, u, m., na Mor. (Kd.) a na Slov. = síň, předsíň, Vorhaus, n. — Pitvora, y, f.. karrikatura, die Karrikatur. — Pitvo- řice, e, f. = pitvora. Mus. — Pitvořilý, potvořilý, verstellt. P. tvář. MM.

218287   Pitvora Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvora, die Grimasse. Nz. — P. = vi- klavý nůž, altes Messer. Val. Vck.

218288   Pitvora Svazek: 10 Strana: 0257
Pitvora, y, f. P-vu zpodobiti. Kká. Sion I. 152.

218289   Pitvorec Svazek: 8 Strana: 0280
Pitvorec, rce. m. = pitvorek. Phľd. 1896. 72.

218290   Pitvorek Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvorek, rku, m. = malý pitvor. Bern.

218291   Pitvorek Svazek: 8 Strana: 0280
Pitvorek, rku, m. = zdrobn. pitvor; síň v prvním patře. Čes. 1. V. 311.

218292   Pitvorně Svazek: 10 Strana: 0257
Pitvorně něco dělati. Hav. Chamr. 163.

218293   Pitvorník Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvorník, a, m., Vorhaushiiter, m. Slov. Bern Vz Pitvor.

218294   Pitvornosť Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvornosť, i, f. P. posuňků, Clownis- mus. P. skal (fantastická podoba, útvar). Sdl. Hr. VII. 37.

218295   Pitvorný Svazek: 2 Strana: 0563
Pitvorný = potvorný, na Mor. — P., Vorhaus-.

218296   Pitvorný Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvorný, geziert; ungeheuer übertrie- ben, affektirt. P. pýcha, obličej, loďka. Čch. Ti jeho manýru až do p-na přepjali. Pyp. K. II. 138. P. strana, die Faction. Dch. — P., Vorhaus-. Na p-nom prahu oba zapla- kali. Koll. Zp. I. 182.

218297   Pitvorný Svazek: 8 Strana: 0280
Pitvorný = od pitvoru. P. dvere. Phľd. 1893. 79., 1894. 585.

218298   Pitvoření Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvoření, n., vz Pitvořiti. Kká. Td. 191.

218299   Pitvořice Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvořice. Koll. III. 396.

218300   Pitvořík Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvořík, a, m., scythrops, der Fratzen- vogel. Šm.

218301   Pitvořiti Svazek: 2 Strana: 0563
Pitvořiti, il, en, ení; zpitvořiti, m.: po- tvořiti, vz o (se střídá s i). Vz Bž. 52. — P. = potvořiti, učiniti, bilden, machen, schaf- fen. — co, koho. Když mne řezbář pitvo- řil. MM. — co komu v čem. Přehrozná v mysli pitvoří mu zdání. MM. — se = po- tvořiti se, upýpati se, zdráhati se, sich zieren, koketiren, Grimassen machen. Jen se nepitvoř a jez. Us. v Krkonš. — se s kým = mazati, zärtlich thun. P. se s dětmi. Us.

218302   Pitvořiti co kde Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvořiti co kde. Zda to kejkle jsou, jež tepen tíž v mozku jen pitvoří. Kká. K sl. j. 179.

218303   Pitvořiti se po kom Svazek: 10 Strana: 0257
Pitvořiti se po kom = napodobiti ho. Us.

218304   Pitvořitý Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvořitý, verstellt, mor. Rk.

218305   Pitvořivosť Svazek: 2 Strana: 0563
Pitvořivosť, i, f. Verzwackungssucht. Affektirtheit, f. Dch.

218306   Pitvořivý Svazek: 7 Strana: 0244
Pitvořivý, affektirend, affektirt. Loos.

218307   Pitý Svazek: 2 Strana: 0563
Pitý, pit, a, o, getrunken. Kořen v te- plém víně pitý. Byl.

218308   Pity Svazek: 7 Strana: 0244
Pity. Ty ovečky běhaju, přes potuček skakaju, aha pity aha pity k Betlemu spi- chaju. Sš. P. 737.

218309   Pitynet Svazek: 9 Strana: 0223
Pitynet. Vz násl. Špacír. Mor. Mus. ol. I. 114.

218310   Pitynéty Svazek: 8 Strana: 0280
Pitynéty = zadní krajky čepce. Vck. Val. ' I. 33.

218311   Pityrias-is Svazek: 7 Strana: 0244
Pityrias-is, y, f. = otrus, růžové skvrny na kůži. Vz Otrus.

218312   Piú Svazek: 2 Strana: 0563
Piú, it., více, ku př. piú allegro, více ve- sele, veseleji; piú stretto, má-li od počátku až ku konci rychlosti přibývati. Hd.

218313   Pivák Svazek: 2 Strana: 0563
Pivák, a, m., čespivo, duspivo, Biertrinker, m. D.

218314   Pivák Svazek: 7 Strana: 0244
Pivák = vozka pivo rozvážející. Také na Mor. Tč.

218315   Pivárna Svazek: 7 Strana: 0244
Pivárna, y, piváreň, rně, f., die Bierhalle. Šd., Phl'd. VI. 14.

218316   Pivař Svazek: 2 Strana: 0563
Pivař, e, m. — pivák. Pč. 46.

218317   Pivař Svazek: 8 Strana: 0280
Pivař, u, m. = pivovár. V Senohradech. Phľd. 1894. 86.

218318   Pivatelna Svazek: 10 Strana: 0257
Pivatelna (!), y, f. = pivnice. Pohl.

218319   Pívati, vz Svazek: 2 Strana: 0563
Pívati, vz Píti.

218320   Pivce Svazek: 2 Strana: 0563
Pivce, e, m., pivec, piták, der Trinker. — P., e, n., pivo tenké (špatné), ein dünnes, leichtes Bier. Hus. I. 428.

218321   Pivce Svazek: 7 Strana: 0245
Pivce, e, m., os. jm. Tk. VI. 84., 86, VSlz. II. 252.

218322   Pivce Svazek: 9 Strana: 0223
Pivce, e, m. = piják. Rozb. I. 195. Pa- cholík bude ?. všech věcí, čímž se kolivěk člověk opiti muož. Maš. ruk. 26a. Sr. Jídce, Žérce.

218323   Pivec Svazek: 2 Strana: 0563
Pivec, vce, m., pivák, pitel piva. Us.

218324   Pivec Svazek: 7 Strana: 0245
Pivec, vce, m., os. jm. Sdl. Hr. II. 244.

218325   Pivek Svazek: 7 Strana: 0245
Pivek, vka, m., os jm. Pal. Rdh. I. 124.

218326   Pivice Svazek: 7 Strana: 0245
Pivice, e, n. = pivo; nápoj. Mají nadbyt pivic pilých. Ctib. H. 107.

218327   Pivín Svazek: 7 Strana: 0245
Pivín, Piwin. Arch. VIL 716.

218328   Pivín, a, m Svazek: 2 Strana: 0563
Pivín, a, m., ves u Prostějova. PL.

218329   Pivina Svazek: 2 Strana: 0563
Pivina, y, f., čuch, chuť po pivě, Bier- geschmack, m. Us. — P., kráva pivné barvy. Us. na Drahansku. Hý.

218330   Piviska Svazek: 8 Strana: 0280
Piviska, y, f., vz Čejka (3. dod.).

218331   Pivisko Svazek: 2 Strana: 0563
Pivisko, pivsko, a, n., das Bier. Na Mor. Hý.

218332   Pivjunka Svazek: 10 Strana: 0257
Pivjunka, y, f. = pivoňka. Ostrava. Šb. D. 60.

218333   Pivka Svazek: 2 Strana: 0563
Pivka, vz Pifka. — P.,podnapilosť, Rausch, m. Us. Dch. Má pivku. Vz Opilec. Lb.

218334   Pivka Svazek: 7 Strana: 0245
Pivka = pípa u sudu. Mor. Bkř.

218335   Pivkař Svazek: 7 Strana: 0245
Pivkař, e, m., = pijan. Korheľ nemiluje ovocinu, nemiluje ju ani náruživý p. Slov. ZObz. XXI. 229.

218336   Pivko Svazek: 9 Strana: 0223
Pivko, ?, ?., zdrob. pivo. Vz Polohniti.

218337   Pivkovice Svazek: 2 Strana: 0563
Pivkovice, dle Budějovice, ves u Vodňan. PL.

218338   Pivňa Svazek: 7 Strana: 0245
Pivňa, é, f. = pivoňka. Slov. Rr. Sb., Let Mt. S. X. 1. 49.

218339   Pivné Svazek: 2 Strana: 0563
Pivné, ého, n., Biergeld, n. Dch.

218340   Pivnel Svazek: 9 Strana: 0457
Pivnel, u, m. = bobrový stroj, z Bibergeil. Vz Mus. fil. 1901. 207.

218341   Pivnel Svazek: 10 Strana: 0257
Pivnel, u, m. Ať mu dadie dryak píti, ješto pivnel, šalvěje, rúta v něm vařena. Lék. B. 183a. Sr. Pivník.

218342   Pivní Svazek: 2 Strana: 0563
Pivní, Bier-. P. berně, daň, groš, krejcar, písař, posudné, povozné, přirážka, účetník, úřad, užitek, Šp., tlakostroj, Bierluftdruck- apparat, Dch., vážka, Biermesser, m., -wage, f. Suk. P. polévka, Us., sud, ocet, sklep. Jg. P. mol (piják). D. Vz Pivný.

218343   Pivní Svazek: 7 Strana: 0245
Pivní cena, chuť, Šp., hrnec. Sv. ruk. 147. Vz Tlakostroj.

218344   Pivní Svazek: 7 Strana: 1356
Pivní nápoj. Wtr. Obr. II. 345.

218345   Pivní Svazek: 10 Strana: 0257
Pivní matka = dotoček piva. Želez. Brod. Čes. I. XIII. 28.

218346   Pivnice Svazek: 2 Strana: 0563
Pivnice, e, f., pivný sklep, Bierkeller, m. BO., Jg., KB. — P. (zastr.), sklep vinný n. jakýkoliv. Weinkeller, Keller. D. Us. u ????. Klš., Tč., Pč. 32. U Opavy znamená p. sklep vůbec, kdežto sklep tam znamená místo skle- pité (komoru), tudíž též kupecký krám. Pk. Též na Slov. Fa. Cf. Loch. Tajnice n. piv- nice jsou, v nichžto rozličná pití chovají. Výkl. pís. Šal. — P., Halle, Bierhalle. Suk.

218347   Pivnice Svazek: 7 Strana: 0245
Pivnice, pr omptuarium, Ž. wit. 143. 13., celarium. Sv ruk. 316. b., Drk. Hry 51. P., sklep. Hr. ruk. D. 98. P. = sklep kupecký. Let. 359. — Arn. 2620., Ezp. 684. a j., Výb. II. 761. Ždk. Když bylo v noci, ležel jsem v pivnici u svého masa. NB. Tč. 2. Radějše běžíme do pivnice než do kaplicě. Hus I. 128. Cf. Sdl. Hr. III. 123.

218348   Pivnice Svazek: 7 Strana: 1356
Pivnice, vz Loch (2. dod ).

218349   Pivnice Svazek: 8 Strana: 0280
Pivnice. P., lépe než pinvice. Bl. Gr. 279. V p. mívali také mléko, smetanu, máslo, sýr atd. NZ. III. 396. Ba i do tvé komory i do tvé p. (sklepu) k tobě přijde (Ježíš). Rokyc. Post. r. 1500.

218350   Pivnice Svazek: 9 Strana: 0223
Pivnice. Patřte na havrany, žeť nesejí ani nežnou a nemají p. ani stodoly (špižírny). Luk. 12. 24.

218351   Pivničár Svazek: 7 Strana: 0245
Pivničár, a. m., Kellner, m. Slov. Bern.

218352   Pivničárka Svazek: 7 Strana: 0245
Pivničárka, y, f., Kellnerin, f. Slov. Bern.

218353   Pivničárský Svazek: 7 Strana: 0245
Pivničárský, Kellner-. Slov. Bern.

218354   Pivničárství Svazek: 7 Strana: 0245
Pivničárství, n., der Kellnerdienst. Slov. Bern.

218355   Pivnička Svazek: 7 Strana: 0245
Pivnička, y, f. = les u Něm. Prus na Mor. BPr. — P., y, m , os. jm. NB. Tč.

218356   Pivnička Svazek: 7 Strana: 1356
Pivnička, vz předcház. Arch. X. 400

218357   Pivničník Svazek: 2 Strana: 0563
Pivničník, a, m., pijan piva, Bierbruder, m. A těch let což prve Táboři a Pikharti, již nyní p-ci slouli a jamníci. Bls. 105. Vz Pivník.

218358   Pivničník Svazek: 7 Strana: 0245
Pivničník, a, m., Kellner. Paul. Thót. (Czm. 127.).

218359   Pivničník Svazek: 8 Strana: 0280
Pivničník (II. 563. a.). — P-čnící, na- dávka čes. Bratřím, že se v pivnicích i. e. ve sklepích scházívali. Cf. Jamník, Stodolník. Sem polož slova: A těch let... - Pivo. Sahaje pro vodu rozlil pivo (dobré opustil pro chatrné). Bl. Gr. 306. Vaření piva. Cf. Tk. X. 630.

218360   Pivničný Svazek: 7 Strana: 0245
Pivničný, Keller-. P. dvéře. Ev. šk. II. 164. P. červ či veš = sviňka; hospodár, pavouk, díra. Bern.

218361   Pivník Svazek: 2 Strana: 0563
Pivník, u, m., stolek, na němž nalévají pivo, Schenktisch, m. Us. — P., rostlina, berberis, trní bílé, vlaská kalina. D. — P., a, m., převzdívka českým bratrům, že pro- následováni jsouce v odlehlých pivnicích se scházívali. Gl. 231. Vz Pivničník.

218362   Pivník Svazek: 7 Strana: 0245
Pivník = nádoba k pití, lebes. Ž. wit. 107. 10. — P. = dřištal, berberis, der Sauer- dorn. Rstp. 50., Slb. 645., Mlh. 23. — P. = pivní vůz, der Bierwagen. Šp.

218363   Pivník Svazek: 7 Strana: 1356
Pivník, u, m, berberis, rostl. Pršp. 30. 24., Bhm. Fl. 331.

218364   Pivnisko Svazek: 7 Strana: 0245
Pivnisko, a, n., Piwnisko, ves u Uhlíř. Janovic.

218365   Pivný Svazek: 2 Strana: 0563
Pivný, co z piva n. na pivo jest. Bier-. Hlava bez rozumu pivný kotel. Č. M. 201. P. krčma, sklenice, V., polévka (pivní), Us., hrnec. St. skl. — P., k pivu se vztahující, Bier-. Pivný molek nerád pije piva, než jí je. Jg. P. berně, die Steuer für das Bier- brauen. Vz S. N. Dával berni varnú neb pivnú. Mus. 1845. 367. Vz Pivní.

218366   Pivný Svazek: 7 Strana: 0245
Pivný bas, Bierbass. Dch.

218367   Pivný Svazek: 7 Strana: 1356
Pivný, reich an Bier. P. Plzeň. Rgl — P. = pevný Gemer. Šb. D. 77.

218368   Pivný Svazek: 10 Strana: 0257
Pivný. Jdi dál, duch p. z tebe páchne. Zvon IV. 7. Vz Pivní.

218369   Pivo Svazek: 7 Strana: 0245
Pivo. Cf. KP. V. 559. nn., Slov. zdrav., Zbrt. 289., Mus. 1833. 323, Rk. Sl., Kram. Slov., Schd. I. 417., Zř. zem. Jir. 466., 695., Sdl. Hr. III. 157., IV. 261., 277., V. 30., 165. V MV. nepravá glossa. Pa P. stojmo pité, das Stehbier. Cf. Pivo ve kuchařském slovníku Fr. Špatného. P. chřadne, trübelt, mluví všecky řeči (samec). Šp. Byl u něho na pivě. NB. Tč. 181. Jdi, kudy p. vozí a nezbloudíš (po silnici; žertem). U Kr. Hrad. Kšť. Buble jako kyselé p. v břuchu. VSlz. I. 238. Lata (záplata) na latu se bije a p. se přece pije. Us. Brt. — P , a, m., os. jm. Let. 511., Arch. VII. 716.

218370   Pivo Svazek: 7 Strana: 1356
Pivo: doškové, chuděnské, klášterské, lípové, rybí, Šillingovo (za stara) Nrd. ve feuill. Nár. listů 1883. č 125. Cf. Ott. VI. 452., Wtr. Obr. II. 303. nn. Důchody z piva v 16. stol. v Cech. Vz Wtr. Obr. II. 492.

218371   Pivo Svazek: 9 Strana: 0223
Pivo. Sr. Zub. v List. fil. 1901. č. 25 P. jest nápoj připravený z vody, obilí (ječmene, někdy z pšenice) a chmele. Fisch. Hosp. 59. Když se pivo ustojí, cep nevyráží (když člověk se usadí, jest pokojnější). Němc. III. 178. Od piva hlava krivá. Piva navariľs, pij atd. Vz Zát. Př. 220., 346., XIII. 1. 6. Uteká z doma ako zlé p. Mus. slov. III. 35.

218372   Pivo Svazek: 10 Strana: 0257
Pivo. Vz Ott. XIX. 816. Víno skáč, p. pláč Sbor. slov. VIL 133. — Točit p. = hra. Slez- Vz Vyhl. II. 251.

218373   Pivo Svazek: 10 Strana: 0648
Pivo. Kdo pije pivo, muzice platí, Vezmou ho do nebe andělé svatí. Já pivo píval, muziku platil, Když jsem šel do nebe, Petr mne vrátil. Máj. IV. 399.

