321001   Súveriť Svazek: 8 Strana: 0392
Súveriť. Cf. Odškriačiť (3. dod.).

321002   Súvis Svazek: 7 Strana: 0810
Súvis, u, m. = souvislosť. To nemá žád- ného s-su Mor. Šd. — Slov. Phľd. III. 1. 11.

321003   Suvka Svazek: 8 Strana: 0392
Suvka, y, f. = spodní cícha. Jevíčko. Brt. D. II. 391.

321004   Sůvka, y Svazek: 3 Strana: 0768
Sůvka, y, f. Sůvky motýlové hlavy k sovím hlavám podobné mající, noctuae. die Nachtvögel, Eulen. L.

321005   Suvočina Svazek: 9 Strana: 0317
Suvočina, y, f., vrch ve Frýdecku. Věst. op. 1895. 3.

321006   Súvoz Svazek: 3 Strana: 0768
Súvoz, u, m. = úzký břeh. Aqu.

321007   Súvoz Svazek: 10 Strana: 0666
Súvoz, u, m. = hluboká cesta. Brt. Sl.

321008   Súvrať Svazek: 7 Strana: 0810
Súvrať, vz Souvrať.

321009   Suvrén Svazek: 3 Strana: 0768
Suvrén, u, m. = suvrýn.

321010   Suvrýn Svazek: 3 Strana: 0768
Suvrýn, u, m. = souverain ďor, peníz. Dch. Anglický s. Nz.

321011   Suza Svazek: 7 Strana: 0810
Suza, y, f. = slza. SS P. 282., Sl. ps. č. 193., Čes. mor. ps. 190.

321012   Súzený Svazek: 3 Strana: 0768
Súzený, vz Souzený.

321013   Suzený Svazek: 7 Strana: 0810
Suzený = uzený. Děkuji těch s-ných pstruhóv. Arch. II. 411.

321014   Suzerain Svazek: 3 Strana: 0768
Suzerain (fr., syzerén), vrchní pán lenní, nyní vrchní pán státu n. knížectví polosvr- chovaného. Vz S. N., Souverain. — Suze- rainita, fr., vrchní panství lenní. Rk.

321015   Suzerenita Svazek: 7 Strana: 0810
Suzerenita, y, f. = souverainita.

321016   Súzi Svazek: 3 Strana: 0768
Súzi = soudím (zastr.).

321017   Suzička Svazek: 7 Strana: 0810
Suzička, y. f. = slzička. Mor. a slov Sš. P. 783. Vz Suza (dod.).

321018   Suzliti Svazek: 9 Strana: 0317
Suzliti. Jeho dovedná ruka s-la jich svazek (manželský). Vaň. Göth. 89.

321019   Súzněti Svazek: 3 Strana: 0768
Súzněti = souzněti, zusammenklingen.

321020   Suznovati Svazek: 3 Strana: 0768
Suznovati -súžiti, skrátili, einengen. — co : řeč. Troj.

321021   Súž Svazek: 7 Strana: 0810
Súž, e, f. = soužení. Slov. V tejto tiesni a súži. Č. Čt. II. 281.

321022   Suža Svazek: 7 Strana: 0810
Suža, e, m, = sužovatel. Mor. Šd.

321023   Sužba Svazek: 3 Strana: 0768
Sužba, y, f. = souzení, der Kummer. Sš. I. 328. A k soužení novou s-bu přičiniti; Přijíti je (slovo boží) s radostí v samých velikých s-bách a svízelích; Snášeti s-bu; Svědkyně pohrom a sužeb, jenž na Jeru- salem přikvačí. Sš. II. 158., 240., 241., 273 . L. 210. (Hý.).

321024   Sužba Svazek: 7 Strana: 0810
Sužba. Sužby a tužby, gravamina et de- sideria. Neč.

321025   Sužebný Svazek: 3 Strana: 0768
Sužebný, Marter-. Šm.

321026   Súžení, n Svazek: 3 Strana: 0768
Súžení, n., die Verengung.

321027   Súženina, y, f Svazek: 3 Strana: 0768
Súženina, y, f., vz Striktura.

321028   Súženosť, i, í Svazek: 3 Strana: 0768
Súženosť, i, í., die Verengung.

321029   Súžený Svazek: 3 Strana: 0768
Súžený; -en, a, o, verengt. - S. — sou- žený.

321030   Sužitel Svazek: 3 Strana: 0768
Sužitel, e, m., der Plagegeist, Peiniger. V.

321031   Sužitel Svazek: 9 Strana: 0317
Sužitel = oblehatel. Učinili se svými s li smlouvu takovou (kteří je súžiii, obléhali). Pal. Děj. ?. 1. 362.

321032   Sužitelka, y, sužitelkyně Svazek: 3 Strana: 0768
Sužitelka, y, sužitelkyně, ě, f., die Peinigerin. Jg.

321033   Súžiti Svazek: 3 Strana: 0768
Súžiti, il, en, ení; sužovati (s-úžovati. einengen, naproti tomu sužovati, plagen, Bž. 203.) -—= úzkým činiti, stísniti, ver-, einengen, einzwängen, in die Enge trei- ben. — co, koho: šaty, D., cestu, loupež- níky, čas, Jel., něčí poctu a službu, Br., něčí moc. Dal. Písečný nános súžil řečiště. Sych. — se v co. K spodu súžichu sě v ostrú hranu. Rkk. 50. — koho kde. Sú- žovali je na horách, tak že nedali jim schá- zeti do údolí. Br. Již korba v úzkém súžila mě hrobci. Hus I. 284.

321034   Súžník Svazek: 3 Strana: 0768
Súžník, a, m., affligens, der Peiniger. Zlomek strčes. exodu 23. 22. Vz Listy filog. 1880. 13. Vz Sužovatel.

321035   Sužotrap, a, sužotrapič Svazek: 3 Strana: 0768
Sužotrap, a, sužotrapič, e, m. = sužitel.

321036   Sužovadlo Svazek: 3 Strana: 0768
Sužovadlo, a, n., der Plagegeist. U Polič. Kšá.

321037   Sužování, n Svazek: 3 Strana: 0768
Sužování, n., die Einengung;Plage, Krän- kung. S. snášej bez hněvání. Na Slov. Tč.

321038   Sužovatel Svazek: 3 Strana: 0768
Sužovatel, e, m., der Plagegeist, Peini- ger. Us. Pch., Sd., Vz Súžník.

321039   Sužovatelka, y, sužovatelkyně Svazek: 3 Strana: 0768
Sužovatelka, y, sužovatelkyně, ě, f. — sužitelka.

321040   Sužovati Svazek: 3 Strana: 0768
Sužovati, vz Soužiti.

321041   Súžovati Svazek: 3 Strana: 0768
Súžovati, vz Súžiti.

321042   Sužovně Svazek: 3 Strana: 0768
Sužovně, neckerisch. Bern.

321043   Sužovnička Svazek: 7 Strana: 0810
Sužovnička, y, f., Plagerin, Peinigerin, Rackerin. Bern.

321044   Sužovník Svazek: 3 Strana: 0768
Sužovník, a, m. = sužitel.

321045   Sužovný Svazek: 3 Strana: 0768
Sužovný = týravý, neckerisch. Bern.

321046   SV Svazek: 8 Strana: 0392
SV, s přisuto: na svrch. Dšk. Jihč. I. 41. Z sv v o d suto: sjetský. Dšk. Jihč. I. 26.

321047   Sva Svazek: 3 Strana: 0768
Sva, zastr. = my dva jsme. m., wir (zwei) sind. Leg.. St. skl. V. 93.

321048   Svá Svazek: 3 Strana: 0768
Svá, vz Svůj.

321049   Sva Svazek: 7 Strana: 0810
Sva. Mateška pohoní Buška z 32 hř. gr., že sva měla spolu list. Půh. II. 594.

321050   Svá Svazek: 9 Strana: 0318
Svázka, y, f. = příční trámy svazují podkrovnice (vazák). Čes. 1. VIL 450.

321051   Svabeník, a Svazek: 3 Strana: 0768
Svabeník, a, m., incantator, zastr. Rozk.

321052   Svábený Svazek: 7 Strana: 0810
Svábený, verlockt. Dbš. Úv. 110.

321053   Svabička Svazek: 7 Strana: 0810
Svabička, y, f., incantatrix, zastr. Rozk.

321054   Svábiti Svazek: 3 Strana: 0768
Svábiti, svab, svábě (íc), il, en, ení = dolů vábiti, přivábiti, herab-, herbeilocken. — jak koho. Tvé pekné pozrení, které ma svábilo skoro na zbláznění. Sl. ps. 153. — koho čím k čemu: (penězi) k vojně. V., penězi k hříchu. Lom. Svým vtipem svábí pošetilce. Hlas. — koho na koho. Poslal mi dary, aby mne na sebe »vábil. Háj. Lidi na to co lep svábí. Kram. — co odkud: milosrdenství s nebe. Kram. — co s čím: déš? s povětřím s. Scip.

321055   Svábiti Svazek: 8 Strana: 0392
Svábiti. (Chtějí) s. na schýlené hlavy jeho pohled. Čch. Otr. 30.

321056   Svábiti koho kam: v Svazek: 7 Strana: 0810
Svábiti koho kam: v sítě. Vrch.

321057   Svábola Svazek: 10 Strana: 0408
Svábola, y, m. = loudavý chasník. Bze necko. Čes. 1. XIV. 421

321058   Svábolně Svazek: 3 Strana: 0768
Svábolně - svévolně, wissentlich. Mor. Bkř.

321059   Sváce Svazek: 10 Strana: 0408
Sváce, e, m, sator. Rozk. P. 932.

321060   Svacenec Svazek: 8 Strana: 0392
Svacenec = svěcenec. Až do XVI. stol. Gb. H. ml. I. 116.

321061   Svacení Svazek: 3 Strana: 0768
Svacení, n. — svěcení, das Weihen. Jg.

321062   Svacenie Svazek: 8 Strana: 0392
Svacenie = svěcení. Až do XVI. stol. Gb. H. ml. I.116.

321063   Svacenina Svazek: 3 Strana: 0768
Svacenina, v, f. = srěcetiina. ritus, zastr. Rozk., BO.

321064   Svacenina Svazek: 8 Strana: 0392
Svacenina = svěcenina. Až do XVI. st. Gb. H. ml. I. 116.

321065   Sväcenník Svazek: 7 Strana: 0810
Sväcenník, a, m. = svěceník, kněz. Slov. Zbr. Báj. 17.

321066   Svacený Svazek: 3 Strana: 0768
Svacený, od svatiti, zastr. svěcený, geweiht. S. voda. BN. Bochnec svacený za jeho službu jemu dal. Proč mi tento chléb svacený dáváš? Pass. 967.

321067   Svacený Svazek: 7 Strana: 0810
Svacený. Št. Kn. š. 269., 308.

321068   Svaćić Svazek: 9 Strana: 0317
Svaćić = světiti. Slez Lor. 79.

321069   Svacině Svazek: 7 Strana: 0810
Svacině, ě, f. = svatyně. AlxV. v. 1219. (HP. 30.).

321070   Svaciti Svazek: 10 Strana: 0408
Svaciti, švaciti koho tatarem = šlehnouti. Bzenecko. Čes. 1. XIV. 422.

321071   Svácnouti Svazek: 7 Strana: 0810
Svácnouti krávu tatarem = švihnouti. Mor. Brt.

321072   Svactví Svazek: 3 Strana: 0768
Svactví, n., affinitas. Lex. vet.

321073   Svaček Svazek: 3 Strana: 0768
Svaček, vz Svak. — S.,, osob. jm. Šd.

321074   Sváčelna Svazek: 8 Strana: 0392
Sváčelna z: svláčelna. Lact. B. VIL b. (List. fil. 1893. 466.).

321075   Svačeň Svazek: 10 Strana: 0408
Svačeň, čně, f. = svačina. Jrsk. IX. 79. Sr. násl.

321076   Svačen Svazek: 10 Strana: 0666
Svačen = svačina. K snídaní a k svačni. 1525. Arch. XXII. 64.

321077   Svačenka Svazek: 7 Strana: 0810
Svačenka, y, f. = svačina. Vlč.

321078   Svačený Svazek: 8 Strana: 0392
Svačený = svěcený. St., Chč. Ben., Otc. a j. Až do XVI. stol. Gb. H. ml. I. 116.

321079   Svačík, a Svazek: 3 Strana: 0768
Svačík, a, m., vz Svak. Sd.

321080   Svačina Svazek: 3 Strana: 0768
Svačina (zastr. svatčina), svačinka, y, f. S.: unam messionem ad gentaculum alias do svačiny, eine Abgabe zur Bestreitung der Jause (Püh. brn. 1459. f. 53.); urspr. vvol der Hochzeitssehmauss. Cf. Svak. — S., die Nachhochzeit. Res. — S. — jídlo mezi obědem a večeří, die Jause. Ve Slov.: odomáš, Dch., olevrant, vovrant, uživna, užovna, havránka. Dbš. Máme pána, máme v černém baladráně, svačino nám nesce dat, me mo zhotíkáme (zutíkáme). Sš. P. 559. Svačina bývá jen v létě, proto říkají žáda- jícím s-nu v čas jiný: Divoké husy s ní odletěly pryč. Na Moravě. Brt. Místy se nosí s. (chléb a kořalka) dopoledne mezi 9.— 11. hodinou pracujícímu lidu na pole. U Niklovic na Mor. Ktk. Kteří sedací život vedou, od snídaní a s-y ať se zdržují. Kom. Zval mne na s-u. Ros. — S. = přestání od práce denní k večeru, der Feierabend. Na Slov. — S. = také čas, kdy se svačívá, říká se: o svačinách (je-li neděle n. svátek: o nešpořích). — S., vz Svaková.

321081   Svačina Svazek: 7 Strana: 0810
Svačina. Co máme k s-ně? Saze v ko- míně. Us. Brt. Cf. Zbrt. 50., 291. — Dobré svačiny = dobré ráno. Val. Brt. D. 163. — S. = hostina na oslavu narozeného dítěte. U Star. Jič. Vhl. Svačiti. Cf. Svatvečer. Šf. III. 511. Sváda. Mkl. Etym. 373. b., Tk. VIII. 320., 321. Pro krémy bývají svády. Št. Kn. š. 157.

321082   Svačina Svazek: 7 Strana: 1387
Svačina na Val. Vz Husa (2. dod.).

321083   Svačina Svazek: 8 Strana: 0392
Svačina, ku př. s. literatů = pitka. Wtr. Živ. c. II. 967.

321084   Svačina Svazek: 10 Strana: 0408
Svačina, y, f. Dělá se podle dobrý s ny podle platu). Čes. 1. XIII. 178.

321085   Svačínati Svazek: 8 Strana: 0392
Svačínati = svačiti. Žďár. Brt. D. II. 263., 391.

321086   Svačině Svazek: 8 Strana: 0392
Svačině. Na tom voze zlatá skříně, v niež léžéše jich s. AlxV. 1219. Dle Kroka 1892. 400. = posvátná věc, oheň (ignis, quem Per- sae sacrum vocabant).

321087   Svačinový Svazek: 8 Strana: 0392
Svačinový. S. čas (kdy se svačí). Štč. Kon. 148.

321088   Svačiti Svazek: 3 Strana: 0769
Svačiti (= svatčiti, tč splynulo v č, vz Gb. Hl. 116.), il, en, ení; svačívati = jísti mezi obědem a večeří, jausen. — co: kávu, mléko, chléb s máslem. S. pučálku. Sš. P. 772. — S. = nešporovati, den Feierabend halten. Slov. Jg.

321089   Svačka Svazek: 9 Strana: 0317
Svačka, y, f. = svačina. Koll. Bás. 98. Cf. násl.

321090   Svačna Svazek: 8 Strana: 0577
Svačna, y, f. = svačina. U J. Hrad. Crmk.

321091   Svačna Svazek: 10 Strana: 0408
Svačna, y, f., obsenium. Mam. A. 30. Sr. Svačen.

321092   Svačně Svazek: 9 Strana: 0318
Svačně, ě, f. = svačina. Her. 74.

321093   Sváda Svazek: 3 Strana: 0769
Sváda, y, f., vz Suada. — S. = váda, svár, hádání-se, potýkání-se slovy, der Zank, Hader, Streit, das Gezänk, die Uneinigkeit. Jg. Kdež může, svádu tropí; S. mezi nimi se stala, povstala. V. Pro jehož ty jmě i radu vzala tuto jistú s-du. Kat. 1605. S-u stropiti, D., učiniti, Brikc., Půh. II. 157., utišovati, Br., smířiti, V., na někoho počíti, s někým počíti, St. skl., mezi nimi učiniti, Dal., upokojiti, Br., kliditi (rovnati), Dal. 24., staviti Troj. 282., souditi. Dch., LS. 112. Nebožtík příčinu k svádě dával a jej pobízel. Pam. kn. Olom. 1535. f. 117. Měli jsme doma věčnou s-du. Us. Sd. Prosí, aby jí to zaplatil bez s-dy pro tu dobrú vuoli, kterúž jsú jemu udělali; Tehdy se jest s. stala; Ve s-dě jej zabil. NB. Tč. 20., 96., 98. Nezpomínati té s-dy. Půh. I. 374. S člo- věkem svárlivým ve s-du nijakým během se nevydávati. Sš. Mt. 84. Sta se s. mezi pastýři. BO. Stála dlúho ta s. mezi Saulo- vým rodem a mezi Davidem. Bj. Nebudu vám súditi svády. CJB. 7. O svády městské svadil-libý se měštěnín s měštěnínem, při právě městském sebe hleďte. Václ. XIX. Kvapný k s-dě. Syr. Tvrdé s-dy přetrpěl. St. skl. S-dy nechati. Us. To s-dy za sebou táhne. Kom. Ve s-dě někoho zabiti. Mus. S-du soudem rozděliti. Troj. Začátek s-dy. Br. Kdož rád sedává v radě, ten ostojí v každé svádě. Dal. 28. S. požitku nedá. (!., Pk. Ten s-du začíná, kdo příčinu k s-ě dává. Rb. Udělá z lejna muškát, z ničehož s-du, z černého bílé a z bílého černé. Prov. Není té krčmy, aby v ní při kvasu někdy s-dy nebylo. Prov. Jg. Slyš lidí moudrých rady: Můžeš-li, nedávej se do svády. Pk. Po svádě milejší shoda. Č. M. 196. Vz Rb. str. 272., Souditi.

321094   Sváda Svazek: 9 Strana: 0318
Sváda. Svada nedá osohu. Zo svady nič dobrého. Svady sú svady, majme sa rádi. Slov. Vz Zát. Př. 365a. a ib. V. odst. lít.

321095   Svaďať Svazek: 8 Strana: 0392
Svaďať = tlachati. Záp. Mor. Brt. D. II. 392

321096   Sváďat Svazek: 10 Strana: 0666
Sváďat = sčítati vinu na někoho. Vz Brt. Sl.

321097   Svadba Svazek: 7 Strana: 0811
Svadba. Mkl. Etym. 332. a. S. diaman- tová (po 751etém manželství). Rgl. Svatba pod stromy, s. a smrť. Sbtk. Rostl. 73, 137., 171., 224.-225., 230. S. řec. a řím. Vz Vlšk. 513. S. na Slov. Vz Mus. 1889. 363. nn. S. na Podluží. Vz Brt. v Obz. 1883. 146. Cf. Zdavky. Jídla na svatbě a na úvodě valašském: zelí samo, polévka hovězí s kaší pohančenou, polévka slepičí s nudlemi, maso hovězí a slepičí, k tomu omáčka křenová, kaše pohančená mastná, kaše prosná mastná, krupice mastná, buchty, koláče, káva a kořalka. Vck. S. se ská- cela = sešlo s ní. U Kr. Hrad. Kšť. Svatby, nuptiae. Bhm. 42. Naplněni jsú svatby se- dieciech. Ev. olom. 298. Při s-bě musí ne- věsta plakati; která se v ten den směje, směje se naposled. Mus. 1883. 474. Svíčky-li v kostele při svatbě plápolají, jsou manželé svorni; Na čí straně více plápolají (n. na čí straně svíčka shasne), ten dříve umře. Vz Mns. 1853. 474. Setkají-li se svatebníci s pohřbem, jeden ze snoubenců do roka umře. Val. Vck. O s-bě házejí po ženichovi a po nevěstě hrách, kroupy a jiné zrní, aby byli plodní. Mus. Buď hostem dotud, pokud svatba trvá. Bž. exc. Cf. Svatba (dod.). — S. ptáků = hejno. U N. Kdýně. Rgl. — S., y, m., os. jm. Arch. VII. 721.

321098   Svadba Svazek: 8 Strana: 0392
Svadba. Cf. Dob. Dur. 305., Svatba.

321099   Svadba Svazek: 10 Strana: 0408
Svadba. Komu se zdá o svadbě, ať se chystá ku pohřbu. Tbz. VIII. 355. O svatbách házíváli a místy posud házejí hodovníci na nevěstu a ženicha hrách a kroupy, aby byli plodni. Kolik zrnek se nevěstě zachytí na šatech, tolik bude míti dítek. Mtc. lid. 1897., Obr. 53. S. u Kr. Městce. Vz Čeč. 171. S. v Košťanoch na Slov. Vz Sb. sl. 1902. 82. nn, Svatba — S. hanácká = bram- bory smíchané se zelím. Val. Čes. 1. XII. 420.

321100   Svadba Svazek: 10 Strana: 0666
Svadba v Lopašove na Slov. v Nitranské stolici. Vz Nár. sbor. XI. 25 nn.

321101   Svadba, svatba Svazek: 3 Strana: 0769
Svadba, svatba, v obec. mluvě svarba, y, f., na Slov. svaďba; svadbička, die Hoch- zeit, das Beilager. Cf. Svat, svatiti, zastr. světiti; poněvadž se temné souhlásky před jasnými jako jasné vyslovují, tedy se říká svadba (i se mění v d). Mk. Svadba, svatba. V. S. = actio, qua quis affinis redditur - obřad, kterým se kdo svatem (švagrem) stává. Gl. 327. S-bu míti (na slov. sobášiti se), V., strojiti, vystrojiti. D., Er. P. 183. Na s-bu zváti, na s-bě býti, na s-bu jíti. D. S. hlučná. Sych. S. druhá (stříbrná), pade- sátiletá (zlatá). Us. Už je po Káčině s-bě (= konec, finis). Šd. Po s-bě zaplatím; Jsúc v čas jeden na tej dědině na s-bě; Když jsme na s-bu jeli. NB. Tč. 18., 151., 245. Tvůj milý se včera ženil, já sem na jeho s-bě byl; Byl bych ti udělal svatbu bez ohlášek, až by mně byl ostal krvavý pa- lášek; Zkažte mé mateři, že se s. strojí na rakúskéra poli; Ludé ju vdávajú, s-bu jí dělajú; Veselo, Haničko, veselo s-bo máš; Po s-bách mne vodívali. Sš. P. 113., 122., 154., 467., 499., 501. (Tč.). Co dělá Káče má, že mně neotvírá? Tvá Káče s-bu má, s inším je zezdaná; Komár sa přisahá, že sa ženit bude, liška boty natahuje, že na svatbu půjde. Sš. P. 87., 696. S-bu odložiti pro nahodilé překážky. Us. Dch. Když šla okolo našeho říkat na svadbu = zváti. Sá. Býkové moji a ptáci domácí zbiti sú, poďte na s-bu; Matě Ježíšova byla tam na hodech svatby; Neb se lidé v ten čas (v masopustě) najviece obecně pojímají a s-by mievají; Když pozván budeš na svadbu, nesědaj na prvém miestě; A mluvie v podobenstvie mieně s-bú duchovní, jenž jest svolenie mezi Kristem a mezi cierkví svatú; Spasitel mluví v podobenství o svatbě tělestné, aby uvedl náš rozum k svatbě duchovní; Bóh otec učinil s-bu; A naplněna jest s-ba t. j. na- plněn jest počet svatebníkóv, jenž slovú sedící na svatbě. Hus I. 166., IÍ. 34., 37.. 359., 363., 379., 380., 381. (Tč.). Svatební obyčeje na Slov.: Vyšlú k záletníci (k milé) na prezvedy, na priepačky, nahovárať. Skoro zatým idú ohnisko obzerať s parobkom, který dává dievčine nejaký dárčok a ona klobouk jeho podperí (dá mu pierko za klobúk). Konečne idú s prstenom či na sdá- vanku. Starejši mladého čiže pýtač vypýta mladuchu dlhou řečou a starejší mlaďuchy čiže oddavač oddá mu ju, takže premenia jim prstene. Rodicia dievky na to všetko doreknú: Nastane sa božia vôla! Mladý při tom dává obyčajne pekné kordovánové čižmy a šatku na hrdlo, mladá jemu novú tenkú košelu k sobášu. Tímto sú mladoženiši už sverení, srukovaní, dovedna sdaní, sprsten- kovaní (verlobt). Dbš. 13.-15. (Šd.). Po s-ě manžel a manželka šlovou. Na zejtří (druhý den po s-bě) přínos nevěsty (druhá s-ba) bývá. Kom. To se ti do s-by zahojí. Vz Trampoty. Č. S-ba v máji, volá na máry. Hrš. Vz Pata. Před s-bou hubičky, po s-bě poličky. Slez. Tč. Byl na s-bě a koláč ne- viděl. Vz Podivný. Lb. Neumývá-li dívka po jídle hrnce (n.: Vyškrabuje-li dívka po obědě hrnce a rendlíky, Hý.), bude jí pršet na s-bu. Kda. — S. = dvojitá sazba ruko- pisu (vysázi-li se slovo, věta, řádek dvakrát po sobě omylem). Nvk. — Vz Svarba.

321102   Svadbaník Svazek: 3 Strana: 0769
Svadbaník, a, m. = svadebník. Slov. Dbš.

321103   Svadbářka Svazek: 3 Strana: 0769
Svadbářka, y, f., vz Svadbiarka.

321104   Svadbení Svazek: 7 Strana: 0811
Svadbení, n., connubium. 15. stol. Vz Svadbiti.

321105   Svadběnka Svazek: 3 Strana: 0769
Svadběnka, y, f. = svadba. Ale já ti přece s-ku udělám. Sš. P. 386.

321106   Svadbí, svatbí Svazek: 3 Strana: 0769
Svadbí, svatbí, f., stará svatbí, pronuba, die Hochzeitsmutter. Reš. Cf. Svadbica.

321107   Svadbiarka Svazek: 3 Strana: 0769
Svadbiarka, y, ť. = svadbářka, svadeb- nička, svadebnice. Slov. Dbš. 25.

321108   Svadbica Svazek: 3 Strana: 0769
Svadbica, e, f. = roušnice, žena, která neveste roušku dává. Mladú strojí v ko- môrke staršia s. Slov. Dbš. 17.

321109   Svadbička Svazek: 3 Strana: 0769
Svadbička, y, f. == svadba. Sš. P. 469., 546.

321110   Svadbisko Svazek: 7 Strana: 0811
Svadbisko, a, n. = svatební hody. Na město (místo) svadbisk dávajú si múdri rodičovja děťom kapitaly do sporitelnic. Ntr. IV. 45.

321111   Svadbiště Svazek: 10 Strana: 0408
Svadbiště, ě, n. = svatba. Byl zván na svatbiště. Frant 16. 41.

321112   Svadbiti Svazek: 3 Strana: 0770
Svadbiti, svatbiti, il, en, ení; svadbívati, svadbovati = svadbu míti, Hochzeit halten; se = manželstvím se spojiti, heiraten. ZN. — se s kým. Ctib. Aby se s-ly s kým chtie. BO. — kdy. Aby se nesvadbili v postě, Št., v letě. Dbš.

321113   Svadbiti kdy Svazek: 7 Strana: 0811
Svadbiti kdy. Aby časóv k modlitvám ustavených nesvatbili. Št. Kn. š. 66. — se (o rodičích ženichových a nevěstiných = svadbou se přízniti). Val. Slavč. 60.

321114   Svádce Svazek: 3 Strana: 0770
Svádce, e, na., der Zankstifter. Rozk.

321115   Svádce Svazek: 9 Strana: 0318
Svádce, e, m, litigator. Pacholík s. hně- vivý bude. Maš. ruk. 18a., 21a.

321116   Svadčivý Svazek: 3 Strana: 0770
Svadčivý = kdo se snadno s jiným svadí, zanksüchtig. S. čeledín. Št. N. 13.

321117   Svadebčan, svatebčan Svazek: 3 Strana: 0770
Svadebčan, svatebčan, a, m. = hosť svatební, der Hochzeitsgast. D., Č.

321118   Svadebně, svatebně Svazek: 3 Strana: 0770
Svadebně, svatebně, hochzeitlich. S. se obléci. Us.

321119   Svadební Svazek: 7 Strana: 0811
Svadební. S. roucho = myrta, Kmk., šperk, Posp., dar, Mus., průvod, řečník, Dch., košile, Sokl. I. 165., rodiče (ženi- chovi a nevěstini), Brt., hostina, obřady, oběti řím. Vz Vlšk. 513. S. lidé, Ehezeu- gen. 1451. Soud. kn. opav. S. písně. Vz Er. P. 287.-345., Sš P. 379. nn., 420., 432., 785, 797., Brt. N. p. 224. nn., 591. nn. S. pověry. Vz Mus. 1853. 475., 1854. 535.

321120   Svadební Svazek: 8 Strana: 0392
Svadební táta, vz Tchán. S. máma, vz Tchyně.

321121   Svadební, svatební, -ný Svazek: 3 Strana: 0770
Svadební, svatební, -ný = ku svadbě náležející, hochzeitlich, Hochzeit-, Ehe-. S. den, sňatek, smlouva, lůze (lože), komora, veselí, píseň, lázeň, bůžek; S. hody slaviti, V., s bázní boží činiti. BO. S. oběd, roucho, šat, hosti, Us., radosť, Reš., slavnosť, prsten, D., oděv. Ctib. — Jg. S. smlouva, vz Rb. 272. A vy s. tatíčku, děkujeme Vám za všecko, a vy mamičko s., vy ste nám dobře dělali. Sš. P. 447. Měli mé dceři odvěnovati 100 hř. a na to mám s-ní lidi. Ol. 327. Cf. Tk. II. 313. S. lidé = kteří při námluvách a úmluvách s-bních byli a pak jmenovitě ku svědectví o věně voláni bývali. A když to svedomie lidé s-ní před námi vyslovili, tehdá . . .; Však jsem na úmluvách s lidmi s-ními s tebú zuostala na 15 hřivnách. NB. Tč. 192., 210. Poněvadž jest více s-tebních lidí než ten jeden a těch jest nevystavil, ani (= a oni) ještě sú živi, zdá se, že toho neučinil; Chci s-ními lidmi ukázati, dovésti a úmluvčími. Půh. I. 211., 237., 287. (Tč.). Kterak si sěm všel nemaje rúcha s-ho? Hus II. 301. Prší-li na s. den, bude manželství šťastné a požehnané na děti. Kda. S. jistota, die Heirathskaution. J. tr.

