372001   Videlcový, videlný Svazek: 4 Strana: 0675
Videlcový, videlný, Gabel-.

372002   Videlec Svazek: 4 Strana: 0675
Videlec, lce, m., videlce, e, f., pl. videlce = vidle. L. — V. u pily. Příčka mezi videlci.

372003   Vidélky Svazek: 4 Strana: 0675
Vidélky, pl., f. = vidle. Šd.

372004   Vidělkyně Svazek: 10 Strana: 0480
Vidělkyně (!), ě, f. = oko. Utvořil M. Šimek. Lit. I. 134.

372005   Vidělnosť Svazek: 4 Strana: 0675
Vidělnosť, i, f. = vidědlnosť.

372006   Vidělný Svazek: 4 Strana: 0675
Vidělný = vidědlný.

372007   Vidělý Svazek: 4 Strana: 0675
Vidělý = viditelný, sichtbar. 1617.

372008   Videm Svazek: 4 Strana: 0675
Videm, a, m., Udine v severových. Italii, ve Furlansku. Vz více v S. N. — Videman, a, m. — Videmský.

372009   Vídeň Svazek: 4 Strana: 0675
Vídeň, dně, f., zastr. Viedně, ě, f., za- kládá se na jméně cizím rodu ženského, die Wieden. Gb. v Listech filol. 1880. 114.; na Slov., Mor. a ve Slez. Vídeň, dňa, m. Tč. Strčes. tvar Viedně má se k pozdějšímu
tvaru Vídeň jako puščě k poušť, země
k zem, správcě ku správce. Gb. ib. Sg.
nom. Vyednye v Mst. v. 147. V., Vienna,
Vindobona, Wien, hl. mě. Rakouska v Dol-
ních Rakousích. Vz více v S. N. Moravští
hoši říkávají německým, aby vyslovili: Moja
matka je z Vídňa, ti pak vyslovují: sviňa.
Tč. Ješčet jsú poslové moji u Viedni a já
žádné odpovědi nemám; Vědětiť dávám, žeť
sem p. Děpoltovi poručil, aby u Viedni
kúpil, což muož najdrahnějšieho peněz při
tom nelituje. Arch. IV. 7., 16. (Šd. ). I ve
Vídni lidé bídní. Prov. Jg., Č., Tč., Šd.
I ve Vídni mají zuby. Hlš. — V., dňa, m.,
Wien, Klein-Wien, ves u Vel. Meziříčí. Tč.
Dyba ja věděla, že jich z hrobu zvihnu,
nosila bych hlinu od Těšina k Vidňu. Sš.
P. 491. — Vídeňák, Vídňan, Vídeňan, a,
m., der Wiener-. — Vídeňka, Vídeňačka,
Vídňanka, Vídeňanka, y, f., die Wienerin. —
Vídeňský, Wiener-. V. (mince nová), pásmo,
pískovec. Bř. N. 268., 246. V. ulice, Wiener-
gasse, předměstí v Brně; předměstí, Wiener
Vorstadt, v Budějovicích a v Plzni. V. kon-
gress či sjezd, les, mír. Vz S. N. Cf. Tf. 8.,
40., 47., Tk. I. 628., II. 552., III. 662., IV.
744. V. měšťan. V. i. e. peníz. Krejcar má
4 v-ské. V. řízky (po vídeňsku), Wiener
Schnitzel. Dch. Hýlečku Hurákovské, zahré
mně za vídenský (? kr. ); počké mně do
novýho, já nemám hotovýho. Sš. P. 616.
Javorina sa skládá veskrz z v-ho čili karpat-
ského pieskovce. Let. sl. VIII. 1. 5. V-ská
hora, Kahlenberg. Cf. Holajka. Šd. Nejsem
dlužen ani v-ho = nic; Vydal sem se do
v-ho (= vydal jsem všecky peníze). Us.
Džl. Nemám ani v-ho. Us. Sd. Že jsú oni
ten purkrecht ne na v-ské, ale na horské
peníze kupovali od Jiříka (cf. Horský =
kutnohorský); Kupitel peněz nemaje pod-
volil se z núze a z mošenie, aby mu dále
pohověl, že mu penězy v-skými třetí pe-
nieze platiti chce. NB. Tč. 29., 153. Na
zimu sto včel za v-ský, na jaře za krejcar.
Us. Šd. Kde v-ský cinká, otvírají se všecky
dvéře. Prov. Tč. Jest na v-ský jako čert
na hříšnou duši. Tomu by u zadku v-ský
neukroutil. Vz Lakomý. Prov. Ani za v-ský
mu do vínku nedal. Sych. Cf. Vindra. — V., ého. m., osob. jm. V. Šimon. Žer. Záp. I. 41., 80.

372010   Vídeň Svazek: 7 Strana: 1024
Vídeň. Cf. Mkl. Etym. 8. 6., 388. b. Každá cesta vede do Vídňa. Slez. Šd.

372011   Vídeň Svazek: 9 Strana: 0370
Vídeň, m (mor. ), f. Do Vídňa. Brt. D. I. 162. Strč.: Vídně. Gb. H. ml. III. 1. 204.

372012   Vídeňácký Svazek: 9 Strana: 0370
Vídeňácký dějepis. Pal. Pam. 278.

372013   Vídeňák Svazek: 7 Strana: 1024
Vídeňák, u, m. = brambor drapatý žlutý. Zlinsky. Brt. -- V., a, m., vz Vídeň.

372014   Vídeňan Svazek: 7 Strana: 1024
Vídeňan, a, m., vz Vídeň.

372015   Vídenčan Svazek: 7 Strana: 1024
Vídenčan, a, m. (lépe: Vídeňan). Koll III. 431.

372016   Vidění Svazek: 4 Strana: 0675
Vidění, n. = patření, das Sehen. Vz KP. II 120., Schd. II. 350., S. N. Znám ho od v. D. Zlí budou odděleni od v. božího. V. Vidění duchem. Us. Neb vše cesty mé před tvým v-ním. Ž. wit. 118. 168. V. tělestné (prorocké, duchovní). Sš. J. 157. Směnka výplatná po vidění, zahlbar nach Sicht. Nz. V. dvouoké, Binokularseheu. Nz. lk. Měla zdraví i v. (zrak), Hr. rk. 39. Pýcha záleží velmě na v., tak že žádá pyšný od lidí nad jiné vidien býti; Od v. pocházie žádanie; Obcování ve v. a v mluvenie jest popúzenie k chlipnému myšlení; Padúcie před v-ním tvým (Anblick). Hus II. 253., I. 276., 55. Již není k v., šp. m.: již ho neviděti, není ho viděti. Jg. Tu jest slon k v., lépe tedy: tu lze slona viděti, tu se slon ukazuje atd. Není na něm nic k v., šp. m.: není na něm nic viděti. Pk. — V. = zkoprnění těla bez vlády, ano duch činný všeliké obrazy si tvoří, die Vision. V. = vnitřní zjev, který beze všeho podnětu vnějšího představuje se našemu vědomí s živostí smyslného po- citu působě tím mam, že se domníváme viděti něco skutečného. Vz S. N., Sbn. 337. Marné tvé v. Er. P. 468. Jiříkovo v. Dch. Ale to jest jinorodé v., v. duchovní; Vidění to bylo tedy za bdění, vidomé a zřetelné, vněšné, smyslné, ne pak vnitrné a duchovní; V. prorocké. Sš. J. 234., Sk. 122., L. 104. (Hý. ). Potom poznachu, ež jest někaké v. viděl. Pass. mus. 276. Viděl v., visionem habuit. BR. II. 446. Nic nebuď tobě do to- hoto spravedlivého, nebť sem mnoho trpěla skrze v. Hus III. 114. V. příšer. Ja. U v. něco viděti. U v. býti, ležeti. — V. = věc viděná, das Gesicht, die Erscheinung, das Gespenst. V. hrozné (strašidlo), noční (ve snách = sen); pominul jako v. noční. V. zmizelo od očí mých. Kom. — V. zvl. zjevení se Boha, andělů, svatých, věcí skry- tých pomocí jejich, das Gesicht, die Erschei- nung. Br., Kram. — V. = risio, figura řeč- nická, když mluvící, jsa jako u vytržení, vypisuje, co se mu na mysli ukazuje. Vz příkl. v Zk. Ml. II. 181.

372017   Vidění Svazek: 7 Strana: 1024
Vidění, das Sehen. Do v-nia, bis zum Wiedersehen. Slov. Šd. V. jedním okem, oběma očima, spříma. Dk. P. 57., 58, 66. Barevné v. — V., Vision. V. prorocké. Hlv. 327. — Št. Kn š. 25. — V., visio, fig. řeč- nická. Cf. Jg. Slnosť. 69.

372018   Vidění Svazek: 8 Strana: 0464
Vidění, Erscheinung, f. Cf. Phľd. XII. 180. nn.

372019   Vidění Svazek: 10 Strana: 0480
Vidění, n. Zmenšená schopnosť vidění, torpor retinae. Ktt.

372020   Vídeňka Svazek: 7 Strana: 1024
Vídeňka, y, f., vz Vídeň. — V., die Wien, řeka u Vídně. Šd., Tl. M. 29.

372021   Vídeňka atd Svazek: 4 Strana: 0676
Vídeňka atd. Vz Vídeň.

372022   Videnovať Svazek: 7 Strana: 1024
Videnovať = vidimovati. Let. Mt. sl. V. 1. 57.

372023   Vídeňský Svazek: 4 Strana: 0676
Vídeňský, vz Vídeň.

372024   Vídeňský Svazek: 7 Strana: 1024
Vídeňský. V. noviny 1813.—1817. Vz Bačk. Písm. I. 237.

372025   Viděný Svazek: 4 Strana: 0676
Viděný; -děn, a, o, gesehen. Vyložiti karty na viděnou. Us. — kde. Staročeská byla ctnosť, rád byl viděn v domě hosť. Prov. Šd.

372026   Viděný Svazek: 7 Strana: 1024
Viděný. Chek na v-nou splatný. Pr. 1884. 43. Uvésti směnky na stejnou v-nou. Kzl. 231. — odkud: z dáli v. Lpř.

372027   Viderka Svazek: 8 Strana: 0464
Viderka, y, f. = vidrovica (čepice). Brt. D. II. 469.

372028   Vidersperk Svazek: 4 Strana: 0676
Vidersperk, a, m., jm. šlechtické rodiny v Čech. Vz S. N.

372029   Viděsta Svazek: 4 Strana: 0676
Viděsta (dual), zastr. = viděli; viděstě = viděli jste. Kat.

372030   Viděti Svazek: 4 Strana: 0676
Viděti, vidím (místy hlavně na Moravě vizu, vizeš, vize, vizemy, vizete, vizú, Vck.; zastr. vidiam — vidiu, vizu, vizi, Bž. 172. ), 3 pl. vidí (ne: vidějí), viz, vizme, vizte; v obec. mluvě: viď; viďme, videamus, ZN., vida (ouc), děl, děn a dín, ění; vídati, ví- dávati, vidívati (na Zlínsku vidévat. Brt. ) = zrak míti, moci zříti, sehen; spatřovati, sehen, wahrnehmen; znamenati, pozorovati, sehen, merken, bemerken, ein-, ersehen; dostati, bekommen, sehen: dočkati se, dožiti, erleben, geniessen, ausstehen, wahrnehmen, bekommen; naleznouti, finden, sehen; pe- čovati, starati se, sehen, zusehen, sorgen, sich bekümmern; zkusiti, versuchen, sehen; zdáti se, scheinen, vorkommen, dünken; roz- vážiti, überlegen, sehen; jednati, sehen, handeln, reden; líbiti se, gefallen, gut dün- ken. Jg. — Strany časování v strč. vz Kt. 90. — V., koř. vid, videre, láeiv m. Fcdfív. Schl. — abs. Nechtěl jsem v. Dáti se v. Us. To bys, viď?; Vy jste sluhou, viďte? nicht wahr?; On už přijde co nevidět, ehe- stens; Tma tady, není ani vidět; Dal se viděti, war spendabel; Vida, vida, schau, schau!; Viď, že ano? Dch. Jen se dej přece vidět (přijď k nám). Us. Dhn. Přijdu k vám zajisté. Budu vidět! Us. Ach drahá duša! veď ja vidím na akej si mně ty pomoci. Dbš. Sl. pov. I. 42. (Šd. ). A teď ste měli vidět! Er. Sl. čít. 24. Ten vidí (o opilci)! Us. Sn. A Beran vece: Jáť nevizi! NB. Tč 106. Mají pláště dlúhé a široké atd., aby byli vidíni; Slepí vidí, klecaví chodí, malo- mocní se čistie (Mat. 11. ); Již-li boží děl- níci jste, vizte; A jakož vizi, tehdy ti naj- lépe ve vinici božie pracují; My vidíme, čeho sme se vystřiehli a vy vizte, co ste ztratili. Hus I. 453., II. 14., 65., 67., 247. (Tč. ). Vyvedl Hospodin z prsti všeliké dřevo krásné viděti. BO. Žide, kup tu hůl, vidíš, jak dobře mlátí; Viděly jste, oči, co ste kupo- valy a ty hubo mlč (pravil cikán hryza křen). Us. Bayer. Po nebi hvězdy chvátá a co pod nosem, nevidí. Us. Šd. Byl jsem slepý a již vizi. ZN. Boj se Boha, styď se lidí, nehřeš více, pán Bůh vidí. Prov. Vida nevizi. Tkad. Dělati se nevida. V. Slyše neslyš a vida neviz. Č., Ms. Mus. Vidúce a chtíce. Jel. Rozuměji a vizi. St. Nevídali! Nevídáno! Vizte (zkuste), pořídíte-li co. Viz (uvaž), co děláš. Bern. Viděti byl břeh, šp. m.: bylo; Jsou viděti vodopády m.: jest v. v. Vz více v Ht. Brs. 279. Jsou viděti vojáci, šp. m.: jest viděti vojáky. Dk. — co, koho: strom, přítele; Ať tě nevidím! Us. V. sny. V. Viz pokoru mú. Ž. wit. 9. 14. Jest ho viděti. Bylo ho tam viděti. Sych. V. sen = spáti. Bern. Nevidím tu celý rok ani krejcaru (nedostávám). Us. Rad koho n. co v-ti = milovati, přáti; nerád v. = nenáviděti. Ne- rád jsem to viděl Us. V. dým. BO. Nikde ho neviděť. Us. Šd. Jak živ sem to ještě neviděl. Us. Šd. Nevím, kde sem to už vi- děl; Není ho ani viděti; Hledíš, jako dybys mne ješče neviděl. Us. Šd. Viděl Abrahama (je mu 50 a více let). Us. Zkr. Bylo vídá- vat modré plaménky. Us. Tč. Už tomu bude dvě leta, co sme se neviděli. Us. Šd. Což doma něco špatného vídal? Us. Já tu nic nevizu. Mor. Tč. A krev ukazoval, kterou krev očitě viděl. Let. sl. V. 164. Keby som ti, milý, ten klobúk viděla. Sl. ps. Šf. 37. Slovenky rád vidí, za rod sa nestydí. Sl. ps. Slov. 182. Bol by si viděl jednoho princa, bol medený i paripa mu bola medená; Hybaj mi z očú. ani ťa len vidieť nechcem. Dbš. Sl. pov. I. 113, 259. (Šd. ). Vidím matku ztrápenu. Bž. 132. Nechtěl v. nedostatků. Us. Dch. A viza zló a zló, dal se na prošení. Na Hané. Aniž víme, bychme jej kdy ví- dali. NB. Tč. 177. Cos vidělo, všeckos chtělo, na hříchy si nepomnělo; Můj koní- ček sa leká, viďa Turka z daleka, že tam bude vojna veliká; Rád nás viděl, po druhé zas přijdem; Palili ho beze vši milosci, bylo vidac jeho svate kosci. Sš. P. 17., 572., 625., 786. (Tč. ). Viděti smrť, dni dobré, záhubu (= zkusiti); A mládenci vaši vidění viděti budou. Sš. J. 48., Sk. 22. (Hý. ). Za nimiž (za hříchy) jdoucí metly boží vidí; Nic více než což přítomně tělesný zrak vidí. BR. II. 19. a., 611. a. Velmi bych toho nerád viďal. Arch. IV. 90. Za mužem ji viděl (provda- nou); Neb již vizi krále svého, jenžto mě čeká. Pass. 133., 25. Přišli sú řkúce, že sú viděnie angelóv v-ly, jenž pravie, že živ jest; Vnes neb vlož neb stiehni prst svój. siem a viz rucě mé n. zkus prstem; Blaho- slavené oči, kteréž vidíta ty věci, kteréž vy vidíte; Ten, jenž skrze okna a mřieže hledí, to což se vně děje, vidí, ale on vi- dien nemóž býti; Mnozí jsú, ježto cizí ne- dostatky dobře vidí, ale sami sebe v své psotě nechtie viděti; Mnozí mnohé vidí, ale sami se nechtie viděti. Hus II. 139., 155., 329., III. 29., 180. (Tč. ). Jak tě vidí, tak tě za to mají (na oblek se hledí). Hš. Kdo mnoho viděl, ten i mnoho věděl. Hš. Lesem šel a stromu neviděl; Bůh pravdu vidí, ale nehned poví; Kdo v službě nebýval, ten bídy nevídal; Běda té kuchyni, která ne- vídá hospodyni; Dobrý člověk se neleká, když šibenici vidí; Kdo nic nového neví- dal, ten i starému rád. Us. Šd. Co kde vidí, vše míti chce (vz Zloděj). Lb. Kdo koho vidí, ten toho šidí. Čtyry oči více vidí, než dvě oči. Více očí více vidí. Us. Čeho oči (oko) nevidí, toho srdce neželí. Prov. Čo oči nevidia, to srdce nebolí. Mt. S. I. 118. Což oko vidí, na tom se srdce nesklamá. — koho, co čím: vlastníma očima, V., holým okem. Lk. Nemohli sú ho, jehož sú člověkem viděli, jako Boha nevidomého mysliti všudy přítomného. Hus III. 103. V. něco svýma očima, Anth. I. 46., tělestným okem. Hus I. 47. Rozkošno jest očima v. světlo. BO. Nyní svýma očima tělesnými jste v-li. BR. II. 76. a. Cf. co kdy. — co, koho kde (na čem, v čem, před čím, pod čím, při čem, u koho). Viz zase, před sebou uzříš ( = opatrný nebude oklamán). Prov. Pravila, že Nádherovu před jejím domem očitě viděla, když jsú Aničku popadli. NB. Tč. 248. Nevidel viac pred sebou ani cesty ani chodníčka. Dbš. Sl. pov. I. 239. Což na mně vidítě, na sobě čekajtě. Sš. P. 10. To je mu na očích v. Us. Dch. Dělám, co mu na očích vidím (o čem my- slím, že si toho přeje). Us. Džl. Hlupec jenom vidívá chyby na jiných a své zapo- míná. Kmp. Čech. 151. Na něčí postavě něco v. Smil v. 1679. Na zemi vidín jest. BR. II. 8. b. Neboť svět svého na nich nic nevidí. Chč. 616. Tak ho vidie mudrci zde na světě; Jakož zřejmo vidíme na těch, jenž držie úřad a důstojenstvie. Hus I. 161., III. 286. (Tč. ). Viděla bába jehlu na věži a věže neviděla. Us. Šd. Byla-li v tu chvíli z domu, čili doma v městě vidiena. NB. Tč. 85. Tého ludě lutují, koho vidá v bídě. Na Slov. Tč. Když bližního vidíš v psotě, ne- čekej, až přijde pro tě. Na Mor. Tč. Vidím jednu cúdenici v hore. Dbš. Sl. pov. I. 39. Kteří v divech božích neviděli leč vyskyt- nutí se přesycenosti vínem. Sš. Sk. 21. Že ona královna Ester vidúci se v velikém nebezpečenství. Pass. 6. Vůli boží v něčem viděti. Št. N. 73. Otec nebeský, jenž vidí v skrytě, ten odplatí tobě (Mat. 6. ). (Boha) vidie světí v nebesiech. Hus I. 304., 61. (Tč. ). Jistiny sem při něm žádné neviděl. NB. Tč. Biskupa olomúckého vídáme vždy- cky při osobě králově. Ddk. VI. 162. V. koho při práci. Us. Dch. Viděl jsem ho pod fíkem, Sš. J. 34., u strýce. Us. Smrť má velmi bystré zraky, vidí jima pod oblaky. Anth. Jir. I. 92. Cizí vidíš pod lesem a své nevidíš pod nosem (svých chyb neznáme). Pk. Pod nosom si neviděť. Mt. S. Viděl jsem ho na stromě. Us. To jsme na něm viděli. Us. Vidí se na tváři, na očích, že.. Us., D. Vidím na něm bídu. Mt. Viděl jsem ho v kostele. Us. V. něco v duchu, v mysli (znamenati). Jg. Když v duši naší móžem netělesně viděti Boha. Št. Rád ho u sebe vidí. Oj vidzim ja ma dzěvucho vidzim po tobě, oj, že mi ty lepši přaješ j nežli já tobě Sš. P. 410. Při někom něco v. Us., Kom. Mrvu z cizího oka chtíti vy- vrci a ve svém břevno neviděti. V. — proč (kam). Pro oči nevidí. Prov. Jg., Šd. Pro tenkosť se to nevidí. Us. Nevidí si pro nos do huby. Vz Tlachal. Č. Od radosti ani nevidí ani nepočuje; Ani nevidím od hladu. Mt. S. — čeho, špatně m.: co. Jg. Ale: Ale viz kupčení velikého (zde s emfasí)! Hus 1. 435. — co od koho. Pref. Každý to chce následovať, co od krále vidí. Na Mor. Tč. Cf. V. co proč, jak dlouho. — co odkud (kam): z očí (rozuměti). Bern. Z vý- sledku je viděti, že.. Ml. Z toho se v. dá, že.... Bern. D. Viděli jsme s návrší bitvu. Ml. Zdě ny viděti Vlaslava s hory. Rkk. 22. Inu ano, ale když z toho člověk nic nevidí (žádného prospěchu nemá). Us. S té hory muže do všech domóv v. Arch. III. 23. Z toho se na oko vidí, že mé království není světské. BR. II. 376. b. Aby učedlníci byli potvrzeni u vieře, že on jest bohem, vidúce div z jeho moci. Hus II. 49. Již vidí Lazara z daleka, jehož nechtěl jest v. z blízka. Hus II. 248. Ze šatu se vidí oby- čeje lidí. Prov. Šd. — co jak, nač. Na ty brejle bych dobře viděla. Us. Na oči nevi- dím, na uši neslyším. Sš. P. 31. Na oči kale neviděla. Sá. v Osv. 1873. 34. — kam. Nevidí si na rozum. Němc. III. 62. Už na to dobře nevidím. Us. Dch. — o čem. Nech o tom vidí mudrci (starají se). Bern. O nej- vyšším dobrém hned budeme v. (mluviti). Bern. Již vizme o miestu a času a o zpó- sobu k modlení. Hus I. 299. — co do koho. Jakou pak ty špínu do mne vidíš? U Ry- chnova. To jim do sebe dachu viděti. Dal. 82. Co se vám vidí do něho? Hr. rk. 237. Co se vám vidí do Krista? M. Trojí veli- kosť vidíme do sv. Mikuláše. Št. Zřiedlně (zřejmě) to vidíme do opilcův (na opilcích). Št. — si (kam). Nevidí si do huby (mluví neopatrně, zpozdile, nerozumně, necudně). Us. Dch., Všk., Vrů., Šd., Bdl. Viz za se před sebú uzříš. Anth. Jir. I. 154., Lb. Do sedmého nebe vidí (opilý). Mt. S. 1. 102. co kdy, jak dlouho. V-ti něco ve snách, ve spaní, u vidění. V. Kočka v noci vidí. Us. Dívča, dívča, laštovička, vídal sem ťa od malička. Sš. P. 225. V tu noc zřetelne bolo videť na nebeskej obloze viezt sa bie- leho muža. Let. sl. II. 115. Do roka kôrku chleba nevidí. Mt. S. I. 49. V. něco ve snu. Kat. 886. Sv. Simeon před svou smrtí svýma očima syna božieho jměl v. Anth. Jir. I. 77. V súdný den budeš okem tělestným v. Hus I. 4. V-ti těla božieho okem tělestným na mši nemóžem; Já nezčastná každý den své muky vizi. Hus I. 383., II. 97. Nevidí od mladosti. Us. Co do sv. Jiří vína vídáme, to o sv. Havlu neobíráme (víno záhy roz- kvetlé pomrzává). Pran. Tč. — co, koho jak (kde). Člověk vše dle svého zraku vidí v světle nebo v mraku. V něco na své oči. Us. Řečného novináře zřídka kdo rád vidí. Mor. Tč. Povez — že mi, milá, koho vidíš račej ? Sl. ps. Šf. I. 42. Tu krev očitě viděl. Let. sl. V. 164. Všetko sa ra- dovalo, len Matejovi bratia strpli a boliby sa neviem kde radšej videli ako práve tu; Zmrklo sa a v tej hore ani na piaď dobre vidieť nebolo; Sedí neborka, sedí a krivo sa jej vidí, že sestry už dakde tancují a ona nie. Dbš. Sl. pov. I. 36., 336., 329. (Šd. ). Ani okem jsem ho neviděl. Us. By na své oči viděli všecku péči a snažnosť. Pal. Dj. III. 3. 63. Na licho vidí, kteří...; Někte- rým se dle vazby řeckého textu vidělo, že první tři ku prorokům se čítati mají. Sš. Mr. 65., Sk. 149. (Hý. ). Něco několikerým způsobem v. Kom. L. 43. I Buoh ví, že toho nerád vidím, co sč vám stalo. Arch. IV. 88., V. 302. Dobře vizi. GR. Aby tě viděla v tvém obličeji. Kat. 810. Odkudž na oko se vidí, že.... Odkudž se zřetedlně to vidí, že...; Zdá se jim, že dobře vidí, ale jsou slepí jako krt. BR. II. 12. b., 13. a., 22. a,, 56. b. (Šd. ). Vidien móž býti Buoh trojím obyčejem; Aby vidúce tělestně neviděli du- chem hodně; Pán Ježíš vida z kořen my- šlenie zlého kněžstva, položil.... Hus I. 383., II. 71., 102. (Tč. ). V ti něco po skut- cích. Chč. 623. Bůh vysoko, ale vidí da- leko. Prov. Šd. Bežali, bežali, videli z ďa- leka, že milý s ostruhou pobáda koníka. Mt. S. I. 8. — co komu. Panenka čistá, má lekniček tři sta a když leze na hůru, vídať jí holú ďúru. Ve Slez Šd. — s in- finit. Viděl jsem ho psáti. Vidím ho běžeti. Us. Neminulo sedum let, Janka viděť z vojny jet; Dyby mně nebyly hory na závadě, viděl bych svou milou chodit, po zahradě; Ach má mamulko milá, poďte se podívat, jak mě srdečko bolí, viďa ju s jiným stát; Hořké bylo mé vzdychání, když jsem je vidíval jezdit za ní. Sš. P. 93., 200., 349., 396. (Tč. ). Jestliže se komu nevidí pod jeho panováním a za ním býti. Čr. Vidí se mi zde přidati. Bl. Toho se vidí troje příčiny býti. BR. III. 5. b. Prve pak, než bych to učinil, v-lo mi se vám o tom napsati. Žer. (342., 351. ). Vše to ničím se býti vidělo (zdálo). Bern. Nevidí se mi mnoho o tom psáti (nelíbí se). V. Nevidí se mi (nelíbí se, nechci) všecko vyčítati, na tom přestati. Kom. Vidím se ti nevěděti (zdám se). Bern. Vidělo se (líbilo se) mi odejíti. Us. Vidí je kráčeti; Vidím ptáka létati. Kom. Viděl to město oddané býti modloslužbě. Br. Vidí se (zdá se) mezi roklemi státi. Kom. Vidín byl jíti z pokoje. V. Když sem tě viděla mezi lotry viseti, nevěděla sem, by ty byl spasitel světa. Hus III. 79. Vz Akkusativ (dva akkusat. ), V. se komu, ze. — S pře- chodn. určitým. Vidím ho jdoucího. Sv. Neviděl Hospodina z mrtvých vstavšího; Viděli jsme hvězdu jsoucí na vzchod slunce. Pass. Viděl loď plavící se. Us. Cf. Jir. Nkr. Str. 77. a násl. — Ale obyčejnější jest in- finitiv. Vz: Věta podstatná spojková, III. c, pozn. 6. a cf. Uzřel jej bojujícího. Troj. — že. Vidím, že běží. Us. Viď, že přijdeš? Us. Již vizi, že dobrý nebloudí, blázen jest, ktož cizozemce dobrým soudí. Dal. Vidělo se mi (zdálo se), že s ním chodí. Us. Videl aj to dobre, že už nebude dľho kašu dú- chať (žíti). Dbš. Sl. pov. I. 324. Odkudž se všelijak v. může, že páni biskupové olo- moučtí k tomu žádného práva nemají. Žer. 344. I vidíme, že obecně zle sú živi, pro- tože nedóstojně sú v kněžství vstúpili. Hus I. 447. Makajte a vizte, žeť duch těla nemá, jakož vidíte mě mieti; Když vidie, že jich blížní na duši sú zemřeli. Hus II. 144., 357. (372. ). — Leg., Flav., Vš., Toms. — an. Vidím ho, an sem běží, Us., an lelky chytá. Sych. Vyznal jest, že jest vídal, ani ženú dobytek. Arch. IV. 276. Jakož sem to vídal, an zadek obrátil k oltáři a k ní tvář a mluví s ní, chechce se s ní; Aby se nepo- horšili, když by viděli, an s Kananejskú velmi lehce se obierá slyše ji; Má plakati, když vidí, ano jiný hřešie. Hus I. 130., II. 98., 357. (Tč. ). Vz An. — aby. Viz (po- starej se), abys přítele našel. Bern. Rád bych viděl, aby ta věc skončena byla. Us. Jak živa sem neviděla, by kramářka fúsa měla. Brt. P. 129. Vidělo se mi za slušné, abych vypravoval. Br. Viz, aby toho ne- činil. Pass. — se. Rádi se vidí. Us. Co se dobré vidí, to čiň i u lidí. Na Mor. Tč. Rádi se vidíme, pre tú tvoju mater nechať sa musíme. Sl. ps. Slav. 112. Veliká ta chy- trosť nepřátel se vidí. BR. II. 334. a. Ten se viz, já za žádného odpovídati nebudu. Vš. Vz Spona. — se komu (zač) = zdáti se, líbiti se. Vidí se mi ta věc nehodná na muže moudrého. Sych. Vidí se mi za dobré a tělu užitečné. Rgl. zdr. Odtáhl tak da- leko, jakž mu se za dobré vidělo. Abr. V. 310. To se mi vidí za nejlepší býti. Db. Vidí se mi za slušné. Anth. Jir. II. 115. Mně se též za dobré vidí. Dh. 11. Jak se mu za dobré vidí. Žer. 330. Jak se vám ten kůň vidí (= líbí)? Mor. Šd. To sa predca každému veľa videlo (líbilo). Dbš. Sl. pov. I. 177. Aby s ní (loukou) činili, jak se jim v. bude. List z r. 1561. (Tč. ). Aby písmům z vůle boží pošlým rozumu, jaký by se jim viděl, nedávali. BR. II. 101. a. Mezi tím vidí se mi, abyste přece na p. Berku s tím poselstvím dojíti ráčili. Žer. 332. Vidělo mi se z jedněch staročeských kněh psaných přijieti a položiti. Dač. I. 31. Vidí mi se připomenouti. Ler. Co se tobě dobré a pravé vidí, učiň nám. BO. Vidí se mi za potřebné, za právo. Kom. Bohu se jinak vidělo (líbilo). Jg. Učiňte, co se vám za dobré a sprave- dlivé vidí (zdá se). Br. Co se mu vidělo dobře. V. Vidí se mi za pilné, za velikou, za pilnou potřebu. Š. a Z. Aby ta práva mohl a moc měl dáti volně a svobodně... a prodávati zde v království Českém neb kdeby se jemu koli vidělo a zdálo. Zř. F. I. A. II. Nevidí se mi všecko vyčítati. Kom. Nevidělo se mi toho učiniti. Sych. — kudy: skrz prkno ( = dobrý zrak míti). T. Ta skoupá krájí krajíčky (chleba), že je skrze ně viděti. Us. Dch. — adv.: bystře, dobře, nedobře, špatně, daleko, na dál, v dál, na před něco v. Us. — V. Vidím se nucen (nucena), pohnut jest podlé německého; do- stačí: jsem nucen, pohnut atd., uznávám toho potřebu a p. Brs. 254., Brt. S. 3. vyd.. l77

372031   Viděti Svazek: 7 Strana: 1024
Viděti. Cf. Mkl. Etym. 390. a. Viźu, vi- díš ; dial. vizu, vizeš na Hané; viź, vizmy, vizte; odchylkou vidite, viďme; vida, vi- dúc (Št.); vidě, íc, Pref.; vidom, ML.; vi- děl, odch. viďal, Alx.V. 918.; Ž. kap. 52. 3. fem. viděla, odch. viďala, Modl. 161. b , pl. viděli, odch. viďali; viděv, děn, dění. List. fil. 1884. 466 , 1887. 384.-385 , 1892. 206., Gb. Ml. I. 164. Časování na Dolní Bečvě, vz List. fil. 1885. 246. — abs. Mnohým se v. dachu. Výb. II. 11. — co, koho. Druh druha nevidiechu. Výb. II. 12. Buoh vidí srdce každého. Št. Kn. š. 11. Otčíka juž nejmě- jieše, matky také nevidieše. Alx. Já bych ho viděl (ohrál). Mor. Brt. D. 285. — se čím. V duchu již císařovnou se viděla. Šmb. S. II. 265. — kde. Pod nosem si nevidí (o hrdém). DŠk. II. 245. Vida v něm moc nejednakú. ADth. V. v něčem svůj prospěch. Us. Pdl. Jakž na kom vidí a na sobě; Vizi v panenském stavu panny dvoje; V-me to před sebú, že . . . Št. Kn. š. 40., 61., 93. Co kde vidíš, ne všemu chtěj. Smil. — čeho. Vizte světa obludného. Zastr. Gb. Ml. II. 110. — co odkud. Vidíme to ze čtení. Št. — Št. Kn. š. 92. — jak. V. něco převráceně; Oko naše vidívá jasně u vzdá- lenosti ? m. Mj. Nám minulé vidět lze přítomně. Nrd. Sám dobře vidíš, že ... . Výb. II. 41. Příliš černě vidíš. Šml. I. 46. Na oko vidím (vlastníma očima). 1550. Wtr Obr. 31. Vida Boha okem k oku. Št. Kn. š. 123. Vidí aj cez deravú desku. Slov. Rr. Sb. — kam (komu) Vidí mu do kapsy (co má), do ruky (ví, co dělá), do huby (ví, co chce říci). Čce. Tkč. Hledí do repy a vidí do mrkvy. VSlz. I. 237. Viz za se, před sebú uzříš. Smil. Básník vidí věcem do duše. Dk. Aesth. 347. — o kom. Viz o sobě. Hrad. 130. b. — se kdy. V svých snech se vídám na pobřeží moře. Osv. VII. 29. Otec jeho po své věštbě viděl, že ... . Št. Kn. š 10. — s inft. Viděla ho velmi nerada odcházeti. Sá. Vida se býti v tak velikém štěstí. Výb. II. 1621. Spojitosť těch jmen na východní položení Antů po- ukazovati se vidí. Šf. Strž. II. 26. — an. Když vizi, ano někto činí něco dobrého. Št. Kn. š. 34. — se komu. To se mi ne- vidí (nepodobá, nelíbí). Brt. D 285. V-lo se mi za hodné, abych . . . 1512. Mus.

