355001   Uchlaštiti Svazek: 4 Strana: 0314
Uchlaštiti, il, ěn, ění, einem einen Schlag versetzen. — koho kam: za ucho. Na Ostrav. Tč.

355002   Uchlebjati Svazek: 4 Strana: 0314
Uchlebjati = uchlebovati, schmeicheln. komu proč. Na Ostrav. Tč Úchlebný, schmeichlerisch. Us. Tč.

355003   Uchlemtati Svazek: 4 Strana: 0314
Uchlemtati, abschlabbern. — čeho. Ros. U. mléka. Us. — co odkud jak: polévku z mísy celým jazykem. Tč.

355004   Uchlípeně Svazek: 4 Strana: 0314
Uchlípeně, lappig. Ros.

355005   Uchlípení Svazek: 4 Strana: 0314
Uchlípení, n., das Lappigmachen. U. klo- bouku. Uchlípenosť, i, f., die Lappigkeit.

355006   Uchlípený Svazek: 4 Strana: 0314
Uchlípený; -en, a, o, lappig gemacht. U. klobouk. Ros. Uchlípěti, ěl, ění, lappig werden. Jg. Uchlípiti, il, en, ení, uchlipovati, ein we- nig herabhängen lassen, lappig machen. — co: klobouk. Hlas. — se nač. Podruh ně- jaký uchlípiv se na ten oděv jako drahý odřezal ho nočně a ze všeho toho až do košile obloupil (snad: gelüstete ihn dar- nach. Tf. ). Skl.

355007   Uchlostati Svazek: 4 Strana: 0314
Uchlostati, derbe bepeitschen, beschmit- zen. Jg.

355008   Uchloubati se Svazek: 4 Strana: 0314
Uchloubati se, ein wenig prahlen. Ros. Uchlubný, prahlerisch. Ú. člověk. Mor. Tč.

355009   Uchlouditi Svazek: 10 Strana: 0460
Uchlouditi = zahubiti. Řepa všechen plevel u-dí. Litom. 54.

355010   Uchlpiť Svazek: 7 Strana: 0958
Uchlpiť = rozcuchati. Keď klobúk bu- deš snímať, neuchlp si vlasy. Slov. Phľd.

355011   Uchlumpaný Svazek: 7 Strana: 0958
Uchlumpaný = ušpiněný, zašubraný, schmutzig. Slez. a laš. Šd. Brt. D. 281.

355012   Uchluniti se Svazek: 4 Strana: 0314
Uchluniti se = ustáliti se. U Chrud. Brv.

355013   Uchlupkati Svazek: 7 Strana: 0958
Uchlupkati, abschlürfen. Slov. Kávu uchlupkává. Ntr. VI. 168.

355014   Uchlupnouti Svazek: 4 Strana: 0314
Uchlupnouti, pnul a pl, ut, utí = ustřeb- nouti, abschlürfen. Na Slov. Bern.

355015   Uchlustati Svazek: 4 Strana: 0314
Uchlustati, bespritzen. — koho kde čím: blatem. Na Ostrav. Tč. U Brušperka. Mtl.

355016   Uchłpňať čeho Svazek: 9 Strana: 0355
Uchłpňať čeho = usrknouti. Val. čes. 1. X. 37.

355017   Uchmatavý Svazek: 9 Strana: 0355
Uchmatavý rod = zlodějský. Mus. ol. 1898. 119.

355018   Úchmatek Svazek: 7 Strana: 0958
Úchmatek. Na ú. něco dělati = v prázd- ných chvilkách. Val. Slavč. 9.

355019   Úchmatka Svazek: 4 Strana: 0314
Úchmatka, y, f., das verstohlene Weg- raffen. Vzal to u-kou. Mor. Šd.

355020   Uchmatnouti Svazek: 4 Strana: 0314
Uchmatnouti, tnul a tl, ut, utí = kradí unésti, verstohlen wegraffen, wegschnappen, weghaschen. — co. Bel. Všecko uchmatne, co kde vidí. Us. Sd. — co komu kde: v lese. Us. Šd. — odkud: z ruky. Tč.

355021   Uchmatnouti Svazek: 8 Strana: 0444
Uchmatnouti. Otče náš — tatka náš po- sadil nás na lavičku, dal nám chleba po kú- štičku: a vy deti, nekradnite, co vidíte, uchmat- nite, já som starý, nekradnul som, čo som videl, nemihol som (na tajného zloděje). Slov. Zátur.

355022   Uchmeliti Svazek: 4 Strana: 0314
Uchmeliti, il, en, ení, mit Hopfen an- machen. — koho = opiti, trunken machen. Uchmouliti, il, en, ení, verfinstern. — se kdy. Až se u-lí k večeru, vyjdeme. U Uher. Hrad. Tč.

355023   Uchmúlený Svazek: 7 Strana: 0958
Uchmúlený, trüb. U. čas Slez. Šd. Vz Uchmouliti a násl.

355024   Uchmulovať sa Svazek: 10 Strana: 0460
Uchmulovať sa = usmívati se. Val. Čes. 1. XI. 227., 325., XII. 419. Sr. Uchmúliti se.

355025   Uchňapnouti Svazek: 4 Strana: 0314
Uchňapnouti, pl, ut, utí; uchňapiti, il, en, ení = uchvátiti, weghaschen, wegschnap- pen. — co. Co vlk uchňápí, nerád vrátí. Ros.

355026   Uchnúť Svazek: 7 Strana: 0959
Uchnúť = muknouti. Šiarkan ani ne- uchnul. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 95. Ani neuchne, čo mu koľko dohováram. Mt. S. I. 104.

355027   Uchnúť Svazek: 8 Strana: 0444
Uchnúť = uniknouti, zmizeti. Slov. Kal. S. 192.

355028   Ucho Svazek: 7 Strana: 0959
Ucho. Cf. Mkl. Etym. 371. b., Bž. 110., Kram. Slov. Skloňování na Val. Brt. D. 69. U. vnější. Hučení v uších. Má fedrbuš n. péro za uchem (opilý). Kmk. Kuk. U. má páli, ktosi ma chváli. Slov. Rr. MBš. Bože môj, Bože môj, čože mi budeme jesť (jísti) ? A žena mu na to odsekla: Eh, bože nebože, čo mi tu máš za ušima božekať ? Dbš. Sl. pov. I. 231. Dlúhá šíje a veliké uši značí hloupého. Vz Výb. I. 958. — U. vnitřní. Zní-li ti v uších, řekni: Radš sly- ším sv. Jana čtení, než v uších znění. Zní-li dopoledne v pravém uchu, dobrá to novina, v levém zlá; odpoledne naopak. Uhodne-li kdo komu, v kterém uchu mu zní, znamená to dobrou novinu jemu; pakli neuhodne, uslyší něco dobrého ten, komu zní. Mtc. 1892.194. Jiež (radosti) oko zdejšie nevídalo, ani u. kdy slýchalo. Št. Kn. š. 28. Zánět ucha, otitis (hnisavý, o. supurativa, kru- posní, o. crouposa, mázdřivčitý, diphtheri- tica), výtok z ucha, otorrhoea. Ktt. exc. Cf. Čs. lk. (rejstř.), Slov. zdrav. 385. Na tieto vlastné oči som videla a na uši tiež nie som hluchá. Phľd. VIII. 162. — U. = sluch, pozor. Neodvracuj se, jakobys hlavu a uši v hrnci měla. Us. Poslouchal jen na půl ucha. Kos. Vždy nám to o uši otlouká 16. stol. Mus. 1891. 243. Poněvadž sou to slyšeli z úst v uši své od nich. Let. 425. Aby JMC. jakožto naše vrchnosť druhe u. nám zanechati ráčil. 1592 Gl. 346. Ktož zatvrdí ucho, aby neslyšal. zákona. Št. Kn. š. 5. Jedným uchom vpustil, druhým vy- pustil. Slov. Rr. MBš. Moudré u. nedbá na hloupé řeči. Sb. uč. Moudré u. neposlouchá, co hloupá huba povídá. Němc. — U. = rekrut. Us. vojen. Lámač. — U. = děvče, milá, zvl. u vojska. U Kr. Hrad. Kšř. — U. u děla, NA. III. 91., lodní, Schiffssturm- balken, Lpř., pily. Us. — U. v bot. Babí u. = jitrocel. Mor. Rgl.

355029   Ucho Svazek: 8 Strana: 0444
Ucho. O pův. cf. Gb. H. ml L 22. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 16. nn. O skloň. u Li- tovle a na Žďársku vz Brt. D. II. 117., 254. Najedl se, až za ušima praskalo. Cejč. Hledík. Daj si uši vystriekať; Počúvaj ušami, nie zadkom. Slov. Nov. Př. 374. Sedí si na ušiach (nečuje). Phľd. 1894. 257. Dávno sem na to u. vlíkl (to pozoroval). Bl. Gr. 225. — U. sudlice = hák n. rameno nože. Wtr. Krj. I. 277. Cť. Sudlice. — U. Uši = zalcroucené konce koryta rezačky. Brt. D. II. 454. — U. voll, volské, volovo, babí, rostl., vz Volí ucho (3. dod.). — U. sviňské = jitrocel větší. C. Brod. Nár. list. 1896. č. 244. feuill.

355030   Ucho Svazek: 9 Strana: 0355
Ucho. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 358. Do ucha nie ani do brucha; Mimo ucha púšťať; Ucha urež, nastav brucha; U. sa mu nesohne atd. Slov. Vz Zát. 370a. Sr. ib. 18., 19b., 28b. Každy mo svoje za ušami (= nějakou vadu). Slez. Lor. 80. — U. od hrnce = kráva. Děti hrajíce si uchem od hrnce, mají je za krávu. Us. — U. — růžička zdobící střevíc nad jazýčkem. Nár. sbor. 1901. 29.

355031   Ucho Svazek: 10 Strana: 0460
Ucho střední, vnější, vnitřní. Vz Strh. Akust. 425., 428. Hleděli si jídla, až se jim uši hýbaly. Zvon III. 73. Poslouchali, mohli na tom uši nechat. Čes. 1. XIII. 253. — Hra na ucho. Slez. Vz Vyhl. II. 244. — U. Střevíce s ušima. Světz. 1886. 387.

355032   Ucho, a, úško Svazek: 4 Strana: 0314
Ucho, a, úško, a, n., das Ohr. Ucho, dual: uší, uši, uším (ušima), uši, uši, uších, ušima. Dual jest f.: bílé uši; vz Oko. Plu- ral: ucha, uch, uchům, ucha atd., u hrnců, der Henkel. Vz Bž. 105. — U., lit. ausis, řec. oic, goth. auso, lat. auris, skr. ghôša,
cf. Schall. Schl. U. jest čidlo sluchu, jím
pozorujeme zvuky. Jhl. U. = nástroj sluchu
živočišného, který z částek vnějších na hlavě
jsoucích a vnitřních v dutině hlavy umístě-
ných se skládá. Jg. Ucho zevnitřní obsahuje:
boltec (ouško; dolejší měkké ouško: laloušek,
Lk., lalošek, Nz. lk. ), zvukovod a blánku
bubínkovou; střední obsahuje: bubínek a
troubu Eustachovu; vnitřní a zevnitřní stěna
bubínku spojena jest třemi kůstkami zva-
nými: kladívko, kovadlina a třmen; ucho
vnitřní: bludiště, má 3 částky: předsíň, zá-
vitek, oblouky (horní, zadní a zevnější). Vz
více v S. N., Schd. II. 348., KP. II. 291.
V bludišti rozvětvuje se sluchový nerv. Pt. — U. vnější = skořepina chrustavá, rozdílnými žlabinami opatřená, kterými zvuk do žlábku ušního vniká. Uši odvislé, V., dlouhé, veliké, oslovské, Us., visuté; u zajícův a divokých králikův: sluchy, u mysliveckého psa: za- věšení. Šp. Maz v uchu (ušní), der Ohren- schmalz, v obec. mluvě: hnůj. Nz. Dlouhými ušima šp. prý m.: dlouhýma, ale i dlouhými jest dobrý tvar, ač jest dlouhýma v tomto spojení obyčejnější. Někomu uši uříznouti. Písař má péro za uchem. Až pod (po) uši v dluzích vězeti. D., Br. Snad mu dna láme uši. Mst. Poškrabali sä za ušima, ež.... Dbš. 71. S chutí by mu uši peprně natřel. Šml. Musel sem poslouchať, bylť sem ještě mladé ucho (holobrádek). U Rychn. Črk. Dám si obušek za uško, buď už tu s Bohem Maruško. Sš. P. 586. Nemá za uchem du- bovou třísku (není hloupý). Pobizej lancucha ode hřbeta do ucha. Bayer. Mať muchy za ušima. Mt. S. Uši ti poobtínám ako psu. Mt. S., Dbš. 44. Za uši ti vylepím. Mt. S. Také zle učinil, že bráně Krista Malchovi ucho uťal; Vlasy lezú, uši hluchnú, hlas chřipí. Hus I. 174., II. 211., III. 110. Má dlouhé uši (=je hloupý). Zajíc má dlouhé uši a není oslem. Hš. Vtípí se, až dostane pěstí za uši. Vz Hloupý. Lb. Za uši, za ucho někoho chytiti. Za u. tahati (trestaje n. napomínaje). Dáti komu za u., po uchu (uhoditi ho). Dal mu za u. = pokáral ho; 2. podskočil ho. Kůň ušima stříhá. Zánět, oteklina ucha; červ n. rak v uchu; bolení v uších. Šp. Cizí u. jako plsť (na cizí při jiný soud činiti nežli na svou. Jg. ); Jsem v tom po uši (vz Mnoho); Za ušima se dr- bati = litovati, vz Trampoty); Má za ušima (= chytrák); Má za ušima, když se mu tam slezou (ironicky o hloupém); Uvázl až po uši (vz Nesnáze); Natřel mu dobře uši (zbil ho. Vz Trest); Bere až ušima mrdá (stříhá. Vz Porušený soudce); Uši chlípiti, schlípiti, pověsiti, spustiti (vz Bojácnosť); Ledva s ušima utekl (vz Útěk); Napil se, až mu za uchem puklo (vz Opilství). Č. Napij se (pij), až ti za uchem praskne. Šd. Jez, až se ti budou dělať za ušima boule. U Jižné. Vrů. Mluví, až uši rostou (příliš mnoho); Dostal oslové uši; Někomu oslových uší přilepovati (oslů nadávati. Vz Hana); To jsem si dal za ucho (to jsem udělal hloupý kus. Vz Škoda); Což si sedíš na uších (vz Nepozorlivý) ? Č. Uřež ucha, nastav břucha (pomoz si jak můžeš). Bern. Bycha za ušima hledati (lituje za ušima se škrábati); Vlka za uši držeti a hady v klíně nositi (nevěděti co si počíti); Nedmi medvědu v ucho; Uťal mu kohout a ucho zazpívalo. Jg. Kdo má uši od hlavy příliš odchlípené, brzy prý umře. Vz Nástroj (k operacím na uchu), Oko. — U. vnitřní, hlavně jakožto nástroj sluchu, das Ohr, Gehör. Znění, hučení, šu- mot v uších. V uších mi zní. D. Křičeti, až uši brní. D. Břinčí to, až uši zaléhají. Sych. Hučí mi v uších. Do ucha mluviti, povídati, šeptati. Ros. Něco do ucha brep- tati. D. Uší dojíti, k uším přijíti; ušima slyšeti, vyrozuměti; čeho v své uši poslou- chati. V. Čísti komu pod uši, Einem Lesung Halten; Někomu v jednom kuse do uší hu- četi; Pořád mi to mlel okolo uší (dával mi to nešetrnou řečí na srozuměnou). Dch. Ten má uši (dobře slyší)! Us. Dhn. Pořád na- strkoval uší, aby zaslechl, co povídáme. Us. Šd. Malým slovem nemálo uškodíš, jak ho nemúdře z úst do uší vyhodíš; Více uší než jazyka užívati svědčí, nebo někdy smrť i škoda vypryskuje z řečí. Mor. Tč. Někomu v uších ležeti (stále přimlouvati). Vz Pře- mlouvání. Č. Nadymač uší. Kom. Což jsem slyšel v své uši. Br. Sama na vlastní uši jsem slyšela. Us. Vlastníma ušima jsem do- slechl. Us. Šd. Slibnými řečmi uši někomu lektati. Sych. Někomu něco o uši otloukati; Natříti komu uši (vz Domluva). Č. Trním zapchaj tvoje uši, když utrhač -mluví, co slyšat nesluší; K žalobníkóm maj (měj) vždy jedno u. zatvorené a k tým, kdo sa vymlú- vajú, obě otvorené; Špatným řečám dobrý člověk uši své zapchává; K luhárským (lhář- ským) řečám nenakloňuj tvojeho ucha; Mrtvý má zavřené uši, proti němu zlořečit nesluší; Není je to všecko pravda, čo prijdě do uší; Dým vzbuděný oči ščípe, vlastná chvála uši. Na Slov. Tč. Z ucha do ucha a z hlavy ven. Co jedním uchem slyší, to druhým ven vy- pustí. Us. Šd. Tomu šlo všelicos na uši o žebrácích (dovídal se). Kda. 156. Aby jim byla dána dva pány, kteráž byšta jměla jim raditi a v ucho šeptati, což k jich právu sluší. Arch. II. 81. Člověk mluví k uchu, ale Bůh mluví k duchu; Zatýkati a zahra- zovati uši ke všem těm, kteří nás k světu a ke zlu ponoukají; Uši zatvorte! Sš. Sk. 193.; J. 61.; II. 11. (Hý. ). Kto má uši slyšeti, slyš. ZN. Slyš, kto má uši k slyšení. Smil v. 2108. Slovu božímu ucho připravíš; Pro- tož važ každý sám o sobě, již-li ten hlas boží v uše srdečném zmohl jest a že z Boha jest, pozná; Tú měrú odměří pán Bóh a dá milosrdným to, což jest oko nevídalo, ucho neslyšalo, ani jest na srdce člověka vstú- pilo; Kterak jest hluchý, že jemu v uše nevzní: Vstaňte, poďte k súdu! Hus I. 136., II. 118., 273., 321. (Tč. ); Vnitřníma ušima slyšel; Nachýliv se, aby mu Pán v uši po- šeptal a o zrádci oznámil; Tak jest to jisté, jakoby sám Bůh tělesně přijda v uši jejich to mluvil; A apoštolu to, že nemá listů slavných jako oni, o uši otloukali; Věc zraku nevídanou a uchu neslýchanou uka- zují; Bůh dvě uši dal a jedna toliko ústa, aby více slyšel než mluvil. BR. II. 322., b., 355. a... 384. b., 593. a., 618. b., 781. b. (Šd. ). Na pravé u. lépe slyšeti než na levé. Us. Ml. Les má uši. Mus. Dluh má nohy, pole oči, les uši, na ty tři věci pozor míti sluší. Rým. Břicho hladové nemá uší (hlad slovy se netíší). V. Nežeň se očima, ale ušima. Mus. Pustil mu blechu do ucha (popichl ho). Na Slov. Spáti na obě uši (bezpečně si počínati). Ros. — U. slyšící = sluch, po- zor, das Ohr, Gehör, die Aufmerksamkeit. Slovo mimo uši s větrem pustiti. Br. Jed- ním uchem tam a druhým uchem ven (pouští). Ros. Pustil to jedním uchom dnu, druhým von. Mt. S. Ucha nastaviti; uši otevříti; uší svých nastrčiti. V. Ucha k někomu na- kloniti. Kom. Naklonil mu ucho. Jel. Ucha laskavého někomu propůjčiti. D. U. vléci = pozorovati. V. Po lidech uši vléci. Cyr. Vz Zvědavý. Č. Hejtmané (Mannsfeldovi) vlekli uši se vší pilností po jeho obmyslu (be- lauschten). Skl. V. 60 Oběma ušima po- slouchati. Ros. Ty kněžské ucho (nadávka; nepochybně odtud, že jest u. ve zpovědi jako stok všech hříchů)! Č. Obec to mu hned z úst v uši odepřela. Skl. 806. Buďta uši tvoji posluchači v hlasu prosby mé. Z. wit. 129. 2. (To) nám v uši nejde. Arch. III. 54. Číhali, kde co písklo, ucha nastavujíce. Brt. S. 29. První kohoutovo zpívání Petr mimo ucho pustil. BR. II. 125. a. Poslouchá jed- ním uchem (málo). Us. Č. V súdoch má býť spravedlivý súdce, má mať uši otvorené a zavrené ruce. Na Slov. Tč. Ušima přijměte (n. pojměte) slova moje; Zatknuli uši své. Sš. Sk. 22., 90. Ucho nakládaje poče snažně poslúchati. Pass. 996. A přichyl ucho své vnitřní a slyš tělestným také, že právě káti jest... Hus III. 120. Nekupuj koně ušima, ale očima. Č. M. Pošli uši mezi lidi (po- slouchej, co lidé mluví). Mus. Kdybys pustil uši na trh, uslyšel bys novinu o sobě. L. Ktož zatvrdí ucho, aby neslyšal. Št. Před zdravou radou uši zacpává. Sych. Něco si za uši zapsati (v pamět vzíti). Bern. Ucho jedno dej žalujícímu, druhé chovej obvině- nému. Š. a Ž. Aby JMC. jakožto naše vrch- nosť spravedlivá druhé ucho nám zanechati ráčil (audiatur et altera pars). Ms. 1592. Gl. 346. Tobě z úst a jemu mimo uši šust. (Vz Neposlušný, Nedbalý). Č. Pán dlouhé uši má (všudy slyší). L. Má tenké uši (dobře slyší). Ros. — U., přeneseně a rozličně. U. = držadlo u nádoby, das Ohr, Öhr, die Hand- habe, der Henkel. V. U. u hrnce. Dčbán o dvou uších (místo: uchách). V. Nádoba o dvou uchách. V. Dotud se dčbánkem pro vodu chodí, až mu se ucho utrhne. Prov. Dotuď žbánek vodu nosí, dokud ucho celé, jak ráz ucho sa utrhne, na črepy sa zmele. Na Slov. Tč. Jehla má úzké úško. Us Šd. Odrazil uši zvonu, kterýmž na poplach zvo- něno. Pal. Dj. III. 3. 147. Zvon také odtud vzali velmi krásný, když sú mu uši z pušky ustříleli. Let. 89. U. trámové, v trámu. Us. U. u konve, u klíče, u jehly (jehelné), Us., sekery. Br. Snázeť jest velbloudu skrze uši jehly (jehelnou díru) projíti, nežli bohatému vjíti do království božího. Br. Psí ucho (je- dnoduchá klička, kterou snadno rozvázati lze). Ja. — Vz Ukázka, — V botanice. U. myší, alsine, das Mausohr, Vus.; medvědí 231* ouško, primula auricula; n. volové (na Slov. kolocír velký), plantago major, breiter Wege- rich, Plk.; zaječí ouško, vz Ouško. Jg.

355033   Uchobudný Svazek: 4 Strana: 0316
Uchobudný = ucho budící, das Gehör weckend, laut. U. hlas. Krok. I. b. 35.

355034   Úchod Svazek: 4 Strana: 0316
Úchod, u, m. = místo, kudy se uchází, der Ausweg. Má dobrý ú. Ros. — Ú. vody, der Abgangskanal. Us. — Ú. = úběh, die Flucht, fuga. Vký.

355035   Úchodek Svazek: 7 Strana: 0959
Úchodek, dku, m. = odpadek. Ú. dřeva. Wtr. Obr. 416.

355036   Uchoděný Svazek: 7 Strana: 0959
Uchoděný = chůzí unavený. Slov. Dbš. Úv. 118.

355037   Uchoditi Svazek: 4 Strana: 0316
Uchoditi, vz Ujíti.

355038   Uchohled Svazek: 7 Strana: 0959
Uchohled, u, m. = zrcátko ušní. Čs. lk.

355039   Ucholák, ucholár, ucholaz, ucholez, uchál Svazek: 4 Strana: 0316
Ucholák, ucholár, ucholaz, ucholez, uchál, a, uchavec, vce, m. = škvor, der Ohrwurm, na Slov.: na Mor.: pískavka.

355040   Ucholéčba Svazek: 7 Strana: 0959
Ucholéčba, y, f., Otiatrie, f.

355041   Ucholektač Svazek: 9 Strana: 0356
Ucholektač, e, m. = pochlebovač, lichotil. Lahodný u. Vlč. Lit. II. 1. 42.

355042   Úchop Svazek: 4 Strana: 0316
Úchop, u, m = uchopení. Divný a zá- zračný ú. Sš Sk. 105. (Hý. ).

355043   Uchopení Svazek: 4 Strana: 0316
Uchopení, n, die Ergreifung, der Griff.

355044   Uchopený Svazek: 4 Strana: 0316
Uchopený; -en, a, o, ergriffen, erwischt. Us.

355045   Uchopitelný Svazek: 4 Strana: 0316
Uchopitelný, erfassbar, erfasslich. Šm.

355046   Uchopiti Svazek: 4 Strana: 0316
Uchopiti, il, en, ení; uchopovati, uchá- pati = uchytiti, ulapiti, erwischen, fassen, ergreifen, auffassen, anpacken, ertappen. Jg. — co: zbroj. Bern. Uchop — zbraň! — koho za co: koně za uzdu. D. — koho nač. Na ruce uchopí tebe. Mat. — čím. Rys čeho trojím skokem neuchopí, pouští. Kom. Něco rozumem u. Reš. — co v co: v paměť. Us. — co odkud. Uchopili slovo z jeho úst. V. — se čeho (na koho, proti komu). U. se věci, díla, slova, pří- ležitosti. Dch. Ihned mučidla a trapidla se uchopil. Sš. Sk. 256. (Hý. ). U. se zbraně na vlasť, Puch., proti vlasti. Us. — se čeho k čemu. Prostředků k dosažení cíle se u. Ddk. V. 73. — pro koho. U-il se zbraně pro Oldřicha proti Filippovi. Ddk. VI. 13. se čeho s kým. Ddk III. 71. — se čeho jak. U. se pevnou rukou záležitostí. Ddk. V. 280. (Tč. ).

355047   Uchopiti Svazek: 10 Strana: 0460
Uchopiti = pochopiti. Uchopi lesť tajnú jeho. Baw. E. v. 1822.

355048   Uchopiti jak Svazek: 7 Strana: 0959
Uchopiti jak. U. někoho z obou stran. Lpř. Křečovité něco u. Šbr.

355049   Uchopný Svazek: 4 Strana: 0316
Uchopný, erfassbar. U. příčina, der An- haltspunkt. Šm.

355050   Uchopovací Svazek: 10 Strana: 0460
Uchopovací proštěpec, Fasspincette (za- chycovací). Ktt.

355051   Uchorohý Svazek: 8 Strana: 0444
Uchorohý. Vz Vodnář (3. dod.).

355052   Uchosloví Svazek: 10 Strana: 0674
Uchosloví, n., otologia, nauka o choro- bách ušních. Nár. list. 1906. 62. 13.

355053   Uchoš Svazek: 8 Strana: 0444
Uchoš dlouhoocasý. Vz Ott. IX. 830.

355054   Uchotepný Svazek: 4 Strana: 0316
Uchotepný, ohrzerreissend. Šm.

355055   Uchotěšný Svazek: 7 Strana: 0959
Uchotěšný, dem Ohr angenehm. U. zvuk. Koll. Sl. de. I. 62.

355056   Uchouliti Svazek: 4 Strana: 0316
Uchouliti, il, en, ení = uchýliti, beugen, neigen. Ros. — U. = uchlácholiti, stillen, besänftigen. — koho. Ros. — čím: do- brými slovy.

355057   Uchovár Svazek: 4 Strana: 0316
Uchovár, vz Ucholák.

355058   Uchovatelný Svazek: 7 Strana: 0959
Uchovatelný skutek, evitabile factum. 14. stol. Jgć. XIV. 1. 15.

355059   Uchovati Svazek: 4 Strana: 0316
Uchovati = po málu nachovati, nach und nach sammeln, ersparen; úplně odchovati, gross ziehen, erziehen; chrániti, opatrovati, beschützen, behüten, vor etwas bewahren. Jg. — abs. To dítě, jehně, prase se uchová = nezhyne. L. Uchovejž! Bei Leibe nicht! Dch. Uchovejž Bože, uchovejž pán Bůh. Uchovej Bůh (také = nižádným způsobem). Us. — koho. Nemohla ho uchovať musela ho ven vyhnať. Sš. P. 176. — si co: 100 zla- tých. Us. — si od čeho nač. Uchovala si od svého dobytka na šaty. Ros — co nač: na budoucí časy. Háj. — co, koho v čem: v rozkoši, Jg., v držení něčeho. Dch. — co, koho, se čeho před kým, od čeho. Bůh nás uchová ode všeho zlého. Ros. Rač toho Bůh uchovati. Reš. Aby je před smrtí uchoval. Smrž., T. Tělo od nešlechetného skutku, od smilstva u. Št. Nebylo lze u. se válek. Pal. Dj. V. 2. 20. U. se nějaké pří- hody. Háj. Někoho od hříchu, D., od smrti u. T. Pakliby ho Bůh neuchoval (na živě ne- nechal). Sedl. Rychn. 38., 13., NB. Tč. 147., 206., Půh. I. 135., 300., II 610. (Tč. ). Ne- budom ja tvojou, uchovaj ma Bože. Ps. sl. 313. A hned padla u věčný plameň, uchovej i vás, Kriste, amen. Sš P. 47., 68. Uchovati někoho smrti. 1467. Žer., Vc. St. d. p. 28.. Tov. 101., Pal. Dj. IV. 2. 305., V. 1. 396. Čehož Bůh u. rač. Žer. 311. Uchovej tě štěstí velikého. Šml. Kdož mne před tvým hněvem uchová? Sš. Bs. 202. Rád by se byl uchoval války domácí. Pal. Dj. IV. 1. 99. Protož svárlivých lidí a zvláště žen rač nás n.; jehož nás uchovej milý Kristus. Hus II. 77. A bylo-liby, že by v tom času některého hadčího Bóh neuchoval, anebo-li byl nemocen. Půh. II. 72. Račte se toho u. a toho neračte se dopouštěti; Než jedné člověk nyní na to mysliti má, aby zámkův u-val a hrdla svého. Arch. T. 71., II. 149. (Šd. ). Ohně a povodně uchovej nás Pane. Mudr. 391. Rač nás u. od takový duše. Er. P. 247. Uchovej Bůh Rodičů zlého. D. — kde. Měvše naději, že tím způsobem nejlépe uchová se moc vládni v Čechách alespoň před p. Ptáčkem. Pal. Dj V. 1. 90. — koho jak dlouho. A jestliže by božím dopuště- ním do let spravedlivých Bóh sirotka ne- uchoval. O. z D. — koho čím, na čem. To dítko sme leda tak ještě u-li na lékách, lékami (léky). Us. Tč. — s infint. Uchovaj ma, panenko Maria, za korhela íť. Ps. sl. 346. — že. Pán Buoh uchoval, že se to v noci nestalo. Dač. II. 23. — se jak. Po málu se mnoho uchová. Ros. — aby. Uchovej Bůh, abych to učinil. Sych. Čehož Bůh uchovej, aby se mnohým křesťanům nestalo. BR. II. 148. a.

355060   Uchovati co komu Svazek: 7 Strana: 0959
Uchovati co komu: potomstvu. Mus. 1880. 14. — koho čeho : hříchů, 13. stol. Mus. 1882. 121., hanby. Leg. Mnč. R. 31. - koho od čeho : od smrti, Arn. 2572., od náhlé smrti. Mž. 23. — co odkud. Ze dří- vější minulosti neuchovala se ani báje. Vlč.

355061   Uchovati někoho při něčem Svazek: 9 Strana: 0463
Uchovati někoho při něčem: při statku. Mšín. 13.

355062   Uchovatka Svazek: 4 Strana: 0316
Uchovatka, y, f., parátko ušní, der Ohr- löffel, šp. Lšk.

355063   Uchovín Svazek: 4 Strana: 0316
Uchovín, a, m., haliotis, plž. Krok.

355064   Uchovka Svazek: 7 Strana: 0959
Uchovka, y, f. Vz Břichonožec, Brm. IV. 2. 241., Dud. 29.

355065   Uchovrt Svazek: 4 Strana: 0316
Uchovrt, u, m., der Henkelbohrer, náčiní k vrtání uch. Nomencl.

355066   Uchozelý Svazek: 9 Strana: 0356
Uchozelý = ušlý. Křemže. Kub. 158.

355067   Uchozený Svazek: 7 Strana: 0959
Uchozený = chůzí unavený, vom Gehen müde. Prss.

355068   Uchožluček Svazek: 4 Strana: 0316
Uchožluček, čka, m., uchane, zvíře, zastr. Aqu.

355069   Uchrákati Svazek: 4 Strana: 0316
Uchrákati = uchrkati. Na Slov.

355070   Uchrámnouti Svazek: 4 Strana: 0316
Uchrámnouti, mnul a ml, ut, utí = ušlá- pnouti, grob treten. — koho. Kráva mne uchránila. Us. Jg.

355071   Úchrana Svazek: 4 Strana: 0316
Úchrana, y, f., der Schutz, die Rettung, Hilfe, der Zufluchtsort. Úchrana přišla lidem v tom zmatku = pomoc. Krok. Odpověděl císař, že mu najde v Italii ú-nu bezpečnou a čestnou. Pal. Dj. I. 60.

355072   Uchránek Svazek: 7 Strana: 0959
Uchránek, nka, m., rybník v Písecku.

355073   Uchránění, n Svazek: 4 Strana: 0316
Uchránění, n., die Rettung, Bergung, Erhaltung.

355074   Uchráněný Svazek: 4 Strana: 0316
Uchráněný; -en, a, o, gerettet, erhalten, geborgen.

355075   Uchrániti Svazek: 4 Strana: 0316
Uchrániti, il, ěn, ění; uchraňovati = za- chrániti, zachovati, uchovati, retten, bergen, in Sicherheit bringen, bewahren, beschüt- zen, beschirmen, decken, ersparen, erhalten. Jg. — abs. Co čert chce, ani anděl ne- uchrání. Prov. — co komu. Své jmění si u. Dch. Dítkám něco u. U. svou volnosť. Ddk. IV. 211. — koho, se čeho, od čeho, vermeiden, entgehen, sich davor bewahren. U. se křehkostí a vášní lidských. Pal. II. 1. 199 U. se od zlého, Us, Ml., zlodějův. Jg. Domácího zloděje těžko se u. Č. M. 144. Mnohé poddané od soudův útratných uchrá- nil. Us. Vk Zemi od záhuby u. Us. — se. Všecko v požeh dáno tak náhle, že i ně- kteří ranění a nemocní, nemohše dosti rychle u. se, ohněm tam bídně zahynuli. Pl. Dj. III. 3. 148. — se kam. Do kteréhož města i p. Oldřich byl se u-nil. Pal. Dj. IV. 1. 271. — se kdy čeho. Doba, v níž se každý oné hrůzy dne posledního u. může. Sš. Sk. 25. — co komu před kým. Něco zboží před povodní, před ohněm sobě u-nil Us Šd., Tč. — že. To jediné, co u-lo, že ne- potkal se s hanbou, byl spor tehdáž ještě neurovnaný mezi sborem basilejským a pa- pežem. Pal. III. 3. 105. — Uchraňovati = poklízeti, aufräumen. Mor. Č., Klda. 1. 120., Kd,, Brt, — co: jizbu. Brt., Mtl.

