390001   Výrobník Svazek: 4 Strana: 1069
Výrobník, a, m. = výrobce. Šp.

390002   Výrobnosť Svazek: 4 Strana: 1069
Výrobnosť, i, f., die Produktionsfähig- keit, -kraft, produktive Kraft. Šp., Dch.

390003   Výrobný Svazek: 4 Strana: 1069
Výrobný, vz Výrobní.

390004   Výrobotka Svazek: 4 Strana: 1069
Výrobotka, y, f. V. důlní, der Gruben- bau. Hř., Bc.

390005   Vyrobotovati Svazek: 4 Strana: 1069
Vyrobotovati, erwerben, erarbeiten. — co. Každý vesel byl z toho, což jest v-val. BO. — si co kde: u koho. Ros.

390006   Výrobověda Svazek: 4 Strana: 1069
Výrobověda, y, f., die Erwerbskunde. V. živočišná. NA. IV. 96., 93.

390007   Výročí Svazek: 7 Strana: 1081
Výročí, n. = svátek výroční, výročnice. Hnoj., Světz.

390008   Výročina Svazek: 4 Strana: 1069
Výročina, y, f. = odpověď bohů skrze výročnici, oraculum, der Orakelspruch, das Orakel. Č. Pan. jez. 100.

390009   Vyročiti Svazek: 4 Strana: 1069
Vyročiti, il, en, ení = výrok učiniti, einen Orakelspruch thun, aussprechen, einen Ausspruch thun. L.

390010   Výročitý Svazek: 4 Strana: 1069
Výročitý = výroční, Jahres-, alljährig. Na Slov. a Mor. Jg. Děvy zpívají nápěvem v-tým a jakoby posvátným takto helekajíce. Sš. P. 171.

390011   Výročitý Svazek: 7 Strana: 1081
Výročitý svátek. Val. Nl.

390012   Výročka Svazek: 7 Strana: 1081
Výročka, vz Záprašky (dod.).

390013   Výročky Svazek: 4 Strana: 1069
Výročky, ův, pl., m. = knížka výroční písně obsahující, kancionálek, ein Jahrbuch Gesänge für das ganze Jahr enthaltend.

390014   Výročna Svazek: 7 Strana: 1081
Výročna, y, f. = výročí. Hnoj.

390015   Výročně Svazek: 4 Strana: 1069
Výročně, alljährig. Komora knížecí při vyloučení dioecese olomúcké z obvodu církve pražské zavázala se odváděti v. biskupům pražským 200 hř. stř. Ddk. II. 227.

390016   Výroční Svazek: 4 Strana: 1069
Výroční = co rok se vracející, Jahr-, jährlich. V. slavnosť (řím. a řec. Vz Vlšk. 374. ), Kom., D., svátkové stálí a nestálí, V., trh, Reš., částka, účet, památka. Šp. Vz Roční. V. důchod, lhůta, cena (Jahreswerth, -preis), summa daně, služné, počet, den, plat, trh, J. tr., zpráva, pořádnosť. Šp., Mus. 1880. 383. V. svátek, poplatek, teplota, po- božnosť. Ddk. III. 320., IV. 167., 327., V. 303. K slavnosti v. do Jerusalema šel. BR. II 14. b.

390017   Výročnice Svazek: 4 Strana: 1069
Výročnice, e, f. = místo výrokův, od- povědnice, das Orakel. L. — V. = výroční památka, anniversarium. Llk. Dnes je v. jeho smrti. Šd.

390018   Výročný Svazek: 4 Strana: 1069
Výročný = od výroku, Orakel-, Schick- sal-. V. heslo. Č. Pan. jez. 79.

390019   Výročný Svazek: 10 Strana: 0502
Výročný. V. určitosť (rozvíjející člen přísudku). Klc. 105.

390020   Výrod Svazek: 4 Strana: 1069
Výrod, u, m. = plod. Dch.

390021   Výrod Svazek: 7 Strana: 1081
Výrod = plod. Orl. II. 1.

390022   Výrodek Svazek: 4 Strana: 1069
Výrodek, dku, m. = odrodek, ein Ab- geartetes. Nz. — V., dka, m. = odrodilec, der Ausgeartete, Abgeartete, Ungerathene. Měst. bož. Chléb není bez otruby a rod bez výrodka. Č. M. 403. Ač nechtějí-li v-kové býti. Sš.

390023   Vyrodění Svazek: 4 Strana: 1069
Vyrodění, n. = odrodění, das Ab-, Ent-, Ausarten. Nz.

390024   Vyroděný Svazek: 4 Strana: 1069
Vyroděný; -ěn, a, o = kdo se vyrodil, geboren. Ona už je v-ná. Us. Šd. Vz Vy- rozený.

390025   Vyrodilosť Svazek: 4 Strana: 1069
Vyrodilosť, i, f. = jakosť vyrodilého, odrodilosť, zvrhlosť, převrhlosť, die Ausar- tung. Šm. I. 215. Vz Výrodství.

390026   Vyrodilý Svazek: 4 Strana: 1069
Vyrodilý = odrodilý, ausgeartet, abge- artet, ungerathen. Vz Výrodný. D. — V. = který přestal roditi, unfruchtbar geworden. L.

390027   Vyrodilý Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrodilý, entartet. Šf. Strž. II. 216

390028   Vyroditi Svazek: 4 Strana: 1069
Vyroditi, il, zen, ení (zastr. vyrázeti); vy- rozovati; vyrodívati = poroditi, erzeugen, gebähren. Mus. II. a. 4. — co. Mysl lidská bludy vyrodila. Sš. 1. 29. Hned zas naděj sladkých snův vyrodí. Kyt. 1876. 16. — se = odroditi se, zvrci se, ausarten, abrathen, nicht gerathen. Vyrodil se (není jako ostatní z toho rodu). Kb. — se v co. Citroník limoun v mnoho odrůd se vyrodil. Rost — se = pocházeti, enasci. Reš. — V. = plod- nosti pozbyti, přestati roditi, unfruchtbar werden. Ona se už vyrodila. Us. Šd. — se kde. Jenom v původci hříchu a v arci- vrahu ďáblu se v. mohlo. Sš. J. 213. — se k čemu. Tak příroda vyrodí se k lepšímu stavu. Sš. I. 91.

390029   Vyroditi se odkud Svazek: 7 Strana: 1081
Vyroditi se odkud. Krásno básnické vyrozuje se z poměrů představ slovy na- značených Dk. V. se ze zložek skládáním. Dk. Děj. fil. 8.

390030   Výrodný Svazek: 4 Strana: 1069
Výrodný = převrhlý, ab, ausgeartet. Vz Vyrodilý. L.

390031   Výrodství Svazek: 4 Strana: 1069
Výrodství, n. = převrhelství, die Ent-, Ausartung. Vz Vyrodilosť. Sš. J. 21.

390032   Vyrochati Svazek: 4 Strana: 1070
Vyrochati, vz Vyhrochati (toto lepší. Jg. ).

390033   Vyrochati komu Svazek: 4 Strana: 1070
Vyrochati komu = vybiti. Na Zlínsku. Brt. Na mor. Val. Vck.

390034   Výroj Svazek: 10 Strana: 0502
Výroj, e, m. V. neštovic, Pockenent- wickelung. Ktt.

390035   Vyrojenec Svazek: 4 Strana: 1070
Vyrojenec, nce, m. = který se vyrojil. Šm.

390036   Vyrojenec Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrojenec, Auswanderer, m. Šf. Strž. I. 571, 575.

390037   Vyrojení Svazek: 4 Strana: 1070
Vyrojení, n., das Ausschwärmen. Dch.

390038   Vyrojený Svazek: 4 Strana: 1070
Vyrojený; -en, a, o, ausgeschwärmt.

390039   Vyrojiti se Svazek: 4 Strana: 1070
Vyrojiti se, il, ení = přestati se rojiti, odrojiti se, ver-, ausschwärmen; rojem vy- letěti, heraus-, ausschwärmen, im Schwarme herausfliegen (von den Bienen): houfně vy- jeti, vyjíti, herausschwärmen, häufig hervor- brechen. — se odkud. Včely z úle se vy- rojily. Us. Hektor z brány se vyrojil. Troj. Hoši ze školy se v-li. Us. Tč. — kam. Vojska na pole se vyrojichu. Troj. Včely na strom se v-ly. Us. Tč. Nepřátelé v-li se do země. V-jí se z lodí na zemi a i hned k boji tekou. Troj. V. se proti komu. Troj. — se kudy. Vyrojí se po zemi a v povětří (duchové). Ráj. Vyrojtiti = vystrojiti. Slov. Ssk.

390040   Výrok Svazek: 4 Strana: 1070
Výrok, u, m. = vyrčení, vypovědění i to, co se vyřeklo, das Aussprechen, der Aus- spruch, das Ausgesprochene. V. vrchnosti nějaké, dekret, soud vydaný, nález, úsudek, výpověď, nařízení, rozsudek, der Ausspruch, Urtheilsspruch, Richterspruch, das Dekret, die Sentenz, Satzung, Festsetzung. V. = co za právo nalezeno bylo na soudě. Mus. V. rozsudího, der Schiedsspruch. J. tr. V. uči- niti, od sebe dáti, einen Ausspruch abge- ben. J. tr. V. rozhodčí, Schiedsspruch. Sp. Porotní v., der Wahrspruch, das Verdikt; V-ky se rozcházejí, sind divergirend; V. klatebný, Bannspruch; Na něčí v. důraz klásti. Dch. Ovšem nelze takového výroku listinami stvrditi; V. tento může se však vztahovati jenom na Soběslava. Ddk. II. 92., III. 312. Obapolně na konšelech klo- búckých k v-ku přestali a oni jsú vyřkli, že... NB. Tč. 150. V. práva. Anth. Jir. I. 3. vyd. 1. Napřed všeobecným v-kem na ně dorývá; V. vývodkový; Avšak není odporu mezi oběma v-ky; Želání ta nejsou pouzí obřadní v-vé; Narážejí na v. Jeremijovi daný; Od věty té všeobecné přechází apo- štol k podrobnějším a určitějším v-kům; Tím způsobem sobě prostýlá přístup k tomu osobitému v-ku; A pro tu příčinu v. ten individualně se nese; V. ten z nejvniter- nější útroby vyšlý památen jest a zasluhuje, aby... Jiní všelijak tu příkrosť v-ku toho zmírňují; Aby se nezdál příliš popouštěti v-kem tím od pravosti nauky, obmezuje a otěsňuje jej; K zápornému v-ku předcho- zímu přidává v. kladný; Nic neumaluje a neodnímá od v-ku svého; Což se zdá pří- čiti tomu výroku, jejž Pán zde klade; Ale že výrokové ti se nepotýkají, patrno z toho, co na onom místě se dokládá; Pro veleobšírný obsah svůj nebyl v. ten Ježíše hned v celé prostrannosti své rodičům Páně zračit; V. stupňovaný; (Šlo tu) o sepsání lidu, proto poslušen byl Josef v-ku toho. Sš. I. 39., 66., 91., II. 7., 13., 14., 28., 29., 69., 171., 178., J. 86., 88., 89., L. 46., 30., 33. (Hý. ). Z výroku k něčemu právo míti. Ctib. V. jednomyslný. J. tr. V. v logice = proslovený soud. Dk. J. 19. Vz Soud, Ná- lez. — Výroky = propovědi důvtipné a plné obsahu. Jg. — V. božský, odpověď prorocká, der Orakelspruch. L. — V. v mluvnici. Výrok, praedicatum, das Prädikat, Zueignungswort, das Ausgesagte, slove ve skladbě mluvnické ta čásť věty, jíž o podmětu (subjektu) vypo- vídáme aneb že jest, aneb co jest, aneb čím jest, aneb čí jest, aneb jaký jest, anebo co činí nebo trpí. S. N. Výrok vynáší se buď slovesem (v. slovesný) aneb jménem (pod- statným, přídavným, přechodníkem, číslov- kou, zájmenem, infinitivem: výrok jmenný). — Pozn. V mluvnicích užívá se buď slova výrok, buď slova přísudek a jedno za druhé se klade. Dle jiných liší se výrok od pří- sudku. Je-li výrokem jméno, jest jméno přísudkem a činí teprv se sponou (vz Spona) výrok. Bratr jest nemocen: Bratr — podmět, nemocen — přísudek, jest — spona, jest nemocen — výrok. Pakli jest výrokem sloveso, jest kmen slovesa (význam) pří- sudkem, určité sloveso pak (v němž jest také spona) jest výrokem. My voláme: my — podmět, vola — přísudek, voláme — výrok. Ve větě Cyrus appellatus est rex má Mkl. S. 344. za přísudek rex a praví: abweichend vom Logiker, der darunter alles mit Ausnahme von Cyrus begreift Brt. S. 2. praví: Spona a jméno výrokové jsou jedním a jednotným členem věty, výrokem. Vz Pří- sudek. — Vynáší se tedy výrok: I. slo- vesem. Voda hučí. Pes skučí. Dítě pláče. Děti běhají. Bůh jest. — Pozn. Někdy se sloveso vynechává. Mně dnes, tobě zítra (se přihodí). - II. Jménem se sponou: 1. Jménem podstatným. Bůh jest duch. — Pozn. Spona jest se vypouštívá. Věrný přítel jisté útočiště. Vz Spona (býti). — 2. Jménem přídavným. Sen sladký jest. — Pozn. 1. Ve výroku užíváme obyčejně jmen přídavných neurčitého zakončení. Vz Listy filolog. III. 214., Přídavný. — Poznam. 2. Někdy pro důraz přidávají se jména: muž, člověk, tvor, věc atd. Otec tvůj jest muž válečný. Br. Opilá žena jest věc ohavná. Št. Tys člověk přísný. Br. — Místo spony býti s jménem přídavným v přísudku kla- dou se často příslovce se slovesy: mám se, chovám se, činím sobě, vedu sobě, provozuji sobě atd. Zmužilí buďte = zmužile sobe čiňte. Jest tichý = vede sobě tiše. — 3. Přechodníkem určitým n. neurčitým. Bůh jest shovívající. Duch sv. od otce a od syna jest pocházeje. Št. — 4. Zájmenem. Tys vždy týž. To péro jest mé. — 5. Číslovkou. Jsme tři. Ty budeš třetí. — 6. Infinitivem. Učeným býti jest znáti věcí rozdíly. Kom. — Jména přísudková kladou se: a) v nominativ, a) když o podmětu vypo- vídáme, co jest, do jakého druhu patří n. jaký jest; kde býti znamená pouhé býti, pouhou jestotu a přikládá se něco k pod- mětu, co trvale aneb i nerozdílně k jeho bytí a podstatě náleží; kde se výrokem vy- měřuje pojem podmětu t. j. kdykoliv se pod- mět vyměřuje, definuje. Bůh láska jest. Ži- vot jest krátký. Bůh jest otec všech lidí. Tělo jest stánek duše. Já jsem jeho otec. On jest statečný voják. Alžběta, královna anglická, byla v mysli pravá mužatka. Skb. Člověk jest tvor boží. Kom. — ß) Je-li podmětem infinitiv, stává přísudek obyčejně v nominativu. Bohatnouti není hřích, když se to děje bez uškození jiného. Kom. — y) Adjektiva neurčitého východu stávají též v nominativu. Nejsem toho hoden. Kdy budete hotovi? — ô) V krátkých větách, jichž podmětem jest ukazovací zájmeno rodu středního. To jest lež. To jest hanba. To není pravda. — s) V příslovích. Mladosť radosť. Mladí ležáci staří žebráci. — b) V instrumentale, a) když o podmětu vy- povídáme, čím jest, jakého povolání, řemesla, třídy vůbec; kde býti jest toliko co státi se, dokázati se, prokázati se, zastávati místo, službu atd., kdykoliv tedy výrokem opisuje se nějaká vlastnosť podmětu, nenáležející k pojmu podmětu n. k jeho podstatě. Tulá- kem a běhounem budeš ve světě. Br. Já jsem jeho otcem = jsem mu místo otce. Já mu budu otcem; budu otcem chudých; budu vojákem, knězem; člověk jest obrazem bo- žím. — ß) Zájmeno třetí osoby, vztahující se jakožto přísudek k předcházejícímu sub- stantivu, stává vždy v instrumentale. Kdy- bych se stal králem, byl bych jím jen proto rád, že bych.... — y) Po slovesech: zů- stati, státi se. Zůstaň mým ochrancem. — ď) Po slovesech: viděti se, domnívati se, domýšleti se, dělati se, stavěti se atd. buď s infinitivem býti aneb i bez něho. Domnívá se sám býti básníkem. Co se mi lepším vidí, volím. Tytoť já znám býti božími služebníky. V. Chudým se staví. Bohatým se dělá. — E) Po slovesech pojmenovati se, nazývati se, slouti. Jmenují ho udatným. — c) Když o podmětu vypovídáme, čí jest, klade se přísudek, je-li adjektivum, do nominativu, pakli jest substantivum, do genitivu. Ta zahrada jest matčina = mé matky. — Pozn. Místo genitivu přivlastňo- vacího kladou se adjektiva přivlastňovací toliko při určitých jménech osobních sing., jsou-li bez přídavkův. Vz -ův (-ova, -ovo), -in (-ina, -ino). — d) Když o podmětě vy- povídáme, jaké vlastnosti, jaké míry, povahy jest, vyslovuje se přísudek substantivem a klade se do genitivu jakosti. On jest pěkné postavy. Žák ten dobrých mravů jest. On jest své hlavy (= svéhlavý). Studeného jest žaludka. — Pozn. Tento genitiv často roz- vádíme, kladouce jméno podstatné do in- strumentalu a přídavné jméno pádem, číslem i rodem k podmětu vztahujíce. Dobrý jest Bůh těm, jižtojsou upřímní srdcem (= upřím- ného srdce). Št. — III. Slovesem býti s pří- slovci n. s předložkami s jich pády zvlášť tam, kde je přísudek substantivum odtažité znamenajíc stav, v němž podmět jest. Jsme tiše. Jest po hotově. Na tobě jest ta věc. Bůh jest bez proměny. Jest mu do smíchu. On jest bez bázně. — Zk. O shodě výroku s podmětem vz Shoda. Strany výroku vz: Spona, Věta, Přísudek, Zk. Skl. 14. a násl., Ht. Sr. ml. 4., Vm. o větě 5., 9., Bž. o větě, Programm olom. gymnasia 1873. -74. (Pk. )., Brt. S. 3. vyd. 1. a násl.

390041   Výrok Svazek: 7 Strana: 1081
Výrok, vz Přísudek, Gb. Ml. II. 1.

390042   Výrok Svazek: 10 Strana: 0502
Výrok věty v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 120.

390043   Výroka Svazek: 4 Strana: 1071
Výroka, y, m. = kdo výrok činí, der Aus- sager, Souffleur. Div. z och. 97.

390044   Vyrokovati Svazek: 4 Strana: 1071
Vyrokovati = rokuje vyjednati, durch Berathung ausmachen, festsetzen. Ros. — co. Ve valné hromadě dlouho rokovali, ale nic nevyrokovali. Us. Tč.

390045   Výrokový Svazek: 7 Strana: 1081
Výrokový. V. písmo. Gb. Ml. II. 220.

390046   Výrokový Svazek: 10 Strana: 0502
Výrokový = dogmatický. Mark. Neujalo se.

390047   Výrokový. V Svazek: 4 Strana: 1071
Výrokový. V. návod = dogmatický. Ma- rek. V. hymna. Sš. L. 36. — V. = k vý- roku věty se vztahující, Prädikats-. Nz. V. věta, poměr věty, otázka. Nz. O v-vých do- davcích vz Vm. 23. V. věty vztažné, jimiž se opisuje substantivní výrok věty hlavní, v jazyce našem po řídku se vyskytují. Bůh jest zajisté ten, kterýž srdce lidská v rukou svých má. Žal. 26. Já jsem ten, jenž zhla- zuji zlosti tvé a na hříchy tvé nevzpomenu. Hus I. 6.

390048   Vyrolničiti Svazek: 4 Strana: 1071
Vyrolničiti, il, en, ení, erbauern. — co. Komu se hnůj příčí, nic nevyrolničí. Na Ostrav. Tč.

390049   Vyrombana Svazek: 4 Strana: 1071
Vyrombana, y, f., hospoda u Třanovic a u Tětína na Slov. Tč.

390050   Výron Svazek: 4 Strana: 1071
Výron, u, m. = výplyn, vyronění, die Emanation, der Ausguss, Erguss. Nz. Pod- mínka či hypothese v-nu, die Emanations- hypothese. Nz. Čistý v. jasnosti všemohou- cího Boha. Proch. Děj. bibl. I. 270. Výron srdce, ducha. Mus. 1880. 277. V. citu vla- steneckého, die Emanation eines patrioti- schen Gefühles. Dch. Almužna je v-nem a výtokem lásky křesťanské; Dobří skutkové jsou takměř v-nové a výplynové z božího pokladu; O níž (moudrosti boží) se dí, že jest čirý výtok či v. Hospodinův; Ustavičný z otce v syna plynoucí v. všeliké vědouc- nosti a všemocnosti; Výron a výplyn moci apoštolské; V. bezuzdné fantasie školské. Sš. I. 144., II. 96., J. 12., 87., Sk. 69., 194. (Hý. ). Prasvětla jsou sličné výrony; Jest to v. ducha národa. Sš. Snt. 129. Světů nočních lesklý v. Hlk. Newtonova theorie v-nu či emanační. ZČ. III. 1.

390051   Výroň Svazek: 4 Strana: 1071
Výroň, ě, m. = kůň starý, který vyronil zuby, ein Pferd, das die Kernung verloren hat. L.

390052   Výron Svazek: 7 Strana: 1081
Výron hnisavý, Eitererguss, krve, Blut- austritt. Cf. Slov. zdrav. 409. V. světla (emanace), okamžité nálady. Mus. 1888. 123.

390053   Výron Svazek: 10 Strana: 0502
Výron, u, m. V. krve v přední komoru, haemophthalmus externus, do sklivce, hypo- haema, haemophthalmus internus, v oko, haemophthalmus. Ktt.

390054   Výronek Svazek: 9 Strana: 0386
Výronek, nku, m. = napájecí ventil ? kotlů. Je tak sestaven, aby tlakem páry v kotlu nastalo ihned uzavření potrubí napájecího, jakmile se s napájením přestalo. Vz KP. IX. 6., 20., Výron.

390055   Vyroněný Svazek: 7 Strana: 1081
Vyroněný = vyronilý. Kká.

390056   Vyronilý Svazek: 4 Strana: 1071
Vyronilý. ergossen. — odkud. Moc a síla boží z Boha v-lá. Sš. Sk. 97. (Hý. ). — kde v co. Jest to jako poslední žalm církve starozákonné, na samých mezech nového zákona ve chvalopíseň v-lé. Sš. L. 27.

390057   Vyroniti Svazek: 4 Strana: 1071
Vyroniti, il, ěn, ění; vyroňovati = vy- řítiti, vyvrci, dáti upadnouti, pustiti, fallen lassen, aus-, herauswerfen. — co: slzu. Us. Kůň vyronil zuby. L. — co, se odkud. Vyronil duši z chrabrého těla. Krok. V. se z koleje (pol. ). L. Slasť v-la ty prorocké proudy z úst jeho; Bouře ta jen některé bojácné řeči z úst Petrovi v. mchla. Sš. L. 41., 201. — komu. Udeřil ho v oko, že mu hned v-lo (= vyteklo). Na Ostrav. Tč. — co nad čím. On v-nil slzy nad svým otcem. Us. Tč. Kto nad krivdou biednych slzu v-ní, tomu moja pieseň slávu zazvoní. Kuzmany. — se jak. Až krev má se klid- ným tokem vyroní. Msn. Or. 52.

390058   Vyroniti Svazek: 7 Strana: 1081
Vyroniti, ejicere; emittere. Vz List. fil. 1890. 173.

390059   Výronný Svazek: 7 Strana: 1081
Výronný = emanační. V. soustava. Kryštf. Cír. děj. I. 244., Hlv.

390060   Vyrosený Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrosený len. Vz Vyrositi. Rgl.

390061   Vyrositi Svazek: 4 Strana: 1071
Vyrositi, il, en, ení, austhauen (o drob- ném dešti). Až se mhla v-sí, vyjasní se. Us. Tč.

390062   Vyrosť Svazek: 4 Strana: 1071
Vyrosť = vyrůsti. Na Slov. Bern.

390063   Výrost Svazek: 4 Strana: 1071
Výrost, u, m. = zrůst, der Aufwuchs, Auswuchs. Někoho až do výrostu krmiti, živiti. Har., Zlob. Nebohé sirotky, už se nebudou mít dobře až do výrostu. Us. Šd. Ryby n. rybník na výrost, der Streckteich. Us. Plod ryb na v. výmětky aneb kapry třicími na hrdlo se nasadí. V. — V. = vy- rostlina, der Auswuchs. Šp. Vymýtíme vý- rosty a mlází. Hdk. Lum. V. 259.

390064   Výrost Svazek: 7 Strana: 1081
Výrost. Céra tam byla ve výrostě = vyrostla tam za chovanici. Mor. Brt. D. 290.

390065   Výrosta Svazek: 4 Strana: 1072
Výrosta, y, m., os. jm. Šd.

390066   Vyrostající Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrostající, auswachsend. V. ušty kali- chové a p. Rst. 519

390067   Vyrostati Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrostati, vz Vyrůsti.

390068   Výrostek Svazek: 4 Strana: 1072
Výrostek, stku, m. = co vyrostlo, der An-, Auswuchs. Kom. Vz Kk. 23. V. u zem- čat. Us. V., der Ausläufer, výstřelek dlouhý niťovitý nad samou zemí vyniklý a po ní se plazící. Rst. 66., 519. V. kostní. Vz S. N. Z jádra vycházejí švihlé v-ky. Us. Tč. — V., apophysis, der Knochenfortsatz. Nz. — V. = stromek, der Schössüng D. — V, stka, m. = mládenec povyrostlý, výstřelek, ein junger Mensch, der Aufschössling. Ros., Troj. Kázeň výrostku svědci. Sš. 11. 42.

390069   Výrostek Svazek: 9 Strana: 0386
Výrostek, stka, m.: holobrádok, holoplusk, papľúch, sopliak. Zát. Př.

390070   Vyrostený Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrostený; -en, a, o = vyrostlý, aufge- wachsen. Mor. — kde.. Růžičko červená, na vysokém keři v-ná. Čes. mor. ps. 134.

390071   Vyrostiti Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrostiti, il, štěn, ění (zastr. vyráštěti), vyrošťovati = činiti, aby něco vyrostlo, auf- wachsen machen o. lassen. — co. Athena olivu v-la. Us. Vlšk. — co odkud: z hor bylinu. Br. — co čím: ránu máslem v. a sceliti. Sal. —co komu (kdy): koni jádro. Db. Ve dvou nedělích koni roh v-stíš. Rkp. Kd.

390072   Vyrostiti Svazek: 9 Strana: 0386
Vyrostiti, vyrostovati co: slad. 1512. Arch. XVII. 164.

390073   Výrostkovitý Svazek: 4 Strana: 1072
Výrostkovitý, ausläuferartig. V. lodyha (na způsob výrostku na zemi se kladoucí a kořenatějící, jak to mnohé mechy dělají). Rst. 519.

390074   Výrostkový Svazek: 4 Strana: 1072
Výrostkový. V. kůže, die Schmalhaut, das Schmalleder. Techn.

390075   Výrostkový Svazek: 8 Strana: 0485
Výrostkový. V. čepel. Čl. Zrůd. 32.

390076   Vyrostlina Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrostlina, y, f. = něco vyrostlého, das Gewächs, der Auswuchs. V. olova. Háj. V. na těle (boule, vole, naběhlina, nádor, die Geschwulst, tumor), Byl., masitá, sarcoma, das Fleischgewächs, Ja., na hubě, cheilo- phyma, das Lippengewächs, na oku, hyper- sarcosis oculi, das Augengewächs; v. mater- níku, excrescentia uteri, der Mutterauswuchs, kloubní, osteophyma articulare, Gelenkaus- wuchs atd. Ja. V. na předkožce. Čs. lk. VIII. 132. Ryba měla v-ny svrchu. Dač. I. 316.

390077   Vyrostlina Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrostlina houbovitá, mycosis.

390078   Vyrostlosť Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrostlosť, i, f., die Aufgewachsenheit.

390079   Vyrostlý Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrostlý, erwachsen, aufgewachsen, gross- gewachsen. V. pacholek, strom. Ros. V-stlí slovou mládenci. Kom. V. len se pleje. Sych. Vyrostlé panny se těžce uchrání. Slez. Tč. Drevo v hore když v-ste, ťažko ohybovať, tak též ťažko vyrostlé ďétky vyučovať. Na Slov. Tč. — V. = čemu kdo odrostl, ent- wachsen. Vešla-li clo světnice bosa v krátké v-lé kytlici. Sá. — z čeho: ze země, Háj.; z dětinství, z metly v. (odrostlý). V. Vý- střelek z pařezu v-lý. BR. II. 11. b. Údy mnohé, hlavu jednu mějte, v-lou však z těla vašeho. Koll. I. 101. — V. = nedobře rostlý, stočený, verwachsen, schief gewachsen. D.

390080   Vyrostnúti Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrostnúti = vyrůsti. Na Slov. Bern.

390081   Vyrostnutý Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrostnutý; -ut, a, o = vyrostlý. Na Slov. Bern.

390082   Výrostný Svazek: 4 Strana: 1072
Výrostný, vz Pohledný. V. muž. Sá.

390083   Vyrostu Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrostu, vz Vyrůsti.

390084   Vyrošťovati Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrošťovati, vz Vyrostiti.

390085   Vyrotiti Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrotiti, im, il, cen, ení = vytrhnouti, vypleniti, vyhubiti, ausraufen, ausjäten, aus- rotten, ausieissen. V.

390086   Vyrotiti co odkud Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrotiti co odkud: křoví ze zahrady. Us. Rgl.

390087   Vyroubání Svazek: 4 Strana: 1072
Vyroubání, n. = roubení. Pokudž v. bylo, s pilností měl zapěchovati, aby voda nemohla podbíjeti. Břez. 163.

390088   Vyroubati Svazek: 4 Strana: 1072
Vyroubati, vz Vyroubiti.

390089   Vyroubení Svazek: 4 Strana: 1072
Vyroubení, n., die Zimnierung, vz Vy- roubiti. V. chodníků a štol, šachet. Vz KP. III. 78., 75., NA. IV. 135. V krokevní. NA. IV. 135., 138.

390090   Vyroubený Svazek: 4 Strana: 1072
Vyroubený; -en, a, o, vz Vyroubiti. V. šachta ležatá. Vz KP. III. 77. V. šachta vý- lezná, výhonná a vodní. Vz KP. III. 76.

