400001   Zahátka Svazek: 8 Strana: 0494
Zahátka. Nemohu strpěti krivdy božie v nižádné truhle, ani v jámě, ani v které za- hátce. Chč. Mik. 456.

400002   Zahatlati Svazek: 5 Strana: 0055
Zahatlati, verschmieren. — co čím: papír špatným písmem. Mor. Tč. — co kde. Včil děti mnoho papíru ve škole zahatlajú. Ib. Tč.

400003   Záhaťový Svazek: 5 Strana: 0055
Záhaťový, Thromben-. Z. zásnět, die Thrombenmole. Nz. lk. Vz Záhať.

400004   Záhatový Svazek: 7 Strana: 1105
Záhatový. Z. změknutí mozku, thrombo- tische Gehirnerweichung.

400005   Záhaťový Svazek: 10 Strana: 0512
Záhaťový. Zánět žíly z-vý, thrombo- phlebitis. Ktt.

400006   Zahávati odkud Svazek: 5 Strana: 0055
Zahávati odkud. Tak sme my lidé hříšní daleko od Boha zahávali, dále než nebe od země. Rokyc. Výkl. na adv.

400007   Zahavkati Svazek: 5 Strana: 0055
Zahavkati. Starý Bodrík ale zahavkal, až hora ozvala se. Dbš. Sl. pov. VI. 96.

400008   Zaházecí Svazek: 5 Strana: 0055
Zaházecí = k záházení sloužící n. hodný záházení, verwerflich. Z. škarty papíru. Kom.

400009   Zaházeti Svazek: 5 Strana: 0055
Zaházeti, vz Zahoditi.

400010   Zaházeti Svazek: 9 Strana: 0392
Zaházeti. Sr. Gb H. ml. III 2. 335.

400011   Zahazování Svazek: 5 Strana: 0055
Zahazování, n., das wiederholte Weg-, Zuwerfen. Nemám na z., ich habe nichts zu verwerfen. Z. jámy prstí. Us. Vz Zaházeti.

400012   Zahazovati Svazek: 5 Strana: 0055
Zahazovati, vz Zaházeti.

400013   Zahbí, n Svazek: 10 Strana: 0512
Zahbí, n. = kout. Olympské z. Msn. Jl. 365.

400014   Záhbitý Svazek: 5 Strana: 0055
Záhbitý, faltig. Sm.

400015   Záhe Svazek: 5 Strana: 0055
Záhe, vz Záha, 2. Nebude-li to záhe sro- vnáno. Arch. III. 58. Jediné rač dáti záhe věděti. Ib. II. 39. — Rkk. 17.

400016   Záheb Svazek: 5 Strana: 0056
Záheb, hbu, m. = záhyb.

400017   Záheb Svazek: 7 Strana: 1105
Záheb. Koll. III. 285.

400018   Záhejčí Svazek: 9 Strana: 0392
Záhejčí, n, trať. Pck. Hol. 77.

400019   Zahejniti Svazek: 5 Strana: 0056
Zahejniti, vz Zahyniti.

400020   Zahejsati Svazek: 5 Strana: 0056
Zahejsati, aufjauchzen. — nad čím. Us.

400021   Zahekati Svazek: 5 Strana: 0056
Zahekati; zaheknouti, knul a kl, utí, an- fangen zu ächzen. — abs. Nemocný zahekl. Musel jsem stonať a drobet zahekať. Us. — kde. Praštil ním o zem, až to tak v něm zaheklo. Mor. Šd. Hrabe, hrabe a to cosi na hřbitově zaheká. Sk.

400022   Zahelekati Svazek: 5 Strana: 0056
Zahelekati = zazpívati hele a p. Vz Helekati. Na mor. Zlínku. Brt. Mládenci za- zpívajte, družičky zahelekajte. Mor. Zlínsk. Brt. Než se pracovati začne, některá dobrá zpěvačka zaheleká silným hlasem: ichuchu! Brt. P. 92.

400023   Zahemovat Svazek: 10 Strana: 0512
Zahemovat, z něm. = zaraziti, nedo- mluviti. Čes. 1. X 464.

400024   Zahemzati Svazek: 5 Strana: 0056
Zahemzati = hemzaje zalézti, krabbelnd sich verkriechen. Eos.

400025   Zaherděčiti si Svazek: 9 Strana: 0392
Zaherděčiti si = zaklíti. Šeb. 102.

400026   Zaheržati Svazek: 7 Strana: 1105
Zaheržati = zařehtati. Koň z-žal na milú. Koll. Zp. II. 370.

400027   Záheť Svazek: 7 Strana: 1105
Záheť, interj. = bene est tecum, zastr. Hank. Sb 339.

400028   Zahíc Svazek: 8 Strana: 0494
Zahíc, e, m. = zajíc. Tišn. Brt. D. II. 187.

400029   Zahínať Svazek: 8 Strana: 0494
Zahínať = zahýbati. Zahínajúc list a kryjúc ho do vačku. Slov. Phľd. 1896. 606.

400030   Zahl Svazek: 9 Strana: 0392
Zahl = zahnul, dial. Gb H. ml. III. 2. 245.

400031   Zahláběti Svazek: 5 Strana: 0056
Zahláběti, vz Zahlobiti.

400032   Záhlada Svazek: 5 Strana: 0056
Záhlada, y, f. = zahlazení, zhouba, die Vertilgung, Vernichtung. Obracení k víře zajisté výminku nevyhnutelnou z-dy hříchu činí. Sš. I. 119.

400033   Zahľadávať si co Svazek: 7 Strana: 1105
Zahľadávať si co = hledatí si. Z. si živnosť. Slov. N. Hlsk. XIV. 175.

400034   Zahladce Svazek: 5 Strana: 0056
Zahladce, e, m. = zahladitel.

400035   Zahládeť sa Svazek: 5 Strana: 0056
Zahládeť sa, vz Zahleděti.

400036   Zahládeť sa Svazek: 8 Strana: 0494
Zahládeť sa (V. 56. a.) oprav v: Zahľa- deť sa.

400037   Zahladitel Svazek: 5 Strana: 0056
Zahladitel, e, m., der Vernichter, Ver- tilger. BO. Zahladiti, hlaď, dě (íc), il, zen, ení; za- hlazovati = hlazením zarovnati, zandati, verglätten, durchs glätten unkenntlich ma- chen; shladiti, zkaziti, vykořeniti, vertilgen, ausrotten. V.— co, koho: něčí jméno, Jel., hříchy, D., Římany, Flav., pohany. Háj. Ne- přízeň doby jména jejich zahladila. Ddk. IV. 65. Aby církev tu novotnou z-dil. Sš. Sk. 141. Z. člověka. BO. Z. spisy, známky zločinu. J. tr. Z. stopu něčeho. Us. — co komu. Otec často z-dil mi vlasy. Phld. III. 1. 50. — co kde: v někom pověry, Ojíř; něco ve vodě. Mand. Jak pohané, kteréž Hospodin z-dil před tváří vaší, tak zhynete. Br. — co jak: Knížectví do gruntu (do kořen) z. Kr. mosk. — co čím. Troj. Město mečem a ohněm z. Us. Císař hleděl nepří- znivý dojem z. císařským manifestem. Ddk. III. 222. Z. zrak slzami, verglätten. Dch. Svatovíta porubal a věčným zahladil ohňom. Hol. 191. A hleděli jej (Pavla) z. buď ná- strahami buď nějakým soudem horlivosti. Sš. Sk. 115. Zahládnouti, dnul a dl, utí = hladem umříti, Hungers sterben. U Počátek. Zlný. Zahlaholati, vz Zahlaholiti. Zahlaholiti, il, en, ení = začíti hlaholiti, anfangen zu sprechen, tönen; drobet hlaho- liti, ein wenig sprechen, tönen. Ros. — abs. Zvon z-lil, Vlč., trouby z-ly. Us. Trouba ať z-lí. Msn. Or. 141. — po kom. Č. — jak. Z-lil si ku houslím po chuti (zazpíval, co hráli). Us. Zvon z-lil vážně a velebně: Hos- sanah! Hrts. Z. zvonovým akordem. Mus. 1880.277. (Skřivánkové) z-lí plesem blaženým. Květy III. 111. Pravou vroucností ze srdce zaníceného z-lí píseň tehdy. Brt. Orodným z-hol mi ohlasem. Kká. — kudy. Varhany zahlaholily chrámem. Vlč. — odkud. S věže z-ly zvony. Vlč. — se = hlasitě se ozvati, zasmáti. Div. z ochot. Zahlamoziti, vz Zalamoziti.

400038   Zahladiti Svazek: 7 Strana: 1105
Zahladiti něco, vertuschen, zatajiti. Laš. Brt. D. 293.

400039   Záhladný Svazek: 7 Strana: 1105
Záhladný, Vertilgungs . Rk.

400040   Záhladný Svazek: 8 Strana: 0494
Záhladný. Z. válka. Nár. list. 1896. č. 128.

400041   Zahlásati Svazek: 5 Strana: 0056
Zahlásati, verkünden. — co komu. A Slá- vovi slávu zahlásá. Hol. 304.

400042   Zahlásati Svazek: 5 Strana: 0059
Zahlásati = zahnisiti se, eiterig werden. Us. Tč.

400043   Zahlásiti Svazek: 5 Strana: 0056
Zahlásiti, il, šen, ení; zahlašovati — za- volati, erschallen. — co komu. Každý třikrát Svatovítovi slávu z-sil. Hol. 187. — se ke komu, einsprechen, besuchen, sich melden. Panna Maria se k ní jednou zahlásila a pra- vila, aby si nic nestýskala. Kid. II 82. — Z. = dar přinésti, ein Geschenk bringen. Us.

400044   Zahláskovati Svazek: 5 Strana: 0056
Zahláskovati = hláskem se ozvati, mit feiner Stimme sich hören lassen. Div. z ochot.

400045   Zahlavčí Svazek: 5 Strana: 0056
Zahlavčí, Lesche, ves u Zábřehu. PL.

400046   Záhlavec Svazek: 5 Strana: 0056
Záhlavec, vce, m. = záhlavek, pohlavek (na zadní čásť hlavy, das Koptstück). Cf. Sklopec. Mor. Šd., Ktz., Bkř.

400047   Záhlavek Svazek: 5 Strana: 0056
Záhlavek, vku, m. = poduška pod hlavu, záhlaví, das Kopfkissen. L. — Z. = záhlavec. Dal mu z., div neklesl. U Kr. Hrad. Kšť. — Z. = hlaveň ručnice, der Gewehrlauf. Dbš. Obyč. 90.

400048   Záhlavek Svazek: 7 Strana: 1105
Záhlavek, colapha, pohlavek. Počechu z-vky bíti jeho. B. mik. Mark. 14. 65 (v B. Let : zášijky).

400049   Záhlaví Svazek: 5 Strana: 0056
Záhlaví, n. = zadní čásť hlavy, occiput, der Hinterkopf. Ras., Ja., Nz. lk,, Nz., Tč. Šátky pod čakou nositi, aby z. a šíje se jimi přikryly. Ddk. Poloha plodu z-vím. Křž. 52.—54. Z. brouků. Kk. Br. 4. — Z. na sloupích = makovice, das Kapitul. 1488. — Z. = polštář, das Polster. — Z., die Uiberschrift. Pod z-vím. Mus. 1880. 169., Škd. exc. Z. spisu, die Rubrik einer Schrift. Čsk.

400050   Záhlaví Svazek: 10 Strana: 0512
Záhlaví, n. Měkké z., craniotabes. Ktt.

400051   Záhlavie Svazek: 8 Strana: 0494
Záhlavie. Z, postele. Phľd. 1895. 207.

400052   Zahlaviti Svazek: 5 Strana: 0056
Zahlaviti, il, en, ení = zabiti, zavražditi, umbringen, tödten. Mach. — koho. Tři děti z-la. U Rychn. Vk. U Skutče. Brv. Na Mor. Sš. Sk. 65. — Z., kapitelartig vollenden. Rk. — co. Šd. Záhlavník, u, m., = záhlavek. Mm. Ezech. 13.

400053   Záhlavní Svazek: 7 Strana: 1105
Záhlavní, vz Záhlavný. — Z. = za hla- vou jsoucí. Z. nápis (v nemocnicích). Us.

400054   Záhlavní Svazek: 10 Strana: 0512
Záhlavní. Přední rýha z., vordere Occi- pitalfurche. Ktt.

400055   Záhlavník Svazek: 9 Strana: 0392
Záhlavník, u, m. = čásf ohlávky nahoře na hlavě. Ott. XIII. 943.

400056   Záhlavný Svazek: 5 Strana: 0056
Záhlavný = týlný, occipitalis. Z. otvor, die Hinterhauptsöffnung. Nz. lk. Zahlazení, n., vz Zahladiti Zahlazovací, Vertilgungs-. Z. válka. Rk. Zahlazovati, vz Zahladiti. Zahlcovati, vz Zahltiti. Zahlédati, vz Zahlédnouti. Záhledčivý = snadně pozorující, kdo hned vše zahlídne a přehlídne, scharfsichtig. Oko hospodářovo z-vo. Slov. mudr. 428. Zahleděti, vz Zahlédnouti Zahlédnouti, zahlídnouti, dnul a dl, ut, utí; zahlédati, zahlídati; zahlízeti, obec. za- hlížeti, ejí, el, en, ení; zahleděti, ěl, ěn, ění. Z. = maličko uviděti, erblicken, wenig sehen; po oka hleděti, schel sehen o. ansehen, ge- hässige Blicke auf Jem. werfen; se = na něco až do zapomenutí-se hleděti, sich über dem Anschauen vergessen, sich vergaffen; o těhotných: zhlídnouti se, sich versehen. Jg. — abs. Zahlíží, jakoby chtěl vypáliti celou ves (škaredí se). Us. Kšť. — co, koho. Br., Ros. Sel do zahrady, kde Marii zahlídl. Němc. I. 132. Poustevník to zahledl, ale netroufal si mu to říci. Kld. II. 119. Ó pre- milá děvčičko, prvýkrat som ta zahľadol. Hol. 355. — (se) kam (do čeho, več, nač, k čemu). Zpoza peca na stůl zahledovati. Na Ostrav. Tč. Do něčeho se zahleděti. Us. Dch. Zahleděti se do dálky, v něčí oko, Us., do prázdna. Hrts. V zem se zahleděv. Čch. Mch. 38. Nechal mě stát před hospodou a šel na víno. Za hodinu jsem šel zahlídať do dveří, on tam hrál v karty. Us. Šd. Za- hleděti se do něčí duše. Šml. I. 52. Tak v jeho líce se zahleděl. Kká. Td. 127. Za- hlídnouti ke komu (navštíviti ho). Na Ostrav. Tč. Ona mu nic neřekla, jenom naň špatně zahledla a odešla. Kld. II. 262. Zahleděl se k zámku, Kká. Td. 53., v zelený kachel, Wtr., v děvu. Sš. Sm. bs. 185. Tu sa všetci na neho zahľadeli; Všetko sa na ňu zahľa- delo; Obrázok vykrútil a zahľadal se naň, až tak menilo sa mu v očách. Zahľedal sa milý Janko do neba, jakoby za bieleho dňa chcel hviezdy čítať. Dbš. Sl. pov. I. 315., 340., IV. 46., VIII. 46. (Šd.). Zahľadel sa ako hvezdar do nebe. Mt. S. I. 98. Všetci sa zahľadeli v tu stranu, kade skákal. Mt. S. I. 54. — co (kam) jak. Jen z daleka jsem ho zahlídl. Sych. Co tu na spěch a po kusích zahlédl. Kom. Závisť pošmúrně na zásluhy zahlíží. Mark. Škaredě na něho zahlídal. Us. Šd. Tak povedá. I hneď, ška- redým čo zahľádali pred tým naňho okom, premeňá se na srdci a od hnevu puštá. Hol. 107. Zahleděl se do dívky s lítostí. Sá. Se slzami se zahleděli v Zošku. Kká. Td. 333. Zahleděli se na chvíli do krajů českých. Šml. S potěšením naň se zahleděl. Osv. 1. 260. Zkoumavě se naň zahleděli. Hrts. — se. Co to je za móda, dy se zahledne, hledí jak do slúpa. Slez. Šd. — kde. Zahlídl ho na dvoře, za stromem, v lese a p. A tamo u rozcestí tvář písničkáře bledá v kraj dálný zahlédla se. Hdk. A tam milú pri kahanci zahľadol. Hol. 356. — kudy. Zahledl jsem listím tebe. Čch. Mch. 49.

400057   Zahlbiť Svazek: 7 Strana: 1105
Zahlbiť = zahloubiti. Slov. Loos

400058   Zahlcující Svazek: 10 Strana: 0512
Zahlcující zápach. Stan. II. 164.

400059   Zahlédnouti abs Svazek: 7 Strana: 1105
Zahlédnouti abs. Keď si já ho (chleba) krájám, šecí zahlédajú (hledí na to) a mia nebožátko slze oblévajú. Mor. ps. Hrb. — co komu. On mi to zahleděl, beaufsich- tigen, warten. Val Vck — se do koho = zamilovati se. Šd.

400060   Zahlechnouti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlechnouti, zahluchnouti = ohluch- nouti, taub werden. Jád.

400061   Zahlenění Svazek: 7 Strana: 1105
Zahlenění, n. = ucpání hlenem, Ver- schleimung, f. Z. prsou.

400062   Zahleněný Svazek: 5 Strana: 0057
Zahleněný; -ěn, a, o, verschleimt. Dch.

400063   Zahlenice Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlenice, dle Budějovice, Zahlenitz, ves u Hulína. PL.

400064   Zahleniti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahleniti, il, ěn, ění; zahleňovati, = za- šlemovati (z něm. verschleimen). Rk.

400065   Zahleniti Svazek: 8 Strana: 0494
Zahleniti. Voda z-la lúky. Phľd. 1895. 356.

400066   Zahlesnouti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlesnouti, snul a sl, utí = ozvati se, Laut von sich geben. Chmel. — jak: zpurně z. Čch. Bs. 73.

400067   Zahlídati Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlídati, vz Zahlédnouti.

400068   Zahlídavosť Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlídavosť, i, f. zahlízení, po oku hle- dění zvl. ze závisti, die Schelsucht. D.

400069   Zahlídavý Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlídavý = který zahlízí na koho, schel- süchtig. Vz Zahlídavosť. D.

400070   Zahlídnouti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlídnouti, vz Zahlédnouti.

400071   Zahliní Svazek: 5 Strana: 0057
Zahliní, n., Eisengrub, ves u Plané. PL. — Z., zaniklá ves v Hradecku. Vz Blk. Kfsk. 836.

400072   Záhlinice Svazek: 7 Strana: 1105
Záhlinice u Kroměříže. Vz popis jich v Hrb. Obr. 313. nn. (tam byl starostou Skopalík).

400073   Zahliniti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahliniti, il, ěn, ění, zahlinovati. — co: pole = hlinou zavésti, mit Thon düngen. Koll. — Z. = hlinou zašpiniti, zamazati, mit Thon beschmutzen. Plk. — co: kamna. Jg., Tč.

400074   Zahlízeti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlízeti, vz Zahlédnouti.

400075   Zahlížeti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlížeti, vz Zahlédnouti.

400076   Zahlíživec Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlíživec, vce, m., ein Sauersichtiger. Šm.

400077   Zahlíživý Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlíživý, sauersichtig. Šm.

400078   Záhlobek Svazek: 5 Strana: 0057
Záhlobek, bku, m. = klín. Na Slov. Ssk.

400079   Zahloběti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahloběti, vz Zahlobiti.

400080   Zahlobiti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlobiti, il, en, ení; zahláběti, ěl, ěn, ění = zaklíniti, zabiti, upevniti, einkeilen, einschlagen, einpfählen, einrammeln. — co kam: kůl do země, klínek do dreva. Us. Tč. Našel ten klínek tak, jak jej byl před několika léty do stěny zahlobil. Kld. II. 298. — co čím. Chtěje násilným jejich řá- děním trůn svůj z. či upevniti. MP. Žid ob- staral transferovánie všetkého, čo nebolo zahlobené (připevněno) k zemi klincami. HVaj. BD. I. 134.

400081   Zahlodati se kam: do Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlodati se kam: do kosti, sich hinein- nagen. Us. Dch.

400082   Zahlomožditi Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlomožditi, il, ěn, ění = zabiti. Na Slov. Baiz.

400083   Zahloubání Svazek: 5 Strana: 0057
Zahloubání, n., das Sichvertiefen. Z. mysli. Dk. P. 82.

400084   Zahloubaný Svazek: 5 Strana: 0057
Zahloubaný; -án, a, o, vertieft, versun- ken. — v co: v práci. Dk. P. 111.

400085   Zahloubati se Svazek: 5 Strana: 0018
Zahloubati se = zablouditi. — kam. Někdy zabloukáme se do slepé ulice. Pk.

400086   Zahloubati se kam Svazek: 5 Strana: 0057
Zahloubati se kam, sich vertiefen, ver- senken. Z. se do spisu, Dch., v sebe, Osv. V. 749., v přemýšlení, Šbr., v vzpomínky. Us. Jsem ponořen, zahloubán v dívání, lépe: zahleděl, zadíval jsem se. Brt. — v čem. Jsem ponořen, zahloubán v myšlénkách, lépe: zamyslil jsem se. Brt. — Vz Zahlou- biti.

400087   Zahloubení Svazek: 5 Strana: 0057
Zahloubení, n., vz Zahloubiti, Zahlubení. Duševní z. Dch.

400088   Zahloubenosť Svazek: 7 Strana: 1105
Zahloubenosť, i, f. = zahloubilosť. Dk. Aesth. 538.

400089   Zahloubený Svazek: 5 Strana: 0057
Zahloubený; -en, a, o, vz Zahloubiti, Zahlubený.

400090   Zahloubilosť Svazek: 5 Strana: 0057
Zahloubilosť, i, f., = zahloubení, die Vertiefung, die Möglichkeit sich zu vertiefen. Z. citů náboženských. Bdl. Z. v myšlénkách. Č. Zahloubilý, vertieft. — v čem: v my- šlénkách. Jg.

400091   Zahloubiti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahloubiti, il, en, ení; zahloubati, za- hlubovati = hluboko zapustiti, vertiefen, tief einlassen. — co čím: kůl kladivem, palicí. — se kam: v považování něčeho. Palac. Z. se v co. Mus. 1880. 214. — se v čem (kde): v myšlénkách, v lovectví. Č. Až v Dunaji se zahloubíš. Sš. Srn. bs. 45. — Vz Zahloubati se.

400092   Zahloubiti Svazek: 7 Strana: 1105
Zahloubiti. Z-bil se tedy sám až k prv- ním základům didaktiky. Pal. Rdh. I. 254.

400093   Zahloucený Svazek: 5 Strana: 0057
Zahloucený; -cen, a, o Z. chléb = bru- sovitý, klihovitý, knedlíkovitý. Jg., Rk., Kšá., Msk. Vz Zákalec.

400094   Zahlouditi Svazek: 9 Strana: 0391
Zahlouditi. Svět zdil od Boba. Št. Bes. 85.

400095   Zahloupnouti Svazek: 7 Strana: 1105
Zahloupnouti, pl., utí, momentan dumm werden. Nevím, jak jsem tenkráte z-pl. Šd.

400096   Zahloutiti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahloutiti, il, cen, ení, schliefig machen (vom Brode). — co: chléb. Vz Zákalec

400097   Zahltanopožerákový Svazek: 7 Strana: 1105
Zahltanopožerákový, retropharyngo- oesophageus.

400098   Záhltanový Svazek: 5 Strana: 0057
Záhltanový, retropharyngealis. Nz. lk.

400099   Zahltanový Svazek: 7 Strana: 1105
Zahltanový. Z hlíza, Retropharyngeal- abscess, nádory, -geschwülste.

400100   Zahltiti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahltiti, il, cen, ení, zahlcovati, zahlt- nouti = pohltiti, verschlingen; naplniti, an- füllen. — co. Lid úvoz zahltil. Č. — se. = zakuckati se; zasytiti se. U Sadské. Kšť.

400101   Zahlubati Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlubati, zahlubovati, vz Zahloubiti.

400102   Zahlubení Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlubení, n. = zapuštění, die Versen- kung. Vz Zahloubení.

400103   Zahlubený Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlubený, zapuštěný, gesenkt. Z. šroub, gesenkte Schraube. Šp. Vz Zahloubený.

400104   Zahlubiti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlubiti = zahloubiti, versenken. Šp.

400105   Zahlučeti, el Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlučeti, el, ení, ertönen, rauschen. —- abs. Lid zahlučel. Us. — kdy. Nocí zahlučel lidský krok. Kká. K sl. j. 234.

400106   Zahlučeti. V Svazek: 8 Strana: 0494
Zahlučeti. V trubku z-čel = zatroubil. Kub. Rol. 132.

400107   Zahlučiti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlučiti, il, en, ení; zahlučovati = hlu- kem zaraziti, überschreien, übertönen, über- täuben. — koho čím. Svým množstvím zá- stupové (zlých andělů) lidi zahlušují. Měst. bož.

400108   Zahluchnouti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahluchnouti. Ale srdce bjedno vyschně a pole predošlých dum tvojich ako step bez vody zahluchně. Phld. I. 5. 198. Vz Zahlušiti.

400109   Záhluk Svazek: 5 Strana: 0057
Záhluk, u, m., das Erschallen, Erbrausen. Dch.

400110   Zahlukať se Svazek: 7 Strana: 1102
Zahlukať se = zatoulati se. Laš. Brt. D. 292.

400111   Zahluniti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahluniti, il, ěn, ění, schlecht binden. Šm.

400112   Zahlúpený Svazek: 7 Strana: 1105
Zahlúpený, etwas dumm. Z. dieťa. Slov. L. Rm. 14. 15.

400113   Zahlúpiť sa Svazek: 8 Strana: 0494
Zahlúpiť sa. Z-la som sa mysliac = pro- bloupila jsem. Phľd. 1896. 620.

400114   Zahlušený. Z Svazek: 10 Strana: 0512
Zahlušený. Z. sekera = tupá. Slov. Phľd. XXIV. 605.

400115   Zahlušiti Svazek: 5 Strana: 0057
Zahlušiti, il, en, ení; zahlušovati = ohlu- šiti, betäuben, überschreien; zaraziti, omrá- čiti, betäuben; zabiti, tödten; zadusiti, er- sticken. — co, koho. Ros. Mrtvina druhou zem zahlušuje. Puch. Plevel z-ší osení, über- wuchern, vernichten. Tč. Vz Zahluchnouti. Zahlušil ho = silným udeřením zabil. Us. na Mor., Brt. — koho čím. Toho širokým mečiskom skoliac, toho zas centovým štítom zahlušiac vlasť ratoval drahú. Sldk. 227.

400116   Zahlušovati Svazek: 5 Strana: 0058
Zahlušovati, vz Zahlušiti.

400117   Zahmati Svazek: 5 Strana: 0058
Zahmati = zamahati, zachytiti. Kat. 2338.

400118   Zahmati Svazek: 7 Strana: 1105
Zahmati. Jak je udice zahmavše. Kat. 2338. Dle List. fil. 1888. 109. má býti: za- hnavše. Udice zahnaly = zajely do těla. Vz tam.

400119   Zahmatnouti Svazek: 5 Strana: 0058
Zahmatnouti, ul, ut, utí, angreifen, anfas- sen. — čím: rukou. Čes. vč.

400120   Zahmátnouti Svazek: 8 Strana: 0494
Zahmátnouti, zahmatati. Skrčenými prsty ještě včas z-tl do klávesnice (učitel). Světz. 1894. 590. c. Ona (umírajíc) jen rukama za- hmatala. Světz. 1895. 182. c.

400121   Zahmitati se Svazek: 5 Strana: 0058
Zahmitati se, vz Zakmitati se.

400122   Zahmkati Svazek: 5 Strana: 0058
Zahmkati = ozvati se hlasem ,hml (při hře na slepou bábu, kolembabu). Dbš. Obyč. 133. (Šd.). Žáby zahmkaly. Zbr. Báj. 38. Pokrútil tajne hlavou a pri tom zahmkal, čo u nášho človeka viac vyjadruje než na hárok napísaná definicia filosofická. Phld. III. 534.

400123   Zahmouřiti Svazek: 5 Strana: 0058
Zahmouřiti, vz Zamouřiti. — co proč: oči k spánku. Sá.

400124   Zahmožditi Svazek: 5 Strana: 0058
Zahmožditi, il, ěn, ění; zahmožďovati = zakroutiti, zatočiti, zatlouci, zamlátiti. Jg. — co čím.

400125   Zahmožďovati Svazek: 5 Strana: 0058
Zahmožďovati, vz Zahmožditi.

400126   Zahmyzeti se Svazek: 5 Strana: 0058
Zahmyzeti se, el, ení, anfangen zu krie- chen (von vielen). — čím. Jezera z-zí se množstvím ryb. Ráj II. 26.

400127   Zahna Svazek: 7 Strana: 1105
Zahna, y, f. = pulsus, zastr. Pršp. 82.

400128   Zahňácaný Svazek: 5 Strana: 0058
Zahňácaný; -án, a, o = zakydaný, za- mazaný, beschmutzt. Přišel celý z-ný; Vůz je z-ný. Us. Šd. — čím: blátem, hnojem.

400129   Zahňácati Svazek: 5 Strana: 0058
Zahňácati = zakydati, zamazati. — co čím: vůz hnojem. Mor. Šd. U Kr. Hrad. a i. Kšť.

400130   Zahnanec Svazek: 5 Strana: 0058
Zahnanec, nce, m. = vyhnanec, der Ver- triebene. Ros.

400131   Zahnání Svazek: 5 Strana: 0058
Zahnání, n., die Hin-, Vertreibnug, Ver- jagung. Z. ženy (zapuzení), Jel., nepřátel. Súdci (příležie) spravedlnosť, rozum, známosť prav, daróv nenávisť, pravdy milovánie a všelikého hnutie mysli k přiezni, k nepřiezni, k závisti, k hněvu a k těm podobným za- hnánie. Vš. Jir. 415. — Z. = vyhnanství, die Verbannung. Jel.

400132   Zahnaný Svazek: 5 Strana: 0058
Zahnaný, zahnán, a, o., vertrieben, ver- jagt. Z. nepřítel. Us. Z. (vyhnaný z vlasti) toulá se. Kom.

400133   Zahnaš Svazek: 5 Strana: 0058
Zahnaš, e, m., osob. jm. Mor. Šd.

400134   Zahnašovice Svazek: 5 Strana: 0058
Zahnašovice, dle Budějovice, Zahnascho- witz, ves u Tlumačova Na Mor.

400135   Zahnašsko Svazek: 9 Strana: 0392
Zahnašsko, a, n. pozemek. Pck. Hol. 73.

400136   Zahnati Svazek: 5 Strana: 0058
Zahnati, zaženu, ženeš (zastr. zažíneš) atd., žeň, žena (ouc), hnal, án, ání; zahoniti, il, ěn, ění; zaháněti, ěl, ěn, ění; zahnávati, zahánívati = na místo neznámé neb vůbec někam hnáti, hin-, vertreiben; pryč odehnati, hinweg-, wegtreiben; na utíkání obrátiti, zapuditi, verjagen, vertreiben, in die Flucht schlagen ; vyhnati, odehnati, aus-, wegjagen, wegtreiben; zahubiti, vertreiben, vertilgen; vehnati, hineinjagen, hineinstossen; se na koho = opřáhnouti se, ausholen, den Arm zum Schlag erheben; se za kým = daleko se pustiti, zaběhnouti se, nachrennen, im Nach- setzen zu weit sich entfernen. Jg. — co, koho: nepřítele, neduh, hlad, sen, spaní, dlouhou chvíli, V., ženu (zapuditi), stud, Jel., tesknost, Kom., otok, kašel, Us., nemoc, žízeň. Rk. Z. ďábla. Čes. mor. ps. 9. Konec spaní za- hání sny. Us. Tč. Víno zahání zármutek a všelikou starosť. Jir. Ves. čt. 377. Padá rosa, padá za bieleho rána, plačuci pacholček ovečky zaháňa. Btt. Sp. 11. — čeho: hladu, Žízně, Krab., šp. m.: hlad, žízeň. Brt. — koho kam (zač, v co, do čeho, k čemu, nač, pod co, před co): za dům, Us.. stádo za vrch. Ros. Z. koho v peklo. Ráj. Z. ně- komu meč do hlavy. Plk. Z. nepřítele na rovinu, k lesu, do močálu. Z. večer krávy do chléva, Us. Tč., někoho do prosa (= při- nutiti, aby prosil), Us. Vk., koně do jetelíčka. Er. P. 113. Andulko huběnko, duše má, kam paks ty ovečky zahnala ? Já jsem jich za- hnala do háje, kde pěkná zelená tráva je; Zahnalo dzjevča krávy do hájka, do otavy. Sš. P. 247., 784. Vojsko bylo k Ratiboři zpět zahnáno. Zahnal Milánské nazpět do města. Ddk. II. 400., III. 235. V tom speřný jemu pod bradu zahnal Gumbrecht šíp. Hol. 97. Tehdy jich nemá v takové věci před právo zemské zaháněti. Arch. V. 451. Ale ty dě- diny odpovídajte, ješto na ně jest zahnáno. Půh. 207. Křivé přisahání do pekla zahání. Prov. Šd. Nemám činka, nemám vesla, voda mi ho preč odniesla; prišiel príval od Kriváňa, zahnal mi ho do Komárna. Sl. ps. 197. — co, koho čím: nemoc lékařstvím. Kom. Zažeň vichrů divý sněm nebeských očí po- kynem. Čch. Objaví sa mu ryba a zaháňa sa chvostem na neho. Dbš. Sl. pov. VII. 42. Temnosti smrti světlem evangelia skrze poslané apoštoly zahnal. BR. II. 1. Len raz sa činčierom do kola zaženie, už to všetko leží. Btt. Sp. 13., Lipa II. 259. Zlé se zlým zahání. Prov. Kráva ocasem mouchy zahání. Z. někoho měchýřem (i. e. snadně). Dal. 18. — koho proč: pro náboženství. Ros. — co, koho odkud: z hrachu, z lesa. Z. koho od koho. Ojíř. Pán je od sebe zažene. BR. II. 33. Tvá maměnka zahnala mě vod vokynka. Brt. P. 109. Z chytených múrov k vysokej sa bráně zaháňa; Kladu vám prosby, abyste od nich zkázu krutú zahnali. Hol. 122., 149. Že zlú radu také od sebe zahnal, svědčí sv. Matúš. Hus. I. 238. — se. Z. se na koho, Anlauf zum Schlag nehmen. Mor. Kat meč zodvihol, ale jako sa chcel zahnať (rozpřáh- nouti), priletel druhý havran. Dbš. Sl. pov. IV. 18. — se kde. Sa kraji záhonu se koně zahúnajú (zahánějí, obracejí). Na Ostrav. Tč. — se s čím. Kam se s tím člověk zahne (co si s tím počne) ? U Rychn. — se (čím) na koho = rozpřáhnouti se. Z. se na někoho rukou. Na Slov. Bern. Vůl se na mne zahnal (rohy = ohnal, rozběhl). Mor. Šd. Zahnal se na mne bičem, kyjem, kopálem, vidlama, kosou. Us. na Mor. Šd. Keď sa tretíraz mečom na teba zaženie, vtedy jej to zrka- dielce ukaž. Dbš. Sl. pov. 1. 170. Zahnal se na mne jako by mě chtěl dáti pohlavek. Ib. Šd. Silný chlap Miloslav do krutého sa zahnal Oronda. Hol. 298. — co jak. Moc mocí z. D., J. tr. V zelenej sukienke húsky zaháňala. Čjk. 45. — se za kým = daleko se pustiti. L.

400137   Zahnati Svazek: 8 Strana: 0494
Zahnati. Myslil, že si při tom něco za- žene (vydělá). Brt. D. II. 371.

400138   Zahnati co odkud čím Svazek: 7 Strana: 1105
Zahnati co odkud čím. Tělesné milosti zahoní ot sebe. O 7 vstup. Zlé zlým za- háňajú. Us. Šd. Ktož moc od hrdla svého zažene, mocí viece naň nesahej. Vš. 152. — si nač: na chléb, na šaty (vydělati si). Brt. D. 293.

400139   Zahňaviti Svazek: 5 Strana: 0058
Zahňaviti, il, en, ení = zamačkati. Na Slov. Bern.

400140   Záhněda Svazek: 5 Strana: 0058
Záhněda, y, f. = hnědý křemen, gelasia, der Rauchtopas. Vz Bř. N. 184., Miner. 115.

