62001   Fruktosa Svazek: 10 Strana: 0073
Fruktosa, y, f. = ovocný cukr, der Frucht- zucker. Jind. I. 67.

62002   Frumar Svazek: 6 Strana: 0238
Frumar Ad., učitel v Praze. Tf. H. 1. 3. vd. 199.

62003   Frumar Svazek: 7 Strana: 1249
Frumar A. Cf. Bačk. Př. 134., 157.

62004   Frumar Svazek: 8 Strana: 0088
Frumar Adolf, nar. 1850., učitel v Praze. Vz Ott. IX. 737.

62005   Frumbie Svazek: 6 Strana: 0238
Frumbie, frumbiery pl., f. = šňůry z černé a bílé vlny. Slov. Němc. IV. 433. Cedidlo (brašna) f-biami vykrášlené. Pokr. Pot. II. 67. Mal tanistru priviazanú na chrbát f-biami na prsách v jeden uzol sviazanými. Rb. Sb.

62006   Frumštein Svazek: 6 Strana: 0238
Frumštein, a, m. = zříceniny hradu u Všerub v Plzeňsku. Vz S. N.

62007   Frunga Svazek: 10 Strana: 0579
Frunga, funga, y, f. = rozštěpená hůl na házení kamení. Mus. slov. V. 93.

62008   Frunkačka Svazek: 6 Strana: 0238
Frunkačka, y, f. = prak, die Schleuder. U Mor. Ostrav. Mtl.

62009   Frunt Svazek: 7 Strana: 1249
Frunt, u, m. = řada nádobí na sebe po- staveného v peci, nebo když se polévá suší. Vchř.

62010   Fruštuk Svazek: 10 Strana: 0073
Fruštuk, u, m. z něm. Frühstück. Sediece spolu na f-ku. NB. č. 104.

62011   Fruwirthovka Svazek: 8 Strana: 0088
Fruwirthovka, y, f. = ručnice. Vz Ott. IX. (dod.).

62012   Fružská Hora Svazek: 6 Strana: 0238
Fružská Hora (Fruška Gora) jest hor- naté, hustými lesy obrostlé, krásné zákoutí v Srjemu mezi Dunajem a Savou a jest tam dvanáctero srbských klášterů. Když Srbové koncem XVII. století do zemí rakouských se přistěhovali, dali na jevo svou lásku k staré vlasti tím, že čásť nové své země odmezili a věnovali národním památkám. Byla to Fružská Hora. Tam nastavěli ko- stelův a klášterův a pojmenovali je podlé těch, které doma opustili; tam přenesli i své skrovné poklady. Ostatky posledního caře srbského Lazara, jež dříve odpočívaly v klá- šteře Ravanici, přeneseny jsou do Nové Ravanice na Fružské Hoře. Den Kosovské bitvy („Vidov dan", 15. června) slaví se tam jako carův svátek a vábí tam tisíce pobožných poutníkův. Pyp. I. 170.

62013   Frvtka Svazek: 6 Strana: 0238
Frvtka, vz Fritka. Prm. V. 23.

62014   Fry-x Svazek: 1 Strana: 0377
Fry-x, ga, m., Fryg, Frygan, a, m., obyvatel Frygie.

62015   Fryc Svazek: 6 Strana: 0238
Fryc, e, m. 1833. Jg. H. 1. 2. vd. 555.

62016   Fryckovati Svazek: 7 Strana: 1249
Fryckovati, vz Najthartovati.

62017   Fryč Svazek: 6 Strana: 0238
Fryč, vz Frič. — F. Frant., farář, nar. 1786. Jg. H. 1. 2. vd. 555. — F. Jiřík, Václ. Vz Blk. Kfsk. 1164, 1121. — F. Bonif. Mus. 1880. 357.

62018   Fryč Svazek: 8 Strana: 0088
Fryč, Fryček, vz Frič, Friček.

62019   Fryčaj Svazek: 6 Strana: 0238
Fryčaj, e, m., os. jm. — F. Tom., kněz, naroz. 1759. Sb. Dj. ř. 2. vd. 241., S. N., Pyp. K. II. 379., Slavín IV. 285. a násl, Jg. H. 1. 2. vd. 555.

62020   Fryčaj Svazek: 7 Strana: 1249
Fryčaj F. Slavín. IV. 3. 284. (30 ses.).

62021   Fryčaj Svazek: 10 Strana: 0073
Fryčaj (Fričaj). Vz Lit. I. 232., 692.

62022   Fryčať Svazek: 6 Strana: 0238
Fryčať = frčeti, chrápati. Spala, tak f-la. Slez. Sd.

62023   Fryček Svazek: 6 Strana: 0238
Fryček, čka, m. F. Kristián, probošt, nar. 1788. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 556.

62024   Fryčka Svazek: 6 Strana: 0238
Fryčka, y, f. = frčka, frčala, chrápala. Vz Fryčať. Sd. — F., y, m. F. Eman. Blk. Kfsk. 580.

62025   Fryd Svazek: 7 Strana: 1249
Fryd, vz Frejd (nahoře).

62026   Frýd Svazek: 8 Strana: 0088
Frýd, u, m., vz Frejd (3. dod.). — F. = hro- mada kamení drobného s pole na mezi odkli- zeného. Brn. Brt. D. II. 311. — F. tržní — mír tržní = všem příchozím zaručena byla osobní svoboda, nikdo neměl býti zatčen mimo zloděje a zločince. Ott. IX. 741.

62027   Frýda Svazek: 6 Strana: 0238
Frýda, vz Vrchlický, Frida.

62028   Frýda Svazek: 7 Strana: 1249
Frýda, y, f. = hranice, mez. V Podluží. Hrb. Obr. 147.

62029   Frýda Svazek: 8 Strana: 0088
Frýda, y, f., ve vinohradě = hranice, mez. Mtc. 1893. 340. — F., vz předcház. Fridrich.

62030   Frydecký Svazek: 6 Strana: 0238
Frydecký Kašp Blk. Kfsk. 1075.

62031   Frýdecký Svazek: 10 Strana: 0074
Frýdecký Jiří Johanides, slez. spis. XVII. stol. Vyhl. I. 34.

62032   Frýdečák Svazek: 8 Strana: 0088
Frýdečák, a, m., potok ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 7.

62033   Frýdečan Svazek: 7 Strana: 1249
Frýdečan, a, m. F-né dávají koňům syna (sena). Sbtk. Kr. h. 154.

62034   Frydek Svazek: 6 Strana: 0238
Frydek, dka, m., Friedek, mě. ve Slez. O obyvatelích vz Sbtk. Krat. h. 227., S. N.

62035   Frydka Svazek: 6 Strana: 0238
Frydka, y, f., vz Fritka.

62036   Frýdka Svazek: 8 Strana: 0088
Frýdka, vz Kordula (3. dod.).

62037   Frýdka Svazek: 9 Strana: 0056
Frýdka = vesta, Mus. ol. XIII. 111.; kabátec (vesta) s rukávy. Val. Sbor. slov. II. 133.

62038   Frýdka Svazek: 10 Strana: 0074
Frýdka oblékala se na rukávce. Vz o ní v Čes. 1. XII. 234.

62039   Frydl Svazek: 7 Strana: 1249
Frydl, u, m. Odkazuji meč f., který se najde v almaře. Mus. 1885. 462.

62040   Frýdl Svazek: 8 Strana: 0088
Frýdl, u, m., jm. meče. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 609.

62041   Frydl, a Svazek: 6 Strana: 0238
Frydl, a, m., os. jm 1524.

62042   Frydra Svazek: 8 Strana: 0088
Frydra, y, f., cf. předcház. Flidra.

62043   Frydrych Svazek: 8 Strana: 0088
Frydrych. Odvozeniny vz v Kotk. 17. Cf. předcház. Fridrich.

62044   Frygi-a Svazek: 1 Strana: 0377
Frygi-a, e, f., před časy krajina v Malé Asii. — Frygové. — Frygijský, frygický, fryžský.

62045   Fryjd Svazek: 1 Strana: 0377
Fryjd, u, m., příměří, Waffenstillstand. Gl.

62046   Frýmarčiti Svazek: 8 Strana: 0088
Frýmarčiti. Cf. Frajmark, Frejmark.

62047   Frýmarek Svazek: 6 Strana: 0238
Frýmarek, rku, m., jm. pole u Bohučo- vic na Opavsku. Sd.

62048   Frýmark, u Svazek: 10 Strana: 0074
Frýmark, u, m., ludiforum. Mam. A. 27b. Vz Frajmark, Slov. třeb. 27b (Mš. ) Dle Gb. některá čásť města, snad ludi forum. Vz Gb. Slov.

62049   Frynor, u, m Svazek: 6 Strana: 0238
Frynor, u, m., gentramen. 15. stol.

62050   Frynort Svazek: 7 Strana: 1249
Frynort, u, m., genta, zastr. Veleš.

62051   Frys Svazek: 6 Strana: 0238
Frys, u, m. = stříhaný cajk s drsným povrchem. Us. Hvl. Vz Frýž.

62052   Frýsek Svazek: 6 Strana: 0238
Frýsek, sku, m., vz Prýsek.

62053   Frysek Svazek: 8 Strana: 0088
Frysek, sku, m. = plechová trubice na knot v lampě. Brt. D. II. 311.

62054   Frýsový Svazek: 6 Strana: 0238
Frýsový. F. podlaha. Us. Pdl. Vz Frýs.

62055   Frystuňk Svazek: 6 Strana: 0238
Frystuňk, u, m. F-ky na hory a kovy. Vz Zř. zem. Jir. A. 21., 690.

62056   Frystunk Svazek: 8 Strana: 0088
Frystunk, vz Fristunk. Snm. I. 278.

62057   Frystunk, u Svazek: 10 Strana: 0074
Frystunk, u, m. Někoho při f-cích zů- staviti. Arch. XX. 512. Vz Fristunk.

62058   Fryška Svazek: 6 Strana: 0238
Fryška, y, f. = hra, při níž se na řiť bije. Hráti na f-ku. U Místka. Škd. — F., psí jm. Zlínsky. Brt.

62059   Fryško Svazek: 6 Strana: 0238
Fryško = friško, rychle. Jdi f. U Místka. Škd., Č. T. Tkč.

62060   Fryšký Svazek: 6 Strana: 0238
Fryšký = frišký, slovo cizí. Mor. Brt. D. 210.

62061   Fryšký Svazek: 8 Strana: 0088
Fryšký, vz Tanec slov. (3. dod.).

62062   Fryšle Svazek: 7 Strana: 1249
Fryšle, ete, n. = podsvinče, Frischling. Kmk. Kuk. II. 448. a Obz. 1888. 90.

62063   Fryšná Svazek: 8 Strana: 0088
Fryšná, vz Frišná (3. dod.).

62064   Fryšovací Svazek: 9 Strana: 0056
Fryšovací. F. pec na železo. Ott. XIV. 286. b.

62065   Fryšování Svazek: 6 Strana: 0238
Fryšování, n. = kujnění železa. Vz Fri- šovna. NA. IV. 173.

62066   Fryštačka Svazek: 9 Strana: 0056
Fryštačka (Januščica), y, f., potok na Mor. Také: Rokytňák. Pck. Hol. IX.

62067   Frýštadský Svazek: 6 Strana: 0238
Frýštadský Andr. 1620. Jir. Ruk. I. 199.

62068   Fryšták Svazek: 6 Strana: 0238
Fryšták, u, m., Freistadtl, městečko u Ho- lešova na Mor. D. ol. X. 380., S. N.

62069   Frýštat Svazek: 6 Strana: 0238
Frýštat, a, m., Freistadt, mě. u Těšína. Vz S. N.

62070   Frýz Svazek: 6 Strana: 0238
Frýz, u, m. = tkanina, pannus hirsutus, floccosus, der Fries. U Místka. Skd. Cf. Frýs.

62071   Fryz Svazek: 7 Strana: 1249
Fryz, a, m., kůň. Arch. X. 135.

62072   Frýz Svazek: 9 Strana: 0056
Frýz, a, m. = kůň. Vosel nemohl frýzovi z cesty ustoupiti. Ezop. 94.

62073   Frýz Svazek: 9 Strana: 0436
Frýz. Dle Ant. Truhláře = hřebec v Ezop. 93. 20. 94. 2.

62074   Frýz Svazek: 10 Strana: 0579
Frýz, u, m., Fries. Podlaha z dubových frýzů (s vyobraz. ). Vz KP. XI. tab. IV.

62075   Fryze Svazek: 7 Strana: 1249
Fryze, e, f., precta, zastr. Rozk.

62076   Frýzek Svazek: 6 Strana: 0238
Frýzek, vz Potáč.

62077   Fryzloch Svazek: 8 Strana: 0088
Fryzloch, vz Vošlejch (3. dod.).

62078   Fryž Svazek: 10 Strana: 0074
Fryž, e, m., fryže, e, f. = ozdobný okolek ženského oděvu, z lat. frisium. Vz Gb. Slov., Frizě. Perlová fryže. Rokyc. Post. 265. Sr. násl. Frýžka.

62079   Fryžka Svazek: 8 Strana: 0088
Fryžka, y, f., lat. frisium, vyšívaný obojek, ožidlí, vyšívané lemování. Wtr. Krj. I. 125., 171.

62080   Frýžka Svazek: 10 Strana: 0074
Frýžka, y, f. Matka dceři frýžky zjed- nává. Rokyc. Post. 44b Sr. předcház. Fryž.

62081   Fryžula Svazek: 6 Strana: 0238
Fryžula. fryžulka, y, f. = pryzila. Mor. Brt. Ď. 201. Ft! = fič, fuč!

62082   Frzacamt Svazek: 1 Strana: 0377
Frzacamt, vz Frc.

62083   Frzuchar Svazek: 10 Strana: 0074
Frzuchar, frajzychar, a, m., z něm. Ver- sucher. Schulz 17. Vz Prubíř.

62084   Fřehlídavý Svazek: 9 Strana: 0250
Fřehlídavý člověk. Kom. Ohláš. 130.

62085   Fřitko Svazek: 1 Strana: 0376
Fřitko, a, n., fráček, Röckchen. Petera, Us.

62086   Fstruh Svazek: 8 Strana: 0088
Fstruh, a, m., místo pstruh ( p v f změ- něno). Gb. H. ml. I. 419. Ftalazin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 16.

62087   Fšímožně Svazek: 10 Strana: 0579
Fšímožně = všemožně. Hoš. Pol. I. 147.

62088   ft Svazek: 10 Strana: 0074
ft m pt: fták m. pták. Vých. Čech. Jir.

62089   Ftáček Svazek: 7 Strana: 1249
Ftáček = láhev na kořalku. U Prostěj.

62090   Ftačí Svazek: 6 Strana: 0238
Ftačí == ptačí. Us. Ssk.

62091   Ftáčky Svazek: 10 Strana: 0579
Ftáčky, rostl. Vz Stračka zde.

62092   Fták Svazek: 1 Strana: 0377
Fták, v obec. mluvě m. pták.

62093   Fták, vz Svazek: 6 Strana: 0238
Fták, vz Pták. Us. Brt. P. 173., Sš. P. 612. Laš. také: ftok. Tč.

62094   Ftalazon Svazek: 8 Strana: 0088
Ftalazon, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 16.

62095   Ftalein Svazek: 8 Strana: 0088
Ftalein, u, m., barvivo. Ott. IX. 744.

62096   Ftaleinanilid Svazek: 8 Strana: 0088
Ftaleinanilid, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 9.

62097   Ftalfenon Svazek: 8 Strana: 0088
Ftalfenon, u, m., v lučbě. Ott. IX. 744.

62098   Ftalový Svazek: 8 Strana: 0088
Ftalový. F. kyselina. Ott. IX. 744.

62099   Ftalylsuperoxyd Svazek: 8 Strana: 0088
Ftalylsuperoxyd, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 19.

62100   Fthalein Svazek: 6 Strana: 0238
Fthalein, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 562.

62101   Fthalid Svazek: 7 Strana: 1249
Fthalid, u, m., v lučbě. Km. II. 188.

62102   Fthalový Svazek: 7 Strana: 1249
Fthalový. F. kyselina. Rm. II. 186

62103   Fthalylchlorid Svazek: 7 Strana: 1249
Fthalylchlorid, u, m. Rm. II. 187.

62104   Fthalyloctový Svazek: 7 Strana: 1249
Fthalyloctový. F. kyselina. Rm. II. 129.

62105   Fthioti-s Svazek: 1 Strana: 0377
Fthioti-s, dy, f., krajina thessalská,

62106   Fthirias-is Svazek: 6 Strana: 0238
Fthirias-is, y n. e, f., z řec. = všivosť, všivíce. Vz S. N.

62107   Fthis-is Svazek: 6 Strana: 0238
Fthis-is, y n. e, f., z řec. = úbytě, sou- chotiny.

62108   Ftikať Svazek: 8 Strana: 0543
Ftikať = utíkati. Slov. Sbor. slov. I. 86.

62109   Fto Svazek: 8 Strana: 0088
Fto = kto, kdo. Ve Spiši. Phľd. 1893. 432. Fuc. Už ie fuč (= pryč, umřel). Phľd. 1894. 372.

62110   Ftrbos Svazek: 6 Strana: 0238
Ftrbos, u, m. = pohlavek. Val. Brt. D. 210.

62111   Fuca Svazek: 6 Strana: 0238
Fuca, e, f. = kec, die Biestmilchbuchte. Šp.

62112   Fucka Svazek: 6 Strana: 0238
Fucka, y, f. = kucmoch, der Sterz. Slov. Němc. IV. 431.

62113   Fucmuc Svazek: 6 Strana: 0238
Fucmuc, e, m. = ničema, hulvát. U N. Kdyně. Rgl.

62114   Fucovati co Svazek: 1 Strana: 0377
Fucovati co: vodu, pfiitzen (v horn. ). Vys.

62115   Fuč Svazek: 1 Strana: 0377
Fuč = pryč, hin, weg, fort. Jg. Již je to f. D. Jsem fuč, je po mně f. (ve hře). Us.

62116   Fuček Svazek: 1 Strana: 0377
Fuček, čku, m., fučící vítr. Der Zugwind. Th. — Fučeti, 3. pl. -čí, fuč, -če (íc), el, ení; fučívati, sausen, pfeifen. — abs. Vítr fučí, voda hučí. D., Ros. Fučíš jako 100 ježův. Pk. — komu kde. Fučí mu v uších (hučí, zvučí). Us. Nech ať v jejich hlavách fučí. Pís. Br. Fučí mu v kotrbě (blázní). Smrtholka fučela mu okolo hlavy. Ros. — kudy, odkud atd. Vítr fučí štěrbinou. Vítr fučí pres domy, skrze vrata, proti nám, od lesa, z mrakův atd. Fučidlo, a, n., nástroj k fučení. — F. = fučík, blázen. To je pravé f. D. Vz stran přísloví Nestálý. Č. Flattergeist, toller Geist, Windbeutel.

62117   Fuček Svazek: 7 Strana: 1249
Fuček, čka, m. = větroplach. Mor. Rgl.

62118   Fúčel Svazek: 10 Strana: 0579
Fúčel, zdrob. fúčlik = kus. F. země. Phľd. XXIV. 418.

62119   Fučení, n Svazek: 6 Strana: 0238
Fučení, n., das Sausen. Pl. I. 54.

62120   Fučeti Svazek: 6 Strana: 0238
Fučeti, fukotati. Mkl. Etym. 58. Větr-li to fučí lebo voda hučí ? Lebo sa šohajek se svú milú účí (loučí)? Sš. P. 304. — jak. Jak měch fučala. Sl. sp. 179.

62121   Fučeti Svazek: 9 Strana: 0056
Fučeti. Tučný od lenosti fučí. Zát. Př. 164. b. — jak. Každý fučí, ako sa naučí. Slov. Zát. Př. 14. b.

62122   Fučeti Svazek: 10 Strana: 0074
Fučeti jak. Fučí jako jez. Rizn. 174.

62123   Fučík Svazek: 1 Strana: 0377
Fučík, a, m., komu v kotrbě fučí, blázen, třeštík, střelenec, fanta, Narr, Tollkopf, Wild- fang, Flattergeist, Windbeutel. — F., o hně- vivém. F. náhlý. D. Po kom as se ten f. zvrhl? Sych. Vz Fučeti, Fučidlo. — F. = sopouch, Ofenloch. — Fučil, a, fučílek, lka, m., Flattergeist. Fučivý, sausend. Jg.

62124   Fučík Svazek: 6 Strana: 0238
Fučík, a, m., jm. psí. Mor. Brt. — F., Futschik, huť u Krumlova.

62125   Fučík Svazek: 8 Strana: 0088
Fučík, a, m., vz Tulák (3. dod.).

62126   Fučík Svazek: 10 Strana: 0074
Fučík M., spis.

62127   Fučil Svazek: 6 Strana: 0238
Fučil, a, fučílek, lka, m. = větroplach. Šm.

62128   Fučilosť Svazek: 6 Strana: 0238
Fučilosť, i, f., der Leichtsinn. Slov. Loos.

62129   Fučilý Svazek: 6 Strana: 0238
Fučilý, leichtsinnig. Slov. Loos.

62130   Fučivosť Svazek: 6 Strana: 0238
Fučivosť, i, f., sausende Beschaffenheit. Šm.

62131   Fučka Svazek: 6 Strana: 0238
Fučka, y, f. = bramborová kaše. Vz Čír. Slov. Rr. Sb.

62132   Fučka Svazek: 9 Strana: 0056
Fučka, y, f. F. = hustá moučná kase. Sr. Múka, Kulaša, Ščiara.

62133   Fučko Svazek: 6 Strana: 0238
Fučko, a, m. = blázen. Slov. Bern. — F., der Schnauber, Zornige. Slov. Ssk.

62134   Fučovati Svazek: 1 Strana: 0377
Fučovati, v horn. = vodu do calovky na- haněti, das Wasser in den Schlauch treiben, V.

62135   Fudr Svazek: 6 Strana: 0238
Fudr, u, m. Výb. II. 336. 1.

62136   Fudr, u Svazek: 10 Strana: 0074
Fudr, u, m. = co se vejde na vůz. Vz Gb. Slov.

62137   Fudrnosť Svazek: 1 Strana: 0377
Fudrnosť, i, f., v horn. dolová ulička, Gässlein in der Erzgrube. V.

62138   Fudrovní Svazek: 1 Strana: 0377
Fudrovní, v horn. F. štola, Bergwerksstoll. V. -

62139   Fudrunk Svazek: 8 Strana: 0088
Fudrunk, u, m., z Förderung. Těchto ť-ku aby užíval. Arch. XII. 420.

62140   Fufla Svazek: 7 Strana: 1249
Fufla, y, m. = žvástal. Lib. NZ. I. 454.

62141   Fuflíčky Svazek: 10 Strana: 0074
Fuflíčky. Těsto se nestrouhá jako na strouhanou, nýbrž rozdrtí se na drobné f-čky (dělají se drcenky). Čes. 1. XI. 88. Sr násl.