355076   Uchrániti — koho čeho Svazek: 7 Strana: 0959
Uchrániti — koho čeho: útisku. 15. stol. — co odkud: s pole (ukliditi). Brt. — se komu. J. Jpř. Dj. I. 117.

355077   Úchrannosť Svazek: 4 Strana: 0317
Úchrannosť, i, f. = možnosť uchránění, die Vermeidlichkeit. L.

355078   Úchranný Svazek: 4 Strana: 0317
Úchranný = čeho se uchrániti možná, vermeidlich. Ráj. — Ú., erhaltend, Erhal- tungs-. Rk. Ú. dům (ku př. pro opuštěné). Dch.

355079   Úchranný Svazek: 9 Strana: 0356
Úchranný. Bájky s pravdou zamotány jsou v n-né odpory a neshody. Pal. Děj. I. 1. 171.

355080   Uchraňovací Svazek: 4 Strana: 0317
Uchraňovací, Spar-. Šm.

355081   Uchrčený Svazek: 4 Strana: 0317
Uchrčený; -čen, a, o = dýchavičný, schwer athmend. Slez. Šd.

355082   Uchremstati Svazek: 4 Strana: 0317
Uchremstati, vz Chremstati.

355083   Uchrkati Svazek: 4 Strana: 0317
Uchrkati, uchrknouti, knul a kl, utí, uchrkovati = chrkáním ušpiniti, mit Spei- chel besudeln; räuspern, hüsteln. Bern. Po- řád uchrkuje. — co odkud: krev z plic. Us Tč.

355084   Uchroumati Svazek: 4 Strana: 0317
Uchroumati = užvýkati, zkousati, zu- sammenkauen. Bern.

355085   Uchroustati Svazek: 4 Strana: 0317
Uchroustati, uchroustnouti, stnul a stl, ut, utí = chroustaje ukousati. Ros.

355086   Uchrtousiti Svazek: 4 Strana: 0317
Uchrtousiti, il, sen, ení = urdousiti, erwürgen. Mor. Šd. — se = urdousiti se, umořiti se. Šd.

355087   Uchřadlý Svazek: 7 Strana: 0959
Uchřadlý, verwelkt. Pal. Rdh. II. 489.

355088   Uchřadlý Svazek: 10 Strana: 0460
Uchřadlý. U. tělo (bolestí). Zub. Meg. 41. — Klašt. Ep. 19.

355089   Uchřadnouti Svazek: 4 Strana: 0316
Uchřadnouti, dnul a dl, utí, uchřádati, einsammern, eingehen, welken, hinsiechen, hinschwinden. — abs. Ten strom již uchřadl. — od čeho. Tělo jeho od rány uchřadlo. Eus. Od té nemoci už uchřádá, snad uchřadne docela. Na Ostrav. Tč. — v čem proč. Ajhle tu sestra leží. V službách uchřadla pro lásku. Sš. Sm. bs. 170. — kde. Uchřadne ve mně duše má. BO.

355090   Uchřadnouti Svazek: 7 Strana: 0959
Uchřadnouti. U-dne duše má. Pror. Jer. Lament. 3. 20.

355091   Uchřustnouti Svazek: 4 Strana: 0317
Uchřustnouti, uchřustiti, weg, abbeis- sen. — co jak: jablko chřastavým mlaskem. Na Ostrav. Tč.

355092   Uchtíti Svazek: 10 Strana: 0460
Uchtíti = zachtíti. Mark.

355093   Uchtnúliť se Svazek: 7 Strana: 0959
Uchtnúliť se, uchmulovati se = zakabo- niti se; zuby vyšěeřiti. Slez. Šd., Brt. D. 218. Na Val. dle Vck. = šibalsky, potutelně se usmáti. Slavč. 31., 70.

355094   Uchu Svazek: 7 Strana: 0959
Uchu. Když veselnici mnoho křičo uchu, maju obyčejně malo v břuchu. VSIz. I. 235.

355095   Uchubľať co Svazek: 10 Strana: 0674
Uchubľať co = pokrčiti. Brt. Sl.

355096   Uchuditi Svazek: 4 Strana: 0317
Uchuditi, il, zen, ení = ochuditi, arm machen. 1564.

355097   Uchudnouti Svazek: 4 Strana: 0317
Uchudnouti = schudnouti, verarmen. Us. Č.

355098   Uchuchati Svazek: 4 Strana: 0317
Uchuchati, anhauchen anblasen. — co. Uchukej to, abys se nespálil. Na Ostrav. Tč.

355099   Uchuchlati Svazek: 4 Strana: 0317
Uchuchlati, schlecht zubereiten, kochen. U Olom. Sd.

355100   Uchuchmaný Svazek: 7 Strana: 0959
Uchuchmaný = zaobalený. Slov. Ssk.

355101   Uchuraviti Svazek: 4 Strana: 0317
Uchuraviti, il, en, ení, krank machen. — co: duši. BO.

355102   Uchutnati Svazek: 4 Strana: 0317
Uchutnati, verkosten. — čeho jak: s chutí. Us — U. = zamilovati, lieb ge- winnen, begehren. — co. Vlk s dítětem, uchutnav je, k lesem (lesům) běžal. GR.

355103   Uchuzení, n Svazek: 4 Strana: 0317
Uchuzení, n. = schudnutí, die Verar- mung. 1564.

355104   Uchváceně Svazek: 10 Strana: 0460
Uchváceně pronesla. Zvon V. 508.

355105   Uchvácenec Svazek: 4 Strana: 0317
Uchvácenec, nce, m., der Geraubte. Šm.

355106   Uchvácení, n Svazek: 4 Strana: 0317
Uchvácení, n., die Ergreifung, das Er- greifen. Vz Uchvátiti. U. nemocí, der An- fall von Krankheit, Rk. Měl nejspíše na u. Normandie naměřeno. Ddk. II. 298.

355107   Uchvácený Svazek: 4 Strana: 0317
Uchvácený; -en a, o, ergriffen. — čím. Lid nějakou myšlénkou u. Us. Ddk. II. 357. Nemocí, smrtí u. Us. — U. = úchvatný. Dává jim velikou moc tomu se protiviti a odpierati a těm u-ným listům nepovolovati (Annektir-Schein). Arch. II. 462.

355108   Uchvacující Svazek: 4 Strana: 0317
Uchvacující, ergreifend. U. moc. Ddk. III., 155.

355109   Úchvala Svazek: 4 Strana: 0317
Úchvala, y, f., die Gutheissung, das De- kret, der Beschluss. Bez uznání všech mi- strův a ú-ly. 1418. Gl. 346., Pal. Dj. IV. 1. 194. Kdež se jí (hříšnosti) s u-lou nějakou střetiti nepřijde; Všady při církevních dog- matických ú-lách dvojí činnosť sbíhá se; Ú. proti Pánu vynesena byla. Sš. 1. 78., Sk. 185, J. 164. (Hý. ). Přidal dále sněm i jiné ú-ly o sedmeré svátosti církevní. Pal. Dj. IV. 1. 94

355110   Úchvala Svazek: 7 Strana: 0959
Úchvala. Kom.

355111   Uchvaldy Svazek: 4 Strana: 0317
Uchvaldy, pl., Hochwald, ves a starý zámek na Mor. Vz Ukvaldy.

355112   Uchválení Svazek: 9 Strana: 0356
Uchválení, n. Takový výnos učinil s u-ním všech knížat. Pal. Děj. I. 2. 44. Vz Úchvala.

355113   Uchválený Svazek: 7 Strana: 0959
Uchválený = kdo se sám vychvaluje. Val.

355114   Uchváliti Svazek: 4 Strana: 0317
Uchváliti, il, en, ení, genehmigen, gut- heissen, beschliessen. Nemělo celé to jednání jiného konce, nežli že nové opět poselství ku králi uchváleno bylo. Pal. Dj. IV. 1. 91.

355115   Úchvalno Svazek: 4 Strana: 0317
Úchvalno, a, n., Lobenstein, ves v Kr- konošsku. Šd.

355116   Úchvalný Svazek: 4 Strana: 0317
Úchvalný = libovolný ? Aby ú-ným skut- kům přítrž činěna bývala. Sš. II. 39.

355117   Uchvapiti Svazek: 4 Strana: 0317
Uchvapiti, il, en, ení = ukvapiti? Jg. — Cant. bh.

355118   Uchvastati Svazek: 7 Strana: 0959
Uchvastati = vychváliti. Slov. Bern.

355119   Úchvat Svazek: 4 Strana: 0317
Úchvat, u, m., úchvatka, y, f. = uchvá- cení, loupež, das Erhaschen, der Raub. Vo- jáci se živí na ú. Ros. — U. = kvap, die Hast, Eile. V ú-tu horlivosti. Pal. Dj V. 2. 430. Žal, že to jen ú. rychle mizející, Hin- reissung. — Ú., das Hinreissen, die Erre- gung. Tedy on jediný viděl slávu tu v ú-tu duchovém Sš. Sk. 90. (Hý. ).

355120   Úchvatce Svazek: 8 Strana: 0444
Úchvatce, e, m., raptor. Vz Mus. fil. 1896. 474.

355121   Úchvatec Svazek: 7 Strana: 0959
Úchvatec, tce, m = uchvatitel. Ú. dravý. Msn. Or. 72.

355122   Úchvatek Svazek: 7 Strana: 0959
Úchvatek, tku, m. Na úchvatek = na uchytku. Na ú-tky něco robiť = jen chvil- kami (jako úkradkem). Brt. D. 281.

355123   Uchvátitel Svazek: 4 Strana: 0317
Uchvátitel, uchvatitel, e, m. = kdo co uchvátí, der Erhascher, Räuber. U. děvčete, Us., trůnu. Rk. U. země rakouské. Pal. Dj. V. 1. 256. U. Čech. Ddk. IV. 22.

355124   Uchvátitelka Svazek: 4 Strana: 0317
Uchvátitelka, y, uchvátitelkyně, ě, f., uchvatitelka, uchvátitelkyně, die Erhascherin, Räuberin. Jg.

355125   Uchvatitelský Svazek: 7 Strana: 0959
Uchvatitelský, Erhascher-, Räuber-. Dk.

355126   Uchvatitelství Svazek: 7 Strana: 0959
Uchvatitelství, n., Usurpation. Dk., Phľd. II. 449.

355127   Uchvátiti Svazek: 4 Strana: 0317
Uchvátiti, il, cen, cení (na Slov. těn, tění); uchvacovati, uchvátnouti, tnul a tl, ut, utí = popadnouti, uchytiti, ergreifen, anfas- sen, anpacken; jíti (jmouti), ergreifen, fes- seln, hinreissen; zmocniti se, osaditi, nehmen, besetzen; pryč mocí vzíti, odnésti, weg-, entreissen, rauben; unaviti, abmatten. — U. = uchvátiti se, übereilen. Jg. — co, koho, se (čím). Řeč jeho u-la všecky poslu- chače. A stupicě uchvati jeho. Ž. wit. 34. 8. Roháč také nechav jídla a uchvátiv zbroj pospíšil z hradu, aby své ochránil. Pal. Dj. III. 3. 256. U-la ho bujnosť. Sá. Vody uchvá- tichu mnostvie cuzích. Rkk. 14. Kuklu jeho u. chtěl. GR. Popel a prach po upálených, aby ho Čechové neuchvátili, do jezera uvr- žen. V. Loupeží něco u. D. Smrť nemoc ho uchvátila. Us. Obuv její jeho oka uchvá- til. Br. Co vlk uchvátí, nerád vrátí. Ros. — co komu: nepříteli kořisť. D. Pannu si uchvátil. V. U. komu družu. Rkk. 27. A já ci jej něvrácím, ešče si druhú uchvácím. Sš. P. 543. — kde. Na líci u. koho = při činu, in flagranti. Dch. — kam (jak). Tak bezmála mimo nadání a mimo úmysl svůj v proud athenského života uchvácen byl. Sš. Sk. 204. (Hý. ). Mezi sebe to rozdělili a u-li. V. — co kdy: před nepřítelem (dříve než nepřítel). Cyr. — se čím: chůzí (unaviti), müde werden. — se s čím. Uchvá- til ho s žalobou = předchvátil ho žalobou). Ros. — koho k čemu čím. Nz.

355128   Uchvátiti co čím Svazek: 7 Strana: 0959
Uchvátiti co čím. Čarodějnou silou u-cuje mysl. Šml. Hudba rozkoši ho u-cuje. Vlč. — koho od čeho: od smrti. Arch. IX. 322. — s inft. Potom sem k tobě bě- žeti uchvátil. Mst. Vz Jir. Nkr. 85.

355129   Uchvátiti. Kdo Svazek: 10 Strana: 0460
Uchvátiti. Kdo u-ti, nerad vráti. Sb. sl. VIII. 87.

355130   Úchvativě Svazek: 7 Strana: 0959
Úchvativě = úchvatně. Ntr. VI. 138.

355131   Uchvátivý Svazek: 8 Strana: 0444
Uchvátivý. U. válka. Ztk. 112. (3. vyd.).

355132   Úchvatka Svazek: 4 Strana: 0318
Úchvatka, vz Úchvat.

355133   Úchvatky Svazek: 7 Strana: 0959
Úchvatky. Vz Úchvatek (dod.).

355134   Úchvatně Svazek: 4 Strana: 0318
Úchvatně, auf eine hinreissende Weise, plötzlich. Ú. krásou jat. Dch.

355135   Úchvatnosť Svazek: 10 Strana: 0460
Úchvatnosť, i, f. Ú. bídy. Stan. II. 165.

355136   Uchvátnouti Svazek: 7 Strana: 0959
Uchvátnouti, vz Uchvátiti.

355137   Úchvatný Svazek: 4 Strana: 0318
Úchvatný; -ten, tna, o, hinreissend. Nz Ú. pokrok. Ddk. V. 184. Ú. pohled, síla, účinek. Dch.

355138   Uchvístati Svazek: 4 Strana: 0318
Uchvístati, uchvistovati = od chvístu se pokáleti, ufákati se, sich bemachen. Ros.

355139   Uchý Svazek: 4 Strana: 0318
Uchý = ušatý, langohrig. U. zajíc. Mor. Kld. ván. 24.

355140   Uchybati Svazek: 4 Strana: 0318
Uchybati, aufwerfen. — co kam: ka- mení na hromadu. Na Ostrav. Tč. — se čeho čím. Už sem se dost té skály rukama uchybal, genugsam werfen. Ib. Té.

355141   Uchybiti Svazek: 4 Strana: 0318
Uchybiti, il, en, ení, fehlen. — v čem proti čemu. Č.

355142   Uchycení Svazek: 4 Strana: 0318
Uchycení, n., vz Uchytiti.

355143   Uchycený Svazek: 4 Strana: 0318
Uchycený; -cen, a, o, vz Uchytiti.

355144   Úchyl Svazek: 4 Strana: 0318
Úchyl, u, úchylek, lku, m. = úchrana, útočiště, die Zuflucht, der Zufluchtsort. Na Slov. Bern.

355145   Úchyl Svazek: 7 Strana: 0959
Úchyl = uchýlení. Ú. na pravo, na levo, rechts, links halten ! Rgl.

355146   Uchylany Svazek: 4 Strana: 0318
Uchylany, dle Dolany, ves ve Slez.

355147   Úchylek Svazek: 4 Strana: 0318
Úchylek, lku, m. = uchýlení-se, die Ab- weichung. Krok. I. d. 119.

355148   Úchylek Svazek: 7 Strana: 0959
Úchylek. Vzal ú. (= úchyl, útočiště) pod kolňu. Dol. Brt. D. 281.

355149   Uchýlení Svazek: 4 Strana: 0318
Uchýlení, n., die Abweichung. Šm.

355150   Uchýlený Svazek: 4 Strana: 0318
Uchýlený; -en, a, o, geneigt.

355151   Uchýliti Svazek: 4 Strana: 0318
Uchýliti, il, en, ení; uchylovati = od- chýliti, odvrátiti, obrátiti, ab-, weglenken, abneigen, beugen; se = pryč se chýliti, od- chýliti se, ablenken, sich wenden, wegwen- den, wegkehren; odstoupiti, pustiti co, ab- gehen, abweichen; obrátiti se, přichýliti se, sich wohin wenden, sich begeben, einkehren. Jg. — co. U. příčinu a podnět ke hříchům. Pal. Dj. III. 3. 79. — čeho: plece svého u. Br. — co od čeho: uši od volání u. Plk. — se. Kam Oldřich se u-lil, není známo. Ddk. II. 369. — se odkud. Brzo uchýliv se s cesty veřejným škůdcem chtěl se učiniti. Ddk. II. 229. Z cesty, Jel., z pravé cesty se u. V., Sych. U. se od čeho = uhnouti se, odstou- piti, odvrátiti se, opustiti něco. Chč. 304. U. se od cesty, od svého předsevzetí, V., od práce. Jel. Nikdy se od přiemosti svého stavu neuchýlili. Hus III. 66. Ot svědectvie tvého neodchýlil jsem se. Ž. brn. Ta strana od Říma co nejméně se u-la. Pal. Dj. III. 3. 310. Přece nijak od počatého směru ne- máte se u. Sš. II. 178. Vratislav se byl roku 1133. s několika urozenými jinochy z hranic zemských uchýlil. Ddk. III. 65. — se kam s čím. Tam u-lil se s nejlepším svým majetkem. Ddk. IV. 212. — se, co kam: na zlou stranu. V. Nebo uchýlili na sě zlé. Ž. wit. 20. 12. Šťastně se dostali na vrchol skály a u-li se na malý výstupek skalní. Us. Tč. Neuchyluje se ani na pra- vici ani na levici. Bj. Abych setrval a oni aby nemohli mne na křivú stranu u. Hus III. 278. (Tč. ). Manželka jeho u-la se na svůj věnný statek. Ddk. V. 347. U. se k čemu = obrátiti se, jíti, přichýliti se. Uchýlili se k němu k obědu, Ros., k marno- mluvnosti. Kom. Zcela zbytecno jest za příčinou porozumění těchto slov u. se k do- mněnkám. Ddk. V. 55. Utíkaje hněvu otcova k nám se uchýlil. Sych. Jazyk lidský k oše- metnosti se uchyluje. Kram. Věděl, že vy- povězenec zase k Břetislavu byl se u-lil. Ddk. II. 147. U. se do svých komnat, Us., Dch., do hospody, Har., do kláštera. Pal. Dj. II. 1. 217. — se kam kdy, proč. Juta po smrti manžela svého do Uher se u-la. Ddk. II. 196. Po návratu svém u-lil se v příčině té k opatu. Ddk. IV. 39. Všichni po té cestě u-li sú se každý k svému la- komstvie od najvyššieho až do najposled- nějšieho. Hus II. 274. (Cierkev) k nižádným hřiechóm se neuchýlí ani skrze protiven- stvie ani skrze lahodenstvie. Hus III. 87. — se po čem. Ale Soběslav po žádných ne- chtěl se u. dařích. Háj. — se jak. Od té cesty se za celý čas ani o píď neuchýlili. Ddk. III. 187. Ani o píď od toho se ne- uchyluj. — se (ke komu oč). U. se ke komu o pomoc. J. tr., Ddk. II. 398. Pořád pryč se o to uchyloval (zasazoval). U Ry- chnova Msk. se ke komu oč jak: s prosbou. J. tr. — se odkud jak. Uchy- lují se od břemene obyčejem hovad břeme- nům nezvyklých. Br. A od ní (víry) za ne- hýtek se neodchylovati. Sš. II. 210. (Hý. ). — se čemu = vyhnouti se, ausweichen. Us. Tč.

355152   Uchýliti se odkud Svazek: 7 Strana: 0959
Uchýliti se odkud. U. se od pravdy, od nastoupené dráhy. Šmb. — se kam (s čím, před kým). U. se k někomu s prosbou. Šmb. U. se v samotu, Osv., do hor, do kláštera. Šmb. Obyvatelstvo před nepřítelem do hradův a lesů se uchylo- valo. Šmb. S. II. 239. — se kudy. Každý svou cestou se u-lil. Mž. 14.

355153   Uchylka Svazek: 4 Strana: 0318
Uchylka (dle: naděje, užitek, zahrada), úchylka (Jg., dle: náčinek, návštěva), uchýlka (dle: zastávka, zahrádka, zakázka), die Abweichung. Mk. Uchýlka sfaerická n. kulitá, u. od kulatosti (sphärische Abwei- chung), barevná n. chromatická, chroma- tische Abw.; kruh u-ky. der Abweichungs- kreis. Nz. Cf. KP. II. 149. Ú-ky sbíhají se řídko. Ndr. Varuj se i nejmenší ú-ky od pravdy. MP. U. od pravidla. S menšími neb většími ú-kami byla bez po chyby i tenkráte klatba nad Moravou vynesena. Ddk. III. 98.

355154   Úchylka, y Svazek: 10 Strana: 0460
Úchylka, y, f. = sklonění. 1775. Sr. Bílý. Obr. 75.

355155   Úchylkoměr Svazek: 7 Strana: 0959
Úchylkoměr, u, m., Declinometer, m.

355156   Úchylkový Svazek: 7 Strana: 0959
Úchylkový, Abweichungs-, Declinations-. Ú. jehla. NA. V. 291.

355157   Úchylna Svazek: 7 Strana: 0959
Úchylna, y, f., Retraitehaus (für geist- liche Exercitien). Dch.

355158   Úchylník Svazek: 4 Strana: 0318
Úchylník, u, m. = největší kruh, točnou a hvězdou pozorovanou na rovník kolmo tu- žený, der Deklinationskreis. Astr. 12.

355159   Úchylnosť Svazek: 4 Strana: 0318
Úchylnosť, i, f. = schylnosť.

355160   Úchylný Svazek: 4 Strana: 0318
Úchylný = schylný, leicht abweichend. Us. Za neúchylnou povinnosť uznati musí, že... Sf. — Ú. = povolný, nachgiebig. Na Ostrav. Té.

355161   Uchylování Svazek: 4 Strana: 0318
Uchylování, n., vz Uchýliti. U. jehly magnetické elektrickým proudem. Vz KP. II. 233.

355162   Uchylovati Svazek: 7 Strana: 0959
Uchylovati, vz Uchýliti.

355163   Uchylovati Svazek: 10 Strana: 0460
Uchylovati = skloňovati. Sr. Bílý. Obr. 75.

355164   Uchylovnosť Svazek: 4 Strana: 0318
Uchylovnosť, i, f. = úchylnosť. Na Slov. Bern.

355165   Uchylovný Svazek: 4 Strana: 0318
Uchylovný = úchylný. Na Slov. Bern.

355166   Uchynivec Svazek: 4 Strana: 0318
Uchynivec, vce, m., nerost křeman. Min. 409.

355167   Úchyst Svazek: 4 Strana: 0318
Úchyst, u, m. = uchystání, die Zuberei- tung, Vorbereitung. Berg.

355168   Uchystání Svazek: 4 Strana: 0318
Uchystání, n., die Vor-, Zubereitung, Zurüstung.

355169   Uchystaný Svazek: 4 Strana: 0318
Uchystaný; -án, a, o, vor-, zubereitet, zugeschickt, bereit stehend, bereit gehalten.

355170   Uchystati Svazek: 4 Strana: 0319
Uchystati, uchystávati, zubereiten, zu- richten. — co čím, co komu k čemu: k obědu. Ku dni 8. září bylo vše k po- chodu uchystáno. Ddk. IV. 10. — nač. Na odpor Barbarossa byl uchystán. Ddk. IV. 44. — jak. Shledal všecko do té míry býti uchystané, že.... Ddk. II. 391. (Tč. ). — k čemu kde. (Petr) byv po svátky co nějaká oběť na odpravy k ukojení záští židovského v žaláři uchystán. Sš. Sk. 144. Nechť tvá láska uchystá byt mně ve svém stínu. Sš. Bs. 30. — jak: oběd na rychlo. Us. Vz Chystati. Uchytil, a, m., osob. jm.

355171   Uchystati se v Svazek: 7 Strana: 0959
Uchystati se v odpor. Hdk. Za vol. 10.

355172   Úchyt Svazek: 7 Strana: 0959
Úchyt, u, m. = uchytnutí, uchmatnutí. Donesla sem z lesa stlaní ú-tem. Slez. Šd. Cf. Úchytka (dod.). - Phľd. V. 57.

355173   Uchytiti Svazek: 4 Strana: 0319
Uchytiti, il, cen, ení (na Slov. ten, ění), uchýtati (Úchytka), uchycovati = polapiti, uchopiti, popadnouti, uchvátiti, fangen, er- wischen, ertappen, ergreifen, angreifen, fas- sen, auffassen, Jg.; v horn. = podepříti, podpírati, abfangen. abs. Vítr by tam uchytil (veliký jest). Us. Šd. Nemůže nic tak opatrně psáno býti, aby některé slovo uchyceno a zle vyloženo nebylo. Žer. 323. — co čím. Co rozsedlého našli, to štemply a turlíky uchycovali. Pam. kut. Uchytil mu meč jednú rukú. NB. Tč. 72. Rys, čeho trojím skokem neuchytí, pouští. Ros. — co, koho. Arch. II. 401. Uchytil to. Jd. Uchytil otce a zabil ho. Flav. Přiletěla vranka, uchytila Janka. Sš. P. 658. U-til jej (tonoucího). BR. II. 66. a. Co vlk uchytí (uchvátí), nerád vrátí. Ros. U. skálu, strop, slemeno (= dřívím podepříti). Vys. — co komu = vyrvati. Uchytali si to (rvali se o to). Na Zlínsku. Brt. Oštěp mu uchytil. NB. Tč. 243. Pásla som ovce pod lejšú, uchycil mi vlk najlepšú. Sš. P. 543. — co kam: vodu do skleničky. Vys. Něco v zuby u. Jg. — koho za co: za ruce, za krk (vz Krk). Ros. Kteréhož přísežného našeho v přítomnosti druhého přísežného za vrch uchytili a rvali. NB. Tč. 102. — co odkud. U. někomu něco z ruky. Us. Tč. — se. Ten člověk nemůže se nikde uchytiti (nemůže nikde zaměstnání nijakého dostati). Ft. — se čeho: nějakého prostředku, zlého tova- ryšstva. Jg. Nemoc se ho uchytila. Plk.

355174   Uchytiti co čím Svazek: 7 Strana: 0959
Uchytiti co čím: světlo bílou stěnou, Mj., konví vodu. Us. — co kam: světlo na desku skleněnou. Mj. — odkud. Tá aj z ohňa uchytí. Slov. Orl. IX. 247. — se kde. Hleděl, by se u některého advokáta u-til. Kos. — se jak. Však mně to dalo, než jsem se trochu u-til (vzmohl). Us. Jrsk.

355175   Úchytka Svazek: 4 Strana: 0319
Úchytka, y, f. = uchycení. Dnes bylo žito na trhu na ú-tku (bylo ho málo, lidé si je uchýtali). Mor. Brt. Děláme to jenom na ú-tku (= úchvatem, na spěch). Slez. Šd. Páni moji, na úchytku (na rvačku, kdo co chytí)! Jir. Ves. čt. 278. Dostal od něho tu knížku jenom ú-tkou, im Wegraffen. Slez. Šd.

355176   Úchytka Svazek: 7 Strana: 0959
Úchytka. Ona je v lese na travě enem na u-tku (co honem uchytne). Mor. Brt. D. 281. — Ú. = náčiní, kterým se okna do- vnitř otevřená upevňují, Schnapper, m. Včř. Z. I. 42. Cf. Úchyt (dod.). 507*

355177   Úchytka Svazek: 9 Strana: 0356
Úchytka. Hodil mezi ně na ú-ku dvaciáš. Horen. 8.

355178   Úchytný Svazek: 9 Strana: 0356
Úchytný. Ú. soustava kanalisační, Abfang- system; ú. stoka, Lateral-Kanal, do které se ústí stoky pobočné. Vz Ott. XIII. 896.

355179   Uchytřiti Svazek: 4 Strana: 0319
Uchytřiti, il, en, ení, gescheit machen. — koho. L.

355180   Uiber Svazek: 4 Strana: 0319
Uiber. Raduji se vašemu příchodu, z va- šeho příchodu. Smějte se těm hloupostem. Divím se tomu. Mluvím o tom. Mluvím o plotě, přes plot (stoje před ním). Dám o tom zprávu (ne: přes to). Mk. — Cf. Přes.

355181   Uiberaus Svazek: 4 Strana: 0319
Uiberaus. Bůh jest všecek milostivý. Mk.

355182   Uiberlassen Svazek: 4 Strana: 0319
Uiberlassen. Vznésti na obec, na právo, na úřad. Mk.

355183   Uibertreiben Svazek: 4 Strana: 0319
Uibertreiben. Své věci cenou mimo spra- vedlnosť nadsazují. Jel., Mk.

355184   Uiberweisen Svazek: 4 Strana: 0319
Uiberweisen. To se podávalo na kní-, žata. Mk.

355185   Uiberzeuguug Svazek: 4 Strana: 0319
Uiberzeuguug. So lange diese Uiber- zeugung nicht allgemein wird. Dokud to nebude obecně uznáno. Mk.

355186   -uiik Svazek: 8 Strana: 0447
-uiik m. -unk i v domácich slovech: škra- buňk, stavuňk, inatuňk. Gb. H. ml. I. 376.

355187   Uinčovina Svazek: 9 Strana: 0356
Uinčovina, y, f. = junci (dobytek). Slov. Phľd. 1897. 675. Vz násl.

355188   Uinec Svazek: 9 Strana: 0356
Uinec, nce, m. = junec. Slov. Phľd. 1897. 674.

355189   Uisláblý Svazek: 10 Strana: 0466
Uisláblý. Jrsk. VIII. 3. 386. U. život. Zvon V. 131.

355190   Uisť Svazek: 7 Strana: 0960
Uisť = ujíti. Slov. Bern.

355191   Uistiť Svazek: 7 Strana: 0960
Uistiť = ujistiti. Slov. Bern.

355192   Uišel Svazek: 7 Strana: 0960
Uišel. Zo 40000 Turkov ledva tretina uišla (ušla, vyšla). Slov. Let. Mt. sl. IX. 1. 5.

355193   Úitý Svazek: 10 Strana: 0460
Úitý = ušlý. Byl ú. Val. Čes. 1. XI. 95.

355194   -uj Svazek: 4 Strana: 0319
-uj m.: -ui: plu + = pluj, ku + i = kuj. — Cf. Obuj — obuv, okuj — okov. Dch.

355195   1. -ůj Svazek: 4 Strana: 0319
1. -ůj povstalo z i: hniti — hni — hnůj, líti — li — lůj atd. Vz I (v -ůj), Stupňo- vání.

355196   2. -ůj Svazek: 4 Strana: 0319
2. -ůj, přípona: synůj, otcůj = synův, otcův; tatínkůj, bratrůj, sousedůj. Vlastní jména v -ůj ukončená jest tedy skloňovati dle vzoru Otcův: Ondrůj, Petrůj, Janůj, Vávrůj, gt. Ondrova atd. Brt. Našel sem ťa u susedůj na horním konci, štyře stáli, na- mlúvali tebe mládenci. Z Újezda na Mor. Tč. Vz U (ů).

355197   Uj Svazek: 4 Strana: 0319
Uj, e, m., zastr.. vz Ujec.

355198   2. -ůj Svazek: 7 Strana: 0960
2. -ůj. Vz Brt. D. 67.

355199   -uj Svazek: 8 Strana: 0444
-uj (m. -ův) příp. jm. osob. Havlůj, Vítůj. Kbrl. Sp. 18. Cf. Gb. H. ml. I. 431.

355200   -ůj Svazek: 9 Strana: 0356
-ůj. V IV. 319. za Brt. polož: D. L 67. Vz -ovic.

355201   Uj Svazek: 10 Strana: 0460
Uj, e, m. = ujec. Zabil uje jeho. Baw. Ar. v. 5778., 5790.

355202   Uja Svazek: 8 Strana: 0444
Uja, huja, e, m. = veliký ujec, vepřový žaludek. Nov. Město. Brt. I). II. 406.

355203   Ujačeti se Svazek: 4 Strana: 0319
Ujačeti se = uječeti se, sich satt schreien, genugsam brausen. Na Ostrav. Tč.

355204   Ujadrněti Svazek: 4 Strana: 0319
Ujadrněti, ujadrniti se, kernig werden. Obilí u-lo. Us. Tč.

355205   Ujajkati se Svazek: 4 Strana: 0319
Ujajkati se = nakvíliti se, jaj! jaj! vo- lati, genugsam klagen Na Ostrav. Tč.

355206   Ujapniti koho k čemu Svazek: 7 Strana: 0960
Ujapniti koho k čemu, geschickt ma- chen. Kmp. Gr. 39.

355207   Ujarmení Svazek: 7 Strana: 0960
Ujarmení, n., Unterjochung, f. U. lite- ratury. Kutn.

355208   Ujařiti Svazek: 4 Strana: 0319
Ujařiti, il, en, ení = rozjařiti, aufregen. Us. Tč. — koho čím.

355209   Ujařmený Svazek: 7 Strana: 0960
Ujařmený, unterjocht. U. kraj, Mus., lid. Us.

355210   Ujařmitel Svazek: 7 Strana: 0960
Ujařmitel, e, m., Unterjocher, m. Pokr. Pot. I. 277.

355211   Ujařmiti Svazek: 4 Strana: 0319
Ujařmiti, il, en, ení, unterjochen. — koho čím: válkami. Us.

355212   Ujásati se Svazek: 4 Strana: 0319
Ujásati se, sich satt jubeln. Us. Tč. kde.

355213   Ujasněnosť Svazek: 10 Strana: 0460
Ujasněnosť. Slohová u. cvičenců. Věst. XII 359.

355214   Ujasněný Svazek: 9 Strana: 0356
Ujasněný. Já jsem u. a uklidněný (jest mi věc jasná). Nár. list. 1898. č. 262.

355215   Ujasněný Svazek: 10 Strana: 0460
Ujasněný pojem. Nár. list. 1904. 356. 13.

355216   Ujasniti co Svazek: 7 Strana: 0960
Ujasniti co : temné body v praehistorii české. Ndr. Anthr. I. 121.

355217   Ujasniti co Svazek: 9 Strana: 0356
Ujasniti co: své stanovisko, Čes. 1. 1898. 173, pojmy. Pal. Pam. 691.

355218   Ujasniti něco Svazek: 8 Strana: 0444
Ujasniti něco = konečně jasným učiniti. NZ. III. 203.

355219   Ujasniti se Svazek: 4 Strana: 0319
Ujasniti se, il, ěn, ění = vyjasniti se, heiter werden. Už se zase u-lo. Us. Tč.

