350001   Třískanice Svazek: 4 Strana: 0182
Třískanice, e, f., das Poltern, Herum- schlagen. — T. = pomluva, die Nachrede. U Příbora. Mtl.

350002   Třískati Svazek: 4 Strana: 0182
Třískati, vz Třeskati.

350003   Třískavý Svazek: 7 Strana: 0928
Třískavý = třeskavý. Bern. Tříslo. Cf. Mkl. Etym. 34. b., Mz. v List. filol. VII. 36. T. = slabizna, čásť těla mezi břichem a stehnem. Stff. Dýměj v tříslech, bubo in unguine. Brázdová třísla, ingues. Ott. IV. 677. — T. = krajina atd. Menší t. srbské země; Záhoří, t. země od haemského přesmyku až k Cernému moři. Šf. Strž. II. 49., 234, 276. Kdo nejstarší historii tohoto t-la Europy nechce obrátiti na ruby. Obz.

350004   Třískolupy Svazek: 4 Strana: 0182
Třískolupy, dle Dolany, němec. Driss- globen, ves u Přimdy; něm. Schiesglock, Schissglock, ves u Postoloprt. PL.

350005   Třískot Svazek: 4 Strana: 0182
Třískot, u, m, das Gepolter, Gekrach. Tlukot a t. (řemesel). Gníd. 44.

350006   Třískový Svazek: 4 Strana: 0182
Třískový, Span-.

350007   Třískový Svazek: 8 Strana: 0578
Třískový. T. barva = hampeška ? Domžl. Čes. 1. VI. 346.

350008   Třísla Svazek: 10 Strana: 0450
Třísla, vz Tříslo.

350009   Tříslabičný, trojslabičný Svazek: 4 Strana: 0182
Tříslabičný, trojslabičný, dreisilbig. Nz.

350010   Tříslák Svazek: 4 Strana: 0182
Tříslák, a, m. = tříslař, der Lohhändler. Šp.

350011   Tříslan Svazek: 4 Strana: 0182
Tříslan, u, m. = sloučenina třísloviny s nějakou zásadou, ku př. s draslem, jenž slove t. drasličitý. Chym. T-ny, gerbsaure Salze, das Tannat. Nz. T. železitý, Eisen- tannat, Šp., olovnatý, gerbsaures Bleioxyd. Nz. lk.

350012   Tříslavý Svazek: 10 Strana: 0450
Tříslavý = ? T. kráva. Slez. Vyhl. II. 318. Vz násl.

350013   Tříslec Svazek: 8 Strana: 0435
Tříslec, sice, m., Gerbsäure, f. Am. Orb. 69.

350014   Tříslice Svazek: 10 Strana: 0450
Tříslice, e, f. = tříslá kráva (tučná, ma- jící málo masa). Litom. 54.

350015   Tříslní Svazek: 4 Strana: 0182
Tříslní = ku tříslu se vztahující. T. kosť, das Schambein. D. — T., -ný = od třísla, Loh-. T. voda, die Lohbrühe, stoupy, die Lohmühle. Sedl. — Vz Tříselní.

350016   Tříslnice Svazek: 4 Strana: 0182
Tříslnice, e, f. = tříslná voda. Vz Tří- selnice. Kůže v t-ci močiti. Svět. — T. = boule v tříslech, die Leistenbeule; hlíza pod paží, die Beule in der Achsenhöhle. Vz Tří- selnice.

350017   Tříslník Svazek: 4 Strana: 0182
Tříslník, a, m., der Gerberlohebereiter. Tk. II. 374., 381. Vz Tříselník.

350018   Tříslo Svazek: 7 Strana: 1394
Tříslo. Cf. KP. VI. 627. — T. = sušené ovoce pohromadě zavařené (slívy, hrušky, křížaly). Lib. NZ. I. 547.

350019   Tříslo Svazek: 8 Strana: 0435
Tříslo, strsl. čr?sla. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 28. — Že mu hlíza v tříslech naskočila. Arch. XII. 39. — T. n. stříslo — ozdůbka ze žlutých drátečků na pentlíku nevěstině. Han. Brt. D. II. 403. Cf. Slávy (3. dod.).

350020   Tříslo Svazek: 9 Strana: 0348
Tříslo = svařená směs ze sušeného ovoce (z křižal, švestek a hrušek). Čes. 1. X. 166.

350021   Tříslo Svazek: 10 Strana: 0450
Tříslo. Aby zakryl t. mužské. Msn. Od. 92.

350022   Tříslo, stříslo Svazek: 4 Strana: 0182
Tříslo, stříslo, a, n. (m. přéslo n. přáslo). T. = dříví na plot, das Zaunholz. Ohradil za- hradu tréslami. Bern. — T. = bránice (v těle), das Zwerchfell. Aqu. — T., obyč. pl. třísla = slabizna v těle, pach, die Leistengegend, Scham. Nz., V. Udeřil ho kopím v t. Ben. Bolení třísla. D. Výr v tříslech (otok, nežit). Sal. Průtrž v t-lech (kýla). Ja. Vz Tříselný. Nad mateřníkem, jenž vychází z třiesel jejie. Hus I. 57. Muži v třeslech upásť trpěti budú. Pass. 887. Polapila ho v třieslech tvrdá bo- lest BO. Měl morní bolesť v třieslech. V. Prokla muže i ženu skrze jich třiesla (in loc. genitalibus). BO. Ještě v třieslech otco- vých (in lumbis) bieše. ZN. — T. = vnitř- nosť srdce, utroba, das Innere, Herz. Ohle- duje meč i prokla třiesla jeho. Dal. 50. 24. Ten meč mi mú duši, má třiesla všecka proklal. St. skl. — T. = přáslo, třáslo= prouh, krajina, směr, der Strich, die Gegend. Vz Přáslo. Kroupy potloukly a to tím tří- slem od Košíř až k Brusce. St. let. Tříslo země. Šf. Co posud vypravoval, stalo se v judském ještě třísle; Bůh Abrahamovi v t-lech těch se zjevil. Sš. J. 34., 69. (Hý). Některá z nich vztahují se jen k menším krajům a tříslům zemí. Šf. III. 418. — T. = dubová n. smrková atd. oloupaná kůra, jíž koželuzi a jircháři potřebují, die Gerber- lohe. Ros. T. koželužské, Zlob., smrkové; do t-a strojiti. D. T. ševcovské. Jád. T-lo dubové, dubnice, modřínové, vrbové, jasa- nové, olšové, borové, jilmové, smrkové, březové; kůra, mlýn na tříslo. Šp. Nejlep- ším tříslem jest kůra z mladých doubců, z mladých dubových křovin, kterou v květnu a v červnu v době mízotoku slupuji. Slou- paná kůra se suší a chrání před deštěm, jenž by tříslovinu vyloužil. Vz KP. III. 334., S. N. Kosíř na tříslo, die Lohheppe, řezačka na t., die Loheschneidmaschine, kůlna na t. = tříselna, vidle na tříslo, die Lohgabel, parní mlýn na t., die Lohdampfmühle, káď na t., der Lohbottich, topení tříslem, die Lohheizung. Šp. Druh t-a, die Lohsorte. Šp. Lžíce na t., der Lohlöffel, stroj na t., die Lohmaschine, lis na t., die Lohpresse, pila na t., die Lohsägemaschine, Lohsägemühle. Šp. Tříslo plesnivé, čerstvé, suché, mokré, teplé, zahřaté, vyžilé, drobivé, vláknaté, kyselé, mleté, navlažené, mladé, lesklé, hladké, stejné; činný z t-sla, lohgar; svršky činné z třísla, lohgares Oberleder; činnosť z t-la, die Lohgare: činným z třísla udělati, lohgar machen; vydělání tříslem, die Loh- gerbung; zápach tříslem, der Lohgeruch; vydatnosť t-a co do třísloviny; t-slem po- sypati; t. loupati, losschälen; podešvice vy- dělaná tříslem dubovým. Šp. Die L. ab- fegen, t-lo mésti; die L. hat den grössten Theil ihres Gerbstoffgehaltes an die Häute abgegeben, tříslo dalo větší čásť své tříslo- viny kožím; der in der L. enthaltene Brenn- stoff, v třísle obsažené palivo; die L. wird gestreut, tříslo se sype; die Lohe wird abgewässert, t. se vymočí; die L. ist nicht fähig Eindrücke auf die Haut auszuüben, t. není způsobilé, aby na kůži zanechalo vý- tlaky; bei schwächern Häuten wird nicht so stark L. aufgelegt, na slabší kůže se tak silně tříslo neklade; die L. ist vollständig ausgezehrt, t. jest úplně vyžilé; die Haut wird der L. entledigt, kůže se t-a zbaví; die L. wird herausgeschaufelt, tříslo se lopatou vyhodí; die L. wird angebrüht, t. se napaří, spaří; die ausgezehrte Lohe wird mit dem Lohnetz in Körbe ausgefischt, vyžilé t. se keserem vyloví a dá do košů; ganz fein gemahlene L,, úplně drobně mleté t.; die L. wird mit Wasser angenetzt, t. se vodou navlaží; man bringt die L. auf die Haar- seite, tříslo se dá na líc; die L. hat lange Fasern, t. má dlouhá vlákna; die L. hat kurze und gleichförmige Fasern, tříslo má krátká a stejná vlákna; die L. ist im rich- tigen Verhältniss gestreut, t. jest v pravém poměru sypáno; die in der L. zurückgeblie- benen Gerbekräfte, v t-e pozůstalé síly tří- slové; die L. hat einen verschiedenen Grad der Zartheit, t. má rozdílný stupeň jem- nosti; die L. wird mit Wasser oder Loh- brühe angenetzt, t. se vodou nebo tříselnicí navlaží; die ausgezehrte L. wird angehäuft, vyžilé t. se nahromadí. Šp. V t-le váleti, tříslem vydělávati. Us. Odvar třísla, výtah z t-a (tříselný). Nz.

350023   Tříslolup Svazek: 4 Strana: 0183
Tříslolup, a, m. = lapák, der Lohschlit- zer, -schäler. Šp.

350024   Třísloměr Svazek: 4 Strana: 0183
Třísloměr, u, m., der Lohmesser. Šp.

350025   Tříslořez Svazek: 4 Strana: 0183
Tříslořez, u, m. = řezačka na tříslo, die Loheschneidemaschine. Šp.

350026   Tříslovati Svazek: 4 Strana: 0183
Tříslovati, lohen. — co: kůže. Šp.

350027   Tříslovina Svazek: 4 Strana: 0183
Tříslovina, y, f., der Gerbestoff, Loh- stoff. T-ny náležejí ku kyselinám, jsou nej- více v korách našich stromů a j. a vyzna- čují se svou stahující chutí. Kk. 11. T-ny jsou sloučeniny potrojné (bezdusičné), pevné, z většího dílu beztvarné, účinků slabě ky- selých, chuti čisté svraskavé (trpké), jež s kysličníky těžkých kovů nerozpustných barevných sloučenin poskytují, ale jmeno- vitě soli železité v nejmenším množství modročerně neb zelenočerně zabarvují, také klíh a bílek srážejí, s nimi se spojují a je nerozpustnými činí. Název svůj mají od třísla (kůry dubové). Vz více v Šfk. 569. T. chinová, duběnková, katechová, kávová, morušová. Vz Šfk. 570., 574., 576. T. du- bová (z dubové kůry); obsah t-viny, der Gerbestoffgehalt. Šp. T-ny, hmoty tříslové, Gerbematerialien. Šp. T. rostlinná, pflanz- licher Gerbestoff, pryskyřičná, Harzgerb- stoff, strojená, umělá, künstlicher Gerbestoff, z kamenného uhlí, Steinkohlengerbestoff; vývoz t-ny, der Gerbestoffexport; t-nu při- jati, aufnehmen; sraženina t-ny, der Gerbe- stoffniederschlag, množství t-ny, die Gerbe- stoffmenge, roztok t-ny, die Gerbestoffauf- lösung, ukázka t-ny, die Gerbestoffprobe. Šp. —- T. duběnková, kyselina duběnko- tříslová, tannin, acidum tannicum, die Gall- äpfelgerbsäure, das Tannin. Nz. lk.

350028   Tříslovinatý Svazek: 4 Strana: 0183
Tříslovinatý = mnoho třísloviny v sobě držící, gerbestoffreich, tanninhältig. T. tří- slnice, rostlinstvo, tekutina, tanninhaltige Flüssigkeit. Šp.

350029   Tříslovinovitý Svazek: 4 Strana: 0183
Tříslovinovitý, Tannin-, tanninhältig. T. výtah, extrakt. Šp.

350030   Tříslovinový Svazek: 4 Strana: 0183
Tříslovinový, Gerbstoff-. T-vý klih. Šp. T. výtah, extrakt. Šp.

350031   Tříslovitý Svazek: 4 Strana: 0183
Tříslovitý, tanninhältig. T. rostlinstvo. Šp.

350032   Tříslový Svazek: 4 Strana: 0183
Tříslový = od třísla, tříselní, Loh-, Gerb-. T. kůra. Um. les., hnůj, V., hrouda, der Lohkuchen, -ziegel, výroba, die Loh- erzeugung, vrstva, die Loheschichte, zásoba, der Lohevorrath, roztok, die Gerbestoff- lösung. Šp. T. tříska, der Lohspan, tyč, die Lohstange, prach, der Lohstaub. Šp. T. kyselina, die Gerbsäure, seč dubová, der Eichenichschlag, hmota, die gerbende Sub- stanz, ukázka, die Lohprobe, tekutina z tří - selnice, kryt, die Lohdecke; kyselina t-vá slučuje se s útvary kožními (mit Hautge- bilden); výtah nebo extrakt kyseliny t-vé; určení, obsah, roztok, množství, sraženina, podíl kyseliny t-é; t. mouka, das Lohmehl. Šp. — T. = třísel se týkající, inguinalis, Dünnen-, Leisten-, Scham-.

350033   Třísložný Svazek: 7 Strana: 0928
Třísložný, dreifach gelegt. Lpř.

350034   Tříslý Svazek: 4 Strana: 0183
Tříslý = štíplý. T. člověk, schmächtig. Us.

350035   Třísnatec Svazek: 4 Strana: 0183
Třísnatec, tce, m., Honckenya, rostlina lípovitá. Rostl. III. b. 234.

350036   Třísně, třásně Svazek: 4 Strana: 0183
Třísně, třásně, í, pl., f. = poslední díl osnovy, který se odřezuje a třapí, třápy, das Webergereis. Vz Tříseň, Tkadlcovství. Přestřihl jsem jako tkadlec život svůj; od třísní odřeže mne. Br. — T. = konec plátna netkaný, jenž koňům z předu pro okrasu zavěšují, Fransen. Us. u Chrud.

350037   Třísnina Svazek: 4 Strana: 0183
Třísnina, y, f., die Charpie. Šm.

350038   Třísniti Svazek: 4 Strana: 0183
Třísniti, il, ěn, ění; třísnívati = skvrny dělati, Hecken. — abs. Černé třešně třísní. D. Tráva třísní. — se. BO.

350039   Třísniti Svazek: 10 Strana: 0450
Třísniti osnovu = párati. Msn. Od. 286.

350040   Třísniti co čím Svazek: 7 Strana: 0928
Třísniti co čím: zemi krví, Us. Pdl., poctivé jméno něčí pomluvou. Dch.

350041   Třísočka Svazek: 4 Strana: 0183
Třísočka, y, f. = tříštička, vz Tříska, Slov.

350042   Třísov Svazek: 4 Strana: 0183
Třísov, a, m., Trissau, ves u Krumlova.

350043   Tříspolek Svazek: 7 Strana: 0928
Tříspolek, lku, m., Tripplealliance. Zl. Nyní: Německa, Rakouska a Italie.

350044   Tříspřezník Svazek: 4 Strana: 0183
Tříspřezník, a, m. = kdo má 3 koně, der Dreispänner. Us.

350045   Tříspřežník Svazek: 10 Strana: 0450
Tříspřežník, a, m. Prk. volí pro libo- zvučnosť raději: trojspřežník.

350046   Třísrdečný Svazek: 9 Strana: 0348
Třísrdečný Ennius (že mluvil třemi ja- zyky) Ton. 57.

350047   Třist Svazek: 10 Strana: 0450
Třist (třišť), u, m., exema. Rozk P. 672.

350048   Třístaletí, n Svazek: 4 Strana: 0183
Třístaletí, n., eine Zeit von 300 Jahren. Sb. Lit. I. 37.

350049   Třistaletý. T Svazek: 10 Strana: 0450
Třistaletý. T jubileum Pokr. 1886 č. 27. Theorie žádá: třísetletý. Mš.

350050   Třístěžník Svazek: 4 Strana: 0183
Třístěžník, a, m., der Dreimaster, loď. Šm.

350051   Třístěžnový Svazek: 8 Strana: 0435
Třístěžnový. T. loď, Schnau, f. Sterz. II. 852.

350052   Třísti Svazek: 4 Strana: 0183
Třísti, vz Třásti.

350053   Třístnatý Svazek: 9 Strana: 0348
Třístnatý lom nerostů. Ott. XVI. 301a.

350054   Třístolec Svazek: 4 Strana: 0183
Třístolec, lce, m., der Dreisesselberg; Dreiherrenstein. Šm.

350055   Třístoličný. T Svazek: 7 Strana: 0928
Třístoličný. T. pohoří. Ott. VI. 16.

350056   Třístopí Svazek: 4 Strana: 0183
Třístopí, n., die Tripodie. Nz.

350057   Třístopý Svazek: 7 Strana: 0928
Třístopý, drei Fuss lang o. breit. Lpř.

350058   Třístránkový Svazek: 9 Strana: 0348
Třístránkový. T. úvaha List. fil. 1901. 139.

350059   Třístranný Svazek: 4 Strana: 0183
Třístranný = trojstranný.

350060   Třístranný. T Svazek: 10 Strana: 0450
Třístranný. T. hospodářství. Jedna čásť zůstala úhorem a druhá se osévala oziminou, třetí jařinou. Vlasť. III. 155.

350061   Třístrojník Svazek: 4 Strana: 0183
Třístrojník, u, m. = troják = mlýnské složení s třemi převody, doppelt vorgelegter Mahlgang. Prm. IV. 270., Šp.

350062   Třístruký Svazek: 9 Strana: 0348
Třístruký. T. kráva (dojící na tři struky = cecky). Us. Čes. 1. IX 112.

350063   Třístrychový Svazek: 4 Strana: 0183
Třístrychový, dreistrichig. T. míra. Aqu.

350064   Třísťudně Svazek: 4 Strana: 0183
Třísťudně, í, pl., f., Dreibrunn, ves u Fry- šavy na, Mor. — Dům u tří studní v Praze. Vz Tk. IV. 236.

350065   Třístudniční Svazek: 9 Strana: 0348
Třístudniční náměstí. Nár. list. 1897. č. 256.

350066   Třístudničný. T Svazek: 10 Strana: 0450
Třístudničný. T. (Maislova) ulice v Praze. Ghet. 92.

350067   Třístupný Svazek: 4 Strana: 0183
Třístupný, dreistufig. A ta muož slúti jedna naděje ale t-ná: první stupeň hřie- chuov odpuštění, a druhý k milosti vzetí a třetí k blahoslavenství přijití. Hus III. 158.

350068   Třístý Svazek: 4 Strana: 0183
Třístý, der dreihundertste. V. T. díl = třísetina. Šm.

350069   Třísuký Svazek: 4 Strana: 0183
Třísuký, dreiästig. V.

350070   Třísyllabý Svazek: 7 Strana: 0928
Třísyllabý = tříslabičný. Us. Pdl.

350071   Tříš Svazek: 4 Strana: 0183
Tříš, vz Stříž, das Grundeis.

350072   Třišák Svazek: 4 Strana: 0183
Třišák, u, m., hra v karty. Obt.

350073   Tříší Svazek: 7 Strana: 0928
Tříší, n. = tříš. U Úboče. Rgl.

350074   Tříšipský Svazek: 4 Strana: 0183
Tříšipský, ého, m., osob. jm. Arch. I. 503.

350075   Tříšiti se Svazek: 7 Strana: 0928
Tříšiti se, Grundeis bekommen. Us. Rgl.

350076   Tříškovitý Svazek: 4 Strana: 0184
Tříškovitý, splitterig. T. kůstky. Krok. I. b. 89.

350077   Tříšpičatý, tříšpicí Svazek: 4 Strana: 0184
Tříšpičatý, tříšpicí, dreispitzig. Reš.

350078   Tříšroubový. T Svazek: 10 Strana: 0450
Tříšroubový. T. loď. Us.

350079   Tříšť Svazek: 4 Strana: 0184
Tříšť, ě, f. = vinné poupě, der Keim am Wein. Us.

350080   Tříšť Svazek: 7 Strana: 0928
Tříšť = tříš, stříž. T. nadějí sklamaných. Čch. Živ. U Hořic. Hk. — T. = ruina. Nad gotickou tříští svět nový stavěl. Čch. Evr. 8.

350081   Tříšť Svazek: 10 Strana: 0450
Tříšť. Vodní t. Nár. list. 1885. Má býti: stříž

350082   Tříštění Svazek: 4 Strana: 0184
Tříštění, n. T. hlasů při volbě, die Zer- splitterung. Dch.

350083   Tříštění Svazek: 9 Strana: 0348
Tříštění z louče = nařezaná louč. Čes. 1. VIL 15.

350084   Tříštěník Svazek: 10 Strana: 0450
Tříštěník, u, m = 30 pásem nití. Rgl. Sr. Štěník.

350085   Tříštěný Svazek: 7 Strana: 0928
Tříštěný. T. zlomenina, apothrausis.

350086   Tříštěpný Svazek: 7 Strana: 0928
Tříštěpný, dreiklobig. Škd.

350087   Tříští Svazek: 4 Strana: 0184
Tříští, n., die Splittern. Dch.

350088   Tříšti Svazek: 8 Strana: 0435
Tříšti, obyč. třepatí, také u Kojetína. Brt. D. II. 27., 52. Cf. Slámu protříst. Seyk. Ruk. 112.

350089   Tříština Svazek: 7 Strana: 0928
Tříština, y, f., etwas zersplittertes.

350090   Tříštiti Svazek: 4 Strana: 0184
Tříštiti, il, ění = tříš dostávati, mit Grundeis sich überziehen. — T. = vz Tře- skati.

350091   Tříštiti Svazek: 7 Strana: 0928
Tříštiti, splittern. Bystřina tříští se pod mlýnem ve spoustu vodopádů, Čch., na miliardy krůpějí. Vrch. Nebude-li moci ji- nač býti, jemuť jest bokóm třieštieť. Arch. X. 92.

350092   Tříšťka Svazek: 4 Strana: 0184
Tříšťka, vz Tříska. — T-ky bílkové, vanilkové (druh pokroutek). Hsg.

350093   Tříšťka Svazek: 7 Strana: 0928
Tříšťka. Krok. III. 242., Št. Kn. š. 3.

350094   Tříštla Svazek: 4 Strana: 0184
Tříštla, y, f., vz Třísla, Tříslo.

350095   Tříšťnatý Svazek: 7 Strana: 0928
Tříšťnatý, splitterig. T. lom. NA. V. 472.

350096   Tříštokový Svazek: 9 Strana: 0348
Tříštokový. T. domácí (pán). Kukla 5

350097   Tříšupinatý Svazek: 4 Strana: 0184
Tříšupinatý = o třech šupinách, drei- hülsig. T. skořápka. Um. les.

350098   Třítahový Svazek: 7 Strana: 0928
Třítahový, dreizügig. T. úloha šachová. Pdl.

350099   Třiták Svazek: 4 Strana: 0184
Třiták, a, m. = kdo třem poroučí, triarius.

350100   Třítaktový Svazek: 7 Strana: 0928
Třítaktový, dreitaktig. Zv.

350101   Třítažka Svazek: 7 Strana: 0928
Třítažka, y, f. = třítahová úloha ša- chová. Pdl.

350102   Třitelný Svazek: 7 Strana: 0928
Třitelný, reibbar. Lpř.

350103   Třítělý Svazek: 7 Strana: 0928
Třítělý, dreileibig. T. Gergon. Msn. Or. 34.

350104   Tříteř Svazek: 10 Strana: 0450
Tříteř, e, f. K T-ři, pastviny u Pacova. Ces. 1. XIV. 443.

350105   Třítež Svazek: 4 Strana: 0184
Třítež, vz Skřítež. Vz Tk. I. 406., 408., III. 73., V. 177., S. N.

350106   Tříti Svazek: 4 Strana: 0184
Tříti, tru (v obec. mluvě: třu), třeš, tře, třeme, třete, trou (v obecné mluvě: třou); tři, třeme, třete; tra (trouc), třel, třen (a trt, netrté cesty. Šf. ), tření. Vz Dříti. Tírati, potírati. Strsl. tr?ti, tBra, terere, lat. tero, řec. r(ivu,, koř. tr. Mkl. B. 421., L. 27. (Hý. ). T. = plochu něčeho po ploše jiné věci tiskna táhnouti, mnouti, drbati, šoustati, reiben, reibend berühren; mazati, mastiti, potírati, schmieren, streichen; třením čistiti, hladiti, reiben fegen, poliren; ušlapati, glätten, bahnen; třením, hlazením maliti, drobiti, reibend zermalmen, zerreiben, reiben; ře- zati, pilovati, sägen; troliti, mnouti, vymí- lati, dreschen, ausreiben; stíhati, tlačiti, verfolgen, drängen; se = potírati se, utí- rati se, drbati se, šoustati se, mazati se, sich reiben, sich streichen, sich schmieren; tisknouti se, cpáti se, mocí jíti, dráti se, sich drängen; potýkati se, kämpfen. Jg. — abs. Tři (maž)! Us. — co, koho: dřevo, křen, mák, barvu, máslo, zeď (hladiti). Us. Nelítostivě židy třeli (stíhali). V. T. bídu a nouzi (nuzně se živiti). Kom. Biedu, núdzu a psotu treť. Pov. slov. 380., 407. T. cín, cestu (šlapati), D., nádobí, Jg., klasy (troliti), len, Ros., konopě. Reš. Střevíc mne tře (tlačí). L. T. lsti a zrady (obmý- šleti). Ms. Cerron. — co, se kde. Osel tře bok po písku. L. Tříti něco v papíře; na šálkách koření. Er. P. 241. Rukou na těle tříti. Lk. Něco před někým na kameni t. Vys. Třel pod stromem v nádobě barvu. Us. Neb ty věci, které se u nich trou (= dějí), jako na křtu, o víře atd. Bls. 44. Něco na kameni t. Vys. — co kdy (čím). Dievky trú konope pri mesiačku. Sloven. Tč. Třela jsem já konopě na té panské robotě. Sš. P. 676. Po lázni trou se suchou rouchou, Ros., houbou. Jd. — co, se oč. Dřevo o dřevo t. Us. Kolo tře se o kámen. D. O někoho se tříti, sich an Einem reiben; Co se o to třeš, warum drängst du dich daran? Dch. Třeli se o hejtmanuov dvuor. Tov. 113. Nepřátelé o město se trou. Jda. Vždy se o ty věci třeli, regten sie an. Arch. II. 255. — co, se čím: ruku, tělo rukou, D., šatem; něco pilou tříti (řezati). V. Někomu hubu medem t., Sych., len trlicí. Kom. T. se šatem, vodou. Ros. Ani trú nohami klasuov; Však sú ještě před tvú ukrutnú smrtí tvé
svaté tělo pálili, kamenovali, pilami třeli
i pekli i vařili. Hus I. 353. — za kým =
stíhati. Za nimiž trouce nepřátelé do hradu
se uvalili. V. — kam (nač, proti čemu,
do čeho, pod co). Hřích naň jest třel (do-
tíral). Jel. Jízdní na pěší třeli. Mus. A po-
něvadž lidé ti tak tuze na to trou. Skl. II.
268. Třel vápno nožem do děr. Jízda na ně
třela. V. Sotva Němci do lesa vběhli, už
Čechové valně na ně t. počali. V. Třel mu
to pod nos (dal mu to nepříjemně na sro-
zuměnou), rieb es ihm unter die Nase. Dch.
Proti odporné straně nahým mečem třeli
(dotírali). Tur. kron. — se. Kůň se tře n.
strouhá (podkovou zasekává). Ja. Ryby se
trou (potírají se, pojímají se). Nevtírej se
sám. Br. — se kam (do čeho, k čemu,
mezi co, nač, nad co, v co) Tříti se
v úřad. J. tr., Štr. T. se na úřad, na ne-
přítele, V., na první n. nějaké místo. Kom.
T. se do úřadu. Kom. On se rád do všeho
tře (míchá, plete se). Ros. T. se do cizího
úkolu (jinému v jeho práci sahati. Vz Vše-
tečný). Č. Hofmistrem učiněn Z. Kozel, jenž
se na to třel. Dač. II. 20. Herodes Pána,
jako by se on neřádně na království třel,
v potupu obléci dal... BR. II. 287. a.
Rytířstvo aby při své zvyklosti pánům
v tom nepřekáželi ani se v ně třeli. Žer.
1604. Láska netře se v povýšenie. Št. Ni-
žádný nemá se sám v dóstojenstvie tříti.
Hus I. 462., 454. Nezbedně se ku Pánu trou.
BR. II. 159. a. Kteříž sami se trú k ko-
stelóm. Hus I. 427. Nad žádného se netříti.
Tov. T. se k vyššímu stavu. Mudr. — Br. Mezi lidi dobré se t. Rad. zv. — Jel. — se s kým oč = potýkati se. T. se o chválu s kým, Jel., o důstojenství. Kom. Když chvála s haněním se tře (kolliduje). Jel. — Vš. — se mezi kým: mezi sebou pořád se trou (hádají). St. let. — co odkud. Prach se zrcadla tříti (utírati). Št. — se kam (co) jak. Tu diem, že, ač nižádný bez božieho přikázánie neb zjevenie nemá se tříti v dóstojenstvie, však muož přijieti jsa povolán. Hus I. 462. Davem do boje se t. Žal. 120. Nezbedně, nepoctivě někam se t. BR. H. 159. a., Hus II. 226. Budu mokře t. Vys.

