280001   Rozlučitelnosť Svazek: 3 Strana: 0149
Rozlučitelnosť, i, f., die Scheidbarkeit, Auflösbarkeit.

280002   Rozlučitelný Svazek: 3 Strana: 0149
Rozlučitelný, auflösbar, scheidbar, trenn- bar. — čím. Hmota kyselinami r. Rostl.

280003   Rozlúčiti Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlúčiti, vz Rozloučiti. Mill. 38a.

280004   Rozlučitosť Svazek: 3 Strana: 0149
Rozlučitosť, i, f., die Abgesondertheit. Jg.

280005   Rozlučitý Svazek: 3 Strana: 0149
Rozlučitý, rozloučený, disjunkt, disjunk- tiv. R. úsudek, ku př. každý úhel čar rov- ných je buď pravý, buď kosý, buď ostrý. Hš. v S. N. R. n. rozlučivé n. rozlučovací věty, disjunktive Sätze. Nz. — R., einzeln, abgesondert.

280006   Rozlučivý Svazek: 3 Strana: 0149
Rozlučivý = rozlučitý, rozlučovací, tren- nend, disjunktiv. R. věty, vz Rozlučitý. R. spojka, trennendes Bindewort. Nz.

280007   Rozlučka Svazek: 3 Strana: 0149
Rozlučka, y, f., Schiedsprobe, f. Šm.

280008   Rozlučka Svazek: 7 Strana: 0609
Rozlučka, y, f. = rozloučení. Ještě jed- nou na r-ku podajme si, milá, ručku. Sb. sl. ps. II. 1. 51., Koll. Zp. I. 61., 122., 200., 381. — R., diaí^edu: Vz Ndr. 27., Diaeresis, Rozluka.

280009   Rozlúčka Svazek: 8 Strana: 0345
Rozlúčka. Slnce na r-ku se posoší. Phľd. 1892. 577. Klek na r-ku. Pokr. Mrt. z. 7.

280010   Rozlúčka Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlúčka, y, f. = rozloučení. Phld. XXII. 306

280011   Rozlučnosť Svazek: 3 Strana: 0149
Rozlučnosť, i, f. = rozlučitelnosť.

280012   Rozlučný Svazek: 3 Strana: 0150
Rozlučný = rozlučující, trennend, zer- setzend. Dch. R. zeď, die Isolationsmauer. Nz.

280013   Rozlučný Svazek: 7 Strana: 0609
Rozlučný. R soud (disjunctio), Dk., process (v lučbě), Dch., píseň (na rozlou- čenou). Sk. — R. = rozlučitelný, trennbar, auflösbar. Lpř.

280014   Rozlučný Svazek: 9 Strana: 0278
Rozlučný. R. soustava kanalisační. Vz Ott. XIII. 895.

280015   Rozlučovací Svazek: 3 Strana: 0150
Rozlučovací, trennend, auflösend. R. nebo rozlučná zeď, die Isolationsmauer. Nz.

280016   Rozlučovací Svazek: 7 Strana: 0609
Rozlučovací soud, Jd. 25., spojky. Krň. 3. vd. 130.

280017   Rozlučování Svazek: 3 Strana: 0150
Rozlučování, n. Vz Rozložení. R. vody galvanickým proudem. Vz KP. IL 223.

280018   Rozlučovati Svazek: 3 Strana: 0150
Rozlučovati, vz Rozloučiti.

280019   Rozlučsvěta Svazek: 7 Strana: 0609
Rozlučsvěta, y, f., ainga genevensis, rostl. Slov. Rr. Sb. Kdo ťažko skonáva, zapije si odvarku tejte rastliny, aby sa ľahšie mohol so svetom rozlúčiť. Let. Mt sl. X. 1. 46.

280020   Rozlučující Svazek: 3 Strana: 0150
Rozlučující, rozlučný, trennend. R. pří- buznosť, trennende Affinität. Nz.

280021   Rozluěsvěta Svazek: 8 Strana: 0345
Rozluěsvěta, ajuga senevensis. Mtc. 1894. 20., 103., Phľd. 1894. 716.

280022   Rozlúchaný Svazek: 7 Strana: 0609
Rozlúchaný = rozmočený. R bota, durch- nässt. Val. Vck., Brt.

280023   Rozlúchat si co Svazek: 9 Strana: 0278
Rozlúchat si co = rozmočiti. Val. Ces. 1. X. 33

280024   Rozluka Svazek: 3 Strana: 0150
Rozluka, y, f., strsl. rozlakb, separatio. Koř. lak, příp. -b. Mkl. B. 41. — R. == roz- loučení, rozvedení, die Trennung, Scheidung. V starém zákoně dovolil Bůh r-ku manželů. Sš. Mr. 44. R. ta nebude na věky trvati. Sš. J. 225. R. se světem. Sš. Bs. 189. (Hý.). — R., vz Diaeresis.

280025   Rozluka Svazek: 7 Strana: 0609
Rozluka Dušičku moji přijmi v svoji rucě po mého těla r-ce u věčnú radosť. Pravn. 2678. R. v log., disjunctio. Kade- řávek. — R. = píseň na rozloučenou, Ab- schiedslied. Vz Rozlučný. Slov. Vyspevují r-ky. Chlpk., Rr. Sb., Dbš. Sl. pov. II. 33.

280026   Rozluka Svazek: 8 Strana: 0345
Rozluka = svatební píseň, jíž se ženich nebo nevěsta loučí se svobodným stavem. Phľd. 1895. 592.

280027   Rozluka Svazek: 10 Strana: 0341
Rozluka, y, f. Celní a obchodní r. Nár. list. 1903. č. 134. 25. R. hexametru. Vz Král. Metr. 65. nn.

280028   Rozluniti Svazek: 8 Strana: 0345
Rozluniti = rozšířiti. Váh (řeka) voľne sa r-nil šíriacou sa dolinou. Phľd. 1896. 198.

280029   Rozľuntati Svazek: 8 Strana: 0345
Rozľuntati, vz Ľuntati (3. dod.).

280030   Rozlup Svazek: 3 Strana: 0150
Rozlup, u, m. = rozloupení, das Auf- spalten, die Spalte. Ráj II. 27.

280031   Rozlupek Svazek: 3 Strana: 0150
Rozlupek, pku, m., nerost, der Perl- glimmer. Min. 500.

280032   Rozlúpiti Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlúpiti. Výb. I. 377. 3. Vz Rozloupiti.

280033   Rozlupivec Svazek: 3 Strana: 0150
Rozlupivec, vce, m., der Apophyllit, ne- rost. Miner.

280034   Rozlupovati Svazek: 3 Strana: 0150
Rozlupovati, vz Rozloupati.

280035   Rozluskati Svazek: 3 Strana: 0150
Rozluskati, vz Rozluštiti, Rozlouskati.

280036   Rozluštění Svazek: 7 Strana: 0609
Rozluštění, n., Lösung, f. R. otázky, sporu. Mus. 1880. 181., 516.

280037   Rozluštitelnosť Svazek: 8 Strana: 0345
Rozluštitelnosť. Pís. pís. 17.

280038   Rozluštitelný Svazek: 7 Strana: 0609
Rozluštitelný, lösbar. R. hádanka. Pdl.

280039   Rozluštiti Svazek: 3 Strana: 0150
Rozluštiti, il, ěn, ění, rozluskati (na Ostrav. Tč.), vz Rozlouskati. — co: ořech. Ale r. pohádku, to prý není dobře, leda v žertu; tu hádáme a možno-li, uhodneme. Úlohu řešiti, ne: rozluštiti. Ani otázky prý se nelouskají, anobrž k nim se odpovídá. K tomu odpovídá Mš.: Ale zdali nejsou úlohy početní a hádanky též jakési ořechy, do kterých se důvtip dobývá chtěje je roz- lousknouti V Myslím, že metafora tato obstáti může vedlé rozřešiti atd. Také dle Brs. 156. lze užívati metafory: rozluštiti hádanku atd. Cf. A toho já nesmiem rozvázati ( — rozlu- štiti), chodil-li jest kdy v obuvi, čili nikdy nechodil. Hus. II. 23.

280040   Rozluštiti Svazek: 7 Strana: 0609
Rozluštiti tajemství, Vrch., rovnici. Rm.

280041   Rozľútenie Svazek: 7 Strana: 0609
Rozľútenie, n. = rozlícení. Slov. Orl. III.. 2.

280042   Rozľútený Svazek: 7 Strana: 0609
Rozľútený = rozlícený. Slov.

280043   Rozlútití se Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlútití se, vz Rozlítiti se

280044   Rozłakosit koho Svazek: 10 Strana: 0660
Rozłakosit koho = dodati mu chuti, ale nenasytiti. Brt. Sl.

280045   Rozmaček Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmaček, čka, m., aleochara, hmyz. Krok.

280046   Rozmáčeti Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmáčeti, vz Rozmočiti.

280047   Rozmačkání Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmačkání, rozmáčknutí, n. conquassatio. Ktr.

280048   Rozmačkaný Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmačkaný; -án, a, o, zerdrückt, zer- quetscht.

280049   Rozmačkatelný Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmačkatelný, zerdrückbar. SP. IL 100.

280050   Rozmačkati Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmačkati; rozmačknouti, knul a kl, ut, utí; rozmačkávati, zerquetschen, zerdrük- ken. — co čím kde: pepř paličkou v hmož- díři.

280051   Rozmačkávač Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmačkávač, e, m., Quetscher. R. po- lypu

280052   Rozmačknutý Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmačknutý; -ut, a, o, zerdrückt. Kká.

280053   Rozmačky Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmačky, pl., ve frasi: v r-ky vejce = měkké, weiche Eier. L.

280054   Rozmaděrovaný Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmaděrovaný = na dobro roztrhaný, ganz zerrissen. Punčochy r-né. Us. u Rychn. Ntk.

280055   Rozmagať Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmagať = rozbití. R. hlavu. Laš. Brt. D. 262.

280056   Rozmáhání Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmáhání, rozmáhání-se, das Wachs- thum, die Vermehrung, Zunahme. R. se ne- moci. V.

280057   Rozmáhati Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmáhati, vz Rozmoci.

280058   Rozmach Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmach, u, m., der Schwung. Dch. Mo- hutný jest r. křídel. Hdk. Pravice rozmachem povznáší sukovitou palici. Kos. Ol. I. 28. Cf. Promach.

280059   Rozmach Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmach sil, obrazivosti, duševní, Dk., kola. Šp. Kdo jej tiskne k r-chu. Č.

280060   Rozmáchaný Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmáchaný také = pomačkaný, ne- pořádný (o oděvu), schlampet. Mor. Vck.

280061   Rozmáchati Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmáchati; rozmáchnouti, chnul a chl, ut, utí; rozmachovati = rozhýbati, rozko- lísati, in Schwingung bringen, schwingen, schwänken; máchaje roztlouct, durchs Schwin- gen zerschlagen. — co čím. Č. R-chav práč- kem dobře okolo mrštil ho v čelo. Bj.

280062   Rozmachlati Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmachlati, verfitzen. — co: niti, ba- vlnu, osnovu. Us. Tč.

280063   Rozmachlovat Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmachlovat = rozlámati. V zloděj. mluvě

280064   Rozmachnatěný Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmachnatěný = tlustý. Cf. Machna. Slov. Rr. Sb.

280065   Rozmachnatený Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmachnatený ako prasnica (tlustý). Slov. Zát. Př. 63b.

280066   Rozmaitý Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmaitý, cf. Rozmajitý. Brt. D. I. 111.

280067   Rozmaitý Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmaitý m. rozmanitý, hornoostravsky. Lor. Sr. Huj. Progr. 19.

280068   Rozmaj Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmaj, e, m. = vratička. Sbtk. Rostl. 325

280069   Rozmajetný Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmajetný — rozmanitý. Us. u Litovle. Vck.

280070   Rozmajitosť Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmajitosť, i, f. = rozmanitosť, rozlič- nosť. Slov. Bern. Vz Rozmanitý (dod.).

280071   Rozmajitý Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmajitý = rozmanitý. Slov. Vz toto v dod.

280072   Rozmajrin Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmajrin, u, m. = rozmarina. Slov. Bl. Ps. 22. 21.

280073   Rozmajrínik Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmajrínik, u, m. = rozmarina. Slov. Bl. Ps. 33.

280074   Rozmajstrovati Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmajstrovati psy = zotvírati zámky. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

280075   Rozmajstrovati co Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmajstrovati co = roztrhati, roze- brati. U Žleb. NZ. II. 695.

280076   Rozmajstrovati koho jak: na Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmajstrovati koho jak: na kaši (po- řádně mu vybiti). Us. Všk.

280077   Rozmajtý Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmajtý = rozmanitý, verschiedenartig. Na Ostrav. Tč. Vz Rozmajetný.

280078   Rozmakati Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmakati, rozmakávati, rozmáknouti = rozměkati. Slov. Bern.

280079   Rozmaknutí Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmaknutí, n., Erweichung, f. Slov. Bern.

280080   Rozmaknutý Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmaknutý, weich geworden. Slov. Bern.

280081   Rozmamlať Svazek: 7 Strana: 1377
Rozmamlať, o jídle. Lib. NZ. I. 455

280082   Rozman Svazek: 3 Strana: 0150
Rozman, u, m., diversitas, Mkl. B. 195., rozdíl, rozdílnost', rozličnost, různota, jina- kost, die Verschiedenheit, der Kontrast. Nz., Hý. V r-nu býti, kontrastiren, gegen einan- der abstehen. Nz. Jaký to označný a pro- zračný r.! Přidává slovo dvanácte k slovu vás, aby zvýšil r. a význam vývolby jejich. Sš. J. 74., 119. A nyní v trojím rozmanu klade chování-se ženy naproti chování-se Šimonově. Sš. L. 84. Znamenit je ten r. dvo- jího já v ústech tisícníka a v ústech Pavla. Sš. Sk. 256. Ctnosti ty jistou měrou v pro- tivě a r-nu se ku předešlým povahují. Sš. II. 385. (Hý.).

280083   Rozmaň Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmaň, ě, f. = rozman. V Klat. Pm.

280084   Rozmaňasiti Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmaňasiti, il, en, ení = nezdvořile rozestříti, tölpelhaft ausstrecken. — co kam: na špalek své údy. Koll.

280085   Rozmandlovati Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmandlovati = roztlouci. Čce. Tkč.

280086   Rozmaňhati Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmaňhati = rozmazati, zerschmieren. — co kde: žluč v rybě. Us.

280087   Rozmanitě Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmanitě, verschiedentlich.

280088   Rozmanití Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmanití, il, ěn, ění, mannigfach ma- chen. Gníd.

280089   Rozmanitosť Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmanitosť, i, f., rozličnost, mnohost, die Mannigfaltigkeit, Verschiedenheit, Varie- tät. R.v slohu Jg.

280090   Rozmanitosť Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmanitosť. Cf. List. fil. 1890. 178. (Mz.). R. slohu. Vz Vor. St. 46. — R.= časopis, vyd. J. Hybl v Praze 1816.—1822. Vz Bačk. Pís. I. 256.

280091   Rozmanitý Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmanitý; rozmanit, a, o. R., rozličný, mnohotvárný, vielartig, mannigfaltig, verschie- den. R. knihy, proměny, cesty a prostředky. V. R. kroj. Kom. R. ukrutenství provozo- vati. D. — R., rozmazlený, verzärtelt. V Kr- konš. Kb. V Policku. Kšá.

280092   Rozmanitý Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmanitý. R. jablko. Mor. Brt. R. místo rozmajitý jako zanímati m. zajímati, slov. rozmajitý. Cf. List. fil. 1890. 178. (Mz.).

280093   Rozmantati Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmantati = rozmuntati. Slov. Rr. Sb.

280094   Rozmantlati Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmantlati, rozmantlovati = rozkra- mařiti, utratiti, promarniti. Mus. 1880. 244.

280095   Rozmantlovati co Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmantlovati co. Všecko by byla r-la. Sedl. Hr. VII. 30.

280096   Rozmanžárovati Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmanžárovati = rozmasařovati, roz- sekati. Us. Něco na nudličky r. Us. Rgl.

280097   Rozmar Svazek: 3 Strana: 0150
Rozmar, u, m., rozmara, y, f. = roz- maření, die Verschwendung, der Luxus. Ma- ření času jest ta největší rozmara. Proch. Když už je to hospodářství v r-ru nebo na rozmar (má býti rozmařeno), musíme se hlá- siti o své. Us. u Chocerad. Vk. — R., ve- selí, die Ergötzung. R. a rozkoše. Stach. V r-ru, na r-ru býti, im Wohlbehagen sein. Kinský. Písně k r-ru posloužily. MM. — R., něm. Laune, nový význam. R. od mařiti, mořiti, znamená vlastně rozmaření, rozmrhání, utrácení peněz, času; rozmařilost'. Ve vý- znamu něm. Laune (gute, schlechte) místo něho můžeme užívati: (utěšená) mysl, (dobrá, zlá) vůle, (dobrá) míra, mrav, vášeň, humor, rozmrzelosť, vrtkavosť a nestálosť mysli, ne- vrlosť, (dobrá, zlá) chvíle. Jaké jest mysli? Mysl jeho se mění (seine Laune ist verän- derlich). Jest nestálé, vrtkavé mysli. Nechce se mu do toho, nemá chuti do toho. Není mu dnes do žertu, do smíchu. Jest rozbruň- kaný, rozbručený, nevrlý, rozbrnkaný, roz- mrzelý, rozvrzalý, rozvrzaný, mrzut, smuten, truchliv, vesel. Jeho mysl se vyjasnila. Býti dobré naděje, vůle, mysli. Ta má dnes ro- zehráno, ist bei guter Laune. Us. Č. Při dobré vůli dobře se podnapil. V. Najíti někoho v dobré míře. Jsem dobré, veselé mysli n. vůle; mám dobrou n. zlou chvíli, hodinu; niám dobrý n. zlý den; býti r dobré míře. Us. Jemanden in üble Laune versetzen, někoho rozmrzeti, roznechutiti. Vz Rozpolo- žení, Počínavosť. Užívejme tedy raději na- značených rčení. Avšak lze dle Brs. 156. i slov rozmar, rozmarný užívati, nedosta- čují-li dotčené výrazy k vyjádření jeho. Ku př.: Die Launen eines leichtsinnigen Men- schen sind sehr veränderlich, r-ry lehkomy- slného člověka jsou velmi vrtkavé. Roz- marná, žertovná báseň.

280098   Rozmar Svazek: 7 Strana: 0609
Rozmar = zmar. K záhubě a k r-ru přichází. Pož. 146. R. = Laune. Také: Vrtoch, obyčaj (v Podluží. Brt. L. N. II. 67.), nálada Km. 1888. 679 ; Je, není dobré chuti. Mor. Mřk. Šedivý (= špatný) r. Čch. Brč. 30. R. satanský. Dk. Rozmara = humor. Pal. Rdh. I. 409. Kraloval po pouhém r-ru a svéhlavě; R. a libovůle. Pal. III. 1. 296. a Rdh. III, 218. Z r-ru něco napsati. Šf. III. 208.

280099   Rozmara Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmara Jos., lesník a spis., nar. 1872. Vz Ott. XXII. 1.

280100   Rozmarasiti Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmarasiti, il, šen, ení. Ve Slez. Šd. Vz. Marasiti.

280101   Rozmarastiť Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmarastiť = rozbiti. Brt. D 229.

280102   Rozmarija Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmarija, e, f.= rozmarina. Prss. Gazd 26., Mt. S. l. 28, Sl. spv. I. 4.

280103   Rozmariján, rozmarijunek Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmariján, rozmarijunek, vz Roz- marina.

280104   Rozmarijánový Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmarijánový = rozmarinový, Ros- marin-. Vínku r-vý, po tobě mne hlava bolí. Sš. P. 227. Vz Rozmariján.

280105   Rozmarina Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmarina, y, f., z ros marinus (lat.), lépe: rosmarina, der Rosmarin. Proutek ros- mariny. Vz Rosmarina. Čl. 81. Na Mor. roz- marýn, rozmariján, na Ostrav. i rozmarijunek. Tč. Vz Sš. P. 205., 206., 314. Na Slov. roz- marín, rozmarínek, rozmajrin, rozmajrinčok, rosmarija, rozmariuček. P. sl. Rozmarije, e, f. Us. Sá. Kříž u p. Z mozmarýnu máš vo- ničku; Mariánku, rozmarýnku, která modře kvetla; Krásná moje milá jako rozmarýna; Nevila ho (věnce) z ledačeho, z rozmarýnu zeleného; Pře můj milý rozmarýne, už mně všecko štěstí hyne; Vila vínky z rozma- rýnky; Naviju mu věneček z mozmarýny, z růže. Sš. P. 184., 258., 267., 305., 318., 477., 758.

280106   Rozmarina Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmarina. Cf. Rosc. 134., Sbtk. Rostl. 342., Rstp. 991., Sl. ps. Šf. 40. Už kvete na něm r-rin (zemřel). Bdl.

280107   Rozmarinka Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmarinka, y, f. Vyšívání na r-nku. Mor. — R-ky = druh jablek. Slov. Rr. MBš

280108   Rozmarinka Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmarinka, y, f. = způsob účesu. Vo- lyně Čes. 1. XIII. 125.

280109   Rozmarinkový Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmarinkový rulík = ze dvou pra- menů, z nichž se všelijak ubírá a přibírá. U Rychn. Msk.

280110   Rozmarinový Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmarinový. R. jablko. Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

280111   Rozmarinový. R Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmarinový. R. krajky, rozmarinky. Vz Krajka.

280112   Rozmarka Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmarka, y, f. = obyčejná voda vraty jezu proudící, ani malá ani velká. Čes. 1. VIL 26.

280113   Rozmarlivý Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmarlivý = rozmarný. Šm.

280114   Rozmarně Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmarně, launig. Vlč.

280115   Rozmarně Svazek: 10 Strana: 0660
Rozmarně Láska r. pějící. Zvon V. 736.

280116   Rozmarnice Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmarnice, e, f. (žena). Tbz. VIII. 134.

280117   Rozmarniti Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmarniti, il, ěn, ěni; rozmarňovati = promarniti, promrhati, verschwenden, ver- zehren. — co: čas, peníze, statek. Bern.

280118   Rozmarnosť Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmarnosť, i, f., slovo nové = rozmar, die Laune. Světz.

280119   Rozmarný Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmarný, launig. Vz Rozmar.

280120   Rozmarný Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmarný, vz Obyčajný, Rozmar (dod.).

280121   Rozmarýna Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmarýna. Svadla jí u Kralovce r. (nevezme si jí). Šml. IV. 200.

280122   Rozmarýnik Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmarýnik, u, m. Druh výšivek na Liptovsku. Na r-ky. Mus. slov. I. 26.

280123   Rozmarýnový Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmarýnový. R. jetelinka = vojtěška. Mor. Mus. ol. X. 60.

280124   Rozmaryšový Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmaryšový. R. šátek (Červený). Plz. 107.

280125   Rozmářanky Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmářanky = napolo usušené hrušky. U N Kdýně Rgl. Vz Rozmářenky.

280126   Rozmařelosť Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmařelosť, i, f., vz Rozmařilosť. Št. Kn. š. 185.

280127   Rozmařelý Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmařelý = rozmařilý. Št. Kn. š. 185., 180.

280128   Rozmaření Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmaření, n. = rozmařilosť, luxuria, ignavia. Výb, I. 786. V r. paměti lidské k svému pánu a otci uvedeni jsú obrazi. Hus. I. 71.

280129   Rozmaření Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmaření = váhavosť, Lässigkeit, Träg- heit. Rozpačné r. Št. Kn š. 187. 33.

280130   Rozmářenky Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmářenky = rozmářanky (nahoře). U Kdýně. Rgl.

280131   Rozmářenky Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmářenky, pl f. = rozpařené, ne- dosušené ovoce. Šumava. Rgl.