400141   Záhněda Svazek: 7 Strana: 1105
Záhněda. Pršp. 6.

400142   Zahnědlý Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnědlý = náhnědý, trochu hnědý, bräun- lich, verbraunt. Rostl., Dch. — čím. Cukr teplem z-lý, karamel, der Karamel. Šp.

400143   Zahnědlý Svazek: 8 Strana: 0494
Zahnědlý, vz Špičatec (3. dod.).

400144   Zahněsti Svazek: 5 Strana: 0059
Zahněsti, vz Zahnísti.

400145   Záhnětek Svazek: 7 Strana: 1105
Záhnětek, tku, m. = něco zahněteného. Šd.

400146   Zahnětení Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnětení, n., die Verknetung. — Z., zahnětenina = mozol, kuří řiť, die Schwiele. Jád.

400147   Zahnětenina Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnětenina, y, f., vz Zahnětení.

400148   Zahnětený Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnětený; -en, a, o, verwirkt, verknetet, ausgeknetet. Z. těsto. Us.

400149   Zahnětiti co Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnětiti co. Ohně zahnětili. M. Vz Za- hnítiti.

400150   Zahněvaný Svazek: 5 Strana: 0059
Zahněvaný; -án, a, o, erzürnt, erbost, trotzig. — nač. Duše odvážná a z-ná na své neštěstí. Ms. Č.

400151   Zahněvaný Svazek: 7 Strana: 1105
Zahněvaný vřed, vz Vřed (2. dod.).

400152   Zahněvati Svazek: 5 Strana: 0059
Zahněvati = rozhněvati, zum Zorn auf- bringen, ärgerlich machen. — koho. Us. — se na koho. Us. Šd.

400153   Zahnilčiti Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnilčiti = zahniličiti. Na Ostrav. Tč.

400154   Zahniličati Svazek: 5 Strana: 0059
Zahniličati = zahniličeti. Mor. Šd.

400155   Zahniličeti Svazek: 5 Strana: 0059
Zahniličeti, el, ení, zahniličívati = stá- vati se hniličkou, změknouti, weich, teig werden. Vz Zahniličiti. — abs. Hrušky za- hniličívají. Us. — kde: na půdě na slámě. Us.

400156   Zahniličiti se Svazek: 5 Strana: 0059
Zahniličiti se = zahniličeti. Tč., Vck., Jg.

400157   Zahnilosť Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnilosť, i, f. = zahnití, das Anfaulen. Šm.

400158   Zahnilý Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnilý, tief angefault. Z. vřed. Us. Dch. — Z., etwas faul. Hruška z-lá (zahniličelá) jest dobrá. Na Ostrav. Tč.

400159   Zahnisilý Svazek: 8 Strana: 0494
Zahnisilý, sordidus. 1418. List. fil. 1895. 437.

400160   Zahnisiti se Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnisiti se, il, ení = podebrati se, schwä- ren, schwürig werden. — se čím. Zahnisí se rána mastí. Ja.

400161   Zahnisiti se Svazek: 9 Strana: 0393
Zahnisiti se. Ta struha se zanesla a z-la. 1491. Arch. XVI. 389.

400162   Zahnísti Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnísti, hnětu, hnětl, ten, en, ení = zhnísti, verwirken, verkneten, zusammen- drücken. — co: mouku. D. — Z. = hně- tením zandati, knetend verstopfen. Ros.

400163   Zahniti Svazek: 5 Strana: 0059
Zahniti, zahniji, il, ití; zahnívati = na- hnívati, anfaulen, in Fäulniss übergehen. Ros. Když hnůj se polívá, pěkně zahnívá. Mor. Šd.

400164   Zahnití Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnití, n., das An-, Verfaulen. Dch. Vz Zahnilosť.

400165   Zahniti v čem Svazek: 9 Strana: 0393
Zahniti v čem. Člověk zahnije v hříších. Št. Bes. 88.

400166   Zahnítiti Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnítiti, il, cen, ení = zanítiti, zapá- liti, entzünden. — co: oheň. D. — Z. — za- topiti, einheizen. Us., Kb. — Vz Zahnětiti.

400167   Zahnítiti Svazek: 7 Strana: 1105
Zahnítiti = zanítiti, zapáliti Z. v ka- mnech. Rais Vým. 112.

400168   Zahnívání Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnívání, n., das allmählige An-, Ver- faulen. Us. Mj. 99.

400169   Zahnívati Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnívati, vz Zahniti.

400170   Zahnivka Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnivka, y, f. = zahnívání. Mor. Šd.

400171   Zahnízditi Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnízditi, il, děn, ění, zahnížděti, ěl, ěn, ění = hnízdo založiti, einnisten; v horn. einbühnen (Bc.). L. — se. Slepice se zahníždí. Us. — se kde: v něčím domě. Z. se u koho. Maďaři se z-li v zemích podunajských. Ddk. II. 21. Zlořády se v lidu z-ly. Mus. 1880. 36. — se kde jak. Chudoba se již po do- mácku u mne z-la. Brt. S. 80.

400172   Zahnojení Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnojení, n., vz Zahnojiti. Z. pole; z. oči, rány. V.

400173   Zahnojený Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnojený; -en, a, o, vz Zahnojiti. Z. pole; z. oči (zapeklé), V., vřed (sebraný, zajitřený, hnisovatý. V.). Kom.

400174   Zahnojiti Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnojiti, il, en, ení; zahnojívati, zahno- jovati = zamrvili, benisten, mit Mist an- füllen; v hnůj obrátiti, faulen machen, in Fäulniss übergehen lassen; se = podebrati se, eitern, in Eiterung übergehen. Jg. — co: pole (zamrviti), šat (zakáleti, umazati), Us., ránu (učiniti, aby se hnojila). V. Jak dobře roli zahnojíš, dobrou úrodu vyrobíš. Us. Tč. — se. Rána se z-la. Z-jie sě vody, computres erunt aquae. BO. — se komu. Rána se mu zahnojila (podebrala). V., Ros. Oči se mu zahnojily (od spaní; vlhkostí se zandaly). Ros. Až mu nohy otekli a se z-ly. Har. II. 109. Zahnouti, vz Zahýbati.

400175   Zahnstocher Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnstocher, něm., parátko, dloubátko na zuby a p.; k Bavorům říkají: písk (stonek péra).

400176   Zahnusiti Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnusiti, il, šen, ení = zamazati, be- schmieren. Chmel.

400177   Zahnutec Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnutec, tce, m. Z. slimákový, testa- cella haliotoidea, měkkýš břichonožec. Vz Frč. 251., Krok II. 125.

400178   Zahnutí Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnutí, n., vz Zahnouti. Z. dělohy, in- flexio uteri. Nz. lk. Kleště porodnické mají dvoje z.; Z. podél plochy lžic sluje z. dle hlavy; Z. podél hrany lžic z. pánvicové. Křž. 563.

400179   Zahnutosť Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnutosť, i, f., die Gekrümmtheit, Krüm- me, Krümmung. Z. šavle, ruchadla. Us. Pdl.

400180   Zahnutý Svazek: 5 Strana: 0059
Zahnutý = ohnutý, krumm, eingebogen. Z. udice. Us. Z. šavle. Us. Biskup s berlou jednoduše z-tou v pravici. Ddk. I. 272. Z. roura, trouba. Mj. 136., Šp. — kde. Roura na obou koncích zahnutá. Mj. 133. — jak. Roura nahoru z-tá. Us. Drát do kruhu z-tý, pravoúhelně z-tý, hákovitě do vnitř z-tý. Us. Pdl., Kk. Br. 3. Vz Zahýbati.

400181   Zahoblovati Svazek: 5 Strana: 0059
Zahoblovati, hoblováním srovnati, zan- dati, verhobeln. — co. — Z. = začíti ho- blovati, anfangen zu hobeln, loshobeln. — za koho. Z-bluj trochu za mne. Us. Tč.

400182   Zahoditi Svazek: 5 Strana: 0059
Zahoditi, hoď, hodě (íc), il, zen, ení (na Slov. — děn, dění); záházeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; zahazovati = zavrci, weg-, ver- werfen; vhoditi, hineinwerfen; zamésti, zan- dati, zaházeti, ver-, zuwerfen, verschütten; se = snížiti se, sich wegwerfen, erniedrigen; náhodou přijíti, von Urfgefähr kommen, sich einfinden, wohin gerathen. Jg. — abs. Ne- zahodí = rád béře. Bdl. Zahodilo (= ude- řilo) ! Na Slov. Hdž. Rkp. — co: V., klobouk (odvrci), D., jámu, díru (vyrovnati, vyplniti něčím). Ros. Nic nezahodí (všecko jí). Za- hoďte to (nedbejte toho). Us. na Mor. Brt. Z. česť svého rodu. Osv. I. 267. Tak ho z-dil jako jablko (z 1'ahka). Mt. S. I. 95. Kdo své zahazuje, cizího nezasluhuje. Prov. Tč. — co kam: hůl do rybníka, něco na smetiště. Z-dil pušku do písku, er warf die Flinte ins Korn. Dch. On moje příkazy za sebe z-dil. Mor. Tč. Mladosť moja, mladosť, tak som ťa utratil, akobych bol kameň do vody zahodil. Sl. spv. III. 85. Zahodilo ho to až na prostried jezera. Dbš. Sl. pov. VIII. 15. — co komu. Ako jim to zahodili (před- hodili), vlci sa prestali ruvať. Dbš. Sl. pov. I. 2. — kde. Před celým světem mne z-dil (pohaněl). Sá. v Osv. I. 177. — co s čím: dobré se zlým. D. — co čím: jámu kamením, hlinou. Já ten chodníček kamením zahážu. Sš. P. 361., 290. Z. někoho senem, slamou, něco dřívím. Us. — co jak. Zboží ledabylo z. Us. Dch. — se s čím, sich gemein machen. S tím troupem se nezahozuj. Us. Dch. — čeho kam. Oprskni že nás tou vodou. Ona sa hneď zvrtla a trirazy zahodila tej vody na nich. Dbš. Sl. pov. I. 85. — se = sní- žiti se. D. Zahozuje se, kdo se špatnými obcuje. Us. Zahodila se řeč, es traf sich die Rede. Us. — se kam (ke komu, do čeho jak, mezi koho) = náhodou přijíti. Vyprávěl, kterak jednoho času zahodil se k němu nějaký moudrý muž. V. Do něčího příbytku mimo naději se z. Lom. Když někdo cizí mezi ně se zahodí. Kom. Zahodil se (trefil se, přišel) mezi nás. 1534. Do vsi nějaké jsem se zahodil. Ler.

400183   Zahoditi co čím kam Svazek: 7 Strana: 1105
Zahoditi co čím kam. Hazáky z. na mláto plachetkou (vodu po mlátě hezky rozstříknouti). KP. V. 309. — se kam. Brt. D. 293., Pož. 259., BKn. II. 18., Arn. 2006. — se komu kam jak. S podivným štrkotom na grg kostlivec sa jej z-dí. Č. Čt. II 63.

400184   Zahoditi se Svazek: 8 Strana: 0494
Zahoditi se. Božena by se s ním nezaho- dila (známostí, manželstvím s člověkem ne- hodným; ona, by si ho nevzala). Val. Brt, D. II. 419. I v Čech.

400185   Zahoditi se kam Svazek: 10 Strana: 0512
Zahoditi se kam. Hned jsem se do úkolů školských zahodil (zabral, pustil), Šf. v Pal. Záp. II. 108.

400186   Zahoditi se odkud kam Svazek: 9 Strana: 0393
Zahoditi se odkud kam. Který od vás k nám se byl z-dil (náhodou přišel). XV. stol. Mus. 1897. 477.

400187   Záhodno Svazek: 5 Strana: 0060
Záhodno. Bylo by z., es wäre angezeigt. Us. Dch. Vz Záhodný.

400188   Záhodný Svazek: 5 Strana: 0060
Záhodný; záhoden, dna, dno = prospěšný, způsobilý, užitečný, zuträglich, erspriesslich, entsprechend. Ale v lásce skutek dobrý věčně ostane záhodný. Pís. br. To bude z. bičiště; z. učedník. Us. na Zbir. Jest z-dno, aby mezi nimi byl muž nábožný. Ddk. III. 156. — proč. Jan vypravuje jen ty události, jenž se mu pro účel jeho z-nými býti zdály. Sš. J. 294. — Z. = slušný, billig. Nyní by tobě bylo záhadno to učiniti. — Z. = ná- hodný, zufällig, unerwartet. Chmela. Z. host. Berg.

400189   Záhodný Svazek: 7 Strana: 1105
Záhodný. Vidělo se mi z-né. Krnd. 182.

400190   Zahochtati Svazek: 5 Strana: 0060
Zahochtati = začíti hochtati, wie die Eule schreien. Rd. zvíř.

400191   Zahochtati Svazek: 7 Strana: 1105
Zahochtati a zazpívati. Výb. II. 993.

400192   Záhoj Svazek: 5 Strana: 0060
Záhoj, e, m., das Waldgehäge. Na Ostrav. Té.

400193   Zahojení Svazek: 5 Strana: 0060
Zahojení, n., die Heilung, Zuheilung.

400194   Zahojený Svazek: 5 Strana: 0060
Zahojený; -en, a, o, geheilt, verheilt, zugeheilt. Us. Dch. Vz Zahojiti.

400195   Zahojitelný Svazek: 5 Strana: 0060
Zahojitelný = co se zahojiti může, heil- bar. Z. rána.

400196   Zahojiti Svazek: 5 Strana: 0060
Zahojiti, il, en, ení; zahojovati = za- celiti, uzdraviti, verheilen. — co: ránu. D., Háj. Němá barbier takej masti, čo zahojí moja kosti: moja milá má takú masť, čo zahojí mojú bolasť. Sl. ps. Šf. I. 46. — co komu. Není taký lékař, co ti ju zahojú. Sš. P. 538. Slniečko horúce, nepálže ma, nepál, že mi neuhorí tá moja biela tvár. Akže mi uhorí, veru ma pobolí, milý je ďaleko, kdo mi jú zahojí? Sl. spv. VI. 206. Voda rozličné ne- moci (lidem) zahojila. Dač. I. 197. — čím: mastí. — čeho: zahojte těch ran, šp. m.: co (ty rány). Brt. — se. Rána se zahojila. D. Čerstvá rána brzo se zahojí. D. Rána se zahojí, ale slovo ne. Prov. Šd. — se kde. Na živém vše se zahojí. Č. Snad bude míti takú masť, co se mi pod ní ruka zahojí. Kn. poh. 257. — se komu. Veď sa ti to zahojí, než sa oženíš. Mt. S. I. 121. —jak. A má milá má takú masť, co zahojí o jeden ráz. Brt. P. 87. — kdy. Šak se ti do rána očičko zahojí. Sš. P. 735. Rána ve třech dnech byla zahojena. Ddk. IV. 240.

400197   Zaholdovati Svazek: 5 Strana: 0060
Zaholdovati někam = holdem zajíti, fechten gehen. Ros.

400198   Zaholešnice Svazek: 5 Strana: 0060
Zaholešnice, jm. louky u Přerova. Pk.

400199   Zaholice Svazek: 5 Strana: 0060
Zaholice, samota u Turnova.

400200   Zaholíkati Svazek: 5 Strana: 0060
Zaholíkati = zavýsknouti. Us. Sá.

400201   Zaholíkati Svazek: 10 Strana: 0513
Zaholíkati = na pastvě zavolati: holá! Sá. Kř. 25.

400202   Zaholiti Svazek: 5 Strana: 0060
Zaholiti = holením zarovnati, zakryti, verscheren, durchs Rasiren verdecken. Ros.

400203   Zahom Svazek: 5 Strana: 0060
Zahom = tuším, vermuthlich. Na Slov. Plk.

400204   Zahomolí Svazek: 9 Strana: 0393
Zahomolí, n., pozemek. Pck. Hol. 113.

400205   Zahomoliti Svazek: 7 Strana: 1105
Zahomoliti něco, kegelförmig zuspitzen. Šd.

400206   Záhon Svazek: 5 Strana: 0060
Záhon, u, záhonek, záhůnek, nku, zá- honec, nce, záhoneček, záhonček, čku, záhoníček, čku, m. = částka oraného pole ze 6 n. 8 někdy i více brázd se skládající, das Ackerbeet. V., Sš. P. 196. Záhonec, pl. záhonce, u V. také: záhonci. Z. na setbu, das Saatbeet. Ten má více z-nů = polí. Us. Sá. Z. složiti = pole na z-ny zorati. Us. Hk. — Z. = podsedek (grunt bez luk). Vydala (vdala) se na záhonek, U mor. Bře- zové. Brt. — Z. kobercový, Teppichbeet. Dch., Zpr. arch. VII. 80. — Z. = líha, lícha, hřada, hřádka. Šp. Lícha jest rovná, široká, z. pak vršitý. Jg. Též záhon v zahradě (rytý), záhrobec, das Gartenbeet. Z. pro sazenice, na kvítí, D., hnojný. Rohn. Z. bramborů, okurek, mrkve, petržele, řepy, zelí, konopi, prosa, máku atd. Š. a Ž., Z. zrýti, překopati, pokropiti, posázeti atd. Šp. Z. vytrhati, pleti. Arch. I. 352. Slepice z-ny rozhrabuje. Sych. Z-nec kapusty. Sl. let. IV. 79. O ty milý marjánku, sila sem tě po záhonku, kdo tě sívať budě, jak mě tu něbudě. Sš. Slez. Šd. — Z. = brázda, die Furche. V. — Z. = pole orné, role, das geackerte Grundstück, Acker-, Saatfeld, der Ackerboden. Města u jezer ležící mívají dobrý záhon. Plác. — Z. = dlouhá řada vymláceného obilí ve sto- dole, hřeben, der Kamm. D. — Z. per (líha per, v zoolog.), pteryla, das Federfeld. Nz. — Z. = staročeská míra. Pole měřena na záhony, již prý od Otakara, i měl jeden z. 7 brázd, druhý osm. ZČ. I. 15. Hora Taurus na mnohých místech jest zšíří tří tisíc zá- honuov, počítaje na záhon sto a pětmecítma kročejuov. Vz Hor. Kosmogr. 36. B. — Z. = řádka, die Zeile. Psal sera na meziech (na kraji, Rand) podlé záhonuov, aby la- tinník, neuvěřil-liby, nalezl sobě, kde jest psáno. Hus I. 359. Nechtěl sem v řádciech neb v záhonciech psáti, co kde který svatý píše. Ib. I. 359. — Z. Kudla jde do z-nů (hodně do chleba zakrájí). U Plotiště. Kšť. — Z. Do z-nů se padnouti = rychle schnouti. Padne se do z-nů, nebude dlouho (živ). U Bydž. Kšť. — Z. Záhonky mandlové — pokroutky. Hsng. — Z., a, m., osob. jm. Phld. III. 3. 296. — Z. Záhony (vysedliny) mozkové (juga cerebralia), v anatomii hrbole mezi vtisknutinami mozkovými. S.N.XI. 286.

400207   Záhon Svazek: 7 Strana: 1105
Záhon. V gt. připouští D. Lhrg. 169. také -a, sulcus. Sv. ruk. 321. Podlé z-na (praedium), ježto dal Jakub synu svému. Bib. olom. 232 Z. hnojný = louže. Máme na zahradě hnojný z. vedlé chlíva. U Žamb. Dbv.

400208   Záhon Svazek: 8 Strana: 0494
Záhon. Míle = 140 záhonům. XVIII. st. NZ. III. 143.

400209   Záhon Svazek: 9 Strana: 0393
Záhon. Lán ma 12 kop z-nů. Fisch. Hosp. 330.

400210   Záhonář Svazek: 7 Strana: 1105
Záhonář, e, m., nadávka sedlákům. Cf. Záhonkář (dod.).

400211   Záhonček Svazek: 5 Strana: 0060
Záhonček, vz Záhon.

400212   Zahončitý Svazek: 5 Strana: 0060
Zahončitý. Z. zvětšilka, porana volubilis. Rostl. III. b. 175.

400213   Záhončivý Svazek: 10 Strana: 0513
Záhončivý = přičinlivý. Val. Čes. I. XIII. 78. Sr. Zahančlivý v V. 60.

400214   Záhončlivý Svazek: 5 Strana: 0060
Záhončlivý = přičinlivý, kdo si umí peníze vydělati. Na Zlínsku. Brt. — Z. = šetrný, spořivý, sparsam, karg. Na mor. Val. Brt., Vck.

400215   Záhonec Svazek: 5 Strana: 0060
Záhonec, nce, m., vz Záhon. — Z., osob. jm. Arch. III. 77.

400216   Záhonek Svazek: 5 Strana: 0060
Záhonek, nku, m., vz Záhon.

400217   Záhonek Svazek: 7 Strana: 1102
Záhonek, nku, m. = pověra. Val. Vck.

400218   Zahoník Svazek: 5 Strana: 0060
Zahoník, a, m., sulcarius. Veleš.

400219   Záhoník Svazek: 8 Strana: 0494
Záhoník = baráčník. NZ. III. 144.

400220   Zahoniti Svazek: 5 Strana: 0060
Zahoniti, vz Zahnati. Též sobě byl něco na poživení zahoniť. Sl. let. I. 224.

400221   Zahonitý Svazek: 7 Strana: 1105
Zahonitý, repulsivus. Ev. olom. 68.

400222   Záhonkář Svazek: 5 Strana: 0060
Záhonkář, e, m. = pluh k orání záhonů; jde na 20-22 cm. hloubky a 20 cm. šířky. Us. u Hořic. Hk. — Z. = gruntovník bez luk. U Javorníka na Mor. Brt. Vz Záhon.

400223   Záhonkář Svazek: 7 Strana: 1106
Záhonkář, e, m. = podsedník. Vydala sa na záhonek (na podsedek). Brt. L. N. II. 110. Cf. Záhonář (dod.).

400224   Záhonkovati Svazek: 5 Strana: 0060
Záhonkovati = záhonky dělati, Beete machen, ackern. — co: zahradu (na záhonky rozdělovati.) Šd.

400225   Záhonkový Svazek: 5 Strana: 0061
Záhonkový, Beet-. Z. šlechta, die Zwie- belnoblesse. Dch. Vz Kobylkář.

400226   Záhonkový Svazek: 9 Strana: 0393
Záhonkový. Z. soustava ? čištění splašků, Beetsystem. Vz Ott. XIII. 899.

400227   Záhonný Svazek: 5 Strana: 0061
Záhonný, Beet-. Záhonné brázdy (veliké stružky, po nichž se voda táhne). Reš.

400228   Záhonomorný, die Svazek: 10 Strana: 0513
Záhonomorný, die Saat abweidend. Z. svině. Msn. Od. 270.

400229   Záhonovati Svazek: 5 Strana: 0061
Záhonovati = záhonkovati. Us. Šd.

400230   Záhonový Svazek: 5 Strana: 0061
Záhonový = záhonný. Z. pluživo. NA. IV. 72.

400231   Zahopcovati Svazek: 5 Strana: 0061
Zahopcovati = poskočiti, hüpfen. — s kým. Č.

400232   Zahopkati Svazek: 5 Strana: 0061
Zahopkati, vz Zahopcovati. — kde. La- škuje teď, zeleném též po trávníku zahopká. Cimrh. Myth. 266.

400233   Zahopnouti Svazek: 5 Strana: 0061
Zahopnouti, pnul a pl, utí = zahopkati. — si jak kde kdy: vesele při muzice v hospodě. Us.

400234   Záhor Svazek: 8 Strana: 0494
Záhor, u, m. Veď už páchne záhorom po celom mlyne. Phľd. 1896. 93.

400235   Záhor Svazek: 8 Strana: 0494
Záhor, trať na Frýdecku. Věst. op. 1894.19.

400236   Záhora Svazek: 5 Strana: 0061
Záhora, y, m., osob. jm. Šd. Z. Jan, bratr v 17. stol. Vz Jir. H. 1. II. 445.

400237   Záhora Svazek: 7 Strana: 1106
Záhora. Slunko vystoupilo nad záhory. Kmk. Kuk. II. 314.

400238   Zahorácký Svazek: 5 Strana: 0061
Zahorácký, den Bewohner jenseits des Gebirge betreffend. Bern.

400239   Zahoračka Svazek: 5 Strana: 0061
Zahoračka, y, f., die Bewohnerin des Landes hinter dem Gebirge. Bern.

400240   Zahorada Svazek: 8 Strana: 0494
Zahorada, y, f. = zahrada. Zavadka. Phľd. 1895. 629.

400241   Zahorák Svazek: 5 Strana: 0061
Zahorák, a, m., = za horami bydlící, der jenseits des Gebirges wohnt. Bern.

400242   Zahoraný Svazek: 5 Strana: 0061
Zahoraný, vz Zahorati.

400243   Zahorati Svazek: 5 Strana: 0061
Zahorati, traurig, trübsinnig, misslaunisch werden. Dnes jsem celý zahoraný. Na Ostrav. Tč.

400244   Zahorce Svazek: 7 Strana: 1106
Zahorce, pl., ves na Slov. ZObz. XVI. 204.

400245   Zahorce Svazek: 8 Strana: 0494
Zahorce, míst, jm. v Honte. Phľd. 1894. 61.

400246   Zahorčenie Svazek: 10 Strana: 0513
Zahorčenie, n., inflammatio. Mam. F. 90a. 1. Hněv jest z. krve u srdce = od z. srdečného pochází hněv. Hus. Er. I 124.

400247   Záhorčice Svazek: 5 Strana: 0061
Záhorčice, dle Budějovice, Zahortschitz, ves u Blatné. Vz Tk. I. 87., III. 137., Sdl. III. 36., 65., 88.

400248   Záhorec Svazek: 5 Strana: 0061
Záhorec, rce, m., vz Záhorský, Zahorák. Hdž. Vet. 132. Sedem sto razů strelili, to jsou z-rci čítali. Sl. let. I. 282. — Z., osob. jm. Slov. Šd.

400249   1. Záhorka Svazek: 5 Strana: 0062
1. Záhorka, y, f. = slívoň prcavka, slívka, trnoslíva, die Haferpflaume, prunus insititia. Vz Slívoň, Rstp. 477. - - Z. = zahoračka.

400250   2. Záhorka Svazek: 5 Strana: 0062
2. Záhorka, y, m. Z. ze Záhoří Jiřík. Vz Blk. Kfsk. 1248., Arch. IV. 279., Sdl.III. 36., 38., 42.

400251   Záhorkov Svazek: 5 Strana: 0062
Záhorkov, a, m., Ahorn, ves u Krum- lova.

400252   Záhorkovice Svazek: 5 Strana: 0062
Záhorkovice, dle Budějovice, Záhorky, Zahorkowitz, ves u Krumlova. PL., Sdl. III. 33.

400253   Záhorky Svazek: 5 Strana: 0062
Záhorky, vz Záhorkovice. — Z., jm. polí u Louček.

400254   Zahorliti proč Svazek: 7 Strana: 1399
Zahorliti proč, sich ereifern. Lerm. I. 106.

400255   Zahorliti se Svazek: 7 Strana: 1106
Zahorliti se. I z-lil se hajtman o tyto pacholky velmi (pro ně). Arch. VIII. 14.

400256   Zahorliti se Svazek: 10 Strana: 0513
Zahorliti se = hněvem se rozpáliti. — nač. Chč S. II. 154a. — komu = zastesk- nouti si. On vida mne mrtvého z-lil by sobě a lekl by se. Frant. 21. 36.

400257   Zahorliti sobě Svazek: 5 Strana: 0062
Zahorliti sobě, il, ení = zastesknouti, zabědovati, in Klagen ausbrechen. Ros., Šm. — proti komu, sich ereifern. — po čem, in Sehnsucht kommen. Us. Tč.

400258   Záhorní Svazek: 5 Strana: 0062
Záhorní = co za horou jest, was jenseits des Gebirges ist. Z. hvězda. Troj.

400259   Záhornice Svazek: 5 Strana: 0062
Záhornice, dle Budějovice, Zahornitz, ves u Král. Městce a u Třebechovic. Vz S. N.., Tk. III. 121., Blk. Kfsk. 116., 546.

400260   Záhornice Svazek: 7 Strana: 1106
Záhornice u Opočna. Tam volům vy- kají a nechtěli jeti pro víno do Rakous. Vz Sbth. Krat. h. 135.

400261   Záhorník Svazek: 5 Strana: 0062
Záhorník, a, m., larificus, pták. Rozk.

400262   Zahorodec Svazek: 8 Strana: 0494
Zahorodec, zahorotec,zahratec = zahrada. Phľd. 1895. 629.

400263   Zahorovice Svazek: 5 Strana: 0062
Zahorovice, dle Budějovice, Zahorowitz, ves u Uher. Brodu. PL. Vz Žer. Zpk. I. 111., NB. Tč. 72.

400264   Zahorovský Svazek: 5 Strana: 0062
Zahorovský, ého, m., osob. jm. Mor. Šd.

400265   Záhorská Svazek: 5 Strana: 0019
Záhorská, é, f. Z. z Brloha. Vz Blk. Kfsk. 920.

400266   Záhorsko Svazek: 5 Strana: 0062
Záhorsko, a, n., samota u Sobotky, u Že- bráka. PL.

400267   Záhorský Svazek: 5 Strana: 0019
Záhorský, ého, m. Z. Jonáš, básník a spisovatel sloven., nar. 1812. Vz S. N., Šb. H. 1. 308. — Z. z Brlohu, stará rodina vlády cká v Prachensku. Vz S. N., Sdl. III. 37., 96.. Blk. Kfsk. 1457. — Z. Petr. Vz Jir. H. 1. II. 343.

400268   Záhorský Svazek: 5 Strana: 0062
Záhorský = záhorní, záhorec, hinter dem Berg befindlich. Us., Jg., Tč. Z. lid, ultra- montanus. Ddk. II. 291. Od z-skej strany. Let. Mt. S. VIII. 2. 37. — Z., ého, m., osob. jm. Z. Vavřinec. Vz Blk. Kfsk. 1262. Z. z Rosenfeldu. Vz Sdl. I. 24.

400269   Záhorský Svazek: 7 Strana: 1102
Záhorský Jonáš Cf. Tf. Mtc. 210., 244., Pyp. K. II. 519., Ukaz. 114., Bačk. Písm. I. 392. — Z. Fr., hud. sklad , nar. 1845. Vz Srb 163.

400270   Záhorský Svazek: 10 Strana: 0511
Záhorský V., básn.

400271   Zahoršiti se Svazek: 10 Strana: 0513
Zahoršiti se. Zvon IV. 360.

400272   Záhorúca Svazek: 5 Strana: 0062
Záhorúca, adv. = za tepla. Na Slov. Nuž idem z. za tebou. Zbr. Lžd. 43.

400273   Záhory Svazek: 5 Strana: 0062
Záhory = záhoří. Sš.

400274   Záhoř Svazek: 5 Strana: 0061
Záhoř, e, m., osob. jm Vz Sdl. III. 22., 125.

400275   Zahoř Svazek: 9 Strana: 0393
Zahoř Jindr. dr. Sr Jub. XXXVI.

400276   Zahořalý Svazek: 5 Strana: 0061
Zahořalý, vz Zahořelý.

400277   Zahořan Svazek: 5 Strana: 0061
Zahořan, a, m. = zahorák, der Hinter- bergler. Us. Tč., Brt. Lépe než: zahořčan. Vz -čan.

400278   Zahořané Svazek: 5 Strana: 0061
Zahořané, pl., m., vz Zahořan. — Z., obyvatelé u Radhoště, jižně od Zlínska. Kld., Brt.

400279   Zahořanka Svazek: 5 Strana: 0061
Zahořanka, y, f. = která bydlí za ho- rami, die Hinterberglerin. Tč.

400280   Záhořanky Svazek: 5 Strana: 0061
Záhořanky, pl., Kaltenbirken, ves u Kru- mlova. PL. Cf. Sdl. III. 26.

400281   Zahořanský Svazek: 5 Strana: 0061
Zahořanský, ého, m. Z. Bohuslav. Vz Blk. Kfsk. 965. Z. z Voračova, stará rodina vládycká. Vz S. N. Z. z Vorlíka, čes. rodina erbovní. Vz S. N. Z-ská břidlice. Vz Bř. N. 256.

400282   Zahořanský Svazek: 7 Strana: 1106
Zahořanský potok, přítok Litavy. Kv. 1885. 647.

400283   Zahořanský Svazek: 9 Strana: 0393
Zahořanský vrch u Orlíka, Rossberg. Vstnk. 1897. 502.

400284   Zahořany Svazek: 5 Strana: 0061
Zahořany, dle Dolany, něm. Zahořan, ves a) u Litoměřic, b) u Kdyně, c) v Mi- levsku, vz S. N., d) u Benešova, e) u Jílo- vého, f) u Mníška, g) u Berouna; dvůr u Be- nešova v Budějovsku. PL., Tf. Odp. 286., Blk. Kfsk. 1457., Arch. I. 538. Jindřich z Za- hořan. Arch. IV. 44. Z., dědinka na Slov. v kraji Hornej Rymavy. Syt. Táb. 277., 278. (Šd.).

400285   Zahořčelý Svazek: 9 Strana: 0393
Zahořčelý = zahořklý. Fisch. Hosp. 132.

400286   Zahořčiti Svazek: 5 Strana: 0061
Zahořčiti, il, en, ení; zahořčovati = hoř- kým, nepříjemným učiniti, verbittern, ver- gallen, verkümmern, vergiften. — co: něčí radosť, D., blaženosť, Puch., život z. Us. — co komu čím: někomu život opilstvím z.

400287   Zahořekovati sobě Svazek: 5 Strana: 0061
Zahořekovati sobě, ein wenig jammern, klagen, zu jammern anfangen. Lom. Zaho- řekoval sobě a odtud zemřel. Ros. — si nad čím. Us. Tč.

400288   Zahořelina Svazek: 7 Strana: 1106
Zahořelina, y, f., Dunstbetäubung, f. Rk.

400289   Zahořelý Svazek: 5 Strana: 0061
Zahořelý (zastar. zahořalý), entbrannt. Z. hrozny (horkem vysušené,von Hitze ver- dorrt). Plk. — nač: na hlavu, Kopfentzün- dung habend. Jg. — Z. nepřítel (= úhlavní). Sš. Z. ctitel Mojžíšův. Sš. Sk. 175.

400290   Zahoření Svazek: 7 Strana: 1106
Zahoření od slunce. Vz Zahořeti, Kram. Slov. Slepé z k lupu a plenu. Šf. I. 579.

400291   Zahořený Svazek: 5 Strana: 0061
Zahořený;.-řen, a, o, roth. Kld. — Z. = rozhořčený. Šel do zámku z-ný. Kld. 125.

400292   Zahořeti Svazek: 5 Strana: 0061
Zahořeti, 3. os. pl. -ří, hoř, hoře (íc), el, ení; zahořívati, zahorovati = počíti ho- řeti, anfangen zu brennen, sich entzünden, anbrennen, in Feuer o. Flammen gerathen; zapáliti se, sich entzünden, entbrennen; hor- kem pojíti, durch die Hitze verderben, von der Sonne verbrannt werden. Jg. — abs. Zahořela sláma, chalupa. Us. Ta žena za- hořela (dýmem z uhlí se zadusila). Sych. Zahořelo obilí (horkem pošlo). Plk. — komu. Zahořela mu hlava (zapálila se). Ros., Šd. Tak tvář mu zahořela, zrak se rozplanul. Kká. Td. 167. Šuhaj naraz vám zahorí. Kyt. 1876. 17. — co komu. Bližně nám umřelo, on (otec) si to tak zahořel, že až posud je darebný (chorý). Slez. Šd. — nač: na hlavu (za příčinou horka, výparů horkých bolesť v hlavě míti). Us., Lk., Jrsk. — čím. Za- hoříte tu horkem. Us. Šd. Cit lásky, jímž zahořelo srdce její. Šml. Zahor (zahoř) po- mstou, kde je zrada. Na Slov. Tč. Obzor lunou zahoří. Vrch. Zahořel jsem láskou horoucí. Kom. — od čeho: od slunce, L., Lk., od horka, Us., od uhlí (udusiti se). Lk. — čím ke komu: milostí, láskou k ně- komu. Us., Jg., Trip., Br., Vrch., BR. II. 635. b. Zahořuje k Pánu ohněm serafina. Sš. Bs. 62. — čím proti komu: zlostí. Kom. Tito (Hellenisté) proti němu (Pavlovi) takovou záští zahořeli. Sš. II. 17. Lutoval dievča a za to pomstou zahorel proti Ludo- morskému. Lipa 317. — čím proč. A že ze vděčnosti takovou láskou ku Pavlovi z-li. Sš. II. 48. - - kde. Na peci horkem z. Us. Vck. Z-la ve tváři zlostí (zarděla se). Sá. Políbení z-lo mu na rtech. Sá. Pod řasou mu z-la slza; Z-řel mu ruměn v tváři. Kká. K sl. j. 28. — jak (kde, proti komu). Z. jasným plamenem. Mj. 38. I antimonový prášek zaboří v něm (v chloru) v skvělou bílou hvězdu. Mj. 38. Anděl z tvého zápalu zahoř v boží pochvalu. Sš. Bs. 27. Proti němuž (Pavlovi) židé až na smrť zahořeli. Sš. Sk. 269. — kdy. V noci kouřem a horkem na hlavy zahořeli. Us. V jizbě si zatopil a do rána zahořel. Us. Šd.