218374   Pivo, pivko, pivečko, pivičko, pivíč- ko Svazek: 2 Strana: 0563
Pivo, pivko, pivečko, pivičko, pivíč- ko, a, n. — P., nápoj vůbec, das Getränk. Od pi (pi-ji). — P., nápoj z obilí, chmele a vody, lat. cerevisia, něm. Bier, n. V již. Čech. pívo n. pjivo. Kts. P. jest kvašením zlíhovatělý a chmelovaný odvar sladu, na- sycený kyselinou uhličitou kvašením utvo- řenou. Šfk. Vz o přípravě piva v Šfk. 680., Kk. 113., S. N., Pivovar. P. se teprve tak jmenuje, když chmelnička do něho přišla. Us. Do piva se dává ječmen n. pšenice (řid- čeji oves, kukurice, pohanka, rýže) a chmel; místo chmele dává se: hořký jetel, země- žluč, peluňka, řebíček, kvasia, vlčí lýko, rojovník. Vz S. N. P. obsahuje v sobě líh, kyselinu uhličitou, kyselinu tříslovou (hořké látky), částku dextrinu a cukru, malé množ- ství sloučenin proteinových, olejů prchavých, solí amoniakových, pak neústrojné částky z obilí a chmele pošlé, i stopy olejů mast- ných a kyseliny mléčné. S. N. P. ječné, ovesné, pšeničné n. bílé, hořké (horanda, hořčák), Ros., bledé, barevné ; přední, mladé, staré; kořenné, březnové (březňák), pope- něžní (venkovské, Land-), omankové, bavor- ské, pálené n. víno žžené; náyslé, na mále, teplé, studené, Jg., zašťávlé (které počíná kysati), samec (dobré), povárné (nekysané), chlebné n. chlebnaté (dobré), pěnivé, vystálé n. vyleželé, špatné n. doškové, těžké a silné, lehké a slabé (bez chleba, niedergrädiges, geringes, substanzannes Bier), ploskové, Flaschenbier, n., jako křen, Dch., brynda (špatné), převrhlé, zralé, pečené n. měkké (které se pro domácí potřebu doma v hrn- cích vaří), od ledu, láhevní n. v láhvích, Šp., tmavohnědé, podkvasník, nadkvasník, ležák, Š. a Ž., na zpodní (Untergähr, unter- gähriges B.) n. vrchní kvasnice (Obergähr, obergähriges B.), vrchní pivo, Oberzeug, Oberzeugbier, n., na kvasnicích, B. am Lager, Geläger, n., Suk, medové, Lš., vyležené lépe: vyleželé, Jv., plzeňské, litoměřické, švechatské, pražské, Us., české, lepkavé (silné, chlebné), pappiges, vollmundiges B., mizerné (břečka), Jauche, nejasné, staubiges B., obyčejné, Schankb., odražené, überschla- genes B., pěnivé, Schaumb., schäumendes, moussirendes B., pilé, süffiges B. (říká se o něm: Když vypije člověk jednu, dostane na druhou žízeň), plné (chlebné), substan- ziöses B., pokažené, natvrdlé, krankes B., posvícenské, Kirmesb., pravé (bez přísad), Naturb., sladké (mládinka, předek), Lauterb., vařené z obilí, bez sladu, Kleien- o. Schaarb., slabé (lehké, chudé), mageres B., Suk, na ochutnanou, Kostb., k tabuli, Tafelb., vý- vozné, Exportb., na zkoušku, Kostb., zvě- tralé, vyvětralé, abgestandenes B. Dch. Říz- nosť, řeznosť, chlebnatosť piva, Šp, korbel, doušek, vystavování, prodej piva ; poukázka, rejstřík, peníze na pivo ; daň, berně z piva, užitek z vaření piva; právo vystavovati pivo. Sp. Vaření, nákladník piva. Us. Čpění piva, das Prickern, lepkavosť piva (plnosť, chlebnatosť,Vollmundigkeit), sliznutí (vlákno- vitosť, tuhosť) piva, Langwerden des Bieres, zähes B.. vývoz piva, Bierausfuhr, Export, zčeření piva, Hopfenbruch (po zachmelení se pivo rychle a úplně zčeří, zlomí, trhá); chladič na pivo, Eisbierkühlapparat, káď na p-, Bierbottich, -kufe, klády na p., Bierschra- gen, vážka na p. (pivoměr), Bierprobewage, vrub na p., Bicrraubisch; maso na pivě (du- šené), Bierfleisch. Suk. P. vařiti. V. P. vy- kysalo. D. P. sládkovi kysati nechce. Sych. P. do krčem vystavovati, prodávati, nalé- vati, šenkovati, Jg., čepovati. P. je na mále. Us. Zavdám si piva, až se odrazí n. zteplí. Tenť umí p. dusiti (mnoho pije). Sych. Dáti někomu na pivo (zpropitné). Us. P. do sudů líti. D. P. zašlo clo kvasnic, je v kvašení; p. má letinku (ist sommerranzig), p. razí (vy- hazuje po spílání pěnu); p. kysne, pokysalo, vykvasilo, vykysalo; slintá (schäumt), se kvasí, kyne, zaprašuje se (fängt an zu gähren), se usazuje, ustává; se ujímá, jest na ujatou (při kysání). Šp. P. do sklepů chladných vstavo- vati, Kom., na výstavku vařiti, vybyti, Er., spííati (stáčeti, sudovati, fassen, giessen, füllen; spilka, Füllkammer), podpouštěti, podpustiti (kvas do něho dáti;, po líze do sklepa spou- štěti, pod pěnou vařiti, pivu chmelnici při- dávati, řinkavou spouštěti (schnell einkellern), točiti, přetočiti, kvasiti, dolívati, odlévati, převalovati (einkellern), přestrkovati, do-, přikrapovati (nachfüllen). 8p. P. kvete (maže, má n. žene čepičky, das B. koppelt, streicht, macht eine Haube), p. se lípne (je lepkavé), p. má chléb, hat Substanz, p. nechce do krku, je drsné, trinkt sich hart, p. zralé ku stáčce, fässiges B., láhve pivem plniti, p. sedlati, in Stoss geben, p. vzíti na čep, p. načepovati, B. in Stich (Zapfen) nehmen, p. hraditi, spannen, spunden, p. má živosť, pud, vznik, žene, der Trieb, p. má štich, šťovík, kysne, falscher Schneid, p. řízné, je křen, jde nosem, schnei- diges B., p. přišlo do varu, se valí, kam in Wallung, p. obrubuje, sází na dřevo, rahmt, p. čpí, prickelt, p. přestalo táhnouti, odpočívá, troubí, die Gährung rastet, p. zašlo do zábělu, do kvasnic, Eingehen bei der Gährung, p. od- strkuje deku, zachází do kroužků (při spodním kvašení), das B. bricht auf, p. nachladlo, na- mrzlo, hat sich verschlagen, p. čistiti, schönen, přetáčeti, überzapfen (s kotlů na štoky dávati), p. ve sklepě srovnati, na sebe vysedlati, schlichten, p. je bez pěny, bez pěnky, ist kahl, steht nackt im Glase, nechati pivo od- ležeti, doležeti, je splesniviti, abliegen lassen, nechati pivo odraziti, odstáti, abstehen lassen; háčky, na kterých se pivo přenáší, když jest na kvasnicích a nemá-li se jím hnouti, Fass- hacken, Kettenzange, Fasszange. Suk. P. v kádi propadává. To pivo jde do hlavy, steigt zu Kopfe. Dch. To je p. ňáké (velmi dobré, samec, ein Kapitalbier)! Dch. P. dělá tělo (= z piva člověk tyje). U Olom. Sd. A 'na sedieta na pivě. Žk. 5. Na pivě seděti (pořád píti). Sych. Mně pivečko lépe svědčí než na poli pluh. Sš. 648. Pivo, víno česati (hodně píti, bürsten). Dch. Bylo někdy pivo (a už ocet z něho)! Vz Dávno. Č. Ustojí se svým časem jako mladé pivo. Vz Nestálý. Č. Nerád pije pivo,ale jí je. Pivo z něho mluví. Vz Opilství. Č. P. hřeje, ale nešatí. Č. P. mladé čep vyráží. C Nech piva, pij vodu, nečiň kapse (hlavě) škodu. Č. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké p. pí. Kd? čí chléb jí a pivo pí, toho píseň zpívej. Řeč se mluví, pivo se pije —- skutek utek. Kde škop, tu p., kde zvoní, tu kostel, kde oběd, tu milá, kde večeře, tu jiná (Smil.). Jg. P. je dobré, dokud neuslyší basu (při slavnostech hostinští pivo rádi vodou křtívají). Hý., Šp. Maso po- třebuje p., brambory vodu. Vz Nápoj. Lb. Kde pijáci, vozkové pivo pívají, tam nej- lepší pivo bývá. Pk. Pivo jde za čepem. Vz Moc. Zlé p. vaříš, ale ho vypiješ. Mt. S. Pijme piva po maličku, máme malou stodoličku. Dch. Pí, synáčku, po maličku, Pí, synáčku, po malu, Máš maličkou stodoličku, Máš ma- ličkou stodolu. Pís. Mřk. Vz Pivovár. — P., duspivo, češpivo = piják, Trinker, m. vz Pivodus.

218375   Pivoda Svazek: 7 Strana: 0245
Pivoda, y, m., oa. jm. Ten P., ráš ka- pitán, platil by nás, ništ nemá sám, jeho mundier otrhaný a koňa mu šklbú vrany. Koll. Zp. I. 40. — P. Frant., čes. hudební skladatel a učitel dram. zpěvu v Praze, nar. 1824. Vz Rk. Sl., S. N. - P. Vaněk. Tk. IV. 201.

218376   Pivoda Svazek: 7 Strana: 1356
Pivoda Frant. Cf. Srb. 170.

218377   Pivoda Svazek: 9 Strana: 0223
Pivoda Frant., hud. sklad., 1824—4. /1. 1898. Vz Nár. list. 1898. 4/1. a 5. /L, Jub. XXIV.

218378   Pivoda Svazek: 10 Strana: 0257
Pivoda Fr., č. hudeb., 1824. —1898. Vz. Ott. XIX. 817.

218379   Pivodus Svazek: 2 Strana: 0564
Pivodus, a, m., pivní molek, češpivo, dus- ????, Bierbruder, Säufer, m.

218380   Pivochlast Svazek: 2 Strana: 0564
Pivochlast, a, m. = pivodus.

218381   Pivokaz Svazek: 10 Strana: 0257
Pivokaz, a, m. = hospodský. Čch. I. Pov. 147.

218382   Pivokliňkát Svazek: 8 Strana: 0280
Pivokliňkát, a, m. = ožralec. Lomn. (Zbrt. Tan. 137.). Cf. Vínosrkát (3. dod.).

218383   Pivolačný Svazek: 7 Strana: 1356
Pivolačný = piva lačný. Stč. Luň. 7.

218384   Pivolúšek Svazek: 7 Strana: 0245
Pivolúšek, ška, m., os. jm. NB. Tč

218385   Pivoměr Svazek: 7 Strana: 0245
Pivoměr, u, m. = pivní vážka, die Bier- wage.

218386   Pivomil Svazek: 7 Strana: 0245
Pivomil, a, m., der Bierbruder. Šm.

218387   Pivomluvný Svazek: 10 Strana: 0257
Pivomluvný vlastenec. Hlk. X. 185.

218388   Pivoň Svazek: 7 Strana: 0245
Pivoň, ves u Ronšperka. — P., ě, m. = vůl barvy velmi červené jako pivoňka. Mor. Brt. Vz Pivěna.

218389   Pivoň, ě Svazek: 2 Strana: 0564
Pivoň, ě, Pivoňka, y, f., Stockau, ves na Šumavě v Plzeňsku. Vz S. N.

218390   Pivoně Svazek: 7 Strana: 0245
Pivoně, pionia. Byl. 15. stol. Cf. Slb. 660., Rstp. 26., Mllr. 75., Rk. Sl, Kram. Slov., Rosc. 142., Č. Kn. š. 261., Dlj. 78. Pri tulipáně pěkná pivonija. Koll. Žp. I. 149. Zarděl se jako p. Vlč.

218391   Pivoně, ě, pivoňka, pivůňka Svazek: 2 Strana: 0564
Pivoně, ě, pivoňka, pivůňka, y, f., na Slov. pivonija, e, f., z lat., paeonia, v proti průzevu se vložilo. Vz Průzev. P. lékařská, paeonia officinalis, Pfingstrose, f. Čl. 11., Kk. 207., Schd. II. 295., Kom. J. 133., D. Má nos červený jako pivoňka. Us. Mřk., Hý. — Pi- voňkový. P. semeno, koření, růže. Byl. Paeonien-.

218392   Pivonice Svazek: 2 Strana: 0564
Pivonice, ves u Bystřice na Mor. PL.

218393   Pivonija Svazek: 7 Strana: 0245
Pivonija, vz Pivoňka. Je červená ako p. Slov. ZObz. XXIII. 107.

218394   Pivonín Svazek: 2 Strana: 0564
Pivonín, a, m., Piwoin, ves u Zábřehu na Mor.

218395   Pivoňka Svazek: 7 Strana: 0245
Pivoňka, y, f. V MV. nepravá glossa. Pa. — P., Piwonka, mlýn u Sedlčan; Stockau, ves u Ronšperka, vz Pivoň. P. klášter. Arch. VIII. 501.

218396   Pivoňka Svazek: 7 Strana: 1356
Pivoňka černá. Cf. Mách. 179.

218397   Pivoňka Svazek: 8 Strana: 0280
Pivoňka. Zakvétá mu p. na nose (o pijá- cích). Nár. list. 1894. ě. 169. odp. feuill.

218398   Pivoňka Svazek: 10 Strana: 0257
Pivoňka, paeonia. Vz Ott. XIX. 21. P.: pivoňková růže (růžička), kohoutí hnízdo. Vz Čes. 1. XIV. 176.

218399   Pivoňkovaté Svazek: 2 Strana: 0564
Pivoňkovaté rostliny, paeoniaceae. Vz S. N.

218400   Pivoňkovitý Svazek: 7 Strana: 0245
Pivoňkovitý. P. rostliny: ploštičník, samorostlík, pivoňka. Cf. Rstp. 24, Slb. 660., Rosc. 142.

218401   Pivoňkový Svazek: 7 Strana: 0245
Pivoňkový, Päonien-. Šm.

218402   Pivonos Svazek: 10 Strana: 0257
Pivonos, a, m. = nosič piva, sklepník. Nár. list. 1902. č. 233. 19.

218403   Pivonoska Svazek: 7 Strana: 0245
Pivonoska, y, m., os. jm. Dač., I. 117.

218404   Pivopal Svazek: 7 Strana: 1356
Pivopal, a, m. = sládek Wtr. Obr. II. 501.

218405   Pivopil Svazek: 7 Strana: 0245
Pivopil, a, m., der Biertrinker. Šm.

218406   Pivoplodný Svazek: 10 Strana: 0257
Pivoplodný. P. město. Zvon IV. 262. 17

218407   Pivosadec Svazek: 7 Strana: 1356
Pivosadec = kdo ustanovoval ceny piva. Wtr.

218408   Pivosrkáč Svazek: 10 Strana: 0258
Pivosrkáč, e. m. = piják piva. Zvon III. 78.

218409   Pivotlačka Svazek: 7 Strana: 0245
Pivotlačka, y, f., Bierdmckapparat. Vz Pivní tlakostroj. Dch.

218410   Pivovany Svazek: 7 Strana: 0245
Pivovany, dle Dolany = Pinovany.

218411   Pivovar Svazek: 7 Strana: 0245
Pivovar, a, m. der Bräuer. Loos.

218412   Pivovár Svazek: 7 Strana: 0245
Pivovár, das Bräuhaus. P. měšťanský v Plzni. Z něho plzeňské pivo (nejlepší). O p-rech. Sdl. Hr. I. 32., 41., 90., 179., II. 104., 110., 122.—124 — Pivovárek = ryb- ník u Výrova na Plas. BPr.

218413   Pivovar Svazek: 9 Strana: 0223
Pivovar jest jeden z nejlepších důchodů. Fisch. Hosp. 59.

218414   Pivovár, u, pivovárek Svazek: 2 Strana: 0564
Pivovár, u, pivovárek, rku, m., na Mor. pijovar. Brt.,Hý. Bräuhaus. n. Aqu., V., Mkl., B. 392. Malý p.: krcal, Quetsche, f. Pivo se vaří ze sladu (vz Slad), z chmele a vody v kotle; pak se vylévá do chladnice (na stoky), a vystydlé ve džberech do sklepů (spilek) a lednic se snáší a do sudů se na- lévá. Pt. V pivováře jsou: valečky k sušení sladu, hvozd k pražení sladu, káď vy stěrací, kotel n. mělké pánve k vaření mladinky, chladnice, stroje schlazovací, sudy atd., vz více v S. N. P. ve vlastním drženi, vedení. Sp. Sláva jeho padne mládkovi do pivováru. (o honosivém opilci). Vz Opilství. C. Kde je p., tam netřeba pekaře. Jg., Č. Všecko tam jako v pivováře. Vz Nepořádek. Č. — P., a, m., sládek, Bräuer, m. Vítek pivovar z Prahy. Pč. 13., 14. Pod tú korúhví sladovníci, p-ři a vozotaji. Zák. Karl. IV.

218415   Pivovarcí Svazek: 8 Strana: 0280
Pivovarcí. Phľd. 1893. 390.

218416   Pivovárčí Svazek: 2 Strana: 0564
Pivovárčí, ího, pivovarec, rce, m. = sládek, der Bräuer. Na Slov. Koll.

218417   Pivovárečné Svazek: 7 Strana: 0245
Pivovárečné, ého, n., das Gebräugeld. Rk.

218418   Pivovárečník Svazek: 7 Strana: 0245
Pivovárečník, a, m., bräuberechtigter Bürger. Rk.

218419   Pivovárečnosť Svazek: 7 Strana: 0245
Pivovárečnosť, i, f., die Bräugerechtig- keit, Propination. Rk.

218420   Pivovárečný Svazek: 2 Strana: 0564
Pivovárečný dům (který má právo pivo vařiti), bräuberechtigtes Haus.

218421   Pivovárečný Svazek: 7 Strana: 0245
Pivovárečný. P. manipulace, literatura. Zpr. arch. VIL 61., 63.

218422   Pivovárna Svazek: 2 Strana: 0565
Pivovárna, y, f. = pivovár. Zlob.

218423   Pivovarné Svazek: 9 Strana: 0223
Pivovarné, ého, n. (pivovarná berně). Pal. Děj. V. 1. 399., 417.

218424   Pivovární Svazek: 8 Strana: 0280
Pivovární, vz Pivovárný.

218425   Pivovarní Svazek: 9 Strana: 0223
Pivovarní plat. 1505. Arch. XVII. 83. Vz předcház.

218426   Pivovarní Svazek: 10 Strana: 0258
Pivovarní potřeby, restaurace, závad atd. Nár. list. 1903. č. 284. 21., Arch XX. 513.

218427   Pivovárnice Svazek: 2 Strana: 0565
Pivovárnice, e, f. = pivovár. Bhmr.

218428   Pivovarnický Svazek: 7 Strana: 0245
Pivovarnický, Bierbräuer-. P. škola, průmysl. Pdl.

218429   Pivovárnictví Svazek: 2 Strana: 0565
Pivovárnictví, n., die Bierbrauerei. Vz Pivovárnictví. Sepsal A. Bělohoubek. V Praze 1874.

218430   Pivovarnictví Svazek: 7 Strana: 0245
Pivovarnictví rakovnické. Vz Mus. 1884. 443.

218431   Pivovarnictví Svazek: 7 Strana: 1356
Pivovarnictví v Čech. Vz Ott VI. 149., Wtr. Obr. II. 364., Mnč. Zás. 11.

218432   Pivovárník Svazek: 2 Strana: 0565
Pivovárník, a, m., sládek, der Bräuer. Rakovničtí pivovárníci. Prov. Vz Tk. II. 545.

218433   Pivovarník Svazek: 10 Strana: 0258
Pivovarník. 1518. Arch. XXL 530.

218434   Pivovárnosť Svazek: 2 Strana: 0565
Pivovárnosť, i, f. — pivovarství.

218435   Pivovarný Svazek: 7 Strana: 0245
Pivovarný. P. řád, Půh. II. 372., berně. Let. 350.

218436   Pivovarný, pivovární Svazek: 2 Strana: 0565
Pivovarný, pivovární, z pivováru, Bräu-, Gebräu-. P. brečka (sladké pivo). P. registra. Mus. — Pivovárné, ého, n., plat z pivo- váru, Gebräugeld, n. V.

218437   Pivovarský Svazek: 2 Strana: 0565
Pivovarský,pivovarný, Brau-, Bräuhaus-. P. kotel, D., cedidlo, smůla. Reš., Dch.

218438   Pivovarský Svazek: 8 Strana: 0568
Pivovarský mistr. Arch. XV. 553. Pláč. Po pláči si radostněji zpíváš. Hudc. 69.

218439   Pivovarství Svazek: 2 Strana: 0565
Pivovarství, n. Bierbrauerei, f. Us. Vz Pivo v S. N.

218440   Pivovarství Svazek: 10 Strana: 0258
Pivovarství, n. Sr. Ott. XIX. 817.

218441   Pivovary Svazek: 7 Strana: 0245
Pivovary, Piwowar, sam. u Tábora.

218442   Pivovina Svazek: 7 Strana: 0245
Pivovina, y, f., der Bierstein. Rk.

218443   Pivovod Svazek: 2 Strana: 0565
Pivovod, u, m., potrubí pivní, Bierlei- tung, f. Suk.

218444   Pivovodný Svazek: 2 Strana: 0565
Pivovodný. P. trouby, roury, Bierleitungs- röhren. Suk.

218445   Pivový Svazek: 7 Strana: 0245
Pivový, Bier-. P. polívka, sud. Us.

218446   Pivový Svazek: 10 Strana: 0258
Pivový sud. 1513. Arch. XIX. 199.

218447   Pivsko Svazek: 2 Strana: 0565
Pivsko, a, n. = pivo. Zlob.

218448   Pivsko Svazek: 10 Strana: 0258
Pivsko, a, n. = špatné pivo. To je p. jako špína! Us. — P. = dobré pivo. To je p. ! Us.

218449   Pivůňka Svazek: 2 Strana: 0565
Pivůňka, vz Pivoně.

218450   Pixa Svazek: 7 Strana: 0245
Pixa, y, m. P. Frant., nar. 1807., kněz. Jg. H. 1. 611., Šb. Dj. ř. 279., Tf. Mtc. 104., Rk. Sl.

218451   Pixa Svazek: 9 Strana: 0223
Pixa, y, f. = místo, v němž při hře na honěnou honič pozbývá práva chytání. Vz Mus. ol. 1897. 156.

218452   Pixa Svazek: 10 Strana: 0258
Pixa Fr., spis., 1807. —1884. Vz Ott. XIX. 821.

218453   Pixla Svazek: 2 Strana: 0565
Pixla, vz Piksla.

218454   Pízda Svazek: 2 Strana: 0565
Pízda, y, f, koř. pis, lit. pisu, pistu (coire cum femina), pizda, pize, pisa (kep;, Fk. 122., lett. pist, pisu (futuere), prus. peizda (řiť), a příp. -da (-d?). Mkl. B. 206., aL. 128. Na posledně vytčeném místě ukazuje Mkl. ještě k středoněra. visellin (pije), ind. pasas, řec. 7Tioi- a lat. penis. Hý. P. tudíž —1. kep, rodidlo, die weibliche Scham, vulva. Na Slov. a na Mor. Plk. — 2. Přenůskou : kurva, smilnice, běhula, die Hure, schlechte Person,uživáno jsouc dosud hl. jako přezdívka: v Želivsku, Sř., u Litovle. Kčr. a na mor. Drahansku : Počkej ty zatracená, čertova p-do! Hý. — 3. Řiť, díra v zadku, das Arschloch, der Po- dex. Zlob. Dáti komu po pízdě. Us. na mor. Drahansku. Hý. Sr. stsl. pbzděti, lit, bezdéti, lett, bezdet, malorus. pezďity, bzďity (u Mkl. aL. 27) = bzdíti, bzděti, prděti, farzen. Hý.