350107   Tříti Svazek: 7 Strana: 0928
Tříti. Mkl. Etym. 352., Šf. III. 495., 502., 509., List. fil. 1883.139., 1892. 122. (v dia- lekt.). Na Lašsku. Vz Brt. D. 125. — co, se kde. T. ječmen na žernách (mlíti). Brt. Okolo nás se trú. Št. Kn. š. 151. — kam. Kterýžby se proti tomu v to t. chtěl. Arch. VIII. 556. T. se k vyššímu povolání. Pož. 61. Před se třeli (postupovali) páni. Výb. II. 1202. V poručenství sirotčích statků se třeli. Vš. 249. Aby se jedni nad druhé ne- třeli. Výb. II. 1476. Třeli (doléhali) naň, aby za nemoc zprávu činil. Vš. 60. Počali na plnější jednotu s Římem t. Čas. duch. 1883. 31. — se jak dlouho. A tak bez mála za dvě neděle mezi sebou se třeli. Let. 340. — se zač: za sklepníka (jím býti chtíť). Us. Rgl.

350108   Tříti Svazek: 7 Strana: 1394
Tříti drva = pilou na prkna řezati. 16. stol. Wtr. Obr. II. 505.

350109   Tříti Svazek: 8 Strana: 0435
Tříti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 79. Pychem na něj třel. Arch. XIII. 298. Prkna tříti (= řezati). Arch. XIV. 471. — komu oč. Cf. Přiserač (zde).

350110   Tříti Svazek: 9 Strana: 0348
Tříti, tru, vzorec Časování Vz Gb. H. ml. III. 2. 190., 198. — co kde. Mostnice na pile t. (řezati). 1505. Arch. XVII. 50.

350111   Třitín Svazek: 4 Strana: 0184
Třitín, a, m., něm. Třitin, Střitim, ves u Vltavotýna. PL.

350112   Třítisící Svazek: 4 Strana: 0184
Třítisící, der dreitausendste. V.

350113   Třítka Svazek: 7 Strana: 1394
Třítka, y, f. = opletá, oštěra, Verdruss, m. Val. Vck.

350114   Třítka Svazek: 10 Strana: 0451
Třítka, y, f. = trojka. Dostal t-ku Turn. Šb. D. 29.

350115   Třítrnitý Svazek: 9 Strana: 0348
Třítrnitý dřezovec. Wlt. 34.

350116   Třítřídní Svazek: 7 Strana: 0928
Třítřídní, dreiclassig. T. škola. Us.

350117   Třítřídní Svazek: 10 Strana: 0451
Třítřídní škola zní nelibozvučně, lépe: troj třídní. Prk.

350118   Třítýhodní Svazek: 9 Strana: 0348
Třítýhodní vyjednávání. Pal. Děj. II. 2. 307.

350119   Tříúdní Svazek: 4 Strana: 0185
Tříúdní, -údový, dreigliederig. T. pra- vidlo, nyní: trojčlenka, regula trium. Sedl.

350120   Tříuchý Svazek: 7 Strana: 0928
Tříuchý, triotus, dreiohrig.

350121   Tříušetka Svazek: 4 Strana: 0185
Tříušetka, y. f., scolopia, rostl. citryno- vitá. Rostl. I. 219. a.

350122   Tříválcový Svazek: 10 Strana: 0451
Tříválcový. T. čerpadlo, die Triplex- punape Jind. 24.

350123   Třívati Svazek: 4 Strana: 0185
Třívati = někdy tříti, zu reiben pflegen. Ros. Vz Tříti.

350124   Třívěderní Svazek: 4 Strana: 0185
Třívěderní, dreieimerig. T. sud, trojka. Us., D.

350125   Třívedro Svazek: 8 Strana: 0435
Třívedro. T. vína. Chč. (Vlč. Lit. 172.).

350126   Tříveselnice Svazek: 4 Strana: 0185
Tříveselnice, e, f., die Galeere. Kom.

350127   Tříveslový Svazek: 7 Strana: 0928
Tříveslový, dreiruderig. T. galej. Lpř.

350128   Třívlasý Svazek: 4 Strana: 0185
Třívlasý, dreihaarig. Šm.

350129   Třivý Svazek: 7 Strana: 0929
Třivý zvuk s. Ott. V. 1.

350130   Třivý Svazek: 8 Strana: 0578
Třivý. T. souhláska (fricata, sonans). Ott, XII. 1.

350131   Tříza Svazek: 4 Strana: 0185
Tříza, y, f. = kus, kukus, der Kux. Plk. Vz Tříž.

350132   Třízbý Svazek: 4 Strana: 0185
Třízbý = střízlivý, nüchtern. U Olom. Sd.

350133   Třízek Svazek: 7 Strana: 0929
Třízek, vz Střez. — T. = větší korbelík na máselnici. U Mešna. Otm. Vz Svrchnička.

350134   Třízemí Svazek: 10 Strana: 0451
Třízemí, n. T. koruny svatováclavské. Nár. list. 1904. 111 9.

350135   Třízlík Svazek: 4 Strana: 0185
Třízlík, a, m., pták, der Zaunkönig. Vz Stříž.

350136   Třízlík Svazek: 10 Strana: 0451
Třízlík, a, m. = střizlik. Us. Rgl.

350137   Třízlý Svazek: 7 Strana: 0929
Třízlý, schmächtig. Rk.

350138   Tříznicko Svazek: 4 Strana: 0185
Tříznicko, a, n., samota u Čechtic. PL.

350139   Třizník Svazek: 4 Strana: 0185
Třizník, a, m. = bojovník, strsl. Vz Tryzna v S. N.

350140   Třizniště Svazek: 4 Strana: 0185
Třizniště, ě, n. = bojiště, der Kampf- platz, strsl. Vz Tryzna v S. N. a Mkl. B. 274.

350141   Třízrn Svazek: 4 Strana: 0185
Třízrn, u, m., cneorum, der Zeiland. T. lysý, c. tricoccon, poprášený, c. pulverulen- tum. Rstp. 286.

350142   Třízrný Svazek: 4 Strana: 0185
Třízrný, dreikörnig. Byl. 449.

350143   Třízub Svazek: 7 Strana: 0929
Třízub, u, m. = třízubec. Koll. St. 33, 561., Lpř.

350144   Třízubec Svazek: 7 Strana: 0929
Třízubec, bce, m, vz Třístolec.

350145   Třízubý Svazek: 4 Strana: 0185
Třízubý = 3 zuby mající, dreizahnig. — T. = tří špice mající, dreispitzig, dreizackig. T. vidle (Neptunovy), der Dreizack. Us., BO.

350146   Třízviti Svazek: 7 Strana: 0929
Třízviti. Hvězdy se třizvijó (čistí). Na Hané. Mtc. XVI. 82.

350147   Třízvuký Svazek: 7 Strana: 0929
Třízvuký akkord. Zv. Př. kn. II. 6.

350148   Třízvý Svazek: 7 Strana: 0929
Třízvý, třiezvý = střezvý, střízvý. 1591 Bartol., Koll. Zp. II. 37. Čo triezvy na srdci má, to opilému na jazyku vypukne. Sb. sl. ps. I. 126. Čo triezvy myslí, to opilý povie. Slov. Zátur.

350149   Tříž Svazek: 4 Strana: 0185
Tříž, e, f. = kus, kukus. Na mapě horní a ve spisech slul kus tříží = dílem odtr- ženým, z celého vzatým. Am. Vz Tříza.

350150   Třížejdlíkový Svazek: 9 Strana: 0348
Třížejdlíkový. T. poloupintí. Sdl. Hr. VIL 5.

350151   Třížov Svazek: 4 Strana: 0185
Třížov, vz Střížov.

350152   Třmecítmerý Svazek: 4 Strana: 0180
Třmecítmerý, drei und zwanzigerlei. Ros.

350153   Třmelák Svazek: 7 Strana: 0929
Třmelák, a, m. = čmelák. U St. Jič. Vhl.

350154   Třmen Svazek: 4 Strana: 0187
Třmen, u, m., vz Střmen. Rkk. 49., Bž. 45.

350155   Třmen Svazek: 7 Strana: 0929
Třmen. Mkl. Etym. 325. a.

350156   Třmen Svazek: 7 Strana: 1394
Třmen. Něco sekerou na třmen vzíti = plochu sekery podložiti a topůrkem zdví- hati. Lib. NZ. I. 547.

350157   Třmen Svazek: 8 Strana: 0435
Třmen. Osnovu táhlem n. provazy a se- kerou na t. utáhnouti (v tkadlcov.). NZ. IV. 40.

350158   Třmen Svazek: 10 Strana: 0448
Třmen, třmen sedla, pouto, oblouček ko- vový, ve kterém sedí noha jezdcova. Vz Střemen, Třemenice.

350159   Třmeniště Svazek: 4 Strana: 0187
Třmeniště, ě, n. = střmeniště, der Steig- riemen. Jg.

350160   Třmenky Svazek: 10 Strana: 0674
Třmenky, pl., m. = tahouny na botách. Vz Brt. Sl.

350161   Třmenní, -ný Svazek: 4 Strana: 0187
Třmenní, -ný = střmenní, Steigreif-.

350162   Třmenný Svazek: 8 Strana: 0435
Třmenný. Vz Stronovní (3. dod.).

350163   Třmidcat Svazek: 4 Strana: 0187
Třmidcat = třicet (zastr. ). Výb. I.

350164   Třmínek Svazek: 4 Strana: 0187
Třmínek, nku, m., čásť ucha. Vz Ucho, KP. II. 292.

350165   Třmíti Svazek: 4 Strana: 0187
Třmíti, ím, ěl, ění — po něčem proč: žádostí, radostí (třásti se, bažiti se), worauf zittern.

350166   Třou Svazek: 4 Strana: 0198
Třou-, místo: tří-, troj-. Třouhlavý, třou- barevný atd. Us. n Roudnice, u Loun. Špd., Kšá.

350167   Třoubarevný Svazek: 4 Strana: 0199
Třoubarevný, vz Třou-.

350168   Třouhlavý Svazek: 4 Strana: 0201
Třouhlavý, vz Třou-.

350169   Třpela Svazek: 8 Strana: 0437
Třpela, y, f. = železný oblouk, jímž jsou spojeny brány (jimiž se vláčí). Brt. D. II. 450.

350170   Třpely Svazek: 7 Strana: 0934
Třpely, pl., f. T. spojují dvoje brány (vláčecí). U Star. Jič. Vhl.

350171   Třpíra Svazek: 4 Strana: 0205
Třpíra, y, f. T-ry jsou dvě desky, které hřídel plužní s vážnicí spojují. Koubl. Hosp. 66.

350172   Třpít Svazek: 4 Strana: 0205
Třpít, u, m. = vozhřivka (pituita, jak se zdá, slepičí); 2. tipec. D. T. někomu vzíti (vyplatiti ho). Us. D., Bda., Vrů. Vz Tipec.

350173   Třpíti Svazek: 4 Strana: 0205
Třpíti, třpím, ěl, ění = čpíti, beissen, scharf riechen. Máslo třpělo. Us. u Chocně. Ktk. — kde jak. To s velikou bolestí a svíráním v břiše třpělo. Kom. L. 25. b. — se = třpytiti se. Ocel, měď atd. se třpí. To se to tam třpí (ocel, měď atd. ). Us. Ptr. — se kde. Hvězdy na obloze se třpí. Fabric.

350174   Třpyt Svazek: 4 Strana: 0206
Třpyt, u, m., der Glanz, das Geflimmer.

350175   Třpyt Svazek: 7 Strana: 0934
Třpyt vln, Osv.. hvězd, Kv., zraků. Čch.

350176   Třpyt, u Svazek: 9 Strana: 0349
Třpyt, u, m. = slabý lesk. Ott. XV. 913. — ?. Vzal mu t. = zkrotil ho. Na jihu. Kub. 158.

350177   Třpytati Svazek: 4 Strana: 0206
Třpytati = třepetati. — čím. Rukama třpytal, jako kohouti křídly zatřepí. Vod.

350178   Třpytělka Svazek: 4 Strana: 0206
Třpytělka, y, f., der Glimmer. Jg.

350179   Třpytělosť Svazek: 4 Strana: 0206
Třpytělosť, i, f. = třpytění, der Schim- mer, Glanz. MM.

350180   Třpytěti se Svazek: 4 Strana: 0206
Třpytěti se, ěl, ění, třpytívati se. Pod Krkonš. střípiti. Kb. T. se = blyštěti se s třesením, schimmern, funkeln, blinken, flimmern, glänzen, glimmern. D., Jg. — abs. Slunce, hvězdy se třpytí. Ros., Kom. Není všecko zlato co se třpytí. Us. — se čím: zlatem, D., Kom. L. 64., ozdobou. Br. Třpytěti se cnostmi. Kom., Výb. I. 182. — v čem. V ryzím se zlatě t-těti. Kom. Kol v perlích se lučiny třpytí. Kká. S. 27. — jak. Peří rozkošně se třpytělo. Ler. — se kde. Vše se v tom domě třpytí. Us. — se od čeho: od zlata a drahého kamení. Br., Kom. L. 183. — se z čeho, nad co. D. — Bez se. Meč nechat t. Reš.

350181   Třpytěti se odkud. V Svazek: 7 Strana: 0934
Třpytěti se odkud. V háji z vrb šerých oči vlčí třpytí se jak svíčky. Kká. Td. 220. — kam. Z šeré páry k oblakům se třpytí hladin plápolivé shvězdění. Kká. K sl. j. 61. — kde jak. Třpytla se slza leskem démantovým pod brvou muže k vzdechu žehnání. Kyt. 1876. 35

350182   Třpytinka Svazek: 4 Strana: 0206
Třpytinka, dle Jg. lépe: třpytělka.

350183   Třpýtivec Svazek: 9 Strana: 0349
Třpýtivec, vce, m., lamprosoma, brouk. T. stejnobarvý, 1. concolor. Klim. 680.

350184   Třpytivý Svazek: 4 Strana: 0206
Třpytivý = třpytící se, schimmernd. T. blesk. Reš. — T. = slabý stupeň lesku ko- vového. T. listy a rozhy hlošiny úzkolisté. Rst. 509.

350185   Třpytka Svazek: 4 Strana: 0206
Třpytka, y, f., kleiner Schimmer. Kos. Ol. I. 110.

350186   Třpytnatý. T Svazek: 10 Strana: 0452
Třpytnatý. T. hvězda. Dost. Pov. 177.

350187   Třpytně Svazek: 7 Strana: 0934
Třpytně, blank. Přílby t. vycíděné. Schz. — Kká.

350188   Třpytnohrotý Svazek: 10 Strana: 0452
Třpytnohrotý oštěp. Msn. II. 403.

350189   Třpytný Svazek: 4 Strana: 0206
Třpytný, schimmernd. T. zboží. Kos. Ol. I. 310.

350190   Třpytný Svazek: 7 Strana: 0934
Třpytný. T. oko paví, dálka, Kká., de- mant, Mllr, knoflík, hermelín. Čch. Celé nebe jeden t. roj. Čch. L. k 53.

350191   Třpytný čím Svazek: 10 Strana: 0452
Třpytný čím. Knoflík zlatem t. Zl. Pr. XXI. 62. Wtr.

350192   Třpytočelý Svazek: 8 Strana: 0437
Třpytočelý. Vz Špičatec (3. dod.).

350193   Třpytot Svazek: 4 Strana: 0206
Třpytot, u, m. = třpytění, leskot, der Schimmer. D.

350194   Třpytovatý Svazek: 4 Strana: 0206
Třpytovatý = plný třpytu, voll zähen Schleimes. Jg. — T. = třpít mající, pipp- sig. Jg.

350195   Třtěnice Svazek: 4 Strana: 0207
Třtěnice, dle Budějovice, Třtienitz, ves u Jičína. Zer. Záp. I. 64., 203.

350196   Třtěnisko Svazek: 4 Strana: 0207
Třtěnisko, trstěnisko, a, n., der Rohr- schlag.

350197   Třtěný Svazek: 4 Strana: 0207
Třtěný = třtinový, Rohr-. T. kyj. BO.

350198   Třtí Svazek: 4 Strana: 0207
Třtí, n. = mnoho třti, das Rohr, Schilf, der Rohrbusch. Jg. T. v bahnitých místech vychází. Kom. J, 139. Snadnoť jemu píšťaly dělati sedě v třtí (rakosí = maje všeho hojnosť). Mus., Ros. —T., ves u Dobříše. — T., něm. Wetterstein, ves u Hodkovic. PL.

350199   Třtí Svazek: 7 Strana: 0934
Třtí. Připluli mezi třtie. Kar. 36.

350200   Třtice Svazek: 4 Strana: 0207
Třtice, dle Budějovice, Třtitz, ves a) u Skalice, b) u Řenčova. PL. Vz S. N.

350201   Třtický Svazek: 7 Strana: 0934
Třtický. T. rybník s Budským mlýnem, háj, hájovna u Řenčova.

350202   Třtický hajný Svazek: 4 Strana: 0207
Třtický hajný, Třtitzer Hegerhaus, u Řen- čova.

350203   Třtie Svazek: 8 Strana: 0437
Třtie, třti m. trstie. List. fil. 1895. 90.

350204   Třtie Svazek: 9 Strana: 0349
Třtie, n. Veliké t. Alx. Nách. CXXIV. 113., Ezop. 319. a j. Sr. Třtí.

350205   Třtina Svazek: 4 Strana: 0207
Třtina, y, f., místo: trstina od tresť, das Schilf, Rohr. V. Článek na stéble, na třtině. V. Vítr třtinou sem tam klátí. Ben. T. se snadně zláme. Sych. Spolehl na t-nu, Rohr- stab, m. č. — T. = španělská hůl, spani- sches Rohr. Rohn. — T., das Rohrgras, Reithgras, milava, calamagrostis. Rstp. 1731. Cf. Čl. 154., Čl. Kv. 103., FB. 8. T. křo- vištní, rákosovitá, kopovitá, lesní. Presl. — T. cukrová, cukrovník obecný, saccharum officinarum, das Zuckerrohr. Rstp. 1712. Vz S. N. — T. vonná, calamus aromaticus. Byl.

350206   Třtina Svazek: 7 Strana: 0935
Třtina. Mllr. 108., Kram. slov., Rosc. 108., Hlb. I. 39., 150., 157.. 391., II. 350., 352., 527., Let. 508., Mkl. Etym. 364. Co jste přišli na poušť viděti, třtinu-li, větrem se klátící? Mat. 11. 7. Falešný člověk po- dobá se t-ně, ježto na pohled velmi silná jsouc, předce podpory neposkytuje. Hkš. Netřeba se t-ně báti. větrové když dub vy- vrátí. Bž. exc. — T., vz Stav tkadlcov. (dod.).

350207   Třtina Svazek: 8 Strana: 0437
Třtina od trest Čern. Př. 57. (Dle Bl. Gr. 345. od třesení-se).

350208   Třtina Svazek: 9 Strana: 0349
Třtina. Jsme všichni t. v rukou Páně. Tům. Ml. 14.

350209   Třtinatý Svazek: 4 Strana: 0207
Třtinatý = rákosnatý, rohrig. D.

350210   Třtiniště Svazek: 4 Strana: 0207
Třtiniště, ě, n. = pole třtím porostlé, der Rohrbusch. V.

350211   Třtinný, třtinový Svazek: 4 Strana: 0207
Třtinný, třtinový = od nebo ze třtiny, Rohr-. T-ná palička, Us., hůl, Ben., Ros., cívka. Reš. T. úval, podolé. BO. Spoléháš na hůl t-vou a to ještě nalomenou. Proch.

350212   Třtinolepka Svazek: 4 Strana: 0207
Třtinolepka, y, f., stelio, hmyz včelo- vitý. Krok. II. 262.

350213   Třtinovatý Svazek: 4 Strana: 0207
Třtinovatý = rákosatý, schilfig, Rohr-. Ler. T. moře = rudé. Br.

350214   Třtinoví Svazek: 7 Strana: 0935
Třtinoví, n. = třtí. Lpř.

350215   Třtinovina Svazek: 4 Strana: 0207
Třtinovina, y, f. = třtí. D.

350216   Třtinoviště Svazek: 4 Strana: 0207
Třtinoviště, ě, n. = třtiniště. Reš.

350217   Třtinovitý Svazek: 4 Strana: 0207
Třtinovitý. T. rostliny, agrostideae. Rostl.

350218   Třtinový Svazek: 4 Strana: 0207
Třtinový = třtinný. T. cukr. S. N., Nz.

350219   Třtitice Svazek: 4 Strana: 0207
Třtitice, e, f. = krupice z mouky ječné. Sal. 17. 4. Jg. míní, že to chybně psáno m.: křenice (cicer, Kichererbse, cizrno).

350220   Třtitičie Svazek: 4 Strana: 0207
Třtitičie voda, aqua ciceris. Sal. 20. 7. Vz Třtitice.

350221   Třťoví Svazek: 4 Strana: 0207
Třťoví, n. = třtí, rákosí. D.

350222   Třťoviště Svazek: 4 Strana: 0207
Třťoviště, ě, n. = třtinoviště. D.

350223   Třťový Svazek: 4 Strana: 0207
Třťový, Rohr-. T. koření. Kosniog. 139.

350224   Třúkraľka Svazek: 10 Strana: 0674
Třúkraľka, y, f. = zima tříkrálová. Brt. Slov.

350225   Ts Svazek: 4 Strana: 0219
Ts rozlišuje se v c: bohatství — bohactví. Nesnadno jest vysloviti ts rozeznatelně jako dvě hlásky a nesnadnosť ta nutí nás ku pro- měně. Gb. Uv. 28. Vz Rozlišování.

350226   Ts Svazek: 7 Strana: 0938
Ts mění se v c v: děcko (dětsko; pů- vodně dětisko), telacko, koťacko, prasecko atd. Dol. List. fil. 1891. 433.

350227   ts Svazek: 8 Strana: 0438
ts se v V. Kal. nemísí: bohatství. 128. a j., knížetství. 348. a j. — ts odsuto: měský m. městský. Gb. H. ml. I. 399.

350228   Tsikor Svazek: 4 Strana: 0219
Tsikor, a, m. T. Petr. Vz. Jg. H. 1. 644.

350229   tsk Svazek: 8 Strana: 0438
tsk mění se v tck: světský — světcký. Brig. 17. (Gb. H. ml. I. 480.). Směšuje se v ck: maydlo benácké. Háj. Herb. 142. b. Elsacký. V. Kal. 201.

350230   Tsketa Svazek: 10 Strana: 0454
Tsketa, vz Cketa. Mš.

350231   Tskný Svazek: 7 Strana: 0938
Tskný (cný). Mkl. Etym. 369. b.

350232   Tstě Svazek: 4 Strana: 0219
Tstě, i, f., zastr. = tchyně. Výb. 1. 312., 315., Luk. 4. 38.

350233   tš Svazek: 8 Strana: 0438
tš mění se v č: větší — věčí, huščí m. hustší. Gb. H. ml. I. 394. Větší — vječi. V Chromči. List. fil. 1894. 278.

