269001   Půlkový Svazek: 7 Strana: 0539
Půlkový. P. caesura, rtfit,fte^?. Dk.

269002   Půlkový Svazek: 8 Strana: 0329
Půlkový. P. čepec. NZ. VI. 66.

269003   Půlkový č Svazek: 10 Strana: 0320
Půlkový čepec (sešitý ze dvou schodných dílců rovných k týlu i obličeji). Vz Čes. 1. XII. 200., dénkový. P. okno (ze dvou půlí;. Sá. Prost. n. II. 173.

269004   Pulkrabí Svazek: 2 Strana: 1249
Pulkrabí, n., z Burggraf, v obec mluvě, lépe: purkrabí, vz L.

269005   Půlkrok Svazek: 8 Strana: 0573
Půlkrok, u, m., čes. tanec. Čes. 1. VI. 235.

269006   Půlkrok Svazek: 9 Strana: 0265
Půlkrok, u, m., tanec. Vz Čes. 1. VI. 557.

269007   Půlkruh Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkruh, u, m., der halbe Zirkel. Kram. P. země. Ráj.

269008   Půlkruhný Svazek: 9 Strana: 0265
Půlkruhný ocas (kohoutí). Fisch. Hosp. 205. Sr. Půlkružný, Půlkruhový (lépe).

269009   Půlkruhovitě Svazek: 10 Strana: 0320
Půlkruhovitě něco seříznouti. KP. IX. 173.

269010   Půlkruhovitý Svazek: 8 Strana: 0329
Půlkruhovitý. P. hřeben. Ces. 1. V. 181.

269011   Půlkruhový Svazek: 9 Strana: 0265
Půlkruhový oblouk. Ott. XIV. 350b.

269012   Půlkruhý Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkruhý = půlkružný. Šm.

269013   Půlkružnice Svazek: 7 Strana: 0539
Půlkružnice, e, f. = půlkruh. Vnč.

269014   Půlkružuý Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkružuý, halbkreisig. P. trouba. Krok.

269015   Půlkulatý Svazek: 7 Strana: 0539
Půlkulatý, halbrund. P. klenba, Světz., šňůra Pdl.

269016   Půlkule Svazek: 10 Strana: 0320
Půlkule (koule). Lbk. 71.

269017   Pulkvíčeří Svazek: 10 Strana: 0320
Pulkvíčeří, n. Přišel o p. (půl f večer) Dšk. Km. 51.

269018   Půlky Svazek: 2 Strana: 1249
Půlky. Loď jde p. (když bokem a ne přídou před se pluje jsouc proudem vody hnána). Us. na Vltavě. Lg.

269019   Půlláhev Svazek: 7 Strana: 0539
Půlláhev, hve, m., Halbflasche, f. KP. V. 187.

269020   Půllán Svazek: 7 Strana: 0539
Půllán, u, m. = půllání. — P = ? žejdlíka, žert. U Kral. Hrad. Kšť.

269021   Půllánec Svazek: 7 Strana: 0539
Půllánec, oce, m. = pole u Výrova na Plas. BPr.

269022   Půllání Svazek: 2 Strana: 1249
Půllání, n., der Halblahn. Půh. II. 125., 1. 338. — P., ího, m., der Halblähner. Ehr.

269023   Půlletí, n Svazek: 2 Strana: 1249
Půlletí, n., das Halbjahr, Semester. Rk.

269024   Půlletně Svazek: 7 Strana: 0539
Půlletně, halbjährig. Us.

269025   Půlletně Svazek: 10 Strana: 0320
Půlletně. Předplacením p., lépe: na půl léta, roku. Mš.

269026   Půlletní Svazek: 2 Strana: 1249
Půlletní (polouletní), halbjährig. P. od- stávce. Sych.

269027   Půlleto Svazek: 2 Strana: 1249
Půlleto, gt. polu leta, n., das Halbjahr. Každého poluleta.

269028   Půlliberka Svazek: 2 Strana: 1249
Půlliberka, y, f., váha, das Halbpfund. Sm.

269029   Půlliberní Svazek: 7 Strana: 0539
Půlliberní, halbptündig. Lpř.

269030   Půllitr Svazek: 9 Strana: 0265
Půllitr, půllitřík, u, m. Arb. Dom. 148.

269031   Půllitrový Svazek: 7 Strana: 0539
Půllitrový, Halblitter-. P. láhev, skle- nice. Us. Pdl.

269032   Půlloketní Svazek: 2 Strana: 1249
Půlloketní plátno, halbellig. Us.

269033   Pullt Svazek: 8 Strana: 0330
Pullt, vz Prsník (3. dod.) a Wtr. Krj. I. 28., 146., 125. Vykrojený živůtek vyplňovaly průhledným puntem; P. také = živůtek (čásť za celek). Wtr. Krj. I. 393. nn. P. labutí. Arch. XIII. 304.

269034   Půllukno, a Svazek: 2 Strana: 1249
Půllukno, a, n., míra půl lukna. Vz Lukno.

269035   Půlmašle Svazek: 2 Strana: 1249
Půlmašle, e, f., v mysliv., die Kehle (die halbe Masche am Treibezeug). Šm.

269036   Půlmázový Svazek: 8 Strana: 0329
Půlmázový. Hrš. Nách. I. 357.

269037   Půlměsíc Svazek: 2 Strana: 1249
Půlměsíc, e, m., der Halbmond. Vz S. N. P. u Mohamedanů proto, že Mohamed k nebi vstoupaje měsíc prý rozpoltil. Dch.

269038   Půlměsícovitý Svazek: 7 Strana: 0539
Půlměsícovitý = půlměsíčitý. Pdl

269039   Půlměsícový Svazek: 10 Strana: 0320
Půlměsícový výřez. Čch. Kv. 5.

269040   Půlměsíček Svazek: 7 Strana: 0539
Půlměsíček, čku, m. P. monstranční. Hnoj.

269041   Půlměsíčitý Svazek: 2 Strana: 1249
Půlměsíčitý, halbmondig. P. klapka. Krok.

269042   Půlměsíčkovitý Svazek: 8 Strana: 0329
Půlměsíčkovitý. P. tvar. Vstnk. II. 549.

269043   Půlměsíčkový Svazek: 7 Strana: 0539
Půlměsíčkový. P. chlopeň. Šv. 86.

269044   Půlměsíčkový. P Svazek: 10 Strana: 0320
Půlměsíčkový. P. krajky. Vz Krajka.

269045   Půlměsíčný Svazek: 7 Strana: 0539
Půlměsíčný, halbmonatlich. P. plat. Us. — P, Halbmond-. P. dělohy. S. N. X. 27.

269046   Půlmillionový Svazek: 7 Strana: 0539
Půlmillionový. P. armsda. Osv. I. 340.

269047   Půlmíra Svazek: 10 Strana: 0320
Půlmíra, y, f. P. byla míra obilní. Čes. 1. XI. 179.

269048   Pulmistr Svazek: 2 Strana: 1249
Pulmistr, a, m., z Burgmeister, lépe: purkmistr, starosta. Vz L., P.

269049   Půlmistr Svazek: 7 Strana: 0539
Půlmistr = nedokonalý mistr. U Bělohr. Bt.

269050   Půlmoukyšterc Svazek: 7 Strana: 0539
Půlmoukyšterc, e, m. = kudlmoch. U Stankov. Psčk.

269051   Půlmrtvý Svazek: 10 Strana: 0320
Půlmrtvý. Zvon IV. 247.

269052   Půlmuž Svazek: 10 Strana: 0320
Půlmuž, e, m. = kleštěnec. Slád. Třík. 12.

269053   Půlmuž, e Svazek: 2 Strana: 1249
Půlmuž, e, m., semivir.

269054   Půlnebe Svazek: 2 Strana: 1249
Půlnebe, e, n., der halbe Himmel, die Hälfte der Himmelskugel. Slunce odívá celé p. živým paprskem. Ráj. — P. = poledne. V p-i se slunko směje. Pl.

269055   Půlní Svazek: 2 Strana: 1249
Půlní rok, lepe: půl roku, poloročí. Jg.

269056   Půlní Svazek: 8 Strana: 0329
Půlní kabát = popásní, někdy župice n. putnička (muž.). Wtr. Krj. I. 431. Vz Put- nička (3. dod.).

269057   Půlnice Svazek: 10 Strana: 0320
Půlnice, e, f. = žena, která měla jediný půllán vlastní. Rais. Koř. 43.

269058   Půlník Svazek: 7 Strana: 0539
Půlník, u, m. = půl stavu v tkadl., je- hož zadní části u staviv scházejí. Hk. — P. = půlkrejcar. Brt. D.266.

269059   Půlník Svazek: 8 Strana: 0329
Půlník, a, m. = půlláník. Nár. list. 1895. č. 150. feuill.

269060   Půlnoc Svazek: 2 Strana: 1249
Půlnoc, i, f., die Mitternacht. P. = doba denní, ve které slunce nejníže pod severním obzorem stojí či v dolejší kulminaci jest, což o 12 hodin později se stává než po- ledne či hořejší kulminace. Vz S. N. O p-ci, před p-cí. Od půlnoci. BO. Až do p-ci čítá; po p-ci; dvě hodiny s půlnoci. D., Us. Co neuspíš před půl nocí, po půl noci nedospíš. C. Hodina před p-cí lepší nežli dvě po p-ci. Č. Pochytali chuapců (chlapců) ve středu s půlnoci. (U Sardic). Sš. P. 572. P. odbila, lépe: hodina půlnoční odbila. Km. — P., sever, der Norden. Vz S. N. K p-ci bydleti, ležeti, jeti, jíti. Us. Vítr mezi západem a půlnocí. Kom. Na p., k p-ci. Us.

269061   Půlnocnice Svazek: 7 Strana: 1373
Půlnocnice, e, f. = noční poluda, zje- vuje se o půl noci a oznamuje smrť. Krok. II. 339, Mách. 139.

269062   Půlnocovati Svazek: 2 Strana: 1249
Půlnocovati, o půl noci bdíti, um Mitter- nacht wachen Matka p-la. Č.

269063   Půlnocvýchodně Svazek: 7 Strana: 0539
Půlnocvýchodně, nordöstlich. Pl II. 97.

269064   Půlnocvýchodní Svazek: 7 Strana: 0539
Půlnocvýchodní, nordöstlich. P. Italie. Pl. II 82.

269065   Půlnočka Svazek: 10 Strana: 0320
Půlnočka, y, f. = lampa na ulici, která svítí do půl noci. Us. Rgl.

269066   Půlnoční Svazek: 2 Strana: 1249
Půlnoční, mitternächtlich. P. hodina. D., tma. Sš. Sk. 33. On. mně přinde o vánocích v zímě o p-ční hodině. Sš. P. 1&5. — P. mše, die Mette. Je-li hvězdno, když lidé s p. jdou, ponesou hodně slepice. Hrš. — P., severní, mitternächtig, nördlich, Nord-. P. vítr, země, moře, V., hvězda, úhel, záře D., bod, hloubka. Vz Severní. Nz. P. vítr v červnu když fouká, do plné stodoly sedlák kouká. Kda.

269067   Půlnoční Svazek: 7 Strana: 0539
Půlnoční. Co dělají o p. děvčata a hoši? Vz Mus. 1889. 350.

269068   Půlnoční Svazek: 10 Strana: 0321
Půlnoční slunce. Vz Ott. XX. 981. — P., ího, m. = hlídač dědiny, vachtař. Slez. Vyhl. II. 815.

269069   Půlnočnice Svazek: 10 Strana: 0320
Půlnočnice, e, f. = divá žena, příbuzná polednici a klekanici; objevuje se od 12 do 1. hod. v noci. Vz Kšť. Poh. 106.

269070   Půlnočník Svazek: 2 Strana: 1249
Půlnočník, a, m., kohout, der Halin. Us. k Bavorsku. — P., u, m., půlnoční vítr, der Nordwind. P. foukal. Nej.

269071   Půlnočník Svazek: 9 Strana: 0265
Půlnočník, a, m. = muž na polo bíle, na polo černě oblečený, držící v ruce lu- cernu a upravující cestu před vozem, na němž vezou kohouta, jenž ma býti veřejně sťat. Jrsk. XXII. 146.

269072   Půlnočník Svazek: 10 Strana: 0321
Půlnočník, a, m. Když se měl kohout stíti (při stínání kohouta), byl vezen na voze. Před tím šel p., jenž byl půl bíle a půl černě oblečen. Ten držel v jedné ruce sví- tilnu a ve druhé koště, jímž silnici před vozem zametal, aby vůz bez škody mohl jeti. Vz Jrsk. XXII. 146.