390091   Vyroubiti Svazek: 4 Strana: 1072
Vyroubiti, rub, roubil, en, ení; vyrou- bati, vyrubati, vyrubnouti, bl, ut, utí; vyru- bovati = vyseknouti, aushauen; roubaje uči- niti, zimmern, hauend verfertigen, aushauen, verzimmern; roubení vypáčiti, vyníti, das Zimmerwerk ausreissen. Jg. Vz Vyrubati. — abs. Cožkoli do řeky visí, buď vrby neb jakéžkoli dříví neb proutí, to aby vyrou- báno a vyvrženo bylo. Arch. IV. 209. — co: dvéře (vysekati), Háj., důl, štolu, šachtu, náhon, strouhu (dřívím opažiti, aby se ne- svalila, auszimmern). Vys., Hř. — co z čeho: chlév ze dřeva. — jak. Něco z kořen v. Zák. sv. Ben. — co čím kde: v lese dříví sekerou v. Žalm. Co péro napsalo, nevy- rubeš sekerou. Rus. Šd.

390092   Vyrouhati se komu Svazek: 10 Strana: 0502
Vyrouhati se komu. Nár. List. 20. /9. 1900.

390093   Vyrouti Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrouti, vyroji, ul, ut, utí, vytrhati, vy- rvati, ausreissen, ausraufen. — co (komu). V. někomu vlasy. Lib. ant. Svině vyrvala (= vyrula) zem. Us. na Plaště. Prk. Př. 14.

390094   Vyroutiti Svazek: 4 Strana: 1072
Vyroutiti, il, cen, ení = vyřítiti, her- ausreissen. Us.

390095   Výrov Svazek: 4 Strana: 1072
Výrov, a, m, něm. Weirow, ves u Klatov, něm. Weyrow, samota u Přelouče; něm. Weyrowa, ves u Horšova týna. PL. Cf. Tk. I. 402., III. 71., S. N., Blk. Kfsk. 330, 366., 589., Arch. II. 450.

390096   Výrovati nač Svazek: 4 Strana: 1072
Výrovati nač = jako výr hleděti, zevlo- vati, gaffen, glotzen. Hk. Co zas v-ješ? Us. A ty, Janku, nevejruj, jen si dudky našte- muj. Kol. ván. 42.

390097   Výroviny Svazek: 10 Strana: 0502
Výroviny, les u Hronova. Jrsk. XII. 116.

390098   Výrovka Svazek: 7 Strana: 1081
Výrovka, potok u Plaňan. Ott. VI. 53.

390099   Výrovka, výrovna Svazek: 4 Strana: 1072
Výrovka, výrovna, y, f. = bouda ptáč- níka, u které výr uvázán bývá, die Krähen- hütte. Us.

390100   Výrovna Svazek: 4 Strana: 1072
Výrovna, y, f., vz Výrovka.

390101   Vyrovnací Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrovnací, Abfindungs-. V. list (sjedná- vací). J. tr. V. srážka (na vyrovnání), De- cort, Decurt. Šp.

390102   Vyrovnací Svazek: 10 Strana: 0502
Vyrovnací jednání, výbor. Nár. List. 1903. 177. 5., 163. 4.

390103   Vyrovnač Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrovnač, e, m. = vyrovnatel, das Stoss- eisen. V. mosazný. Šp.

390104   Vyrovnačka Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrovnačka, y, f., der Ausrichtspaten (für Pulversäcke). Čsk.

390105   Vyrovnalosť Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrovnalosť, i, f., ebene Beschaffenheit.

390106   Vyrovnalý Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrovnalý = rovným učiněný, geebnet, ausgeglichen. V.

390107   Vyrovnaná Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrovnaná, vz Vyrovnaný.

390108   Vyrovnaně Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrovnaně. Socha stejně a v. krásná. Tš. O podm. 21., Dk.

390109   Vyrovnání Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrovnání, n, das Ebnen, der Ausgleich, die Kompensation, Ausgleichung, Saldirung. V-ní dluhu dluhem, die Kompensation; pro v., pro saldo, per saldo. J. tr. V. zůstatku, der Saldoausgleich. Nz. V. váhy, die Ge- wichtsausgleichung, úhrnkové (úhrnkem), die Pauschalausgleichung; v. odměn, der Prä- mienausgleich; v. pojistného; v. úroků, der Zinsenausgleich; v. účtů, die Saldirung; v. pokladničné, die Kassaabgleichung; v. va- luty, die Valutausgleichung; v. hodnoty, die Valutaherstellung. Šp. Dokonané v-nání, perfekter Ausgleich; v. pohledávky, Eb- nung des Guthabens. Dch. Leč v. to ne- rovno jest a násilno a tudy přívrženců málo má. Sš. Sk. 64. K naléhání císaře učinili v. mezi knížetem a jeho bratrancem Spyti- hněvem; Místo přátelského v. roztržka ještě více zvětšena; O tomto v. pozemků vystavil biskup Jindřich 1184. zvláštní listinu. Ddk. III. 206., 222., IV. 143. (Tč. ).

390110   Vyrovnání Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrovnání zboží se závažím, Mj. 81., sporu. Dk. V. s Uhry r. 1867. a 1877. Athen. III. 100. nn.

390111   Vyrovnanosť Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrovnanosť, die Ausgeglichenheit. Dk. Aesth. 342.

390112   Vyrovnaný Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrovnaný; -án, a, o, geebnet, ausge- glichen. V. chlupy, Har., rouno, ausgeglichen; ovce (plnozubá, v 6. roce, když má osm zubův, ein Sechsschaufler, zusetziges Schaf, Šp. ), Us., místo, geebnet. V. Placení na vy- rovnanou, die Saldozahlung. J. tr. V. kůže, ausgestossene Felle. Šp. V. teplota. ZČ. III. 41. — z čeho. Pyramida z dělových kulí v-ná. Šim. 169.

390113   Vyrovnaný Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrovnaný, adaequatus. Psp., Kadeř. V. dílo, chovaní, poruch; Báseň jest v-ným celkem; Zeleň jest barva nejvíc v-ná. Dk. — kde. Dříví v ohradě v-né. Us. Pdl. — čím: závažím. ZČ.

390114   Vyrovnatel Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrovnatel, e, m, der Ausgleicher, Kom- pensator. Us., Lipa 391.

390115   Vyrovnatelka Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrovnatelka, y, f., die Ausgleicherin, Kompensatorin. Us

390116   Vyrovnatelný Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrovnatelný, ausgleichbar.

390117   Vyrovnati Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrovnati, vyrovnávati = rovným uči- niti, ebnen, eben o. gerad machen, ausglät- ten, ausgleichen, kompensiren, berichtigen, bezahlen, begleichen, wettmachen, ins Reine setzen, paralysiren, billansiren, gleich machen; schlichten, beilegen, ausschlichten. — abs. Kůň má vyrovnáno (má okolo šesti let i. e. když strana vnitřní zadního zubu výšky druhých stran dosáhla, ausgleichen). Jg. Jelen vyrovná (když má dokonalé parohy, verecken). Us. Již to vyrovnáno. V. Účet, jest již vyrovnán. Us. Jsme vyrovnáni. Us. — co: zem, síň, dláždění, Ros., místo, V., počet, Berg., cestu, hranici dříví, Us., spor. Ml. V. kůže, ausstossen. Šp. Motyka a lopata vše v-á (smrť). Us. Bda. — co, se čím: něco hoblíkem. V., skutky slovem. Vaň. Trojím soudem, s trojím právem se v., den Rechts- streit durch alle drei Instanzen gewinnen. Č. Jemu se vtipem (rozumem) sotva kdo vyrovná. Us. Šd. Samojediný více jak do- statečně vyrovnával se počtem vojskům sa- ským; Vyrovnávajíce se druhdy knížatům naším mocí a vážností dáni jsou posléze v klatbu. Ddk. II. 272., 406. Dluh dluhem v., gegenseitige Forderungen compendiren. J. tr., Nz. V. něčí spor a hádku bojem. Lpř. J — kde čím. Deska závažím na druhé straně vahadla zúplna byla vyrovnána. ZČ. I. 249 — koho komu = rovna učiniti, gleich machen. Ráj. — se komu. Tomu se nikdo nevyrovná. Us. Dch. Kdo se mu v-ná? Us. Šd. Můj rod se tobě v-ná. Er. P. 483. Chu- dobna, chudobna z chalupečky malej, nevy- rovnám se já selskej dceři žádnej; Možu sa vašemu synovi vyrovnať; Má kordolo jako hiná, žádná se hí nevyruvná. Sš. P. 388., 542., 715 — se komu nač. Na prácu, na krásu, to sa mu vyrovnám, na statek, bo- hatství, to mně není možná. Sš. P. 542. — se komu v čem, čím: v bohatství, D., bo- hactvím, gleichen. Us. Tomu muži učeností nikdo v městě se nevyrovná. Ml. Lehko- myslník se chce v všem s druhým v. Us. Tč. Jsme-li vám rovni ve všem ostatním, chceme se vám i v tom vyrovnati. Shakesp. Tč. — se komu na čem, šp. m.: čím, v čem. — co mezi kým: spor. Us. — se s kým oč = ujednati se, pojednati se, sje- dnati se, smluviti se, sich mit Jemanden ab- finden, ausgleichen. J. tr. Sivé oči, sivé, coby sa zčernaly, coby sa, šohajku, s tvýma v-ly. Sš. P. 212. — co kdy: spornou věc při stání. J. tr. — co, se jak: dříví v sáh, Šp., do sáhu. Co do velikosti se mu v-ná; Spor mírem v. Us. Dch. Oba knížata v-li se tady zprostředkováním vážených lidí; Pří- vrženci hodlají s Otakarem do opravdy se v. Ddk. IV. 57., VI. 105.

390118   Vyrovnati. — co, se čím Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrovnati. — co, se čím. Jejím věnem vše se v-vná. Zr. Gris. Tarou vahadlo se v-vná. Mj. 98. (81.). — se komu čím, v čem. Vz Vrovnati (dod.). — co s čím, ausgleichen. Šf. Strž. II. 303. — se kdy. Protivy ty se časem v-ly. Ls. Pdl. — co jak: ječmen v hromádku KP. V. 250.

390119   Vyrovnátko Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrovnátko, a, n., das Ansreibebrettchen. Rk.

390120   Vyrovnávací Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrovnávací, vyrovnavací, Ausgleichs, Kompensitions-, Vergleichs-. V. kotouč, ří- zení, kyvadlo, pošinovadlo, kladivo (Aus- schlichthammer). Šp. V. zobrazení povrchu zemského; V. proudění vzdušné. Stč. Zmp. 455., 591. V-cí přístroj, Druckregulator, klapky (u vodovodu), Drosselklappe, f., das Drosselventil. Zpr. arch. IX. 125., X. 8., Hrm. 32. Buchar široký v. Techn. V. jed- nání, sněm. Us.

390121   Vyrovnávač Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrovnávač, vyrovnávač, e, m. = rov- natel, der Regulator. — V., das Stosseisen (der Rothgärber). Šp. — V., druh nebozezu. N. A. III. 126. — V. u hodináře, die Ab- gleichstange. Dch. — V. = vyrovnávací kla- divo, der Ausschlichthammer. Šp.

390122   Vyrovnávač Svazek: 8 Strana: 0485
Vyrovnávač, e, m. = váha závitková v ho- dinách, Sclmeckeiiwaage, f. Ott. XI. 433. b. V., regulátor. Arch. XV. 138.

390123   Vyrovnávač Svazek: 9 Strana: 0386
Vyrovnávač, e, m. = pilník více než 15 cm. dlouhý, Studelfeile. KP. VIII. 596. — V. = náčiní zámečnické ? cizelovaní kovů, Satz- punzen. Vz KP. VIL 615.

390124   Vyrovnávadlo Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrovnávadlo, vyrovnávadlo, a, n. = vyrovnávací stroj, die Ausstossmaschine. Šp.

390125   Vyrovnávatel Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrovnávatel, vyrovnavatel, e, m., der Regulator. Vz Vyrovnávač. V. tlaku u mi- movodu, der Beipassregulator. Šp.

390126   Vyrovnávka Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrovnávka, y, f., die Gleiche? V-ky nad nálepem modraly se z dálí. Sk.

390127   Vyrovniti Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrovniti, il, ěn, ění, vyrovnovati, eben machen, ebnen. — se kde. Cesta se na rovině v-ní. Na Ostrav. Tč.

390128   Výrovský Svazek: 4 Strana: 1073
Výrovský, Uhu-. V-ské a kuliší urozen- stvo. Č. Oh. pís. 63.

390129   Výrový Svazek: 4 Strana: 1073
Výrový = k výru, k dyměji se vztahující, Leistenbeule-, Pauken-. V. bylina, dymějova bylina, bubonium, das Sternkraut. D.

390130   Vyrozbiti Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrozbiti, vyrozbíjati, nach und nach vollends zerschlagen. Na Ostrav. Tč.

390131   Vyrozdírati Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrozdírati = pomalu rozedrati, nach und nach zerreissen. Na Ostrav. Tč.

390132   Vyrozdlabati Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrozdlabati, vyrozdlabávati, nach und nach vollends mit den Fingern auseinander thun. — co: makovice, lusky. Mor. Tč.

390133   Vyrozdmychati Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrozdmychati, vyrozdmychovati, nach und nach vollends auffachen. — co čím: metly zmítáním, aby se jimi na sv. Jana házelo. Na Ostrav. Tč.

390134   Vyrozdrápati Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrozdrápati, vyrozdrapovati, nach und nach vollends aufroissen, aufkratzen. — co. Kury (slepice) vyrozdrápaly všecky řádky. Na Ostrav. Tč.

390135   Vyrozdýmati Svazek: 4 Strana: 1073
Vyrozdýmati, povyrozdýmati, nach und nach vollends auseinander blasen. — co kde: všecky ohně na poli v. Us. Tč.

390136   Vyrozebrati Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozebrati, nach und nach vollends aus- einandernehmen. — co odkud. Děti všecky slivky z koše v-ly. Us. Tč.

390137   Vyrozestavěti Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozestavěti, ěl, ěn, ění, völlig ausein- ander stellen. — co kde: svůj tovar na krámku. Us. Tč.

390138   Vyrozevříti Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozevříti, vyrozvírati, nach und nach vollends öffnen. — co. Vyrozevřel všecky dvéře. Us. Tč.

390139   Vyrozhlásiti Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozhlásiti, il, en, ení, vyrozhlašovati, überall, nach und nach verkünden — co kde. Ženské všecky klevety po dědině vy- rozhlašovaly. Us. Tč.

390140   Vyrozhřebovati Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozhřebovati, nach und nach vollends auseinander scharren. — co. Kury (slepice) všecky řádky vyrozhřebovaly. Mor. Tč.

390141   Vyrozchoditi se Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozchoditi se, nach und nach gänz- lich auseinander gehen. — se kdy kam. Po obědě se všecka chasa po sousedech vyrozchodila Na Ostrav. Tč.

390142   Vyrozkládati Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozkládati, nach und nach alles er- zählen. — co komu. Neborák slepý vyroz- kládal mu všetko, ako sa s ním stalo. Dbš. Sl. pov. I. 265.

390143   Vyrozkrájeti Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozkrájeti, el, en, ení, vyrozkrajovati, tranchiren; aufhören zu tranchiren.

390144   Vyrozkvésti Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozkvésti, vyrozkvítati, nach und nach vollends aufblühen. — kdy kde. I v zimě mi v mojí jizbě všecka kvítka vyrozkvítala. Na Ostrav. Tč.

390145   Vyrozmetati Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozmetati, vyrozmésti, vollends aus- einander kehren. — co kde. Vítr všecek sníh na cestě v-al. Us. Tč.

390146   Vyrozovati Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozovati, vz Vyroditi.

390147   Vyrozpínati Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozpínati, nach und nach vollends ausspannen, ausstecken. — co na koho: síti na ptáky. Us. Tč. — kde: síti po vodě. Us. Tč.

390148   Vyrozpočítati Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozpočítati, gehörig berechnen. — si co jak. Jak si to člověk dobře vyrozpočítá, neprodělá. Us. Tč.

390149   Vyrozpověděti Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozpověděti, ěl, ěn, ění, vyrozpoví- dati, gehörig erklären. — co komu. Až on nám to všecko v-ví. Na Ostrav. Tč.

390150   Vyrozprávěti Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozprávěti, ěl, ěn, ění = vypověděti, nach und nach vollends erzählen. Ros. — co. Tu princeska musela v. všetko. Dbš. Sl. pov. I. 7. Teraz celý príbeh v-val tak, jako som ho opísal. Lipa 196. — co komu. Tu mu v-val cíl dlouhé cesty. Er. Sl. čít. 53. Domou idúci v-la Uliana svojmu otcovi, čo a ako sa jim všetko vodilo. Dbš. Sl. pov. I. 36. — o čem. On nám v-val o celém světě. Na Ostrav. Tč. — kdy. V noci ta- jemstva duše svojej v-val. Lipa 332. — jak. Do slova mu všecko v-věl. U Rychn. — se = vymluviti se, sich satt reden. Us. Vck.

390151   Vyrozprávěti se jak Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrozprávěti se jak do dobrej vôle. Orl. II. 327.

390152   Vyrozpustiti Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozpustiti, il, štěn, ění, vyrozpouštěti, nach einander auseinander lassen. — co jak. Všecky ptáky jednoho po druhém vy- rozpúščal. Na Ostrav. Tč.

390153   Vyrozseti Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozseti, seji, el, et, etí; vyrozsíti, il, it, ití; vyrozsívati = vysiti. — co: obilí. Us.

390154   Vyrozsypati Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozsypati, vyrozsypovati, nach ein- ander ausschütten. — co kde komu. Sle- picím na dvoře zrní v. Us. Tč.

390155   Vyroztahati Svazek: 4 Strana: 1074
Vyroztahati, vyroztahovati, nach einander alles ausziehen. — co kde. Všecka oka na ptáky v lese v-val. Us. Tč.

390156   Vyroztratiti Svazek: 4 Strana: 1074
Vyroztratiti, vyroztracovati, nach ein- ander verlieren. — co kde: po cestě obilí v-til. Us. Tč.

390157   Vyroztřasovati Svazek: 4 Strana: 1074
Vyroztřasovati, nach einander zerstreuen. — co kde. Všude po hospodách tuto no- vinu v-val. Na Ostrav. Tč.

390158   Výrozub Svazek: 4 Strana: 1074
Výrozub, a, m. = kaprolosos, der Karpfen- lachs, Lachskarpfen. L.

390159   Vyrozumělosť, vyrozumnosť Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozumělosť, vyrozumnosť, i, f. = srozumělosť, die Deutlichkeit. L.

390160   Vyrozumělý Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozumělý = srozumělý, deutlich. L.

390161   Vyrozumění, n Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozumění, n., das Verständniss, das Verstehen, Begreifen, die Einsicht, Erkennt- niss; die Wahrnehmung, Vermerkung, Ent- nehmung. Což ti sloužiti bude k v. knih. Ros. K v. těžký, nesnadný. V. Dáti někomu na v., na v-nou (na srozuměnou, dáti ná- věští). Ros. Aby v. ono (naukám Páně) úplno a všelikého nedostatku prosto bylo Sš. II. 208. Pro snazší věcem v. 1532. Mus. 1880. 498.

390162   Vyrozumený Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozumený, entwickelten Verstandes. Je to děvče také nevyrozumené, hlúpé. Slez. Šd.

390163   Vyrozuměti Svazek: 4 Strana: 1074
Vyrozuměti, ěl, ěn, ění; vyrozumívati = rozumem vystihnouti, dobře srozuměti, cele pochopiti, verstehen, begreifen, ein-, ersehen, durchschauen; porozuměti, seznati, skoumati, wahrnehmen, ab-, entnehmen, merken. Jg. — čemu. Ros., Br., Sych. V. přirození ne- mocného. V. Když jsem tomu v-měl, že utekl (= srozuměl). V. Psaní přečetl jsem a jemu jsem v-měl, co v sobě zavírá. Bart. 235. 9. Krumlovští sousedé dobře tomu vy- rozumívali, že... Mus. 1880. 247. Abyste tomu lépe v. a podlé toho známosti jisté o zdejších věcech nabyti moci ráčili. Žer. 16. Psaní vašemu sme dobře v-měli; Abychom tomu rozumějíce právo mohli nalézti. NB. Tč. 41., 135. (154. ). Že pohané vyrozumějí naukám jeho; Že výrokům starozákonným nedobře v-mívají; Ani obrazu ani výkladu jeho nevyrozuměli; Kdo slovům těm doko- nale v-měl; Nehned Petr vidění tomu v-měl. Sš. I. 142.; 11. 50., J. 168., Sk. 103., 124. (Hý. ). Tomuto listu dobře bude moci král v. i jiní, kdož jej budou čísti. Arch. II. 157. Chytrosti jejich v-měl. BR. II. 276. — (komu) odkud (o čem). V. něčemu z ně- čeho, Řd., J. tr., z listův. Nz., Er. Z listu vyrozumívám, že... Sych. Z řeči něčí ně- čemu v. Us. Totéž platí i v příčině druhé, jakož z výrazu... v. lze. Šim. 120. Tomu můžeme v. z té nápadné okolnosti, že...; Z té listiny v-mívá se, že...; Pohříchu ze slov papežských nelze v., jakého druhu bylo to kacířství. Ddk. III. 202., V. 321., V. 326. (Tč. ). Jakž jsem z psaní v. mohl. Žer. L. III. 32. Jestliže z odpovědi v-mí, že... Žer. Mám naději, že jest vás psaní mé onehdej- šího dne vám učiněné již došlo, a že jste z něho o mém do tohoto města příjezdu v-měli. Žer. 351. V-měl ze psaní královy Milosti, že... Pal. Děj. V. 2. 245. Čemuž z mnohých věcí stalých můžeš v. Abr. — co pod čím. Pod menom šimejského Ku- pana má se vyrozumievat župan. Lipa 6 co kdy. Při tom, jaká jest starodávní prostá řeč česká, se vyrozumí. Dač. I. 31. — čím. Slovem svrchu položeným má se v-mívati náš archidiaconus; Slovem curia čili curtio vyrozumíval se úplný k hospo- dářství zařízený statek. Ddk. IV. 275., 162. — koho o čem. O tom se pan N. s tím podotknutím v-mívá nadřečený zápis přilo- žiti, špatně m.: Panu N. se to oznamuje (dává věděti, dává na vědomí, vzkazuje se, oznamuje se, dává se na srozuměnou) s do- ložením (s připomenutím, nebo: oznamujeme mu připomínajíce), aby svrchu řečený zápis přiložil. Bs. O čemž se obě strany vyroz- umívají, lépe: Což obojí straně věděti dá- váme. Kmp. Cf. Brs. 2. vyd. 263. — jak. A toho každého mají (páni) na přátely po- dávati vyslyšíce při anebo po půhonu vy- rozumějíce, že se cti dotýče. Zr. F. I. A. XVIII. Každého potřebě porůzno vyrozu- mějíc. 1532. Mus. 1880. 498.

390164   Vyrozuměti čemu Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrozuměti čemu. Výb. II. 955., Bart. 235.

390165   Vyrozumitelnosť Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrozumitelnosť, i, f., die Begreiflich- keit, Verständlichkeit.

390166   Vyrozumitelný Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrozumitelný, begreiflich, verständlich. Ros.

390167   Vyrozumívání Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrozumívání, n., das Verstehen, Ver- ständniss. Tím výrokem jako nějakým klíčem se nám otvírá v. starému i novému zákonu. Sš. II. 43.

390168   Vyrozumívati Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrozumívati, vz Vyrozuměti.

390169   Vyrozumkovati Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrozumkovati, erdeuteln. Dch.

390170   Vyrozumovaný Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrozumovaný, -án, a, o, ausgeklügelt Šm.

390171   Vyrozumovati Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrozumovati = rozumováním nalézti, erdenken. Us. Tč.

390172   Vyrozvážeti Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrozvážeti, el, en, ení, na Ostrav. vy- rozvožati, vollends verführen. — co kudy: tovar po celém kraji. Us Tč.

390173   Vyrozvírati Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrozvírati, vz Vyrozevřiti.

390174   Vyrputiti (se Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrputiti (se), il, ění = zlosti pozbyti, austoben. Ros.

390175   Vyrtel Svazek: 9 Strana: 0386
Vyrtel = včrtel. Slez. Lor. 80.

390176   Výrub Svazek: 4 Strana: 1075
Výrub, u, m., der Aushau, die Auslich- tung. Škd. exc.

390177   Výruba Svazek: 4 Strana: 1075
Výruba, y, f, v horn. = úplná poruba, der Verhieb, Verhau. Hř.

390178   Vyrubák Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrubák, u, m. = vyrubce (ořech), vz Výlupek.

390179   Vyrúbání Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrúbání, n. = vysekání, die Aushauung, Auslichtung. Vz Vyrubati.

390180   Vyrubanina Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrubanina, y, f. = kluče.

390181   Vyrubanisko Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrubanisko, a, n. = paseka. Laš., slov. Wrch., N. Hlsk. XVIII 34. — V. = díra v ledě vysekaná. Slov. Nár. nov. V. 23.

390182   Vyrubaný Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrubaný; -án, a, o = vysekaný, pose- kaný, ausgehauen, abgeholzt, niedergehauen, ausgehackt, ausgeschrotet. V. les, v. maso. Us. Ten vybŕdol šťastlivé, ale jeho vojsko zostalo na širokom poli do nohy v-no. Dbš. Sl. pov. I. 450.

390183   Vyrubati Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrubati, vyrúbati, vyrubovati, vyrubá- vati = vysekati. Vz Vyroubiti. — co: les (aushauen), maso (ausschroten), Us. Šd., stromy. Dch. Šípinu vyrúbem, dětělinku skosím. Čes. mor. ps. 185. Vyrúbali pří- hradku, našli jsú za 4 zl. peněz bez sedmi bílých. NB. Tč. 198. A Hradečtí vpadše do Vyšehradu vyrubali bránu. Let. 153. Keď bola zima, museli aj ten slivník vyrúbať, aby sa voliak zahriali. Dbš. Sl. pov. VII. 83. Dvéře v. Půh. II. 419. — co kde: dřevo v lese. Us. Tč. — koho odkud. Vzal mi člověka a v-bal z klády. Půh. II. 47. — co na koho. Dvéře na ně v-oval. Půh. II. 419. — se čím. Má ten dobrú papulu, vyrúbe sa s ňou. Mt. S. I. 91. — někomu = vybiti, durchhauen, durchbläuen, durchprügeln. Us. Šd., Tč., Vck.

390184   Vyrubati koho odkud Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrubati koho odkud. Ktož nechce býti vyrubán z božie štěpnice. Št. Kn. š. 182. — Kká.

390185   Vyrubec Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrubec, bce, m., vz Vyrubák.

390186   Výrubek Svazek: 4 Strana: 1075
Výrubek, bku, m. = vyrubný (vyťatý) stromek, ein niedergehauener Baum. — V-ky = vyrubané třísky ze dřeva, z něhož lesáci kolářům dělají loukotě. Mor. Šd.

390187   Výrubí, n Svazek: 4 Strana: 1075
Výrubí, n., der Aushau (místo, kde se kus lesa vyrube). Na Ostrav. Tč. Vz Vyru- blisko.

390188   Vyrubitelný Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrubitelný, aushaubar. Vz Výrubný.

390189   Vyrubiti Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrubiti, il, en, ení, vyrubovati = obrá- titi, umwenden. Na Slov. Bern.

390190   Vyrúbiti Svazek: 10 Strana: 0502
Vyrúbiti, vz Vyroubiti.

390191   Vyrublisko Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrublisko, a, n. = mýtina. Vz Výrubí. U Opav. Klš.

390192   Výrubný Svazek: 4 Strana: 1075
Výrubný, aushaubar. L.

390193   Vyrúcati Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrúcati, vz Vyrútiti. Bern.

390194   Vyruciť Svazek: 10 Strana: 0502
Vyruciť sa na koňa (vyskočiti). Čas. mus. IV. 4.

390195   Vyrúčané Svazek: 4 Strana: 1075
Vyrúčané, pl., kmen venedský. Sl. let. VI 39.

390196   Vyručení, n Svazek: 4 Strana: 1075
Vyručení, n., das Bürgen, die Befreiung durch Bürgschaft. O v. zájmu vz Vš. Jir. 329., 331. V. komorníka. Vz Zř. zem. Jir. G. 28.

390197   Vyručený Svazek: 4 Strana: 1075
Vyručený; -en, a, o, der durch Bürg- schaft befreite. Faukn. V. na postavení má od rukojmě postaven býti; V. pro zlý sku- tek ujde-li. Vz Kol. Jir. J. XI., XXII. Vz Vyručiti.

390198   Vyručený Svazek: 7 Strana: 1081
Vyručený. Přidej: Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 450. (v uvedených případech).

390199   Vyručitel Svazek: 4 Strana: 1075
Vyručitel, e, m., der Ausbürger, Aus- händiger. Vz Vyručiti. Jg.

390200   Vyručitelka, y, vyručitelkyně Svazek: 4 Strana: 1075
Vyručitelka, y, vyručitelkyně, ě, f, die Ausbürgerin, Aushändigerin. Jg.