321122   Svadebnice Svazek: 3 Strana: 0770
Svadebnice, e, svadebnička, y, f., die auf der Hochzeit als Gast ist. — S. = sva- tební komora, síně, das Hochzeitsgemach. Sš. J. 40., L. 69., Mt. 125. (Hý.).

321123   Svadebnický, svatebnický Svazek: 3 Strana: 0770
Svadebnický, svatebnický, die Hoch- zeitsgäste betreffend. Jg.

321124   Svadebník, svatebník Svazek: 3 Strana: 0770
Svadebník, svatebník, a, m. = sva- tební hosť, der Hochzeitsgast. Ros., Sych., Hus II. 301.

321125   Sváděcí Svazek: 7 Strana: 0811
Sváděcí, zusammenführend; ableitend. S. tyčka. NA. V. 370.

321126   Sváděč Svazek: 7 Strana: 0811
Sváděč, e, m. = svůdce. Šd.

321127   Sváděč Svazek: 7 Strana: 1387
Sváděč, e, m. S. krup = zaklínač mra- čen. Brt. Mor. lid. 170.

321128   Svádění Svazek: 7 Strana: 0811
Svádění, n., vz Sváděti. — S., das Re- duciren. S. = proměňování čísel v jiná, mající větší jednice, na př. sekundy v ho- diny. Šim. 48.

321129   Sváděti Svazek: 3 Strana: 0770
Sváděti, vz Svésti. V Doudlebsku lasko- vati. Kts.

321130   Svaditi Svazek: 3 Strana: 0770
Svaditi, il, děn, ění, zen, ení = do vády přivésti, zusammenhetzen; se = do vády přijíti, in Zank o. Streit gerathen. Jg. Že by snadno svazeni býti mohli. Cíl a prakt. — se. A když počali sněmovati, hned se s li. Dač. I. 78. — koho, se s kým (čím). Jednoho s druhým svadil. V. Svaditi syny s otcem. Us. On se s ním s-dil slovy. Troj. Svadil-liby se měštěnín s měštěnínem. Václ. XIX. Svaď se se sousedem, povíť, jakous měl matku, babku atd. Mus II. d. 49. Heřman Kristof s-dil se s jedním vlaským hrabětem. Dač. I. 209. — Háj. — se oč. Svadili se o to. Záv. Inhed sě o to s tebú svadie. Žk. 303. S-dili se s mistry německými o hlasy. Let. 10. O mezu sě dva svadista. Dal. 9. Hladoví se i o mouchu s-dí. Č. M. 191. — se proč jak. Ml. Svaditi se pro psa. Svěd. 1569. S. se pro pravdu, z lásky pokorným úmyslem, ku chvále boží. Hus I. 255. S-li se mezi sebou. BO. Do vrchu se s. Čr. — koho proti komu. Svadili a srotili jedny proti druhým. Bart. — kdy. A hned v pátek svadili se horníci s p. Benešem z Veitmile. Dač. I. 43. Tehdy na noclehu Matěj svadil se s písařem. NB. Tč. 241. — se kde. Při tučné kosti psi se rádi svadí. Č. S. se na poli. v hospodě atd. Bj.

321131   Svaditi koho Svazek: 7 Strana: 0811
Svaditi koho. Bart. 19., Otc. 48. b. — se s kým oč. Dal. 9., Hr. rk. 311., Št. Kn. š. 103. — se s kým kdy. Svadil-li by se kdokoli s kým při svačině. Pk. Npj. 58.

321132   Svádivý Svazek: 7 Strana: 0811
Svádivý, verlockend; neckisch. Rk.

321133   Svadivý Svazek: 10 Strana: 0408
Svadivý. = svadlivý. Byla s-vá. Hlk. VIII. 281.

321134   Svadlina Svazek: 7 Strana: 0811
Svadlina, y, f., das Welke. Lpř. Sl.

321135   Svadlivec Svazek: 3 Strana: 0770
Svadlivec, vce, m., der Zänker.

321136   Svadlivosť Svazek: 3 Strana: 0770
Svadlivosť, i, f., die Zanksüchtigkeit. Jg.

321137   Svadlivý Svazek: 10 Strana: 0666
Svadlivý = hašteřivý. 1525. Arch. XXII. 84.

321138   Svadlosť Svazek: 3 Strana: 0770
Svadlosť, i, f., die Verwelktheit, V.

321139   Svadlý Svazek: 3 Strana: 0770
Svadlý, welk, verwelkt. V. S. květ, list. — S. líce, Ráj., srdce, Hlas., svědomí. Plk. Vz Svadnouti.

321140   Svadlý čím Svazek: 7 Strana: 0811
Svadlý čím. Hlava žalem s lá. Vrch. Ep. bs. 80.

321141   Svádnosť Svazek: 3 Strana: 0770
Svádnosť, i, f. = svadlivosť. Jg.

321142   Svadnouti Svazek: 3 Strana: 0770
Svadnouti, dnul a dl, ul, utí, welken, verwelken. — abs. Svadne květ, list, kytka; krása, srdce, síla. Us. Jazyk v hrdle se vtiehne, ústa zmlknú, žíly vadnú a kosti svadnú. Hus III. 136. — čím: strachem, Scip., bídou a bolestí. Kom. Vrásky pla- káním svadly. Výb. I. 6. — kde. Nám v zahradě květiny suchem svadly. — kdy. Nám přes noc do rána na okně květiny svadly. Us.

321143   Svadnouti Svazek: 7 Strana: 0811
Svadnouti. Fík vsuadl jes t. B. mik. Mark. 11. 21. Člověk svědne. St. Ř. 96. a. — Cf. Mkl. Etym. 329. b. Svahoměřič, e, m., Nivellirer, m. Sl. les. Svahoměrna, y, f., Nivellirlatte, t. Sl. les.

321144   Svadnouti Svazek: 8 Strana: 0392
Svadnouti. O tvarech cf. Gb. II. ml. I. 54. Hořem s. Hrad. 144. b.

321145   Svadnouti Svazek: 9 Strana: 0318
Svadnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 252.

321146   Svadnulý Svazek: 9 Strana: 0318
Svadnulý = svadlý. S. palma. (Pal. Para. 328.

321147   Svadnutelnosť Svazek: 3 Strana: 0770
Svadnutelnosť, i, f, die Verwelkbarkeit,

321148   Svadnutelný Svazek: 3 Strana: 0770
Svadnutelný, verwelkbar. Hlas.

321149   Svádný Svazek: 3 Strana: 0770
Svádný = svadlivý, svád milovný, svár- livý. St. skl. S. pře. Kat. 2994.

321150   Svádný Svazek: 9 Strana: 0318
Svádný =hádavý, streitsüchtig. Maš. ruk. 18a.

321151   Svadobník Svazek: 8 Strana: 0392
Svadobník, a, m. = svatebník. Čes. 1. V. 244.

321152   Svadokuj Svazek: 3 Strana: 0770
Svadokuj, e, m., der Stänker. Reš.

321153   Svádov Svazek: 3 Strana: 0770
Svádov, a, m, Schwaden, ves v okr. ústském. Vz S. N

321154   Svadžić Svazek: 9 Strana: 0318
Svadžić = sváděti. Slez. Lor. 79.

321155   Svafoiiovice Svazek: 3 Strana: 0776
Svafoiiovice, dle Budějovice, Schwado- witz, ves v Turnovsku. S. malé a veliké. Vz S. N.

321156   Svah Svazek: 3 Strana: 0770
Svah, u, m. = sklonění, úbočí, stráň, pobočí, bok, úklon, der Abhang, die Ab- dachung, Böschung. Š. a Ž. Svah náhlý, srázný = stěna, sráz; na překot strmý (schroff); příkrý = stráň, skat (steil); po- vlovný, znenáhlý, mírný = láz, zvah (sanft). Š. a Ž. S. vrchu, hory, vz Hora. Na svah. To pole má veliký s. Voda má tudy svůj s. (spád). Us.

321157   Svahoměr Svazek: 3 Strana: 0770
Svahoměr, u, m. = nástroj nivellovací, spádoměr, das Nivellirinstrument. Nz., Šp. S. dvouramenný n. spojitý, die Kanalwage.

321158   Svahoměrný Svazek: 3 Strana: 0770
Svahoměrný, Nivellir-. S. dioptr, tyč. Šp., Čsk.

321159   Svahoměrství, n Svazek: 3 Strana: 0770
Svahoměrství, n., die Nivellirkunst, nivellování. Nz.

321160   Svahovati Svazek: 3 Strana: 0770
Svahovati, vz Svážiti.

321161   Svahovážky Svazek: 3 Strana: 0770
Svahovážky, pl., f., die Nivellirwage. Rk.

321162   Svahovitý Svazek: 7 Strana: 0811
Svahovitý, abhangförmig. S. půda, dráha mostu. Zpr. arch. XI. 2. 8.

321163   Svahovitý, svazovatý Svazek: 3 Strana: 0781
Svahovitý, svazovatý, ligamentosus, sehnig. Nz. lk., Byl., Reš.

321164   Svahový Svazek: 7 Strana: 0811
Svahový, Abhang-. S. tíže, Mj. 85., 155., úhel. NA. V. 110.

321165   Svach Svazek: 3 Strana: 0770
Svach, a, m., osob. jm. Pal., Tk. I. 312., II. 249.

321166   Svach Svazek: 7 Strana: 0811
Svach = Svatobor, Svatomír, Svatopluk, Svatoslav, Svatovít, Svan, Svat, Svatek, Svatíček, Svatík, Svatoch, Svaton, Svatoš, Světěj. Mus. 1889. 161.

321167   Svacha Svazek: 3 Strana: 0770
Svacha, y, f., die Kupplerin, pol. Jg.

321168   Svacha Svazek: 7 Strana: 0811
Svacha, os. jm. žen. ze 14. stol. Mus. 1880. 467.

321169   Svachna Svazek: 7 Strana: 0811
Svachna, y, f., os jm. Arch. II. 468.

321170   Svajba Svazek: 3 Strana: 0770
Svajba, y, f. = svadba. U Olom. Sd. Jak se sova dověděla, hned na svajbu přiletěla. Sš. P. 697.

321171   Svajbovati Svazek: 3 Strana: 0770
Svajbovati = svadbiti. U Olom. Sd.

321172   Svajdlena Svazek: 8 Strana: 0392
Svajdlena, y, f. = švadlena. Val. Brt. D. II. 65.

321173   Svajvečer Svazek: 7 Strana: 0811
Svajvečer = svatvečer.. Laš. Brt. D. 271.

321174   Svak Svazek: 3 Strana: 0770
Svak, a, m. == manželstvím příbuzný, zvláště svat, švagr, Schwager, m. D., BO., Št. N. 38., Kn. š. 90., Lex. vet. Cf. Svat. Šír a s. nemají spolu býti v úřadu přísež- ných. CJB. 279. Někteří jsú přívuzní jako: žena, zeť, s. a jiní. Hus II. 372. (II.39.). Ukradli krávu s-ovi. Pč. 14. — NB. Tč. 251. — S., na Slov. = otcovy sestry muž, mat- činy sestry muž. Plk. Vz Jeter. — S., název každého staršího člena rodiny — strýc. Slov. Dbš. 33. - S., osob. jm. Tk. I. 93.

321175   Svak Svazek: 7 Strana: 0811
Svak. Cf. Mkl. Etym. 332. a. S = švagr, muž ženiny sestry. Výb. I. 488, St. Kn. š. 90. Svako, a, m. = svak. Slov. DSk. I. 107.

321176   Svakov Svazek: 7 Strana: 0811
Svakov, a, m. = les u Soběslavě. Řvn. 365.

321177   Svaková Svazek: 3 Strana: 0771
Svaková, é, f. = strýna, ujčina se strany mladých manželů. Us. Šd.

321178   Svakovati komu Svazek: 9 Strana: 0318
Svakovati komu = svakem ho nazývali. Pal. Děj. IV. 2. 83.

321179   Svakr Svazek: 3 Strana: 0771
Svakr, a, m. = švagr.

321180   Svakrev Svazek: 3 Strana: 0771
Svakrev, krve, f. = švakrová, die Schwä- gerin. Veleš.

321181   Svakro Svazek: 7 Strana: 0811
Svakro, a, m. = švagr. Slov. Dbš. Úv. 98.

321182   Svakrovství Svazek: 3 Strana: 0771
Svakrovství, n. = švakrovství.

321183   Svakrový Svazek: 3 Strana: 0771
Svakrový, Schwäger.

321184   Svakyně Svazek: 9 Strana: 0318
Svakyně, ě, f. = sestra manželčina. Pal. Děj. II. 2. 203.

321185   Sval Svazek: 3 Strana: 0771
Sval, u, m. = svalení, pád, der Sturz. — S. = něco svaleného, srostlého. S. ve stromě, ve třtině, ve dřevě, der Knorren, Flader. D. — S. = válec, Walze, f. D. — S. hnoje, chuchel, Klumpen, f. V. — S., myška, mu- sculus, die Muskel. Jg. Svaly nazýváme v obecné mluvě masem ; je jich v lidském těle 588; pohyby těla vykonávají se nata- hováním a stahováním-se svalův. Pt. S-ly (maso libové) jsou ústroje pohybovací, jedny ohýbají (ohybačové), jiné natahují (nataho- vačové). Pž. S. míšku vlasového, der Haar- muskel, lichoběžný (trapezius), kožný krku (platysma), trojhlavý (triceps), bederný (psoas), Santorinův či smíchový (der Lach- muskel). s. vlasů vztýčivý (arrector pili), lícný (buccinator), deltovitý (deltoides), vě- sací varlete (cremaster), cévový (der Ge- fässm.), zpět tahací, Nz. lk., kožní. Šp. Jest pevných svalův. Sych. Vz více v S. N., Schd. II. 330., 331., Sal. 5. 11. — S. = spojidlo, svazec, svalení = jest stopa po za- celení zlámané kosti, die Beinnarbe. Ja., Sal. — S. nádorec tvrdý v měchýřku zvláštním schovaný, v pletivě neb žláze kožní, vlček, die Balg- o. Sackgeschwulst. S. na klapce, ječné zrno. Ja., Sal. — S. = boule, nemoc dobytka hovězího, die Knoten- krankheit. Sal. — S. = zatvrdlost, zapekli- vosť, hlíza, die Verhärtung. Ja — S. nádor v mase, der Fleischknoten. D.

321186   Sval Svazek: 7 Strana: 0811
Sval, obyč. pl. svaly = tvrdá, hl. bu- ková polena trochu nahnilá, nebo jinak po- škozená a proto z polenového dříví oddě- lená. Koupil pěkné svaly; Sáh svalů stojí 8 zl. U Počát. Jndr. — S., musculus. Cf. Slov. zdrav. 358. S. = masitý vláknitý tvar, jenž šlachou mezi dvěma kostmi upevněn jsa ku pohybu údů v těle živočišném slouží. Rk. Sl. Cf. KP. VI. 457. nn. S. bederní, m. psoas, čtyřhranný bederní, m. quadratus lumborum, bodco-boltcový, m. styloauri- cularis, bodcohltanový, m. stylopharyngsus, bodcojazykový, styloglossus, bodcojazyl- kový, stylohyoideus, kosý boltcový, m. obliquus auriculae, příčný boltce, m. trans- versus auriculae, bradohltanový, m. genio- pharingeus, bradojazvkový, m. genioglossus, bradojazylkový, m. geniohyoideus, bradový, m. malaris, brdečkovitý, m. papillaris, je- hlancovitý břišní, m. pyramidalis abdominis, kosý či šikmý břišní, m. obliquus abdominis, příčný břišní, m. transversus abdominis, přímý břišní, m. rectus abdominis, cíbelo- houbovitý, m. bulbocavernosus, čelní, m. frontalis, lichý čípku, m. azygos uvulae, čtyrhlavý, m. quadriceps, deltovitý, m. del- toideus, dlaňový, m. palmaris, věšací dva- náctníkový, m. suspensorius duodeni, dvoj- břichý, m. biventer, dvojkřídlý, dvojper- natý, m. bipennatus, dychací, Athmungs-, hákoramenní, m. coracobrachialis. hákovitý, m. anconeus, hlavy, m. capitis (kosý, obli quus, přímý, rectus, zadní, posticus), hlavo- hltanový, m. cephalopharyngeus, hlístový, m. lumbricalis, hlívohoubovitý, m. bulbo- cavernosus, hltanojazykový, m. pharyngo- glossus, holeňový, m. tibialis, hranový, m. tragicus, hluboký s. příčný hrázový, m. transversus perinei profundus, nejdelší hřbetní, m. longissimus dorsi, nejširší hřbetní, m. latissimus dorsi, hřbetní mnoho- klanný, m. multifidus spinae, hřebenovitý, m. pectinatus, hřebenový, m. pectineus, hrta- nohltanový, m. laryngopharyngeus, hrudní, m. pectoralis, trojhranný hrudní, m. trian- gularis sterni, hruďojazylkový, m. sterno- hyoideus, hruškovitý, m. pyriformis, hýž- ďový, m. gluteus, chrustavkojazykový, m. chondroglossus, jařmový, m. zygomaticus, jazykohltanový, m. glossopharyngeus, ja- zykopatrový, m. glossopalatinus, jazylko- hltanový, m. hyopharyngeus, jazylkojazy- kový, m. hyoglossus, kápový, m. cucullaris, kloubový, articularis, končetin, Extremitäten- muskeln, konvicopříklopkový, m. aryepi- glotticus, konvicovitý, m. arytaenoideus, kosočtverečný, m. rhomboideus, kostrční, m. coccygeus, kosý hlavy, m. obliquus capitis, kožní, Haut-, kožní krku, platysma myoi- des, dlouhý krční, m. longus colli, přímý dlouhý krční, m. longus colli rectus, kosy krční, m. obliquus colli, krátký, krejčovský, m. sartorius, křídlatý,m. pterygoideus, křížo- trnový, m. sacrospinalis, krku, m. colli, kuklo- vitý, Kappen-, nadhřebenový, supraspinatus, kyčelní, m. iliacus, kyčlohoubovitý, m. ischio- cavernosus, kyčložeberní, m. iliocostalis, kýt- ní, Schenkel-, kývač, m. sternocleidomastoi- deus, lbový, m. epicranius, lícní (dýmač), m. buccinatorius, lichý hltanový, m. azygos pharyngis, lištkový větší a menší, m. helicis major et minor, loketní, m. ulnaris, lopatko- jazylkový, m. omohyoideus, lýtkový kamba- lovitý, sandálovitý, m. peroneus, dvojčatný lýtkový, m. gemellus surae s. gastrocnemius, mandlojazykový, m. amygdaloglossus, mezi kostní, m. interossei, mezipříčný, m. inter- transversarius, mezitrnový, m. interspinalis, mezižeberní, m. intercostalis, nadhřebenový, m. supraspinatus, nafukovací, Trompeter-, napínač bubínku, m. tensor tympani, napí- nač duhovky, m. ciliaris, napínač malíku, m. extensor digiti minimi, napínač palce nohy, m. extensor halucis, napínač palce ruky, m. extensor pollicis, napínač měk- kého patra, m. tensor veli palatini, napínač patrový, m. tensor palati, napínač povázky široké, m tensor fasciae latae, napínač prstů, m. extensor digitorum, společný na- pínač prstů nohy, m. extensor digitorum pedix communis, společný napínač prstů ruky, m. extensor digitorum communis, čtyřhlavý napínač stehenní, m. extensor cruris quadriceps, napínač ukazováčku, uka- zatel, m. indicator, větší a menší sval oblý, na. teres major et minor, kosé, šikmé svaly oční, m. obliqui, přímé svaly oční, m. recti, očnicový, m. orbitalis, odtahovač palce nohy, m. abductor halucis, odtahovač palce ruky, m. abductor pollicis, odtahovač ma- líku, m. abductor digiti minimi, odvracovač ruky, m. supinator, ohýbací, Beug-, ocha- bovač bubínku, m. laxator tympani, paste- linokostrční, m. rectococcygeus, patro hlta- nový, m. palatopharyngeus, patrojazykový, m. palatoglossus, pilovitý, m. serratus, zadní s. pilovitý, m. serratus posticus, ploskový, m. plantaris, podhřebenový, m. infraspina- tus, podkličkový, m. subclavius, podkolenní, m. pupliteus, podstehenní, m. subcruralis, pohrudnicopožerákový, m. pleurooesopha- geus, pohybu samovolného, der willkürlichen Bewegung, pohybu nesamovolného, der un- willk. Bew, poloblánitý, m. semimembra- nosus, polopernatý, m. semipennatus, polo- šlachovitý, m. semitendinosus, polotrnový hřbetní, m. semispinalis dorsi, polotinový šíjový, m. semispinalis cervicis, přední přímý s. hlavy, m. rectus, přímý postranní hlavy, m. rectus capitis lateralis, postranní zadní přímý s. hlavy, m. rectus capitis posticus lateralis, zadní přímý s. hlavy, m. rectus capitis posticus, přitahovač palce nohy, m. adductor hallucis, přitahovač palce ruky, m. adductor pollicis, přitahovač stehenní, m. adductor cruris, čtyřhranný přivracovač ruky, m. pronator quadratus, přivracovač oblý, m. pronator teres, protistavič ma- líku, m. opponens digiti minimi, protistavič palce, m. opponens pollicis, prstenohlta- nový, m. ericopharyngeus, prstenokonvico- vitý, m. cricoarytaenoideus, prstenoštítný, m. cricothyreoideus, pruhovaný, quergestreif- ter M., průduškopožerákový, m. broncho- oesophageus, ramenní, m. brachialis, dvou- hlavý s. ramenní, m. biceps brachii, tří- hlavý s. ramenní, m. triceps brachii, řasový, řasínkový, m. ciliaris, řemenovitý s. hlavy a krku, m splenius capitis et colli, roho- požerákový, m. keratopharyngeus, rozšiřo- vač zornice, m. dilatator pupillae, růžko- hltanový, chondropharyngeus, sáňojazyl- kový, m. mylohyoideus, schylovač palce, m. flexor pollicis, schylovač malíku, m. flexor digiti minimi, schylovač palce nohy, m. flexor halucis, hluboký schylovač prstů, m. flexor digitorum profundus, společný schylovač prstů, m. flexor digitorum com- munis, povrchní schylovač prstů, m. flexor digitorum sublimis, skráňový, m. tempo- ralis, slzní, m. lacrimalis, smíchový, m. risorius, spletený, m. complexus, spodino- jazykový, m. basioglossus, srdeční, m. cor- dialis, stahovač chřípí, m. depressor alae nasi, stahovač koutku ústního, m. depressor auguli oris, stahovač dolního pysku, m. de- pressor labii inferioris, stahovač pohyblivé přepažky nosní, m depressor septi mobilis narium, čtyřhranný s. stehenní, m. quadra- tus femoris, dvojhlavý s. stehenní, m. bi- ceps femoris, přímý s. stehenní, m. rectus cruris, tlustý stehenní, m. vastus, stydko- cíbelový Wilsonův, m. pubourethralis Wil- sonii (S. N. XI. 299.), svírač cíbele, m. con- strictor urethrae, svírač hltanu, m constric- tor pharyngis, svírač měchýře, m. sphinter vesicae, svírač nosu, m. compressor nasi, svírač obočí, m. corrugator supercilii, svírač víček, m. orbicularis orbitae, svírač pochvy (lůna), m. constrictor cunni, svírač řiti, m. splincter ani, svírač úst, m. orbicularis oris, dvojbřichý s. šíjový, m biventer cervicis, příční s. šíjový, m. transversalis cervicis, štíhlý s., m. gracilis, štíhlý Santorinův, m. procerus Santorini, štítohltanový, m. thyreo- pharyngeus, štítojazylkový, m. thyreohyoi- deus, štítokonvicovitý, m. thyreoarytaenoi- dens, štítopříklopkový, m. thyreoepiglotticus, třmínkový, m. stapedius, trnový hřbetní, m. spinalis dorsi, trnový s. šíjový, m. spi- nalis cervicis, trojúhlý, m. scalenus, týlní, záhlavní, m. occipitalis, ucpavač, m. ob- turatorius, kruhový úst, ústrojný či orga- nický, věšací varlete, m. cremaster, víč- kový, m. palpebralis, vřetenní, m. radia- lis, vřetenovitý, spindelförmiger Muskel, vytlačovač moči, m. detrusor urinae, zá- kolenní, vz podkolenní, zdvihač boltce, m. attolens auriculae, zdvihač brady, m. leva- tor menti, vlastní zdvihač chřípí, m. leva- tor proprius alae nasi, zdvihač chřípí a hořeního pysku, m. levator alae nasi et labii superioris, zdvihač koutku ústního, m. levator anguli oris, vlastní zdihač hořeního pysku, m. levator labii superioris proprius, zdvihač lopatky, m. levator scapulae, zdvi- hač přepony patrové, m. levator veli pala- tini, zdvihač řiti, m. levator ani, zdvihač víček, m. levator palpebrarum, zdvihači žeber, m. levatores costarum, s. zenicový, Augapfel-, zpěttahač laločku, boltce, m. retrahens auriculae, žvykač, m. masseter. Ktt. exc. Cf. Ott. IV. 677. Svalu dráždi- vosť, Muskelirritabilität, hostec, myalgia, křeč při mluvení, aphtongia, lenivosť, -faulheit, natržení, -zerrung, obnovení, -re- generation, obrna, ochrnutí, -lähmung, po- dráždění, -erregung, poranění, -Verletzung, prodloužení, -Verlängerung, rakovina, -car- cinom, roztržení,-zerreissung, snět, -mumifi- cation, stažení, -contraction, -Verkürzung, třesení, -zittern, úbytě, -atrophie, umístění, upevnění, -insertion, výživná látka, -plasma, zánět, Myositis, zhmoždění, -quetschung, zhnisání, -vereiterung, zkostnatění, -ver- knöcherung, zkrácení, -Verkürzung, zmi- zení, vymizení, -schwund, zvrhlosť, -dege- neration; háček na svaly. -haken. Ktt. exc.

321187   Sval Svazek: 7 Strana: 0813
Sval. Na svál = naschvál. Us. Rgl.

321188   Svál Svazek: 7 Strana: 1387
Svál, u, m. = len větrem v chumáč sva- lený ; porostlý pařez. Lib. NZ. I. 546.

321189   Sval Svazek: 9 Strana: 0318
Sval jazykový. Vz Ott. XIII. 133b. — S. = svalení. S. a úpad od světa, ale i od těla vlastního. Velmi veliký s. jest na ni. Rozb. III. 722.

321190   Svál Svazek: 9 Strana: 0318
Svál, u, m. = kus hrubého dřeva. Jičín. Kub. L f 1900. 363.

321191   Sval Svazek: 10 Strana: 0408
Sval. Hoření a dolení podélný s. jazy- kový, musculus longitudinalis lingualis su- perior et inferior; příčný s. jazykový, m. transversus linguae; hoření kosý s. oční čili kladkový, m. obliquus superior seu trochlearis; hoření, dolení, vnitřní, střední, zevní či postranní příčný s. oční, m. rectus oculi superior, inferior, internus, medialis, externus s. lateralis. příční svaly konvové, musculi arytenoidei transversi; štíhlý s. nosní, m. procerus nasi; čtvercový a tří- hranný s. pyskový, m. quadratus et trian- gularis oris (labii); s. špičákový, m. caninus; s. trubačový, m. buccinatorius; s. zákolenní, m. popliteus; ztrnulosť svalu při provedení úmyslného pohybu, myotone; vynětí svalu, myoectomia. Ktt. Sr. Ott. XXIV. 408. nn. — S. = spousta. Pol. Lit. II. 13.

321192   Svala Svazek: 3 Strana: 0771
Svala, y, f. =sval dříví, der Flader; 2. poleno sukovité, astiges Scheit Holz. Us. — S. kra, grosses Stück, Masse. Hrozitánské svaly kamení, grosse Felsmassen. Žulové s-ly, Granitblöcke. Ptra.

321193   Svala Svazek: 7 Strana: 0813
Svala = hrč (vřed), hl. při dobytku. Val. Brt. — S. = kra. Je jako s. = velmi tlustý. Us. u Kr. Hrad. Kšť. — S. = va- lenice zvl. hnoje, co se najednou kopáčem zavalí. Ib. Kšť.

321194   Svala Svazek: 10 Strana: 0408
Svala, y, f., frons. Rozk. P. 579. — S. sněhu (síla). Slez. Vlasť I. 216.

321195   Svalachovati Svazek: 3 Strana: 0771
Svalachovati na valachu vyčistiti. — co: obilí. Mor. Šd.

321196   Sválati Svazek: 3 Strana: 0771
Sválati - váleti, mangeln, walken. Mor. Šd. — co: prádlo.

321197   Svalčec Svazek: 9 Strana: 0318
Svalčec, campanella, rostl. XV. stol. List. fil. 1898. 199.

321198   Svalec Svazek: 3 Strana: 0771
Svalec, lce, m., kleiner Knorren. Vz Sval S. kostěný, osteosteatoma, die Knochenspeck- geschwulst, hladká, něco pružná, prstem po- hnutelná naběhlosť na vrchu kosti. Ja.

321199   Svalec Svazek: 7 Strana: 0813
Svalec. Cf. Slov. zdrav. 359., Ott. V. 59 , Svalek (dod.), Svalina.

321200   Svalek Svazek: 3 Strana: 0771
Svalek, lku, m. boule. — S. bába, einzelne Haufwolke. Nz.

321201   Svalek Svazek: 7 Strana: 0813
Svalek = svazek, spojidlo, callus. Nz. lk. S. dřeňový, myelogener C, okosticový, periostallei C, mezistřední, intermediarer C. Ktt. exc. Cf. předcház.

321202   Svalek Svazek: 9 Strana: 0318
Svalek, lku, m. Svalky = slepené vlasy (koltún). Nár. sbor. 1901. 169.

321203   Svalek Svazek: 10 Strana: 0408
Svalek, lku, m. = hmota vyvíjející se při hojeni zlomenin kostních mezi kostními úlomky k sobě přizpůsobenými. Vz více v Ott. XXIV. 410. S. mozkový, corpus cal- losum. Ktt.