280132   Rozmářený Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmářený = nevyspalý. U Kdýně. Rgl.

280133   Rozmařeti Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmařeti, el, ení = lenivým se státi, lass werden. Proto rozmařeli sú, že bojie se ztratiti zbožie tělestného. Hus. I. 352. — v čem: v zahálení. Jel. V lásce rozmařeli sú. Hus. I. 353.

280134   Rozmářeti Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmářeti. Neroďte r. od pokrmu a pitie. Kar. 9.

280135   Rozmařile Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmařile, lass, träge. Us.

280136   Rozmařilec Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmařilec, lce, rozmařílek, lka, m. == rozmařilý.

280137   Rozmařilec Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmařilec, lce, m. J. Goll v Baudel. 79.

280138   Rozmařilosť Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmařilosť jest nebezpečna zdraví, ži- votu a ctnosti. Sb. uč.

280139   Rozmařilosť, rozmařelosť, i Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmařilosť, rozmařelosť, i, f., lenivost, lenost, die Faulheit, Trägheit, Lassheit. V. R. vtipu. Jel. R-sti oddaný. Kom. Lékařství proti r-sti. Reš. Lenosť a r. ho posedla. V. — R., zbytečná rozkošnost, luxus, der Luxus. Měst. bož.

280140   Rozmářilý Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmářilý = rozpařený; nevyspalý. Šu- mava. Rgl.

280141   Rozmařilý, rozmařelý Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmařilý, rozmařelý = líný, lenivý, lass, träge, schläfrig, faul, fahrlässig. V. Rozmařilým a zahálčivým vždy svátkové jsou. Kom. Život r. vésti. Lom. S r-lým če- ledínem neraď se o mnohé dílo. Koc. — čím: dobrým bydlem, rozkoší. V. — na čem: na mysli r. V. — při čem. Nebuď r. a le- nivý při pracech svých. Koc.

280142   Rozmařiti Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmařiti, il, en, ení = rozmrhati, utra- titi, verschwenden, durchbringen. — co: čas. Jel. — Br. — co čím: čas hrou. — se, lässig werden. A že rozmnoží sě zlosť, rozmařie láska mnohých, ale ktož setrvá, ten spasen bude. Hus. I. 351. — se od koho. Jiní se od něho rozmaří. Reš.

280143   Rozmářiti Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmářiti švestky = na polo sušiti. U Kdýné. Rgl.

280144   Rozmářiti Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmářiti = rozpařiti. Šumava. Rgl.

280145   Rozmasařovati Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmasařovati = rozsekati, zerfleischen, massakriren. Koll.

280146   Rozmásti Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmásti, matu, mátl, maten, ení; roz- mátnouti, aus einander wickeln. V. — co čím: niti spletené rukou.

280147   Rozmastiti Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmastiti, il, štěn, ění, rozmaštovati, ver-, zersalben. Slov. — R., rozlámati. Mor.

280148   Rozmastiti co čím Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmastiti co čím: neduh palci (třením). Mus. ol. X. 63.

280149   Rozmašírovati se Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmašírovati se = rozveseliti se, pod- napiti se. Us. Tkč.

280150   Rozmaškrtiti Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmaškrtiti, il, ěn, ění = rozmlsati roz- baliti, Jemanden den Mund wässerig machen. Slov. Bern.

280151   Rozmašlovati Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmašlovati vejce po koláči = mašlo- vačkou natříti; roztlouct; rozsekati. Čce. Tkč.

280152   Rozmatený Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmatený. Seděla celá r-ná a upla- kaná. Sá. Prost. m. II 176.

280153   Rozmatiti se Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmatiti se = sesíleti. Děvče, když se vdá, rozmatí se. Mor. Rgl.

280154   Rozmatka Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmatka, y, f. = velmi milá matka. Msn. Od. 343.

280155   1. Rozmátnouti Svazek: 3 Strana: 0151
1. Rozmátnouti, tnul a tl, ut, utí = roz- mačknouti. — co. Us. u Jilemn. Vzemši múky i rozmátla i zavařila jest přesnic. Bj.

280156   2. Rozmátnouti Svazek: 3 Strana: 0151
2. Rozmátnouti, vz Rozmásti. Rozmazaně děti vychovávati = měkce, weichlich. Hlas.

280157   Rozmaz Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmaz, u, m. = rozmazání. Šd.

280158   Rozmazáně Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmazáně, ěte, n. = rozmazanec. Krkonš. Nečásek.

280159   Rozmazanec Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmazanec, nce, rozmazánek, nka, m., der Weichling, Zärtling., Lom., Kom. J. 587.

280160   Rozmazanina Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmazanina, y, f. = něco rozmazaného. Us. Šd.

280161   Rozmazanosť Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmazanosť, i, f., rozmazání, měkkost, zženilosť, die Zärtlichkeit, Verzärtelung, Weichlichkeit. Br., V. Opičí láska pošetilé matky původem byla jeho rozmazanosti. Sych.

280162   Rozmazaný Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmazaný; rozmazán, ána, áno, aus einander geschmiert, verwischt; verzärtelt. Máme smrtko (smrtku) maló (malou) tuze r-nó (verweint). Sš. P. 772. R. pacholík. Reš. Vz Rozmazati. Strany přísloví vz: Máslo, Mužátko, Mýdlo, Paňátko, Stéblo, Suk, Tva- roh, Větřík, Žena.

280163   Rozmazaný Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmazaný. R. nemoc = předstíraná od toho, komu se nechtělo jíti do školy. Wtr. Part. 460.

280164   Rozmazati Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmazati, maži, mažu, zal, án, ání; roz- mazovati, rozmazávati, rozmázeti, aus ein- ander schmieren; verzärteln. — co. Vida matku svú v údech hřiechem zprzněnú, ne- toliko neutře psoty, ale přidá a rozmaže. Hus. I.145. — co kam čím: masť na plátno nožem. — co se kde. Bláto po zemi r.; bláto po zemi se rozmazalo. Us. — koho — měkkého, zženilého učiniti, verzärteln. Ro- diče děti rozmazují. Kom. — se s kým. Jakžby děti sobě trošíčku jazyk pooblomily, škoda jest s nimi se rozmázeti (mazliti se). Kom. Inform. 8.

280165   Rozmazati Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmazati jmění = promarniti. U Kr. Hrad. Kšť.

280166   Rozmázení, n Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmázení, n. = mazlení. Kom. Inform. 9.

280167   Rozmazleně Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmazleně mluviti. Hav. Chamr. 217.

280168   Rozmazlenec Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmazlenec, nce, m., rozmazanec, der Weichling. Sych., Šd.

280169   Rozmazlení Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmazlení, n., rozmazlenosť, i, f., zženštilost, zženělosť, die Weichlichkeit, die Verzärtelung. Dch., Šd., Nz.

280170   Rozmazlenosť Svazek: 9 Strana: 0460
Rozmazlenosť, i, f. Jrsk. X. 29.

280171   Rozmazlený Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmazlený; -en, a, o, zženštilý, zženilý, verzärtelt. R. dítě. Us. Dch., Nz.

280172   Rozmazliti Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmazliti, il, en, ení. — koho : dítě, verzärteln. Zlob.

280173   Rozmaznanec Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmaznanec, nce, m. = rozmazanec. Slov.

280174   Rozmaznati Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmaznati = rozmazliti. Slov.

280175   Rozmaznati Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmaznati. R-li sme ho s Alexandrovi- com. Phľd. XII. 483.

280176   Rozmaznavý Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmaznavý = rozmazlený. Phľd. XXIII. 518.

280177   Rozmecený Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmecený, disjectus. Gl. roudn. 112a Vz Rozmetený.

280178   Rozmedvediti sa Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmedvediti sa = rozhovořiti se o med- vědech. N. Hlsk. XVIII. 257.

280179   Rozměchaný Svazek: 7 Strana: 0610
Rozměchaný = břichatý. Ty měchuro r-ná Čce. Tkč.

280180   Rozmejstřiti Svazek: 7 Strana: 1377
Rozmejstřiti, rozmajstrovati = na kusy roztrhati a rozházeti. NZ. I. 510.

280181   Rozmejška Svazek: 3 Strana: 0151
Rozmejška, y, f., die Erwägung, der Zweifel. Byla jsem dlouho na r-kách (roz- mýšlela jsem se), mám-li tam jíti. Us. u Rych- nova. Vk.

280182   Rozměk Svazek: 7 Strana: 0610
Rozměk, u, m. = rozměknutí. Šd.

280183   Rozměk Svazek: 10 Strana: 0341
Rozměk, u, m., liquida. Voc. gr. klem (Mš. ). Vz násl.

280184   Rozměka Svazek: 10 Strana: 0341
Rozměka, y, f., liquida. Voc. gr. mik. (Mš. ) Vz předcház.

280185   Rozmekanec Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmekanec, nce, m. plačtivý. V z Rozmekati se.

280186   Rozměkati Svazek: 3 Strana: 0151
Rozměkati; rozměknouti, knul a kl, utí, rozměkávati, weich werden. — čím: země deštěm rozměkla. Us.

280187   Rozmekati se Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmekati se = rozplakati se. Rozme- kanec r-ný. Us. Tkč. Naděje se rozmekly = v niveč přišly. Vchř.

280188   Rozměkčeti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozměkčeti, el, ení, weich werden. Us.

280189   Rozměkčiti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozměkčiti, il, en, ení; rozměkčovati, auf-, zerweichen. — co jak. Rozměkčili sú srdce jich nad olej. Ms. Ps.

280190   Rozměklosť Svazek: 10 Strana: 0341
Rozměklosť, i, f. Citová r. Lit. II. 352.

280191   Rozměklý Svazek: 3 Strana: 0152
Rozměklý, aufgeweicht, zerweicht. R. půda. Dch.

280192   Rozměklý Svazek: 8 Strana: 0345
Rozměklý. R. místo píštěle. Hlav. 5.

280193   Rozměklý čím Svazek: 10 Strana: 0341
Rozměklý čím. Srdce žalem r-klé. Hlk. VII. 201.

280194   Rozmektati se Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmektati se = dáti se do řeči kok- taje. Nu rozmektej se, ty mekto rozmek- taná! Čce. Tkč.

280195   Rozmělčiti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmělčiti, il, en, ení, rozmělčovati, weich machen, zer-, aufweichen. Byl. — co čím : vápno vodou.

280196   Rozměliti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozměliti, il, en, ení; rozmělovati — roze- mleti, rozmělniti. — co jak: na prach.

280197   Rozmělký Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmělký, vz Roz-. R. šípek v hrdle. Háj., Th.

280198   Rozmělněný Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmělněný, zermamlt. R. slad, KP. V. 299 , rudy. NA IV. 171. — jak: na prach. Us. Pdl.

280199   Rozmělnidlo Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmělnidlo, a, n. rozdrobovadlo, Zer- kleinerungsmaschine, f. Šp.

280200   Rozmělniti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmělniti, il, ěn, ění; rozmělňovati = rozměliti, zkrušiti, zermalmen, zerreiben. — co jak: na prach. D., Puch.

280201   Rozmělniti co čím Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmělniti co čím: hroudy válcem. Us. Pdl.

280202   Rozmělňovadlo Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmělňovadlo, a, n. = rozmělnidlo. KP. V. 410.

280203   Rozmělňování Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmělňování hrud. Nár. list. 1905. 131. 21.

280204   Rozměniti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozměniti, il, ěn, ění, rozměňovati = proměniti, směniti, ver-, um-, einwechseln. L.

280205   Rozměniti Svazek: 7 Strana: 0610
Rozměniti zlatku, šesták. Us. — R. = utratiti, promarniti. Ona by celý statek r-la. Us. Vk.

280206   Rozměr Svazek: 7 Strana: 0610
Rozměr = rozměření. Stavba velikých r-rů. Us. — R. = míra. R. rychlosti, zrych- lení, velikosti pohybu, momentu setrvač- nosti, doby kyvu atd. ZČ. I. 277., 278. — R., Versmass. R-ry asynartetické, episynthe- tické, smíšené. Dk. Poet. 292. R. rhyth- mický, osmi-, desítislabičný. Anth.

280207   Rozměr, u Svazek: 3 Strana: 0152
Rozměr, u, m., rozměra, y, f., roz- měření, das Ausmessen, die Ausmessung; die Ausdehnung, Dimension. St. skl. Tělo jest rozměru trojího, plocha jest r-ru dvo- jího (Dimension). Nz. — R. = míra, das Verhältniss, die Proportion. Náležité smíšení zemí, když totiž na tuze těžkou naveze se v slušném rozměru lehké. Puch. — R., jistý počet a pořádek dlouhých a krátkých slabik, vz Metrum. Rhythmischer Klang, das Vers- mass. Nz. Hleděti si krásných r-rů. Dch.

280208   Rozmerať Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmerať = rozměřiti. Slov. Bern.

280209   Rozměrce Svazek: 7 Strana: 0610
Rozměrce. Za Č. polož: Rž. LXI.

280210   Rozměrce, rozměřitel Svazek: 3 Strana: 0152
Rozměrce, rozměřitel, e, m., der Ab- messer. L. Zemi v roucho smaragdové oděl časů r. č.

280211   Rozmerenditi Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmerenditi = roztlouci. R. nádobí. — R. se = rozveseliti se. Čce. Tkč.

280212   Rozměrka Svazek: 7 Strana: 0610
Rozměrka, y, f., Sperrmass, n. Hrbk.

280213   Rozměrnosť Svazek: 3 Strana: 0152
Rozměrnosť, i, f., das Mass, Gleichmass. Měst. bož. II. 246.

280214   Rozměrný Svazek: 3 Strana: 0152
Rozměrný, rozměřený, abgemessen. Jg.

280215   Rozměrný Svazek: 7 Strana: 0610
Rozměrný. R. číslo, činitel, Jd. Geom. IV. 2 , krásno (metrické), celek, Dk, koli- kosť, dimensiva quantitas. Hlv. 186., V.V. 47.

280216   Rozměrný Svazek: 7 Strana: 1377
Rozměrný. R. básně, které mají určitý rozměr. List. fil 1893. 55.

280217   Rozměrotvorný Svazek: 7 Strana: 0610
Rozměrotvorný. R údoba, forma dimen- siva. V.V. 53

280218   Rozměrový Svazek: 7 Strana: 0610
Rozměrový, Verhältniss-. R. číslo, vý- raz. Šim. 40. — R., Dimensions-. R po- měry. ZČ. I. 99. — R., Rhythmisch. R. píseň. Vch. Ar. 4. Rozmésti. — co. Bóh r-tal kosti jich. Ž. wit. 52 6. — čím. Rukama rozmítal. Us. Vk. — co čím več. Co vystavěl, on drzou rukou v rumy rozmetá. Vrch. — kdy. co. Knihy dnem i nocí rozmítacím (glossa: přemítachu). Ev. olom. 20 Mezi sebou roz- mítali všecky věci dobře za tři hodiny. Let. 387.

280219   Rozměření Svazek: 3 Strana: 0152
Rozměření, n., das Mass, die Rechnung, Abmachung. Tak soudím podlé toho r., které se stalo před odjezdem mým o vy- konání tvého veselí svatebního. Žer.

280220   Rozměřenosť Svazek: 7 Strana: 0610
Rozměřenosť, i, f, Abgemessenheit, f. R. uměleckého díla, mathematická. Dk.

280221   Rozměřený Svazek: 7 Strana: 0610
Rozměřený; -en, a, o, abgemessen. Ce- lek dobře r-ný. Dk.

280222   Rozměřený jak Svazek: 10 Strana: 0341
Rozměřený jak. Život r-ný jako hodiny. Čch. II. Pov. 114.

280223   Rozměřitel Svazek: 3 Strana: 0152
Rozměřitel, e, m., der Abmesser. Šm.

280224   Rozměřiti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozměřiti, il, en, ení; rozměřovati = vy- měřiti, změřiti, abmessen; na míře ztratiti, beim Messen einbüssen. — co. Měřič roz- měřuje vzdálenosti. Kom. R. plátno, Us., meze. Aqu. R. statek (prohýřiti, durchbrin- gen). Us. Marek. R. slabiky. — co čím. Tesař úhelnicemi a kružidlem rozměřuje. V. — co komu: si sukno. Us. Čas a práci školám r. Kom. — co k čemu. A r-li jsou je (hříšníky) k těm kostelům. Chč. 449.

280225   Rozměřiti Svazek: 8 Strana: 0345
Rozměřiti. R-řil zemi pod kostely (udě- lal farnosti). Chč. S. 296.

280226   Rozměřování Svazek: 3 Strana: 0152
Rozměřování, n., das Aus-, Abmessen. R. slabik, die Skansion. Nz. Vz Rozměření.

280227   Rozměřování Svazek: 10 Strana: 0341
Rozměřování, n., geometria. 1527. Mus. 1905. 434.

280228   Rozmésti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmésti, metu, tl, ten, ení; rozmetati, metám a meci; rozmetávati, rozmítávati, roz- mítati, rozmetovati = rozhoditi, aus einander werfen, herum-, zerwerfen, zerschmeissen; na různo mésti, weg-, auseinander kehren; rozvažovati, überlegen, überdenken. Jg. — co: stavení, zeď = rozbořiti, BO.; statek (prohýřiti), V., modly, BO., smeti. Us. Bouře rozmetala koráb. Dch. Šance pobořili a r-li. Žer. On ty kopce rozkopal a rozmetal. Půh. II. 467. R. písmo, ablegen. Nz. — co komu: něčí maso ptactvu r. Kat. 2970. I sbořil i r-tal mi dóm. Půh. I. 280. — kdy. Po boju (boji) psóm ju rozmetachu. Dal. 28. — koho od koho. Bouře nás jedny od druhých rozmetala Pref. — co kudy. Bouře lodí po moři roz- metala. Flav. — co proti komu. Rozmecí je proti slunci. Br. — co čím kde. Střelbou zdi okolo zámku r. V. Semeno rukou r. Br. Metlou prach na cestě r. Us. Tč. — co kam. Kto chce lakomstvie v sobě uhasiti, rozmeciž boží mezi chudé. Hus III. 186. — co kde: na mysli r. (uvažovati). Lom. V mysli o těch věcech rozmítal. V. Mezi sebou ty věci ozmítali. Star. let.

280229   Rozmésti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmésti, rozmísti, mětu, mětl, en, ení = rozmíchati, mischen, zerthun. — co s čím: s teplú vodú. Ms. bib.

280230   Rozmésti co s čím Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmésti co s čím. Zetři jej dobře s jeho řemenem a rozmieť to řídce s teplú vodú. Rkp lék. Jhr. 11b. (Mš. ).

280231   Rozměšovací Svazek: 7 Strana: 0610
Rozměšovací, Scheidungs , Zerlegungs-. R prostředky. SP. II. 101.

280232   Rozmet Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmet, u, m. = rozmetení, die Zer- werfung, der Schutt. Koll.

280233   Rozmeta Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmeta, y, f. — rozmetení, das Zerstäu- ben. SS. Sntt. 70.

280234   Rozmetač Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmetač, e, m., Auseinanderkehrer, m. Us. Tč.

280235   Rozmetačka Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmetačka, y, f., pila, die Theilsäge. Šp., Črk.

280236   Rozmetačka Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmetačka. R., dílo oružnické. XVI. stol. Mus. 1894. 516.

280237   Rozmetadlo Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmetadlo, a, n., nástroj k rozmetení, k rozmetání. R. na hnůj, mrvotrus, u, m., der Düngerstreuer. Šp.

280238   Rozmetadlo Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmetadlo, a, n. = přístroj, jímž se odpadová voda vysoko vrhá a tím jemně rozprašuje (v chladírnách). Vz Ott. XIV. 674b.

280239   Rozmetachu Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmetachu, zastr. = rozmetali. Kat.

280240   Rozmeták Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmeták, u, m , Ablegspan, m. Ssk.

280241   Rozmetání Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmetání, n., das Auseinanderwerfen. R. dříví. Hus III. 182.

280242   Rozmetaný Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmetaný; -án, a, o, aus einander ge- worfen. Vz Rozmésti. Us.

280243   Rozmetatelný Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmetatelný, zerwerflich.

280244   Rozmetati Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmetati, vz Rezmésti.

280245   Rozmetený Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmetený; -en, a, o, aus einander ge- kehrt, geworfen. Dch.

280246   Rozmetný Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmetný, zerwerfend, zerstreuend. Dch., Šd.

280247   Rozmezený Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmezený; -en, a, o, abgegränzt. Osv.

280248   Rozmezí Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmezí, n. = prostora mezi dvěma me- zemi. Stč. Zem. 481.

280249   Rozmeziti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmeziti, il, en, ení, rozmezovati, ab- grenzen. — co. Us.

280250   Rozmeziti Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmeziti. Když grunty rozmezovali. Arch. XIII. 215.

280251   Rozmiek Svazek: 7 Strana: 1377
Rozmiek, u, m., liquida. 15. stol. D. Gesch. 306.

280252   Rozmigsati Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmigsati = roztrhati. R. oděv. Val. Vck., Brt. D. 262.

280253   Rozmíchanina Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmíchanina, y, f. = něco rozmícha- ného. R. prachu s kořalkou. NA. IV. 132.

280254   Rozmíchanky Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmíchanky = rozmíchané brambory. Šumava. Rgl.

280255   Rozmíchati Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmíchati; rozmísiti, il, šen, ení, mischen, zer-, aufrühren; rozděliti, scheiden, zerlegen. — co čím: vejce lžicí. Us. — kde: v hrnci. na talíři. — co v co. Ponětí se rozbírá, když se ve své znaky rozmísí. Marek. — co kam: vejce do polívky. Us. Dch. — co s čím: kašu s máslem rozmíšati. Na Ostrav. Tč.

280256   Rozmíchati Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmíchati vápno s vodou v kaši. Rm. I. 192.

280257   Rozmikaný Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmikaný. Národ slovanský jest tak r-ný a rozmrvený (roztrhaný). Koll. (Lit. II. 78. ).

280258   Rozmiksat Svazek: 10 Strana: 0660
Rozmiksat = roztrhati. Brt. Sl.

280259   Rozmílati Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmílati, vz Rozemleti.

280260   Rozmile Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmile, lieblich. Dch.

280261   Rozmilenství Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmilenství, n., die Liebhaberei. Č.

280262   Rozmilený Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmilený otec = velmi milý. Msn. Od. 85., 148.

280263   Rozmilitký Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmilitký, rozmilý, allerliebst. Lom.

280264   Rozmilosť Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmilosť, i, f. Sá. Lásky zpěv samátě r. Č. Kn. š. 343.

280265   Rozmiloučký Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmiloučký = rozmilý. Osv., Sá.

280266   Rozmilovaný Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmilovaný = kdo tuze miluje. Je to kocour r-ný. ČT. Tkč.

280267   Rozmilovati Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmilovati, lieb gewinnen. — co. Milosť světská, v níž člověk roz miluj e některá věc (r-je se v některé věci). Tract. 15. stol.

280268   Rozmilý Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmilý, sehr lieb. R. děti, Lom., děvče. Us. Připověděl zas jiné syneček rozmilé. Sš. P. 397. Vz Roz-.

280269   Rozmínění Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmínění, n. = disputace. Dk. Rozb. f. 119.

280270   Rozmírka Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmírka, y, f., v horn., das Spernnass. Hř. 71.

280271   Rozmířiti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmířiti, il, en, ení = rozdvojiti, tren- nen, entzweien. — koho. Aby se (Turek) mezi ně nepřimísil a jich naposledy neroz- mířil. Skl. IV. 268.

280272   Rozmísiti Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmísiti, vz Rozmlšati.

280273   Rozmísiti co Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmísiti co: múku. Mš. exc.

280274   Rozmístiti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmístiti, il, stěn, ění, hin u. her ver- theilen. — co. Šm.