62142   Fuflík Svazek: 9 Strana: 0056
Fuflík, a, m. Hned po prvním roce uměl ten f. to ik, jako sám mistr. Sá. Kant. 6.

62143   Fuflík Svazek: 10 Strana: 0074
Fuflík, u, m. =žmolek. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 28. Sr. Fufličky a Fufla v VIL 1249.

62144   Fufna Svazek: 1 Strana: 0377
Fufna, y, f., která nosem mluví. Na Slov.

62145   Fufna Svazek: 8 Strana: 0088
Fufna, y, f. Že vyhádže tú ťufnu. Phľd. XII. 710.

62146   Fufnák Svazek: 1 Strana: 0377
Fufnák, a, m., kdo nosem mluví, huhňal.

62147   Fufňati Svazek: 1 Strana: 0377
Fufňati = huhňati, na Mor. a i v Cech. ňuhňati, durch die Nase reden. Na Slov.

62148   Fufňavý Svazek: 1 Strana: 0377
Fufňavý = huhňavý. Na Slov.

62149   Fufňavý Svazek: 8 Strana: 0088
Fufňavý. F. zpěv slepých žebrákov. Phľd. XIV. 231. F. hlas. Ib. 246.

62150   Fufrati Svazek: 9 Strana: 0056
Fufrati = fofrovati. Ty konce pentlí za ní enom fufrujú (lítají). Šeb. 169.

62151   Fuga Svazek: 1 Strana: 0377
Fuga, y. f., lok. sg. ve fuze, z lat., útěk; hudební skladba, v níž jistý nápěv dle určitých pravidel se provádí. Rk. F. jednoduchá, pro- vázená, dvoj-, troj-, mnohonásobná, volná, přísná. Hd. Vz v Mus. 1850. str. 73.: Počátky hudební a v S. N. III. str. 259. Künstliche Orgelmusik.

62152   Fuga Svazek: 6 Strana: 0238
Fuga v hudbě, vz Mlt. 48.—49.

62153   Fuga Svazek: 8 Strana: 0088
Fuga v hudbě. Vz Ott. IX. 749.

62154   Fuga Svazek: 10 Strana: 0074
Fuga, y, f. = štěrbina. Hauer 11.

62155   Fugáč, e Svazek: 10 Strana: 0074
Fugáč, e, m. = šindelářské náčiní. Kál. slov. 3.

62156   Fugara Svazek: 8 Strana: 0088
Fugara. Cf. Phľd. 1893. 695.

62157   Fugato Svazek: 10 Strana: 0074
Fugato. Mohutné, f. Nár. list. 1904. 95. 1.

62158   Fugazditi Svazek: 8 Strana: 0088
Fugazditi = uháněti. F-dil, jako zajác do húšča. Phľd. XII. 697.

62159   Fugetta Svazek: 7 Strana: 1249
Fugetta, y, f. = malá fuga, it. fughetta. Fr. Skuherský.

62160   Fügner Svazek: 6 Strana: 0238
Fügner Jindřich, první starosta Sokola pražského. 1822.—1865. Vz S. N. X.

62161   Fügner Svazek: 8 Strana: 0088
Fügner Jindř., 1822.—1865., spoluzaklada- tel čes. Sokola. Vz Ott. IX. 753.

62162   Fugo Svazek: 10 Strana: 0579
Fugo = španělský rákos. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

62163   Fugovaný Svazek: 6 Strana: 0238
Fugovaný choral, fugirter Choral. Hud. Mus. 1850.

62164   Fugovati Svazek: 6 Strana: 0238
Fugovati = žlábkovati, kehlen. Slov. Bern.

62165   Führer Svazek: 7 Strana: 1249
Führer Rob., hud. sklad. 1807.—1861. Vz Srb 114.

62166   Führer Svazek: 8 Strana: 0088
Führer Robert, čes. sklad. 1807.—1861. Vz Ott. IX. 753.

62167   Fuchr Svazek: 9 Strana: 0056
Fuchr u, m. = vichr. Plz. 118. Sr. Fochr.

62168   Fuchs Svazek: 1 Strana: 0377
Fuchs, a, m., kůň ryška, Sm., ryzka, ryzák, ryšlák. Rk.

62169   Fuchs Svazek: 8 Strana: 0088
Fuchs Jan, farář na Slov., básn. Phľd. 1895. 317.

62170   Fuchs Svazek: 9 Strana: 0056
Fuchs, a n. e. Us. Gb. H. ml. III. 1. 82.

62171   Fuchsie Svazek: 1 Strana: 0377
Fuchsie, e, f., ozdobná rostlina se svislými červenými atd. květy, pojmenovaná dle bota- nika Fuchsa, †1565.

62172   Fuchsie Svazek: 6 Strana: 0238
Fuchsie, e, f. = rostl. Vz S. N.

62173   Fuchsie Svazek: 8 Strana: 0088
Fuchsie, fuchsia, rostl. Vz Ott, IX. 758.

62174   Fuchsin Svazek: 6 Strana: 0238
Fuchsin, u, m. — anilinová červeň, bar- vivo. Vz MS. 332., Prm. III. č. 5., S. N. III.. X. 206., Šfk. Poč. 560., Slov. zdrav.

62175   Fuchsin Svazek: 8 Strana: 0088
Fuchsin. Vz Ott. IX. 759.

62176   Fuchsmajor Svazek: 6 Strana: 0238
Fuchsmajor, a, m. - starosta buršáckého spolku.

62177   Fuchsšvancer Svazek: 1 Strana: 0377
Fuchsšvancer, a, m., z něm., lstivý po- chlebník. Gl. Vz Fuksšvanc. Ein listiger Schmeichler.

62178   Fuj Svazek: 6 Strana: 0238
Fuj, vz Huj.

62179   Fuj, čeho Svazek: 1 Strana: 0377
Fuj, čeho. Fuj toho skutku! Jg.

62180   Fúja Svazek: 7 Strana: 1249
Fúja, e, f. = fúkavice, vánice napadaným sněhem třeba za jasného počasí. Val. Slavč. 13.

62181   Fuja Svazek: 9 Strana: 0056
Fuja, e, f. = fujavica, metelice. Lor. 72.

62182   Fuják Svazek: 1 Strana: 0377
Fuják, u, m., fujavice, e, f., fuček, mete- lice, chumelice, vítr fučící zvl. se sněhem, sausender Wind, Schneegestöber. Koll. — F. u ženců rukavice bez prstů. Us. — Jg.

62183   Fujanica Svazek: 6 Strana: 0238
Fujanica, e, f. = fujavica, metelice. Brt. D. 210.

62184   Fujara Svazek: 1 Strana: 0377
Fujara, y, f. Na Slov. veliká píšťala pa- stýřská, Hirtenpfeife. Plk. Us. i na Plz. Prk.

62185   Fujara Svazek: 6 Strana: 0238
Fujara. Také na Mor. Brt. P. 167., Kmk. Cf. Mkl. Etym. 58. — Hdk. C. 377., Němc. III. 83. Ak žiadaš hlasnú fujaru, vykruť ju z lipy, z mukyně, ze stromov, ktoré vy- rástly v preľúbej našej krajine. Čjk. 20. Stichly gajdy i fujary, nežije bača starý. Sl. sp. 25.

62186   Fujarať Svazek: 6 Strana: 0239
Fujarať = na fujaru pískati. Nejedna kozička na skalu vyskočí, či ma nepočuje f. v úbočí. Slov. Čjk. 110.

62187   Fujarka Svazek: 6 Strana: 0239
Fujarka, y, f., vz Fujara.

62188   Fujarovat Svazek: 6 Strana: 0239
Fujarovat = fujarať. Tam na fujarách fujarajú. Slov. Hdž. Čít. 136.

62189   Fujarový Svazek: 10 Strana: 0074
Fujarový. F. piesne. Sbor. slov. 1901. 148. Sr. Fujara.

62190   Fujas Svazek: 6 Strana: 0239
Fujas! lauf! Slov. Ssk.

62191   Fujasdiť Svazek: 6 Strana: 0239
Fujasdiť, davonlaufen. Slov. Ssk.

62192   Fujati Svazek: 6 Strana: 0239
Fujati, wehen. Sníh fujá, stöbert. U Místka. Škd. — čím: fujá sněhem. Laš. Tč., Brt. D. 210.

62193   Fujavica Svazek: 6 Strana: 0239
Fujavica, e, f. = metelice, das Schnee- gestöber. Mor. a slov. Škd., Tč. Otvárajte bránu, f. veje. Veru neotvorím, trebas vás zaveje. Koll. Zp. I. 242.

62194   Fujavica Svazek: 8 Strana: 0088
Fujavica, e, ť. = vánice. Brt. D. II. 311. Cf. Fúja,

62195   Fujavý Svazek: 6 Strana: 0239
Fujavý, sausend. Lpř. Sl. II 425.

62196   Fujazdiť Svazek: 6 Strana: 0239
Fujazdiť = odbíhati, utíkati. Slov. Rr. Sb. F. do hor. Pokr. Pot. I. 332.

62197   Fujenka Svazek: 7 Strana: 1249
Fujenka, y, f. = zástěra. Slov. NZ. I. 273.

62198   Fujenka Svazek: 8 Strana: 0543
Fujenka, f utka, y, i'. Vz Zástěra (3. dod.).

62199   Fujigat Svazek: 8 Strana: 0088
Fujigat = silně fučeti. Val. Brt. D. II. 311.

62200   Fujtáček Svazek: 8 Strana: 0088
Fujtáček, čka, m, = ptáček zpívající cituj, cifuj! CT. Tkč.

62201   Fujtáš Svazek: 6 Strana: 0239
Fujtáš, e, m., der Ladungsstoíf. Slov. Ssk. Jager si flintičku nabíjá, f. si zubami prehrýzá, na mne zazerá, flintu namierá, ukážem mu pu — pučalku, až si sednem na vršku. Koll. Zp. I. 346.

62202   Fuk Svazek: 1 Strana: 0377
Fuk, k označení čerstvosti = honem, ge- schwind, husch. Jg. Fuk do kapsy. Zlob. Po večeři f. do postele a po smrti fuk do země. Bern. — Fuk, u, m., nadýmání-se, chlouba. Grossthun, Prahlen. Bez fuku a hluku. Česk. vč. Dělati fuky. Us. — F., fukání, fukot, das Aufbrausen. Plk. — F. = hněv, supení se, fukání. Das Wettern, Schelten. S křikem a ťukáním ho podněcuje. Br. Fukem ho odbyli. Kom. — F. krejcar. Nemá ani fuku.

62203   Fuk Svazek: 6 Strana: 0239
Fuk = honem. Moucha začala sebou há- zeť, vyškrábala se z pavučiny ven a fuk do povětří. Er. Sl. čít. 18. F. s hoblíkem do pece, ať se nám tam upeče. Sš. P. 728. Fuk, fuk, fuk se s vršku v nohy dám. Koll. Zp. I. 346. F. z komína ven. Jrs. Do sv. Ducha nevyslékaj kožucha a po sv. Duchu fuk do kožuchu. Slez. — F. = chlouba, pýcha. Ten s tím nadělá hluků a fuků! Dch. Tu kráčá paní od fuku, pýchy jako prešinutá. Trok. 36. — F. = fukot, fouk- nutí. To je mně fuk (= pouhé fouknutí, nic). Us. Všk. Nákaz sbírání se morné vichr mocným žene fukem. Pl. I. 53. Větrové bylinám fukem zdravým zrůst dávali. Pl. 1. 58. — F. = krejcar. Nestojí to ani za fuk. Us. Hnšk. — F., sam. u Pelhřimova. — Fuky = očešky, kracle, sčesaný len ku pře- dení na malých vochličkách. Us. Hk. — Fuky = vtipy, schopnosti, nápady. S tím si dej pokoj, ten má fuky! Slez. Šd., Brt. D. 210.

62204   Fuk Svazek: 8 Strana: 0088
Fuk, u, m. = štěrbina, z něm. Fuge. KZ. IV. 211. (Chodsky).

62205   Fuk Svazek: 9 Strana: 0056
Fuk. To je mi fuk = lhostejné. Us. Vchř.

62206   Fuk Svazek: 10 Strana: 0074
Fuk. Vz násl. Hop.

62207   Fuka Svazek: 6 Strana: 0239
Fuka, y, f. = štěrbina (járka) mezi de- skami atd., kudy může vítr foukati, z něm. Fuge. Us Ktk., Sd., Vck.

62208   Fukací Svazek: 1 Strana: 0377
Fukací = foukací. F. trubice, Blasrohr. Zlob.

62209   Fúkacina Svazek: 6 Strana: 0239
Fúkacina, y, f., das Aufgeblasene. Slov. Ssk.

62210   Fukač Svazek: 1 Strana: 0377
Fukač, e, m., žertovně = měch. Foukej (na horké jídlo), máš dobrý fukač. Us., Č. — F. = kdo fuky dělá. Wind-, Flausenmacher. — F., foukač, der Blaser. Bern.

62211   Fukač Svazek: 6 Strana: 0239
Fukač, e, m. = měch, der Blasebalg. Slov. Kováči do fukačov vetry berú a dujú. Hol. 29. Spává na f-či (v suchém). Bdl. — F. = fukar. Mor. Vrch., Mtl. Fukačem plevy z obilo vyfukoceš. Laš. Tč. — F. = fukací nástroj, das Blasinstrument; řiť. Us. Škd.

62212   Fukáč Svazek: 8 Strana: 0088
Fukáč, e, m., vz Dyšák (3. dod.).

62213   Fukač Svazek: 10 Strana: 0074
Fukač, e, m. = trubač. Dšk. Km. 49.

62214   Fukačka Svazek: 6 Strana: 0239
Fukačka = foukačka. č. Kžk. II. 183. — F-ky = lehké plevy. U Ronova. Rgl.

62215   Fukadlo Svazek: 7 Strana: 1249
Fukadlo, a, n. = dúchač; huba. Slov. LObz XXIII. 107.

62216   Fukály Svazek: 6 Strana: 0239
Fukály, pl., m., přenes, das Geld (Moos). Rk.

62217   Fukanec Svazek: 9 Strana: 0056
Fukanec, nce, m. = skořápka vejce. Ne- tolice. Kub. 151.

62218   Fukar Svazek: 1 Strana: 0377
Fukar, u, m.. = fofr, větrák na Čistění obilí. Us.

62219   Fukar Svazek: 6 Strana: 0239
Fukar = mlýnek na čištění obilí. Mor. Jsk., Mtl., Kčr., Klš. Vz Burdák, Valach. - F., os. jm. Žer. Záp. II. 183.

62220   Fukar Svazek: 6 Strana: 0239
Fukar, e, m. = founa. U Něm. Brodu. Smrd.

62221   Fukarka Svazek: 9 Strana: 0056
Fukarka, y, f. = pracovnice u fukarů. Šeb. 153.

62222   Fukarovati Svazek: 1 Strana: 0377
Fukarovati, obchod vésti s penězi. Geld- geschäfte betreiben. (Gl. 50. — F. = obilí z plev čistiti. Na Mor. Mrk.

62223   Fukarovati Svazek: 6 Strana: 0239
Fukarovati = kupčiti. Reš.

62224   Fukarovati Svazek: 8 Strana: 0088
Fukarovati = fukarem čistiti, NZ. III. 225.

62225   Fúkati Svazek: 6 Strana: 0239
Fúkati, vz Foukati.

62226   Fúkati Svazek: 10 Strana: 0074
Fúkati, vz Foukati.

62227   Fukátko Svazek: 6 Strana: 0239
Fukátko, a, n. = foukačka.

62228   Fúkavě Svazek: 6 Strana: 0239
Fúkavě ho odbyl. Wtr.

62229   Fúkavica Svazek: 10 Strana: 0579
Fúkavica, e, f. = fujavica. Brt. Sl. 79.

62230   Fukavice Svazek: 1 Strana: 0377
Fukavice, e, f., kýchavice, kýchavka (houba). Us. Fukavý, anfahrend. Mel.

62231   Fúkavice Svazek: 6 Strana: 0239
Fúkavice. — F. = metelice. Val. Vck.

62232   Fúkavice Svazek: 7 Strana: 1249
Fúkavice, vz předcház.

62233   Fukavý Svazek: 9 Strana: 0056
Fukavý. Člověk f-vý. XVI. stol. Vlč. Lit. I. 357.

62234   Fúkavý, vz Svazek: 10 Strana: 0074
Fúkavý, vz Foukavý. Gb. Slov.

62235   Fuklavě Svazek: 8 Strana: 0088
Fuklavě = nadutě, všetečně. F. mluviti. Wtr. St. nov. 173.

62236   Fukna Svazek: 6 Strana: 0239
Fukna, y, f. = čepice se širokým dnem. Na Plasku. BPk.

62237   Fuknout Svazek: 9 Strana: 0056
Fuknout, vz Fouknout.

62238   Fuknouti Svazek: 6 Strana: 0239
Fuknouti, knul a kl, ut, utí = prsty po tváři udeřiti. Slov. Phld. II. 2. 51. Kdo tebe fukne, udri ho aj ty. Klčk. V. 34. Hned mu červené iskry z nosa vyfrkly, keď ho fuknul. Mt. S. I. 89.

62239   Fuknúť Svazek: 8 Strana: 0088
Fuknúť = uhoditi, Slov. Phľd. 1894. 745.

62240   Fukoidy Svazek: 6 Strana: 0239
Fukoidy = chaluhy. V mořských vrst- vách objevují se otisky f-dů. Krč. G. 610., Frč. Geol. 17. Vz Krč. G. 356.

62241   Fukosa Svazek: 8 Strana: 0088
Fukosa, y, f. = cukr v mořských řasách. Ott, IX. 759.

62242   Fukot Svazek: 1 Strana: 0377
Fukot, u, m., fukání, foukání (větru), das Wehen. Ros. Fukotati = foukati, wehen. Jg.

62243   Fukotati Svazek: 6 Strana: 0239
Fukotati = foukati. — komu, čím. Liboce se, liboce lísteček zelený na lúce (na buce); ešče by se libotal, kdyby ním (mu) vétříček fukotal. Brt. P. 20., Sš. P. 280.

62244   Fukotati Svazek: 9 Strana: 0056
Fukotati. Ozval-li se kdo proti tomu., hned' šafářovi hůl v rukou tak mykotala a fukotala (málem by byl někoho sbil). Mor. Brt. (Čes. 1. VIL 316. ).

62245   Fukovati Svazek: 6 Strana: 0239
Fukovati = fuky zamazovati. Us.

62246   Fukový Svazek: 7 Strana: 1249
Fukový. Lidé f-ví, nepovolní. Bart. 345.

62247   Fukový Svazek: 9 Strana: 0056
Fukový. F. plátno. Sá. V. 120.

62248   Fuksice Svazek: 9 Strana: 0056
Fuksice, e, f. = kobyla liščí barvy. Horen. 127.

62249   Fuksšvanc Svazek: 1 Strana: 0377
Fuksšvanc, e, m., z něm. Fuchsschwanz, liščí ocas; pochlebenství, Schmeichelei, po- chlebník, Schmeichler. Umí f. prodati. Prov. Jg. —

62250   Fukutati Svazek: 10 Strana: 0074
Fukutati =foukati. Větřík fukutal. Brt. Čít. 80. Sr. Fukotati v VI. 239.

62251   Fuky Svazek: 9 Strana: 0056
Fuky, pl., m. -. — veliké dudy. Vck. Svat. 50.

62252   Fulać Svazek: 9 Strana: 0056
Fulać = žvaniti. Lor. 72.

62253   Fularový Svazek: 7 Strana: 1249
Fularový, z fr. foulard. F. šátek. Exc.

62254   Fúľati Svazek: 8 Strana: 0088
Fúľati = mazati, špiniti. Smola rukv fúľa. Slov. Phľd. 1892. 586.

62255   Fulčík Svazek: 6 Strana: 0239
Fulčík, u, m. Prkna sražená na fulčík. Zpr. arch. VII. 54.

62256   Fulda, y Svazek: 6 Strana: 0239
Fulda, y, f. Z Fuldy opat. Dal. 139.

62257   Fulerna Svazek: 6 Strana: 0239
Fulerna, y, f., vz Mastník.

62258   Fulérna Svazek: 7 Strana: 1249
Fulérna, y, f. Arch. VII. 661.

62259   Fulfas Svazek: 6 Strana: 0239
Fulfas, u, m. = jistá míra mlynářská a pekařská, z něm. Füllfass. U Místka. Škd.

62260   Fulfas Svazek: 8 Strana: 0088
Fulfas, u, m., z Füllfass = obdloužný obal, v nějž vpravovaly paní a dívky pletence svých vlasů. XV. stol. Wtr. Krj. I. 81. Hlava zavitá ť-sy a hedvábníky. Vlč. Lit. 212.

62261   Fulfas Svazek: 10 Strana: 0074
Fulfas. T??. Hád. 72. Sr. I. Přisp. 88b.

62262   Fulgurit Svazek: 6 Strana: 0239
Fulgurit, u, m. = blesková roura. Ves. IV. 102., S. N. Vnikne-li blesk do písku křemenitého, zůstaví po sobě roury, jichž stěny z roztavených a v sklovitou hmotu slepených zrn sestávají. Schd. II. 32., 1. 177.

62263   Fulgurit Svazek: 8 Strana: 0088
Fulgurit, u, m. = nová třaskavina prudká. Vz. Nár. list. 1893. č. 344. odp.

62264   Fulín Svazek: 10 Strana: 0579
Fulín M., spis.

62265   Fulkéř Svazek: 9 Strana: 0056
Fulkéř, e, m., nějaká nádoba. Dva stará f-ře. Dač. I. 358

62266   Fulminan Svazek: 6 Strana: 0239
Fulminan, u, m., v iučbě, der Fulminan.

62267   Fulminanový Svazek: 6 Strana: 0239
Fulminanový. F. kyselina, die Fulminan- säure.

62268   Fulminantní Svazek: 1 Strana: 0378
Fulminantní, z lat., bleskový, hromový, Rk., blýskavý, bouřlivý. S. N. Fulminant, heftig, donnernd, tobend.

