20001   Brynica Svazek: 10 Strana: 0562
Brynica, e, f., řeka v Těšínsku. Vlasť. IV. 39.

20002   Brynknouti na koho Svazek: 5 Strana: 1081
Brynknouti na koho = zkřiknouti, za- řvati. Us. u Jilem.

20003   Brynych Svazek: 9 Strana: 0020
Brynych Ed., biskup královéhrad. a spis. Jub. IV.

20004   Brynych Svazek: 10 Strana: 0026
Brynych Jan Ed., biskup a spis. 1846 až 20. /11. 1902.

20005   Brynych Ed Svazek: 7 Strana: 1206
Brynych Ed., nar. 1846., biskup králo- véhradecký, český spisovatel. Ott. IV. 817.

20006   Brynza Svazek: 1 Strana: 0103
Brynza, vz Bryndza.

20007   Brynza Svazek: 5 Strana: 1081
Brynza, vz Bryndza.

20008   Brynza Svazek: 9 Strana: 0020
Brynza. Slovo to donesli nám páni, my jsme říkali: ovčí sýr. Sbor. č. 4. 57.

20009   Brynzárna Svazek: 1 Strana: 0103
Brynzárna, y, f., komora na sýr, Käse- kammer. Bern.

20010   Brynzař Svazek: 1 Strana: 0103
Brynzař, e, m., sýrař. Käsehändler.

20011   Brynzařiti Svazek: 1 Strana: 0103
Brynzařiti = sýrařiti, mit Käse handeln.

20012   Brynzařka, y, f Svazek: 5 Strana: 1081
Brynzařka, y, f., die Brinsenkäsehändlerin. Šp.

20013   Brynzoch Svazek: 10 Strana: 0562
Brynzoch, a, m. = kdo dělá brynzu. Brt. Sl. 29.

20014   Brysel Svazek: 8 Strana: 0028
Brysel = Brusel. Do Bryslu přijeli. Snm. I. 470.

20015   Brysila Svazek: 5 Strana: 1081
Brysila, y, f. Žlutá b., gelbes Brasilien- holz. Kk. 143. Vz Prysila.

20016   Bryskov Svazek: 1 Strana: 0103
Bryskov, a, m., mě. Breisgau. Plk.

20017   Brysl Svazek: 1 Strana: 0103
Brysl, a, m., Brusel, sla, m., Brüssel, mě. v Belgii. — Bruselský.

20018   Brystlmichlink Svazek: 8 Strana: 0028
Brystlmichlink, u, m., řeznické náčiní, z něm. Věst. opav. 1894. č. 4. 44.

20019   Brýť Svazek: 5 Strana: 1081
Brýť = míchati. Slov. Hdž. Čít. XII. Bradu brijerne, holíme; kašu bryjeme, mie- šame, preto sä menuje bryja. Hdž. Šlb. 32.

20020   Bryťan Svazek: 1 Strana: 0103
Bryťan, vz Britannia.

20021   Bryza Svazek: 9 Strana: 0429
Bryza, y, f. = nějaké jídlo. Slez. Čes. 1. X. 402.

20022   Bryzati Svazek: 5 Strana: 1081
Bryzati, hryznouti. Slov. Prasla do mnä kämeňom, bryzla na mnä plameňom. Chlpk. Sp. 126.

20023   Bryzdanica Svazek: 5 Strana: 1081
Bryzdanica, e, f. = bryndanina. Slov. Ssk.

20024   Bryzg, u Svazek: 5 Strana: 1081
Bryzg, u, m. Slov. B. je od brýzgania. Vz Brýzgati. Hdž. Slb. 39.

20025   Brýzgání Svazek: 10 Strana: 0026
Brýzgání, n. = spílání. Na b. b-ním od- dovídati. Czam. Slov. 267.

20026   Bryzganina Svazek: 10 Strana: 0562
Bryzganina, y, f. = řídké bláto. Phľd. XXIV. 344.

20027   Brýzgať Svazek: 5 Strana: 1081
Brýzgať, bewerfen, besudeln; spílati, schelten. — čím kam. Ba už na to, čo ťa krási, blaží, hanby, hany blatom brýzgavá. Phld. IV. 155., Hdž. Na neprítomného lähko sä dá b. a špintať. Hdž. Větín. 131. — se kde: se v čem = babrati, špiniti se. — B., brýžďžu = tlachati. Val. Brt. D. 201.

20028   Brýzgať Svazek: 10 Strana: 0562
Brýzgať = stříkati. Slov. Phľd. XXIV. 344.

20029   Brýzhanice Svazek: 1 Strana: 0103
Brýzhanice, e, f. Pantsche. Rk.Vz Brýzhati.

20030   Brýzhati Svazek: 1 Strana: 0103
Brýzhati se = v řídkém blátě capati. Dch. — kde: v blátě, Koll., trampeln, pantschen.

20031   Bryzule Svazek: 5 Strana: 1081
Bryzule, e, f. = brysila, prysila. U Po- ličky. Kšá. Na mor. Val. Vck., Brt. D. 201.

20032   Bryžděl Svazek: 9 Strana: 0429
Bryžděl(?), orpus. Rozk. 2638. Vz Gb. Slov. 109.

20033   Bryžděl Svazek: 10 Strana: 0026
Bryžděl, vz Břižděl.

20034   Brýžditi se Svazek: 5 Strana: 1081
Brýžditi se = jasniti se (po bouři, po dešti). Už se zase vybříždilo. U Domažl.

20035   Brz Svazek: 1 Strana: 0104
Brz, u, m., brza, y, f., brzačka, na Slov. = překážka, Hinderniss. — 2. Brz, a, ? = brzký, brzek, St, skl, hurtig, geschwind.

20036   1. Brz Svazek: 5 Strana: 1081
1. Brz, brze = brzo. Na vých. Mor. Brt. D.

20037   2. Brz Svazek: 5 Strana: 1081
2. Brz, u, m. = překážka, závada, das Hinderniss. Bern. V skalných brzěch (hro- madách, spoustách). Leg. o p. Marii v. 56. (Mus. 1855. 532., 1879. 120.).

20038   Brza Svazek: 1 Strana: 0104
Brza, y, f., vz Brz; 2. žilka, prouha v mase, ve dřevě, Maser, Ader im Fleische, im Holze. Bern.

20039   Brza Svazek: 5 Strana: 1081
Brza, y, f., fibra, die Faser. Vz Vlákno. Rst. 401.

20040   Brzáče Svazek: 1 Strana: 0104
Brzáče, ete, n., brzák, a, m., ranoš, brzo narozený. Us. Vz Brzák.

20041   Brzák Svazek: 1 Strana: 0104
Brzák, a, m., chroust. — 2. B. = brzáče, bald nach Der Hochzeit geborenes Kind. — 3. B., brzo uzrávající. Jetel b. Zlob.

20042   Brzák Svazek: 5 Strana: 1081
Brzák, a, m. B-ci = děti, jež dříve de- víti měsíců po svatbě se narodily. Br. — B., u, m. = jarní oves. Us. u Bělohr. Bf.

20043   Brzák Svazek: 10 Strana: 0026
Brzák, a, m. = chroust. U Turn. Šb. D. 29.

20044   Brzánky Svazek: 5 Strana: 1081
Brzánky, dle Dolany, ves u Roudnice. Tk. III. 34.

20045   Brzany Svazek: 5 Strana: 1081
Brzany = Brzánky. Tk. III. 34.

20046   Brzava, y Svazek: 5 Strana: 1081
Brzava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Brzce. Abychom b. běželi. Hus I. 333. Stal se b. s nebe zvuk. ZN. B. vše mine. Št. Kn. š. 152.

20047   Brzce Svazek: 1 Strana: 0104
Brzce, ne za dlouhý čas, hned, bald. V.

20048   Brzda Svazek: 1 Strana: 0104
Brzda, y, f., stroj k zastavení pohybu stroje jiného, ku př. parního vozu, vlaku, něm. Bremse. Vys.

20049   Brzda Svazek: 5 Strana: 1081
Brzda = zarážka, škrtidlo, kolotěž, šupka, zavírka, škrtnice. Šp. Sl. les. B., frenum. Mkl. Etym. 23. B. siloměrná. KP. II. 26., NA. V. 162. B. u turbiny, u vodního kola. Zpr. arch. VI. 9. Vz Brzdka.

20050   Brzda Svazek: 7 Strana: 1206
Brzda Carpenterova. Vz Ott. V. 177.

20051   Brzda Svazek: 8 Strana: 0028
Brzda. O původu slova cf. Gb. H, ml. I. 63. — B. u vozu: fena (luin.), kocour (záp. Mor.), pes, łancúch (Zlín.), sviňa (vých. Mor.), svěra, škrhel (Rožn.), zaháňka (N. Město). Brt. D. II. 446.

20052   Brzda Svazek: 8 Strana: 0536
Brzda, cf. Zdrž (3. dod.).

20053   Brzda Svazek: 10 Strana: 0026
Brzda hydraulická, parní atd. Vz Jind. 8.

20054   Brzda Svazek: 10 Strana: 0562
Brzda páková, šroubová. Nár. list. 1905. 131. 21. Brzgať =: hryzgat. Liptov. Sb. sl. IX. 45.

20055   Brzdař Svazek: 10 Strana: 0026
Brzdař, e, m. = brzdič.

20056   Brzdel Svazek: 7 Strana: 1206
Brzdel, u, m., Bremsrad, v horn. Hrbk.

20057   Brzdění Svazek: 5 Strana: 1081
Brzdění, n., das Bremsen. Zpr. arch. VI. 10. B-ním pohyb mírniti. NA. IV. 155.

20058   Brzdicí Svazek: 5 Strana: 1081
Brzdicí, Bremse-. B. zařízení, přístroj (u jeřábu). Zpr. arch., NA. IV. 5.

20059   Brzdič Svazek: 5 Strana: 1081
Brzdič, e, m., der Bremser. Hř. 3., NA. IV. 215.

20060   Brzdidlo Svazek: 8 Strana: 0536
Brzdidlo, a, n. KP. VIII. 408.

20061   Brzdina Svazek: 7 Strana: 1206
Brzdina, y, f. = čelisť, kopyto brzdy, Bremsbacke, f Hrbk.

20062   Brzditi Svazek: 1 Strana: 0104
Brzditi, oni -dí, brzď, dě (íc), il, ěn, ění = pohyb stroje brzdou staviti, Bremsen. Vz Brzda. — co: vlak. Vz Bremsen.

20063   Brzditi Svazek: 5 Strana: 1081
Brzditi = škrtiti, zastaviti, zaraziti. Us.

20064   Brzdivý Svazek: 8 Strana: 0028
Brzdivý. B. účinek noh. Kurz. Z říše vědy. II. 4.

20065   Brzdka Svazek: 5 Strana: 1081
Brzdka, y, f.= malá brzda, šupka. U Hořic. Hk.

20066   Brzdový Svazek: 1 Strana: 0104
Brzdový. B. kolo. Bremsrad. Rk.

20067   Brzdový Svazek: 5 Strana: 1081
Brzdový, Bremse-, Schleif-. B. dynamo- metr, ZČ. I. 272., kotouč, Zpr. arch. X. 22., špalíček, Schleifstöckel, válec, -walze, táhlo, -zug, klika, -kurbel. Pdl. exc.

20068   Brzdžiti se Svazek: 8 Strana: 0028
Brzdžiti se. Malé dietě sa brzdží, pořád je zaslintošené. Slov. Čes. 1. V. 160.

20069   Brze Svazek: 5 Strana: 1081
Brze, vz Brz, 1.

20070   Brzečka Svazek: 5 Strana: 1081
Brzečka, y, f. = malá brza. Bern.

20071   Brzečku Svazek: 5 Strana: 1082
Brzečku = brzečko. Slov. Tam ju najdem b. Sb. sl. pa. II. 1. 101.

20072   Brzejší Svazek: 1 Strana: 0104
Brzejší, od neužívaného brzý, Ssav., früher.

20073   Brzek Svazek: 1 Strana: 0104
Brzek, vz Brzký.

20074   Brzek Svazek: 5 Strana: 1082
Brzek, zku, m. = mandel, hrbka, die Mandel. Sl. les.

20075   Brzeľ Svazek: 5 Strana: 1082
Brzeľ, a, m. = brzlík. Slov. Ssk.

20076   Brzelka Svazek: 8 Strana: 0028
Brzelka, y, f. = barvivo na vejce (Zábř.). Brt. D. II. 297. Cf. Prysila.

20077   Brzenín Svazek: 9 Strana: 0429
Brzenín, a, m. = obyvatel brd. Vz Gb. Slov. 109.

20078   Brzeť Svazek: 1 Strana: 0104
Brzeť, i, f., žíla v dříví, Flader. Rk. Vz Brza,

20079   Brzglý Svazek: 5 Strana: 1082
Brzglý. Nabrzglé, navrzglé mléko = na- vinulé, jež počíná kysati. Mor. Brt. D. 201.

20080   Brzgnút Svazek: 5 Strana: 1082
Brzgnút = brzditi. Na Val. Brt. D. 64.

20081   Brzgoniti Svazek: 5 Strana: 1082
Brzgoniti = maškrtiti. Slov. Bern.

20082   Brzhod Svazek: 5 Strana: 1082
Brzhod, u, m , os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

20083   Brziačä Svazek: 5 Strana: 1082
Brziačä, ata, n., das Frühkind. Slov. Ssk.

20084   Brzice Svazek: 5 Strana: 1082
Brzice, dle Budějovice, Brsitz,, ves u Jaro- měře. Blk. Kfsk. 707., Sdl. Hrd. II. 275. - B. = brzlík. Slov. Sak.

20085   Brzičko Svazek: 5 Strana: 1082
Brzičko, sehr bald. Vz Brzo. Dch.

20086   Brzičky Svazek: 5 Strana: 1082
Brzičky, pl., f. = brza. Slov. Ssk.

20087   Brzíčký Svazek: 5 Strana: 1082
Brzíčký, vz Brzký.

20088   Brzina Svazek: 5 Strana: 1082
Brzina, y, f., die Eile; die Milz. Slov. Ssk.

20089   Brzinko Svazek: 5 Strana: 1082
Brzinko, sehr bald. Dch.

20090   Brziti Svazek: 5 Strana: 1082
Brziti, il, ení = náhliti. Slov. Ssk.

20091   Brzko Svazek: 1 Strana: 0104
Brzko, v brzce, Br., v brzku. V brzce se to stane, Ros., bald.

20092   Brzko Svazek: 5 Strana: 1082
Brzko, vz Brzo.

20093   Brzkomroucí Svazek: 10 Strana: 0026
Brzkomroucí. Msn II. 13.

20094   Brzkomřivý Svazek: 7 Strana: 1206
Brzkomřivý. baldsterbend. Lpř.

20095   Brzkonohý Svazek: 5 Strana: 1082
Brzkonohý = rychlonohý, schnellfüssig. B. Achilleus. Plk. Vz Brzkosť.

20096   Brzkosť Svazek: 1 Strana: 0104
Brzkosť, i, f., rychlosť, Schnelligkeit. V brzkosti jsme staří. Štele.

20097   Brzkosť Svazek: 5 Strana: 1082
Brzkosť. B. (= rychlosť) oka, mženie. Krist. I. a. Nebesa velikú b-stí pohnú se. ZN. V b-sti je zbili. Bü. A tak často se na- hodí, že někam v brzkosti mysli z toho přijde, že . . . Št. Kn. š. 6. (36.). Vz Prač- kový.

20098   Brzkosť Svazek: 9 Strana: 0020
Brzkosť, i, f. Hus. Er. I. 21.

20099   Brzkosť Svazek: 10 Strana: 0026
Brzkosť, i f. Protož na brzkosť zjed- navše potřeby na cestu. Kar. 61.

20100   Brzký Svazek: 1 Strana: 0104
Brzký, brzek, zka, zko; komp. brzší, brzejší, brzčejší; brzičký, brzoučký, brzounký = rychlý, náhlý, jäh, schnell, baldig, früh. Jg. Brzký čas to ukáže. Ros. B. uvážení. Har. V brzkém čase, v brzkých nemnohých Dnech. V. B. posel, konec, uvážení, porod, smrť. Jg. — v čem. Aby brzký nebyl na- lezen v přísné spravedlnosti (=náhlý,kvapný). Solf. — čím. Nebuď brzek řeči. Tkadl.

20101   Brzky Svazek: 1 Strana: 0104
Brzky utěšenie minulo, Hus, schnell.

20102   Brzký Svazek: 5 Strana: 1082
Brzký. Brzkým krokem se brachu. B0. Brzky nohy jich, veloces. Ž. wit. 13. 3. Blízko jest clen boží veliký, blízký a brzký velme. Hus II. 13. Čas, v kterém jsi, jest tak malý a brzký, že jakž brzo přijde, tak brzo mi- nul. Št. Kn. š. 174. — v čem. Neroď brzký neb popuzený býti v svém jazyku. Hus 1. 255. — k čemu. B. k mluvení a zpozdilý k slyšení. Hus III. 110. Buď brzek k slyšení a pozdní k hněvu. NZ.

20103   Brzký Svazek: 8 Strana: 0028
Brzký. Brzek k smrti. Hus. E. 3. 140.

20104   Brzký Svazek: 9 Strana: 0020
Brzký. B. dílo = jež se brzo, nedlouho po něčem koná. Nestavuj (červené nemoci) do třetieho dne, neboť brzké stavenie (ne- moci) vpudí nemoc ? srdci. Maš. ruk. 207b.

20105   Brzký Svazek: 10 Strana: 0026
Brzký za Brzký v I. 104. polož před Brzký.

20106   Brzlák Svazek: 5 Strana: 1082
Brzlák, a, m. = brzák. Šm.

20107   Brzle Svazek: 7 Strana: 1206
Brzle, e, f., inanis. zastr. Rozk.

20108   Brzle Svazek: 9 Strana: 0429
Brzle, nějaký keř. Vz Gb. Slov. 110.

20109   Brzlice Svazek: 5 Strana: 1082
Brzlice, e, f., glandula thyreoidea, žláza krční, die Schilddrüse. Vz S. N. IX. 1199., Brzlík, Slov. zdrav. 41.

20110   Brzlice Svazek: 9 Strana: 0429
Brzlice, ovoce keře brzle. Vz Gb. Slov. 110.

20111   Brzlík Svazek: 1 Strana: 0104
Brzlík, u, m., něm. Brustdrüse, žláza na průdušnici umístěná, snad z něm. Briesel. Mz. 120.

20112   Brzlík Svazek: 5 Strana: 1082
Brzlík = brzlice. Nz. B-ky s karfiolem, s lanýži, slaninou protáhnuté, smažené, se šparglem, zadělávané. Hnsg.

20113   Brzlík Svazek: 7 Strana: 1206
Brzlík, thymus. Cf. Ott. IV. 820. Hlíza b-ku, Thymusabsoess, nádory b-ku, -ge- schwülste, novotvary b-ku, -neubildungen, zánět b-ku, thymitis, (hlivový, gummosa, hnisavý, purulenta, příjičný, syphilitica). Ktt. exc.

20114   Brzlíkový Svazek: 5 Strana: 1082
Brzlíkový, Briesel-. B. puding, polívka. Šp.

20115   Brzlíkový Svazek: 7 Strana: 1206
Brzlíkový, thymicus.

20116   Brzlina Svazek: 1 Strana: 0104
Brzlina, y, f. = slezina, die Milz. Na Slov.

20117   Brznění Svazek: 5 Strana: 1082
Brznění, n., die Pantsche, Pantscherei. Slov. Ssk.

20118   Brznice Svazek: 5 Strana: 1082
Brznice, e, f.. Perschling, řeka v Rakou- sích. Šb. L. 1. 40.

20119   Brzník Svazek: 7 Strana: 1206
Brzník, a, m. = brzák chroust Šb. D. 29.

20120   Brzniti Svazek: 5 Strana: 1082
Brzniti, il, ěn, ění, pantschen, sudeln. Slov. Ssk.

20121   Brzo Svazek: 1 Strana: 0104
Brzo, brzy, brzko, brzce, brzičko, brzíčko, brzičky, brzoučko, komp. brž, jehož se neužívá, nýbrž: dřív, dříve, dřívěji, spíš, spíše = prudko, záhy, v brzce, hned, rychle, snadně, bald, alsbald, gleich, flugs. Jg. Půjdu brzy spat. Z vlka nebrzo bude oráč a ze zemana žák. Drž se starých rady, nedojdeš brzo vady. Plk. Přijdu brzy domů. Us. Jakž brzo do- konal tu řeč. V. Brzo nastávající = blízký. V. Velmi brzo. Us. To se brzo nestane (stran pořekadel vz : Chléb, Voda). Brzo z jara. Us. — Brzo-brzo, bald-bald. Brzo mne chválí, brzo mne haní. Us. — Brzo potom, kurz hernach. Brzo po novém měsíci. Byl. — B. = příliš brzo, před časem, frühzeitig, allzu- früh. Brzo mi přišel. Brzo narozený. Ros.

20122   Brzo Svazek: 5 Strana: 1082
Brzo. Mkl. Etym 11. Oženil bych se br- zičko, ale mám peněz maličko. Sš. P. 670. (190.). Na brze tu byl. Us. Tč. Cf. Brzký. Sejdi brzo. BO. Tak brzy na to nezapomenu. Us. A když jeho brzo zazřiechu. Pass. 14. stol. Vstaň brzo. GR. Už bylo brzo na den. Us. Obraťte sě a zastyďte sě velmi brzo. Ž. wit. B birzo. Ž. wit. 36. 2. Ne tak brzo král rozkáza. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd. 36.). A ten člověk Kristus jest Bóh a jakž sej' brzo počal, tak brzo Bóh i člověk. Št. Kn. š. 19.

20123   Brzo Svazek: 7 Strana: 1206
Brzo = skoro; skoro je tam = časně. Val Slavč. 12.

20124   Brzo Svazek: 9 Strana: 0429
Brzo = skoro. B. každý mjéł jakési to ovůcko. Val. Čes. 1. X. 375.

20125   Brzo Svazek: 10 Strana: 0026
Brzo = rychle. Ta noha běží b. jako pták. Luc. 50.

20126   Brzobohatý Svazek: 5 Strana: 1082
Brzobohatý Frant. Vz Tf. H. 1. 130.

20127   Brzobohatý Svazek: 8 Strana: 0028
Brzobohatý, Brzybohatý, ého, m., os. im. Kbrl. Dmžl. 22.

20128   Brzobohatý Svazek: 10 Strana: 0562
Brzobohatý Konst., spis.

20129   Brzomoudrý Svazek: 5 Strana: 1082
Brzomoudrý (mnohomoudrý) nedobře mudruje. Č. M. 208.

20130   Brzon Svazek: 5 Strana: 1082
Brzon, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

20131   Brzonn Svazek: 5 Strana: 1082
Brzonn, a, m., trachypetes, der Fregatt- vogel. Šm.

20132   Brzorád Svazek: 5 Strana: 1082
Brzorád, a, m., os. jm.

20133   Brzorád Svazek: 8 Strana: 0028
Brzorád, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

20134   Brzorád Svazek: 10 Strana: 0026
Brzorád Ed. dr., advok., říš. poslan., 1857. - 18. /11. 1903. Vz Nár. list. 1903. č. 315. —317. a jiné listy z též doby.

20135   Brzosej Svazek: 9 Strana: 0020
Brzosej, e, m. Hospodář B. (který záhy seje). Fisch. Hosp. 213.

20136   Brzosť Svazek: 1 Strana: 0104
Brzosť, i, f., GeschwinDigkeit. Šla s b-sti či s chvátáním. Hus.

20137   Brzota Svazek: 5 Strana: 1082
Brzota, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

20138   Brzotice Svazek: 5 Strana: 1082
Brzotice, dle Budějovice, Brzotitz, ves u Dolních Kralovic. Arch. I. 532., Tk. I. 406., 408., III. 73., Blk. Kfsk. 900.