218455   Pizda Svazek: 7 Strana: 0245
Pizda. Mkl. aL. 286., Etym. 248., List. fil. XII. 344.

218456   Pizda Svazek: 9 Strana: 0223
Pizda, vulva. Dle Prk. v Kroku 1897. 162. z pizda (pi-sd-a) = seděni na čem, tla- čení, mačkání, coitus. Vz tam.

218457   Pizdaba Svazek: 7 Strana: 0245
Pizdaba, y, f., aspidophorus, ryba. Šm.

218458   Pizdil Svazek: 8 Strana: 0280
Pizdil, a, m. = kdo pizdí. Hl. nár. 24./5. 1894.

218459   Pízditi Svazek: 2 Strana: 0565
Pízditi, il, ěn, ění. P. = kurviti, smilniti, huren. — co. Chudoba nouzi pizdí (kuní). Prov. Jg. Cf. Paupertas meretrix. Hý. — P. = nejápně něco činiti. Zpizdil jsi to = po- kazil. Sř. — se s čím. Nech toho již a ne- pizdi se s tím ustavičně (nepiplej se, tändle damit nicht). Mor. Hý. — se = smilniti. V Želivsku. Sř.

218460   Pizditi Svazek: 7 Strana: 0245
Pizditi. List. fil. XII. 344.

218461   Pizditi Svazek: 9 Strana: 0223
Pizditi. Nepizdi tak (říkají děti cvrkajíce do důlku = neškňoř tak, cvrkni přece po- řádně). Hoř. 93.

218462   Pizdivlk Svazek: 10 Strana: 0258
Pizdivlk, a, m., nadávka. Wtr. Str. 90., Wtr. Min. 18.

218463   Pizdniti Svazek: 10 Strana: 0258
Pizdniti = uhoditi. — co: kuželku, aby padla. Štěpánovice. List. fil. 1902. 250.

218464   Pizdnouti Svazek: 2 Strana: 0565
Pizdnouti (zastr.), udeřiti, schlagen. — koho čím. Kdo na tebe vzal prut, pizdni ty ho palicí. Berla král. Vz Piznouti.

218465   Pizdov Svazek: 7 Strana: 0245
Pizdov, a, m , Pizdow, osada u Nového Města n. Met.

218466   Pizdra Svazek: 7 Strana: 0245
Pizdra, y, m. = kdo se v jídle nimrá, babrá, pizdří. Val. Vck , Brt. D.

218467   Pizdratice Svazek: 7 Strana: 0245
Pizdratice, ves. D. ol. X. 75., 744.

218468   Pizdřiti se v čem Svazek: 7 Strana: 0245
Pizdřiti se v čem = mazati se, piplati se, babrati se. P. se v jídle. Val. Vck. — se s čím. Na již. Mor. Šd.

218469   Pizďurka Svazek: 7 Strana: 0245
Pizďurka, y, f. = malá věc, maličkosť, Kleinigkeit, Winzigkeit. U Místka. Škd.

218470   Pizgor Svazek: 2 Strana: 0565
Pizgor, u, ?., brk, Kiel, m. Na Mor. Bkř.

218471   Pizgoř Svazek: 7 Strana: 0245
Pizgoř, e, m. = pytevník. Val. Brt. D. 248.

218472   Pizgořiť Svazek: 7 Strana: 0245
Pizgořiť, pitvořit = pytvati. Mor. Brt. D. 248.

218473   Pizgra Svazek: 7 Strana: 0245
Pizgra, y, f. = pizďurka. Slez. Šd. — P., y, m. = kdo se pizdří. Brt. D. 248.

218474   Pizgřiti Svazek: 10 Strana: 0648
Pizgřiti. Rána se pizgří (jitří). Bze- necko. Čes. 1 XIV. 422.

218475   Pizgřiti se Svazek: 7 Strana: 0246
Pizgřiti se, dle Šd. chybně m.: pi- zdřiti se. Vz Pižgřiť (dod.).

218476   Pízněti Svazek: 7 Strana: 0272
Pízněti. Mkl. Etym. 237.

218477   Piznouti Svazek: 2 Strana: 0565
Piznouti, znul a zl, ut, utí = pizdnouti, udeřiti, schlagen. Na Mor. a ve Slez. Pk., Klš., Zkl., Tč. — co, koho. Piznu ťa! — s kým oč. Piznúl s ním o zem. Na Mor. Brt., Hý. — koho čím Pizdni ho míčem. Mor. Hý.

218478   Piznouti Svazek: 8 Strana: 0280
Piznouti = udeřiti. P. koho po hřbetě. Brt. D. II. 34.

218479   Piznouti. — abs Svazek: 7 Strana: 0246
Piznouti. — abs. Hrom piznul; Osmá (hodina) pizla. Mor. Brt. D. 248 — koho čím Piznul mne kladivečkem. Sš P. 482. — čím kam. Rozhněval se, piznul piasťum na stůl VSlz I. 59. — P., stehlen. Slov. Ssk

218480   Piznutí Svazek: 10 Strana: 0258
Piznutí, n. = udeření. Slez. Vyhl. II. 110. Sr. Piznouti.

218481   Píž Svazek: 7 Strana: 0246
Píž, e, m. os. jm. Šd.

218482   Píža Svazek: 7 Strana: 0246
Píža, dle Bača, op. jm. Šd.

218483   Píždan Svazek: 2 Strana: 0565
Píždan, u, m., jm. lesa vRoznotíně u Ledče. Km.

218484   Pížec Svazek: 8 Strana: 0280
Pížec, žce, m., Benzoesäure, f. Am. Orb. 67.

218485   Pížev Svazek: 8 Strana: 0280
Pížev, žve, f., Bittermandelöl, m. Am. Orb. 67.

218486   Pižgřiť sa Svazek: 7 Strana: 0246
Pižgřiť sa = pizdřiti se. Mor. Tě., Brt N. p. 158 , Brt. D. 148. — Pozn. Vck. mi po- věděl, že znamená pižgřiť sa = mazati se, ale později dodal, že je pizgřiť chybné m pizdřiť. Má-Ii Brt. pižgřiť sa také od Vcka, tedy by to bylo také chybné m. pizdřiti

218487   Pižík Svazek: 2 Strana: 0565
Pižík, a, m., Rennthierkalb, n. Mus. IV. a. 61.

218488   Pižil Svazek: 8 Strana: 0280
Pižil, u, m., Benzoyl. Am. Orb. 67.

218489   Pižla Svazek: 7 Strana: 0246
Pižla, y, m.= kdo pižlá. Us.

218490   Pižlák Svazek: 7 Strana: 0246
Pižlák, a, m. = pitvák, tupý nůž. Us. Fč

218491   Pižlati Svazek: 2 Strana: 0565
Pižlati = nožem tupým krájeti, mit stum- pfem Messer schneiden. — co: Chléb, dřevo. Us. — čím : kudlou.

218492   Pižlati Svazek: 7 Strana: 0246
Pižlati Cf. Pidlati, Pihlati.

218493   Pížma Svazek: 2 Strana: 0565
Pížma, y, f., centaurea moschata, Bisam- blume, f. Slov. Plk.

218494   Pížma Svazek: 7 Strana: 0246
Pížma. Vz Rstp. 928.

218495   Pížmák Svazek: 2 Strana: 0565
Pížmák, u, m., jm. pole u Příkaz na Mor. Km.

218496   Pížmák Svazek: 7 Strana: 0246
Pížmák, a, m. = tesařík pížmový. U Kr Hrad. Kšť.

218497   Pižmičky Svazek: 10 Strana: 0258
Pižmičky, gazelli. Rostl. D. 92b. l.

218498   Pižmitý Svazek: 7 Strana: 0246
Pižmitý, Bisam-. P. růže. Šm.

218499   Pížmo Svazek: 2 Strana: 0565
Pížmo, a, n., moschus, Bisam, Moschus, m. V. Vz Schd. II. 431., Kom. J. 328., S. N. Ne všecko pížmem a kadidlem voní. Kdež můž lejno s pížmem příslušeti, neb zlato s hnojem ? Jg. Vz Kadidlo. — P., kejklířka, mimulus, rostl. Schd. II. 291.

218500   Pížmo Svazek: 7 Strana: 0246
Pížmo. Mkl. Etym. 248. — P., mustus Byl. 15. stol., Mllr. 69.

218501   Pižmo Svazek: 8 Strana: 0280
Pižmo, a, n. = pleskač, pyšná. ruže, aster chinensis, rostl. Brt. D. II. 500.

218502   Pížmo Svazek: 9 Strana: 0223
Pížmo, rostl. Plané p. je dobré na bar- vení. Šeb. 129.

218503   Pižmo Svazek: 10 Strana: 0258
Pižmo kabardinské (ruské, sibiřské, mo- skevské), tonkinské (čínské, tibetské). Vz Ott. XIX. 823. — P., rostl. Vz Zemědým, Dymnivka.

218504   Pížmobarevný Svazek: 2 Strana: 0565
Pížmobarevný, bisamfärbig. Šm.

218505   Pížmoň Svazek: 2 Strana: 0565
Pížmoň, ě, m., kabar pížmový, moschus moschifer, Bisamthier, n. Krok.

218506   Pižmoň Svazek: 7 Strana: 0246
Pižmoň, ě, m. Cf. Brm. I. 3. 392.

218507   Pižmon Svazek: 10 Strana: 0258
Pižmon americký, ovibos moschatus. Vz Ott. XVIII. 1009.

218508   Pižmovati Svazek: 2 Strana: 0565
Pižmovati, bisamen. — co, Šm.

218509   Pížmovec Svazek: 7 Strana: 0246
Pížmovec, vce, m., der Bisamkäfer. Rk. P. mošusový, adoxa moschatellina. Let. Mt. S. VIII. 1. 34.

218510   Pížmověnka Svazek: 2 Strana: 0565
Pížmověnka, y, f., die Bisamblume, adoxa moschatelina, Rostl.

218511   Pižmoví Svazek: 8 Strana: 0280
Pižmoví, n. = pižmo. Exc.

218512   Pížmovitý Svazek: 2 Strana: 0565
Pížmovitý, bisamartig. Šm.

218513   Pížmovka Svazek: 2 Strana: 0565
Pížmovka, y, f. = pižmověnka, FB. 51.

218514   Pižmovka Svazek: 7 Strana: 0246
Pižmovka, y, f. Cf. Čl. K v. 221, Rstp 768, Ott. I. 231., Slb. 577, Mllr. 8.

218515   Pížmovkovitý Svazek: 7 Strana: 0246
Pížmovkovitý. P. rostlinv, adoxeae. Nz Slb. 577

218516   Pížmovník Svazek: 7 Strana: 0246
Pížmovník, a, m. aromia, brouk Kk Br. 341., Brm. IV. 190., Šír II. 62.

218517   Pížmovník Svazek: 9 Strana: 0223
Pížmovník, a, m., brouk. P. vrbový. Klim. 652.

218518   Pížmovonný Svazek: 2 Strana: 0565
Pížmovonný, nach Bisam riechend. Sléz (B. malve, f., malva moschata), majoko (B. narzisse, f., narcissus moschatus), tur (B. ochs, bos moschatus). Srn.

218519   Pížmový Svazek: 2 Strana: 0565
Pížmový, Bisam-. P. srnec (pížmoň), jablko, V., kulička, D., kočka, myš, chroust, kůže, Jg., zápach, vůně, koláčky, Šm., skot. S. N. — V bot. P. kvítek, Bisarablume, D.; česnek, allium moschatum, Bisamknoblauch, m.; čapínůsek, geranium moschatum, Bisam- kraut, n.; lomikámen, saxifraga moschata. D, Krok. — Jg.

218520   Pižmový Svazek: 7 Strana: 0246
Pižmový. P. bylina, zrna, zrnka, kořen. Mllr. 8., 54., 103.

218521   Pižník Svazek: 7 Strana: 0246
Pižník, a, m , das Rennthierkalb. Šm.

218522   Pižol Svazek: 8 Strana: 0280
Pižol, u, m., Benzol, n. Am. Orb. 67.

218523   pj Svazek: 8 Strana: 0280
pj mění se v p', p: kúpja, kup'a, strč. kúpa, přehláskou kúpě, nč. koupě. Gb. H. ml. I. 417.

218524   Pja Svazek: 7 Strana: 0246
Pja skupina. Vz Mkl. aL. 228

218525   Pjaceraka Svazek: 7 Strana: 0246
Pjaceraka pětilistá, rostl. Na jihových Mor. Brt.

218526   Pjáčať Svazek: 7 Strana: 1356
Pjáčať = napiatu býti. Nohavice pjáčały na łýtkoch Val. Slavč. 67

218527   Pjadélko Svazek: 7 Strana: 0246
Pjadélko, a, n. = něco malého (kabát, sukně). Ušil mně to jak p. enom. Val. Vck

218528   Pjadlíček Svazek: 7 Strana: 1356
Pjadlíček, čku, m. = podběh, sliz, rostl. Mor. Rgl.

218529   Pjádliti Svazek: 2 Strana: 0565
Pjádliti, il, ení. — se po čem = něčeho žádati. Us. na Mor. Brt.

218530   Pjadliti se kam Svazek: 7 Strana: 0246
Pjadliti se kam = zdlouha a namáhavě lézti. Co se tam pjadlíš, polez dolů Laš Kál.

218531   Pjagati Svazek: 7 Strana: 0246
Pjagati = mačkati, mísiti (chléb), Laš. Wrch ; špiniti. U Příbora. Vek.

218532   Pjantala Svazek: 7 Strana: 0246
Pjantala, plantala, y, f. = kdo všecko zpjance, zplance, nešika. Laš. Tč.

218533   Pjantati Svazek: 7 Strana: 0246
Pjantati = modrchati, fitzen. Niti se pjan- tajú Laš. Tč.

218534   Pjaro Svazek: 9 Strana: 0223
Pjaro = péro, pjero, kytice. Němc. III. 294., Mus. 1859. 88.

218535   Pjasť Svazek: 7 Strana: 0246
Pjasť, ě, f = pěst. Laš. Tč.

218536   Pjastunka Svazek: 7 Strana: 0246
Pjastunka, y, f. = pěstounka, chůva. Slez. Šd.

218537   Pjať Svazek: 10 Strana: 0258
Pjať. Kůň musí p. (napnouti síly, silně pracovati). Val. Čes. 1. XIV. 245.

218538   Pjata Svazek: 2 Strana: 0565
Pjata, v, f., pata, die Ferse. U Opav. Klš. U Ostravy. Tč.

218539   Pjata Svazek: 10 Strana: 0258
Pjata, y, f. = pata. Opava, Ostrava. Šb. D. 68.

218540   Pjati Svazek: 2 Strana: 0565
Pjati, vz Píti, 2.

218541   Pjatit za někým Svazek: 2 Strana: 0565
Pjatit za někým, za patama někomu choditi. U Hradiště na Mor. Tč.

218542   Pjatro Svazek: 2 Strana: 0565
Pjatro, a, n. = patro ve stodole. Na Ostrav. Tč.

218543   Pjatro Svazek: 10 Strana: 0258
Pjatro, a, n. = patro v stodole. Ostrava. Šb. D. 60.

218544   Pjaty Svazek: 2 Strana: 0565
Pjaty. V ty pjaty = hned, sogleich. V Opav. Klš. Vz Pjata.

218545   Pjéček Svazek: 7 Strana: 0246
Pjéček, čku, m. Hráli (kluci) v p-čka (dlouhý semel). Na mor. Slov. Brt.

218546   Pjero Svazek: 8 Strana: 0280
Pjero, a, n. = péro, kytka. Phľd. 189í. 519

218547   Pjery Svazek: 10 Strana: 0258
Pjery = kysané knedle. Slov. Sbor. čes. 87. Sr. Péry v II. Přisp. 219.

218548   Pjesc Svazek: 8 Strana: 0280
Pjesc = péci. Ve Spiši. Phľd. 1893. 428.

218549   Pjiplať Svazek: 2 Strana: 0565
Pjiplať, v již. Čech., tiplati.

218550   Pjiplavý Svazek: 2 Strana: 0565
Pjiplavý, v již. Čech., malicherný (o práci). Kts.

218551   Pjjan, piján Svazek: 2 Strana: 0548
Pjjan, piján, (pi-j ?n?, Mkl. B. 124.), a, m. Žráč a p. vína. V., Br. Vz Piják.

218552   Pkelník Svazek: 2 Strana: 0565
Pkelník, a, m., bednář, der Binder. Snad od ??kl?, Pech, n. Gl. 231.

218553   Pkelník Svazek: 10 Strana: 0648
Pkelník, a, m. = smolař. Wtr. Řem. 11.

218554   Pkelný Svazek: 7 Strana: 0246
Pkelný = pekelný. Alx. B. v. 139. (HP. 75.)

218555   Pkelný m Svazek: 2 Strana: 0565
Pkelný m.: pekelný. Vz Bž. 3o.

218556   Plac Svazek: 2 Strana: 0565
Plac, u, plácek, cku, m., místo široké, otevřené, prostranství, prostrannosť, der Platz, ein freier Raum. P. ku procházce. V. P. závodní, k běhání o závod, ke kolbám ry- tířským. V. P. trhový (náměstí), střelčí, po- pravní, herní, bojovný, válečný (bojiště). Us. Na place zůstati (padnouti). V'. Jinak: na placu zůstati = zvítěziti. Solf. — P., jev, veřejnost. Důvody na p. přivésti. Plk. Na p. s něčím vyjíti, an's Licht. V., Sych. Pojď na p. D. Nejprvnější artikul, který na plac přijde, bude se strany religií. Břez. 209. — P., dalekosť, prostranství, volnost', der Platz, Raum, Ort. P. mezi dvěma věcmi. V. — P., místo, které věc nějaká zanímá a zanímati má, der Platz, Raum. Mnoho placu má po- třebí. Udělati komu p. — P., příležitost, místo, der Spielraum, Platz, die Gelegenheit. Pochlebníci největší plac mají při dvořích. Plk. — Jg.

218557   Plác Svazek: 2 Strana: 0565
Plác! Platz! Patsch! P. uhodil sebou. Us.

218558   Plac Svazek: 8 Strana: 0280
Plac = prázdný prostor před stavením. Brt. D. II. 436. Cf. Zadnik (3. dod.).

218559   Plac Svazek: 10 Strana: 0258
Plac. Na plac (veřejnosť) něco vyvoditi. Fel. 52. — P. = dvůr (ve statku). Slez. Vyhl. II. 198.

218560   Pláca Svazek: 7 Strana: 0246
Pláca, e, f. = pláce. Slov. Slav., Dbš. — P., dle Bača = plácal, povídálek. U Ronova. Rgl.

218561   Plácač Svazek: 2 Strana: 0565
Plácač, e, m., kdo plácá, der Patscher. — P., tlachal, der Plauderer. — P., nástroj kterým se mlat vyrovnává, píst, der Stampf- klotz. — P., latač, der Fücker. D.

218562   Plácač Svazek: 7 Strana: 0246
Plácač, e, m., plácačka, y, f = nástroj, jimž se hnůj na vůz naloženy plácá. Us. Sn.

218563   Plácáček Svazek: 2 Strana: 0566
Plácáček, čku, m., Kragenstickerei, f. Vz Placák. Kčr.

218564   Plácačka Svazek: 2 Strana: 0566
Plácačka, placačka, y, f., která plácá, pleská, die Klatscherin, Plauscherin. — P., látačka, die Flickerin. — P., věc kterou se něco plácá, die Britsche, Klatsche. P. na mouchy (na Mor. lepačka, pleskačka, flekačka. Hý., Brt), na míč. Rk. — P., plácanina, Klatscherei, f. Jg.

218565   Plácačka Svazek: 7 Strana: 0246
Plácačka hasičská (na jiskry), der Feuer- besen. Tlm.

218566   Pľacách Svazek: 8 Strana: 0280
Pľacách, u, m. = placek. Slez. Brt. D. II. 480.

218567   Plácák Svazek: 2 Strana: 0566
Plácák, u, m., der Sfampfklotz, Tennen- bär. — P., ein breiter, gefalteter Halskragen der alten Bäuerinen. U Litovle. Kčr.