372032   Viděti Svazek: 8 Strana: 0464
Viděti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72. O časovaní u Tišnova, Kroměříže, Kojetína a Bystřice na Mor. vz Brt. D. II. 196., 29., 53., 81. U Malenovic vidím i vizu. Ib. 3. — koho. Nevídali velikého pána (iron.)! Phľd. 1894. 442. Rad ce vidzim, kedz ce nevidzim. Šariš. Phľd. 1895. 378.

372033   Viděti Svazek: 9 Strana: 0370
Viděti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 295. Aby som ťa vtedy viděl, keď na zadku dieru (nikdy). Mus. slov. I. 24. Už je v. ode dna, shasni; Od té lampy je dobře v. Mtc. 1900. 143. — koho jak: okem k oku. Chč. S. I. 395. Já bych tě neviděl, abych to dělal za tebe; Dal se v. = zaplatil za nás. Us. Hoř. 96. V. se z čeho = dovésti, cítiti se. Us. Kub. 158.

372034   Viděti = abs Svazek: 10 Strana: 0480
Viděti = abs. Vida neviz. Us. — kam jak. Vidím do něho, jako do hubené kozy; Vidím mu do žaludku. Us. Čes. 1. XI. 269. — koho jak dlouho. Už jsem ho neviděl, jak vlci vyli (dlouho). Slám. Put. 487.

372035   Vidhostice Svazek: 4 Strana: 0679
Vidhostice, Wiedhostitz, ves u Lubence, PL. Vz S. N.

372036   Vidi Svazek: 4 Strana: 0679
Vidi, lat. = viděl jsem. Vz S. N.

372037   Vidice Svazek: 4 Strana: 0679
Vidice, Widitz, ves u Kutné hory; Wie- dlitz, ves u Hajdy. PL. Vz S. N.

372038   Vidící Svazek: 10 Strana: 0480
Vidící chyb. m.: vidoucí. Mš.

372039   Vidič Svazek: 4 Strana: 0679
Vidič, e, m. = člověk zvědavý. Vidiče vedou a nevidič na peci leží. Č. M. 77. — V. = vidoucí, der Seher.

372040   Vididlo Svazek: 7 Strana: 1025
Vididlo, a, n. = čidlo zrační. Šv. 50.

372041   Vidiek Svazek: 7 Strana: 1025
Vidiek, vidík, u, m. = okolí, okres, sto- lice, Němc. II. 383., lícní strana, kterou viděti, místo, jež odevšad viděti, Freiplatz. Brt. D. 285. Na v- ku, in conspectu omnium; Nechte to na v-ku (kde by to bylo viděti). Ib. Je-li něco zrovna na očích, je to na v-ku. Val. Vck. Zablisne sa, blesk ožiari zaraz vidiek tmavý. Ppk. I. 222. Moje po- těšenie šlo dolu v-kom; Mal som frajerečku v oravskom v-ku. Koll. Zp. I. 110., 223.

372042   Vidim Svazek: 4 Strana: 0679
Vidim, i, f. = Videm, Udine. — V., ves u Medonos. Tk. I. 361., Pal. Rdh. 1. 130., S. N.

372043   Vidim Svazek: 7 Strana: 1025
Vidim, ě, Šf., Km. 1886. 28., gt. V-mi: Pal. Rdh. I. 130. Gt. obyčejněji: Vidimě.

372044   Vidimace Svazek: 4 Strana: 0679
Vidimace, e, f., die Vidimirung.

372045   Vidimační Svazek: 7 Strana: 1025
Vidimační, Vidimirungs-. V. klausule. Bor. 408.

372046   Vidimovati Svazek: 4 Strana: 0679
Vidimovati listinu = úředně osvědčiti, beglaubigen, vidimiren. BK.

372047   Vidimus Svazek: 7 Strana: 1025
Vidimus, u, m. = vidimovaná listina. Arch. X. 166.

372048   Vidimus Svazek: 7 Strana: 1397
Vidimus listu zápisného. Půh. V. 43

372049   Vidin Svazek: 4 Strana: 0679
Vidin, u, m., ve filos., das Ideal. Na Slov. Ssk.

372050   Vidín Svazek: 4 Strana: 0679
Vidín = viděn, vz Viděti. — V., mě. v Bulharsku. Vz S. N., Arch. III. 473.

372051   Vidina Svazek: 4 Strana: 0679
Vidina, y, f., die Sehkraft, nové slovo, snad jest lepší = vida; staré ideal, das Ideal. Jg. — Šf. Rozpr. 83., Sá., Nz.

372052   Vidina Svazek: 7 Strana: 1025
Vidina. Vz Mus. 1840. 232.

372053   Vidinář Svazek: 4 Strana: 0679
Vidinář, e, m., der Idealist. Rk.

372054   Vidinář Svazek: 8 Strana: 0464
Vidinář. Bědný v. Kká. Puš. Roz. 100.

372055   Vidinář Svazek: 10 Strana: 0480
Vidinář, e, m., der Idealist. Kká. Siou I. 162., II. 84.

372056   Vidinně Svazek: 4 Strana: 0679
Vidinně, nové slovo, lépe: idealně, idea- lisch. Jg.

372057   Vidinnosť Svazek: 4 Strana: 0679
Vidinnosť, i, f., nové, lépe: idealnosť, die Idealität. Jg.

372058   Vidinnosť Svazek: 7 Strana: 1025
Vidinnosť. Cf Jg. Slnosť. 36 , Dk. Dj. f. 28. Soubor jestoty s v-stí konavě se za- kládá. Pal. Rdh. I. 341.

372059   Vidinný Svazek: 4 Strana: 0679
Vidinný, lépe: idealný, ideal, idealisch. Jg. — Nz. V-ná leposť. Kam. Kdož jest Plato? Labuť vzletlá do v-ných světů. Sš. Bs. 188.

372060   Vidinný Svazek: 7 Strana: 1025
Vidinný. V.V. 24., Dk. Aesth. 594. V. krásno. Dk.

372061   Vidinství, n Svazek: 4 Strana: 0679
Vidinství, n., der Idealismus.

372062   Vidinstvo Svazek: 4 Strana: 0679
Vidinstvo, a, n. = vidinnosť, das Ideale. Jg.

372063   Viditel Svazek: 4 Strana: 0679
Viditel, e, m., der Zuschauer, Seher. Kom.

372064   Viditelně Svazek: 4 Strana: 0679
Viditelně = očitě, sichtbar. V. mezi námi přebýval. Boč.

372065   Viditelnosť Svazek: 4 Strana: 0679
Viditelnosť, i, f. = patrnosť, die Sicht- barkeit. Ros. — V. = mocnosť vidění. Voda růžová v-sti posiluje. Ms. med.

372066   Viditelný Svazek: 4 Strana: 0679
Viditelný = mohoucí vidín býti, patrný, spatřitelný, sichtbar, sichtlich, beschaulich, anschaulich. V. znamení neviditelné milosti. V. V-ná hlava církve. Us. Šd. Dyť je v-ná věc, že... Us. Tč. Posuzujeme události jediné dle zevnějšího, v-ho výsledku. Ddk. III. 173. (207. ) — čím. Hvězdy pouhým okem v-né. Us. Tč. — V. = vidoucí, sehend. Ros.

372067   Vidíváti Svazek: 4 Strana: 0679
Vidíváti, vz Viděti.

372068   Vidivý Svazek: 10 Strana: 0480
Vidivý = viditelný. Č. Buděj. List. fil. 1902. 253.

372069   Vídka Svazek: 4 Strana: 0679
Vídka, y, f. = shlednutí, vidění čeho, der Augenschein, die Beaugenscheinigung. Zlob. Má nevidky (o tom, kdo ve dne špatně a večer nic nevidí). Us. — Nevidky = bez vi- dění, nevida, ohne zu sehen. Handlujme (měňme) na hodinky nevidky. Us. — Troj.

372070   Vidka, vídka Svazek: 4 Strana: 0679
Vidka, vídka, y, f., die Idee = vida (nové slovo od Pavlovského). Veselíme se z té vidky. Sych.

372071   Vidla Svazek: 4 Strana: 0679
Vidla, y, f. = vidle.

372072   Vidláč Svazek: 4 Strana: 0679
Vidláč, e, m., les u Týna na Mor. Pk.

372073   Vidlač Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlač, e, m. = dělník vidlemi pracující. Mor. Rgl.

372074   Vidláček Svazek: 4 Strana: 0679
Vidláček,, čka, m., vz Vidlák. — V., der Gabelhahn. Šp. Vz Vidlák.

372075   Vidlačka Svazek: 4 Strana: 0679
Vidlačka, y, f., vz Vidlák.

372076   Vidláční Svazek: 4 Strana: 0679
Vidláční plachta, das Gaffensegel. Šm.

372077   Vidláčník Svazek: 4 Strana: 0679
Vidláčník, u, m., v lodnictví, der Gaffel- baum. Šm.

372078   Vidlák Svazek: 4 Strana: 0679
Vidlák, a, m. = špičák, jelen, jehož pa- rohy jen dva konce mají, der Gabler, Gabel- hirsch, Spiesser. Jg., Puch. — V. = kohout koroptví, dokud není vybarven, der Gabel- hahn. Jg. — V. = hoch, který začíná za děvčaty choditi = výrostek. Na Světelsku. Sř. V., osob. jm. Žer. Záp. II. 53., Tk. V. 87. — V. = kdo vidle dělá, prodává. — V., u, m. = réva vysoko řezaná, jako u domu. Us. — V. = plavuň vidlačka, špárek, čertův spar čili čpár, vlačeha, sv. Jana pás, medvědí lapa, moří noha, jelení skok n. růžek, lycopodium, der Bärlapp. Vz Rstp. 1771., FB. 4., Kk. 95., Slb. 86., Č. 171. — V. = ohnuté vidle k tažení, die Zuggabel. — V. = přímět, pajeď, dobrá neštovice, červ, der Fingerwurm, das Finger-, Nagelgeschwür. Ja.

372079   Vidlák Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlák, furcifer (ve smyslu: šibeničník). 16. stol. Truhlář exc.

372080   Vidlák Svazek: 8 Strana: 0464
Vidlák — kohoutek kurotví, když mu na- rostly už brky, že je překládá (Letovice). Brt. D. II. 495. — V. = rohlík, Juřík (Zlín.), nůžky (Zábř.), viždžák (Brněn.), klepáč (Pří- bor), cypselus apus, pták. Brt. D. II. 494. — V., u, m. V XVI. stol. rybník u Brtnice. Mtc. 1895. 275. V. = potok na záp. Mor. u Zl. Hory. Mtc. 1895. 335.

372081   Vidlák Svazek: 10 Strana: 0481
Vidlák, u, m. = přímět, zánět prstu. Vz Ott. XIX. 139., Lůžko (předchází). V. kostní, panaritiumosseum, šlachový, fasciale. Ktt. — V. = rybník u Opatova, Čas. mor. mus. 147, u Černin. Př. star. VII 55.

372082   Vidláky Svazek: 4 Strana: 0679
Vidláky, osada u Kutné hory.

372083   Vidlan Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlan, u, m. = druh jednoduchého kvě- tenství. L. Čel. Vz násl.

372084   Vidlan Svazek: 8 Strana: 0464
Vidlan v botan. Vstnk. II. 570.

372085   Vidlanovitý Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlanovitý. V-té či brachialní kvéten- ství. Vz Vstnk. 1892. 170.

372086   Vidlanovitý Svazek: 8 Strana: 0464
Vidlanovitý. V. květenství. Čl. L. Jos. 17.

372087   Vidlanový Svazek: 8 Strana: 0464
Vidlanový. V. osa. Čl. Zrůd. 3.

372088   Vidlář Svazek: 4 Strana: 0679
Vidlář, e, m. = kdo dělá vidle, der Gabel- macher. Tk. 11. 376., 381. Cf. Vidlák. — V., osob. jm. Šd.

372089   Vidlaři Svazek: 9 Strana: 0370
Vidlaři, nadávka Židkovjanům na Mor. Mus. ol. XIII. 26.

372090   Vidlářka Svazek: 4 Strana: 0679
Vidlářka, y, f., die Gabelmacherin. Us.

372091   Vidlatka Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlatka, y, f., lichia. Cf. Brm. III. 3. 125.

372092   Vidlato Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlato = vidlatě. V. vetvitý. Slov. Let. Mt. sl. XI. 1. 12.

372093   Vidlatosť Svazek: 4 Strana: 0679
Vidlatosť, i, f., die Gabelförmigkeit. L.

372094   Vidlatý Svazek: 4 Strana: 0679
Vidlatý = k vidlím podobný, Gabel-, gabtlig, gabelförmig. Jg. V. Ohon. Ziak. Cf. Vidličnatý.

372095   Vidle Svazek: 4 Strana: 0679
Vidle (v obec. ml. vídle), gt. vidlí; vidly (zastr. ), gt. videl; vidlice, gt. -ic; vidličky, -ček, f., pl. = náčiní o 2 n. více koncích, die Gabel, Forke. V. hnojné, obilné (podávky), stájní (Stall-), senné (podávky), stelivé nebo k stlání, Us., trérohé, V., třírohé, Us., trojné (třírohé), dvourohé, Šp. samorostlé, dřevěné k vytřásání obilí ze slámy (výtřasky), Š. a Ž. (Walter), třírohé: třírožka; na seno a slámu také: rohatiny; větev ve dvě ramena se dělící: vidlice, rozsocha, soška; u sítě: rozsoška, soška; na pile: kalhoty; na pumpě: krakorec; u košíkáře: pokutlík. Vidly, del, f. V. Vidlice, tridens. Bj. Vidlemi, vidlicemi napíchnouti. D. Seno hráběmi se hrabe, vidlicemi v kopy a na kůlny se snáší. Kom. V. jezevčí (kterými se jezevci zapichují). Šp. V. na řízky (řepové). Wld. Pokradl dvoje vidly hnojné. Pč. 23. Míti oči na vi- dličkách (o nevyspalém). U Olom. Sd. Mu- síme špasovať spolu, pravil Jan a lehtal Marynu hnojnými vidly. Ve Slez. Tč. V-ce, fourquette, podporovala mušketu při měření a střílení. S. N. V. 580. Cf. Kopáč, Výtřasky, Podávky. — V., ve mlýně = dvojaté dřevo při veliké vodě místo sochoru, die Umlass- gabel. Jg. V. k tažení (vody), die Zuggabel, der Hebel, Hebearm. Us. Vidlemi stavidlo táhnouti, vodu na mlýn táhnouti; v. = páka k taháni stavidla na veliké vodě. Vys. — V. snovací, die Schergabel. D. — V. = rohy, Hörner. S vidlami svýma se naň spustím (o kozlu). Rd. zv. — V. = paroh, který má jenom dvě výsady, die Gabel. Cf. Vidlák. Šp. — Vidlice = kosť klíční či osí, clavicula, das Schlüsselbein (spojuje kosť prsní s lo- patkou). Krok, Sal., Vký. — Vidlice = roz- socha, der Zwiesel. Vidle se skládají ze dvou rozsoch čili videl, říká se tedy: jedny, dvoje, troje, čtvery, patery vidly. Na Ostrav. Tč. Jedna vidla se ulomila. 16. Tč. Vidlice n. vidličky, rozsochaté dřevo k držení tenat, die Netzgabel. Kom. — Vidlice zámečnická, die Sprenggabel, Rohn.; u prsku na peci, die Ofengabel. Us. Vidly od pece, die Ofen- gabel. Us. Šd. Tak krásně umyté ruce jako vidlice u pece. Jir. Ves. čt. 33. Vidélkama od peca valila mne přes pleca. Ps. Slez. Šd. V. v horn., die Bohrgabel. Hrk. V-ce u voje, die Deichselgabel. Čsk. V-ce olovičná v prakt. geometrii, die Lothgabel, Nz., ve fysice, der Wagebalken. Nz. V-čka kotvičná, die Anker- gabel. Šp. V-ce na kolečko vroubkovací, die Rändelradgabel. Šp. V-ce ku kyvadlu, die Pendelgabel. V. nese, vede kyvadlo. Šp. V-ce k vytahování průpalnice, Zündröhrchen- ausziehgabel, přístroj dělostřelecký. 8. N. XV. 228. = Vidličky, -ček, pl., f. v obec. mluvě a na Slov. také vidlička, y, f., (sg. ) = malé vidlice na stůl k jedení masa, atd., die Fleisch-, Essgabel. V., Kom. Polívky lží- cemi, jiná jídla nožem aneb vidličkami berou se. Kom. V. dvojné, dvourohé, trojné, tré- rohé. Us. V. předkládací, Vorleggabel, na ústřice, na hlemýždě. Dch., Nf. Bral ho na; vidličku = domlouval mu. U Rychn. Dhn. Křičí (bříská, vříská) jakoby ho na v-ky brali. Us. Zas tě na. v. berou (zase křičíš)? Us. Cf. Nůž. Co že ? Vidličky nože! Us. Sní- daní na vidličku, vz Snídaní. Také by se snad mohlo říci: snídaní dopolední, naproti snídaní ranímu. — Vidlička, vidlice ladicí, Stimmgabel. Mus., Rk. Vz. KP. II. 281., 287. — Vidličky jako znamení potupy n. ku dráždění koho vztáhnuté dva prsty (ukazatel a prostřední. Vidliček někomu podávati (drážditi ho, posmívati se. Vz Posměch). BR. II. 22. b., Č., Br., Kom., Dl. Nepodávej psu vidliček (zlého nedráždi). Mus., Č. V-ček a špiček nasbírati. Vz Hana. Pam. Kut., Č. — V-čky = první lístky u řepy. Slepice rády v-čky zobají. U Kr. Hrad. Kšť. — V-čka, plavuň, lycopodium, der Bärlapp. Šp.

372096   Vidle Svazek: 7 Strana: 1025
Vidle. Cf. Mkl. Etym. 391. b. Křičí, jak by ho na v. brali. Us. Dch. — V. = roz- váděcí roura u dvojproudní stříkačky. Us. Pdl. — Vidlice železné na vsazování hrnců do kamen. Brt. V. ojnice u lokomotivy. NA. IV. 206. V. u loďky, do nichž při ve- slování vesla se kladou. Ib. III. 165. Cf. Vl- ček. V. k vyzdvihování hadic. Smekal. V. u vah. Mi. 75. V. = ožeh. Brt. — Vidličky. Cf. Sdl. Hr. III. 149. Nositi zadnici na v-kách = shrbeně choditi. Ús. — V. hadí = jazý- ček. Mtc. XVI. 87.

372097   Vidle Svazek: 8 Strana: 0464
Vidle. Vidlice železné na dlouhém topůrku dřevěném o dvou zubech; jeden zub se za- strčí do ucha hrnce, druhý se zapře o hrnec a tak se hrnec sází do kamen, Brt. D. II. 410. —- V. = oštěp, kopí s vidlicemi. Wtr. Krj. I. 617. — V. Nohavice šité na vidličky (se- šité na dva obyčejné švy). Brt. D. II. 467. Cf. Talíř (3. dod.).

372098   Vidle Svazek: 10 Strana: 0481
Vidle. Vidlička. Výroba v-ček. Vz Ott. XVIII. 494. V. čistota, ale prsty jistota. Sbor. slov. VII. 132. — Vidličky = první listy. Vyrážely v. ostýchavé trávy. Modr. kn. 1898. č. 4. 12.

372099   Vidlica Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlica, e, f. = koza s růžky jako vi- dlička. Mor Brt. — V., Milzbrand. Slov. Rr. Sb. Rožný dobytok na v-cu padá. N. Hlsk. III. 285.

372100   Vidlice Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlice, vz Vidle.

372101   Vidlice Svazek: 7 Strana: 1397
Vidlice, vidličky při hodokvasech ve středověku a o jejich původu. Vz Mus. 1893. 56

372102   Vidlice Svazek: 9 Strana: 0370
Vidlice u hrabí, vz Hrábě; na kose k od- bírání obilí. Sbor. slov III. 28.

372103   Vidlicí Svazek: 7 Strana: 1026
Vidlicí. Cf. List. fil. IX. 119.

372104   Vidlický Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlický, ého, m.. osob. jm. Šd.

372105   Vidlicovatě Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlicovatě, gabelförmig. V. rozvětvený. Frč., Kk. Br. 7.

372106   Vidlicovitě Svazek: 10 Strana: 0481
Vidlicovitě, gabelförmig. V. se roz- větviti. Hol. Met. I. 486.

372107   Vidlicovitý Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlicovitý, gabelförmig. V-té buňky, g. Zellen. Šp.

372108   Vidlicovitý Svazek: 10 Strana: 0481
Vidlicovitý. V. voje. Nár. list. 1905. 131. 21.

372109   Vidličák Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličák, a. m. = vidlák, der Gabelhirsch. U N. Bydž. Kšť. Vz Vidlák.

372110   Vidličatěti Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličatěti, ěl, ění, gabelig, zackig werden. Vaň. Hosp. 115.

372111   Vidličatosť Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličatosť, i, f., die Zackigkeit, Jg.

372112   Vidličatý, vidličitý Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličatý, vidličitý, gabelig, gabel- förmig, spiessig. V. dub. Zlob.

372113   Vidlička Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlička, y, f., vz Vidle.

372114   Vidlička Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlička u nás. Vz Ott. VI. 451.

372115   Vidlička Svazek: 9 Strana: 0370
Vidlička. V-ky Adamovy (prsty); S v-ky snadno spadne. Zát. Př 373a. Někomu vidliček podávati = vysmívati se mu. Dač. I. 168. — V. Nohavice šité na v-ky. Mor. Mus. ol. XIII. 110. — V. = jméli. Mor. Mus. ol. III. 136. — V. kroku hodinového. Vz KP. VII. 324.

372116   Vidličkář Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličkář, e, m., der Gabelschmied, -händ- ler.

372117   Vidličkář Svazek: 10 Strana: 0676
Vidličkář, e, n. = škvor. Brt. Sl.

372118   Vidličkářka Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličkářka, y, f., die Gabelschmiedin, -händlerin.

372119   Vidličkato Svazek: 8 Strana: 0464
Vidličkato. Kde sa dolina v. na dvoje delí. Phľd. XII. 652.

372120   Vidličkatý Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličkatý, gabelförmig. V-tá dutohlavka, cladonia furcata, lišejník. Let. Mt. sl. VIII. 1. 11.

372121   Vidličkovadlo Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličkovadlo, a, n., u nožíře, der Gabel- richter. Šm.

372122   Vidličkovati Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličkovati, gabeln. — kde. Větve u některých keřů vidličkují, rasochují, do rasoch vyrůstají. Na Ostrav. Tč.

372123   Vidličkovitý Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličkovitý = vidličnatý. Tč.

372124   Vidličkový Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličkový, Gabel-. V. kolíček. (Stift. ) Šp.

372125   Vidličkový Svazek: 10 Strana: 0481
Vidličkový pilník. Ott. XIX. 743.

372126   Vidličky Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličky, vz Vidle.

372127   Vidličnatě Svazek: 7 Strana: 1025
Vidličnatě, gabelästig. V. rozeklaný. Frč.

372128   Vidličnatý Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličnatý, gabelästig, gabelförmig, ga- belspaltig. Slb. Jemela má větvičky v-té. Us. Tč. V-tá haluz, bylina. Us. Tč.

372129   Vidličnatý Svazek: 7 Strana: 1397
Vidličnatý, vidličný. V. lžíce, spojené s vidličkou. 16. stol. Mus. 1893 57.

372130   Vidličník Svazek: 9 Strana: 0370
Vidličník, a, m., psalidium, brouk. V. letni, p. maxillosum. Klim. 545.

372131   Vidličný Svazek: 4 Strana: 0680
Vidličný = vidličatý. Kosť v. (vidlice). Sal., kůl, V., míra, Um. les, rozsochatka. Nz. V. plachta, das Gaffelsegel, ráhno, Gaffel- raa. Dch.

372132   Vidlík Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlík, a, m., nebalia, korýš. Krok II. 248.

372133   Vidlín Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlín, u, m. = náčiní k dobývání řepy na způsob vidlí. Dumek.

372134   Vidlinka Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlinka, y, f., u soustruž., die Pinne (der spitzige, eiserne Zapfen in den Pfeilern der Drehbank). Šm.

372135   Vidlisko Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlisko, a, n. = násada u vidlí; špatné vidle. (Čím jich přikryjeme ? Čapatého v-skem, Jeníčka hrabiskem, Františka měkkou pe- řinkou. Slez. koled. Šd.

372136   Vidlitý Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlitý, Gabel-, gabelförmig, V. bidlo, die Gabeistange. Čsk.

372137   Vidlo Svazek: 8 Strana: 0464
Vidlo m. bidlo, b v r. Dšk. Jihč. I. 22., Brt. D. I. 35. U Přelouče. NZ. IV. 510.

372138   Vidlo Svazek: 9 Strana: 0370
Vidlo, a, n. = bidlo. Chlap jako v. (vy- soký a štíhlý). Hoř. 117. V Záblatí. Kub. 158.

372139   Vidlok Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlok, a, m., tubulo, ssavec jelenovitý. Ssav. 335.

372140   Vidlok Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlok. Cf. Brm. I. 3. 178.

372141   Vidloň Svazek: 4 Strana: 0680
Vidloň, ě, m. = Neptun. Víd. list.

372142   Vidlonohý Svazek: 8 Strana: 0464
Vidlonohý. V-zí korýši, schizopoda. Vz Ott. VIII. 816., Vidlonožec.

372143   Vidlonosec Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlonosec, sce, m. V. jihoafrický, di- cranorrhina Smithi, Gabelnase, brouk. Brm. IV. 106.

372144   Vidlonoš Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlonoš, e, m. = kdo vidle nosí, fur- carius. Lex. vet.

372145   Vidlonožec Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlonožec, žce, m. V-cí, schizopoda, die Špaltfüsser, členovci, malí korýši mořští měkkého těla, V. sledový, mysis spinulosus. Frč. 104.

372146   Vidlonožec Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlonožec. Brm. IV. 2. 33.

372147   Vidlonožec Svazek: 9 Strana: 0370
Vidlonožec, žce, m., koryš. Vz Ott. XIV. 904.

372148   Vidloroh Svazek: 4 Strana: 0680
Vidloroh, a, m., diseranoecrus, sajka. Ssav. 337.

372149   Vidloroh Svazek: 7 Strana: 1025
Vidloroh. Brm. I. 3. 183.

372150   Vidloš Svazek: 4 Strana: 0680
Vidloš, e, m. = vidlák, vůl s vidlovýma rohama, ein Ochs mit gabelförmigen Hörnern. Dbš. Obyč. 51.

372151   Vidlovati Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlovati, gabeln. — co: snopy (na vidle strkati, napichovati a dále podávati). Tč. — se. Stromky se vidlují (rozdělují se na dvé, tak že vidle činí). Když se snopky k sušení postavují, též se vidlují t. j. sláma se na dvé rozdělí a snop se se zrním na vrch po- staví. Na Ostrav. Tč. — se s čím, sich abplagen, abrackern. Co by se člověk dycky v-val s tú robotú. Na Ostrav. Tč.

372152   Vidlovatý Svazek: 9 Strana: 0370
Vidlovatý dub. Ezop. 347.

372153   Vidlovitý, vidlovatý Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlovitý, vidlovatý, gabelförmig. Dch.

372154   Vidlovka, y, f Svazek: 7 Strana: 1025
Vidlovka, y, f. = přehrada železná před pokladnou v nádražích, ve spořitelnách, u pokladen atd., die Gabel. Dch.

372155   Vidlový Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlový, Gabel-, V. páka u vozu. Šp.

372156   Vidlozubec Svazek: 4 Strana: 0680
Vidlozubec, bce, m. V. priezračný, dicho- dontium pellueidum, mech na kamení a v hor- ských potocích. Let. Mt. sl. VIII.. 1. 13.

372157   Vidložka Svazek: 4 Strana: 0680
Vidložka, y, f., die Kapuze (am weltlichen Kleide). Šm.

372158   Vidly Svazek: 4 Strana: 0680
Vidly, vz Vidle.

372159   Vidly Svazek: 9 Strana: 0370
Vidly. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 189.

372160   Vidma Svazek: 4 Strana: 0680
Vidma, vz Vědma.

372161   Vidma Svazek: 7 Strana: 1025
Vidma. Cf. Ukaz. 75.

372162   Viďma Svazek: 7 Strana: 1025
Viďma, vz Věďma.

372163   Vidmený Svazek: 4 Strana: 0680
Vidmený = nepohledný, na oko, Schein-, Trug-. V. přítel. Lex. vet.

372164   Vidmo Svazek: 7 Strana: 1025
Vidmo, das Farbenbild V. barevné, slu- nečné. Schd. I. 135., 222. — Cf. ZČ. III. 156., Stč. Zem. 249., 135., 151., SP. II. 136. V. = přízrak. Cf. Slov. zdrav. 397.

372165   Vidmo Svazek: 8 Strana: 0464
Vidmo = řada barev hranolem skleněným takřka rozpuštěných. Stč. Kon. 99.

372166   Vidmo, vidno Svazek: 4 Strana: 0680
Vidmo, vidno, a, n. = den, světlo, das Licht. Na Slov. —V., die Lichtgestalt, das Farbenbild. V. rozličných plamenu, slunečné, s čarami Frauenhofrovými, sodíku, rubidia atd. Vz KP. II. 140. —143., III. 530., S. N. Vidmo duhové, prismatisches Farbenbild. Nz. — V. = vidění, přízrak, das Gesicht, Vidění v-a; Ovšem se Pavel netáhne tuto ani k nálezům sněmu jerusalemského ani k vidinu Petrovi danému. Sš. J. 301., II. 17.

372167   Vidmojev Svazek: 4 Strana: 0680
Vidmojev, u, m., das Spektroskop. Ck.

372168   Vidmoměr Svazek: 7 Strana: 1025
Vidmoměr, u, m., Spektrometer. Ck., ZČ.

372169   Vidmový Svazek: 7 Strana: 1025
Vidmový. V. světlo, paprsky, SP. II. 140., 143., barvy. Dk.. Vz Vidmo.

372170   Vidmuchov Svazek: 4 Strana: 0680
Vidmuchov, a, m., Widmuchau, osada u Frýštatu ve Slez. Tč.

372171   Vidmý Svazek: 7 Strana: 1025
Vidmý, Sch . V. pohár.

372172   Vidna Svazek: 4 Strana: 0680
Vidna (Vidnava), y, f., Weidenau, mě. ve Slez. Šd.

372173   Vidna Svazek: 7 Strana: 1025
Vidna, y, f., perspectiva. Pršp. 59.

372174   Vidna Svazek: 10 Strana: 0481
Vidna, y, f. = vina. Litom. 89.

372175   Vidňák Svazek: 7 Strana: 1025
Vidňák, u, m. = druh jablek. Na Mor. Rgl.

372176   Vídňan Svazek: 4 Strana: 0680
Vídňan, a, m. = Vídeňan. Vz Vídeň. Pal. IV. 1. 364.

372177   Vidnar Svazek: 7 Strana: 1025
Vidnar, vz Vinar (dod.).

372178   Vidnary Svazek: 7 Strana: 1025
Vidnary = druh jablek. Na mor. Kopan. Brt. L. N. II. 112.

372179   Vidnava Svazek: 4 Strana: 0680
Vidnava, y, f., vz Vidna.

372180   Vidnavsé vojtství Svazek: 4 Strana: 0680
Vidnavsé vojtství, Vogtei Weidenau, osada ve Slez. Tč.

372181   Vídně Svazek: 8 Strana: 0464
Vídně, ěte, n. = nalezenec vídeňský. Duf. 147.

372182   Vidně Svazek: 10 Strana: 0481
Vidně. Kde v. klášter se pne (že jej lze viděti). Kká. Sion II. 172.

372183   Vidniti se Svazek: 4 Strana: 0680
Vidniti se, Tag, hell Werden. Mor. Tč.

372184   Vidno Svazek: 4 Strana: 0680
Vidno, Vz Vidný. — V., subst., adv. = jasno, světlo, Licht, hell. Již jest v. = den. Ještě bylo v., když jsme odešli. Brn. Odtud není v. ten zámek (akkus. ) = není ho viděti Na Slov. Pred mnou vidno, za mnou tma; Ten topol kráľovi zavadzal. Mrzelo ho, že mu z okna ďaleko vidno nebolo; Prišol na širokú pustatinu, ktorej konca kraja vidno nebolo; Prišly ešte za vidna do zámku. Dbš. Sl. pov. 1. 50., 47.. 254., 337. (Šd). Za vidna = za dne, za světla. Ht.. Sl. ml. 86. Do vidna sedávati = do rána. Němc. Dom. živ. slov. Už je vidno (světlo), čemu ještě světlo políš? Na Ostrav. Tč. Vy ste po tme húdol a po vidne tancoval. Lipa I. 126. — Z toho je v. = patrno (nové). Jg., Dch. Ze všeho toho vidno, že... Km., Sš. II. 54.

372185   Vidno Svazek: 8 Strana: 0464
Vidno. Po tme húdol a po vidne tancoval (o pokrytci). Slov. Zátur.

372186   Vidno Svazek: 9 Strana: 0370
Vidno. Od tých dôb nesmejú sa ukázať po vidne (ve dne; netopýři). Slov.

372187   Vidnosť Svazek: 4 Strana: 0681
Vidnosť, i, f. = jasnosť, die Deutlichkeit.

372188   Vidnosť Svazek: 7 Strana: 1025
Vidnosť, i, f., historia. Pršp. 87.

372189   Vidný Svazek: 4 Strana: 0681
Vidný = světlý, hell, klar. Na Slov. — V. = viditelný, sichtbar. Koll. — kde čím. Hvězdy na nebesích okem vidné. Koll. I. 48 — V. umění (plastické). Jg.

372190   Vidný Svazek: 7 Strana: 1025
Vidný, sichtbar. Kká., Vch. Ar. II. 51. Diabol rád chodieva v podobe anjela, ale mu vždy vidno kus rožka alebo kopyta. Slov. Rr. Sb.

372191   Vidný Svazek: 8 Strana: 0464
Vidný, sichtbar. — čemu: oku. Kká. Puš. Roz. 92.

372192   Vidný Svazek: 10 Strana: 0481
Vidný = viditelný. Purk. v Živě 1854. Sr. slyšný, chvalný, orný, kopný (značí možnosť, způsobilost'). Mš. — V. = vidící. Učinila moje zraky vidnými. Zr. Krist. 112. — V. Přišli z vidného (ze světla). Slov. Phľd. XXII. 215.

372193   Vidochov Svazek: 4 Strana: 0681
Vidochov, a, m., Widach, ves u Nové Paky. PL. Vz S. N.

372194   Vidok Svazek: 4 Strana: 0681
Vidok, u, m. = vyhlídka, die Aussicht. Na Ostrav. Tč.

372195   Vidokruh Svazek: 4 Strana: 0681
Vidokruh, u, m., der Horizont, pol. Mus. XI. 192.

372196   Vidolibý Svazek: 4 Strana: 0681
Vidolibý, angenehm zu sehen, wohlge- staltet. Div. z och. 140.

372197   Vidolice Svazek: 4 Strana: 0681
Vidolice, Wiedolitz, ves u Radonic. PL. Vz S. N.

372198   Vidom Svazek: 4 Strana: 0681
Vidom = ridomě. Bobulky vidom očima rostly. Km. Čím bližšie dochodili, tým čier- nějšie to bylo, akoby na vidom očí čierné mraky boly rástly; Bobuľky na vidom očí sa rozdúvajú a rastú. Dbš. Sl. pov. I. 23., 223. Cf. Vidomočí.