400293   Zahořeti Svazek: 7 Strana: 1106
Zahořeti. Z-la (hlava jí rozbolela z dýmu nebo z páry). Val. Brt. D. 293. — jak. Hladina rybníka (slunečním světlem) z-la zlatem. Osv. 1889. 3.

400294   Záhoří Svazek: 5 Strana: 0061
Záhoří, n. = krajina za horami ležící, die Gegend hinter den Bergen, das Land jen- seits des Gebirges gelegen. Troj., D. Slunce vychází z záhořie. Troj. Junač smúti po dědinách, po z. Exc. — Z., jméno rozlič- ných míst v Čechách, něm. Zahoř. Z. Bene- dovo, ves v Táborsku, u Ml. Vožice, něm. Bendozáhoří; Z. červené, ves v Táborsku u Sudoměřic, Roth-Zahoř; Z., ves v Tábor- sku u Kardašové Řečice; ves u Železného Brodu, u Nepomuk, u Vimberka, u Neve- klova, u Vltavotýna, u Sedlce, u Želiva; dvůr u Vodňan; samota u Mníška; několik domů u Frýdka; Dreihöf, ves u Žatče; Sa- horsch, ves u Krumlova, u Žlutice, u Černo- šína; Serhles, ves u Buchova; Záhoř dolní,
Unter- Zahořj, ves u Písku; Z. horní, Ober-
Zahořj, ib.; Z. vysoká, Hoch-Zahořj, samota
u Votic. PL. Z., osada ve Slez. u Skalice.
Tč. — Cf. Tk. III. 663., Tf. Odp. 288., Blk. Kfsk. 1457.

400295   Záhoří Svazek: 8 Strana: 0494
Záhoří Lipenské = krajina na sever od Lipníka. Brt. D. II. 9. Z. na Slov. obsahuje 64 obce v Trenčan. stolici. Vz Phľd. 1893. 240.

400296   Záhořice Svazek: 5 Strana: 0062
Záhořice, dle Budějovice, Sahorsch, ves u Velemína; Zahorschitz, ves u Němčic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 25.

400297   Zahoříčko Svazek: 5 Strana: 0062
Zahoříčko, a, n., jm. vsí u Sudoměřic, u Ml. Vožice, u Vamberka. PL.

400298   Zahořík Svazek: 5 Strana: 0062
Zahořík, a, m., osob. jm. Šd.

400299   Zahořím Svazek: 5 Strana: 0062
Zahořím, a, m., Sohr, ves u Hajdy. PL. Vz Blk. Kfsk. 563.

400300   Zahořklosť Svazek: 5 Strana: 0062
Zahořklosť, i, f., bitterer Geschmack, die Bitterlichkeit. Jg.

400301   Zahořklý Svazek: 5 Strana: 0062
Zahořklý = drobet hořký, bitterlich. Z. kořen, chuť; mysl (zahořčená, vergallt), D., odpověď, Kos. Ol. I. 99., chuť, Šp., Šd., sýr.

400302   Zahořknouti Svazek: 5 Strana: 0062
Zahořknouti, kl, utí = hořkým se státi, bitter werden. — čím, od čeho. Křen zemí, od země zahořkl.

400303   Zahořknouti Svazek: 7 Strana: 1106
Zahořknouti. Ženění mu z-klo. Jrsk.

400304   Zahořknouti k něčemu Svazek: 10 Strana: 0513
Zahořknouti k něčemu (trpce něco nésti). Jrsk. XXVI. 38.

400305   Zahořknouti. V Svazek: 9 Strana: 0464
Zahořknouti. V mysli své z-kl. Jrsk. XVI. 14.

400306   Záhořský Svazek: 5 Strana: 0062
Záhořský hajný, Zahořer Hegerei, u Vod- ňan.

400307   Zahospodařený Svazek: 5 Strana: 0062
Zahospodařený; -en, a, o, erspart, er- wirthschaftet. — Z. Ten je dobře z-ný, der ist wohl gesattelt, versorgt, sitzt im Warmen. Mor. Šd.

400308   Zahospodařilý Svazek: 5 Strana: 0062
Zahospodařilý = zahospodařený. Co pak to je člověk z-lý. V Kunv. Msk.

400309   Zahospodařiti Svazek: 5 Strana: 0062
Zahospodařiti, il, en, ení. — se, sich einwirthschaften. Na Ostrav. Tč. — si co, sich erwirthschaften, in der Wirthschaft er- sparen. Us. Tč., Dch. — se čím, sich ver- sehen, verproviantiren. Na Ostrav. Tč.

400310   Zahostice Svazek: 5 Strana: 0062
Zahostice, dle Budějovice, Zahostitz, ves u Tábora. Vz Blk. Kfsk. 849., ves u Chý- nova. Tk. III. 36., 43.

400311   Zahostinkovati si Svazek: 5 Strana: 0062
Zahostinkovati si. Rád si zahostinkuje, er nimmt gern an Gesellschaftstafeln Theil, er gibt gerne Gesellschaftstafeln. Mor. Šd.

400312   Zahostiti se kde Svazek: 5 Strana: 0062
Zahostiti se kde, einkehren, Einkehr halten. Z. se u přítele, u Modré hvězdy v Praze a p. Us. Vz Hostiti. Zahostily se u něho, v jeho rodině nemoci (zahnízdily se).

400313   Zahoštění-se Svazek: 5 Strana: 0062
Zahoštění-se, die Einkehr, das Sichein- nisten. Us. Vz Zahostiti se.

400314   Záhošťsko Svazek: 5 Strana: 0062
Záhošťsko, a, n. (Záhvozdí), župa v se- verozápad. Čech. nad hořejším tokem Nisy. Vz S. N., Záhošťský.

400315   Záhošťský Svazek: 5 Strana: 0062
Záhošťský. Z. župa (žitavská v Lužici). Km. 1883. 637. Vz Záhošťsko.

400316   Zahotoviti Svazek: 5 Strana: 0062
Zahotoviti, zahotovovati = zhotoviti, ver- fertigen.

400317   Zahoudati, vz Svazek: 5 Strana: 0062
Zahoudati, vz Zahousti.

400318   Zahoukání Svazek: 10 Strana: 0513
Zahoukání, n., vz Zahoukati. Zvon IV. 630.

400319   Zahoukati Svazek: 5 Strana: 0062
Zahoukati; zahouknouti, knul a kl, utí; zahučeti, el, ení, losbrüllen, dumpf erschal- len, erkrachen, hao schreien, aufheulen. — abs. Sova zahučela, zahoukala. Us. Zahučie hrom strašný. Rkk. 54. Z-čel fagot. Vlč. Aj hodina uderila, trúby zavrešťaly, bubny zahučaly. Mt. S. I. 54. Zahučaly hory, za- hučaly lesy, kamže sa podely moje mladé časy? Sl. ps. Šf. II. 34., Sš. P. 402. Zahu- čely lesy, zadunela země. Němc. O polnoci zadunie zem, víchor zarachotí, voda zahučí a most sa trasie. Dbš. Sl. pov. I. 517. Za- hučaly lubinovské zvony ešte raz. Lipa 344. Padlo na prvší hrob, křičelo, plakalo, ma- tičku volalo: nic tam neslyšalo, enem za- hučalo. Sš. P. 160. Zahučaly gajdy a Valach preberá na nich dierky. Dbš. Sl. pov. VIII. 42. Jak na jeseň sa točá odpadlé ze stromu listí, keď prudký zahučí a konárami zatrase víchor. Hol. 60. — kam. K sousedu zahukl slova. Kos. 01. I. 101. Vody libě v ucho zahučí. Puchm. Vz Z. odkud. — kde. Kde ve vojště strašně zahučí tvé jméno. Puch. V Bystřici na placi z-čala hudba. Na Slov. Tč. Za našima humny aj z-čala sova. Brt. P. 53. Na prostred tábora hlasný zrázu fuják zahučal, jako keď zlý někdy rarášek od zeme se zdvíha. Hol. 108. — jak. V úpělivý zahoukla ston. Msn. Or. 88. Zahučala hukom zlatá hora. Dbš. Sl. pov. I. 533. Sova po triraz strašně zahúkala. Sldk. 402. — čím. Les zahučal pádem dubu. Us. — komu. Sletěli se dva (holubi) spolu na jednu sto- dolu, tam sobě zahoukali, Mariánku vyvo- lali. Sš. P. 269. Trúbo zahuč pannám, aby svú hnaly ze dvora lichvu. Hol. 358. — kdy. Tu práve o polnoci zahučal tuhý vietor. Dbš. Sl. pov. I. 311. — odkud. Zahučely vody od hlasu jeho. L. Les jako z útrob země zahučel. Kká. K sl. j. 178. Hrom zahučel z daleka. Vrch. Nech zahučia hory od kraja do kraja. Ppk. I. 137. — kudy. Slovenské pěsně svetami zahučte. Na Slov. Tč. — na koho v lese. Us. Tč.

400320   Zahoukati Svazek: 9 Strana: 0393
Zahoukati. Za Sá. polož: Kř. u pot. 28., V. 13.

400321   Zahouknouti Svazek: 5 Strana: 0063
Zahouknouti, vz Zahoukati.

400322   Zahoulený Svazek: 5 Strana: 0063
Zahoulený; -en, a, o, abgestumpft. Z. nůž. Vz Zahouliti. Jg. — Z. = vyjasněný. Vz Houliti.

400323   Zahouliti Svazek: 5 Strana: 0063
Zahouliti, il, en, ení = broušením ostrost nožní zkaziti, abstumpfen, zu viel schleifen, überschleifen. — co: nůž. — Z. = vyjasniti. Vz Houliti.

400324   Zahoupati Svazek: 5 Strana: 0063
Zahoupati, zahoupnouti, in Schwingung bringen, in Schwung gerathen. — se čím kam. Vlasy zahouply se vodopádem přes záda. Vrch.

400325   Zahour Svazek: 5 Strana: 0063
Zahour, a, m., osob. jm.

400326   Zahourek Svazek: 5 Strana: 0063
Zahourek, rka, m, osob. jm.

400327   Zahousti Svazek: 5 Strana: 0063
Zahousti, hudu, houdl, en, ení, zahou- dati, zahudnouti, zahudávati = začíti housti, zu spielen anfangen, aufspielen. Vz Housti. — abs. Udri v skalu lebo v hrudu, žiadne zvuky nezahudú; kde je hlucho ako v stene, darmo čakáš po ozvene. Čjk. 21. — co komu (jak). Dočkáš se ho, veď ti ja za- hudiem. Mt. S. I. 115. Libé řeči nabudu, Pánu vděčně zahudu. Sš. Bs. 37. Písenky ji divné zahudou. Osv. V. 640. Divné jest čosi v tom ľudu! Zatancuje si, jak mu za- hudú, vykrúti sa ti i v trní. Čjk. 70. Já ti pravdu zahudu. Světz. I. 77. Z veselej smutnú zle's mi zahudlo peseň (štěstí). Hol. 389. Huďme mi dva spolem, kerý lép za- hudem. Sš. P. 790. Hned se s ďáblem za- kládal, kdoby z nich pěkněj zahudal. Sš. P. 2. Proč hruď tvá v česť jeho nezabúdá? Sš. Bs. 178 Zahudej jemně libým zpěvem. Sš. Bs. 28. — na čem. Z. komu na hou- slích. Us. Tč. — kde. Keď trúby súdu nad zemou zahudú. Hrbň. Rkp. Na husličkách si zahudiem. Sl. ps. Šf. II. 144. Hned na husličkách zahudal. Sš. P. 2. — nač. Za- húdol mu na tenkú strunu (ztrestal ho do pláče). Mt. S. I. 102. — kdy. Keď nám hudci na svatbě zahudú. Sl. ps. 330.

400328   Zahoustiti se. To Svazek: 10 Strana: 0513
Zahoustiti se. To obilí se z-stilo (za- houstlo). Čern. Z. 315. Sr. Zahustiti.

400329   Zahoustlý Svazek: 5 Strana: 0063
Zahoustlý, lépe: zahustlý, etwas dicht. Puch.

400330   Zahouštění Svazek: 5 Strana: 0063
Zahouštění, n., die Verdickung, incras- satio. Nz. lk.

400331   Zahouštěti Svazek: 5 Strana: 0063
Zahouštěti, ěl, ěn, ění, ein-, verdicken, eindampfen, inspissare. Nz. lk. Vz Zahustiti.

400332   Záhouští Svazek: 8 Strana: 0494
Záhouští, les u Poděbr. 1748. NZ. III. 520.

400333   Zahovárač Svazek: 5 Strana: 0063
Zahovárač, e, m. = zamlouvač. Na Slov. Bern.

400334   Zahováračka Svazek: 5 Strana: 0063
Zahováračka, y, f., die in die Rade fällt. Na Slov.

400335   Zahovárati Svazek: 5 Strana: 0063
Zahovárati = zahovořiti, zarozprávěti, zamluviti. — co = zamluviti, verreden. — s kým, ein Gespräch anknüpfen. — abs. Zahovára, jako mrcha hudec (mluví mnoho, ale věci plané). Na Slov. Zátur. — koho. Zamumlal: Fuj! tu človečina smrdí; Ženo, kde je? Len nepleť, zahovárala ho ona, kde by sa ti tu človek vzal? Dbš. Sl. pov. l. 103. Vz Zahovořiti.

400336   Zahovněný Svazek: 7 Strana: 1106
Zahovněný; -ěn, a, o, mit Dreck be- sudelt. Us. Šd.

400337   Zahovniti Svazek: 7 Strana: 1106
Zahovniti, il, ěn, ění, mit Dreck be- sudeln. — co. Us.

400338   Zahovor Svazek: 5 Strana: 0063
Zahovor, u, m., die Unterredung. Na Slov. Zaviazal jich doniesť mu o všetkých, ktoré by zbadali, z-roch. Zbr. Lžd. 55.

400339   Zahovořiti Svazek: 5 Strana: 0063
Zahovořiti, il, en, ení, zahovárati. — Vz Zahovárati. Plk., Sá. — o čem. Teraz zrazu zahovorili všetci o možnosti pokoja. Phld. III. 2. 191. — co. Len nevesta sa pŕli, páli, až Michal všetko zahovorí. Phld. IV. 20. — co komu jak. Šuhajec vypytoval a dopy- toval sa ustavične, že prečo on nemá se- stričku ako druhí bratia majú. Ale rodičia mu to vždy inším zahovorili. Dbš. S. pov. VII. 74 On by to vraj nenamaľoval (schil- dern), čo by si hňeď ústa až po uši zaho- voril. Phld. III. 455. Posměvačným zahovo- řil hlasem. Vrch. — s kým = drobet hovo- řiti, ein Gespräch anknüpfen. Jg., Brt.

400340   Zahovořiti Svazek: 7 Strana: 1106
Zahovořiti. Když sem já k ní z-řil. Brt. N. p. I. 137.

400341   Zahovořiti na koho jak Svazek: 9 Strana: 0393
Zahovořiti na koho jak. Z-li na ně ja- zykem německým. Wtr. Živ. vys. Šk. 152.

400342   Zahovořiti se Svazek: 10 Strana: 0513
Zahovořiti se. člověk se snadno z-ří. Dost. Pov. 161.

400343   Zahoz Svazek: 5 Strana: 0063
Zahoz, u, m., unbrauchbares, weggewor- fenes Material, Erz usw. Veliké balvany, někdejší to zahoz starého jezu. St. př. kn. 1877. 105.

400344   Zához Svazek: 7 Strana: 1106
Zához kamenný u mostních pilířů. Nár. listy.

400345   Zahozenec Svazek: 5 Strana: 0063
Zahozenec, nce, m., ein Weggeworfener. Šm.

400346   Zahození Svazek: 5 Strana: 0063
Zahození, n., das Wegwerfen. To je věc k z. Us. Dch.

400347   Zahozený Svazek: 5 Strana: 0063
Zahozený; -en, a, o, weg-, abgeworfen. Us.

400348   Zahozený Svazek: 7 Strana: 1106
Zahozený. Statek můj není na z-nou. Šml.

400349   Záhra Svazek: 5 Strana: 0063
Záhra, y, f., die Spielpartie. Šm

400350   Zahrá(a)vačka Svazek: 5 Strana: 0066
Zahrá(a)vačka, y, f., die Schäkerin. — Z. = hudba před svatbou nevěstě a ženi- chovi. U Buděj.

400351   Záhrab Svazek: 5 Strana: 0063
Záhrab, vz Záhřeb.

400352   Zahrabač Svazek: 5 Strana: 0063
Zahrabač, e, m = kdo zahrabá, za- hrabuje, der Verscharrer.

400353   Zahrabačka Svazek: 5 Strana: 0063
Zahrabačka, y, f., die Verscharrerin. Jg.

400354   Zahrabačky Svazek: 8 Strana: 0494
Zahrabačky = pohrabačky (bejky). Slov. Kal. S. 208.

400355   Zahrabalý Svazek: 5 Strana: 0063
Zahrabalý, vergraben = do země vniklý n. p. lusky. Rst. 521.

400356   Zahrabání Svazek: 5 Strana: 0063
Zahrabání, n., das Vergraben. Vz Za- hrabati.

400357   Zahrabání Svazek: 7 Strana: 1106
Zahrabání za živa. Tk. VIII. 323., Wtr. Obr. II.

400358   Zahrabaný Svazek: 5 Strana: 0063
Zahrabaný; -án, a, o, vergraben, be- graben. Z-ným věčná pozavírala dřímota víčka. Hol. 373. — kde: v peřinách. Us. Sedí v knihách z-ný. Us. Šd.

400359   Zahrabati Svazek: 5 Strana: 0063
Zahrabati, hrabám a hrabu; zahrabávati, zahrabovati = hrabáním zandati, ver-, zu-, einscharren, vergraben. — co, koho: jámu, mrtvolu, zločince za živa, Us., oheň (za- kutiti). Ros. Přátelé se rozejdou a mě tady zahrabou. Sš. P. 777. Tam mrtvoly zahra- bávali. Kld. II. 229. Z. obilí = pohrabovati. Slez. Šd. — co, koho, se kam: do jámy, Ros., do hrobu, V., se do peněz. Us. Ne- přátelé do pustin se zahrabali (skryli se). Hlas. Radšej pod černú zahrabať zem sa dáme, nežli takého přijať mali bysme si nad seba kráľa! Hol. 106. Z. se do peřin, sich einwühlen. Dch., Němc. I. 82. Had vklouzl do koše a do stlaní se zahrabal. Němc. I. 80. — co, koho kde: mrtvého v nějakém místě. V. V srdci mém jest pevně zahrabán. Dvrsk. Kosí Janko, kosí trávu na zelenej lúce, milá za ním zahrabuje drźa hrable v ruce. Sš. P. 267. Každou stopu za ní zahrabal (zapomněl na ni). Mtc. 1. 1880. Z. něco na louce. — co čím kam: hrob lopatou. Us. Z. něco hráběmi do sena. — za koho. Zahrabej drobet za mne. Us. Tč. — jak. Vzal si nehospodyni a zahrabal se na dobro. Us. Kšť. Vykopal jámu, ženu zahrabal do nej až po krk, tak že jej len hlava von trčala. Dbš. Sl. pov. II. 63. — co s čím: srdce i s penězi z. Štelc.

400360   Zahrabati Svazek: 7 Strana: 1106
Zahrabati. Dřív mne zahrabou, než toto se stane. Us. Fč.

400361   Zahrabčí Svazek: 5 Strana: 0063
Zahrabčí, n., jm. rolí a pastvin u Lu- hačovic na Mor. Sk.

400362   Zahrabovač Svazek: 5 Strana: 0063
Zahrabovač, e, m. = zahrabač.

400363   Zahrabování Svazek: 5 Strana: 0063
Zahrabování, n., wiederholtes Verschar- ren, Vergraben.

400364   Zahrabovati Svazek: 5 Strana: 0063
Zahrabovati, vz Zahrabati.

400365   Zahračať Svazek: 7 Strana: 1106
Zahračať = zaječeti, zavřísknouti(o hlase), zaprásknouti (bičem). Slov. Rr. Sb.

400366   Zahrad Svazek: 5 Strana: 0063
Zahrad, a, m., Sahrad, ves u Teplé. PL. — Z. = zahrada. V božiem zahradě (hor- tus). GR. Vz Zahrada.

400367   1. Zahrada Svazek: 5 Strana: 0064
1. Zahrada (na Slov. záhrada), zahrádka, zahradečka, zahradenka, y, f. = zahrozené místo, der mit einem Zaum, Mauer, Planke usw. eingeschlossene Besitz im Gegensatze zum offenen Felde, der eingehegte Platz, z. B. der Turnierschrank. Zahrách, zahrás = zahradách, zastr. Bž. 21., 48. Tristan běžel v zahradu (šraňk). Bruncv. Boží zahrada — hřbitov. Bdl. — Z. = zvl. ohrazené místo na stromy ovocné, sad, štěpnice, der Garten. Us. Z. pletená. Sš. P. 314. Zahradenka, za- hradočka. Sl. ps. č. 212., 143. Z. kuchyňská (na zeleniny), květinová (na květiny). Vz S. N. Z. na zeleniny také: zeleniště. Šp. Z. štěpím vysázená. V. Z. se zvěří n stromy lesními: obora. Us. Z. rozkošná, fiolová, pro vaření (kuchyňská, zelná, Us.), zvířecí (obora), V., růžová atd. Us. Z. rozkošná, Výb. II. 20., kobercová. Zpr. arch. VII. 80. Z. akklimatisačná, zoologická. Vz KP. III. 280., 279., 300., 301. Z. římské a řecké. Vz Vlšk. 78., 85., 90., 91., 104., 113., 114. Za- hrada hostinská, Restaurationsgarten, ka- vární, Kafégarten, dětská, Kinder-. Dch. Z. botanická. Us. Z. živočišná = zoologická. Osv. I. 197. Z. ozdobná, Zier-, kořenná. Mus. 1880. 90. Zahradu zakládati, založiti. V z-dě květiny atd. pěstiti, pěstovati. Koll. Z-du plotem, příkopem obehnati. Us. V čer- tové zrostl zahrádce. Hněvk. Z. zoologická (obora). Vz S. N. Byt se zahradou. Us. Dch. Visuté z-dy v Babyloně. Lep. J. I. 42. Jaro- bujná z. národních dějin našich. Šmb. S. II. 147. Pojď na z-du, do z-dy. Us. Šd. Na pravo zahradôčka malá. Phld. IV. 5. Hra- bala baba zahradu, přišel k ní synek na radu; Co sem viděl, nepovím, trhala tam na z-dě rozmarýn. Brt. P. 128., 157. (Šd.). Pred námi je zahradenka trním pletená. Sl. ps. 107. Pred okienkom zahradenka. Sl. ps. Šf. I. 85. Ach, že už mi zarůst' od mého milého přes z-du chodníček; Já mám mari- jánek v zahrádce na hřádce, ale ne pro tebe, pro jiné mládence; U súseda zahra- dečka, nasila tam ta dzěvečka marijánku do ní, co un (on, který) pěkně voní. Sš. P. 206., 234., 318. Šiel som kolo ohradenej kvetnistej zahrady, Neskôr oznajúc sa so mnou dievča krásne, mladé, často spolu sedali sme samotní v zahrade. Ppk. I. 64., 65. (Šd.). Uviaž si koníčka na našu z-dku. Sl. spv. III 102. Bzence na z-dy najďál výchyrné. Hol. 59. Pred vydutým oknom pekná je zahrádka na kvíti. Hol. 356. Ty jahódky toho chotě zahrádkám apatékář- ským se přirovnávají, kteréžto vonnými věcmi dobře zpósobeny a zřiezeny sú a rozkoš i zraku i vóni dávají těm, jenž na ně hledie; Ty zahrádky sú nasazeny od apatečníkóv; Z. ořechová jest tento život. Hus III. 67., 76. (Tč.). Kozel v z-dě. Vz Mol. Studený máj v zahradách ráj. Us. Sv. ducha koření v jeho zahradě neroste (= je hloupý). Bdl. Je to kvítek z čertovy za- hrádky (= nezbeda). Us. Šd., Pdl. Zahrada častá (malá) náhrada. Tč. V naší z-dě mů- žeme dělati, co chceme. Tč. Z. zlá rada. Vz Plat, Chybník. Májový kvítek z aprílové zahrady, říkají mu kopřiva. Jir. Ves. čt. 359. Oholená brada a pustá zahrada — trada rada (nijaká řeč). Poř. Zátur. Z-da je ako všivavá hlava (vždy v ní práce, musí se v ní pléti, okopávati atd). Poř. Zátur. — Z. = podsedek. Gl., NB. Tč. 164. — Z. Malá děvčata bývají pletena do zahrádky = vlasy jsou pleteny hned od pútce (aby do oči nelezly) a povstalý z nich pletenec vroubí celé čelo až do zadu tak, že vrch hlavy jest jako v zahrádce. Proč jí nepleteš do z-dky? U Fryšt. Džl.

400368   2. Zahrada Svazek: 5 Strana: 0064
2. Zahrada, y, f., předm. v Litomyšli; samota u Tišnova a ves tamtéž (také Za- hrádka). Cf. Blk. Kfsk. 1457. Zahrádka slo- venská = Turec. Pokr. Pot. 189., 197. — Zahrady, jm. polí u Vsetína. Vck.

400369   Záhrada Svazek: 5 Strana: 0064
Záhrada, y, f., der Ersatz, das Erspar- niss. Na vojně, když sem hrách musel ku- povať, to nebyla žádná z. U Chocer. Vk.

400370   2. Zahrada Svazek: 7 Strana: 1106
2. Zahrada židovská v Praze, nyní Vladi- slavova ulice. Vz Let. 276.

400371   Zahrada Svazek: 8 Strana: 0494
Zahrada. Části z-dy na Mor. Vz Brt. D. II. 439. — Z. židovská — hřbitov. Hrš. Nách. I. 568.

400372   Zahrada Svazek: 9 Strana: 0393
Zahrada je jako všivá hlava; Zahrada — náhrada. Zát. Př. 377b.

400373   Zahrada Svazek: 10 Strana: 0513
Zahrada stádná = ohrada. Msn. II. 314.

400374   Záhradbí Svazek: 7 Strana: 1106
Záhradbí, pomoerium, prostora podle hradeb městských vně i vnitř.

400375   Zahradčice Svazek: 5 Strana: 0064
Zahradčice, dle Budějovice, Zahradschitz, ves u Dolních Kralovic, u Želiva. Vz Tk. I. 406., Blk. Kfsk. 905., Arch. 531., PL.

400376   Zahradčiska Svazek: 9 Strana: 0393
Zahradčiska, pozemek. Pck. Hol. 167.

400377   Zahradecký Svazek: 5 Strana: 0064
Zahradecký = bydlící za zahradou, hin- ter dem Garten wohnend. Z. strýc přišel. Us. Kšť. — Z., ého, m. Z. ze Zahrádek, jm. rodiny šlechtické. Vz S. N., Žer. Zps. II. 192., Blk. Kfsk. 1457., 866.

400378   Záhradí Svazek: 5 Strana: 0064
Záhradí, n., ein Ort hinter der Burg ge- legen. Vz Sdl. I. 9., 10., 16., 17., 19.

400379   Záhradí Svazek: 10 Strana: 0679
Záhradí, n. Pobyli jsme u něho v z. Tk. Pam. II. 407.

400380   Zahradil Svazek: 5 Strana: 0064
Zahradil, a, m., osob. jm. Šd.

400381   Zahradina Svazek: 5 Strana: 0064
Zahradina, y, f., der Gartengrund. I ujal tu z-nu, poněvadž T. povinností naň při- šlých zbývati nemohl. Pam. Val. Meziř. 227.

400382   Zahradina Svazek: 10 Strana: 0679
Zahradina, y, f. = menší usedlost. Brt. Sl.

400383   Zahradiska Svazek: 9 Strana: 0393
Zahradiska, pozemek. Pck. Hol. 203.

400384   Zahradiště Svazek: 5 Strana: 0064
Zahradiště, ě, n., Zahradischt, ves u Vel. Meziříčí. PL.

400385   Zahradiští Svazek: 9 Strana: 0393
Zahradiští, n., pozemck. Pck. Hol. 113.

400386   Zahraditi Svazek: 5 Strana: 0064
Zahraditi, hraď, dě (íc), il, zen, ení (v obec. mluvě: -žen, ení; na S'ov. -děn, ění); zahrázeti (zahrážeti), el, en, ení; za- hrazovati (zahražovati) = zandati, zavříti, zadělati, zastříti, zacpati, obehnati, ver-, zumachen, verschlagen, verstopfen, sperren, schützen, einschränken, einzäunen, verdäm- men, verfrieden. Jg. — co: vodu (zastaviti), řeku, D., přístup k někomu, Jel., studnici, Bj., zvěř, Sl. les., díru, Ros., Kat. 2903., oboru. Dch. Neb tak sú zahradili to mi- strství, že nelze k němu přijíti. Hus I. 454. Zahraditi sud. Pdl. — co čím: zahradu plo- tem, D., sklenici čepem, Gern., díru věch- tem, Mus., se valy, Kom., vodu prknem. Červeným šátečkem okýnko zahradím. Er. P. 110. Z. ohlubni studnice velikým kame- nem; Z-dil jest cesty mé kamením čtvero- úhlým. BO. Rukú ústa jí z-dil. BN. Rukami oči si z-dil; Kloboukem si tvář z-dil. Ler. Z-dil mu ústa dary. Us. Z. něco násypem. Lpř. Slov. I. 85. Z-dil sem mu okna dubi- čím. NB. Tč. 78. Tím nic nezahradím (ne- pomohu); Ovocem člověk mnoho zahradí (si pomůže). Na Mor. Vck. — co komu: okno, Pr. měst., cestu. Jel. Z. a zacpati si uši. V., Arch. rk. Z-díme si zahrádku. Dbš. Obyč. 154. Aby háj městský, jejž sobě oso- bili a z-li, bez prodlévání zase rozhradili. Pam. Val. Meziř. 104. Dobře jsa živ, ne- chtěj mi dbáti na pomluvy lidské; zahradit ústa lidem aby mohl, na to mysliti darmo. Kom. Kat. pouč. — co, se kde. Z. se v lese. Us. Že na vodách zahrazují vrata. Pal. Děj. V. 2. 32. — co s čím = pomoci, uhraditi, spraviti něco k svému prospěchu, nützen, helfen, ersetzen. Na Mor. Nevím, co by s tím mohl zahraditi. -Vck. Co s tím z-díš? Šd.

400387   Zahraditi Svazek: 7 Strana: 1106
Zahraditi. Zahraď si tvář, sic ti vydře oči. Wtr.

400388   Záhradka Svazek: 5 Strana: 0020
Záhradka, y, f. — zářez, vrub do cepu. Vz Cep (dodatky). Na Zlínsku. Brt.

400389   1. Zahrádka Svazek: 5 Strana: 0065
1. Zahrádka, y, f., ein kleiner Garten. Us. Má z-dku jak dlaň a úzkou jak jazyk. Us. Šd. Vz Zahrada. — Z. trhová, městečko v Ledecku. — Z., ves u Sedlčan. Vz S. N. Z., vsi u Maršovic, u Krumlova, u Milevska, u Strymilova, u Mladé Vožice, u Tábora, u Petrovic, u Kosové Hory, u Klatov, u Za- vlekoma, u Manetína, u Nepomuka, u Tiš- nova (vz Zahrada), u Křelovic, u Pacova. PL. Cf. Tk. III. 663., IV. 746., V. 264., Tf. Odp. 287.

400390   2. Zahrádka Svazek: 5 Strana: 0065
2. Zahrádka, y, m. Z. Sovinský z Eulen- felsu; Z. z Vlčí Hory. Vz S. N., Tk. I. 629. Z. Šimon, Oldřich. Vz Blk. Kfsk. 1457. — Z. z Radkova (Hortensius Jan). Vz Jir. H. 1. II. 343. Z. (Jan Tortius). Ib. 344.

400391   1. Zahrádka Svazek: 7 Strana: 1106
1. Zahrádka. Dyž čert vzal zahrádku, nech vezme ai bránku (al. plot), Us. Vck. Brt. — Z. = účes hlavy hl. malým dětem. U Kr. Hrad. Kšť. — Z., ves u Ledče. Jak tam chytají zajíce? Vz Krat. h. 136.

400392   2. Zahrádka Svazek: 7 Strana: 1106
2. Zahrádka Jan m., hvězdář f 1557. Vz Pal. Rdh. I 89., 96., Mus. 1829. 1. 47. Zahrádkový. Z. literatura (pro děti) Brt.

400393   Zahrádka Svazek: 7 Strana: 1399
Zahrádka = pruh na kordulce zůsta- veny pro dírky a knoflíky. Val. NZ. II 228.

400394   Zahrádka Svazek: 8 Strana: 0494
Zahrádka = místo mezi dírkami nebo knoflíky na šatě. Val. Vck. Val. I. 43. Malým děvčatům splétají vlasy na zahrádku (po třech pramenech od ucha k uchu nad čelem). Brt. D. II. 467. Cf. Koš (3. dod.).

400395   Zahrádka Svazek: 9 Strana: 0393
Zahrádka, y, f., vz Kvítko.

400396   Zahrádková Svazek: 5 Strana: 0065
Zahrádková z Vlčí Hory. Vz Blk. Kfsk. 168.

400397   Zahrádkový Svazek: 5 Strana: 0065
Zahrádkový, Garten-. Z. stehlík. Na Zlínsku. Brt. Vz Stehlík. Nocujúc v zahrád- kovou) domčoku. Sl. let. I. 195.

400398   Zahrádky Svazek: 5 Strana: 0065
Zahrádky, pl., f., samota u Sudoměřic. Ze Zahrádek. Vz Sdl. I. 154., II. 47., 212., III. 308.

400399   Zahradné Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradné, ého, n., ein Zins, der in Obst abzuführen war. Er. Reg. 80. Z. = plat ze zahrady. Jir.

400400   Záhradné Svazek: 5 Strana: 0065
Záhradné, ého, n., das Sperrgeld. Šp.

400401   Zahradní, -ný Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradní, -ný = zahrady se týkající, od zahrady, -ze zahrady, v zahradě, Garten-. Z. plot, brána, hlídač, zeď, práce, dům, rost- lina, bylina (brotan, jatrník, pivoňka, fiala, reseda, karafiát, levandule, bazalka, máta, rozmarina, satoryje, marjánka, slunečnice, jiřinka, narcísek, tulipán, lilie, hyacint, kon- valinka, růže, břečtan, kalina, bez, kozí list, brčál atd. Š. a Ž.), mák, Us., vaření, V., balšam, Kom., kosatec. Byl., stínka (ště- nice), žába, D., ovoce, stolice, stůl, kon- vice, hrábě, motyčka, řebřík, rýč atd. Vz Ná- strej. Z. stříkačka, hostinec, svícen, stezky, nábytek, louka; Z-dní hostince jsou letos bity (pro špatné počasí nikdo do nich ne- chodil. Us. Dch. Z. altán, zábava, koncert, Us., Pdl., hydrant, Wld., kandelábr, pacht, Šp., jahody, slzičky (karafiátek čínský) Dlj. 30., 40. Z. soustava obdělávání polí. Kaizl 49. Z. studnice. BO. Z-né kvítí. Na Slov. Tč. Chudobnô dievčatko medzi bohatými, ako poľnia růža medzi zahradnými. Sl. ps. 340.

400402   Zahradnice Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradnice, e, f., die Gärtnerin. — Z., ves u Votic; samota u Veselí. PL. — Z., jm. lesa. Sdl. II. 44.