390201   Vyručiti Svazek: 4 Strana: 1075
Vyručiti, il, en, ení, vyrukovati = ně- koho na rukojemství n. na zápis z vazby vymoci, durch Bürgschaft Jemanden befreien, ausbürgen; něco od práva k užívání ruko- jemstvím neb dostatečným zaručením dostati, etwas ausbürgen; se = rukojemstvím se vy- svoboditi, sich ausbürgen, sich durch seine Bürgschaft von einer Haftung befreien; z ru- kojemství se vytáhnouti, sich von der Bürg- schaft losmachen. Jg. — koho. Ach sedi tam, sedi a i seděť bude, dokud ho ma mila vy- ručiť nepůde. Šla bych ho vyručiť a nevim pro koho. Čes. mor. ps. 135. Přemysl ne- činil nic, aby ho v-čil. Pal. Děj. I. 2. 95. Matka toho vězně o to chodila, jeho pro- sila a prosbú přemohla, že jest jej vyručil; A když Kubáč již řečený nechtěl jest jeho s tiem přijíti, uvedl jej zase tam, odkudž jeho v-čil. NB. Tč. 44. 150. (Tč. ). Zájem od někoho v. Vš. Jir. 330, Chtěla Alžbětu v. a zastati v službách domácích. Sš. L. 20. A Hájek řekl Hubalovi: Kdyžť jest dobytek v-čen, odbývajtež podlé jiných súsedov; Suda a Hošťálek uhodili na ně a zjímali jemu jiezdné i pěší a vuoz musili v. Arch. I. 165., V. 317. (Šd. ). Turci nemeškali, vězňa vyručali. Sš. P. 145. — koho nač, proč. K jeho prosbě a z jeho kázání v-čil jsem jeho panoši v padesáti hřivnách gr. od Sta- nislava. Půh. II. 54. Pro tyto a na tyto věci se komorník vyrukuje. Vl. zř. 112—114. V-číš-li dlužníka na hotový groš. Pr. měst. J. — koho, se odkud. Někoho ze žaláře v. Br. Se z vězení v. Zlob. Z vězení do dvou nedělí na hotový groš se v. Pr. měst. 95. Že jsú zaň z víry slíbili a jej v-li z vě- zení pod 20 hřivnami; Ten kuoň chtěl v. od fojta a fojt jemu jeho na rukojmie dáti nechtěl. NB. Tč. 151., 269. Budeš-li do ža- láře věčného zatracení poslán, na věky odtud vyproštěn a v-čen nebudeš. BR. II. 22. b. Ostatek dobytka musila od něho v. v osmi kopách gr. Půh. II. 47. — koho jak: pod základem 50 kop na postavení v. Půh. Kdo v-čí komorníka na uvázání, na zmatek jej vede. Faukn. Jíra farář z Poříčí v-čen jest pod 15 kop gr. Jdn 81. Cechmistr bude v tom svobodu míti takového do městské kázně uvrhnouti a odtud bez porukovníků, kteří by jeho pořádně chtěli do práva v., nevypouštěti; Který obecný pokoj bratrský rušiti bude, skrze rukovníky do práva ce- chovního vyručen a potom právem cechov- ním trestán bude. Sl. let. V. 323. A když mne v-li do páně příjezdy... NB. Tč. 125. Úředník Skrbenský vsadil člověka pána svého do vězenie a v-čil jest jej Beněk sám druhý na postavenie; K Jeho prosbě přivolujíce tři koně od Jiříka Šohaje v-li v pěti kopách do těchto vánoc minulých; Kterak byl v-čil Jana z Banova v pěti zl. v hotové peníze; Jáť sem se v-čil na postavenie; Mikuláše jeho rukojmie v-li z vězenie pod základem 20 hřiven na postavenie zasě do toho vě- zenie. NB. Tč. 128., 150., 151. Ten, na čiemž jest dědině bráno, zajatý dobytek móž v. na hotové penieze do dvú nedělí od toho zájmu pořád zběhlých. Vš. Jir. 329. Ale Smolař v-čil se rukojměmi na postavení. Let. 107. Abych jemu vězně v-čil na posta- vení pod základem od p. Budíše. Půh. II. 89. Šli a přebili vóz a tu se ten vozataj v-čil ve dvú kopú, aby ty položil u Klí- mova syna z Horky. Tč. 50. Protož zdá-li se vám, aby v ten základ byl vyručen, v menšíť jeho nedáme; Tu purkrabí oba vsadil a Příbram v-čil se na postavení; Komuž bude svěřeno od strany které, to buď při jich vóli; a komu se jim nezdá svěřiti, ten se vyruč na podobný základ. Arch. I. 378., 179., II. 252. (Šd. ). — se s kým. A Pavel neměl se s kým v. Arch. I. 179. — co kde zač. V-čil jsem mu kón u svého hausknechta za věrdunk a za tři kopy; U mne list vyručil, ješto na 300 kop gr. svědčil. Půh. I. 284., 353. (Tč. ). — co, koho, se od koho = něco od práva k užívání rukojemstvím dostati. V. peníze, Ros., dobytek. Vš. V. člověka od rychtáře. Ms. pr. cís. Vz V. co odkud. — co, se čím. Má dobytek zajatý v. dobrým člověkem. Zř. F. I. G. XXXI. V-čil se rukojměmi na po- stavení. Star. let. V-čiv svá dva služebníky u mne z vězení svým listem na postavení na ty roky. Půh. I. 178. Kteří by vězňové listy vyručeni byli, aby ti listové ve dvú nedělí navráceni byli. 1449. Mus. 1880. 404. — co komu = do rukou vydati. L. Cf. Kn. rož. 140., 267.

390202   Vyručiti Svazek: 8 Strana: 0485
Vyručiti. V-čil ode mne knihy a těch mi nevrátil. Pub. IV. 42.

390203   Vyručiti koho Svazek: 9 Strana: 0386
Vyručiti koho. Sr. Ručiti.

390204   Vyručiti se na koho, nač (čím Svazek: 7 Strana: 1081
Vyručiti se na koho, nač (čím). Neb jsem se na jiné nevyručil 1461. Mus. 1884. 470. Smolař v-čil se rukojměmi na posta- vení. Let. 107. — koho se odkud: z vě- zení. Výb. II. 657., Let. 156.

390205   Vyrúditi Svazek: 4 Strana: 1076
Vyrúditi, il, ěn, ění. Zobúdzaj nás v čas ráno, ráno pred kravami, štyrma hodinami. Kravičky podojiť a na pole vyrúdiť (vy- hnati?), na lúku zelenú, na rosu studenú. Sl. spv. V. 186.

390206   Vyrudlosť Svazek: 4 Strana: 1076
Vyrudlosť, i, f., die Erbleichung der Farbe, die Fuchsigkeit. Jg.

390207   Vyrudlý Svazek: 4 Strana: 1076
Vyrudlý = vybledlý, geschossen, ver- schossen, fuchsig (von Farben). Us. Ty šaty byly v-lé a vetché. Kmk. — V. = všecko, co pozbylo síly a šťávy. V. dobytek = vy- záblý, v. půda = vyprahlá. U Krásné hory. Lg.

390208   Vyrudněti Svazek: 10 Strana: 0502
Vyrudněti, ěl, ění = vyrudnouti. Zr. Strat. 226.

390209   Vyrudnouti Svazek: 4 Strana: 1076
Vyrudnouti, dl, utí; vyrudati = zrud- nouti, zblednouti; říká se o všech barvách kromě bílé, die Farbe verlieren, fuchsig werden, bleich werden, verschiesen. Us. Že ty kalhoty nevyrudly, tím (proto) je nosím. U Dobrušky. Vk. — čím: sluncem. —jak. Písmo v-dlo až k nepoznání. Mark.

390210   Výruch Svazek: 4 Strana: 1076
Výruch, u, m., die Aufstörung. Dch.

390211   Vyruchati Svazek: 4 Strana: 1076
Vyruchati, vyruchnouti, chnul a chl, utí, ausschiessen, ausknallen, herausknallen. — odkud. Jak to vyruchlo z toho moždířa. Na Ostrav. Tč.

390212   Vyrukavičkovaný Svazek: 8 Strana: 0485
Vyrukavičkovaný = rukavicemi opa- trený. Šli vojaci do kostela a všichni byli v-ní a jeden z nich nejvyrukavičkovanější (rychle opakuj). ČT. Tkč.

390213   Vyrukování Svazek: 7 Strana: 1082
Vyrukování, cf. Vyručení. V. rukojmí. Pk. MP. 47.

390214   Vyrukování Svazek: 10 Strana: 0678
Vyrukování, n. V. židů z vězení. Čel. Priv. I. 519., 587.

390215   Vyrukovati Svazek: 4 Strana: 1076
Vyrukovati = vyručiti. Jest chudý pa- cholek a také se nám nezdá tak vysoko vyrukovati. Arch. I. 378. (II. 276. ). V-val se. NB. Tč. 151. --- V., šp. z něm. aus- rücken = vytáhnouti, odejíti, vyjíti a p. Vojsko v-valo do pole. Us.

390216   Vyrumádzkati se Svazek: 4 Strana: 1076
Vyrumádzkati se. Žena hned zatúchla a odišla do komory a tam vyrumádzkala sa. Dbš. Sl. pov. III. 85. (Šd. ).

390217   Vyrumbaná Svazek: 9 Strana: 0386
Vyrumbaná, é, f., cesta u Pr. Suché. Věst. op. 1895. 18.

390218   Vyruměniti se Svazek: 4 Strana: 1076
Vyruměniti se, il, ěn, ění, roth werden. — čím. Tváře její studem se v-ly. Us.

390219   Vyrumiti Svazek: 4 Strana: 1076
Vyrumiti, il, en, ení; vyrumovati = rum, odstraniti, den Schutt abräumen — co. Ros. Příd. k Cyr. V. jizbu. Tč. — V. = vybrati, odnésti, forttragen. — co. Děti v-ly, kde co. Us. U Kr. Hradce. Kšť. Hned mrtvé pa- cholátko žalostivě vyrumováno. Dač. II. 6.

390220   Vyrumovati — co Svazek: 7 Strana: 1082
Vyrumovati — co: cestu (rumem vy- praviti). Arch. IX. 449. — co odkud. Ze sutin 3300 cihel vyrumováno. 1567. Wtr. Obr I. 471. Z toho všeho může se soustava bájesloví jejich v. a osnovati. Koll. Zp. I. 433.

390221   Vyrumpálovat Svazek: 10 Strana: 0502
Vyrumpálovat = rumpálem vytáhnouti, vyzdvihnouti. — co: zabité prase. Dšk. Km. 54.

390222   Výrunek Svazek: 4 Strana: 1076
Výrunek, nku, m., der Zahlungstermin Ros.

390223   Vyruntovati koho ze Svazek: 4 Strana: 1076
Vyruntovati koho ze spaní, z pokoje, auflärmen. Na Ostrav. Tč.

390224   Vyrůstek Svazek: 4 Strana: 1076
Vyrůstek, stku, m., vz Výrostek.

390225   Výrůstek Svazek: 10 Strana: 0502
Výrůstek, stku, m. V. chruplavčitý, chru- stavičitý, ecchondrosis. Ktt.

390226   Vyrůsti Svazek: 4 Strana: 1076
Vyrůsti, rostu, rostl; vyrostati (na Slov. vyriasť, vyrósti, vyrásti, vyrástať) = vzhůru růsti, auf-, aus-, emporwachsen, aufspriessen, gross wachsen; vzrůsti, dorůsti, er-, aus- wachsen, zur völligen Grösse wachsen; od- růsti, entwachsen; ven růsti, vorwachsen. Jg. — abs. Ten strom pěkně vyrostl. Us. Děti jeho již vyrostly. Us. Čo sa stalo nové v súsedoviech dvore? vyriastol rozmarín vyššie brány hore. Sl. ps. Húby skoro vy- rostajú, ale skoro hynú. Na Slov. Tč. Čím neskoří strom vyrostá, tím pevnější stojí. Mor. Tč. Ktorí ešte deti boli, dávno už vy- riastli. Lipa 197. Vyrůstly tam tři růže, žádný pro ně nemóže; Vyrůstla tam jablu- nečka, to tej paní ze srdečka. Sš. P. 24., 179. — komu. Bláznovi vyrostlo veliké mluvení hned od přirození. Na Mor. Tč. — odkud. Z malého zrnka veliký strom, z malé příčiny veliký následek vyrůstá. Ostrav. Tč. Z dobrého semena vyroste dobré ovoce. Us. Tč. Bezbožnému z bezbožnosti pokuta vy- rostá. Mor. Tč. Z ničeho ništ nevyroste. Na Slov. Tč. Vyrostli mně z něho nepřátelé. Er. P. 205. Z dost malého kvítka vyrostla mi kytka. Čes. mor. ps. 87. Co z té krvi poroste? Vyrostla z ní růžička, z té růžičky věneček. Sš. P. 49. (99. ). Zo stredu tohoto vyrástajú tri konáre; Z jeho srdca šípy vy- rastaly (je nemilosrdný, ukrutník). Mt. S. I. 55., 99. (Šd. ). Hlivy ze země vyrostají. V. Z pecek vyrostou křovíčka. Har. Kteréž vyrostá s velikými kořeny ven ze země. Byl. — z čeho. V. z dětinství. V. V-sti ze šatů, z metly, D., z podoby, z rozumu (hloupne). Us. Č. Všetko, všetko sa naučím, čo má veďjeť panenka, lebo zo mňa musí virasť hodná, drječna Slovenka. Phld. II. 1. 19. — jak Vyrostl na statného muže. Dch. V. při tuhé práci. Jg. Vyrůstá do podoby máminy. Němc. Vyrůstati u velikosť. Put. sv. 96. Kdyby s něco vyrostl, tloukl by pánu Bohu do podlahy (říká se o velikém). U Žirovn. Vlk. Keď Janko na miesto vyria- stol, vzal si Drndrlienku za ženu. Dbš. Sl. pov. I. 221. Vyrostlo to do semena. Sš. P. 390. Ratolesti, jež podlé přírody z olivy sadové vyrostly. Sš. I. 118. Ale v Aegyptě vyrostl v neohrabaného mlaďocha. Sš. II. 39. V slepotě a nevědomosti v. Chč. 451. Do pekla půjdeš, neb jsi vyrostl v sádlo skrze násilí chudých. Chč. P. 170. Len do kolen, konopi po uši má vyrůsti. Us. Tč. — kde. Vz V. jak. Na kom vojanská kůže vyrostla, ten vojančině neujde. U Žamberka. Kf. Debe mně tak belo, jak mně belo v loni! Verostlo mně jabko na suché jabloni; V slav- kovském krchově vyrůstá hřebíček, tamto odpočívá můj milý tatíček. Sš. P. 256., 489. (Tč. ) Na tom našem dvore, vyrostel tam rozmarínček na strechu až hore. Sl. ps. 107. Však ja vam vyrostla ako v lese haluz. Sl. ps. 315. Vyrástol ako svrčina v hore. Mt. S. I. 98. Takto vyrostají pospolu na jediném družně na stvolu se zeleným listem růže. Sš. Bs. 170. — kdy. Po dešti jako houby vyrostly. Us. Dch. — kam. Vz V. kde. Vy- rostl mu nad hlavu, ist ihm über den Kopf gewachsen. Us. Dch. Boby vyrostly po špa- gátě až na zeď. Us. — pro koho. Nemohla jsem ja vyrůst pro te my chytrosti. Brt. P. 101. Na to sem vyrůstla, abys k nám cho- díval. Sš. P. 552. To děvče zrovna pro vás vyrostlo. Šml. — Poznam. Někdy se klade m.: vznikati, kdeby toto lepší bylo.

390227   Vyrůsti Svazek: 7 Strana: 1082
Vyrůsti. — abs. Nechali ji čekati, div nevyrostla (dlouho). Us. Kšř. — jak: v klas. Osv. VI. 218

390228   Vyrustnutí Svazek: 4 Strana: 1072
Vyrustnutí, n., der Aufwuchs. Na Slov. Bern.

390229   Vyrustnutí Svazek: 7 Strana: 1081
Vyrustnutí oprav v : vyrostnutí.

390230   Vyrušati Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrušati, aufrühren. — koho odkud: z postele. Na Ostrav. Tč. — V. = vykynouti, aufgähren. Chléb již se vyrušal, již se může do peca vložiť. Na Ostrav. Tč. — V. = dopra- viti, vytáhnouti, herausziehen, herausschaffen. — koho kam. Mileho Jašanka na břeh vyrušali. Sš. P. 186.

390231   Vyrušení Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrušení, n., die Störung. Us.

390232   Vyrušený Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrušený; -en, a, o, gestört, aufgestört, aufgescheucht. — z čeho: z klidu. Vz Vy- rušiti.

390233   Vyrušený Svazek: 9 Strana: 0384
Vyrušený = mechem vycpaný. Mus. ol. XI. 82.

390234   Vyrušiti Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrušiti, il, en, ení; vyrušovati, auf- stören. — co: učení. Us. Dch. — koho čím z čeho: křikem ze spaní, z klidu. Us. V. někoho z dum, Vrch., ze sna. Us. — proč. Pro trochu vyssáté krve z poklidu se nevyruším. Kyt. 1876. 86.

390235   Vyrušiti Svazek: 7 Strana: 1082
Vyrušiti. Hospodyně vymývají krajáče kopřivami, aby smetana dříve se vyrušila a ani kapka jí v mléce nezůstala. Dumek. Cf. Vyrušati.

390236   Vyrútění, n Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrútění, n., der Einfall, Einsturz. Bern.

390237   Vyrútěniny Svazek: 8 Strana: 0485
Vyrútěniny, f., vz Úmornice (3. dod.).

390238   Vyrútěný Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrútěný, eingefallen, eingestürzt. Slov. Bern.

390239   Vyrútiti Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrútiti, il, cen (těn), ení, einreissen, zerstören. — co. Na Slov. Bern. — se = vyřítiti se. Dvanášťhlavatý drak se vyrúti. Dbš. Sl. pov. I. 197. — odkud. Naši rychle sa vyrúťíc zo svojho táboru dali sa do nich. Sl. let. II. 55. Vz Vyřítiti.

390240   Výrův Svazek: 4 Strana: 1077
Výrův, -ova, -ovo, dem Uhu eigen. V. přirození. Rd. zv.

390241   Vyruvati Svazek: 4 Strana: 1077
Vyruvati, vz Vyrvati. Na Slov.

390242   Vyrůzniti Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrůzniti, il, ěn, ění, vyrůzňovati, einzeln heraustreiben, ausscheiden. Ros.

390243   Vyrva Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrva, y, f., durch Uiberfluthung heraus- gerissene Stellen in den Ufern, der Ausriss. Voda dělá v-vy v zemi. Na Ostrav. Tč.

390244   Vyrvadlo Svazek: 7 Strana: 1082
Vyrvadlo, a, n., Ausreissmittel. Pl. II 444.

390245   Vyrvání Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrvání, n., das Heraus-, Entreissen. V. vlasů.

390246   Vyrvaný Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrvaný; -án, a, o, herausgerissen, ent- rissen, entrungen. — čím: břehy vodou v-né. — čemu: půda moři v-ná. Us. Dch.

390247   Vyrvati Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrvati, vyrývati, vyrvávati = rváním vytáhnouti, dobyti, aus-, herausreissen, aus-,
herausziehen; vysvoboditi, entreissen, schnell
befreien; vyskočiti, aus dem Hause stürzen;
mocí vzíti, vydříti, weg-, entreissen, mit
Gewalt nehmen. Jg. — co: zub, L, vlasy,
vlnu, Kom., chlupy. V. V. koho = vybiti.
Ros. — co komu čím: vlasy kléšťkami. V.
Onen zločin, jímž v-la žena si lásku z ňader.
Vrch. Koňovi žíně rukou, mocí. — co komu
jak. Jak potomkům césarů vyrval v tváři
světa sto korouhví. Kká. Td. 43. — komu
zač: za vlasy, za pačesy. D., Sych. —
(komu) se odkud: z rukou. U. V-val se
zajíc z keře (vyskočil). L. Z tenat se v-la
zvěř. Msn. Or. 125. Starý práva zvyk z rukou
mrzce mně vyrval. Msn. Or. 150. O hrozná
chvíle, kdy žena z ňader vyrve sobě lásku.
Vrch. Z ňáder vzdech se mu vyrval. Čch.
Bs. 88. Někomu jazyk z úst kleštěmi v. Šb.
V. se z nesnázi. Kmp. Ba i těm se pokus
v. jako trapným Laokoon hadům; Míchalo-
vič v Jelšavě šest duší ohni vyrval. Koll. I.
128., 246. (Tč. ). Ješto věřícím víru z útrobu
v. usiloval. Sš. II. 16. — kdy. Vzkřik
z duše se vyrval v poslední okamžik. Osv.
I. 377. — se na koho = vrci se. L.

390248   Vyrvič Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrvič, e, m., der Stöpselzieher. Suk.

390249   Vyrybařiti Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrybařiti, il, en, ení = přestati ryba- řiti, die Fischerei aufgeben. — V. = ryba- řením něco si získati, durch Fischerei er- werben. — si co. Us. Vo veď si ho vyry- baríš. Kyt. 1876. 24.

390250   Vyrýbiry Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrýbiry = laryfary. Klc.

390251   Vyrybnění Svazek: 9 Strana: 0386
Vyrybnění vod. Nár. list. 1899. č. 114.

390252   Vyrycati Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrycati se, vyrycnouti se = vytrhnouti se, sich entreissen. U Brušperka. Mtl. — V. = vytančiti se, genug tanzen. To sem se v-la U Nové vsi v Kruml. Bauer.

390253   Vyryčeti Svazek: 4 Strana: 1077
Vyryčeti, el, en, ení, vz Vyryknouti.

390254   Vyrýhati Svazek: 4 Strana: 1077
Vyrýhati, vyrýhnouti = rýhy udělati, ausfurchen. — co čím kde: stůl, kůru nožem; Chlapci všecky lávky ve škole v-li. Us. Tč. — co (komu): Starosť už mi vrásky v-la. Us. Tč. Million ciev tresne razom a prekľatý hrom vyryhnú diel ohnivé gágory. Sldk. 122. (Šd. ).

390255   Vyrychtiti Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrychtiti, z něm. ausrichten, Ros., šp. m.: vypraviti, vyříditi, vystrojiti. Ros.

390256   Vyryknouti Svazek: 4 Strana: 1078
Vyryknouti, knul a kl, utí, hervorbre- chen. — odkud. V-lo to z něho (slovo). Us. Dch. — V., vyryčeti, vyrykati = ryk vydati, herausbrüllen, zu brüllen aufhören. L.

390257   Vyrynouti Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrynouti = vyřinouti, ausrinnen, aus- fliessen. — odkud. Mléko v-nulo z lotky (Napf). Na Ostrav. Tč. — V., auswühlen. Ros.

390258   Vyrýpati Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrýpati, vyrýpnouti, pnul a pl, ut, utí; vyrypovati = vyryti, auswühlen, ausgraben. — co kde, kam čím: Svině v poli rypákem dolíky v-la. V. rýčem kus drnu; něco dlátem. V. dlátem znamení na kameně, díru do zdi. Us. Něco nožem, prstem v. Us. Tč. — si co. Dítě si všecky ospice (osypky) v-lo. Us. Tč. — odkud. Stromek ze země, sušeň z nosu v. Us. Šd. — jak komu = vybiti: po hřbetě kyjem. Us. Tč.

390259   Vyrypovať Svazek: 7 Strana: 1082
Vyrypovať = spěšně jíti Val. Slavč. 59.

390260   Výrys Svazek: 9 Strana: 0386
Výrys, u, m. V. stavení = vyměření. Biblí svatovácl. z r. 1715. (2. Paral. 3. 3. ) — Čes. 1. 1898. 184.

390261   Vyrysaný Svazek: 8 Strana: 0485
Vyrysaný = třásnatý, vz Rušať. Slov. Kal. S. 201.

390262   Vyrýsovati Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrýsovati = pouhými čarami vymalo- vati, auszeichnen, ausreissen. Ler. — co. Br., V. — co čím kde: něčí obraz na pa- píře tuhou. Plán na nové stavení v. Us. Tč.

390263   Vyrysovati Svazek: 9 Strana: 0386
Vyrysovati. Je to děvče, jak by je v-val. Šml. IV. 42.

390264   Vyryšavěti Svazek: 4 Strana: 1078
Vyryšavěti, ěl, ění, fuchsroth werden. Us. Tč.

390265   Vyryšeti se Svazek: 4 Strana: 1078
Vyryšeti se, el, ení = vyřičeti se, sich ausbrüllen. Na Ostrav. Tč. Vz Vyřičeti.

390266   Vyryšiti Svazek: 4 Strana: 1078
Vyryšiti = vyhnati, vypuditi, austreiben. Ros.

390267   Výrytek Svazek: 4 Strana: 1078
Výrytek, tku, m. = věc vyrytá, rytina. U v-cích svých k hněvu jej provolali. Z. wit. 77. 58. (Č. ).

390268   Vyrytěřovati Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrytěřovati, als Ritter (Abenteurer) erlangen, gewinnen. — si co. Ros.

390269   Vyryti Svazek: 4 Strana: 1078
Vyryti, ryji, ryj, yl, yt, ytí; vyrývati = rytím dobyti, vykopati, aus-, herauswühlen, ausgraben; zrýti, aufwühlen; vymleti, aus-, aufwühlen; odmlouvati, wühlen, Ursachen zum Zanke aufsuchen; vyrýpati, vyřezati, ausgraben, ausstechen, ausmeisseln, eingra- ben, ausschnitzen. Jg. — abs. Divoký kanec vyrývá, bricht aus. D. On tak dlouho bude v-ti, až... (odmlouvati). Ros. — co: zem, drn, byliny, Us., obraz, Ros., doly. Ráj. Svině to v-la. V. Voda v-la břeh. Ros. — co čím (nač): dlátem na měď. D. Svině rypákem brambory v-la. Us. Záhon lopatou na přísadu v. Us. Tč. Již (pěšinu) ručej druhdy vyryl spádem svým. Vrch. — co čím kde: dlátem na kameni, Us., Er. P. 474., na mědi, na oceli, na mramoru, Us., písmo na tabulkách, Kom., něco na knihách, Br., na srdci, V., v kameni. — co komu. Dal si pečeť v. Arch. IV. 308. — co od- kud: z kamene, ze dřeva (vyřezati). D. Každý kořínek ctnosti ze srdce v. Kos. Ol. I. 115. Pastýř vlku ovci z úst vydírá a vy- rývá. Sš. II. 8. — co kam: zákony v kov, zákony do kamene. Ml. Nebylo jim více dovoleno jména svá do razítka v.; Titul ten dal Otakar v. na své pečeti. Dal. IV. 175., V. 279.

390270   Vyrytí Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrytí, n., das Auswühlen, Ausgraben, die Eingrabung, das Ausstechen.

390271   Vyryti co komu Svazek: 7 Strana: 1082
Vyryti co komu: hrob. Mcha.

390272   Vyrytina Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrytina, y, f. I vyryl v-ny velmi vy- sedlé (eminens caelatura). Bj., BO.

390273   Vyrytina Svazek: 7 Strana: 1082
Vyrytina k ničemuž užitečná. Pror. 35. b.

390274   Vyrytý Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrytý; -ryt, a, o, ausgegraben, ausge- stochen. Vz Vyryti. V. země, dílo, znamení, Us., břeh, obraz. Ros. V. podkop, die Flat- termine; v. čára, tracirte Linie. Čsk. V. v rostl. = opatřený prohlubinkami pravidel- nými drobnými, tečkovitými, nevelmi hu- stými n. čárkovitými, semena mučenky masné tečkami, semena pryšce srpatého čárkami. Rst. 519. — kde: na tabulce, Har., na ka- meně. Jel. Obraz v-tý na bráně. GR. — kam. Znamení v kámen v-té Us.

390275   Vyrývací Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrývací, vyryvací dláto, jehla, rypátko, der Grabstichel. Jg.

390276   Vyrývač Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrývač, vyryvač, e, m., der Auswühler, Ausgraber. — V. = ryjec, der Stecher, Aus- stecher, Graveur. V. V-ač formy, der Form- stecher. Res.

390277   Vyrýváček Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrýváček, vyryváček, čka, m. = vyrý- vač. — V., čku, m. = vyrývadlo. Reš.

390278   Vyrývadlo Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrývadlo, vyrývadlo, a, n. = dláto, vy- rýváček, Jg., rydlo, ry délko, rypadlo, ry- pátko, das Grabwerkzeug, der Grabstichel. Reš.

390279   Vyrývání, n Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrývání, n., das Auswühlen, Ausgraben, das Eingraben, Ausschnitzen, Ausstechen, das Entreissen (vz Vyrvati). Jg.

390280   Vyrývaný Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrývaný; -án, a, o, ausgewühlt, aus- gegraben, ausgestochen, ausgeschnitzt, ent- rissen (vyrvaný).

390281   Vyrývati Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrývati, vz Vyryti.

390282   Výryvek Svazek: 4 Strana: 1078
Výryvek, vku, m. = vyrývka.

390283   Vyrývka Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrývka, y, f. = vyrývání. L.

390284   Vyrzavěti Svazek: 4 Strana: 1078
Vyrzavěti, ěl, ění = vyzrzavěti, ausro- sten. — kde. Dno v hrnci v-lo a bude brzo ďúra v něm. Na Ostrav. Tč.

390285   Vyřácať Svazek: 7 Strana: 1080
Vyřácať = vybiti. Val. Brt. D. 289.

390286   Výřada Svazek: 4 Strana: 1061
Výřada, y, f. = vyřádzání. Jest na v-du, ist zum Aergerniss. Slez. Šd.

390287   Vyřadění, n Svazek: 4 Strana: 1061
Vyřadění, n., das Ausrangiren. V. knih z knihovny. Us. — V., das Aussetzen in Reihen.

390288   Vyřadicí Svazek: 4 Strana: 1061
Vyřadicí čára, vz Vyřadiště. Čsk.

390289   Vyřadiště Svazek: 4 Strana: 1061
Vyřadiště, ě, n. = vyřadicí čára, die Formirungslinie. Čsk.

390290   Vyřaditi Svazek: 4 Strana: 1061
Vyřaditi, il, ěn, ění, vyřadovati = řadami vysázeti, reihweise aussetzen. — co: vojáky, richten, rangiren, aligniren; se. Čsk. — co čím: sad hruškami. Us. — co odkud. Před- měty pokažené ze sbírek v., ausrangiren. Us. Dch. — komu. Tys mu vyřadil (= ublí- žil). Na Ostrav. Tč., Mtl.

390291   Vyřaditi co Svazek: 8 Strana: 0485
Vyřaditi co, ausrangieren. KP. VIII. 412.

390292   Vyřádkovati Svazek: 4 Strana: 1061
Vyřádkovati = na řádky rozděliti. — co: záhon. — co kde: hrách, kobzole na záhoně v. Us. Tč.

390293   Výřadný Svazek: 4 Strana: 1061
Výřadný = mimořádný, ausserordentlich. V. professor. — V. = vynikající, eximius. Vký. — V. = hašteřivý, svárlivý, zänkisch, hadersüchtig. Dyť já nejsem tak v-ný, abych někomu vyřádzal. Slez. Šd.

390294   Vyřaďovač Svazek: 8 Strana: 0485
Vyřaďovač, e, m. V. formy, Einheber, m. Sterz. I. 760. V. u elektrických drah. K.P. VIII. 429.

390295   Vyřadovaní Svazek: 4 Strana: 1061
Vyřadovaní, n., vz Vyřadění. V. nepo- třebných věcí z knihovny.

390296   Vyřadovaný Svazek: 4 Strana: 1061
Vyřadovaný; -án, a, o, ausrangirt. — odkud. Knihy z knihovny v-né.

390297   Vyřadovati co odkud Svazek: 4 Strana: 1061
Vyřadovati co odkud, ausrangiren. Ne- potřebné věci z knihovny. Us. Vz Vyřaditi. — V. = vyrovnati (o koních, když vnitřní strana zadního zubu výšky druhých stran dosáhla), ausgleichen. Kůň v-val. Ja.

390298   Vyřadovati se kde Svazek: 4 Strana: 1061
Vyřadovati se kde, sich satt freuen. Při svatbě se v. Us. Tč. — se, sich ent- täuschen. Radoval se, ale už se v-val, ne- přišlo mu nic. Us. Tč.

390299   Vyřadzati Svazek: 4 Strana: 1061
Vyřadzati = vyhubovati, vypeskovaati, auszanken, aushunzen. — komu. Slez. Šd. — V. = ublížiti, wehe thun, nahe treten. U Opav. Klš. — V. = vyváděti, treiben. Na Ostrav. Tč. — V. = znepokojovati, beun- ruhigen. — komu. Nevyřadzej mu, abys mu neublížil. Na Ostrav. Tč. Vz Výřadný.

