190001   Odchovanosť, i Svazek: 2 Strana: 0282
Odchovanosť, i, f. — odchování. Ros.

190002   Odchovaný Svazek: 2 Strana: 0282
Odchovaný. O. dítě, grossgezogen. Dch.

190003   Odchovaný Svazek: 7 Strana: 0046
Odchovaný. — kde. Pták ve hnízdě o. Dch. — jak. Žáci po rozumu osnovy orga- nisační o-ní. KB. IV. V kázni o-ný. Osv. I. 344.

190004   Odchovaný čím Svazek: 10 Strana: 0222
Odchovaný čím. Myšlénky hudbou od- chované. Svět. knih. 420. 140.

190005   Odchovárna Svazek: 2 Strana: 0282
Odchovárna, y, f., Erziehungsinstitut. Kom., D.

190006   Odchovárna Svazek: 10 Strana: 0222
Odchovárna, y, f. Svět jest jen naše o. (škola). Kom. Did. 37.

190007   Odchovatel Svazek: 2 Strana: 0282
Odchovatel, e, m., der Auferzieher. Reš.

190008   Odchovatelka, y, odchovatelkyně Svazek: 2 Strana: 0282
Odchovatelka, y, odchovatelkyně, ě, f., die Erzieherin. Reš.

190009   Odchovati Svazek: 2 Strana: 0282
Odchovati, odchovávati — vychovati, er- ziehen, auferziehen; odstaviti od mléka, ab- stillen : zvésti. Pacholík odchován byl a jal sě rósti. BO. — koho. Když je chůvy od- chovaly (odstavily). Biancof. Syny a dcery dobře odchovali. Jel. Lepší svět vychovati. Reš. — koho při čem: při prsech, V., nyní: u prsů. Jv. Syny do latinské školy posýlal a při ní je odchoval. Reš. — koho za co. Odchoval jest je toho léta za otměnu dobytka (živil je za dobytek místo peněz daný). BO. — koho od které doby: z mládí, z dětinství. V., z maličkosti. Jg. — kde. Na dvoře císaře vychován byl. V. — v čem. V kteréž víre jsme navedeni a vychováni. Ojíř. — koho s kým. — co komu. Od- chovala si několik kusů dobytka a mnoho slepic. Ros. Někomu dítě o. — koho k čemu. ku kněžskému stavu.

190010   Odchovati Svazek: 7 Strana: 0046
Odchovati, enutrire. Ž. wit 30.4., 54. 2. — koho, co. Až sobě opět vlasy o-ly. Št. Kn š. 84 Vlasy ustřihnúc opět je chceš o. Ib. 75. — jak. Matka vás snažné o-la. Št. Kn. š. 43. — co kde. Sílu v někom o. Kká. K sl. j. 90. — čím k čemu. Lid tuhými poměry k životu přísnému o. Osv. I. 157.

190011   Odchovné Svazek: 10 Strana: 0222
Odchovné, ého, n. = plat za odchování. Msn. II. 71., Hym. 48.

190012   Odchoz Svazek: 2 Strana: 0282
Odchoz, i, f., odchod, der Abgang, zastr. Mus.

190013   Odchozí Svazek: 2 Strana: 0282
Odchozí, abgehend. — O., ího, m., ein Abgehender, Abiturient. Rk.

190014   Odchrákati Svazek: 7 Strana: 0046
Odchrákati = odchrkovati, räuspern. Slov Bern.

190015   Odchrániti co Svazek: 10 Strana: 0222
Odchrániti co = odkliditi. Val. Čes. 1. XII. 274.

190016   Odchrchlati Svazek: 7 Strana: 0046
Odchrchlati, vz Odchrkati

190017   Odchrípnúť Svazek: 7 Strana: 0046
Odchrípnúť, der Heiserkeit los werden. Vz Chřípěti. Veru som zachrípla, nemóžem o. Slov. Koll. Zp. II. 377.

190018   Odchrkati Svazek: 2 Strana: 0282
Odchrkati, odchrhnouti, knul a kl, ut, utí; odchrkovati, odchrkávati = chrkáním vyhazovati, vyplívati, abräuspern. Odchrkl si. Us. — kde. Lidé v kostele odchrkují, aby později kazatele nevytrhovali. Ros. — čím: krví. V., Byl.

190019   Odchrkati Svazek: 9 Strana: 0197
Odchrkati nečistotu. Maš. ruk. 40b.

190020   Odchrkavý, odchrklavý, odchrk- vačný, odchrkajičný Svazek: 2 Strana: 0282
Odchrkavý, odchrklavý, odchrk- vačný, odchrkajičný, der oft räuspert, Ros.

190021   Odchrkujičnosť Svazek: 7 Strana: 0046
Odchrkujičnosť, i, f., die Gowohnheit öfters zu räuspern. Šm.

190022   Odchroptěti Svazek: 2 Strana: 0282
Odchroptěti, ěl, ění, verröcheln. D.

190023   Odchroustati Svazek: 2 Strana: 0282
Odchroustati, zu knorpeln aufhören. Ros.

190024   Odchtadek Svazek: 8 Strana: 0247
Odchtadek, dku, m. = ochlazení vzduchu z jara, když před tím už bylo teplo. Val. Brt. D. II. 352.

190025   Odchůd Svazek: 7 Strana: 0046
Odchůd, gt. odchodu, m. = odchod. Laš. Tč.

190026   Odchutiti se Svazek: 2 Strana: 0282
Odchutiti se, il, ění; odechtíti se, die Lust verlieren. — se komu s inft. Odchu- tilo se mu to činiti. Jg.

190027   Odchůvče Svazek: 7 Strana: 0046
Odchůvče, ete, n = odchované dobytče. Zpr. arch.

190028   Odchvat Svazek: 2 Strana: 0282
Odchvat, u, n. Vz Zápas a KP. I. 527.

190029   Odchvat Svazek: 7 Strana: 0046
Odchvat, der Nachgriff, v tělocv. O. be- derní, břišní, krční, křížní, kyčelní, pod- kolenní, rozkročný, záhlavní, záloketní, zá- ruční. Rgl.

190030   Odchvíle Svazek: 7 Strana: 0046
Odchvíle, e, f. = odchvilek. Ač ovšem u některých žádné o. nebylo. Sš. Výkl.

190031   Odchvilek Svazek: 2 Strana: 0282
Odchvilek, lku, m. (nové), oddech, od- počinutí, die Rast. Puch.

190032   Odchvíliti se Svazek: 2 Strana: 0282
Odchvíliti se, chvíli si udělati. — se k čemu: k psaní, sich Zeit nehmen. Jg.

190033   Odchybati Svazek: 7 Strana: 0046
Odchybati, odchybnouti = odklízeti, ab- räumen, wegfüllen, absäubern. Laš. Hř. 45. — co kam (čím). Hnůj na bok; kameň nohou do příkopy. Laš. Tč.

190034   Odchybek Svazek: 7 Strana: 0046
Odchybek, bku, m., das Weggeworfene. Laš. Tč.

190035   Odchyl Svazek: 2 Strana: 0282
Odchyl, u, m., odchýlení, Abweichung, f. Po mnoha o-lech návratem se obnoviti. Sš. L. 41.

190036   Odchýlenec Svazek: 2 Strana: 0282
Odchýlenec, nce, m., ein Abgewichener. Rk.

190037   Odchýlení Svazek: 2 Strana: 0283
Odchýlení, n., die Abwendung. V., Jel. Bez odchýlení-se od slova svého. Měst. bož.

190038   Odchýlenosť Svazek: 7 Strana: 0046
Odchýlenosť, i, f., die Abneigung. O. od vodorovnosti Zpr. arch.

190039   Odchýlený Svazek: 2 Strana: 0283
Odchýlený; -len, a, o, abgewendet. Jg.

190040   Odchýlený Svazek: 7 Strana: 0046
Odchýlený. O. směr, Stč. Zem. 97., pa- prsek. Mj. Roviny od sebe o-né. Jd. Geom. II. 10 V poloze o 90° od předešlé polohy o-né. ZČ.

190041   Odchýliti Svazek: 2 Strana: 0283
Odchýliti, il, en, ení; odchylovati = ode- hnouti, odvrátiti, abneigen, wegwenden, ab- wendig machen. Jg. — co, koho: dvéře. Baiz. — od čeho. Aby neodchylovali zá- kona božího od srdce svého. V. — co čím /. čeho: rukou, mocí. — se od čeho (k čemu, čím). Od starobylé zvyklosti se o. Kram. Od ctností předků svých se o. Jg. Odchy- lujeme se od jednoho k druhému. Reš. O. se k nectnostem. O. se od pravé cesty, od pravdy. Nt. O. sě svú vólí od zlého. Št. N. 110., 163. — skrze co. To sě skrze řeči jejie ot nás odchýlilo. Kat. 3104.

190042   Odchýliti Svazek: 7 Strana: 0046
Odchýliti, declinare. Ž wit. 118. 21. — co, se odkud (kam). O. se od zvyku, Dk., od pravidla. Křn. od něčí myšlénky. Sml. Myšlénky jeho odchylují se od ní k dívce jiné. Šml. I. 58 O-li se ot zastupu. ZN.

190043   Odchýliti koho odkud Svazek: 10 Strana: 0222
Odchýliti koho odkud. Dary odchylují od spravedlnosti. Rokyc. Post. 132a.

190044   Odchýliti odkud Svazek: 8 Strana: 0247
Odchýliti odkud. (Ta) zřiezení nemohú z něho ničímž odchylována býti. Chč. S. 130. O. = odvaliti. Kamenná vrata o. Phľd. 1895. 325.

190045   Odchýlka Svazek: 2 Strana: 0283
Odchýlka, y, f., odchýlení, die Abweichung. Odchylky vysvětliti. Krok. Výška vody od- chylkám podrobena jest. Presl.

190046   Odchylka Svazek: 7 Strana: 0046
Odchylka, die Elongation. Mj. 157., 192. O. dvou rovin, der Neigungswinkel zweier Ebenen; o. přímky od roviny, der Neigungs- winkel einer Geraden Hra., Jrl. 421, Jd. Geom. II. 7. O. od pravidla, Mus. 1880. 328 ; o. šoupátka, das Ausweichen des Schiebers. Šmr. 146. O kyvadla, sfaerická (podélná, příčná či transversalní, záporná či negativná, kladná či positivná), sphärische Aberration, ZČ. 1. 130., III. 183., 189., 191., magnetická (deklinace), světla, denní (roz- díl mezi pozorovanou a normalní teplotou denní), roční, teplotní či thermická (posi- tivní či příznivá a negativní či nepříznivá). Stč. Zem. 55., 95, 167., 521., 522., 544., 666

190047   Odchylkový Svazek: 7 Strana: 0046
Odchylkový = aberrační. Aberrations-. O úhel. Stč. Zem. 96., 379.

190048   Odchylmo Svazek: 7 Strana: 0046
Odchylmo. Přeskok o., der Wolfssprung.

190049   Odchylně Svazek: 7 Strana: 0046
Odchylně, abweichend. O. smýšleti. Vch. Důk. 50.

190050   Odchylnosť Svazek: 2 Strana: 0283
Odchylnosť, i., f., die Abneigung, Sych.; ve smyslu fysiologickém i pathologickém je značné lišení se od pravidelného tvaru ústrojí živočišného. Vz S. N.

190051   Odchylnouti Svazek: 7 Strana: 0046
Odchylnouti, ein wenig abwenden, nei- gen. U Srbec na Hané. Bkř. Vz Odchýliti.

190052   Odchylný Svazek: 2 Strana: 0283
Odchylný, abweichend, Abweichungs-.

190053   Odchylný Svazek: 7 Strana: 0046
Odchylný. O. slovesa, sklonění, Křn., slídník, von der wahren Spur seitwärts lautend, Lpř., mínění, Mus 1880 517., ná- hled. SP. II. 114.

190054   Odchyloměr Svazek: 2 Strana: 0283
Odchyloměr, u, m. Deklinatorium. Ck.

190055   Odchylovač Svazek: 7 Strana: 0046
Odchylovač, e, m , abductor, sval.

190056   Odchylování Svazek: 2 Strana: 0283
Odchylování, n., das Abneigen; na Slov. der Abscheu.

190057   Odchylovati Svazek: 7 Strana: 0046
Odchylovati, vz Odchyliti.

190058   Odchystati koho Svazek: 10 Strana: 0223
Odchystati koho. Ležela v nemoci, až ji o-li(odnesli, pochovali). Arch. XXI. 167.

190059   Odchytati Svazek: 2 Strana: 0283
Odchytati, wegfangen. — koho: ptáky. Vz Chytati.

190060   Odiať Svazek: 7 Strana: 0046
Odiať = odíti. Slov Zatur.

190061   Odíblati Svazek: 2 Strana: 0283
Odíblati, udiblati co: buchtu, perník = oškubati, odtrhati, uštípati po malých kou- scích, herum abzwicken.

190062   Odíci Svazek: 10 Strana: 0223
Odíci = odejiti. Slov. Čes. 1. XIV. 48.

190063   Odiecka Svazek: 8 Strana: 0566
Odiecka, y, f. = odiedzka. Sbor. slov. I. 35. Cf. předcház. Odevačka.

190064   Odiedzka Svazek: 7 Strana: 0046
Odiedzka, y, f. = oděv, das Gewand. Slov. Phľd. V. 70.

190065   Odiedzka Svazek: 8 Strana: 0247
Odiedzka, y, f., vz Odedza, Odívka. Phľd. XII. 317.

190066   Odievadlo Svazek: 7 Strana: 0046
Odievadlo = oděvadlo. Slov. Loos

190067   Odílkovité Svazek: 2 Strana: 0283
Odílkovité rostliny, chlenaceae. Rostl.

190068   Odín Svazek: 2 Strana: 0283
Odín, vz Oděný.

190069   Odin Svazek: 9 Strana: 0455
Odin, u, m. Sr. Vstnk. X. 333.

190070   Odinad Svazek: 7 Strana: 0046
Odinad = odjinud Slov. Bern.

190071   Odinakial Svazek: 7 Strana: 0046
Odinakial = odjinud. Slov. Lipa I. 206., Ssk

190072   Odinaľ Svazek: 7 Strana: 0046
Odinaľ = odjinud. Slov. Hdž. Čít. 133. a Slb. 58.

190073   Odinokúď Svazek: 7 Strana: 0046
Odinokúď = odjinud. Slov. ZObz. XXIV. 222.

190074   Odiosní Svazek: 2 Strana: 0283
Odiosní, z lat., nenáviděný, nemilý, mrzutý, odiös, verhasst, widrig, unleidlich, widerlich, abscheulich, ärgerlich.

190075   Odírač Svazek: 7 Strana: 0046
Odírač, e, m. = oděrač. Lpř., Tč. O. lidu. Kos. Ol. I. 275.

190076   Odiračka Svazek: 8 Strana: 0247
Odiračka, y, f. = draní peří. Han. Brt. I). II. 352.

190077   Odírání Svazek: 2 Strana: 0283
Odírání, n., die Erpressung.

190078   Odírání Svazek: 9 Strana: 0197
Odírání, n. O. trestaných z kůže dělo se ? Čech. poprvé r. 1509. za Vladislava II. Bylo to z Uher přineseno. Vz Pal. Děj. V. 2. 152.

190079   Odírati Svazek: 2 Strana: 0283
Odírati, vz Odříti.

190080   Odísť Svazek: 7 Strana: 0046
Odísť = odejíti. Slov Dbš. Sl. pov. I. 34. Vz Ísť.

190081   Odit Svazek: 10 Strana: 0638
Odit, a, m. = človek. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

190082   Odíti Svazek: 2 Strana: 0283
Odíti, oději, oděl a odíl, oděn a odín, odít, (odit, D.), odění; odívati — okolo dáti, do něčeho obaliti, bedecken, umthun, umgeben, umlegen; ošatiti, obláčeti, kleiden, an-, be- einkleiden; v odění, ve zbroj obléci, bewaffnen. V. — koho čím. Rouchem (slávy) oděje ho. V. Odieval se měkkým. Chč. 632., 451. Káže jej nachem odieti. BO. Kůží a masem odíl jsi mne. V. Pláštěm odíváme se. Kom. Tento tělo zbrojí a braní, tento mysl lstně, tento jazyk chytrým mluvením odívá. Jel. Brněni i a štítem a helmy se odějí (Ez. 23., 24.). BO. O. se vlnú. BO. — Br. — koho, se v co. V plášť královský jej odíl. V. Oděna bieše v králové rúcho a v črvené barvy hedvábie. ZN. Hřích se odívá v půvabný šat. Jab. 102. Plášť, veňž sie odieváš. BO. Jeden blázen oděl v drahé oděnie svój kóň. Výb. I. 240. — koho z čeho. Nahé odíli z loupeže. V. — se do čeho: do oděvu. Us.

190083   Odíti Svazek: 7 Strana: 0046
Odíti, operire. Strb. odti i od?jati. Oděju. Ž. wit 108. 29. Cf. List. fil. 1884. 105 — koho: nahé odívati. Mž. 19. — koho čím. Odíl ho ctností. Pož 43. Maria odie je (dietě) rúškami. ML. 135. b. — več O. se ve smutek. Osv. I. 43. Přeludy v bý- valé se odívají v rysy Čch. Bs. 59. Oděje tě v nové rúcho Št. Kn. š. 17. Več sě oděješ. Ctib.

190084   Oditý Svazek: 2 Strana: 0283
Oditý (odítý), a, o, oděný, bekleidet. V. — čím, v co, vz Odíti.

190085   Oditý Svazek: 7 Strana: 0047
Oditý kořen slova = složitý. Šf. III. 537.

190086   Odiv Svazek: 2 Strana: 0283
Odiv, u, m., odiva, y, f., divadlo, podívání. Kat. 2271., 3210. Schauspiel, Abenteuer, selt- sames Gesicht, Wunder, n. Jg. Co tam půjdu na odiv lidu ? Státi na odivu (na lešení).' D. Žena chodí na odiv a úkaz všemu světu. Chč. 450. Budeš příklad a odiva v národech. Bart. 351. 39. Položen na odivu (in mira- culum). BO. Někoho veřejně na odiv vysta- viti. J. tr. Od katanů na odiv lidem přiveden byl. Trip. Něco na odiv (odivu) nositi. D. Zvěšeti na. šibenici lidem na odivu. Br. Na odivu lidem sobě počínati. D., Šm. Na odivu jiným chřadl. Br. A způsobím to, aby byli k užasnutí na odivu jiným. Br. Jer. 25. 9. Všem na odivu kráčí. Kom. Všem na odivu jej trestali. Kom. U velikém odivu mluvěsta. Leg. Bude Babylon bydleme drakové, odiva (stupor) a hvízdánie (sibilus). BO. Položím město toto v odivu (in stuporem). BO. Dáti něco na o. Dch.

190087   Odív Svazek: 2 Strana: 0283
Odív, ěvu, m. = oděv. Us. na Ostrav. Tč.

190088   Odiv Svazek: 8 Strana: 0247
Odiv. Učinil (král) odivu mnohú, vstúpil jí (královně) na hrdlo nohú. XIV. stol. Jag. Arch. XIV. 4.

190089   Odiv, odiva Svazek: 7 Strana: 0047
Odiv, odiva. Odiva. Sv ruk. S. 290., Kat. 2271., 3210, Chč. Vizte nad ním tu o-vu. Hr. ruk. 145. V kacie (jaké) je (ruce) vizu o-vě. Bož. umuč. 226 Všemu světu na odivu. Homl. fol. 136. b. Ježíši, nedaj na ny té o-vy, by ny přemohl dábel lstivý. Sv ruk. 106. Oděv na odivu všem. Chč

190090   Odiva Svazek: 8 Strana: 0247
Odiva, vz Odiv.

190091   Odiva Svazek: 9 Strana: 0197
Odiva. Na odivu světa nás kálel. Kom. Ohláš. 110.

190092   Odívací Svazek: 7 Strana: 0047
Odívací, Kleidungs-, Anzugs-. Lpř. Vz Oděvací.

190093   Odívačka Svazek: 8 Strana: 0247
Odívačka, y, f. = veliký vlněný šátek. Ostrava. Vz Chůvka (3. dod.).

190094   Odívačka Svazek: 9 Strana: 0197
Odívačka, y, f., vz Oděvačka.

190095   Odívati, vz Svazek: 2 Strana: 0283
Odívati, vz Odíti.

190096   Odiviti Svazek: 2 Strana: 0283
Odiviti (zastr.), il, en, ení, mit Wunder begaben. Bibl. vratisl.

190097   Odívka, y Svazek: 2 Strana: 0283
Odívka, y, f., přikryvadlo, Decke, f., der Uiberzug.

190098   Odivně Svazek: 7 Strana: 0047
Odivně, vz Odivný. O. nám jest potřebie toho. Št. Kn. š. 51.

190099   Odivný Svazek: 7 Strana: 0047
Odivný. Neskonale o. Dk. Mou. 46. O. štěstie. Št. Kn š. 280. Bohatec chodil v tom rúše, aby jim byl vzácen a odiven. Hus II. 240.

190100   Odivný, podivný Svazek: 2 Strana: 0283
Odivný, podivný, wundersam. — O. útěcha. Št. O. šlechetnosť. Výb. I. 761. O. potvora; tři korunky o-vné drahosti. Št. — čemu, komu: všemu světu. Martini.

190101   Odivy Svazek: 2 Strana: 0262
Odivy, dle Dolany, ves u Benešova v Bu- děj. PL.

190102   Odjakživa, odjakživosti Svazek: 2 Strana: 0283
Odjakživa, odjakživosti, seit Lebens, seit jeher. Us.

190103   Odjati Svazek: 2 Strana: 0283
Odjati, vz Odjíti.

190104   Odjatí Svazek: 2 Strana: 0283
Odjatí, odjetí, n. O. úřadu = zbavení, Weg- nahme, f. V. Vz Odjetí.

190105   Odjatý Svazek: 2 Strana: 0283
Odjatý, ab-, weggenommen. Ktož ob- žerstvím hřeší, opije se, duši svú zbaví roz- umu, na těle zemdlí a jako odjatý bude. Št. Jako o-tý choditi (= jako vytržený). Výb. I. 343. — čeho: naděje. Jel. Jsem člověk všie cti o-tý. Výb. I. 158.

190106   Odjatý komu Svazek: 7 Strana: 0047
Odjatý komu. Města nepříteli odňatá. Us. Pdl.

190107   Odjazyčnění Svazek: 10 Strana: 0223
Odjazyčnění, n. = odnárodnění. O. ná- rodu. Nár. list. 1887. č. 181.

190108   Odjed Svazek: 2 Strana: 0283
Odjed, u,m. = odjedení. Us. u Petrov. Dch.

190109   Odjed Svazek: 7 Strana: 0047
Odjed = protijed, kazijed, das Gegen- gift. Osv. I 140., Nz. lk.

190110   Odjedení Svazek: 2 Strana: 0283
Odjedení, n., das Abessen. Jg.

190111   Odjedený Svazek: 2 Strana: 0283
Odjedený, abgegessen. Jg.

190112   Odjedlý Svazek: 2 Strana: 0283
Odjedlý, kdo odjedl, abgespeist. Vus.

190113   Odjednati koho Svazek: 2 Strana: 0283
Odjednati koho = odstraniti, verab- schieden. Odjednal poručníky. Pulk.. Výb. I. 464.

190114   Odjedniti Svazek: 7 Strana: 0047
Odjedniti, il, ěn, ění, odjedňovati, indi- vidualisiren. Loos., Rk.

190115   Odjechati Svazek: 7 Strana: 0047
Odjechati = odjeti. Až k milému o-chám Kls.

190116   Odjek Svazek: 7 Strana: 0047
Odjek, u, m., der Gegenschall, Gegen- wiederhall? Tu o. prekrydlil z devínských hrobov hrudu nesvobodnych tisícvekých robov. Slov. Phl'd. VI1I. 133

190117   Odjem Svazek: 2 Strana: 0283
Odjem, gt. odejmu, m., die Wegnahme. Jg.

190118   Odjem Svazek: 7 Strana: 0047
Odjem. Prudký dojem, rychlý o. (brzke zapomínání). Zb.

190119   Odjemce Svazek: 2 Strana: 0283
Odjemce, e, m., der Wegnehmer. Jg.

190120   Odjemný Svazek: 2 Strana: 0283
Odjemný. Nenáviděti jest též méně milo- vati, méně sobě vážiti, nedbati, má tedy význam o. záporný. Sš. I. 100.

190121   Odjesť Svazek: 7 Strana: 0047
Odjesť = odejísti, abessen. Slov. Bern.

190122   Odjeti Svazek: 2 Strana: 0283
Odjeti, odjedu, odjel, etí; odjížděti, ěl, ění, weg-, abfahren, wegreiten, wegreisen. V. — abs. Vlak odjíždí. Us. Lodí odjela. Jg. Nyní právě odjeli. Us. — komu na čem: na lodí, V., na koni, D., na voze. Us. — s kým kam. Otjedech s niú domóv. Rkk. 63, O. s bratrem do Říma. V. — od čeho: od milé. Er. P. 217. Odjed od nich, bral se daleko. GR. — odkud proč. Odjel ven ze země po svých potřebách. Žer. Záp. II. 8. — koho = opustiti ho. Pana Jetřicha v takovém způsobu odjel. Žer. — čeho. Zk. Spolu- poutníci naši, kteří s námi z Jerusalema při- jeli, nás z Kaira odjeli do Alexandrie. Har. II. 149. Vz Jeti.

190123   1. Odjetí Svazek: 2 Strana: 0283
1. Odjetí, n., die Abfahrt, Wegreise, der Aufbruch. V., Br. — O., die Wegnahme.

190124   2. Odjetí Svazek: 2 Strana: 0283
2. Odjetí, odjatí, der Verlust, die Weg- nahme, die Beraubung. Jg. O. skrze nepřátely. Har. Zima jest o. tepla. Toms. O. sobě něčeho. Kom. O. hrdla. Jg. O. děvojstva (porušení panenství). Kn. rož. č. 183. 225.

190125   Odjeti čeho kde Svazek: 7 Strana: 0047
Odjeti čeho kde. O li JMti v Prešpurce. Arch VII. 196. Já tebe tu odjedu (od tebe). Brt. N. p. II. 414. — kam: za svým po- voláním. Šml. I. 41.

190126   Odjeti koho Svazek: 8 Strana: 0247
Odjeti koho. Jak jste nás odjeli; Můj bídný způsob, v kterým ste mne odjeli. Kat. z Žer. II. 199., 200.