355220   Ujasniti si co Svazek: 10 Strana: 0460
Ujasniti si co. Us.

355221   Újatek Svazek: 4 Strana: 0319
Újatek, tku, m. = ujmutí, ujetí. Když tak ú. a úchabek jejich (židů) blahoděl. Sš. I. 116. (Hý. ).

355222   Ujati Svazek: 4 Strana: 0319
Ujati, vz Ujímati.

355223   Ujatí Svazek: 4 Strana: 0319
Ujatí, n., vz Ujetí.

355224   Ujatosť Svazek: 4 Strana: 0319
Ujatosť, i, f. = ujmutí (-se). Chceš-li zříti jadrnější vespolek jich u. Č. Rž. stl. 33.

355225   Ujatý Svazek: 4 Strana: 0319
Ujatý; ujat, a, o, gefasst, angefasst, er- griffen. — čím. Železo kleštěmi ujaté. Kom. — U. = vzatý, benommen, weggenommen. Bylo mu panství ujato. Rad. zv. Mnoho mi z obyčejné úrody ujato. Jel. Zbožie du- chovnie jsú u-ta a umenšena. Vš. Jir. 27. — U. = přijatý, angenommen, angetreten. — za co. Ten obyčej téměř za právo ujatý jest, V. — U. strom (který se ujal), Bern., pivo (vykysalé, ausgegohren). Zlob.

355226   Ujatý Svazek: 7 Strana: 0960
Ujatý. Dědictví neujaté = nenastoupené, ruhende Erbschaft. — V literaturách europ- ských slova ,poeta, poesie, poetika' vůbec jsou ujata, eingebürgert. KB. 1.

355227   Ujatý Svazek: 8 Strana: 0444
Ujatý. Role sú všecky u-té = zaplhněné, pýřím, neplechou zarostlé. Jicko. Brt. D. II. 406.

355228   Ujavnelý Svazek: 8 Strana: 0444
Ujavnelý — uveřejněný. Slov. Kal. S. 192.

355229   Ujavniť Svazek: 7 Strana: 0960
Ujavniť = uveřejniti. U. článok. Slov. Phľd. III. 2. 163.

355230   -ujc Svazek: 7 Strana: 0960
-ujc, vz -ovic (dod. druhé), List. fil. 1891. 48.

355231   Ujce Svazek: 8 Strana: 0445
Ujce = uč se. Zábř. Brt. D. II. 131. Sku- pina čs mění se někdy ve skupinu je, když se imper. končí souhláskou č a následuje po něm zvratné zájmeno. 1b.

355232   Ujci Svazek: 9 Strana: 0356
Ujci = ujíti. Nemohel u. Slov. Nár. sbor.

355233   Ujco Svazek: 7 Strana: 0960
Ujco, a, m. = matčin bratr. Vz Strýko. U mor. Březové. Brt.

355234   Ujcovati komu Svazek: 4 Strana: 0319
Ujcovati komu, Oheim nennen. Ros.

355235   Ujcovec Svazek: 4 Strana: 0319
Ujcovec, vce, m. U-ci = synové a dcery ujcovi (bratra matčina). Kom. Orb.

355236   Ujcovský Svazek: 4 Strana: 0319
Ujcovský, vetterlich, Oheims-. D.

355237   Ujcovství Svazek: 4 Strana: 0319
Ujcovství, n., die Vetterschaft, Oheim- schaťt. D., Jg.

355238   Ujcový Svazek: 4 Strana: 0319
Ujcový, Oheims-. Kdo k tomu statku mateřniemu a ujcovému podlé práva hod- nější právo má. NB. Tč 201.

355239   Ujcův Svazek: 4 Strana: 0319
Ujcův, -ova, ovo, des Oheims, dem Oheim gehörig. Us.

355240   Ujček Svazek: 4 Strana: 0319
Ujček, cka, m., vz Ujec, Ujčok.

355241   Ujčen Svazek: 4 Strana: 0319
Ujčen, a, m., der Sohn des Mutterbrudeis. Gl. 346.

355242   Ujčen Svazek: 7 Strana: 0960
Ujčen, a, m. = ujčenec. Št. Kn. š. 65. 27.

355243   Ujčena Svazek: 4 Strana: 0319
Ujčena, y, ujčenice, e, f., dcera bratra matčina, die Tochter des Mutterbruders. D.

355244   Ujčena Svazek: 7 Strana: 0960
Ujčena. Št. Kn. š. 65. 27.

355245   Ujčena Svazek: 9 Strana: 0356
Ujčena, y, f. — sestra otcova. Slez. Čes. 1. IX. 143.

355246   Ujčena, y Svazek: 10 Strana: 0460
Ujčena, y, f. = matčina sestra. Prus. Slez. Čes 1. XII. 309. Vz Uječ.

355247   Ujčenec Svazek: 4 Strana: 0319
Ujčenec, nce, m. = syn bratra matčina, der Sohn des Mutterbruders, des Oheims. Ros.

355248   Ujčenice Svazek: 4 Strana: 0319
Ujčenice, vz Ujčena.

355249   Ujčeňka Svazek: 8 Strana: 0445
Ujčeňka, y, f. = ujčina. Brt. D. II. 460.

355250   Ujčený Svazek: 4 Strana: 0319
Ujčený = od ujce, Oheims, vom mütter- lichen Bruder abstammend. Vlastnie bratřie a sestry jsú koleno prvé po otci n. po ma-
teři. Druhé koleno jest těch dětí vlastních,
ješto sobě budú ujčeni n. strýčeni neb tetěni
bratřie a sestry. Št. U. bratr = ujce mého
syn; ujčená sestra = ujce mého dcera, V.;;
ú. strýc. Našel jest v tej vsi svědka jednoho,
bratra vlastního ujčeného. NB. Tč. 33.

355251   Ujčený Svazek: 7 Strana: 0960
Ujčený bratr = ujčen. Št. K. š. 65. 30.

355252   Ujčí Svazek: 4 Strana: 0320
Ujčí = ujčený.

355253   Ujčík, učík Svazek: 4 Strana: 0320
Ujčík, učík, u, m. = krátké široké střevo, u žaludku. Vz Učík. Ujčíkovic Jan. Tk. V. 129. 131.

355254   Ujčíkův Svazek: 4 Strana: 0320
Ujčíkův Jan. Vz Tk. III. 176.

355255   Ujčín Svazek: 4 Strana: 0320
Ujčín, a, m. = syn matčiny sestry. Kom. Děti mé sestry slují: syn a dcera ujčíni. Bdž.

355256   Ujčina Svazek: 4 Strana: 0320
Ujčina, y, f. = ujcova manželka, des Oheims Gemahlin. Na Slov. Koll. — U. = sestra matky mé, die Mutterschwester. Orb. i p., Dbš. 33.

355257   Ujčina Svazek: 7 Strana: 0960
Ujčina. Také v Podluží u mor. Březové Brt. — Koll. Zp. II. 94., Mkl. Etym. 371. b.

355258   Ujčina Svazek: 8 Strana: 0445
Ujčina. Arch. XIV. 3.

355259   Ujčíně Svazek: 4 Strana: 0320
Ujčíně, ěte, n., můj syn k vnuku ujcovu po synu, mein Sohn zu meines Oheims En- kel vom Sohne. D.

355260   Ujčinka Svazek: 7 Strana: 0960
Ujčinka, y, f. = zdrobn. ujčina. Phľd. III. 2. 201.

355261   Ujčok Svazek: 4 Strana: 0320
Ujčok, a, m. = ujec, matčin bratr. Na Slov. Dbš. 33.

355262   Ujčov Svazek: 4 Strana: 0320
Ujčov, a, m., něm. Uitschow, ves u Ště- pánova v Brněnsku. PL.

355263   Ujčteně Svazek: 7 Strana: 0960
Ujčteně, ěte, n. = dítě matčina bratra, matruelis. Št. Kn. š 65. 32.

355264   Ujď Svazek: 7 Strana: 0960
Ujď = ujdi, jdi pryč, vari. Slov. U., ne- plet sa. Zátur.

355265   Ujdeň Svazek: 7 Strana: 0960
Ujdeň, f., affrigus, zastr. Rozk.

355266   Ujdeň Svazek: 7 Strana: 1395
Ujdeň, Africus. Pršp. 7. 49.

355267   Ujdění Svazek: 4 Strana: 0320
Ujdění, n. = ujití. Na Slov.

355268   Ujdený Svazek: 9 Strana: 0356
Ujdený = chůzí unavený, ušlý. Vyzov. Mus. ol. 1898. 119.

355269   Ujdený Svazek: 10 Strana: 0460
Ujdený. Už byl daleko ujdený (už ušel daleko). Val. Nár. sbor. VIII. 52. Vz Ujetý.

355270   Ujdetie Svazek: 7 Strana: 0960
Ujdetie, n. = ujití. Len u-tím mohli sa ratovať. Slov. N. Hlsk. XI. 209.

355271   Ujdu Svazek: 4 Strana: 0320
Ujdu, vz Ujíti.

355272   uje Svazek: 8 Strana: 0445
uje staženo v it: čúš z čuješ. Gb. H. ml. I. 558.

355273   -uje Svazek: 10 Strana: 0460
-uje m. -ovic: Havlujc syn, bednářujc. Vz Dšk. Km. 44.

355274   Uje a yje Svazek: 4 Strana: 0320
Uje a yje dvojhlásky nemohou se stáh- nouti v é a ý: ryje, tyje. (Proti Bž. 27. ). Jir.

355275   Ujebati Svazek: 4 Strana: 0320
Ujebati, durch bewegliche Arbeit ermü- den. — se kdy. Při tom obracání sem sa dost ujabal. Na Ostrav. Tč. Cf. Jebati. — U. = ublížiti, beleidigen. — koho. Rým.

355276   Ujebati Svazek: 8 Strana: 0445
Ujebati. Ujebte sobě kurvu mater. Arch. XIII. 356., 415. Ujebte své ryby. Arch. XIV. 15. Cf. Jebati.

355277   Ujebiti se Svazek: 10 Strana: 0460
Ujebiti se. Ujebiž se s tou kobylou před se (jeď už). 1513. Arch. XIX. 215.

355278   Ujec Svazek: 4 Strana: 0320
Ujec, ujce, uječek n. ujček, ečka, ují- ček, ujčíček, čka, ujčínek, nka, m. (zastr. uj, e). Ujec, vok. ujče (na Ostrav, újcu. Tč). Ujec jest matčin bratr, der Oheim. V. Vz Strýc. J. tr. Pane synu a ujče můj. Žer. 338. A byl jsem jemu ujec neb jest byl syn mé tety. Arch. I. 183. Dvacet kop gr., ješto mi jest za ujce slíbil: Po mého ujce smrti; Že jsem jemu listu uvěřil a 200 hř. gr., ježto mi je mój u. odumřel. Půh. I. 255., II. 50., 305. — U. = syn ze sestry, der Schwester- sohn. L. 1562. odkázal Kunaš z Kraselova ujcům svým Šebastianovi. Kunatovi a Kri- štofovi, synům sestry své Doroty a Jana Pešíka Valdeckého z Komarova statek Ho- štice. Desky zem. 14. L. 34. (Blk. exc). — U. = malý, tlustý člověk, ale hladný. U Ne- zamyslic na Mor. Bkř. — U. = urozený člověk, ein Adeliger. Us. — U. na Mor. a na Slov. = žaludek prasečí nadívaný, svin- ský bachor, ve Slez. Martin, gefüllter Sau- magen. Us. Mtl., Šd., Kšá., Jg., Šm. — U., osob. jm. U. Petr. Tk. V. 157. Uječeti se, el, ení, genugsam brausen. Us. Ujed, u, m. = jedení, der Verbrauch von Esswaaren. D., Puch.

355279   Ujec Svazek: 7 Strana: 0960
Ujec. Cf. Mkl. Etym. 371. b. Vydáni budete od ujcóv (a coguatis) a od přátel. Ev. olom. 323.

355280   Uječ Svazek: 10 Strana: 0460
Uječ = matčin bratr. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 309. Sr. Ujčena.

355281   Uječek Svazek: 7 Strana: 0960
Uječek, čka, m. = zdrobn. ujec. Vz Strýček. V Podluží. Brt.

355282   Újeď Svazek: 4 Strana: 0320
Újeď, i, f. = co dravá zvěř ujedla, ukou- sala, von Raubthieren todtgebissenes Wild; mrcha, mršina, das Aas. Přivésti lišku na újeď; na újedi lišku lapiti; bouda při újedi (při vnadě). Šp. Vz Újesť, Vnada.

355283   Ujed Svazek: 7 Strana: 0960
Ujed, u, m. = uhrovitosť. Slov. zdrav. 385. Ct. Ujedí.

355284   Ujedání Svazek: 4 Strana: 0320
Ujedání, n. = ujídání. Jel. Ujedati = ujídati.

355285   Újedek Svazek: 4 Strana: 0320
Újedek, dku, m. = újed, 1. Přilétaly kavky na ú-dky. Hdk. Lum. V. 274.

355286   Ujedení Svazek: 4 Strana: 0320
Ujedení, n., das Abessen. Us.

355287   Ujedený Svazek: 4 Strana: 0320
Ujedený; -en, a, o, ab-, aufgegessen, auf- gefressen, abgefressen. Us.

355288   Újedí Svazek: 4 Strana: 0320
Újedí, n. = mze, housenky, zákožnice, die Mitesser. Us.

355289   Ujedinělý Svazek: 7 Strana: 0960
Ujedinělý, isolirt. Msr. 88.

355290   Ujedinění Svazek: 9 Strana: 0356
Ujedinění, n. Úplné u. Slovanů. Pal. Pam. 591.

355291   Ujediněti Svazek: 4 Strana: 0320
Ujediněti, ěl, ění, allein, einsam werden.

355292   Ujediniti Svazek: 4 Strana: 0320
Ujediniti, il, ěn, ění = jediným učiniti, isolovati, einsam machen, isoliren. — koho. Jg., Světz. I. 164.

355293   Ujediniti co Svazek: 7 Strana: 0960
Ujediniti co. Pal. Rdh. III. 309.

355294   Ujednání Svazek: 4 Strana: 0320
Ujednání, n., das Abkommen, die Ab- machung. Zvláštní u., die Sonderabmachung; u. učiniti s někým. Dch. Podlé u. něco při- jati. Us. U-ním jeho se to stalo. Th.

355295   Ujednaný. U Svazek: 10 Strana: 0460
Ujednaný. U. obchod, Nár. list. 1903. 305. 21., hodina.

355296   Ujednati Svazek: 4 Strana: 0320
Ujednati = jednáním obdržeti, smluviti, uprositi, upokojiti, abmachen, feststellen, auswirken, bewirken, ausmachen, bedingen, erwerben. Ujednáno! abgemacht! Us. Dch. — co komu: milosť. Us. Vzeštie srdci tvému ujednal. Ž. wit. 83. 6. — co proti komu. Proti tobě úpravu ujednali. Ž. wit. 82. tí. — oč s kým. Pakli chce komorník sám se dovésti, aby pohnal bez přivedení, o to móž póvod s komorníkem ujednati. Kn. rož. 8. — se. Jakž se mohou u. O. z D. — co mezi kým. Us., Ml. — co jak. Ujed- nám to dvěma slovy. Zlob. — co s kým. Rk. — kde. V Praze ujednáno přede vším tolik, aby vyslán byl k papeži kaplan. Ddk. II. 234. Domnívámeť se, že také toto opa- tření na sjezdu nisském mezi Vladislavem a Otíkem bylo ujednáno; K tomu konci ujednán jest valný sjezd správcův uher- ských na veliké rovině. Ddk. 11. 437., 440. (Tč). — kdy. Zde ujednán jest po mno- hých domluvách dne 23. září pověstný kon- kordat vormský Ddk. II. 456. — se s kým z čeho. Však si sě z penieze ujednal se mnú. ZN. — s infinit. U-li se peníze mu dáti. Sš. L. 195. (Hý. ). — se komu = na- jati se, sich vermiethen. L., Šm.

355297   Újednictví Svazek: 4 Strana: 0320
Újednictví, n. = myslivosť provozovaná v čas hájení zvěři, die Aasjägerei. Šp.

355298   Újedník Svazek: 4 Strana: 0320
Újedník, a, m. = ras, myslivec, který zvěř v čas hájení loví, der Aasjäger. Vz Ras

355299   Ujednocení Svazek: 7 Strana: 0960
Ujednocení, n., Vereinigung, f. Kzl. 361.

355300   Ujednocení, n. U Svazek: 10 Strana: 0460
Ujednocení, n. U. lidí. Pal. Záp. II. 87.

355301   Ujednocenosť Svazek: 9 Strana: 0356
Ujednocenosť říše. Pal. Děj. II. 1. 456.

355302   Ujednostejniti se Svazek: 4 Strana: 0320
Ujednostejniti se, il, ěn, ení = uraditi se, shodnouti se, sich berathen, einig wer- den. Na Slov.

355303   Ujednotiti Svazek: 4 Strana: 0320
Ujednotiti, il, cen, ení, ujednocovati = sjednotiti, vereinigen. Krok. — koho, se s kým čím. Us. Tč.

355304   Ujednotiti Svazek: 9 Strana: 0356
Ujednotiti. Tyto víry již po drahné časy spolu zápasíce i (ani) dnes ještě u. se ne- dají. Pal. Děj. III. 1. 5. U. udání sobě od- porná, víru. Pal. Děj. I. 1. 360., III. 1. 5.

355305   Ujedu Svazek: 4 Strana: 0320
Ujedu, vz Ujeti

355306   Újedza Svazek: 8 Strana: 0579
Újedza, y, f. = vnada. Ú. na ryby. Slov. Phľd. 1897. 74.

355307   Ujechati Svazek: 4 Strana: 0320
Ujechati = uběhnouti, ujeti. —co. U. kus cesty, fahren. Us. Tč. Co to slovo promlu- vila, to tři sta mil ujechała Ss. P. 791.

355308   Ujechati čemu Svazek: 7 Strana: 0960
Ujechati čemu. Kká. K sl. j. 207.

355309   Ujek Svazek: 4 Strana: 0320
Ujek, ujka, m., osob. jm Šd. — U. = ujec. Bern. Na Ostrav. Tč.

355310   Ujek Svazek: 4 Strana: 0320
Ujek, jku, m. = hřmot, der Lärm. U Uher. Hrad. Tč.

355311   Ujem Svazek: 4 Strana: 0320
Ujem, zastr. = ujav (ujemši = ujavši). Kat. 926.

355312   Újem Svazek: 4 Strana: 0320
Újem, újmu, m. = ujetí, nedostatek, škoda, der Schade, Abbruch. O svém újmě. 1552. List kšaftní aby v své moci zuostal beze všeho újmu. Záp. měst. 1452. Nechce se na žádném poptati, zvlášť známého cesty, ale po svém újmu jde. Bls. 58. Vz Ujma.

355313   Ujemnění Svazek: 4 Strana: 0320
Ujemnění, n.. vz Ujemniti. Pro u. té, kterou dáti hodlá, výtky. Sš. I. 162.

355314   Ujemněti Svazek: 4 Strana: 0321
Ujemněti, ěl, ění = jemným se státi, fein, sanft werden. Jg.

355315   Újemnica Svazek: 10 Strana: 0674
Újemnica, e, f. = čarodejnice. Brt. Sl.

355316   Újemnice Svazek: 7 Strana: 0960
Újemnice, e, f. = bosorka, čarodějnice. Vz Čarodějnice, Bobenice. Ú. ujímají kra- vám užitek. V Podluží. Brt. L. N. II. 37. Cf. Mách. 173.

355317   Újemník Svazek: 9 Strana: 0356
Újemník, a, m. = čarodějník. Nár. sbor. 1901. 140.

355318   Ujemniti Svazek: 4 Strana: 0321
Ujemniti, il, ěn, ění; ujemňovati, ujem- nívati, fein, zart, sanft machen, verfeinern. — co čím: své mravy obcováním s lidmi vzdělanými u. Us.

355319   Ujemniti co Svazek: 9 Strana: 0356
Ujemniti co: mysli obyvatelstva. Pal. Děj. III. 1. 87.

355320   Újemný Svazek: 4 Strana: 0321
Újemný = z čeho lze ujati, abnehmbar, abbrüchig.

355321   Újesť Svazek: 4 Strana: 0321
Újesť, ě, f., na Slov. = vnada pro velikou zvěř, die Lockspeise für Raubthiere. Plk. Nesúci ani vlkom na újesť (o věci špatné). Dbš. 46. Vz Újeď.

355322   Ujeti Svazek: 4 Strana: 0321
Ujeti, ujedu, jeď, jeda (ouc), ujel, jetí; ujížděti, ěl, ění = pryč jeti, wegreiten, weg- fahren, wegsprengen; čerstvě jeti, hurtig reiten, zureiten, zufahren; utéci na koni, na voze, na lodi, (davon) fliehen; jízdou od- byti, reitend o. fahrend zurücklegen; ušla- pati, den Weg abfahren, bahnen. Jg. — abs. Ladislav Lobkovic pryč ujel. Dač. I. 179. Kolomazník jede, kolomaz veze. vápe ník za ním pospíchá; ujížděj bratře, ať se nám to nesmíchá. Sš. P. 642. — co: tři míle. Us. Dobrý díl jsme ujeli. Har. Ujeda míli, postuj koňmi chvíli, ujeda tři, čela jim potři, ujeda šest, dej jim jést. Kom. Ujeti cestu (ušlapati, utříti). Ros., Reš. — kam: na statek (odjeti). Ros. Jestližeby na kterou tvrz odpovědník ujel. Pal. Dj. V. 2. 317. Ujel za slezský hranice, vzal mně vod sr- dýčka klíče; Před te naše dolinečka, nevi- děla sem synečka ani včera ani dnes, vyjel za štymberské les. Sš. P. 315. — odkud před kým, kam, jak. Ujel z polské země. V. Ujel před ním (odjel) z domu. Ros. Ujeti před nepřítelem, před morem. Us., T. Ma- thiáš ujel tejně z města bez vědomí bratra svého. Dač. I. 152. Porozuměvše mnozí ze stavu, k čemu se tu stele (= směřuje), ujeli raději od sněmu Skl. V. 379. Z Mošoně ujel potom do pevného Prešporka. Ddk. 11. 264. Jiní preč z Moravy před nebepe- čenstvím ujížděli. Dač. I. 296. — s kým kam. Ujížděl s koněm k domovu. Sych. Chytil tě ju vúpoly, ujížděl s ňú na hory. Sš. P. 367. S tebou si člověk ujede, mit dir kommt man weit, kommt man zurecht (iron. )! Dch. — jak: řízem, Sych., úprkem. proč: pro dluhy. Dač. I. 72., V. — na čem: na koni, na lodi, Us., na oštípě (= pro dluhy utéci). V. Kdo pak na té růži ujel (= ji vzal, žertem)? U Král. Hradce. Kšť. Ještě na tom neujel (posud toho nemá). U Solnice. Fch. Což ti ujelo na rozumu? Šml. — komu (odkud). Ujela mu (i e. duše = umřel). U Litomyš. Bda. Noha mi ujela (sklouzla). Us. Šd. Honili sú mne a kůň pode mnu ranili a tak, že sem jim ledva ujel. Arch. IV. 336. Což tu jiného čekati můžete, než jak ste vy mladej ujeli od baby, že ona mladá ujede od kmetě? Žer. 322. — s kým kdy. Ujiždzějcě se mnú ve dně v noci. Sš. P. 13. — čeho. Napomínal nás, abychom horka nastávajícího ujeli. Har. — (komu) s čím. Ujeli mně s vozem. Us. Ujede s námi sto mil do rána. Er. P. 472. — co za kterou dobu. Za hodinu míli ujede. Brt. S. 101. — kde. Země na svahu ujíždí, senkt sich. Us. Tč. — se = jízdou se una- viti, sich müde reiten o. fahren. Ros.

355323   1. Ujetí Svazek: 4 Strana: 0321
1. Ujetí, n., das Wegreiten, Wegfahren. Háj. U. cesty, das Bahnen des Weges, die Abfahrt. Vz Ujeti.

355324   2. Ujetí Svazek: 4 Strana: 0321
2. Ujetí, n., na Slov. ujatí = uchopení, das Er-, Angreifen, die Fassung, Anfassung. Vz Ujímati. U. čeho. Kom. — U. správy, panství, der Antritt, die Uibernahme. U. trůnu. Ddk. V. 301., Apol. — U. = pryč vzetí, die Weg- nahme, das Abziehen. Ujetí počtu od jiného (pryč vzetí). Jg. Hrnec vrúcí ukrotiti vody studené přilitím neb od ohně odstavením aneb drev od ohně ujetím. Hus I. 279. — U., se čeho n. koho: nuzného, der Schutz.

355325   Ujeti Svazek: 10 Strana: 0460
Ujeti. S tebou si člověk ujede (s tebou nic nepořídí)! Tbz. V. 1. 355.

355326   Ujeti co komu Svazek: 7 Strana: 0960
Ujeti co komu. Vůz ujel mu hlavu. Rgi. — komu na čem. Ujelo mu na rozumě (vyvedl hloupý kousek, ušel mu rozum). Brt. D. 281.

355327   Ujeti čeho Svazek: 8 Strana: 0445
Ujeti čeho. Kteří cla ujíždějí (se mu vy- hýbají). 1557. Cel. Pr. m. I. 464.

355328   Ujetý Svazek: 7 Strana: 0960
Ujetý, gebahnt. Čtvermonohým ujetou dupotem tepe podkova půdu. Exc.

355329   Ujetý Svazek: 10 Strana: 0460
Ujetý. Už byli daleko u-tí (už daleko ujeli). Val. Nár. sbor. VIII. 49. Vz Ujdený.

355330   Újev Svazek: 4 Strana: 0321
Újev, u, m., die Manifestation. Dch.

355331   Újezd Svazek: 4 Strana: 0321
Újezd, u, m. (zastr. Vgezd, Ugicz, Ugezd) = ujíždění, ujetí, das Davonfahren, Davon- reiten, die Entweichung zu Wagen o. Pferde. — U. = vyhnutí s cesty, též kudy se vyhý- bají, ohbí, boční cesta, das Abweichen vom Wege; der Abweg, Neben-, Seitenweg. V. — Ú. = úvoz, úzká cesta, der Hohlweg. Ros. — Ú. = jitro, kus rolí, co se za den ujezditi (zorati), jedním spřežením volů zdělati může, der Morgen. Ros., Kom — Ú. od ujezditi = taková prostora země, která se objela a potom někomu darovala; skládala se nej- více z lesů, luk a pastvisek. Kdo je od knížete obdržel, rozděloval je zase mezi osadníky; něm. die Mark (župa = Gau). Brandl v Pr. 1869. str. 119, Jir. Slov. pr. II. 269. Vz více v Gl. 346. Bylo-li za pří- činou jeho (okresu) rozsáhlosti koňmo jej objeti, jmenoval so újezd. Ddk. IV. 142. Ú. tento dosahoval od Oslavy až do Čech k říčce Pálově. Ib. III. 15. Na žateckém a slánském kraji neb Újezdu. Arch. I 499. — Ú. = pole z lesa učiněné, das Ackerland, Joch. Gl. 347. Odjal mi mé dědictví z past- višť a z toho sobě zdělal lúky a Újezdy. Půh. ol. 1405. Oráč vykrojuje radlicí brázdy, dokud se nedobude oujezda. Kom. J. 391. Obilí po 3 újezdích mi spásli. Půh ol. 1412. Obdržela k výživě své také některé ú-dy na Moravě. Ddk. II. 343. Vykázal jim lesný ú. bánovský a v něm se usadili. Ddk. II. 330. — Ú., a, m., čásť malé strany v Praze; Ú., něm. Aujezd. vsi 1. u Medonos, 2. u Nové Paky, 3. u Smiřic, 4. u Chlumce v Bydž., o. u Chocně, 6. u Pardubic, 7. u Sezemic, 8. u Panice, 9. u Plzně, 10. u Vodňan, 11. u Horažďovic, 12. u Běchovic, 13. u Hořo- vic, 14. u Mělníka, 15. u Lipůvky na Mor., 16. u Boskovic, 17. u Kunštatu, 18. u Zá- stavky na Mor.. 19. u Tišňova, 20. u Hro- tovic, 21. u Biskupic, 22. u Mohelnice, 23. u Přerova, 24. u Unčova, 25. u Uh. Brodu, 26 u Vyzovic, 27. dvůr u Kosmonos, 28. ovčín u K. Hory, 29. samota u Plas, 30. Ú., Aujezd, Roth-Aujezd, ves u Přestic, 31. Ú, Aujezd. Aujezd Silvarův, ves u Hořic, 32. Ú., Aujezd bei Hradischt, ves u Blovic, 33. Ú., Aujezd bei Kotzenitz, ves u Blovic, 34. Ú. vysoký, Hoch-Aujezd bei Leschan, ves u Neveklova, 35. Ú., Aujezd bei Sokol- nitz, ves u Brna, 36. Ú., Aujezd bei Svigan, ves u Mnichova Hradiště, 37. Ú., Aujezdo (něm. ) také Oujezdo, ves u Kasejovic, 38. Ú., Heiligenkreuz, Aujezd, také Svaté kříže, ves u Rokycan, 39. Ú. chodový n. Sv. kříže, Heiligenkreuz, ves u Hostouně v Plzeňsku, 40. Ú, Aujezd, Ojes, Ojest, ves u Jirkova, 41. TL, něm. Ois, Ugest, ves u Čes. Lípy, 42. Ú., něm. Ugest, ves u Bilína; 43. Ú. Dra- hoňův, Drahno-Aujezd, ves u Zbirova, také Drahonín, 44. Ú., železný, Eisen-Aujezd, ves u Rokycan, 45. Ú. veliký, Gross-Aujezd, ves a) u Ploškovic, b) u Mšena, c) u Rakov- níka, d) u Jamnice, 46. Ú. hrubý, Gross- o. Ober-Aujezd, ves u Lipníka, 47. Ú. hli- něný, Klein-Aujezd, Aujezd hlinieny, ves u Horažďovic, 48. U. vysoký, Hoch-Aujezd, vsi a) u Dobrušky, b) u Dušník, 49. Ú. hřivní, Aujezd Hřiwny, ves u Luhačovic, 50. TL. malý, Klein Aujezd, ves u Mělníka, 51. Ú. spálený, Újezdec, Klein-Aujezd, Aujezdetz, ves u Dřitně, 52. Ú. Jenišův, Lang-Aujezd o. Ugest, ves u Bilína, 53. Ú. medový, Medo-Aujezd, ves u Holoubkova, 54. Ú. nade Mží, Aujezd ob der Mies o Aujezdl, ves u Toušova, 55. Ú. horní, Ober-Aujezd, vsi a) u Litomyšle, b) u Jaroměřic, c) u Bystřice nad Hostý- nem, 56. Ú. Ostrolov, Aujezd Ostrolow, ves u Trhových Svin, 57. Ú. panoší, Aujezd Panaschow, ves u Rakovníka. 58. Ú. ple- tený, Aujezd Pleteny, ves u Unoště, 59. Ú. podhorní, Aujezd Podhorní, ves u Jičína, 60. Ú. prašný n. prašivý, Praschno-Aujezd, ves u Zbirova, 61. Ú. režný, Aujezd Režny, ves u Lobosic, 62. Ú. červený, Roth-Aujezd, vsi a) u Lišova, b) u Votice, c) u Bilína, d) u Písku, e) u Stoda, 63. Ú svatojanský, Ąujezd St. Johann, ves u Bělohradu, 64. Ú. kamenný, Stein Aujezd, ves v Krumlov- sku, 65. Ú. trněný, a) Aujezd Trnieny, ves u Zakolan, b) Trno-Aujezd, ves u Berouna, 66. Ú. dolní. Unter-Aujezd, ves n Litomyšle, 67. Ú. pod Kladnem, Aujezd unter Kladno, ves u Kladna, 68. Ú. vodní, Wasser-Aujezd, ves u Dobřan, 69. Ú. bílý, Weiss-Aujezd, vsi a) u Velemína, b) u Solnice, 70. Ú., Aujezdl, ves a) u Manetína, b) u Merklína, c) u Klenče, 71. Ú. malý nebo zadní, něm. Storzendorf, Starzendorf, ves u Ústí n. L. PL. Cf. S. N., Tk. dle rejstříků.

355332   Újezd Svazek: 7 Strana: 0960
Újezd. Cf. Kram. Slov. Mezi dávnými ú-dy, jakž předkové naši někdy jmenovali to, co později nazváno jest panstvím aneb statkem zemským, naposledy velkostatkem, jest ú. libický. Arch. pam. 1887. 653. — U. = role u Zlína a j. Pk. — O jedlících v Ú. Kamenném, vz Sbtk. Krat. h. 83. V Ú. u Uher. Brodu mají víno chlapské. Vz ib. 211. Jak hájili v Ú. u Vyzovic p. faráře, když nechtěl choleru do dědiny připustiti. Vz ib. 210. Jak slaví v Ú. Vysokém po- svícení? Vz ib. 285. — O Ú-dech vz také Blk. Kfsk. 1379.

355333   Újezdec Svazek: 4 Strana: 0322
Újezdec, dce, m., něm. Aujezd, ves u Vl- tavotýna; 2. ves u Uhřiněvsi; 3. Ú., veliký, Gross-Aujezd, ves u Loučína; 4. Ú. malý, Klein-Aujezd, vsi a) u Loučína, b) u Měl- níka; 5. Ú., Klein-Aujezd, ves u Slabec; 6. Ú., Újezd spálený, Aujezdetz, Klein-Au- jezd, ves u Dřitně; 7. Ú. červený, Roth- Aujezd, ves u Unoště; 8. Ú, Aujezdetz, vsi a) u Kardašové Řečice, b) u Železnice v Jič., c) u Ledče, d) u Skalice, e) u Kou- řimi, f) u Kutné hory, g) u Litomyšle, h) u Blatné, i) u Vorlíka, k) u Březí, 1) u Je- senice, m) u Jilového, n) u Uher. Hradiště na Mor.; 9. Ú., Aujezdetz o. Annahof, dvůr u Zalužan; 10. Ú., Aujezdl, dvě vsi u Kla- tov; 11. Ú., Aujezdsko o. Aujestko, ves u Zdounek na Mor. (PL. ); 12. Ú n. Ujezd, ves u České Lípy, Aujezd; 13. Ú. bílý byla tvrz ve Šternberských lázních; 14. Ú. nahý, Nacketendörflas, ves v Plansku. Cf. S. N., Tk. dle rejstříků, Tf. 393.

355334   Újezdec Svazek: 7 Strana: 0960
Újezdec, vz Oujezdec (dod.). Krč. — O Ú dcích cf. Blk. Kfsk. 1379.

355335   Ujezdec Svazek: 10 Strana: 0460
Ujezdec, zdce, m. Na U-zdci. List z r. 1045. H. Jir. Sl. pr. II. 10.

355336   Újezdecký Svazek: 4 Strana: 0322
Újezdecký, ého, m. Ú. z Červeného Újezdce, staročeská rodina vládycká. Vz S. N. — Ú. Alexandr, knihtiskař a spisovatel. S. N. — Ú. z Morašic, starožitná rodina vládycká. Vz S. N. XI. 250.