390300   Vyřáchati komu čím Svazek: 9 Strana: 0385
Vyřáchati komu čím: bičem (vyprá- skati). Již. Mor. Šeb. 159.

390301   Vyřasiti Svazek: 4 Strana: 1061
Vyřasiti, il, en, ení, vyřasovati, falden. — co: sukni. Us. Tč.

390302   Vyřasovati Svazek: 4 Strana: 1061
Vyřasovati, erschinden. — si co čím na kom. Us.

390303   Vyřéci Svazek: 4 Strana: 1064
Vyřéci, zastr., vz Vyříci.

390304   Výřeč Svazek: 4 Strana: 1064
Výřeč, i, f., die Aussprache, Aussage. Us. Vrů.

390305   Vyřečiti Svazek: 4 Strana: 1064
Vyřečiti, il, ení, wohlreden (nové). Jg.

390306   Vyřečniti Svazek: 4 Strana: 1064
Vyřečniti, il, ěn, ění; vyřečňovati = řečně dostati, durchs Reden erhalten. Ros. — se s kým, sich ausplauschen. Us. Tč.

390307   Vyřečniti si co Svazek: 9 Strana: 0386
Vyřečniti si co. Vyřečňoval si kurník (vězení). Wtr. Živ. vys. šk. 82.

390308   Výřečnosť Svazek: 9 Strana: 0386
Výřečnosť. Cvičení v-sti u Bavorova v prus. Slez. Vz Čes. 1. X. 194.

390309   Vyřečňovati Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřečňovati, vz Vyřečniti.

390310   Výřečný Svazek: 4 Strana: 1065
Výřečný = výmluvný, beredt, beredsam. D. To dítě je výřečné, má výřečný jazyk (správně povídá). Us. Šd., Tč.

390311   Vyřečtovati Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřečtovati, vz Vyříci. Na Slov. Bern.

390312   Vyředěti Svazek: 4 Strana: 1065
Vyředěti, ějí, ěl, ění = řídkým se státi, dünn weiden.

390313   Vyřediti Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřediti, il, ěn, ění; vyřeďovati (zastr. vyřezovati) = řídkým učiniti, dünn machen. — co: vodu. Ms. alch.

390314   Vyřehnouti Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřehnouti, vz Vyříhati.

390315   Vyřehotati Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřehotati, hotám a hoci = řehotáním vy-, přivolati, herauskrächzen, herausquaken. Ros. — co = řehotáním oznámiti, auskräch- zen. Straka to vyřehoce. L. Žáby v-ly špatný čas. Us. Tč. Když žáby ve dne ře- hotajú, déšť vyřehotajú. Na Ostrav. Tč. — si co. Vyřehotala si žába smrť (dořehotala se jí). Jg. — se. Žáby se již v-ly (vykři- čely, auskrächzen). Jg.

390316   Vyřehtati Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřehtati; vyřehtávati, erwiehern. — si, wiehern. Ten kůň si vyřehtává. Ros. — si co, aus-, erwiehern. Vyřehtal si oves. Ros. — se. Ros. — V. = řehtačkou vyhlá- siti, ausschnarren. Us.

390317   Vyřehtati se Svazek: 7 Strana: 1080
Vyřehtati se = do syta se nasmáti, sich satt lachen. Us. Kšť.

390318   Výřek Svazek: 4 Strana: 1065
Výřek, řku, m. = vyřknutí, vyslovení, die Aussprache. Zlob. A bez výreku jed- noho slova von do noci vystúpil ze stanu. Na Slov. Phld. III. 1. 40. — V. = vyří- dilka, huba, das Mundwerk. Ona má taký v. Slez. Šd. — V. = výřečnosť, die Aus- sprache. U Opavy. Klš. — V. = výraz, der Ausdruck. Plk. — V. = výpověď, vyrčení, die Aussage, der Ausspruch. V. Cicerona, Aesop. — Kron., Bart., Ráj.

390319   Vyřek Svazek: 9 Strana: 0386
Vyřek, řku, m. (vejřek) mezi obcí N. a mlynáři, aby svou povinnosť odbývali. 1500. Arch. XVI 543. Podle spravedlivého výřku a ortele. Ezop. 135.

390320   Vyřékati Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřékati = vyříkati. Na Slov. Bern.

390321   Vyřeknouti Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřeknouti, vz Vyříci.

390322   Výřel Svazek: 4 Strana: 1065
Výřel, e, m. = dyně kavon, lubenice, meloun vodní, cucumis citrullus, die Was- sermelone. Vz Rstp. 618., Čl. 88., S. N.

390323   Vyřemenařiti Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřemenařiti, il, en, ení, als Riemer erwerben.

390324   Vyřemeniti Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřemeniti, il, ěn, ění, mit Riemen über- ziehen. — co: chomout. Us. Tč.

390325   Vyřemeslniti Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřemeslniti = řemeslně učiniti, künst- lich herstellen; řemeslem vydělati, durchs Handwerk erlangen, gewinnen. Ros. — co.

390326   Vyřepiti Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřepiti, il, en, ení; vyřepovati = vy- másti, ausfitzen; se. Ros.

390327   Vyřepiti Svazek: 7 Strana: 1080
Vyřepiti. Cf. List. fil XVI. 182.

390328   Vyřeřaviti Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřeřaviti, il, en, ení = vyžářiti, vy- páliti, ausglühen. Us. Šp.

390329   Vyřešení, n. V Svazek: 10 Strana: 0502
Vyřešení, n. V. zápletky. Zvon VII. 175.

390330   Výřev Svazek: 4 Strana: 1065
Výřev, u, m. = místo, kde řeka málo kdy zamrzne, ein fast nie zufrierender Ort im Flusse. Us.

390331   Výřevisko Svazek: 4 Strana: 1065
Výřevisko, a, n. = výřeviště. V. drží se po celou zimu. Us. u Rychn.

390332   Výřeviště Svazek: 4 Strana: 1065
Výřeviště, ě, n. = místo, kde se pramen vyřinuje, vrchoviště, die Quelle. Us. u Nov. Bydž. a j. Mý.

390333   Vyřeviti Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřeviti, il, en, ení, Wärme gewähren Vz Vyhřáti. Slov.

390334   Výřevniště Svazek: 4 Strana: 1065
Výřevniště, ě, n. = výřeviště. U Kr. městce. Psčk.

390335   Výřevnosť Svazek: 4 Strana: 1065
Výřevnosť, i, f., lépe: výhřevnosť. Jg.

390336   Výřevný Svazek: 4 Strana: 1065
Výřevný, lépe: výhřevný.

390337   Vyřevu se Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřevu se, vz Vyrvati.

390338   Výřez Svazek: 4 Strana: 1065
Výřez, u, m. = vyříznutí, der Ausschnitt, Schnitt. V. zla. Msn. Or. 33. V. kamene. D. Dubové v-zy. Us. Dch. V sleziny, spleno- tomia. Nz. lk.

390339   Výřez Svazek: 7 Strana: 1081
Výřez na rukávci = prolamování ? jour. V. uzlíčkový a hodinkový. Vz NZ. II. 26.

390340   Výřez Svazek: 8 Strana: 0485
Výřez, u, m. Vyšívání na výřez. NZ. IV. 228., Čes. 1. V. 227.

390341   Vyřezací Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřezací, Ausschnitt-. V. (výřezná) pilka k vyřezávání dřevěných ozdůbek, die Laub- säge. Dch.

390342   Vyřezák Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřezák, u, m. = nástroj v papírnách, das Ausschlageisen Techn. — V. na drn, der Rasenstecher. Čsk.

390343   Vyřezanec Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřezanec, nce, m. = kdo vyřezán ze života matky, der Ausschnittling; 2) kle- štěnec, der Verschnittene. Jg.

390344   Vyřezání, n Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřezání, n., das Ausschneiden.

390345   Vyřezaný Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřezaný; -án, a, v, ausgeschnitten, ge- schnitzt. V. rámec, kanec, Us., kozel. V. ce- dule, vz Řezaný. Jakož před časy minulými smlouva se jest a zavřenie stalo mezi stra- nami obojími a cedule toho v-né jsú. Arch. V. 419. (Šd. ). Vz Vyřezati, Vyřezávaný.

390346   Vyřezati Svazek: 4 Strana: 1065
Vyřezati, řezám a řeži, 3. pl. v-jí a v-ží, v-ej a vyřež; vyřezávati, vyříznouti, znul a zl, ut, utí; vyřezovati = říznutím dobyti, vyníti, vytíti, heraus-, ausschneiden (nožem), aussägen (pilou); vyklestiti, verschneiden, kastriren; vysekati, aushauen (Erz); vydla- bati, vyryti, vytíti, schneiden, schnitzeln, einschneiden, ausschnitzen; mocí vysvoboditi, herausschneiden, losschneiden, loshauen. Jg. — co, koho: stromy (vyklestiti), V., koně, kance (vyklestiti, vynunvati, vymiškovati), býka, člověka, hřebce, D., Šp., V., obraz, Us., rudu (vysekati), Pam. kut., Šm., rohy Ž. wit. 68. 32. — co odkud (čím). Dítě ze života matky (nožem), V., Dač., I. 50.; jazyk z úst břitvou. Hol. 374.; roh z kopyt, D., něco ze dřeva. Ja. Vyřezal mu sádlo z libového (zbil ho). Us. V-zal mu libru masa z těla. Us. Často se (biskup Jošt) tím chlubil řiekaje: Jižť sem mezi Čechy sekeru uvrhl, kteráž se z nich ne brzo vyřeže. Let. 191. Budú-li naše umučenie jmieti ze dřeva vyřezáno. Pass. (Výb. II. 15. ). Z pecek ná- ušnice vyřezával. Kká. Td. 366. Že nám v-zují jazyky z našich úst a cpají do nich svoje. Koll. 1. 106. — se kam. Ta hedbabná šňúročka veľmi je tenučka, ona sa mi vre- zala do môjho srdiečka Sl. spv. II 48. — 278 komu (čím jak) = vybiti. Us. V. metlou. Jel., Brt. V-li mu, co se do něho vešlo (co do něho vlezlo). Us. Vck., Dch. V-zati ně- komu po řiti. Tč. — co komu: jazyk, D., Šb., prsy. Pass. 36. Vz Kolo. V-ti komu pravdu, sagen. Slov. Ssk. — co nač. Ras. — co kde: na dřevě, D, na kamenu, Byl., ve dřevě. Us. V. něco na rámci, nádor v břiše. Us. — se = mocí se vybrati, sich durchschneiden. Zuby se mu v-zují (mocí ven lezou). Us. Pramen se vyřízl (když před svým koncem způsobem klínu se ztenčuje. V horn. ). Vys. Jen jak se to vyřízne (jak se to skončí)! V Kunv. Msk. A už sa vře- zaly, už sa nevyřežú, pokad mé srdenko v poly nepřeřežú. Sš. P. 219 Užte se to v-lo (už to pověděl, už to přišlo na jevo). Vz Tajemství. Č.

390347   Vyřezati co Svazek: 7 Strana: 1081
Vyřezati co. Tys to pěkně vyříz' (pro- vedl)! Us. Kšť.

390348   Vyřezávací Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřezávací, Ausschneid-. V. stroj, pilka. Techn. II. 147. Vz Vyřezací.

390349   Vyřezávač Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřezávač, vyřezavač, e, m., der Aus- schneider. V. forem, der Formschneider.

390350   Vyřezávačka Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřezávačka, vyřezavačka, y, f,. die Ausschneiderin. — V., die Schweifsäge. Šm.

390351   Vyřezávání Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřezávání, n., das Ausschneiden, Aus- schnitzen. — V. = miškování, kleštění, ca- stratio. Nz. lk.

390352   Vyřezavání Svazek: 7 Strana: 1081
Vyřezavání = vyšívání. Slov.

390353   Vyřezávání Svazek: 8 Strana: 0485
Vyřezávání, n. = druh prolamovaného vyšívání. NZ. III. 432.

390354   Vyřezávaný Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřezávaný; -án, a, o, ausgeschnitten. Hůl uměle v-ná. Us. Jedna těchto desk byla mistrně v-ná i obsahovala obrázky ze ži- vota svatých. Ddk. III. 182. V. cedule, řezka, na Slov. rezka = druh vrubů na smlouvách zachovávaný. Smlouva na prvopisu sepsaná na prázdném okraji tak se prořízla nebo prostříhala buďto zoubkovitě anebo vlnitě, že druhý stejnopis do těchto vyřezů úplně vložiti se mohl svou stranou vyřezávanou a tak přiléhal, že oba spisy činily jeden celek. Sk. v Km. 1880. 621. (Šd. ). Vz Cedule, Vy- řezaný.

390355   Vyřezávati Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřezávati, vz Vyřezati.

390356   Vyřezbářiti Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřezbářiti, il, ení, aufhören ein Bild- hauer zu sein. Bern. — si co, als Bildhauer sich erwerben.

390357   Vyřezbovaný Svazek: 7 Strana: 1081
Vyřezbovaný. V. ryby. Č. Kn. š. 298.

390358   Vyřezbovati Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřezbovati, ausschnitzen. — co: obraz (vyřezati). Ros.

390359   Výřezek Svazek: 4 Strana: 1066
Výřezek, zka, m. = ze života matky vy- řezaný, vyřezanec. — V. = býk n. volek vy- řezaný, ein verschnittener Ochs, Schnittling. Reš., Sb. D. 14., Vrů. — V., zku, m. = kus vyříznutý, der Ausschnitt. D. V. podlé něčeho. D. Vz Výřez.

390360   Vyřezničiti Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřezničiti, il, en, ení, als Fleischer er- werben. — si co. Us. Šd.

390361   Vyřezník Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřezník, a, m. = vyřezávač.

390362   Výřezný. V Svazek: 10 Strana: 0502
Výřezný. V. lůžko (vyřezávané). Msn. II. 458

390363   Výřezov ý Svazek: 7 Strana: 1398
Výřezov ý. V. technika (při vyšívání). NZ. I 171.

390364   Vyřezovati Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřezovati, vz Vyřezati.

390365   Výřezový Svazek: 7 Strana: 1081
Výřezový. V. dříví (určené k vysekání). U Dobříše. Fč.

390366   Výřezový Svazek: 8 Strana: 0485
Výřezový. V. dřevo = které přichází do obchodu již spracované. Ott. VIII. 12. b.

390367   Výří Svazek: 4 Strana: 1066
Výří, Uhu-. V. oči, peří. Us.

390368   Vyřícení Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřícení, n., das Hervorbrechen. Šm.

390369   Vyříci Svazek: 4 Strana: 1066
Vyříci (zastr. vyřéci, v obecné mluvě: vyříct, zastr. vyřku), vyrci, řekl a řkl, řečen, řečení a řčen, ení, rčen a rčení, vyřeknouti, vyřeknu a vyřknu, vyřekni a vyřkni, vy- řekna a vyřkna (ouc), knul, ut, utí; vyří- kati, vyřikovati = vysloviti, vymluviti, pro- pověděti, sagen, aussprechen; vypověděti, nález, soud vynésti, Ausspruch thun, er- kennen. — abs. Nález méně 10 osob ne- může vyřčen a dělán býti. Faukn. — co: literu (vysloviti). Us. Ledva to vyřkl, bylo po něm. Sych. Vyříci ortel, ubrmanskou smlouvu. V. Neumím toho česky vyříci (ausdrücken). Exc. Vyřekl ta hrozná slova. Us. Jg. Vyříkal otčenáš, celou knihu, celý růženec. Us. Šd. V. písmeno r. Us. Nechtěl mi plniti, což sú ubrmanové vyřkli. Půh. II. 264., 288. — v čem. Ať se v té při vyřkne. Ros. — co proti komu: zlé. Br. — co jak, na koho. Purkmistr sám ortel na zlo- čince z uvážení společného vyříci má. Pr. měst. Kol. 5. Rozsudek z domnění na ni- koho nevyříkej. Pr. V. trest na někoho. J. tr. Vyřknul to zhola. Us. Dch. Na tom pře- stávám, cožkoli k mému dobrému vyřkli. Tč. exc. Čemu se naučil, z paměti vyříkává. Tč. Podlé toho mají vyřknúti, ktoby k tomu lepší právo měl. Půh. II. 60. A ti jistí hadčí s naší dobrú volí a vedlé našie obapolné prosby vyřkli jsú mocně mezi námi a nás konečně smluvili. List z r. 1447. Tč. Něco stručně, jadrně, úsečně, krátce v. Us. — co komu. Tak jsem jí tam hodné vyříkal (vy- huboval). U Rychn. Neb jsú nám naši hadší tak vyřkli; Tu mi králova rada vyřkla, aby mi vše sstúpil. Půh. I. 374., II. 614. — co nad čím. Tuť biskup vyřkl nad povstalci a nad celou dioecesí anathema; Klatbu vyřkli nad vévodou bavorským. Ddk. III. 97.. 139. (Tč. ). Nade kteroužto (smrtí) zvláštní kletba boží vyrčena byla. Sš. II. 35. (Hý. ). — co mezi kým, aussprechen, entscheiden, Ur- theil fällen. NB. Tč. 259. Měli na tom dosti míti, cožby mezi mnú a mezi nimi p. Al- brecht vyřekl; Cožby oni mezi námi vy- řkli, aby to učinil; Což oni mezi nimi vy- řknou, toho mají poslušni býti; Slíbil mezi námi vyříci a konec učiniti a toho jest neu- činil; Vyřkli-li jsú co ti ubrmanové mezi nimi, to sobě držte. Půh. I. 238., 330., II. 72., 429., 485. (II. 348., 516., 626). I jsme mezi stranami svrchu psanými vyřkli a mocí tohoto listu vyřiekamy. 1449. Mus. 1880. 404. A což za spravedlivé bude, ráčí mezi námi vyřéci. Arch. IV. 279. — kdy. Při poslední cihle vyřkl kněz amen. Ddk. IV. 320. — o čem. O budoucnosti nic nevy- říká. Sš. I. 17. (Hk. ). — se čeho = odříci se, auf etwas Verzicht leisten. Vz Vyrčení. Č. A byla ti jedna překrasna děvečka, co se vyřikala sveho mladenečka. Sš. P. 789., 790. — že. Ten vyřekl, že podlé těch vý- pisuov z desk nemá k tomu práva. Půh. II. 331.

390370   Vyříci co o čem Svazek: 7 Strana: 1081
Vyříci co o čem, praedicare. V.V. 59. Pojmy, jež o jsoucnu lze vyříkati. Vch. Ar. II. 4. — co kým: soudem. Dk. — kde jak. Ale i ty (vety odpovedné) vy- nikajú prízvukom, bo sa prvá syllaba v nich obyčajne vyšším hlasom vyrieka než ostat- nie. Ht. Sl. ml. 161.

390371   Vyřicovati Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřicovati, vz Vyřítiti.

390372   Výříček Svazek: 4 Strana: 1066
Výříček, čka, m. = lesní sova, ephialtes scops, die Zwergohreule. Pdy.

390373   Vyřičeti se Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřičeti se, el, ení, sich auswiehern. Kůň se vyřičel.

390374   Výřida Svazek: 4 Strana: 1066
Výřida, y, f. (vyslovuje se: výřiďa) = vyřízení, pořízení, eine Verrichtung. Mám ve městě v-ďu. Slez. Šd.

390375   Výřida Svazek: 8 Strana: 0485
Výřida, y, m. = kdo vyřizuje. Laš. Brt. D. II. 416.

390376   Vyřidati se Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřidati se = odejíti. Na Slov. Koll.

390377   Vyřídění Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřídění, n. = vyřízení. Na Slov.

390378   Vyříděný Svazek: 4 Strana: 1066
Vyříděný; -ěn, a, o = vyřízený. Na Slov. Bern.

390379   Vyřídil Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřídil, a, vyřídílek, lka, m. = kdo něco vyřizuje, der Besorger, Ausrichter. Šd.

390380   Vyřídilka Svazek: 4 Strana: 1066
Vyřídilka, y, f. = huba výmluvná (s pří- hanou), odříkačka, repetilka, brebentilka, gutes Mundwerk o. Mundstück, loses Maul. Spoléhá na svou v-ku. Dch. Kýho šlaka, už jsi v-ku zase našla? Sk. Ona nezůstane se svou v-kou pozadu (umí odseknouti). Vk. Má dobrou v-ku (řehtačku). Vz Váda. Jg., C. M. 602. — V. = žena takovou hubu ma- jící, ein Weib mit gutem Mundwerk. Plk., Tč.

390381   Vyříditel Svazek: 4 Strana: 1067
Vyříditel, vyřiditel, e, m., der Ausrichter. Jehož Pavel jako v-le zpráv svých užíval. Sš. Sk. 232. Cf. násl.

390382   Vyřiditi Svazek: 4 Strana: 1067
Vyřiditi = vyřediti, řídkým učiniti, dünn machen.

390383   Vyříditi Svazek: 4 Strana: 1067
Vyříditi, řiď, řídě (íc), dil, zen, ení; vy- řizovati, vyřizovávati = vyhotoviti náležitě, vypraviti, dodělati, vykonati, k místu a konci vésti, ver-, ausrichten, ins Werk setzen, vollkommen verfertigen, vollbringen, voll- ziehen, vollstrecken; oznámiti, ausrichten, sagen, entbieten, Bericht erstatten. Jg. — abs. Ta věc vyřízena jest. V. — co: něčí poručení, práci, V., něčí rozkaz. D. Což po- ručeno, vyříditi. V. V. zprávu, žádosť, ža- lobu (erledigen). J. tr. Tys všude byl, ale nic nevyřídil. Us. Mtl. Objednávky přesně v., běžné věci v., zakázku v.; Vyřiď to dobře, aby nebyl z toho křik; Až to budu míti v-zeno. Dch. Tam byla nejlepší příle- žitosť v. věc založení nového biskupství moravského. Ddk. II. 210. Krištof Popel z Lobkovic revise takové vyřizoval. Dač. II. 6. Soudné kusy v. Mus. 1880. 173. — co komu: poselství. V. V-dil mu to. Us. Vyřiď mu mé pozdravení, lépe: pozdravuj ho ode mne. Mtc. XIII. 189. Abychom v-li opatu, že... Pal. Děj. V. 1. 66. — co komu od koho: pozdravení někomu od někoho v. Us. V-zuje knížeti od krále pozvání k no- vému roku do Řezna. Ddk. II. 415. — že. V-dil nám, že jste zdrávi. Sych. — co při čem. Kterak by své kmotrovství při dítkách vyřizovati měli. Štelc. — co kde. V. něco na sněmě. Dch., Ddk. V. 169. Že v těch svo- bodných činech lidských prozřetelnosť boží úradky své v-dila; Všecky věci ty netoliko vážně a matorně, nýbrž ve veřejné schůzi slavně a velebně vyřízeny byly. Sš. J. 200., Sk. 177. U císařského dvora poselství v. Ml. Věci v říši své v-div odcestoval. — kdy. Císař v měsíci květnu v Augšburku v-val říšské záležitosti. Ddk. III. 251. — co komu kam. Nanince do okna zkázání v. Sš. P. 325. — proč. Pro práce nemohl toho v. V. Co na Kristův rozkaz v-dil. Sš. Sk. 110. — jak. Takoví půhonové tím způ- sobem vyřízeni býti mají. Zř. F. I. Q. XXIV. Krátce, správně, bez odkladu něco v. Dch. Něčí pomocí v. Us. V. vše na chlup. Us. V. něco nepříznivě. Us. Po dobrém se více vyřídí. D. — co, se čím: spor narovná- ním. Ml. Tímto se zpráva v-zuje. J. tr. Tím se věc vyřizuje. Us. Šp. — co proti ko- mu, lépe: provésti. Os.

390384   Vyříditi Svazek: 9 Strana: 0386
Vyříditi. Dobře, dobře, v-me! Tům. Ml. 221.

390385   Vyříditi co kdy Svazek: 7 Strana: 1081
Vyříditi co kdy. V. poselství ještě za dne, Sá., zakázku v osmi dnech po obdr- žení jejím. Us. Pdl.

390386   Vyřidnouti Svazek: 4 Strana: 1067
Vyřidnouti, dnul a dl, utí, dünn werden. Us. Šlichta vyřidla. Us. Tč.

390387   Výřidný Svazek: 4 Strana: 1067
Výřidný = kdo dobře vyřizuje, der gut ausrichtende. Poslali jsme Julku, ona je taká v-dná. Slez. Šd.

390388   Vyřigati Svazek: 4 Strana: 1067
Vyřigati = vyříhati.

390389   Vyřihač Svazek: 4 Strana: 1067
Vyřihač, e, m., der Rülpser. Bern.

390390   Vyříhaní Svazek: 4 Strana: 1067
Vyříhaní, n., das Ausrülpsen. Bern.

390391   Vyříhaný Svazek: 4 Strana: 1067
Vyříhaný; -án, a, o, ausgerülpst. Bern.

390392   Vyříhati Svazek: 4 Strana: 1067
Vyříhati, vyřihnouti (zastr. vyřehnouti), hnul a hl, ut, utí; vyřihovati (zastr. vyře- hovati) = říháním vyhazovati, vy chrkati, herausrülpsen, von sich speien, ausbrechen; vyprskati, herausspritzen, hervorbringen. — co: vodu, Reš., jídlo. Vyřihlo srdce mé slovo dobré. Ž. wit. — co odkud kam. Súsěci jich plni vyřihující z toho v onen. Ž. wit. 143. 13. (Č. ). Cf. Říhati. — co ko- mu = vytýkati, vorwerfen. U Opav. Klš.

390393   Vyříhati Svazek: 7 Strana: 1081
Vyříhati Vyřehnúti, eructare. V. slovo. Ž. kl. 18. 3 , 44. 2. a j. — odkud. Tuto opět z svého vlastnieho vyřihujes (povídáš dle svého rozumu). Krnd. 78.

390394   Výřihek Svazek: 4 Strana: 1067
Výřihek, hku, m., der Auswurf. Bern.

390395   Vyříkati Svazek: 4 Strana: 1067
Vyříkati, vz Vyřici.

390396   Vyřímati Svazek: 4 Strana: 1067
Vyřímati, vz Vyřinouti.

390397   Vyřinkati Svazek: 4 Strana: 1067
Vyřinkati, vyřindati někomu = vyhu- bovati, ausschelten, aushunzen. Us. V-li mu. Vz Váda. Č.

390398   Vyřinouti Svazek: 4 Strana: 1067
Vyřinouti, ul, ut, utí; vyřínati, vyvino- vati = vypuditi, vytlačiti, ausstossen, spru- deln machen; vypuknouti, vyvaliti se, vytéci, ausbrechen; se = vyskočiti, vyprýštiti se, vytlačiti se, ausbrechen, hinausfahren, her- ausfahren, vorschiessen. — co. Řeka miesto ryb vyřinula mnostvie žab (eructavit). BO. — co, se odkud. Krev mu valem z prsou v-la. Čch. L. k. 81. Manna z hrobu v-nuje; Také list druhý Korinthanům psaný z téhož pramene v-nul se. Z filosofie té (epikurejské) netečnosť náboženská všude se v-novala. Sš. J. 309., II. 150., Sk. 204. Z houští jezdec v-ne. Koll. I. 395. Studnice ze sebe vody s tenkými pěnkami vyřinují. Troj. Voda z pramene se v-nuje. D. — se. Pramen se v-nuje. D. Moře se v-nulo. BO. Zuby se vyří- najú, brechen durch. Na Ostrav. Tč. — co, se kam (kudy). Voda šparou všecky na zem v-nula. Na Ostrav. Tč. V-nuli se na nás jako rozškádlené vosy. Sych. Ze Šváb do Čech se v-nul. Puch. — co, se jak. Ó vyřiň valnou zátokou již slova milovděká; To je ta má radosť nad předobrým Bohem, co mně vyřinuje ve zpěvu tom mnohém; Aniž později nějak vyřinulo (Slovo) výronem nějakým z prabytě. Sš. Bs. 45., 5. J. 13.

390399   Vyřisk Svazek: 4 Strana: 1067
Vyřisk, a, m., Wirsitz, mě. v Poznaňsku. Vz S. N.

390400   Vyřískati Svazek: 4 Strana: 1067
Vyřískati = vyhubovati, aushunzen, aus- schelten. — komu. Puch.

390401   Výřit Svazek: 4 Strana: 1067
Výřit, u, m., der Auslauf, v tělocv. Vz KP. I. 529.

390402   Výřitec Svazek: 4 Strana: 1067
Výřitec, tce, m., proctotrupes, hmyz. Krok. II. 263.

390403   Výřitek Svazek: 4 Strana: 1067
Výřitek, tku, m. = výhozek, der Aus- wurf, das Weggeworfene. L.

390404   Výřiti Svazek: 4 Strana: 1067
Výřiti, il, ení, výřívati = jako výr hle- děti, oči vybouliti, die Augen glozen, auf- sperren. — na koho. Us. — V. = výrem bubnovati, wirbeln.

390405   Výřiti Svazek: 8 Strana: 0485
Výřiti, vz Vejřiti (3. dod.).

390406   Vyřititel Svazek: 4 Strana: 1067
Vyřititel, e, m., der Herauswerfer, Her- ausstürmer. L.

390407   Vyřítiti Svazek: 4 Strana: 1067
Vyřítiti, il, cen, ení; vyřicovati (zastr. vyřiťovati) = vyhoditi, vytisknouti, vyky- dnouti, heraus-, hinaus-, aus-, wegwerfen; vybořiti, einreissen; se = vypadnouti, vy- skočiti, vyvaliti se, ausbrechen, herausfahren, ausfallen, herausströmen. Jg. — co odkud. Vyřítil to ze sebe. Ros. — se odkud kam. V. se z města na nepřítele. Zlob. V. se ze- spaní. Us., Šm. Voda se vyřicuje ze skály (D. ) do studánky. Us. V-li se na nás jak rozškádlené vosy. Sych. Aby se na nás v-ly 278* (příhody). V. V. se pod horu. Mand. — jak. Lehkým skokem z tenat se vyřítil. Msn. Or. 123. — se odkud jak. Řezníci novoměští z jatek svých se sekyrami na ně se v-li. Pal. Děj. IV. 1. 166. — se kam kdy jak. Ve čtvrtém století před Kristem plukové jejich (Galatů) pod správou Brenna či krále svého do Pannonie a Illyrika se v-li. Sš. II. 3.