280275   Rozmíšati, rozmísiti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmíšati, rozmísiti, vz Rozmíchati.

280276   Rozmíšení Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmíšení, n. R. krve, dissolutio san- guinis, Blutzersetzung, f Us., Kžk. Por. 442. Cf. Slov. zdRav. 452.

280277   Rozmíšeti Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmíšeti, vz Rozmísiti. co s čím kde. Dej mu kventin driaku s teplým vínem na lžíci rozmišeje. Rostl. G. 203b.

280278   Rozmíška Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmíška, y, f., různice, nevole, die Ent- zweiung, das Zerwürfniss. R ku svésti. Reš. V těch r-kách země mnoho zlého pokusila. V. Vád mezi námi a rozmíšek s jinými ať nebývá. V. Věc byla na rozmíšce. Kron. mosk. R-ky mezi nimi srovnal. Us. R-ku činili o to mezi lidmi. Čr.

280279   Rozmítací Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmítací plíšek, plíšek k rozmítání, der Ablegspan. Nz. Vz Rozmésti.

280280   Rozmítačka Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmítačka, y,f., die Klobsäge. Šp., Skv.

280281   Rozmítání Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmítání. R. literek do kas v tiskařství. Nár. list. 1894. č. 84. odp. feuill.

280282   Rozmítati Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmítati, vz Rozmésti.

280283   Rozmítati Svazek: 7 Strana: 1377
Rozmítati v rozumu sem tam. 15. stol. D Gesch. 405.

280284   Rozmitráziti Svazek: 3 Strana: 0152
Rozmitráziti = rozmařiti, verschwenden. — co čím: čas. U Opav. Klš.

280285   Rozmizeti Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmizeti, el, ení, nach allen Seiten, nach und nach verschwinden. Ten vezme něco a onen něco a ono to r-zí. U Rychn.

280286   Rozmjadžgať Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmjadžgať = rozmačkati. — co: měk- kou hrušku. Na Ostrav. Tč.

280287   Rozmjantati Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmjantati, rozdrmochati, aus einander fitzen. — co: klubko. Na Ostrav. Tč.

280288   Rozmlácený Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmlácený; -en, a, o, zerschlagen; zer- rissen. R. boty. Dch. Jsem všecek r-ný. Us.

280289   Rozmladiti Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmladiti, il, zen, ení, rozmlázeti, ver- jüngen, jung machen. Us. — koho čím.

280290   Rozmladiti co čím Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmladiti co čím. By duši mú svú krví r-dil. Pravn. 1095. — co jak. Srdce mé rozmlad v tej síle, by . . . Pravn. 2825. — se jak. Květina pěkně se r-la. Us. Rgl.

280291   Rozmladnouti čím Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmladnouti čím. Luka r dla pe- strostí jarních květů. Zr. Nov. 2 268.

280292   Rozmlátiti Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmlátiti, til, cen, ení; rozmlacovati = zmlátiti, ztlouct, ztřískati, zerschlagen, zer- dreschen. — co, koho čím: holí. — R., zum Theil dreschen. — co: pšenici. Us. Dch.

280293   Rozmlátiti co jak Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmlátiti co jak: kosti na prach. Us. — se kde. Kočár na skalinách se r-til. Orl. III. 74.

280294   Rozmlazený čím Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmlazený čím. Les vesnou r-n). Zr. Let. II. 53.

280295   Rozmláziti se kdy kde Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmláziti se kdy kde. Když noční dobou ta ohromná klenba nad tebou se rozmlází. Zr. Nov. 2 198. Sr. Rozmladiti se.

280296   Rozmleti Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmleti, vz Rozemleti.

280297   Rozmliaždiť Svazek: 7 Strana: 0610
Rozmliaždiť = rozmlíždíti. Slov. N. Hlsk. II. 85., Sldč.

280298   Rozmliaždiť sa jak: na Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmliaždiť sa jak: na brečku = roz- tlouci se. Phľd. 1893. 474.

280299   Rozmlížditi Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmlížditi, il, ěn, ění = rozmačkati, zerquetschen. — co kde: v prstech. Us.

280300   Rozmlouvac Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmlouvac, e, m. Pal. Pam. 387.

280301   Rozmlouvací Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmlouvací, rozmluvný, dialogisch. R. (dramatická) forma, dialogische Form, Ge- sprächsform. Nz.

280302   Rozmlouvač Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmlouvač, rozmluvač, e, m., der Ge- sprächführer; Ausreder.

280303   Rozmlouvání Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmlouvání. Cf. Jg. H. 1. 741, Sbn. 937.

280304   Rozmlouvání Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmlouvání. Porušujíť dobré obyčeje zlá r. 1. Kor. 15. 33.

280305   Rozmlouvání, n Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmlouvání, n., die Unterredung, das Gespräch. R. s někým míti; přijíti do r.; s někým r. držeti. V. R. s někým o něco míti. Pref. Přátelské r. Kom. Do r. s někým se dáti. Sych. R. při stole. R. o Bohu; Sladké s ní r. Hus I. 303., 277. — R., námluvy. Jdeme na r. Dh. 127.

280306   Rozmlouvati Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmlouvati, vz Rozmluviti.

280307   Rozmlsanec Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmlsanec, nce, m., das Leckermaul. Šm.

280308   Rozmlsaný Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmlsaný = rozmlsanec. Ty kozo roz- mlsaná! Us. Tkč.

280309   Rozmlsati Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmlsati, näschig machen; se, näschig werden. Sych.

280310   Rozmlsek Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmlsek, sku, m., Näscherei, f. Dch.

280311   Rozmluva Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmluva, y, f. = rozmlouvání, die Aus- redung. R. s sebou samým. Do r-vy s někým oč se dáti. Us. Dch. R-vu s někým míti. Us. Dch. Důvěrná r.; vzíti koho na r-vu. Dch. R. oč, vz Akkusativ 4. d. Pozn. Předmět, obsah r-vy; Nalézá se tuto r. Páně s Niko- demem; Jan druhdy sám přičiňuje myšlénky své k r-vám jinoosobným; Zapřcdla se r. pro ženu a pro Samaritany spasitedlná; Dáti se v r-vu s kým; R-vu dalejší přetnouti; Vydati se v r-vu s kým; Pán nejsstoupilej- šími a nejdůvěrnějšími r-vami se apoštolům svojim otvíral; A již Jan k r-vě přechází, kterou Pán ve sbornici kafarnajské měl a úvod k ní předeslav, r-vu tu samu, potom následek a účinek její předkládá; Otázku tu co pouhý přechod a námětek k r-vě s Pá- nem předeslali; Tu se rozvinula r. Páně s nimi. Sš. J. 46., 54., 66., 67., 69., 73., 220., 102., 103., 104. Pustiti se s kým v r-vu delší a zavilejší. Sš. Sk. 204. (Hý). R. jejich se k zmínce o vdávání-se chýlila. Us. Tč. — R., na Slov. odmluva, zrazování, die Aus-
redung. Us.

280312   Rozmluva Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmluva. Cf. Jg. Slnosť. 99., 137., Vor. St. 242., Jir. Ruk. II. 200.

280313   Rozmluvce Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmluvce, e, m. = rozmlouvač.

280314   Rozmluvení Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmluvení, n., die Unterredung. R. spo- lečné spolu míti. V. Snadný a ochotný k r. Jel. Vypravil se vstříc jemu na r. Br. V r. vjíti. Boč. To k dalšímu rozmyslu a r. sobě zanechávám. Žer. Aby ráčil přijeti tam na r. s nimi. Let. 119. — R., zrazení komu čeho, die Ausredung. Us. — Jg.

280315   Rozmluvený Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmluvený; -en, a, o, in Redefluss ge- rathen. — R., zamluvený. Toho koně už sem měl r-ného. V Kunv. Msk.

280316   Rozmluviti Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmluviti, il, en, ení; rozmlouvati — promluviti s někým, sprechen, sich unter- reden o. besprechen; v mluvení přivésti, zum Reden bringen; vymluviti, ausreden. Jg. — o čem s kým. Aby s ním o pilné věci roz- mluvil. V. R. uměle o věcech. Kom. R. s někým o lásce. Er. P. 186. Také o tvých věcech s tebú rozmluvíme. Arch. I. 18. Tam drahně s nimi rozmlouval o bězích, co se dotýče říše. Let. 101. O lásce r-val a jí při- sliboval. Sš. P. 136. Aby mohli o věcech věčného života s ním r. Sš. J. 33. Otjal mu řeč, aby o Bohu nerozmlúval. Hus II. 321,, 142. — mezi kým. Mezi sebou r. V. — kde. V hospodě o tom budeme r. Us. -- Br. — jak (s kým). Jedni s druhými svou přirozenou řečí rozmlouvali. V. R. slovy kratochvilnými. Troj. R. vlídně, přívětivě s někým. Dch. Zpěvem s husou zlou r. Sš. P. 729. Nedarmo s někým r. Hus II. 135. — s kým oč. O své neduhy s lékařem r. Kram. Také s nimi o potřeby své rozmlou- vali. Zb. exc, Bl. Aug. 48. A tam s ním o pána a krále země české r-vali. Let. 122. O ty věci s ním úplněji r-víme. Arch. 1. 18. — Tkadl. II. 26. Nerozmluviv s hlavou ne- chvátej rukama. Brt. Skl. 112. — komu s kým. S jinšími galany sobě rozmlúvala. Sš. P. 532. — kde, jak dlouho. R-val tedy (Pavel) ve sbornici se židy a na náměstí každého dne s právě přítomnými; Pavel po tři soboty r-val s nimi. Sš. Sk. 203., 199. — co komu = vykládati, aus ein- ander erklären. Na Ostrav. Tč. — se s kým = sich unterreden. Na Ostrav. Tč. — koho = k řeči přivésti. Šm. — co komu. Roz- mluvil mu to, tu cestu (vymluvil). Th. — se (komu). Ta paní se rozmluvila. Ml. A kdybych se rozmluvil (mluvě roztrhl), ni- čeho nepořídím. Kdyby se mu člověk roz- mluvil, nic nedbá.

280317   Rozmluviti co Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmluviti co. R-miv (sv. Jan) jich stav všeliký (vyloživ). Výb. II 2. — koho — rozmluvou k něčemu přijměti. Aby oba na ten sněm byli od obou pánů rozmluveni. Sdl. Hr. VII. 135. - s kým jak: v taj- nosti. Pož. 119. — (koho) z čeho. Vyšla ven, zaplakala, z tej dalekej cesty r-la. Brt. P. 52. — Brnt.

280318   Rozmluvna Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmluvna, y, f. = hovorna.

280319   Rozmluvnosť Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmluvnosť, i, f., die Gesprächigkeit. Veleš.

280320   Rozmluvný Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmluvný, hovorný, gesprächig, leut- selig. - R., gesprächsweise, na způsob roz- mlouvání. Marek. R. vyučování. Sš. Sk. 204. Vz Rozmlouvací.

280321   Rozmluvný Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmluvný = dialogický, dialogisch. R. methoda vyučovací. Dk., Blanda. — R. = konversační, Umgangs-, Conversations-. R mluva, jazyk, řeč. Nz..

280322   Rozmlžený Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmlžený vzduch. Zvon IV. 719.

280323   Rozmňačkaný Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmňačkaný, rozmňačknutý = roz mačkaný. Mor. u Bzence. Šd.

280324   Rozmňačkati Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmňačkati = rozmačkati. Mor. Šd.

280325   Rozmňáganý Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmňáganý = rozmačkaný. Mor. u Strážn. Šd.

280326   Rozmňágati Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmňágati, rozmňágnouti = rozmač- kati. Mor. u Strážn Šd., Val. Vck

280327   Rozmňančený Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmňančený = rozmňoukaný Mor. Šd.

280328   Rozmnážeti Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmnážeti, vz Rozmnožiti.

280329   Rozmnážeti Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmnážeti, rozmnožovati co: práva. List. slez. XVI. stol. List. fil. XI 72.

280330   Rozmňoukaný Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmňoukaný; -án, a, o, rozvřestěný. R. kočka. R. dítě, weinerlich. Us.

280331   Rozmnožac Svazek: 9 Strana: 0460
Rozmnožac = rozmnožovati. Slez. Lor, 78.

280332   Rozmnožce Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmnožce, e, m. = rozmnožitel.

280333   Rozmnožek Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmnožek, žku, m., der Zuschuss. Šm.

280334   Rozmnožení Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmnožení, n., die Vermehrung. V. R. jeho slávy. Kom. K většímu r. hor narovnání o některých artikulích opraviti ráčil. Nar. o h. a k. Pán Bůh ti dal na tvém statku r. Sš. P. 14.

280335   Rozmnožený Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmnožený; -en, a, o, vermehrt. R« rada (členy novými).

280336   Rozmnožitel Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmnožitel, e, m., der Mehrer. V. R. říše, D., víry, Háj., císařství. V. R. kacířství. Hus III. 273.

280337   Rozmnožitelka, y, rozmnožitelkyně Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmnožitelka, y, rozmnožitelkyně, ě, f., die Mehrerin.

280338   Rozmnožitelnosť Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmnožitelnosť, i, f., die Vermehrbar- keit. Bern.

280339   Rozmnožitelný Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmnožitelný, vermehrbar. Bern,

280340   Rozmnožiti Svazek: 3 Strana: 0153
Rozmnožiti, il, en, ení; rozmnožovati = rozhojniti = mehren, vermehren, vervielfäl- tigen. Jg. — co; peníze, příjmy, sl va, D. něčí důstojnosť, Žal., počet. Us. Své dobré jméno zachovati a r. Žer. — co komu. Si- rotkóm zbožie. Hus I. 215. — Jel., Br. — co, se čím. Soužení soužením nerozmnožuj. Kom. Dobytkem se r. Háj. Své rozkoše ně- čími bolestmi r. Chč. 444. — se. Národ se velmi rozmnožil. D. Nemoci se r-žily. Hus II. 323. — se kde. Neřády v zemi se roz- množily. Br. Zlosť se r-žila v kněžích; Mo- krost' ta se v nich r-la. Hus I. 352., III. 15. (Tragoedii) v některých místech r-žil. Dh. — se., co jak. Rozmnožily se nad počet vlasů hlavy mé. Br. R-li sú sě nad piesek mořský, nad kobylky. BO. Víru svatou r-li dle roz- kazu jeho. Sš. P. 722. Bóh chce, aby Člověk ke cti své beze své škody r-žil dary božie. Hus I. 216. — co k čemu. R-žil k svému požitku své zboží. Hus I. 215. — v čem. A ve ctnosti se r-žil. Smil 370. — se od koho. A proto oddal jest Evu s Adamem, aby sě lidé od nich rozmnožili. Hus II. 37.

280341   Rozmnožiti.— co Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmnožiti.— co: moc, bohatství. Us. Zvykli jsme práva a volnosti rozmnážeti. List slez. 16. stol. — čím: rostlinu cibu- lemi, dělením kořenů, odnožemi, Dlj., obraz světlotiskem, Pdl., se počtem. Dch — co jak: říši skrze výboje. Us. Pdl. — se nač: na zvláštní národ. J. Lpř.

280342   Rozmnožně Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmnožně, vermehrend. Slov. Bern.

280343   Rozmnožný Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmnožný, vermehrend. Bern.

280344   Rozmnožovací Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmnožovací, Vermehrungs-, Verviel- faltigungs-. R. umění (tisk, fotografie). Dk.

280345   Rozmnožování Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmnožování, n., die Vermehrung, Ver- vielfältigung. R. statku. V. R. samovolné. Ssav. R. buněk, rostlin. Vz Schd. II. 158., 216.

280346   Rozmnožovatel Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmnožovatel, e, m., vz Rozimnožitel.

280347   Rozmoci Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmoci, mohu, mohl, žen, ení; rozmá- hati — síliti, moc něčí zvětšovati, šířiti, ver- grössern, ausbreiten, stärken, mächtig ma- chen; se = moci nabývali, síliti se, šířiti se, mächtig werden, sich heben, erwachsen, grösser werden, anwachsen, anlaufen, sich vermehren. Jg. — abs. Věda, že je zle, dal sě r. tomu. Št. N. 88. — co. Nechtěla jsem řeč rozmáhat. U Chrud. Brv. — co, se čím. Zlosť nepřízní se rozmáhá. Jel. li. se jměním. D. Neštovice počtem se rozmáhají. Lk. — co čím k čemu. Nebo jestli pravda boží mou lží rozmohla se k slávě jeho. Sš I. 41. — co, se v čem (nad co). Jsa žádostiv přezvěděti, hrubě-li se v polepšení svém rozmáhati ráčíte. Žer. 311. Aby se v dobrém rozmáhali. Štelc. Praha tehdáž v bohatství se rozmohla. V. R. se v zrostu. V. — kde. Poněvadž se cizoložstvo v tomto městě nad jiné hříchy rozmohlo. 1532. Pr. A rozmáhal se počet učenníků v Jerusalemě velmi. Sš. Sk. 67. A jiná sklamání silně v křesťanstvu se rozmohla. Hus III. 314. R-hla se v něm pýcha. V. To se děje opatřením přirození, aby to zlé šíře se nerozmáhalo mezi lidmi. Jd. — se. Když již takoví se rozmohú a obtěžují cierkev. Hus III. 60. Tak dlouho, dokud by se čeští mistři nerozmohli. Let. 10. Rozmáhá se nemoc, Us., válka, vojna, Flav., hřích, Us., víra, Pulk., hřmot, mor. Kom. Aby se česť Kristu povinná rozmáhala. Sš. J. 89. Toto píše proti ustanovením lidským, která se velmi rozmohla. Hus. III. 312. — se odkud. Z těla všecko zlé se rozmáhá. Ojíř. — se na čem. Na všem se mu mno- žilo, rozmáhalo. Smrž. — se při čem. Roz- máhá se opravdovost při věcech božských. Plác. — se od čeho. Dobře čiň, co můžeš, od toho se nerozmůžeš. — co o čem. Co mi je do ní, abych já o ní nějaké řeči roz- máhal. U Rychn. Ntk. — se jak. Pravda ostane a rozmôže sě až na věky. BO.

280348   Rozmoci se Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmoci se. Ž. wit. Ann. 9. R-há se požár, Us., oheň, Bart. 63., nespokojenosť, Šmb., obyvatelstvo, Osv., zlé, nepravosť, lidská zlosť Št. Kn. š. 92., 159., 165. — se v čem. Když by se v zboží rozmohl a u panování. Výb. I. 441. — se odkud. Zlá řeč, z niež by se mohl hněv rozmoci; Dobré jest jiskru potlačiti dřéve, nežli se z nie rozmóž oheň. Št. Kn. š. 117. — jak. Rychlosť, kterou obyvatelstvo rozmáhati se snaží. Osv. I. 523

280349   Rozmocněti Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmocněti, ěl, ění = mocným se státi, mächtig werden. — čím: dědinami. Troj.

280350   Rozmocněti Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmocněti. Ž. kl. (332.).

280351   Rozmocniti Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmocniti, il, ěn, ění = mocným učiniti, mächtig machen. — se. Troj.

280352   Rozmoča Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmoča, dle Káča = ženská rozblep- taná, t. j. tlustá a nepořádně oděná, v ša- tech neupiatých. Na Plzeň. Prk.

280353   Rozmočení Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmočení, n., das Aufweichen. R. tresky. Šp.

280354   Rozmočený Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmočený; -en, a, o, aufgeweicht. Houska r-ná v kávě. Us. Pdl.

280355   Rozmočitel Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmočitel, e, m., der Zerweicher. Jg.

280356   Rozmočiti Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmočiti, il, en, ení; rozmáčeti, el, en, ení; rozmočovati, zer-, auf-, einweichen. — co: chléb, D., hrudu. Kom. — co kde: Lk., šátky ve vodě rozmáčeti, Čern., housku v kávě. Dch. — co čím: hlínu vodou r. R. partéku jichú. Žk. 85. — se komu. Roz- močily se mu boty.

280357   Rozmodlený Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmodlený = kdo se tuze modlí. Ty babo r-ná. ČT. Tkč.

280358   Rozmodrchati Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmodrchati = rozmotati, aus einander fitzen, entwirren. — co: uzel, niti.

280359   Rozmodřiti Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmodřiti, il, en, ení, blau machen.— se. Už se zas r-lo, už slunce svítí. Us. Tč.

280360   Rozmohlý Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmohlý, mächtig geworden, Nenávisť jest již veliký a rozmohlý hněv. Št. N. 123. R. bič (napřažený). Bart. 355. 16.

280361   Rozmohutnělý Svazek: 10 Strana: 0660
Rozmohutnělý život. Zvon VI. 335.

280362   Rozmohutniti co Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmohutniti co. Slád. Ham. 28.

280363   Rozmok Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmok, u, m., rozmočení, die Zerwei- chung. B šafránový. Mus.

280364   Rozmokati Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmokati; rozmoknouti, kl, utí; rozmo- kávati = rozmočiti se, weich werden. Jg, — čím. Půda deštěm rozmokla.

280365   Rozmoklý Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmoklý, strsl. rozmoklb, uligine dis- solutus. Mkl. B. 94. Durch den Regen zer- weicht.

280366   Rozmoknutí Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmoknutí, n., Erweichung, f. Bern.

280367   Rozmoknúti Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmoknúti. Mill. 124.

280368   Rozmoknutý Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmoknutý, weich geworden. Bern.

280369   Rozmokvati Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmokvati, zerweichen. — abs. Máš stře- víčky maly, což by rozmokvaly. Er. P. 127.

280370   Rozmolásati Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmolásati = roztlouct. Čce. Tké.

280371   Rozmolovatělý. R Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmolovatělý. R. sýr. Wtr. St. nov. 209.

280372   Rozmorousaný Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmorousaný = rozmračený. R. mo- rouse! Čce. Tkč.

280373   Rozmorousati se Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmorousati se, rozmorousiti se = rozmraiiti se. Us. Tkč.

280374   Rozmotati Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmotati = rozplésti, entwirren. — co čím: niti rukou. — se z čeho. Rozmotal se skopec z provázku (rozvázal). Baiz. — odkud kam. Po dlouhých rozpacích na- přadši potáček z něho na všecka vřetena rozmotala. Sš. P. 767.

280375   Rozmoudřený Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmoudřený;-en, a, o = chytrý. Je to moudro r-né! CT. Tkč.

280376   Rozmoulaný Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmoulaný. Moulo r-ná (kdo jí ne- způsobně, plnou hubou; kdo hubu o stůl podepírá). ČT. Tkč.

280377   Rozmoulati Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmoulati, rozžmoulati = rozžvýkati. Tkč.

280378   Rozmouněný Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmouněný. Mouňa r-ná = kdo na někoho zevluje. ČT. Tkč.

280379   Rozmoutiti Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmoutiti, il, cen, ení, trübe machen; zerquirlen; auflösen. — se kde: ve vodě. Us. Jg.

280380   Rozmožditi Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmožditi, il, ěn, ění; rozmožďovati = rozmačkati, zerdrücken. — co komu: hlavu. Ben. V., BO.

280381   Rozmožení Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmožení, n., die Vergrösserung, Ver- breitung.

280382   Rozmožený Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmožený; -en, a, o, vergrössert, ver- mehrt.

280383   Rozmožitel Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmožitel, e, m. = rozmnožitel, der Ver- mehrer. Boč. ex ms.

280384   Rozmračiti Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmračiti, il, en, ení, rozmračovati, entdämmem. Jg.

280385   Rozmračiti se kde Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmračiti se kde. Po nebi se černo r-lo. Linda. Lit. I. 771.

280386   Rozmrazení Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmrazení, n., Aufthauen, n. Čerm.

280387   Rozmraziti Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmraziti, il, en, ení; rozmrazovati = něco zmrzlého rozpustiti, aufthauen. Jg. — co. Tichý větříček zmrzlé věci rozmrazuje. Kom. R. člověka Plk. Rozmrazila mne zima. Us. Šd.