321204   Svalení Svazek: 3 Strana: 0771
Svalení, n., vz Svaliti. Ale hrubí lidé minie, by jedné jich s. bylo manželstvie. Hus II. 39. — S. — stopa po zacelení zlo- mené kosti, sval. Ja. — S. sval, nádor v mase. Vz Sval. Sal.

321205   Svalení Svazek: 7 Strana: 0813
Svalení = sval, cubex. Sv. ruk. 317. b.

321206   Svalenina Svazek: 3 Strana: 0771
Svalenina, y, f. -- svalený sníh, die La- vine. D.

321207   Svalenina Svazek: 7 Strana: 0813
Svalenina, y, f. Loos. Cf. Lavina (2. dod ).

321208   Svalenosť Svazek: 3 Strana: 0771
Svalenosť, i, f. S. kloubní, die Gelenk- verwachsung, anchylosis. Ja.

321209   Svalený Svazek: 3 Strana: 0771
Svalený; -en, a, o, vz Svaliti. S. (srostlý) kloub, ankylosis. Nz. lk.

321210   Svalený Svazek: 7 Strana: 0813
Svalený. S-mu kříži pocta se neděje. Us. Brt.

321211   Sváleti co Svazek: 10 Strana: 0408
Sváleti co, praecipitare. S. všecka zá- bradla. Pror. ol. 95b. 1.

321212   Svalík Svazek: 10 Strana: 0408
Svalík, u, m., zdrobn. sval.

321213   Svalík, a Svazek: 3 Strana: 0771
Svalík, a, m. = cvalík, malé tlusté dítě. U Kruml. Bar.

321214   Svalilý Svazek: 3 Strana: 0771
Svalilý, Wälz-. Vz Svalná.

321215   Svalina Svazek: 3 Strana: 0771
Svalina, y, f. = něco svaleného, svalenina, die Lavine; das Trümmergestein. — S-na kostná — nádorec na kosti, das Sandstein- gewächs. Ja.

321216   Svalina Svazek: 7 Strana: 0813
Svalina = slepenec, Conglomerat, n. Cf. Svalec (dod.).

321217   Svališův Svazek: 7 Strana: 0813
Svališův dvůr. Arch. VII. 273., 398.

321218   Svaliti Svazek: 3 Strana: 0771
Svaliti, sval, -le (íc), il, en, ení; sváleti, 3. os. pl. -ejí, sválej, sváleje (íc), il, en, ení; svalovati = dolů valiti, ab-, herabwälzen; do hromady valiti, zusammenwälzen, zusam- menziehen, häufen; spojiti, zusammenfügen; se = padnouti, hinstürzen; srůsti, zusam- menwachsen. Jg. —co, koho: klády, Rkk., zeď (sbořiti), Jg., kameny (dohromady va- liti). Us. Rád by něco svalil. Vz Vyzvědač. Prov. Jg., Lb. Rozchodník hnojí a svaluje všecky rány (spojuje). V. Kámen mlejnský může s., ale ženy se nemůž zbaviti. Hus I. 197. Svalte ji dolóv. Bj. — co, se odkud: kámen s hor, Us., se s koně s. Výb. II. 48. Se sebe něco s. Dch. I svalichu s násep klády mocné. Rkk. 52. — co, se na koho: klády s hradby na nepřítele. Us., Scip. Všecky bídy se na mne svalily. V. Zlé věci se naň svalily. Br. Břímě na někoho s-liti; vinu na koho s. Dch. Abys udělal, aby se chřípěcí s-lo na které místo chceš. Db. Tam ju na zem svalil, na tělo jí stoupil. Sš. P. 13G. S-il ho na zem. Šd. Sváleli na otvor jeskyně kamení. BO. — Kram., Jel. — se jak kam. Svalil se s hráze po hlavě do strouhy. Svalme je po hlavě doluov. Pass. 361. — se. S. se jako snop, jako klát, jako měch (= pytel). Us. Brt., Šd. Ježek se v kouli svalí. Jg. — se komu. Již se mu noha (kosť) svalila (srostla). Ros., Sal. se, co čím. Svalil sochorem bednu s vozu. Leknutím se svalila (padla) Ml.

321219   Svaliti Svazek: 10 Strana: 0666
Svaliti se jako snop = upadnouti. S. je- lena = zastřeliti. Brt. Sl.

321220   Svaliti co kam Svazek: 7 Strana: 0813
Svaliti co kam. Všechno do prachu a trosek svalme. Čch.

321221   Svaliti se oč Svazek: 9 Strana: 0318
Svaliti se oč: o trám. Císař. Mtc. 1900. 142.

321222   Svalitý Svazek: 3 Strana: 0771
Svalitý, lépe: svalnatý. Šm.

321223   Svalkový Svazek: 7 Strana: 0813
Svalkový, Callus-. S. hmota. Vz Svalek.

321224   Svalkový Svazek: 10 Strana: 0408
Svalkový vřed, ulcus callosum. Ktt.

321225   Svalllíček Svazek: 9 Strana: 0318
Svalllíček, čku, m. = rozchodník ostrý. Mus. ol. III. 136.

321226   Svalllík Svazek: 9 Strana: 0318
Svalllík, U, m. = kostival, Černý kořen, vysoký trank. Nár. sbor. 1901. 161.

321227   Svalná Svazek: 3 Strana: 0771
Svalná, é, f. Tanečník, svalí-li se při hudbě, platí svalnou. Mor. Mřk.

321228   Svalna Svazek: 10 Strana: 0408
Svalna = ? Též svalna má se dáti pánům starším jako při sázení bečky (vína). 1653. Mtc. 1905. 386.

321229   Svalnatomocný. S Svazek: 10 Strana: 0408
Svalnatomocný. S. ruka Msn. Od. 114.

321230   Svalnatý Svazek: 3 Strana: 0771
Svalnatý, fleischig. Nz. lk. Vz Svalovatý.

321231   Svalné Svazek: 3 Strana: 0771
Svalné, ého. n., der Abladetrunk. Dch.

321232   Svalně Svazek: 3 Strana: 0771
Svalně - hromadně. Aqu.

321233   Sválně Svazek: 7 Strana: 0813
Sválně = schválně. Us. u Kdýně. Rgl.

321234   Svalní Svazek: 7 Strana: 0813
Svalní, Muskel-. S. síla, Mj., paže. Kká.

321235   Svalnice Svazek: 7 Strana: 1387
Svalnice, e, f., Rollbahn, f. Ten. 1889. 62.

321236   Svalnicový Svazek: 7 Strana: 1387
Svalnicový. S-vá kolejnice, Rollbahn- schiene, f. Tch. 1889. 38.

321237   Svalník Svazek: 3 Strana: 0771
Svalník, u, m. S. menší, černohlávek, prunella, die Brunelle. = S. skalní, coris morspoliensis. — S. větší, celník, kostival, symphytum officinale, die Wallwurz. — S. prostřední, ajuga, der Gänsel. — S. králov- ský, ostrožka polní, rytířská ostruha, del- phinium consolida, der Rittersporn. — S. královský také delphinium Ajacis, der grosse Rittersporn. Us. Jg., Tč. — S., anagallis; orea. V., Kom., Ras., D., Veleš., Us. Cf. Slb. 333., 669., Rstp. 20., 21., 1111., 1195.

321238   Svalník Svazek: 7 Strana: 0813
Svalník. Cf. Mllr. 9., 103., 40., 82., 100., Sbtk. Rostl. 319.—320. Již v 15. stol. Jgč. XIV. 32., 33.

321239   Svalník Svazek: 7 Strana: 1387
Svalník, u, m., origanum, zastr. Pršp. 30. 33.

321240   Svalník Svazek: 10 Strana: 0408
Svalník královský, prostřední, rostl. Vz Stračka zde.

321241   Svalníkovitý Svazek: 3 Strana: 0771
Svalníkovitý - ku svalníku podobný. S. železinek, metrosideros corifolius. Rostl. III, b. 419.

321242   Svalníkový Svazek: 3 Strana: 0771
Svalníkový, Wallwurz-. S. voda. Čern.

321243   Svalobránicový Svazek: 7 Strana: 0813
Svalobránicový. S. tepna, arteria muscu- lophrenica.

321244   Svalohybný Svazek: 8 Strana: 0392
Svalohybný. S. čiv. Vstnk. II. 507.

321245   Svalokožní Svazek: 7 Strana: 0813
Svalokožní, musculocutaneus.

321246   Svalopis, u, m Svazek: 7 Strana: 0813
Svalopis, u, m., Myograph, m.

321247   Svalopisný Svazek: 7 Strana: 0813
Svalopisný, myographisch.

321248   Svalořez Svazek: 10 Strana: 0408
Svalořez, u, m., myotomia (přeříznutí svalu). Ktt.

321249   Sváloskráňový Svazek: 7 Strana: 0813
Sváloskráňový, musculotemporalis.

321250   Svalosloví Svazek: 7 Strana: 0813
Svalosloví, n., Myologie, f.

321251   Svalosloví Svazek: 10 Strana: 0408
Svalosloví, n, vz Svalozpyt.

321252   Svalosmysl Svazek: 8 Strana: 0392
Svalosmysl. Krejč. Psych 31., 58.

321253   Svalošlachový Svazek: 7 Strana: 0813
Svalošlachový, carneotendineus. S. řez, myotendotomia.

321254   Svalotvořivý Svazek: 7 Strana: 0813
Svalotvořivý, myoplasticus.

321255   Svaloúbyťový Svazek: 7 Strana: 0813
Svaloúbyťový, amyotrophisch.

321256   Svalovací Svazek: 3 Strana: 0771
Svalovací, zum Herab- oder Zusammen- wälzen dienlich. Jg.

321257   Svalovač Svazek: 3 Strana: 0771
Svalovač, e, m., der Herab-, Zusammen- wälzer.

321258   Svalovačka Svazek: 3 Strana: 0771
Svalovačka, y, f., die Herab-, Zusam- menwälzerin. Jg. — S., nádoba bednářská, ein Gefäss der Böttcher. 1693.

321259   Svalovanec Svazek: 3 Strana: 0781
Svalovanec, nce, m., moučné jídlo, jež v ubruse jsouc zavázáno se vaří, der Pudding, Us. Č.

321260   Svalování Svazek: 3 Strana: 0771
Svalování, n., vz Svaliti.

321261   Svalovati Svazek: 3 Strana: 0771
Svalovati, vz Svaliti.

321262   Svalovatosť, svalovitosť, i Svazek: 3 Strana: 0771
Svalovatosť, svalovitosť, i, f., die Mus- kulosität, Knorrigkeit. Jg.

321263   Svalovatý, -vitý Svazek: 3 Strana: 0771
Svalovatý, -vitý = co má svaly, boulo- vitý, knotig. S. dřevo. Ros. — S. = masitý, muskulös, fleischig. S-té tělo. Hlas. Ruka v sobě s-té rameno obsahuje, loket, hrsť. Kom.

321264   Svalovci Svazek: 3 Strana: 0772
Svalovci, Trichinen-. S. epidemie, ná- kaza. Nz. lk.

321265   Svalovčina Svazek: 10 Strana: 0408
Svalovčina, y, f. = choroba podmíněná svalovcem, trichinosis Ktt

321266   Svalovčina, y Svazek: 7 Strana: 0813
Svalovčina, y, f., Trichinose, f. Čs. lék.

321267   Svalovčitý Svazek: 3 Strana: 0772
Svalovčitý, Trichinen-. S. maso. Nz. lk.

321268   Svalovec Svazek: 3 Strana: 0772
Svalovec, vce, m., trichina spiralis, hlísta. Vz Frč. 71. lá. stočený, t. spiralis. Nz. lk.

321269   Svalovec Svazek: 7 Strana: 0813
Svalovec, .Muskeltrichine. Čs. lk., KP. II. 184., V. 532., VI. 448. — S. = socha, na níž svaly vyznačeny jsou (pomůcka so- chařská). Tš.

321270   Svalověda Svazek: 3 Strana: 0772
Svalověda, y. f., die Myologie. Šm.

321271   Svaloví Svazek: 3 Strana: 0772
Svaloví, n., die Muskeln. Dch.

321272   Svalovice Svazek: 7 Strana: 0813
Svalovice, e, f., Muskelhaut, f.

321273   Svalovina Svazek: 3 Strana: 0772
Svalovina, y, f., hmota svalová, die Muskelsubstanz. Šp.

321274   Svalovina Svazek: 8 Strana: 0577
Svalovina těla. Ott. XII. 39.

321275   Svalovina Svazek: 9 Strana: 0318
Svalovina jazyková skládá se z pře- četných svazků a samostatnějších snopečků svalových. Vz Ott. XIII. 133b.

321276   Svalovina Svazek: 10 Strana: 0408
Svalovina, y, f. Zánět s-ny srdeční, myo- carditis. Ktt.

321277   Svaloviště Svazek: 7 Strana: 0813
Svaloviště, ě, n., Muskelknoten. Lpř. Sl.

321278   Svalovitosť Svazek: 7 Strana: 0813
Svalovitosť, i, f., Musculosität, f. S. těla. Us. Pdl.

321279   Svalovitý Svazek: 3 Strana: 0772
Svalovitý, muskulös. Vký.

321280   Svalovka Svazek: 7 Strana: 0813
Svalovka, y, f. = svalovitá blána.

321281   Svalový Svazek: 3 Strana: 0772
Svalový, Muskel-, Knorren-. S. dřevo, fladrové, svalovité, D., krk, rána, die Fleisch- wunde. Nz. lk. S. vlákno, zvazeček, míza, hmota (svalovina). Šp.

321282   Svalový Svazek: 7 Strana: 0813
Svalový. S. bezcitnosť, Muskelanästhesie, bolesť, -schmerz, buňka, -zelle, bříško, -bauch, cit, -gefühl, citlivosť, -Sensibilität, céva, -gefäss, činnosť, -thätigkeit, čiv, -nerv, deska, -platte, dráždidlo, -reiz (te- pelné, thermisch, chemické, elektrické, mechanické), hlíva, -gamma, hlíza, -abscess, hmota, -substanz, hostec, -rheumatismus, jádro, -kern, jicha, -jauche, kostra, -skelet, kýla, -hernie, lalok, -lappen, nádor, Myom (krevní, kožní), námaha, -anstrengung, na- pjetí, -spannung, nedokrevnosť, -anämie, neklid, -unruhe, obvod, -gebiet, skupina, -gruppe, pocit, -empfindung, -sinn, podráž- dění, -reizung, pohyb, -bewegung, pochva, scheide, práce, -arbeit, přelud, -hallucina- nation, proud, -strom, pruh, -zug, pružnosť, -elasticität, pud, trieb, působení, -Wirkung, rána, -wunde, řez, -schnitt, síla, -kraft, sla- bosť, -schwäche, staženina, -contractur, sva- zeček, -bündel, syrovatčina, -serum, šelesť, -geräusch, šlacha, -sehne, tělisko, -kör- perchen, tkaň, -gewebe, trhnutí, -zuckung, uzlík, -knoten, válec, -cylinder, vazivo, -bind- gtwebe, vláknina, -fibrin, vlákno, -faser, vrstva, -schichte, ztuhnutí, -starre, zvrh- losť, -degeneration, zvuk, Myophonie. Ktt. exc.

321283   Svalový. S Svazek: 10 Strana: 0408
Svalový. S. slabosť, bolesť, myalgia (be- derní, lumbalis, lumbago, starých, senilis), křeč, myospasmus, Muskelkrampf. Ktt.

321284   Svalozářný Svazek: 10 Strana: 0409
Svalozářný den. Msn. II. 132., 187., Od. 127.

321285   Svalozpyt Svazek: 10 Strana: 0408
Svalozpyt, u, m., myologia. Ktt.

321286   Svalstva Svazek: 7 Strana: 0813
Svalstva cizopasníci, Muskelparasiten, dráž- divosť, -erregbarkeit, křeče, -krämpfe, mrť, odúmrť, -necrose, nádory, geschwüre, ne- moci, -krankheiten, očivění, -inervation, onemocnění, -erkrankung, pohyby, -bewe- gung, snětivá odúmrť, brandige Muskel- necrose, srdeční, myocardium, šíjové, Nacken- musculatur, tuberkulosa, -tuberculose, -tu- hosť, -rigidität, úbytě, athrophia musculo- rum, -atrophie, -hypoplasie (bujivé, atr. musc. lipomatosis, čivochorobné, neuro- pathisch, hlivové, bulbäre, hostcové, rheu- matisch, jinochů, juvenil, michové, spinal, pokračující, at. musc. progrediens, fortschrei- tend, původu čivového, neurogen, tučníko- vité, at. musc. lipomatosa, zbytnivé, hyper- tropisch, z otylosti, lipomatös, zvrhlivé, degeneiativ), zbytnění, -hypertrophie, změk- nutí, myomalacia, zvápnění, -Verkalkung, voskovitá zvrhlosť, wachsartige -degenera- tion, amyloidní zvrhlosť, amyloide -degene- ration, tuková zvrhlosť, fettige -degenera- tion, sklovitá zvrhlosť svalstva, glasige,-de- generation. Ktt. exc. 498

321287   Svalstvo Svazek: 3 Strana: 0772
Svalstvo, a. n., die Muskulatur. Stažli- vosť s-a elektřinou. Nz. lk.

321288   Svalstvo Svazek: 7 Strana: 0813
Svalstvo = všecky svaly v jednom ústrojí, v jedné krajině atd. Stff. Cf. Rm. II. 414.

321289   Svamps Svazek: 7 Strana: 0814
Svamps v sev. Americe. Vz Krč. G. 96.

321290   Svan Svazek: 3 Strana: 0772
Svan, a. m., osob. jm. Pal.

321291   Svan Svazek: 7 Strana: 0814
Svan, a, m., vz Svach (dod.).

321292   Svandrčiti Svazek: 3 Strana: 0985
Svandrčiti, švandročiti, švandroliti, švan- duřiti, il, en, ení = nesrozumitelně mluviti, brebentiti, hastig, unverständlich reden, poltern; plappern. — s kým o čem.

321293   Sváně Svazek: 7 Strana: 0814
Sváně = sválně. U Kdýně. Rgl.

321294   Svanouti Svazek: 3 Strana: 0772
Svanouti, vz Sváti.

321295   Svanov Svazek: 3 Strana: 0772
Svanov, a, m., něm. Swanow, ves u Mo- helnice; něm. Wojes, ves u Mor. Třebové. PL., Žer. Záp. I. 104.

321296   Svanšín Svazek: 3 Strana: 0772
Svanšín, a, m., ves. Vz Tk. IV. 480.

321297   Svantník Svazek: 3 Strana: 0772
Svantník, a, m., ves ve Vratislavsku. Pal. D. V. 1. 140.

321298   Svantovid Svazek: 7 Strana: 0814
Svantovid, asi bůh jara. Cf. Vrch. Pr. 33., Koll. Zp. I. 406., Mách. 26.—31.

321299   Svantovit, Svatovitl Svazek: 3 Strana: 0772
Svantovit, Svatovitl, a, m., byl nej- vyšší bůh Slovami polabských. Vz Š. N.

321300   Svanúti Svazek: 7 Strana: 0814
Svanúti, vz Sváti.

321301   Svapato Svazek: 7 Strana: 0814
Svapato. Kdo nalezne v lese včely kromě brti, může si je vzíti, jejich med ale musí dáti purkrabímu, což sluje s. Chodové od H. Randy 35.

321302   Svapka Svazek: 7 Strana: 0814
Svapka, y, f., na slovenskopol. hranici; v horní Oravě švapka = brambor. List. fil. 1885. 468.

321303   Svar Svazek: 3 Strana: 0772
Svar, u, m. = svaření, der Absud. S. = svaření boule na ráfu kolovém; též místo, kde železo se sváří, die Schweissung. Us. — S., a, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.

321304   Svar Svazek: 7 Strana: 0814
Svar, Schweissnaht, -stelle. Vz Včř. Z. II. 13., 1. 5.

321305   Svár Svazek: 7 Strana: 0814
Svár. Št. Kn. š. 3. Cf. Mkl. Etym. 329. b. S. vichrů, Vrch., živlů (bouře), Čch., vln, větrů. Osv. S. vody s vínem. Vz Výb. 1. 928. nn., Vlčk. 61. S. čestní, Ehrenhandel, m. Dch. Prolit jest s. na knížata (chybně, přeloženoť contentio m. contemptio). Ž. kl. 106. 40. Z řeči s. pochodí. Sv. ruk. 233. Lepší jest skývka chleba s veselím, než dóm pln krmí s svárem. Hus I. 255. Svor- nosť tuží, sváry nuzí; Když není dřev, hasne oheň, když nebude klevetníka, utichne svár Us. Bž.

321306   Svár Svazek: 8 Strana: 0392
Svár. S. příměří a klidu nerad přeje. Vrch. Rol. XXIII.-XXIX. 89.

321307   Svár Svazek: 8 Strana: 0418
Svár. Sváry = léta v dřevě. Slov. Kal. S. 181.

321308   Svár Svazek: 10 Strana: 0408
Svár. Popouzení k hněvu vyvodí svár. Fel. 11.

321309   Svár, u, svárek Svazek: 3 Strana: 0772
Svár, u, svárek, Rku, svára, svárka, y, f. = sváda, váda, hádka, roztržka, der Wortstreit, Zank, Hader, Zwist, Handel, die Fehde, Stänkerei, das Gezänk. V. S-ry mi- lovati, tropiti, stropiti, zbuditi, rozsívati, porovnati, odložiti, V., rozvésti. CJB. 395. Vyvrz buřiče a přestane svár. Mus., Č. Ze- mané pozdvihli mezi sebou svár. Kom. Pří- činu k sváru dáti. Sych. Sváry osnovati. Sych. S-róv kněžských a lakomstvie mnoho. Hus I. 382. Pro ten článek nemalá jest mezi nimi byla svárka nemohouce se o to snésti. Bart. 296. 28. Je tu samý svár! Us. Dch. Staví v čeledi mnoho s-rů. Št. Kn. š. 105. O s-řiech řéci zjevno jest, že se jich máme varovati; Česť jest člověku lúčiti se od sváróv, ale vaditi se ohavné; S. počíti; S. jest obyčej ďáblóv, s. lúči od stavu nevin- nosti; Políček někomu ve s-ru dáti. Hus I. 254., 255., 382., II. 173. Ve sváry se dáti. Bart. Mír staví, s. boří. Rb. S-ry, nesvor- nosti jedny k druhým napraviti i strestati (1585.). Er. Kde husy, tu smrad a štěbety, kde ženy, tu svár a klevety. Prov. Jg. S. míti o česť. Johannit. Lidský s. cizí zisk. Pk. Přijď raději později k hodům než brzo k s-rům. Prov. Pk. Vz Svornosť.

321310   Svára Svazek: 7 Strana: 0814
Svára = mšice stromové. ČT. Tkč. Vz Svárový. S. padá, když za parného slunce prší. ČT. Tkč.

321311   Svaražic Svazek: 7 Strana: 0814
Svaražic. Cf. Svaroh (i dod.).

321312   Svarba Svazek: 7 Strana: 0814
Svarba. Mkl. Etym. 332. a.

321313   Svarbí Svazek: 7 Strana: 0814
Svarbí = svatbí, svatka; stara svatbí = starosvatka (na svatbě). Mor. Knrz. Cf. Svata (dod.).

321314   Svarbí Svazek: 8 Strana: 0392
Svarbí. Stará s. na záp. Mor. = stará svatka; na Jihlavsku = kmotra. Brt. D. II. 461.

321315   Svarbový Svazek: 10 Strana: 0408
Svarbový. S. krajky. Vz Krajka.

321316   Svárce Svazek: 3 Strana: 0772
Svárce, e, m. = kdo sváry tropí, der Haderer. Reš.

321317   Svarčivosť Svazek: 3 Strana: 0772
Svarčivosť, i, f. S. včel, die Büschel- krankheit der Bienen. Šm.

321318   Svárčivý Svazek: 10 Strana: 0666
Svárčivý. S. věc. 1540. Arch. XXII. 105.

321319   Svarda Svazek: 7 Strana: 1387
Svarda, y, f. = stará svatbí. U Litomš. NZ II. 399.

321320   Svarda Svazek: 10 Strana: 0408
Svarda, y, f. Stará s. = svarbí, svarba = starosvatka. Litom. 70.

321321   Sváreč Svazek: 9 Strana: 0318
Sváreč, e, m., vrch v Blovicku. Plz. 11.

321322   Svarešov Svazek: 3 Strana: 0772
Svarešov, a, m., Sworischau, dvůr u No- vých hradů. PL.

321323   Svarha Svazek: 3 Strana: 0772
Svarha, y, f., v obecné řeči místo svadba. A büla s. a já sem na tý svarbě taky ba. U Domažl. Er. — S. (ne: svadba), od sva- řiti, svařenina, vz Svar, Svař. S. = hrách vařený s kroupami, kočičí s. Us. Mk., Psčk., Šg., Kf.

321324   Svárka Svazek: 3 Strana: 0772
Svárka, y, f. Pro ten článek nemalá mezi nimi byla s. Bart. Vz Svár.

321325   Svárka Svazek: 3 Strana: 0772
Svárka, y, f. = sváření. Dbš. 35. — S. = svařenina.

321326   Svarkov Svazek: 3 Strana: 0772
Svarkov, a, m., Swarkow, ves u Nepo- muka.

321327   Svárkový Svazek: 7 Strana: 1388
Svárkový. S. železo, Schweiss-. Tch. 1889. 78

321328   Svarky Svazek: 10 Strana: 0408
Svarky Vem psa na svarky = svorky, svůrky. XVIII. stol. Čes. 1. XI. 462.

321329   Svárlivec Svazek: 3 Strana: 0772
Svárlivec, vce, m., hašteřil, der Krakeeler. Stänker. Dch. S-ci ti byli stranníci židov- ničí. Sš. II. 158. - Č.

321330   Svárlivosť, svářivosť Svazek: 3 Strana: 0773
Svárlivosť, svářivosť, i, f., die Zank- sucht. Ros.

321331   Svárlivý Svazek: 7 Strana: 0814
Svárlivý se vadí i s kamením na cestě. VSlz. I. 220. S člověkem s-vým nechtěj míti tovaryšstva. Mark. Kdo s-vé a vadící se smířiti chce, sám v tom uvázne a utrpí. V.

321332   Svárlivý, svářivý Svazek: 3 Strana: 0773
Svárlivý, svářivý = ku sváru nakloněný, vadivý, zänkisch, streitsüchtig. V., Kom. Strsl. svarbliv?, contentiosus, příp. -liv?. Mkl. B. 226. S. křikloun. Dch. S ví aby nebyli svěceni; Protož s-vých lidí, pane Bože, rač nás ucho- vati. Hus I. 173., 255. (Tč.). 8. bratří, žena. Kom. Svárlivého nepodněcuj. Mus. Strany pořekadel vz Huba, Kohout, Ocas, Pokoj, Pře, Těsno, Žíti. — S., zum Zank führend. S. řeči. Štěstí. S. voda, aqua contradictionis. Ž. wit. 105. 32.

321333   Svarně Svazek: 7 Strana: 0814
Svarně, ě, f., dalmatia, zastr. Rozk.

321334   Svarnice Svazek: 7 Strana: 0814
Svarnice, e, f., Schweisswerk, n., -ofen, m., v hutn. Hř.

321335   Svárnosť Svazek: 3 Strana: 0773
Svárnosť, i, f. = svárlivosť. Mnoho s-sti málo svornosti. Dch.

321336   Svarný Svazek: 3 Strana: 0773
Svarný = svařitelný, schweissbar. Šp.

321337   Svárný Svazek: 3 Strana: 0773
Svárný = svárlivý, zänkisch, streitsüch- tig, seclitiosus. Lex. vet. — S., zum Zank führend. A ta slavnosť není-liž ona marna? A ta zbožnosť neníliž ona svárna. Sš. Sm. bs. 159.

321338   Svaroh Svazek: 3 Strana: 0773
Svaroh (Svarog), a, m., nejvyšší bůh Slo- vami pohanských. Vz S. N., Mus. 1844. 483. (Šf.), 1863. 144. (Jir.). — S. = tvaroh. Zlob.

321339   Svaroh Svazek: 7 Strana: 0814
Svaroh = bůh slunce, ohně; jeho syn Svarožic. Cf. Šf. III. 110. nn. Vc. Lab. 260., Ukaz. 73., Mách. 21., 32.-33., Svaro- žic (dod.). Mus. 1844. 483. Dle Maretiče boha S-ga nebylo. Vz List. fil. 1888. 73.

321340   Svarokujnina Svazek: 7 Strana: 0814
Svarokujnina, y, f. = železo kujné, které vzniká svářením zkujněných částic. Al. Stč.

321341   Svarostan Svazek: 3 Strana: 0777
Svarostan, u, svatostánek, nku, m. — svatý stánek, das heilige Zelt. S. byl prvou svatyní, prvým chrámem národa židovského ; slul také stánkem svědectví či úmluvy nebo schůze (Sš. Sk. 67; cf. Stan). Byltě to stan přenosný, 30 loket zdélí, 10 loket zšíří a tolikéž i zvýší a skládal se z pozlacených desk šitimských (akácových) a z kobercu, které k deskám se připínaly. Skvostnou oponou cheruby protkanou dělil se na dvě části čí síně, a sice a) na svatyni (das Hei- lige) 20 loket dlouhou a b) na velesvatyni (das Allerheiligste), 10 loket zdélí, kamž jen velekněz jednou v roce vstoupiti směl. Kolem stanu byla c) předsíň (der Vorhof) 100 loket dlouhá a 50 široká beze střechy, uzavřená toliko sloupy ověšenými zastřením kmentovým: tam se shromážďoval lid. — i. Ve svatyni (hebrejsky qodeš, lat. sanctum zvané) stál uprostřed oltář kadidlný, na němž ráno a večer knězem kadidlo zapalováno; s jedné strany jeho stál sedmiramenný či sedmiprutý svícen a s druhé strany stul chlebů předkladných či obílcných, na kterém ustavičně dvanácte chlebů obílených leželo, jež každou sobotu obnovovány. — 2. Ve velesvatyni (hebrejsky qodeš qodašim, lat. sanctum sanctorum aneb lépe sanctissimum, neboť název hebrejský je opsaným super- lativem) stála archa úmluvy ze dříví akaco- vého udělaná a zlatem nejčistším uvnitř i zevnitř pozlacená. V ní chovaly se dvě kamenné desky zákona, nádoba s mannou a později také prut kvetoucí Aronuv. Víko pak, jež slulo kapporeth čili slitovnice, bylo z ryzího zlata se dvěma na obou koncích stojícíma cheruby, kteří majíce obrácené tváře k slitovnici zastírali ji křídloma svýma. — V předsíni (hebr. hechazer) stály : oltář zápalný ze dříví akacového, mědí potažený a prstí naplněný, v jehožto úhlích vyčnívali rohové; umyvadlo, určené k čistění kněží. Sr. Procházkovy Dějiny zjev. bož. ve st. /,áko:aě, 2. vyd. str. 93., FS. 43. (Hý.). S. v oltáři, schránka na svátost' oltářní, das Tabernakel, tabernaculum. Pkt., Dch.

