187001   Obříslo Svazek: 7 Strana: 0025
Obříslo = povříslo. Slov Mkl. Etym. 386.

187002   Obříslo Svazek: 8 Strana: 0244
Obříslo = povříslo. Brt. D. II. 438.

187003   Obříslo Svazek: 9 Strana: 0195
Obříslo. To už je proti o-slu = to je přes příliš. Již. Mor. Šeb. 287.

187004   Obřísti Svazek: 7 Strana: 0025
Obřísti, vz Břísti.

187005   Obřiství Svazek: 2 Strana: 0243
Obřiství, n., ves v okr. mělnickém. Vz S. N., Tk. I. 301., II. 425

187006   Obříství Svazek: 7 Strana: 0025
Obříství, Obřistwy. Blk. Kfsk. 42., Sdl. Hr IV. 58, 269., Rk. Sl.

187007   Obřiší Svazek: 7 Strana: 0025
Obřiší, n., die Gegend um den Bauch. Hk.

187008   Obřit Svazek: 2 Strana: 0243
Obřit, i, f., Wobořitz, ves u Lobosic. PL.

187009   Obřiť Svazek: 7 Strana: 0025
Obřiť (ne Obřit). Rk. Sl.

187010   Obřit Svazek: 10 Strana: 0637
Obřit. Udeřil ho v pravý o. (u měchýře). Škod. II2. II. 21. Sr. Obřitek v III. Přísp. 219.

187011   Obřitek Svazek: 2 Strana: 0243
Obřitek, tku, m., der Schild, Spiegel, žlutá n. bílá skvrna na kýtách vysoké zvěři. Šp.

187012   Obřitek Svazek: 7 Strana: 0025
Obřitek také ubrousek, hvězda. Brm. I. 3. 159.

187013   Obřitek Svazek: 10 Strana: 0219
Obřitek, tku, m. = okolí řiti. Probodl ho v pravém o-tku. Msn. II. 243.

187014   Obřiti Svazek: 2 Strana: 0243
Obřiti, il, en, ení, veličiti, riesenhaft machen; se, riesenhaft werden. Mus.

187015   Obříti Svazek: 2 Strana: 0243
Obříti, obřeji, il, it, itý; obřívati = břitvou oholiti, abscheren. — co, koho: hlavu, bradu. Jg. — se. Rus.

187016   Obřítiti Svazek: 2 Strana: 0243
Obřítiti, il, cen, ení; obřicovati = kolem řítiti, umschütten. — co čím. Ač by vůl trkavý utrkl muže neb ženu a umřeli by, kamením obřícen bude. BO. Kamením jej ob- řiti lidské množství. BO. Srdce prací obřícené. Št.

187017   Obřítiti Svazek: 7 Strana: 0025
Obřítiti. Za Št. polož: Kn. š. 285. Aby jedúc (od jísti) tak se o-li (nacpali). Pass. mus. 416. (List. fil. 1886. 234).

187018   Obřitný Svazek: 2 Strana: 0243
Obřitný, Arsch-, After-. O. kýty. Orb. p.

187019   Obřitosť Svazek: 2 Strana: 0243
Obřitosť, i, f., die Tonsur, Haarschur. Rk.

187020   Obřitý Svazek: 2 Strana: 0244
Obřitý, rasirt. Rk.

187021   Obřízek Svazek: 2 Strana: 0244
Obřízek, zku, m., obřezek, Abschnitzel, n. O. ze zlata, Zlob., knihy, der Schnitt. Plk. — O., obřízka = obřezaná kožka údu, die Vor- haut. D.

187022   Obřízka Svazek: 2 Strana: 0244
Obřízka, y, f., obřezání; obřízky, f., pl., die Beschneidung. 1615. O., uříznutí kožky z pyje. Vz o tom více v S. N. O-ce se po- drobiti. Sš. L. 37. Dnes byly, slavili obřízky. Us. — Otneste o-ky srdec vašich. BO.

187023   Obřízka Svazek: 7 Strana: 0025
Obřízka vněšná, pleťská, duchovná. Sš. II. 97. Kniha o-zek, das Beschneidungsbuch. J. tr. Cf. Slov. zdrav 265

187024   Obřízkový Svazek: 10 Strana: 0219
Obřízkový nůž dvojbřitký s koncem če- pele silně zaokrouhleným. Ott. XVIII. 510

187025   Obříznutý Svazek: 7 Strana: 0025
Obříznutý; -ut, a, m., um-, beschnitten. Us. Vz Rst. 452.

187026   Obřútiti Svazek: 10 Strana: 0220
Obřútiti = obřítiti, deicere. Mam. V.

187027   Obsacie Svazek: 7 Strana: 0027
Obsacie, n. = obsetí, obsev, osev; užitek z obsevu. Slov. Mal jedno o. v užitku. Rr. Sb.

187028   Obsačiti Svazek: 7 Strana: 0027
Obsačiti, cf. Sačiti, Saholiti. Slov. Orl. X. 142.

187029   Obsada Svazek: 2 Strana: 0246
Obsada, y, f., obsádka, posádka, die Be- satzung. O. v pevnosti. S o-kou boj nastal. Quido.

187030   Obsada Svazek: 7 Strana: 0027
Obsada. Šf.

187031   Obsadba Svazek: 7 Strana: 0027
Obsadba, y, f. = obsazení. Ves. IX. 38.

187032   Obsadek Svazek: 2 Strana: 0246
Obsadek, dku, m., der Besatz; der Rahmen (am Fenster, Bilde). Rk.

187033   Obsaditi Svazek: 2 Strana: 0246
Obsaditi, il, zen, zení; obsazovati, okolo posaditi, um-, umhersetzen; osaditi, um-, be- setzen. Jg. — co: úřad, Us., město a hrady. BO., Alx 1135. — co čím: stůl hostmi, Jg., korunu perlami, D, rybník rybami (osaditi), za- hradu stromy (vysaditi), valy děly, D., město vojskem. Sych. — co, koho kde: hosti okolo stolu. Jg. Obsadichu cesty v súcestech. BO.

187034   Obsaditi co čím Svazek: 7 Strana: 0027
Obsaditi co čím: úlohu (divadelní) her- cem. Us. Pdl. — co jak: místo úřednické na rok prozatímně. Us. Pdl.

187035   Obsádka Svazek: 2 Strana: 0247
Obsádka, y, f. O. vojenská, Besatzung, Garnison. S. N.

187036   Obsadliti Svazek: 7 Strana: 0027
Obsadliti = obsaditi. Slov. Bern.

187037   Obsadlý Svazek: 7 Strana: 0027
Obsadlý = obsedlý. Slov. Loos.

187038   Obsadný Svazek: 2 Strana: 0247
Obsadný, Besatzungs-. Dch.

187039   Obsah Svazek: 2 Strana: 0247
Obsah, u, m., obsazení, vše, co v něčem obsaženo. Der Begriff, Inbegriff, Inhalt. O. tělný n. tělesový (objem), Sedl., tělesný, mě- řický, užitečný, dobrý, špatný. Us. O. řeči, písma, T., učení, D., knihy, listu, listiny. Sp. O obsahu pojmu vz S. N. O. země, der Ku- bikinhalt. Š. a Ž. O. buněk, vz Schd. 163. Každé kapitole obsah předeslal. Proch. O. písemné obsýlky jest ten atd. Sych. O-hem celým. Šp. Ukazovatel obsahu. Šp. Slova plná vážného o-hu. Nt. O. zpěvu toho anděl- ského místněji se udává ve dvou členech. Sš. L. 36. O. čeho vyprázdniti, vyčerpati, erschöpfen. Držením Palaestiny veškeren slibu onoho o. se nevyprazdňuje a nevy- čerpává. Sš. Ž. 38. O. čeho shrnouti v co, zusammenfassen. Sš. O. 232.

187040   Obsah Svazek: 7 Strana: 0027
Obsah. O. prostorný, der Fassungsraum, ukazatel o-hu, das Inhaltsverzeichniss, Šp.; o. knihy rozmanitý, hojný, vybraný, Us. Pdl., ploský, Flächeninhalt, pojmu, před- stavy, Jd., myšlénkový, Mour., pocitu, citu, pocitový zjevu, žádosti, vědomí, duše. Dk. P. 10., 119., 31., 147., Děj. f. 7. O. evan- gelia hodí se každému. Sš. L. 4. O. Obe- rona vz Vor. P. 193.

187041   Obsaha Svazek: 10 Strana: 0220
Obsaha, y, f., Inhalt. Purk. v Kroku I. c. 25.

187042   Obsahati Svazek: 2 Strana: 0247
Obsahati, obsahovati; obsáhnouti, hnul a hl, ut, utí a žen, žení = vůkol sahati, um- greifen, umlangen, umfassen, umspannen, be- fangen, V.; vystihnouti, pochopiti, begreifen; odělati, spraviti moci, zaopatřiti, bestreiten, umfassen; zavírati, zavříti, begreifen, fassen, enthalten; chopiti, na se vzíti, an sich zie- hen; s něco býti, vermögen. Kteréžto na- rovnání naše tuto nyní obsaženo a jak ná- sleduje, vytištěno jest. Nar. o. h. a k., Pr. I. 89. — co: strom. Us. Jehož moc všecky věci obsahuje. V. Zemi o. (dobyti). Tur. kr. To on nemůže obsáhnouti (zastati). Sm. Dě- dictví o. (si osvojiti). Th. Třidcat loktóv obsahováše okolek jeho. BO. To zbožie, což panie věno obsáhlo. Dsky.— co čím: strom rukou. Us. Něco myslí, rozumem (pochopiti), V., pamětí. Pr. měst. předm. Učinils, což se nebeským okršlkem obsahuje. V. Jedním slovem, třemi slovy všecko o. V. Nechť jedním slovem všecko obsáhnu. V. Něco málo slovy. Bs. Není pod nebem člověka, aby mohl sám všecko pamětí a rozumem svým obsáhnouti. Bart. Řečí. — co, se v čem: Ruka v sobě svalovité rameno ob- sahuje. Kom. Všecko v desíti slovech o. V. Ta věc mnoho v sobě obsahuje. Ros. Všeliká pravda v knihách těch se obsahuje a zavírá. V. A poněvadž prvé zřízení zemské to v sobe obsahuje a zavírá. Zř. F. I. To vše v sobě obsahuje V. Němci v Čechách přední úřady obsáhli. Žalansk. Na to dávaje kurfirst saský falckraběti zase odpověď svou, obsáhl v ní úmysl a mínění takové. Skl. 1191. (Zb.) — co kdy. Po smrti jeho všecko císařství obsáhl. Bs., Trip. — s adv. Něco krátce o. Us.

187043   Obsahati o čem Svazek: 7 Strana: 0028
Obsahati o čem. Čtvrtý zpěv obsahuje o smrti. Jir. Anth. I. 3. vd. 31.

187044   Obsáhlosť Svazek: 2 Strana: 0247
Obsáhlosť, i, f., obvod, der Umfang, die Umfassung; die Begreiflichkeit.

187045   Obsáhlosť Svazek: 7 Strana: 0028
Obsáhlosť delková, plošná, krychlová, Stč. Zem. 364., paměti. Dk P. 79.

187046   Obsáhlý Svazek: 2 Strana: 0247
Obsáhlý, begreiflich, umgefasst. Ros.

187047   Obsáhlý Svazek: 7 Strana: 0028
Obsáhlý = rozsáhlý, umfangreich, volu- minös. O. spis, Dch., vědění, Šmb., vzdě- lání, Mcur., Šml., paměť, Pdl., obor stati- stiky. Kř. Stat. 1. — čím: rukou, mit der Hand umzufassen. Lpř. Sl.

187048   Obsáhnouti Svazek: 2 Strana: 0247
Obsáhnouti, vz Obsahati.

187049   Obsáhnouti Svazek: 7 Strana: 0028
Obsáhnouti. Lépe bez péče málo mieti, než s strachem mnoho obsíci. Ezp. 635., 636. Coby obsiahnul dvoma priehrstiama. LObz. XVIII. 13.

187050   Obsahnutelnosť Svazek: 2 Strana: 0247
Obsahnutelnosť, i, f., die Um-, Begreif- lichkeit. Ros.

187051   Obsahnutelný Svazek: 2 Strana: 0247
Obsahnutelný, um-, begreiflich. Ros.

187052   Obsahoměr Svazek: 7 Strana: 0028
Obsahoměr, u, m., der Inhaltsmesser. Wld.

187053   Obsahovati Svazek: 2 Strana: 0247
Obsahovati, vz Obsahati.

187054   Obsahově Svazek: 8 Strana: 0244
Obsahově. Jest to o. zbarvené. Krejč. Psych. 36.

187055   Obsahově Svazek: 10 Strana: 0220
Obsahově. Poesii o. dráhu raziti. Lit. I. 572.

187056   Obsahový Svazek: 7 Strana: 0028
Obsahový. O. látka vyjadřuje se instru- mentálem a předložkovým genit. od. Vz Brt. S. 3. vd. 62. 7., 78. 4. O. aesthetika. Dk. Spis po stránce o-vé. KB. 1.

187057   Obsajt Svazek: 10 Strana: 0220
Obsajt. Má o. čtyři šáry viece než obyčej káže. NB. č. 78.

187058   Obsalašiti se Svazek: 2 Strana: 0247
Obsalašiti se, il, en, ení = osídliti se. Na Slov.

187059   Obsamičný Svazek: 2 Strana: 0247
Obsamičný, oplodný. Rostl.

187060   Obsáť Svazek: 7 Strana: 0028
Obsáť = obseti. Slov. Bern.

187061   Obsazba Svazek: 7 Strana: 0028
Obsazba, y, f., die Einfassung, Besetzung. Šm.

187062   Obsazení Svazek: 2 Strana: 0247
Obsazení, n., das Besetzen. O. nějakého místa. Us. O. u košile, límec. Der Kragen am Hemde. D.

187063   Obsazení Svazek: 7 Strana: 0028
Obsazení úloh, hlasů. Us.

187064   Obsazený Svazek: 7 Strana: 0028
Obsazený, besetzt. — čím. Záhon kveti- nami o-ný. Us. Pdl. Zbožím o-ný (bohatý). Výb. II. 896. — jak. Hlas, jednoduše, ně- kolikráte o-ný. Zv. Př. kn. II. 4. Hudba dobře o-ná. Posp.

187065   Obsázka Svazek: 7 Strana: 0028
Obsázka = okrpí. Vz Matj. 56.

187066   Obsázka, y Svazek: 2 Strana: 0247
Obsázka, y, f., řemínek okolo nártu na způsob podšívky dole přišitý, der Uiber- stamm. D.

187067   Obsazovati Svazek: 2 Strana: 0247
Obsazovati, vz Obsaditi.

187068   Obsaž Svazek: 7 Strana: 0028
Obsaž, e, f. = objem. Jedla tlustá na štyry o-že. Val. Brt. D. 238.

187069   Obsažek Svazek: 7 Strana: 0028
Obsažek, žku, m. O-ky škrobové. SP. II. 125

187070   Obsažení Svazek: 2 Strana: 0247
Obsažení, n., pochopení, zdržení, zavřeni, die Umfassung, Umgebung, Begreifung, der Umfang, Begriff, Inbegriff, Inhalt, Gehalt. Jg. V paměti o. Br. Krátké o. V. Máš zde v krátkém o. počátky světské i božské mou- drosti. Kom.

187071   Obsažení Svazek: 7 Strana: 0028
Obsažení krátké. Jg. Slnsť. 92.

187072   Obsaženosť Svazek: 9 Strana: 0195
Obsaženosť, i, f. = obsah. O. řezací ce- dule. Kor. jes. 171.

187073   Obsažený Svazek: 7 Strana: 0028
Obsažený; -en, a, o umfasst, enthalten, begriffen. Vz Obsahati. — kde. Páry ve vzduchu o-né. Us. Smysl ve slovech těch o-ný. Us. — čím. Duše obkličuje a pro- niká hmotu, ale sama jí obsažena není. Hlv. 220.

187074   Obsažitelnosť Svazek: 2 Strana: 0247
Obsažitelnosť, i, f., Begreiflichkeit.

187075   Obsažitelnosť Svazek: 8 Strana: 0244
Obsažitelnosť či contentum. 1725. NZ. II. 656.

187076   Obsažitelný, vz Svazek: 2 Strana: 0247
Obsažitelný, vz Obsažitý, Obsažný.

187077   Obsážiti Svazek: 2 Strana: 0247
Obsážiti, rozpiatýma rukama obetknouti, umklaftern. D.

187078   Obsažitosť Svazek: 7 Strana: 0028
Obsažitosť, i, f. Myšlénková obsažitosť, der Gedankengehalt. Dch.

187079   Obsažitý, obsažitelný, obsáhlý Svazek: 2 Strana: 0247
Obsažitý, obsažitelný, obsáhlý, begreif- bar, umfassbar, ermesslich. O. nedokonalosť. Sš. I. 259. Neobsažitá světlosť, milosť. Ms.

187080   Obsažlivosť Svazek: 2 Strana: 0247
Obsažlivosť, i, f. Inhaltsfähigkeit, f. Rk.

187081   Obsažník Svazek: 7 Strana: 0028
Obsažník, u, m. = přívrženec aesthetiky obsahové. Dk.

187082   Obsažnosť Svazek: 7 Strana: 0028
Obsažnosť sudu, die Fassung Dch. O. epiky, Dk. Aesth. 302., básně, Vch. Ar. 47., básnictví. Dk. — Pal. Rdh. I 346.

187083   Obsažnosť, i Svazek: 2 Strana: 0247
Obsažnosť, i, f., die Intension. Rk.

187084   Obsažný Svazek: 2 Strana: 0247
Obsažný, obsažitelný, umfassend. Všichni tvorové jest pojem obsažnější než všickni lidé. Krok.

187085   Obsažný Svazek: 7 Strana: 0028
Obsažný, inhaltvoll, gehaltvoll. O. důvod, Šml., řeč, Dch., kniha, Mus., pojednání, Pdl., přednáška, Mus. 1888. 499., prostor, Fassungsraum, Dch., cit, Dk. P. 122., rým. Dk. Poet. 404.

187086   Obscati Svazek: 7 Strana: 0028
Obscati, ringsum bebrunzen. Us. Šd.

187087   Obscoenní Svazek: 2 Strana: 0247
Obscoenní, oplzlý. Rk.

187088   Obsedění Svazek: 7 Strana: 0028
Obsedění. (To) odevzdali jsú mu ke jmění, k držení, k požívání a k o. Arch. VIII. 507.

187089   Obseděný Svazek: 2 Strana: 0247
Obseděný, besessen. — čím. Muž zlým duchem o-ný. BO.

187090   Obseděti Svazek: 2 Strana: 0247
Obseděti, ěl, ění = oseděti, sitzen bleiben. — na čem. Oba na koních obseděli (ne- spadli). Štilfr.

187091   Obseděti Svazek: 7 Strana: 0028
Obseděti. Ten chlapec nemůže ve škole o., neobsedí ani čtvrť hodiny. Us. Tč. Ne- pochopíš, ako môže človek v nich (člnkoch) obsedieť. ZObz. XXIII. Sl.

187092   Obsedlati Svazek: 10 Strana: 0220
Obsedlati koně. Kld. II. 215.

187093   Obsedlý Svazek: 2 Strana: 0247
Obsedlý, posedlý, besessen. — od koho. Od zlého ducha. V.

187094   Obsedno Svazek: 8 Strana: 0244
Obsedno. I na koni obsedí, a čo by bol šarkanom bájok kadejakých, na ňomž černo- kňažníku je dost neobsedno (kde nelze po- hodlne seděti). Slov. Phľd. X. 2.

187095   Obsednouti Svazek: 2 Strana: 0247
Obsednouti, nul, ut, utí; obsésti, obsedu (zastr.), sedl, den, dení (zen, ení); obsedati = okolo se posaditi, obklíčiti, umher sich setzen, besetzen; oblehnouti, belagern. — co: stůl, město. Ros., Sych. Obsésti město také = osaditi. Troj. Žena Ametova ďáblem jsúc obsedena umřela jest. 4. stěž. ctn. — co čím: byt vítězstvím. Flor. — v čem. O. v sedle (nespadnouti). Zlob. Vz Obseděti. — si koho. Obsedl si ho (opanoval ho). Us.

187096   Obsednouti co jak Svazek: 7 Strana: 0028
Obsednouti co jak. Tys obsedl nebesa mocně, Pravn. 2264, otcovu pravici. Ib. 2446.

187097   Obsednutí Svazek: 2 Strana: 0247
Obsednutí, n., obležení, das Besetzen, die Belagerung. V. O. města. V. O. věci, Besitz- ergreifung. Rk.

187098   Obsedný Svazek: 7 Strana: 1342
Obsedný = posedlý. Mnoho (lidí) o-ných ďáblóv zbavil. Umuč. sv. Jiří. 663.

187099   Obsěhoviati Svazek: 10 Strana: 0220
Obsěhoviati, vz Obsahovati. B. olom. Gen. 41. 26. (Mus. 1864. 152. )

187100   Obsehýnati Svazek: 8 Strana: 0245
Obsehýnati. Oči mu neobschýnaly od sĺz (neusychaly). Phľd. XII. 255.

187101   Obsekati Svazek: 2 Strana: 0247
Obsekati; obseknouti, nul, ut, utí; obséci, obseku, kl, čen, čení; obsekávati, um-, be- hauen. V. — co: vrby. D. O. brambory (po- prvé okopati). Na Slov. — co čemu : stromu kořeny. Us. Obrazům údy obsekati. Martini. — co čím: sekerou.

187102   Obsekávačný Svazek: 2 Strana: 0247
Obsekávačný, behaubar. O. kmen. Um. les.

187103   Obsekrace Svazek: 2 Strana: 0247
Obsekrace, e, f., z lat., uprošování, za- klínání, Beschwörung. S. N.

187104   Obsekvence Svazek: 2 Strana: 0247
Obsekvence, e, f., poslušnosť, Gehorsam.

187105   Obselací Svazek: 7 Strana: 0028
Obselací list. Arch. V. 24.

187106   Obsélací Svazek: 10 Strana: 0220
Obsélací registra. Vz Schulz Kom. 141.

187107   Obselací (obsílací), obsýlací Svazek: 2 Strana: 0247
Obselací (obsílací), obsýlací, k obeslání náležitý, Beschickungs-, Vorladungs-. O. list. Zříz. Ferd. List o. na někoho vzíti, vydati. Zříz. Ferd. Observations-.

187108   Obsemení Svazek: 2 Strana: 0247
Obsemení, n., spermatodermis, die Samen- hülle. Kk. 55.

187109   Obsemení Svazek: 7 Strana: 0028
Obsemení jednoduché, plénka. Nz. Vz Rst. 452.

187110   Obsemenovati se Svazek: 2 Strana: 0247
Obsemenovati se, sich säen, fortpflan- zen. Zelí se samo obsemenuje. D.

187111   Observací Svazek: 10 Strana: 0220
Observací, f., z lat. = pozorování. Kom. Did. 121.

187112   Observační Svazek: 2 Strana: 0247
Observační, z lat., pozorovací. O. sbor vojenský. Rk. — Observace, e, f., z lat., obyčej, zvyk, Beobachtung, Wahrnehmung, řád klášterní, Klosterordnung. Rk.

187113   Observance Svazek: 2 Strana: 0247
Observance, e, f., z lat., pravidlo dlouhou praxí a bez nařízení uznané, které má plat- nosť, dokud buď výslovně aneb opět praxí a bez nařízení zrušeno není. S. N. Observanz, Herkommen, Sitte, Gebrauch.

187114   Observanti Svazek: 2 Strana: 0248
Observanti, pl., m., z lat., mniši pravidla řeholní přísné zachovávající. S. N.

187115   Observatori-um Svazek: 2 Strana: 0248
Observatori-um, a, n., lat., pozorova- telna, hvězdárna, die Sternwarte. Rk.

187116   Observatoř Svazek: 10 Strana: 0220
Observatoř, e, f., z lat. observatorium.

187117   Obsésti Svazek: 2 Strana: 0248
Obsésti, vz Obsednouti.

187118   Obsetí Svazek: 2 Strana: 0248
Obsetí, n., die Versäung. D.

187119   Obseti, obsíti, obsáti Svazek: 2 Strana: 0248
Obseti, obsíti, obsáti, obseji, el, il, ál, et, it, át, etí, ití, átí: obsévati, obsívati, be-, versäen. D. — co: rolí, Br., dědiny. Ps. -- co čím: pole ovsem.

187120   Obsev Svazek: 7 Strana: 0028
Obsev, u, m. = obilí, co se vyselo. Brt. Slez.: obseva a obsevo. Šd.

187121   Obseva Svazek: 7 Strana: 0028
Obseva, y, f., vz předcházející. Má 10 měřic o-vy. Šd.

187122   Obsevek Svazek: 7 Strana: 0028
Obsevek, vku, m. = obsev; pole k ob- sévání. Slov. Phľd. IV. 17.

187123   Obsevo Svazek: 7 Strana: 0028
Obsevo, a, n., vz Obsev.

187124   Obsezení Svazek: 2 Strana: 0248
Obsezení, n. Zření míti na užívání a o. dědin. 1562.

187125   Obsěž Svazek: 2 Strana: 0248
Obsěž, i, f., obsah, objem. Kat. 1842.

187126   Obsežený Svazek: 7 Strana: 0028
Obsežený = obsažený, obsáhlý. Ty si světlo živé neobsežené moci. Adm. 28.

187127   Obsežitý Svazek: 7 Strana: 0028
Obsežitý = obsažný. Neobsežitá múdrosť. Št. N. 304.

187128   Obschodí, n Svazek: 2 Strana: 0248
Obschodí, n., u tesařů, der Mantel, das Treppenhaus. Rk.

187129   Obschýnati Svazek: 7 Strana: 0028
Obschýnati = obsýchati. Že sme za tyto dva mesiace témer ani neobschýnali. Slov. LObz. XVI. 267.