218568   Placák Svazek: 7 Strana: 0246
Placák = placatý kámen. Us. Rgl.

218569   Placák Svazek: 9 Strana: 0223
Placák, u, m. = knoflík (na plandách a j. ). Hoř. 213.

218570   Placák Svazek: 9 Strana: 0457
Placák, u, m = nabíraný límec ?láště. Nár. sbor. 1901. 25. — P. = obojek, krézl. Tovač. Ib. 26.

218571   Placáky Svazek: 10 Strana: 0258
Placáky = druh krajek. Vz Krajka.

218572   Plácal Svazek: 2 Strana: 0566
Plácal, a, m. Schwätzer, m., Plauder- tasche, í. Us.

218573   Plácal Svazek: 7 Strana: 0246
Plácal, a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 962.

218574   Plácal Svazek: 9 Strana: 0223
Plácal (později Plácel) z Elbinku Václ. br., spis., 1556. —1604. Vz Flš. Písm. I. 357.

218575   Placali-us Svazek: 7 Strana: 0246
Placali-us, a, m P. Tom. Ig., farář 1636. Jg. H. 1. 611, Jir. Ruk II. 122.

218576   Placanda Svazek: 7 Strana: 0246
Placanda, y, f. = veliká placka z ne- kvašeného těsta a to z pobělky. Na Zbir. Lg.

218577   Plácání Svazek: 2 Strana: 0566
Plácání, n., das Patschen. Vz Plácati. — P., zváni, daremné mluveni, die Klatscherei, das Plauschen. To je zbytečné p.! — P., látání, das Flicken. D. — Plácanice, e, f., plácání, das Patschen, die Patscherei, Ros.; žvanice, das Gewäsch, Geklatsche, Jg.; látanice, das Geflicke. Jg. — Plácanina, y, f., plácání, látání, das Geflicke, Flickwerk, D.; léčení nemoci ne mnoho platné, die Flickerei; špatné dílo, mazanice, Machwerk, n., Schmiererei, f. D.

218578   Plácanice Svazek: 7 Strana: 0246
Plácanice, e, f., das Patschen, die Pat- scherei; Gewäsch, Geklatsche; Geflicke. Šm.

218579   Plácanina Svazek: 7 Strana: 0246
Plácanina, y, f., vz List fil. XII. 353. P , das Flickwerk; die Flickerei; das Mach- werk, die Schmiererei. Šm.

218580   Placatěti Svazek: 2 Strana: 0566
Placatěti, ěl, ění, flach, platt werden. Jg.

218581   Plácati Svazek: 2 Strana: 0566
Plácati, plácávati; placiti, il, en, ení; plácnouti, cl a cnul, ut, utí, patschen; zváti, pleskati, klatschen, plaudern; látati, flicken. Jg. — abs. Udeřil ho, až pláclo. Us. Plácá (kaní), co se mu namate. Us. — co, koho. Ty taky ledacos plácáš (žvaníš). Placil ho. Us. Plácnu tě, budeš-li to dělati. Sych. — komu (se) kde. Plácá mu voda ve stře- vících. Ros. P. se ve vodě, (břísti, až to plácá, plätschern). Ros. — co čím: mlat plácákem. D. — kam čím: rukou do vody p. Us. Jídla do sebe p., stopfen. Dch.

218582   Plácati Svazek: 7 Strana: 0246
Plácati. — abs. Plácli (dohodli se) a dům byl prodán. Us. Kšť. — čím. Běžel a plácl sebou (upadl). Us. Jako když rukama plácne (v okamžiku) U Kr. Hrad. Kšť. — kam. Cosi na vodu pláclo. Us. Fč. Plácni ho do zad. Us. P. si na prsa. Us. Pdl. Po- lib mě, kam mě maminka plácávala (v řiť). U Třebonína. Olv.

218583   Plácati čím Svazek: 9 Strana: 0223
Plácati čím. Neplácej rozumem = ne- tlachej. Hoř. 123.

218584   Placatice Svazek: 7 Strana: 0246
Placatice, e, f. = placatá čepice. Herm. Pr. z. 5.

218585   Placatiti Svazek: 2 Strana: 0566
Placatiti, il, ěn, ění, platt, flach machen, platten. — co čím: kouli kladivem.

218586   Placatka Svazek: 7 Strana: 0246
Placatka, y, f., coenanthium, der Blüthen- kuchen. Nz., Rst. 464. — P. = placatá če- pice. K. Jir.

218587   Placatý Svazek: 2 Strana: 0566
Placatý, ploský, platt, flach. P. strana některé věci. Jg.

218588   Placatý Svazek: 7 Strana: 0246
Placatý. P. čepice (placatka).

218589   Plácavá Svazek: 7 Strana: 0246
Plácavá, é, f., čes. tanec. Škd., Bačk.

218590   Plácavá Svazek: 9 Strana: 0223
Plácavá, é, f., tanec. Čes. 1. VI. 553., 554.

218591   Plácavá Svazek: 10 Strana: 0258
Plácavá, é, f. tanec. Vz Brt. P. n. 182.

218592   Plácavý Svazek: 2 Strana: 0566
Plácavý, kdo rád plácá. P. člověk, ein Plauderer. Jg.

218593   Placbek Svazek: 8 Strana: 0280
Placbek, a, m., vz Lávka (3. dod.).

218594   Pláce Svazek: 2 Strana: 0566
Pláce, e, f., na Slov., plat, Lohn, m. Jaká práce, taká pláce. Prov. Dokud prosí, zlatá slova nosí, a před plácí záda obrací. Č. M. 276. — P., záplata, Fleck, m. Apol.

218595   Pláce Svazek: 7 Strana: 0246
Pláce. Mkl. Etym. 248.

218596   Pláce Svazek: 8 Strana: 0280
Pláce, z platja. Gb. H. ml. I. 384.

218597   Placek Svazek: 2 Strana: 0566
Placek, cku, m., placka, y, f., pleskatý koláč, vdolek nenakynutý z mouky n. z bram- borů, der Platz. Tč., Kčr., V. Vz Placka. — P., vz Pína.

218598   Plácek Svazek: 2 Strana: 0566
Plácek, vz Plac.

218599   Placek Svazek: 7 Strana: 0246
Placek = rozházená kopka sena. U Be- nešova na Mor. Brt. — P., cka, m. = plátce, Zahler, m. On je zlý p. Slez. Šd. — P., čes. nár. tanec. Bačk.

218600   Placek Svazek: 8 Strana: 0280
Placek. Sukňa u samom spodku plackom bo falindišom obrúbená, Phľd. 1894. 254. Dle Phľd. 1894. 744. chyba tisku m. pľachom (ple- chem).

218601   Placek Svazek: 10 Strana: 0258
Placek Jan, prof. a spisov.

218602   Plácel Svazek: 7 Strana: 0246
Plácel, a, m , os. jm. P. Václ. z Elbinka, měst písař v Hradci Král. 1556.—1604. Cf. Tf. H. 1. 61., Jg. H. 1. 611., Jir. Ruk. II. 123., 391., Šb. Dj. ř. 277., Sbn. 912., Sdl. Hr. II. 221., Mus. 1871. 92., Rk. Sl.

218603   Plácel Svazek: 10 Strana: 0258
Plácel (Plácal) z Elbinku Vác. Sr. Ott. XIX. 824.

218604   Placement Svazek: 2 Strana: 0566
Placement, (fr., plasman), umístnění. Rk.

218605   Placení Svazek: 2 Strana: 0566
Placení, n., das Zahlen, die Zahlung. Kouskovaté, kouskovité p. theilweise Be- zahlung. Ros. Lhůty k p. Sych. Někoho k p. donutiti. Sych. Máte pátý díl k p. Sych. P. z části, na srážku; možnosť, postih (Zah- lungs-Regress), summa placení; způsobnosť, prostředky, místo, den, čas, týden, dosta- tečný k p., J. tr., napřed p., nemožnosť p.; p. cla; dlužník p. prokazuj, Er.; rozkaz, nezpůsobný k p.; arch na p.; průkaz, titul, původ p.; předpis o p.; p. v hotovosti, ho- tovými (také = bití, výprask). Hý.; hotové p.; p. po částkách. Šp. P. od pohonov, od desk, vz Vš. 155.—157., 388.—406. Od pla- cení školného žáka osvoboditi, zbytečně m.: od školného. Brt. P. penězi, Geldzahlung. Pr.

218606   Plácení Svazek: 2 Strana: 0566
Plácení, n., das Flicken. Reš.

218607   Placení Svazek: 7 Strana: 0246
Placení. O p. vz Vš. Jir. 464. Na p. vždy dost času. Us.

218608   Placení Svazek: 10 Strana: 0258
Placení, n. Vz Ott. XIX. 825.

218609   Plácenina Svazek: 2 Strana: 0566
Plácenina, y, f., plácanina, Geflicke, n., schlechte Schreiberei. D.

218610   Placenta Svazek: 7 Strana: 0246
Placenta, y, f. = lůžko. Ssavci s p-tou kroužkovou (zonoplacentalia) a s p. kotou- čovou (discoplacentalia) Stč. Zem. 812.

218611   Placentalní Svazek: 7 Strana: 0246
Placentalní ssavci děli se na nižší, in- decidua a vyšší, deciduata. Stč. Zem. 812.

218612   Placenti-a Svazek: 2 Strana: 0566
Placenti-a, e, f., mě. v Italii, Piacenza. — Placenťan, a, m. — Placentský.

218613   Placený Svazek: 2 Strana: 0566
Placený; placen, a, o, bezahlt. P. oběd, dělník, posel. — Když na placenou přijde ku placení, k platu). Wenns zur Zahlung kömmt. Reš.

218614   Plácený Svazek: 2 Strana: 0566
Plácený; plácen, a, o, geflickt.

218615   Placený Svazek: 10 Strana: 0258
Placený. Neupřímné posloužení, když je p-né. Tbz. III. 2. 54.

218616   Placet Svazek: 2 Strana: 0566
Placet, lat., líbí, přijímá, povoluje se. Rk.

218617   Placet-um Svazek: 2 Strana: 0566
Placet-um, a, n., lat. P. regium, schvá- lení panovníka k uveřejňováni papežských nařízení. Rk. Vz S. N. Das landesherrliche Placet.

218618   Pláceti Svazek: 2 Strana: 0566
Pláceti, iter. od platiti, užívá se ho ve složených: spláceti, vypláceti atd. Jg.

218619   2. Pláceti Svazek: 2 Strana: 0566
2. Pláceti, el, en, ení = látati, spravo- vati, flicken. V. — co čím: kabát záplatou. Us. Kdo staré plácí, vetešník. Kom. J. 505.

218620   Pláceti Svazek: 7 Strana: 1356
Pláceti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 289.

218621   -pláceti Svazek: 9 Strana: 0223
-pláceti v od-, spláceti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 340.

218622   Placetník Svazek: 2 Strana: 0566
Placetník, a, m., latač, vetešník, Flicker, m. Reš.

218623   Placička Svazek: 2 Strana: 0566
Placička, y, f., vz Placka.

218624   Placina Svazek: 7 Strana: 0246
Placina, y,f. = veliký plac. V západních Čech. P-ny = pole u Velenova. BPr.

218625   Placina, y, f., plac, der Svazek: 2 Strana: 0566
Placina, y, f., plac, der Platz. P. na trávu. Puch.

218626   Placirovati Svazek: 2 Strana: 0566
Placirovati, z něm. a to z fr., umístiti, an seinen Platz stellen, setzen; einen Platz anweisen, versorgen. Rk.

218627   Placka Svazek: 2 Strana: 0566
Placka, y, f., placek, der Fladen. Což je na placky, když není mouky. Vz Nuzný. Lb., Jg. — P., vesikator, Zugpflaster, n. — P., pryskyřičná elektroforu. Techn. — P., losos- nice, alausa vulgaris, ryba z čeledi sleďů. Vz S. N., Frč. 290., Schd. II. 496. — P ky, Blattelkohle, f. Hř. — P., placení, die Zah- lung, Auslage. U Opav. Klš. — Placko- vitý, platt wie Fladen. P. lůžko. Rostl.

218628   Placka Svazek: 7 Strana: 0246
Placka jídlo. P. trhané, škvarkové, zelné, bramborové. Us. Rgl. Sladké p-ky z mouky vodou zadělané (bez kvasnic). Us. Kšf. Boty, střevíce jako placky (široké). Dch. Sedí jako p. (nečinně). Us. Kšť. Pozdě placky píct, když trouba studená. Us. Vk. Cf. Lámance, Křástaly. — P. uhlí, die Plattenkohle, pla- ckové uhlí. Šp., Zpr. arch. VII. 8. — P. v poli. Oře-li se mokré pole, odhrnuje pluh placky. Fč. — P. Šátek na hlavě zavázaný na placku. Němc. B., Jrsk., Rgl. — P., alausa, ryba. Brm. III. 3. 334.

218629   Placka Svazek: 8 Strana: 0280
Placka, z placenta. — Šátek na hlavě za- vázati na placku, na pokos (ve vých. Cech.). Oestr. Mon. (Böhm.) I. 419. (Jrsk.). — P. pruská, Kappgewölbe. Sterz. II. 17.

218630   Placka Svazek: 9 Strana: 0223
Placka z kotlích utvořená z kotelního kalu nebo kamene. Vz KP. IX 21. — ?. = nízká čepice. Nár. list. 1898. č. 163. — P. česká = klenba. Vz Ott. XIV. 353a. (obraz). — P. = pokrutina (při lisování). Ott. XVI 103b. — P. = karta. Obraceti placky = hráti v karty. Čes. 1. X. 175.

218631   Placková Svazek: 8 Strana: 0281
Placková, é, f., vrch u Brezna na Slov. Phľd. 1894. 742.

218632   Plackovitý Svazek: 7 Strana: 0246
Plackovitý, kuchenförmig. Rst. 464.

218633   Plackový Svazek: 7 Strana: 0246
Plackový. P. uhlí. Vz Placka. Sp., Krost, Zpr. arch. VII. 9.

218634   Plácky Svazek: 2 Strana: 0566
Plácky, dle Dolany. Platzka, ves u Kr. Hradce. PL.

218635   Placky Svazek: 7 Strana: 0247
Placky = kde voda ze země proráží (slzí). Brt. D. 248.

218636   Placna Svazek: 2 Strana: 0566
Placna, y, f., o ženských, die Plauder- tasche. B. Něm.

218637   Placné Svazek: 8 Strana: 0280
Placné, ého, n. Také p-ho má třetinu míti. 1409. Cel. Pr. m. II. 1105.

218638   Placní Svazek: 2 Strana: 0566
Placní vozové, die innere Wagenreihe im husitischen Heere. Gl. 231.

218639   Placní Svazek: 7 Strana: 0246
Placní vůz. Let. 59.

218640   Placní Svazek: 9 Strana: 0223
Placní či krajní vůz válečný (Žižkův). Pal. Děj. III. 1. 539.

218641   Placní Svazek: 9 Strana: 0457
Placní vůz válečný, který byl obyčejně uvnitř vozové hradby. Tk. Žk. 178.

218642   Plácnouti Svazek: 2 Strana: 0566
Plácnouti, vz Plácati.

218643   Placný Svazek: 2 Strana: 0566
Placný, prostranný, geräumig. Na mor. Zlínsku. Brt.

218644   Plácoň Svazek: 7 Strana: 0246
Plácoň, ě, m. = tlachal. U Kr. Hrad. Kšť.

218645   Placot Svazek: 2 Strana: 0566
Placot, u, m., plácání, das Gepatsche. Ros.

218646   Plácot Svazek: 10 Strana: 0258
Plácot, u, m. P. dlaní (prodávajících a kupujících). Rais. Lep. 189.

218647   Plácotina Svazek: 7 Strana: 0246
Plácotina, y, f. = plácot. Šm.

218648   Placovitý. P Svazek: 10 Strana: 0258
Placovitý. P. tráva = nestejně vyrostlá tak, že místy vůbec žádné není. Us. Schüller.

218649   Placovní Svazek: 2 Strana: 0566
Placovní, Platz-. P. hra, na place (míčem). Jel.

218650   Placúch Svazek: 7 Strana: 0246
Placúch, u, m. = placek Slez. Sd.

218651   Placuch Svazek: 10 Strana: 0258
Placuch, u, m. = poplatník. Slez. Vlasť. I. 66.

218652   Placucha Svazek: 7 Strana: 0246
Placucha, y, f., der Plumpsack. Vz Pla- cák. Rk.

218653   Pláč Svazek: 2 Strana: 0566
Pláč, e, m., od plak (plakati), k v č před příponou j? : plak +jb, plač?. Mkl. B. 76. Vz K. Das Weinen. Jg. Ht. P. žalostivý, V., usedavý, Sych., Šm., hlasitý; k pláči koho pohnouti. Nt. P. srdečný. Vod. P. útrpnosti, přátelství, lásky a žalosti. P. nad hříšníkem. Sš. L. 186. Bude p. D. P. jí sedí v oku. Plk. V pekle je věčný p. V. Ku pláči při- vésti, přinutiti, dohnati; p. zbuditi, s pláčem naříkati; zdržeti se od pláče; zastaviti, v sobě zadržeti, zatajiti, setříti p.; na p. se oddati, od pláče nepřestávati. V. Pro p. nemohl promluviti. S pláčem někoho litovati. Pláčem oči pokaziti, pláčem vyprositi. D. S křikem a pláčem velikým. Har. Vyšla z domu s plá- čem. Flav. I zastena pláčem holubiným. Rkk. 7. P. mrtvých (nad mrtvými), p. Jeremiášův. Har., D. Nikdo od pláče zdržeti se nemohl. Háj. Panna s pláčem ho prosila. Dal. S plá- čem takto povědě. Dal. 103. I byl veliký dav a p. v lidech. Let. 167. Do pláče ae dala. Er. P. 188. Má p. na konci (chystá se ku pláči, jest mu do pláče). U Olom. a i v Čech. Sd. Je mi do pláče. Rk. Mně je tak do pláče. Šm. Tam bude p. očima a skřehot zubóm. H. (Jir.) Budou míti p. na očích. V. Protivní jsou sobě smích a pláč atd. Kom. J. 331. Přestaň od pláče. Solf. Je mi k pláči. D. Toho mi do pláče líto. Kom. Chléb pláče. D. Usedavým pláčem i nás rozplakala. Sych. S pláčem nejhlubší žalost' jevícím, lépe: s p. nejhlubší žalosti. Bs. Vypukla v p., lépe: dala se v p., do pláče. Os. Není ten jeho p. ze srdce, z plic to jest. Č. Pláč — ženský meč. Č. Mrzký muži pláč. Č. Ženský p., babí hněv a psí kulhání, nemá dlouhého pano- vání. Č. Ranní déšť, dětský smích a ženský p. nemá dlouhého trvání. Hý. Ze ženského pláče smích. Č. U blázna kord, u ženy pláč, u psa moč, u koně lejno: to když chtí, hned jest hotovo. Č. Má smích i p. v jednom py- tlíku. Vz Oko, Slza (strany přísloví). Č. Z lon- ského smíchu pláč (o padlých pannách). Srnec. Ranní smích, večerní p.; Páteční smích, ne- dělní p. Vz Mládí. Lb. Na velký smích rád následuje p.; P. nepomůže, když smrť přišla. Pk.

218654   Plač Svazek: 2 Strana: 0567
Plač, e, m., ves v Šumberksku na Mor. PL.

218655   Pláč Svazek: 7 Strana: 0246
Pláč. V MV. nepravá gloss.a Pa. Cf. Rk. Sl. P. soví. Mcha. Bylo mu více do pláče než do práce. Němc. V. 119. P. ženský jest tajná zbroj proti sprostným mužuorn. Výb. II. 1654. Když veselosť a smích v domě jest, stává p. již za dveřmi. Přílišný p. mrtvým nepomáhá a živým škodí.

218656   Pláč Svazek: 8 Strana: 0280
Pláč. Panští slibové a ženští pláčové za mnoho nestojí. Bl. Gr. 296. Ten brzy zpláče, kdo se pláči směje. Vrch. Tryz. 84. — P. Krista pána, berberis vulg., rostl. Brt. D. II. 500.

218657   Pláč Svazek: 9 Strana: 0223
Pláč. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 32., 33., 346.

218658   Pláč Svazek: 10 Strana: 0258
Pláč. Na p. nedala se hned. Zvon IV. 57. P. je pro ženy a děti, nie pro mužov. Rizn. 167.

218659   Pláč Svazek: 10 Strana: 0648
Pláč. Žádný prospěch nepochází z nářku a pláče. Škod. II1. II. 253.

218660   Plačák Svazek: 7 Strana: 0247
Plačák, u, m. = přístodolek. U Kr. Městce. Psčk.

218661   Plačba Svazek: 2 Strana: 0567
Plačba, y, f., pláč, naříkání, das Weinen, Wehklagen. Aniž sám devici ubuzoval, ana by ji byla pištba a p. ubuditi již musila. Sš. Mr. 24.