400403   Zahradnická Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradnická, é, f., jm. čes. tance. Škd. exc.

400404   Zahradnický Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradnický, Gärtner-. Z. umění, D., náradí, náčiní, Us., spolek, die Gartenbau- gesillschaft, Dch., botanika. Kk. 2. vyd. 4. Vz Zahradní.

400405   Zahradnictví Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradnictví, n. = pěstování zahrad, die Gärtnerei, Gärtnerkunst, der Gartenbau. Vz KP. III 267., Vlšk. 114. (z. římské) Obchodní z., die Haudelsgärtnerei, umělé, Kunstgärtnerei. Uch. Česká společnosť pro pěstování z. v Praze.

400406   Zahradnictví Svazek: 7 Strana: 1106
Zahradnictví. Cf. Kram. Slov, Z. v Čech. Vz Ott. VI. 141. nn.

400407   Zahradnictví Svazek: 9 Strana: 0393
Zahradnictví, n. Vz Zát. Př. 194. XI. odst. 8. ?).

400408   Zahradníček Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradníček, čka, m., ein kleiner Gärt- ner. — Z. Pták z., amblyornis inornata, der Gärtnervogel, Schulmeistervogel. Dch. — Z., osob. jm. Vek.

400409   Zahradníček Svazek: 8 Strana: 0494
Zahradníček, čka, m., vz Sedmihlásek (3. dod.). — Z. = čes. tanec u Borovnice u Chocně. Vz NZ. II. 670., Tanec český (3. dod.).

400410   Zahradníček Svazek: 10 Strana: 0513
Zahradníček, tanec. Vz Brt. P. u. 872.

400411   Zahradničí Svazek: 10 Strana: 0513
Zahradničí statek jest menší než selský a nemá srubu, komory a výměnku. Vz Vyhl. II. 305.

400412   Zahradničiti Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradničiti, il, ení, Gärtnerei treiben. Dch. Nechal Vaňka z, jak sám chtěl. Erb. Sl. čít. 20. Vz Zahradníkovati.

400413   Zahradnička Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradnička, y, f., die Gärtnerin. Já by nyní byla lepší z-kou. Sl. ps. Šf. II. 55. Pôjdem za Janíčka, budem z-ka. Sl. ps. 20.

400414   1. Zahradník Svazek: 5 Strana: 0065
1. Zahradník, a, m., der Gärtner. V. Z. pro zelné věci: zelník, petrželník, zelenář; z. na ?vocné stromy: štěpař. Us. Z. jako zelinář (zelník) motykou (nosatcem), lopatou a rýčem kopá a po hřádkách (záhonech) před tím krací od trávy vyčištěných semena rozsejpá. Kom. Z. krajin, der Landschafts- gärtner Dch. Je-li už máj z-kem, není stodol milovníkem. Pran. Tč. Kozla zahrad- níkem učiniti. V. Bude z Něho hospodář, co z kozla zahradník. Prov. — Vz Nástroje (zahradnické a pro vinaře), Tk. II. 371., 380., Sdl. I. 240., Er. P. 405. — Z. = podsedek. Gl. 377. — Z. = hospodář, který má větší jmění než chalupník a menší než sedlák. U Rychn. Črk.

400415   2. Zahradník Svazek: 5 Strana: 0065
2. Zahradník, a, m. Z. Vinc., spisov. čes., †1836. Vz S. N., Š. H. 1. 308., Tf. H. 1. 117., 182., 183., 194. — Z. Karel. Vz Tf. H. 1. 2. vyd. 186.

400416   3. Zahradník Svazek: 5 Strana: 0065
3. Zahradník, a, m., samota u Lomnice v Budějovsku a u Pelhřimova.

400417   4. Zahradník Svazek: 5 Strana: 0065
4. Zahradník, u, m. = bylina, všedobr, dragantea, das Gärtnerkraut. Jád.

400418   1. Zahradník Svazek: 7 Strana: 1106
1. Zahradník. Z-ků patroni sv. Paulin a sv. Mauritius. Zbrt. 241.

400419   2. Zahradník Svazek: 7 Strana: 1106
2. Zahradník Vinc. Cf. Ukaz. 114., Rybič. Křisitelé 279.—289, Bačk. Písm. I. 215, 874, Mus 1871. 28. (Rbč.) a 1886 653.— Z. J. V. Cf. Bačk. Př. 170. — Z. Boh., vz Brodský Boh. (2. dod.).

400420   Zahradník Svazek: 8 Strana: 0494
Zahradník, vz Baráčník (3. dod.). — Dle NZ. III. 193. = půlsedlák (v Dombrové), v Čech. chalupník; má 15 jochů pozemků. — Z. = tanec. Cf. Tanec čes. a mor. (3. dod.).

400421   Zahradník Svazek: 9 Strana: 0393
Zahradník, a, m = hospodář, soused, který měl až 30 korců polí, ale žádného koně nebo jen výminěčně sedlák měl to- likéž polí a koně). Čes. I. VIII. 10. - Z. Jos, Vinc. a j. Vz Jub. XXXVL, Flš. Písm. 563. (v Vinc). — Z. či kožuch, tanec ve vých. Slezsku. Vz Čes. 1. VII. 37.

400422   Zahradník Svazek: 10 Strana: 0513
Zahradník, tanec. Vz Brt. P. n. 834., 992. -- Z. hledá kozu (dětská hra ve Slez. ). Vz Vlasť I. 131. — Z. Vinc., spis. Sr. Lit. I. 540., Čad. 115., 122. — Z. Isidor, Dr., bibliothekář strahovské knihovny, spis.

400423   Zahradník Svazek: 10 Strana: 0679
Zahradník, a, m. = maj etník menší used- losti. Brt. Sl. 521.

400424   Zahradník-Brodský Svazek: 10 Strana: 0679
Zahradník-Brodský, spis.

400425   Zahradníková Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradníková, é, f. = žena zahradníkova, des Gärtners Frau. D. Vz Zahradnička.

400426   Zahradníkovati Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradníkovati = zahradničiti.

400427   Zahradníkovic Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradníkovic = zahradníkův. Z. Jo- hanka. Němc. I. 97

400428   Záhradníkův Svazek: 5 Strana: 0065
Záhradníkův, -ova, -ovo, dem Gärtner gehörig.

400429   Zahradný Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradný = zahradní. Na Slov. Ovoce z. Or. p. Vz Zahradní.

400430   Zahradobytný Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradobytný, horticola, gartenbewoh- nend. Z. rostliny = nesázené v zahradách bující, čmanina. Rst. 521.

400431   Zahradská Svazek: 5 Strana: 0065
Zahradská, é, f., samota u Prahy. PL.

400432   Zahrady Svazek: 5 Strana: 0065
Zahrady, vz Zahrada. — Z., jm. polí u Otaslavic na Mor. Pk.

400433   Zahrádzať Svazek: 7 Strana: 1106
Zahrádzať = zahrazovati. Slov. Šd.

400434   Zahraj Svazek: 5 Strana: 0065
Zahraj, e, nu., psí jm. Šp., Dbš. Obyč. 51., Šd. Pre zlodejov a pre vlkov nechávam ti k ovciam pät psov: Tisu, Belku, Zahraja, Bodroka a Lapaja. Sl. spv. V. 173.

400435   Zahráknouti Svazek: 5 Strana: 0065
Zahráknouti = zakřiknouti, durch sein Ansehen zum Schweigen bringen. Na Slov. Plk. Vz Zahriaknuť.

400436   Záhranek Svazek: 5 Strana: 0065
Záhranek, nku, m. = hranice, die Gränze. Tady uděláme takový z. U Rychn. Vk. Vz Zahraní.

400437   Záhraní Svazek: 5 Strana: 0065
Záhraní, n. = záhranek. Že se již téměř na z. víry křesťanské ocitovali. Sš. II. 3.

400438   Zahranice Svazek: 5 Strana: 0065
Zahranice, pl., f. = země zahraničná. Nejen doma, ale i v z-cích ho znají. Šd.

400439   Zahraničár Svazek: 5 Strana: 0065
Zahraničár, a, m., der Auswärtige, Frem- de. Let. Mt. S. VIII 1. 50.

400440   Zahraničí Svazek: 5 Strana: 0065
Zahraničí, n., das Ausland. Ve všech velikých nebezpečích a nehodách, které takto buď ze z. doléhaly na Čechy, buď uvnitř 294 země rodily se. Pal. Děj. III. 1. 310. Statků manských koruny české v z. Ib. V. 2. 76. Hynek vystrojil se na obchodní cesty do z. Nitra VI. 275.

400441   Zahraničiti Svazek: 5 Strana: 0066
Zahraničiti, = zameziti, abgränzen. — co čím: pole, zahradu hraničníky. Us. Tč.

400442   Zahraniční Svazek: 5 Strana: 0066
Zahraniční, = co za hranicemi jest, cizo- krajný, fremd, fremdländisch. Jg. Z. důle- žitosti, Jg., manství, Mus., úřad. Ministerstvo z-ních věcí, záležitostí. Us. Dch., J. tr. Z. nebezpečenství, äussere Gefahr. J. tr. Z. po- litika, Us., mocnosť. Ddk. Činnosť svou k za- hraničním věcem obraceti; Zaneprazdňoval ho za mnoho let bez přetržení v cizině a to věcmi z-mi; Domácí i z-ční soupřísežníci. Ddk. III. 48., 195., V. 102. Z. spisovatel. Šf. I. 577. Z. válka. Pal. Navrátili ku koruně od- cizené od ní kraje a statky z-čné; Přijat za ministra záležitostí z-čných. Pal. Děj. IV. 1. 31., IV. 2. 342. (Šd.).

400443   Zahraniční Svazek: 10 Strana: 0513
Zahraniční trh, obchod, bursa. Nár. list. 1903. 319., 21., 312., 21.

400444   Zahraničník Svazek: 5 Strana: 0066
Zahraničník, a, m. = cizozemec, cizinec, der Fremdling. Rk. Bráti z-ky do vojenské služby. Exc. Č.

400445   Zahraničnosť Svazek: 7 Strana: 1106
Zahraničnosť, i, f. Z. na východ Uhor- ska. N. Hlsk. IV. 333.

400446   Zahraničný Svazek: 5 Strana: 0066
Zahraničný, vz Zahraniční.

400447   Zahránkový Svazek: 10 Strana: 0679
Zahránkový. Z. muzika (kdy se jenom hraje, ale netančí). Vz Brt. Sl.

400448   Zahratec Svazek: 8 Strana: 0494
Zahratec, tce, m., vz Zahorodec.

400449   Zahráti Svazek: 5 Strana: 0066
Zahráti, zahraji, zahrám, al, ál, án, ání; zahrávati = počíti hráti, zu spielen anfan- gen, auf-, anspielen, ein wenig spielen; po- hrávati, spielen, scherzen, schäkern. Vz Hráti. — abs. Zvěř zahrává (hlásí se) Škd. exc. — co: Již to zahral (již se to zahralo, již jest zahráno; ve hře v karty = obmeškati). Ros. — nač: na housle. Ros. Zahrajte mně na housličky, na tu basu, na ty dudy. Er. P. 258. Z. si na slepou bábu, na řemesla. Šd. Maćejko, Maćejko, zahraj mi na ćenko, na tu čeňku strunu : hej dzunu, dzunu, dzunu. Sš. ps. 230. Na pána si z. Dch. Tak budu mít svatého podobu, když si na čerta nejlíp zahraju. Shakesp. Mutina zahrál si tedy na chytráka. Ddk. II. 401. Zahrajte mi na hú- sličky, že já mosím od matičky, čes. mor. ps. 247. Zahrajte mi na tú basu, ať rozve- selím všecku chasu. Brt. Ps. 32., 615. Tak spíval Kozorád a po ňom spolu spívali všetci ostatní a na pastýrsku zahrávali hudbu. Hol. 367. — komu. Zahrajte mně. Us. Dej si zahráti = dej si pokoj! S takovými žerty dej si z. Us. Kšť. Nehořekaj si, daj sobě z. Brt. P. 84. Páni sa pobijú a ty sedliak trp; páni sa zahrajú a ty sedliak plať. Phld. III. 403. Zahrál mu = vyplatil ho, er hat ihm einen Tanz gemacht. Zahrej nám muziko, zahrej nám vesele, nevěsta nám plače, ať se nám zasměje. Sš. P. 525., 487. Dej si z. domů (kliď se, lass dir heim geigen). Dch. Zahrajem vám jednou freško. Hdk. A keď si od zeme chlapci zadupkajú, dvanástim stoliciam žilky zaihrajú. Btt. Šp. 57. Do kola zastala, tvár jej zaihrala a ústmi sa pieseň sladká rozlievala. Sldk. 456. — co komu: píseň. Us. — v co: v karty. D. Z. si v pulku (v míč). Mor. Šd. Lepší karty nežli kabát, můžeme si někdy zahrát. Us., Sš. P. 608. — s kým. D. Dnes se mnou ďas zahrává. Sych. Nyní bys se mnou zahrávati chtěla, schäckern. Jir. Ves. čt. 280. Zahrávati s děv- čaty. Er. P. 385. S ohněm si zahrávati. Us. Šd. Milenci spolem si zahrávají; Kočka s myškou si zahrává. Us. Šd. Zahrávala sa tu dievča s bielym berancom a zabával sa šuhaj s krásnym dievčatom. Dbš. Sl. pov. VIII. 42. Synček mal pri sebe loptu, s tou sa zaihrával. Dbš. Sl. pov. I. 272. V krá- lovskom paláci, kde sa s krásnou Uliankou zaihraval. Ib. 1. 32. Smrť si s ním zahrává (umírá). Č., Tkč. — čím. Větrové korábem zahrávali. Sych. Již každý blázen umí slovy zahrávati. Shakesp. Tč. — kom (kde, komu). Zahrejte u dveří o té její dceři. Er. P. 467. Zahrejte vy jí o dceři Barbore. Hudci jali hráti a máti plakati. Sš. P. 144. — kde. V líčku zahrál ruměn. Osv. V. 763. Hneď mu slzy v očiach zaihraly. Dbš. Sl. pov. I. 214., VII. 60., Sldk. 138., Mt. S, I. 111. Hneď všetky zahrajú v ňom žíly. Zbr. Lžd. 28. Ďalej zahráva, jak i tu zas opustili krajnu (hrá na harfu). Hol. 66. Těmto na- dešla zase chuť z. si v západní Europě na pány. Ddk. II. 55. Úsměv nikdy nezahrál kol jeho rtů. Hrts. — jak. A to dievča je jen mazna, čo sä pekne zahrať nezná. Hdž. Čít. 105. Zle někomu zahráti; S ně- kým zle zahráti, mit Einem arg umspringen ; Z. někomu pořádně, lehkomyslně, podivně, kruté, opovážlivě, nebezpečně. Dch. Zahraj do hajduka. Kol. ván. 153. A jedným veľkým citom serdcia ím zahraly a jeden strašný ohlas ústa jim vydaly: Mor ho! krikla družina slovanská od razu. Chlpk. Šp. 8. K tanci zahráti. Us. To zahrává všemi bar- vami. Us.

400450   Zahŕati Svazek: 5 Strana: 0069
Zahŕati, vz Zahrnouti.

400451   Zahráti čím o koho Svazek: 8 Strana: 0494
Zahráti čím o koho. Ona loutnou o mne zahrála — mne jí udeřila, Slád. Žen. 49.

400452   Zahráti koho Svazek: 7 Strana: 1106
Zahráti koho. Z-vati dítě (= pokojiti). Brt. D. 167. — si s kým oč: o boby. Km. 1884.

400453   Zahrávač Svazek: 5 Strana: 0066
Zahrávač, zahravač, e, m., das Schäker.

400454   Zahrávati Svazek: 5 Strana: 0066
Zahrávati, vz Zahráti.

400455   Zahrávka Svazek: 7 Strana: 1106
Zahrávka, y, f., die Spielerei, Tändelei. Val. Vck.

400456   Zahrazditi Svazek: 5 Strana: 0066
Zahrazditi, il, ěn, ění = zahraditi. — co: studnici. GR.

400457   Zahrazení Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrazení, n. = ohrazení, die Ein-, Ab- schrankung, Einplankuug, die Schranke. Vz Zahraditi. Z. řeky, die Eindeichung. Vz Za- hrážka.

400458   Zahrazený Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrazený; -en, a, o, vz Zahraditi. Tam tudy neprojedeme, je tam zahrazeno. — čím. Voda hrází z-ná.

400459   Zahrazený Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrazený = zahrazený. Vz Zahraditi. — čím, komu. Vám již cesta vydražena (gebahnt), nám budoucnost zahražena (ver- sperrt-). Nitra VI. 35. Plotem z.

400460   Zahrázeti Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrázeti, vz Zahraditi.

400461   Zahrazovač Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrazovač, e, m., der Wehrer, Verstop- fer, Versperrer. Jg.

400462   Zahrazovati Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrazovati, vz Zahraditi.

400463   Zahrázský Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrázský, hinter dem Damme befindlich. Šm.

400464   Zahražanský Svazek: 5 Strana: 0067
Zahražanský klášter. Vz Blk. Kfsk. XX1V. 34., 209. Zahražany, dle Dolany, něm. Saras, ves u Mostu. Vz S. N.

400465   Zahražení Svazek: 5 Strana: 0067
Zahražení, n. = zahrazení. Vz Zahraditi.

400466   Zahrážeti Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrážeti, zahražovati, vz Zahraditi. Ešte aj samá pri tom zle pochodíš! zahrážela sa panička. Dbš. Sl. pov. 1. 14.

400467   Zahrážka Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrážka, y, f. = zahrazení. Z. jezní, čas. Čech, mýtní, der Weguaauthschranken, cestní, der Wegschranken. Šp. — Z. = tkadlcovská tyč, kterou osnova se zahrazuje. Mor. Knrz.

400468   Zahrážka Svazek: 7 Strana: 1106
Zahrážka, Absperrschranken. Sl. les. Z. dráhy, Schrank.

400469   Zahrážkovina Svazek: 7 Strana: 1106
Zahrážkovina, y, f., Schrankenholz, n. Sl. les.

400470   Záhražní Svazek: 7 Strana: 1106
Záhražní sítě. Rgl. Vz násl.

400471   Zahražovací Svazek: 7 Strana: 1106
Zahražovací násyp, Absperrdamm, trámy, Dammbalken. Zpr. arch.

400472   Zahražovadlo Svazek: 7 Strana: 1106
Zahražovadlo, a, n., Absperrdamm, m. Zpr. arch. XII. seš. 4. 17.

400473   Zahražovati Svazek: 5 Strana: 0067
Zahražovati, vz Zahraditi. Arch. IV. 271.

400474   Zahrbati Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrbati = zahřebati. Na Ostrav. Tč.

400475   Zahrbolcovati Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrbolcovati = na hrbolcích zadrnkati; se kam = po hrbolcích zajeti, se zavésti. V již. Mor. Šd.

400476   Zahrbouceti čím Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrbouceti čím. Vz Hrbouceti. U Olom. Sd.

400477   Zahrcnouti Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrcnouti, cnul a cl, utí = zaprdnouti. Vz Hrcati (hrtčeti, troubiti). — jak. Ten (si) dobře zahrcl.) Mor. Šd. — kam. Zahrcl (zatroubil) do té trouby, až by ohluchl. Ib. Sd.

400478   Zahrčati Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrčati =V zahrčeti. Mor. Vck.

400479   Zahrčeti Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrčeti, čí, hrč, hrče (íc), el, ení; za- hrkati; zahrknouti, kl, utí = začíti hrćeti. anfangen zu rasseln), zu schnurren, zu rieseln. — abs. Hodiny zahrkly, einen Schnarrer machen. Dch. Cosi tam zahrklo. Us. Tč Vyletěla holuběnka od súsedů ze dvorenka; jak letěla, zahrkala, na druženky zavolala Sš. P. 442. — kde: Vůz na ulici, v prů- jezdě zahrčel. Zahrklo ve mně jako ve starých hodinách. Us. Šd. Voda mezi kamením za- hrčela. Us. Tč Zahrčel vůz před domem, na silnici. Us. Šd. — komu. Tak mně duša zahrčala (říkají, když někdo někoho z ne- nadání do zad udeří) U Vsetína. Vck. — (co) čím. Zahrkati hrkačem, schnarren. Šd. Zahrkati polívku smetanou a vejci, einrühren (zakloktati, zakverlovati). Mor. Brt. Vz Za- hrkotati.

400480   1. Zahrda Svazek: 7 Strana: 1106
1. Zahrda. Z-dy v 16. stol. Cf. Wtr. Obr. I. 792.

400481   Záhrda Svazek: 9 Strana: 0393
Záhrda, y, f., trať u Vsetína. Vck.

400482   Záhrdelní Svazek: 7 Strana: 1106
Záhrdelní, retrojugularis.

400483   Zahrdlení Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrdlení, n., vz Zahrdliti.

400484   Zahrdlení Svazek: 7 Strana: 1106
Zahrdlení (ostřih), Scherzapfen, ve stavit. Pcl.

400485   Zahrdlený Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrdlený; -en, a, o, vz Zahrdliti, Za- hrdlitý.

400486   Zahrdliti Svazek: 5 Strana: 0067
(Zahrdliti, il, en, ení; zahrdlovati = za- rdousiti, erwürgen, erdrosseln. — koho. Ros. — čím: provazem. Us. — Z. = na způsob hrdla súžiti, eingurgeln, einengen. — co: hrnec. Us. — V., Ros, — Z. = za- cpati, zustopfen. — co: próduch n. cievy. Sal.

400487   Zahrdlitý Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrdlitý = zahrdlený, úzké hrdlo mající, hrdlatý, tabulirt, halsig, engen Hals habend. Z. nádoba, Ros., báně, Br., sklenice, Reš., křivule (retorta), die Tabulatretorte. Nz. Mě- jieše každý z nich húsličky (citharas) a zlaté z-té báné (phialas). ZN.

400488   Zahrdousiti Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrdousiti, vz Zardousiti. — Z. = za- drhnouti. — co: uzel. Na Slov. Zátur., Šd.

400489   Zahrdoušení Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrdoušení, n., vz Zahrdousiti, Zardou- šení.

400490   Zahrdoušený Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrdoušený; -en, a, o, erwürgt. Us.

400491   Zahrduputi Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrduputi, dnul a dl, utí, stolz werden. — čím. Žebrák chlebem zahrdnul a vzal radši krejcar, ablehnen. Us. Tč.

400492   Zahrdusiť koho kde: na Svazek: 8 Strana: 0494
Zahrdusiť koho kde: na šibenici. Phľd. 1896. 707.

400493   Zahrdúsiť si co s kým Svazek: 10 Strana: 0513
Zahrdúsiť si co s kým: život (zkaziti). Phľd. XXIII. 531.

400494   Zahrdzavený Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrdzavený. Z. zámok (zámek). Dbš. Sl. pov. I. 483. Vz násl.

400495   Zahrdzaveť Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrdzaveť = zarezavěti. Na Slov. HVaj. BD. I. 16.

400496   Záhrednie Svazek: 9 Strana: 0393
Záhrednie, n. = záňadrie. Zát. Př. 115b. Vz Zádrenie.

400497   Zahrejcený Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrejcený chléb. Vz Zahrejtiti. Jg.

400498   Zahrejte mi do tanečka Svazek: 10 Strana: 0513
Zahrejte mi do tanečka, tanec. Vz Brt. P. n. 967.

400499   Zahrejtiti Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrejtiti, il, cen, ení, derb einmachen. Jg.

400500   Zahrejtlý Svazek: 5 Strana: 0067
Zahrejtlý, derb. Jg. Z. chléb.

400501   Záhreň Svazek: 5 Strana: 0067
Záhreň, é, f. = ňádra, der Busen. Na Slov. Němc. III. 309. A tie časi ma ai po z-ni rukou kus vytiapkau. Slov. Nář. černo- hronské. Šd. Vzal si svoj svietací kameň za záhreň, aby si posvietil. Dbš. Sl. pov. VII. 77.

400502   Záhrení Svazek: 5 Strana: 0067
Záhrení, n. = záhreň. Vytiahol si pátriky zo záhrenia (ze záňadří). Dbš. Obyč. 57. Zapäl hrdina surku za zahrenie, aby prúd krve oko nevidelo. Sldk. 148.

400503   Zahreti Svazek: 7 Strana: 1106
Zahreti, vz Hreti (2. dod.).

400504   Zahriaknúť Svazek: 5 Strana: 0068
Zahriaknúť = zakřiknouti. — koho. Ty mlč a netáraj do sveta! zahriaknul ju pan Lipoltský. P. Tóth. Trenč. M. 73. Vz Zahráknouti.

400505   Zahrkotati Svazek: 5 Strana: 0068
Zahrkotati, zahrkútati = zahrkati, vz Zahrkati, Hrkati. — abs. Potůček zahrko- tal. Us. Tč. Cukrůvka (hrdlička) zahrkotala, fing an zu girren. Na Ostrav. Tč. Prileteli k nej tri zlaté holúbky a zahrkútaly. Dbš. Sl. pov. I. 85. — koho jak. A milá holu- bička hneď na prvé zahrkútala si kolo svojho šuhaja: Jaj, len za teba pôjdem, lebo ty vysvobodil si ma. Dbš. Sl. pov. VIII. 55. — si. Tam si zahrkútal môj sivý holúbek. Sl. ps. 85. — kde. Na prieddomí zahrkotal voz. Phld. III. 1. 20. Príď, holubica biela, príď, zahrkútaj nad verných temenami. Sldk. 15. — jak. Zahrkútaj ľúbosťou svätou nad tým národom holubičím. Sldk. 15., 204.

400506   Zahrkútať na koho Svazek: 9 Strana: 0393
Zahrkútať na koho = zahubovati. Sbor. slov. III. 143.

400507   Zahrkútati Svazek: 5 Strana: 0068
Zahrkútati, vz Zahrkotati.

400508   Záhrn Svazek: 8 Strana: 0494
Záhrn, u, m. = záhrnek. Nár. list. 1895. 21.3.

400509   Zahŕňačka Svazek: 5 Strana: 0069
Zahŕňačka, y, f. = zahrnování. — Z. = náčiní, kterým se zahrnuje. Na Již. Mor. Šd. — Z. = zahrnovačka, osoba. Šd.

400510   Zahŕňák Svazek: 5 Strana: 0069
Zahŕňák, a, m. = zahrnovač, osoba. — Z , u, m. = náčiní k zahrnování. Vz Za- hŕačka. Na Mor. Šd.

400511   Zahrncovati Svazek: 5 Strana: 0069
Zahrncovati = zakolébati. Vz Hrncovati. U Olom. Sd.

400512   Záhrnek Svazek: 5 Strana: 0069
Záhrnek, nku, m. = zahrnutí, úhrnek, das Zusammenscharren, -nehmen. Záhrnkem = dohromady, zusammen, summarisch, per Bausch und Bogen. Pr. měst., Sych., Šp.

400513   Záhrnka Svazek: 7 Strana: 1106
Záhrnka, y, f. = zahrnutý okraj.

400514   Záhrnoch Svazek: 5 Strana: 0069
Záhrnoch, u, m., die Helmdecke. Tur- néřské helmy, okolo nich z-chy neboližto přikrývadla visí. List. 1649.

400515   Zahrnouti Svazek: 5 Strana: 0069
Zahrnouti, ul, ut, utí; zahrnovati (ne: zahrnovati), na Slov. zahŕňati = hrnutím zandati, verscharren, verdecken; zastrčiti, zusammenmachen, -wickeln, -schürzen; shr- nouti, zusammenscharren, zusammenraffen; množství chytiti, na jednou sehnati, eine Menge fangen, einen Zug thun; obsáhnouti, begreifen, einbegreifen; se = někam zajíti, sich wohin (in Massen, in Menge) begeben. Jg. — co: peníze (shrnouti), Us., ryby (množství jich na jednou chytiti). Bibl. Za- hŕňa brázdu (verscharren, verschütten). Mor. Šd. Z. límec (umschlagen). Dch. Apoštol tuto veškeré účinky působení ducha svatého zahrnuje; Tak že Galatie Lykaonii, Pysidii a jiné prostory zahrnovala. Sš. Sk. 30., II. 3. Nejednou více lidí zlých jako štírů jedo- vatých nežli dobrých zahrnou (ins Netz fan- gen). BR. II. 18. a. Z-li množstvie ryb ve- liké (Luk. 5.). Huslí. 277. Láska jeho všecky zahrnula (obsáhla). Br. — koho, co čím: dukáty, penězi drobnými, Ros.; kořeny prstí. Jg. Z. někoho milostmi, dary, pochvalou, Us. Pal., prosbami. Šb. Voda příkop pískem zahrnula. Us. Tč. Zahrnuti byli obzvláštní poctou. Ddk. IV. 329. Tudy jím (slovem tím) také zprávy o narození Páně zahrnují. Sš. L. 6. — co, se kde. Ryby v zátoce z. Sych. To večnosť v sobě zahrnuje. Šml. Podlé své základní myšlénky zahrnoval v sobě tento úřad všecka práva dohlídky, kázně a exekutivy; Zahrnuto v těch listech bylo veškeré v té při až posud provedené jednání. Ddk. IV. 275, V. 45. V té větě veškery tři předešlé myšlénky zahrnuje; V tom, hla- sem býti Kristovým, veškera úloha Janova se zahrnovala; Který povšechný pojem právě v řeckém slově -ra^axaAéoj se zahrnuje; Ale na našem místě-liž také všecky tři stránky zahrnuje; V požehnání otcovi daném zahr- nuje se nutně požehnání duchovních dítek jeho. Sš. J. 13., L. 51., I. 24., 63., II. 33. (Hý.). — co, koho kam. Z nul nás v počet těch. Ros. Místo v obvod celní z. J. tr. Z-nul si vlasy za uši. Us. Šd. Sukni za pás si z Ros. Z. něco mezi něco. Kom., Br. Zahŕňal sem hnůj do brázdy. Mor. Šd. Lid se zahrnul až ke kostelu. Us. Tč. Súseda, bojac se Jana, zahŕnala do izby (= pospíchala). Phld. IV. 69. Literatura vědecká zahrnuje v sebe všecky spisy jednající o nějaké vědě. KB. 1. Zahrň sa skoro do toho lista (zaber se). Dbš. Sl. pov. VII. 49. Pocit, kterýž ani v pojmy ani v slova z. se nedá MH. 6. Buď přesvědčen, že denně tebe v modlitbu za- hrnuji; Aby ho i budoucně do modlitby zahrnoval. Ddk. III. 162., 168. (Tč.). Což vše evangelista spolu spojuje a v jedno za- hrnuje. BR. II. 188. a. Ďábel zahrnul lid v sieti své (Abak. 1.). Hus II. 280. — jak. Ať krátce summou toto zahrnu. Jel. V krát- kých slovech mnoho z. Lpř. J. Dj. I. 72. Abych krátkými slovy všecko zahrnul. Vš. 375. Z nula si šaty až po kolena. Us. Tč. V krátce tímto všecko zahrnu. Bart. Podlé mluvení způsobu biblického lámáním chleba se celá svátosť velebná zahrnuje. Sš. Sk. 32. — kolik. Len keď za hrsť dukátov z-nul, uveril, že je predca len pravda. Dbš. Sl. pov. V. 5. — si co: sobě rukáv, Ros., punčochy (zastrčiti) D. — koho s kým. Nezahrnujž s hříšnými duše mé. Br. Či's pak mne zahrnout s bezbožníky umínil? Jir. exc. — co k čemu. Vše spolu zahrnul k je- dení. D. — se. Nevím, kam se zahrnuli (kam zašli). Ros.

400516   Zahrnouti Svazek: 7 Strana: 1106
Zahrnouti. Pod slovo představa zahrnu- jeme všeobecně každý stav duševní. Dk. Aesth. 34.

400517   Zahrňovací Svazek: 9 Strana: 0393
Zahrňovací síť. KP. VII 193. Z. soud (podřaďovací). Krč. Assoc. 22.

400518   Zahrnovačky Svazek: 9 Strana: 0393
Zahrnovačky, pl., f. = shrnovačky (boty). Čes. 1. IX. 318.

400519   Zahrnovák Svazek: 10 Strana: 0513
Zahrnovák, u, m. Čtyřřádkový rám, řepu na plno sející, se z-ky a hrůbkovači. Nár. list. 1904. 135. 22.

400520   Zahrnutí Svazek: 5 Strana: 0069
Zahrnutí, n., vz Zahrnouti. — Z. = límec zahrnutý ku př. u kabátu, umgeschlagener Kragen, der Kloppkragen. U Petrovic. Dch.

400521   Zahrnutý Svazek: 5 Strana: 0069
Zahrnutý; -ut, a, o, eingerollt, mit in- begriffen. Vz Zahrnouti. — kde. Z. v počtu bezbožných. Us. — kam. Vlasy za uši z-té. Klčk. V. 107. — čím. Oba stupně zahrnuty jsou slovem šlechta. Ddk. IV. 211. Zname- nitý počet nejrůznějších plemen z-tých spo- lečným názvem ovce domácí. Osv. VI. 552

400522   1. Záhrob Svazek: 5 Strana: 0069
1. Záhrob, u, záhrobec, bce, záhrobek, bku, záhrobeček, čku, m., záhrobeň, bně, zá- hrobka, y, f. Záhrob, záhrobec = násyp, der Aufwurf, Haufe, die Erhöhung. Aqu. Seď, cvrčku,, na svém záhrobci (kopci, der Auf- wurf). Č. M. 433. — Z. kamenný = zeď, die Mauer. Bibl. Z. kamenný, jenž byl okolo pole, ten sie rozsul. BO. Stáše angel na úzkosti dvú záhrobů, jimižto vinnice obdělavají (zíd- ka). BO. — Záhrobec, záhrobeň, záhrobka = chodba před domem a jinde vydlážděná, vy- rovnaná, zápraží, zásep, ein erhöhter mit Stein belegter, bedeckter Gang neben dem Hause, neben dem Stall usw. Us., Pref. Na dvorku čisto, sníh vyházený, na z-bci po- klizeno. Klicp. 134. Záhrobně také jmeno- vány bývají stienky. Na Slov. Pkr. Pot. 68. Hned při z-bni zmíněné koryto s vodou stojí. Šml. Domkové mí rodní, v něž píseň zvala nás už na z-bni. Pkr. Z hor. 104. Žen- ská postava se snuje po z-bni do chléva. Kos. v Km. 1884. — Záhrobec, záhrobeň, záhrobka, záhrob = vyčnívající zídka u ka- men, die Vormauer. Us. v Rrkonš. — Záhrob, záhrobec = ohniště, der Herd. Us. — Zá- hrobec, záhrobeček (V.) v zahradě — záhon, das Beet, die Rabatte. D., V. Z. drnový n. zelený. Jg. — Vz Záprseň.

400523   2. Záhrob Svazek: 5 Strana: 0070
2. Záhrob, u, m., lépe: záhrobí (co za hrobem jest), das Jenseits des Grabes. Krok. II. 226.

400524   Záhrobec Svazek: 5 Strana: 0070
Záhrobec, vz Záhrob, l.

400525   Záhrobec Svazek: 9 Strana: 0393
Záhrobec, zdrobn. od záhrob. Hus. Šal 109a.

400526   Záhrobecký Svazek: 9 Strana: 0393
Záhrobecký z Těšína Jan, básník, f po r. 1582. Vz Flš. Písm. I. 364.

400527   Záhrobek Svazek: 5 Strana: 0070
Záhrobek, vz Záhrob, 1.

400528   Záhrobek Svazek: 8 Strana: 0494
Záhrobek, vz Násep (3. dod.).

400529   Záhrobeň Svazek: 5 Strana: 0070
Záhrobeň, vz Záhrob, 1.

400530   Záhrobí Svazek: 5 Strana: 0070
Záhrobí, n. = pekelec. Rychtářka koukla na z. Sá. Ves. rom. 28. Vz Záhrob. — Z., die Zarten-Gasse, ulice v 01om. Šb. - Z., něm. Zahrob, ves u Březnice. PL.

400531   Záhrobí Svazek: 7 Strana: 1106
Záhrobí, das Jenseits. Dk. Dj. f. 165.

400532   Zahrobiti Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrobiti, il, en, ení = pohřbíti. Na Slov. Mena riek, hôr, kde sa z-lo (srdce Slovanů) jeho bylosť navždy znetaja. Hdž. Rkp.

400533   Záhrobka Svazek: 5 Strana: 0070
Záhrobka, y, f., vz Záhrob, 1.

400534   Záhrobní Svazek: 7 Strana: 1106
Záhrobní život. Cf. Mách. 18.—19.

400535   Zahrobní, -ný Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrobní, -ný = co jest za hrobem, was jenseits des Grabes ist. Z. osud, Dch., svět, Dk. P. 141., život. Km. 1883. 115. V z-bných končinách. Phld. I. 3. 112.