187130   Obsíc Svazek: 7 Strana: 0028
Obsíc = obséci, obsekati. Las. Tč.

187131   Obsíci Svazek: 7 Strana: 0028
Obsíci, vz Obsáhnouti.

187132   Obsidian Svazek: 7 Strana: 0028
Obsidian. Cf. Krč. G. 128., 964., Rk. Sl.

187133   Obsidian, u Svazek: 2 Strana: 0248
Obsidian, u, m. O. jest nerost povahy skelnaté a může se míti za přirozené sopečné sklo. Vz S. N. O. je sklovitá odrůda trachytu. Vz Br. N. 248. Vz také Krč. 128. a Schd. 45., KP. III. 9. O. obsahuje hlavně kyselinu křemičitou, kysličníky hlinitý a draselnatý n. sodnatý. Obsidianu podobají se: smolek, perlovec, pemza. Vz Tvrdokam. Br.

187134   Obsidianový Svazek: 8 Strana: 0565
Obsidianový nástroj. Čes. 1. VI. 123.

187135   Obsieci Svazek: 2 Strana: 0248
Obsieci, vz Obsahati.

187136   Obsiesti Svazek: 7 Strana: 0028
Obsiesti horu. List. fil. 1878. 204.

187137   Obsiesti Svazek: 9 Strana: 0195
Obsiesti, obsidere: Býkové tuční obsedli mě. Ž. pod. XXL 13.; possidere; Obsedli sú zemi. Ib. XLIII. 4.

187138   Obsiež Svazek: 7 Strana: 1342
Obsiež, obsěž, complexio, complexus. Je- hož božstvie jmá obsieži bez všech strastí. Kat. 1842. — Jir. Mor. 53.

187139   Obsignace Svazek: 10 Strana: 0220
Obsignace, e, f., z lat. = zapečetění. Ott. XVIII. 588.

187140   Obsíhnút Svazek: 10 Strana: 0637
Obsíhnút = obsáhnouti. Vz Brt. Slov.

187141   Obsikati Svazek: 7 Strana: 0028
Obsikati, um-, bespritzen. O. kvítka. Laš Tč

187142   Obsílací Svazek: 7 Strana: 0028
Obsílací, Vorladungs-. O. rozkaz. J. tr.

187143   Obsilač Svazek: 10 Strana: 0220
Obsilač, e, m. = úřední obsilka. Hoch. 18.

187144   Obsílač Svazek: 10 Strana: 0637
Obsílač, e, m. = sluha přinášející obsílku. Vz Brt. Slov.

187145   Obsílačka Svazek: 7 Strana: 0028
Obsílačka, y, f. = obsílka. U Olom. Sd.

187146   Obsílající Svazek: 2 Strana: 0248
Obsílající. O. list, lépe: obselací, Jg., ob- sýlací.

187147   Obsílati Svazek: 2 Strana: 0248
Obsílati, lépe: Obsýlati, vz Obeslati.

187148   Obsílati Svazek: 7 Strana: 0028
Obsílati dobře. Bart., Půh. II. 290. a j.

187149   Obsiliti, obsilniti Svazek: 2 Strana: 0248
Obsiliti, obsilniti, il, obsilen, ení, ob- silněn, ění; obsilovati, stärken. — co čím. Tím život obsilují. Puch. Život dobrou po- travou o. Us.

187150   Obsílka Svazek: 2 Strana: 0248
Obsílka, lépe: obsýlka, y, f., obeslání, die Vorladung, Beschickung, Ladung, der Vorbescheid. Jg. Nedostavil se na třetí ob- sílku. 1684. Obsílku na někoho si vyžádati; obsilku ztratiti (jí pozbyti); obeslaný doma obsílkou zastižený. Pr. měst. Složil na ni pořádnou o-ku. Sch. O. listem (písemní). J. tr. Vz Rb. str. 269. Obeslaný doma obsýlkou zastižený má hned po první obsýlce na zejtří státi. Kol. 10.

187151   Obsílka Svazek: 7 Strana: 0028
Obsílka, dobře psáno podlé čes. hlásko- sloví. — Cf. Zř. zem. Jir. 115 , 463., 695., Cor. jur. IV. 3. 1. 411., IV. 3. 2. 427.

187152   Obsíť Svazek: 7 Strana: 0028
Obsíť, i, f., hymnodyction, der Flügel- netzbaum. Vz Rstp. 800.

187153   Obsíti Svazek: 2 Strana: 0248
Obsíti, vz Obseti.

187154   Obśiv Svazek: 7 Strana: 0028
Obśiv, gt. obseva, m. = obsev, die Aus- saat. Nemám dost obilí na o. toho pole. Laš. Tč., Brt. Slez. Šd.

187155   Obsívka Svazek: 7 Strana: 0028
Obsívka, y, f., das Besäen. Us. Šd.

187156   Obskákati Svazek: 7 Strana: 0028
Obskákati něco = zle něčeho zakusiti. Honza to spískal a Pepík to za něho o-kal. Mor. Sd., Knrz., Vch. Vz Obskakovati.

187157   Obskakovati Svazek: 2 Strana: 0248
Obskakovati; obskočiti, il, en, ení, um- springen, umhüpfen. — koho. Kom. Psi mne obskočili. Br. — koho čím: vojskem. Jel. — okolo někoho = lísati se, pochlebovati, schmeicheln. Plk. — kolem někoho, prý šp. m. obskakovati koho (matku); ale ona vazba jest dobra; někoho o. mohu, aniž bych kolem něho skákal. Vz O-, Ob-. — adv. Ten by tenkráte zle obskákal (pochodil). Us. u Rychn.

187158   Obskladiť Svazek: 7 Strana: 0028
Obskladiť = pluhem do kola objeti, prvou brázdu učiniti. Slez. Šd.

187159   Obsklepiti Svazek: 2 Strana: 0248
Obsklepiti, il, en, ení; novější slovo, um- wölben. — co čím: most nepřátely. Pont. o stát.

187160   Obskočiti Svazek: 7 Strana: 0028
Obskočiti, vz Obskakovati.

187161   Obskočný Svazek: 7 Strana: 0028
Obskočný, viel herumspringend. Lpř.

187162   Obskok Svazek: 2 Strana: 0248
Obskok, u, m., der Umsprung. Rk.

187163   Obskúkať Svazek: 7 Strana: 0028
Obskúkať= číhati, lauern; seufzen. Slov. Ssk., Bern.

187164   Obskúlať Svazek: 7 Strana: 0028
Obskúlať, herumspüren. Slov. Ssk.

187165   Obskúňať Svazek: 7 Strana: 0028
Obskúňať = okouněti. Mor. Brt. D 238.

187166   Obskurant Svazek: 2 Strana: 0248
Obskurant, a, m., z lat., zatemňovač, temnomil, Feind der Aufklärung. Rk. — Ob- skurantism-us, u, m., lat., temnotářství,pro- tiva osvěty. Vz více v S. N. — Obskurní, z lat., temný, zatemněli), dunkel; neznámý, unbekannt. Rk. O. hospoda. Us.

187167   Obskurovať Svazek: 7 Strana: 0028
Obskurovať, herumschleichen. Slov. Ssk.

187168   Obsloužení Svazek: 2 Strana: 0248
Obsloužení, n. K jejímu o., lépe; na ob- sluhu. Vz Abstrakta, Pk.

187169   Obsloužitelný Svazek: 7 Strana: 0028
Obsloužitelný, bedienbar. Stroj dvěma muži o-ný. Us. Pdl.

187170   Obsloužiti Svazek: 2 Strana: 0248
Obsloužiti, vz Obsluhovati.

187171   Obsluha Svazek: 2 Strana: 0248
Obsluha, y, f., Aufwartung, Bedienung. Ceremonie. Jg. O-hy pořádati a ustanovo- vati. Gníd. Má dobrou, špatnou o-hu; S ob- sluhou její jsem spokojen. Správná o., reelle Bedienung. Dch. Rychlá o., prompte Bedie- nung. Dch. O. nemocných, Krankenpflege. Dch. O. slušná. Sš. L. 119.

187172   Obsluha Svazek: 7 Strana: 0028
Obsluha kotlu, stroje, Šmr. 60., děla, při stole. Us. Pdl.

187173   Obsluhovací Svazek: 7 Strana: 0028
Obsluhovací, Servir-. O. stolek. Dch

187174   Obsluhovač Svazek: 2 Strana: 0248
Obsluhovač, e, m., der Lohndiener, Wär- ter, Krankenwärter. Rk.

187175   Obsluhovač Svazek: 7 Strana: 0028
Obsluhovač parostroje, kotlu, Šmr. 60., 129., děla, NA. III. 98., stříkačky. Khl. 19.

187176   Obsluhovačka Svazek: 2 Strana: 0248
Obsluhovačka, y, f., die Wärterin, Be- dienerin. Rk.

187177   Obsluhování Svazek: 7 Strana: 0028
Obsluhování, die Bedienung. O. děla. NA. III. 93., 97.

187178   Obsluhovatelstvo Svazek: 2 Strana: 0248
Obsluhovatelstvo, a, n. O. střelby, die Geschützbedienungsmannschaft. Čsk.

187179   Obsluhovati Svazek: 2 Strana: 0248
Obsluhovati; obsloužiti, il, en, ení, be- dienen. — co, koho. Mus. O. dělo. Šm. — koho čím. Matnými obřady se obsluhovali. Č.

187180   Obsluhovati koho, co Svazek: 7 Strana: 0028
Obsluhovati koho, co : nemocného, dělo šp. m.: po-, přisluhovati komu, čemu. Vz Brs. 2. vd. 157.

187181   Obsluneční Svazek: 7 Strana: 0028
Obsluneční, um die Sonne herum be- findlich. Šm.

187182   Obsluní Svazek: 2 Strana: 0248
Obsluní, n., perihelium, die Sonnennähe, nejbližší přijití planety ke slunci. D.

187183   Obslužnice Svazek: 7 Strana: 0028
Obslužnice, e, f. = obsluhovačka. Val. Vck.

187184   Obslužník Svazek: 9 Strana: 0454
Obslužník, a, m. = obsluhovač. O. ne- mocných. 1785. Boč. exc.

187185   Obslužný Svazek: 7 Strana: 0028
Obslužný, Bedienungs-. O. mužstvo, my- slivec, der Leibjäger, Büchsenspanner. Dch.

187186   Obslzený Svazek: 7 Strana: 0028
Obslzený; -en, a, o, bethränt. Dch.

187187   Obsmětati se Svazek: 7 Strana: 0028
Obsmětati se = obšmietať sa. Mor. Šd.

187188   Obsmrdač Svazek: 8 Strana: 0245
Obsmrdač, e, m. = človek dotěrně úslužný. Vých. Mor. Brt. D. II. 351.

187189   Obsmrdati Svazek: 7 Strana: 0028
Obsmrdati se = choditi kolem něčeho, oplétati se. Us. Vck., Ssk., Brt. D. 238.

187190   Obsmutný Svazek: 2 Strana: 0248
Obsmutný, smutkem obklíčený. Duše má jest o-na. Sš. Mt. 347.

187191   Obsnídávka Svazek: 10 Strana: 0220
Obsnídávka, y, f. Gabelfrühstück, říká prý se v Opočně. Mš.

187192   Obsnovaný Svazek: 8 Strana: 0245
Obsnovaný. Místo o-né pověstmi (obe- tkané). Phľd. 1895. 29. Oddavky sú o-né po- verami. Ib. 667.

187193   Obsnovati Svazek: 7 Strana: 0028
Obsnovati = zakrývati, bedecken. Slov. Mraky slniečko o-ly; Nač že vy ho mraky obsnúvate? Phľd. III. 468. — se kam Začal jich (hadů) sekať, ale tie sa ešte tuhšie naň obsnúvali (naň doráželi, okolo něho se vinuli). Dbš. Sl. pov. I. 452.

187194   Obsnovati co čím Svazek: 8 Strana: 0245
Obsnovati co čím. O. akt smrti rozma- nitými myšlienkami. Phľd. 1894. 712.

187195   Obsnúť Svazek: 7 Strana: 1342
Obsnúť = otočiti, omotati, ovázati. Ob- snuli súdok povrazom. Slov. Phľd. II. 527.

187196   Obsoletní Svazek: 2 Strana: 0248
Obsoletní, z lat., zastaralý. O. slovo.

187197   Obsotec Svazek: 7 Strana: 0029
Obsotec, tce, m., analcime, der Würfel- zeolith, hexaědrischer Kuphonspath. Šm.

187198   Obsouti Svazek: 2 Strana: 0248
Obsouti, suji, ul, ut, utí, obsypati, um- schütten. — co čím. Jg.

187199   Obsovaný Svazek: 7 Strana: 0029
Obsovaný = opsovaný. Přišli ke mně lidé o-ní a spálení (vypálení). Arch. VIII. 48.

187200   Obspati Svazek: 7 Strana: 0029
Obspati = vyspati se Slov. — kde. On obspí na zemi kôrou vyloženej a spí ako na tej perine posteľnej. Zátur. Kdo by pri nej po tri noci obspal. Dbš. Sl. pov. I. 415.

187201   Obsrdcovitý Svazek: 2 Strana: 0248
Obsrdcovitý, herzförmig. O. tobolka. Rostl.

187202   Obsrdčitý Svazek: 7 Strana: 0029
Obsrdčitý, verkehrtherzförmig, v bot. Vz Rst. 453.

187203   Obsrditý Svazek: 7 Strana: 0029
Obsrditý = obsrdčitý. Šm.

187204   Obstálosť Svazek: 7 Strana: 0029
Obstálosť, i, f., die Stichhältigkeit. Dch.

187205   Obstálý Svazek: 2 Strana: 0248
Obstálý, který obstál, bestanden. — v čem: ve zkoušce. Jg. — O., odstálý, abgestanden. O. voda. Zlob.

187206   Obstálý Svazek: 7 Strana: 0029
Obstálý, stichhältig. Dch.

187207   Obstání Svazek: 2 Strana: 0248
Obstání, n. Dnes je na obstání. Není tu k obstání, es ist hier nicht auszuhalten. Us.

187208   Obstanouti Svazek: 2 Strana: 0248
Obstanouti, stanu, ul, utí; obstati, ob- staju (zastr.), al, ání = vůkol objíti, umfassen, unireichen. — koho, co. Obstane-li tě ten pás? Ros.

187209   Obstanovení Svazek: 2 Strana: 0248
Obstanovení, n. Což ona o. a zpósoby o všech rádiech i o vše zemské dobré. Arch. I. 53.

187210   Obstanoviti Svazek: 2 Strana: 0248
Obstanoviti (strč.) = ustanoviti. Výb. I. 1037., Boč. z rkp. 1413. Jg.

187211   Obstanoviti Svazek: 7 Strana: 0029
Obstanoviti. Výb. I. 1030., Ssk.

187212   Obstanovitý Svazek: 2 Strana: 0248
Obstanovitý, stanovitý, pevný, nepo- hnutý, fest, beharrlich. Ms.

187213   Obstanovitý Svazek: 9 Strana: 0195
Obstanovitý = stálý, immobilis. Ktož se narodí v Býkovci, jehož čas jest poledne a jest ženské, o-té. Maš. ruk. 19b.

187214   Obstanovka Svazek: 8 Strana: 0245
Obstanovka, y, f., Vorstellung, f., Ein- richtung. Znovu okrúžila ho známa o. Phľd. 1892. 757. Fantastická o. samého jezera; Jednoduchá o.; Takú o-ku nachodil sem i v Že- neve; Keby o., ktorá ju okružovala, nebola jej dodávala zvláštního pôvabu. Ib. 1854. 729., 490., 455., 79. (1895. 235.). O. izby. Phľd. 1896. 279.

187215   Obstarací Svazek: 2 Strana: 0248
Obstarací obchod, Kommissionsgeschäft. Dch.

187216   Obstarač Svazek: 8 Strana: 0245
Obstarač, e, m. O. pohřbu. Ztk. 18. (3. vyd.). Vz Obstarávač.

187217   Obstaratel Svazek: 7 Strana: 0029
Obstaratel, e, m., der Besorger. O. domu, Haus-. Dch. O. = jednatel, kommissionář, der Kommissionär, Geschäftsführer, Beauf- tragte. Nz.

187218   Obstarati Svazek: 2 Strana: 0248
Obstarati, vz Ostarati.

187219   Obstarati Svazek: 7 Strana: 0108
Obstarati. — co, se. O. chudinu. Osv. Každý rád svú při opatří, což nejlépe muož. NB. Tč. 151. A protož nechaje sebe a ji- ných troštování sám ty se opatř. BR. II. 15. b. — co, čeho jak. Chudých opatro- vati z úřadu svého. Krnd 78. Račte to o. vedlé rozumu JMti. Arch. VIII. 51. — koho v čem. Račte mne v tom opatřiti. Arch. VII. 282. Aby jemu týden napřed dal věděti, aby se v díle mohl o. Sedl. Rychn. 38. 17. — 5. Zjednati. — čím. O. někoho všemi potřebami, Tk., obživením, Pož. 3., plnou mocí, Šmb., vězením. Bart. 88. O spis úvodem, výkladem, podpisem, nápisem, poznámkami, píseň nápěvem. Us. BDI. Ktož by to snažně svú myslí opatřil. Št. Kn. š. 185.

187220   Obstarávač Svazek: 7 Strana: 0029
Obstarávač, e, m. = obstarávatel. Skř.

187221   Obstarávající Svazek: 2 Strana: 0248
Obstarávající kancelář, šp. m. obstara- vací. Brs. 115.

187222   Obstaravatel Svazek: 2 Strana: 0248
Obstaravatel, e, m., der Besorger, Kom- missionär, kommissionář, kdo jiným koupě a prodeje obstarává. Skř.

187223   Obstaravatelský Svazek: 2 Strana: 0248
Obstaravatelský, Kommissions-. O. knih- kupectví, obchod, odměna (odměna za ob- starání), sklad (sklad zboží, jehož prodej má obstarán býti, Kommissionslager, Skř.), směn- ka, Kommissionswechsel, o. vydaná směnka, Kommissionstratta (Skř.), prodej, účet, zá- kazka, zboží (zboží ku prodeji svěřené). Šp.

187224   Obstaravatelství Svazek: 2 Strana: 0248
Obstaravatelství, n., Kommissionsge- schäft, n. Rk.

187225   Obstarávka Svazek: 7 Strana: 0029
Obstarávka, y, f., die Kommission. Dch.

187226   Obstárče Svazek: 2 Strana: 0248
Obstárče, ete, n., staré tele, altes Kalb. Us. Turn.

187227   Obstarčí Svazek: 7 Strana: 0029
Obstarčí = obstárný. U Olom. Sd.

187228   Obstárčice Svazek: 7 Strana: 0029
Obstárčice, e. f. O. lícená, der Narben- pittling. Šp. Vz násl.

187229   Obstárčina Svazek: 7 Strana: 0029
Obstárčina, y, f. = kule z obstárčete, der Pittling. Šp.

187230   Obstárek Svazek: 2 Strana: 0248
Obstárek, rka, m., odrostlý, ein Aeltlicher. Jg-

187231   Obstárek Svazek: 10 Strana: 0637
Obstárek, rka, m. = starý pacholek. Brt. Slov.

187232   Obstarka Svazek: 7 Strana: 0029
Obstarka, y, f. O-ky sedmihradské, die Kneipen. Šp.

187233   Obstárlost Svazek: 2 Strana: 0248
Obstárlost, i, f., Aeltlichkeit, f. Dch.

187234   Obstárlý Svazek: 2 Strana: 0248
Obstárlý, vz Obstárný. O. kniha, anti- quarisch, nábytek, gebrauchte Möbel. Dch.

187235   Obstární Svazek: 9 Strana: 0195
Obstární léta. Dač. I. 350.

187236   Obstárnosť Svazek: 2 Strana: 0248
Obstárnosť, i, f., die Aeltlichkeit.

187237   Obstárnouti Svazek: 7 Strana: 0029
Obstárnouti = obstárlým se státi, ältlich werden. Ten už obstárl. Us. Šd., Tč.

187238   Obstárný. Bž Svazek: 7 Strana: 0029
Obstárný. Bž. 237.

187239   Obstárný, obstární Svazek: 2 Strana: 0248
Obstárný, obstární, drobet starý, ältlich. O. věk života, Jel., vdova, V., panna, muž. Us.

187240   Obstarožnosť Svazek: 7 Strana: 0029
Obstarožnosť, i, f., die Ältlichkeit. Šm.

187241   Obstarožný, obstarožní, obstarožitný Svazek: 2 Strana: 0248
Obstarožný, obstarožní, obstarožitný = obstárný, ältlich. O. člověk, biskup, oby- vatel, vdova, muž, V., žena. Us. Potom již obstarožní ženu pojal Otakar. V. Člověk věku obstarožitného. Ler., Us. u Rychn.

187242   Obstarší Svazek: 7 Strana: 0029
Obstarší už žena, schon ältlich. Mor. Rgl.

187243   Obstarý Svazek: 2 Strana: 0249
Obstarý, ältlich. O. tatíček. Mor. pís. 118. Zb.

187244   Obstáti Svazek: 2 Strana: 0249
Obstáti, obstojím, ál, ání; obstávati = okolo státi, umstehen ; nebýti dopadenu, be- stehen, beständig u. sicher bleiben; vydr- žeti, aushalten, bestehen; nebýti odstrčenu, befunden werden, bestehen. — abs. Obsto- jicí. D. Naši obstáli. Ros. On všude obstojí. Tak bychom neobstály. Ros. Zpívej, co umíš; jez, co máš; mluv. co víš; dělej (dej), cos povinen, tak obstojíš. Prov, Jg., Lb. Ať hledí sám, jak obstojí. Dch. — koho, co. Jej obstáli jonáci. Plk. — před kým. To před vojáky obstálo. Jg. — v čem. V té díře obstál. Ros. O. ve zkoušce. Rk., Ml. — čím. Nemůže tam zimou obstáti. Všude svým zbožím obstál. Us. — s kým. Ne- mohu s nim obstáti. D. — mezi kým. Mezi všemi nejlépe obstál (v zkoušení). Ros. — při čem : při zkoušce. Rk., Ml. — s adv. Dobře o. Šm. Můžete pohodlně obstáti. Plk. — podlé čeho: Důkaz podlé zákonu ne- obstojí. Řd. — bez čeho, lépe: býti, trvati bez čeho. Rs.

187245   Obstáti proti komu Svazek: 7 Strana: 0029
Obstáti proti komu, Einem Stand hal- ten. Dch. — zač. Ta čtvrť (vdolku) za celej obstála (tak byla veliká). V Kunv. Msk. — jak. Literatura naše už nyní u srovnání s literaturami současnými vždy se ctí ob- stojí. Vlč.

187246   Obstatý Svazek: 8 Strana: 0245
Obstatý = obstoupený. Vatra o-tá dva- nácti pacholky. Phľd. 1892. 613.

187247   Obstava Svazek: 2 Strana: 0249
Obstava, y, f., obstávka, obstavek, vku, m., Einspruch, m. Že ona dluhu tomu při ob- stávce odepřela jest. Schön. O. vyzdvižena jest. Schön. Ty o-ky šly původem krále Sigmunda. Mus. — O. je prozatímní pojištění, jímžto věřitel věci movité dlužníkovi náležité zajati (obstaviti) může, než ještě rozsudku dobyl, avšak jen tehdáž, když dlužník dostatečných prostředků k placení nemá. Vz více v S. N., Gl. 185. Pfändung, f., Beschlag, m., Verbot, n. Něco z obstávky propustiti. J. tr. Přede- psání o-ky; žádati za o ku. Šp. Vz Přípo- věď. Kb. str. 269.

187248   Obstava Svazek: 7 Strana: 0029
Obstava zůstatků svatých = relikviář. Hnoj. 60. — O., die Stellung, Vorladung. Měl o-ku na 9. hodinu. Us. Tč.

187249   Obstávati Svazek: 2 Strana: 0249
Obstávati, vz Obstáti.

187250   Obstavce Svazek: 2 Strana: 0249
Obstavce, e, m., der Auspfänder. Zř. těš.

187251   Obstavce Svazek: 7 Strana: 0029
Obstavce, der Verbotsleger. Šp., Pr. tr.

187252   Obstavek Svazek: 2 Strana: 0249
Obstavek, vz Obstava.

187253   Obstavení Svazek: 2 Strana: 0249
Obstavení, n., Anhaltung, f., jest v trest- ním právě tolik co zdržení, zadržení (osoby). - Vz S. N. Zadržení věci, zabavení, die Be- schlagnahme. S. N.

187254   Obstavení Svazek: 10 Strana: 0220
Obstavení, n. O o. v starší době vz Arch. XIX. 615. nn.

187255   Obstavenosť Svazek: 7 Strana: 0029
Obstavenosť, i, f., die Umgebung. Stat. 1871. 29.

187256   Obstavený Svazek: 2 Strana: 0249
Obstavený. O. lov, honba, die Kessel-, Zaunjagd, na obstavišti. Šp.

187257   Obstavený Svazek: 7 Strana: 0029
Obstavený; -en, a, o = zabavený, ge- pfändet. O. zboží, statky. 1473. Mus. 1880. 406. — O. = na koho se učinila soudní ob- stávka. O. stoje před právem pověděl, že o tom dluhu dobře ví. Sl. let. V. 73. O osoba aby nikam od práva neodcházela. Bdž. 157. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 409., IV. 3. 2. 427.

187258   Obstavěti Svazek: 2 Strana: 0249
Obstavěti, 3. os. pl. vějí, ěl, ěn, ění; obstaviti, il, en, ení; odstavovati = okolo stavěti, umstellen, umgeben; zatknouti, do vězení dáti, verarrestiren, in Beschlag neh- men. Jg. — co čím: stůl stolicemi, D., les tenaty, někoho sítěmi. Šm. Slova ta závor- kou obstavují. Sš. L. 42. — co komu. Ob- stavili nám ty věci, Har., statky (zabavili). Apol. Sousedu dílo nějaké o. Jg. Někomu peníze o. Tov. Jestliže by nezaplatil, tehdy aby jeho věci věřitel mohl o. Vác. XIII. - koho. Zběhlé poddané na gruntech N. se zdržující obstavovati a do vezení bráti dal (= arrestiren, zatknouti). Žer. — koho pro co (kde). Aby kupci v království žádným způsobem obstavováni pro dluhy nebyli. V. Jistec můž dlužníka v každém právě pro dluh obstaviti. Pr. kut. Lidi poddané bude moci pro touž pokutu obstavovati. Zř. F. I. — co s kým. Osoby podezřelé i s věcmi obstavili. Brikc. — koho před kým: před soudcem. Jg. — co k čemu. K uhražení škody zboží o. Ml.