372199   Vidom Svazek: 7 Strana: 1025
Vidom. Na v. oční jahody dozrievaly ; Strom začal na vidom očú zelenať sa. Dbš. Sl. pov. II. 44., 58. Cf. List. fil. IX. 118.

372200   Vidom Svazek: 9 Strana: 0370
Vidom, visibilis. Gb. H. ml. III. 2. 92.

372201   Vidomě Svazek: 4 Strana: 0681
Vidomě = vidomky, patrně, očitě, vidi- telně, zřejmě, sichtbar, zusehends. V. — V. = vida (ouc). Vědomě a v. (s úmyslem). V. — Jg. Při takovémto sklamání tolikerých nadějí českých nebylo se čemu diviti, že ne- spokojenosť ve všech krajích zmáhala se opět v. a nebezpečně. Pal. Dj. III. 3. 254. Dále vyčítá, které jest Kristus v. z mrtvých vzkřiesil, to věz dievčičku, mládce a Lazara. Hus. II. 354.

372202   Vidomec Svazek: 10 Strana: 0481
Vidomec, mce, m. V. zlého (kako- daemon). Luc. 47.

372203   Vidomen Svazek: 4 Strana: 0681
Vidomen, zastr. = viditelný. Kat. 1743.

372204   Vidomky Svazek: 4 Strana: 0681
Vidomky = vidomě. V., D. Nevidomky se vykradl. Sych.

372205   Vidomky Svazek: 9 Strana: 0370
Vidomky. Po v-ky = vědomě. Slov. Zát. Př 22a

372206   Vidomočí Svazek: 4 Strana: 0681
Vidomočí = vidomě. Chorá pri ňom okrie- vala na vidomočí. Dbš. Sl. pov. 1. 497. Od toho okamženia na v-čie stárnul. Mt. S. I. 80. Rastie na vidomočima, na vidovčima. Mt. S. I. 94. Vz Vidom.

372207   Vidomosť Svazek: 4 Strana: 0681
Vidomosť, i, f. = zrak, oči, der Anblick, die Augen, das Gesicht. Nevidomosť = sle- posť. V. — V. = patrnosť, viditelnosť, die Sichtbarkeit. Augenscheinlichkeit. Pal., Hil. V. církve = viditelnosť. Sš. II. 134., L. 171. (Hý. ).

372208   Vidomý Svazek: 4 Strana: 0681
Vidomý; vidom, a, o = viděný, viditelný, sichtbar. Slepý o věcech v-mých. Měst. pr. Klanějíce se svátosti v-mé jako Bohu. Bls. 86. Nevěříme, by v těch vidomých způsobách bylo tělo n. krev Kristova. Bls. 112. Duše jest věc nevidomá. Ms. Sol. 14. Papež jest církve hlava v-má. V. nepřátelé. Jel. V. pře- kážka. Žer. V-mé to jest. Kom. Nebyla církev v. dříve. Sš. II. 134. Člověk jest tvor ve světě v-mém. Proch. Dj. bib. I. 8. Jenž učinil nebe i zemí, v-mé všecky věci i ne- vidomé. Št. N. 10. V-mý účinek. Pal. Dj. III. 1. 161. Aby v-mo bylo; Nedůvěra obou mocnářů proti sobě byla v-má i vědomá. Pal. Dj. IV. 1., 281., IV. 2. 480. Kristus jest obraz nevidomého Boha. ZN. V-mé jest, že ani čas ani miesto slove svaté,. jedné pro účinky svaté neb pro život svatý; Že Kristus byl jest i jest vódcě vidomý, jenž jest byl milosrdný, tak nesúdil jest všetečné, ani od- suzoval; Po tvém vstúpení, ačkoli nevidomý jsi, však mě rač dary tvé milosti často navště- vovati. Hus V. 118., II. 275., III. 103. (Tč. ). Cf. Listy filol. 1882. 118. — V. = vidoucí, sehend. Nevidomého udělati = zraku zbaviti. V. Že muož býti která barva před v-mým člověkem, an jie viděti nemuože. Pass. 1495. Slepý-li je či vidomý. Kat. 290. A toho sú dokázali na slepém již na vidomém, jehož byl pán Ježíš osvietil, že když jest pravdu vyznal o Kristovi, ihned sú ho ven vyvrhli. Hus 1. 251. Nevidomý = nevidoucí. Ve Slez., na Ostrav. Tč. Klš. — Troj., Sych. — V. = vážený, ctihodný, geehrt, ehrwürdig. Na Slov. Bern.

372209   Vidomý Svazek: 7 Strana: 1025
Vidomý. Cf. Mkl. Etym. 390. a. Proti nepřátelóm v-mým a nevidomým. Modl. 73. b. To měl jedno v-mé zjevenie. Pass. mus. 408.

372210   Vidoň Svazek: 4 Strana: 0681
Vidoň, ě, f., Widon, ves u Miletína.

372211   Vidonice Svazek: 4 Strana: 0681
Vidonice, Widonitz, ves u Pecky.

372212   Vidonín Svazek: 4 Strana: 0681
Vidonín, a, m., Widonin, ves u Křižanova. PL., Arch. III. 190.

372213   Vidonky Svazek: 4 Strana: 0681
Vidonky, Widonky, samota u Miletína. PL.

372214   Vidoočimý Svazek: 4 Strana: 0681
Vidoočimý, augenscheinlich. Na Slov. Ssk.

372215   Vidopis Svazek: 4 Strana: 0681
Vidopis, u, m., V. kostelní, historia eccle- siastica. 1404.

372216   Vidoslovec Svazek: 4 Strana: 0681
Vidoslovec, vce, m., der Ideolog. Rk.

372217   Vidotvorný Svazek: 7 Strana: 1025
Vidotvorný, specificus. V.V. 5.

372218   Vidoucí Svazek: 4 Strana: 0681
Vidoucí = kdo vidí, der Sehende. V. — V. = prorok (zastr. ), der Seher, Prophet. Příd. k Cyr.

372219   Vidoucí Svazek: 8 Strana: 0464
Vidoucí = prorok, hadač. Poličan., Abrah. z Günter. Vz Zbrt. Pov. 86.

372220   Vidoucnosť, i Svazek: 4 Strana: 0681
Vidoucnosť, i, f., die Kraft zu sehen. Ros.

372221   Vidoucný Svazek: 4 Strana: 0681
Vidoucný = vidoucí, sehend. Ros.

372222   Vidourek Svazek: 4 Strana: 0681
Vidourek, rka, m. = kdo má malé oči, der Kleinäugige. V. — V., incedula, pták. Aqu. — V-ci, nictilopae, animalia monstrosa. Aqu.

372223   Vidov Svazek: 4 Strana: 0681
Vidov, a, m., Widow, ves u Budějovic. Arch. III. 485. — V. = myslivna u Zlína. Tč.

372224   Vidovati Svazek: 4 Strana: 0681
Vidovati, vidiren. Cf. Vidimovati. — V. = vídati, öfters sehen. U Opav. Klš.

372225   Vidovatý Svazek: 4 Strana: 0681
Vidovatý = vidovitý. Rk.

372226   Vidovčí Svazek: 4 Strana: 0681
Vidovčí, vz Vidomčí.

372227   Vidovel hora Svazek: 4 Strana: 0681
Vidovel hora. Vz Tk. I. 35.

372228   Vidovice Svazek: 4 Strana: 0681
Vidovice. Widowitz, ves u Dnespek.

372229   Vidovisko Svazek: 7 Strana: 1025
Vidovisko, a, n.= pohled, obzor? Slov. Noc v závojom zastrela. Sldk. 127. Ach, to je krása, to je malebné v. Phľd. III. 388.

372230   Vidovisko Svazek: 8 Strana: 0464
Vidovisko, a, n. = hlediště. Slov. Kal. S. 199.

372231   Vidovitý Svazek: 4 Strana: 0681
Vidovitý = kdo se v košilce narodil, ko- šilátko, das Sonntagskind. Č.

372232   Vidovle Svazek: 4 Strana: 0681
Vidovle, Widobl, ves u Postoloprt. PL.

372233   Vidovník Svazek: 4 Strana: 0681
Vidovník, a, m., der Geisterseher. Šm.

372234   Vidrholec Svazek: 4 Strana: 0681
Vidrholec, lce, m., samota u Benešova. — V., vz Fidrolec. Sedí na v-ci = má po- stavení velmi nejisté. U N. Bydž. Kšť.

372235   Vidrholec Svazek: 7 Strana: 1025
Vidrholec. Je tu jako na v-lci (silně tu fičí). Us. Lépe snad vydrholec, vy-drholec. Vz Drholec.

372236   Vidrholec Svazek: 9 Strana: 0370
Vidrholec, vrch na Slansku. Slan. 2.

372237   Vidrholec Svazek: 10 Strana: 0481
Vidrholec, lce, m. = les při cestě z Č. Brodu do Prahy, pro loupeže už v XVII stol. zle pověstný. Jrsk. XXVI 129.

372238   Vidrica Svazek: 8 Strana: 0464
Vidrica, o, f., potok v Požúnsku. Phľd. XII. 339.

372239   Vidrice Svazek: 8 Strana: 0464
Vidrice, e, f., ves v Tekovsku. Phľd. XII. 339.

372240   Vidričky Svazek: 8 Strana: 0464
Vidričky, pl., f., vrch v Tekovsku. Phľd. XII 339 Vidžjak u, m. = vidiek. Phľd. XII. 1894. 192.

372241   Vidrkauf Svazek: 4 Strana: 0681
Vidrkauf, u, m., z něm. der Wiederkauf. Peníze na v. jsou peníze půjčené pod jistým ročním platem, jichžto summa, pokud se z nich úrok platí, vyzdvihnouti se nemůže, ale dobře ten, který takové peníze přijal, summu složiti a navrátiti a tak úroků spro- stiti se může. 1623. Gl. 303. V. = plat, který se zase za výplat kupuje. 1517. Cf. Výplata. 254

372242   Vidrkaufník Svazek: 4 Strana: 0682
Vidrkaufník, a, m. = překupník. Žer.

372243   Vidrkom Svazek: 4 Strana: 0682
Vidrkom, a, m. Wiederkum, samota u Klatov.

372244   Vidrmach Svazek: 9 Strana: 0370
Vidrmach, a, m. Tekla, to je takovej v. = čertík, pokušitel. U Jimramova. Nár. list. 1900. č. 168. U Šeb. 230.: vidrmoch.

372245   Vidrovica Svazek: 4 Strana: 0682
Vidrovica, e, f. = vidrovka. Mor. Šd.

372246   Vidrovka Svazek: 4 Strana: 0682
Vidrovka, y, f. = vysoká čepice z vydří kožešiny, die Otermütze. Jir, Šd., Hk.

372247   Vidstvo Svazek: 7 Strana: 1026
Vidstvo, a, n., das Ideale in der Natur. Rk.

372248   Vidúcí Svazek: 4 Strana: 0682
Vidúcí = viditelný. Od protivenství všech nepřátel našich viducich i neviducich. Z Klem. 139.

372249   Vidumec Svazek: 9 Strana: 0370
Vidumec, mce, m. = polní trať v prus. Slezsku Čes. 1. X. 193.

372250   Vidvazoda Svazek: 4 Strana: 0682
Vidvazoda, y, f. Ztrávili noc u vsi jménem V., za našich dnů již neznámé. Ddk. IV. 28.

372251   Vidvi a dva Svazek: 7 Strana: 1026
Vidvi a dva. Tam v Štiavnici na rohu, v. pum, visí žaba za nohu, v. pum atd. Sbor. sl. ps. II. 1. 110.

372252   Vidýlko Svazek: 10 Strana: 0481
Vidýlko, a, n. = bidélko. Litom. 62.

372253   Vídyňský Svazek: 4 Strana: 0682
Vídyňský = vídeňský. V. peníz. Na Ostrav. Tč.

372254   Vidzený Svazek: 4 Strana: 0682
Vidzený = vážený, angesehen, beliebt. U Opav. Klš.

372255   Vidžín Svazek: 4 Strana: 0682
Vidžín, a, m., Witschin, ves u Teplé. PL.

372256   Viec, věc Svazek: 4 Strana: 0682
Viec, věc = již, schon, zastr. Jir.

372257   Viece Svazek: 4 Strana: 0682
Viece, consilium. Neskryl jsem milosrdie tvého a viery tvé od viezie velikého. Z. wit. 49. 11. Vz Více, 2., Věce, 1.

372258   1. Viece Svazek: 8 Strana: 0464
1. Viece strč. z vétje. Gb. H. ml. I. 384.

372259   2. Viece Svazek: 8 Strana: 0464
2. Viece = více. Víeceť (spíše) zvolím sta- rých lidí těžkost, nežli mladých neopatrnú rýchlosť. Alx. Nách. Kap. XII.

372260   Viecě Svazek: 8 Strana: 0579
Viecě. Vezmi chleba zwieczi jako pól pěsti. 1410. Mus. fil. 1896. 443.

372261   Viecě Svazek: 9 Strana: 0370
Viecě, subst. Deset loket zvieci (z m. vz, tedy akkus. ), vzvieci; nč. z-vící, z-víci. Gb. H. ml. III. 1. 217., 218., Maš. ruk. (Mus. fil. 1896. 443. ).

372262   Viecekrát Svazek: 10 Strana: 0481
Viecekrát, vz Vícekrát.

372263   Viecemir Svazek: 4 Strana: 0682
Viecemir, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

372264   Viecež Svazek: 7 Strana: 1026
Viecež. Št. N. 192. 13., 97. 11., Št. Kn. š. 193. 17.

372265   Viecež viecež Svazek: 4 Strana: 0682
Viecež viecež = víc a více. Vymýšlejíc vždy viecež viecež Št. Obohatie ho viecež viecež. BO.

372266   Vieč Svazek: 10 Strana: 0481
Vieč, vz Věč, 1.

372267   Viečce Svazek: 7 Strana: 1026
Viečce = víčka, palpebrae. Sv. ruk. V. 1. 76., Ž. kl. 10. 5. Až dám v-coma mýma dřiemánie. Ž. kl. 131. 4.

372268   Vieče Svazek: 7 Strana: 1026
Vieče, vieča = shromáždění lidu, roko- vání veřejné, consilium. Slov. Sokl. II. 76., Zbr. Lžd. 197. Cf. Viece.

372269   Viečina Svazek: 4 Strana: 0682
Viečina = většina. Na Slov. Ssk.

372270   Viečko Svazek: 10 Strana: 0481
Viečko, a, n., canistrum, Rozk. R. 95., P. 1902., Slov. třeb. 14., papilla. Bhm. lex. 224 Sr Víčko.

372271   Viedecký Svazek: 4 Strana: 0682
Viedecký, ého, m. = dohlížitel k okrslku. Na Slov.

372272   Vieďmo Svazek: 8 Strana: 0464
Vieďmo, a, n. = vědmo. Slov. Kal. S. 199.

372273   Viedobr Svazek: 9 Strana: 0370
Viedobr, u, m., imperatoria, rostl. Vz Ott. XII. 539.

372274   Viedomo Svazek: 4 Strana: 0682
Viedomo, vz Vědomo.

372275   Viehlas Svazek: 4 Strana: 0682
Viehlas = věhlas.

372276   Viecha Svazek: 8 Strana: 0464
Viecha, y, f. = vích. Slov. Kal. S. 199.

372277   Viechy Svazek: 9 Strana: 0370
Viechy, role u Podhradí. Sbor slov. III. 7.

372278   Vieko Svazek: 9 Strana: 0370
Vieko, a, n. V. na cestu = torba.

372279   Vieko Svazek: 10 Strana: 0481
Vieko, a, n. Rozk. P. 1812., R. 93. Sr. Víko.

372280   Viele Svazek: 4 Strana: 0682
Viele = mnoho, viel. Není toho viele. Slez. Šd.

372281   Vieliczka Svazek: 4 Strana: 0682
Vieliczka, y, f.. Magnum sal, mě. v Ha- liči. Vz S. N.

372282   Vien Svazek: 7 Strana: 1026
Vien, u, m. = věnec. Slov. Ten tvoj v. zelený. Bl. Ps. 75.

372283   Vieneček Svazek: 8 Strana: 0464
Vieneček, čku, m., vz Věnec (3. dod.).

372284   Vienie Svazek: 4 Strana: 0682
Vienie, n. = vání. V. větra. BO.

372285   Vienna Svazek: 4 Strana: 0682
Vienna, y, f., mě. ve Francii, Vienna Galli- arum, Vienne. — Vienňan. — Viennský.

372286   Vienok Svazek: 8 Strana: 0464
Vienok, nku, m., vz Věnec (3. dod.).

372287   Viera Svazek: 4 Strana: 0682
Viera, zastr. = důvěra. Jir. Vz Víra.

372288   Viera Svazek: 8 Strana: 0464
Viera, vz Víra. Vieru jieti = credere. Ač mi chceš v tom vieru jieti. AlxBM. 91. (List fil. 1894. 49.)

372289   Vierius Svazek: 4 Strana: 0682
Vierius, a, m. V. Matěj, †1680. Vz Jir. H. 1. II. 319.

372290   Vieroňka Svazek: 7 Strana: 1026
Vieroňka, y, f. = personifikovaná viera. V., žena slabá, ľahkoverná. Sldk. 365.

372291   Vierouka Svazek: 4 Strana: 0682
Vierouka = věrouka. Na Slov. Ssk.

372292   Vierovyznanie Svazek: 8 Strana: 0464
Vierovyznanie, n. Phľd. 1895. 63.

372293   Vierozvest Svazek: 8 Strana: 0464
Vierozvest, a, m., vz Věrozvěst. — Phľd. 1896. 698.

372294   Viersécek Svazek: 10 Strana: 0481
Viersécek, cku, m. = vršíček. Orava. Sb slov. 1901. 180.

372295   Vierwaldstättské jezero Svazek: 4 Strana: 0682
Vierwaldstättské jezero. Vz S. N.

372296   Vieska Svazek: 8 Strana: 0464
Vieska, y, f., obec v Tekov. Phľd. XII. 340., XIV. 61.

372297   Viesť Svazek: 8 Strana: 0464
Viesť = vésti. Slov. Kal. S. 199.

372298   Viešiť Svazek: 8 Strana: 0464
Viešiť = zarážeti clo země hole s víchy. slámy na znamenie, že se tam tudy nesmí choditi. Slov. Kal. S. 199.

372299   Vieška Svazek: 7 Strana: 1026
Vieška, y, f. = na palici (holi) lebo žerdke krížom pripravené pruty s lepom na chytanie vtáčkov. Slov. Dbš. Vz Vích (dod.).

372300   Vietať Svazek: 7 Strana: 1026
Vietať znamená to čo lietať. Slov. Hdž. Čít. 175.

372301   Vieti Svazek: 10 Strana: 0481
Vieti, flare. Vítr věje. Mill. 19a Sr. Váti.

372302   Vietiť Svazek: 7 Strana: 1026
Vietiť = pozorovati, pátrati, na vše strany se obzírati. Slov. DŠk. V. 375., Rl. Pr. III. 86. Vietil jastrabým okom na všetky strany. Orl. VI. 265. Cf. Velháň (dod.).

372303   Vietnice Svazek: 7 Strana: 1026
Vietnice, vz Větnice (dod.). DŠk. V. 375.

372304   Vietor Svazek: 8 Strana: 0465
Vietor, vz Vítr.

372305   Vietora Svazek: 7 Strana: 1026
Vietora, y, f. = vzduch. Slov. Hdž. Čít. 163.

372306   Vietr Svazek: 10 Strana: 0481
Vietr, vz Vítr.

372307   Vietz Svazek: 4 Strana: 0682
Vietz, e, m., spisov. Vz Tf. H. 1. 192.

372308   Vieux Svazek: 10 Strana: 0481
Vieux = třešňovka tyrolská. Vilím, cenník. 1893.

372309   Viezba Svazek: 4 Strana: 0682
Viezba, y, f. Jatu vedl viezbu (captivi- tatem), vstupuje na výsosť. ZN.

372310   Viezel Svazek: 7 Strana: 1026
Viezel, u, m., citrullus, herba. Pršp. 31.

372311   Viezlík Svazek: 10 Strana: 0481
Viezlík, a, m., vz Vyžlec. Mš.

372312   Viezt Svazek: 4 Strana: 0682
Viezt = vézti. Na Slov. Ssk.

372313   Viezti Svazek: 7 Strana: 1026
Viezti. Cf. List. fil. VI. 237., X. 120.

372314   Viezti Svazek: 9 Strana: 0370
Viezti, zaniklo až na subst. vězení. O časov, vz Gb. H. ml. III. 2. 148.

372315   Viezti Svazek: 10 Strana: 0481
Viezti, vazu = vázati, nastrojovati (tenata) vyšívati zastr. Pel. XXVIII.

372316   Vieže = víže, váže Svazek: 4 Strana: 0682
Vieže = víže, váže. Kat.

372317   Vieženie Svazek: 4 Strana: 0682
Vieženie, n. Pak s viežením jdúce zasě, ostaněchu jí u mase. Kat. 2372. Tak dle Erb. vydání. Ale dle Gb. (v Listech filol. 1882. 316. ) má se čísti zvězení.

372318   Viežka Svazek: 10 Strana: 0481
Viežka, y, f., vz Věžka, Věž.

372319   Vigan Svazek: 4 Strana: 0682
Vigan, u, m. = šaty s driekom a rukávami. Na Slov. Dievčatka nosia vigan. Dbš. Obyč. 8.

372320   Viganček Svazek: 7 Strana: 1026
Viganček, zdrobn. vigan. Slov. Phľd. VII. 83.

372321   Vigantice Svazek: 4 Strana: 0682
Vigantice, dle Budějovice, Weigelsdorf, ves u Koldštýna; Wigantitz, ves u Rožnova. PL., Tč., Vch.

372322   Vigilance Svazek: 7 Strana: 1026
Vigilance, e, f. = svícen biskupský. Hnoj.

372323   Vigilie Svazek: 4 Strana: 0682
Vigilie, í, f. = noční stráže — V. = pobožnosti před velikými svátky v noci v ko- stele konané, der Fest-, Vorabend. S. N. I já, když sem byl žákem a zpieval sem s jinými vigilie, tak sme zpievali, jedné abychme odbyli; neb jiní sú penieze brali a námi zavláčili i zaorali. Hus I. 307.

372324   Vigilie Svazek: 7 Strana: 1026
Vigilie, z lat. vigiliae. Št. Kn. š. 66. 29. (Tu noc před hody) lidé s svými čeledmi do kostela šedše všicku noc bděli a to slula vigilia. Pass. mus. 434.

372325   Vigílie Svazek: 8 Strana: 0465
Vigílie. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 38.

372326   Viglať se Svazek: 10 Strana: 0481
Viglať se = viklati se. Brt P. n. 772.

372327   Viglotati Svazek: 4 Strana: 0682
Viglotati = viklati, klátiti něčím, schüt- teln. Na Mor. Vck.

372328   Vignette Svazek: 4 Strana: 0682
Vignette (fr., viňet), obyč. vinětka, Nz., obrázek za okrasu typografickou obyč. ve mědi rytý, k čemuž někdy sloužilo vinné listí. Rk., S. N. Vigneta na láhvi s vínem. S. N. V. 186.

372329   Vigorit Svazek: 10 Strana: 0481
Vigorit, u, m., třaskavina. Nár. list. 1905. 198. 3. odp.

372330   Vigoroso Svazek: 4 Strana: 0682
Vigoroso, it., v hud. = silně, rázně. Mlt., S. N.

372331   Viha Svazek: 8 Strana: 0465
Viha, snad vícha na znamení, že se nemá někudy choditi n. že včely již svého medaře mají nebo snad bidlo, na které se přivěšuje věko (loubek plátnem obšitý), do něhož se- třásají roj, když se někde zavěsil. 1591. Dml. List. 14., 27.

372332   Viheň Svazek: 4 Strana: 0682
Viheň, vz Vyheň.

372333   Víhlav Svazek: 4 Strana: 0682
Víhlav, a, m., vz Vijohlav.

372334   Vihlavník Svazek: 9 Strana: 0370
Vihlavník, a, m., antropulus (ontropulus), pták. Dle Hanky v Mus. 1839. 39. (240. ) snad viohlav, torquilla. Vz tam.

372335   Vihně Svazek: 4 Strana: 0682
Vihně, vz Výheň. — V., ves u Šťávnice. V. mají ocelové koupele. — Vihňanský. V. teplice, koupele. Tabl. poes. II. 55.

372336   Vihně Svazek: 7 Strana: 1026
Vihně. Cf. Mkl. Etym. 391. b.

372337   Vihňostojný Svazek: 4 Strana: 0691
Vihňostojný, když údy kolem osy v zá- vitu stojí jednoduchém, tak že závit pátý první kryje (u listů hruškových). Rostl. I. 86.

372338   Vihy Svazek: 4 Strana: 0682
Vihy! křik na koně, aby táhli. Bern.

372339   1. Vích Svazek: 4 Strana: 0682
1. Vích (zastr. věch), u, m., vícha, věcha, y, f., víšek, šku, m. = hrsť, snopek n. cho- máč slámy atd., věchet, der Wisch, Büschel, Scheuer-, Strohwisch. V. slámy, sena, hrachu, vz Hrách. Š. a Ž. Hrách zralý, když se trhá, bývá svinut do víchů. Us. Dch. Hrách jest na víchách (ještě nevázaný). Jg. Viděla v noci něco do stavení lítat, jak plamenný víšek a nezapálilo. Er. Sl. čít. 25. Víšky vinné křoví vázati. V. Víšek u lišně vozové. Us. — V. = znamení prodeje vína, piva atd., der Bier-, Weinkranz. Dobré víno i bez víchů vypijí. Prov. Č. M. 30. Zmokl pod víchem; míti hlavu pod víchem; býti často pod víchem (podnapíjeti se. Vz Opilství). Č., Sych. Pilnější víchy než kostela. Ros. Pod vích víno darovati, Wein ausschenken. Na Slov. Z práznej pivnice vystrkuje zelenú víchu (kdo mnoho mluví). Na Slov. Tč. Kdyby neměl hlavu pod víchem (= kdyby nebyl opilý). Mor. a na Slov. Němc., Sd. Co se týče trhuov a víchuov vystrkování. Arch. V. 488. — Znamení prodaje. Pod víchem prodánu býti. V. — V. = znamení zahájení něčeho ku př. louky (slaměný vích). Um. les. Vích slámy uvázaný na stromě, na tyčce do země jedním koncem vstrčené na znamení, by nikdo nic netrhal, tamtudy nechodil a p. Us., Půh. II. 412. Z vrchu má vích ne- vinnosti a ve vnitřku plný zlosti. Na Ostrav. Tč. Žáden není podla písma vzdálený od hríchu, preca každý predstavuje nevinnosti víchu. Na Slov. Tč. — V. = stromek posta- vený na dostavěné budově. Us. Mtl. V. = stroj na ryby. Har. — Víchu na někoho vystrčiti (vykřičeti ho. Vz Kleveta). Na Slov., Bem., Bart., Č. Z hněvu tajnosť tvojú na zjav pod víchu vystrčí člověk nedověrný. Na Slov. Tč.

372340   2. Vích Svazek: 4 Strana: 0682
2. Vích, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 1. 127.

372341   Vich Svazek: 7 Strana: 1026
Vich, a, m., vz Vitimír (dod.).

372342   Vích Svazek: 7 Strana: 1026
Vích. Mkl. Etym. 388. b. — V tomto článku v 3. ř. od konce za Bart. polož : 89., 322. V. na bidle. Tk. VIII. 407. — V. Vícha = větev zaražená do země, na niž dávají vějičky. Laš. Wrch. Cf. Vieška (dod.), — Vích = plodící úd mužský. Vhl.

372343   Vích Svazek: 8 Strana: 0465
Vích, a, m., vz Václav (3. dod.).

372344   Vicha Svazek: 4 Strana: 0682
Vicha, y, f., cethosia, hmyz motýlovitý. Krok II. 262.

372345   Vícha Svazek: 4 Strana: 0682
Vícha, vz Vích. — V., y, m., osob. jm. Šd., Arch. I. 249.

372346   Vícha Svazek: 8 Strana: 0465
Vícha, y, m., vz Václav (3. dod.).

372347   Vicher Svazek: 7 Strana: 1026
Vicher. Cf. Mkl. Etym. 391. b.

372348   Vicher, vícher Svazek: 4 Strana: 0682
Vicher, vícher, chru, m., na Slov. víchor = vítr veliký bouřící, v kolo povětří pudící, vichřice, der Sturmwind, Wirbelwind, Wind- sturm, Orkan, die Windsbraut, das Unge- witter. D., V., Nz. Vicher. BO., BR. II. 149. a. Vicherek, rku, m. Ve Slez. Šd. Vícher. V. Strom sílí se vichrem a člověk bojem v po- kušení. Hkš. V. (rarášek) točí (honí) se do kola. Pt. V. a chumel v kolo divně se točí. Kom. Jedno se vicher zatočí. Žk. 230. V tom času zatočil se jakýs nový vicher po Praze. Bart. Moře vichrem naduté; déšť s větrem a vichrem. V. Pravé fučidlo, co vicher, za- vrtí se, tu běží zase. Prov. Vz Vichr. — V. = bouře, nepokoj, der Aufruhr. Kom. Cf. Tk. I. 419. — V. = zelí bez hlávek, jímž se krmí dobytek. U Netol. Vik. — V., osob. jm. V. Jan. Tk. V. 137., Petr 96.

372349   Vicherný Svazek: 10 Strana: 0676
Vicherný = znamenitý. Brt. Sl.

372350   Vichiriti Svazek: 4 Strana: 0683
Vichiriti, il, en, ení= ohlásiti, anzeigen. — co. Kdibi nekeri kupec blanarske veci privezl, ma je najprve poctivemu cechu v. Let. sl. III. 166.

372351   Vichlať něco Svazek: 4 Strana: 0683
Vichlať něco = pletichati. U Opav. Klš.

372352   Vichly Svazek: 4 Strana: 0683
Vichly, pl., m. = pletichy. Udělal mnoho vichlův. U Opav. Klš.

372353   Vichłáč, vichlłař Svazek: 10 Strana: 0676
Vichłáč, vichlłař, e, m. = pletichář. Brt. Sl.

372354   Vichna Svazek: 4 Strana: 0683
Vichna, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Arch. III. 479.

372355   Víchor, u, víchorec Svazek: 4 Strana: 0683
Víchor, u, víchorec, rce, m., na Mor. a Slov. = vicher. Letěl jako v. Dbš. Sl. pov. I. 260. Přírodný v.; dunot, vanot nějakého v-ru. Sš. Sk. 18. Je-li v., říká se, že se někdo oběsil. Vck. — V-ry dělati = chlu- biti se; grossprahlerisch sein. U Litovle. Kčr. — V., a, m., der Lärmer, Brausekopf. U Olom. Sd.

372356   Víchora Svazek: 4 Strana: 0683
Víchora, y, f. = vicher. Strhla se tam v., pazdeří nám pobrala. Sš. P. 676.

372357   Vichorec Svazek: 9 Strana: 0370
Vichorec, rce, m., vz Vichor. Proch. 149.

372358   Víchorný Svazek: 4 Strana: 0683
Víchorný, stürmisch. V-ná vášeň. Sš. Bs. 202.

372359   Víchorový Svazek: 7 Strana: 1026
Víchorový = víchorný. V. búrka. Hol. 431.

372360   Víchoroživný Svazek: 4 Strana: 0683
Víchoroživný = vítr živící, způsobující, sturmerregend.

372361   Víchoří Svazek: 4 Strana: 0683
Víchoří, n. = vicher. Přišlo na mě v-ří, pobralo mi pazdeří. U Brna. Sš. P. 677.

372362   Víchořice Svazek: 4 Strana: 0683
Víchořice, na Slov. = vichřice.

372363   Víchořiti se Svazek: 4 Strana: 0683
Víchořiti se, aufbrausen, Lärm machen. U Olom. Šd.

372364   Vichov Svazek: 4 Strana: 0683
Vichov, a, m., Wichau, ves u Jilemnice. PL.

372365   Víchová Svazek: 7 Strana: 1026
Víchová, é, f. = zpropitné zedníkům a tesařům za to, že víchu na stavení nově zbudované postavili. Laš. Wrch.

372366   Víchoví Svazek: 4 Strana: 0683
Víchoví, n. = víchy.

372367   Vichr Svazek: 4 Strana: 0683
Vichr, u, m. = vicher. Státi vichru. Dch. Vichr prudce na plachty udeřil. Ler. Dujný v. Dch. Kdo výše stojí, vichru v ráně jest a pádem se na kusy rozkotá. Shakesp. Tč. Velký vichr, velké vlny. Vz Moc. Šb. Cf. Vicher.

372368   Vichr Svazek: 7 Strana: 1026
Vichr. Cf. Mách. 70., 72.-73., 75., 110.

372369   Vichr Svazek: 9 Strana: 0371
Vichr. Víchor ho bodaj uchytil! Vz Zát. Př. XVI. 534., XIV. C. odst. 4.

372370   Vichrati Svazek: 4 Strana: 0683
Vichrati = vichřiti, wettern, wirbeln. Na Ostrav. Tč. Vz Vichřiti.

372371   Vichrnice Svazek: 4 Strana: 0683
Vichrnice, e, f. = vichřice.

372372   Vichrný Svazek: 10 Strana: 0481
Vichrný den. Zl. Pr. XXII. 290

372373   Vichrobitný Svazek: 4 Strana: 0683
Vichrobitný = nepokojný, bouřlivý, stür- misch. Ráj. I. 135.

372374   Vichroďas Svazek: 4 Strana: 0683
Vichroďas, a, m. = zlý duch vichru. Kln.

372375   Vichrochumlomrakověncomodropově- trnina Svazek: 10 Strana: 0481
Vichrochumlomrakověncomodropově- trnina přízvučná. Sr. Bílý Obr. 112.

372376   Vichrolibý Svazek: 10 Strana: 0481
Vichrolibý Zeus. Msn. Od. 202.

372377   Vichrononý Svazek: 4 Strana: 0683
Vichrononý, windschnell. Vký.

372378   Vichrorychlý Svazek: 7 Strana: 1026
Vichrorychlý, windschnell. Lpř. Sl. I. 13.

372379   Vichrošumný Svazek: 10 Strana: 0481
Vichrošumný vzduch. Msn. Od 229.

372380   Vichrovati Svazek: 4 Strana: 0683
Vichrovati, vz Vichřiti.

372381   Vichrovír Svazek: 4 Strana: 0683
Vichrovír, u, m., der Wirbelwind, die Windsbraut. Na Slov. Tč. Víly vábí muž- ských ku plesům v-rů. Kuzmany.