280388   Rozmrdati něco Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmrdati něco = nedodělati. Us. Tkč.

280389   Rozmrhač Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmrhač, e,m., der Verschwender. Veleš.

280390   Rozmrhání Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmrhání, n., die Verschwendung. Po- ložili sú jej v r. (dissipatio). BO.

280391   Rozmrhati Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmrhati, rozmrhávati = prohýřiti, pro- marniti, verschwenden, verschleudern. — co: statek. V. — jak: statek pitím a hrou. Us. Aby ty věci rozmrhány byly nevěstkami a na koně a na kvasy. Ep. Pog. 29.

280392   Rozmrhati Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmrhati. — co čím. Co r-há boháč jednou hostinou. Vlč.

280393   Rozmrhati Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmrhati = roztočiti. R-ňal chlapce a pustil ho. U Kr. Hrad. Kšť

280394   Rozmrndati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozmrndati = rozbryndati. Us. Tkč.

280395   Rozmrndati se Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmrndati se = rozhněvati se. Mrnda rozmrndaná = plačtivé dítě. Cce. Tkč.

280396   Rozmrněný Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmrněný; -ěn, a, o = kňouravý, wei- nerlich. R. dítě. Us. Dch.

280397   Rozmrniti Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmrniti = rozhněvati.

280398   Rozmrňkati Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmrňkati = mrzutého učiniti, ver- driesslich machen. — koho. Us.

280399   Rozmrsk Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmrsk, u, m. R. kamene (žíla). Am. Orb. 85.

280400   Rozmrskaný Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmrskaný; -án, a, o, zerpeitscht, zer- hauen.

280401   Rozmrskati Svazek: 3 Strana: 0154
Rozmrskati; rozmrštiti, il, ěn, ění; roz- mrslcnouti, skl, ut, utí, zerpeitschen, zer- hauen, zersprengen. — co: bič, St. skl., o koho: o dobytek. — koho čím proč: kluka prutem pro neposlušnost. — se kde. Povětří ve zbrani se rychle rozmrští. Hlas.

280402   Rozmrskati Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmrskati, rozmrskovati vápno = zby- tečně nahazovati, jím bíliti Wtr. Obr. 420.

280403   Rozmrskati se komu čím Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmrskati se komu čím. Tomu se bu- doucnosť rozmrští, jako krajina v temnosti noční nebeským bleskem. Klc. v Mus. 1843. 70.

280404   Rozmrsknouti co Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmrsknouti co. Nemohl víčka (oční) r. (otevříti). Mus. 1898. 346.

280405   Rozmrštěnec Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmrštěnec, nce, m., koláč ploský, ne- skládaný, flacher, nicht zusammengelegter Ku- chen. D.

280406   Rozmrštiti Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmrštiti, vz Rozmrskati.

280407   Rozmrštiti Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmrštiti, vz Rozmrskati.

280408   Rozmrštivý Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmrštivý. R. vlákno. Am. Orb. 99.

280409   Rozmrtačka Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmrtačka, y, f., pila větší truhlářská na dvě ruce, jíž se krovy rozřezávají, eine Art Säge. Šm.

280410   Rozmručeti se Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmručeti se = rozbručeti se. ČT. Tkč.

280411   Rozmrudaný Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmrudaný = mrzutý. Us. Tké.

280412   Rozmrvený Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmrvený; -en, a, o, vz Rozmrviti. — R., rozdrchaný. Vz Drchanka.

280413   Rozmrviti Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmrviti, il, en, ení = na mrvu roz- drobiti, zerbröckeln. — co jak: na sto dílů. — R., verwirren. — co kam: slámu na zemi, ausstreuen. — R., rozházeti, prohýřiti, ver- schleudern. — co: svůj statek, své jmění. Us. na Mor. Hý. Vz Rozmrhati.

280414   Rozmrviti Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmrviti. Vši ho r-ly (rozlezly). Na jihových. Mor.

280415   Rozmrviti Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmrviti. I skála se r-ví = rozpadne. Phľd. XII. 689.

280416   Rozmrvka Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmrvka, y, f., diatoma, Schnittalge, f., rostl. Vz Rstp. 1880.

280417   Rozmrzati Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmrzati; rozmrznouti, zl, utí, aufthauen. — abs. Jak rozmrzne, sobald es aufthaut, 2. sobald ein gehöriger Frost eintritt. Tč. — kde. Co zmrzlého jest, to na slunci, v teple rozmrzá. Jg. — komu. Již mu rozmrzá huba (počíná mluviti). Us. — kdy. Náčiní v noci r-zlo, der Frost hat das Geschirr zerrissen. Na Ostrav Tč.

280418   Rozmrzelosť Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmrzelosť, i, f., die Ver-, Missstim- mung. Kos. Ol. I. 96.

280419   Rozmrzelý Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmrzelý, verstimmt, verdriesslich, dis- gustirt, überdrüssig. — nač: na život. Dch.

280420   Rozmrzený nad čím Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmrzený nad čím, lépe: rozmrzelý. Mš.

280421   Rozmrzeti Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmrzeti, el, en, ení, verdriesslich ma- chen. — koho (čím): mluvením. Us. To mne rozmrzelo. Us. — se s kým, se na co, verdriesslich werden. Rk.

280422   Rozmrznouti Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmrznouti, vz Rozmrzati. R. na kaši. Dlj. 6.

280423   Rozmrznouti Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmrznouti. Zde pytel slož a rozmrzni (zahřej se). Braun. 77

280424   Rozmrzutěti Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmrzutěti, ěl, ění = státi se mrzutým. Msn. Od. 63.

280425   Rozmudlati Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmudlati = rozetříti. R. špínu po tváři. Mudlo rozmudlaná. Us. Tkč.

280426   Rozmuchlati Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmuchlati = rozcuchati, zerraufen. — komu co: vlasy. D. R. záhyby, zerstreifen.

280427   Rozmúliti Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmúliti, il, en, ení = bahnem zanésti, verschlämmen. Bern.

280428   Rozmuntať Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmuntať, rozmantať. Vz Muntavý.

280429   Rozmuva Svazek: 8 Strana: 0345
Rozmuva, y, f. = rozmluva. Holíč. Phľd. 1895. 438.

280430   Rozmuviti Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmuviti = rozmluviti, durchs Gespräch zerstreuen. — koho čím. U Opav. Klš.

280431   Rozmužditi Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmužditi = rozhmožditi, zerreiben, zerquetschen. — co čím. Us. u Opav. Klš.

280432   Rozmydliti koho Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmydliti koho = natlouct mu. Ti ho r-li Všecko tam r-li (roztloukli) Us. Tkč.

280433   Rozmykací Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmykací stroj, die Reisskrempel.

280434   Rozmykačka Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmykačka, y, f., die Reisskrempel.

280435   Rozmykati Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmykati, vz Rozemknouti.

280436   Rozmysl Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmysl, u, m., rozmyšlení, uvážení, roz- vážení. R. jest ona činnosť duševní, kterouž rozebíráme si poměry vnitřní představ a to hlavně všeobecných, abychom jasnosti jich se dobrali. Hš. v S. N. Die Uiberlegung, der Bedacht, Vorbedacht, Entschluss. S roz- myslem, s dobrým rozmyslem a uvážením něco učiniti. V., J. tr., BO. Se zdravým r-em knihu čísti. Kram. S r-em řečniti. Sych. Nic se tu s r-em neděje. Jel. Potřebuje to be- dlivého r-lu. V. Tam vstoupiti s r-lem bylo (na povážení). Kom. Bez r-lu něco dělati. Sych. Na r-lu míti. Žer. Jakož dobrovolně a s dobrým mým r-em zastavil jsem a po- stoupil ves svou řečenou. Fauku. Než súpe- řové mají opatrným r-em vážiti, aťby se jim neudálo nadarmo se odvolávati sami se obtě- žujíce pracemi a náklady. CJB. 431. R. vzíti do 24 hodin. J. tr. V rozmysle = s rozmy- slem. Kat. 1400. Přidávajíce s dospělým r-em, aby ode všech bylo zachováno. CJB. 283. Vyznávám, že s dobrým r-em a přátel svých radú dobrovolně prodal jsem. Tov. 95. Stavové neohledajíce se nic na r-ly a roz- pakování nejv. hofmistra. Skl. 107. Měl-liby král jeti, bylo poněkud na r-lu. Míti některé rozmysly, einiges Bedenken tragen. Dch. S dobrým r-lem a s zdravú knížat našich radú. Landfr. r. 1417. Měl na r-lu (na vůli). Čiň s r-lem (rozhlédaje). O významu či smy- slu slov uvedených na r-lu se vykladači na- lézají. Sš. II. 244. Bratr muoj vlastní od- kázal mi s dobrým r-lem i s dobrú pamětí na svém vlastním dědictví. Půh. II. 612 Pakli bez r-la událo by sě zhřešiti křivú přísahú, snad by neshřešil smrtedlně; Aby křivě nepřisáhl a zvláště s r-lem, neb tak smrtedlně by zhřešil; Aby byl slib s roz- myslem; Panny, vdovy, jenž jste tak ostati s velikým r-lem umienily a již chcete muže pojímati. Hus I. 106., 266.; 269. — R., dvoj- mysl, die Zweideutigkeit. Jg. — R., die Re- flexion. D.

280437   Rozmysl Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmysl. Dlouzí rozmyslové. Č. Kn. š. 57. Na r-sle stojí, má-li sa ožénit lebo na vojnu ít. Brt. N. p. 355. Přečta bez r-sla; Ještoj sú s dobrým rozmyslem složili tuto vieru; Když se kto bez r-sla dopustí čeho; Když do kláštera vejde panna, má do roka r-sl. Št. Kn. š. 2, 13., 56., 75.

280438   Rozmysl Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmysl, u, m. Měli na rozmyslu to do- voliti Kom. Onláš. 136.

280439   Rozmysl Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmysl, u, m. Dycky je lepší r-sel než zmysel. Val. Čes. 1. XII. 45. Co činíš, čiň s r-slem a prohlédej k konci; Něco na r. si vzíti Arch. XX. 148., 251.

280440   Rozmyslená Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmyslená, é, f., vz Rozmyšlený.

280441   Rozmysliti Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmysliti, il, šlen, ení; rozmýšleti, el, en, ení; rozmyslívati, rozmyšlívati, rozmy- šlovati= rozvážiti, erwägen, bedenken, über- denken, überlegen; něco jiného ustanoviti, sich eines anderen besinnen; se, sich be- sinnen; sich entschliessen. Jg. — co. Vý- povědi tvoje rozmyslěchom. LS. v. 76. Šb. tuto vazbu má za germ., ale Bdl. v Obr. 125. a Mor. Orlici 1878. a Jir. v Mus. 1878. 137. jeho námitky vyvrátili. — se. Má pa- nenko, rozmysli se. Sš. P. 426. A je se co rozmysliti, když sobě má muža vzíti. Sš. P. 311. — si něco. Us. — (se) o čem. R. o ně- čem. D. Král se o té věci jinak rozmyslil. V. — koho, se na něco. Na ledacos je jináč rozmýšlejí (na jinou myšlénku přivá- dějí). Apol. R. se na něco. V. Potom na všeliké zprávy jinak se r-li. Bl. To my či- niti také mámy, rozmýšlejíce se na všecek jeho život, kterak jsa Bohem věčným ráčil býti člověkem. Hus III. 176. — se k ně- čemu (ustanoviti se). D. — se oč. Rač se o to dobrovolně r. Ps. o zští.

280442   Rozmysliti Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmysliti, meditari. Ž. wit. 89. 9. — co. To rozmyšluj. Krnd. 176. — se. Ktož by se rozmýšlal? St. Ř. 226. a.— se nač. Kká K sl. j. 18. R-šlejí se na to, jakoby.. Arch. VII. 110. Kdož se na rozličný běh lidský r-slí, tomu se zdá. Št. Kn. š. 145. Neb když se na to r-slíme, že ... . Pass. mus. Aby se (panny) na obé r-ly; Mohli by se dobře na to r.; Pro ty, ješto se ne- umějí sami od sebe na také věci r. Št. Ku. š. 70., 159., 180. (183.). — se oč. Pal., Výb. II. 260. — si jak. Jen si přec, jak se patří, rozmyslete, co mne to potkalo! Sá. — co, se jak. (Maria) slova andělská pilně rozmejšlela. Brt. N. p. 513. Nechce učiniti, ktož se dlúho rozmyšluje. Arch. VIII. 336. — kdy. Rozmýšlet po skutku — příčina k zármutku, vorgethan und nach- bedacht, hat schon vielen Schmerz gebracht. Dch. — že. Rozmysléc se, že nelze se jest plně odplatiti otci a mateři. Št. Kn. š. 43.

280443   Rozmysliti Svazek: 8 Strana: 0574
Rozmysliti. R-slil sem potom o to, abych... Arch. XV. 27. Kdykoli jsem dlouho rozmy- šlíval, pokaždé mi protáhla se práce. Hudc. 58. Cf. Já nenávidím dlouho mysliti. Ib. ,59.

280444   Rozmysliti Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmysliti. Nevolíť vždy věc nejlepší ten, kdo se rozmýšlí dlouho. Vaň. Göth. 56. Ten nechce učiniti, kdo dlouho se rozmýšlí. Us. Pal. Děj. IV. 2. 199. — si co. Div si hlavu nerozmyslila. Šml. V. 102. — se oč. Pal. Děj. III. 1. 467. — se nad čím. Co se nad tim kupováním rozmýšlíš? Císař. Mtc. 1900. 142.

280445   Rozmyslně Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmyslně = s rozmyslem, bedächtig. V. — R., odhodlaně, entschlossen. D.

280446   Rozmyslně Svazek: 10 Strana: 0341
Rozmyslně. Věty r. pronesené. Zvon. V. 710.

280447   Rozmyslnosť Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmyslnosť, i, f. = rozmyšlení, pová- žení, die Bedächtlichkeit, Vorbedaehtsam- keit, Bedachtsamkeit. S r-stí vše činiti. Kor. — R., moc rozmyšlení, die Uiberlegungs- kraťt. D. — R. = odhodlanosť, die Ent- schlossenheit. D. — Jg.

280448   Rozmyslný Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmyslný, kdo rozmýšlí, wolbedächtig, bedächtlich. V. — R., s rozmyslem činěný, überlegt. R. řeč, rada. Reš. R-né nešlechet- nosti vymyšlení. Br. — R., odhodlaný, ent- schlossen. Jg.

280449   Rozmýška Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmýška, y, f. Býti na r-kách (na váhách, rozmýšleti se) Sá. v Osv. I. 105.

280450   Rozmyšlená Svazek: 7 Strana: 1377
Rozmyšlená. Soudní lhůta na r-nou, má-li se z nálezu odvolati. 16. stol. Vz Wtr. Obr. II 681.

280451   Rozmyšlená Svazek: 9 Strana: 0278
Rozmyšlená. Lhůta na r-nou. Ott. Říz. I. 365.

280452   Rozmyšleně Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmyšleně = s rozmyslem, rozmysluě. Kat. 740.

280453   Rozmyšlení Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmyšlení, n., rozmýšlení, das Uiber- legen, Bedenken. S dobrou radou a roz- mýšlením; na r. něco bráti, vzíti, V., míti. Měl na r. to učiniti. Ms. pr. kut. Míti, vzíti čas na r. (na rozmyšlenou). J. tr. A protož r. každému jest potřebno. CJB. 277. Lhůta (čas) k r., Uiberlegungsfrist, f. J. tr. Téžké moje r., dy už otca, máti není. Sš. P. 311. S r-ním něco slíbiti; Slib s r-ním buď vy- , řčen hlasem, nebť vždycky vieže. Hus. I. 269., 380. — R., ustanovení, odhodlání, die Ľnŕschliessung, der Entschluss.

280454   Rozmyšlení Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmyšlení. Dlouhé r. jaktěživo nikam nevede. Us.

280455   Rozmyšlený Svazek: 3 Strana: 0155
Rozmyšlený; rozmyšlen, a, o, überlegt, überdacht. R. úmysl, yorgefasste, vorbe- dachte Meinung. J. tr. Gas na rozmyšlenou (na rozmyšlení) míti, vzíti, dáti. D., Sych., J. tr. Na r-nou komu dáti, Jemanden viele Bedenklichkeiten machen. Peš. 165G. Když se již lépěji měl, na r-nou někteří ze stavů sobě bráti počali (trugen Bedenken), zdaliž by ho při životu zachovati či umořiti měli. Peš. 1018. To je na r-nou. Šml. Učinil to s dobrou r-nou. Us.

280456   Rozmyšlený Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmyšlený. Lepší jedna r-ná než sto učiněných. Us. Lpř.

280457   Rozmýšleti Svazek: 3 Strana: 0156
Rozmýšleti, vz Rozmysliti.

280458   Rozmýšlivosť Svazek: 7 Strana: 0611
Rozmýšlivosť, i, f., Bedachtsamkeit, f. Vch. Ar. II. 37., 40.

280459   Rozmýšlivý Svazek: 3 Strana: 0156
Rozmýšlivý, rozmyslivý = rozvážlivý, přemýšlivý, bedächtig, überlegend. V.

280460   Rozmyšlování Svazek: 3 Strana: 0156
Rozmyšlování, n., rozmýšlení, die Uiber- legung, Besinnung, das Bedenken. R. na mysli. V.

280461   Rozmyti Svazek: 3 Strana: 0156
Rozmyti, myji, yl, yt, ytí; rozmývati = rozprati, zerwaschen. — co. Us. R. barvy, verwaschen. Nz.

280462   Rozmýtiti Svazek: 3 Strana: 0156
Rozmýtiti, il, cen, ení; mýcením rozdě- lati, aHfangen zu fällen. — co. R-li najednou dva lesy. — R., rozmrhati, verschleudern. — co: svůj statek.

280463   Roznábožnění, n Svazek: 10 Strana: 0341
Roznábožnění, n. Plapolivé r. Rozb. I. 145.

280464   Roznábožněti Svazek: 3 Strana: 0156
Roznábožněti, ěl, ění = nábožností se naplniti, znábožněti, sich religiösen Gefühlen hingeben. O 7 vstup.

280465   Roznábožniti Svazek: 3 Strana: 0156
Roznábožniti, il, ěn, ění, roznábožňovati, nábožným učiniti, religiös machen. — koho čím. I zatvrzelá srdce mnohá r-il svou vý- mluvností. Č. exc.

280466   Roznábožniti Svazek: 8 Strana: 0345
Roznábožniti. Kdyby se r-nil sluha s me- čem. Chč. S. 183.

280467   Roznadonášeti se komu čeho Svazek: 7 Strana: 0612
Roznadonášeti se komu čeho, immer- fort zutragen. Brt. D. 170.

280468   Roznáhliti Svazek: 3 Strana: 0156
Roznáhliti, il, en, ení, jäh o. zornig ma- chen. — koho. Us. — se, sich ereifern, ergrimmen. Hlas.

280469   Roznajati, roznajímati Svazek: 3 Strana: 0156
Roznajati, roznajímati, verpachten. — co : pole. V Bystersku. Sn. Vz Najati.

280470   Roznárod Svazek: 3 Strana: 0156
Roznárod, u, m., eine zerstückte Nation; slovo nové. Slov.

280471   Roznárod Svazek: 7 Strana: 0612
Roznárod. Z nynějšího r-du stane se národ. Koll. Zp. II. 489.

280472   Roznářečiti Svazek: 7 Strana: 0612
Roznářečiti = na nářečí rozděliti. Ná- řečí r. Hdž. Vět. 16., Koll. Hlasové 147.

280473   Roznásobiti Svazek: 7 Strana: 0612
Roznásobiti kořen činitele. Jd. Geom. IV. 19.

280474   Roznásobiti Svazek: 7 Strana: 1377
Roznásobiti činitele, lépe: rozložiti, rozvésti v č-le. Sold. 13

280475   Roznaše Svazek: 3 Strana: 0156
Roznaše, einzig o. ganz unser. Už jsi ty, Aničko, už jsi ty roznaša. Sš. P. 432. Vz Roz-.

280476   Roznášecí Svazek: 3 Strana: 0156
Roznášecí, Kolportirungs-, Kolportage-. Dch.

280477   Roznášectví Svazek: 7 Strana: 0612
Roznášectví, n. R. novin. Nár. list. ?1889.

280478   Roznašeč Svazek: 3 Strana: 0156
Roznašeč, e, m., der Verbreiter, Kolpor- teur. J. tr.

280479   Roznášečka Svazek: 3 Strana: 0156
Roznášečka, y, f., die Verbreiterin.

280480   Roznášení Svazek: 3 Strana: 0156
Roznášení, vz Roznésti.

280481   Roznášený Svazek: 3 Strana: 0156
Roznášený; -en, a, o, ausgetragen, aus- gestreut. R. zprávy, řeči. — na čem: (hla- vička) na koňských podkovách r. Er. P. 438.

280482   Roznášeti Svazek: 3 Strana: 0156
Roznášeti, vz Roznésti.

280483   Roznášitel Svazek: 3 Strana: 0156
Roznášitel, e, m., lépe: roznašeč, der Herumträger. R. zboží, der Hausirer, lží, der Lügenträger. D.

280484   Roznášívati Svazek: 3 Strana: 0156
Roznášívati, vz Roznésti.

280485   Roznáška Svazek: 3 Strana: 0156
Roznáška, y, f. R. tiskopisů, die Kol- portage. Dovolení k r-ce, Kolportirungslicenz. Dch.

280486   Roznáturený Svazek: 8 Strana: 0345
Roznáturený = rozhněvaný. Phľd. 1894. 202.

280487   Rozňatý Svazek: 3 Strana: 0156
Rozňatý; rozňat, a, o, aus einander ge- nommen. R. hodinky. Us.

280488   Rozňatý Svazek: 7 Strana: 0612
Rozňatý = roznícený. R. umělec, mysl, Dk., tvář. Neč.

280489   Rózně Svazek: 10 Strana: 0341
Rózně, vz Různě.

280490   Roznebožák, a Svazek: 10 Strana: 0341
Roznebožák, a, m. Msn. Od. 106.

280491   Rozněcovatel Svazek: 7 Strana: 0612
Rozněcovatel, e, m. = kdo něco rozně- cuje. Lpř.

280492   Rozněcovati Svazek: 3 Strana: 0156
Rozněcovati, vz Roznítiti.

280493   Rozněcující Svazek: 3 Strana: 0156
Rozněcující, entflammend. Us. Dch.

280494   Roznědřiti Svazek: 3 Strana: 0156
Roznědřiti, il, en, ení. - co. Radu jeho r-li (irritaverunt). Ms. ps.

280495   Roznedužiti se Svazek: 3 Strana: 0156
Roznedužiti se, il, en, ení, krank werden.

280496   Roznedužiti se čím Svazek: 9 Strana: 0278
Roznedužiti se čím: hořem Rozb. III. 723.

280497   Roznechutiti Svazek: 3 Strana: 0156
Roznechutiti, il, cen, ení, in üble Laune versetzen, Unlust erregen. — co komu.

280498   Roznemoci se Svazek: 3 Strana: 0156
Roznemoci se, mohu se, mohl, možení; roznemohati se, roznemáhati se, erkranken, krank werden. V., BO. Nemoc se rozne- mohla, šp. m.: rozmohla. Jg. Hned se roz- nemohlo, třetí den umřelo. Sš. P. 161. — se čím: nemocí zlou. Výb. I. R, se žalostí, Dal. 118., těžkú nemocí. Výb. I. 457. — se na co: na palčivou nemoc, V., na smrť. GR., Pass. 175. R. se na oči, Břez. 10., na zimnici, V., Žer. I. 90., na pchání. Hý. — se kdy. Kdo se v pátek roznemůže, tomu žádný nepomůže. Sš. P. 1G. — se v čem. Štelc.