355337   Újezdečko Svazek: 7 Strana: 0960
Újezdečko, a, n., trať u Vys. Pole. MzO. 1890. č. 25., 39.

355338   Újezdí Svazek: 7 Strana: 0960
Újezdí, vz Oujezdí (dod.).

355339   Ujezditi Svazek: 4 Strana: 0322
Ujezditi, vz Ujeti.

355340   Újezdný Svazek: 7 Strana: 0960
Újezdný, vz Újezd. K těm špitálóm ne- malé role ú-né, na kterýchž se dvě stě kop obolí utěžiti může, naleží. List. hrad. 1581.

355341   Ujezdo Svazek: 8 Strana: 0445
Ujezdo, a, n., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 99.

355342   Újezdsko Svazek: 4 Strana: 0322
Újezdsko, a, n., ves u Zdounek na Mor. Tč. Újezdský, Augezder. Ú. brána v Praze. — Ú., von Aujezd.

355343   Újezdy Svazek: 4 Strana: 0322
Újezdy, pl, m., jméno polí v Žilině u Luhačovic na Mor. Ská.

355344   Ujezený Svazek: 7 Strana: 0960
Ujezený = ujedený, gegessen, abgenagt. Vz Ujísti. Lpř.

355345   -ující Svazek: 9 Strana: 0356
-ující, vz -ujúcí.

355346   Ujíček Svazek: 4 Strana: 0322
Ujíček, čka. m., zdrobnělé: ujec. Slez. a mor. Šd. Ach ujičku, ujičku, nesete vy nám chleba Sš. P. 778.

355347   Ujídání, n Svazek: 4 Strana: 0322
Ujídání, n., das Ab-, Weg-, Aufessen.

355348   Ujídaný Svazek: 4 Strana: 0322
Ujídaný, ab-, weg-, aufgegessen. Vz Ujísti. U. svědomí, genagtes (nagendes) Gewissen. Ctib. H. 17.

355349   Ujídati Svazek: 4 Strana: 0322
Ujídati; ujísti, ujím, ujez, jedl, jeden, jedení = kus něčeho snísti, etwas ab-, weg-, aufessen, abbeissen; snísti, sežrati, aufessen, auffressen. — abs. Neujíš, neubude. Sk. — koho (jak). Vši jej ujedly, V., do smrti. Martim. — komu co. Vlk mu nohy ujedl (celé). V. — čeho. Prase mu nohy ujedlo (kus nohy). Us. Kdo mi ujedl koláče? Us. Šd. — komu odkud. Kdo mi z talířka ujedl masa? Us. Šd. — od čeho z čeho. Us. — se čeho: masa, sich satt essen. Us. Tč.

355350   Ujídati Svazek: 7 Strana: 0960
Ujídati. Láska nedá sa ujiedať a o hlade láska mizne. Slov. Sokl. I 280.

355351   Ujídati koho Svazek: 10 Strana: 0460
Ujídati koho. Ujídala ho zlosť. Zvon. III. 278.

355352   Ujídavě Svazek: 4 Strana: 0322
Ujídavě, abessend, aufessend. — U. (kou- savě) se posmívati, beisseud. Br.

355353   Ujídavosť Svazek: 4 Strana: 0322
Ujídavosť, i, f., die Lust etwas weg-, aufzuessen.

355354   Ujídavý Svazek: 4 Strana: 0322
Ujídavý = kdo (rád) ujídá, ab-, weg-, aufessend, -beissend.

355355   Ujidu Svazek: 4 Strana: 0322
Ujidu, zastr. vz Ujíti.

355356   Ujieti se Svazek: 10 Strana: 0460
Ujieti se, vz Ujíti, Ujmouti.

355357   Ujímací Svazek: 10 Strana: 0460
Ujímací stroj (ananasový) u pletení. Vz Ott. XIX. 908.

355358   Ujímač Svazek: 4 Strana: 0322
Ujímač, e, m. = kdo ujímá, dráč, der Entreisser, Wegnehmer.

355359   Ujímačka Svazek: 4 Strana: 0322
Ujímačka, y, f., die Entreisserin, Weg- nehmerin.

355360   Ujímačnosť Svazek: 4 Strana: 0322
Ujímačnosť, i, f. = ujímání, die Antre- tung, Uibernahme. U. dědictví. Ros.

355361   Ujímačný Svazek: 4 Strana: 0322
Ujímačný, antretend, übernehmend.

355362   Ujímání Svazek: 4 Strana: 0322
Ujímání, n., die Fassung, Ergreifung, An- fassung. das Angreifen. Zápasníků v hnáty ujímání. Jel. — čeho: statků, dědictví, der Antritt, Ros., platu, pokrmu, die Entzie- hung, der Abbruch. Us. U. ok (u pletení pun- čoch): hladké, obrácené (verkehrt), přeho- zené (überworfen), das Abnehmen. Šp U. punčochy. Sk — U. = bolesti v břiše, tor- mina, das Bauchgrimmen. — kde: v životě, v břiše (= hryzení). D. Vz Kolika. — U. se čeho, oč = zastání, die Verwendung. Zř. zem. Vz Ujímati.

355363   Ujímaní Svazek: 7 Strana: 0960
Ujímaní = bolesti v břiše. Cf. Slov. zdrav. 385.

355364   Ujímání Svazek: 8 Strana: 0445
Ujímání dříku, Verjüngung, f. Vz Ott. VIIIl. 25.

355365   Ujímání, n. U Svazek: 10 Strana: 0460
Ujímání, n. U. u pletení hladké, obrá- cené a přehazování. Ott XIX. 903.

355366   Ujímaný Svazek: 7 Strana: 0960
Ujímaný, vz Ujmouti.

355367   Ujímatel Svazek: 4 Strana: 0322
Ujímatel, e, m., der Erfasser, Antreter, Entzieher, Wegnehmer. Vz Ujímati. Jg.

355368   Ujímatelka Svazek: 4 Strana: 0322
Ujímatelka, y, ujímatelkyně, ě, f., die Erfasserin, Antreterin, Entzieherin. Jg.

355369   Ujímati Svazek: 4 Strana: 0322
Ujímati; ujmouti, ujmu, ul, ut, utí (vz Přijmouti), ujíti, ujati, ujal, at, etí, ití, ujatí. U. = bráti co, chopiti, popadnouti, fassen, anfassen, nehmen, greifen, angreifen; po- hnouti, bewegen, sich gewinnen; na se vzíti, přijati, uvázati se več, übernehmen, über sich nehmen, antreten, annehmen; rozuměti, wofür nehmen, verstehen; stískati, držeti, fassen, fest halten, bändigen, einengen; ubrati, pryč vzíti, abnehmen, verringern, entziehen, Abbruch thun, schmälern, ver- mindern, entziehen, entreissen, wegnehmen; šiditi, beeinträchtigen, bevortheilen; utéci, fortrennen, laufen, eilen; se = chopiti se, einander fassen; růsti, Würzel schlagen, wachsen; na starosť vzíti, zastati se, sich annehmen. — abs. Já již ujímám (pletouc punčochu = 2 oka v jedno sbírám a tak punčochu úžím). Us Co je to: Ujímám-li, přibývá; neujímám-li, menší bývá (díra). Jg. Že i všecko mínění jeho jináč než on mínil, ujato a jemu vykládáno bylo. Skl. 1191. Kam kto vida, ujímáše. Výb. I. 302. — co, koho. Smysl obecný spatřených věcí podobizny ujímá; U. smlouvu = učiniti. Kom. Správu obce u. V. Dědičné ujali domy. Br. Slova zle ujímati (rozuměti). Kom. U. svůj statek. D., Ros., doly. Us. Umí lidská srdce u. (jímati). Ananiáš ujal lestně něco peněz za pole prodané. MP. Dj. bibl. II. 193. Ujal toho plátna kousek (ustřihl). Mor. Šd. U. úřad, dědictví, vládu, antreten. J. tr. A poněvadž mi muoj jistec z brány jíti chtěl, ujal sem jeho chtě jej držeti jako jistce svého, aby mi neušil (neušel). NB. Tč. 19. Bratr ujal chalupu a mně má splatiť 1000 zl. Us. Šd. Král Ferdinand hory stří- brné zase ujal; Pan Mikuláš ujal díl kbel- ský. Dač I. 344, 364. Ujmouti dědictví. Kom. Sem k vám té naděje, že, jakž já dobře míním, tak i vy dobře to ujmete. Žer. 319. Kdybyste někdy jsouce přemožena hněvem, ráčili některé slovo vypustiti, které by p. Václav ujíti a k soudu připraviti mohl. Žer. 328. Království dědičně ujímati. Odešel, aby tam moc sobě danou ujal. BR. II. 115. b., 272. Kyaxares království medské ujal. Abr. z G. — co komu. Komu by co ujato bylo. Pam. Val. Mez. 216. Než radši mně ujměte a jemu více učiňte. Arch. II. 158. Kdo dar připomíná, daru česť ujímá, Na Slov. Tč. Aby ujal sobě království. Sš. L. 181. — co k čemu: k dědičnému držení, die Erbschaft antreten. Ros. Starou štolu k vyzdvižení u. Vys. Ujali k obci své k pavování tři doly. Dač. I 144. — (co, koho, se, komu) v čem. Aby lidí v koupi neujímal (nešidil). V. U. komu v čem (bráti). Dvě kron., J. tr. Statek v odhadní ceně u. J. tr. U. nějakou pohledanosť v dluhu místo placení, eine Forderung an Zahlungsstatt annehmen. J. tr. Dobrota v potomciech se ujímala Hus. II. 105. — (koho, co komu) na čem. Na cti komu u. Bern. Také i na minci lidi ujímají (šidí). V. U. komu na čem. J. tr. Jestli budete nám na čem chtíti ujíti. Pal. Dj. IV. 2. 299. Na mzdě jich ne- ujímajíce. Chč. P. — (co, koho) za koho, za co. Což hned všichni ujímali za šťastné znamení. Skl. I. 336. Lidé to za pravdu ujímají. Bart. 2. 9., Kos. Ol. I. 70., 128. Ujalo ho za skráně. Pass. mus. 321. Odvedl ho ujma jej za ruku. BR. II. 73. b. U. koho za ruku. Kat. 926., Pass. 172., Sš. Sk. 37. Rybu za ploutve u. V. Podáš-li mu prst, ujme tě za celou ruku. Prov. U. něco za právo, Th., za věc přiznalou. Ros. — se (komu. ) Strom se ujal (neuschl byv z nova zasazen, roste). V. Símě se ujímá. Br. To se neujme, das wird nicht verfangen. Dch. Ujal se zde, er fasste hier Fuss. Dch. Dílo se ujalo. Dch. Dej, Bože, dýščíčka, tichého větříčka, aby se ujala modrá fialička; Ja což by se hruška neujala, dyž ju milá za- lévala; Von ho sázel, zalíval, habe se mo hojímal. Sš. P. 327., 712., 313. (Tg. ). Jenom zelná přísada se nám ujala. Us. Šd. Všudy co vrba se ujme. Us. Pivo se ujímá — kyše. Plk. — (komu kdy) čeho = umenšiti; se čeho = starati se, zastati se. U. cizích užitků; dobré pověsti; roucho naše postavy nám ujímá. V. Blízkosť a dalekosť kraje při póhonu ujiemá placenie od póhonu nebo přičiní. Vš. Jir. 156. Ktož co kúpí, ujme-li sobě summy při kladení do desk, sobě ujme i správy. Vš. Jir. 186. Ani také strana straně toho ujímati nemá. Zř. F. I. X. 7. Zármutek srdce ujímá sily. Br. Panský a rytířský stav měl jest vždycky vůli a svobodu práv svých přičiniti nebo ujíti. Vl. zř. 354. JMK. můž toho počtu přičiniti neb ujíti. Zř. F. I. P. XXXIX. Kostelův a statků mocně se ujali. Skl. II. 239. Plátna, sukna a látky vůbec se ujímá (je-li jí mnoho), mouky, hrachu a p. se ubírá. Brt. To mu ujme zásluhy. Dch. Jazykem nemlať, chceš-li, ujmi se cepů; Mladí sobě let přičítají a staří ují- mají. Brt. S. 31, 28. (Šd. ). Své práci vší ceny ujímá šp. m.: vši cenu (celek). Brt. Abychom tak prací sobě a nákladův ujali. Arch. I. 291. U. komu pokrmu. Br. U. se ochrany těch zemí; u. se dědictví; u. se správy města. V. U. se království. Har. Ujal se jiné cesty (jiných prostředkův). Har. U. vody (vody uraziti, méně vody na kolo pustiti). Vys. U. platu. Th. Ujímá mi hlad těla. Jel. U. někomu obroka, aby tak neskákal. Prov. Tělu pohodlí u. Kom. U. komu čeho. Er., J. tr. Tu se nám hned stravy a všeho ujalo Vrat. 98. U. se hospo- dářství, statku. Us. Šd. Horlivě nás se ují- mej. Sš. P. 64. Stavové ujali se statků klá- šterských; Někteří z Moravanů zase statků svých se ujímali. Dač. I. 260., 298. Jak se mých věcí ujímati ráčíte, s velikou chválou mi vypravují. Žer. Vody ani král neujme. Mudr. 175. Nemá sě čeho ujíti. Ib. 177. Pospíšil si tam kněz Ambrož, aby ujal se správy duchovní nad lidem tam sebraným. Pal. Dj. III. 1. 385. Nezbývalo leč ujíti se pravého prostředku k zachování trůnu i ná- roda; Dovolili biskupu pražskému, aby směl kněžských výkonů zase se ujíti; Řehoř no- vého toho biskupství se ujímal. Poručnictví nad nezletilými dětmi ujal se kníže Kunrát. Ddk. 11. 184., 241., 315., 318. (Cf. Ib. II. 244., 268., 314., 335., 346. a. (Tč. ). Jemu cti ujímá a tak jest zloděj; Kněžie, kteříž ujímají lidu slova božieho; (Pochlebník) oběma rozumu ujímá: onen bláznivě chválí a tento bláznivě přijímá; Pochlebný kazatel jest zrádce těch, jimž káže, neb jim ujímá věcí potřebných k spasení; Ujmi drev ohni, chceš-li uhasiti plamen; Též když ujeli pří- lišné almužny a dali skrovnú potřebu knězi, tedy by žádosť zlú svatokupeckú uhasili. Hus I. 119., 158., 258, 260., 279., 464. (Tč. ). — co jak. Nejen podlé zvolení jest králem, ale hned dědičným právem to království ujíti má. BR. II. 9. b. Skrze žádosť zlou ujímá ďábel vládu nad člověkem. Sš. J. 152. (Hý). — (se) čeho jak. Až do nouze všeho sobě ujímám. D. Ujímal se všeho s potěšením. Ddk. II. 41. Když dítek po sobě zanechají, ujímá se jich hejtman na místo krále. Žer. 343. Na místě jeho ujal se Lipolt správy markrabství. Ddk. II. 273. Ladislav ujal se v skutku příbuzného svého. Ddk. II. 358. Podvolil se, že chce království sicilské v manství ujíti. V. — co po kom. Že grunt po otci jest ujal. Us. Po mně úřad svůj ujme. Sš. J. 24. — co nač. Na rohy ho ujali, do pekla s ním pospíchali. Sš. P. 20. - kdy. V Polště ujala se po smrti Me- čislava II. manželka jeho vlády poručnické. Ddk. II. 117. Vzdaž-li kníže české u vlád- ních převratech nějakého se ujal účasten- ství, o tom mlčí pramenové. Ddk. II. 162. Byly poměry, za nichž ujal vládu, nepříz- nivy. Ib. IV. 81. Vz U. komu čeho. — co, se, se čeho kde. Jurka se v světě ujal (vy- držel tam). Us. Na štěpku ujaly se všecky vrúble. Mor. Šd. Ujali k pavování tři doly na cougu greifském. Dač. I. 144. Pán musil po pravici otcově vládu ujíti. Sš. Sk. 5. Pavel v Antiochii apoštolství ujal za po- volením ducha sv. Ib. 153. (Hý. ). Přirozená ratolesť v svém kmenu spíše nežli odjinud vzatý roub se ujme. BR. II 515. b. Pivní jeho skutek, jakmile ujal se vlády v Če- chách, záležel v tom, že... Ddk. II. 345. Také němčina ujímala se již tenkráte v Če- chách. Šb. Lit. I. 38. Ujalo se to v srdci jeho. Boč. Ujímá mne v břiše. Jg.. Ml. Za- vedené opravy v zemi se ujaly; V Cařihradě ujal se jiný záměr. Ddk. III. 138.. 253. — co od koho. Aby zase od Vašnosti Mezříč ujal. Žer. 332. —se oč, o koho = žádati zač, starati se, zastati se O něco silně se u. V. Ujmi se o mne. Br. Jiní se také hrubě o mne neujímali. Zer. Ale nemálo se o ná- boženství a svobodu slova božího ujímá; Nepřestane-li od svého hanění, já se o něj ujímati nebudu. Žer. 22., 316. Lidé zlostní o všecko se zpouzející a ujímající; Že se o ně jako král o poddané ujal. BR. II. 19 a., 881. Ujímá se o vše. Kom. — se mezi kým. Nemohla se ta sekta mezi židy uj- mouti. Plác. -- koho čím. I jmáš se ujieti levú rukú za klín s levé strany. Arch. II. 87. U. dítě rukou. Br., Hus II. 362. — čeho čím. Bůh vody břehy ujal. L. — komu čím. Dítěti bylo by ujato tím ustavením neb nadáním. Hus I. 450. — komu co, čeho odkud. Že nám Bůh úrod z tučnosti země ujímá. Žal. Aniž co z statku mrtvých buď utrženo neb ujato. Hus III. 194. Vydal pod svou pečetí privilegium, aby žádný z nástupců jeho nemohl na tom něco změ- niti nebo z toho ujmouti. Ddk. III. 208. U. něco od počtu. Vz Ujímání. Us. Nepřidáte k slovu, kteréž vám mluvím, ani ujmete od něho. Hus III. 223. Co si ujmeš od pysku, to ti bude k zisku. Na Ostrav. Tč. Mlýnu z kamene u. (z kamene vzíti, z koše méně zrní n. šrotu mezi kameny pouštěti; naopak: dáti do kamene). Vys. Ujíti něco z toho, což kdo propůjčil. V. — čeho, co proč. K vůli pořádku a pokoji nešťastných židů se ujal. Ddk. II. 361. Čeho Vratislav v pří- čině nápravy se ujal, neshledává se zapsáno. Ddk. II. 331. Pan Hanuš Buchlovecký koupil a ujal z poručení p. Jaroslava, Smiřického dvůr v Starém městě u Náchoda. Hrš. z Arch. náchod. 1584. — jak kam. S rychlostí do Prahy ujímajte = utíkejte. St skl., Hr. rk. 73. (Leg. o sv. Prokopu). — čeho s čím na čem, Pr., vz Přičiniti. — adv. Tejně, kradí něco u.; silně, pilně, bedlivě, oprav- dově se něčeho u.. V., přátelsky, otcovsky, mocně, laskavě, svědomitě.

355370   Ujímati Svazek: 9 Strana: 0356
Ujímati. Kořenem se ujali a prospívají. Št. Bes. 87.

355371   Ujímati — abs Svazek: 7 Strana: 0960
Ujímati — abs. Ten ujímá = utíká, peláší. Vhl. Kam kdo vida ujímáše (prchal). Výb. I. 302. Kráva ujala, prisušila = dává méně mléka. Us. Brt. Z jehož knížek sem tyto některé vybral řeči ujímaje a některé své k jeho přičiněje. Št Kn. š. 181 — co k čemu. Že chce Janovice k ruce své ujíti. Let. 444. - co v čem. Aby to v dluhu krále JMti ujali. Arch. VIII. 172. — zač. Ujměmž všichni za ten pramen. Výb. II. 24. Za právo jest v zemi české ujato při rozdieliech, že vždycky starší má děliti. Vš. 263. Jakož ti činie, ješto se jim dadie ujieti za prst, ani pak za vši ruku. Št. Kn. š. 135. — komu čeho: svo- bod. Sbr. — se čeho = zastati se. Tato synonyma vz v Mus. 1845. 537. U. se vlády nad někým, chudiny, vdov, sirotků, Šmb., opuštěné dívky, hovoru, Šml., velení, panství. Osv. A tak se nám nezdálo toho ujíti. Let. 308. — jak. U. se něčeho hor- livě, Mus, vřele. Osv Ujímej po málu. Št. Kn. š. 98. — kde. Očkování se na ruce ujalo. Pdl. Přátelství se ujalo mezi nimi. Šml. Slova nově tvořená, která v písem- nictví našem nikdy se neujala. Mus. 1880. 468. — koho kde zač. Ujemše pod ním kuoň za uzdu. Let. 53.

355372   Ujímati co kam Svazek: 10 Strana: 0460
Ujímati co kam. Ujme-li to člověk v srdce. Chč. S. II. 213b. — koho zač. Ujmouti koho za ruce. Baw. Ar. v. 5740., T. v. 1517. — U. = utíkati. Sv. Prokop kázal cizím mnichům: Ujímajte s rychlostí do Prahy Hrad. 27a.

355373   Ujímavosť Svazek: 4 Strana: 0324
Ujímavosť, i, f., Neigung zum Erfassen, Entziehen.

355374   Ujímavý Svazek: 4 Strana: 0324
Ujímavý = kdo rád ujímá, der gern er- fasst, entzieht. Reš. — U. jehlování v horn., senkrechtes Getriebe. Bc. — U., abträglich. Dch. — U. = který se snadno ujme. Vrby jsou n-vy. U Pardubic.

355375   Ujímka Svazek: 4 Strana: 0324
Ujímka, y, f., die Wegnahme. Nz.

355376   Ujis Svazek: 4 Strana: 0324
Ujis = už jsi. Ujis vstala? Sš. P. 427.

355377   Ujísti Svazek: 4 Strana: 0324
Ujísti, vz Ujídali.

355378   Ujísti Svazek: 9 Strana: 0356
Ujísti = pokousati. Prach syp na ty rány, kdež tě pes ujedl. Maš. ruk. 224a.

355379   Ujistilosť Svazek: 4 Strana: 0324
Ujistilosť, i, f., die Sicherheit. Vytrva- losť ta působí u. Sš. I. 59. (Hý. ).

355380   Ujistitel Svazek: 4 Strana: 0324
Ujistitel, e, m., der Versicherer. Jel., J. tr.

355381   Ujistitelka Svazek: 4 Strana: 0324
Ujistitelka, y, f., die Versichererin. Jg.

355382   Ujistiti Svazek: 4 Strana: 0324
Ujistiti, ujisti, ujistě (íc), stil, stěn a štěn, ění; ujišťovati = někoho jistým, bez- pečným činiti, versichern. überzeugen, ver- gewissern, bejahen, beglaubigen, bewähren, sicher stellen, decken, Gewähr leisten, ver- bürgen. Jg. — abs. Jestliže kdo koho za- mordoval a při skutku byl přistižeň, ten každý má dostatečně býti ujištěn a na hrad pražský v moc hejtmanům má dán býti. Zř. F. I. B. XXXIV. — co, koho: smlouvu. D., J. tr. U. koho = stříci ho, aby neutekl, sich Eines vergewissern, bemächtigen. Kom. — koho, se o čem. Ujistím tě o tom. Jel. O něčí věrnosti se ujistiti. D. Čím se každý o jeho příchodu u. může. BR. II. 109. — J. tr. — co, koho, se čím. Bůh kajícímu milost dáti slíbil, avšak hřešícího zejtřejším dnem neujistil. V. U. někoho svým reversem. Skl. I. 107. (72. ). Kdoby se člověkem svým, který se nočně pychu dopustil, neujistil. Faukn. Aby se zločincem ihned dobře uji- stil. Vl. zř. 538. A kdež takový póhon koho tak pohnaného zastane, ten neb ti v mě- stech jsú povinni se takovým u., aby ku právu stál. Tov. 39. Kdožby věda o tom (mordu) a moha se mordéřem u., se neuji- stil; Tehdy ten cizinec má napřed u. dskami zemskými a listem pod pečetí svú. Zr. F. I. R. XXXIV.. B. XV. Svědečstviem ujišťo- vachu. Ep. Pog. 24. Každý dlužníkem svým u. se může. Pr. měst. U. něco rukojměmi, V., přísahami a zástavníky, Troj, důvody. U. se něčí osobou. J. tr. Soud ujistil se již zločincem. Ml. Svou ctí ho ujišťoval, že to není pravda. Us. Šd. I jest nešlechetník vězením ujištěn. Dač. I. 212. Tiemto se právě ujisti: Tiem sě chciu lépe ujistiti. Dal. 2., 35. (20. 20. ). Vítězstvím se u. Háj. 13. Ty se jím dobře ujisť; Rozkázáno jest panu Jaroslavovi, aby se tiem kramářem ujistil. Arch. l. 78., IV. 273 Listem a zá- pisem něco u. Žer. 328. Kdož se koliv ta- kovým pohnaným na způsob svrchupsaný ujistil. Zř. mor. 1604. Věrou a šlechetností života u vyvolení svém se u. mohou. BR. II. 726. U. koho spasením. Chč, 301 Když dávají odpustky za peníze, bylo by dobré, aby lidé kázali sobě u. písmem svatým neb božím vzjevením; Ujišťuje ho hřiechov od- puštěním a spasením; Nechvátaj opraviti, leč se dobře ujistíš prve starú pravú biblí. Hus I. 224., II. 414., III. 260. (Tč. ). — Br., Jel., Háj. — koho, se v čem. Br. Doko- nale se v tom ujistě a nbezpeče. Skl. II 480. Kdyby nebylo starodávní naší důvěr- nosti, která mne v tom ujišťuje, že psaní mé dobře přijato bude. Žer. 319. My chtě- jíce je v tom lépe u. půjčujeme jim. Dač. l. 127. Chtěje v tom ujištěn býti, že sobě pána přítomného mají. BR. II. 66. — co komu. Já vám to chci u., že na tom nic neztratíte. Let. 359. Máme jim 20000 zl. ujistiti. Arch. I. 318. — aby. Když jest měl (Mojžíš) vieru velikú a ujistil lid svój, aby sě nebáli Aegyptských, uslyšal od Boha, an jemu die: Co voláš ke mně? Hus. 307. — komu co čím, na čem. J. tr. Opuštěným byla ochrana ujišťována. Ddk. III. 140. — koho, se čeho. Ujistiv se jeho svatosti. Leg. Když pak právě se ujistíme toho. Chč. v Jir. Anth. II. 2. vyd. 14., Chč., 620. Tehda se má u. proto jeho úmyslóv. Ib. 13. U. poutníky nebeského království. Hus I. 344., Kom. Pr. p. 93.

355383   Ujistiti Svazek: 7 Strana: 1395
Ujistiti. Aby to u-stil pod 200 hř. gr.; Má hřivnu gr. platu ročního k kostelu u. Půh. IV. 77., 337.

355384   Ujistiti co, se čím Svazek: 7 Strana: 0960
Ujistiti co, se čím. Hned jsem se jimi ujistil; Žádám, že se jím ujistíte. Arch. VIII. 100., 315. Slibem se u. Arn. 955. Juž by lud dnem se ujiscil. AlxBM. v. 25 (HP. 81.). Prosil jsem Boha, aby mě tím viděním ujistil. Pass. nms. 400. — co komu. Od- kázal mi dáti 20 hř. věna a těch mi jest nedal ani ujistil. Půh. II. 397. — co čím kde. Postavení konců šroubů lze noniem až na desítinu dílu na hlavě přesně u. ZČ. I. 29. — se kde. Jestli se povětří na Blatné neujistilo (na stálo nevyjasnilo). Arch. VII. 148.

355385   Ujistivý Svazek: 10 Strana: 0460
Ujistivý. Řekl tonem u-vým. Nár. list. 1903. 216. 9.

355386   Ujiščení Svazek: 7 Strana: 0960
Ujiščení = ujištění. Pass. XIV.

355387   Ujištění Svazek: 4 Strana: 0325
Ujištění, n. = tvrzení, die Bejahung, Behauptung, Versicherung. V. U. někomu činiti, dáti. Us. Dch. — U. = pojištění, ubez- pečení, die Versicherung, Sicherstellung, Ver- bürgung, Gewährleistung, Vergewisserung. V., J. tr. Pro u. těm ženám. BR. II. 132. b. Zatčení po u. -se, Verwahrungs- Verhaft. J. tr. A jisté žeť se knězi nedostane u., jakož nevie sám o sobě, do nebes-li čili do pekla pojde; A když to vece k věččiemu utěšení a u., ukáza jim ruce a bok. Hus II. 152., 156. (Tč. ). Pujč mu, ale zápisu n. základu neb jiného u. žádej. Kom. — Přijměte u., lépe: buďte tím jisti.

355388   Ujištění Svazek: 7 Strana: 0960
Ujištění peněz věnných, Žer. L. III. 39., věna. Vš. 227., Zř. zem. Jir. 480.

355389   Ujištěnosť Svazek: 4 Strana: 0325
Ujištěnosť, i, f. = jakosť ujištěného. Ano dokládá pro silnější výtku své u-sti. Sš. I. 135.

355390   Ujištěný Svazek: 4 Strana: 0325
Ujištěný; -ěn, a, o, versichert, vergewis- sert. — s čím. Když by oni s tím což by spravovali, u-ni byli. Nar. o h. a k. — kde. Kteráž by koli vdova, mající věno po muži svém na statku u-né. Zř. F. I. S. XXXV. — čím. Užitkem modlitby u-ný. Chč. 302. — jak. Povinni jste jiné poručníky podlé práva dobře u-né tomu sirotku i statku jeho dáti. NB. Tč. 200.

355391   Ujišťovací Svazek: 4 Strana: 0325
Ujišťovací, Zusicherungs-. Šm.

355392   Ujišťovací Svazek: 7 Strana: 0960
Ujišťovací částice, Lpř., přísaha.

355393   Ujišťování Svazek: 4 Strana: 0325
Ujišťování, n., die Versicherung, Sicher- stellung. Při u. dříve řečených rukojemství má opatrnosť převeliká jmína býti. CJB. 357.