372382   Vichrovka Svazek: 4 Strana: 0683
Vichrovka, y, f., das Fockstagsegel, Sturmklüver. Čsk., Kpk.

372383   Vichrový Svazek: 4 Strana: 0683
Vichrový = od vichru, Wirbelwind-. V. bouře, D., vítr. ZN., BO., Leg.

372384   Vichřec Svazek: 10 Strana: 0481
Vichřec, cherce, m., sincipa. Rozk. P. 1401.

372385   Vichření Svazek: 4 Strana: 0683
Vichření, n., das Stürmen, Wirbeln. Ráj.

372386   Vichřice Svazek: 4 Strana: 0683
Vichřice, e, f. = vicher, bouře větru prud- kého, der Sturmwind, das Ungewitter. Ros. Hrozná v. věje. Pís. br. V. fučí a burácí. Pt. V. burácí. Dch. Až těžká v. pomine. Kom. Když v. silně kvílí, sypají staré baby mouku a sůl Melusine na okno, aby se uti- šila. Mus. 1833. 490. Hlas, ako čoby v-ca lipy lámala. Mt. S. I. 89. — Sych., Zlob. — V. = nepokojné časy, války, protivenství, Stürme, Widerwärtigkeiten. Divné života v. Br. Válečné v. Kom. V. hněvu božského. Br.

372387   Vichřice Svazek: 7 Strana: 1026
Vichřice. Cf. Mách. 173., Pršp. 43., 91.

372388   Vichřicový Svazek: 7 Strana: 1026
Vichřicový = víchorný. V. depresse. Stč. Zem. 611.

372389   Vichřiti Svazek: 4 Strana: 0683
Vichřiti, il, en, ení; vichrovati = burá- ceti, stürmen, brausen, toben. To se tam vichří (činí vicher). Ros. Vítr vichřil po celou noc. Us. — kde. Vítr v peci ohnívé vichří. L. Artikul, který mezi kněžírni a Augustou v-ván jest byl (= uvažován, erwogen, ven- tillirt). Br. — čím = bouřiti co, bestürmen, beunruhigen. V. slovem. L. Žádného neu- tiskujte, žádným nezmítejte, nevichrujte. BR. 11. 209. b. Už zase vítr sněhem vichrá, vichře, vichří. Na Ostrav. Tč. — koho = zmítati sem tam, herumjagen. Br. — se čím (zmítati se). Kom. — co: otázku (uvažovati). Ros.

372390   Vichřiti kudy Svazek: 7 Strana: 1026
Vichřiti kudy. Divoká honba vichří pláni. Čch. Dg. 722

372391   Vichřivý Svazek: 7 Strana: 1026
Vichřivý, stürmisch. Peruť touhy v-vá. Čch. Petrkl. 31.

372392   Vichterle Svazek: 4 Strana: 0683
Vichterle, a, m., os. jm. V. Frant., spis. Vz S. N.

372393   Vichtóra Svazek: 7 Strana: 1026
Vichtóra, y, f. = strojna. U St. Jič Vhl.

372394   Vichtorin Svazek: 4 Strana: 0683
Vichtorin, a, m. = Viktorin. U našeho mynařa, je tam děvče jak zářa, chodívá tam fojtov syn, je mu jméno Vichtoryn. Sš. P. 670. (130. ).

372395   Vichtování Svazek: 7 Strana: 1026
Vichtování, n. = hýbání. Těžké v. duši ven pudí. Výb II. 450.

372396   Vichýr Svazek: 10 Strana: 0481
Vichýr, u, m. = vikýř. Us. místy Uš.

372397   Vii id Svazek: 7 Strana: 1026
Vii id, vii id = hlas krutihlava. Šír. Pt.

372398   Vija Svazek: 4 Strana: 0683
Vija = pryč, weg. Mě srdce bolí, voda v něm stojí, vija, vija ven, uhodím tě zlatým kamenem. Čes. mor. ps. 33.

372399   Vija Svazek: 7 Strana: 1026
Vija, e, f Väz (väzy, vija, krk, grg) má na predku hrdlo, na zadku šiju. Slov. Hdž. Čít. 215., Hdž. Slb. 53.

372400   Vijáček Svazek: 4 Strana: 0683
Vijáček, čku, m., die Weife. Hk. Vz Viják.

372401   Vijačka Svazek: 4 Strana: 0683
Vijačka, y, f. = vějačka, die Wurf-, Wind- schaufel. V-kou obilí víti, čistiti. Na Mor. Mtl., Tč.

372402   Vijadlo Svazek: 4 Strana: 0683
Vijadlo, a, n., vijátko = svijadlo, nástroj k navíjení nití, die Winde, Abwinde, Garn- winde, Haspel. Aqu., Reš.

372403   Viják Svazek: 4 Strana: 0683
Viják, u, vijáček, čku, m. = vijadlo, svijadlo. Jg. V. na navíjení peřených zra- didel, die Federhaspel. Šp. Strčiti přadeno na víjoky, z víjoků zvíť (sesoukati). Na Ostrav. Tč. Šicí stroj se samohybnými vijáky. Dch. Cf. Tkadlcovství.

372404   Vijákový Svazek: 4 Strana: 0683
Vijákový, Winde-. V. šrák, kozlík, stoják, stojánek, stavec u tkadlce. Us.

372405   Vijan Svazek: 4 Strana: 0683
Vijan, u, m. = obinadlo. Šel.

372406   Vijan Svazek: 7 Strana: 1397
Vijan, u, m., druh jednoduchého květen- ství L. Cl (Vstnk. 1892. 171.).

372407   Víjati Svazek: 10 Strana: 0481
Víjati, vz Víti, 2.

372408   Víjavka Svazek: 4 Strana: 0683
Víjavka, y, f., maurandia, die Maurandie. V. vždy kvetoucí. Vz Rstp. 1142.

372409   Víjavý Svazek: 4 Strana: 0683
Víjavý = nepravidelne a rozmanitě sto- čený a zkřivený, hin und her gewunden, ge- dreht, gebogen. V. větve číšníku trnatého. Rst. 514,

372410   Vijé Svazek: 9 Strana: 0371
Vijé! Volání na koně, aby šel. Seb. 123.

372411   Vijehlávek Svazek: 7 Strana: 1026
Vijehlávek, vka, m., ontropulus, pták, zastr. Pršp. 10. Rj. : vijohlávek,

372412   Víjeti Svazek: 8 Strana: 0465
Víjeti, vz Víti.

372413   Vijihlav Svazek: 9 Strana: 0371
Vijihlav, vz Krutihlav.

372414   Vijiljí Svazek: 10 Strana: 0481
Vijiljí, f. = vigilie. Vijiljij zpínati. Chč. S. II. 159a.

372415   Víjivý Svazek: 4 Strana: 0683
Víjivý, lépe: víjavý. Rostl. I. 38. b.

372416   Vijka Svazek: 4 Strana: 0683
Vijka, y, f., Schneeungewitter, n.

372417   Vijmostojný Svazek: 4 Strana: 0683
Vijmostojný, spiralständig. V-né listy, květy na ose postavené, takže vynikají v čáře, ježto jako vint na šroubu běží. Rst. 514. V. had. Br.

372418   Vijohlav, viohlav, víhlav Svazek: 4 Strana: 0683
Vijohlav, viohlav, víhlav, a, m. = pták, yunx. der Wendehals. V. obecný (vrtohlav, na Slov. krutohlávek), yunx torquilla. Vz S. N., Jg.

372419   Vijohłav Svazek: 8 Strana: 0465
Vijohłav, a, m., laš.; krutihlavec, vrto- hlávek, rýhlav (Zlín), jynx torquilla, pták. Brt. D. 11. 494.

372420   Vijókání Svazek: 10 Strana: 0481
Vijókání, n. = křik vozků: vijó! Val. Vz násl. Čes. 1. XII. 419.

372421   Vijókat Svazek: 10 Strana: 0481
Vijókat = křičet na koně: vijó! Val. Čes. 1. XIV. 151.

372422   Vijoun Svazek: 4 Strana: 0683
Vijoun, a, m., ophidum, ryba holobřišná. Krok 1. d. 108.

372423   Vijoun Svazek: 7 Strana: 1026
Vijoun, Schlangenfisch. Sl. les.

372424   Vijovať Svazek: 4 Strana: 0683
Vijovať = víti, winden. Brt. P. 143.

372425   Vijs Svazek: 9 Strana: 0371
Vijs = vyjíti. Na vých. Slov. Nár. sbor. III. 62.

372426   Vik Svazek: 9 Strana: 0371
Vik = vikev. Sej vik. Čes. 1. VII. 379.

372427   Vika Svazek: 7 Strana: 1026
Vika. Mkl. Etym. 397. b., Sv. ruk. 322., Dlj. 63., 44., Rosc. 167, Mllr. 111. Jí-li dítě lusky z vikve, straší ho, že mu vyroste vole. U Kr. Hrad. Kšť.

372428   Vika, y, f Svazek: 10 Strana: 0481
Vika, y, f. = Viktoria. Rgl.

372429   Vika, y, vikev Svazek: 4 Strana: 0683
Vika, y, vikev (BO. ), kve, vička, y, f. lépe než: vyka atd., rus. vika, pol. vyka´ něm. die Wicke, z lat. vicia. Vz také Mz. 367. V. ptačí n. planá, v. cracca, obecná, v. sativa, Rstp. 392., v. hrachovitá, křovištní, lesní, kašubická, úzkolistná, hrachorová, plotní, ozimá, jará. Puch. Lísteček z osiky padl mi do viky, nebudu sa, milo (milá), ženiť, až budu veliký. Sš. P. 319. — Cf. FB. 105., Kk. 255., Čl. Kv. 387., Slb. 550., Čl. 30., KP. III. 255., Schd. II. 310., S. N. — V., čes. tanec. Vz S. N.

372430   Vikadlo Svazek: 7 Strana: 1026
Vikadlo, a, n., tirfula, zastr. Veleš.

372431   Vikaň Svazek: 4 Strana: 0683
Vikaň, ě, f., Wikan, ves u Machova. PL., Tf. 267., Tk. I. 84., 417., III. 86. 254*

372432   Vikan Svazek: 8 Strana: 0469
Vikan, a, in. = Wolfgang. Phľd. XII. 178.

372433   Vikaňovitý Svazek: 4 Strana: 0684
Vikaňovitý. V. rostliny, schizaeaceae: pnulka, rozčar, páchnule. Vz Rstp. 1776., 1778.

372434   Vikariatní Svazek: 7 Strana: 1026
Vikariatní úřad. Bor.

372435   Vikarie Svazek: 7 Strana: 1026
Vikarie, e, f. Proboštské v. Exc.

372436   Vikárka Svazek: 7 Strana: 1026
Vikárka, y, f., hospůdka za chrámem sv. Víta v Praze u Jeleního Příkopu. Čch. Brč. 19.

372437   Vikárka Svazek: 8 Strana: 0465
Vikárka, y, f. = hospůdka za kostelem sv. Víta v Praze, kde dva manželé asi od r. 1564. vikaristy společně stravovali; za to směli tam některý sud piva obecně šenkovati. Wtr. Živ. c. L 409.

372438   Vikář Svazek: 4 Strana: 0684
Vikář, e, m. = místo něčí zastávající, třídník, střídník; z lat. vicarius, der Vikär. V. V. apoštolský, generalní, kapitulní, bi- skupský, císařský, říšský. Vz S. N. O titulu vz. Veledůstojný.

372439   Víkař Svazek: 4 Strana: 0684
Víkař, e, m. = kdo víka dělá, der Deckel- macher. Jg.

372440   Vikář Svazek: 8 Strana: 0465
Vikář, e, m. = kaplan. Břez. Font. V. 336.

372441   Vikářský Svazek: 7 Strana: 1026
Vikářský. Vicar-. Rk.

372442   Vikářství, n Svazek: 4 Strana: 0684
Vikářství, n. = úřad vikářský, das Vi- kariat.

372443   Víkatý, víčkatý Svazek: 4 Strana: 0684
Víkatý, víčkatý = víkem, víčkem opa- třený, bedeckelt. V. baničky mechů, tobolka blínův atd. Rst. 514.

372444   Vikel Svazek: 4 Strana: 0684
Vikel, kla, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

372445   Vikeř Svazek: 4 Strana: 0684
Vikeř, kře, m., osob. jm. Mus. VIII. 328.

372446   1. Vikéř Svazek: 4 Strana: 0684
1. Vikéř (zastr. ), vikýř, vykýř, výtíř, e, m. = díra ve střeše ku provětrání a uklí- zení sena a slámy, das Dachfenster, Kapp- fenster, die Dachlucke. V. Slovin. ahker, mrus. alker, pol. alkierz, m. arkýř (arkéř, alkýř) z něm. Erker. Jg. a Grimm ukazují k lat. arcus n. arca. Mz. 17., 368. Vikýř. V.

372447   2. Vikéř Svazek: 4 Strana: 0684
2. Vikéř, e, m., osob. jm. Arch. I. 256.

372448   Vikev Svazek: 4 Strana: 0684
Vikev, vz Vika.

372449   Vikev Svazek: 10 Strana: 0481
Vikev ptačí, vikvice n. vrabčinka. Nár. list. 1902. 191. 3.

372450   Vikhart Svazek: 4 Strana: 0684
Vikhart, a, m. V. Simon. Vz Tf. 23.

372451   Viklač Svazek: 4 Strana: 0684
Viklač, e, m., vikladlo, a, n. = nástroj k viklání, Werkzeug zum Bewegen. V. rej- stříkový u varhan. Vaněk.

372452   Viklák Svazek: 4 Strana: 0684
Viklák, a, m. = člověk viklající se zvl. u víře, der Schwankende. 1619.

372453   Viklan Svazek: 4 Strana: 0684
Viklan, u, m. = viklavý kámen, der Wak- kelstein. Vc., Dch.

372454   Viklání, n Svazek: 4 Strana: 0684
Viklání, n. = hýbání, das Wackeln. V. zubem, kůlem. Us. V-ním (commotione) vi- klána bude země. BO. — V. (se) zubu, kůlu, Us., hlavy. Jel. — V., v. se = nestá- losť, das Wanken, der Unbestand. Kom.

372455   Viklantice Svazek: 4 Strana: 0684
Viklantice, dle Budějovice. V. nové a staré, vsi u Čechtic. PL.

372456   Viklati Svazek: 4 Strana: 0684
Viklati, viklám a viklu, eš atd. viklej a vikli, al, án, ání; viklávati, zastr. vikliti = hýbati, pohybovati, bewegen, wackeln (mit etwas). — co z čeho: kůl ze země. Us. — se (čím). V. hlavou, nohama, stolem, D., právy. Dch. Těmi řečmi viklaše se úmysl králův. Troj. — na čem: na ústavě, german. a šp. m.: viklati čím (ústavou). Brs. 2. vyd. 254. — se. Zub se mu viklá. Us. Tady se to viklá. Us. Šd. V. se = nestálým býti, schwanken, unbeständig, unstät sein. V., Br., Jel. — se v čem: ve svém předsevzetí. Hlas. Národ v oddanosti své k Petrovi ne- toliko se vikle, nýbrž... Ddk. II. 152. — se od čeho: od víry. Sš. L. 201. (Hý). — se komu čím. Pakli bouřkami rohy býkovi se neviklají, nelze se dobrého roku nadíti. Us. Tč.

372457   Viklati Svazek: 7 Strana: 1026
Viklati. Vono se to niklá. U Rokycan. Fč. I bohové viklí se pod jménem jeho (Dariovým). Alxp. 22.

372458   Viklati Svazek: 9 Strana: 0371
Viklati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 357.

372459   Viklati co. Kdo Svazek: 10 Strana: 0481
Viklati co. Kdo artikule konfessí české viklal, ztenčoval. Fel. 164. Na str. 166: Kdo konfessí českou viklal.

372460   Viklavosť Svazek: 4 Strana: 0684
Viklavosť, i. f., die Wankelhuftigkeit. — V. = nestálosť, die Unbeständigkeit. Všeliké v-sti a vrátkosti výhost davše setrvejte. Sš. II. 55. V. u víře. Plk.

372461   Viklavý Svazek: 4 Strana: 0684
Viklavý = viklající se, locker, lose, wacklig. V. zub, V., hřebík, Jel, kolo. D. — V. mysl = nestálá, vrtkavá, schwankend, unstät, wankelmüthig, Aesop., štěstí. D. — Jg.

372462   Viklef Svazek: 4 Strana: 0684
Viklef (Wickliff), a, m. Vz S. N., Tk. III. 662.

372463   Viklefista Svazek: 4 Strana: 0684
Viklefista, y, m. = přívrženec Viklefův.

372464   Viklefství Svazek: 4 Strana: 0684
Viklefství, n., der Wickliffismus. Šly přísné rozkazy, aby varovali se všeho v. Pal. DJ. III. 1. 342. Viklér, n, m. = ženský plášť, jaký před 30 lety nosívaly. Kšá., Tyl. Vikletice, dle Budějovice, Wikletitz, ves u Žatce. PL. Vz S. N.

372465   Viklice Svazek: 4 Strana: 0684
Viklice, Wiklitz, ves u Chabařovic. PL.

372466   Vikloň Svazek: 4 Strana: 0684
Vikloň, ě, m. = jméno viklavého kamene n. balvanu. Us. Jg.

372467   Viklýř Svazek: 7 Strana: 1026
Viklýř, e, m. = vikýř. Nov.

372468   Víko Svazek: 4 Strana: 0684
Víko (zastr. a posud na Mor. véko), víčko, a, n. = zavíradlo, přikryvadlo, der Deckel. Ve víčkách, vz -ách. V. = pokryvadlo, poklop, poklopec, příklopec; u máselnice: příklop, prskáček, cunda. V. elektoforu. Vz KP. II. 201. V. kotlové, der Mannlochdecker. V horn. Bc. V. truhlice, V., u džbánu, na krabici, na škatuli; jest pod víkem. Us. Sklenice S víčkem. Víko snímatelné, abnehmbar; v. rakve; v. zavříti. Us. Dch. Víčko u hodin, der Uhrdeckel; víko u jímadla, der Theer- vorlegdeckel; víko průlezu; záklop, der Mannslochdeckel; u bedny, na bednu, Kisten- deckel; v. zasaditi, přivříti, přiraziti. Šp. V. = nadhlavní deska, nadhlavnice, abacus, viereckige Platte, welche den Knauf einer Säule bedeckt. Šp. — Řezníci mají masa na víkách. Us. — Víčko = ošatka. —V. v rost- linství = tílko okrouhlé otvor baničky zaklo- pující. Rostl. V. = díl hořejší plodu, po příč- ném švu se oddělující, u nejmnožších mechův, u blínův, hrnečníkův, též jiného ústroje dříve poklopeného n. pr. kalich blahovičníkův, malá čepelka na vřecech lačkovek, opercu- lum, der Deckel, das Deckelchen. Vz Rst. 189., 191., 227. Cf. Kk. 88. V. klové = vy- výšenina bradavicovitá na osemení, pod níž leží kel (obvodní) semen palmových, papila embrytega, embryotegium, die Keimwarze. Rst. 163. — Víčko oka = klapka, míhavice, náočník, pověje, na Mor. schlopka, das Au- genlid, der Augendeckel. Víčka u očí mu odřezali. Obrácení víček do vnitř (vz Vchlí- pení), opuchlosť víček, boule na víčkách. Ja. Srostění víček, Symblepharon. Nz. lk. Zú- žení víček, blepharophimosis, křeč víček, blepharospasmus, mžikání víček, nectitatio palpebrarum, růže víček, erycepelas palpe- brarum, mazotok víček, seborhoea palpe- brarum, vlčí zrno víček, chalazion, ochrnutí víčka, ptosis palpebrae, poblaničná rako- vina víček, epithelioma palpebrae, přiroste- ní víček, symblepharon, odchlípení víček, ectropium, difterie víček, diphtheritis palpe- brarum, spálenina víček, combustio palpe- brarum, rány víček, vulnera palpebrarum, ječná zrna víček, acne hordeolaris palpe- brarum; srostlá víčka, ankyloblepharon; výlev krve do víček, haemorhagia palpe- brarum, zánět vaziva podkožního víček, blepharitis phlegmonosa, uhlík víček, anth- rax palpebrae, vodnatosť víček, oedema pal- pebrarum, bradavice víček, verruca palpe- brae, žíravý vřed víček, lupus palpebrae. Schb. Ač dám víčkoma mýma dřímání. Z. wit. 31. 4.

372469   Víko Svazek: 7 Strana: 1026
Víko. Cf. Mkl. Etym. 388. b. V. = přední deska vojenského kartáče (střeliva). NA. III. 94. V. revolveru. Ib. 109. — V. Víčko oční: držadlo víček, Augenlidhalter, halva víček, atheroma palpebrarum, lišej víček, eczema palpebrarum, náduť víček úrazová, emphysema palpebrarum traumaticum, tvo- ření víčka umělé, Blepharoplastik, zánět víčka, blepharitis (řasový, ciliaris), zánět řasových žlaz víčka, blepharodenitis ciliaris. Ktt. exc. O srostění víček vz v Ott. II. 396. Sen prchal S její víček. Zr. Gris.

372470   Víko Svazek: 8 Strana: 0465
Víko (wyeko), mensura salis. Eml. Urb. 12., 91.

372471   Vikomt Svazek: 4 Strana: 0684
Vikomt, vz Vicomte.

372472   Vikoslav Svazek: 7 Strana: 1026
Vikoslav, a, m. = brkoslav. Šír. Pt.

372473   Vikoty Svazek: 4 Strana: 0684
Vikoty, pl., m., das Gequicke. Kuvičími vikoty rozdurdčný Jupiter. Ssk.

372474   Vikov Svazek: 4 Strana: 0685
Vikov, a, m., Wikau, ves u Stříbra.

372475   Viková Svazek: 7 Strana: 1026
Viková Božena Kunětická, spisovatelka. Vz Světz. 1890. 273.

372476   Viková Svazek: 9 Strana: 0371
Viková Kunětická Bož. Sr. Jub. XXXIV.

372477   Viková-Kunětická Svazek: 10 Strana: 0481
Viková-Kunětická B, spis. Sr. Flš. Písm. 738.

372478   Vikovina, y, f Svazek: 7 Strana: 1026
Vikovina, y, f. = sláma z viky. Rr. Sb.

372479   Vikový Svazek: 4 Strana: 0685
Vikový, Wicken-. Cf. Vika. V-vý chléb. Sš. P. 765.

372480   Vikpilda Svazek: 10 Strana: 0481
Vikpilda, y, f., z něm. Weichbild = území města, právo městské a měšťanské, souhrn zá- konův a spravedlností města. Mus. 1879. 138. Pozn. 1.

372481   Vikstein Svazek: 4 Strana: 0685
Vikstein, a, m. V. horní a dolní, vsi v rakous. Slezsku, v Opavsku, Wigstein. Vz S. N.

372482   Vikši Svazek: 7 Strana: 1026
Vikši = vekši, väčmi. Slov. Čím ďálej, tým v. zamotávaly sa do tmavých hór. Dbš. Sl. pov. 8. 70.

372483   Viktor Svazek: 4 Strana: 0685
Viktor, a, m., křest. jm. Vz S. N.

372484   Viktor Svazek: 8 Strana: 0465
Viktor. Odvozeniny vz v Kotk. 34.

372485   Viktoria Svazek: 4 Strana: 0685
Viktoria, vz Victoria.

372486   Viktorin Svazek: 4 Strana: 0685
Viktorin, a, m., osob. jm. Vz Vichtorin.

372487   Viktorin Svazek: 7 Strana: 1026
Viktorin ze Všehrd. Výb. II. 1463. — V., kníže minsterské, Jiříkův syn. Výb. II. 838., Ukaz,. 113. — V. Jos. Cf. Pyp. K. II. 548., Tf. Mtc. 210., Rk. Sl.

372488   Viktorin Svazek: 9 Strana: 0371
Viktorin ze Všehrd Sr. Vlč. Lit. I. 314.. 351., Jub. XVI., Pal. Děj. V. 1. 369., V. 2. 25., Flš. Písm. I. 262., Wtr. Vys. šk. 26. — V. Jos., spis., nar. 1822. Vz Vlč. Lit. slov. I. 193., 278.

372489   Viktorovský Svazek: 4 Strana: 0685
Viktorovský mlýn u Bechyně. PL.

372490   Viktualie Svazek: 4 Strana: 0685
Viktualie, lií, f., pl. = potraviny, jezivo, věci, které slouží ku potravě (máslo, sýr, mléko, ovoce, mouka atd. ), Lebensmittel, Mundvorrath, Viktualien. Rk.

372491   Vikuna Svazek: 4 Strana: 0685
Vikuna, ě, f., auchenia vicuna, druh lámy. Vz Schd. II. 428., Krok I. b. 82., S. N.

372492   Vikuňa Svazek: 7 Strana: 1026
Vikuňa. Cf. Brm. I. 3. 90., Kram. Slov.

372493   Vikuňový Svazek: 7 Strana: 1026
Vikuňový V. vlna, Vicuňawolle. Mour.

372494   Vikuš Svazek: 4 Strana: 0685
Vikuš, e, m., z arcus, vz Arkýř. Zeď udělámy, na nie vikušie střiebrné (propu- gnacula aurea, bašty). BO.

372495   Vikuš Svazek: 7 Strana: 1026
Vikuš = věžovité stavení. Wtr. Obr. 224., 237.

372496   Vikva Svazek: 4 Strana: 0685
Vikva, y, f. V. = vika obecná. Vz Vika. Rstp. 395.

372497   Vikvenec Svazek: 4 Strana: 0685
Vikvenec, nce, m. = vičenec obecný. Rstp. 391.

372498   Vikvice Svazek: 4 Strana: 0685
Vikvice, e, f. = vikev ptačí, vrabčinka, vicia cracca. Vz Rstp. 394.

372499   Vikvice Svazek: 8 Strana: 0465
Vikvice, orobum, rostl. 1440. List. fil. 1893. 395.

372500   Vikvina Svazek: 7 Strana: 1026
Vikvina, y, f. = vikvovina, das Wicken- stroh. Rk.

372501   Vikvina Svazek: 10 Strana: 0676
Vikvina, y, f. 1561. Arch. XXII. 192.

372502   Vikviště Svazek: 4 Strana: 0685
Vikviště, vikvoviště, ě, n. = pole vi- kvové, der Wickenacker.

372503   Vikvovina Svazek: 4 Strana: 0685
Vikvovina, y, f. = vikvová sláma, das Wicken-, Wickstroh. Us.

372504   Vikvoviště Svazek: 4 Strana: 0685
Vikvoviště, vz Vikviště.

372505   Vikvovitý Svazek: 4 Strana: 0685
Vikvovitý, wickenartig, wickförmig = k vikvi podobný. V. rostliny, vicieae: cizrna, bob, vikev, šocovice, hrách, hrachor, lecha. Vz Rstp. 345., 346., 393.

372506   Vikvový Svazek: 4 Strana: 0685
Vikvový = od vikve, Wicken-. V. píce, lusk, bob. Us., D.

372507   Vikýř Svazek: 4 Strana: 0685
Vikýř, e, m., z arkýř a to z něm. Erker, die Dachlucke. Vz Arkýř. Gl. 363.

372508   Vikýř Svazek: 8 Strana: 0465
Vikýř, nebo vejklíř, e, m. = vích. Záp. Mor. Brt. D. II. 411.

372509   Vikýř Svazek: 9 Strana: 0371
Vikýř, e, m. = kazatelnice. Zliv. Kub. 158.

372510   Vikýř Svazek: 10 Strana: 0676
Vikýř, e, m. Stavba v-řů. Vz KP. XI. 362.

372511   Vikýřovitý Svazek: 8 Strana: 0465
Vikýřovitý. V. střecha. NZ. III. 197.

372512   Vikýřový Svazek: 4 Strana: 0685
Vikýřový, Erker-. V. okno. Zpr. arch. XII. seš. 2. str. 4.

372513   1. Vila Svazek: 4 Strana: 0685
1. Vila, y, m. a f. = bloud, blázen, šašek, der Raps, Narr. Komu vila mil, nikdy moudrý nebyl. Č. M. 211. Neboť jest muž vila všaký, jenž sě kto před ženú súdí. Dal. 9. (3. 40. ). Vždy nemúdrosť každý v. mní, aby to mú- drosť byla. Výb. I. 837. 5.

372514   2. Vila Svazek: 4 Strana: 0685
2. Vila (víla, instr. vilou, pl. vil, vilám, vilách, vilami), y, f., nympha, die Nymphe. Slovo víla vyskytá se nyní jenom u Jiho- slovanův a u Slováků (Koll. Zp. I. 412. ). Víly = nadpřirozené, dobré i zlé, mladé, spanilé panny v tenké bílé roucho oblečené bydlící ve skalách, na vrších a stráních, v hustých lesech, ve vzduchu a ve vodě. Krok, Brt. Jsou vily pozemské, povětrní, vily vodní = rusalky. Rk. V. horská, kvě- tinová, Blumenfee, růžová, Rosenfee, pro- ročice, wahrsagende Fee. Dch. Vz S. N., Sbtk. 21., 22., 196., 303.

372515   1. Vila Svazek: 7 Strana: 1026
1. Vila. Mkl. Etym. 392. a., Sv. ruk. SB. 90.

372516   2. Vila Svazek: 7 Strana: 1026
2. Vila. Vz Kram. Slov. Vily a bosorky na Slov. Vz Mus. 1889. 366. — Koll. Zp. I. 8., 412., Mách. 22., 42 , 60., 61, 67., 77., 80., 81., 93., 108.—115., 122.—123., 131., 156, 183., Světz. 1880. 271. Víly jsou nej- krásnější stvoření na světě. Kdo spatří vílu, nebude se mu žádná dívka líbiti U Nov. Bydž. Kšť. Slovo v. jest i v lidu známé. Vz NZ. I. 218 U Želez. Brodu je v. = spla- šená ženská.

372517   Víla Svazek: 7 Strana: 1026
Víla. Sr. strb., srb., slovin svila = hed- vabí, sericum. Mkl. Lex. Chciť hedvábnu vílu víti svému milému. Drk. Hry. 82.

372518   1. Vila Svazek: 8 Strana: 0465
1. Vila, raca. Jenž die bratru svému: Vilo! Ev. seit. 30. Math. 5. 22.

372519   2. Víla Svazek: 8 Strana: 0465
2. Víla. Cf. Phľd. 1895. 32., Duf. 312. O vílách v Bašáckej Doline vz Phľd. VIII. 32., XII, 208. nn. Víly na Slov. Vz NZ. VI. 46. nn. Húkanie víl má ľud za predznak nešťastia n. nehody. Phľd. 1893. 79.

372520   Víla Svazek: 9 Strana: 0371
Víla, vz Čes. 1. X. 205., 416.

372521   Viláček Svazek: 4 Strana: 0685
Viláček, čka, m. = vlček (vilk = vlk), das Wölfchen. Ach vilačku vrać mi ju, bo mi duma vybiju. Sš. P. 730.

372522   Vilamovice Svazek: 4 Strana: 0685
Vilamovice, dle Budějovice, ves u Sko- čova ve Slez. Tč.

372523   Vílanec Svazek: 4 Strana: 0685
Vílanec, nce, m., Willen z, ves u Jihlavy.

372524   Vilani Svazek: 4 Strana: 0685
Vilani, ho, m., osob. jm.

372525   Vilantice Svazek: 4 Strana: 0685
Vilantice, dle Budějovice, Wilantitz, ves u Dubence.

372526   Vilášek Svazek: 4 Strana: 0685
Vilášek, ška, m., osob. jm.

372527   Vilčárňa Svazek: 8 Strana: 0465
Vilčárňa, ě, f. = svah hory Slaviče na Frýdecku. Věst. op. 1894. 19.

372528   Vilčatý Svazek: 4 Strana: 0685
Vilčatý = vlčatý. V. strom, haluz (na které jest mnoho suchých vlků). Na Ostrav. Tč.

372529   Vilčonky Svazek: 8 Strana: 0465
Vilčonky, trat u Pražmy na Frýdecku. Věst, op. 1894. 19.

372530   Vilčunky Svazek: 9 Strana: 0371
Vilčunky, pozemek ve Slez. Lor. 82.

372531   Vilčura Svazek: 8 Strana: 0465
Vilčura, y, f. = bunda z kože černých ovcí po kolena sahající. Z pol. Slov. NZ. III. 404. Cf. Vlčura,

372532   Vildpan Svazek: 7 Strana: 1026
Vildpan, u, m., z něm. Wildbahn. Mus. 1889. 103.

372533   Vildštein Svazek: 4 Strana: 0685
Vildštein, a, m., Wildstein, městečko v Chebsku. Vz S. N., Tk. IV. 741.

372534   Vile Svazek: 7 Strana: 1397
Vile = vidle. V Hontu na Slov. Sb. D. 75.

372535   Vilec Svazek: 4 Strana: 0685
Vilec, lce, m., cobaea, die Cobäe, rostl. V. obecný, c. scandens. Vz Rstp. 1087.

372536   Viléčka Svazek: 10 Strana: 0676
Viléčka, pl., n. = punčochy bez stop. Vz Brt. Sl.

372537   Vilejš Svazek: 4 Strana: 0685
Vilejš, e, m. V-ši, lepadidae, členovci, svijonožci. V-š stvolnatý, lepas anatifera, srstnatý, scalpellum vulgare, ryhovaný, pol- lieeps cornu copiae, hladký, polliceps gla- ber. Vz Frč. 86., Schd. II. 528.

372538   Vilejš Svazek: 7 Strana: 1026
Vilejš Cf. Brm. IV. 2. 63.

372539   Vilek Svazek: 7 Strana: 1027
Vilek, lku, m., lat. velum, závoj jeptišek. Takéžť i v kápi móž býti neb pod vilkem světská myslce. Št. Han. 217. Vz Vilk (dod ).

372540   Vilém Svazek: 8 Strana: 0465
Vilém. Odvozeniny vz v Kotk. 34. a Vilím (3. dod.).

372541   Vilém, Vilím Svazek: 4 Strana: 0685
Vilém, Vilím, a. m., Wilhelm. V. z Po- děbrad. Dal. 153. — Vz S. N., Sbn. 559., 561., 589., Tk. IV. 745., V. 63.

372542   Viléma Svazek: 7 Strana: 1027
Viléma, y, f. = Vilémina. Šd.

372543   Vilémice Svazek: 4 Strana: 0685
Vilémice, dle Budějovice, Willomitz, mě. v Kadaňsku. PL. Vz S. N.

372544   Vilémina Svazek: 4 Strana: 0685
Vilémina, y, f., Wilhelmine. Vz S. N.

372545   Vilemínský Svazek: 10 Strana: 0481
Vilemínský K.. spis.

372546   Vilémité Svazek: 7 Strana: 1027
Vilémité = řeholníci kláštera pivoňského a ostrovského i svatotomášského v Praze. Bor. Děj. dioec. pr. 155.

372547   Vilémov Svazek: 4 Strana: 0685
Vilémov, a, m., Wilhelmau, ves u Hum- polce; Wilimow, mě. u Golčova Jeníkova; Willomitz, mě. v Kadaňsku. PL. Vz S. N., Tk. IV. 745.

372548   Vilémova hora Svazek: 4 Strana: 0685
Vilémova hora, Heilbrunn, městečko u Nových hradů. PL. Vz S. N.

372549   Vilémovice Svazek: 4 Strana: 0685
Vilémovice, dle Budějovice, Wilimowitz, ves u Kutné hory; Willimowitz, ves a) u Tře- bíče, b) ves u Ledče, vz S. N.; Wilmsdorf, ves u Javorníka ve Slez.

372550   Vilémovský Svazek: 7 Strana: 1027
Vilémovský. Krvavý sněm v. za krále Václava IV. jest úplně vymyšlen. Vz Pal. Rdh. 279., Mus. 1842. III. 345.-362.