20139   Brzoučko Svazek: 5 Strana: 1082
Brzoučko. Vz Brzo.

20140   Brzoučký Svazek: 5 Strana: 1082
Brzoučký, vz Brzký.

20141   Brzounko. Dšk Svazek: 10 Strana: 0026
Brzounko. Dšk. Km. 34.

20142   Brzounký Svazek: 5 Strana: 1082
Brzounký, vz Brzký.

20143   Brzovatina Svazek: 1 Strana: 0104
Brzovatina, y, f., Fladerholz. Rk.

20144   Brzovatý Svazek: 1 Strana: 0104
Brzovatý, aderig, maserig, vz Brza. B. dřevo. Bern.

20145   Brzovatý Svazek: 5 Strana: 1082
Brzovatý, maserig. Vz Brza. Slov. Bern.

20146   Brzozov Svazek: 5 Strana: 1082
Brzozov, a, m. Br. z B-va Valent. † 1570. Jir. Ruk. I. 104.

20147   Brzší Svazek: 10 Strana: 0026
Brzší. Pass. Vz Brzký.

20148   Brzúčko Svazek: 5 Strana: 1082
Brzúčko. Vz Brzo. Sš. P. 436.

20149   Brzula Svazek: 5 Strana: 1082
Brzula, y, f., das Blauholz. U Místka. Škd. — B., os. jm. Sl. let. II. 236. Vavro (Vavřinec) B. z Ľubietovej, strach a hrôza Turkom. Č. Čt. I. 227.

20150   Brzúnečko Svazek: 5 Strana: 1082
Brzúnečko = brzoučko. Mor. Brt. D.

20151   Brzvany Svazek: 5 Strana: 1082
Brzvany, dle Dolany, Weberschan ves u Postoloprt.

20152   Brzve Svazek: 5 Strana: 1082
Brzve, pl., ves u Únoště. Janek Roky- canský, seděním na Brzvech. Arch. II. 456 , Tk. II. 533., IV. 170.

20153   Brzy Svazek: 1 Strana: 0104
Brzy, vz Brzo.

20154   Brzý Svazek: 1 Strana: 0104
Brzý; brz, a, o, vz Brzký.

20155   Brzý Svazek: 10 Strana: 0026
Brzý = rychlý. B. posel. Alx. V. 942.

20156   Brzymej Svazek: 8 Strana: 0028
Brzymej, e,m., smyšlené jm. Vrch. V. 11.241.

20157   Brž Svazek: 1 Strana: 0104
Brž, brže, jest komparativní tvar oD brzo = rychleji, spíše, raději, schneller, geschwin- Der, eher. Ale to brž vězte. Št. Vz Kat. 3123., 3287. Nejsme sami, mnoho brž máme bratří. Kom. — Přivazuje se zhusta k spoj- kám: alebrž, anobrž, abrž, nébrž, ja, viel- mehr, sondern, když výraz předcházející opravujeme. Vz Ale, 9., 10. Kat. 3269. Není zlato lepší než ctnosť, ani jest brž rovné ji. Jel. Vz jednotlivá ona slova. — Zk. — Brž co jsem chtěl říci V Us. (u Turnova). B. také = také k tomu. V. — B., v brzce, hned. Kat. 681. I mohlo by se b. státi. Alx.

20158   Brž Svazek: 5 Strana: 1082
Brž. Na konci za Alx. přidej: Výb. I. 1098. 26. Nebylať by manželství čistota, ale b. (spíše) nečistota; A ďábel od nich ne- bude vyhnán, ale b. přivázán k nim bude. Št. Kn. š. 90., 93. (139., 216).

20159   Bržďálka Svazek: 5 Strana: 1082
Bržďálka, y, f. = zvárnice, uvařená žin- čice spodní; svrchní se smetanou slove urda. Na mor. Val. Vck., Brt.

20160   Brže Svazek: 5 Strana: 1082
Brže, vz Brž. Přiňď brže než včera. Ostrav.

20161   Bržec Svazek: 9 Strana: 0429
Bržec, žce, m. = chyška, zdrobn. brb. Vz Gb. Slov. 111.

20162   Bržek Svazek: 1 Strana: 0104
Bržek, vz Brh.

20163   Bržický Svazek: 5 Strana: 1082
Bržický, ého, m., os. jm Mor. Šd.

20164   Bržín Svazek: 5 Strana: 1082
Bržín, a, m., Wirschin, ves u Manetína. PL., Blk. Kfsk. 1289.

20165   Bržišče Svazek: 9 Strana: 0429
Bržišče, e, n., z brh = hnízdo, doupě. Vz Gb. Slov. 111.

20166   Bržle Svazek: 10 Strana: 0026
Bržle v. brzle. Mš. Slov.

20167   Bržlen Svazek: 5 Strana: 1082
Bržlen, u, m. = zimozelen. Slov. Ssk.

20168   Bržok Svazek: 5 Strana: 1082
Bržok, žku, m. = bržek. — B., runder Hühnerkorb. Slov. Ssk.

20169   bř Svazek: 10 Strana: 0022
bř m. vř: břískať m. vřískati, pobříslo. Vých. Čech. a j. Šb. D. 21., 25.

20170   Břaclav Svazek: 8 Strana: 0023
Břaclav, Břecislav, Břeclav. Reg. III., Pulk. 142. a. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 104.

20171   Břačislav Svazek: 5 Strana: 1046
Břačislav, a, m. = Břetislav. Dal. 183., 184., Pal. Rdh. I. 118.

20172   Břachta Svazek: 1 Strana: 0088
Břachta, y, f., mazanice, bláto, břečka. Až sníh sejde, bude hodná b. Us.

20173   Břak Svazek: 1 Strana: 0088
Břak, u, m. = břek. Na Mor. Brt.

20174   Břak Svazek: 5 Strana: 1048
Břak, u, m. = druh, die Gattung, Art. Hrušky trojího břaku. Mor. Brt. D. 200. — B. = brak, der Ausschuss. Ib.

20175   Břakyně Svazek: 1 Strana: 0088
Břakyně, e, f., ovoce břaku, vz Břak. Brt.

20176   Břakyně Svazek: 8 Strana: 0023
Břakyně, vz Brak (3. dod.).

20177   Břana Svazek: 5 Strana: 1049
Břana, y, f., řeka v severozáp. Moravě. Km. 1885. 11

20178   Břáňati Svazek: 5 Strana: 1049
Břáňati jest intensivum slovesa břinkati. Mor. Brt. D. 158. Břáňá penězi, ostruhami, řetězem. Brt. v Mtc. 1878. 30., D. 200., Vck., Šd. Zvon břáňá (silně zvučí). Vck. Krávy bečíja, svině kvičíja, ovečky v košáře břá- níja (bečí). Pk. Ps.

20179   Břančať Svazek: 10 Strana: 0023
Břančať = silně mečeti (o jehňatech); pla- kati. Val. Čes. 1. XII. 188. Jehňata břančaly. Ib. 273.

20180   Břančeti Svazek: 5 Strana: 1050
Břančeti, el, ení = břinčeti. Vz Brnčeti. Pořád do uší břančí (jinde říkají: vrančí, vrangá = jazykem břinčí, vřeští). Na již. Mor. Dítě, kočka břančí. U Kojetína. Bkř.

20181   Břank Svazek: 5 Strana: 1051
Břank, u, m. = břink, zvuk věci kovové, peníze, zvonku, poháru ap., der Klang. Ukaž, jaký to má b. Na již. Mor. Brt.

20182   Břaňkati Svazek: 10 Strana: 0023
Břaňkati. Sedlák sobě břaňká (o žních). Brt. P. n. 538.

20183   Břas Svazek: 5 Strana: 1052
Břas, a, m. (vz Brasy), samota u Rokycan.

20184   Břasa Svazek: 7 Strana: 1202
Břasa, y, f. = vřes. Chodsky. List. fil. 1891. 35.

20185   Břaslav Svazek: 5 Strana: 1052
Břaslav, a, m. z: Břačislav. Bž. 48.

20186   Břasy Svazek: 5 Strana: 1052
Břasy, dle Dolany, tovární a poštovní místo u Rokycan. Dch. Cf. Břas, S. N., KP. IV. 608.

20187   Břatka Svazek: 9 Strana: 0428
Břatka, y, f. = báně na peří. Př. star. III 80.

20188   Břcie Svazek: 8 Strana: 0025
Břcie = brzce. Gen. 17. 16. — Gb. H. ml. I. 349.

20189   Břecinek Svazek: 8 Strana: 0025
Břecinek, nku, m., vz Břak (3. dod.).

20190   Břeclav Svazek: 1 Strana: 0094
Břeclav, i či Břeclava, y, f., Lundenburg, mě. na Mor., vz Břetislav. Zlob. — Břeclavský; Břeclavan.

20191   Břeclav Svazek: 5 Strana: 1062
Břeclav. Vynech Břeclava. Strany sklo- ňování vz Boleslav. Starší tvary: Bračislava, Brečislava, Bračislav, Bretislav. Jir. v Osv. 1886. 916. V B-vi takto psávali cestovní pasy: Tento žid jede do Vídně. N. N. pud- mistr. Cf. S. N., Tk. IV. 723.

20192   Břeclav Svazek: 8 Strana: 0025
Břeclav. Také užívají tvaru B-va. List. lil. 1895. 322.

20193   Břeclavský Svazek: 5 Strana: 1062
Břeclavský, ého, m., os. jm. Vz Žer. Záp. II. 181.

20194   Břeč Svazek: 7 Strana: 1203
Břeč (brzecz), prilla, zastr. Pršp. 34. 23.

20195   Břěč Svazek: 9 Strana: 0428
Břěč(?), e, f. = břečka? prilla. Pršp. 823. Vz Gb. Slov. 100.

20196   Břečadlo Svazek: 5 Strana: 1062
Břečadlo, a, n., v hodinách, der Schaller. Plk.

20197   Břečák Svazek: 5 Strana: 1062
Břečák, u, m. = vinná břečka, mest (mustum). Vinaři vytlačují šťávu čeřenem, která mest či b. slove. Kom.

20198   Břeče Svazek: 1 Strana: 0094
Břeče, e, f., šťáva stromová. Us. Baumsaft.

20199   Břečeti Svazek: 1 Strana: 0094
Břečeti, brečeti, ím, 3. pl. čí, e (íc), el, ení = jako koza, ovce křičeti, bečeti, meckern, blöken. Koza břečí, brečí. D. — B. = vře- štěti (plaerren). To dítě pořád břečí. Us. Nechajť jiný břečí, ty mlč. Výb. I. — B. = břinčeti, břinkati, klirren. Kde tvé střiebro břeči? Rozm. Duše s těl.

20200   Břečevné Svazek: 10 Strana: 0024
Břečevné, ého, n., v pivovárech. Aby dávali na pomoc také b. Boč. exc. (1495 ).

20201   Břečička Svazek: 5 Strana: 1062
Břečička, y, f., vz Břečka.

20202   Břečka Svazek: 1 Strana: 0094
Břečka, břečička, y, ť. B. hustá, pivná, vinná, švestková, medová, z hrušek (Maisch, Most, Tunke). Jg. — 2. B. = brynda, špatný nápoj, Jauche. To pivo je pravá břečka. Sych. — 3. Slabá kořalka.

20203   Břečka Svazek: 5 Strana: 1062
Břečka, die Brühe, Meische, das Nachbier. B. studená, teplá, kamencová, die Alaun- brühe; chladič na břečku, der Brühenkühler. Šp. B. pro koně, die Pferdebrühe. Dch. Náhon na břečku, vydělávání břečkou, die Brühgerbung. Šp. Na cestě byla po dešti samá b. Us. Tč. Břečkojem, jmu, m., der Brühensammler. Šp.

20204   Břečka Svazek: 7 Strana: 1203
Břečka, y, m. = brečák, rozplakaný. CT. Tkč

20205   Břečka Svazek: 10 Strana: 0024
Břečka, y, f., braxina, Bob. hex. 2., Rozk. P. 1742, brasia. Bhm. hex 650. (Mš. Slov. ).

20206   Břečkov Svazek: 5 Strana: 1062
Břečkov, a, m., Fröschau, ves u Vranova na Mor. Břečkový, Brühen-. B. kanál, průtok. Šp.

20207   Břečkový Svazek: 9 Strana: 0018
Břečkový. B. káď (pivní). 1490. Arcli. XVI. 347.

20208   Břečlavý Svazek: 9 Strana: 0018
Břečlavý. B. dítě (vřeštivé). Hoř. 157.

20209   Břečovna, y Svazek: 5 Strana: 1062
Břečovna, y, f., v pivováře, die Maisch- kufe. Sl. let. III. 79.

20210   Břečták Svazek: 5 Strana: 1062
Břečták, u, m. = břečtan. Mllr. 52.

20211   Břečťák Svazek: 9 Strana: 0018
Břečťák, u, m. = zakyslé mléko. Jižní Čechy. Kub. L. f. 1900. 357.

20212   Břečtan Svazek: 1 Strana: 0094
Břečtan, u, m., Epheu, hedera (blušť, ličok, poponec); šp. břečťan. B. srdčitý, vi- sutý, nachýlený, hroznatý. Jg. B. mu na mysli leží = baží po slávě (b. jakožto zna- mení slávy). Sych.

20213   Břečtan Svazek: 5 Strana: 1062
Břečtan, edera. Byl. 15. stol. Cf. Mkl. Etym. 21. B., briechtan, edera nigra; briechtan, pervinca. 14. stol. Břiečtan. BO. Vz Rstp. 772., Schd. H. 283., 313., Sbtk. Rostl. 41., Slb. 563., Rosc. 159., Kram. Slov. 47., Čl. 55., Čl. Kv. 349., FB. 95., Kk. 199., Mllr. 52. Jakž se b. vždy zelená. Alx. Anth. I. 3. vyd. 35.

20214   Břečtan Svazek: 8 Strana: 0025
Břečtan. Vz Ott, X. 1017.

20215   Břečtanec Svazek: 5 Strana: 1062
Břečtanec, nce, m., der mit Epheu ge- schmückte. Slov. Ssk.

20216   Břečtaní Svazek: 8 Strana: 0025
Břečtaní. Jako b. k révě se pne. Zbrt, Tan. 317.

20217   Břečtanice Svazek: 5 Strana: 1062
Břečtanice, e, f., v math., die Cissoide (cissoida), Epheulinie. Nz., Ssk., NA. V. 45.

20218   Břečtanolistý Svazek: 9 Strana: 0018
Břečtanolistý. B. rostlina. Wet. 70.

20219   Břečtanonosič Svazek: 5 Strana: 1062
Břečtanonosič, e, m., der Epheuträger. Lpř.

20220   Břečtanoví Svazek: 1 Strana: 0094
Břečtanoví, n., mnoho břečtanův. Epheu- gestľäuch.

20221   Břečtanovina Svazek: 5 Strana: 1062
Břečtanovina, y, f. = šťáva prýštící se z kmene břečtanu. S. N. III. 694., I. 879.

20222   Břečtanovitý Svazek: 1 Strana: 0094
Břečtanovitý, cpheuartig. Jg.

20223   Břečtanovitý Svazek: 5 Strana: 1062
Břečtanovitý, epheuartig. B. rostliny, araliaceae. Nz., Slb. 362., Kk. 199., Rosc. 159.

20224   Břečtanový Svazek: 1 Strana: 0094
Břečtanový. B. voda, Čern., olej, Bern., věnec, Rváč., korbelík, V., ovoce. Reš.Epheu-.

20225   Břečtanový Svazek: 5 Strana: 1062
Břečtanový. B. nádoba, pohár, Lpř., věnec. Alx. Anth. Jir. 3. vyd. 35.

20226   Břečtanový Svazek: 9 Strana: 0428
Břečtanový, Epheu-. Vz Gb. Slov. 100.

20227   Břečtanový Svazek: 10 Strana: 0024
Břečtanový. B. krajky. Vz Krajky.

20228   Břečtany Svazek: 10 Strana: 0561
Břečtany = potůčky vody tekoucí po oknech. Šum. Rgl.

20229   Břečtoun Svazek: 10 Strana: 0024
Břečtoun, a, m. — vřešťoun. Dšk. Km. 18.

20230   Břečtreň Svazek: 5 Strana: 1062
Břečtreň, ě, m. = břečtan. Slov. Rr. Sb., Let. Mt. S. X. 1. 48. Ale i na Slov mají také: brečtan.

20231   Břed Svazek: 1 Strana: 0094
Břed (vřed), u, m. = psotnik. Na Slov.

20232   Břed Svazek: 5 Strana: 1062
Břed. — B. = vřed. Ve vých. Čech., na Zlinsku atd. Jir., Brt, Kb. — B. = padoucí nemoc, die hinfallende Krankheit. B. ho zaťal. Mor. Brt. v Mtc. 1878. 31.

20233   Břed Svazek: 8 Strana: 0025
Břed m. vřed. Dšk. Jihč. I. 24.

20234   Břed Svazek: 9 Strana: 0018
Břed = vřed, psotník. Léčení ho (lidové) vz v Hoř. 100., Čes. 1. VIL 123., Mus. ol. XII. 142. — V. Nezebraný v. = dítě pořád plačící n. křičící. Mus. ol. 1898. 101.

20235   Bředano Svazek: 10 Strana: 0024
Bředano, a, n. = vřeteno. Dšk Km. 15.

20236   Bředati Svazek: 5 Strana: 1062
Bředati = břednouti. — kde. Pasák v blátě bředal. Mor. Kld. 107.

20237   Bředil Svazek: 5 Strana: 1062
Bředil, a, m. = břidil, der Pfuscher. Kos. Ol. I. 19.

20238   Bředina Svazek: 1 Strana: 0094
Bředina = ředina.

20239   Bředisko Svazek: 7 Strana: 1203
Bředisko, a, n., vz Vřed. (2. dod.).

20240   Bředitel Svazek: 5 Strana: 1062
Bředitel, e, m. = bředil. Kos.

20241   Bředlavý Svazek: 10 Strana: 0024
Bředlavý. B. nátcha. Čes. 1. XIII. 91.

20242   Bředmo Svazek: 10 Strana: 0024
Bředmo = bředa, watend. Rybáři b. v řece své řemeslo provozují. Šb. Vys. Mýto. 1845. 4

20243   Břednouti Svazek: 5 Strana: 1062
Břednouti, dnul a dl, utí = bředati, břísti. Kmen břed přestupuje na Mor. do třídy druhé. Brt. D. Vz Břísti.

20244   Bředovitý Svazek: 9 Strana: 0018
Bředovitý. B. člověk = kterého trápí psotník. Na Vyzov. Mus. ol. XII. 142. Cf. předchaz. Břed.

20245   Bředovitý Svazek: 10 Strana: 0561
Bředovitý = padoucnicí stížený. Brt. Sl. 25.

20246   Bředovka Svazek: 1 Strana: 0094
Bředovka, y, f. = brukev. Kohlrübe.

20247   Bředovský Svazek: 10 Strana: 0024
Bředovský. B. ulice v Praze, dříve Ange- lová, pak Bosákova. Dol. Pr. 511.

20248   Bředslava Svazek: 5 Strana: 1062
Bředslava, vz Břeclav. — B. Stará, Altenmarkt, ves u Břeclavě.

20249   Bředu Svazek: 5 Strana: 1062
Bředu, vz Břísti.

20250   Břeh Svazek: 1 Strana: 0094
Břeh, u, m.; břežek, žku, břížek, břízek. Brěgl·. Ufer, Gestade. Sr. řec. g?????, lat. frango. Schl. Poříčí. B. řeky, mořský. Vyvi- nutí, rozvinutí břehu, členitosť břehu. Küsten- gliederung. Š. a Ž. U rybníka: hráz, podmok. Místo podlé břehu: pobřeží, nábřeží. Voda břeh podemlela, podbiła, podebrala. Drž se břehu, nechceš-li utonouti; Podemlenému (podervanému) břehu nevěř. Šp. Voda mezi břehy běží. Kom. Voda přes břehy teče; ven z břehů vystupuje. V. Břehu se chytati. Us. Ku břehu se plaviti, Us., připlouti, Kom., přistaviti. Us. Na b. vystoupiti. Vrat. Od břehu odpíchati, odbíjeti, odstrčiti, plaviti, odplaviti se. Jg. Loď na břeh vytáhnouti. Tichá voda břehy bere (podrývá, láme, podmílá, ryje, podmývá), prudká pak přeci se běží. Prov. Nad samým břehem státi. Us. By se břehu chytil, vše se s ním trhá, (nic se mu nedaří), Vz Neštěstí. Lb., Jg. Již jsem na břehu! (== již rozumím! už jsem doma, již to vím; 2. již jsem na místě bez- pečném). Vz Vtipný. Lb., Č., Jg. Nešťastný by se břehu chytil, i ten se s ním utrhne (trhá). Č. Jest všechen tak z brku vyražen, by se břehu chytil, i ten se s ním utrhne. (Vz Neštěstí.) Č. Dvou břehů se drží (je ramenář. Vz Sedlo, Stolička.) Č. Rád by na něj břehu urynul. (Vz Nenávisť.) Č. Tichá voda břehy bere. Us. Břehy orati = marnou práci konati. V. Kdo se dvou břehův drží, oba se s ním snadno utrhnou. Pk. Do břehu jiti, jeti = do kopce. Us. na Mor. Brt.

20251   Břeh Svazek: 5 Strana: 1063
Břeh = rozhraní mezi vodou a souší. Blř. B. vůbec kraj zemní podlé vod. Rst. 401. Cf. Mkl. Etym. 10. B. potoční, pořičný. Sl. les. S obú stran břehové a bahna a luhy. BO. Tu na břeh z korábi vyšed, kázal. Pass. mus. 375. Stavba, opevnění, poškození, krytí, ošlahounování (Randbewurstung) břehu. Sl. les. Tajuplný b. věčnosti. Vrch. Žito je jako b. (husté). Us. Msk. Modli se a vesluj ku břehu. Šd. Kdo dva břehy v ráz chce chytať, daleko uplyne. Mor. Tč. Nepřítel smířený a b. podemlený. Lpř. Koupaje se drž se břehu. Bž. — B. Břehy vrypu. ZČ. I. 25. — B. = malý svah, kopec. U Uh. Hradiště a j. Tč. V Záluží, u Hořovic a j. Váleti se s břehu Nemohł vyjet do břeha; běžéł dolů břehem; je tam do břeha. Brt. v Mtc. 1878. 31., Brt. D. 201. Až (ať) ta nevyvátí do břehu. Mor. Brt. v Km. 1886. 360. Jedouce (z Uh. Hra- diště) do Hluku pojedeme břehem. Us. Tč — Pozn. Význam ripa, das Ufer, je podružný a vyvinul se z významu hora, vrch. Listy filolog. 1885. 288. — B., pole u Troubelic a j. Pk., Brt. — B., portus, der Hafen, přístav. I přivedl je ku břehu vóle jich. Ž. wit. 106. 30. — B. ve Slezsku. Tk. IV. 723.

20252   Břeh Svazek: 8 Strana: 0025
Břeh. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 27., 77. Drží se jich tvrdě jako břehu. Chč. S. 164. Na brehu ležal a vody žiadal (lenoch). Slov. Nov. Př. 546. — B. = bahno, bažina. Ta stonu (utonula) v hlubokém březe. Alx. V. 1820. (Krok 1893. 12.).

20253   Břeh Svazek: 9 Strana: 0428
Břeh. Koupej se, drže se břehu (nevydávej se do nebezpečenství). Rybay.

20254   Břeh Svazek: 10 Strana: 0024
Břeh. Staré doklady vz v Mš. Slov.

20255   Břeháč Svazek: 8 Strana: 0536
Břeháč, e, m., ochthebius, brouk. B. bledo- lemý, o. margipallens, dvojsloupý, bicolon, hrbolkatý, gibbosus, jamkovaný, foveolatus, kovový, metallescens, říční, riparius, vyhlou- bený, exsculptus. Vz Klim. 123.