187259   Obstaviště Svazek: 2 Strana: 0249
Obstaviště, ě, n., místo při honbě plach- tami zatažené. Šp.

187260   Obstaviti Svazek: 2 Strana: 0249
Obstaviti, vz Obstavěti.

187261   Obstaviti Svazek: 7 Strana: 0029
Obstaviti. O. co komu soudně, vz Bdl. v Tov. 133. — co, přechod přes Dunaj. Šf. — koho kam: před soud. citiren. Byl na 9. hodinu obstaven, ale nedostavil se. Laš. Tč. O-la ho zde na právo chtiec to na něm postíhati. NB. Tč. — kde. Ten ho- spodář ten kuoň s jistcem o-vil u něho na Mitrově. Půh. II. 481.

187262   Obstávka Svazek: 2 Strana: 0249
Obstávka, vz Obstava.

187263   Obstávka Svazek: 8 Strana: 0565
Obstávka, y, f. = obstava. Koně v obstávce neslušně držel. Kn. drn. 92.

187264   Obstavné Svazek: 2 Strana: 0249
Obstavné, ého, n., sazba dvou penízů při oznámení obstávky. Vz více v Gl. 186.

187265   Obstavní Svazek: 10 Strana: 0637
Obstavní právo. 1618. Arch. XXII. 532.

187266   Obstavný Svazek: 2 Strana: 0249
Obstavný, Pfändungs-. Schön. exe.

187267   Obstavný Svazek: 8 Strana: 0245
Obstavný. O. právo. 1597. Mtc. 1894. 155.

187268   Obstavovací Svazek: 7 Strana: 0029
Obstavovací žádosť, das Verbotsgesuch. Šp.

187269   Obstavovatel Svazek: 7 Strana: 0029
Obstavovatel, e, m, der Verbotsleger. Tay. Bš. 60.

187270   Obsťavuňk Svazek: 7 Strana: 0029
Obsťavuňk, u, m. O. či stavuňk nic ji- ného není, než osoby nebo statku nětčího ku právu skrze úřad k tomu nařízený při- povědění. Bdž. 157.

187271   Obstění Svazek: 7 Strana: 0029
Obstění, n. Vrstva cementová činí ob- stění u betovaných vodojemů. Zpr. arch. VII. 82.

187272   Obstěra Svazek: 2 Strana: 0249
Obstěra, y, f., opona, der Um-, Fürhang.

187273   Obstěrn Svazek: 10 Strana: 0220
Obstěrn, y, f. = obklad, pažení svahů v u hradeb. Vz Ott. XVIII. 545.

187274   Obstih Svazek: 2 Strana: 0249
Obstih, u, m., obstihnutí, objeti, obvod, rozsah, rozsáhlost', das Zusammenfassen, die Umfassung, Ausdehnung. Nyní o-hem krát- kým něčeho o pacholetství Janově dotýká, kurz subsummirend. Sš. L. 30. Abilinská tetrarchie byla mnohem těsnějšího o-hu a objemu. Sš. L. 49. O. vší nepravosti. Sš. O. 159.; Sš. Zj. 498., 421., 458.; Sš. II. 134., 70; Sš. Zj. 480., 482.; Sš. O. 148.

187275   Obstih Svazek: 7 Strana: 0029
Obstih. Na celém o-hu polnosti byly stej- ným zbožím (obilím) osety. Mor. Tč.

187276   Obstihnouti Svazek: 2 Strana: 0249
Obstihnouti, hnul a hl, ut a žen, utí a žení = obsáhnouti, umfassen. — co v čem. On to v tom obstihl. Pr. měst. — O., ob- kročiti, beschreiten. Th.

187277   Obstihnouti Svazek: 7 Strana: 0029
Obstihnouti, obstihovati. — co kde. Pojem věčnosti dvě stránky v sobě ob- stihuje. Hlv. (71.)

187278   Obstinátní Svazek: 10 Strana: 0220
Obstinátní, z lat. = svéhlavý. Ott. XVIII. 588.

187279   Obstínění Svazek: 9 Strana: 0195
Obstínění, n. O. proti něčemu učiniti. Modl. CXXXII. 105.

187280   Obstíniti Svazek: 2 Strana: 0249
Obstíniti, il, ěn, ění, umschatten. — co čím. Bůh duše svým skrytým nadchnutím obstínil. Hlas. — Boč. exc.

187281   Obstinný Svazek: 2 Strana: 0249
Obstinný, vůkol stínící, umschattig. D.

187282   Obstinný Svazek: 7 Strana: 0029
Obstinný. O-nní = obyvatelé studených pasů, periscii, jimž slunce po jistou roční dobu pod obzor nezapadá. Stč. Zem. 315. Ott. II. 831.

187283   Obstipace Svazek: 7 Strana: 0029
Obstipace, e, f., z lat. = zácpa.

187284   Obstírati Svazek: 2 Strana: 0249
Obstírati, vz Obestříti.

187285   Obstížení Svazek: 7 Strana: 0029
Obstížení, n., das Begreifen, die Fas- sungskraft. Šm.

187286   Obstížený Svazek: 7 Strana: 0029
Obstížený; -en, a, o, begriffen, erfasst.

187287   Obstoj Svazek: 2 Strana: 0249
Obstoj, e, m., obstání. Zum Bestehen. Koupil na obstoj (obstojně). Us. u Kunv. Msk. Mouka ta je na o. Us. u Rychn. — Šm., Pl.

187288   Obstoj, e Svazek: 10 Strana: 0220
Obstoj, e, m. = překážka. Bude v tom nějaký o. Krkonš. Fr. Nečásek.

187289   Obstojatelstvo Svazek: 7 Strana: 0029
Obstojatelstvo, a, n. = okolnosť. Slov. Phľd. 1881. 281., Paul. Bes. III. 79. Dle Czm. 93. slovo zbytečné.

187290   Obstojící Svazek: 7 Strana: 0029
Obstojící, stichhältig. Dch.

187291   Obstojičný Svazek: 7 Strana: 0029
Obstojičný = obstojný. Us. Sd.

187292   Obstojím Svazek: 7 Strana: 0029
Obstojím, vz Obstáti.

187293   Obstojně Svazek: 7 Strana: 0029
Obstojně, leidentlich, zulänglich. Vede se mu o. Dch. O. mluvil. Koll. III. 149. Vz Obstojný.

187294   Obstojno Svazek: 7 Strana: 0029
Obstojno = obstojně. Na o-no franštinu lámati. Mluví na o. Šml. Ľanu (lnu) vro- dilo sa o. LObz. XVIII. 13.

187295   Obstojnosť Svazek: 2 Strana: 0249
Obstojnosť, i, f., platnosť, Gültigkeit. O. příčiny. — O., okoličnosť, případnosť, der Umstand. D. — O., levnosť, die Leidentlich- keit. Us.

187296   Obstojný Svazek: 2 Strana: 0249
Obstojný, platný, gültig. O. příčina. D. O-nou omluvou se vysekal. Sych. — O., co obstojí, projde, leidentlich. O. cena (dosti levna). Za o-ný peníz. Obstojně jsme tam pochodili. Sych. Ob-né děti (zaopatřené). Us. O. stav, erträglicher Zustand; o-ným způ- sobem, in plausibler Weise. Dch. — v čem: ve zkoušce, Šm., Dch., lépe: obstálý.

187297   Obstoupení Svazek: 2 Strana: 0249
Obstoupení, n., die Umringung, Beren- nung. D.

187298   Obstoupený Svazek: 7 Strana: 0029
Obstoupený; -en, a, o, umgeben. — čím odkud. Prostora pilíři o-ná. Šmb. S. I. 458. Země česká se všech stran horami o-ná. Tk. Č. 1.

187299   Obstoupiti Svazek: 2 Strana: 0249
Obstoupiti, stup, pil, en, ení; obstupo- vati, umschreiten, umringen. Co obstupuješ (bez práce přecházíš, warum stehst du müssig da) ? Us. — co, koho. Obstupte mne. O. stůl, město. D. Obstupuje nás odevšad strach. Kom. Obstoupila ho hrůza. Sych., Kda. Hróza bieše jeho obstúpila. ZN. Obstoupili je. Br. — čím. Obstoupil město vojskem. — okolo n. vůkol čeho. Ben., Rk. O. okolo dveří. Er. P. 504.

187300   Obstražený Svazek: 10 Strana: 0220
Obstražený hrad. Klicp. v Blaníku 221.

187301   Obstrkance Svazek: 7 Strana: 0029
Obstrkance, pl., m. = jídlo z pohančené mouky a z mléka. Val. Vck.

187302   Obstrkati Svazek: 2 Strana: 0249
Obstrkati, vůkol strkati. D.

187303   Obstrukce Svazek: 2 Strana: 0249
Obstrukce, e, f., z lat., o. života, zácpa, Obstruktion, Verstopfung, Hartleibigkeit. Rk. Vz S. N.

187304   Obstrukce Svazek: 7 Strana: 0029
Obstrukce, e, f., z lat. = zácpa.

187305   Obstrukce Svazek: 10 Strana: 0220
Obstrukce, e, f., z lat. Parlamentní o. = prostředky, jimiž minorita poslanců hledí sněmovní jednání protahovati, ba dokonce i znemožniti. Vz Ott. XVI1I. 588. O. Němců na čes. sněmu r. 1903.

187306   Obstrukční Svazek: 10 Strana: 0220
Obstrukční taktika. Nár. list. 1904. 23. 1.

187307   Obstrukčník Svazek: 9 Strana: 0195
Obstrukčník, a, m. O-ci na říšské radě ve Vídni, v Pešti. Nár. list. 1897. č. 319. a j. O-ci přerušují obstrukcí jednám poslanců. Us. Vz násl.

187308   Obstruktionář Svazek: 9 Strana: 0195
Obstruktionář, e, m. = kdo dělá obatrukci. Nár. list. 1897. č. 256. Vz předcház.

187309   Obstřebati Svazek: 2 Strana: 0249
Obstřebati, obstřebám a obstřebi, um- schlürfen. — se = nastřebati se, sich an- schlürfen, antrinken. — se čeho. Obstřebal se vody jako srna. Prov. na Slov. Jg.

187310   Obstředný Svazek: 7 Strana: 0029
Obstředný = co kolem středu jest. Stč. Zem. 315.

187311   Obstřih Svazek: 2 Strana: 0249
Obstřih, u, m., der Abschnitt. Šp.

187312   Obstříhati Svazek: 7 Strana: 0029
Obstříhati, ringsum abscheeren. — co: vlasy. Sb. sl. ps. II. 1. 86.

187313   Obstříti co čím Svazek: 10 Strana: 0637
Obstříti co čím = obestříti, pokrytí. Sr. Mus. 1905. 282.

187314   Obstřižek Svazek: 7 Strana: 0029
Obstřižek, žku, m,, der Abschnitt. O. z papíru, ze sukna. Us. Tě.

187315   Obstůj Svazek: 7 Strana: 0029
Obstůj, e, m. = obstoj. Je tam vše na o. (dosti laciné). U Chrud. Vk.

187316   Obstupovati Svazek: 2 Strana: 0249
Obstupovati, vz Obstoupiti.

187317   Obstýskati se Svazek: 8 Strana: 0245
Obstýskati se. Kterýmž so obstýskávalo (občas stýskalo). Wtr. St. Pr. 147.

187318   Obstýskati se komu kdy Svazek: 10 Strana: 0220
Obstýskati se komu kdy. Nám se pod tvou vládou o-valo. Wtr. exc.

187319   Obstyskovati komu čím Svazek: 10 Strana: 0637
Obstyskovati komu čím. Tím se chu- dému lidu obstyskuje (ubližuje). Listář 15.

187320   Obsučka Svazek: 7 Strana: 1342
Obsučka, y, f., semetrum. Pršp. 91. 97.

187321   Obsúdiť koho Svazek: 7 Strana: 0029
Obsúdiť koho. Cf. Obehrát. O-dil ho o chalupu. Vhl.

187322   Obsucha Svazek: 10 Strana: 0637
Obsucha, y, f. O. (osýpka, omelka). Za lubem (ve mlýně) do výše spodku na- sypána jest o.; V šalandě byly místo slam- níků pytle o-chou nebo otrubami naplněné. Čes. 1. XV. 188., 232., 189.

187323   Obsuchu Svazek: 2 Strana: 0249
Obsuchu, 3. os. praet verbi obsouti = ob- sypati. Výb. I.

187324   Obsušiti Svazek: 2 Strana: 0249
Obsušiti, vz Osušiti.

187325   Obsúti Svazek: 10 Strana: 0220
Obsúti, vz Obsouti. — koho. Obsuchu muže dievčie střely. Dal. C. M. 10., 81.

187326   Obsvědčiti koho Svazek: 9 Strana: 0454
Obsvědčiti koho. 1423. Mšín. 11

187327   Obsvítiti Svazek: 2 Strana: 0250
Obsvítiti, svěť, il, cen, ení, obsvěcovati, umscheinen, umleuchten. Jg.

187328   Obsyhnúť Svazek: 9 Strana: 0195
Obsyhnúť = obsáhnouti, zastati. — co: dráci. Val. Čes. 1. X. 135.

187329   Obsychati Svazek: 2 Strana: 0250
Obsychati, vz Oschnouti.

187330   Obsýlací Svazek: 2 Strana: 0250
Obsýlací list, der Beschickungsbrief. Vš. 383., Gl. Obsýlati, vz Obeslati.

187331   Obsýlka Svazek: 2 Strana: 0250
Obsýlka, vz Obsílka. Vz Rb. str. 269.

187332   Obsýlka Svazek: 7 Strana: 0029
Obsýlka, vz Obsílka (dod.).

187333   Obsypání Svazek: 2 Strana: 0250
Obsypání, n., die Umstreuung.

187334   Obsypaný Svazek: 2 Strana: 0250
Obsypaný, umgestreut. — čím: starostmi. Kom.

187335   Obsypaný čím Svazek: 7 Strana: 0029
Obsypaný čím. Keř květem o. Us.

187336   Obsypati Svazek: 2 Strana: 0250
Obsypati, obsypám a obsypu, al, án, ání: obsýpati, obsypávati = vůkol sypati, um- streuen; naplniti, überhäufen. Jg. — co, koho čím: strom zemí; někoho bohactvím, pochvalou, dobrodiními, požehnáním, radost- mi, I)., potleskem, Šm., kvítím, Puch., zprá- vami, Dch., poctami, Pal. III. 1. 18., starostmi. Kom. Hvězdičkami nebe se obsypalo. Hdk. C. 18.

187337   Obsypati se kde Svazek: 7 Strana: 0029
Obsypati se kde. O-lo se v každém stavení hlav okolo oken (shrnuly se k oknům). Sá. v Osv. I. 5.

187338   Obšacení, n Svazek: 2 Strana: 0250
Obšacení, n., die Bekleidung, Us.

187339   Obšarka Svazek: 7 Strana: 0029
Obšarka, y, f., rottlera, die Rottlere, rostl. Vz Rstp. 1348.

187340   Obšarka Svazek: 10 Strana: 0220
Obšarka, y, f., rostlera, rostl. Ott. XXL 1015.

187341   Obšarpaná Svazek: 2 Strana: 0250
Obšarpaná ako lipa v jaseň. Mt. S.

187342   Obšarpati Svazek: 2 Strana: 0250
Obšarpati, otrhati, ringsherum abreissen. Na Ostrav. Tč.

187343   Obšata Svazek: 2 Strana: 0250
Obšata, y, f., obšacení. Na mor. Zlínsku. Brt.

187344   Obšata Svazek: 7 Strana: 0029
Obšata. Nemáme na zimu o-ty. Slez. Šd.

187345   Obšata Svazek: 8 Strana: 0245
Obšata, y, f., vz Šativo (šatstvo). Brt. D. II. 462.

187346   Obšatiti Svazek: 2 Strana: 0250
Obšatiti, il, cen, ení, bekleiden. — koho. US.

187347   Obščestvo Svazek: 7 Strana: 0029
Obščestvo, a, n. = spolek. Slov. Nár. nov. 1886. č. 181. 4/2.

187348   Obščibraný Svazek: 8 Strana: 0245
Obščibraný = ohlodaný s ozubeným okra- jím. Salát od kur o-ný. Výcli. Mor. Brt. I). II. 352.

187349   Obščibrať co Svazek: 10 Strana: 0220
Obščibrať co: zelí = okraje listí okou sati. Val. Čes. 1. XI. 435.

187350   Obščibrati Svazek: 8 Strana: 0245
Obščibrati. Vz předcház. Obščibraný.

187351   Obščiliř Svazek: 8 Strana: 0245
Obščiliř = oštrľejz, oběrky, paběrky. Han.

187352   Obščúhrať Svazek: 7 Strana: 1342
Obščúhrať = oščúrať, okorati. Val. Slavč. 43.

187353   Obščuhrat Svazek: 10 Strana: 0637
Obščuhrat = okorati. Vz Brt. Slov. 246.

187354   Obščúraný Svazek: 7 Strana: 0144
Obščúraný chléb = vyschlý. Mor. Brt D. 243.

187355   Obščúrať Svazek: 7 Strana: 1342
Obščúrať, vertrocknen und in Folge dessen bersten. Obščúraný chléb = obeschlý a rozpraskaný. Na Hané. Wrch.

187356   Obšev Svazek: 7 Strana: 0029
Obšev, švu, m , u knoflíkářů, Kortel, das Kameelgarn, womit die Knopflöcher benäht werden. Šm.

187357   Obšidírka Svazek: 7 Strana: 0029
Obšidírka, y, f. a m. = vsudybyl. U Polič. Kšá

187358   Obšípený Svazek: 7 Strana: 0029
Obšípený; -en, a, o = šípkem obrostlý. O. cesta. Pl. I. 71.

187359   Obširák Svazek: 7 Strana: 0029
Obširák, u, m , ceratopteris, das Horn- farn, rostl. Vz Rstp. 1792.

187360   Obšírně, vz Svazek: 2 Strana: 0250
Obšírně, vz Obšírný.

187361   Obšírník Svazek: 9 Strana: 0195
Obšírník, a, m., haplocnemia, brouk. O. pruhoštítý, h. nebulosa, skvrnitý, curculio- nides. Vz Klim. 659.

187362   Obšírnoskvrnný Svazek: 9 Strana: 0195
Obšírnoskvrnný. Vz Čeloštítník.

187363   Obšírnosť, i Svazek: 2 Strana: 0250
Obšírnosť, i, f., Weitläufigkeit, Breite, f. O. města, zahrady. Jg. — v čem: v řeči, Umständlichkeit, Weitschweifigkeit, Ausführ- lichkeit, f. D.

187364   Obšírný Svazek: 2 Strana: 0250
Obšírný, široký, prostranný, obdloužný, breit. O. sukně, V., otok, Sal.; reč, Ros., předmluva (dlouhá). Proch., zpráva, Kram., mluvení (okliky), V., člověk (který v řeči a jednání jakous vážnosť sobě přiosobuje). Us. Turn. Bylo by příliš o. Us. — v čem: v řeči, weitläufig, ausführlich, weitschweifig. Us. — Obšírně psáti, D., mluviti, vykládati, V., někoho napomínati, Flav., na něco od- povídati. Kram. — Jg.

187365   Obšírný Svazek: 7 Strana: 0029
Obšírný = dobrý, řádný, rozumný, usedlý a p. O. hospodyně. Kšá. Také na Mor. Kurz. — v čem: v jídle (= vybíravý). U Star. Jičína. Vhl

187366   Obšírný Svazek: 10 Strana: 0220
Obšírný. Danielici mají (tam) o. (široké) ocasy. Lbk. 37.

187367   Obšit Svazek: 8 Strana: 0245
Obšit, u, m., z něm. Abschied, m. = list propouštěcí. Us.

187368   Obšiti Svazek: 2 Strana: 0250
Obšiti, obšiji, il, it, íti ; obšívati, benähen, umnähen, eine Naht überschlingen. — co čím : šátek hedvábím, Ros., sukni krajkami. Us. -- Jg.

187369   Obšiti Svazek: 2 Strana: 0250
Obšiti, n., das Umnähen. Jg.

187370   Obšiti Svazek: 7 Strana: 0029
Obšiti. Všickni čerti dnes s tebou dírky obšívají (o neposedovi). U Nepoměřic. Rč.

187371   Obšiti Svazek: 8 Strana: 0245
Obšiti. Obšívala otca i deti (= šila na ně). Slov. Phľd. XII. 163. Začal žida haluzou obšívati po hlavě (šibati). Phľd. 1895. 387.

187372   Obšitník Svazek: 2 Strana: 0250
Obšitník, a, m., z něm. Abschied, pro- puštěnec. Na Slov.

187373   Obšitoš Svazek: 8 Strana: 0245
Obšitoš, e, m. = propuštěný vojín? Hu- sarský o. Phľd. XII. 38.

187374   Obšitoš Svazek: 9 Strana: 0195
Obšitoš, e, m. = vysloužilý voják. Slov. Zát. Př. 161a.

187375   Obšitý Svazek: 2 Strana: 0250
Obšitý, umgenäht, benäht, umnäht, ver- brämt. Jg.

187376   Obšitý Svazek: 7 Strana: 0030
Obšitý šicí stroj (kterým se již po delší dobu šilo). Us. Pdl.

187377   Obšivací Svazek: 2 Strana: 0250
Obšivací stroj, die Umnähmaschine. Prm.

187378   Obšívač Svazek: 7 Strana: 0030
Obšívač, e, m, der Flicker. Bern.

187379   Obšívání Svazek: 7 Strana: 0030
Obšívání, n., vz Obšiti. Stroj na o. dírek. Dch.

187380   Obšívaný. V Svazek: 10 Strana: 0220
Obšívaný. V. plátno. Nár. list. 1903. č. 168 13.

187381   Obšívat' sa Svazek: 9 Strana: 0195
Obšívat' sa. Victor sa obšíva (na čas pře- stává). Zát. Př. 231a.

187382   Obšívati Svazek: 7 Strana: 0030
Obšívati, vz Obšiti.

187383   Obšívka Svazek: 2 Strana: 0250
Obšívka, y, f., Besatz, m. Rukavice s chlu- patou o-kou. Jg.

187384   Obšívkář Svazek: 2 Strana: 0250
Obšívkář, e, m., der Flicker. Na Slov. Koll.

187385   Obškrobati Svazek: 2 Strana: 0250
Obškrobati, oškrabati,abkratzen, abschup- pen. Ve Slez. Tč.

187386   Obškulovať Svazek: 7 Strana: 0030
Obškulovať = obzírati. — koho. Slov. Čkžk. I. 66.

187387   Obškvrkati Svazek: 10 Strana: 0637
Obškvrkati, obškvrknouti. — komu. Ob- škvrkly mu vlasy = obhořely, opálily se mu. Phľd. XXIV. 543.

187388   Obšlapovati Svazek: 7 Strana: 0030
Obšlapovati = obcházeti. Pořád o-val, až mu to přece řekl. Us. Brnt.

187389   Obšlehnouti koho čím Svazek: 10 Strana: 0637
Obšlehnouti koho čím: bičem. Us. — Zvon VI. 141.

187390   Obšmietať sa okolo koho Svazek: 10 Strana: 0637
Obšmietať sa okolo koho = obskakovati koho. Phľd. XXII. 40., XXIV. 480., Sb. sl. VIII. 104.

187391   Obšmietati sa Svazek: 7 Strana: 0030
Obšmietati sa = obcházeti. Neobšmietaj sa tam. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 14.

187392   Obšmŕdať Svazek: 9 Strana: 0454
Obšmŕdať. Okolo koňa sa obšmŕdal (obska- koval ? ?. ). Mus. slov. III, 26.

187393   Obšmrdat, obšmrtkávat koho Svazek: 10 Strana: 0637
Obšmrdat, obšmrtkávat koho = míti se okolo koho, obSmietat sa. Phľd. XXIV. 480.

187394   Obšonda Svazek: 10 Strana: 0637
Obšonda, y, f. = zlá, hocijaká ženská. Phľd. XXIV. 480.

187395   Obšoti Svazek: 7 Strana: 0029
Obšoti = obseti. Laš. Tč.

187396   Obšour, a Svazek: 9 Strana: 0195
Obšour, a, m. = celník. Tům. Ml. 64.

187397   Obšťastěnec Svazek: 10 Strana: 0220
Obšťastěnec, nce, m. Tbz. V. 9. 203

187398   Obšťastniti Svazek: 7 Strana: 0030
Obšťastniti, il, ěn, ění, obšťasťnovati koho čím, beglücken. Ndrf., Kld. 195., Mtl., Brv., Msk.

187399   Obšťať Svazek: 7 Strana: 0030
Obšťať = obscati. Ani by ho pes ne- obšťal. Slov. Zátur.

187400   Obštědřiti koho čím Svazek: 8 Strana: 0565
Obštědřiti koho čím. Hudc. 130.

187401   Obštěkávati koho Svazek: 9 Strana: 0195
Obštěkávati koho. Wtr. Živ. vys. šk. 310.

187402   Obšternať koho Svazek: 7 Strana: 0030
Obšternať koho = vynadati mu. Slez Šd.

187403   Obštětí Svazek: 2 Strana: 0250
Obštětí, n., perichaetium, die Borsten- hülle, v rostl. Kk. 88.

187404   Obštětí Svazek: 7 Strana: 0030
Obštětí, der Mooskelch. Sl. les., Nz. Vz Rst. 453.

187405   Obštětný Svazek: 7 Strana: 0030
Obštětný, Borstenhüll-. O. listí. Vz Rst. 453.

187406   Obštibrati Svazek: 7 Strana: 0030
Obštibrati = oštibrati, okousati, ohlo- dati, benagen. Val. Vck.

187407   Obštich Svazek: 2 Strana: 0250
Obštich, u, m., odměr, obštichovat, od- měřiti, Us. u zedníků, šp. z něm. Abstich, abstechen. Kmp.