400536   Zahrocený Svazek: 9 Strana: 0393
Zahrocený. Spis polemicky zný proti dominikánům. Vlč. Lit. I. 365. Sr. Zahrotiti.

400537   Zahrocený. Z Svazek: 10 Strana: 0513
Zahrocený. Z. kopí. Škod. II. 2 51.

400538   Zahrodka Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrodka = zahrádka. Na Ostrav. Tč.

400539   Zahrochati Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrochati, zahrochtati, zahrochotati, (v obec. mluvě: zarochati, zarouchati, zaro- chotati); zahrochnouti (v obec. mluvě: za- rouchnouti, źarochnouti) = počíti hrochati, anfangen zu knallen, krachen, zu grunzen. — čím oč. Sotva pilou o kmen zarouchal (lépe: zahrochal). Květml. — kde atd. Svině v chlévě, na dvoře zahrochala. Us.

400540   Zahrochtati Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrochtati, vz Zahrochati.

400541   Zahromovati Svazek: 5 Strana: 0070
Zahromovati = říci: Hrom do tebe! Losdonnern, fluchen. Sto hromů do toho! Hrome! Hromský! Z. = silně vzkřiknouti, zaklíti. — abs. Zahromoval. Us. — komu. Šd. — na koho. Us. — kdy na koho. Po chvilce z-val na mne tatínek. Kos. v Km. 1884. — co komu jak. Pomsty notu smrt- ným třeskem naposled mi zahromuj. Čch. L. k. 74.

400542   Zahromžiti Svazek: 5 Strana: 0070
Zahromžiti, il, ení = zahřímati, zahř- měti. Z-žil výstřel. Pkr. Z hor. 58.

400543   Zahromžiti Svazek: 8 Strana: 0494
Zahromžiti = zaláteřiti. Phľd. XII. 231.

400544   Záhrončan Svazek: 7 Strana: 1106
Záhrončan, a, m. = za Hroncem bydlící Šd.

400545   Zahrotělý Svazek: 7 Strana: 1106
Zahrotělý = do hrotu kroucený. Z. kníry. Tbz.

400546   Zahrotiti Svazek: 7 Strana: 1106
Zahrotiti. Jelen zahrocuje parohy (do- konale vytvořuje). Brm I. 143.

400547   Zahroucenec Svazek: 8 Strana: 0494
Zahroucenec, nce, m. = chléb silně vy- válený, málo vykysaný. Brněn. Brt. D. II. 485.

400548   Zahroucený. Z Svazek: 10 Strana: 0513
Zahroucený. Z. zvonice. Tbz. V. 9. 365.

400549   Zahroutiti co čím Svazek: 10 Strana: 0513
Zahroutiti co čím: kamením (zasypati). Hoš Pol. I. 145.

400550   Zahrouziti Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrouziti, il, žen, ení, untertauchen: vertiefen. co kam. Purénku, okov nijak nemohu do studně zahrúziti. Us Šd. — se kde. I do vod prekotí sa a v hľbke zahrúzi. Hol. 95. Vz Zahroužiti. — co kde. Taký jedon oblak má viacej ako tisíc centov vody v sebe. Nechby sä to naraz sošustlo dolu na zem a na príbytky naše, nuž by nás i pod pevnými krovy a sklepy zahrúzilo a pobilo. Hdž. Čít. 155.

400551   Zahroužení Svazek: 5 Strana: 0070
Zahroužení, n., vz Zahrouziti, Zahroužiti.

400552   Zahroužený Svazek: 5 Strana: 0070
Zahroužený; -en, a, o, untertaucht, ver- tieft. Vz Zahrouziti, Zahroužiti. — kam. On do dna zahrúžen mok strebe najmnožší. Hol. 93. Do hľbokých rnyšlienek zahrúžený. Lipa 212. — kde. Srdce v zlosti z-né. Slov. Tč.

400553   Zahroužiti Svazek: 5 Strana: 0070
Zahroužiti, il, en, ení. Vz Zahrouziti. — co, se kam. Z. se v co. Osv. I. 194. Z. se do myšlének. Us. Naše statky zaujal a ! mňa samú do núdze zahrúžil. Hol. 178. Malé drevko po vrchu pluje, těžké a velké víc se zahružuje do vody. Na Slov. Tč. Plťníka z-žil. Hol. 321.

400554   Záhroz Svazek: 7 Strana: 1106
Záhroz, n, m., Drohung, f. Phl'd. VI. 265.

400555   Zahrození Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrození, n., die Drohung. Z. válkou. Osv. I. 199.

400556   Zahroziti Svazek: 5 Strana: 0070
Zahroziti, hroz, hroze (íc), il, žení; za- hrozovati, zahrozívati, anfangen zu drohen, bedrohen; drohen. — na koho. Ros. — čím: prstem. Z-zil mu těmito slovy. Let. Mt. S. VIII. 1. 58. Z. válkou. Osv. l. 199. — komu. Ros. Z tejto sňahovej gule riastla od vrcha k vrchu kotúlajúc sa ona lavina, ktorá Rusku zahrozila. Lipa 225. — čím proti komu. Eh! z-zí proti húštave päsťou. Dbš. Sl. pov. VIII. 45. — se komu. A po- čujte len, čo vám ta stariga teraz nevykázala? Len veru sluhom z-la sa, služky preplatila. Dbš. Sl. pov. II. 65.

400557   Zahroziti Svazek: 7 Strana: 1106
Zahroziti. Z-zil jim obstaviti loďstvem průchod nazpět přes Dunaj. Šf. Strž. II. 163.

400558   Zahroznatěti Svazek: 5 Strana: 0070
Zahroznatěti, ěl, ění, Trauben bekom- men. — kdy. Révy po teplém dešti z-tějí. Us. Tč.

400559   Záhrozný Svazek: 5 Strana: 0070
Záhrozný. Phld. IV. 156.

400560   Zahrožený Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrožený; -en, a, o = ohrožený, bedroht. Šd.

400561   Zahrožovati Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrožovati, vz Zahroziti.

400562   Zahrtmaniti Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrtmaniti, il, ěn, ění = zagordovati, zadrhnouti. — co: uzel (který sa ťažko dá rozuzliť). Na Slov. Zátur.

400563   Zahrtousiti Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrtousiti, vz Zardousiti.

400564   Zahrtúšení Svazek: 10 Strana: 0513
Zahrtúšení hrdla. Rhas. E. 55.

400565   Zahruchaný Svazek: 9 Strana: 0392
Zahruchaný. Za Němc. polož: III. 46.

400566   Záhruščí Svazek: 7 Strana: 1106
Záhruščí, n., pole za hruškou v Bra- třejově. MzO. 1890. 180.

400567   Záhruška Svazek: 5 Strana: 0070
Záhruška, y, f. = záruš, zárušek. Na Slov. Vlnky si poskakujú a sladunké ze dna vyrastlým z-kám a mladým tisknú pu- škvorcom hubičky; Po kraji tohto (jazerka) žltá vókol z. a modrá svetlých lalií nad vlnky sa krása vypína. Hol. 313., 335. (Šd.).

400568   Záhruška Svazek: 7 Strana: 1106
Záhruška, y, f. = blatouch. V Podl. Brt. L. N. II. 20.

400569   Zahrutiti se Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrutiti se = zaplésti se, sich verwik- keln. — komu kam. Ať se ti netopýr do vlasů nezahrutí. Us. (Č.).

400570   Záhrutný Svazek: 5 Strana: 0126
Záhrutný = zakroucený, umgebogen, spi- ralförmig. Z. koš Techn I. 113. Korba vo- zíku zlatými, jakož i stříbrnými řeménci napjatá, pak dvojitá z-tná obruba nad ní. Cimrh. Myth. 69.

400571   Zahrúziti Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrúziti, il, en, ení = hrůzou naplniti, mit Furcht und Schrecken aufüllen. Na Slov. Ssk. Vz Zahrouziti.

400572   Zahrůzlý Svazek: 7 Strana: 1106
Zahrůzlý. Vůz stojí v blátě z-lý = za- bořený. Mor. Vhl.

400573   Zahrúznúť Svazek: 8 Strana: 0494
Zahrúznúť. Zahrúznúł sem sa až po ko- tíky do blata (zapadl). Jicko. Brt. D. II, 319.

400574   Záhruzný Svazek: 5 Strana: 0070
Záhruzný, od zahrouziti. Na Slov. Hdž. Rkp.

400575   Zahrúžiti Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrúžiti = zahrouziti. Na Slov. Ssk.

400576   Záhružka Svazek: 5 Strana: 0070
Záhružka, vz Záhruška.

400577   Záhružka Svazek: 8 Strana: 0494
Záhružka, y, f., vz Vajčák (3. dod.; rostl.).

400578   Zahrycený Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrycený (na Mor. zahrýtěný) = sra- žený (o těstu), schliefig. Us. Vz Zahrýtiti, Zákalec.

400579   Zahrýtiti Svazek: 5 Strana: 0070
Zahrýtiti, il, cen, cení = hustě zadělati, tuze naváleti, tuhým učiniti, dicht machen o. kneten. Zahrýcený chléb. — se — zara- ziti, sraziti se (o těstu), schliefig werden. Chmel.

400580   Záhryz Svazek: 5 Strana: 0070
Záhryz, u, m. = zahryzení. Us. Šd.

400581   Zahryzati Svazek: 5 Strana: 0070
Zahryzati, vz Zahrýzti.

400582   Záhryzek Svazek: 5 Strana: 0070
Záhryzek, zku, m. = ohryzek. Na Slov. Bern. — Z -ky = kmeny, vršky a větve list- natých stromů, které se dávají zvěři k hlo- daní neb okusování, das Prossholz. Šp.

400583   Záhryzka Svazek: 8 Strana: 0494
Záhryzka, y, f. = zákusek. Jabka na z-ku. Laš. Brt. D. II. 485.

400584   Zahryzlý Svazek: 10 Strana: 0513
Zahryzlý. Kočka do myši z-lá Us.

400585   Zahryznouti Svazek: 5 Strana: 0070
Zahryznouti, ul, ut, utí; zahrýzti, za- hryzu, zl, zen, ení; zahryzati = začíti hrýzti, uhryzati, an-, hineinbeissen, annagen; za- kousnouti, todt beissen; utrápiti, abgrä- men; se = vežrati se, sich hineinbeissen, ein fresse n. — co, koho. Pes ovci zahryzl. Us. Musil to zahrýzti (spolknouti, tomu se podrobiti). Ros. Zahryze mňa svedomí, ne- pokoj sa do srdca priřúti Hol. 393. Z. vý- čitky, die Vorwürfe verwürgen, verwinden. Dch. Synové otce zahryzli (utrápili). L. — koho čím. Saň svými zuby ho zahryzla. — se kam. Pes v kosť se zahryzl (zakousl). Us. Pes se mu do nohy zahryzl. Us. Tč. Keď zahryzol do chrenu, zmřštil ústa. Zbr. Báj. Dod. 53. Keď si zahryzla do chrenu, nekrič, že ťa štípe. Phld. III. 531. Takto by si ty bol tu ležal, keby si bol čo len do jednoho jablka zahrýzol. Dbš. Sl. pov. V. 47. — koho kde. Z-zlo mne to v prsou (bolestně se to mne dotklo). Juda. — si. Mamko moja ľubá, doniesol som jednu bochníčku bielého chlebíka, zahryznite si trochu. Dbš. Sl. pov. I. 462. — (si) čeho. Připij a zahryz chleba. Na Ostrav. Tč. Ešte posledníkrat na pochútku si mrázmi vyza- blej a zholeným pokrytej listom zahrizrnite trávy. Hol. 358. — si čím. Odkiaľ že to chlapci boli, čo tak pekne tancovali? To boli z Lipnice, z oravskej stolice; bryndzu jedli, mlieko pili, kabáčorn si zahryzali (při- kusovali). Mt. S. V. 25 — jak. Na jednom strome, na kterom plno zrelých fíg viselo .. Hneď si z nich dakoľko odtrhol a chutne zahrýzal. Dbš. Sl. pov. I. 402. (Šd.).

400586   Zahryznouti Svazek: 8 Strana: 0494
Zahryznouti. Do každého se zahryzuje (zvadlivý). Phľd. XII. 56.

400587   Zahrýzti Svazek: 5 Strana: 0071
Zahrýzti, vz Zahrýznouti.

400588   Zahrzavený Svazek: 5 Strana: 0071
Zahrzavený = zazrzavený. Vitiahne z-ný kľúč. Phld. III. 3. 233.

400589   Zahržati Svazek: 5 Strana: 0071
Zahržati = zařičeti, wiehern. — abs. Sadla by mu, sadla, ej, na maštalné dvere, ažby zahržali, ej, jeho vrané koně. Sl. spv. III. 109. Zahržal koň a už leteli; Z-žal tá- tošík vesele. Dbš. Sl. pov. VII. 81. Zahrž, koníčku, môj koník vraný. Sl. ps. 217.

400590   Zahřadovati Svazek: 5 Strana: 0065
Zahřadovati = usednouti (o ptácích). Vz Hřadovati.

400591   Zahřáti Svazek: 5 Strana: 0066
Zahřáti, zahříti, hřeji, hříl n. hřál n. hřel (v již. Čech. zařel, Kts.), hřín n. hřán n. hřen n. hřát n. hřet n. hřít, hřání n. hřatí n. hřití; zahřívati (na Slov. zahrévati) = otepliti, er-, anwärmen, erhitzen. Jg. — abs. Kořen planého galganu zahřívá. Byl. Zem a práca zahřieva. HVaj. BD. I. 13. — co. Nikde místa nezahřeje (tulák). Č. Předca ťa ženička, předca ťa zahřeje. Sš. P. 681. Dílo jej zahřálo, hat ihm warin gemacht. Dch. Hořčice jest perná, avšak žaludek za- hřívá. BR. II. 60. b. — se. Vítr se zahřál. Šd. Nemohl se z. Us. Dch. Tak se nohy zahřiechu. Pass. 23. — komu. Já mu za- hřeji (zatopím), že bude na mne pamatovati. Us. Té. — co komu: postel. — co, koho, se čím : horkým vínem, Us., světnici kamny, Kom., se prací, chůzí, D., se hněvem. Troj. Chudoba se mrazem zahřívá. Osv. 1871. 94. Dechem jí ruce zahříval. Vrch. — co, koho, se kde: v posteli. Ros. Mladý se má i na ledě zahřáti. Hkš. Až se meč v mé krvi zahřeje. Troj. — co, se jak. Z. se až do potu. Sych. Z. něco na 60° R., do červena, ku 60. stupni. Kk. Něco mírně z. Mj. 36. — se ke komu. K této ženě zahříl se duch můj. V. — co od čeho. Od zimy ho za- hřívajú. Brt. P. 163.

400592   Zahřatí Svazek: 5 Strana: 0066
Zahřatí, n., die Erwärmung. Něco pro z. Us. Šd.

400593   Zahřáti co jak Svazek: 10 Strana: 0513
Zahřáti co jak. Tato myšlénka zahří- vala jeho nitro jako sklenka benediktinky. Jark. 89.

400594   Zahřáti se odkud Svazek: 7 Strana: 1106
Zahřáti se odkud. A bude-li vám ho- spodář horek v božiem milování, tehdy ruče zahřeje se od něho čeleď. Št. Kn. š. 97.

400595   Zahřátý Svazek: 5 Strana: 0066
Zahřátý; -át, a, o, erwärmt, erhitzt. Us. — jak: na 60° R. Pdl.

400596   Zahřaznouti Svazek: 5 Strana: 0067
Zahřaznouti, vz Zahřeznouti.

400597   Zahřazu Svazek: 5 Strana: 0067
Zahřazu, zastr., vz Zahřeznouti.

400598   Záhřbetný Svazek: 5 Strana: 0067
Záhřbetný, was hinter dem Rücken ist.

400599   Záhřeb Svazek: 5 Strana: 0067
Záhřeb, u, m. = čelesten, das Ofenloch. V. Z-bem oheň pálá. Vz Pálati. Sych. — Z. = ohniště, der Herd, Küchenherd. D. — Z. (chrv. Zagreb), Záhrab, a n. u, m., hl. město v Chorvatech, lat. Zagrabia, něm. Agram. Vz S. N., Tk. HI. 544. — Záhřeban, a, m., pl. -né — Záhřebský, Agramer.

400600   Záhřeb Svazek: 10 Strana: 0513
Záhřeb, u, m. Z Moskvy Franka (Na- poleona) na z-by Reina zapudila (Rusů) hejna. Jakb. Mark. 118.

400601   Zahřebati Svazek: 5 Strana: 0067
Zahřebati (zastr.); zahřébstí, zahřísti (za- hříbsti), zahřésti, hřebu, bl, en, ení; zahřeb- nouti, ul, ut, utí; zahřebovati = zahrabati, begraben, beerdigen, verscharren. — koho. Rkk., St. skl., Leg. Z. oběšeného. Šd. Ká- zachu (je) živy zahřiesti. Alx. V. v. 448. (HP. 11.) — koho, se kde. Z. se v domě (zamknouti), v nauce (pohřížiti se). Zahřeben v rovečce. Rkk. 65. — co čím. Cizíma ru- kama dobře uhlí zahřebati. Č. M. 381. Z. něco lopatou. — co kam: do země, do hrobu. Us. Tč. Vz Zahrbati. Dítě zahřebla do hnoje. 1666. Pk.

400602   Záhřebenský Svazek: 9 Strana: 0393
Záhřebenský, vinohrad na již. Mor. Šeb. 189.

400603   Zahřebeny Svazek: 7 Strana: 1106
Zahřebeny, pohoří u Broum na Křivokl. Jsfk.

400604   Zahřebíkovati Svazek: 5 Strana: 0067
Zahřebíkovati, vernageln. — co čím. Us. Tč.

400605   Zahřebiti Svazek: 5 Strana: 0067
Zahřebiti, il, en, ení = zaklinovati, ver- bolzen. Nz.

400606   Záhřebný Svazek: 5 Strana: 0067
Záhřebný, vergrabbar. L.

400607   Zahřebovati Svazek: 5 Strana: 0067
Zahřebovati, vz Zahřebati.

400608   Záhřebský Svazek: 5 Strana: 0067
Záhřebský, vz Záhřeb. Z hory. Krč. 253.

400609   Zahřébsti Svazek: 7 Strana: 1106
Zahřébsti, vz Zahřebati. Č. Čt. II. 60.

400610   Zahřeji Svazek: 5 Strana: 0067
Zahřeji, vz Zahřáti.

400611   Zahřejný Svazek: 5 Strana: 0067
Zahřejný = záhřevný. Šm.

400612   Zahřejtati Svazek: 8 Strana: 0494
Zahřejtati m. zařehtati. Dšk. Jihč. I. 49.

400613   Zahření Svazek: 5 Strana: 0067
Zahření, n., die Erwärmung. Vz Zahřáti. Kože pro z. V.

400614   Zahřésti Svazek: 5 Strana: 0067
Zahřésti, vz Zahřebati.

400615   Záhřešina Svazek: 7 Strana: 1106
Záhřešina, y, f. = oběť zahříšná. Mlč. 41., 95.

400616   Zahřešiti Svazek: 5 Strana: 0067
Zahřešiti, il, en, ení, zahřešovati = začíti hřešiti, anfangen za sündigen. Us. Vz Hře- 294* šiti. — Z. = zakliti, einen Fluch ausstossen. Z-šil, až se dům otřásl. Us. Šd. Z-li Turci. Hdk. C. 224. — nač. Mor. Tč. — si. Hned z rána vstana si zahřeší. Šd.

400617   Zahřešiti se nač Svazek: 9 Strana: 0393
Zahřešiti se nač = přisahati. Val. Tům. 17

400618   Zahřetí Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřetí, n., die Erwärmung.

400619   Záhřev Svazek: 5 Strana: 0068
Záhřev, u, m. = zahřití, zatopení, die Erwärmung. Víd. list., Šp. — Z. = zatopení u barvířů pod kotlem, jen co by barva se prohřála, die Einwärmung. Mladý z., frisches Einmachen. Šp.

400620   Záhřeva Svazek: 5 Strana: 0068
Záhřeva, y, f. = záhřev. Keď sa pukajú ľadi od z-vy ohňou. Phld. I. 1. 8. (Šd.)

400621   Zahřevadlo Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřevadlo, a, n. Z. ložní, der Bettwärmer, die Bettflasche. Šp.

400622   Zahřevárna Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřevárna, y, f., = zahřívací káď, der Wärmestock (beim Rothgärber). Vz Zahří- várna. Šp.

400623   Záhřevek Svazek: 5 Strana: 0068
Záhřevek, vku, m. = záhřivek.

400624   Záhřevka Svazek: 5 Strana: 0068
Záhřevka, y, f. = záhřevna, výhřevna = malá bouda u bělidel, kde se plátno za- hřívá, das Wärmhaus (bei der Bleiche). Us. — Z. = topírna, sklenník, zahřívárna, das Treib-, Glashaus. Svět. — Jg.

400625   Záhřevna Svazek: 5 Strana: 0068
Záhřevna, y, f. = zahřívárna, die Wärme- stube. Z. k umělému líhnutí drůbeže. Hosp. listy.

400626   Záhřevník Svazek: 5 Strana: 0068
Záhřevník, u, m., der Brustwarmer.

400627   Záhřevný Svazek: 5 Strana: 0068
Záhřevný = zahřívající, wärmend. Z. oheň. Mus. Z. plocha, die Wärmefläche, světlo, erwärmendes Licht, Dch., láhev, die Bettflasche. Šp. Ten je záhřevný. U Rychn. Záhřevnější paprskové sluneční proudili ho- lými korunami stromů. Jrsk.

400628   Zahřezlosť Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřezlosť, i, f. = jakosť zahřezlého, zahřeznutí, uváznutí, za-, pohřížení-se, po- noření-se, ponořenosť, das Steckenbleiben, Versunkensein, die Versunkenheit. Posedlost víme býti obrazem zabředlosti a zahřezlosti v zlovášních a zlochtíčech a zvláště v ne- čistotě; Bůh jim dal ducha z-sti; Lidstva v bludech a nepravostech z. Sš. Mr. 24., J. 208., II. 8. (Hý.).

400629   Zahřeznouti Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřeznouti, zahřaznouti, zastr. = uváz- nouti, záhřížiti se, stecken bleiben. — s kým kde. Ludé zahrzazu (zahraznou) v onom piesce. Alx. V. 2184. (St. skl. II. 252.). Du- chovně mrtví, jenž ve smutných stínech po- hanstva zahřezli. Sš. J. 90.

400630   Zahřičeti Svazek: 9 Strana: 0393
Zahřičeti. Krocan naň z-čel. Nár. pol. 1898. č. 202.

400631   Zahřiesti Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřiesti, zastr. = zakopati, vz Zahře- bati. Výb. I. 1103. 14.

400632   Zahřímati Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřímati, vz Zahřměti.

400633   Zahřísti Svazek: 7 Strana: 1106
Zahřísti, vz Zahřebati Alx.

400634   Zahříšený Svazek: 7 Strana: 1106
Zahříšený; -en, a, o, mit Sünden be- laden. Z. duše. Slez. Šd.

400635   Zahříšný Svazek: 5 Strana: 0068
Zahříšný = smírný, Sühn-, Versöhnungs-, Sünd-. Z. oběti. Bibl., Sš. Sk. 217. Vz Oběť,

400636   Zahřitel Svazek: 7 Strana: 1106
Zahřitel, e, m. = zahřívatel. Pl.

400637   Zahříti Svazek: 5 Strana: 0068
Zahříti, vz Zahřáti.

400638   Zahřití Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřití, n., die Erwärmung, Erhitzung. Z. kůže. Šp. Běhati do z. Dch.

400639   Zahříti Svazek: 5 Strana: 0068
Zahříti = pohřížiti, versenken. Orb. p. 87.

400640   Zahřitý Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřitý; -it, a, o, erwärmt, erhitzt. Jg. Sbr. sp. 1841. 138.

400641   Zahřitý Svazek: 10 Strana: 0513
Zahřitý. Hlava od vína z-tá. Čern. Z. 96.

400642   Zahřívací Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřívací, zahřivací, Wärm-. Z. kámen, láhev, Dch., plotna, die Feuerplatte. Šp. Z. pánev. Techn. Z. roury. NA. IV. 204.

400643   Zahřívač Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřívač, zahřivač, e, m., der Wärmer. Z. (ohřívač, kotel k zahřívání), der Vorwär- mer, Šp.: Z. kolenní, der Kniewärmer, Tp., tepny, der Pulswärmer. Dch.

400644   Zahřívač Svazek: 8 Strana: 0494
Zahřívač v thermické batterii. KP. V1II. 65.

400645   Zahříváček Svazek: 5 Strana: 0068
Zahříváček, čku, m., der Seelenwärmer (oděv k zahřívání prsou, trupu). Us.

400646   Zahřívadlo Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřívadlo, zahřivadlo, a, n. = náčiní k zahřívání, die Wärmpfanne, -flasche. Us. Z. rourové. Zpr. arch. VII. 25. U Římanů, vz Vlšk. 52., 143., 144.

400647   Zahřívák Svazek: 7 Strana: 1106
Zahřívák, u, m., Vorwärmer, m. Hř.

400648   Zahřívalna Svazek: 9 Strana: 0393
Zahřívalna, y, f, dle Věst. VI. 29. lépe než zahřívárna, ale sotva se ujme. Vz -árna.

400649   Zahřívání Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřívání, n., die Erwärmung. Z. půso- bením chemickým, třením, tlakem. NZ. Způsob z., die Eiwärmungsuiethode. Šp. Z. vzduchu ve výhni. Vz Včř. Z. II. Ib.

400650   Zahřívárna Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřívárna, y, f. = zahřevárna, zahří- vací káď, der Wärmestock. — Z., die Wär- mestube. Us. — Z. = sklenník, das Glas- haus. Plk.

400651   Zahřívati Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřívati, vz Zahřáti.

400652   Záhřivek Svazek: 5 Strana: 0068
Záhřivek, vku, m., záhřivka, y, f. = teplý obkladek, das Foment, warmer Umschlag. Ja., Nz. lk. V. vlhká. Z-ky krupkové. Us.

400653   Záhřivek Svazek: 9 Strana: 0393
Záhřivek, vku, m., vz Kohoutek.

400654   Záhřivek Svazek: 10 Strana: 0513
Záhřivek, vku, m. = čásť těla jsoucí za hřívou. Laní antilopa utíká neobratně, což pochodí od jejího vysokého předku a z-vku. Hol. Met. I. 282.

400655   Záhřivka Svazek: 5 Strana: 0068
Záhřivka, vz Záhřivek.

400656   Záhřivně Svazek: 10 Strana: 0513
Záhřivně. Odvětila tence a z. Zvon VI. 203.

400657   Záhřivný Svazek: 9 Strana: 0393
Záhřivný. Z. kamna. Rais. Pot. 27.

400658   Zahřmění Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřmění, n., das Donnern. Po každém z. spustí se silnější déšť. Us. Tč.

400659   Zahřměti Svazek: 5 Strana: 0068
Zahřměti, hřmi, ěl, ění; zahřmívati, za- hřímati = začíti hřmíti, losdonnern, anfan- gen zu donnern, aufdonnern, donnern; křičeti, Jemanden mit Worten andonnelrn; hřímáním zahnati, wegdonnern. — abs. Zahřmělo tam. Us. Dělo zahřmělo. Us. Tu bratr tvůj zahřměl (zkřikl). Us. Už hromy zahrmely, huk letí horami a všetko sa ozýva šírymi Tatrami. Lipa II. 278. Jak on zahřmí, hned všeci trnou. Us. Šd. Už hromy zahrmely, hrom ztriasa horami. Btt. Sp. 42. A tak sobě za- zpívala, až ty hory zahřměly. Sš. P. 675. Tak len zahrmíme, že už Slovák vstáva. Na Slov. Tč. Tak ťa prásknem, že zem za- hrmí. Mt. S. I. 116. V tom zpadá a v ryzém na znak roztáhne sa písku. Zem vókol zahrmí a štít sa pozatrasel nad ním. Hol. 24. — odkud. Dariův kůň nejprve zařehtal a k tomu z jasného nebe zahřmělo. V. — jak: na holo zahřmělo (= 1) neuhodilo; 2) slib bez skutku; 3) nezdařilo se). Ros., Č. Z. na koho urputnými slovy (zkřiknouti). Ros. Z. hlasem tura zuřícího. Jbl. 130. Ani to dobře nedo- poviedal už z čista jasna prosto nad nimi zahrmelo. Dbš. Sl. pov. I. 168. Anděl zvučně zahřmí na tróbu. BO. Tu z nenazdajku zahrmí hyntov na dvore. Dbš. Sl. pov. I. 373. Zahřmí hlasem své velikosti. Mohutným hlasem tak zahřmí. Kyt. 1876. 17. Ohlasem jí vesmír zahřmí zpět. Čch. Bs. 60. — na koho. Poď so mňou! zahrmel na ňu. Dbš. Sl. pov. VI. 66. — kam. Boh Parom za obla- kami uvidí to nahnevaný: tresk! zahrmí jej do čela. Ht. Sl. ml. 179. Trúba zahřmí k bitvě. Jel. En. m. 24. Z. v dál. Kká. K sl. j. 20. Tu naraz sto pušiek doňho zahrmelo. Btt. Sp. 13. Češi nesmírně zahřměli na vrata. Ddk. IV. 214. Zahřímala v rej a křik a smíchy. Vrch. — kde. Zahřmělo na poledni. Us. Tč. Jak zahřmí nad ním, vždy se pře- žehná. Us. Tč. — proti komu. Zahřměl proti ní. Šbr. Zaj. kr. Václ. 745. Zahřímal proti nám přísnými slovy. Us. Tč. — kudy. Zahřmi (vzpouro) němou vlastí. Kka. K sl. j. 20. — kdy. V tom zahrmí, až zem sa celá započínala strásať. Hol. 8. — co: nemoc (hřímáním zahnati). Ros.— komu kam: do svědomí. Č., Němc.

400660   Zahřmotiti Svazek: 5 Strana: 0069
Zahřmotiti, il, cení, ein wenig lärmen, Lärm schlagen. — abs. Něco tam zahřmo- tilo. Us., Lpř. Sl. I. 46. — kde čím: Moriak zahrmotí na peci lopatami. Dbš. Sl. pov. III. 78.

400661   Zahřoti Svazek: 5 Strana: 0070
Zahřoti = zahřáti. Na Ostrav. Tč.

400662   Zahřotý Svazek: 5 Strana: 0070
Zahřotý = zahřátý. Na Ostrav. Tč.

400663   Záhuba Svazek: 5 Strana: 0071
Záhuba, y, f. = zahubení, zkáza, das Verderben, Ausrotten, Verderbniss, die Ver- achtung, Ausrottung. Na z-bu přijíti, na- běhnouti, přivésti, válku vésti; z-bu nésti, přinésti ; své z-by příčinou býti. V. V z-bu vrci Rkk. Na něčí z-bu do země vtrhnouti. Háj. Rádce jeho byli na jeho záhubu. BO. V z-bě uváznouti. Od z-by se zachovati. Ps. ms. Bezedná z.. Ráj, věčná z. Sych. Na zemskú z-bu. Půh. II. 237. To bude má z. Ros. O desku, o vlas, o palec toliko od z-by býti. Jg. Drozd sobě sám že záhubu kaká, praví se. Kom. Nyní kolik hrdla ná- strah (lahůdek), tolik záhub. Kom. Vidúc a znamenajíc záhuby a škody, kteréž se dějí od některých v této zemi. Tov. 5. Vel- kých vecí len svorné dojdú sily, nesvornosť záhubu nese. Syt. Táb. 199. Máme-li na- schvál cudzú ku vlastnej rozmáhať záhube vládu?; A novú jemu záhubu chystá. Hol. 12 , 14. (Šd.). Počíná obraceti se na vlastní jeho škodu a záhubu; Mutina radil se o zá- hubu knížete; Řeči této nedbal a vlastní z bu si takto připravil; Nechtějí dožiti zá- huby (jeho); Někomu na z-bu býti. Ddk. II. 349., 404., III. 9., 287., IV. 176. Také proto spolčili se, jestliže by kdo chtěl kdy táhnouti do země české na z-by. Let. 240. A počala se mezi nimi ukrutná lidí chudých z-ba; Žádaje, aby těch záhub nad ním pře- stali; Že neráčíte déle jeho z-bám dívati se; Buoh vie, že sirotčie z-by nežádámy. Arch. III. 28., 60., IV. 347. (Šd.). Škodu a z-bu na živnostech nésti; Opatřivše nedostatky a záhuby našich mlýnuov. Listy z 1. 1581., 1423. Tč. Z-bu někomu strojiti. Kom. Kdo se zlého bojí, nepotřebuje se báti z-by. Us. Tč. Mnohýť buk sám ke své záhubě topůrko poskytuje. Us, Šd.

400664   Záhuba Svazek: 7 Strana: 1106
Záhuba. Znaje jeho velké z-by (škody). Arch. VIII. 82.

400665   Záhuba Svazek: 8 Strana: 0494
Záhuba. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 75.

400666   Záhubce Svazek: 5 Strana: 0071
Záhubce, e, m. = zahubitel, der Ver- derben V. Z poctivosti, Zlob., dobrých panen, Tkad., zemský. Akt. m. Ferd. Za- hynuli sú ot záhubcie. ZN. Nedospělý lékař jest hotový z-ce. Hkš.

400667   Záhubě Svazek: 7 Strana: 1106
Záhubě, ě, f., záhubí, n., fascis, zastr. Rozk.

400668   Zahubenče Svazek: 5 Strana: 0071
Zahubenče, ete, n. = zahubené (uškr- cené), nekřtěné a někde zahrabané dítě. Takové prý dítě slýchať plakati. Na Vsacku. Vck. Cf. Kld. II. 330.

400669   Zahubenče Svazek: 7 Strana: 1106
Zahubenče. O polednách nebo večer po klekání běhají z-čata s pláčem po polích. Potká-li člověk z., nesmí se ho báti a musí mu nějaký šat hoditi, protože je nahé. Tím si člověk i dobře poslouží. Val. Vck.

400670   Zahuběnec Svazek: 7 Strana: 1106
Zahuběnec, nce, m. = duše zahuben- čete. Vz Mtc. XVI. 123.

400671   Zahubení Svazek: 5 Strana: 0071
Zahubení, n., das Verderben, Vernichten. V. Z. dítěte, der Kindsmord, D., města. Jel. Na z. někoho vydati. Háj. Kako učiněni jsú v z. (desolatio). Ž. wit. 72. 19. Aby při- pravili se na z. krále Ladislava Napulského. Hus II. 59.

400672   Zahubeniti co Svazek: 9 Strana: 0393
Zahubeniti co. Pokrytci zakrývají nebo zahubeňují tváři své. Praž. evang. (List. fil. 1897. 277. )

400673   Zahubený Svazek: 5 Strana: 0071
Zahubený; -ben, a, o, verdorben, ver- nichtet, ausgerottet. Z. vtip. Jel. Aby vy- prosili na knížeti prominutí holdův pro ně- které kraje slezské, tehdáž již příliš z-né. Pal. Děj. V. 1. 65. — čím: nakažením. Jel. — Z. = pokažený, verdorben. Ale, ale, čo máš strielať, veď ti flinta z-ná. Dbš. Sl. pov. I. 479.

400674   Záhubí Svazek: 5 Strana: 0071
Záhubí, n. = záňadří, klín, der Busen. Br., Veleš. Aby hotovější byli k té věčné odplatě nežli k tělestné zde, aby vzěli v lóno neb záhubie t. j. v rozum a v žádosť i v tělo. Hus II. 273

400675   Zahubí Svazek: 8 Strana: 0494
Zahubí. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 75. — Z. = rouška, kterou se i brada kryla. XV. st. Wtr. Krj. I. 104.

400676   Zahubitel Svazek: 5 Strana: 0071
Zahubitel, e, m., vz Záhubník.

400677   Zahubitelka Svazek: 5 Strana: 0071
Zahubitelka, y, zahubitelkyně, ě, f., die Verderberin, Vernichterin, Vertilgerin. Us.

400678   Zahubitelnosť Svazek: 5 Strana: 0071
Zahubitelnosť, i, f. = možnosť zahubení, die Vernichtbarkeit Rostl. I. 189. b.