20256   Břeháček Svazek: 1 Strana: 0095
Břeháček, čka, m. Eisvogel.

20257   Břehák Svazek: 1 Strana: 0095
Břehák, a, m., břehovka, břehule, pták. D. UferschwalBe.

20258   Břehatý Svazek: 1 Strana: 0095
Břehatý, břeho-vatý, -vitý, uferig. Jg.

20259   Břehatý Svazek: 10 Strana: 0024
Břehatý. B. Skamandros. Msn. II. 75.

20260   Břehavka Svazek: 5 Strana: 1063
Břehavka, y, f. = pahrbek při vodě le- žící, cf. Břeh; jm. lesa u Frýdka. Tč.

20261   Břehomil Svazek: 8 Strana: 0536
Břehomil, a, m., thalassophilus, brouk. B. dlouhorohý, t. longicornis. Vz Klim. 24.

20262   Břehoryje Svazek: 5 Strana: 1063
Břehoryje, něm. Břehor, ve u Úště. Vz Blk. Kfsk. 505.

20263   Břehouš Svazek: 1 Strana: 0095
Břehouš, e, m., Uferschnepfe. Rk.

20264   Břehouš Svazek: 5 Strana: 1063
Břehouš. B. Malý, xenus cinereus, rudý, limosa rufa, die rostrothe Uferschnepfe. Sl. les., Frč. 346.

20265   Břehouš Svazek: 7 Strana: 1203
Břehouš, limosa, henus, macrorhamphus, pták. Cf. Brm. II. 3. 325.—335.

20266   Břehouš Svazek: 9 Strana: 0018
Břehouš, pták. Vz Šír IV. 67.

20267   Břehov Svazek: 5 Strana: 1063
Břehov, a, m., Schwiehalm, ves u Budě- jovic. Vz Blk. Kfsk. 351., Sdl. Hrd. III. 179., Arch. I. 542.

20268   Břehovať Svazek: 7 Strana: 1203
Břehovať, = nadávati. Slov. Orl. VIII. 277.

20269   Břehovisko Svazek: 5 Strana: 1063
Břehovisko, a, n. = břehoviště. Ostrav. Tč.

20270   Břehoviště Svazek: 1 Strana: 0095
Břehoviště, ě, n., Uferplatz.

20271   Břehoviště Svazek: 10 Strana: 0024
Břehoviště, e, n Msn. 11. 70.

20272   Břehovitý Svazek: 1 Strana: 0095
Břehovitý vz břehatý.

20273   Břehovka Svazek: 1 Strana: 0095
Břehovka, y, f. = břehák.

20274   Břehovka Svazek: 7 Strana: 1203
Břehovka y, f. = voda rozvodněná, pokud se přes břehy nepřelévá. U Turn.

20275   Břehovna Svazek: 5 Strana: 1063
Břehovna, y, f., der Baumkahn. Šm., Loos.

20276   Břehovna Svazek: 8 Strana: 0025
Břehovna, -prevozná, y, f. = lodička z jed- noho dřeva vydlabaná, dle Dob. verbum fictum. Dob. Dur. 390.—391.

20277   Břehový Svazek: 1 Strana: 0095
Břehový. B. místo, Troj., písek. Ufer-.

20278   Břehový Svazek: 5 Strana: 1063
Břehový, Strand-, Ufer-. B. zeď(pobřežní). Nz.

20279   Břehový Svazek: 7 Strana: 1203
Břehový. Přerytí b-vé (břehu). Ol. ex. 2. 5.

20280   Břehule Svazek: 1 Strana: 0095
Břehule, e, f. = břehák.

20281   Břehule Svazek: 5 Strana: 1063
Břehule, hirundo riparia. Frč. 355., Schd. II. 442.

20282   Břehule Svazek: 7 Strana: 1203
Břehule. Cf. Brm. II. 2. 549., 551.

20283   Břehule Svazek: 9 Strana: 0018
Břehule obec. = vlastovka zemní. Vz Šír II. 19.

20284   Břehulka Svazek: 8 Strana: 0025
Břehulka, vz Břeliule. Místy na Mor. ji- řík, Juřík. Mtc. 1893. 302. — B. = stráň hon/. Vých. Cech. Ces. 1. V. 80.

20285   Břehůvka Svazek: 8 Strana: 0025
Břehůvka, y, f., trať u Dobré na Frý- decku. Vest. opav. 1893. 6.

20286   Břehy Svazek: 5 Strana: 1063
Břehy, pl., m., samota u Sedlčan; něm. Břeha, ves u Mnich. Hradce, vz Blk. Kfsk. 604., Sdl. Hrd. I. 39., 55.; něm. Břech, ves u Přelouče.

20287   Břehy Svazek: 8 Strana: 0025
Břehy, trať v Lískovci na Frýdecku. Vest. op. 1893. 6.

20288   Břech Svazek: 1 Strana: 0095
Břech, u, m., štěkání, dass Klaffen, Bellen. Psí Břech. Bern.

20289   Břechač Svazek: 1 Strana: 0095
Břechač, e, m., štěkač. Beller.

20290   Břechadlo Svazek: 1 Strana: 0095
Břechadlo, a, n., břechatel, břechač. Belferer.

20291   Břechati Svazek: 1 Strana: 0095
Břechati, břecholati, břechtati, břechnouti = štěkati, klaffen, Bellen. Na Slov. Pes břechá. Koll. — co = žváti, schwatzen, plappern. — na koho (= haněti ho), Rk., schimpfen.

20292   Břechavec Svazek: 1 Strana: 0095
Břechavec, vce, m., štěkavec. Bern., Beller, Schreier.

20293   Břechavosť Svazek: 1 Strana: 0095
Břechavosť, i, f. Bern., štěkavosť.

20294   Břechavý Svazek: 1 Strana: 0095
Břechavý = štěkavý. Na Slov., Bellend.

20295   Břechovati Svazek: 1 Strana: 0095
Břechovati = tupiti. Na Slov. Koll.

20296   Břek Svazek: 1 Strana: 0095
Břek, u, m., na Slov. Brak, lesní strom, Arlesbaum.

20297   Břek Svazek: 5 Strana: 1063
Břek. Jeřáb b., chocholatá oškoruše, sorbus torminalis (Crataegus torminalis, die Aar- beere, Aarkirsche, Sl. les.). Vz Rstp. 523., Kk. 249., Čl. Kv. 357., Mllr. 100.

20298   Břek Svazek: 9 Strana: 0428
Břek, u, ?., acer, strom. Vz Gb. Slov. 101.

20299   Břěk Svazek: 10 Strana: 0024
Břěk, u, n., acer. Rozk. P. 70., 594. B. či břekyně, pirus torminalis, rostl. Vz Ott. XIX. 772b.

20300   Břekavý Svazek: 5 Strana: 1063
Břekavý = zvučící. Učiněn jsem jako měď B-vá (aes sonans) anebo zvonec zvu- čný. ZN.

20301   Břěkavy Svazek: 9 Strana: 0428
Břěkavy = zvučící, schallend. Vz Gb. Slov. 101. '

20302   Břekerský Svazek: 5 Strana: 1063
Břekerský mlýn u Dobrušky.

20303   Břekeš Svazek: 5 Strana: 1063
Břekeš, kše, m. Sdl. Hrd. II. 71.

20304   Břekoly Svazek: 5 Strana: 1063
Břekoly, ves v Chrudimsku. Vz Blk. Kfsk. 119.

20305   Břekovec Svazek: 5 Strana: 1063
Břekovec, vce, m., os. jm. Arch. I. 229 , 245., III. 490. B. z Ostromeče. Sdl. Hrd. IV. 368.

20306   Břekoví Svazek: 5 Strana: 1063
Břekoví, n. = břekovina. Sl. les.

20307   Břekovina Svazek: 5 Strana: 1063
Břekovina, y, f. = břekoví, der Aar- kirschenbestand. Sl. les.

20308   Břekoviště Svazek: 5 Strana: 1063
Břekoviště, ě, n., der Aarkirschenort. Sl. les.

20309   Břekovka Svazek: 5 Strana: 1063
Břekovka, y, f., der Ahornschwamm. Ssk.

20310   Břekový Svazek: 1 Strana: 0095
Břekový. Arles-. Vz Břek.

20311   Břekový Svazek: 5 Strana: 1063
Břekový les, der Aarkirschenwald. Sl. les.

20312   Břekyně Svazek: 1 Strana: 0095
Břekyně, ě, f., a v pl., jahůdka břeková (z břeku, Adlersbeerbaum). Um. les.

20313   Břekyně Svazek: 5 Strana: 1063
Břekyně, die Aarbeere, Aarkirsche. Vz Rstp. 523., Kk. 249., FB. 98., Mllr. 21., 100.

20314   Břekyně Svazek: 10 Strana: 0024
Břekyně. Rozk. P. 71. Sr. Břek.

20315   Břem Svazek: 5 Strana: 1063
Břem, u, m. = modřín, der Lerchenbaum. U Opavy. Klš.

20316   Břémě Svazek: 1 Strana: 0095
Břémě, vz Břímě. —

20317   Břemek Svazek: 1 Strana: 0095
Břemek, mka, m. = mřenek, Grandel.

20318   Břemenář Svazek: 1 Strana: 0095
Břemenář, e, m., kůň břemena nosící. Ros. Saumross.

20319   Břemenatý Svazek: 1 Strana: 0095
Břemenatý, mnoho břemen nesoucí. B. muž. Ros.

20320   Břemenatý Svazek: 8 Strana: 0025
Břemenatý. Lid nespravedlností b-tý, šp. m.: lid nepravostí obtížený. Bl. Gr. 210.

20321   Břemence Svazek: 9 Strana: 0428
Břemence, e, ?., zdrob. břímě. Vz Gb. Slov. 101.

20322   Břeménce Svazek: 10 Strana: 0024
Břeménce, e, n. fasciculus. Ev. olom. 19. 44

20323   Břemenec Svazek: 9 Strana: 0018
Břemenec, nce, m. = váhy na nošení vody. Netolice. Kub. L. f. 1900. 357. Sr. Bedlo, Kličky.

20324   Břemení Svazek: 1 Strana: 0095
Břemení, n. B.= zavazadla. Gepäcke.

20325   Břemeniti Svazek: 1 Strana: 0095
Břemeniti, il, ěn, ění. — co čím, Rk., belasten.

20326   Břemeniti Svazek: 5 Strana: 1063
Břemeniti, il, ěn, ění, belasten. Šm.

20327   Břemenní Svazek: 5 Strana: 1063
Břemenní právo, das Lastrecht. Vz S. N.

20328   Břemenní Svazek: 8 Strana: 0536
Břemenní. B. rameno váhy, na kterém leží břímě, které se váží (rameno tíže). Am. Orb. 20.

20329   Břemenník Svazek: 5 Strana: 1063
Břemenník, a, m., der Lastträger. Šm.

20330   Břemenný Svazek: 1 Strana: 0095
Břemenný, obtížný, lästig. B. tělo, Ráj, daně. Johant.

20331   Břemeno Svazek: 1 Strana: 0095
Břemeno, a, n. Last. Kdo velké břemeno nese, tudíž pod ním na zemi klese. Č. Při tělocviku: těžké činky, silné železné tyče, těžké koule, pytle pískem naplněné atd. Těmi cvičíme: paže, trup a nohy. Tš. (Viz vice Tš., str. 106). = Ostatně viz Břímě.

20332   Břemeno Svazek: 7 Strana: 1203
Břemeno. Narodili se mu syn a dcera v jednom břemeni (blíženci). Slov. Sokl. II. 356.

20333   Břemíčko Svazek: 8 Strana: 0025
Břemíčko, a, n. = břeménko. NZ. III. 44.

20334   Břemíčko Svazek: 10 Strana: 0024
Břemíčko, a, n., zdr. břímě. Baw. E. v. 689.

20335   Břemiště Svazek: 10 Strana: 0024
Břemiště, ě, n, Dšk. Km. 39.

20336   Břemka Svazek: 5 Strana: 1064
Břemka, y, f. = mřen, ryba, die Bart- grundel. Šp.

20337   Břen Svazek: 8 Strana: 0025
Břen, a, m., cobitis barbatula, ryba. Brt. D. II. 497.

20338   Břenák Svazek: 5 Strana: 1064
Břenák, a, m. = břendák.

20339   Břenčadlo Svazek: 1 Strana: 0095
Břenčadlo, a, n., co břenčí. B. u hodin. Schaller. Reš.

20340   Břenče Svazek: 5 Strana: 1064
Břenče, ete, n. = mřenák, mřenek, die Grundel, ryba. U Rychn.

20341   Břenčeti Svazek: 1 Strana: 0095
Břenčeti, 3. pl. -čí, če (íc), el, ení; břen- kati, břenknouti, nul a kl, utí; břenkávati = břinčeti, klirren. Loutna, zvonky břenčely. L. — pod čím. Železo břenčí pod mlaty. L.

20342   Břenčeti Svazek: 10 Strana: 0024
Břenčeti, el, ení. XV. stol. Uč. spol. 1903. III. 31.

20343   Břenčiti Svazek: 1 Strana: 0095
Břenčiti, il, en, ení = křinkot činiti, klirren.

20344   Břeňďák Svazek: 5 Strana: 1064
Břeňďák, břenák, a, m. = mřenák, břenek, malá ryba, die Grundel. U Žamb. Kf.

20345   Břeně Svazek: 5 Strana: 1064
Břeně, ěte, n. = břeňďák. U Rychn. Us.

20346   Břenec Svazek: 10 Strana: 0024
Břenec, nce, m., ryba — mřenka? Slez. Vz Čes. 1. XI. 222.

20347   Břenec Svazek: 10 Strana: 0561
Břenec, nce, m. = břen, ryba. Brt. Sl. 25.

20348   Břenek Svazek: 5 Strana: 1064
Břenek, nka, m. = mřenek. Vz Břenče, Břeňďák. — B. = Brunek, Bruno (sv.), Šd., Břetislav. S. N.

20349   Břenek Svazek: 5 Strana: 1064
Břenek, ňka, m., os. jm. Pal. Rdh I. 118.

20350   Břeněk Svazek: 7 Strana: 1203
Břeněk, ňka, m. = Břetislav. — B. Jan, čes. řezbář, nar. 1820. Vz Ott. IV. 635.

20351   Břeňhati se Svazek: 5 Strana: 1064
Břeňhati se = broditi se. Šm.

20352   Břenk Svazek: 5 Strana: 1064
Břenk, u, m., das Geklirr. Šm.

20353   Břenka Svazek: 5 Strana: 1064
Břenka, y, f. = švestková šťáva. U Kra- skova. Brnt.

20354   Břenkač Svazek: 5 Strana: 1064
Břenkač, e, m., der Klirrer; das Klimper- stöckchen. Šm.

20355   Břenkati Svazek: 1 Strana: 0095
Břenkati = břenčeti.

20356   Břenkati Svazek: 5 Strana: 1064
Břenkati. — čím: palicou. Koll. Zp. II. 360.

20357   Břenkavý Svazek: 1 Strana: 0095
Břenkavý. B. měď, Jel., klirrend.

20358   Břenkavý Svazek: 5 Strana: 1064
Břenkavý. Jel. Enc. m. 57.

20359   Břesa Svazek: 1 Strana: 0090
Břesa, y, f. = vřes. Rk.

20360   Břesa Svazek: 5 Strana: 1052
Břesa za Branzole oprav v: břasa.

20361   Břesa Svazek: 10 Strana: 0561
Břesa v I. 90. za Branzole oprav v: břasa.

20362   Břesat Svazek: 8 Strana: 0025
Břesat = čerstvé mluviti; b. se = nuzně žíti. Brt. D. II. 296. Cf. Vybřesati.

20363   Břesce Svazek: 5 Strana: 1064
Břesce, něm. Břest, ves u Olomouce.

20364   Břěsen Svazek: 9 Strana: 0428
Břěsen = vřesen. Gb. Slov. 101.

20365   Břesině Svazek: 7 Strana: 1203
Břesině, ě, f., betula, rostl. Mtc. 1893. 143.

20366   Břesk Svazek: 1 Strana: 0095
Břesk, u, m. Herber Geschmack. Pivo mladé mívá b., obřesk (trpkou chuť). L. — 2. S prvním břeskem (= svítáním, Dämme- rung) slunce. L.

20367   Břesk Svazek: 5 Strana: 1064
Břesk. Mkl. aL. 290., Šrc. 474., Mkl. Etym. 21. — B. = ovčí hlas. Bdl.

20368   Břesk Svazek: 8 Strana: 0536
Břesk, u, m. = vřes. U Čes. Brodu. Kár. list. 1896. č. 244. feuill.

20369   Břesk Svazek: 9 Strana: 0018
Břesk, u, m. = vřes lesní. U Studené Vchř.

20370   Břeska Svazek: 5 Strana: 1064
Břeska, y, f., ves u Veliké Biteše. Cf. Březka.

20371   Břéskat Svazek: 10 Strana: 0561
Břéskat = vřískati. Brt. Sl. 25.

20372   Břeskavec Svazek: 1 Strana: 0095
Břeskavec, vce, m., pták, Bergfink, jíkavec; 2. vřes. Heidekraut. Us.

20373   Břeskavec Svazek: 5 Strana: 1064
Břeskavec, vce, m. Ad 1. fringilla, mon- tifringilla. Brm. II. 319.

20374   Břeskavec Svazek: 7 Strana: 1203
Břeskavec, vce, m. = jíkavec. Brm. II. 2. 319.

20375   Břeskev Svazek: 1 Strana: 0095
Břeskev, vz Broskev.

20376   Břeskev Svazek: 5 Strana: 1064
Břeskev = broskev. Sv. ruk. 320. b., Půh. II. 355., Mkl. Etym. 11. V MV. ne- pravá glossa. Pa.

20377   Břeskev Svazek: 10 Strana: 0024
Břeskev, skve, f. = broskev, persicus. Rozk. P. 600.

20378   Břeskevní Svazek: 9 Strana: 0428
Břeskevní, Pfirsich-. Gb. Slov. 101.

20379   Břeskna Svazek: 9 Strana: 0018
Břeskna, y, f. = vřeštící děvce. Na Hané. Lisic.

20380   Břeskně Svazek: 10 Strana: 0024
Břeskně. Hlas b. se rozléhal. Jrsk. III. 339.

20381   Břeskný Svazek: 1 Strana: 0095
Břeskný, břískavý, schallend. Zvuky bubnov břeskných. Rkk. 54.

20382   Břeskný Svazek: 8 Strana: 0025
Břeskný. Cf. Gb. Ruk. 568.

20383   Břeskný Svazek: 10 Strana: 0024
Břeskný. B. intrady zahlučely dolem. Rais. Zap. vlast. 370. B. polka. Rais. Lep. 291.

20384   Břesko Svazek: 5 Strana: 1064
Břesko, a, n., ves n Konic na Mor. — B., ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk. 1104

20385   Břeskot Svazek: 1 Strana: 0095
Břeskot, vz Vřeskot.

20386   Břeskva Svazek: 5 Strana: 1064
Břeskva, y, f. = broskev. Ssk.

20387   Břeskva Svazek: 10 Strana: 0024
Břeskva, y, f. = broskev. Rostl. D. 80b (Mš).

20388   Břeskvový Svazek: 7 Strana: 1203
Břeskvový. B. jádra. Rgl. exc. Cf. Břeskev.

20389   Břesky Svazek: 5 Strana: 1064
Břesky, ves v Pražsku. Vz Blk. Kfsk. 21.

20390   Břeskyně Svazek: 1 Strana: 0095
Břeskyně, ě, f. = broskev.

20391   Břeskyně Svazek: 5 Strana: 1064
Břeskyně. Vz Prk. Přísp. 29., Slb. 513., Mkl. Etym. 11. V širém poli breskyně, pod ňú stojí dzevčina malá, neveliká, pekná, černooká. Sl. ps. 120.

20392   Břeslav Svazek: 7 Strana: 1203
Břeslav, a, m., vz Bračialav.

20393   Břeslen Svazek: 1 Strana: 0095
Břeslen = přeslen.

20394   Břeslen Svazek: 5 Strana: 1064
Břeslen, u, m. = kolečko ku předení na vřetenu. U Loučimě u N. Kdyně. Psčk.

20395   Břeslenec Svazek: 5 Strana: 1064
Břeslenec, nce, m., trichilia, die Trichilie, rostl. B. dávivý, t. emetica, havanský, t. ha- vanensis, trojlístkatý, t. trifoliata, pížmový, t. moschata, česnekový, t. alliacea. Vz Rstp. 240.

20396   Břesnice Svazek: 7 Strana: 1204
Břesnice, vasclon, zastr. Pršp. 49 37.

20397   Břest Svazek: 1 Strana: 0095
Břest, u, m., břestík, Gartenulme.

20398   Břest Svazek: 5 Strana: 1064
Břest, ulmus suberosa, die Korkulme, Korkrüster, jilm korkový. Vz Rstp. 1385., Slb. 266. Samostříl žlutým břestem krytý. NB. Tč. 183. B, acer campestris. Bartol. Göm. (Havrani) na brestoch veľké čavo- tání robí. Hol. 210. — B , ves u Kroměříže.

20399   Břest Svazek: 7 Strana: 1204
Břest, ulmus, mor., česky jilm. Bl. 339.

20400   Břest Svazek: 8 Strana: 0025
Břest, u, m. = drapač (val.), ulmus cam- pestris, rostl. Brt, D. II. 508.

20401   Břesta Svazek: 1 Strana: 0095
Břesta, y, f. Die obere Birkenrinde.

20402   Břestek Svazek: 5 Strana: 1064
Břestek, stka, m., ves u Uher. Hradiště.

20403   Břésti Svazek: 1 Strana: 0095
Břésti, vz Břísti.

20404   Břestina Svazek: 1 Strana: 0095
Břestina, y, f., mnoho břestů. Rüsterwald.

20405   Břestovec Svazek: 1 Strana: 0095
Břestovec, vce, m. Lotosbaum. Rostl.

20406   Břestovec Svazek: 5 Strana: 1064
Břestovec, celtis, der Zürgelbaum. B. obecný, c. australis. Vz Rstp. 1386., Slb. 266.

20407   Břestovina Svazek: 5 Strana: 1064
Břestovina, y, f. = vazový les, der Rüster- wald. Sl. les. Cf. Břestina.

20408   Břestovka Svazek: 5 Strana: 1064
Břestovka, y, f., lesní kotlina v pohoří karpatském na prameništi Ostravice. Škd.

20409   Břestový Svazek: 5 Strana: 1064
Břestový, Ulm-. Ssk.

20410   Břeščák Svazek: 5 Strana: 1064
Břeščák, a, m. = vřeščák, dítě, které břeští. Mor. Brt. D. — B. = zajíc. U Slo- váků na Mor. Brt.

20411   Břešťák Svazek: 1 Strana: 0095
Břešťák, a. m., na Mor.= zajíc, Hase. — 2. Plačící dítě. Plärrmaul. D.

20412   Břešťák Svazek: 10 Strana: 0024
Břešťák, a, m. = učitel. Ve zloděj. řeči.

20413   Břešťan Svazek: 5 Strana: 1064
Břešťan, a, m. = břešťák, vřešťák. Šm.

20414   Břešťan Svazek: 8 Strana: 0025
Břešťan = brečtan (č v §) Dšk. Jihč. 1. 45.

20415   Břešťany Svazek: 5 Strana: 1064
Břešťany, dle Dolany, Břeštian, ves u Slaného, vz Blk. Kfsk. 839.; Preschen, ves u Bíliny.