62269   Fulminat Svazek: 6 Strana: 0239
Fulminat, u, m., das Fulmiuat. Nz., Šfk. Poč. 435.

62270   Fulminový Svazek: 7 Strana: 1249
Fulminový. F. kyselina. Rm. I. 192.

62271   Fulminurový Svazek: 7 Strana: 1249
Fulminurový. F. kyselina. Rm. 1. 194.

62272   Fulnek Svazek: 6 Strana: 0239
Fulnek, a, m., mě. v Jičínsku na Mor. D. ol. I. 405., S. N.

62273   Fulok Svazek: 6 Strana: 0239
Fulok, lku, m. = flok, šulok. Slov. Ssk.

62274   Fultrovaný Svazek: 8 Strana: 0088
Fultrovaný. F. dvéře, proti obyčejným, lepší. Hrš. Nach. I. 515.

62275   Fulvi-us Svazek: 1 Strana: 0378
Fulvi-us, a, m., jméno rodu římského.

62276   Fum, u Svazek: 7 Strana: 1249
Fum, u, m. Dělat kolem sebe prach a f. (vésti si okázale) Nár. listy.

62277   Fumaran Svazek: 6 Strana: 0239
Fumaran, u, m., fumarsaures Salz. Nz.

62278   Fumarimid Svazek: 7 Strana: 1249
Fumarimid, u, m. Rm. I. 521.

62279   Fumarola Svazek: 6 Strana: 0239
Fumarola, y, f. = sopka chrlící hlavně parní vodu, die Fumarole. Bř. N. 252., Nz.

62280   Fumarový. F Svazek: 6 Strana: 0239
Fumarový. F. kyselina, die Fumarsäure. Nz., S. N.

62281   Fumarylsuperoxyd Svazek: 8 Strana: 0088
Fumarylsuperoxyd, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 19.

62282   Fumička Svazek: 6 Strana: 0239
Fumička, y, f. = mladičká, svižná dívka (s malinkou příhanou). U Kr. Hrad. Zkr.

62283   Fumigovati Svazek: 8 Strana: 0088
Fumigovati koho = nevšímati si ho. Phľd. 1896. 69.

62284   Fuňa Svazek: 6 Strana: 0239
Fuňa, dle Bača = funil, der Schnaufer. Laš. Tč.

62285   Fuňa Svazek: 10 Strana: 0579
Fuňa, ě, f. =fufňavá ženská. Phľd. XXIV. 418.

62286   Fuňák Svazek: 6 Strana: 0239
Fuňák, u, m. = frňák, veliký nos, die grosse Nase, der Rüssel. Us. Škd., Brt. D. 210.

62287   Fuňalo Svazek: 8 Strana: 0543
Fuňalo, a, n. = vlček (hračka). Slov. Kal. S. 41.

62288   Funcka Svazek: 6 Strana: 0239
Funcka, y, f. = malá lampa. Us. v Opav. Zkl.

62289   Funčeti Svazek: 1 Strana: 0378
Funčeti, el, ení = fučeti, schnauben. Vůl funčí. Us.

62290   Fund Svazek: 9 Strana: 0056
Fund, u, m. = fond. Jihozáp. Čechy. Kontribučenský f. Dšk. Vok. 98.

62291   Fund-us Svazek: 1 Strana: 0378
Fund-us, u, m., půda, pozemek; na Slov. der Fond. — F. instructus, lat., Hospodářské příslušenství, hospodářský dvůr. Rk.

62292   Funda Svazek: 8 Strana: 0088
Funda, y, f. = psací náčiní. ČT. Tkč.

62293   Fundace Svazek: 1 Strana: 0378
Fundace, e, f., z lat., založení, nadace, nadání. Fundation, Stiftung, Gründung, Ver- mächtniss. — Fundační, nadací. Stiftungs-.

62294   Fundacija Svazek: 6 Strana: 0239
Fundacija, e, f. = fundace. Slez. Tč.

62295   Fundační Svazek: 6 Strana: 0239
Fundační mše sv. Us. Tč.

62296   Fundák Svazek: 8 Strana: 0088
Fundák, a, m. Fundáci = obyvatelé obce Pazuchy. ČT. Tkč. Šlovou také špejlikáři.

62297   Fundament Svazek: 1 Strana: 0378
Fundament, u, m., základ, podstavec, pod- stavník, Grund, Grundlage. Má fundamenty = vlohy. Na Mor. Mřk. — Fundamentalní, fundamental, zum Grunde gehörig, wesentlich, základní, hlavní. Rk. F. články.

62298   Fundament Svazek: 6 Strana: 0239
Fundament, z lat. Čos by bol svet papier a more atrament (inkoust), věr' by něspísali srdiečka f. Sl. sp. 115. — F. = nebezpečná rána stále otevřená, zacelí-li se, následuje smrť. Je s ním zle, má f. U Kr. Hrad. Kšť.

62299   Fundament Svazek: 8 Strana: 0088
Fundament. Ten má dobrý f. = rozum. Zlín. Brt. D. II. 515.

62300   Fundament Svazek: 10 Strana: 0579
Fundament, u, m. Ten má dobrý f. (rozum). Zl. Brt. Sl. 79.

62301   Fundamentalní Svazek: 6 Strana: 0239
Fundamentalní pokus, Osv. 1.481., věta, útvar. Stč. Zem. 146., 684. F. články čes. vyrovnání.

62302   Fundamentální Svazek: 8 Strana: 0088
Fundamentální články české. Vz Ott. IX. 771.

62303   Fundamentalní Svazek: 9 Strana: 0056
Fundamentalní. F. články z r. 1871. Vz. Ěezn. Pal. 306.

62304   Fundanále Svazek: 8 Strana: 0088
Fundanále. Barvíř (felčar) sázel jí f. (baňky). Kat. z Zer. 309.

62305   Fundanel Svazek: 8 Strana: 0088
Fundanel, z fontanella. Někomu f. (na nohu) vsaditi. Kat. z Žer. II. 3. Cf. předcház.

62306   Fundanina Svazek: 6 Strana: 0239
Fundanina, y, f. = směs cukrovinek, hrozinek a mandlí, kterou děvčata v maso- pustní úterek hochům po každém tanci roz- dávají. Us. u Jilemnice. Dch.

62307   Fundatista Svazek: 6 Strana: 0239
Fundatista, y, m. = kdo nějaké fundace požívá, nadanec, Mus. 1880. 4.

62308   Fundator Svazek: 6 Strana: 0240
Fundator, a, m., z lat. = zakladatel, der Gründer, Stifter. Ús. Tč. Vz Zem. zř. Jir. 690. — Později = opravní pán, der Schirm- herr. 1538. Soud kn. opav.

62309   Fundatorství Svazek: 8 Strana: 0089
Fundatorství, n. Ukázali f. p. Albrechta. Arch. XII. 491.

62310   Funděra Svazek: 1 Strana: 0378
Funděra, y, m. = fouňa. Vz Funěra, Prk.

62311   Fundoš Svazek: 8 Strana: 0089
Fundoš, e, m. = grunt. Slov. Phľd. 1894. 8G.

62312   Fundovaný Svazek: 6 Strana: 0240
Fundovaný, fundirt. F. dluh státní.

62313   Fundovati Svazek: 6 Strana: 0240
Fundovati = založiti, gründen, stiften, z lat. — co kde. A na tejto hoře košćul funduje. Sš. P. 776.

62314   Fundus Svazek: 6 Strana: 0240
Fundus. Má z toho fundum = rozum. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

62315   Fundža Svazek: 8 Strana: 0543
Fundža, fundžalo = přeslička (hračka), Kreisel. Slov. Kal. S. 41. Cf. Funga.

62316   Fundžadlo Svazek: 6 Strana: 0240
Fundžadlo, a, n. = funga. Slov. Zátur.

62317   Fundžalka Svazek: 7 Strana: 1249
Fundžalka, y, f. Má při uchu f-ku. Slov. sp. XII. 105.

62318   Fundžání, n Svazek: 6 Strana: 0240
Fundžání, n. = fičení. Slov. Medzi hrme- ním diel (děl) a f-ním gúl (koulí) zpomienka na vás bola mojou útěchou. Ntr. V. 118.

62319   Fundžati Svazek: 6 Strana: 0240
Fundžati = fičeti. Slov.

62320   Funebrák Svazek: 6 Strana: 0240
Funebrák, a, m. = zřízenec ústavu : pompe funebre. Ús. v PRaze. Rjšk.

62321   Funebrál Svazek: 7 Strana: 1249
Funebrál, u, m. = sbírka pohřebních písní Exc.

62322   Funěk Svazek: 1 Strana: 0378
Funěk, ňku, m., děloha, Aqu.

62323   Funěra Svazek: 1 Strana: 0378
Funěra, y, m., kdo funí, fouňa. Schnaufer. Us. —

62324   Funěra Svazek: 6 Strana: 0240
Funěra. Zpanoší-li chuděRa, hned z toho f. (pyšný). Č. M. 100.

62325   Funerales Svazek: 10 Strana: 0074
Funerales, plat od pohřbu. Světz. 1883 191.

62326   Funeralie Svazek: 1 Strana: 0378
Funeralie, í, f., pl., z lat,, obřady při pohřbu; útraty pohřební. S. N. Funeralien, Leiclienbegängniss; die Beerdigungskosten. — Funcralní, pohřební. F. spolek. Funeral-.

62327   Funěti Svazek: 1 Strana: 0378
Funěti, vz Founěti.

62328   Funěti Svazek: 6 Strana: 0240
Funěti také fičeti. VietoR funí. Slov. Zátur.

62329   Funga Svazek: 6 Strana: 0240
Funga, y, f. = fundžadlo, fundžalo, vlk, brčadlo, frčadlo, der Kreisel. F. fundží. Slov. Zátur.

62330   Funga Svazek: 10 Strana: 0579
Funga, vz předcház. Frunga.

62331   Fungač Svazek: 10 Strana: 0579
Fungač, e, m. = prak. Zl. Pr. XXI. 38.

62332   Fungačka Svazek: 6 Strana: 0240
Fungačka, y, f. = lučiště, prak, die Schleuder. Slov. Ssk.

62333   Fungin Svazek: 6 Strana: 0240
Fungin, u, m. = základní hmota hub. Vz S. N.

62334   Fungirovati Svazek: 1 Strana: 0378
Fungirovati, z něm. a to z lat., úřad spravovati, zastávati. Rk. Fungiren, das Amt verwalten, versehen.

62335   Funíček Svazek: 9 Strana: 0057
Funíček, čku, ?. = sešpulená ústa. Ve- selí. Kub. L. f. 1900. 358.

62336   Funikulárka Svazek: 10 Strana: 0074
Funikulárka, y, f. = lanová dráha (ital. ) Věst. X. 330.

62337   Funil Svazek: 6 Strana: 0240
Funil, a, m. =fuňa. Us. Rč.

62338   Funivý Svazek: 6 Strana: 0240
Funivý, schnaubend. F. medvěd. Osv. I. 269.

62339   Funk Svazek: 10 Strana: 0074
Funk, u, m. =světlo. Ve zloděj. mluvě. Sr. Bělky.

62340   Funkce Svazek: 1 Strana: 0378
Funkce, c, f., z lat., úkon, výkon, práce, činnosť, řízeni; výkon nejaké povinnosti úřední, nejakého obřadu. Funktion, Verrichtung, Amtsverrichtung, Geschäft, Amt, Dienst. — Vmath. = úkon, vyjadřuje způsob závislosti veličin proměnných. Stč. Vz S. N. — Funk- cionář, e, m.., konatel. Funktionär.

62341   Funkce Svazek: 6 Strana: 0240
Funkce v mathem. F. rozvinutá, neroz- vinutá n. zavinutá, obrácená, algebraická, celistvá, elliptická, transcendentní, o jedné, o dvou, n. proměnných, rationalní, irratio- nalní, lomená, Ryze lomená, neryze lomená, exponentialní, logarithmická, cyklometrická, periodická či obměnná, stejnoměrná či homo- genní, souměrná či symmetrická, střídavá či alternující, jednoznačná, mnohoznačná, pře- tržitá, spojitá, odvozená. Stč. Dif. 1.—7., 13., Jrl. 205., Čs. math. X. 80. F. cyklické, hy- perbolické. Čs. math. X. 80. F. třetího stupně. F. čtvercová, Šim. 166.—168., chemická. Rm.

62342   Funkcionář Svazek: 8 Strana: 0089
Funkcionář = kdo zastává nejakou správ- ní hodnosť n. úřední službu. Vz Ott. IX. 777.

62343   Funkční Svazek: 6 Strana: 0240
Funkční, Funktions-. F. počet, Stč. Dif. 17., přídavek (k platu).

62344   Funke Svazek: 7 Strana: 1249
Funke. Cf. Bačk. Písm. I. 217, 291.

62345   Funkl Svazek: 6 Strana: 0240
Funkl. Mám f. nový kabát (zcela nový). Us. Holk., Msk.

62346   Funková Svazek: 6 Strana: 0240
Funková z Prošovic Johanna. Blk. Kfsk. 106.

62347   Funkovati Svazek: 10 Strana: 0074
Funkovati = rozsvěcovati. Ve zloděj. mluvě.

62348   Funousek Svazek: 6 Strana: 0240
Funousek, sku, m. = funus děcka. U Cho- cně. Ktk.

62349   Funsok, u Svazek: 10 Strana: 0074
Funsok, u, m., vz Fusák v VI. 241. (úsad).

62350   Funt Svazek: 1 Strana: 0378
Funt, u, m., v již. Čech. (a jinde hlavně na Mor. ) = libra. Kts. — Pět set funtuov vosku. Tov. K. 210. — F., jakožto mince (zastr. ). Rukojmě z vraždy zavázáni mají býti v summě 50 funtuov, jenž činí 30 kop. Pr. měst.

62351   Funt Svazek: 6 Strana: 0240
Funt. Dal. 74. Kn. dr. Poněvadž Stefek penieze vzieti chce za ten úraz (poranění), jest jemu Jan 10 funtuov dáti povinen; Za každý f. položeno býti jmá 20 gr. českých. NB. Tč. 252., 253. Ačkoli při skládání vraždy 50 funtuov šacují se za 50 kop, avšak v ji- ných pokutách funt má za 20 gr. počten býti. Kn. dRn. 130.

62352   Funt Svazek: 7 Strana: 1249
Funt, u, m. = libra, podnes na Moravě. Tímto slovem překládá se i lat. talentum a cadus Vzala f. masti Ev. ol. 250. (327.). Deset tisícóv funtóv (talentu). Ev. víd 70. Sto funtóv (cados) oleje. Ev. víd. 60 Cf. Jir. Mor. 40.

62353   Funt Svazek: 8 Strana: 0089
Funt, u, m., vz Font.

62354   Funták Svazek: 7 Strana: 1249
Funták, u, m., druh jablek. Mor. Rgl.

62355   Funtovica Svazek: 6 Strana: 0240
Funtovica, e, f., die Pfundsohle. Slov. Loos.

62356   Funtovnice Svazek: 6 Strana: 0240
Funtovnice, e, f. = veliké jablko. Vz Funtovský, Funtůvka. U FRyštátu. Džl.

62357   Funtovský Svazek: 6 Strana: 0240
Funtovský. F. jablko. Na Zlinsku. Brt. Vz Funtovnice, Funtůvka.

62358   Funtový Svazek: 6 Strana: 0240
Funtový. F. hruška. Mor. Brt. Vz Fun- tůvka.

62359   Funtůvka Svazek: 6 Strana: 0240
Funtůvka, y, f. = druh velikých hrušek a jablek. Mor. Brt. v Osv. 1884. 50., Tč. Cf. Funtovnice, Funtovský, Funtový.

62360   Funty Svazek: 9 Strana: 0057
Funty, slez. tanec. Vz Čes. 1. IX. 113.

62361   Funus Svazek: 1 Strana: 0378
Funus, u, m., lat., umrlý, Leiche; 2. pohřeb, Leiclienbegängniss, das Begräbniss. Jdou s funusem. Má dnes f.; potkali jsme f. Us. Po funuse s křížkem. Vz Pozdě. Lb.

62362   Funus Svazek: 6 Strana: 0240
Funus. Budou strojiti f. (někdo jim umře); Ještě mu nepůjdem na f. (ještě neumře). Us. Tkč. Vynechal-li sazeč kus rukopisu, udělal laichu (z Leiche, udělal f.). Us. Nvk.

62363   Funus Svazek: 7 Strana: 1249
Funus, u, m. = zdechlina. V řeznické mluvě. Kmk. Seb. sp. II. 2. 215.

62364   Funusník Svazek: 6 Strana: 0240
Funusník, a, m. = pomáhač při pohřbech. Us. u Ještěda. Sá. ve Kv. 1869. 2.

62365   Funzol Svazek: 6 Strana: 0240
Funzol, u, m. = podešvice, podešev, šp. z něm. Pfundsohle. Val. Vck. Maso jako f. (tvrdé). U Víškova, J. Tš.

62366   Fuosek Svazek: 6 Strana: 0240
Fuosek, ska, m., os. jm. D. ol. VIII. 87., 101.

62367   Fůra Svazek: 1 Strana: 0378
Fůra, y, f., forka, forčička, z něm. Fuhre. F.., vůz zapražený. Hledati tury, najati fůru. Na fůře něco dostati, fůrou (forou) do- stati. Poslati někomu fůru. Jg. Obilí fůrami clo stodol svážejí. Kom. — F., náklad, co se na jednou uvézti může. F. dříví, kamení. Hříchův fůra. Má těžkou fůru. Všetě fůra, Vaněk jako dura, Mus. — F. - žebrácká = postrk, der Schub. U Plz. Prk.

62368   Fůra Svazek: 6 Strana: 0240
Fůra. Je toho na fůry = mnoho. Us. Šml.

62369   Fůra Svazek: 8 Strana: 0089
Fůra, z něm. Fuhre, nemělo o, ale dle ana- logie stejně znějícího kůra (korami) vyškytá se gt. pl. for, instr. forami. List. fil. 1895. 89.

62370   Fůra Svazek: 10 Strana: 0579
Fůra, y, f. F. jako stodola (veliká). Us.

62371   Furaja Svazek: 1 Strana: 0378
Furaja = fujara, Na Mor.

62372   Furajtár Svazek: 6 Strana: 0240
Furajtár, a, m., z něm. Vorreiter. Slov. Koll. Zp. II. 113., Sl. sp. I. 163.

62373   Furák Svazek: 1 Strana: 0378
Furák, a, m., kde na fůře něco veze. Gl.

62374   Furáž Svazek: 6 Strana: 0240
Furáž, e, m., die Fourage. Us. Tč.

62375   Furažírovati Svazek: 1 Strana: 0378
Furažírovati, vz Fouragirovati.

62376   Furberk Svazek: 6 Strana: 0240
Furberk, u, m., šp. z něm. Fuhrwerk. Kutn.

62377   Furbezna Svazek: 6 Strana: 0240
Furbezna, y, f. == vozotajstvo, z něm. Fuhrwesen. Us. Holk.

62378   Furdánek Svazek: 1 Strana: 0378
Furdánek, nku, m., obojek, Halsband. Us.

62379   Furforol Svazek: 7 Strana: 1249
Furforol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 586.

62380   Furfuramid Svazek: 6 Strana: 0240
Furfuramid, u, m., v lučbě, das Furfur- amid. Nz.

62381   Furfuranový Svazek: 8 Strana: 0089
Furfuranový. F. derivát. Vstnk. III. 6.

62382   Furfurin Svazek: 6 Strana: 0240
Furfurin, u, m., v lučbě, das Furfurin. Nz.

62383   Furfurol Svazek: 6 Strana: 0240
Furfurol, u, m., v lučbě, das Furfurol. Nz., Šfk. 560., Poč. 518.

62384   Furfurol Svazek: 10 Strana: 0074
Furfurol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 48.

62385   Furfurylidenmethylamin Svazek: 10 Strana: 0074
Furfurylidenmethylamin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 48.

62386   Furch Svazek: 6 Strana: 0240
Furch Vinc, účetní rada, 1817.—1864. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 556., Tf. H. 1. 3. vyd. 113., Šb. Dj. ř. 2. vd. 241., Ukaž. 98.

62387   Furch Svazek: 7 Strana: 1249
Furch Vinc., 1817.?1864, básn. Cf. Tf. Mtc. 166., Ukaz. 98., Bačk. Písm I. 868., 896.

62388   Furch Svazek: 8 Strana: 0089
Furch Vine, 1817.—1864., básn. Ott. IX. 779.

62389   Furch Svazek: 9 Strana: 0436
Furch Vinc., básn., 1817. —1864. Vz Flš. Písm. 621.

62390   Furi-us Svazek: 1 Strana: 0378
Furi-us, a, m., jméno rodu římského.

62391   Furiacký Svazek: 6 Strana: 0240
Furiacký = divoký, wild. F. chlapec. Laš. Tč. Vz Furiák.

62392   Furiák Svazek: 1 Strana: 0378
Furiák, a, m., Furiant, Wüthender. Berl. král.

62393   Furiák Svazek: 6 Strana: 0240
Furiák. Ten sedlák f., stojí v koutě jak žebrák. Čes. mor. ps. 217. Také na Mor. Brt. — F. = divoký člověk, vražebník, der Wütherich. Laš. Tč.

62394   Furiant Svazek: 1 Strana: 0378
Furiant, a, m., 1. hrdý, nadutý, nafouklý člověk. Furiant. — 2. Jistý národní tanec v Čech. Jg., Rk., S. N. — 3. F., oddíl ná- rodního tance Besedy. Mřk.

62395   Furiant Svazek: 6 Strana: 0240
Furiant = nadutý člověk. F-te českej, nic sobě nestejskej. Čes. mor. ps. 221. U Místka f. = práč, der Raufbold. Škd.

62396   Furiant Svazek: 8 Strana: 0089
Furiant. Děvčata nemají hleděti na chas- níky f-ty, jako nehledí se při ječmene na fousy, nýbrž na zrno. Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

62397   Furiant Svazek: 9 Strana: 0057
Furiant = tanec. Vz Čes. 1. VI. 367.

62398   Furie Svazek: 1 Strana: 0378
Furie, e, f., z lat., vzteklosť, die Wuth, Raserei. — 2. V bajesloví lítice, vzteklice (k trestání zlých), die Furie; též: dračice, zlá žena. Rk. Vz v S. N. III.

62399   Furie Svazek: 6 Strana: 0240
Furie. Nejsem já ti toho vinna, jenom ta tvoja furia. Sš. P. 596. — F. = hrdosť, zpupnost', pýcha. Sá. Furie míti = býti pyš- ným. U Kr. Hrad. Kšť. Plno furie na ulici a kus hovna ve truhlici. Us. Jv.