187408   Obštikati Svazek: 2 Strana: 0250
Obštikati = ohrýzti, benagen. Kozlík proutí obštiká. Aesop.

187409   Obštikati Svazek: 9 Strana: 0195
Obštikati. Za Aesop polož: Ezop. 341.

187410   Obštípati Svazek: 7 Strana: 0030
Obštípati, obštipovati, ringsum abzwik- ken.

187411   Obštipkávať Svazek: 7 Strana: 0030
Obštipkávať = obštipovati. Orl. IX. 30.

187412   Obštrléz Svazek: 10 Strana: 0637
Obštrléz = oštrľéjz

187413   Obštrlézovat Svazek: 10 Strana: 0637
Obštrlézovat = oštrľéjzovat.

187414   Obšudiť Svazek: 7 Strana: 0030
Obšudiť, betrügen. Slov. Loos.

187415   Obšúchaný Svazek: 7 Strana: 0030
Obšúchaný = otřelý, otřený. Slov. O. klobouk nosil. Lipa I. 229., Čjk. 58. O. kameň. Phľd. IV. 513.

187416   Obšúchaný Svazek: 8 Strana: 0565
Obšúchaný. Skaly zubom času o-né. Phľd. 1896. 630.

187417   Obšúchať Svazek: 7 Strana: 0030
Obšúchať = otříti, ošoustati, abwetzen. Slov. — co čím. Klobúčik kefou (kartáčem) a dlaňou o. Zátur., Orl. VIII. 136.

187418   Obšupinatec Svazek: 7 Strana: 0030
Obšupinatec, tce, m., telopea, rostl. Šm.

187419   Obšusta Svazek: 7 Strana: 0030
Obšusta, y, m. = úlisný pochlebník, der Fuchsschwanz. Mor. Šd.

187420   Obšustati Svazek: 7 Strana: 0030
Obšustati = obšoustati, abreiben. — co čím: pískem. Laš. Tč.

187421   Obšustnouti Svazek: 2 Strana: 0250
Obšustnouti, co: hanbu (hanbu z něčeho míti). Us. na Mor. Brt.

187422   Obtáčecí Svazek: 7 Strana: 0030
Obtáčecí plocha či roveň, die Meridian- ebene, v geom. Nz.

187423   Obtáčení Svazek: 2 Strana: 0250
Obtáčení, n. Der Umlauf, die Umdrehung, Umwälzung. Jg. Slunce obtáčením svým dny obmezuje. Kom.

187424   Obtáčeti Svazek: 2 Strana: 0250
Obtáčeti, 3. os. pl. -čejí, el, en, ení; obtočiti, il, en, ení; obtáčívati, obtočovati, umwälzen, umdrehen, umwickeln; umgeben, umzingelm Jg. — co, koho: kolo. Us. Zahrady jej obto- čují (obkličují). Gníd. — co jak. Člověka do kola obtáčeti (obraceti). Jg. — co, se kam. Slunce obtáčí se k západu. Kom. — co, se okolo čeho. Niť okolo prstu. Us. Mohlby se okolo prstu obtočiti. D. — co čím: les sítí, D., prst nití, Us., vlasy tka- nicemi. Kom. — co o co: o prst. Šm. — se od čeho ( = čím). Lodie obtočují se od malého vesla. ZN.

187425   Obtáčeti co komu Svazek: 7 Strana: 0030
Obtáčeti co komu. Had hruď mu o-čí. Vrch.

187426   Obtáčka Svazek: 2 Strana: 0250
Obtáčka, y, f., die Nestel, Hauptbinde, das Haarband. Jg. Obtáčkami vlasy obtáčejí a ozdobují. Kom. O. slaměná do bot. Us. Dch.

187427   Obtáčka Svazek: 7 Strana: 0030
Obtáčka. O-ky mumií. J. Lpř. Dj. I. 29.

187428   Obtáčky Svazek: 8 Strana: 0245
Obtáčky (otáčky) = sláma, jíž se v zimě noha otočí, než se obuje. Brt. D. II. 469.

187429   Obtáčný Svazek: 2 Strana: 0250
Obtáčný běh, Spirallauf, m. Dch.

187430   Obtah, u, obtažek Svazek: 2 Strana: 0250
Obtah, u, obtažek, žku, m., obťažení, Abzug, m. O. archu v tiskárně. Plk.

187431   Obtáhlý Svazek: 7 Strana: 0030
Obtáhlý, überzogen. Město bylo suknem o-hlé. Brt. D.

187432   Obtáhlý Svazek: 7 Strana: 1342
Obtáhlý = podlouhlý. Dal o. suknice dělati. Arch. XII. 56.

187433   Obtáhnouti Svazek: 2 Strana: 0250
Obtáhnouti, hnul, ut, utí; obtahu (zastr.), táhl, žen, žení; obtahovati = vůkol táhnouti, obehnati, umziehen ; obklíčiti, oblehnouti, umgeben, umfangen; objeti, umziehen; po- táhnouti, něčím obložiti, überziehen ; vytis- knouti, abziehen. Jg. — koho = ošiditi, betrügen. Us. Také na mor. Zlínsku. Brt. O. ženu, ženskou = tělesně s ní obcovati, fleischlich gebrauchen. Obtáhl ji. Us. — co čím : les tenety, V., sítí, D., nepřítele voj- skem, Us.; město ležením. Ros., příkopem, V., stůl koží, Ros., kůže nožem (obtahovati, vz Koželuh). Us. — co s čím. Město s celým vojskem o. (objeti). Ros. — se. Vytlačený arch se obtahuje (na jiný arch barvu pouští). D. — co kde. Arch v tiskárně obtáhnouti (otisknouti, učiniti otisk kartáčem, abziehen. Dch.). D. Břitvu na brousku o. Us. Dch.

187434   Obtahovací Svazek: 2 Strana: 0250
Obtahovací, Abzieh-. O. kosa u jircháře, Jg., řemen, Rk., kámen, želízko. Techn.

187435   Obtahovací Svazek: 7 Strana: 0030
Obtahovací obrázky, Abziehbilder. Dch.

187436   Obtahovací Svazek: 9 Strana: 0195
Obtahovací přístroj v knihtiskárně. Ott. XIV. 445b.

187437   Obtahovačka Svazek: 2 Strana: 0250
Obtahovačka, y, f., u ševců, das Schab- holz. Šp.

187438   Obtahovačka Svazek: 10 Strana: 0220
Obtahovačka, y, f. O truhlářská, cihlina, cidlina, die Ziehklinge. Jind. 16.

187439   Obtahovačka Svazek: 10 Strana: 0637
Obtahovačka, y, f. = nástroj truhlářský k obtahováni hoblovaných dýhovaných nebo pilovaných ploch, k hlazení dřeva. Vz KP. XI. 9., 52.

187440   Obtahovadlo Svazek: 2 Strana: 0250
Obtahovadlo, a, n., das Abziehmittel. Rk.

187441   Obtahovák Svazek: 2 Strana: 0250
Obtahovák, u, m., der Streichriemen. Rk.

187442   Obtahování Svazek: 7 Strana: 0030
Obtahování, n. O. nožů, břitev, das Ab- ziehen. Us. Pdl.

187443   Obtahováni povrchu dřeva Svazek: 10 Strana: 0637
Obtahováni povrchu dřeva. Vz KP. XI 52. Sr. předcház.

187444   Obtahovati Svazek: 2 Strana: 0250
Obtahovati, vz Obtáhnouti.

187445   Obtať Svazek: 7 Strana: 0030
Obtať = obtíti, behauen. Tč.

187446   Obtaz Svazek: 2 Strana: 0250
Obtaz, u, m., die Umfrage. Rk.

187447   Obtazovati se Svazek: 2 Strana: 0250
Obtazovati se (vorläufig befragen). Sm. Vz Tázati se.

187448   Obťaž Svazek: 7 Strana: 0030
Obťaž, e, f. = obtíž. Na o. iným byť. Slov. N. Hlsk. XIV. 173. Zasnúbili by ju bez o-že. Dbš. Úv. 94. — Phľd. IV. 7.

187449   Obtažek Svazek: 2 Strana: 0250
Obtažek, žku, m., vz Obtah.

187450   Obťažení Svazek: 2 Strana: 0250
Obťažení, šatem = okrytí. Jg. Das Um- ziehen, der Umzug.

187451   Obtaženosť Svazek: 2 Strana: 0250
Obtaženosť, i, f., das Umgezogensein. Jg.

187452   Obťažený Svazek: 2 Strana: 0250
Obťažený, obražen, a, o; obklíčený, oble- žený, obložený, umzogen. — čím. Nebe oblaky obťažené. Ros. Ležení ze všech stran vozy oné. V. — D. — O. hodiny (spravené), nůž (nabroušený). Techn.

187453   Obťažený Svazek: 7 Strana: 0030
Obťažený = obtížený. Slov. Šd.

187454   Obťažený. O Svazek: 10 Strana: 0220
Obťažený. O. kráva = která tahá. Lito- myšl. Čes. 1. XIII. 2.

187455   Obťažní Svazek: 10 Strana: 0637
Obťažní, ího, m. = pohodný. Brt. Slov. 266.

187456   Obťažno Svazek: 7 Strana: 0030
Obťažno = obtížno. Chodiť bolo mi o. Slov. Orl. IX. 100.

187457   Obťažnosť Svazek: 7 Strana: 0030
Obťažnosť, i, f. = obtížnosť. Slov. Bern., Loos

187458   Obťažný Svazek: 7 Strana: 0030
Obťažný = obtížný. Slov. Bern., Loos.

187459   Obťažovať Svazek: 7 Strana: 0030
Obťažovať = obtěžovati. Slov. Kyt. 1876. 26., Bern.

187460   Obtéci, vz Svazek: 2 Strana: 0250
Obtéci, vz Obtékati.

187461   Obtečený Svazek: 2 Strana: 0250
Obtečený, -čen, a, o, umflossen, obteklý, Jg.

187462   Obtečký Svazek: 9 Strana: 0195
Obtečký, vz Slunéčko,

187463   Obtěhotniti Svazek: 7 Strana: 0030
Obtěhotniti, schwängern. Ssk.

187464   Obtékaný Svazek: 7 Strana: 0030
Obtékaný; -án, a, o, umfluthet. Lpř. Sl.

187465   Obtékati, obtýkati, obtěkati Svazek: 2 Strana: 0250
Obtékati, obtýkati, obtěkati; obtéci, obteku, tekl, čení; obtékávati, obtěkávati, umfliessen, umströmen. — co. Moře obtéká celý svět. Ros. — co jak. Potok s velikou prudkostí pole obtéká.

187466   Obteklý Svazek: 2 Strana: 0250
Obteklý, umflossen. O. voda. Jg. — čím. Zámek vodou obteklý. Ros.

187467   Obteklý Svazek: 7 Strana: 0030
Obteklý mořem. Pal. Rdh. I. 441.

187468   Obtělný Svazek: 10 Strana: 0220
Obtělný štít = celé tělo kryjící. Msn. II. 186.

187469   Obtemněti Svazek: 10 Strana: 0220
Obtemněti, ěl, ění. — komu. Obtem- něly jim oči. Mam. A. 31a.

187470   Obtemniti Svazek: 2 Strana: 0250
Obtemniti, il, ěn, ení, verdunkeln. Člověk, jehož obtemněno jest oko (zacpáno, obduratus). BO. — se (čím). Obtemni sě slunce a opona chrámová rozedři sě na poly. ZN. Dřieve než sě obtemní slunce. BO. Nebesa se obtemnie rosú. BO.

187471   Obtenní Svazek: 7 Strana: 0030
Obtenní, schlank, dünn. Šm.

187472   Obterčiti Svazek: 7 Strana: 0030
Obterčiti, il, en, ení, obterčovati, exa- cerbare. Ž. gloss. 105. 33. Cf. Ž. wit. 236.

187473   Obtesaný Svazek: 2 Strana: 0251
Obtesaný. Učiň sobě koráb z dřievie ob- tesaného. BO. Vz Obtesati.

187474   Obtesati Svazek: 2 Strana: 0251
Obtesati, obtesám a obteši, obtesej a obteš, al, án, ání; obtesávati, umzimmern, abhauen. — co. Kříž obtesává žádosti člověka. Jg. — co čím: nožem, sekerou. — co komu zač.

187475   Obteskliti Svazek: 2 Strana: 0251
Obteskliti, il, en, ení. — koho čím (teskno mu učiniti), langweilen.

187476   Obtěšiti koho Svazek: 10 Strana: 0220
Obtěšiti koho. Ces. 1. XI. 321.

187477   Obtešovati se Svazek: 7 Strana: 0030
Obtešovati se = těšiti se čemu. Obtěšují se tím, že bude brzy jaro. Val. Vck. Obtěža, e, f. Na o-žu = na obtíž. Slez. Sd.

187478   Obtěžek Svazek: 2 Strana: 0251
Obtěžek, žku, m., die Last, Schwere. Zlob.

187479   Obtěžený Svazek: 7 Strana: 0030
Obtěžený = obtížený. Dch.

187480   Obtěžitel Svazek: 2 Strana: 0251
Obtěžitel, e, m., der Beschwerer. Jg.

187481   Obtěžiti Svazek: 7 Strana: 0030
Obtěžiti, vz Obtížiti. (Nemoc) sě vždy na noc o-ží (zhorší). Sv. ruk. 86. — co. Tělo obtěžije duši. Št. Kn. š. 123. Na ve- čeři slušie lahodnějšie krmě jiesti než na obědě, aby člověk se neobtěžil. Hus II. 251.

187482   Obtěžkaný Svazek: 2 Strana: 0251
Obtěžkaný, beschwert, belastet. — čím. Hrůzou-lis obtěžkán. Sš. 75. Vz Obtěžkati.

187483   Obtěžkati Svazek: 2 Strana: 0251
Obtěžkati = otěhotniti. — koho: pannu. V. Obtěžkanou býti = počíti. V. — O., otěho- tněti, obřichatěti, schwanger machen, schwän- gern, schwanger werden. Mnohé jsem od tlu- mačů obtěžkané viděl. Ler. — co čím: most kameny (obtížiti), loď zbožím, není české m.: náklad na loď dáti; loď s nákladem, ne: obtěžkaná. Jv., Brs. 115. Vz Obtížiti.

187484   Obtěžkati Svazek: 7 Strana: 0030
Obtěžkati pannu. Výb. II. 1570. Cf. Zbři- chatiti.

187485   Obtěžkati Svazek: 10 Strana: 0220
Obtěžkati ženu. Sr. Podbiti jí bubínek.

187486   Obtěžkávací Svazek: 7 Strana: 0030
Obtěžkávací, Belastungs-. O. zkouška mostu. Us.

187487   Obtěžovatel Svazek: 2 Strana: 0251
Obtěžovatel, e, m. = obtěžitel.

187488   Obtěžovati Svazek: 2 Strana: 0251
Obtěžovati, vz Obtížiti.

187489   Obtiaž Svazek: 7 Strana: 0030
Obtiaž, e, f. = obtíž. Slov. Orl. III. 75.

187490   Obtiežiti Svazek: 10 Strana: 0220
Obtiežiti = obtížiti, onerare. Mill. 5.

187491   Obtiežný Svazek: 8 Strana: 0245
Obtiežný. Farář měl dvě kuchařky, a jedna byla o-ná (zbytečná?). Arch. XIII. 421.

187492   Obtínač Svazek: 2 Strana: 0251
Obtínač, e, m der Behauer, Beschneider. Rk.

187493   Obtínadlo Svazek: 7 Strana: 0030
Obtínadlo, a, n. O. nebozezu pyskatého, das Nachschneiden eines Laschenbohrers. Hrbk.

187494   Obtínati; obetnouti Svazek: 2 Strana: 0251
Obtínati; obetnouti, ut, utí; obtíti, obťal, obťat, obtětí; obtínávati, be-, umhauen. — co: strom. Jg.

187495   Obtínek Svazek: 7 Strana: 0030
Obtínek, nku, m. = kus uťatého dřeva, drobask, odrubek. Us. Šd. O. vletěl mu do oka. Šd.

187496   Obtisk Svazek: 2 Strana: 0251
Obtisk, u, m. Abdruck, m. (novější). Či- stota ob-ku (knihy). Krok. O. lithografický. Vz KP. I. 400. — Obtisky = obrazy zkame- nělých živoků v kámen měkký obtisknutím udělané, ku př. rostliny v žernovu. Krok. Typolithen, Abdrucksteine. Rk.

187497   Obtiskati Svazek: 7 Strana: 0030
Obtiskati, obťisknouti, abdrucken. O. rukopis, obraz, dívku. Us. Tč.

187498   Obtísniti Svazek: 7 Strana: 0030
Obtísniti, il, ěn, ění, umdrängen. Dch.

187499   Obtíž Svazek: 2 Strana: 0251
Obtíž, e, f., těžkosť, nesnadnosť, Schwie- rigkeit, f., Anstand, m., Beschwerde, f. Žádné obtíže nenalezati. Víd. list. Bez obtíží do něčeho nahlédnouti moci. Č. S nemalými ob- tížemi zápasiti. Mus. O-že odstraniti; býti někomu na o., ihm beschwerlich fallen; všem o-žím se postaviti, allen Sch-ten stehen; o-že při močení. Us. Dch. O-že podnikati a pod- stoupati. Sš. Mt. 110. Vz s strany přísloví: Ne- snáze.

187500   Obtíž Svazek: 7 Strana: 0030
Obtíž peněžní, Geldverlegenheit. Mour. O-že činiti. Dch.

187501   Obtíž Svazek: 7 Strana: 1342
Obtíž. Cf. Mkl. Etym. 351.

187502   Obtíž Svazek: 9 Strana: 0195
Obtíž. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 204., XII. 13.

187503   Obtížené Svazek: 2 Strana: 0251
Obtížené, beschwert, belästigt, graviter. V.

187504   Obtížení Svazek: 2 Strana: 0251
Obtížení, n., těžkost, die Belästigung, Auf- bürdung. V. O. života = přecpání, přeplnění. D. O. podniknutí. Pr. kut. Býti někomu k o. Br. S o-nim = těžce, bezděčně, s nechutí. S o-níra něco dělati. V. Když jen to můž býti bez o. jiných lidí. Dh. 1tí.

187505   Obtížení Svazek: 7 Strana: 0030
Obtížení trámů: stálé, proměnlivé, spo- jité (stätig), složené, rovnoměrné, hyblivé, průměrné, nahodilé, nepřímé. Šln. I. 20., 24, 26., 30., 32., 35., 43., 59., 64., 68., 71., II. 55., Pek. 80., 81., 85., 86., 98. Čára sou- čtová o. Šln. I. 23. O. nemovitostí novým dluhem. Stat. př. kn. 1877. 25. A budú na zemi veliká o. v lidech pro hroznú pohromu hluku mořského. Pass. 12. O. na duši míti. Hus I. 436. Aby nám (chleb duchovní) nebyl k o.; Těhotné břicha o.; Učiní-li (súdce) komu k o. cožkolivěk v súdu protiv právu. Št. Kn. š. 53., 80 , 146. Svou při n. zprávu o o. sepsati. Bart. 43.

187506   Obtíženosť Svazek: 2 Strana: 0251
Obtíženosť, i, f., das Beschwertsein. Rk.

187507   Obtížený Svazek: 2 Strana: 0251
Obtížený, obtížen, a, o, beschwert, beladen, belästigt. V. Pakli žena jest obtížena (s ou- těžkem). Rkp. Když již byla obtížena, i potom porodila. Mus. — z koho. Maria z ducha svatého obtížená. Kanc. br. — čím: pracemi. Ros., loupeží a kořistmi. Kom. Žádnou prací nebýti obtíženu. V. Zkázou, břemenem o. Us. Starostmi, zanepráždněním, vínem o. V. — na čem: na těle (starostí). Rad. zvíř. —

187508   Obtížený Svazek: 7 Strana: 0030
Obtížený. O. žena (těhotná). Sv. ruk. 335. Byla s o-ným životem. Wtr. Když byla o-na. Výb. II. 1355. — komu. Us. — nač: na nohy. Bart. 57.

187509   Obtížiti Svazek: 2 Strana: 0251
Obtížiti, obtěž, il, žen, žení; obtěžovati = něco těžkého vzložiti, beladen, beschweren, aufbürden, V.; k těžkosti býti, zanášeti, ne- příležitosť činiti, beschweren, beschwerlich sein, Ungelegenheit machen, behelligen, be- lästigen, bemühen, ermüden, V.; nesnadné činiti, erschweren; obtěžkati, schwängern; nechtíti, nicht wollen. V., Jg. — co, koho. Jelena rohy neobtěžuji, jakkoli drahné. Kom. Nikoho neobtěžovati. Us. Pannu, ženu o. (obtěžkati). Us. Svědomí, Jg., poddané, Har., vinu o. (zvětšiti). Jel. Panství o. Tov. Mnozí se tomu smáli a někteří to obtěžovali. Bart. 213. 1., Hlad obtiežil zemi. BO. — se s čím. Což by se svědomím se neobtěžovalo. Věn. poct. — co, koho, se čím: nákladem, bře- menem, se pitím, se dluhy, koho daněmi, V., svědomí hříchy, Us., se vínem, Bibl., se za- vazadly. Kom. O. se sliby a prací. S mil v. 1766. O. koho platy. Jiř. dh. O. někoho služebnostmi robotnými. Chč. 299. Tím hřiech bohatcův obtěžuje. Chč. 629. Obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými. Sš. L. 117. Hleďte, aby snad neobtížila se srdce vaše opojeností a opilstvím a péčemi tohoto života. Sš. L. 194. — se před kým. Lomn. — sobě s inft. = nechtíti, odporným býti; odepříti; stěžovati sobě. Ob- těžoval si tam jíti. Ros., Boč. Kristus neob- těžoval sobě za nás umříti. Ros. Neobtěžoval si přijíti. Br. Neobtížím sobě krátce pověděti. Ros. — sobě do koho. Bart, 4. 32. Tehdáž v té schůzi obtěžovali sobě do kněze Martina. Bart. 1. 14. Nebude moci co sobě do mne obtěžovati. Ottersd. Což sobě obtěžuje do paní N. Schön. — se komu. Nemoc se mu velmi obtížila, BN. Obtíží se mi. Plk. — si co proti komu. Bart. 1. 31. — se jak: nad olovo obtieží sie. BO. — sobě v čem, Bedenken tragen. Jestližeby toho svědomí nechtěl dáti (některý pán) jich písaři měst- skému (s kterýmžby městem ve při byl) psáti, a v tom sobě něco obtěžoval, tehdy bude moci písaře z jiného města, kterýžby na to přísahu měl, vzíti. Václ. XXVIIII.

187510   Obtížiti koho Svazek: 7 Strana: 0030
Obtížiti koho. O-živ Alžbětu, svú ženu. Výb. II. 774. Tu pobyv s svú paní, což se mu zdálo, o-živ ji prve jel do Uher. Let. 114. — čím. Aby berněmi nebyli obtíženi. Št. Kn. š. 158. — co komu. To velmi sobě o-vali (těžce nesli). Bart. 67. Ženě obtieží se tím, že . . (obtížným stává). St. Kn. š. 92. Cf. Tížiti — se. A to dietě se vždy obtěžováše (těžším stávalo). Pass. mus. 360. — proti komu. Což sobě proti nim obtě- žujete. Bart 98. O-val nás proti svobodám a právům našim. 1466.

187511   Obtížiti si do koho Svazek: 10 Strana: 0637
Obtížiti si do koho. Do pána svého si obtěžovati = stěžovati. 1515. Arch, XXII. 52.

187512   Obtížně Svazek: 2 Strana: 0251
Obtížně něco nésti, schwer, lästig. V.

187513   Obtížnosť Svazek: 2 Strana: 0251
Obtížnosť, i, f., obtížnůstka, die Last, Beschwerlichkeit, Beschwerde, Mühseligkeit, Lästigkeit, Belästigung. V. K ob-sti býti někomu. D., V. Jest mi k velké ob-sti. Ros. Obecné ob-sti (břemena). Kom. Nelibosti a ob-sti nad ničím neměti. V. O-stí dáti se od- strašiti. Sych. Ulehčiti, vyhověti obtížnostem: přemáhati, smítati závady; odstraniti n. odníti překážky. Ondrák. — Jg.

187514   Obtížný Svazek: 2 Strana: 0251
Obtížný; obtížen, žna, žno = přítěžký, etwas schwer. Ta nádoba jest obtížná. Ros.— O. osoba (s outěžkem), schwanger. D. Slehla jsouci života obtížného. Bart. — O., odporný, nepříjemný, nemilý, pracný, beschwerlich, unangenehm, lästig, verdriesslich. V. Obtíž- ným býti. Kdo čemu zvykl, to mu není ob- tížné. V., Lb. On jest mi velmi obtížným Ať není (pokudž nebude) za obtížné. Ros. Žádá, aby jim za o-né nebylo. Žer. L. I, 13. Šli cestou dalekou a pro pannu (= panně) po- žehnaného života obtížnou. Sš. L. 33. — O., bezděčný, nerád, unwillig. V. — Jg.

187515   Obtížný Svazek: 7 Strana: 0030
Obtížný = odporný. O. cesta, pochod, práce, dýchání, chůze. Us. Pdl. — O. = znepokojený a p. Nad svou škodou o-nou mysl mající. Výb. II. 1541.