400679   Zahubitelný Svazek: 5 Strana: 0071
Zahubitelný, vernichtbar, vertilgbar.

400680   Zahubiti Svazek: 5 Strana: 0071
Zahubiti, il, en, ení; zahubovati = zka- ziti, verderben, vertilgen, vernichten, aus- rotten. — abs. Kažte ji z té kopy (grošův) propustiti, neboť jest velmi zahubena. Arch. IV. 230. — co, koho: símě; Mor stáda za- hubuje. Jel. Z. měštěnína, sebe samého. V. A miesto jeho z li. Ž. wit. 78. 7. O zastaň mě, Jene svatý, zahub jazyk jedovatý; A ona ho zahubila, zlató šňůrkó krk zatáhla, do zahrádky zakopala. Sš. P. 56., 158. (Tč.). Na Zdeňka z Lobkovic od stavóv žalováno, že by je z. obmýšlel. Dač. I. 246. Že by bylo škoda takú hlavu z (nevycvičiti). Zátur. Pr. IV. 102. Nedaj mě z. Půh. I. 337, Kte- rak sem měl učiniti, ani mě chtěli z.? Hus I. 107. Král mnohé múdré zahuboval. Kšch. 5. Zlý člověk, když sám hyne, rád by celý svět zahubil. Us. Šd. — co, koho čím: město ohněm a plenem, koně velikým ob- těžováním. Jel. Nemoha ho zasáhnouti me- čem, hledí jej z. modlitbami Ddk. IV. 299. Mě bráním (loupením) na mém zboží z-bii. Půh. I. 283. Aby chtě pomoci sobě jiných tiem nezahuboval. Št. N. 88. 33. — co, koho s kým. Z. někoho s celou rodinou. Jel. Padesáte pět mužů měla, s každým dítě z-la. Sš. P. 3. — co komu. Buče hora, buče (rozvíja sa) a ten lešík nechce, sama si si, milá, zahubila ščesce. Sl. spv. IV. 128., Sl. ps. 86. Z-bil mi mé zboží; on mi můj dvůr i tvrz z-bil na stavení. Půh. II. 11., 372. Nedávala mu lakôtok a nezahubila mu zdravu chuť. Hdž. Čít. 119. Kazatelé meč slova božieho v rukú držie, aby kacieřóm a protivníkóm viery sv. sě protivili a jim jich bludy z-li. Hus III. 39. — koho, co kde: u věži. Dal. 127. Vz Z. koho čím. — jak. Dáte se lúpiti, nažiti, bíti, mrtviti a na věky z. Hus I. 199. Než člověka sva- tého ne s právem by měl z. Pass. 24. — proč. Skrze to jsem zahuben i s svými lidmi. Půh. I. 337. Kristus za ny kopie dal v bocě svém pohřížiti a oni chtie pro lajna tohoto světa bližnieho z. Hus I. 175,.

400681   Zahubiti Svazek: 7 Strana: 1106
Zahubiti. Nezahubuj sebe na smrť. Pass. mus. 469.

400682   Zahubivosť Svazek: 5 Strana: 0072
Zahubivosť, i, f. = záhubnosť. Čímž z. nevěry se očitě ozračuje. Sš. I. 166. Z. mi- nulých časů. Krok I. c. 144.

400683   Zahubivý Svazek: 5 Strana: 0072
Zahubivý = který zahubuje, verderbend. Z. hrom. Gníd.

400684   Záhubkyně Svazek: 10 Strana: 0513
Záhubkyně, ě, f. Z. ctnosti. Čes. 1. XII. 123.

400685   Záhubně Svazek: 10 Strana: 0513
Záhubně. Český prapor daleko do ně- meckých krajin z. zanesl. Hrlš. Hus. 231.

400686   Záhubnice Svazek: 5 Strana: 0072
Záhubnice, e, f. = zahubitelka.

400687   Záhubník Svazek: 5 Strana: 0072
Záhubník, a, zahubitel, e, m. = záhubce, der Verderber, Vertilger, Vernichter, Aus- rotter.

400688   Záhubnosť Svazek: 5 Strana: 0072
Záhubnosť, i, f., die Schädlichkeit, Ver- derblichkeit. D. Z. času. Zlob.

400689   Záhubný Svazek: 5 Strana: 0072
Záhubný = zahubující, škodlivý, schäd- lich, verderblich. Z. člověk, kobylky, V., vojna, D., hráni, Berg., nepřítel, vášeň, Sych., proměny, Plk., zbraň, Pal. Děj. IV. 1. 224., boj, Lpř., válka, Ddk. IV. 82, náruživosť. Bes. ml. Tak báť záhubnej sa majú devčence lenosti. Hol. 358. — komu. Žluva jest vče- lám z-bná. Sych. — na koho. Aniť bude na vás rána záhubna. BO. — Z. = zahu- bený, ztracený. Kat. 1675.

400690   Záhubný Svazek: 7 Strana: 1106
Záhubný = zahubený. Neb jsú lidé velmi chudi a z-bni. Arch. VII. 335, IX. 218. Které sú vsi tak z-bné, že dáti nemohou (platu). Arch. IX. 187. a j. tam.

400691   Záhubonosný Svazek: 7 Strana: 1106
Záhubonosný, verderbenbringend. Us. Pdl.

400692   Záhuboplný Svazek: 5 Strana: 0072
Záhuboplný, verderbenvoll. Z. okolnosti. Lipa 169.

400693   Záhuborodný Svazek: 5 Strana: 0072
Záhuborodný, verderbengebärend. Dch.

400694   Zahubovati Svazek: 5 Strana: 0072
Zahubovati, vz Zahubiti. — Z., ein we- nig schelten, auszanken. Vz Hubovati. — na koho. Us. Šd.

400695   Záhuby Svazek: 5 Strana: 0072
Záhuby, pl., něm. Zahub, ves u Libáně. Vz Blk. Kfsk. 787. — Z., zaniklá ves v Čá- slavsku. Vz Blk. Kfsk. 460.

400696   Zahúcati Svazek: 5 Strana: 0072
Zahúcati, zahútati, ins Horn stossen. Pastýř tak zahúcal, až jsem se lekl. Na Mor. a Slov. Šd.

400697   Zahuckati Svazek: 5 Strana: 0072
Zahuckati = poštvati, hetzen. — koho kam. On zahucká svoje zvierata do nej. Dbš Sl. pov. I. 9., Mt. S. I. 74.

400698   Zahučať Svazek: 8 Strana: 0495
Zahučať = zarůsti plevelem. Slov. Kal. S. 208.

400699   Zahučati Svazek: 5 Strana: 0072
Zahučati = zahučeti.

400700   Zahučeti Svazek: 5 Strana: 0072
Zahučeti, vz Zahoukati.

400701   Záhučničí Svazek: 9 Strana: 0393
Záhučničí, n. = pole za silnicí (hučnicí). Pck. Hol. 192.

400702   Zahudati Svazek: 5 Strana: 0072
Zahudati, vz Zahousti.

400703   Zahudlařiti Svazek: 5 Strana: 0072
Zahudlařiti, il, en, ení, ver-, hinthun; verpfuschen. Ros.

400704   Zahudlati Svazek: 5 Strana: 0072
Zahudlati = zaviklati, wackeln. — čím: kůlem v zemi trčícím, aby vylezl. Us. na Ostrav. Tč.

400705   Zahudlikať Svazek: 7 Strana: 1107
Zahudlikať = na housle zahráti, za- housti. Slov. Čžkž. X. 36, 4.

400706   Zahudrovati Svazek: 5 Strana: 0072
Zahudrovati, loskautern. Krocan zahu- droval. Us. Moriak kývajúc hlavou zahu- druje: hudry, hudry! Dbš. Sl. pov. III. 78

400707   Zahudu Svazek: 5 Strana: 0072
Zahudu, vz Zahousti.

400708   Zahuhlati Svazek: 5 Strana: 0072
Zahuhlati, zu brummen anfangen. Za- huhlal a odešel. — co. Kos. Olym. I. 96.

400709   Zahuhňati Svazek: 5 Strana: 0072
Zahuhňati, etwas schnüffeln, näseln. — co. Zahuhňal něco a odešel.

400710   Zahujati Svazek: 5 Strana: 0072
Zahujati = zaměniti, tauschen. — nač. On zahujal na voly (zaměnil své voly za jiné). Na mor. Val. Brt., Vek. Na ty nožíky zahujajme spolem. Ib. Tč. Vz Hujati.

400711   Zahukati Svazek: 5 Strana: 0072
Zahukati, vz Zahoukati.

400712   Zahuknouti Svazek: 5 Strana: 0072
Zahuknouti, vz Zahoukati.

400713   Zahukotati Svazek: 5 Strana: 0072
Zahukotati = zahoukati. — abs. Aj! tu víchor zahukoce divý. Btt. Sp. 46. Ale to list v hore zašuchoce to i sova zahukoce a spať mu nedá. Dbš. Sl. pov. VI. 64.

400714   Zahulákati Svazek: 5 Strana: 0072
Zahulákati, anschreien, aufheulen, auf- jauchzen. Šp. Zaspievala bych si i zahulá- kala, ale ja nemôžem od velkieho žiala. Sl. ps. 113.

400715   Zahulákati Svazek: 10 Strana: 0513
Zahulákati v V. 72. polož. před: Za- hulati.

400716   Zahulati si Svazek: 5 Strana: 0072
Zahulati si = zavýskati si. — kde. Rádi by si z-li na hrobě jeho. Jnda. Mtc. 1. 1881. 139. — Z. = zakolébati, ein wenig wiegen. U Místka. Škd.

400717   Zahúlený Svazek: 10 Strana: 0513
Zahúlený = zahanbený, znevolněný; za- myšlený. Pred svetom z. Slov. Phľd. XXIV. 814.

400718   Záhuličí Svazek: 9 Strana: 0393
Záhuličí, ?., pozemek. Pck. Hol. 198.

400719   Zahuliti Svazek: 5 Strana: 0072
Zahuliti, il, en, ení. Kdoby proti Bohu co mluviti směl, aby byl ihned zabulen. Pass. 579. — si = zakouřiti si. Rád si z-lí. U Kr. Hradce a N. Bydž. Kšť.

400720   Zahumecký Svazek: 5 Strana: 0072
Zahumecký, ého, m. Z. Jan. Vz Blk. Kfsk. 1262.

400721   Záhumeň Svazek: 5 Strana: 0072
Záhumeň, mně, f. = záhumní. Šd.

400722   Zahumeňák Svazek: 5 Strana: 0072
Zahumeňák, a, m. = záhumenský. Včerá z-ci obírali zeľé. Slez. Šd.

400723   Záhumenec Svazek: 5 Strana: 0072
Záhumenec, nce, m. Za z-ncem, jm. polí u Hovězí na Vsacku. Vck.

400724   Záhumení, záhumní Svazek: 5 Strana: 0072
Záhumení, záhumní, n. = místo za humny, za stodolou, der Ort hinter der Scheuer Jg. Odieral na záhumeniu koňa. Zbr. Báj. — Z., jm. pole u Zašové a u Vse- tína na Mor. Vck. Vz Záhumní.

400725   Záhumenice Svazek: 5 Strana: 0072
Záhumenice, e, f. = záhumení. Vz Zá- humenský. Brt., Šd.

400726   Záhumeník Svazek: 9 Strana: 0393
Záhumeník, u, m., kopanina. Pck. Hol. 129., 167.

400727   Záhumeníky Svazek: 7 Strana: 1107
Záhumeníky, pl., m. = paseky v Prlově. MzO. 1890. 180.

400728   Záhumenní, ný Svazek: 5 Strana: 0072
Záhumenní, ný = za humny jsoucí. Na z-ném poli. Šd. Přišel z-ný Josef. Slez. Šd. Z. Lhota, ves Arch. V. 563. Z. zahrada. Us. Vz Záhumení, Záhumenský.

400729   Záhumenský Svazek: 5 Strana: 0072
Záhumenský = záhumenní hinter dem Scheuneplatz gelegen o. wohnend. Dch., Bkř., Šd.

400730   Zahumenský Svazek: 5 Strana: 0072
Zahumenský, ého, m. Z. Jan z Volyně, spisov. v 17. stol. Vz Jir. H. l. II. 345., Mus. 1880. 358.

400731   Záhuminka Svazek: 5 Strana: 0072
Záhuminka, y, f. = záhumení. U Olom. Šd.

400732   Záhumní Svazek: 5 Strana: 0072
Záhumní, n. = záhumení. Krávy pásl na z. U Uher. Hrad. Tč. Na z. straky orá. Sš. P. 742. Odvážil se vstoupiti na z. rodné chýše. Kos. v Km. 1884. Posledné naučení Čižmárovo vlk už ledva i dopočul, bo hrdý v botách uháňal už z-ním. Dbš. Sl. pov. VIII. 12. Keď som sa díval z tej hrušky, čo na záhumní stojí. Mt. S. I. 54. Potom šel zasě ze z., i řekl mi jest. NB. Tč. 81. Kdo svojho rodiča povliekol pred prach, toho vlastné deti povlečí na z. Zátur. Vz Záhumenie.

400733   Záhumnice Svazek: 5 Strana: 0072
Záhumnice, dle Budějovice, jm. pole v Pradlisku na Mor. Sk.

400734   Záhumnice Svazek: 7 Strana: 1107
Záhumnice, e, f. = záhumní. Arch. X. 448.

400735   Záhumnie Svazek: 8 Strana: 0495
Záhumnie, vz Humenice (3. dod ).

400736   Záhumno Svazek: 5 Strana: 0072
Záhumno, a, n. = záhumní. Běžela zá- humnem do dvora. Šd.

400737   Záhumny Svazek: 5 Strana: 0072
Záhumny, pl., m., Rothe Mühle, mlýn u Pelhřimova. — Z., jm. mnoha polí na Mor. a ve Slez. Šd. Šla ná záhumny. Sl. let. I. 223.

400738   Záhumský Svazek: 5 Strana: 0072
Záhumský, ého, m., osob. jm. Sá. Z. zo Záhumnia všetkým tu na známosť dávam, že už s týmto svetom márnym na veky sa rozžehnávam. Čjk. 86.

400739   Záhůn Svazek: 5 Strana: 0073
Záhůn, u, m. = záhon. V K.rkonš. Kb.

400740   Zahundati Svazek: 7 Strana: 1107
Zahundati = zabaliti. Z. se ve vlňák. Mor. Rjšk., DSt. I. 42.

400741   Zahundrati co (o kom Svazek: 8 Strana: 0495
Zahundrati co (o kom) = zamumlati, zabručeti. Phľd. 1892. 655., 1893. 586., 1894. 396., 1895. 141.

400742   Záhůnek Svazek: 5 Strana: 0073
Záhůnek, nku, m., vz Záhon.

400743   Zahunkati Svazek: 5 Strana: 0073
Zahunkati, ein wenig schaukeln, auf- schaukeln. — koho kde: na hunkačce (Houpačce). U Uher. Hrad. Tč.

400744   Záhup Svazek: 5 Strana: 0073
Záhup, u, m., v tělocv. při houpání-se. Vz KP. I. 493.

400745   Záhup Svazek: 7 Strana: 1107
Záhup, Hinterschwung, m.

400746   Zahupkati si Svazek: 5 Strana: 0073
Zahupkati si, anfangen zu hüpfen, ein wenig hüpfen. Ros.

400747   Zahupnouti někam Svazek: 7 Strana: 1107
Zahupnouti někam = hupkem zaběh- nouti. Mor. Šd.

400748   Zahurdati Svazek: 5 Strana: 0073
Zahurdati = zahrbolcovati. Vz Hurdati. Ve Slez. Šd.

400749   Zahurkati si Svazek: 5 Strana: 0073
Zahurkati si. Měla sem holubka v truhle chovaného a on mi vyletěl do pole sčirého, na zelený doubek, tam sobě zahurkal můj zlatý holoubek. Brt. P. 155.

400750   Zahurtati Svazek: 5 Strana: 0073
Zahurtati, rütteln, dass man's hört. — čím: stolkem, kolébkou. Na Ostrav. Tč.

400751   Zahurtovati Svazek: 5 Strana: 0073
Zahurtovati, rasseln, dröhnen. Brána zahurtuje, otvíra sa. Dbš. Sl. pov. I. 337. Z-val čierny koč pod kováčovými oblokmi. Dbš. Sl. pov. I. 10. — na koho, Jemand anfahren. Us.

400752   Zahusincovati Svazek: 5 Strana: 0073
Zahusincovati, mit Gänsedreck bedek- ken, beflecken. — co: trávník. Us. Šd.

400753   Zahúskati koho kde Svazek: 5 Strana: 0073
Zahúskati koho kde: na húskačce. Vz Zahunkati. Na Ostrav. Tč.

400754   Záhusoví Svazek: 9 Strana: 0393
Záhusoví, n., trať. Pck. Hol. 144.

400755   Zahúsť Svazek: 5 Strana: 0073
Zahúsť, vz Zahousti. Na Slov. Mt. S. I. 105.

400756   Záhustek Svazek: 5 Strana: 0073
Záhustek, stku, m., dichter Aufguss. Šp.

400757   Zahustělý Svazek: 5 Strana: 0073
Zahustělý = zahustlý, etwas dicht. Z. háj. Hank. Id. 209.

400758   Zahustidlo Svazek: 5 Strana: 0073
Zahustidlo, a, n., das Verdichtungsmit- tel. Šp., Techn. III. 384

400759   Zahustiti Svazek: 5 Strana: 0073
Zahustiti, husť a husti, il, stěn, ění; za- hušťovati = hustým učiniti, eindicken, dich- ten, dicht machen, verdichten. — co, se čím: rybník rybami, V., kaši chlebem. Volk. Mužma's peklo zahustila, dětma's moře za- plavila. Sš. P. 3. Město obyvateli z. Let. 303. — se komu (kde). Nasyp tam trochu mouky, voda se ti lépe zahustí. Šd. Hejt- mannovi v očích mrak se zahustil. Č. Sbr. sps. Nár. bib. IX. 138.

400760   Zahustiti Svazek: 8 Strana: 0495
Zahustiti. Bratřími (českými) se (tam) dosti z-lo (hodně jich tam přibylo). Wtr. Živ. c. I. 48.

400761   Zahustiti co čím Svazek: 10 Strana: 0513
Zahustiti co čím: zemi krví. Chč. S. II. 193b.

400762   Zahustlosť Svazek: 5 Strana: 0073
Zahustlosť, i, f. = zhustlosť, zahuštění, die Dichtheit, Eindickung, Verdickung. Z. krve. Sp.

400763   Zahustlý Svazek: 5 Strana: 0073
Zahustlý = drobet hustý, zahuštěný, ein wenig verdichtet, dick, dicht. Us. Pdl. Z kaše. Us.

400764   Zahustnouti Svazek: 5 Strana: 0073
Zahustnouti, stnul a stl, utí, zhustnouti, dicht, dicht werden. — abs. Ten strom velmi zahustnul. Ros. — se = zahustiti se; ale lépe bez ,se'. Jg.

400765   Záhušcka Svazek: 8 Strana: 0495
Záhušcka, y, f. Z. z mouky, zelnice a vajíčka (na zasmažení zelí). Val. Brt. D. II. 485.

400766   Zahuškati koko na koho Svazek: 9 Strana: 0393
Zahuškati koko na koho = poštvati (psa). Sá. Povíd. 291.

400767   Zahuštění Svazek: 5 Strana: 0073
Zahuštění, n., die Eindickung, Verdich- tung. Zvař to až do z. Ras.

400768   Zahuštěnina Svazek: 5 Strana: 0073
Zahuštěnina, y, f., etwas Verdichtetes. Z. olověná, z kozího pysku. Ja.

400769   Zahuštěný Svazek: 5 Strana: 0073
Zahuštěný = zahustlý, verdichtet. Za- huštěný les. V. Z. pára, šťáva. Šp. — čím: Kaše chlebem z. Volk. Strom ratolestmi velmi z. Aesop.

400770   Záhušťka Svazek: 9 Strana: 0393
Záhušťka, y, f. = zápraž 'ca. Mus. ol. 1898. 120. Sr. Záhuščka.

400771   Zahušťovací Svazek: 5 Strana: 0073
Zahušťovací = k zahušťování sloužící, Eindick-, zum Verdichten dienlich. Kotel z., Techn., Šp , látky. Vz Zahustidlo. Šp.

400772   Zahušťovač Svazek: 5 Strana: 0073
Zahušťovač, e, m., der Verdichter. Šp.

400773   Zahuštovadlo Svazek: 7 Strana: 1107
Zahuštovadlo, a, n., vz Zahustidlo. Z. barev. Vz KP. VI. 251.

400774   Zahušťování Svazek: 5 Strana: 0073
Zahušťování, n., die wiederholte Ein- dickung, Verdichtung. Šp.

400775   Zahútaný Svazek: 5 Strana: 0073
Zahútaný; -án, a, o, vertieft. — do čeho. Dbš. Sl. pov. V. 49.

400776   Zahútati Svazek: 5 Strana: 0073
Zahútati, vz Zahúcati. — se = pohří- žiti se do myšlének, sich in Gedanken ver- tiefen. Na Slov Plk.

400777   Zahúžviti Svazek: 5 Strana: 0073
Zahúžviti, il, en, ení = houžví přivá- zati. — co Na Mor. Tč. Musím hlavy z., aby neroztrieskaly sa, keď zahvízdam. Dbš. Sl. pov. IV. 88.

400778   Zahvárat koho Svazek: 10 Strana: 0513
Zahvárat koho = přemlouvati. Spiš. Sbor. slov. 1901. 87.

400779   Zahvězděný Svazek: 5 Strana: 0073
Zahvězděný; -děn, a, o. Stan tvôj sa nám v obluk neba zlatý v z-ných menách vypína. Hdž. Rkp.

400780   Záhvězdí Svazek: 5 Strana: 0073
Záhvězdí, n. = prostor za hvězdami nám nedovidný a tudy neznámý, der Raum jen- seits der Sterne. Kdo vší svojí náukou do z. může? Smiluj se ty Bože na z. Sš. Bs. 22., 198.

400781   Zahvězditi Svazek: 5 Strana: 0073
Zahvězditi, il, ěn, ění, besternen, mit Sternen anfüllen. — co: večerní nebe. Us. Tč.

400782   Záhvězdný Svazek: 5 Strana: 0073
Záhvězdný = co za hvězdami jest, jen- seits der Sterne befindlich. Z. sídla, Mus., prostory. Měst. bož. II. 271.

400783   Záhvizd Svazek: 7 Strana: 1107
Záhvizd, u, m., der Pfiff. Šd.

400784   Zahvízdati Svazek: 5 Strana: 0073
Zahvízdati; zahvízdnouti, dnul a dl, utí, aufpfeifen, anfangen zu pfeifen, ein wenig pfeifen. — abs. Někdo tu zahvízdal. Ros. — na koho, nač. Na někoho z. Br., D. Hoj, keď sa moje ovce po poli rozpasú, len na ne zahvízdnem, zvonečky zatrasú. Sl. spv. I. 25. A dva mladí pastýři tedáž zahvízdli na Lubka. Hol. 329. Z. na klíč, na prst. Us. Šd. — na čem. Z-dni na prstě, Us. Šd., Tč., na píšťalce. Us. Tč. Raz ti zahvízda čosi vonku, jako čoby tri sto Valachov od- razu na palci zahvízdlo. Dbš. Sl. pov. I. 254. — komu. Jestli mi tak zahvízdneš, až se hory doly zatřesou, obdržíš ty ovce. Kld. II. 53. Aj si zahvízdne, aj si zaspieva. Sldk. 50. Když větřík si zahvízdá. Drf.

400785   Zahvízdati Svazek: 10 Strana: 0513
Zahvízdati. Železný vrták kolem jeho hlavy zahvízdl (letěl hvízdaje). Zl. Pr. XXII 158.

400786   Zahvižděti Svazek: 5 Strana: 0073
Zahvižděti, anfangen zu pfeifen, sausen, aufsausen. Hneď na to zahvižďal náramný víchor. Dbš. Sl. pov. I. 132., 506. (Šd.). Stroj zahvižděl. Us. Tč. — na čem: na prstech (= zahvízdnouti). Na Ostrav. Tč. — kudy. Vietor zahvížďal úzkym okienkom. Klčk. VI. 33.

400787   Záhvozda Svazek: 5 Strana: 0073
Záhvozda, y, f. = železný klínek k upev- nění topůrka, násad v kladivě, v sekeře atd., aby nevypadly, der Axtnagel. Vys.

400788   Záhvozdí Svazek: 5 Strana: 0073
Záhvozdí, n. vz Záhošťsko.

400789   Zahvozditi Svazek: 5 Strana: 0073
Zahvozditi, il, ěn, ění, žděn, ždění = hvozdy (hřebíky) zabiti, vernageln. Ve Slez. Tč Na Ostrav. Tč. Strhnuv koni podkovu shledal, že vzácný kůň byl zahvožděn. Vz násl. Kos. v Km. 1884. 22. — koho: koně (podkovu mu přibití tak, že hřebík do ži- vého rohu mu vjede). Us. — Z. = začíti hvozditi, anfangen Malz zu dörren. Ros.

400790   Zahvožděný Svazek: 5 Strana: 0073
Zahvožděný, vz Zahvozditi.

400791   Záhy Svazek: 5 Strana: 0073
Záhy, vz Záha, 2.

400792   Záhý Svazek: 5 Strana: 0073
Záhý = časný, raný, zeitlich. Leška. Za z-ho jitra. Mühlstn. — Z., ého, m., osob. jm. Šd.

400793   Záhy Svazek: 7 Strana: 1107
Záhy. Cf. Mkl. Etym. 399. a.

400794   Záhý Svazek: 7 Strana: 1107
Záhý. Cf. jáh. Šf. III. 563.

400795   Záhy Svazek: 8 Strana: 0495
Záhy. Kdo chce prospět, počít musí z. Quis. Třš. 14.

400796   Záhyb, u, záheb Svazek: 5 Strana: 0073
Záhyb, u, záheb, záhbu, záhybek, bku, m. = zahnutí, der Bug, Einbug, Einschlag. Z. listu v knize, Us., klobouku, die Krämpe. D. Z. dráhy. NA. IV. 187. Z. cesty, die Wegbiegung. Dch. Z. předčelový, začelový. Osv. I. 419. Z. blány ovčí, die Amniosfalte, mozkový (mozku), die Brückenkrümmung (des Gehirnes, embryol); z-by pohlavné, die Geschlechtsfalten. Nz. lk. Čierne záhyby jej havranných vlasí rozlialy sa po milen- covej tvári. Lipa 314. Z. = fald, řása, řísa, vrap, ohyb, na Slov. raněc. Vz Řasa, Die Falte. Z. tlustý, kladený, dutý, Hluboký, založený, nabíraný, přes sebe, padající, scho- vaný; z-by klásti, dělati; dělá to z.; z-by spravovati. Šp. Z. lichý (na obuvi a šatstvu, který býti nemá), falsche, Falte; Zde se do záhybů skládá, hier wird plissirt. Šp. Po vnadném těle splývalo roucho perlové barvy v malebných záhybech. Němc. I. 130. To dievča proti obloku zočím, kde pekné údy složilo: hlava jej mäkkej na ručke leží, od pŕs čarovných v z-boch beží šata biela. Sldk. 251. Kolik asi záhbů má řasnatá její sukně? Sych. Záhybky = základky, pavláčky, za- lemování dole okolo sukně. Us. — Z. = chybný zával na sukně, jenž se stava při valchování, falsche Lage, falscher Falten- bruch, der Aal, die Walkribbe, Walkrippe. D. To sukno má záliby. Us. — Z. = falc, zásek, die Falz. Šand. II. 86.

400797   Zahyba Svazek: 5 Strana: 0074
Zahyba, y, f., zahybáč, e, zahybák, u, zahybanec, nce, m. = pečivo z mouky pše- ničné u Slováků okolo Hradiště, ein Ge- würzkuchen. Jg. Dle Šd. a Vck. = zahnutý (přeložený, zavinutý) koláč.

400798   Záhyba Svazek: 8 Strana: 0495
Záhyba. Z. u holubinky sloužila pro tka- nici, aby se jí holubinka vzadu zdrhla. NZ. IV. 146.

400799   Zahýbací Svazek: 5 Strana: 0074
Zahýbací, zahybací nůž = zahybák. Us. Tč.

400800   Zahybací Svazek: 8 Strana: 0495
Zahybací stroj, zahybačka (u klempířů), Abkantmaschine. Sterz. I. 32.

400801   Zahybáč Svazek: 5 Strana: 0074
Zahybáč, vz Zahyba.

400802   Zahybáč Svazek: 7 Strana: 1107
Zahybáč. Čf. Záprtek.

400803   Zahybáč Svazek: 9 Strana: 0393
Zahybáč, e, m., pečivo. Val. Mus. ol. XIII. 113.

400804   Zahybačka Svazek: 7 Strana: 1107
Zahybačka, y, f., u knihaře, Falzbein, u., Falzmesser, n., Falzzange, f. Rk.

400805   Zahybačka Svazek: 8 Strana: 0495
Zahybačka, y, f., vz Zahybací (3. dod.).

400806   Zahýbadlo Svazek: 5 Strana: 0074
Zahýbadlo, zahybadlo, a, n., das Um- sehlageisen. Šp.

400807   Zahybák Svazek: 5 Strana: 0074
Zahybák, vz Zahyba. — Z. = zahýbací nůž, zavírací nůž (kudla), křivák, das Fall- messer. Kld. I. 37., Brt, Vck., Tč.

400808   Zahybák Svazek: 8 Strana: 0495
Zahybák, u, m. = koláč z režné mouky s přehnutými okolky a nadívaný. Brněn. Brt. D. II. 485.

400809   Zahýbančok Svazek: 9 Strana: 0393
Zahýbančok, banečku, m., vz Výšivka.

400810   Zahybanec Svazek: 5 Strana: 0074
Zahybanec, vz Zahyba.

400811   Zahýbaný Svazek: 7 Strana: 1107
Zahýbaný, zum Einlenken geneigt. Us. Pdl.

400812   Zahýbati Svazek: 5 Strana: 0074
Zahýbati; zahnouti, ul, ut, utí, zahýb- nouti, zahybovati = počíti hýbati, ein wenig bewegen, rühren; obrátiti, otočiti, wenden, drehen; zajeti, einleken; ohnouti, nakři- viti, krümmen, beugen, umbiegen. Jg. — kam: za roh ulice. Us. Pdl.— si co jak. Z. si kalhoty až po kostky (kotníky). Mor. Tč. — čím. Zahýbal tím někdo. Us. — s čím: s vozem někam z. (zajeti). — co: nůž, ocas, Roucho, D., klobouk (ohnouti). Us. — odkud kam kde. Od Caesareje zahýbl pán k jihu na samých mezech gali- lejských. Sš. Mr. 40. Zahnul okolo rohu. Us. Na cestě z. Us. Dch.

400813   Zahýbati kam s kým Svazek: 7 Strana: 1107
Zahýbati kam s kým. S ní do smrčí k svému stavení z-la. Sá. — čím: voj- skem, das Heer in einer Bogenlinie seit- wärts führen. Lpř. — komu. Však vám nezahýbá (nemáte nouze). U Star. Jič. Vhl.

400814   Zahýbavo Svazek: 7 Strana: 1107
Zahýbavo pravil. Slov. Rl. CM. IX. 12.

400815   Záhybek Svazek: 5 Strana: 0074
Záhybek, vz Záhyb.

400816   Záhybel Svazek: 5 Strana: 0074
Záhybel, ble, f. = množství, svět, eine unbestimmte Menge o. Grösse. Na Slov. Plk. Pevne nedávno tu (medvěd) salašil. Ej, bola že to záhybeľ? Syt. Táb 251. Na zlú z. padnul v jaseň mráz a kraviarovi zašiel za nehty. Dbš. Sl. pov. II. 79. Zašiel som na zlú z. Pořek. Mt. S. I. 99.

400817   Záhybel Svazek: 7 Strana: 1107
Záhybel = záhuba, zahynutí. Czm. 109.

400818   Záhybka Svazek: 5 Strana: 0074
Záhybka, v, f., die Biegung des Weges. Dch. — Z., tellina, mlž. Krok II. 128.

400819   Záhybkový Svazek: 7 Strana: 1107
Záhybkový = záhybový. Pdl.

400820   Záhyblenka Svazek: 5 Strana: 0074
Záhyblenka, y, f. = záhybka, mlž. Šm.

400821   Záhybnatý Svazek: 5 Strana: 0074
Záhybnatý, gefaltet, Nz. lk.; faltenreich.

400822   Zahybnouti Svazek: 5 Strana: 0074
Zahybnouti, bl, utí = zahynouti, zu Grunde gehen. Právo jest, aby ten zahybl, kdo hubí. Č. exc. — Z., vz. Zahýbati.

400823   Záhybovatý Svazek: 10 Strana: 0513
Záhybovatý šat. Tbz. XIII. 216., Havl. 32.

400824   Záhybovitý Svazek: 10 Strana: 0513
Záhybovitý. Z. ř za Tbz. XVI. 251.

400825   Záhybový Svazek: 5 Strana: 0074
Záhybový, gefaltet, Falten-. A v jich prosriedku diadém zlatý, stozáhybové s po- vlakom šaty. Sldk. 333.

400826   Zahyhotati se Svazek: 5 Strana: 0074
Zahyhotati se udělati ,hyhy', zasmáti se hlasitě. Na již Mor. Šd.

400827   Zahýkati Svazek: 5 Strana: 0074
Zahýkati, zahýknouti, knul a kl, utí, an- fangen zu gigagen. — abs. Osel zahýkal. Ros. Vítr kolem zahýká. Osv. VI. 297. — se = zajíkati se. U Vysok. Lng.

400828   Zahyláňat Svazek: 7 Strana: 1107
Zahyláňat, vz Helekati (2. dod.) Val. Slavč. 95.

400829   Zahylásati na koho Svazek: 5 Strana: 0074
Zahylásati na koho, aufschreien, auf- heulen. U Spytinova. Tč.

400830   Záhymenný Svazek: 5 Strana: 0074
Záhymenný = záhumenní. Hrabali jsme na z-né lúce. Slez. Šd.

400831   Záhyn Svazek: 5 Strana: 0074
Záhyn, u, m. = zahynutí, der Untergang. Smrť odo mňa pŕchne, ktorú hľadám, ako ode zatraeencov. Zbr. Hry 253. Vznik a z. pozorujeme ve světě. Krok. Chránil je před z nem. Koll. Tam, kde víry chrám jest sho- řen, vládne záhyn jistotný; Ani těm malým Páně by se nebylo událo záhynu věčného ujíti; Písmo nebylo příčinou záhynu jeho; Nebezpečí z-nu; Určeni byli k z-nu. Sš. Bs. 17.. Mt. 249., J. 266., Sk. 163., 285. (Hý.).

400832   Zahýniti Svazek: 5 Strana: 0074
Zahýniti, il, ěn, ění = zatočiti provaz okolo kolu neb klády při spouštění piva do sklepa a jiných pracích. Us. Č.