350234   Tščati Svazek: 4 Strana: 0219
Tščati, tšieti = toužiti. Leg. o sv. Anně. Mus. 1855. 533., 1879. 120.

350235   Tščati Svazek: 7 Strana: 0938
Tščati, tščieti, vz Tščieti (dod.).

350236   Tšče Svazek: 7 Strana: 0938
Tšče, tště, teště, ě, f., socrus, zastr. Rozk.

350237   Tščí Svazek: 8 Strana: 0438
Tščí = prázdný. Gb. H. ml. I. 394. T. strč., ně. štítroba.

350238   Tščice Svazek: 4 Strana: 0219
Tščice (čtice, čstice), f., dim. nom. teska = hoře, muka, úzkosť, tesknosť, die Qual, Angst, Beklemmung. Smutek a t. Ž. wit. 118. 142. Srdce jde rózno tščicí. Výb. I. 1128. 28. S diábly čtici jmieti. Výb. I. 733. 21.

350239   Tščice Svazek: 7 Strana: 0938
Tščice, tštice. Cf. Krok (nový) III. 243. Plakáním i pak tščiciú byla vše pleť jeho zprahla. Výb. II. 6.

350240   Tščicě Svazek: 8 Strana: 0438
Tščicě = tesknota. Gb. H. ml. I. 394.

350241   Tščieti Svazek: 7 Strana: 0938
Tščieti. III. 6. ; v II. tř. tesknúti angi. Vz List. fil. 1884. 465. Vieš, ž'sem sie ji- nam netščala. Leg. o sv. Anně. 75.

350242   Tščieti Svazek: 9 Strana: 0350
Tščieti, tšču, urgere. Zaniklo. Gb. H. ml. III. ?. 293.

350243   Tščítroba Svazek: 8 Strana: 0438
Tščítroba. O vývoji tohoto slova cf. Gb. II. ml. I. 565. a násl. na tščutrobu.

350244   Tščivý Svazek: 4 Strana: 0219
Tščivý, inanis, prázdný. Nakirmil dušju ččivú. Ž. wit. 106. 9. Cf. Tštivý.

350245   Tščivý Svazek: 8 Strana: 0438
Tščivý, inanis. Z. wit. 106. 9., Brig. F. 46. na tščutrobll ze tšču-útrobu, smíšením ččútrobu s dalšími změnami čtítrobu, štítrobu. Gb. H. ml. I. 394.

350246   Tščo Svazek: 9 Strana: 0350
Tščo. Na tščo srdce = na lačný žaludek. Zát. Př. 69a. Sr. Čtitroba.

350247   Tščov Svazek: 4 Strana: 0219
Tščov, a, m., Dirschau, mě. v Pozňani. Tk. IV. 596., Pal. Dj. III. 3. 126.

350248   Tšeslavie Svazek: 7 Strana: 0938
Tšeslavie, n., vana gloria. Hdž.

350249   Tšik tšek Svazek: 4 Strana: 0219
Tšik tšek, hlas ptáka zvonka. Šd. cxc.

350250   Tšteta Svazek: 4 Strana: 0219
Tšteta, y, f., strsl. damnum, přípona -ta. Mkl. B. 164., Vký.

350251   Tští, čtí, tešť Svazek: 4 Strana: 0219
Tští, čtí, tešť, zastr. = prázdný. Boč. Strsl. tBštB ze tBbktB, koř. tůk (tBk), vacuus, příp. -tb, litev. tuščas, tušťas ist entlehnt. Mkl. B. 159., 73., L. 144.

350252   Tštice Svazek: 4 Strana: 0219
Tštice, vz Čštice.

350253   Tštíti Svazek: 4 Strana: 0219
Tštíti, staroslov. t?štiti p?ny, spumare áecí^eiv, od tčsk-b. Mkl. B. 437.

350254   Tštitroba Svazek: 7 Strana: 0938
Tštitroba. Ct. Mkl. Etym. 369. a.

350255   Tštitroba, čtitroba, štitroba Svazek: 4 Strana: 0219
Tštitroba, čtitroba, štitroba, y, f. = prázdná útroba, prázdný žaludek, leerer, nüchterner Magen, die Nüchternheit. Vz Tští. Na t-u (píti), Mand., něčeho požívati, nüch- tern. Byl., Jg.

350256   Tštitrobnosť, čtitrobnosť, štitrobnosť Svazek: 4 Strana: 0219
Tštitrobnosť, čtitrobnosť, štitrobnosť, i, f., die Nüchternheit. Ros.

350257   Tštitrobný, čtitrobný, štitrobný Svazek: 4 Strana: 0219
Tštitrobný, čtitrobný, štitrobný = lačný, nüchtern. Reš.

350258   Tštivý Svazek: 4 Strana: 0219
Tštivý = tští, prázdný, leer. Nasytil duši t-vu. Ž. wit. 106. 9. Dle Mkl. B. 224. strsl. tBštivB., sedulus. Cf. Tščivý.

350259   Tt Svazek: 4 Strana: 0219
Tt, ve skupenině této rozlišuje se první t v s: plésti m. plet-ti, most m. mot-t od met, met-ti — mésti, kvet-ti — kvésti, česť (= čbt + tb). Vz Rozlišování, Gb. Hl. 107.

350260   Tť Svazek: 7 Strana: 0938
Tť v inft. mění se v obec. mluvě v cť: plecť. Také místy na Mor. Brt. D. — ťť zní místy na Mor. jako ť (č): mlať — mlatě, pleť — pletě (pleťte). Brt. D.

350261   ťt Svazek: 8 Strana: 0438
ťt mění se v imper.u Zábř., Litovle, Ko- nice, Jevíčka v jt: plaťte — plajte; u Jem- nice v jt n. ct: plajte, vracte. Brt. D. II. 112., 128., 269. V Drahansku se nemění: zaplaťte. Ib. 101.

350262   Ttřetídenní Svazek: 4 Strana: 0169
Ttřetídenní zimnice, třetidenní = tře- tačka.

350263   1. Tu Svazek: 4 Strana: 0219
1. Tu, akkus. sg. f. zájmena ta (ten, ta, to). Tu práci si můžeš uspořiti. D. To se stalo tu neděli první před sv. Máří Magda- lenú. Půh. II. 14.

350264   2. Tu Svazek: 4 Strana: 0219
2. Tu adv. místa = zde, na tomto místě, da, daselbst, hier, hic. Prodlužuje se pod Krkonoš, a j. tuhle, tuhlečky. Kb. Tu býti. V. Kýho čerta tu máte? Sych. Tu rodilý (domácí). Kom. I zavolal na Mikše: Tu-lis Mikši? NB. Tč. 105. Pojďme z tu odtuď ven. Er. Sl. čít. 37. Než já se z tu odtuď vypravím. Na již. Moravě. Šd. Zanechal tu pérka. Tvá se tu nemele. On tu stojí jako hovado u jeslí. D. Tu máš čerte kropáč. Prov. D. Je již více tam než tu (myslí). Us. — T. = tam, dort. Šd. A poslal do města pány, aby tu byli v zajetí. Km. Že mi mé tvrze dobýval i dobyl v Budčovi- cích a tu zboží pobral. Půh. I. 152. Kdež lidé mají najviece libosti, tu najviece mají tesknosti; Kdež nenie nepřietele, tu nenie boje. Hus I. 292., 310. Zeměné na Křivo- klát sě tajně snidú a tu v tajnú radu vnidú. Dal. 72. 20. -- T. = sem, hieher. Tu při- náleží nesnáz o posty. Háj. Poslali mě tu tatínek, abyste k nám přišli. Slez. Šd. Za- platím Vám, až tu přijdu. Na mor. Zlínsku. Brt. — Tu i tam = na obou místech, hier und dort. Tu i tam přistoupě poslouchám. Kom. Okradli jej tu i tam (kde mohli). Us. — Tu — kde; kde — tu; tu — když, da — wo, wo — da, da — als. Byl tu, kde všem čertům ocasy svazovali. Prov. D. Kde bázeň, tu kázeň. D. Kde nic, tu nic. Nebyl tu, když pána Boha zrazovali. Prov. D. — Tu, adv. času = teď, nyní, auf der Stelle, allsogleich. Tu zmocňuje se často slovy: teprv, konečně, věru, zvláště. Vz Věta času. Tu teprv viděl, že chybil. Us. Tu teprva dolů shlédl. Tu obec všecka na tom se snesla. V. — Tu — tu — tu, da — da — da (pro důraz). Tu ščít leže, tu helmice drahá, tu kóň vleče v střemnech vojevodu, tu sien ješutno v Ta- tary teče. Rkk. 49. — 2. = brzo — brzo, bald — bald. Tu na uhlí, tu zas na led jej kladli. Kom.

350265   Tu Svazek: 7 Strana: 0938
Tu = zde. Ct. Mkl. Etym. 366. Už ho tu není (umřel). Tkč. Z tu odtúď. Brt. D. 176. Z tu od ty = (zde) odsad. Brt. D. 350. — T. = tam, dort. Vz Zde. Kdež trhové nejsú vysazeni, aby tu nikdež držáni nebyli; Vyvezli se na vršek a tu se vosekali; Tu také byl Prokop Rabštýn. Arch. IV. 435., V. 334., VIII. 344., Výb. II. 1110. Jeli sme do Tišnova a tu sme zavinuli, neb sme (sě) oblúpenie báli. Ib. VII 445. Držel zboží mé v Evančicích, což sem tu měl bez práva; Zvav mě na pečeni do Jevíčka, tu mi po- bral peníze. Půh. II. 134, 356 A tu nám připravíte jísti. Drk. (Mus. 1888 331.). Žižka oblehl Rabí hrad a tu jest zbyl oka druhého. Chron. 462. Tehda sv. Anastazia v hrozném žaláři byla zamčena a tu hladem umřela. Pass. — T. = sem (k tobě, k vám). Brt. D. 176. — T. = tam, dorthin. Veďte mne tu, kdež největší bitva se drží. Výb. II. 1541. Nelenuj se tu jeti, kde .... Ib. 1165. — T. = tudy. To na znamení, že tu Turci jeli. Sš. P. 146 — T. = teď, nyní. A tu na ně apoštoli svoji ruce vzložili Pass. (Mus. 1883. 112.).

350266   Tu Svazek: 8 Strana: 0438
Tu = tam. Jenž s ním tu (u Troje) biechu. AlxV. 831. Pomeškav tu (v Aegyptě) dosti v mále. Ib. 2148. Uda se mu tu přijeti, kdežto ta modla přebývá. Ib. 2192. Došel tu, kdež nenie bieda. Mus. 1884. 272. Tak c.sař do jiné hospody šel a tu spal. GR. Nov. 148. 7.

350267   Tu Svazek: 8 Strana: 0579
Tu = tam. Aby hned táhli tu (tam), kdež (kam) se jim káže. Arch. XV. 22.

350268   Tu Svazek: 9 Strana: 0350
Tu = tam. Shořelo mu tu něco klenotů. Dač. I. 67.

350269   Tu mal, tu mala Svazek: 7 Strana: 0940
Tu mal, tu mala = tu máš. Us. Rgl.

350270   Tu máš Svazek: 10 Strana: 0454
Tu máš = ejhle. Zena vrací se pro zlato ku skále. A tu máš, skála se zatím zavřela. Tkč. Č. pov. III. 60.

350271   Tu ty Svazek: 4 Strana: 0234
Tu ty, tu ty, na tie dudy, tu ty máš gaj- doško, tu ty máš groš. Slov. ps. Tč.

350272   Tu-ten Svazek: 9 Strana: 0351
Tu-ten. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 447.

350273   Túati Svazek: 7 Strana: 0942
Túati = troubiti tú tú. Náš ponocný už zatútal. U Král Hrad. Kšť. — Matka túá = chce z buňky ven (ve včelař.). ČT. Tkč.

350274   Tub-us Svazek: 4 Strana: 0220
Tub-us, u, m., latin. = trubice, roura; dalekohled, Seh-, Fernrohr. Rk. T. acusticus, trubka ušní, sluchadlo. S. N.

350275   Tuba Svazek: 4 Strana: 0219
Tuba, y, f., lat. = roura, trouba; pozoun, trompeta. Nyní = dechový nástroj hudební z mosazi a s klapkami, který jakožto nej- hlubší dechový nástroj kontrabas smyčco- vého orchestru zastupuje. Vz S. N., KP. II. 310. — T. Eustachii = eustachova trouba. — T. Fallopii = vejcevod. S. N.

350276   Tubačka Svazek: 4 Strana: 0219
Tubačka, y, f., pták s rodu sluk s plo- vacíma nohama, pod hrdlem a břichem bílý, na hlavě a křídlech černý, s dlouhým čer- ným zobákem, ein o Art Schnepfe. Us. na Mor.

350277   Tubage Svazek: 7 Strana: 0938
Tubage, vz Tubáž (dod.).

350278   Tubanový Svazek: 7 Strana: 0938
Tubanový strom, les. ZI. kl. 1856. č. 17. Vz předcház.

350279   Tubau Svazek: 7 Strana: 0938
Tubau, u, m, isonandra gutta, strom. Zl. kl. 1856. č. 17.

350280   Tubáž Svazek: 7 Strana: 0938
Tubáž, e, f. = katheterism hrtanu, za- vádění pevných rourek nosem n ústy do hrtanu, Tubage, f. Šel, Slov. zdrav. 377.

350281   Tuberkolosní Svazek: 7 Strana: 0938
Tuberkolosní zánět omozečnice. Slov. zdrav. 380. T. hnilina, caries tuberculosa, hnisovitosť kloubní, empyema articulare tuberculosum, výlev krevní, apoplexia tu- berculosa, zánět nadvarlete, epididymitis tuberculosa bacilli, Tuberkelbacillen, nádor, -geschwulst, zinka, -granula. Ktt. exc.

350282   Tuberkule Svazek: 4 Strana: 0219
Tuberkule, e, f., tuberkul, u, m. (Nz. lk. ), z lat. tuberculum = hrbolina, svalec, uzlinka zvl. v plících, nemoc. Rk. Vz Sou- chotiny v S. N. Beule, kleiner Knoten, Tu- berkel. T. jahlový, Miliartuberkel. Nz. lk.

350283   Tuberkule Svazek: 7 Strana: 0938
Tuberkule plic všeobecné, náhlé. Pdl. exe. T. kostní, Knochen-, vstřebavé, Re- sorptions-. Propuk t-lí, Tuberkeleruption, vývoj t-lí, -entwickelung; chrupání, luskání t-lí, -krachen; t. malobunečný, kleinzelliger T., osamělý, solitärer T., vmetkový, embo- lischer T. Ktt. exc.

350284   Tuberkulin Svazek: 7 Strana: 0938
Tuberkulin, u, m., Kochův t. (léčivá látka).

350285   Tuberkulohoubovitý Svazek: 7 Strana: 0938
Tuberkulohoubovitý, tuberculösfungös.

350286   Tuberkulosa Svazek: 4 Strana: 0219
Tuberkulosa, y, f., tuberculosis. Nz. lk.

350287   Tuberkulosa Svazek: 7 Strana: 0938
Tuberkulosa jáhlová, Miliartuberculose (krevní, haematogen, všeobecná, allgemein, míznicová, lymphangoitisch), kůže, Haut-, měchýře, Blasen-, nadledvin, T. der Neben- nieren, nadvarlete, Nebenhoden-, vemena, Eutertuberculose. T. bez souchotin, t. sine phthise, brzlíku, cévnatky, t. chorioideae, druhotná, t. secundaria, hltanu, t. pharyn- gis, jazyku, t. linguae, kolcevní, t. peri- vascularis, kloubní, Gelenk-, konečníku, Mascdarm-, kosti, Knochen-, ledvin, t. re- num, mandlí, Mandeln-, mikteru, t. pancre- atis, mízních žlaz krčních, T. der Hals- lymphdrüsen, náhlá, t. acuta, plen mozko- vých, t. meniugum, pobřišnice, t. peritonei, počasná, t. chronica, převleklá, t. metasta- tica, příjičná, t. syphilitica, puchýřků se- menných, T. der Samenblasen, původu krev- ního, t. haematogena, ranná, t., chirurgica, střevní, t. intestinorum, třetidobá, t. tertia- ris, vaječníku, t. ovaria, varlete, Hoden-, Ktt. ex. T. kostí, mozku, pobřišnice Cf. Slov. zdrav. 377., Čs. lk. (rejstřík). T. do- bytčí. KP. VI. 443.

350288   Tuberkulosa Svazek: 10 Strana: 0454
Tuberkulosa, y, f. Vz Ott. XIX. 984. Jáhlovitá t. plic, tuberculosis miliaris pul- monum. Ktt.

350289   Tuberkulosní Svazek: 4 Strana: 0219
Tuberkulosní = uzlinky v plících ma- jící, knotig. T. zrnění, Tuberkelgranulation, infiltrace, Tuberkelinfiltration, uzlina, Tu- berkelknoten. Nz. lk.

350290   Tuberkulovina Svazek: 7 Strana: 0938
Tuberkulovina = látka tuberkulí.

350291   Tuberkulový Svazek: 7 Strana: 0938
Tuberkulový, Tuberkel-. T. buňky, -Zei- len, uzlíky, -Knötchen.

350292   Tuberosa Svazek: 4 Strana: 0219
Tuberosa, y, f., polyanthes, die Tube- rose, rostl. Linn.

350293   Tuberosa Svazek: 10 Strana: 0454
Tuberosa, rostl., vz Mnohokvět.

350294   Tuberosní Svazek: 4 Strana: 0219
Tuberosní, z latin. tuber, hlíva, boule, hrbol = bambulatý, hliznatý; hrbolatý, drs- natý, knotig, höckerig, rauh, tuberös. S, N. 295*

350295   Tuberovice Svazek: 4 Strana: 0220
Tuberovice, dle Budějovice, Dumrowitz, ves u Krumlova. PL.

350296   Tubing. V Svazek: 8 Strana: 0438
Tubing. V T-gu (sg.). V. Kal. 370.

350297   Tubinkať Svazek: 7 Strana: 0938
Tubinkať, Laute von sich geben (von Vögeln) Slov. Ssk

350298   Tübinky Svazek: 4 Strana: 0220
Tübinky, dle Benátky, město Tübingen v Něm. — Tübinčan. — Tübinský. Vz S. N.

350299   Tubirožna Svazek: 4 Strana: 0220
Tubirožna, y, f. Vykvitla mi t. sedem ratolestí, frajerka ma zanechala, Buoh ma neopustí. Sl. ps. Šd.

350300   Tubirožna Svazek: 7 Strana: 0938
Tubirožna, Löwenmaul, rostl. Koll. Zp. I. 150., II 268., Němc. IV. 319.

350301   Tubož Svazek: 4 Strana: 0220
Tubož, e, f., něm. Dubus, ves u Dubé. PL., Arch. III. 484.

350302   Tubú Svazek: 7 Strana: 0938
Tubú. Holub zavolá tubú! tubú ! Hdž. Čít. 179.

350303   Tucen Svazek: 4 Strana: 0220
Tucen, vz Tucet.

350304   Tucen Svazek: 8 Strana: 0438
Tucen, u, m. = tucet. Wtr. Krj. I. 399.

350305   Tucet Svazek: 4 Strana: 0220
Tucet, ctu, zastr. tucen, cnu, m., tusen, z fr. douzaine = 12, ein Dutzend. Jg. Vz Mz. 358., Gl. 344. Na tucty něco počítati. Ros., Kom. J. 756. Posílám 6 tuctů růží. Žer. 352. Jde jich (ženských) 13 na tucet (je jich s dostatek). Vz Žena. Lb.

350306   Tucet Svazek: 7 Strana: 0938
Tucet. Jde jich mandel do tuctu. Vlč. Byl člověk, jakých právě dvanáct vejde se do t-tu (praobyčejný). Šml.

350307   Tucet Svazek: 8 Strana: 0438
Tucet, z Dutzend, n odsuto. Gb. H. ml. 1. 382

350308   Tuci Svazek: 7 Strana: 1394
Tuci tuc. Cf. Tlci. T. dělá matka atd., když svým čelem čela dítěte zvolna se do- týká. Us. Cf. List. fil. 1892. 381.

350309   Tucie Svazek: 4 Strana: 0220
Tucie, e, f., Ofenbruch, Ofengalmei z arab. tuthia. Mz. 355.

350310   Tuciti Svazek: 8 Strana: 0438
Tuciti. Prišli tučiť sa na našom poli. Phľd. 1895. 3 i.

350311   Tuclmouti Svazek: 9 Strana: 0350
Tuclmouti. O tvarech vz Gb. H, ml. ?. 2. 256.

350312   Túcť sa Svazek: 4 Strana: 0220
Túcť sa, potukať sa = potloukati se, her- umstreichen, vagiren. Na Slov. Sl. ps.

350313   Tuctený Svazek: 7 Strana: 0938
Tuctený = tuctový. Slov. Bern.

350314   Tuctový Svazek: 4 Strana: 0220
Tuctový, Dutzend-. Jg.

350315   Tuczonit Svazek: 7 Strana: 0938
Tuczonit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 11.

350316   Tuč Svazek: 4 Strana: 0220
Tuč, i, tuče, e, f. = tuk. Ms. bib.

350317   Tuča Svazek: 4 Strana: 0220
Tuča (tuče), dle Káča, f., zastr. = černý mrak, Regen-, Wetterwolke. Pol. tęcza. Za tě lutá rozvlajaše búria, sesypavši tuču šíra neba. LS. 4. Zahučie hrom strašný, chmuráše sě t. po vsiem nebi. Rkk. 54. Výb. I. Vz Tuče.

350318   Tuča Svazek: 8 Strana: 0438
Tuča. Cf. Gb. Ruk. 567. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 47.

350319   Tučap Svazek: 4 Strana: 0220
Tučap, a, m. T. z Tučap, rodina vlá- dycká. Vz S. N.

350320   Tučapy Svazek: 4 Strana: 0220
Tučapy, dle Dolany, něm. Tutschapp, ves a) u Soběslavi, b) u Výškova, c) u Hole- šova na Mor., d) u Olomouce, e) u Uher. Hradiště. PL., Tk. V. 199.

350321   Tuče Svazek: 7 Strana: 0938
Tuče. Mkl. Etym. 358. — T. = tluče. Tuče sa jako baran. Slov. Rr. Sb.

350322   Tuče, e, tučka Svazek: 4 Strana: 0220
Tuče, e, tučka, y, f. = černý mrak. Vz Tuča. T. ledná. Ehr. Otcova se mysl rovná černé tuči. Sš. Bs. 73.

350323   Tučec Svazek: 4 Strana: 0220
Tučec, čce, m. = úd plodicí hřebčí. Us. Hý. Vz Posek. Kdyby kůň v tučec se urazil, die Ruthe. Vlaš.

350324   Tuček Svazek: 4 Strana: 0220
Tuček, čka, m. = tučný člověk, ein Fetter. Ros. — T. = bohatec, ein Reicher, Fetter. V. — T. Frant., hud. skladatel. Vz S. N. — T. Řehoř. Vz Jg. H. 1. 644., Jir. H. 1. 297. T., čku, m., vz Tučenec. T. pakrystalový, der Speckstein. Nz.

350325   Tůček Svazek: 4 Strana: 0220
Tůček, čku, m. — síto, řešeto, das Sieb. U Chrud. Kd. — T. = korba. U Polič. Kšá.

350326   Tuček Svazek: 9 Strana: 0350
Tuček Jos. dr., advok. a říš. poslanec, 1845. — 1900.

350327   Tuček Svazek: 10 Strana: 0454
Tuček Al., spis. — T. = druh trakaře (má kolečko, nosítka a bednění). Litom, 64.

350328   Tučen Svazek: 4 Strana: 0220
Tučen, čna, m., osob. jm. Tk. V. 261.

350329   Tučen Svazek: 10 Strana: 0454
Tučen, čna, o, vz Tučný.

350330   Tučenec Svazek: 4 Strana: 0220
Tučenec, nce (lépe: tučnec), gt. tučence, tuček, čku, m. = kámen k tuku podobný, drobivý, který někteří národové jedí, tučník, der Speckstein. Krok. T. n. steatit, obsa- huje vodu, kyselinu křemičitou a kysličník hořečnatý. Bř. 163. Vz Steatit, Tučkovec, Šfk. 200., Schd. II, 47., KP. III. 11.

350331   Tučenka Svazek: 7 Strana: 0938
Tučenka, y, f. = tučné zrno na oku, pinguecula, Fettfell. Rk.

350332   Tučenka Svazek: 8 Strana: 0438
Tučenka, y, f., uzenářské jídlo. Nár. list. 1895. č. 37. odp.

350333   Tučesběratel Svazek: 10 Strana: 0454
Tučesběratel, e, m. T. Zeus. Msn. Od. 74.

350334   Tučeti Svazek: 4 Strana: 0220
Tučeti = tučněti.

350335   Tučia Svazek: 4 Strana: 0220
Tučia, zastr. = mračno. Jir. Vz Tuča.

350336   Tučín Svazek: 4 Strana: 0220
Tučín, a, m., Tutschin, ves u Přerova (u Pavlovic).

350337   Tučínský Svazek: 4 Strana: 0220
Tučínský, ého, m., osob. jm. Mor. Šd.

350338   Tučiti Svazek: 4 Strana: 0220
Tučiti = tučniti. = Pod Krkonoši = slaviti tučný čtvrtek. Kb.

350339   Tučiti Svazek: 7 Strana: 0939
Tučiti. Panské oko kone tučí. Slov. Zátur.

350340   Tučiti co Svazek: 10 Strana: 0454
Tučiti co = tučným činiti, fett machen. Kdo svuj bruch nazbyt tuči, tyn se něrad uči. Slez. Vlasť. I. 225.

350341   Tučka Svazek: 4 Strana: 0220
Tučka, y, f., vz Tuče.

350342   Tůčka Svazek: 4 Strana: 0220
Tůčka, y, f. = pletení, ku př. vlasů, das Geflecht. Aqu. — T. = podvod, pletichy, pikle, kroucení slov a smyslu, der Umschweif, Umtrieb, die Intrigue, der Winkelzug. V. Nedopouštějíc žádných tůček. J. tr. Tůčky českých knížat. Pal. Děj. I. 2. 43., IV. 1. 154. Chraň se ho, neb tajné tůčky snovati zná. Sych. Kdyby obviněný aneb žalovaný činil tůčky původovi. Pr. měst., Kol. 22.

350343   Tůčka Svazek: 7 Strana: 0939
Tůčka = pikle atd. Tůčkami chytře na- léčenými k cíli se dostal; T-ky zná jako advokat. Šml. Tůčka nemá dopuštěna býti z práva ; Po mnohých tuočkách žádali. Výb. II. 527., 854. Chtěl-liby jaké tůčky dělati. Arch. IX. 129. Nečiň takových tůček (oklik) Arch. X. 4. — T. = dřevený hmoždíř na mák. Na jihových. Mor. Brt.