187516   Obtkati Svazek: 2 Strana: 0251
Obtkati, umweben. Puch.

187517   Obtkati něco Svazek: 8 Strana: 0245
Obtkati něco, umspinnen. Vrch. F. I. 37.

187518   Obtlálný Svazek: 2 Strana: 0203
Obtlálný, opodálný, etwas entfernt. Ros.

187519   Obtloustlý Svazek: 8 Strana: 0245
Obtloustlý. O. knížečka. Wtr. Krj. I. 22.

187520   Obtlouštnosť Svazek: 2 Strana: 0251
Obtlouštnosť, i, í., mässige Dicke. Jg.

187521   Obtlouštný, obtloustný, otlustný Svazek: 2 Strana: 0251
Obtlouštný, obtloustný, otlustný, zastr. obtlustný, etwas dick. V., Troj. Obtloustlý. Us.

187522   Obtlumočení Svazek: 2 Strana: 0251
Obtlumočení, n., opis, parafrase. Um- schreibung. Sš. Mt. 7.

187523   Obtlumočiti Svazek: 7 Strana: 0030
Obtlumočiti, il, en, ení, verdolmetschen, übersetzen. — co: žalmy. Šf. III. 351.

187524   Obtlúštný Svazek: 2 Strana: 0251
Obtlúštný muž, ziemlich beleibt, dicklich. Dal. Vz Obtlouštný.

187525   Obtoček Svazek: 7 Strana: 0030
Obtoček, čku, m. = obal. Pdl. exc.

187526   Obtočeň Svazek: 7 Strana: 0030
Obtočeň, čně, f. = polarní i arktický pás. O. severní a jižní. Kodym.

187527   Obtočený Svazek: 2 Strana: 0252
Obtočený, obtočen, a, o, umwunden. — čím: úzkostí. Jel. Země mořem obtočená. Koll. Ostrov skalami vůkol o-ný. Ler.

187528   Obtočený Svazek: 7 Strana: 0030
Obtočený; -en, a, o, umwickelt, umge- dreht.

187529   Obtočina Svazek: 7 Strana: 0030
Obtočina, y, f., das Gewinde. Dch.

187530   Obtočiti Svazek: 2 Strana: 0252
Obtočiti, vz Obtáčeti.

187531   Obtočnice Svazek: 7 Strana: 0030
Obtočnice, e, f. = meridian, Meridian bei Umdrehungsflächen. Nz.

187532   Obtočník Svazek: 7 Strana: 0030
Obtočník, u, m. = polární kruh. Stč. Zem. 535.

187533   Obtočnový Svazek: 2 Strana: 0252
Obtočnový, circumpolarní, kolem točny (pólu) jsoucí. O. hvězdy. Vz S. N. Polar-.

187534   Obtokový Svazek: 9 Strana: 0195
Obtokový kanál = kterým voda něco obtéká. Nár. list. 1897. č. 293. 3.

187535   Obtopiti koho Svazek: 10 Strana: 0637
Obtopiti koho = opatřiti ho topivem Brt. Slov.

187536   Obtoulati Svazek: 7 Strana: 0031
Obtoulati — líbati. — koho. Iný tvú milú obtúlal. Brt. P. 83. — kde. Jen nech í přede mnú neobtúlá. Ib. 40.

187537   Obtouliti Svazek: 2 Strana: 0252
Obtouliti, obtul, il, len, ení; obtulovati. — co: ruku = políbiti. Us. na Mor. D., Brt. Lépe tebe (Boha) v souženích objímati a o. nežli bez tebe v nebesích býti. Sš. I. 59. Dobrú noc, tatíčku, obtulám ručičku, že jste mi dopříli tu vašu Aničku. M. Pís. 451. Zb.

187538   Obtoužně Svazek: 8 Strana: 0565
Obtoužně zpívati, rauh, hart. Bl. (Hostn. 36.).

187539   Obtoužnosť Svazek: 2 Strana: 0252
Obtoužnosť, i, f., přísnosť, die Strenge. Aqu.

187540   Obtoužný Svazek: 2 Strana: 0252
Obtoužný, drobet tuhý, přísný, etwas rauh, hart, streng. Aqu. Praví pak pán slova dosti o-ná. Sš. L. 144. Vede on ještě obtoužnější řeč. Sš. J. předml. — O., drahý, theuer. O. rok. Us. u Petrov. Dch.

187541   Obtoužný Svazek: 7 Strana: 0031
Obtoužný = přísný. Mor. Knrz.

187542   Obtrhati Svazek: 2 Strana: 0252
Obtrhati, obtrhávati, abreissen. — co z čeho. Lev všecky obnože z draka obtrhal bieše. Brunc. — Jg.

187543   Obtŕniť Svazek: 7 Strana: 0031
Obtŕniť, mit Dornen umfassen. Ssk.

187544   Obtroubiti Svazek: 7 Strana: 0031
Obtroubiti. Baby o-ly celé kolo veselé mládeže (si prohlédly). Hlk. II. 33

187545   Obtrpčeti Svazek: 7 Strana: 0031
Obtrpčeti, exacerbare, vz Obterčiti. — koho. Svatého o li. Ž. wit. 77. 41. Ž. pod. má zde obtrpčiti. Vz Ž. wit. 236. Cf. Otrp- četi.

187546   Obtrpčiti Svazek: 7 Strana: 0031
Obtrpčiti, il, en, ení. Vz Obtrpčeti.

187547   Obtrudovati Svazek: 2 Strana: 0252
Obtrudovati, vnucovati, aufdringen, z lat. obtrudere. — co komu. Br.

187548   OBtrudovati Svazek: 9 Strana: 0195
OBtrudovati. Těch glos on nám tak málo může o., jako my jemu svých (= vnucovati). Kom. Ohláš. 93. (94. ).

187549   OBtrýt Svazek: 9 Strana: 0195
OBtrýt, a, m. = nečistá ženská, z něm. Abtritt. Vzal si takovýho o-ta. Na Plzeň. Krok 1896. 137.

187550   Obtřásnatka Svazek: 7 Strana: 0031
Obtřásnatka, y, f., obelia, eine Schnek- kenart. Šm.

187551   Obtřený Svazek: 2 Strana: 0252
Obtřený, vz Obtříti, abgerieben. Us.

187552   Obtřepetati Svazek: 2 Strana: 0252
Obtřepetati, umflattern. D.

187553   Obtříti Svazek: 2 Strana: 0252
Obtříti, obtru, obetru (obetříti), el, en, ení; obtírati, um-, abreiben. Jg. — co: cestu. Jg. — co čím: nářadí šatem, Jg., hrnce hadrem. Vz Tříti.

187554   Obtučnělý Svazek: 2 Strana: 0252
Obtučnělý, trochu tučný, ziemlich fett, dick. O. břicho. Exc.

187555   Obtučněti Svazek: 2 Strana: 0252
Obtučněti, ěl, ění, fett werden. BO. — skrze co. Daj mi, Bože, aby skrze toto pěnie duše má obtučněla. Modl. Ms. Č.

187556   Obtuhelcovitý Svazek: 7 Strana: 0031
Obtuhelcovitý. O. rostliny, ligeaceae: obtuhlec. Rstp. 1735.

187557   Obtuhlec Svazek: 7 Strana: 0031
Obtuhlec, helce, m., ligeum, das Nuss- gras, rostl. Rstp. 1735.

187558   Obtuhlý Svazek: 7 Strana: 0031
Obtuhlý, etwas steif. Šm.

187559   Obtuhnouti Svazek: 2 Strana: 0252
Obtuhnouti, hnul a hl, ut, utí, hart werden. Ros.

187560   Obtuchnúť Svazek: 7 Strana: 0031
Obtuchnúť = obtuhnouti. Bláto už ob- ťuchlo. Brt. D. 238.

187561   Obtuchnúť Svazek: 7 Strana: 1342
Obtuchnúť = obeschnouti. Val. Slavč. 46.

187562   OBtúchnút Svazek: 9 Strana: 0195
OBtúchnút někde = větrem obeschnouti. Val. Čes. 1. X. 32.

187563   Obtula Svazek: 7 Strana: 0031
Obtula, y, f., pemphis, Pemphis, rostl. Vz Rstp 559.

187564   Obtúlaný Svazek: 7 Strana: 0031
Obtúlaný = čes. nár. tanec. Škd.

187565   Obtúlati Svazek: 7 Strana: 0031
Obtúlati, vz Obtoulati.

187566   Obtúľavý Svazek: 10 Strana: 0637
Obtúľavý = druh tance. Brt. Slov.

187567   Obtúliti Svazek: 2 Strana: 0252
Obtúliti — objati, políbiti. Vz Obtouliti.

187568   Obtulka Svazek: 2 Strana: 0252
Obtulka, v, f., obtulek, lku, m. Vděčné obtulky a štěbety, toť jsou živly lásky oprav- divé. Koll. Sl. dc. I. 34. Cf. Potulka. Mš.

187569   Obtulka Svazek: 10 Strana: 0220
Obtulka, y, f. = objímání. Koll. Sl. dc.

187570   Obtužiti, obtoužiti Svazek: 2 Strana: 0252
Obtužiti, obtoužiti, il, en, ení; obtužeti (zastr.), obtoužeti, el, en, ení; obtužovati = ztužiti, streng, hart, steif, starr machen. Jg. — se. Obtužila se bitva. Kron. tur. Daně se obtužily. Lom. — Jg.

187571   Obtužnosť Svazek: 2 Strana: 0252
Obtužnosť, i, f. =obtoužnosť.

187572   Obtužný Svazek: 2 Strana: 0252
Obtužný = obtoužný.

187573   Obtužný Svazek: 7 Strana: 0031
Obtužný. O. štika = se žemlí a se šal- věji v moždíři utlučená. Bavor.

187574   Obtvořiti Svazek: 7 Strana: 0031
Obtvořiti = nově tvořiti. Starý zákon o. Sš.

187575   Obtvrditi Svazek: 2 Strana: 0252
Obtvrditi, 3. pl. o-dí, tvrď, il, zen, zení, fest machen, befestigen. — co proč. Město pro nepokoj o. chtěl. Pulk.

187576   Obtvrzování Svazek: 9 Strana: 0454
Obtvrzování. O. od úřadu. Kn. rožm. čl. 209.

187577   Obtýceti Svazek: 2 Strana: 0252
Obtýceti, el, en, ení, kolem vtýkati, ob- strkati. Lex. vet.

187578   Obtýkati Svazek: 2 Strana: 0252
Obtýkati, umstechen. Reš. — co okolo čeho. Tu jsme děla zatočili a rožny okolo sebe obtýkali. Tur. kr. — se čím. Každou noc jsme se rožny obtýkali. Tur. kr. — Jg.

187579   Obtylný Svazek: 7 Strana: 0031
Obtylný = obtylý. Ehr. 20.

187580   Obtylý Svazek: 2 Strana: 0252
Obtylý, etwas feist. Rk.

187581   Obublání Svazek: 9 Strana: 0195
Obublání, ?., Murren. Dal to bez o. XVI. století. Rozb. II. 184.

187582   Obublati Svazek: 2 Strana: 0252
Obublati, obublávati, obreptati, mit Murren thun. — co. Třikrát obubláš peniz, než jej jednou dáš. Plk. Ať je mnoho nebo málo, jen když s chutí dáno, nevobubláno. Us. u Hluboké. Kol. vánoč. — Ros., Jg. — co jak : s hněvem. Us.

187583   Obucb Svazek: 8 Strana: 0245
Obucb. Cf. Obušek, Valaška (sekérka).

187584   Obud Svazek: 7 Strana: 0031
Obud, a, m. = psí jm. Škd.

187585   Obud Svazek: 8 Strana: 0245
Obud, a, m., území v Turci. Phľd. XII. 427., 74.

187586   Obuda Svazek: 2 Strana: 0252
Obuda, y, f., štír, die Werle. Na Slov. Ryb.

187587   Obuditi Svazek: 2 Strana: 0252
Obuditi, il, zen, ení; obuzovati = pro- buditi, wecken, aufmuntern. D., Brt. — se = probuditi se. Na Mor. a na Slov. — koho. Obuď Juru. U Rožnova.

187588   1. Obuditi Svazek: 7 Strana: 0031
1. Obuditi (o-buditi) = zbuditi. Brt. N. p I. 268., Brt. P. 142., Kld. I. 141. Ten ho obudil, der hat ihn daran bekommen! U Místka. Škd. K tomu svědomí že jest nižádný neo-dil. NB. Tč. 11.

187589   2. Obuditi Svazek: 7 Strana: 0031
2. Obuditi (ob-uditi), vz Obúzěti a List. fil. 1884. 75.

187590   Obudon Svazek: 7 Strana: 1342
Obudon, u, m., mixalia, rostl. Pršp. 26. 17.

187591   Obudzati koho Svazek: 8 Strana: 0245
Obudzati koho = obuzovati. Slez. NZ. IV. 315. Cf. Obuditi.

187592   Obuch Svazek: 7 Strana: 0031
Obuch, Je tam kúřno (tolik kouře), že može obuchy věšať. Mor. Džl. Vz Oboch, Mkl. Etym. 219.

187593   Obuch, u, obušek Svazek: 2 Strana: 0252
Obuch, u, obušek, šku, m., na Slov. = hřbet sekery, částka okolo ucha jejího, do něhož se nastrkuje topořiště, der Nacken, Rücken. Obuchem někoho udeřiti. Jg. — O., malá sekera na dlouhém topořišti nasazená, jako čekan, jíž Valaši za hůl užívají, das Hammerbeil. Na Mor. Brt. Železnéma obu- škama tam tě zabijó. Mor. P. 261. Zb. To je hodný o. Us. — Obušek, klacek, Knüttel, m. Dal mu o-kem. Muška nebojí se o-ka. Č.

187594   Obúchati Svazek: 7 Strana: 0031
Obúchati = obouchati, otlouci Šel tudy, měl dudy, ani nezadúchal, co by mu dudy o chrbát obúchal. Koll. Zp. II. 80.

187595   Obuchkať Svazek: 7 Strana: 1342
Obuchkať = lehce bouchati. Slov. Phľd. X. 229.

187596   Obuchnát Svazek: 9 Strana: 0195
Obuchnát, u, m. = buchta do zad. Zát. Př. 249b.

187597   Obuchník Svazek: 7 Strana: 0031
Obuchník, a, m., eragon, der Purren, Karnat (eine Krebsenart). Šm.

187598   Obuj Svazek: 2 Strana: 0252
Obuj, e, f., u Jind. Hradce a v okolí častěji než obuv.

187599   Obůj Svazek: 2 Strana: 0252
Obůj, vz Oboj.

187600   Obuj Svazek: 7 Strana: 1342
Obuj starší než obojí. Gb. Ml. II. 97.

187601   Obůjček Svazek: 8 Strana: 0565
Obůjček, čku, m., zbroj. Vz Arch. XV. 340., 341.

187602   Obůjek Svazek: 7 Strana: 0031
Obůjek = obojek, límec. Laš. Tč.

187603   Obujnělý Svazek: 2 Strana: 0252
Obujnělý, vytylý, feist geworden. Us.

187604   Obujněti Svazek: 2 Strana: 0252
Obujněti, ěl, ění, zbujněti, feist werden. Deut.

187605   Obujněti Svazek: 7 Strana: 1342
Obujněti, incrassare. Ž kl. CH. 2.

187606   Obuka Svazek: 7 Strana: 0031
Obuka, y, f., der Unterricht, die Unter- weisung. Sd.

187607   Obulikovati Svazek: 2 Strana: 0252
Obulikovati = ošiditi, podvésti, obelhati, übertölpeln. — koho čím: nepravou zprávou. Us.

187608   Obuliti Svazek: 7 Strana: 0031
Obuliti = sbořiti. Stěna se o-la. Slez. Šd. Pec se nám o-la (kamna se nám sbo- řila, žena slehla). Slez. Šd.

187609   Obumříti Svazek: 2 Strana: 0252
Obumříti, obumru, el, ení; obumírati, er-, absterben. — z čeho : z milosti. L.

187610   Obumříti Svazek: 7 Strana: 0031
Obumříti. List. filol. XI. 342.

187611   Obuň Svazek: 7 Strana: 0031
Obuň, ě, f, alibertia, die Alibertie, rostl. Vz Rstp. 818.

187612   Obuň Svazek: 9 Strana: 0195
Obuň, ě, obuňka, y, f. = nádoba bubnu p dobná. Slez. Lor. 75.

187613   Obůr Svazek: 2 Strana: 0252
Obůr, u, m., zvůr, role, die Flur, der Acker. Ms. 1611.

187614   Obůr Svazek: 7 Strana: 0031
Obůr. Na Obůru = pole u Cerhonic. BPr.

187615   Obůr Svazek: 7 Strana: 1342
Obůr, Flur. Mkl. Etym. 382. a.

187616   Obůr Svazek: 10 Strana: 0220
Obůr, u, m. = kus polností stejně osetých. Zbynice. Kub. List. fil. 1902. 250.

187617   Obura Svazek: 9 Strana: 0195
Obura, y, f. = vrch u Kroměříže. Bdl. Mor. 3.

187618   Obůrek Svazek: 2 Strana: 0252
Obůrek, rku, m., jm. lesa u Ledče. Km.

187619   Obůrek Svazek: 9 Strana: 0195
Obůrek, rku, m., potok. Pck. Hol. 150.

187620   Obůrka Svazek: 7 Strana: 0031
Obůrka. Na Obůrce = pozemky u Kluk a Dol. Zahoří na Pís., u Ševětína. Na Obůr- kách, pole u Jamen na Pís. BPr.

187621   Obůrka, y Svazek: 2 Strana: 0252
Obůrka, y, f. O. pro králíky. Vz Obora. Břez. 234.

187622   Obusiera Svazek: 7 Strana: 0031
Obusiera, y, f. = houfnicová loď, druh menších valečních lodí větším dílem po- doby zploštěné, z fr. 8. N. XI. 2.

187623   Obuskový Svazek: 7 Strana: 0031
Obuskový tabák = uherský. Slov. Vchř.

187624   Obústek Svazek: 2 Strana: 0252
Obústek, stku, m., vz Výtrubek.

187625   Obústí Svazek: 2 Strana: 0252
Obústí, n., peristomium, der Besatz. Kk. 88., Schd. II. 260.

187626   Obústí Svazek: 7 Strana: 0031
Obústí = ústový okraj, peristoma, der Mundsaum. S. N. O. na tobolce mechu. Kš. Cf. Rbt 453., Rosc. 74.

187627   Obůstka Svazek: 2 Strana: 0252
Obůstka (obúska, v obec. mluvě vobůstka), y, f., síť velká na pstruhy. Jg.

187628   Obústnatý Svazek: 7 Strana: 0031
Obústnatý = obústí mající, besetztmün- dig. Rst. 453.

187629   Obústní Svazek: 9 Strana: 0454
Obústní zuby. Ott. Vz Obústí.

187630   Obušček Svazek: 7 Strana: 0031
Obušček, zdrobn. obušek. Slov. Rr. Sb

187631   Obušek Svazek: 2 Strana: 0252
Obušek, vz Obuch.

187632   Obušek Svazek: 9 Strana: 0454
Obušek, šku, m. = klacek. — O. = sekera na rúbanie dreva. Sbor. slov. III. 28.

187633   Obušek Svazek: 10 Strana: 0220
Obušek, šku, m. Hoch jako o. — silný. Sá. Pr. m. I. 224.

187634   Obušeliti ?? Svazek: 9 Strana: 0454
Obušeliti ??: práci (ledabylo vykonati). Us. u Přílep (u Prahy).

187635   Obuší Svazek: 2 Strana: 0252
Obuší, n., zastr. = naušnice. Jir. V MV. padělaná glossa. Pa. 41.

187636   Obuší Svazek: 7 Strana: 0031
Obuší = ušní boltec. S. N. X. 46. — O. = naušnice. Mor. Knrz. V MV. nepravá glossa. Pa. 41.

187637   Obušiť koho Svazek: 7 Strana: 0031
Obušiť koho = málo někomu za peněžní pomoc žádajícímu dáti. Slov. Rr. Sb. — O. = bíti, tlouci, schlagen. Slov. Bern.

187638   Obušk Svazek: 8 Strana: 0245
Obušk, a, m., území v Turci. Phľd. XII. 427., 74.

187639   Obuškář Svazek: 10 Strana: 0637
Obuškář, e, m. = kdo nosí obušek. Slád. Jindř. 35.

187640   Obuškovati Svazek: 2 Strana: 0252
Obuškovati — obuškem biti, mit dem Hammerbeil, Knüttel schlagen. — koho. Us.

187641   Obuškový Svazek: 7 Strana: 0031
Obuškový tabák. Cf. Uherský, Obuskový (dod.).

187642   Obutí Svazek: 2 Strana: 0252
Obutí, n., das Anziehen der Schuhe, Stiefel, die Anschuhung. D.

187643   Obuti Svazek: 7 Strana: 0031
Obuti, vz Obouti. Brt. D. 238.

187644   Obutí Svazek: 7 Strana: 0031
Obutí. Mám obuvě na troje o. Laš. Tč. — O. = obuv. Má dvoje o. U Úboče. Rgl.

187645   Obutí Svazek: 8 Strana: 0245
Obutí, n. = obuv. Ev. víd. 115. Luc. 9. 3. (Muč.). Děti potřebujou nový o. Dšk. Jihč. I. 28.

187646   Obutosť, i Svazek: 2 Strana: 0252
Obutosť, i, f., die Anschuhung, Ankleidung der Füsse. — O., sedlství, hloupost, Tölpelei, Keckheit, f. Br.

187647   Obutý Svazek: 2 Strana: 0252
Obutý, obut, a, o, angezogen (gestiefelt, geschuhet). D. O. člověk (hloupý, zatvrdlý, drzý). Jsou tu všichni obuti (dospělí. Vz Bosý). Lb., D. O. mysl. Kom. Bůh jejich obutou a dřímavou myslí pohnul. Br. — O. kůl (oko- vaný). Us. — v co, do čeho: v boty, Jg., do střevíců, D., v škorně. Žk. 34. — čím. Srdce lidská bývají v neštěstí bázní obutá. Br. Mysl náruživostí nějakou ujatá a obutá. Sš. L. 159.

187648   Obutý Svazek: 10 Strana: 0220
Obutý. Musel o. do vody (vypůjčiti si). Rizn. 175.

187649   Obuv Svazek: 2 Strana: 0252
Obuv, i, f. (lépe než: obuv, u, m.). Do obuvi, k obuvi, v obuvi. Mk., Os. Obuva, y, f., Zlob.; obuví, n., coll. O., oděv zpodní části nohy: bota, čižma, střevíc, trepka, ba- čkora, opánek atd. S. N. Schuhe, Strümpfe, Stiefel, das Geschühe, Fusswerk, die Fuss- bekleidung. V. Obuvi tvé budú na tvých nohách. Bj. Řeménky u obuvi rozvázati. Kram. Bez obuvi (bosý), Us., bez obuví. V. Szutý z obuví. V. Měli chudé za obuvi. Ben. V. Netrefuje (nehodí) se každá obuv na každou nohu. Prov., na Slov., Jg., Lb., Dl. Vz Mínění. Hotovitel ženské obuvi, Damenschuhmacher. — Vz Bota, Střevíc.

187650   Obuv Svazek: 7 Strana: 0031
Obuv. Laš. gr. obuvě. Tč. Místy obuv, u, m , ku př. u Loučimě. Psčk. Cf. Bž. 75. O. římskou, řeckou atd. z rozlič. století (vyobrazenou) vz v Matj. 1. a nn. Cf. Vlšk. 182. O hotovení obuvi vz ib. 166. nn.

187651   Obuv Svazek: 7 Strana: 1342
Obuv. Mkl. Etym. 371. a. Obuv starší doby hl. ve 13. a 14. stol. Tk. VIII. 496. až 498., Zbrt. Krj. I. 73. nn., 95., 148., 268.

187652   Obuv Svazek: 8 Strana: 0245
Obuv. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 18. O. lidová v XV. a XVI. stol. (střevíce, škorně, dřeváky či trepky). Vz Wtr. Krj. I. 97., 159., 484. Mor. obuv. Vz Brt. D. II. 469.

187653   Obův Svazek: 10 Strana: 0220
Obův. Vz Ott. XVIII. 590. Dobrá o., keď aj trochu tlačí, je mílá. Rizn. 65.

187654   Obuva Svazek: 10 Strana: 0220
Obuva, y, f. = obuv, calceamentum. Ž. wit. 107. 10.

187655   Obuvač Svazek: 2 Strana: 0252
Obuvač, e, m., der Anzieher. D.

187656   Obuvadlo Svazek: 7 Strana: 0031
Obuvadlo, obuvátko, a, n., der Stiefel- zieher, zouvák. Šd.

187657   Obuvák, u, obuváček Svazek: 2 Strana: 0252
Obuvák, u, obuváček, čku, m., der Stiefel- hacken. Sych.

187658   Obúvat koho Svazek: 10 Strana: 0637
Obúvat koho = dávati mu obuv. Brt. Slov.

187659   Obuvec Svazek: 7 Strana: 0031
Obuvec, vce, m., der Fussack. Dch. Vz Obnožník.

187660   Obuví Svazek: 2 Strana: 0252
Obuví, n., vz Obův.

187661   Obuvnice Svazek: 2 Strana: 0252
Obuvnice, e, f. Schuhmacherin, f. Us.

187662   Obuvnický Svazek: 2 Strana: 0253
Obuvnický, ševcovský, Schuster-. Jg.

187663   Obuvnický Svazek: 10 Strana: 0220
Obuvnický stroj cylindrový, sloupkový. Vz Ott. XVIII. 592 (i obraz).

187664   Obuvnictví Svazek: 2 Strana: 0253
Obuvnictví, n., ševcovství, die Schusterei. Jg. Obuvník, a, m., švec, Schuster, m.