269073   Půlnočnovýchodní Svazek: 2 Strana: 1249
Půlnočnovýchodní, nordöstlich. P. vítr. Ráj.

269074   Půlnočnozápadní Svazek: 2 Strana: 1249
Půlnočnozápadní, nordwestlich.

269075   Půlnovák Svazek: 7 Strana: 1373
Půlnovák, u, m = půl nového krejcaru. Val. Slavč. 34

269076   Půlňový Svazek: 7 Strana: 0539
Půlňový = rovníkový. P. kraje. Kod. Cf. Půleň.

269077   Půlnožní Svazek: 8 Strana: 0329
Půlnožní. P. délka. Wtr. Krj. I. 71.

269078   Půlo Svazek: 10 Strana: 0321
Půlo. Nižádný v půlo míli nemohl pivo vařiti. Arch. IX. 312. (1460. ).

269079   Půloblouk Svazek: 7 Strana: 0539
Půloblouk, u, m., Halbbogen, m. Kká., Jd.

269080   Půlobol Svazek: 7 Strana: 0539
Půlobol, u, m., Halbobol, m. Lpř.

269081   Půlobrat Svazek: 2 Strana: 1249
Půlobrat, u, m., die halbe Drehung. Km.

269082   Půloddíl Svazek: 10 Strana: 0321
Půloddíl, u, m. P. písně. Brt. P. n. XXI.

269083   Půloddílový Svazek: 10 Strana: 0321
Půloddílový nápěv. Brt. P. n. XXXI.

269084   Puloha Svazek: 8 Strana: 0329
Puloha, y, ť. = souvislý pozemek. Mor. Nár. list.

269085   Půlohrat Svazek: 8 Strana: 0329
Půlohrat. Směry ty každým p-tem se mění. KP. VIII. 68.

269086   Půlokno, a, n Svazek: 2 Strana: 1249
Půlokno, a, n., das Halbfenster. V.

269087   Půloko Svazek: 9 Strana: 0265
Půloko, a, n. Sotvaže už zvědavým uzřel červánky měsíček půlokem. Koll. Bás. 26.

269088   Půlorloj Svazek: 2 Strana: 1249
Půlorloj, e, m., die halbe o. deutsche Uhr. Vz Orloj. Gl. 285.

269089   Půlort Svazek: 2 Strana: 1249
Půlort, u, m., peníz, halber Reichsort. Kom. Vz Ort.

269090   Půlosel Svazek: 2 Strana: 1249
Půlosel, osla, m., equus hcmionus, das Halbpferd. Šm.

269091   Půlosmák Svazek: 2 Strana: 1249
Půlosmák, u, m., peníz 71/2 groše, der Achthalber. D.

269092   Půlosmý Svazek: 2 Strana: 1249
Půlosmý, achthalb. V p-mu zlatém. NB. Tč.

269093   Půlostrov Svazek: 2 Strana: 1249
Půlostrov, poloostrov, polouostrov, a, m., die Halbinsel. V. — P. = země, která jednou stranou se souší jest spojena, z větší však části obklíčena jest vodou. P. úzký a dlouhý sluje : ostroh, a tenký výběžek pevné země: nos, cíp. Pt. Největší p-vy v Asii: Malá Asie n. Anatolie, Arabie, Přední Indie, Zadní Indie, Korea, Kamčatka; v Americe: Labrador; v Europě: Skandinavie, Španělsko s Portu- galskem, Italie, Řecko. Tl.

269094   Půlostrůvek Svazek: 10 Strana: 0321
Půlostrůvek, vku, m., zdrobn. půlostrov. Jrsk. XII. 261.

269095   Půlovitě Svazek: 10 Strana: 0321
Půlovitě. Strana p. popsaná. Vin. I. 260.

269096   Půlový Svazek: 7 Strana: 0539
Půlový, Halb-. P. pausa, Chlum., nota, pomlčka. Zv.

269097   Půlový Svazek: 9 Strana: 0265
Půlový. P. dvéře (ze dvou půlí). Hoř 285.

269098   Půložitý Svazek: 2 Strana: 1249
Půložitý = polozitý.

269099   Půlpán Svazek: 8 Strana: 0329
Půlpán, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

269100   Půlpán Svazek: 9 Strana: 0265
Půlpán = kdo se nosí zpola po městsku, zpola po selsku. Čes. 1. IX. 422.

269101   Půlpán, a, půlpánek Svazek: 2 Strana: 1249
Půlpán, a, půlpánek, nka, m., kdo si rád na pána hraje jím nejsa. L. P. Hra na p-a a půlsedláka na Mor. tolik co v Čech. malý a veliký pasák, eine Art Ballspiel. Us. Chmela.

269102   Půlpanský Svazek: 10 Strana: 0321
Půlpanský rynk (kde bydleli půlpáni). Zvon III. 12.

269103   Půlpar Svazek: 7 Strana: 0539
Půlpar, u, m. = v horn. stojka, která se váže nahoře jiným trámem, překladinou. NA. IV. 135.

269104   Půlpárový. P Svazek: 10 Strana: 0321
Půlpárový. P. krajky. Vz Krajka.

269105   Půlpáter Svazek: 7 Strana: 0539
Půlpáter, a, m. = předříkávač o pro- cessí, z něm. Vorbeter (Vurbátr). U Chrou- stova u Melet. Tbnk.

269106   Půlpecen Svazek: 10 Strana: 0321
Půlpecen, cnu, m. = poloupecen. Ott. XX. 986.

269107   Půlpinta, y Svazek: 2 Strana: 1249
Půlpinta, y, f., eine Halbpinte. Us.

269108   Pulpit, u, pulpítek Svazek: 2 Strana: 1249
Pulpit, u, pulpítek, tku, pulpitec, tce, m., z lat. pulpitum, psací stůl, zvl. takový, jehož tabule šikmo jest položena, das Pult, Pulpit. Blízko p-tu státi (u vesla seděti). V. Čtení sú s p-tu kusové žaloby. Ep. Pog. 24. — P. hudebnický = postavec na noty. S. N.

269109   Půlpitový Svazek: 2 Strana: 1250
Půlpitový, Pult-.

269110   Půlplukovník Svazek: 2 Strana: 1250
Půlplukovník, a, m., Brigadier, m. Sm.

269111   Pulpole Svazek: 10 Strana: 0321
Pulpole, e, n. Levé p. Vot. 75.

269112   Půlposchodí Svazek: 7 Strana: 0539
Půlposchodí, n., Halbetage, f. Exc.

269113   Půlpostní Svazek: 10 Strana: 0321
Půlpostní jarmark. Hoch 9.

269114   Půlpotažník Svazek: 2 Strana: 1250
Půlpotažník, a, m., ein Bauer mit einem halben Gespann. Sm.

269115   Půlprstní Svazek: 2 Strana: 1250
Půlprstní, halben Finger breit o. lang. Zlob.

269116   Půlpruh Svazek: 10 Strana: 0321
Půlpruh, ú, m. Kol. Her. I. 153., 321

269117   Půlpstruh Svazek: 2 Strana: 1250
Půlpstruh, a, m., die Halbfahre, salmo, charicini species. Sm.

269118   Půlpunkt Svazek: 2 Strana: 1250
Půlpunkt, u, m., der Halbpunkt. Hd.

269119   Půlpunt Svazek: 8 Strana: 0329
Půlpunt, u, m. = punt, který kryl jen polovici ňader. Wtr. Krj. I. 394.

269120   Půlpytel Svazek: 8 Strana: 0329
Půlpytel, tle, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

269121   Půlrenčák Svazek: 2 Strana: 1250
Půlrenčák, u, m., půl rýnského (zlatého). Vz Rýnský.

269122   Půlročák Svazek: 10 Strana: 0321
Půlročák, a, m. = půl roku starý. Tbz. j VIII. 100.

269123   Půlročně Svazek: 7 Strana: 0539
Půlročně, halbjährig. Us.

269124   Půlroční Svazek: 2 Strana: 1250
Půlroční, halbjährig. P. dítě, hříbě, tele. Us.

269125   Půlroční Svazek: 8 Strana: 0329
Půlroční sv. Jan = Jan Křtitel. Prostěj. Brt. D. II. 375.

269126   Půlrukáv Svazek: 2 Strana: 1250
Půlrukáv, u, m., vz Polorukáv. Šm.

269127   Půlřiťůvka, y Svazek: 10 Strana: 0321
Půlřiťůvka, y, f. = kabát delší než zpenzr. Lašsky. Čes. 1. XI. 115., Vyhl. II. 193.

269128   Puls Svazek: 2 Strana: 1250
Puls, u, m., z lat. pulsus, tepání tepen, srdce, tepot, nápor žil, žilobití, klepáni. P. jest občasná, zrakem, hmatem ano i sluchem postižitelná proměna v poloze tepen sou- hlasící s obdobným stahováním a roztaho- váním komor srdce. Vz S. N. Der Puls. Udeření pulsu, der Pulsschlag. D. P. líný, tenký, tlustý, Lk., tvrdý, měkký, četný, rychlý, silný, slabý, prázdný, valný, veliký, malý, dutý, stejný, nestejný, mdlý, plný, prázdný, napnutý, pravidelný, Šp., vlnovitý, zrychlený, zváhavělý, zdlouhavý, váhavý, příbytný n. přídatný, přestupný. Lk. P. po- dvojný n. dvourázný (p. dicrotus), při němž v pravidelných obdobách dva rázy rychle za sebou se stanou; p. skočný (p. caprizans), když vždy za rázem silnějším přichází ráz slabší; p. třesavý n. mravenčí (p. formicans), pouhé chvěni tepny; p. myší n. myškový (p. myurus), následuje-li po silnějším rázu několik slabších. S. N. VI. a V. 945. P. ohledati, omakati, Lk., cítiti; p. bije, Šp., tluče rychle, znenáhla, mdle, silně, dlouze, krátce atd. Lk. P. něčí pozorovati. — P., tepna, žíla bijící, tepací, die Puls-, Schlag- ader. Na p. někomu sáhnouti. — P., das Glockengeläute. Kdoby do chrámu po druhém p-su najíti se dal. Gl. 285.

269129   Puls Svazek: 7 Strana: 1373
Puls, Geläute, n. Byl učiněn puls velkým zvonem. Wtr. Obr. 11. 206.

269130   Pulsace Svazek: 7 Strana: 0539
Pulsace, e, f., Pulsation, f. P. mozku. Mus. 1880. 189.

269131   Pulsant Svazek: 2 Strana: 1250
Pulsant, a, m., z lat., najatý pomocník zvoníkův. S. N.

269132   Pulsant Svazek: 10 Strana: 0321
Pulsant, a, m. Listář. 15.

269133   Půlseděník Svazek: 2 Strana: 1250
Půlseděník, a, m., der Halbsass, -hubner, půlláník. Slov.

269134   Půlsedlák Svazek: 2 Strana: 1250
Půlsedlák, a, m., der Halbbauer. — P., hra. Vz Půlpán.

269135   Půlsetinný Svazek: 10 Strana: 0321
Půlsetinný poplatek. Kubl. 178.

269136   Půlsetnina Svazek: 10 Strana: 0321
Půlsetnina, y, f Tk. Pam. I. 287.

269137   Půlslovo Svazek: 7 Strana: 0539
Půlslovo, a, n., halbes Wort. Exc.

269138   Pulsní, pulsovní, pulsový Svazek: 2 Strana: 1250
Pulsní, pulsovní, pulsový, k pulsu se vztahující, Puls-. P. žíla (životní, bicí, tře- pilá, znějící, srdečnice, přivodice, arteria). Krok. Pulsovní žíly. Br.

269139   Pulsoměr Svazek: 7 Strana: 0539
Pulsoměr, u, m., Pulsometer, n.

269140   Pulsometr Svazek: 8 Strana: 0329
Pulsometr v dolech k odvádění vody. Mtc. 1896. 312.

269141   Pulsometr Svazek: 9 Strana: 0265
Pulsometr, u, m. P. parní místo pumpy, jimž lokomotiva sama se napájí. Ott. XVI. 294·.

269142   Pulsometr Svazek: 10 Strana: 0321
Pulsometr, u, m. = přístroj na dopravu kapalin přímým tlakem páry. Vz Ott XX. 982.

269143   Půlsouseda Svazek: 8 Strana: 0329
Půlsouseda. Vz Am. Orb. 83., Soušeda (3. dod.).

269144   Půlstaletí, n Svazek: 2 Strana: 1250
Půlstaletí, n., das halbe Jahrhundert. Šm.

269145   Půlstaletý Svazek: 2 Strana: 1250
Půlstaletý, ein halbes Jahrhundert alt. Šm.

269146   Půlstatek Svazek: 8 Strana: 0329
Půlstatek, tku, m. Rais. Rod. 27.

269147   Půlstoletí Svazek: 7 Strana: 0539
Půlstoletí, n. = půlstaletí. Mus. 1880. 39., 172.

269148   Půlstotáček Svazek: 2 Strana: 1250
Půlstotáček, čku, m. = 1/2 krejcaru (sto- táček = 1/100 zl.). Us.

269149   Půlstrana Svazek: 2 Strana: 1250
Půlstrana, y, f., die Halbseite. Šm.

269150   Půlstránka Svazek: 8 Strana: 0329
Půlstránka knihy. Světz. 1895. 7.

269151   Půlstránkový. P Svazek: 10 Strana: 0321
Půlstránkový. P. prosa. Čch. I. Pov. 8.

269152   Půlstrychař Svazek: 10 Strana: 0321
Půlstrychař, e, m. P-ři vyslídí prach i mezi koly (mlýnskými). Tbz. III. 2. 14.