355394   1. Ujíti Svazek: 4 Strana: 0325
1. Ujíti, ujdu, ujdi, ujda (ouc), ušel, ujití (na Slov. ujdění); uchoditi, il, zení; uchá- zeti, el, ení = pryč jíti, davon gehen, weg gehen, ab-, hingehen; utéci, entfliehen, ent- kommen, entgehen, durchkommen, durch- wischen, entrinnen; vyvarovati, zniknouti, entgehen, frei werden, vermeiden; tratiti se, mizeti, entgehen, schwinden, vermindert werden, abgehen; jitím uraziti, einen Weg zurücklegen; snesitelným býti, erträglich sein; ujeti, davon reiten o. fahren; chůzí umenšiti, abgehen, abtreten, durch Treten absondern; uchoditi cestu = ušlapati, den Weg abtreten; tuze se uchoditi, sich die Füsse ablaufen; vyhledávati, žádati (také u práva), bitten, ansuchen, sich bewerben, anhalten um etwas, sich verwenden für Jem.; chůzí se unaviti, sich müde gehen, sich über- gehen Jg. — abs. Ani noha neušla. Kom., V. Ani kuře neušlo. Ušlo, čeho duch se bál, pomoz pán Bůh dál. Dch. Jak se máš? Ujde to ještě. Ještě by to ušlo až na tu bídu. Us. Šd. Ještě to tak uchází. Šd. Hrajou ještě dost ucházejíc. Us. Vk. My pomálu hyneme a ucházíme. Žer. 318. Pří- ležitosť ušla. D. Čas uchází. To ještě ujde (projde, jest snesitelné). Kudy chcem ujíti. Dal. Co ušlo (pominulo). V. Síla vína ušla (vyčichla). D. Fajka uchodí (je někde pu- klá, tak že vzduch někudy uchází). Na Zlínsku. Brt. Dali pikhartům ujiti. Pal. V. 2. 71. Pták mně chce vyklubať oči, ujděme pryč radši. Sš. P. 44. Ustavili tvrze okolo, aby nižádný nemohl ujíti; A kudy by ujíti chtěla, aby nenalezla. Hus II. 307., 312. — čeho. Mnohých zlých věcí ujíti; Chtěje dýmu ujíti, upadl jsem do ohně. V. U. muk. St. U. božího soudu, Br., osidel nepřátel, Výb, meče, Br., hany. Sych. Co koho má potkati, toho neujde. Prov. Zlé příhody při pouštění u. Lk. Všedních (hříchův) abych ucházel. Bart. 357. 24. Tudy neštěstí toho ušel. Skl 1054. (Zb. ). Ujíti hněvu božího. Dač. Ucházejíce toho nebezpečenství utíkali na pouště. Har. II. 108. Že ujíti hodlal stro- jených záloh; Ušel jsem jako pták čihadla. Sš. Sk. 234., 280. Trestu božího neujdeš. Ps. sl. 65. Aby nového pekla ušla. Kol. ván. 65. Blaze kdo tomu rozumí a příčin uchází. Har. II. 215. Krev ho byla ušla. Troj. Ti se pak proto světí, aby práce ušli. Chč. P 62. Kněz český ledva bratra ujide. Dal. 105. Okolo močidla chodě neujdeš nádchy; S ohněm nehraj, chceš-li ujíti škody. Mudr. 36., 252. Radostni budú, ež téhož jsú ušli. Výb. I. 769. Mohl by smrti věčně ujíti. Hus I. 212. Tak střel ujdem; Dcery mé ujdú světské hanby. GR. Bozkej pomsty ty neujdeš. Ht. Sl. ml. 221. — co, koho. Krev ho ušla, V., krev jej ušla. Let. Troj. Ušli jsme den cesty. Br., Ml. Denně dvě míle n. Br. U. podešev, Jg., cestu (ušla- pati). Us. Ujíti kus cesty. Us. Šd. Vždyť do večera to ujdeš. Šd. U. někoho (častým chozením k němu získati). Šm. — komu co čím. Chůzí nohy jsem si uchoditi mohl. Sych. Nemocí uchází matce síla. Ml. — (se) čím. Pára uchází potem (vypocuje se). D. Oni jsú vyřkli, že Vášek purkmistr toho věrně, kterýž jeho nedbáním z vězenie ušel, Kolšovi postaviti jmá. NB. Tč. 150. Sotva životem ušel. Ddk. IV. 103. Ušel se dlouhou cestou. Hlas. Ty hodiny ucházejí několika minutami (nadbíhají). Jg. — od čeho. Moudří od místa ucházejí, na němž se bojí. V. Ně- kteří od statků svých preč ucházeli. Dač. I. 306. Od nevděčných ušel a vděčnějším své milosti udělil. BR. II. 53. Ušel od nás- Ros. Lečby osoba od práva ušla (utekla). Er. — čeho od koho. Tuším, když se opatříte, že od něho škody ujdete. Arch. III. 24. — před čím. Před správou obcí ucházejí; před soudem u., V., před nepří- telem. Pk. Uchodíš prede ranou, jak slunce pred nocou. Sl. ps. 67. Jejich krev před námi uchází (srdnatosť jejich mizí). Hš. Da- vid ucházeje před svým synem Absolonem BR. II. 372. a. Dal příklad svým potom bu- dúcim, kdy mají opatrně ujiti před svými ne- přátely. Hus. II. 112. — Reš. — se ke komu oč = žádati. On se k němu ušel. Ros. Uchází se k němu o to. Jg. U. se o po- moc, Zlob., o kradenou věc. Jg. Ucházeti se o nějaký úřad, o nějakou službu. Us. Dch., J. tr. Spolu s jinými se o něco uchá- zeti, konkurriren. Nz. Aby potom o věci té více rozjímal a budoucně o význam a vy- rozumění jemu se ucházel. Sš. J. 49. O jehož stolici bývalý biskup Benno zase prý se uchází. Ddk. II. 312. Uch. se o něčí ruku, přátelství, pomoc, o trůn. Ddk. II. 369., V. 4., VI. 6., 22., 77. (Tč. ) — se oč kde jak: u práva. Sych. U rodičův o dceru se uchá- zeti. V Římě o důstojenství to se prosebně ucházeti musili. Sš. L 182. (Ti) se u císaře o přímluvu ucházeli. Ddk. III. 60. — od- kud. Dal. 35. S očí u. Us. U. ze země, V., ze světa, z vězení, D., z paměti, Jel., z léče, Br., z ohně. Vys. Z varhan uchází vzduch. Ml. Ušed tajně z města, aby s ním nepřišel do styků; Kterého dne ušel Soběslav ze země. Ddk. II. 364., 432. (Tč. ). Ušel z léče, již honí druhého. Prov. Dyž nebudeš moja, budeš bratrancova, šak z rodu neujdeš, ga- lanečko moja. Čes. mor. ps. 135. Že sem z Damašku ušel. BR. II. 617. a. Ušel mnich z kláštera. Dač. I. 200. Ušel sotva s živo- tem z bitvy. T. Ušli z hvozdu. Svěd. Ušla mu krev ze žil. Zlob. Ani noha jich z pole neušla (všichni padli). Č. — komu z čeho (cf. u. odkud). Byl tak pozorný, že mu z celé té řeči neušlo ani slovo. Us. Šd. Nechceš-li mi za to dáti tolik, ať, však mi to z peněz neujde (podrží to svou cenu). Us. u Rychn. U. někomu z rukou. Svěd. Když je na ven- kově, uchází mu, co má ve městě. Us. Dch. — s čím. Sotva s životem ušel. Dal. Tím úmy- slem klénotů vypůjčili, aby jim s nimi ušli. BR. II. 315. a. A s tú (sukní) jest ušla. Pč. 27. Potom jie s tiem statkem ušli. NB. Tč. 114. — (co) komu, čemu. U. všemu, V., větru, Br., zlému. Kom. Ušel nám čas vesele. Us. Ušla mu krev, Zlob., síla. Plk., T. Obcování s ním velice mi uchází. Us. Dch. Jsi-li mně sou- zena, předc má budeš, bys konec světa šla, mně neujdeš. Pís. Dlouhý večer že by jim byl ušel. Němc. Drob. pov. 47. Očiam mým neujdeš. Ht. Sl. ml. 221. Půjdem spolu, ujde nám cesta. Us. Šd. Můj milý mi uchází (nedbá o mne). U Žamb. Dbv. Vrah právu ušel. NB. Tč. 104. Suda jim ušel. Dač. I. 112. Sobě nohy uchoditi. Sych. Jemu to ušlo (bez trestu). Bern. Ujíti trestu. Ml. Uchází mu rozum. Bern. Nic mu neušlo. Us. U. hanbě, psům, šp. prý místo: hanby, psů; ale obé jest dobré. Cf. předcházejicí příklady. — (komu) s kým. Hlídali ho tak, že jim ušel i s hlídači. Pal. V. 2. 375. Ušel tajně ze země s tovaryši svými k Bo- leslavu do Polska, Ddk. II. 205. — jak: bez úrazu u. Troj. Ušel nám čas v rado- stech. V. Ušlo mu to bez trestu. Jg., Rk. Smrti jakoby divem ušel. Ddk. III. 47. Ro- mantickým způsobem ucházel se Břetislav dle vypravování Kosmova o nevěstu. Ddk. II. 109. Ušel z vězení pod šibalstvím. Dač. I. 70. Pomály a stále v dobrém ujdeš dále. Na Ostrav. Tč. S těží ušli Polané dokonalé záhuby. Ddk. II. 203. Aby moc svú ukázal ucházeje smrti proti vóli nepřátel. Hus II. 112. Málo mužů z té bitvy s celou hlavou ušlo. V. — kudy. Aj děvča, děvča, zavra- caj kačky, ať nám neuchoďá hore potůčky. Sš. P. 515. Troubou, oknem teplo uchází. Us. Dch. Otakar ušel ještě šťastně přes most. Ddk. V. 323. — kdy. Kristus ušel před jich volením na horu. Hus I 155. S jehož smrtiú Čechóm mnoho cti ujide. Dal. 75. Za touž příležitostí ucházel se též o korunu královskou. Ddk. II. 129. V této tísní ucházela se matka o pomoc u Jaro- slava Halického. Ddk. III. 254. V starosti rozum a paměť uchází a ubývá. Kom. Did. 72. Stavové pod obojí byli při tom sněme od strany pod j. tak uchozeni, že musili svoliti ke všemu. Skl. II. 35. — kam. Za oltář u. Har. S někým v boj ujíti. Dal. 34., 41. K ouvodu do Jerusalema šla, kdež Josef to napomenutí sobě učiněné měl, a hned s matkou i s dítětem odtud do Aegypta ušel. BR. II. 10. b. Zbygněv ušel tajně do Čech; Ušel odtuď s nimi tajně do Uher. Ddk. II. 427., III. 90. Vz U. s kým, jak. — čemu zač. Však on za to trestu božímu neujde. Us. Šd. — se za koho jak. Přijeli jsou Kunrat a Ota z Moravy bratra s sebou vezouce i snažně za něho se ucházejíce s prosbou, aby... Ddk. II. 221. — se za čím. Uchoditi se za pluhem. Er. P. 413. — se. Celý jsem se ušel (chůzí se utrmácel). Us., Šd., Ros. Ušel se = opil se. U Chrud. Kd. — (se) kde. Potupě žádná moc ni důstoj- nosť na světě neujde, ta čistou ctnosť od zadu raní. Shakesp. Tč. Při apoštolské sto- lici o obecné svolení liturgie slovanské v Če- chách se ucházel. Ddk. II. 283. U. se na cestě. Us. Tč. Kněz (kníže) v své zemi po nenáhlu vše uchodí. Dal. Uhodili sme se po městě, ve městě, než sme ho našli! Us. — na čem: na koni, na voze. Bern. Tobě na tom nic neujde (nesejde). Ros. Mnozí ne mnoho na té cestě ušli. V. — aby. Otakar ucházel se u něho, aby Štyrsko právoplatně mohl držeti. Ddk. V. 340. Toho neujde, aby jeho statek nebyl utracen. Vz Brániti. Jg. — adv. Tajně u., V., potajmo. D. Po málu dále ujdeš. Prov.

355395   2. Ujíti Svazek: 4 Strana: 0326
2. Ujíti, vz Ujímati.

355396   1. Ujití Svazek: 4 Strana: 0326
1. Ujití, n. = pryč jití, das Weg-, Abgehen. — U. = útěk, das Entfliehen. — U. = uvaro-
vání, das Entkommen, die Vermeidung. Pro
u. zlehčení. Žer. 347. — U. = ztráta, ubytí,
der Abgang. U. síly, krve. D. U. zisku, der
Entgang des Gewinnes. J. tr. — U. cesty,
das Zurücklegen; ušlapání, das Abtreten. — U. n. ujití-se, die Ansuchung, Verwendung. — U. = unavení jitím, das Müdegehen. Jg.

355397   2. Ujití Svazek: 4 Strana: 0326
2. Ujití, n. = ujetí, das Erfassen; Hin- wegnehmen. Vz Ujímati.

355398   1. Ujíti. — čeho Svazek: 7 Strana: 0960
1. Ujíti. — čeho. Nenechal si té příle- žitosti u. Us. Pdl. Hleď Čechuov na se nedrážditi, kdo chceš škody, hanby ujíti. Výb II. 310. Toho nebezpečenství moh u. Ib. 1532. Snáze ujde chudý potupy, než bohatý závisti. Ib 652. Jiných můžeš u., ale sebe nic Ib 651. U. věčné muky, hoře, božieho súdu. Št. Kn. š. 5., 8., 62. - se oč : o něčí přízeň. Mus., o podporu. Šmb. Ženich se o ni uchází. Č. Kn. š 331. — odkud. Káča ušla preč od muže svého. Dač. II. 9. Z rady ušli. Bart. 95. Plyn z roury uchází Pdl. — komu. Práce nám uchází. Sá. Co má býti, tomu nelze u. Lpř. — jak. Rok hlemejždím krokem mu uchá- zel. Šml. T 48. — kdy. A za tiem snad zlý ujde. Št. Kn. š. 168. — kam. Préč na vojnu ušel. 1529. Mus. U. do vyhnanství. J. Lpř. Jestliže by komu (býk) v obilí ušel v kterú škodu, má jej bez škody vy- hnati. 1456 — kudy. Plyn uchází skulinou, skrze skulinu. Us. Pdl. Jedněm bokem život ušel. Výb. II 11. — se na koho. Každý dělal to, co se na něho ušlo, was auf ihn entfiel. U Kojetína. Wrch.

355399   Ujíti čeho Svazek: 9 Strana: 0356
Ujíti čeho: práce, škody. Chč. S. L 197., Ezop. 303.

355400   Ujíti čeho Svazek: 9 Strana: 0463
Ujíti čeho. A těch peněz nemá ten Jan u. 1423. Vz Mšín. 13.

355401   Ujitý Svazek: 4 Strana: 0326
Ujitý = ušlapaný. U. chodník. Mor. Šd. — U. = utrmácený. Cestou u. Mor. Šd.

355402   Ujizol Svazek: 9 Strana: 0356
Ujizol. Ty u-le = strýče! Slez. Lor. 32.

355403   Ujížděti Svazek: 4 Strana: 0327
Ujížděti, vz Ujeti.

355404   1. Ujka Svazek: 4 Strana: 0327
1. Ujka, y, f. = strýna, matčina sestra, die Tante. D., Pt. Vz Teta.

355405   2. Ujka Svazek: 4 Strana: 0327
2. Ujka, y, m, spisov. Vz Jg. H. 1. 646.

355406   Ujko Svazek: 7 Strana: 0961
Ujko, a, m. = ujec. Slov. Let. Mt. sl. VIII. 1. 52.

355407   Ujkovice Svazek: 4 Strana: 0327
Ujkovice, dle Budějovice, něm. Hejko- witz, ves u Libáně. Cf. Tk. I. 78., S. N.

355408   Ujkyně Svazek: 4 Strana: 0327
Ujkyně, ě, f. = ujka. Č.

355409   Ujma Svazek: 4 Strana: 0327
Ujma (v Jg. Slov. ), ujma, y, f. = umen- šení, úbytek, die Abnahme, Verringerung, Schmälerung, der Abbruch, Abgang. Ujmu dělati (maliti); Měsíc ujmu nese na svém světle (zatměl se). V. Ujmu činiti. D. Bez ujmy mzdu někomu vyplatiti. U. moře, die Ebbe Roter. Otčen. Dnové ujmy (postní), die Abbruchtage. Dch. — U. těla = sou- chotiny, die Schwindsucht, Dürrsucht, Ab- zehrung, das Zehrfieber, Čern., V.; mze, die Mitesser. Us. — U. = škoda, pohoršení věci, skrácení, křivda, der Nachtheil, Eintrag, Schaden, Abbruch, die Beeinträchtigung. V. Na cti a slávě úhonu a ujmu nésti; ujmu na zdraví trpěti; bez škody a ujmy; na ujmu svobody. V. To beze vší ujmy pravdy státi se mohlo. BR. II. 6. a. Že tito pro- středkové království našemu nejsou k ujmě; Kteréž by (obdarování) nebylo k ujmě a ku škodě svobod a práv království českého; Pro takové škody žádné škody ani ujmy na statku ani na cti míti nemají. Zr. F. I. A. X. 5., A. XXXVIII., B. XXIX. U-mu někomu činiti; On si v ničem nečiní u-mu. Dch. Ú. na výdělku, Entgang am Erwerbe. J. tr. Stala se mu u. Us. Šd. Proto chceme, aby tyto naše milosti jim dané byly kaž- dému bez ujmy na jeho spravedlnosti. Pam. Val. Mez. 233. Lítosť maje ujmy té, kterou pokoj a dobrá pověsť národu trpěly. Pal. Dj. IV. 1. 93. Já vím, že ste měl ujmu. Us. Vk. Fojte, tu se nám neřád děje a křivda obci i újma. NB. Tč. Však on v tom nemá žádné ujmy. Us. A v pravdě nežádám, abyste s jakou jeho křivdou aneb ujmou měli mi jaké přátelství tu učiniti. Arch. II. 158. Že tu nenie nalezeno, co by jich cti škoda anebo ujma měla býti. ib. IV. 309. Bez ujmy (něčí) někomu něco vyplniti. Chč. 449. Vojenská česť knížete nemalé ujmy (m.: ne- malou ujmu) byla jest vzala. Ddk. II. 351. Tím se nečiní u. důstojnosti křestu; Jimž (stříbrníkům) u. se stávala v zisku. Sš. I. 165., II. 76. Takové počínání jest na ujmu vašemu blahu; Rušení míru nemálo bylo zá- měrům Kunrata na ujmu; Národních zvlášt- ností šetřeno na ujmu jednotné součinnosti. Ddk. III. 100., 145., VI. 59. (Tč. ). Každé stvořenie tiem hřiechem na člověku vzalo újmu; A tak sem položil ve čtení, aniž jest újma; A tak každá bude plna, bez újmy královstvie nebeského. Hus I. 201., II. 335., III. 269. (Tč. ). Aniž to které z nich na ujmu poctivosti bylo. Har. U. ve výdělku, Ent- gang am Gewinne. Bez ujmy půjčené vrá- titi; bez ujmy svobody. Kom. Ujmu bráti, vzíti; zemi na ujmu (na škodu). D. Nemá jim býti k ujmě jich dobré pověsti. Apol. Jest mi to na ujmu poctivosti. Har. Na ujmu obecnému dobru býti. Klat. Bez ujmy práva mého. Ros. Důchodům obecním k ujmě; na ujmu někomu býti; k ujmě na zdraví býti. J. tr. To k žádné ujmě na statku ani na cti býti nemá. Er. Jednání jeho bylo mi velmi na ujmu. Bs. — O své ujmě = o své moci, sám od sebe, o sobě, eigenmächtig, aus eigener Willkühr o. Macht, aus eigenem Antriebe, eigenwillig, nach Belieben. O své ujme spisy vydávati; o své ujmě se vzdálil. Kom. Nesměli tudíž o své ujmě ničeho vy- konati. Ddk. IV. 198. Nebude mluviti něco sám o své ujmě. BR II. 365. b. Bezpečněji bude pánům stavům opavským, když sami o své ujmě v nic hluboce se pouštěti ne- budou. Žer. 323. Aby nikdo se neodvážil o své újmě s Polskem vyjednávati. Ddk. II. 83. O své ujmě začíti. V. O své ujmě něco učiniti, zjinačiti, vězně pustiti. Sych. Peníze štědře o své ujmě rozdávali. Apol. O své ujmě sobě pomoci, eigenmächtig. J. tr. — Cf. Pěsť, Úkor.

355410   Újma Svazek: 7 Strana: 0961
Újma, vz Újem. O své ujmě z: o svém umě Gb. Ml. II. 210. — Cf. Ujmy (doleji). — Újma čeho = kŕdel, hromada. Laš. Brt. D. 281.

355411   Ujma Svazek: 9 Strana: 0356
Ujma. U. moře = odliv. Rozb. II. 149. Vz násl. Zrost.

355412   Ujmař Svazek: 7 Strana: 0961
Ujmař, e, m. = domácí lékař, vyměřuje a léčí ujmy. Mtc. 1891 96., 195.

355413   Ujmařka Svazek: 7 Strana: 0961
Ujmařka, y, f = žena, která zažehnává ujmy. Mtc. XV. 195. Vz předcház.

355414   Ujmická Svazek: 7 Strana: 0961
Ujmická lúka. Vz násl. Brt. D. 281.

355415   Ujmisko Svazek: 4 Strana: 0327
Ujmisko, a, n., der Neubruch, Jungwald, od ujati se, sprossen, keimen. U-ka na pa- seky prodaná. 1637. Plat z pasek a ujmisk. 1635. — Gl. 347.

355416   Ujmisko Svazek: 7 Strana: 0961
Ujmisko = louky s chrastím (pole, které prý za stara sedláci sami si ujali z obec- ního nebo panského). Val Brt. D. 281.

355417   Ujmouti Svazek: 4 Strana: 0327
Ujmouti, vz Ujímati.

355418   Ujmouti čeho Svazek: 9 Strana: 0463
Ujmouti čeho. Ujavši svého dílu dala každému z těch sirotků půl třetí kopy. 1423. Mšín. 13.

355419   Ujmutí Svazek: 4 Strana: 0327
Ujmutí, n. U. statku, Rk., u. nového ko- stela, die Uibernahme. Ddk. IV. 285. Vz Ujití, Ujímati, Ujetí.

355420   Ujmy Svazek: 7 Strana: 0961
Ujmy, pl., f = nemoc, nemá-li člověk délku stejnou se šířkou U. hlavní (v hlavě), žaludkové, v celém těle. Hojení jich. Vz Mtc. XV. 194.

355421   Újmy Svazek: 7 Strana: 1395
Újmy = souchotiny. Jak se zažehnávají? Vz NZ. I. 607.

355422   Újmy Svazek: 9 Strana: 0356
Újmy, vz Pojedky.

355423   Ujmy Svazek: 10 Strana: 0460
Ujmy = souchotiny. Lidové léčení jich. Vz Nár. sbor. VIII. 134.

355424   Ujo Svazek: 8 Strana: 0445
Ujo, a, m. = ujec. Phľd. XII. 670.

355425   Ujobímati Svazek: 7 Strana: 0961
Ujobímati = zobjímati, vielmals um- armen U. matičku. Sldk. 199.

355426   Ujoć Svazek: 9 Strana: 0356
Ujoć = ujmouti. Slez. Lor. 80.

355427   Ujsť Svazek: 7 Strana: 0961
Ujsť = ujiti Slov. Ht. Sl. ml. 221.

355428   Ujsť Svazek: 8 Strana: 0445
Ujsť = ujíti. Slov. Zátur.

355429   -ujúcí Svazek: 7 Strana: 0961
-ujúcí, strč. koncovka adjektiv utvoře- ných ze sloves. Cf. List. fil. 1887. 360. nn., Ott. VI. 276.

355430   -ujúcí Svazek: 9 Strana: 0356
-ujúcí (přehlas. -ující), konc. adj.: čiňu- júcí, přechodující. Gb. H. ml. III. 2. 90.

355431   Ujujú Svazek: 4 Strana: 0327
Ujujú! hopsasa! Tak výskají na Slov. poskakujíce. Dbš. 168.

355432   Ujúkati Svazek: 4 Strana: 0327
Ujúkati = volati ujú, výskati. Vedú ne- vestu vyspevujúc a ujúkajúc. Dbš. 23. Vezmi milá, hrable, roztriasaj jit (ďatelinu), ujúkaj si pri nej, ujú, ju, ju, ju! Sl. ps. Tč.

355433   Ujvar Svazek: 4 Strana: 0327
Ujvar, a, m., místo. Vz Žer. Záp. II. 156., 164.

355434   Ujvoľa Svazek: 8 Strana: 0445
Ujvoľa, e, f., statek v Šariši. Phľd. XII. 76., 554.

355435   Uk Svazek: 4 Strana: 0327
Uk, a, m. = učený, der Gelehrte. Jako jsú práv ukové, jenž slovú juristé. Hus II. 368.

355436   Uka Svazek: 4 Strana: 0327
Uka, y, f. = nauka, die Lehre. Zlob. Nad slov Páně přemilostnou ukou. Sš. Sm. bs., 156.

355437   Úka Svazek: 4 Strana: 0327
Úka, y, f. = louka, die Wiese. Na Mor. Ja, chodila, chodila po zelenej úce. Ss. P. 242. Ukaceřovati, verketzern. Šm.

355438   Uka Svazek: 7 Strana: 0961
Uka bez nauky sú len samé muky. Hdž. Číť. XIV.

355439   Ukaceřovaný. Lid u Svazek: 10 Strana: 0460
Ukaceřovaný. Lid u. a uplvaný. Chč. S. II. 265b.

355440   Ukáceti Svazek: 4 Strana: 0327
Ukáceti, el, en, ení, ukotiti, il, en, ení, abhacken, herunterschlagen. — co: stromy. Us. Tč.

355441   Ukáčkanec Svazek: 9 Strana: 0356
Ukáčkanec, nce, m. = umáčený. Již. Mor. Seb. 288.

355442   Ukáčkaný Svazek: 10 Strana: 0674
Ukáčkaný = ušubraný. Brt. Sl.

355443   Ukadeřaviti Svazek: 4 Strana: 0327
Ukadeřaviti, il, en, ení, kräuseln. — co čím: vlasy želízkem. Us.

355444   Ukaditi Svazek: 4 Strana: 0327
Ukaditi, il, ěn, ění, mit Rauch erfüllen, einräuchern. — co čím. Ukahlovati, verpfuschen.

355445   Ukájení Svazek: 4 Strana: 0327
Ukájení, n., vz Ukojiti. U. zlačnělosti. Kos. Ol. I. 16.

355446   Ukájení Svazek: 7 Strana: 0961
Ukájení žádostí, Dk., pudu pohlavního. Šmb.

355447   Ukájeti Svazek: 4 Strana: 0327
Ukájeti, vz Ukojiti.

355448   Ukakati se kam: na Svazek: 4 Strana: 0327
Ukakati se kam: na peřinu, sich be- kackeln. Ros.

355449   Úkal Svazek: 10 Strana: 0460
Úkal, pollis. Rozk. P. 2370.

355450   Ukalabzovať Svazek: 7 Strana: 0961
Ukalabzovať = utéci. Kráva mu u-la. Slov. Rr. Sb.

355451   Ukalegon, vz Svazek: 4 Strana: 0327
Ukalegon, vz Ucalegon.

355452   Úkalek Svazek: 4 Strana: 0327
Úkalek, lka, m., lepus glacialis, ssavec zajícovitý. Ssav. 290.

355453   Ukalený Svazek: 4 Strana: 0327
Ukalený; -en, a, o, gehärtet, gestählt. U. hrot Hdk. L. kv. 100.

355454   Ukálený Svazek: 4 Strana: 0327
Ukálený; -en, a, o. beschmutzt. U. rou- cho. BR. II. 794. b.

355455   Ukáleti Svazek: 4 Strana: 0327
Ukáleti, el, en, ení = umazati, beschmut- zen, besudeln, beflecken. = co čím: krví. V. Kdo ten čistý jarček (potok) žalem uká- lel? Hdk. C. 28. — se kde: v blátě. Lom.

355456   Ukáleti. V Svazek: 8 Strana: 0445
Ukáleti. V krvi se u-lel. Bl. Gr. 265.

355457   Ukaliti Svazek: 4 Strana: 0327
Ukaliti, il, en, ení, ukalovati, trübe ma- chen. — co: vodu. Bern. — čím: vodu mí- cháním, šploucháním se v ní. — U., härten, stählen. — co čím: železo vodou, rtutí. Us. — U., na Slov. = ukáleti.

355458   Ukalopovati Svazek: 4 Strana: 0328
Ukalopovati = cválem ujeti, weggallopi- ren. Ros.

355459   Ukamenovací Svazek: 7 Strana: 0961
Ukamenovací smrť, Steinigungstod. Lpř.

355460   Ukamenovanec Svazek: 9 Strana: 0463
Ukamenovanec, nce, m. = ukamenovaný. Tbz. IV. 2. 335.

355461   Ukamenování Svazek: 4 Strana: 0328
Ukamenování, n, die Steinigung. D.

355462   Ukamenovaný Svazek: 4 Strana: 0328
Ukamenovaný; -án, a, o, gesteinigt. Us.

355463   Ukamenovati Svazek: 4 Strana: 0328
Ukamenovati, zu Tode steinigen. — koho. V. Ktož bude láti jménu božiemu, smrtí umři; ukamenuje ho vešken lid. (Levitic. 24. ). Hus II. 377 — koho kde. A zákon přikazuje, aby rúhavého odsúdiece před městem ho u-li. Hus II. 124. — jak: až do smrti. Dač. I. 163. Že ho (světce) k smrti až u-li. Sš. Sk. 90. (Hý. ). — čím. Lenivého volovým trusem ukamenuješ. Na Mor. Tč.

355464   Ukančiti Svazek: 4 Strana: 0328
Ukančiti, il, en, ení, bekleksen, besudeln. — co: papír. — čím: inkoustem

355465   Ukaňhati Svazek: 4 Strana: 0328
Ukaňhati = ukončiti. — co, koho. Us.

355466   Ukanlivomyslný Svazek: 4 Strana: 0328
Ukanlivomyslný, uktdlh. keůůi, obmysl- ník, ošemetník. Vký.

355467   Ukanouti Svazek: 4 Strana: 0328
Ukanouti, ul, utí = ukapnouti, tropfen, abtropfen. — abs. Neuteče-li, ale ukane. Ctib. Neteče-liť, ale vždy ukane, wenns nicht regnet, so tropft es doch. Prov. — odkud. Z oka jí slza ukanula. Ráj. — čeho kam odkud. Nemoc naň ukane. Hr. Rk. 419. Vína nechť do toho třikrát z prstu ukane. Jád. U. na nehet. Us. Krůpě mu z nosu ukanula. Martini. jak. Když chtěla vytisknouti mléko z cecku, malitko ukanula s bolestí. Sal.

355468   Ukanulý Svazek: 4 Strana: 0328
Ukanulý, abgetropft. U. krůpěj. Háj.

355469   Úkap Svazek: 4 Strana: 0328
Úkap, u, m., okap, die Dachtraute, der Tropfentall. Jg.

355470   Ukapaný Svazek: 4 Strana: 0328
Ukapaný; -án, a, o U. med. Vz Ukáp- nouti.

355471   Ukapaný Svazek: 7 Strana: 0961
Ukapaný = ušpiněný, schmutzig. Val. Vck.

355472   Ukapati Svazek: 4 Strana: 0328
Ukapati, vz Ukápnouti.

355473   Ukapiti kam Svazek: 10 Strana: 0460
Ukapiti kam. Malitká kapička do oka ukapená bolesf krotí. Rhas. E. 29. Vz Ukáp- nouti.

355474   Úkapky Svazek: 4 Strana: 0328
Úkapky, pl. m. = výkapky (ze škopíčku), das, Traufbier, der Trautwein Suk.

355475   Ukáplý. U Svazek: 10 Strana: 0460
Ukáplý. U. slza. Tbz. V. 1. 269.

355476   Úkapní Svazek: 4 Strana: 0328
Úkapní, Abfalls-, Ú. (odkapní) roura. Nz.

355477   Ukápnouti Svazek: 4 Strana: 0328
Ukápnouti, pnul a. pl, utí, ukapati = po kapkách padati, abtropfen, wegtropfen. — abs. Kde kapečka ukápla, všady révek vypukl a z révečka pupenec. Sš. P. 48. Co ukápne, to si vem. Us. Tč. — komu. Tu máš, aby ti neukáplo (abys neplakal; říká se, když se komu něčeho příliš chce). Chodí tem, že mu tam vždy něco ukápne. Us. Šd. — komu odkud. Podělují-li se děti, nesmí se na žádné zapomenouti, jinak mu ukápne od srdce slzička. Mus. S plného stola vždycky něco ukápne. Us. Tč. — komu čeho nač: vosku na prst, tropfen, einen Tropfen fallen lassen. Ros.

355478   Ukápnutí Svazek: 4 Strana: 0328
Ukápnutí, n., der Tropfenfall.

355479   Ukapování Svazek: 4 Strana: 0328
Ukapování, n., die Abtropfung. Šp.

355480   Ukarabáčovati koho Svazek: 9 Strana: 0356
Ukarabáčovati koho. Vlč. Lit. II. 131.

355481   Ukarahatiti Svazek: 4 Strana: 0328
Ukarahatiti, il, cen, ení = karabatým n. krabatým učiniti. Ros.

355482   Ukárání Svazek: 4 Strana: 0328
Ukárání, n. = pohanění, posmívání, die Bestrafung, Schmähung. Št. Ktož hledá chvály v nebesiech, těchto světských lži- vých ukárání nebojí se na zemi. Št. Vz Ukárati.

355483   Ukárání Svazek: 9 Strana: 0356
Ukárání, n. = výčitka. Trpěli od přátel u. Št. Bes. 89.

355484   Ukárati Svazek: 4 Strana: 0328
Ukárati = potrestati, be-, abstrafen, schel- ten, tadeln; posmívati se, ver-, auslachen, ver- spotten, schmähen. — abs. Dokud u. bude nepřítel. Ž. wit. 97. — komu. Jeden dru- hému zlořečí a ukárá. Boč. — komu čím: Úrotnými slovy jemu ukárala. Pulk. — koho. I kéž vás nynie posměvači ukárají. Št. — koho čím: Ukárali jsme je jimi. Št. — koho z čeho. Us Tč.

355485   Ukárati koho jak Svazek: 7 Strana: 0961
Ukárati koho jak. Nikto mne neukáral za nejmenší vlas. Šmil.

355486   Ukarhati Svazek: 4 Strana: 0328
Ukarhati = napraviti, verbessern. Na Slov. Bern.

355487   Ukartáčovati Svazek: 4 Strana: 0328
Ukartáčovati, abbürsten. — co. Us. Tč.

355488   Ukartiti Svazek: 4 Strana: 0328
Ukartiti, il, ěn, ení, abkarten. L.

355489   Ukartiti Svazek: 7 Strana: 0961
Ukartiti. Zle jste ukartovali své záměry. Koll III 132.

355490   Ukasánie Svazek: 7 Strana: 1395
Ukasánie sukně. Chč. m. s. III. 54.

355491   Ukasati Svazek: 4 Strana: 0328
Ukasati, uhasovati, aufschürzen. — se jak: až po prsa. — si co: sukni, kasanku. Us. Tč.

355492   Ukašený Svazek: 4 Strana: 0328
Ukašený; -en, a, o = kaší pomazaný, mit Brei beschmiert. Má hubičku celou u-nou. U Rychn. Ntk.

355493   Ukašlaný Svazek: 7 Strana: 0961
Ukašlaný. Tatíček naši byli takí u-ní. Slez. Šd.

355494   Ukašlati Svazek: 4 Strana: 0328
Ukašlati, ukašlovati, hüsteln. Ten člověk pořád ukašluje. Us. Ten se celý ukašlal. Us. Tč

355495   Ukatanovati koho Svazek: 7 Strana: 0961
Ukatanovati koho, abfoltern. Vlč.

355496   Ukáti se Svazek: 4 Strana: 0328
Ukáti se, ukaji, ál, ání, Reue fühlen, bereuen. Us. Jg.

355497   Ukatování Svazek: 4 Strana: 0328
Ukatování, n, die Abpeinigung.

355498   Ukatovaný Svazek: 4 Strana: 0328
Ukatovaný; -án, a, o. abgefoltert. Us. — čím: bitím.

355499   Ukatovati koho čím Svazek: 4 Strana: 0328
Ukatovati koho čím: bitím, abpeinigen, abfoltern.

355500   Ukavčiti Svazek: 4 Strana: 0328
Ukavčiti, il, en, ení = kaňkami zama- zati, besudeln, schwarz machen. — co. Ros. — čím: inkoustem.

355501   Úkaz Svazek: 4 Strana: 0328
Úkaz, u, ukázka (cf. Uchýlka), y, f. = ukázání, okázka, malá částka nějakého vět- šího celku, ze které se má souditi na celek samý, das Zeigen, Sehenlassen, Vorzeigen. Vz Vzorek, S. N. Ženy chodí na odiv a na ú. všemu světu. Chč. 450. Přinesl xboží na ú. Us. — Ú. = znamení, das Zeichen, Symp- tom Anzeichen, Merkmal. To musí lékař z ú-zů rozeznati, Tab. lid. — Ú. knihy, rej- střík, oznamovatel, das Register, Verzeichniss. Bern. — Ú., pol. a rus. = rozkaz, der Be- fehl, das Gebot. —Ú. = zjevení, vidění, die Erscheinung. Ú. ve snách viděný, Ráj., v povětří, D., divný, V., neobyčejný ú. na obloze. Sych. Ú-zy přírodní: zima, horko, metelice, slota atd. Kom. Soudím tak dle rozličných ú-zů; ú-zy doby. Dch. Ú. kva- šení, die Gährungserscheinung. Šp. Ú. hni- loby. Šp. O neobyčejných ú-zech ve pově- trnosti. Pal. Dj. III. 3. 55. Proslovený, vy- jevený, ozřejmělý ú. vniterné veleby; Zvláštní to psychologický ú. při nenadálých událo- stech. Sš. I. 29., Sk. 145. (Hý. ) Ú-zy u Ří- manů, vz Vlák. 341., 342., 325., 326., 329., 330.

355502   Úkaz Svazek: 9 Strana: 0356
Úkaz n. důvod, argumentum v logice XVI. stol. Ú. jest to, což ? věci nějaké do kázání, dovedení, vysvětlení jest způsobné. Mus. 1898. 175.

355503   Úkaz Svazek: 10 Strana: 0674
Úkaz, u, m. = podívaná. Ovoce na ú. Brt. Sl.

355504   Úkaza Svazek: 4 Strana: 0328
Úkaza = ukázka. Dle úkazy, na ukázku. Kat. 643.

355505   Úkaza Svazek: 10 Strana: 0461
Úkaza, y, f. Na té (deštce) biesta dle vkazy psána dva pěkná obrazy. Kat. 643. Dle Er. ukázka; dle Gb.: ukazování; dle Mš.: obrazy byly malovány podle vidění, které malíř měl.

355506   Ukazač Svazek: 4 Strana: 0328
Ukazač, e, m., der Anzeiger. Veleš.

355507   Ukazáčik u Svazek: 7 Strana: 0961
Ukazáčik u, m. = ukazováček, Zeige- finger, m. Slov. HVaj. BD. I. 188.

355508   Ukazačka Svazek: 4 Strana: 0328
Ukazačka, y, f. = ukazovatelka, die An- zeigerin. Jg.

355509   Ukazadlo Svazek: 9 Strana: 0356
Ukazadlo, a, n. U. tobě ukáže. Hus I. 362.

355510   Ukazadlo, ukazovadlo Svazek: 4 Strana: 0328
Ukazadlo, ukazovadlo, a, n. = nástroj ukazovací, der Zeiger. U. na hodinkách. D. — U. v knize = rejstřík, index, der Inhalts- anzeiger, Index, das Register. U. učiniti, sepsati; vložiti, vepsati něco do u-a. Nz., J. tr. U. tě spraví a ukáže tobě, kde co stojí v knihách; Ihned hledej v u-dlu; Nu již máš u. položeno, aby nalezl, co v které kapitole jest položeno; Hledajž v u-dlu mezi těmi slovy, jenž se počínají od B a na- lezneš: Bázeň jest troje. Hus I. 362., 386., 478. (Tč. ).