390408   Vyřítiti. S Svazek: 7 Strana: 1081
Vyřítiti. S trojí strany proti Samovi k boji se vyřítil. Šf. Strž. II. 332.

390409   Vyřítiti si co Svazek: 9 Strana: 0386
Vyřítiti si co: nohu (vyvrknouti). Na Hané. Čes. 1. IX. 242.

390410   Výřitkovitý Svazek: 4 Strana: 1068
Výřitkovitý. V-tí, čeleď hmyzu žilno- křídlého, proctotrupia. Krok. II. 260.

390411   Výřitný Svazek: 4 Strana: 1068
Výřitný, auswerf bar, herauswerflich, Aus- wurfs-. L.

390412   Výřitý Svazek: 4 Strana: 1068
Výřitý; -it, a, o, ausgewühlt. Bern.

390413   Výřívati Svazek: 4 Strana: 1068
Výřívati, vz Výřiti.

390414   Výřivý Svazek: 4 Strana: 1068
Výřivý, Wirbel-. V. tluk palic na buben, der Wirbelschlag.

390415   Výřizek Svazek: 4 Strana: 1068
Výřizek, zku, m., der Ausschnitt. Šm.

390416   Vyřízení Svazek: 4 Strana: 1068
Vyřízení, n., vyřizování = konání, vy- konání, das Ausrichten, die Ausrichtung, Vollbringung, Vollendung, Vollstreckung, Vollziehung, Ausführung. Dělání a v. ně- čeho; něco k v. poručiti, přivésti (vyříditi); po vyřízení této věci. V. Pře rozsudek jak se vyhlásí, co nejrychleji v. ať se stane. Kom. Při vyřizování věcí obecných. Solf. Něco k v. dodati. J. tr. Do v. té které pře. Exc. Konečné v.; v. věci očekávati; na v. něčeho čekati. Šp. Odsouzený na nižším právě odvolá-li se k vyššímu právu, nemá za toho držán býti, za jakéhož by ho nižší právo položilo, do v. appellací. Kol. 36. V. svého dojíti, k v. dojíti. V. pro nestání, Kontumazerledigung. Nz. Po v. svých věcí do Budína šel. Vrat. Také jemu se má ode- slati podlé toho úředníka v. Půh. II. 58. V. žádosti. Us. — V. = oznámení, die Ausrich- tung. Us.

390417   Vyřízený Svazek: 4 Strana: 1068
Vyřízený; -zen, a, o, ausgerichtet. V. věc. To jsem měl za v-nou. Omyl. V. otázka, zmatky. Dch. Tu máš za v-nou (za zprávu). Brt. S. 88. Jíti někam na v-nou; Byl někde s v-nou (se zprávou). Us. Šml., Němc.

390418   Vyřízlivosť Svazek: 4 Strana: 1068
Vyřízlivosť, i, f., die Geschicklichkeit im Ausrichten. Jg. — V. = něco k vyří- zení, pošta, die Post (etwas auszurichten). Ros.

390419   Vyřízlivý Svazek: 4 Strana: 1068
Vyřízlivý = kdo dobře vyřizuje, ge- schickt im Ausrichten. V. posel. Us.

390420   Vyříznouti Svazek: 4 Strana: 1068
Vyříznouti, vz Vyřezati.

390421   Vyříznutí Svazek: 4 Strana: 1068
Vyříznutí, n., das Herausschneiden. V. dítěte ze ženy, Čs. lk. I. 206., poštěváčku, II. 122., vaječníku, I. 32., jazyka, V. 89., šankru, X. 363., čivu, neurectomia. Nz. lk.

390422   Vyříznutí Svazek: 7 Strana: 1081
Vyříznutí dolení čelisti, Exstirpation des Unterkiefers, hrtanu, E. des Kehlkopfes, kloubu kolenního, Kniegelenks-, ledvin, E. der Nieren, nádorů krčních, E. der Hals- tumoren, nádorů příušnice, E der Parotis- geschwülste, novotvarů pánvičných, E. der Beckenneubildungen, prsu, Mamma-, rako- viny konečníku, E. des Mastdarmkrebses, sleziny, E. der Milz, volete, Kropf-, žlázy štítný, E. der Schilddrüse. Ktt. exc.

390423   Vyříznutý; -ut Svazek: 4 Strana: 1068
Vyříznutý; -ut, a, o, ausgeschnitten. V. list, spitzig ausgerandet. Slb.

390424   Vyřizování Svazek: 4 Strana: 1068
Vyřizování, vz Vyřízení.

390425   Vyřizovati Svazek: 4 Strana: 1068
Vyřizovati, vz Vyříditi.

390426   Výřka Svazek: 4 Strana: 1068
Výřka, y, f. = výrok. Rk.

390427   Výřka Svazek: 10 Strana: 0502
Výřka, y, f. Mus. 1843. 407. Lópe: vý- řek, výrok. Mš.

390428   Vyřknouti Svazek: 4 Strana: 1068
Vyřknouti, vz Vyříci.

390429   Vyřknutí Svazek: 4 Strana: 1068
Vyřknutí, n., der Ausspruch, die Aus- sage. Rozumný v. každého jistotu zpytuje. Kom. — Hrdlo propadl vyřknutím sudího. Sych. V. mezi nimi učinil. Hau. výb. V. práva. Anth. Jir. I. 3. vyd. 1.

390430   Vyřknutý Svazek: 4 Strana: 1068
Vyřknutý; -ut, a, o, ausgesagt, ausge- sprochen. V. sčítání napsati. Šim. 14. — nad kým. Obecnou vzpouru duchovenstva potáhl za sebou nález nad Jaromírem vy- řknutý. Ddk. II. 240.

390431   Vyřnouti Svazek: 4 Strana: 1068
Vyřnouti, vyřínati = vyříznouti, her- ausschneiden, kastriren. Ve Slez. a na Mor. Klš., Tč. — V. = vybiti, durchprügeln. Ib. Klš., Tč.

390432   Vyřunditi Svazek: 4 Strana: 1076
Vyřunditi, il, ěn, ění. — se s kým, sich ausplauschen. Ve Slez. Tč.

390433   Vyřundný Svazek: 4 Strana: 1076
Vyřundný = výmluvný, výřečný, ge- sprächig. — V. = vyřídivý, kdo ochotně vy- řizuje, gefällig im Ausführen von Aufträgen. Na Ostrav. Tč.

390434   Výřutek Svazek: 4 Strana: 1077
Výřutek, tku, m., salvertia, die Salvertie, rostl. V. biserovonný, s. convallariodora. Vz Rstp. 537.

390435   Vyřvati Svazek: 4 Strana: 1077
Vyřvati = řváním vyvolati, herausbrüllen. — koho odkud. On by čerta z pekla v-val. Ros. — se = přestati řváti, zu brüllen auf- hören, ausbrüllen; vyplakati se, zu weinen (heulen) aufhören. Jg.

390436   Vysácati Svazek: 4 Strana: 1078
Vysácati, vz Vysotiti. — V., lange hin und her stossen. Na Slov. Bern. — odkud. Naše statky zaujal, mňa samú z příbytku vysácal, a zle do najvatšej se sirotkami núdze zahrúžil. Hol. 178.

390437   Vysačiť sa Svazek: 7 Strana: 1082
Vysačiť sa = vymhliti. Až se v-čí. Laš. Brt. D. 290.

390438   Výsad Svazek: 4 Strana: 1078
Výsad, u, m., vz Výsada.

390439   Výsada Svazek: 7 Strana: 1082
Výsada. Cf. Kram. Slov.

390440   Výsada Svazek: 8 Strana: 0485
Výsada, y, m. = pyšný človek. Dačice. Brt. D. II. 416.

390441   Výsada Svazek: 10 Strana: 0502
Výsada, y, f. = podmínka. Val. Nár. sbor. VIII. 51. — V., y, m. = člověk chlubný (chlubič). Domažl. Hruš. 116.

390442   Výsada, výsádka Svazek: 4 Strana: 1078
Výsada, výsádka, y, f. (zastr. výsad, u, m. ) = vysazení, i co vysazeno, das Aus-, Heraussetzen. Háj podlé v-dy hranic. Dipl. — V. = útočiště, der Freiheitsort, das Asyl. V. — V. = co se vysadí k platu, cena, plat, taxa, die Taxe. D. — V. = spis obsahující ustanovení mezi stranami, též práva zvláštní i povinnosti a způsob užívání něčeho, die Satzung, Aussetzung, die Verleihung; svo- boda, osvobození, patent, Verleihung, der Freibrief, die Begnadigung, der Gnadenbrief, die Befreiung, Freiheit, privilegium. Jg. Bez výsad, s v-dou. Zlob. V. kolleje Karlovy. V. Při v-dě někoho zachovati. Zlob., Apol. V-dou koho nadati. Sych. V. neb právo krčmaření. D. V-dy biskupství českého. Háj. Něco někomu proti starým výsadám dáti; Řádné výsady míti. Zř. F. I. A. XX., W. XXII. Ti zůstaňte při výsadách měst praž- ských, kterýchž jsou od starodávna užívali. Václ. XVII. V. soudu směnečního a rychlého dopomožení práva. J. tr. V. průmyslová, das Industrieprivilegium, cechovní, Zunftpr., na objevení, Entdeckungspr., pominutí, přene- sení v-dy, zákon o v-dách. Šp. V. přírody, das Vorrecht der Natur; v-dou opatřený, privilegirt, v-dou nadaný, chráněný, mit Pa- tent geschützt. Dch. To místo (v krčmě)
míval klíčník za v-du (vyhrazené). Kká. Td.
116. Hněv má svoje v-dy. Shakesp. Tč.
Které neměly výsad na trhy od starodávna.
Pal. Děj. IV. 2. 125. Jelikož takovými vý-
sadami se chlubíš a honosíš; Pavel v-dy,
na které sobě židé zakládali, výčtem něja-
kým vyhrnuje; Potřebno býti uznával o vý-
sadách zákona starého mluviti; Také zna-
menitých výsad došlo; V. osobitá; An již
v. ona lidu israelského za své vzala; Dokud
(židé) nějakými v-dami od Boha obohaceni
byli. Sš. 1. 39., 41., 11. 149., L. 11., Sk. 128.
Podlé výsad napřed dotčených téhož města.
List z r. 1514. Tč. Výsady na něco míti.
Zlob. Sahati v cizí v-dy, pominutí, rozšíření,
prodloužení, dání, propůjčení v-dy; výsadu
někomu dáti, v-dou, výsadním právem ně-
koho nadati, v. výhradná. J. tr., Nz. Privi-
legie a v-dy přítomné osoby následují a
s nimi umírají. Pr. V. na vynález, na vyna-
lezení. Šp. Vz S. N. — V. = založení, die
Gründung, Anlage. Zahrada židovská (v Pra-
ze) od výsady své za Otakara stála 234 léta.
Vz Gl. 373. — V. = haluz, větev parohu je-
leního, daňčího a srnčího, das Ende. Šp. — V. = tabulka u silnice oznamující, aby se telegrafické tyčky, dráty atd. nekazily. Us. Ktk. — V., jm. několika rolí v Žeravicích u Bzence na Mor. Šd. — V., y, m. = chlubný. D., Us.

390443   Vysadati Svazek: 4 Strana: 1079
Vysadati = vysedati. Na Slov. Šd.

390444   Výsadba Svazek: 10 Strana: 0502
Výsadba, y, f. Stromky k v-bě = saze- nice. Rgl.

390445   Výsadec Svazek: 7 Strana: 1082
Výsadec, dce, m. V rohu jeleního, Vz Výsada. Arch. pam. 1887. 159.

390446   Výsadek Svazek: 4 Strana: 1079
Výsadek, dku, m. = co vysazeno, das Ausgesetzte; vysazený plat, der Gehalt. Vrat. — V. = výběžek, der Auslauf. V. Tater. Šf. Kázala na v-dku, který s Bílé hory vystře- luje podlé potůčku Brusnice k řece Vltavě, postaviti hrad; Na vysokém v-dku, obklí- čeném hlubokými údolími; Město samo jeví se na rovném v-dku svém nad srázy a vo- dami. Pal. Děj. I. 106., III. 1. 349., IV. 1. 400. (Šd. ).

390447   Vysadění Svazek: 4 Strana: 1079
Vysadění, n. = vysazení. Slov.

390448   Vysaděný Svazek: 4 Strana: 1079
Vysaděný = vysazený. Slov.

390449   Vysadieše Svazek: 4 Strana: 1079
Vysadieše, zastr. = vysadil, a, o. Kat.

390450   Výsadiště, ě, n. V Svazek: 4 Strana: 1079
Výsadiště, ě, n. V. lodi, der Ausschif- fungsplatz des Schiffes, des Dampfers. Dch.

390451   Vysaditel Svazek: 7 Strana: 1082
Vysaditel, e, m., supplantator. 15. stol.

390452   Vysaditi Svazek: 4 Strana: 1079
Vysaditi, saď, sadě (íc), il, zen, ení; vy- sázeti, zej, zeje (íc), el, en, ení; vysazovati = posaditi, postaviti, položiti, vyložiti odkud, aus-, heraus-, wegsetzen; vyhoditi, vybiti, heraus-, herabsetzen, heraus-, herunterwer- fen; vytlačiti, vyvrci, vyhnati, verdrängen, ab-, entsetzen, stürzen; ustanoviti, zříditi, ein-, festsetzen, errichten, anordnen, stiften, bestimmen, ausmessen; nadáním osvoboditi, privilegiren; obložiti, vyložiti, naplniti, be- setzen, auslegen; vysunouti, herausschie- ben, hervorrücken, vorragen lassen; vyzdvi- hnouti, aufheben, in die Höhe heben; vy- čísti, auf-, herzählen; sázením zpotřebovati, alles setzen, aufs Setzen verwenden, zu Ende oder fertig setzen, aussetzen. Jg. — abs. Nedal se vysaditi a vyhnati. V. Vy- sázejte (peníze), legen sie auf! Us. Dch. Jelen vysazuje (rostou mu nové parohy). Šp. — co: dítě (vybyti, odložiti, polo- žiti, povrci; tato slova lepší. Brs. 262. ), stranu (u knihtiskařův), práva a svobodu, plat (lépe: ustanoviti, vyměřiti, vykázati, Brt. S. 3 v. 170. ), Us., okno, dvéře, cenu, trh, D., lék (lépe: přestati užívati, Brt. S. 3. v. 170. ), brambory, Ntk., vězně, Let. 48., soud, BN., růži, Čes. mor. ps. 82., zahradu, Šm., spodek (ve mlýně Umletý spodek v obrubě výše osaditi). Vys. Úředník dva dni vysadil šp. m.: vynechal, zanedbal, za- meškal, (po) dva dni do úřadu nepřišel, dva dni v úřadě nebyl. Brs. 263. V. (vyjmouti) společného činitele. Nz. Vysadil jich strych; vysadil kollej Karlovu (nadal, zřídil). V. — co komu: oko, L., městu trh (dáti). Zlob. D. Někomu peníze vysázeti (vyčísti). Ros. Známo činíme, že dobrovolně a s dobrým naším rozmyslem i jistým vědomím dali jsme i vysadili urozeným pánům i jich dědicům. Faukn. 34., 46. V. někomu plat, správně: ustanoviti, vyměřiti, vykázati. Brs. 263. Vz nahoře. Vysázím ti jich (ran), že tě čert nepozná. Us. Dáti si něco vysaditi, Patent auf etwas nehmen. Posp. Ta nemoc mu všecky zuby vysadila. Na Ostrav. Tč. — co, koho čím. Kopím ho z sedla vysadil. L. V. zahradu štěpím, kvítím, V., město maje- statem (nadáním osvoboditi), Kom., strop zlatem. Pref., díru záplatou, záhon okurkami, Us., někoho právem (nadati), Us., zahradu, koly. D. Náprsník drahým kamením v. Br. Mrazem všecko obilí se vysadilo. Na Ostrav. Tč. V. okno různobarevným sklem. NA. I. 62. Duom šosovní vysazen jest listem maje- statem od JMti krále českého Ferdinanda. Dač. I. 138. Potvrdil jsem výsady a list na- depsaného předka našeho, kterýmž jim to mýto dal a vysadil, ve všem znění. 1503. Tč. Když vás vidím věd a uměn pole novým ducha vysazovat plodem. Koll. I. 401. Ves právem zákupním v. Mus. 1880. 465. Zvě- tralou zeď v. kvádry novými. Us. Kameny hrady v. Ler. — co, koho kam: na břeh, Har., na strom, na stůl, Us.; někoho na úřad v. Zříz. sněm. 1493., Šm. Peníze do loterie vysázeti. Us. Někoho do výšky. Rk. V-dil mne na koně, na mezka. Us. Šd. V-dil všecky kobzole do jednoho záhonu. Us. Tč. Město ku právu v. Mus. 1880. 553. To ho v-lo do sedla (to mu pomohlo). Sral. Peníze za vola na stůl vysázeti. Us. V-dil ho na pec. Us. Šd. V-dil ho na koč (in den Wagen heben). Mt. S. I. 56. Nevysazuj dětí na slunce (nezkušených na vysoké úřady). Prov. Jg., Č. Ryby do voznic vysazovati. NA. IV. 123. — co nač. Clo na opravu silnic v. Zlob. Pozná se zajisté veliká cena, která vysa- zena jest na svobodu knížete českého. Ddk. II. 394. V. pokutu na přestupce zákona. J. tr. — co, koho odkud: z lodí, Us., z krá- lovského trůnu (vytisknouti), Kom., z domu, Ros., ze svobod, Act. Ferd., kámen ze zdi, stromy ze školy, Us., někoho z úřadu, Th., z cechu. Skl. I. 72. Z míst a povolání jich jako neplatné vysazovali. Skl. II. 6. A hned na druhý den já jsem vysazen z soudu a nechodil jsem do potazu. Žer. Z nemoci v. = vyváznouti. Us. u Berouna. V. chléb z peci. Mor. Šd. V. květinu z hrnce na záhon. Dlj. 37. A tak ona mluví, že toho statku nic jest nepřijala, ale ze všeho vysazena jako chudá sirota. NB. Tč. 202. V. někoho ze zbožie. Dal. 187. Ze všeho (z úřadu) je v-dil. Čr. Lstivě kmety české z Prahy vy- sadili ven na zemi. Pal. Děj. III. 3. 271. Vysadi jej z tvrda sědla. Rkk. 42. V. koho kopím s koně, L., s vozu. Us. — se čemu: nenadálým příhodám, Plk., nebezpečenství, správně: dáti se, vydati se v..., vydati se čemu. Vz tato slovesa. Brs. 263. — co. koho za co. Za knížata krajin je vysadil (ustanovil). Us. (Jg. ). Některé místo za město v. (ustanoviti). Th. Prosil, abychom ves jeho (Krásno) za městečko v. i také dalšími mi- lostmi opatřiti ráčili. Pam. Val. Meziř. 232. — co v co: klášter v faru. Zlob. Prosil jest nás, abychom jemu toho trhu prali a k tomu abychom jemu a dědicům jeho v svo- bodu v-li. Arch. V. 521. Kterékoli dědiny, vinnice... jsú prodány aneb v úroky vy- sazeny. Arch. V. 222. — co kde (jak): stromy okolo domu. Us V. růže v zahradě. V. V. něco na poli. Us. V. summu ve sloupci, auswerfen. Nz. Vinohrady na hoře v. 1514. Tč. Cla, mýta na zemi, po vodě v. sobě nikdo sám nemůže bez obdarování. Zř. F. I. A. XX. Ktož má městečko, v němžto bývá v témždni svobodný trh vysazený, na tom trhu toho dne vysazeného nemůže pán toho městečka žádnému brániti prodávati Nál. 157. Cla a mýta aby nebyla brána než tak, jakož jsú od starodávna vysazena, po zemi i po vodě. Arch. IV. 496. — koho nad kým. Správce nad lidem v. Brikc. — jak. Mocí tohoto listu vysazuji a dávám... Faukn. 92. Církev římskou nade všecky kostely vysadil Hil. — proč. Že zahrady na povýšení důchodů dědičně v. mohu. Arch. II. 450. — kdy. V sobotu jsem chléb vysázala. Slez. Šd.

390453   Vysaditi Svazek: 7 Strana: 1082
Vysaditi. — co odkud. Slovany pře- moc ze sídel v-la; Aby ho z přízně kn. Svatopluka vysadil Št. Strž. II. 21., 493. Jsi od dóstojného seděnie vysazen (vylou- čen). Výb. 1. 310. — odkud čím. Buben výhradou ze spojení s kolem v. NA. IV. 217. — koho na koho = poštvati. Pod- komořie Vaněk v-dil na nás toho Oremusa. 1466.

390454   Vysaditi Svazek: 7 Strana: 1398
Vysaditi činitele, šp. m.: vytknouti, vy- tlíti Sold. 13.

390455   Vysaditi koho Svazek: 8 Strana: 0485
Vysaditi koho: koně (vypřáhnouti). Dač. Brt. D. II. 416. — co zač. Ves za městečko v. (ji městem jmenovati). 1491. Dml. List. 4. Cf Vyzdvihnouti.

390456   Výsádka Svazek: 4 Strana: 1080
Výsádka, y, f, pl. výsádky, druh po- dlouhlých hrušek. Mor. Šd., Vck. — V. = malá výsada, arkéř. Reš.

390457   Výsadné Svazek: 4 Strana: 1080
Výsadné, ého, n., die Privilegientaxe, Privilegiumtaxe. J. tr.

390458   Výsadně Svazek: 4 Strana: 1080
Výsadně, privilegirter Weise.

390459   Výsadní, -dný Svazek: 4 Strana: 1080
Výsadní, -dný = výsadou nadaný, svo- bodný, osvobozený, begünstigt, Privilegien-, Frei-, privilegirt, Patent-, patentirt. V. místo, V., dům, krčma, Ros., hospoda, Us, clo. D. Dům v. na šenkování piv a vín. Us. V. věc, záležitosť, závěť, soud (smě- neční), J. tr., listina. Šp. V. list, jímž kdo se vysazuje; Při tom dávaje, na čežkoli týž list výsadní svědčí a se vztahuje, die Pri- vilegienurkunde, der Freibrief, das Patent. Faukn. 47. V-dné poslední pořízení, begün- stigte letztwillige Anordnung; v-dná osoba, begünstigte Person; výsadním právem (vý- sadou) někoho nadati, privilegiren. J. tr. S v-dním zavřením, mit Patentverschluss. Dch. Krčma nevýsadní od králů aneb která není držána pokojně bez překážky 32 let, nemá býti držána. Nál. 215. Tak důležitou listinu výsadní nevydal asi bez uvážení be- dlivého kníže Soběslav. Ddk. IV. 25. Jel jsem tu, kdež jsou místa tomu od staro- dávna výsadná. Bart. I. 196. — V. = usta- novený, bestimmt, ausgesetzt, festgesetzt. V. právo. Pr. měst., Zlob. V. zvláštní právo. Nz. Vz Právo.

390460   Výsadník Svazek: 4 Strana: 1080
Výsadník, a, m. = kdo statek pod jistý plat podlé výsady (emphyteutisch) jinému dává, der Jemanden ein Gut emphyteutisch (gegen einen sichern Zins) übergibt. Pr. měst. — V. = kdo má nějaké nadání a osvobo- zení, der Privilegirte. Ros. — Jg.

390461   Výsadník Svazek: 7 Strana: 1082
Výsadník pravý (nepravý) = jelen s pra- videlně (nepravidelně) vyvinutými výsadami. Brm. 1. 3. 142.

390462   Výsadnosť Svazek: 4 Strana: 1080
Výsadnosť, i, f. = výsada, das Privile- gium. Reš., Mus.

390463   Výsadnosť Svazek: 8 Strana: 0485
Výsadnosť. Na huť sklenú v. někomu dáti. 1581. Mtc. 1896. 292.

390464   Vysadnouti Svazek: 4 Strana: 1080
Vysadnouti = vysednouti Na Slov. Bern.

390465   Vysadnutí Svazek: 4 Strana: 1080
Vysadnutí, n. = vysednutí. Slov.

390466   Výsadný Svazek: 4 Strana: 1080
Výsadný, vz Výsadní.

390467   Výsadopisný Svazek: 4 Strana: 1080
Výsadopisný, diplomatisch. V. jednání. Krok. 1. a. 12.

390468   Vysádzati Svazek: 4 Strana: 1080
Vysádzati = vysázeti. Slov.

390469   Vysáhati Svazek: 4 Strana: 1080
Vysáhati, vz Vysáhnouti.

390470   Vysáhlý Svazek: 4 Strana: 1080
Vysáhlý, erreichend, hinlangend. Č.

390471   Vysáhlý. Nad Svazek: 10 Strana: 0502
Vysáhlý. Nad ostatní v. = vyšší. Msn. II. 50.

390472   Vysáhnout k Svazek: 10 Strana: 0502
Vysáhnout k ráně, zum Schlage aus- holen, špatně m.: ruku k ráně napřáhnouti, k ráně se rozpřáhnouti. Mš.

390473   Vysáhnouti Svazek: 4 Strana: 1080
Vysáhnouti, ul, ut, utí (zastr. vysíci, vysahu), sáhl, sažen, ení; vysáhati; vysaho- vati = dosáhnouti, hochreichen, hinauflan- gen, reichen; herauslangen. — abs. On tam nevysáhne. Us. — co čím. Co člověk oběma rukama vysáhnouti může, jest sáh. Pr. měst. — kam: na trám. V. rukou na někoho Us. Never (nevěř) šuhajovi, bár sa ti prisahá, však mu ta prísaha na málo vysahá. Sl. ps. 81.

390474   Vysáhnúť něco Svazek: 7 Strana: 1082
Vysáhnúť něco = obsáhnouti něco na dél rozpřaženýma rukama. Laš. Brt. D. 290.

390475   Vysáhnutí, n Svazek: 4 Strana: 1080
Vysáhnutí, n. = vysažení.

390476   Vysáhnutý Svazek: 4 Strana: 1080
Vysáhnutý = vysazený.

390477   Vyśaholiti (se Svazek: 4 Strana: 1080
Vyśaholiti (se), ausnieseln. — abs. Až ta mhla vyśaholí. — se z čeho. Až se vy- saholí ze mhly. Na Ostrav. Tč.

390478   Vysahování Svazek: 4 Strana: 1080
Vysahování, n., das Hinauflangen. Vz KP. 1. 481.

390479   Vysahovati Svazek: 4 Strana: 1080
Vysahovati, vz Vysáhnouti. — V., mit der Klafter ausmessen. Slov.

390480   Vysáchati Svazek: 4 Strana: 1080
Vysáchati, vz Vysákati.

390481   Vysákání Svazek: 4 Strana: 1080
Vysákání, vz Vysákati.

390482   Vysákaný Svazek: 4 Strana: 1080
Vysákaný, vz Vysákati.

390483   Vysákati Svazek: 4 Strana: 1080
Vysákati, vysáchati; vysakovati, vysáh- nouti, vysáchnouti, ul a kl n. chl, utí = vytéci, vyschnouti, vykouřiti se, aus-, ver- trocknen, heraussiekern, versiegen, verdun- sten, verdampfen; vyliti, vystříkati, ver- giessen, ausgiessen; na Slov. vysmrkati, ausschnäuzen. — abs. Ta voda brzy vy- sákne. Ros. Vody vysákají. Krok. Kdyby povolil hubě, vysáklby měšec hrubě. Lom. — co. Tresť životní vysáknou děsné dra- čice. Msn. Or. 124. — kde. Vysákly vody v řekách. V. Až ta voda na lukách vy- sákne. Us. Tč. — co, se odkud. Vysákni dobře vodu z konvice (vystříkej). Ros. Silně zaťal do jabloně, červená krú (krev) z něj daleko vysíkla = vystříkla. Er. Sl. čít. 62. — co čím. Chlapi nos svůj prstem vysakujú (vyprazdňují). Na Slov. Tč. Cf. Vysíknouti.

390484   Vysákati Svazek: 9 Strana: 0386
Vysákati. Hleděla, aby mohla svůj nos do cizího ručníku v. (vyčistiti), aby pozbyla nátchy. Čes. 1. 1898. 203.

390485   Vysáklosť Svazek: 4 Strana: 1080
Vysáklosť, i, f., ausgetrocknete Beschaf- fenheit.

390486   Vysáklý Svazek: 4 Strana: 1080
Vysáklý = vyschlý, ausgetrocknet, aus- gesiekert. V. číše. Č.

390487   Vysáknouti Svazek: 4 Strana: 1080
Vysáknouti (= vycáknouti, vypiti) skle- nici vína. Us. Dch. Vz Vysákati.

390488   Vysáknutí, vysáknutý Svazek: 4 Strana: 1080
Vysáknutí, vysáknutý, vz Vysákati.

390489   Vysakovati Svazek: 4 Strana: 1080
Vysakovati, vz Vysákati.

390490   Vysakrovati Svazek: 4 Strana: 1080
Vysakrovati, genug ausfluchen. — komu. Us., Tč., Šd. — se, sich ausfluchen. Us.

390491   Vysálání, n Svazek: 4 Strana: 1080
Vysálání, n., das Aushauchen, Ausathmen, Ausbrennen.

390492   Vysálaný Svazek: 4 Strana: 1080
Vysálaný; -án, a, o, ausgehaucht, aus- geathmet, ausgebrannt. — čím. Teplo slun- cem v-né. Phld, III. 3. 259.

390493   Vysalašiti Svazek: 4 Strana: 1081
Vysalašiti, il, en, ení = přestati na sa- laši žíti. Už som vybačoval, už som v-šil, už som si vakšku na klinčok zavesil. Sl. spv. III. 87.

390494   Vysáľať Svazek: 7 Strana: 1082
Vysáľať = vysolovati. Slov. Rl. Pr. II. 22.

390495   Vysálati Svazek: 4 Strana: 1081
Vysálati, aushauchen, ausathmen, aus- brennen. Vz Sálati.

390496   Vysaňkovati se Svazek: 4 Strana: 1081
Vysaňkovati se, genug zu Schlitten fah- ren. Bern.

390497   Vysanytrovati Svazek: 4 Strana: 1081
Vysanytrovati, mit Salpeter beschmie- ren, anlassen. — co: maso. Us. Tč.

390498   Vysápati Svazek: 4 Strana: 1081
Vysápati, vysápiti, vysápnouti, pnul a pl, ut, utí = vytrhnouti, vydříti, heraus- reissen, zersausen, herauszausen; se = vy- drápati se, mühsam hinaufklettern, erstei- gen. — abs. Protivníci jako trnie vysápeni budú. Bj. — co: meč. Leg., Výb. I. 468., ŽKr, Sš. Mr. 64. — co komu odkud: zvíře z tenat. Us. — se kam: na horu. Hlas. V. se na někoho, anfahren. Us. Tč.

390499   Vysápiti Svazek: 4 Strana: 1081
Vysápiti, vz Vysápati.

390500   Vysáti Svazek: 4 Strana: 1081
Vysáti = vysíti. Slov.

390501   Výsaz Svazek: 4 Strana: 1081
Výsaz, u, m. = vysazení. Zlob.

390502   Výsazek Svazek: 4 Strana: 1081
Výsazek, zku, m. = výsada, der Aus- satz, die Ausstellung, das Leggeld beim Ausspielen. D.