350344   Tučka Svazek: 9 Strana: 0350
Tučka kormidla = silná železná páka. Ott. XIV. 846.

350345   Tůčko Svazek: 4 Strana: 0220
Tůčko, a, n. = kolečko, die Rädebärge. Us. Dch — T., a, m., osob. jm.

350346   Tučkovec Svazek: 4 Strana: 0220
Tučkovec, vce, m., der Steatit. Vz Tu- čenec.

350347   Tučkový. T Svazek: 4 Strana: 0220
Tučkový. T. voda, das Specksteinwasser. Vz Tuček.

350348   Tučňák Svazek: 4 Strana: 0220
Tučňák, a, m. T-ci (aptenodytes, něm. Pinguin) = čeleď ptáků plovacích s křídly velmi krátkými bez kosinek. T. patagonský, a. patagonica, malý, a. demersa, zlatovlasý, a. chrysocoma. Vz S. N., Frč. 342., Schd. II. 474., KP. III. 384., Tučnice.

350349   Tučňák Svazek: 7 Strana: 0939
Tučňák, a, m , pachyta, brouk. Vz Kk. Br. 356., 357. — T. pták. Cf. Ott. II. 551., Brm. II. 3. 674.

350350   Tučňák, a Svazek: 9 Strana: 0350
Tučňák, a, m., pachyta, brouk. T. čtvero- skvrnný, p. quadrimaculata, dvouskvrnný, bi- maculata, žíhaný. Klim. 639.

350351   Tučnatosť Svazek: 7 Strana: 0939
Tučnatosť, i, f., obesitas, Fettigkeit.

350352   Tučnatosť Svazek: 10 Strana: 0454
Tučnatosť, i, f. T. jater (tuková zvrhlosť jater), hepar adiposum. Ktt.

350353   Tučnatý Svazek: 7 Strana: 0939
Tučnatý, fett, verfettet.

350354   Tučně Svazek: 4 Strana: 0220
Tučně, fett, feist. Pod patu, jež t. se mu stkvěla, krásný podešev si nasadil. Šbk.

350355   Tučně Svazek: 7 Strana: 0939
Tučně něco napsati, tisknouti. Mus.

350356   Tučné Svazek: 8 Strana: 0438
Tučné, ého, n. = omastek. 153;). Wtr. Živ. c. I. 548.

350357   Tučnec Svazek: 4 Strana: 0220
Tučnec, vz Tučenec. — T., čence, m, talinum, das Talinum, rostl. T. trojhraný, t. triangulare. Rstp. 648.

350358   Tučnění Svazek: 4 Strana: 0220
Tučnění, n., das Fettwerden. T. těla, die Fettleibigkeit. Us. Dch. Vz Tučněti. — T., das Feist-, Fettmachen.

350359   Tučněti Svazek: 4 Strana: 0220
Tučněti, ěl, ění; tučnívati = tučnosti nabývati, feist, fett, dick werden. V. — po čem, čím: po silné stravě, silnou stravou.

350360   Tučnice Svazek: 4 Strana: 0220
Tučnice, e, f. = tučné jelito, die Speck- wurst. Kom. J. 421. — T., rostlina,, pingui- euta, das Fettkraut. Rstp. 1226., Čl. Kv. 265., Slb. 292., FB. 65. T. obecná, vulgaris, žlutavá, flavescens. Flora. — T. = mage- lanská tučná husa, der Pinguin. Vz Tučňák. D.

350361   Tučnice Svazek: 7 Strana: 0939
Tučnice, rostl. Vz Mllr. 96., Kram. Slov.

350362   Tučnice Svazek: 10 Strana: 0454
Tučnice, e, f., pinguicula, rostl. Vz Ott. XIX. 753. V IV. 220. pinguicuta oprav v: pinguicula.

350363   Tučnicovitý Svazek: 4 Strana: 0220
Tučnicovitý. T. rostliny, crassulaceae, Fettpflanzen: rozchodník, netřesk. Čl. 46.

350364   Tučník Svazek: 4 Strana: 0220
Tučník, u, m., vz Tučenec. — T., rost- lina, glinus, der Glinus. T-ník ledencovatý, g. lotoides. Rstp. 672. — T. = ptačí nešto- vička, netyje, die Vogelblatter. Us. — T. víček, lipoma palpebrae; t. spojivky, 1. con- junctivae. Schb. — T., a, m., osob. jméno. Arch. II. 473. Tučnina, y, f. = mastnina, die Fettmasse. Šp.

350365   Tučník Svazek: 7 Strana: 0939
Tučník, lipoma. T. stromovitý, 1. arbo- resceus Cf. Čs. lk. T. žlázy hrudní, Brust- drüsenlypom. — T., pimelia, Feistkäfer, brouk. Brm. IV. 134.

350366   Tučník Svazek: 10 Strana: 0454
Tučník vlaknatý, lipoma fibrosum.

350367   Tučníkový Svazek: 7 Strana: 0939
Tučníkový nádor výstelkový, endothe- lioma lipomatodes.

350368   Tučniti Svazek: 4 Strana: 0220
Tučniti, il, ěn, ění; tučnívati = tučným činiti, dick, feist, fett machen, talgen. — co. Olej hřiešného netuční mé hlavy. Hus I. 258. — koho čím: prase hrachem.

350369   Tučniti Svazek: 7 Strana: 0939
Tučniti, vz Tučiti.

350370   Tučnivka Svazek: 7 Strana: 0939
Tučnivka, y, f. = otylosť, Fettsucht, f.

350371   Tučnivka Svazek: 10 Strana: 0454
Tučnivka, y, f., polypionia. Vz Otylosť.

350372   Tučnivosť Svazek: 7 Strana: 0939
Tučnivosť, i, f. = tučnivka (předchází). NA. IV. 99.

350373   Tučnoklasý Svazek: 7 Strana: 0939
Tučnoklasý, starkährig. T. žito. Pl. I.68.

350374   Tučnokrevnosť Svazek: 4 Strana: 0220
Tučnokrevnosť, i, f., lipaemia. Nz. lk.

350375   Tučnokvět Svazek: 4 Strana: 0220
Tučnokvět, u, m., piaranthus, rostl. to- litovitá. Rostl. I. 249. b.

350376   Tučnolistý Svazek: 7 Strana: 0939
Tučnolistý. T. rostliny, succulentaceae. Ves. IV. 167., Rosc. 159., Ott. IV. 818.

350377   Tučnonitník Svazek: 4 Strana: 0220
Tučnonitník, u, m., pachisandra. rostl. pryšcovitá. Rostl.

350378   Tučnopysk Svazek: 4 Strana: 0220
Tučnopysk, u, m., vanda, die Vande. T. psaný, v. scripta, kopisťnatý, v. spatulata, rostl. Rstp. 1515.

350379   Tučnosť Svazek: 4 Strana: 0220
Tučnosť, i, f. = tlustosť, tuk, sádlo, die Fette, Feiste, Fettigkeit, Feistigkeit. V. T. žitná (adeps); Tukem a tučností naplň sě. Ž. wit. 80. 17., 62. 6. T. ruky (břich ruky). Z t-ti se pes kazí. Č. M. 152. Kafarnaum vykládá sě pole tučnosti, v nížto člověk pasa sě jest nemocen často netoliko na duši ale i na těle. Hus II. 387.

350380   Tučnosť Svazek: 7 Strana: 0939
Tučnosť. Ž. kl. 72. 7. a j., Slov. zdrav. 380. Léčení t-sti Bantingovo. Vz Ott. II. 263. Krmil je z t-sti žitné. Ž. wit. 80. 17.

350381   Tučnost Svazek: 9 Strana: 0350
Tučnost. Úsloví vz v Zát. Př. VI. odst. 4.

350382   Tučnota Svazek: 4 Strana: 0220
Tučnota, y, f. = tučnosť.

350383   Tučnotina Svazek: 7 Strana: 0939
Tučnotina, y, f. Osv. I. 631.

350384   Tučnotravný Svazek: 4 Strana: 0220
Tučnotravný, fettgrasig. Pl.

350385   Tučnotravný Svazek: 7 Strana: 0939
Tučnotravný oprav v: tučnotrávný. Pl. I. 70., II. 110.

350386   Tučnouti Svazek: 4 Strana: 0220
Tučnouti = tučněti. Jg.

350387   Tučnov Svazek: 4 Strana: 0221
Tučnov, a, m., Tutschnow, samota u Tur- nova.

350388   Tučnuška Svazek: 4 Strana: 0221
Tučnuška, y, f., beatsonia, die Beatsonie, rostl. T. šrucholistá, b. portulacifolia. Rstp. 117.

350389   Tučný Svazek: 4 Strana: 0221
Tučný = tuk mající, tukem prorostlý, tlustý, fett, feist, markig, speckig. T. po- trava dobytku. V. T. kráva, slepice, vůl, svině. Us. T. člověk. V. Někteří jsou tel- natí a vytylí (tuční, tlustí), jiní štíplí, hu- bení. Kom. J. 278. Tučný kousek (Bissen), vůně (z tučného kousku), Us. Jděte a jezte tučné věci a píte sladké; Kněžie — slovú volové tuční; Běda tučným prdivalóm, jenž almužnu jedie, pijí, jinak zle utracují a na svú duši ani na jiných duše netbají; By rozuměli prelátové a kněžie tuční. Hus I. 122., 369., II. 186., III. 137. (Tč. ). Cf. Hus I. 236. Dobyli dědiny tučné. BO. Z tučného masa tučná polívka. Pk. V tučném těle hu- bený mozek. Pk., Hš. T-né jelito (tučnice), Kom., kýta, Rkk., země (táhlice, mastnice), tráva, pastvina, peří, maso, pastva, pastviště, vlna. Šp. T. jako vepř. Pk. T. ako baran v jaseni. Mt. S. Tučnější právo lepší právo. Dobrý kohout nebývá tučný. Tučné svini netřeba zadku mazati. Prov. Ros. — T-ný čtvrtek, der Schmalztag. Dch. Vz Sš. P. 733. Teče-li na t. čtvrtek voda kolejí, zdaří se len. Hrš. — T. písmo, kompakte Schrift. Nz. — Tučná praebenda = výnosná, fette Pfründe. Sych. — T. oko = neduh koňský, das Augenfell, die Augenentzündung. — T. mužík, rostl., rozchodník ostrý, průtržné ko- ření, sedum acre, der Mauerpfeffer, scharfes Fettkraut. — Čl. 46., Čl. Kv. 355., Slb. 292. — T. netřesk menší, sedum minus, cauda muris, kleine Hauswurz. V. — T. = mužík menší, sedum album, der Mauerpfeffer. V.

350390   Tučný Svazek: 7 Strana: 0939
Tučný. T. vůl. Št, Kn. š. 23. T. prsť. Vrch. T. dědictví. Šml. — T. žlázy či míšky, Talgdrüsen. Šv. 104. — T. stůl (hojnými jídly pokrytý). Hdk., Bart. 169. — T. pondělí (kdy nepracovali, nýbrž dobře jedli a pili). Reš. — T. mužík. Tučen mu- žík (tvar jmenný). List. fil. 1886. 415. — Mllr. 96.

350391   Tučný Svazek: 8 Strana: 0438
Tučný, tučen, čna, o. List, fil. 1895. 301. T. ako medved. — T. muž, tłčimuž, tôcmôž, tlučimuž, cvalníček, rozchod, rozchodník, spu- řeček, stomocí, sedům acre, rostl. Brt, I). II. 507. T. mužík, crassula major. 1440. Mus. fil. 1896. 263. — T. uhlí či koaksové uložené vo středních a spodních vrstvách, velmi lesklé, nejvýhřevnější. Mtc. 1895. 321.Cf. Hubený. Polo hubený, Anthracitový.

350392   Tučný Svazek: 9 Strana: 0350
Tučný. Nazývky tučných. Vz Tlustý. Tučné telo — chudá duša; T. ako baran v jaseni, ako prasa; T. ako medveď; T. kôň, až sa trasie; T. od lenosti fučí. Slov. Zát. Př. 369b. T. nadbytkem. Nár. list. 1898. č. 83. odpol.

350393   Tučný Svazek: 10 Strana: 0454
Tučný. Kdo přede na t. čtvrtek, tomu prý žáby len rozkousají a bude míti po celý rok bolavé prsty. Čes. 1. XI. 78. Kde je t. kuchyň, tam bývá hubený kšaít (vše se projí). Rais. Vlast. 42. V příliš t. těle bývá hubený mozek (málo rozumu). Lit. list. XIX. 319. Kým tučný schudne, chudý aj zdochne. Slov. Mus. slov. V. 37.

350394   Tučoston Svazek: 4 Strana: 0221
Tučoston, a, m. = duch přebývající v tuči (v mračnu). Kalina 206.

350395   Tuď Svazek: 4 Strana: 0221
Tuď = zde, hier; tam, dort. U Uher. Hra- diště. Tč. Cf. Odtud. I šel jest Isák do mého domu a tuď jsem jemu opět dal tři orty a ode mne jest vzal. NB. Tč. 4.

350396   -tuď Svazek: 7 Strana: 0939
-tuď. Náměstkový živel složených s před- ložkami příslovcí, tam kde -kuď. Cf. Brt. D. 176.

350397   Tudě Svazek: 4 Strana: 0221
Tudě, slov. tade, zastr. = tady, hier, hie- durch. Hil.

350398   Tudentom Svazek: 8 Strana: 0438
Tudentom = tudy. Ťišn. Brt, D. II. 197.

350399   Tudež Svazek: 10 Strana: 0454
Tudež = právě tu, také tu. S dobrým rozmyslem, radů všie otce tudež v Deštném kupili jsme lúku. List. z r. 1476. Mš.

350400   Tudičky Svazek: 10 Strana: 0454
Tudičky = tady. Dšk. Km. 37.

350401   Tudít Svazek: 10 Strana: 0454
Tudít, dem zu Folge. Zchytralec syrové a t. živější vejce s vařenými o závod pustil. Šb. V. Mýto. 1845. 23.

350402   Tudíž Svazek: 4 Strana: 0221
Tudíž (zastr. tuděž, tudiež; na Sloven. taděž; ne: tudíž), adv. místa: zde, tudy, hier, da, daselbst. Skrze chovatelnici vejde a tudíž vyjde. BO., V. Jakož tudiež psáno stojí. St. skl. Tudiež Maria pohřebe svój duch v rově podlé tebe. Hr. rk. 123. — T. = sem, tam, hieher, dahin. Bychom mohli tudiež přieti (přijíti), kdež jest ona. St. skl. — T. = podobně, rovněž, také, im Gleichen, dem zu Folge, eben auch. I dnes, ktož sě pýchú nadme, tudiež do pekla upadne. Smil v. 1224. Ponvadž jest zboží jeho i t. klá- šteří, aby to sám súdil, jakž ráčí; Z její věna t. z Jiříkovic. Půh. II. 323., 28. (Tč. ). Abyste nám zprávu dali, kterak sě krajčíři u vás v těch nadepsaných třech kusech a v jiných t. proti blanařóm zachovávají. NB. Té. 267. I tudíž co se Rúska dotýče, to jest pravil na smrtelné posteli s dobrú pa- mětí, že od Rúska těch 35 zl. nevzal; Alšík muže jejího i ji tudíž z 10 zl. napomínal; Pravil, že po jeho smrti s židem a t. s nie mluvíval; Potrhl se na Řehoře s oštípem a t. potom syn jeho s mečem; Zachovánie své i tudiež rodičuov svých okázali. NB. Tč. 26., 38., 50., 243., 288. Přivolal všeckny kniežata i pány, tudiež i s ciesařovú. GR. Aby Čechové a t. Slováci čísti mohli. Aqu. Budeš-li tak štědře darovati, t. v chudobu a nouzi přijdeš. V. Já vedlé žádosti tvé, t. i mé povinnosti. Štěst. — T., adv. času = té doby, hned, brzo, sogleich, bald, auf der Stelle, im Kurzen. V. Žádosť očí potupena bývá, když kdo pomyslí na to, že má tudíž všecko opustiti. V. Lépe, aby člověk se nezrodil, aneb t. pošel. Hlas. Tudížby se navrátilo království k domu Davidovu. Br. T. to bude (mox, hned). Počkaj, t. přijde. Mor. Brt. Protož i my nestěžujeme sobě snášeti toho, což Bůh kdy na nás vzkládá vědouce, že t. vysvobozeni z toho budeme. Br. Po kterémžto zavesenie tudiež u jed- noho z těch dvú spolupřísežných zapálili. NB. Tč. 85. — Poznam. Tudíž neznamená proto, tedy, tím způsobem. Vypravování ne- určité a tudyž (ne: tudíž) nehistorické. Jg.

350403   Tudíž Svazek: 7 Strana: 0939
Tudíž = zde. T. si, ades. Ž. kl. 138. 8. Oldřich sedením tudíž. Arch. VII. 618. T. také nás dotýkáš, že toliko zření máme ; A mnohem t. viece proti dvoru římskému sepsáno; Však t. přivodí (ta slova) o po- svátném (příjímání); Živi budú na věky, jako t. položeno. Krnd. 66., 67., 126., 161. — T. = také atd. Jeho jmě národ všeliký slaví a já s ním t. Kat. 1862. A kdež jsem já, t. služebník moj. Ev. víd. 98. — T. = hned atd. Čech odlehčiv srdci svému, t. i zapomněl na trampoty. Č. Kn. š. 113. Počkaj chvilku, t. tu budu; Jak néni opa- trný hospodář, tož je po gruntě tudiž. Mor. Brt. D. 176.

350404   Tudížky, šp Svazek: 4 Strana: 0221
Tudížky, šp. m.: tudíž. Vký.

350405   Tudle Svazek: 8 Strana: 0438
Tudle, d přisuto. Us. Gb. H. ml. I. 409.

350406   Tudlenonc Svazek: 7 Strana: 0939
Tudlenonc = tuhle. Us. Kšť.

350407   Tudletky Svazek: 8 Strana: 0438
Tudletky = tudy. U Kruml., Znojma. Brt. D. II. 220.

350408   Tudletkým Svazek: 8 Strana: 0438
Tudletkým = tudy. U Kruml., Znojma. Brt. D. II. 220.

350409   Tudli Svazek: 9 Strana: 0350
Tudli. Na tureckej hranici, leží paní v ne- moci, tudľi tudľitaj! Brt. P. n. 97.

350410   Tudľikačka Svazek: 8 Strana: 0438
Tudľikačka, y, f., vz Tudľikat (3. dod.).

350411   Tudľikat Svazek: 8 Strana: 0438
Tudľikat. Tudľika na tudľikačku = pí- ska, hraje ( po měšně). Zlín. Brt. D. II. 401.

350412   Tudlikati Svazek: 4 Strana: 0221
Tudlikati = na foukací nástroj hráti, blasen. Mor. Bkř. — nač. Vlk na píščelky tudlikal a nedvěd hrál na cimbál. Sš. P. 695.

350413   Tudlikati Svazek: 7 Strana: 0939
Tudlikati také = zpívati (posměšně). Brt. D. 279.

350414   Tudlovec Svazek: 7 Strana: 0939
Tudlovec, vce, m. = trať na Újezdsku u Uh. Brodu. MzO. 1890. 125.

350415   Tudnu Svazek: 7 Strana: 0939
Tudnu. Tu dvere i z t. i z tuvon (nach innen und nach aussen) zapreté. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 417.

350416   Tudomovec Svazek: 4 Strana: 0221
Tudomovec, vce, m. = tuzemec, der Ein- heimische. Sš. I. 1.

350417   Tudorský Svazek: 4 Strana: 0221
Tudorský květ = v tudorském slohu oblíbený vlys lupenatý; oblouk = stlačený lomený oblouk s prohnutýma ramenoma (v témž slohu); sloh = druh anglic. slohu kolmého. Vz S. N.

350418   Tudruh Svazek: 4 Strana: 0221
Tudruh, a, m., osob. jm. V.

350419   Tudy Svazek: 7 Strana: 0939
Tudy, tudyky (laš.) = tu, zde. Brt. D. 176. — T. = tím místem. Kudy sem, t. tam. Km. — T. = tímto způsobem. Chtíce t. stav městský zemdlíti. Let. 448.

350420   Tudy, tady Svazek: 4 Strana: 0221
Tudy, tady. T., strsl. tądlu, tąd?, illa; příp. -ndu, -nd?. Mkl. B. 212. T., na Slov. tadě, adv. = zde, hier, da. Tady že má svůj byt. Gníd. — T. = tím místem, tou cestou, dadurch, hierdurch, herum. Šel tudy. Har. Tudy idúce. Rkk. Nemůžeme-li tudy, půjdem jinudy. Prov. D. Osedlal si koně a jel kudy tudy. Er. Sl. čít. 15. A předběh vstúpil jest na dřevo fíkové, aby uzřel ho, neb měl jest tudy jíti. (Luk. 19. 4. ). Hus II. 407. Šel tudy, měl dudy, ani nezapískal. D. Jestliže se dovím, že tu zůstává, ukáži mu tudy cestu ven, kudy se nenaděje. Žer. 348. — T. = tím způsobem, hiedurch, da- durch, durch dies Mittel, auf diese Art. On toho tady zasloužil. Troj. A tudy pokoj učiněn. Har. Po boji se smluvili a tudy pokoj učiněn. T. My máme se k němu vo- lati obyčejem dobrým a tudy získati krá- lovstvie nebeské; Kteříž jsúce vinni blíž- niemu jemu nedosti učinie, ale dadúce pe- nieze súdci chtie tudy prosti býti. Hus I. 472., II. 313. Odkúpil mi základu mého od Žáčka z Senice, tudy v Senici dvór. Póh. I. 195. A země by tudy služby a pohodlí zbavena býti musila. Žer. 343. Tudy na ty dudy (takového prostředku třeba užiti). Us. u Jižné. Vrů.

350421   Tudyhlejc Svazek: 10 Strana: 0454
Tudyhlejc = tudyhle. T. sem tam byl Dšk. Km. 46.

350422   Tudyky Svazek: 7 Strana: 0939
Tudyky, vz Tudy (dod.).

350423   Tudymatok Svazek: 8 Strana: 0438
Tudymatok = tudy. Tišn. Brt. D. II. 197.

350424   Tudynon Svazek: 9 Strana: 0350
Tudynon, tudynonc = tudyto. Vých. Čech. Vz Čes. 1. X. 400.

350425   Tudyť Svazek: 4 Strana: 0221
Tudyť = tudy (= tímto způsobem). V.

350426   Tudyto Svazek: 9 Strana: 0350
Tudyto. Posel t. běží. 1601. Uč. spol. 1900. IX. 15.

350427   Tudyto a tady to Svazek: 4 Strana: 0221
Tudyto a tady to = tady, hierdurch. Chce-li muž tadyto, ona chce onady. Reš.

350428   Tudyva Svazek: 7 Strana: 0939
Tudyva = tudy to. Mor. Dch.

350429   Tudyž Svazek: 4 Strana: 0221
Tudyž = tudy. Ros. — T. = tam (kde), dort. Že jsem jí dvór ustavil po shoření tudyž v Tynečku; T. na posudku mají býti před úředníky; Z Myslivky sedením t., mit dem Sitze daselbst. Půh. I. 254., II. 230., 30. (Tc. ).

350430   Tudyž Svazek: 7 Strana: 0939
Tudyž. Vz Tudíž (konec). Prodali hrad s sadem, se třemi lány svobodnými t., s dě- dinami. Arch. IX. 385.

350431   Tuf Svazek: 7 Strana: 0939
Tuf. Cf. Krč. G. 68., Chdt. 16., 41., 43., HIB. IL XXXV., Stě. Zem. 696., 785.

350432   Tuf, tof Svazek: 4 Strana: 0222
Tuf, tof, u, m., z lat. tophus = kámen vápenatý, der Tufstein, Tuff. Nz., Jg. Tuf vápenný, der Kalktuff. Nz. Tuf pemzový, der Bimssteintuff = shluk hmoty bílé, žluté, šedé, zemité, až i celistvé, na omak drsné, obsahující rozdrobenou pemzu, zrnka tra- chytu, slídové lístky, krystally sanidinu a granatu; diabasový, čedičový, trachytový, diluvialní. Vz Krč. 121., 492., 900., 964., 1006. Sopečný tuf pohlcuje všecky pršky. Exc. Vz Mz. 355., Schd. II. 77., Bř. 134., 247., KP., III. 26., Krč. 813.

350433   Tufar Svazek: 4 Strana: 0222
Tufar, vz Toufar.

350434   Túfar Svazek: 7 Strana: 0939
Túfar, vz Toufar.

350435   Tufarňa Svazek: 4 Strana: 0222
Tufarňa, ě, f. = továrna na hrnčířské zboží. Na Mor. Vck.

350436   Tufarnický, tufarský Svazek: 4 Strana: 0222
Tufarnický, tufarský, na vých. Mor. = hrnčířský, Krügelgeschirr-, Töpfer-. Tufar- ské dílo, nádobí, náčiní. Zlob.

350437   Tufarník, toufarník Svazek: 4 Strana: 0222
Tufarník, toufarník, a, m. = der Töpfer. D.

350438   Tufarový. T Svazek: 4 Strana: 0222
Tufarový. T. hrnce, mísy, talíře, džbány. Na Mor. Sš. P. 799., Brt. Vz Tufarský.

350439   Tufarský, toufarský Svazek: 4 Strana: 0222
Tufarský, toufarský, Krügelgeschirr-, Töpfer-. T. dílo, nádobí, náčiní. D. exc, Zlob.

350440   Túfary Svazek: 9 Strana: 0350
Túfary, trať v Bořeticích. Šeb. 188.

350441   Tufek Svazek: 4 Strana: 0222
Tufek, fka, m., osob. jm.

350442   Tufetka Svazek: 7 Strana: 0939
Tufetka, y, f. = druh jablek. Mor. Brt.

350443   Tüffel Svazek: 7 Strana: 0939
Tüffel, fflu, m. = dlouhovlasá, hrubá, huknu podobná látka vlněná. Dhn. exc.

350444   Ťufnouti Svazek: 7 Strana: 0939
Ťufnouti = ťafnouti, uhoditi. Koník ho ťufne. Sk.

350445   Tufr Svazek: 7 Strana: 0939
Tufr, u, m. = násos ? Klimeš natáhl tu- frem z bečky (vína) a popíjeli. Kmk. Kuk. II. 195.

350446   Tugost Svazek: 7 Strana: 0939
Tugost, vz Tuhošť,

350447   Tugurin-us Svazek: 4 Strana: 0222
Tugurin-us, a, m. T. Duchoslav. Vz Jg. H. 1. 644., Jir. H. 1. 297.

350448   Tuha Svazek: 4 Strana: 0222
Tuha, y, f. = sloučenina z uhlíku a že- leza, grafit, das Reisblei, der Graphit. Vz Schd. II. 30., Bř. 210., KP. III. 126., 148., KP. IV. 714. Z tuhy dělají tužky, a odtud slovo: tužka.