190127   Odjetina Svazek: 9 Strana: 0197
Odjetina. Ty modly mrzkostí a o-nou na zýval. Rozb. II. 145.

190128   Odjetina Svazek: 10 Strana: 0223
Odjetina. Dle Č. snad chybný překlad slova abominatio. Mš.

190129   Odjetý Svazek: 10 Strana: 0223
Odjetý. Byla jsem přijitá z kostela, když svatba už byla odjetá (když již odjela). Litom. 41.

190130   Odjezd Svazek: 2 Strana: 0283
Odjezd, u, m., odjetí, 1. O. do cizích zemí. V. Po odjezdu. Háj. Při odjezdu (od- jížděje) to poručil. Ros. Čas o-du; dávno před tvým o-dem. Nt.

190131   Odjezd Svazek: 7 Strana: 0047
Odjezd vlaku. Us. Pdl. Maje před sebú o. na lékařstvie. NB. Tč. 199.

190132   Odjezda Svazek: 8 Strana: 0247
Odjezda, y, f. = odjezd. Aby ponechal o-dy své do Prahy. 1460. Arch. XIV. 100. Cf. Příjezda.

190133   Odjezdné Svazek: 2 Strana: 0284
Odjezdné, ého, n., die Abfahrtsgebühr. Rk.

190134   Odjezdový Svazek: 7 Strana: 1343
Odjezdový, Abfahrts-. O. koleje. Tch. 1889. 38.

190135   Odjídati, odjísti Svazek: 2 Strana: 0284
Odjídati, odjísti, odjím, odjedl, jeden, ení, přestati jísti, abessen, zu essen aufhören; od něčeho jísti, von etwas essen, wegessen; jedením si zaplatiti, sich durch Essen bezalt machen. Jg. — Již odjídají (jísti přestávají). Jg. — co. Odjedl to, co jsme mu dlužni (jedením si zaplatil). Jg. Večeři již odjedl. BN. — od čeho. Ode všeho odjídá (jí). Jg. — se čemu. Chč. — z čeho. Odjez tak asi třetinu z tej polievky. Ht. Sl. 219.

190136   Odjídati se Svazek: 10 Strana: 0223
Odjídati se. Mnohé věci sobě ostavují a pravdě se odjídají v nich. Chč. S. II. 176b. a j.

190137   Odjídati se čemu Svazek: 7 Strana: 0047
Odjídati se čemu = odtahovati se od čeho. A kteráž protivenstvie na ně při- padnú, to bez hanby z obyčeje činie, že se jim odjiedají s svárem, s haněním, nebo před nimi utiekají. Chč. P. 170 b.

190138   Odjídavý Svazek: 2 Strana: 0284
Odjídavý, kdo rád odjídá. Chč. P.. Aqu.

190139   Odjídavy Svazek: 7 Strana: 0047
Odjídavy = práce se vzdalující. Ale ny- nější kněží o-ví nehodí se k tomu. Chč. P. 167 a.

190140   Odjih Svazek: 2 Strana: 0284
Odjih, u, m., odměk, die Aufthauung. Jg.

190141   Odjihnouti Svazek: 2 Strana: 0284
Odjihnouti, Hnul a hl, utí = odměkknouti, aufthauen. Odjihlo tam. Us. — kde. Odjihne-li (odmrzne-li) zmrzlé ovoce v studené vodě, může se užiti. Hlas.

190142   Odjihnutí Svazek: 2 Strana: 0284
Odjihnutí, n., das Aufthauen. Jg.

190143   Odjimač Svazek: 2 Strana: 0284
Odjimač, e, m., der Be-, Wegnehmer. Aqu.

190144   Odjímák Svazek: 7 Strana: 0047
Odjímák, u, m. = nůž, kterým se na zhotovené obuvi podešev přiřezuje, der Abnehmer.

190145   Odjímání Svazek: 2 Strana: 0284
Odjímání, n., die Beraubung, Entwendung, Wegnahme. Jg. O. života. Kom. O., což jest cizího. V. O. vlasů nůžkami. Schön. — O., odtahování, subtrakce, das Abziehen. Sedl.

190146   Odjímaný Svazek: 2 Strana: 0284
Odjímaný, weggenommen. Jg.

190147   Odjimatel, e, m Svazek: 2 Strana: 0284
Odjimatel, e, m., der Wegnehmer. Us.

190148   Odjímati Svazek: 2 Strana: 0284
Odjímati, vz Odjíti, 2.

190149   Odjímatník Svazek: 10 Strana: 0223
Odjímatník (!), u, m. = ablativ. 1775. Vz odnašetíník. Sr. Bílý. Obr. 75. Neujalo se.

190150   Odjímka Svazek: 7 Strana: 0047
Odjímka, y, f., suspensio. 15. stol. O. v hudbě, vz Odražka, Fr. Chlum 46.

190151   Odjinad Svazek: 7 Strana: 0047
Odjinad. Jan z Nečic odjinud (alias) z Blažic i odtavad, kde co má. Půh. I. 174. (171., II. 510.). Odjinud. Št. Kn. š. 9.

190152   Odjinad, odjinud Svazek: 2 Strana: 0284
Odjinad, odjinud, zstr. odjinovad, anders- woher. Zboží odjinud přinesená. Kom.

190153   Odjinovad Svazek: 7 Strana: 0047
Odjinovad = odjinud. Hr. ruk. 125. Vz Odjinad.

190154   Odjísti Svazek: 2 Strana: 0284
Odjísti, vz Odjídati.

190155   1. Odjíti Svazek: 2 Strana: 0284
1. Odjíti, odejdu, odejdi, odejda (ouc), odešel (n. odšel), odjití (zstr. odeští); od- choditi, il, zení; odcházeti, 3. os. pl. -zejí, el, ení; odcházívati = pryč jíti, weg-, ab-, fortgehen, scheiden; následovati, přidržeti se, sich nach etwas wenden, Jemanden folgen, sich an ihn halten; vyváznouti, davonkommen; prodánu býti, weg-, abgehen, abgesetzt werden; opustiti, von einem weggehen, ihn ver-, zurücklassen. Jg. — abs. Odešel, nikoho nepozdraviv. D. Nyní právě odchází. Když jsem odcházel. Jak (jakž, jak co) přišlo, tak odešlo. Prov., Jg. Svrab odešel (minul, zhojil se). Rkp. lék. Zboží odchází (jde na odbyt). D. Dále neodchoďte. BO. Jaký odešel, taký se vrátil (= nezlepšil se. Vz Prodělání). Č. — co: dluh (= chůzí, chozením zaplatiti). Jg. — kam (za co, na co) : za české hra- nice. Er. P. 172. O. na stranu, V.; na cestu všech lidi (umříti), V., na věčný pokoj. D. — proč: z hodné příčiny. 1532. Pr. — odkud. Z vlasti své, D., z toho světa, Jg., ze služby. Jg. — od koho, od čeho. Mlčkem od něho odešli. Br. Anděl odešel od ní. D. Od pána odejíti (ze služby). Jel. Co jí, od něho od- chází (jde nestrávené). Jg. Od své šlechet- nosti o. (zanedbati jí). Jel. Odešel ode mne neduh. Jel. Ve všem se jim štěstí mění a od nich odchází. Papr. D. před. Drtiny od pily odcházejí. V. Aby statek po dcerách od rodu neodešel. Tov. — kudy: přes pole, Jg., po moři. Hlas. —jak. Po svých hlavách a rozumu odcházeli (jich se přidržovali). Br. Nemoc po librách přichází, ale po lotech odchází. Č. O. s nepořízenou. D., s prázdnou. Ml. Neodejdeš s celou koží. Prov. Jg. S bázní odjíti.D., Šm. Bez odpuštění od úřadu odešel. J. tr. O. mlčkem. Br. Odešel jest tulákem (abiit vagus). BO. — kam (ke komu). Odešel k otcům (umřel). V. I třiedesěť jich otide k otcem. Rkk. 12. Co od čerta přišlo, zas k čertu odešlo (jak nabyto, tak pozbyto). L. — Rkk. — komu (čím kudy). Rodičové prostředkem smrti nám odcházejí. V. Teplo nám dýmem, komínem odchází. Odešlo jí (= potratila). Na Slov. — kam (do čeho) s kým: s bratrem do Ameriky o. Us. — v čem: v kabátě. Us. — komu proti čemu. Komu přirození jejich proti vůli odchází. Byl. — koho čeho (v čem) za co = opu- stiti. Osten pleti ho odešel. Sš. I. 92. Odšed jí zdravé, nalezl mrtvé. Stele. V té lázni ho za mrtvého odšel. V. Také rány trpěl, že ho tu za mrtva odešli. Výb. 1. 470. Zranivše ho za mrtvého odešli. Pref. 357. Otjidechu jeho za mrtvého. ZN. Což v zemi neb jiného nábytka, co jiej (vdově) dsky nesvědčí, toho má otjíti. O. z D. Roztomilá mamičko, už já vás odejdu. Mor. P. — Odešel mezi hrou přede mnou o půl páté hodině pro lékaře atd. Us. — kdy. Odešel za šera. Us.

190156   Odjití Svazek: 2 Strana: 0285
Odjití, n., der Abgang. V.

190157   1. Odjíti Svazek: 7 Strana: 0047
1. Odjíti, discedere. Ž. wit. 21. 12., 34. 22. U Místka: odeňśť, u Frydka: odynśť. Tč. — abs. Nejvíce ale odchází výklad ten (liší se), jenž..... Sš. II. 201. Musí o. (umříti); Odešel (umřel). Us. Tkč. Velmi lidé odcházejí (mrou). Črn. Zuz. 80. Raděj ať odchodíš (odejdeš). Slov. — co, koho (akkus.). Odešel ju na půl míle. Sš. P. 165. Ti moji frajeři všetci mia odchodiá; jeden mia odešel, druhý sa zjevuje. Ib. 272., Sl. sp. 136. Moj tatičko mia smutnú odjedze. Ib. 443 Dyž sem ta odešel to pryč do Bu- dína. Čes. mor. ps. 154. Odejdu tě do za- hrádky. Brt. P. 45. Frajirka ma odešla; Frajir ma odešeu. Sl. ps. 84., 174. Odešli jsú ji v jakémsi městečku. NB. Tč. 114. Srozuměl sem, že chceš preč. Komu purk- recht pak odejdeš? Ib. 163. — odkud (jak, kdy, kudy). Z vody odchází množství vzduchu v bublinách. Mj. 117. Labe ska- lami děčínskými odchází ze země. Tk. Č.,1. Bíečka musí přes kůže odcházeti. Šp. Otejděte ode mne. Št. Kn. š. 5. Otšel od Boha Ž. strč. 3. Nechtíce, aby takové vsi v časích budúcích od komory jejie král. milosti vodešly, alebrž zůstaly. List hrad. 1528. Tč Aba přída neodešel od nás svú milostí. Hus II. 210. — jak (za kým). Odešel s prázdnýma rukama, s suchou hu bou (nedostal nic). Us. Hnšk. Ženě muž na vždy odešel Osv. I 183, Sá. Odešel jak s listem (říkají o tom, kdo uražen jsa od někoho po tichu odchází). U Olom. Sd. Může lehko o. (umříti). Bude těžko od- cházeti (nerad; s těžkými vinami). Us. Tkč. Odcházel za soudruhy těžkým krokem, Šml, volnym krokem. Tbz. Voldemar za mrtva odejden. Pulk. 176. b. — kam. Tma pryč otjide. Výb. II. 12 O. na cesty, Hrts., na dlouha léta do ciziny, Osv. I. 268., na své místo, Us., k Abrahamu (umříti). Us. Zkr. — čeho, koho. Ženy své odešel. Kld. 17., Často se j'mu (ševci) přihodí, žeť základóv otchodí. Hr. ruk. 379. Tehdáž ho tovařiše jeho odejdú jakžto umrlého. Výb. I. 931. Poberúce jí statek ten odešli jsú jí. NB. Tč 114. A nemohúc mu nic zdieti, tuž jeho musili odjieti; Toho má odjíti; (Zatím) žena jeho umřela, kteréžto byl odešel. Výb. I. 827, 1004., II. 550. A že jest jeho Trepky odešel ten posel. Arch. VII 182. Jak sem vás našel, takť vás otejdu. BN. Tu jie (sv. Cecilie) živy kat odešel. Pass. 604. Cf. Brt. S. 3. vd. 4b. 6 — komu. Dá pán Bůh, zas ti to odejde (nemoc). Us. Dch.— čím. Než Čechové k odění přijidú, až (= a už) lepšie smrticí otidú. Dal. — po čem. Odešli po práci. Vrch. Otešli sú po boziech po cizích. BO.

190158   2. Odjíti Svazek: 7 Strana: 0047
2. Odjíti, auferre. Ž. wit. 45. 10., 103. 29. Petr se poče otjímati (= odtahovati) nedada svých noh vodú umývati. Hrad. Um. 133. On sa poče otjímati nechtě (lati na sě znáti (= vyhýbati se, straniti se, kryti se). Boh. 213. Vz Krok 1889. 23. — co. Nečistota, ješto odjímá panenskú celosť Št. Kn. š. 72. — čemu čeho: právům moci. Bart. 76. — odkud. Odejmi od nás ne- pravosti naše. Mž. 48. Odjato jest jho cizieho lidu od Israel. BO Jehož sem otjal ot pluha. Alx B. M. v. 306. (HP. 88). — co, se komu (proč). Někomu hlavní podporu o. Anth. 1. 3. vyd. V. Kdo z najmu (najat jsa) před soudem mluvil, stíhán byl kázní církevní, ano odňato mu dobré svědomí, a on od večeře páně odloučen. Bdl. Tu (tvrz) mi otec odjal. Půh. I. 245. Chtě Ježúše ži- dóm otjéti: Nemóžeš pro mě sě snu otjéti. Hr. ruk. 233. (249.), 229. Chtě sě těm slo- vóm otjéti (vyhnouti). Ib. 239. Buoh odjal královstvo plemeni jeho; Moc klíčóv ko- stelních byla mu odjata. Št. Kn. š. 168., 27. — jak. A jakož nemůž bez škody ně- kterého oudu odjéti. 1512. Mus. 1883. 364. — se. Za St. skl. polož: , Hr. ruk. 223. Blato sa odjímá = chytá se obuvi. Zlin. Brt. D. 239.

190159   Odjíti Svazek: 7 Strana: 1343
Odjíti. Odjidechu jeho za mrtvého. Ev. víd. 63., Půh. III. 191.

190160   Odjíti Svazek: 9 Strana: 0197
Odjíti (odejmouti), odezmu (zastr. ). Mast. drk.

190161   Odjíti koho Svazek: 8 Strana: 0247
Odjíti koho. Kdybys nás (gt.) odešel. Vck. Val. I. 141. Odešel ho za mrtvého. Arch. XIII. 541.

190162   2. Odjíti, odníti Svazek: 2 Strana: 0284
2. Odjíti, odníti, odjati, odňati, odejmu, odjal n. odňal, odjat n. odňat, odjati, odjetí, odnětí; (odejmouti, odejmul, mut, mutí); od- jímati, odnímati = pryč vzíti, pryč bráti, weg-, ab-, hinweg-, entnehmen; zbaviti někoho něčeho, einem etwas nehmen, ab-, weg-, be- nehmen, ihn berauben; zkaziti, zrušiti, za- hubiti, ausrotten; zase vzíti, zase dostati, co druhý vzal, odcizil, wieder abnehmen, ent- wenden, abjagen, abschlagen. Jg. — co. Odejmi (stáhni) larvu, uzříš šalbu. Prov., Jg., na Slov. Šupinu, kůra, V., kýtu (ablösen). Dch. To bolesť hlavy odnímá. Byl. To spaní odjímá. Jg. — komu čeho. Král odňal Chebu Bavorům, Bart. I. 22., lépe: co: Cheb. Km. — co s čeho: přílepek s rány. Jg. Voda ta povlaky s očí odnímá. Ras. — co od čeho, od koho (v čem): Bůh někdy od člověka věci jemu škodlivé odjímá. Bl. Počet od počtu o. (odtahovati). Kůru od stromu. Us. Ducha sv. neodjímej ode mne. Br. V té řeči Abraham odjímá naději od bohatce o všelikém milo- srdenství božím. Chč. 634. — z čeho. Z těch odejmi 25000, mělo by jich zůstati . . . Br. Co komu z rukou o. (vzíti). Br. Vlku zajíce z hrdla neodejmeš. L. — co komu (čím). Chč. 448. Chtěl jest tu kapiu v slovu božiem zkaziti a tak mně kázánie úplně odjieti. Hus. Výb. II. 200. Nemusila-li ona moudrosť Ježí- šova rodičům veškerou péči o něho odnímati? Sš. L. 45. Jakž se odejmu tomu nepříteli svému? Modl. 14. stol. Pevnosť Turkům naši mocí odňali. Vrat., Har. Štole právo, štole dědictví o. Vys. Zbraň nepříteli o. Us. Někomu život, moc, bázeň, strach, hoře, bolesti, těž- kosti, neduh, zrak, světlo o. V. Odňali jim zase dobytek. Ros. Zlostí svou muži půl života odnímá. Štelc, Někomu něčí srdce, odpočinutí, D., sobě hrdlo, Jel., řeč výmluvným, Br., někomu naději o. Troj. Něco někomu krádeží. J. tr. Někomu právo k živnosti. Šp. Trojanští velikou mocí Rekům to odjali. Troj. Život komu o.; marná myslenie srdci svému o. Št. Někomu důchody zastavením platu o. Ml. — co komu jak: zboží, zemi bez práva o. Dal. — s adv.: zlodějsky, kradmo, kradí. V. — se = zpěčovati se, zdráhati se, sich weigern. Petr se poče otjímati, nedada svých noh umí- vati. St. skl. — se od čeho. Znamenie, kdy je dospělo maso ku pokrmu, když od kosti bude sě odjímati (děliti). Št. N. kř. 2G0. — se nač. Bláto se odjímá na boty — chytá se. Us. na Mor. Mřk., Brt. — Vz Vzíti.

190163   Odjízbový Svazek: 9 Strana: 0197
Odjízbový. O. dvéře (od jizby) Horen. 164.

190164   Odjizd Svazek: 7 Strana: 0048
Odjizd, gt. odjezdu, m. = odjezd. Laš. Tč.

190165   Odjížděti Svazek: 2 Strana: 0285
Odjížděti, vz Odjeti.

190166   Odjíždka Svazek: 7 Strana: 0048
Odjíždka, y, f., die Wegfahrt. Us. Šk.

190167   Odjižení Svazek: 2 Strana: 0285
Odjižení,n..odjihnutí,tání, das Aufthauen; od zastr. odjihu (odjihnu). Náhlé přišlo o. a povodeň veliká. V. Ta povodeň z náhlého o. zrostla. V.

190168   Odkad Svazek: 7 Strana: 1343
Odkad. Ale nevíš, o. přichází. Ev. ol. 311. (281.).

190169   Odkáď Svazek: 9 Strana: 0197
Odkáď se nevrátíš, tam nepospíchej. Mus. ol. 1898. 111.

190170   Odkad, vz Svazek: 2 Strana: 0285
Odkad, vz Odkud.

190171   Odkaďsi Svazek: 7 Strana: 0048
Odkaďsi = odkudsi Z o. přišel. Us. Šd.

190172   Odkájení Svazek: 7 Strana: 0048
Odkájení, n , das Aufsäugen, Ernähren. Odkájení člověčenstva na velikých prav- dách historie. Osv. I. 364. — O. v zahrad- nictví = druh roubování, při němž roub od matičné rostliny teprve tehdy se odřízne, když s plánětem dokonale srostl. Ott I. 66

190173   Odkájeti Svazek: 2 Strana: 0285
Odkájeti, vz Odkojiti.

190174   Odkal Svazek: 7 Strana: 0048
Odkal, u, pl. odkaly, m., der Abschaum, das Sediment. Rk.

190175   Odkál Svazek: 7 Strana: 0048
Odkál = odkud. Na jihových. Mor., Slov. Sl. ps. 1. O. že mi moja milá. Koll. Zp. I. 88.

190176   Odkalek Svazek: 2 Strana: 0285
Odkalek, lku, m., zákalec, špalek, Schrot, Schrotstück. D. — O., střídka chleba.

190177   Odkáleti Svazek: 7 Strana: 0048
Odkáleti, reinigen. Chrám nějakou mě- rou pokálený odkálel či kalby zbavoval se v den smírný. Sš. Sk. 250.

190178   Odkalič Svazek: 7 Strana: 0048
Odkalič, e, m., ignatia, die Ignatie, Ignatiusbohne, rostl. Kstp. 1063., Mllr. 55.

190179   Odkaliště Svazek: 7 Strana: 0048
Odkaliště, ě, n. = nádržka, der Klär- sumpf, Hrbk., Sedimentsteich. Rk.

190180   Odkaliti Svazek: 2 Strana: 0285
Odkaliti, il, en,ení, das Trübe wegschaffen.

190181   Odkaliti Svazek: 7 Strana: 0048
Odkaliti ocel = zbavili ji účinků ka- lení. Prm. IV. 136.

190182   Odkalnice Svazek: 7 Strana: 0048
Odkalnice, e, f., das Schlammloch. Šmr. 60., Hř.

190183   Odkalovati, u Svazek: 2 Strana: 0285
Odkalovati, u tesařů, abtreiben. Us.

190184   Odkalupovati Svazek: 8 Strana: 0247
Odkalupovati. Někam o. Světz. 1894. 104. c.

190185   Odkály Svazek: 10 Strana: 0223
Odkály zločinec (který za něco odkál). Mš. exc.

190186   Odkanouti, ul Svazek: 2 Strana: 0285
Odkanouti, ul, utí, přestati kanouti, auf- hören zu fliessen. Jg.

190187   Odkap Svazek: 2 Strana: 0285
Odkap, u, m., okap. O. u střechy, nejnižší hrana střechy, jež leží nad římsou. KP. Die Traufe, Dachtraufe, der Tropfenfall. O. v horn., die Vertäfelung. Bc.

190188   Odkapaný Svazek: 7 Strana: 0048
Odkapaný; -án, a, o, abgeträufelt. Šp.

190189   Odkapati Svazek: 2 Strana: 0285
Odkapati, odkapnouti, pnul a pl, utí; od- kapávati, odkapovati, austraufen, aufhören zu traufen; zcepeněti, krepiren; odjíti (s po- hrdnutím), weggehen. Jg. Již odkapalo (pře- stalo kapati). Ros. Mouchy odkapaly, po- kapaly (zcepeněly). Jg. Kedy juž odkape (odejde)? Plk.

190190   Odkapati Svazek: 8 Strana: 0247
Odkapati. Dyby už rači o-pál v pekly (= odešel). Brt. D. II. 326. Vz Pokapati (3. dod.).

190191   Odkapati odkud Svazek: 7 Strana: 0048
Odkapati odkud. Kapalina odkapující z roury. ZČ. (III. 27.) — jak: úplně. KP. V. 185. — co odkud kam O. z jedné sklenice do druhé určite množství kapek. ZČ. I. 281.

190192   Odkapavadlo Svazek: 8 Strana: 0247
Odkapavadlo, a, n., Abtropf, m. Sterz. I. 74.

190193   Odkapávání Svazek: 10 Strana: 0223
Odkapávání, n., staxis, stalaxis, stillici- dium. O. moče, inconstantia urinae. Ktt.

190194   Odkapkati Svazek: 2 Strana: 0285
Odkapkati, odkapkávati, abträufeln. Ne- teče, ale odkapkává. Koll.

190195   Odkaplý Svazek: 2 Strana: 0285
Odkaplý, getropft. O. krůpěj. Krok.

190196   Odkapní Svazek: 7 Strana: 0048
Odkapní, vz Odkapný. O. (úkapní) roura, die Abfallsröhre, Nz., žlab, zvířata (ve slohu gotickém). NA. I. 15., 62.

190197   Odkapnice Svazek: 2 Strana: 0285
Odkapnice, e, f., die Abzugsrinne. Rk.

190198   Odkapnice Svazek: 7 Strana: 0048
Odkapnice, e, f. (střecha), Traufdach, n. Hř.

190199   Odkapník Svazek: 7 Strana: 0048
Odkapník, u, m = římsa značně vyční- vající a k odkapu sloužící, die Abtropf- bank. F. Lehner, Šp.

190200   Odkapný Svazek: 2 Strana: 0285
Odkapný. Odkapný olej, Tropföl. Rk.

190201   Odkapovací Svazek: 2 Strana: 0285
Odkapovací, Tropf-. O. káď. Träufel- bütte, f. Techn.

190202   Odkapový Svazek: 2 Strana: 0285
Odkapový. O. střecha, kámen, žlab. Nz. Tropí-.

190203   Odkapový Svazek: 7 Strana: 0048
Odkapový, Trauf-. O. příčky řím. Vz Vlšk. 82.

190204   Odkapslovati Svazek: 7 Strana: 0048
Odkapslovati = kapsle oddělati, v hrn- číř. Vchř.

190205   Odkasati Svazek: 10 Strana: 0223
Odkasati si zástěru (svléci). Věšt. 36.

190206   Odkašielati Svazek: 10 Strana: 0223
Odkašielati = odkašlávati. Jestli lehce odkašlelá. Rkp. lék. Jhr. 23b. (Mš. ).

190207   Odkašílati Svazek: 9 Strana: 0197
Odkašílati. Lehce o-lá. Maš. ruk. 177b.

190208   Odkašlati Svazek: 2 Strana: 0285
Odkašlati, odkašláni a odkašli; odkašlá- vati, durch Husten Erleichterung finden, Hüsteln. Jg. Těžce o. Ros. Nemůže o. Us.

190209   Odkašlati jak. Na Svazek: 7 Strana: 0048
Odkašlati jak. Na sucho odkašlávati. Vlč — co = odstonati; za jiné odnésti Rozprchli se a N. . to odkašlal. Us. Kšť. Souchotinář život svůj o-vá. Exc. Cf. Zka- šlati. — O. = zdlouha odbiti. Hodiny od- kašlaly šestou. Herm. Zák. 2.

190210   Odkať Svazek: 7 Strana: 0048
Odkať = otevříti. Opos. zatkať. Laš. Brt. D. 239.

190211   Odkáti Svazek: 2 Strana: 0285
Odkáti, kaji, ál, al, ání, verbüssen. D.

190212   Odkáti co čím Svazek: 7 Strana: 0048
Odkáti co čím: úrazem úraz. Msn. Or. 58. — co jak. Chcel odkájať v rúchu pú- stevnickom zločin. Slov. Zbr. Hry 222.