390503   Vysazeně Svazek: 7 Strana: 1082
Vysazeně = s vysazeným trupem, kreuz- biegen. Rgl.

390504   Vysazení Svazek: 4 Strana: 1081
Vysazení, n., die Satzung, Tarifirung. Od vysaditi. Dání a v. místa od kláštera pod plat do jistého času a let zastavení. Faukn. 34. Obce, které mají stejné v., gleich tari- firte Gemeinden. J. tr. V. vsí právem zá- kupním. Mus. 1880. 465. Matějček a Duch- kova žena vedlé v. práva našeho za takový účinek koly proraženi býti měli by. NB. Tč. 6. Ne vedlé gruntovnieho v. ani z práva. 1492. Tč. ex. — V. = opovržení. Člověk po- koje mého, jenž jedl mé chleby, vzveličil na mě v. t. j. vysadil mě, mně cti nedávaje. Hus II. 186. Vz Vysaditi.

390505   Vysázení Svazek: 4 Strana: 1081
Vysázení, n., od vysázeti, das Be-, Aus- setzen. V. stromků. Vz Vysaditi.

390506   Vysazení Svazek: 4 Strana: 1081
Vysazení, n, die Hinreichung, Hinlan- gung. Vz Vysáhnutí.

390507   Vysazení Svazek: 7 Strana: 1082
Vysazení. Podlé jich v. (výsady). Arch. VIII. 373. — V. = vyloučení V. z cechu. Blk. Klsk. Úv.

390508   Vysazený Svazek: 4 Strana: 1081
Vysazený; -en, a, o, ausgesetzt, hinaus- geschafft. — odkud: chléb z pece vysazený (vyňatý). Us. Šd. — V. = vyčnívající, vy- sedlý, hervorstehend, gewölbt. Byl muž prsí v-ných a silných. Pal. Děj. V. 1. 152. Má (kůň) pěkně v-nej předek (silně klenutá prsa). V Kunv. Msk. — V., tarifmässig. Záplata svědkům v-ná, tarifmässige Zeugen- gebühr. J. tr. — V. = výsadní, výsadu mající. Vz Výsadní. Výb. I. 629. Lidé selští pod purkrecht v-ní. Pal. Děj. V. 1. 196. Kterak mají mýto v-né od krále Jiřieho. 1503. Abychom pána a krále měli vedlé starých práv tohoto královstvie v-ných; A jestližeby kto kde jinde mimo Horu od starodávna v-nú groše neb penieze koval neb dělal; Aniž chcete o to se mnú před dobrými lidmi na to v-nými býti píšíc, že vám toho potřebie nenie; Také k tomu dvoru jest krčma s zahradú vysazená. Arch. II. 253, III. 244, IV. 409, V. 521. (Šd. ).

390509   Vysázený Svazek: 4 Strana: 1081
Vysázený; -en, a, o, ausgepflanzt. V-né stránky na sazebné prkno rozložiti. Us. Dch. — čím. Místo stromy v-né. Us. Za- hrada kvítím v-ná. Kom. D. 18. Tabule kameny a perlami v-ná. Har. I. 17.

390510   Vysazený Svazek: 7 Strana: 1082
Vysazený = vysedlý. V. prsa (klenutá) Výb. II. 1349.

390511   Vysázený kde Svazek: 7 Strana: 1082
Vysázený kde Peníze na stole v-né. Schz. Pekla buchtičky vysázené při chlebě (s chlebem na kraji peci). Us. Fč.

390512   Vysázeti Svazek: 4 Strana: 1081
Vysázeti, vz Vysaditi.

390513   Výsazní Svazek: 4 Strana: 1081
Výsazní = výsadní. V. dům, schenkbe- rechtigtes Haus. Dipl. boh.

390514   Vysazování Svazek: 4 Strana: 1081
Vysazování, n, das Aussetzen. V. stromu. Us. V-ní či vykládání dítek. Sš. I. 32. Vz Vysaditi.

390515   Vysazování Svazek: 7 Strana: 1082
Vysazování křížem, Kreuzverbandpflan- zung, do trojúhelníku. Sl. les.

390516   Vysazovaný Svazek: 4 Strana: 1081
Vysazovaný; -án, a, o, ausgepflanzt. — V. dílo, die Mosaikarbeit. Šb. Vz Vysaditi.

390517   Vysazovatel Svazek: 4 Strana: 1081
Vysazovatel, e, m., der Auspflanzer. V. stromů. Us. — V., der Privilegienverleiher. Vsi ty vysadil pilný v. Držislav právem zákupním. Mus. 1880. 465.

390518   Vysazovati Svazek: 4 Strana: 1081
Vysazovati, vz Vysaditi.

390519   Vysažený Svazek: 4 Strana: 1081
Vysažený; -en, a, o, erstreckt. Vz Vy- sáhnutý, Vysáhnouti.

390520   Vysážiti Svazek: 4 Strana: 1081
Vysážiti, il, en, ení = v sáh vyrovnati, ausklaftern. — co: dříví. Us. — kde: v lese.

390521   Vysbírání Svazek: 4 Strana: 1081
Vysbírání, n, das Aufsammeln.

390522   Vysbíraný Svazek: 4 Strana: 1081
Vysbíraný; -án, a, o, aufgesammelt. Tam už všecky klasy jsou v-ny. Us.

390523   Vysbírati Svazek: 4 Strana: 1081
Vysbírati, aufsammeln, aufklauben. — co kde: klasy na poli, po polích. Us.

390524   Vyscákati Svazek: 4 Strana: 1081
Vyscákati, vz Vysčákati.

390525   Vyscání Svazek: 4 Strana: 1081
Vyscání, n, das Wasserlassen.

390526   Vyscaný Svazek: 4 Strana: 1081
Vyscaný; -án, a, o, ausgebrunzt. V. moč. No jsi už v-ný, hast du schon ausgebrunzt ? Us. Šd.

390527   Vyscati Svazek: 4 Strana: 1081
Vyscati, vyštiji, cal, án, ání, ausbrunzen. — co: kámen, moč. Co vypiješ, to zas vy- štíš. Na Ostrav. Tč. — se kam. Jdi se v. na homolky a vyneřádit na bez (odbyti ně- koho). U Něm. brodu. Hvlk.

390528   Vyscenovati co Svazek: 8 Strana: 0485
Vyscenovati co: některé společenské idey (do scén uvésti). Nár. list. 1894. č. 107. feuill.

390529   Vyscierčiti Svazek: 7 Strana: 1082
Vyscierčiti. Vyscierčmež jeho pryč od nás (vystrčmež). Výb. I. 964.

390530   Vysćikati Svazek: 9 Strana: 0386
Vysćikati = vytiskati. Chto nevyscíska, nevyscíska. Zát. Př. 169a.

390531   Vysčákati Svazek: 4 Strana: 1081
Vysčákati = vyscákati, durch einzelne Spritze ausspritzen. — co čím odkud. Lo- patkou vodu ze člunu, z louže v. Cf. Cá- kati. Mor. Šd.

390532   Vysčuhraný Svazek: 7 Strana: 1082
Vysčuhraný = vyschlý, Val. Slavč. 87.

390533   Výseč Svazek: 4 Strana: 1081
Výseč, e, f. = výsek, výkrojek, der Aus- schnitt, Sektor. V. z koule či kulová, der Kugelausschnitt; v. kruhu či kruhová, der Kreisausschnitt. Nz, Jrl. 426, Jdč. I. 18. Vz Výsek.

390534   Vysečany Svazek: 4 Strana: 1081
Vysečany, dle Dolany, ves. Arch. I. 542.

390535   Vysečení Svazek: 4 Strana: 1081
Vysečení, n, das Ausmähen. V. louky.

390536   Vysečený Svazek: 4 Strana: 1081
Vysečený; -en, a, o, ausgemäht. V. louka, tráva. Us. A už je lóčka vesečená, už je Kačenka začepená. Sš. P. 445.

390537   Výsed Svazek: 4 Strana: 1081
Výsed, u, m, die Hecke der Vögel. — V. (v tělocviku), das Aufsitzen. V. s do- chmatem, přednožmo s obratem, zánožmo s obratem z přednožení, schylmo s obratem, roznožmo, střížmo, závitem, únožmo, únožmo (v pravo) na hřbet, únožmo (v pravo) přes jedno madlo do sedla, únožmo (v pravo přes obě madla) na krk, zánožmo na hřbet, odbočmo (za hřbet), přednožmo (na krk), skrčmo (stojka), únožmo po zpátku (n. zá- vitem), roznožmo (po zpátku), přednožmo po bok; na koze: roznožmo (roznožka) po předu n. po zadu, únožmo (únožka), jízdmo. Tš. Vz Bradla, KP. I. 574, Roznožmo, Pred- nožmo, Zánožmo, Dochmat.

390538   Vysedač Svazek: 4 Strana: 1081
Vysedač, e, m, der Ab-, Aussitzer.

390539   Vysedalý Svazek: 4 Strana: 1081
Vysedalý = malomocný, aussätzig. Lex. vet.

390540   Vysedání Svazek: 4 Strana: 1081
Vysedání, n., das Aufsitzen, v tělocv. Vz KP. I. 493. — V., der Austritt. Aby při vysedání z úřadu, cokoli toho k sobě přijmou a zase vydají, pořádný počet z toho každého roku nám dělali. Pam. Valaš. Meziř. 92. Vysedati, vz Vyseděti.

390541   Vyseďatý Svazek: 4 Strana: 1082
Vyseďatý; -at, a, o = vyhřatý, erwärmt. Ta pec byla málo v-ta. U Kvasin u Rychn.

390542   Vysedávanky Svazek: 7 Strana: 1082
Vysedávanky, pl., f. Žena, která v kle- vetách, v-kách (v besedách), v potulování sobě libuje. Zbr. Múd. živ. I 104.

390543   1. Výsedek Svazek: 4 Strana: 1082
1. Výsedek, dku, m., die Aushöhlung durchs Sitzen. Rk.

390544   2. Výsedek Svazek: 4 Strana: 1082
2. Výsedek, dku, m. = sedadlo před do- mem, před domácími dveřmi, které jest pod přístřeším a jež u Uher. Hradiště žoudr jmenují. Na Ostrav. Tč.

390545   Vysedění Svazek: 4 Strana: 1082
Vysedění, n., das lange Sitzen, das Aus- sitzen, das Ausbrüten. Vz Vyseděti.

390546   Vyseděti Svazek: 4 Strana: 1082
Vyseděti, ěl, ění; vysedati, vysedívati, vysedávati = vytrvati v sezení, aussitzen, sitzend ausdauern, eine bestimmte Zeit im Sitzen aushalten; vytrvati pokojně, ruhig sitzen bleiben, unangefochten bleiben; pře- stati seděti na vejcích, aufhören zu brüten; sezením způsobiti, durchs Sitzen sich zu- ziehen; naseděti se, zur Genüge sitzen. — abs. Slepice vyseděla. Plk. Dost jsme se tam vyseděli. Us. — co: vejce, Reš., Ros., kuřata, Šd., Rk., mladé. V. Sova nevysedí sokola. V. Trest šestiměsíčního žaláře. Tn. K soudu aby jezdili a soud vysedávali. Zř. mor. 1. 1604. Tři mladé vyseděla (straka). Sš. P. 698. Vyseděl tam trávu (sedě zma- čkal). Us. Celý boží den tu vysedí. Us. Šd. Bílé ráno bych vyseděl. Us. Krkavec ani sova nevysedí holubici. Č. M. — kde jak dlouho. V. půl léta na vězení. Us. Vy- seděl v tom městě čtyři léta. Us. Nevysedí dlouho na tvrdé stolici. Us. Proč u něho vysedáváš? Us. Když ti konšelé jeden rok vysedí. Sob. 18. Vysedávají před domem na slunci, na lávce, na návsi. Us. Celý den a celou noc v hospodě vyseděl. Us. Šd. Snad to straky na kři vyseděly. Let. 138. V. v zátiší před bouří. L. — co z čeho. Slepice z vejce kuře vysedí. Us. — si co. Co si tu vysedíš? Ros. V. si nemoc. Us. V-děl si měšťanství. Us. Tč. — Kom. — kdy. Jsem-li z počtu zatracenců, co sobě vymodlím, co při slovu božím vysedím? BR. II. 114. a. — se. Us. Až se vysedí, zase půjde. Už jsem se dost vyseděl. Us. Šd.

390547   Vyseděti Svazek: 7 Strana: 1398
Vyseděti Aby súd v-li (na něm až do konce seděli). Půh. IV. 76. a j. tam.

390548   Vyseděti Svazek: 10 Strana: 0502
Vyseděti. Až mu oči vysedaly (vylezaly). Zvon VI. 50. — co: dluhy (ve vězení býti až do zaplacení dluhu). Světz. 1888. 723.

390549   Vyseděti kde jak dlouho Svazek: 7 Strana: 1082
Vyseděti kde jak dlouho. V-děl celé dni za knihami, u knih. Hrts.

390550   Výsedka Svazek: 4 Strana: 1082
Výsedka, y, f. = místo, kde se může se- dati, die Sitzbank. Reš.

390551   Vysedlačiti Svazek: 4 Strana: 1082
Vysedlačiti, il, en, ení = přestati se- dlákem býti, die Bauernwirthschaft aufge- ben. — V. = sedlačením si vydělati, als Bauer erwerben. Us. Tč. — co.

390552   Vysedlařiti Svazek: 4 Strana: 1082
Vysedlařiti, il, en, ení = přestati se- dlářem býti, das Sattlerhandwerk aufge- ben. — V. = jako sedlář si vydělati, als Sattler erwerben. — co. Us. Tč.

390553   Vysedlati Svazek: 4 Strana: 1082
Vysedlati, satteln. — koho: koně. Us. Tč.

390554   Vysedle Svazek: 4 Strana: 1082
Vysedle = vypukle. Na Slov. Bern.

390555   Vysedlina Svazek: 4 Strana: 1082
Vysedlina, y, f., jugum, etwas Vorra- gendes, der Rücken. BO. V. skal. — V. = hrbol na těle, ein Höcker. Ta voda vyse- dliny a otekliny rozráží. O vod. V-ny (zá- hony) mozkové, (juga cerebralia) v anatomii hrboly mezi vtisknutinami mozkovými. S. N. XI. 286.

390556   Vysedlina Svazek: 7 Strana: 1082
Vysedlina, eminenta. V. hlavová, e. ca- pitata, jehlancová, e. pyramidalis, křížová, e. eruciata (vnější a vnitřní, externa et in- terna), loketního zápěstí, e. carpi ulnarri, mezikůtková, e. intercondyloidea, postranní, e. collateralis, průchodu polokruhového, e. canalis semicircularis, zápěstí vřetenního, e. carpi radialis. Ktt. exc.

390557   Vysedlina Svazek: 10 Strana: 0502
Vysedlina, y, f. V. horská, břežní. Msn. Hym. 11., Od 93.

390558   Vysedlo Svazek: 4 Strana: 1082
Vysedlo, a, n., erigonum, zastr. Veleš.

390559   Vysedlosť, i Svazek: 4 Strana: 1082
Vysedlosť, i, f., die Hervorragung. V. pupku. Tkadl.

390560   Vysedlý Svazek: 4 Strana: 1082
Vysedlý = který vysedl, der sich her- ausgesetzt hat. — V. = ven strmící, vy- stouplý, vyzdvižený, vypuklý, hervorragend. Jg. V. stěna, záda, Us., nos, Cyr., čelo, Kom., tvářnosť, Krok, pysky. Har. — od- kud. Kopce ze země v-dlé. Kron. tur. Ka- mení se všech stran v. Br. — od čeho: zuby od laskominy v-dlé. D. — kde. Žebro na jedné straně v. Lk.

390561   Vysedlý čím Svazek: 9 Strana: 0386
Vysedlý čím. Ryba hřbetem vysedlá. Fisch. Hosp. 57.

390562   Vysednouti Svazek: 4 Strana: 1082
Vysednouti, ul, utí; vysésti, vysísti (zastr. vysedu), sedl, zení; vysedati, vysedávati = ven se posaditi, sich hinaus-, heraussetzen; osaditi se, sich wohin setzen, ansetzen; na vyšším místě se posaditi, sich hochsetzen; vyvýšiti se, sich erheben, auf-, emporheben, hervorragen; vyjíti, slézti, aus-, hinausstei- gen, absitzen; sídlo opustiti, seinen Sitz ver- lassen, weggehen. Jg. — abs. Vředy vy- sedají. Jg. Kosti lícní (Hottentotů) velmi vysedají. Krok. Má cechmistr vysednúti a na místě svém za stůl jiného posaditi. Sl. let. V. 59. — kam: před dům. Us. V. na zeď, Us., na břeh. Háj. Brzy vysedá na větvičku. Prov. Nade všecky vysedá. Jg. Do něčí země v. Troj. Sedlo malované: vysedni, synečku, vysedni si na ně. Sš. P. 416. A tu sa junák hlboko zamyslil a ťažký bol vysadol na tvář jeho. Lipa 304. Vysedla si do okénka, viděla Míšenku, měl on očka uplakané jak zralú višenku. Sš. P. 216. Štyry koně brane, sedlo malovane: vysedni, synečku, vysedni si na ně. Sš. P. 416. Krá- lová dcéra vysadla do koča. Dbš. Sl. pov. I. 4., III. 4 Rozkázal vystrojiť bohaté lode, vysedli na ne a plavili sa veselo; I hned by bol na tú paripu vysadol; Šuhaj vysadol na sivka a leteli ako jasná strela. Dbš. Sl. pov. I. 36., 196., 241. (Šd. ). — čím. Vy- sedlo oko jejich tukem. Br. — odkud: z lodí (vyjíti), Troj., z vozu. Us. Má-li uží- vání panství opustíc vysésti z hradu čili má přece užívati. Br. Konšelé, kteříž z úřadu vysésti mají. 1525. Z cizího vysedni v pro- střed moře. Prov. Mus. Ze soudu v. (opu- stiti jej). Brikc. Bude-li lichva rósti na tě, viz pak, by nemusil vysésti i ze všeho. Exc. — komu. Náš tatínek každému hned vy- sedne, jak si kdo vzpomene. U Rychnova. Ntk. Vysedni si trochu výše. Us. Šd. Na- máha sa, len mu tak oči vysadajú. Mt. S. I. 107. Ne tak pojednou mu vysedne (vz Odbyti prosícího). Prov. On hned kaž- dému vysedne (povolí). Prov. Hned ti vy- sednu (po vůli učiním, ironicky). Us. — jak. Kříž vklíněný, když trám nad příč- nici něco vynikala či vysedala, Vz Vklí- něný. Sš. J. 288. — s kým kde. Vysedne se svou rotou podlé břehu skály vysoké. Troj. 464.

390563   Vysednouti Svazek: 8 Strana: 0580
Vysednouti. Ze soudu v. (členem jeho jsa z něho vystoupiti). Kn. drn. 118.

390564   Vysednouti odkud Svazek: 7 Strana: 1082
Vysednouti odkud. Keď (mesiac) chvíľu z hustých mračien vysadne. Slov. Č. Čt. I. 197. — nač. Vysed na chlapy = pustil se do nich. Val. Slavč. 106.

390565   Vysednutí Svazek: 4 Strana: 1082
Vysednutí, n., die Aufsitzung. Bern.

390566   Vysedovati Svazek: 4 Strana: 1082
Vysedovati, vz Vysednouti.

390567   Výsej Svazek: 7 Strana: 1082
Výsej, e, m. = výsev. ZObz. XXIV. 223.

390568   Vyseji Svazek: 4 Strana: 1082
Vyseji, vz Vyseti.

390569   Vysejpací Svazek: 8 Strana: 0485
Vysejpací. V. rakev = ve které se mrtvola k hrobu přináší, do hrobu spoušti, ale neda- leko ode dna hrobu dno rakve se otvírá a mrtvola do hrobu padá. NZ. IV. 114.

390570   Vysejvací Svazek: 7 Strana: 1082
Vysejvací stroj = vysejvač.. Vz KP. V. 645 nn.

390571   Vysejvač Svazek: 7 Strana: 1082
Vysejvač, e, m., vz předcház., čásť mlýn- ského ústrojí. Vz KP. V. 615.

390572   Výsek Svazek: 4 Strana: 1082
Výsek, u, m. = vyseknutí, vysekání, das Aushauen. Výsek ledu. Jíti do výseku (ve mlýně, jíti ledu vysekávat). Us. — V. (= vý- seč, sector). V. = úplný průsek dvou ploch n. těles, der Einschnitt. Jrl. 424. V. kruhu či kruhová, ellipse (schodnice), elliptický (schodniční). Nz. V. kulový (z koule), der Kegelausschnitt. V. kruhu = čásť plochy kruhové omezená dvěma poloměry a oblou- kem jimi z kružnice odetnutým; při kouli jest v. kuželovitá čásť, omezená vrchlíkem koule a pláštěm kruhového kužele, jehož vrchol jest ve středu koule. S. N. Vz Výseč.

390573   Výsek Svazek: 7 Strana: 1082
Výsek = mýtění (mítění), seč čisticí, vyčišťovací, vysekávání příliš hustého lesa, Reinigungshieb, m Hk., Sl. les.

390574   Výseka Svazek: 4 Strana: 1083
Výseka, y, f. = průsek, der Durchhau. Zlob., Škd. exc.

390575   Vysekáč Svazek: 4 Strana: 1083
Vysekáč, e, m. = nástroj zlatníkův a jiných, der Aushauer.

390576   Vysekání Svazek: 4 Strana: 1083
Vysekání, n., das Aushauen. V. lesa, der Waldabtrieb. Dch.

390577   Vysekaný Svazek: 4 Strana: 1083
Vysekaný; -án, a, o, ausgehauen. V. led, otvor v ledě; kláda. Us. V. kat (na odpočinku). U Rychn. Msk. Jeskyně do skály, ve skálu v-ná. Us. Pdl.

390578   Vysekati Svazek: 4 Strana: 1083
Vysekati; vyseknouti, ul, ut, utí; vyséci, vysíci, seku, sekl, čen, ení; vysekávati, vy- sekovati = sekaje vytíti, vyřezati, učiniti, vydlabati, aus-, heraushauen, aushacken, weg- hauen, aushöhlen; sekaje osvoboditi, heraus- hauen; se = sekáním se vydobyti, sich her- aushauen; vyvésti se, pomoci si ven z čeho, sich heraushauen, sich heraushelfen. Jg. — co: les (vyplaniti), led, D., štufu (znamení v dole zničiti), palce, cevy, rudu. Vys. V. louku. Řezník už všecko maso vysekal. Us. Vezmu paláš, vořeši vysekám a tebe, má milá, nenechám. Sš. P. 346. Jiní jeli za ním, aby soudruha svého vysekali. Ddk. VI. 197. Bránu v-li. Kn. — co, se: loďku z jednoho dřeva, V., se z nepřátel. Ze všeho se vy- seká. Us. Rudu z pramene, z otesků palec na kola v. Vys. V. haluze ze stromu. Us. Šablenka brúšená na obě dvě strany, ona mě vyseká z Uher do Moravy. Nár. ps. Tč. Dvaja starší vždy si iba šable brúsili, žeby nimi vysekali sa trebars aj z pekla. Dbš. Sl. pov. VI. 62. V. se z něčeho. Dal. 100. - se z čeho. V. se z dluhů. Ros. Aby naj- mladší čím skorej sa vysekal z peňazí. Dbš. Sl. pov. I. 407. — koho = vysvoboditi, vy- hubiti. Jg. — někomu čím: metlou (vy- biti). Us. — co, se čím: šavlí, Us., vý- mluvou. Sych. V. kosou louku. Us. V-kal se patama = utekl. Němc. III. 129. Jakžto lěsě (= v lese) drvěném sekyrami vysěkli sú vrata. Ž. Kl. — co kde. V-li na hrázi, mezi křovím trávu. Us. Maso v poli vy- sekávati, ausschroten (ve vojsku). Us. Čsk. — se kam. Vz V. se odkud. — co proč: tkaninu k vyšívání. Us. — co si, komu. V. někomu záda, zadek, zachuli, durchhauen. Us. Dch. Ej otec, páčte na tu plánku, ja si tú vysekám, budeže to za posekanec. A hneď si aj vysekal ten posekanec. Dbš. Slov. pov. IV. 80. — čeho kolik. V-li masa za dvě krávy (= asi tolik, kolik váží dvě krávy). Us. — se. Nevím, vysekám-li se (osprave- dlním-li se). Us. Vyseknouti se také = vy- fintiti se. Us.

390579   Vysekati Svazek: 9 Strana: 0386
Vysekati. Víno zplundrované má býti vytaženo a vysekáno. 1549. Arch. XVIII. 393.

390580   Vysekávač Svazek: 9 Strana: 0386
Vysekávač, e, m. = náčiní, jímž klem- píři z tabulí plechu části vysekávají. Ott. XIV. 345b.

390581   Vysekávač, e Svazek: 4 Strana: 1083
Vysekávač, e, m., der Aushauer. V. lesa, dříví. — V. = dlabač, der Hohlmacher. Dch. — V. masa, der Ausschlachter, Aus- schroter. Dch.

390582   Vysekávačka Svazek: 4 Strana: 1083
Vysekávačka, y, f., die Aushauerin, Hohl- macherin; Ausschroterin. Vz Vysekávač. — V., die Taufelhacke. Šp.

390583   Vysekávati Svazek: 4 Strana: 1083
Vysekávati, vz Vysekati.

390584   Vyseknouti Svazek: 4 Strana: 1083
Vyseknouti, vz Vysekati.

390585   Vyseknutí Svazek: 4 Strana: 1083
Vyseknutí, n., der Aushieb.

390586   Vyseknutý Svazek: 4 Strana: 1083
Vyseknutý; -ut, a, o, ausgehauen.

390587   Vysekovati Svazek: 4 Strana: 1083
Vysekovati, vz Vysekati. Bern.

390588   Výselství Svazek: 7 Strana: 1082
Výselství, n. = poselství. 1552. Wtr.

390589   Vysemeniti se Svazek: 4 Strana: 1083
Vysemeniti se, den Samen verlieren. Jak zboží (obilí) přezraje, tož se vysemení. Mor. Tč. Tráva, byliny se v-ly. U Hořic a j. Hk.

390590   Vysemitkať sa Svazek: 7 Strana: 1082
Vysemitkať sa = sem tam pohybová- ním-se někam se dostati. Kepeň sa zpod řemeňa v-kal a sošmiknul zo sedla. Slov. DŠk. I. 45.

390591   Výsep Svazek: 4 Strana: 1083
Výsep, spu, m. = vysypání, i co vysy- páno, die Ausschüttung, der Aus-, Aufwurf. Pref. — V. = výspa. Ves Vážany s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neo- ranú, s činžemi, s úroky, s poplatky, s výs- py, s lúkami atd. List z r. 1467. Tč.

390592   Vysepkati Svazek: 4 Strana: 1083
Vysepkati, den Trab gehend abschüt- teln, genugsam im Trabe reiten; im Trabe abgeschüttelt werden. Na Slov. Bern.

390593   Vysésti Svazek: 4 Strana: 1083
Vysésti, vz Vysednouti.

390594   Vyséti Svazek: 4 Strana: 1083
Vyséti, vysíti, seji, el a il a ál, it a át, etí; vysívati, vysévati, aussäen, ausstreuen. — co (kdy) kam. Vysil na zimu sto kor- cův. Ros. V. dědinu. Jel. —co kam: pšenici na pole. Us. — kde čím: na řešetě, řešetem, sítem (vyčistiti). Us. V. někoho na řešeti = pomlouvati. Us. Č.

390595   Vysetí, n Svazek: 4 Strana: 1083
Vysetí, n., die Aussäung, die Aussaat,

390596   Vysetý Svazek: 4 Strana: 1083
Vysetý; -et, a, o, ausgesäet. Us.

390597   Výsev Svazek: 4 Strana: 1083
Výsev, u, m. = vysévání, das Aussäen. Místněji udati dobu v-vu. Sš. J. 75. — V. = výsevek, die Aussaat. Us. — V., der Flä- chenraum der Aussaat. Šd.

390598   Výsev Svazek: 10 Strana: 0502
Výsev, u, m. Secí stroj s výsevem vá- lečkovým; Secí stroj pro vrchní a spodní v. s vyprazdňovacím zařízením. Nár. List. 1903. 134. 21.

390599   Výseva, y Svazek: 4 Strana: 1083
Výseva, y, f. = výsev, výsevek, die Aus saat. Us. Šd.

390600   Vysévací Svazek: 4 Strana: 1083
Vysévací, vysevací mříž = prohazovačka, Sanddrahtsieb (zum Reinigen des Sandes). Sl. les.

390601   Vysévací Svazek: 10 Strana: 0502
Vysévací stroj. Ott. XIX. 411a.

390602   Vysévač Svazek: 4 Strana: 1083
Vysévač, vysevač, e, m., der Aussäer, Ausstreuer. — V., cribrator, der Räder. V.

390603   Vysévačka Svazek: 7 Strana: 1082
Vysévačka, y, f, suandrum, náčiní. Pršp. 92.

390604   Vysévání, n Svazek: 4 Strana: 1083
Vysévání, n., das Aussäen.

390605   Vysévaný Svazek: 4 Strana: 1083
Vysévaný; -án, a, o, ausgesäet.

390606   Vysévat Svazek: 8 Strana: 0485
Vysévat', e, m. = drátěné síto ku třídění obilí co do velikosti zrna. Ott, XI. 663. a.

390607   Výsevek Svazek: 4 Strana: 1083
Výsevek, vku, m. = co se vyselo, die Aussaat. Pole šesti korců v-ku. Mám poltí na tři měřice výsevku. Šd., Sn. — V-ky byly ve starším válečnictví českém drobné výstřely skládající se ze sekaného železa, olova, kaménků, hřebíkův atd.; u Němců slouli der Hagel, das Gestreu. Hrnečky vý- sevků prachových byly podobny bandaskám a naplňovaly se buď pouhým prachem nebo se přimíchalo ku prachu sekaného olova, železa a hřebíků. Nahoru v otvor vstrčil se doutnák, který se v čas potřeby zapálil. Nádoby tyto házívaly se s hradeb na útoč- níky. S. N. XI. 287. V. prachový, das zum Austreuen, zum Werfen aus belagerten Orten bestimmte Pulver, Mus. 1848. II. 9.; ein bau- chiges, oben schmales Gefäss, in welches Pulver, Stücke Blei usw. gegeben wurden, oben mit einer Lunte versehen; solche Ge- fässe schleuderten die Belagerten auf die Belagerer. Mus. 1836. 56.

390608   Výsevka Svazek: 4 Strana: 1083
Výsevka, y, f. = výsevek, die Aussaat, Us.

390609   Výsevní, -ný Svazek: 4 Strana: 1083
Výsevní, -ný, Aussaat-, Saat-. V. semeno, Zlob., obilí. Dch. Každé obilí není stejně v-né (nevyseje se každého stejně). Us. Dch.