321342   Svárov Svazek: 3 Strana: 0773
Svárov, a, m., ves u Únoště; továrna v Tannwaldsku, vz Tk. I. 625.; vsi u Je- víčka a Uher. Hradiště; ovčárna u Zdounek; něm. Schwora, ves u Čes. Lípy. — S., smy- šlené jm., dům n. místo sváru, Zank-, Streit- hausen. Hý. Ráda paní Nouze do Svárova zajíždí. Č. M. 242.

321343   Svárov Svazek: 7 Strana: 0814
Svárov na Mor. Tam pokaždé na noc úvoz trním zahazují, aby jich v noci nikdo nepřepadl; Kdo chce koupit vola, jde do S-va. Vz Sbtk. Krat. h. 206.

321344   Svárovský Svazek: 3 Strana: 0773
Svárovský, ého, m., osob. jm. Sd.

321345   Svarový Svazek: 7 Strana: 0814
Svarový. Železo s-vé a plávkové. Exc.

321346   Svárový Svazek: 7 Strana: 0814
Svárový med (jejž včely po mšicích se- berou). ČT. Tkč. Vz Svára (dod).

321347   Svarový Svazek: 8 Strana: 0392
Svarový. Med s. = ze sváry, ze sladké šťávy vycházející z listů hlavně za chladných nocí po teplých dnech. Takový med jest ostrý a včelám nezdravý. CT. Tkč.

321348   Svárový Svazek: 9 Strana: 0318
Svárový šev roury. KP. VII. 480.

321349   Svarožic Svazek: 7 Strana: 0814
Svarožic, e, m., vz Svaroh (dod.). Vrch. Pr. 13., Phľd. III. 1. 66.

321350   Svárurád Svazek: 7 Strana: 0814
Svárurád, a, m. = vymyšlené jm. soudce. Kom. Lab. 68.

321351   Svaryšov Svazek: 3 Strana: 0773
Svaryšov, a, m., Swaríschow, ves u Stra- konic. PL.

321352   Svař Svazek: 3 Strana: 0772
Svař, i, f. = něco svařeného, Dekokt, Ab- sud. Kn. lék. Vz Odvar.

321353   Svářací Svazek: 9 Strana: 0318
Svářací kámen = horký kámen, jimž se voda zahřívá. Sr. Svářati. Mus. ol. 1898. 117.

321354   Svařanov Svazek: 3 Strana: 0772
Svařanov, a, m., Swařanau, ves u Vel. Meziříčí. PL.

321355   Svářati Svazek: 3 Strana: 0772
Svářati = hrubý oděv plátěný horkým louhem odvarovati. Mor. Šd. -Barky svářajú říká se na mor. Slovácku, když na uher. Karpatech vše mhlou jest zastřeno. Šd. Lišky svářají n. hraběnka sváří znamená tam totéž. Tč. Vz Svařiti.

321356   Svářecí Svazek: 3 Strana: 0772
Svářecí pec, der Schweissofen. Nz.

321357   Svářeč Svazek: 7 Strana: 0814
Svářeč, e, m., Schweisser, m. S. železa. Hř.

321358   Svařek Svazek: 3 Strana: 0772
Svařek, řku, m., das Kompot. Šm.

321359   Svařen Svazek: 3 Strana: 0772
Svařen, řně, f., Swařen, ves u Vys. Mýta.

321360   Svaření Svazek: 3 Strana: 0772
Svaření, n., das Einkochen. S-ní kovu (spojení), die Schweissung. D.

321361   Sváření Svazek: 3 Strana: 0772
Sváření, n. = váda, der Zank. V.

321362   Sváření Svazek: 7 Strana: 0814
Sváření kovu, das Schweissen. Jenom železo a ocel se sváří. Vz Včř. I. 15. S. kovů šťavou (saftig), strkáme-li horké že- lezo do prášku; jinak s. v suchu (trocken)? Vz Včř. Z. II. 12.

321363   Sváření Svazek: 9 Strana: 0318
Sváření železa. Vz KP. VII. 353.

321364   Svařenice Svazek: 3 Strana: 0772
Svařenice, Schwarzenitz, ves u Štětí.

321365   Svařenice Svazek: 7 Strana: 0814
Svařenice = mléko, které se při vaření srazidlo U Turn.

321366   Svařenina Svazek: 3 Strana: 0772
Svařenina, y, f. = něco svařeného, der Absud. Sal. Vz Svař, Svarba.

321367   Svařený Svazek: 3 Strana: 0772
Svařený; -en, a, o, abgekocht. S, mléko. Us. Dch.

321368   Svařený Svazek: 7 Strana: 0814
Svařený, zusammengeschweisst. Železo dvojitě s-né. Us. Pdl.

321369   Svářeti Svazek: 10 Strana: 0408
Svářeti, vz Svařiti.

321370   Svářeti se s kým Svazek: 9 Strana: 0318
Svářeti se s kým. Gb. H. ml. III. 2. 382.

321371   Svařitelný Svazek: 7 Strana: 0814
Svařitelný, zusammenkochbar;-schweiss- bar. S. ocel. Včř. Z. II. 13.

321372   Svařiti Svazek: 3 Strana: 0772
Svařiti, svař, il, en, ení; svářeti, ejí, ei, en, ení; svařovati, ein-, ab-, zusammenko- chen, einsieden, absieden, schweissen, ver- brauen. — co: mléko, Us., maso (ovařiti), Us., var (pivo uvařiti), V., kovy, železo (ohněm spojiti, schweissen), D., víno, vodu (převařiti). Us. Svař mi trochu mléka k sní- daní. Us. Šd. S. konopné prádlo. Prádlo se v louhu a to v sudě (pejchovně), který má k vypouštění nečisté vody dole díru, hněte, potom na vodu se nosí a tam na lavici lo- patkou vytlouká. Mor. Tč. Vz Svářati. — co s čím kde : železo s železem ve výhni s. Us. Svař tento kořen se rmenem v bílém víně. Byl. — co jak. Cukr až do hustosti s. Byl. S. železo v prut. — co k čemu: železo k železu. Vys. — se. Mléko se již svařilo (prevarilo; se srazilo). Us. Kd. — čím: s. kovy ohněm.

321373   Svářiti Svazek: 3 Strana: 0772
Svářiti, svařiti, il, en, ení (svár), zusam- menhetzen; se --vaditi se, sich zanken, mit einander streiten, uneinig sein. — abs. Jest- liže se vespolek s-te. Sš. II. 60. Budete-li se s., budeť všieci zemi škoditi. Dal. — se jak. Dobrým svárem svářil jsem se. ZN. S. se má člověk o pravdu řádem. Hus I. 382. — se s kým (čím, za koho). BO. Ještě soudem s. se bude s vámi. V. On sám chce za ně se s. Pís br. Sváří se s ženú mú. NB. Tč. 125. — se kde. Opět k vádě přišed, ve které se dva Israelité vespolek s-li. Sš. Sk. 82. Tiem činem s-li se před králem. Bj. — se proč. Zemi čenichá, pro zemi se sváří. V. Pro něž to sě s tebú sváři. Kat. 1218. — se oč. Oč se s ním sváříš? Br. Sváříte se co vrabci o cizí proso. Mus. Vz S. se jak. Lom. — se proti komu. Cato. — se o čem (hádati se . O všeobec- ném léku sváří se. Kom.

321374   Svářiti Svazek: 7 Strana: 0881
Svářiti. Také na mor. Val. Vck.

321375   Svařiti co s kým Svazek: 10 Strana: 0408
Svařiti co s kým. Ti mnoho spolu ne- sváří (neshodnou se). Tbz. V. 1. 161.

321376   Svářiti se s kým Svazek: 7 Strana: 0814
Svářiti se s kým. Hod. 84. b. — se oč. St. Kn. š. 130., Sv. ruk. 229.

321377   Svařivosť Svazek: 7 Strana: 0814
Svařivosť, i, f. S. železa, Schweissbar- keit. Včř. I. 9.

321378   Svařivý Svazek: 3 Strana: 0772
Svařivý, schweissbar. Bc. S. železo. Vz Svařiti.

321379   Svářkový Svazek: 9 Strana: 0318
Svářkový. S. železo. Ott. XIII. 182b.

321380   Svařovací Svazek: 3 Strana: 0773
Svařovací pec, der Schweissofen. Techn.

321381   Svařovací Svazek: 7 Strana: 0814
Svařovací prášek. Vz Včř. Z. I. 15., Sváření (dod.).

321382   Svařovač Svazek: 7 Strana: 0814
Svařovač, e, m. = svářeč. Vchř.

321383   Svařovačka Svazek: 10 Strana: 0408
Svařovačka na ráfy. Rgl.

321384   Svařovadlo Svazek: 8 Strana: 0577
Svařovadlo elektrické, elektrischer Löth- apparat. KP. VIII. 214.

321385   Svařovati Svazek: 3 Strana: 0773
Svařovati, vz Svařiti.

321386   Svas Svazek: 3 Strana: 0773
Svas, a, m., osob. jm. Pal.

321387   Svašek Svazek: 8 Strana: 0392
Svašek, ška, m., vz Svatoslav.

321388   1. Svat Svazek: 3 Strana: 0773
1. Svat, a, m., lit. svotas (otec zetě n. ne- věsty). Schl. Strsl. svat?, affinis; lett. sv?ti; das litau. svotas ist entlehnt. Mkl. L. 107., 108.; strsl. svat? = sv(?) -|- přípona -at?. Mkl. B. 182. — S. = svak, příbuzný man- želstvím, der Verschwägerte. Cí. Ješto sú sobě nebyli v rodu, ti sobě budú šíři, svěsti, svakové, nevěsty. Št. Kn. š. 90. — S. = manželův n. manželčin bratr, švagr, dever, der Schwager. Kom., Sych. — Na Slov. — otec zeťův n. nevěstin. A ten starý rychtář a ten je ten můj s. Sš. P. 573. A já sem prosbu učinil na Vaška Hazala, s-ta svého. NB. Tč. 12. — S. = námluvce, družba, der Hochzeitsvater. BO. Ctib. — Starý s., staro- svat = námluvce, der Brautwerber; svatební otec (kdo někomu svatbu strojí), der Hoch- zeitsvater.— Svati, svatové = hosté sva- dební, zvl. ti, kteří pro nevěstu jdou, die Hochzeitsgäste. Plk. — Půjdeme na svaty, na Slov. = na svatbu. Plk.

321389   2. Svat Svazek: 3 Strana: 0773
2. Svat, a, o, vz Svatý.

321390   1. Svat Svazek: 7 Strana: 0814
1. Svat = tchán, Val. Brt.; otec ženichův a nevěstin. U Mor. Březové. Brt. — S. = družba. S., connubiator. D. Gesch. 305. Jinde slove starosvat, starosta (laš), sva- tební hospodár (horň.), družba. Brt. Sv. 4. Starý svat = správce a pořadatel svateb- ního veselí, řečník svatební, obstarává zvaní k svatbě, baví hosti atd. Vz Brt. Sv. 4. Cf. Phľd. II. 25.—26. Starý s., architriclinus. Sv. ruk. 315 b. Jak okusí starý s. vodu vínem obrácenú. Ev. víd. 4. (Okusil svateb- ník vodu vínem učiněnú. Ev. olom. 215.). Vz Svata.

321391   3. Svat Svazek: 7 Strana: 0814
3. Svat, os jm. Vz Svach (dod.).

321392   Svat Svazek: 9 Strana: 0318
Svat. Svatové— otcové ženicha a nevěsty. Val. Vck. Svat. 13. Sr. Svatička.

321393   Svata Svazek: 3 Strana: 0773
Svata, y, m. Starý s. (cf. Starosvat) — pořadatel všeho veselí svatebního, řečník ženichův při námluvách a ostatních obřa- dech svatebních. Na mor. Zlínsku. Brt.

321394   Svata Svazek: 7 Strana: 0814
Svata, y, f. Stará s. zastupuje o svatbě matku nevěstinu a je nevěstě pořád po boku. Místy slove starosvatka, která svrbí n. svarbí (záp. Mor) Brt. Sv. 4. — S., os. jm. = Svatava, Svatochna, Svěcena. Cf. Svatopluk. Mus. 1889. 162., 1880. 467. — S., y, m. = svat. Brt. Sv. 4.

321395   Svata stará Svazek: 3 Strana: 0773
Svata stará === žena, která činí při ná- mluvách matku nevěstinu. Na Mor. Brt. — S., y, f., osob. jm. Pal.

321396   2. Svatá Starosta Svazek: 3 Strana: 0633
2. Svatá Starosta (y, f.), die hl. Kümmer- niss.

321397   Svatáctví Svazek: 3 Strana: 0773
Svatáctví, n., der Pietismus. Šm.

321398   Svatáček Svazek: 3 Strana: 0773
Svatáček, čka, m. = svatoušek, pokrytec, der Scheinheilige, Mucker, Heuchler. V.

321399   Svatáčkování Svazek: 3 Strana: 0773
Svatáčkování, n., das Muckerwesen, Šm.

321400   Svaták Svazek: 3 Strana: 0773
Svaták, a, m. = svatáček. Rk.

321401   Svatamina Svazek: 7 Strana: 0814
Svatamina, y, f., Johannis amor, zastr. Rozk., Veleš.

321402   Svatan Svazek: 3 Strana: 0773
Svatan, a, m., der Neffe. Šm.

321403   Svatánky Svazek: 3 Strana: 0773
Svatánky, pl., m. = námluvy. Slov. Němc.

321404   Svataný. S Svazek: 10 Strana: 0408
Svataný. S. manželka, ju. i//; <r-% &lo%o? (zasnoubená). Msn. II. 162., Od. 10.

321405   Svatati Svazek: 3 Strana: 0773
Svatati = snoubiti, rus.

321406   Svatati Svazek: 7 Strana: 0814
Svatati. Již nevěstu chci s. Černé Hoře. Kká. K sl. j. 102.

321407   Svatati koho Svazek: 10 Strana: 0408
Svatati koho. Všichni ti mou mateř svatají (o její ruku se ucházejí) Msn. Od. 240., 16.

321408   Svatava Svazek: 3 Strana: 0773
Svatava, y, f., osob. jm. Pal., Tk. I. 625., III. 71., 73., Dal. k. 10.

321409   Svatava Svazek: 7 Strana: 0814
Svatava, vz Svata (dod.). S-vu přeložili Němci na Lutgardu. Pal. Rdh. II. 200.

321410   Svatba Svazek: 3 Strana: 0773
Svatba, vz Svadba.

321411   Svatba Svazek: 7 Strana: 0814
Svatba. Věštění s-by. Vz Zbrt. 187. S. únosem za staré doby; O potupném zasta- veníčku před svatbou; Truňk sv. Jana o svatbě. Vz Zbrt. List. S., na Lašsku ve- selí ; Kopulaci v kostele říká se zdavky, zdavka (val.), slub (laš), sobáš (horň.); Otec s-by = nevěstin; S. městská. Vz Brt. Sv. 4, 75., Svadba (i dod.).

321412   Svatba Svazek: 7 Strana: 1388
Svatba. Cf. NZ. I. 592. O s. na Domažl. vz v NZ. I. 512. NZ. O s-bách a jich ry- chlejším zjednání. Vz Mtc. 1892. 282. nn

321413   Svatba Svazek: 8 Strana: 0392
Svatba. Bude svadba, za deň, za dva — a bieda na veky. Slov. Nov. Př. 390. Zvaní na svatbu. Vz Vykl. Svat. 15. Přípravy k svatbě; v předvečer svatební. Vz Vykl. Svat. 20. — S. v okolí Chrasti v Chrudim. Vz NZ. III. 484. nu., 103. nn. — S. v Plzeňsku. Vz Škar. 1.—44. — Mor. s. od Fr. Bartoše. V Praze 1892. — S. v národě českoslovan. Vyd. B. M. Kukla. V Olom. 1890. Vyd. čtvrté. (Je to vlastně popis svatby mor.). — Valašská s. Vyd. M. Václavek. V Telči. 1892. — Česká s. Popis. F. V. Vykoukal. V Praze asi r. 1894. S. na Smíchovsku. Vz Čes. 1. V. 58. im. S. na Slov. Vz Phľd. 1895. 518. nn., 449. nn. — Pověry k s. se táhnoucí vz v Zbrt. Pov. 167. O s. cf. také článek v Oestr. Mon. (Böhm.). I. 453. nn., NZ. V. 581. (liter.). Na pohrebe še nešmej a na svadzbe neplač. Šariš. Phľd. 1895. 877. S. jest hned hotova, ale co po ní
přijde, nemívá kouče. Šml. VII. 211. Cf. Sva-
tební. — S. mladá. Vz Přátelský (3. dod.). — S. hanácká: zelí a hrách (jídlo); kočičí s. = zelí a zemáky (v Čech. hrách s kroupami). Vck. Val. I. 23. — S. = tanec. Vz Tanec čes. (3. dod.).

321414   Svatba Svazek: 9 Strana: 0318
Svatba dobrá do týždňa. S. má veľké ústa (Činí velké výlohy). S. za deň, bieda vždy. S. za turák. Tri svatby pri jednom dyme. Slov. Zát. Př. 365a. Šli spolu ? oltáři, ale jen jejich peníze svatbu slavily. Sá. Kant. 17. S. v Solčanech (v Nitře). Vz Phĺd. 1898. 240. nn. S. na Hořicku (pověry) Vz Hoř. 142. Vz násl. S. na Pelhřim. Vz Čhorv. 12. nn. S. chodská. Vz Čes. 1. VIII. 425. S. ve vých. Slezsku. Vz ib. 369. S. v liptovském Jam- níku, v Košťanech. Vz Sbor. slov. IV. 51, V. 72.

321415   Svatba Svazek: 10 Strana: 0408
Svatba ve Slezsku. Vz Vyhl. II. 67. nn., Vlasť. I 174 nn. S. na Slov. Sb. Sl. sl. VII., 82., 89, 111., Ott. XXIV. 412., Svadba.

321416   Svatba Svazek: 10 Strana: 0666
Svatba u Vamberka. Vz Čes. 1. XV 314 nu.

321417   Svatbäný Svazek: 7 Strana: 0814
Svatbäný = svatební. S. piesne. Slov. Dbš. Úv. 45.

321418   Svatbár Svazek: 7 Strana: 0814
Svatbár, a, m. = svatebník. Na jihových. Mor. Brt.

321419   Svatbení Svazek: 10 Strana: 0408
Svatbení, n., connubium. Rozk. R. 88, Mam. A. 18a., Veleš. 118.

321420   Svatbí Svazek: 3 Strana: 0773
Svatbí, stará s., která svému dítěti n. jinému svatbu strojí, die Hochzeitsmutter. D. — S. - námluvkyně, die Freiwerberin. Reš. Vz Svat.

321421   Svatbice Svazek: 3 Strana: 0773
Svatbice, e, f., svatba, connubium. Bhrnr.

321422   Svatbiti Svazek: 3 Strana: 0773
Svatbiti, vz Svadbiti.

321423   Svatbovrahý Svazek: 10 Strana: 0408
Svatbovrahý, vz Rychlomrlý.

321424   Svatby, pl Svazek: 3 Strana: 0773
Svatby, pl., f. = svatba. U Dobrušky. Vk.

321425   Svatčina Svazek: 3 Strana: 0773
Svatčina, vz Svačina.

321426   Svatčiti Svazek: 10 Strana: 0408
Svatčiti, z toho: svačiti. G1. Ml. 349.

321427   1. Svatě Svazek: 3 Strana: 0773
1. Svatě, komp. svatěji, heilig. Něco s. slibovati, Us., připověděti. V. Měj se v ko- stele s. Hus I. 303. — S. = jistě, sicher. Kdyby byla peníze nesehnala, byla by s. nejela. Us. Vk. Ten tu s. není! Us.

321428   2. Svatě Svazek: 3 Strana: 0773
2. Svatě, ěte, n. = něco svatého, svaté dítě, das Heilige, das heilige Kind, zô äyiov. Svatětem sluje dítě. Sš. L. 18.

321429   Svatebčan Svazek: 3 Strana: 0773
Svatebčan, vz Svadebčan.

321430   Svatební Svazek: 3 Strana: 0773
Svatební, vz Svadebni.

321431   Svatební Svazek: 7 Strana: 0814
Svatební obyčeje v jihových. Čechách, vz Domácí hospodyně 1890. 346., v sev. Čecho-Němcích. Vz Kv. 1846. 256. S. ro- diče = kteří svatbu strojí, tedy z pravidla nevěstiny ; S. hospodár = starý svat. Vz Svat (dod.). Brt. Sv. 4. S. úbor na Mor. Ib. 18. S. hostina na Mor. Ib. 34. S. koláč (veliký jako žernov). Ib. 38. S. muzika. Ib. 63.

321432   Svatební Svazek: 8 Strana: 0393
Svatební. S. oběd. Vz Vykl. Svat. 37. S. mlouvy. Vz ib. 8., 12. S. roucho = rozmarina, kterou se svatebčané zdobili. Na Polensku. Ib. 88.; na Blatech = bílý šátek obdélný, bohatě vyšívaný a krajkami opatřený, který se dává nevěstě při čepeni. Ib. 110. S. oby- čeje na Slov. Vz Phľd. 1826. 124. Cf. Svatba.

321433   Svatební Svazek: 9 Strana: 0318
Svatební koláč na Val. Vz Vck. Svat. 64. S. zvyky a obyčeje v Bzinkách na Slov. a v okolí. Vz Sbor. slov. I. 76. Sr. Svatba.

321434   Svatební Svazek: 10 Strana: 0408
Svatební pověry, přípitky ve Slez Vz Vlasť. I. 194., 93. nn.

321435   Svatebnictvo Svazek: 7 Strana: 0814
Svatebnictvo, a, n. = svatební družina, Brautgefolge, n. Dch.

321436   Svatebník Svazek: 9 Strana: 0318
Svatebník, a, m. Hus. Post. 175a.

321437   Svatec Svazek: 3 Strana: 0773
Svatec, tce, m. = svatý člověk, ein Hei- liger; 2. pobožník, svatoušek, der Schein- heilige, Mucker, Frömmler, Betbruder. Cf. Světec.

321438   Svátecký Svazek: 3 Strana: 0773
Svátecký = sváteční. Šm.

321439   Svátecký Svazek: 3 Strana: 0773
Svátecký = sváteční, festlich, feiertags- mässig. Us. Dch.

321440   Sváteček Svazek: 10 Strana: 0408
Sváteček, čku, m., zdrobn. svátek. 1592. Hrubý 167.

321441   Svátečně Svazek: 3 Strana: 0773
Svátečně se obléci, festlich. Us. Jg., Šd., Dch.

321442   Svátečně Svazek: 10 Strana: 0408
Svátečně. Stál po s. ve dveřích. Tk. Pam. I. 59.

321443   Sváteční Svazek: 7 Strana: 0814
Sváteční nálada (dobrá). Šml. Kdo ve s. den pracuje, ten prý bude po smrti tratiti. Us. — Kočí byli vyfintěni po s-čnu. Kmk.

321444   Sváteční, -čný Svazek: 3 Strana: 0773
Sváteční, -čný, Feiertags-, Sonntags-. S. myslivec. Dch. S. lakotníci slúžie ďáblu Bel; Abychom v deň druhý s. chválili hodně Boha Pomni, aby deň s. světil. Hus I. 123., 129., 286. (Tč.). Zjevní tanečníci a tanečnice s-né. Hus II. 261. Slavnosť učiniti s-nou. Dch. líčení, jehož užívá, má cosi s-ného do sebe. Sš. II. 12.

321445   Svátečník Svazek: 3 Strana: 0773
Svátečník, a, m., der Feiertagsheiliger. Hněviví s-ci. Hus I. 124.

321446   Svátečnosť Svazek: 3 Strana: 0773
Svátečnosť, i, f., die Feierlichkeit, Fest- lichkeit. Obnova, s., bleskot a krása se po ní rozprostraní. Sš. L 90.

321447   Svatedlnosť, i Svazek: 3 Strana: 0773
Svatedlnosť, i, f. = svatost. Ž. wit. 92. 5.

321448   1. Svátek Svazek: 3 Strana: 0773
1. Svátek, tka, m., osob. jm. Tk. I. 312.

321449   2. Svátek Svazek: 3 Strana: 0773
2. Svátek, tku, sváteček, čku, m., der Feiertag, der Festtag. Po svátcích, ne: po svátkách. S-ky = dnové, v nichž věřící te- lesného díla nekoná, aby se duch jeho s Bo- hem a se svým vzděláním a spasením obíral. S. N. S. židovské: sobota, slavnosť novo- měsíce, slavnosť velikonoční či pesach (vz Pascha), letnice, slavn. stánku, slavn. trub (počátek občan, roku), slavn. smíření, slavn. purim či losů, svěcení chrámu atd. S. N., Sš. J. 81. S-tky ( = posvátné doby) židovské byly dvojího druhu: a) s-tky sobotné t. j. slavnosti podlé sedmera dob (dnů, měsíců, rokův) uspořádané. K nim náležely : 1. sobota t. j. sedmý den na památku odpočinutí Hospo- dinova po stvoření; 2. s. troubení čili so- botný nový měsíc t. j. první den sedmého měsíce (Tisri), spolu den nového roku ob- čanského, jenž zvučícími trubami (odtud i název) zasvěcován; 3. sobotný rok či každý sedmý rok, jenž byl rokem odpo- činutí země, kteráž úhorem ležeti musela, takže se nesmělo ani síti ani žíti; cokoli země, vinice a stromy urodily, ponecháno chudým, příchozím a polní zvěři. Toho roku nesměly se také žádné dluhy vyupomínávati a otrok hebrejský puštěn na svobodu; 4.) rok jubilejní (milostivý) t. j. rok po sedmi sobotných rocích, tedy padesátý. I v tomto roce nesmělo se ani síti ani žíti a všecka prodaná anebo lépe zastavená pole majiteli navrácena býti; i všickni Hebrejští otrokové nabyli svobody; — b) výročné s-tky, také svátky sborné nazvané, poněvadž o nich každý dospělý Israelita ke svatyni se do- staviti měl. Bylyť trojí: 1. s. velikonoční či přesnic (vz to) na památku vysvobození z Aegypta a zachování prvorozenstva usta- novený; slul také paschou (vz Pascha); 2. letnice t. j. padesátý den po velikonoci, jenž také slaností týhodnů či slavností prvotin se nazýval; byl to památný den zákono- dání na hoře sinajské a spolu slavnosť žní, o které první chleby obětovány Hospodinu; 3. s. stánků, kterážto slavnosť dne 15. mě- síce sedmého (Tisri) po 8 dní na památku přebývání na poušti se konala; pročež Israe- lité bydleli pod širým nebem ve stanech z ratolestí zelených (= pod zeleným. Us.). K těmto třem slavnostem sborným přidru- žuje se výročná slavnosť: 4. veleden očišťo- vání čili smíření, dne 10. měsíce Tisri, den to všeobecného pokání a postu, o kterémž hříchové veškerého lidu veleslavným a vele- významným způsobem usmiřováni. Svátek či slavnost' purim t. j. losů či hřebí poz- ději teprv uvedena na památku osvobození, které Esther zmařením vražedného úmyslu Hamanova vykonala. Pozdějšího původu je také svátek posvěcení chrámu, zařízený od Juddy Makkabejského na památku znovu- svěcení chrámu, Antiochem Epifanem zne- uctěného. Cf. M. Procházky Dějiny zjevení božího ve starém zák., 2. vyd. v Praze 1873. 97.-98, FS. 46.-48. (Hý.). — Svátky kře- sťanské: svátkové stálí n. výroční; nestálí, měnitelní, případní, V., hnutelní, nehnutelní, Nz., svátek noční (hod boží), s. božího těla, panny Marie, D.; s-ky velikonoční, vánoční (vánoce), svatodušní (letničné); svátek tří králův, Us., zasvěcený, Řd.; s-ky červené (kraslice, velikonoce), s-tky světlé = vánoce, Gl. 327., s. zjevení Páně, jména Ježíše, vstou- pení Páně, nejsvětější trojice, Petra a Pavla, sv. Jana Nepom., sv. Václava atd. S. po- hanské (slovanské): s. slunečné. Vz S. N., Tk. III. 196., 214., Žer. Záp. II. 190. S. při- padá, připadne v neděli. D. S. světiti, za- světiti. D. S-ky vesele stráviti. Us. Dch. Na s-ky ven ku příbuzným jeti. Naši sem chtějí ve s-ky přijet. Us. Vk. Já tam ve svátky budu psát. Us. Vk. Já na to nemohu če- kati, nebo nás s. najde. NB. Tč. 285. Pá- tečky se nepostila a svátečky nesvětila; Optej se jí, matko milá, kolik s-ků osvě- tila, kolik chudých obživila, kolik pátků se postila; Nech je v pátek, nech je v s., budeš chodit v jedných šatech; Šijú mi tam kabátek, na všední deň, na svátek; Ti se vysmívajú z chudobných děvčátek a sami nemajú kabátů na s. Sš. P. 26., 27., 502., 576., 699. (Tč.). S. paschy byl s. noční: Aby s-kům letničným obcovati mohli. Sš, J. 211., Sk. 20. (Hý.). Požehnal sedmého dne a svat jej učinil, protož dobře slovo i odpočinutie i svátek; Den sváteční neb s. slove každý den ustanovený od Boha neb od lidí, aby v ten den diela tělestného nedělali a tak slove židovsky sobota t. j. odpočinutie; Zachovánie od hřiecha jest nejdokonalejšie s-tka svěcenie; S. držeti, světiti; S.tky kněžské Buoh zamítá jako hovno: Ve s. tancovati; Ale již sú lidé mnoho s-tků nastavěli a nastavěvše s-tkóv a hodóv nejviece v ně hřešie. Hus I. 110., 129., 238., 368., 382., II. 409., 410. (Tč.). Svěť s., posť se v pátek, nebude tvůj statek krátek. Lb. V čem pátek, v tom s. (neděle). U Žamb. Dbv. O s-tky hej, po s-tcích jej. Ib. Dbv. Vímť já i bez popa, že v neděli svátek. Vz Znání. Č. — S. = prázdniny, die Ferien. Lenivému je vždycky s. Ros. Kdo nerád dělá, tomu vždycky s. V. Ne- dbalosti oddaným vždycky svátkové jsou. Kom. Močhubové a lenochové mají s-tky mnohé. Pk. — S. = jmeniny, der Namens- tag. Us. Já mám dnes s. Us. Hý. — S., Swatek (něm.), samota u Vodňan. — S., tka, m., osob. jm. Pal.