280499   Roznemoci se čím Svazek: 7 Strana: 0612
Roznemoci se čím: starú svú nemocí. Arch. III. 9. — se nač: na koleno, Arch. III. 9., na koliku. Skl — se jak: na smrť. Pass. mus. 452. — se od čeho: od ne- duhu. Auth. II 218.

280500   Roznemocněti Svazek: 3 Strana: 0156
Roznemocněti, ěl, ění, roznemocnívati, krank werden. — čím : nastuzením.

280501   Roznemocniti Svazek: 3 Strana: 0156
Roznemocniti, roznemocňovati, krank machen; se, krank werden. — se čím. Do- bytek mokrem se roznemocnil. Koubl.

280502   Roznemohlý Svazek: 3 Strana: 0156
Roznemohlý, nemocný, krank geworden. Leží r-lý. Johanit.

280503   Roznemohnouti se Svazek: 10 Strana: 0341
Roznemohnouti se = roznemoci se. Us. místy. Mš.

280504   Roznemožení Svazek: 3 Strana: 0156
Roznemožení, n., die Erkrankung. Jg.

280505   Roznemožený Svazek: 3 Strana: 0156
Roznemožený; -en, a, o, erkrankt. Bern.

280506   Roznepřáteliti se Svazek: 10 Strana: 0341
Roznepřáteliti se. Hoch. 22.

280507   Roznésti Svazek: 3 Strana: 0156
Roznésti, nesu, nesl, sen a šen, ení; roz- nositi, il, šen, ení; roznášeti, el, en, ení; rozuášívati = na různo nésti, nositi, von (aus) einander tragen, zerstreuen; abtragen ; zum Verkauf herumtragen, hausiren, kol- portiren; zavléci, roztahati, vertragen, ver-, wegschleppen; rozhlásiti, austragen, aus- trompeten, ins Gerede bringen, in Ruf brin- gen, kundmachen. — co, koho: horu, psaní, pověsť. D. Kuna roznáší slepice (zavléká). Us. By té krkavci roznesli! V. Včilka můj pán leží v poli, roznesó ho černý vrány. Sš. P. 174. Roznesú roja straky, vrany. Sš. P. 75. A ty ho (vršeček) roznosíš a já ti ho rozhážu. Sš. P. 270. R. někoho (zlou po- věsť o něm udělati). Kom. R. tajemství, lež, Us., novinu, Jel., zboží. Šm. — co na čem. Na střevících on to roznosil (ošoustané jest již u něho to umění). Ros. Celý den na pa- tách roznositi (nic nedělati, jen přecházeti). Us. Brt. — co na co: zboží na prodej. D. — komu co: kávu hostům. Us. Roznosilas zelé židóm do Veselé. Sš. P. 533. — co o kom :špatnou pověsť o někom r. V. — co kam : mezi lidi. V., Kom. Roznosila hnůj na pole, do zahrady. — v čem. Když ženská roznáší v zástěře, muž na voze do- vážet nestačí. Prov. Kšá. Po trávě zelené že mě můj koníček v podkovách roznosí. Sš. P. 592. — koho čím: pomluvou. Dch. — kdy. Po smrti mé tělo zvěř roznese, Er. P. 200. — co jak. Vietr dým rózno r-áší. BO. — co, se kudy (kým). Roznosí se radosť po vsiej Praze, kolkol Prahy. Rkk. 33. Roznáší to po jiných. Br. Něčí jméno po celé zemi r., Ml., po celém světě. Vz Teta. Č. Bláto se r-slo po celých schodech. Dch. Roznesó mě po celé dědině, že so já syne- ček z chodobné rodine. Sš. P. 331. R. co po poli. Er. P. 442. Známosť o věcech kře- sťanských po světě r-sla se těmi, kdož do Jerusalema putovali. Sš. Sk. 93. — se kde. Hoře roznosí sě v zemiech. Rkk. 49. — se. Oheň se rozmáhá, pověsť se roznáší. Prov. R-slo se jeho jméno. V. — se s čím = něco roznášeti, herumtragen. Us. — že. Roz- nášelo se, že uprchl. Us.

280508   Roznésti. — co kam. Nad Svazek: 7 Strana: 0612
Roznésti. — co kam. Nad mnohé země svou roznesla slávu. Vrch. — kdy od- kud. Za času válek křižáckých roznesly se z Orientu po západní Europě hojné po- věsti. Tf. H. 1. 18.

280509   Roznět Svazek: 3 Strana: 0156
Roznět, u, m., roznícení, der Brand; die Entflammung, das Entbrennen, der Enthu- siasmus. Nebeskú rosú uhasil v mém srdci r. všie horúcie libosti. Ms. 1400. Neurčité čím více k vášni a r-tu tazatelů se hodí. Sš. L. 27.

280510   Roznět Svazek: 7 Strana: 0612
Roznět lásky. Pal. Rdh. I. 302. (412.) Naslouchám vám v r-tu svatém. Nrd.

280511   Rozněta Svazek: 3 Strana: 0156
Rozněta. Spasiteli všeho světa, mé veselé, má r-ta. Výb. II. 35. 30. — R., vlastní jm. Pal. Rdh.

280512   Rozněta Svazek: 7 Strana: 0612
Rozněta. Pravn. 715.

280513   Roznětí Svazek: 7 Strana: 0612
Roznětí, n. = roznět. R. vášně. Kká. Ptáče pělo v sladkém r. Vrch.

280514   Roznětlivý Svazek: 7 Strana: 0612
Roznětlivý = co lze snadno roznítiti. R. fantasie. Šmb.

280515   Roznětlý Svazek: 7 Strana: 0612
Roznětlý, entflammt. Dk.

280516   Roznevrlený Svazek: 7 Strana: 0612
Roznevrlený, mürrisch geworden. Čkžk. II. 27.

280517   Roznevrliti koho Svazek: 7 Strana: 0612
Roznevrliti koho, mürrisch machen. Us.

280518   Rozněžiti se Svazek: 3 Strana: 0157
Rozněžiti se, il, ění, zärtlich werden. Šm.

280519   Roznežněle Svazek: 10 Strana: 0341
Roznežněle vychovaný. Slád. Ant. 28.

280520   Roznežnění Svazek: 10 Strana: 0341
Roznežnění, n. Zvukové r. Nár. list. 1905. 118. 13.

280521   Rozněžněný Svazek: 10 Strana: 0660
Rozněžněný. Zvon VI. 415.

280522   Rozněžniti Svazek: 7 Strana: 0612
Rozněžniti, zärtlich machen. Holeč.

280523   Rozněžniti koho Svazek: 8 Strana: 0345
Rozněžniti koho. Vy jste r-li děvušku. Kolc. 66., Lenu. II. 70.

280524   Róznice Svazek: 3 Strana: 0157
Róznice, vz Různice.

280525   Roznícenec Svazek: 3 Strana: 0157
Roznícenec, nce, na., der Enthusiast. Šm.

280526   Roznícení Svazek: 3 Strana: 0157
Roznícení, n., die Entzündung, Erhitzung, Hitze, Anzündung, Gluth, Brunst. R. ohně, Us.; žádosti, Har.; slezin, mozku, hrdla (zánět). Ja.

280527   Roznícenina Svazek: 3 Strana: 0157
Roznícenina, y, f. R. očí, die Entzün- dung. Jg.

280528   Roznícenosť Svazek: 3 Strana: 0157
Roznícenosť, i, f. = roznícení. Kos. 01. I. 61.

280529   Roznícený Svazek: 3 Strana: 0157
Roznícený; roznícen, a, o, entflammt, ent- zündet. R. oheň, V., jiskra. Jel.— čím: hně- vem. V. Nebeským ohněm roznícena jsouc dí. Sš. J. 73. Srdce žádostmi r-né. Zr. — kde: na mysli. Proch. — v čem: v mú- drosti. Kat. 367.

280530   Roznídřiti Svazek: 8 Strana: 0345
Roznídřiti m. roznítřiti Ž. kl. 106. 11.

280531   Rozniedřiti Svazek: 10 Strana: 0341
Rozniedřiti, irritare. — co, koho. Ž. klem. 106. 11. Ž. witt.: rozdražniti, Ž. pod. vzdražditi m. roznietřiti.

280532   Roznietěnina Svazek: 7 Strana: 0612
Roznietěnina = roznícenina. Slov. Loos.

280533   Roznietřiti Svazek: 10 Strana: 0341
Roznietřiti, vz předcház. Rozniedřiti.

280534   Rozník Svazek: 3 Strana: 0157
Rozník, u, m., bozar, rostl., zastr. Rozk.

280535   Roznik Svazek: 8 Strana: 0345
Roznik. R. lásky. Krs. Moor. 63.

280536   Rozniknouti Svazek: 3 Strana: 0157
Rozniknouti, knul a kl, utí, entstehen. Roznikl nepokoj. Puchm. exc. Snad chybně m.: vzniknouti. Jg.

280537   Roznimraný Svazek: 7 Strana: 0612
Roznimraný = rozkuchaný, rozdrobený. R. jídlo. Us. Kšť.

280538   Roznimrati Svazek: 7 Strana: 0612
Roznimrati = rozdělati, rozdrobiti, roz- ďobati. R. jídlo. Nimra roznimraná, roz- nimrá to a uteče. Us. Tkč.

280539   Roznítiti Svazek: 3 Strana: 0157
Roznítiti, rozněť, il, cen, cení; rozněco- vati = rozpáliti, rozdmýchati, ent-, anzün- den, aufblasen, auf-, entflammen, anfeuern; se = hořeti, sich entzünden. Jg. — co: oheň. V., chlipnosť, Jel., horlivosť něčí, Us., vzpouru. Dch. — co, se čím. Oheň fouká- ním, měchy r. V. Slanečkem se žízeň roz- něcuje. Sych. R. se řečí. Smil v. 1080. Cnosť-li tobě neroznítí prsa plápolem? Jab. 304. — co koho v čem, v kom. R. se v síle a udatnosti, Kram., v zlosti, Solf., v žádosti milovati Boha, Výb., u veliké milosti. Troj. R. chuť k učení v mládeži. Kom. Lásku k vlasti v dítkách svých r. Us. Tč. Srdce lidská v milování božím rozněcovati. Kom. — kde. Pod hřevnou oblohou jara roznítí se hymny vzletné. Dch. I r-la se v duši jeho žádost' po přijmutí svátostí té obrodné. Sš. Sk. 104. (Hý.). — koho, se k čemu (skrze co). R. někoho k modlitbě. Kom. Skrze slávu k učení někoho r. Měst. bož. A k svej mi- losti r-til. Smil. v. 232. Milování k sobě r. Št. N. 232., 56. Muži r-li se v pochotech svojich k sobě vespolek. Sš. I. 30. Nejednou pohled světce lidi velikou a jakoby čarov- nou mocí k oddání-se Bohu r-til. Sš. Sk. 36. (Hý.). — čeho. Rozněcoval křesťanstva, šp. m.: křesťanstvo. Brt. Vz Roz-. — se. Roznítí se, budeš-li dmýchati na jiskru. Koc. R-tí se hněv. BO. — co, se na koho. Roz- něcuje se prchlivosť tvá na lid. Br. Oheň na rotu jejich roznítil. Žal. — Sš. Bs. 203. — koho proti komu.

280540   Roznítiti Svazek: 9 Strana: 0278
Roznítiti v VII. 1377. za Roznásobiti oprav v: Roznítiti.

280541   Roznítiti Svazek: 10 Strana: 0341
Roznítiti v VII. 612. za Roznimrati oprav v: Roznítiti.

280542   Roznítřiti Svazek: 8 Strana: 0345
Roznítřiti, irritare. Gb. H. ml. I. 106. Cf. Roznídřiti (3. dod.).

280543   Rózno Svazek: 3 Strana: 0157
Rózno = různo, od sebe. Vz Různo.

280544   Roznodvojek Svazek: 3 Strana: 0157
Roznodvojek, jku, m., nerost, Kupfer- manganerz, n. Min. 578.

280545   Roznojiti se Svazek: 3 Strana: 0157
Roznojiti se = roznítiti se, rozpáliti se. Rkk. 45. Jiní však čtou: rozvojiti se = vo- jensky se rozšířiti. Tako Tateré sě rozvo- jichu. Rkk. 45.

280546   Roznokvasek Svazek: 3 Strana: 0157
Roznokvasek, sku, m., nerost, der Blei- baryt,

280547   Roznokys Svazek: 3 Strana: 0157
Roznokys, u, m., nerost, der Hauyn. Min. 518.

280548   Roznoměsek Svazek: 3 Strana: 0157
Roznoměsek, sku, ib., nerost, der Polo- mignit. Min. 565.

280549   Roznos Svazek: 7 Strana: 0612
Roznos, u, m. = dobývání odkryté, od- kryvka. Hrbk.

280550   Roznosilka Svazek: 3 Strana: 0157
Roznosilka, y, f., die Verschwenderin. Jsi ty hospodvňka, dobrá roznosilka. Sš. P. 553.

280551   Roznosilka Svazek: 7 Strana: 0612
Roznosilka. Huba malá dierka, ale veľka roznosieľka. Slov. LObz. XVIII. 10.

280552   Roznositel Svazek: 3 Strana: 0157
Roznositel, e, m., der Herumträger. Vz Roznašeč. Jg.

280553   Roznositelka Svazek: 3 Strana: 0157
Roznositelka, y, f., die Herumträgerin. Jg-

280554   Roznosní Svazek: 7 Strana: 0612
Roznosní, Tagbau-. R. důl, patro. Hř.

280555   Roznosný Svazek: 3 Strana: 0157
Roznosný, herumtragbar. Us.

280556   Roznošník Svazek: 3 Strana: 0157
Roznošník, a, m., der Hausirer. Šm.

280557   Roznotajek Svazek: 3 Strana: 0157
Roznotajek, jku, m., nerost, das Nickel- spiessglanzerz. Min. 188.

280558   Roznožení Svazek: 10 Strana: 0341
Roznožení, n., das Grätschen, Spreizen. Rgl.

280559   Roznožiti Svazek: 7 Strana: 0612
Roznožiti, Füsse öffnen, grätschen. Roz- nož! Čsk.

280560   Roznožiti Svazek: 10 Strana: 0341
Roznožiti, sulcare. Mam. A. 35a.

280561   Roznožka Svazek: 7 Strana: 0612
Roznožka, y, f. = přeskok roznožmo, Grätsche, f. Rgl.

280562   Roznožmo Svazek: 7 Strana: 0612
Roznožmo, mit geöffneten Füssen. R. vysednouti, längenaufsitzen, výsed r., das Längenaufsitzen sed r., Grätschsitz, m., vznos r., Grätschschwebe, komihati r., grätschwippen. Čsk.

280563   Roznůška Svazek: 10 Strana: 0341
Roznůška, y, f. Mart. S. Ind. 228.

280564   Rózný Svazek: 7 Strana: 0612
Rózný, vz Různý.

280565   Rozobabel Svazek: 8 Strana: 0574
Rozobabel, a, m. = zlý duch krup. Čes. 1. VI. 167.

280566   Rozoblačiti Svazek: 3 Strana: 0157
Rozoblačiti, il, en, ení, rozoblačovati == oblaky, mraky rozehnati, die Wolken ver- treiben, aufheitern. — abs. Bůh zaoblačil, Bůh rozoblačí (zarmucuje i potěšuje). Prov.

280567   Rozodvírati Svazek: 3 Strana: 0157
Rozodvírati, alles öffnen. — co: všecky dvéře. Ros.

280568   Rozohněnosť Svazek: 7 Strana: 0612
Rozohněnosť, i, f., das Entflammsein Osv. R. hmoty sluneční. Stč. Zem. 193.

280569   Rozohněný Svazek: 3 Strana: 0157
Rozohněný; -ěn, a, o, entflammt. — čím: zrak žádostí r. Us.

280570   Rozohněný Svazek: 7 Strana: 0612
Rozohněný. R. hmota sluneční, plyn, Stč., oř, Kká., obrazivost. Msr. 7.

280571   Rozohněný Svazek: 10 Strana: 0341
Rozohněný pohled. Zvon V. 685.

280572   Rozohniti Svazek: 3 Strana: 0157
Rozohniti, il, ěn, ění, rozohňovati, ent- flammen, entzünden, erhitzen. — koho proti komu. (Hněvi) rozohnichu zraky jejú protiv sobě strašivo. Rkk. 36. — koho k čemu. Aby duše jejich (apoštolů) r-hnil ke všemu dobru. Sš. Sk. 18. R. k boji reků, šp. m.: reky. Brt.

280573   Rozohniti Svazek: 7 Strana: 0612
Rozohniti. Když se v zimě v peci roz- ohní. Us. Tč.

280574   Rozohnivěti Svazek: 3 Strana: 0157
Rozohnivěti, ěl, ění = roznítiti, roz- ohniti se, sich entzünden, entflammen. Čes. vč.

280575   Rozochotiti Svazek: 3 Strana: 0157
Rozochotiti, il, cen, eni, Jemanden lustig machen; se, Muth, Lust kriegen. L.

280576   Rozochviti Svazek: 7 Strana: 0612
Rozochviti. Kšch. Rozochviloj' mě jedno kázanie sv. Augustina. Št. Kn. š, 3.

280577   Rozochviti se Svazek: 3 Strana: 0157
Rozochviti se, rozochvovati se = rozní- titi se, rozpáliti se, sich entflammen. — se k čemu; k božie milosti, k naději clo božie milosti. Št. N. 3., 42. — se čím. Duše, ro- zechviec sě písmem a slovem božiem. Št. — se v čem: v dobrém. Št. N. 22.

280578   Rozok Svazek: 7 Strana: 0612
Rozok, a, m. = rosoký, Schieler, m. Šd.

280579   Rozoký Svazek: 7 Strana: 0612
Rozoký = šilhavý, schielend. Pk.,Mz. Mkl.

280580   Rozoký Svazek: 7 Strana: 1377
Rozoký = šilhavý, luscus. Pršp. 12. 65

280581   Rozoký Svazek: 10 Strana: 0341
Rozoký. Rozk. P. 265. V ruk. Rozk. R.: mhuravý (mžouravý).

280582   Rozola, rozolka Svazek: 3 Strana: 0157
Rozola, rozolka, y, f. = rosolka, Roso- glio, n. Na Mor. a ve Slez. Tč. Seďa sobě na stolku, piju sobě rozolku. Sš. P. 746.

280583   Rozoliš Svazek: 7 Strana: 0612
Rozoliš, e, f. = rosolka. Slov. Bern.

280584   Rozóliš Svazek: 8 Strana: 0345
Rozóliš. Phľd. XII. 198.

280585   Rozom Svazek: 3 Strana: 0157
Rozom, u, m. = rozum, zastr., Bž. 25., ale posud na Hané. Hý.

280586   Rozom Svazek: 7 Strana: 0612
Rozom. Jdi za humne na rozume. Neor.

280587   Rozom Svazek: 8 Strana: 0345
Rozom m. rozum. Vz Stejnění (3. dod.).

280588   Rozomák Svazek: 3 Strana: 0157
Rozomák, u, m., vz Rozumák.

280589   Rozomenství Svazek: 7 Strana: 0612
Rozomenství = rozum. Výb. I. 359.

280590   Rozoměti Svazek: 3 Strana: 0157
Rozoměti, zaztr. = rozuměti.

280591   Rozomkovati Svazek: 3 Strana: 0157
Rozomkovati, zastr. = rozumkovati.

280592   Rozomnosť Svazek: 3 Strana: 0157
Rozomnosť = rozumnosť, zastr., ale po- sud na Hané.

280593   Rozomnosť Svazek: 7 Strana: 0612
Rozomnosť. Kar. 42.

280594   Rozomný Svazek: 3 Strana: 0157
Rozomný, zastr. = rozumný, ale posud na Hané. Hý., Troj.

280595   Rozomný Svazek: 7 Strana: 0612
Rozomný. Ke vší ctnosti r-ný. Arn. 292.

280596   Rozopra Svazek: 7 Strana: 1377
Rozopra, y, f. = rozepře. Gemer. Šb. D. 77.

280597   Rozor, rozvor, rozhor Svazek: 3 Strana: 0157
Rozor, rozvor, rozhor, u, m., brázda, die Furche. Rozhor, rozvor, aby voda z rolí vypadala, V. Rozvor dělati. Reš. Na r-řích (in sulcis). BO.

280598   Rozoraný Svazek: 7 Strana: 0612
Rozoraný. Obličej neštovicemi r-ný. Osv. I. 260.

280599   Rozorati Svazek: 3 Strana: 0157
Rozorati, rozorávati, aufackern. — co: lada, Ros., novinu, D., pole, Us., haldu. Vys. Jeho lidé naše hranice r-li. Půh. I. 368. — co kým, čím: pluhem, ruchadlem; voly, koňmi. Us. Blesk duby rozoral svou silou.

280600   Rozoří Svazek: 7 Strana: 1377
Rozoří, n., cardus, zastr. Hank. Sb. 302

280601   Rozořiti Svazek: 3 Strana: 0157
Rozořiti, il, en, ení = rozory dělati. Hanka gloss.

280602   Rozosiati Svazek: 7 Strana: 0612
Rozosiati = rozeslati. Rozosielá svatom koláč, že bude mu zajtra sobáš. Koll. Zp. I. 233.

280603   Rozosmiatý Svazek: 7 Strana: 0612
Rozosmiatý = rozesmátý. Slov. Vaj. T. m. 24.

280604   Rozosmiti Svazek: 3 Strana: 0157
Rozosmiti, il, en, ení = na osm dílů roz- děliti, in acht Theile theilen. Kle. — co čím: nožem.

280605   Rozospatý Svazek: 8 Strana: 0345
Rozospatý = rozespalý. Phľd. 1893. 12.

280606   Rozotec Svazek: 10 Strana: 0342
Rozotec, tce, m. Otče, rozotče. Msn. II. 54., Od. 305. Sr. Rozbože.

280607   Rozotevříti co Svazek: 10 Strana: 0342
Rozotevříti co: brány. Msn. II. 42.

280608   Rozotrieskať Svazek: 7 Strana: 0612
Rozotrieskať = roztřískati. Slov. Orl. II. 125.

280609   Rozotvírati Svazek: 3 Strana: 0157
Rozotvírati, vz Rozodvírati.

280610   Rozoudovaný Svazek: 7 Strana: 0612
Rozoudovaný Jakub. Vz Rozúditi. Fa- britius. Kaz. ned.

280611   Rozoumek Svazek: 3 Strana: 0157
Rozoumek, mku, m. Vz Rozum. Kos. Ol. I. 293. Mistr R. a doktor Svobůdka. Reš.

280612   Rozoumkování Svazek: 9 Strana: 0278
Rozoumkování, n. Chlubivé r. Nár. list. 1898. č. 83 feuill.

280613   Rozoumkovati Svazek: 10 Strana: 0342
Rozoumkovati. Rozoumkující poučka. Uč. spol. 1902. IX. 19.

280614   Rozoznať Svazek: 7 Strana: 0612
Rozoznať = rozeznat'. Slov. Ht. Sl. ml. 175.

280615   Rozpácaný Svazek: 7 Strana: 0612
Rozpácaný = rozcuchaný, nepořádný. Mor. Rgl.

280616   Rozpácat Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpácat = rozdělati, rozmačkati (a ne- dokončiti). Kdýně. Rgl.