390610   Vysezení Svazek: 4 Strana: 1083
Vysezení, n., das Aussitzen; Ausbrüten.

390611   Vysezený Svazek: 4 Strana: 1083
Vysezený; -en, a, o, ausgesessen. V-né místo (v zahradě atd. ). — V., ausgebrütet. — kým. Kuřata kvočnou vysezená. Vz Vyseděti. 279*

390612   Vyshrabati Svazek: 4 Strana: 1084
Vyshrabati, heraus-und zusammenrechen. — se čeho kde. Co sem se toho listí na- vyshraboval z pod těch stromů. Na Ostrav. Tč.

390613   Vyshýbati se Svazek: 4 Strana: 1084
Vyshýbati se, sich durch Bücken recht viel Bewegung machen. Us. Dch.

390614   Vyschlec Svazek: 4 Strana: 1084
Vyschlec, chelce, m., druh rostlin síťo- vitých. Rostl.

390615   Vyschlec Svazek: 10 Strana: 0502
Vyschlec = hubený člověk. Tbz. XIII. 395.

390616   Vyschlosť Svazek: 4 Strana: 1084
Vyschlosť, i, f. = zatvrdlosť, skornatění, die Austrocknung, sclerosis. Nz. lk. V. těla. Reš.

390617   Vyschlý Svazek: 4 Strana: 1084
Vyschlý = vyprahlý, suchý, ausgetrock- net, dürr. V. tělo (vyzáblé, churavé), V., louka (suchá, suchopárná), Kom., huba, D., země. Us. Jest vyschlý jako lunt. Prov. V. dívka, Němc., pečeně. Dch. Darmo oči vy- schlé mořím. Koll. I. 191. — čím: postem a žízní. Kom., Dl. — jak. Údy na kosť vy- schlé. Us.

390618   Vyschlý jak Svazek: 10 Strana: 0502
Vyschlý jak: jako kosť. Tbz. V. 6. 348.

390619   Vyschlý jak: na Svazek: 8 Strana: 0485
Vyschlý jak: na triesku (o hubeném). Phľd. 1894. 442.

390620   Vyschnouti Svazek: 4 Strana: 1084
Vyschnouti, schl a sechl, utí; vysychati a vysýchati, aus-, eintrocknen, vertrocknen, ausdorren, trocken werden. V. — abs. Ulice již vyschly. D. Studnice vyschla. Us. A jak my (vody) vás zatopíme, a my samy vysy- cháme. Sš. P. 776. A keď už ta čerešnička vyschla, potom milá za šuhajka išla. Sl. ps. 185. Vyschýna strom. Slov. Šd. Slzy vy- schnou. Čch. Bs. 90. Jezerečko vyschlo, rybky vyskakaly, poviz mi, děvucho, esli budzěm svoji? Sš. P. 299. Tam kde mutné vyschnou času řeky. Koll. I. 197. — kde (od čeho). Voda v rybníce, Us., mléko v prsích vyschlo. D. Že mně už od samého zpěvu v hrdle vyschlo, proto nezpívám. Er. Sl. čít, 31. Slzy jí posud v očích nevyschly. Šml. I. 43. — odkud. Na fojtové roli studenečka stojí, jak z ní voda vyschne, to mi budem svoji. Sš. P. 344. — jak. Vyschl až do smrti. Tur. kron. Ústa vyschla mu na řemen. Nitra VI. 346. Otec oženil sa znova a to bolo jeho nešťastí, lebo mu zlostná žena hryzla srdce, tak že pod rokom vyschnul ako třieska. Dbš. Sl. pov. I. 89. Na třiesku vyschne. Dbš. Obyč. 112. — z čeho. Tělo mé vyschlo ze vší tučnosti. Br. — čím. Tráva vyschla horkem. Let. 129. Tolik jsem přísah lásky učinil, až mně tím vyschl jícen. Shakesp. Tč. — kdy. Kerak my vás při- kryt máme? samy zítra vyschnúť máme. Sš. P. 42. — komu. Čreva mu vyschly (vy- chladl). Mt. S. I. 105. Vysychá mu roh (počíná se mu hůře vésti). Mus. Vysychá mu. Vz Opilý.

390621   Vyschnutí Svazek: 7 Strana: 1082
Vyschnutí. Zhouba a v. větve (národu). Šf. Strž. II. 3.

390622   Vyschnutí, n Svazek: 4 Strana: 1084
Vyschnutí, n., das Austrocknen, die Aus-, Eintrocknung. V. těla = chřadnutí, die Ab- zehrung. D.

390623   Vyschráněti Svazek: 4 Strana: 1084
Vyschráněti, aus- u. aufräumen. — se po kom, za kým. Mnoho sem se po něm, za ním navyschráněl. Na Ostrav. Tč.

390624   Vyschýnať Svazek: 8 Strana: 0485
Vyschýnať = vysychati. Slov. Kal. S. 202.

390625   Vysiakať Svazek: 7 Strana: 1082
Vysiakať si nos = vysmrkati se. Slov. Zátur.

390626   Vysíci Svazek: 4 Strana: 1084
Vysíci, vyséci, vz Vysekati.

390627   Vysiedlný Svazek: 4 Strana: 1084
Vysiedlný = vysedlý, expressus. V. tvář, zastr. BO.

390628   Vysiesti Svazek: 7 Strana: 1082
Vysiesti, vz Vysednouti, List. fil. 1878. 212.

390629   Vysiesti Svazek: 10 Strana: 0502
Vysiesti, vysiedati = vysednouti, vysedati. — odkud: z korábu. Baw. Ar. v. 5016., Ap. 223b

390630   Vysíhnouti Svazek: 7 Strana: 1082
Vysíhnouti = vysáhnouti. Su maličká, nevysíhnu. Brt. P. II. 452.

390631   Výsich Svazek: 4 Strana: 1084
Výsich, a, m. Až k zriedlu jezera V. Slov. let. II. 189.

390632   Vysíknouti Svazek: 4 Strana: 1084
Vysíknouti, knul a kl, ut, utí; vysíkati, vysikovati = síkáním přemoci, ächzend über- winden; síkati přestati, zu ächzen aufhören. — V. = vystříknouti, ausspritzen. — co čím kam. Vodu sikačkou na někoho vy- síknouti. Na Ostrav. Tč. — odkud. Voda tam ze země vysákla (vysíkla). Mor. Šd. Lomidrevovi krv z prstov vysíkla; Zaťal mečom do jabloni, červená krv z nej vy- síkla a jabloň zvalila sa. Dbš. Sl. pov. I. 106., V. 47. (Šd. ). — V. = vysmrknouti. Mor.

390633   Vysílač Svazek: 8 Strana: 0485
Vysílač, e, m. V.fotofonu. KP. VIII. 377. (242., 264.).

390634   Vysílanec Svazek: 4 Strana: 1084
Vysílanec, nce, m., der Ausgeschickte. Č.

390635   Vysilatel Svazek: 8 Strana: 0485
Vysilatel elektrický. Vz KP. VIII 273.

390636   Vysílati Svazek: 4 Strana: 1084
Vysílati, vz Vyslati.

390637   Vysílenec Svazek: 4 Strana: 1084
Vysílenec, nce, m., der Erschöpfte. Dch.

390638   Vysílení Svazek: 4 Strana: 1084
Vysílení, n., die Erschöpfung, Entner- vung. Dch. V. půdy. Šp. V. těla mnohými pracemi. Us. Vz Vysílenosť.

390639   Vysílení Svazek: 7 Strana: 1082
Vysílení. Vz Slov. zdrav. 409.

390640   Vysílení Svazek: 10 Strana: 0502
Vysílení stářím, marasmus. Blouznění z v., delirium ex inanitione; přílišné v., prostratio, adynamia, defatigatio. Ktt.

390641   Vysílenosť Svazek: 4 Strana: 1084
Vysílenosť, i, f. = ochablosť, skleslosť, prostratio, die Erschöpfung, Entkräftung. Vz Vysílení.

390642   Vysílený Svazek: 4 Strana: 1084
Vysílený; -en, a, o, erschöpft, entkräftet, entnervt. V. tělo, člověk, hovado; Pod ním sklesl kůň v-ný. Ddk. VI. 201. — čím. Stříleloť se koulemi však veskrz jen kamen- nými, kteréžto, padajíce dálkou téměř vy- sílené do města, nepatrné v něm dělaly škody. Pal. Děj. III. 3. 123. V. těžkým na- máháním, nemocí, vilností; Národ vnitřními spory v-ný. Šb. Svět láskou vysílený. Vrch. Mth. I. 192.

390643   Vysíliti Svazek: 4 Strana: 1084
Vysíliti, il, en, ení; vysilovati = síly zbaviti, erschöpfen, entkräften, entnerven. — koho, se čím: těžkými pracemi. — co komu. Ta robota mu vysilila oči, že málo vidí. Na Ostrav. Tč. — odkud. Člověče, či som ti ťažká? Ledva vysílil (vypravil) z hrdla, že nie. Dbš. Sl. pov. V. 68. — se oč. O kousek chleba se vysilovati. Mus. 1880. 144.

390644   2. Výsilka Svazek: 4 Strana: 1084
2. Výsilka, y, f. = vysílení, die Entkräf- tung. Z v-ky zrak ztratil. Us. na Ostrav. Tč.

390645   1. Výsílka, výsilka Svazek: 4 Strana: 1084
1. Výsílka, výsilka, y, f. = vysýlání, das Aus-, Herausschicken, Aus-, Absenden, die Absendung. Ku králům výsilky činiti. Skl. II. 240. V. stráže. Us. Vz Výsylka.

390646   Vysilování, n Svazek: 4 Strana: 1084
Vysilování, n., die allmählige Entkräf- tung. Cf. Vysílení. V. země. Us. Pdl.

390647   Vysilovati Svazek: 4 Strana: 1084
Vysilovati, vz Vysíliti.

390648   Vysilující Svazek: 4 Strana: 1084
Vysilující, entkräftend.

390649   Vysiněti Svazek: 4 Strana: 1084
Vysiněti, ěl, ění, vysínati, bleich werden. Mrtvý vysíná. — od čeho. Od zimy mi vy- sínaly ruce. Us. Tč. — Dnes tam hodně vysíná (= za větrem zima do člověka leze). Mor. Mřk.

390650   Vysiniti Svazek: 4 Strana: 1084
Vysiniti, il, en, ění = siným učiniti, blau machen.

390651   Vysípěti Svazek: 4 Strana: 1084
Vysípěti, ěl, ěn, ění, vysipovati = syče- ním vyhnati, hinauszischen. — koho od- kud. Husa ho ze stodoly vysipěla. — V. = syče vytékati, zischend herausfliessen. Jak voda vysipuje, začne blkať. Na Ostrav. Tč. — kudy. Voda přes kraj hrnce vysipěla. Ib. Tč.

390652   Vysiptěti Svazek: 4 Strana: 1084
Vysiptěti, ěl, ění = přestati siptěti, auf- hören zu zischen; siptě pronésti, herauszi- schen. Ros.

390653   Vysirkování Svazek: 4 Strana: 1084
Vysirkování, n., das Ausschwefeln. Šp.

390654   Vysířiti Svazek: 4 Strana: 1084
Vysířiti, il, en, ení, vysirkovati, aus- schwefeln. Šp.

390655   Vysířiti co Svazek: 10 Strana: 0502
Vysířiti co: dům = sirou vykouřiti. Msn. Od. 338.

390656   Vysísati Svazek: 4 Strana: 1084
Vysísati = vykukovati, herausgucken. Mor. Šd. — odkud. Vysísá z díry, ze dveří. Mor. u Bzence. Šd.

390657   Vysíti Svazek: 4 Strana: 1084
Vysíti, vz Vyséti.

390658   Výsiti Svazek: 9 Strana: 0386
Výsiti, výšu = vysokým činiti. Zaniklo a nahraženo slovesem výšiti = vyšším činiti. Gb. H. ml. III. 2. 318.

390659   Vysítkovati Svazek: 4 Strana: 1084
Vysítkovati = sítkem propodsívati, durch- sieben. — co: mouku. Us. Tč.

390660   Výsiv Svazek: 4 Strana: 1085
Výsiv, u, m = výsev, die Aussaat. Us. Tč., Jg.

390661   Vysívák Svazek: 4 Strana: 1085
Vysívák, u, m., der Mehlcylinder in der Mühle. Skř.

390662   Vysivěti Svazek: 4 Strana: 1085
Vysivěti, ěl, ění, grau werden. — komu jak. Až mu brada na poly v-la. Us. — kde. Za ušima už mu vlasy vysivěly. Us. Tč.

390663   Výsivka Svazek: 4 Strana: 1085
Výsivka, y, f. = výsevka.

390664   Vysjevati Svazek: 4 Strana: 1085
Vysjevati = vysévati. Na Slov.

390665   Výsk Svazek: 4 Strana: 1085
Výsk, u, m. = výsknutí, das Freudenge- schrei, der Jauchzer. Puch., Kamar. Už tedy sa všetci do rovných dajte radov, kráčajte potom bez výsku. Hol. 101. Smes výsku, kvílby bez ladu a skladu. Phld. III. 1. 36.

390666   Vysk Svazek: 10 Strana: 0502
Vysk, cano (inter nomina personarum). Rozk. P. 1177., R. 81.

390667   Výska Svazek: 4 Strana: 1085
Výska, y, f. = ves, lépe: víska n. véska. Jg. — V., y, f., Dörfel, ves u Úště; něm. Fieska, ves u Žlutice; něm. Weska, před- městí v Mor. Budějovicích; něm. Weyska, ves u Sedlčan; něm. Wiska, vsi u Sedlčan, u Bělé, u Rychnova, u Chotěboře, u Blatné, u Volyně, u Brtnice, u Náchoda, dvůr u Uhlíř. Janovic, domky u Litomyšle, samota u Kun- štatu a u Dačic. PL. Výska dolejní, Untcr- Dörfles a V. hořejní, Ober-Dörfles, vsi u Ve- seřic; V. kaplička, Fieska Kapelle, samota u Manetína. PL. — V. nová v Chebsku. Vz Blk. Kfsk. 633.

390668   Vyskácati sa Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskácati sa = vyskákati se. Na Slov. Bern.

390669   Vyskacovati Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskacovati = vyskakovati. — odkud. Iskřičky z ohňov bystro vyskacujú. Sldk. 391.

390670   Výskač Svazek: 4 Strana: 1085
Výskač, e, m., der Jauchzer, Johler.

390671   Výskačka Svazek: 4 Strana: 1085
Výskačka, y, f., die Jauchzerin, Johle- rin. Us. — V. = výskání, das Jauchzen, Gejohle. Při svatbách jest dost v-ky. Na Ostrav. Tč.

390672   Vyskáčka Svazek: 7 Strana: 1082
Vyskáčka, y, f., exilium, zastr. Pršp. 77.

390673   Vyskákanec Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskákanec, nce, m. = světák. Us.

390674   Vyskákání Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskákání, n., das Hinausspringen.

390675   Vyskákaný Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskákaný = kdo se hodně vyskákal.

390676   Vyskákaný Svazek: 7 Strana: 1082
Vyskákaný = drbaný. Ten je v. U Řen- čova.

390677   Vyskákati Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskákati, vz Vyskočiti.

390678   Vyskakovací Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskakovací, «vaßartxoc. Lpř. Slov.

390679   Vyskakovač Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskakovač, e, m., der Aufspringer, Springer.

390680   Vyskakovač Svazek: 9 Strana: 0386
Vyskakovač, e, m., rhamphus, brouk. V. kovokrový, rh. subaeneus, široký, pulicarius. Klím. 601.

390681   Vyskakovačka Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskakovačka, y, f., die Springerin. — V. = tanečnice, dívka, která ráda tančí. To jsou vyskakovačky! Květy 1870. 321. (Sá. ).

390682   Vyskakování Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskakování, n., das Hüpfen, Aufsprin- gen.

390683   Vyskakovati Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskakovati, vz Vyskočiti.

390684   Vyskákovný Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskákovný, springend, hüpfend. Na Slov. Bern.

390685   Výskal Svazek: 4 Strana: 1085
Výskal, a, m. = hýřič, marnotratný, der Verschwender. Co naschová Stýskal, to utratí Výskal. Lom. Nabyl Stýskal, pozbyl Výskal. Což neslušně nachová (uspoří) Stý- skal, to utratí s hanbou Výskal. Reš., Jg. Co nashromáždí táta Stýskal, promrhá sy- náček Výskal. Lb. Nenajde-li se u Stejskala, u Vejskala se nenajde. Us. u Kr. Hradce. Kšť. Častěji se potkávati se Stýskalem nežli s Výskalem. Hor.

390686   Výskal Svazek: 9 Strana: 0386
Výskal přeskočí vždycky stýskala. Šml. VII. 156.

390687   Výskala Svazek: 4 Strana: 1085
Výskala, y, m., os. jm. Vck.

390688   Vyskáliti Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskáliti, il, en, ení, vyskalovati, bet- telnd etwas bekommen. Na Slov.

390689   Výskalka Svazek: 7 Strana: 1082
Výskalka, y, f. = výskavka. U Slavko- vic. Knrz.

390690   Výskalka Svazek: 8 Strana: 0485
Výskalka, y, f. = dlouhý knedlíček. Záp. Mor. Brt. D. II. 484.

390691   Výskalka Svazek: 10 Strana: 0502
Výskalka, y, f. (veskałka) = červená pentle na klobouku svobodných; žena výskající. U Kojetína. Čes. 1. XI. 210.

390692   Výskalov Svazek: 4 Strana: 1085
Výskalov, a, m., trať lesa na Halenkově ve Vsacku. Vck.

390693   Výskání Svazek: 4 Strana: 1085
Výskání, n., das Jauchzen, Gejohle. Mus. 1880. 147. Žádná věc chvalitebná není na chlubení a v. mnohém. Jel. En. m. 2. — Zdali znamenáš lanie březie (cervas parturientes) a početl si měsiece jich výskánie (concep- tus earum) a zvěděl si čas jich otelenie (partus)V BO.

390694   Výskati Svazek: 4 Strana: 1085
Výskati, výskám a výšti (na Mor. výšču, Vck. ), výsknouti, knul a kl, utí; výskávati = křičeti radostí, jauchzen. V. — abs. Výr výská. Us. Chmel výská (přerůstá tyč). U Loun. Kšá. Hulaj, belaj, synu! keď vtáček zapíská, budeš ty si myslit, že to matka výská; Mládenci zpívají, vejskají, že už Marjánku dostali. Sš. P. 140., 429. (Tč. ) Ne- přítel vejská. Dač. I. 281. U okna stála, na dragouna volala: Dragouníčku, nevýskej, co jsi dostal, nestýskej! Slez. ps. Šd. Sova vy- skřečí zas ene sovu a ta nězpíve jako slavík, ale výská zase jako sova. Slez. Šd. Nevý- skej, ještěs nepřeskočil. Vz Výstraha. Sova výská. Vz Vyskřečeti. V. Ha, prve výskal, již dává na lidi. Vz Nešťastný. Prov. Nechť ještě nevýská, musíť toho ještě perně zažiti. Prov. Otec stýskal a syn výskal. Prov. Jg. — k čemu. Úředníkům se stýště, rytířstvo pak k tomu výště. Star. let. — na koho. Druh na druha výskl. Us. Tč. — kdy. Ne výskej před časem. Papr. Mnozí z rána vý- skali, na večer si stýskali. Km. O posvícení sedlák si vejská. Er. P. 93. — proč: ra- dostí, Sych., bujností v. Kom. Lab. 60. Jak jsem se domů dostal, radosťú jsem výskal Sš. P. 665.

390695   Výskati Svazek: 9 Strana: 0386
Výskati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 367. Ničemná věc jest v. prve než vyhráti. Dač. II. 190.

390696   Výskati kdy. Na Svazek: 7 Strana: 1082
Výskati kdy. Na fašangy výskal, v pôste brucho stískal Slov. Rr. MBŠ.

390697   Výskavka Svazek: 4 Strana: 1085
Výskavka, y, f. = malý tvrdý knedlík. Ve vých. Čech. Kál.

390698   Výskavosť Svazek: 10 Strana: 0502
Výskavosť, i, f. Bouřná v. Zvon VI. 98.

390699   Výskavý Svazek: 4 Strana: 1085
Výskavý = kdo rád výská, der gern jauchzende. Us. Šd.

390700   Výskavý Svazek: 7 Strana: 1082
Výskavý. V. plesy. Nrd.

390701   Vyskeř Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskeř, e, f., Wisker, ves u Turnova. Vz S. N., Blk. Kfsk. 532. —534.

390702   Vysklenařiti Svazek: 4 Strana: 1085
Vysklenařiti, il, en, ení, als Glaser er- werben. — si co: peníze. — V., das Glaser- handwerk aufgeben. Us.

390703   Výsklep Svazek: 4 Strana: 1085
Výsklep, u, m. = sklepení, hrobka. Pl.

390704   Vysklepiti Svazek: 4 Strana: 1085
Vysklepiti, il, en, ení = vyklenouti, aus- wölben. — co: špižírnu. Sych., Klš. — co čím: komoru kamenem, cihlami. Mor. a Slez. Klš., Tč.

390705   Vysklepničití Svazek: 4 Strana: 1085
Vysklepničití, il, en, ení, sich als Kell- ner verdienen. — si co: peníze. — V., auf- hören Kellnerei zu treiben. Us. Tč.

390706   Výsknouti Svazek: 4 Strana: 1085
Výsknouti, vz Výskati.

390707   Výsknutí Svazek: 4 Strana: 1085
Výsknutí, n., das Aufjauchzen. Vlč.

390708   Vyskoček Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskoček, čku, m., der Vorsprung. Šp. — V-ky = obilní zrna, jež při větí před hromadu zvátého obilí vyskočila. V. Kunv. Msk. — V-ky = odrobinky, drobty másla, které při stloukání na vrch do hrotku z má- slenky vyskakují. Na Mor. a ve Slez. Šd. — V-ky = silná kořalka, líh, der Weingeist. Na Hané. Bkř. Cf. S. N. V. 378.

390709   Výskoček Svazek: 7 Strana: 1082
Výskoček, vz Výskok (dod.).

390710   Výskoček Svazek: 8 Strana: 0485
Výskoček, čka, m. = děvče, které školu vychodilo. Tkč. —- V. = výrostek. Han. Brt, D. II. 417.

390711   Vyskočená Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskočená, é, f. Hra na v-nou = hra v míč. Krok II. 513.

390712   Vyskočení Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskočení, n., das Herausspringen. Uh.

390713   Vyskočení Svazek: 10 Strana: 0502
Vyskočení, n. Trám v. na 90 cm = vy- čnívající přes roubení. Čes. 1. XV. 34.

390714   Vyskočil Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskočil, a, m,, osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 1156., Mus. 1880. 500.

390715   Vyskočil Svazek: 10 Strana: 0502
Vyskočil O. M., básn. Sr. Zvon IV. 238. - V. Qvido, básn. Zvon III. 643.

390716   Vyskočilka Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskočilka, y, f. = sněženka, kozí dříst, galanthus, das Schneeglöckchen. Slb. 206. — V., samota u Nepomuk a Volyně. — V, hospoda u Zlíchova.

390717   Vyskočilka Svazek: 8 Strana: 0485
Vyskočilka = místo u Prahy na Zlí- chovsku, kde Šemík s Horymírem z Vyšehradu na druhý břeh řeky přeskočil. Ott. XI. 653.

390718   Vyskočilka Svazek: 9 Strana: 0386
Vyskočilka, y, f. = bika jarní (rostl. ) Mus. ol. III. 136.

390719   Vyskočilský Svazek: 4 Strana: 1085
Vyskočilský mlýn u Hořovic.

390720   Vyskočilý Svazek: 4 Strana: 1086
Vyskočilý = kdo vyskočil, der herausge- sprungene. — odkud: v. z domu. — V. = strmící, vysedlý, hervorragend. — odkud: ze země. Čern. — kde: skála nad břehem v-lá. Troj. — Jg.

390721   Vyskočilý Svazek: 7 Strana: 1082
Vyskočilý. V. oči Koll. III. 132.

390722   Vyskočily Svazek: 8 Strana: 0485
Vyskočily. V. nota = jednoho zřeku hla- hol a ne všecka celá jedné písně melodie. Bl. Gr. 371.

390723   Vyskočily. V Svazek: 10 Strana: 0502
Vyskočily. V. oči = vysedlé. Vstnk. X. 600.

390724   Vyskočiště Svazek: 4 Strana: 1086
Vyskočiště, ě, n., der Sprungort, Sprung- platz. Čsk.

390725   Vyskočiti Svazek: 4 Strana: 1086
Vyskočiti, skoč, skoče (íc), il, ení: vy- skákati, vyskákám a skáči; vyskakovati = skokem vyjíti, aus-, herausspringen; co síla stačí skočiti, aus aller Macht springen; vzhůru skočiti, in die Höhe springen, aufspringen, aufhüpfen; prýštiti se, prameniti, počíti se, entspringen; náhle se objeviti, hervorsprin- gen, sich schnell zeigen. Jg. — abs. Běžel, co mohl v. (rychle). D. Voda vyskakuje. D. Tu vyskočí slunce a tu se schová. Us. Vy- skakují neštovice. D. Vyskočil ako jelen. Mt. S. I. 98. Daj si, šohaj, čižmy kovat, abys mohl vyskakovat. Sš. P. 614. Štyry kozy, piaty cap, kto vyskoči, bude chlap; i ja by bol vyskočil, ale som sa potočil. Sl. spv. II. 52. Ráno v-lo tepló sluniečko. Dbš. Sl. pov. I. 169. A pryskyřuov mnoho vy- skákalo (na těle). Arch. III. 56. Div, že ne- vyskočí duše. Alx. V. v. 1903. (HP. 46). — odkud: ze zálohy, z města, ze svých mezí, V., z vozu, z okna, Us., z postele; voda vyskakuje ze skály; Z kůže bych vyskočil. D. Raduje sa, dobre z kože nevyskočí. Mt. S. I. 94. Člověk by z kůže vyskočil. Dch., Mt. S. I. 99. Div, že z kůže nevyskočí. Ako ju mladý kráľ zazrel, od radosti dobre z kože nevyskocil. Dbš. Sl. pov. I. 53. V-la to, vraj, Vichorica, zo země; V-čí z něho mládenec na svet súci, pekný, len akoby ho bol ulial. Dbš. Sl. pov. II. 37., III. 15. (Šd. ). V. naň z trní. Er. P. 375. Počkaj, sedláče, šak ti vyskáčé z komory koláče; Počkaj, boháču, šak ti vyskáčú ty dukáty z truhle. Sš. P. 525. V-čil mu z rány, entkam aus der Schussweite. Arch. rkv. Z pošetilej ne- múdrosti múdrosť nevyskočí. Na Slov. Tč. Iskričky z ohňov bystro vyskacujú. Sldk. 391. Vyskočil sám dolů z věže. Dač. I. 271. Vyskočivše z vozů počali bíti Němce. Pal Děj. III. 3. 260. Kamž jim Pán rozkázal, se plavili a z lodí nevyskákali. BR. II. 66. Kůň o dlouhých otěžích rád z koleje vyskakuje. Prov. Šd. Vždy mu z rány vyskočil. Us. Wtr. Z kře na někoho v-ti. Bl. — kudy: oknem. Us. D. Světelko zahasila, oknem vy- skočila; Ďábel kolečkem zatočil, vokýnkem v-čil. Sš. Ps. 106., 153. Dobre moje srdce bôčkom nevyskočí. Sl. ps. 140. Nemajíc čím zaplatiti, musí kravím oknem ven vysko- čiti. Prov. — kam: ze zálohy, z domu na někoho v., na stůl, Ros., na koně, D., na ulici. Ros. Řekové vyskáčí na zemi. Troj. 104. b. V. nad koho (pyšněti). Tkadl. Z hou- ští k někomu rychle vyskočiti. Sá. I vy- skoči Vlaslav protiv Čstmíru. Rkk. 23. Ona zaslechla, ven v-la. Sš. P. 756. — jak kam. Všetečnou otázkou na harc v. Sych. V. po- mocí bidla na zeď. Dostal jsem koníčka polovraného, já jsem si aj v-čil ruče na něho. Čes. mor. ps. 263. — komu odkud. V-lo mi to z huby, D, z ruky; jiskry mu z očí vyskakovaly. Us. — si co nač: hůl na záda si vyskákati. Us. — (na koho) jak. Vesele si vyskakuje. Us. Šd. Vyskoč honem, běž na salaš. Kol. ván. 172. Dúpkom vyskoč, ale sa nepotoč. Mt. S. I. 105. Liška až k zunováňú (k unavení) prehrozno vy- skakovala, potom preč odešla, když sa zu- novala (unavila). Na Slov. Tč. Hore vysko- čila, mezi nich běžala. Sl. ps. Šf. I. 139. Z lesa s palicí na někoho v. Vz Palice. Č. — kde. Oheň vyskočil v stodole. Us. Bielky na očach jej vyskokly ako upečené vajcia. Dbš. Sl. pov. V. 81. Predo (přede) dvermi v-val, štyry groše ukazoval. Sl. ps. 186. Jak já plakat budu? Na jeho hrobě vyskočím sobě. Sš. P. 663. Skála nad břehem v-la. Troj. 464. — si co: nohu (skokem vyvi- nouti). D., Č. — za kým. Vyskočil za ním oknem, aby ho chytil. — komu. Však ti ty tolary (stříbrňáky) brzo vyskáčou. Us. Šd. — proč. Radostí vyskakovati. Us. Hneď ju obklopily ostatnie kamarátky a ujúkajúc v-valy od radosti; Šol zavolať kráľovského synka. Nebožiatko dobre z kože nevysko- čilo od radosti, že mu otec predca už zaz dovolil výnsť na polovačku. Dbš. Sl. pov. I. 307., 273. (Šd. ). Od radosti v-čil. Pk. — kdy. Na sv. Josefa vyskočí beran na vršek a poděkuje hospodáři. Pranost. Tč. Ustaneš, jak v cestě z předku budeš vyskakovať. Na Ostrav. Tč. V-lo slunečko skoro ráno ra- níčko. Sš. P. 24. V-lo sluniečko zavčas ráno, v-lo na stienku, na tŕňovu zahrádku. Sl. spv. IV. 147. — (se) s čím, s kým. Ja jinou nechci než Káču, já se s ní dobře vyskáču. Čes. mor. ps. 202. Já pánu rád bych sloužil a dobrú vuoli okazoval. A ty velmi s neobyčejnými věcmi vyskakuješ (po- čínáš). Arch. V. 345. — se. Ten se dnes vyskákal.