62400   Furie, skoč na mne Svazek: 9 Strana: 0057
Furie, skoč na mne, jméno látky na sukně. Hoř. 212.

62401   Furiják Svazek: 8 Strana: 0089
Furiják, a, m. = furiant. Brt. D. II. 311.

62402   Furiján Svazek: 9 Strana: 0057
Furiján, a, m. = furiant. Horen. 347.

62403   Furík Svazek: 1 Strana: 0378
Furík, u, m., na Mor. táčky = trakař, Schubkarren. D.

62404   Furík Svazek: 6 Strana: 0240
Furík. Na Slov. fúrik. Rr. Sb.

62405   Furil Svazek: 7 Strana: 1249
Furil, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 587.

62406   Furioso Svazek: 1 Strana: 0378
Furioso, it., v hudbě, prudce, rozsápaně, divoce, zuřivě. S. N. Heftig.

62407   Furka Svazek: 1 Strana: 0378
Furka, y, f., der Streitkolben. Kom.

62408   Furketa Svazek: 9 Strana: 0057
Furketa, y, f., z lat. furea, vidle, roz- socha. Zabodněte dobře f-ty, ať nechybíte (střílejíce hákovnicemi). Br. Hod. 310, 311.

62409   Furkoty Svazek: 6 Strana: 0240
Furkoty, pl., m., getheilte Bergspitze. Slov. Ssk.

62410   Furlansko Svazek: 1 Strana: 0378
Furlansko, a, n., Friaul, v severových. Italii, vz popis v S. N. III. str. 268. — Fur- lanský.

62411   Furlansko Svazek: 6 Strana: 0240
Furlansko, a, n. Šfk. Strž. II. 353.

62412   Furma Svazek: 9 Strana: 0057
Furma, y, f. = forma. Jaká f., taká cehla (cihla). Zát. Př. 98. b.

62413   Furman Svazek: 6 Strana: 0240
Furman =forman, der Fuhrmann. Na zelené lúce formánkové stojó. Brt. P. 154.

62414   Furman Svazek: 10 Strana: 0074
Furman, a, m. Ak sa furmanovi lení zohnut vo dvore raz, v cudzom svete sa tolko ponashýba, že ho až chrbtová kosť zabolí. Rizn. 62.

62415   Furmanciti Svazek: 8 Strana: 0089
Furmanciti = furmaniti. Phľd. 1895. 355.

62416   Furmaniti Svazek: 1 Strana: 0378
Furmaniti, il, ění. Kdo rád furmani, zlú cestu nech nehaní. Mt. S. Vz Forman.

62417   Furmaniti Svazek: 8 Strana: 0089
Furmaniti. Kdo chce f-niť, musi cesty něhaniť. Mor. Ces. 1. V. 419.

62418   Furmanka Svazek: 6 Strana: 0240
Furmanka, y, f. = formanka, das Fuhr- mannsgeschäft. Laš. Tč. On žil z f-ky. Tč.

62419   Furn, furnel Svazek: 10 Strana: 0074
Furn, furnel, u, m. = železná litá pícka. Zach. Test. 145. Postav to k destillaci na furnel. lb. 17., 65.

62420   Furnýr Svazek: 6 Strana: 0240
Furnýr, u, m. = dyha. Prm.

62421   Furnýrka Svazek: 6 Strana: 0240
Furnýrka, y, f. = furnýrová pila, pila na dyhy. Zpr. aRch. VIL 28.

62422   Furnyrovačka Svazek: 1 Strana: 0378
Furnyrovačka, y, f., Fournirholz. Techn.

62423   Furnyrovati Svazek: 1 Strana: 0378
Furnyrovati, fourniren. Techn.

62424   Furoin Svazek: 7 Strana: 1249
Furoin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 586.

62425   Furola Svazek: 1 Strana: 0378
Furola, y, f., pastýřská píšťala, Schäfer- flöte. Na Slov.

62426   Furor Svazek: 1 Strana: 0378
Furor, u, m., běsnosť, vztek, vzteklosť, zuřivost'. Raserei, Wuth. F. teutunicus, vztek německý. Rk.

62427   Furore, it Svazek: 1 Strana: 0378
Furore, it., hlučná pochvala, pochvalný hluk. Rk. Der lebhafte Beifall. — F. = po- vyk, eclat. Dělá f. svým hlasem. Us. Prk.

62428   Fúroš Svazek: 9 Strana: 0057
Fúroš, e, m. = odranec? Zát. Př. 22. b.

62429   Fůrovati Svazek: 6 Strana: 0240
Fůrovati = z roboty voziti. — komu: vrchnosti. 1660.

62430   Fürst Svazek: 10 Strana: 0579
Fürst Jos. Dr., spis.

62431   Furstenberk Svazek: 6 Strana: 0240
Furstenberk. Z F-ka Vratislav a jiní. Vz Blk. Kfsk. 1306. F. kníže a landhrabě. Vz S. N.

62432   Furtácky Svazek: 6 Strana: 0240
Furtácky = furiantsky, stolz. Brožek sa po f. usmjeval. Ntr. IV. 92.

62433   Furtácky Svazek: 6 Strana: 0240
Furtácky = furiantský, žertovný. Vz Furták, Ntr. IV. 172.

62434   Furtáctvo Svazek: 6 Strana: 0240
Furtáctvo, a, n., das Possentreiben, der Streich. Slov. Ssk. Loos.

62435   Furták Svazek: 1 Strana: 0378
Furták, a, m., furiant, hrdý, Us.; na Slov. žertovník, šprymovník, šašek, Spassvogel.

62436   Furták Svazek: 6 Strana: 0240
Furták. Čozě sa ty furták furtácký tak šelmovsko usmjeváš ? Ntr. IV. 92. (143., 152.). — Pokr. Pot. I. 332.

62437   Furták Svazek: 9 Strana: 0057
Furták, a, m. = figelník. Slov. Zát. Př. 33. b.

62438   Furták Svazek: 10 Strana: 0074
Furták, u, m. = slov. tanec. Sbor. čes. 109.

62439   Furtka Svazek: 6 Strana: 0240
Furtka, y, f., das Pförtchen, die Neben- thür. Ve velikých vratách bývají furtky Laš. Tč. U Opav. Zkl.

62440   Furugla Svazek: 6 Strana: 0241
Furugla, y, f. = fujara. Slov. Ssk.

62441   Furula Svazek: 6 Strana: 0241
Furula, y, f. = fujara. Slov. Ssk.

62442   Furunculus Svazek: 6 Strana: 0241
Furunculus, lat. = nežit.

62443   Furverk Svazek: 1 Strana: 0378
Furverk, u, m., v obec. mluvě z něm. Fuhrwerk, povoz, vozba. Rk.

62444   Furverk Svazek: 6 Strana: 0241
Furverk. — F. z Vorwerk = folvark. Z. d. opav.

62445   Furverkář Svazek: 6 Strana: 0241
Furverkář, e, m. = povozník. Kutn.

62446   Furvezna Svazek: 1 Strana: 0378
Furvezna, y, f., z něm. Fuhrwesen, voza- tajstvo, povoznictví.

62447   Furyja Svazek: 10 Strana: 0074
Furyja, e, f. F-ju dělati = dělati pána, nafoukaně si vésti. Mor. Kmk.

62448   Furýr Svazek: 1 Strana: 0378
Furýr, a, m., vz Forír.

62449   Furýr Svazek: 6 Strana: 0241
Furýr, vz Forír. Kká.

62450   Furýrování Svazek: 10 Strana: 0074
Furýrování, n. F. vojska = ubytováni. Tk. XII. 274.

62451   Furýrovati Svazek: 10 Strana: 0074
Furýrovati koho kam. Kdo má takový příbytek, že sám ďábel k němu jest furý- rován a u něho přebývá. Faust 25.

62452   Fus Svazek: 6 Strana: 0241
Fus, u, fusy, pl. m. == vous, der Bart. Míl (měl) fusy frňusy a bradu až po kolina. Laš. Tč.

62453   Fús Svazek: 7 Strana: 1249
Fús = spojení pěti karet též barvy co do hodnoty po sobě jdoucích (devítka, de- sítka, spodek, svršek, král) v dardě. Ott. VII 43.

62454   Fúsa Svazek: 6 Strana: 0241
Fúsa, pl-, n. = vousy. Šel s fúsama = dat se oholiť. Brt. D. 210.

62455   Fúsa Svazek: 8 Strana: 0089
Fúsa. Má pod nosem f. a v hubě viks. Mor. Ces. 1. V. 419. Cť., násl. Fúz.

62456   Fůsa Svazek: 8 Strana: 0089
Fůsa, y, f. = vosa. CT. Tkc.

62457   Fůsa Svazek: 10 Strana: 0579
Fůsa, y, f = vosa. Počkej, to ti sedne f. pod vocas (budeš se míti co ohánět). Litom. 10., 73. 37*

62458   Fúsač Svazek: 6 Strana: 0241
Fúsač = vousáč.

62459   Fusak Svazek: 6 Strana: 0241
Fusak, a, m. = husák, houser. U Opav. Brt. D.

62460   Fusák Svazek: 9 Strana: 0436
Fusák, u, m. = houser (choroba), Hexen- schuss. Nár. sbor. 1901. 151.

62461   Fúsál Svazek: 6 Strana: 0241
Fúsál, u, m. = fasole bílá s černými vousy. Zlinsky. Brt. — F. = kdo má veliké vousy. Mor. Brt. D. 142.

62462   Fusala Svazek: 7 Strana: 1249
Fusala, y, f. = člověk velmi vousatý. Mor. Rgl.

62463   Fúsatěti Svazek: 6 Strana: 0241
Fúsatěti, ěl, ění, Bart bekommen. Bern.

62464   Fúsatý Svazek: 6 Strana: 0241
Fúsatý = vousatý. F. žid. Laš. Té. Slov. Bern.

62465   Fuscinulka Svazek: 10 Strana: 0074
Fuscinulka, u Br. vidličky, z lat. Vz Gb. Slov.

62466   Fuse Svazek: 10 Strana: 0580
Fuse, e, f., z lat. fusio, Fusion. F. bank. Nár. list. 1904. 356. 17.

62467   Fusek Svazek: 10 Strana: 0580
Fusek = houser. Opav. Brt. Sl. 79.

62468   Fúsenka Svazek: 10 Strana: 0074
Fúsenka, pl., n. — vousy. Mor. Brt. P. n. 714

62469   Fusilovati Svazek: 1 Strana: 0378
Fusilovati (fisilovati), ručnici zastřeliti, Rk., füsiliren, erschiessen.

62470   Fúsiska Svazek: 10 Strana: 0074
Fúsiska, pl., n. — vousy. Slov. Nár. sbor. 1902. 3.

62471   Fuss Svazek: 1 Strana: 0378
Fuss, něm. Jemanden auf freien Fuss setzen, koho z vazby propustiti, vazby zprostiti, z vazeb vysvoboditi. Auf freiem Fusse sein, vazby prost býti, svoboden býti, svým býti, na svobodě býti. Ich kann nicht festen Fuss fassen, nemohu se dobře postaviti, nemohu se jistého kroku dočiniti. Auf glänzendem Fuss leben, skvostně a nádherně si vésti. Mit Jemanden auf vertrautem Fusse stehen, býti s kým v důvěrném přátelství. Sich auf vertrauten Fuss mit Jemanden setzen, v dů- věrné přátelství s kým vejíti, na dobré míře s kým státi. Wir stehen auf gutem Fusse mit einander, jsme za dobré. Das Heer auf den Kriegsfuss setzen, vojsko (válečně) do války vypraviti, vojsko válečnými potřebami opa- třiti a vypraviti. Das Heer steht auf dem Kriegsfuss, vojsko válečně vypraveno jest. Mk., Zk. — F. u hory, pata, úpatí, podnoží. Š. a Ž.

62472   Fusspunktenkurve Svazek: 1 Strana: 0378
Fusspunktenkurve v mathm. průmětnice. Stč. —

62473   Fusta Svazek: 10 Strana: 0074
Fusta, y, f., z střlat. fustes, druh lodi. Lbk. 16., 40., 90.

62474   Fustík Svazek: 6 Strana: 0241
Fustík, u, m. = žluté brasilské dřevo. Schd. I 403.

62475   Fustin Svazek: 6 Strana: 0241
Fustin, u, m. = barvivo fisetového dřeva. Vz S. N.

62476   Fusty Svazek: 6 Strana: 0241
Fusty, pl., f. = náhrada či slevení, které při koupení zboží za to se povoluje, že v něm jsou též nečisté látky; 2. nečisté zboží, zadní. Kupecky. Kh.

62477   Fušař Svazek: 10 Strana: 0074
Fušař, e, m., z něm. Pfuscher. Hlk. IX. 110. Vz Fušer.

62478   Fušaření Svazek: 8 Strana: 0089
Fušaření, n. = fušerstvi. Dhnl. exc.

62479   Fušer Svazek: 1 Strana: 0378
Fušer, a, fušař, e, m., z něm. Pfuscher, hudlař, břidil, kadout, houlil, kontár. Šp.

62480   Fušerák Svazek: 6 Strana: 0241
Fušerák, a, m. = f ušer. Us. Jrs.

62481   Fušerský Svazek: 6 Strana: 0241
Fušerský, pfuscherhaft. Bern.

62482   Fušerství Svazek: 6 Strana: 0241
Fušerství, n., die Pfuscherei. Bern.

62483   Fuška Svazek: 7 Strana: 1249
Fuška, y, f. Udělati f-ku (v dílně a j. něco pod rukou, tajně urobiti). Rgl.

62484   Fuška, y Svazek: 10 Strana: 0074
Fuška, y, f. Než se obrázky vystříhají (v knihtiskárně), vypodloží, připraví, aby každý vlásek vycházel, jak vyjíti má. To jest něco, čemu se říká fuška. Nár. list. 1902. č. 198. 9. (Neděl. příl. ).

62485   Fušovati Svazek: 1 Strana: 0378
Fušovati, z něm. pfuschen, hudlařiti, bří- diti, houliti, zpiclati. Šp.

62486   Futa Svazek: 6 Strana: 0241
Futa, y, f. = zástěra z hrubého, barve- ného plátna. Rr. Sb.

62487   Futeň Svazek: 10 Strana: 0074
Futeň, tně, f. = vaten. Vz Gb. Slov.

62488   Futerník Svazek: 8 Strana: 0089
Futerník, a, m. = kdo šil futra. Mus. 1894. 498.

62489   Futež Svazek: 7 Strana: 1249
Futež, e, f., vz Partaj (2. dod.).

62490   Futilní Svazek: 6 Strana: 0241
Futilní = neplatný, ničemný, z lat. S. N.

62491   Futirov-ati si co Svazek: 6 Strana: 0241
Futirov-ati si co = vážiti si. Nic si mne nefutiruje. Zlinsky. Brt. U Olom. Sd.

62492   Futirovati se oč Svazek: 1 Strana: 0378
Futirovati se oč, starati se oč, dbáti čeho, sich um etwas kümmern. Us.

62493   Futka Svazek: 8 Strana: 0543
Futka, vz předcház. Fujenka,

62494   Futka Svazek: 10 Strana: 0580
Futka, y, f., zdrobn. futa. Slov. Nár. sbor. XI. 14.

62495   Futr Svazek: 1 Strana: 0378
Futr, u, m., z něm. Futter, píce. — Filtro- vati, krmiti; 2. podšívati.

62496   Futra Svazek: 2 Strana: 1261
Futra, y, f. = putr. Na Mor. Tč., N1.. Hý.

62497   Futrál Svazek: 1 Strana: 0378
Futrál, u, m., futteral, futrálek, lku, m., pouzdro. Das Futral, Behältniss, die Scheide. Kapsel, Hülle. F. na brousicí kámen: toulec, kloubec, krbec. Šp. — Na Vlašimště: korbel, v Krkonoš. klubané. Prk.

62498   Futrál Svazek: 6 Strana: 0241
Futrál. Ďáblův f. = člověk liškou podšitý, šibal. Us. Knrz. — Vz Pernyal.

62499   Futrář Svazek: 6 Strana: 0241
Futrář, e, m. Petr F., měštěnín brněnský. Půh. II. 185.

62500   Futrharchét Svazek: 9 Strana: 0057
Futrharchét, u, m. = švonepaj. Val. Čes. 1. X. 35.

62501   Futrmistr Svazek: 1 Strana: 0378
Futrmistr, a, m., z něm. Futtermeister, kdo vydával píci. Gl.

62502   Futrmyce Svazek: 8 Strana: 0089
Futrmyce, e, f. = kapišon, zimní čapka ženská. Slez. Vést. opav. 1894. č. 4., 8.

62503   Futro Svazek: 10 Strana: 0074
Futro, a, n. =futr (žrádlo, píce) Dšk. Km. 5.

62504   Futro, a Svazek: 1 Strana: 0378
Futro, a, n., z něm. Futter. F. pod kabát = podšívka. F. u dveří a oken = obložení, vypažení, podpažení, záruba, pažení, obkladek, obrubeň. Thürgerüst, -gestell. — Futrovaný — podšitý; obložený, vypažený, podpažený.

62505   Futrovaný čím Svazek: 10 Strana: 0580
Futrovaný čím: Je chmelem f. (opilý). Vlasť I. 237.

62506   Futrovati Svazek: 1 Strana: 0379
Futrovati z něm. füttern. — co: kabát = podšiti; dobytek = krmiti; dvéře = oblo- žiti, vypažiti. — čím. — F. = futtern, klíti. Jg —

62507   Futrovati. Z Svazek: 6 Strana: 0241
Futrovati. Z čeho jich (koni) futruje? Ze zlatého žlabka ona jich futruje. Sš. P. 753.

62508   Futrovka Svazek: 6 Strana: 0241
Futrovka, y, f. = druh cihel. Zpr„ arch. VIII. 93.

62509   Futrovní Svazek: 6 Strana: 0241
Futrovní, Futter-. Us. Šm.

62510   Futrový Svazek: 10 Strana: 0074
Futrový. F. punčochy (futrované). XVIII. stol. Čes. 1. XII. 11.

62511   Futrůvka Svazek: 6 Strana: 0241
Futrůvka, y, f. = futro u dveří. Vz Futro. Laš. Tč.

62512   Futur-um Svazek: 1 Strana: 0379
Futur-um, a, n., lat., f. tempus, budoucí čas. Vz Čas budoucí.

62513   Futur-um Svazek: 6 Strana: 0241
Futur-um, a, n. Vz také fut. historické v Brt. S.98., f. gnomické, ib. 100. 2., f. děje možného, ib. 100. 3., f. rozvažovací, ib. 100. 4., f. za imperativ, ib. 103. 1. — Bž. 169.

62514   Futurum Svazek: 9 Strana: 0057
Futurum. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2., 65., 427., 428. Na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 264.

62515   Futurum Svazek: 9 Strana: 0436
Futurum složené. Ten bude ztratil (při); Tehdy budeš právě pohnal; Pakli budeš pohnal, než on koně rozsedlal; Bude po- honil, minulo. Kn. rožm. čl. 151., 207., 208., 93., 84.

62516   Futyja Svazek: 9 Strana: 0057
Futyja, e, f. = mrcha, potvora. Lisic.

62517   Futyrovat si koho Svazek: 8 Strana: 0089
Futyrovat si koho = vážiti si. Vých. Mor. Brt. D. II. 515.

62518   Futyrovati Svazek: 6 Strana: 0241
Futyrovati, vz Futirovati.

62519   Fux Svazek: 6 Strana: 0241
Fux Ant. Jg. H. 1. 2. vyd. 556.

62520   Fúz Svazek: 6 Strana: 0241
Fúz, u, m. = fús, vous. Slov. A ku kmo- trovi len tak pod fúrom zamrnkol. Lipa I. 7. Ide Kuruz pri Dunaji, šábla sa mu blýska; jde Němec ticho za ním, len plecima stíska; ide Maďar vedla něho, vytiera si fúzy; ide Slovák proti němu, Kuruc utiecť musí. Sl. sp. 84.

62521   Fúz Svazek: 8 Strana: 0089
Fúz, u, m. = vous. Mrdol fúzom = umřel. Slov. Phľd. 1894. 193.

62522   Fuzaj Svazek: 9 Strana: 0057
Fuzaj, e, m. = vousáč. Slov. Zát. Pr. 66. a.

62523   Fuzák Svazek: 8 Strana: 0543
Fuzák, a, m. = kdo má kníry. Slov. Kal. S. 41.

62524   Fúzik Svazek: 6 Strana: 0241
Fúzik, u, m. = vousek. Slov. Ntr. V. 5. Brožek mrdal fúzikami. ib. IV. 173.

62525   Fúziská Svazek: 8 Strana: 0543
Fúziská, pl., n. = dlouhé kníry. Slov. Kal. S. 41.

62526   Fuzko Svazek: 9 Strana: 0057
Fuzko, a, m. = vousáč. Slov. Zát. Př. 66. a.

62527   Fuzl Svazek: 8 Strana: 0089
Fuzl, u, m., vz Flegma (3. dod.).

62528   Fúzy Svazek: 9 Strana: 0057
Fúzy = vousy Slov. Zát. Př. 310. b.

62529   Fúzy Svazek: 10 Strana: 0074
Fúzy, pl., m. = vousy. Voják bez fúzov, ako dievka bez frajera. Rizn. 65. Sr. Fú- senka, Fúsiska.

62530   Fycit Svazek: 7 Strana: 1249
Fycit, u, m , v lučbě. Vz Rm. I. 323.

62531   Fýfara Svazek: 1 Strana: 0379
Fýfara, z něm., píšťala, fletna, Pfeife, Klarinett. Us. na Mor. Jg.

62532   Fykocian Svazek: 8 Strana: 0089
Fykocian (fykochrom), u, m. — modré barvivo. Ott. IX. 791.

62533   Fykoerythrin Svazek: 8 Strana: 0089
Fykoerythrin, u, m. = červené barvivo. Ott. IX. 791.

62534   Fykofein Svazek: 8 Strana: 0089
Fykofein, u, m., hnědé barvivo. Ott. IX. 791.

62535   Fykochrom Svazek: 8 Strana: 0089
Fykochrom, u, m. = fykocyan.

62536   Fykoxaníhin Svazek: 8 Strana: 0089
Fykoxaníhin, u, m. = žluté barvivo. Ott. IX. 792.

62537   Fyla-x Svazek: 1 Strana: 0379
Fyla-x, ka, m., řec., strážce (jméno psa).

62538   Fylhort,'u Svazek: 8 Strana: 0543
Fylhort,'u, m. = náraziště, z Füllort. Us. Mtc. 1896. 315.

62539   Fyllit Svazek: 6 Strana: 0241
Fyllit, u, m. = prahorní břidlice, der Urthonschiefer. Jest kámen zvrstvený, dle vrstevních ploch obyč. v tenké desky ští- patelný a z mikroskopických zrnek živce, křemene a lupének slídy a chloridu složený. Krč. G. 78., 263., Stč. Zem. 687., Bř. N. 245., 255.