269153   Půlstřevíční Svazek: 2 Strana: 1250
Půlstřevíční, halbschuhig. P. schod.

269154   Půlstupeň Svazek: 7 Strana: 0539
Půlstupeň, pně, m., v hudbě. Zv. Př. kn. I. 11 , 17.

269155   Půlsud Svazek: 2 Strana: 1250
Půlsud, u, m., polosudí, das Halbfass. Šm.

269156   Půlsvět Svazek: 2 Strana: 1250
Půlsvět, u, m., die halbe Welt. Šf.

269157   Půlsvět Svazek: 7 Strana: 0539
Půlsvět, u, m., die halbe Welt. Šf. Strž. I. 581.

269158   Půlsvětový Svazek: 2 Strana: 1250
Půlsvětový, der halben Welt angehörig. Sm.

269159   Půlsvětový Svazek: 7 Strana: 0539
Půlsvětový, die halbe Welt umfassend. P. národ. Koll. III. 274.

269160   Půlsvit Svazek: 8 Strana: 0329
Půlsvit, u, m. P. svíce. Lerm. II. 97.

269161   Půlšedesátník Svazek: 8 Strana: 0329
Půlšedesátník, u, m. = mince. Hrš. Nách. I. 562

269162   Půlšestý Svazek: 2 Strana: 1250
Půlšestý, sechsthalb. Jíti na půlšestou (mši). Us.

269163   Pult Svazek: 7 Strana: 0539
Pult, u, m. = pulpit. — P. = střecha z jedné toliko plochy sestávající. Pcl. 41. Vz Pultový. — P. kupecký = tabule v krámě, na které kupec prodává. Us.

269164   Pultenejka Svazek: 2 Strana: 1250
Pultenejka, y, f., pultenaea, rostl.

269165   Půltisíciletí Svazek: 9 Strana: 0265
Půltisíciletí, n. Dvoř. Ši Kingu. 11.

269166   Půltolar Svazek: 8 Strana: 0329
Půltolar, u, m Wtr. Krj. I. 518.

269167   Půlton Svazek: 7 Strana: 0539
Půlton. Cf. Mlt. 89.

269168   Půlton, u Svazek: 2 Strana: 1250
Půlton, u, m., der Hlalbton. P. hořejší, dolejší, veliký, malý. Hd.

269169   Pultový Svazek: 7 Strana: 0539
Pultový. P. střecha, Pultdach, welches sich an eine senkrechte Rückwand lehnt und nur nach einer Seite abschüssig ist. Pdl.

269170   Půltrojčáří Svazek: 7 Strana: 0539
Půltrojčáří, n. P. šikmé, znak pánů ze Sovince. Pal. Děj. I. 2. 494.

269171   Půltřeťa Svazek: 8 Strana: 0329
Půltřeťa, novotvar za strč. pól — třetieho. List. fil. 1895. 282. (Gb.).

269172   Půltřetí Svazek: 2 Strana: 1250
Půltřetí hřivny, dritthalb.

269173   Půltřetideňka Svazek: 10 Strana: 0321
Půltřetideňka, y, f. = půltřetidenní zim- nice, febris intermittens semitertiana. Ktt.

269174   Půltucet Svazek: 10 Strana: 0321
Půltucet, ctu, rn. Před p-tem let. Nár. list. 1898. č.. 26.

269175   Půluota Svazek: 2 Strana: 1249
Půluota, y, f., das Zweitel. Hd.

269176   Pulváha Svazek: 2 Strana: 1250
Pulváha, y, f. = 1 1/2 libry (0,84 kilogr.) zkramplované. vlny. U Rychn. Msk.

269177   Půlváha Svazek: 7 Strana: 0539
Půlváha u jednokoňského vozu přidě- laná k oji. Frch., Kšť.

269178   Půlválec Svazek: 7 Strana: 0539
Půlválec, lce, m., die Halbwalze. NA. IV. 205.

269179   Půlvar Svazek: 10 Strana: 0321
Půlvar, u, m. = půl várky. Vdovy mají míti po půlvaru. 1697. H. Jir. Mýto 93. 1.

269180   Půlvárečný Svazek: 2 Strana: 1250
Půlvárečný dům, ein Haus mit halber Bräugerechtigkeit. Sm.

269181   Půlvážka Svazek: 10 Strana: 0658
Půlvážka, y, f. = váha u vozu na jednoho koně nebo vola. Hoš. Pol. II. 150.

269182   Pulvec Svazek: 7 Strana: 1373
Pulvec, lvce, m., palma, zastr. Rozk.

269183   Půlvěderní Svazek: 2 Strana: 1250
Půlvěderní soudek, halbeimrig. Ler.

269184   Půlvědírkový Svazek: 9 Strana: 0265
Půlvědírkový. P. bříško. Tům. Ml. 321.

269185   Půlvěk Svazek: 7 Strana: 0539
Půlvěk, u, m., das halbe Jahrhundert. Osv. V. 639.

269186   Půlvěneček Svazek: 10 Strana: 0321
Půlvěneček, čku, m. Čes. 1. XII. 34.

269187   Pulverisace Svazek: 10 Strana: 0321
Pulverisace, e, f., z lat. = rozmělnění na prašek. Vot. 87.

269188   Pulverisateur Svazek: 2 Strana: 1250
Pulverisateur, u, m. P. Siegelův s jed- nou trubkou, s dvěma trubkami; Walden- burgův; p. s balonem pružcovým. Vz Ná- stroje inhalační. Cn.

269189   Pulvinový Svazek: 7 Strana: 0539
Pulvinový. P. kyselina. Vz Rm. II. 356.

269190   Pulvír Svazek: 10 Strana: 0321
Pulvír, a, m. = Holič, z Barbier. Val. Nár. sbor. VIII. 36.

269191   Půlvůz Svazek: 2 Strana: 1250
Půlvůz, půlvozu, m., zweirädriger Wagen, Halbwagen. Ontiť sobě jede po ňu na půl- vozu sivým koněm. Sš. P. 792.

269192   Půlvůz, gt Svazek: 10 Strana: 0321
Půlvůz, gt. půlvozu m. 1653. Mus. 1903. 66.

269193   Půlzjevný Svazek: 2 Strana: 1250
Půlzjevný, halbsichtbar.

269194   Půlzlatkový Svazek: 10 Strana: 0321
Půlzlatkový. P. krajky. Vz Krajka.

269195   Půlzlatník Svazek: 2 Strana: 1250
Půlzlatník, u, m., mince, ein halber Gul- den. — P., rostlina, koniklec luční, sv. ko- ření, růžička, pulsatilla pratensis. — P., a, m., mšář, kněz, který má denně půlzlat- ník, der Messstecher, Halbenguldenpater.D.

269196   Půlzlatník Svazek: 7 Strana: 0539
Půlzlatník, rostl. Cf. Mllr. 13.

269197   Půlzlatník Svazek: 8 Strana: 0329
Půlzlatník, u, m. = koniklec, z pulsatilla. Čern. Př. 55.

269198   Půlzlato Svazek: 2 Strana: 1250
Půlzlato, a, n., das Halbkupfergold. Šm.

269199   Půlzlatový Svazek: 9 Strana: 0265
Půlzlatový groš. Pal. Děj. V. 2. 368.

269200   Půlžejdlíček Svazek: 10 Strana: 0321
Půlžejdlíček, čku, m., zdrobn. půlžejdlík. Sá. Upom. 245.

269201   Půlžejdlík Svazek: 2 Strana: 1250
Půlžejdlík, u, m., das Halbseidel. Us. Jg.

269202   Pulžejdlíkový Svazek: 2 Strana: 1250
Pulžejdlíkový, Halbseidel-. P. hrnec, míra.

269203   Pum, pump Svazek: 2 Strana: 1250
Pum, pump, interjekce, pump. — P., u, m., der Pump (dumpfer Schall). Šm.

269204   Puma Svazek: 2 Strana: 1250
Puma, y, f., lev americký, felis concolor, šelma kočkovitá. Vz S. N., Schd. II. 407.

269205   Puma Svazek: 10 Strana: 0321
Puma, y, f., cuguar, šelma kočkovitá. Vz Ott. XX. 984.

269206   Puma, puma Svazek: 2 Strana: 1250
Puma, puma, y, f., m.: bomba, šaršoun, bořicí koule, pukavec, ??k?vk?, z řec. ßo/ußo?. P. veliká, železná koule do děla, die Bombe. Rk. P. jest dutá koule železná prachem na- bytá na způsob granátu, jen že má na obou stranách zápalní díry ucha, aby se na pro- vaze přenášeti mohla. S. N. Menší slove granát. P-mu vystřeliti, půmami házeti, do města stříleti. Us. Vz více v S. N. a v KP. IV. 501. P. orsinská. Vz Pekelný v S. N. — P. sopečná, kulatý, vřetenitý n. kyjovitý kus lávy, která tekuta jsouc byla vyhozena a tekouc rychlým otáčením své podoby na- byla. Krč. 121.

269207   Půmaly Svazek: 8 Strana: 0329
Půmaly. P. budě to prv. Slez. Nov. Př. 262.

269208   Pumárna Svazek: 2 Strana: 1250
Pumárna, y, f., das Bombenbehältniss. Bern.

269209   Pumař Svazek: 2 Strana: 1250
Pumař, e, m., der Bombardirer. P. chroust, vz Prskavec (brouk). Šm.

269210   Pumař Svazek: 8 Strana: 0329
Pumař = kdo pumy dělá n. jimi hází. Us. Cť. Pumovník.

269211   Pumberk Svazek: 8 Strana: 0329
Pumberk, a, m., u Chrud., dříve Paum- berg. Čern. Př. 34.

269212   Pumberky Svazek: 7 Strana: 0539
Pumberky = návrší u Chrudimě, Baum- berge. Řvn. 528.

269213   Pumér Svazek: 7 Strana: 0539
Pumér, a, m. = pes samec. Slez. Šd. Vz násl., Pumr.

269214   Pumerlík Svazek: 7 Strana: 0539
Pumerlík, a, m. = špiclík, canis fami- liaris domesticus pomeranus. Brm. I. 671.

269215   Pumlice Svazek: 2 Strana: 1250
Pumlice, dle Budějovice, něm. Pumlitz, ves v Znojemsku.

269216   Pumlíč Svazek: 7 Strana: 0539
Pumlíč, pumrlíč, e, m. = míč. Us. Vlchř.

269217   Pumolitec Svazek: 2 Strana: 1250
Pumolitec, tce, m., der Bombengiesser. Šm.

269218   Pumort Svazek: 8 Strana: 0329
Pumort, u, m., hudební nástroj. XVI. stol. Mus. 1894. 234., Zbrt, Tan. 240.

269219   Pumovati koho Svazek: 10 Strana: 0321
Pumovati koho: pumy (sněhové koule) naň házeti. Vz Opomuvany.

269220   Pumovka Svazek: 9 Strana: 0265
Pumovka, y, f. = čepice mající formu ru- kávniku. Hor. 213.

269221   Pumovní Svazek: 7 Strana: 0539
Pumovní hák, Bombenhaken, m. Čsk.

269222   Pumovnice Svazek: 2 Strana: 1250
Pumovnice, e, f. P. pohorská, der Berg- mwrser. Čsk.

269223   Pumovník Svazek: 2 Strana: 1250
Pumovník, a, m., kdo pumy hází, der Bombardierer. Bur.

269224   Půmový Svazek: 2 Strana: 1250
Půmový, Bomben-. P. dělo. S. N.

269225   Pumovzdorně Svazek: 7 Strana: 0539
Pumovzdorně, bombenfest. Hradby p. stavěné. NA. III. 153

269226   Pumovzdorný Svazek: 7 Strana: 0539
Pumovzdorný, bombenfest. P. krov. NA. III. 160., 152.

269227   Pumpa Svazek: 2 Strana: 1250
Pumpa, y, f., čerpadlo, die Pumpe, P. liší se od vývěvy (Luftpumpe). Strany od- vození vz Mz. 284. P. pístová má za hlavní čásť píst (i. e. krátké těleso 'válcovité, při- pevněné na delším bidle táhlo zvaném, jímž se v rouře zdvihací či v botě na horu a dolů pohybuje, při tom k stěnám vždy těsně přiléhajíc). Bota bývá nasazena na jinou rouru do vody samé sahající a někdy jen několik palců dlouhou, někdy však delší než 28 stop, kterážto roura srnci se nazývá. Hořejší konec její uzavírá se zámičkou, jež do boty se otvírá a zámičkou ssací sluje. P. na zdviž n. ssací (čerpadlo), na tlak a. smíšená. Pumpy odstředivé nemají pístu. Vz více v S. N. a Nz. str. 230. P. napájecí. Nz. P. na srk, p. s beranem. Vys. P. na mléko z pružce patentovaného, francouzská s vý- věvou. Cn. P. potápníkova. P. sudová, jíž se ze sudu pumpuje, die Fasspumpe; p. pivní, pivní kolovrátek, Bierwergel, Bierwürgel, WeRgelpumpe, Bierpumpe, rus. násos. Suk. P. Althansova, Bramahova, domácí, dvoj- činná, měchová, na studenou vodu parního stroje, shušťovací, Taylorova. Vz KP. H. 403. P. ssavá, tlačná, zdvižná, ruční, důlní, tůňová. Hř. Ústí, výchrt pumpy. Šm.