20416   Břeštať Svazek: 10 Strana: 0024
Břeštať = vřeštěti Sb. sl. 1902. 9.

20417   Břeštěti Svazek: 1 Strana: 0095
Břeštěti, ěl, ění; břeštívati, heulen ; plärren. Dítě celou noc břeštělo. Us.

20418   Břešťov Svazek: 5 Strana: 1064
Břešťov, a, m., Birglitz, v Královéhra- decku. Šm. (V PL. tohoto slova není).

20419   Břetelnice Svazek: 10 Strana: 0024
Břetelnice, břítelnice, e, f. = zřítelnice. Volyně. Čes. 1. XIII. 122.

20420   Břetenec Svazek: 5 Strana: 1064
Břetenec, nce, m. = vřeteno. U Kostelan. Tč.

20421   Břetenice Svazek: 5 Strana: 1064
Břetenice, e, f., vz Slepýš. Mor. Vck., Brt.

20422   Břetenko Svazek: 10 Strana: 0024
Břetenko, a, n. = vřeténko. Us. místy.

20423   Břeteno Svazek: 5 Strana: 1064
Břeteno, a, n. = vřeteno. Us. Brt., Jir.

20424   Břeteno Svazek: 9 Strana: 0019
Břeteno, a, n. Pernaté b., Federwisch. Fisch. Hosp. 243.

20425   Břetenský mlýn Svazek: 5 Strana: 1064
Břetenský mlýn, Spindelmühle. U Vrch- labí.

20426   Břetětice Svazek: 5 Strana: 1064
Břetětice, dle Budějovice, ves u Sušice. Arch. III. 500.

20427   Břetislav Svazek: 1 Strana: 0095
Břetislav, i, f., Lundenburg na Mor. Vz Břeclav. — 2. Pressburg. — 3. B., a, m., vé- voda český.

20428   Břetislav Svazek: 5 Strana: 1064
Břetislav, ě, (i), f., Setzlaw, ves u Vese- řic. Vz Boleslav, S. N.

20429   Břetislav Svazek: 8 Strana: 0025
Břetislav, Břecislav, Břacislav, a, m. = zvuk chvály. Pulk. R. 39. b. 0 tvarech a původu slova cf. Gb. H. ml. I. 104. vB., jenž od těžení má své jméno (Ktesikles). Cern. Př. 25. (Mkl.). Odvozeniny vz v Kotk. 13.

20430   Břetný Svazek: 1 Strana: 0095
Břetný = ostrý, Hank., scharf.

20431   Břetrnice Svazek: 5 Strana: 1064
Břetrnice, e, f. = břetenice, slepýš. Mor. Brt.

20432   Břetýnko Svazek: 5 Strana: 1064
Břetýnko, a, n., vz. Vřeteno. Us. Vlk., Sš. P. 762.

20433   Břev Svazek: 1 Strana: 0095
Břev, i, f., prkno; břevno, kláda; lávka, Brett; Steg. Veď oslici na úzků Břev, než převedeš, spadneš s ni dřév. Rozm. duše s těl. Lex. vet.

20434   Břev Svazek: 5 Strana: 1064
Břev. Vejdú na břev, žena upadne u vodu se břvi. Nade břví hledaje jie. Kšch. 25

20435   Břev Svazek: 7 Strana: 1204
Břev, u, m. = břevno, lávka. Veď oslici na úzký b. Výb. I. 358.

20436   Břev Svazek: 8 Strana: 0025
Břev, gt, břvi = lávka. Hod. 81. a u ji- ných starých spisov. Gb. H. ml. I. 167., 66.

20437   Břevec Svazek: 5 Strana: 1064
Břevec, vce, m., der Balken. Šm.

20438   Břever Svazek: 5 Strana: 1064
Břever, a, m. B. Vavř., knihtiskař. 1631. Jir. Ruk. I. 95.

20439   Břevesa Svazek: 1 Strana: 0306
Břevesa, ves, pl., n. = dřeva, stromy. Rkk.

20440   Břevnatý Svazek: 5 Strana: 1064
Břevnatý, von starken Balken. Šm.

20441   Břevnatý Svazek: 9 Strana: 0428
Břevnatý = dřevěný. B. škola, jizba. Wtr. Part. 115.

20442   Břevnec Svazek: 8 Strana: 0025
Břevnec, vence, m. = břevno. Vykopávají tam žebra veliká jako břevence. Bl. Gr. 174.

20443   Břevnec Svazek: 9 Strana: 0019
Břevnec v VIII. 25. Snad lépe: břevence.

20444   Břevněvský Svazek: 5 Strana: 1064
Břevněvský. B. kronika. Dal. 2.

20445   Břevnice Svazek: 5 Strana: 1064
Břevnice, e, f., na lodích, der Regeling. Šm. — B., dle Budějovice, Břewnitz, vsi u Neveklova a u Něm. Brodu, vz Blk. Kfsk. 1289., Sdl. Hrd. I. 161., samota u Chotě- boře.

20446   Břevniště Svazek: 5 Strana: 1064
Břevniště, ě, n., Merzdorf, ves u Mimoně, vz Blk. Kfsk. 1289.; Tussetschlag, ves u Chvalšin.

20447   Břevništský Svazek: 5 Strana: 1065
Břevništský. B. hora, Tussetschlager Berg. Čechy. I. 245.

20448   Břevno Svazek: 1 Strana: 0096
Břevno, a, n. — trám, kláda, Der Balken. B. otesati. Kom. Mrvu z cizího oka chtíti vyvrci a v svém břevna neviděti. V. Urozený, co třetí B. pod lavicí. Us. Vyvrz prvé B. z oka svého. Čas. mus.

20449   Břevno Svazek: 5 Strana: 1065
Břevno = trám. ZN. B. smrkové atd. Sl. les. I co vidíš v oku bratra svého mrvu a břevna, kteréž o ocě tvém jest, neznamenáš? Luk. 6. 41, Hus II. 267., III. 246. — B., v horn. podložka, das Joch, Bc; příčka kotvice, der Ankerstock. Kpk.

20450   Břevnometný Svazek: 5 Strana: 1065
Břevnometný, balkenschleudernd. B-né praky. Hdk. Lum. V. 274.

20451   Břevnov Svazek: 1 Strana: 0096
Břevnov, a, m. (Sv. Markéta), vesnice u Prahy.

20452   Břevnov Svazek: 5 Strana: 1065
Břevnov. V z S. N., Sdl. Hrd. I. 86., 193., II. 237., Tk. 1. 603., II. 533., III. 643, IV. 723., V. 122., Tk. Ž. 43., 46., 49., Blk. Kfsk. 1289. Tam chodil spisov. tohoto slovníku po prvé do školy. Učitelem byl tehdáž p. Hrdina.

20453   Břevnoves Svazek: 5 Strana: 1065
Břevnoves, vsi, f., Klein-Břevnov, u Tejnky u Prahy. V obec. mluvě: Syslovice.

20454   Břevnoví Svazek: 1 Strana: 0096
Břevnoví, n. = břevna, Bauholz, GeBälk.

20455   Břevnoví Svazek: 5 Strana: 1065
Břevnoví. Nz., Prm. IV. 217., NA. I. 14.

20456   Břevnovský Svazek: 5 Strana: 1065
Břevnovský klášter. Tk. VII. 259. B. Petr. Tk. V. 72., 73., VI. 4.

20457   Břevnovský Svazek: 7 Strana: 1204
Břevnovský klášter. Arch. VIII. 585.

20458   Břevňovský Svazek: 9 Strana: 0428
Břevňovský, z Břevňov. Gb. Slov. 102.

20459   Břevnový Svazek: 1 Strana: 0096
Břevnový, od Břevna. B. Dříví (k stavěni). Ros. B. pokoj. Svěd. 1569.

20460   Břevovice Svazek: 5 Strana: 1065
Břevovice, e, f., ve stavitel., gespanntes Ross. Šm.

20461   Břevule Svazek: 5 Strana: 1065
Břevule, e, f, der Schottbolzen (im Schiffbau). Šm.

20462   Břez Svazek: 8 Strana: 0025
Břez m. vřes. Dšk. Jihč. I. 24.

20463   Břez Svazek: 10 Strana: 0024
Břez = březí.

20464   Březa Svazek: 5 Strana: 1065
Březa = bříza. MV., Ssk, Sš. P. 752.

20465   Březaja Svazek: 5 Strana: 1065
Březaja, e, f.= březula, kraví jm. Val. Brt.

20466   Březák Svazek: 1 Strana: 0096
Březák, a, m., malý tetřev. — B., u, m., kámen, krupnatec, krupňák, ein Kieselstein.

20467   Březák Svazek: 5 Strana: 1065
Březák, a, m. = člověk n. zvíře v březnu rozené, přičítá se mu zdraví a síla. Hrts. — Vz Březan.

20468   Březák Svazek: 7 Strana: 1204
Březák, březovák, u, m. = březový kyj. Us Vhl.

20469   Březák Svazek: 8 Strana: 0025
Březák, u, m., vz Kozák (3. dod.).

20470   Březalka Svazek: 1 Strana: 0096
Březalka, y,f., pryzila, Brasilien-, Sandel- holz. Na Mor. I).

20471   Březalka Svazek: 5 Strana: 1065
Březalka, z střlat. brasiliurn, bresilium (lignum). Bdl. Vz Rstp. 443., 445., 1367., S. N.

20472   Březalka Svazek: 8 Strana: 0025
Březalka, jinak: pryzila, pryzule. Cern. Př. 56.

20473   Březalník Svazek: 5 Strana: 1065
Březalník, u, m., brasilettia. Vz Rstp. 444.

20474   Březan Svazek: 5 Strana: 1065
Březan, a, m. = březák, tetřívek, tetrao tetrix, der Birkhahn. Pdy. — B., os. jm. Kron. rožm. 1434., Sdl. Hrd. III. 301. B. Václ. žil v 16. a 17. věku, dějepisec Vz S. N., Tf. H. 1. 62., 65., Jg. H. 1. 2. vyd. 537., Šb. H. 1. 2. vyd. 231., Jir. Rak. I. 95.

20475   Březan Svazek: 7 Strana: 1204
Březan Václ. Cf. Tf. Mtc. 287., Ott. IV. 654, Ukaz. 95, Pyp K. II. 358

20476   Březan Svazek: 9 Strana: 0019
Březan Václ. Vz Flš. Písm. I. 370. nn., Mus. 1899. 221. nn.

20477   Březanovský Svazek: 5 Strana: 1065
Březanovský Jar., vz Šrámek J.

20478   Březanovský Svazek: 9 Strana: 0428
Březanovský Jar. (vlastně J. Šrámek). Vz Flš. Písm. 619.

20479   Březás Svazek: 5 Strana: 1065
Březás = (v) Březanech. Bž. 83. Vz -ás.

20480   Březatý Svazek: 5 Strana: 1065
Březatý = košatý. U Ostravy. Mtl.

20481   Březavý Svazek: 5 Strana: 1065
Březavý = březí. — B. volek, kráva s bílým hřbetem a břichem, ostatek čer- vená nebo černá. Na mor. Val. Vck , Brt. D. 201.

20482   Březčí Svazek: 10 Strana: 0561
Březčí, n., vz Březičí.

20483   Březec Svazek: 1 Strana: 0096
Březec, zce, březek, zku, m. = vřes.

20484   Březec Svazek: 8 Strana: 0536
Březec, zce, m., actobius, brouk. B. ná- plavní, a. rivularis, popelavý, cinerascens. Vz Klim. 204.

20485   Březejice Svazek: 5 Strana: 1065
Březejice, dle Budějovice, ves u Vel. Meziříčí.

20486   Březek Svazek: 5 Strana: 1065
Březek, zku, m. = březec, das Heidekraut. Šm.

20487   Březek Svazek: 8 Strana: 0025
Březek, zku, m. = vřes. Dšk. Jihč. I. 24.

20488   Březen Svazek: 1 Strana: 0096
Březen, zna, m., März, Lenzmonat. B. od břízy (březa), která toho času pučí. Vodňan- ský od březí, quia tunc animalia ad coitum coéunt (poněvadž toho času zvířata se Bě- hají). To se dá převésti i na břízu pro její plodivou sílu z jara přeplývajicí. Er. — Suchý Březen, mokrý duben, chladný máj, dělá humno, sklep i půdu jako ráj. Suchý marec (březen), mokrý máj, bude humno jako ráj. Vz Hospodářský. Lb. B., za kamna vlezeni; duben, ještě tam budem; máj, poženeme kozy dál, Lb.; nebo: máj, otevře se ráj; nebo: máj, polezeme dál, půjdeme v háj, Er., Hrš., Č. V Březnu stár (jsa), Boj se mar. Č. V Březnu vítr v břízy fouká (bývá řezavý, ostrý). V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro obilí jed. Č., Er. P. 48. Cf. Trnopuk, s kamen fuk.

20489   Březen Svazek: 5 Strana: 1065
Březen. Březen, v MV. nepravá glossa. Pa. Hřmí-li v únoru, znamená to mnoho ne- mocí, pakli v březnu, znamená úrodný rok; Suchý březen, mokrý duben, zimný máj, v stodole ráj. Slez. Šd. Zašimrá-li tě v únoru komár za ušima, poběhneš v březnu s nimi ke kamnům; Přinde marec, zomre starec. Té. B. nedá krveletí, velí jara semena seti. 15. stol. Kámen ve vodě neomrzne až března měsíce (tuhá zima); Březen, na pec vylezem; duben, na peci budem; máj, polezem dál. Na Zlínsku. Brt. B. větrný a duben vodný připravují květen rodný; B. v dešti suché léto věští. Vz Březnový, Listopad. Moravan 1875. Kolikero mlh v březnu bývá, tolikrát v létě pršívá; Kolik mhliček v březnu, tolik dešťů v červnu; Bouřka-li v březnu zemí zatřese, hojnou úrodu rolníkům při- nese. Kld Kolik mlhy v březnu, tolik li- jáků v červnu. Mus. Jsou-li v březnu časté mlhý, bývá deštivý rok. Mus. Cf. Právě za 100 dní po kterékoli marcové mlze príde istě veliká voda. To je na ozaj! Val. Vck. Studený březen, mokrý máj, pro rolníka pravý ráj. Hrš. Co si únor zazelená, to si b. háji; co si duben zazelená, květen mrazem spálí. Tc. B. bez vody, duben bez trávy. Sb. uč. V březnu (některý den) ve- liká mlha, za sto dní veliká voda. Na mor. Val. Vck. V noci před l. bř. očekává mnohá dívka 12. hodinu noční. Jak odbije, vstane s lože, učiní tři kroky pozpátku a praví: Vítám tě, můj milý březne! pověz ty mně věrně, kýho mládence mám dostat, za něho se letos provdat? O kom se jí potom zdá, toho za manžela dostane. Mus. 1883. 492. V bř. chodí dívky před východem slunce do březových hájů, tam některou břízu na- vrtají a šťávu z ní tekoucí do hrnků chy- tají. Tou si potom obličej a vlasy potírají, aby sličny a ostatek vypíjejí, aby v man- želství plodny byly. Ib. Vz Březnový.

20490   Březen Svazek: 7 Strana: 1204
Březen měsíc. Vz Ott. IV 654., Zbrt. 63., Mách. 205. B. nedá krve léti, žilou pouštěti, velí z jara semena sieti. 15. stol. D. Gesch. 2S5.

20491   Březen Svazek: 8 Strana: 0025
Březen. Co se v březnu vylíhne n. narodí, má pevné zuby a je stálé. CT. Tkč.

20492   Březen Svazek: 9 Strana: 0019
Březen, Suchý b. slibuje mnoho obilí, vína a hojnosť pastev; Žežhule měsíce března kukajíc a čáp klepaje a kačena divoká kvá- kajíc jaro a teplejší časy zvěstuje; Hřmí-li často v březnu, bude mnoho obilí a vína a hojnosť pastev. Fisch. Hosp. 267. O pra- nostikách a pověrách jiných vz Hrub. 7., Hoř. 202., Čes. 1. VIL 374., Mus. ol. XII. 61., Zát. Pr. 225., 300. b, Listopad.

20493   Březen Svazek: 10 Strana: 0024
Březen. Říjen a b. jsou sobě rovny ve všem.

20494   Březen Svazek: 10 Strana: 0561
Březen. V březnu vítr z břízy fouká. Smíš. 1905. Prišiel marec, poberaj sa starec. Sb sl. VIII. 86.

20495   Březenec Svazek: 5 Strana: 1065
Březenec, nce, m., Pirken, ves u Jir- kova. Vz Blk. Kfsk. 1289. B. Malý (Bře- zinky), Klein-Priesen, v Litoměř. V z Blk. Kfsk. 863.

20496   Březenice Svazek: 5 Strana: 1065
Březenice, ves u Chocně. Vz Blk. Kfsk. 933.

20497   Březenský Svazek: 5 Strana: 1065
Březenský. B. vrstvy. Vz Bř. N. 266.

20498   Břězg Svazek: 10 Strana: 0024
Břězg, břězk, u, m. = břesk, svítáni. Ž. pod. 118. 148. V Ž. wit. a klem. břesk. (Mš. ).

20499   Březhrad Svazek: 5 Strana: 1065
Březhrad, u, m., ves u Král. Hradce. Vz Blk. Kfsk. 1071., Sdl. Hrd. II. 222

20500   Březí Svazek: 1 Strana: 0096
Březí (soumný), trächtig, tragend. B. kráva, V., kobyla, Ros., koza, Us., hovado, V., ovce. Ps. Březí Býti. D. Slova učených Březí jsou (mnoho v soBě obsahuji). Jel. B. smysl. Jel. Kráva stelná b. kráva sluje. Kom. — B., n. = březina.

20501   Březí Svazek: 5 Strana: 1065
Březí. Ž. wit. 77. 70. Cf. Mkl. Etym. 10. B. ovce. Št. Kn. š. 23., BO. Vz Listy filolog. VII. 15., Březavý. — B. = pole a les u Rad- vanic. Pk. — B., vsi u Týna nad Vltavou, u Milevska, u Sedlce, u Čáslavě, u Blatné, u Písku, u Nepomuk, u Ŕíčan; samoty u Be- chyně, u Kamenice nad Labem, u Pelhři- mova, u Humpolce; dvůr u Tábora; něm. Birkau, ves u Klatov; něm. Březy, ve Žďár- sku na Mor.; něm. Freiles, ves u Budějovic; něm. Pirk, ves u Horšova Týna; něm. Pre- sey, ves u Ouště; něm. Pürchen, ves u Svíň v Buděj.; něm. Seslas, ves u Plzně; Wu- rezhöfen, ves u Krumlova. PL. Vz S. N., Tk. VII. 410., I. 603., III. 104., IV. 723., V. 236 , Žer. Záp I. 82., Tf. Odp. 288., Blk. Kfsk. 1289., Sdl. Hrd. I. 6., III 301., IV. 344.

20502   Březí Svazek: 8 Strana: 0025
Březí. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 27. - B. = březové ratolesti. Na Chodsku. NZ. III. 398.

20503   Březí kým Svazek: 10 Strana: 0024
Březí kým. B. mlaďátkem od mezka. Msn. II. 419.

20504   Březíc Svazek: 1 Strana: 0096
Březíc, e, m., březina, březový les, Na Plaště. Prk.

20505   Březice Svazek: 5 Strana: 1065
Březice, Bresitz, ves u Letovic na Mor.

20506   Březice Svazek: 9 Strana: 0019
Březice, e, f. = březový prut. Kroutiti b. na houžvy. Brt. (Čes. 1. VII. 317. ).

20507   Březící Svazek: 1 Strana: 0096
Březící, zastr. = březí.

20508   Březičí, březčí Svazek: 10 Strana: 0561
Březičí, březčí, n. = březová chrasť Brt. Sl. 26.

20509   Březíčko Svazek: 10 Strana: 0024
Březíčko, a, n. = březinka, březový lesík. Grm. II.

20510   Březina Svazek: 1 Strana: 0096
Březina, y, f., březový les, Birkenwald; 2. bříza, Birke; 3. březová metla. Birkenruthe. — 4. Jméno vesnic. — Jg.

20511   Březina Svazek: 5 Strana: 1065
Březina, die Birke. B. semenná, die Sa- menbirke. Sl. les. — B. = březový les. Pod dubinú b., pod b-nú milá uplakaná byla. Sš. P. 201. — B, vrch na Zbirožsku, Krč., les u Dalečína. Pk. V b-nách, samota u Richm- burka. PL. — B., vsi u Křelovic, u Jičína, u Mnich. Hradiště, u Dolních Kralovic, u Ro- kycan, u Rosic, u Tišňova, u Hamer v Br- něnsku, u Víškova, u Mohelnice, u Dešné; samoty u Lišova, u Sedlčan, u Něm. Brodu, u Humpolce, u Zbraslavic, u Slaného, u Mor. Ostravy; mlýny u Neveklova, u Radonic, u Křelovic, osada u Jihlavy, ovčárna u Vla- šimě, myslivna u Milešova; něm. Briesen, ves u Jevíčka; něm. Brsina, ves u Sedlčan; St. Prokopi, ves u Divišova. PL. — B., y, m. = vařbuchta, člověk tělnatý, nemotorný. Us. Rjšk. — B., y, m., os. jm. — B. Matouš Václ., knihtiskař 1636. Vz Jir. Ruk I. 96.

20512   Březina Svazek: 9 Strana: 0019
Březina, ?, m. ?. Jos., básník.

20513   Březina Svazek: 10 Strana: 0024
Březina Ot. (vlastně Václ. Jebavý), nar. 1868., básník. Vz Flš. Písm. 714.

20514   Březina Svazek: 10 Strana: 0561
Březina Vrat, spis.

20515   Březince Svazek: 8 Strana: 0025
Březince, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

20516   Březinec Svazek: 5 Strana: 1066
Březinec, nce, m., Märzdorf, ves u Lo- siny na Mor.

20517   Březinečka Svazek: 5 Strana: 1066
Březinečka, y, f. = malá březina. Sš. P. 463.

20518   Březiněves Svazek: 5 Strana: 1066
Březiněves, vsi, f., Březniowes, ves u Zdib. Cf. Březňoves, Tk. III. 112.

20519   Březíní Svazek: 5 Strana: 1066
Březíní, n. = vřes. Slb. 383.

20520   Březiní Svazek: 8 Strana: 0025
Březiní, n. = modrý rozchod, calluna vulg., rostl. Brt. D. II. 500.

20521   Březinka Svazek: 5 Strana: 1066
Březinka, y, f., vsi u Bělé, u Něm. Brodu, u Čáslavě, u Mělníka, u Jevíčka; samoty u Kouřimě, u Smíchova, u Chotěboře; dvůr u Dubé; B. Horní a Dolní, vsi u Světlé. PL. Cf. Tk. III. 36., 43., Blk. Kfsk. 1289., Sdl. Hrd. I. 203. .

20522   Březinka Svazek: 9 Strana: 0429
Březinka, zdrob. březina.

20523   Březinky Svazek: 5 Strana: 1066
Březinky, pl., í., samota u Golčova Je- níkova. Vz Březenec.

20524   Březiny Svazek: 5 Strana: 1066
Březiny, pl., f., ves u Dobrušky; U bře- zin, samota u Kasejovic; Birkigt, ves u Dě- čína; něm. Březin, ves u Poličky. PL Vz Blk. Kfsk. 1289.

20525   Březistý Svazek: 8 Strana: 0025
Březistý dobytek = na hřbetě bílý. Val. Brt. D. II. 296.

20526   Březiště Svazek: 1 Strana: 0096
Březiště, ě, n., Birkenort. Ros.

20527   Březiště Svazek: 1 Strana: 0096
Březiště, ě, n. Uferlandstrecke. Rk., Jg.

20528   Březiti Svazek: 5 Strana: 1066
Březiti, il, en, ení, begatten; se, trächtig werden. Slov. Ssk.

20529   Březk Svazek: 9 Strana: 0019
Březk, u, m. = diluculum (svítání). V b. Ž. pod. Pat. 150.

20530   Březka Svazek: 5 Strana: 1066
Březka, y, f., ves u Jičína, vz Blk. Kfsk. 474., 777.; něm. Březek, ves u Jesenic. — B. = bříza. — B., y, m., os. jm. B. Václ. Tk. VI. 36.