62540   Fyllit Svazek: 8 Strana: 0089
Fyllit, u, m. = prahorní břidlice. Ott. IX. 792.

62541   Fyllokladie Svazek: 8 Strana: 0543
Fyllokladie, vz Phyllokladie.

62542   Fyllokladodie Svazek: 8 Strana: 0089
Fyllokladodie, vz Kladodium (3. dod.).

62543   Fylloxera Svazek: 6 Strana: 0241
Fylloxera, y, f. = mšice révokazná. KP.

62544   Fyllyzel Svazek: 9 Strana: 0057
Fyllyzel, U, m. = filozel, hedvábná látka 1597. Mus. 1899. 99. Na str. 37. tamtéž: fillyzello. Sr. Filozet.

62545   Fylogenese Svazek: 9 Strana: 0436
Fylogenese, z řec. F. rostlinstva. Vz Žv. III. 36., 65., 164., 193. F. jazyka obratlovců. Vz ib. V. 148.

62546   Fylogenetický Svazek: 8 Strana: 0089
Fylogenetický, phylogenetisch. F. zásada. Cl. L. Jos. 41., Vstnk. II. 570. F. vývoj. Živa, 1893., Mus. 1894. 573.

62547   Fylotaxie Svazek: 9 Strana: 0057
Fylotaxie, e, f., řec. F. květů. Vz Čl. Fyll. 1. nn.

62548   Fysa Svazek: 6 Strana: 0241
Fysa, y, f. = puchýř, z řec.

62549   Fysem-a Svazek: 6 Strana: 0241
Fysem-a, ata, n., z řec, nápuch.

62550   Fysharmonika Svazek: 1 Strana: 0379
Fysharmonika, y, f., nástroj hudební varhanům podobný, vynalezený r. 1821. Rk. Physharmonika.

62551   Fysharmonika Svazek: 6 Strana: 0241
Fysharmonika. Vz KP. II. 324., S. N.

62552   Fysiater Svazek: 8 Strana: 0089
Fysiater, tra, m. = lékař přírodní. Ott. IX. 793.

62553   Fysiatrický Svazek: 10 Strana: 0074
Fysiatrický ústav. Nár. list. 1903. č. 148. 16.

62554   Fysickochemický Svazek: 8 Strana: 0089
Fysickochemický. F. process. Krej. Psych. 31.

62555   Fysickopsychický Svazek: 8 Strana: 0089
Fysickopsychický. F. element. Krej. Psych. 35.

62556   Fysický Svazek: 1 Strana: 0379
Fysický, z řec, tělesný, smyslný, přiro- zený, na rozdíl od duševního, nadsmyslného, mravného. S. N. F. geografie. Physisch, natürlich, sinnlich, körperlich.

62557   Fysický Svazek: 6 Strana: 0241
Fysický. F. těleso, ZČ. L, 4., Mj. 5., Jd. Geom. I. 1., výjev, síla, ZČ. 4., kyvadlo, optika, ZČ. I.130., III. 4., kultura, Kř. Stat. 2., zemdlenosť, Kaizl 119., vlastnosti boží. MH. 7.

62558   Fysik Svazek: 1 Strana: 0379
Fysik, a, m., z řec, silozpytec Physiker, Naturlehrer, -forscher. — 2. Městský n. okresní lékař, Rk., od statu, obcí n. společností usta- novený a placený lékař. F. zemský, krajský, městský, horní. S. N. Physikus, ein öffentlich angestellter Stadt- o. Landarzt.

62559   Fysik Svazek: 8 Strana: 0089
Fysik, a, m., vz. Ott. IX. 793.

62560   Fysik Svazek: 10 Strana: 0074
Fysik, a, m. v XIV. a XV. stol. = prak- tický lékař bez universitního vzdělání a gradu. Wtr. Str. 178.

62561   Fysika Svazek: 1 Strana: 0379
Fysika, y, f., z řec, silozpyt; nauka, vlastnosti a skutky děl vykládající. F. skumná, pokusná. Jg. Vz více v S. N. III. 270. a násl. Physik, Naturlehre, Naturwissenschaft, Natur- kunde.

62562   Fysika Svazek: 6 Strana: 0241
Fysika. Vz KP. II. 5., Schd. I. 14., 17., KP. IV. 180.; Sbn. 370., 410., S. N.; dějiny její. Ib. 5. F. výkonná, theoretická. ZČ. — F. či komposice slove havířům nečistý roztok chloridu cíničitého, das Physikbad, salpeter- saures Zinn. Exc.

62563   Fysika Svazek: 7 Strana: 1249
Fysika čes novější Vz. Ott. VI. 348. b.

62564   Fysika Svazek: 8 Strana: 0089
Fysika, vz Ott. IX. 793.

62565   Fysika Svazek: 9 Strana: 0057
Fysika, čes. literaturu o ní vz v Jub. IIa. 24. —35.

62566   Fysika Svazek: 9 Strana: 0436
Fysika ve školách XV. a XVI. věku. Vz Wtr. Part. 794.

62567   Fysikalní Svazek: 1 Strana: 0379
Fysikalní, silozpytný, physikalisch.

62568   Fysikalní Svazek: 6 Strana: 0241
Fysikalní návod, Mj. 1., kabinet, ZČ. Předml. VI., zákon, princip, nástroj, disci- pliny, vlastnosti hmoty, poznání, ZČ. 4., 5., 10., 11., výzkumy, pravdy. Stč. Zem. 273., 274.

62569   Fysikalský Svazek: 6 Strana: 0241
Fysikalský = fysikalní. Kv. 1842.

62570   Fysikat, u, m Svazek: 6 Strana: 0241
Fysikat, u, m. = úřad mestského nebo okresního lékaře. Prvním jeho představeným byl v Praze dr. Pelz, druhým jest dr. Záhoř.

62571   Fysikoteleologický Svazek: 6 Strana: 0241
Fysikoteleologický = přírodoúčelný. MH. 4.

62572   Fysikotheologický Svazek: 6 Strana: 0241
Fysikotheologický = přírodobohoslovný. F. důkaz jsoucnosti boží. MH. 4.

62573   Fysikotheologie Svazek: 6 Strana: 0241
Fysikotheologie, e, f., z řec. = nauka o Bohu, dokazující jsoucnosť božskou ze spořádanosti přírody. Vz S. N.

62574   Fysiognomický Svazek: 1 Strana: 0379
Fysiognomický, vz následující, physio- gnomisch.

62575   Fysiognomie Svazek: 1 Strana: 0379
Fysiognomie, e, f., z řec, zevnějšek, v jehož tvářnosti život vnitřní se jeví, zvl. pak tvar obličeje lidského, v němž se zrcadlí v obrysech více méně znalých život ducha. S. N. Physiognomie, Gesichtsbildung, Gesichts- ausdruck, Miene.

62576   Fysiognomie Svazek: 8 Strana: 0089
Fysiognomie = ústa. V mluvě praž. Pe- píků. Herm. Bod. Praž. 39.

62577   Fysiognotyp Svazek: 6 Strana: 0241
Fysiognotyp, u, m., z řec. = otisk tváři. S. N. X.

62578   Fysiografie Svazek: 1 Strana: 0379
Fysiografie, e, f, z řec, přírodoznalství, přírodopisectví. Rk. Physiographie, Natur- beschreibung.

62579   Fysiokratický Svazek: 1 Strana: 0379
Fysiokratický, z řec, přírodovládný, physiokratisch. F. soustava ve statním hospo- dářství nauka, dle níž jest nejvyšší rozkvět rolnictví základem národního bohactví. — Fysiokratie, e, f., přírodovláda. Physiokratie.

62580   Fysiokratický Svazek: 6 Strana: 0241
Fysiokratický. F. společnost v Praze.

62581   Fysiolog Svazek: 8 Strana: 0089
Fysiolog, a, m., vz Ott. IX. 799.

62582   Fysiologickopsychologieký Svazek: 8 Strana: 0089
Fysiologickopsychologieký. F. princip. Mus. 1894. 486.

62583   Fysiologický Svazek: 8 Strana: 0089
Fysiologický. F. psychologie. Mus. 1894. 435.

62584   Fysiologický Svazek: 9 Strana: 0057
Fysiologický. F. chemie. Vz Jub. IIc. 14. -15.

62585   Fysiologický. F Svazek: 6 Strana: 0241
Fysiologický. F. vlastnosti, Bř. N. 77 , účinky blesku, elektriky, KP. II. 208., 199., duše. Osv. I. 420. F. příčiny proměn jazy- kových. Vz List. filol. I. 45.

62586   Fysiologicnosť Svazek: 8 Strana: 0089
Fysiologicnosť, i, f. Mus. 1894. 440.

62587   Fysiologie Svazek: 1 Strana: 0379
Fysiologie, e, f., z řec, přírodosloví, jest učení o přírodě hmotné vůbec a v užším smyslu o přírodě těles organických, rostlin, zvířat a člověka. Vz více v S. N. III. str. 272. F., přírodosloví, z řec. (ivöiq = pří- roda a A (i/o.;, jest nauka o práci a o vý- konech živočišných ústrojů. Gl). Physiologie, Naturlehre, Lehre von der Beschaffenheit und Einrichtung belebter Körper. — Fysiologický účinek. Nz. Physiologisch.

62588   Fysiologie Svazek: 6 Strana: 0241
Fysiologie, vz Slov. zdrav., Ukaz. 42.

62589   Fysiologie Svazek: 7 Strana: 1249
Fysiologie. Cf. Ukaz. 12.

62590   Fysiologie Svazek: 8 Strana: 0089
Fysiologie. Vz Ott. IX. 800.

62591   Fysiologie Svazek: 9 Strana: 0436
Fysiologie = nauka o životě člověka zdravého. Nár. list. 1901. č. 144. Sr. Patho- logie. Cr. Změny hlásky g v XV. stol. u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 7. Gáčer na stavu tkadlcovském, na kterém jest prsný návoj připevněn. Sbor. slov. III. 31. Gadolini-um, ?, n., v lučbě. Vz Vstnk. X. 266. Gáfr, u, m. = kafr. Sbor. slov. III. 52. Sr. Gáfor v VI. 242. Gál = Gallus, Havel. Sňah na Gála-zima stála. Mus. slov. III. 26. Galas Jos. Heřm. Sr. Vlč. Lit. II. 228., 232. Galatky = petrklíče. Slez. Věst. op. 1896. 16. Galhan, galgan, kalgan, u, m. Vz Mus. fil. 1901. 203. Galety = kalhoty. 1685. Věst. op. č. 2. 17. Gallat A., spis. Sr. Flš. Písm. 625. Gangliový. G. buňky. Vz Žv. X. 234. Garčovský, rybník u Pr. Suché. Věst. op. 1895. 12. Gardedama, y, f. Mus. 1890. 488. Gardlo, ?, ?., rybník u Heřmanic. Věst. op. 1895. 12. Gécnúť z čeho = silně bouchnouti. Val. Čes. 1. X. 374. Gelenius Sušický Šimon, naps. r. 159 logiku. Vz Wtr. Part. 581., 587. Genitiv při slovesech přechodných s ne- gací ne ve spisovné řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 261. Geometrie ve školách XV. a XV. stol. Vz Wtr. Part. 648., 650.

62592   Fysiologie Svazek: 10 Strana: 0074
Fysiologie (řec. ) = nauka o zjevech, dějích na živém těle. F. sluchu. Vz Strh. Akust. 423.

62593   Fysiologos, vz Svazek: 6 Strana: 0241
Fysiologos, vz Povahopis, List. filol. IV. 69.

62594   Fysionomie Svazek: 1 Strana: 0379
Fysionomie, e, f., nauka o zákonech pří- rodních. Rk. Physionomie, Lehre von den Gesetzen der Natur.

62595   Fysionomista Svazek: 10 Strana: 0074
Fysionomista, y, m. Byl dobrý f. Vrch. Muš. I. 312.

62596   Fysostiginin, u, m Svazek: 7 Strana: 1249
Fysostiginin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 394

62597   Fytogenní Svazek: 8 Strana: 0543
Fytogenní hornina (původu rostlinného). Ott. XI. 612. b.

62598   Fytogeografický Svazek: 6 Strana: 0241
Fytogeografický, phytogeographisch, pflanzenbeschreibend. F. soustava. Stč. Zem. 816.

62599   Fytogeografie Svazek: 6 Strana: 0241
Fytogeografie, vz Stč. Zem. 814.

62600   Fytografie Svazek: 1 Strana: 0379
Fytografie, e, f., z řec, rostlinopis. Rk. Phytographie, Pflanzenbeschreibung.

62601   Fytochemie Svazek: 6 Strana: 0241
Fytochemie, e, f. == chemie rostlin za- bývající se jich lučebním rozborem. S. N. X. 208.

62602   Fytolith Svazek: 8 Strana: 0089
Fytolith, u, m. = rostlinná zkamenělina. Ott. IX. 802.

62603   Fytologie Svazek: 1 Strana: 0379
Fytologie, e, f., rostlinosloví, rostlinozpyt. Rk. Phytologie, Pflanzenkunde.

62604   Fytomorfologie Svazek: 8 Strana: 0089
Fytomorfologie, e, f. = rostlinný tvaro- zpyt, Ott. IX. 802.

62605   Fytonomie Svazek: 1 Strana: 0379
Fytonomie, e, f., z řec, rostlinoskum. Rk. Phytonomie.

62606   Fytopalaeontologický Svazek: 6 Strana: 0241
Fytopalaeontologický, phytopalaeonto- logisch. Stč. Zem. 816.

62607   Fytopalaeontologie Svazek: 8 Strana: 0089
Fytopalaeontologie, o, f. = rostlinná palaeontologie. Ott. IX. 802.

62608   Fytopathologie Svazek: 8 Strana: 0089
Fytopathologie, e, ť. = nauka o nemo- cecli rostlin. Ott. IX. 802.

62609   Fytotomie Svazek: 1 Strana: 0379
Fytotomie, e, f., z řec, Phytotomie, Pflan- zenzerglicclerung.

62610   Fytotomie Svazek: 6 Strana: 0241
Fytotomie, řec, pitva rostlin.

62611   G Svazek: 1 Strana: 0379
(G je souhláska hrdelní. Průlina, kterou se béře proud mezi kořenem jazykovým a zadním patrem i čípkem, jest při g a k úplně zatarasena, ale jen na okamžení a protrhuje se toto zatarasení při g mírným, při k prud- kým proudem. Gb. Listy filolog. II. 155.; Uved. do mluv. čes. 14. V jazyku českém záhy nechuť k tomuto zvuku vznikla. Zk. V LS. a v Ev. g ještě výlučně se čte, ale v latinských listinách z 11. a 12. stol. vět- ším dílem jen u vlastních jmen začala pa- nující čeština velmi časně g jinými hrdel- nicemi zaměnovati, a sice 1. v původních slovanských slovech pravidelné hláskou h, řidčeji k: hlava, hora, m. glava, gora; mozk, obyčejně: mozky m. mozh, staroslov. a na Slov. mozg, mozgy. Ht. Zv. 98., 99. Vz Gt. F. 95. Od 13. stol. přešlo g všude ve va- nuté h nebo k. Zk. Vz Šb. Lit. str. 19. — 2. V cizích, práva domácnosti požívajících slovech též pravidelně hláskou h, zřídka k a j: hrabě z Graf, pohan z lat. paganus, varhany z řec-lat. organum, řehola z lat. regula. Ht. Zv. 98. J m. g slyší se hlavně ve východ. Čech.: majistrat m. magistrat. V Krkonoš. Vz J. Hebrejské, latinské a řecké g zvlášť před samohláskami mění čeština v j: anjel (anděl) z angelus, Jiří z lat. Georgius, Majdalena. Jir., Ht. — 3. U slov později vy- půjčených g se udrželo: granát, grunt, galeje, gamzík, groš. Ht. Zv. 98. — Slovenčina uherská i moravská a Valaština proměnila g také v h, ale nejeví proti němu tolik nechuti jako čeština a namnoze je podr- žuje i v původních slovech: rozga vedlé razga (rozha), golinec (holé ptáče) vedle ho- linec, gyzdavý vedlé ohyzdný, kliag (coa- gulum, syřiště, cf. čes. klíh), gríb vedlé hríb. Dle Ht. Zv. 98. — 99. Grajcar — krajcar — krejcar z lat. crucifer, Hš., cingať — cinkať. Šb. Tak také v Přerovsku a Opavsku: ran- ziga, Veroniga m. musika, Veronika. Šb. Ostatně i v češtině štítí se ho více pí- semní čeština než ústní, jelikož v této na př. kdo, kde, kdy znějí jako: gdo, gde, gdy. Ht. V Hostimi říká se: gřích, gřešiť m. hřích, hřešiť, Hš.; na Mor. gabám (hmatám) atd., vz mnohá taková slova v slovníku. Ve vých. Čech. g 1. m. h: vozger, vozgřivej kůň; 2. m. k: gdo, gdoule, Jir.; na Mo- rave: cigán. Šb. — Naopak stojí g místo původního k u starých v: gdy, nigdy m. kdy, nikdy a v podobných. Vz Ht. Zv. 106. — V nářečí maloruském a běloruském, pak ve velikoruském podřečí novgorodském pů- vodní zvuk g též přešel ve zvuk h, ačkoliv známka se nezměnila. Zk. — G se přetvo- řuje v ž a z. Cf. granum — zrno, Gold -- zlato, žába — skr. gabh (po něčem lapající), lit. geležis, gyvata — železo, život, glans — žalud, yvvřt — žena. Ht. Zv. 99. Želva, řec. /ř/. ts- (z glifAi'?). Vz více v Gt. F. 95. a násl. —

62612   G Svazek: 6 Strana: 0242
G jest dle proudu, za kterého se článkuje, hláskou jasnou a okamžitou a dle složitosti hláskou jednoduchou, vzhledem pak k měk- kosti a vlivu měkčícímu jest tvrdou, Gb. Hl. 19.—22. O vyslovování g m. h ve staré če- štině cf. Jir. v Jagičové Archivu für slav. Philol. II. 333. O přeměně g v h a k vz Gb. Hl. 108. Na Zlínsku a jinde na Mor. se často slyší: čagan, šmignúť, hogŕnať, ogebovať sa atd. Brt. v Mtc. 1878. 6. Gaval, glej, fagan, tragač, zgrblík. mizga, grča vedlé hrča. Brt. G se střídá také s d: dbel vedlé gbel, zdybnúť (val. zgybnúť = vzíti tajně), Drygal v. Grygar. Brt. D. Vz D. A kromě toho s b, vz B. Cf také Bž. 52. — G se na Lašsku přisouvá: zegrulka, švrglať. Brt. D. 110. — Před samohláskami měkkými a jotovanými mění se g (h) v ź a ž. Loď Vega, na lodi Veze, katalog, v katalozích. - Vz více v Gb. Hl. 108., Mkl. aL. 239., 241., 243., 245., 247., Vm. v Mkl. Hl. 29. — G. = gramm.

62613   G Svazek: 7 Strana: 1249
G. Vz Gb. Ml. I. 36. G v Chodsku není, místo něho mají tam k: krunt, nebo h: nihdá, anebo se odsouvá: do (gdo, kdo). List. fil. 1891. 33., 49. Na Dol. je g zhusta m. k: grécar, g asentu (k odvodu) atd. g se mění v ď v evandělijum. Brtch.

62614   G Svazek: 8 Strana: 0089
G praslovanské. Gb. H. ml. I. 312. — G psalo se literou g, od XVI. stol. g n. g; po- něvadž g bylo = j; když pak pro j voleno bylo j, psalo se zase jen pouhé g. Gb. H. ml. I. 452. Cf. o g Ott. IX. 803. V Brn., u Litovle, Konic, Jevíčka, u Kroměř., Zlína, Zábř. g často se slýchá: dragaé, fagan; na Zábř. jme- novitě m. k; u Kroměř., Kunšt. a Zlína sly- šeti vedle něho i h. Cf. Brt. D. II. 17., 129., 166., 234. Na Slov. se i v mnohých domácích slovech objevuje. Vz Pastr. L. 143. — G se mění 1. v z, lok. bozě z bogé; 2. h: gora hora, od pol. XIII. stol.; 3. k: cikán, trakář z něm. tragen, Mtz., kalup, krunt; 4. d na Mor.: pudmistr, dbe-1 v. gbel. Gb. II. mí. I. 455.—458. V jihozáp. Cech. vyškytá a mění se g v: k, j, t, d, ď. Vz Dšk. Jihč. I. 29. G v chromeckém podřečí na Mor. Vz List. fil. 1894. 94. Změny jeho na Kroměř. a Zlínsku vz v Brt. D. 1. 16., 17., II. 17. — G cizí zůstalo: striga z lat. striga; dílem je za ně 1. h: husa z germ. gans; 2. k: okurka z angurium, potkan, kvalt; 3. j: jenerál, Jenofa atd. Cf. Gb. H. ml. I. 458. — G se přisouvá: gúsěnina, húsenina.
Vz Gb. H. ml. I. 459. U Zábř. v grybrzlata,
u Kunšt. v rozglósknót. Brt. D. II. 129., 234. — G se odsouvá: ralije z lat, graphium, Mtz., Anežka z Agnéžka. Gb. II. ml. 1.459. Aušpurk. V. Kal. 37. a j. G se odsouvá v jihozáp. Čech. Vz Dšk. Jihč. I. 29.

62615   G Svazek: 9 Strana: 0057
Jak se g mění na Hořicku. Vz Hoř. 77. Na Hornoostravsku vz v Lor 23.

62616   G Svazek: 10 Strana: 0580
Změny hlásky g v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 36.

62617   Ga Svazek: 6 Strana: 0242
Ga. Husa zlá, ga ga gaga. Sš. P. 729.

62618   Gaba Svazek: 8 Strana: 0089
Gaba Frant,, nar. 1829., čes. stenograf. Vz Ott. IX. 804.

62619   Gaba Svazek: 10 Strana: 0074
Gaba, v, f. = ústa. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 310.

62620   Gaba, y, m Svazek: 6 Strana: 0242
Gaba, y, m. a f. = Gabriel a Gabriela. Us. Kšť. Cf. Gabinka. — G. = hromada, chumel. Val. Brt. D. 210., Ssk.