187665   Obuvnictví Svazek: 10 Strana: 0220
Obuvnictví, n. Vz Ott. XVIII. 591.

187666   Obuvnička Svazek: 7 Strana: 0031
Obuvnička, y, f. = ševcová. Slov. Bern.

187667   Obuvnikár Svazek: 7 Strana: 0031
Obuvnikár, a, m = švec. Slov. N. Hlsk. IV· 274.

187668   Obuvný Svazek: 7 Strana: 0031
Obuvný. O. věci, das Schuhzeug. Dch.

187669   Obuvový Svazek: 7 Strana: 0031
Obuvový A. anatomie. Ott. II. 258.

187670   Obuzce Svazek: 7 Strana: 0031
Obuzce, e, m. = hanobitel. V MV. ne- pravá glossa. Pa. 41.

187671   Obuzě Svazek: 9 Strana: 0195
Obuzě, strč. obuza, f., calumniae. Vz Gb. H. ml. III. 1. 216.

187672   Obuzek Svazek: 2 Strana: 0253
Obuzek, zku, m., síť o velikých okách, das Spiegelnetz. Us. Dch.

187673   Obuzený Svazek: 7 Strana: 0031
Obuzený (ob uzený, uditi). Obuzené maso (uzené). U Loun. Kš.

187674   Obúzeti Svazek: 2 Strana: 0253
Obúzeti, el, ení, vz Obuzovati.

187675   Obúzeti Svazek: 7 Strana: 0031
Obúzeti, vz Obouzeti.

187676   Obúzeti Svazek: 9 Strana: 0195
Obúzeti, el, ení. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 343.

187677   Obuzník Svazek: 2 Strana: 0253
Obuzník, a, m., der Schmäher. Gl. 186. V starší době sluli tak vyběrači mýt a cla. Vz Kn. dr. 137.

187678   Obuzník Svazek: 7 Strana: 0031
Obuzník, calumniator. Ž. wit. 71. 4.

187679   Obuzný Svazek: 2 Strana: 0253
Obuzný, lající komu, očerňujíci ho. Z. kap. 118., 121. Č.

187680   Obuzný Svazek: 7 Strana: 0031
Obuzný. Čarku mezi 118. a 121. smaž.

187681   Obuzovati Svazek: 2 Strana: 0253
Obuzovati, obúzeti, haněti, schmähen. — koho čím. Žer. O. koho zlodějem. Kn. rož. 227. Vz Obouzeti.

187682   Obuzovati Svazek: 7 Strana: 0031
Obuzovati, obouzeti. — koho. Krnd. 186. Neobuzujte mne. Ž wit. 118. 122. Vz mnoho příkladů v List. fil. 1885. 75.

187683   Obúzstvo Svazek: 2 Strana: 0253
Obúzstvo, a, n., die falsche Beschuldigung vor Gericht. Obúzstva se zpraviti. Kn. rož. č. 227., Arch. I. 477. Obuzství, n., křivda, nátisk. Ž. kap. 118., 134.

187684   Obuzstvo Svazek: 7 Strana: 0031
Obuzstvo. Čárku mezi 118. a 134. smaž.

187685   Obv Svazek: 8 Strana: 0245
Obv. Z obv se v odsouvá: obal m. obval, obáslo m. obvaz-slo, oběť m. obvět, Gb. II. ml. I. 438.

187686   Obváděti Svazek: 2 Strana: 0253
Obváděti, el, ěn, ění; obvésti, vedu, vedl, en, ení, umführen; vz Obvoditi. O. svědky = osvědčiti, durch Zeugen erweisen, darthun, Zeugen vorführen; obdati, umgeben. Jg. — co, koho: zálohy, Kom., škodu, Těš. zříz,; koho okolo čeho. Us. — co čím, kým: škodu svědky (dokázati). Pr. měst. Zahradu zdí (obdati). Jg. Škodu lidmi hodnověrnými o. Pr. měst., Vl. zř. 477. Něco dostatečně hod- nými lidmi o. Sněm. 1609. To jsem obvodil úředníky, Půh. ol. 1412., starožitnými lidmi. Půh. 61. 1487. (Gl.). — Vš. — koho kudy, herumführen. Obvedl mě po čtyřech úhlech Sieni. BO.

187687   Obváděti Svazek: 7 Strana: 0031
Obváděti = okolo vésti zvl. při sporech o meze (vz Tov. k. 215.); poněvadž tyto spory rozsuzovány byly svědky, znamená o. vůbec: svědky prokázati, testibus com- probare. Tov. 133. Nevím toho kterak ob- vésti. Arch. VII. 187.

187688   Obváděti Svazek: 10 Strana: 0220
Obváděti, vz Obvésti.

187689   Obvadlosť Svazek: 7 Strana: 0031
Obvadlosť, i. f. = zvadlosť. Bern.

187690   Obvadnouti Svazek: 2 Strana: 0253
Obvadnouti, abwelken. Tkadl.

187691   Obval Svazek: 2 Strana: 0253
Obval, u, m. = obal, Hülle, Umhüllung, f. Jg.

187692   Obval Svazek: 7 Strana: 0031
Obval = kotlina, provalina, hl. o staré šachtě, die Pinge, Auskesselung. Hrbk.

187693   Obvalení Svazek: 8 Strana: 0245
Obvalení. O. kamenné. NZ. III. 76.

187694   Obvalený Svazek: 2 Strana: 0253
Obvalený; obvalen, a, o, umgeben. — čím pro co. Zadek pro sedání volnější kýtami obvalený. Kom.

187695   Obvaliti Svazek: 2 Strana: 0253
Obvaliti, il, en, ení; obvalovati = obaliti, hüllen, umhüllen. Jg., Reg. zdr.

187696   Obvaliti co več Svazek: 7 Strana: 0031
Obvaliti co več. Wtr. exc. — co čím. Město valem o. Pč. 26. — se = vykotliti se, sich auskesseln. Hrbk. Vz Odval (dod).

187697   Obvar Svazek: 2 Strana: 0253
Obvar, u, m., obyč. odvar. Us. u Bydž. Mý. Der Absud. Obvar z jehličí krev ředí. Um. les.

187698   Obvar Svazek: 7 Strana: 0031
Obvar, Krenfleisch. V Bělohradsku. Bf.

187699   Obvárka Svazek: 2 Strana: 0253
Obvárka, y, f., das Abkochen. Rk.

187700   Obvarovati Svazek: 2 Strana: 0253
Obvarovati, obmysliti, opatřiti, versehen, verfahren, sicherstellen. Jg. — co. L.

187701   Obvařiti Svazek: 2 Strana: 0253
Obvařiti, il, en, ení; obvařovati, abkochen. — co: mléko, maso (trochu uvařiti); prase, ruku, prádlo (= opařiti, abbrühen.) Jg.

187702   Obvaz Svazek: 2 Strana: 0253
Obvaz, u, m., der Verband. Rk.

187703   Obvaz Svazek: 7 Strana: 0031
Obvaz natahující, Extensionsverband, pevný, Contentiv-, Nz. lk., dvojchlopenní, Bandage bivalve, napínavý (= pevný), škro- bový, sádrový, s kyselinou karbolovou. Ktt. exc. O přiložiti. Nz. lk. Vz Obvazek, Slov. zdrav.

187704   Obvaz Svazek: 10 Strana: 0220
Obvaz, vz Obvazek. — O. hvězdovitý, stella, klasovitý, spica (nožní, pedis, ra- menní, humeri, ruční, manus, sestupný, de- scendens, vzestupný, ascendens), prakovitý (pro dolení čelisť, funda maxillae, Schleu- derbinde), slunovitv, uzlovatý, fascia solaris, nodosa, Sonnen-, Solarbinde, tahový, Zug-, Extensionsverband, točitý, vinutý, fascia spiralis, serpens, kriechende Binde, Hobel- verband, závitkovitý, f. spiralis, dolabra. Ktt. Sr. násl. Obvazek, Obinadlo.

187705   Obvazadlo Svazek: 2 Strana: 0253
Obvazadlo, a, n., vazadlo, obinadlo, die Binde. O. k pouštění. Lk. O-a, das Verband- zeug., Dch.

187706   Obvazadlo Svazek: 7 Strana: 0031
Obvazadlo, vz Obvaz. Obvazek.

187707   Obvázání Svazek: 2 Strana: 0253
Obvázání, n., das Umbinden.

187708   Obvázaný Svazek: 2 Strana: 0253
Obvázaný; obvázán, a, o, umgebunden. — čím, vz Obvázati.

187709   Obvázaný Svazek: 7 Strana: 0031
Obvázaný. Roura na obou koncích mě- chýřem o-ná. Mj. 150

187710   Obvázati Svazek: 2 Strana: 0253
Obvázati, obváži, obvíži (zastr.), obvaz a obvěž, al, án, ání, obvazovati, umbinden, umwickeln, einbinden. Jg. — co: ránu, ruku, nohu. Us. Provazové hříchův obvázali mne. V. Raněného o. Rk.— co okolo čeho komu. Obvaž si šátek okolo krku. Us. — co, se čím : stromy slamou, D., se šátkem o. V. Žílufá- čem. Lk. — co v co: úd zlámaný v dlahy. Lk. — co kdy: ránu po operaci o. Ml.

187711   Obvázati Svazek: 7 Strana: 0031
Obvázati, obligare. Ź. wit. 19. 3. — co, se čím. Červenú obviežíc nití. Št. Ř. 88. b. Duše obvieže se tělesnú věcí. Alb. 10. b. Aby se tiem neobvazovala (=nezavazovala), by almužny činila sama. Št. Kn. š. 311.

187712   Obvázati co čím Svazek: 10 Strana: 0220
Obvázati co čím. Us.

187713   Obvazek Svazek: 2 Strana: 0253
Obvazek, zku, m., obvazadlo. O. jest chirurgický, tudíž hlavně mechanicky činný prostředek hojivý, který, sestávaje nejvíce z látek měkkých a pružných, části chorobné obyč. jen zevně přiložen jsa po delší dobu zvolna a sám o sobě účinkuje. Vz S. N. O. prozatímní, Nothverband, m. O. na žílu. Plk. O. na temence (Fontanelle). Cn. O-ky, pl., Verbandzeug, n.

187714   Obvazek Svazek: 7 Strana: 0032
Obvazek. Hotovitel, zhotovovatel o-ků, der Bandagist. Dch. Vz Obvazkář, Obvaz- ník. O. dáti, přiložiti. Us. Dch. Vz Obvaz.

187715   Obvazek, zku. m. O Svazek: 10 Strana: 0220
Obvazek, zku. m. O. extensivní, náplas- tový obinadlový, sádrový, šátkový, tvrd- noucí, celluloidový, cementový, klihový, kollodiový, gummový, parafinový, z vodního skla. Vz Ott. XVIII. 594., Obvaz.

187716   Obvaziště Svazek: 2 Strana: 0253
Obvaziště, ě, n., der Verbandplatz. Čsk.

187717   Obvázka Svazek: 2 Strana: 0253
Obvázka, y, 1, die Binde. — O., povázka, melampyrum arvense, der Wachtel-, Kuh- weitzen. Jg.

187718   Obvazkář Svazek: 2 Strana: 0253
Obvazkář, e, m., der Bandagist. Rk.

187719   Obvazkářský Svazek: 7 Strana: 0032
Obvazkářský závod. Us. Vz Obvazkář.

187720   Obvázkový Svazek: 7 Strana: 0032
Obvázkový, Verband-. O. látka.

187721   Obvazné Svazek: 7 Strana: 1342
Obvazné, ého, n. = plat za obvazování rév. Wtr. Obr. II. 358.

187722   Obvaznice Svazek: 7 Strana: 0032
Obvaznice, e, f., das Umbindband, u klo- boučn. Jdr. exc.

187723   Obvazník Svazek: 7 Strana: 0032
Obvazník, a, m. = obvazkář. Dch.

187724   Obvazný Svazek: 7 Strana: 0032
Obvazný, Verband-. O. látky, Dch., sta- nice (obvaziště). Nz lk.

187725   Obvazosloví Svazek: 10 Strana: 0220
Obvazosloví, n = nauka o obvazu, des- mologia. Ott. XVIII.

187726   Obvazovací Svazek: 7 Strana: 0032
Obvazovací nářadí, das Verbandzeug. Nz lk.

187727   Obvazovati Svazek: 2 Strana: 0253
Obvazovati; obvážiti, il, en, ení — po- važovati, abwägen. — co. Ctib.

187728   Obvazový Svazek: 7 Strana: 0032
Obvazový, Verband-. O. látky, -stoff, rouško, -tuch. Nz. lk.

187729   Obvážiti Svazek: 7 Strana: 0032
Obvážiti, vz Obvažovati. — O. = ob- tížiti, belasten. Štěpí a dříví kamením ob- vážené shromažďovati kázal. Kosmogr. 52 A.

187730   Obvážiti Svazek: 9 Strana: 0195
Obvážiti. Něco rozumně obvažovati = uvažovati. Arch. XVIII. 543.

187731   Obvedení Svazek: 2 Strana: 0253
Obvedení, n. Besichtigung, Schätzung. Mus.

187732   Obvedený Svazek: 7 Strana: 0032
Obvedený, ringsumgeführt. Dch — čím, umgeben. Dch.

187733   Obvejčí Svazek: 7 Strana: 0032
Obvejčí, n. = těleso podoby vejčité, das Eirund. Posp.

187734   Obvejčitookrounhlý Svazek: 7 Strana: 1342
Obvejčitookrounhlý v dod. oprav v: obvejčitookrouhlý.

187735   Obvejčitookrounlý Svazek: 7 Strana: 0032
Obvejčitookrounlý, eirund. Šm.

187736   Obvejčitý Svazek: 2 Strana: 0253
Obvejčitý, eiförmig, oval O. list. Rostl.

187737   Obvejčitý Svazek: 7 Strana: 0032
Obvejčitý. O. podvalek, podhlavnice, ve stavit., der Eierstab, ein Echinus mit eier- förmigen Verzierungen. Nz.

187738   Obvejšný Svazek: 7 Strana: 1342
Obvejšný. O. lůžko = nad podlahu zvý- šené. 1552. Wtr. Obr. II. 836.

187739   Obvejšný Svazek: 8 Strana: 0245
Obvejšný. O. zeď. Pref. — Mus. 1894. 524.

187740   Obveličiti Svazek: 2 Strana: 0253
Obveličiti, il, en, ení = zvelebiti, koho čím. BO.

187741   Obveliký, obvelký Svazek: 2 Strana: 0253
Obveliký, obvelký, ziemlich gross. Us.

187742   Obvěnčiti Svazek: 2 Strana: 0253
Obvěnčiti, il, en, ení, umkränzen. Us.

187743   Obvěnění Svazek: 2 Strana: 0253
Obvěnění, n., protivěno (ženichovo). O. = to, co naproti věnu od ženy muži přinesenému dává muž ženě své, die Morgengabe, Wider- lege. Vz S. N. O věno se snešení státi má, i také o obvěnění, kteréž panně třetinú výše s jejím obyčejně se jmenuje. Kol 41., Pr. měst. Vz Obvěniti.

187744   Obvěněný Svazek: 2 Strana: 0253
Obvěněný; obvěněn, a, o, als Gegengift ge- geben, verschrieben. O. summa, Faukn., statek. Pr. m.

187745   Obvěniti Svazek: 2 Strana: 0253
Obvěniti, il, ěn, ění; obvěnovati = proti- věnovati, vz Obvěnění. O., nevěstě nad věno jistý dar dáti. Kat. 1084. Der Frau die Ge- gengift geben. — co komu. Panně to o. má. Pr. — co na čem. Jestli že jeden z man- želův obvění zaslíbení na mohvitém zboží. Pr. kut. — co, koho čím. Obvěním ji tře- tinou výš. Faukn. Církev jako zvláštními klenoty tím obvěnuje. Br. O. koho prstencem. Kat. 1084. Zástup nebeských pak milostek obvěnoval všelikou ho krásou. Sš. Bs. 48. — co podlé čeho proti čemu. Kdož pannu pojímá, ten třetinú výš vedlé práva zemského má obvěniti proti tomu, což po panně jme- nováno jest. Vš. 209.

187746   Obvěniti Svazek: 7 Strana: 0032
Obvěniti. Ktož vdovu pojme, ten vedlé práva zemského nemá třetinu výš o., než tolikéž toliko, což po ní béře. Vš. Jir. 218.

187747   Obvěniti Svazek: 8 Strana: 0245
Obvěniti. Věno ženě o. Arch. XIII. 118.

187748   Obvěno Svazek: 7 Strana: 0032
Obvěno, a, u., vz Obvěnění.

187749   Obvěs Svazek: 7 Strana: 0032
Obvěs, u, m. = obvěsek. Rk., Loos.

187750   Obvěsek Svazek: 2 Strana: 0253
Obvěsek, sku, m. Vorhang, m. Plk.

187751   Obveselelý Svazek: 2 Strana: 0253
Obveselelý = obveselený, erfreut. Lex. vet.

187752   Obveselení, n Svazek: 2 Strana: 0253
Obveselení, n., die Erfreuung, Ergötzung, Ermunterung, Belustigung. Pro o. mysli. Us. Své o. v Bohu míti. Kom.

187753   Obveselený Svazek: 2 Strana: 0253
Obveselený, -len, a, o, erfreut. O-ná mysl něčím. D.

187754   Obveselitel Svazek: 8 Strana: 0245
Obveselitel, e, m. Nár. list. 1894. č. 6 Příl.

187755   Obveseliti Svazek: 2 Strana: 0253
Obveseliti, il, en, ení; obveselovati, er- freuen, fröhlich machen, erlustigen, ergötzen, auf-, ermuntern, belustigen, erheitern, auf- klären, aufwecken. V. — co, koho: lidi. V. Potůčkové mysl obveselují. Troj. Divadla zajisté obveselují. Kom. — koho, se čím. Pass. 183. O. se honbou, hudbou. D. Obve- selují se požíváním dobrého (kochají se). Kom. Timť já tě obveselím, čehož na mně žádáš. BN. Rač novou nás o. radostí. Nud. — kdy. Po slzách a po pláči obveselíš a obraduješ. BO.

187756   Obveseliti Svazek: 7 Strana: 0032
Obveseliti se. Št. Kn. š. 178. Dobře-li činíš, sebe o-líš. Bž. exc. — z čeho. Z je- hožto věznění velmi obveseleno bylo kněž- stvo. Mus. 1883. 141.

187757   Obveselka Svazek: 7 Strana: 1342
Obveselka, y, f. = zábava u nevěsty před svatbou. Mor. Brt. Sv. 18.

187758   Obveselník Svazek: 7 Strana: 0032
Obveselník, a, m., der Erfreuer, Er- götzer. Pusto mu, kde už ani vtáčika le- táčika, o-ka svojho nevidí Dbš. Úv. 115.

187759   Obveselování Svazek: 2 Strana: 0253
Obveselování, n., vz Obveselení. Víno, nápoj k obveselování smutných případný. Kom.

187760   Obvěsení Svazek: 2 Strana: 0253
Obvěsení, n., obvěšení das Umhängen, etwas Umgehängtes (opona). V.

187761   Obvěsený Svazek: 2 Strana: 0254
Obvěsený, obvěšený; obvěšen, obvěsen, a, o, umgehängt, behängt, ausspalirt. — čím: Pokoj čalouny obvěšen. V.

187762   Obvěsidlo Svazek: 2 Strana: 0254
Obvěsidlo, a, n., opona, der Vorhang. Reš.

187763   Obvěsiti Svazek: 2 Strana: 0254
Obvěsiti, il, sen, šen, ení; obvěšeti, el, en, ení; obvěšovati, um-, behängen. — co, koho, se čím: stěnu čalouny. D. Penězi se obvě- šovati. Jg. Kóň zlatými zvonci o. St. skl. V. 2. Obvěšeno jest zlatým tračcem hrdlo jeho. BO. — se čím v čem. Kdo v živnosti své ukrutenstvím obvesel se. Mudr.

187764   Obvěsiti Svazek: 7 Strana: 0032
Obvěsiti co čím: kvítím. Pass. 87.

187765   Obveslovati Svazek: 2 Strana: 0254
Obveslovati, umrudern. Reš.

187766   Obvěsný Svazek: 2 Strana: 0254
Obvěsný, Umhäng-. O. ozdoby, Draperie- verzierung, f.

187767   Obvésti Svazek: 2 Strana: 0254
Obvésti, vz Obváděti.

187768   Obvésti Svazek: 10 Strana: 0220
Obvésti. obváděti co škodu = vyšetřiti, zjistiti. 1512. Arch. XIX. 119.

187769   Obvěstiti Svazek: 2 Strana: 0254
Obvěstiti, il, štěn, ění, obvěstovati, ozná- miti, ankündigen. L.

187770   Obvěšák Svazek: 2 Strana: 0254
Obvěšák, u, m. Umhängtuch, n.; Kuppel- riemen, m. Rk., obvěšek, šku, m. = obvěsek.

187771   Obvěšek Svazek: 2 Strana: 0254
Obvěšek, vz Obvěsek.

187772   Obvěšení Svazek: 2 Strana: 0254
Obvěšení, n. = obvěsení.

187773   Obvěta Svazek: 2 Strana: 0254
Obvěta, y, f. O. jest hlavní věta vložená do vedlejší. Na kterýž však postranní soud, zdá se mi, že dbáti nesluší. Kom. — Zk. Ein in einen Nebensatz eingeschobener Hauptsatz.

187774   Obvěta Svazek: 7 Strana: 0032
Obvěta. Nauka o o-tách = o periodách, die Periodenlehre. Dvou-, tří-, čtyř-, více- členná o.; mluvení o-tami, způsobem obvět, periodenweise. Nz.

187775   Obvětčeti Svazek: 10 Strana: 0220
Obvětčeti. BaAv. Ap. 208b. Sr. Obvětšeti.

187776   Obvětění Svazek: 7 Strana: 0032
Obvětění, n = skládání, tvoření obvětí či period, periodování, das Periodiren, die die Periodirurig. Nz.

187777   Obvětí Svazek: 7 Strana: 0032
Obvětí, n. = obvita, die Periode. Nauka o o-tích. Nz.

187778   Obvětný Svazek: 7 Strana: 0032
Obvětný = periodný. periodisch. O. mlu- vení, periodenweis. Vz Obvěta. Nz.

187779   Obvetšelosť Svazek: 2 Strana: 0254
Obvetšelosť, i, f., vetchost', das Altsein. Jg.

187780   Obvetšelý Svazek: 2 Strana: 0254
Obvetšelý, vetchý, ältlich. Jg.

187781   Obvetšení Svazek: 2 Strana: 0254
Obvetšení, n. Až do o. sě odievali (ad vetusratem). BO. Das Altwerden.

187782   Obvetšeti Svazek: 2 Strana: 0254
Obvetšeti, el, ení: vetchým se státi, schá- zeti, abnehmen, altern. Ros. — komu. Ob- vetšelo mu to (zobecnělo). Ros.

187783   Obvetšeti Svazek: 7 Strana: 0032
Obvetšeti, inveterascere. Ž. vvit. 6. 8.

187784   Obvetšiti Svazek: 2 Strana: 0254
Obvetšiti, il, en, ení, obvetšovati, alt machen.

187785   Obvětšiti Svazek: 2 Strana: 0254
Obvětšiti, il, en. ení, obvětšovati, vergrös- sern. Br.

187786   Obvětšiti Svazek: 7 Strana: 0032
Obvětšiti, il, en, ení, obvětšovati, ver- grössern. — co čím.

187787   Obvézti Svazek: 2 Strana: 0254
Obvézti, vezl, zen, ení; obvoziti, il, en, ení; obrážeti, el, en, ení. — co, koho kudy: okolo města, zboží mimo clo. Jg.

187788   Obviažem Svazek: 2 Strana: 0254
Obviažem, n., Befeuchtung, f. Utěšení a o. Trost., m. Boč. exc.

187789   Obvíjadlo, a Svazek: 7 Strana: 0032
Obvíjadlo, a, n., die Fatsche. Loos.

187790   Obvíjeti Svazek: 7 Strana: 0032
Obvíjeti, vz Obviti

187791   Obvijka, y Svazek: 7 Strana: 0032
Obvijka, y, f., der Blumenkelch. Laš. Tč.

187792   Obvijok Svazek: 7 Strana: 0032
Obvijok, jku, m. = obojek, das Halstuch. Slov. Hdž. Šlb. 83.

187793   Obvily Svazek: 7 Strana: 0032
Obvily = obvitý, obvinutý. — čím. Slov. Orl. II. 193.

187794   Obvin, u Svazek: 7 Strana: 0032
Obvin, u, m. = obvinutí. O-ny hadů. Tš. Laok. 33.

187795   Obvina Svazek: 2 Strana: 0254
Obvina, y, f., obvinění, Beschuldigung. Jg.

187796   Obvina Svazek: 10 Strana: 0220
Obvina, y, f. V o-nu někoho dávati = obviňovati ho. Msn. Od. 304.

187797   Obvinadlo Svazek: 7 Strana: 0032
Obvinadlo, a, n., die Hülle. V hrobě Kristově nepozůstaly leč o., v nichž za- obaleno bylo tělo. Desolda.

187798   Obvínati Svazek: 7 Strana: 0032
Obvínati, vz Obvinouti. Bern.

187799   Obvinatka Svazek: 8 Strana: 0245
Obvinatka či pasoman na ženském klo- bouku. Wtr. Kr j. I. 388.

187800   Obvinec Svazek: 7 Strana: 0032
Obvinec, nce, m. = spouštěcí záslona. Šrc. Ml. rus. jaz, II. 189.

187801   Obvinek Svazek: 2 Strana: 0254
Obvinek, nku, m., eine Binde. Dch.

187802   Obviněnec Svazek: 2 Strana: 0254
Obviněnec, nce, m., ein Beschuldigter. Zlob.

187803   Obvinění Svazek: 2 Strana: 0254
Obvinění, n., die (Rechtliche) Beschuldi- gung, Anklage, Bezichtigung. V. Vz S. N. Dali tě v o. BN. O. právní. D. Bez o. Us. O. za nepravé prohlásiti; proti o. slavně se osvědčovati; proti někomu o. zdvihnouti. Srn. Vz Rb. str. 269.

187804   Obviněnosť Svazek: 2 Strana: 0254
Obviněnosť, i, f. — obvina.

187805   Obviněný Svazek: 2 Strana: 0254
Obviněný; obviněn, a, o, angeklagt, be- schuldigt. Obžalovaný slove obviněný, neb žalobník ho viní. Pr. horu. O-ný měl přítele. V. — z čeho: ze zlodějství. Štelc.