269228   Pumpa Svazek: 7 Strana: 0539
Pumpa, pumpička. P. pistonová či po- tápníková, Plungerpumpe, Osv. 1885. 942., lisová, ZČ. I. 284., proudová, Saugstrahl-, Sl. les., průbní na kotly a roury, Wld., na syrop, Syrup-, Šp., filtrová, výtlačná. Zpr. arch. IX. 125.

269229   Pumpa Svazek: 10 Strana: 0321
Pumpa důlní (jámová), dvojčinná (sto- jatá a ležatá), dvouválcová, elektrická, fabri- kační, jednočinná, jednoosá, jednoválcová, kanalisační, křídlová (vídeňská), lodní, na hnojůvku, napájecí několikaválcová, parní, pístová, plynová, proudová, rotační, ruční, stavební, strojní, studniční, šikmá, tlaková, transmissní, trifugální, víceosá, víceválcová, vodárenská, vzduchová, zavodňovací, zkou- šecí, železná. Vz Ott. XX. 984. — P., pum- pička, y, f., vz Osivka (rostl. ).

269230   Pumpák Svazek: 8 Strana: 0329
Pumpák, u, m. = veliký knoflík u vesty. Polná, NZ. IV. 540.

269231   Pumpař Svazek: 2 Strana: 1251
Pumpař, e, m., der Pumper. Hř. -- P., der Pumpenmacher. D.

269232   Pumpař Svazek: 8 Strana: 0329
Pumpař také = člověk od každého se dlužící, Anpumper, m. Sterz. I. 193.

269233   Pumpařský Svazek: 7 Strana: 0539
Pumpařský, Pumper-. P. šachta. NA. IV. 143.

269234   Pumpava Svazek: 2 Strana: 1251
Pumpava, y, f. P. obecná, erodium cicu- tarium. FB. 85., Čl. Kv. 322., Kk. 241., Slb. 631.

269235   Pumpava Svazek: 7 Strana: 0539
Pumpava, Reiherschnabel, m. Cf. Rstp. 251., Dbš. Obyč. 164., Rosc. 151., Mllr. 44., List. fil. XV. 179.

269236   Pumpava Svazek: 8 Strana: 0329
Pumpava, y, f. = střílové koření, ero- dium. Us.

269237   Pumpava Svazek: 10 Strana: 0321
Pumpava, rostl. Sr. Ott. XX. 984.

269238   Pumpel Svazek: 10 Strana: 0658
Pumpel, pumlík, a, m. = dieťa väčšieho brucha. Phľd. XXIV. 482.

269239   Pumpelice Svazek: 10 Strana: 0658
Pumpelice, e, f. = pampeliška. Brt. Sl.

269240   Pumpera Svazek: 2 Strana: 1251
Pumpera, y, f., kaše z černých jahod. Us. Jg.

269241   Pumpernickel Svazek: 7 Strana: 0539
Pumpernickel, chléb v sev. Německu oblíbený. Vz KP. V. 556.

269242   Pumpernickl Svazek: 2 Strana: 1251
Pumpernickl, u, m. (pum-pernickel = perník), černý, plevní, režný chléb ve West- falsku; 2. perníkové pečivo, caltlík, eine Art Pfefferkuchen. Šm., Rk. Vz S. N.

269243   Pumpetle Svazek: 8 Strana: 0329
Pumpetle, jablka. NZ. V. 522.

269244   Pumplíř Svazek: 7 Strana: 0539
Pumplíř, e, m. = rybník na Novohradsku. Blk. Klsk. 653.

269245   Pumpovací Svazek: 7 Strana: 0539
Pumpovací, Pump-. P. stroj. NA. IV. 17., 149.

269246   Pumpovač Svazek: 2 Strana: 1251
Pumpovač, e, m., der Pumper. D. Vz Pumpař.

269247   Pumpovadlo Svazek: 2 Strana: 1251
Pumpovadlo, a, n., das Pumpenwerk. Šm.

269248   Pumpovati Svazek: 2 Strana: 1251
Pumpovati, čerpati, pumpen. —co: vodu, Us., pivo (wergeln). Us. Suk. — co odkud: vodu ze sklepa.

269249   Pumpovní Svazek: 7 Strana: 0539
Pumpovní = pumpovací. P. stroj. Zpr. arch.

269250   Pumpovuík Svazek: 2 Strana: 1251
Pumpovuík, a m. = pumpař. Šm.

269251   Pumpový Svazek: 7 Strana: 0539
Pumpový, Pumpen-. P. usně (pumpo- vice), -Jeder, ucpávka, -packung, trouba, -röhre, bota, -schuh, -stietel, -cylinder, Šp., tahadlo, píst, NA., potápník. Zpr. arch. XI.

269252   Pumprlice Svazek: 7 Strana: 0539
Pumprlice, e, f. = pampeliška. Mor. a Slov. Hrb.

269253   Pumprlík Svazek: 7 Strana: 0539
Pumprlík, a, m. = malý člověk. Us. Kšť., Rč.

269254   Pumprnikl Svazek: 7 Strana: 0539
Pumprnikl, vz Pumpernicki.

269255   Pumprniklovanie Svazek: 9 Strana: 0265
Pumprniklovanie, n. = šibřinkování. Už som syt tej slepej baby a toho p-nia. Slov. Phľd. 1897. 119.

269256   Pumpurlák Svazek: 2 Strana: 1251
Pumpurlák, a, m., der Pimperl, malý tlustý člověk. Na Ostrav. Tč.

269257   Pumr Svazek: 7 Strana: 0539
Pumr, a, m. = pes samec. Laš. Brt. Cf. Pumér.

269258   Pumr, pumrlík Svazek: 2 Strana: 1251
Pumr, pumrlík, a, m., kundel, vlčí pes, špiclík, der Pommerhund. Us. na mor. Dra- liansku. Hý.

269259   Pumrlíč Svazek: 2 Strana: 1251
Pumrlíč, e, m. = míč, der Ball. Us. u Ren- čova.

269260   Pumrlík Svazek: 2 Strana: 1251
Pumrlík, a, m. =-pumr. Šm.

269261   Pumrovka Svazek: 7 Strana: 0539
Pumrovka, y, f. = vysoká chlupatá če- pice zimní, obyč. s úhanou řečeno. U Hrad. Král., u Vysokého. Kšť., Pam. arch. XIV. 361.

269262   Pumykl Svazek: 10 Strana: 0321
Pumykl, nadávka. Slez. Vyhl. H. 335.

269263   Pun Svazek: 7 Strana: 0539
Pun = pán. Mor. Brt. D.

269264   Pun Svazek: 8 Strana: 0329
Pun = pán. Poledně robi p. a večer přijde sum (sám). Mor. Nov. Př. 325.

269265   Punc Svazek: 2 Strana: 1251
Punc, e, m., z něm. Bunze, cf. caelare, sculpere. Mz. 285.

269266   Punc Svazek: 7 Strana: 0540
Punc, vz Punčovina. P. anglický, bur- gundský, jahodový, královský, ledový, ma- linový, ryvízový, studený, třešňový, viš- ňový, zmrzlý, se žloutky. Hnsg. — Cf. Rstp. 520.

269267   Punclovka Svazek: 10 Strana: 0321
Punclovka, y, f. = kamenná nádoba polévaná. Chod. Rgl. Sr. násl.

269268   Punclovky Svazek: 7 Strana: 0539
Punclovky, hunclovky, pl., f. = boty s vysokými holinkami. Farářské p. U Kr. Hrad. Kšť.

269269   Punclový Svazek: 7 Strana: 0540
Punclový. P. či bunclavské nádobí, od- tud puclák. Ott. IV; 924.

269270   Punclový Svazek: 7 Strana: 1373
Punclový. P. nádobí (hnědé, kamenné hrnce atd ). Na Žďársku. NZ I. 69., II 392.

269271   Punclový Svazek: 9 Strana: 0265
Punclový hrnec = oblitý. Slez. Čes. 1. VIII. 55.

269272   Punclový Svazek: 10 Strana: 0321
Punclový. P. nádoba = polívaná, Slez. Vyhl. II. 198., hnědá kamenná. Litom. 62.

269273   Puncov Svazek: 2 Strana: 1251
Puncov, a, m., Punzau, ves v Těšíusku ve Slez.

269274   Puncovadlo Svazek: 7 Strana: 0540
Puncovadlo, a, n., Punzmaschine, f. Šp.

269275   Puncování, n Svazek: 2 Strana: 1251
Puncování, n., úřední zkoušení a zna- menání zlatnických atd. výrobků, das Pun- ziren, die-Punzirung. Prm.

269276   Puncovati Svazek: 2 Strana: 1251
Puncovati, zlatnické výrobky zkoušeti a znamenati, punziren. Vz Punc.

269277   Puncovka Svazek: 7 Strana: 0540
Puncovka, y, f. = říčka vtékající do Olzy na Těšínsku. Šd.

269278   Puncovna Svazek: 7 Strana: 0540
Puncovna, y, f. = puncovní úřad, Pun zirungsamt, n. Hř.

269279   Puncovní Svazek: 7 Strana: 0540
Puncovní, Punzirungs . P. úřad, vz Pun- covna.

269280   Puncovnictví Svazek: 7 Strana: 0540
Puncovnictví, n., Punzirungswesen, n. Šp.

269281   Punč Svazek: 2 Strana: 1251
Punč, e, m., angl. punch, z hindustan- ského- panča = pět, poněvadž z 5 přísad se skládá, z araku, čaje, cukru, vody a sťávy citronové. S. N. P. ananasový, bordeauxský, pro dámy. Kh. Vz Kk. 230.

269282   Punč Svazek: 8 Strana: 0329
Punč m. punš, nš v nč. Gb. H. ml. I. 513.

269283   Punčala Svazek: 7 Strana: 0540
Punčala, y, f. = nehezká punčocha. Mor. Brt.

269284   Punček Svazek: 8 Strana: 0329
Punček, vz Tluček (3. dod.).

269285   Punčmassa Svazek: 10 Strana: 0321
Punčmassa, y, f. Rais. Lep. 194.

269286   Punčocha Svazek: 7 Strana: 0540
Punčocha. Vz Natahovačky, Wtr. Obr. 558. P. z Buntschuh = vysoký střevíc šváb- ských sedláků. S. N. I. 986. Už je zas na jedněch p-chách (má jen jedny p-chy). Us. Vk. Hodí se k tomu jako p. na klobouk, Lpř. Které děvče p. přes noc na stole ležeť nechá, tomu se nohy rozbolí. Mus. 1853. 474. Přerazil jí p-chu = zmrhal ji. Us. — P. Kůň hnědý n. černý má-li pěkně bílé
nohy u chodidla, má punčošky. Us. Tč. -- P. jetelová. Vz Kožuch. — P. = rybník u Třtic. — P. = holub.

269287   Punčocha Svazek: 9 Strana: 0265
Punčocha pnd krpce na Slov.: pančucha, kapca, knpice, dôkolenka. Sbor. slov. II. 130.

269288   Punčocha Svazek: 10 Strana: 0321
Punčocha. P-chami rozuměly se přečasto nohavice, spodky. Světz. 1886. 387.

269289   Punčocha, punčoška Svazek: 2 Strana: 1251
Punčocha, punčoška, y, f., na mor. Zlínsku pančocha (Brt.), rus. pančochi, cf. něm. Bundschuh. — P., dříve obuv n. střevíc, který se nad kotníky zavazoval. Reš. — P. ???í obuv na nohy z nití, bavlny, hedvábí atd. tkaná n. pletená, der Strumpf. Jg. P-chy na stávku dělané. Us. P. se skládá z mnoha ok. Části p-chy: holeň s obrubou a cestičkou, nárt, pata a šlapadlo; p. bavlněné, lněné, vlněné, hedvábné, stávkové. Š. aŽ. (Walter). P. vázané, pletené, červené, bílé, černé, vy- šívané, prolomené, nastavené, poloholenka. Sp. P-chy vázati (na Mor.), plésti, robiti, štrykovati (z něm.), přidělati, podsaditi, obouti, zouti. Us. Oka u p-chy odnímati (ubírati), přidávati. Walter. P-chy připlésti, rozpárati. Šp. P-ehu začíti; okolek, zoubky, zoubkovaný okolek, vroubek, lýtko, tvar p-chy; u pěšinky ujímati; rozděliti oka k za- vření paty; patu zavříti, svršek paty, šev patní, klínek u chodidla, špička paty; p-chu zavříti. Š. a Ž. Punčošky z víčky, z husí kožky. Sš. P. 085. Trefí se to jako p. za klobouk. Č. — Vz Punčochářství. — P., y, m., blb, troup, der Strumpf, Einfaltspinsel. Jg. Kmotr p. (čepička). Vz Hloupý. Č. Má p-chy tenké (jest vtipný), tlusté (jest nevtipný). Vz Hloupý. Prov. Ty punčocho bez cviklu, dáme tě do cviku. Dr. Punčoška. Staré p-chy bratr. — P. v lékařství: p. šněrovací a pružná na oteklé nohy; p. šněrovací plá- těná, hedvábná, na stehno plátěná n. hed- vábná, pružná vlněná ke kolenu, nad ko- leno, bavlněná až na stehno. Cn.