190213   Odkatoličiti se Svazek: 7 Strana: 0048
Odkatoličiti se, den kathol. Glauben verlassen. Pal. Děj. V. 2. 477.

190214   Odkatý Svazek: 7 Strana: 0048
Odkatý = otevřený. Laš. Vz Odkati Brt.

190215   Odkavad Svazek: 2 Strana: 0285
Odkavad, vz Odkud. Odkavad (unde) svá- rové mezi vámi? ZN.

190216   Odkavad Svazek: 7 Strana: 0048
Odkavad. Co jest právo a o. svůj za- čátek béře. Kol. 3.

190217   Odkavadž Svazek: 10 Strana: 0223
Odkavadž = odkud. Baw. E. v. 2642.

190218   Odkaz Svazek: 7 Strana: 0048
Odkaz napřed učiněný, das Praelegat. J. tr. O. činiti. Dch. O. v závěti, Sl. les., na skutky milosrdné, frommes Legat. — J. tr. Alternativní o. Vz Ott. II. 15. Odkaza, y, f., die Desinfection. Dch

190219   Odkaz Svazek: 9 Strana: 0197
Odkaz = legat. Vz Ott. XV. 789a.

190220   Odkaz, u, m Svazek: 2 Strana: 0285
Odkaz, u, m., odkázání, odkázaný statek, věc poslední vůlí daná. O., legat, das Ver- mächtniss, pořízení poslední vůle, jímžto zůstavuje se někomu jenom věc některá,jedna n. více věcí jistého druhu, nějaká summa n. nějaké právo. Také věc takovým způsobem zůstavená slove odkaz. Vz více v S. N. O. posmrtný, Schenkung auf den Todesfall. Sš. L. 200. Statek přišel naň odkazem. Pr. měst. O. pobožný. D. Duchovní k vlastnímu užitku odkazu neloudí. Aut. aut. Dědic odkazy plniti má. Er. Dle odkazu smutek se řídí. Prov. Jg. Jmění dle odkazu rozděliti. O. kšaftem nařízený měniti se nemohl; Kterak o-zňm se rozumělo. Vz Rb. 174.; 269. — O. obce = odkázání, vypovědění, die Achtserklärung. Jg. — O., na Slov. vzkázání, die Entbietung. Plk.

190221   Odkázání Svazek: 2 Strana: 0285
Odkázání, n. = odkaz. V. Dědic z o. Aqu. Komu by nápadem nebo odkázáním statek připadl. Zříz. Teš. — Pr. měst. — O., poukázání, die Ver-, Zurück-, Hinweisung. Jg. — O. od obce = vyhnání, vyobcování, die Achtserklärung. Kom.

190222   Odkázání Svazek: 7 Strana: 0048
Odkázání, n., die Verweisung. Šp.

190223   Odkázaný Svazek: 2 Strana: 0285
Odkázaný; odkázán, a, o, komu kázáno někam jíti, verwiesen, ab-, angewiesen. — do čeho: do církve. Kom. — O., poslední vůlí daný, vermacht. O. statek (odkaz). V.

190224   Odkázaný nač Svazek: 7 Strana: 0048
Odkázaný nač: sám na sebe, na vlastní moc a sílu. Šmb.

190225   Odkazatel Svazek: 2 Strana: 0285
Odkazatel, e, m., der Erblasser. Dch. D.

190226   Odkazatelný. O Svazek: 10 Strana: 0223
Odkazatelný. O. jmění. Čes. 1. XI. 2.

190227   Odkázati Svazek: 2 Strana: 0285
Odkázati, odkáži, al, án, ání; odkazovati = kázati komu od někud někam se obrátiti, jíti, ver-, zurück-, hinweisen; vermachen; ab- sagen ; sagen lassen, entbieten (na Slov.). Jg. — abs. Neodkazujeť se pověsť', ale dobývá. Jel. Zkázala, zkázala, já jí zas odkážu, že . . . Mor. P. 300. Zb. — koho do čeho: do církve. Kom. — co, koho k čemu: K víře. Proch. O. k úmyslu dobročinnému. J. tr. Odkazuje pán nepřítely tyto ne k divům a zázrakům svým, než k Janovi. Sš. L. 187. K příkladu takových lidí ho odkázal. Br. Čtenáře k spisům Komenského. Ml. K pokladnici o. Jv. K pů- vodu o., auf den Ursprung zurückführen. Dch. K úřadu. Us. Vím, že mne k smrti odkážeš. Br. Nezdá se tedy také býti proti duchu jazyka našeho moderní frase: odkázáni jsme okolnostmi svými k sobě (ne: na sebe), jsme každý odkázán (angewiesen) sám k sobě, čili lépe: jsme každý sám sobě zůstaven. Brs. 117. — koho na koho: na soudce. D. O. na skutky milosrdné. J. tr. Lépe: k soudci, k mil. skutkům. Brs. 117. — co komu (v čem), testamentarisch hinterlassen, ver- machen. O. polovici, třetinu jmění, Kom., v poslední vůli. Jg., Šm. O. někomu dědictví. Jg. Dědic jest ten, komu se statek na větším díle odkazuje. Pr. m. — koho od koho: od sebe, zurückweisen. — co komu pro co: pro smrť, pro případ smrti. Rk. — co čím: poslední vůlí. D. — co komu jak: bez výminek. J. tr. Když dvěma co zapsáno, jeden bez vůle druhého nemůže odkazovati. Půh. ol. 1437. fol. 33. b. — co na čem. Slibuji tímto listem nadepsané peníze o. na jiném mém zboží svobodném. Arch. I. 157. — koho kam, v co: v meze slušnosti, práva. Brs. 101. — aby. O. někoho, aby při líčil skrze advokata. J. tr.

190228   Odkázati co kam Svazek: 7 Strana: 0048
Odkázati co kam: něco do poznámky. Tš. Laok. 52. Jinam peníze o-zal. Půh. Na kostel něco o. Hus I. 435. Z Hoščálkovéj jedna o-la na mňa (= vzkázala, že by mne chtěla) Mor. Brt. D. 168. Janík, Janík, o-zal na ťa pán úradník, zoráľs-li to až po chodník. Bart. P. IL 326. — co komu. Odkaž mu službu = vyřiď mu pozdrav. Sl. ps. 76. Odkaž mi (vzkaž), môj milý, co len od tej mušky (po mušce). Sl. ps. č. 81. O-zal nám cestu za sebou (odpovídají tomu, kdo se ptá, co jim nebožtík odkázal). Us. Msk. A já sem jí zaséj takto o-la (vzká- zala). Brt. N. p. I. 156 — co komu na kom. Pan Smil o-zal mi 300 kop na něm. Půh. I. 165. — co odkud. Kdo od malé summy velikú odkazuje. Vš. 315. O. pod- dané z gruntu — vyhostiti, verweisen. 1613. Sd. záp. opav. — co čím. Summu o-zuje listem na dědictvie. Vš. 316. Aby mohl dě- dictvie listem o. Vš. 316. Na která svým osudem téměř výhradně jest odkázán. Osv. I. 76. — komu co, čeho kde. Že jemu tu židé na tom zboží o-li svého dědictvie pravého, ješto jim jest odhádáno. Půh. I. 124. O-zal mi sto kop na něm. Půh. I. 135. — se čeho. O se něčí vlády (= z ní se vyzouti, ji odmítnouti); Frankové válčili se Srby poslušenství se odkazujícími. Šf. Strž. II. 113., 538. Odkaziti, desinfieiren. Dch.

190229   Odkázati co komu po kom Svazek: 10 Strana: 0223
Odkázati co komu po kom = odpověděti. 1640. Mus. 1903. 173. — se od koho = ne- chati, opustiti ho. Sbor. slov. VII. 131.

190230   Odkazce Svazek: 2 Strana: 0285
Odkazce, e, m. = odkazatel. Rk.

190231   Odkazivý Svazek: 7 Strana: 0048
Odkazivý, Desinfections-. Dch.

190232   Odkázka Svazek: 2 Strana: 0285
Odkázka, y, f., odkázáni platu od někoho k někomu. Er. Die Anweisung.

190233   Odkazník Svazek: 2 Strana: 0285
Odkazník, a, m., legatář, der Vermächt- nissnehmer, komu přísluší odkaz. S. N., Ros.

190234   Odkazník Svazek: 7 Strana: 1343
Odkazník, u, m. = hvězdička v tisku. Světz. 1893. 226.

190235   Odkazník Svazek: 10 Strana: 0223
Odkazník, u, m. znamení hvězdičky. Rajs. Zap. vlast. 141.

190236   Odkazný Svazek: 7 Strana: 0048
Odkazný, Vermächtniss-. O. listina. Pdl.

190237   Odkazovací Svazek: 2 Strana: 0285
Odkazovací, Verweisungs-. Rk.

190238   Odkazovací Svazek: 7 Strana: 0048
Odkazovací nález. J. tr.

190239   Odkazovačka Svazek: 7 Strana: 0048
Odkazovačka, y, f. = odkazovanka. Slov. Zátur.

190240   Odkazování Svazek: 2 Strana: 0285
Odkazování, das Ver-, Ab-, Hinweisen. Jg. — O. Statek, peníze a o., das Vermächtniss. Reš. — O. od obce = vyobcování, die Ver- weisung, Achtserklärung. Měst. bož. Vz Odkaz.

190241   Odkazovanka Svazek: 7 Strana: 0048
Odkazovanka, y, f. = odkazovačka. Slov. Nepriatelia si neodkazovali grobianstva; keď toto dlhšie trvá navzájom, tedy sa to volá o. Zátur.

190242   Odkazovatel Svazek: 2 Strana: 0285
Odkazovatel,e, m., der Erbsetzer, legator. D.

190243   Odkazovatelka, y, odkazovatelkyně Svazek: 2 Strana: 0285
Odkazovatelka, y, odkazovatelkyně, ě, f., die Erbsetzerin. Jg.

190244   Odkazovati Svazek: 2 Strana: 0285
Odkazovati, vz Odkázati.

190245   Odkazovati Svazek: 7 Strana: 0048
Odkazovati, vz Odkázati.

190246   Odkazovní Svazek: 2 Strana: 0285
Odkazovní, das Vermächtniss betreffend. O. dědic. Pr.

190247   Odkazovník Svazek: 2 Strana: 0285
Odkazovník, a, m. = odkazník. Jg.

190248   Odkdákati Svazek: 2 Strana: 0285
Odkdákati, abgackern. Jg.

190249   Odkedajška Svazek: 7 Strana: 0048
Odkedajška = od které doby. O. teba lúbiu tak velice, nemôž byť pokojné moje verné srdce. Sb. sl. ps. II. 1. 45.

190250   Odkedy Svazek: 7 Strana: 0048
Odkedy, seit wann Slov.

190251   Odkedź Svazek: 9 Strana: 0197
Odkedź, odkel, zodkel = odkud. Slez. Lor. 75.

190252   Odkejklovati Svazek: 7 Strana: 0048
Odkejklovati, abgaukeln. Šm.

190253   Odkel Svazek: 2 Strana: 0285
Odkel, odkud, woher. Us. ve Slez. Tč.

190254   Odkel Svazek: 7 Strana: 0048
Odkel také místy na jihových. Mor. Brt.

190255   Odkelsi Svazek: 8 Strana: 0247
Odkelsi = odkudsi. Vck. Poli. 133., Vck. Val. I. 106.

190256   Odkial Svazek: 7 Strana: 0048
Odkial = odkud. Slov. Sldk. Mart 23., Hdž. Slb. 58. Majeran, majeran, ej o. ťa trhať mám? Od konca do konca, ej milému do perca Sl. ps. 274.

190257   Odklad Svazek: 2 Strana: 0285
Odklad, u, m., odložení, Ablage, f. — O., průtah, odložení, die Vertagung, der Aufschub, der Verzug. Bez odkladu (hned). V. Bez od- kladu se navrátil. Kram. O. jest zlodějem času. Jg. O. práva (hojemství, lhůta). V. Stal se o., učiněn jest o.V. Stal se o. té věci do příštího soudu. Žer. Odkladu k odpovědi žádati. Schön., Žer. V rozepři o. vzíti. Schön. K odkladu povoliti. Za o. požádati. Kom. Soud brněnský postní k o-du přišel pro sněm generalní v Praze držaný, wurde vertagt. Žer. K o-du do budoucího soudu povoliti. Faukn. Pře jest na o-du, ist vertagt. Pr. O. z jednoho dne na druhý. Cf. Odkládání. Nt. O-du dojíti, nabyti, Aufschub gewinnen, Dch. Nad o-dem tímto žádné nelibosti nésti neračte. Žer. Záp. II. 165. Věc netrpí odkladu. Na odkladích státi. Šm., J. tr. Soudcové mohou stranám odkladů podlé práva příti, avšak zbytečných průtahů nemají dovolovati. Er. O., vz Řb. str. 269., Žer. Záp. I. 173., 194.; II. 38., 39., 73., 74., 164. — O., sklad, poklad. Plk. ?— O. = zadostučinění, odčinění. Všem by (hřiechóm) vzal tak plné odpuštenie, že by nebyl dlužen nic viece trpěti za ně k o-du. Št. N. kř. 188. — O., das Ersatzgeld, das Loskaufungsgeld. Lidi šacuje, aby jemu o-dy činili po jeho vůli. Půh. br. 1406 O. hlavy, das Wergeid. Gl. 190.

190258   Odklad Svazek: 7 Strana: 0048
Odklad. Jestližeby jedna strana dolíčiti a zavříti chtěla svou při a druhá by pra- vila, že nětco ještě přiložiti chce, stane se jí od soudce o Bdž. 137. O soudu. Vz Kn. drn. XXXV. O. pře, vz ib. LIV., Cor jur. IV. 3. 2. 427. Žádal za o. do třetího dne. Dik. II. 26. O. hlavy = compositio capitis, werigeld, rus. víra, virnoje, summa peněz, kterou příbuzní zabitého od vraha přijímali. Tov. 133. Prozatím jest nutno nechati věc na o-dích. Šml. Aby mu o-dy činili po jeho vóli. Půh. II. 193. Všemu o. činí. Pož. 221. — O. = absoluce. O. s restitucí, se zaopa- třením nemocného. Skočd.

190259   Odklad Svazek: 8 Strana: 0566
Odklad hlavy. Vz Ku. drn. LXXVIII.

190260   Odklada Svazek: 7 Strana: 0049
Odklada, y, m. = kdo vše odkládá. To je (kmotr, věčný, čertův) o.! Us. Vk., Kšť. Kš., Brnt.

190261   Odkládací Svazek: 7 Strana: 0049
Odkládací, Aufschub-. O. podmínka. Pr. 18S4 14.

190262   Odkládací Svazek: 9 Strana: 0197
Odkládací prostředek. Ott. Říz. I. 10.

190263   Odkládač Svazek: 10 Strana: 0638
Odkládač, e, m. Ruční o. k žacímu stroji na trávu. Nár. list. 1905. 131., 22.

190264   Odkládadlo Svazek: 7 Strana: 0049
Odkládadlo, a, n, die Ablegevorrich- tung.

190265   Odkládání Svazek: 2 Strana: 0286
Odkládání, n., Aufschub, Verschub, m. Bez o. Od jednoho dne do druhého o. V. O. je promeškání. Dch. — O , pryč kladení, das Weglegen. Jg. — O., ustanovení. Jg.

190266   Odkladatelný Svazek: 2 Strana: 0286
Odkladatelný, verschieblich, verschieb- bar. D.

190267   Odkládati Svazek: 7 Strana: 0049
Odkládati. — abs. Co odloženo, není přetrženo, aufgeschoben ist nicht aufge- hoben. Dch. Tu jsem škodu vzal a on mi slíbil odložiti a neodložil. Půh. II. 613. — co. O. hlavu = plat přátelům zabitého dáti. Vz Odklad. Tov. 133. Tak to o-dáš, jako kráľovi smrť. Orl. IX. 248. O. vynesení roz- sudku, J. tr., škody (nahraditi), Půh. II. 418., stání. Šp. — co odkud. Od péče a přijímání byli odkládáni. Bl. — co, čeho kam. To odkládají páni do Brna do více pánuov, v sněmu; Páni ji o-žili na dsky verwiesen sie. Půh. I. 381., 211., 202. Já takých frajerov za dvere odkládám. Sl. ps. ps. 205. Pražané o-žili roku na Mělník. Let. 129. — s čím jak. Den ode dne s ne- čím o. J. tr. — čeho. Všeho jiného o-živ. Výb. II. 1040. Vš. Když zvěděl, že jest sněmu odloženo. Arch. VII. 129. Potřebí jest, abychom odložíce všech záští a nevolí aspoň to udělali. V. Cf. Brt S. 3. vyd. 45. f. — čeho, co jak dlouho. O. pro okamžik péro. Šml. I. 42. Páni vyslyševše jich žalobu odložili jim toho až do suchých dní. Arch. VII. 459. a ;. Že se jim roku odkládá do úterého. Arch. VIII. 476. A s tím o-ženo té pře do čtvrtka příštího. Skl. I. 363. O-ženo sjezdu do rána. Skl. II. 94. O. maturitu přes prázdniny. Us. Hrts. — co komu (jak). Ty všecky škody slibujem jim odložiti (= nahraditi). Tov. k. 178., Půh. II. 418. (Ježíš) nechce nic od tebe vzieti, jeliž bratru odložíš a s ním se smie- říš. Hus II. 287. Císař jim zvláštní den o-žil (ustanovil) řka. Pass. mus. 364. O. komu zaviněnie (nahraditi). Št. Kn. š. 259. Jako ktož by královi učinil ten pych z jeho sluh, že by chtěl se vrovnati jemu, nemohl by jemu v plně toho i jednú pokorú svú o-žiti (nahraditi), jako móž rovný rovnému o-žiti. Št. Kn. š. 20. Není dlužen odpustiti, jeliž onen podlé svého statku o-ží. Ib. 259. — čeho proč. Z hodných příčin toho o-žili. Arch. VII. 5. — čím. Ty škorně prodali a dél tiem neotkládali. Hr. ruk. 371. Den ke dni pokáním o-dáme. Jr. K. 2. — s inft. Za Št. polož: Kn. š. 84.

190268   Odkládati Svazek: 7 Strana: 1343
Odkládati. Aby soudu svému odložili. Arch XII. 14. Žena má se takových věcí již odložila (nestará se o ně). Arch. XI. 137.

190269   Odkládati Svazek: 8 Strana: 0247
Odkládati s inft. Dlouho o-dal špíží je opatřiti. Břez. Font. V. 435.

190270   Odkládati Svazek: 9 Strana: 0197
Odkládati. Odkláda, nedôjde, čo hladá. Vz více v Zát. Př. 340a. Musil tu klisici (za- bitou) odložiti (zaplatiti). 1480. Mus. ol. 1897. 44. — s čím. O-jú ako s královú smrtú. Phľd. 1897. 316.

190271   Odkládati; odklásti Svazek: 2 Strana: 0286
Odkládati; odklásti, odkladu, kladl, den, dení; odložiti, il, en, ení; odkládati = něco na stranu klásti, weg-, hinweglegen, bei Seite legen; odděliti, aussondern; vyzdvihnouti, zrušiti, aufheben, ungültig machen; prodlíti, na jiný čas nechati, aufschieben, fristen, aus- stehen lassen; ustanoviti, oddati, chovati k něčemu, aufbewahren, bestimmen, ver- wenden; odčiniti, nahraditi, genugthun, ent- schädigen ; skládati, auf-, ab-, erlegen. Jg. — abs. Neodkládaje; nic neodkládajíc. V. Od- ložené se neztratí. Ros. Kdo odkládá, míti nechce. Pk.— co: roucho, oděv, práce, dílo, lhůtu, D., knihu, stud, při, bázeň, strach, hněv, nenávisť, závisť, domnění, V.; mlýn, kolo (základku odstrčiti, aby mlýn šel, aby kolo šlo). Vys. Odložiti robotu. Zpěv. II. 96. Zvláštní den jim odložil. Pass. 581. Kdež nemôžeš panovati, žádosť odtud odlož. Anth. I. 120. — co z čeho: z místa, V., dílo z rukou. Reš. — co s čeho: vinu s sebe, V., něčeho s cesty, Plác., něco s očí odlož. (tajiti). V. — co v co, kam: v stranu. Klat. — co, koho k čemu: syna ku kněžství, V., soud k jinému času. Br., Ler. Bůh k hněvu nás odložil. Br. Hovado k oběti o. V. Ku každodenní potřebě něco o. V. Z poručení otce k stavu duchovnímu odložen byl. Koc. — na co, na koho, kam. On všecko na jiné odkládá. V. O. na poklad. V. Práce, starosti na stranu o. V. Něco na jiný čas o. D. Na dlouhé lokty (lokte, D.) něco n. něčeho o. V. Na něčí vychování o. Dvě kron. Včely na zimu odkládají. Us. Při na několik dní odlož. Pr. Hospodář nemáť sě bezpřémně na duchovnie jen věci odložiti. Št. N. kř. 54. Čo môžeš dneská urobiť, neodkládej na zajtra. Mt. S. Odlož toho na první poličku. Lb. Půhon na žádosť strany o. Žer. Záp. II. 22. — co, koho od čeho: od dědictví o. (oloupiti). V. Odložil od sebe omyl, Jel., strach. Dvě kron. O. od něčeho žádosť. Jel. Den ode dne o. V. — s čím: s dílem. Lom. Protož pán s tím kázáním do posledního dne odložil. Br. S podpisem, Záv., s prací o. Ml. S smrtí jeho odložili po velikonoci. Br. — čím. Hněvem svým odkládal. D. On má čím o. (napraviti). Hus. Nemohl by toho králi jednú pokoru svú o. (odčiniti). Št. Co činiti máš, tím neodkládej. Pk., C. Vz Odčinění. — čeho. Pán Bůh někdy pokut odkládá. V. Odkládám toho. Kram. Na dlouhé lokty toho sobě od- kládali. V. Odložte na stranu těch překážek. V. O. pře (na dobu). Vz Spodobení,. Kom. L. G8. Spisovatelé doby střední, zvl. Žerotín, pojí často sloveso ,odložiti' s genitivem. Zů- stáno na tom, aby se soudu odložilo do zejtřka. Odloženo jest té věci do pondělka. Žer. Záp. II. 15. Avšak již podlé Jg. slovníku převládá daleko akkus. Gt. odluky to není, poněvadž se jím nevytýká předmět, od něhož se něco odlučuje; gt. partitivní též to není, ješto se věc celá odkládá. Proto jest logicky oprávněn toliko akkus., jehož lid vůbec užívá. Brt. Vz Odkládati co. - co, čeho do čeho. O. sobě něčeho do druhého dne. Kram. Odložil toho do téhodne, Jg., do dvou dni. Har. Na Moravě mohl soud pohnanému (žalovanému) při na několik dní n. do budoucího soudu odložiti (ale nemusel). Vz Hojemství. Pr., J. tr. Do nebe jste odloženi (ustanoveni). Jel. Pře do třetího dne odložena býti musila. V. Vyslyšav strany odložil jim do jitra. Bart. I opět jim odložil do druhého dne. Čr. Půhon z vůle obou stran jest odložen do druhého práva, Žer. Půhon odložen do příjezdu pan- ského. Žer. Při do druhého soudu o. Zř. F. I. Něco až do šesti let nejprve pořád zběhlých o. Vác. XX. Něco do rozsudku o. Zř. F. I. — (co) komu: Bohu o. (posvětiti). V. Aby věčným pokutám nebyl odložen. Pešín. Pán neodkládá tomu, kdo prosby činí k němu. V. Kdo si roky odkládal, bude moci ze škod pohnán býti. Vš. Vyslyšev to odložil jim, až by o té cestě něco místnějšího vyzvěděl. Bs. Ty všecky škody slibujeme jim odložiti (na- hraditi) a hotovými penězi zaplatiti. Tov. 104. — komu kdy. Neodkládej člověku v nouzi jeho. Br. — komu s čím. I zlým lidem s pomstou, i dobrým s ochranou o. Br. — za co co dle čeho. Za hlavu má . . . dosti odložiti podlé úředního úkladu. Ustav. zemi. Aby vrah jich přítele hlavu odkládal podlé práva (= plat přátelům zavražděného položil). Kn. dr. 101. — s čím proti čemu: proti řádu. J. tr. — s inft. Odkládal to udělati. Br. Neodkládám ostříhati rozkazů tvých. Br. Až sem odložil mu se učiti. Us. Vší věcí od- kládaly se (vdovy) za muž jiti (zdráhaly se). Št. — při čem. Odložte při té věci ohledy na osoby. Kom.

190272   Odkládavosť Svazek: 8 Strana: 0247
Odkládavosť. Bl. Gr. 304.

190273   Odkládavosť, i Svazek: 2 Strana: 0286
Odkládavosť, i, f.,Neigung aufzuschieben. Ros.

190274   Odkládavý Svazek: 2 Strana: 0286
Odkládavý, gern aufschiebend. Kom., Br.

190275   Odkládavý Svazek: 9 Strana: 0197
Odkládavý. O. odpověď. Pal. Děj. IV. 1. 54.

190276   Odkládavý Svazek: 10 Strana: 0638
Odkládavý. O. odpověď. Arch. XXII. 538

190277   Odkladek Svazek: 2 Strana: 0286
Odkladek, dku, m., der Aufschub. O-ky jsou odpadky. Pk., Km., Č. 131.

190278   Odkladný Svazek: 2 Strana: 0286
Odkladný, Aufschubs-, Erstreckungs-. O. den,Ros., účinek,aufschiebende Wirkung. Dch.

190279   Odklajduša Svazek: 9 Strana: 0197
Odklajduša, dle Bača. Člověk o. = který vše s odklínáním odtajuje. Zát. Př. 47a.

190280   Odkláněti Svazek: 7 Strana: 0049
Odkláněti, vz Odkloniti.

190281   Odklapati Svazek: 2 Strana: 0286
Odklapati, abklappen, entklappen. Jg.

190282   Odklátiti Svazek: 2 Strana: 0286
Odklátiti, vz Klátiti.

190283   Odkľatý Svazek: 7 Strana: 0049
Odkľatý, odkliatý = odkletý, vysvobo- zený. Na Slov.

190284   Odklejiti Svazek: 2 Strana: 0286
Odklejiti, il, en, ení, aufleimen, abkleben. — se, aus dem Leim gehen. Us. ve Slez. a Valašs. Tč.

190285   Odkleniti co odkud Svazek: 7 Strana: 0049
Odkleniti co odkud. Keď němohli velikje železá na nohách kapitánových o. (otevříti), kladivami ich odráželi. Slov. Phľd. I. 4. 155.

190286   Odklepati Svazek: 2 Strana: 0287
Odklepati, ab-, wegklopfen. — co čím: zu klopfen aufhören. Odklepati kosu z ru- čidla n. kosiště. Us. na Ostrav. Tč.

190287   Odklesnouti Svazek: 2 Strana: 0287
Odklesnouti, snul a sl, utí, odpadnouti, ab-, wegsinken. — O., oduzditi, abzäumen. Hanka.