187806   Obviněný Svazek: 7 Strana: 0032
Obviněný z kacířství. Mus. 1880. 460. — Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 427.

187807   Obvinitel, obviňovatel Svazek: 2 Strana: 0254
Obvinitel, obviňovatel, e, m., der Be- schuldiger. Jg.

187808   Obvinitelný Svazek: 2 Strana: 0254
Obvinitelný, der beschuldigt werden kann. Jí?-

187809   Obvinitelný Svazek: 7 Strana: 0032
Obvinitelný, anklagbar, beschuldigbar.

187810   Obviniti Svazek: 2 Strana: 0254
Obviniti, il, ěn, ění; obviňovati; obviňo- vávati. Obviniti ve přích občanských, obžalo- vati ve přích trestních (eriminalibus): obvinil ho ze sta kop; obžaloval ho z hrdla. Ros. Beschuldigen, anklagen, bezichtigen, aufbür- den. V. — koho. Kdo nic neprovinil, obvi- ňovati ho nepotřebí. Ros. — koho před kým: před králem, Háj., před právem. V. Kdožby koho před soudem do té summy obvinil. 1532. Pr. Tehdy má ho před úřadem horním o. Nar. o h. a k. — koho z čeho: z řečí marných,. Br., z krádeže, V., z loupeže. Br. — koho pro co: pro zrušení přísahy. Br., Rk. — koho čím. Nečiňte žádnému násilí, ani koho obviňte křivdú Št. Kn. šest. 153. Nešťastník, kterého tím zločinem vinili, potom za živa čtvrcen. Pal. — koho oč: Krajíř paní Ka- teřinu obvinil o statek. Žer. Záp. II. 24. — adv.: neprávě, zlovolně. Nt.

187811   Obviniti koho čím Svazek: 7 Strana: 0032
Obviniti koho čím. Najprve jeho tiem obvinichu. Hr. ruk. 235.

187812   Obvinka Svazek: 7 Strana: 0032
Obvinka, y, f. = obálka, envoleppe. NA. III. 146.

187813   Obvinný Svazek: 2 Strana: 0254
Obvinný; obvinen, nna, nno; vinný, schul- dig, verbunden. — komu. Scip.

187814   Obvinouti Svazek: 2 Strana: 0254
Obvinouti (zastr. obinouti), ul, ut, utí; obvinovati = obaliti, umwickeln, umwinden; überwinden, umschlingen, einwickeln. V. — co. Bránice drštky obvinuje. Kom. — co, koho čím: dítě plénkami, D., nohy lyky. Dal. Dobrými skutky se o. Rad. zvíř. — koho okolo čeho. Ovinul by ho okolo prstu. Prov., Jg. A téměř okolo prstu se jim obvinouti dáme. Br. — co v co: v plátno. Nov. Test. — se koho. Potom sám Dobeš, všech se jich obvina, pojdieše do Jerusalema. BO. — koho, co do čeho. Obvinuli mrtvá těla do zlato- hlavu. V.

187815   Obviňovací Svazek: 2 Strana: 0254
Obviňovací, Anschuldigungs-, Belastungs-.

187816   Obviňování Svazek: 2 Strana: 0254
Obviňování, n.; obviňovaný, vz Obviniti.

187817   Obvinování, n., obvinovaný Svazek: 2 Strana: 0254
Obvinování, n., obvinovaný, vz Obvi- nouti.

187818   Obviňovatel Svazek: 2 Strana: 0254
Obviňovatel, vz Obvinitel.

187819   Obviňovati Svazek: 2 Strana: 0254
Obviňovati, vz Obviniti.

187820   Obvinovati Svazek: 7 Strana: 0032
Obvinovati, vz Obvinouti.

187821   Obvinušt Svazek: 2 Strana: 0254
Obvinušt, u, m. Hülle, Beschönigung, f. Já s těmi o-y neumím, než povím prostě. Mus. III. d. 69., č. 520.

187822   Obvinušt Svazek: 7 Strana: 0032
Obvinušt, u, obvinuští, n., die Hülle. Šm.

187823   Obvinutí Svazek: 2 Strana: 0254
Obvinutí, n., die Umwickclung, Hülle. D.

187824   Obvinutý Svazek: 2 Strana: 0254
Obvinutý, obalený, um-, eingewickelt. — čím. Baba dítě plenkami obvinuté do kolébky klade. Kom.

187825   Obvislosť Svazek: 2 Strana: 0254
Obvislosť, i, f., das Herabhängen. O. uší. Jg.

187826   Obvislý Svazek: 2 Strana: 0254
Obvislý, schlípený, herabhängend, schlapp. 0-slé uši. L.

187827   Obvisnouti Svazek: 2 Strana: 0254
Obvisnouti, snul a sl, utí; ochlípěti, her- abhängen, schlapp werden. Obvislá křídla, uši. L.

187828   Obvisný Svazek: 2 Strana: 0254
Obvisný, ochlíplý, schlaff, matt. Bieše muž starý a o-ný. Bj.

187829   Obvitek Svazek: 2 Strana: 0254
Obvitek, tku, m., die Windung. O. šrou- bový, Schraubengang, m.

187830   Obviti Svazek: 2 Strana: 0254
Obviti, obviji, il, it; obvíjeti, el, en, ení, umwinden, herumwinden. Jg. Obviti něco nějakou úzkou věcí (hedvábím, nitmi, pro- vázky) obtočiti; obvinouti = něčím širokým otočiti. Ros. — co: rány. Ob. Pan.

187831   Obvití Svazek: 2 Strana: 0254
Obvití, n., die Umwindimg, Jg.; das Um- gewundene.

187832   Obviti co komu čím Svazek: 7 Strana: 0032
Obviti co komu čím: jícen lanem. Kká K sl. j. 222.

187833   Obvitý Svazek: 2 Strana: 0254
Obvitý, umwunden, umwickelt. Jg.

187834   Obvivka Svazek: 2 Strana: 0254
Obvivka, y, f. = obvití. Rus.

187835   Obvláčnosť Svazek: 2 Strana: 0254
Obvláčnosť, i, f., rozvláčnosť, Weitschwei- figkeit, f. Krab.

187836   Obvláčný Svazek: 2 Strana: 0254
Obvláčný, rozvláčný, weitschweifig. — v čem: v psaní a mluvení. Jg.

187837   Obvládati Svazek: 2 Strana: 0254
Obvládati, obvládnouti, regieren, beherr- schen. — čím místo koho. Tím vším místo mne obvládal. Mus. O. čím. Alx.

187838   Obvlak Svazek: 10 Strana: 0220
Obvlak, u, m. Mam. V.

187839   Obvlasť Svazek: 7 Strana: 0032
Obvlasť, i, f. = oblasť, das Gebiet, Ter- ritorium. O. říše. J. tr.

187840   Obvlastniti Svazek: 2 Strana: 0254
Obvlastniti, il, ěn, ění, obvlastňovati, zu- eignen, anmassen. Reš. — co komu. Us.

187841   Obvlášť, obvláště,obvláštně, obzvlášť, obláště, obzvláštně Svazek: 2 Strana: 0254
Obvlášť, obvláště,obvláštně, obzvlášť, obláště, obzvláštně. Obvlášť, Br., obvláštně, Br., Háj., Krab., insbesondere.

187842   Obvláštně Svazek: 7 Strana: 0032
Obvláštně něco zHáti. Pravn. 1289.

187843   Obvláštně. Rúd Svazek: 8 Strana: 0245
Obvláštně. Rúd. 19. b. (List. fil. 1895 108.).

187844   Obvláštní Svazek: 2 Strana: 0254
Obvláštní = obzvláštní, besonder. Háj.

187845   Obvlaženie Svazek: 10 Strana: 0220
Obvlaženie, n. Hus III. 299.

187846   Obvlažiti Svazek: 2 Strana: 0254
Obvlažiti, il, en, ení; obvlažovati, be- feuchten. V. — co, koho, se (čím): kvě- tiny vodou, Us.; země se obvlažuje deštěm. V. Častokrát mě jest obvlažil (občerstvil). ZN. Zřítelnici víčka mhouráním obvlažují. Kom.

187847   Obvlažiti Svazek: 7 Strana: 0032
Obvlažiti. Plností své moci o. a obliti rač. Kar. 88 Obviaž tiem (pramenem) du- šičku mojí. Pravn. 96.

187848   Obvlažný Svazek: 2 Strana: 0255
Obvlažný, irriguus, dosti vláhy mající, hinlänglich feucht. Město položené v o-ných sadech. Sš. L. 179.

187849   Obvléci Svazek: 2 Strana: 0255
Obvléci, obvleku, vlekl, čen, ení; obvlí- kati, obvlékati, umziehen; ankleiden. — co čím. Obvleče to město vešken lid provazy. Bj.

187850   Obvlečení Svazek: 2 Strana: 0255
Obvlečení, n., die Umschleppung, das An- kleiden, Anziehen, der Anzug. Rk.

187851   Obvlečený Svazek: 2 Strana: 0255
Obvlečený, obvlečen, a, o, umzogen; an- gekleidet. — čím. Seděl na paláci zlatem obvlečeném. Smrž. — v čem. Obvlečena bě vsia v zlatohlavě (= oblečena). Rkk. 46.

187852   Obvlhčení Svazek: 2 Strana: 0255
Obvlhčení, n., das Anfeuchten, Benetzen.

187853   Obvlhčiti Svazek: 2 Strana: 0255
Obvlhčiti, il, en, ení; obvlhčovati, nässen, anfeuchten, benetzen. — co čím komu: žákovi papír houbou.

187854   Obvlhnouti Svazek: 2 Strana: 0255
Obvlhnouti, hnul a hl, utí, feucht werden. Ros.

187855   Obvnaditi Svazek: 10 Strana: 0220
Obvnaditi, vz Obnaditi.

187856   Obvod Svazek: 2 Strana: 0255
Obvod, u, m., obvedení, obvodění, obvá- dění, die Herumführung. Mysl nepořádnými obvody sem i tam rozervaná. L. — O., otočení, die Umgebung, Einschliessung, der Bezirk, Umfang, Umkreis, Rayon. Město bez obvodu zdí. L. — O. figury, der Umfang. Sedl. O. slove v math. ohraničení figury; u figur křivočárných slove periferií. S. N. O. kruhu. O. světa. Ráj. Od středu až k obvodu. Ráj. — O. farní (Pfarrbezirk), poštovní sbírky, Rayon. Vz Okresek. Rk., Šp. — O. právní — obvedení svědkův, gerichtliche Zeugen- stellung. Vz Obvésti. L., Rk.

187857   Obvod Svazek: 7 Strana: 0032
Obvod, der Bezirk atd. O. honební, Jagd-, soudu, soudní, zemí říšských, Umfang, místa, biskupský, J. tr., kutací, Zpr. arch., pev- nosti. Čsk. O-dy říše rostlinné. Stč. Zem. 819. — O. mrtvoly = ohledání, die Obduk- tion. J. tr. — O. = perioda, občíslí, v ma- them., die Periode bei Decimal- und Kelten- brüchen. Nz.

187858   Obvod Svazek: 8 Strana: 0245
Obvod. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 84.

187859   Obvodek Svazek: 7 Strana: 0032
Obvodek, dku, m. O. na mincích. Črm. 9. Vz Obvod.

187860   Obvoditel Svazek: 2 Strana: 0255
Obvoditel, e, m., der Herumführer. L.

187861   Obvoditelka, y, obvoditelkyně Svazek: 2 Strana: 0255
Obvoditelka, y, obvoditelkyně, ě, f., die Herumführerin. Jg.

187862   Obvoditi Svazek: 2 Strana: 0255
Obvoditi, il, děn, ění a zen zení; obvo- zovati, umführen. D., vz Obváděti. — O. = dovésti, darthun, beweisen. — co kým, čím. Když kdo škody komorníkem obvozuje. Zříz. Ferd.

187863   Obvodněný Svazek: 7 Strana: 0032
Obvodněný, rings umflossen o. umströmt. Lpř. Sl.

187864   Obvodněti Svazek: 2 Strana: 0255
Obvodněti, ěl, ění, rozvodniti se. Bystřiny obvodněly. Z. kap. 77. 20.

187865   Obvodní Svazek: 7 Strana: 0032
Obvodní úhel, Hra., nervstvo, Šv., bána, Frč. 13., místa, Vororte, dráha (železnice), die Gürtelbahn. Dch. — O., Obduktions-. O. zpráva. J. tr.

187866   Obvodní Svazek: 8 Strana: 0245
Obvodní lékař, Districtsarzt, m. Sterz. im. a.

187867   Obvodní, -dný Svazek: 2 Strana: 0255
Obvodní, -dný, peripherisch. O. kel (který kolem bílku jest otočen). Rostl. O. čára kruhu, periferie, die Peripherie. Jg. O. zdi, die Um- fassungsmauern. Dch.

187868   Obvodniti Svazek: 2 Strana: 0255
Obvodniti, il, ěn, ění, obvodňovati, roz- vodniti, umwässern. Us.

187869   Obvodniti Svazek: 9 Strana: 0195
Obvodniti. Moře počíná se obvodňovati, ebben? Rozb. IL 195.

187870   Obvodový Svazek: 7 Strana: 0032
Obvodový = obvodní. O. úhel, Jrl. 425., Nz., Jd. Geom. I. 66., 18., ústroje nervů. Dk. P. 3.

187871   Obvodozemský Svazek: 7 Strana: 0032
Obvodozemský. O. či stereografické promítání, zobrazení povrchu zemského. Stč. Zem. 387., 398.

187872   Obvôdzka Svazek: 8 Strana: 0565
Obvôdzka, y, f. = šňůra z koňských žíní pletená (k úpravě ženských vlasů). Vz Sbor. slov. I. 37.

187873   Obvojek Svazek: 2 Strana: 0255
Obvojek, jku, m., die Halsbinde. Rk.

187874   Obvolaný Svazek: 9 Strana: 0195
Obvolaný. A tak již ohluchl ten domácí lid o-ný, žeť... Chč. S. L 34.

187875   Obvolaný Svazek: 10 Strana: 0220
Obvolaný = voláním omámený. Chč. S. 11a.

187876   Obvolati Svazek: 2 Strana: 0255
Obvolati, obvolávati = vyvolávati, ve- řejně oznámiti, öffentlich kund machen, aus- rufen. L. — koho

187877   Obvora Svazek: 2 Strana: 0255
Obvora, y, f., die Umschliessung, Wehre, Hemmung. Rozum odevšad o-rami obklíčen. Mus.

187878   Obvosstřiti Svazek: 7 Strana: 0032
Obvosstřiti = obostřiti. Pož 262.

187879   Obvoz Svazek: 2 Strana: 0255
Obvoz, u, m., obvezení, Umweg, m.; ohrada z vozů učiněná, Wagenburg, f. Pelc, Boč. rkp.

187880   Obvoz Svazek: 7 Strana: 0032
Obvoz, die Ambulanz. O. horkého čaje. Dch.

187881   Obvozný Svazek: 7 Strana: 0032
Obvozný, ambulant. Dch.

187882   Obvozovati Svazek: 2 Strana: 0255
Obvozovati, vz Obvoditi.

187883   Obvrci Svazek: 7 Strana: 0032
Obvrci, vz Obvrhnouti.

187884   Obvrci Svazek: 10 Strana: 0220
Obvrci. Ev. olom. 191. 84. Vz Obvrh- nouti.

187885   Obvrh Svazek: 2 Strana: 0255
Obvrh, u, m., obmitka, der Anwurf, die Anwerfung. D.

187886   Obvrhnouti, ovrhnouti Svazek: 2 Strana: 0255
Obvrhnouti, ovrhnouti, ul, ut, utí a obvrci, obvrhu, vrhl, žen, žení; obvrhovati, ovrhovati = obmítati, anwerfen, berappen. D. — co čím: hrnec pískem. Us. Zeď maltou. — se čeho = stříci se, sich decken. auspariren ? zamítnouti ? A opat obvrh se toho všeho, i žaloval na mne atd. Ms. 1413. Mus. X. 261.

187887   Obvrhnutí Svazek: 2 Strana: 0255
Obvrhnutí, n., Bewurf, m.

187888   Obvrhovati Svazek: 7 Strana: 0032
Obvrhovati, vz Obvrhnouti.

187889   Obvrták Svazek: 7 Strana: 0032
Obvrták, u, m. = dutý nebozez, der Kernbohrer. Hrbk.

187890   Obvrtati něco Svazek: 2 Strana: 0255
Obvrtati něco, umbohren.

187891   Obvrtek Svazek: 7 Strana: 0032
Obvrtek, tku, m. = jádro, der Bohrkern. Hrbk.

187892   Obvrtovák Svazek: 2 Strana: 0255
Obvrtovák, u, m., der Oberbohrer. Us.

187893   Obvrv Svazek: 7 Strana: 0032
Obvrv, funiculus. Z. wit. Deut. 9., Ž. wit. 104. 11., 77. 54.

187894   Obvržení Svazek: 2 Strana: 0255
Obvržení. n. — čím. O. vápnem, Kalk- anwurf, m. Reš.

187895   Obvržený, čím Svazek: 2 Strana: 0255
Obvržený, čím. Pref. Vz Obvrhnouti.

187896   Obvříslo Svazek: 7 Strana: 0032
Obvříslo, a, n. = obříslo. Mor. Šd.

187897   Obvučený Svazek: 7 Strana: 1342
Obvučený. Kvítí včelami o-né. Č. II. 16.

187898   Obvůd Svazek: 7 Strana: 0032
Obvůd, gt. obvodu, m. = obvod. Laš. Tč.

187899   Obvyčej Svazek: 2 Strana: 0255
Obvyčej, e, m. = obyčej. Mus.

187900   Obvyčný Svazek: 2 Strana: 0255
Obvyčný, obyčejný, gewöhnlich, gewohnt. Boč. 1567.

187901   Obvyk Svazek: 2 Strana: 0255
Obvyk, u, m., Gewohnheit. Ros. O-ku se zhostiti. Sš. Oa. 123.

187902   Obvykání Svazek: 2 Strana: 0255
Obvykání, n., die Gewöhnung. Jg.

187903   Obvykati čemu Svazek: 7 Strana: 0032
Obvykati čemu. Co soud přinese, když nelze jinak, tomu má obvykati. Výb. II. 1405.

187904   Obvykati čemu Svazek: 9 Strana: 0195
Obvykati čemu. Chč. S. L 113.

187905   Obvykatl Svazek: 2 Strana: 0255
Obvykatl (zastr. obykati), ovykati, obyk- nouti, obvyknouti, ovyknouti, knul a kl, utí; obvykovati = přivyknouti, angewöhnen, ge- wöhnen; okrotnouti, zahm werden ; na něčem přestati, s něčím spokojenu býti, zufrieden sein, sich begnügen. Jg. — abs. Již tam dro- bet obvyká. Hovada brzo obvyknou (okrot- nou). Ros. — co. Nebo cožť obyknú z mládí, toť činie, na starosť rádi. Smil v. 1847. — čemu. Št. N. 29., 65. Tu lidé obvykají lou- pežům. V. Aby řádům a obyčejům obvykal. V. Zuřivosti o. Kom. Hlad všemu obvykne. Vrat. Cizímu panství o. Kom. Musili tomu obvyknouti. Skl. V. 351. — čím. Cvičením a trápením člověk o. musí. Záv. — koho čemu. Rk. — v čem. Budou o. v sprave- dlivostech tvých. Žalm. — k čemu. Snaž sám se obykati k milostivosti. Tim. 47. — na co, páchne germanismem, nemá žádné autority, lépe: Čemu. — čemu, na čem, při čem = na něčem přestati, s něčím spo- kojenu býti. Nemohu na tom obvyknouti. Jg. On již na tom obvykuje (přestává). Ros. Že nemohou ani na dvouměsíčném platu pře- stati a o. Skl. V. 61. Pakli by na tom o. nechtěli. Schön., Ros. Jakub byl hotov právu obvyknouti. Pr. kut. Při něčem obvyknouti. Us. — s inft. Jezditi obvykali. Dal. Čieše, z niežto pán moj pie a z niežto obykl ča- rovati (augurari). BO. Jakož i před tím ob- vykl činiti. Ben. Dan. Jordan obykl se jest rozvodniti na své břehy. BO. Vz Obykati.

187906   Obvykle Svazek: 7 Strana: 0032
Obvykle, gewöhnlich, gewohnter Weise. Historikové táhnoucí se o. jen po hluku válek. Št. Strž I. 577.

187907   Obvyklost Svazek: 2 Strana: 0255
Obvyklost, i, f., zvyk, obyčej. Die An- gewöhnung, Gewohnheit, das Herkommen. Starodávná o., althergebrachte Pragmatik. Dch.

187908   Obvyklý Svazek: 7 Strana: 0032
Obvyklý. O. výrok (heslo), Dch., místo. Lpř.

187909   Obvyklý Svazek: 7 Strana: 0033
Obvyklý. Bž. 47 , Výb. II. 788. O. ho- dina. Pil. — čomu. (Tělo) o-klé rozkoši. Alb. 74. a.

187910   Obvyklý, obyklý Svazek: 2 Strana: 0255
Obvyklý, obyklý, zvyklý, přivyklý, ange- wöhnt, gewöhnt, gewohnt, gewöhnlich, üblich. Vůbec o., gang u. gebe. Dch. Ráz naskrze o-vý, durchgehender Charakterzug. Dch. Vý- klad již dávno obvyklý. Proch. O. prostředek. Plk. O. lože. St. skl. Starším a za časů Da- limilových obvyklým způsobem. Proch. — čemu: Lid hříchům a modlářství obvyklý. Br. Jméno pohanům obvyklé (gewohnt, ge- wöhnlich). Br. — mezi kým. Práv tomu lidu vydaných nebo mezi nimi obvyklých (gewohnt, gewöhnlich). Proch. na Bib. — v čem: v zemi, landesüblich. Šm.

187911   Obvyknouti Svazek: 2 Strana: 0255
Obvyknouti, vz Obvykati.

187912   Obvýš Svazek: 2 Strana: 0255
Obvýš, etwas höher. L.

187913   Obvýšenosť Svazek: 2 Strana: 0255
Obvýšenosť, i, f.= obvýšnosť.

187914   Obvýšený Svazek: 9 Strana: 0195
Obvýšený. Komín o-ný nad střechou. Sdl. Hr. VI. 11.

187915   Obvýšně Svazek: 7 Strana: 0032
Obvýšně, aufwärts. Slov. Bern.

187916   Obvýšnosť Svazek: 2 Strana: 0255
Obvýšnosť, i, f., skrovná vysokosť, mäs- sige Höhe. — O., stráň, Abhang Abdachung. Mus. — O., jakosť obvýšného, vyvýšenosť, podneslosť, vznešenosť, Erhabenheit, Hoheit, f., Adel, m. Hora dle sv. otců vyznamenává o. mysli, která k modlitbám se vymáhá. Sš. Mt. 211. Aby jenom ti na kněžství v církvi se posvěcovali, kteří onu o. mysli ... do sebe mají. Sš. Mt. 2G2.

187917   Obvýšnosť Svazek: 7 Strana: 0032
Obvýšnosť hory. Šf. Strž. I. 225.

187918   Obvýšný Svazek: 2 Strana: 0256
Obvýšný = skrovně vysoký, ein wenig hoch. Na obvýšné zdi. Aesop. Hroby nad zemi o-né. Ler. — ()., povlovně visecí, ab- hängig, abschüssig, bergan liegend. O. pa- hrbkové, stráně. Kom. — O., vznešený, erhaben, hoch, edel. O. mysl, záměr. Sš. Mt. 236.

187919   Obvýšný Svazek: 7 Strana: 0032
Obvýšný = hezký, vysoký. Pč. 13. Ma- riška bola panna úplně vyvinutá, postavy o-nej. Orl. XI. 178. — O. = vznešený Ve smyslu o-ném a duchovním nastíněno jest vítězné Kristovo na nebe vstoupení. Sš. II 113. Muž velmi o., eminens. BO.

187920   Obvýtrusí Svazek: 2 Strana: 0256
Obvýtrusí, n., v bot. die Spornhaut. Rk.

187921   Obvýtrusí Svazek: 7 Strana: 0032
Obvýtrusí, perisporangium, die Sporan- gienhülle. Sl. les. Cf. Rst. 453,

187922   Obvýtrusný Svazek: 7 Strana: 0033
Obvýtrusný. O. rostliny, perisporiei: padlí, zpodkosmek, šňůratka, hrušťulka. Vz Rstp. 1954, 1973.

187923   Obvzdálený Svazek: 7 Strana: 0033
Obvzdálený, entfernt, weit wohnend. U Olom. Sd.

187924   Obvzláštní Svazek: 7 Strana: 0033
Obvzláštní = obzvláštní. Pož. 3.

187925   Obý Svazek: 2 Strana: 0256
Obý, á, é — obojí, beide, uterque. Nad tím obým. V. S tiemto obým. Št. Obého nabyl. V. Obé musí dělati. D. — Substan- tívně. A na to obé knížat s potěšením hledí. V. Obé dobré, hus i prase. Prov., Jg. — Obé dvé = obé, beides. Obé dvé jestiť pro- klaté. V. — Jg.