62621   Gabač Svazek: 6 Strana: 0242
Gabač, e, m. = tyčka, na níž vějička s lepem připevněna jest. Jí se ptáčník čížkův a čečetek pasoucích se dotýká je tak chy- taje, číže na gabača chytati. Leimruthe auf einer Stange befestigt. U Místka. Škd. — G. zaniklé místo, bylo někde v Břeclavsku. D. ol. I. 406.

62622   Gabaj Svazek: 9 Strana: 0057
Gabaj, e, m. = lakomec. Slov. Zát. Př 177. a.

62623   GaBaňa Svazek: 9 Strana: 0057
GaBaňa, ě, f., vz Halena.

62624   Gabár Svazek: 9 Strana: 0057
Gabár, a, m. = sedlák. V Pecinku na Slov. Čes. 1. VIL 51. Garda. Ta národní garda to je ňáká banda, když měla jít Prahu bránit, vlezla si za kamna. Rezn. Lev. 169.

62625   Gabať Svazek: 8 Strana: 0089
Gabať. Také slov. Phľd. 1894. 375.

62626   Gabat koho čím Svazek: 10 Strana: 0580
Gabat koho čím. Tím háčkem má (děvče) galana gabnout. Vyhl. Slz. 54.

62627   Gabati Svazek: 1 Strana: 0380
Gabati, gabnouti = hmatati (nestydatě). Na Mor. Rk.

62628   Gabati Svazek: 9 Strana: 0057
Gabati. Slov. O původu vz Zub. 392.

62629   Gabati a chabati Svazek: 6 Strana: 0242
Gabati a chabati = dotýkati se, sáhati, hltavě bráti, begierig anrühren. Mor. a Slez. Ten gabe (gebe); Už nagabal. V již. Mor. Šd. Něgabajtě, bo někupitě (když někdo pečivo, zboží, děvče omakává). Laš. Brt. D. 210. — kam. Pane učiteli, ta na mne dycky gabe (nedá mi pokoje)! Slez. Tč. Gabnouti do dveří = drcnouti. Tys na to gabnul (tys to trefil; když někdo něco hlou- pého řekne, iron.). Laš. Brt. D. 210. — čím: rukou, lžicí, vidlemi na něco, po něčem g. Laš. Tč.

62630   Gábati se Svazek: 7 Strana: 1249
Gábati se = rozdělovati se přede hrou na strany buď říkadly n. losem (rozgábati se). Na Plzeň. Brtv.

62631   Gabbro Svazek: 6 Strana: 0242
Gabbro, a, n., kámen podlé toskánského městečka Gabbro nazvaný, krystallická smí- šenina bílého nebo šedého labradoritu (alka- lickovápenitého živce) neb saussuritu, dial- lagu n. zeleného smaragditu (odrůdy augitu) a obyčejně též olivinu, das Gabbra. Vz Krč. G. 241., 154., 339., Bř. N. 151., 243., Schd. II. 71., 141., Gabrovec, Mz. v List. filol. VII. 273., S. N.

62632   Gabbronit Svazek: 8 Strana: 0089
Gabbronit, u, m. = skapolith. Ott. IX. 805.

62633   Gabelfrühstück Svazek: 1 Strana: 0380
Gabelfrühstück, dle fr. d?jeuner ? la fourchette, v češtině doslovně: snídaní na vidličku, ale lépe: snídaně masitá, snídaní Masité. Us. Dopoledně, ě, f. (m. d-ňa dle večeře z večerja), malorus. poludenek (po- ludník, poledník). Prk.

62634   Gabelfrühstück Svazek: 6 Strana: 0242
Gabelfrühstück: také snad: dopolední snídaní. Ranní s. jest něco jiného. Na Laš. předobědek. Tč.

62635   Gabelfrühstück Svazek: 7 Strana: 1249
Gabelfrühstück, něm. Cf. Cánbrút, De- sátek (2. dod.).

62636   Gábera Svazek: 6 Strana: 0242
Gábera, y, m. a f. = otevřhuba, der Maulaffe. Mor. Vck.

62637   Gabi-i Svazek: 1 Strana: 0380
Gabi-i, j, m., dle Budějovice, mě. v Latiu. — Gabijský. — Gabian, Gabijan, a, m.

62638   Gabianský Svazek: 6 Strana: 0242
Gabianský olej. Vz S. N.

62639   Gabinka Svazek: 6 Strana: 0242
Gabinka, y, f., vz Gaba.

62640   Gabler Svazek: 6 Strana: 0242
Gabler Vilém, dr. a řed. Vyšší dívčí školy v Praze, nar. 1821. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 556., Tf. H. 1. 3. vd. 165., 179., Šb. Dj. ř. 2. vd. 241., Ukaž. 98.

62641   Gabler Svazek: 7 Strana: 1249
Gabler Vil Cf. Ukaz. 98, Tf Mtc. 289

62642   Gabler Svazek: 8 Strana: 0089
Gabler Vil., nar. 1821. Vz Ott. IX. 810.

62643   Gabler Svazek: 8 Strana: 0543
Gabler Vil. dr. f 27./2. 1897.

62644   Gabler Svazek: 9 Strana: 0057
Gabler Vil. Dr. Vz Jub. IX.

62645   Gabloň Svazek: 9 Strana: 0057
Gabloň, ě, f. Št. (Rozb. V. 199).

62646   Gabnouti Svazek: 6 Strana: 0242
Gabnouti, vz Gabati.

62647   Gaboň, ě Svazek: 6 Strana: 0242
Gaboň, ě, f. G., místní jm. v Mal. Hontu na Slov. Let. Mtc. sl. VI. 2. 13.

62648   Gábor Svazek: 6 Strana: 0242
Gábor, vz Gáfor. Phld. VI. 127.

62649   Gabor Svazek: 10 Strana: 0580
Gabor. O Gabore (24/3. ) i ostatný (po- slední) sedliak ore. Sb. sl. VIII. 84.

62650   Gáborka Svazek: 6 Strana: 0242
Gáborka, y, f., rokle v Pozlovicích u Lu- hačovic na Mor. Sk.

62651   Gabr Svazek: 7 Strana: 1249
Gabr, a, m., osada u Kosmy. Mus. 1892. 276.

62652   Gabriel Svazek: 1 Strana: 0380
Gabriel, e, m., jméno anděla. Gabrovati, zdlouha a těžce jíti, schwer gehen, - se s čím. Již se s tím habruje n. gabruje (již s tím jde). Ros.

62653   Gabriel Svazek: 6 Strana: 0242
Gabriel, a, m., vz Gaba, stran gt. Daniel. Je-li mráz na G-la, bývají žně veselé. Kld. Když na G-la prší a voda Ježí 48 hodin, vyleží všechnu réž. Slez. Šd. — G., vz Pannonius. — G. Jos., dr. práv, 1820.—-1880. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 120., Jg. H. 1. 2. vd. 556., Šb. Dj. ř. 2. vd. 242., S. N. — G., sam. u Kašp. Hor.

62654   Gabriel Svazek: 7 Strana: 1249
Gabriel, a, m. G. archanděl. Cf. Mách. 150. — G. J. A Cf Bačk. Písm. I. 82.

62655   Gabriel Svazek: 8 Strana: 0089
Gabriel. Odvozeniny vz v Kotk. 18.

62656   Gabriel Svazek: 9 Strana: 0057
Gabriel, e; novoč. gt. -e i a. Us. Gb. H. ml. III. 1. 79.

62657   Gabriela Svazek: 6 Strana: 0242
Gabriela, y, f., vz Gaba. — G., huť u Benešova.

62658   Gabrielka Svazek: 6 Strana: 0242
Gabrielka, y, f., sam. u Nebušic u Prahy.

62659   Gabriš Svazek: 7 Strana: 1249
Gabriš, e, m., z: Gabriel. Pk.

62660   Gabrovec Svazek: 6 Strana: 0242
Gabrovec, vce, m. = gabbro.

62661   Gabryš Svazek: 6 Strana: 0242
Gabryš, e, m. = Gabriel. U Místka. Škd.

62662   Gabula Svazek: 6 Strana: 0242
Gabula, y, f. = Gabriela. Mor. Brt. D.

62663   Gabuzina Svazek: 6 Strana: 0242
Gabuzina, y, f. Slov. Papier na stole tlel a z něho valil sa hustý dym sťa z pod- pálenej mokrej g-ny. Phld. VI. 194.

62664   Gace Svazek: 6 Strana: 0242
Gace = gatě. Slov.

62665   Gace Svazek: 9 Strana: 0057
Gace. Na vánoce — plné gace (plné hrnce; dost jídel). Slov. Zát. Př. 172. a.

62666   Gace Svazek: 10 Strana: 0580
Gace = gatě. Slov. Nár. sbor. XI. 4.

62667   Gacek Svazek: 6 Strana: 0242
Gacek, cka, m. = netopýr. Slov. Ssk.

62668   Gáčer Svazek: 9 Strana: 0057
Gáčer, U, m. = plech držákov na voji, ka- círek. Slov. Sbor. slov. III. 28.

62669   Gačka Svazek: 10 Strana: 0580
Gačka, y, f. = průvlak v rukávci. Slov. Nár. sbor. XI. 16.

62670   Gačmala Svazek: 9 Strana: 0057
Gačmala, y, m. = člověk neobratný. Slez. Čes. 1. IX. 143.

62671   Gadać Svazek: 10 Strana: 0074
Gadać = hádati. Sb. slov. 1902. 11.

62672   Gadatel Svazek: 10 Strana: 0074
Gadatel, e, m. — hadač. Sb. slov. 1902. 11.

62673   Gadati Svazek: 6 Strana: 0242
Gadati = po polsku mluviti, polštinou zatrhovati, protože Polák nemluví, nýbrž gadze; hovořiti. Mor. a Slez. On nemluví po našimu, on gadze. Laš. Tč. — s kým. Ty moje kochani, zaněs mu snídani, ene mi s nim něgadaj. Sš. P. 196.

62674   Gades Svazek: 1 Strana: 0380
Gades, gt. Gad, pl., f., dle „Žena", mě. v již. Španělsku, nyní Kadix. — Gadský. G. moře, fretum gaditanum.

62675   Gadolinit Svazek: 8 Strana: 0089
Gadolinit. Cf. Ott. IX. 817.

62676   Gadolinit, u, m Svazek: 6 Strana: 0242
Gadolinit, u, m., nerost. Vz KP. IV. 304., S. N.

62677   Gador Svazek: 1 Strana: 0380
Gador, u, m., šíje u sklepa, der Keller- hals. Na Slov. D.

62678   Gáfle Svazek: 6 Strana: 0242
Gáfle, pl., m. = tlama, das Maul. Slov. Ale teraz len ešte vyhúkne do Nich zo troch gáfľov dym a plameň. Dbš. Sl. pov. I. 481.

62679   Gáfor Svazek: 10 Strana: 0580
Gáfor, u, m. = kofr. Potratili se (zmizeli) ako g. Sb. sl. VIII. 104.

62680   Gáfor, u Svazek: 6 Strana: 0242
Gáfor, u, m. = káfor, kafr, der Kampfer. Ssk. Čert, diabol jeden gáfor. Slov. Sl. sb. ps. I. 88. Vz Garnfor.

62681   Gáforovať Svazek: 6 Strana: 0242
Gáforovať, mit Kampfer mischen. Slov. Loos.

62682   Gáforovník Svazek: 6 Strana: 0242
Gáforovník, u, m., der Kampferbaum. Slov. Loos.

62683   Gáforový Svazek: 6 Strana: 0242
Gáforový, Kampfer-. Slov. Loos.

62684   Gag Svazek: 1 Strana: 0380
Gag, u, gagot, u, m., das Geschnatter.

62685   Gag, u, m Svazek: 9 Strana: 0057
Gag, u, m. Kde husy, tam gag; kde ženy tam jak (jek). Slov. Zát. Př. 86a.

62686   Gaga Svazek: 1 Strana: 0380
Gaga, y, f. = husa. Rk.

62687   Gága Svazek: 9 Strana: 0057
Gága, y, f. = žvatlalka. Slov. Zát. Př. 49. ?.

62688   Gága Svazek: 10 Strana: 0580
Gága, y, f. = husa. Gáge pásť = tárať sa. Phľd. XXIV. 344.

62689   Gagačka Svazek: 6 Strana: 0242
Gagačka, y, f. = křiklavá, jazyčná žena. Slov. Zátur. Napr. 1.

62690   Gágaga Svazek: 6 Strana: 0242
Gágaga = křik husí. Sldk. 230. Cf. Ga- gati.

62691   Gagalka Svazek: 7 Strana: 1249
Gagalka, y, f. = nevyvinuté, malé a špatné ovoce na stromě n. spadlé. Laš. Wrch.

62692   Gagałka Svazek: 10 Strana: 0074
Gagałka, y, f. = zakrnělá hruška (nezralé ovoce). Hauer 11.

62693   Gagara Svazek: 7 Strana: 1250
Gagara, y, f. = druh husi. Mor. Rgl.

62694   Gagat Svazek: 1 Strana: 0380
Gagat, u, m. Der Gagatstein. V.

62695   Gagát Svazek: 6 Strana: 0242
Gagát, u, m. = odrůda hnědého uhlí, černá, lesklá. Vz KP. III. 200., Bř. N. 234., 263., S. N.

62696   Gagati Svazek: 1 Strana: 0380
Gagati, gágati, gágám n. gagi; gagnouti, ul, utí; jako husy křičeti, gaken, gackern, schnattern. Hus gage. Kom., Bern.

62697   Gagati Svazek: 6 Strana: 0242
Gagati, gagotati = kýhati, schnattern (o husách a kachnách). Mor. a Slov. Sš. P. 133., 729. Hus gagá, gagoce. Mor. Brt. Lie- tala, gagala biela hus nad vodou, plače dievča, plače nad svojou slobodou. Sl. spv. I. 29. Nebudú-li husy g., ani sliepky kokdodákať (kotkodákať. Koll. Zp. I. 282.). Sl. ps. 368. Hora sa puká, kukačka kuká, žaby krkajú, kačky gagajú; Přiletěly divé husy, ty mezi sebú gagaly, že mú milú Němci vzali. Koll. Zp. I. 289., II. 379.

62698   Gage Svazek: 1 Strana: 0380
Gage, fr. (gáž), zástava, Pfand; stálý plat, služné, Gehalt, Besoldung.

62699   Gagoň Svazek: 6 Strana: 0242
Gagoň, ě, m. = gagor, krk. Mor. Brt. Skd.

62700   Gagor Svazek: 1 Strana: 0380
Gagor, u, m., chřtán, die Gurgel; Luft- röhre, průdušnice. Us. na Slov.

62701   Gagor Svazek: 6 Strana: 0243
Gagor, gágor = husí jícen, der Gänsehals. Cf. Gaga, Gagati. — G. = chřtán, krk vůbec. Do gágora cpáti. Mor. Brt. Čím víc g. vy- plakuješ (piješ), více smrdíš z něho. Glč. II. 184. Trnka jí v g-ře čili v hardle vězeti zůstala; Prelejem mu g., bude píti lepšie; Kolko si vrútila do g-ra holbí? Koll. Zp. II. 52., 102., 103. Lokal do g-ra ústami víno. Hol. 333. — G. průdušnice. Pažerák, hrtán, der Schlund. Ľud jedno s druhým nesprávne zamiena, kdežto predsa g. je na dýchanie nie na glganie. Zapadlo mu něco do g-ra, nemôže to vykašlať. Zátur. Keď snímeme kožku s väzu (s grgu), najdeme na hrdle g., čo ním dýchame a hlas vydávame. Hdž. Čít. 216. — G. Ohnivé g-ry diel (děl), der Kanonen- schluud. Slov. Sldk. 122. — G. = břicho, bachor. Má plný g. Cf. Gágořisko. Val. Vck. G., a, m. = piják, žrout. Mor. Brt. — G., u, m. — puchr. Val. Včk.

62702   Gagor Svazek: 8 Strana: 0089
Gagor. G-ry nésti = dítě se dvou stran pod pažděmi nésti. Cejč. Hlod k.

62703   Gagor Svazek: 10 Strana: 0580
Gagor, u, m, = krk. G. je malá dierka, leš on veľké majetky prefirká. Mus. slov. VII. 43.

62704   Gágorce Svazek: 6 Strana: 0243
Gágorce, e, n. = malý gágor. Na vánoce, po g-ce (až po krk se najidají); na velikú noc, moc; na Ducha do pôl brucha; na sv. Trojicu už len za užicu (lžíci). Slov. Rb. Sb.

62705   Gagorce Svazek: 8 Strana: 0089
Gagorce. Uvedený citát také v Phľd. 1895. 391.

62706   Gágorceky Svazek: 6 Strana: 0243
Gágorceky, pl., m. = kousky těsta v po- lévce. Cf. Gagorík. Slov. Rr. Sb.

62707   Gágorčoky Svazek: 7 Strana: 1250
Gágorčoky, pl., m , eine Art Mehlspeise in der Suppe. Slov. Sokl. II. 488.

62708   Gagorík Svazek: 6 Strana: 0243
Gagorík, u, m. Polévka s g-ky (do růžků upravenými kousky těsta, magronky). (Slov. Pokr. Pot. I. 108. Cf. Gágorceky.

62709   Gagorovský Svazek: 8 Strana: 0089
Gagorovský. P. G. = houser. Cejč. Hledík.

62710   Gágořisko Svazek: 6 Strana: 0243
Gágořisko, a, n. = gágor. Val. Vck.

62711   Gagořiti Svazek: 1 Strana: 0380
Gagořiti, il, ení = gagati. — kdy na koho. Po něm počne gagořiti hus na Adama. MM.

62712   Gagoš Svazek: 7 Strana: 1250
Gagoš, e, m., lanius excubitor, pták. Slov. Ev. šk. III. 256.

62713   Gagot Svazek: 6 Strana: 0243
Gagot, u, m. = qagotání, das Geschnatter. G. husí. = G., das Geplausche. Laš. Tč. Je tu g-tu, ani svého hlasu neslyšet Na již. Mor. Šd.

62714   Gagotání Svazek: 6 Strana: 0243
Gagotání, n., das SchnatteRn; Plauschen. Bkř. Vz Gagotati.

62715   Gagotať Svazek: 8 Strana: 0089
Gagotať, vz Čagotať (3. dod.).

62716   Gagotati Svazek: 1 Strana: 0380
Gagotati = gagati. Husy ve dne v noci gagotajú. Koll.

62717   Gagotati Svazek: 6 Strana: 0243
Gagotati = kýhati, gagati. Mor. a Slov. G. — gagýňati. Husi gagocú, gagýňajú. Mor. Brt. D. — kde. U našich súsedov husy gagotajú: o mně po dědině řeči rozsievajú. Koll. Zp. I. 30. — G. = nesrozumitelně mlu- viti, jako husy křičeti. Mor. Vck. Nyní gago- tajíc běží skrze ruky pozdvižené. Sš. P. 729.

62718   Gagotavý Svazek: 6 Strana: 0243
Gagotavý = štěbetavý, schnatterhaft. G. hus. Slov. Phld. V. 57.

62719   Gagotnica Svazek: 6 Strana: 0243
Gagotnica, e, f. = gagačka. Slov. Zátur.

62720   Gagulénka, y Svazek: 9 Strana: 0057
Gagulénka, y, f. Ženy nosí g-ky. Brt P. n. 172.

62721   Gágulka Svazek: 9 Strana: 0057
Gágulka, y, f. Bude moc střešeň; hleďte, co ma ten strom gágulek! Mus. ol. 1898. 104

62722   Gagurka Svazek: 7 Strana: 1250
Gagurka, y, f. = les ve Zvoleně na Slov. BZv. 24.

62723   Gagýnati Svazek: 6 Strana: 0243
Gagýnati, iter. ku gagotati, vz toto.

62724   Gahnit Svazek: 6 Strana: 0243
Gahnit, u,m. = kysličník hlinitozineč- natý, nerost. Šfk. Poč. 296.

62725   Gahnit Svazek: 8 Strana: 0089
Gahnit. Cf. Ott. IX. 821.

62726   Gaiaciska Svazek: 6 Strana: 0243
Gaiaciska, pl., n. = kalhotiska. Mor. Brt. P. 142.

62727   Gaidinový Svazek: 7 Strana: 1250
Gaidinový. G. kyselina. Rm. I. 140.

62728   Gáik Svazek: 10 Strana: 0580
Gáik, u, m. = tyč, na které se nese Ma řena. Slez. Slám. Put. 68.

62729   Gailarda Svazek: 6 Strana: 0243
Gailarda, y, f., květina, gailarda. G. velko- květá, g. Loeselii, pestrá, g. pieta. Dlj. 59., 41.

62730   Gailenreuthská Svazek: 6 Strana: 0243
Gailenreuthská jeskyně ve Frankách. Vz KP. I. 7.

62731   Gainbovati Svazek: 6 Strana: 0246
Gainbovati = hubovati, odmlouvati. Val. Vck. Brt. D. 210.

62732   Gaj Svazek: 8 Strana: 0089
Gaj, e, m. Řezníci chodí do gaje (vsi; Gau ?) Zábř. Brt. D. II. 515., 129.

62733   Gajak Svazek: 6 Strana: 0243
Gajak, u, m. = pryskyřice ze stromu gajakového, Guajakharz. Vz S. N., Šfk. 533.

62734   Gajc Svazek: 8 Strana: 0090
Gajc, e, m. = kolovrátek na předení. Zábř. Brt. D. II. 129., 441.

62735   Gajdaňa Svazek: 10 Strana: 0580
Gajdaňa, ě, f = ženská rozkasaná. Brt. Sl. 79.

62736   Gajdar Svazek: 6 Strana: 0243
Gajdar, a, m. = gajdoš. Slov. Bern.

62737   Gajdati Svazek: 6 Strana: 0243
Gajdati = sem tam pohybovati, třepatí, hin und herbewegen. — čím. Laš. Tč. — se komu. Gajze se mi to (obilí na fůře se rozlízá). Brt. D. 210.— G. = soukati. Jídlo do sebe g. Cf. Gasati. Val. Vck.

62738   Gajdati Svazek: 7 Strana: 1250
Gajdati, vz Gajdovati.

62739   Gajďátka Svazek: 10 Strana: 0074
Gajďátka, pl., n., zdrobn. gajdy. Brt. P. n. 805.

62740   Gajděnce Svazek: 6 Strana: 0243
Gajděnce, pl., f. = malé gajdy. Slov. G., husličky si štemujú. Kol. ván. 153. A gaj- deniec ten štebot spevavý. Sldk. 16. — Hol. 317., NtR. V. 83., Ssk.

62741   Gajdice Svazek: 1 Strana: 0380
Gajdice, e, f., částka gajd, dud; 2. dvo- jitá píštala zvučící jako dudy. Us. na Slov.