321450   Svatek Svazek: 7 Strana: 0814
Svatek, tka, m., os. jm. Vz Svach (dod.).

321451   1. Svátek Svazek: 7 Strana: 0814
1. Svátek, os. jm. Arch. VIII. 23., 53. - S. Jos., nar. 1835., žurnalista. Vz Rk. Sl., Sb. Dj. ř. 290., Ukaz. 110.

321452   2. Svátek Svazek: 7 Strana: 0815
2. Svátek. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 443., Vlšk. 513., Mkl. Etym. 399. b., Tk. VIII. 381. S. sv. Dělaja (všední den), sv. Nedě- laja (neděle, skutečný svátek). Mor. Vck. Dítě ve s. narozené má štěstí. Mus. 1853. 472.

321453   Svátek Svazek: 7 Strana: 1388
Svátek. S tky = soudní ferie. Vz Wtr. Obr. II. 636. (ze 16. stol.).

321454   Svátek Svazek: 8 Strana: 0393
Svátek. Kdo hledi na svátek, ten mo bidny statek. Slez. Nov. Př. 137. — S. Dé se (si) s. = dej si pokoj. Záp. Mor. Brt. D. II. 392.

321455   Svátek Svazek: 9 Strana: 0318
Svátek. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 232., XIV. D. odst 4. Udělati si z někoho s. = míti ho za blázna. Čes. 1. X. 303. Svátek- nesvátek Us. — S. Jos., spis. + 9. /12. 1897. Sr. Jub. XXX.

321456   Svátek Svazek: 10 Strana: 0408
Svátek Jos. Jan, spis., nar. 1870. — S. Jos, spis., 1835. -1897. Sr. Ott. XXIV. 412., Tob. 218.

321457   Svätelnica Svazek: 7 Strana: 0815
Svätelnica, e, f. = svěceníček, kropenka. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 141., 142. Vz Sva- tenice.

321458   Svateň Svazek: 3 Strana: 0774
Svateň, tně, f. = svatina. Nějakého Justa pohana rodilého ale k svatněm starozákon- ným přistoupilého. Sš. I. 153.

321459   Svatění Svazek: 3 Strana: 0774
Svatění, na Slov. = svěcení.

321460   Svatenice Svazek: 3 Strana: 0774
Svatenice, e, f. = kropenka, das Weih- wassergefäss. Slov. Bern.

321461   Svatenička Svazek: 7 Strana: 0815
Svatenička, y, f., zdrobn. svatenice. Koll. III. 139.

321462   Sväteník Svazek: 7 Strana: 0815
Sväteník, a, m. = svěceník, kněz. Slov. Sokl. II. 281., Let. Mt. sl. V. 2. 92.

321463   Svatěný Svazek: 10 Strana: 0408
Svatěný = svěcený. Tov. Sr. Svatnice.

321464   Svatěsvatý Svazek: 8 Strana: 0393
Svatěsvatý. S. krvi předrahá (píseň). XVI. stol. Wtr. Živ. c. II. 949.

321465   Sváti Svazek: 3 Strana: 0774
Sváti, sviti, svěji, svíl, svál, svín, sván, sviní, sváni; svanouti, ul, ut, utí; svívati, svanovati = váním dolů shoditi, herabwehen; dohromady váti, zusamrnenwehen. co od- kud. Vítr svál listí se stromu. Jg. — co jak. Vítr svál sníh v hromadu. Us. Jg. Spal ten plevel, aby v popel svanul. Sš. Bs. 196. Písek na hromadu s. D. — komu odkud: s očí (zmizeti). St. skl. — čím. Láska zem- ská jest jen troudem, svane všechna božím soudem. Sš. Bs. 58. — koho kam. V ne- bytnosť tě obor vědců svanul. Sš. Bs. 194. — koho s kým. Smrť chudého i s králem svěje. V.

321466   Sváti co Svazek: 7 Strana: 0815
Sváti co. S´voć mak = utéci. U Frýdka. Brt. D. 271. — co komu odkud. Jak by mu vichry pamět z duše svály. Kká. — co kam (čím). V prach ho (chrám) de- chem zloby svál. Hdk. Vítr květ se stromu do trávy svanul. Vanot z rajských obytů mile na ni (duši) zvívá. Sš. Vz Zběnouti.

321467   Svatibor Svazek: 7 Strana: 0815
Svatibor = svatobor. D. ol. I. 844.

321468   Svatice Svazek: 3 Strana: 0774
Svatice, e, f. ženská, která se dělá sva- tou, die scheinheilige Betschwester. Mor. Šd. — S. = světice, die Heilige. Slov.

321469   Svatici Svazek: 8 Strana: 0393
Svatici = rodičové ženichovi a nevěstini. Brt. D. II. 460. Na uher. Pomezí a na Val. svatové. Ib.

321470   Svatíček Svazek: 7 Strana: 0815
Svatíček. Vz Svach (dod.).

321471   Svatička Svazek: 7 Strana: 0815
Svatička, y, f., vz Svatka, Svat. Rr. Sb., Slavč. 80. a j.

321472   Svatička Svazek: 9 Strana: 0318
Svatička. S-ky = matky ženicha a ne- věsty. Val. Vck. Svat. 13. Sr. předcház. Svat.

321473   1. Svatík Svazek: 3 Strana: 0774
1. Svatík, a, m. _ svat, tchán, der Schwie- gervater. Mor.

321474   2. Svatík Svazek: 3 Strana: 0774
2. Svatík, a, m., osob jm. Slov. Sd.

321475   Svatík Svazek: 7 Strana: 0815
Svatík, a, m., vz Svach (dod.).

321476   Svatik Svazek: 8 Strana: 0393
Svatik, a, m., vz Tchán (3. dod.).

321477   Svatina Svazek: 3 Strana: 0774
Svatina, y, f. věc svatá, posvátnina. Dám vám s-ny Davidovi věrné. Sš. Sk. 155., 162. — S. = část oběti, jež dle zákona Lev. 22. 2. 7. 10. kněžím připadala. — S., pře- nes. slovo boží, svaté svátosti a posvátná tajemství, das Heilige, zô ňyiov. Sš. Mt 104. (Hý.). — S. = místo svaté, svatyně, das Heiligste im Tempel. Ty ve s-ni přebýváš. Žalm. 21. — S. == svatice. Zlob.

321478   Svatinný Svazek: 3 Strana: 0774
Svatinný, Heiligthums-. Br.

321479   Svatinný Svazek: 7 Strana: 0815
Svatinný. S. stráž, custodia sanctuarii, nádobí. Ol. Num. 18. 5., 3. 31.

321480   Svatinský Svazek: 3 Strana: 0774
Svatinský = svatinný. Pass.

321481   Svatinský Svazek: 7 Strana: 0815
Svatinský. S. věc, sanctuarii. Ol. Ezech. 48. 18.

321482   Svatiný Svazek: 3 Strana: 0774
Svatiný = svatý, heilig, zastr. Alb. ms.

321483   Svatiše Svazek: 3 Strana: 0774
Svatiše, e, f., catocala, hmyz.

321484   Svatiště Svazek: 7 Strana: 0815
Svatiště, ě, n. = tabernaculum. Hnoj. Vz Svatina.

321485   Svätitelský Svazek: 7 Strana: 0815
Svätitelský. S. hodnosť. Zbr. Lžd. 109.

321486   Svatiti Svazek: 3 Strana: 0775
Svatiti, .na Slov. — světiti.

321487   Svätizeň Svazek: 7 Strana: 0815
Svätizeň, zně, f. = posvätný majetok; svetizeň = svetský majetok. Slov. Hdž. Větín. 47.

321488   1. Svatka Svazek: 3 Strana: 0775
1. Svatka, y, f. Stará s., starosvatka. Vz Svata Na mor. Zlínsku. Brt.

321489   2. Svatka Svazek: 3 Strana: 0775
2. Svatka, y, f. = příbuzná manželstvím, zvl. mužova sestra, des Mannes Schwester. Vz Želva. — S. = bratrova žena, Frau des Bruders. Bern. — S. = mého dítěte tchýně. Plk.

321490   3. Svatka Svazek: 7 Strana: 0815
3. Svatka, y, f. = vlastní jm. ze 14. stol. Mus. 1880. 467.

321491   Svatka Svazek: 8 Strana: 0393
Svatka, vz Tchyně (3. dod.). — S. stará = obratná žena obyč. z příbuzenstva, jež na svatbě zastupuje matku nevěstinu a všecko svatební veselí pořádá; jí po boku stojí starý svata. Na vých. Mor. Cf. Svarbí. Brt. D. II. 461.

321492   Svátkopeníz Svazek: 3 Strana: 0775
Svátkopeníz, e, m., das Feiergeld. Srn.

321493   Svátkosvětil Svazek: 3 Strana: 0775
Svátkosvětil, a, m., der gern Feiertage hält. Berl. král. 117.

321494   Svátková Svazek: 9 Strana: 0318
Svátková, é, f. = svatička. Val. Vck. Svat. 13.

321495   Svátkovati Svazek: 3 Strana: 0775
Svátkovati = svátek či svátky slaviti, feiern, feriare. — jak. S. márne a sice ve smyslu mravném ... ve přesných, čistých ctnostech křesťanských. Sš. I. 196. — kde. V apokalypse duch Janův svátkuje, v jiných spisech všedňuje. Sš. Zj. 344.

321496   Svatkovice Svazek: 3 Strana: 0775
Svatkovice, ves v Bechyňsku u Bernar- dic. Vz S. N.

321497   Svátkový Svazek: 7 Strana: 0815
Svátkový. S. strava (jídaná o svátcích, lepší). NZ. I. 48.

321498   Svatlica Svazek: 8 Strana: 0393
Svatlica, e, f. = svatka. Slov. Čes. 1. V. 244.

321499   Svatněsvatý Svazek: 3 Strana: 0775
Svatněsvatý, sacrosanctus. S. sbor. Arch. III. 417.

321500   Svatnica Svazek: 8 Strana: 0393
Svatnica. S-ce žádají od ženicha plat. Phľd. 1895. 702.

321501   Svatnice Svazek: 7 Strana: 0815
Svatnice = sakristie. Hnoj.

321502   Svatnice, e Svazek: 3 Strana: 0775
Svatnice, e, f., zastr. — svatyně, das Hei- ligthum. Bhm., Ctib.

321503   Svatník Svazek: 7 Strana: 0815
Svatník, a, m. = kostelník. Hnoj.

321504   Svatnosť Svazek: 10 Strana: 0408
Svatnosť, i, f., sacramentum, Mam. V., sanctitudo. Rozk. P. 1321.

321505   Svatný Svazek: 3 Strana: 0775
Svatný = svatý, heilig, geweiht. Bel., Sal., Sl. 175. S. den. ZN.

321506   Svato Svazek: 8 Strana: 0393
Svato, a, m. = tchán. Mor. Hloušek. Cf. Svatka (3. dod.).

321507   Svato zůstatek Svazek: 7 Strana: 0816
Svato zůstatek, tku, m. = svatozbytek. Koll. IV. 69.

321508   Svatoanenský Svazek: 7 Strana: 0815
Svatoanenský ústav v Praze (u sv.Anny).

321509   Svatoanežský Svazek: 10 Strana: 0408
Svatoanežský klášter. Tbz. V. 9. 60.

321510   Svatoapoštolský Svazek: 7 Strana: 0815
Svatoapoštolský. S. stolice. Mus. 1891. 309.

321511   Svatobáje, f Svazek: 3 Strana: 0775
Svatobáje, f., Paramythion, n. Dch.

321512   Svatobarborský Svazek: 8 Strana: 0393
Svatobarborský. S. škola, Kutn. šk. VIL

321513   Svatobartolomějské rolí Svazek: 3 Strana: 0775
Svatobartolomějské rolí, Spitalhof, sta tek u Karlina. PL.

321514   Svatobázeň Svazek: 3 Strana: 0775
Svatobázeň, zně, f. = svatá bázeň, die hl. Scheu. Neosmělili tázati se ho z úcty a s-zně. Sš. J. 305., Sk. 58. (Hý.).

321515   Svatobernardský Svazek: 10 Strana: 0408
Svatobernardský pes. Us

321516   Svatobitec Svazek: 3 Strana: 0775
Svatobitec, tce, m., der für etwas Heili- ges kämpft o. einen Heiligen tödtet. Jg.

321517   Svatoblažejský Svazek: 9 Strana: 0462
Svatoblažejský. S. pouť. Tbz. IV. 2. 259.

321518   Svatobní Svazek: 10 Strana: 0408
Svatobní úmluva (svatební). Wtr. exc.

321519   Svätoboj Svazek: 7 Strana: 0815
Svätoboj, e, m., syn Svatopluka I. Šf., Výb. II. 1561.

321520   Svatoboleslavský Svazek: 10 Strana: 0408
Svatoboleslavský. S. p. Marie. Dost. Pov. 36

321521   Svatobor Svazek: 3 Strana: 0775
Svatobor, u, m. = svatý háj, hl. Hain. Hlas ze s-ru. Cf. Svatoháj. Šm. — S., vrch u Sušice. - S. = spolek v Praze mající za účel podporováni spisovatelů českých a oslavení památky jejich. S. N. — S., něm. Zwetbau, ves u Bochova. — S., a, m., osob. jm. Pal., Půh. I. 346.

321522   Svatobor Svazek: 7 Strana: 0815
Svatobor = sv. háj. Cf. Phľd. II. 21.-22. — S.= spolek. Pal. Rdh. III. 117., Tf. Mtc. 260., 262. - S., os. jm. D. ol. III. 121., Phľd. II. 108. S. z Búsovny. Pal. Rdh. II. 383. S-ra přeložili Němci na Fridricha. Pal. Rdh. II. 200 Cf. Svach (dod.).

321523   Svatobor Svazek: 9 Strana: 0318
Svatobor založen koncem r. 1861. Vz Řezn. Pal. 228. — S. nad Kováčem na Ho- řicku. Hoř. 109.

321524   Svatoborský Svazek: 7 Strana: 1388
Svatoborský ze: Svatobořice Půh. V. 168.

321525   Svatoborský. S Svazek: 10 Strana: 0408
Svatoborský. S. nadace (od Svatoboru). Hlk. X. 132.

321526   Svatobořice Svazek: 3 Strana: 0775
Svatobořice, Swatobořitz, ves u Kyjova.

321527   Svatocitný Svazek: 9 Strana: 0318
Svatocitný. S. rozkoš. Pal. Záp. I. 28. Sr. Svatocitý.

321528   Svatocitý Svazek: 7 Strana: 0815
Svatocitý, von hl. Gefühlen begeistert. Hodža, náš s. rečník. Trok. 90.

321529   Svatoctíti Svazek: 3 Strana: 0775
Svatoctíti = s velikou úctou ctíti, heilig verehren. Kam.

321530   Svatocudný Svazek: 3 Strana: 0775
Svatocudný, zastr. — svatočisťý, sancte purgans. Jir. S. voda == čistící, Reinigungs-. LS. v. 54. Cf. Guda, das Reinigungsgericht. Výb. 1. 3. Cud = čistota, s. — svatočistný. Šf. Vz Očista, Bdl. Obr. 106., 108.

321531   Svatocúďný Svazek: 9 Strana: 0318
Svatocúďný. S. voda (při božích soudech vodou konaných). Pal. Děj. I. 1. 214.

321532   Svatocudný. S Svazek: 10 Strana: 0408
Svatocudný. S. voda. Vz Jir. Prove 188.

321533   Svatočinitel Svazek: 7 Strana: 0815
Svatočinitel, e, m., Seligmacher, m. 15. stol. Mnč. R. 77.

321534   Svatočinný Svazek: 3 Strana: 0775
Svatočinný = svatým činící, heilig- machend. S. moc. Sš. I. 166. (Hý.).

321535   Svatočíslo Svazek: 3 Strana: 0775
Svatočíslo, a, n., die hl. Zahl. Potom s. apoštolů doplněno býti musilo. Sš. Sk. 5. (Hý.).

321536   Svatočistný Svazek: 3 Strana: 0775
Svatočistný, heiligsühnend. Srn.

321537   Svatodějný Svazek: 3 Strana: 0775
Svatodějný = svatočinný. Sš. I. 66. (Hý.).

321538   Svatodruh Svazek: 7 Strana: 0815
Svatodruh, a, m., vz Paranymfa.

321539   Svatoduch Svazek: 3 Strana: 0775
Svatoduch, a, m., der heil. Geist. Jed- nota a s. o s-chu svědectví dává. Sš. J. 269. (Hý.).

321540   Svatoduch Svazek: 7 Strana: 1388
Svatoduch, pneuma. Pršp. 85. 33.

321541   Svatodumný. S Svazek: 10 Strana: 0408
Svatodumný. S. duše. Zr. Zahr. 83.

321542   Svatodušek Svazek: 3 Strana: 0775
Svatodušek, ška, m., der Scheinheilige. Us.

321543   Svatoduší Svazek: 3 Strana: 0775
Svatoduší, n., die Pfingsttage. Šm.

321544   Svatoduška, y Svazek: 3 Strana: 0775
Svatoduška, y, m. a f., Scheinheiliger, Scheinheilige. Us.

321545   Svatodušní Svazek: 7 Strana: 0815
Svatodušní svátky sluji v Gemersku rusadlje (sg.), rusadla (pl.), u jiných Slo- váků turice. Šf. III. 86. S. sněm, Výb. II. 1244., bouře v Praze r. 1848. Pal. Rdh. III. 286. S. dešč oklepe rež. Slez. Šd.

321546   Svatodušní Svazek: 8 Strana: 0393
Svatodušní svátky (letnice). Obyčeje k nim se táhnoucí vz v Oester. Mon. (Böhm.). I. 445. S. jablka. NZ. V. 586.

321547   Svatodušní Svazek: 9 Strana: 0318
Svatodušní svátky (p »věry o nich). Vz Hoř. 200.

321548   Svatodušní, -ný Svazek: 3 Strana: 0775
Svatodušní, -ný, den heil. Geist betref- fend, Pfingst-. S. svátek, neděle, hod boží, svátky. D.

321549   Svatoháj Svazek: 3 Strana: 0775
Svatoháj, e, m., der heil. Hain. Kká. S. 93. Cf. Svatobor.

321550   Svatohaštalský Svazek: 8 Strana: 0577
Svatohaštalský kostelník, s. osada. Arch. XV. 548.

321551   Svatohavelský Svazek: 3 Strana: 0775
Svatohavelský, Galii-. S. kostel, úrok, plat (o sv. Havlu obyčejný). Us.

321552   Svatohavelský Svazek: 7 Strana: 0815
Svatohavelský úrok. Výb. I. 1243., Arch. VIII. 534.

321553   Svatohavelský. S Svazek: 10 Strana: 0408
Svatohavelský. S. brána v místech, kde jest nyní Můstek Dolen. Pr. 497. S. město = okolí sv. Havla v Praze. Ib. 275.

321554   Svatohodovník Svazek: 7 Strana: 0815
Svatohodovník, a, m. Hnoj.

321555   Svatohora Svazek: 3 Strana: 0775
Svatohora, y, f. = svatá hora, der hl. Berg. Byli na s-ře svědky slávy jeho. Sš. Mr. 64. (Hý.).

321556   Svatohorský Svazek: 3 Strana: 0775
Svatohorský, vom heil. Berg. Jak si krásná k milování s-ská Maria; Vypros nám požehnání, ó s-ská pani, ať víra, naděje, láska přebývá mezi námi. Sš. P. 54. (Hý.).

321557   Svatohorský Svazek: 7 Strana: 0815
Svatohorský. S-ská matičko (zvolání)! Us.

321558   Svatohostina Svazek: 3 Strana: 0775
Svatohostina, y, f. = svatá hostina, sva- tovečeře. Sš. J. 278. (Hý.).

321559   Svatohostýnský Svazek: 8 Strana: 0393
Svatohostýnský. S. hradisko. Mtc. 1895, 108.

321560   Svatohra Svazek: 7 Strana: 0815
Svatohra, y, f. Koll. St. 58.

321561   Svatohrad Svazek: 7 Strana: 0815
Svatohrad, u, m. = hradiště. Šf. Strž. I. 566.

321562   Svatohrůza Svazek: 3 Strana: 0775
Svatohrůza, y, í. — cit bázně ze pří- tomnosti svaté osoby n. sv. věci pochodící, Hk., svatá, posvátná hrůza. Hý. An se ho zmocní s. Sš. Zj. 461.

321563   Svatohrůzný Svazek: 7 Strana: 0815
Svatohrůzný = sv. hrůzu působící. Kká.

321564   Svatoch Svazek: 3 Strana: 0775
Svatoch, a, m , osob. jm. = Svatoslav. Pal., Gl. 327.

321565   Svatoch Svazek: 3 Strana: 0775
Svatoch, a, m. = svatoušek, der Schein- heilige. Vz Svatice. Šd.

321566   Svatoch Svazek: 7 Strana: 0815
Svatoch, a, m., vz Svach (dod.).

321567   Svatocha Svazek: 3 Strana: 0775
Svatocha, y, f., osob. jm. Pal., Mus. 6. 66.

321568   Svatochlebník Svazek: 3 Strana: 0775
Svatochlebník, a, m., kdo s chlebem tělo boží chce jísti. Hol.

321569   Svatochna Svazek: 7 Strana: 0815
Svatochna, y, f., vz Svata (dod.).

321570   Svatochrám Svazek: 10 Strana: 0408
Svatochrám, u, m. Zub. Még. 20.

321571   Svatoivanský Svazek: 9 Strana: 0462
Svatoivanský. S. poustevna. Tbz IV. 1. 181.

321572   Svatojakubský Svazek: 3 Strana: 0775
Svatojakubský, St. Jakobi-. S. kostel, občanská škola (v Praze), výpověď z nájmu.

321573   Svatojakubský Svazek: 8 Strana: 0393
Svatojakubský. S. škola v Kutné Hoře. Kutn. šk. VIL

321574   Svatoján Svazek: 3 Strana: 0775
Svatoján, a, m. 24. června pálí se S.: chasa mužská nakopí tí hromad haluzí, do prostředku každé kupy zakládá se máj atd. Vz Sš. P. 734.

321575   Svatoján Svazek: 7 Strana: 0815
Svatoján. S-ny = ohně svatojanské. U Rovenska. Mus. 1891. 259.

321576   Svatojanče Svazek: 7 Strana: 0815
Svatojanče, ete, n. = jablko, Johannis- apfel, zraje ku konci června. Dch., ZObz. XXIV. 216.

321577   Svatojánek Svazek: 3 Strana: 0775
Svatojánek, nku, m., druh štěpů pla- ných. Us. Dch. — S. = svatojanská muška, Johanniswurm. Msk. 32.

321578   Svatojánek Svazek: 10 Strana: 0408
Svatojánek, vz Šklebiti se.

321579   Svatojánka Svazek: 3 Strana: 0775
Svatojánka, y, f. — svatojanská muška. Vz Svatojánek.

321580   Svatojánka Svazek: 7 Strana: 0815
Svatojánka, y, f. = druh hrušek, jablek, bramborů. Mor. Brt., Vck.

321581   Svatojanky Svazek: 3 Strana: 0775
Svatojanky, pl., f., druh hrušek.

321582   Svatojánky Svazek: 8 Strana: 0393
Svatojánky = malé studánky, jejichž zřídlo trvá od jara do sv. Jana, potom vyschne. Slov. Brt. D. II. 392.

321583   Svatojanský Svazek: 3 Strana: 0775
Svatojanský, Johannis-. S. kostel, klá- šter. — S. — co o sv. Janě bývá, Johannis-. S. plat, oheň. Vz S. N. — S. jablko, der Johannisapfel; chléb n. žito n. matečné žito, námel, das Mutterkorn a 2. lusk kožitý, ne- pukavý, s tlustou a masitou vnitřní vrstvou, das Johannisbrod; koření = krevničník; kvítí, die Johannisblume, Chrysanthemum leucan- themum; muška (svatojánka). Hoří, hoří sva- tojanský ohníček, nakládal ho ten volačí syneček; hoří, hoří s. lalija, nakladla jí ta volačja Marina. Sš. P. 734. Oči jeho leskly se jako s. mušky. Stnk., Jg. Vz S. N. — S. hory, Johannisberg, ves u Svín.

321584   Svatojanský Svazek: 7 Strana: 0815
Svatojanský. S. výhon či odrostek, lampyris, Johannistrieb; chléb či rohovník, ceratonia siliqua, Johannisbrodbaum, Sl. les., Mllr. 31., bylina, jahody, jazyk, kořen, Mllr. 22., 25., 89., 18.; noc, Us., oheň, vz Sbtk.Výkl. 28., Zbrt.285., Mus. 1891. 253., obřady, vz v Mus. ib., Vájanoc; muška, světluška, vz Svatojanek, Janíček, Světla- janíček. Kk. Br. 224., Mllr. 27., 58. Kam s. mušky večer člověka zavedou, tam na něho štěstí čeká; Svití-li s. mušky jasně, ohlašují pěkné počasí; S. muška (ohnivý brouček) zove se poslicí Sudiček a kdo ho zabije, rozhněvá S-ky. Us. Kšť. S. večer. Vz Zbrt. 131. S. žába = rosnička (vz toto v dod.). Účinek s-ké rosy; Koupel za ve- čera s-ského: Význam a) rostlin podlé li- dového podání s-ského, b) některých zví- řat; O sletu čarodějnic v noci s-ké. Vz Mus. 1891. 472., 473., 475., 485., 487. — S. proudy nad Štěchovicemi u Prahy. Vz Ott. VI. 55;, — S. potok či Kačák vzniká na Žbáně u Řenčova, teče mimo Žehrovice, Družec, Chrustenice, Lodenice do Berounky. Vz Krč. v Kv. 1885. 642. — S. evangelium. Anth. I. 3. vd. V.

321585   Svatojansky Svazek: 7 Strana: 1388
Svatojansky jazyk = mlčelivý.

321586   Svatojanský Svazek: 8 Strana: 0393
Svatojanský. S. ohně. Vz NZ. IV. 262., Oestr. Mon. (Böhm.). I. 447., Vck. Val. I. 84. S. postýlka, na Vysocku. Vz NZ. IV. 538. S. řád. Wtr. Živ. c. II 695. — S. peří = sucho- par, eriophorum. Č. Brod. Nár. list. 1896. č. 244. feuill. — S. žito, claviceps purpurea, rostl. Brt. D. II. 501. S. zvonečky (Zábř.), vz Žabí (3. dod.). — S. tanec. Vz Zbrt. Tan. 194. S. tanečník = ztřeštěně tančící (kolem ohňů svatojanských). Zbrt. Tan. 52.

321587   Svätojanský Svazek: 9 Strana: 0318
Svätojanský. S-ské teľa (pozdní, ne- vhodné na příchovek). Slov. Zát. Př. 21b. S kvítko — kopretina bílá. Mus. ol. III. 136., Hoř. 107.

321588   Svatojanský Svazek: 9 Strana: 0462
Svatojanský. Měl v hla\ě myšlének jako s-ských mušek. Jrsk. X. 67.

321589   Svatojanský. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svatojanský. S. postýlka. Vz Čes. 1. XII. 458. nn. S. noc, oheň. Ve Slez. Vz Vlasť. I. 172.

321590   Svatojasný Svazek: 7 Strana: 0815
Svatojasný. S. obydlí. Dlouhov. Zdor. 161.

321591   Svatojirský Svazek: 7 Strana: 0815
Svatojirský úrok. Výb. I. 985., Arch. VIII. 534. S. potok (knovízský).

321592   Svatojirský, St Svazek: 3 Strana: 0775
Svatojirský, St. Georgi-. S. termín, úrok, kostel a klášter (v Praze). Jg., Pal.

321593   Svatojosefský. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svatojosefský. S. jednota. Mtc. 1902. 450. S. pouť v Praze. Vz Vykl. Obrz. 165.

321594   Svatojurci Svazek: 7 Strana: 0815
Svatojurci v Rusku = strana staro- či velkoruská, naproti národovcům, ukrajino- filům, již uvádějí do knih jazyk národní (maloruský). Vz Pyp. K. I. 334. nn.

321595   Svatojurský Svazek: 9 Strana: 0318
Svatojurský. S. pieseň. Vz Sbor. slov. III. 84.

321596   Svatokateřinské lázně Svazek: 3 Strana: 0775
Svatokateřinské lázně, St. Katharina- bad, lázně u Počátek.

321597   Svatokateřinský Svazek: 7 Strana: 0815
Svatokateřinský. S. legenda. Jir. Mor. 15., Anth. I. 3. vd. VII.

321598   Svatokon Svazek: 3 Strana: 0775
Svatokon, u, m. = sv. úkon n. výkon, die hl. Handlung. Sbírka almužny jmenuje se s-nem. Sš. 1. 368. (Hý.).

321599   Svatokorunský Svazek: 10 Strana: 0409
Svatokorunský klášter v již. Čech. Arch. XXI. 284.

321600   Svatokrádce Svazek: 3 Strana: 0775
Svatokrádce (dle Rukojmě), e, svato- krádežník, a, m., der Kirchendieb. Kom., V. Ten, jenž vládne, přikazuje-li proti vóli boží, jako falešný svědek boží a s. jmá jmien býti; Všichni tací jsú zloději, lotři a s-ci. Hus 1. 91., 339. (221., 451.). Vz Rb. 272.

321601   Svatokrádcový Svazek: 3 Strana: 0775
Svatokrádcový skutek učiniti. BO.

321602   Svatokrádec Svazek: 7 Strana: 0815
Svatokrádec, novotvar: -krádce. Gb. Ml. I. 82.

321603   Svatokrádec Svazek: 9 Strana: 0318
Svatokrádec, dce, m. Rozb. III. 617.

321604   Svatokrádee Svazek: 10 Strana: 0389
Svatokrádee.

321605   Svatokradení Svazek: 7 Strana: 0815
Svatokradení, n. = svatokrádež. 15. stol. Mnč. R. 94.

321606   Svatokrádestvo Svazek: 7 Strana: 0815
Svatokrádestvo, a, n., Sv. ruk. 324., 326., svatokrádství, 325., 328., svatokrádež- ství. 330.