372551   Vilémovský. V Svazek: 10 Strana: 0481
Vilémovský. V. sekta nábož. Mart. S. Před. XI.

372552   Vilení, n Svazek: 4 Strana: 0685
Vilení, n., die Unzucht, fornicatio. BO.

372553   Vilenie Svazek: 7 Strana: 1027
Vilenie = smilstvo. Sv. ruk. K. II. 28.

372554   Viľha Svazek: 8 Strana: 0465
Viľha (laš.), y, f. = vľha, merops apiaster, pták. Brt. D. II. 495.

372555   Vilhartice Svazek: 4 Strana: 0685
Vilhartice = Velhartice. Tk. II. 101., III. 11., 18., IV. 745., V. 263., Pal. Dj. IV. 1. 104.

372556   Vilhnuć Svazek: 9 Strana: 0371
Vilhnuć = vlhnouti. Slez. Lor. 80.

372557   Vilibald Svazek: 4 Strana: 0685
Vilibald, a, m., křest. jm. Vz S. N.

372558   Vilica Svazek: 7 Strana: 1027
Vilica, e, f. = víla, Fee. Orl. X. 97.

372559   Vilice Svazek: 4 Strana: 0685
Vilice, e, f., Willitz, ves u Mladé Vožice. PL.

372560   Vilička Svazek: 4 Strana: 0685
Vilička = plátěná pokryvka lýtek. Na Hané. Bkř.

372561   Vilie Svazek: 4 Strana: 0685
Vilie = štědrý večer (místy na Slov. z lat. vigilia). Květy 1869. 12.

372562   Vilifelinový. V Svazek: 4 Strana: 0685
Vilifelinový. V. kyselina, Villifellinsäure. Šp.

372563   Vilija Svazek: 8 Strana: 0465
Vilija, e, f. = vigilie. Slez. NZ. IV. 499.

372564   Vilija Svazek: 9 Strana: 0371
Vilija, e, f. = štědrý večer. Také slov. Mus. slov. II. 3.

372565   Vilija Svazek: 10 Strana: 0481
Vilija, e, f., z lat. vigilia, bdění = pred- večerie veľkého sviatku zvl. pred naroze- ním Krista Pána. Phľd. XXII. 215.

372566   Vilijovať Svazek: 10 Strana: 0481
Vilijovať pannu v mnišku (dávati jí ve- lum) Kř 160a.

372567   Vilík Svazek: 4 Strana: 0685
Vilík, a, m. os. jm. Slez. Šd.

372568   Vilík Svazek: 8 Strana: 0465
Vilík, a, m., vz násl. Vilím.

372569   Vilikovský Svazek: 4 Strana: 0685
Vilikovský, ého, m., os. jm.

372570   Vilikum Svazek: 7 Strana: 1397
Vilikum, z něm. Willkommen = koflík. 16. stol. Mus. 1893. 49. — V. = přípitek přivítací. 16. stol.

372571   Vilim Svazek: 4 Strana: 0685
Vilim, a, m., os. jm.

372572   Vilím Svazek: 8 Strana: 0465
Vilím, Vilém, a, m. Odtud: Vilík, Vilímek, Viliš, Vilka. Kbrl. Sp. 20. Cf. Kotk. 34.

372573   Vilímeč Svazek: 4 Strana: 0685
Vilímeč, e, m., Wilimetsch, ves a) u Telče, b) u Želetova. PL.

372574   Vilímek Svazek: 4 Strana: 0685
Vilímek, mka, m., os. jm. V. Jos. Rich., nar. 1835., čes. spisovatel. Vz S. N., Tf. H. 1. 129., Šb. H. 1. 304., Sbn. 771. — V., Wil- limek, ves u Humpolce. PL.

372575   Vilímek Svazek: 7 Strana: 1027
Vilímek Jos. R. Cf. Bačk. Př. 13., 17., 20., Rk. Sl.

372576   Vilímek Svazek: 9 Strana: 0371
Vilímek Jos. Sr. Jub. XXXIV.

372577   Vilímek Svazek: 10 Strana: 0481
Vilímek Jos. R., redakt. Vz Zl. Pr. XXII. 299. s podobiz Zemřel r. 1905. maje 70 let. Vz Nár. list. 1905. 90. 2. a jiné listy z též doby.

372578   Vilímov Svazek: 4 Strana: 0685
Vilímov, a, m.. Wilhelminenthal, žele- zárny u Nepomuk; Wilhelmshof, ves u By- střice v Brněnsku; Willimau, ves u Litovle; Willimow, ves u Letovic. PL.

372579   Vilímovec Svazek: 4 Strana: 0685
Vilímovec, vce, m., Wilimowetz, osada u Německého brodu.

372580   Vilímovice Svazek: 4 Strana: 0685
Vilímovice, dle Budějovice, Willimowitz, ves u Kutné hory. V. horní a dolní, vsi u Třebíče.

372581   Vilimovský mlýn Svazek: 4 Strana: 0685
Vilimovský mlýn, Willimer Mühle, u Ji- hlavy.

372582   Vilimovští Svazek: 4 Strana: 0685
Vilimovští, vz Žer. Záp. II. 91., 393.

372583   Vilímů mlýn Svazek: 4 Strana: 0685
Vilímů mlýn, Wilima Mühle, u Hrotovic.

372584   Vílín Svazek: 4 Strana: 0685
Vílín, a, m., Willin, ves u Nadějkova. — V., u, m., hamamelis, der Zauberstrauch, rostl. V. virginský, h. virginiana, Vz Rstp. 774.

372585   Vilink Svazek: 4 Strana: 0685
Vilink, vz Velink.

372586   Vílínovitý Svazek: 4 Strana: 0685
Vílínovitý. V. rostliny, hamamelideae. vílín, kuska. Rstp. 774.

372587   Vilinský Svazek: 4 Strana: 0686
Vilinský. V. studánka, Feenbrünnlein. Dch.

372588   Viliš Svazek: 8 Strana: 0465
Viliš, e, m., vz Vilím (3. dod.).

372589   Viliti Svazek: 4 Strana: 0686
Viliti, viliti, il, ení = vilniti, smilniti, huren, der Wollust fröhnen, Unzucht treiben, zastr. — abs. Když by oni v-li; Aniž vil- něme, jakož jsú někteří vilili; Jísti z obětí pohanských modl a v.; Ktož vílí, v své tělo hřešie; K hýření přivedla (svedla) sluhy, aby vílili. ZN., BO. — s kým. St. skl. Jiný, jenž maje ženu svú, i bude v s jinú. Hr. rk. 351. Vílil jest lid se dcerami moabskými. BO. V-li s ním a v kochání živi byli. ZN. Ďáblom, s nimižto sú vílili. BO. — v čem. V cizoložstvie v. BO. Kto nepravě hromáždí, ten jiným tlumačí a v jeho zboží jiný bude v. (Eccl. 14. 4. ). BO. — kde: před někým etc.

372590   Viliti Svazek: 7 Strana: 1027
Viliti. Mkl. Etym. 392. a.

372591   Viliti Svazek: 7 Strana: 1397
Viliti, vilovatt. V tom proti Bohu vi- lují. 14. stol. Mus. 1893. 247. Dále aby vy- lována nebyla až do té pře skončení (ob- těžována). Půh V. 105.

372592   Vilitý Svazek: 4 Strana: 0686
Vilitý; -it, a, o, ausgegossen. V-tá voda. Us. Lépe jest nám umříti, nežli nepomstíti nevinné krve úkladně vilité milých bratři našich. Pal. Dj. III. 3. 148.

372593   Vilk Svazek: 4 Strana: 0686
Vilk, a, m. = vlk. Na Mor. Tč. Cf. Bž. 32.

372594   Vilk Svazek: 7 Strana: 1027
Vilk. Takéžť i v kápí móž býti neb pod vilkem (velum) světská myslce. Št. (Hš. Št. 217.). Vz Vilek (dod.).

372595   Vilka Svazek: 8 Strana: 0465
Vilka, y, m., vz Vilím (3. dod.).

372596   Vilka Svazek: 9 Strana: 0371
Vilka, y, f. = šlojíř, závoj. Jeptišská v. Št. Bes. 97. Sr. Vel, velum.

372597   Vilko Svazek: 7 Strana: 1027
Vilko, vz Vilo.

372598   Vilkodlak Svazek: 4 Strana: 0686
Vilkodlak, a, m. = vlkodlak. Mor.

372599   Vilkum Svazek: 7 Strana: 1027
Vilkum z něm. Willkomm = přípitek na přivítanou (o celou anebo o půl číše). Ott. VI. 452., Sdl. Hr. I. 139., Zbrt. Poct. mr. 42.

372600   Villa Svazek: 4 Strana: 0686
Villa, y, f. = dům na venkovském statku, letník, Rk., letohrádek. Vz S. N. O řím. villách vz Vlšk. 516.

372601   Villach Svazek: 4 Strana: 0686
Villach = Bělák.

372602   Villani Svazek: 4 Strana: 0686
Villani, iho, m., jm. šlecht. rodu ital. Vz S. N., Šb. H. 1. 304.

372603   Villani Svazek: 7 Strana: 1027
Villani polož před Villarska. — V. Kar. Drah. Mar. 1818-1883. Vz Bačk. Písm.868.. Rk. Sl.

372604   Villarska Svazek: 4 Strana: 0686
Villarska, y, f. = plavín, rostl.

372605   Villatum Svazek: 9 Strana: 0371
Villatum = letní vycházka žáků do vesnic okolních s prosbou o vaření, chléb a vejce. Mus. 1900. 16., Wtr. Part. 262. Sr. Butyrace.

372606   Villegiatura Svazek: 7 Strana: 1027
Villegiatura, y, f., z vlas. Kv. 1884.473.

372607   Villikace Svazek: 4 Strana: 0686
Villikace, pl., f. = královské statky, Land- güter. Pal. Dj. II. 331.

372608   Vilma Svazek: 4 Strana: 0686
Vilma, y, f., synodus, ryba. Krok. I. d. 109.

372609   Vilmberk Svazek: 4 Strana: 0686
Vilmberk, a, m. Proček z V-ka. Tov. 4.

372610   Vilna Svazek: 4 Strana: 0686
Vilna, y, f. = vlna. Bž. 32.

372611   Vilně Svazek: 4 Strana: 0686
Vilně = chlipně, wollüstig, geil. A s dě- vuškami tvými v. chlípí. Hdk. C. 94.

372612   Vilnice Svazek: 4 Strana: 0686
Vilnice, e, f. = smilnice, eine Wollüstige, Hure. Tu, ješto v. sedí. ZN. Hluboká jáma jest v. BO.

372613   Vilničí Svazek: 4 Strana: 0686
Vilničí, Huren-. Syn v.; Potká jej žena v rúše v-čiem. BO.

372614   Vilník Svazek: 4 Strana: 0686
Vilník, a, m. = chlipník, der Wollüstige, Hurer. Jest mezi nimi v. nebo lakomec. ZN. Nepřiměšovali k vilníkóm anebo lakomcóm anebo dráčóm nebo modlosluhám. ZN.

372615   Vilniti Svazek: 4 Strana: 0686
Vilniti, il, ění = smilniti. Vz Viliti.

372616   Vilniti Svazek: 9 Strana: 0371
Vilniti. Vilní mi před očima. Slád. Lear. 133.

372617   Vilno Svazek: 4 Strana: 0686
Vilno, a, n., mě. v Litvě, Willna. Jg., Tk. III. 543. — Vilňan, a, m., pl. — né. — Vi- lenský.

372618   Vilnokvět Svazek: 4 Strana: 0686
Vilnokvět, u, m., salacia, die Salacie, rostl. V. senegalský, s. senegalensis. Vz Rstp. 208.

372619   Vilnokvět Svazek: 10 Strana: 0481
Vilnokvět, u, m. salacia, rostl. Vz Ott. XXII. 527

372620   Vilnosť Svazek: 4 Strana: 0686
Vilnosť, i, f. = chlípnosť, smilnosť, die Geilheit, Wollust. Zdali malá jest v. tvá?; Ponesú v. vaši synové vaši; Po všech ohav- nostech a v-stech. BO. Aby se v-sti vystří- hali. Sš. II. 124. K nečistotě a vilnosti těla nakloněný. V. Okušení v-sti. Troj. —V. = nezbednosť. Jir.

372621   Vilný Svazek: 4 Strana: 0686
Vilný = smilný, chlipný, kurevný, geil, wollüstig. V. Masti v-ných žen. BO. Rty v-né ženy jsú jako plásť strdi. BO. V. žena, roucho, plameny, vášně, schůzka. Jg. Tamo Zbyhoň vilný, tamo plaka děva. Rkk. 28.

372622   Vilný Svazek: 7 Strana: 1027
Vilný. Mkl. Etym. 392. a. V. plání v oku. Čch. 114. V. náruč. Kká.

372623   Vilo Svazek: 7 Strana: 1027
Vilo, Vilko, a, m. = Vilém. Slov. Hdž. Šlb. 27.

372624   Vilosť Svazek: 4 Strana: 0686
Vilosť, i, f. = nemoudrosť, bláznovství, šálenství, die Thorheit, der Wahnsinn. Cf. Vila, Vilý. Dle jiných = chtivosť, rozvášně- losť milostná, die Begierde, Leidenschaft. K tomu ji připudi silná milosť, že ji nad- jide taká v., jež často při takých bývá. Dal. 66. (39. 14. ).

372625   Vilosť Svazek: 7 Strana: 1027
Vilosť. Cos tu činil z své v-sti? Pravn. 1443.

372626   Vilotnice Svazek: 4 Strana: 0686
Vilotnice, e, f. = amazo. Rozk.

372627   Viloušek Svazek: 10 Strana: 0481
Viloušek, ška, m., zdrob. Vilouš, Vilém. Dšk. Km. 39.

372628   Vílov Svazek: 4 Strana: 0686
Vílov, a, m., Gilau, ves u Nové Kdyně.

372629   Vilovaný Svazek: 7 Strana: 1027
Vilovaný = velovaný. Cf. Víla (dod.), serum. Ta bieše jeptiška a v-vána bieše. Výb. II. 442.

372630   Vilovati proti Svazek: 10 Strana: 0481
Vilovati proti Bohu. Des. U. 50. 4. Sr. Viliti.

372631   Vilovice Svazek: 4 Strana: 0686
Vilovice, dle Budějovice, Wellowitz, ves u Ronšperka.

372632   Vilový Svazek: 10 Strana: 0481
Vilový kámen (vílám náležející). Nár. list 1897. č. 320.

372633   Vilství Svazek: 4 Strana: 0686
Vilství, n., fornicatio, die Hurerei, Geil- heit, Wollust. Následuje v. domu Achabova. BO. Ona se nechce káti svého v. ZN.

372634   Vilstvo Svazek: 4 Strana: 0686
Vilstvo, a, n. = vilství. Plodilas vilstvo s mnohými svými milovníky. M. Z v-stva a nestudu. ZN. V-stvo, jakéž i mezi pohany nenie. ZN. Sv. Magdalena bez počtu svého v-stva nečistotú jsúc zkálena. O vstup.

372635   Vilštein Svazek: 4 Strana: 0686
Vilštein, a, m.. Wildstein, ves u Blovic. Vz S. N., Tk. IV. 745.

372636   Vilý Svazek: 4 Strana: 0686
Vilý = nemoudrý, bláznivý. Dal. Jg. Cf. Vilosť.

372637   Vilý Svazek: 7 Strana: 1027
Vilý, také chlipný. Sv. ruk. K. 37.

372638   Vilzof Svazek: 4 Strana: 0686
Vilzof, a, m., os. jm.

372639   Vím Svazek: 4 Strana: 0686
Vím, vz Věděti.

372640   Vímar Svazek: 4 Strana: 0686
Vímar, a, m., mě. v Německu, Weimar, Vimaria. V. — Vímařan, a, m. — Vímarský.

372641   Vímar Svazek: 10 Strana: 0481
Vímar město. Prk. v Paed. 1886. 180 doporučuje: Výmar.

372642   Vimberk Svazek: 4 Strana: 0686
Vimberk, a, m., mě. v Plzeňsku, Win- terberg. Vz S. N., Tk. III. 49. — Vimberčan, a, m. — Vimberský, ého, m.; také osob. jm. Mus. 1880. 225.

372643   Vimberk Svazek: 7 Strana: 1027
Vimberk z Winterberg, ter vynecháno Mus. 1889. 163.

372644   Vimienočný Svazek: 7 Strana: 1075
Vimienočný = výminečný. V. veta. Slov. Ht. Sl. ml. 259.

372645   Vimienočný Svazek: 8 Strana: 0580
Vimienočný za Vymiaždiť v VII. 1075. oprav v: Vymienočný.

372646   Vímnati Svazek: 4 Strana: 0686
Vímnati, výmnati, eutern, Euter bekom- men. Us. Kráva vímná. U Turnova. Vysoká (v Kutnohorsku) vímná, bude pršeť. Tč. exc.

372647   Vímnatý Svazek: 4 Strana: 0686
Vímnatý = vemenatý, mající veliké ve- meno, grosseuterig. U Ronova. Rgl.

372648   Vimperk Svazek: 7 Strana: 1027
Vimperk, Windberg = štítek, v gotice druhé doby hl. nad okny, nad portálem a p. trojhran k ochraně okna zdobený po stranách listy kapustovými, nahoře kytkou křížovou, uprostřed kružbou. Rjšk. exc.

372649   Viň Svazek: 4 Strana: 0686
Viň = vědí. Viň co to ? Na Mor. (u Bu- chlovic).

372650   Vina Svazek: 4 Strana: 0686
Vina, y, ť. (ne: vinna) =přiznaná komu příčina zlého, die Schuld, das Verschulden, die Verschuldung. Viny mladosti mé. Ž. wit. 24. 7. Někomu vinu přičísti, přičítati, dáti, dávati; vinu na někoho vzkládati, sčítati, cpáti; za vinu komu dávati; vinu s sebe odložiti; pokuta za vinu. V. Beze vší viny. Troj. Na někoho viny hledati. Dal. Před nímž jest naše v. dovedena. Št. Ve vinu něčeho upadnouti. Kom. Čí jest vina?; ne- měti viny, býti bez viny. D. Na někoho vinu klásti. Sych. Viny si na někoho smýšleti. Háj. Otcové nejsou toho vina, lépe: Otcův to není vina, otcové tím nejsou vinni. Jg. Vinu někomu prominouti. Kram. A to bývá bez jich viny, ale vinú stran. O. z D. Vinu na někoho strkati. Ros. Dávati někomu vinu o co. Han. výb. Jemu v tom ničemž viny nedávají. Skl. I. 126. Tuť chci slyšeti, z čeho mi vinu dáš. Ps. o záští. Aby každý stál a odpoviedal úředníku, z čeho jemu vinu dá. O. z D. Jemuž vinu dávají. Kn. rož. 69. Na tom i ty neseš vinu, german. a šp. m.: tím i tys vinen. Cf. Brs. 3. vyd. 254. Kde v. pomsty nemá, tu mnozí práva nechavše jinak svou vůli vedou; Nevědomí každou vinu vymlouvá; Co se stane bez čí vůle, toť viny v sobě nemá; Tu buď trestáno, kde se vina najde. Rb. Vz Vš. 571. Dávati někomu něco za vinu. J. tr. Vina byla na vůdci; Odpusť nám naše viny; Jeho vinou se věc opozdila; V. rodí vinu; Jeden strká vinu na druhého; Není to jeho vinou. Us. Dch. Já sem vzkázala, že mu polovici uhra- dím, když to čítá mou vinou. U Dobrušky. Vk. To není milosť, kterou hříšník dává, když k vůli vině vinníkovi přává. Shakesp. Tč. Naše viny obyčejně vymlouváme a na ji- ných vzkládáme. Na Mor. Tč. Len ma srdca bolí, láska je na vine; Urob si, céro má, jako ti je vóla, aby ti nebola mamenkina vina Sl. ps. 145., 335. (Šd. ). Vinu jemu dávali z toho a diel dobrý byli příčina jeho smrti. Let. 12. Já před Bohem bez viny zůstati chci; Aby na den sv. Bartoloměje stáli v Znojmě před císařovou radou, kdežto my také naši pošlem, aby tu nám z viny dané odpovídali; Prve sou nám z ničehož viny nedávali; Aby ti lidé stáli ku právu před nimi a odpoví- dali, kdožby jim z čeho vinu dal. Pal. Dj. III. 3. 273., IV. 2. 283., V. 1. 328, V. 1. 236. (Šd. ). Pokutu tuto chtěl vykonati ve- řejně, jakož byla i vina spáchána; Papež brevem ze dne 7. října výslovně zprostil krále vší viny. Ddk. II. 402., V. 122. (Tč. ). Miloval jsem s černýma očima, esi ťa ne- dostanu, čí to bude vina?; Pobila mě ma- tička, pobila mě pro vinu, že ty chodíš za jinú. Sš. P. 230., 303. (Tč. ). Zrušila jsem lásku ne o své vině (= ujmě): že (= než proto, že) jsou nás podvedli, od sebe roz- vedli falešní lidé. Er. P. 186. b. První vina odpuštěna, druhá v. odpuštěna, třetí vina zadržena. Slez. hra. Šd. A skrze to ona fojtovi z toho krádeže vinu dává; Já tobě v ničem viny nedávám; Tu že židovi z těch peněz žádná v. dána nenie; Dává jemu vinu v puol osmu zlatém; Žalobníci mohli jsú slušně vedlé práva svú vinu (Unbill) a ne- pravosť jim učiněnú obžalovanému odpustiti; Jiřík nedával žádnému žádné viny před konšely; Jeden druhému vinu dával, že jest jej na horách zrúbal, oblúpil...; Vinu jemu dávajíce z prolité krve a z vraždy; Dá-li mi v čem vinu, chci jemu odmlúvati; A dal mi vinu v lžíci a v hřebeni a odvolal se Mrdáčka, že u Jiříka hřeben našel; Jakož mi vinu dávají tito dobří lidé v 16 zl., že by za mě dali; A v té chvíli žádná v. ne- byla naň dána; I podáváme to zasě na právo, tu kdež právo béřem, abyste nás o ty viny naučili, jestli vina čili ne; Pane fojte, přišel sem chtě každému práv býti, ktož mi z čeho vinu dá. NB. Tč. 6., 7., 24., 27., 95., 96., 99., 108., 125., 132., 142., 168. Když na mně viny neměli (nenalezli). Bl. Živ. Aug. 28. Vinu někomu z čeho dávati. Bart. IV. 33. Když jsme mrtvi byli u vinách (v hříších). BR. II. 648. b. V čemž mi najviec v. dáváš. Hr. rk. 423. A na váš liud bude hledati v-u. Dal. 4. 27. Vinu mi dáváte. Alx. H. v. 413. (HP. 69. ). I všeho činu kterú těmto ludem vinu dáváš, ež je mučíš hlavně? Kat. 3059. Z krádeže své stříbrnice jim vinu dal. Pass. mus. 335. Jednou vinou dvakrát vinen býti příliš by bylo. Anth. Jir. III. 353. Kdežto v. lehce sejde, tuť ráda vóle zlá panuje. O. z D. Z toho vysvítala náramná vina židů; Touto svobodou přitužuje a zvětšuje se v. Ananiášova; Že na Petra v. sčítati se ne- může; Pro ztužení a ostrožení viny jejich vece; Apoštolům se vinou dávalo, že...; Nechce ochrnulec nějakou vinu na Pana strkati; Nechce tím umenšiti vinu jejich, nébrž raději stížiti; Člověk viny osobné sobě shromažďuje; Tedy tím nějakou v. na Pána umítl; Dotčené osoby jimi (slovy těmi) žádné viny na sebe neuvedly; Svrchovanou vinu do sebe míti; nějakou vinu sebou ob- nášeti; vině podléhati; Vinu veškeru sobě připisuje, aniž ji na svůdce a stoupence a rádce uvaluje; Z toho, co tudíž správce činí, jasně vina jeho vyniká. Sš. Sk. 39., 55., 56., 62., 66., J. 84., 118., 159., 281., L. 12., 128., 152., 156. (Hý. ). Vinu na někoho klásti; Všecka v. na tě spadne; Komuž vzato, ten jest v vině. Smil v. 476., 643., 722. Z če- hožby nám kolivěk byla v. dána, to od nás přijato nenie; Aby každý stál a otpoviedal úředníku, z čeho jemu vinu dá; A nám všem, kteříž sme v zápisu byli, vinu v tom dá- vají. Arch. II. 270., 486., V. 311. (Šd. ). On svých vin odbyl; Jí mají právi býti, z čehož jim ona vinu dá; Tu jim vinu dávám z toho zboží a z dušie; Což bych jemu viny dal před nimi; Viny na mě zamýšleje vpadli mi bezprávně v mé zboží. Půh. I. 111., 140., 250., 280., II. 195. (I. 149., 167., 169., 203., 298., 371., II. 3., 61., 144., 174., 278., 306., 451., 605., 618. — Tč. ). Jim (židóm) smrť Kristova jest u vinu položena; Jistě nebyl by bez viny; Člověk druhému dluh neb vinu odpustí, když nad ním se nemstí, ani se miení mstíti; Činicieho toho, jenž činí hřiech, bez pochybenie vinu má, ktož moha potreskrati zmešká polepšiti; Abychom jim z srdce viny, když zavinie, odpúštěli; My pak na hada, i na Evu, i na Adama a tak na Boha vinu cpáme. Hus I. 158., 189., 334., 457., II. 389., 433. (Tč. ). Nižádné viny k smrti na něm nenalezám. GR. Pán za vinu odpovídej hlavou a kníže zemí. Pk. Desátá v. se kárá; První v. omyl, druhá návyk, třetí zatvrzelosť. Pk. Často lidé hynou klevetníků vinou. Us. Šd. O vinách půhonných vz také Kn. drn. LV. Vz strany přísloví: Dluh, Housti, Kulka, Nadrobiti si, Opiční, Píti, Vroubek, Zajíc. — V. = pokuta, die Poenalgelder, sie wurden den höheren Landrechtsbeamten gezalt, um die Partheien vor unüberlegten o. muthwilligen Klagen oder vor unnöthiger Behelligung des Gerichtes durch Ausserachtlassung der Rechtsformen abzuschrecken. Gl. 363. Proč jsú viny nalezeny od starých pánóv? pro strach ztráty, aby viděl i ktož pohoní i ktož se póhonu dopustí, že právo jich klidu a na zisk nic netbá; než nechtí-li pro pokoj a pro cnosť sebe nechati, ale aspoň pro strach ztráty. O. z D. Tu vinu mistři bráti mají a obraceti na vosk před boží tělo. 1538. Nách. 116. Aneb dáš viny centnéř stříbra. V. Úřad- níci (při soudu) nemají žádných vin a pokut vyprošovati. Zříz. Ferd. Jak pokuty neb v-y bráti máme. Chron. igl. p. 36. Ve vinu pánu a držiteli statku upadl. 1576. Upadl jest ve vinu summy 70 peněz; Ten šest gr. bílých perkmistru v vinu upadl Lum. 1857. 882. (z r. 1576. ). Menších vin má rychtář polo- vici. Mut. 1847. 533. Pod vinou jednoho groše a ten nemá odpuštěn býti. 1538. Nách. 118. Ty viny (veliké) i pokuty budú toliko na nás příslušeti. Ib. Cf. Kn. drn. LV, Arch. 513., Vš. 342. Aby dal viny do cechu 3 gr. č. Sedl. Rychn. 38. 19. Každý bude povinen půl věrdunku viny dáti; Půl věrdunku viny do cechu propadne; Má beze vší milosti 50 hřiven viny dáti. Cech. řád. šev. opav. z r. 1546. (Šd. ) Že by svrchupsaný konšel viny nebyl již dlužen, NB. Tč. 43. Ten polož v-y 10 gr. Exc. ze l6. stol. Již takové v-y vše- cky netbanlivostí učedníkóv jsú zminuly a od žádného se neberú. Vš. Jir. 339. S úřa- dem se o vinu smluvila, že se jest póhonu dopustila. Arch. I. 167. Všech svých vin od- byl i ve velikých i v malých knihách. Půh. I. 273. O vinách, které se propadají k úřed- níkom menším, vz Vš. Jir. 339. Leč bez viny, leč buď s vinú, jáť se vždy uvieži v dědinu; Pro hus, kozu nebo krávu kře- sťana dáš na popravu s malú vinú v ruce katu; Mnohý dědiny násilím drží, bez viny. Smil v. 725., 1283., 1288. Odpytaj viny, nechcej činiť jinú. Na Slov. Tč. V. = stížnosť, die Beschwerde. Máš-li vinu proti některému úředníku atd. Vš. Nemají ke mně žádné v-y = čím by mne vinili. Výb. I. 1060. Nemá ke mně žádné v-y er hat keinen Grund mir zu schaden; er hat mir gegenüber keinen Grund zur Beschwerde. Gl. 363. Kterak pána a otce mého, viny k němu nemajíce, jali sú. Arch. IV. 14. Nemaje ke mně nižádné viny. Půh. I. 119., 125., 161., II. 169., 308., 420. (Tč. ). Stane před lidem, vyličuje svú vinu. BO. Beze vší viny i bez odpovědi. Půh. I. 135.

372651   Vina Svazek: 7 Strana: 1027
Vina. Mkl. Etym. 392. a. V., causa. Ž. kl. 42. 1. Viny veliké: žhářství, zlodějství, násilí, vražda. Arch. IX. 378. Muoj frajer sa hněvá, do mňa viny nemá, já doňho vatšú mám, predca sa nehněvám. Koll. Zp. I. 95. Odpusť mu jeho viny. Beze všech jeho vin na kříži pní boží syn. Výb. 11. 15., 33. Kterou vinu tomu člověku dáváte? Drk. 162. a. Zpomínaje na své viny ne- spravuj družce svého činy. Ezp. 1720. Za vinou stoupá trest. Exc. Vinu mu v tom dával. Krist. 2. b. Kde v. lehce sejde, tuť ráda vóle zlá panuje. Výb. I. 974. Sobě děkuj, jinému viny nedávej. Kom. A tak i vinu móž s žida lichevného snieti penězi. Št. Kn. š. 158. — V. = pokuta. Viny také berú páni; někdy je to bez hřiechu a někdy s hřiechem a někdy by hřiech měli odpu- stiec vinu. Št. Kn. š. 155. Pod vinou jed- noho groše. 1534. Nách. 118. S mnohých súseduov viny brali nemajíc k nim hodných příčin. Let. 514. Nadal kopu platu s desátú vinú ve Dvorci. Arch. X. 398.

372652   Vina Svazek: 7 Strana: 1397
Vina hlásí se (= kdo vinen, ten se hlásí). Krs. 73.

372653   Vina Svazek: 8 Strana: 0465
Vina. Kto začíná, ten je v. (na tom v.). Phľd. 1894. 195. — V. = pokuta. Jest po- vinen dáti viny půl kameně vosku. 1574. Věst. op. 1894. 13.

372654   Vina Svazek: 9 Strana: 0371
Vina. Od těch vyněv (vin). 1471. Věst. uč. spol. 1899. 33.

372655   Vina Svazek: 10 Strana: 0481
Vina. Ve strastech velikých bez viny být něco jest. Škd. F. 27. — V. = pokuta. V. od várky. Arch. XX. 321.

372656   Vinačka, y Svazek: 4 Strana: 0688
Vinačka, y, f., die Weintrinkerin. D.

372657   Vinák Svazek: 4 Strana: 0688
Vinák, a, m. = pijan vína, der Wein- säufer, olvoTTÓttjc. Aj člověk žrout a v. Sš. L. 79. (Hý. ).

372658   VIňák, u, m Svazek: 4 Strana: 0744
VIňák, u, m. vlněný šátek, ein Woll- tuch. Us. Zb., Vck., Sk., Bka., Brk, Kmk., Šd. — V., a, m. = vinař. Tk. II. 373, 381.

372659   Vínan Svazek: 4 Strana: 0688
Vínan, u, m. = sůl z kyseliny vinné a jiné zásady, tartras, weinsteinsaures Salz. Rst. 24. V. ammonatý, draselnatý, hořečnatý, chininný, rtutičnatý, sodnatý, vápenatý, že- lezitý, železnatý, Kh., hliničný, Jg., Čs. lk. IV. 125., měďnatodraselnatý. KP. V. 12., 13., 24., Prm. IV. 248.

372660   Vínanový Svazek: 4 Strana: 0688
Vínanový. V. kyselina, die Weinstein- säure. Šp.

372661   Vínapalič Svazek: 10 Strana: 0481
Vínapalič, e, m. = vinopal. Wtr. Min. , 16.

372662   Vinar Svazek: 7 Strana: 1027
Vinar, u, m. = vinné jablko, jinak : vid- nar, viňnák, vinůvka. Mor. Brt.

372663   1. Vinárna Svazek: 4 Strana: 0688
1. Vinárna, y, f., Weinpresse, samota u Lobosic. PL.

372664   2. Vinárna, vinárnička Svazek: 4 Strana: 0688
2. Vinárna, vinárnička, y, f., das Wein- haus, -zimmer. Us.

372665   Vinárna, y Svazek: 4 Strana: 0744
Vinárna, y, f., die Wöllnerei. Rk.

372666   Vinárník Svazek: 4 Strana: 0688
Vinárník, a, m., der Weinschänker, Weinhändler.

372667   Vinary Svazek: 4 Strana: 0688
Vinary, dle Dolany, Winar, ves u Pře- rova, Tč., u Nového Bydžova a u Uherska (Vinaře). PL. Cf. Žer. Záp. I. 42.

372668   Vinary Svazek: 7 Strana: 1027
Vinary, vz Vinar (dod.).

372669   Vinař Svazek: 4 Strana: 0688
Vinař, e, m. = vincour. V. Zlosť sedlákův, radosť v-ův (horko). Šp. Vz Nástroje (pro vinaře a zahradnické), Tk. II. 552. Zlé zle zatratí a vinici svú poručí jiným vinařóm (Mat. 21. 41. ). Hus II. 66. Je-li na sv. Ma- touše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň. Pran Tč. Když jest červen studený, krčí v. rameny. — V. = kdo víno prodává, der Weinhändler. — V. = pták, cvrčala, crh, turdus, minimus nostras, die Roth-, Weindrossel. Us. — V., os. jm. V. Frant., hudebník, nar. 1825.

372670   Vinař Svazek: 4 Strana: 0744
Vinař, e, m., der Wollarbeiter, Woll- händler, Wöllner. Vz VIňák. Arch. IV. 361.

372671   Vinař Svazek: 7 Strana: 1027
Vinař. Cf. Wtr. Obr. 357., 362. Vinařů patron sv. Noe. Zbrt. 241. — V. Čeněk. 1835.—1872., čes. sklad. Vz Rk. Sl., Srb. 161.

372672   Vinař Svazek: 8 Strana: 0465
Vinař. V-ři vypovídají se z Vinoře přes Kopaninu na Zbirov. NZ. III. 269.

372673   Vinařce, Vinořce, Vinořice Svazek: 4 Strana: 0688
Vinařce, Vinořce, Vinořice, dle Bu- dějovice, Vinařitz, ves u Loun. Arch. II. 181. Vz S. N., Tk. I. 87., III. 132., V. 119., 181.

372674   Vinaře Svazek: 4 Strana: 0688
Vinaře, něm. Weinern, ves u Radonic: Winař, ves u Čáslavi. PL., Tk. III. 67., V. 263.

372675   Vinaření, n Svazek: 4 Strana: 0688
Vinaření, n., der Weinhandel, -bau. D.

372676   Vinařice Svazek: 4 Strana: 0688
Vinařice, dle Budějovice, Weingarten, ves u Jirkova; Winaritz, ves a) u Ml. Bo- leslavi, b) u Labské Týnice, c) u Loun, d) u Slaného, e) u Berouna. PL., Tk. III. 662., IV. 394., V. 139., 145.