280617   Rozpáč Svazek: 3 Strana: 0157
Rozpáč, rozpač, i, f., rozpak, rozpako- vání se, rozmýšlení-se, chvění se, die Verle- genheit, das Bedenken. Osudové tam lidi pudí bez rozpáči, kdež jsou jim cíl uložili. Troj. Což pán Bůh vzložiti ráčí, nesme mile bez rozpáči. Lom. V r-i býti = v rozpacích. J. tr. Síla lenosť a r. vypudí a snažnost a stálosť uvede. Št. N. 242. Vlachy bez r-či tepiechu. Dal. 107., 129. A (bude) na zemi úzkosť národu v r-či pro hukot moře a pří- bojů; V r-či se octnula pro výsosť řeči Páně. Sš. L. 193., J. 72., Kat. 599., 2496. Mučedl- níci trpěli jsú bez rozpači. Pass. 953. — R., nedůvěra, pochybnost, Zweifel, m.. Misstrauen, n. Bez r-či. Výb. I. 1124. Že r. měli do mé moci. Boč. — R., zoufání, die Verzweiflung. R přichází ze zastaralého rozmařenie. Výb. I. 786. Kdyby nebylo naděje, přišlaby roz- páč. Št. Kdyby r. přemohla naději; Naděje proti rozpači velí utéci sč k božiemu milo- srdenství; R. neb zúfalství. Št. N. 190., 236., 191.

280618   Rozpač Svazek: 7 Strana: 0612
Rozpač. Bez r-či. Arch. VIII. 332. Kdo ústavne miluje bez r-či s dobrú myslí. Št. — R. = pochybnosť. Nemějž v obém už rozpači. Alx Sf. v. 109. (HP. 96.). - R = zoufání. Aby tesklivú r-čí nezahynul. Št. Kn š. 51. (50.). Těšiti v r-či. Ib. 45.

280619   Rozpač Svazek: 7 Strana: 1377
Rozpač. Hš Št. 198., 253.

280620   Rozpač Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpač. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46.

280621   Rozpačen Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpačen, vz Rozpačný.

280622   Rozpačení Svazek: 7 Strana: 0612
Rozpačení, n. = rozpač. Láli, že jest to v lidu r. (když bylo kázáno, že jest dobré přijímati i pod obojí i pod jednou). Let 319 V těžkém r. pravn. 2757.

280623   Rozpáčení Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpáčení, n. = ztráta důvěry. Chč. S. I. 83b.

280624   Rozpáčený Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpáčený; -en, a, o, verlegen. Mluví k myslení převelmi «kormouceným a r-ným. Sš. J. 225.

280625   Rozpačený Svazek: 7 Strana: 0612
Rozpačený. Srdce r-né = zoufalé. Leg. Mnč. R. 50.

280626   Rozpáčilosť Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpáčilosť, i, f., die Unschlüssigkeit, Bedenklichkeit.

280627   Rozpáčilý Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpáčilý, unschlüssig, bedenklich. Ne- moci r-lé zapuzováše. M. — D.

280628   Rozpačitě Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpačitě, verlegen.

280629   Rozpačitelný Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpačitelný, rozpáč působící, doufan- livý. Myšlení r-ná zmužile přemáhati. Trakt. 15. stol.

280630   Rozpáčiti Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpáčiti, rozpáčiti, il, en, ení; rozpačeti, rozpakovati, rozpačovati = rozepříti, páče- ním roztrhnouti, von einander sprengen, spreitzen; odraditi, zviklali v předsevzetí, unschlüssig, bedenklich, abwendig machen, widerrathen. Kat. 2699; se -rozmýšleti se, pochybovati, Anstand nehmen, anstehen, be- denklich worden; pozůstaviti se, rozhněvati se, aufgebracht werden. Jg., M. — co, koho (odraditi). Umínil jsem, ale rozpakují mne tyto příčiny. Háj. Čo je mělo Rozpakovati? Br. Lid r. (zviklati v předsevzetí). V. Roz- pakoval a bouřil lid proti Římanům. Plác. Aniž mne to rozpakuje, že pan hejtman panu z Vrbna o to píše. Žer. ť. 19/b. — koho, se čím. R. ústa špejlem (roztáhnouti). Vid. list. Tím krále rozpakovali. Pláe. Aniž se tím rozpakuj, že dávno z toho obyčeje se- šlo. V. R. koho výmluvností. V. Dvojí vůlí sám v sobě se rozpakoval a dělil. V. Strachy se r. Reg. Vší myslí se r-val. BO. Aby se tím hlasem (který v Cechách běžel) neroz- pačili. Arch. I. 35. Jestližeby kdo kterého- koli stavu R-val lidi kteréhokoli honěním neb čímžkoli (behelligen) a bylo to naň do- statečně uvedeno, má ná Hrdle trestán býti. Zř. F. I. U. XXIV. Alx. 1132. koho, se v čem. Tím lid v dobrém rozpakují. Kom. R. koho v jeho úmyslu a mínění (zvi- klali). V. Že jest někdo konečně knížata a stavy slezské v tom dobrém mínění rozpá- čiti musil. Skl. 297. Jestliže tě kdo v do- brém rozpakuje, ztuž mysl. Kom. Aby novo- křesťané r-li se ve přesvědčení svém; r-čel se u víře. Sš. Sk. 120., I. 57. Co vás v tom rozpakuje? V. — Alx. — koho, se od čeho {odvrátiti se). R. se od pravdy. Št. Takové věci vás od toho stavu r. nemají. V. Aby ot božie milosti sě nerozpačil. M. — se do čeho (pochybovati o čem). Tak až do jeho života lékaři se byli rozpáčili. Pass. 882. Do žádného člověka nesluší se r. M. R-kuje se (desperat) do samého sebe. BO. Do boží milosti se rierozpakovati. Leg. Do dítěte se rozpáčila (pochybovala, živo-li jest). Výb 1. 287. Ciesař do jich obrácenie se rozpáčil (zoufal). Pass 827. — se nad kým. Nikdá se nad přítelem nerozpáčí (naň se neroz- hněvá), kdo v mysl vezme. Mudr. R. se nad životem přítele (pochybovati). Leg. — Pal. Rdh. IV. 154. - se kde (o čem). A když Petr u sebe r-čel se; Když o tom, co by vi- dění znamenalo, u sebe v duchu svém a v mysli své se rozpáčel. Sš. Sk. 120., 125. — se proč. Proši, abyste se nerozpačovali pro mé zámutky (ne deficiatis in tribulationibus). ZN. — co komu. Rozpakuje mu to. Jg. — koho, se při čem. To mnohé při skládání písniček rozpakuje (odrazuje). Bl. R. se při čem. D. — se po kom. Po dítěti se rozpáčila (pustila naději, že je nalezne). Leg. — se komu. Koz- páčí se mi (budu toho litovati). Ps. Mus. — koho, se na kom. Ani v netrpělivost' upadne, ani se na pánu Bohu rozpáčí. Tract. 15. stol. (0.). Rozpačievachu sě na něm (scandalizari). ZN. — se čeho. Již se otce i mateře roz- páčiv. Výb. I. 267. — s inft. R-val se to při- pustiti. Dch.

280631   Rozpačiti se Svazek: 7 Strana: 0612
Rozpačiti se. Vz Nerozpačiti se (dod.). Kteří svět milují, ti ať se r-čí a smrti stra- chuji Lom. Tak se hospoda r-čí (zvrtne se). Alx V. v. 277. — se od koho. Ot Boha se nerozpačijíce. Hr. ruk. 57. Ač se od nie (pravdy) nerozpačíme. Št. Kn. š. 147. 30. — se nad čím. Že by se i jiní zemani nad JMtí rozpačili. Arch. VIII. 106. — si. Najprú-že si rozpač, abys nebanovau (roz- važ). Sl ps. 289. — s inft To tvrditi se r-čím. Šf. Strž. II. 237. Proň trpěti neroz- pačí se. Marg. v. 193.

280632   Rozpačitosť Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpačitosť, i, f.,pochybnost, rozpakování, rozpačování, die Bedenklichkeit, Verlegen- heit. D., Krok. V té r-sti nevedel sobé co počíti. Sych. — R., rozmíška, nesvornosť, die Misshelligkeit, Zwistigkeit. Dály se r-sti. Sych. — Ottersd., Zř. m. F. — Jg.

280633   Rozpačitý Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpačitý, rozpačící se, rozpakující se, unschlüssig,' bedenklich, wankelmüthig, ab- wendig. R. ruka. Jenž ropačit byl mezi vy- znáváním pravého Boha a ctěním demonův. Měst. bož. — R., zoufalý, verzweifelnd, ver- zweifelt. Troj. 16. — R., kdo mnoho mu- druje, der viel klügelt. R. člověk. Us. na Mor. - Jg.

280634   Rozpačitý Svazek: 7 Strana: 0612
Rozpačitý. R. chvění rtů, Čch., chlopení očí. Hrts.

280635   Rozpačivě Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpačivě, vz Rozpačivý. R- nemocni biechu. M.

280636   Rozpačivosť, rozpačlivosť, rozpáč- nosť Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpačivosť, rozpačlivosť, rozpáč- nosť, i, f., die Unentschlossenheit.

280637   Rozpačivý, rozpačlivý, rozpačný Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpačivý, rozpačlivý, rozpačný = rozpačitý, pochybný, zweifelhaft, unentschlos- sen, unschlüssig. Z mlhy mračno jest roz- páčilo, nám jasna dočekati. St. skl. Nelze těch některých r-vých hlav k sjednocení jejich přivésti. Skl. 801. — R., zoufalý. R. srdce. Leg.

280638   Rozpačkati Svazek: 7 Strana: 0612
Rozpačkati = rozmačkati, rozdloubati. ČT. Tkč.

280639   Rozpačlivý Svazek: 7 Strana: 0612
Rozpačlivý, vz Rozpačivý. Kar. 87.

280640   Rozpačně Svazek: 7 Strana: 1377
Rozpačně něco činiti. Chč. m. s. III 113.

280641   Rozpačně Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpačně. R. mysliti. Št. N. 108.

280642   Rozpačník Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpačník, a, m., exasperator. Veleš.

280643   Rozpačný Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpačný, zerstreut; unschlüssig. Vz Rozpačivý. R-nou modlitbou neuprosíš, zač prosíš. Jeron. o modl. Ty proto nebuď r-ený. Smil. v. 1(518. R. svědomí (kolísající se). MP. 27. Ještos byl někda r-čný, již k Bohu jistú naději mieti muožeš. Pass. 783. — v čem. V tom nebyl r-čen. Žk. 197.

280644   Rozpačný Svazek: 7 Strana: 0612
Rozpačný. Kto má přátely za mouchy, jest r-čný, kdo za lvy, jest srdnatý. Krnd. 211. R. srdce, Pass. mus. 318., řeč, Alx. BM. v. 181. (HP. 85.), rozmaření. Št. Kn. š. 187. 33. Útočiště všech r-čných. Sv. ruk. 375. Jest r-no nám jasna dočekati. Výb. I. 382. Buď r-čna sama v sobě (duše). Výb. I. 365. — Krnd. 181. b.

280645   Rozpačný Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpačný srdcem a myslí. Msn. Od. 357.

280646   Rozpad Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpad, u, m., rozpadnutí, der Zerfall, die Derout, Dch. Každá věc kráčí svému r-du vstříc. Bláhovost. V r-du trvati. Srn.

280647   Rozpad Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpad krve, Blutzerfall, krvinek, bílko- viny. Exc.

280648   Rozpad Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpad, u, m. R. odumřelého plodku v dutině břišní a následný stav matečných ústrojů, cirrhonosis. Ktt.

280649   Rozpadání Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpadání, n., Zerfall. Chemické r.-se hmoty. Osv.

280650   Rozpadati se Svazek: 3 Strana: 0158
Rozpadati se; rozpadnouti se, dnul a dl, utí a dení; rozpadávati — na různo padati, zerfallen, zerbersten. Jg. — abs. Hlava mne bolí, div se nerozpadne. Us. Ta kniha, ta věž, zeď se už rozpadává. R-dlo se jest osudie. BO. — Přenes. Spolek se rozpadává (hyne). Brs. 156., Us. — se jak. Bečka na kusy se rozpadla. Us. Macedonie na čtvero částí se rozpadala (vz násl. větu). Sš. Sk. 192. Obyvatelstvo rozpadá se na kmeny, germanis. m.: dělí se v co, skládá se z ně- čeho. Kos. — se čím. Bratr jeho maletev- stvem sě rozpadl. Dal. 52. Nesvorností veliké věci se rozpadají. Us. — se v co. Ten kámen se v drobné kusy rozpadne. Troj. 26. R. se v nic. Tělo v prach se rozpadlo. Us. Mluv- nice se rozpadá v tyto části, šp. m.: dělí se v tyto části, skládá se z těchto částí. Brs. 156.

280651   Rozpadati se Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpadati se. Ztrouchnivělý kmen div že se nerozpadne. Us Fč. — kdy jak. Lid rozpadal se do kast (v kasty). J. Lpř. Po jeho smrti rozpadla se říše na několik ma- lých států. J. Lpř., Šmb. Pták na čtvero se r-dl. Hrad. 11. b. — se več (čím). R. se teplem v prach. KP. Že ta čtveřice ve dvě rovnoběžné dvojice se r-dá. Sš. II. 163. Hmoty v částice se r-dají. Mj. 13.

280652   Rozpadavec Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpadavec, vce, m., trypsacum, druh trávy. Rostl.

280653   Rozpadavosť Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpadavosť, i, f., die Neigung zum Zer- fallen.

280654   Rozpadavý Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpadavý. R. vápno, leicht zerfallend. Jg-

280655   Rozpadek Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpadek, vz Rozpadky. Když se to sepere, je z toho r. Čce Tkč. — R. = roz- pad. Keď príroda má sama v sebe taký r-dok a hrúzy. Ev. šk. I. 40.

280656   Rozpadek Svazek: 9 Strana: 0278
Rozpadek říše. Pal. Děj. II. 1. 260.

280657   Rozpadený Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpadený; -en, a, o = rozpadlý. Slov.

280658   Rozpaděrkovať Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpaděrkovať = na kousky rozděliti, rozdrobiti. Přer. Brt. D. II. 380.

280659   Rozpaderovaný Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpaderovaný = rozedraný. U Vysok. Nečásek.

280660   Rozpadky Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpadky, pl, m., Uibereste, m., Stücke z. B. von Salz. Šp.

280661   Rozpadlina Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpadlina, y, f., rozpuklina, der Riss, die Spalte. Háj. R. země, Ros., ve zdi. BN.

280662   Rozpadlosť Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpadlosť, i, f. = rozpadlina. R. rtů. Čern.

280663   Rozpadlý Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpadlý sud, zerfallen, zersprungen, ge- borsten. Ros.

280664   Rozpadnutí, rozpadání, rozpadení, rozpadávání Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpadnutí, rozpadání, rozpadení, rozpadávání, n., das Zerfallen. Us.

280665   Rozpacha Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpacha, y, f. To je taká r. plamenná Slov. Hdž. Čít. 135.

280666   Rozpacha Svazek: 8 Strana: 0574
Rozpacha, y, f. = reliký prostor. Slov. Kal. S. 152.

280667   Rozpachtiti co Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpachtiti co: sílu. Man. Od. 141.

280668   Rozpajeděný Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpajeděný = rozhněvaný Mor. a slov. Brt. D. 245., Lipa 271., Němc. VII. 77., I. 70.

280669   Rozpajediť Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpajediť = rozlobiti. Slov. Čo Turkov tak r-lo. Sbor. slov. VIII. 106.

280670   Rozpajediti se Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpajediti se, il, ěn, ění, na Mor. a na Slov. == rozhněvati se, sich erzürnen, wild werden. Jg.

280671   Rozpájek Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpájek, jku, m. = rozpojek, das Los- gelöthete. Šd.

280672   Rozpájeti Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpájeti, vz Rozpojiti, loslöthen. Šd.

280673   Rozpak Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpak, u, m., rozpaky, ův, pl., m. = rozmysl, die Bedenklichkeit, Verlegenheit, der Anstand. Bez r-ku. Nedělej žádných rozpakův. Us. Na r-ku nebo na rozpacích (lépe než: na rozpakách, Jg.) býti (= v po- chybnosti). Kom. Jsem na rozpacích, mám-li tomu věřiti. Us., J. tr. Mám na rozpacích, jak tu věc rozhodnouti. Sych. Ta věc jest na rozpacích jakýchsi. Ros. Bráti sobě něco na rozpak, etwas bedenklich finden. Peš. Prod. G. V r-ky přijíti. Býti na r-cích, ne: v r-cích. Kra. Mluví bez r-ku. Us. Bkr. Na r-cích se povahovati; Raděj o slovech anděla než o slibu svém nějaký r. připouštěla. Sš. I. 92., L. 17. (flý.). Strany pořekadel vz: Konopí, Koza, Oj.

280674   Rozpak Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpak. Vz List. fil. XII. 184., Brs., Mkl. Etym. 224. Do r-ků přijíti, Dch., ně- koho uvésti. Mour.

280675   Rozpakování Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpakování, n. Vz Jg. Slnosť. 73.

280676   Rozpakování, n Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpakování, n., pochybování, rozmyšlo- vání, das Bedenken, der Anstand. Zanecha- jíce daremných, marných a omylných myslí rozpakování, k samému atd. V. — R., mlu- vení mnohé, křik, povyk, viel Geschrei, Wesen. Kom. — R., dubitatio, figuRa, vz Diaporesis.

280677   Rozpakovati Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpakovati, vz Rozpáčiti. — R., roz- važovati, überlegen. D. — co. Marek. — R., rozkládati, mnoho mluviti, aus einander setzen, vorpredigen, raisoniren, viel Wesens, viel Geschrei von etwas machen. Jg. Co pak zase rozpakuješ? Us. — R., z něm. auspacken, rozložiti, rozebrati, vyndati. Us.

280678   Rozpakovati Svazek: 9 Strana: 0278
Rozpakovati. Nerozpakuj svých lidí vbo- jování. 1507. Mus. fil. 1897. 142.

280679   Rozpakovati koho Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpakovati koho = rozpačným činiti. 1552. R-kují mne tyto příčiny. Háj. — se proč. Nic se proto nerozpakuj. Št. Kn. š. 17. — se v čem: ve svém jednání. Šml. — se do čeho. Aby ižádný hříšný do boží milosti se nerozpakoval. Pass. 1395.

280680   Rozpakovati. Proti Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpakovati. Proti králi lid r-val. Tov. (Vlč. Lit, 214.).

280681   Rozpal Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpal, u, m., rozpálení, die Glut, Ent- zündung, Brunst. V rozpalu někam se hnáti atd. Č.

280682   Rozpal Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpal. Víno lahodným r-lem k vese- losti vnadí Č. Kn. š. 226.

280683   Rozpáleně Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpáleně, glühend. Jg.

280684   Rozpálení Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpálení, n., die Entzündung, Anstec- kung, Erhitzung, Brunst. R. železa; tváři, lící, Us.; války. Jel., zimničné. Kom. — kde: v krvi. Berg. — čím: hněvem. V.

280685   Rozpálenosť Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpálenosť, i, f, das Entflammtsein Lpř.

280686   Rozpálený Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpálený; rozpálen, a, o, entzündet, durchglühet, glühend, brünstig. Železo kouti, pokud rozpáleno. Prov. Člověk hned r-ný, zünderartig. R. železo, plotna, máslo. Dch. R-ná ako oheň (hanbí sě; hněvá se). Mt. S. — kde: ve tváři = červený. Us. — čím: hněvem, Flav., Prov. 2., žádostí, Us., msti- vostí. Kram.

280687   Rozpálený čím Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpálený čím: chlípností. Pož. 292. — jak. Tvář zimničně r-na. Us., Hrts.

280688   Rozpáliti Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpáliti, il, en, ení, rozpalovati; horké učiniti, erhitzen, durchglühen ; roznítiti, roz- plameniti, entflammen, entzünden, anzünden, anstecken; popuditi, oživiti, anfeuern, entzün- den. Jg. — abs. Ten nápoj rozpaluje. Us. Té. — co, koho: železo, pec = pálící učiniti; dřevo, oheň = roznítiti; nenávisť, naději, srdce, starosť, hříchy (popuditi). Us. R. luzu, den Janhagel verhetzen. Dch. Ten nápoj rozpaluje líce a jiskry sází do očí. Tč. exc. R. koho = zahanbiti; rozzlobiti. Us. — koho, se k čemu: k chlípnosti, Bern., k hněvu, k vojně, Us., se k pomstě. Kom., Bl. — koho v čem. Věc ta nás velmi v hněvě r-la. Ler. — co komu kde. Jak by mi r-lil pod srdečkem svíčku. Sš. P. 492. — co kdy. Z jutra záhe rozpálímy krutosť vsiu (vší krutostí se rozlítíme). Rkk. 18. — se pro něco. Dch. — koho, se čím (nad čím). R. se hněvem. Štr. Srdce mé se rozpaluje hněvem nad té zloby nepřírodným zjevem. Sš. Bs. 173. R-ti se chlípností. Us. Bern. Lásku řečí, Sych., se hněvem, V., se láskou, horlivostí. Kom. R. železo ohněm. Bl. — koho proti komu. Bern. — se. Rozpaluje se žádosť, mysl. Jel. R. se = horkým se státi, roznítiti se, zapáliti se, sich erhitzen, sich entzünden, feurig sein, brennen; po něčem toužiti, vor Begierde brennen; zčer- venati studem, schamroth werden, rozzlobiti se, von Zorn entbrennen. Us. — co jak: železo do červenosti, do bělosti r. Vys. — se od čeho: od hněvu, od chlípnosti. Bern. — se v čem na koho. Ve své prchlivosti na lid se rozpálil. Ps. ras. — se komu. Rozpalují se mu oči. Us.

280689   Rozpáliti co Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpáliti co : sádlo (rozpustiti). Us. Dch. — se. Co v ohni stojí, by železné bylo, r-lí se. Km. — se kde. Meteory se r-lují v ovzduší zemském. Mj. 118.

280690   Rozpáliti se jak Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpáliti se jak. R-lil se jako nenama- zaný čep. Tům. Ml. 217.

280691   Rozpalovací Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpalovací věci. Brenn-, Zünd-.

280692   Rozpalovačka Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpalovačka, y, f. = rozpalovací roura u parního kotlu, Uiberhitzer, m. Hrm. 42.

280693   Rozpalování Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpalování, vz Rozpálení

280694   Rozpalovaný Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpalovaný; -án, a, o, vz Rozpáliti, Rozpálený.

280695   Rozpalovati Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpalovati, vz Rozpáliti.

280696   Rozpalundovati něco Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpalundovati něco = odpalundovati. Na již. Mor. Šd.

280697   Rozpaluý Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpaluý, erhitzbar, entbrennbar. Jg.

280698   Rozpamanúti se Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpamanúti se = rozpomenouti se. GP.

280699   Rozpamätať sa Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpamätať sa = rozpamatovati se. Slov. LObz. XVIII. 115, N. Hlsk. III. 199.

280700   Rozpamatati Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpamatati, rozpamětati se, wieder zur Besinnung kommen. Dlúho ležel jak mrtvý, ež se rozpamětal. Ostrav. Tč.

280701   Rozpamatovati Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpamatovati, erinnern. — koho, se na co. Us. Hil.

280702   Rozpamatovati se nad čím Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpamatovati se nad čím: nad svou ctí. Us. Dch.