187926   Obyčaj Svazek: 7 Strana: 0033
Obyčaj, posud na Slov., Mor. a ve Slez. Šd., Tč., Vck.

187927   Obyčajně Svazek: 7 Strana: 0033
Obyčajně = obyčejně Vz Obyčaj. Šd.

187928   Obyčajný Svazek: 7 Strana: 0033
Obyčajný = obyčejný. Vz Obyčaj. Šd., Brt.

187929   Obyčej Svazek: 2 Strana: 0256
Obyčej, e, m. (zastr. obyčaj). O. místo: obvyčej, z ob a vykati (z-vykati). Vz V, Vý- suvka. — O., obvyknutí, zvyklý způsob, zvyk, zvyklost, Gewohnheit, f., Brauch, Ge- brauch, m. V. O. míti. V. Máme obyčej sou- diti o tom. V. Císařové pomocníky sobě obírati obyčej měli. Kom. Staří obyčej měli pavéz mastnými věcmi pomazovati. Br. Jimiž se staří při hodech mazávati obyčej měli. Br. Šípy své nákončím železným nasazovati o. mají. Ler. Toho času, jehožto mají ženy o. choditi pro vodu. BO. Jakož i před tím obyčej měl činiti. V. — Pozn. Předcházející věty nejsou ovšem špatny, ale lépe překlá- dáme ,obyčej míti s infinitivem' slovesy opa- kovacími, tedy: o tom soudíváme, pomocníky si obírali, pavezy mazávali, při hodech se mazávali, šípy nasazovali, pro (na) vodu chodívaly, jakož před tím činíval. O. dobrý, zlý, veřejný, starobylý, starodávný, starý, zvyklý, Jg., řemeslnický. Šp. Z obyčeje to dělá (leda bylo). Jg. O. jest výborný práv vy- kladatel. Ros. Jest tak o. Ten jest o. V. Jakž jest o. V. Co jest v o-ji. V. Za o. přijatý. V. To se o-jem provodí. Vš. O. to s sebou nese. V. V o. přijíti, D., vejíti. Byl., Kram. O. ten v lidi všel. Jel. Vyšlo to z o-je. Jel., V. Vedlé starého zvyklého o-jc. Podlé o-je a práva země. V. Proti o-ji, mimo o. V. Mezi lidem zakořenil se zlý o. Ml. Podlé o-je nosí žena po muži smutek. Ml. Pšenice rostla nad o. bujně. Ml. Lidé si to (ho) vzali do o-je. Ml. Což za právo a o. jest, to pla- titi mají. Nar. o. h. a k. Léna podlé staro- bylého o-je podávati. Zř. F. I. Obec v starých, dobrých a chvalitebných o-jích zachovati. Zř. F. I. Podlé horního nařízení a obyčeje. Nar. o h. a k. Svědom jsem o-jův a zvy- klostí starodávných. Tov. i. Co v místě o-jem jest. Us. O. v obchodu platnost! mající. Us. I zavládl v církvi od nejstarších časů o., evangeliem rozuměti dějepis čili zprávu o naukách a skutcích Kristových. Sš. Mt. 12. Vešlo v o. u fariseů, že kdykoli se z po- hanské země vrátili, bedlivě prach s nohou střásali. Sš. Mt. 111. O. mluvitý, der Sprach- gebrauch. Při tom výkladu staví se na odpor o. mluvitý. Sš. Ž. 141. Šetření o-jů národ- ních. Sš. L. 32. Nebo tak o. sebou vedl. Sš. L.20. O. a zvyklosť církve za důvod bráti. Str. Vězte to, že obyčeji učie starého, příhody činí múdrého. Dal. 88. Jak za po- řádek a o. jest. Žer. Záp. II. 139. Mám o. ráno vstávati. St. skl. V. 125. Obyčej mají lkáti. Br. Vz Lkáti. Přietelé navštěvují sě a nevyjdú sobě z o-je. Št. Bývá o-jem. Šm. Proti starému o-ji. Nz. V o. něco vzíti. Lk. Jakož v zemi jest o. (o-jem); jakož má země za o. J. tr. O. při soudech. Us. Panský kousek, sviňský o. (když někdo říhá nebo krká). Č. Se strany přísloví vz Zvyk. Vz S. N. — Za o.=- obyčejně, gewöhnlich. To není u nás za o. Sych. Mniši zelicě za obyčej jediechu. Dal. 64. Ona za obyčej nemocna byla. Pass. 398. Však vás za obyčej tepú. Žk. 177. Že mladý hrabě bieše, ten v císa- řově dvoře za o. stojieše. Dal. — O., mrav, způsob, povaha, Sitte, Manier, f., eigenthüm- liche Art u. Weise, das Betragen. V. Jest div- ných o-jův. Ros. O. země; není o. (způsob). D. Způsoby a o-je dobrého pána. V. O. milostný. V. Liška srsti změní, ale o-jův nezmění. Rad. zvíř. Co kraj, to o.; kolik krajů, tolik o-jův. Us., Jg., Č. O. zlý a škodný, starobylý, vz Rb. str. 269. Každý člověk má svoju obyčaj. Mt. S. Napí sa, šuhajko, podľa obyčaje. Ht. Sl. 237. Proměniti o. své vlasti. BO. — O., obecenství, obcování, der Umgang, die Ge- meinschaft. Mnohé panny s ní v o-ji byly. Tkadl. Častý o. s ženami míti. Št. Sebrati se s kým v ob. Št. Dáti se v o. Ros. Nedávej se jim v obyčej. Ros. A proti tomu veliká jest pomoc držeti a zachovati čistotu, s těmi býti v obyčeji, ješto jim věrně mila čistota. Št. N. 21. 2. — O., způsob, Art u. Weise. On to svým o-jem pověděl. Jel. Jiným o-jem jej k zaplacení připudil. Pr. kut. O tom o-jem svým přemýšlel. Jel. Všemi o-ji má se vy- stříhati takových útrat. V. Žádným obyčejem = nikterak, nikoli. Jel., Háj. A tak tím oby- čejem rozvedli ten tanec, aby z té smlouvy nic nebylo. Bart. 220. 25. Oba shřešila, avšak jiným a jiným obyčejem. GR. Sedm prame- nóv vrúcich nemohú jinak uhašeny býti je- diné jedním o-jem. GR. Zdělali trojím oby- čejem supplikaci. Cr. Válka se dokonala o-jem již psaným. Bart. Probošt nechtěl žád- ným obyčejem. Cr. Tímto o-jem mají díti se póhonové. CJB., 379. Ulyxes lvovým o-jem v boji hrdinsky se zatáčel. Troj. 231. — O., cvičenosť, Uibung, Prax, Gewandtheit. A toť také lékař bude moci mácením poznati, bude-li míti v tom obyčej, jest-li leb porušena čili nic. Sal. 87. V o. vzíti, praktisch erlernen. Sal. 118. 2.

187930   Obyčej Svazek: 7 Strana: 0033
Obyčej. V Sv. ruk. An. 613. jest rodu žen : Židovského zákona o. byla. — O. = zvyk. Cf. Kram. Slov. O-je prostonárodní a jich vztah k duševnímu životu národa. Vz Zbrt. 3., 4 České mravy a o-je. Vz Ukaz. 83. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 410., IV. 3. 2. 426., Mus. 1888. 355., 357. To kaž- dému bylo nad o. (neobyčejné). Us. Vk. Obyčaj je u svetárov zlým za zlé platiť. Slov. Tč. Vedlé o je a práva. Let. 108 Ženy ten o. mají. Mst. v. 372. Tam o. býval peníze vážiti a ne čísti. BR. II. 118. a. To tak v o-ji měl. Pass. mus. 385 a j. Ti toho jsú o-je. Anth. I 3. vd. 34. Ale není to za o., aby . . .; Měli to mezi sebou za o. V. Obyčej bez pravdy starý blud jest; Viece pravdu než o. následovati máme. Hus III. 236. Jakož jest o. v milných milostech; Jsú to pohanští o-ji. Št. Kn š. 38, 109. A my podlé toho o složení jich souditi o. máme. Byl. Hřích v o. vzíti. St. N. 142 37. Rozkoš světa též i těla zlú obyčaj mívá, čím víc komu chce uškodiť, tím peknější zpívá. Glč. II. 115. Co se mnohým hodí, to v o. vchodí. Bž. Co kraj, inši obyčaj; co dědina, inša maňira; co chalupa, inša nauka. Us. Brt. — O. = povaha. Různí-li se oje, nebudou přátelé; O. změní, kdo si nelení. Lpř. Jako ktož svého otce o-jóv nenásle- duje. Št. Kn. š. 29. — O. = obcování. S kým jest kto viece v o-ji; S kýmž se kto v o. sbéře; Lidé, s kýmž mievají o., toho vášně přijímají. Št. Kn. š. 40., 78. — O. = způsob. Také se výklad ten příčí o-ji hebrejského mluvení. Sš. II. 114. Aby k jich přijetí ti- štěni nebyli o-jem nižádným. Arch. III. 449. Ti se nemohli žádným o-jem na mysli upo- kojiti. Bart. 33 Propuštěn z vězení a to tiemto o-jem. Let. 27. Přikázanie to pře- stupuje člověk trojím o-jem. Hus I. 222. (226.). Míníce se toho vystřieci těmito o-ji. Žžkt 9. Pateře aby pěli někakým divným o-jem. Št. Kn. š. 11. Když jsme tak daleko padli, abychom vstáti nemohli nižádným o-jem. Chč. 610. — O. = rozmar, die Laune. V Podluží. Brt. L. N. II. 67. — O. = ko- řalka. Vz Zbytek. Val. Vck.

187931   Obyčej Svazek: 7 Strana: 1342
Obyčej. Cf. Mkl Etym. 397. b. Obyčeje čes. lidu. Cf. NZ. I. 302. nn, II. 184. Vý- roční obyčeje lidu morav. Vz Obzor 1892. (Brt.). O. činí dobré řemeslo a časté zku- šení mistrovstvo. Dal. List. fil. 1891. 345. O-je na den sv. Jana Křtitele. Vz Mus. 1891. 252 — O. = způsob. Aby na ni žádný nesahal žádným obyčejem. Arch. IX. 2.

187932   Obyčej Svazek: 8 Strana: 0565
Obyčej. O-je lidové. Cf. Čes. 1. V. 541., VI. 189. Co jeden dom, inakšia obyčaj v ňom. Sbor. slov. I. 32.

187933   Obyčej Svazek: 9 Strana: 0195
Obyčej. Měl o. říkávati (= říkával). Kom. Theatr. 15. Obyčaj iná, čo dom; Obyčajov, kolko krajov; Obyčajov, kolko ludí. Slov. Zát. Př. 339a. O obyčejích vz: Mtc. 1875., Mor. Koleda 1876., Nár. sbor. III. 85. nn., Čes. 1. VII 464., VI. 576., Zát. Př. 25. Oby- čeje na Písecku, vz Pís. 54. nn., na Hořicku, vz Hoř. 154., 174. nn., v doline súlovskej na Slov., vz Sbor. slov. III. 22., v Solčanech na Slov., vz Sbor. slov. III. 129., na Pelhřim. Vz Charv. 73. nn. Obyčeje a pověry ve Vel. Losenici. Vz Hoř. 162. Pozůstatky pohan- ských o-jů v Čech. Vz Čes. 1. X. 286. Sr. Po- věry. Staročeské výroční obyčeje, pověry a slavnosti prostonárodní. Sepsal dr. Čen. Zíbrt. 1889. Obyčeje u Šebeše na Slov., ve valašské Belé na Slov., na Slov,, v Šariši, v Jamníku na Slov., vz Mus. slov. II. 3. nn., 24., 75., III. 29.; v Liptovském Jamníku, v Novej Bani na Slov. a v Košťanech na Slov. Vz Sbor. slov. IV. 51. nn., 1S9., V. 67. Sr. také: Zvyk.

187934   Obyčej Svazek: 9 Strana: 0454
Obyčej. Sr. ještě: Uč. spol. 1895. XXIV. L— 26. O. pivovarské. Vz ib. 1896. VII. 1. - 31.

187935   Obyčej Svazek: 10 Strana: 0220
Obyčej. Obyčeje, pověry a zvyky. Vz Sbor. slov. VII. 126. (v Košťanoch), Holuby J. L. Slovensko. 86. —105. (na uher. Slov. ), Čas. Museal. spoločn. 1899. 51., Čes. 1. XI. 161., Phľd. 1898. 248., Souk. I. 5. (starší doby), Ott. XXIII. 411., ve Slezsku, vz Vlasť. I. 174 nn., Progr. Čes. realky plzeňské na r. 1902. a 1903. Znám ho, ale nejsem s ním v uobyčeji (ale neobcuji s ním blíže) 1513. Arch. XIX. 222. Sr. Pověra, Zvyk. Proti němu vyběhnúti mám o. (vybíhám). XIV. stol Rozp. fil. 159.

187936   Obyčej Svazek: 10 Strana: 0637
Obyčej. Pověry ľudu a obyčeje na via- noce a štedrý večer v Ašakerti. Vz Pověry. Niektoré ľudové o-je a spevy z Krupiny na Slov.; Povery a o-je v Hanušovciach na Slov. Vz Čas. mus. V. 64., VI. 86. O-je v Tekovskej stolici na Slov. Vz Sb. sl. VII. 110. nn. Ľudové o-je z Dolného Hri- šova na Slov. Vz Phľd. 1902. 260., 629., XXIII. 178. nn. Ľudové zvyky a o-je na Slov. Sr. Mus. slov. IV. 50. — Sr. také: Pověry, Zvyky.

187937   Obyčej m Svazek: 8 Strana: 0245
Obyčej m. obyčaj. O pův. slova cf. Ob. II. ml. I. 99., 312. Ďetinná obyčaj (f.). Phľd. 1895. 734. Koľko domov, toľko obyčajov; Čo dom, to iná obyčaj. Slov. Nov. Př. 343. Co se proti o-ji děje, tomu se každý směje. Wtr Krj. I. 9. O-je a pověry sebrané r. 1892. Vz NŽ. IV. 152. nn. O-je a pověry. Vz Čes. 1. V. 190., NZ. V. 579. nn.

187938   Obyčejeti Svazek: 2 Strana: 0256
Obyčejeti, el, ení, zobyčejeti, zur Sitte, zur Gewohnheit werden. D.

187939   Obyčejiti Svazek: 2 Strana: 0256
Obyčejiti, il, en, ení, zobyčejiti, zur Sitte machen, in Gewohnheit bringen. Jg. — co komu. To sobě lidé zobyčejili. V.

187940   Obyčejně Svazek: 2 Strana: 0256
Obyčejně, jakž obyčejno jest, gewöhnlich, gebräuchlich, insgemein, gemeiniglich. Bylina ta o. při potocích roste. Byl. Navrátilé nemoci s prudkostí obyčejně člověka dodělávají. Kom. Kdo kvapné orteluje, o. po účinku lituje. Prov. Práce o. se končí tancem, šp. prý m.: končívá se; ale dle předcházejících příkladů jest ona frase dobra. Vz Obyčej.

187941   Obyčejník Svazek: 2 Strana: 0257
Obyčejník, a, m., der Alltagsmensch. Rk.

187942   Obyčejnosť Svazek: 2 Strana: 0257
Obyčejnosť, i, f., die Uiblichkeit, Gebräuch- lichkeit. Jg. O. a zvyklosť ho podvedla. Ot- tersd. Ráz neobyčejnosti. Krok. — O., to- varyšení, die Gemeinschaft, der Umgang. V.

187943   Obyčejnosť Svazek: 7 Strana: 0033
Obyčejnosť. Hlasy svými nad o. vynika- jící. KB. III.

187944   Obyčejný Svazek: 2 Strana: 0257
Obyčejný (obyčejen, jna, o ; zastr.), v oby- čeji jsoucí, častý, gebräuchlich, üblich, her- gebracht, gewöhnlich. V. To nyní jest oby- čejno. Jg. Jest to tak o-né. Us. V obyčej- ných případnostech. D. O-ným časem. To je o. host. Ros. — komu, čemu. Byla to hra
Řekům a jiným obyčejná. Br. — kde. V
zemi o-ný. D. Záští mezi sousedy o-né. — O., obecný, gemein. O. přátelství, V., zboží, D., rok, stav,Us., čokoláda (Speise-Choco- lade). Dch. Vz Potřebnu býti.

187945   Obyčejný Svazek: 7 Strana: 0033
Obyčejný, launisch. Obyčajný člověk. Brt. D. 238.

187946   Obyčejný Svazek: 9 Strana: 0196
Obyčejný. To je o. člověk = dotěrný. U Křenovic. Vchř.

187947   Obyčejový Svazek: 2 Strana: 0257
Obyčejový, Gewohnheits-. O. právo. Ml.

187948   Obyčejový. O Svazek: 10 Strana: 0220
Obyčejový. O. právo. Vz Ott. XVIII. 597.

187949   Obyčenství Svazek: 10 Strana: 0220
Obyčenství, n. Od pitie, jedenie také bieše o. všaké. Baw. Arn. 2740.

187950   Obyčený Svazek: 2 Strana: 0257
Obyčený (zastr.) = obyčejný. Rkp.

187951   Obyčený Svazek: 7 Strana: 0033
Obyčený. Bž. 46 , Otc. 4. a., Št. Kn. š. 158.

187952   Obyčnosť Svazek: 10 Strana: 0220
Obyčnosť, i, f., consuetudo. Rozk. P. 2224.

187953   Obyčný Svazek: 9 Strana: 0196
Obyčný, proprius. Jemuž o-čno jest. Ž. pod. 127a. 32.

187954   Obyčoj Svazek: 7 Strana: 0033
Obyčoj, eja, m. Každý kraj mo (má) svůj obyčoj; Chodí do nás jen z obyčeja. Laš. Tč.

187955   Obyda Svazek: 7 Strana: 0033
Obyda, y, m. = běda, hoře? Slov. Mater od o-dy nevedela si rady; Tým pannám mať od o-dy nad tou najmladšou zomrela. Dbš. Sl. pov. VIL 17., I. 344.

187956   Obydelní Svazek: 7 Strana: 0033
Obydelní, bewohnbar. O. stavení. Us. Šand. II. 36., Kzl. 106., Dch.

187957   Obydlenec Svazek: 7 Strana: 0033
Obydlenec, nce, m. = obyvatel. Slov. Naj- vyšších o-cov ľudských vo Vysokých Ta- trách hľadaj našich bačov a ovčiarov. Phľd. IV. 263.

187958   Obydlení Svazek: 2 Strana: 0257
Obydlení, n., die Wohnung, Bewohnung. Kom.

187959   Obydlení Svazek: 10 Strana: 0220
Obydlení = bydlo, byt. O. někde míti. 1680. Mus. 1903. 172.

187960   Obydlenosť Svazek: 10 Strana: 0637
Obydlenosť, i, f. Statistika o-sti v kra- jíeh. Vstnk. XIV. 527.

187961   Obydlený Svazek: 2 Strana: 0257
Obydlený, -dlen, a, o, bewohnt. Řídce o., dünn bewohnt. Dch.

187962   Obydlený ja Svazek: 7 Strana: 0033
Obydlený jak. Krajina hustě o-ná. Us. Pdl — kde: ve Slezsku, wohnhaft, an- sässig. Brt.

187963   Obydlí Svazek: 2 Strana: 0257
Obydlí (zastr. obydlé), n., obydlíčko = byt, obyt, příbytek, bydliště, bydlo, sídlo, die Wohnung, Wohnstätte, der Wohnort, Wohn- platz, der Wohnsitz, das Quartier. O.: ku- chyně, světnice, ložnice, dílna, prádelna, ko- mora, špižírna, předsíň,půda, sklep, dřevník, dvůr, pavlač atd. Š. a Ž. O. své míti někde, s někým. V. Z o. svého vyjíti. V. O. si oblí- biti. V. Měl o. na zámku, na ostrově. Štelc. Duše v těle své o. má. Štelc. Výpověď oby- dlí ; někoho z obydlí vykliditi, vybyti, vy- vésti. J. tr. V novém o. veselosť sídlí. Pk. O dějinách obydlí rozličných národů vz KP. I. 569. — Vz Byt.

187964   Obydlí Svazek: 7 Strana: 0033
Obydlí řím. a řec. Vz Vlšk. 503. O o. cf. Kram. Slov.

187965   Obydlí Svazek: 8 Strana: 0245
Obydlí. Typy o. českého lidu. Vz NZ. V. 588.

187966   Obydlí Svazek: 10 Strana: 0220
Obydlí, n. Sr. Ott. XVIII. 599.

187967   Obydlitel Svazek: 2 Strana: 0257
Obydlitel, e, m., der Bewohner. Kom.

187968   Obydlitelka Svazek: 2 Strana: 0257
Obydlitelka, y, obydlitelkyně, ě, f., die Bewohnerin. Jg.

187969   Obydlitelný Svazek: 2 Strana: 0257
Obydlitelný, bewohnbar. Us.

187970   Obydliti Svazek: 2 Strana: 0257
Obydliti, il, en, ení = za obydlí míti, vzíti, sich ansässig machen, bewohnen. Jg. — se v čem čím. Lehkou myslí v cizím kraji se o. Us., Hugo. — co. Rk.

187971   Obydliti Svazek: 9 Strana: 0454
Obydliti. Když se spolu nemohli o. 1417. Mšín. 11.

187972   Obydlnosť Svazek: 2 Strana: 0257
Obydlnosť, i, f., die Wohnbarkeit. D.

187973   Obydlný Svazek: 2 Strana: 0257
Obydlný, wohnbar. D.

187974   Obydlo Svazek: 2 Strana: 0257
Obydlo, a, n. (nové) = obydlí. Krok.

187975   Obydlo Svazek: 7 Strana: 0033
Obydlo Hol. 75.

187976   Obydlo Svazek: 10 Strana: 0221
Obydlo, a, n. Tu má pohnán býti, kdež svým o-dlem (bytem) bývá. Půh. ol. III. 697.

187977   Obykání Svazek: 7 Strana: 1342
Obykání. Chč. m. s. II. 83.

187978   Obykánie Svazek: 7 Strana: 0033
Obykánie, n., exercitatio. Ž. wit. 54. 3.

187979   Obykati Svazek: 2 Strana: 0257
Obykati = obvykati, přivykati. —- čemu. St. N. kr. 29., 65. Vz Obvykati. — v čem. Snaž sám sě o. v milostivosti. ZN. O. v hřie- šiech. BO. — s infinit. Kteříž rukú a ja- zykem vzchlemciu vody, jako sú obykli psi chlemtati, vykodlúčíš je rózno. Anth. Jir. I. (3. v.), 61. 22.

187980   Obykati Svazek: 7 Strana: 0033
Obykati, obyknuti, exerceri. Ž. wit. 76. 7., 76. 7. a j , Sv. ruk PS. 137. Tiem během, jakož (jakž) obykl. Št. Kn. š. 32. (150.) — čemu. Tomu všemu o-kl jest. Výb. 1. 489. — s inft. My sme o-kli těm svatým duchóm řékati andělé; Druhé miesto, na němž črt obykl mnohé oklamovati, jest lože; Obykše hřešiti. Št. Kn. š. 175, 201., 206. — kdy. (Děti) což o-knů z mládí. Rd. zv. 1847. — co. Kterýž hřiech člověk obykne, toho na starosť neodvykne. Sv. ruk. 157. — s kým, versari cui. Exc. — Vz Úsudek.

187981   Obykati Svazek: 7 Strana: 1342
Obykati rozkošem těla. Chč. m. s. III. 79.

187982   Obykati Svazek: 9 Strana: 0196
Obykati v čem. Chč. (List. fil. 1898 463. ). Obyknouti něco přijímati. Modl. CVIII.

187983   Obykati čemu Svazek: 10 Strana: 0221
Obykati čemu. Nechce obyknúti našemu nálezu = podrobiti se. Arch. XXI. 192.

187984   Obyklý Svazek: 2 Strana: 0257
Obyklý = obvyklý. — v čem. Srdce o. v lakomství. ZN.

187985   Obyklý Svazek: 7 Strana: 1342
Obyklý v chladu. Chč. m. s. III. 79.

187986   Obyknouti Svazek: 10 Strana: 0221
Obyknouti, vz Obykati.

187987   Obylo Svazek: 7 Strana: 0033
Obylo, a, n. Mor. Delať něco na o-lo = na oko. Pozvali nás jenom na o. Brt. D. 238.

187988   Obylo Svazek: 8 Strana: 0245
Obylo. Pravil na o-lo (leda bylo). Brt.

187989   Obylý Svazek: 8 Strana: 0245
Obylý = obvyklý, obyčejný. V rybníčkách lesních nasazovali nevídanou, neobylou rybu. DSt, I. 70.

187990   Obyš Svazek: 7 Strana: 0033
Obyš, e, Obisch, myslivna u Žebráka.

187991   Obyt Svazek: 2 Strana: 0257
Obyt, u, m., byt, obydlí, Wohnung, f. V. V těch krajinách Turci obyt měli. Háj. Má za svůj obyt ráj. Ráj. Zimní obyt. Us. Tož světlem blaženým mi vzejdi záře pověčných o-tňv. Sš. Bs. 35. Měla o. na Bechyni. Břez. 179. - kde.

187992   Obyt Svazek: 7 Strana: 0033
Obyt, der Wohnort. Pal. Rdh. I. 143. Letní o. Dch. Jazyk náš z učeneckého o-tu vyobcovaný. Verkehr. Presl v Kr. Země někomu k obytu vykázati. Šf. Strž. II. 343. Žena o-tem od muže oddělena byla. 16. stol. Wtr. Tak že o-tů svých v městech pražských neměli. 1532. Mus. 1880. 498.

187993   OByť Svazek: 8 Strana: 0245
OByť sa. Já se bez toho obudu = obejdu; Já o tom obudu = přestanu, stačí mi to. Laš. Brt, I). II. 352.

187994   Obytce Svazek: 2 Strana: 0257
Obytce, ves v okr. klatovském. Vz S. N., Tk. I. 87.

187995   Obytec Svazek: 7 Strana: 0033
Obytec, Obitz, ves u Klatov. Vz Rk. Sl.

187996   Obytecký Svazek: 7 Strana: 0033
Obytecký z Obytec. Vz Blk. Kfsk. 1376., Sdl. Hr. I. 70., IV. 90., 248., VI. 67.

187997   Obytedlník Svazek: 10 Strana: 0221
Obytedlník, a, m. = usedlý, poddaný, Insasse. Půh. brn. III. 368.

187998   Obytelnosť Svazek: 7 Strana: 0033
Obytelnosť, i, f. = obyvatelnosť. J. tr.

187999   Obytelný Svazek: 2 Strana: 0257
Obytelný, vz Obytný.

188000   Obytenství Svazek: 2 Strana: 0257
Obytenství, n., der Stand eines nicht An- sässigen. Schön.