321607   Svatokrádež Svazek: 3 Strana: 0775
Svatokrádež, e, f. = odcizení, porušení n. i neslušné užíváni něčeho svatého, Bohu a cti jeho posvěceného, der Kirchenraub, -diebstahl V. Vz S. N. S. páchati. Gníd. Svatokrádeže se dopustiti, dočiniti. Us. (Hanebná popova) vina bude s-žem (m.!). Št. N. 140. S. jest buď osobná, persönlicher Gottesraub, sacrilegium personale, neb věcná, sachlicher G., s. reale, aneb místná, örtlicher G., s. locale. MP. 121., Hk. Který se štítě model s. dopouštíš. Sš. I. 39.

321608   Svatokrádež Svazek: 7 Strana: 0815
Svatokrádež. Sv. ruk. 323. S. co jest a pokuta. Cor. jur. IV. 3. 2. 441.

321609   Svatokrádežně Svazek: 7 Strana: 0815
Svatokrádežně, kirchenräuberisch. Bern.

321610   Svatokrádežnice Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokrádežnice, e, f., die Kirehendie- bin. Jg.

321611   Svatokrádežník Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokrádežník, a, m. = svatokrádce. Ros.

321612   Svatokrádežnosť Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokrádežnosť, i, f., kirchenräube- rische Beschaffenheit. St. svob. 1523.

321613   Svatokrádežný Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokrádežný, -ní, kirchenräuberisch. V , Kom.

321614   Svatokrádežný Svazek: 7 Strana: 0815
Svatokrádežný. Sv. ruk. 324., 328., 329. S. lup, Čch., ruka. Pdl.

321615   Svatokrádežský Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokrádežský = svatokrádežný, kir- chen-, gotträuberisch. Jistě dědictví chu- dých jest zbožie kostelóv a s-kú ukrut- ností se jim utrhuje. Hus II. 221.

321616   Svatokrádežství Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokrádežství, n. = svatokrádeš. Br. Kostel lstíti s. jest. Hus II. 222.

321617   Svatokrádežství Svazek: 7 Strana: 0815
Svatokrádežství. Sv. ruk. 330.

321618   Svatokrádežstvo Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokrádežstvo, a, n. = svatokrádeš. S. jest, když kdo s jeptiškú hřeší atd. Hus III. 187.

321619   Svatokradný Svazek: 8 Strana: 0393
Svatokradný. Vrch. Tryz. 134.

321620   Svatokradný Svazek: 10 Strana: 0409
Svatokradný, sacrilegus. S. ruce. ML. 35b., Zr. Čer. 254.

321621   Svatokrádství Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokrádství, n. = svatokrádeš. Sš. I. 203.

321622   Svatokrádství Svazek: 7 Strana: 0815
Svatokrádství. Sv. ruk. 325., 328., svato- krádstvo. 155., Št. Kn. š. 228. 14.

321623   Svatokrádstvo Svazek: 9 Strana: 0318
Svatokrádstvo. Hus. Hř. 248b.

321624   Svatokŕesťanský Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokŕesťanský. S, píseň. Sš. P. 760.

321625   Svatokresťanský Svazek: 8 Strana: 0393
Svatokresťanský. S. víra, Snm. L 408.

321626   Svatokřížský Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokřížský klášter, Heiligen-Kreuz- Kloster. Šb.

321627   Svatokunhutský Svazek: 7 Strana: 0815
Svatokunhutský soud. Mtc. XV. 341.

321628   Svatokunhutský Svazek: 8 Strana: 0393
Svatokunhutský. S. sněm. Kat. z Žer. I. 85.

321629   Svatokupčiti Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokupčiti, il, en, ení = svatokupcem býti, Simonie treiben. — kde: ve chrámu církve s. Bel. — proti čemu: proti písmu s. Hus I. 395. s kým. S kým s-čí (bi- skup)? Hus I. 414. — čím: měněním far. Hus I. 494. proč: pro smilstvie. Hus III. 246. — jak: bez studu. Ib. I. 468.

321630   Svatokupec Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokupec, pce, m. = kdo prodává n. kupuje sv. věci, jako křest atd., der Simonist. Lom., Star. let. S. zle držie penieze chudým, jimiž kupčí bez potřeby; Že jsú s-ci, svato- krádci, to jest proto, že kradú sv. almužnu, jenž slove proto svatá, že jest pro pána Boha, jenž jest svatý nad svatými ; S. jest, kto pro chválu aneb pro službu duchovní věc dává; Každý takový jest s., protože neřádně chce mieti duchovnie věc, to věz posvátnú za tělestnů. Hus I. 219., 451., 477., III. 231. (Hus I. 235., 381., 468., 469., 471., III. 231.. 236 , 237. — Tč.).

321631   Svatokupecky Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokupecky biskupa v město osaditi, simonistisch. Hus I. 458.

321632   Svatokupecký Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokupecký, gotträuberisch, simoni- stisch. Br. S. věc. Jel. S. myšlení, žádosť, hřích. Hus 1. 343., 461., III. 285.

321633   Svatokupectví Svazek: 7 Strana: 0815
Svatokupectví. Žžk. 6.

321634   Svatokupectví, n Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokupectví, n. = prodej n. kupováni so, věcí, služeb atd. S. = zjednání, nabytí udílení duchovních darů a mocí, úřadů obročí za světský zisk: plat, službu, zboží, die Simonie. Vz S. N., Tk. III. 238. — Št. S. či simonie, lat. simonia = usilování, du- chovní dobro nebo něco, s čímš duchovní dobro spojeno jest, za peníze nebo za cenu peněšnou koupiti n. prodati. S. se rozličně rozvrhuje, rozeznávámeť: 1. s. myslné, si- monia mentalis, podává-li někdo časnou věc s úmyslem, aby duchovní věc za to vzal, aniž poznává druhý tohoto úmyslu, a také ani mlčky k tomu nepřivoluje; 2. s. úmluvné, s. conventionalis, když buď mlčemná nebo výslovná úmluva místo má. Tato s. je a) buď čiré (pura), nevykoná-li se uzavřená úmluva od žádné strany, aneb b) smíšené (mixta) vykoná-li se od jedné, aneb posléze c) skutečná (realis), vykoná-li se od obou stran. Zvláštní druh s. úmluv- ného je s. důvěrné (s. confidentialis). které v tom záleží, že druh druhovi odstoupí duchovní obročí (benefícium) aneb jemu k tomu dopomůže pod tou podmínkou, aby druh za nějaký čas buď obročí duchovní aneb jednu čásť důchodu jemu samému aneb jinému zase ustoupil. S. úmluvně realné a s. důvěrné jsou případy vyhrazené a spa- dají pod větší kladbu. MP. 121. Hřích s. zove se i simonií a vzal název svůj od Simona (Skut. ap. 8. 20), jenž od apoštolů dary ducha sv. koupiti chtěl. MP. 122. (Hý.) S. kupování a prodávání věci duchovních, a posvátných, svátostí, úřadův a důstojností církevních a podobní pokusové hříšní, si- monie, die Simonie. Sš. Sk. 101. S. jest zlé přivolenie k směněnie duchovnie věci za neduchovnie; S. jest (zlé) svaté věci kupo- vání i prodávání; S. jest zlá vuole k smě- nění duchovní věci za tělestnú; Každý, jenž přivoluje ku s., též hřešie a jest účasten; S. tupí sv. ustavenie; Od Říma až do Čech s. se vylilo; Český ten blud má jméno s-tvie od skutka, protože svatou věc lidé prodá- vají neb kupují nezřiezene. Hus I. 393., 394., 410., 452., 477., II. 10., III. 230. (1. 178., 219., 343., 381., 447., 452., 456., 458,, 469., 476., 477., III. 185., 230., 231., 286. — Tč.).

321635   Svatokupectvo Svazek: 9 Strana: 0318
Svatokupectvo, a, n. Hus. Hř. 246a.

321636   Svatokupitelný Svazek: 3 Strana: 0776
Svatokupitelný, durch Simonie erkäuf- lich. Jg.

321637   Svatokúzel Svazek: 10 Strana: 0409
Svatokúzel = kouzle posvátnými věcmi a na posvátných místech. XV. stol. (List. fil. V. 228. ). S-zly, arioli. Mam. A. 15a.

321638   Svatokúzlení Svazek: 10 Strana: 0409
Svatokúzlení, n. XV. stol. List. fil. V. 228. Sr. Svatokúzel.

321639   Svatoladně Svazek: 10 Strana: 0409
Svatoladně. Piseň s. se ozvala. Zr. Kri3t. 159.

321640   Svatolahodný. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svatolahodný. S. píseň. Zr. Krist. 47.

321641   Svatolina Svazek: 10 Strana: 0409
Svatolina, y, f., santolina, rostl. Vz Ott. XXII. 617.

321642   Svatoliua Svazek: 3 Strana: 0776
Svatoliua, y, f., santolina. die Heiligen- pflanze. Rstp. 898.

321643   Svatomalířství Svazek: 3 Strana: 0776
Svatomalířství, n., die Heiligenmalerci. Šm.

321644   Svatomanželský Svazek: 7 Strana: 0815
Svatomanželský stav. Brt. Sv. 8.

321645   Svatomanželský Svazek: 9 Strana: 0318
Svatomanželský. S. slib. 1631. List. 107.

321646   Svatomarianský. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svatomarianský. S. oči. Sá. XVII. 165.

321647   Svatomarkétský Svazek: 10 Strana: 0409
Svatomarkétský roj. Vz Čes. 1. X 480. S. pouť. Us.

321648   Svätomartiniada Svazek: 7 Strana: 0815
Svätomartiniada, y, f. = národní epos od Sládkoviče. Vlč. Lit. slov. 85.

321649   Svatomartinský Svazek: 3 Strana: 0776
Svatomartinský, Martins-. S. husa, lis. Vz Svátky ve S. Ň.

321650   Svatomářský Svazek: 3 Strana: 0776
Svatomářský mistr, miles s. Mariae, Marien-Ordensritter, Gl. 327., křížovník. Tk. IV. 171.

321651   Svatomíchalský Svazek: 9 Strana: 0318
Svatomíchalský. S. fara v Praze. Pal. Děj. III. 1. 40.

321652   Svatomikulášský Svazek: 7 Strana: 0815
Svatomikulášský. S. slavnosť. Vz Brt. Dt. 248. Školní rytíři s-ští (žáci sv. Miku- láše dárky sbírající). Zbrt. 234. 498*

321653   Svatomikulášský Svazek: 10 Strana: 0409
Svatomikulášský průvod. Souk. 11. Čes. 1. XI. 63.

321654   Svatomilostný. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svatomilostný. S. píseň. Lit. II. 534.

321655   Svatomír Svazek: 3 Strana: 0776
Svatomír, a, m., osob. jm. Pal. Cf. Tk. I. 414.

321656   Svatomír Svazek: 7 Strana: 0816
Svatomír. Vz Svach (dod.). Arch. VII. 333., 237.

321657   Svatomír Svazek: 8 Strana: 0393
Svatomír, os. jm. Arch. XIII. 261., XIV. 85., 77.

321658   Svatomísa Svazek: 7 Strana: 0816
Svatomísa, y, f. = patena. Koll. St. 753.

321659   Svatomluvec Svazek: 3 Strana: 0776
Svatomluvec, vce, m., der Hierophant. Šm.

321660   Svatomoc Svazek: 3 Strana: 0776
Svatomoc. j, f. svatá moc, die hl. Ge- walt, Macht. Částku s-ci od apoštolův ob- drželi. Sš. Sk. 139. (Hý.).

321661   Svatoň Svazek: 3 Strana: 0776
Svatoň, ě, m., osob. jm. Pal. Svatoslav.

321662   Svatonádoba Svazek: 7 Strana: 0816
Svatonádoba, y, f., hl. Gefäss. Koll. St. 753.

321663   Svatoněk Svazek: 3 Strana: 0776
Svatoněk, ňka, m., osada u Viči při Rožnově. Tč.

321664   Svatonice Svazek: 3 Strana: 0776
Svatonice, ves u Písku,

321665   Svatonoční Svazek: 7 Strana: 0816
Svatonoční společnost. Čch. St. 58.

321666   Svatoňovice Svazek: 7 Strana: 0816
Svatoňovice od Svatoně. Pal. Rdh. I. 134., S. N. XL 205. Kdy je v Mal. S-cích dobře a kdy zle? Vz Sbtk. Krat. h. 113.

321667   Svatoobradosloví Svazek: 7 Strana: 0816
Svatoobradosloví, n. = liturgika. Hnoj.

321668   Svatoondřejský. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svatoondřejský. S. zvyky. Vz Vyhl. II. 3., 5.

321669   Svatoostatek, Vz Svazek: 7 Strana: 0816
Svatoostatek, Vz Svatozbytek.

321670   Svatoozdoba Svazek: 7 Strana: 0816
Svatoozdoba, y, f. Bronzová prsní s. Koll. St. 300.

321671   Svatopění Svazek: 3 Strana: 0776
Svatopění, n. = svaté pění, hl. Gesang, V prvocírkvi s. z vlastního plného srdce mezi blahodary ducha sv. se kladlo. Sš. Sk. 196.

321672   Svatopetrský Svazek: 3 Strana: 0776
Svatopetrský, den hi. Petr betreffend, S. haléř (dar papeži).

321673   Svatopetrský Svazek: 7 Strana: 0816
Svatopetrský halíř, St. Peterspfennig = sbírky pro papežskou stolici. Cf. Bor. 394.

321674   Svatopisák Svazek: 3 Strana: 0776
Svatopisák, a, m.. der Theolog, zastr. Cath.

321675   Svatopisák Svazek: 7 Strana: 0816
Svatopisák, a, m., theologus, zastr. Hank. Sb. 177.

321676   Svatopisec Svazek: 3 Strana: 0776
Svatopisec, sce, m. = spisovatel sv, dě- jin, der Hagiograph. Sš.

321677   Svatopísemský Svazek: 3 Strana: 0776
Svatopísemský, svatopisemní biblisch. Krist., Srn.

321678   Svatoplučiti Svazek: 7 Strana: 0816
Svatoplučiti = Svatopluku (Čecha) na- podobiti. Stč. Luň. 7.

321679   Svatopluk Svazek: 3 Strana: 0776
Svatopluk, a, m., král moravský. S-ka hledati (o bývalém nenabytném štěstí). Na Mor. Vz S. N. . . . .

321680   Svatopluk Svazek: 7 Strana: 0816
Svatopluk. Cf. Svach, Dal. 194., Šf. Strž. II. 480., 445., Výb. II. 1559.

321681   Svatopole Svazek: 3 Strana: 0777
Svatopole, e, n., něm. Swatopole, ves u Horažďovic. PL.

321682   Svatopolský Svazek: 3 Strana: 0777
Svatopolský. S. slavnosť;, die Kirchhof- feier, das Maifest. Dch.

321683   Svatopostní Svazek: 7 Strana: 0816
Svatopostní čas, doba, pobožnosť. Us. Pdl.

321684   Svatopostní Svazek: 8 Strana: 0393
Svatopostní. S. ras. Nár. list. 1894. č. 99. odp. feuill.

321685   Svatopověsť Svazek: 3 Strana: 0777
Svatopověsť, i, f., die Legende. Šm.

321686   Svatoprodavač Svazek: 3 Strana: 0777
Svatoprodavač, e, m., der Verkäufer hl. Sachen, Simonist. Cf. Svatokupec. Což ani pán násilím, ani lapka, ani zloděj noční ne- vezme, toť s. vylúdí. Hus í. 220. (367., 381., III. 321.).

321687   Svatoprodavačství Svazek: 10 Strana: 0409
Svatoprodavačství, n. = prodávání sv. věcí. List. fil. 1902. 424.

321688   Svatoprodávání Svazek: 3 Strana: 0777
Svatoprodávání, n. = der Verkauf hl. Dinge. Cf. Svatokupectví. S-ním jiné lúpiti. Hus I. 149.

321689   Svatoprodavatelný Svazek: 3 Strana: 0777
Svatoprodavatelný = svatokupecký. Zlob

321690   Svatoprokopský Svazek: 10 Strana: 0409
Svatoprokopský klášter. Kol. Her. I. 23.

321691   Svatopříspoř Svazek: 3 Strana: 0777
Svatopříspoř, e, f., eine hl. Ersparniss. Hil.

321692   Svatorad Svazek: 7 Strana: 0816
Svatorad, a, m., os. jm. Phľd. II. 108.

321693   Svatorej Svazek: 7 Strana: 1388
Svatorej, e, m. Vrch. F. II 154.

321694   Svatorodý Svazek: 3 Strana: 0777
Svatorodý, svatočinný, heiiigmachend. Sš. S. moc. I. 66.

321695   Svatorouhavý. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svatorouhavý. S. ruka. Hlk. X. 106.

321696   Svatoruhač Svazek: 3 Strana: 0777
Svatoruhač, e, m., der Ileiligenspötter. Pam. kut.

321697   Svatorúhač Svazek: 9 Strana: 0462
Svatorúhač, e, m. 1419. Tk. Žk. 216.

321698   Svatoruský. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svatoruský. S. země. Zr. Krist. 140.

321699   Svatorušec Svazek: 3 Strana: 0777
Svatorušec, šce, m., der das Heilige stört, der Profanirer. Aqu.

321700   Svatorušení Svazek: 3 Strana: 0777
Svatorušení, n., die Verunehrung hl. Sa- chen. Hus I. 205.

321701   Svatorušiti Svazek: 3 Strana: 0777
Svatorušiti, il, en, ení, hl. Sachen ver- unehren, profaniren.

321702   Svatořečení Svazek: 3 Strana: 0777
Svatořečení, n., die Heiligsprechung. Dch.

321703   Svatořečení Svazek: 9 Strana: 0318
Svatořečení, n. S. Jana Nepom. Vlč. Lit. II 1 5.

321704   Svatořečení Svazek: 10 Strana: 0666
Svatořečení, n. S. Anežky. Tk. Pam. II. 239.

321705   Svatořehořský Svazek: 9 Strana: 0318
Svatořehořský choral. Flš. Písm. I. 89.

321706   Svatoříšský Svazek: 9 Strana: 0318
Svatoříšský. S. milosť. Pal. Děj. 1. 1. 374.

321707   Svatoska Svazek: 7 Strana: 0816
Svatoska, y, f. = ražená mince s obrazy svatých (Václava, Ludmily atd.). Vz Amu- letka.

321708   Svatoskutečnice Svazek: 3 Strana: 0777
Svatoskutečnice, e, f., die Heuchlerin.

321709   Svatoskutečnictví Svazek: 3 Strana: 0777
Svatoskutečnictví, n. — pokrytství, die Heuchelei, Gleissnerei Jg.

321710   Svatoskutečník Svazek: 3 Strana: 0777
Svatoskutečník, a, m., der Heuchler.

321711   Svatoskutečník Svazek: 8 Strana: 0393
Svatoskutečník = nadávka katolíkům. Wtr. Živ. c. I. 223.

321712   Svatoskutečník Svazek: 10 Strana: 0409
Svatoskutečník, a, m. = katolický kněz. 1546. Hrubý 158.

321713   Svatoskutečný Svazek: 3 Strana: 0777
Svatoskutečný — pokrytský, heuchle- risch. Jg.

321714   1. Svatoslav Svazek: 3 Strana: 0777
1. Svatoslav, a m., osob. jm. Vz S. N.

321715   2. Svatoslav Svazek: 3 Strana: 0777
2. Svatoslav, i, f., Svatoslau, osada u Ji- hlavy. Tč.

321716   Svatoslav Svazek: 7 Strana: 0816
Svatoslav, vz Svach (dod.). — D. ol. I. 180. S. od Lubice bielé. Vz Mus. 1889. 168.

321717   Svatoslav Svazek: 8 Strana: 0393
Svatoslav: Svatek, Svátek, Svatoň, Svatoš, Svatuška, Svatý; Švach (za Svach?), Švacha a Švácha? Svašek, Švanda?, Svět? Kbrl. Sp. 19.

321718   Svatoslava Svazek: 3 Strana: 0777
Svatoslava, y, ť., Svatoslau, vsi u Ji- hlavy, Tišňova a Třebíče.

321719   Svaťoslavně Svazek: 10 Strana: 0409
Svaťoslavně zářiti. Zr. Poes. 235.

321720   Svatoslavný. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svatoslavný. S. život, pověsť. Zr. Strat. 188., 157.

321721   Svatoslavský Svazek: 3 Strana: 0777
Svatoslavský. S. myslivna na Mor., Tč.

321722   Svatosloužení Svazek: 3 Strana: 0777
Svatosloužení, n. = svatoslužba. Že jste vy pří onom s. pro mne činěném nebyli pří- tomni. Sš. II. 172.

321723   Svatosloužiti Svazek: 3 Strana: 0777
Svatosloužiti, il, ení. — čím. A těmi věcmi jim s-li. Sš. I. 144. (Hý.).

321724   Svatoslovi Svazek: 3 Strana: 0777
Svatoslovi, n. = bohosloví, die Theolo- gie, Mus.

321725   Svatoslužba Svazek: 3 Strana: 0777
Svatoslužba, y, f., der hl. Dienst. Že se mu s. ta neúplná zdála bez nich. Sš. II. 172.

321726   Svätosmädný Svazek: 7 Strana: 0816
Svätosmädný. Cf. Smädný. Slov. Lipa.

321727   Svatosnivý. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svatosnivý. S. hodina. Zr. Zahr. 166.

321728   Svatosoudný. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svatosoudný. S. voda, oheň. Vin. I. (54.

321729   Svatospravedlivý Svazek: 8 Strana: 0393
Svatospravedlivý. To jest moje s. ovce. Věst. op. 1892. 41.

321730   Svatosprostý Svazek: 7 Strana: 0816
Svatosprostý, simpel. S. upřímnosť. Dlouhov. Zdor. 172.

321731   Svätosrdénko Svazek: 7 Strana: 0816
Svätosrdénko, a, n., hl. Herzchen. S. si trudit. Hrbň. Jsk.

321732   Svatosť Svazek: 3 Strana: 0777
Svatosť, i, f. = bohomyslnosť, die Heilig- keit. S. života. Jel. Cf. Tk. I. 625. Však i tu svrchované s-sti života vymáhá; S. života vněšná, napohledná, vnitrná, pravá, skutečná; Dovršení dokonalé s-sti života; Duch sv. rozmnožil s. její; Skvěti se vnitrnou s-stí. Sš. II. 7., L. 8., 20. Ale konečně svaté jest Bóh, angel a člověk svatý, tak že na věky s-sti nepotratí ta věc tvoje. Hus II. 330. Zdá se samou s-tí býti a smrdí kozlem. Vz Pokrytec. — S., titul papeže, die Heiligkeit. Jeho s., nejsvětější otec. Ž. wit. 29. 5., 95. 6., 131. 18. Jeho s. papežská. Us.

321733   Svátosť Svazek: 3 Strana: 0777
Svátosť, i, f. = něco svatého, das Heilig- thum, jeder geweihte Gegenstand, die Hostie, Reliquie, Monstranze. Pobral mi s. Gl. 327. Svátosti skříň = archa úmluvy. Jir. Ktožby tělo boží s puškú aneb kterú jinú s. vzal a vysypal. Mus. 1828. I. 32. S. říšské. Vz Tk. II. 18. 20., 61. Mezi jinými svátostmi dva řetězy, jimiž sv. Petr ukován byl, s se- bou přinesla, V. Požehnání velebnou s-stí; velebnou s. vystaviti. Dch. Tu vybil truhly, pobral s., pobral stříbro a jiné věci. Půh. I. 288. — S., zvl. zůstatky svatých, kosti atd., Reliquien. Martini. Z Říma mnoho s-tí do Cech přinesl. V. — S. = festum ar- morum et lanceae salvatoris, ostensio reli quiarun, das Heilthumfest. Fällt auf den Freitag nach Quasimodogeniti. Vz Gl. 328. To ma Boček učiniti tu sobotu před sva- tostí. Půh. II. 626. Tu sobotu před ukazo- váním s-sti. Arch. VL 16. — S. — skutek zevnitřní k dosazení milosti božské prospí- vající. S. je zevnější od Krista pána usta- noveně znamení, kterým se milosť k na- šemu posvěcenie uděluje, das Sakrament. Pkt. Nejsvětější s. oltářní. Rk. V kat. církvi jest 7 svátostí. S. křtu svatého, V., biřmo- vání, oltárni, pokání, posledního pomazání, svěcení kněžstva, stavu manželského. Us. S-mi posluhovati, přisluhovati. D. S-ti udělo- vati, V., Ojiř., dávati. Brs. 2. vd. 241. Kněz, velebnou oltářní s. podává. Kom. S. večeře Krista pána. Dač. I. 27. Osoba, která s-tmí posluhuje; Živel a původ s-sti; čímž dvě hlavité s-sti nastíněny byly; S-stí tou (biř- mováním) řádně toliko biskupové posluho- vati mohou; Pravá a vlastivá s.; S. obrodná (křesť); Voda činí látku s-sti křestu, tvar s-ti té činí slova, jimiž . . .; S. těla a krve Páně; Kristus jest podstatou s-sti. Sš. 1. 164., 11. 81., 135., Sk. 98., 99., 104., Mt. 378. (Hý.). S. těla, krve zřídil; Kristus vydal církvi tuto s. Hus III. 267., 264. To jest jeho sedmá s. (žertem o manželce). Dch. Vz více v S. N.

321734   Svatosť Svazek: 7 Strana: 0816
Svatosť. Mkl. Etym. 329. b. Kto rovný tobě (Hospodinu), velebný v s-sti? Anth. I. 3. vd. 6. — S. ve vých. církvi řec. také titul patriarchů. S. N. XI. 205.

321735   Svátosť Svazek: 7 Strana: 0816
Svátosť Mkl. Etym. 329. b. S. manžel- ská, těla božího. Št. Kn. š. 84., 53. S-sti od něho zřízené. BR. II. 31. b. Sv. s. jim přeskočila (měli dříve křtiny nežli svatbu). Us. Kšť. Chce umřít jako to hovádko bez téj sedmej s-sti (neženiti se). Val. Brt.

321736   Svátost Svazek: 9 Strana: 0318
Svátost. Vznikla touha chlubiti se vzác nýrni s-stmi čili nářadím skvostným s ostatky svatých. Sdl. Hr. III. 265. — S. Svátosti = placičky na másle smažené. Hoř. 183. Sr. Mi- losti (boží)

321737   Svatostály Svazek: 3 Strana: 0777
Svatostály, fest und heilig. S. přátel- ství. Chmel.

321738   Svatostel Svazek: 7 Strana: 0816
Svatostel, e, f. = ratolesti a květiny, sypané na cestu před průvodem ku př. o božím těle. Mor. Knrz.

321739   Svatostenský Svazek: 9 Strana: 0318
Svatostenský. S. slovo Tom. 85.

321740   Svatostěpánský Svazek: 10 Strana: 0409
Svatostěpánský. S. svěcení ovsa. Vz Souk. 1903. 23.

321741   Svátostiny Svazek: 3 Strana: 0778
Svátostiny, pl., f. = žehnání a svěcení osob n. věcí v církvi katol., sacramentalia. Dch., Pkt., Šd. Lépe: svátostniny. Hý.

321742   Svátostka Svazek: 3 Strana: 0778
Svátostka, y, f., peníz s obrazem panny Marie. Us.

321743   Svatostně Svazek: 8 Strana: 0393
Svatostně, sacramentaliter. Chč. Mik. 479.

321744   Svátostní Svazek: 3 Strana: 0778
Svátostní, Sakraments-. S. schránka. Dch. Vz Svatostan, Svátostný.

321745   Svatostnice, e, svatostnička Svazek: 3 Strana: 0778
Svatostnice, e, svatostnička, y, f. = svatcstan. Sd.

321746   Svátostník Svazek: 3 Strana: 0778
Svátostník, a, m., sacramentarius. Gl. 328.

321747   Svátostnina Svazek: 3 Strana: 0778
Svátostnina, y, f. = svátostina, sacra- mentale. S-ny = církevní žehnání a svěcení osob n. věcí, aneb tyto církevně posvěcené předměty samy, jichžto užívání není sice přísnou křesťana povinností, avšak se jemu radí. MP. 126.

321748   Svátostniště Svazek: 7 Strana: 0816
Svátostniště, ě, n. = svatostan. Hnoj.

321749   Svátostnosť Svazek: 3 Strana: 0778
Svátostnosť, i, f. — rás svátostný, der sakramentale Charakter. Těmi slovy po- svätnosť a s. stavu manželského vyrčena jest. Sš. II. 136.

321750   Svátostný Svazek: 3 Strana: 0778
Svátostný, sakramentalisch. Sakramen- tal-. S-nou povahu míti; Posvátná a s. po- vaha stavu manželského; S. milosť, byt Kri- stův v eucharistii; Modlitba a vzkládání rukou navrhují, že svátosten byl obřad ten ; S. moc, ráz. Sš. II. 47., 136., J. 267., L. 188., Sk. 70., 99. (Hý.).

321751   Svatostolník Svazek: 7 Strana: 0816
Svatostolník, a, m. Hnoj.

321752   Svatostrašný Svazek: 7 Strana: 0816
Svatostrašný. S. řeči. Koll. IV. 134.

321753   Svatosvatě Svazek: 3 Strana: 0778
Svatosvatě, hoch und theuer. S. přísa- hati, Dch., se zaříci. slíbiti. Us. Hý.

321754   Svatosvatina Svazek: 3 Strana: 0778
Svatosvatina, y, f. S-ny = prvotiny Bohu zasvěcené, částka nejsvětější, die Gott geweihten Erstlinge, der heiligste Theil. Hý. Z lidu toho vyjdou s. Sš. Oa. 35.

321755   Svatosvatosť Svazek: 3 Strana: 0778
Svatosvatosť, i, f., die Hochheiligkeit. Jg.

321756   Svatosvátosť Svazek: 3 Strana: 0778
Svatosvátosť, i, f. = nejsvětější svátost oltárni, das allerheiligste Altarsakrament. S. těla a krve Páně. Sš. J. 112. Sjednocení duše s Kristem ve s-sti. Sš. J. 112., 265. (Hý.).

321757   Svatosvátý Svazek: 3 Strana: 0778
Svatosvátý, hochheilig. S. oběť oltářní (nejsvětější). Tribunové s-tí. V. S. Bůh. Ctib.

321758   Svatosvatý Svazek: 7 Strana: 0816
Svatosvatý. S. krev, tělo, Mž. 69., pře- svědčení, Vlč., poslušenství. Arch. VII. 347.

321759   Svatosvatyně Svazek: 3 Strana: 0778
Svatosvatyně, e, f. — velesvatyně, das Allerheiligste. Vz Stánek, Svatyně. Do s. vcházeti; Bůh v něm (stánku) o sobě svědčil odpovědi ve s-ni dávaje. Sš. Ž. 56., Sk. 87. (Hý.).