218662   Plaččivě Svazek: 8 Strana: 0280
Plaččivě. P. kvílíš. Krist. 113. b. (Pass. 327.).

218663   Plaččivý Svazek: 8 Strana: 0281
Plaččivý = plačtivý. Cť. čč (3. dod.), Gb. II. ml. I. 522., List. fil. 1895. 299.

218664   Plaččivý Svazek: 10 Strana: 0258
Plaččivý = k pláči smutný. P. púšč. Chč. S. I. 13a.

218665   Plaččivý Svazek: 10 Strana: 0648
Plaččivý, plorans. P. židé. Pat. Zim. 38b. 36.

218666   Plaček Svazek: 2 Strana: 0567
Plaček, čka, m., kdo rád pláče, der Heul - arsch, Weiner, Greiner. D. Víno z toho plačka, z onoho šaška učiní. Záv. — P., malá pla- čtivá opice, malpa pížmová, cebus capucinus, der Winselaffe. Ssav. — P., pták, ululla. — P., přezdívka těm, kteří mají plačtivé, bolavé oči, der Greiner, Weiner. Us. — P., čku, m., koláč, který se jídá při svatbě, když ne- věsta od matky se loučí, neb když ji do ložnice vedou, ein Hochzeitskuchen. Us. — Jg.

218667   Plaček Svazek: 7 Strana: 0247
Plaček, čka, m., os. jm. Arch. VIII. 65. — P. Frant., rytíř, místodrž. rada, spisov., nar. 1809., † asi 1888. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1. 611 — P, čku, m. = rybník u Leskovic na Pacovsku. BPr. — P., sam. u Horažďovic.

218668   Plaček Svazek: 7 Strana: 1356
Plaček, ulula, pták. Pršp. 10. 27. — Na mokřině v polích bývají plačky. Lib. NZ. 1. 544.

218669   Plaček Svazek: 8 Strana: 0281
Plaček = veliký koláč po svatbě od matky ! nevěstiny hostem dávaný; byl mazán perní- kem, tvarohem, mákem a povidly. Vz Vykl. Svat. 122. — P., byl rybník v Poděbr. NZ. IV. 100.

218670   Plaček Svazek: 10 Strana: 0258
Plaček Fr, ryt.; Boleslav, ryt., č. politik a spis. Sr. Ott. XIX. 827. nn. P. Vác. dr., spis.

218671   Plaček Svazek: 10 Strana: 0648
Plaček Přemysl Otak., spis. — P. Václ. dr., spis.

218672   Plačevný Svazek: 2 Strana: 0567
Plačevný, Thränen-. Slované lívali slzy v p-á osudí. Krok.

218673   Plačíce Svazek: 2 Strana: 0567
Plačíce, e, f., ves u Kr. Hradce. PL. — Tam jest jako u Janků v Plačici (říká se, kde je nepořádná domácnosť). Us. u Jičína. Sř.

218674   Plačící Svazek: 2 Strana: 0567
Plačící, die Weinenden, flentes, prvý druh kajicníků v staré církvi, kteří nesmějíce vstou- piti do chrámu v předsíni klečíce, neb k no- hám mimochodících se vrhajíce jich za pří- mluvu u Boha a biskupa prosili. Smol. 3.

218675   Plačidruh Svazek: 2 Strana: 0567
Plačidruh, a, m., soustrastný člověk. Dej mi bože p-ha. Č. M. 234.

218676   Plačidruh Svazek: 7 Strana: 0247
Plačidruh. Cf. Zpěvodruh.

218677   Plačiště Svazek: 10 Strana: 0648
Plačiště, ě. n., pole a les u Pacova. Čes. 1. XIV. 441., 442.

218678   Plačivý Svazek: 2 Strana: 0567
Plačivý, plačící, weinend. P. oči. Tkad. P. vrba (smutková, babylonská), salix baby- lonica, Trauerweide, f. Rostl.

218679   Plačivý Svazek: 7 Strana: 0247
Plačivý. P. slzy. 14. stol. Mus. 1884. 27.

218680   Plačka Svazek: 2 Strana: 0567
Plačka, vz Plačnice.

218681   Plačka Svazek: 7 Strana: 0247
Plačka = pláč. Hračka-plačka. Us. Mt. 8. I. 89 Cf. Plačky. — P. = slza. U Místka Škd. — P. = černě oděná družička při po- hřbu. U Písku. Kšť.

218682   Plačka Svazek: 9 Strana: 0223
Plačka, y, f. To je hotová p. Zát. Př. 96a.

218683   Plačkati sa Svazek: 7 Strana: 0247
Plačkati sa = plákati, plácati se. — kde. Pod růrou plačkajú sa husy a kačky Slov. N. Hlsk. XX. 275. P-la sa v ňom (ve zlatě). Dbš. Sl. pov. VI. 13. — Phľd. II. 21., Rl. Pr. II. 7.

218684   Plačkavý Svazek: 7 Strana: 0247
Plačkavý =plačtivý. Na P-vé = po- zemky (chatrné) u Bezděkova na Klat. BPr.

218685   Plačko Svazek: 7 Strana: 0247
Plačko, a, m. = plaček, kdo pořád pláče. Slov. Rr. Sb, Dbš. Sl. pov. I. 21. — P. Štěpán, kazatel 1846. Jg. H. 1. 612.

218686   Plačkov Svazek: 2 Strana: 0567
Plačkov, a, m., jm. pole u Příkaz a Rad- vanic na Mor. — P., hájovna u Křivoklátu. PL. — P., ves u Humpolce. — P., krajinka u Zduchovic v Dobříšsku. Pčk.

218687   Plačky Svazek: 2 Strana: 0567
Plačky, ů, pl., m., das Weinen. S plačky bezděčně dáme se táhnouti. V. Každá půjčka s plačky domů přichází. Jg. Jdou s plačky. Hlas. Z hračky bývají plačky. Rk., Sk.

218688   Plačlivě Svazek: 7 Strana: 0247
Plačlivě = plačtivě. Slov. Orl. III. 79.

218689   Plačlivec Svazek: 7 Strana: 0247
Plačlivec, vce, m. = plaček. Phľd. I. 1. 51.

218690   Plačlivno Svazek: 10 Strana: 0258
Plačlivno, a, n, vrch v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 165.

218691   Plačlivo Svazek: 8 Strana: 0569
Plačlivo = plačťivě. Elena počala p. Phľd. 1896. 680.

218692   Plačlivý Svazek: 2 Strana: 0567
Plačlivý, plačivý, klagend, flehend. P. hlas, Tkad., divadlo. Tab.

218693   Plačlivý Svazek: 8 Strana: 0281
Plačlivý. Utěšenie plačlivých. 1414. Jag. Arch. XV. 525.

218694   Plačlivý Svazek: 8 Strana: 0569
Plačlivý hlas. Ev. olom. 334. b. (r. 1421.).

218695   Plačna Svazek: 7 Strana: 0247
Plačna, y, f., weinerliches Weib. Šm.

218696   Plačnice Svazek: 2 Strana: 0567
Plačnice, e, plačka, y, f., plačící žena, Klageweib, n. V pohanstvu najaté p. (pla- čtivé ženy) mrtvého plakávaly. Kom. Nářek plačnic v cirkvi se zapovídal. Sš. II. 258., J. 163.

218697   Plačnice Svazek: 7 Strana: 0247
Plačnice. Lpř. Nesrovnávejme se s p-mi v pláči našem. Stár. Chrys. 350.

218698   Plačný Svazek: 7 Strana: 0247
Plačný. Slyš ten vzdychot! Viz ty plačné skráně. Sš. Sntt. 101. Ukoj všecky plačné Pravn. 2787. Rozpačná srdcě rúčím k p-mu skrúšení přivedeš. Pass.

218699   Plačovice Svazek: 2 Strana: 0567
Plačovice, Plospitz, ves u Jemnice na Mor. PL.

218700   Plačovice Svazek: 7 Strana: 0247
Plačovice, dle Budějovice, Plospitz, ves u Jemnic na Mor.

218701   Plačovice Svazek: 10 Strana: 0258
Plačovice v IT 567. za Plačky polož za Plačnice.

218702   Plačščivý Svazek: 8 Strana: 0281
Plačščivý m. plaččivý. Hrad. 33. a. (Gb. H. ml. I. 514.).

218703   Plačtihuba Svazek: 7 Strana: 0247
Plačtihuba, y, m. a f. = kdo pořád pláče. ČT. Tkč.

218704   Plačtioký Svazek: 2 Strana: 0567
Plačtioký, trief-, rinnäugig. Rk.

218705   Plačtivá Svazek: 7 Strana: 0247
Plačtivá, é, f. = čes. nár. tanec. Škd., Bačk.

218706   Plačtivě Svazek: 2 Strana: 0567
Plačtivě, weinerlich. Žal.

218707   Plačtivka Svazek: 7 Strana: 0247
Plačtivka, y, f. = žena plačtivá. Sš. J. 297.

218708   Plačtivosť Svazek: 8 Strana: 0281
Plačtivosť, i, f. Světz. 1895. 257.

218709   Plačtivý Svazek: 2 Strana: 0567
Plačtivý, snadně plačící, weinend. St. skl. — P., pokání činící (s pláčem). Háj. — P., oči, krhavé. D. Trief-. — P. opice, vz Plaček. — P., ku pláči vzbuzující, weinerlich. Toto bídné a p. údolí (svět). V.

218710   Plačtivý Svazek: 7 Strana: 0247
Plačtivý = snadně plačící. P duše, Pal. Rdh. I. 409., žena. Výb. II. 1655. P. Lída = dívka, která hned pro nepatrnou příčinu pláče Kšá. — P. = pokání činící. Jednota p-vých, p. bratří (sekta nábož.) Mus. 1876. 66 , Bor. Děj. dioec. 244. Také kánie na hriešnici Magdalenu p-vú vzezřelo jest. Hus III. 122. — P. naříkání, Otter. I. s. 8., hoře, Msn. Or. 89., hlas, ton.

218711   Plačtivý Svazek: 7 Strana: 1356
Plačtivý. P-ví = Mikulášenci. D. Gesch. 234

218712   Plačtivý Svazek: 8 Strana: 0281
Plačtivý. Plačtiv, a, o. List. fil. 1895. 299. P. pláč; P-vé modlitby vylévati. Břez. Font. V. 596., 533. P. prosba. 1568. L. posíl. I. 23.

218713   Plačtivý Svazek: 9 Strana: 0223
Plačtivý. P. jednota. Vz Mikulášenci. P. oči. Modl. LXIII. P. poušť zdejší. Chč. S. I. 40.

218714   Pladich Svazek: 7 Strana: 1356
Pladich, u, m., intrapola. Pršp. 49. 38.

218715   Pladně Svazek: 7 Strana: 1356
Pladně, Č, f., mitago. zastr. Rozk. Pršp. 16. 73 : milago.

218716   Pladnie Svazek: 10 Strana: 0258
Pladnie, zastr. Pladnye mitago, Rozk. R. 65., kdež výraz ten v seznamu ryb se na- lézá. Sr. List. fil. 1878. 302.

218717   Plaětivý Svazek: 10 Strana: 0258
Plaětivý. Maria, utěš p-vé — pokání či- nící. Hod. Žalm. 146. P. píseň. Zvon III. 226. — P. = snadně plačící. Ty's p. údolí (o tom, kdo často pláče). Čes. I. XIII. 10.

218718   Plafond Svazek: 2 Strana: 0567
Plafond, (fr., plafon), strop, zvl. malo- vaný, Zimmerdecke, f., Deckengemälde, n. Rk.

218719   Plaga Svazek: 7 Strana: 0247
Plaga, y, f. = nehoda. Tuto plagu hroznú dopustil Bůh na nás. Koll. Zp. II. 426.

218720   Plagální Svazek: 10 Strana: 0258
Plagální toniny. Vz Nejed. 139., 241.

218721   Plaganec Svazek: 7 Strana: 0247
Plaganec, nce, m. = nějaká placka. Mor. Napeču jim p-ců, sama půjdu do tancu. Sš. P. 679.

218722   Plaganie Svazek: 7 Strana: 1356
Plaganie, n. = kojení. Slov. Phľd. XI. 696.

218723   Pľagať Svazek: 7 Strana: 0247
Pľagať volajú hospodári: teliatko, ktoré nechcú pod kravu púšťat, umele k pitiu mlieka z nádoby priučiť a tak chovať. My nedáme teľatu ssať, ale ho budeme pľagať. Slov. Zátur. P-la až odpľagala dieťa. Rr. Sb. Vz Plekati. — P. = trestati. Slov. Bern.

218724   Plagiat Svazek: 2 Strana: 0567
Plagiat, u, m., kradení otroků, lidokrádež, der Menschenraub, plagium; krádež spisova- telská, literarní zlodějství, kradení myšlénky n. spisu. Schriftdiebstahl, m., literarischer Diebstahl.

218725   Plagiator Svazek: 7 Strana: 0247
Plagiator, a, m. = literarní zloděj. Us. Pdl.

218726   Plagiatura Svazek: 7 Strana: 0247
Plagiatura, y, f. = plagiat. Mus. 1880. 478.

218727   Plagioklasy Svazek: 10 Strana: 0258
Plagioklasy, živce zřejmě trojkloné. Vz Ott. XIX. 828.

218728   Plagionit Svazek: 2 Strana: 0567
Plagionit, u, m., sirník olovnato-antimo- nový, jednoklonný, nerost. Bř. N. 215.

218729   Plagiovati Svazek: 7 Strana: 0247
Plagiovati = literarního zlodějství se do- pouštěti. Us. Pdl.

218730   Plahan Svazek: 7 Strana: 0247
Plahan, a, m. = rozplazený, velikán, obr. Slez. a laš Šd., Brt.

218731   Plahočení Svazek: 2 Strana: 0567
Plahočení, n., das Herumschlenkern, die Schwärmerei. D.

218732   Plahočenice Svazek: 10 Strana: 0648
Plahočenice, e, f. = plahočení. Zvon V. 337.

218733   Plahočice Svazek: 7 Strana: 0247
Plahočice, pl., f, niaytzal (skály). Lšk.

218734   Plahočil Svazek: 2 Strana: 0567
Plahočil, a, plahočilec, lce, m., tulák, noční sova, der Schwärmer, Nachtrabe. D.

218735   Plahočina Svazek: 2 Strana: 0567
Plahočina, y, f., neúrodné pole, dráha, unfruchtbares Land, der Durchtrieb. Us. — P., plahočení, tahání něčeho. Um. les. Vz Vlačidlo. Das Schleppen, Geschleppe.

218736   Plahočiště Svazek: 8 Strana: 0281
Plahočiště, v lov., Geschleppstelle, f. Sterz. I. 1071.

218737   Plahočiti se Svazek: 2 Strana: 0567
Plahočiti se, il, ení, plouhati se, schlam- pen ; potloukati, toulati se, schweifen, schwär- men, herumstreichen. Jg. — se kde: v obilí, v trávě (choditi). Us. P. se po ulicích (tou- lati se). Us. P. se kraj od kraje po světě. Us. Lovu ryb se chytili, dnem i nocí po moři se plahočili. Kanc. sv. Št. Nebudou-li se po domech a veřejných místech p. Sš. II. 389. Na pustinách jsme bez tušení zkázy svojí se plahočili. Sš. L. 147. Viz ty zraky vzdorné, chmury hněvu se mu v obočí ko- lotáním plachým plahočí. Sš. Bs. 173. — se za kým. D. — se s kým. Krok. U Neza- myslic na Mor. = mučiti se. Bkř.

218738   Plahočiti se po čem, jak Svazek: 10 Strana: 0258
Plahočiti se po čem, jak: po mlsném kousku jako pes. Zvon IV. 8. Službou se ne- budeš p. Hrlš. Hus. 63.

218739   Plahočiti se v Svazek: 7 Strana: 0247
Plahočiti se v jarmu všedním. Čch. Bur. Chudobný od jitra do noci se p-čí. Us. Bž.

218740   Plahočivý Svazek: 2 Strana: 0567
Plahočivý, kdo se plahočí, landläufig. D. — P., nestálý, kolísavý, vrtkavý, schwan- kend. Ale byla to víra ještě nejistá a p-vá. sš. J. 166.

218741   Plahočivý. P Svazek: 10 Strana: 0258
Plahočivý. P. žena == lopotící se. Věst. XII. 319.

218742   Plahočně Svazek: 2 Strana: 0567
Plahočně, plouhavě, cáravě, schleppend. Teď hostem bludným jsa p. v cizinstvu se toulám se smutným životem. Sš. Hc. 191.

218743   Plahota Svazek: 7 Strana: 0247
Plahota, y, f. = plahotina. Stádo na ze- lených p-tách se pasoucí. Zl. kl. 1856. é. 20.

218744   Plahotina Svazek: 7 Strana: 0247
Plahotina. U N. Kdyně. Rgl.

218745   Plahotina Svazek: 10 Strana: 0258
Plahotina, y, f. = veliký kus polí, kraje obilím n. travou porostlé. Mus. 1843. 401.

218746   Plahôtka Svazek: 8 Strana: 0569
Plahôtka, y, f., vz Oděvačka (3. dod.).

218747   Plahotka Svazek: 10 Strana: 0648
Plahotka, y, f. =? Chychotať sa s kým do p-ky. Phľd. XXIV. 48.

218748   Plahovati čím Svazek: 7 Strana: 1356
Plahovati čím = rozhazovati, nešetřiti. U Úboče. Rgl.

218749   Plach Svazek: 7 Strana: 0247
Plach, u, m. = poplach, plašení. P., pi- skot medzi kuriatkami nastane v totej chvíli. Phľd. V. 50. — P., a, m., os. jm. Tk. V. 138.

218750   Pľach Svazek: 8 Strana: 0281
Pľach = plech. Slov. Phľd. 1894. 744., Pastr. L. 9.

218751   Placha Svazek: 2 Strana: 0567
Placha, y, f., na Slov., = krajina (plocha), die Landschart. Plk. — P. v hornictví = Schwarte, f. D. — P., lépe: plech. Pícka že- leznou plachou přikrytá. Techn.

218752   Plácha Svazek: 2 Strana: 0567
Plácha, y, f., plíseň na tekutých věcech, Schimmel, m. Slov.

218753   Placha Svazek: 7 Strana: 1356
Placha, y, f, lamia. Pršp. 17.

218754   Placha Svazek: 9 Strana: 0223
Placha, y, f. = pekáč. Bukovsko. Kub. L. f. 1900. 361.

218755   Pláchačka Svazek: 7 Strana: 0247
Pláchačka, y, f. = pláchací hřeblo, die Abläuterkiste. Hř. — P. = pláchací žena. Zhlk.

218756   Pláchadlo Svazek: 7 Strana: 0247
Pláchadlo, a, n. = drhlo, omývací pří- stroj, Läuterungsvorrichtung. Hř.

218757   Plachanouš Svazek: 9 Strana: 0223
Plachanouš, e, m. = člověk potřeštěný. Týn nad Vlt. Kub. 155.

218758   Pláchati Svazek: 7 Strana: 0247
Pláchati, vz Plakati.

218759   Plachavý Svazek: 7 Strana: 0247
Plachavý = trochu plachý. Brt. D. 153. P. koníček. Pk. Ps. 68.

218760   Plachetka Svazek: 2 Strana: 0567
Plachetka, y, f., malá plachta na trávu, die Plache. V. Na Mor. Brt. — P., šátek na hlavu, Kopftuch, n. — P. (novější), mázdřička (obal) u některých hub, volva, die Wulst. Rostl., Kk. 78.

218761   Plachetka Svazek: 7 Strana: 0247
Plachetka procezovací, das Filtrirtuch. Šp., Zpr. arch. IX. 42. — KP. V. 309, Rst. 464., Rosc. 71. — P. mořská, velella spirans, slimýš. Odb. path. III. 894.

218762   Plachetka Svazek: 8 Strana: 0569
Plachetka, y, f., vz Obrus (3. dod.).

218763   Plachetkář Svazek: 7 Strana: 0247
Plachetkář, e, m., ein leichtsinniger Mensch. Slov. Bern.

218764   Plachetkatý Svazek: 7 Strana: 0247
Plachetkatý, bewulstet. Rst. 464.

218765   Plachetní Svazek: 2 Strana: 0567
Plachetní, Tuch-, Segel-. P. chléb (z pro- střední mouky), Us. Vorl., v Táborsku žitný černý chléb pekařský, Blk.; plátno (hrubé), Schön, provaz, sloup v lodi (žezlo). V.

218766   Plachetní Svazek: 7 Strana: 0247
Plachetní loď, das Segelschiff. Dch.

218767   Plachetnice Svazek: 2 Strana: 0568
Plachetnice, e, f., das Brodweib; die Segeltuchmacherin. Vz Plachetník.

218768   Plachetnice Svazek: 10 Strana: 0258
Plachetnice, e, f,. P. prodávaly pecny, které měly na plachtách. Wtr. Str. 66.