190288   Odklestiti Svazek: 2 Strana: 0287
Odklestiti, il, štěn, ění; odklešťovati. — co čím: stromy sekerou, abhacken, abhauen, aushauen. Jg.

190289   Odkleti Svazek: 2 Strana: 0287
Odkleti, odkleji, el, en, ení; odklínati, den Fluch nehmen, entbannen. — co: zemiu (klatby zbaviti). Dal. 56.

190290   Odkleti Svazek: 8 Strana: 0247
Odkleti. Král kázal bochnec (chleba) o. XV. stol. Mus. fil. 1896. 186.

190291   Odkliapnutý Svazek: 10 Strana: 0638
Odkliapnutý = odrostlý. O. děti. Phľd. XXIV. 813.

190292   Odkliať Svazek: 7 Strana: 0049
Odkliať = odkleti. Slov. Dbš. Úv. 5, Bl. Ps. 9.

190293   Odkličovací Svazek: 9 Strana: 0197
Odkličovací stroj (v pivovarech). Nár. list. 1898. č. 245.

190294   Odkličovadlo Svazek: 7 Strana: 0049
Odkličovadlo, a, n. O. na slad. KP. V. 270. Vz násl.

190295   Odklid Svazek: 2 Strana: 0287
Odklid, u, m. Abräumimg, f. Dch.

190296   Odkliditelnosť Svazek: 8 Strana: 0247
Odkliditelnosť, i, f., Amovibilität, f. Sterz. I. 142.

190297   Odkliditi Svazek: 2 Strana: 0287
Odkliditi, il, zen, zení; odklízeti, 3. os. pl. -zejí, el, en, ení; odklizovati, odložiti, od- straniti, wegräumen, aufräumen, wegschaffen. — co, čeho. Odkliď vše n. všeho. Ros. My- šlení duši bouřící o. Sych. Tys musela ještě málo dobytka odklídati. Us. u Petrov. Dch. — koho čím: svou rukou (zabiti). V. Jupiter hromem ho odklidil. Ráj. -- co, koho odkud : jídla se stolu, Us., někoho se světa, s cesty (odstraniti, hinwegräumen, tödten). V. Ze živ- nostných prostor odklizovati se nemají věci danitelné, aus den Gewerbsräumen. Trest. zák. — co jak: s velikým namáháním. Us. — co kam. O. na stranu všeho, cožby mu na překážku býti mohlo. V.

190298   Odkliditi Svazek: 7 Strana: 0049
Odkliditi. Spor jest o-zen. Dk. — co: zlořády. Dch. — se odkud. Viching z Mo- ravy se o-dil. Šmb.

190299   Odkliditi Svazek: 10 Strana: 0223
Odkliditi, m. ukliditi. Kbrl. Džb. 17.

190300   Odklievatel Svazek: 7 Strana: 0049
Odklievatel, m., e, der Abzauberer, Ent- banner. Slov. Dbš. Úv. 123. Vz Odklínač.

190301   Odklievati Svazek: 7 Strana: 0049
Odklievati = odklínati. Vz Odkleti. Slov. Dbš. Úv. 44.

190302   Odklika Svazek: 2 Strana: 0287
Odklika, y, f., odchýlení. Sf.

190303   Odklínač Svazek: 7 Strana: 0049
Odklínač, e, m, der Entbanner. Súc sinom národa nešťastnjeho, ktorí ešte iba hledá o ča svojho. Phľd. I. 19. Vz Odklie- vatel.

190304   Odklínati Svazek: 2 Strana: 0287
Odklínati, vz Odkleti.

190305   Odklínati Svazek: 7 Strana: 0049
Odklínati, vz Odkleti, Zakletý.

190306   Odklíniti Svazek: 7 Strana: 0049
Odklíniti, odklinovati = klín vyraziti, odstraniti, den Keil beseitigen. Us. Šd.

190307   Odklinkati Svazek: 2 Strana: 0287
Odklinkati, abklingeln. — komu. Spatně jste mu odklinkali (odzvonili). Ros.

190308   Odklinkati Svazek: 7 Strana: 0049
Odklinkati. Umí ohebnými prsty polku o. Ntr. VI. 253.

190309   Odklízeč Svazek: 7 Strana: 0049
Odklízeč, odklizovač, e, m, der Ab- räumer. Hř.

190310   Odklizení Svazek: 2 Strana: 0287
Odklizení, n., die Weg-, Abräumung. — O. nesnadností, Kom., člověka (usmrcení). Kom. O. horniny, die Wegfüllbarkeit. Bc.

190311   Odklizený Svazek: 2 Strana: 0287
Odklizený; odklizen, a, o, weggeräumt. — s čeho: se světa. Us. Vz Odkliditi.

190312   Odklizování Svazek: 7 Strana: 0049
Odklizování, n. = odklízení (odklízeti). Us. Kos.

190313   Odklížiti Svazek: 7 Strana: 0049
Odklížiti, il, en, ení, entleimen; se, aus dem Leim gehen. Šm.

190314   Odklnouti Svazek: 7 Strana: 0049
Odklnouti, odklínati koho, Jem. von der Verwünschung lösen. Šm.

190315   Odklofati Svazek: 2 Strana: 0287
Odklofati, wegpicken. Us. Vz Odklouti.

190316   Odklokotati co Svazek: 10 Strana: 0223
Odklokotati co. Slavík o-tal svou ve- černí píseň. Hlk. X. 92.

190317   Odklon Svazek: 2 Strana: 0287
Odklon,u, m., úchylka, magnetische De- klination. Š. a Ž. O. učiniti, eine Diversion machen. Dch.

190318   Odklon Svazek: 7 Strana: 0049
Odklon, das Abbiegen, die Abschwei- fung. O. hvězdy (deklinace, vzdálenosť její od rovníku). Cf. Stč. Zem. 62., 291. O. va- hadla, kyvadla, paprsku, nejmenší či mi- nimalní; úhel o-nu. ZČ. I. 78, 190, III. 80., 91., NA. V. 393, Schd. I. 140.

190319   Odklonek Svazek: 2 Strana: 0287
Odklonek, nku, m. = odklon.

190320   Odkloněný Svazek: 7 Strana: 0049
Odkloněný; -ěn, a, o, weg-, abgeneigt. Směr k severovýchodu n-ný. Sté. Zem. 14.

190321   Odklonidlo Svazek: 7 Strana: 0049
Odklonidlo magnetické, das magnetische Declinatorium. Nz , Np. I. 107.

190322   Odkloniti Svazek: 2 Strana: 0287
Odkloniti, il, ěn, ění; odkloňovati, ab-, wegneigen, V., odchýliti. Neotklonijte sě. BO. — co čím: rukou. — co, se od čeho. Dch.

190323   Odkloniti Svazek: 7 Strana: 0049
Odkloniti, odkláněti. — co odkud: úhel, rameno z vodorovné polohy. ZČ. I. 129., 189., III. 36.

190324   Odkloniti koho odkud Svazek: 8 Strana: 0247
Odkloniti koho odkud. To neodkloní papeže od běhu zákona. Černý. Cenci. 42.

190325   Odklonivý Svazek: 7 Strana: 0049
Odklonivý, ablehnend. Dch.

190326   Odklonný Svazek: 2 Strana: 0287
Odklonný, abgeneigt. Rk.

190327   Odklonný Svazek: 7 Strana: 1343
Odklonný. O. jehla, Declinationsnadel. Nz.

190328   Odklonový Svazek: 7 Strana: 0049
Odklonový, Deklinations-. O. kruh, Nz., Schd. I. 210., úhel. NA. V. 394.

190329   Odklopiti Svazek: 2 Strana: 0287
Odklopiti, il, en, ení; odklopovati, den Deckel von etwas wegnehmen. — co: hrnec, Us., oči. Šm.

190330   Odklouti Svazek: 2 Strana: 0287
Odklouti, odkluji, ul, ut, utí; odklovati. odklofati, odklubati; odklofnouti, odklofávati, weg-, abhacken, abpicken. — co. Ros. — koho od čeho. Slepice cizí kuře od žrádla odklofla. Jg. — co s čeho: vápno se zdi.

190331   Odklouznouti Svazek: 7 Strana: 0049
Odklouznouti, entgleiten. Šm.

190332   Odklsnati Svazek: 2 Strana: 0287
Odklsnati koně, udidlo mu sníti, abzäu- men. Na Slov. Plk.

190333   Odklubati Svazek: 7 Strana: 0049
Odklubati, vz Odklouti.

190334   Odkludiť Svazek: 7 Strana: 0049
Odkludiť = odkliditi. Brt. D. 239., Bern.

190335   Odkluka Svazek: 7 Strana: 0049
Odkluka, y, f. = odklika. Laš. Tč.

190336   Odklusati Svazek: 2 Strana: 0287
Odklusati, odklusám a odkluši, wegtraben. — s kým. Už s ním kůň odklusal. Us.

190337   Odkľúzať se Svazek: 7 Strana: 0049
Odkľúzať se = stěhovať se. Slez. Šd.

190338   Odkmásať co odkud Svazek: 10 Strana: 0223
Odkmásať co odkud = odtrhnouti. Val Čes. 1. X. 473.

190339   Odkmih Svazek: 7 Strana: 0049
Odkmih, der Abschwung. Rgl.

190340   Odkmih, u Svazek: 2 Strana: 0287
Odkmih, u, m., v tělocviku, vz KP. I. 573.

190341   Odkmihnouti se Svazek: 7 Strana: 0049
Odkmihnouti se, abwippen. Csk.

190342   Odkobaliti Svazek: 7 Strana: 0049
Odkobaliti, vz Kobaliti.

190343   Odkodlučiti Svazek: 2 Strana: 0287
Odkodlučiti, il, en, ení, odděliti, trennen. — co čemu. Chyžka, jižto bieše Bohu ot- kodlučil. BO. — co od čeho. Otkodlučte se od lidí zemských. BO. Pravdu o. od křivdy. O. 7 vstup.

190344   Odkochati se koho Svazek: 2 Strana: 0287
Odkochati se koho, nabažiti. Panny se ho odkochaly, pěkné dary odebraly. Mor. P. 28.

190345   Odkojenec Svazek: 10 Strana: 0223
Odkojenec, nce, in. O. nových ideí, Nár. list. 1885. č. 171., římského práva. Stieb. b2.

190346   Odkojení Svazek: 7 Strana: 0049
Odkojení, n., das Abstillen ; Aufsäugen.

190347   Odkojený Svazek: 7 Strana: 0049
Odkojený; -en, a, o, abgestillt; aufge- säugt. — čím. Sami (jsouce) plody Mus. o-ny. Mus. 1888. 123. — kde. Děvče od- pola v bájích a pověrách o-né. Šml. Star. f.

190348   Odkojiti Svazek: 2 Strana: 0287
Odkojiti, il, en, ení; odkájeti, 3. os. pl. ejí, el, en, ení; odkojovati = přestati kojiti, aufsäugen, abstillen. — koho. Již dítě od- kojila.

190349   Odkojiti čím Svazek: 7 Strana: 0049
Odkojiti čím. Něčím mysl odkájeti. Osv. I. 365. — kde. V nejtemnější duše pro- hlubině odkájí si pomsty příšeru. Kká. K sl. j. 46.

190350   Odkojný Svazek: 2 Strana: 0287
Odkojný, odkojený, odstavený, abgestillt. Na Mor.

190351   Odkokrhati Svazek: 2 Strana: 0287
Odkokrhati, zu krähen aufhören. Ros.

190352   Odkokrhati Svazek: 7 Strana: 0049
Odkokrhati. Už o-hal (umřel). Us. Mtl.

190353   Odkoktati Svazek: 2 Strana: 0287
Odkoktati, přestati koktati, koktavě mlu- viti. Ros.

190354   Odkoláriti Svazek: 7 Strana: 0049
Odkoláriti = odkliditi, wegräumen. Val. Vck.

190355   Odkolébati koho čím Svazek: 10 Strana: 0223
Odkolébati koho čím. Děti byly cizími slovy odkolebávány (vychovávány). Tbz. V. 9. 303.

190356   Odkolébati se Svazek: 8 Strana: 0247
Odkolébati se = odejíti kolébavě. Světz. 1893. 481. c.

190357   Odkoledovati Svazek: 2 Strana: 0287
Odkoledovati, die Koleda endigen. Ros.

190358   Odkolek Svazek: 2 Strana: 0287
Odkolek, lku, m., odštipek dříví, ein ab- gehauenes Stück, Splitter, Us.; v horn. der Spurkranz. Bc.

190359   Odkolek Svazek: 7 Strana: 0049
Odkolek, lka, m , os. jm. O. z Újezdce. Vz Blk. Kfsk. 1376., Sdl. Hr. I. 230., II. 279, IV. 218, 295., V. 363.

190360   Odkolesniti Svazek: 10 Strana: 0223
Odkolesniti. Vz Kolesna a Ott.

190361   Odkolísaný Svazek: 10 Strana: 0223
Odkolísaný = odkolíbaný. Sbor. slov. VIL 99

190362   Odkolísaný Svazek: 10 Strana: 0638
Odkolísaný = odkolébaný. Sb. sl. VII. 99.

190363   Odkolkovati co Svazek: 10 Strana: 0223
Odkolkovati co: losy. Nár. list. 1903. č. 305. 21.

190364   Odkolytati Svazek: 7 Strana: 0049
Odkolytati, abwackeln. U Brušperka. Mtl.

190365   Odkontovaný Svazek: 9 Strana: 0197
Odkontovaný. O. položka. Ott. XIV. 444a.

190366   Odkop Svazek: 2 Strana: 0287
Odkop, u, m., v telocviku, vz KP. I. 531.

190367   Odkopání Svazek: 7 Strana: 0049
Odkopání, n., die Abgrabung; das Weg- stossen.

190368   Odkopaný Svazek: 7 Strana: 0049
Odkopaný; -án, a, o, abgegraben; weg- gestossen. — čím: motykou; nohou. Us. 448

190369   Odkopati Svazek: 2 Strana: 0287
Odkopati, odkopávati; odkopnouti, pnul a pl, ut, utí, ab-, weggraben ; mit dem Fusse ab-, wegstossen. Jg. — co od čeho: zem od stromu o. Jg. Kůň ho odkopl ode sebe. Jg. — co čím: nohou, nohama, Jg., Šm. — co odkud. Chlapec v noci peřinu se sebe odkopal. — se. Chlapec se odkopal a na- stydl. Jg. — co komu. Sv. German káže sobě hrob o. Pass. (516.

190370   Odkopávka Svazek: 7 Strana: 0050
Odkopávka, y, f. = odkopávání země, die Abgrabungsarbeit. Dch., Šand. II. 35., 53.

190371   Odkopnouti někoho jak Svazek: 10 Strana: 0223
Odkopnouti někoho jak: jako hrudu v ouhoře. Tbz. V. 9. 233

190372   Odkor Svazek: 7 Strana: 0050
Odkor, u, m. = odkorek. Mám doma o., udělám z něho lavku. Slez. Šd.

190373   Odkor Svazek: 8 Strana: 0247
Odkor, u, m. = odkorek, krajina polena. Dřevař nasadí sekeru na okor a usekne o. Laš. Brt. D. II. 353.

190374   Odkorák Svazek: 8 Strana: 0247
Odkorák, u, m. = chléb od kůrky od- padlý. Brt, D. II. 479.

190375   Odkoralý Svazek: 2 Strana: 0287
Odkoralý, od kůry odloučený, rindfällig. D.

190376   Odkoralý Svazek: 7 Strana: 0050
Odkoralý = odpadlý. O. chléb. Šp.

190377   Odkorčiti Svazek: 7 Strana: 0050
Odkorčiti, vz Korčiti O. se = pustiti se do hádky. V Buděj. Šb. D. 14.

190378   Odkorčiti se Svazek: 7 Strana: 1343
Odkorčiti se = pustiti se do hádky. Us. Šb. D. 14.

190379   Odkorek Svazek: 2 Strana: 0287
Odkorek, rku, m., odkrojek, krajina, krajní prkno z klády, die Schwarte. Na Mor. a na Slov. Us. u Opavy. Pk., Klš. — O., die Brod- rinde. D.

190380   Odkorek Svazek: 8 Strana: 0247
Odkorek, rku, m., vz předcház. Odkor.

190381   Odkorka Svazek: 7 Strana: 0050
Odkorka, y, f. = krajina (prkno). Ssk.

190382   Odkorkový Svazek: 7 Strana: 0050
Odkorkový. O. polévka = zasmažená. Val. Vck.

190383   Odkorkový Svazek: 7 Strana: 1343
Odkorkový plot = z odkorků, z krajin, Val. Slavč. 42.

190384   Odkorky Svazek: 10 Strana: 0223
Odkorky, pole u Brtnice. Čas. mor. mus. III. 138.

190385   Odkorovati Svazek: 7 Strana: 0050
Odkorovati = štípati na odkor, poleno od kraje. Slez. Šd.

190386   Odkorový Svazek: 7 Strana: 0050
Odkorový. O. šindel (z odkoru). Slez Šd.

190387   Odkorý Svazek: 2 Strana: 0287
Odkorý, na Mor. O. chléb = odpadlý, od kůrky, abgefallen. Us.

190388   Odkorý Svazek: 7 Strana: 0050
Odkorý = necitelný. Vždyť my nejsme tak o-ří. U Slavkov. na Mor. Knrz.

190389   Odkořání Svazek: 7 Strana: 0050
Odkořání, n., das Wurzelreis Šm.

190390   Odkos Svazek: 7 Strana: 0050
Odkos, u, m = odkosení. Šd.

190391   Odkositi Svazek: 7 Strana: 0050
Odkositi, odkosívati = odsíci. Phľd. VIII. 171., Bern.

190392   Odkotaliti Svazek: 2 Strana: 0287
Odkotaliti, il, en, ení; odkotáleti, el, en, ení; odkotalovati, wegrollen. — co kam: do kouta, ke zdi atd. Us.

190393   Odkotúlati Svazek: 7 Strana: 0050
Odkotúlati = odkotáleti. Slov. ZObz. XXII. 172.

190394   Odkoukaný Svazek: 9 Strana: 0197
Odkoukaný. O. věc. Nár. list. 1897. č. 293. odpol.

190395   Odkoukati co komu odkud Svazek: 7 Strana: 0050
Odkoukati co komu odkud, absehen. Jakoby mu to z ruky chtěl o., jak se to dělá. Kv. 1869. 239. Cf. Odpozorovati

190396   Odkouleti Svazek: 2 Strana: 0287
Odkouleti, vz Odkuliti.

190397   Odkoupení Svazek: 2 Strana: 0287
Odkoupení, n., das Abkaufen, der Ab- kauf. O-ním, käufllich.

190398   Odkoupiti Svazek: 2 Strana: 0287
Odkoupiti, il, en, ení; odkupovati, wieder abkaufen, wegkaufen. Jg. — co, čeho od koho. J. tr. — čeho komu. Gníd., Háj. — se čím před čím, sich loskaufen. Bohatí se neodkoupí (bohactvím) před soudcem ne- beským. Plk.

190399   Odkoupiti co komu zač Svazek: 7 Strana: 0050
Odkoupiti co komu zač. Mus. 1880. 34. — koho od čeho. Ďakujem ti, že si mňa od smrti odkúpila. Koll. Zp. I. 325. Jemu o-pil základ od Smila. Půh. I. 287. — se kde. Tu sě bohatý neodkúpí. Hus I. 21. — co kdy. Měl jsem to zase o pod menovitým časem. Půh. 11. 394. — koho čeho. Pan Zdeněk mě a otce mého základu o-pil. Půh, I. 133. Že jsú mě mého základu o-li v Blažících od Petra. Ib. I. 157. (166.. 349., II. 544.). Tu jemu vinu dávám, že odkúpil základu mého, dass er mein Pfand erkauft hat. Soud. kn. opav. — komu čeho. O-pil mi mého dědictví. Půh. II 411.

190400   Odkouřiti Svazek: 2 Strana: 0287
Odkouřiti, vz Odkuřovati.

190401   Odkouřiti Svazek: 8 Strana: 0247
Odkouřiti. Odkúril ho od seba. Slov. Nov. Př. 648.

190402   Odkousati Svazek: 2 Strana: 0287
Odkousati, odkousnouti, snul a sl, ut utí; odkusovati, odkousávati, ab-, wegbeissen. — co. Kdo to odkousal? Ros. — se. Pes se odkousal. Ros.

190403   Odkousnouti co komu Svazek: 7 Strana: 0050
Odkousnouti co komu: ucho, Poz. 119., nos. Us.

190404   Odkousnutí Svazek: 2 Strana: 0287
Odkousnutí, n., der Abbiss. Jg.

190405   Odkousnutý Svazek: 2 Strana: 0287
Odkousnutý, -snut, a, o, abgebissen. Jg.

190406   Odkouti Svazek: 2 Strana: 0287
Odkouti, odkuji, ul, ut, utí, odkovati. hinwegschmieden; die Fesseln losmachen. Jg.

190407   Odkouzlený Svazek: 7 Strana: 0050
Odkouzlený; -en, a, o, entzaubert. Dch.

190408   Odkouzliti Svazek: 2 Strana: 0287
Odkouzliti, il, en, ení; odkouzlovati, ent-, wegzaubern. — koho. Hlas.

190409   Odkouzliti co z čeho Svazek: 7 Strana: 0050
Odkouzliti co z čeho. Osv. I. 380.

190410   Odkov Svazek: 7 Strana: 0050
Odkov, u, m.= odkování. Šd.

190411   Odkovad Svazek: 7 Strana: 1343
Odkovad jsi ty. Ev. ol. 279. (167).

190412   Odkovad Svazek: 10 Strana: 0223
Odkovad, odkavadž zz odkud, inde. Z. pod. 120., 1.. Půh. brn. II. 25., Mill. 9a.

190413   Odkování Svazek: 7 Strana: 0050
Odkování, n., das Abhilfen; Abnehmen der Feesei.

190414   Odkovati Svazek: 2 Strana: 0287
Odkovati, odkouti, kul, ut, utí. — koho: koně. abhufen, D., vězně, die Fesseln ab- nehmen.

190415   Odkrádání Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrádání, n., das Wegstehlen.

190416   Odkrádaný Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrádaný, nach u. nach weggestohlen.

190417   Odkrádati Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrádati, vz Odkrásti.

190418   Odkraj Svazek: 7 Strana: 0050
Odkraj, e, m. = okraj. Na o-ji temenä dvíha sa obláčok. Slov. Orl. VI. 322.

190419   Odkraječek Svazek: 7 Strana: 0050
Odkraječek, čku, m., das Abschnitzel. Šm.

190420   Odkrajek Svazek: 2 Strana: 0287
Odkrajek, jku, m., co odkvájeno, das Schnitzel, Abschnitzel. Jg.

190421   Odkrájeti Svazek: 2 Strana: 0287
Odkrájeti, vz Odkrojiti.

190422   Odkramlovati Svazek: 7 Strana: 0050
Odkramlovati, abraumen. Šm.

190423   Odkrap Svazek: 2 Strana: 0287
Odkrap, u, m. = odkap, die Dachtraufe. Us.

190424   Odkrapka Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrapka, y, f., u kočáru, das Spritz- leder. Prk.

190425   Odkrásti Svazek: 2 Strana: 0287
Odkrásti, odkradu, kradl, den, ení, weg- stehlen. — se. Pryč se odkradl, ist davon geschlichen. D.

190426   Odkrásti se odkud kam: ze Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrásti se odkud kam: ze světnice k soudruhům. Us. — O., wegstehlen.

190427   Odkrávati Svazek: 2 Strana: 0287
Odkrávati = odkrájeti; odkráti = od- krojiti. Us. na Ostrav. Ťč.

190428   Odkrbálať sa Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrbálať sa = odlézti. Jak pijavka, keď nastrebala dosť sa krve, preč sa o-la. Slov. Sokl. I. 249.

190429   Odkres Svazek: 2 Strana: 0287
Odkres, u, m., die Abzeichnung. Rk.

190430   Odkresliti Svazek: 2 Strana: 0287
Odkresliti, il, en, ení, abzeichnen. — co čím dle čeho: tužkou dle předlohy. Vz Kresliti.

190431   Odkresliti si co Svazek: 7 Strana: 0050
Odkresliti si co: činži (kreslením za- platiti). Čch. Brč. 180.

190432   Odkritisovati něco Svazek: 7 Strana: 0050
Odkritisovati něco, durch eine Kritik abfertigen. Dk. Aesth. 546.

190433   Odkrkati Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrkati, aufhören zu grölzen, krächzen. Ros.

190434   Odkrmení Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrmení, n., die Abfütterung. O. do- bytka. — O., krmení, die Nahrung. Wolk.

190435   Odkrmiti Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrmiti, il, en, ení; odkrmovati, abfüt- tern. — koho: koně. Us. — co čím kde. Co se tou nečistou krví plod v životě od- krmuje. Wolk. — Jg.

190436   Odkrmiti Svazek: 9 Strana: 0197
Odkrmiti. Prsy odkrmovaly ho 14. stol. Mus. 1900. 509.

190437   Odkročiti Svazek: 2 Strana: 0288
Odkročiti, il, ení; odkročovati = odstou- piti, ab-, wegtreten. — od koho, od čeho. Ros. O. od práva. Arch. I. 105. — kam. Od- kročil si na stranu a střelil. Ros. Odkročil si naň. O. ke zdi. Vz Kročiti.

190438   Odkročiti Svazek: 7 Strana: 0050
Odkročiti, odkráčeti = krokem odměřiti, abschreiten Nz.

190439   Odkročiti Svazek: 8 Strana: 0247
Odkročiti. Na levo o. 1583. Mus. 1896. 134.

190440   Odkročiti od těla Svazek: 9 Strana: 0197
Odkročiti od těla. Chč. S. L 99.

190441   Odkroj Svazek: 2 Strana: 0288
Odkroj, e, m., tráva neb jiné býlí jelením během přeťaté. Us. Dch.

190442   Odkroj Svazek: 2 Strana: 0288
Odkroj ek, jku, odkroječek, čku, m., Ab- schnitzel. O. chleba. Us. — O., odkroj. Šp.

190443   Odkrojený Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrojený; odkrojen, a, o, abgeschnitten. O. kus. V. Jistý a sobě odkrojený podíl. Br.

190444   Odkrojený Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrojený; -en, a, o. — čím: nožem.

190445   Odkrojiti Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrojiti, il, en, ení; odkrájeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; odkrojovati, odkrajo- vati, abschneiden. — co: stejné částky. Sedl. — co od čeho. Od bochníka kus chleba. Jg. — komu = odseknouti, Jemanden aus- trumpfen. Odkrojil mu. D. — co komu: kus chleba, Us. Já jsem mu strany sebe do konce naději odkrojil (odňal). Žer.