20531   Březka Svazek: 8 Strana: 0025
Březka, y, f. = připálená jako bříza, jm. kraví. CT. Tkč.

20532   Březko Svazek: 5 Strana: 1066
Březko, a, n., dvůr u Kozlan.

20533   Březná dědina Svazek: 5 Strana: 1066
Březná dědina, Dorf Friese, ves u Zá- břehu. Vz Březný.

20534   Březnáček Svazek: 5 Strana: 1066
Březnáček, čka, m. = březnák (zajíc). Brm. I. 2. 482.

20535   Březňák Svazek: 1 Strana: 0096
Březňák, a, m., zajíc v březnu narozený, Märzhase. Us. — Märzbier, ležák. Brt.

20536   Březňák Svazek: 9 Strana: 0019
Březňák, u, m. = houba rostoucí v bře- zoví, špičník. Mor. Čes. I. IX. 104.

20537   Březnatý Svazek: 1 Strana: 0096
Březnatý = břízami posetý. C.

20538   Březni Svazek: 1 Strana: 0096
Březni, — ný, břehový. B. právo (po- břežní), stavitelství, loď, pták. D. Ufer—, Strand—.

20539   Březní Svazek: 5 Strana: 1066
Březní. Markrabie a pán země tejto v na- šem městě žádných nápadův odúmrti ani od březních věcí nemá. NB. Tč. dod. 24.

20540   Březnice Svazek: 1 Strana: 0096
Březnice, e, březníček, čka, m. Birken- falter. Rk.

20541   Březnice Svazek: 5 Strana: 1066
Březnice, e, f., die Schafhürde. Dch. Za B., e, polož: f., — B., ves u Bechyně; Přes- nitz, samota u Podbořan; Priesnitz, ves u Ústí nad Lab. B., město. Vz S. N. Cf. Tk. I. 603., III. 89., IV. 17., V. 161., Tf. Odp. 300., Blk. Kfsk. 1289., Sdl. Hrd. II. 275., III. 301 , IV. 368.

20542   Březníček Svazek: 5 Strana: 1066
Březníček, vz Březnice.

20543   Březník Svazek: 5 Strana: 1066
Březník, a, m., ves u Náměště. — B. = Dobrá Voda u Hartmanic. Čechy I. 108.

20544   Březník Svazek: 10 Strana: 0561
Březník, u, m. = březový lesík. Brt. Sl. 26.

20545   Březno Svazek: 5 Strana: 1066
Březno, a, n., městečko u Ml. Boleslavě; ves u Sobotky; Priesen, mě. v Chomutov- sku; vsi u Milešova a Postoloprt; B. Veliké, Gross-Priesen, ves u Nesteřic; B. Malé, Klein- Priesen, ves tamtéž; B. Vysoké, Ober-Prie- sen, ves u Mostu; ves ve zvolenské stolici v Uhřích. Vz S. N., Tk. I. 436., Blk. Kfsk. 1289., Sdl. HRd. II. 257. Hruška z Března. Vz Blk. Kfsk. 1289.

20546   Březnouti Svazek: 10 Strana: 0024
Březnouti stávati se březí. Kráva nám nechce b. Již. Čech. Nár. sbor. VIII. 19.

20547   Březnov Svazek: 10 Strana: 0024
Březnov, a, m. Malý B., obyč. Syslovice; Velký B. = sv. Markéta u Prahy.

20548   Březňoves Svazek: 5 Strana: 1066
Březňoves, vsi, f., ves u Zdib. Cf. Bře- ziněves. Vz Blk. Kfsk. 1289

20549   Březnovka Svazek: 1 Strana: 0096
Březnovka, y, f. Märzgans; -kuh. D.

20550   Březnovský Svazek: 5 Strana: 1066
Březnovský Jan, účetní. Vz Tf. H. 1. 200.

20551   Březnovský Svazek: 7 Strana: 1204
Březnovský Jan, nar. 1829. † 9/1 1893., účetní m. Prahy, spis. Vz Ott. IV. 662.

20552   Březnový Svazek: 1 Strana: 0096
Březnový. B. den, sníh, voda, zajíc (bře- znáč, březnáček). März-. B. květ, Hyacinthe; Schneeglöckchen, fiala. D. B. sníh zbavuje pih; B. mha, po stu dnech lijavec. Er. P. 48.

20553   Březnový Svazek: 5 Strana: 1066
Březnový B. sníh je za hnůj. Na Zlín- sku. Brt. B. prach (na cestě) váží se zlatem. Kld. B. hřímání, sedlákovo plesání, Mora- van 1875. Vz Březen. — B. květ = jacek východní, jacint, bazatuta, hyacinthus orien- talis. Vz Slb. 20:.

20554   Březnový Svazek: 7 Strana: 1204
Březnový, März-. B. sníh proti opálení sluncem. Zbrt. 63, 64.

20555   Březnový Svazek: 8 Strana: 0025
Březnový. B. mihy, letní deště. Val. Vek. Val. I. 162.

20556   Březnový Svazek: 9 Strana: 0019
Březnový. B. sníh na osení podzimní největší škodu uvádí. Fisch. Hosp. 264.

20557   Březný Svazek: 5 Strana: 1066
Březný, cf. Březní. B. Dědina, Torf-Friese, B. Dvůr, Hof-Friese, vsi v Zábřežsku na Mor.

20558   Březo Svazek: 5 Strana: 1066
Březo, vz Březoň.

20559   Březolupy Svazek: 5 Strana: 1066
Březolupy, dle Dolany, ves u Uher. Hra- diště.

20560   Březoň Svazek: 5 Strana: 1066
Březoň, ě, březo, a, m. = vůl barvy kmene březového Mor. Brt.

20561   Březosť Svazek: 1 Strana: 0096
Březosť, i, f., Trächtigkeit. Jg.

20562   Březová Svazek: 1 Strana: 0096
Březová, é, f., na Moravě, něm. Brüsau.

20563   Březová Svazek: 5 Strana: 1066
Březová, Briesau n. Brüsau, mě. na Mor. u Mor. Třebové; Birkicht, ves u Broumova, Birkowitz, ves u Opavy; Břese, ves u Li- tovle; Březow, samota u Mělníka; Březowa, vsi u Kutné Hory, u Jílového, u Žebráka, u Uher. Brodu, u Holešova na Mor. PL. Ja- kub z Březové. Žžk. 8. Vz S. N., Tk. I. 426., 437., III. 127., IV 723., VI. 6. Vz Blk. Kfsk. 1289., Tk. Ž. 15., 37., 59., 215., Sdl. Hrd. I. 252. V B-vé (u Uher. Brodu) pěstují sladké dřevo a Březované vynašli, jak ty paragrafy hrajou. Vz Sbtk. Krat. h. 146. — B. = hora u Příbramě, Krč. v Kv. 1884. 314.; lesní hřbet u Lhotky v Berounsku, Krč.; pole u Citova, Pk.; Friesa, říčka na Mor. Krč. v Osv. 1885. 201. — Z Březové Vavř., asi 1370.—1455. Vz Tf. H. 1. 33., Jg. H. 1. 2. vyd. 537., Šb. H. 1. 2. vyd. 231. Z B-vé. Sbn. 351., 372., 548., 555., 607., 626., 604., 802., Jir. Ruk. I. 97.

20564   Březová Svazek: 7 Strana: 1204
Březová. Z Březové Vavř., mylně: z Bře- ziny. Vz Ott. IV. 663 , Bačk Písm. I. 204

20565   Březovák Svazek: 5 Strana: 1066
Březovák, u, m., březový prut, eine Birken- ruthe. Mor. Brt. D.

20566   Březovák Svazek: 7 Strana: 1204
Březovák, vz Březák (2. dod).

20567   Březovák Svazek: 10 Strana: 0024
Březovák, u, m., houba. Čes. 1. XI. 290.

20568   Březovatý Svazek: 5 Strana: 1066
Březovatý = březovitý, birkenartig. Sl. les.

20569   Březovec Svazek: 1 Strana: 0096
Březovec, vce, m. Chceš-li pana Březovce (březovou metlu). Ros. Přijel sem pan B. Poslati na někoho pana B-ce (vz Trest), č. — B. = vřes. — B. kůň, jenž zubův nesha- zuje, nýbrž kousáním je ohlazuje. Jg.

20570   Březovec Svazek: 5 Strana: 1066
Březovec. — B. ves u Nasavrk.

20571   Březovec Svazek: 7 Strana: 1204
Březovec, vce, m. = březový prut. Vz Březák (2. dod.).

20572   Březoví Svazek: 1 Strana: 0096
Březoví, n., březí, Birkholz. D.

20573   Březoví. — B Svazek: 5 Strana: 1066
Březoví. — B. = pole u Týna na Mor. Pk.

20574   Březovice Svazek: 1 Strana: 0096
Březovice, e, f. Birkenwasser. Na Slov.

20575   Březovice Svazek: 5 Strana: 1066
Březovice, der Birkensaft, Birkenmeth. Vz Kk, 138. — B., míst. jm. v Uhřích. Šd. — B., vsi u Kyjova a u Chrudimě; Zolldorf, ves u Bělé. Cf. Tk. IV. 723., Blk. Kfsk. 1289., Tk. Ž. 220., Sdl. Hrd I. 252., II. 275., III. 301.

20576   Březovičí n Svazek: 5 Strana: 1066
Březovičí n., das Birkengesträuch. Ssk.

20577   Březovík Svazek: 1 Strana: 0096
Březovík, u, m. Birkenpilz. Jg.

20578   Březovík Svazek: 5 Strana: 1066
Březovík. Síťkovec březovík, daedalea betulina, agarieus betulinus, der Birken-, der Wirrschwamm. Vz Rstp. 1907., Sl. les. — B., Ochsbrunn, ves u Chvalšin.

20579   Březovina Svazek: 1 Strana: 0096
Březovina, Březina, y, ť. Č.

20580   Březovina Svazek: 9 Strana: 0019
Březovina, y, f. Dostal b-ny (= bití). Zát. Pr. 248. b.

20581   Březoviště Svazek: 5 Strana: 1066
Březoviště, ě, n., der Birkenort. Sl. les.

20582   Březovitý Svazek: 5 Strana: 1066
Březovitý = březovatý. B. rostliny, betu- laceae: bříza, olše. Vz Rstl. 1411., Schd. II. 274., Kk. 138.

20583   Březovka Svazek: 1 Strana: 0096
Březovka, y, f., březová metla, Birken- ruthe. Pozdravuje tě B. Sych. Přijde na tě panna Bř. Us. — B., březová hůl. — B., pták, Waldfink. D. — B., opěnka, houba, Tannenpilz. D. — B., kráva v Březnu se te- lící, Us., Märzkuh.

20584   Březovka Svazek: 5 Strana: 1066
Březovka, y, f. = březovice, der Birken- saft. Sl. les., Sb. sl. ps. I. 185., Mt. S. I. 185., Brt. D. 201. — B = žlutokrký vrabec, petronia rupestris, der Steinsperling. Sl. les. — B. = katmanka b-ka, amomita spadicea, der Eierpilz, houba. Rstp. 1886.

20585   Březovka Svazek: 8 Strana: 0536
Březovka, y, f. = pyksla z břízové kůry. Osv. 1896. 43.

20586   Březovka Svazek: 10 Strana: 0024
Březovka, y, f. = tabatěrka z březové kůry. Zvon. II. 75. (Jrsk. ).

20587   Březovnice Svazek: 5 Strana: 1066
Březovnice, e, f., geometra betularia, der Birkenschwärmer, Birkenspanner. Zl. klasy 1855.

20588   Březovník Svazek: 5 Strana: 1066
Březovník, u, m. = březovice, der Birken- saft.

20589   Březovo Svazek: 8 Strana: 0025
Březovo. České B. na Slov. Phľd. XII. 69.

20590   Březovský Svazek: 5 Strana: 1066
Březovský. B. hora. Sdl. Hrd. IV. 249. Slečna b-ská (metla březová). Kos.

20591   Březový Svazek: 1 Strana: 0096
Březový, Birken —. B. les, kůra, míza, voda, dříví; koření. Jg. O b. vodě vz Gl. 11. a Kámen. — Sluší na né (na děti) s Bře- zovým psíkem (s metlou) vyskočiti. Reš. B. nauky (metla) nejdou na Buky, ale do hlavy. Pk.

20592   Březový Svazek: 5 Strana: 1067
Březový. B. víno, der Birkenwein, tříslo, olej, dehet, kmen, peň, pupen, list, výstavek, der Birkenausständer, žilka, die Birkenmaser, metly, Birkenreisig, n., lesina. der Birken- forst, křoví, hájek, uhlí, obruč, píšťala. Sl. les. B-vou húžvou prý čerta vážou. Němc. — B. klikoroh, curculio betulae, der Birken- rüsselkäfer, rhynchites betulae, der Birken- blattkäfer; babočka, papilio antiopa, der Birkenfalter, motýl; blanožrout, eccoptoga- ster destructor, der Birkensplintkäfer. Sl. les. B. list, gastropacha betulifolia, motýl. Kk. Mot. 149.

20593   Březový Svazek: 7 Strana: 1204
Březový. B. voda (léčivá), Zbrt. 63., listí. Mách. 130.

20594   Březový Svazek: 8 Strana: 0025
Březový. B. řasy = barušky. Dostal b-vé kaše (byl bit). Slov. Nov. Př. 591.

20595   Březový Svazek: 9 Strana: 0019
Březový. ?. šťáva: březovka, březulka, březůvka. B. kaše = bití březovcem. Lor.

20596   Březská Svazek: 5 Strana: 1067
Březská Johanna. Vz Blk. Kfsk. 42.

20597   Březský Svazek: 5 Strana: 1067
Březský z Ploskovic. Vz Blk. Kfsk. 1289., Sdl. Hrd. III. 38. B. z Veselé. Ib. 261.

20598   Březský Svazek: 7 Strana: 1204
Březský potok v Písecku.

20599   Březstvo Svazek: 5 Strana: 1067
Březstvo, a, n. = břehy, das Gestade. Slov. Hol. 77.

20600   Březula Svazek: 5 Strana: 1067
Březula, y, f. = jm. krávy černé mající bílý hřbet a ocas. Brt., Kls., Kld. I. 16. — B., bursera, die Bursere, rostl. B. vejčitá, b. gummifera. Vz Rstp. 341.

20601   Březůlka Svazek: 7 Strana: 1204
Březůlka, y, f. = březová voda. Vhl.

20602   Březulka Svazek: 8 Strana: 0026
Březulka, y, f. = březová voda. Jicko. Brt, D. II. 296.

20603   Březůvka Svazek: 9 Strana: 0019
Březůvka, y, f. = březová šťáva. Mus. Ol. 1898. 101.

20604   Březuvky Svazek: 5 Strana: 1067
Březuvky, dle Dolany, ves u Luhačovic.

20605   Březy Svazek: 5 Strana: 1067
Březy, dle Dolany, vsi u Žďáru, u Vel Biteše.

20606   Břežák Svazek: 1 Strana: 0096
Břežák, a, m., na břehu bydlící, Us., UferBewohner.

20607   Břežák Svazek: 5 Strana: 1067
Břežák. — B. = tetřívek, břežan, das Birkhuhn. Pdy.

20608   Břežan Svazek: 1 Strana: 0096
Břežan, a, m., tetřívek, Birkhuhn.

20609   Břežan Svazek: 9 Strana: 0019
Břežan, ?, ?., icaris, brouk. B. ledvino- oký, i. sparganii. Vz Klim. 565.

20610   Břežan. — B Svazek: 5 Strana: 1067
Břežan. — B. = břežák, der Uferbewoh- ner Perwolf.

20611   Břežanka Svazek: 8 Strana: 0536
Břežanka, y, f., litorina, mořský plž. Ott. XI. 502. b.

20612   Břežaňky Svazek: 5 Strana: 1067
Břežaňky, Briesen, ves u Bíliny.

20613   Břežany Svazek: 5 Strana: 1067
Břežany, dle Dolany, Něm. Břežan, vsi u Benešova, u Plaňan, u Čes. Brodu, u Kra- lovic, u Horažďovic, u Libochovic; B. Pa- nenské, Jungfer-Břežan, ves u Zdib. PL., Arch. II. 180. Vz S. N., Tk. I. 603., III. 643 , IV. 723 , V. 220., Blk. Kfsky. 1289., Tk. Ž 59., Sdl. Hrd. I. 24., IV. 253.

20614   Břežatý Svazek: 5 Strana: 1067
Břežatý = březatý. B. kráva = mající přes hřbet bílý pruh. Slez. Šd.

20615   Břežděnie Svazek: 7 Strana: 1204
Břežděnie, n. = svítání. Ev. víd. 20.

20616   Břežděti Svazek: 1 Strana: 0096
Břežděti. Břeždí = jest blativo. Us.

20617   Břežděti Svazek: 5 Strana: 1067
Břežděti, ěl, ění = svítati, dämmern. Mor. Brt. D. 201. Cf. Mkl. Etym. 19.

20618   Břežděti Svazek: 10 Strana: 0024
Břežděti = vřískati. Těla (tele) b-dí. U Volyně, u Uher. Br. Čes. 1. XI. 209., XIII. 122.

20619   Břežditi Svazek: 1 Strana: 0096
Břežditi se, = rozednívati se, 1417., dämmern.

20620   Břežditi se Svazek: 5 Strana: 1067
Břežditi se = břežděti. M.

20621   Břežec Svazek: 5 Strana: 1067
Břežec, žce, m., mě., Bregenz, Bregan- tium. Sl. let. VI. 39.

20622   Břežek Svazek: 5 Strana: 1067
Břežek, žku, m. = malý břeh, malá stráň, úboč. Vznesši (liška) jej (čbán) na jeden břežek. Hr. rk. 387.

20623   Břežek Svazek: 9 Strana: 0429
Břežek, žku, m. = chyše. Vz Gb. Slov. 103.

20624   Břeženín Svazek: 9 Strana: 0429
Břeženín, a, m. = kdo bydlí na břehu. Vz Gb. Slov. 103

20625   Břeženka Svazek: 5 Strana: 1067
Břeženka, y, f. B. obecná, litorina lito- rea, měkkýš břichonožec. Vz Frč. 244., 245.

20626   Břeženka Svazek: 7 Strana: 1204
Břeženka. Cf. Brm. IV. 2., 260.

20627   Břeženky Svazek: 9 Strana: 0019
Břeženky, litorinidae, plži přídožabří. Vz Ott. XVI. 176.

20628   Břežitá Svazek: 9 Strana: 0019
Břežitá, é, f., údolí u N. Hrozenkova a Halenkova. Vck.

20629   Břežňanka Svazek: 1 Strana: 0096
Břežňanka, y, f., rostlina, Strändling, litorella. Rostl., Rk.

20630   Břežněnka Svazek: 5 Strana: 1067
Břežněnka, y, f., litorella, der Strand- ling, rostl. Vz Slb. 287.

20631   Břežní Svazek: 5 Strana: 1067
Břežní pramen, das letzte Floss. B. pták, der Strandläufer. Šm. B. rostl. = na břehu rostoucí. Rst. 401.

20632   Břežnička Svazek: 5 Strana: 1067
Břežnička, y, f. litorella, der Strand- ling, rostl. Vz Kk. 158.

20633   Břežník Svazek: 8 Strana: 0536
Břežník, a, m. B. čtveroskvrnný, liony- chus quadrillus, dvojskvrnný, bipunctatus, velkoskvrnný, major. Vz Klim. 76. nn.

20634   Břežov Svazek: 5 Strana: 1067
Břežov, a, m., hájovna u Křelovic.

20635   Břežovský Svazek: 5 Strana: 1067
Břežovský mlýn u Křelovic.

20636   Břežský Svazek: 9 Strana: 0429
Břežský, Ufer-. Vz Gb. Slov. 103.

20637   Břežstvo Svazek: 5 Strana: 1067
Břežstvo, a, n., die Ufer. Šm.

20638   Břice Svazek: 10 Strana: 0024
Břice, tusum. Rozk. P. 2402.

20639   Břicení Svazek: 1 Strana: 0096
Břicení, n., broušení, Jg., das Schärfen.

20640   Břič Svazek: 5 Strana: 1067
Břič, e, m., der Barbier. Rk.

20641   Břička Svazek: 1 Strana: 0096
Břička, y, f., hýble ve mlýně. Plk. Heb- latte.

20642   Břid Svazek: 1 Strana: 0096
Břid, u, m., břidění, Plk., das Verderben.

20643   Břid Svazek: 5 Strana: 1067
Břid, u, m. = řiť. Polib mi b. Us. u Jižné. Vrů. — B., das Verdorbene, Ekelhafte. Ssk., Mkl. Etym. 22.

20644   Břída Svazek: 9 Strana: 0019
Břída, y, f., jm. pozemku na Hořicku. Hoř. 136.

20645   Břiďák Svazek: 5 Strana: 1067
Břiďák, a, m. = ošklivec. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 116.

20646   Břidal Svazek: 5 Strana: 1067
Břidal, a, m. = břiďák. Šm.

20647   Břidavý Svazek: 5 Strana: 1067
Břidavý = řídký, měkkavý. B. máslo. Slez. Šd.

20648   Břidce Svazek: 7 Strana: 1204
Břidce = sprostě. Št. N. 338

20649   Břidění Svazek: 5 Strana: 1067
Břidění, n. = hudlaření, das Pfuschen; Eckelhaftmachen. Us. Ssk.

20650   Břidil Svazek: 1 Strana: 0096
Břidil, a, m. = kaňhal. D.

20651   Břidil Svazek: 5 Strana: 1067
Břidil, a, m. = hudlař, der Pfuscher. Sl. les., Jg. Sbr. sp. 1841. 169. Cf. Bředil.

20652   Břidilský Svazek: 5 Strana: 1067
Břidilský, Pfuscher-, stimperhaft. Dch. B. pokus. Dk.

20653   Břidilství Svazek: 5 Strana: 1067
Břidilství, n. = hudlařství, die Pfuscherei. Šp., Dk., S. N. XI. 70.

20654   Břidilství Svazek: 7 Strana: 1204
Břidilství, n. To nebylo než ubohé b. a prtactví. Pal. Rdh. I. 219.

20655   Břiditel Svazek: 10 Strana: 0024
Břiditel, e, m. = břidič. Kom. 1875. 229.

20656   Bříditi Svazek: 1 Strana: 0096
Bříditi, il, děn, děni; pobříditi, zbříditi = bouřiti, lekati. — co čím: město zlým návěštím. Jg. — koho z čeho: ze sna. Chmela.

20657   1. Bříditi Svazek: 1 Strana: 0096
1. Bříditi, vz Břititi. — 2. Břiditi = ka- ziti, verderben. — co komu: (= oškliviti). L. — se čím = štítiti se toho. L. — co = kaňhati, špiniti,

20658   Břiditi Svazek: 8 Strana: 0026
Břiditi. Budeš ty mne (mně) remeslo bri- diť. Phľd. XII. 201. Ktorému sa takáto me- thoda bridí a predsa je prinútený dľa nej pokračovať. Nár. nov. 1892. 22./10. Bridilá sa mu hra, rhľd. 1893. 690.

20659   Břiditi. — se komu Svazek: 5 Strana: 1067
Břiditi. — se komu. Panna, co po chlo- pách slídí, každému se břidí (oškliví se). Slez. Tč. (Brt. D. 201.). — si čeho. Tvých pravd sobě břidí. Sš. Ps. 195. — s infinit. Chválou zníti musa má si břidí. Sš. Ps. 184.

20660   Bříditi se Svazek: 8 Strana: 0026
Bříditi se = strachy se blázniti. Brt, D. II. 296.

20661   Břidko Svazek: 1 Strana: 0096
Břidko = mrzuto, ohavno, ekelhaft. Břidko jest ohyzdnou řeč od ženy slyšeti. Št. Vz Břidký.

20662   Břidko Svazek: 5 Strana: 1067
Břidko = posupně. B. hleděti. Lšk.

20663   Břidko Svazek: 9 Strana: 0019
Břidko. B. jest slouti pokrytcem. Št. Bes. 100.

20664   Břidkosť Svazek: 1 Strana: 0096
Břidkosť, i, f. Vz Břidký.

20665   Břidkosť Svazek: 7 Strana: 1204
Břidkosť. Angelika b. od srdce odžene. Výb. II. 453.

20666   Břidkosť Svazek: 10 Strana: 0024
Břidkosť, i, f., abominatio. Položili mne u b. sobě. Z. kap. é. 87. 9. V Ž. wit. je: mirzkosť (Mš. ).