355511   Ukázachu Svazek: 4 Strana: 0329
Ukázachu, zastr. = ukázali. Kat.

355512   Ukázalosť Svazek: 4 Strana: 0329
Ukázalosť, i, f., die Ansehnlichkeit, Schein- barkeit; der Prunk, Pomp. Křest sv. přijat byv téměř jenom na u. Sš. Sk. 97. (Hý. ).

355513   Ukázalý Svazek: 4 Strana: 0329
Ukázalý = vzácný, výtečný, znamenitý, ansehnlich, achtbar, sichtbar. Kom. J. 880.

355514   Ukázalý Svazek: 7 Strana: 0961
Ukázalý. Obila byly u-lé = pěkně se ukazovala Brt D. 195.

355515   Ukázanec Svazek: 4 Strana: 0329
Ukázanec, nce, m., der Assignat. J. tr. — U. = ukazovatel, der Zeigefinger. Ms. bib.

355516   Ukázání Svazek: 4 Strana: 0329
Ukázání, n., das Zeigen, Weisen, die Weisung, Anzeige. Vz Ukázati. U. cesty. Bern. Pro u. toho. BR. II. 13. b. U. směnky, die Vorweisung. Nz. — U. = vyčítání, die Aufzählung. V. — U. = učení, die Belehrung, Zurechtweisung. V., Kom. Kristovo u. Hus III. 141. — U. = dokázání, der Beweis. Br. — U. = úkaz, zjevení, die Erscheinung. Pass. 261. — U., apparatus. A protož v prvém diele přednieho břišce mozkového zjednána jest moc smysla obecného neb u. Sal. 196. 39.

355517   Ukázání Svazek: 7 Strana: 0961
Ukázání. Učiníce to pro přátelské libosti u. 1515. Mus.

355518   Ukázaný Svazek: 4 Strana: 0329
Ukázaný; -án, a, o, gezeigt, gewiesen, dargetban. Jg.

355519   Ukázaný Svazek: 7 Strana: 0961
Ukázaný. Má půl třetie kopy gr. platu u-ho. Vš. 385.

355520   Ukázaný Svazek: 9 Strana: 0356
Ukázaný. Ty máš ukázanější obilí (které se lépe ukazuje). Mtc. 1900. 340.

355521   Ukazatel Svazek: 7 Strana: 0961
Ukazatel tohoto listu. Výb. II. 279., Arch. VII. 207, VIII. 88., IX. 185. a j. tam.

355522   Ukazatel, ukazovatel Svazek: 4 Strana: 0329
Ukazatel, ukazovatel, e, m. = kdo uká- zal, kdo něco někomu ukazuje, der Zeiger, Weiser, Aufweiser, Anzeiger, Angeber. Řeč jest ukazovatel mysli. V. Ukazovatel zloděje, cesty, Us., listu. Boč. Dobré víno žádného u-le nepotřebuje. Krab. Poručil jsem věrnému mému služebníku, tohoto listu u-li. Faukn. 68., 69. Oznamujeme Vám, že jsme kněze Petra u-le listu našeho přijali. Jdn. 221. Pošlete to nám po u-li listu to- hoto. Arch. III. 39. U. listiny, der Vorweiser. Nz., J. tr., NB. Tč. 272., 240. — U., der eine Anweisung ausstellt, der Assignant. J. tr., Nz. — U. = cvičitel, Lehrmeister, m. Kom. — U. na hodinách slunečních, der Stunden-
anzeiger. Bern. — U. = prst vedlé palce,
der Zeigefinger. V. — U. sazečů, das Divi-
sorium. — U. knihy = rejstřík, das Inhalts-
verzeichniss, Register. Vz Ukazadlo. Nz.,
Dch., V. — U. ruční, der Handweiser u př.
příruční odborná kniha. Dch. — U. v math.,
der Index, Zeiger. U. arithm. progresse. Nz. — U. síly suken. Šm. — U. stoupání (tabulka při dráze železné ukazující stoupání její). Zpr. arch. XI. seš. 2. str. 1.

355523   Ukazatelka, y, ukazatelkyně Svazek: 4 Strana: 0329
Ukazatelka, y, ukazatelkyně, ě, f., die Weiserin, Anzeigerin.

355524   Ukazatelkyně Svazek: 10 Strana: 0461
Ukazatelkyně listu. Arch. XX. 274.

355525   Ukazatelnosť Svazek: 4 Strana: 0329
Ukazatelnosť, i, f., die Beweislichkeit, Darthunlichkeit.

355526   Ukazatelný Svazek: 4 Strana: 0329
Ukazatelný, Zeige-. U. prst, Zeigefinger. — U., pass. = mohoucí ukázán n. dokázán býti, zeigbar, erweislich. Us. Jg.

355527   Ukázati Svazek: 4 Strana: 0329
Ukázati, ukáži, ukaž, že (íc), al, án, ání; ukazovati = prstem, rukou atd. něco naznačiti, zeigen; k jinému kázati, an Je- manden verweisen; dáti viděti n. znáti, zje- viti, vorzeigen, sehen lassen, zeigen, zu erkennen geben; znamenati, anzeigen; pravdu vyjasniti, zeigen, darthun; dovésti, dokázati, beweisen, darthun, darweisen; poučiti, zpra- viti, weisen, zurechtweisen, unter-, nach- weisen, angeben, lehren; se = dáti se viděti, sich zeigen, erscheinen, zum Vorschein kommen; počínati si, chovati se, míti se, býti, jeviti se, sich zeigen, sein, thun, er- scheinen, sich bezeigen; zdáti se, scheinen, vorkommen. Jg. — abs. Jak potřeba uka- zuje. Skl. I. 82. (I. 166. ). Zlé hodiny jináč bijú, jináč ukazujú a zlí ludě skutky svoje s řečú nespojujú. Na Slov. Tč. To zápisové jeho šíře ukazují a svědčí. Pal. Dj. III. 3. 576. Jakož smlúva ukazuje. Arch. II. 36. Čas ukáže, k čemu se toto obležení města míti bude. Žer. 18. Všechna přikázánie druhé dsky ukazují, kterak máme bližnieho milo- vati; Jakož i písmo i vobyčej ukazuje. Hus I. 156., 443. (Tč. ). Dodavek ukazuje, oč šlo. Ddk. III. 20. — co, koho. Čas to ukáže. D. U. vděčnou mysl, V., list, Us., svědectví něčeho, Har., Česť (ctíti). V. Jeho tvář to ukazuje. D. Tak, jak zpráva ukazovati bude. Vl. zř. 97. Aby puovod obeslání svého hodnověrný výpis ukázal. Zř. F. I. A. XVI. Pakli by právi býti nechtěli, kdo při ob- držel, škody přece ukazuj (liquidiren) a potom právem stavným jich dobývaj. Kol. 14. Škody řádně u. VI. zř. 382. Ukaž ten klobúk (= podej mi jej. ). Us. Brt. Kdo už bledé už červené ukazuje zuby (ústa), zna- mení je neomylné, že ho psota hubí. Na Slov. Tč. Až vyjedem na kopeček, na kopec, ukážeme praporeček, praporec, praporeček pěkný bílý, na něm pentle červený. Sš. P. 460. Kdo starší dluh ukáže, k tomu právo má. NB. Tč. 226. Ukaž zuby! Us. Apoštol ukazuje mocnosť blíženské modlitby. Sš. II. 228. (Hý. ). Ukázal jako nemúdrý svú ne- múdrosť. Ksch. 4. U. div. Bart. 158. Naše práva římská toho neukazují, aby kdo bez vyslyšení měl na hrdle trestán býti. BR. II. 375. a. Vévoda nerodi svých ukázati. Dal. 147. Nejbližší následek ukazuje pravý záměr, Břetislav byl totiž do vazby dán. Ddk. III. 21. Které (dluhy) já ukáži a znáti budu, ty on má platiti za mě. Arch. II. 317. Sliboval mi 50 kop gr. platu a toho nikdy nesplnil ani ukázal. Ib. IV. 345. On také ukaž právo své; Což paní ukáže věna svého, to má míti. Půh. I. 371., II. 221. Milosrdné skutky ukazuje; Prospieváše múdrostí a milostí, že svú mudrosť a milosť poznenáhlu ukazováše. Hus I. 122, II. 33. (Tč. ). A když věrní chtie, aby oni písmo ukázali, tehdy řkú: Toť jeden z nich! toť Viklefista; To slovo milosť velikú Kristovu ukazuje; Ješče abych svú vděčnosť ukázal, dokud najdéle mohu. Hus II. 93., 99., III. 288. (Tč. ). Uká- zal pazour (potutelným se prozradil). Hš. — čeho. Toho ukázal konečný výsledek, šp. m.: to: Brt. — co čím (komu). Hodno- věrnými svědky něco u. (dokázati). V. Uka- zovatelem ukazujeme; Sluneční hodiny ra- fikou hodiny ukazují; Hádáním svým lidem krádeže ukazovala (jevila). Kom. U. něco prstem, Us., vysvědčeními. Řd. Chce to u. jeho listem glejtovním; Cožby paní u-la dobrými lidmi usedlými; Chci to panskú úředničí úmluvú u.; Co jsem dskami uká- zala, toho mě úředníci mocnú učinili podlé panského nálezu. Půh. II. 49., II. 66., 201., 359. (Tč. ). Jsou k němu (k hanění) hotovi, jakož ukazují svými listy. Hus I. 165. Pes svú radosť anebo strach chvostem ukazuje, jak se bojí, mezi nohy hned ho unižuje. Na Ostrav. Tč. Tím ukázáno jest, že... Us. U. něco skutkem. Arch. I. 73., 103. Toho on svým prstem ukázal. Pass. mus. 279. U. něco svědky. Žer. Záp. II. 18. To 232 jsem právem a dskmi ukázala; Což Benešek
dskami ukáže, při tom má ostati; Chci to
jeho strýce listem a pečetí u. Půh. I. 153.,
258., II. 107., 256. (Tč. ). Nechť ukáží i skut-
kem i řečí, že nejsú Kristu protivni; Aby
krátkú modlitbu ukázal, Buoh aby brzo
slyšel. Hus I. 222., 313. (Tč. ). Lásce netřeba
prstem u. Č. Někomu fík prsty ukazovati
(posmívati se mu). Šm. — co komu kde.
Někomu straku na vrbě u. (= marnou na-
ději mu dělati; 2) někomu dluh odvésti na
dlužníku nejistém). Us. Pokoru na sobě u.,
V., radosť. Us. Ryby ve vodě někomu u.;
místo v knize. Us. Zajíc v poli se ukázal.
Ml. Nemajíc čím platiti ani rukojmí, zasta-
vila jim a ukázala ve své pivnici vína všetka
v tom dluze. NB. Tč. 216. Falešné synečku,
falešné jsi hrubě, že mně ukazuješ svó lásku
na dubě; Co je mňa po tobě, po tvej bílej
hubě, dyž mně ukazuješ haluzku na dubě
(když nic nemáš). Sš. P. 236., 550. (Tč. ).
Nechtěl jsem na tom mé moci výsosti uka-
zovati. Pass. 22. (Hý. ). Již ku konci pře-
dešlé hlavy jsme ukázali na důležitosť toho
obrácení. Sš. Sk. 120. (Hý. ). A když jest
práv svých přede pány neukázal, protož
páni dávají Zdenkovi za právo; Aby Kate-
řině jistých 10 kop grošuov platu letnieho
v Novém městě anebo na zemi ukázali a
otdali. Arch. III. 315., IV. 364. To má při
úřadu u. Zř. F. I. Kterýžto úrok 20 hřiven
dáváme a ukazujeme na našich rychtářích
nynějších i budaucích i na těch vsech v Po-
povicích. List. 1456. Že mi mé dceři měli
odvěnovati 100 hř. gr. a na dědině u.;
A nestalo-li by sě co Adamkovi od Bo-
hunka, to ukaž na posudku, aby sě jemu
stalo; List správní na semne u.; Z desk
výpis má před pány u.; Jak jsem jemu
u-zal v Domamyslicích na svém kúpení.
Půh. I. 287., 311., 315, II. 64., 578. (Tč. ).
To dobře ukázáno jest v starém zákoně;
Počet položený v tom pravidle ukazuje ka-
pitolu v knihách; Aby zlým na súdu ukázal,
že... Hus I. 136., 362., II. 147. (Tč. ). Vz U. se kde. — co na čem, na kom. Ty peníze u-zal mi na nebožtíkovi Hluškovi, ten mi nezaplatil. NB. Tč. 195. Příklad na sobě u. Bart. I. 22., BR. II. 368. b. Že jí měli u. na čistém a svobodném zboží 600 kop gr. věna; Tu jest ukázal (anweisen) a vložil na cizím a na závadném zboží; Muoj otec naší mateři na tom zboží věno u-zal. Půh. I. 289., 290., 403., II. 560. (Tč. ). Chu- doba nám na Kristu ukázána; Na malo- mocných ukazuje, že...; Bez vuole boží nepřátelé jich nic nemohú jim uškoditi, jakož se ukazuje na Jobovi a na apoštolu Pavlu. Hus I. 365., II. 340., III. 307. (Tč. ). — co v čem. Kdo žaluje k základu, má provésti, že jemu duom v základu jest uká- zán a položen v tom dluhu. NB. Tč. 228. U. se ve své slávě; Kterúžto dobrotu ukázal nám (Bůh) v svém synu; Aby jie v tom pravú lásku z srdce ukázal. Chč. 304., 610., 614. Duch sv. se ukazuje v holubie tváři Pass. 391. Pochlebují, aby v pokrytství lásku u-li; Chtě, aby pyšně se v moci Kristus ukázal, pustě se dolóv; (Ty věci) nám ukázaly v divích moc božskú. Hus I. 259., II. 92., III. 306. (Tč. ). — co nad čím. Knieže ukáže nad vámi svůj hněv; Ukáza nad nimi svou moc. Výb. I. 202., 209., Bart. I. 20. Uslyšel jsem o tvých divuov mocech, ježto nad rozličnými strastnými nemocnými ukazuješ. Pass. 916. Tak tento zlý sluha dobře jest počal, ale zle jest skonal, neb jest nad svým bližním nemilosrdenstvo uká- zal. Hus II. 391. — (co, se) komu. Ne- ukazuje mi to nikady (netrefuje se). Na Zlínsku. Brt. Prosíme snažně Tvou milosť, aby taky ráčil sem přijeti — na tom nám Tvá milosť zvláščí libosť ukáže. Ps. o zští. Žaluji na Mrakše, že mi jest někakú nevěru ukázal. Arch. II. 10. Vždy mu povolně služby ukazoval. Pal. Dj. V. 2. 212. U. ně- komu dvéře (aby šel), D., cestu. Us. Ne- přátelům hřbet, zadek, paty u. V. Král se lidu ukázal na balkoně. Ukažte mu paty (utečte). Us. Šd. Dvéře někomu u., Einen zur Thür hinausweisen; Jasně se mu uká- zalo, že... Dch. Ukážu mu, zač je toho loket! Us. Šd. Kdo půjde, pojede, každý si zpomene: Tu leží Janíček, dvanáctý zboj- níček, co nám ukazoval přes hory chod- níček; Velkó milosť mně ukázal, do klády mě dát kázal. Sš. P. 181., 688. Kdež mi bydlení ukázal (anwies). Řekl: Kdyžbych se oženil, kdežbych ženě věno u-zal (= vlo- žil, pojistil)?; Pro mnohé libosti, kteréž nám a městu našemu ukázal jest; Manželce svej milej 300 kop gr. věnoval jsem a jie tu to věno u-zal (= vykázal). Arch. I. 171., 198., II. 62. (Šd. ). Aby jemu ty listy u-zal a vrátil k jeho potřebě; Dobrou vůli někomu u. Půh. I. 353., II. 325. (Tč. ). Protož ukázal (= prokázal) milosť Kroesovi. V. Drží mi více mého statku, nežli jsem já své macoše ukázal (anweisen). Půh. I. 356. Rád vám přípis ukáži. Žer. 346. A co by nás po- tkati mohlo, ač nekáli-li bychom se, příklad a obraz velmi pěkný nám ukázal. BR. II. 13. b. Duch sv. ukazuje nám, zač bychom prosili; Přikázáno jim, aby se ukazovali kněžím; A svým náměstkóm u-zal dvéře, jimiž mají vchoditi; Ti mají cestu k životu jiným ukazovati; Plač na své hříchy a srdce ukazuj Bohu a potom vezmi posilenie. Hus I. 310., II. 159., 219., 332., III. 121. Bitému psu jedno hól ukaž. Č. M. Ukazuješ mi okno a já dvéře vidím. Hš. — co, se komu na koho, nač. Ukazovati na předky; na oko něco u. (patrně). V. Nyní mohla u. na útěk kardinala Rolanda. Ddk. III. 250. Dluhy na dvůr u. (poukázati). Schoen. Svěd- kem nemůže býti, na koho nářek jest u. Brikc. Jeden na druhého ukazuje. Ros. U. něco na koho (dokázati). Háj. Tak jak listové na to ukazují. Zř. F. I. B. XIII. Žádal za opatření a ukázáno mu na po- řádek. Žer. Když otboj bude ukázán na koho. O. z D. Ani se mi na oči neukazuj. Us. To ukazuje na déšť, na pohodu. Us. Šd. Ta jak živa neukazuje na židovku. Us. Vk. Jestli by si která čeleď přičítala vice díla, než by měla a to na ni bylo ukázáno. Sedl. Rychn. 40. Pro tebe mě nemilujó, na tebe mne ukazujó. Sš. P. 659. Jedni na jednoho, jiní na onoho prstem sobě ukazo- vali. Pal. Dj. III. 3. 66. I u-zal jim Krtička na svój duom. NB. Tč. 137. Nebojíme sě, aby čím na nás spravedlivě u. mohli. Bart. Komu jest lépe věřiti, tvému-li jazyku, jenž řídko pravdu mluví, čili svědkuom, ješto na tě ukazují? Hus III. 179. Bylo potřeba na to u. proti úrupnosti a urputnosti židů; On jim (Kolosanům) ukazuje na nástroj člo- věcký, kterým u víře vyučeni byli; Jméno to na nový obor činnosti jeho (Pavlovy) ukazuje; Obřízka na dědičný hřích ukazo- vala. Sš. I. 102., II. 195., Sk. 153., L. 37. (Hý. ). Ale chci na ni (= naň) jeho list u.; Ale chci naň listem dílčím u. Půh. I. 131., 279. Ti jim na hrad ukázachu. Kat. 184. Ukáži to na tě, když bude toho čas. — (se) komu ke komu. Ukazuje mně k němu a on k jinému. Ros. On mu ke knihám ukazuje. Jel. K oku u. (patrně) někomu něco. V. Ukaž mu ke dskám, auf etwas weisen. Vl. zř. 398. Věříme, že se k tomu ukážete jako přátelé naši a páni spravedliví. Ps. o zští. U. někomu k některé věci nebo k pokladnici (anweisen, assigniren). J. tr. K čemu ukazují všecky tyto neobyčejné zjevy? Ddk. II. 321 (Ty listy) ke dskám zemským ukazují. Arch. I. 156. Abychom se ochotně i k těm u-vali. kteří... BR. II. 736. U. na svobodných dědinách 60 hř. k věnnému právu. Půh. II. 208. Ukazuje se zvláště k neobycejnosti zimní výpravy. Ddk. II. 181. Kto jest v sobě pokorný k men- šiemu pokoru ukazovati, mnoho se ten líbí Bohu. Hus III. 148. Jiná listina zdá se u. k tomu, že... Ddk. III. 159. — co, se z čeho odkud. Když se z lesa ukázali, tu... Háj. Z cizího se lidé štědří ukazují (jsou štědří). Sych. Z těchto řečí se uka- zuje. V. Všechno jsem vám z příkladu mého ukázal ohledem toho, že... Sš. Sk. 241. (Hý. ). (To) z vůle otce mého ukazuji. BR. II. 21. b. Nechť ukážie ze čtenie, kterak Kristus přikázal jim činiti; Z těchto slov ukazuje se, že ten jest zrádce pravdy, kterýž... Hus I 222., 233. (Tč. ). Z písma sv. nemohou u.; To se ukazuje z toho, že... Chč. 448., 624. — co za co. Ukazuje to za věc podivem hodnou. Br. Ukáži já vám jinú lúku za tu (anweisen); A byla nám ukázána lúka jiná za to. NB. Tč. 290. Starší mladším ukazovali to za tajemství. Kom. L. 58. Slíbil mi své ženě za věno u. a jinde mě zastavil. Půh. I. 329. — co, se jak (kde): po částkách. Kom. Ten má předkem při úřadu desk zemských u. a potom podlé práva ukázati, že jest v ta- kové potřebě na ten čas. Zř. F. I. D. XXVI. Račiž se k tomu u. milostivě aneb spra- vedlivě jako pán a přítel náš. Ps. o zští. Kteréžto věnné peníze ukázal jsem a tímto listem jí ukazuji a zapisuji na svém vlast- ním zboží. Tov. 135. VM. dobře vie, žeť sme to ukázali svým zbožím a životem, že sme vaši dobří súsedé. Arch. III. 5. Uka- zuje se hezky, Us. Dch., na den (es wird hoffentlich ein schöner Tag werden). Us. Sd. Něco v krátkosti u. Us. Obyvatelé štědře a uctivě k nám se u-li. Ler. Nevlídně se k němu u-zal. V. V slibech pravdo- mluvným se u. Br. Jaké jich svobody byly, výpis toho doleji ukazuje v slova tato. Dač. I. 125. Syn boží lidem ve způsobu angela n. člověka se ukazoval. Sš. II. 198. (Hý. ). Duch sv. v způsobu holubice nad Kristem se ukázal; A to očitě ukázal. BR. II. 14. b., 742. b. Mně nějakým obyčejem ukazují starý obyčej židovský; Pyšníci svú pýchu ukazují s žádostí na rúše, na pyšném chodu; Aj teď máš druhého krále velikého, jenž marnosť na svém životě aspoň skrze mě ukazuje; Sv. Jakub die, který jest náš život: že pára neb dým, na málo jenž sě ukáže; Aby pomocí modlitby hojnějie do- brota božie lidem byla ukázána; Po tak mnoho slibování skrze proroky již napo- sledy někdy se vtěl a přítomností svú mi sě ukaž; Duch sv. v osobě holubičie se jest u-zal. Hus I. 78., 123., 284., 308., III. 8., 42. (Tč. ). U-li se u veliké světlosti. V jiném listu šíře a světleji ukazuje se. Arch. V. 520. Vz U. co kdy, se kde, se čím. — co, se komu kam. Viac nesmeli sa ukázať pred oči starému královi. Dbš. Sl. pov. I. 37. Sněm, kterýž jest byl do Prahy na den sv. Martina ukázán a ustaven, jest dále odložen. Arch. III. 20. Do zákona mu ukázal (k němu ukázal). BR. II. 240. b. — co kde komu kdy. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Meso- potamii; Ukázal se Filippovi anděl ne ve snách, nébrž ve stavu bdění; A vidění za noci Pavlovi se ukázalo. Sš. Sk. 74., 102., 188. (Hý. ). Ale po malé chvíli to se ukáže, jak jste čisté hrdiny. BR. II. 368. a. Y tu hodinu ukázachu sě anděli u velikej svět- losti. Výb. I. 281. Cf. Čas. Při prvním vy- stoupení ukázal svou slabosť, lépe: poprvé vystupuje ukázal atd. Aby v určený rok před ním se u-li v súdě. CJB. 377. — co proč. A nespiavil-liby se toho a příčiny toho hodné a slušné na schválení jich mi- losti neukázal, tehdy má 50 kop grošů pro- padnouti. Zř. F. 1. U. V. — se. Den se bílý ukazuje (dní se). V. Tvář její ukázala se bledá. Kom. Jaký jsi, ukaž se. Bern. Ukáže se. Bern. Ukázalo se, že tomu nerozumí. Us. Loďstvo se již ukazuje; Účinky se uka- zují; Ukazují se pěkné časy. Us. Dch. Ten fa nemiluje, len sa ukazuje. Sl. ps. 71. Jak se ukáže pěkně, půjdeme do lesa. Us. Šd. — se kde (v čem, jak komu). Neukazuj se před obličejem Páně prázdný. Br. V ho- spodě se vám ukážu. Er. P. 188. Hvězda nová ukazovala se na obloze nebeské. Dač. I. 208. Ukaž se před lidmi ctně na ztravě i na čeledi. Št. N. 230. Hrdinství v bojích u. Chč. 447. V tobě (ve světě) sě zlí lidé tebú pokrývajiec lstivě dobří ukazují; Ukáže se na sudě Hospodin se všemi jiezvami. Pass. 7., 16. (Hý. ). Abrahamovi ukázal se Bůh v Úru chaldejském; 1 ukázal se mu na poušti hory sinajské anděl v plamenném ohni trnu; Čistota, v jaké se tvor přede tvůrcem u. musí; Místo ono se posud uka- zuje u brány nyní štěpánské na severový- chodní straně na pokraji údolí josafatského; Že se bohové často mezi lidmi ukazují ve způsobe lidí. Sš. Sk. 75., 80., 83., 91., 169. (Hý. ). V níž (v této řeči) se lakomstvie a marnosť a lúpež chudých ukazuje; Protož byv člověkem ukázal se v těle (Ježíš); 232* (Ježíš) z hrobu vstav na nebesiech se vítěz ukázal; Kvietie ukázalo sě v zemi našie (po zemi), čas řezby přišel jest. (Pís. Šal. 2. 12. ). Hus I. 79., II. 133., III. 5., 30. (Tč. ). Pánové ti neukázali prý se nikdy již na dvoře knížecím. Ddk. IV. 11. Ukázal se mezi nimi v oděvu loveckém. Měst. bož. — se s čím. I s jinú zbrojí pěkně se uká- zali. Háj. U. se někomu s dary. Chč. 302. — o čem. O tom zřízení zemské ukazuje. Václ. VII., X. — se kým, čím: vděčným. V. Lhářem se ukáže. Brt. S. 3. vyd. 64. a. Později o něco lepším se ukazoval. Us. Dch. Tím se ukazuje, že ďábel v něj se více vkořenil. BR. II. 355. a. Lotras se na oko pošetilým ukazoval. Dač. I. 207. Víš dobře, že já v tvou potřebu bych rád vždycky přítelem tobě se ukázal. Arch. II. 168. Hospodin ukáže se sv. jezvami (instr. prostředku). Pass. 16. To se ukazuje tiem slovem, že die...; Třetí den vítěz smrti ukázal se novým člověkem. Hus II. 69., 138. (Tč. ). Svou slávou se u. (honositi). Br. — se s nom. adj. výrok. Ukázal se křiv. Vz Brt. S. 3. vyd. 36. a. Pozn. Bývá přísaha k vyčištění od zlého t. j. aby ukázal se ten čist, na něhož kladú vinu. Hus I. 100. Jemu se mrzek ukázal. Ib. 303. U-zal se prázdný. Br. Tím smělejší se u-zal. Žer. Vz U. se kde. — co do sebe. U. do sebe dobrotu. Št. Dosti by bylo, kdyby houževnosti (skou- posti) do sebe neukázal. Výb. — s infinit. Převráceným se býti ukázal. Br. Všelikou práci marnou býti ukazuje. V. Pak přiro- zenie také nám ukazuje ctíti otcě i máteř. Hus I. 150. — že. Ukázal, že tomu rozumí. Us. Ukázalo se, že on to byl. Us. Dch. Když ukáží, že jsú léta vydrželi, tehdy jemu nemají odpovídati. Půh. I. 258. Aby ukázal, že jest spasitelem světa. BR. II. 15. a. Kdo neděle nesvětí, ten ukazuje, že nenie vděčen; A aby ukázal, že on jest ten, uzdravil mnohé; To rozum ukazuje, že menšie dobré pro lepšie dobré má opuštieno býti. Hus I. 113., II. 16., 171. (Tč. ). — aby. Poněvadž toho vlastní potřeba vaše uka- zuje, abych Vás zdržel. BR. II. 613. a.

355528   Ukázati Svazek: 7 Strana: 0961
Ukázati. U. = potrestati. Sv. ruk. SB. 103. — abs Tož ukaž (= dej sem) ! Us. Šd. — co. Teploměr ukazuje 12° zimy. Us. Pdl. Mnoho tu ukáza divóv. Výb. II. 11. Spravedlnosť to ukazovala, aby .... Pož. 21. U. cestu, milosť atd. Št. Kn. š. 5., 17., 24., 29., 31. — co čím. Aby ukázal tú řečí, že ... . Sv. Jan Křstitel měl Krista prstem světu u.; Když svým rúchem ne- ukazují lehké myslce; To tiem u-zal, že.. Št Kn. š. 5., 71., 99., 113. (2., 42.). — co komu. Neukazuje mi to nikady (netrefuje se, na př. když má z malého kousku látky ustřihnouti na šat). Brt. D. 281. Někomu pohrdlivě záda n. Hrts. U. komu cestu, Us , přízeň a lásku i dobrú vůli přátelsků, 1515. Mus., list králóm, Výb. II. 43., ně- komu milosť, milosrdenstvie. Št. Kn. š. 93., 146. — kde. U. se v okně, na ulici. Us. Pdl. To lze u. na sirnatanu sodnatém. ZČ. I. 250 List před pány u. Půh. I. 249. U-zal to v starém zákoně. Št Kn. š. 168. Nikterakž toho na nás neukázali. Bart. 114. Obraz po městech u-zovati. Dk. — v čem. Křivé svědky v křivotě u-zal. Pass. V tom jest u-zal spravedlnosť, velikú dobrotu. Št. Kn. š. 57 — nač (čím). Na lumpy se u-zuje ne na mne. Us. Rgl. Ty oči na nic dobrého neukazujou. Němc. Chce naň dskami a listem u. Půh. — kam oč. Ne- ukazuj nám ku papeži o vieru. Krnd. 92. jak. Nyní se věci u zují v jiném světle. Dk. Aesth. 62. Ukážeš-li mi jeho právě, dámť vól i dvě krávě. Výb. II. 32. U. mi- losť skutkem. Št. Kn. š. 49., 101. — čím kam: pohledem na dvéře, prstem do dálky. Osv. — kdy. A často po snu ukáže pravdu. Št. Kn. š. 11. — proč. Ne proto ukaž mi- losti, by jej chtěl v čem oklamati. Št. Kn. š. 40. — se. Ten se rád ukazuje (dělá rád pána). Us — se s čím. Rád by se s tím všude u-zal (pochlubil). F. D. Kinský. — se s nom. adj. výrok. (Ježíš) všem ochoten se ukázal. Hus Post. 68 a. Abychom ne nazi, ale odieni se u-zali Št. Kn. š 5. Vz více v List. fil. 1886. 406. — s inft. Do hospody neukazuje chodiť (nevynáší to). Brt. D. 281.

355529   Ukázka Svazek: 4 Strana: 0332
Ukázka, y, f. = úkaz, okázání, okázka, das Zeigen, Vorzeigen, die Sicht, Anweisung, Assignation. Vz Ukážka. Po ukázce toho směnního listu. Nz., D. U-ky na někoho vydati. Nz. U. na služné, na plat. J. tr. U. na dříví, Holzanweisung; u-ky pokladniční nazpět (z oběhu) vzíti, die Kassaanweisungen einziehen. J. tr. Někomu dáti u-ku na piat, na vybírání služného, Jemanden den Gehalt zahlbar anweisen. J. tr. U. na zboží (celná), die Waarenbolette; u. zástavná, Hypotheken- anweisung, k ústřední pokladnici (ústředno- pokladničná u. ), Centralkassaanweisung. Nz. U. platební (na plat), Zahlungsanweisung. Šp. U. od komory obchodní k pokladnici; Pokladnice vyplácí na ukázku od komory obchodní. Er. Obchod s poukázkami, das Anweisungsgeschäft; Po p-ce (na ukázání, ? vista). Šp. = U. = vzor, Probe, f., das Probestück, Muster. Přinesl to na ukázku. Us. Dle u-ky, probegemäss. U. zboží, Waaren- probe. Šp. Číslo novin na u-ku, ukázkou, die Probenummer; Zkouška u-kou, die Stich- probe; U. ze spisu. Dch. Zaobalené u-ky,
Šp. U. semena, cukru. U. vzorná, Standprobe.
Šp. U-ky zboží u Římanův. Vz Vlšk. 71. — U. = znamení, die Anzeige. U. na pěkné obilí, povětří. Us., D. Letos je pěkná u. na ovoce. Us. Šd.

355530   Ukázkový Svazek: 4 Strana: 0332
Ukázkový, Probe-. U. sešit, das Probe- heft. Dch.

355531   Úkazně Svazek: 4 Strana: 0332
Úkazně. Mluví ú. či deikticky. Sš. J. 145. Vz Úkazný.

355532   Úkazně Svazek: 7 Strana: 0961
Úkazně, ausdrücklich. Obě spolu jeví se ú. v jednom činu. Pal. Rdh. I. 346.

355533   Úkazník Svazek: 4 Strana: 0332
Úkazník, a, m., der Assignatar (dem eine Urkunde vorgewiesen wird). Nz., J. tr. — Ú., u, m., das Register.

355534   Úkazník Svazek: 7 Strana: 0961
Úkazník = ukazováček, Zeigefinger, m. Hdž. Čít. 215.

355535   Ukázniti Svazek: 4 Strana: 0332
Ukázniti, il, ěn, ění = do kázně dáti, einkerkern. — koho kde. Us. Tč.

355536   Úkaznosť Svazek: 4 Strana: 0332
Úkaznosť, i, f. K ú-sti čeliti. Č. Rž. stl. 31.

355537   Úkaznosť Svazek: 7 Strana: 0961
Úkaznosť = podoba, kterou lze ukázati. Č. Rž. LIV.

355538   Úkazný Svazek: 4 Strana: 0332
Úkazný = ukázaný, výslovný, angedeutet, angezeigt, ausdrücklich. U. vůle něčí. L. — Ú. = co lze ukázati. Ú. šat, schön, fein. Na Ostrav. Tč.

355539   Úkazný Svazek: 7 Strana: 0961
Úkazný. Ú. stránka božnosti. Pal. Rdh. I. 350.

355540   Úkazoměr Svazek: 7 Strana: 0961
Úkazoměr, u, m., Metereoskop, n. Rk.

355541   Ukazovací Svazek: 4 Strana: 0332
Ukazovací, Zeige-. U. hodiny. D. — U. zájmeno (demonstrativum): ten, tento; on, ona, ono; onen, ona, ono; onenno, onano, onono; týž, tentýž, jeden a týž, onaký, jiný, jinaký, toliký, tolikeren, tolikátý. — U. způsob, vz Indikativ. — U. znamení, das Anführugszeichen. Mus. 1850.