190446   Odkrojiti co odkud čím. Z Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrojiti co odkud čím. Z celého bochníku patku nožem o. Us.

190447   Odkrok Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrok, u, m, der Rückschritt. Nepo- krok jest o. Sš. II. 177. Reorganisace ta nebyla pokrokem, ale odkrokem. Obz 1880.

190448   Odkropiti Svazek: 2 Strana: 0288
Odkropiti, il, en, ení; odkropovati, das Besprengen endigen, absprengen. Štelc.

190449   Odkroť Svazek: 7 Strana: 0050
Odkroť, odkrovať = odkrojiti. Laš. Tč.

190450   Odkroutiti Svazek: 2 Strana: 0288
Odkroutiti, il, cen, cení; odkrucovati, auf-, abdrehen, das Drehen endigen; durchs Drehen absondern. — co čím: kleštěmi, — co s čeho, kde: zámek se sudu, na sudě. Us. Vz Kroutiti.

190451   Odkrov Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrov. Sš. II. 87., 205.

190452   Odkrov, u Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrov, u, m., odkrytí. Sš. II.

190453   Odkrst Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrst, u, m. = odkřtění. Načo tedy priekrsty a odkrsty? Slov. Čkžk. X. 34.

190454   Odkrstiť Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrstiť, debaptizare. Phl'd. VI. 3.

190455   Odkrstiti se Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrstiti se, odříci se, verzichten. Na Slov. Plk.

190456   Odkrutek Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrutek,tku, m. das Abgedrehte. Chmela.

190457   Odkrútiť Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrútiť = odkroutiti. Bern.

190458   Odkryt Svazek: 8 Strana: 0248
Odkryt. Zeměpisný o. Mus. 1893. 594.

190459   Odkryt, u, m Svazek: 2 Strana: 0288
Odkryt, u, m., die Entdeckung. Dch., Sš. Zj. 339. — O., die Blossstellung, v tělocviku, vz KP. I. 558.

190460   Odkrytba Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrytba, y, f., odkrytí. Sš. Zj. 339.

190461   Odkrytě Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrytě, veřejně, netajně, offen, öffentlich. O. s někým mluviti. Lom.

190462   Odkrytec Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrytec, tce, m., ein Aufgedeckter. Po- krytci budou časem o-ci. Kom. Odkryti, odkryji, odkryj, -je (íc), yl, yt, ytí; odkrývati = krov odundati, ab-, auf- decken, enthüllen, eröffnen, V.; vyjeviti, ent- decken. Jg. — co (ne: čeho. Jg.). Obnaž nohy, odkryj hnáty. Br. O hory, doly, rudy (najíti), Vys., tajemství. Us. — co na koho. Hanbu a lehkosť na se odkrýváte. MP. — co komu: oči (pravdu mu řící). Kom. Od- kryta jí larva byla. Kom. Celá příroda jim odkryta byla. Kom. — co před kým. Kom. — co kde: mísu na stole o. Us. — se na čem, Blösse geben. Tš.

190463   Odkrytek Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrytek, tku, m. = odkryt, die Ent- deckung. Mne žádný nález a o. tak velikou radosť nezpůsobil. Koll. St. XI. — O = zařízení u zámku, které ukazuje, byl-li zá- mek násilím otvírán, detector, der Entdecker. Věř. Z. I. 67.

190464   Odkrytel Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrytel, e, m., der Aufdecker, Ent- decker. Rk.

190465   Odkrytelský Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrytelský, Entdecker-. Žičím o-skú slasť našim spisovatelům. ZObz. XXIV. 235.

190466   Odkrytí Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrytí, n., die Auf-, Bedeckung, Ent- hüllung. Veleš.

190467   Odkryti Svazek: 7 Strana: 0050
Odkryti. Nic nemóž tak býti přikryto, aby nebylo někdy odkryto. Výb. II. 894.

190468   Odkrytí Svazek: 7 Strana: 0050
Odkrytí Ameriky. Nz.

190469   Odkryti co Svazek: 8 Strana: 0248
Odkryti co. Knihu tu odkryl N., překlad dle němčiny (m. našel, objevil a p.). Krok. 1893. 76.

190470   Odkrytosť Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrytosť, i, f., odkrytí, Abgedecktheit, f. Jg.

190471   Odkrytý Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrytý; odkryt, a, o, nahý, aufgedeckt. V. S odkrytou hlavou, tváří choditi. Har., Šm. V odkrytém poli choditi. Šm. Ležal král na marách o. tváří. Let. 1618. — O., vyjevený, patrný, enthüllt, offen. Kom. Od- krytí stanou před stolicí Kristovou. V.

190472   Odkryvač Svazek: 2 Strana: 0288
Odkryvač, e, m., der Auf-, Entdecker. Jg-

190473   Odkryvačka, y Svazek: 2 Strana: 0288
Odkryvačka, y, f., die Auf-. Entdeckerin. Jg.

190474   Odkrývání Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrývání, n., die Auf-, Entdeckung, Aufhebung. O. vinic. Us.

190475   Odkrývati, vz Svazek: 2 Strana: 0288
Odkrývati, vz Odkryti.

190476   Odkryvka Svazek: 7 Strana: 0050
Odkryvka, y. f., der Tagabraum, Tag- bau, v horn. Hrbk.

190477   Odkryvka Svazek: 8 Strana: 0248
Odkryvka, y, f. = roznos, mělké kutání, Abraumarbeit, Tagebau. Ott. XL 596. b.

190478   Odkřepčiti Svazek: 10 Strana: 0223
Odkřepčiti. Posvícení v hospodě o. Us. Mš.

190479   Odkřesťaniti Svazek: 2 Strana: 0288
Odkřesťaniti, il, ěn, ění, křesťanství zba- viti, entchristlichen. Svět na mnoze odkře- sťaněn jest. Sš. Oa. 3.

190480   Odkřičeti Svazek: 2 Strana: 0288
Odkřičeti, el, en, ení; odkříkati; odkřík- nouti, knul a kl, ut, utí; odkřikovati, Je- manden hinwegschreien; schreiend antworten. V., Apol. — koho od čeho: vlka od dítěte o. Pass. 933.

190481   Odkřičeti Svazek: 10 Strana: 0223
Odkřičeti, odkřiknúti koho. Hus. I. 458.

190482   Odkřídlek Svazek: 7 Strana: 0050
Odkřídlek, dlku, m., odkřídlí, n. O. štoly, der Stollenflügel. Šp., Hř. 45.

190483   Odkřídlí Svazek: 7 Strana: 0050
Odkřídlí, n., vz Odkřídlek. — O. želez- niční, die Seitenbahn. Vz Odbočka. Ěvn. 465.

190484   Odkřikačka Svazek: 2 Strana: 0288
Odkřikačka, y, f., odříkačka, zlá huba, loses, derbes Maul. Má dobrou o-ku. Jg.

190485   Odkřisovati Svazek: 7 Strana: 0050
Odkřisovati = slibovati, přísahati. Val. Vck., Brt. D. 239.

190486   Odkřiviti Svazek: 2 Strana: 0288
Odkřiviti, il, en, ení; odkřivovati, weg-, abkrümmen, abneigen. V. —- co čím: kle- štěmi.

190487   Odkřížkovati Svazek: 10 Strana: 0223
Odkřížkovati = odpřísahuti. V zloděj., mluvě. Čes. 1. XI. 141.

190488   Odkřižovati Svazek: 2 Strana: 0288
Odkřižovati, křižováním zahnati, weg- kreuzen. Jg. — se čeho = odepříti se při- saháním, abschwören, ableugnen. Odkřižovala se všeho, co dřív mluvila. Us. (Turn.).

190489   Odkšaftovati Svazek: 7 Strana: 0050
Odkšaftovati = z dědictví vyloučiti, ent- erben. Mor. Knrz.

190490   Odkud Svazek: 7 Strana: 0050
Odkud. Bž. 34.

190491   Odkud Svazek: 9 Strana: 0455
Odkud. Dalo by se, není o. (o zadluženém). Rybay.

190492   Odkud, odkad, odkavad; odkudž, od- kadž, adkavadž, odkudžto, odkadžto, odkavadžto Svazek: 2 Strana: 0288
Odkud, odkad, odkavad; odkudž, od- kadž, adkavadž, odkudžto, odkadžto, odkavadžto, woher, von wannen. Odkuď, chybně m. odkud. Šm. — O., podlé toho, podlé čehož, z toho, z čehož atd., daher, woraus (vz Věta výsledná). Známosť samého sebe jest mezi vším nejtěžší a nejnesnadnější. Od- kudž pohané moudře říkali, že přísloví ,Znej sebe samého' spadlo od Boha s nebe. Kom. — V přímých otázkách. Odkud jest? V. Od- kud to máš? O. to pochází? O. vám ta rada vzata? Dal. — V nepřímých otázkách. Ne- měti odkud platiti. V. Dalo by se, není od- kud. Jg. Nevím, o. to je? Us. Bych měl tuto psáti o příčinách, nevím odkud počíti. Bart. — O., odněkud, irgendwoher. Ani učiněn, ani zplozen, ani odkud svůj původ má a počátek. Štelc. — S -koli, -kolivěk, woher immer. Odkudkoli. V. Dobro milo, odkud- koli. Prov., Jg. Odkudkoli odcházíš, roz- žehnati se za nehodné neměj. Kom. — Vz Věta místa, přívlastková, Tudy, Kam. — Na otázku odkud stává genitiv s předložkami: z, s, od, když se začátek dráhy, kde totiž pohybování se začíná, vyslovuje. Otec přijel z Prahy. Chlapec sklátil ovoce se stromu. Kz. — Všetečná otázka ,0dkud jsi?´ odbývá se: Já ze svej dědiny n. Číků z Rajca, co kuje vajca, Na mor. Zlinsku. Brt. Tamtéž odpovídají na otázku odkud? z tu odtád, z tam odtád. z tady odsád. Brt.

190493   Odkuda Svazek: 7 Strana: 0050
Odkuda = odkud (trnavčina, na Slov.). Czm. 93.

190494   Odkudkolivěk Svazek: 7 Strana: 0050
Odkudkolivěk, von woher auch immer. Pdl

190495   Odkudlúčení Svazek: 7 Strana: 1343
Odkudlúčení, n., abominatio. Ž. kl. CMD. 16.

190496   Odkudsi Svazek: 7 Strana: 0050
Odkudsi, von irgend woher.

190497   Odkukati Svazek: 2 Strana: 0288
Odkukati, zu schreien aufhören. Ros.

190498   Odkuklení Svazek: 7 Strana: 0050
Odkuklení, n., die Entlarvung. Dch.

190499   Odkuklený Svazek: 7 Strana: 0050
Odkuklený; -en, a, o, entlarvt, dema- skirt.

190500   Odkukliti Svazek: 2 Strana: 0288
Odkukliti, il, en, ení; odkuklovati, ent- larven, demaskiren. — koho se. Us. O. se. Us. — k něčí prosbě, Us., na něčí prosbu. Vrat.

190501   Odkulhati Svazek: 2 Strana: 0288
Odkulhati, weghinken. D.

190502   Odkuliti Svazek: 2 Strana: 0288
Odkuliti, il, en, ení; odkouleti, el, en, ení; odkulovati. — co: kouli, ab-, wegkugeln, wegrollen. — čím kam: ke zdi. Vz Kouleti.

190503   Odkundes Svazek: 7 Strana: 0050
Odkundes, a, m. = ten odkudsi. Slov. Kohože to šťastie potkalo? či nikoho z na,- šich, či toho o-sa? Chlpk. Dram. I. 17. — Mt. S. I. 117.

190504   Odkundes Svazek: 8 Strana: 0248
Odkundes, a, m. = každý cizí příchozí. U Vel. Revúce. Phľd. 1893. 373.

190505   Odkup, u, m Svazek: 2 Strana: 0288
Odkup, u, m., der Abkauf. Dch., Jg.

190506   Odkupce Svazek: 7 Strana: 0050
Odkupce, e, m. = odkupník. Nz.

190507   Odkupčiti Svazek: 2 Strana: 0288
Odkupčiti, il, en, ení, abhandeln. D.

190508   Odkupčiti komu co Svazek: 10 Strana: 0223
Odkupčiti komu co = odkoupiti. Stan. I. 231.

190509   Odkupitel, e Svazek: 2 Strana: 0288
Odkupitel, e, m., der Abkäufer. Jg.

190510   Odkupitelka, y, odkupitelkyně Svazek: 2 Strana: 0288
Odkupitelka, y, odkupitelkyně, ě, f., die Abkäuferin. Jg.

190511   Odkúpiti Svazek: 7 Strana: 0050
Odkúpiti = odkoupiti. Bern.

190512   Odkupka Svazek: 7 Strana: 0050
Odkupka, y, f. = odkup, výkup z pan- ství. Svobodu ste jim darovali a za to o-ku dostali. N. Hlsk. IV. 291. (XII. 272., XIV. 85., XVIII. 152.).

190513   Odkupně Svazek: 2 Strana: 0288
Odkupně, odkoupením, abkäuflich. Jg.

190514   Odkupné Svazek: 2 Strana: 0288
Odkupné, ého, n., výplata, das Lösegeld. Vlček exc.

190515   Odkupní Svazek: 2 Strana: 0289
Odkupní cena, der Abkaufspreis. Dch.

190516   Odkupnice Svazek: 2 Strana: 0289
Odkupnice, e, f. = odkupitelka. Zlob.

190517   Odkupník, a, m Svazek: 2 Strana: 0289
Odkupník, a, m. = odkupitel. Zlob.

190518   Odkupnosť Svazek: 2 Strana: 0289
Odkupnosť, i, f., die Abkäuflichkeit. Jg.

190519   Odkupný Svazek: 2 Strana: 0289
Odkupný, abkäuflich.

190520   Odkupovač Svazek: 7 Strana: 0050
Odkupovač, e, m., der Abkäufer. Šp.

190521   Odkupovanka Svazek: 7 Strana: 0050
Odkupovanka, y, f., die Ablösung. ZObz. XXIV. 227.

190522   Odkupovati Svazek: 2 Strana: 0289
Odkupovati, vz Odkoupiti.

190523   Odkur Svazek: 7 Strana: 0050
Odkur, u, m. = obkor. Slez. Šd.

190524   Odkůrka Svazek: 2 Strana: 0289
Odkůrka, y, f., krajina, odkorek, das Schwartenbrett. Na Mor. Vz Odkorek.

190525   Odkuŕovati Svazek: 7 Strana: 0050
Odkuŕovati. Teplem čpavek z vody se odkuřuje. Mj. 34.

190526   Odkuřenina Svazek: 7 Strana: 0050
Odkuřenina, y, f., die Abdampfung. Šm.

190527   Odkuřovací Svazek: 2 Strana: 0289
Odkuřovací, k odkuřování sloužící, Ab- dampfungs-. O. mísky. Techn.

190528   Odkuřování Svazek: 7 Strana: 0050
Odkuřování, n., die Abdampfung. Šp.

190529   Odkuřovati Svazek: 2 Strana: 0289
Odkuřovati ; odkouřiti, kuř, řil, en, ení, přestati kouřiti, aufhören zu rauchen. Jg. — O., obrácením v kouř odehnati, abdampfen lassen. — co. Odkuř od vody třetí díl; třetí díl vody z mísy o. Vys.

190530   Odkus Svazek: 7 Strana: 0050
Odkus, u, m. = odkusek. Rk.

190531   Odkusek Svazek: 2 Strana: 0289
Odkusek, sku, m., der Abbiss. Tpl.

190532   Odkusiti Svazek: 10 Strana: 0223
Odkusiti. I kusa n-la. Kat. brn. 220.

190533   Odkutáleti Svazek: 2 Strana: 0289
Odkutáleti, el, en, ení; odkutaliti, il, en, ení; odkutalovati,weg-, abwälzen. — co čím: sud rukou. — kam: do pivováru, ke zdi atd.

190534   Odkúzliť Svazek: 7 Strana: 0050
Odkúzliť = odkouzliti. Slov. Loos.

190535   Odkvackávať Svazek: 7 Strana: 0050
Odkvackávať, zdrobn. od od kvapiti. Slov. Phľd. I. 2. 20.

190536   Odkväcnouti Svazek: 8 Strana: 0248
Odkväcnouti. Hlava odkväcla (padla) na hlavnici (podušku). Phľd. 1892. 582. Cf. Za- kvačkovati.

190537   Odkväčit koho Svazek: 10 Strana: 0223
Odkväčit koho = odvázati Sb. sl. 1902. 27.

190538   Odkväčiť koho Svazek: 10 Strana: 0638
Odkväčiť koho = sundati? Sb. sl. VII. 27.

190539   Odkvačiti Svazek: 8 Strana: 0248
Odkvačiti. Druhý ju o-čil (obesenou). Phľd. 1895. 29.

190540   Odkvákati Svazek: 2 Strana: 0289
Odkvákati, aufhören zu krächzen.

190541   Odkvap Svazek: 7 Strana: 0050
Odkvap, u, m. = odkvapení, das Hin- wegeilen. Dch. — O. = odkap, die Dach- traufe. Slov. Hdž. Šlb. 82., Rr Sb., LObz. XVII. 13.

190542   Odkvapiti Svazek: 2 Strana: 0289
Odkvapiti, il, ení, davon eilen. Us.

190543   Odkvapiti s kým odkud: z Svazek: 7 Strana: 0051
Odkvapiti s kým odkud: z divadla. Us.

190544   Odkvářiti se odkud Svazek: 7 Strana: 0051
Odkvářiti se odkud = odejíti. Brzo-li sa o-říš z tamocel? Val. Vck.

190545   Odkvasiti Svazek: 2 Strana: 0289
Odkvasiti, il, šen, ení, odkvašovati, od- hodovati, abspeisen. — O. se, odkysati, ab- gähren. Pivo se odkvasilo. Us.

190546   Odkvasiti Svazek: 7 Strana: 1343
Odkvasiti. Vše se na útraty obecné o-lo jídlem a pitím. Wtr. Obr. I. 713.

190547   Odkvasiti co Svazek: 7 Strana: 0051
Odkvasiti co: svatební veselí. Wtr. exc.

190548   Odkvecnúť Svazek: 7 Strana: 0051
Odkvecnúť = gecnúť. Šibenec odtrhl sa mu od váhy a hlava zkutúľala sa na jednu stranu a telo odkveclo na druhú, len tak zdrochlo. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 63.

190549   Odkvésti Svazek: 7 Strana: 0051
Odkvésti, vz Odkvetnouti.

190550   Odkvět Svazek: 2 Strana: 0289
Odkvět, u, m., Abblüthe, f. Dch. Není květu bez odkvětu. Č. 317.

190551   Odkvět Svazek: 10 Strana: 0223
Odkvět, u, m. Doba ženského o-tu. Kli- max. Ktt.

190552   Odkvetati Svazek: 2 Strana: 0289
Odkvetati, vz Odkvetnouti.

190553   Odkvetení Svazek: 7 Strana: 0051
Odkvetení, n , das Abblühen. Us. Pdl.

190554   Odkvětený Svazek: 2 Strana: 0289
Odkvětený, abgeblüht. Stromy byly o-né, nesprávně m. odkvětlé. Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Příčestí.

190555   Odkvetený Svazek: 7 Strana: 0051
Odkvetený polož před Odkvetlý.

190556   Odkvětí Svazek: 9 Strana: 0197
Odkvětí, n. O. mladosti. Dorf. 70.

190557   Odkvetlosť Svazek: 7 Strana: 0051
Odkvetlosť, i, f., defloratio. O. žen, cli- maeterium. Nz. lk.

190558   Odkvetlý Svazek: 2 Strana: 0289
Odkvetlý, odkvětlý, ab-, verblüht. O. strom. Ros.

190559   Odkvětlý Svazek: 9 Strana: 0197
Odkvětlý. O panna (přezralá). 1. Kor. 7. 36.

190560   Odkvetnouti Svazek: 2 Strana: 0289
Odkvetnouti, ul, utí; odkvésti (odkvésti), odkvísti, odkvetu a (odkvětu; zastr. odektvu), kvetl (květl), ení; odkvetati (odkvětati) a od- kvítati, ab-, verblühen. Vz Kvésti. Růže od- kvetla. Jg. — kde: v zahradě. — komu. Mladosť jí odkvetla.

190561   Odkvetnouti Svazek: 7 Strana: 0051
Odkvetnouti, praes. otetkvu, efflorere. Ž. wit. 102. 15. — kde. Trava na poli od- kvitá, já som ešte nie zavitá. Koll. Zp. I. 69. — kdy. Odkvete-li strom v jednom měsíci, bude ovoce; kvete-li strom v listě, ovoce jisté. Zlinsky. Brt.

190562   Odkvetnutí Svazek: 2 Strana: 0289
Odkvetnutí, n., das Ab-, Verblühen. V.

190563   Odkvíliti Svazek: 2 Strana: 0289
Odkvíliti, el, ení, aufhören zu jammern. Us. Dch., Ros.

190564   Odkvindovat se Svazek: 10 Strana: 0638
Odkvindovat se = odejíti. Brt. Slov.

190565   Odkvitování Svazek: 8 Strana: 0566
Odkvitování. 0-ním statku se odříci. Tov. kn. 88.

190566   Odkvitovati Svazek: 2 Strana: 0289
Odkvitovati, ausquittiren. Pr. měst.

190567   Odkvsličující Svazek: 7 Strana: 0051
Odkvsličující plamen. Vz Odkysličivý. NA. V. 476.

190568   Odky Svazek: 7 Strana: 0051
Odky = odkud. Val. Brt. L. N. 1. 224.

190569   Odkycnouti Svazek: 7 Strana: 0051
Odkycnouti = odpadnouti, abfallen. Slov. Aby nám pri jedení na kabát nič neod- kyclo, ani na stol, ani na zem. Rl. Pr. II. 218.

190570   Odkydati Svazek: 8 Strana: 0248
Odkydati. Kázání jen odkydal (ledabylo odbyl). Wtr. Živ. c. I. 128.

190571   Odkydnouť někomu Svazek: 10 Strana: 0638
Odkydnouť někomu = surově odpověděti. Mus. slov. V. 28.

190572   Odkýchati co Svazek: 9 Strana: 0197
Odkýchati co. Jen aby z toho nedostal rýmu a neodkýchal to (neodpykal). Šml. VII 60.

190573   Odkýchnouti Svazek: 2 Strana: 0289
Odkýchnouti, chnul a chl, utí; odkýchati, odkýchávati, odkychovati. Nemůže o., abmes- sen. Ros.

190574   Odkýchnutí Svazek: 2 Strana: 0289
Odkýchnutí, n., das Abmessen. Ros.

190575   Odkysati Svazek: 2 Strana: 0289
Odkysati, odkysám a odkyši; odkysávati; odkysnouti, snul a sl, utí, abgähren. Když mest odkyše. V. Pivo odkysalo. D. — Jg.

190576   Odkysličení Svazek: 7 Strana: 0051
Odkysličení, n., die Desoxydation. Šp., Nz., Schd. I. 283.

190577   Odkysličiti Svazek: 2 Strana: 0289
Odkysličiti, il, en, ení; odkysličovati.— co čím. Kyslíku zbaviti, den Sauerstoff ent- ziehen, entsäuern, desoxydiren. Presl., Tpl.

190578   Odkysličivý Svazek: 7 Strana: 0051
Odkysličivý, entsäuernd. O. plamen. Kk. Fys. 107.

190579   Odkysličovací Svazek: 7 Strana: 0051
Odkysličovací, entsäuernd. O. pochod, process. SP. II. 128., 131.

190580   Odkysličování Svazek: 7 Strana: 0051
Odkysličování, n, vz Odkysličení.

190581   Odkývati Svazek: 7 Strana: 0051
Odkývati, odkývnouti, odkyvovati, seit- wärts winken. — čím. Rukú poezie odký- vati. Pass. mus. 415.

190582   Odkyvnouti Svazek: 10 Strana: 0223
Odkyvnouti. Athena o-la = odepřela. Msn. II. 109.

190583   Odla Svazek: 7 Strana: 1343
Odla, y, f., victerna, zastr. Rozk.

190584   Odľáb Svazek: 7 Strana: 1343
Odľáb, z něm. Urlaub, dovolená. Dol. Brtch.

190585   Odlabati Svazek: 7 Strana: 0051
Odlabati, ringsum behauen. Lpř.

190586   Odľábník Svazek: 7 Strana: 1343
Odľábník, a, m., vz předch. Dol. Brtch.

190587   Odlah Svazek: 7 Strana: 0051
Odlah, u, m., die Erleichterung. Slov. Bern.

190588   Odlaha Svazek: 7 Strana: 0051
Odlaha, y, f. = odleva, úleva. Po dlhej zime nastala o Slov. Rr. Sb.

190589   Odlahčiť Svazek: 7 Strana: 0051
Odlahčiť = odlehčiti. Bern.

190590   Odláhlý Svazek: 2 Strana: 0289
Odláhlý, v Krkon. = odvyklý, entwöhnt. Kb.

190591   Odľahnúť Svazek: 7 Strana: 0051
Odľahnúť = odlehnouti. Slov.

190592   Odlakati Svazek: 7 Strana: 0051
Odlakati, ablocken. Šm.

190593   Odlámati Svazek: 2 Strana: 0289
Odlámati, vz Odlomiti.

190594   Odlamovka Svazek: 7 Strana: 0051
Odlamovka, y, f., die Abschrotte. Tpl.

190595   Odláti Svazek: 2 Strana: 0289
Odláti, láním zbaviti, widersprechen. — se čím. Nectným jazykem se odláti. Bart.

190596   Odláti Svazek: 7 Strana: 0051
Odláti. Za Bart. polož. 88

190597   Odláti Svazek: 7 Strana: 1343
Odláti On mu o dluh lál a ten mu zase odlál. Půh. V. 257.

190598   Odláti někomu Svazek: 10 Strana: 0223
Odláti někomu. Rokyc. Post. 377b.

190599   Odlatovati, co Svazek: 2 Strana: 0289
Odlatovati, co: krov, ablatten. Jg.

190600   Odlaviť Svazek: 7 Strana: 0051
Odlaviť = odleviti. Slov. Loos.

190601   Odlaz Svazek: 7 Strana: 0051
Odlaz, u, m. = odlez, odlezení. Us. slez. Šd.

190602   Odléci Svazek: 10 Strana: 0223
Odléci, ľahu = obléhati, oblehnouti, obsi- dere. Vz Odleczy v I. Přisp. 248.

190603   Odleczy Svazek: 8 Strana: 0248
Odleczy. To uslyšav kázal vojště o. Machb. 11. 23.

190604   Odleh Svazek: 7 Strana: 0051
Odleh, u, m. = odlehnutí, odlehčení. Tedy má babička přeci o. U Chocerad. Vk.

190605   Odléhati Svazek: 2 Strana: 0289
Odléhati, odlíhati; odlehnouti, hnul a hl, utí; odléhávati = od něčeho lehnouti, sich weglegen; odstoupiti, odlehčiti se, leichter, besser werden; vzdáleným býti, entfernt, entlegen sein. — abs. Prkno odléhá. Šm., Dch. Odlehni dále. Jg. — od koho, od čeho. Odlehni ote mne a nedotýkej se mne více. BN. Odléhá asi půl hodiny od moře. Sš. L. 63. O. od města. Bibl. Když popláče, odlehne od srdce. V., Č. 195. Ta země od Asie od- léhá (jest vzdálená). Krok. — komu. Dnes mi odlehlo (bolesť se zmírnila). Jg. Odlehlo mi (trápení, starosť zmizela). Ros. — komu kde. Odlehlo mi na srdci. Bs. Odlahlo mu na srdci. Mt. S.