390726   Vyskočiti jak Svazek: 10 Strana: 0502
Vyskočiti jak. V-čil, jako když prach zapálí. Hlk. V. 6.

390727   Vyskočiti komu (odkud Svazek: 7 Strana: 1082
Vyskočiti komu (odkud): z rány (vyhnouti se). Wtr. exc. Di mně z očú, ať mně moje černé oči nevyskáčů. Brt. N. p. 471. — kde Oheň uáhle v-čil na Malé Straně. Let. 265. A co na vinnicích v-lo (vyrazilo), to mráz hubil. Let. 440.— jak. Děti v-kali se do vůle Mour. V-čil, jakoby ho uštípl had. Šml. I. 51 — čím proč. Z všetečné mysli svou daremnou řečí vy- skakoval (dřív, než naň došlo). Wtr. exc.

390728   Výskočka Svazek: 8 Strana: 0485
Výskočka. Šaty výtečne svedčiace tejto podivuhodnej v-čke. Phľd. 1894.

390729   Vyskočkura Svazek: 7 Strana: 1082
Vyskočkura, vyskočura, y, f. Vz Ras- cový. Koll. Zp. I. 110.

390730   Výskočky Svazek: 4 Strana: 1086
Výskočky, pl., m. = výpalky. Na Slov Bern.

390731   Výskočně Svazek: 10 Strana: 0502
Výskočně zpívati = diskantovati. Gb. Slov. I. 250.

390732   Výskočnosť Svazek: 4 Strana: 1086
Výskočnosť, i, f., die Ausschweifung. Jg.

390733   Výskočný Svazek: 4 Strana: 1086
Výskočný = vyskakující, rychlý, hüpfend, behend. L. — V. = z míry vyskakující. ausschweifend. V. (zápolný) sloh. Nz. — V. = všetečný, mudráček, naseweis, vorwitzig. V. V-ným svým jazykem mluvila, co jí slina i k hubě přinesla. Drsk.

390734   Výskok Svazek: 4 Strana: 1086
Výskok, u, m. = vyskočení, der Auf- sprung. V. radosti. Us. Na výskok stříleti (když se v huštinách jen krátce mířil, der Fangschuss. Potuočkem, potuočkem, koníčky výskokem. Sl. ps. Šf. I. 126. Běžeti v-kem = rychle. Kld. Do roka proroka (dítě) a potom výskoka. Mt. S. I. 89. V. v tělocviku: roznožmo, skrčmo, schylmo s obratem, der Drehkatzensprung, skrčmo na hřbet n. na sedlo, die Hocke nach der Seite in den Stand aufs Kreuz, auf den Sattel, v. skrčmo na sedlo kol zadního madla, die Hocke nach der Seite in den Stand auf den Sattel um die Hinterpausche (Čsk. ), prednožmo. Tš. Vz KP. I. 453. — V. míti = předejíti, Vorsprung haben. V. Lodí jejich chtěla výskok míti před naší lodí. Har. Čímž potom veliký v. před nepřátely měli. Abr. z G. 168. — V. = výpad nepřátelský, der Ausfall. — V. vody = výstřel, der Sprudel, Schuss des Wassers. — V. ve stavení, vý- pust, der Vorsprung. L. — V. = výběžek, der Ausläufer einer Gebirgskette. M. Proch. Děj. bibl. I. 152. — V. na palec = hra. Dbš. Obyč. 140. — V. = kapr, který nad ostatní z též násady jsa nejvíce vyrostl. Us. v Boh- danecku. Fr. — V. = nejlepší zrno, das beste Getreide. U Loučimi. Psčk. — V. = výtok vína, samoteč, der Vorsprung. V. ko- řalky = první tok. L. — V. = odraženina, náhněty, das Verbauen des Fasses; Ge- schwür unter den Zehen. Jg.

390735   Výskok Svazek: 7 Strana: 1082
Výskok. V-ky = drobty másla, jež se při stloukání pod hrotíčkem usazují. Mor. Brt. — V. = rybník v Písecku.

390736   Výskok Svazek: 8 Strana: 0485
Výskok, u, m. = přelazek. Sterz. I. 778.

390737   Výskok Svazek: 10 Strana: 0502
Výskok = děva, která ráda skáče, tancuje. Slov. Phľd. XXIV. 605.

390738   Výskoň Svazek: 7 Strana: 1082
Výskoň, vz Vejskoň.

390739   Vyskopiti Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskopiti, il, en, ení, vyskopovati, ka- striren, entmannen. Rk.

390740   Výskot Svazek: 4 Strana: 1087
Výskot, u, m. = výskání, das Gejauchze, Gejohle. Nrd. Bald. 51., Šd. V. chasy se drobet utišil. Sá. Cikánče jen v bídném če- chlíku v. jeví za výskotem. Koll. I. 281.

390741   Vyskotačiti Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskotačiti, il, en, ení, durchs Treiben sich zuziehen. — se = vyběhati se, vydová- děti se, sich genug herumtummeln.

390742   Výskotně Svazek: 7 Strana: 1082
Výskotně, jauchzend. V. proti sobě vy- trhnou. Msn. Hes.

390743   Vyskoumací Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskoumací, Aufklärungs-. V. služba. Dch.

390744   Vyskoumač Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskoumač, e, m. = vyskoumatel. Vus.

390745   Vyskoumatel Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskoumatel, e, m. = vyskumatel, der Erforscher. Us. Tč.

390746   Vyskoumatelka Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskoumatelka, y, f., die Erforscherin.

390747   Vyskoumatelný Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskoumatelný, erforschlich. Us.

390748   Vyskoumati Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskoumati = vyšetřiti, vypátrati, vy- zpytovati, erforschen, ergründen, ausforschen, ausgrübeln, ausstudiren, durchforschen, aus- kundschaften, ausholen, ausspähen, ablauern. Jg. — něco. Kom., D. — čím (jak): by- strým duchem, zkouškami do podrobna.

390749   Vyskrbiti Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskrbiti, il, en, ení = vyzískati, knau- sernd gewinnen. — si co čím: málo sobě tím vyskrbí (pomůže). Ros.

390750   Vyskrbliti Svazek: 7 Strana: 1082
Vyskrbliti = vyskrbiti. Co táta v-blí, syn prohýří. Us. Kšť.

390751   Vyskrtati Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskrtati, vorwerfen. — co komu. Proch. exc.

390752   Vyskřečeti Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskřečeti, el, ení, genug schreien, zu schreien aufhören, schreiend herbeirufen. — koho. Sova vyskřečí zas ene sovu a ta ne- zpíve ako slavík, ale výská zase jako sova; Sova nevyskřečí kanárka, nýbrž sovu ještě sovatější (= jací rodiče, také děti). Slez. Šd.

390753   Vyskřinařiti Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskřinařiti = vysklenařiti. Mor. a Slez. Tč.

390754   Vyskřípati Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskřípati, erquitschen. — si co. Ros.

390755   Vyskubati Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskubati, vz Vyškubati.

390756   Vyskučeti Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskučeti, el, ení, er-, auswinseln. — co komu. Ros. — se. Pes se v-čel. Us.

390757   Vyskuhrati Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskuhrati, skuhrám a skuhři, erwin- seln. — si co. Ros.

390758   Výskum Svazek: 4 Strana: 1087
Výskum, u, m. = vyskoumání, die Unter- suchung, Erforschung, Entdeckung. Koll. I. 86. Způsob výskumu, die Untersuchungs- methode. Šp. To zjistiti bude úlohou rodo- pisných v-mů. Ddk. IV. 207. Zvyk mám radše oči zamhuřovat, nežli schválné činiť v-my. Tč. Dle výskumu přírodozpytcův. Smet. — Koll. Sl. dc. 140.

390759   Vyskumatel Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskumatel, e, m. = vyskoumatel. Mor. Td.

390760   Vyskumatelka Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskumatelka, y, vyskumatelkyně, ě, f., die Erforscherin.

390761   Vyskumírati Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskumírati, vyskomírati, ausjammern. Sr. skomírati, sterben. Na Ostrav. Tč.

390762   Výskumný Svazek: 4 Strana: 1087
Výskumný, Untersuchungs-. V. ústav. Rolnickolučební ústav v., agrikulturchemi- sche Untersuchungsstation. Šp.

390763   Výskumný Svazek: 8 Strana: 0485
Výskumný. V. methoda. Čl. L. Jos. 6.

390764   Vyskusiti Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskusiti, erfahren, ergründen. Chtěje v. jaká to veselosť. Kom.

390765   Vyskutečniti Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskutečniti, il, ěn, ění, ins Werk setzen. Ros.

390766   Vyskvěti Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskvěti, ěl, ění, aufleuchten. Aby tím více v-la velebnosť Kristova. Sš. J. 18.

390767   Vyskvrčeti Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskvrčeti, el, ení, aufhören zu zwit- schen, wimmern. Us.

390768   Výsky Svazek: 4 Strana: 1087
Výsky, pl., f., ves u Rokycan. Vz S. N.

390769   Vysky Svazek: 7 Strana: 1398
Vysky, pl., f. = sluchy. Slov. Rd. Sl. II. 358.

390770   Výskyd Svazek: 4 Strana: 1087
Výskyd, u, m., nach Aufreissung des Baumstockes gebliebene Grube in der Erde. Na Slov. Ssk. Vz Výskytě.

390771   Výskyď Svazek: 4 Strana: 1087
Výskyď, ě, f. = hromada kamení (na poli sesbíraného), der Steinhaufen (auf dem Fel- de). Na mor. Valaš. Vck.

390772   Výskyd Svazek: 7 Strana: 1082
Výskyd. Na v-dě pred nim sa belelo bruchaté vlčisko. Slov. Syt. Táb. 236.

390773   Výskyď Svazek: 7 Strana: 1082
Výskyď, gt. -di (oprav). Brt D. 290.

390774   Vyskyda Svazek: 7 Strana: 1082
Vyskyda, y, f. = výskyd. Slov. Veru sa já skryjem do jednej v-dy, zkaď mä krčma- ročka nikda neuvidí. Koll. Zp. II. 101.

390775   Vyskydenský Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskydenský, ého, m. V. Jan. Vz Jir. H. 1. II. 342.

390776   Vyskydí Svazek: 9 Strana: 0386
Vyskydí, n. = hromada kamení, jež se sváží z celého pole obyčejně na oba konce dolejší meze. čes. 1. X. 31. Sr. Výskyda.

390777   Vyskypati Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskypati =vaříc se vytéci, kochend ausfliessen. Mléko v-lo. U Opav. Klš.

390778   Vyskýřať sa Svazek: 9 Strana: 0386
Vyskýřať sa = posmívati se. Val. Tům. 20.

390779   Výskyt Svazek: 4 Strana: 1087
Výskyt, u, m. = zjev, die Erscheinung. Zjev a v. Pána. Sš. I. 3. (Hý. ). Zvolám nad jedním tu výskytem: Matko, hle... Koll. I. 250.

390780   Výskyt Svazek: 8 Strana: 0485
Výskyt, ě, f. Viac vývratov (vyvrácených stromu) tvorí v. Phľd. 1894. 547. Cf. Výskytě.

390781   Výskyt Svazek: 9 Strana: 0386
Výskyt, u, m. = následek, účinek. Čekajíce pochybného v-tu. Mus. 1898. 339.

390782   Výskyt Svazek: 10 Strana: 0502
Výskyt, u, m. V. nerostu v přírodě. Vz Vstnk. XI. 582.

390783   Vyskyta Svazek: 9 Strana: 0386
Vyskyta, y, f. = jáma od vykolíčkovaných stromů Němc. III. 268. — V., potok na Slansku. Slan. 6., 101.

390784   Vyskytati Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskytati, vz Vyskytnouti.

390785   Výskytě Svazek: 4 Strana: 1087
Výskytě, pl., f. = jamky od vyvrácených stromů nebo od dobytých pařezů. Na Slov. Hdk. C. 144., Nemc. III. 268. Vz Výskyd.

390786   Vyskytek Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskytek, tku, m. = co se vyskytlo, die Erscheinung. Krok I. b. 129.

390787   Vyskytlý Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskytlý, erschienen, zum Vorschein ge- kommen. Věc nenadále vyskytlá. Kram. exc.

390788   Vyskytná Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskytná, é, f. V. biskupova, Wiskitna, ves u Pelhřimova; V. česká, Wiskitna, ib.; V. německá, Giesshübel, vsi u Pelhřimova. PL. Vz Tk. I. 360., 362., III. 40., 43., S. N., Blk. Kfsk. 1098., 1171., 1173.

390789   Vyskytnouti Svazek: 4 Strana: 1087
Vyskytnouti, tnul a tl, ut, utí; vyskytati, vyskytovati, vyskýsti, vyskytu, tl = na jevo dáti, ukázati, zeigen, erscheinen lassen; blik ken lassen; se ukázati se, na světlo vyjíti, vyjeviti se, an den Tag kommen, zum Vor- schein kommen, sich zeigen, sich blicken las- sen, sich sehen lassen. Jg. — co k čemu. Měsíc zastúpi jasnosť slunečnú, že slunce svých paprslkóv nevyskytne k osviecenie světa. Troj. — koho kudy kam. Vždycky nás přirození rovnou branou na světlo vysky- tlo. Mudr. — co, se komu. Měsíc světlou svou polovici nám vyskytá. Kom. V. se velikému nebezpečenství. Ms. co, se kam. Vyskytl ruku ven, na niž žena, ježto dietky babí, navázala črvenú nitku. BO. Pokrytství se na jevo vyskytlo. Ler. Ve tmě nezůstane, ale na světlo se vyskytne. BR. II. 247. Jak jsem se nad vodu vyskytl. Har. — se. Vy- skytla se příležitosť. Zlob. Podporovati ta- kové snahy, kdekoli se jen vyskytly, vši svou moci. Ddk. V. 307. Něco se tu vysky- tuje. Us. Každého, kdož se koli vyskytl, zabili. Br. Když ranní slunce se vyskytá. V. Vyskytuje se znamení. Jel. Skály zhůru strmí (se vyskytují). Kom. — se odkud, z temnosti. Jel. Vyskytši se z okna, což najvíc mohla, velmi mile a laskavě naň po- hleděla. BN. Hlavu z vody vyskytl. Ler. Mediolanští z těch bran nesměli se vyskýsti. Pulk. 277. Není to zem ani nebe zcela, co se z tváře její vyskytá. Koll. I. 17. V. — co, se kde. Ta nemoc v Hispanii (v městě, Us. ) se vyskytla. V. V lícech zardělosť se v-la. Troj. Nejdávnější stopy Slovanů v Europě
vyskytují se v krajinách mezi mořem čer-
ným a baltickým. Šb. Zálesí vyskytuje se
v Čechách vícekrát; Téhož roku vyskytuje
se již Ondřej jako biskup v Olomúci; Vů-
bec vyskytuje se jméno její jen jednou v li-
stinách našich. Ddk. II. 197., 325., 328. (Tč). Za horami záře vyskytá se rudá; Loučení apoštolské teprv ve verši 13. se vyskytá; Víra odhaluje závoj, jenž nad pravdami bo- žími zraku našemu přeslabému se vyskytá. Sš. Bs. 6., I. 403., J. 118. — kdy. Kostel sv. Mauricia v Olomúci vyskytuje se ovšem teprve r. 1257. v moravských listinách. Syn Naděje, jenž k r. 1160. v-tuje se jako opat v Třebíči. Ddk. III. 69., II. 436. (Tč. ). Při některých dobách (záslony ty) na veřejný odiv se vyskytují; V církvi svátek ten (na- nebevstoupení Páně) teprva ve století třetím se vyskytá. Sš. J. 58., Sk. 10. (Hý. ). Po- dobné úkazy vyskytují se nám také ve věku středním i novém. Osv. I. 340. — se o čem. Není divu, že se o takovém záhadném, jed- nomyslném pozdvižení hlasu nejeden výklad vyskytá. Sš. Sk. 50. — v čem. Aby obrá- cení jeho (Pavlovo) tím patrněji ve své zá- zračnosti se vyskytlo. Sš. Sk. 92. — se jak. Časové ti mohou jenom pod výminkou po- kání dokonalého se vyskytnouti; Pokrytství na jevo se vyskytlo. Ler. Sš. Sk. 41. (Hý. ). Vyskytl se ostrov na moři. Jel. Mnohé látky za daných určitých podmínek v. se mohou v různých tvarech. ZČ. I. 250. — se čím. Bystrostí ducha na horu se vy- skytni. Jel. Tím se jasněji boží moc vy- skytá. Kom. — se na koho = vypadnouti. St. skl., Šm.

390790   Vyskytnouti Svazek: 7 Strana: 1083
Vyskytnouti. Hlavu z vody vyskytši drobet zajektala. Ler.

390791   Vyskytnouti se kde jak Svazek: 10 Strana: 0502
Vyskytnouti se kde jak. Vyskytl se tu náhle jako mrak na čistě modrém nebi za letních dnů. Tbz. V. 9. 276.

390792   Vyskytnutí Svazek: 4 Strana: 1088
Vyskytnutí, n., das Erscheinen.

390793   Vyskytnutý Svazek: 4 Strana: 1088
Vyskytnutý; -ut, a, o = vyskytlý. Beneš.

390794   Vyskytný Svazek: 10 Strana: 0502
Vyskytný útes (břehu). Msn. II. 30.

390795   Vyskytovati Svazek: 4 Strana: 1088
Vyskytovati, vz Vyskytnouti.

390796   Vyslaběti Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslaběti, ěl, ění, vyslabnouti, schwach werden. — čím: prací. Us. Tč.

390797   Vyslabikovati Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslabikovati, ausbuchstabiren. — co: slovo. Jg., Jir. Ves. čt. 382.

390798   Vyslabiti Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslabiti, il, en, ení, vyslabovati, schwä- chen. — koho. Ta cesta mě v-la. Us Tč. — se čím: prací.

390799   Vyslablý Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslablý, geschwächt, erschöpft.

390800   Vyslabnouti Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslabnouti, bl, utí, schwach werden.

390801   Vyslabnutí Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslabnutí, n., die Erschöpfung.

390802   Vyslabovati Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslabovati, vz Vyslabiti.

390803   Výslada Svazek: 4 Strana: 1088
Výslada, y, f., die Diffusion, v cukro- varu. Dch.

390804   Vysladič Svazek: 4 Strana: 1088
Vysladič, e, m., navrhuje Dch. pro: Dif- fuseur v cukrovaru. Vz Vyslazovač.

390805   Vysladiti Svazek: 4 Strana: 1088
Vysladiti, il, zen, ení; vyslazovati = umý- váním vodou cizích částek sprostiti, aussüssen, absüssen. Řízky řepové se vysladí (vyluhují). Vz S. N. XI. 372., Vys. — co čím: zlato, stříbro vodou. Vys., Ms. alch.

390806   Vysladnouti Svazek: 4 Strana: 1088
Vysladnouti, dnul a dl, utí, süss werden. Jg.

390807   Vyslamený. V Svazek: 10 Strana: 0503
Vyslamený. V. deska (slamou vycpaná), lectulus, torus stramineus. Ktt.

390808   Vyslámiti Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslámiti = slamou vyložiti, mit Stroh auslegen. — co: jámu. Um. les.

390809   Vyslancovati Svazek: 10 Strana: 0503
Vyslancovati = býti vyslancem. — kde: v Paříži. Pokr. 1886 č 5.

390810   Vyslancův Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslancův, -ova, ovo, dem Gesandten gehörig. Koll. I. 392.

390811   Vyslančík Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslančík, a, m. = nepatrný vyslanec, der Aussendling. J. tr.

390812   Vyslanec Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslanec, nce, m. = vyslaný, poslanec, posel. V. = diplomat vyslaný od státu ku státu, aby tam zastával interessy toho, od koho jest vyslán, der Gesandte, Botschafter, Abgesandte, Legat. S. N. V. mandatem králov- ským zmocněný věci řídí. Kom. V. jel k vysly- šení. Vrat. Velevyslanec, v. nebo splnomoc- něný ministr, ministerresident, jednatel, kon- sul. Vz S. N., Vlšk. 64. (řím. a řečtí). V. soudní, der Gerichtsabgeordnete. J. tr. V. papežský; Protivili se v-cům a je ztrýznili. Ddk. IV. 18., 232.

390813   Vyslanectví, n Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslanectví, n. = úřad a hodnosť vy- slancova, die Gesandtschaft. Kram., Presl.

390814   Vyslanectvo Svazek: 7 Strana: 1083
Vyslanectvo, a, n. = vyslanectví; vy- slanci. Lpř., Tč.

390815   Vysláněti se kde jak Svazek: 10 Strana: 0503
Vysláněti se kde jak. Jež u vzdále- nosti více než šesti set metrů v-la se pouze nejasně. Kurýr 1897. č. 250.

390816   Vyslání Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslání, n., die Sendung, Ab-, Aussen- dung. J. tr. Vz Vyslati.

390817   Vyslanka Svazek: 10 Strana: 0503
Vyslanka, část' Dovalova. Vz Mus. slov. VIII. 8.

390818   Vyslankyně Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslankyně, ě, f., die Gesandte, Abge- sandte. D.

390819   Vyslanstvi Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslanstvi, n. = vyslanectví. Kram. V jakém v. přišel jsi sem? Koll. I. 123.

390820   Vyslanstvo Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslanstvo, a, n., die Gesandtschaft. Dánské v. obdrželo následující přislíbení. Ddk. V. 65.

390821   Vyslaný Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslaný; -án, a, o, der gesandte, aus- gesandte. V. poselstvo. BR. II. 48. — kam. Vojsko proti někomu v-né. Mus. 1880. 451. — nač. Relatoři na to od země v-ní. Zř. F. I. A. XXXVI. — V. = vyslanec, der Ge- sandte. V. Skrze v-né; Přednešení v-ných císařských. Skl. I. 98., 268.

390822   Vyslati Svazek: 4 Strana: 1088
Vyslati, vyšli a vyšlu, 3. pl. -šlí a -šlou, vyšli, šle (íc), slal, án, ání; vysýlati (vz Poslati), vysýlávati = vypraviti, ausschicken, aussenden, absenden, abordnen. — co, koho: vyzvědače, Kom., list. D. Jenž vysielá úmluvu svú. Z. wit. 147. 15. Vysielá svou kázeň. BO. Vysýlám široko svůj zrak. Čch. Bs. 9. — co, koho komu. Flav. — koho, co kam. V. někoho k někomu, ku kommissi. J. tr. Vyslal odtud vojsko k Mantově; Vyslal jednatele do Čech; Vyslal sbor proti ne- příteli; Vladislav vyslal za sebe Vacka do Hradce. Ddk. II. 333., 379., 407., 415. (Tč. ). Vyslal ho s úředníky na plučiště na ty lúky. Půb. I. 620. V. ku pomezí. Dač. I. 176. Zlob., Byl. V. do západních zemí. Flav. Nevysílej zrak svůj v dol ni vzhůru. Čch. Bs. 63. Z hloubi jeskyně vysílá své hledy do háje. Ib. 93. — aby. Vyslal je, aby zvě- děli. Vrat. — co odkud. Do těch slezina mnoho krve černé z sebe vysílá. Sal. I byli bychom někoho z sebe v-li k JMti. Arch. III. 24. Cf. V proč. — koho, co jak. V. někoho s plnou mocí. Kram. Pročež také císař rychle vyslal před se 12 plukův; Be rengara vyslal jest král před sebou, aby... Ddk. II. 84., 417. (Tč. ). Matičné město vy- slalo na osady své nejstatečnější občany s hotovým již zřízením a upravením. Ddk. V. 112. — koho oč jak. Let. V. někoho o potřeby královské i vší země s mocnými listy. Bart. 1. 7. — kudy. Vyslal posly po zemi. Us. Tč. — proč. V. někoho na vý- zvědy. Us., žáky své na svěcení, Čr., po špíži. Dch. Toho, k čemuž byli vysláni, neprovedli nikterak; Aby mu vyslal na pomoc se značným sborem také syna Frid- richa; Kníže v té příčině vyšle soudce své vlastní kurie. Ddk. II. 247., III. 244., IV. 244. Svědkové kšaftovní, to jest lidé dobří, k němu na kšaft k žádosti jeho vyslaní. Kold. Dva z sebe vyslali na radu. Vš. 11. Apoštolská stolice k zachování klášterní kázně ob čas vysýlala zplnomocněné při- hlížitele do Čech. Ddk. V. 164. — kdy. V čas vojny pomoc na nepráteľa vyslať. Hvl 16. Roku 1039. vyslal od sebe posly do Říma. Ddk. II. 129. — koho s kým zač, za kým. Této povinnosti dostál Vla- dislav, vyslav s vojskem bratrovce svého Břetislava za králem německým; Koho vy- slal do Říma za svého zástupce, není známo. Ddk. II. 419., V. 69. (Tč. ).

390823   Vyslati Svazek: 7 Strana: 1083
Vyslati. Vvsílal. Výb. II. 1670. Vysie- lali. Arch. IX. 408. Vz Poslati. — koho odkud. I s oné strany moře král Darius liudi vysla. Alx.

390824   Vyslávati Svazek: 4 Strana: 1089
Vyslávati = vysýlati. Na Slov. Bern.

390825   Výslavec Svazek: 8 Strana: 0485
Výslavec, vce, m. = předhoří. Slov. Kal. S. 202.

390826   Vyslaviti Svazek: 4 Strana: 1089
Vyslaviti, il, en, ení; vyslavovati = vy- hlásiti, preisen, verkünden. — co: něčí ví- tězství. Kram. — koho, se jak (mezi kým). Krok. Všichni vrstevníci vyslavují jej nejvyššími chválami. MP.

390827   Výslaz Svazek: 4 Strana: 1089
Výslaz, u, m. = více nebo méně řídká tekutina (v širším smyslu řídká cukrová šťáva); povstala ve filtru rozpuštěním zbytků cukru, das Absüsswasser. Pta. Vz KP. V. 48.

390828   Výslaz Svazek: 7 Strana: 1083
Výslaz = vyslazené, sladkosti zbavené látky. Ott. V. 764. b.

390829   Vyslazení Svazek: 4 Strana: 1089
Vyslazení, n., das Süssmachen. V. v cu- krovaru, das Absüssen. V. řízků.

390830   Vyslazený Svazek: 4 Strana: 1089
Vyslazený; -en, a, o, genug versüsst. V. těsto. Us. v cukrovar. Absüss-. V. voda, der Absüssaft. Šp. V-né řízky řepové. KP. V. 48.

390831   Vyslazený Svazek: 7 Strana: 1083
Vyslazený. V. řízky = cukru zbavené. Ott. V. 763. a.

390832   Vyslazovací Svazek: 4 Strana: 1089
Vyslazovací, Absüssungs-. V. přístroj, der Absüssungsapparat, voda, das Absüs- sungswasser. Šp. V. způsob, die Absüss- methode. Šp.

390833   Vyslazovač Svazek: 4 Strana: 1089
Vyslazovač, e, m., v cukrovar., der Diffuseur. Cf. Vysladič.

390834   Vyslazovadlo Svazek: 4 Strana: 1089
Vyslazovadlo, a, n., der Aussüssungs- apparat. Vz Vyslazovací.

390835   Vyslazování Svazek: 7 Strana: 1083
Vyslazování, vz Diffuse.

390836   Vyslazování, n Svazek: 4 Strana: 1089
Vyslazování, n., das Aussüssen, die Dif- fusion, das Diffusionsverfahren, v cukrovar. Šp. Přístroj k v., die Absüssvorrichtung; v. cedidel, filtru, das Aussüssen der Filter. Šp., S. N. XI. 371. V. řepových řízků, die Maceration der Rübenschnitte. KP. V. 48. V. kalu. Ib. V. 86., 91. V. mláta, das Aus- süssen der Traber. Suk.

390837   Vysléci Svazek: 4 Strana: 1089
Vysléci, vyslékati, vz Vysvléci..

390838   Vyslečený Svazek: 4 Strana: 1089
Vyslečený; -čen, a, o = kdo je bez ka- bátu nebo vůbec bez svrchního oděvu, aus- gezogen. Us. Brt. Vz Vysvlečený, Vysvléci.

390839   Výslečka Svazek: 4 Strana: 1089
Výslečka, y, f. = vysvlekání, das Aus- ziehen. Opak: Obláčka. Us. na Mor. Šd.

390840   Výsled Svazek: 4 Strana: 1089
Výsled, u, m. = výsledek. V-dů se do- brati, domoci, dodělati. Kos. Ol. I. 50., KB. VI, Dch.

390841   Výsledečný Svazek: 4 Strana: 1089
Výsledečný, konsekutiv. V. částice, Sš. J. 127., věta. Vz Věta.

390842   Výsledek Svazek: 4 Strana: 1089
Výsledek, dku, m. (slovo nové), der Erfolg, Ausgang, das Ergebniss, Resultat, Facit. Nz. Dobrých v-dků se dočiniti; Ko- nečný v.; V. sbírky, das Sammlungsergeb- niss. Dch. K těmto v-kům dospěl. Us. V. hlasování, voleb. Us. V. sypání, zkoušky, žní, zklizně, těžby, Šp., pozorování, ZČ. 8., praktický. Mus. 1880. 519. V bitkách platí konečný v. Lipa 89. Boleslav očekával ko- nečný v. války ve Vratislavi; I to prošlo bez v-ku; Jaký v. měl sjezd ten; Menhart v. jejich poselství klidně očekával; V. po- selství byl příznivý; Podal zprávu o vý- sledku; Jindřichova snaha nezůstala bez v-ku; Dorozumění to bylo zdárným v-kem korunováno; To se může považovati za v. rozmluvy jeho s Otakarem. Ddk. II. 86., 174., III. 20., 35., 55., 139., 152., 205., V. 321. (Tč. ). Kdo ve výsledek dobrou má naději, ve bdělosti pranic neulevuj, až vý- sledku svého pánem budeš. Km. V. hospo- daření s něčím. Šp. Dokonav důvodění svá sbírá apoštol výsledky; To svrchovaný v., jehož docházíme z uvažování povahy zá- kona; Nemíjeli se oni (bludaři) s velikým v-dkem; V. divu tím opatrněl přede vším lidem; V. onoho hledání záhaden byl; V. záporný, kladný. Sš I. 57., II. 42., 191., Sk. 37., 209., 278. (Hý. ). V. z toho vyplý- vající. Mus. Ta cesta byla bez v-ku m.: byla marna, zbytečna. Jaký byl v. volby, lépe: jak vypadlo volení, volba? Hráli s dobrým v-kem, lépe: s dobrým prospě- chem. V. (konec) toho byl, že... Často dobře slovo to opisuje se větou: Na čem se usnesl n. uradil, čeho se dopátral, ať předloží. Brs. 2. vyd. 263. Také lze užiti slov: následek, účinek, úspěch, zdar, pro- spěch n. sloves s předponami -do, -vy: do- chovati se koho, vyzpívati si co. Vz Brt. S. 3. v. 178.

390843   Výsledek Svazek: 7 Strana: 1083
Výsledek mathem. = věta plynoucí přímo z vysvětlení pojmu anebo z věty dokázané. Hra.