20667   Břidkošilka Svazek: 5 Strana: 1067
Břidkošilka, y, f. a m. = dítě chodící jen v košilce. Cf. Prckošilka, Košilanda, Břit- košilka.

20668   Břidký Svazek: 1 Strana: 0096
Břidký 1. = mastný, tučný, fett, feist. B. maso, Ros., sádlo. Kom. — 2. = Sladký, süss. B. nápoj, ovoce; b. jako med. V. — 3. = Břitký, ostrý, scharr; lépe: břitký. D. - 4. = Trpký, perný; těžký, protivný; ohavný, šeredný; nestoudný, nekázaný. Je každému břidko slyšeti, komuž řkú: ,Lžeš'. Z svých úst šeredná, břidká slova vypustiti; Trpěti očistcový, těžký plamen a břidké muky. Št. B. žížala, had. I břidko na to hleděti. Kat. 2780.

20669   Břidký Svazek: 5 Strana: 1067
Břidký = umazaný, schmutzig. Kluk b. Slez. Tč. — B. = mastný (ne jalový, lyko- vitý). B. sádlo. Na Zlinsku. Brt. D. 201. — B., ekelhaft fett o. gross. Slov. Ssk. — B, = acerbus, trpký, odporný, ohyzdný. (Brt. D. 201.) Co jest na světě břidčejšího než smrť? Řeč šerednú od ženy slyšeti ohyzdno jest a břidko. Hš. exc. (Št. Kn. š. 102.) B. řeč! Ó smrti! kak jsi velmě b-ká věc! Št. Kn. š. 111., 271. Břidké pití (octa a žluči). Sv. ruk. 295. 28. Cf. Mkl. Etym. 22.

20670   Břidla Svazek: 5 Strana: 1068
Břidla, y, f. = břidlice. Zpr. arch. VIII. 54.

20671   Břidlice Svazek: 1 Strana: 0097
Břidlice, ce, f., škřidla, škřidlice, na Mor. šleta, Schiefer. Dle Prk. lépe: skřidlice, křidlice, křidla. Vz tato slova. B. leží v ten- kých neb tlustých vrstvách slohu šupinatého, barvy bílé, zažloutlé, zelenavé, zašedivělé, světlé, tmavozelené. B. talková, chloritová, amfibolová, hlinitá (smíšenina jemných šupinek slídy s drobounkými zrnečky křemene): a) brusní, b) rejsovní, c) pokryvačská, d) kame - nečná. B. graptolitová, komárovská, příbram- ská, rokycanská, zahořanská. Bř. Břidlicí střechu krýti.

20672   Břidlice Svazek: 5 Strana: 1068
Břidlice, ve Slez. břilka, jest vrstevnatý kámen dle slohu vrstev štípatelný se zá- kladní hmotou hlinitou, stvrdlou, v níž jsou vtroušena zrnka křemene a slídová lupenka. Krč. G. 50. Cf. Hř. 3., KP. III. 19., 42., Bř. N. 239., 245., 255., Schd. II. 31., 102., Kram. Slov. 48. B. amfibolová, Bř. N. 241., divri- tová, 243. (Schd. II. 70.), graptolitová, 257., hadcová, 140., silurská, 256., brusířská, Schd. II. 68., 254., Rosc. 54., hořečnatá, 46., ka- menečná, 31., kamencová, 68., kreslířská, 68., mastková, 47., 68., měďná, 76., 114., obecná, 68., porfyrová, 73., turmalinová, 68., uhelná, 68., zelencová, 46., 68., drobová (Grau- wackenschiefer), odrůda písčitohlinitá, obyč. na slídová lupenka bohatší a s vrstvami droby, křemence, se střídající, Krč. G. 51., Schd. II. 68., 75., kamenečná (Alaunschiefer, b. pyritem a uhelnou hmotou proniknutá, z níž se zvětráním vytvořuje kamenec a síran železnatý čili vitriol železnatý, proto slove též vitriolová b.; Vitriolschiefer), KP. IV. 608., Krč. G. 51., 264., pokryvačská (štípa- jící se v tenké, rovné desky, der Dach- schiefer), 51., uzlovitá či skvrnitá, 78., seri- citová, 78., chiastolithová, 78., choritová, Chloritschiefer, 78., talková (Talk-), 79. (Bř. N. 159., 241.), aktinolithová (Strahlstein-), 79., chyastolithová, 264., křemitá (Quarz-), 265., grafitová, 266., 348., graptolithová, 424., ludlovská, 464., lupenatá, 564., gailthalská (Gailthaler Schiefer), 567., vengenská, 630., svrchní těšínská, 803., amfisylová (Amphi- sylen Schiefer), 846., chloritová (vz zelen- cová), křemelová, Kiesel-, tuhová (grafitová, Graphit-), zelenokamenná, Grünstein-, tur- malinová, Turmalinschiefer, rýsovní, Zeichen-, taleková (mastková, Talk-), tabulová, Tafel-, slínitá, Mergel-, Sl. les., prahorní, proměněná, křemelová, Frč. Geol. 54 , 59., anglická (hnědá a modrá). Zpr. arch. VII. 54. Vz S. N.

20673   Břidlice Svazek: 9 Strana: 0019
Břidlice lupenitá, hrubodesková, stébel- natá, špalková. Mtc. 1897. 171. a j. tam.

20674   Břidlicobarvý Svazek: 5 Strana: 1068
Břidlicobarvý, schieferfarbig. Šm.

20675   Břidlicolomec Svazek: 1 Strana: 0097
Břidlicolomec, mce, m. Schieferbre- cher. Rk.

20676   Břidlicovitý Svazek: 5 Strana: 1068
Břidlicovitý, schieferig, schieferförmig. Sl. les.

20677   Břidlicový Svazek: 1 Strana: 0097
Břidlicový, Schiefer-. Us.

20678   Břidlicový Svazek: 5 Strana: 1068
Břidlicový. B. půda, hněd, das Schiefer- braun, Šp., lom, Hř. 3., krytba, hřebík. Pdl.

20679   Břidličnatosť Svazek: 5 Strana: 1068
Břidličnatosť, i, f., die Schieferung. Šp., NA. V. 553.

20680   Břidličnatý Svazek: 1 Strana: 0097
Břidličnatý, břidlici obsahující, schiefer- haltig. B. skála. Rostl.

20681   Břidličnatý Svazek: 5 Strana: 1068
Břidličnatý. B. lom, schieferiger Bruch, sloh. Krč. G. 183.

20682   Břidličník Svazek: 5 Strana: 1068
Břidličník, a, m. = pokryvač střech bři- dlicí. Pdl.

20683   Břidličný Svazek: 1 Strana: 0097
Břidličný, na Mor. šletový. D. Schieferig.

20684   Břidličný Svazek: 5 Strana: 1068
Břidličný. B. kamení, rula (Lagengneis), amfibolit, Krč. G. 78., 226., 230., Frč. G. 59., opál, Frč. G., uhlí, Stč. Zem. 697., olej, vá- penec, Schieferkalk, vrstva, půda, střecha, lom, modř, das Schieferblau. Sl. les. B. sloh. Vz S. N.

20685   Břidlina Svazek: 5 Strana: 1068
Břidlina, y, f. = břidličnatá půda. Mor. a Slez. Brt., Šd.

20686   Břidliště Svazek: 1 Strana: 0097
Břidliště, ě, n. Schiefergebirge.

20687   Břidlivosť Svazek: 5 Strana: 1068
Břidlivosť, i, f., die Hässlichkeit, Ekel- haftigkeit.

20688   Břidlivý Svazek: 5 Strana: 1068
Břidlivý = břidký. Slov. Ssk.

20689   Břidnatěti Svazek: 5 Strana: 1068
Břidnatěti, ěl, ění, ekelhaft werden. Slov. Ssk.

20690   Břidnatý Svazek: 1 Strana: 0097
Břidnatý, břidký, ohavný, Bern., schmutzig, hässlich.

20691   Břidnice Svazek: 5 Strana: 1068
Břidnice, e, f., eine Hässliche. Šm.

20692   Břidník Svazek: 5 Strana: 1068
Břidník, a, m., ein Hässlicher. Šm.

20693   Břidnosť Svazek: 1 Strana: 0097
Břidnosť = břidkosť. Abscheulichkeit,

20694   Břidnota Svazek: 5 Strana: 1068
Břidnota, y, f., die Garstigkeit. Šm.

20695   Břidnouti Svazek: 1 Strana: 0097
Břidnouti, dnu, dni, dna (ouc), dnul n. dl, utí (mastným se stávati, tučněti, fett werden). - čím. Šišky máslem břidnou (máslem se natahují). Ros. Vz Břidký.

20696   Břidný Svazek: 1 Strana: 0097
Břidný = břidnatý.

20697   Břidný Svazek: 10 Strana: 0024
Břidný = špinavý. Co se mně vysmivoš, že košilka břidno? Slez. Vyhl. II. 137.

20698   Břidý Svazek: 1 Strana: 0097
Břidý = břidký, zastr.

20699   Břidžić še Svazek: 9 Strana: 0019
Břidžić še = oškliviti se. Lor. 70. Vz Břidiť sa.

20700   Břietný Svazek: 1 Strana: 0097
Břietný, zastr. = břetný, břitký.

20701   Břietný Svazek: 8 Strana: 0026
Břietný. B. meč. Vz Gb. Ruk. 568.

20702   Břiezda Svazek: 8 Strana: 0026
Břiezda. Sedlo b-dou dekovati. Arcli. XIV. 460.

20703   Břiežek Svazek: 9 Strana: 0429
Břiežek, žku, m., zdrobn. břeh = vršek, stráň. Vz Gb. Slov. 101.

20704   Bříh Svazek: 5 Strana: 1068
Bříh, břeha, m. = břeh. Ostrav. Tč.

20705   Břih Svazek: 8 Strana: 0026
Břih, u, m. = břeh. Hřich pod břih a złe skutky pod treskutky (střemchy). Mor. Čes. l. V. 419.

20706   Břich Svazek: 5 Strana: 1068
Břich. Vz Šrc. 129., Mkl. Etym. 22. Na Zlínsku a j. břuch, na Slov. bruch, u Rych- nova puťárek. Cf. Pandero. Ad 1. B. otylý, tučný, der Schmeerbauch, řez břicha, der Bauchschnitt. Nz. lk. Na bříšku své matky. Pass. mus. 278. B. visutý. Slov. zdrav. 40. B. nadýmající se, nafoukané. B. má nad- břiší, středobřiší a podbřiší. Vz tato slova. Stff. Tím hlava prázdnější, čím břicho větši. Shasp. Tč. Blechu mu může na břiše zabiti (o tlustém, také o tom, kdo se hodně na- jedl). Us. Dbv. B. brouků v širším smyslu abdomen, v užším smyslu venter. Kk. Br. 1., 8. Mäkší ti bude chrbát ako brucho (tak té ztluču). Slov. Zátur. Na plném břichu veliká hlava. Tč. — B. = žaludek. B. jsou nej- lepší hodiny. Č. B. pásti. Hus I. 236. B. je neuprositelná věc. Km. Utonul v břichu (mrhač). Lpř. Když je v břiše, budem tiše. Dbv. Kdo naložil do břicha, rád se jazykem potýká. Pk. B. nerozumí žertům; Přetěžká věc je prázdné břicho. Bž. Oči by jedly, ale brucho nestačí. Vlk. Tvrdá hlava, měkký břuch (kdo nechce něco jísti, nedostane nic). Us. Brt. — B. v bot. = strana vorečku, kde je šev z krajů listu plodového srost- lých, která, je-li ve květu více jednoho vorečku, k ose květové patří. Rst. 150., 401.

20707   Břich, a Svazek: 1 Strana: 0097
Břich, a, m., břicho, bříško, a, n., bříšek, šku, m., břišec, šce, m., břišce, e, n. B., částka těla od prsou až k údům stydkým, obsahuje žaludek, kyšky, útrobu, slezinu, ledvinu a měchýř. Der Bauch. Nadbřišek, středobřišek n. opupí, podbřišek. Šp. B. malé, veliké, krátké, dlouhé, hubené, tlusté, Šp.; vyšší (od prsou k pupku), střední (okolo pupku), nižší nebo zpodni (od pupku až dolů). Jg.B. odvislé (haengend), hrubé (u tě- hotných. V.). B. vtáhnouti, vypnouti. Rf. Hryzení, žírka, ujímání, řezání v břiše; roz- říznuti, průřez břicha, břichořez. Šp. Po břiše lézti jako vlk. Č. V břiše mu vrčí, žbluňká. Us. Míti bolesť břicha. Reš. B. měch děravý. Břichem mluviti. L. Smál se, až se za břicho popadal. Us. Na břiše, po břiše lézti, choditi, plaziti se. V. Na břichu ležeti a hřbetem se přikryti. Utonul v břichu (má veliké b. nebo vše propil. Vz Opilství). L. Hřbetem k ohni a břichem k stolu (leží); Není svému břichu otčimem ( = přeje si. Vz Blahobyt). Č. Má b. na zádech (hrbatý. Vz Hlava, Tělo). Č. Takte mu b. měkký jako mně. (Vz Stejnosť). Č. B. tlustý, Jeb (mozek) pustý. Č. Není ho než b. (Žrout). Č. 13. naduté mu opadlo, oplasklo, zplesklo. Lk. — B. = žaludek. Der Magen, Bauch. Hladové b. uší nemá, neslyší, hladové břicho nedá se slovy ani pěknou řečí spokojiti. V. Hla- dové břicho nestyda a syté ještě víc. Č. Syté břicho k učení hlucho. Ros. Plnô brucho učí sa hlucho a lačnô je nesbačno. Mt. S. Host s břichem toliko a zuby, hoden seděti s osly. Jg. Břicho jde s processím. Vz Hla- dový. Lb. I ten má tenký bruch (málo jí). Mt. S. Co v břiše, nikdo nevidí; co na hřbetě, na to hledí. L. Rozecpalé břicho nezpůsobí bystrého vtipu. Č. Větší oko nežli břicho. (Vz Žrout). Č. 13. neuprositelná věc. Č. Na- cpati břicho. D. O nic se nestarati než o hrdlo a břicho. V. Břichu sloužiti. V. O b. toliko péči míti. Břicha polehčiti. V. B. vyprázdniti. Ros., Kom. Pro břicho někomu pochlebovati. — B. = baňatosť, der Bauch, Höhlung. B. lodi (vydutí), V., nádoby, sklenice, sloupu.

20708   Břicháctví Svazek: 8 Strana: 0026
Břicháctví, n., Bauchdienerei, f. Nár. list, 1894. č. 221. 1.

20709   Břicháč Svazek: 1 Strana: 0097
Břicháč, e, břichal, a, břichaň, ě, m., bachráč. V. Dick-, Schmerbauch.

20710   Břicháč Svazek: 9 Strana: 0019
Břicháč, e, ?., coeliodes, brouk. B. bez- skvrnný, černonosý, černý, červenavý, čtve- roskvrnný, hluchavkový, hnědý, opásaný, pcháčový, stromový, tečkonosý, začoudlý. Vz Klim. 576.

20711   Břicháč. — B Svazek: 5 Strana: 1068
Břicháč. — B., coeliodes, brouk. B. vrb- kový, c. epilobii, dvojitoskvrnný, c. didy- mus, ťupkovaný, c. guttula. Kk. Br. 319., 320.

20712   Břicháček Svazek: 9 Strana: 0429
Břicháček, čka, m. = tlustý člověk, zdrobn. břicháč. Flš. Písm. 639.

20713   Břichačka Svazek: 5 Strana: 1069
Břichačka, y, f. = pila s obloukem, die Bauchsäge, Bogensäge. Sl. les. Vz Břichatý.

20714   Břichal Svazek: 5 Strana: 1069
Břichal, a, m., vz Břicháč.

20715   Břichaň Svazek: 5 Strana: 1069
Břichaň, ě, m., vz Břicháč.

20716   Břichatě Svazek: 5 Strana: 1069
Břichatě, bäuchig. B. vyklenuté krovky. Kk. Br. 39.

20717   Břichatěti Svazek: 1 Strana: 0097
Břichatěti, 3. pl. -tějí, ěl, ění; břicha- tnouti, tnul a ti; břichatívati, bauchig werden. Břichatí, že má dobré bydlo. Sych. — O ženách, které počaly.

20718   Břichatina Svazek: 9 Strana: 0019
Břichatina, y, f. = zábava na konci maso- pustu. (Hluboká). Kub. 150.

20719   Břichatiti Svazek: 1 Strana: 0097
Břichatiti, 3 pl. -tí, il, cen, cení; koho: břichatou, těhotnou učiniti, schwängerN. —

20720   Břichatka Svazek: 5 Strana: 1068
Břichatka, y, f. = břichohouba, der Bauch- pilz. Rst. 185., 224., 401.

20721   Břichatka Svazek: 5 Strana: 1069
Břichatka, y, f. B-ky, dermatogasteres, Balgpilze, houby. Vz Kk. 75., Čl. 182., Rstp. 1953., Rosc. 71.

20722   Břichatka Svazek: 7 Strana: 1204
Břichatka. Cf. Ott. V. 439.

20723   Břichatka Svazek: 9 Strana: 0019
Břichatka, y, f., houba. Vz Ott. XVII. 57.

20724   Břichatky Svazek: 8 Strana: 0026
Břichatky. Cf. Ott. IX. 942. (houby).

20725   Břichatosť Svazek: 1 Strana: 0097
Břichatosť, i, f. Bauchigkcit; Trommel- sucht. Ros.

20726   Břichatý Svazek: 1 Strana: 0097
Břichatý, bauchig, V. — čím: dítětem břichatá. Jg. — od koho: Břichatá od je- dnoho čeledína, Martim., schwanger.

20727   Břichatý Svazek: 5 Strana: 1069
Břichatý, wanstig. B. neděle (posvícení). Us. u Tismic. Džl. Ti nebožátka spieše sě postí než bohatí b-tí. Hus II. 90. — B. ná- doba (baňatá), Us., kalendář (objemný), Kos., pila (= břichačka). Sl. les. V bot. = díl oblý na nekterém místě zvl. uprostřed velmi ztlustlý n. nadmutý n. p. lodyha a listy česneku, cibule pod prostředkem, kalich a tobolka blínu černého. Podobá se nafou- klému a říká se břichatonafouklý, ventri- cosoinflatus, bauchig aufgeblasen jako n. p. lodyha obecné cibule. Rst. 401.

20728   Břichatý Svazek: 8 Strana: 0026
Břichatý. Břichatá = těhotná. Griz. 84. b.

20729   Břichatý Svazek: 9 Strana: 0019
Břichatý kým. Ana již b-ta jest duchem svatým. Praž. evang. (List. fil. 1897. 190. ).

20730   Břichna Svazek: 10 Strana: 0024
Břichna, y, f. = tlustá ženská. Dšk. Km. 14.

20731   Břicho Svazek: 1 Strana: 0097
Břicho, vz Břich.

20732   Břicho Svazek: 7 Strana: 1204
Břicho v užším smyslu přední jeho čásť, venter, gaster, Ott. IV. 677., díl trupu mezi hrudníkem a pánví. Ib. 677. nn. Bolesti břicha, rány a úrazy b-cha. Ib. 678. Dy ži (sní) dva raky, vykuři dvě fajfky tabaky, je bruch jednaky. Us. Brt. Hojení bolestí v břiše na Mor. Vz Mtc. XV. 289 Vzácne veci a rúcha vliezly do brucha (projedly a propily se) Slov. ZObz. XV11I. 107.

20733   Břicho Svazek: 8 Strana: 0026
Břicho. Léčení bolesti břicha. Vz Zbrt. Pov. 100. Na Slov.: Phľd. XII. 564. Má v bruše kosti (nerad se ohýbá, lenoch). Phľd. XII. 56. Má brucho pred sebú (o těhotné). Phľd. 1895. 495. Urež ucha, nastav brucha (nepočúvaj a hľaď si živnosti). Ib. 1893. 702. Huba je velká komora a bruch němá dna; Kdo svůj bruch nazbyt tuči, tyn (ten) se něrod uči. Slez.; Brucho mu na chrbát vylezlo (o hladovém). Slov. Nov. Př. 141., 220., 596. To nenie ani do ucha ani do brucha, slov.; Slyši bruchem a ni uchem. Slez. Nov. Př. 611., 613. — B. vlaské, vz Vlaský (3. dod.).

20734   Břicho Svazek: 9 Strana: 0019
Břicho. Veliké b.: bagon, bahon, bampeľ, poneváč, vantech. Zát. Pr. 66. a. Bolení břicha (lidové hojení ho na mor. Val. ). Vz Čes. 1. VIL 124. Stran přísloví a pořekadel vz Zát. Pr. 67. nn. (jedení a pití), 68. b. (b. hladové), 72. b. (o žroutu). 300. nn. — B. = žaludek. Prokoukl ho až do břicha.
Kukla 130.

20735   Břicho Svazek: 9 Strana: 0429
Břicho. Ani ju brucho nebolelo a má deti (macocha). Sbor. slov. H. 99.

20736   Břicho Svazek: 10 Strana: 0024
Břicho. Jejich Bůh jest b. (starají se nej- víc o b. ). Světz. 1887. 534., Frant. 6., 35.

20737   Břicho Svazek: 10 Strana: 0561
Břicho. Ten má moudrý b., že to ne- udělal (je chytrý, opatrný). Kdyně. Rgl.

20738   Břicho-pasnictví Svazek: 1 Strana: 0097
Břicho-pasnictví, n. Koll.; -pasnosť, i, f. ( = -paství); -pasný, parasitisch; -pastva, y, f., Fresssucht, Schwelgerei. D.; -paství, n., jedení, žrání, Jg.; -pluc, e, m. = pijan, Hus.; -sluha, y, m. Ros.; -tok, u, m., bě- havka. Tys. — Břichový. B. dřvi, vateň, vulva. Lex. vet. Bauch-, vz Břišní.

20739   Břichobolný Svazek: 9 Strana: 0019
Břichobolný. B. prostředek. Ld.

20740   Břichohouba Svazek: 5 Strana: 1069
Břichohouba, y, f., vz Břichatka.

20741   Břichokýlník Svazek: 8 Strana: 0536
Břichokýlník, a, m. B-ci, piestini, brouci. Vz Klim. 260.

20742   Břichol Svazek: 1 Strana: 0097
Břichol, a, m. Silberfisch. Rk.

20743   Břichol Svazek: 5 Strana: 1069
Břichol, a, m., der Silberfisch. Šm.

20744   Břichomluva Svazek: 5 Strana: 1069
Břichomluva, y, f., die Bauchredner- kunst. Sš. Sk. 194., Kram. Slov. 48.

20745   Břichomluvec Svazek: 1 Strana: 0097
Břichomluvec, vce, m., L., Bauchredner.

20746   Břichomluvectví Svazek: 1 Strana: 0097
Břichomluvectví, n. Bauchrednerei. Rk.

20747   Břichoň Svazek: 5 Strana: 1069
Břichoň, ě, m. = břicháč. Šm.

20748   Břichonohý Svazek: 5 Strana: 1069
Břichonohý, bauchfüssig. B. plž. NA. V. 586.

20749   Břichonožec Svazek: 5 Strana: 1069
Břichonožec, žce, m. B-ci, gasteropoda, die Bauchtüssler : žabernatí (branchiata), plíc- natí (pulmonata). Vz Frč. 228., Schd. II. 535. B. 1. rostločidlí, stilommatophora a) slimáci, arionidae, b) sklovatky, testacelli- dae, c) hlemýždi, helicidae; 2. prostočidlí d) uchovky, auriculidae, e) kruhoústky, cyclostomidae, f) bahenky, paludinidae, g) plovatky, amnaeidae. Dud. 5.—6.

20750   Břichonožec Svazek: 7 Strana: 1204
Břichonožec. Cf. Brm. IV. 2. 291.

20751   Břichonožec Svazek: 9 Strana: 0019
Břichonožec, žce, m. B-žci. Vz Ulič. 11.

20752   Břichopánevní Svazek: 7 Strana: 1204
Břichopánevní dutina. Vz Ott. IV. 677.

20753   Břichopas Svazek: 1 Strana: 0097
Břichopas, a, břichopásek, ska, m., paso- břich. Lk. Vz Mlsný a tam hlavně: Stůl, Miska. Bauchmäster, Schmarotzer(pochlebník).