190606   Odléhati. — abs Svazek: 7 Strana: 0051
Odléhati. — abs. Dvéře odléhají. Us Dch. — komu od čeho. O-hlo mu od všetkého (umřel). Slov. Rr. Sb.

190607   Odlehčení Svazek: 2 Strana: 0289
Odlehčení, n. Cítím o. (v nemoci). Ros. Die Erleichterung.

190608   Odlehčený Svazek: 7 Strana: 0051
Odlehčený, erleichtert. Šm.

190609   Odlehčitelný Svazek: 2 Strana: 0289
Odlehčitelný, erleichtbar. Jg.

190610   Odlehčiti Svazek: 2 Strana: 0289
Odlehčiti, il, en, ení; odlehčovati, sich Luft machen, erleichtern, leichter machen. — se komu. Trochu se mi odlehčilo (jest mi lépe). Ros. — komu v čem. Rk. — si čím: mluvením, domlouváním. Šm. — čemu čím. Tiem bolesti odlehčíš. Alx.

190611   Odlehčiti komu Svazek: 7 Strana: 0051
Odlehčiti komu. Inhed mu jest o-čil tehdy. Št. Kn š. 3. Pán Bůh mu o-čil = umřel. Us. Tkč. Tomu se již o-lo = umřel. Us. Kšť. — čím. Odlehčiž tiem mej bolesti. AlxM. v. 98. (HP. 92.).

190612   Odlehčovací Svazek: 7 Strana: 1343
Odlehčovací klenba. Nár. listy.

190613   Odlehčování Svazek: 2 Strana: 0289
Odlehčování, n., die Erleichterung. Jg.

190614   Odlehlina Svazek: 9 Strana: 0455
Odlehlina, y, f. co tam v té o-ně dě- láte? Tbz. V. 241.

190615   Odlehlosť Svazek: 2 Strana: 0289
Odlehlosť, i, f., vzdálenost, slovo novější, die Entfernung, Ferne. O. slunce od zemi. Marek. O. od západu (západní). Nz. O. nej- větší, Elongation, f. S. a Ž.

190616   Odlehlosť Svazek: 7 Strana: 0051
Odlehlosť okeanická, časová dvou dob, Stč. Zem. 537., 567., zenithová či nadhlav- níková. NA. V. 102.

190617   Odlehlounký Svazek: 7 Strana: 0051
Odlehlounký, ziemlich abgelegen. Rst. 520.

190618   Odlehlý Svazek: 2 Strana: 0289
Odlehlý, vzdálený, entfernt, fern. O. les (vzdálený stranou, s cesty; skrytý). Us. Vz Zajíc.

190619   Odlehlý Svazek: 7 Strana: 0051
Odlehlý. O. údolí. Posp. — odkud. Stavení od vesnice o-lé. Osv. I. 271. — čím. Předměty časem a prostorem o-lé. Tč.

190620   Odlehnouti Svazek: 2 Strana: 0289
Odlehnouti, vz Odléhati.

190621   Odlehnut Svazek: 8 Strana: 0248
Odlehnut (odleviti; o nemocném). Jak se napil, odlehlo mu. Us. Také mor. Brt. D. II. 353.

190622   Odlejek Svazek: 7 Strana: 0051
Odlejek, jku, m. = odlitek. Laš. Tč.

190623   Odleknovati Svazek: 10 Strana: 0223
Odleknovati = strach se sebe setřásti (bez se). Kat. 3322.

190624   Odleknúť Svazek: 7 Strana: 0051
Odleknúť. (Sv. Kateřina) vzdechši z sr- dečného slova, ze všiej síly tož odlekši, na svú kolenú poklekši .... Kat. v. 3322. Er. vykládá o. = odčiniti, zapuditi, s čímž se Gb. nesrovnává. List. fil. 1882. 323.

190625   Odlepiti Svazek: 2 Strana: 0289
Odlepiti, il, en, ení; odlepovati, ablösen, abkleiben. — co komu čím. Us.

190626   Odlesk Svazek: 2 Strana: 0289
Odlesk, u, m., der Abglanz, Schein. Světlo měsíce jest o. slunce. Nt.

190627   Odlesk Svazek: 7 Strana: 0051
Odlesk země. Schd. I. 239.

190628   Odlesniti Svazek: 7 Strana: 0051
Odlesniti, il, ěn, ění, odlesňovati, ent- walden. Vlč.

190629   Odlet Svazek: 2 Strana: 0289
Odlet, u, m., das Wegfliegen, der Hin- strich. Jg.

190630   Odlet Svazek: 7 Strana: 0051
Odlet. Ptactvo je už na o-tu do jižních krajin, chystá se k o-tu. Us. Tč. O semene, das Abfliegen. Sl. les.

190631   Odlétavosť Svazek: 8 Strana: 0248
Odlétavosť, i, f. = odstředivosť. Am. 22.

190632   Odletek Svazek: 2 Strana: 0289
Odletek, tku, m., der Abfall. Po tření lnu pozůstalé o-ky slovou babinami a jiné ničemné výtěrky pazdeřím. Koubl.

190633   Odletěti Svazek: 2 Strana: 0289
Odletěti, ěl, ění; odlítnouti, tnul a tl, utí, odlétati, odlítati; odletovati, weg-, fort-, entfliegen, davon fliegen, hinstreichen. D. — od koho. Ptáci mnozí na zimu od nás od- létají. Záv. Třísky (od sekery) odletují. Kom. Dvéře odletěly (náhle a rychle se otevřely). Plk.

190634   Odletěti. — odkud Svazek: 7 Strana: 0051
Odletěti. — odkud. Co z těch kartů odletuje, to mé rány obnovuje. Sš. P. 45. Dal mu pohlavek, až od stolu o-těl. Wtr. exc.

190635   Odléti Svazek: 2 Strana: 0289
Odléti, odlím, el, ení, odlévěti, odlévati, prodlíti, zögern. — čím (meškati), strč. Výb. I. 769. Bóh odleje (odlévěje) pomstú pro pokánie. Št. Vz Odlévěti.

190636   Odletlý Svazek: 2 Strana: 0289
Odletlý, kdo odletěl, weggeflogen. Ajtu leže! Teplá krev za dušicú teče, za odletlú, syrá země vřelú krev pije. Rkk. 26.

190637   Odletý Svazek: 7 Strana: 0051
Odletý = od let trvající. O. vrah. Obz. 1888. 196.

190638   Odlev Svazek: 2 Strana: 0289
Odlev, u, m., die Ebbe. Přílev a o. Krok.

190639   Odleva Svazek: 2 Strana: 0289
Odleva, y, f., obleva, Linderung, Erho- lung. MM. O. nastává. Nt. To by jim byla hned o. (polehčení). Us. Vk.

190640   Odlévač Svazek: 9 Strana: 0197
Odlévač, e, m. = nádenník při odbírání vinného desátku. 1617. Nár. sbor. 1900. 178.

190641   Odlévající Svazek: 9 Strana: 0197
Odlévající míra (pivná, vinná). 1559. Mtc. 1897. 277.

190642   Odlevák, u Svazek: 7 Strana: 0051
Odlevák, u, m., u dýmky, der Wasser- sack. Vz Dýmka. Brt. D. 239.

190643   Odlévati Svazek: 2 Strana: 0289
Odlévati, vz Odliti, Odléti.

190644   Odlevení Svazek: 2 Strana: 0289
Odlevení, n. = odleva. Dch.

190645   Odlevený Svazek: 7 Strana: 0051
Odlevený; -en, a, o. Nemám chvíle o-néj (= oddechu). Val. Brt. D.

190646   Odlévěti Svazek: 7 Strana: 0051
Odlévěti. Odlévěje svým obrácením. Št. Kn. š. 279.

190647   Odlévěti čím Svazek: 2 Strana: 0289
Odlévěti čím, pomstou. Vz Odléti. Výb. I 768.

190648   Odleviti Svazek: 2 Strana: 0289
Odleviti, il, en, ení; odlevovati = oble- viti, nachlassen, lindern. — komu. Odlevilo mu (v nemoci). Jg. Odlev mu, kde můžeš ( = odlehči). Jg.

190649   Odleviti jak Svazek: 7 Strana: 0051
Odleviti jak. Ale odlevie milosrdně. Št. Kn. š. 187.

190650   Odlez Svazek: 7 Strana: 0051
Odlez, u, m., das Wegkriechen. Cf. Odlaz.

190651   Odlezení Svazek: 7 Strana: 0051
Odlezení, n., das Wegkriechen. Us.

190652   Odlezly Svazek: 2 Strana: 0289
Odlezly, dle Dolany, něm. Voitles, ves u Manetína. PL.

190653   Odlezly Svazek: 7 Strana: 0051
Odlezly. Blk. Kfsk. 288., Arch. VII. 623.

190654   Odlézti Svazek: 2 Strana: 0289
Odlézti, odlezu, lezl, ení; odlézati (v obecné mluvě: odlízati), weg-, fortkriechen. D. Had již odlezl. Dítě daleko odlezlo. Ros. Vz Lézti.

190655   Odleželý Svazek: 2 Strana: 0289
Odleželý, doleželý, uleželý, abgelegen. O. ovoce, pivo, slad. Us.

190656   Odleželý jak Svazek: 7 Strana: 0051
Odleželý jak. Doutníky dobře o-lé. Šml.

190657   Odležení Svazek: 7 Strana: 0051
Odležení, n., das Abliegen. O. sladu. Us

190658   Odležený Svazek: 7 Strana: 0051
Odležený, abgelegen. Je od dlouhé ne- moci už všecek o. Us. Tč.

190659   Odležený Svazek: 8 Strana: 0248
Odležený = proležený. Byla (nemocná) celá o-ná. Mor. NZ. VI. 85.

190660   Odležeti Svazek: 2 Strana: 0289
Odležeti, el, ení; odležívati = ležením odbyti, ab-, beilegen; přeležeti. durchliegen; ležením změkknouti, abliegen; počkati do jiného času, warten; odpočinouti, liegen, ruhen; proležeti se, sich aufliegen; ležením pozbyti, durch Liegen verlieren. Jg. — čeho. Já té starosti odležím (ležením odbudu). On toho pádu odleží. Ros. On té rozkoše, V., té mrzutosti odleží. Sych. — co. Větší čásť dne. Reg. zdr., celý den odležel. Rk. — se. Ovoce, pivo se odleželo. Us. Nechme té věci, až se odleží (do rána atd. =počkejme s ní, snad se to podruhé podaří). Č. To pole musí se odležeti (odpočinouti). Jg. —? se čeho. On se toho odleží (toho ležením po- zbude). Ros.

190661   Odležeti co Svazek: 7 Strana: 0051
Odležeti co = odstonati. On tu cestu odležel. Us. Tč., Wch., Rjšk. —- se = pro- ležeti se, dlouhým ležením rány do těla do- stati, sich wund liegen. Aby nemocný se neodležel, dávají pod postel každého dne mísu s čerstvou a drobet osolenou vodou; někde přidávají do ní nerozbité vejce. Val. Vck.

190662   Odliatok Svazek: 7 Strana: 0051
Odliatok, tku, m. = odlitek. Slov. Ssk.

190663   Odlíbati něco Svazek: 10 Strana: 0638
Odlíbati něco = líbáním zrušiti. Slád Rieh. II. 111.

190664   Odlíčeně Svazek: 2 Strana: 0290
Odlíčeně, disjunktive. Mark. log.

190665   Odlíčenec Svazek: 7 Strana: 0051
Odlíčenec, nce, m. = odlíčený člen, mem- brum disjunctum. Nz.

190666   Odlíčenosť Svazek: 2 Strana: 0290
Odlíčenosť, i, f., Disjunktivität. O. úsudku. Mark. log.

190667   Odličenství Svazek: 7 Strana: 0051
Odličenství, n , die Trennung, Nuanci- rung. Šf. III. 449.

190668   Odlíčený Svazek: 2 Strana: 0290
Odlíčený, disjunktiv. Mark. log.

190669   Odlíčiti Svazek: 2 Strana: 0290
Odlíčiti, il, en, ení; odličovati = odděliti, trennen; odčiniti, vergüten. — co od čeho. Marek. — komu čeho = nahraditi. Šm. — Tkadl. — se od čeho (lišiti se). Krok. — se čím od čeho. Marek.

190670   Odlíčiti Svazek: 7 Strana: 0051
Odlíčiti = odstíniti, nuanciren. Nz. — O. = označiti. Básně jeho o-ny podpisem dr. P. Šf. III. 313. Cf. Poznačený. — O. komu co kde = odpočítati, abzählen, ab- rechnen. Co komu od čeho, O-čil jí 100 zl. na stole. Us. na Mor. Tč., Sš. P. 378.

190671   Odličně Svazek: 2 Strana: 0290
Odličně, odchodné, rozdílně, verschieden. Musíme obojí slovo různě a o. bráti. Sš II. 88.

190672   Odličnosť Svazek: 2 Strana: 0290
Odličnosť, i, f., die Disjunktion; Modifi- kation, odlika, odstín, die Nuance. KB. 223., Rk. O rozsevači se parabola docela se slovy u Matouše shoduje až na některé o-sti. Sš. Mr. 19.

190673   Odličnosť Svazek: 7 Strana: 0051
Odličnosť. Čičové mluví s malou o-stí krajinské nářečí. Koll. III. 67.

190674   Odličný Svazek: 2 Strana: 0290
Odličný, disjunktiv (log.), Rk.; odchodný, rozdílný, verschieden, anders geartet. Na háje a luhy, kdež nerostou radovánky jiným svět- cům a světicem společné, nýbrž vyšší a od jiných o-čné. Sš. Mt. 262. Významem para- boly obé od sebe odličny a odlišny jsou. Sš. Mt. 329.

190675   Odličný Svazek: 7 Strana: 0051
Odličný = znamenitý. Slov. Czm. 93.

190676   Odličný Svazek: 7 Strana: 1343
Odličný. Mému o-mu člověku odpuštění bral. Půh. IV. 391.

190677   Odlidněný Svazek: 7 Strana: 0051
Odlidněný; -ěn, a, o = odlidný. Šf.

190678   Odlidniti Svazek: 7 Strana: 0051
Odlidniti, il, ěn, ění, odlidňovati, men- schenleer machen. O. zemi válkami atd.

190679   Odlidňování Svazek: 10 Strana: 0638
Odlidňování, n. O. zemědělských okresů. Nár. list. 1905. 131., 21.

190680   Odlidný Svazek: 2 Strana: 0290
Odlidný, nelidný, menschenleer. O. poušť. Sš. Mr. 7.

190681   Odlik Svazek: 7 Strana: 1343
Odlik, u, m = odlika. Po odlepení pří- deští zbyl více či méně dokonalý o. písma na desce. Mus. 1887. 367.

190682   Odlika Svazek: 2 Strana: 0290
Odlika, y, f., disjunkce. — O., odličnosť, Nuance. Tyto o-ky jednoho a téhož jména. Šf. V druhé části řeči horské smýšlení a jed- nání křesťanské v nejznamenitějších o-kách vypisuje. Sš. L. 74. — O., obraz, nápodoba, nákres, Nachbild, Kopie, Abbild. Sv. Monika jest pravá duchovní o. příběhu našeho. Sš. L. 78. Stánek zemský (u židů) byl o-kou nebeských věcí. Sš. Ž. 71.

190683   Odlika Svazek: 7 Strana: 0051
Odlika, die Nuance. Odstíny a o-ky zvuků. Šf. III. 461. — O. = kopie. Koll. III 350, Hlv. 50, Dk. Aesth. 47. — O. = odlitek, der Abguss. Kká. Td. 337., Šf. Strž. I. 181. O. sádrová. Dk.

190684   Odlikati Svazek: 7 Strana: 0051
Odlikati. Poče mluviti odlikaje (lev mroucí). Ezp. 858.

190685   Odliknutí Svazek: 7 Strana: 0051
Odliknutí, n., die Abformung. Šm.

190686   Odlikovač Svazek: 8 Strana: 0248
Odlikovač, e, m. = zobrazitel. Sterz. I. 7.

190687   Odlikování Svazek: 7 Strana: 0051
Odlikování, n. Samo to určování a o. ponětí pomocí těch takových zvuků. Šf. III. 446. a j. O. galvanické. Kod. Úv. 303. 448*

190688   Odlikovati Svazek: 2 Strana: 0290
Odlikovati, vytvořovati. Mus. — O., různiti se, odchodným býti, sich unterscheiden. Leč verš ten odlikuje se tím, že . . . Sš. L. 80.

190689   Odlikovati Svazek: 7 Strana: 0052
Odlikovati, abbilden. Mladí malíři seděli vůkol odlikujíce toto nové dílo; V Římě díla hlavních mistrů o-val. Koll. III. 114., 396. — se = lišiti se. Slov. Czm. 93., Hdž. Vět. 59.

190690   Odlikovna Svazek: 2 Strana: 0290
Odlikovna, v, f. Schule für den Nach- bildungsunterricht. Am.

190691   Odlipať Svazek: 7 Strana: 0052
Odlipať. Byl mi páru rynských dlužen, ale už to tak tak odlipal (nepořádně, po krejcaru zaplatil). Slez. Šd.

190692   Odlípnonti Svazek: 2 Strana: 0290
Odlípnonti, vz Odlepiti.

190693   Odlisknouti co Svazek: 9 Strana: 0197
Odlisknouti co: semulu (palaestrou od- raziti). Us. Šeb. 39.

190694   Odlistění Svazek: 7 Strana: 0052
Odlistění, n. = prchání listů, die Ent- blätterung. Sl. les., Rst. 454.

190695   Odlistěti Svazek: 2 Strana: 0290
Odlistěti, ěl, ění, listy ztratiti, Blätter verlieren. Jg.

190696   Odlistiti Svazek: 2 Strana: 0290
Odlistiti, il. ěn, ění, entblättern; se, listy ztratiti, sich entblättern. Sš. Oa. — co čím: rostlinu rukou (listy strhnouti).

190697   Odlišení Svazek: 7 Strana: 0052
Odlišení, n., der Unterschied. Často dloužíme kmenovou samohlásku slov na o. významu: svatosť — svátosť. Bž 21.

190698   Odlišiti Svazek: 7 Strana: 0052
Odlišiti, odlišovati, unterscheiden. — co v čem. O. četnou stupnici prostosrdečné dobroty v mnohých odstínech a typech. Mus. 1880. 158. — co od čeho. Stč. Zem. 23. — se kde čím. Mezi nimi tím se od- lišují. Šf. Strž. I. 536.

190699   Odlišně Svazek: 7 Strana: 0052
Odlišně = odličně. Vch. Ar. II. 7.

190700   Odlišně Svazek: 8 Strana: 0248
Odlišně. Bilance nevypadla príliš o. Krok. 1893. 52. (Stč.).

190701   Odlišnosť Svazek: 2 Strana: 0290
Odlišnosť, i, f. = odličnosť, der Gegen- satz zu etwas. Rk.

190702   Odlišnosť Svazek: 7 Strana: 0052
Odlišnosť vůle od smyslné mohutnosti žádací. Hlv. — Vch. Ar. II. 25.

190703   Odlišný Svazek: 2 Strana: 0290
Odlišný = odličný.

190704   Odlišný Svazek: 7 Strana: 0052
Odlišný. O. barvy, abstechende Farben Dch. Ač ostatně smysl o-čen není. Sš II. 156. Jsou od sebe věcně, bytně o-šné. Hlv.

190705   Odlišování Svazek: 7 Strana: 0052
Odlišování, n. Střetnou-li se dvě sy- kavky, mluva obecná mění první z nich obyč. v j, což zoveme o-ním: pros za nás — proj za nás. Vz Bž. 39.

190706   Odlišovati Svazek: 7 Strana: 0052
Odlišovati, vz Odlišiti.

190707   Odlištiti Svazek: 2 Strana: 0290
Odlištiti, il, ěn, ění; odlisknouti, knul a kl, ut, utí = odseknouti, odmrštiti, abschnel- len. Umí on odlistiti jako jeden (jazykem), kann gut abtrumpfen. Ros. — Jg.

190708   Odlítati Svazek: 2 Strana: 0290
Odlítati, vz Odletěti.

190709   Odlitek Svazek: 2 Strana: 0290
Odlitek, tku, m., der Abguss, Abklatsch. Dch. Odlitky dělati (odlívati). Nz. O. sádrový. Prm. Mycí o-ky sádrové, vz Prm. III. č. 20. O-ky rostlin a živočichů jak se dělají? Vz Prm. III. č. 15. Vz Odlivek.

190710   Odliterárniti Svazek: 8 Strana: 0248
Odliterárniti. Aby se literatura o-la, Zá- krejs. Osv. 1896. 370.

190711   Odliti Svazek: 2 Strana: 0290
Odliti, odliji (v obec. mluvě: odleji), od- lij, (v obec. ml. odlej), lil, it, ití; odlévati, od- lívati,ab-, weggiessen. — co, čeho (komu). Kdo komu plnou odlije, jemu zase vrcho- vatou. Ctib. — odkud kam: ze dčbánu do sklenice o. Ros. O. ve formy. Vys. Zpět- ným působením se spása synů na otce od- lívala. Sš. L. 28. Sláva boží od něho na ty věci se odlívá. Sš. L. 34. Blahé účinky zá- sluh jeho se na lidi odlívaly. Sš. L. 47. Ochota a jich dobří skutkové odlévají se k slávě Páně ( — jdou, čelí, táhnou se, gehen, zielen, sich beziehen). Sš. I. 363. Nenávisť proti Kristu odlívá se na otce. Sš. J. 247.

190712   Odliti Svazek: 7 Strana: 0052
Odliti, vz také Obdlévati.

190713   Odlití Svazek: 7 Strana: 0052
Odlití, n , der Abguss. Sl. les.

190714   Odliti Svazek: 9 Strana: 0197
Odliti. Zadek (zadní vor) se odlejvá a zalamuje = na křivo pluje, křiví se. Čes. 1. VIII. 26.

190715   Odlitina Svazek: 7 Strana: 0052
Odlitina, y, f., der Abguss, odlitek Sbírka sádrových odlitin Koll. III. 224.

190716   Odlítnouti Svazek: 2 Strana: 0290
Odlítnouti, vz Odletěti.

190717   Odlítostiti koho Svazek: 7 Strana: 0052
Odlítostiti koho = oželeti, zapomenouti naň. Sá. v Osv. I. 106., 180., Kr. z Ješt. 186. Také u Litomš. Dř.

190718   Odlitovačka Svazek: 10 Strana: 0638
Odlitovačka, y, f. = hebká jupka tak šitá, že odletuje od těla. Brt. Slov.

190719   Odlitovati Svazek: 2 Strana: 0290
Odlitovati, pomstiti, odemstiti, rächen, wieder vergelten. — co na kom: bezpraví. Ms.

190720   Odlitý Svazek: 2 Strana: 0290
Odlitý, odlit, a, o, abgegossen. Jg.

190721   Odliv Svazek: 2 Strana: 0290
Odliv, u, m., die Ebbe. Příliv a odliv. Jg. Vz Moře, Odlev.

190722   Odliv Svazek: 7 Strana: 0052
Odliv. Nz., Krč. G. 54. Při povodni všecka voda vzala svůj o. na louky. Us. Tč. O. moře. Vz Stč. Zem. 757.

190723   Odliv Svazek: 8 Strana: 0248
Odliv. N. mořský. Vz Ott. VIL 690.

190724   Odliv Svazek: 10 Strana: 0223
Odliv moře, vz Odplutí.

190725   Odliv Svazek: 10 Strana: 0638
Odliv zlata do ciziny. Nár. list. 1906. 20., 17.

190726   Odlívák Svazek: 7 Strana: 0052
Odlívák, u, m. = čásť dýmky, v níž se stéká močka, der Wassersack. Vz Odlívka. BPr. Také mor. Tč.

190727   Odlívání Svazek: 2 Strana: 0290
Odlívání, n., das Abgiessen, der Abguss. O. obrazů. Jg.

190728   Odlívaný Svazek: 2 Strana: 0290
Odlívaný, odlíván, a, o, abgegossen. O. víno, pivo. — O., ulitý, gegossen. Zdál se spíše odlívaný býti nežli zbitý (peníz). V. — z čeho. Obraz z mosazi o. Har.

190729   Odlívati Svazek: 7 Strana: 0052
Odlívati, vz Odlévati. Pořád jsem o-la = otálela. Us.

190730   Odlivek Svazek: 2 Strana: 0290
Odlivek, vku, m., der Abguss. O. sádrový. Světoz. Vz Odlitek.

190731   Odlívka Svazek: 2 Strana: 0290
Odlívka, y, f., míra, co kdo má plti. Pijí na odlívku. Ros. — O., co se odlije, das Ab- gegossene. Jg.

190732   Odlívka Svazek: 7 Strana: 0052
Odlívka. Chodí tam přes ulici pro pivo na o-ku. Osv. 1888. 907. Wtr. O. = sklenka, do níž se ze džbánu ku pití odlévá. Us. BPr. — O. = odlitek. O. sochy, Us , pla- stická Osv. I. 187. — O = odlívák. Us. BPr.