350449   Túha Svazek: 4 Strana: 0222
Túha, vz Touha. Dal. 22., Hus I. 203.

350450   Tuha Svazek: 7 Strana: 0939
Tuha. Cf. Kram, slov., Schd. I. 306., Chdt. 20.

350451   Túha Svazek: 7 Strana: 0939
Túha. Cf. List. fil. IX. 312., Sv. ruk. SR. 824., 837. a j.

350452   Tuha Svazek: 10 Strana: 0454
Tuha. Vz Vstnk. XI. 817.

350453   Tuhá Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhá = kůže. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.

350454   Tuhák Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhák, a, m., osob. jm.

350455   Tuhalík Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhalík, u, m. = tuha, der Graphit. Šm.

350456   Tuhan Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhan, a, m., ves u Dubé: dvůr n Sla- ného. PL., Tk. III. 35., 118.

350457   Tuhaň Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhaň, ě, f., ves a) u Lomnice v Jičín., b) u Mělníka. PL., Tk. V. 155.

350458   Tuhanec Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhanec, nce, m., Tuhanzel, ves u Dubé. PL., Tk. III. 24., V. 261., Arch. III. 473.

350459   Tuhanka Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhanka, y, f., ammannia, die Amman- nie, rostl. T-ka aegyptská, a. aegyptiaca; zprýskavá, a. vesicatoria. Rstp. 556.

350460   Tuhar Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhar, u, m. = popruh. Dšk. Km. 10.

350461   Tuhavka Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhavka, y, f. = tvrdá stolice, der Stuhl-, Bauchzwang, die Stuhlsucht, Hartleibigkeit. T-ku míti. D., Kom. J. 303. Od dlouhého sezení dostal t-ku. Sych. T., včel, červená nemoc. Vaň.

350462   Tuhavý Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhavý = tuhý. T. maso. U Počát. Zln.

350463   Tuhdy Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhdy = tudy. A t. moudřejší byl (hus). Rd. zvř.

350464   Tuhdy Svazek: 8 Strana: 0438
Tuhdy = tehdy. Rad. zvíř., Hus I. 173. (Mus. 1896. 260.).

350465   Ťuhela Svazek: 4 Strana: 0222
Ťuhela, y, m. = hlupák, der Tölpel. Na Mor. Brt., Šd.

350466   Tuhľa Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhľa = tuhle. Slov. Phľd. VII. 83.

350467   Tuhle Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhle, da hier, da sieh. Us. Tuhle máš Aničko! Co se's načekala!; Dal jí šaty ho- dělat ze samé dykyty a t. máš, Kačenko, moje krásné kvítí; Tuhle máš, můj synečku, vyplať si svó hlavičku. Sš. P. 294., 125., 581. (Tč. ).

350468   Tuhle Svazek: 9 Strana: 0350
Tuhle. V jihozáp. Čech: tle, tlejc, tlie Vz Tle. T. vám tam přídu = onehdy. Hoř. 95

350469   Tuhlejc Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhlejc = tuhle. Dšk. Km. 46.

350470   Tuhlejk Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhlejk = tuhle. T. poudal (povídal) jeden. Dšk. Km. 26.

350471   Tuhlejš Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhlejš to dej = sem, zde. Dšk. Km. 47.

350472   Tuhlesten Svazek: 8 Strana: 0438
Tuhlesten, s přisuto. Dšk. Jihč. 1. 41.

350473   Tuhlosť Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhlosť, i, f. = stuhlosť, die Steifheit, Starrheit. Jg.

350474   Tuhlý Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhlý = stuhlý, steif, starr.

350475   Tuhnouti Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhnouti, hnul a hl, utí; stuhnouti, ztuh- nouti, hart, steif, fest werden, erstarren, starren. Jg. — abs. Tuhne tělo mrtvé, olovo, vosk. Us. — čím: zlatem (starren). D. Máslo zimou tuhne. — kde. To máslo ve sklepě na ledě hned tuhne. — v co. Jantar tekutý brzo jako v smolu n. pry- skyřici tuhne. (Překlad Tacita).

350476   Tuhnouti Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhnouti. — čím jak. Voda zimou tuhne na sníh a led. Mj. 3. — kde. V ní tuhne všecka krev. Sá. Zeminy v teple tuhnou. Mj. 12. — več. V pružnou ocel tuhne sval. Vrch. V ocel tuhne baťuškovou vůlí. Kká. Páry sirné tuhnou v prášek. Kk. Fys. 70. — kdy. Některé plyny při větším tlaku tuhnou. Mj. 114.

350477   Tuho Svazek: 4 Strana: 0222
Tuho, vz Tuhý. — T., z tuha, v tuhu, adv. = tuze, fest, steif, starr, hart. Ručnice tuho nabitá. Jg. Dvéře jdou z tuha, geht schwer; Vdolek na tuho pečený. Dch. Ne- zaplétaj, má mamičko, mňa na tuho. Sš. P. 436. Z tuha napnutý, natažený. Šp. Kero loska tuho, to se zřidka beru. Sš. P. 240. — T. = silně, heftig, sehr. Z tuha na mne do- tíral. Br. Z tuha na někoho jíti. Ros. Tuho (velmi) mne miluje, se hněvá. Bern. Z tuha jsme se spolu potkali. Ml. Vzali obě Maďar s židem a já tuho k hrobu idem. Hdk. C. 83. T. voněti, letěti. Er. Sl. čít. 84., 60. Strýc váš mne z tuha napomíná. Arch. II. 147. Mám to t. přikázané. Sl. ps. 73. Ne- čaruj, děvčino, nečaruj tak z tuha. Sš. P. 363. Z tuha se brániti. Us.

350478   Tuho Svazek: 7 Strana: 0939
Tuho. Neplet tuho (pevně, těsně). Us. Šlo to do tuha. Us.

350479   Tuho Svazek: 8 Strana: 0438
Tuho. Držali jich tam (na vojně) t. Brt. D. I. 340. Počnúť ho oba táhnouti t. (tuze). Zrcadlo marnotr., Mus. 1873. 246. Moje kone dosci tuho chodzá, ale susedove ešče tužjej (tužeji). Phľd XII. 697.

350480   Tuhoba Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhoba, y, f., na Slov. = tuhosť. Bern.

350481   Tuhoba Svazek: 9 Strana: 0350
Tuhoba mrazu. Phľd. 1897. 150.

350482   Tuhoblanný Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhoblanný, starkhäutig. SP. II. 256.

350483   Tuhoblanný Svazek: 8 Strana: 0438
Tuhoblanný váček. Hlav. Obrz. 11., Vstnk. II. 556.

350484   Tuhočpavina Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhočpavina, y, f., stearopten. Vz Rst. 36.

350485   Tuhodeptaný. T Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhodeptaný. T. půda. Msn. Od. 341.

350486   Tuhohnětný. T Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhohnětný. T. pouto. Msn. Od. 168.

350487   Tuhohřebenec Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhohřebenec, nce, m., basiliscus, bazi- lišek, ještěr. Krok. I. c. 127.

350488   Tuhochlupan Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhochlupan, a, m., echynomyia, hmyz muchovitý. Krok. II. 265.

350489   Tuhoklouh Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhoklouh, u, m. Pl.

350490   Tuhokvětka Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhokvětka, y, f., adlumia, rostl. dym- níkovitá. Rostl. III. b. 66.

350491   Tuhomalba Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhomalba, y, f., die Stereochromie. Rk.

350492   Tuhonohý Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhonohý, festfüssig. Lpř.

350493   Tuhooký Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhooký, starräugig. Šm.

350494   Tuhopásaný Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhopásaný. T. ženy, ßaO-v'Qwvoi, (pod- pásané). Lšk.

350495   Tuhopevně Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhopevně přiléhati. Msn. II. 222.

350496   Tuhopevný Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhopevný vůz. Msn.

350497   Tuhopletný Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhopletný. Vch. Ar. II. 60.

350498   Tuhoplynný Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhoplynný = z tuha plynoucí, streng- flüssig. D.

350499   Tuhoráž Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhoráž, e, tuhorážec, žce, m., sclero- tium, der Hartpilz, rostl. T. tříselní, s. va- porarium, mechový, s. muscorum; hnojní, s. stercorarium; proměnný, s. varium; ze- lený, s, brassicae. Rstp. 1971.

350500   Tuhorožan Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhorožan, a, m., lyctus, hmyz lyko- žroutovitý. Rostl. I. 274. a.

350501   Tuhoskovaný Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhoskovaný štít. Msn. II. 318.

350502   Tuhosložený Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhosložený pluh. Msn. II. 178.

350503   Tuhospojený čím Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhospojený čím Dřevce zděřmi t-né. Msn. II. 283., 76.

350504   Tuhospojitý Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhospojitý srub. Msn. Od. 75. Vz Tuho- spojený.

350505   Tuhosť Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhosť, i, ť. = neohebnosť, die Steifheit, Steife, Festigkeit, Konsistenz. Strsl. tągostb, angor. Mkl. B. 169. T. zkřehlého údu, Jg., papíru. T. nerostů. Vz Br. 56. — T. = hou- žovatosť, vláčkovitosť, die Zähheit, Zähig- keit. D. — T. = tvrdosť, krutosť, die Strenge, Härte, Rauhigkeit. V. T-osť zimy. Bern. — T. = pevnosť, die Stärke. To již nemá té t-sti. Ros. — T. = moc, síla, prudkosť, die Heftigkeit. Jg.

350506   Tuhosť Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhosť, ě, m., vrch u Přestic. Pm. — T., dřívější jm. Domažlic, strněm. Taugst, nyní Taus. Pal. I. 249.

350507   Tuhostrojený Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhostrojený. T. síň. Msn. Od. 18.

350508   Tuhosvazný Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhosvazný prám, vor. Škd. Od. 83., 74.

350509   Tuhosvěrací Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhosvěrací bedna. Msn. Od. 194.

350510   Tuhoštětinatý Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhoštětinatý. T. šešulky rosopastky fialové. Rostl. III. a. 61., 29.

350511   Tuhota Svazek: 10 Strana: 0674
Tuhota, y, f. = silné pálené. Vz Brt. Sl.

350512   Tuhotáhlice Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhotáhlice, e, f. = smrť. Vký.

350513   Tuhotekutý Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhotekutý, zähflüssig. Nz.

350514   Tuhotěsně Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhotěsně. Opasek t. přilehlý. Msn. II. 62.

350515   Tuhotoký Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhotoký, zähflüssig. Hř.

350516   Tuhoučký, tuhounký Svazek: 4 Strana: 0222
Tuhoučký, tuhounký = drobet, poněkud tuhý, ein wenig zäh, fest. Jg.

350517   Tuhovací Svazek: 8 Strana: 0438
Tuhovací stroj, Graphitiermaschine, f. KP. VIII. 233.

350518   Tuhování Svazek: 8 Strana: 0438
Tuhování, n., Graphitieren, f. KP. VIII.. 235.

350519   Tuhovaný Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhovaný = tuhou natřený, mit Graphit glasirt. Mor. Orl. 1887. č. 239. T. nádoba. NZ. I. 46.

350520   Tuhovati Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhovati, vz předcház.

350521   Tuhovazný Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhovazný prám (dobře vázaný). Msn. Od. 83.

350522   Tuhovlasý Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhovlasý. T. lidé, euthycomi. Stč. Zem. 842.

350523   Tuhový Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhový, Graphit-. T. rula. NA. V. 560.

350524   Tuhový Svazek: 9 Strana: 0350
Tuhový. T. doly. Mtc. 1899. 72.

350525   Tuhožilosť Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhožilosť, i, f., Zählebigkeit, f. Dch.

350526   Tuhú Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhú. Sovy hučia v skalnom kruhu: uhú, čuhú, tuvit, tuhú. Slov. Č. Čt. II. 91.

350527   1. Tuhý Svazek: 4 Strana: 0222
1. Tuhý; (zastr. tuh), a, o, kompar. tužší, vz H. Strsl. tągB, steif, rus. tugoj, steif, ge- spannt, čes. tuhnouti, strsl. tęgnąti, tendere; litev. patingstu, werde steif, tingus, faul, tingeti, faul sein. Mkl. L. 100. = T. = hou- ževný, zähe. T. maso (nekřehké), Us., kapa- ličnosť. Krok. T. mýdlo, stolice. Dch. — T. = houževný, skoupý, skrbný, zähe, geizig. Ros. — T. = těžký Je umrtvění, zäh. Tuhé živobytí (zapeklá duše). D. — T. = neohebný, pevný, celistvý, fest, steif, starr, straff, hart, ge- spannt, press, stramm. V. T. uzel n. svazek přátelství, V., luky, Rkk., roucho, Kom., ruce (ztuhlé), chléb, těsto, život (tuhavka). D. Tuhý jako zmrzlá košile, jako pařez. Mus. Ten je tuhej, běhá od jedné k druhej (= nestálý v lásce). Vz Nestálý. Lb. Kerá láska je tuhá, ti zřídka se berú. Sl. ps. 158. Snažná a t. prosba. Pal. IV. 2. 299. Nad jiné tuhý katolík. Pal. Dj. IV. 2. 340. Měšec maje tuhý a odutý (boháč). Kom. L. Vrtá v tuhém (má nesnáz). Lom. V tuhém vr- tati = s obtížemi zápasiti. Vz Nesnáze. Č. Nerádi v tuhém vrtají. Lom. Až přijde do tuhých. Us. T. štít, srdce. Dch. T. jako lub. Č. — od čeho. Ruce od zimy tuhé. D. — čím: zimou. Ona je tuha spaním (pořád spí). Us. u Dobrušky. Vk. — T. = stálý, neústupný, silný, nezlomitelný, fest, stark, steif, hart. V. T. věřitel. Jel. T. papeženec, protivník. Skl. I. 169., II. 1. T. nepřítel. Hus III. 280. — k čemu: ku snášení muk. Ráj. — v čem: u víře. Jrs. — nač. Boj na život a na smrť tuhý. Kká. Š. 12. — T. = nepřívětivý, steif, unfreundlich. Jg. — T. = silný, pronikavý, krutý, tvrdý, streng, rauh, hart, derb, tüchtig, stark, heftig, gross, mächtig, gewaltig, schneidend, hitzig. Jg. T. zima, bitva, odpor, myšlení, V., zkouška, Kom., řád, potýkání, D., půst, spaní, žalář, vězení, oheň, nutnosť, vítr, Us., práce, Sych., zimnice, Krab., nesnáz, Ráj, zápověď, pří- val, Br., muka, Rad. zv, boj. Troj. T. život vésti. Sedí v t. vězení; Měl s ním t. hádku, šarvátku. Kram. Tam s tuhým odporem se setkal. Ddk. II. 86. T. slovo. Tuhou mysl na někoho míti = přísnou. Výb. I. 917. T. zápas, vazba. Dch. T. právo. Vz Právo. T. j zamčení. J. tr. Dal příčinu židům k tuhým odporům. BR. II. 295. Tuhý odpor klásti. Dch. Z vězenja tuhého, zámku tureckého. Sš. P. 328. Když na ně tuhá přijde, na to myslí, aby co nejdříve z pole vyvázli. Abr. z G. 2. 16. — v čem. Je ve svých spisech tuhý a přísný. Plk. — T. = plný, voll. — čím. Její postel byla tuha stinkami; Oni sou tuzí všimi; A když ji operovali, byla tuhá a tuhá všima. Us. u Dobrušky. Vk. — čeho. Byl tuhý vší. Us. u Dobrušky. Vk.

350528   2. Tuhý Svazek: 4 Strana: 0223
2. Tuhý, ého, m., osob. jm. Chodí celý den jako nebožtík Tuhej. V Kunv. Msk. Je jako nebožtík Tuhej, chodí vod jednej k druhej (= vybírá si). U Rychn. Msk.

350529   Tuhý Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhý. Cf. Mkl. Etym. 351. T. = houžev- natý, pevný. T. sníh, skála, Vrch., hmota, Mj., země, mrtvola. — T. = stálý, silný, neústupný. T. evandělík, pálenka (silná). Brt. D. 279. T. závislosť, J. Lpř., přísaha, Vlč., úvazek, Kká., mráz. T. tvář jako z mramoru. Zr. T. pevného káře. Bž. exc. — T. = nepříjemný, nepřívětivý. Nerač mi za zlé míti tak z t-ho psanie. Arch. IV. 394. — T. = krutý, tvrdý atd. T. seč, Vrch. poroba, trest, J. Lpř, spor, žaloba.

350530   Tuhý Svazek: 8 Strana: 0438
Tuhý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 82.

350531   Tuhý Svazek: 9 Strana: 0350
Tuhý. Tuhší slabšieho udolie. Zát. Př. VIII. 1186. T. ako kremeň. Ib. 63a. T. vazba knihy. Vz Ott. XIV. 440a.

350532   Tuhý nač Svazek: 10 Strana: 0454
Tuhý nač. Mezek tuhý na nohy (silný). Lobk. 54.

350533   Ťuhýk Svazek: 4 Strana: 0223
Ťuhýk, a, m., pták = sýc, kalous, stryx, der Würgengel, Wichtel. Kom. J. 149. — T. = rodina ptáků z řádu vrabcovitých a z čeledi zýkozobců (dentirostres). Jsou dravci. T. šedivý či strakapoud, lanius excubitor; malý, 1. minor; ryšavý či masojídek, 1. ru- fus, 1. ruficeps; hnědožlutý, 1. colluris. Vz S. N., Schd. II. 443., Frč. 356. — T. = hlu- pec, der Tölpel. Us. u Olom. Sd.

350534   Tuhýk Svazek: 7 Strana: 0939
Tuhýk m. kuvík. Šf. III. 460. — Ť., lanius atd. Cf. Krovák, Masák (dod.) Brm II. 2. 515.—537., 746., Hlb. II. XXXV., Houserák (2. dod.). Ť. (masovec) poskvrniv se vraždou žúžele a hmyzu letí k vodě, aby si umyl ruce, hlásaje veřejně : Já chco bet čisté! Brt. Dt. 57.

350535   Ťuhýk Svazek: 8 Strana: 0438
Ťuhýk, vz Sejček (3. dod.). — Ť. veliký, menší a rudohlavý, lauius excubitor, miuor et ruťus; ť. obecný, lanius „collurio, místy na Mor. malý strakapoun (i v Cech.), strachopód, strakoš-, strakáč, španělský vrabec, vlašský brabec. Vz Mtc. 1893. 303.

350536   Ťuhyk Svazek: 9 Strana: 0350
Ťuhyk, a, m. Ť. šedivý (masojídek), menší, rudohlavý, obecný (masojídek, masák, stra kapoun, houserák, křovák). Vz Sír II. 119. nn. Ť. větší, velký (sibiřský), menší (strakapud, strakoš), obecný (strakoš, strakapoun, Špa- nělský vrabec), rudohlavý (strakapúd s Čer- venou hlavou). Vz Mus. ol. 1897. 160. nn.

350537   Ťuhýkati Svazek: 4 Strana: 0223
Ťuhýkati = křičeti jako ťuhýk, wichteln. Ťuhýk ťuhýká. Us. Šd.

350538   Ťuhýkovitý Svazek: 4 Strana: 0223
Ťuhýkovitý = k ťuhýku podobný. Ť. ptáci. lanii. Vz Ťuhýk. Krok. I. c. 122.

350539   Tuch Svazek: 4 Strana: 0223
Tuch, u, m. = tuchnutí, zavánění zvěřiny, das Wildenzen. Šp.

350540   -tucha Svazek: 4 Strana: 0223
-tucha, přípona jmén podst.: pastucha. Mkl. B. 177., Bž. 230. Vz Tr. 1. Tucha, y, f. = tušení, die Ahnung. Šml. Ve sladké tuše. Dch.

350541   2. Tucha Svazek: 4 Strana: 0223
2. Tucha, y, m., osob. jm.

350542   -tucha Svazek: 7 Strana: 0940
-tucha. Cf. Gb. Ml. I. 60.

350543   1. Tucha Svazek: 7 Strana: 0940
1. Tucha. Kká., Vrch. Tuchy = před- stavy volně za příčinou neznámou vystu- pující a za předzvěsti budoucího zjevu vy- kládané. Dk. P. 125. T. nesmrtelnosti. Čch. Neměl ani nejmenší tuchy. Šml. Teskná t. obavami plní jeho ducha. Čch. Mch. 77.

350544   Tuchina Svazek: 9 Strana: 0350
Tuchina, y, f., ves na Slov. Phľd. 1897. 105.

350545   Tuchle, tuchlivě Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchle, tuchlivě = stuchle, muffelig, dumpfig. Bern.

350546   Tuchlina Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchlina = stuchlina. Bern.

350547   Ťuchliti Svazek: 7 Strana: 0940
Ťuchliti = schovávati něco (za kabát); mačkati, dlábiti (kočku); se = pasovati se, ringen. Val. Vck., Brt. D. 279.

350548   Tuchlivěti Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchlivěti = tuchnouti. Bern.

350549   Tuchlivosť Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchlivosť, i, f., tuchlosť = stuchlosť, der Dumpf. Zlob.

350550   Tuchlivý Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchlivý, tuchlý = stuchlý, dumpfig, muffelig, muffelnd, faul, stinkend. Zlob., Bern.

350551   Tuchlovice Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchlovice, dle Budějovice, ves u Lán a Nov. Strašecí. Vz S. N., Tk. I. 373., 377., III. 55., 65., 126., V. 123., 129., Arch. I. 523.

350552   Ťuchma Svazek: 4 Strana: 0223
Ťuchma, y, m. = šuchna. Mor. Šd.

350553   Tuchmala Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchmala, y, m. = ťuchma. To je ť., pořád se vším se ťuchmá. Mor. Šd.

350554   Tuchmati Svazek: 7 Strana: 0940
Tuchmati = pomalu dělati, soukati se; něco tajiti, tutlati. Mor. Brt. D. 279.

350555   Ťuchmati se Svazek: 4 Strana: 0223
Ťuchmati se = šuchati, šukati. Vz Ťuch- mala. Na Mor. u Bzence. Šd., Vck.

350556   Tuchnoucí Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchnoucí oko, ahnend, ahnuugsvoll. Cf. Tušiti. Mor. Tč.

350557   Tuchnouti Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchnouti, strsl. tuchnąti, exstingui, quies- cere. Cf. stind, tuš — tušjati, sich beruhigen, strbakt. tusna, Stille, pol. tęchnnąc, fallen, sich legen. Mkl. L. 176., 100. T, chnul a tuchl, utí = smraditi se, mücheln, muffeln, muchelig, anbrüchig werden o. schmecken, dumpfig werden; plasknouti, opadati z ote- klosti, abfallen; tratiti se, mizeti, sich legen, fallen, verlöschen, schwinden. Jg. — abs. Mouka, zvěřina tuchne. Vz Tuch. Us. Tuchne učení (tratí se). Us. Jeho horlivosť už tuchne. Us. Šd. Oheň tuchne. Us. Šd. I rmoutí se satan, blednou jemu líce, tuchne. Sš. Sm. bs. 163. Láska tuchne. Kom. Dobří mravové tuchnou. Br. — kde. Ale jakž vyznání v ústech tuchne. Hus III. 155. Ve sklepě všecko tuchne. Us. Tč. Kdo by v těch vě- cech neutuchl? Hus. I. 136. — čím: milosti (jí zaváněti). L. Udatnosť vojákům nedba- lostí tuchla (mizela). V.

350558   Tuchnouti Svazek: 7 Strana: 0940
Tuchnouti. Cf. Mkl. Etym. 358. Rouch drevních tuchne malebnosť. Čch. List tuchne (vadne). Laš. Brt. D. 279.

350559   Tuchola Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchola, y, f., něm. Tuchel. mě. v Záp. Prusku. Vz S. N., Tk. IV. 597.

350560   Tuchom Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchom, a, m., ves u Rožďalovic. Tk. II. 430., 476., III. 182., V. 149., Arch. III. 550.

350561   Tuchom Svazek: 7 Strana: 0940
Tuchom, ě, f. (ne: a, m.). Pal. Rdh. I. 130., Km. 1886. 28.

350562   Tuchoměřice Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchoměřice, dle Budějovice, v okresu smíchovském u Středokluk. Vz S. N., Tk. I. 46., 47., 551., III. 55.

350563   Tuchoměřická Svazek: 7 Strana: 0940
Tuchoměřická, é, f. = český tanec ná- rodní.

350564   Tuchomysl Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchomysl, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 126.

350565   Tuchomyšl, Tochomyšl Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchomyšl, Tochomyšl, e, f., němec. Schönfeld, ves u Chabařovic. Vz S. N., Tk. I. 363.

350566   Tuchonice Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchonice, dle Budějovice, ves v Bu- kovsku.

350567   Tuchoplný Svazek: 7 Strana: 0940
Tuchoplný, ahnungsvoll. Dk. Aesth. 169.

350568   Tuchoraz Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchoraz, e, f., ves v Českobrodsku. Vz S. N., Záp. měst. 1451., Tk. III. 57., 58..

350569   Tuchořice Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchořice, dle Budějovice, ves v Ža- tecku. Vz S. N., Arch. III. 478.

350570   Tuchotice Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchotice, dle Budějovice, ves v Kutno- horsku. Vz S. N.

350571   Tuchov Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchov, a, m., něm. Tuchow, ves u Čá- slavi. PL.

350572   Tuchvílní Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchvílní, alsbaldig. Šm.

350573   Tuchyně Svazek: 4 Strana: 0223
Tuchyně, ě, f., něm. Tuchin, ves u Ne- veklova. PL.

350574   Tuchynica Svazek: 9 Strana: 0351
Tuchynica, e, f., louka u Podhradí. Sbor. slov. ?. 6.

350575   Tuchyplný Svazek: 7 Strana: 0940
Tuchyplný = tuchoplný (dod). Dk. Aesth. 74.

350576   Ťuíček Svazek: 9 Strana: 0351
Ťuíček, vz Tujíček. Tuj = tu jest. Tuj také sluneční horko. Sr. Bes. 35.

350577   Ťuik Svazek: 8 Strana: 0438
Ťuik, a, m. = ťuhýk, kalous. V Lohovci. Mtc. XVIII. 243.

350578   Tuillerie Svazek: 4 Strana: 0224
Tuillerie (fr. Tuilleries, tyiľrý), í, pl., f. = státní palác se zahradou v Paříži. Rk.

350579   Tuis-o Svazek: 4 Strana: 0224
Tuis-o, ona, m., bůh germanský.

350580   Tuj Svazek: 4 Strana: 0224
Tuj, e, m., rhea, pták pštrosovitý. Krok. I. c. 124.

350581   Ťujíček Svazek: 4 Strana: 0224
Ťujíček, čka, m. = kulíšek, pták. Kde ť. ťujíká, tam buď do roka někdo umře aneb nějaké jiné neštěstí se stane. Kda.