218769   Plachetnický Svazek: 2 Strana: 0568
Plachetnický, Schwarzbäcker-. P. chléb. Us.

218770   Plachetnictví Svazek: 2 Strana: 0568
Plachetnictví, n. Segeltuchfabrikation, f. Tpl.

218771   Plachetník Svazek: 2 Strana: 0568
Plachetník, a, m., hokynář, zvl. který v plachte co na prodej nosí, zvl. pecnář, der Schwarzbäcker. Povolení dávám, aby p-ci chleby péci a prodávati mohli. Mus. 1840. 158., D. — P., kdo plachty dělá, Segeltuch- macher, m. Vrat. — P-ci, kněží pluku Žižkova. Balb. Vz Pláteník, Gl. 231.

218772   Plachetník Svazek: 7 Strana: 0247
Plachetník, a, m., histiophorus, ryba. P. indický, h. gladius. Brm. III. 3. 127.

218773   Plachetník Svazek: 8 Strana: 0281
Plachetník. P-ci = Sirotci táborští. Wtr. Živ. c. I. 15. — P., histiophorus, rostl. Cf. Ott. XL 322.

218774   Plachetník Svazek: 10 Strana: 0258
Plachetník, a, m., ryba. Sr. Ott. XIX. 829b- P. muž v plachtě. Baw. Ap. 212b.

218775   Plachký Svazek: 7 Strana: 0247
Plachký = plachý. Slez. Šd , Brt. D.

218776   Pláchnouti Svazek: 2 Strana: 0568
Pláchnouti, vz Plákati.

218777   Placho Svazek: 2 Strana: 0568
Placho, prázdno, leer. Dnes je na ná- městí placho. V Chrud. Kd. To je tam placho (málo lidí). Us. u Rychn. Msk.

218778   Placholetný Svazek: 2 Strana: 0568
Placholetný, scheufliegend. Vký.

218779   Plachomluvný Svazek: 8 Strana: 0569
Plachomluvný. Bráb. Vrch. 109. Tam je vlastně plochomluvný, ale snad jest chybné.

218780   Plachoperý Svazek: 7 Strana: 0247
Plachoperý, scheufliegend. Vký.

218781   Plachořitka Svazek: 10 Strana: 0258
Plachořitka, y, m. = plachá řiťka, bázlivec. Dšk. Km. 52.

218782   Plachosť Svazek: 2 Strana: 0568
Plachosť, i, f., divokosť, Wildheit, í*. Di- voká p. V. — P., štítění se, štítlivosť, bázeň, strach, bázlivosť, ostýchavosť, die Scheu, Furcht, Schüchternheit. Dálo se to pro bez- přemnou úctu a nevýslovnou nesmělosť a takořka p. před neobsáhlou velebností ho- spodinovou. Sš. Mt. 92. P. koní. Jg.

218783   Plachota Svazek: 10 Strana: 0648
Plachota, y, f. Třísky, taková p., ne- dajú tepla. Brt. Sl.

218784   Pláchota Svazek: 10 Strana: 0648
Pláchota, y, f. = velká prostora. Úbočí. Rgl.

218785   Plachotina Svazek: 7 Strana: 0247
Plachotina, y, f. = plahotina. U Úboče. Psčk.

218786   Plachôtka Svazek: 9 Strana: 0223
Plachôtka, y, f., vz Oděvačka.

218787   Plachový Svazek: 7 Strana: 0247
Plachový = plechový. Slov. DŠk II.271.

218788   Plachta Svazek: 2 Strana: 0568
Plachta, y, f., gt. pl. plachet, plachtíce, e. plachtička, y, f. P., plátno široké k po- krývání něčeho ku př. postele, das Leintuch, Bettuch, V. Na Moravě říkají jí plachta ložná. Mřk. Ležel na děravé plachtě (často se bu- dil). Vz Spaní. Č. Líhá na čertově plachtě (= chytrý, Jg.; hryze ho svědomí, vz Ni- čema. Lb.) P. u vozu. Us. Svědomí co for- manská p. (vše se do něho směstná). Ros., Mus. — P. lodní, Segel, n. P. ráhní, Raasegel, vratiplachty, Gaffel-, stěhová, Stag-, závětrná či závětrovka, Lee-, bidelní, Ruthen-, latinské či antenní, přední, Vor-, zadní, Achter-, do- lejší, Unter-, hořejší, Ober-; na čelni: vichrov- ka, Sturmklüver, střední kosatka, Mittelklüver, Hlavní kosatka, grosser Klüver, krajní ko- satka, Buttenklüver; na předním stěžni: přední vratipla.chta,Vorgaťfel-, přední p., Fock, přední marsovka, Vormars-, přední brámovka, Vor- bram-, přední nadbrámovka, Voroberbram-, zpodní závětrovka, Unterlee-, přední marsová závětrovka, Vormarslee-, přední brámová zá- větrovka, Vorbramlee-; na hlavním stěžni: hlavní vratiplachta, grosses Gaffel-, hlavní plachta, grosses S., hlavní marsovka, grosses Mars-, hlavní brámovka, grosses Bram-, hlavní nadbrámovka, gr. Oberbram-, hlavní marsová závětrovka, gr. Marslec-; na zadním stěžni: zadní vratiplachta, Besahn-, zadní marsovka, Kreuzmars-. Lg. ve S. N. P. větrní. V. P. na lodi, Br., korábová. Reš. Veliká hlavní p., menší p. z předu, p. zadku lodi. Kom. J. 463. Plachty rozvinouti, svinouti, Kom., natáhnouti, natahovati, napiati, rozepiati, roztáhnouti, V., rozestříti, rozkládati, Har., rozkyditi, D., pustiti, spustiti; po plachtách rozpuštěných se pustiti, V., p-ty rozvázati a na vítr pustiti, Har., sníti. S rozpiatými plachtami se plaviti. D. Plachty rozpustiti, stáhnouti. D. P-ty svázati, svinouti, složiti. Šm. Vítr o plachty se obráží, do plachet pere, D., dme. Ler. Loď s plachtami. Šp. P., prostěradlo k nosení trávy, ryb atd., die Plache-, das Gras-, Tragetuch. Jg. P. trávní (trávnice). Jg. P. k nosení ryb. V. Bylo toho tam as s plachtu. Us. — P., pro- stěradlo ku přikrytí stanu a jiného, das Zelttuch. Plachtou zatáhnouti. V. Za plachtou je (v šesti nedělích). Plk. — P., veliký šátek ženský, grosses Weibertuch. Us. na Mor. Brt., Tč. — P., byl druh pláště. Jir. — P., plachetka, čtverhranný kus vlnené n. lněné látky, které lisujíce šťávu z řepy (kaši) po- třebujeme, das Presstuch. Pta. — Plachty z plátna, Jagdtücher, n., kterými se lov za- tahuje. P. shrnovací, na kroužkách, Ring- tücher; p. vysoké, hohe Tücher, nejvyšší plachty k zatažení zvěři. Šp. — P., žaludek. Práti p-tu = vymáchati žaludek po večerní opici. Ksm. — P., jm. čtverhranné louky, na mor. Drahansku. Hý.

218789   Plachta Svazek: 7 Strana: 0247
Plachta. Mkl. Etym. 248., List. fil. XII. 345. V MV. pravá glossa. Pa. P. na po- hrádku. Brt. Osv. 1884. 48. Oltářní p., Vor- hangtuch. Us. Pdl. P. ochranná, na skok, seskočná (k zachraňování při požáru), das Sprungtuch. Dch.. Khl. 72., R. Smekal. — P. lodní. Plachta člunová, Jollen-, kocábní, Boots-. Kpk. P-ty vytáhnouti, rozvázati, přepásati, zkrátiti, odvázati, obrátiti, se- jmouti. Kpk. Svinul své plachty (přestal o něco usilovati). Šmil. — P. na trávu. Dávala jim svú plachtičku, pán ju poja za ručičku. Sš. P. 190. Cf. Cípnačka, Cípnica, Drchta, Drochta, Dychula, Měchuvka, Ná- ševka, Měchule, Přešívka, Trávnica. — P. Svoju dievku položila miesto tej zakopanej za plachtu, ins Wochenbett. Dbš. Sl. pov. V. 35. — P. patrová. Šv. 97. — P., y, m., os. jm. Tk. Žk. 1., Blk. Kfsk. 1075.

218790   Plachta Svazek: 7 Strana: 1356
Plachta. Přišli prát plachty = v pátek po svatbě k hostině. Vz Brt. Sv 74.

218791   Plachta Svazek: 8 Strana: 0281
Plachta. Na čertově plachtě poležeti (svě- domím zlým trápenu býti). Bl. Gr. 307. Vy- šívání na plachtě (oděvadle). Vz Vck. Val. I. 41. Dostala se za plachtu (slehla). Slov. Nov. Př. 604. — P. = ornát (u Táborů). Wtr. Živ. c. I. 12., Břez. Font, V. 407. a j. tam.

218792   Plachta Svazek: 8 Strana: 0569
Plachta, y, f., vz Obrus (3. dod.).

218793   Plachta Svazek: 9 Strana: 0223
Plachta Vezměte si plachtu na maso a kosti, o máčku se sami postaráme (hrozba pranicí). Šeb. 68.

218794   Plachta Svazek: 10 Strana: 0258
Plachta. A pouštěl p-ry dýmu (z úst) a plival. Zvon III. 141. — P., Reiterkappe, hora v Orlických horách. Jrsk. XXII. 175.

218795   Plachta, y, f. P Svazek: 10 Strana: 0648
Plachta, y, f. P. záponná = kútnice. Nár. sbor. XI. 20. Pán Boh ho řiedkou plachtou prikryl (keď sa dakto zle oženil). Mus. slov. VIII. 15.

218796   Plachták Svazek: 8 Strana: 0281
Plachták, u, m. = vůz s plachtou. Nár. list. 1896. č. 147.

218797   Plachtárna Svazek: 7 Strana: 0247
Plachtárna, y, f = místnosť na plachty. Šm.

218798   Plachtář Svazek: 2 Strana: 0568
Plachtář, e, m., kdo plachty dělá, pla- chetník, der Segeltuchmacher. D. — P., nádeník, který ryby v plachtách k voznicím nosí.

218799   Plachtářka Svazek: 7 Strana: 0247
Plachtářka, y, f. = nádennice. která ryby v plachtách k voznicím nosí. NA. IV. 122. Vz Plachtář.

218800   Pľachtati sa Svazek: 7 Strana: 0247
Pľachtati sa = šplechati. Príde k je- zeru, kde sa krdel kačiek plachtal. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 429.

218801   Plachtejžka Svazek: 9 Strana: 0223
Plachtejžka, y, f. = žena, jež nosí při lovení ryby v plachtách. Třeboň. Kub. 155.

218802   Plachtíce Svazek: 2 Strana: 0568
Plachtíce, e, f., vz Plachta.

218803   Plachtín Svazek: 7 Strana: 0247
Plachtín, a, m., ves u Manetína v Plz. Rk. Sl.

218804   Plachtina Svazek: 7 Strana: 0247
Plachtina, y, f., das Segeltuch. Šm., Loos.

218805   Plachtince Svazek: 8 Strana: 0281
Plachtince, obec v Hontě. Phľd. XII. 157.

218806   Plachtisko Svazek: 7 Strana: 0247
Plachtisko, a, n. = špatná plachta. Brt. N. p. 143.

218807   Plachtoletý Svazek: 7 Strana: 0248
Plachtoletý. P. loď, segelbeflügelt. Lpř.

218808   Plachtoví Svazek: 2 Strana: 0568
Plachtoví, n., plachty, das Segelwerk. D.

218809   Plachtovina Svazek: 2 Strana: 0568
Plachtovina, y, f., das Segeltuch. S. N. Balb.

218810   Plachtovina Svazek: 10 Strana: 0258
Plachtovina, y, f. = hrubé plátno z ko- nopní příze. Ott. XIX. 829.

218811   Plachtovitý Svazek: 10 Strana: 0258
Plachtovitý šátek. Nár. list. 1904. 271. 1.

218812   Plachtovka Svazek: 9 Strana: 0223
Plachtovka, y, f. = plachetni loď. Nár. list. 1897. č. 320. feuill.

218813   Plachtovka Svazek: 10 Strana: 0258
Plachtovka, y, f. = plachetní loď. Nár. list. 1897. č. 320.

218814   Plachtovna Svazek: 7 Strana: 0248
Plachtovna, y, f., die Segelkammer Mour.

218815   Plachtovní Svazek: 10 Strana: 0258
Plachtovní vůz. Tbz. V. 9. 220.

218816   Plachtový Svazek: 2 Strana: 0568
Plachtový, Segel-. P. loď. Segelschiff, n. Vz S. N.

218817   Plachtu Svazek: 10 Strana: 0648
Plachtu v bok = rovný krok (obratný rozsievač). Sb. sl. VIII. 87.

218818   Plachúta Svazek: 7 Strana: 0248
Plachúta, y, f = tříska odpadající, když se šindel strouže Val. Brt. D. 248.

218819   Plachý Svazek: 2 Strana: 0568
Plachý, komp. plašší, plašejší. P., lehký, kdo snadno pryč letí, leicht, flüchtig. Flug-. P. písek. Us. v Krkonš. — P., lekavý, utíkavý, prchavý, wild, furchtsam. P. zvěř, Rkk., kůň, V., holub, dívka. Jg. — čím. Kůň povahou p. Kom. J. 176. — P., s ponětím divokosti, divoký, neokrocený, příkrý, prudký, wild, un- bändig. V. Z plachého krotkého udělati. V. — P., s ponětím lehkomyslnosti, flatterhaft, leichtsinnig, flüchtig. Dítě, které se netresce, bývá svévolné a plaché. V. — P. krajky, ochablé, lappig. Us. — P., nestálý, unbestän- dig, nicht dauerhaft. P. zdraví. L.

218820   Pláchy Svazek: 7 Strana: 0248
Pláchy, pl., m„ vz Pýřenice (dod.).

218821   Plachý Svazek: 7 Strana: 0248
Plachý = nestálý. P. pohled, Hrts., zrak, Vrch., oko, Pdl., úsměv. Hrts. Činové plaší jsú znamení p-ho srdce Homl. fol 136. b. Skutci plaší. Pravn. 1039. — P., ého, m., os. jm. P. Jiří (Ferus), jezuita. 1585.—1659. Vz Tf. H 1. 90, Jg. H. 1. 612, Jir. Ruk. II. 123. (vz Ferus), Šb. Dj. ř 279, Pyp. K. II. 370., Rk. Sl. — M. Šim. P. z Tře- benice. Vz Mus. 1882. 437. Jeho Paměti plzeňské vydány od Josefa Strnada. XXI. 240. — P. Ondřej, 1755—1810., kněz. Jg. H. 1. 612, Jir. Ruk. II. 123., Šb. Dj. ř. 279., Pyp K. II. 453.

218822   Plachý Svazek: 9 Strana: 0457
Plachý Ondř., slov. spis. Vz Vlč. Lit. ?. 288.

218823   Plachý Svazek: 10 Strana: 0258
Plachý Ondř, slov. spis. Vz Ott. XIX. 829.

218824   Plachý jak Svazek: 9 Strana: 0223
Plachý jak. P. ako nahé dievčátko. Zát. Př. 31a. _ p. Jiří, jez. Vz Flš. Písm. 465

218825   Plachý k čemu Svazek: 8 Strana: 0281
Plachý k čemu. A byl jinak p. k boji. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 28. — O pův. slova cť. Gb. H. ml. I. 35. — Plachý Jiří mladší v XVII. stol. Obhájce pražského mostu proti Švédům. Mus. 1895. 326. Vz Programm jičín- ského gymn. na r. 1886. str. 11.

218826   Plachýnať Svazek: 7 Strana: 0248
Plachýnať = placho létati. Mor. Brt. D.

218827   Plaid Svazek: 2 Strana: 0568
Plaid, (ang., pléd), u, m., šátek horalů skotských z kostkované látky vlněné, Rk.

218828   Plaidirovati Svazek: 2 Strana: 0568
Plaidirovati, plaidovati (lépe), fr. (plé ..), líčiti při, zastávati před soudem. Rk. Eine Sache vor Gericht mündlich vortreten, ver- theidigen.

218829   Plaidový Svazek: 7 Strana: 0248
Plaidový. P. řemení. Pdl.

218830   Plaidoyer Svazek: 2 Strana: 0568
Plaidoyer, fr., (plédoajé), řeč obhájce před soudem obranná. Rk. Die Verteidigungsrede des Anwaltes; auch die Rede des Staats- anwaltes, in welcher er die öffentliche Klage vertritt. Hý.

218831   Plaisir Svazek: 2 Strana: 0568
Plaisir, u, m. (fr., plezýr), zábava, po- těšení, zalíbení, obliba, Lust, Belustigung, f., das Vergnügen.

218832   Plajvajs Svazek: 10 Strana: 0258
Plajvajs, u, m., z němc. Vezmi p-su tři loty. Lék. B. 46., 202b. Sr. Plevais.

218833   Plajvazník Svazek: 7 Strana: 0248
Plajvazník, a, m. = síkorka. V Podluží. Brt.

218834   Plak-os Svazek: 2 Strana: 0569
Plak-os, a, m., hora v Mysii.

218835   Plakač Svazek: 7 Strana: 0248
Plakač, e, m. = nádoba na slzy ? Neplač, Janku, neplač, koupíme ti p., až naplačeš plný, koupíme ti jiný. Mor. Brt Dt. 25.

218836   Plakač Svazek: 10 Strana: 0648
Plakač v VII. d. 248. vynech znamení otázky.

218837   Plakačka Svazek: 7 Strana: 0248
Plakačka, y, f. = plakání. Daj jim tuto koláčka, hned prestane p. Orl. XI. 278.

218838   Plakání, n Svazek: 2 Strana: 0568
Plakání, n., das Weinen. Přestavši p-nie poče mlčeti. BO.

218839   Plakara Svazek: 2 Strana: 0568
Plakara, y, f., echensis, der Schildfisch, ryba. Krok.

218840   Plakara Svazek: 7 Strana: 0248
Plakara, y, f. Cf. Brm. III. 3. 116.

218841   Plakara Svazek: 8 Strana: 0281
Plakara, y, f. P. či štítonoš, echeneis, ryba. Ott. VIII. 439. b. echensis oprav v: echeneis.

218842   Plakat Svazek: 2 Strana: 0568
Plakat, u, m., vyvěsené oznámení na ro- zích na celém archu, Anschlagzettel, Mauer- anschlag, m. Vz Format.