269290   Punčocháč Svazek: 2 Strana: 1251
Punčocháč, e, m., der Strümpfler. Šm.

269291   Punčocháč Svazek: 9 Strana: 0265
Punčocháč, e, m. = nádoba na mléko (u Jeníkova u Humpolce). Čes. 1. IX. 185. Vz násl.

269292   Punčochárna Svazek: 2 Strana: 1251
Punčochárna, y, f., die Strumpfwirkerei. (Ort). Šm.

269293   Punčochář Svazek: 9 Strana: 0265
Punčochář, e, m. = jednoduchý hrnec na mléko. Humpolec. Kub. 156. Vz předcház.

269294   Punčochář Svazek: 10 Strana: 0321
Punčochář. 1609. Listář 89.

269295   Punčochářský Svazek: 2 Strana: 1251
Punčochářský, Strumpfwirker-. P. to- varyš. D.

269296   Punčochářský Svazek: 10 Strana: 0321
Punčochářský stroj. Vz Ott. XIX. 910b.

269297   Punčochářství Svazek: 2 Strana: 1251
Punčochářství, n., die Strumpfwirkerei, -Strickerei, zvláštní druh tkadlcovství, které na stávku tkaniny, na způsob punčoch ple- tené, z vlny, bavlny, lnu i hedvábí zhoto- vuje. Vz více v S. N.

269298   Punčochový Svazek: 8 Strana: 0329
Punčochový. P. látka. Wtr. Krj. I. 484.

269299   Punčochy Svazek: 8 Strana: 0329
Punčochy, mor. pančocha, han. pančuché. Brt. D. II. 470. P. v XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 484. P. barchanové, bavlněné, cvilinkové, dlouhé, harasové, hedvábné, kožené, koži- chové, krátké, plátěné, plstěné, s příkopytím, soukeuné, vlněné atd. Vz Wtr. Krj. I. 484. nn. P-chy vázat m. plésti. Vých. Mor. Brt. D. II. 470.

269300   Punčoška Svazek: 7 Strana: 1373
Punčoška. Pamské p-šky = lískové oříšky. U Čes. Brodu. NZ. I. 387.

269301   Punčoška Svazek: 9 Strana: 0265
Punčoška u Auerova hořáku. Us.

269302   Punčoška Svazek: 10 Strana: 0321
Punčoška, y, f. = obal zrna v klasu, pleva. Obilí v p-kách schne. Kšť. Lid. 13. — P. v plynové lampě.

269303   Punčošky Svazek: 2 Strana: 1251
Punčošky, druh hrušek, eine Art Birnen. Us. Jg. — P. = semenník, die Samenhülse. Nemám jetel vymlácený z punčošek. Us. v Kunv. Msk. — Vz Punčocha.

269304   Punčovanina Svazek: 9 Strana: 0265
Punčovanina = velmi pevná látka, jejíž osnova jest lněná, outek však vlněný. Na Blatech. Čes. 1. VIL 153.

269305   Punčovati Svazek: 2 Strana: 1251
Punčovati, punč píti, punschen. D. P-li do rána.

269306   Punčovice Svazek: 7 Strana: 0540
Punčovice, e, f., Bowle, Punschbowle, f. Rk.

269307   Punčovina Svazek: 2 Strana: 1251
Punčovina, y, f., die Punschmasse. Rostl. P. kávová, pivní. Kh. Vz Punč.

269308   Punčovina Svazek: 7 Strana: 0540
Punčovina = slazená lihovina s ovocnou šťavou. Vz KP. V. 597. P. ruská bílá, nord- hauská žitná, švédská, žlutá. Včk.

269309   Punčucha Svazek: 2 Strana: 1251
Punčucha, y, f. = punčocha. U Skryje. Kál.

269310   Punda Svazek: 2 Strana: 1251
Punda ve frasi: mlsná punda, mlspunda = mlsná huba, lahůdkář, das Leckermaul. Us. na Mor. Vz Mlsný.

269311   Punda Svazek: 7 Strana: 0540
Punda, y, f. = ženský stydký úd. Us. Vhl.

269312   Půnebí Svazek: 7 Strana: 0540
Půnebí, n. = podnebí, Gaumen, m. Nrd. Blld. 19.; půda, hůra. Ú N. Kdyně. Jrsk., Rgl.

269313   Půnebí Svazek: 7 Strana: 1373
Půnebí (podnebí) = půda na stavení oby- dleném. Ct. Vodr a Hambalka. U Chodů. NZ. II. 50.

269314   Püner Svazek: 7 Strana: 0540
Püner Kliment, dr. lékař. Jg. H. 1. 616., Šb. Dj. ř. 2. vd. 280.

269315   Puničtina Svazek: 7 Strana: 0540
Puničtina, y, f., die pumsche Sprache. Koll. St. XIII.

269316   Punitský Svazek: 7 Strana: 1373
Punitský = punský. Lobk. 89.

269317   Puňkava Svazek: 7 Strana: 0540
Puňkava, y, f., řeka, vz Ponikev.

269318   Punkov Svazek: 2 Strana: 0746
Punkov, Ponikva, něm. Punkow.

269319   Punkt, u, punktík, u, puutík Svazek: 2 Strana: 1251
Punkt, u, punktík, u, puutík, u, m., punktíček, puntíček, čku, m., z lat. pun- ctum, bod, bodek, tečka, der Punkt. Punkt u prostřed kruhu. Kom. P. tíže == tížní střed. D. — P. zřecí = hlediště, der Gesichtspunkt. D. — P., bod směru, der Richtungspunkt. Čtyry hlavní punkty (strany) světa. L. — P. času, chvíle, der Nu, Augenblick. — P., ťuk, der Tüpfel. Tenkými puntíky malovati. Kram. — P. v psaní, tečka, na konci psaní, der Schlusspunkt. V., D. — P. (v musice) při notě půl její platí. Vz S. N. — P., část, článek, artikul, der Punkt, Artikel. Hlavní punkt;. 1). — Punktum, dosť, konec! — Jg.

269320   Punktace Svazek: 2 Strana: 1251
Punktace, e, f., osnova, návrh, rozvrh, rozčlánkování smlouvy, die Punktation. J. tr., S. N.

269321   Punktace Svazek: 7 Strana: 0540
Punktace, e, f. = ujednání. Vídeňské p-ce ze dne 26. ledna 1890. týkají se smíru mezi Čechy a Němci v Čechách.

269322   Punktace Svazek: 7 Strana: 1373
Punktace = úmluvy.

269323   Punktační Svazek: 7 Strana: 1373
Punktační kommisse, která se radí o punktacích (vídeňských).

269324   Punktator Svazek: 7 Strana: 0540
Punktator, a, m., z lat. P-ři vídeňských úmluv. Vz předcház.

269325   Punktikovatý, puntikovatý Svazek: 2 Strana: 1251
Punktikovatý, puntikovatý, tüpfelig. D.

269326   Punktor Svazek: 10 Strana: 0321
Punktor, e, m., punctorium (náčiní písařů). Bhm. hex. 872.

269327   Punktoř Svazek: 7 Strana: 1373
Punktoř, punctorium, zastr. Bhm.

269328   Punktovati, puntíkovati Svazek: 2 Strana: 1251
Punktovati, puntíkovati, puntíky zna- menati, tečkovati, punktiren, tüpfeln. — co čím: čáru tužkou.

269329   Punktovní Svazek: 10 Strana: 0321
Punktovní stupeň působivosti síry. Zach. Test. 42.

269330   Punktualllí. ľ Svazek: 8 Strana: 0330
Punktualllí. ľ. bytosť (absolutně jedno- duchá, nekonečně malá). Vstnk. II. 278.

269331   Punktura Svazek: 2 Strana: 1251
Punktura, y, f., z. lat., zábodka, v knih- tiskárně dvě špice na příklopu lisu, jimiž se zdržuje arch tisknouti se mající a pak i dírky těmi špicemi udělané, jimiž se knihař řídí archy falcuje. S. N.

269332   Punkva Svazek: 2 Strana: 1251
Punkva, vz Ponikev.

269333   Punkva Svazek: 9 Strana: 0265
Punkva, vl. Ponikev, Ponikva, že poniká do země se ztrácí. Bdl. Mor. 11.

269334   Půnoc Svazek: 10 Strana: 0321
Půnoc, i, f. = půlnoc. Mor. Mš.

269335   Punovati Svazek: 2 Strana: 1252
Punovati, železné náčiní obvafovati, v horn., das Hauerzeug härten. Jg.

269336   Půnový Svazek: 9 Strana: 0265
Půnový = půlnový. Val. Čes 1. X. 298. Sr. Pů.

269337   Punský Svazek: 2 Strana: 1252
Punský, Karthaginiensisch. P. války. Vz S. N., Poeni.

269338   Punš Svazek: 10 Strana: 0321
Punš, vz, Punč.

269339   Punšc Svazek: 9 Strana: 0265
Punšc = odejíti. Už šće byli pundzyni. Slez. Lor. 77.

269340   Punt Svazek: 2 Strana: 1252
Punt, u, m., šp. z nem. Bund, smlouva, spiknutí, das Verbindniss, die Verschwörung. P. udělati, v p. vjíti. V. Šepty a punty jejich neneznámé jsou mně. Kom. P. míti s ďáblem. Žalan. I. 152., Kom. Se satanem v p. vešli. Kr. — P. u šněrovačky, přikryvadlo ženských prsů z tuhého papíru udělané, podlouhlé, dole do špice jdoucí, tkanicemi prošité, které se za šněrovadlo zastrkuje, der Latz, Brust- latz. Ženský prsník. Ros. Nechodívé synku, dyž tě děvče nesce (nechce), ona má za puntem samo boží dřevce. Sš. P. 292. Dala si malovat na p-ě zajíce. Er. P. 242. — P. mužský, der Brustlatz. Co v městech vesta slove, to ve vsích pantem nazývají. Us., V. — P., prsní tkanice, sponka, das Schnür- lein. Br. — P., zavití hlavy, der Turban. Plk. — P., poklopec, der Hosenlatz. Mor. Hý.

269341   Punt Svazek: 7 Strana: 0540
Punt = punkt. Ve všech puntích a arti kulech. Arch. VII. 573.

269342   Punt Svazek: 7 Strana: 1373
Punt = úzký límeček u košile. NZ. I. 375.

269343   Punt Svazek: 10 Strana: 0321
Punt, u, m. P. (zouvák) = čásť ženského obleku, ukrytý za šněrovací pentlí u živůtku. Litom. 68.

269344   Punt Svazek: 10 Strana: 0658
Punt, u, m. = rozparek košile. Slov. Nár. sbor. XI. 4.

269345   Puntéř Svazek: 7 Strana: 0540
Puntéř, e, m. Arch. IX. 210.

269346   Puntičkárský Svazek: 9 Strana: 0266
Puntičkárský. P-ským sklíčkem na svět se dívati. Šml. V. 24.

269347   Puntičkář Svazek: 2 Strana: 1252
Puntičkář, e, m., malicherník, der Pedant, Haar-, Kümmelspalter. Us. Dch. Kšá.

269348   Puntičkářský Svazek: 2 Strana: 1252
Puntičkářský, Pedanten-. P. sklíčko.

269349   Puntičkářství Svazek: 2 Strana: 1252
Puntičkářství, n., Pedanterie, f. Us. Sd., Kos.

269350   Puntíčkovati Svazek: 7 Strana: 0540
Puntíčkovati, punktiren. Us. Pdl., Tč.

269351   Puntík Svazek: 2 Strana: 1252
Puntík, vz Punkt.

269352   Puntík Svazek: 8 Strana: 0330
Puntík = malý punt. Vz předcház. Punt.

269353   Puntík Svazek: 10 Strana: 0321
Puntík, vz Punt.

269354   Puntíkář Svazek: 10 Strana: 0321
Puntíkář. e, m. = puntíčkář. Tk. Pam. I. 182.

269355   Puntíkovaný Svazek: 10 Strana: 0321
Puntíkovaný. P. notv. Nejed. 153., 154.

269356   Puntíkovati Svazek: 7 Strana: 0540
Puntíkovati, punktiren. Posp., Pal. Rdh. I. 205.

269357   Puntišpánový Svazek: 8 Strana: 0330
Puntišpánový. P. čepec = zlatý s listy a květy na něm. Duť. 199.

269358   Puntování Svazek: 2 Strana: 1252
Puntování, n., die Verschwörung. V. Vz Punt.

269359   Puntování Svazek: 7 Strana: 0540
Puntování, vz Puntovati. V p. s někým se dáti. Výb. II. 1470.

269360   Puntovati Svazek: 2 Strana: 1252
Puntovati, z něm. Bund; spuntovati = rotiti, smlouvati, pojiti, verbinden; p. se = rotiti se, v smlouvu vejíti s kým, sich ver- binden o. verschwören, Bund machen. — se s kým proti komu. Br., V.