190733   Odlízati Svazek: 7 Strana: 0052
Odlízati, odlisovati, weglecken. Us.

190734   Odloh Svazek: 7 Strana: 0052
Odloh, vz Vodloh.

190735   Odlochovice Svazek: 2 Strana: 0290
Odlochovice, ves u Votic. Vz S. N.

190736   Odlochovice Svazek: 7 Strana: 0052
Odlochovice, Wodlochowitz. Sdl. Hr. III. 226., IV. 372., Rk. Sl.

190737   Odlom Svazek: 2 Strana: 0290
Odlom, u, m., odlámání, das Abbrechen. Vus.

190738   Odlom Svazek: 7 Strana: 0052
Odlom, der Abbruch. Dch. O. moře = břeh. Lšk.

190739   Odlomcovati Svazek: 2 Strana: 0290
Odlomcovati, aufhören zu schütteln. Zim- nice jím ještě neodlomcovala. Ros.

190740   Odlomek Svazek: 2 Strana: 0290
Odlomek, mku, m,, odlomený kus, Frag- ment, n. V.

190741   Odlomiti Svazek: 2 Strana: 0290
Odlomiti, il, en, ení; odlámati, odlámám a odlámu; odlamovati, ab-, wegbrechen. — co: pečeť. Sob. — co s čeho: větev se stromu. Us. — co od čeho. Rk. — čím: rukou. — se. Odlomil se kámen. BO.

190742   Odlomný Svazek: 7 Strana: 0052
Odlomný, Abbruchs-. O. strana stoky. Dch.

190743   Odlosovati Svazek: 10 Strana: 0223
Odlosovati. Odlosováni sú súdcie jich, absorpti sunt judices eorum Překladatel myslil chybně při sorpti na sors los. Mš.

190744   Odloučenec Svazek: 2 Strana: 0290
Odloučenec, nce, m., ein Abgeschiedener. Jg-

190745   Odloučení Svazek: 2 Strana: 0290
Odloučení, n., die Trennung, Absonde- rung. V. Od Boha věčné o. V. V o. žíti.

190746   Odloučenost Svazek: 2 Strana: 0290
Odloučenost', i, f. Abgesondertheit, Ab- sonderung, f. (Eigenschaft).

190747   Odloučený Svazek: 2 Strana: 0290
Odloučený; odloučen, a, o, abgesondert, getrennt. O. rána (roztažená). Ras. O. pra- vidla (odtažená). Marek. O. oddíl, detachirte Abtheilung. Čsk. — od čeho: od obcování lidského. Jel. Boj se odlúčen býti od ko- stela vítězicieho. GR. — čeho čím. Nebyli vší věcí o. toho pokrmu. Št. Věčněť Boha odloučen bude. Št.

190748   Odloučený Svazek: 7 Strana: 0052
Odloučený život vésti Us. Pdl. — čeho (s kým jak dlouho). Na věky budú Boha odlúčeni s těmi ďábly. Št. Kn. š. 144. (9., 38., 110., 122.). Aby věčné chvály nikdy nebyli odlúčeni. Výb. I. 597. Jsi otlúčen božieho líce. Hr. ruk. 413. Všichni zlí jsú Boha o-ni. Pass O-ni sú naděje k zdraví svému. Št. Kn. š 24. — čeho proč Neb móž pro lenosť člověk věčně býti odlúčen Boha. Št. Kn. š. 183. Pro ty hubené kvas- nice jsi otlúčen božieho líce. Hr. ruk. 413.

190749   Odloučilý Svazek: 2 Strana: 0290
Odloučilý, který se odloučil, abgeschie- den. Nej.

190750   Odloučiti Svazek: 2 Strana: 0290
Odloučiti, luč, louče (íc), il, en, ení; od- lučovati, sondern, absondern, trennen, aus- scheiden. Jg. — co, se od koho, od čeho (čím). Kozly od ovec. Ros. Jedno od druhého o. V. Aby obyvatelé žádným způsobem od- lučováni a odcizováni nebyli od koruny české. V. Zlato od stříbra o. Vys. Chtěla zlosť jich nečistá o. tě od Krista. Sš. Bs. 5. O. někoho od lásky Kristovy. Chč., P. 18. a, Chč. 607. — Kat. 815., St. skl., D. — čeho, koho. Odloučili se všeho světa. V. Bych nebyla tvého laskavého odloučena obcování. Troj. Boha odlúčen bude. Št. kn. šest. 110. Cf. Odloučený. — Ctib., D., Leg., St. skl., Zk. — se čím. To kyselinou se odloučí. Toms. zim. — co v čem. V soudě sluší každé zlé domnění o. Pr. horn. — co komu na jakou dobu. Kníže ten klášter nám (mnichům) do smrti odloučil (udělil, vykázal). St. skl. — se. Zmítají obilí věječkou, aby se odloučila pléva. Kom. — co z čeho, před kým. Zk.

190751   Odloučiti Svazek: 7 Strana: 0052
Odloučiti, vz Otlúčiti O., exeludere, alienare. Ž. wit. 67. 31 , 57. 4. — odkud (čím). O. tela od krávy, dieťa od prsú (odstaviti). Slov. Rr. Sb. Otlúčie zlé z pro- střed spravedlivých. B. mik. Math. 13. Byť nebyli otlúčeni té nebeské koruny. Výb. II. 21. Rač mne od své tváře neodlúčeti. Adm. 26. Ctno jest člověku, ktož se otlúčí ot sváru. BO. Neb sú sě o-li od pravého Boha svú pýchú. Hus I. 65. Jehož nelze od toho trého o ; O. někoho od milovánie. Št. Kn. š. 25, 37. (28.). — čeho. Když duše byla odlúčena těla. Hus I. 17. Aby nás neod- lučoval své milosti. Žžk. 15. Že jej vladař- ství odlučuje. Arn. 963. — co komu. Kníže . . . Sa St. skl. polož: , Hr. ruk. 71. Musíš mi to otlúčiti. Kat. v. 1783. Dle Gb. v List. fil. 1882. 310. lépe: olúčiti = osvě- tliti, objasniti.

190752   Odloučiti koho čeho Svazek: 9 Strana: 0197
Odloučiti koho čeho. Bóh je zamietá a své milosti odlučuje. Chč. (List. fil. 1898. 280. ).

190753   Odloudati se Svazek: 2 Strana: 0291
Odloudati se, sich wegschleichen, lang- sam weggehen. Jg.

190754   Odlouditi Svazek: 2 Strana: 0291
Odlouditi, lud', dil, zen, zení a děn, dění; odluzovati, weg-, ablocken. — koho komu: služebníka, čeledína, Jg., diváky. Har.

190755   Odlouditi koho čeho Svazek: 7 Strana: 1343
Odlouditi koho čeho. Arch. XII. 395.

190756   Odloupilý Svazek: 7 Strana: 0052
Odloupilý, abgeschält. Rst. 454.

190757   Odloupiti Svazek: 2 Strana: 0291
Odloupiti, lup, pil, en, ení; odloupnouti, pnul a pl, ut, utí, odloupati, odlupovati, ab- schälen, loslösen, ablösen. — co od čeho: zámky od dveří, kůru od stromu, čím: nožem. Us. — se komu. Jelenu se odlou- paly parohy. D.

190758   Odloupiti Svazek: 7 Strana: 0052
Odloupiti. — co odkud: skořepinu z něčeho. Kos. 01. I. 203.

190759   Odloupnutí Svazek: 7 Strana: 0052
Odloupnutí, n., die Abschälung, Ablö- sung. O. duhovky, koláče, die Lösung der Placenta. Nz. lk.

190760   Odloupnutý Svazek: 7 Strana: 0052
Odloupnutý; -ut, a, o, abgelöst. Vz Rst. 454.

190761   Odlouštiti Svazek: 2 Strana: 0291
Odlouštiti, il, ěn, ění; odlušťovati = od- děliti, odloupiti, absondern, abhülsen. — co. Všech tělesných věcí tělesnosť o. Kom.

190762   Odlouštiti co z čeho Svazek: 7 Strana: 0052
Odlouštiti co z čeho, abstrahiren. Hlv. 46.

190763   Odlouzení Svazek: 2 Strana: 0291
Odlouzení, n., odvábení, die Weglok- kung. D.

190764   Odlouzený Svazek: 2 Strana: 0291
Odlouzený; -zen, a, o, weggelockt. Jg.

190765   Odlov Svazek: 2 Strana: 0291
Odlov, u, m., dokončení lovu, Beendigung des Fischfanges. Nemají lidé do o-vu od rybníkův odcházeti. 1574.

190766   Odloženec Svazek: 7 Strana: 0052
Odloženec, nce, m. = strojený roj dl'a methody Dzierdzonovej. Rr. Sb.

190767   Odloženec Svazek: 9 Strana: 0197
Odloženec, nce, m. = odložené dítě. Šml. V. 153.

190768   Odložení Svazek: 7 Strana: 0052
Odložení závině, die Genugthuung. Št. Kn. š. 259.

190769   Odložení, n Svazek: 2 Strana: 0291
Odložení, n., die Ablage, Weglegung, Aufschiebung, Zurücksetzung, der Aufschub. D. Sněm k o. přišel. Apol. O. práva. Kom. Žádáme za o. podlé práva. Bart., Pr. m.

190770   Odložení, n. O Svazek: 10 Strana: 0223
Odložení, n. O. dítěte, exekuce. Vz Ott- XVIII. 631.

190771   Odložený Svazek: 7 Strana: 0052
Odložený; -en, a, o, abgelegt, wegge- legt, aufgeschoben. Šm.

190772   Odložený Svazek: 10 Strana: 0223
Odložený. Už był o-ný = proležený. Val. Čes. I. XII. 486. Vz Odležený.

190773   Odložitelný Svazek: 2 Strana: 0291
Odložitelný, aufschiebbar. Jg.

190774   Odložiti Svazek: 2 Strana: 0291
Odložiti, vz Odkládati.

190775   Odložiti Svazek: 10 Strana: 0638
Odložiti samohlásku = odsouti. Klc. 71.

190776   Odložiti někomu Svazek: 10 Strana: 0223
Odložiti někomu = nahraditi. Hus. Post. 133a.

190777   Odľúbiť Svazek: 7 Strana: 0052
Odľúbiť = přestati milovati, aufhören zu lieben. Slov. Phľd. VIII. 263.

190778   Odlubní Svazek: 7 Strana: 0052
Odlubní, n , les. D. ol. VII. 309.

190779   Odlučenství Svazek: 2 Strana: 0291
Odlučenství, n., Separatismus, m. Rk.

190780   Odlučitel Svazek: 2 Strana: 0291
Odlučitel, e, m., der Trenner, Scheider, Abscheider. Měst. bož. II. 197.

190781   Odlučitelný Svazek: 2 Strana: 0291
Odlučitelný, trennbar. Jg.

190782   Odlúčiti Svazek: 7 Strana: 0052
Odlúčiti = odloučiti. Bern.

190783   Odlučivosť Svazek: 7 Strana: 0052
Odlučivosť, i, f. Osv. I. 635.

190784   Odlučně Svazek: 7 Strana: 0052
Odlučně, separatistisch. O. působiti. Dch.

190785   Odlučník Svazek: 2 Strana: 0291
Odlučník, u, m., das Isolatorium. Rk.

190786   Odlučnosť Svazek: 7 Strana: 0052
Odlučnosť, i, f. Duch o-sti, der Sonder- geist. Dch.

190787   Odlučný Svazek: 7 Strana: 0052
Odlučný, seperatistisch, Sonder-. O snahy, práva. Dch. — Pán vzal mlýn jako o-čné. NB. Tč. 152. — O , differens. Nic neodluč- nější jest od sluhy. Ev. ol. 98.

190788   Odlučovací Svazek: 2 Strana: 0291
Odlučovací. O. ústroje. Ssav. Zum Tren- nen dienend. Trenn-.

190789   Odlučovač Svazek: 7 Strana: 0052
Odlučovač, e, m , vz Oddělovač.

190790   Odlučování Svazek: 7 Strana: 0052
Odlučování, n., das Trennen. — O. = odstavování, odkojení, das Absetzen der Kinder. Kvetná nedela je zvláštny deň na o. maličkých. Slov. Dbš. Obyč. 6.

190791   Odlučovatel Svazek: 2 Strana: 0291
Odlučovatel, e, m. = odlučitel.

190792   Odlučovati Svazek: 2 Strana: 0291
Odlučovati, vz Odloučiti.

190793   Odľud Svazek: 7 Strana: 0052
Odľud, a, m., pl. odľudovia. O. je jedno- tlivec, ktorý sa zvláštnictvom svojím od ľudí delí, nemá s nimi spolku, der Sonder- ling Slov. Zátur., Hdž. Vět. 94.

190794   Odludek Svazek: 2 Strana: 0291
Odludek, dka, m., Menschenfeind. Ve Slez. Tč.

190795   Odlúdiť Svazek: 7 Strana: 0052
Odlúdiť = odlouditi. Bern.

190796   Odludný Svazek: 2 Strana: 0291
Odludný, -den, dna, dno, odluzující, svo- divý, ablockend, verführerisch. — od čeho. Varovati se všeho, co o-dno a odchodno jest od církve boží. Sš. L. 192.

190797   Odluéovadlo Svazek: 8 Strana: 0248
Odluéovadlo, a, n., Abscheidungsmittel, n. Sterz. L 53.

190798   Odluk Svazek: 7 Strana: 0052
Odluk, u, m. = odluka.

190799   Odluka Svazek: 2 Strana: 0291
Odluka, y, f., die Trennung. Genitiv o-ky : Nepřítel odstoupil města. Vz Genitiv a Mtc. IV. 6. (Brt.).

190800   Odlukový Svazek: 7 Strana: 1343
Odlukový genitiv. Vz Gb. Ml. II. 109.

190801   Odlumek Svazek: 7 Strana: 0052
Odlumek, mku, m. = odlomek. Laš. Tč.

190802   Odlundati se Svazek: 8 Strana: 0248
Odlundati se = odejíti, vzdáliti se. Hou- sata se daleko o-la. Na Zďársku. Nár. list. 1894. č. 127. odp. feuill.

190803   Odlup Svazek: 7 Strana: 0052
Odlup, u, m. = odloupnutí, odlupek. Šd.

190804   Odlupek Svazek: 7 Strana: 0052
Odlupek, pku, m. = odprysek, der Ab- sprung, odloupnutý kousek. Sl. les., Hř. 46., Šd.

190805   Odlúpiť Svazek: 7 Strana: 0052
Odlúpiť = odloupiti. Bern.

190806   Odlupování Svazek: 7 Strana: 0052
Odlupování, n., die wiederholte Abschä- lung, Ablösung. Us. O.-se kůže, die Haut- abschilferung. O. se rohovky, exfoliatio corneae. Cf. Slov. zdrav.

190807   Odlupovati, vz Svazek: 2 Strana: 0291
Odlupovati, vz Odloupiti.

190808   Odlušťovati Svazek: 7 Strana: 0052
Odlušťovati, odluštiti, il, ěn, ění, ab- hülsen. Rk.

190809   Odlutovati Svazek: 2 Strana: 0291
Odlutovati (chem.), z lat. lutum = bláto = obmázku nádob pryč dáti. — co: nádobu. Vys.

190810   Odluzování Svazek: 2 Strana: 0291
Odluzování, n., das Weglocken. O. če- ledi. 1520.

190811   Odluzovati, vz Svazek: 2 Strana: 0291
Odluzovati, vz Odlouditi.

190812   Odlykati Svazek: 10 Strana: 0223
Odlykati. Sr. Lkáti. Lev (nemocný) poče mluviti odlykaje. Baw. Ezop. v. 858.

190813   Odlzvučeti Svazek: 2 Strana: 0325
Odlzvučeti, el, ení, odzvukovati, wider- schallen, widertönen. Jg.

190814   Odmáčeti co Svazek: 10 Strana: 0223
Odmáčeti co: přischlou cupaninu. Hall. 78.

190815   Odmáčknouti Svazek: 7 Strana: 0053
Odmáčknouti, wegdrücken, abquetschen. Nz. lk.

190816   Odmagnetěti Svazek: 7 Strana: 0053
Odmagnetěti, ěl, ění = magnetičnosť pozbyti, die Magnetkraft verlieren. Měkké železo snadno zmagnetí i o-tí. Kv. 1870. 234.

190817   Odmagnetování Svazek: 7 Strana: 0053
Odmagnetování, n., die Entmagnetisi- rung. Mj.

190818   Odmagnetovaný Svazek: 7 Strana: 0053
Odmagnetovaný, entmagnetisirt. Mj.

190819   Odmagnetovati Svazek: 7 Strana: 0053
Odmagnetovati, entmagnetisiren. O. že- lezo. Mj.

190820   Odmagnetovati co Svazek: 8 Strana: 0248
Odmagnetovati co: železo. KP. VIII. 40., 84.

190821   Odmáhati se Svazek: 7 Strana: 0053
Odmáhati se, sich sträuben, sich wider- setzen. Slov. — čeho. Toho som sa neod- máhal nikdy. Zbr. Hry. 242. — od čeho. Všichni, jenž sa ode bremen obecných o-jí. Zbr. O-hal sa od prijatia pláce. Rr. Sb.

190822   Odmach Svazek: 2 Strana: 0291
Odmach, adv., von der Hand weg, schnell. Na Mor. Tč.

190823   Odmachnout si Svazek: 8 Strana: 0248
Odmachnout si = odpočinouti si. Od- machlo = ulevilo (o zimě). Han. Brt. D. II. 353.

190824   Odmáchnouti Svazek: 7 Strana: 0053
Odmáchnouti = odmrštiti, wegschleu- dern. O. něco od sebe. Us. Tč., Brt. D. 239.

190825   Odmäk Svazek: 7 Strana: 0053
Odmäk, u, m. = odměk, das Thauwetter. Slov. Zátur., N. Hlsk. IV. 60.

190826   Odmäkati Svazek: 7 Strana: 0053
Odmäkati = jihnouti. Bern.

190827   Odmäkčiti Svazek: 7 Strana: 0053
Odmäkčiti = odměkčiti. Slov. Bern.

190828   Odmanévrovati Svazek: 9 Strana: 0197
Odmanévrovati. Ott. XVI. 763.

190829   Odmarastiti c Svazek: 7 Strana: 0053
Odmarastiti co, rasch und kräftig be- enden. U Olom. Sd.

190830   Odmarniť Svazek: 7 Strana: 0053
Odmarniť. (Pro bídu) musí remeslník svoje výrobky alebo za veľmi chatrnú cenu o. (verschleudern) alebo na úver dávať. Slov. LObz. XVIII. 51.

190831   Odmarniti Svazek: 2 Strana: 0291
Odmarniti, il, ěn, ění, odmarňovati = promarniti. Na Slov. Koll.

190832   Odmaršalovati co Svazek: 10 Strana: 0223
Odmaršalovati co: grunty = odciziti odstraněním maršalů. 1573. Zbrasl. 307. Vz Maršál.

190833   Odmastka Svazek: 2 Strana: 0291
Odmastka, y, f., šlichta, die Narbe. Na Slov. Plk.

190834   Odmaštění Svazek: 8 Strana: 0566
Odmaštění, n. O. zboží, Entfetten, n. KP. VIII. 228.

190835   Odmať Svazek: 7 Strana: 0053
Odmať = nemať. Slov. Ssk.

190836   Odmediti Svazek: 7 Strana: 0053
Odmediti, odmedovati = zavíčkované buňky medové otevříti. Vz Odvíčkovati Lš., Všk.

190837   Odmedovadlo Svazek: 7 Strana: 0053
Odmedovadlo, a, n. = excentrický strojek včelařský na vyprazdňování (odvíčkování) medových buněk, der Wabenentdeckler. Všk., Rjšk.

190838   Odmehnouti Svazek: 9 Strana: 0197
Odmehnouti. Už mu vodmehlo = zas roz- vázal. Jičín. Kub. L. f. 1900., 361.

190839   Odměk Svazek: 7 Strana: 0053
Odměk, u, m., vz Odmäk, Odměkč. Sá., Ktz. Z tuhého mrazu stal sa o. a teplo. Koll. IV. 107. Vz Odměkč.

190840   Odměkati Svazek: 2 Strana: 0291
Odměkati, odměknouti, kl, utí, weich werden. — po čem. Boule po komenici od- měká. Hanka. — Odměká tam = jest rozjih, es thauet auf. Us.

190841   Odměkati Svazek: 8 Strana: 0248
Odměkati. Poněvadž o-ká, ty husy zsmradí. Kat. z Žer. 11. 35.

190842   Odměkč Svazek: 2 Strana: 0291
Odměkč, lépe než odměč, i, f., odměk, u, m. = obleva, odjih, gelindes Wetter, Thau- wetter. Po vašem odjezdu nastal odměk. Sych.

190843   Odměkčení, odměkčování Svazek: 2 Strana: 0291
Odměkčení, odměkčování, n., die Er- weichung. Jg.

190844   Odměkčený, odměkčovaný Svazek: 2 Strana: 0291
Odměkčený, odměkčovaný, erweicht. Jg-

190845   Odměkčiti Svazek: 2 Strana: 0291
Odměkčiti, il, en, ení; odměkcovati, weich machen, erweichen. — co čím, v čem (kde).

190846   Odměknouti Svazek: 2 Strana: 0291
Odměknouti, vz Odměkati.

190847   Odměknouti Svazek: 7 Strana: 1343
Odměknouti. Srdce jí lítostí odměklo. Němc.

190848   Odmeknouti Svazek: 10 Strana: 0223
Odmeknouti = odemknouti. Odmekši i ote- vřel. — co: chrám. Lbk. 71

190849   Odmeknouti co Svazek: 9 Strana: 0197
Odmeknouti co = odemknouti. Kom. Theatr. 40.

190850   Odměn Svazek: 7 Strana: 0053
Odměn, a, m., Odmnien, dvůr u Bernar- dic v Táb.

190851   Odměň Svazek: 7 Strana: 0053
Odměň, ě, f. = odměna. Slov. I ona dáva na odmeň seky plnou mierou. Orl. III. 202.

190852   Odmeň Svazek: 8 Strana: 0248
Odmeň, č, m. = podhozené dítě. Phľd. 1895. 90. Cf. Priemeň, Priemenča. Cf. násl.

190853   Odměna Svazek: 2 Strana: 0291
Odměna, y, f., odmínka, jedno za druhé, der Wechsel. Za ni sestra tvá bude odměnou vydána. Troj. — O., náhrada, odplata, die Belohnung, Vergeltung, Erwiederung, der Lohn. V. Bez odměny nechati. V. Bez od- měny a náhrady (= darmo). V. Odměnu dáti (za něco), V., Vrat., dostati, míti. Proti o-ně, lépe: za o-nu. Km. Vz Proti. Kdož obci slouží, nečekej o-ny. Pr. Nesplyne takový skutek bez o-ny. Sš. Mt. 89. Vezmu si to za o-nu, více nechci. Us. u Rychn. Vz Od- plata. O. rovná se dává. Kram. Znáti se dlužnu býti odměnou. V. O. čeho. Zk. Podíl na odměně. Sp. — O., odměnění, odplata. V.

190854   Odměna Svazek: 7 Strana: 0053
Odměna, die Verwechselung. O. = za- menené dieťa, za driečné, zdarené nezdarou podhodené, ein unterschobenes Kind. Slov. Rr. Sb. Vz Odměnče.— O = potvora. Laš. Tč. — O. = náhrada, das Honorar, die Praemie. P. za naležení něčeho, der Finder- lohu. Dch. O peněžitá, obstaravatelská, die Kommissionsprovision, desítipercentní, za zabité dravce, Šp., závodní, zápasní, der Kampfpreis, Lpř., čestná. Mus. O-ny dojíti: O-nu někomu učiniti. Mus. 1880. 471., 161. (z r. 1598.). A za všecko to bere takovou o-nu! Us. Vk. O. a trest jsou osy, okolo nichž se celé pokolení lidské točí. Lykurg. Kterú dal o-nu člověk za duši svou? Hus. I. 281. Kdo miluje proměnu, nedostaně od- měnu. Slez. Šd.

190855   Odměna Svazek: 8 Strana: 0248
Odměna = podvržené dítě. Cf. Vískanica, Odmeň, Premien, Podhodek. Mtc. 1894. 105.

190856   Odměnče Svazek: 2 Strana: 0291
Odměnče, ete, n., podvrženec, unterscho- benes Kind. Na Slov. Plk.

190857   Odmendičiti Svazek: 8 Strana: 0248
Odmendičiti. Co zjedol (snědl), to o-čil. Phľd. 1893. 538.

190858   Odměnec Svazek: 2 Strana: 0291
Odměnec, nce, m., penězoměnec, der Wechsler. D.

190859   Odměnění Svazek: 2 Strana: 0291
Odměnění, n. — odměna. Us.

190860   Odměnitel Svazek: 2 Strana: 0291
Odměnitel, e, m., der Vergelter. D.

190861   Odměnitelka, y, odměnitelkyně Svazek: 2 Strana: 0291
Odměnitelka, y, odměnitelkyně, ě, í., die Vergelterin. Nej.

190862   Odměnitelnosť Svazek: 2 Strana: 0291
Odměnitelnosť, i, f., Vergeltbarkeit. Jg.

190863   Odměnitelný Svazek: 2 Strana: 0291
Odměnitelný, vergeltbar. Jg.

190864   Odměniti Svazek: 2 Strana: 0291
Odměniti, il, ěn, ění; odměňovati = jedno za druhé dáti, austauschen, wechseln; od- platiti, nahraditi, belohnen, vergelten. V. — co (= vyměniti), co za co, koho za koho. O. peníze, člověka za člověka. Jg. Dobro- diní o. (nahraditi). Kom. Kteráž za tvou sestru bude odměněna (vyměněna). Troj. — (se) čím za co: rovným za rovné o. V. O. se za dobrodiní. V. Dobrým za dobré se o. V. — (se) čím komu. Tím jim Pán od- mění. Br. Čin čertu dobře, peklem se ti od- mění. Jg., Č. — (se) komu zač. Za tu lásku Bohu odměňme. Plk. Svým rodičům za dobrodiní se o. Er. P. 513. — co komu. Bohu srdce čisté odměňme. Us. — se komu čeho. Aby se jim takových odevzdaných statků všelijak odměňovali. V. Toho se vám odměníme. Žer. Záp. II. 162., L. I. 117., L. I. 106.; Břez. 202., 206. — se čeho čím. Neopominu Vám se toho zase vším dobro- diním o. Žer. A on na druhou stranu tím přátelstvím vám se toho odměniti věrně usiloval. V. A jemu se té volnosti knížecí podobnými službami podlé vyměření smluv jejich společných vždycky každého času ho- tově odměňovati a odsluhovati zakazují. Skl. 1285. — se komu čím v čem. Aby se jemu kdo čím v jeho chudobě za tak velké do- brodiní odměnili. Br. — s adv.: špatně, slušně někomu se o. Nt. — jak. Na nehet všecko odměňovati. V. — čeho. Odměnili slušně našich snah, šp. m. co. Vz předchá- zející. — Pozn. O. koho = vyměniti, někoho za někoho dáti, auswechseln, ne: belohnen; ale: o. komu zač, čím zač, čím komu, be- lohnen; tedy chybně: odměnil ty, kdož .. . Jg.