350582   Tujíkati Svazek: 4 Strana: 0224
Tujíkati, vz Ťujíček.

350583   Tujsala Svazek: 4 Strana: 0224
Tujsala, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

350584   Tujša Svazek: 10 Strana: 0454
Tujša = svině. Sb. sl. 1901. 157. Vz Tujška v I. Přisp. 438.

350585   Tujška Svazek: 8 Strana: 0438
Tujška, y, f. = svinka. Slov. Kal. S. 189.

350586   Tuk Svazek: 4 Strana: 0224
Tuk, u, m., strsl. tukB, adeps, lit. taukai, pl. tukti, fett werden; prus. taukis. Mkl. L. 176., B. 20., 22. (Hý. ). T. od tu (v týti, vz y). T-ky = sloučeniny, jež alkaliemi v mastné kyseliny a ve glycerin se rozštěpují. Vz Šfk. 492. Das Fett, Schmerfett. T. = sádlo (tuk při obyč. teplotě mazavý) n. lůj (tuk při obyč. teplotě tuhý), máslo (obyč. z kra- vího mléka), z živočicha tučnosť, tlustosť, omastek, mastnota, špek; na mazání bot: špik; vnitřní sádlo: plsť, pístní sádlo; co se v mastnotě sedlo: kal, rosol. Šp. Tuk, adeps. Ž. wit. Deut. 14. T. (mastnota) pevný, hutný (lůj); tekutý (olej, trán), polotekutý (sádlo), těkavý, netěkavý, rybí, Nz., velrybí, tuleňový, jaterní, freskový, lososí. Kh. Cf. Prm. V. 2. T. mozkový, das Hirnfett. Šp. T. na válcová lůžka, das Walzenlagerfett; jasnočistý n. hnědočistý n. hnědý rybí tuk jaterní, hellblanker, braunblanker, brauner Leberthran. Šp. T. podkožný, panniculus adiposus, kožný, sebum; rybí t. žlutý, oleum aselli flavum, rybí tuk hnědý přismahlý, o. jecoris asseli fuscum, Thran aus gebratener Leber. Nz. lk. Rybím tukem něco napustiti. Šp. Odjímáním vláhy a tuku země. BR. II. 13. b. Boty tukem namazati. Dch. Tuk na mazání řemenů. Us. Přísné zákony mu přešly v tuk a krev (navykl jim). Třebz. Odměšo- vání tuku, die Talgsekretion. Nz lk. Tuk žlukne = na vzduchu řidne a částečně se rozkládá ve glycerin a volnou kyselinu mastnou, která, je-li těkavá, odpornou vůni žluklých tuků způsobuje. Tukové se pře- škvařují n. s roztokem sody mírně zahří- vají, aby se napravily. Vz více v Šfk. 493. Tukem zarostl. Us. T. na se bráti (tloust- nouti), V.; na t. vychovati; t. střev a břicha. D. T. se ssedá. D. Kočku k tuku postaviti. Prov. — T, v kosti: čísek, čís, mozk, špik, střen, morek, das Mark. Prm. V. 2., Ros, Krok. — T. rostlinný hl. v semenech a plodech = míza, šťáva, smáha, Saft, m. Z tuku obilí jestiť utěšení. V. T. palmový, Kh., olejný. V. — Lék. kn., Ras. T. jest vyvařená n. vodou vymočená šťáva (polívka): t. ječný. Sal. 45. 30. Tukem žitným, adipe frumenti. Ž. wit. 147. 14. Vz Míza, S. N., Rst. 34., Kk. 11. Kaučukový t. na kůže. Dch.

350587   Ťuk Svazek: 4 Strana: 0224
Ťuk, u, m. = ťuknutí, der Tick, Tüpfel. D. Najednou udělalo to ťuk, ťuk na dvéře. Us.

350588   Tuk Svazek: 7 Strana: 0940
Tuk. Cf. Týti. Šf. III. 511., Schd. I. 382., Kram, slov., Slov. zdrav., Rosc. 39., Rm. l. 422., Mkl. Etym. 367., KP. VI. 458 , 463 , 485. Oleje a tuky, tuk z kostí, vlny, rybí (Mllr. 31., 101.); chemická povaha tuků. KP. V. 539., VI. 2, 8., 3. T. kožní, Haut- fett. T. země, das Mark des Landes.

350589   Tuk Svazek: 8 Strana: 0438
Tuk. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 75. Chemie tuku. Vstnk. IV. 104. Fysiologický původ tuku. Ib. 92. nn.

350590   Túk Svazek: 9 Strana: 0351
Túk, u, m. = ték (u moždíře). Sbor. slov. III. 30.

350591   Tuk Svazek: 10 Strana: 0454
Tuk. Přístroj k zkoušení tuku v mléce. Nár. list. 1904. 135. 22. Vadné vyměšování tuku, steatosis. Ktt.

350592   Tuka Svazek: 4 Strana: 0224
Tuka, y, f. Ukázal mu ťuku (straku) na vrbě = činil mu nejistou naději. Jg. — T., y, m., osob. jm.

350593   Tukáč Svazek: 4 Strana: 0224
Tukáč, e, m., osob. jm.

350594   Ťukačka Svazek: 7 Strana: 0940
Ťukačka, y, f. = ťukání knoflíky, krej- cary do zdi (hra). Us. Hrb. — T., das Hack- brett (mus.). Rk.

350595   Tukačová Svazek: 4 Strana: 0224
Tukačová, é, f. T. Anna, čes. básnířka, †1864. Vz S. N., Jg. H. 1. 644.

350596   Ťukadlo Svazek: 4 Strana: 0224
Ťukadlo, a, n. = čím se ťuká, der Klopfer, das Töcklein.

350597   Tukaj Svazek: 4 Strana: 0224
Tukaj = zde, tu, hier. Na Ostr. Tč.

350598   Ťukal Svazek: 4 Strana: 0224
Ťukal, a, m., osob. jm.

350599   Ťukan Svazek: 4 Strana: 0224
Ťukan, a, m., pták šplhavec. T. pravý, rhamphastostucanus; toko, r. toco. Vz S. N., Frč. 360., Schd. II. 452.

350600   Tukan Svazek: 7 Strana: 0940
Tukan, u, m. = guľaš. Slov. Phľd. III. 1. 18. Dle P. Tótha a Czm. 128. tukáň. — T., souhvězdí. Stč. Zem. 25. — T., a, m., rhamphastus, pták. Cf. Brm. II. 189., Hlb. I. XXXV.

350601   Ťukání, n T Svazek: 10 Strana: 0454
Ťukání, n T. velikonočních vajec krejcary. Vz Čes. 1. XII. 317.

350602   Tukar Svazek: 9 Strana: 0351
Tukar, u, m. T. ve stodole, v něm sú tři žibra (síta). Slov. Čes. 1. VIII. 330.

350603   Túkat Svazek: 7 Strana: 0940
Túkat, túču = výskati. Brt. D. 279. T.= troubiti tútú. T., tutúkať predpokladá ne- jaký nástroj, trubku, keď nie iné, tedy t. cez dlaň svinutou, k ústům priloženú, kdežto ujákať je tiahavé vyvolávanie ujujú. Slov. Zátur. Ludia od radosti ujúkali, tutúkali. Dbš. Sl. pov. 8. 34.

350604   Ťukati Svazek: 4 Strana: 0224
Ťukati, ťukávati; ťuknouti, knul a kl, ut, utí = lehce klepati, dotýkati se, sanft klopfen, anschlagen, ticken, tüpfen, pochen; hlas tenký vydávati, leisen Schall hervorbringen, ticken. Jg. — abs. Hodinky ťukají (lehce klepají). Us. — co, koho: vejce. D. Pořád ho ťukal. Us. Hrom ho ťuk'! das Donner- wetter drein! Us. Dch. Děvčata jedna druhou ťukla. Němc. — si. Ťukněme si (pijíce). Us. Šd. — komu. Srdce mu ťuká. Us. Dch. — čím. Chceš-li ty k nám chodívati, mosíš dobrý pozor dáti, krajáčkama neťukávať.. Sš. P. 167. — co, koho, čím, kdy, kde kam. Kladivem na stůl t. Někoho pod stolem nohou ť. Hoši o velikonoci vejci špic na špic a pouch na pouch ťukají (tlukou). Na okýnko (v noci) ťukával. Er. P. 99. Ať mi do toho neťukneš! Us.

350605   Ťukati. Do Svazek: 7 Strana: 0940
Ťukati. Do noci na klavesy ťukal. Vlč. — si s kým = připiti si. Ťukl si s ním na zdraví. Us.

350606   Tukějši Svazek: 9 Strana: 0351
Tukějši = onehda, nedávno. Slez. Lor. 80.

350607   Ťukela Svazek: 7 Strana: 0940
Ťukela, y, m. = hlupák, Tölpel-. Von- drák.

350608   Tukleky Svazek: 4 Strana: 0224
Tukleky, dle Dolany, něm. Tuklek, ves a) v Písecku, b) u Kralovic. — T., Tutlaky, Tuklaky, Tuklece, něm. Tuklat, ves u Ouval v Českobrodsku. Vz S. N., Tk. I. 361., II. 551.

350609   Ťuklo Svazek: 10 Strana: 0454
Ťuklo, a, n.. vz Sviňka (při hře).

350610   Ťuknouti Svazek: 4 Strana: 0224
Ťuknouti, vz Ťukati.

350611   Ťuknutí Svazek: 4 Strana: 0224
Ťuknutí, vz Ťuk.

350612   Ťuknutý Svazek: 4 Strana: 0224
Ťuknutý; -ut, a, o, angestossen. Je t-tý, angetrunken. Vz Opilý. Us. Všk.

350613   Tukočpavina Svazek: 4 Strana: 0224
Tukočpavina, y, f, das Stearopten. Nz. lk.

350614   Tukodárný Svazek: 7 Strana: 0940
Tukodárný, fetterzeugend. T. potrava, Šv. 115., látky. Šv. Cf. Tukotvorný.

350615   Tukokrevnosť, i Svazek: 7 Strana: 0940
Tukokrevnosť, i, f., Lipaemie, f. Vz Tučnokrevnosť.

350616   Tukola Svazek: 4 Strana: 0224
Tukola, y, f., alfonsia. Tukola obecná, a. oleifera, rostl. Rstp. 1634.

350617   Tukolice Svazek: 4 Strana: 0224
Tukolice, e, f., der Brookit, nerost. Miner. 569.

350618   Tukosladík Svazek: 7 Strana: 0940
Tukosladík, u, m. Čs. lk. Cf. Tukosla- dina.

350619   Tukosladina Svazek: 4 Strana: 0224
Tukosladina, y, f. = sladotuk, glycerin, das Glycerin, Glycerylalkohol, Oelsüss, Sche- le's Süss. Nz. lk. Vz S. N., Rst. 36. Vz Tu- kový.

350620   Tukosť Svazek: 4 Strana: 0224
Tukosť, i, ť., strslov. tukostb, pinguedo, příp. -stB. Mkl. B. 169. (Hý. ).

350621   Tukostrom Svazek: 4 Strana: 0224
Tukostrom, u, m., elaeodendron, der Oel- strauch. T. východní, e. Orientale. Rstp. 299.

350622   Tukostrom Svazek: 8 Strana: 0438
Tukostrom, rostlinný rod z čeledi brsle- novitých. Vz Ott. VIII. 475. a.

350623   Ťukot Svazek: 10 Strana: 0454
Ťukot, u, m. Ťukotem prstu lákal hrdličku. Rais. Lop. 253.

350624   Tukota Svazek: 7 Strana: 0940
Tukota, y, f. = tlustota, tuk, Fett, n., Fettigkeit, f. Zátur.

350625   Tukota Svazek: 7 Strana: 0940
Tukota, y, f. = slepice, která ráda krá- korá. Val. Brt. L. N. I. 192.

350626   Ťukotať Svazek: 7 Strana: 0940
Ťukotať = ťukati. Za dveřmi ť. Mor. Šd.

350627   Tukotkaňový Svazek: 10 Strana: 0454
Tukotkaňový. Volné tělo kloubové t-vé, freier fettgewebiger Gelenkkörper. Ktt.

350628   Tukotvorný Svazek: 4 Strana: 0224
Tukotvorný. T. látky, die Fettbildner. Nz. lk.

350629   Tukoveť Svazek: 8 Strana: 0438
Tukoveť, i, f. = tloušťka (člověčí). Slov. Phľd. 1896. 288.

350630   Tukovice Svazek: 4 Strana: 0224
Tukovice, e, f., Speckwurst, f. Rk.

350631   Tukovice Svazek: 7 Strana: 0940
Tukovice, Fettzelle, f.

350632   Ťukovina Svazek: 4 Strana: 0224
Ťukovina, y, f. = rybí tuk, der Fisch- thran. Zlob.

350633   Tukovina Svazek: 7 Strana: 0940
Tukovina = tkanina tuků.

350634   Tukovitosť Svazek: 7 Strana: 0940
Tukovitosť, i, f., Fettartigkeit, f. Čs. lk.

350635   Tukovitý Svazek: 4 Strana: 0224
Tukovitý, markig, fettartig. Jg. T. zvrh- losť srdce, das Fettherz; t. zvrhlosť jater, die Fettleber; t. zvrhlosť ledvin, die Fett- niere. Nz. lk.

350636   Tukovitý. T Svazek: 10 Strana: 0454
Tukovitý. T. pouzdro ledvinné, capsula adiposa renis. Ktt.

350637   Tukovka Svazek: 4 Strana: 0224
Tukovka, y, f., die Margarinsäure. Rk.

350638   Tukovosk Svazek: 4 Strana: 0224
Tukovosk, u, m., das Fettwachs. Rk.

350639   Tukový Svazek: 4 Strana: 0224
Tukový, Fett-, Schmeer-, markig. T-vá kapka, das Fetttröpfchen, hmota, Fettsub- stanz, potah, Fettüberzug, Šp., kýla, lipa- rocelle, žlázy, die Schmeerdrüsen, Nz. lk., zboží, Fettwaaren. Dch. T. kyselina. Krok., Nz. T. cukr = tukosladina. Presl. Chym. II. 148. T. úbyt, Fettatrophie, kýla, Fettbruch, boubelky, Fettcysten, zvrhlosť, Fettdegene- ration, rozmíšení krve, Fettdyskrasie, vme- tek, Fettembolie, tkanina, Fettgewebe, Nz. lk., ucpávka, die Fettdichtung. Dch. T-vé buňky, Fettzellen. Nz. lk. T. infiltrace, zá- hať, Fettmetastase. Nz. lk. T. skvrna spo- jivky, pinguecula. Schb.

350640   Tukožírný Svazek: 10 Strana: 0454
Tukožírný brav. Msn. Od. 135.

350641   Tuký Svazek: 4 Strana: 0225
Tuký = tučný. Na Slov.

350642   Tuky Svazek: 10 Strana: 0674
Tuky. Vz KP. XI 422.

350643   Túl Svazek: 4 Strana: 0225
Túl = toul, zastr.

350644   Tul, tyl Svazek: 4 Strana: 0225
Tul, tyl, u, m., der Tüll. U Polič. Kšá.

350645   Tula Svazek: 4 Strana: 0225
Tula, y, f., chironia, rostlina. T. naho- pňová, ch. nudicaulis; čtyrhranná, ch. tetra- gona; lenovitá, ch. linoides; bobulatá, ch. baccifera, lahodná, ch. frutescens; křižovaná, decussata; jednokvětá, uniflora; trojžilá. Rostl. III. a. 13. — T., město zbrojířské v Rusích, odkudž má jméno Tulský kov, směs stříbra, mědi, olova a síry. Rk.

350646   Tula Svazek: 7 Strana: 0940
Tula = tulský kov, niello, ruský smalt, Tula, Tulametall, Niello. Šp. — T. = tulice. Je tlustá jako tuľa. U Přerova. Šd.

350647   Ťula Svazek: 7 Strana: 0940
Ťula, y, m. = hlupák. Mor. Rgl.

350648   Tula Svazek: 9 Strana: 0351
Tula, y, f. = slitina síry, stříbra, medi a olova, kterou se prohlubiny kovů vyplňují. Vz KP. VII. 618.

350649   Tuláceti se Svazek: 4 Strana: 0225
Tuláceti se, el, ení = toulati se, herum- schlendern, vagiren. Us. Jg. Už dva dni se kdesi tuláci. Us. Šd.

350650   Tulácký Svazek: 4 Strana: 0225
Tulácký, herumstreiferisch, Landstrei- cher-, Vagabunden-. T. žebrák. Dch. T. ži- vot vésti. Us.

350651   Tuláctví Svazek: 4 Strana: 0225
Tuláctví (m. tulačství), í, n. = toulání, das Herumschweifen, die Landstreicherei. Ros.

350652   Tuláctvo Svazek: 7 Strana: 0940
Tuláctvo, a, n. = tuláci. Osv. I. 171.

350653   Tulač Svazek: 4 Strana: 0225
Tulač, e, tulák, a, tulař, e, m. = po- buda, běhoun, poběhlík, poběhlec, plahočil, potloučka, obejda, všudybyl, der Herum - Streicher, Landstreicher, Land-, Um-, Herum- läufer, ein unstäter Mensch. Jg., Sš. Sk. 199. Tulačům a tulákům za práci se holí pla- tívá. V. T. po světě, V., noční, Us., jarma- reční n. potržný, pobloudilý. V. Túlař. Reš. Tulákem choditi = toulati se, herumirren. Hugo. T. nikde místa nezahřeje. Č. Strany přísloví vz ještě: Kosť, Peklo, Vítr, Všudy- byl.

350654   Tulač Svazek: 10 Strana: 0674
Tulač, e, m. = tulák. 1603. Arch. XXII. 355.

350655   Tuláček Svazek: 4 Strana: 0225
Tuláček, čka, m., osob. jm.

350656   Tulačiť sa Svazek: 9 Strana: 0351
Tulačiť sa = toulati se. Val. Ces. 1. X. 299.

350657   Tulačiti Svazek: 4 Strana: 0225
Tulačiti, il, ení = toulati se, herum- schweifen. Celý den tulačil. Us.

350658   Tulačka Svazek: 4 Strana: 0225
Tulačka, y, f., tulakyně, ě, f. = která se toulá, die Herumläuferin, Landstreicherin. BO. T. noční. Sych. — T. = toulání, die Herumläuferei. Na t-ky choditi. Us.

350659   Tulačka Svazek: 7 Strana: 0940
Tulačka = toulání. Marných t-ček se varovati. Vyb. II. 1414.

350660   Tulačka Svazek: 8 Strana: 0438
Tulačka. Na t-čky choditi. Kabt. 34. — T. = sekera, Hrš. Nách. I. 433.

350661   Tulačnosť Svazek: 4 Strana: 0225
Tulačnosť, i, f. = toulavosť, die Herum- läuferei. Ros.

350662   Tulačný Svazek: 4 Strana: 0225
Tulačný = toulavý, herumschweifend. Ros. T. žena. Vký.

350663   Tulaj Svazek: 4 Strana: 0225
Tulaj, e, m. = toulec na brousek. Vz Tulej. V Bystersku. Sn.

350664   Túlaj Svazek: 8 Strana: 0439
Túlaj, e, násadka k dlátu. Lukovany. Brt. D. II. 404.

350665   Tulaj Svazek: 9 Strana: 0351
Tulaj, e, m., tulajka y, f. = oko lopaty, pořízu atd., do kterého se topořisko na- strkuje. Mus. ol. 1898. 118.

350666   Tulaja Svazek: 4 Strana: 0225
Tulaja, e, m. = trulant. U Místka. Škd.

350667   Tuľaja Svazek: 8 Strana: 0439
Tuľaja, dle Bača = ťululum. Laš. Brt. D. II. 404.

350668   Tulajka Svazek: 4 Strana: 0225
Tulajka, y, f. = malá plechová rourka. U Místka. Škd.

350669   Túlajka Svazek: 7 Strana: 0940
Túlajka = část dýmky, do níž se tréska strká. Val. Brt. D. 279.

350670   Tulajka Svazek: 10 Strana: 0454
Tulajka v lampáši miesto, kde sa sviečka kladie. Slov. Czam. Slov. 129. — T., vz Toulec (sekáčů).

350671   Tulák Svazek: 4 Strana: 0225
Tulák, vz Tulač. — T., mlýn u Volyně.

350672   Tulák Svazek: 7 Strana: 0940
Tulák = zhubenělá ryba po vytření. Ves. IV. 141.

350673   Tulák Svazek: 7 Strana: 0940
Tulák, a, m. = hlupák. Mor. Rgl.

350674   Tulák Svazek: 8 Strana: 0439
Tulák, u, m., fučík = trubice naplnená hořlavinou a střelným prachem; dává se do raket, Vz Ott. IX. 747. (Schwärmer).

350675   Tulák Svazek: 9 Strana: 0351
Tulák: lamplot, lamplota.

350676   Tulákovati Svazek: 4 Strana: 0225
Tulákovati = toulati se, herumschwär- men. Sych.

350677   Tulakyně Svazek: 4 Strana: 0225
Tulakyně, ě, f. = tulačka. BR. II. 717.

350678   Ťulala Svazek: 4 Strana: 0225
Ťulala, y, m. = ťulapa. U Olom. Sd.

350679   Ťulala Svazek: 10 Strana: 0454
Ťulala, y, m. Přišel ť., abych mu dala pávové pérko za půl tolara. Už ten ť. to pérko nosí, co sem mu dala za patnáct groši. Mod. kn. 1898. č. 40. 82.

350680   Tulalod Svazek: 4 Strana: 0225
Tulalod, u, m., vendlandia, die Wend- landie-, rostl. T. barvířský, v. tinctoria. Rstp. 814.

350681   Tulaňa Svazek: 7 Strana: 0940
Tulaňa, ě, f. = tulačka (ženská). Val. Vck.

350682   Tulanka Svazek: 7 Strana: 0940
Tulanka, y, f. = tulačka. U Třebonína. Olv.

350683   Ťulapa Svazek: 4 Strana: 0225
Ťulapa, y, m. = ťulpas. Mor. Šd.

350684   Tulař Svazek: 4 Strana: 0225
Tulař, vz Tulač. T-řem a zběhem budeš. BO.

350685   Túlař Svazek: 4 Strana: 0225
Túlař, e, m. = kdo dělá touly, der Köcher- verfertiger. Šb. Pam. olom. 83.

350686   Túlati Svazek: 4 Strana: 0225
Túlati = toulati.

350687   Túlavosť Svazek: 4 Strana: 0225
Túlavosť, vz Toulavosť.

350688   Túlavý Svazek: 4 Strana: 0225
Túlavý, vz Toulavý.

350689   Tulba Svazek: 7 Strana: 0940
Tulba. Sediac na tulbách preplavali rieky. Sl. let. II. 6.

350690   Tulban Svazek: 4 Strana: 0225
Tulban, u, m., Troj., lépe: turban. Jg. Vz Mz. 356., Gl. 344.

350691   Tulban Svazek: 7 Strana: 0940
Tulban. Cf. Mkl. Etym. 365.

350692   Tulbant Svazek: 9 Strana: 0351
Tulbant, u, m. = turban, tulban. Har. II. 150.

350693   Tulčatý Svazek: 7 Strana: 0940
Tulčatý = zakončený do tupa jako tulec. Slez. Šd.

350694   Túle Svazek: 8 Strana: 0439
Túle m. tuhle. Dšk. Jihč. I. 33.

350695   Tulec Svazek: 4 Strana: 0225
Tulec, lce, m. = pulec, die Kaulquappe. U Opav. Klš.

350696   Túlec Svazek: 4 Strana: 0225
Túlec, zastr. = toulec, vz Toul.

350697   Túlec Svazek: 7 Strana: 0940
Túlec, Patrontasche, f., Val. Brt. D. 279.

350698   Tulej Svazek: 4 Strana: 0225
Tulej, e, tulejka, y, f. T. z fr. douille a to z střlat. ductile. Mz. 356. — T. = trubka u hrotu, do které se kopí (dřevce) zastrkuje, die Tille, Dille; cívka u šípu, die Pfeildille. Šp., D., L., Sal. 101. 15. — T. = hrot na kopí, das Spiesseisen. Což, vrahu, rána t-je prospěje. Sš. Hc. 141., V. — T. = držadlo u kominické šorny, der Scharreisenstiel. Us. T. = násadka rohová při kalamáři, do níž
se zastrkuje železný hrot kalamáře. Fta.
— T. = lišně špičatá, která se místo zákol-
níku do nápravy dává. Us. — T. = buňka
u dýmky na šťávu, der Wassersack. Us. — T. = pánvice ve prahu vrat, ve které čep se otáčí, die Pfanne. Us. Jg. — T. = dýka, der Dolch. Na Slov.

350699   Tulej Svazek: 7 Strana: 0940
Tulej u lopaty, Dille. Pdl. — T. = tou- lec sekáčů. Nov.

350700   Tulejka Svazek: 4 Strana: 0225
Tulejka, y, f. = malá tulej. — T. = toulec na brousek, das Schlotterfass. Jg.

350701   Tulejka Svazek: 10 Strana: 0454
Tulejka, y, f. = tulej, toulec na brus sekáčů. Již. Č. List. fil. 1902. 253.

350702   Tulejkovitý Svazek: 7 Strana: 0940
Tulejkovitý. T. chapadlo, Fangmutter (při zemním vrtání). Hrbk.

350703   Tulejník Svazek: 4 Strana: 0225
Tulejník, a, rn. = kopinník, der Speer- oder Lanzenträger. Poslal ze svých vojáků jednoho, t-ka. Sš. Mt. 207. (Hý. ).

350704   Tulek Svazek: 7 Strana: 0940
Tulek, lka, m. = tulec ? Tlustý jako t. U Přerova. Šd.

350705   Tuleň Svazek: 4 Strana: 0225
Tuleň, ě, rn., phoca, der Seehund, die Robbe. T-ni praví (phocae) a mrži(rosmari). Praví t-ni: pes mořský, ph. vitulina; bahoň, phoca monachus; rypouš, ph. leonina, der Meerelephant; gronský, ph. groenlandica; lvoun hřívnatý, otaria jubata; lachtan med- vědí, otaria ursina, der Seebär. Vz S. N., Frč. 389., Schd. II. 436., 437., KP. III. 381. T. obecný, vitulina; skalní, scopulicola; kři- vozubý, gryphus; draslavý, hispida; vou- satý, barbata; tenkopahýlný, leptonyx; hře- benatý, cristata. Ssav. Vz Ssavci. — T. = tulej, trubka na násadu vidlí. Us. u Loučima u N. Kdyně.