321760   Svatosvodný Svazek: 7 Strana: 0816
Svatosvodný, selbt einen Heiligen ver- führend. Dch.

321761   Svatoš Svazek: 3 Strana: 0778
Svatoš, e, m., osob. jm. - Svatoslav. Pal., Gl. 327. - S., Svatosch, mlýn u Sedl- čan. PL.

321762   Svatoš Svazek: 7 Strana: 0816
Svatoš. Cf. Svach (dod.), Výb. II. 1644. — S. Ant., 1777.—1850., řed. hlav. školy v Táboře. Vz Rk. Sl.

321763   Svatošek Svazek: 7 Strana: 0816
Svatošek, ška, m. = svatoušek. Č. Kn. š. 297.

321764   Svatošov Svazek: 7 Strana: 0816
Svatošov, a, m., pole. MzO. 1890. 177.

321765   Svatoštěpánský Svazek: 9 Strana: 0318
Svatoštěpánský list kšaftovní. Arch. XVIII. 325.

321766   Svatošumný Svazek: 10 Strana: 0409
Svatošumný háj. Msn. Hym. 9.

321767   Svatotajemník Svazek: 7 Strana: 0816
Svatotajemník, a, m., Mystiker, m. Dk. Poet. 71.

321768   Svatotajemný Svazek: 3 Strana: 0778
Svatotajemný, mystický, mystisch. S. šero, Nz., Mus. 10. 78.

321769   Svatotajemsťví,n Svazek: 3 Strana: 0778
Svatotajemsťví,n., das Geheimniss. Zlob., Mus. 10 78,

321770   Svatotajný Svazek: 7 Strana: 0816
Svatotajný. S. sídlo. Msn. Or. 151.

321771   Svatotajný. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svatotajný. S hlubina. Čch. I. Pov. 116. — Zr. Zahr. 3.

321772   Svatotomášský Svazek: 9 Strana: 0318
Svatotomášský klášter. Vlč. Lit. I. 418.

321773   Svatotomská ulice Svazek: 3 Strana: 0778
Svatotomská ulice, Augustinergrund, předměstí brněnské.

321774   Svatotomský Svazek: 9 Strana: 0318
Svatotomský klášter v Praze = svato- tomášský (sv. Tomáše). Pal. Děj. III. 1. 315.

321775   Svatotrhovec Svazek: 3 Strana: 0778
Svatotrhovec, vce,m. = svatokupec. Zlob.

321776   Svatotrojiční Svazek: 3 Strana: 0778
Svatotrojiční, hl. Dreieinigkeits-. S. slavnosť. Zlob.

321777   Svatotříkrálský Svazek: 8 Strana: 0393
Svatotříkrálský. S. soud. Kat. z Žer. I. 270. a j.

321778   Svatotříkrálský, hl Svazek: 3 Strana: 0778
Svatotříkrálský, hl. Dreikönigs-. S. soud olomoucký. Žer.

321779   Svatou Svazek: 7 Strana: 0816
Svatou, vz Svach (dod.).

321780   Svatoůovský dvůr Svazek: 3 Strana: 0776
Svatoůovský dvůr u Sedlčan.

321781   Svatourážný Svazek: 3 Strana: 0778
Svatourážný, entheiligend, frevelhaft. S. působení. Konč.

321782   Svatoušek Svazek: 3 Strana: 0778
Svatoušek, ška, m. — pošmourník, po- krytec, pobožnůstkář, nábožnůstkář, der Frömmler, Scheinheilige, Pietist. Nz. Š. leze do nebe a čert ho drží za nohu. Pk.

321783   Svatoušek Svazek: 7 Strana: 0816
Svatoušek ctnosť na odiv nosí a proto v posměch uvádí. Sbor. uč.

321784   Svatouškářství Svazek: 7 Strana: 0816
Svatouškářství, n. = svatoušství. Ntr VI. 224.

321785   Svatouškování Svazek: 9 Strana: 0318
Svatouškování, n. Pravda II. 35.

321786   Svatouškovati Svazek: 3 Strana: 0778
Svatouškovati, einen Scheinheiligen spie- len.

321787   Svatouškovský Svazek: 7 Strana: 1388
Svatouškovský. S. řeč. Slád. Brn. 180.

321788   Svatouškový Svazek: 3 Strana: 0778
Svatouškový, scheinheilig. Šm.

321789   Svatouškyně, ě Svazek: 3 Strana: 0778
Svatouškyně, ě, f., die Scheinheilige. Šm.

321790   Svatoušský Svazek: 7 Strana: 0816
Svatoušský, Frömmler-.

321791   Svatoušství Svazek: 3 Strana: 0778
Svatoušství, n., die Muckerei, der Pie- tismus. Šm.

321792   Svatoušství Svazek: 7 Strana: 0816
Svatoušství. Dvojnásobná bezbožnosť jest ta, která za s. se skrývá. Us.

321793   Svatová Svazek: 10 Strana: 0409
Svatová Ter., spis., nar. 1858. Sr. Ott. XXIV. 416.

321794   Svatováclavský Svazek: 3 Strana: 0778
Svatováclavský, Sankt-Wenzels-. S. řeč (česká), smlouva (z r. 1517.), V., plat, Zlob., koruna, výbor (z r. 1848.). Vz S. N. Dědictví s. ku vydávání českých náboženských spisů, S. W. Heredität. Dch. Dostal s-skou uni- formu (jakou nosí trestnici ve trestnici u sv. Václava v Praze). Us.

321795   Svatováclavský Svazek: 7 Strana: 0816
Svatováclavský. S. schůze dne 13. břez. 1848., smlouva, vz Pal. Rdh. II. 537., trest- nice v Praze zrušena roku 1889., záložna v Praze (ve Velké Karlově ulici). S. odění, vz Zbrt. Krj. I. 111., meč, kopí, praporec. Ib. 123.—125.

321796   Svatováclavský Svazek: 8 Strana: 0393
Svatováclavský. S. koruna pořízená r. 1368. od Karla. Wtr. Krj. I. 190. S. rytíři. Vz Mus. 1895. 129. — S. S. píseň. Vz Vlč. Lit. 11.

321797   Svatováclavský Svazek: 9 Strana: 0318
Svatováclavský. S. lázně v Praze. Vz Ces. 1. VI. 567. S. sbor (1848. ). Pal. Pam. 549.

321798   Svatováclavština Svazek: 7 Strana: 0816
Svatováclavština, y, f. = svatováclav- ská řeč. Pal. Rdh. I. 218.

321799   Svatovalentinský. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svatovalentinský. S. ulice, později Ka- prová v Praze. Dolen. Pr. 366

321800   Svatovavřinský Svazek: 3 Strana: 0778
Svatovavřinský, St. Laurenz-. V.

321801   Svatovečer Svazek: 3 Strana: 0778
Svatovečer, vz Svatvečer.

321802   Svatovečeře Svazek: 3 Strana: 0778
Svatovečeře, e, f. = svatá večeře, ho- stina, svatohostina, das hl. Abendmal. Jidáš při s-ři svátostné přítomen byl; Symbolický a předobvazný ráz této první s.; S-ři od- bývati ; Israel z Egypta vyšel po s-ři pa- schalné. Sš. J. 220., 278,, 281. (Hý.).

321803   Svätovetiť Svazek: 7 Strana: 0816
Svätovetiť. Slov. Nech zákon sveta s-tí. Sldk. 211.

321804   Svatovia Svazek: 7 Strana: 0816
Svatovia, pl. = svatové. Slov. Koll. Zp. II. 33.

321805   Svatovice Svazek: 3 Strana: 0778
Svatovice, dle Budějovice, Schwansdorf, ves u Opavy.

321806   Svatovid Svazek: 3 Strana: 0778
Svatovid, a. m. = věštec, der Seher. Krok.

321807   Svatovid Svazek: 7 Strana: 0816
Svatovid. Vz Zbrt. 114. V M V. nepravá glossa. Pa. 49.

321808   Svatovínek Svazek: 7 Strana: 0816
Svatovínek, nku, m. Čch. Bs. 95., 115., Sl. 75.

321809   Svatovíno Svazek: 7 Strana: 0816
Svatovíno. Pohár s-nem naplněný. Koll. III. 189.

321810   Svatovit Svazek: 3 Strana: 0778
Svatovit, snad lépe než Svatovid, a, m., nebo slovo S. složeno je z adjektiva svat (svet) a ze substantiva vit. Značí-li svat — svatý a vit == světlo, je S. = svaté světlo, bůh sluneční; značí-li však svat = velký a vit — vítr, pak je s. — bůh větru, božstvo obdobné germanskému Wodan-ovi. Buďsi tomu jakkoliv, jisto jest, že byl S. bůh jarní a letní, mocný bojovník proti běsum temna, zimy a černých mračen, rekovný svých zvěstův ochránce, dárce vítězství. Šb Děj. středov. I. 294. S., bůh vojny u starých Slovanův, čtyrhlavý. Jg. Bůh slu- neční u Polabanů Mus. 1863. 148. (Jir). Budeš bit jako S. Č. V MV. nepravá glossa. Pa.

321811   Svatovit Svazek: 7 Strana: 0816
Svatovit, vz Svach (dod.), Vc. Lab. 255., Koll. Zp. I. 406., Sbtk. Rostl. 61.

321812   Svatovítský Svazek: 3 Strana: 0778
Svatovítský chrám v Praze, die Veits- kirche. S. jahody (které o sv. Vítu bývají, trávnice, Erdbeeren). V.

321813   Svatovítský Svazek: 8 Strana: 0393
Svatovítský. S. tanečník (kdo má tanec sv. Víta). Zbrt. Tan. 51. S. rukopis. Vz Vlč. Lit. 48.

321814   Svatovítský Svazek: 9 Strana: 0318
Svatovítský. S. slavnost Vz Čes. 1. VI. 537.

321815   Svatovláda Svazek: 3 Strana: 0778
Svatovláda, y, f., die Hierarchie. Šm.

321816   Svatovláda Svazek: 7 Strana: 0816
Svatovláda. Hš Št. 147.

321817   Svatovládce Svazek: 3 Strana: 0778
Svatovládce, e, m., der Hierarch. Sš. L. 132. Ale takových výtek nesnesli ti s-ei; O tom duchovním zločinu náleží s-dcům souditi Sš. J. 166., 284.

321818   Svatovojtěšský Svazek: 3 Strana: 0778
Svatovojtěšský, St. Adalberts . Zlob. S. kostel. Us.

321819   Svatovrah Svazek: 3 Strana: 0779
Svatovrah, a, m., sacrilegus. Br.

321820   Svatovství Svazek: 3 Strana: 0778
Svatovství, n., die Schwägerschaft. Cf. Příbuznosť. Hý. - S., n., der Pietismus. Zaryti se ve s. a napohledné pobožnosti. Sš, L. 114.

321821   Svatovstvo Svazek: 8 Strana: 0393
Svatovstvo, a, n. = úřad starého svata. Phľd. 1895. 95.

321822   Svatovšetečný Svazek: 7 Strana: 0816
Svatovšetečný slavík a toulavý. Dlou- hov. Zdor. 162.

321823   Svatový Svazek: 3 Strana: 0778
Svatový, Schwager-. S. manželství, die Schwägerschaftsehe. Sš. L. 56. Vz Manžel- ství.

321824   Svatozákonnictví Svazek: 8 Strana: 0393
Svatozákonnictví, n. Am. Orb. 110.

321825   Svatozáře Svazek: 3 Strana: 0779
Svatozáře, e, f., der Nimbus. Šm.

321826   Svatozáře Svazek: 7 Strana: 0816
Svatozáře, aureola. Ott. II. 1053., Kká. K sl. j 10., Čch. L. k. 38., Hrts. S. lásky. Čch. Bs. 79.

321827   Svatozbytek Svazek: 7 Strana: 0816
Svatozbytek, tku, m. = svatoostek. Koll. III. 98.

321828   Svatozpěv Svazek: 7 Strana: 0816
Svatozpěv, u, m., hl. Gesang. Koll. III. 302., St. 881.

321829   Svatozrada Svazek: 3 Strana: 0779
Svatozrada, y, f., der Hochverrath. Sm.

321830   Svatozrada Svazek: 9 Strana: 0318
Svatozrada, y, f. Pal. Děj. III. 1. 184.

321831   Svatozradný Svazek: 3 Strana: 0779
Svatozradný, hochverrätherisch. Rk.

321832   Svatozradný Svazek: 9 Strana: 0318
Svatozradný pych. Pal. Děj. IV. 2. 160.

321833   Svatství Svazek: 7 Strana: 0816
Svatství, n., Schwägerschaft, f. Lpř.

321834   Svatumša Svazek: 10 Strana: 0409
Svatumša, e, f. = sv. mše. Pr. Slez. Čes. 1. XII. 310.

321835   Svatuše Svazek: 7 Strana: 0816
Svatuše, e, f., os. jm. ze 14. stol. Mus. 1880. 467.

321836   Svätúška Svazek: 7 Strana: 0816
Svätúška, y, f., die Frömmlerin. Slov. Zbr. Lžd. 27.

321837   Svatuška Svazek: 8 Strana: 0393
Svatuška, y, m., vz Svatoslav (3. dod.).

321838   Svätůškar Svazek: 7 Strana: 0816
Svätůškar, a, m. = svatoušek. Slov- Čkžk. I. 84.

321839   Svätúšky Svazek: 7 Strana: 0816
Svätúšky = svatoušský. Slov.

321840   Svatva Svazek: 7 Strana: 0816
Svatva. V Turci otcovi je matka synovej ženy s-vou a on je jej svatom; v Dolno- Trenčíne svatkou, svatičkou. Rr. Sb., Phľd. III. 2. 201.

321841   Svatvečer Svazek: 7 Strana: 0816
Svatvečer. Svat = tvar jmenný = svatý.

321842   Svatvečer, a, svatovečer Svazek: 3 Strana: 0779
Svatvečer, a, svatovečer, a, m. = večer a též den před svátkem. Jg., Sš. J. 286. Vorfest, n., Vigílie, f. S. velikonoční, der Osterabend. D. S. sv. tří králův, hodu božího vánočního n. velikonočního n. svatodušního atd., die Vigílie von . . . Us. Hý. Vz S. N. — S. = přestání od práce denní k večeru, doba večerní po odzvonění, der Feierabend, v obec. mluvě fairum, vz toto. Na svat- večer dělati (přes čas). Ros. Již ve vísce, s. se odzvonil. Č. S. zvoniti — klekání. Šd.

321843   Svatvečerné Svazek: 3 Strana: 0779
Svatvečerné, ého, n., das Feiergeld. Šm.

321844   Svatvečerní Svazek: 3 Strana: 0779
Svatvečerní, Vorfest-, Feierabend. — S. chvíle. Vz Svatvečer. S. půst, die Vigilfaste. Us. Hý.

321845   Svatvečerní Svazek: 7 Strana: 0816
Svatvečerní hlahol zvonů, Čch., noc, stůl, šero. Kká.

321846   Svatvení Svazek: 10 Strana: 0409
Svatvení, vz Svatbení, Svatbiti. Mš.

321847   Svatví Svazek: 3 Strana: 0779
Svatví, f, die Freiwerberin, eine Frau bei der Hochzeit mit Jungfern. Us. S., connu- biatrix. Bhm., Veleš.

321848   Svatví Svazek: 7 Strana: 0816
Svatví. Stará s., pronuba. Sv. ruk. 336. Vz Starosvatka.

321849   Svatvice Svazek: 7 Strana: 0816
Svatvice, e, f., vz Svatví. Nevěstě místo matky přidána jest také s. Rb.

321850   Svatvina Svazek: 8 Strana: 0393
Svatvina, y, f. = medokyš, kyselka. Slov. Kal. S. 173.

321851   Svatý Svazek: 3 Strana: 0779
Svatý (zastr. světý); svat (zastr. svět), a, o; komp. svatější (Hus) a světější (od sta- rého: světý); nom. pl. svatí a světí Cf. Bž. 19., 43. S., svat?, litev. szventas, zd. çventa, latin, sanctus. Schl. Starosl. svet?, sanctus; pol. šwiaty, litev. šventas, prus. swints, lett. svets. Mkl. L. 42. Příp. -ťb Mkl. B. 159. Cf. lokal světě Vyšegradě, světí otcové, světější, světice, světiti, dual světěj oči. Gb. Hl. 65. S. jako celý světlý bez poskvrny, mravně dokonalý, bezhříšný, heilig, verklärt, geistig, sittlich vollkommen. Jg., Sš. 1. 22. S. vlastně o bohu jakožto nejdokonalejší bytosti. Bůh duch svatý; Trojice s. V. Ducha s. vzývati. Kom. O sv. duše. Bž. 81. — S., o dobrých andělech a osobách od církve za svaté prohlášených, heilig. S. Jan, Pavel, D., otcové, Jel., dědi- cové. V. Vz S. N. O sv. Janu (mluvíme-li o něm, pokud osoby jeho se týká), o sv. Jane (označujeme-li čas svátku). Bž. 81. O s-tém Janě, Václave. Vojtěše. Us. Jest u sv. otců = umřel. Bdl. Světí apoštolé, ZN. Světí Augustin a Řehoř. Hus II. 26. — S., subst. Duše svatých v nebi; S-tí v nebi, na zemi; vyvolení a s-tí boží; všech s-tých (den); pro všecky s-té prositi. V. Na všech stých (den). Na vše svaté; o všech svatých. Us. Šd. Všicci svatí. Ž. wit. 28. 2. To jsou svatí chocholatí, co mají rohy na čele (— čerti). Us. Dbv. Kdež ti jsou od svatých (nepodaří se jim, co zamýšlejí)! Mor. Brt., Šd. Svatý, svatý, svatý, půjčte mi tři zlatý, až já budu svatým, já vám je oplatím. Us. Všichni svatí tancovali, mezi nima Pámbů, sv. Petr vyskakoval, až se chytal trámu. Na Policku. Kšá. Stojí tu jako svatý za dědinou (o nehybném). Us. Sd. Mají tam založeného sv. X. (založený kostel sv. X.). U Olom. Sd. Ach pro všecky svatý, jen se mně, Matoušku, nech vyzpovídati. Sš. P. 136. Ostatky svatých. Dal. Těla svatých budú svatá, jasná. Hus I. 382. Bohu služ, svatých nehněvej. Pk. Se svatými svatý budeš, se zlým zlý zůstaneš. Mor. Tč. Skrze mnohá utrpenie světí sú vešli v nebeské královstvie. Hus III. 288. Za s-ého vyhlásiti, Har., vyzdvihnouti. Har. Ostatky svatých. Starý náš učitel jest divný s. (bublák). Kšá,, Ml, D. Komu pán Bůh, tomu všichni svatí (komu biřic, tomu všichni kati). Prov. Jg., Št. N. 96., Lb. Vz Štěstí. Č. Můžeš dobře býti s panem Servaciusem (servare — udr- žeti, zachovati, spořiti), než na svatého Boniface nezapomínej (spoř ale nebuď la- komec). Jg. Už mu ani všichni s-tí nezpo- mohou. Vz Škoda. Budeš ty s., jako osel varhaníkem. Vz Ničema. Lb., Č. — S. = boha- bojný, ctnostný, V., v mysli čistý, od hříchu prostý, ve stavu milosti boží jsoucí, heilig, gottselig. Hus I. 321. Má každý býti božích přikázání pilen, aby byl což móž světější. Hus II. 424. Světějším jsem nežli ty. Br. Lepším a světějším lidem máme více od Boha odplaty přieti. Št. N. 199. Hráti si na svatého. Dch. Svatý, ale nohy mu do pekla visú (na oko pobožný). U Opav. Klš. Bydle s svatým budeš svatý, s proklatým budeš proklatý. Smil v. 1850., Št. Miesto svaté nečiní člověka svata, ale člověk svatý činí svaté miesto. Hus I. 304. Svatí, to věz od hřiechu čistí. Ib. I. 321. Svatým se robí, čertom pácha, Mt. S. Kněžie sú byli prve v tom pokolení světější nad jiné, (ale) již za Krista byli sú mezi lidem najhorší. Hus II. 104. Svatokrádci šťastně se plavívají a muži svieti tonou. Jel. Jest s-tý, jenom že mu nohy z pekla koukají. Prov. Ne všichni jsou svati, co si otírají o kostel paty. (1. — jak. Jest s-tý na oko (= pokrytec). Č. čím: Každý svatý svat jest šlechetnostmi. Št. N. 164. Panna svatá tělem i duchem. Št, Kn. š. 68. — S., v dokonalosti založený, k ní vedoucí, heilig. S. písmo, písma, církev, V., cesty Páně. Us. S. život vésti. Us. — S. ke službám božím náležitý, svěcený, heilig, geweiht S. místo (kostel), den (sváteční, svátek). V., otec (papež), rok (milostivé léto), pole (hřbitov), země (zaslíbená', olej. Us. (Jg.). Navštíviti sv. místa. Přišli do sv. země (Palaestiny). Ml. Obraz sv., že s-tého znamená. Hus I. 81. Chrám všie země svatější. BO. (Mach.). Na hoře svaté. Ž. wit. 14.' 1. Od- počineš až na sv. poli. Dch. S. týden před velikonocí. Dch. S. hrob, lépe: boží. Brt. — S. = vážný, úcty hodný, heilig, hehr. Sv. zákon. Bdl. Obr. 25. S. myšlení. Hus I. 292. í Svaté paměti, kněz Jan arcibiskup. Hus I. 302. Sv. almužna — daná pro Boha. Hus II. 330. S. ticho lesní. Jg. Svaté paměti (gt., o nebožtících). V. S. pokoj. — čím. Potem, krví sv. země. Č. — S., v botanice. Sv. Jana bylina, hypericum, das Johannis- kraut, I).; sv. ducha koření, angelica, die Brustwurz, Slb. 578.; sv. Ivana vousy, kavil pératý, stipa pennata, das Pfriemengras, Rstp. 1732.; sv. koření (fousek, koniklec), anemone pulsatilla, der Bocksbart; sv. Maří slze. — S. kosť (hřbetní, křížová); oheň (osutí); nemoc (padoucí). Ja. — S-á, něm. Swata, ves u Berouna; S. Anna, St. Anna, ves a samota u Písku; něm. Annadorf, ves u Tábora; Sv. Barbora, St. Barbara, ves u Rokycan; Sv. Dobrotivá, St. Benigna, klášter u Zbirova; Sv. Hora, Heiligberg, proboštství u Příbrami; něm. Heiliger Berg, ves u Olomouce; Sv. Kateřina, Katharein. ves u Blanska na Moravě; němec. Katha- rina, ves u Přimdy; němec. St. Katharina, vsi u Richemburka, u Kutné Hory a sa- motu u Přibyslavi; Sv. Kateřinka, Katharein, ves u Opavy; Sv. Máří, nemecky St. Mařa, ves u Vimberka; Sv. Markéta, St. Marga- reth klášter u Prahy a samota u Horaž- ďovic; Sv. Studénka, Heiliges Bründel, ves u Koryčan na Mor.; Sv. Trojice, sam. u Ml. Boleslavi a u Pardubic; Svatá Voršila, St. Ursula, ves u Budějovic; Svatava, němec. Svatawa, ves u Tábora; Sv. Anny grant St. Annagrund, předm. v Brně; Sv. Kate- řiny hora, Katharinaberg, mě. u Mostu; Sv. Kříže. Heiligenkreuz, ves u Rokycan; Sv. pole, samota u Smíchova; Sv. pole, Hei- ligenfeld, fara u Prahy; něm. Heiligfeld, ves u Dobříše; němec. St. Maria, samota u Přelouče; Sv. pole dolejší, Unter-Heilig- feld., samota u Dobříše; Svatý Haštal, St. Kastul, ves u Křelovce; Svatý Havel, St. Galius, samota u Kouřimi; Sv. Ivan pod skalou, St. Johann unter dem Felsen, ves u Berouna; Svatý Jakub, St. Jacob, ves u Kutné hory a fara u Písku: Sv. Jan, sa- mota u Středokluk; Sv. Jan, St. Johann, ves u Uhl. Janovic, samota u Něm. Brodu a u Čáslavi; něm. Podskal, samota u Chrasti; něm. St Johann Nepomuk, .samota u Bene- šova; Sv. Jan na kopci, Johannesberg, ves u Králového Hradce; Sv. Jiří, St. Georg, ves u Vys. Mýta; Svatý Kilian. St. Kilian, ves u Mníška; Sv. Kříž, Heiligkreuz, ves u Rychnova; něm. Heiligenkreuz, vsi u Plané, u Němec Brodu a samota u Čáslavi; Sv. Matiáš, St. Mathias, ves u Prahy; Sv. Michal, St. Michael, samota u Přelouče: Sv. Mikuláš, St. Niklas, vsi n Hlinska a Vys. Mýta; něm. St. Nikolai, ves u Kut. Hory; Sv. Pankrac, Pankratz, ves u Prahy; Svatý Prokop, St. Prokop, samota u Prahy; Sv. Štěpán, St. Stephan, ves u Zbirova; Svatý Václav, St. Wenzel, samota u Zbraslavic; něm. Wenzels berg. ves u Nov. Města nad Metují; Sv. Vavřinec, St, Laurenz, škola u Zbirova; Sv. Vojtěch, St, Adalbert, ves u Teplé; něm. Elsehtin, ves u Vimberka; Svatý Vojtěch u Hájku, něm. Hájek, samota u Mělníka, PL. Vz S. N. — S. duch = svatodušní svátky, das Pfingstfest. Ten čtvrtek před sv. duchem. Gl. 328.

321852   Svatý Svazek: 7 Strana: 0816
Svatý. Mkl. Etym. 329. b. — S. = o do- brých andělích atd. Sv. Václav. Vz Jir. Ruk. II. 252. Na ,Vše svaté' všude se pekou zelníky. Val. Vck. Za s-ho se nehodíš a za čerta jsi hloupý. Brt. Byl by hloupý za s-ho. Us. Kdybych tak po Bohu túžil, jak túžím po tobě, dávno byl bych za s-ho, nechodil bych k tobě. Sl. ps. Šd. Muzikanti to só svatí, ti chcó přijít do nebe, kde só svatí popelatí, růžky majó na čele. Sš. P. 617. Který s. má v zadku zuby? Vavřinec. Brt. D. 162. Který s. má tři uši? Florian. Pověry o dni všech s-tých vz v Mus. 1854. 549. — Pozn. 1. Za akkus. obecný místy na Mor. gt.: na sv. Josef, na sv. Jan, na sv. Sčepan. Brt. D. 179. — 2. Na Podluži a jinde na Slovácích i o Bohu a o svatých pluralu se užívá: Pane Ježíši Kriste, račte naspořit. Sv. Maria, proste za nás. Brt. D. — S. = ctnostný atd. S. panny, vdovy. Pass. Ne každý s., kdo do kostela chodí. Wtr. Obr., 749 Ten svat nenie, ten jest hřiešný. Št. Kn. š. 27. — čím: mravy. Leg. Mnč. R. 20. — v čem: v všech či- nech. Št. Kn. š. 27. — S. = k dokonalosti vedoucí: písmo, Št. Kn. š. 2., 3., zpověd, pokání. Výb. II. 28. — S. = svěcený atd. S. kostel, Št., neděle. Výb. II. 2. V den svatý práce mají spáti. Sb. uč. — S. = vážný atd. S. paprsky světla, Vrch., hněv, Mž., okamžik, válka, J. Lpř., rozhorlení, Kká., klid, Vlč., nadšení, Osv., nebe, Nrd., povinnosť. Pdl. Měl s ní sv. kříž. Šml. Sv. paměti císař Karel IV. V sv. městě jerusa- lémském. Pož. 3. Její sv. tělo. Pass. Pro tvé sv. milosrdie. Výb. II. 12. — S. To je divný s. (o bručivém). Us. Rgl. — S. v bot. Sv. dřevo, Mllr 52.; s. Jana květ, 55., pás, 64, tvář 17., zvoneček 55.

321853   Svátý Svazek: 7 Strana: 0817
Svátý, herab-, zusammengeweht. Větev vichrem s-tá; Jako větrem s-tý. Kká.

321854   Svatý Svazek: 8 Strana: 0393
Svatý, mor. svjatý. Gŕb. H. ml. L 109. Svätým sa robí, čertov pácha; Nikto nenie s. Slov. Nov. Př. 41., 536., 287. Je svaty, nohy mu viśu do pekla; Ľepši umřiť a byť svatým (říkává se, když někoho něco sužuje). Mor. NZ. V. 543. Pověry k svatým se tá- hnoucí vz Zbrt. Pov. 167. — S., vz Svatoslav.

321855   Svatý Svazek: 9 Strana: 0318
Svatý, To by svätého pohlo. Na svätého si hrá. Svätí boli a hrešili. Svätí boli, vínko pili. S. ne každý, čo do kostela chodí S. to viac nesošije. S-ti všetci nepomôžu atd. Slov. Záp. Př. 365a. Sr. ib. 123b. Č. 311.

321856   Svatý Svazek: 10 Strana: 0409
Svatý. Svätý — z pekla vyhnatý. Mus. slov. IV. 11. Utni na den Všech Svatých třísku; je-li suchá, bude zima tuhá, pakli je vlhká, bude zima mokrá. Us. Sr. o pra- nost. Vyhl II. 57.

321857   Svatyně Svazek: 3 Strana: 0780
Svatyně, ě (zastr. svatina), f.. gt. pl. svatyň nebo svatyní (vz -yně). S. — svaté místo. modlitebnice, kostel, chrám. S. N., Ž. wir, 82., 13., V., BO., Kom. Der Tempel, Gas Heiligthum. Do s-ně přibyti, u s-ně bydleti: Oltář kadidlný stál ve s-ni. Sš. J. 64.. 11. 125. (Hý.). Nejvyšší kněz do s-ě vcházel. Kom. Neposkvrníme svatyně boha našeho obětmi cizími. Flav. - S. = svatá věc vůbec (zastr.,), etwas Heiliges, ein Heiligthum. — S., oběť, sacrificium. Ž. wit. 140. 2.