355542   Ukazovací Svazek: 7 Strana: 0961
Ukazovací methoda vyučovací (= deik- tická). J. Sýkora. — U. zájmena. Cf. Kvř. Ml. 81.—83., Gb. Ml. I. 86.

355543   Ukazovací Svazek: 8 Strana: 0445
Ukazovací zájmeno. Cf. Kla. Sklad. 87., 88.

355544   Ukazovač Svazek: 4 Strana: 0332
Ukazovač, e, m. = ukazovatel, der Zeiger. U. na slunečních hodinách. D. U. cesty. U. vodní, das Wasserstandglas, der Wasser- standzeiger. Šp. — U., der Zeigefinger. Dch.

355545   Ukazováček Svazek: 4 Strana: 0332
Ukazováček, čku, m, der Zeigefinger. Vz Ukazovač. Nz. lk.

355546   Ukazovačka Svazek: 4 Strana: 0332
Ukazovačka, y, f., der Zeilenzeiger. Nz.

355547   Ukazovadlo Svazek: 4 Strana: 0332
Ukazovadlo, a, n., der Zeiger. U. výšky vodní (v parních kotlech). Wh. Vz Ukazadlo.

355548   Ukazovák Svazek: 4 Strana: 0332
Ukazovák, u, m. = ukazováček. Us.

355549   Ukazovák Svazek: 7 Strana: 0961
Ukazovák u cest, Meilenzeiger, m. Us. Fč.

355550   Ukazování Svazek: 4 Strana: 0332
Ukazování, n., das Zeigen, Hinweisen, die Hinweisung. Ú. na Krista a jeho dílo. BR. II. 13. U. fíků po zadu (posmíšky). Kom. J. 844. — U. = dokázání, die Darthuung, Nachweisung, der Beweis. A měli-liby (cizo- zemci) co buď německým neb latinským jazykem k u. svému. Zř. F. I. C. IX. Vz Ukázati. U. řemesla, der Nachweis der Mei- sterschaft für ein Handwerk. Pam. Val. Mez. 217.

355551   Ukazovaný Svazek: 4 Strana: 0332
Ukazovaný; -án, a, o, gezeigt; dar- gethan.

355552   Ukazovatel Svazek: 4 Strana: 0332
Ukazovatel, e, m. = ukazatel, der Zeiger, Weiser. U. cesty. D. U. větrní, der Wetterin- dikator, v horn. Bc. U. času u Římanů. Vz Vlšk. 157. U. (sval), indicator (musc). Nz. lk. U. směru při veličinách imaginarních. Stč. Alg. 16. Vz Ukazatel. Váha s u-lem, die Zeigerwaage. Nz. U. tlaku plynového, der Gasdruckindikator. Šp. — U. = prst vedlé palce, ukazováček. Kom. — U. hodinný, der Stundenzeiger.

355553   Ukazovatel Svazek: 7 Strana: 0961
Ukazovatel = číslo udávající, kolikátým jistý člen řady jest, Index, m. Šim. 164.

355554   Ukazovatel Svazek: 8 Strana: 0445
Ukazovatel elektrický. Vz KP. VIII. 504.

355555   Ukazovatelka Svazek: 4 Strana: 0332
Ukazovatelka, y, ukazovatelkyně, ě, f., die Zeigerin.

355556   Ukazovatelný Svazek: 4 Strana: 0332
Ukazovatelný = ukazatelný, Zeige-. U. prst.

355557   Ukazovati Svazek: 4 Strana: 0332
Ukazovati, vz Ukázati.

355558   Ukazovati se čím Svazek: 9 Strana: 0356
Ukazovati se čím = vykazovati se. Papež uložil, aby třikrát do roka u-li se zpovědí. Chč. (List. fil. 1897. 397. ). — Jináč se ne- ukazovalo (jiného nezbývalo). Hoř. 95.

355559   Ukazovka Svazek: 4 Strana: 0332
Ukazovka, y, f. = slovo ukazovací, das Schlagwort. J. tr., Nz.

355560   Úkazozpyt Svazek: 7 Strana: 0962
Úkazozpyt, u, m., Meteorologie, f. Rk.

355561   Ukážka Svazek: 4 Strana: 0332
Ukážka, y, f. = ukázka. Na Mor. Mám něco na u-žku. Tč. Tu máš, milé, našu lásku, všem mládencům na vokážku. Tč.

355562   Ukejklovati Svazek: 4 Strana: 0333
Ukejklovati, berücken. — koho čím: pěknými slovy. Vz Kejklovati. Us. Tč.

355563   Ukiežka Svazek: 8 Strana: 0445
Ukiežka, y, f. = ukážka. Phľd. 1894. 311.

355564   Úklad Svazek: 7 Strana: 0962
Úklad = léčka. Ú. o bezhrdlí. Cor. jur. IV. 3. 2. 402. Lepší jsú hněvové zjevní než úkladové pokrytští. Krnd. 212. — U. = zákon, smlouva, úmluva. Ú. mój věrný jemu. Ž. mus. 88. 29. — Ú. Boty na ú. Cf. Úkla- ďák (dod.).

355565   Úklad Svazek: 9 Strana: 0356
Úklad. Úsloví vz v Zát. Př. VIII. A. odst. 23., nn.

355566   Úklad Svazek: 10 Strana: 0461
Úklad, u, m. = úmluva. Ú. s někým míti. Slov. Mus. slov. VIL 43.

355567   Úklad, u, úklady Svazek: 4 Strana: 0333
Úklad, u, úklady, ův, pl. m. = uklá- dání čeho, die Ordnung, Niederlegung, das Packen, Verpacken. Jg. Lečby šlo úkladem takým, že by se kromě desk straně umlu- vile. O. z D. — Ú. sváru = smíření, die Schlichtung. Pulk. — Ú. = zálohy, léčky, osidla, die Nachstellung, Ränke, Hinterlist, der Fallstrick. Ú-dy komu strojiti, činiti; ú-dem koho zabiti. V. Ú-dy životu n. statku něčímu činiti. Ros. Ú-dy komu klásti, robiti. Bern. Ú-dy, o něčem činiti, o někom sklá- dati. Br. U. na někoho nastrojiti. Mudr. Ú-dy o bezhrdlí osnovati. Sych. Ú-dů hle- dati. Troj. O někom ú-dy stropiti, činiti. Jel. Nahodil se, stal se ú.; Ú-dy a láska, Kabale und Liebe. Dch. Ú. o život. J. tr. Víc domácích než cudzých ú-dů se varuj. Na Slov. Tč. Ú. o někom obmýšleti, činiti. Bart. I. 16., 19. Zamordovali pravým ú-dem noční věcí jednoho panoše v jeho vlastniem domé. Pč. 20. A snad počalť se ú. o to královstvo za toho krále nemúdrého. Kšch. 4. (Tajně povolal mudrců) proto, aby někdo neporozuměl tomu, že on Kristu ú-dy činí. BR. II. 10. a. Kdožby chtěl koho ú-dem a neprávě o jeho statek připraviti; Nebť je o mé jiezdě veliký ú. uložen. Arch. III. 313., IV. 5. Vyzrazeny jsou té doby při dvoře kyjevském ú-dy o bezživotí jeho; Kochan Břetislava při nastolení jeho na ú-dy jejich upamatoval, jakoby nového kní- žete k opatrnosti vyzývati chtěje. Ddk. II. 78., 117. Někoho nějakým ú-dem podtrhnouti. Troj. Někoho v ú-dy vtáhnouti. Jel. Města ú-dem dobyti. Martim. Lstivé ú-dy o někom jednati. Háj. Všeliký ú. a moc k opravě přivésti a se ú-dóm brániti. Vš. Jir. 9. — Ú. = uložení, úkol, die Aufgabe. Us. — Ú. věčný ustanovil s nimi (testamentum aeter- num constituit cum illis). BO. — Ú. = ulo- žený trest peněžní, die Geldstrafe, n. daň, die Abgabe. Toho úklada má sie dostati žalujíciemu polovice, druhá čásť má sie do- stati richtářovi. Pr. pr. — Ú. Boty ušité na úklad, boty úkladové = boty, jichž po- dešev jest zvláštním způsobem přidělána. Jsou to boty neúhledny a vídati je na mor. Valašsku. Džl. V Bystersku. Sn.

355568   Ukládací Svazek: 4 Strana: 0333
Ukládací list, der Anlagschein, Rk., stůl, Packtisch. Šp.

355569   Ukládací Svazek: 10 Strana: 0461
Ukládací kapitál, obchod, trh, trust. Nár. list. 1904. 43. 9., 1903. 250. 21., 131. 9.

355570   Ukladač Svazek: 4 Strana: 0333
Ukladač, e, m. = kdo ukládá, skládá, der Packer. — U. svárův = smírce, der Processchlichter, Friedensstifter. Kom. — U. = úkladů strojitel, der Nachsteller. Soud- cové odsoudili Hirkána jakožto buřiče a u-če (úkladníka, pokladače). Plác. Byloliby po- třebí pomáhati městu pražskému hlavnímu na proti ukladačóm. Arch. III. 244.

355571   Ukladač Svazek: 7 Strana: 0962
Ukladač, Nachsteller. Výb. II. 398., 727.

355572   Ukladačka Svazek: 4 Strana: 0333
Ukladačka, y, f., die Packerin, Schlich- terin, Nachstellerin.

355573   Úklaďák Svazek: 7 Strana: 0962
Úklaďák, u, m. = bota na úklad šitá, švem, jenž spojuje podešvy s nártem na- vrch. Val. Vck., Slavč. 67.

355574   Ukládání Svazek: 4 Strana: 0333
Ukládání, n., das Niederlegen, Lagern, Einlagern, die Ablagerung. U. piva, die Bier- einlagerung, Dch., řepy. Vz Uložiti, Uložení.

355575   Ukládání Svazek: 7 Strana: 0962
Ukládání daně, das Auflegen. Us.

355576   Ukládání Svazek: 8 Strana: 0445
Ukládání. U. novomanželů na Slov. Vz Phľd. 1x96. 115.

355577   Ukládaný Svazek: 4 Strana: 0333
Ukládaný; -án, a, o, vz Uložiti.

355578   Ukládaný Svazek: 10 Strana: 0461
Ukládaný. Mýto z lodi u-né (naložené). Zbrasl. 404.

355579   Ukladatel Svazek: 4 Strana: 0333
Ukladatel, e, m., der Einleger. U. do spořitelny. Vz Uložiti. Dch.

355580   Ukládati Svazek: 4 Strana: 0333
Ukládati, vz Uložiti.

355581   Úkladce Svazek: 4 Strana: 0333
Úkladce, e, m. = ukladač. Ú. bud Hospo- din mezi nimi (arbiter, smírce). Jir. exc. —
Mikuláš a Oldřich byli jsú u-ci o město
chtiece je zlésti. Pč. 23. Ú. křivého učenie,
cultor perversorum dogmatum. BO.

355582   Úkladce Svazek: 9 Strana: 0356
Úkladce, e, m. = zakladatel. Kristus, ú. zákona nového. Št. Bes. 89.

355583   Ukladení Svazek: 4 Strana: 0333
Ukladení, n., vz Uložiti.

355584   Ukladený Svazek: 4 Strana: 0333
Ukladený, vz Uložiti.

355585   Úkladice Svazek: 9 Strana: 0356
Úkladice, pl., f. = boty, druh čižem. Vz Čes. 1. IX. 318.

355586   Úkladka Svazek: 7 Strana: 0962
Úkladka, y, f. = ukládání, das Ein- legen, Einpacken. Ú. šatů. Šd.

355587   Úkladně Svazek: 4 Strana: 0333
Úkladně, hinterlistig, meuchlings-. Ú. účiniti, na koho stříci, Us., oheň klásti, za- biti. V. Ú. zamordovati. Kn. Oni svú věc chytře a ú. vedou. Arch. IV. 406. Ú. koho zabiti. Ddk. II. 333., 410.

355588   Úkladní Svazek: 7 Strana: 0962
Úkladní. Ú. útok. Osv. Ú-dnou smrtí skonati. Šmb.

355589   Úkladní, -ný Svazek: 4 Strana: 0333
Úkladní, -ný = s úkladem, Meuchel-, hinterlistig, nachstellerisch, meuchelmörde- risch. Smil v. 1668. Úkladný. V. Ú. člověk, V., vrah, vražda, D., Ddk. VI. 7., záloha, chytrosť, Troj., štěstí. Jel. Číhati v ú-ém zástiní. Dch. Strany pořekadel vz Lstivý.

355590   Úkladnice Svazek: 4 Strana: 0333
Úkladnice, e, úkladnička, y, f., die Nachstellerin. Lom.

355591   Úkladnický Svazek: 4 Strana: 0333
Úkladnický, Intriguanten-. Šm.

355592   Úkladník Svazek: 4 Strana: 0333
Úkladník, a, m., der Nachsteller, Be- trüger. V., Kom. Svým ú-kům odepříti a odolati. Bart.

355593   Úkladník Svazek: 7 Strana: 0962
Úkladník kdo jest a pokuta jaká se naň vztahuje. Vz Zř. zem. Jir. R. 13.

355594   Úkladnosť Svazek: 4 Strana: 0333
Úkladnosť, i, f., die Nachstellung, Hinter- list. Klamavá toho muže udatnosť a úklad- nosť. Troj. — Lom.

355595   Úkladný Svazek: 4 Strana: 0333
Úkladný, vz Úkladní.

355596   Úkladový Svazek: 9 Strana: 0356
Úkladový. Ů. boty. Mor. Mus. ol. XIII. 11.

355597   Úklajka Svazek: 7 Strana: 0962
Úklajka, oklajka, y, f., ryba. Vz Úklej. V Podluží. Brt. L. N. II. 17.

355598   Úkľák, u Svazek: 7 Strana: 0962
Úkľák, u, m. = úklek, adoratio. Keď úkläkom padá. Slov. Č. Čt. L 207., Chlpk. Sp. 14.

355599   Ukläkať Svazek: 7 Strana: 0962
Ukläkať = uklekati. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 15.

355600   Uklamrovati, šp Svazek: 4 Strana: 0333
Uklamrovati, šp., z něm. (fest) klammern, skobami upevniti. Ukláněti se, vz Ukloniti. Uklápaný; -án, a, o, abgerackert. U Opav. Klš.

355601   Ukľapať Svazek: 7 Strana: 0962
Ukľapať = uklepati. Slez. Šd.

355602   Uklápati se Svazek: 4 Strana: 0333
Uklápati se = ulopotiti se, sich ab- rackern. — čím: prací. U. Opavy. Klš. Dle Jg. také na Mor. Uklásti, vz Uložiti.

355603   Uklastviť Svazek: 7 Strana: 0962
Uklastviť = utříditi. Slov. DŠk. V. 135

355604   Ukláti Svazek: 4 Strana: 0333
Ukláti, ukoli, ukůleš atd., al, án, ání = ubodnouti, stechen. — abs. Bodláku ne- mačkej, sic ukole. Č. M. 32. — se čím. Čím pohráváš, tím se ukoleš. Č. M. 294. — koho. Troj. — se kde: na růži. L.

355605   Ukláti koho čím Svazek: 10 Strana: 0461
Ukláti koho čím: mečem. Msn. II. 56.

355606   Uklátiti Svazek: 4 Strana: 0333
Uklátiti, il, cen, ení; uklacovati = klátě zmoci, erschwingen; klácením učesati, her- abschlagen. — abs. Jestiť prve u. a potom hrýzti. Vš. Jir. 108. — co: zvon. — co komu čím: ořechy tyčí. Něco vařechou u., durchrütteln. Na Ostrav. Tč.

355607   Uklbčiť Svazek: 7 Strana: 0962
Uklbčiť = uklubčiti. Slov. Bern.

355608   Uklebetovati Svazek: 4 Strana: 0333
Uklebetovati = uklevetiti. Na Ostrav. Tč.

355609   Úklej Svazek: 7 Strana: 0962
Úklej, polippus, 1380. Mus. 1885. 565., plodice, atrons. Sv. ruk. 317. b. (V. I. 366.) Cf. Mkl. Etym. 371. b., Ott. III. 675., Brm. III. 3. 302. nn.

355610   Úklej Svazek: 10 Strana: 0461
Úklej, kaprovitá ryba, alburnus. Vz Ott. XVIII. 996.

355611   Úklej, e, úkleje Svazek: 4 Strana: 0333
Úklej, e, úkleje, e, uklejka, y, f. = ryba, bělice, die Uckelei, pol. uklej a uklejka, srb. uklija. D., Sal. Ú. obecná, alburnus lucidus, pruhovaná, a. bipunctatus. Frč. 287. Schd. II. 499. Der Weiss-, Schneiderfisch, Hägling. Vz Mz. 359.

355612   Uklejiný Svazek: 4 Strana: 0333
Uklejiný; -en, a, o, fest geleimt. Na Ostrav. Té.

355613   Uklejiti Svazek: 4 Strana: 0333
Uklejiti, il, en, ení, uklejovati, festleimen. Us. — co. Tč.

355614   Úklejnice Svazek: 4 Strana: 0333
Úklejnice, e, f., das Netz zum Weiss- fischfang. Sm. Uklejovati, verpichen, leimen.

355615   Úklek Svazek: 7 Strana: 0962
Úklek, u, m., vz Úkläk (dod.).

355616   Ukleknouti Svazek: 4 Strana: 0333
Ukleknouti, knul a kl, utí; uklekati, niederknieen. — před kým na čem: na kolenech. St. skl. — kde: v kostele. Us. — kam: na zem. Us. Tč.

355617   Uklekotati se Svazek: 4 Strana: 0333
Uklekotati se, sich satt klappern, rat- schen. Mor. Tč.

355618   Uklenouti Svazek: 4 Strana: 0333
Uklenouti, ul, ut, utí, uklenovati, fest wölben. Us. Tč. — co kde,

355619   Uklepání Svazek: 4 Strana: 0334
Uklepání, n., das Erklopfen, Durchklopfen.

355620   Uklepaný Svazek: 4 Strana: 0334
Uklepaný; -án, a, o, erklopft, durchge- klopft.

355621   Uklepati Svazek: 4 Strana: 0334
Uklepati, uklepovati, uklepovávati; ukle- pnouti, pnul a pl, ut, utí, erklopfen, durchs Klopfen bereiten: vergeuden. — co komu čím: kosu klepáčem, oheň křesívkem. Us. Tč. — se, čeho. Ten své jmění uklepal. Ten uklepal (promarnil) peněz!— co kde: oheň na křemeni. Us. Tč.

355622   Uklesati Svazek: 4 Strana: 0334
Uklesati; uklesnouti, klesl, utí, nieder- sinken. Bern.

355623   Uklesniti Svazek: 4 Strana: 0334
Uklesniti = oklasniti. Na Slov. Bern.

355624   Uklesnouti Svazek: 4 Strana: 0334
Uklesnouti, ul, ut, utí, niedersinken. — kam proč, nač: na kolena, na zem sla- bostí, od slaboty. Us. Tč.

355625   Uklestiti Svazek: 4 Strana: 0334
Uklestiti, il, stěn, ění = useknouti, ulo- miti, abhauen. — co komu. Leg. Prorok dřevo sobě uklestil. Paps. 808.

355626   Úkleští Svazek: 4 Strana: 0334
Úkleští, n., die Portzange (in der Salz- sied. ). Šm.

355627   Ukleštiti Svazek: 4 Strana: 0334
Ukleštiti, il, ěn, ění, abzwicken. — co čím. Us. Tč.

355628   Ukletý lid Svazek: 10 Strana: 0461
Ukletý lid = uproklínaný. Chč. S. II. 265b).

355629   Uklevetiti Svazek: 4 Strana: 0334
Uklevetiti, uklevetati, austratschen. — co na koho. Pěknou věc naň u-li. Mor. Tč.

355630   Ukliatbený Svazek: 7 Strana: 0962
Ukliatbený = zakletý. Slov. Ev. šk. II. 363., Sokl. II. 1.

355631   Uklibaný Svazek: 4 Strana: 0334
Uklibaný; -án, a, o, abgepickt. Vz Klí- bati, Uklouti. Chodí jako u-ný kohout (pyšně). Hnka, Drsk. Vz Uklivaný.

355632   Úklid Svazek: 4 Strana: 0334
Úklid, u, m. = uklizení, odstranění, die Wegschaffung, Wegräumung. Ú. nepřátel. Br. — Ú. v sednici = uklízení, das Auf- räumen. Us. — Ú. = upokojení, usmíření, die Schlichtung, Beilegung der Streites. Ú. pří, Ms., žaloby. Rvač. Po ú-du žaloby a odporu stal se nález mezi nimi. Rvač. Proč by jim dopúštěli utíkati se k brani a k sú- dům, kteréž mohú mocí úklidu práva ukro- covati. CJB. 271. Ú. všeho nepřátelství mezi lidstvem zjednaný smrtí Kristovou. Sš. I. 111. Po takovém úklidu Turci zase nazpátek táhli. Bart. 227. Kterak by ho po úklidu zradil. ZN. — Ú. = pokoj, die Ruhe. Mysl popuzená k svému ú-du se navrátila. Ms. pr. hor. Jestiť neděle příčina, aby mysl člověčie v ú-du a v útěše oddechla v ho- spodinu. Št. Aby v ú-du a lepším upokojení jsouce uvážili beze hřmotu; Toužíme všichni po ú-du; Hledati pokoje duše své v ú-du tichého kláštera. Pal. Dj. IV. 1. 93., 2. 118., V. 1. 331. Býváť to, že, nechtě někto mála v úklidu přetrpěti, zajda v súdy neb u války musí viece přetrpěti. Št. Dohodiž nám ho na úklidě, když nebude v silném lidě. Hr. rk. 215.

355633   Ukliditi Svazek: 4 Strana: 0334
Ukliditi, ukliď, dě (íc), il, zen, zení (na Slov. děn, dění); uklízeti, -zejí, zej, zeje (íc), el, en, ení; uklizovati, uklízívati = pokliditi, aufräumen, reinigen, zusammenlegen; skliditi, na stranu dáti, weg-, abräumen, beseitigen, entfernen; se = odstraniti se, sich entfer- nen; upokojiti se, sich zur Ruhe begeben; břichu ulehčiti, seine Nothdurft verrichten, hofiren. — abs. Ukliďte tu. Ros. Když tyto věci byly uklizeny. Arch. II. 32. — co: dům, Br., pokoj, stůl, stopy zločinu, Us., své údy (v klid položiti). Št. Ukliď to pryč. Us. U. spor; Uklidivše naše věci říšské zase domů pojedem. Pal. Dj. II. 1. 303., III. 3. 107. Skody a bezpráví u. Troj. 101. Lidé, čekajíce milých a vzácných hosti dům uklízejí. BR. II. 56. b. U. záseky v branách, hranice. Ddk. II. 140., 186. U-li ho (= dali do chládku, uvěznili ho; zabili ho). Us. Vrů. — co odkud: překážky z cesty (s cesty). Us. Noc z nebe (s nebe) se ukli- dila. Ráj. — čeho. Takových pohoršení z církve uklidili, šp. m.: taková pohoršení. — se kdy. S nočními tmami boj se uklidil (upokojil). Troj. 235. — co, se kam: obilí do stodoly. Šp. Pes do boudy se uklidil. U. se někam na venkov. Kos. Ol. I. 159. — co jak. Mohou zajisté ti nápohlední odpo- rové snadnou měrou odklizeni býti. Ev. Mt. 102. Dle možnosti něco uklízeti. Ddk. II. 355. — co kde: rozepři mezi stranami u. Zříz. zem. 1562. U. co před někým. Br. V pokoji ukliditi. Us. Šd. Neshoda na sněme v Řezně v lednu 1158. nebyla ukli- zena. Ddk. III. 240. — se kde, na čem (podělati se). Aesop. — co čím: (sváry) pěknú řečí. Let.

355634   Ukliditi co Svazek: 7 Strana: 0962
Ukliditi co : různice, zmatky. Šmb. — odkud. U. své srdce od myšlení světských. Št. Kn. š. 194., 243. — se jak. Ponenáhlu se zápal tento uklízel. Osv.

355635   Ukliditi se kam Svazek: 8 Strana: 0445
Ukliditi se kam: před dům (vykakati se). Bl. Gr. 223.

355636   Ukliditi se někde Svazek: 9 Strana: 0356
Ukliditi se někde = svou potřebu vy- konati. Ezop. 308.

355637   Uklidnělý Svazek: 8 Strana: 0445
Uklidnělý. Za chvíli, již u-lý, přistoupil. Světz. 1895. 283. b.

355638   Uklidněnosť Svazek: 10 Strana: 0461
Uklidněnosť mysli. Hlk. IX. 208., Zvon IV. 11

355639   Uklidněný Svazek: 10 Strana: 0461
Uklidněný. U. smýšlení. Nár. list. 1905. 326. 21.

355640   Uklidniti Svazek: 7 Strana: 0962
Uklidniti = klidným učiniti. U. vlny. Ndr. Anthr. I. 17.

355641   Uklidniti Svazek: 8 Strana: 0445
Uklidniti. Světz. 1894. 67. a., 410. c.

355642   Úklidnosť Svazek: 4 Strana: 0334
Úklidnosť, i, f. = správnosť, pořádek. die Ordnungsliebe. Us.

355643   Úklidnosť Svazek: 7 Strana: 0962
Úklidnosť mysli. Št. Kn. š. 132. Hněv ruší ú. srdce. Št. N. 234. 8.

355644   Úklidnosť Svazek: 9 Strana: 0356
Úklidnosť. Ve své ú-sti zřeli k boží ve- lebnosti. Št. Bes. 14. Ú. mysli. Ib. 80., 96.

355645   Úklidný Svazek: 4 Strana: 0334
Úklidný = správný, pořádný, Ordnung liebend, ordentlich. V Policku. Kšá., D. — Ú. = pokojný, tichý, ruhig. Výb. I. 715. U. tichosť. Št. Nebývajž tu, kdež jest lidno, ale vždy, kdež jest ú-dno. Smil v. 1330. Ú. mysl míti. Št. Vz Úklid.

355646   Úklidný Svazek: 7 Strana: 0962
Úklidný. Čistá, ú-ná světnice. Hrts. — Ú-né mysli býti. Št. Kn. š. 144., 145. Se súsedy buď ú-den. Smil., Výb. I. 916.

355647   Ukliďovací Svazek: 8 Strana: 0445
Ukliďovací. Do obloukových svítilen od- por u-cí zařaditi. KP. VIII. 187.

355648   Úklik Svazek: 4 Strana: 0334
Úklik, u, m. = ohnutá cesta, die Abzwei- gung,, Krümmung des Weges. V Krkonš. Vz Úklika.

355649   Úklika, úkluka Svazek: 4 Strana: 0334
Úklika, úkluka, y, f. = úklik. Na Ostrav. Tč.

355650   Uklínati Svazek: 9 Strana: 0356
Uklínati, vz Uklnouti.

355651   Úklinek Svazek: 4 Strana: 0334
Úklinek, nku, m., Mordent. Hd.

355652   Úklinek Svazek: 9 Strana: 0356
Úklinek. Za hud. polož: Mus. 1850. II. 13., 53. Př.

355653   Uklíniti Svazek: 4 Strana: 0334
Uklíniti, il, ěn, ění; uklinovati, zu-, verkeilen. — co. Uklinuj to dobře. Us. — co kde: ramena kola v hřídeli. Vys.

355654   Uklinkati Svazek: 4 Strana: 0334
Uklinkati = opiti, berauschen. — koho, se čím: vínem. Ros.

355655   Uklinkati koho Svazek: 7 Strana: 0962
Uklinkati koho = uspati. U Kr. Hrad Kšť.

355656   Uklinouti Svazek: 4 Strana: 0334
Uklinouti, nul, ut, utí = uklouti. — co. Budel uslyšav to i dí jemu: Hádku, co kluzíš, však neuklineš. NB, Tč. 106.

355657   Uklinovaný Svazek: 4 Strana: 0334
Uklinovaný; -án, a, o, eingekeilt. — kde. Cepy jsou u-ny v litých nábojích. Zpr. arch. XI. 3. seš. 14. str.

355658   Uklinovati Svazek: 4 Strana: 0334
Uklinovati, vz Uklíniti.

355659   Uklíti Svazek: 4 Strana: 0334
Uklíti, kleji, el, et, etí, abfluchen. — co komu. Vše jim ukleje a upře. Us. Jg.

355660   Úkliudný Svazek: 4 Strana: 0334
Úkliudný, zastr. = úklidný. Jir.

355661   Uklivaný Svazek: 4 Strana: 0334
Uklivaný, abgehackt, abgepickt. U. ko- hout. Vz Uklouti, Uklibaný.

355662   Uklívaný Svazek: 9 Strana: 0356
Uklívaný. Jsa jako u. kohout jak může být ? kázání způsobený (jsa unaven). Mart. S. 44.

355663   Uklivati Svazek: 4 Strana: 0334
Uklivati, abpicken, zu Tode picken. Vz Uklouti.

355664   Uklízeč Svazek: 4 Strana: 0334
Uklízeč, e, m., v horn., der Säuber- junge. Bc.

355665   Uklízečka Svazek: 7 Strana: 0962
Uklízečka, y, f., Abräumerin, f. Šp.

355666   Uklízení Svazek: 4 Strana: 0334
Uklízení, n. (od uklízeti), uklizení (od ukliditi). Vz Ukliditi. Roztržka přišla zase k u. Ddk. II. 328. Nemůžeme udati, které asi nesnáze očekávaly ještě uklizení svého. Pal. Dj. III. 3. 196. Služky mají mnoho u.

355667   Uklizený Svazek: 4 Strana: 0334
Uklizený; uklizen, a, o, auf-, ab-, weg- geräumt; beigelegt, zur Ruhe gebracht. U. pokoj, dům, světnice, zahrada, Us., mysl (ruhig), Ms. pr. hor., svědomí. Ctib. Aniž také súdce súditi má v své náhlosti, ale když má mysl u-nú. CJB. 275.

355668   Uklízeti Svazek: 4 Strana: 0334
Uklízeti, vz Ukliditi.

355669   Úklizný Svazek: 10 Strana: 0461
Úklizný = pořádný. Mor. Kmk.

355670   Uklnouti Svazek: 4 Strana: 0334
Uklnouti, nul, utí, fluchen, schimpfen. Tč. Uklofati, vz Uklouti.

355671   Uklnouti Svazek: 9 Strana: 0356
Uklnouti. Jaký přeje a uklíná osud městu. Louk. 53 Uklnul mu svár (pro- kletím způsobil). Louk. 69.

355672   Uklofcovati Svazek: 4 Strana: 0335
Uklofcovati, zu Tode picken, schlagen. — koho. Ros.

355673   Uklohniti Svazek: 4 Strana: 0335
Uklohniti, il, ěn, ění = špatně ustrojiti, schlecht zubereiten. — co: jídlo. MM., Dch., Tyl. Ty ženské neumějí nic u. (uva- řiti, byť i špatně). Us. Ntk.

355674   Uklochtiti Svazek: 4 Strana: 0335
Uklochtiti, il, ěn, ění = uklohniti.

355675   Úklon Svazek: 7 Strana: 0962
Úklon v tělocv., die Rumpfbeuge. Rgl.

355676   Úklon, u, úklonek Svazek: 4 Strana: 0335
Úklon, u, úklonek, nku, m., úklona, y, f. = uklonění, die Verbeugung, das Kom- pliment. Ú. v tělocviku. Ú. v pravo, v levo, předklon, záklon. Úklona, na Slov. = úchy- lek, útočiště, der Zufluchtsort. Bern. Vz KP. I. 415. Poddanská ú., die Huldigung. Dch. Ú. učiniti. Dch. — Ú. = svah. Vz toto.

355677   Úklonek Svazek: 4 Strana: 0335
Úklonek, nku, m. = úklon. Náš pán je na samy ú-nky zvyklý a chce, aby se mu každý ukláňal. Mor. Šd.

355678   Uklonění Svazek: 4 Strana: 0335
Uklonění, n., die Verbeugung, Huldigung. Pozdravení, u. zjevuje nad míru. Na Slov. Tč.

355679   Ukloniti Svazek: 4 Strana: 0335
Ukloniti, il, ěn, ění; ukláněti, ěl, ění, na Mor. místy ukláňati se, ukloňovati = nakloniti, neigen, beugen; uhnouti, odvrátiti, abbeugen, ablenken. — co: hlavu. Us. — se komu, sich, beugen, verneigen; sich abbeugen. Us. — se před kým. Háj., Er. Sl. čt. 55. — se jak: uctivě. Us. Dch. — se pod čím: pod větrem se ukláněti (o stro- mech).

355680   Ukloniti co kam Svazek: 7 Strana: 0962
Ukloniti co kam. Sekeru k zemi u. Vrch. V lesní kořání dumavé své zraky uklání. Čch. Bs. 66. U. se nad propasť. Osv. — čeho kam. Pod meč hlavy své ukloní. Hdk. — kde. U-nil před ní se v zem, v pokoře. Osv. V. 759., VI. 54. Hlavu u-ní nad ním v tuše nejisté. Vrch. Myth. I. 218. — jak. Hlavu v taktu uklá- něti. Vrch. S vážností se u., Osv., mlčky, Vlč., lehounko. Osv.

355681   Úklonka Svazek: 7 Strana: 0962
Úklonka, y, f., Verbeugung, f. Kká. Td. 149.

355682   Úklonkář Svazek: 4 Strana: 0335
Úklonkář, e,. m., der Komplimenten- macher. Rk.

355683   Uklonkovač Svazek: 7 Strana: 0962
Uklonkovač, e, m. = úklonkář, Compli- mentenmacher. Rk.

355684   Úklonkuvatosť Svazek: 7 Strana: 0962
Úklonkuvatosť, i, f. Ú. slohu. Phľd, I. 2. 15.

355685   Úklonnosť Svazek: 4 Strana: 0335
Úklonnosť, i, f., die Artigkeit, Höflich- keit. L.

355686   Úklonný Svazek: 4 Strana: 0335
Úklonný, beugsam, nachgiebig, willfährig, artig; neúklonný, unbeugsam. Dch.

355687   Ukloňování Svazek: 4 Strana: 0335
Ukloňování, n., das Verbeugen.

355688   Úklop Svazek: 4 Strana: 0335
Úklop, u, m. = poklop, die Klappe. Ú. potápěcí = zvon potápěcí. Kod.

355689   Uklopotati Svazek: 4 Strana: 0335
Uklopotati, cf. Klopotati.

355690   Uklopotiti Svazek: 4 Strana: 0335
Uklopotiti, vz Klopotiti.

355691   Uklopýtnouti Svazek: 4 Strana: 0335
Uklopýtnouti, tnul a tl, utí, straucheln, strauchelnd fallen. Us. Tč. — kde: na ulici přes kámen. Us.