20754   Břichopasectví Svazek: 5 Strana: 1069
Břichopasectví, n. = břichopasnictví. Sš. 11. 180.

20755   Břichopásek Svazek: 5 Strana: 1069
Břichopásek. Vz Břichopas. Břez. 199.

20756   Břichopasník Svazek: 5 Strana: 1069
Břichopasník, a, m., der Schwelger, Parasit. Koll. Zp. 1. 417.

20757   Břichopěvec Svazek: 5 Strana: 1069
Břichopěvec, vce, m., der Bauchsänger. Šm.

20758   Břichoplazný Svazek: 5 Strana: 1069
Břichoplazný, auf dem Bauch kriechend. Šm.

20759   Břichoplícní Svazek: 10 Strana: 0024
Břichoplícní, gastropulmonalis. Ktt.

20760   Břichoplnec Svazek: 5 Strana: 1069
Břichoplnec, nce, m. = břichopasník. Kolikrát za den bez potřeby b-cóm přinesú píti. Hus II. 200.

20761   Břichoploutvý Svazek: 5 Strana: 1069
Břichoploutvý. B. ryby, abdominales, die Bauchflosser. S. N. 1. 10.

20762   Břichopluc Svazek: 9 Strana: 0019
Břichopluc v I. 27. oprav v: břichoplnec a toto v dodatcích V. 1069.

20763   Břichoplýtvý Svazek: 9 Strana: 0019
Břichoplýtvý. B. ryby. Mus. 1849. IV. 64. Sr. Břichoploutvý.

20764   Břichopravectví Svazek: 5 Strana: 1069
Břichopravectví, n. = břichomluva. Sš. Sk. 194.

20765   Břichořez Svazek: 5 Strana: 1069
Břichořez, u, m., der Bauchschnitt, la- parotomia, gastrotomia. Čsk. lk. II. 71., X. 225. B. měchýřový, laparocystidotomia, po- ševný, laparokolpotomia. Nz. lk.

20766   Břichořez Svazek: 8 Strana: 0026
Břichořez. Cf. Ott. IX. 10.

20767   Břichořez Svazek: 10 Strana: 0025
Břichořez, u, m., B. porodní, Sectio cae- sarea; Vynětí části děložuí b—zem, Laparo- hystterectomie. Ktt.

20768   Břichossavec Svazek: 8 Strana: 0536
Břichossavec, vce, m. Vz Am. Orb. 107.

20769   Břichotoč Svazek: 10 Strana: 0561
Břichotoč, e, m., v tělocv. Lépe: trč v podporu v předu. Rgl.

20770   Břichotrnec Svazek: 5 Strana: 1069
Břichotrnec, nce, m., der Dornfisch. Šm.

20771   Břichový Svazek: 9 Strana: 0019
Břichový. B. bohyně (Venuše). Alx. Nách. CI. B. plod. Ž. pod. Pat. 150.

20772   Břichový Svazek: 10 Strana: 0025
Břichový. B. prázdnosť. Baw. E. v. 2724.

20773   Bříjec Svazek: 5 Strana: 1069
Bříjec, jce, m. = břič. Rk.

20774   Břijna Svazek: 5 Strana: 1069
Břijna, y, f, die Barbierstube. Rk.

20775   Břiju Svazek: 5 Strana: 1069
Břiju, vz Bříti.

20776   Bříla Svazek: 1 Strana: 0097
Bříla, y, f., drobný kámen, der Stein- brocken; 2. neutvrdlá opuka, Speckstein. Us. - Jg.

20777   Břila Svazek: 5 Strana: 1069
Břila, y, f. = plochý, tenký, ploskatý kámen, šleda, šlechta. Val., Kld., Vck., Brt. D. 201. Nestavaj břil (= nepřeháněj). Brt D. 201. — B. = břidlice. Slov. Ssk.— B. ledu = kra. Ostrav. Tč. — Břily = saxa, die Steine, Geschiebe; menší osamotnělé kusy skal. Rst. 401.

20778   Břila Svazek: 8 Strana: 0026
Břila, y, f., místo břidla, Šb. I). 53.

20779   Břilastý Svazek: 5 Strana: 1069
Břilastý = břilovitý. Ostrav. Tč.

20780   Břilice Svazek: 5 Strana: 1069
Břilice, Břilitz, ves u Třeboně. Sdl. Hrd. III. 301. Vz Blk. Kfsk. 657. Břiličanů se ptávají, co dělá jejich lotr. Vz Sbtk. Krat. h. 16. O jejich jednom učiteli vz tamtéž.

20781   Břilka Svazek: 5 Strana: 1069
Břilka, y, f. = břidlice, opuka. Slez. Šd. Mor. Brt.

20782   Břilkovitý Svazek: 5 Strana: 1069
Břilkovitý. B. zem. Vz Břilka. Brt. D. 201.

20783   Břilky Svazek: 8 Strana: 0026
Břilky, f., druh hrušek. Brt, I). II. 325.

20784   Břillkovíce Svazek: 10 Strana: 0025
Břillkovíce, e, f. = dřínová hůl. Záp. Čech. Mš.

20785   Břilnatý Svazek: 5 Strana: 1069
Břilnatý, geröllig. B. krajina, krše. Jir. Obr. 139.

20786   Břilní Svazek: 5 Strana: 1069
Břilní, břilovištní, saxatalis, auf Steinen wachsend. Rst. 401.

20787   Břilovisko Svazek: 5 Strana: 1069
Břilovisko, a, n., saxosum, ein steiniger, mit Geschieben Bedeckter Ort. Vz Břilo- viště. Rst. 401.

20788   Břiloviště Svazek: 5 Strana: 1069
Břiloviště, ě, n., das Gerölle. Jir. Obr. 138. Vz Břilovisko.

20789   Břilovištní Svazek: 5 Strana: 1069
Břilovištní, vz Břilní.

20790   Břilovitý Svazek: 5 Strana: 1069
Břilovitý, flachsteinig. B. kameň. Ostrav. Tč.

20791   Břiłečka Svazek: 9 Strana: 0019
Břiłečka, y, f. = břila. Lor. 70.

20792   Břiłka Svazek: 9 Strana: 0019
Břiłka, y, f. = břila. Lor. 70.

20793   Břím Svazek: 1 Strana: 0097
Břím, u, m. = modřín. Rk.

20794   Břím Svazek: 5 Strana: 1069
Břím. Vz Slb. 284.

20795   Břímě Svazek: 1 Strana: 0098
Břímě, břémě, gt. břemene (skloňuje se podlé: „Kníže"), n.; břemeno, břeménko (břemýnko), břemíčko, břemínko, a, n. Nyní se užívá vice „Břemeno" než „Břímě," ač toto jest lepší. V již. Čechách gt. břimjete; jiného slova na — mě (mje) tam není. Kts. — B. = tíže, Tracht, Bürde, Last. Břemeno trávy. Us. B. Dřev, slámy. L. Břemeno na se vzíti, bř. vložiti, naložiti, uvaliti na ně- koho, V., na sebe přijmouti. Troj. Břemenem někoho tlačiti, tisknouti, obtížiti, stížiti; Bře- mena někomu umenšiti, ujiti (ujmouti), V., někoho zbaviti. D., Šp. B. s sebe složiti, Troj., shoditi. D. Těžké b. = přetížení, ne- snáz, Uiberlast. D. Chudoba jest těžké bře- meno. Klat. Břemenem chudoby stíženu býti. V. Někomu břemenem býti. Br. Veliké bř. na hrdle míti. V. B. nésti. Us. Z obecných břemen a povinností vynětí (výsada). V. Břemena knihami utvrzená přicházejí na dr- žitele gruntu. Pr. Časem břímě pouleví. Pk. Vz Břemeno. ·— B. = útěžek, Leibesfrucht. Břemenem ženu obtížiti. L. — B., ženské lůžko. Reš. — B., zlé = nestvůra, zásnět, Kugel, Mondkalb. J. — B. — zavazadlo.

20796   Břímě Svazek: 5 Strana: 1069
Břímě. Břemeno, Chč. P. 108., břímě, ib. V MV. Nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 9. B. patronatu, die Patronatslast, práce, die Geschäftslast, Sl. les., mrtvé b. Šp. B. života, Osv. I. 267., zeměpanské, vrchnostenské, obci uložené, veřejné. Mus. 1880. 507. B. vojenské, das Kriegsgepäck. Skl. 323. B. a síla. Vz KP. II. 21., I. 512. Břiemie těžké. Ž. wit. 37. 5. Dvě břemeni cibule ukradli jsú. Pč. 4. B-na osamělá, isolirte Lasten, spojitá, břímě arithmeticky střední. Šln. I. 20., 54., Pck. 80. — B. = noša trávy. Vz Nosa. B = plachta na záda. Mor. Kld.

20797   Břímě Svazek: 7 Strana: 1204
Břímě. Cf. Šf. III. 525., Břemeno (i dod.) B. rovné hřbetu nezláme. Výb. II. 641.

20798   Břímě Svazek: 8 Strana: 0026
Břímě. O původu slova cť. Gb. H. ml. I. 27. Bremä je nám ľahšie, keď ho sdieľajú i iní. Phľd. 1894. 11. Narodili se v jednom břemeně = jsou blíženci. Laš. Brt. D. II. 296.

20799   Břímě Svazek: 9 Strana: 0019
Břímě, gt. bříměte, n. Doudl. Gb. H. ml. III. 1. 425. Ramena b nům nezvyklá i pod nevelikou tíží se prohýbají. Šml. IX. 158.

20800   Břímě Svazek: 10 Strana: 0025
Břímě. Vz Břiemě v Mš. Slov.

20801   Břímě Svazek: 10 Strana: 0561
Břímě. Břemena poddanská, veřejná, zemská. Svobd. 147.

20802   Břín Svazek: 5 Strana: 1069
Břín, u, m. = dřín. Ostrav. Tč.

20803   Bříňať Svazek: 1 Strana: 0098
Bříňať = potloukali se, schlendern. Na východ. Mor.

20804   Břinčavý Svazek: 1 Strana: 0098
Břinčavý, -čivý, břinkot činící, Rk., klirrend.

20805   Břinčeti Svazek: 1 Strana: 0098
Břinčeti, im, 3. pl. -čí, če, (íc), el, ení; břinkati, břinkávati = cinkati, řinčeti, brnčeti, klirren, klempern, schellen. — abs. Harfa břinčí. Us. — čím: zvonci, chřestač- kami, Kom., jazykem, Ctib., hubou, mečem. Us. — od čeho kde: Vše okolo uši od meče břinkalo. Kom.

20806   Břinčiť Svazek: 5 Strana: 1069
Břinčiť = udeřiti. — koho jak. Břinčil ho po hubě. Brt. D. 201.

20807   Břinčivý Svazek: 10 Strana: 0561
Břinčivý pozdrav křepelčin. Rais. Lop. 302.

20808   Břindačka Svazek: 1 Strana: 0098
Břindačka, drndačka, y, f. D. Na d-ku hráti. Brummeisen.

20809   Břink Svazek: 1 Strana: 0098
Břink. Sedím u okna a tabule břink. Vz Pác. Us., Brt. Vz Časoslovo. — B. u, m., Geklirr.

20810   Břink Svazek: 10 Strana: 0025
Břink. u, m. B. jazyka; (ten tvar) nemá už tobk břinku. Hlavn. 26., 27.

20811   Břínka Svazek: 1 Strana: 0098
Břínka, y, f., Sebenbaum. Jg.

20812   Břínka Svazek: 5 Strana: 1069
Břínka = jalovec chvojka, mozucha, ne- ťata, chvojka rajská, rýnská, juniperus sa- bina, der Wachholder. Vz Rstp. 1426., Slb. 286., Odb. path. III. 849. — Břínky, chybně m.: dřínky. Rstp. 776. Cf. Mllr. 21., 36., 100.

20813   Břinká Svazek: 10 Strana: 0025
Břinká (břienka), rostl. Rozk. R. 70. Veleš 147.

20814   Břinkáč Svazek: 5 Strana: 1069
Břinkáč, e, m. = veliký knoflík od vo- jenského oděvu. Na mor. Slovácku. Hrb.

20815   Břinkačka Svazek: 5 Strana: 1069
Břinkačka, y, f. = břinkadlo. — B. = běhavka, die Diarrhöe. U Třebonína. Olv.

20816   Břinkačka Svazek: 10 Strana: 0561
Břinkačka, y, f. = šavle. Zvon IV. 667.

20817   Břinkadlo Svazek: 1 Strana: 0098
Břinkadlo, a, n., nástroj k břinkáni. Kr. Klirrwerkzeug.

20818   Břinkadlo Svazek: 7 Strana: 1204
Břinkadlo, a, n. Jméno Skythů stalo se oblíbeným b-dlem řec. a řím. spisovatelův Šf. Strž. I. 315.

20819   Břinkal Svazek: 10 Strana: 0025
Břinkal, a, m = kdo břinčí šavlí. Vo- jenský b. Nár. list. 1903. č. 263. 2.

20820   Břinkanec Svazek: 8 Strana: 0026
Břinkanec, nce, m. = rána, udeření (po tváři). Brt, D. II. 296.

20821   Břinkati Svazek: 1 Strana: 0098
Břinkati; břinknouti, knul n. kl, utí = břinčeti. Břinknouti tu třeba (penězi. Vz Porušený [soudce].). Č. — si čím: Zpěv. I., 173. — nač: na harfu. Er. P. 25G.

20822   Břinkati. — koho Svazek: 5 Strana: 1070
Břinkati. — koho = udeřiti. Jdi dál, sic tě břinku, že ti v uších zaduní. Kčr., Tč. — kam: v tabatěrku. Kká. Td. 25.— nač: na housle. Brt. D. Černojokého synka, co na husličky břinká. Sš. P. 543. Dej mně, Bože, synka, co na cimbál břinká. Sš. P. 224. — si, komu. Rád si břinkne (se na- pije). Us. Muzika mně hrála, břinkala, moja nejmilejší plakala. Sš. P. 260. Když sem já šel od svej milenky, břinkaly mi podko- věnky. Sš. P. 566. — čím Břinká jazy- kem jako na měděnici. Ctib. B. kamenem na kosu. Ostrav. Ič.

20823   Břinkavka Svazek: 5 Strana: 1070
Břinkavka, y, f. = břinkadlo. Slov. Ssk.

20824   Břinkavky Svazek: 8 Strana: 0026
Břinkavky, druh třešní. U Čejce. Hledík.

20825   Břinkavý Svazek: 1 Strana: 0098
Břinkavý. B. hudba, klirrend, klingend.

20826   Břinkot Svazek: 1 Strana: 0098
Břinkot, u, m. B. mečů, kladiv, peněz, Geklirr. Kom.

20827   Břinkotně Svazek: 8 Strana: 0026
Břinkotně. Hřmotně a b. se octli na ko- ních. Lerm. II. 122.

20828   Břinkovice Svazek: 5 Strana: 1070
Břinkovice, e, f. = hůl (žertem). Us. Kšť.

20829   Břinkovka Svazek: 5 Strana: 1070
Břinkovka, y, f. = břinkovice. Kšá., Rjšk.

20830   Břinkový Svazek: 10 Strana: 0025
Břinkový. Nemluvil tonem morouso- vitým, o—kovým (šavlí břinče). Nár. list. 1904. č. 52. 2.

20831   Břinky Svazek: 5 Strana: 1070
Břinky, břinky, tydli, fidli, tak mu za- hrajem. Brt. P. 165.

20832   Bříno Svazek: 5 Strana: 1070
Bříno = Bržín.

20833   Břínový Svazek: 5 Strana: 1070
Břínový = dřínový. Ostrav. Tč.

20834   Břísek Svazek: 5 Strana: 1070
Břísek, ska, m., místní jm. Sdl. Hrd. I. 231.

20835   Břískati Svazek: 1 Strana: 0098
Břískati, křičeti, schreien, heulen. Sova bříská. D. Dítě břískalo celou noc. Us.

20836   Břískati Svazek: 5 Strana: 1070
Břískati, vz Vřískati.

20837   Břískavy Svazek: 5 Strana: 1070
Břískavy = břeskný, vřískaný. Anth. Jir. 3. vyd. XXXIV. B. rs, rž. Hš. Sl. 25.

20838   Břískloun Svazek: 5 Strana: 1070
Břískloun, a, m. = dítě, které mnoho křičí. Kšá.

20839   Břískný Svazek: 1 Strana: 0098
Břískný, vz Břeskný.

20840   Břískoun Svazek: 10 Strana: 0025
Břískoun, a, m., = vřískoun. Dšk. Km. 18.

20841   Břístek Svazek: 9 Strana: 0019
Břístek, stku, ?., strom podobnv vazu. Mus. ol. 1898. 101.

20842   Břístev Svazek: 5 Strana: 1070
Břístev, stvě, f., Břistew, ves u Rožďa- lovic. Vz Tk. III. 86., 96., IV. 171.

20843   Břistevský Svazek: 5 Strana: 1070
Břistevský, ého, m. B. Václ. 1840. Jg. H. 1. 2. vyd. 538.

20844   Břísti Svazek: 1 Strana: 0098
Břísti, břésti, bředu, břeď, bředa (ouc), dl, dení; břednouti, nul a dl, utí. Vz Nésti. — B. = ve vodě jíti, waten. —· kam (pro koho). Rád kocour Ryby jídá, ale nerad pro ně do vody břede. Mus. — kudy (do čeho, po co): vodou až do pasu, po pás, Us., Ros., blátem, Ros., vínem. Sych. Skrze vodu, v obili. Ros., Tkad. Přes řeku. Br. - - kde: Puch., ve vodě. Rk. —

20845   Břísti Svazek: 5 Strana: 1070
Břísti, strb. bresti, bredą. Sloveso toto patří svou samohláskou korennou do řady a, jak svědčí strh. bresti, bredą, a stupňo- vané brod, brodB; kořenné e seslabilo se však dále v B, načež sloveso toto přechází do řady i. Tedy břid ve tvarech infinitiv- ních, brd- a břd- (brtd-) ve tvarech prae- sentních a vedlé obého i břed-: praes. brdu a bŕdu, imp. brdiech, břdiech, mft. břísti, aor. břidech. Gb. v Listech filolog. 1883. 111. Cf. Mkl. Etym. 20. — kam. Póvod má do vody břísti. Kád. pz. 69. V řeku b. Pass. 360. — za kým. Pohnaný má za ním (póvodem) b. Kád. pz. 69. — kdy. Ale mysl stále bředá v noci. Sš. Bs. 197.

20846   Břístí Svazek: 5 Strana: 1070
Břístí, n., místní jm. Sdl. Hrd. I. 113.

20847   Břísti Svazek: 7 Strana: 1204
Břísti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 102.

20848   Břísti Svazek: 8 Strana: 0026
Břísti. O původu slova cť. Gb. H. ml. I. 66., 83.

20849   Břísti Svazek: 9 Strana: 0019
Břísti, bředu. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 125.

20850   Břístí Svazek: 9 Strana: 0429
Břístí, n. = brod. Vz Gb. Slov. 104.

20851   Břístva Svazek: 5 Strana: 1070
Břístva, y, f. = brod, moře. Vký.

20852   Bříství Svazek: 5 Strana: 1070
Bříství, n., něm. Břistev, ves u Čes. Brodu, samota u Kolína. PL., Tf. Odp. 386., Blk. Kfsk. 1289.

20853   Břišce Svazek: 5 Strana: 1070
Břišce, e, n. Sal. 237. Vz Břich, Břišec

20854   Břiščěti Svazek: 9 Strana: 0429
Břiščěti = prýštiti se. Vz Gb. Slov. 104.

20855   Břišec Svazek: 1 Strana: 0098
Břišec, šce, m. (zastr. břišce, e, n.; na Mor. břušec), vypuklosť. B. (něm. Ballen) na noze, na ruce, na prstech (Finger-, Fuss-, Handballen). Lk., Nz. B. u palce, u prstu, pod prsty u nohy, u dlaně (bříško). Jg. Kuří oka na břišci bolí. Us. B. nože, meče = ostří vypuklé. L. — B. v mozku. Jg.

20856   Břišejov Svazek: 5 Strana: 1070
Břišejov, a, m., ves u Sedlčan. Blk. Kfsk. 482.

20857   Bříšek Svazek: 5 Strana: 1070
Bříšek, šku, m., vz Břich. — B., ška, m., os. jm. Tk. V. 80.

20858   Bříšek Svazek: 7 Strana: 1204
Bříšek, šku, m., entrum, zastr. Pršp. 14. 28.

20859   Břišeň Svazek: 8 Strana: 0026
Břišeň, šně, f. Stříbrné dvě břišně u sedla; Krunýře i pásy proseknou, břišně zvrhnou, sedla pokotí. Kub. Rol. 79., 171.

20860   Břišina Svazek: 5 Strana: 1070
Břišina, y, f. = podbřišek. Plk.

20861   Břišisko Svazek: 5 Strana: 1070
Břišisko, a, n., ein ueförmlicher Bauch. Šm.

20862   Bříško Svazek: 1 Strana: 0098
Bříško. Vz Břich, Břišec.

20863   Bříško Svazek: 5 Strana: 1070
Bříško. — B. = šev, der Ballen.

20864   Břišní Svazek: 1 Strana: 0098
Břišní, -ný, břichový, Bauch-. B. plýtva, šev, uzlinstvo (Gangliensystem). Nz. B. zánět, mázdřice, nemoc. Jg.

20865   Břišní Svazek: 5 Strana: 1070
Břišní, uterinus. Sv. ruk. 315. b. B. kýla (laparocele), těhotenství v dutině b., die Abdominalschwangerschaft, tyfus, Abdomi- naltyphus, pás, die Bauchbinde, stěna, die Bauchdecke, Bauchwand, útroby, Bauchein- geweide, dutina, die Bauchhöhle, bílá čára, die weisse Bauchlinie, šev.; die Bauchnaht, deska, Bauchplatte, tlak, -presse, sliny, -speichel, rána, -wunde, Nz. lk., šířka, -breite, chlupy, -haar, kůže (hříšnice), -haut, po- dešev, -sohle, svaly, -muskel, štít, -schild, těřich či terbuch = dutina, rybí kosť, die Bauchgräte, Šp., nohy, -füsse, Sl. les.; ne- pravidelnosti tlaku břišního, otvírání hrudní nebo b. dutiny (embryulcie), uzavření rány b. při řezu císařském. Vz Křž. Por. 195., 623., 641.

20866   Břišní Svazek: 10 Strana: 0025
Břišní dýchání, Bauchathmen. Ktt.

20867   Břišnice Svazek: 5 Strana: 1070
Břišnice, e, f. = břišní kůže, die Bauch- haut. Šp.

20868   Bříšťa Svazek: 9 Strana: 0019
Bříšťa, jm. trati. Pck. Hol. 53.

20869   Bříšťal Svazek: 5 Strana: 1070
Bříšťal, a, m., os. jm. Šd.

20870   Bříšťala Svazek: 5 Strana: 1070
Bříšťala, y, f., os. jm. Šd.

20871   Bříšťany Svazek: 5 Strana: 1070
Bříšťany, dle Dolany, ves u Hořic. Arch. V. 562., Tk. III. 62, Blk. Kfsk. 536., Sdl. Hrd. I. 205.

20872   Bříště Svazek: 5 Strana: 1070
Bříště Mladé (Nové) a Staré, Jung-, Alt-Břischt, vsi u Humpolce. PL , Blk. Kfsk. 1289.

20873   Břištec Svazek: 1 Strana: 0098
Břištec, tce, m., břišec u palce, der Ballen. Us., Jg.

20874   Břištěti Svazek: 5 Strana: 1070
Břištěti, ěl, ění, o cvrčcích, schrillen. Posp., Vik.

20875   Břit Svazek: 1 Strana: 0098
Břit, u, m., zastr., ostrosť. Plk. Schärfe.

20876   Břit Svazek: 5 Strana: 1070
Břit, die Schneide. B. klínu atd., die Keilschärfe. Nz., Čsk., NA. IV. 141., Šp., KP. I. 533., Sl les.