372677   Vinařice Svazek: 7 Strana: 1027
Vinařice nad Labem. Tam nesmí nikdo vykřiknouti: Vinařáci za sebou! Zvonek mají, ale nosí ho koza na krku. Vz Sbtk. Krat. h. 129.

372678   Vinařický Svazek: 4 Strana: 0688
Vinařický, ého, m., osob. jm. V. Kar. Al., kanovník, čes. spis. †1869. Vz S. N., Tf. II. 1. 204.. Šb. H. 1. 301.

372679   Vinařický Svazek: 7 Strana: 1027
Vinařický K. Cf. Ukaz. 113., Pyp. K. II. 548., Tf. Mtc. 300, Mus. 1872. 345., List. fil. VIII. 263.-268., Jg Zl. 58 , 192., 194,, 270., 281., 284., 366., 368., Bačk. Pr. 173. a Písm. 1. 726. nn., 933 , Rk. Sl.

372680   Vinařický Svazek: 9 Strana: 0371
Vinařický Kar. Sr. Jub. XXXIV., Flš. Písm. 560.

372681   Vinařický Svazek: 10 Strana: 0481
Vinařický Kar. A. Sr. Věst. X. č. 3. a | 4., Lit. I. 692., II. 394., 879., Zvon III. 251., Tk. Pam. I. 499., II. 169., Nár. list. 1903. 24. 2. Vinařskoovocnický. V. škola. Nár. list. 1903. 243. 14.

372682   Vinařiti Svazek: 4 Strana: 0688
Vinařiti, il, ení, Weinbau, Weinhandel treiben. D.

372683   Vinařiti Svazek: 4 Strana: 0744
Vinařiti, Wollhandel treiben.

372684   Vinařka Svazek: 4 Strana: 0688
Vinařka, y, f., die Weinbauerin, -Händ- lerin. — V-ky = letní hrušky.

372685   Vinařovna Svazek: 8 Strana: 0465
Vinařovna, y, f. = obydlí vinařovo. 1748. NZ. III. 408.

372686   Vinařský Svazek: 4 Strana: 0688
Vinařský, Winzer-; Weinhändler-. V. kosíř, V., píseň, Us., škola, obyvatelstvo, Dch., motyka, kopáč, nosatec. KP. V. 161.

372687   Vinařský Svazek: 7 Strana: 1027
Vinařský. V. správa v Čecháh v 16 a 17. stol. Vz Wtr. Obr. II. 355. nn.

372688   Vinařský Svazek: 7 Strana: 1397
Vinařský. V. správa v Čech. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 354. nn.

372689   Vinařský Svazek: 9 Strana: 0371
Vinařský. Po vinařsku. Nár. list. 1898. č. 136.

372690   Vinařství Svazek: 4 Strana: 0688
Vinařství, n., der Weinbau, Weinhandel. Vz S. N., KP V. 145. atd., III. 276.

372691   Vinařství Svazek: 7 Strana: 1027
Vinařství. Vz Ott. VI 138. nn.

372692   Vinařstvo Svazek: 4 Strana: 0688
Vinařstvo, a, n., die Winzer, Wein- händler.

372693   Vinavka Svazek: 4 Strana: 0688
Vinavka, y, f., die Weinbirn. Šm.

372694   Vinca Svazek: 10 Strana: 0481
Vinca, Vincenc. Dšk. Km. 7.

372695   Vínce Svazek: 4 Strana: 0688
Vínce, e, n. = víno. Popíjeli dobré v. Dbš. Sl. pov. I. 94. Nesie sliepka súdok a v tom súdku dvojakô vínce. Ib. I. 488. (Šd. ).

372696   Vincek Svazek: 4 Strana: 0688
Vincek, cka, m. = Vinzenz. Vz Vincenc. — V. = malá železná kamna. Mor. Bkř., Mtl.,

372697   Vincena Svazek: 7 Strana: 1027
Vincena, y, f. = Vincentia. Šd.

372698   Vincenc Svazek: 4 Strana: 0688
Vincenc, e, m. = Čeněk. Vz S. N. Slun- ce-li na sv. V-ce (21/2 ) svítí, budem hojnosť žita, vína míti. Pran. Tč. O V-ce vody plné koleje, na dobré víno ten rok nadeje. Šk. Jak na sv. V-ca je velký větr, to je málo vína. Ve Slez. Šd. — V., kanov., † 1171. Vz Šb. H. 1. 304., Sbn. 129.

372699   Vincenc Svazek: 7 Strana: 1027
Vincenc kanovník. Pyp. K. II. 304

372700   Vincenc Svazek: 8 Strana: 0465
Vincenc. Odtud: Vicena, Vicenec, Vincík, Vincourek. Kbrl. Sp. 20. Odvozeniny vz v Kotk. 34. Na den sv. V-nce blesk slunečný znamená rok ve víně býti hodný. Světz. 1894. 195. a.

372701   Vincenc Svazek: 9 Strana: 0371
Vincenc. Jestli jasně svítí slunce na den sv. Vincence, zaopatř si sudů více, neboť mnoho vydá vinnice. Fisch. Hosp. 255.

372702   Vincencian Svazek: 7 Strana: 1027
Vincencian, a, m. = člen spolku sv. Vincence. Pdl.

372703   Vincencín Svazek: 7 Strana: 1027
Vincencín, a, na. Když je rozpúščka (tání) na V-na, urodí se hojně vína. Brt.

372704   Vincencov Svazek: 4 Strana: 0688
Vincencov, a, m., Vincenzdorf, ves u Pro- stějova. Tč.

372705   Vincenky Svazek: 4 Strana: 0688
Vincenky, pl., jm. lesa u Přerova. Pk.

372706   Vincent Svazek: 10 Strana: 0481
Vincent, a, m. O svätom V-te (22. /1. ) mládenci sa žeňte. Sb. sl. VIII. 84.

372707   Vincéř Svazek: 4 Strana: 0688
Vincéř, e, m. = vincour. Luk. 13. 6.

372708   Vincétka Svazek: 9 Strana: 0371
Vincétka, vz Odrobinkový.

372709   Vincétkový Svazek: 9 Strana: 0371
Vincétkový, vz Odrobinkový.

372710   Vincétla Svazek: 7 Strana: 1027
Vincétla, y, f. Žid dává hochu do jedné ruky gořalku, do druhé v-tlu. Hrb. Obr. 214.

372711   Vincík Svazek: 8 Strana: 0465
Vincík, a, m., vz předcház. Vincenc.

372712   Vincíř Svazek: 7 Strana: 1027
Vincíř, věncíř, e, m., Fischreuse, f. Laš. Wrch.

372713   Vincíř Svazek: 10 Strana: 0481
Vincíř, e, m. = vincéř. Ev. víd. 66.

372714   Vincka Svazek: 4 Strana: 0688
Vincka, y, f. = Vincentia. Us. Šd.

372715   Vinco Svazek: 4 Strana: 0688
Vinco, a, n. = vínce. Čierno korenia ko- pala, v červenom víncu varila. Sl. ps. Šf. I. 143.

372716   Vincour Svazek: 4 Strana: 0688
Vincour, n, m., vincéř, e, z něm., der Winzer, zastr. = vinař, vinohradník. — V. horní, Aufseher des Weinberges. Pk. v Mtc. 1880. 119. Chce-li míti v-ra, aby jemu dů- chodů jeho hleděl. Půh. brn. 1490. f. 73., Mz. 368.

372717   Vincour Svazek: 8 Strana: 0465
Vincour 1631., vincúr 1607. = vinař. Kat. z Žer. I. 9., Phľd. 1894. 5.

372718   Vincourek Svazek: 4 Strana: 0688
Vincourek, rka, m., os. jm. Mor. Šd.

372719   Vincourek Svazek: 8 Strana: 0465
Vincourek, rka, m., vz předcház. Vincenc.

372720   Vincúr Svazek: 7 Strana: 1027
Vincúr, a, m. = chrobák, rynchites be- tuleti. Slov. Rr. Sb. — V. = Vincek. Mor. Brt D. 141.

372721   Vincura Svazek: 4 Strana: 0688
Vincura, y, f. = Vincenc. U Místka. Škd.

372722   Vincův Svazek: 8 Strana: 0465
Vincův háj u Mirošova na Mor. NZ. III. 562.

372723   Vinčík Svazek: 4 Strana: 0688
Vinčík, a, m. Z V-ka Mikuláš. Tk. IV. 528., V. 114.

372724   Vinčtyř Svazek: 4 Strana: 0688
Vinčtyř, e, m., z něm. Weinstein = vin- ný kámen. Us. u Rychn.

372725   Vinda, vindra Svazek: 4 Strana: 0688
Vinda, vindra, y, f. = vídeňský. Cf. Wiener, Gb. Hl. 120. Nemá ani vindy (vindry, ani vindry peněz), nicht einen Heller oder Pfennig. Ani za vindru nestojí. D. Nedo- staneš ani vindry. — Jg., Č. M. 618.

372726   Vindelicia Svazek: 4 Strana: 0688
Vindelicia, e, f. = země Vindeliků. Vz S. N., Vindelikové.

372727   Vindelikové Svazek: 4 Strana: 0688
Vindelikové = za starodávna národ v částech Bavorska, Švýcarska, Badenska, Virtemberska a Tirolska. Vz S. N. Vind-ex, ika, m., osob. jm. Vz S. N. Vindikace, e, f., z lat. = msta, obrana, žaloba vlastnická, die Rache; die Verthei- digung; Zurückforderung einer Sache.

372728   Vindička Svazek: 10 Strana: 0481
Vindička, y, f. = slovinská píseň (Vin- dové = Slovinci). Lit. II. 515.

372729   Vindikovati si co Svazek: 4 Strana: 0689
Vindikovati si co = jako vlastnictví sobě osobovati, sich als Eigenthum anmassen, zurückfordern.

372730   Vindiš Svazek: 4 Strana: 0689
Vindiš, e, m., os. jm. Us. Šd.

372731   Vindka Svazek: 7 Strana: 1027
Vindka, y, f., die windische Sprache. Hol. 413. (Šd.).

372732   Vindlík Svazek: 7 Strana: 1027
Vindlík, u, m. = jablko. Mor. Brt.

372733   Vindové Svazek: 7 Strana: 1027
Vindové = prvotní jm. Slovanů dle Jor- nanda. Vz Šf. Strž. I. 80. nn. Také o Mo- ravanech. 1b. II. 508.

372734   Vindra Svazek: 4 Strana: 0689
Vindra, y, f., vz Vinda.

372735   Vindra Svazek: 8 Strana: 0465
Vindra, z Wiener (vídenský, ? kr.). Gb. H. ml. I. 408.

372736   Vindryshonec Svazek: 4 Strana: 0689
Vindryshonec, nce, m., der Pfennig- scharrer. Mus. V. 263.

372737   Vinduška Svazek: 4 Strana: 0689
Vinduška, y, f., Winduschka, mlýn u Votic. PL. — V., virus. V.

372738   Vinduška Svazek: 8 Strana: 0465
Vinduška, y, f., vz Vintuška. Kotk. 162.

372739   Vinduška Svazek: 10 Strana: 0481
Vinduška, y, f. zz rybník u Jankova u Votic. Uč. spol. 1901. IV. 3.

372740   Vindyš Svazek: 4 Strana: 0689
Vindyš, e. m. V. Jos., farář u spisov. † 24/12 1857. Vz Šb. H. 1. 301.

372741   Vindyš Svazek: 7 Strana: 1027
Vindyš Jos. 1782.—1857., farář a spis. Vz Rk. Sl.

372742   Vindžimier Svazek: 9 Strana: 0371
Vindžimier, a, m. = inženýr. Gerlachov ve Spiši. Čes. 1. VI. 594.

372743   Vinec Svazek: 4 Strana: 0689
Vinec, víněc, nca, m. = vínek, der Kranz. V. preclíků se dostáva u Frýdka za 5 kr. Na Ostrav. Tč. — V., Winetz, ves u Ml. Bolesl. PL.

372744   Vínec Svazek: 8 Strana: 0465
Vínec, nce, m., Weinsäure, f. Am. Orb. 69.

372745   Víneček Svazek: 4 Strana: 0689
Víneček, čka, m., das Kränzchen. Vz Věnec.

372746   Vinečka Svazek: 4 Strana: 0689
Vinečka, y, f. = malá vina, eine kleine Schuld. Zabil Adam Evičku pro maličkú v-čku. Sš. P. 138.

372747   Vínečko Svazek: 4 Strana: 0689
Vínečko, a, n., vz Víno.

372748   Vínečný Svazek: 4 Strana: 0689
Vínečný, Úřad v-ných hor, das Bergamt, dem der Bergmeister präsidirte und das Weinbergrecht behandelte. Gl. 363.

372749   Vinejš Svazek: 4 Strana: 0689
Vinejš, e, m. V-ši, tortricida, hadi ma- jící hlavu slabě oddelenou, ústa sotva roz- chlípitelná, ocas kratičký tupý. V. červený, tortrix scytale, turecký, eryx turcica. Vz Frč. 328.

372750   Vinejš Svazek: 7 Strana: 1027
Vinejš. Cf. Brm. III. 305., 306.

372751   Vínek Svazek: 4 Strana: 0689
Vínek, nku, m., zvl. vazadlo okolo čela atd., das Diadem. Tomu bych dala vienek svoj s hlavy. Rkk. Pokud já mám můj ze- lený vienok (na hlavě). Na Slov. Z kapu- sného hlúba spadla a bolo po vienku (o padlé panne). Mt. S. I. 99. Korunný v., das Diadem. Vz Věnec. — V., das Taufband, u Opavy uzélek. Klš. Král daroval jej (scho- dek) rok na to druhorozenému synu Svato- plukovu co kmotr do vínku. Ddk. II. 395. Při křtu kladou kmotři dítěti peníze na pa- mátku do vínku. Peníze do vínku. D. Ani za vídeňský dítěti do vínku nedal. Sych. — V. = závdavek, dos. Zákony světské vy- žadovaly ještě vínek, čímž nevěsta od ro- dičů byla jaksi koupena. Ddk. IV. 303. — V. = hra muzikantů ženichovi před svatbou. Na Zlínsku. Brt. (Mtc. 1878. 133. ).

372752   Vínek Svazek: 7 Strana: 1027
Vínek. Dostane-li dítě při křtu něco do vínku, bude šťastné, pakli nedostane nic, bude nešťastné po celý věk. U N. Bydž. Kšť.

372753   Vínek Svazek: 8 Strana: 0465
Vínek (okrasa hlaw) ie šitý, věnec ie uvitý. Us. NZ. VI. 63.

372754   Vínek Svazek: 10 Strana: 0481
Vínek. Panenské vínky. Vz Čes. 1. XII. 31.

372755   Vinen Svazek: 4 Strana: 0689
Vinen, vz Vinný.

372756   Vinění Svazek: 4 Strana: 0689
Vinění, n., die Beschuldigung, Anklage. Proti tomu činí odpor, že se jí v tak velikém dluhu jejieho v. nezná než ve dvú zl. NB. Tč.

372757   Viněnka Svazek: 4 Strana: 0689
Viněnka, y, f. = vinná jahoda, die Wein- beere. I zdali sbierají s trnie v-ky a s bo- dlákóv (n. s hlohožie) fíky (Mat. 7. l6. )?; Protož nesbierají s nich lidé v-něk, jenž by víno daly, aby duše věrných lidí obradovalo. Hus II. 292., 294. (Tč. ). Hrozny, na jejichžto stopce vinná zrna (v-ky) visí. Kom.

372758   Vineta Svazek: 4 Strana: 0689
Vineta, y, f. = starodávné město slovan- ské na pobřeží baltickém. Koll. Vz Volyn.

372759   Vineta Svazek: 7 Strana: 1027
Vineta. Mus. 1845. 3.

372760   Vinetek Svazek: 8 Strana: 0469
Vinetek = sražená krev někam v tělo za- nesená. Vz Ott. VIII. 563. Karcinomatosní v. Hlav. Obrz. 3.

372761   Vinětice Svazek: 4 Strana: 0689
Vinětice, dle Budějovice, ves. Arch. 1. 529. Vinětka, y, f., vz Vignette.

372762   Víní Svazek: 4 Strana: 0689
Víní, n. = vání, das Wehen. V. větru. Jel., V., Háj.

372763   Vinic Svazek: 4 Strana: 0689
Vinic, e, m., os. jm. Šd.

372764   1. Vinice Svazek: 4 Strana: 0689
1. Vinice (vlastně: vinnice: svět-nice, štěp-nice, Jg. ), e, vinička, y, f. = vinohrad, trata révou vinnou posázená, der Weinberg, Weingarten. Rst. 514. Vinice, V., D., Kom., vinnice. Br., V. Vinař vinici kopá. Kom. V-ci řezati, Br., V., vysázeti, Břez. 244., Z. wit. 106. 37., štěpovati, dělati, Ler., krýti, kopati, z jara zdvíhati. 1592. Škodu na vi- nicích dělati. Br. V. nová (novina, mladý les. Šp. ). V-ci krýti révy zasaditi). V. vy- podlomená. Hnojení, ošetřování, omlaďování vinic. Us. Přední práce na vinici: odkrý- vání, řezání, kopání (první, druhé, třetí), dělání rozvodů, vrážení tyček, vázání, smí- tání, plení, hnojení, sbírání, paběrkování, přikrývání vinných kmenů. HN. V-ce řád- kové (keře jsou sázeny v řádkách) a ma- tené (v nichž keře nejsou v řádkách sázené). Velké v. dělí se v menší, jež so čtvrťmi na- zývají. Čk. 156. Klásti ve vinici rozvody; révy podlamovati, tyčky nabíjeti, vrchy rév sekati. 1592. Cf. Klobouk, Kopačka, Kozlík, Kráče, Krecht. Podlom, Povaz, Přeložiti, Kamenování, Řezba, Rozvod, Shoditi co, Školka, Truhlice, Tyčení, Zakládání vinic, Zdvížka. Vz o tom více také v Čk. 188., KP. V. 145. a násl. a o štěpování rév. Čk. 189. Kterýž vinici dělati má. Arch. I. 356. Vinice má vyvolená, tak si mi učiněna hořká přieliš; Aj dělník na vinici dělá; Jako vinice zevnitř jest suchá a nelícná, ale vnitř jest zelená a rozkošná, tak jest cierkev svatá. Has 1. 298., 312., III. 14. (Tč. ). Práva vinic. D. Než reví zokatí, hleď v-ci skopati; Panna Maria na zasvěcený den zavádí dělníky do vinice ven; Čím dříve v říjnu opadává ve v-ci listí, tím úrodnější bude rok příští; Do Jana Křtitele v dobrém roce, polovic odkvetou v. Šk. Vinice jsou bídnice; osení jistší živení, Č. V. bídnice, chmelnice dělnice, pole hnojnice, ale louka vždy si houká. V. bídnice, chmelnice pouhá dělnice; zahrada, častá náhrada; louka, ta si již fouká, dobré pole, neprodávej vole; Vinice nechce modlitby ale motyky; Který pán na své v-ci seje obilí, ten pán i s tou v-cí zkobylí; a který pán má na své v-ci rovno, ten pán i s tou v-cí stojí za hovno. Kdyby byl sv. Bartoloměj sv. Matouše bra- trem: byli bychom šťastnější ve vinicích, protože co sv. Bartoloměj slíbí, sv. Matouš zkazí. Šp. — V. libeňské u Prahy. O řím. a řeckých v-cích vz Vlšk. 106. O českých v-cích vz Tk. II. 552., IV. 5. Cf.: Hospo- dářský. — V. Páně = úřad duchovního pastýře, die Seelsorge. Bylo to víno z du- chovní v. ducha svatého. Sš. Sk. 22. Ktožť v tomto životě svých věcí hledá, ještěť jest do v-ce božie nepřišel; V-ce naše zakvetla jest, t. po všem světě kvietie dobrých ctností rozplodila jest. Hus II. 65., III. 33. Na v-ci Páně pracovati. Us.

372765   2. Vinice Svazek: 4 Strana: 0689
2. Vinice, e, f., hájovna u Slabec; sa- mota u Vyšehradu; Klein-Třemeschoves, ves u Hořic; Weinberg, samota a) u Chrasti, b) u Vysokého mýta, c) u Jičína, d) u Be- rouna; Winic, samota u Čáslavi; Winice, samota a) u Skalice, b) u Kutné hory, c) u Ouval, d) u Zbraslavi; Winitz, ves u Králova městce; Winize, samota u Běchovic. PL.

372766   1. Vinice Svazek: 7 Strana: 1027
1. Vinice. Vinnice. Sv. ruk. 321., Sdl. Hr. 41., 45., 134., 141., 187 , 203., Tk. VIII. 544. V. Kristova. Mus. Noe vinnici sadil. Kar. 128. Tresty ze škody na v-ci. Výb. II. 339. Cf. Wtr. Obr. 151.

372767   Vinice Svazek: 8 Strana: 0465
Vinice. Pověry k vinnici se táhnoucí vz v Zbrt. Pov. 99., 142. — V. ,Pojte, hoši, na vinici', čes. tanec u Nimburka. Vz NZ. III. 501.

372768   Vinický Svazek: 4 Strana: 0689
Vinický, Weinberg-, Weingarten-. V. bři- dlice. Vz Kř. N. 256.

372769   Vinič Svazek: 4 Strana: 0690
Vinič, e, m., der Beschuldiger. Šd. Dch. — V., das Presshaus. Slovák má troj vinič. Dbš. Obyč. 51.

372770   Vinič Svazek: 7 Strana: 1027
Vinič = réva, Rebe. V. duje, t. j. očka jeho mäknú a pripravujú sa k otvoreniu ; v. plače, t. j. po jarnom zrezanie teče z neho šťáva. Slov. Rr. Sb. Vz Viniga (dod.).

372771   Vinič Svazek: 8 Strana: 0465
Vinič = réva. Vetrík triasol listím divého viniče; Rosa sedela na v-či. Phľd. 1895. 274.

372772   Viničar Svazek: 4 Strana: 0690
Viničar, a, m., os. jm.

372773   Viničí Svazek: 7 Strana: 1027
Viničí, n. = réví vinné. Koll. IV. 196. Stráň v-čím a stromovím posázena. Ntr. VI. 136.

372774   Vinička Svazek: 4 Strana: 0690
Vinička, y, f., Winicka, samota u Lisé u Benátek. — V., vz Vinice.

372775   Viníčko Svazek: 4 Strana: 0690
Viníčko, a, n., vz Víno.

372776   Viniční Svazek: 7 Strana: 1027
Viniční čeládka, knihy. Tk. VIII. 391., 289.

372777   Viničník Svazek: 4 Strana: 0690
Viničník, a, m. = vinař. Jg.

372778   Viničník Svazek: 8 Strana: 0465
Viničník, a, m., lethrus, brouk. Vz Klim. 397.

372779   Viničný Svazek: 8 Strana: 0465
Viničný. V. robota (ženní, jízdecká či tažná). NZ. III. 224.

372780   Viničný, vinničný Svazek: 4 Strana: 0690
Viničný, vinničný = od vinice, k vinici náležející, Weinberg-. V. tyčka, hora, kosíř, V., údolí, Tk. II. 275., užitek, ZN., země, hospodářství, KP. V. 148., 156., 160., právo (vz Právo), stráně, vršky. Let. sl. VI. 124., koly, bidla, dílo, Ros., dělník, čeládka, úřad hor viničných. Jg. — V. = na vinnici ro- stoucí, am Weinberge wachsend. V. rostliny, vineales. Rostl. I. 290. a.

372781   Viničový Svazek: 4 Strana: 0690
Viničový, Weinreben-. V. fúzy. Let. Mt. sl. X. 1. 52.

372782   Viničový Svazek: 8 Strana: 0465
Viničový. V. koření, vitis vinifera. Mtc. 1894. 104.

372783   Vinidi Svazek: 7 Strana: 1027
Vinidi, Vindi, také o Češích. Vz Šf. Strž. II, 455. nn.

372784   Vinieše Svazek: 4 Strana: 0690
Vinieše = vinul, táhl (cizozemec do země). Výb. I. 468.

372785   Viniga Svazek: 7 Strana: 1027
Viniga, y, f. = vinič, réva. Slov. Hdž. Šlb. 84. V. nesie hrozno. Hdž. Čít. 197.

372786   Viník Svazek: 4 Strana: 0690
Viník, a, m., vz Vinník.

372787   Viník Svazek: 10 Strana: 0485
Viník, u, m. = kamýsek (hoblík). Rgl.

372788   Viníklov Svazek: 4 Strana: 0690
Viníklov, a, m., Winiklow, samota u Že- lezného brodu. PL.

372789   Vinitel Svazek: 4 Strana: 0690
Vinitel, e, m., der Beschuldiger. — V. = akkusativ.

372790   Vinitelka Svazek: 4 Strana: 0690
Vinitelka, y, vinitelkyně, ě, f., die Be- schuldigerin, Anklägerin. Us.

372791   Viniti Svazek: 4 Strana: 0690
Viniti, vinniti, viň (viniž), il, ěn, ění; vinívati. Viniti: V., Dal., Sych., D., Har., Brikc.; vinniti: Br., Kom. — V. = vinu ně- komu dávati, beschuldigen, bezüchtigen, an- klagen; žalovati, anklagen; trestati, mstíti, strafen, rächen, zur Strafe ziehen. Jg. — co, koho. Nechať jedni druhé viní. Br. Vy- mlouvá se, an ho ještě neviní. Prov. D. V. něčí lenosť. Marek. Něčí statek v. = zaba- viti. Har. — koho z čeho, šp. prý m.: v. čím. Ale toto mínění jest mylné. Cf.: A také chtěl-li by jej kdo z toho domu aneb z čeho viniti, má tu na tom právě z toho práv býti; Z toho má každý vinen býti na právě svém. Václ. II. Měščenín, když koho viní z dluha. Kn. rož. 116. Aby jemu to, z čehož jej viní, spravoval přísahú takovú. Tov. 38. Viniti někoho ze škod. Nál. 213. Kdožby chtěl vdovy a sirotky z čeho v-ti kromě gruntův a dědictví. Zř. F. I. B. XXXIX Chtěl-liby jej kdokoli z čeho v. Jdn. 105. Pakliby pohnaný z těch škod nevinil; Pa- kliby z čeho jiného v. chtěl, nemají jemu toho přisuzovati. Vl. zř. 78., 283. Byl-liby z toho viněn. V. V- ti koho ze lži, z krá- deže, D., ze škody (žalovati). Kom. Jemu radu dali, by s Křivokláta jiezdy činil a Stanimira z svého kněžstva vinil. Dal. 72. 24. Kdož našeho knížete viní ze zrady. Ddk. II. 385. Mnohé ty artikule, z kterých nás viní. Bart. 114.; III. 1. Ale že jeho z nich (z peněz) nevinil, než teprv na zajtřie; Lo- renc Salda jeho viní z 10 zl. dluhu, žeby jemu těch byl dlužen za dielo; Poněvadž jest mateř jeho ženy z krádeže vinil a na- říkal, ježto ona toho neučinila; Ani se k čemu znala, z čehož ji Vaněk v svých žalobách vinil; Řehoř viní vašeho spolusúseda z toho, že jsú spolu půtku jměli řečí hanlivou. NB. Tč. 24., 60., 115., 214., 243. (65., 86., 122., 261., 272. ). V. někoho z něčeho. Žer. Záp. II. 28., Arch. I. 103. V-li kommissi ze sla- bosti. Pal. III. 1. 162. Strany obapolně v-ly sě z křivd hojných a velikých. Ib. III. 3. 60. (Šd. ) Ji viní z postele i z šatuov. Půh. II. 68. Z toho, co sám činí, mnohý bratra viní. Kmp. Čech. 145. Z toho matku viní. Dh. Sirotek móž před postúpeniem dědictvie poručníka z počtu viniti. Vš. Jir. 276. Ani úřadu z toho v. nechtí. List z r. 1581. V-ti někoho z něčí smrti. Dal. 56. (124. ). Směl- liby ho kdo z toho v. a trestati, že císařské pečeti odtrhl; A tak k vyplnění zákona ce- lého se zavázal i jej tak naplnil, že ho ni- žádný z ničeho v. nemohl. BR. II. 232. b., 634. b. Hřiešný nemóž přijíti k milosti, jeliž vyznaje dobrotu boží sám se bude viniti z hřiecha. Hus I. 88. V. někoho z kacieř- stvie. Hus I. 393. Ani jich kto z toho vinil až do času nynějšího. NB. Tč. 155. — koho jak. Otec na místě dětí svých nevybytých, manžel na místě manželky mohou v. i zase viněni býti. Kol. 14. Jestliže by ho kto právem v. chtěl z té věci. Vl. zř. 107., Zř. F. I. C. XVIII. Ješitně a nemoudře ho z kru- tostí vinil. Sš. Sk. 56. Právem zemským ně- koho viniti. Arch. IV. 320. Žádný ho nemá podlé čeho z křivdy v. BR., II. 87. a. Cf. V. koho kde. — koho, se proti komu. Ve všem se věren čině, kněze Jaromira proti jemu (al. k němu) vině. Dal. 36. 26. Cf. Dal. 36. 32. Proti tomu trój lid činí, jímž se proti Bohu viní (vinným se činí). St. skl. I. 29. Mé kázanie ráda činiec, protivo se mně neviniec. Kat. 824. — se ke komu = vinným se učiniti, prohřešiti se proti komu. Chcteľ bych se k vám nevinila; S právem by sě k lidem nevinil. Kat. 371., 1663. — koho proč: pro 100 kop (žalovati). Ros. Ješto by skrze to někdo mohl z pokuty viněn býti, že.... Zř. F. I. B. XVIII. — koho čím A proto snad Bůh dcery otco- vým hříchem vinil (trestal). Dal k. 99. V- koho křivdou, Bs., neposlušenstvím. Mk. Adam vinil Evu svým hřiechem a Eva hada. Št. N. 263. Na tom přísahám, jímž mě Pavel z Luže viní, bych jemu škodu učinil. O. z D. Jediné hodným svědomiem provede, že to- hoto účinku, čímž jeho žalobníci viní. jest nevinen. NB. Tč. 120. A přes to život lidský krátkostí viní; Toho se bojím, aby mne někdo krádežem nevinil. Jel. En. mor. 41., 72. Dobré lživými řečmi v. Troj. 471. Ně- koho zločinem v. Pal. Dj. III. 1. 107. Shledáš, žeť já tiem, čímž mě viní, vinen nejsem; Rozličnými věcmi je (mistry a kněze) vi- níte. Arch. II. 42., 239. (Šd. ). Jímž by mě chtěl Buoh v. Hr. rk. 367. K němužto ty těmi činy, věz, ež se viníš. Kat. 1232. Čímž mě Jan Puška viní, tím jsem jemu nevinen. Půh. I. 263. Svú modlitbú se viníme a Boha k hněvu proti sobě popúzieme. Hus I. 337. V. někoho sprostenstvím; A tiem znamením jeho vinil; Neb's mne proti sobě ničímž nevinil; V. někoho svú škodú. Dal. 3., 53., 63., 136., 167. V. někoho hříchem, křivdú. Výb. I. 396., 647. Vz Průvod a vazbu: Vi- niti koho proti komu. — koho kde (oč). Každý na svém právě viněn býti má. Pr. Z čehož mne koli Zajíček vinil před právem, o všecky věci jsem s ním rozdíl vzal; Kte- réhožto před vaší milostí viní do dvú neděl v pokoj a na postavenie pod základem pod šesti kopami gr. širokých; Jakož jsú mne ti dobří lidé před vámi v-li v ten list, že bych jim nebyl vydal. NB. Tč. 25., 141., 176. Mají viněni býti před právem zemským; Má jej v. na právě městském. Václ. II. (Pr. 1861. 26. ). Aniž má kto dále v. se na zpo- vědi, než jest vinen. Št. N. 335. V. někoho na jeho soudu (zemana na zemském právu). Pr. (Zříz. zem). Z mordu může před týmž soudem v. Faukn. Ráčí-li pán z čeho dě- kana před právem naším v., že... Jdn. 163 Před právem viněni býti mají o dluhy; Má jej v. na městském právě a sedláka před pánem. Václ. II. — koho v čem. Aby v každé věci obláště odpoviedal, v čemž ho vinili. Ep. Pog. 22. Ať Mrdáček též se na kříži dviema prsty očistí v tom, v čemž jej Matěj viní; Právu svému pohoršil a vi- novat jest žalobníkovi to, v čemž jeho vinil před vámi, zaplatiti; Ve které mě věci súsed muoj viní, o tej věci já nic nevím. NB. Tč. 125., 175., 245. V tom nice pána nevini. Žk. 349. V tomť já jich nic nevini. Smil v. 582. — koho oč. A když Bartoň tej žaloby od- bude, bude-li déle chtíti o svůj dluh žida viniti, má toho k němu hleděti vedlé práva. NB. Tč. 65. Pan hrabě neviní o grunty. Žer. Záp. II. 106. V druhém kusu stav městský vinil stav panský a rytířský o piva vaření. Dač. I. 130. A k jednání těch věci, o něž se v. budeme. Arch. II. 275. — se komu čím. (Tiem) se Bohu věčně viní. Hr. rk. 283. — že. Jeden pacholek havéřský vinil jest Zikmunda, že jest on s Jakubem jeho namlúval. NB. Tč. 272. Vinil ho, že ho po- mlouval. Us. — kdy. Za živobytí se má v-ti. Er. Kdož by koho v. chtěl po vyznání kterého zločince. Václ. II.

372792   Viniti koho z čeho Svazek: 7 Strana: 1027
Viniti koho z čeho : z nářku cti. 1528. Mus. 1880. 496. Vinil jest je z rukojemstvie. Arch. VIII. 399. — koho jak. Vy je v. budete rozdílně, společně. 1528. Mus. — koho ke komu. Proč mě k Bohu viníš ? Výb. I. 362. — koho čím. Tím ho viníce. Pal. Rdh. I. 274. Čímž smy tie v-li. Otc. 50. b. Jehož nikdy zlým nevinil. Lupáč (r. 1384.). Čím mého Boha v-te? Lg. Kr. v. 60. Křivě tě jest tiem mój otec vinil. Výb. I. 408. Neroď víno tím v. (nýbrž sebe); Ktož víno opilstvím viní. Sv. ruk. 237. — v čem. Neboť mě v tobě vinie (za tebe, tvým jménem). Výb. I. 408. I počechu jeho v. v mnohých vinách. Drk.. 162 a., 162. b. — se komu. Hříšník viní se Bohu. Strč. Gb. Ml. II. 118. 13.

372793   Viniti se proč Svazek: 8 Strana: 0465
Viniti se proč. Sám sa vinil od strachu (ze strachu). Phľd. XII. 494.

372794   Vinka Svazek: 4 Strana: 0691
Vinka, y, f., vitis vinifera, diu Weinrebe. Let, Mt. sl. X. 1. 52.

372795   Vínka Svazek: 7 Strana: 1028
Vínka, zdrobn. vina.

372796   Vínkář Svazek: 4 Strana: 0691
Vínkář, e, m., der Weintrinker. Us. Šd.

372797   Vinklantice Svazek: 4 Strana: 0691
Vinklantice, ves. Tk. III. 104.

372798   Vinklář Svazek: 4 Strana: 0691
Vinklář, e, m. V. Frant., katech. a spi- sovatel. Vz S. N. †

372799   Vinkler Svazek: 4 Strana: 0691
Vinkler, a, m. V. Frant., nar. 1839., čes. spisovatel. Vz S. N.. Šb. H. 1. 301.

372800   Vínko Svazek: 4 Strana: 0691
Vínko, a, n., vz Víno.

372801   Vínkovati Svazek: 4 Strana: 0691
Vínkovati = rád víno piti, gern Wein trinken. On rád vínkuje. Us. Puch

372802   Vinkovce Svazek: 7 Strana: 1028
Vinkovce, míst. jm. v býv. Uher. Hra- nici.

372803   Vínkověnec Svazek: 4 Strana: 0691
Vínkověnec, nce, m., vittaria, rostl. ka- praďovitá. Rostl. I. 272. b.

372804   Vínkovní Svazek: 7 Strana: 1028
Vínkovní, vínkový. V. peníze = které dávají kmotři děcku při křtu do vínku. Vz o nich v Brt. Dt. 5., Km. 1886. 243. Kdo je utratí, nemá v ničem štěstí. U Kr. Hrad. Kšť.