218843   Pľakať Svazek: 8 Strana: 0569
Pľakať, pľekať= odchovati, pflegen. Slov. Zátur.

218844   Plakati Svazek: 2 Strana: 0568
Plakati, plači (v obec. mluvě: pláču, ale v již. Čech. a na mor. Zlínsku plaču, Kts., Brt.; m. plak -j-u, kj =- č. Schl.), pláčeš, pláče, pláčeme, pláčete, plači, Ht. Sr. ml. 297., Bž. 200.; plač, -me, -te; plače (íc); plakal; zřídka: plákám, plakej, plakaje (íc), án, ání; plakávati, weinen. — abs. Dítě pláče. Us. I dobytek pláče (bučí, bečí). Č. M. 427. Čo si šuhaj taký smutný? Čože pláčeš, čože ti je ? Ht. Sl. 220. Vstal plače a smuten jsa. GR. Tamo plaká děva. Rkk. Když dědic pláče, v srdci se směje. V. Ne- plač více. V. Přestaň p. V. Kdy sě žena jme plakati, tudyť chce oklamati. Cato. Plač ty raději než já (říkává matka dítěti nebez- pečného něco jemu zabraňujíc). Ros. Lépe jest, aby děti plakaly než otcové. Mus. I dobrý časem pláče a zlý skáče; Neraduj se, najdeš-li, neplač, ztratíš-li. Pk. Plakal, až mu srdiečko usedalo; Plače, narieká ako malý chlapec; Neplač, kúpime ti pleskač. Mt. S. Plakal, až ho oči bolely. Dch. Dněska skáčeme, zejtra pláčeme. U Ostrav. Tč. Budou ti plakávať modré tvé očička. B. Něm. N1. Les pláče (= réva pláče). D. Sa- nice pláče (rozpouští se tajíc). Sych. Bota. kabát pláče (děraví). Us. Hý. — co. (Ty hvězdo) jiskry bys plakala. Er. P. 188. P. hořké slzy. Ůs. P. děvojstvie své. BO. — s adv.: tuze, D., hořce, Bib., usedavě, hla- sitě, V., těžce p., Háj. hrubě. Kom. J. 890. — čím, jak, proč. Velikým pláčem p. Jel. Budu plakat hlasem; Obě radostí plakaly. Er. P. 188., 484. P. radoštěmi, Výb. II. 52., Pass. 529., žalostí, Kat. 703., srdečním kví- lením, Výb. I. 269., lkáním velikým, Anth. I. 88., lútosťú. Na mor. Zlínsku. Brt. — za co. Daj nám za hřiechy p. Výb. I. 329. — za kým. Neplačte za tím synem. Sš. P. 570. Budou za mnou p. maměnčiny krávy (tesk- niti). Anth. Brt. 106. Pláčeš za mnou, po mně. Šf. Rozp. 93. — s kým. D. I s ji- nými Tristrama plakal. St. skl. — komu. Komu oči plačeta (dual). Ms. kn. lék. — koho (gt.), čeho (kde, s čím) = oplaká- vati. Syna svého plakal. Jel. Plakali ho sy- nové na rovinách třiceti dnův. V. P. svých hříchův. V., Pass. P. budou zbitých. V. P. něčí smrti, D., svého neštěstí. Svěd. Lid Tetky s mnohým naříkáním za dlouhý čas plakal. Háj. Zpomenula babka dědka pla- kati. Prov., Jg. Plačte ženy svého smutka. Kat. Junoše plakáchu vsie děvy. Rkk. 26. (Elena) slzami líci močieše plačíc muže i bratří svých. Troj. (Výb. II. 122.) Židé plačí svého zatracenie. Výb. I. 398. Potom hříchu toho plakal. Žal. 133. Neplačte mamičko, ne- plačte vy toho. Sš. P. 573. Každý plakáše jeho jako otcě svého. Dal. 79.Neplačte ho, české děti. Dal. 163. Knížete Čecha všickni jako otce svého plakali. Háj. 2. Tristrama ještě živého plakáchu. St. skl. 386. Kretenští nesmírně svých mrtvých plačí. Har. I. 71. I vy ženy svého plačte. Dlúhý čas její smrti plakáše. GR. Jich vdovy nebudú jich p. BO. Sla Anička plakat Janíčka. Ht. Sl. 240. Budeť jeho p. vešken lid. Bj. V náramné srdce svého žalosti je sě plakati únosu své najmilejšie ženy. Troj. (Výb. II. 127.) Máš Čeho p. Smil 1956. P. hojných slzí lítosti (šp. gt. m. akk.: slzy). Brt. Kat. 3297., Har., Št. — nač: na hříchy. V., Šf. P. na bídu. Jg. Plač zde na své hřiechy. Smil v. 1976. Neplačte na mou smrť. Pan. 299. Dcery jeru- salemské, nechtějte p. nade mnou, ale na vás samy plačte. Pref. 361. A sirotci naň plakáchu. Dal. 153. — nad kým, kde. Plakal nad Josiášem. Br. P. nad svými hříchy, Br., nad mrtvým přítelem. V. Pla- kala tam (milá) nade mnou. Er. P. 119., 448. Plačte nad sebou. Sš. L. 210. — po kom. Nebudu po něm p. (ať jen jde). Ros. — St. skl. — proč, pro koho. Bib., Rk. Pro ne- hodu valnou pláči slzou kalnou. Sš. Bs. 18. Pláčete-li, přeposvátné stromy, pro Slovanů stálé pro pohromy ? Sš. Bs. 62. P. pro prsten. Er. P. 218. — kde. Dítě v kolébce pláče. Pt. A ta tvoje poctivosť na kolébce pláče. Er. P. 244. — P. před kým. D. — jak: ze srdce, J., z cibule (nuceně). Šm. — kdy. Budu p. v tesklivosti veliké. Výb. II. 492. Budou p. ve dne, v noci. Er. P. 152. — jak dlouho. Plakala bys celou noc se mnou. Er. P. 188. P. do bílého rána. Er. P. 442. Plakala prez celú noc. Ht. Sl. 218. — za co. Neplakaly by mé oči za ledačo. Ht. Sl. 220. — oč, vz Zápas. Neplač o něj (o mi- lého), dítě mé. Mor. P. 38., Č. O koho's pla- kala? A já sem plakala, synečku, o tebe. Mor. P. 299., 354. Zb. O co milá pláčeš? Suš. Pis. 340. — do čeho. Děvčata plačí do krásy. Us. Mřk. — Vz Moldánky.

218845   Plákati Svazek: 2 Strana: 0569
Plákati, řidčeji: pláchati; pláknouti a pláchnouti, nul a chl n. kl, ut, utí; pláká- vati, pláchávati — poléváním mýti, spülen, aus-, abspülen, schweifen, D.; plaviti se, schmelzen; uteci, fliehen. — abs. Svíčka plákne, pláchne (plaví se). D. Ten dareba pláchl. Us. na mor. Drahansku. Hý. — co : sklenice, D., hrnec, ústa, ránu, Us., hrdlo (píti). L. — komu (odkud kdy): Bratr nám již pláchl: vězeň pláchl pánům z arestu v noci neb do rána; již po druhé pláchl ze žaláře. Us na mor. Drahansku. Hý. Sr. Upláchnouti. — se kde. Svíčka na větru jen plákne, pláchne (plaví se). — se čím. Plákne deštěm malování. Lup.

218846   Plakati Svazek: 7 Strana: 0248
Plakati. Mkl. Etym. 248., Ž wit. 94. b. 6 V MV. nepravá glossa Pa. Cf. Šrc 162. až 166. — abs. Aby vrány nekvákaly, černý voči neplakaly; Jak pak jsi plakával? Be éé, be éé. Sš. P. 113., 743 Pláče každý, když se narodí. Hus I. 377. Už nepláče (umřel). Tkč. — co. A jach p-la své černé oči, že my nespaly po devat nocí. SI. spv. III. 112. Nebesa pláčí zlatý déšť. Kká. K sl. j. 106. — jak. Pláče, jak stará kurva. Slez. Tč. P-la horkýma slzama. Sl. ps 152. Choťby krviú plakal, to by od něho nic nedostal. V Slz I. 235. P-la do neutajeni. Sá. Děv- čata pláčí do krásy, pacholata do ošklivo- sti. Us. P-la perlami (kdykoli zaplakala, padaly ji z očí perly). Us. Brt. — proč. P. blahem, hořem. Vrch. Vešken lid plakal radostí Pass. mus. 332. Pláčeš pro svých otců hříchy. Kká. Š. 113. Spasitel plakal jest pro tě. Hus III. 312. — zač. Plakal zaň (za žbán, že jej rozbil). Brt. Dt. 35. Plačeš nevediac za čím a za čo Ppk. I. 55. V raji jste měli pokrm, za kterýž nynie pláčete (po něm toužíce). Výb. II. 479. P. za své hřiechy. Št. Kn. š. 171. — za čím. Za tebou p-la bych hlasom; Už ma hlávka bolí, co plačem za vama. Sl ps. 49, 127. Prvej by z kameňa iskerky padal), lež by mé očenka za tebú p-ly; Až já od vás půjdu, za mnú p. budú; Nepláču já, můj šohajku, za nikým, jenom za tvým slubo- váním velikým. Sš. P. 326, 481, 797. Plače za jednym synom, ktorý je vo svete. Dbš Sl. pov. I. 46. — čemu. Snad bys tomu nep-la? Ehr. 65. Darmo plačem tým horám. Sl. spv. IV. 135. — koho, čeho (kde, jak) Plačíce jeho. Drk. 167. a. Já jsem p-la svých černých očí; Nebude mne p. žádny; Aj má čeho plakaé. Brt. N. p. I. 105., 193., II. 374 Píseň, v nížto pláče všeho vlasti utrpení. Kká. K sl. j. 147. Ta (tu) šla Anička p. Janička; Král dcery své plakal. Koll. Zp. I. 22., II. 456. Ženě jeho nedali ho p. Let. 220. Jáť jsem, jehožs ty p-la. Hr. ruk. 119. Rachel p-la synóv svých. BO. 1425. P. smrti krále, něčí smrti Výb. II. 253., 444., 1444. Kdož by otce svého umrlého plakal. Jel. Velmi jí p-li Marg. v. 231. Bude p. otce i mateře své. BO. Otec syna mrtvého plakal. Pass. mus. 418. Ne- vinné krve plačíce; P. syna svého. Sv. ruk. 72, 166. P. hřiechóv; Smějí se majíce p. té psoty; Ta vdova jde plačíc syna svého. Hus II. 209., 310., I. 293., II 357. (358.). Srdečným pláčem plakáše zbořenie jerusa- lemského. Št. Kn. š. 129. — nač. Na své hřiechy (až do smrti) p. Výb. II. 901., Hus II. 310., Št. Kn. š. 171., Mnč. R. 104. Ne- plačte na mne, ale na se. Drk 165. b. Ne- roďte p. na mě, ale na se a své děti. Hr. ruk. 99. Plačte samy na sě. Sv. ruk. 181., na nás, na své syny. Výb. 1145., 1379. Plakal na mrtvého Lazara. Hus III. 67. (II. 307., 409 , III. 124). — nad čím (jak). Ditě nad ňú plače. Brt. P. 131. Tatíčku můj, co vy to četete (čtete), že nad tím plačete? Sš. P. 125. A plakáše pláčem sr- dečným nad ním. Výb. II. 496. Nad tebou pláči Pass. mus. 418. Vida město, plakal jest nad ním věda, že má býti zkaženo Hus II. 307. — po čem. Plačiž po něm; Tuzě po něm plakáše. Hr. ruk. 141., 199. Sluší po něm (ztraceném zboží) neplakati. Sv. ruk. 270. — kde. Pláčem před Ho- spodinem. Ž. wit. 94. b. Vz List. fil. 1884. 91. — oč. Plačú o něho děvčice. Brt. Ps. 35. Bude o mé p galanečka; P-la o milého. Brt. N. p. 32.. 373. — od čeho, Zlý pláče od závisti a dobrý od radosti. Us. Šd.

218847   Plákati Svazek: 7 Strana: 0248
Plákati. List. fil XII. 346. — kudy, kam Jak se otevře, pláchá dveřmi (táhne, čiší); Pláchá mu dveřmi na nohy. U Bzence na Mor. Šd — co čím. Granátový písek vodou. Zhlk. — se. Obilí se plákne (je-li větříkem uhlazeno). Us. Nov.

218848   Plakati Svazek: 7 Strana: 1356
Plakati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 367. — jak: velikým pláčem. Chč. m. s II. 53.

218849   Plakati Svazek: 9 Strana: 0223
Plakati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. % 365 Keď dieťa plače, hovorí sa: Však mu zlato z očí nepadá. Mus. slov. H. 50. Pláče a slze má na potoku (kdo se staví, že pláče). Okna plačú (se potí). Mus. ol. 1898. 113. Plač, neplač, jinak nebude. Zát. Př. IV. 333. Uslyšav list plakal z něho. Pass. (Mus 1851. 143. ). — oč. Plakala sem o tebe, synku. Brt. P. n. 272. a j.

218850   Plakati Svazek: 10 Strana: 0258
Plakati. Na Val. - tiše plakati. Sr. Cébiť sa, Fňukati, Naplákať — kde jak. Když mne ohlašovali, hlasem v kostele jsem pla- kala. Sá. Prost. m. II. 175. — proč. Ptali se ho, Čemu (proč) pláče. Slez. Čes. 1. XII. 264.

218851   Plákati co kde Svazek: 9 Strana: 0223
Plákati co kde: prádlo ve vodě. Zát. Př. 266b.

218852   Plakati čeho Svazek: 8 Strana: 0281
Plakati čeho. Rachel p-la synóv svých. Ev. seit. 8. Mat. 2. 17. Čehož dnes pláčí. Chč. m. s. 59. — čeho jak. Hříchův lidských pla- kali modlitvú snažnú. 1418. List. fil. 1896. 265. — nač: na hříchy. Arch. XIII. 345.

218853   Plakati kde Svazek: 10 Strana: 0258
Plakati kde. Kol v pánvích plákne tu nafta v lampách. Kká. Sion II. 107.

218854   Plakatista Svazek: 10 Strana: 0258
Plakatista, y, f. =- hotovitel plakátů. Nár. list. 1903. č. 257. 17.

218855   Plakátovati Svazek: 7 Strana: 1356
Plakátovati. Volební provolání p., als Plakat aushängen. Nár. listy.

218856   Plakatovati Svazek: 8 Strana: 0281
Plakatovati. P. schůzi. Nár. list, 1896. č. 272.

218857   Plakatový Svazek: 7 Strana: 0248
Plakatový, Plakat-. P. format. Us. Pdl.

218858   Plakátový Svazek: 10 Strana: 0258
Plakátový kamenotisk. Nár. list 1903. č. 353 9.

218859   Plakavý Svazek: 2 Strana: 0569
Plakavý, weineml. Ctib. P., plaka-vý; příp. v?. Mkl. B. 219., 218.

218860   Pláknouti Svazek: 7 Strana: 0248
Pláknouti, vz Plákati.

218861   Plakún Svazek: 7 Strana: 0248
Plakún, u. m. P. vrbička, lythrum sali- caria, yzopolistý, l. hysopifolia, rostl. Let. Mt. S. V1II. 1. 40. — Sbtk. Rostl. 254.

218862   Plám Svazek: 2 Strana: 0569
Plám, vz Pláti.

218863   Plam Svazek: 7 Strana: 0248
Plam, u, m. = plamen. Nrd. Kosm. ps. 25. Prk doporučuje pl.: plámy. Okna kuple v náhlém nítí plamu jak pás žhavých draho- kamů; (Drahokamy ty plápolají) v různo- barevném plamu. Čch. Mch. 67., 103. P. mečů cherubinských. Čch. Bs. 96., Čch. Dg. Kv. 1884. 357. Kříž na kříž plam a zápät ťažké hromy; P. očí; P. vždy viac sála; Oltár v svetiel plamu; P. viery; P. vatier rudy. Phľd. III. 1. 37., 45., IV. 13., 26., 200., VI. 203.

218864   Plam Svazek: 8 Strana: 0281
Plam. Z hranice tryskl k nebi p. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 242. a j.

218865   Pláma Svazek: 2 Strana: 0569
Pláma, y, f., skvrna, po-, úhona, die Mackel, die Befleckung, der Fleck. Koř. pl v páliti, pláti (Mkl. B'. 436., 449.) a příp. -ma (m?, ib. 231., 233.), tak že p. = vl. spálenina, smah, blizna od spálení, pak: znamení připálené či vyp., zohyzďující, das Brand-, Schandmahl. Hý. Voda očisťuje p-my těla. Sš. J. 49. P. dědičná (hřích prvotný). Kristus dědičné p-my a poruchy nebyl účasten. Sš. Ž. 85. Beránek prostý p-my. Sš. Hc. 88. Olej na papír ukap- nutý plámu n. skvrnu zůstavuje. Rostl.

218866   Pláma Svazek: 7 Strana: 0248
Pláma. Cf. Slov. zdrav., Plámka.

218867   Plamadlo Svazek: 7 Strana: 0248
Plamadlo, a, n., u zámečn., der Flammen- stock, u truhlářů, das Flammeisen. Šm.

218868   Plamatka Svazek: 7 Strana: 0248
Plamatka, y, f., spilanthus, die Fleck- blume, rost. Vz Rstp. 886., Mllr. 101.

218869   Plamatka Svazek: 10 Strana: 0258
Plamatka, spilanthes, Fleckblume. Ott. XXIII. 809.

218870   Plamatý Svazek: 7 Strana: 0248
Plamatý, fleckig. Rk.

218871   Plamen Svazek: 2 Strana: 0569
Plamen, e, n. a (Chč. P. 342. a), pla- mének, plamínek, pozdější: plamýnek, nku, m. P., v pl. jen dle Strom: plameny, ův atd., tedy ne: -e (dle Plášť). Vz Kámen. P., od pl (íplá-ti), vz-men; Mkl. B. 237., 236.; sr. flamma, něm. Flamme. Vz Gb. Hl. 146. P. je výsledek prudkého slučování se kyslíku s látkami hořlavými. Bř. P. jest proud hoří- cího plynu. Vz S. N. P. jest sloup hořících plynů nebo par. KP. III. 634. Dým hořící p. jest. Kom. J. 47. Vz o plameni Šfk. 108., KP. ?. 634., Schd. II. 21. P. plápolavý; podoba, barva p-ne. Nz. P. plaje, šlehá, žže. P-nem hořeti, něco tráviti, V., dychati. Lom. P-nem vypáliti. D. Ta kniha dána jest v p-ny. Hlas. P. k oblakům pálá. Sych. P. vyrazil. Us. P. střelčí, Rohn., modrý. Us. P. udusiti. Šp. Stodola byla hned v plameni, někdy lépe: vzňala se, chytila, plamenem hořela. Jv. Dej tam malé dračky, aby dříví plamen vzalo. Us. Rychn. Hltavý p. sehltil všechna města i vesnice. BO. P. nebývá daleko od dýmu. Č. — P., horkosť, die Gluth. Plamenem oči jako ohněm zardělé. Troj. — P. lásky, die Liebesflamme.

218872   Plamen Svazek: 7 Strana: 0248
Plamen. Cf. Šf. III. 520., Šfk. Poč. 142., Schd. I. 313., List. fil. XII. 352. P. odkysli- čovací, okysličovací. Šfk. Poč. 146 Plamen z plamenníku motýlového, Schnittbrenner- gasflamme, malý, veliký, bezčadný (bez sazí), plný, Šp., bodlavý či žíhací, Stich-, Dch., Smr. 27., kychtový, Schd. I. 842.. kysličivý, či oxydační, odkysličivý. Kk. Fys. 107., NA. V. 476. P. mžiká, zuckt; Uhlí hoří pl- ným plamenem. Šp. Teplota, povaha p-ue. Šfk. Ruk. 88., 94. Plamen slunka šlehl nad západem, zlatil hory. Kká. Ať nás nežže věčný p. Výb. II. 24. — Přen. Vášně, slov p. Osv., Kká. Z očí sálal p. nedočkavosti. Šml. — P. = horkosť. Líce v p-ni míti. Čch. Bs. 139. — P. = kružba v goth. slohu. Vchř. Vz Plaménky.

218873   Plamen Svazek: 8 Strana: 0281
Plamen. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78., 35.

218874   Plamen Svazek: 9 Strana: 0223
Plamen. Srdce hubka, hlava kámen, křísni, hnedle bude p. Tům. Ml. 317.

218875   Plamen Svazek: 10 Strana: 0258
Plamen topivý. Ott. XIX. 831. Plamenem nehasí se plamen. Vin. I. 278.

218876   Plameňák Svazek: 2 Strana: 0570
Plameňák, a, m., plamenák, plame- ňáček, plamenáček, čka, m., flamingo, phoenicopterus ruber, der Flammant, pták z čeledi volavek. Vz Frč. 347., S. N.

218877   Plameňák Svazek: 7 Strana: 0249
Plameňák, u, m. = doutník (žertem) Zapal si p. U Neděliště. Kšť. — P., a. m , pták. Cf. Hlb. II. 10.

218878   Plameňák Svazek: 7 Strana: 1356
Plameňák. Cf. Brm. II. 3. 358.

218879   Plameňák Svazek: 10 Strana: 0258
Plameňák, pták. Ott. XIX. 832. Zr. Let. III. 77.

218880   Plamenati Svazek: 2 Strana: 0570
Plamenati, pláti, flammen. Chmelen, bás. 51.

218881   Plamenati Svazek: 10 Strana: 0258
Plamenati = hořeti. — kde. Na stole p-nal kahanec. Hlk. XI. 194. — jak. Tvář tvoje nachem p-ná. Vrch. Ekl. 81.

218882   Plamenatý Svazek: 2 Strana: 0570
Plamenatý, plamenný, flammend. Zníti září zlatou kouli slunka p-tou. Sš. Hc. 33.

218883   Plamenavý Svazek: 2 Strana: 0570
Plamenavý. Dřevo jasanové je p-vé, ge- flammt. Jg.

218884   Plamencový Svazek: 7 Strana: 0249
Plamencový kotel v cukrovaru, Flamm- ohrkessel. Šmr. 25.

218885   Plamenčice Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenčice, e, f. Knotovka p , lychnis chalcedonica, die Lychnis, rostl. Vz Rstp. 123., Slb. 621., Mllr. 63., Plameníce (dod.).

218886   Plamenčice Svazek: 10 Strana: 0258
Plamenčice, e, f, plamenčík, u, m, lychnis chalcedonica, rostl. Vz Ott. XIX. 832

218887   Plamenčík Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenčík, u, m. = plamenčice. Rstp. 123.

218888   Plamenec Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenec, nce, m., das Flammrohr Pla- mencový kotel s jedním, s dvěma p-nci. Šmr. 25., 26.