350706   Tuleň Svazek: 7 Strana: 0940
Tuleň. Cf. Hlb. I. 517., Ves. IV. 78., Kram, slov., Vega I. 267., II. 22., Brm. 1. 3. 666.

350707   Tulena Svazek: 7 Strana: 0940
Tulena, y, f. = kráva, která se ke kra- vařce toulí. Mor. Brt.

350708   Tuleňan Svazek: 4 Strana: 0225
Tuleňan, u, m. = sůl kyseliny tuleňové, phocänsaures Salz. Chym. II. 85.

350709   Tulení Svazek: 4 Strana: 0225
Tulení, Seehund-, Robben-.

350710   Tulení. T Svazek: 10 Strana: 0454
Tulení. T. tmy. Ž. kap. 17. 12.

350711   Tulenice Svazek: 4 Strana: 0225
Tulenice, e, f. = tulení kůže, das Robben- fell. Sp. Vz Tuloňovice.

350712   Tulenina Svazek: 7 Strana: 0940
Tulenina, y, f. = tuleňovina. Č. Čt. I. 266.

350713   Tuleňovice Svazek: 4 Strana: 0225
Tuleňovice, e, f. = tulení kůže, Seehund- fell. Šp. Vz Tulenice.

350714   Tuleňovina Svazek: 4 Strana: 0225
Tuleňovina, y, f., Seehundfleisch. — T. = kapanina v tuku plyskavice a j., das Phocenin. Chym. II. 195.

350715   Tuleňový Svazek: 4 Strana: 0225
Tuleňový, Seehund-, Robben-. T. kyse- lina, Jg., useň, kůže, slanina. Šp.

350716   Tuléř Svazek: 8 Strana: 0439
Tuléř, e, m. = kdo dělá touly. Hrš. Nách. I. 491.

350717   Tulešice Svazek: 4 Strana: 0225
Tulešice, dle Budějovice, Tulleschitz, ves u Krumlova. PL.

350718   Tulešický Svazek: 7 Strana: 0940
Tulešický, ého, m., os. jm. Arch. VII. 565., VIII. 606.

350719   Tuliby Svazek: 4 Strana: 0225
Tuliby = ejhle, ecce. My jsme o něm mluvili a on t. Na Slov. Koll. Sotva uložil sa, už t. hospodári jeho boli zasa v kolibe. Dbš. 57.

350720   Tulice Svazek: 7 Strana: 0940
Tulice, e, f., vz Tulička. Je tlustá jako t. U Přer. Šd.

350721   Tuličky Svazek: 4 Strana: 0225
Tuličky, pl. = měsíček, slunečko, calen- dula offic., die Ringelblume. Slez. Šd.

350722   Tuligať Svazek: 10 Strana: 0454
Tuligať, vz Tulikať v I Přisp. 439., Brt. P. n. 501.

350723   Tuliha Svazek: 4 Strana: 0225
Tuliha, y, m., osob. jm. Šd.

350724   Tulich Svazek: 4 Strana: 0225
Tulich, u, tulíšek, šku, m. Grimm myslí, že něm. Dolch ze slovanského vzato jest, Mz. naopak soudí, že české tulich z něm. odvozeno jest. Vz Mz. 356. T. = dýka. V., Kom. T-chem zabiti, V., probodnouti. D. — T. = stulík, bylina v rybnících rostoucí, die Wassertulpe. Us.

350725   Tulich Svazek: 7 Strana: 0940
Tulich. Cf. Mkl. Etym. 358.

350726   Tulich Svazek: 8 Strana: 0439
Tulich. Toto jm. teprv v 16. stol. zobec- nilo. Wtr. Krj. I. 274., 610.

350727   Tulich Svazek: 10 Strana: 0454
Tulich, u, m., rostl. Vz Leknín zde.

350728   Tulichář Svazek: 4 Strana: 0225
Tulichář, e, m., der Dolchmacher, -händler.

350729   Tulichářka Svazek: 4 Strana: 0225
Tulichářka, y, f., die Frau des Dolch- machers o. Dolchhändlers, die Dolchhändle- rin. Jg.

350730   Tulichářský Svazek: 4 Strana: 0225
Tulichářský, Dolchmacher-, Dolchhänd- ler-.

350731   Tulichářství Svazek: 4 Strana: 0226
Tulichářství, n., die Dolchniacherei. Jg.

350732   Tulik Svazek: 9 Strana: 0351
Tulik m. tolik (místy). Dšk. Vok 48.

350733   Tulik Svazek: 10 Strana: 0454
Tulik = tolik. Val. Nár. sbor. VIII. 72.

350734   Tulikať při Svazek: 8 Strana: 0439
Tulikať při svatbách (o gajdošovi). Phľd. 1895. 365. Učitel netulikal medzi veršami (při hře v kostele). Ib. 216.

350735   Tulikati Svazek: 4 Strana: 0226
Tulikati = tuli tuli pískati (na píšťale). Na Ostrav. Tč.

350736   Tulinger Svazek: 4 Strana: 0226
Tulinger-, gra, m. T. Oldř. Tk. V. 106.

350737   Tulip Svazek: 4 Strana: 0226
Tulip, u, m. = tulipán. Pl.

350738   Tulip Svazek: 9 Strana: 0351
Tulip, u, m. = tulipán. Čes. 1. VII. H74.

350739   Tulipán Svazek: 7 Strana: 0940
Tulipán. Cf. Mkl. Etym. 365., Hlb. I. 502., Mllr. 72., Rosc. 110., Č. Kn. š. 261., Dlj. 79., Kram. slov. Kvitol mi t., co som nesadila, žiadnej bych milovať teraz nera- dila. Ntr. V. 234

350740   Tulipán Svazek: 7 Strana: 1394
Tulipán, pán = kosníkovitó šňůrečko- vání na zadní straně korduly mužské. Mor. a slov. NZ II. 23.

350741   Tulipán Svazek: 8 Strana: 0439
Tulipán. T. je hezké kvítko, ale nevoní. Tkč. — T. T-ny, slepý n. vlci mák, mačec, kohútek, kokrhélí, kokohrtí, ohníček, pleskanec (že jím děti pleskají o čelo), pukavec, paná- ček, panenku, papaver rhoeas, rostl. Brt. D. II. 505. — T. = sedlák, že má na kožichu vzadu vyšitý tulipán nebo ozdobu, jaká bývá na ornatech. Polná. NZ. IV. 540.

350742   Tulipán Svazek: 10 Strana: 0454
Tulipán. Vodní t, vz Leknín zde.

350743   Tulipán, u, tulipánek Svazek: 4 Strana: 0226
Tulipán, u, tulipánek, nku, tulipáne- ček, čku, m., rostlina z čeledi liliovitých, tulipa, die Tulpe. V z Tuličky. U Poličky: tulipán. Zkr. T. obecný, tulipa Gesneriana; vonný, t. suaveolens; lesní, t. silvestris. Jhl. T. červený, žlutý, bílý, kropenatý, žíhaný. Us. (Jg. ). Vz Schd. II. 270., 520., Rstp. 1530., Čl. 115., Kk. 126., Čl. Kv. 121., Slb. 206., 241., FB. 18. Vlas. tulipano z pers. dulband = turban. Sbt. 250. Do Prahy přivezen první t. okolo r. 1562. z Cařihradu vyslan- cem Busbekem. Vz Sbt. 251. O blažený, nehynoucí Rod tulipánů! V zahradě hned z jara vás, jindy ve městě viděť. Č. Ten červi ný tulipán! nenazdaj sa, muoj milý, že ty budeš mladý pán; Čo po tebe, tulipáne, že pekne kvitneš? Čo po tebe, muoj naj- milší, keď ma nevezmeš? Koll. I. 142., 149. Rozvíjej se, rozvíjej modrý tulipáne: dej ti Pánbu dobró noc i můj milý galane. Sš. P. 289. V tej mojej zahradke t. zakvitá, len mi na zarmutok i mrká i svitá. Koll. I. 114. A ještě nezešel ten drahý tulipán. Sš. P. 492. Zástěrka, šáteček s tulipánama. Er. P. 136., 137. — T., tulipán, a, m. = ťulpas, přihlouplý nadutý člověk, Tölpel, m. Jg., Rk. Býti tureckým t-nem, ein rechter Dümm- ling. Dch.

350744   Tulipánovati Svazek: 10 Strana: 0454
Tulipánovati = jednati jako tulipán (hlupec, tedy hloupě). Zvon IV. 653.

350745   Tulipánovitý Svazek: 4 Strana: 0226
Tulipánovitý. T. rostliny, tulipeae: tu- lipán, komonka, lilie. Rstp. 1580.

350746   Tulipánový Svazek: 4 Strana: 0226
Tulipánový, Tulpen-. T. květ, cibule. Jg.

350747   Tulipánství Svazek: 10 Strana: 0454
Tulipánství, ťulipánství = hlouposť. V. Mýto Jir.

350748   Tulipant Svazek: 4 Strana: 0226
Tulipant, u, m. = turban, z pers. dul- band. — T., weiss und blau gestreiftes in Ostindien verfertigtes Baumwollenzeug. Gl. 344.

350749   Tulipas Svazek: 10 Strana: 0454
Tulipas, ťulipas, a, m. = ťulpas. V. Mýto. Jir.

350750   Tulipník, tulipovník Svazek: 4 Strana: 0226
Tulipník, tulipovník, u, m., liliodendron fulipifera, der Tulpenbaum. Jg.

350751   Tulír, a, m Svazek: 7 Strana: 0940
Tulír, a, m. = Courier. 18. stol Mus. 1891. 467.

350752   Tuliskov Svazek: 4 Strana: 0226
Tuliskov, a, m. Hanuš, Mikuláš z T-va. Vz S. N.

350753   Tulišník Svazek: 4 Strana: 0226
Tulišník, u, m., der Meuchelmörder. Šm.

350754   Tulit Svazek: 7 Strana: 0940
Tulit, u, m., meteor tulský. Osv. V. 13.

350755   Tuliti Svazek: 4 Strana: 0226
Tuliti, vz Touliti.

350756   Tulivý Svazek: 7 Strana: 0940
Tulivý = ostýchavý. T. jako selská dru- žička. U Kr. Hrad. Kšť.

350757   Tulivý. T Svazek: 10 Strana: 0454
Tulivý. T. hlava (která se k něčemu tulí). Zl. Pr. XXII. 98.

350758   Tuližbuď Svazek: 7 Strana: 0940
Tuližbuď = právě. T. přišla Hanča. Val. Vck.

350759   Tuližbuď Svazek: 10 Strana: 0454
Tuližbuď. Je z něho t. = Člověk, který kdekoli postojí a čas mrhá. Val. Čes. 1. XII. 387.

350760   Túlka Svazek: 4 Strana: 0226
Túlka, y, f. = toulka, potulování. Mor. Brt. — T., y, m., osob. jm.

350761   Tulka Svazek: 9 Strana: 0351
Tulka, y, f., druh sukně. Již. Mor. Šeb. 172.

350762   Tulkať sa Svazek: 7 Strana: 0940
Tulkať sa = tuliti se. T. sa k dakomu. Slov. Phľd. IV. 8., Btt. Sp. 199.

350763   Tulli-a Svazek: 4 Strana: 0226
Tulli-a, e, f., starořímské jméno ženské.

350764   Tulli-us Svazek: 4 Strana: 0226
Tulli-us, a, m., starořímske jméno muž- ské.

350765   Tulmace Svazek: 8 Strana: 0439
Tulmace, e, f. = tuml, prosmýknutím I a m. Dšk. Jihč. I. 48.

350766   Tulmač Svazek: 4 Strana: 0226
Tulmač, e, m., lépe: tlumočník, der Dol- metsch. U Opav. Klš.

350767   Tulmač Svazek: 7 Strana: 0940
Tulmač. Arch. VIII. 245., 121., Vš. 70.

350768   Tulmač Svazek: 9 Strana: 0351
Tulmač, e, m. = tlumočník. Har. II. 149.

350769   Tulmačit Svazek: 8 Strana: 0439
Tulmačit = tlumočit. 1540. Mus. 1894. 403.

350770   Tulmačiti Svazek: 4 Strana: 0226
Tulmačiti, lépe: tlumočiti, verdolmet- schen. Opav. Klš.

350771   Tulmačiti Svazek: 7 Strana: 0940
Tulmačiti. Arch. VIII. 245

350772   Tulmačnictví Svazek: 4 Strana: 0226
Tulmačnictví, n., lépe tlumočnictví. Jg. Vz Tulmač.

350773   Tulmař Svazek: 4 Strana: 0226
Tulmař, e, m., osob. jm. Arch. V. 328.

350774   Tulmočník Svazek: 4 Strana: 0226
Tulmočník, a, m., lépe: tlumočník. Jg. Vz Tlumač.

350775   Tulmok Svazek: 10 Strana: 0454
Tulmok, a, m. = nešika. Orava. Sb. sl. 1901. 190.

350776   Tulnice Svazek: 4 Strana: 0226
Tulnice, něm. Tullnitz, ves u Miroslavi. PL.

350777   Tulný Svazek: 4 Strana: 0226
Tulný, schmiegsam. Šm.

350778   Tulný Svazek: 10 Strana: 0454
Tulný = útulný. T. krb, dům. Zr. Čech. 72., 26., Poes. 120. T. láska. Zr. Nov2. 172.

350779   Tulokněnka Svazek: 7 Strana: 0940
Tulokněnka, y, f. = medvědice, kostrou- nek, aretostaphylos, rostl. Ott. II. 615.

350780   Tulovitý Svazek: 4 Strana: 0226
Tulovitý, k tule podobný. Vz Tula. T. rostliny: hořepníček, mozolnec, tula. Rostl. III, a. 105.

350781   Ťulpa, y, ťulpas Svazek: 4 Strana: 0226
Ťulpa, y, ťulpas, a, m. = hlupák, der Tölpel. Us. Šd., Jg., Vck.

350782   Ťulpák Svazek: 4 Strana: 0226
Ťulpák, a, m., didus, pták pštrosovitý. Krok. I. c. 124.

350783   Ťulpas Svazek: 8 Strana: 0439
Ťulpas, vz Vampula (3. dod.).

350784   Ťulpas Svazek: 10 Strana: 0454
Ťulpas m. tulipas. Jir. v Mus. 1863 332. Sr. Ťulpa.

350785   Tulský Svazek: 4 Strana: 0226
Tulský kov, vz Tula.

350786   Tuluanský Svazek: 7 Strana: 0940
Tuluanský balsam. Vz KP. VI. 388.

350787   Tuluchinolin Svazek: 8 Strana: 0439
Tuluchinolin, a, m., v lučbě. Vstnk. III. 466.

350788   Ťulula Svazek: 4 Strana: 0226
Ťulula, y, m. = ťululum. Mor. Šd., Vck.

350789   Tulula Svazek: 7 Strana: 0940
Tulula, y, m , os. jm. Wtr. Obr. 87.

350790   Ťululum, n Svazek: 4 Strana: 0226
Ťululum, n., nesklonné, na Mor. ťulula, y, m. = ťulpa. D. T. na ptáky! T. nemá Filipa. Sych. Ť. šel do Brna, ť. se vrátil. Prov. Jg. Vz Hloupý.

350791   Tuly Svazek: 8 Strana: 0439
Tuly = toulačky. Slov. Kal. S. 189..

350792   Tułácký Svazek: 9 Strana: 0351
Tułácký. Vz násl. Tułon.

350793   Tułon Svazek: 9 Strana: 0351
Tułon, a, m. = tulák. T. tulácký. Císař. Mtc. 1899. 228.

350794   Tum Svazek: 4 Strana: 0226
Tum, a, m., samota u Sobotky.

350795   1. Tuma Svazek: 4 Strana: 0226
1. Tuma, y, f., samota u Kostelce n. Orl.

350796   2. Tuma Svazek: 4 Strana: 0226
2. Tuma, y, m. T. Frt., hud. skladatel, f 1774; Karel, žurnalista, naroz. 1843. S. N.

350797   Tůma Svazek: 4 Strana: 0226
Tůma, y, m. = Tomáš. — T. Kar. Jak. Vz Jg. H. 1. 644., Jir. H. 1. 297., Tf. H. 1. 129., 145., 162. — T. J. 1835. Vz Jg. H. 1. 644. — T. Přeloučský, br. Vz Jir. H. 1. 297.

350798   Tuma Svazek: 7 Strana: 0940
Tuma Karel, vz Tůma.

350799   Tůma Svazek: 7 Strana: 0940
Tůma. Arch. VIL 72, 543. — T. Kar, žurnal. v Praze, nar. 1842. Cf. Šb. Dj. ř. 312., Bačk. Př. 186., Rk. Sl. - T. Fr., hud. sklad. 1704,—1774. Vz Slavín č. 35. v příl., Srb. 76. -- T. Jan H. V., naroz. 1846., řed. matičního gymn. v Uher. Hra- dišti. Vz Bačk. Př. 46., Pyp. K. II. 419.

350800   Tůma Svazek: 9 Strana: 0351
Tůma Em. dr., K. V a j. Sr. Jub. XXXIII.

350801   Tůma Svazek: 10 Strana: 0454
Tůma J. básn., nar. 1846. Vz Flš. Písm. 710. — T., vz Sokol-Tuma. — T. H. V., spis.

350802   Tumač, e, ? Svazek: 9 Strana: 0351
Tumač, e, ?. = tlumočník. Mus. ol. 1899. 118.

350803   Tumačúvať Svazek: 9 Strana: 0351
Tumačúvať = tlumočívati. Val. Čes. 1. X 135.

350804   Tumák Svazek: 4 Strana: 0226
Tumák, a, m., der Thunfisch. Krok. Vz Tuňák.

350805   Tumal Svazek: 4 Strana: 0226
Tumal, a, m., misolampus, hmyz. Krok. II. 254.

350806   Tuman Svazek: 4 Strana: 0226
Tuman, u, m. = otupělosť, die Dumpf- heit. Předsudkové a zdání ode mládí vsaté mysl člověka mhlou a t-nem obkličují, jichž jemu přetěžko zbýti přichází; Duch tvůj jesti posud neohrožný, však se octnul ve zlém tumanu. Sš. Sk. 40., Bs. 172. (Hý. ).

350807   Tuman Svazek: 7 Strana: 0940
Tuman, a, m., vrah sv. Ludmily. Výb. I. 315. Vz Tuň.

350808   Tuman Svazek: 8 Strana: 0439
Tuman, u, m., stratus, Schichtenwolke, f. Am. Orb. 81.

350809   Tumán Svazek: 10 Strana: 0454
Tumán. Kol hory tumán duchů zavířil. Zr. Brand. 94.

350810   Tumanec Svazek: 4 Strana: 0226
Tumanec, nce, m., nerost siřičník, der Wismuthglanz. Miner. 178.

350811   Tůmava Svazek: 10 Strana: 0454
Tůmava, y, f. = těžký mrak. Val. Čes. 1. XI. 49 Sr. Ťumavy.

350812   Tumavy Svazek: 4 Strana: 0226
Tumavy, pl., f. = přeháňky, plúhoty, pluhy. Mor. Šd., Brt.

350813   Tumba Svazek: 7 Strana: 0940
Tumba, y, f., z lat. = lešení rakevní. Hnoj.

350814   Tumba Svazek: 9 Strana: 0351
Tumba, y, f. Oltáře mají kamenné tumby. Sdl. Hr. IX. 9.

350815   Tumbak Svazek: 4 Strana: 0226
Tumbak, u, m., vz Tombak. Na Ostrav.

350816   Tumescence Svazek: 4 Strana: 0226
Tumescence, tumefakce, e, f., z lat. = odulosť, opuchlosť, otok, die Tumescenz, Ge- schwulst.

350817   Tumher Svazek: 9 Strana: 0351
Tumher, a, m., z Domherr. Biskupů a t-rů poklad popálil. Har. J. 44.

350818   Tumler Svazek: 4 Strana: 0226
Tumler, a, m. T. J. J. Vz Jir. H. 1. 298.

350819   Tumlíř Svazek: 4 Strana: 0226
Tumlíř, e, m., osob. jm.

350820   Tumlovačka, y Svazek: 4 Strana: 0226
Tumlovačka, y, f., der Tummel, die Eile. U Olom. Sd.

350821   Tumlování Svazek: 10 Strana: 0454
Tumlování, n. = spěch, z něm. Rgl.

350822   Tumlovati Svazek: 4 Strana: 0226
Tumlovati, z něm. = projížděti, honiti, tummeln. T. Koně. V. — se = pospíchati, sich tummeln. — se s čím. Tumluj se s tou prací.

350823   Tumovka Svazek: 4 Strana: 0226
Tumovka, y, f., hospoda u Kostelce n. Labem. PL.

350824   Tumpa Svazek: 7 Strana: 0941
Tumpa, ťumpala, y, tumpák, a, m. = hlupák. Val. a laš. Brt. D. 279. Slez. Šd.

350825   Tumpach Svazek: 4 Strana: 0226
Tumpach, vz Tombak.

350826   Tumpach Svazek: 8 Strana: 0439
Tumpach, a, m. = tupec. Kotk. 154.

350827   Tumpach Svazek: 9 Strana: 0351
Tumpach J. dr. Sr. Jub. XXXIII.

350828   Tumpach-Kamejský Svazek: 10 Strana: 0454
Tumpach-Kamejský V., spis.

350829   Tumpachový Svazek: 4 Strana: 0226
Tumpachový m.: tombakový, vz Tom- bak. Jsem celý t. = v udivení, zkamenělý, pitomý.

350830   Tumpachový Svazek: 8 Strana: 0439
Tumpachový = ztupělý). Jsem celý t. Kotk. 154.

350831   Ťumpavý Svazek: 7 Strana: 0941
Ťumpavý = přihlouplý, dumm. Slez. Šd.

350832   Tumrlant Svazek: 10 Strana: 0454
Tumrlant, a, m. = vlastník kolotoče. Záp. Mor. Mtc. 1902. 30. Sr. násl. Tumrle.

350833   Tumrle Svazek: 10 Strana: 0454
Tumrle, e, n. = kolotoč. Záp. Mor. Mtc. 1902. 30.

350834   Ťumťululum Svazek: 4 Strana: 0226
Ťumťululum = ťululum. U J. Hradce. Vrů.

350835   Tumult Svazek: 4 Strana: 0226
Tumult, u, m., z lat. tumultus = bouře v lidu, zbouření, pobouření, hluk, das Ge- tümmel, der Auflauf, Aufruhr, der Tumult.

350836   Tumultuant Svazek: 4 Strana: 0226
Tumultuant, a, m. = buřič, der Unruhe- stifter, Lärmmacher. Rk.

350837   Tuň Svazek: 4 Strana: 0226
Tuň, ě, m., vrah sv. Lidmily. Dal. 44., 45. -- T., ě, f., něm. Thun, samota u Ne- chanic. PL.

350838   -tún Svazek: 7 Strana: 0941
-tún přípona, vz -toun (pěstoun). Gb. Ml. I. 60

350839   Tůň Svazek: 7 Strana: 0941
Tůň, vz Tůně. Čch. Bur.

350840   Tun Svazek: 8 Strana: 0439
Tun m. tuná. Slov. Pastr. L. 112.

350841   Tůň Svazek: 10 Strana: 0454
Tůň, ě, f. Velkou tůni brázditi (moře). Škd. Od. 101. Sr. Tůně.

350842   Tůna Svazek: 4 Strana: 0226
Tůna, obyčejněji tuna, tunka, y, f. = bečka, die Tonne. Strany odvození (není z něm. ) vz Mz. 356. — T. = neveliký sud. Slanečky v tunách přinášejí. Kom. J. 169. Štika v tunách; t. na olej, od oleje. D. Tůnu herinkóv vzali. Pč. 44. Sto tun oleje. Luk. 16. 6., Hus II. 297. Deset tun oleje. Půh. II. 43. T. na louh, Laugetonne. Šp. — Tůna zlatých n. zlata = 100. 000 zl., t. dukátů. V., BR. II. 113. — T. = míra na uhlí, 3 věrtele. Us. — Tónna, rus., váha 2000 liber. Mz. T. = 10 metrických centů nebo 1000 kilo- gramů. Vz Kilogram. — T. = nádoba k vy- vážení nerostů z dolů, die Tonne. Vys.

350843   Tůňa Svazek: 4 Strana: 0227
Tůňa, ě, f. = stín, der Schatten V tóni tvojej blaho zakusíme. Na Slov. Tč.

350844   Tuná Svazek: 4 Strana: 0227
Tuná, adv. = zde u nás, hier bei uns. Na Slov. Zdrávi t. buďte. Er. Sl. čít. 68. Ty nenarodil si sa tuná, ty tuná nemáš nic. Dbš. 48.

350845   Tuná Svazek: 7 Strana: 0941
Tuná. Cf. Mkl. Etym. 205. b. Zostaň t. Lipa. — Dbš. Sl. pov. V. 76, Sl. let. II. 3.

350846   Tuna Svazek: 9 Strana: 0351
Tuna, y, f. = 12 konví. Vz Konev. Fisch. Hosp. 191.

350847   Tunachov Svazek: 4 Strana: 0227
Tunachov, a, m., ves. Arch. I. 530.

350848   Tunajší Svazek: 7 Strana: 0941
Tunajší = zdejší. Slov. Lčk. CM. 60.

350849   Tunajšie Svazek: 8 Strana: 0439
Tunajšie = zdejší. Phľd. 1892. 36., 465., 1894. 636.

350850   Tuňák Svazek: 7 Strana: 0941
Tuňák Cf. Brm. III. 3. 105.-112., Kram, slov.

350851   Tuňák, tuník Svazek: 4 Strana: 0227
Tuňák, tuník, a, m. T. obecný, thynnus vulgaris, der Thunfisch, ryba. Frč. 296., KP. III. 378., Schd. II. 530.

350852   Tundra Svazek: 4 Strana: 0227
Tundra, y, f. = bahnitá krajina v sev. Sibiři mechem, lišejníky a řídkou travou porostlá. Rk., Brt.

350853   Tundra Svazek: 7 Strana: 0941
Tundra. Krč. G. 96., Sté. Zem. 793.

350854   Tundrový Svazek: 7 Strana: 0941
Tundrový modráček, pták. Brm. II. 2. 128.

350855   Tůně Svazek: 4 Strana: 0227
Tůně (zastr. tonie), tůň, ě, f., od to-nu. Jg. T. = hlubina, výmol, der Kolk, ausge- spülte Tiefe, die Vertiefung, Telle, der Tümpfel, Kumpf, die Lacke. D., Br. Tůně velikých ryb mořských (hlubina mořská, kde se veliké ryby chytají). V. T. vodní, lacus aquarum. BO. Tam ty stiskna v tůni´s vhloubil; V tůň stisknuov ony's potopil: Beránek v tůň čirou stoupá; Lidi k života věčného světlu z tůně nevědomosti, bludův a hříchů dobývali. Sš. Hc. 33., 51., Mt. 62. Kde země, kde moře jest, rozeznati nelze, všecko jenom byla tůň; břehů neměla tůně ta nikde. Cimrhn. Myth. 43. V tiché tůni čerti rejdí. Pk. — T., v horn. = stečiště vody na dně jámy, vlk, topidlo, požerák, žump, žumpa, jáma v hlubině dolův, der Zump (Sumpf). Vody do tuní sváděti, sháněti. Vys. Hř. — T., zastr. = sádka na ryby, der Fisch- halter. D. — T., zastr. = řečiště, das Fluss- beet. Aqu.