372805   Vínkový Svazek: 7 Strana: 1028
Vínkový peníz (dar kmotrů). Vz NZ. I. 199. a předcház.

372806   Vinkulace Svazek: 4 Strana: 0691
Vinkulace, e, f., z lat. = závada. Vz S. N.

372807   Vinkule Svazek: 4 Strana: 0691
Vinkule, e, f., cepola, ryba břichoplý- tevná. Krok I. d. 107.

372808   Vinkule Svazek: 7 Strana: 1028
Vinkule. Cf. Brm. III. 3. 171.

372809   Vinkulovati Svazek: 7 Strana: 1028
Vinkulovati, vinculiren. V. státní pa- píry.

372810   Vínky Svazek: 4 Strana: 0691
Vínky, pl., m. = schůze dítek do domu novorozeňátka, kde se pak obyčejně kořalka popíjí. U Nezamysl. na Mor. Bkř.

372811   Vinkyně Svazek: 4 Strana: 0691
Vinkyně, ě, f. = bakchantka, die Bac- chantin. Gníd. 81.

372812   Vinná Svazek: 4 Strana: 0691
Vinná, é, f., Winney, ves u Litoměřic. PL., Arch. III. 483.

372813   Vinna Svazek: 8 Strana: 0465
Vinna, Schuld, spr. vina. Bl. Gr. 267.

372814   Vinnák, u Svazek: 7 Strana: 1028
Vinnák, u, m., vz Vinar (dod.).

372815   Vinnatý Svazek: 4 Strana: 0691
Vinnatý. V. víno, gehaltvoll, stark. NB. Tč. 64. Vz Víno.

372816   Vinně Svazek: 4 Strana: 0691
Vinně, schuldig. Těžko jest poctivému srdci zlořeči o sobě poslouchati buď vinně neb nevinně. Žer. 322.

372817   Vinnen šp. m Svazek: 4 Strana: 0691
Vinnen šp. m. vinen, vz Vinný.

372818   1. Vinní Svazek: 4 Strana: 0691
1. Vinní = vin se týkající, Schuld-. Arch. II. 287.

372819   2. Vinní Svazek: 4 Strana: 0691
2. Vinní desátek, obchodník, závazek (po- vinnosť k odbírání vína). J. tr. Vz Vinný.

372820   Vinnice Svazek: 4 Strana: 0691
Vinnice, vz Vinice.

372821   Vinnice Svazek: 7 Strana: 1028
Vinnice, e, f., die Schuldige. Rk.

372822   Vinnice Svazek: 9 Strana: 0371
Vinnice. Odkvete-li dobře v., bude vína mnoho velice. Fisch. Hosp. 252.

372823   Vinničíř Svazek: 7 Strana: 1397
Vinničíř, e, m (wunnyczyrz), cultor vineae Mnč. Ev. 104. L. 9. 11.

372824   Vinnička, y Svazek: 7 Strana: 1028
Vinnička, y, f., die Schuldige. Zátur., Ev. šk. II. 191. — V., kleiner Weingarten.

372825   Vinničník Svazek: 4 Strana: 0691
Vinničník, vz Viničník.

372826   1. Vinník Svazek: 4 Strana: 0691
1. Vinník, a, m., lépe než: viník (Jg. ) = vinný, der Schuldige. Před pány vinníky své obžalovati. O. z D. Nebyl tedy Mutina samojediným v-kem. Ddk. II. 402. Hlavní vinník. J. tr. Vinu vinníka provésti. Štelc. Odpusť nám naše viny, jakož i my odpou- štíme našim v-ům (protivníkům, nepřátelům). Proch. — V. = dlužník, der Schuldner. V. a jistec. Ms. k. pr. — V. = hříšník, der Sünder. Běda tobě, starý vinníku! Ros.

372827   2. Vinník Svazek: 4 Strana: 0691
2. Vinník, u, m. = vinný kmen, die Rebe. Holý. Bs. 17.

372828   Vinník Svazek: 8 Strana: 0579
Vinník, u, m. = karnýsek, Karnieshobel, m. Prům. mus. V.

372829   Vinniti Svazek: 4 Strana: 0691
Vinniti, vz Viniti.

372830   Vinnokyselý Svazek: 4 Strana: 0691
Vinnokyselý, weinsauer. D.

372831   Vinnosť Svazek: 4 Strana: 0691
Vinnosť, i., f., die Schuldbarkeit, Schuld. J. tr.

372832   Vinnotelnosť Svazek: 4 Strana: 0691
Vinnotelnosť, i, f., die Weinsucht. Potv. drak. apok. 60.

372833   1. Vinný Svazek: 4 Strana: 0691
1. Vinný = od vína, z vína, k vínu ná- ležející, Wein-, V. réva, kmen, keř, les, hrozen, sud, zrno, med, trh, muška, mol n. molek (= opilec). V., BR. II. 712. a., list, Kom., nádoba, Br., květ, lis n. čeřen, tyč, droždí, ocet, polívka (z vína), duch (líh), krajina, rok, desátek, kámen (kamenec, v. stříš n. sůl; vz S. N. ), D., konev, sklenice, sklep, krčma, V., kyselka, Weinsäuerling, Dch., školka (vz Čk. 187. ), droždí. Wein- hefe, Šp., Nz., nemoc, vz KP. V. 155., 179., 181., šenk, 1514., sběrač, sbieránie. BO. V. brání, die Weinlese, NB. Tč. 133., sazenice, luštiny, kožka, kořalka, sady, sklad, dům, Us., kal. Aqu. Z mláta vinného dělá se lour (patěsky). Kom. Ot plodu vinného. Ž. wit. 4. 8. V. kvašení, olej, kyselina (vz S. N. ), Nz., hrozinka, kvasnice, jádro, pecička, kraj, mest, břečka, věnec, besídka, zásoba. Šp. V. spála, der schwarze Brenner o. das Pech, cladospoi-ium pestis (houba tato může skoro veškerou vinnou úrodu zničiti); jednodenní zhouba vinné révy, der Rebentod (choroba tato, ve Francii le blanc nazvaná, podobá se co do zevnějších úkazů nemoci révokazem, phylloxerou, způsobené). Pta. Že jsme my seděli a čtli penieze vinné, když jest ne- božtík Jiřík udeřil Matúše sekyrú; Počkej mi, až bude po vinném bránie, že já tobě dám. NB. Tč. 96., 133. Poníženě prosíce, abych je z výš psaných povozů vinných z milosti své na budoucí časy propustil. List z r. 1595. Tč. Já jsem kořen vinný pravý a vy jste ratolesti. Hus II. 63. Vz Vinní. — V. jablko (= zakyslé jako víno), der Weinling, Weinapfel, Jád., hrušky. Kčr. Obtěžujíce osly vínem a jahodami v-mi. Hus I. 132. — V. kořen (= naběhlá křečná žíla, městka), der Aderbruch, die Krampfader. Ja. — V. hora, Binaberg, ves u Krumlova. PL.

372834   2. Vinný Svazek: 4 Strana: 0691
2. Vinný; vinen, vinna, o, schuldig, sträf- lich. Špatně vinnen m. vinen. Z vina tvo- říme: vin-ný, z toho odvržením ý a vlo- žením c pro snadnější vyslovení: vinen, z toho: povinen. Os. Cf. Víra — věrný — věren, rna, rno; moc — mocný — mocen, cna, cno. V rodě žen. a střed. a v ostatních pádech rodu muž. vsuvného e není třeba. Mk. Cf. Brs. 2. vyd. 251. — abs. Kdo jest vinen? D. Nejsme nic vinni, proto že hřeší proti Hospodinu. Br. Dáváme se vinni. Br., Sych. Víno není vinno, že se lidé ožírají. Prov. Kdo vinen jest, na tomť se i sukně třese. Reš. Kteréž vinné našli (shledali). Br. Za vinného uznati. Tíže vinen, kdo k zlému radí. Hkš. Jednou chycen, stokrát vinen, semel captus centies reus. Dch. Kdo za vinna uznán bude, ten budiž trestem stížen. Ddk. IV. 222. K němu ižádné viny ani příčiny vinné pro ten úřad nemáme. Arch. I. 216. Jsi-li vinen, smluv se raději a v čas rovné přijmi. Vš. II. 17. Vinného škoda a pokuta stíhá. Rb. Ale ty protiv tomu dieš: Abych já mu dal nejsa vinen? Hus I. 107. Vinnému Bůh odpouští a car spravedlivému milosť dává. Us. Šd. Vinen medvěd, že krávu snědl, vinna i kráva, že do lesa, šla. Pk. — čím. Jest tím vinen. D. V. hříchem, V., něčí smrtí, Ros., svou smrtí, Br., cizoložstvím. Jel. Nevinen jest vším. Št. A proto jsem škodu vzal na pe- nězích a na....., tím mi jest vším vinen. O. z D. Ničím vinna nebudeš; Ty jsi, můj milej, tím vinen. Er. P. 203., 400. Nebudem tým vinna. Ht. Sl. ml. 236. Přece jsi tím, dušičko, přece jsi tím vinna. Sš. P. 43. On tím vinen nenie. Svěd. 1569. Zavržením svojím ale sami židé vinni jsou; Že ovšem vinen jest zbrodni nějakou. Sš. I. 17., Sk. 250. (Hý. ). Činiti se něčím vinna. Bart. I. 31. Činiti se vinným zlodějstvím. Výb. I. 758., hříchem. Háj. 65. Jiřík slíbil sě se mnú zdáti a s tiem táhl mne do trní a on mnú jest vinen (hat sich an mir verschul- det); Tím účinkem že vinni nejsú; Tu sě jest ta žena klnula a přísahala, že tiem vinna nenie; Že ona tú škodú vinna nenie; Také-lis ty tiem vinen, že sukni z tvé ženy vzali? NB. Tč. 92., 105., 115., 180., 240. A přec ničím není vinno. Er. P. 20. Ti jsú vším vinni. Pč 2. Vinný zlým; Ty mú krví vinen budeš. Hr. rk 157., 233. V. svádou, Dch., vraždou. BO. Že žádnou měrou ničímž vinen není prokázal. Prot. 236. Já jemu ničím vinen nebyl; Čímž mě Jan Puška viní, tím jsem jemu nevinen. Půh. II. 203., I. 263 (Tč. ). Dobří lidé ohledají, že tiem vinen nejsem; Shledáš, žeť já tiem, čímž mě vinie, vinen nejsem; Žeť tu bohdá shledáno býti má, kdoť čím vinen i také nevinen jest; Teď na vás praví, že jste vinni tiem rúchem, že ste je pobrali; Ty jsi vinen všemi těmi bú- řemi; Myť tú krví vinni nejsme. Arch. II. 33., 42., 268., III. 37., 238., IV. 144. (Šd. ). Přestúpiv jedno přikázánie jest všemi vinen; Ktož chcě právě prozřieti, spatří, že světští jsú velmě kněžským neřádem vinni; Byl vinen krví rytieře svého; Adama, ač jest mými hřiechy vinen, ponechám, neb káv sě již jest svatý; Opět by byl jeho smrtí vinen; Vyznal, čím jest vinen; Jest vinen hřiechem Šimonovým; Klne člověka věda, an nenie hřiechem smrtelným vinen; Moha staviti smilstvie a nestaví, ten jest vinen smilstvím. Hus I. 120., 134., 173., 184.. 189., 422., 436., II. 204., 258. (I. 274., 285., 456., II. 162., III. 108. — Tč. ). Nebude vinen krví. Zlomek strčes. exodu 22. 2. (Listy filol. 1880. 131. ). Kdo je čím zlým vinen. Št. Jest nalezen za vinna zločinem. Všeliký, kdož krade, zlo- dějstvím jest vinen. — čím proti komu. Že těmi haněními neměli jsú se haněti, aniž těmi věcmi proti sobě byli jsú vinni. Arch. II. 288. — čím kdy. Hřích ten, jímž po pádu rajském všecken svět jest vinen. BR. II. 301. — čeho. Když by póvod utonul, tehdy pohnaný má se vrátiti a toho nevinen býti. Řád. (Dle Rozpr. br. Jirečků ve Vídni 1860. str. 92. ). Nejsem já ti toho vinna, jenom ta tvoja furia. Sš. P. 596. Ty sám jsi toho vinen, my toho nejsme vinni. Us. na Mor. Šd. Poněvadž ti jistí svědkové ne- svědčí, by oni toho účinku vinni nebyli, nemohú takovým svědomím pře své proti žalobnici obdržeti; I prosíme za naučenie, čí počátek a kto čeho vinen. NB. Tč. 105., 106. On jest vinen tím, toho, tomu. Us. na Mor. Brt. Ktož v jednom jest vinen učiněn, jest všech vinen. (jak. 2. ) Hus II. 74. — Tato vazba jest ve starších spisech řídká. Jiný příklad v Ht. Brs. 234. z Kat. uvedený ne- hodí se sem, poněvadž gt. muky nevisí na nevinný, nýbrž na došly. Vz Nevinný. — na čem, špatně m.: čím. Jg., Bs., Pk., Šr., Pal. Rdh. I. 192. — v čem. My pak židů v ničemž jsme vinných neuznali. Ben. V. V tom kusu páni svými nálezy ničímž nejsú vinni. O. z D. V čem se vinni dali. Bl. Živ. Aug. 59. I v jiných věcech jsou nám vinni. Pal Dj. IV. 1. 121. On pravil, že v tom vinen nenie, a že toho jest ne- mluvil. NB. Tě. 250. I tento žaluje a jsa snad ně v čěm (= v něčem) vinen. Jir. Nkr. §. 386. Ktož sú vinni byli v úmrti kněze svatého. Dal. 52. Neznal jsem, by v čem velmi vinen byl: Jáť jsem tobě to psal ja- kožto přieteli, ižádného v tom vinna nečině. Protož zdáliť se, že bych já s jinými pány a přátely v tom tobě vinen byl. Arch. I. 78.. II. 32., IV. 3. (Šd. ). Ktož v jednom jest vinen učiněn, jest všech vinen (Jak. 2. ): Ale zjevný hřiešník, ten sě tiše a pokorně v hřie- šiech vinen dal. Hus II. 74., 315. (Tč. ). Jestli v čem Bohu člověk vinen. Pass. mus. 332. — (v čem) o čem. Poněvadž svědkové vy- znají, že Hošek o té vraždě ničím vinen nenie, tehdy své nevinny požiti jmá; Že tento pacholek v ničem vinen nebyl o těch koniech. NB. Tč. 107., 120. — (z čeho) kde. Z té tvrdosti jest před Bohem vinen. Št. Dával se vinen před úřadem (vyznal se). 1531. Pr. Nemají škoditi těm, ješto před Bohem nevinni jsú. Pass. 776. — Br. — od čeho. Nevinný já jsem od krve spravedlivého tohoto. Pref. — komu. Trpím těžkosť rád, neb jsem příliš vinen pánu svému. Solf. Ctitelé boží musejí bezbožným vždycky vinni býti, jako onen beránek vlku. Br. Tuť by JM. sám sobě vinen byl, ale ne my JMsti. Hol. Vinen bude ohni pekelnému. O 7 vstup. Št. Každý říká, že Marie je všem těm pletkám vinna. Us. u Dobrušky. Můj milý, tys tomu vinen. Slez. Šd. Já tom' nejsu vinen. Na Zlínsku. Brt. Chudoba, chudoba, všecko si mi vinna, ty si mi odňala švárného šuhaja. Sl. ps. 121. Tys tomu vinen. Sš. P. 424. I chce to na mně postihnouti, ješto já jemu nic vinen nejsem a nic o té věci neviem; Byť jemu co vinna byla, žeť by ji byl zde: našel. NB. Tč. 8., 247. Já jemu ničím vinen nebyl; Čímž mě Jan Puška viní, tím jsem jemu nevinen. Půh. II. 203,, I. 263. (Tč. ). Chudobo, chudobo, ty jsi mně moc vinna, šel by k nám syneček, nedá mu rodina, Sš. P. 386. Byl-li jemu vinen co. Arch. rkv. Pakliť bude jinak jednáno, budeť sobě Ra- kúský vinen, ale žádný jemu; A já jim ani konvent nic vinni nejsme, ale oni jsou nám vinni. Arch. II. 8., IV. 54. (Šd. ). Kterak mám učiniti, když mi pří a já viem, že mi jest vinen?; Ty ač chceš nebyti vinen cie- saři, neroď mieti světských věcí; Vinen jest Bohu, jímž hrzie; Vinen jest těch všech hřiechóv zlosti, kteráž se děje při jeho ko- pérství; Múdrý na počátku své řeči dává se Bohu vinen. Hus I. 101., 181., 223., II. 409. (Tč. ). Jestli v čem Bohu člověk vinen. Pass. mus. 332. Vz Dativ příslušnosti. — s čím (= čím). Nehádej se hrbatino, je s tím tělo tvoje vinno. Sš. P. 691. — Strany vazeb vz také Nevinný.

372835   1. Vinný Svazek: 7 Strana: 1028
1. Vinný. V prútí, Št. Kn. š, 6., tlačitel, calcator uvae, Ol. Am. 9. 12., křoví, Mllr. 75., kyselina (levá, nečinná, pravá), Km. I. 532., 538., 540., pořádka (nálev). Udělila jim obdarování na nálev vína čili vinnou pořádku. Pátý progr. opav. gymn. 20.

372836   2. Vinný Svazek: 7 Strana: 1028
2. Vinný. Hada vinného, který člověka uštipne, země více nepřijme, musí zahy- nout. Němc. IV. 422. — čím. Ničím mi vinni nejsou. Lpř. Vinen bude tělem i krví boží. 15. stol. Mnč. R. 97. Sám's tím vinen. Sv. ruk. 242. Za hřiechy, kterýmij' vinen. Št. Kn. š. 185. Jsem mnohými hříchy vinen. Žvt. otc. 52. b, 50. a. — proti komu. Strach mně jest, bych proti Bohu vinen nebyl. Žvt. otc. 58. a. — čeho. D Lhrg 284. doporučuje v. čím, maje v. čeho za novější. Těch všech hřiechuov dávaji sě vinen i želem jich. V. Ps. fol. 134. a. Ne- vinen sem já krvi spravedlného tohoto. Drk. v. 164. a. — v čem. Že jest nevinný v těch věcech před Bohem. Výb. II. 881. — z čeho. Pánu Bohu se vinen dal z hřie- chuov přede mnú. Výb. II. 261., Let. 482. Z toho se dáváme vinni, že . . . 1461. Mus. 1884. 468. — jak. (Pravili): Vinen jest na smrť. Drk. 161. b. — co. Ten je šecko vinen. Brt. N. p. I. 18.

372837   1. Vinný Svazek: 8 Strana: 0465
1. Vinný. V. šenkéř. Wtr. St. Pr. 90. V. jablka, NZ. V. 586.

372838   1. Vinný Svazek: 9 Strana: 0371
1. Vinný. V. svátost Chč. S. L 302.

372839   Vinný Svazek: 10 Strana: 0481
Vinný. V. krajky. Vz Krajka.

372840   2. Vinný čeho Svazek: 8 Strana: 0465
2. Vinný čeho. Kdo se hněvá s bratrem svým, vinen bude súzení. Ev. víd. 97. Mat. 5. 22. Kto zabi, vinen bude súda. Ev. seit, 30. Math. 5. 21. Vinen jest smrti. GR. Nov. 141. 21. — komu v čem. A co jsem já v tom vinen tobě? Arch. XIII. 239. — čím. Vinen jest tělem a krví páně. Chč. Mik. 448.

372841   2. Vinný čeho Svazek: 9 Strana: 0371
2. Vinný čeho: něčí krve. Har. I. 145.

372842   Vino Svazek: 4 Strana: 0693
Vino, a, n., Weine, ves u Osoblahy ve Slez. Tč.

372843   Víno Svazek: 7 Strana: 1028
Víno. Cf. Mkl. Etym. 392. a., KP. V. 578. nn., Č. Kn.š. 316., Kram. Slov., Sdl. Hr. II. 110., Slov. zdrav. 397., Schd. I. 416. O vinobrání. Cf. Zbrt. 183. V. morav.: ro- háč, žižkovák, hustopečský tramin, polav- ské, příklukské. O šenkování vína vz Výb. II. 335.-336. Plat z vína. Vz Wtr. Obr. 227. V. mešní obětné. Hnoj V. jest dlouhé (když se cukr v něm bakteriemi v jakýsi lepkavý sliz proměňuje). SP. IL 261 Vína pilní (= pijáci). BR. II. 712. b. Staré víno vykvašené má chuť i sílu. Us. Tč. Víno trpké není súcí k obecnému pití a nemravný není súcí k společnému žití. Laš. Tč. Pime, chlapci, pime víno, nechť vodička teče mimo; keď sa vína napijem, vodičkú sa
umyjem. Pís. slovác. Hrb. Mistrovati vína
(kaziti) Št. Kn. š. 170. Keď sa jim domlúva,
prečo zanedbávajú svoje vinohrady, rečú:
Prvý je chlieb, potom v.; Huba, ryba, diňa,
sviňa potrebuje pohár vína. Slov. LObz.
XXII. 91., LObz. XIX. 262. Aby piják pití
nechal, přileje se mu do pálenky vína, jímž
byl mrtvý obmyt. U N. Bydž. Kšť. Vínem
smutka pozbudú. Výb. L 936 V. je dobré
iba za pečenkou. Zátur. Sklenka vína mysli
přidá; V. osvětluje srdce lidská; Člověka
při víně poznáš. Bž. exc. Žofie (15/5.) víno
vypije (uhodí-li mráz). Us. Vck. Keď pa-
náčka (na boží narození) osvitne slnko na
hrubéj, tenkrát bude moc vína a dobré.
Na jihových. Mor. Hrb. Ani vína (čti od
konce). Brt. Hra na víno. Vz Brt. Dt. 172.
Píseň o víně Vz Osv. 1884. 335. — V.
skalní = voda, Kká., datlové. Mlč. 149. — V. = borovička. V., co sa čaganem obíře (obírá, stlouká, poněvadž se jalovinky ča- ganem n. nějakým klackem stloukají). Val. Slavč. 43.

372844   Víno Svazek: 7 Strana: 1397
Víno. Nákladníci vína; důchody z vína v 16. stol Vz Wtr Obr. II. 354 , 496. nn.

372845   Víno Svazek: 8 Strana: 0465
Víno. Pověry o něm vz v Zbrt. Pov. 168. (160?). Vínko múdre hlavy sáli. Phľd. XII. 660. Víno hřeje, ale nešatí. NZ. V. 544. — V. psí — přístup (laš.), posad, posed, brvonia alba, rostl. Brt, D. II. 500.

372846   Víno Svazek: 9 Strana: 0371
Víno: drapák, drapliák, kočvardina, loč- prdina (to vše o víně kyselém), zabiják (silné).
Slov. Zát. Př. 220b. V. angreštové, borůvkové,
hruškové, jablečné, jahodové, léčivé, mali-
nové, ovocné, rybízové. Nár list. 1898. č. 136.
4. Vínko hlavu pomútilo; Vínko hreje, ale
nešatí; Vínko páli, šiali; V. ako voda, ako
olej; V., čo sa vláči; V. dobré, dobrý ocet;
Víno i starého rozihrá; V. jazyk rozvíňa;
V. len za pečenkou; V. na čepe dobré; V.
nerazí vrecom; V. skáč, pivo sráč; V. za
mládi kysne atd. Slov. Vz Zát. 373b. Sr. ib.
70., 220., XIII. odst. 1. h. V. jest mléko
starců, lék věku sešlého; V. zármutek za-
hání a nás těší. Fisch. Hosp. 152., 153
Dobrému vínu netřeba věnce. Slád. Jak.
127. V. jest od sedmorakej ťažkosti. Mus.
slov. III. 25. Jahody a v. omlazují život.
Nár. sbor. 1900. 191. — V. husí = konva-
linka. Slez. Čes. 1. VIII. 53. — V. = angrešt.
U Ještěda. Sá. Ves. rom. 32.

372847   Víno Svazek: 10 Strana: 0481
Víno. Chce-li se kdo přesvědčiti, je-li v. mícháno s vodou, kápni do něho několik kapek máty a voda, je-li v něm, usadí se dole. Nár. list. 1903. 285. 3. Domine, do- mine, dobrá voda po víně. Mus. slov. IV. 28. Po dobrém víně upřímná slova. Zr. Kom. 36. Dobré v. samo se núka. Rizn. 167. V. v skromnosti slúži k čerstvosti, a pité v zbytku není k užitku. Czam. Slov. 177. Září — v. vaří, Říjen — v. pijem. Čes. 1. XIII. 475 — V. divoké, rostl Vz Dříšťál zde. — V. = angrešt. Keř vína. Zvon II. 285.