355692   Uklóti Svazek: 4 Strana: 0335
Uklóti = uklnouti. — se, sich satt flu- chen. Na Ostrav. Tč.

355693   Uklouti Svazek: 4 Strana: 0335
Uklouti, ukluji, ul, ut, utí; uklíti, ukliji, il, it, ití; uklinouti, uklovati, uklibnouti atd. Vz Klofati; abpicken. Chodí co uklibaný (uklivaný) kohout. Vz Uklibaný. Prov. — co, koho. Kus kamene u. (klofáním uraziti). Ros. Káně zajíce uklofala (klofajíc zabila). Ros. Uklvali by mě jak havrani. Us. Šd. Zanevřel na mne, div by mne neuklval. Šd. — koho kam: v patu. Jg.

355694   Uklouzati Svazek: 4 Strana: 0335
Uklouzati, ukluzovati = kluzkým činiti, glatt machen. — co: cestu. Ros.

355695   Uklouznouti Svazek: 4 Strana: 0335
Uklouznouti, znul a zl, utí = ujíti, utéci, entschlüpfen, entwischen. V. — komu. Uklouzlo mně neopatrné slovo (z úst). Ml. Uklouzlo mu to (nedošel toho). Us. Dch. — před kým. Umí před ním u. BO. — komu s kým. Us. — kam: do bláta. — komu odkud: z vězení. — U. = klouz- nouti, ausgleiten. — komu. Noha mi uklouzla. Jg. — kde: na ledě, na hladkém kameni. Ml. Uklubati, vz Uklouti. Uklubčení, n., das Abrunden; Abprügeln. Bern.

355696   Ukloužiti Svazek: 9 Strana: 0356
Ukloužiti = uploužiti, usoužiti. Malšice. Kub. L. f. 1900. 364.

355697   Uklubčený Svazek: 4 Strana: 0335
Uklubčený; -čen, a, o, gerundet; abge- prügelt. Bern.

355698   Uklubčiti Svazek: 4 Strana: 0335
Uklubčiti, il, en, ení, na Slov. = uku- latiti, klubko udělati, rund machen; sbíti, tüchtig abprügeln. Us. Bern.

355699   Úklud Svazek: 4 Strana: 0335
Úklud, u, m. = úklid.

355700   Ukluditi Svazek: 4 Strana: 0335
Ukluditi = ukliditi. Mor. Sd., Bkř.

355701   Úkludný Svazek: 4 Strana: 0335
Úkludný = úklidný, ruhig, Ruhe liebend; rein, sauber. Na Ostrav. Tč.

355702   Úkluka Svazek: 4 Strana: 0335
Úkluka, y, f. = oklika. Ta cesta dělá ú-ky. Na Ostrav. Tč.

355703   Ukluniti Svazek: 4 Strana: 0335
Ukluniti = ukloniti. Ve Slez. Tč.

355704   Uklusati Svazek: 4 Strana: 0335
Uklusati, sám a ši; uklusnouti, sl, utí, uklusávati = klusem utéci, wegtraben, davon- laufen, -kommen. — odkud kam. Sotva jim z rukou na hrad uklusal (uklouzl). Bart. 257. 6.

355705   Uklvati Svazek: 4 Strana: 0335
Uklvati, vz Uklouti.

355706   Uklvati Svazek: 10 Strana: 0461
Uklvati. Baw. Ar. v. 4533., 3248.

355707   Uklzati Svazek: 4 Strana: 0335
Uklzati, uklznouti, zl, utí, aus-, abglit- schen. Vz Uklouzati. Klzačka už je uklzaná, už se dobře klže. Na Ostrav. Tč. ..... kde: na ledě. Us. Tč.

355708   Uklznouti Svazek: 4 Strana: 0335
Uklznouti = uklouznouti. Na Ostrav. Tč. Vz Uklzati.

355709   Ukmásit komu co Svazek: 9 Strana: 0356
Ukmásit komu co. Vz Ukmásnouti.

355710   Ukmásnouti Svazek: 4 Strana: 0335
Ukmásnouti, snul a sl, ut, utí, abraffen, wegreissen. — co komu: dobytku kousek trávy někde u. Mor. Šd. Pes mně ukmásl kus sukně. Ib. Šd.

355711   Ukmásnouti komu co Svazek: 8 Strana: 0445
Ukmásnouti komu co. Nár. list. 1895. č. 341. odp. feuill.

355712   Uknísati Svazek: 4 Strana: 0335
Uknísati = uhoupati, lange schwingen. Bern.

355713   Úkno Svazek: 7 Strana: 0962
Úkno, a, n. = łúkno, polní česnek. Na jihových. Mor. Brt. L. N. 117.

355714   Ukňukovati Svazek: 4 Strana: 0335
Ukňukovati = kňourati, raunzen. Us. Tč.

355715   Ukobziti se Svazek: 4 Strana: 0335
Ukobziti se, il, ení, lange hüpfen, schä- kern. Na Slov. Bern.

355716   Ukochati Svazek: 4 Strana: 0335
Ukochati = zamilovati, lieb gewinnen. — co, koho. L. — si koho jak. Vz Zamilo- vati.

355717   Úkoj Svazek: 4 Strana: 0335
Úkoj, e, m. = ukojení, die Besänftigung, Befriedigung, Stillung, Beruhigung, Be- schwichtigung, Linderug. Dch., Vrch. Zvuky nesou úkoj. Hdk. L. kv. 29.

355718   Úkoj Svazek: 7 Strana: 0962
Úkoj potřeb. Kzl. 10., 7. Líbal bez ú-je. Vrch. — Šml.

355719   Úkoj Svazek: 8 Strana: 0445
Úkoj. Bůh láska jest bez ú-je. Boušk. 27. To podniknu Vám na ú. všech tužeb vašich. Vrch. Rol. I.—VI. 167. (XLIII. 26.).

355720   Ukojení Svazek: 4 Strana: 0335
Ukojení, n. = úkoj. Radosť věčná záleží ... a na milování a u. v tom dvém tak, že... Hus II. 253.

355721   Ukojenosť Svazek: 4 Strana: 0335
Ukojenosť, i, f., die Befriedigung, Be- ruhigung. Dch.

355722   Ukojenosť Svazek: 7 Strana: 0962
Ukojenosť mysli. Dk. P. 166.

355723   Ukojený Svazek: 4 Strana: 0335
Ukojený; -en, a, o, besänftigt, beruhigt, gestillt, beschwichtigt, befriedigt. U. moře. Us.

355724   Ukojidlo Svazek: 10 Strana: 0461
Ukojidlo, a, n. U. bolesti (lék. ). Msn. II. 275.

355725   Ukojitel Svazek: 4 Strana: 0335
Ukojitel, e,, m., der Besänftiger, Beru- higer atd., vz Úkoj, Ukojiti.

355726   Ukojitelka Svazek: 4 Strana: 0335
Ukojitelka, y, ukojitelkyně, ě, f., die Besänftigerin, Beruhigerin usw., vz Úkoj.

355727   Ukojitelný Svazek: 4 Strana: 0335
Ukojitelný, stillbar, befriedigbar, ver- söhnlich. — v čem: v hněvu (ústupný, mírný). BR. II. 712. b. Neukojitelný hněv. BR. II. 655. b.

355728   Ukojiti Svazek: 4 Strana: 0335
Ukojiti, il, en, ení; ukájeti (vz Gb. Hl. 144. ), 3. os. pl. -ejí. el, en, ení; ukojovati = spokojiti, uchlácholiti, obměkčiti, beruhigen, stillen, besänftigen, beschwichtigen, ver- söhnen. Jg. — co, koho: dítě, Us., hněvi- vého, D., hněvivou mysl. V. U. svou zuři- vosť, ctižádosť. Dch. Kristus hněv otcův u-jil. BR. II. 14. b. Žádal apoštol u. jejich touhu a jejich bohumilou zvědavosť. Sš. II. 145. Nedaj sebe u. rozkoši tělestné; Neb vrť se kam chce, ten, jenž miluje chlipnosť, nikdež nenalezne, co by jeho žádosť nasy- tilo neb ukojilo; Buoh byl jich užitek, jenž je konečně ukojil; Nižádná věc ani všechna stvoření nemohú duše u. konečně, jediné samo božství. Hus I. 294., 297., 298., II. 53. (Tč. ). — koho, co čím: pěknými slovy. Troj. Nasycením žádosť srdce se ukájí. Sš. Sk. 170. (Hý. ). Přímluvou legatovou dal se u. Pal. IV. 2. 288. Já smrtí hněv otcův u-jím. BR. II. 71. a. — proč. Pro něhož libě jsem ukojen a s vámi spokojen. BR. II. 75. b. — čeho, koho (gt. ): žízně, šp. m.: co. Brt. — co kde. Nemalou vojnu Pán u-jil vně nás i v nás, mnohotvárnou, všestrannou, dlouho- trvalou vojnu. Sš. I. Ukojiti dítě na rukou, stillen. Tč. — koho, se v čem. Boha v hněvu jeho ukojiti. Kram. A v tom ko- chání se ukojí. Hus I. 42. A v tom se tak ukojí v radosti, že nikam z ní nebude moci pohnut býti. Hus II. 253. — se kdy od čeho. Člověk má se v neděli od hřiecha u. a od přiekazného díla. Hus I. 115. (Tč. ). — se = hněv pustiti, sich beruhigen. V. Ukoj sě hněv tvój. BO. Který člověk dobrý vóli svú ke všemu dobrému zdvihuje, tak se ukojí, že... Hus III. 297. — čeho v kom. Ukájí všech smyslů v člověku spaní. Gníd. Vz U. čeho. — se ke komu. Ukoj se k nám, milý pane. Br.

355729   Ukojiti Svazek: 8 Strana: 0445
Ukojiti. A tak je u-li v bludiech (kněžie). Chč. m. s. III. 3. Aby (cierkev) všechen svět u-la pod vieru. Chč. S. 70.

355730   Ukojiti čeho Svazek: 7 Strana: 0962
Ukojiti čeho. Již pláče u-la. Č. Kn. š. 369. — co komu: srdce. Kká. — se čemu = okojiti se čemu, v něčem si zalíbiti. Jir. Ale hlédaj, aby se jemu neukoje mne ne- zapomněl. GR. Mus. 1862. 379.

355731   Ukojivý Svazek: 4 Strana: 0336
Ukojivý = co ukojuje, stillend, schmerz- stillend. Ja. Působnosť u. a smírná. Sš. II. 201.

355732   Úkojnosť, i Svazek: 4 Strana: 0336
Úkojnosť, i, f., die Versöhnlichkeit.

355733   Úkojný Svazek: 4 Strana: 0336
Úkojný, besänftigbar, still, leicht zu be- friedigen. Us.

355734   Úkojný Svazek: 7 Strana: 0962
Úkojný. Ú. spotřeba, kapitál, Kzl. 355., 106., spánek, Schz., šťáva. Vrch.

355735   Ukojování Svazek: 4 Strana: 0336
Ukojování, n., das Beruhigen.

355736   Ukojovatel Svazek: 4 Strana: 0336
Ukojovatel, e, m., der Beruhiger.

355737   Ukojovatelka, y, ukojovatelkyně Svazek: 4 Strana: 0336
Ukojovatelka, y, ukojovatelkyně, ě, f., die Beruhigerin.

355738   Ukojovatelný Svazek: 4 Strana: 0336
Ukojovatelný = ukojitelný.

355739   Ukojovati Svazek: 4 Strana: 0336
Ukojovati, vz Ukojiti.

355740   Úkojový Svazek: 8 Strana: 0445
Úkojový. Ú. slasť. Ott. XI. 441.

355741   Ukokrhati Svazek: 4 Strana: 0336
Ukokrhati, durch's Krähen verursachen, anzeigen. — co komu. Kohout nám špatný čas ukokrhal. Us. Tč.

355742   Ukoktati Svazek: 4 Strana: 0336
Ukoktati, herausstottern. Ten se vám ukoktal, než to vypověděl. Us. Tč.

355743   2. Úkol Svazek: 4 Strana: 0336
2. Úkol, u, m. = úhrnek. Povodeň všecko úkolem poplenila. Zlob.

355744   3. Úkol Svazek: 4 Strana: 0336
3. Úkol, u, m. = kůlna. Slov. Ukoláceti, el, en, ení = ukolébati. Tč.

355745   Úkol Svazek: 7 Strana: 0962
Úkol. Str. 336. b. 15. ř. sh. ,povolili jí´ oprav v : povolijí. Ú. = práce. Ú. domácí, školní. Pdl. Tříti se do cizího ú-lu. Lpř. — Ú. = uložená daň, Auflage. Ú. bráti, Steuern einheben. Št. Kn. š. 156. 35. — Ú. = díl. Hrnčíři na výročním trhu při slabém od- bytu rozdělí zboží na ú-ly, t. j. na díly. V každém díle je zboží různého druhu a rozdílné velikosti a díly prodávají se po stejné ceně. Val. Slavč. 36. — Ú. Děvčice, které u muziky před půlnoci netančí (sedí), zůstávají, až hledanější se vytratí, na ú-ly a vytančí se potom přece. Val. Slavč. 36.

355746   Úkol Svazek: 8 Strana: 0445
Úkol. Dělník úkolem smluvený (na úkol). Půh. VI. 270.

355747   1. Úkol, u, úkolek Svazek: 4 Strana: 0336
1. Úkol, u, úkolek, lku, úkoleček, čku, m., od kolo, quantum; cf. kol-i-krát. Bdl. 347. Ú. = jistá práce na určitou dobu, be- stimmte Arbeit, das Tagwerk. Svůj denní ú. dodělati. V. Práci úkolem uložiti. Us. Ú. dělati. Kom. Tříti se do cizího ú-lu. Ros. Dáti se, pustiti se do svého ú-lu. Dch. Uloženou práci ještě nad ú. vykonal. Brt. S. 77. Někomu ú. dáti. Nz. Práce z ú-lu (úkolová). Nz. I tehdáž ujal se ú-lu pro- středníka, ale s jakým úspěchem ?; Vratislav pojal velice dobře vážnosť ú-lu sobě svěře- ného. Ddk. II. 173., 293. Pán vyvoliti sobě umínil učeníky, jimž by ú,, lidi k spáse vésti, svěřiti mohl; Neměl Jan u-lu abso- lutného; Chtěje dověděti se místněji o u-lu jeho; Přistoupá nyní k ú-lu svému. Sš. Mr. 8., J. 17., 47., II. 12. (Hý. ). Takový ú. naň vložil; Aby mu v takovém u-lu byl po- mocen; Bartoloměj měl ještě jiný ú. na Mo- ravě. Ddk. III. 66., 111., V. 325. (Tč. ). — Ú. = jistá robota, bestimmte Frohnarbeit. Na ú. jíti. — Ú. = jistá práce za mzdu pro- jednaná, úkolní práce, akkord, der Akkord, das Gedinge, die Gedingarbeit, akkordirte Arbeit. Ú. metrový, latrový, čtvercový, Quadratflächengedinge, vozový, Wagen-, hlavní, premiový. Hř. Ú-lem dělati. Dílo na ú. projednati. Rohn. Dílo ú-lem projednati, pronajíti. J. tr. D. Ženci ú-lem. Us. Práci ú-lem zjednati. Ú-lem na den dělati. Kram. Pakli by který kovář bez všelikého nájmu neb úkolu koval těžařům. CJB. 313. Na úkol přísti. Půh. Na ú. ve vinici pracovati. Čk. Leč by ú-lem zjednané dílo měli. Bck. II. 1. 191. — Ú. = mzda, der Lohn. Aby jim dával v čas vyměřený ú. a pokrm. V. Kluci by byli živi na ú. = nesmírně mnoho jedí! Sř. Za přívoz tří sudů vína úkolem dáno 7 kop. Blk. exc. — Ú. = díl berně, co na každého přijde. Podlé úkolóv dřevních povolili jí páni berně; Berci v tom hřešie, ač úkoly berú rovně, ale zámazné berú těžce. Výb. I. 725. (Páni n. vládyky) ne- povolují berně jinak než podlé úkolóv sta- rých. Št. Vz Gl. 347.

355748   Ukoláčkovati koho Svazek: 4 Strana: 0336
Ukoláčkovati koho = vytáčkami a po dobrém utišiti, odbyti, Jemanden mit Aus- flüchten und guten Worten abweislich be- scheiden. U Vys. Mýta. Hrp.

355749   Ukoláš Svazek: 7 Strana: 0962
Ukoláš, e, m. = ucholák, škvor. Slov. Rr. Sb.

355750   Ukoláš Svazek: 8 Strana: 0445
Ukoláš = škvor. Phľd. XII. 56.

355751   Ukolebač, ukolebávač Svazek: 4 Strana: 0336
Ukolebač, ukolebávač, e, m., der Ein- wieger. Us. Šd.

355752   Ukolébaný Svazek: 7 Strana: 0962
Ukolébaný, beruhigt. U. svědomí. Janiš. 55.

355753   Ukolébati Svazek: 4 Strana: 0336
Ukolébati, ukolíbati = kolíbáním upo- kojiti, einwiegen; uchlácholiti, stillen, be- gütigen, beschwichtigen, einwiegen. — co, koho: dítě, Ros., svědomí. Kom. — koho, se v co: v lahodné sny. Hlas. Duše tamto ukolíbá ve snění se růžová. Sš. Bs. 43.

355754   Ukolébati Svazek: 7 Strana: 0962
Ukolébati. Mateřsky mě v loktech u-bá. Kká.

355755   Ukolébavě Svazek: 10 Strana: 0461
Ukolébavě. To jehličí šumělo tak u. Tbz. V. 6. 407.

355756   Ukolébavka Svazek: 7 Strana: 0962
Ukolébavka. Vz Čes. mor. pís. 3.—6., Er. P. 1., Slavč. 7.

355757   Ukolébavka Svazek: 8 Strana: 0445
Ukolébavka. Vz Duf. 55. nn., Čes. 1. VI. 143.

355758   Ukolébavka Svazek: 9 Strana: 0356
Ukolébavka. Vz Hoř. 134., Nár. sbor. III. 90., Sbor. slov. III. 81. Na již. Mor., vz Šeb. 47.

355759   Ukolébavky Svazek: 10 Strana: 0461
Ukolébavky na Slov. Vz Sb. sl. 1902. 59., Brt. Čít. 6. nn. Slezské vz ve Vyhl. II 230 nn., Vlasť I. 132. nn. Na Slov. Vz Sb. sl. VII 59.

355760   Ukolébavý Svazek: 7 Strana: 0962
Ukolébavý, einwiegend. U. popěvek. Posp.

355761   Úkolecní Svazek: 9 Strana: 0356
Úkolecní = okolni. Choditi do ú-ních dědin. Šeb. 285.

355762   Úkolečně Svazek: 9 Strana: 0356
Úkolečně. Takovýho nebylo ú. k spa- tření (v celém okolí); Byl jsem ve všech dědinách ú. r. a hodech. Již. Mor. Šeb. 100., 170

355763   Úkolek Svazek: 7 Strana: 0962
Úkolek, lku, m., vz Úkol. Rk.

355764   Ukolembať Svazek: 7 Strana: 0962
Ukolembať = ukolíbati. Slov. Bern.

355765   Ukolembavka Svazek: 7 Strana: 0962
Ukolembavka, y, f. = ukolíbavka. Slov. Bern.

355766   Ukolíbavka, ukolébavka Svazek: 4 Strana: 0336
Ukolíbavka, ukolébavka, y, f. = píseň k ukolíbání dětí, das Wiegenlied. Zlob.

355767   Ukolísať Svazek: 8 Strana: 0445
Ukolísať. Keď tú raz sen ukolíše (stužku), ťažko ju prebrať (probuditi). Phľd. 1896. 455.

355768   Ukolísati Svazek: 4 Strana: 0336
Ukolísati, na Slov. = ukolíbati, ein- wiegen. Bern. — koho. Holiže, holiže, mamka ca kolíše (kolíbe), kedy ca ukolíše, puojdze do Beluše. Sš. P. 511.

355769   Ukolísavka Svazek: 8 Strana: 0445
Ukolísavka, y, f. = ukolíbavka. Phľd. 1895. 39.

355770   Ukoliti Svazek: 4 Strana: 0336
Ukoliti, il, en, ení = kolím upevniti, pfählen. Ros.

355771   Ukoliti Svazek: 10 Strana: 0461
Ukoliti = usekati, rozkálati. Ouboč. Rgl.

355772   Úkolní Svazek: 10 Strana: 0674
Úkolní rej stra. 1525. Arch. XXII 72.

355773   Úkolní, -ný Svazek: 4 Strana: 0336
Úkolní, -ný = úkolem zjednaný, gedun- gen. Ú. robota, dílo, Reš., práce (vz Úkol, Úkolový), Sych, smlouva, D., havíř (úkol- ník). Hř.

355774   Úkolnice, e, úkolnička Svazek: 4 Strana: 0336
Úkolnice, e, úkolnička, y, f., gedungene Arbeiterin.

355775   Úkolnictví Svazek: 4 Strana: 0336
Úkolnictví, n., der Stand des gedungenen Arbeiters. Bern.

355776   Úkolník Svazek: 4 Strana: 0336
Úkolník, a, m. = kdo úkolem dělá, der Tagarbeiter, Taglöhner, Akkordarbeiter, Ge- dingarbeiter. Ros. Nádenník a ú. museli přispívati. Pal. Dj. V. 2. 441. — Ú., u, m. = sloupec, k němuž se bránka n. vrata přivírají a petlicí zastrkují. Slez. Šd.

355777   Ukolník Svazek: 8 Strana: 0445
Ukolník, u, m., vz Okolník (3. dod.).

355778   Úkolník Svazek: 10 Strana: 0674
Úkolník, a, m = kdo pracuje na úkol. 1525. Arch. XXII. 58., 82.

355779   Úkolníkovati Svazek: 4 Strana: 0336
Úkolníkovati, úkolovati = úkol dělati, Geding arbeiten. Us.

355780   Úkolnitý Svazek: 10 Strana: 0674
Úkolnitý. Ú. práce = na úkol. Brt. Sl.

355781   Úkolovati Svazek: 4 Strana: 0336
Úkolovati = úkol dělati. Us.

355782   Úkolový Svazek: 4 Strana: 0336
Úkolový, Geding-, Akkord-. Práce ú. (úkolem projednaná), J. tr., práce, z ú-lu. Nz. U. plat, das Pauschale. J. tr.

355783   Úkon Svazek: 4 Strana: 0336
Úkon, u, m. = konání, funkce. Ú. = zjev činnosti přiměřené účelu, jemuž slouží původ takového zjevu, die Operation, Funktion, Thätigkeit, S. N. Ponětí se plodí úkonem (konáním) mysli. Marek. Ú. v mathem.: ú. pomocný, Hilfsfunktion, algebraický, pře- tržitý (diskontinuirlich), celistvý (ganze F. ), lomený (gebrochene F. ), pravě lomený (echt gebrochene F. ), nepravě lomený (unecht gebrochene F. ); u-ny podobné (ähliche F. ), stejnotvárné (F. von einerlei Form), jedné hodnoty n. jednohodnotné (einförmige F. ); ú. spřežitý (komplexe F. ); ú. jde skrze nullu; ú. rozvinouti, rozvésti. Nz. Nepřímý, obrácený (invers) u. početní, střídavý (alter- nující); ú. početní, Rechnungsart. Stč. Alg. 10., 12. Ú-ny úhloměrné, goniometrische F. Jdč. III. 11. Bohoslužebné ú-ny, gottes- dienstliche Handlungen. Dch. Jak tento roste chrám (těla), též uvnitř mysl a duše bují ve svých úkonech. Shakesp. Haml. 1. 3. Dch. Ú. udělaný, učiněný, opus operatum. Sněm. trid. (Šd. ). Ú-nové boží na vnějšek, opera dei ad extra; Výklad ú-nu toho sym- bolického se obrazně nese; Výdech ducha sv.... jest osobodějný ú.; Každý úd těla má ú. sobě oddílný; Ú. pomíjející; Řada ú-nů; Posvátný ten ú. rozličný může míti obsah. Sš. J. 109., 215., 249., I. 123., II. 28., 86., II. 144. (Hý. ). Teprv časem ú. vnějšího spojování ujala zvláštní slovce. Ndr.

355784   Úkon Svazek: 7 Strana: 0962
Úkon duše, víry, Činný, trpný, Hlv., animalní, vegetativní, Dk., životní, Mj., ZČ., fysiologický. Stč.

355785   Úkonalý Svazek: 4 Strana: 0337
Úkonalý = ukonaný. Děvenka u-lá (una- vená) na trávníčku zaspala. Sš. P. 302.

355786   Ukonaný Svazek: 4 Strana: 0337
Ukonaný; -án, a, o = udělaný, fertig gemacht, Us.; unavený, ermüdet, müde. Na Zlínsku. Brt.

355787   Ukonaný Svazek: 8 Strana: 0445
Ukonaný = umdlený, unavený. Také na Slov. Phľd. 1893. 21., 1896. 559.

355788   Ukonaný Svazek: 9 Strana: 0356
Ukonaný = umalený. Zát. Př. 127b.

355789   Ukonati Svazek: 4 Strana: 0337
Ukonati, ukonávati = udělati, fertig machen, vollenden; unaviti, ermüden. Kld. — co. Ros. — se v čem, čím: v běhu, Bern., během.

355790   Ukonati se Svazek: 8 Strana: 0445
Ukonati se = unaviti se, umdleti. Chcela si lahnúť, veď velmi sa u-la. Phľd. XII. 432.

355791   Ukonavě Svazek: 7 Strana: 0962
Ukonavě = do únavy. U. pracovala. Phľd. V. 59.

355792   Ukoncovati něco Svazek: 4 Strana: 0337
Ukoncovati něco = ukončiti. Us. Msk.

355793   Ukončení, n Svazek: 4 Strana: 0337
Ukončení, n., das Vollenden, die Vollen- dung. Na dobré u. Šm. Stručné, překva- pivé u. spisu našeho. Sš. Sk. 4.

355794   Ukončenosť Svazek: 7 Strana: 0962
Ukončenosť, i, f., Vollendung, f. Bez plastické u-sti. Koll. III. 361.

355795   Ukončený Svazek: 4 Strana: 0337
Ukončený, vollendet. U. rok atd. Na ukončenou. Šm. — čím. Čásť rostliny u-ná trnem. Rst. 511.

355796   Ukončený Svazek: 7 Strana: 0962
Ukončený. Charakter v sobě u-ný. Šml.

355797   Ukončitě Svazek: 4 Strana: 0337
Ukončitě, begränzt.

355798   Ukončiti Svazek: 4 Strana: 0337
Ukončiti, il, en, ení; ukončovati, vollen- den. — co: práci, věc nějakou, řadu, boj atd. Dch., Ddk. V. 151. — co čím: hádku soubojem. Ml. — co s čím, s kým. Dříve s každým oběhem měsíce i rok jsou ukon- čovali. Měst bož. S někým věc na čisto u., reinen Tisch machen. Dch. — v čem. Když sesláni ducha sv. bude v následcích a vý- jevech ukončeno. Sš. Sk. 24.

355799   Ukončiti co čím Svazek: 7 Strana: 0962
Ukončiti co čím. Sedmým dílem dílo u. Us. Pdl.

355800   Ukončitosť Svazek: 4 Strana: 0337
Ukončitosť, i, f., die Abgeschlossenheit, der Abschluss.

355801   Ukončitý Svazek: 4 Strana: 0337
Ukončitý, begränzt. Sedl.

355802   Ukondaný Svazek: 4 Strana: 0337
Ukondaný = ukonaný, uvondaný. — od čeho, čím: od veliké roboty; prací. Slez. Šd.

355803   Ukonejšiti Svazek: 4 Strana: 0337
Ukonejšiti, ukonýšiti, il, en, ení; ukonou- šiti, ukonejšeti, ukonoušeti, ukonejšívati = uspati, ukolíbati, uhejčkati, einlullen, ein- schläfern, einwiegen; spokojiti, ukojiti, be- schwichtigen, beruhigen. — co čím: dítě zpěvem, nakrmením, hejčkáním. Lichocením dával se ukonýšiti. Pal. IV. 2. 440. — koho kde kdy: Shledával v úmrtí Vipertově dobrou příležitosť, za kterouž by mocné protivníky své v Sasích mohl u. Ddk. II. 404.

355804   Úkonně Svazek: 4 Strana: 0337
Úkonně = konečně, definitivně. Kat. 2701.

355805   Úkonník Svazek: 7 Strana: 0962
Úkonník, a, m. = konatel, Functionär, m. Nz.

355806   Úkonnosť Svazek: 4 Strana: 0337
Úkonnosť, i, f. Ú. přístroje, die Funktions- fäbigkeit. Dch.

355807   Úkonný Svazek: 4 Strana: 0337
Úkonný = aktualný, aktuell. Ú. dobro, zlo, hřích, úmysl, ctnosť, milosť. MP.

355808   Ukonoušiti Svazek: 4 Strana: 0337
Ukonoušiti = ukonejšiti. Pal. Dj. IV. 1. 160.

355809   Ukonýšiti Svazek: 4 Strana: 0337
Ukonýšiti = ukonejšiti. Pal. Dj. IV. 2. 277., 440.

355810   Úkop Svazek: 7 Strana: 0962
Úkop, u, m Phľd. VIII. 62.

355811   Ukopati Svazek: 4 Strana: 0337
Ukopati, ukopnouti, pnul a pl, ut, utí; ukopávati, ukopávávati = kopaje ubrati, ab-, weggraben; kopaje činiti, vykopati, ausgra- ben; moci kopati, im Stande sein zu gra- ben; kopna udeřiti, hauen; kopaje zabiti, zu Tode stossen, stampfen. Jg. — co komu: kus pole, mez (celou) = kopáním ubrati. Hrobaři, hrobaři, ukopte mi jámu velikú, širokú, co dvá do ní lehnú. Sš. P. 86. — komu čeho: meze (i. e. kus. Týž význam). — komu čeho kde. Ukopni mi v zahradě cibule, zemnáků do hrnka. Us. Šd. — koho čím (kam). Ukopl ho kůň nohou do bři- cha (kopnutím udeřil). Ros. Měla milá dva nože, oba metalové, jedném hrob ukopala, druhém se zabila. Sš. P. 781. — co, koho: psa (kopnutím udeřiti, 2. kopáním zabiti). Us. U. jámu (vykopati). Kráva mě ukopla, když jsem ji dojila. Zem je tvrdá, že jí nelze ukopnouti. Us. Šd. Já to ukopnu (budu s to, abych to urazil). Ten to uko- pal (špatně udělal, verpfuschen). Us. Dch.

355812   Ukopčiti Svazek: 4 Strana: 0337
Ukopčiti, il, en, ení = uvršiti, häufen, häufeln. Jg. — co: řádky, seno. Us. Tč.

355813   Ukopečkovati Svazek: 4 Strana: 0337
Ukopečkovati = ukopčiti, häufeln. — co kde: seno na louce. Us. Tč.

355814   Ukopnouti Svazek: 9 Strana: 0356
Ukopnouti, vz Ukopati.

355815   Ukopnutí Svazek: 10 Strana: 0674
Ukopnutí, n. Bylo tam toho na u. = po kousku na každodenní potřebu (v zahradě). Brt. Sl.

355816   Ukoprtnouti Svazek: 4 Strana: 0337
Ukoprtnouti, tnul a tl, strauchelnd fallen. — kam: na zem. Us. Tč.

355817   Ukoptěnec Svazek: 8 Strana: 0445
Ukoptěnec, nce, m. = ukoptěný. Wtr. St. Pr. 133.

355818   Ukoptění, n Svazek: 4 Strana: 0337
Ukoptění, n., vz Ukoptiti. I Vulkanus na kvasích bohuov k smíchu popouzí a jednak svým kulháním a jednak u-ním obveseluje jich spolupití. Jel. Enc. m. 17. U. nebo ne- čistota lidí zbědovaných obrátila se v slič- nosť. Skl. V. 304.

355819   Ukoptěný Svazek: 4 Strana: 0337
Ukoptěný; -en, a, o, schmutzig, russig. U. nos. Dch., Nz. lk.

355820   Ukoptilý Svazek: 4 Strana: 0337
Ukoptilý = ukoptěný. U. Vulkan. Jel. Enc. m. 17.

355821   Ukoptiti Svazek: 4 Strana: 0337
Ukoptiti, il, ěn, ění a cen, ení = koptem učerniti, russig machen, berussen, schwär- zen. V. — koho, se. Ros. — se čím: sa- zemi. Jel.

355822   Úkor Svazek: 4 Strana: 0337
Úkor, u, m., úkora, y, f. = ukoření, pohanění, posměch, potupa, rouhání, utr- hání, die Schmach, Schmähung, Verachtung, Schande, Lästerung. Jaké ú-ry měl od hu- benějších. Bern. V. Otnes ote mne rúhotu a úkoru. Ps. ms. Někomu na ú., Einem zur Schur. Dch. Za odvet a náhradu veřejné ú-ry. Sš. Sk. 199. Ú-ry obrážeti. Troj. Za tento koruně české učiněný ú. musel trpěti král; Jali se spisy Viklefovy brániti proti u-ru kacířství. Pal. II. 1. 337., III. 1. 124. Stál jsem nah u sochy a slyšal jsem úkory a posmívání v svoje uši. Boč. Zdali jsem komu na ú-ru učinil. Kon. Třikráte pýše na ú. slzy ho polijí. Ráj. Nebo pro tě trpěl jsem úkoru. Ž. wit. 88. Povahou i chováním svým osvědčil se býti na ú. všem ctnostem, jež zjednávají panovníku česť a lásku. Ddk. II. 53. Synové boží bez ú-ry (sine reprehen- sione). ŽN. Úkory jí dáváše (výčitky). Bj. Bližnie své ú-ry dává (exprobrat), že...; Nepoddávaj nás v ú-ru. BO. Muž bude dá- vati ú-ry ženě, by nelepa byla; Starý Dobeš ochudí bieše a ú. od ženy dosti jmieval, že byl štědr v almužny. St. — Pozn. Zařízení to stalo se na ú. svobody, zde šp. m.: na ujmu (na škodu, zum Nachtheil). Brs. 2. vyd. 248. Úkoru na mravech utrpěti m.: ujmu, škodu. To bylo ovšem na ú. úmluvy, m.: na ujmu, na škodu. Taktéž v násl. a p. pří- kladech: Kterýžby opovážil se něčeho na ú. obecného a vždy obvyklého pořádku; Zvláštní úrokování a zakupování důchodů poskytovalo židům prostředky k vlastnímu obohaceni na ú. jiných; V cizí zemi chtěli zbohatnouti na ú. jiných; Nehody působily jemu na ú.

355823   Úkor Svazek: 7 Strana: 0962
Úkor. Úkora. Št. Kn. š. 284. 25. Nemaje od nás žádné ú-ry ani slovem ani v skutku i ráčil psáti. Krnd 10. — Úkory, impro- peria, zpěv na veliký pátek. Šrůtek. Lit. 162., Hnoj., 89. — Ú., nějaká poloha kra- jiny. Cf. Úložina (dod.).

355824   Ukoralý Svazek: 4 Strana: 0338
Ukoralý chléb, spröd, krustig. Ros.

355825   Ukorati Svazek: 4 Strana: 0338
Ukorati, okorati = kůru dostati, dürr, spröd, krustig werden. Chléb ukorá.