400833   Záhynky Svazek: 9 Strana: 0393
Záhynky u ležatého golieru. Sbor. slov. II. 124.

400834   Zahynouti Svazek: 5 Strana: 0074
Zahynouti, zahynovati, zahýňati = po- jíti, umříti, untergehen, zu Grunde gehen, umkommen, sterben. — abs. Ani jediný nezahynul. Kom. Šlechetnost zahynuje. Us. Naděje zahynuje. Jel. Jeho sláva nezahyne. D. Kroj, obyčeje a zvyky zahyňají. Mor. Vek., Tč., Brt. Stará láska nezahyne, alte Liebe rostet nicht; Žízeň, že by (člověk) zahynul, Durst zum Vergehen. Dch. Käde idem, tade tmiem, vždy len myslím, že za- hyniem; nebojím sa zahynutia, len sa bojím, že ma chytia. Sl. spv. I. 8. Nebudu tam týdeň, ani hodinu, Pánbů ví nebeský kde já zahynu. Brt. P. 89. Svätí apoštolia! pre spasenia cenu, nedajte zahynúť slovanskému kmenu. Ppk. I. 213. A zahynu-li ja, zahy- neme oba, jenom nás položte do jedneho hroba. Sš. P. 220. Nedej mně, milá, nedej mně zahynúť; ty máš zástěrku, můžeš mě zavinút. Ib. 595. Ten rod všechen z nul. Dač. I. 64. Desky zemské musily by zahynuti nebo ujmu trpěti. Vš. Jir. 284. Ohně nelze upáliti, vody utopiti, větru zadusiti, pravdě zahynúti. Jošt z Rožmb, z 15. věku. Ó by se zatracenie báli, jazyk by sě zkrotil, pravda by držena byla a přísaha by zahy- nula. Hus I. 96. Ktož maličkých věcí netbá, pomalu zahyne; Nebudete-li sě hřiechóv káti, všichni zahynete. (Luk. 13.) Hus I. 264., II. 10. Chvale Boha nezahyneš, rouhaje se neobživneš. Prov. Šd. — čím: zlou smrtí, V., sněhem, zimou, žízní, hladem, D., me- čem. Rozdělením veliké věci zahýnají. Výkl. na Mat. 14. stol. Z-nul by tú rozpačí. Št. Kn. š. 29. Tu se naučil Boha prosiť, by jemu nědal zahynúť hladem. Slez. Šd. Mu- sím se svou bolestí od tebe a smrtí za- hynu. Němc. I. 89. No zahyň, studom věč- ným zahyň, podlá duše, čo o svobodu dobrý ľud moj mi pokúša. Chlpk. Sp. 11. Zahynieš a to biedne, ako pes, rukou šarhy zahy- nieš. P Tóth. Trenč. M. 118. Nebojme sa, chlapci, veď sme rovni radom; len lenivý môže zahynúti hladom. Sl. spv. III. 107. Mnozí občané mečem, mnozí morem z-li. Pam. Val. Meziř. 120. Dnes zlou smrťou ktos zahyne. Kyt. 1876. 23. Nouzí mnoho lidí z-lo; Mnoho raněných z-lo také zmrz- nutím na bojišti; Morem skoro všechna pří- tomná knížata z-la. Ddk. III. 151., IV. 29., 78. (Tč.). Mnoho lidí horkem zlo; Někteří nemocní ohněm tam z-li. Pal. Děj. III. 3. 55. a 148. (Šd.). Dýmem a ohněm tisíc lidu z-lo jest. Krádežem to z-lo; Z. ohněm. BO. Stvořitel váš potrebné věci vám zpósobí a nahotú nedá vám z. Hus II. 352. — kde: ve vodě, v boji, V., v hříších, Kom., v bitvě v Uhrách. Ml. Na bojišti z., Čsk., na vojně, Us. Šd., u vyhnanství Hdk. .Moja mladosť len tak hynie, aj zahynie ako lístok v bu- kovine. Sl. ps. 162. Nekleň, milá, nekleň, už jsu proklnutý, snad mosím zahynúť pod ludskýma ploty; Bodejes (bohdej jsi), ko- chanku, ve svěcě zahynul. Sš. P. 343., 363. Zahynu-li v tom lese, lítá zvěř mne roznese. Čes. mor. ps. 255. Když jsem nezahynul mezi Rakušany, na francouzských luhách, také nezahynu mé panence v rukách. Er. P. 112. Kolíne, nejeden synáček u tebe za- hyne. Er. P. 465. Jenž z-nu1 mezi oltářem a chrámem. Sš. L. 117. Okolo 30 osob v ohni zahynulo. Dač. I. 153 Ve kterýchž (bitvách) mnoho lidí z-lo. Pal. Děj. III. 3. 97. Kdo stojí v nebezpečenství, jistě v ňom zahyne. Na Slov. Tč. Bar v boji zahynieme, však v rodu žíť budeme. Na Slov. Tč. Koho pán Bůh chrání svým štítem, nezahyne v boji lítém. Prov. Šd. — kdy: při obléhaní města. Har. Při přechodu z-lo ovšem 200 bojovníků ve vlnách. Ddk. III. 233. Hospo- dine, spomoz nám, vet čas (= v tento čas, právě nyní) zahynem! Pass. 9. Verní ka- meráti nenechali svojho dobrodinca v ne- šťastiu z. Dbš. Sl. pov. 32. — od čeho: od meče, Br., Kram. V bitvě od svých za- hynul. Kuthen. Z. od zlosti. Us. Rapota r. 1099. od moru z-nul. Ddk. II. 370. Po- znal, že by jedním udeřením musel od něho z. Tč. exc. Nerepcete, jako sú někteří re- ptali a z-li sú od zbitele, to věz od angela, jenž je zbil. Hus I. 228. Ot meče z. ER Ale zákon zahyne od kněze a rada od starců. Br. Tato vazba není tedy špatna, za ja- kou ji někteří brusiči pokládají. — proč: pro vlasť. Kom. Hradišču, Hradišču, nech do ťa hrom bije, nejeden synáček pro tebe zahyne. Sš. P. 585. Skrze vieru živú neza- hynúť na věky. Chč. 612. Všecka víra z-la jest skrze ta panovánie. Chč. (Mus. 1880. 539.). Druzí mají přielišnú vieru, pro niž musejí z. Št. Kn. š. 8. — s kým. Se všemi v bitvě z-nul. Us. Z. s mouchami (nic ne- učině). V. Staré časy z-ly a staré zvyky s nimi. Zátur. Pr. II. 36. Upřímnosť z-la s těmi lidmi starými. Er. P. 514. Potupíš svět, ač nechceš s ním z. Hus III. 145. Drusilla se synem z-la při zasutí měst . . . Sš. Sk. 270. Zahyň to s tebú. Arch. IV. 145. — jak. Náhle z. V., Pal. Děj. IV. 2. 127., mizerně. BR. II. 71. a. Zahyň zoufale. Shakesp. Tč. Její sláva zahyň u kořenů! Hdk. Tak aby jich pamiatka z-la na veky. Sl. let. IV. 179. Neb ktožkoli jie (viery) celé a neporušené nechová, bez řeči zahyne věčně. Št. Kn. š. 14. Lebo ta naša láska na věky zahyne. Sš. P. 289. Z. na odporu hrdinském. Šmb. Stř. II. 15. Lež ten, co tróni Bôh na výsosti a divy robí v prírode, nedal z. svojim v úzkosti, viedol ľudstvo ku svo- bodě. Čjk. 34. Nezahyne na věky. Br. Do grunta z. Br. Všecko naše pokolenie bylo z-lo hřiechem v nevinnosti a v milosti. Hus II. 415. Ale dá jí (duši) bez posilenie z. Št. Kn. š. 6. — na čem. Protož na všem z-li. Pass. mus. 330 — komu. Jemu oko z-lo. NB. Tč. 254. Z-ne útočiště pastýřům. Br. — odkud. Nechť zahynou ze země a nechť jich není pod nebem. Br. Každá duše, kteráž učiní z ohavnosti těchto cokolivěk, z-ne z prostředka lidu mého. Hus I. 193.

400835   Zahynouti Svazek: 7 Strana: 1107
Zahynouti. Ž. kl. 2. 12. a j. — čím: hřiechem. Št. Kn. š. 56. — kde. Dybych věděl, kde zahynu, zapálil bych tú dědinu. Pčk. Ps. 23. — proč. Bohatý pro tebe (světe) zahyne. 15. stol.

400836   Zahynovati Svazek: 8 Strana: 0495
Zahynovati. Dle Bl. Gr. 176. neobyčejně m. hynouti.

400837   Zahynulosť Svazek: 5 Strana: 0075
Zahynulosť, i, f., der Untergang. Jg.

400838   Zahynulý Svazek: 5 Strana: 0075
Zahynulý = který zahynul, zu Grunde gegangen. To zrnce dřéve zahynulé vzrostlo jest. Št. Kn. š. 28., Kom. Staří Řekové již dávno jsou z-lí, avšak díla jejich umělecká a krásná žijí ještě mezi námi. Hš. Z-lé věci. BR. II. 271. b. — čím. Desátý peniez ztra- cený jest člověk hřiechem z lý. Hus II. 266. Vz Zahynouti.

400839   Zahynutelný Svazek: 5 Strana: 0075
Zahynutelný, vergänglich. Sklenný a z. klenot. Kon.

400840   Zahynutí Svazek: 5 Strana: 0075
Zahynutí, n., der Untergang. Na z. při- jíti, přivésti. V. Z. člověka, města, domu, věci.Us. Zprostiti z. někoho. V. K z. při- jíti. Živ. Kat. Z. někomu přinésti. Byl. Mrzké z. Jel. Také přinesena správa o z. mnoho panovníkovi milých mužů. Ddk. III. 234. Oheň ten By zajisté žral až do z. a všecku úrodu by vykořenil. BO. Žádný z nich kromě Jidáše nepřišel na z. BR. II. 591. a. Bázní z. a súdného dne bojí sě, ktož sě bojí Boha. Hus I. 117.

400841   Zahynutý Svazek: 10 Strana: 0513
Zahynutý = pomíjivý. V tomto životě z- tém. Chč. S. II. 281b.

400842   Zahýřiti se někde Svazek: 10 Strana: 0513
Zahýřiti se někde. Kká. Sion. II. 15.

400843   Zach Svazek: 5 Strana: 0075
Zach, a, m. = veliký žrout, grosser Fres- ser. Us. u Hořic. Některý pan mistr byl tak veliký z., že hned z rána potřeboval za půl zlatky potravy. Proch. — Z., osob. jm. Z. Jan, čes. hudebník, †1773. — Z. Ant., svob. pán, general rakous., vojen. spisov., † 1826. — Z. Frant., svob. pán, mathem. a astronom, † 1832. — Z. Frant., general srbský ve výsl. Vz S. N. — Z. = Zachariáš.

400844   1. Zach Svazek: 7 Strana: 1107
1. Zach, a, m., lepo, ryba? Zastr. Pršp. 15.

400845   2. Zach Svazek: 7 Strana: 1107
2. Zach Jiří. Ct. Slavín seš. 36. v příl. Z. Jan, varhaník. 1699.—1773. Vz Srb. 76.

400846   Zach Svazek: 8 Strana: 0495
Zach, a, m., vz Zachariáš (3. dod.).

400847   Zacha Svazek: 5 Strana: 0075
Zacha, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

400848   Zacha, Zácha Svazek: 8 Strana: 0495
Zacha, Zácha, y, m.,vz Zachariáš (3. dod.).

400849   Zachádzání Svazek: 5 Strana: 0075
Zachádzání, n. = zacházení. Na Slov. Nitra VI. 322.

400850   Zachádzať Svazek: 7 Strana: 1107
Zachádzať = zacházeti. Slov. Loos.

400851   Zachádzka Svazek: 7 Strana: 1107
Zachádzka = zacházka. Slov. Loos.

400852   Zachamraditi Svazek: 5 Strana: 0075
Zachamraditi, il, ěn, ění, vertuschen.— co kde. Tak to z. chtěli před králem. Čr.

400853   Zachápati Svazek: 7 Strana: 1107
Zachápati. Ducha sv. zjevenie zachápa- jiece volachu. Pass. 14. stol. Mus. 1882. 520.

400854   Zachápati Svazek: 10 Strana: 0513
Zachápati, umfassen. Co Morava z-pá. Puls. Lobk. k. 43. Sr. Zachapovati.

400855   Zachapovati Svazek: 5 Strana: 0075
Zachapovati, zachapnouti, zastr. = chy- titi, ergreifen, haschen. — koho. Hus.

400856   Zachar Svazek: 5 Strana: 0075
Zachar, a, m., osob. jm. Šd.

400857   Zachar Svazek: 8 Strana: 0495
Zachar, a, m., vz Zachariáš (3. dod.).

400858   Zachar Svazek: 9 Strana: 0393
Zachar Otakar, spis. Mus. 1899. 157., 550.

400859   Zacharda Svazek: 8 Strana: 0495
Zacharda, y, m.; vz Zachariáš (3. dod.).

400860   Zachariáš Svazek: 5 Strana: 0075
Zachariáš, e, m., Zacharias. Vz S. N., Tk. III. 248., V. 87., Blk. Kfsk. 988., 1045. Vz Zacharyáš.

400861   Zachariáš Svazek: 8 Strana: 0495
Zachariáš, e, m. Odtud: Zach, .Zacha, Zácha, Zachar, Zachař, Zacharda, Zach arnik. Kbrl. Sp. 20. Cf. Kotk. 35.

400862   Zacharka Svazek: 5 Strana: 0075
Zacharka, y, m., osob. jm. Phld. III. 3. 294.

400863   Zacharník Svazek: 8 Strana: 0495
Zacharník, a, m., vz Zachariáš (3. dod.).

400864   Zacharyáš Svazek: 5 Strana: 0075
Zacharyáš, e, m., osob. jm. Zacharias. Okolo Z-še a Reginy ubírají se vlaštovky do ciziny. Kld.

400865   Zachař Svazek: 5 Strana: 0075
Zachař, e, m., osob. jm. Arch. I. 255. — Z. z Potišt, čes. rodina vládycká. Vz S. N. — Z. = Zachariáš. Gl. 377., BO. — Z., jm. mlýna u Tábora. PL.

400866   Zachař Svazek: 7 Strana: 1399
Zachař O škůdce a odpovědníky zem- ské, z-ře a jiné. Arch. XI. 303.

400867   Zachař Svazek: 8 Strana: 0495
Zachař, e, m., vz Zachariáš (3. dod.).

400868   Zachařík Svazek: 5 Strana: 0075
Zachařík, a, m., osob. jm. Arch. I. 170., 249.

400869   Záchata Svazek: 9 Strana: 0393
Záchata, vz předcház. Záhata.

400870   Zacházení Svazek: 5 Strana: 0075
Zacházení, n. = nakládání s čím, die Behandlung, die Manipulation. Nz., Šp. Ďa- kujúc vám za vaše vľudno s námi zachád- zania. Zátur. Vinš. I. 39. Laskavým zachád- záním s nimi docílil neslýchanou váhu. Nitra VI. 322.

400871   Zacházeti Svazek: 5 Strana: 0076
Zacházeti, vz Zajíti, 1.

400872   Zacházeti Svazek: 9 Strana: 0393
Zacházeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 336.

400873   Zacházeti s čím jak Svazek: 10 Strana: 0513
Zacházeti s čím jak Zachodia s ním ako s rozpuknutým krčiažkom. Rizn. 175.

400874   Zacházka Svazek: 5 Strana: 0076
Zacházka, y, f = zacházení, der Umweg. Z-ku učiniti. Us. Bočné z-ky (okliky), seit- liche Umwege. Us. Dch. Mladík a psík ne- dělá si mnoho ze zacházky. Pk., Hkš. — Z. = obcování s kým, der Umgang. Plk.

400875   Zachcabčilý Svazek: 5 Strana: 0076
Zachcabčilý = tlustý, zvl. o ženských, dick, fett. U Jižné. Vrů.

400876   Zachci Svazek: 5 Strana: 0076
Zachci, vz Zachtíti.

400877   Zachechtati Svazek: 5 Strana: 0076
Zachechtati, chechtám a chechci; za- chochtati; zachechtati se, zachechtávati se = počíti chechtem se smáti, laut zu lachen, zu kichern anfangen. — abs. Někdo tu za- chechtal. Kdo se tu zachechtal? Us. Čertík se ušklebil a zachechtal. Kld. II. 63. — se na koho. — se nad čím. Tč. — jak. Ďá- belsky se zachechtal. Us. Šd.

400878   Zachej Svazek: 5 Strana: 0076
Zachej, e, m., osob. jm. Šd.

400879   Zachi-us Svazek: 5 Strana: 0076
Zachi-us, a, m. Z. Jakub, v 16. stol. Jir. H. 1. II. 345.

400880   Záchlad Svazek: 8 Strana: 0495
Záchlad, u, m. = zachlazení. Záp. Mor. Brt. D. II. 419.

400881   Zachladiti Svazek: 5 Strana: 0076
Zachladiti, il. zen, ení (na Slov. -děn, ění), zachlazovati = zastuditi, kühl machen, abkühlen. — se. Us. — si co: žaludek, hlavu. — se čím: koupáním ve studené vodě.

400882   Zachládka Svazek: 7 Strana: 1107
Zachládka, y, f. zomentum, zastr. Pršp. 87.

400883   Zachladlý Svazek: 5 Strana: 0076
Zachladlý = zachlazený, verkühlt. Má z-dlou hlavu. Us. Šd.

400884   Zachladnouti Svazek: 5 Strana: 0076
Zachladnouti, dnul a dl, utí = zachla- diti se, sich erkälten, verkühlen. Puch. Byla venku a trochu z-dla. Us. Šd.— kdy čím. Za zimnej noci tvár mrazom z-dla. Lipa III. 364. — kde v lese, na louce.

400885   Zachlachniti se Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlachniti se, il, ění, hell auflachen. — nad čím. Na Ostrav. Té.

400886   Zachlachtati se Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlachtati se, zachlachotati se, vz Chlachtati se. Mor. Šd.

400887   Zachlápati Svazek: 9 Strana: 0393
Zachlápati = zatleskati? Vodník si ve vodě z pal rukama Vyzov. Mus. ol. XIII. 32.

400888   Zachlastati Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlastati = chlastem zapomenouti, trin- kend vergessen. — co: zlosť. Us. Vk

400889   Zachlastiti Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlastiti, il, štěn, ění = znesvětiti, po- skvrniti, zastr.

400890   Zachlastiti Svazek: 7 Strana: 1107
Zachlastiti, profanare. Z. kl. 88. 40. — Z. se vodum = zalknouti se. Mor. Vhl.

400891   Zachlazenina Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlazenina, y, f., die Verkühlung. Us. Šd.

400892   Zachlebiti se Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlebiti se, il, en, ení = zalichotiti se, sich einschmeicheln. — komu. Aby se mu zbil, všímal si pilné své služby. Jrsk. ve Světz. 1881. 98.

400893   Zachlemtati Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlemtati, verschlappern; zu schlap- pern anfangen. Ros.

400894   Zachlestiti co Svazek: 10 Strana: 0513
Zachlestiti co: dvéře (= zatarasiti). Frant 17. 43.

400895   Zachleva Svazek: 5 Strana: 0076
Zachleva, y, f., ergastula. Veleš.

400896   Zachlichtati se Svazek: 9 Strana: 0393
Zachlichtati se. Ŕezn. Utr. 74.

400897   Zachlípiti Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlípiti, il, en, ení; zachlipovati = zaklopiti, zastíniti, verdecken, verhängen. — si co. Cos pak sobě tak oči zachlípil? Ros. — se = zaklopiti se. — se čím: klobou- kem. Ros.

400898   Zachlipnouti Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlipnouti, pnul a pl, ut, utí; zachli- pati = počíti chlipati, zu schlabbern anfan- gen. — si čeho: jestli nemocný mléka si zachlipne. Tab. lid. — si jak odkud. Nuž len tak dák bokom si z nej trochu zachli- pol. Dbš Sl. pov. I. 402.

400899   Zachlipovati Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlipovati, vz Zachlípiti.

400900   Zachlistiti Svazek: 7 Strana: 1107
Zachlistiti = zachlastiti (i dod.). Ž. wit. 88. 40. — Z. = zavříti. Zachlisti pilně dvéře v zámky a sám po přelazu vyšel jest. BO.

400901   Zachlopati Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlopati = zaklepati. Mor. Tč. — Z. = zamazati, zatarasiti, zu-, vermachen.— co: díru, otvor. Na mor. Val. Vck. — Z. = potřísniti, pošpinili, zablatiti, beschmutzen. — co čím: kabát blátem. Šb. Vck.

400902   Zachlopený Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlopený; -en, a, o, zugemacht, ver- schlossen, zugedeckt. Chcú oknom pozrieť dnu, ale okno z-né (okenicemi). Klčk. V. 148. Vz Zachlopiti.

400903   Zachlopiti Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlopiti, il, en,ení, zachlopovati, zu schlagen, schliessen. Mor. Šd. — co: kozu Mt. S. I. 71. — co za kým. Dvere za ňou z-la a zámik zatisla. Dbš. Sl. pov. II. 41. On vrtký vyskočí a z-pí dvere za sebou. Dbš. Sl. pov. I. 544.

400904   Zachlopiti Svazek: 8 Strana: 0495
Zachlopiti — zavříti. Dvere sa zachloply (zapadly). Phľd. 1894. 294.

400905   Zachlostati Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlostati, vz Zachlostnouti.

400906   Zachlostiti Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlostiti, il, ěn, ění = chlostem zabiti, Jemanden halb todt schlagen. Plk.

400907   Zachlostnouti Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlostnouti, stnul a stl, ut, utí: za- chlostati = začíti chlostati, einen Schmiss versetzen. Schmisse zu geben anfangen. — co kde. V nej (zemi) prvé z-li slasti (jsme). Sldk. 344. L.

400908   Zachloščiť Svazek: 7 Strana: 1107
Zachloščiť = zabiti (prase). Uh. Brt. D. 293.

400909   Zachluacený Svazek: 5 Strana: 0076
Zachluacený = chlupy zarostlý, be-, verhaart. Ros.

400910   Zachluchlať Svazek: 7 Strana: 1107
Zachluchlať, vz Zachochliť. Slov. Rr. Sb.

400911   Záchlum Svazek: 5 Strana: 0076
Záchlum, u, m. = záchlumí. Šd.

400912   1. Záchlumí Svazek: 5 Strana: 0076
1. Záchlumí, n. = krajina za chlumem, die Gegend hinter dem Hügel. Tč.

400913   2. Záchlumí Svazek: 5 Strana: 0076
2. Záchlumí, n , č. Záchlumo, a, n., něm., Eisenhütte], ves u Stříbra. Vz S. N. — Z., něm. Zachlura, ves u Žamberka. PL Vz Tk. III. 104 , Sdl. II. 83., 84., Arch. V. 550

400914   Zachlumpaný Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlumpaný; -án, a, o = uchlumpaný, zašpiněný, beschmutzt. Mám leknice z né. Slez. Šd.

400915   Zachlumsko Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlumsko, a, n. =krajina za chlumem. SI. let. 1. 97.

400916   Zachlumský Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlumský. Z. Srbové. Sl. let. V. 11.

400917   Zachlupacenosť Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlupacenosť, i, f., die Behaartheit. Ros.

400918   Zachlupatěti Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlupatěti, ěl, ění = chlupy obrosti, haarig werden; 2) zbohatnouti, reich werden. Us.

400919   Zachlupatiti Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlupatiti, il, cen, ení, mit Haaren bedecken, verhären. Ros.

400920   Zachlustati Svazek: 5 Strana: 0076
Zachlustati = zakypati, zamazati. — co čím: šaty blátem, díru maltou, stěnu vápnem, überwerfen. Na Ostrav. Tč. U Brusp. Mtl.

400921   Zachmáriť sä Svazek: 5 Strana: 0076
Zachmáriť sä = zachmouřiti se. Zachmári sä Napadne sňahu. Hdž. Čít. 142.

400922   Záchmat Svazek: 7 Strana: 1107
Záchmat, u, m., Nachgriff, m. Z. do- vnitř, zevnitř. V těl. Rgl. — Z. Viděla, že v něm panuje většina Rakousku příznivá a z-tům revolučním odporná. Bdl. ŽEr. 32.

400923   Zachmatati Svazek: 5 Strana: 0076
Zachmatati, zachmatnouti, tnul a tl, ut, utí, ergreifen. — co kam. Hneď do oboch zachmatne kameň ruk a nad seba zdvíha. Hol. 30. — co čím. Bok si opáše mečom, na ľavú potom hádže zorácí štít ruku a pra- vicou zrutné zachmatne dubisko Hol. 113.

400924   Zachmeliti Svazek: 5 Strana: 0076
Zachmeliti, il, en, ení = ochmeliti, mit Hopfen anmachen. — co: pivo. — Z. = zapiti chmelným pivem, versaufen. — co: svůj rozum. Jg.

400925   Zachmouřiti Svazek: 5 Strana: 0076
Zachmouřiti, vz Zachmúřiti.

400926   Zachmulený Svazek: 10 Strana: 0679
Zachmulený. Dům sněhem z. Zl. Pr. XXIII. 43.

400927   Zachmúliti se Svazek: 5 Strana: 0076
Zachmúliti se, il, en, ení = zamračiti se. A starý Dlugoš sa z-lil. Klčk. VI. 26.

400928   Zachmurati Svazek: 5 Strana: 0076
Zachmurati = zachmuřiti. Na Ostrav. Tč.

400929   Zachmúřelý Svazek: 7 Strana: 1107
Zachmúřelý = zachmúřený. Hrts.

400930   Zachmuření Svazek: 5 Strana: 0076
Zachmuření, n., die Trübung, Unwöl- kung. Dch.

400931   Zachmúřený Svazek: 5 Strana: 0076
Zachmúřený; -en, a, o, düsterumwölkt, getrübt, betrübt. Dch. Z. tvář, Šbr., čelo, obličej, Vlč., den, nebe, jedle. Osv. VI. 597., V. 638. Po z-né obloze křižovaly se blesky. Bes. ml. Tč. Čože je tebe, že si taký za- chmúrený, keď druhí rozveseľujú sa? Dbš. Sl. pov. VI. 46.

400932   Zachmuřiti Svazek: 5 Strana: 0076
Zachmuřiti, zachmouřiti, il, en, ení; za- chmuřovati, zachmouřívati = chmurami za- kryti, pošmouřiti, mit Wolken beziehen, verfinstern, bedecken. — co. Oblaky nebe, slunce z-ly. Us. Tč. Z. čelo. Kos. v Km. 1884. — se, sich verfinstern, trüb, finster, düster werden. Otcova tvář se z-la. Kos. Nebe se z-lo. Us. Tč. — se jak: hněvně. Kká. K sl. j. 177. — se kde. Z-lo se na západě, bude pršeť. Us. Tč. Z-lo se na nebi. Us. Tč. Mnozí se v mysli zachmuřovali. Jrsk.

400933   Záchod Svazek: 7 Strana: 1107
Záchod = západ. Už je slunečko nad z-dem. Sš. P. 374. Měsiec proto slove menšie světlo, že se menší na zdě (minuitur in consumatione). B. mik. Sir. 43. 7. — Z., Abtritt. Čímtě plnější, tím z. i hůře smrdí. Č. Kn. š. 314. O z-dech v 15. a 16. stol. vz Wtr. Obr. I. 408. an., 794., II. 181.

400934   Záchod Svazek: 8 Strana: 0495
Záchod v Rkk. Také v bibli mikulovské a na Mor. Vz Mus. 1896. 350.

400935   Záchod Svazek: 9 Strana: 0393
Záchod školní ve středověku. Vz Wtr. Part. 820.

400936   Záchod, u, záchodek, dku, záchodeček Svazek: 5 Strana: 0077
Záchod, u, záchodek, dku, záchodeček, čku, nu. = zajití za něco, der Gang hinter etwas. Z. slunce za horu (západ), der Unter- gang der Sonne. V. Laskachom sě, milo- vachom, slunce na záchodě. Rkk. 63. Vlasti, slunce na z-dě (na západní straně). Rkk. 45. Už je z. slunce. Us. Slunce stálo na záchodě. Nár. ps. Bdl. — Z. = zajití, zacházka, der Umweg. Bern. — Z. = tajný pokoj, sráč, §roň, der Abort, die Latrine, Retraite, das Privet, sterquilinium. BO., BR. II. 158. a., Jg. Z. prkenný, z prken, Er., kamenný, v domě, na dvoře. Anglický z., Water-closet, splachovací, Water-closet, Dch., zemový, Erd-closet, se zátvorem vodovým, Water- closet. Nz. lk. Mám psáno v starém z-dě. Výb. II- 37. V z. puštěno bude. ZN. Zlato jich v z-dě bude. BO. Záchodek, die An- standsbude, das Pissoir. Dch. Podlé proni- kavého zápachu z-du, kanálu a p. lze na blízkou změnu počasí souditi. Us. Tč. Z. kdoby chtěl dělati, vz Kol. Jir. K. XXXVIII. Na z. jiti. D. Chřípěmi jako záchodem vozher vytéká. Kom. Z. vykliditi, vyčistiti. Do z-du rozpuštěnou zelenou skalici, kyselinu kar- bolovou atd. vyliti, aby nezapáchal. Us. Na z. se posaditi, na z-dě seděti. O řím. a řec. z-dech vz Vlšk. 81., 85., 90. — Z., jm. místní. Tf. Odp. 287. Z. v Táborsku. Vz Blk. Kfsk. 1221, 1227. Z., jm. lesa u Pod- hradí na Mor. Sk.

400937   Záchodek Svazek: 5 Strana: 0077
Záchodek, vz Záchod.

400938   Zachoditi Svazek: 5 Strana: 0077
Zachoditi, vz Zajíti, 1.

400939   Zachoditi se čím Svazek: 10 Strana: 0513
Zachoditi se čím: pláčem = štkáti. Slov. Czam. Slov. 223.

400940   Záchodkový Svazek: 5 Strana: 0077
Záchodkový = záchodový. Mj.

400941   Zachodní Svazek: 5 Strana: 0077
Zachodní = od záchodu, západní, West-, westlich. — Z., Abtritts-. Z. stolice noční, der Leibstuhl. Na z. stolici se posaditi. Háj. Z. roura. Vz Záchodový.

400942   Záchodník Svazek: 5 Strana: 0077
Záchodník, a, m. = kdo lstivě koho ob- chází, záchod činí, listiger Nachsteller. Toť jsú tvoji zákonnící, zlým záchodem z-ci, hriešným během závodníci. 1448.

400943   Záchododský Svazek: 7 Strana: 1107
Záchododský Petr. Cf. Bačk. Písm. I. 35.

400944   Záchodový Svazek: 5 Strana: 0077
Záchodový = záchodní, Abtritts-. Z. rou- ra, kanál, Zpr. arch. VII. 54., plyn, Latri- nengas, Nz. lk., nálevka, der Abtrittstrichter. Us. Pdl. Z. trouba, odpadky. Šand. II. 63., 70. Vz Zachodní.

400945   Záchodový Svazek: 10 Strana: 0513
Záchodový hnůj (pod zelí). Čes. 1. XIII. 162.

400946   Záchodský Svazek: 5 Strana: 0077
Záchodský, ého, m. Z. Petr. Jir. H. l. II. 345.

400947   Zachodzený Svazek: 8 Strana: 0495
Zachodzený. Vz Tanec mor. (3. dod.).

400948   Zachochliť Svazek: 7 Strana: 1107
Zachochliť = zachuchlať, hlavu nedbale obvázati. Slov. Rr. Sb.

400949   Zachocholatiti Svazek: 5 Strana: 0077
Zachocholatiti, il, cen, ení = chochola- tým učiniti, kogelig machen; chocholacením zandati. Ros.

400950   Zachochtati Svazek: 5 Strana: 0077
Zachochtati, vz Zachechtati.

400951   Zachojati Svazek: 5 Strana: 0077
Zachojati = zaváti, zatřásti, verwehen, aufschütteln. — čím. U Rožnova. Sš. P 383.

400952   Zachomrstati se Svazek: 5 Strana: 0077
Zachomrstati se = zamotati se, zavrá- vorati. Jil.

400953   Zachopiti Svazek: 5 Strana: 0077
Zachopiti, il, en, ení; zachopovati = za- chytiti, fassen, ergreifen. Bern. — koho. Koho to jednou zachopí. Št. Jakož peklo, kteréž jednou přijme, ale vždy drží, tak pravé milování Kristovo, kohož jednú za- chopí právě, nikdy potom nepustí. Hus III. 97. — co čím: kůži jehlou s nití z. Lk. — se jak. V tom z-pí se na cval; Zver do skrýš uteká, z-pí sa vtactvo na úlet. Hol. 56., 149. (Šd.) — čeho. I pletené ostrým tehdáž mečom utne ohlávky a krásných z-pí žrebcov. Hol. 137.

400954   Zachopiti Svazek: 8 Strana: 0495
Zachopiti někoho doma = zastati. Kyjov- sko. Brt. D. II. 419.

400955   Zachopiti Svazek: 9 Strana: 0393
Zachopiti. Za Št. polož: Bes. 9.

400956   Zachoptať sa Svazek: 7 Strana: 1107
Zachoptať sa = zapackovať, brknouti. Val. Brt. D. 293.

400957   Zachoralý Svazek: 5 Strana: 0077
Zachoralý, krankhaft. Šm.

400958   Zachoř Svazek: 5 Strana: 0077
Zachoř, e, f., ves zaniklá. Vz Tk. I. 379.

400959   Zachořený Svazek: 7 Strana: 1107
Zachořený = nemocný. Z. dobytče. Brt.

400960   Zachořeť z něčeho Svazek: 10 Strana: 0513
Zachořeť z něčeho = ochuravěti. Val. Čes. lid. XI. 483.

400961   Zachořeti Svazek: 5 Strana: 0077
Zachořeti = ochuravěti, krank werden. Na mor. Val. Vck.

400962   Zachotín Svazek: 5 Strana: 0077
Zachotín, a, m., ves u Pelhřimova. PL., Tk. III. 36., 45., Blk. Kfsk. 485.

400963   Záchov Svazek: 5 Strana: 0077
Záchov, u, m. = zachování, das Aufbe- wahren, Erhalten, die Erhaltung. L. Zrůst a z. Ssav.

400964   Záchova Svazek: 7 Strana: 1107
Záchova, v, f. = záchov. Dobytek na z-vu krmený. Šd.

400965   Zachovací Svazek: 5 Strana: 0077
Zachovací = k zachování sloužící, Erhal- tungs-. Z list, der Geleits-, Passbrief. V. Z. prášek, das Konservirungspulver. Z. loď = ochranná, záchranná, toto snad lepší. — Z. list = vysvědčení dobrého chování, list o cho- vání se, list zachování se, das Leumund- zeugniss, Sittenzeugniss, die Kouduiteliste, das Wohlverhaltungszeugniss. Faukn., Ros. A, ten pán, u kohož jest slúžil, dal by list z. témuž služebníku, vyznávaje, že jest jemu věrně slúžil. Arch. V. 233. Pro tu příčinu, kteráž se zde vypisuje, nemohú slušně On- drovi list z. dáti; Nynie Ondra žádá od staro- městských listu z-cieho; A ten list z. račte zase poslati. NB. Tč. 126., 234. (Tč.). — Z. list = rodní list. Ros.

400966   Zachovač Svazek: 5 Strana: 0077
Zachovač, e, m. = kdo zachovává, der Erhalter. Hus. — Z. něčeho = plnitel, der Beobachter, Erfüller. Ms. výkl. píšťal. k. 3. Neb přikrývá množstvie hřiechóv a potom všem z-čóm svým připravuje věcný život. Hus III. 41.

400967   Zachovadlo Svazek: 5 Strana: 0077
Zachovadlo, a, n. das Reservoir; der Sumpf (v dolech). Vys.

400968   Zachoval Svazek: 5 Strana: 0077
Zachoval, a, m., osob. jm. Tk. V. 97., 98., Šd.

400969   Zachovalosť Svazek: 5 Strana: 0077
Zachovalosť, i, f. = zachování, udržení, die Aufrechthaltung. Šp. — Z. = čistota, pořádek, die Reinlichkeit, Ordnung. Má všecko v z-sti. Us. u Hostačova. Brut. — Z. = bez- úhonnosť, die Wolilgesittetheit, Unbeschol- tenheit, Wohlverhaltung, Untadelhattigkeit. Pro jeho dobrou z. to učiním. Ros. Z k lidu. Troj. Z. na cti. J. tr. Ctná z., ehrliche Auf- führung. NB. Té. 288. K jejichžto prosbě pro věrnosť a z. jich nakloněni jsme. List z r. 1533. Tč. — Z. = list dobrého chování. Vz Zachovací. D.

400970   Zachovalý Svazek: 5 Strana: 0077
Zachovalý = který se zachoval, wohl- verhalten, unbescholten, gesittet. Z. žena, Háj., muž. Br. Veď svědky usedlé lidi za- chovalé před kříž. O. z D. Svědek hodný, z-lý. VI. zř. 85. Z. člověk. Dch. Muži z-lí a věrohodní. Pal. Děj. IV. 2. 125. Z lá panna. Us. Šd. Drahý klenot jest z-lá česť. Us. Šd. — jak. Zle z-lý, V., dobře z. Us. Člověka řádného a dobře z-ho. List hrad. z r. 1441. Tč. Dobře z-lí rodiče mají péči a starosť o své dítky. Us. Brt. Odběhli a zle z-lí sirotci. List z r. 1595. Šd. Obžalovaný jest člověk poctivě zlý. NB. Té. 115. Oba jsú lidé ctně zlí. NB. Té. 235. Člověka řádného a dobře z-ho. List z r. 1447. Syn dobře i šlechetně z-lých lidí. List z r. 1515. Mus. 1880. 490. Má býti všemi obyčeji člověk z-lý. Vš. 81. — kde. Dobrá jeho a ctná i z-lá mezi lidmi pověsí. List z r. 1515. Mus. 1880. 490. Člověk poctivě v řemesle z-lý. NB. T6. 277. — čemu. A ten úřad aby dobrému cti z-mu pánu nebo rytířskému člověku ráčil dáti. Zř. F. 1. A 31. — na čem: na cti, Pr. měst., J. tr., Er.,Václ. XXVIII., Zř. F. I. A. X. 2., Vš. 3., Arch. V. 12., Pal. Děj. V. . 263., na poctivosti. V., Apol Dobře z-lým býti na poctivosti. Bart. I. 25. — v čem. Řečník má býti muž dobrý a ve své cti z-lý. Kol. 19. Z. v poctivosti, V., v čistotě. Jel.