280703   Rozpaňhati Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpaňhati = rozkramařiti, prohospoda- řiti.

280704   Rozpanitel Svazek: 7 Strana: 1377
Rozpanitel, e, m., dominator, zastr. Pršp. 46. 52.

280705   Rozpantati Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpantati = rozvázati uzel. Brt. D. 246.

280706   Rozpantati Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpantati, vz Rozdrapiti.

280707   Rozpapati se Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpapati se = rozjísti se (o dětech a labužnících), ins Pappen (Essen) kommen. Ros.

280708   Rozpaplati Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpaplati = paplaje rozmluviti, ver-, zerplappern. — se, ins Plappern gerathen.L.

280709   Rozpapraný Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpapraný = do nepořádku uvedený; rozjitřený. R. rána. Slov. Zátur. — Orl. III. 17.

280710   Rozpaprati Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpaprati, vz Rozpapraný (dod.). Slov. Čkžk. X. 36.

280711   Rozpaprati Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpaprati. Rozpapreš, nenapravíš. Žát. Př. 56a.

280712   Rozpaprčený Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpaprčený;.-en, a, o = rozhněvaný, naježený. Mor. Šd.

280713   Rozpaprčený Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpaprčený = rozhněvaný. Také slov. Phľd. 1894. 314.

280714   Rozpaprčiti Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpaprčiti = rozhněvati, rozčertiti, na- ježiti. Slov. Sb. sl. ps. I. 106., Ssk.

280715   Rozpar, u, m Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpar, u, m., grosse Hitze, f. Pl. — R. zemní, die Ausdünstung. — R., plyn, das Gas. L. — R., zastr., doousprežný vůz.

280716   Rozpáraný Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpáraný, aufgetrennt. R. kabát Us.

280717   Rozpárati Svazek: 3 Strana: 0159
Rozpárati, párám a páři; rospárovati = sešité atd. rozebrati, trennen, auftrennen, schlitzen, zer-, aufschlitzen, auflösen; roz- loučiti, zer-, aufreissen; dílo začíti, ein Werk anfangen. Jg. Koř. pr. Gb. Hl. 146. — co oděv, punčochu, Us., přátelství (rozloučiti), V., tělo (rozříznouti), Kom., dílo (začíti)., Ros. — co nač. Ten na to rozparuje hubu (otvírá; o hloupých). Us. — co čím: ně- komu břicho nožem r. Us. Válku poštiváním r-al (k ní popudil). Sych. — co komu: břicho. Us. Mám tam staró cíchu, tu ti roz- pářu. Sš. P. 666.

280718   Rozpárati co Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpárati co. Hrom r-ral dubisko (roz- tříštil). Rr. Sb. Teprva jsme válku r-li (za- čali) a ještě jest všecko jako na váze. Abr. I. 335.

280719   Rozparcellovati Svazek: 7 Strana: 0613
Rozparcellovati, parcelliren, rozděliti. R. louku, pole. Us.

280720   Rozparek Svazek: 3 Strana: 0160
Rozparek, rku, rozpareček, čku, m., zastr. rozporck — rozštípení péra, nožičky, spoušť, die Federspalte. V. — R., díra schvalní v košili, v sukni atd., ncdošitý kus, rozpor, rozporck, der Schlitz. Ctib. H. 73., Gníd., Sych., Kom., D. R. u ženské sukně (aby se snáze přes hlavu oblékati mohla, aby byl nahoře otvor větší). Us.

280721   Rozparek Svazek: 7 Strana: 0613
Rozparek, Schlitz. Rozvírá se jí r.; Ne- může dopnouti r.; Má veliký r. (o těhotné); Umí dělat veliké r-ky, rozvírati r-rky (ženu těhotnou učiniti). Us. Tkč.

280722   Rozparek Svazek: 8 Strana: 0574
Rozparek. Na Slov. rázporok, rozparok, rozporek. Sbor. slov. I. 39. R. na předním stanu (na hořejší části rubáše). Ib.

280723   Rozparek Svazek: 9 Strana: 0279
Rozparek. Slov.: rázporok, rozparok, roz- porek. Sbor. slov. II. 39.

280724   Rozparkový Svazek: 9 Strana: 0279
Rozparkový. R. kroj: kazajka a kalhoty byly rozparovány a rozparky jinými látkami podloženy. Vz Ott. XV. 236.

280725   Rozparný Svazek: 3 Strana: 0160
Rozparný = rozpalující, entzündend. L.

280726   Rozpárok Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpárok, rku, m., vz Obranka (3. dod.).

280727   Rozparok Svazek: 8 Strana: 0574
Rozparok, vz předcház. Rozparek.

280728   Rozparoměr Svazek: 3 Strana: 0160
Rozparoměr, u, m. = plynomer. L.

280729   Rozparovač Svazek: 7 Strana: 0613
Rozparovač, e, m., Auttrenner, Auf- schlitzer. R. 1889. rozparoval v Londýně neznámý dareba ženským jím zavražděným zvláštním způsobem břicha. Dali mu jméno: Jack r.

280730   Rozparování Svazek: 3 Strana: 0160
Rozparování, n., rozpárání, die Auf- trennung.

280731   Rozparovati Svazek: 3 Strana: 0160
Rozparovati, vz Rozpárati.

280732   Rozparový Svazek: 3 Strana: 0160
Rozparový, plynový, Gas-.

280733   Rozpartovati Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpartovati = rozděliti. R. peníze, práci. Čce. Tkč.

280734   Rozpartykovati Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpartykovati = rozděliti, zašantro- čiti. R-li uložené věci.

280735   Rozpaření, rozpařování Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpaření, rozpařování, n., die Durch- brühung. Jg.

280736   Rozpařený Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpařený; rozpařen, a, o, durchwärmt, durchbrüht, erwärmt, erhitzt. R. člověk v letě nemá náhle choditi do studena. Us. — do čeho. Je do toho rozpařen = má do toho velikou chuť. Kb.

280737   Rozpařený Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpařený koláč, vdolek (tvrdý a v horké troubě z nova rozpečený). Us. Nov.

280738   Rozpařić Svazek: 7 Strana: 1377
Rozpařić = rozřezati. Laš. Šb. D. 61.

280739   Rozpařiti Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpařiti, il, en, ení; rozpařovati, durch- wärmen, durchbrühen, durchbähen, in Dunst versetzen; se, sich erwärmen, erhitzen, in Dunst kommen. Jg. — co. Ta věc tělo roz- pařila. Br. — co čím. Tělo horkou vodou r. Us. — Ras. — se kde: na slunci. Us.

280740   Rozpařiti Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpařiti koláč, vdolek a p. = rozpéci. Vz Rozpařený (dod.).

280741   Rozpařivý Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpařivý, ausbähend, durchdämpfend. Dch.

280742   Rozpásalosť Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpásalosť, i, f. = rozpustilost.

280743   Rozpásalý Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpásalý = rozpustilý.

280744   Rozpásaně Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpásaně == rozpustile, ausgelassen. R. veselý. Kom.

280745   Rozpásání Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpásání, n., die Entgürtung. — R., die Ausgelassenheit. Us.

280746   Rozpasanosť Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpasanosť. Šml. V. 98.

280747   Rozpásaný Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpásaný,; rozpásán, a, o, entgürtet; ausgelassen. Života r-ného býti = rozpusti- lého. Kom. R-ná chodíš (s vlasy rozpuště- nými). Němc. II. 29. Mikulášenci, lidé r-ného života a učení. Sš. Sk. 70. — čím: chlípností. Scip. — na co: na tělesnosť. Scip.

280748   Rozpásati Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpásati, pásáni a páši; rozpasovati, pás odvázati, auf-, entgürten. — co komu: bedra králům r. Br. — se k čemu: k marnostem (oddati se jim). — se komu. Kasanka se jí rozpásala. Na Ostrav. Tč. Vz Rozpásti.

280749   Rozpasenosť Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpasenosť, i, f. = nekázanosť, rozpu- stilosť. Slov. Sotvy že otec z domu vy- kročil, už sa hnali von po r-sťach. DŠk. II. 41.

280750   Rozpasený Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpasený; -en-, a, o, genährt, feist. — v čem: v rozkoši. Hus. I1J. 137.

280751   Rozpasený Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpasený = rozpustilý. Zát. Př 278a. R. ako Miško pri svinkách. Mus. slov. III. 36.

280752   Rozpaslý Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpaslý = rozpustilý. Zábř. Brt. D. II. 380.

280753   Rozpasování, n Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpasování, n., vz Rozpásání.

280754   Rozpásti Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpásti, vz Pásti; rozpásati = pasením roztučiti, auf der Weide mästen, feist ma- chen. Jg. — co: prase. Tkadl. To tělo když jsi rozpásla, nepříteles proti sobě vzbudila. Ms. 14. stol. — se kdy. Tak sú se v svo- bodě té své rozpásli a přieliš bujně roz- šieřili. Track l5. stol. — koho kde. Roz- pásl po pastvách sem tam dobytek (po různu pásl). Ros. — se Hus. III. 137.

280755   Rozpásti Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpásti. Rozpasúce se (mniši), jako koni na obroce. Chč. S. 259.

280756   Rozpásti se Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpásti se. Jako hovado rozpáslo se jest v pýše... Chč. (List. fil. 1898. 455. ), Rozb. III. 716. R. se v rozkoši. Hus. Zrc. 76.

280757   Rozpášnosť Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpášnosť, i, f., rozpustilost, die Aus- gelassenheit. Slov. — R., tvrdošijnost, die Halsstarrigkeit, Hartnäckigkeit. Slov. Bern.

280758   Rozpášný Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpášný, na Slov. rozpustilý, ausgelas- sen; 2. tvrdošijný, halsstarrig. Bern.

280759   Rozpat Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpat - rozpiat, vz liozapnouti.

280760   Rozpatec Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpatec, tce, m. = rozpiatý, der Auf-, Ausgespannte. Dva andělé odpovídají dvěma na kříži r-tcům. Sš. J. 296.

280761   Rozpatlati Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpatlati = rozmarniti, versplittern. — co: čas, peníze. Us. Jg.

280762   Rozpatlati Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpatlati = rozmarniti. Kat. z Žer. I. 181., II. 175.

280763   Rozpatnástiť sa Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpatnástiť sa = rozdováděti se. Val. Čes. 1. XI. 276.

280764   Rozpatnástiť se do čeho Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpatnástiť se do čeho = rozkurážiti se. Val. Čes. 1. X. 142.

280765   Rozpatří Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpatří, n. = mezipatro. Hrbk.

280766   Rozpatřiti se Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpatřiti se = dokonale se ohlédnouti. A r-třiv se (Petr) přišel k domu Marie. Sš. Sk. 140., 144. Sich umsehen, prüfen.

280767   Rozpažený Svazek: 10 Strana: 0660
Rozpažený kabát = roztržený. Val. Čes. 1. XV. 30.

280768   Rozpažili Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpažili, aus den Fugen sprengen. Šm. — R. po délce rozřezati, der Länge nach zerschneiden. Hlouby (košťály) zelí se dříve rozpažují, než se zelí strouze. Na Ostrav. Tč.

280769   Rozpažmo Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpažmo. (Poražený) r. chopil zemi. Msn. II. 197.

280770   Rozpecek Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpecek, rozpícek, cku, m., výškrabek, Brod aus dem ausgekratzten Teige. Puch.

280771   Rozpéci Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpéci, vz Péci; rozpekati, rozpekávati, von neuem backen. — co kde: tvrdé ko- láče v troubě.

280772   Rozpečetiti Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpečetiti, il, těn, ění; rozpečetovati, entsiegeln. — co jak: psaní, obálku bez porušení pečeti. Sych.

280773   Rozpěčilý Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpěčilý = zpěčující se, rozpačný, wan- kelhaft, unbeständig. Vidím, žes r-lý jako zdrahavá nevěsta, ulúditi se nedadúc. Bech.

280774   Rozpečka Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpečka. R-ky = švestky na polo sušené Us. Tkč.

280775   Rozpečky Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpečky, rozpečené brambory, gebratene Erdäpfel.

280776   Rozpěchovati Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpěchovati — rozhmozditi, opíchati, zerstampfen. Šm.

280777   Rozpejchnutý Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpejchnutý. R. maso = málo upe- čené. U Rychn. Msk.

280778   Rozpek Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpek. Cf. Výchopeň.

280779   Rozpek Svazek: 7 Strana: 1377
Rozpek, rozpíčky = topinka. U Čes. Brodu. NZ. I. 141.

280780   Rozpěk Svazek: 7 Strana: 1377
Rozpěk, sterna. Rozk.

280781   Rozpek Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpek, u, m. = koláč z chlebového těsta. Záp. Mor. Brt. D. II. 481.

280782   Rozpek, u, rozpeček Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpek, u, rozpeček, čku, m. = placka n. koláč křehký a svrchu brázdičkovaný, eine Art Kuchen. R. péci. Er. P. 430.

280783   Rozpek, vz Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpek, vz Rej pulec.

280784   Rozpěkně Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpěkně = velmi pěkně. Pekne, roz- pekne prosiť dakoho. Phľd. 1894. 549.

280785   Rozpěkně Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpěkně. Prosím Vás pekne — roz- pekne (velmi pěkně). Čas. mus. IV. 30.

280786   Rozpěkný Svazek: 10 Strana: 0660
Rozpěkný = velmi pěkný. Brt. Sl.

280787   Rozpelati Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpelati = rozmarniti. Slov. Bern.

280788   Rozpeľchaný Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpeľchaný = rozcuchaný ? R. deti. Slov. N. Hlsk. I. 50.

280789   Rozpěna Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpěna, y, f., Gischt. Rk.

280790   Rozpěna Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpěna, y, f. R. vrchu. Stan. I. 265.

280791   Rozpěnák Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpěnák, u, m. = rozpěrák.

280792   Rozpěněný Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpěněný; -ěn, a, o, schäumig. R. řeka, moře. Osv.

280793   Rozpěnina Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpěnina, y, f., Gischt, m. Rk.

280794   Rozpěnina Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpěnina, y, f. R. vod. Linda. Lit. I. 772.

280795   Rozpěniti Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpěniti, il, ěn, ění; rozpěňovati, zu Schaum machen, querlen; se, zerschäumen, schäumen. — co. Pomsta rozpění krev. C. — co, se čím: vodu veslováním. Kůň bě- hem se rozpěnil. — kde. R-ní se v žilách krev. Us. Tč.

280796   Rozpentliti Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpentliti, rozpentlovati = oddružiti nevěstu, pentle z vlasů sundati, den Jung- fernkranz abnehmen. Mor. Brt.

280797   Rozpepřiti koho Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpepřiti koho = rozhněvati, roztrp- čiti Mor. a slov. Šd., Dbš. Sl. pov. VIII. 3.

280798   Rozpěra Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpěra, y, f., příčka u vozu. Boč. exc. Vz Rozpěrák. — R. v hora., tlaková příčka, die Druckspreize. Bc.

280799   Rozpěra Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpěra, y, f. = jistý trám v stavitel- ství. Vz Ott. XXII. 2.

280800   Rozpěrací Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpěrací hůlka, Ausspreitzstange, f. Dch.

280801   Rozpěrák Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpěrák u vozu, vz Brýda, Kmitlování (Dod.). R. u zámečníků, Stechbolzen, m.Vz Včř. Z. I. 23.

280802   Rozpěrák Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpěrák u vozu, zlin. rozpon, val. gľam. Brt. D. II. 443.

280803   Rozpěrák, rozpírák, rozpěnák Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpěrák, rozpírák, rozpěnák, u, m., rozpina, y, ť. (špeřan, šperování, z něm. sperren), u vozu, příční dřevo u fasunku, die Spreize, Sperrleiste. Jg., Hk. R. přední, zadní. — R., ku zástonám. Hk. — R. u pily, der Steg. Sp. — R., v stavit., der Brust-, Spannriegel. Nz.

280804   Rozpěrati Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpěrati, vz Rozeprati.

280805   Rozperditi Svazek: 3 Strana: 0160
Rozperditi — rozmrhati, vergeuden. Ros.

280806   Rozpěrka Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpěrka, y, f., Spannriegel, m. Us. Pdl.

280807   Rozperliti se kudy Svazek: 10 Strana: 0342
Rozperliti se kudy. Její hlas se r-lil salonkem, Vrch. N. stř. 120., v lese. Zl. Pr. XXII. 89.

280808   Rozperu Svazek: 3 Strana: 0160
Rozperu, vz Rozeprati.

280809   Rozperutěný. R Svazek: 10 Strana: 0660
Rozperutěný. R-ní ptáci veslovali široce. Zvon VI. 173.

280810   Rozperutiti Svazek: 3 Strana: 0160
Rozperutiti, il, těn, ění. — se kde, die Fittige ausbreiten. Orel rozperutil se pod nebem. Č.

280811   Rozpeření Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpeření, n., das Zerfiedern. Ta cho- cholka, ten hřeben, to r., to perutí zdá se nám býti veliké břímě. Berl. král. 94.

280812   Rozpeřený Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpeřený; rozpeřen, a, o, gefiedert. R. listy. Um. les.

280813   Rozpeřiti Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpeřiti, il, en, ení, auf-, zerfiedern. — koho: ptáka. Us.

280814   Rozpeska Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpeska, y, m. (Čertova) r. = roz- pustilec, čtverák. Jrsk. XX. 2. 302., XXVIII. 155., Zvon III. 653. Vz násl.

280815   Rozpeslý Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpeslý = rozpustilý. R. člověk. Jrsk. XX. 2. 301. Vz předcház. Rozpeska.

280816   Rozpěstiti Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpěstiti, il, štěn, ění, verzärteln, ver- ziehen. — koho: dítě = rozmazati. D.

280817   Rozpěti Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpěti, pěji, ěl, ení, rozpěvovati = pro- zpěvovati, singen. Zák. sv. Ben.

280818   Rozpěti Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpěti, n., die Ausspreizung. Us.

280819   Rozpětí, n. R Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpětí, n. R. plynů a par; v stavi- telství. Vz Ott. XXII. 2.

280820   Rozpěti. Nad Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpěti. Nad námi ptačí rej se rozpěl v Háji. Osv. V. 760.

280821   Rozpiadiť Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpiadiť = rozpíditi. 11. velký palec a ukazovatel. Slov. ZObz. XX. 20.

280822   Rozpiat Svazek: 3 Strana: 0160
Rozpiat, vz Rozepnouti.

280823   Rozpicati Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpicati = rozkouskovati. — co: plátno. Us. Tkč.

280824   Rozpiclati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpiclati, rozpiclávati, utratiti, ver- zetteln, verschleudern. — co: mnoho peněz. Us. '

280825   Rozpíček Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpíček, čku, m., placka z mouky a bramborů. Us. v Klat. Rk.

280826   Rozpíček Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpíček. R-ky v Plzeň. = placky z pše- ničné mouky, sádla a škvarků. Otm., Němc. Cf. Rozpeček, Podplamenka.

280827   Rozpíček'vz Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpíček'vz Rozpek.

280828   Rozpíditi Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpíditi, il, ěn, ění = píď udělati. Vz Rozpiadiť.

280829   Rozpieti Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpieti,. zastr. = rozpití, vz Rozepnouti.

280830   Rozpíchaný Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpíchaný; -án, a, o, zerstochen. — od čeho. Moje bočky od tvých ostroh r-né. Sš. P. 173.

280831   Rozpíchati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpíchati; rozpíchnouti. chnul a chl, ut, utí; rozpichovati, rozpíchávati, zer-, auf- stechen — co čím : papír jehlou, vřed nožem někomu. Us.

280832   Rozpikaný Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpikaný. Vz Zapikaná.

280833   Rozpíkati Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpíkati, vz Rozpéci.

280834   Rozpilátaný Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpilátaný = rozepjatý. Laš. Brt. D. 262.

280835   Rozpilec Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpilec, lce, m., wintera aromatica, echte Winterrinde, Gewürzrindenbaum, m. Mllr. 112.

280836   Rozpilovati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpilovati, na Slov. také rozpíliti, il, en, ení, zersägen. — co čím jak. Pilou na dví rozpilován. Boč. Železo pilníkem na kousky r.

280837   Rozpin Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpin, u, m., Weberspannleiste, f. Slov. Ssk.

280838   Rozpínací Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpínací hůlka, die Ausspreizstange. Dch.

280839   Rozpínač Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpínač, e, m., Dilatator. Trubicový r., Harnröhrendilatator.

280840   Rozpínač Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpínač vozu spojuje drabiny (řebřiny). Mus. slov. II. 8.

280841   Rozpinadlo Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpinadlo, a, n., ein Werkzeug zum Aufknüpfen.

280842   Rozpinadlo Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpinadlo, rozpinadlo, Dilatator (Werk- zeug zum Erweitern). R. požeráku, kýlové atd.

280843   Rozpinadlo Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpinadlo, a, n. Bhm. hex. 777.

280844   Rozpínák Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpínák, u, m. = tyč mezi prkny hno- jového vozu (mezi hnojnicemi, aby nepadaly do vozu). Mor. Vhl.

280845   Rozpínák Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpínák, u, m., vz Spinka (3. dod.).

280846   Rozpínání Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpínání, n. Příčny slouží k r. prken. NA. III. 163.

280847   Rozpínati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpínati, vz Rozepnouti.

280848   Rozpínati Svazek: 7 Strana: 0613
Rozpínati zrcadlo, Dilatationsspeculum, šoupátko (expansivní). — R. kalhotky, Auf- knöpf-.

280849   Rozpínavosť Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpínavosť, i, f., die Exspansivität, Ex- pansivkraft. Nz. Vz S. N. R. páry. Vz KP. IL 340., 343.

280850   Rozpínavý Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpínavý stát, mit Expansivkraft. Mš. R. síla, expansiv. Nz.

280851   Rozpínka Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpínka, vz Rozpěrák, die Spreize. — R., r-ky, pl., u tkadlce náčiní, jímž plátno připíná, die Spreizen, Sperreisen. Us. Jg.

280852   Rozpioditel Svazek: 3 Strana: 0162
Rozpioditel, e, m., der Vermehrer.

280853   Rozpiplaný Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpiplaný. R. jazýček Francouzů (chlu- patý, mlsný). Stč. Kon. 89.

280854   Rozpiplati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpiplati, zerschnippeln, anfangen u. nicht vollenden. Puch. Vz Piplati.

280855   Rozpírák Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpírák, vz Rozpěrák.

280856   Rozpírati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpírati, vz Rozepříti, Rozeprati.

280857   Rozpírčiti Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpírčiti, aufwirbeln. A všeliký od noh šlapaný r-li písek. Slov. Hol. 324.

280858   Rozpírka Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpírka, y, f., der Brustriegel (beim Dachstuhlgehölz). Šm.

280859   Rozpis Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpis, u, m. = rozepsání, rozhlášení, die Ausschreibung. R. vlády a úřednictva, der Schematismus. R. klatby, der Aechtungs- brief. Dch.

280860   Rozpis Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpis o nějaké věci. Šf. III. 299., 398. a j. R. volební, Wahlausschreibung, f. Šp.

280861   Rozpísati Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpísati, vz Rozepsati. Bern.

280862   Rozpískati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpískati, zu pfeifen anfangen aber mit dem Pfeifen nicht zu Ende kommen. — co : písničku.

280863   Ŕozpískati Svazek: 8 Strana: 0345
Ŕozpískati, rozpištěti. Děti se rozpištěly, rozvřískaly. Světz. 1895. 26.

280864   Rozpisovatel Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpisovatel, e, m., der Ausschreiber.

280865   Rozpisovati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpisovati, vz Rozepsati.

280866   Rozpiti Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpiti, vz Píti; rozpíjeti, el, en, ení, ins Trinken bringen. — koho. Us. — se na co. Rozpili se na to víno, pivo (chutná jim). Ros.

280867   Rozpíti Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpíti, vz Rozepnouti.

280868   Rozpitvati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpitvati, rozpitvovati = rozkuchati, ausweiden, ausnehmen. — co: rybu, . Ros., lidské tělo. Us.