20877   Břit Svazek: 7 Strana: 1204
Břit, n, m. = průsečnice stěny, lépe: hrana Sold. 18

20878   Břitce Svazek: 10 Strana: 0561
Břitce. Odvětil b Zvon VI. 10. Sr. Břitko.

20879   Břítek Svazek: 5 Strana: 1070
Břítek, tku, m. B. sklenářský, das Flink- messer. Šm.

20880   Břítelnica Svazek: 5 Strana: 1070
Břítelnica, e, f. = slepýš, die Blind- schleiche. Na Zlínsku. Brt. Cf. Břitevnice.

20881   Břítelnice Svazek: 10 Strana: 0025
Břítelnice, vz Břetelnice.

20882   Bříteň Svazek: 5 Strana: 1070
Bříteň, tně, f., ves. Arch. II. 469.

20883   Břitev Svazek: 5 Strana: 1070
Břitev, tva, f. = břitva. Ostrav. Tč.

20884   Břitev Svazek: 10 Strana: 0025
Břitev, tba, f., v V. 1070. oprav v.. Břitev, tvn, m.

20885   Břitevka Svazek: 5 Strana: 1070
Břitevka, y, f., slov. britievka = břitva. Rr. Sb.

20886   Břitevní Svazek: 9 Strana: 0019
Břitevní. B. ocel (na břitvy). 1597. Mus. 1899. 30.

20887   Břitevnice Svazek: 5 Strana: 1070
Břitevnice, e, f. = břítelnica. Mor. Brt. — B., das Barbierzeug. Šm., Loos.

20888   Bříti Svazek: 1 Strana: 0098
Bříti, břiji, il, it, ití = bradu holiti. Krok. — koho: scheren, barbiren. Krok.

20889   Bříti Svazek: 5 Strana: 1070
Bříti. Cf. Břitva. Brt. — co. Bradu bri- jeme, holíme. Slov. Hdž. Šlb. 32.

20890   Břití Svazek: 8 Strana: 0536
Břití, n., bylo jméno lesa u Tovačova. Tov. kn. 76.

20891   Břititi Svazek: 1 Strana: 0098
Břititi (ne: břiditi), il, cen, cení; zbřititi = ostřiti, schärfen, wetzen. — co čím: nůž brouskem. Jg. Vz Brousiti.

20892   Břitko Svazek: 8 Strana: 0026
Břitko. Břitko ho vysmiala. Phľd. 1895. 231.

20893   Břitkobodý Svazek: 5 Strana: 1070
Břitkobodý, scharfstechend, eindringend. B. střela. Msn. Or. 86.

20894   Břitkohranatý Svazek: 10 Strana: 0025
Břitkohranatý. B. vesla Msn. Od. 185.

20895   Břitkohrotý Svazek: 10 Strana: 0025
Břitkohrotý meč. Slád. Rich. 23.

20896   Břitkosť Svazek: 1 Strana: 0098
Břitkosť, i, f., ostrosť. Aqu. Schärfe.

20897   Břitkošilka Svazek: 5 Strana: 1070
Břitkošilka, y, m. a f. = prckošilka, košilanda, břidkošilka. Us. Jdr.

20898   Břitkotesý Svazek: 10 Strana: 0025
Břitkotesý meč, Msn II. 214., nůž 52.

20899   Břitkozubý Svazek: 5 Strana: 1070
Břitkozubý, scharfzähnig. B. dravec. Stč. Zem. 727.

20900   Břitký Svazek: 1 Strana: 0098
Břitký, břiťoučký, břiťounký. V. a Br. Chybně břidký m. břitký kladou. — B. = ostrý, scharf. B. oštěp, Háj., meč, Br., V., nůž. B. jako břitva. Brady hřebóv břitké. Kat. 2776. Tamtéž vv. 2786., 3392. B. slova. Boč.

20901   Břitký Svazek: 5 Strana: 1070
Břitký, vz Mkl. Etym. 22. B. zrak, Kká. K sl. j. 91., smích, schneidend. Dch.

20902   Břitnatý Svazek: 5 Strana: 1070
Břitnatý. B. hrot. Jd. Geom. II. 21.

20903   Břítný Svazek: 1 Strana: 0098
Břítný = břitký. B. meč. Rkk.

20904   Břitný Svazek: 5 Strana: 1070
Břitný. Rkk. 30.

20905   Břitořezský Svazek: 10 Strana: 0025
Břitořezský meč. Msn. Od. 147.

20906   Břitov Svazek: 5 Strana: 1070
Břitov, u, m. = hřbitov, zastar., ze strněm. vrit-hof (Friedhot). Listy filolog. VII. 13. Na b. sv. Lucie přišel. Leg.

20907   Břitov Svazek: 7 Strana: 1204
Břitov = hřbitov. Vz Gb. Ml. II. 210., Pršp 84.-12. Rj : hřbitov.

20908   Břítov Svazek: 8 Strana: 0026
Břítov, z sthněm. fríthof = hřbitov, zastr. Pass. 398. Dosud u Chodů; přesmyknuto řbitov a hřbitov, ne od hřbieti. Gb. H. ml. I. 441. Cť. List. fil. 1895. 432., 1896, 159.

20909   Břítovi Svazek: 9 Strana: 0019
Břítovi, n. = spodní čásť stébla naproti klasům. Plz. 118. Sr. Řiťoví.

20910   Břitva Svazek: 1 Strana: 0098
Břitva, břitvice, e, břitvička, y, f., (od břiti = holiti, stříhati. Jg., Šf. Sr. břitký = ostrý; b. nůž = nůž holící. S. N.). Scher-, Barbiermesser. B. anglická, na duto n. rovně broušená. Cn.B. ostrá, berná, jemná, tupá, Jg., zubovatá. Us. B. plochá |k pracím mikro- skopickým. Vz Nástroj). Cn. Řemen na ob- tahování břitev. Cn. Někoho břitvou holiti. Kom. Břitvou se pořezati, krk proříznouti, někoho poraniti atd. Us. Tonoucí břitvy se chytá. Jg. Bez břitvy někoho oholiti (ošiditi). Jg., č. Jde jako po břitvách. Pk. Jako po břitvách stoupati (choditi). Jg. Státi (býti, seděti) jako na břitvách (na šidlech). Vz Ne- bezpečenství, Strach. Č. V ústech má med a břitvu za pasem nosí. Č. Jde ostražné jako po ledě, jako po břitvách. Ć. — Vz Břit- vice, Břitvička, Opatrně. — B., tanec český. Mus.

20911   Břitva Svazek: 5 Strana: 1070
Břitva. Cf. Bříti, Břitký. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 21. B., rasorium. Sv. ruk. 317. a. Když (lazebník) zlú břitvú koho holí, často velmi po něm bolí. Hr. rk. 403. Když břitvy není, i šídlo holí. Hkš. — B., čes. tanec. Vz S. N.

20912   Břitva Svazek: 7 Strana: 1204
Břitva. Hádanky: 1) Železné hříbě ota- věnku štibře 2) Železné hříbě v kostěném chlívě po kožené louce otavu šribře. Km. 188. 703.

20913   Břitva Svazek: 8 Strana: 0026
Břitva = nožík. Břitvu odpásél (ztratil). Phľd. XII. 57.

20914   Břitva Svazek: 8 Strana: 0536
Břitva, tanec dle textu písně: Hrej, Hon- zíčku, na břitvičku. Čes. 1. VI. 233.

20915   Břitva Svazek: 9 Strana: 0019
Břitva. Oholil ho bez břitvy = ošidil. Har. II. 19. Je tam zima, jako když břitvou řeže. Sá. Kant. 24. O pořekadlech vz Zát. Pr. 300. b. — B. = tanec Vz Čes. 1. VI. 362.

20916   Břitva Svazek: 10 Strana: 0025
Břitva, y, f., výroba břitev. Vz Ott. XVIII. 494. Kapustná polievka ako b. (ostrá, kyselá). Rizn. 174.

20917   Břitváč Svazek: 5 Strana: 1071
Břitváč, e, m., der Messerfisch. Rk.

20918   Břitvář Svazek: 1 Strana: 0098
Břitvář, e, m. Troj. Schermesserschmied.

20919   Břitvář Svazek: 5 Strana: 1071
Břitvář, e, m., der Rasirmesserschmied. Tk. II. 377., 381.

20920   Břitvený Svazek: 5 Strana: 1071
Břitvený = jako břitva. Slov. Ale ten strigoň bol b-ný a pretínal sa cez tú horu, akoby si cestu mietol. Dbš. Sl. pov. I. 242.

20921   Břitvice Svazek: 1 Strana: 0098
Břitvice, e, f. (bisturie). B. prostá, rovná, vypouklá, vydutá, uprostřed ostrá, rovná kusá (geknöpftes Bisturie), kusá Pottova (Vz Nástroje k operaci na konečníku), dvouostrá, se závorkou, s želízky a se zá- vorkou, zřízená k vyměňování želízek (Vz Nástroj ranlékařský), ukrytá (vz Nástroje k operaci kýly), ukrytá (k operaci kukly Civialova; vz Nástroje k operaci na pyji), jemná rýhovaná (vz Nástroj k operacím očním). Cn. — Vz Břitva, Břitvička.

20922   Břitvice Svazek: 5 Strana: 1071
Břitvice, e, f. = malá břitva, nožík chi- rurgický, bistourie. B. obyčejná, se závor- kou, Charri?rova. B. břichatá, bauchig, skrytá, bistourie caché, knoflíkem opatřena, | s čočkou, kusá, geknöfptes Bistourie, křivá, krumm, dvouostrá, obousečná, dvoubřitká, dvousečná, zweischneidig. Nz. lk.

20923   Břitvice Svazek: 7 Strana: 1204
Břitvice, bistouri = nožík ranlékařský, jehož želízko ve střenkách se pohybuje; nehybné želízko se střenkami spojené slove skalpel. Ott. IV. 107.

20924   Břitvice Svazek: 10 Strana: 0025
Břitvice, e, f., bistourie. B. rovnobřitá se zámyčkou, geradschneidig mit Schieber, špičatá, spitzig, pološpičatá se zámyčkou, mittelspitzig mit Schieber, vyhnutá se zá- myčkou, convex mit Schieber. Ktt

20925   Břitvička Svazek: 1 Strana: 0098
Břitvička, y, f. B. dlouhá (bisturie) Lamblova (k pracím mikroskopickým. Yz Nástroj). Cn.

20926   Břitvička Svazek: 5 Strana: 1071
Břitvička, y, f. = malá břitva. Vz Břitva, Břitvice.

20927   Břitvjoř Svazek: 5 Strana: 1071
Břitvjoř, e, m. = břitvář. Ostrav. Tč.

20928   Břitvoostrý Svazek: 5 Strana: 1071
Břitvoostrý, scharf wie ein Rasirmesser. Lpř.

20929   Břivno Svazek: 5 Strana: 1071
Břivno, a, n. = břevno, lignum. † 1437.

20930   Bříza Svazek: 1 Strana: 0099
Bříza, y, f., březka, Břízda. Na Mor. Bře- zou, -zám, -ách, -ami. Brt. B. Bílá, pý- řitá, tatranská, nízká. Die Birke. Jg. Dobrá koze bříza (psu moucha). L. By se b. ne- styděla , i na kořeni by shořela, (= B. i sy- rová Dobře hoří). Č.

20931   Bříza Svazek: 5 Strana: 1071
Bříza, na Mor. březa. Cf. Mkl. Etym. 11. Brt. B., betula. B. bílá, b. alba, nízká, b. nana, die Zwergbirke. Vz Rstp. 1411., KP. III. 308., Schd. II. 274., FB. 26., Slb. 267., Cl. 115., Čl. Kv. 139., Kk. 138., S. N., Rosc. 119., Kram. Slov. 49., Mllr. 23. B. keřnatá, b. fructi- cosa, die Strauchbirke, alpská, b. intermedia, die Alpenbirke. Sl. les. B. pýřitá die Haar- birke. Škd. Břízy staví junáci prvního máje před okna svým děvčatům k poctivosti. Němc. IV. 413. Když je na březách dlouho listí, bude tuhá zima. Na Zlínsku. Brt. — B. = vojenská puška, das Gewehr. Už bys mohl nositi břízu. U Něm. Brodu, Skuhrova. Sem. — B , vsi u Král. Hradce a u Roud- nice; B. Dolejší, Unter-Břis, ves u Kralo- lovic; B. Hořejší, Ober-Břis, ves u Plas; B. Německá, Deutsch-Břis, ves u Plas (vz Blk. Kfsk. 1202.). PL. V Březách = ně- kolik domků u Vyzovic. — Cf. Tk. II. 533., III. 34., 44., Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1289. — B., y, m., os. m. Tk. V. 186.

20932   Bříza Svazek: 7 Strana: 1204
Bříza Cf. Mách. 197., 200.

20933   Bříza Svazek: 8 Strana: 0026
Bříza. O původu slova cť. Gb.H. ml. 1.27. Prúty lámané z brezy, ktorá stála na boží telo pri oltáriku, berú sa a pchajú, aby hrom do takého domu neudrel. Phľd. 1894. 133.

20934   Břízáček Svazek: 1 Strana: 0099
Břízáček, břízásek, ska, m. Birkenraupe. Rk.

20935   Břízčina Svazek: 7 Strana: 1204
Břízčina, y, f. = březový les. Ott.

20936   Břízda Svazek: 1 Strana: 0099
Břízda, y, f. = bříza. — Břízdí, n. = březové větve.

20937   Břízděna Svazek: 5 Strana: 1071
Břízděna, y, f., der Birkenschwamm. Šm., Rk.

20938   Břizec Svazek: 1 Strana: 0099
Břizec, zce, m., kuří oko. Us. Plzeň. Hühnerauge. — B. = kotník. Us.

20939   Břízgati Svazek: 7 Strana: 1204
Břízgati = břízhati. Také ty slova ru- havá brízgaš proti nám? Slov. Orl. II. 299.

20940   Břízhanice Svazek: 5 Strana: 1071
Břízhanice, e, f., die Pantsche. Šm.

20941   Břízí Svazek: 5 Strana: 1071
Břízí (Březí) Dlouhá, ves v Litoměř.; B. v Táborsku. Vz Blk. Kfsk. 346., 482.

20942   Břízolistý Svazek: 9 Strana: 0019
Břízolistý. B. jilm. Wlt. 31.

20943   Břízový Svazek: 1 Strana: 0099
Břízový,lépe: březový. B. voda. Birken-.

20944   Břízový Svazek: 5 Strana: 1071
Břízový = březovity. Vz Slb. 266., Rosc. 119.

20945   Břízsko Svazek: 5 Strana: 1071
Břízsko, a, n. = Bříza Dolejší. PL.

20946   Břízský Svazek: 5 Strana: 1071
Břízský, ého, m. B. z Březí. Sdl. Hrd. IV. 368.

20947   Bříž Svazek: 5 Strana: 1071
Bříž, e, m. = břečka. To pivo je jako b. U Sadské. Kšť.

20948   Břížďala Svazek: 1 Strana: 0099
Břížďala, y, f., slabá polívka, brynda, Gesaufe. D. — B., louže. Th. Pfütze.

20949   Břížďala Svazek: 5 Strana: 1071
Břížďala, y, f. = přiboudlina, přiboudlý olej, das Fuselöl, fermentoleum. Nz. lk.

20950   Břížďalice Svazek: 5 Strana: 1071
Břížďalice, e, f. = břížďala, flüssige Kothmasse. Dch.

20951   Břížděl Svazek: 5 Strana: 1071
Břížděl, e, f. = břížďala.

20952   Břížděl Svazek: 10 Strana: 0025
Břížděl, orpus, Rozk. R. 91., ve Veleš. 141. knyzděl Mš. Slov.

20953   Bříždění Svazek: 5 Strana: 1071
Bříždění, n. Ranní b. Ntr. VI. 357.

20954   Břížditi se Svazek: 5 Strana: 1071
Břížditi se, vz Briežditi. Koll St. 141. — B. = rozpouštěti. Cf. Rozbříždělé švestky (z nichž voda teče). U N. Kdyně. Rgl.

20955   Břížek Svazek: 5 Strana: 1071
Břížek, žka, m. = malý břeh. GP.

20956   Břížiti se Svazek: 1 Strana: 0099
Břížiti se. Bříží se = rozednívá se, es tagt, dämmert. Na Slov.

20957   Břoch Svazek: 5 Strana: 1074
Břoch, u, m. = břich. Na Hané.

20958   Břonkat Svazek: 10 Strana: 0562
Břonkat = břinkati. Brt. Sl. 27.

20959   Břoviště Svazek: 5 Strana: 1076
Břoviště, ě, n., Tussetschlag, ves u Chval- šin. Cf. Břevniště.

20960   Břud Svazek: 5 Strana: 1078
Břud, u, m. = kal, nečistota, špína, der Schmutz, Unrath. Dch., Klš., Mkl. Etym. 22., Tč. Má na sobě břudu! Slez. Šd. Zů- stal v láhvi na dně samý b. Ib., Brt. D. 201.

20961   Břudák Svazek: 5 Strana: 1078
Břudák, a, m. = špinavec. Slez. Šd. Cf. Břud.

20962   Břudivý Svazek: 5 Strana: 1078
Břudivý, beschmutzend. Slov. Ssk.

20963   Břudno Svazek: 5 Strana: 1078
Břudno, schmutzig. Nestydíš se, že ko- šulenka b.? Brt. P. 143.

20964   Břuch Svazek: 5 Strana: 1078
Břuch, u, m. = břich. Mor., slez. Brt., Bkř., Nl., Ž. wit. 43. 25. (břich. Ib. Hab. 16.), Sš. P. 705.

20965   Břuch Svazek: 8 Strana: 0027
Břuch. Tvrdá hlava, měkký b. Mor.

20966   Břuchačka Svazek: 9 Strana: 0020
Břuchačka, y, f., míst. jm. u Liptálu. Vck.

20967   Břuchál Svazek: 5 Strana: 1078
Břuchál, a, m. = břicháč. Mor. Brt. D.

20968   Břuchatěti Svazek: 5 Strana: 1078
Břuchatěti = břichatěti. Ssk.

20969   Břuchatý Svazek: 10 Strana: 0026
Břuchatý = břichatý. B. >ena Rostl. G. 210a.

20970   Břuchmistr Svazek: 5 Strana: 1078
Břuchmistr, a, m. = purkmistr (žertem). Ostrav. Tč.

20971   Břuchňák Svazek: 5 Strana: 1078
Břuchňák, a, m. = břicháč. Mor. Val. Vck.

20972   Břuchodřví Svazek: 9 Strana: 0429
Břuchodřví, n., vulva. Vz Gb. Slov. 108.

20973   Břuchotín Svazek: 5 Strana: 1078
Břuchotín, a, m., ves u Olomouce.

20974   Břuchový Svazek: 10 Strana: 0026
Břuchový plod, fructus ventris. Ž. pod. 1263).

20975   Břúněti Svazek: 8 Strana: 0027
Břúněti. Hrubohlasá barbora (basa) brúni. Slov. Phľd. 1894. 571. Chroust břuní (brnčí). Břuní mi v uších. Co pořád břuníš (brbleš). Jevíčko. Brt. D. II. 297.

20976   Břúša Svazek: 5 Strana: 1080
Břúša = břicho. Mor. Brt. D.

20977   Břúšča Svazek: 5 Strana: 1080
Břúšča = bříšek. Mor. Brt. D.

20978   Břušec Svazek: 1 Strana: 0103
Břušec, šce, m., na Mor. = břišec.

20979   Břúškatý Svazek: 5 Strana: 1080
Břúškatý = břichatý. Mor. Šd.

20980   Břúško Svazek: 5 Strana: 1080
Břúško, a, n. = bříško.

20981   Břušný Svazek: 5 Strana: 1080
Břušný = břišní. B. ploutev. Hdž. Čít. 184.

20982   bst Svazek: 8 Strana: 0028
bst, s přisuto: skústi ni. skúbsti a to m. skúbti. Zábsti. Vz Ob. H. ml. I. 487. — Z bst b se odsouvá: hřésti z grebsti. Ib. 424.

20983   bstvo Svazek: 9 Strana: 0316
bstvo. Vz Lor. 34., -ství.

20984   Bšany Svazek: 5 Strana: 1082
Bšany, dle Dolany, Pschan, ves u Hořic. PL., Tf. Odp. 287.

20985   Bšovka Svazek: 5 Strana: 1082
Bšovka, y, f., Schopka, ves u Mělníka. PL.

20986   Bú Svazek: 5 Strana: 1082
Bú (mú) = hlas kravský, volský. — B. = kráva (v dětské řeči). Kšá.

20987   Bu Svazek: 10 Strana: 0026
Bu, interj. = racha, Gl. Mat. 296. (Mš). Bu, výraz hněvu. Posmievaj í se, jako říci: bu, mrou nebo jazyk vyplaziti. Chč S. II. 194a.

20988   Bub Svazek: 10 Strana: 0026
Bub, u, m. = bob, fazol. Slez. Vyhl. U. 315.

20989   Buba Svazek: 1 Strana: 0104
Buba, y, m. Vyhlíží jako b. = hloupě, Us., dumm.

20990   Buba Svazek: 5 Strana: 1082
Buba, y, m. = bubák, strašidlo. Kde je tma, tam je b.; Nechoď tam, vezmě tě b. Ostrav. Tč.

20991   Bubácký Svazek: 5 Strana: 1082
Bubácký, Gespenst-. Šm.

20992   Bubáč Svazek: 1 Strana: 0104
Bubáč, e, m., = bubák.

20993   Bubača Svazek: 5 Strana: 1082
Bubača, ete, n. = bubáč. Mor. Brt. Také malé b., co sa chytá rubáča. Brt. P. 95.

20994   Bubačiti Svazek: 8 Strana: 0028
Bubačiti = mračiti hp. Rais. Světz. 1893. 327. c.

20995   Bubáčky Svazek: 10 Strana: 0026
Bubáčky = bika ladní, luzula campestris. Us. Čes. I. XI. 436.

20996   Bubák Svazek: 1 Strana: 0104
Bubák, bobák, mor. babák, a, m., hubá- ček = strašidlo. Nechoď ven, je tam b. Us. To jsou jenom bubáci, Schreckenberger = vy mne jen strašíte. D. B. na ptáky. Jinak také: mundák, papák, mumlák, hastroš, stra- šák, Wauwau, Ruprecht, Schreckbild, Ge- spenst. Jg. — Ji., speklý vozher v nose, sušeň (Brt.). Vezmu ti bubáky (říká se dětem). Us.

20997   Bubák Svazek: 5 Strana: 1082
Bubák = strašidlo (v dětské řeči). Zaka- boněným čelem pouští b-ky (straší). Ehr. 5. Vidí všude b-ky (všeho se bojí). Us. Dbv. Táhni domů, už dávno odzvonili na bubáky (k modlení). U Rychn. Msk. — B. = bázlivý člověk, ein furchtsamer Mensch. To je b.! U Kr. Hrad. Kšť. — B., os. jm. — B., u, m. = černý bob, schwarze Bohne. U Nov. Bydž. Kšť. — B. = pupeček, pupček, pupenec, zby- tek kalichu u jablek a hrušek (dole na ovoci je stopka, nahoře bubák), der Butz. Ve vých. Čech. Kšť., Mý., Brv., Sl. les.

20998   Bubák Svazek: 7 Strana: 1206
Bubák Alois, 1824.—1870.. čes malíř. Vz Oft. IV. 821.

20999   Bubák Svazek: 8 Strana: 0028
Bubák, v dětské řeči, puerilis vox. Bl. Gr. 327. — B. = hrozivé mračno. Us. Brt. I). II. 297.

21000   Bubák Svazek: 9 Strana: 0020
Bubák, u, m. = chytlavka, plod lopuchu. Hoř. 107.