400971   Zachovalý Svazek: 7 Strana: 1107
Zachovalý. Svátosti ode všech věrných zvyklé a z-lé (zachovávané). Bart. 80. — kde. Starodávní v království zachovávalý obyčej. Sněm. 1651. p. 19. — v čem: Ve všem z-lý. Arn. 877. — ke komu. Ke všem lidem z-lý. Arn. 895.

400972   Zachovalý Svazek: 10 Strana: 0513
Zachovalý. Ve cti z-lý. Arch. XX. 556.

400973   Zachovám Svazek: 5 Strana: 0078
Zachovám, zachovávání, die Erhaltung, Konservation, Konservirung, Instandhaltung, Bewahrung, Unterhaltung. Nápomocné k z. zdraví. V. Z. sebe samého; Z. beze škody; Z. koho do smrti. Sirotkům pro z. dědictví poručníci se dávají; Z. svornosti. Kom. Z. něčeho v tejnosti. Z. příkazu, zákona. Z. silnic, budov atd. v dobrém stavu, die In- standhaltung der Strassen usw. J. tr. Z. zvířecích koží, die Konservirung der Thier- häute, piva, die Biererhaltung, strojů, die Maschineninstandhaltung, šťávy, die Konser- virung des Pressaftes. Šp. Z. řádu, pořádku, slušnosti, Us., síly, Mj., představ, Dk. P. 49., z. památek historických a uměleckých, Mus. 1880. 371., z. individua, druhu, Stč. Zmp. 804.; princip z. energie, zákon z. hmoty, SP. 11. 81., 84., ZČ. I. 5., 6., z. roviny otá- čení, síly, práce, ZČ. I. 178., 254 ; z. míru. Šb. Děj. S. II. 22. Z. dobré lásky i věčného pokoje. List z r. 1532. Mus. 1880. 560. Ti žárlivým okem bděli nad z ním zákona Bře- tislavova. Ddk. III. 209. Z. někoho při něčem. Slov. les. Ale nepochybujeme, že k tornu pro z. dobrého súsedství přijíti nedopustíte. Sl. let. I. 70. Okazuje svědomiem z. svej cti; Tehdy v tejto míře jim to svědomie k z. a obdrženie jich pře nemuož přijíti. NB. Tč. 50, 151. Z. přikázaní jest oběť Bohu najvzácnejšie; Z těchto věcí znáš, kterak jsme zavázáni k z. neděle nebo svátku; To božie milovanie a plné z. té služby božie záleží na z. božieho přikázánie; Proto meč knieže neb pán nosí, aby mocně pro chválu boží řádem mstil nad zlými a pudil je k bo- žiemu zákonu z. Hus I. 52., 113 , 296., II. 257. (Tč.). — Z., die Verhaltung. Z.-se ve službě. Čsk. Z. se dle něčeho, die Darnach- achtung. J. tr. Nemilostivé, ano poněkud i nešetrné se z. císaře Rudolfa II.; Tako- výmto z-ním stalo se, že . . . Mus. 1880. 228., 238. Pro nepředložité jeho se z. Sš. II. 5. — Z. = zachovalosť, die Haltung, Konduite, gute Sitten, Unbescholtenheit Jest člověk dobrého z., Ros , zlého z. Háj. List z. svého vzíti. Us. Dobré z. za bohatství platí. Č. Nevíš-li urození a z. svého, roz- hněvej souseda nejbližšího, povíť povahu života tvého. D. Z. rodičů jeho ctné i šle- chetné. List z r. 1515. Nepoctivé z. Sl. let. I. 305. Počestné, dobré z. Mus. 1880. 445. Nejprvé aby rodičů z. ukázal. Sedl. Rychn. 40. Kdokoli chce v sousedství přijat býti, okaž prve list rodu a z. svého. Pal. Děj. V. I. 126. Jestliže Juřík obžalovaný jest prvé poctivého z. na své cti, tehdá má k svému právu připuštěn býti; Žádaje od nás listu z. rodičů jeho otce a máteře. NB. Tč. 72., 288.

400974   Zachovanec Svazek: 5 Strana: 0078
Zachovanec, nce, m. = schovanec, alu- mnus, das Pflegekind. Mm.

400975   Zachování Svazek: 7 Strana: 1107
Zachování Jeho v dobrém z. obraňovali. 1515. Mus. 1880. 490. Pokora jest pravý pěstún a z všech šlechetností. Št. Kn. š. 103. — Z , Verhaltung. Podle obyčeje a z. jiných měst. Let. 99.

400976   Zachovanosť Svazek: 5 Strana: 0078
Zachovanosť, i, f. = zachování, nachování, uspořené, die Ersparung, Erübrigung.

400977   Zachovanství Svazek: 7 Strana: 1107
Zachovanství, n. = zachování. Sv. ruk. 328.

400978   Zachovaný Svazek: 5 Strana: 0078
Zachovaný; -án, a, o, erhalten, konser- virt, in Stand gehalten. Z. stavení, kniha, zvyk, obyčej, atd. Ten ještě nic neztratil, jenž Boha z-ho má. Exc. — jak. Podlé obyčeje královstvie českého od starodávna z-ného. Arch IV. 489. Písemně z-ná usnesení sněmovní. Osv. I. 70. Pakliby dobře z-ný nebyl. NB. Tč. 43. Panošemi dobrými a dobře z-nými a osedlými. Půh. I. 381. Duchovnie poslušenstvie plně vedlé zákona božieho z-né. Hus. I. 92. kde. Predešlosti veľkej dedič malý z-ný v Tatrách. Hdž. Rkp. — čemu. Jakož oni praví, že by nebyl své z-ný, my vždy pravíme, že jest. NB. Tč. 92. — v čem : v tajnosti (tajný). V. Z. zdraví. Dch. — k čemu: ke každodenní potřebě. V. — V z ostatně Zachovati.

400979   Zachovaný Svazek: 7 Strana: 1107
Zachovaný, absconditus. Ž. kl. 16. 14. — k čemu: k zatracení. Hus II. 374.

400980   Zachovatel Svazek: 5 Strana: 0078
Zachovatel, zachovavatel, e, m., -der Er- halter, Bewahrer, Verwahrer, Versorger. Z. = spasitel, obránce, Retter. V. Z. života, Č., šatů, D., církve. Br. Litera jest paměti zachovavatel. Lom. Tvůrce a z. všeho světa. Dch. Věřiti o Bohu dále jest věřiti, že jest stvořitel, vykupitel a z. všeho světa. Hus III. 291.

400981   Zachovatelka Svazek: 5 Strana: 0078
Zachovatelka, y, f. = zachovatelkyně.

400982   Zachovatelkyně Svazek: 5 Strana: 0078
Zachovatelkyně, ě, f., die Erhalterin, Bewahrerin, Verwahrerin.

400983   Zachovatelný Svazek: 5 Strana: 0078
Zachovatelný, was sich erhalten lässt, erhaltbar. Us. Tč., Ctib. H. 129.

400984   Zachovatelsky Svazek: 5 Strana: 0078
Zachovatelsky působiti, erhaltend wir- ken. Dch.

400985   Zachovatelství Svazek: 5 Strana: 0078
Zachovatelství, n., der Konservatismus.

400986   Zachovati Svazek: 5 Strana: 0078
Zachovati, zachovávati = chrániti, zba- viti zlého, bewahren, behüten, erhalten; udr- žeti bez škody, v dobrém stavu, erhalten, im guten Stande unterhalten, aufrecht erhalten; nevypustiti, nevydati, er, behalten, nicht herauslassen o. weglassen, nicht weggeben, behalten; uhospodařiti, verwahren, ersparen, erübrigen, aufsparen, aufbewahren; vymíniti, zůstaviti, vor-, aufbehalten; držeti, plniti, šetřiti, ostříhati, podlé něčeho živu býti, halten, beobachten, befolgen, erfüllen; o něco nepřijíti, neztratiti, be-, erhalten, nicht drum kommen; se = chovati se, sobě počínati, míti se, činiti dobře n. zle, sich verhalten, betragen, benehmen, aufführen, sich bezeugen; po vůli někomu býti, vhod činiti, zalíbiti se, Jem. es recht thun, zu gefallen suchen, willfahren, zu gefallen thun; skrýti se, sich verbergen; zachrániti se, sich erhalten, sich retten; si co = pamatovati si, sich merken (na Slov.) Jg. — abs, se. Zachovejž pán Bůh! Us. Nezachovati se, jak náleží. V. Poučiti někoho, jak se má zachovati D. Zde set tak zachovávají (tak to činí). Ros. A požehnav sa krížom smilovánia: Bože, má réci, za- chovaj. Sluk. Mart. 2. Každá dobrá prosba má býti aneb proto, aby dobré bylo zacho- váno aneb dáno a zlé aby bylo odvedeno. Hus. I. 319. Zač kdo slíbil, z. povinen jest. Kom. — co, koho: poslušnost, mírnost česť, kázeň, panenství, mlčelivosť, mlčení a tajnosť něčeho, řád, úmysl nepohnutelný. V. Bůh ho podivně zachoval. Flav. Z zdraví, Berg., přikázání boží, D., přísahu, Kom., obyčej, Ros., mravy, Berg., svou nevinnosť, Sych., někoho živého, Flav., slovo boží, zákon. Ros. Z podálí, die Distanz beim Marschiren beobachten. Čsk. Jestli mě Bůh zachová, wenn mich Gott am Leben lässt; z. samosprávu, die Selbstverwaltung wahr- nehmen ; z. smlouvu. Dch. Z. nařízení a před- pisy. Us. Stav panenský z. Brt. P. 122. Mě- la's ty, má milá, na přísahu nedať, měla's ty, má milá, poctivosť zachovať. Sš. P. 377. Když po smrti muže svého po roce dítě má, zjevné jest, že svého stavu počestného ne- zachovala. O. z D. Zachovej Vás pán Bůh. D., Ros. Pracoval jsem, až jsem jazykem po zemi plazil a předce ničeho nemohl jsem z. Us. Šd. Tak svá hrdla z-li. Sl. let. I. 284. Z. svou samostatnosť. Us. Ustanovené posty zachovávati. Mž. 17. Petr sám starozákonné řády zachovává. Sš. II. 25. Aby člověk, pokudž by jen možné bylo, se všemi pokoj z. hleděl; Ti větší před Bohem česť mají, kteříž dobré svědomí z-vají. BR. II. 641. Zachovávej, synu mój, přikázanie otce svého a neopúštěj zákona matky své; Pannu čistú zachovaj, Kriste milý; Ktož zachovává při- kázanie, neokusí nic zlého; Miluje-li mě kto, řeči mé zachovává Hus I. 53., 203., 296., II. 3. (Tč.). Já také raději to z-vám, cožbych byl protrávil. Arch. III. 19. Přátel- ství zachovávej. Us. Kmp. Tak chtěl z. je- dnotu říše. Ddk. II. 177. Zachovávať přiká- zání, to tě od zlého zachrání. Na Mor. Té. My hledíce ku prvotní církvi nacházíme, že zachovávala čtyry články naše. Pal. Děj. III. 3. 74. Nemohl nic z. (ušetřiti). Us. Zachová jako žid víru. Prov. Kdo slíbí, to zachovati musí. Kom. Z. přátelství. D. — co, koho, se při čem. Někoho při životu, Ler., Háj., při výsadách z. Ms. 1567. Rovnosť při právě zachovati. Skl. II. 252. Čten byl zápis a po přečtení žádal při něm zachován býti. Žer. Je při tom milostivě z. máme a chceme. Nar. o h. a k. Aby při řádích, privilegiích a statutách svých neporušitelně zachováni byli. Ib. Jak se z. při volbě. RZ. 1850. č. 1. 5. 11. Aby chudý i bohatý při svém řádě z-ván byl. Tov. 6. Aby ho při obdarování našem z-li. Zř. F. I. A. 2., B. 8. Kterak panský stav při úřadech zemských a při soudech zachován býti má; Kterak se při nich každý z. má. Vl. zř. Úvod. Že při řádu a právu zachován a zůstaven bude. 1538. Mus. 1883. 142. Jakž ale zachoval se papež při této věci? Ddk. II. 312. Z. se při jazyku svých otců. Šb. Děj. S. II. 70. Aby nás při tom vedlé týchž zápisů z. ráčil. Pal. Děj. III. 3. 276. Někoho při cti a hrdle z. Mus. 1880. 37. I učinili králi přísahu, a král slíbil jich při jich práviech a obyčejiech z. a s nimi býti s hrdlem i s statkem až do smrti. Let. 110. Nevědí toho, že jinej process při ta- kových věcech se zachovává; Pán Bůh rač vás posilniti a při dobrém, dokonalém zdraví za mnohá léta z. Žer. 314., 338. Aby měšťan hradištských od milostí tuto psaných žádným obyčejem netiskli, ale při nich je z-li. List. z r. 1469. Tč. Z. někoho při starém obyčeji, Arch. 1. 57., při právích a svobodách. Ib. I. 81., II. 189. Při nálezu za právo se za- chovává, že... Vš. 62. Něco při sobě z V. Z. se při dobrém zdraví. Kom. Z. někoho při užívání práva. J. tr. Při zvyklostech jeho někoho z. Zř. F. I. B. 17. — koho, co se od čeho: od zahynutí, od zlého, od škody, V., od neštěstí, Jel., od smrti. Ros. Kosatec zachovává šaty od molů. Byl. — Vrat., Jel. Aby veškeren lid horský šťastným jich veden jsa spravováním zachován byl od škodlivých věcí. CJB. 287. Ať Bůh vás zachová ode všech zlých příhod. Us. Tč. A pán Boh z-vá od škody. Zátur. Spaste se a zachovejte od toho pokolení převratného. Sš. Sk. 28. Od zsmradění maso zachovávají. Ler. Z-vej nás od příhod zlých. 1642. On rač tě od nemocí, mdloby a neupřímností z. Žer. Od bolesti a od smrti konečné nemóž jeho z.; Od hřiecha se z.; Od světských pečování se z.; Sůl pokrm od hnisu a od červóv zachovává a chutna činí; Od svatokupectvie se z.: Aby od marnosti se z-vali; Zachovávaje od zlosti; Jenž jest nás od věčných muk z-val. Hus 1. 58., 114., 183., 414., II. 78., III. 106., 127. (Tč.). Koráb Noe od potopy všecky věci z-val. Chč. 612. — koho před čím: před neřády, Kom. L. 20., před škodou. Ojíř. Před očima, což mluvím, zachovej. Pal. Děj. IV. 2. 262. Chraň se příležitosti a tak se před hříchem zachováš. Us. Aby je ve své obraně jměli, drželi a neporušitedlně před každým zachovali, kdožby jim v tom které překážky činiti chtěl. List. hrad. z r. 1522. Tč. — co, se k čemu. Z. k soudcům poctivosť, Háj., lásku k cizím. Flav. Z. se nějak k někomu. Sych. Jak pak se on k vám zachoval ? Sych. Z. k někomu neutralnosť. Lpř. J. Z. něco k potřebě. V. K těm aby se z-lo podlé zří- zení zemského prvního. Václ. VII., XXXVII. A podlé těch všech smluv k sobě se mají zachovati; Tehdy tolikéž bude se moci týmž způsobem k dědicům atd. z. Zř. F. I. B. XVIII. E. XI. Z. koho k velikým činům. Hrts. Z. se k někomu laskavě a přátelsky. Us. Kozma pražský z val nám k r. 1004. zevrubný popis života jejich. Ddk. II. 89. Bůh tě zachovej k dobré hodině. Ms. Or. 115. Vyjímajíc jediné vás národ uherský, k němužto vždy chceme z. úplný mír a přá- telství dokonalé; Z-váme se k němu jako k jiným. Pal. Děj. III. 3. 53., III. 3. 94. Kterak se pro tu věc k nim z. jmáme podlé práva. NB. Tč. 113., 127. Zpraveni jsme, kterak k mincmistru našemu poslušně se zachováváš. Dač. I. 128. Ku věcem krásným netečně se z. KB. VI. Tak slíbili se z ry- tířstvo k pánům. Zř. mor. 1604. Zachová-li pán Bůh (mne) k životu. List. z r. 1536. Č. Muž tento nechvalné se k národu našemu zachoval. Mus. 1880. 478. Ale již musím konec učiniti a to z. k jinému čtení, neb jsem již prodlil; Které k budúciemu času zachoval jest Buoh svatým svým; To víno najlepšie jest zachováno ku přežívaní rtóm a zubóm choťovým. Hus II. 165., III. 75., 89. — co komu: víru, Jel.; něco sobě z. (vymíniti), poslušnosť, V, si peníze, Ros., Bk., sobě někoho, L., si co (pamatovati si). Plk. Rychlosť koňův životy jim zachovala. Háj. Z. manželi věrnosť; Zemřelým zacho- vejme vřelou upomínku; Z. někomu odda- nosť. Us. Z. si místo, službu; Z. někomu život; Ani chlípěte dětem nezachoval. Vz Klípě. Us. u Petrovic. Dch. Brzy si několik zlatých zachoval. Němc. I. 110. Dětmar ovšem ostýchá se z. potomstvu paměť vymínek míru toho; Kozina nám tuto zprávu zacho- val; Vratislav zřekl se posléze naděje z synům svým Olomúc. Ddk. II. 87., 256., 331. Chudobná děvečka nic inšího nemá, jenom tu poctivosť, co si ju zachová; (Jo ti (otec) nashromáždil a pracně nastaral, hleď si to zachovať, až bys se zestaral. Sš. P. 252, 534. (Tč.). Ale čo ti poviem, tože si zachovaj (pamatuj) a tak urob; Dľho chodili sem i tam, čiby nenašli daký zpôsob, akby si z-li živôt; Počuj, čo ja tebe poviem. Ale si zachovaj každé slovo, lebo ak nie, zle bude s tebou aj s námi. Dbš. Sl. pov. I. 147., 412., IV. 23. (Šd.). Což užitečného (zkušeností) nabyli, sami sobě z-li a zatajili (v sobě skryli). Putov. sv. I. Máti svej dceři ten statek z-la. NB. Tč. 265. Císař poručil všechněm pokoj z. Dač. I. 228. Všecky věci, kteréž na otce svatého slušejí, zachováváme jeho svátosti. Pal. Děj. IV. 2. 271. Aby po nie těch sto kop gr. dány byly a ostatek toho zbožie tomu sirotku bylo zachováno. Arch. IV. 347. Toho mi jest 15 hř. zachoval; Tu jsú byli druzie pancíři mezi nimi, ježto je sobě zachoval po 60 hř. gr.; Nic sobě práva ani panstvie na tom zachovávajíce. Půh. II. 298., 379., 619. (Tč.). Tu (berni královskú) nám a našim budúcim zachováváme a pozůsta- vujem a klášteru našemu. List hrad. z r. 1467. Tč. Co platno bude pánu, že mní, by ty jemu mnoho zbožie přispořil a zachoval ? Hus III. 248. — si. Vz Z. si co. Vzala jeden prútik, který na stolíku bol a dobře si za- chovala (zapamatovala), ako ten prútik ležal; Len si dobre zachovaj, v ktorú stranu máme ísť. Dbš. Sl. pov. I. 39., 206. — koho čeho (= ochrániti). Toho rač nás z. Br. Zachovej nás srdce nevděčného. Kom. Naši skřítkové byli ochranní bohové domácnosti a rodiny vůbec a hleděli vždy celou rodinu z. zlého. Cimrh. Myth. 226. Chtěje potupeného biskupa dalších příkoří z. Ddk. II. 234. Pakli bychom toho neučinili, jehož Bože zachovej, tehdy . . . (was Gott verhüten mögel. NB. Tč. 59. Bůh nás zachoval smrti nenadále. Kom. 2. Aby se zachovavali lání. Sedl. Rychn. 37. Bůh račiž mne toho z., abych . . . List z r. 1573. Mus. 1880. 107. Zachovejž nás toho Bůh. Čr. Paklibychom úplně docela nezaplatili, jehož pane Bože rač z. (verhüten,). List hrad. z r. 1467 Tč. — Pozn. Jinak z. co a ne: čeho. Z. pravdu v něčem (ne: pravdy.. Brt., D., Brs 87. — se komu. Z. se všech- něm nelze. Kom. Z. se všechněm těžko. Č. Nikdo se mu nezachová. Ros. Tomu mrzou- tovi se člověk těžko zachová Us. Dch. Na- darmo ten usiluje, ktož se chce všem za- chovati. Smil v. 966. Z. se Čistotě. Tkadl. I. 5. Hleděl jsem všemi obyčeji, abych vám se mohl z. Arch. I. 242. Hostinným právem a obyčejem Němci rodilí v městě mohú pře- byti, doniž se obci zachovají. Arch. IV. 382. Nehledí se vysokým a mocným z. a líbiti. Hus III. 315. — se komu v čem. V řečích a skutcích nijakž se jim z. ne- může. Br. V práci nelze se všem z. Br. V čem jsem se vám nezachoval? Sych. Zpráva o tom zachovala se nám v dějepise. Us. Kterýžto sie jest nám ctně a šlechetně i věrně v témž úřadě vždy zachoval. Arch. I. 216. Věrnost, v kteréžto měšťané k naj- jasnějšímu králi Jiřímu předku našemu sú se z-li, jemu proti nepřáteluom jeho pomáha- jíc. List hrad. z r. 1473. Tč. — co, koho, se v čem (kde). Z. někoho, se v nebez- pečenství; něco v tajnosti a mlčení; Bůh všecky věci v bytu zachovává; 'L. něco v mysli, v paměti, V., ve svém srdci, Us , něco v témž stavu, Rk., ve zdraví, Rk., se ve skalí (skrýti se). Tkad. Sporné spisy v dobrém pořádku u soudu z. Ŕd. Dobyté země v poddanosti z. Lpř. J. To vědouce, budete věděti jak se v tom z. Faukn. 88. Chceme obec v starých dobrých obyčejích z. Zř. F. 1. B. 18. Takto se v tom z. mají. Václ. XXVIII. K někomu se některak v ně- čem z.. Jemanden behandeln. J. tr. Jest ve zdraví dobře zachován, ist gut konservirt; Něco v čistotě z. Dch. Dokud pán nebeský v slávě jazyk český z-vá nám. Er. P. 370. Ve všemzachovávej pořádek; Přikázání ve všem z. Mž. 6., 115. Stát ve své síle jest z-ván. Lpř. J. Původní obyvatelstvo z-lo samostatnosť svou toliko v pevnosti aliger- ské. Lpř. J. Děj. I. 18. Krátká zpráva o něm z-la se v jistém sporném aktu arcibiskupa mohučského; Jak z-val se v té věci císař?; Znění listiny z-lo se pouze v přepisu; Čásť cirkevní z-vala pouze jakýsi slabý odlesk bývalých časů v prosebných průvodech; Takové obřady ve své podstatě z-ly se až podnes. Ddk. II. 27., 162., IV. 112., 142., 194. (Tč.). Čásť otce tvého z-la se v tobě; Bůh vás v tom krásném směru zachovej. Shakesp. Tč. Prosím, že jakož až posavad tak i na potom v své laskavé ochraně a paměti mne z. ráčíte. Žer. 18. Aby JM. rá- čila práva zemská i každý stav ve své svo- bodě a řádu z. a držeti. Pal. Dej. III. 3. 276. Pakli by se v tom nezachoval (tím se neřídil). Sedl. Rychn. 37. Tovaryš ve svém obcování a řemesle věrně se z-val. Faukn. 107. Nejvyšší soud zachoval v moci výměr okresního soudu Pr. Z berní je vynímáme přikazujíce všem pánům, abyste horníky ve všech těch milostech z-li; Jest vytisknuto, jakby se v tom zachováno býti jmělo; Žádný se k tomu neměl, nevěda jak se v tom z.; Vilém z Vřesovic se v tom upřímně a své vlasti věrné z-val. Dač. I. 127., 201 , 219., 354. Způsob dvůj Páně, kterýž v kázání z-val. BR. II. 18. Chceme vás rádi naučiti, kterak se v tom z. jmáte. Vy dáváte Nádherné svědomie (Zeugniss) zachovánie, že sě jest v svém obývanie chvalitebně z-la; Zprávu dáti, kterak sě krajčíři u vás v těch nade- psaných třech kusech i v jiných tudiež proti blanařóm zachovávají; Tak se vždycky v ctnosti z-vával; Všeckno naše řemeslo v právě z-vává. NB. Tč. 107., 247., 267., 288. Že sme svú česť bohdá lépe zachovali v svém stavu než ty v svém; A jestliže by která strana z toho vystúpila a v tom se nezachovala, že JM. s takového bez milosti račí zaklad vzieti. Arch. IV. 85., 332. Ve všeobecné řvavě chladnou mysl z.; Jemu Děkují, že se v té službě, jak na dobrého náleží, zachoval. 1531. Mus. !880. 494. Z. co v paměti. Smil v. 1522. Aby řečené mě- šťany hradišťské v této naší milosti od nás jim dané z li. List hradišt. z r. 1467. Tč. V utrpení zachováte duše své (Luk. 21.); To má i v starém i v novém zákoně za- chováno býti bez přestánie a proměny. Hus 1. 91., 111. Cf. Dobří kněží tázali, kte- rak se Mají v tom míti (= se zachovati). Hus I. 437. — co s čím, kým: s boží po- mocí. Har. Přátelství s někým z. Ml. Po- kuje ostříhají, pokudž mohou s bližním jej zachovati. BR. II. 19. b. Jak se má s ta- kovým stříbrem zachovati. Nar. o h. a k. Tolikéž má také s peněžitými pokutami, které by se při horních lidech přiházely, zachováno býti. Ib. — co, se jak. Vedlé rozkazu, V., podlé zákona, Řd., J. tr., Er., dle výmínek se z. J. tr. Bude povinen podlé svého podvolení tak se z. Václ. II. Máme se podlé vyměření tohoto z. Zř. F. I. A. 10. Paklibychom se tak nezachovali. Zř. F. I. B. 25., A. 23. Aby podlé náleži- tosti z li se. Břez. 6. Dle povinnosti k nám se zachoval. Har. Spis ten zachoval se nám v podobě původní. Us. Pilně se zachovej, ať si něco zachováš. Dch. V původní, samo- rostlé podobě už málo který nápěv z-val se. Pokr. Pot. 12. A ak moje slova na vlas z-váš. Dbš. Sl. pov. VIII. 25. Z. něco při dobrém stavu. Vz Z. co při čem. Šml. I. 12. Kdyby nám skrze ně bylo aspoň z-lo se návěští, zůstal-li . . . Trvale si něco z.; Říši svou bez úrazu zachoval; Mladý král věrně zachovával se dle napomenutí otcova; Breve sem se vztahující z-lo se jen zko- molené bez udání pontifikatního roku pa- pežova; Stalo se novému markraběti mož- ným z. krásnou tuto zemi rodině své za příkladem velikých len německých; Stát lze z. jen takovými prostředky, jakými byl zřízen. Ddk. II. 92., 323., 339., III. 166., 280., IV. 46., VI. 10. (Tč.). Ona pozor daua, zle sa zachovaua, jak prah překročiua, syna porodiua. Sš. P. 150. V tom podlé rady naší a naučení vašeho z. se nechtie; Poctivě a řádně se z.; Duchek ctně, věrně a právě mladosť svú zachoval jest. NB. Tč. 127., 277., 288. Že ti židovatelé sami ze zákona jenom to, co se jim vidělo, po libosti své zachovávali; Jak od nich (slovo boží) přese všeliké pronásledování zachováváno bylo. Sš. II. 55., 236. (Hý.). Z. se k někomu vedlé jeho skutků, vedlé úřadu; Úmluvy i smlúvy ve všech kusiech pevně, plně a cele držeti a z.; Kteréžto příměřie máme i slibujem skutečně zdržeti a v celosti doplna z.; A to všecko, což se tuto svrchu píše, slibuji pod svú ctí a věrú věrně a pravě zdržeti a z. jako dobrý člověk. Arch. I. 73., 209., II. 278., IV. 14. (Šd.). Epos ten z-val se nám jen z části. Jir. Anth. I. 3. vyd. 31. Slibu- jem z. ty věci beze lsti i beze všeho zmatku jako dobří lidé pod naší dobrú a čistú vierú; Mají se podlé starodávní zvyklosti z. List. hrad. z 1. 1447., 1514. Řádně i poctivě všemi
obyčeji se jest zachovával. 1515. Slíbili ve
všem se podlé této smlouvy beze všeho
porušení z. 1550. Nenarodil se člověk ten,
který by se dobře z. mohl všem. Mus. 1880.
548. Abychom se spravedlivě ke každé
straně v tom z-li. 1528. Mus. 1880. 495.
Žádaje v tom při zvyklosti a podlé práva
zachován býti. 1535. Mus. 1883. 144. Aby
se vidělo, kterak úmluvy s obou stran se
zachovávají. Pal. Děj. III. 3. 219. Tak i města
nápodobně zachovejte se. Ib. V. 2. 31. Zik-
mund Batory to má z. pod všemi poku-
tami; K těm z. se máme podlé zřízení ne-
božtíka. Dač. I. 206., 365. Mohli snáze
k vůli Páně se z. (dle jeho vůle se z.). Br. Nad to čistotu v svém těle zachovej. Smil v. 1640. Z. se podlé práva. Vš. 93. Neboť, jakož praví mistr Ovidius, kniežecie stav lépe sobě lidi zachovává milostivú dobrotú než své výsosti mocí. Pass. 2. (Hý.). Před soudem zemským mají se k takovému kaž- dému podlé provinění jeho se skutečným trestáním z. Bck. II. 1. 21. Přikázanie jeho jest, abychom se plně bez hřiechu z-vali. Hus I. 327. Spisy mnohých filosofů zacho- valy se jenom po nepatrných zlomcích. Lpř. Děj. I. 138. — co, se jak dlouho. Zachovati něco na druhý den. Us. Věr- nosť do smrti si zachováte. Sldk. 287. Pre- monstrati z-li se v Hradišti až do 18/1 1785., kdež klášter jest zavřen. Ddk. III. 190. Pa- nenství do manželství z. Chč. 450. Což sú z-li otcové tvoji až do tohoto dne v domu tvém. Hus I. 162. Lek z. až do plného na- pravení lbi. Ras. Takž, jakž se od staro- dávna zachovávalo. Václ. XV. — co o čem. 0 jednaní nějakém mlčeni z. Ml. Z. o ně- čem tajemství. Osv. I. 128. O tom z-ly se zprávy u současných dějepiscův. Pdl. — co kde (na čem, u čeho, v čem, mezi čím, při čem). Na tom statku krásné jmění zachoval. Ml. Že v rodině jeho za- chováno pátno či znak pravého israelity. Sš. II. 175. Jsouce podobni záhonům za- hradním, kteří ačkoli rozmanité i cizí kvítí z sebe vypouštějí, však svou zelenou při- rozenou domácí trávu přece při sobě za- chovávají. Žer. 317. Z. něco u sebe. V. On se u něho špatně z-val, er hat sich bei ihm ein schlechtes Bildchen eingelegt. Dch. Z-ly se potom stálé zprávy o Indii u národů zá- padních. Lpř. J. Děj. I. 18. Kterýž u mne dobře se z-val. Sl. let. I. 307. V kronice klosterneuburské z-la se zpráva o jakémsi zasnoubení. Ddk. V. 154. Pokud ho pán Bůh od neštěstí na cestě z. ráčí. Žer. 15. Když se řád pravý nezachovává mezi prav- dami víry obecné. 1512. Mus. 1883. 364. — odkud. Z rukopisu toho z-la se jen malá čásť v archivě. Us. Z veškeré polské pe- riody z-la se jediná toliko listina. Ddk. II. 92. Jichž (modlících knih) se nam drahně ze 14. a 15. stol. v rukopisech zachovalo. Tf. Kniha, z níž onen zlomek se zachoval. Tf. — koho čím (od čeho): bezoarem od smrti. Br. Z. si přízeň súdce spravedlností a milosrdenstvím. Št. Kn. š. 24. Zachovej (ochraň) jich prací svou. Br. Z. se útěkem. Chlpk. Sp. 193., Pal. Děj. III. 3. 104. Ute- 295 čením život z. Dač. I. 295., 187., V. Tím chtě z., aby mne neodvadil od Kašpara. Půh. I. 331. Jimiž se bárka řídí a zacho- vává. 1512. Mus. 1883. 364. - zač. Při nálezu za právo se zachovává, že ... . Vš. 62. — co, se jak proti komu. Aby život z val proti mocnostem přírody. Vlč. Tak z-vá se i král římský proti Čechám. Ddk. VI. 167. — proč. Na jeho žádosť povolné se zachoval. Apol. Má býti z-ván ku po- žitku a k spasení lidu. Arch. III. 423. (r. 1435.). Aby cierkev to věz zbor boží a všecken lid křesťanský pravý pokoj mým přikázá- ním neb súdem každý čas zachoval. Hus 1. 468. Která (úřada boží) vezdy sobě ně- kterou duši pro záměry svoje z. umí. Sš. . Sk. 63. Život jeho (Pavlův) pro církev za- chován býti měl. Sš. Sk. 272. -- kdy. Za věku Noemova nikdo mimo koráb jeho ne- byl z-ván. Sš. II. 133. Vz Z. koho proč. — se komu čím. Službami se někomu z. Zlob.

400987   Zachovati Svazek: 7 Strana: 1107
Zachovati. — koho od čeho. Bůh za- chovává je (lidi) od zlosti. Výb. II. 210. (Hus). Z. koho od úrazu, od zlého. Pož. 28., 33. — koho čeho. Toho nás rač z. (zba- viti). Chč. (Výb. II. 640.). — jak dlouho. Panenstvie z. do života, až do smrti. Št. Kn. š 76., 61. — se kdy proti komu jak. A v tom času aby se obojí proti sobě v po- koji z-li skutkem i řečí. Arch. VIII. 411. a j.

400988   Zachovati Svazek: 8 Strana: 0495
Zachovati. P. Buoh ráčil nás škody z.; Nevěstám svým nic nedávám, neb jsú na mně toho nezachovaly (nezasloužily). Arch. XV. 114., 525.

400989   Zachovati čeho Svazek: 9 Strana: 0393
Zachovati čeho = ochrániti. Čeho kdo dobře nabyl, toho musí také umět z. Fisch. ??sp. 134. — se zač. Aby se z-li za dobrý člověk. 1423. Mšín. 13.

400990   Zachovati se Svazek: 10 Strana: 0513
Zachovati se. Žádný se všem nezachová, nechť se dobře nebo zle chová. Frant. 41. 9.

400991   Zachovavač Svazek: 7 Strana: 1107
Zachovavač. e, m. Beobachter, m. Z. víry křesťanské. Arch. VII. 281.

400992   Zachovávanec Svazek: 5 Strana: 0082
Zachovávanec, nce, m. = zachovanec.

400993   Zachovávati Svazek: 5 Strana: 0082
Zachovávati, vz Zachovati.

400994   Zachovávavý Svazek: 5 Strana: 0082
Zachovávavý = zachovávající, erhaltend. Moc z., požívavá, vypudivá. Ras.

400995   Záchovek Svazek: 5 Strana: 0082
Záchovek, vku, m. = co zachováno, das Ersparte. Z. lnu od předešlého roku. Us.

400996   Zachovice Svazek: 5 Strana: 0082
Zachovice, dle Budějovice. Jan ze Za- chovic. Arch. III. 190.

400997   Záchovka Svazek: 7 Strana: 1399
Záchovka, y, f. = konserva. Dhnl.

400998   Záchoz Svazek: 5 Strana: 0082
Záchoz, e, f. = zachození, zajití, der Hinweg. Us.

400999   Záchrámí Svazek: 5 Strana: 0082
Záchrámí, n. = zadní díl chrámu. Vlšk. 10.

401000   Zachramostiti Svazek: 5 Strana: 0082
Zachramostiti, il, ěn, ění = zachrastiti, anfangen zu rauschen. — čím kde (okolo čeho). D. — Z. = zandati mezi jiné věci, verlegen. Us..