218889   Plamenec Svazek: 9 Strana: 0223
Plamenec, n??, m. = ohňová roura u kotlů. Vz KP. IX. 10.

218890   Plamének Svazek: 2 Strana: 0570
Plamének, nku, m. vz Plamen. — P. bílý, clematis vitalba, Waldrebe, f., keř. Kk. 20«;., FB. 68., Schd. II. 295. Vz Plamínek.

218891   Plamének Svazek: 7 Strana: 0249
Plamének. Mé dítě je choré a p. jeho života dohřívá. Zr. — P., rostl. Ves. IV. 216., Rstp. 3., Čl. Kv. 272., 278., Rosc. 140 , Mllr. 34., Slb. 668.

218892   Plamenek Svazek: 7 Strana: 1356
Plamenek, clematis. Ott. V. 450.

218893   Plamének Svazek: 8 Strana: 0569
Plamének plotní či barvínek, clematis vi- talba, rostl. (v košíkářství). Vz KP. VII. 102.

218894   Plamének Svazek: 10 Strana: 0258
Plamének, nku, m. P. přímý, clematis recta (rostl. ): barvínek, posed černý, pry- skyřník; p. plotní, c. vitalba: barvínek, ho- stečné zelí, bostečník, hrabina, hrabúcie, labuť, rabuď, rabudí, šedivec. Vz Čes. 1. XIV. 123., 132.

218895   Plameněti Svazek: 2 Strana: 0570
Plameněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění, flammen. komu, kde. Plamení prosba mu na rtech. Č.

218896   Plamení Svazek: 2 Strana: 0570
Plamení, n. Koll. plamen, die Flamme. Kruz. 44.

218897   Plamení Svazek: 9 Strana: 0224
Plamení také v pl. P-nie z nie sopcí. Mand. 20b. Vz Gb. H. ml. III 1. 171.

218898   Plameníce Svazek: 7 Strana: 0249
Plameníce, e, f. = pudlovna, pec pu- dlová, plamenná, der Puddelofen. Včř. Z. I. 4, NA. IV. 166. - - P., lychnis chalcedo nica, brennende Liebe. Rk. Vz Plamenčice (dod.).

218899   Plameníce Svazek: 10 Strana: 0258
Plameníce, e, f. Výroba železa v p-cích. Vz KP. X. 160.

218900   Plameníček Svazek: 7 Strana: 0249
Plameníček, řka, m., der Feuerfalter, Feuervogel. Rk.

218901   Plameník Svazek: 7 Strana: 0249
Plameník, u, m., při svícení plynem, der Brenner, Gasbrenner. P. argantický, Argand-, bunsenský, Bunsen'scher, s dír- kou, Loch-, motýlový, Strassen-, patento- vaný, Patent-, sluneční, Sonnen-, svíčkový, Kerzen-, tužkový, Speckstein-, s talířem, Teller-; pilník na p-ky, Brennerfeile, ko- línko p-ku, -knie, hlavička, -kopf, cídění, -putzen; toulec k p-ku, -hülse, kohoutek u p-ku, -hahn. Šp. Vz Plamenník.

218902   Plamenina Svazek: 2 Strana: 0570
Plamenina, y, f., plamen, das Feuer, Pl., etwas flammendes.

218903   Plamenistosť, i Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenistosť, i, f. = plamennosť. Slov. Bern.

218904   Plamenistý Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenistý = plamenitý. P. oheň, oko, Laš. Tč., vatra. Č. Čt. II. 73.

218905   Plameniště Svazek: 2 Strana: 0570
Plameniště, ě, n., der Brennpunkt. Rk.

218906   Plameniště Svazek: 7 Strana: 0249
Plameniště, ě, n., der Feuerraum. Nz.

218907   Plameniti Svazek: 2 Strana: 0570
Plameniti, il, ěn, ění, plamenívati, ent- flammen. Jg.

218908   Plameniti se komu, kde Svazek: 7 Strana: 0249
Plameniti se komu, kde. P-ly se mu oči, sprühten Feuer; P-ní se na nebi. Tč.

218909   Plamenitý Svazek: 2 Strana: 0570
Plamenitý, plamenný, flammend. P. oči, Gníd., meč, Hdk., tváři. Víd. list. — P., barvu plamene mající, flammig. P. dříví. Um. les.

218910   Plamenitý Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenitý keř = plamenem hořící. Výb. I. 330.

218911   Plamenivý Svazek: 2 Strana: 0570
Plamenivý, plamenící, entflammt.

218912   Plamenka Svazek: 2 Strana: 0570
Plamenka, y, f., Brandrohr, n. Šp. Vz Plamenník.

218913   Plamenka Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenka, phlox, die Flammenblume, květina. Rstp. 1085., Rt. Vz Plamenovka.

218914   Plamenka Svazek: 10 Strana: 0258
Plamenka, y, f., phlox, rostl. Vz Ott. XIX. 687, 832.

218915   Plaménkovitý Svazek: 7 Strana: 0249
Plaménkovitý. P. rostliny, clematideae: plamének, barvínek, větvina. Vz Rstp. 3., Rosc. 140.

218916   Plaménkovitý Svazek: 8 Strana: 0281
Plaménkovitý. P. ozdoby šatu. Wtr. Krj. I. 310.

218917   Plaménky Svazek: 7 Strana: 0249
Plaménky = jeptišky, druh ornamentu pozdějšího slohu gotického, Fischblasen. NA. I. 63.

218918   Plamenník Svazek: 2 Strana: 0570
Plamenník, u, m., der Brenner, die Fackel. Ck. Vz Plamenka.

218919   Plamenník Svazek: 9 Strana: 0224
Plamenník, u, m. = bochník z posledního, těsta. Červená. Kub. 155.

218920   Plamenník, v Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenník, vz Plameník. P., flammiger. V MV. nepravá glossa. Pa. — P. = místo nad roštem, v němž jest palivo. NA. IV. 166. P. = ohniště lokomotivy. NA. IV. 204.

218921   Plamennosť Svazek: 7 Strana: 0249
Plamennosť, i, f. =plamenitosť. Bern,

218922   Plamenný Svazek: 2 Strana: 0570
Plamenný, plamenem hořící, flammend, Flamme-. V. P. koule, oči, Pass., meč, Štelc., jezero, rozhorlení, Ráj., oheň, ker, ZN., BO., modlitba, MP. 91., uhlí, Flammkohle. Hr.

218923   Plamenný Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenný. P. láska, zrak, ret, Vrch., záře, brána, Mcha., pec, KP. IV. 67., roura (u parního kotlu), Hrm. 14., plocha, Zpr. arch. VIII. 62., slova, touha, Mus., výmluv- nost, Hrts , písmo, žár ňader, hlas. Osv.

218924   Plamenný Svazek: 8 Strana: 0281
Plamenný. P. čepel meče = jako plamen se kroutící. Wtr. Krj. I. 612.

218925   Plamenočervený Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenočervený, feuerroth. Šm.

218926   Plamenohrad Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenohrad, u, m., die Flammenburg. Pl. II. 235.

218927   Plamenochodný Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenochodný, feuerfüssig (poetic). Šm.

218928   Plamenokolný Svazek: 2 Strana: 0570
Plamenokolný, feurige Reden habend. Pl.

218929   Plamenorourový Svazek: 10 Strana: 0648
Plamenorourový kotel. Nár. list. 1905. 354., 14.

218930   Plamenoskvrnka Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenoskvrnka, y, f., phlogophora, motýl. Kk. Mot. 198., 199 , Brm. IV. 436.

218931   Plamenoskvrnka Svazek: 9 Strana: 0224
Plamenoskvrnka, y, f, motýl. Vz Stein. 113., Exl. 137.

218932   Plamenovatý Svazek: 2 Strana: 0570
Plamenovatý = plemenavý, geflammt. P. dřevo.

218933   Plamenovka Svazek: 2 Strana: 0570
Plamenovka, y, f., phlox, Flammenblume, f. Rostl.

218934   Plamenovka Svazek: 7 Strana: 0249
Plamenovka, rostl. Vz Plamenka. — P. = plamenná pec, der Flammofen, Gas- flammofen. Hř.

218935   Plamenový Svazek: 2 Strana: 0570
Plamenový, flammend. P. oheň. BO. . Plamínek, (plamýnek, V.), plamének, nku, m., malý plamen, Flämmchen, n. — P., rostlina, ranunculus flammula, Speer- kraut, n. Vz FB. 70. — P., clematis, Wald- rebe, f. P. přímý, plotní, nicí, měnivý, žlutý, sivý, srdčitý. D. Vz Plamének.

218936   Plamenozraký. P Svazek: 10 Strana: 0648
Plamenozraký. P. dívka. Slád. Jindř 104.

218937   Plamík Svazek: 7 Strana: 0249
Plamík, u, m., phlogiston. Dle učení Stahlova myslilo se, že z hořící hmoty uchází jakási látka, jíž se p. převzdělo. Jd. 4.

218938   Plamínek Svazek: 7 Strana: 0249
Plamínek, vz Plamének.

218939   Plamínek Svazek: 10 Strana: 0258
Plamínek, nku, m., ranunculus flamula, rostl. Ott. XIX. 832.

218940   Plamínko Svazek: 10 Strana: 0648
Plamínko, a, n. = více méně rudá skvrna na těle. Vz Brt. Sl.

218941   Plamínkový Svazek: 2 Strana: 0570
Plamínkový, Flämmchen-. P. věnec (z plíšků zlatých a stříbrných). Rohn.

218942   Plámka Svazek: 7 Strana: 0249
Plámka, y, f., pterostigma, neprůhledná skvrna barevná na křídlech blanokřídlého hmyzu. Brm. IV. 228, Mus. 1887. 376.

218943   Plamnit Svazek: 7 Strana: 0249
Plamnit (Palnit), a, m. = bôb, ktorý rozplameňoval teplo slnka k dozrievaniu úrod. Tóth. Slov. báj. I. 105.

218944   Plamorodý Svazek: 9 Strana: 0224
Plamorodý. P. uzda = v ohni spracovaná. Louk. 29.

218945   Plamovůz Svazek: 10 Strana: 0258
Plamovůz, plamovozu, m. Msn. II. 141.

218946   Plampa, y Svazek: 2 Strana: 0570
Plampa, y, f., (s příhanou) = huba, das Maul, die Gosche. Us.

218947   Plampač Svazek: 2 Strana: 0570
Plampač, c, m., tlachač, žváč, pleskač, Schwätzer, Plauscher, m. — P., šašek, šprý- mař, jakoví při svatbách sedlských bývají, D., místy bývá p. i družbou, der Hochzeits- redner. — Jg. Vz Tlampač.

218948   Plampač Svazek: 7 Strana: 1356
Plampač, e, m., jm. zvonu. Wtr. Obr. I. 439.

218949   Plampaě Svazek: 8 Strana: 0281
Plampaě, tlampač = pořadatel svatby = družba; v sev. a vých. Čech. starosvat, jinde ku př. na Táborsku řečník, na mor. straně smluvčí n. smlouvčí, kdežto družba je starší mládenec. Vykl. Svat. 3.

218950   Plampajzna Svazek: 7 Strana: 0249
Plampajzna, y, í = ťlampajzna.

218951   Plampalá Svazek: 8 Strana: 0281
Plampalá, y, m. = mluvka. Jicko. Brt. D. II. 363.

218952   Plampání Svazek: 7 Strana: 0249
Plampání = žvanění. Snáze se mlčením obrátí nežli daremným p-ním. Črn Zuz. 131.

218953   Plampárna Svazek: 2 Strana: 0570
Plampárna, y, f., das Plappermaul.

218954   Plampati Svazek: 2 Strana: 0570
Plampati = žváti, schwatzen.

218955   Plampus Svazek: 2 Strana: 0570
Plampus, a, m. = plampač, tlučhuba. Us. Bělohr.

218956   Plamtiť Svazek: 8 Strana: 0569
Plamtiť. Jak Boh v tele hnevom plamtil. Phľd. 1896. 614.

218957   Plamyček Svazek: 9 Strana: 0224
Plamyček, čku, m. = plamének. Slez. Lor. 76

218958   Plán Svazek: 2 Strana: 0570
Plán, u, m., navržení čeho, návržek, jistý záměr v souvislosti s prostředky k jeho uskutečnění čelícími, plán operační (ve vo- jenství), stavitelský, situační, vz více v S. N. Der Plan, die Skizze, der Grundriss. Podlé plánu. Us. P. k stavění lodí. Šm. P. k uskutečnění náležitého vyučování, lépe: návrh, jak by se nejlépe vyučovalo. Š. a Ž. P., nákres, návrh, základní rys, půdorys (domu atd.); úmysl, předsevzetí, Rk., rozvrh, náměr, úměr, osnova. Šm.

218959   Plaň Svazek: 2 Strana: 0570
Plaň, i, planě, ě, také: pláně, f., sr. lat. planus = rovina, Ebene, f. Roste na pláněch. V. Němci přetáhše hory, do planí českých se pustili. Háj. Dělají se po šíři a po pláni. BO. — P., dálná hladina vodní. Slov. Hdk. C. — Pláň, přední obruč na sudě, der Hals- reif. D

218960   Plán Svazek: 7 Strana: 0249
Plán lotterní, Pdl., .(o budoucnosti, Šml., notový (system). Zv. Př. kn. I. 3. Mám s vámi svoje plány. Vlč.

218961   Plaň Svazek: 7 Strana: 0249
Plaň, ě, f. = planý, holý vrch Mor. Brt. D. 248

218962   Plán Svazek: 7 Strana: 0249
Plán. Mkl. Etym. 256, 248, Sv. ruk. 320. b., List. fil. XII. 347. Šlechetný ščep bývá z pláni. Alx. I. 3. vd. 35. — P. = rovina. Vz Plaň. P. vodní, Kká, jezerní, Čch., okeanu. Mkr. By ot břeha plané taká. Alx.V. v. 275. (HP. 14.).

218963   Pláň Svazek: 8 Strana: 0281
Pláň. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 23.

218964   Plaň Svazek: 10 Strana: 0258
Plaň, ě, f. = veľká hľboka voda. Orava. Sb. sl. 1901. 185.

218965   Plán, i, pláně, pláňka, planička Svazek: 2 Strana: 0570
Plán, i, pláně, pláňka, planička, y, f., plaňátko, a. pláně, ě, (ěte), n., strom planý, výstřelek, sazenice, (do níž se štěpo- vati může). Jg. Štěpýř semeniště (Baum- schule) buď ratolestmi (odnoží) anebo plá- němi (refflinky, fazary, mit bewurzelten Stämmen) vysadí. Kom. J. 382. Roub na p. štěpovati. V. Jest to planička (planá jabloň) nebo štěp? Na mor. Drahansku. Hý. — P., pouchně, plané, trpké kyselé ovoce hrušek a jablek. Čl. 248. Hladovému svatu i pla- ňata (plané ovoce) chutnají. Č. M. 189. — P., pianisté, školka, Baumschule, f. Rybay. — P., Planes, ves v Chebsku. PL.

218966   Planá Svazek: 2 Strana: 0570
Planá, é, f., Plan, mě. v Chebsku; 2. Oberplan, mě. v Budějov.; 3. P. Chodová, Kuttenplan, mě. v Chebsku; 4. P. na Luž- nici, ves v Táborsku. Vz S. N. 5. P., ves u Plas. PL. — Vz Tf. 391. Tk. IV. 737.

218967   Planá Svazek: 7 Strana: 0249
Planá. Cf. Arch. VIII. 599 , Sdl. Hr. III. 305, IV. 373, Rk. Sl. Jak v Plané u Marian. Lázní zajíc obyvatele sbubnoval a jak v Plané u Tábora sv. Jan s mostu na kovárnu pří- tel, o tom vz v Sbtk. Kr h. 86. - Cf. Blk. Kfsk 1385

218968   Plána Svazek: 10 Strana: 0648
Plána, y, f. = polana. Phľd. XXIV. 481.

218969   Planák Svazek: 2 Strana: 0570
Planák, u, m., planý, bílý jetel. Us. u Bělohr.

218970   Plaňák Svazek: 7 Strana: 0249
Plaňák, a, m., sam. u Velešína. BPr.

218971   Planák Svazek: 9 Strana: 0224
Planák, a, m., planaria, červ. Mus. 1849. III. 45.

218972   Plaňanka Svazek: 7 Strana: 1356
Plaňanka, y, f. = Výrovka u Plaňan. Ott. VI 53.

218973   Planany Svazek: 2 Strana: 0570
Planany, dle Dolany, mě. v Kouřimsku. Vz S. N. — P., ves u Hlinska.

218974   Plaňany Svazek: 7 Strana: 0249
Plaňany, Planian, mě.; Planiau, ves. Tk V. 128 , VI. 164., Rk. SI. O plaňanských ho- dinách na rychtě vz v Sbtk. Kr. h. 273.

218975   Planarný Svazek: 7 Strana: 0249
Planarný moment. SP. II. 70.

218976   Planasi-a Svazek: 2 Strana: 0570
Planasi-a, e, f., byl ostrov u Italie.

218977   Plaňátko Svazek: 2 Strana: 0570
Plaňátko, vz Pláň.

218978   Plaňava Svazek: 2 Strana: 0570
Plaňava, y, f., vysekané místo v lese, Waldhau, m. Msk. — P. = rovina, die Ebene. Na Mor. Jg.

218979   Plaňava Svazek: 7 Strana: 0249
Plaňava = plaň, neúrodná pôda; zlý, nezáživný pokrm. Mor. a slov. Rr. Sb , Brt D. 144. — P., les u Citova. Km Pk. — P., Planiawa, sam. u Batelova.

218980   Plánavky Svazek: 9 Strana: 0224
Plánavky, pl., f., pozemek. Pck. Hol. 202.

218981   Plancati Svazek: 7 Strana: 0249
Plancati, plincati. Sukně se jí plancá, plincá = plete do nohou zvl. za mokra. Čce. Tkč. — P., pantschen. Šm

218982   Plančák Svazek: 7 Strana: 0249
Plančák, u, m., der Planschehammer bei den Goldarbeitern. Šm.

218983   Plánče Svazek: 7 Strana: 0249
Plánče = pláně. Zátur., Ehr.

218984   Planče Svazek: 10 Strana: 0258
Planče, e, n. = planý strom. Tohle děvče není žádné p., které jen krásně kvete. Sá. XVII. 145.

218985   Plaňčí Svazek: 10 Strana: 0259
Plaňčí, n. Město ohrazené plaňčím. Msn. Od. 100.

218986   Plančma Svazek: 7 Strana: 0249
Plančma, y, f., der Planscheneinguss bei den Silberarbeitern. Šm.

218987   Planda Svazek: 2 Strana: 0570
Planda, y, f., flanda, halena, der Lein- kittel. — P., šat kněžský, die Mönschskutte. — Jg.

218988   Planda Svazek: 7 Strana: 0249
Planda, y, f., jm. feny. Skd.

218989   Planda Svazek: 8 Strana: 0281
Planda. Má plandu v kole = jest v ne- snázích. U Žleb. NZ. II. 696.

218990   Plandačka Svazek: 10 Strana: 0259
Plandačka, y, f. = široká, házející se sukně. Rais. Lep. 128. Sr. násl.

218991   Plandák, planďák Svazek: 2 Strana: 0570
Plandák, planďák, flanďák, a, m., der Kuttenträger, Priester.

218992   Plandati Svazek: 10 Strana: 0259
Plandati. Oděn jsa v široký plandající šat. Nár. list. 1886. č. 1. Sr. Plandačka.

218993   Plandati se Svazek: 8 Strana: 0281
Plandati se = zdlouha choditi. Kuchyní p-la se Barka. Nár. list, 1896. č. 149. Ned. záb.

218994   Plandati se Svazek: 9 Strana: 0224
Plandati se = házeti se. Na scvrklých lýtkách spudky se plandají. Slád. Jak. 56.

218995   Plandavý Svazek: 10 Strana: 0259
Plandavý. P. nohavice = široké. Rais. Lep. 36. Sr. Plandačka, Plandati.

218996   Plandry Svazek: 2 Strana: 0570
Plandry, dle Dolany, Preitenhof, ves u Jihlavy. PL.

218997   Plandry Svazek: 7 Strana: 0249
Plandry, dle Dolany, Preitenhof, ves u Jihlavy. Rk. Sl.

218998   1. Planě Svazek: 2 Strana: 0570
1. Planě, vz Pláň, Plaň. — 2. P., wild. P. růsti. Dch.

218999   Pláně Svazek: 2 Strana: 0570
Pláně, ěte, n., pl. plaňata, Cf. ptáče — ptačata, ráče — račata; Wildling, m. Vz Pláň.

219000   Planě Svazek: 7 Strana: 0249
Planě mluviti, in den Wind reden. Hrts. Jedni vadnou prací, druzí planě tyjí. Hdk. Zav.