321858   Svatyňka Svazek: 7 Strana: 0817
Svatyňka, y, f., zdrobn. svatyně. Kká., Šml., Čch.

321859   Svatynný Svazek: 3 Strana: 0780
Svatynný, Tempel-. S. kamení, opona. BO Svatyňský, Tempel-. S. věci. BO.

321860   Svávoľa Svazek: 8 Strana: 0393
Svávoľa = svévolný člověk (slov.). Brt. D. II. 392.

321861   Svávole Svazek: 3 Strana: 0780
Svávole, vz Svévole. Mor., slez. Kch, Klš.

321862   Svávolný Svazek: 3 Strana: 0780
Svávolný — svévolný. Na Moravě a ve Slez. Klš.

321863   Svávolný Svazek: 7 Strana: 1388
Svávolný = svévolný Arch. XI. 405.

321864   Svaz Svazek: 3 Strana: 0780
Svaz, u, m. = čím něco svázáno jest, das ; Band. V. S. souvisí s vez, vaz?. vinculum. Mkl. B. 36. Pobožnosť a spravedlnost', jenž jsou svaz a podstata zemí. Skl. V. 303. Učinili s. přiezni mezi sebú. Bj. On svazy potrhal. Kom. — Svaz v těle, die Sehne, Flachse. V. Žíly a s-ové. Br. Vz Schd. II. 329. Svazy obdélné, Längsbänder, děložné, loketní, Ellbogengelenksband, Nz. lk., měš- naté, Faserkapsel. Nz. S. příčný, Querband, n. Sp. S. přídatný (přední), hrotů (výčnělků), obloukový, základový, hlaviček, kuželovitý šíjový, paprskovitý, zakrvavělý, kosočtver- cový. Vz Nz. lk. — S. = pouto. Svěžte jej železným svazem. BO.

321865   Svaz Svazek: 7 Strana: 0817
Svaz. Láska pojišťuje s. (spojení) jejich na celý život. Dbš Úv. 83. S. krve. Ib. Sejmy svazy vlnám mořským. Osv. — S. v těle. Vz Klínovitý, Kloub, Křídatý, Křížo- kostrčný (dod.), Slov. zdrav., Vaz. S-zy nervů. Dk. P. 3. S. lištový, Leistenband (embryol.). Nz. lk. S. lastur (zámek). Frč. S. lichoběžníkovitý, lig. trapezoideum.

321866   Svaz Svazek: 8 Strana: 0577
Svaz, vz předcház. Splav.

321867   Svaz Svazek: 10 Strana: 0409
Svaz, u, m Svaz průmyslníků. Nár. list. 1903. é. 284 22

321868   Svaz, u Svazek: 9 Strana: 0318
Svaz, u, m. = svazek knih. Krolmus. Čes. j. X. 201.

321869   Svazadlo Svazek: 3 Strana: 0780
Svazadlo, a, n. = svaz, das Band, die Sehne. Sal.

321870   Svázalý Svazek: 7 Strana: 0817
Svázalý. Muži s-lých plecí, breitschulte- rig. Wtr. exc.

321871   Svázání Svazek: 3 Strana: 0780
Svázání, n., das Zusammenbinden. S-ni provazy (instr); s-zání kostí chroustačkou. Krok, S. psa s tistú. Lex. vet. S. chrustné, knorpelige Gelenkfügung. Nz. S. přiezni a tovařrišstva mezi lidem. Hus III. 204. — S. knihy, Einband, m. Knihy knihaři k s. dáti, zum Einbinden. Kom.

321872   Svázání Svazek: 10 Strana: 0409
Svázání, n. = pouto. Odvěž s. hrdla tvého. Chč. S. I. 3a. Sr. násl. Svazek.

321873   Svázanina Svazek: 7 Strana: 0817
Svázanina, y, f. = něco svázaného, uzel. Lpř.

321874   Svázanosť Svazek: 3 Strana: 0780
Svázanosť, i, f., die Verbindung. Spoje- nosť a s. tvorů. Kom.

321875   Svázaný Svazek: 3 Strana: 0780
Svázaný; svázán, a, o, zusammengebun- den. Chodí jako s. (líně). Chodí, jakoby měl nohy svázané. Hš. čím: žádostí, Jel., milostí. V., dnou (stížený). Jel. Vz Svázati.

321876   Svázaný Svazek: 7 Strana: 0817
Svázaný. — čím. Člověk věrú a láskou Bohu s-ny. Chč. P. — jak: v kozla, Kká., v knihu. Us.

321877   Svázati Svazek: 3 Strana: 0780
Svázati, sváži (zastr. svíži), svaž (zastr. svěž), sváže (íc), zal, án, ání; svazovati — vázáním spojiti, zusammenbinden, knüpfen; slepiti, zusammenfügen; sestaviti, spojiti, zusammenstellen, vereinigen; stužiti, zusam- menziehen, binden. — abs. Jinak on (Bóh) svazuje a rozvazuje a jinak cierkev. — co, koho: niť, knihu, smečku, zloděje. Us. Sva- zovati konce (po opici hned zase píti). Ehr. Sviežíce rucě jeho i nohy pusťte ho v tem- nosti. Hus II. 379. Dyž je začal svazovati, ona počala plakati; Dyž ho svazovali, na maměnku volal: Má maměnko milá, s-vat mňa nedaj. Sš. P. 114., 569. Svázalo ho smilstvie; Herodes popadl jest Jana a s-zal a vsadil ho do žaláře. Hus I. 202.. II. 15. koho zač. Od pana faráře za ruky svázaný. Ss. P. 277. — co, koho jak: v hromadu, V., psy ve smečku. D , někoho v kozelec, v kozla. Ros. S. do kozla, do kozelce, do hromady. D. Vše české skutky v jedno svázal. Dal. 1. S. haluze do otépek. Kn. poh. 611. Ale ho svaž do šátečka. Sš. P. 209. Již dal se na smrť svázati moha všecky do pekla poraziti. Hus 1. 185. — v čem. Aby nebyl svázán ve své žádosti. Hus I. 260. — co, koho čím. S. řetězem. Br. Až nám p. farář štóló ruce sváže; Horno je mi horno na mojom srdečku, jak by mě ho svázal červenú šňúrečkú; Svázalas mně křídla hedbávím sňúrečkú, nemožu uletět za jinú děvečkú. Sš. P. 22: , 249., 657. Ne- mohli sú jemu dáti odpory v řeči, neb jest jim pravdú ústa svázal. Hus II. 400. Svázav jeho tesknými okovy přivedl do Babylona. BO. S. obilí pobřisly, V., někoho provazem, V., Br., lýkem, Rkk. 60., něco lepenkou (slepiti). D. — co kde. Cožko-li svížete na zemi, bude svázáno i v nebesiech. Hus II. 158., III. 217., Br. Sváže náš (pan farář) u oltáře. Er. P. 290. — co komu: ruce, Kom., ruce a nohy. Hus II. GO. Na Peršténě štyří kněží kážou, poď má milá, ti nám ruce svážou; Kup mi radši pentličky, co si sváženi ručičky; Svázal sem jí ručky na mú milú dušku, už mám z ní ženušku. Sš. P. 356., 391., 657. (Tě.). Dna obě nohy mu svá- zala. Bl. Živ. Aug. 56. Byl tu, kde všem čertům ocasy svazovali. Prov. — co kde čím. Někomu ruce za zády lýkem s. — se s kým (jak, v co). Pes se s čubkou svázal. Us. Č. Též o vlcích, liškách atd. Šp. S-zati se s kým v boj. Troj. S ciesařem se v přiezni svázal. Dal. 114. Nejednu panenku s mládenečkem sváže. Sš. P. 431. A tak tqto osmé prikázánie svázáno jest s jinými. Hus I. 221. Bože mój, otče mój, s kým mi len svet sváže (= komu mě dá za muže)? Sl. ps. II. 5. 166. - proč kde, aby. S-li zloděje pro velikou krádež v zahradě před mýma očima provazem, aby neutekl. Os.

321878   Svázati Svazek: 7 Strana: 0817
Svázati. — co jak. S. někoho kozlem. Kká. Opak jej rukama sváza. Výb. II. 10. Bez súdu dievku svázavše. Výb. II. 19. Potom 26. června posel papežský císařové Anně jménem a na místě papežském zlatou rúži svázal. Skl. I. 378. — čím. Svázal se jest smlúvami. Kar. 57. Kteříž sami se svieži takovými sliby. Št. N. 145. Sám se tiem najviece sviežeš. AlxV. 290. — kde: na rukou, na nohou. Us. Pdl. — co komu. Hned si svaž své hadry a jdi. Hlk. — co kam. S. své věci do uzlíku, Sá., knihu do desek. Pdl. Zviažem fa do vienka. Ppk. I. 59.

321879   Svázati Svazek: 8 Strana: 0393
Svázati. O tvarech cf. Gb. H. ml. L 112.

321880   Svázati co z čeho Svazek: 10 Strana: 0409
Svázati co z čeho. Sieti lásky, jenž se z mnohých ctností svazují. Chč S. II. 191a. - se s kým čím: smlouvami a pevnými zápisy. Kar. 57.

321881   Svazba Svazek: 3 Strana: 0781
Svazba, y, f., der Verband. Us.

321882   Svazcový Svazek: 3 Strana: 0781
Svazcový, Flechsen-. S. neohybnosť. Ja.

321883   Svazček Svazek: 3 Strana: 0781
Svazček, vz Svazek.

321884   Svazček Svazek: 7 Strana: 0817
Svazček, zastr., nyní svazeček, e vniklo z ostatních pádů Gb.

321885   Svazčitě Svazek: 7 Strana: 0817
Svazčitě, bündelweis. S. rozvětvené ko- řínky. Hg. 166.

321886   Svazčitý Svazek: 8 Strana: 0393
Svazčitý. Vz Stromokaz (3. dod.).

321887   Svazec Svazek: 3 Strana: 0781
Svazec, zce, m. = malý svaz, sval, svalení, die Knochenschwiele. Ja.

321888   Svazeček Svazek: 7 Strana: 0817
Svazeček, vz Svazek.

321889   Svazečenka Svazek: 3 Strana: 0781
Svazečenka, y. f., phocelia. Rostl. I. 244. a.

321890   Svazečkovitý Svazek: 3 Strana: 0781
Svazečkovitý, büschelartig. Miner.

321891   Svazečkovitý Svazek: 8 Strana: 0393
Svazečkovitý. S. květenství. Čl. l. Jos. 16.

321892   Svazečkový Svazek: 7 Strana: 0817
Svazečkový, büschelförmig. S. skvrna rohovky, macula corneae fascicularis.

321893   Svazečnatý Svazek: 3 Strana: 0781
Svazečnatý, büsehelig. Nz. S-té květy. Rostl. III. b. 496.

321894   Svazečný Svazek: 3 Strana: 0781
Svazečný, büschelförmig, büschelig. ge- büschelt. Slb. XLVII., Rst. 499.

321895   Svazek Svazek: 3 Strana: 0781
Svazek, zku, svazeček, svazček, zečku, m. Vz Svaz. — S. = čím co svázáno jest, das Band. S-y cévní. Schd. II., 162., Kk. 7. S. svalový, Muskelbündel. Šp. S-ové těla. D. lidové spolu se drží svazky ustavičnými v míře přislušné. Kom. A rozvázán jest svazek jazyka. Br. — Prenes. S. milosti a přátelství; nejtužší s-zek aneb uzel přá- telství; s. krevnosti. V. S-ové slov. Jel. S. společného obcování lidského. Br. S. lásky je spojil. Troj. S. manželský. D. S. služební. Er., příčinný (Kausalnexus). Hš. S. čelední, obecní (Gemeindeverband); odtržení od s-u státního, Losreissung vom Staatsverbande. J. tr. S. mistrů, cechovní. Sp. Ve s. s kým vniknouti; Manželského svazku rozvázati nelze; Logický slov s.; S-ky rodinné podlé věčných zásad křesťanské víry upraviti. Sš. I. 4., 156., J. 212., II. 137. (Hý.). Svazkem bázně a milovánie božieho svázáni sú. Hus III. 59. Manželstyie jest s. nerozdílný. Hus III. 200. (Tč.). Žádného jistějšího s-zku ve přátelství není než shoda a spoj porady a vůle. Kmp. S. pokoje. ZN. — S. - něco svá- zaného, zvl. z několika částek, das Gebünde, Bündel, Packet, Päckchen, der Bund, Büschel, Ranzen, die Partie. Jg., V. S. spisů, strun, der Bezug, D., listů, ein Pack, Žer.; s. nití moravský (120 nití), český (128 nití), Chmela; s-zek česneku, lnu, der Kloben, per, klíčů, Bund. Us. S. obilí, slámy, sena (vz Otep); cibule a česneku: vrkoč, pleten, Bündel; křoví: vál, válek, janek; trávy: nářitek; hrachoviny: snopek. Šp. S-zek v botanice, chomáč, der Blütenbüschel. Nz. Vz Rst. 499. S. vláknový, das Fasergewebe. Šp. Svazek ptáků (der Spiess, 4 větší ptáci (Ganzvögel) n. 8 drobných ptáků (Halbvögel) svázaných). Šp. — S. = více listů n. archů sešitých, sešit, das Heft. — S. = spolek, der Bund. Zlob.

321896   Svazek Svazek: 7 Strana: 0817
Svazek společenský, Osv., politický. Kzl. 34. — S. = něco svázaného. S. paprsků, Zpr. arch. VIII. 11., Hra., Jrl. 425., Čs. math. X. 163., 174., rovin, Ebenenbüschel, n., Jrl. 425., kuželoseček, křivých čar prostorových, prostorových bikvadratik. Vnč. 30., 100., 101. Železo skládá se do svazků. NA. IV. 176. — S. = spolek. Silný s. učinili sú. Kar. 64.

321897   Svazek Svazek: 10 Strana: 0409
Svazek, zku, m. = pouto. Na hrdle mají těžké svazky těch zlých obyčejóv. Chč. S. I. 3b. — S. cevní (fibrovasální, kribro- vasální). Ott. XXIV. 418. — S. = dvě pltě. Sb. sl. 1901. 164.

321898   Svázeti Svazek: 3 Strana: 0781
Svázeti, vz Svésti.

321899   Svázka Svazek: 3 Strana: 0781
Svázka, y, f. S.„ vrchní, hambalek vrchní, der Spitzbalken. Šp. S. na plti, das Floss- band.

321900   Svázka Svazek: 7 Strana: 0817
Svázka stěžně, Mastbaumsessel, m. Lpř. Sl. I. 388.

321901   Svázka Svazek: 8 Strana: 0393
Svázka = příční trám ve střeše. Brt, D. II. 433.

321902   Svazkokvětý Svazek: 7 Strana: 0817
Svazkokvětý. S. rostliny. Vz Rosc. 126., Ott. V. 298

321903   Svazkovitý Svazek: 3 Strana: 0781
Svazkovitý = chomáčkovitý, fascicularis, büschelartig. Rst. 500.

321904   Svazkový Svazek: 3 Strana: 0781
Svazkový, Band-. S. básník (který píše mnoho svazků básní). Kos. Ol. I. 191.

321905   Svazkový Svazek: 8 Strana: 0393
Svazkový chlupokřídlec, brouk. Vz Klim. 384.

321906   Svazkozub Svazek: 3 Strana: 0781
Svazkozub, a, m., desmodus, savec řa- sonosovitý. Ssav. 166.

321907   Svazkule Svazek: 3 Strana: 0781
Svazkule, e, f., dorthesia, hmyz rovno- křídlý. Krok II. 264.

321908   Svaznatý Svazek: 9 Strana: 0318
Svaznatý dub. Slád. Caes. 26.

321909   Svaznatý. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svaznatý. S. kopí. Slád. Cor. 135.

321910   Svaznice Svazek: 7 Strana: 0817
Svaznice, e, f. S. v písmě, ligatura. Šf. III. 214. a j. S. = písmeno složité. Vm.

321911   Svazník Svazek: 8 Strana: 0393
Svazník, u, m., vz Bočkář (3. dod.).

321912   Svaznosť Svazek: 3 Strana: 0781
Svaznosť, i, f., die Bindbarkeit, Jg.

321913   Svazný Svazek: 3 Strana: 0781
Svazný = málo sporý. Obilí je s-né = jde ho mnoho na mandel, jest tedy slabé. U Chrud. Kd. U Rychn. Ntk.

321914   Svazoprstý Svazek: 3 Strana: 0781
Svazoprstý. S-tí ptáci, srostloprstí, syn- dactyli, die Heftzeher.

321915   Svazosloví Svazek: 3 Strana: 0781
Svazosloví, n., svazozpyt, u. m,, die Sehnenehre. Srn.

321916   Svazovací Svazek: 3 Strana: 0781
Svazovací = spojovací, verbindend, Ver- bindungs-, Verknüpfungs-.

321917   Svazovadlo Svazek: 3 Strana: 0781
Svazovadlo, a, n., čím se co svazuje, das Band. Us.

321918   Svazování, n Svazek: 3 Strana: 0781
Svazování, n., das Zusammenbinden. Dvě kron. 363.

321919   Svazovati Svazek: 3 Strana: 0781
Svazovati, vz Svázati.

321920   Svazovina Svazek: 3 Strana: 0781
Svazovina, y, f., Bindegewebe, n.

321921   Svazový Svazek: 3 Strana: 0781
Svazový, Sehn-. S. spojení, syndesmosis, Verbindung durch Bänder. Nz. lk. S. žíla, die Sehnader, V-, dna. Čern.

321922   Svazový Svazek: 10 Strana: 0409
Svazový příspěvek. Nár. list. 1904. č. 18. 3.

321923   Svazový Svazek: 10 Strana: 0666
Svazový (kartelovaný). S. doprava, tarif, vozba. Nár. list. 1906. 27. 17.

321924   Svazulena Svazek: 9 Strana: 0318
Svazulena = zezulena. Mus. ol. 1898. 117.

321925   Svazulka Svazek: 3 Strana: 0781
Svazulka, y, f., nosodendron, hmyz zlo- menokrídlý. Krok. II. 253

321926   Svážačka Svazek: 7 Strana: 0817
Svážačka, y, f. = svážání t. j. čas, když se obilí s polí do stodol sváží. Slov. Koll. St. 461.

321927   Svážeč Svazek: 7 Strana: 0817
Svážeč, e, m., vz Zvážeč.

321928   Svážení Svazek: 3 Strana: 0781
Svážení, n., das Zusammenführen. V hor- nictví = vození po svážné, převozka svážná, die Bremsbergförderung, Hř.

321929   Svážení, n Svazek: 10 Strana: 0409
Svážení, n., sváženina, y, f. = sesouvání hmot, Rutschung. Vz Ott. XXIV. 420.

321930   Svážeti Svazek: 3 Strana: 0781
Svážeti, vz Svézti.

321931   Svážidlo Svazek: 3 Strana: 0781
Svážidlo, a, n., das Gegengewicht. Šm. Vz Svažovadlo.

321932   Svažina Svazek: 10 Strana: 0409
Svažina, y, f. = svah. S. sadu. Msn. Od. 165.

321933   Svážiti Svazek: 3 Strana: 0781
Svážiti, il, en, ení; svahovati, svažovati = dolů vážiti, tlačiti, herunterdrücken. — co. Svaž mi to maso. — se = nahnouti se, sich neigen: na váze ubyti, sich einwägen. Jg. — se od čeho: od směru. Dch.

321934   Svažitý Svazek: 7 Strana: 0817
Svažitý = svah mající, sich neigend. S. cesta. Pyp. K. II. 158.

321935   Svážka Svazek: 3 Strana: 0781
Svážka, y, f. = svážení, das Zusammen- führen. S. dříví. Víd. list. Dnes na nás čeká ještě trojí s. (obilí atd.). Us. Hý.

321936   Svážka Svazek: 9 Strana: 0318
Svážka, y, f. = svážení dříví. Hoš. 100.

321937   Svážná Svazek: 3 Strana: 0781
Svážná, é, f. == svážná střída v hornic , der Bremsberg. Dvoustranná s., beidersei- tiger, zweiseitiger Bremsberg oder Brems Schacht. Jednostranná s., einseitiger B.; dvouvozná s., zwei-, doppeltrümmeriger B. Hr. S. kladka, s. kolo, s. kotouč, die Brems- scheibe; s. výška (traťová), die Bremsberg- höhe, Abhauhöhe; s. jáma, s. komín, der Bremsschacht; s. pole, das Bremsbergfeld; s. stroj (brzdný), die Bremsvorrichtung; s. pilíř (obradní), der Bretnsbergpfeiler; s-žný vrat, die Bremshaspel. Hř.

321938   Svažnice Svazek: 7 Strana: 1388
Svažnice, e, f., Rutsche, f. S. na uhlí, Kohlenrutsche. Tch. 1889 62

321939   Svážnik Svazek: 8 Strana: 0393
Svážnik, a, m. = kdo sváží dříví z lesa k pile atd. Nár. list. 1896. č. 21. odp. feuill.

321940   Svažný Svazek: 3 Strana: 0781
Svažný, was leicht ein Uibergewicht nimmt. Us.

321941   Svážný Svazek: 8 Strana: 0393
Svážný. S. střída v dole s úklonem osmi a více stupňů, dvojitou kolejí opatřená, Brems- berg. Ott, XL 61. b.

321942   Svažovadlo Svazek: 3 Strana: 0781
Svažovadlo, a, n., das Gegengewicht. Šm. Vz Svážidlo.

321943   Svažovati Svazek: 7 Strana: 0817
Svažovati, vz Svážiti.

321944   Svě Svazek: 3 Strana: 0782
Svě, zastr. = my dva jsme. Jg., St. skl. III. 57.

321945   Svě Svazek: 7 Strana: 0817
Svě. Vě tuto muku trpívě za naše zlá diela, jichž svě velmi mnoho sděla. Hr. rk. 257.

321946   Sveba Svazek: 7 Strana: 0817
Sveba, y, f., Spree, řeka něm. Sl. let. VI. 109.

321947   Svěbodzim Svazek: 3 Strana: 0782
Svěbodzim, a, m., Schwiebus, mě. pruské. Vz S. N.

321948   Svéboh Svazek: 3 Strana: 0782
Svéboh, a, m., osob. jm. Pal.

321949   Svébohov Svazek: 3 Strana: 0782
Svébohov, a, m.. Schwillbogen, ves u Zá- břehu. Tč.

321950   Svébohy Svazek: 3 Strana: 0782
Svébohy, dle Dolany, Zweiendorf, ves u Nových hradů. PL.

321951   Svébor Svazek: 3 Strana: 0782
Svébor, a, m., osob. jm. Pal.

321952   Svebořice Svazek: 3 Strana: 0782
Svebořice, Schwabitz, ves u Mimoně. PL.

321953   Svébytnost Svazek: 8 Strana: 0393
Svébytnost NZ. IV. 49.

321954   Svébytný. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svébytný. S. postavy lidské. List. fil. 1904. 111. S. život. Nár. list. 1905. 1. 17.

321955   Svěc Svazek: 3 Strana: 0782
Svěc, vz Svíce.

321956   Svěc Svazek: 10 Strana: 0409
Svěc, e, m. = svět. Brt. P. n. 490.

321957   Svéca Svazek: 7 Strana: 0817
Svéca = svíce. Slov.

321958   Svéceň Svazek: 7 Strana: 0817
Svéceň, cňa, m. = svícen. Slov. Bern.

321959   Svěcen Svazek: 7 Strana: 0817
Svěcen, cně, f, internodium, zastr. Rozk.

321960   Svěceň Svazek: 10 Strana: 0409
Svěceň, vz Svieček.

321961   Svěcena Svazek: 3 Strana: 0782
Svěcena, y, f., osob. jm. Pal.

321962   Svěcena Svazek: 7 Strana: 0817
Svěcena, vz Svata (dod.).

321963   Svěcena Svazek: 10 Strana: 0666
Svěcena, y, f. = síra. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48. Sr. Snejna.

321964   Svěcenáček Svazek: 9 Strana: 0318
Svěcenáček, čku, m = kropenka. Slov. Čes. 1. IX. 328.

321965   Svěcenec Svazek: 3 Strana: 0782
Svěcenec, nce, m. = svěcený, der Ge- weihte. Brikc. Lom., D., Pk , Šf.

321966   Svěcének Svazek: 10 Strana: 0666
Svěcének, nku, m. =. kropenka. Brt. Sl.

321967   Svěcení Svazek: 3 Strana: 0782
Svěcení, n. = posvěcení, die Weihung, Weihe. S. chrámu, církevních služebníkův (kněžstva). Kom., zvonu, kněžstva, na kněž- stvo. D. Os. kněžstva vz Tk. III. 162 —165. Udílení nižšího s-cení. Dch. Aby oni hodné faráře k těm kostelóm vydávali biskupovi k s.; S. prodávati, kupovati; S. skrze ruky vloženie. Hus I. 468., III. 232., 234 — S. dne, svátku, die Feier, Heiligung. D., Sm. — Vz více v S. N.

321968   Svěcení Svazek: 10 Strana: 0409
Svěcení vody, popelce, hromnic, jehnědů a pokrmů velikonočních za doby Štítného. Vz Souk. 6.

321969   Svěceník Svazek: 3 Strana: 0782
Svěceník, a, m. duchovní, der Ge- weihte, Priester. — S., svěceníček, čku, m. = kropenka, der Weihkessel. Zlob. — S., bo- chánek, mazanec, der Osterstriezel. U Opav. Klš.

321970   Svěceník Svazek: 8 Strana: 0393
Svěceník. Cf. Dob. Dur. 323.

321971   Svěceník Svazek: 10 Strana: 0409
Svěceník ze žitné mouky pečený a o ve- likonočních svátcích v kostele svěcený. Slez. Vyhl. II. 203. S. = svěcená věc (chléb, maso, vejce). Vz Vlasť. I. 169.

321972   Svěcenina Svazek: 3 Strana: 0782
Svěcenina, y, f. něco svěceného, das Geweihte. Ms. Bel., Ž. wir,. 113. 2. — Svě- ceniny, pl., f. = svěcení knězi. Boč. — S. = věc svatá, posvěcená. Vyobcovanec zbaven bývá společné modlitby, společné oběti, sv. svátostí, s-nin, přímluv a zásluh církve. Sš. i. 195.

321973   Svěcenina Svazek: 7 Strana: 0817
Svěcenina. S-ny (sakramentalie) = boho- služebné obřady ku poctě Boha činěné, svá- tostem podobné, jich moci však nemající, almužna, požehnání biskupovo atd. Řehák, Špch. Ceremonie a všecky s-ny. Bart. 29. — S. = telecí pečeně, jež se o velikonocích mimo vejce světí a na boží hod pojídá. Nov.

321974   Svěcenina Svazek: 9 Strana: 0318
Svěcenina, y, f. = svěcená věc. Chč. S. I. 58.

321975   Svěcenina Svazek: 10 Strana: 0409
Svěcenina, y, f. S-ny za doby Štítného — svěcená voda atd., vz předcház. Svě- cení a Souk. 5.

321976   Svěcenínský Svazek: 7 Strana: 0817
Svěcenínský. S. přikázání (týkající se svěcenin). Krnd. 142.

321977   Svěcenka Svazek: 3 Strana: 0782
Svěcenka, y, f. svěcená buchta o veli- konoci, das Osterbrod. Šd.

321978   Svěcenka Svazek: 7 Strana: 0817
Svěcenka = kropenka; studánka u Vel- var.

321979   Svěcenodějstvo Svazek: 7 Strana: 0817
Svěcenodějstvo (!), a, n. = oběť Vký.

321980   Svěcený Svazek: 3 Strana: 0782
Svěcený; svěcen, a, o, geweiht. Vz Světiti. S. voda, V., věnec. Us. S. kočičky. Dch. Je toho jako svěceného (= pramálo)! U Olom. Sd. Hovím mu co svěcené kosti. Prov. Mus. Vz Vysvěcený. — nač: na kněžství. V. — S. den, svátek, gefeiert. — Jg. — komu. Vozy slunci s-né. Bj.

321981   Svěcený Svazek: 7 Strana: 0817
Svěcený. Polykání s-ných kočiček. Vz Zbrt. 68. S. žák. Št. Kn. š. 169. S. voda = kořalka. Us. Kšť. S. djabel horší nesvěce- ného. Slez. Šd. Kdyby byl svěcen svěcením druhým. Št. Kn. š. 66.

321982   Svěcený Svazek: 8 Strana: 0393
Svěcený. Nepomôže ti odtúďani s-ná voda = nie. Brt. D. II. 392., Čes. 1. V. 422.

321983   Svěcený Svazek: 10 Strana: 0409
Svěcený. Vvhýbá se mu jako čert s-né vodě. Tbz. V. 5. 200. — S., rybník u Čer- nin. Př. star. VIL 55.

321984   Svěcený Svazek: 10 Strana: 0409
Svěcený Ant., red. Tob. 218.

321985   Svécitnosť, i, f Svazek: 3 Strana: 0782
Svécitnosť, i, f., die Idiosynkrasie. Nz.

321986   Svecka Svazek: 10 Strana: 0409
Svecka. Jaka priedka, taká s. Mus. slov. VI. 27.

321987   Svěcko Svazek: 10 Strana: 0409
Svěcko = všecko. S. lidé snědí. N. B. č. 274.

321988   Svěcký Svazek: 8 Strana: 0393
Svěcký m. světský, ts v c. Gb. H. ml. I. 393.

321989   Svěcnář, e, m Svazek: 3 Strana: 0782
Svěcnář, e, m. svícnář.

321990   Svěcnice Svazek: 8 Strana: 0393
Svěcnice, e, f. = lucerna. 1418. List. fil. 1896. 113.

321991   Svěcník, u, m Svazek: 3 Strana: 0782
Svěcník, u, m., cernula, zastr. Rozk.

321992   Svěcský Svazek: 3 Strana: 0782
Svěcský světský, weltlich. Před kaž- dým člověkem svěcským i duchovním; Po- honí mě v duchovním právě o svěcskou věc; Mě pohoní z země k duchovnímu o svěcskou věc. Půh. I. 355., II. 128., 260.

321993   Svěcující Svazek: 10 Strana: 0409
Svěcující den, dies celeberrimus. Ev. olom. 68. 138.

321994   Svěč, e, m Svazek: 3 Strana: 0782
Svěč, e, m., balanus, vinýš. Krok. II. 130.

321995   Svěčati Svazek: 7 Strana: 0817
Svěčati = svědčiti. Čes. mor. ps. 65.

321996   Svečer Svazek: 3 Strana: 0782
Svečer, u, m. večer. Přišli jsme s-rem domů. Mor. Šd.

321997   Svečera Svazek: 3 Strana: 0782
Svečera s večera, gegen Abend. Us.

321998   Svečerní Svazek: 3 Strana: 0782
Svečerní déšť, Abend-. BO.

321999   Svečeřiti se Svazek: 3 Strana: 0782
Svečeřiti se, il, ení; svečeřívati se - - setmíti se, Abend werden. D., Č. - abs. Již se s-řívá, s-řívalo. Us.

322000   Svečeřiti se s kým Svazek: 7 Strana: 0817
Svečeřiti se s kým. Už se s ním s-vá (umře). Us. Tkč.