62742   Gajdice Svazek: 6 Strana: 0243
Gajdice, pl., f. = gajdy. Phld. VI. 163. Nachže nám zahučia tie tvoje g. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 105.

62743   Gajdlianky Svazek: 6 Strana: 0243
Gajdlianky, pl., f. = druh sliv v Gajdloch sa dariaci. Slov. Rr. Sb.

62744   Gajdoš Svazek: 1 Strana: 0380
Gajdoš, e, m., kejdař, dudák. Sackpfeifer. Us. na Mor. a Slov.

62745   Gajdoš Svazek: 6 Strana: 0243
Gajdoš, také hudec vůbec. Hdk. C. 377. G. = dudák. Brt., Němc. III. 301. Aj gaj- došu s gajdama, aj smiluj se nad nama; a šak ja sa smiluju, až si gajdy naduju; Gaj- doš, milý g., nedal bych ťa za groš; Hudci a g-ši dobří řemesníci, nikde jich nenajde leda při sklenici. Sš. P. 613., 615. — G. = tesařík brouk. U Kopin. na Mor. Brt. — G., os. jm. na Vsacku. Vck. — G., psí jm. Mor. BRt.

62746   Gajdošek Svazek: 6 Strana: 0243
Gajdošek, ška, m. = gajdoš. Mor. Brt. Tu ty, tu ty na tie dudy tu ty máš, g-ško, tu ty máš groš. Sl. ps.

62747   Gajdošiti Svazek: 6 Strana: 0243
Gajdošiti, il, ení = gajdovati. Slov. Hdk. C. 378.

62748   Gajdovati Svazek: 1 Strana: 0380
Gajdovati = dudati, die Sackpfeife spielen. Bern..

62749   Gajdovati Svazek: 6 Strana: 0243
Gajdovati. — abs. Učil sa g., neuměl tancovať, tancovať neuměl, nohy lipové měl. Sš. P. 619. — komu. Zajíc s liškú tanec vede a srna jim gajduje. Ib. 695. Povídali, že sem umřel, já sem ešče nestonal, ešče byla duša v těle, už mně gajdoš gajdoval. Ib. 668. — jak. Ty jak chceš s kým obco- vati, zvěď najprv, jaký je, by si věděl podla ty g., jak žije. Glč. II. 311. — G. = ne- ustále jedno a též. opakovati (opovržlivě). U Nivnice. Kch. Žena mi v koutě gajduje, kysel mi v hrnci burcuje. Koll. Zp. I. 256. — se, sebou = ošívati se, nametati sebou, jako když gajdoš na gajdy hraje. Mor. Šd. Negajduj sa s tým děckem. Brt. D. 210.

62750   Gajdušek Svazek: 10 Strana: 0074
Gajdušek, ška, m. zdrobn. gajdoš. Brt. P. n. 747.

62751   Gajduška Svazek: 10 Strana: 0074
Gajduška, y, m., zdrobn. gajdoš. Brt. P. n. 805.

62752   Gajdy Svazek: 1 Strana: 0380
Gajdy, pl., f. = dudy. Jdú mu na krivo g. (je mu do pláče; pláče). Mt. S.

62753   Gajdy Svazek: 6 Strana: 0243
Gajdy, koř. litev. gaidys (pěvec), gödoti (zpívati), strbl. gad = housti. Ht. Br. 22. Vz Mkl. Etym. 60., S. N. G. se skládají z kůže malé kozičky (i se srsti), k níž při- dělána jest píšťala o 7—8 dírkách; na dru- hém konci kůže jest otvor, jímž gajdoš čerpá vzduch do gajd nadýmaje kůži levým loktem. Té. Zahučaly g. a valach preberá na nich dierky. Dbš. Sl. pov. VIII. 42. — G. = ba- čkory. U Smidar. Kšť.

62754   Gajdy Svazek: 7 Strana: 1250
Gajdy naťahovať = moldánky, plakati. Exc. Jste jako g. z bobu (= slaboši). Val. Slavč 91.

62755   Gajdy Svazek: 8 Strana: 0090
Gajdy = záda. Vzala děťo na gajdy. Laš. Brt. D. II. 311. — G. = dudy. Na jedny g. píska. Slov. Nov. Př. 643.

62756   Gajdy Svazek: 10 Strana: 0074
Gajdy. Vliv jich na nápěvky písní. Vz Brt. P. n. LXIV.

62757   Gajdy Svazek: 10 Strana: 0580
Gajdy. Zakrútil g. (umlkl). Phľd. XXIII. 309. Veľké g. málo dechu (lačná pýcha). Sl. sb. VIII. 85. Podrobný popis gajd vz Brt. Sl. 80.

62758   Gäjovať nač Svazek: 8 Strana: 0090
Gäjovať nač = haněti co. Slov. Phl'd. 1893. 637.

62759   Gajsať Svazek: 6 Strana: 0243
Gajsať, gajsnúť = mikati, mihnouti, na- horu posunouti, trhnouti, škubnouti (něčím), ošívati se, třepetati sebou. Když leze na vy- soký strom, na žerď, ten gajsá, gajsne, po- gajsne se a zase odpočívá. G. ramenoma = nahoru jimi trhnouti či hlavu mezi ramena stáhnouti. Slez. Šd.

62760   Gajstový Svazek: 10 Strana: 0074
Gajstový. G. koláčky = pokroutky. Č. Třeb. Čes. 1. XII. 227.

62761   Gál Svazek: 1 Strana: 0380
Gál, u, m., černý hrách, schwarze Erbsen. Na Mor.

62762   Gál Svazek: 6 Strana: 0243
Gál, a, f. = Gallus, Havel. G. dievky bral. Slov. Zátur. Vz Ondřej. — G., u, m. = bahno. Val. Brt. D. 210.

62763   Gala Svazek: 1 Strana: 0380
Gala, y, f., ze špan. gala, šat ku poctě oble- čený. Die Galla bei Hofe, Hofpracht, Pracht- anzug. Galu dělati. Us., Jg.

62764   Gála Svazek: 6 Strana: 0243
Gála, y, m. = aron blamatý, arum macu- Iatum. Ü Rožnova. Bayer. Cf. Slb. 269. — G., pl., n. = oči. Má velká g.; g. vypnouti. U Olom. Tč.

62765   Galacie Svazek: 1 Strana: 0380
Galacie, e, f., byla krajina v Malé Asii. S. N.

62766   Galago Svazek: 6 Strana: 0243
Galago, a, m., otolicnus, opice. Schd. II. 392.

62767   Galaktan Svazek: 8 Strana: 0090
Galaktan, u, m., složitý ulilohydrat. Ott, IX. 831.

62768   Galaktit Svazek: 6 Strana: 0243
Galaktit, u, m. = druh hlíny. Vz S. N. X.

62769   Galaktit Svazek: 8 Strana: 0090
Galaktit, u, m., druh natrolithu. Vz Ott. IX. 831.

62770   Galaktofag Svazek: 1 Strana: 0380
Galaktofag, a, m., mlékopijec, Galakto- phag. Rk.

62771   Galaktofenylhydrazon Svazek: 10 Strana: 0580
Galaktofenylhydrazon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIV. 196.

62772   Galaktologie Svazek: 1 Strana: 0380
Galaktologie, e. f., nauka o mléčných šťavách. Rk. Galaktometer, mlékoměr, Milchmesser.

62773   Galaktometr Svazek: 6 Strana: 0243
Galaktometr, u, m. = mlékoměr, nástroj, jímž se jakosť mléka zkouší, kolik obsahuje tuku, sýroviny a vody. Vz Slov. zdrav., S. N.

62774   Galaktosa Svazek: 6 Strana: 0243
Galaktosa, y, f., v lučbě. Vz Sfk. Poč. 512.

62775   Galaktosa Svazek: 8 Strana: 0090
Galaktosa, y, f. = cukr z dulcitové řady hexos. Vz Ott, IX. 832., Vstnk. IV. 21., 22.

62776   Galakturie Svazek: 6 Strana: 0243
Galakturie, e, f., z řec. — močení mléčné. Čs. lk. V. 249. 382*

62777   Galamuta Svazek: 6 Strana: 0244
Galamuta, y, f. = balamucení, zmatek, nepořádek. Šfk. Mus. 1874. 282. Slov. Zátur., Ssk. — G., y, m. = blúznivec. Slov. Ssk.

62778   Galán Svazek: 1 Strana: 0380
Galán, a, m., v obec. mluvě také: kalán, z fr., galant, milovník, záletník, Buliler, der Liebste. S. N. Má galána. Us. — 2. Pěkný jonák, ein artiger Mann. Bern.

62779   Galán Svazek: 6 Strana: 0244
Galán, galan. Tě. myslí, že galan jest lepší, protože Laši neříkají galun. Staro- dávný galán jak stará halina, keď sa ňú zakryje, že je pod ňú zima. Brt. P. 63. Čarovaný galan neni požehnaný; Měla sem galánů, jak maku drobného a včilej já smutná už nemám žádného; A já mám galána do sv. Jana a po sv. Janě dobrá noc, g-ne! Vy břesovské děvčátka krajní noc vám ide, vy g-nů nemáte, kdo vás budiť bude?; Měla sem g-nů jak na hrušce květu, a včil mám jednoho, nehodí se světu; Moja pani mamo, g-ni jedu. Moja panno dcero, na čim se vezu? Moravec na voze a Němec na koze a můj nejmilejší v zlatym kočaře. Sš. P. 205., 235., 261., 396., 684., 709. Není tolik vlny na každém baraně, jako falešuosti na každém g-ně. Sš. T.

62780   Galanda Svazek: 1 Strana: 0380
Galanda, y, f., námluvy, zálety, das Freien. Na g-du choditi. Na Mor.

62781   Galanda Svazek: 6 Strana: 0244
Galanda. U Moravanů na zálety a na g-du choditi jedno znamená. Koll. Zp. I. 442. G. = milkování. Brt. D.

62782   Galanda Svazek: 8 Strana: 0090
Galanda. Nitr. Phľd. 1895. 519.

62783   Galánečka, y, f., vz Svazek: 6 Strana: 0244
Galánečka, y, f., vz Galánka.

62784   Galanes Svazek: 8 Strana: 0090
Galanes, druh doutníků. Us.

62785   Galániti Svazek: 6 Strana: 0244
Galániti, il, ění = galánem n. galánkou komu býti. Laš. Tč.

62786   Galánka Svazek: 1 Strana: 0380
Galánka, y, f., die Liebste. Vz Galán. D.

62787   Galánka Svazek: 6 Strana: 0244
Galánka, galánečka = milá;. Což je po g-nce, dyž k ní chuti není. Čes. mor. ps. 111. Kamaráde bratře, galanečka plače; já ju přece nechcu; Aj za horú za horečkú, tam sem já mívával g-nečku; G-čky moje, proč ste sa vybily? Pro teba, šohajku, že sme fa lúbily; Neořu, nekopu, samo sa mi rodí, mám takú galánku, sama za mnú chodí. Sš. P. 203., 205., 232., 295. Přišla pro něho galanečka jeho, aby jí šel zaseť čtvrť žita jarého — čtvrť žita jarého, půl čtvrti po- hanky . . . Val. Vck.

62788   Galánský Svazek: 6 Strana: 0244
Galánský, galant. Pan adjunkt jimrovskej, což von je g-skej . . . Brt. P. 133.

62789   Galánsky Svazek: 10 Strana: 0075
Galánsky se zubiti. Kká. Sion. II. 237.

62790   Galant Svazek: 6 Strana: 0244
Galant, a, m. = galantník. Šm.

62791   Galanterie Svazek: 1 Strana: 0380
Galanterie, e, f., dvornosť, zdvořilosť, způsobnosť, způsobné a něžné chování-se k pohlaví ženskému, artiges Benehmen; šperk, ozdoby, Schmuckwaaren. S. N., Rk.

62792   Galanterní Svazek: 6 Strana: 0244
Galanterní, Galanterie-. G. zboží.

62793   Galanthomme Svazek: 1 Strana: 0380
Galanthomme, galantom, a, m., dvořák, dvořílek. Rk. Weltmann, Modemann, ein Mann von feiner Lebensart.

62794   Galantní Svazek: 1 Strana: 0380
Galantní, z fr. = zdvořilý, artig, höflich, fein; zamilovaný, verliebt; vyfintěný, ge- putzt; švihlík, Stutzer.

62795   Galantník Svazek: 6 Strana: 0244
Galantník, a, m. = galant, der S tutzer. Šm.

62796   Galantnost Svazek: 1 Strana: 0380
Galantnost', i, f., Galanterie, Höflichkeit. Rk. —

62797   Galantnost Svazek: 9 Strana: 0057
Galantnost, i f. Pro g. k dámám nebude nikdy bit. Šml. IV. 63.

62798   Galantón Svazek: 8 Strana: 0090
Galantón m. galantom. List. fil. 1895. 432-

62799   Galariža Svazek: 6 Strana: 0244
Galariža, e, f. = korál; pl. -že, ží. Slov. Bern.

62800   Galaš Svazek: 7 Strana: 1250
Galaš J. H. Cf. Zl. Jg. 128., Slavín IV. 3. 284., Bačk. Písm I. 926.

62801   Galaš Svazek: 8 Strana: 0090
Galaš Jos. H. Vz Ott, IX. 834.

62802   Galaš, e, m Svazek: 6 Strana: 0244
Galaš, e, m. Jos. Heřm. Agapit G., 1756. až 1840, básník. Vz Bačk. Písm. I. 81., Slavín IV. 285. a násl., Tf. H. 1. 3. vd. 99., Jg. H. 1. 2. vd. 556., Šb. Dj. ř. 2. vd. 242., S. N., Pyp. K. II. 379.

62803   Galaška, y Svazek: 9 Strana: 0057
Galaška, y, f., míst. jm. u Mikulůvky na Mor. Vck.

62804   Galašův Svazek: 6 Strana: 0244
Galašův. G-šovy časy, herrliche Zeiten. Ten má g. č., dem blüht der Weizen. Šm.

62805   Gáľat Svazek: 8 Strana: 0090
Gáľat = do důlku házeti; džgáť do sebe (jídlo). Krt. D. II. 311.

62806   Galata Svazek: 6 Strana: 0244
Galata, y, f., die (eine) Hose, galaty, die Hosen = široké kalhoty n. pantalony, úzké slovou nohavice. Laš. Tč.

62807   Galatine Svazek: 6 Strana: 0244
Galatine (galatýn), u, m., fr. = studené jídlo z masa nebo ryb. Hnsg.

62808   Galatové Svazek: 6 Strana: 0244
Galatové čili Celtové. Šfk. Strž. I. 313., 412., 436.

62809   Galaty Svazek: 6 Strana: 0244
Galaty, pl., f., vz Galata. Také u Místka. Škd.

62810   Galavír Svazek: 6 Strana: 0244
Galavír = kavalír. Ti třeboňští g-ři snědli h .... na talíři. Č. T. Tkč.

62811   Galba Svazek: 1 Strana: 0380
Galba, y, m., dle „Despota", císař římský. Vz více v S. N. III.

62812   Galbač Svazek: 6 Strana: 0244
Galbač, e, w. = levák, krchňák; hlupák. Bern.

62813   Galbačka Svazek: 6 Strana: 0244
Galbačka, y, f. = krchňačka, kvačka. Slov. Šd. Mor. Brt.

62814   Galbák Svazek: 1 Strana: 0380
Galbák, a, m., levák, ein Linkhändiger. Na Slov.

62815   Galbák Svazek: 6 Strana: 0244
Galbák = krchňák. Val. Brt. Cf. Galbaň, Galbavý.

62816   Galban Svazek: 1 Strana: 0380
Galban, u, m., rod opichu, das Galbanum. V. Mutterharz.

62817   Galbaň Svazek: 6 Strana: 0244
Galbaň, é, m. = galbák. U Uher. Hrad. Tč.

62818   Galban Svazek: 9 Strana: 0057
Galban uvádí se mezi prudkými krměmi. Dajž mu jísti pepř, zázvor aneb galgan; Přičiň málo galbanu. Maš. ruk. 185a., 22a.

62819   Galban-um Svazek: 7 Strana: 1250
Galban-um, a, n., v lučbě. Vz Rm. II. 373.

62820   Galbaně Svazek: 6 Strana: 0244
Galbaně, é, f. = levá ruka. U Strážn. HoRný. Galbana. Brt.

62821   Galbáník Svazek: 6 Strana: 0244
Galbáník, u, m., galbanum, die Galban- pflanze. G. obecný, g. officinale. Vz Rstp. 748.

62822   Galbavec Svazek: 6 Strana: 0244
Galbavec, vce, m. = galbák. Slov. Ssk.

62823   Galbavosť Svazek: 6 Strana: 0244
Galbavosť, i, f. = nemotornosť, krchňavosť, hloupost, die Ungeschicklichkeit, Plumpheit, Dummheit. Slov. Bern.

62824   Galbavý Svazek: 1 Strana: 0380
Galbavý, linkhändig. Na Slov. Vz Galbák.

62825   Galček Svazek: 6 Strana: 0244
Galček, ečka, m., zdrobn. Gál. Slov. let. III. 66.

62826   Galda, y Svazek: 6 Strana: 0244
Galda, y, m., os. jm. Šd., Vck.

62827   Galečky Svazek: 8 Strana: 0090
Galečky, pl., m. = moučné jídlo. 1701. Vest. op. 1893. 47.

62828   Galech Svazek: 8 Strana: 0090
Galech, u, m. = kalich. Zábř. Brt. D. II. 129. — G., cf. Sejček (3. dod.).

62829   Galein Svazek: 8 Strana: 0090
Galein, u, m. = barvivo. Ott, IX. 839.

62830   Galej Svazek: 8 Strana: 0090
Galej, e, f. = loď. Vz Ott. IX. 839.

62831   Galeje Svazek: 1 Strana: 0380
Galeje, e, galej, e, f., it. galea, něm. Ga- leere, V., Kom., loď s vesly válečná; veslaři byli otroci, u křesťanův zločinci. S. N., Rk. G. mokrá, nepevná, bořící se místa na lu- kách. Us. na Mor. Mřk.

62832   Galejní Svazek: 1 Strana: 0380
Galejní otrok, zločinec (na galeje odsou- zený). Rk. Vz Galeje. Galeeren-.

62833   Galejní Svazek: 7 Strana: 1250
Galejní otroci v Čech. v 16. stol Vz Wtr. Obr. II. 858.

62834   Galejník Svazek: 1 Strana: 0380
Galejník, a, m., správce galeje. Galeeren- führer. L. — G., galejní otrok, zločinec.

62835   Gálek Svazek: 6 Strana: 0244
Gálek, lku, m. = důlek. Cúhaj do gálka = koulej fazolem do důlka. Val. Brt. D. 210.

62836   Galeni Svazek: 6 Strana: 0244
Galeni = jeřabiny (snad původně kalina). V Bohusl, na Mor. Neor.

62837   Galenit Svazek: 6 Strana: 0244
Galenit, u, m. = leštěnec olověný. Vz Bř. N. 213., Krč. G. 457., Šfk. Poč. 316., KP. IV. 184.

62838   Galenit Svazek: 8 Strana: 0090
Galenit. Vz Ott. IX. 840.

62839   Galenius Svazek: 6 Strana: 0244
Galenius Sigm. Mus. 1886. 27., 210.

62840   Galenka Svazek: 6 Strana: 0244
Galenka, y, f. = galánka. Slov. Rr. Sb.

62841   Galeot Svazek: 10 Strana: 0075
Galeot, a, m. = lodník na galeji. Lbk. 9., 14.

62842   Galera Svazek: 6 Strana: 0244
Galera, y, f. = galeje. Rk.

62843   Galerie Svazek: 1 Strana: 0380
Galerie, e, f., sloupová síň, Säulenhalle; sbírka obrazův, Bildersaal; pokrytá chodba, bedeckter Gang; přínebí, přístropí, poslední místo v divadle. Rk. Vz více v S. N. III. str. 291, 302.

62844   Galerie Svazek: 6 Strana: 0244
Galerie u kulatého hořáku, Gallerie beim Rundbrenner. Us. Pdl.

62845   Galerie Svazek: 10 Strana: 0580
Galerie, gallerie. Moderní g. umění v Praze Sr. Zl. Pr. XXII. 383., Máj III. b88.

62846   Galérik Svazek: 8 Strana: 0543
Galérik, a, m. = golier. Vz toto (násl).

62847   Galerita Sim Svazek: 6 Strana: 0244
Galerita Sim., farář, 1610. Jg. H. 1. 2. vd. 556., Jir. Ruk. I. 200.

62848   Gales Svazek: 1 Strana: 0380
Gales, galles, u, m., z lat. galia, duběnka, Gallapfel. Us., Jg. U Plz. kaleska. Prk.

62849   Galesový Svazek: 6 Strana: 0244
Galesový, Galläpfel-. Šm.

62850   Galeta Svazek: 1 Strana: 0380
Galeta, y, f., dížka, die Gelte. Na Slov. Plk.

62851   Galeta Svazek: 6 Strana: 0244
Galeta. Také na Mor. Kld. I. 32.

62852   Galetka Svazek: 6 Strana: 0244
Galetka, y, f., das Käsefässchen. Bern.

62853   Galety Svazek: 6 Strana: 0244
Galety, pl., f. = galaty. Slez. Šd.

62854   Galgan Svazek: 1 Strana: 0380
Galgan, -án, kalkán, u, m., der Galgant, rostl. G. planý, dlouhý, okrouhlý. V. — G. = halama, hulvát, mamlas. Bengel. Na Mor. — Galganový, Galgan-. G. kořen.

62855   Galgán Svazek: 6 Strana: 0244
Galgán, galanga. Byl. 15. stol., Rstp. 1493. — G., a, m. = dareba, šejdíŕ, šibeni- čník, ničema, der Lump, Galgenstrick. Mor., slez. a slov. Brt., Tč., Šd., Škd.

62856   Galgánek Svazek: 9 Strana: 0057
Galgánek, nku, ?., galanga off. Slez. Čes. 1. VIII. 53. Sr. Galgan.

62857   Galgánský Svazek: 6 Strana: 0244
Galgánský = darebácký, lumpig. G. kúsek, jednání. Ty galgáne galgánský, Lumpenkerl. Laš. Tc.