269361   Puntovati Svazek: 7 Strana: 0540
Puntovati = smlouvati, kupovati, feil- schen. Val. Vck. Cf. Zříz. zem. Jir. 472. — se s kým, kdy, proti komu. P-li se mezi sebou proti svým spolusousedům. Bart. 86. P-tují se spolu. Výb. II. 1178. Nesměli v tom čase se p. Žer. 325. Co to puntujete (vyvádíte, pácháte)? V Podl. Brt. D. 258.

269362   Puntovice Svazek: 2 Strana: 1252
Puntovice, dle Budějovice, Puntowitz, ves u Brna. PL.

269363   Puntovice Svazek: 7 Strana: 0540
Puntovice. Proč chtěli Puntovští svou dědinu obrátiti? P-ským přezdívají příč- níkův. Vz Sbtk. Krat. h. 198.

269364   Puntovní Svazek: 2 Strana: 1252
Puntovní, Bund-, Bundes-. P. smlouva. Vz Punt.

269365   Puntovník Svazek: 2 Strana: 1252
Puntovník, a, m., der Bundesgenosse, Verschwörer. V. . Puntový sloup ve stodole = trám ve stranici upevněný, jenž podpírá patra. Na mor. Zlínsku. Brt.

269366   Puntovník Svazek: 9 Strana: 0266
Puntovník, a, m. Dač. I. 211. Sr. Punt.

269367   Puntrotník Svazek: 8 Strana: 0330
Puntrotník, a, m. = nadávka Bratřím. Wtr. Živ. c. I. 201. Není to chyba tisku m. puntovník ?

269368   Puný Svazek: 7 Strana: 0540
Puný = plný. Sš. P. 592.

269369   Puny Svazek: 10 Strana: 0321
Puny, punas, vysoké a studené pláně v Andech. Vz Ott. XX. 992.

269370   Punzok Svazek: 2 Strana: 1252
Punzok, u, m., sviňský žaludek naditý. — P., a, m., nenasytelný člověk. V Nové vsi u Krumlova. Bauer.

269371   Punzovní Svazek: 7 Strana: 0540
Punzovní, vz Puncovní.

269372   Puoboj Svazek: 7 Strana: 0540
Puoboj, vz Půboj. 1508.

269373   Puočiti Svazek: 8 Strana: 0330
Puočiti = půjčiti, concedere. Tehdy Alex- andr všeho jim puočil (ke všemu svolil). Alx. Nách. k. XV.

269374   Puod Svazek: 9 Strana: 0266
Puod, u, m. = poval, půda. Slov. Mus. 1818. II. 321.

269375   Puohoř Svazek: 10 Strana: 0321
Puohoř, e, m., ryba. Na Krumlov. Arch. XXL 540

269376   Puole Svazek: 7 Strana: 0540
Puole = pole. Zlomek strč. exodu 23. 16.

269377   Puolnočník Svazek: 9 Strana: 0266
Puolnočník, u, m. = půlnoční krajina. P. mi slúží. Alx. Nách. CXXXIX.

269378   Puoloh Svazek: 8 Strana: 0573
Puoloh, u, m. = poloha. Sám sem ten p. ohledal. Arch. XV. 35.

269379   Puom Svazek: 8 Strana: 0330
Puom, puoš, puome, puoté = půjdu, půjdeš atd., y různořečí březovském na Mor. Brť. D. II. Vlil.

269380   Puotržka Svazek: 8 Strana: 0573
Puotržka, y, f. = potržka. Praví, že v tuto p-ku jest mu to dosti obtížné podstúpiti. Arch. XV. 80.

269381   Pup Svazek: 2 Strana: 1252
Pup, u, m. = pupen, die Knospe. Č. exc. — P., vz Pupek.

269382   Pup Svazek: 7 Strana: 0540
Pup, u, m. = kruhový bod, Kreispunkt, m. Stč. Dif. 249. Cf. List. fil. XV. 179.

269383   Pup Svazek: 8 Strana: 0330
Pup, u, pupek pku, m. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 47.

269384   Pupa Svazek: 2 Strana: 1252
Pupa, y, f., lat. pupa, na Slov. bábika, die Pupe, Nympfe. P. vůbec, kukla u brouků. Nz. P., hmyz, když svléknuv se jakožto larva naposled v rohovitou kůži n. v hed- bávný kokon se zahalí. S. N., Schd. II. 506. — P., zastr., poupě, pupen, die Knospe. St. skl.

269385   Pupa Svazek: 7 Strana: 0540
Pupa, y, f. = čapka, čepice (v dětské řeči). V záp. Čech. BPr.

269386   Pupä Svazek: 8 Strana: 0330
Pupä. Mrcha p., vz Pokolvar (3. dod.).

269387   Pupáček Svazek: 9 Strana: 0266
Pupáček, čku, m. Makové p-čky. Sbor. slov. ?. 140.

269388   Pupáčkal Svazek: 10 Strana: 0321
Pupáčkal, u, m. = opekanec. Sbor. slov. IX. 10.

269389   Pupák Svazek: 7 Strana: 0540
Pupák. P-ky = pečené dlouhé slíže, které se na mísu polámou, horkým mlékem poleji a mákem posypou. Jedí se toliko na štědrý den. Mor. Brt. L N. II. 116. — P. = pupenec, malé dítě. Slov. DŠk. I. 202. — P. = jablko s pupenci při stopce. Mor. Brt.

269390   Pupák, pupal, u, pupáček Svazek: 2 Strana: 1252
Pupák, pupal, u, pupáček, čku, m. = opekance, Nockeln, Klöschen., n. Slov. Plk.

269391   Pupalice Svazek: 7 Strana: 0540
Pupalice, e, f., epimedium, Lockenblume, f. Šm.

269392   Pupalka Svazek: 2 Strana: 1252
Pupalka, y, f., oenothera, die Nachtkerze, rostl. FB. 89. Čl. Kv. 330., Slb. 402.

269393   Pupalka Svazek: 7 Strana: 0540
Pupalka. Cf. Rstp. 545., Dlj. 48., Rosc. 162., Mllr. 72.

269394   Pupalkovitý Svazek: 7 Strana: 0540
Pupalkovitý. Cf. Rstp. 341., 542., 544., Rosc. 162.

269395   Pupalkovitý. P Svazek: 2 Strana: 1252
Pupalkovitý. P. rostliny, oneagreae, dle (Čl. oenothereae die Nachtkerzen. Vz Vrbovka. Čl. 68.

269396   Pupanáč Svazek: 7 Strana: 1373
Pupanáč, e, m., ariegna, zastr. Pršp. 33. 9.

269397   Pupanec Svazek: 7 Strana: 0540
Pupanec, nce, m. Hra míčem na p-nca. Vz Brt. L. N. I. 66.

269398   Pupati Svazek: 7 Strana: 0540
Pupati = spáti (v dětské řeči). U Kr. Hrad. Kšť.

269399   Pupava Svazek: 7 Strana: 0540
Pupava, cardopacia. Byl. P., leontodon taraxacum. Göm. Bartol. P. = odkvetlá plóška. Na jihových. Mor. Brt. — Cf. Rstp. 924.—926., Rosc. 129., Mllr. 29., List. fil. XV. 179.

269400   Pupava Svazek: 7 Strana: 1373
Pupava, y, f. = pampeliška. Mor. Brt.

269401   Pupava Svazek: 8 Strana: 0330
Pupava, barba Jovis, rostl. 1440. List. fil. 1893. 393. — P., rostl., vz Opava, Pampeliška (3. dod.).

269402   Pupava, poupava Svazek: 2 Strana: 1252
Pupava, poupava, na Slov. pumpava, y, f., rostlina. P. veliká, carlina acaulis, grosse Eberwurz. Čl. 103., FB. 48., Čl. Kv. 210.

269403   Pupavec Svazek: 10 Strana: 0321
Pupavec, vce, m, ariegna. Rostl. drk. 177b.

269404   Pupavík Svazek: 10 Strana: 0321
Pupavík, u, m., rostl. Vz Ott. XX. 996.

269405   Pupavík, u Svazek: 2 Strana: 1252
Pupavík, u, m., thrincia, rostl. Slb. 472.

269406   Pupavka Svazek: 2 Strana: 1252
Pupavka, y, f., eburna, plž. Krok.

269407   Pupavovitý Svazek: 2 Strana: 1252
Pupavovitý, eberwurzartig. P. rostliny, carlinaceae. Vz Pupava.

269408   Pupavový Svazek: 2 Strana: 1252
Pupavový, z pupavy, Eberwurz. P. ko- ření. Tabl.

269409   Pupčatý Svazek: 2 Strana: 1252
Pupčatý = pupkatý. Šm.

269410   Pupček Svazek: 2 Strana: 1252
Pupček, vz Pupek.

269411   Pupček Svazek: 7 Strana: 1373
Pupček (pupeček), gt. pupečku, m D. Lhrg. 198.

269412   Pupčen Svazek: 7 Strana: 1373
Pupčen, u, m., veta, zastr. Pršp. 49. 40.

269413   Pupčík Svazek: 2 Strana: 1252
Pupčík, u, m., der Piston eines Perkus- sionsgewehres. Šm.

269414   Pupec Svazek: 2 Strana: 1252
Pupec, pce, m. =pupen. Rk.

269415   Pupeček Svazek: 7 Strana: 0540
Pupeček, vz Pupek. — P., čka, m., os. jm. Wtr. Obr. 82.

269416   Pupečenka, y Svazek: 2 Strana: 1252
Pupečenka, y, f. = pupečník. Šm.

269417   Pupečnatý Svazek: 7 Strana: 0540
Pupečnatý, genabelt. Vz Rst. 480.

269418   Pupeční Svazek: 2 Strana: 1252
Pupeční, Nabel-. P. šňůra, die Nabel- schnur. Ja. Vz S. N. P. měchýřek. Ssav.

269419   Pupeční Svazek: 7 Strana: 0540
Pupeční kýla, hernia umbilicalis, tepna, Nabelarterie, jamka, -grube, žíla, -vene, výhřez, -vorfall, Nz. lk., obvaz, Nabel- verband.

269420   Pupečnice Svazek: 10 Strana: 0321
Pupečnice, e, f. = pupeční žila. Vz Pu- pečný.

269421   Pupečník Svazek: 2 Strana: 1252
Pupečník, u, m. P. obecný, hydrocotyle vulgaris. FB. 90., Čl. Kv. 335., Slb. 591.

269422   Pupečník Svazek: 7 Strana: 0540
Pupečník. Cf. Rstp. 705., Odb. path. III. 651. — P. = pupeční šňůra, pupeční pro- vázek, Nabelschnurstrang, m., funiculus um- bilicalis. Nz. lk., Křž. Por. 12. P. ovinutý kol hrdla plodu, příliš krátký; neobyčejná délka, nepravidelnosti, ovinutí, přetržení, stočení, usazování (v mázdrách plodových, v kraji lůžka), uzly, výhřez p-ku. Vz Křž. Por. 346.—357. P. naléhá. Plod sedí na p-čku. Ib. 352. Narozený bez p-ku. Vředo- vitý zánět p-ku, Omphalitis ulcerosa.

269423   Pupečník Svazek: 10 Strana: 0321
Pupečník, u, m = pupeční šňůra. Vz Ott. XX. 996. Výhřez p-ku, prolapsus funiculi umbilicalis. Ott. XX.

269424   Pupečníkovitý Svazek: 7 Strana: 0540
Pupečníkovitý. P. rostliny, hydrocosty- leae: pupečník. Vz Rstp. 701., 703.

269425   Pupečníkový Svazek: 7 Strana: 0540
Pupečníkový, Nabelschnur-. P. céva, -gefäss, šelesť, -geräusch, výhřez, -vorfall, Nz. lk., nůžky.