190865   Odměniti Svazek: 10 Strana: 0223
Odměniti = vyměniti. Duchovní věc o. za tělesnou. Hus. Post 208b.

190866   Odměniti komu jak Svazek: 7 Strana: 0053
Odměniti komu jak. Touž měrou v těchže slovích mu o-nil (vrátil nadávku). Wtr. exc.

190867   Odměnivý Svazek: 7 Strana: 0053
Odměnivý, lohned, belohnend. Rk., Loos.

190868   Odměnka Svazek: 2 Strana: 0292
Odměnka, y, f., das Fleissbillet. Dch.

190869   Odměnlivý Svazek: 2 Strana: 0292
Odměnlivý, entlohnend, vergeltsam. Dch.

190870   Odměnně Svazek: 2 Strana: 0292
Odměnně = vzájemně, gegenseitig, wech- selseitig. Plk., Reš. My vám o. slibujeme. Act. m. Ferd. — O., odplatně, zur Ver- geltung. Takovouž měrou o. jako poddaným se stalo. Ottersd.

190871   Odměnně Svazek: 7 Strana: 0053
Odměnně = vzájemně. Jedni druhým se diví a o. se drbají. Jel. Enc. m. 54.

190872   Odměnnosť Svazek: 2 Strana: 0292
Odměnnosť, i, f., der Wechsel, die Wechselseitigkeit. Reš.

190873   Odměnnosť Svazek: 7 Strana: 0053
Odměnnosť. Tuto o. učiň, spasiteli. 15. stol. Mnč. R. 79.

190874   Odměnný Svazek: 2 Strana: 0292
Odměnný, obapolný, vzájemný, wechsel- seitig, gegenseitig. O. láska, milování, ne- návisť, rány, posýlání listů, služba, skutky, povinnosť. Jg., Jel., Br., D. Sousedé o-né sobě posluhy dlužni jsou. Kom. Milosť věc od- měnná jest. Mudr. — O., odplatný, vergeltend. O. pokuta, Pr. měst., záplata, Klat, dobro- diní. Plk., právo. D. — Jg.

190875   Odměnný Svazek: 7 Strana: 0053
Odměnný. Č. Kn. š. 222. O. sazba, Ex- penstaxe. Dch. Ten vplyv byl vzájemný a o Koll. St. 872. Žádosti o-né naplniti Krnd. 147. O lásku ukazovati Výb. II. 1423.

190876   Odměňovati Svazek: 7 Strana: 0053
Odměňovati, vz Odměniti.

190877   Odménový Svazek: 7 Strana: 0053
Odménový = odjmenný, denominativ. Slov. Ssk.

190878   Odměny Svazek: 7 Strana: 0053
Odměny, pl, f., sam. u Třeboně.

190879   Odměr Svazek: 7 Strana: 0053
Odměr, u, m. = odměra, die Abmessung. Nz. Tam je vše na odměr; Tam jsou na odměr živi (vše mají odměřeno, aby vy- stačili). Us. Vk. Také na Hané. Wrch.

190880   Odměra Svazek: 2 Strana: 0292
Odměra, y, f., odměření, die Abmessung, das Mass; krátkosť řeči. Jg. Pán Buoh dá dobrú o-ru, dada mieru střesenu, natlačenu, vrchovatu, osutu. Št. Děti tyto mají hlad, dostávají chleba na odměru. Mřk.

190881   Odměra Svazek: 10 Strana: 0223
Odměra, y, f. zz odplata Hus. Post. 126a.

190882   Odmerať Svazek: 7 Strana: 0053
Odmerať = odměřovati. Slov. Bern.

190883   Odměrek Svazek: 7 Strana: 0053
Odměrek, rku, m. = odměr. Dch.

190884   Odměrek Svazek: 9 Strana: 0197
Odměrek, rku, m. Pij syrovátku s o-kem. Ces. 1. VII. 377

190885   Odměrka Svazek: 2 Strana: 0292
Odměrka, y, f., das Mass. Já stojím jen o svou o-ku, více nechci. Us. u Rychu.

190886   Odměrka Svazek: 10 Strana: 0223
Odměrka, y, f. O. močová, Harnmessglas. Ktt.

190887   Odměrné Svazek: 7 Strana: 0053
Odměrné, ého, n. die Abmessungsgebühr. Šp., Sl. les.

190888   Odměrnosť Svazek: 7 Strana: 0053
Odměrnosť, i, f. = odměra, odměřenosť, die Abgemessenheit. Nz.

190889   Odměrný Svazek: 2 Strana: 0292
Odměrný = odměřený, abgemessen. Mlu- vil způsobem odměrným. Div. z och.

190890   Odměrný Svazek: 7 Strana: 0053
Odměrný. O. rozbor, NA. V. 448., po- platek = odměrné. O. láhev, die Maasflasche. Zpr. arch. X. 70.

190891   Odměry Svazek: 7 Strana: 0053
Odměry, pl., m. Na O rách = louky v Bohučovicích na Opav. Šd.

190892   Odměry Svazek: 9 Strana: 0197
Odměry, trať v Bořeticích. Šeb. 188.

190893   Odměřeně Svazek: 7 Strana: 0053
Odměřeně, abgemessen. Us.

190894   Odměřenosť Svazek: 2 Strana: 0292
Odměřenosť, i, f., míra. O. v chování-se, vážnosť; chladnosť. Abgemessenes Betragen.

190895   Odměřený Svazek: 2 Strana: 0292
Odměřený; -en, a, o, vz odměřiti, ab- gemessen; spořádaný, mírný, gemessen. Nt.

190896   Odměřený Svazek: 7 Strana: 0053
Odměřený. Nz. O chování. Dk.

190897   Odměřiti Svazek: 2 Strana: 0292
Odměřiti, il, en, ení; odměřovati, messen, zu-, vermessen; bestimmen, einschränken. — abs. Prodej, jak můžeš, jen spravedlivě od- měř. Sk. — co: horní majetnost', lán. Vys. — co komu: obilí kupci, D., Us., sukno, pole. Us. — komu čeho jak. Bůh mi dnů mých na dlaň odměřil. Jg. — od čeho. Má sie ot súseda ot jeho zdi pol druhého lokte ot- mieřiti. Rkp. pr. m. — co (komu) čím: něco krokem. Nz. Synu dědictví poslední vůlí. Plk. Dobrou měrou někomu něco od- měřiti. Ráj. Ne touž měrou o. V. Zase něčím dobrým o. (odplatiti). Reš. — za co. Touž měrou odměřuje Bůh podlé věci, zlem za zlo, dobrem za dobro. Sš. L. 74.

190898   Odměřiti co komu kde jak Svazek: 7 Strana: 0053
Odměřiti co komu kde jak. Délku něčeho určitě o. Mj. Při ní vše o no lok- tem společenského blahomravu; Přátelům nesluší o-vati řečí na čárky. Šml. Kterúž měrú měřiti budeš, túž odměří tobě. Hus I. 34.

190899   Odměřovací Svazek: 7 Strana: 0053
Odměřovací seznam, die Abmasskon- signation. Šp.

190900   Odměřovací Svazek: 10 Strana: 0223
Odměřovací. Samočinný nástroj o. Nár. list. l904. 138. 9.

190901   Odměřovač Svazek: 2 Strana: 0292
Odměřovač, e, m., der Messer. Us. Rk.

190902   Odměřovaný Svazek: 8 Strana: 0246
Odměřovaný. O. trafika. Phľd. 1893. 524.

190903   Odměsek Svazek: 2 Strana: 0292
Odměsek, sku, m. Vz Odměšování.

190904   Odměsíčí Svazek: 2 Strana: 0292
Odměsíčí, n., záře měsíčná, která měsí- cem zdá se býti, der Nebenmond. D.

190905   Odměsitel Svazek: 2 Strana: 0292
Odměsitel, e, m. O. nebo přeběrač rudy, Markscheider. CJB. 317. O., kdo rudu stluka na drobné kusy rozděluje dobrú od zlé. CJB. 317.

190906   Odměsiti Svazek: 2 Strana: 0292
Odměsiti, odměšovati, vz Odmísiti.

190907   Odmésti Svazek: 2 Strana: 0292
Odmésti, vz Odmetati.

190908   Odměšek Svazek: 7 Strana: 0053
Odměšek, šku, m. = mok svalový, das Sekret. O. rány, Wundsekret Nz lk. Vz Odměšování.

190909   Odměška Svazek: 7 Strana: 0053
Odměška, y, f., die Absonderung. K ně- muž (ostrovu Abalu) jantar vlnami se při- váží jsa o-kou moře zmrzlého. Šf. Strž. I. 130.

190910   Odměšovací Svazek: 7 Strana: 0053
Odměšovací, Secretions-. O. přístroj, -apparat, čivy, -nerven, látky, -stoffe. Nz. lk. Vz násl.

190911   Odměšovadlo Svazek: 7 Strana: 0053
Odměšovadlo, a, n. = ústroj odměšo- vací, organum secretorium, das Absonde- rungsorgan Nz.

190912   Odměšování Svazek: 7 Strana: 0053
Odměšování. Vz Slov. zdrav.

190913   Odměšování, n Svazek: 2 Strana: 0292
Odměšování, n., v lékařství jest výkon ústrojní, jímž kapalné látky z krve vystu- pují na povrch blan ústrojných; látky o-m vytvořené jsou: pot, slza, sliz, slina, žluč, mléko, moč atd.; celkem slovou odměsky. Vz S. N.

190914   Odměšovaný Svazek: 7 Strana: 0053
Odměšovaný. O. látky, Absonderungs- stoffe. Nz. lk.

190915   Odmet Svazek: 2 Strana: 0292
Odmet, u, m. O. s koně, das Abschwin- gen. Tš. — O., odmět, odmetení, vyvrácení, Widerlegung, f. Nemůžeme se tuto vydávati v o. a odvod námitek, výmyslů a výplodků nevěry. Sš. J. 6. O. výtky. Sš. J. 181.

190916   Odmetač Svazek: 7 Strana: 0053
Odmetač, e, m. Má to štyry nohy, dva rohy a siedmý o. (= ocas. Kráva). Slov. Rr. MBš.

190917   Odmetati Svazek: 2 Strana: 0292
Odmetati, odmítati, odmésti, metu, metl, ten; odmetávati, wegwerfen; wegkehren. V. — co, koho: dřevce. Rkk.57. Všecky bez- božníky země odmítáš. Br. O. důvod, něčí mínění, Šm., porotce (ablehnen), Us., obilí = vrstviti, na Mor. Hý. — co od koho. Vzal ho za ruku a odmetl ho od sebe. Jg. — co z čeho: mrtvoly z cesty. Čes. vč. — čím: slávou světa o. Kram. Koštětem. V. Pán přesličným výrokem odmítá dorážku, wehrt den Angriff ab. Sš. L. 70. — se od čeho = odcizovati se. — co jak: s chutí něco o. Dch. — s adv. Slušně něco o. Dch. — co kam: obilí do perny o. = skládati, vrstviti, bansen. Us. na Mor. Hý.

190918   Odmetati kde. V Svazek: 7 Strana: 0053
Odmetati kde. V dosloví samohlásky odmítali. Jir. Co jsme v přísném rozboru od krásy odmítli. Dk.

190919   Odmetek Svazek: 7 Strana: 0053
Odmetek, tku, m., abgelegtes Zeug. A šaty len také o-tky oddelila pre ňu, čo už jej dievka nosiť nemohla. Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 4.

190920   Odmetek Svazek: 9 Strana: 0197
Odmetek, tku, m. Žena malá a muž velký, to sú dva odmetky. Zát Př. 96a.

190921   Odmezek Svazek: 2 Strana: 0292
Odmezek, zku, m., čásť pole při mezi, die Scheidefahre. Us. u Petrov. Dch.

190922   Odmezek Svazek: 10 Strana: 0223
Odmezek, zku, m. zz část pole nad mezí. Zbynice. Kub. List. fil. 1902. 250.

190923   Odmezený Svazek: 7 Strana: 0053
Odmezený; -en, a, o, abgegränzt. Dch., V. V. 46.

190924   Odmezitelný Svazek: 7 Strana: 0053
Odmezitelný, abgränzbar. V. V. 138.

190925   Odmeziti Svazek: 2 Strana: 0292
Odmeziti, il, en, ení; odmezovati = me- zemi odděliti, abgränzen. — co komu: místa, Trip. — co čím od čeho: pole potokem od zahrady. Us. — Háj.

190926   Odmieňati Svazek: 7 Strana: 0053
Odmieňati = odměňovati. Slov.

190927   Odmíchati, vz Svazek: 2 Strana: 0292
Odmíchati, vz Odmísiti.

190928   Odmiknouti Svazek: 7 Strana: 1343
Odmiknouti = odemknouti. List. fil. 1892. 129.

190929   Odmilovati Svazek: 2 Strana: 0292
Odmilovati, lásku láskou odměniti, mit Gegenliebe lohnen. Jest správné, abychom Boha asa zasě odmilovali ze všie své moci. O 7 vstup.

190930   Odmínka Svazek: 2 Strana: 0292
Odmínka, y, f., odměna, kleine Vergel- tung. Jg.

190931   Odminouti se s Svazek: 8 Strana: 0248
Odminouti se s úkolem vědy. Krejč. Psych. 3.

190932   Odmírka, y, f Svazek: 2 Strana: 0292
Odmírka, y, f., odměření, das Mass. Na odmírky živu býti, diät. Dává na odmírky dobytku. Us. — Jg.

190933   Odmirt, vz Svazek: 2 Strana: 0292
Odmirt, vz Odmrť.

190934   Odmiřać Svazek: 9 Strana: 0197
Odmiřać = odměřovati. Slez. Lor. 75.

190935   Odmísení Svazek: 2 Strana: 0292
Odmísení, odmíšení, n., die Absonderung. Tys.

190936   Odmísený, odmíšený Svazek: 2 Strana: 0292
Odmísený, odmíšený, abgesondert. Jel.

190937   Odmísitel Svazek: 2 Strana: 0292
Odmísitel, lépe: odměsitel, e, m., der Absonderer.

190938   Odmísiti Svazek: 2 Strana: 0292
Odmísiti, měs, il, sen a šen, ení; odmí- chati, odměšovati, absondern; aufhören zu mischen, kneten. Jg. — co, koho, se (čím) od čeho. Bezbožné od pobožných odmísí. Br. Knihy od knih o. Jel. Jistým znamením své vyvolené od světa odmísil. Br. Bičem kachny od hus o. Us. O. křivdu od pravdy. Bart. I. 20. O. se od tovaryšstva. BN. Pravdu od nepravdy, zrno od plevy, pšenici od bu- řeně o. Sš. L. 6. — co komu. Odmísil mu Otakar knížectví opavské (oddělil). V. — koho mezi kým k čemu. Mezi jinými i ji k smrti odmísil. V. Kteréž k správě obci od- mísil. V. — co mezi co. Br. — co na co: kvas na chléb (kvas moukou zamíchati). Us. Těsto na chléb již odmísil. Us.

190939   Odmísiti čeho kam Svazek: 7 Strana: 0053
Odmísiti čeho kam. Ostatních národů do druhého okresu odměřujíce. Šf. Strž. I. 357. — co. O-sil jsem 106 celé českých okresů Pal. Rdh. III. 104.

190940   Odmístiti Svazek: 7 Strana: 0053
Odmístiti, delogiren. Dch.

190941   Odmístný Svazek: 2 Strana: 0292
Odmístný, nemístný. O. výklad. Sš. I. 391.

190942   Odmíšení Svazek: 8 Strana: 0248
Odmíšení, n., abstractio. Jg.

190943   Odmiť Svazek: 7 Strana: 0054
Odmiť Když kto list daný od krále na odmrť má. Výb. II. 827. Pobral mú o. mému člověku, Drží mi bezprávně tu o ; Když jim rok položí o ty o-ti. Půh. 1. 287.. II. 107.. 625. (I. 404, 550).

190944   Odmítací Svazek: 7 Strana: 0053
Odmítací přísada, der Deffussionseid. Rk.

190945   Odmítání Svazek: 7 Strana: 0053
Odmítání samohlásek. Vz Ndr. §. 36.

190946   Odmítání Svazek: 9 Strana: 0197
Odmítání soudců. Vz Ott. Říz. I. 54. nn.

190947   Odmítati Svazek: 2 Strana: 0292
Odmítati, vz Odmetati.

190948   Odmítati Svazek: 8 Strana: 0248
Odmítati = snopy s vozu do přístodůlku házeti. Toto házení sluje odmítka. Vých. Mor. Brt. I). II. 357.

190949   Odmítavě Svazek: 2 Strana: 0292
Odmítavě, ablehnend. Dch.

190950   Odmítavě Svazek: 7 Strana: 0054
Odmítavě, ablehnend. Dch. O. rukou máchnul. Hrts.

190951   Odmítavosť Svazek: 10 Strana: 0638
Odmítavosť, i, f. Politika o-sti. Nár. list. 1906. 20, 17.

190952   Odmítavý Svazek: 2 Strana: 0292
Odmítavý, ablehnend.

190953   Odmítavý Svazek: 7 Strana: 0054
Odmítavý, ablehnend. O. chování, Dch., posunek Pdl.

190954   Odmítka Svazek: 2 Strana: 0292
Odmítka, y, f., vrstvení, skládání obilí do perny, das Bansen. Čeká na nás ještě o. Na Mor. Hý. — O., odmetení, odpor, die Widerlegung. O. z nepříma vedená musila u židů dopadati. Sš. I. 101.

190955   Odmítka Svazek: 8 Strana: 0248
Odmítka, y, f. = odmítnutí. Lerm. II. 64. Cf. předcház. Odmítati.

190956   Odmítka, y Svazek: 2 Strana: 0292
Odmítka, y, f., das Ab-, Wegwerfen, die Widerlegung.

190957   Odmítnutí Svazek: 7 Strana: 0054
Odmítnutí, n., die Abweisung. Dhnl.

190958   Odmítnutí, n. O Svazek: 10 Strana: 0223
Odmítnutí, n. O. soudce znalce. Vz Ott. XV111. 63l.

190959   Odmízení, n Svazek: 2 Strana: 0292
Odmízení, n., ablaktování, druh štěpo- vání, jenž v tom záleží, že se větve dvou rostlin zbaví kůry až na kambium, obnažená místa obou větví pevně se spojí a obváží. Vz více v S, N, Kk. 36. Das Abiaktiren.

190960   Odmlaď Svazek: 7 Strana: 0054
Odmlaď = mladá ratolesť. Rozložila o-di své. Ž. wit 79. 12. — O = omladina. Čilý o. Č. Kn. š. I. 190 — O., die Ver- jüngung. Svět se má k o-du (mladne). Sš — O = zákvasa. Vz Par (dod).

190961   Odmlaď, i, f., odmlad, u Svazek: 2 Strana: 0292
Odmlaď, i, f., odmlad, u, m., odmladek, dku, m. = mladá ratolest, Schössling, m. Jg. — O., odmladí, n. = omladí, Wechserfeld. Když žito do ječniště nebo do ovesniště se seje, nazývá se do odmladu síti. Puch. — O., na Slov. = zákvasa. Plk. U pekařů se- škrabky těsta chlebového ze stírky sestrou- hané, vodou rozdělané a v tuhé těsto vy- mísené, což slove o. černý či o. na chléb. O. bílý jest řídké těsto čerstvě udělané z bílé mouky a z kvasnic teplou vodou vy- hřátých, der Dampfel. O. tedy tolik co od- mladěný nátěstek. Us., Dch. — Jg.

190962   Odmlada, y Svazek: 2 Strana: 0293
Odmlada, y, f., polní půda, kde ozim seta byla a do níž opět ozim se zasívá, protože pole ještě dosti bujné jest. Us. Dch.

190963   Odmladek Svazek: 7 Strana: 0054
Odmladek, dku, m. = odmlaď, mladá ratolesť. Nz. Synové tvoji jako odialadczi olivní, novellae olivarum. Ž. wit. 127. 3. — O , dka, m. = potomek. Us.

190964   Odmladek Svazek: 7 Strana: 1343
Odmladek, dku, m. = výsluha hostem při křtinách. Lib. NZ. I. 547.

190965   Odmladěti Svazek: 2 Strana: 0293
Odmladěti, ěl, ční, omladívati, verjüngt werden. Reš.

190966   Odmladí Svazek: 2 Strana: 0293
Odmladí, n. = omlaď.

190967   Odmladiti Svazek: 2 Strana: 0293
Odmladiti, il, zen, ení, odmlazovati, od- mlázeti, el, en, ení = mladé činiti, jung ma- chen. Rána se odmlazuje. Hanka. — Na Slov. = zakvasiti těsto. Plk.

190968   Odmladiti Svazek: 7 Strana: 0054
Odmladiti. Tak sě muožeš o. (omladiti). Výb. I. 1172.

190969   Odmladka Svazek: 7 Strana: 0054
Odmladka, y, f. = obilní přísada, odnož, obmlaz, die Maipflanze. Sl. les.

190970   Odmladky, ů Svazek: 2 Strana: 0293
Odmladky, ů, pl., m. = odmlaď; — sle- hnutí. Na odmladcích býti, in Kindesbett kommen. D. — Odmladky = hody při krti- nách, omladky, křtiny, das Taufmahl. Dej. přines, pošli mi odmladků (výsluhy z těch hodů). Us. (Turn.). — Jg.

190971   Odmladnouti Svazek: 2 Strana: 0293
Odmladnouti, dnul a dl, utí, sich ver- jüngen, aufblühen. — I odmladne tělo jeho. Br. — čím: láskou. Us.

190972   Odmladnouti Svazek: 10 Strana: 0223
Odmladnouti. Kom. Did. 92.

190973   Odmlady Svazek: 7 Strana: 0054
Odmlady, pl., m. = odmladky. Na o. pozvati. Phľd. IV. 20.

190974   Odmlátiti Svazek: 2 Strana: 0293
Odmlátiti, il, cen, cení; odmlacovati, od- mlátívati, abdreschen. — co. Odmlátila žita dvě kopy. Jg. — co komu. Odmlátil mu dluh (mlácenim zaplatil). Jg., Brt.

190975   Odmlátiti co Svazek: 10 Strana: 0223
Odmlátiti co. 1513. Arch. XIX. 208

190976   Odmlázeti Svazek: 2 Strana: 0293
Odmlázeti, vz Odmladiti.

190977   Odmlazování Svazek: 7 Strana: 0054
Odmlazování, n., die Innovation. Sl. ls , Rst. 454.

190978   Odmlazovati Svazek: 7 Strana: 0054
Odmlazovati, vz Odmladiti.

190979   Odmlčení-se Svazek: 7 Strana: 0054
Odmlčení-se, das Verstummen, Schwei- gen. Šbr.

190980   Odmlčeti Svazek: 10 Strana: 0223
Odmlčeti, el, ení. — se k čemu. K zřejmé nepravdě o. se lépe jest časem než odpo- vídati. Fel. 6.

190981   Odmlčeti se Svazek: 2 Strana: 0293
Odmlčeti se, el, ení; odmlknouti se, knul a kl, utí; odmlčovati se = přestati mluviti, počíti mlčeti, verstummen, schweigen. Pán na chvíli se byl odmlčel. Sš. L. 63. — se čeho. Všeho on se odmlčí (mlčením zprostí). Háj. Vz Mlčeni. Č. Toho se mu na ten čas bratr Jan odmlčel. Bl. 81. Všeho se odml- čeli, sie schwiegen zu Allem. Čr. — Lom. — se komu. Neodmlčujž se kvílení mému. Br. — se kde. Po 400 let odmlčel se duch pro- rocký v Israelu. Sš. L. 42.

190982   Odmlčeti se Svazek: 7 Strana: 0054
Odmlčeti se. Knížata o-la se. Č. Kn. š. 94. — o čem. Synoptikové o této cestě do Jerusalema se odmlčují. Sš. J. 81.

190983   Odmlčeti se čeho Svazek: 9 Strana: 0197
Odmlčeti se čeho. O. se všeho odporu (sříci se). Kom. Ohláš. 163.

190984   Odmlčka Svazek: 7 Strana: 0054
Odmlčka, y, f. = zamlčení, aposiopese. Ott. II. 531.

190985   Odmléčiť Svazek: 7 Strana: 0054
Odmléčiť = odstaviti (dítě atd.), abstillen. Slov. Bern.

190986   Odmlk Svazek: 10 Strana: 0223
Odmlk, u, m. = odmlčení. Mark.

190987   Odmlklý Svazek: 2 Strana: 0293
Odmlklý, verstummt, schweigend. Rk.

190988   Odmlknouti se Svazek: 7 Strana: 0054
Odmlknouti se, vz Odmlčeti se.

190989   Odmlniti co Svazek: 7 Strana: 0054
Odmlniti co, entelektrisiten. Kod.

190990   Odmlouvač Svazek: 2 Strana: 0293
Odmlouvač = odmluvač.

190991   Odmlouvačnosť Svazek: 2 Strana: 0293
Odmlouvačnosť, i, f., Neigung zum Widersprechen, der Widerspruchsgeist. Jg.

190992   Odmlouvačný Svazek: 2 Strana: 0293
Odmlouvačný, widersprechend, wider - sprecherisch. Jg. O. žena. Reš.

190993   Odmlouvání Svazek: 2 Strana: 0293
Odmlouvání, n. Widerrede, f., die Ein- rede, das Widersprechen. Berg. Us. Strany přísloví vz: Holeno, Huba, Jazyk, Krám, Přesíknouti, Věděti co.

190994   Odmlouvaný Svazek: 7 Strana: 0054
Odmlouvaný; -án, a, o, bestritten. Lpř. Sl. I. 63.

190995   Odmlouvati Svazek: 2 Strana: 0293
Odmlouvati, vz Odmluviti.

190996   Odmlouvavosť Svazek: 7 Strana: 0054
Odmlouvavosť = odmlouvačnosť. Kos.

190997   Odmlouvavý Svazek: 2 Strana: 0293
Odmlouvavý = odmlouvačný. Jg.

190998   Odmluva Svazek: 2 Strana: 0293
Odmluva, y, f., odmluveni, die Ein-, Gegen-, Widerrede. D. Čiň to bez odmluvy. Šm., Dch. Toho mají oba poslušní býti bez všeho odmluvenie. Rkp. pr. pr. Činiti o-vu. Dch.

190999   Odmluva Svazek: 7 Strana: 0054
Odmluva. O-vu činí Barton na odpor (proti odporu) Jona žida; Proti tomu odpo- vídatelé pomluvu činí na jich odmluvu. NB. Tč. 25., 49., 226.

191000   Odmluva Svazek: 9 Strana: 0197
Odmluva. O vou oživuje se konversace. Sml. IV. 34.