62858   Galgánstvo Svazek: 6 Strana: 0244
Galgánstvo, a, galgánství, n. = dare- báctví, die Lumperei, Gaunerei. Laš. Tč.

62859   Galgati Svazek: 6 Strana: 0244
Galgati (glgati) = hltati (s příhanou). Ten toho zgalgá. Val. Vck.

62860   Galgon Svazek: 7 Strana: 1250
Galgon, a, m. = hoch, kluk. Hrb. Obr. 215.

62861   Galhute Svazek: 6 Strana: 0244
Galhute, pl. = kalhoty. Slaměné g. Sš. P. od Brna.

62862   Gáli Svazek: 6 Strana: 0244
Gáli Mat., kněz, † 1758. Jir. Ruk. I. 200.

62863   Galia Svazek: 6 Strana: 0244
Galia, e, f., die Galeere. Slov. Ssk.

62864   Galia Svazek: 8 Strana: 0090
Galia, y, Gallaš, e, Gallat, a, m., vz násl. Havel.

62865   Galiba Svazek: 1 Strana: 0380
Galiba, y, f., na Slov., chaliba, kaliba (Mřk. ) na Mor. nepříležitosť, nesnáz, Ungele- genheit, Verdruss. Ch-bu někomu dělati. Na Mor.

62866   Galiba Svazek: 6 Strana: 0244
Galiba. Němc. VII. 22., Hdk. C. 378. K-bu robiti. Hdž. Slb. 31. Králevič prešiel cez most bez g-by. Dbš. Sl. pov. 8. 23. Vedeli, že jim budem robiť g-bu. Zátur. Priat. IV. 109. Stala se nám g. Brt. D. 210.

62867   Galibár Svazek: 6 Strana: 0244
Galibár, a, m. = překazitel. Slov. Bern.

62868   Galibáriť Svazek: 6 Strana: 0244
Galibáriť = překážeti. Slov. Bern.

62869   Galibárka Svazek: 6 Strana: 0244
Galibárka, y, f. = překazitelka. Slov. Bern.

62870   Galibiť koho Svazek: 6 Strana: 0244
Galibiť koho = překážeti komu, nesnáze činiti. Prešli veľa míľ zeme a nič jich ne- galibilo. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 565., Mt. S. I. 73.

62871   Galibiť sa s kým Svazek: 9 Strana: 0057
Galibiť sa s kým = nesnaditi se. Slov. Zát. Př. 253. a.

62872   Galický Svazek: 6 Strana: 0244
Galický tabák, der Galizier. Škd.

62873   Galiga Svazek: 6 Strana: 0244
Galiga, y, f. Jak se máte, tetko? Ach což já taká stará g. Val. Brt. D. 210.

62874   Galihoty Svazek: 10 Strana: 0075
Galihoty = kalhoty Gb. Slov.

62875   Galii Svazek: 7 Strana: 1250
Galii Pav. † 1652. Cf. Mus. 1893. 258. Vz Hallý (2. dod.).

62876   Galija Svazek: 6 Strana: 0244
Galija, e, f. = galia. Slov. Ssk. Pekný jako g. Pořek. slov. Rr. Sb. Sv. Anna pekný obraz malovala; kedz ho ona vymaluje, odešle ho na galije, na galije na ty bělé, kdze Kristus pán oběduje (obětuje) Sš. P. 788.

62877   Galík Svazek: 8 Strana: 0090
Galík, n, m., os. jm., vz Havel (násl.).

62878   Galikanská Svazek: 6 Strana: 0245
Galikanská církev. Vz S. N.

62879   Gáliková Svazek: 10 Strana: 0075
Gáliková, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1902. 152.

62880   Galile Svazek: 6 Strana: 0245
Galilei, e, m. Vz Schd. I. 127., 235., 251, Stč. Zem. 187., 236., 238., S. N., Mus. 1879. 3.

62881   Galile-a Svazek: 1 Strana: 0380
Galile-a, e, f., krajina v Palaestině. V. — Galilejský. G. ruže. — Galilean, Galilejan, a, m.

62882   Galilejský Svazek: 6 Strana: 0245
Galilejský. Je g. = opilý. Slov. Zátur.

62883   Galilejský Svazek: 8 Strana: 0090
Galilejský. Je g. (opilý). Slov. Nov. Př.

62884   Galioty Svazek: 1 Strana: 0380
Galioty, strfranc., nyní culotte, spodky. Jir. dh.

62885   Galipot Svazek: 7 Strana: 1250
Galipot, u, m., v lučbě. Rm. II. 369

62886   Gality, pl Svazek: 6 Strana: 0245
Gality, pl., f. = kalhoty. Mám málo na dně, vypiju snadně, vypiju, dám naliť, půjdu dom bez galit. Sš. P. 647. Měl g do země? Měl. Byly-li to galotiska z pěti loktů bez kósička lebo g.? Byly. Ib. 764.

62887   Gálka Svazek: 6 Strana: 0245
Gálka, y, f. = druh jablka. Mor. Brt.

62888   Galka Svazek: 9 Strana: 0057
Galka, y, f. = kuželovitý přístřešek na vrchu Štítu krytý šindelem. Slez. Čes. 1. IX 102.

62889   Galkan Svazek: 10 Strana: 0075
Galkan, u, m. = galgan. Gb. Slov.

62890   Galkantista Svazek: 6 Strana: 0245
Galkantista, y, f. = kalkant, der Balken- treter. U Místka. Škd.

62891   Gálko Svazek: 6 Strana: 0245
Gálko, a, m. — Havel. Na Slov. Hdž. Šlb. 27.

62892   Galky Svazek: 6 Strana: 0245
Galky, pl. — měchy u varhan. Cf. Gal- kantista. U Místka. Škd.

62893   Gallacetofenon Svazek: 8 Strana: 0090
Gallacetofenon, u, m., žlutý prášek. Ott. IX. 854.

62894   Gallas Svazek: 6 Strana: 0245
Gallas hrabě Matyáš. Blk. Kfsk. 1306. — Sdl. Hr. II. 276. O hraběcí rodině Gallasů vz S. N.

62895   Gallasův Svazek: 6 Strana: 0245
Gallasův palác v Praze. Vz. KP. I. 175.

62896   Gallaš Svazek: 6 Strana: 0245
Gallaš Jos. Heřm., vz Galaš.

62897   Gallaš Svazek: 9 Strana: 0057
Gallaš J. H. Vz Flš. Písm. 563.

62898   Gallat Svazek: 6 Strana: 0245
Gallat Al., úřed., nar. 1827. Jg. H. 1. 2. vd. 556., Tf. H. 1. 3. vd. 129.

62899   Gallat Svazek: 8 Strana: 0090
Gallat Alois a Jaroši. Vz Ott. IX. 857.

62900   Gallat Svazek: 10 Strana: 0075
Gallat Alois, spis., 1827. - 7. 9. 1901. Vz Nár. list. 1901. č. 248. 3.

62901   Gallatský Svazek: 10 Strana: 0075
Gallatský. XV. stol. Učen. spol. 1903. III. 31.

62902   Galle Svazek: 10 Strana: 0075
Galle, galli, gallea, druh lodi. Živ. Karla IV. MM. 93.

62903   Gallea Svazek: 10 Strana: 0075
Gallea — loď. Baw. Ar. v. 3555. Vz před- cház. Galle.

62904   Gallein Svazek: 6 Strana: 0245
Gallein, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 563.

62905   Galles Svazek: 10 Strana: 0580
Galles, u, m. Černý postav z g-su. 1618. Listář 138.

62906   Galli Svazek: 6 Strana: 0245
Galli Pavel, kazatel, 1685. Jg. H. 1. 2. vd. 556., Jir. Ruk. I 201. — G. Jan, kněz pod obojí. 1621. — G. Jiří, mistr. 1600. — Galii (Havlův David), kněz pod obojí 1620. Jir. Ruk. I. 200.

62907   Galli Svazek: 8 Strana: 0090
Galli Jiří, David, Jan, Pavel. Vz Ott, IX. 860.

62908   Galli-a Svazek: 1 Strana: 0380
Galli-a, e, f., starý název Francie a její obyvatelé sluli Gallové. Vz popis v S. N. III. str. 292 atd.

62909   Galli-um Svazek: 6 Strana: 0245
Galli-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 302.

62910   Galli-um Svazek: 8 Strana: 0090
Galli-um, a, n., vzácný prvek z kovů, ze- min. Ott. IX. 869.

62911   Galliambický Svazek: 6 Strana: 0245
Galliambický rozměr. Dk. Poët. 276.

62912   Gallickoslovanský Svazek: 9 Strana: 0057
Gallickoslovanský. Samovolné nakruco- váni slov domněle g-ských. Pal. Děj. 1. 1. 51.

62913   Gallimathias Svazek: 1 Strana: 0380
Gallimathias, (Matěj kohoutův m. gallus Mathiae, kohout Matějův), z lat,, spletené tlachání, řeč bez smyslu, hatmatilka, sláta- nina. Vz S. N. III. 301. Wortgewirr, Kau- derwälsch.

62914   Gallisování, n Svazek: 6 Strana: 0245
Gallisování, n. = způsob umělé výroby vína.

62915   Gallisovati Svazek: 1 Strana: 0380
Gallisovati víno, gallisiren. Šk.

62916   Galloceltové Svazek: 6 Strana: 0245
Galloceltové. Pluskal. Děje mor. 24.

62917   Gallofranský Svazek: 6 Strana: 0245
Gallofranský. G. individualita. Kos. Ol. 1. 258.

62918   Gallomanie Svazek: 1 Strana: 0380
Gallomanie, e, f., bažení po jazyku a mra- vích francouzských. Rk. Uibertriebene Be- wunderung alles dessen, was französisch ist.

62919   Gallon Svazek: 10 Strana: 0075
Gallon, u, m., angl. míra — 4. 543 litru. Jind. I. 68.

62920   Galloše Svazek: 1 Strana: 0380
Galloše, vz Galoše.

62921   Gallování Svazek: 7 Strana: 1250
Gallování vína. Vz KP. V. 579.

62922   Gallování Svazek: 8 Strana: 0090
Gallování = Galiem vynalezený způsob zlepšování příliš kyselého vína, zvi. nieštu. Vz Ott. IX. 870.

62923   Gallovati Svazek: 6 Strana: 0245
Gallovati = zboží, které na černo bar- viti se má, do duběnkového odvaru na- máčeti. S. N.

62924   Gallové Svazek: 6 Strana: 0245
Gallové. Šfk. Strž. I. 269,412, S. N. III. 303. b. a násl.

62925   Gallový Svazek: 7 Strana: 1250
Gallový. G. kyselina. Us.

62926   Gallový Svazek: 8 Strana: 0090
Gallový. G. kyselina. Vz Ott. IX. 870., Vstnk. III. 408.

62927   Gallskosť Svazek: 8 Strana: 0090
Gallskosť, i, f., Gallicität. NZ. II. 630.

62928   Galmaj Svazek: 10 Strana: 0075
Galmaj, vz Galměj.

62929   Galměj Svazek: 1 Strana: 0380
Galměj, kalměj, e, m., kámen, der Gallmei. D. —

62930   Gäľo Svazek: 6 Strana: 0245
Gäľo, a, m. G., 1'al'o je chlapec, čo sä nezná pekne baviť. Slov. Hdž. Čít. 105. — G., a, n. = vymizelá chlapecká hra. Trok. 46.

62931   Galôn Svazek: 6 Strana: 0245
Galôn, u, m. = tkaloun, tkanicc, stužka, motouz, fr. galon. Slov. Rr. Sb., Zátur., Ssk.

62932   Galônik Svazek: 9 Strana: 0057
Galônik, u, m. = úzká stužka, kterou ženské přitahují vlasy ponad čelo (kosička, samatka, podvazok, štvrtka). Slov. Sbor. slov. II. 36.

62933   Galônik, galoník Svazek: 6 Strana: 0245
Galônik, galoník, u, m. Stuha okolo klobouku jmenuje se (na Slov ) místy ga- loník. Pokr. Pot. I. 162. Tam za čiernym galônikom kvietok nosím darovaný. Čjk. 58. Širák bez g-ků. Pokr. Pot. I. 97. - G. = stužka obyč. sametová, baršonová (u děv. sloven.). Ponad čeio až v půtec tesno pri- lieha niekedy čierny g. Dbš. obyč. 10.

62934   Galonka Svazek: 6 Strana: 0245
Galonka, y, f. = gulánka. Druhý miluje g-ku. Sš. P. 196. — G. = límec okolo sukně. G. modrá, černá. Die Borte, Tresse, fr. galon. Slez. Tč.

62935   Galonkár Svazek: 6 Strana: 0245
Galonkár, a, m.= kalounkář. Slov. Bern.

62936   Galonkářský Svazek: 6 Strana: 0245
Galonkářský = kalounkářský. Slov. Bern.

62937   Galono Svazek: 6 Strana: 0245
Galono, a, n., die Borte. Slov. Ssk.

62938   Galop Svazek: 1 Strana: 0380
Galop, u, m., cval, trysk, úprk, Schnell- lauf, Sprung, Schnellritt; kvapík (tanec).

62939   Galopada, y Svazek: 7 Strana: 1250
Galopada, y, f., schneller Sprungtanz; rychlá jízda na koni, schneller Ritt.

62940   Galopin Svazek: 1 Strana: 0380
Galopin, a, m., fr. (galopen), rychlý posel, hlavně u vojska, S. N. Laufbote.

62941   Galopovati Svazek: 1 Strana: 0380
Galopovati, tryskem ujížděti. Rk. Galo- piren, schnell laufen, reiten.

62942   Galóry Svazek: 6 Strana: 0245
Galóry, pl., m. Koupil bych ti šněrovačku zcela, dokola g-ry, šněrování za čtyry tolary. Čes. mor. ps. 125., 126.

62943   Galoše Svazek: 1 Strana: 0381
Galoše, fr. (galloche, galloš), z lat. gal- licae (soleae) = gallská obuv. Původně stře- více dřevěné, dřevěnky, pak vůbec svrchní střevíce z kůže, kaučuku atd. S. N. Uiber- schuhe.

62944   Galotiska Svazek: 6 Strana: 0245
Galotiska, pl., n., vz Gality (veliké; ne- hezké).

62945   Galotky Svazek: 6 Strana: 0245
Galotky, pl., f. = kalhotky. Slov. Ssk.

62946   Galoty Svazek: 6 Strana: 0245
Galoty, pl., f. = galaty, gality. Sš. P. 685., Kolt. Zp. I. 349.

62947   Galou Svazek: 8 Strana: 0090
Galou. Osm loktí galonův. 1672. Vest. op. 1892. 8. G. v architek. Vz Perlovec v dod.

62948   Galoukárka Svazek: 6 Strana: 0245
Galoukárka, y, f. = kalounkářka. Slov. Bern.

62949   Galounkárství Svazek: 6 Strana: 0245
Galounkárství, n. = kalounkářství. Slov. Bern.

62950   Gálovica Svazek: 8 Strana: 0090
Gálovica, e, f. = hůl. Mor. Nár. list, 1896. č. 128. odp. ťeuill.

62951   Galovný Svazek: 6 Strana: 0245
Galovný = pěkný, slušný. Hdk. C. 378.

62952   Galový Svazek: 7 Strana: 1250
Galový. G. kyselina. Vz Rm. II. 160. Vz Gallový (dod.).

62953   Galša Svazek: 8 Strana: 0090
Galša, e, f., území v Novohrade na Slov. Phld. XII. 75., 423.

62954   Galt Svazek: 6 Strana: 0245
Galt, u, m., dle angl. pravopisu gault = místní název pro jisté jílovité vrstvy křído- vého útvaru v Anglii v hrabství cambridg ském. Vz Krč. G. 713., 796., 805., 806., 807.

62955   Galún Svazek: 6 Strana: 0245
Galún, u, m. = tkaloun, tkanice, motouz. Mor. Té., Šd., Ssk.

62956   Galunkár etc Svazek: 6 Strana: 0245
Galunkár etc., vz Galonkár.

62957   Gaľúnky Svazek: 8 Strana: 0090
Gaľúnky, pl., m. = ozdobná lemuvka žen- ských střevíců. Val. Brt, D. II. 311.

62958   Galúnky Svazek: 10 Strana: 0580
Galúnky = ozdobná lemůvka ženských střevíců. Val. Brt. Sl. 81

62959   Galuska Svazek: 6 Strana: 0245
Galuska = halečka, knedlík. Slez. Šd.

62960   Galváč Svazek: 9 Strana: 0057
Galváč, e, m. = galvák. Šeb. 230.

62961   Galvák Svazek: 6 Strana: 0245
Galvák. a, m. = levák, místy na Mor. Brt.

62962   Galvan Svazek: 7 Strana: 1250
Galvan, a, m. = nadávka. To jsou g-ni. Mor. Rgl.

62963   Galvaň Svazek: 8 Strana: 0090
Galvaň, ě, f. = levice. Brn. Brt. D. II. 311.

62964   Galvaňa Svazek: 6 Strana: 0245
Galvaňa, dle Káča = levice, levá ruka. Mor. Brt. Zas to drží tu galvaňú. Šd.

62965   Galvani Svazek: 6 Strana: 0245
Galvani, e, m. Vz Schd. I. 150.

62966   Galvanický Svazek: 1 Strana: 0381
Galvanický, galvanisch. G. proud, zvuk, beran, mlýn, čerpadlo, železnice, zřídlo, hy- bostroj. Čk.

62967   Galvanický Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanický. G. proud, vz MS. 259., články, ib. 260.; účinky proudu g-kého 1. fysiologické, 2. tepelné, 3. magnetické. Ib. 266., 267. G. batterie, řetěz, řada napnutosti, vz KP. II. 216., 214., pozlacování. Sl. les. Vz S. N.

62968   Galvanický Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanický. G. barvení kovů, batterie, jiskra, lékařství, proud, řetěz, rytí, sloup, světlo. Vz Ott. IX. 876.

62969   Galvanický Svazek: 8 Strana: 0543
Galvanický. G. proud. Vz KP. VIII. 466.

62970   Galvanický Svazek: 9 Strana: 0057
Galvanický. G. lázně. Vz KP. VIL 516. nn.

62971   Galvanický. G Svazek: 10 Strana: 0580
Galvanický. G. měření Vstnk. XIII. 456.

62972   Galvaničnosť Svazek: 1 Strana: 0381
Galvaničnosť, i, f., galvanische Beschaf- fenheit. Jg.

62973   Galvaničnosť Svazek: 6 Strana: 0245
Galvaničnosť, der Galvanismus. Sl. les.

62974   Galvaničný Svazek: 1 Strana: 0381
Galvaničný, galvanisch, živočišnou, elek- třině podobnou, Galvaniem nalezenou moc v sobě mající. Jg.

62975   Galvanina Svazek: 10 Strana: 0075
Galvanina, y, f. Čad. 60.

62976   Galvanism-us Svazek: 1 Strana: 0381
Galvanism-us, u, m., zvláštní druh elek- třiny vyvozené na př. dotknutím-se těla lidského spojenými kovy, na př. cinku a mědi, olova a stříbra atd. Metallreiz auf thierische Muskeln u. Nerven, Berührungselektricität, welche Galvani 1791 zu Bologna erfand. — Galvanografie, e, f., Galvanographie. — Gal- vanometr, u, m., přístroj k měření galva- nismu, proudoměr (Ck. ), Galvanometer. — Galvanoplastika, y, f., užití galvanismu k dě- lání rozličných tvarův v kovu. Rk. Verviel- fältigung von Kupferstichen, Holzschnitten u. dgl. durch galvanische Metallniederschläge. Vz více v S. N. III. str. 304. a násl. — Gal- vanovati co, galvanisiren.

62977   Galvanism-us Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanism-us, u, m., vz KP. II. 214., Kram. Slov., S. N., Ukaz. 41.

62978   Galvanism-us Svazek: 7 Strana: 1250
Galvanism-us. Cf. Ukaz. 41.

62979   Galvanism-us Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanism-us, u, m. Vz Ott. IX. 877.

62980   Galvanisovati Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanisovati, galvanovati, galvanisiren. Vz KP. II. 227. G. sirky, stříbro, železo. Vz KP. IV. 664., 232., 114.

62981   Galvano Svazek: 8 Strana: 0090
Galvano = odlik dřevorytu. KP. VIII. 232.

62982   Galvanofor Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanofor, u, m., elektrické rozžehadlo. Vz Ott. IX. 879.

62983   Galvanoglyfie Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanoglyfie, e, f., Galvanoglyphie. Vz KP. I. 377.

62984   Galvanoglyfie Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanoglyfie (glylbgrafie) = způsob zho- tovovati vypouklé tiskací desky galvanopla- stikou. Ott. IX, 879.

62985   Galvanografie Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanografie. Vz KP. I. 387., II. 226., Mj. 412.

62986   Galvanografie Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanografie, e, f. = galvanoplastické zhotovování desk sloužících k otiskování obra- zů provedených v tušovaném způsobu. Vz Ott. IX. 879.

62987   Galvanochromie Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanochromie (elektrochromie, me- tallochromie) = způsob zdobiti lesklé kovové předměty skvělými duhovými barvami elektro- lytickým působením proudu. Vz Ott. IX. 880.

62988   Galvanochromie Svazek: 10 Strana: 0075
Galvanochromie, e, f. = galvanické bar- vení kovů. Jind. I. 68.

62989   Galvanokaustický Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanokaustický. G. stroj. Čs. lk. II. 76.

62990   Galvanokaustický Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanokaustický nůž (drát). KP. VIII. 213.

62991   Galvanokaustika Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanokaustika, y, f. = vyleptávání kresby na kovové desce, proudem galvani- ckým způsobené; operační methoda v chi- rurgii, die Galvanokaustik. Vz KP. II. 227., Mj. 412., S. N.

62992   Galvanokaustika Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanokaustika, y, f. = galvanické leptání desk ocelových, měděných a zinkových k účelům umění grafického. Vz Ott. IX. 880.. KP. VIII. 212.

62993   Galvanomagneticky Svazek: 10 Strana: 0075
Galvanomagneticky, galvanomagne- tisch. Jind. I. 68.

62994   Galvanomagnetism Svazek: 10 Strana: 0075
Galvanomagnetism -us, u, m. Jind. L 68.

62995   Galvanoměr Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanoměr, u, m., vz Galvanometr.

62996   Galvanoměr Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanoměr (galvanometr) = přístroj za- kládající se na elektromagnetickém působení proudu, kterýmž možno stanoviti kvantitativně intensitu proudovodu. Vz Ott. IX. 881.

62997   Galvanometr Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanometr. Vz Mj. 413., KP. II. 230., 231., MS. 268., S. N., NA. V. 315., Ray- mondův a Thomsonův, vz KP. II. 245., 263., Slov. zdrav.

62998   Galvanometr Svazek: 10 Strana: 0580
Galvanometr, u, m. Vz Vstnk. XIII. 456 nn.

62999   Galvanometrický Svazek: 10 Strana: 0075
Galvanometrický, galvanometrisch. Jind. I. 68.

63000   Galvanoplasticky Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanoplasticky, galvanoplastisch.