269426   Pupek Svazek: 2 Strana: 1252
Pupek, pku n. pka, pup, u (zastr.), pupík, u, pupeček, pupček, ečku, pupíček, čku, m., něco vypuklého. Strsl. ????. Mkl. aL. 98. Der Auswuchs, Anlauf. P. na chlebě. — P., jízvovitě naznačená prohlubina téměř ve středu břišní kůže, pocházející ze zakrnění pupečně šňůry a jejích obalů, der Nabel. Vz S. N. P. dítěti přeříznouti. BO. Tak se lek, až mu p. změk. Litomš. Dř. Bába dětem pupky řeže. V. P. zavázati. Vypučení, průtrž, protrženina, výhřez pupku. Šp. Má p. na pateřové kosti (i. e. na zádech; říkají o člo- věku bez břicha). Mor. Tě. Tys letos za- vázal pupek. Vz Omlatek. V Kunv. Msk. — P., na ovoci, konec květu, to místo, kde květ byl, der Butz, die Rose. V. — P., pupku podobný nástroj. Zděř s pupkem u bě- houna. Us. — P., v horn., hák připevněný k táhlu, der Krums, der Stangenhacken. Us. u Příbr. — P., bradavice střely, die Geschoss- warze. Čsk. — P. panenský, saxifraga um- brosa, der Jungfernabel, Steinbrech, rostl. Strany významů technolog, vz ještě Vys. 246.

269427   Pupek Svazek: 7 Strana: 0540
Pupek. Cf. Mkl. Etym.257., List. fil. XV. 179. P. plodový, hilum carpicum, Frucht- nabel, Šp.; pupenec, Laš. Brt. D. 258; p. štítu, Hý. Ss.; na dně láhve, Dch.; na chlebě, Anlauf, m., Šp.; střední vyvýšená část bábovky; knoflík pukličky, Vchř.; na obrtlíku, Zapfen an der Hammerhülse in den Hammerwerken, Nz.; tašky střechové; Us.; p. na houslích, krátký, ale tlustý ko- líček ve spodku houslí, jenž drží struník. Vlk. — P. = vrch, Pam. arch. I. 347.; louka u Přerova. Pk. — P. Můj pupečku (můj bobku; dítěti říkají)! Us. Bdl.

269428   Pupek Svazek: 7 Strana: 1373
Pupek kohoutí rozkrájeti (žaludek). Mor. Mtc. XV. 289.

269429   Pupek Svazek: 8 Strana: 0330
Pupek = hubavice (puchýř). Brt. D. II. 489.

269430   Pupek Svazek: 9 Strana: 0266
Pupek od slepice neb husy vykuchávali a pekli. Har. J. 65. Eště do tě p. nevlez (jsi malý). Hoř. 93. — P. = čásťt lisu v olej- nách, která tlačila na dýnko a to na moučku laěného semene, z něhož potom olej vytékal. Čes. 1. VII. 422. — P. = poslední snop. Řezn. Gol. 13.

269431   Pupek Svazek: 10 Strana: 0321
Pupek, pku, m. Zánět pupku novorozeňat, omphalitis neonatorum. Ktt. — Sr. Pupečný.

269432   Pupek Svazek: 10 Strana: 0658
Pupek, pku, m. Račej budem hore pupkom ležať (kto nechce za malou plácu robiť). Phľd. XXIV. 340.

269433   Pupen Svazek: 2 Strana: 1252
Pupen, u, pupenec, nce, pupének, pu- pínek, nku, pupeneček, pupenček, ečku, pupíneček, čku, m., očko, oko, poupě, pou- pátko, zastr. púpa, lat. gemma, něm: die Knospe, jest dalšího rozvoje schopný konec rostlinné osy hlavní i vedlejší a počátek smítků. Není nic jiného nežli nevyvinutý jednotník rostlinný, mající kromě kořenu oba ostatní hlavní ústroje rostlin, totiž peň a listy, ale nesrostlé. P. ženoucí na větev s pravými listy slove očko; p. listní, na listí n. na dřevo ženoucí (v zemi: na cibuli); p. květný na květ n. plod ženoucí; p-ny společné, květ i listi zavírající. Rostl. P. nosný, D., nevy- kvetlý, růžový. V. P. vrcholový, úžlabičkový, mimotní, nahodilý. Vz více v S. N., Schd. II. 183. Strom pupence pouští. V. Len pu- pence vypustil. BO. Růstni, růstni révečku, z toho révka pupénko, z toho pupna lísteček. Sš. P. 49. P., poupě (oko) rostliny, když se pučí. Ros. P. otevra se tlačí ven květ. Kom. J. 117. P. skládá se z bochy, z pře- zimniště a z mladistvé větvičky. Ms. o štěp. — P., drobná vyraženina kožní, die Blase, der Fleck. Vz S. N. Mám hubu plnou pu- penců. — Pupenec, rostl., mužík, mandragora, der Alraun. Kdo má kámen, vezmi pupenec a vař u vodě n. u pivě. Jád. — Pupenec, hedera terrestris, der Erdepheu. — Pupenec, svlačec, convolvulus, die Winde. Slov. Rybay.

269434   Pupen Svazek: 7 Strana: 0540
Pupen. Cf. Mkl. Etym. 257., Rosc. 2., 8. Pupen po česku, Moravci říkají pupenec. Bl. 209. Chytil sa pupenec plota, nuž sa pripletá (daleké příbuzenství). Slov. Rr. MBš. — P. Biče, ježto olověné pupence na koncích měly. Pass. mus. 430.

269435   Pupen Svazek: 10 Strana: 0321
Pupen, vz Ott. XX. 997.

269436   Pupenáč Svazek: 2 Strana: 1252
Pupenáč, e, m., der Sprossenkohl. Dch.

269437   Pupenatěti Svazek: 7 Strana: 0541
Pupenatěti, ěl, ění, Knospen bekommen . Us. Šm.

269438   Pupenatý, pupencovatý Svazek: 2 Strana: 1252
Pupenatý, pupencovatý, knospig. P. roub. Jel. — P. tvář (puchýřovatá), voll Blasen- Flecken. Jád.

269439   Pupencovatěti Svazek: 7 Strana: 0541
Pupencovatěti = pupenatěti. Šm.

269440   Pupencovatý Svazek: 7 Strana: 0541
Pupencovatý. P. lišej, exzema papulosum, osutina čočkovitá, exanthema papulosum lenticulare. Exc.

269441   Pupencovitý Svazek: 7 Strana: 0541
Pupencovitý = pupencovatý. P. příjičná osutina, papulöses Syphilid.

269442   Pupencový Svazek: 7 Strana: 0541
Pupencový kořen. Mllr. 20.

269443   Pupencový Svazek: 8 Strana: 0330
Pupencový. P. voda (v řece) bývá tehdáž, kdy na stromech pupencové raší; tehdáž bývá splavná. Val. Vck. Val. I. 15.

269444   Pupenčík Svazek: 7 Strana: 0541
Pupenčík, u, m., gemma, Keimknospchen. Nz. Rst. 480.

269445   Pupenčina Svazek: 2 Strana: 1253
Pupenčina, y, f., Nesselausschlag. Ja.

269446   Pupenčina Svazek: 7 Strana: 0541
Pupenčina. Cf. List. fil. XV. 179.

269447   Pupenec Svazek: 2 Strana: 1253
Pupenec, vz Pupen. — P., kadeř, die Locke. V těch viasiech nad jeho paží zatá- čeli se pupenci. Kat. 737.

269448   Pupenec Svazek: 7 Strana: 0541
Pupenec, Cf. List. fil. XV. 179.

269449   Pupenec Svazek: 8 Strana: 0330
Pupenec = pupen. Mor. Bl. Gr. 209., 339. Vz Hubavice.

269450   Pupeneček Svazek: 10 Strana: 0321
Pupeneček, čku, m., papula, kožní vý- květek. Vz Ott. XVIH. 190.

269451   Pupenečnatý Svazek: 7 Strana: 0541
Pupenečnatý, papillös. Rst. 480.

269452   Pupenění Svazek: 7 Strana: 0541
Pupenění, n, Knospung, f. Rst. 480.

269453   Pupenět Svazek: 2 Strana: 1253
Pupeněti,pupenati, pupencovatěti, Kno- spen bekommen. — P., puchýřky dostávati, Bläschen bekommen. Tvář mu (se mu) pu- pení. Lk. Vz Pupen, Pupenatý.

269454   Pupení Svazek: 7 Strana: 0541
Pupení, n., Bläschen; Blasen (coll.). Šm.

269455   Pupeník Svazek: 7 Strana: 0541
Pupeník, u, m., Nabelpflanze, f., Nabel- kraut, n. Rk., Loos., List. fil. XV. 179

269456   Pupeniti se Svazek: 2 Strana: 1253
Pupeniti se, pupenívati se, knospen, aus- schlagen. Strom už se pupení. V.

269457   Pupenka Svazek: 7 Strana: 0541
Pupenka, die Omphalode. Cf. Rst. 1108.

269458   Pupenka, y Svazek: 2 Strana: 1253
Pupenka, y, f., omphalodes, rostl.

269459   Pupénko Svazek: 10 Strana: 0658
Pupénko, a, n. = pupéneček. Vz Brt. Sl.

269460   Pupenník Svazek: 10 Strana: 0321
Pupenník, u, m., umbilicus. Rostl. D. 88b.

269461   -pupenný Svazek: 7 Strana: 0541
-pupenný, -knospig. Jedno-, mnoho- pupenný. Vz Rst. 481.

269462   Pupenonosný Svazek: 7 Strana: 0541
Pupenonosný, knospentragend. Rst. 481.

269463   Pupenovitý Svazek: 7 Strana: 0541
Pupenovitý, knospenförmig. Rst. 4M

269464   Pupenový Svazek: 7 Strana: 0541
Pupenový, Knospen-. P. šupina. SP. II 128.

269465   Pupenství Svazek: 7 Strana: 0541
Pupenství, n = doba zapupení-se hmyzu. Am. — P. = veškerosť pupenův a jejich ústrojnosť, Knospung. Rst. 481.

269466   Pupeucový Svazek: 2 Strana: 1252
Pupeucový. Knospen-. Sal.

269467   Pupíček Svazek: 7 Strana: 0541
Pupíček, vz Pupek. — P-čky = drůbky. Polívka s p-čky, z p-čků (drůbeže). U Kdyně. Rgl.

269468   Pupíček Svazek: 8 Strana: 0330
Pupíček. Už oblízali p. (říká se o svobod- ných kmotrech, když se po křtu z hostiny domů vracejí). NZ. IV. 124.

269469   Pupíček Svazek: 9 Strana: 0266
Pupíček, čku, m. = paví oko, rostl. Na Blatech. Čes. 1. VIII. 20.

269470   Pupíčky Svazek: 10 Strana: 0321
Pupíčky, rostl. Vz Pryskyřník zde.

269471   Pupienko Svazek: 7 Strana: 0541
Pupienko, a, n. = pupínek, pupenec, malý pluskierik na tele Slov. Rr. Sb.

269472   Pupík Svazek: 2 Strana: 1253
Pupík, vz Pupek.

269473   Pupík Svazek: 7 Strana: 0541
Pupík. Cf List. fil. XV. 179.

269474   Pupíkovitý Svazek: 8 Strana: 0330
Pupíkovitý. P. kolečko, Butzenscheibe, f. Vil. Cenník.

269475   Pupill-us Svazek: 2 Strana: 1253
Pupill-us, a, m., lat., sirotek, der Mündel, Pupill. Rk.

269476   Pupilla Svazek: 2 Strana: 1253
Pupilla, y, f., lat., sirotek, osiřelá dívka; 2. panenka v oku, zrenice n. zřítelnice, der Augenstern; das Šehloch.

269477   Pupillarní Svazek: 2 Strana: 1253
Pupillarní, sirotčí, pupillar, den Waisen betreffend.

269478   Pupillarní Svazek: 7 Strana: 0541
Pupillarní jistota hypotheky. Bor. 452., Us.

269479   Pupínek Svazek: 2 Strana: 1253
Pupínek, nku, m., vz Pupen. Rk.

269480   Pupinka Svazek: 9 Strana: 0266
Pupinka, y, f. = karkulka (dětská če- pice). Již. Mor. Šeb. 288.

269481   Pupínkovaný Svazek: 9 Strana: 0266
Pupínkovaný lajbl zimní. Již. Mor. Seb 183.

269482   Pupiny Svazek: 9 Strana: 0266
Pupiny, f. = ostružiny. Třeboň. Kub. 156.

269483   Pupíukovitý Svazek: 2 Strana: 1253
Pupíukovitý, plný pupínku,vo\ Bläschen. P. kůže. Jg.

269484   Pupka Svazek: 7 Strana: 0541
Pupka, y, f., das Bruthäufchen, v bot. Sl. les.

269485   Pupkáč Svazek: 2 Strana: 1253
Pupkáč, e, m., veliký pupek mající, vz Pupkatý; 2. břichatý, tlustý, grossbauchig.

269486   Pupkati se Svazek: 2 Strana: 1253
Pupkati se, knospen. Stromy se pupkají. Na Ostrav. Tč. — kdy: z jara. Us. Hý.

269487   Pupkatosť Svazek: 2 Strana: 1253
Pupkatosť, i, f., vystoupení pupku, die Nabelgeschwulst. Ja.

269488   Pupkatý Svazek: 2 Strana: 1253
Pupkatý, einen grossen Nabel habend. Vz Pupkáč. Ja.

269489   Pupkavica Svazek: 7 Strana: 0541
Pupkavica, e, f. P. srpatá, bupleurum falcatum, z druhu umbelliferae. Let. Mt. sl. VIII. 1 33..