372848   Víno, vínko, vínečko Svazek: 4 Strana: 0693
Víno, vínko, vínečko, a (zastr. vínce, e), n. = keř i jeho ovoce, der Wein, Wein- stock. Slovákům víno jest nápoj, ovoce hrozno, hrozen. Jg. V. v hrozních, na hroz- ních, hrozník vína, V., zrno vína. D. Okolo Mělníka rostly 72 druhy vína, ku př. a) čer- veného: roučí burgundské (hustozrnaté, tří- hrané roučí; řídkozrnaté; šedivé roučí); roučí cinifalové n. černý cinifal; karmazín; uherka n. uhernice n. uherčina (prorok); buzín vlaský; červený arab; tarant červený; červený prynčt; červená ryvole; modř krá- lovská; modř světlá; beranice n. beranec; modrý muškát, tvrdé; drumín; velký merlink; tarant černý; inkoustové (černé, jímž se psáti může); b) bílého: prynčt (žlutý, zelený, prchlý); cinifal (zelený, zažloutlý), cibeba muškát n. muškát bílý; bílý arab; lampard (uherské); tarant bílý; tarant žíhaný; klenice; běl drobná; bělovačka; šopronské. Jg.. R. 1857. pěstovaly se na Mělnicku tyto druhy: I. Roučí 1. červené cinifalové, 2. tvrdé, 3. ušaté, 4. še- divé, 5. rané, 6. stříhané, tvrďák, 7. slabé, 8. jakubské, 9. hedvábné, 10. lánské; II. brinšt (prynčt) 1. černý, Traminer weiss, 2. bílý n. kropenatý; III. buzín (řídké); IV. bělovačka (řídké); V. cibeba bílá, Seidentraube; VI. cinifal 1. černý, 2. bílý, 3. zelený, Sylvaner grün; VII. a) chrupka, b) ušlechtilé bílé, c) ušlechtilé kropenaté, d) ušlechtilé červené růžové; VIII. lampart, Lamberttraube; IX. muškát 1. zelený, 2. černý, 3. červený, 4. žlutý; X. rivola, Velteriner; Xl. tarant l. bílý, Elbe weiss, 2. červený, Sandtraminer; XII. tramín 1. obyčejný, 2. kořenný, Muskattraminer; XIII. karmoisin, Hartwegstraube; XIV. isa- bela, katuba. Kromě těchto: běl drobná (Heunisch gelb), velká (Javor weisser); be- ranní ocas, bílé jakubské, arabské bílé, cibeba černá, černý moučník, klenice bílá a modrá (Wipbacher), uherčina (Römer), ryzlink (Ries- ling weiss), rulanské, svatovavřinské (St. Laurent), trolinské, buzín (Balsamine blau); portugalské (Portugieser blau), roučí modré a bílé (Clävner weiss), jakubské (Clävner frühblau), Krupka, Z Národ, hospodáře 1875. č. 11., 12., 45., 46. Druhy vína, jež si může milovník hroznů na zahradě aneb aspoň na poledních stěnách svého domu, na zdi hospo- dářských stavení a na přístupné patrovině zahradní pěstovati, byť i domov jeho nebyl v nejteplejší krajině české, a jež lze si ob- jednati buď v zemské pomologické zahradě trojské, aneb u prof. J. Lambla v Troji, u p. nadzahradníka J. Šorše v Doubravici, u p. Urbánka v Podolí za Vyšehradem, v D. Beřkovicích, v Lodenicích u p. Cívky a jinde, jsou následovní: 1. Angevina made- leinka (Angevine Madeleine), 2. srpnové bílé i modré (Augusttraube weiss und blau), 3. basilicum (Basilicum), 4. kalabreské (Cala- breser), 5. ciprové (Ciprotraube), 6. jonák dé- mantový (Diamant-Gutedel, Chassella diam. ). 7. jonák bílý (weisser Gutedel), 8. jonák chru- pavý (chrupka, Krachgutede), Chassella cro- quante), 9. jonák červený (Rother Gutedel), 10. jonák královský (Königs-Gutedel), 11. jonák muškátový (Muskat-Gutedel), 12. jonák pařížský (Pariser Gutedel), 13. jakubské (Jacobitraube), ranné burgundské (modré roučí), 14. růžice (Jouanewtraube, rosenroth), 15. rané lánské (Frühe Lahn-Traube), 16. rané lipské (Frühe Leipziger), 17. rané malin- grovské (Precoce de Malinque), 18. malva- sinské (Malvasier), 19. žlutý muškát (Gelber Muskat), 20. červený muškát (Rother Muskat), 21. modrý muškát (Blauer Muskat), 22. ko- rálový muškát (Korallen. Muskateller), 23. hal- lopské (Muscat de Hallop), 24. černý muškát raný (Muscat noir hative), 25. hamburské (Muscat de Hamburg), 26. uherský muškát (ungarischer Muskateller), 27. dišuća ranina (chorvátské), frühe weisse Urbanitraube, 28. modré portugalské (früher blauer Portu- gieser), 29. červencové (uva Juliana), 30. va- nilové (Vanille-Traube). Čes. nov. V. plané, domácí, přespolní, cizí. Šp. V. se proutím k stromům, k tyčkám, k latem váže. Pt. V. sázeti, Us., trhati, Har., sbírati, V., Hus I. 120., sběrač vína. Víno nalévá, rozinkovatí; v. mestovati (stampfen). Šp. Křoví (= víno) se pěkně raší (= vyráží, pučí). Každý vinný kmen slove keř a co z kořene do výšky roste, réva či rýva; je-li jich několik, slove nejstarší stařec, což platí též o jediné, když již obstárla. Jednoroční prut rychle vyrostlý slove šlahoun; jednoroční prut hned od ko- řene vyhnaný s jedním kořínkem aneb i s několika kořeny slove matečník s kořínkem; jednoroční prut vyrostlý ze sloupku révy dvouleté, matečník s kolínkem. Pupenec ré- vový slove oko, menší podpuneček pod okem podpust. Pupenec drobet povyrostlý slove holoubě; odpadne-li holoubě, říká se, že ho- loubě ulítlo. Holoubě povyrostlé slove slou- pek. Co později u sloupku n. ze sloupku vyroste, drobná ratolesť, slove pazoch a ony větvičky tenounké, asi na píď dlouhé, bez- listé, obyčejně ve dví se končící, slovou ručičky, jimiž se réva za něco chytá. Kořeny révové slují lože; drobné kořínky hlouběji v zemi jsoucí slovou fazory. — Dle barvy hroznů jest víno: 1. zelené, ku př. zelený tarant; 2. zelené do bělava, cinifal, běl, mo- ravka; 3. bělavé, běloočka; 4. zažloutlé, lam- part; 5. žluté, ku př. brynčt; 6. přižíralé, muškát žlutý; 7. žluté do červena, cibeba: 8. růžové, rivola červená; 9. červené, tarant červený; 10. červené do tmava, tramín; 11. fialové, cinifal černý; 12. modré, roučí, kar- mazin, tvrďák, modřina; 13. černé, buzín, muškát černý; 14. popelavé, tarant šedivý. — Roučí dělí se a) dle listí: v šedolisté, kulo- listé, lesknolisté etc; dle hroznů: v drobno- zrné, ušaté etc. Vz Čk. str. 126., 156. Cf. Karbovati, Krytba, Kysati, Lis, Oko, Poupě (vinné), Prejtovati, Pustiti si, Réva, Sbírka, Vinice, Zatáhnouti, Kk. 233., KP. V. 145. a časopis Český vinař, který vydává od r. 1879. Josef Šimáček, správce vinohradů v Dol- ních Beřkovicích u Mělníka. Víno se barví (hrozen dostává barvu žlutou, modrou atd. ). Dohledni mi na Dřevohostice k mým vínům, jak se opatrují. Žer. 314. Lidé ze Bzence zvláště připověděli se k vínům pravíce, že by jich robota byla. NB. Tč. 216. Jiří a Marek, mrazem nás zalek! Co vína do sv. Jiří vídáme, o sv. Havel nesbíráme (zmrzne). Co vína dopoledne o Jakubě dokvete, to také po Havle uzraje. Víno z vinice, ze sklepa pokladnice. Sv. Pankrác, Bonifác, sv. Jan a sv. Žofie jsou ledáči n. ledoví svatí, protože o nich velmi často víno zmrzne; Sv. Jan nám to daroval, sv. Žofie nám to vypije (mrazem); Co červ nesní, to sud polkne (v máji); Předchůdce vína vínu vítaný (be- zinky); Přítel vína, nepřítel lidí (bezinka); Kdo víno kopá, ten pije vodu; kdo v. pije, má velkých zvonů. Šp. Neuzrají-li některé hrozny vinné do mariacelské pouti, nedozraje více. Sk. Když kvete bez, ať kvete i víno. Vz Hospodářský. Lb., Tč. — V. hrozinkové, řecké = rozinky, hrozinky. V. V. z Rajských jablek. Vz Sal. 41. 31., 116. 25. — V. = nápoj z hroznů vinných tlačený, der Wein (als Getränk). Vína francouzská: burgundské, bordeauxské, lunelské, šampaňské, chateau- lafitteské; vlaská: lacrimae Christi, monte- fiasconské, montepulcianské, orvské; špa- nělská a portugalská: portské, madeirské, malaga; řecká: chiošské, cyperské atd. Vz KP. III. 277. V. uherská: tokajské (obyč., sa- morodné, sladké, Ausbruch, essence, maslaš), menešské, rustské, oedenburské, jagerské, budinské atd.; v. rýnská: johannisbergské, hochheimské, rüdesheimské, ryzlink, ass- mannshauské; jiná německá: moselské, Lieb- frauenmilch, forstské, deidesheimské, leisten- ské, steinské; v. rakouská: klosterneuburgské, gumpoldskirchenské, retzské, voslavské, mat- zenské a j.; v. slavonská: karlovické: v. štyr- ská: luttenberské, pettavské, johannisbergské; v. česká: mělnické (mělničina, burgundské), žernosecké, labín, ryzlink český, bílé bur- gundské (chablis) atd. Vz KP. III. 277., V. 190. atd. V. mladé a nové, V., KP. V. 179., nevykysalé (mest), učištěné, stržené n. sta- žené z droždí, zadní (patěsky), zdvižené n. zevřelé (zvětralé), V., sladké, osečné nebo z oseči, sírovaté n. sirkovaté, D., vytlačené, lehké, chatrné, domácí, vodnaté, zvodnatělé, silné, kořenaté (ozembuch), lahodné, trpké, kalné, stkvostné, znamenité, Har., vystálé, Br., samoteč, kapaličné, zvětralé (lankvara, podčepky, pačepky), Ros., vláčkovité nebo lenivé, rosolovaté (křesovaté), Reš., staré, letošní, jedno- (lonské), dvou-, tří-, čtyř-, pěti-, šestileté atd., Ros., násladké n. osla- zený ocet, Aqu., plané, mdlé, ostré, kyselé, Sal., čisté, vonné, Ras., v. kořene lepšího (druhu), Nz., červené, bílé, kalné, Š. a Ž. (Walter), těžkokapalné (podstatně dobré, schwertropfig), měňavé, Schillerwein, horké, Glüh-, hořké. Bitter-, přirozené, přírodní, Natur-, pravé, vlastní výroby, postolní, De- sert-, k vaření, Koch-, na okus, Kostwein, Dch., svatojanské (posvěcené na den sv. Jana evangelisty dne 27/12. ), samorodné, Šd., michalské (panské), havelské (selské, špatné), vz Mus. 1854. 549., ohnivé, vařené, pěnivé, lehké, trpké, jasné, čisté, trvanlivé, netrvalé, smrduté, smradlavé, plesnivé, porušené, zka- žené, řízné, nakyslé, naměnilé, slabé, jadrné, těžké, vodnaté, zvodněné, lahodné, kořenné, křenovka, mlíčné, zufeň (svařené, odlívané), tuhé, vláčkovité, stočené (z droždí), burčák (nové), staré (stařina), vyleželé, pouhé, režné, chatrné, od čepu, sirkované, vápenité, liso- vané, rosolovaté, mestní, k porušení náchylné atd. Šp. V. dokvašující (in der Nachgaehrung), mastné (schmalzig), šumivé (brausend), vy- čichlé (abgestanden), zvrhlé (aufgestanden). Sk. Vína: 1. dle barvy: červená, růžová a bílá; 2. dle kyseliny uhličité: pěnící (mous- seux) a nepěnící (non mousseux). Nepěnící víno s hojnou kyselinou uhličitou slove řízné; 3. dle kořennosti a vůně, což dohromady květem (bouquet) slove: kořenná, vonná a obyčejná; 4. dle těla č. extraktu: stolová, po- stolová a sladká. Vína s malým tělem slovou lehká čili hubená, s velkým tělem těžká, mastná, také měkká, když kyseliny málo; 5. dle kyseliny: mdlá, lahodná, ostrá, drsná, tvrdá a kyselá; 6. dle líhu: stolová, posto- lová a likérová. Vína málo líhu obsahující slovou slabá, naopak silná, ohnivá. Víno, jehož součástky jsou k sobě v náležitém poměru, slove harmonické, okrouhlé. Má-li harmonické víno líbeznosť a měkkosť, slove jemné a jemné víno s vůní a kořenností slove bouquetní (květné). Víno harmonické, povstalé z několika nesouměrných, nazývá se víno zcelené. Vína k pití ustanovená slovou vína zralá a vyleželá. Staré víno, k němuž přidáno mladého, slove víno zmla- zené. KP. V. 186. Víno kořenné, tělnaté, kyselé, líhovaté, staré. KP. V. 187. Vína z nezralých hroznů pouhým kvašením při- pravovaná: kyselák, čabrňák (Dreimänner- wein). Víno opravované n. opravené. KP. V. 192. Bílé víno umele na červeno barvené fuchsinem (anilinovou barvou), slezem, bo- růvkami, červenou řepou a jinými barvivy pozná se, přidáme-li k 5 kostk. c. m. vína 5 kostk. c. m. kyseliny dusičné (lučavky); promícháme-li tyto tekutiny, ztratí víno uměle barvené v krátké době červenou barvu. Pta. Prodal vědro července (červe- ného vína). Na Mor. u Bzence. Šd. Nemoci vína: vláknovitosť, kyselosť, hořkosť, ples- nivina; Čištění, sadrování, šlechtění vína, vz Kniha pro každého rolníka a hospodáře. Napsal Jos. Dumek. Dí II. V Olomouci 1876. a KP. V. seš. 4. Míza lahodná ze zr- natých, tlačených hroznů, kteráž z kádi do sudu přenesená mest a když bude vykysalá a stržená, víno slove. Kom. V. kyše, vře, zdvíhá se, pracuje, ujímá se, jasní se, čistí se. D. Silné víno píti, šenkovati (prodávati), nalévati; šenkýř vína; vínem přeplněný, naplněný, přemožený, obtížený; vína plný, umoklý od vína. V. Víno vzduchem nasy- covati, lüften. Šk. Vínem opojený. Pal. Dj. II. 1. 305. Víno se kazí, kalí. Har. To v. má křen; je pravá břečka. Sych. Vínem se opiti. D. V. jej rozešlo (po těle). Br. Břede vínem (opilý jest). Sych. Na víně se dotr- hnouti (dopiti, zcela opiti). Sych. Na v. jíti. D. Při víně, při kvasu a víně. Br. Obchod s vínem, prodej vína, čas sbírky vína, de- sátek z vína. J. tr. V. ženiti (s vodou mí- chati). Č. Moudrosť vínem zastíněná (opilý). Č. Víno čistiti, cíditi bílkem. Šp. Loček, sklenka, pohár, znatel vína. Čistého vína někomu naliti šp. (german. ) m.: pouhou pravdu někomu říci, oznámiti. Potone-li u víně hruška, má v. vodu v sobě; pakliť vyplyne, víno bez vody jest. Ms. o štěp. Šťáva z čerstvých hroznů sluje mest (bře- čák): víno se dává v sudech do sklepů na líhy (kantnéře); ze sudů se točí násoskou (zdviháčkem, krokvicí) n. pípou; dobré víno perlí, pění se, šumí. Pt. To v. vláčkovatí (táhne se); v. přistrojiti, připraviti, opra- viti, tlačiti, vytlačiti, učistiti, čistiti, doliti, okusiti; v. tráví, leží na matce (na kvasni- cích); se zvrhlo, hnulo, podávilo; se barví; má říznosť, křen, chuť mestem; víno chuť tratí, počíná octěti, míti pod obručím; plat z vína, druh vína, kožka na víně; putna, bečka, láhev, sklenice na víno. Šp. Víno z kvasnic strhnouti (= čisté do jiných ná- dob dávati). Čk. Vína někomu na poctu podati. Dch. Kočí byli vyfintěni po svátečnu a červeni vínem. Kmk. To mluvilo z něho víno (o nepříčetném); Dali mu vína (napiti se); Potom šli spolem na víno. Us. Šd. Dáti někomu na víno. Us. Musela dáť kapi- tola dva sudy suchárového vína (Ausbruch). Sl. let. I. 182. Večere (= večeře), večere, lebo ťa nebývá, lebo ťa ten náš pán na víně propíjá; V Trenčíně na bráně, na čer- veném víně, odvedli synečka, to na truc Marině. Brt. P. 38., 112. (Šd. ). Chtělo se jí vínka pit. Slez. pís. Nescem z teho vinka pic (píti). Sl. ps. 224. Víno samorod a samo- tok. Dbš. Obyč. 51. Vzal tam kuľač s ví- nom; Ale gágor ho pálí i za tou štvrtou pintou vína a na jeden glg už bola pocho- vaná. Dbš. Pov. 1. 387., 544. (Šd. ). Kdo to v. pit bude, všech hříchů zbaven bude; Ne- pij, milá, vody, máš vínko ve vozi; Pivo, vínko dobré, vodička nejlepší; Až se já vínečka nabumbám, potom vám na dudy zadudám; Co pak je to za vínečko, dyť je samé kyselečko; Jdi sestřičko pro vínečko, zalívá mně krev srdečko; Zelenaj sa, zelenaj, zelený rozmarýn, budeš sa zelenať enom do nových vín; Lepší voděnka z kolaje nežli vínečko v poháre; Nažali sme ti žitečka, daj nám panáčku vínečka; Ve Bzenci na rynku na červeném víně vzat šohaj na vojnu, to k vůli děvčině; Vínečko milé, mám k tobě lásku, to do mne poběhneš jako po provázku; My sme vínečko píjali, pannu Marii vzývali, pannu Marii zaröšskú, našu patronku mo- ravskú; Pile chlapci, pile víno. nech ta voda teče mimo; Vínečko, vínečko, dybys nám umřelo, ja co by sirotků po tobě zůstalo; Napila se muška vína, postavila nožky zpříma, napila se muška vodky, postavila z príma botky; On to vínečko vypije, tobě do zádů vybije, dceruško moja; Konvu vína natočil, vynesl ho na kopeček, vypil ho tam bará- neček; A co un z nich pijat bude? co by jinši jak vinečko?; Svatá Kateřina, nalejte nám vína, abychme se napili a veseli byli. Sš. P. 49., 145., 152., 169., 407., 458., 555., 598., 647., 651., 653., 695., 706., 723., 754., 769. (Tč. ). Dal jim sud sladkého vína. St. let. III. 53. Staré v. člověka k ženám ne- způsobného (impotentem) činí. Krab. A on v. koštoval a nelíbilo sě jemu, že bylo čerstvé; Praví, že jest ona drajlník vína od něho kú- pila za 10 zl.; Mám dva drajlinky vína; Já jsem jemu proto vín nechtěl naložiti...; I kúpil ode mne dva drajlníky vína za 52 zl.; Přišli jsú o jarmarce v Brodě ku panu Pavlovi do jeho domu na víno; A já dám jemu svých vín koštovati a ten koštujíc: To jsú vína dobrá, ale mé jest ještě vinnatější (wein- haltiger, stärker); Že jest v ten čas bylo víno u Javorníčka na čepu; Když bylo na sv. Bartoloměje večer, jsúce na víně u Jiříka Korytnáka v jeho domu, viděli sme; Když sem šel s vína, potkal mne pan Kyrvis; Tu jemu vinu dávaje, že sem byl prodal ne- božtíku p. Bařickému bečici vína bez ortu za 2 zl.; A tu máš 3 drajlinky vina; Obstavil našemu jednomu měštěnínu drejlník vína na kautnéři. NB. Tč. 20., 38., 43., 53., 64., 93., 186., 195., 200., 281. Kníže přijal nás čestně a daroval do hospod vínem a rybami, senem i ovsem; Na jednu pak hospodu, kde stáli Čechové, přišli také na v. kněží a žáci; Točeno v. pro lid v hojnosti. Pal. Dj. V. 1. 65., 2. 36., 2. 101. Šel na víno, víno cedit ( = močiti, hlav. o opilcích). Us. u Žamb. Dbv. By věděla, že si taký ako je tvoj otec dobrý, vo víně bych ťa kúpala. Sl. ps. Šf. II. 36. Víno, víno, nápoj milý, vysuší krev, krčí žíly, ba i měšec zslabuje, když se často v hrdlo leje. Jir. Ves. čt. 281. Ty dvoje huony dědiny pod vínem. Arch. I. 165. Vínem hostě opatř. BR. II. 303. b. Víno je nápoj k obveselování smutných případný. Kom. Rozařen jsa vínem, které trampoty Rozpouští. Hlk. Kupoval u mého muže a u mne vína. Půh. I. 224. Ktož písmo lidu obměkčuje, ten jim jedu u víno nalévá; Každý člověk najprve dobré v. postavuje, a když sě zpijí, tehdy to, kteréž horšie jest (Jan 2. ); Jako v. mladým dětem jest nezdravo, tak st. zákon, vedlé litery, malé a mdlé víry zahubuje; Sluha boží má bě- žeti před vínem jako před jedem; Víno zpuosobí, že i múdrý zblúdí. Hus. I. 260., II. 33., 111. 9., 188. (Tč. ). Natočil nám z bečky dobrého vína a kázal, abych mu pomohl přetáčeti. Os. Šd. Sebral chuť na v. Mor. Brt. Víno octovité není dobré k pití; Víno sílu dává údóm a tělo zahřívá, nie vtip ku pochopení velice zatmívá; Proti zármutku i v. někdy pít nevadí; Každý své víno mi- luje, jaké se mu zrodí; Kdo často dle oby- čeje jazyk vínem močí, ten též i lež komu- kolvěk rád mluví do očí; Víno tělu užitečné mnoho hlavě škodí. Mor. Tč. Víno škodí hlavě, v zbytku je nezdravé: Hlava se mu od vína zatočila; Kdo sa vína zbytečně na- pije, čo mal (měl) mlčat, před všemi odkryje; Víno pité s žinčicí nedobre sa snáša, hur- tování veliké v žaludku prináša; Jaký je kdo v náchylnosti, to víno zjavuje; Víno je zrcadlo mysli, to oznámí tebe (tobě), k čemu je kdo nakloněný a jaký je v sebe (sobě); Užitečná vec je v., keď sa skrovne pije, srdcu veselosť dodává, údy posilňuje; Bez zpósobu pité v. v zbytečnosti nakloňuje k bezbožnosti; Víno vypité zehrívá; Jasnú hlavu, zrelý rozum víno ti pomútí, jak ho zbytkom pijaš: Víno zbytkom pité mnohých hádže o zem na ulici. Na Slov. Tč. Proti vínu inkoust nic nezmůže. Šml. Bez konce potřeba: když je víno, není chleba. Bayer. Húba, ryba, dyňa, sviňa potrebuje pohar vína. Mt. S. I. 118. Po vodě roste tráva (po dešti) a po víně moudrá hlava. Č. Kdo vínko dusí, brzo nouzi zkusí. Č. Víno pité v zbytku není k užitku; Oheň železo probuje a člověka víno; Víno pité v zbytečnosti vede múdrých k bláznivosti;, Víno nové, přítel nový, každý se jich bojí; Červík z vína hlavu mútí, jazyk mnoho mele; Víno skrovné k zdraví rovné, víno zbytečné neužitečné; Víno v skrovnosti slúži k čerstvosti; Víno je zrcadlo náchyl- nosti, vyjevuje i tajné skrytosti. Na Mor. Tč. Slunce palčivosť, vína vůně a kořennosť. Šk. Co zaviníš opilý, toho vínu ty viny ne- dávej, neníť v. ničímž vinno, ale kdož pije víno. Kom. Cat. Nepřilívej horkého k te- plému, nedávej vína mladému. Proch., Pk. Víno hřeje, ale nešatí. Šd. Člověka při víně poznáš: co je v srdci střízlivého, to na ja- zyku opilého; Mladý kůň a mladé v. stejně bujní; V. jest dobré a přece lidi se schodů shazuje. Šd., Tč. Víno nemá závory. Pk. Pálené (víno) spáč, víno skáč. Mt. S. I. 93. Ten-li med pije, jenžto na brt. i leze, neb ten-li v. pije, jenž je kopá? Vz Zisk.; K trunku dobrého vína patří také divočina; Pro mladého jed, pro starého med (víno). Vz Nápoj. Lb. Kdo víno pil, vypij také droždí (kdo měl vždy jen radosti, okus také žalostí. Vz Neštěstí, Voda). V., Lb. Víno mu hlavu sbilo; V. jej rozešlo. Vz Opilec. Lb. Starosti jsou jed a víno jest protijed; Každá věc má své tajemství a tajemství vína jest radosť; Víno umí zapečetiť brány zá- rmutku a uzavříť dvéře každé starosti; Víno zraje vlastně pro staré a ne pro mladé; Víno jest jed, nebo dělá z moudrých lidí blázny. Z Kbersovy Uardy II. 170. Hospodáři lito- měřičtí vínem téměř se dusí, hladem pak se umořují. Balb. Tlakem se víno z hroznu dobývá a trápením přichází člověk k doko- nalosti. Ukš. To je v., aby jím děti strašil; V. není vinno, že se lidé ožírají; Víno, ženy z mnohých lidí blázny činí, všichni vidí; V. vzbuzuje k zpěvu, voda k hněvu (Har., vz Nápoj); Voda mladým, v. starým; Sklenka vína mysli přidá; Dobré v. i bez víchy (věnce) vypijí. Vz Pokora. Č. Panská milosť a v. v konvi dřevěné přes noc zvě- trají. Záv. H loupej Klíma dá vejce za žejdlík vína. D. Kdo si vína váží. z žalu se vyráží. Hrš. Viz, by dosahuje vína nerozlil piva a pak by snad nedosáhl i vína. Št. Vínko hreje, vínko páli, vínko múdre hlavy šiali. Lipa I. 97. Ve škaredém sudě můž také býti dobré víno. Hkš. Vejce dnešní, chléb včerejší, vino lonské nejlepší; Drž se sta- rého vína a přítele: Starý přítel a staré v. nejlepší; Víno dobré nepotřebuje uka- zatele a vyhlasatele; Májová voda vypije víno (deštěm květ hyne); Je li na sv. Ur- bana (v máji) slunečno, bude dobré víno; Je-li o sv. Bartoloměji den pěkný, bude pěkný podzimek a dobré víno. Šp. Na Ště- pána-li vítr duje, vínem sudy naplňuje; Slunce na sv. Bernardina připovídá mnoho vina; Svítí-li slunce na Felixe, bývá vína ještě více. Klda. Jasné vánoce, mnoho vína a ovoce; Na sv. Václava českého bývá zase vína nového; Jak na sv. Vincenca je velký větr, tož je málo vína. Ve Slez. Šd. Mráz když na Martina uhodí, rok dobré víno urodí; O Vincence vody plné koleje, na dobré víno ten rok naděje; Chladno a večerní rosy v máji nám hojnosť vína dají; Na sv. Urbana je-li krásně a obloha čista, bude na víno zajisté mnoho třeba místa; Je-li vymačkaných zrnek (vinných) na vinici hojnosť, bývá vína v nádobách i ve sklepě dosť. Šk. ..... V. strojené, der Kunstwein. V. přistrojiti, připraviti. V. strojená: pelyn- kové, vománkové, Kom., medové (med s vínem vařený;, V., ovocné, z jablek, hrušek (jabčák, hrušťák), z jahod, malin, ostružin, bezinek, jalovce, moruší, višní, broskví, meruněk, sliv atd. Š. a Ž. (Walter). V. z rajských jablek. Sal. — V. palmové, der Palmenwein. Vz Rstp. 1613., 1627. — V. májové z mařinky vonné, der Waldmeister. Vz Rstp. 839., Schd. II. 284. — V. omanové. Kk. 166. 839., ocúnové, vinum colchici, Zeitlosenwein. Šp. — V. husí = voda. Napij se husího vína. Us. Šd. — V. dávivé, vinum stibiatum, der Brechwein. Šp. — V. pálené, žžené = pálenka, kořalka, der Branntwein. V. Vz Rstp. 246. V. žžené do 15. století, od roku 1448. víno pálené sloulo. Vz Pálená. Mus. 1877. 397. — V. = bylina: v. plané (blešník, všivec), delphinium staphisagria, Lauskörner, V., Kom.; v. sv. Jana (rybes), ribes, die Johannesbeere, a to červené a černé); psí (potměchuť, sladká, hořká, myší dřevo, čer- vené n. vodní psinky), solanum dulcamara, die Alpranke: lilek černý, spánek, solanum nigrum, der Nachtschatten. Jg. Divoké víno (loubinec břečtanový, wilder W. ). Dch.

372849   Vínobarevný Svazek: 7 Strana: 1028
Vínobarevný, weinfarbig. Lpř.

372850   Vinoberka Svazek: 7 Strana: 1028
Vinoberka, y, f. = vinobračka. Koll. III. 401. Cf. Zbrt. 183.

372851   Vinobob Svazek: 4 Strana: 0696
Vinobob, u, m., schinus, der Pfefferbauin. V. obecný, s. molle. Vz Rstp. 332.

372852   Vinobob Svazek: 10 Strana: 0481
Vinobob, u, m., schinus, Pfefferbaum, pepřovec, rostl. Vz Ott. XXII. 985.

372853   Vinobračka Svazek: 4 Strana: 0696
Vinobračka, y, f. = vinobrání. Přišel čas a v čase v. Hdk. C. 334.

372854   Vinobraní, -brání Svazek: 4 Strana: 0696
Vinobraní, -brání = sbírání n. sbírka vína, die Weinlese. Br. Kdyžby hory o v. vyvolány byly, tehdy... 1576. Luna. 1857. 858. Vz KP. III. 267., V. 172., Vlšk. 107. Při každém v. dva funty vosku bez všeli-
jakých výmluv vydávati jmá. List z r. 1536.
K v. dolňák nože brúsí. Na Slov. Tč. V.
přešlo, vína nemám. Sš. P. 614.

372855   Vinočerv Svazek: 4 Strana: 0697
Vinočerv, a, m., bibio, červ, zastr. Rozk.

372856   Vinočervený Svazek: 4 Strana: 0697
Vinočervený, weinroth. Chym. 275.

372857   Vinočok Svazek: 7 Strana: 1028
Vinočok, čku, m. = věneček. V. uvila. Sl. spv. V. 199.

372858   Vinodus Svazek: 4 Strana: 0697
Vinodus (jiní: vínodus) = vinný molek, kdo mnoho vína pije, der Weinsäufer. D., Kom.

372859   Vinoduska Svazek: 4 Strana: 0697
Vinoduska, y, f. = vinačka, die Wein- säuferin. D.

372860   Vinodusý Svazek: 4 Strana: 0697
Vinodusý člověk = vinodus.

372861   Vínodusý Svazek: 10 Strana: 0481
Vínodusý (pitel vína). Škod. II. 2 9. SI

372862   Vinohled Svazek: 4 Strana: 0697
Vinohled, u, m. V. ku skoumání nepo- rušenosti vína, Oenoskop, n. Dch. Vz Vino- měr.

372863   Vínohojný Svazek: 7 Strana: 1028
Vínohojný, weinreich. Lpř.

372864   Vinohorenský Svazek: 4 Strana: 0697
Vinohorenský, Weingarten-. V. zřízení. 1784.

372865   Vinohorský Svazek: 4 Strana: 0697
Vinohorský, ého, m., osob. jm.

372866   Vinohorský Svazek: 7 Strana: 1028
Vinohorský Jos. Tf. Mtc. 248., Rk. Sl.

372867   Vinohorský Svazek: 9 Strana: 0371
Vinohorský J. Sr. Jub. XXXIV.

372868   Vinohrad Svazek: 4 Strana: 0697
Vinohrad, u, vinohrady, pl., m., vino- hradí, n., vinohrádek, dku, m. = vinice, der Weinberg. V. Víno z vlastních v-dů. Us. Dch. V tom Tuček, jakožto odpovída- tel, v-dy prodal. NB. Tč. 28. Já pohlédám na Velehrad, na ten maměnčin vinohrad; Poprodej v-dy, vyplať mě, milá, z vojny; Toto je ten chodníček přes ty v-dy, co sem já jím chodíval k milej na mezvědy. Sš. P. 190., 581., 796. Našla sem oříšek mezi v-dy. Brt. P. 50. Pole vinohrádky ře- čené, jež v sobě 27 čtvrtí vinohradních od jednej zákopy ke druhej úplně zavierá. List z r. 1478. Vpadl jí ve dva v-dy ve bohutické hoře. Půh. II. 89. V-du netřeba modlitby ale motyky. Prov. Tč. — V., ves ve Frýdecku ve Slezsku; Weinberg, ves u Brna; Winohrad, ves u Místka, PL.; jm. lesa a polí u Moštenic na Mor. Pk. — Vz Vinohrady.

372869   Vinohrad Svazek: 7 Strana: 1028
Vinohrad. Cf. Wtr. Obr. 103., 229.

372870   Vinohrad Svazek: 8 Strana: 0465
Vinohrad a jeho části vz v Brt. D. II. 439. — V. — vinná réva. Nové Město. Brt. D. II. 411. — V. = kolonie na Frýdecku. Vest, op 1894. 19.

372871   Vinohrad Svazek: 9 Strana: 0371
Vinohrad. V. potřebuje ne enom modlitby, ale aj motyky (musí se často překopávati). Nár. sbor. II. 71.

372872   Vinohrad Svazek: 10 Strana: 0482
Vinohrad — darmokrad, zahrada — ná- hrada (v. se nevyplácí). Čes. 1. XIII. 475.

372873   Vinohrádky Svazek: 4 Strana: 0697
Vinohrádky, pl., f., hrušky. Na Zlínsku. Brt. Druh hrušek na Mor. Vck.

372874   Vinohrádky Svazek: 4 Strana: 0697
Vinohrádky, pl., m., údolí u Brna; sady u Těšetic na Mor. Tč., Pk. Cf. Vinohrad.

372875   Vinohradky Svazek: 7 Strana: 1028
Vinohradky = druh třešní. Val. Brt. L N. I. 180.

372876   Vinohradní Svazek: 4 Strana: 0697
Vinohradní, Weinberg-. V. čtvrť. Cf. Vinohrad. V. příkop, kopačka, hora. 1478.

372877   Vinohradní Svazek: 8 Strana: 0465
Vinohradní. V. hora, Půh. III. 89.

372878   Vinohradní Svazek: 10 Strana: 0482
Vinohradní knihy. Mtc. 1893. 22.

372879   Vinohradnice Svazek: 4 Strana: 0697
Vinohradnice, e, f. = vinařka, die Wein- gärtnerin. Jg.

372880   Vinohradnický Svazek: 4 Strana: 0697
Vinohradnický = vinařský, Weingärt- ner-.

372881   Vinohradnictví Svazek: 4 Strana: 0697
Vinohradnictví, n. = vinařství, die Wein- gärtnerei.

372882   Vinohradník Svazek: 4 Strana: 0697
Vinohradník, a, m., der Weingärtner, Weingartenbesitzer. Pk., Dch.

372883   Vinohradný Svazek: 7 Strana: 1028
Vinohradný = vinohradský. Pk. Npj. 97.

372884   Vinohradský Svazek: 4 Strana: 0697
Vinohradský, Berg-, Weinberg-. V. obec, úřad. Rk. V. povinnosť, Bergdienst, právo, Weinberg-, Bergrecht. J. tr. V. jablka, Wein- äpfel. U Litovl. Kčr.

372885   Vinohradský Svazek: 7 Strana: 1397
Vinohradský. V. právo Půh. III. 123.

372886   Vinohradský Svazek: 9 Strana: 0371
Vinohradský. V. slavnosť. Nár. sbor. II. 73.

372887   Vinohrady Svazek: 4 Strana: 0697
Vinohrady, dle Dolany, jindy Hory vi- ničné, Weinberge, předměstí Prahy. S. N. — V., jméno místa u Čelechovic na Mor. Pk.

372888   Vinoch Svazek: 4 Strana: 0697
Vinoch, a, m., osob. jm. Šd.

372889   Vinochař Svazek: 7 Strana: 1028
Vinochař, e. f., chimiana, zastr. Pršp. 34.

372890   Vinochlast Svazek: 4 Strana: 0697
Vinochlast, a, m. = vinodus. Us. u Be- rouna.

372891   Vinokal Svazek: 4 Strana: 0697
Vinokal, u, m. = vinný kal, der Wein- satz. Zlob.

372892   Vinokal Svazek: 7 Strana: 1028
Vinokal, u, m., tartarium, zastr. Rozk , Pršp. 24.

372893   Vinokeř Svazek: 4 Strana: 0697
Vinokeř, kře, m., der Weinstock. Šm.

372894   Vinokořen, u Svazek: 7 Strana: 1028
Vinokořen, u, m., vitis. Pršp, 23.

372895   Vinokus Svazek: 9 Strana: 0371
Vinokus sv., patron mlynářů. Uč. spol. 1897. XXII. 5.

372896   Vinola Svazek: 4 Strana: 0697
Vinola, y, m., osob. jm. Šd.

372897   Vinoles Svazek: 7 Strana: 1028
Vinoles, a m., Rebenwald. Pl. II. 273.

372898   Vinolist Svazek: 4 Strana: 0697
Vinolist, u, m. vinný list, Weinblatt, n. Rozk. Vinoměr, u, m., vz Vinohled.

372899   Vinomol Svazek: 7 Strana: 1028
Vinomol, a, m , Weinsaufer, m. Lpř.

372900   Vinopal, vinopalník, páleník, palír- ník Svazek: 4 Strana: 0697
Vinopal, vinopalník, páleník, palír- ník, a, m. = kdo víno (kořalku) pálí, der Branntweinbrenner. D.

372901   Vinopalce Svazek: 9 Strana: 0371
Vinopalce, e, m. = vinopalník. Fisch. Hosp. 78.

372902   Vinopalec Svazek: 7 Strana: 1397
Vinopalec, lce, m. = vinopal. Wtr. Obr. II. 502.

372903   Vinopaliě Svazek: 10 Strana: 0676
Vinopaliě, e, m. = vinopal. Wtr. Řem. 425.

372904   Vinopalka Svazek: 4 Strana: 0697
Vinopalka, y, f., die Branntweinbren- nerin. Us.

372905   Vinopalka Svazek: 9 Strana: 0371
Vinopalka. Dač. H. 237.

372906   Vinopalky Svazek: 4 Strana: 0697
Vinopalky, pl. (výpalky, spalky), vz Ko- řalka.

372907   Vinopalna Svazek: 4 Strana: 0697
Vinopalna, y, f., die Branntweinbrennerei. Us.

372908   Vinopalní Svazek: 8 Strana: 0465
Vinopalní. V. právo, kotel. NZ. IV. 198. Vz Vinopalný.

372909   Vinopalnice Svazek: 4 Strana: 0697
Vinopalnice, e, f. = vinopalka. Vinopalník, a, m., vz Vinopal.

372910   Vinopalný Svazek: 4 Strana: 0697
Vinopalný, Branntweinbrenner-. V. (vi- nopalský, překapovací, přeháněcí, přepalo- vací, pálicí, destillační) kotel, der Destillir- kessel. Šp. V. břečka, der Lutter, Luter (z lat. lutum). Dch.

372911   Vinopalný Svazek: 9 Strana: 0371
Vinopalný. V-nou kořalku páliti. Arch XVI. 553.

372912   Vinopalovic mlýn Svazek: 4 Strana: 0697
Vinopalovic mlýn, Winopaler Mühle, u Slaného.

372913   Vinopalství, vinopalstvo Svazek: 4 Strana: 0697
Vinopalství, vinopalstvo, a, n. = pá- lení kořalky neb líhu z kapalin k tomu se hodících, die Branntweinbrennerei. Jg., Zpr. arch. VIII. 101., Kos. Ol. 109.

372914   Vinopalův Svazek: 7 Strana: 1028
Vinopalův mlýn u Vinařic na Slánsku.

372915   Vinopití Svazek: 4 Strana: 0697
Vinopití, n., das Weintrinken. Chodili ve v-tích (in vinolentiis). ZN.

372916   Vínopití Svazek: 10 Strana: 0482
Vínopití, n. Chč. S. II. 145b.

372917   Vínoplod Svazek: 10 Strana: 0482
Vínoplod, u, m., oenocarpus. Vz Ott. XVIII. 655.

372918   Vinoplodistvý Svazek: 4 Strana: 0697
Vinoplodistvý, weinerzeugend. V. země, das Weinland. Vký.

372919   Vínoplodný Svazek: 7 Strana: 1028
Vínoplodný, weintragend. Lpř.

372920   Vínopojebný Svazek: 10 Strana: 0482
Vínopojebný hrdina. Msn. Od. 122.

372921   Vinorodý Svazek: 4 Strana: 0697
Vinorodý, weinerzeugend. Tatra v. Koll. I. 149.

372922   Vinorodý Svazek: 8 Strana: 0465
Vinorodý. V. pahrbek. Mus. 1894. 176.

372923   Vínorodý. V Svazek: 10 Strana: 0482
Vínorodý. V. kraj, sad. Msn. II. 151., Škd. Od. 7., 173., Zvon IV. 54.

372924   Vinoř Svazek: 4 Strana: 0697
Vinoř (Vinař), e, m., ves u Brandýsa. Vz S. N. Z Vinoře Adam. Vz Jir. H. 1. II. 319., Tk. I. 78., 81., II. 552., V. 171.

372925   Vinosadec Svazek: 7 Strana: 1028
Vinosadec, dce, m. = úředník ustano- vující ceny vína a mající dozor nad měrami vinnými. Wtr. Obr. 663.

372926   Vínosrkát Svazek: 8 Strana: 0465
Vínosrkát, a, m. = ožralec. Lomu. Zbrt. Tan. 137.

372927   Vinoše Svazek: 7 Strana: 1028
Vinoše, e, m., vinidemptor. Pršp. 79.

372928   Vinošedý Svazek: 4 Strana: 0697
Vinošedý, weingrau. D.

372929   Vínoštědrý Svazek: 10 Strana: 0482
Vínoštědrý. V. země. Msn. Od. 232.

372930   Vinotvorný Svazek: 7 Strana: 1028
Vinotvorný. V. látky. Ves. I. 35.

372931   Vinouti Svazek: 4 Strana: 0697
Vinouti, vinu, viň, vina (ouc), ul, ut, utí = do kolečka točiti, winden, wickeln; se = kroutiti, ohýbati se, sich winden, sich wik- keln; sich krümmen, Ausflüchte suchen. Jg. Vz Kt. 69., Bž. 188. — co: papír, přízi, niti (víti). D. — koho, se kam (čím). Niti na prst v. Us. K němužto lidé v. se budú jakožto ku pánu svému. Arch. II. 211. Jeseň ve tmavý lupen smavá jab'ka vine. Vrch. Rád k sobě vine dobré sluhy boží. Šf. Ať se tvoji k tobě vinú. Smil v. 1340. Neviňte jich k sobě, ale (zažeňte je). Hus I. 134. Někoho k sobě v., Leg., dary. Záv. V. se k někomu. Kom., Br., Troj. Kdo zlé k sobě vine, o tom se soudí, že.... Rb. Pod stín zásluhy Krista utíkati a vinouti se. Br. Řečník důvody do syllogismů vine. Kom. Do srdce se vine a v kapse leze. Č. — co, se jak (kam). Niť do klubka v. Us. Mládenci do kola se vinou. Kde se po- tůček vinul křivolako. Koll. I. 90. Všichni řádové církve se okolo pána co věčného středu vinou. Sš. L. 87. Potůček hadem se vine. Brt. Instr. 16. Tam se člověk k tomu (božskému) s úctou vine; Křesťané tyrští ale s tím vroucnější láskou se k víře vi- nuli; Soluňané horoucí láskou a úctou se k němu (k Pavlovi) v-li; Kteří (židé) se k Bohu nevinuli láskou; Vineš s láskou se k své otčině; Ale ruce jeho nevinou v zájemném se ke mně milování. Sš. Sk. 169., 243., II. 237., L. 153., Bs. 171., 172. — se odkud kam. By z nich zápach vinul před boží se tvář. Sš. Bs. 18. — se. Vine se réva, D., pes (choulí se). D. V. se jako had. Ros. Potok se vine. Us. Dch. — se kam kdy. K tobě se v mej núzi vinu. Hr. 255 rk. 153. — se odkud: s cesty (uchylovati se). Us. Proto žalosť veliká z tvoru všech se vine. Sš. Bs. 57. — co z čeho. Děvuška trhá kvítečka a vine z nich věnečky. Slez. Šd. — se kudy. Chmel se po tyčkách vine. D. Reka kvítím se vine. Jbl. 330. Pla- men po zemi hadem se vine. Brt. Instr. 16. Potůčkové údolím se vinou. Hlas.