280869   Rozpitý Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpitý; -it, a, o, ins Trinken gekommen.

280870   Rozpitý Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpitý = zpitý. R. kommisse. Slám. Min. 96.

280871   Rozpižlati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpižlati, schlecht zerschneiden. co: chléb. — R., kleinlich zersplittern. — co: svůj čas, práci. Dch.

280872   Rozpjantati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpjantati, aufwickeln. — co: pradeno nití. Na Ostrav. Tč.

280873   Rozpjatí Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpjatí, vz Rozepnouti.

280874   Rozpjatý Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpjatý; -at, a, o, ausgespannt. — kde. Na němž jest Ježíš r-tý. Sš. P. 58.

280875   Rozpjatý Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpjatý. R. plachty, náruč, lokty. Hrts , Kká. Osv. — kde: na kříži. Sš. P. 58. — čím. Náruč touhou r-tá. Osv.

280876   Rozpjetí Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpjetí, n., Spannweite, f. Oblouk má 20 m. v r. Řvn. 565.

280877   Rozplácati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplácati; rozplácnouti, cnul a el, ut, utí; rozplácávati, flach schlagen. — co čím: těsto rukou.

280878   Rozplácati Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplácati hrnec (rozbiti). R-cnouti se na židli (široko si sednouti). Us. Rgl.

280879   Rozpláclý Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpláclý krab. Nár. list. 1897. č. 229. feuill.

280880   Rozplach Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplach, u, m., das Verscheuchen. Dch.

280881   Rozplak Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplak, u, m. = rozplakání. Šd.

280882   Rozplakanee Svazek: 8 Strana: 0345
Rozplakanee, nce, m. = rozplakaný. Us.

280883   Rozplakaný Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplakaný — kdo hned pláče. Plůčo r-na! CT. Tkč. — R. nebe (prší-li dlouho). Us. Olv.

280884   Rozplakati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplakati, pláčí; rozplakávati = zum Weinen bringen. — koho, co. R-la vaše hlasy. Rkk. 17. — se, zu weinen anfangen, ins Weinen kommen. BO. Tam tak dlóho hrálo, až se r-lo. Sš. P. 161. — koho čím. Svým pláčem, svou řečí i nás rozplakala. Sych. R. se radostí. Ob. Pan. — se jak. V nářky se r-kal. Sš. Bs. 19.

280885   Rozplakati. Nad Svazek: 8 Strana: 0345
Rozplakati. Nad ní by se kámen r-kal. Šml. VII. 67.

280886   Rozplakati se nad kým Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplakati se nad kým. Ženské r-ly se nad ní. Jrsk. — se čím. Nebe rosou se r-lo. Mcha. R se pohnutím. Pdl. — se jak: velikým hlasem. Vrch.

280887   Rozpláknouti, rozpláchnouti Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpláknouti, rozpláchnouti, aknul (achnul), akl (achl), ut, utí, rozplakati, roz- pláchati, rozplakovati, rozplachovati, durchs Waschen, Spülen verderben, aus einander spülen, zerspülen. Jg.

280888   Rozplamenati Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplamenati = rozplameniti. V oku žiar sa r-ná. Slov. Kyt. 1876. 8.

280889   Rozplameniti Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplameniti, il, ěn, ění; rozplameňovati, entflammen. — koho, se čím: nadějí. Us.

280890   Rozplameniti koho k čemu Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplameniti koho k čemu: k vel- kým činům. Kyt.

280891   Rozplampati Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplampati = vyžvatlati ausplauschen. Plampač r-ný. Us. Tkč. — se = rozpoví- dati se. Us. Tkč.

280892   Rozplanouti Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplanouti, ul, utí = rozplameniti se, sich entzünden. — čím: touhou. Mus.

280893   Rozplanouti kam Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplanouti kam. Nechať rozplane ten požár války až k nebesům. Šbr.

280894   Rozplantati Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplantati = rozmotati. Mor. Šd.

280895   Rozplanulý. R Svazek: 10 Strana: 0342
Rozplanulý. R. oko (čím). Kká. Sion II. 130.

280896   Rozplápolati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplápolati, rozplápolávati = rozpla- meniti, entflammen. — co: srdce. Gníd.

280897   Rozplasati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplasati = roztrhati, zerreissen. — co čím: obuv běháním. Us.

280898   Rozpláskati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpláskati = rozplácati. Ros.

280899   Rozplasknouti Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplasknouti, platzen.

280900   Rozplášenka Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplášenka, y, f. = flámiška. U Nové Kdyně. Psčk.

280901   Rozplašený. R Svazek: 10 Strana: 0342
Rozplašený. R. myšlénka. Zvon V. 635.

280902   Rozplašitel Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplašitel, e, m , der Zerstreuer. Šm.

280903   Rozplášiti Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplášiti, rozplašiti, il, en, ení; rozpla- šívati, rozplašívávati = aus einander trei- ben, verscheuchen, zerstreuen, versprengen, verstören, zerstäuben. V. — co: pluk bo- jovný. Troj. Domnělé přátely neštěstí roz- pláší. Sych. Dennice temnosti rozplašuje. Troj. — co kam: ovce na všecky strany, r. - koho čím: stádo psem. Us.

280904   Rozplašiti koho Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplašiti koho. Drk. hry 327. — kudy: světem. Čch.

280905   Rozplašiti koho Svazek: 10 Strana: 0342
Rozplašiti koho. Hoši se r-li jako vrabci, když mezi ně hodí kámen. Illk. VIII. 213.

280906   Rozplaštiť Svazek: 10 Strana: 0342
Rozplaštiť. Tak ťa šmärim že sa r-štíš (rozpleskneš) ako žaba. Slov. Mus. slov. IV. 9.

280907   Rozplaštiti Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplaštiti, il, ěn, ění = rozpláskati. — co. Na Ostrav. Tč.

280908   Rozplaštiti sa Svazek: 8 Strana: 0345
Rozplaštiti sa = rozpleslcnouti se. Gúľa sa r-la na jeho pancieri. Phľd. 1895. 178.

280909   Rozplátovati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplátovati, platt schlagen. Ros.

280910   Rozplav Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplav, u, m., die Flutweite. Šm.

280911   Rozplavati Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplavati; rozplaviti, il, en, ení, hie und da, hierher und dorthin flössen, schwem- men; rozpustiti, zerschmelzen. Jg. — co: dříví; svíčku (rozpustiti). V textu řeckém a latinském je zvláštní vazba, an se abso- lutný nominativ místo řeckého genitivu neb lat. ablativu klade, kteréž jsme my rozpla- vili spojkou ješto. Sš. I. 371. — se. Armáda se rozplavila (rozjela se); svíčka se roz- plavila (se rozpustila). Jg.

280912   Rozplaviti, distillare Svazek: 10 Strana: 0342
Rozplaviti, distillare. Střed rozplavující se. Pat. Jer. 44. 25.

280913   Rozplavivý Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplavivý, zerschmelzend.

280914   Rozplavný Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplavný = rozpuštěný, zerschmolzen.

280915   Rozplazený Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplazený; -en, a, o = rozhalený, ro- zevřeny, holý. Má r-ný krk a prsa. Na již. Mor. Šd.

280916   Rozplazený Svazek: 9 Strana: 0279
Rozplazený. R. oharky = roztroušené. Mtc. 1900. 346. Vz Rozplaziti v díle III.

280917   Rozplaziti Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplaziti košulu, ňadra = pod krkem rozepnouti, rozhaliti. Mor. Brt. D. 262.

280918   Rozplažiti se Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplažiti se, il, ení; rozplazovati se, sich verbreiten. — se kudy. Břečtan po zdi se rozplazil. Us.

280919   Rozpleć že sie rozpleć Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpleć že sie rozpleć, tanec v Tě- šínsku. Vz Brt. P. n. 977.

280920   Rozplechnouti se Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplechnouti se = rozplesknouti se, sich platt schlagen. — se kde. Kulka na schodech se r-chla. MM. 15.

280921   Rozplemenění Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplemenění, n., die Vermehrung, Fort- pflanzung.

280922   Rozplemeniti Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplemeniti, il, ěn, ění; rozplemeňovati = rozploditi, vermehren, fortpflanzen. — co: ovce, Us., bažanty. Žer. — se komu. Do- bytek se mu velmi rozplemenil. Us. — se kdy kde. Zákeřníci ti za ničemného Felixa se velice r-li po sv. zemi. Sš. Sk. 250.

280923   Rozplemeniti se čím Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplemeniti se čím. Brouci vajíčky se r-ňují. Kk. Br. 10.

280924   Rozplemenivosť Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplemenivosť, i, f., die Fortpflanzungs- kraft. Rostl.

280925   Rozplemenovací Svazek: 3 Strana: 0161
Rozplemenovací ústroje, Fortpflanzungs-. Ssav.

280926   Rozplemeňování Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplemeňování, n., vz Rozplemenění. R. pohlavní, nepohlavní. NA. V. od. II. 30.

280927   Rozpleniti Svazek: 3 Strana: 0161
Rozpleniti, il, ěn, ění; rozpleňovati. R. na Slov. a na Mor. = rozplemeniti. Blechy se rozplenily. Koll., Tč. — R., pleniti, zka- ziti, verwüsten. Výb. I. 145. co. Káza jich domy r. Dal. 113. — R., vz Pleniti, 2. — co: jehlu, železo. — se, plen dostati, Schlacken bekommen. Jehla se mi r-la. Us. Dch.

280928   Rozplesalý Svazek: 10 Strana: 0342
Rozplesalý. Msn. II. 226.

280929   Rozplesaný Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplesaný; -án, a, o. R. duše. Č. Kn. š 184.

280930   Rozplesati se čím Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplesati se čím: radostí, sehr froh- locken. Scip.

280931   Rozplesati se čím Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplesati se čím: krásou. Koll. III. 175. — se nad čím: nad obětí. Msn. Or. 44.

280932   Rozplesek Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplesek, sku, m. = chléb rozkynulý, nízký. ČT. Tkč.

280933   Rozpleskaný čím Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpleskaný čím. Voda kopyty r-ná. Hall. 24.

280934   Rozpleskati Svazek: 3 Strana: 0162
Rozpleskati; rozplestiti, il, štěn, ění; rozplesknouti, sknul a skl, ut, utí; rozple- skávati, flach, platt schlagen. — co. Spadla na ně deska, všecky jich r-skla. Sš. P. 723. — co čím: hlínu rukou; zlato kladivem (rozkovati). Vys. Vodu lopatou. Us. Tč. — se. Koule se r-skla. Čsk. Ptačátka majíce utíkati rozpleští se — křídla spustí. Jir. exc.

280935   Rozplesklý Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplesklý, plattgeschlagen. R. mako- vice věžní. Wtr. Obr. 417.

280936   Rozplesklý, rozplesknutý, rozpleště- ný Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplesklý, rozplesknutý, rozpleště- ný = ploský, nízký, široký, platt, flach, stumpf. R. nos, D., nohy. — Jg.

280937   Rozplesknutí Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplesknutí, n., Plattschlagen, n. Bern.

280938   Rozplésti Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplésti, vz Plésti; rozpletati; rozple- távati, aus einander flechten, aufflechten, entwickeln. Kom. — co, koho. Krásné Na- nynce vlasy rozplétají; Není toho ve světě, co můj vínek rozplete. Sš. P. 438., 439. — co čím: vlasy rukama. — se. Moja milá, rozpletaj se. Sš. P. 113.

280939   Rozpleščený Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpleščený. R. gulka. Šeb. 272. Sr. Rozpleskati.

280940   Rozpleščiti Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpleščiti = rozpleštiti. Mor. Šd.

280941   Rozpleštiť sa Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpleštiť sa = padnouti, rozestříti se. Slov. Phľd. XXIV. 483.

280942   Rozpleštiti Svazek: 3 Strana: 0162
Rozpleštiti, vz Rozpleskati.

280943   Rozplet Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplet, u, m., rozpletení, das Auseinan- derflechten. Sš. P. 732.

280944   Rozpletač Svazek: 3 Strana: 0162
Rozpletač, e, m., der Auseinanderflcchter; Aufklärer. Pr. horn.

280945   Rozpletati Svazek: 3 Strana: 0162
Rozpletati, vz Rozplésti.

280946   Rozpletek Svazek: 3 Strana: 0162
Rozpletek, tku, m., die Entwicklung, Auflösung, der Aufschluss. Zlob.

280947   Rozpletení Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpletení, n., Abwickelung, f. Vz Jg. Slnosť 136.

280948   Rozplieniť sä Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplieniť sä = rozplemeniť se. Húsenky tak sä rozplienily, že . . Slov. Hdž. Čít. 180.

280949   Rozplíhaný Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplíhaný, blativý, kothig. R. cesta (rozbředená), zerweicht. Ros.

280950   Rozplíhati Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplíhati, rozplihovati, zerweichen ; se, weich werden. Ros. Vz Plíhati.

280951   Rozplichtiti Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplichtiti, iL ěn, ění = plichtu pře- hráti. — koho. Já vás rozplichtím (pře- hrám). Ros.

280952   Rozplisk Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplisk, u, m., rozplísknutí, die Zer- spritzung. Novor.

280953   Rozplískaný. R Svazek: 10 Strana: 0342
Rozplískaný. R. bláto. Litom. 48.

280954   Rozplískati Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplískati; rozplisknouti, rozplískovati, zerspritzen. —. co : šípy = rozházeti, ver- schleudern. Výb. I. 104. Když dievky šípy rozpliskachu. Dal. 28. se za čím. Vlny se rozplyskují (se rozstřikují) za ranami sil- nými, aus einander spritzen. Č.

280955   Rozplisklý Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplisklý, zerspritzt. R. proudy. Č.

280956   Rozplizlý Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplizlý, zerfahren, zerplatzt. R. bublina. Šm.

280957   Rozplizlý Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplizlý R. písmo. Vz násl.

280958   Rozplizlý Svazek: 9 Strana: 0279
Rozplizlý. R. báseň. Mus. 1900. 558.

280959   Rozpliznonti se jak Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpliznonti se jak: na samé houfky (o zástupu). Jrsk. XIV. 142.

280960   Rozpliznouti se Svazek: 3 Strana: 0162
Rozpliznouti se, znul a zl, utí; rozplízati se, rozplizovati se = rozpustiti se, rozply- nouti se, zergehen, zerfliessen, schmelzen. — se kde. Hruška, máslo atd. rozplizne se v ústech, na jazyku. Rozpliznulo se mu to v ústech. Us. — se čím. Měkká zemčata pouhým tlačením ruky rozplizla se. Rostl. se oč. Veškeří valové pronásledování o ni (církev) se r-li. Sš. Mt. 231.

280961   Rozpliznouti se Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpliznouti se. Sníh už se r-zl (roz- tál). U Rokyc. Fč. — se več. Často zna- menité vlohy v nestvůry se r-znou. Sb. uč.

280962   Rozplížiti se Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplížiti se, il, ení = rozlézti se, aus einander kriechen. Chmela.

280963   Rozplod, u, rozplodek Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplod, u, rozplodek, dku, m. = roz- plození, die Fortpflanzung, Vermehrung, Brut. L.

280964   Rozploda Svazek: 3 Strana: 0162
Rozploda, y, m. = rozploditel. Tys vší dobroty r. St. skl. II. 79.

280965   Rozploda Svazek: 7 Strana: 0614
Rozploda. Sv. ruk. 81., 392. - R., y, f. = rozplod. Aby škody ni r-dy pro Ježíše netbali. 15. stol. Mus. 1890. 578.

280966   Rozplodění Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplodění, n. = vozplození. Slov. Bern.

280967   Rozploditelka, y, rozploditelkyně Svazek: 3 Strana: 0162
Rozploditelka, y, rozploditelkyně, ě, f., die Vermehrerin.

280968   Rozploditelnosť Svazek: 8 Strana: 0345
Rozploditelnosť, i, f. R. živoků. Ztk. 19. (3. vyd.).

280969   Rozploditi Svazek: 3 Strana: 0162
Rozploditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; rozplozovati, vermehren, fortpflanzen. — co: rod svůj. Jel. Tu ves dobře Bóh rozplodil. St. skl. Strom r-dí ovoce. ZN. R-dils je jako hvězdy na nebi. BO. R-zovati litera- turu. Kos. Ol. I. 86. Vieru křesťanskú r-dili. Pass. 828. — se. Ten hriech kletý (smilstvo) tak se rozplodil. Hus III 188. Zelí se samo r-zuje. Us. Křesťanská viera se rozplozo- vala. Pass. 916. — co čím. Ti mají tu vinici r. příkladem svatým a naučením dobrým. Hus II. 65. — co v co. Já tě rdím ve mnohé národy. Sš. Sk. 51. R-zi jej u veliký lid, u velikú vlasť. BO. — se, koho kde. Počali se r-zovati na zemi; Jeho jmění r-lo se na zemi. BO. Niemce v miestie pražském jest rozplodil. Ms. pr. Biedné světa zboží všecky zmatky v duchovenství r-lo. Hus I. 410.

280970   Rozploditi se Svazek: 7 Strana: 0614
Rozploditi se. Aby se lid r-dil. Št. Kn. ž. 68.

280971   Rozplodnatěnství Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplodnatěnství, n. = způsob, jak plody rozestaveny, Fruchtstand, m. Vz Rst. 486.

280972   Rozplodní Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplodní = rozplozování působící, die Fortpflanzung bewirkend. R. zábyvy (functi- ones sexuales). Ssav.

280973   Rozploha Svazek: 7 Strana: 0614
Rozploha, y, f., Vz Rozhon.

280974   Rozplošiti Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplošiti = rozploštiti. Šp.

280975   Rozplošování Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplošování, n., dělání čeho plochým, das Plätten. R. drátu, das Drahtplätten. Šm.

280976   Rozploštiti Svazek: 3 Strana: 0162
Rozploštiti, il, ěn, ění, rozploštovati = rozpleskovati, ploským činiti, flach machen, verflachen. — co: podešvy. Št.

280977   Rozplouť Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplouť, i, í. = mokro, když vše veli- kými dešti rozkydlé, rozplynulé jest. Us. Hk.

280978   Rozplouti Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplouti. Aby srdce mé se r-lo. ML. 8. a.

280979   Rozplouti Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplouti, n., rozplouteň, tně,rozploutev, tve, f. = veliké tání sněhu. To je venku r. U Hořic. Hk.

280980   Rozplouti se Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplouti se, rozplavati se, zerfliessen. BO. — se (kde): v smole. Št. V jakých slastech se rozplouli, všecko to apoštol mlče- ním pomíjí. Sš. J. 33. Led ihned se rozplul. Pass. 967. Když slunce se obvlažilo, tehdy rozplovieše se (rozpouštělo se). BO. Skály se jako vosk rozplovú. BO. — se jak. A potom jako v jasno led rozplovú se hřie- chové tvoji. Hus I. 148. - se čím. Roz- plove se horkem jako mosaz. Boč. Modla ohněm se rozpluvši spadla, Pass. 905.

280981   Rozploutvati Svazek: 3 Strana: 0162
Rozploutvati = rozplývati, rozmrhati, verschleudern. — co: zboží.Výb. I. 102., 1064.

280982   Rozploužiti se Svazek: 7 Strana: 0614
Rozploužiti se, sich im Sande verlaufen. Dch.

280983   Rozplovati se Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplovati se, vz Rozplouti se.

280984   Rozploze Svazek: 3 Strana: 0162
Rozploze, e, f., die Pflanzung, zastr. Rozk.

280985   Rozplození Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplození, n., die Vermehrung. Viděvše dvój div v r. chleba, M.

280986   Rozplozený v Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplozený v zbožie = mnoho zbožie maje. Kat, 274. Ve všech ctnostech r-ni. Hus III. 263. Po všem světě r-ný. Hus III. 53. Vz Rozploditi. — čím. Zahrada štěpím r., arboribus consitus. BO.

280987   Rozplozovací Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplozovací strojové, Fortpflanzungs-. Ssav.

280988   Rozplozovací Svazek: 8 Strana: 0345
Rozplozovací ústroje. Vz Ott. IX. 1031.

280989   Rozplozování, n. Vz Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplozování, n. Vz Rosc. 46.

280990   Rozplozovnice Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplozovnice, e, f., ústav k rozšiřování něčeho, Propaganda. R. víry křesťanské v Římě. Exc. Č.

280991   Rozplpati se Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplpati se = rozvařiti se. Šišky se r-ly. Na Mor. Brt.

280992   Rozpluha Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpluha, y, f. Orat na r-hu = na sklad. Role se počne orati uprostřed, pak se oře s obou stran ke krajům a uprostřed je potom vyvýšenina. Záp. Mor. Brt. D. II. 380. Ru- chadlo (točák) nedělá skladů a. rozpluh. Duf. 241.

280993   Rozplulý Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplulý, zerflossen, geschmolzen. — čím. Kámen r-lý horkostí. BO.

280994   Rozplúti se Svazek: 10 Strana: 0342
Rozplúti se, vz Rozplouti se.

280995   Rozplútvati Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplútvati, vz Rozploutvati.

280996   Rozplyn, u Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplyn, u, m, flüssiger Körper. L.

280997   Rozplynoměr, u, m Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplynoměr, u, m., Diffusionsmesser, m. Dch.

280998   Rozplynouti Svazek: 3 Strana: 0162
Rozplynouti, ul, utí; rozplývati = na různo plynouti, téci, zerfliessen, zu Wasser werden; roztéci, aus einander fliessen; se = v rozličné strany plynouti, aus einander schwimmen; rozpustiti se, zergehen, zer- schmelzen ; roztěkati se, rozšiřovati se, zer- rinnen, sich verbreiten. Kom. — abs. Míchej cukr, až rozplyne. Us. — (se) kde. Mračno pod sluncem se rozplynulo. Kom. Rozplyne cukr v hubě. Berg. Rozplyne se cukr v hubě. D. Máslo na slunci se rozplyne. Sych. Jako se vosk před ohněm rozplyne. V. — (se) čím. Lakomstvím a rozkošemi o málo se nerozplynul. Prot. 156. Vosk teplem se roz- plývá, Sš. I. 102. Jakož ztvrdlé věci stu- deností horkem rozplývají. Hus I.148. Srdce radostí ve mně se r-vá: Kom. Rozkoší r. D. Rozkošemi se r. Kom., Br. — se. Ryby se rozplynuly. L. Duše má rozplynula se jest, když zmilelý mój promluvil jest. Hus III. 62. — se od čeho: od ohně. — (se) v co. Zmužilosť v slzy se rozplynula. Nej. Vlna rozplynula v nic. Us. Tč. Jakoby měla srdce naše v díky r-nouti pro tu milosť, že . . . Sš. J. 22. — kudy. Vonný vzduch se rozplývá kolem širou planinou. Us. Tč. — se skrze koho. Skrze Krista nebesa hořiece sě rozplynú. Hus II. 13. — (se) kam. A mnohokrát rozplyne osutina od hlavy na jiné údy. Sal., Lk. Jeho milo- srdenství rozplývá se na všecky skutky. Kom.

280999   Rozplynouti se kde več. R Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplynouti se kde več. R-ly se před jejími zraky postavy v šero. Šml. I. 43. — se čím: touhou, Kyt., blažeností, Šml , sl- zami, Pdl., smíchem, Tbz., blahem. Kyt. — se več: v niveč, Dk., v dým, Posp., v slzy. Mcha. — se v čem: v slzách. Us. Pdl. — jak. Obrysy do neurčita se r-vají. Dk.

281000   Rozplynovati se Svazek: 9 Strana: 0279
Rozplynovati se. Ld. 62. Vz Rozply- nouti se.