350856   Tůně Svazek: 7 Strana: 0941
Tůně. Vz Mkl. Etym. 358., Tóně (dod.), Tenice (dod.). T. = podzemní sklep, loch. Wtr. Obr. 380. — T. = potok u Žinkov.

350857   Tůně Svazek: 8 Strana: 0439
Tůně. O pův. cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft. 415. Lacus, qui tonye dicitur. Eml. Urb. 13. — T. či rybní trh. 1593. Čel. Pr. m. I. 732.

350858   Tůně Svazek: 9 Strana: 0351
Tůně. O pův. sr. Zub 415. — T. = mo- čálovité polnosti u Uh. Hradiště. Mus. ol. IV. 32.

350859   Tune-s Svazek: 4 Strana: 0227
Tune-s, ta, m., mě. v Africe, nyní Tu- nis. — Tuneťan, a, n. — Tunetský.

350860   Tuněchodský Svazek: 4 Strana: 0227
Tuněchodský, ého, m. T. z Poběžovic, starožitná rodina česká. Vz S. N.

350861   Tuněchody Svazek: 4 Strana: 0227
Tuněchody, dle Dolany, něm. Tuniechod, ves u Chrudimi. Vz S. N., Tk. II. 192., III. 191., V. 179., 222., Arch. III. 188.

350862   Tunel Svazek: 4 Strana: 0227
Tunel, vz Tunnel.

350863   Tunellovitý Svazek: 10 Strana: 0454
Tunellovitý způsob stavby. Zl. Pr. XXII. 335.

350864   Tůněrodý Svazek: 10 Strana: 0455
Tůněrodý = v tůni rozený. T. tuleň. Škd. Od. 60.

350865   Tůněrozenka Svazek: 10 Strana: 0455
Tůněrozenka, y, f. = Afrodite. Škd. Od. 59.

350866   Tuněžice Svazek: 7 Strana: 0941
Tuněžice, pl., ves v Trenčansku. Phľd. VIII. 109.

350867   Tungnouť Svazek: 10 Strana: 0455
Tungnouť. Ťungně se do mně bida (hrne?). Slez. Vlasť. I. 100.

350868   Tungrové Svazek: 4 Strana: 0227
Tungrové, germanský kmen v belgické Gallii. Vz S. N.

350869   Tunchéř Svazek: 4 Strana: 0227
Tunchéř, e, m. = obmítač, der Tüncher. Tk. II. 378., 382.

350870   Tunchéř Svazek: 10 Strana: 0674
Tunchéř, e, m., vz Tynchéř. T-ři (dyn- chéři) lepili zdi a obmítali je. Wtr. Řem. 169.

350871   Tunicella Svazek: 7 Strana: 0941
Tunicella, y, f., z lat. = roucho ornatu podobné s širokými krátkými rukávy, které podjáhen nosí. Špch. 14.

350872   Tunicin Svazek: 7 Strana: 0941
Tunicin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 578.

350873   Tunicin Svazek: 8 Strana: 0439
Tunicin, u, m. = základní látka pláště sumek, také zvířecí cellulosou zvaný. Vz Vstnk. III. 10.

350874   Tuník Svazek: 4 Strana: 0227
Tuník, vz Tuňák.

350875   Tunika Svazek: 4 Strana: 0227
Tunika, y, f., lat. = spodní oděv z bílé vlny u starých Římanů, jejž muži nosili pod togou, ženy pod štolou n. řízou, die Tunik. Rk., S. N.

350876   Tunina Svazek: 4 Strana: 0227
Tunina, y, f., Thunfischfleisch. 1584. Gl. 345.

350877   Tuniok Svazek: 7 Strana: 0941
Tuniok, u, m. = tlumok. Val. Vck.

350878   Tunis Svazek: 4 Strana: 0227
Tunis, a, m., mě. a země v sev. Africe. Vz S. N., Tunes. — Tunisan, a, m. — Tu- nisko, a, n., das Gebiet von Tunis. — Tu- niský, Tunisisch.

350879   Tunka Svazek: 4 Strana: 0227
Tunka, y, f. = dvě míry lněného semena. U Pelhř. Ptů. Vz Tůna.

350880   Tůňka Svazek: 4 Strana: 0227
Tůňka, y, f. = tuňák.

350881   Tunka Svazek: 7 Strana: 0941
Tunka, y, f., das Fass in der Brennerei, durch welches Röhren gehen. Slov. Ssk.

350882   Tunka Svazek: 8 Strana: 0439
Tunka, y, f. = lněné semeno cizí. Duf. 231., Brt. D. II. 404. (Třebíč).

350883   Tůňka Svazek: 8 Strana: 0439
Tůňka = malá tůň. Mtc. 1896. 20.

350884   Tunka Svazek: 9 Strana: 0351
Tunka, y, f. = soudek na lněné semeno. U Polné. Hoš. 101.

350885   Tunka Svazek: 10 Strana: 0455
Tunka, y, f. T. z vokurek (omáčka, lak). XVIII. stol. Čes. 1. XI. 455.

350886   Ťunkati Svazek: 7 Strana: 0941
Ťunkati, vz Stumpati.

350887   Tunkl Svazek: 4 Strana: 0227
Tunkl, a, m. T. z Brníčka a ze Zábřehu, stará šlecht. rodina českomoravská. Vz S. N., Tov. 39. 40.

350888   Tunkov Svazek: 4 Strana: 0227
Tunkov, a, m., Tunkau, ves u Klášterce. PL.

350889   Tunkový Svazek: 4 Strana: 0227
Tunkový, Tonnen-. T. n. tvrdé semeno lněné = z tvrdého lnu, jehož hlávky se samy nelouští, nýbrž mlátí. Chmela. Vz Tunový.

350890   Tunnales Svazek: 9 Strana: 0351
Tunnales, dávka v ungeltu. 1500. Arch. XVIII. 216., 227.

350891   Tunnel Svazek: 4 Strana: 0227
Tunnel (ang., tenel), u, m. — zděný prů- kop, průchod n. průjezd podzemní, der Tun- nel. Rk., Nz. T. = podzemní rourovitý prů- kop, kterým se může skrze kopce n. pod řečištěm procházeti n. projížděti. Brt. Vz S. N., KP. I. 239. T. londýnský. Vz KP. 239. T Cenisem. Ib. 241.

350892   Tunnelnictví Svazek: 7 Strana: 1394
Tunnelnictví, n , Tunnelbaukunde. Tch. 1889. 77.

350893   Tunnelování Svazek: 7 Strana: 0941
Tunnelování anglické. Vz Ott. II. 327.

350894   Tunnelovitý Svazek: 7 Strana: 0941
Tunnelovitý, tunnelartig. T. stoka. Zpr. arch. VIII. 60, Monr.

350895   Tunnelový Svazek: 7 Strana: 0941
Tunnelový, Tunnel-. T. zdivo. Pdl.

350896   Tunný Svazek: 7 Strana: 0941
Tunný. T. zboží = ryby. 16. stol. Mus. 1884. 444., 445. Cor. jur. IV. 3. 2. 447.

350897   Tunný Svazek: 10 Strana: 0674
Tunný. T. ryby: sledi, slanečci, ryby jiné slané, uzené, sušené. Wtr. Řem. 329.

350898   Tunný, tůnný Svazek: 4 Strana: 0227
Tunný, tůnný = z tůny, Tonnen-. — T. = lákový, naložený v tůnách, in Tonnen eingelegt. Ryba z láku n. tunná, eingesal- zener Fisch. V., Dač. I. 45. Nasolené, tunné ryby. Reš.

350899   Tuno Svazek: 7 Strana: 0941
Tuno = lacino. Slov. (gemer.). Rr. Sb. Vz Tuný.

350900   Tuno Svazek: 10 Strana: 0455
Tuno = tu. Sbor. slov. VII. 110.

350901   Tunochody Svazek: 4 Strana: 0227
Tunochody, dle Dolany, něm. Tunochod, ves u Ledče. PL.

350902   Tunok Svazek: 7 Strana: 0941
Tunok = tuná. Slov. N. Hlsk. I. 204.

350903   Tůňovitý Svazek: 10 Strana: 0455
Tůňovitý Okean. Msn. Od. 160.

350904   Tůňovka Svazek: 7 Strana: 0941
Tůňovka, y, f. = tůňová pec, Sumpf- ofen. Hř.

350905   Tunový Svazek: 4 Strana: 0227
Tunový, vz Tunkový.

350906   Tůňový Svazek: 7 Strana: 0941
Tůňový, vz předcház.

350907   Tunový Svazek: 9 Strana: 0351
Tunový. Osmi-, desítitunový vagon. Nár. list. 1898. č. 136. str. 4.

350908   Tunuel Svazek: 7 Strana: 0941
Tunuel Cf. Kram. slov. T. jedno-, dvou- kolejní, podmořský, skalní, zemní. Zpr. arch.

350909   Tunulík Svazek: 4 Strana: 0227
Tunulík, a, m., balaenoptera, der Stohr- wall, velryba 80—100 stop dlouhá s vyso- kou ploutví na těle. Schd. II 438.

350910   Tunulík Svazek: 7 Strana: 0941
Tunulík Cf. Brm. I. 3. 772.

350911   Tuný Svazek: 7 Strana: 0941
Tuný = laciný. Slov. Hdž., Sl. spv. VI. 226. Vz Tuno (dod.).

350912   Tunyz Svazek: 4 Strana: 0227
Tunyz, a, m., vz Tunis. V.

350913   Tuočně Svazek: 7 Strana: 0941
Tuočně. Pakli by s námi v súdy jíti chtěl t. aneb utiskavě. Arch. VII. 263.

350914   Tuodtád Svazek: 9 Strana: 0351
Tuodtád. Z t. Císař. Mtc. 1900. 137.

350915   Tuoňa Svazek: 4 Strana: 0227
Tuoňa, ě, f., stín; toniti = stíniti. Na Slov.

350916   Tuoňa Svazek: 7 Strana: 0941
Tuoňa. Koll. Zp. I. 29., Němc. IV. 439.

350917   Tuoniti Svazek: 7 Strana: 0941
Tuoniti = stíniti. Slov. Němc. v Mus. 1889. 365.

350918   Tuot Svazek: 8 Strana: 0439
Tuot = tot, ten. V Novohrad, na Slov. Phľd. 1894. 745.

350919   Tuotel Svazek: 7 Strana: 0941
Tuotel. Poďme s t. = odtud. Laš. Brt. D. 357.

350920   Tupa Svazek: 4 Strana: 0227
Tupa, y, f., tupa, die Tupe, rostl. Tupa obecná, t. Feuillei, pcháčolistá, t. cirsiifolia. Rstp. 966. — T., y, m., osob. jm.

350921   Tupadly Svazek: 4 Strana: 0227
Tupadly, dle Dolany, něm. Tupadl, vsi a) u Čáslavi, b) u Klatov (Tupadla); T. staré a nové, Alt-, Neu-Tupadl, vsi u Liběchova.

350922   Tupák Svazek: 4 Strana: 0227
Tupák, u, m. = tupý kord k šermu, kon- číř, das Rapier. Zlob.

350923   Tupák Svazek: 4 Strana: 0227
Tupák, a, m. = hlupák, Tölpel, m. Na Mor. Bkř.

350924   Tupák Svazek: 9 Strana: 0351
Tupák, u, m., fleuret, zbraň. Ott. XIV. 673b.

350925   Tupálek Svazek: 4 Strana: 0227
Tupálek, lka, m., amphicoma, hmyz. Krok. II. 254. — T., lku, m., thermopsis, rostl. luštinatá. Rostl. III. 3.

350926   Tupať Svazek: 7 Strana: 0941
Tupať, tupkať = na drobno rubati. Val. Brt. D. 280.

350927   Tupati Svazek: 4 Strana: 0227
Tupati, tupávati = dupati, stampfen. — čím: nohama. Zlob. Tupáš nohú. Hr. rk. 421.

350928   Ťupati Svazek: 4 Strana: 0227
Ťupati = drobno sekati (sekerou). Us. u Místka, Mtl., Tč. — Ť. = seděti (o dětech). Slez. Klš.

350929   Tupce Svazek: 4 Strana: 0227
Tupce, e, m. = tupitel, tupič. M. M. 127.

350930   Tupé Svazek: 4 Strana: 0227
Tupé, n. = vlasy nad čelem uměle zče- chrané, das Toppeh.

350931   Tupě Svazek: 4 Strana: 0227
Tupě = neostře, stumpf. T. mluviti (chrá- pavě). V. T. nasekaný list zubatý, jehož náseky jakož i zuby mají tupé úhly n. př. lomikámen zubatý. Rst. 510.

350932   1. Tupec Svazek: 4 Strana: 0227
1. Tupec, pce, m., Tuppetz, ves u Lip- níka.

350933   2. Tupec Svazek: 4 Strana: 0227
2. Tupec, pce, m. = hlupec, Tölpel, m. V. — T. =hance, Tadler, m. Sámť on sráží všechny víry tupce. Sš. Bs. 190. — T. = osob. jméno.

350934   Tupec Svazek: 7 Strana: 0941
Tupec z Jieřic. Výb. I. 1041.

350935   Ťupek Svazek: 8 Strana: 0439
Ťupek, pku, m. = kousek, drobet. Nemám ťupka pole. Brt. D. II. 404.

350936   Tupel Svazek: 4 Strana: 0227
Tupel, e, m., der Ambligonit, nerost hli- ník. Miner. 297.

350937   Tupelo Svazek: 4 Strana: 0227
Tupelo, a, n., nyssa, der Tupelobaum, rostl. T. vodní. n. aquatica; lesní, n. silva- tica. Rstp. 1312.

350938   Tupelo Svazek: 10 Strana: 0455
Tupelo, a, n., nyssa, rostl Vz Ott. XVIII. 517.

350939   Tupění Svazek: 4 Strana: 0227
Tupění, n., das Stumpfwerden. Vz Tu- pěti.

350940   Tupení, n Svazek: 4 Strana: 0227
Tupení, n., das Stumpfen, Stumpfmachen. — T. = hanění, das Tadeln. Dal se do t. ho. Us. Dch.

350941   Tupený Svazek: 4 Strana: 0227
Tupený; -en, a, o, stumpf gemacht; ha- něný, getadelt. Us.

350942   Tupesy Svazek: 4 Strana: 0227
Tupesy, dle Dolany, Tuppes, ves u Bu- dějovic.

350943   Tupěti Svazek: 4 Strana: 0227
Tupěti, ěl, ění; ztupěti, stumpf werden. Ros. — čím: přílišným duševním namáhá- ním atd.

350944   Tupí Svazek: 7 Strana: 0941
Tupí, n. = tupá strana řezacího nástroje, opak ostří. Brt D. 280.

350945   Tupí, n Svazek: 4 Strana: 0228
Tupí, n. = tupá strana nože, šavle (ostrá strana = ostří); na obuchu: tylec. Mor. Šd.

350946   Tupice Svazek: 7 Strana: 0941
Tupice, e, f. = sekera (tupá) s motyčkou o jedné čepeli, Us. Rjšk.

350947   Tupič Svazek: 4 Strana: 0228
Tupič, e, m.; tupitel. e, m. = hanič, der Tadler, Schimpfer. D. Závistník tupič a ze cti lupič. Č. M. 109., Hus III. 228.

350948   Tupička Svazek: 4 Strana: 0228
Tupička, y, f. = hanička, die Tadlerin. D.

350949   Tupičký Svazek: 4 Strana: 0228
Tupičký = přítuplý, ziemlich stumpflich. Rst. 510.

350950   Tupičný Svazek: 4 Strana: 0228
Tupičný = tupiči přístojný, Tadler-.

350951   Tupikos Svazek: 4 Strana: 0228
Tupikos, u, m. (že tupí kosu) = modrák, chrpa, die Kornblume. Na Slov.

350952   Tupín Svazek: 4 Strana: 0228
Tupín, a, m., aega, Aega, kývoš. Krok. 11. 246.

350953   Tupínek Svazek: 8 Strana: 0439
Tupínek, nku, m. = drobínek. Jevíčko. Brt. D. II. 404. Cf. předcház. Ťupek.

350954   Tupirovati Svazek: 7 Strana: 0941
Tupirovati. Jeden druhému pletl cop, t-val jeho tak zvaný toupet. Muf. 1880. 7.

350955   Tupisrp Svazek: 4 Strana: 0228
Tupisrp, u, m. = tupikos. V.

350956   Tupitel Svazek: 4 Strana: 0228
Tupitel, e, m. = kdo tupí, der Stumpf- macher. Bern. — T. = tupič, tupce. Jest zjevný t. těch pravd svatých. Arch. III. 228.

350957   Tupiti Svazek: 4 Strana: 0228
Tupiti, tup, -pě (íc), il, en, ení; tupívati; v Krkonš. špatovať. Kb. Strslov. tąpiti, ta- deln. Mkl. B. 449. T. = tupým činiti, stumpf machen; zatracovati, zamítati, ničiti, ver- nichten, verderben, verdammen; nevážiti si, opovrhovati, haněti, verachten, tadeln, schän- den, schmähen, schimpfen, schlecht machen. V., Jg. — abs. Mnozí lidé tupí, v čem jsú sami tupí (hloupí). Mor. Tč. — co, koho: nůž, D.; bratra, obec (ničiti). Dal. Hanec všecko tupí (haní). Kom. Velmi je hlúpý, kdo vlasť svú tupí. Mor. Tč. T. bludy. BR. II. 376. b. Nezdá mi se, by kněžie o Krista tak se postavili, ale o zbožie, pro něž po- hřiechu Krista nenásledují, ale tupie; Po- chlebenství Kristus velmi tupil; Ale to ve- lebení v světě tupí víra pána Ježíše Krista; Lež tupil, slovo božie mluvil; Tak milý spasitel vždy tupí pýchu a pokoru výší; Ji- ných činy tupí a své velebí; Jiné hyzdí a sě chválí, zlosť nalezuje a ctnosť tupí. Hus I. 175., 376., 441., II. 278., 364., III. 140. — co komu. A to (dědictví) mi tupí. Půh. II. 388. Národu jeho řeč urputně odjímati n. tupiti je tolik, jakoby se mu jeho nesmr- telná majetnosť odjímala přecházející z ro- dičů na děti (Herder). Kmp. Čechosl. 152. — koho kde. Čímž je viece z pýchy velebie, tiem je viece před Bohem tupie. Hus II. 239., 238. — koho v čem. Také světští v té chlúbě velmě pracují, jiné v urození tupiece a se velebiece. Hus I. 226. — koho proč. Netup žádného pre zlosti, i ty máš tvoje krehkosti. Na Slov. Tč. — koho kdy. Tupil krále o každém sněmu. Let. 322. — se. Čím se viece chlubíš, tiem sě viece tupíš. Hus III. 214. — co, koho, se čím. Nůž řezáním se tupí. Us. Někoho ha- nebnými slovy tupiti. Bern. Vz Haněti. A kto móž vypsati jich chytrosti a lichvy, jimiž duše své tupie a lidi lúpie?; Jeho slovo řečí i skutkem tupie; Tú řečí sú jeho skutky tupili. Hus 218., 222., 238. (Tč. ). Strana tupí stranu slovy a řečí. V. v Předm. k Aen. Syl.

350958   Tupiti Svazek: 7 Strana: 0941
Tupiti Mkl. Etym. 358. — co kde. Lesť a křivdu máte i v jiných t. Št. Kn. š. 161.

350959   Tupivosť Svazek: 7 Strana: 0941
Tupivosť, i, f., vz Tuplivosť. Dk. Aesth. 369.

350960   Tupivý Svazek: 4 Strana: 0228
Tupivý = tuplivý.

350961   Tupka Svazek: 4 Strana: 0228
Tupka (tiupka), y, f. (ťopka ?) = kurva, die Hure. Zlob.

350962   Ťupka Svazek: 4 Strana: 0228
Ťupka, y, f. = tečka po krajích rozlé- vající se, punctum, der Tüpfel. Rst. 13, 72., 510. — T., y, m., osob. jm. Šd.

350963   Ťupkatý Svazek: 4 Strana: 0228
Ťupkatý, rozdílný od tečkatého, protože ťupky nikdá nejsou tak ostře omezeny jako tečky, punctatus, getüpfelt Rst. 510

350964   Tupkokřídlec Svazek: 7 Strana: 0941
Tupkokřídlec, dlce, m., carera, motýl. Vz Kk. Mot, 267.

350965   Tupkokřídlec Svazek: 9 Strana: 0351
Tupkokřídlec, delce, m., zonosoma, Ring- spanner, motýl. T. bukový, dubový, javo- rový, olšovy. Vz Stein. 143., Exl 170., 189.

350966   Ťupkovaný Svazek: 8 Strana: 0439
Ťupkovaný kalužník, brouk. Vz Klim. 98.

350967   Tupl Svazek: 4 Strana: 0228
Tupl, u., m., das Doppelte, z lat. duplex. By tuplem všecko bylo. Lom. Hosp. 37. Tým tuplem, um so mehr. U Opavy. Klš.

350968   Tupl Svazek: 8 Strana: 0439
Tupl. Tuplem něco dáti = dvojnásobně. 1633. Věst. op. 1894. 15.

350969   Tuplák Svazek: 8 Strana: 0439
Tuplák, u, m. = druh žbánu. Mor. Nár. list. 1896. č, 251. feuill.

350970   Tuplbarchan, U Svazek: 9 Strana: 0351
Tuplbarchan, U, m. = látka bavlněná na lněné osnově. 1597. Mus. 1899. 25.

350971   Tuplbarchan, u, m Svazek: 8 Strana: 0439
Tuplbarchan, u, m. Wtr. Krj. I. 115.

350972   Tuplbasplumort Svazek: 8 Strana: 0439
Tuplbasplumort, u, m., hud. nástroj. XVI. stol. Mus. 1894. 234., Zbrt. Tan. 240.

350973   Tupldukát Svazek: 8 Strana: 0439
Tupldukát, u, m. Hrš. Nách. I. 558.

350974   Tuplhák Svazek: 9 Strana: 0351
Tuplhák, u, m. Sdl. Hr. III. 73.

350975   Tuplivosť Svazek: 4 Strana: 0228
Tuplivosť, i, f. = hánlivosť, die Tadel- sucht. Jg.

350976   Tuplivý Svazek: 4 Strana: 0228
Tuplivý = hánlivý, tadelsüchtig. D.

350977   Tuplovaně, tuplovaný, tuplovati Svazek: 4 Strana: 0228
Tuplovaně, tuplovaný, tuplovati, v ob. mluvě, z lat. duplex = dvojnásobně, -bný, -bniti. Tuploval jsem mu, aby... ich habe ihm eindringlich gesagt. U Opav. Klš.

350978   Tuplovaný Svazek: 9 Strana: 0351
Tuplovaný. V hrdlo lžeš jako t. lhář. Sdl. Hr. V. 333.

350979   Tuplpes Svazek: 10 Strana: 0455
Tuplpes, psa, m. Jsi t. ! Zvon IV. 21. Wtr.

350980   Tuplpolka Svazek: 10 Strana: 0455
Tuplpolka, y, f., tanec. Vz Čes. I. XII. 96.

350981   Tuplpsice Svazek: 10 Strana: 0455
Tuplpsice, e, f., nadávka. XVI. stol. Zvon II. 591. Sr. Psice.

350982   Tuplsoldát Svazek: 7 Strana: 0941
Tuplsoldát, a, m. = který dostával dvoj- násobný plat. Wtr. Obr. 328.

350983   Tuplšedesátník Svazek: 8 Strana: 0439
Tuplšedesátník, u, m., mince. Hrš. Nách. I. 558.

350984   Tupltolar Svazek: 8 Strana: 0439
Tupltolar, u, m. Hrš. Nách. I. 558.

350985   Tupltykyta Svazek: 7 Strana: 0941
Tupltykyta. Wtr. Obr. 551.

350986   Tupltykyta Svazek: 8 Strana: 0439
Tupltykyta. 1615. Lomn. Peycha živ., Kat. z Žer. II. 74.

350987   Tuplúvky Svazek: 9 Strana: 0351
Tuplúvky, pl., f., druh bot. Šeb. 170.

350988   Tuplzrádce Svazek: 7 Strana: 1394
Tuplzrádce, e, m, nadávka v 16. stol. Wtr. Obr. II. 43.

350989   Tupnouti Svazek: 4 Strana: 0228
Tupnouti, pnul, a pl, utí; ztupnouti = tupěti, stumpf werden. Reš.

350990   Tupnouti Svazek: 4 Strana: 0228
Tupnouti, pnul a pl, utí, einmal klopfen. Us. u Místka. Škd.

350991   Tupný Svazek: 4 Strana: 0228
Tupný = kdo koho tupí, schmähend, spot- tend. Dch.

350992   Tupo Svazek: 4 Strana: 0228
Tupo, na Slov. = tupě, stumpf. Bern.

350993   Tupohlavec Svazek: 4 Strana: 0228
Tupohlavec, vce, m. = tupohlavý, der Schwachkopf. Tč., Dch.

350994   Tupohlavosť Svazek: 7 Strana: 0941
Tupohlavosť, i, f., Schwachköpfigkeit. Osv. VI. 551.

350995   Tupohlavý Svazek: 4 Strana: 0228
Tupohlavý = nevtipný, schwachköpfig. D.

350996   Tupohmatec Svazek: 8 Strana: 0439
Tupohmatec, tce, m., chennium, brouk. T. hrbolkový, ch. bituberculatum. Vz Klim. 271.

350997   Tupohranatý Svazek: 4 Strana: 0228
Tupohranatý, stumpfkantig. Šp.

350998   Tupohranný Svazek: 4 Strana: 0228
Tupohranný, stumpfkantig. D.

350999   Tupohrdý Svazek: 4 Strana: 0228
Tupohrdý, dummstolz.

351000   Tupohřbetec Svazek: 9 Strana: 0351
Tupohřbetec, tce, m., notaris, brouk. T. černý, n aethiops, dvojtečný, bimaculatus, chlumní, montanus, ostrý, acridulus, skři- pinný, scirpis. Vz Klim. 564.