269490   Pupkolebec Svazek: 7 Strana: 0541
Pupkolebec, bce, m., omphalocephalus.

269491   Pupkookrnžný. P Svazek: 10 Strana: 0321
Pupkookrnžný. P. žíly, venae omphalo- mesenteriae. Ktt.

269492   Pupkookružný Svazek: 7 Strana: 0541
Pupkookružný, omphalomeseraicus. Nz. lk.

269493   Pupkořez Svazek: 2 Strana: 1253
Pupkořez, u, m., der Nabelschnitt. Rk.

269494   Pupkořezný Svazek: 2 Strana: 1253
Pupkořezný, nabelschneidend. P. bába. Čern.

269495   Pupkostřevní Svazek: 7 Strana: 0541
Pupkostřevní průchod, ductus ompha- lointestinalis.

269496   Pupkovatý Svazek: 2 Strana: 1253
Pupkovatý, bückelig. P. chléb. Bern. — P., k pupku podobný, nabeiförmig. Jg.

269497   Pupkovec Svazek: 2 Strana: 1253
Pupkovec, vce, m. P. poměnkovitý, omphalodes scorpioides. FB. 53., Čl. Kv. 225., SIb. 368.

269498   Pupkovec Svazek: 7 Strana: 0541
Pupkovec. Cf. Rstp. 1356.

269499   Pupkovec Svazek: 10 Strana: 0321
Pupkovec, vce, m., omphalodes, rostl. Vz Ott. XVI1I. 765., XX. 998.

269500   Pupkovina Svazek: 7 Strana: 0541
Pupkovina, y, f. = pupečník. Hrvát. Šd.

269501   Pupkovitý Svazek: 2 Strana: 1253
Pupkovitý, nabeiförmig. Šm.

269502   Pupkovka Svazek: 7 Strana: 0541
Pupkovka, y, f., umbilicaria, druh lišej- níků lupenitých terčoplodých. Nk.J.

269503   Pupkovník Svazek: 2 Strana: 1253
Pupkovník, u, m., pupíková bylina. Us.

269504   Pupkový Svazek: 2 Strana: 1253
Pupkový, Nabel-, P. šňůra. — P. zděř, železné náčiní mlýnské, der Staffelring. — P. bylina, pupkovník, bupleurum rotundi- folium, das Nabelkraut. P. bylina horní, ka- deřavá. — P. bylina, pupkovník, cimbálek, cotyledon communis, das Nabelkraut. — P. bylina, prorostlík, perfoliata oíŕicinalis, die Bruchwurz. Jg.

269505   Pupkový Svazek: 7 Strana: 0541
Pupkový bod, lépe: kruhový. Čs. math X. 94 P. bylina Mllr. 14 , 20., 26.

269506   -pupký Svazek: 7 Strana: 0541
-pupký, -nabelig. Jedno-, dvoj-, troj- pupký. Vz Rst. 481.

269507   Pupnosť Svazek: 2 Strana: 1253
Pupnosť, i, f., der Stolz, Hochmuth. Troj.

269508   Pupný Svazek: 2 Strana: 1253
Pupný, zpupný, pyšný, stolz. P. slova. Troj. Z pupné hrdosti. Ráj. — P. statek, vlastní, jímž držitel může dělati, co chce, Allodialgut, n. Zř. mark. mor. 1604.

269509   Pupný Svazek: 7 Strana: 0541
Pupný. Cf. List. fil. XV. 179.

269510   Pupočný. P Svazek: 10 Strana: 0321
Pupočný. P. místo. Kol. Her. I. 334. P. houba, fungus umbilicalis, Nabelschwamm. Ktt. Pupeční zánět, omphalitis, Nabelent- zündung; zánět p-ní žíly, phlebitis umbili- calis. Ktt.

269511   Pupolatek Svazek: 7 Strana: 0541
Pupolatek, tku, m., omphalobium, rostl. Vz Rstp. 280.

269512   Pupolatek Svazek: 10 Strana: 0321
Pupolatek, tku, m., omphalobium, rostl. Vz Ott. XX. 998.

269513   Pupomarka Svazek: 2 Strana: 1253
Pupomarka, y, f., bucentes, hmyz. Krok.

269514   Půpor Svazek: 2 Strana: 1253
Půpor, u, m., popírání, das Leugnen. Ve svém holém o pravdě p-ru dí. Sš. J. 281.

269515   Puporodka Svazek: 7 Strana: 0541
Puporodka Vz Brm. IV. 508. P., pupi- para, moucha. Ott. IV. 596.

269516   Puporodka Svazek: 10 Strana: 0321
Puporodka. P-ky, pupipara, hmyz. Vz Ott. XVIII. 513., XX. 998.

269517   Puporodka, y Svazek: 2 Strana: 1253
Puporodka, y, f., hmyz. P. netopýří, nycteribia vespertilionis. Frč. 161.

269518   Puporodný Svazek: 7 Strana: 0541
Puporodný. P-dní, pupipara (hmyzí). Nz. Vz Puporodka.

269519   Puporodý Svazek: 7 Strana: 0541
Puporodý = puporodný. NA. V. od. II. 34.

269520   Púpov Svazek: 7 Strana: 0541
Púpov, a, m., vrch v Bezkydách v Orově na Slov Phľd. VI. 283.

269521   Pupovice Svazek: 7 Strana: 0541
Pupovice, e, f., cotyledon, rostl. Vz Rstp. 659.

269522   Pupovník Svazek: 2 Strana: 1253
Pupovník, u, m., kavas, čertkus, hlizní bylina, scabiosa succisa, der Teufelsabbiss. Berg. exc. — P., prorostlík okrouhlolistý, bu- pleurum rotundifolium. FB. 92., Slb. 582., Čl. Kv. 339. Vz Pupkový.

269523   Pupovník Svazek: 7 Strana: 0541
Pupovník, vz Rstp. 723., Mllr. 26.

269524   Pupovník Svazek: 10 Strana: 0321
Pupovník, u, m., bupleurum, rostl. Vz Ott. XX. 998.

269525   Pupový Svazek: 8 Strana: 0330
Pupový. P. stadium samečka. Vz Ott. XI. 243.

269526   Púpty Svazek: 9 Strana: 0266
Púpty = kroupy. P. jedz (jez). Slov. Nár. sbor. II. 62.

269527   Púra Svazek: 2 Strana: 1253
Púra, zastr., vzpoura, hrdosť, Stolz, m., Anmassung, f. Št. N. 113., Výb. I. 758. Púrú (arrogantia) a pýchú a ústy dvojieho jazyka hrdá. BO. Prorok púrú porušený. BO.

269528   Půra Svazek: 2 Strana: 1253
Půra, y, f., v horn., náčiní k vození rudy, kolečko, der Schubkarren. Vz Purník. Běhati na půře. Kram.

269529   Půra Svazek: 7 Strana: 0541
Půra. Výb. I. 1175., 1177., List. fil. XIV. 410., Št. Kn. š. 143. 2. Púru z něčeho vzíti; Padnouti, vzejíti, vstoupiti v púru. Št. Kn. š. 126., 143.

269530   Půra Svazek: 7 Strana: 0541
Půra v horn. z něm. Bahre. Vz List. fil. XIV. 411.

269531   Půra Svazek: 9 Strana: 0266
Půra, y, f. = vrtací rourka ? knoflíkářů. Ott. XIV. 460a.

269532   Purad Svazek: 8 Strana: 0330
Purad, a, m., obec v Nitran. Phľd. XII. 74., 551.

269533   Puratylen Svazek: 10 Strana: 0321
Puratylen, u, m., čistící átka. Vz KP. X. 118.

269534   Purclík Svazek: 2 Strana: 1253
Purclík, a, m., tlustý hoch. V. Kunv. Msk. Vz Buclík. — P., z něm. Burzeltaube, kotrlčák.

269535   Purclík Svazek: 7 Strana: 0541
Purclík holub. Cf. Brm. II. 2. 683.

269536   Purclík Svazek: 8 Strana: 0330
Purclík, a, m., holub, columba gyratrix. Ott. XI. 511.

269537   Purček Svazek: 7 Strana: 1373
Purček, rečka, m., bulcula, ryba? Pršp. 15 44 Rj.: příček.

269538   Purda Svazek: 7 Strana: 0541
Purda, y, f., faules, nichtsnutziges Weib. Slov. Ssk.

269539   Purdiť Svazek: 7 Strana: 0541
Purdiť, sich schlecht aufführen. Slov. Ssk.

269540   Purée Svazek: 7 Strana: 0541
Purée (pyré), fr. = kaše z bramborů, z luštěnin, ze sekaného masa. Hnsg.

269541   Purem Svazek: 10 Strana: 0321
Purem = půjdeme. Hruš. 158. 21

269542   Purga Svazek: 2 Strana: 1253
Purga, y, f., špaček, das Titschkerl, Spiel- klötzchen. Na Slov. Hra na p-u. Plk. Cf. Pyčkrle.

269543   Purga Svazek: 7 Strana: 0541
Purga, Burga, y, f. = Waldburga, os. jm. U Kdyně. Rgl.

269544   Purgace Svazek: 2 Strana: 1253
Purgace, e, f., z lat. počištění (těla), die Purganz. V.

269545   Purgace Svazek: 10 Strana: 0322
Purgace, e, f., z lat. Lék. B. 196a. Vz násl. Purgovati.

269546   Purgantia Svazek: 2 Strana: 1253
Purgantia, pl., n., lat., počišťující léky, abführende Mittel. S. N.

269547   Purgermeister Svazek: 8 Strana: 0330
Purgermeister —purkmistr. Arch. XIV. 77.

269548   Purghart Svazek: 10 Strana: 0322
Purghart Rich., spis.

269549   Purgkrabě Svazek: 2 Strana: 1253
Purgkrabě, vz Purkrabě.

269550   Purgkrabě Svazek: 8 Strana: 0330
Purgkrabě, purkkrabě. Háj. Herb. 100., 17.

269551   Purgmistr Svazek: 2 Strana: 1253
Purgmistr, vz Purkmistr.

269552   Purgovati Svazek: 10 Strana: 0322
Purgovati, z lat. = čistiti, přečistiti. Zach. Test. 149.

269553   Purgretný Svazek: 9 Strana: 0266
Purgretný = purkrechtní. P. dědina. Kn. rožm čl. 180., 209.

269554   Purchrechtní Svazek: 7 Strana: 0541
Purchrechtní, vz Purkrechtní.

269555   Purifikace Svazek: 2 Strana: 1253
Purifikace, e, f., očištění, vyčistění, die Reinigung, Läuterung, Purifikation.

269556   Purifikatoř Svazek: 7 Strana: 0541
Purifikatoř, e, m. purificatorium = vy- těrací šáteček, vytěráček (kalichu). Šd., Hnoj., Špch. 11.

269557   Purim Svazek: 7 Strana: 0541
Purim, u, m., hebr. = slavnosť židovská (v 5. stol. před Kr.), zřízená z vděčného upamatování na osvobození, které Esther zmařením vražedného úmyslu Hamonova (k jehož provedení losem ustanoven byl den, odtud i sám název p. = losy, slavnosť losů) vykonala, das Purimfest. Slaví se v únoru. FH. 47.

269558   Purin Svazek: 10 Strana: 0322
Purin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 54.

269559   Purism-us Svazek: 2 Strana: 1253
Purism-us, u, m., lat., čistění jazyka od cizích slov, přesnomluvnosť. Rk. P., vylučo- vání z jazyka cizomluvův aneb chybných slov a obratů v řeči a nahrazování jich do- mácími a správnými, die Sprachreinigung. Vz S. N.

269560   Purismus Svazek: 7 Strana: 0541
Purismus. Jg. Zl. 45.—49.

269561   Purisovati Svazek: 7 Strana: 0541
Purisovati, purisiren. — co: řeč. Pal. Rdh. I. 71.

269562   Purist Svazek: 2 Strana: 1253
Purist, a, m., der Sprachreiniger. Us.

269563   Purista Svazek: 7 Strana: 0541
Purista, y, f., Purist, m. Vz Purist.

269564   Puristický Svazek: 2 Strana: 1253
Puristický, sprachreinigend. P. spis. Kos. Ol. I. 16.

269565   Puristický Svazek: 7 Strana: 0541
Puristický = přesno-, čistomluvný. Nz.

269566   Purk Svazek: 10 Strana: 0322
Purk, u, m. = zámek, z něm. Burb. Val.

269567   Purkarec Svazek: 2 Strana: 1253
Purkarec, rce, m., něm. Burgholz, ves u Hluboké. S. N.

269568   Purkmistr Svazek: 2 Strana: 1253
Purkmistr, a, m., z něm. Bürgermeister, starosta městský. V. Vz Mešťanosta, Obec. S. N.

269569   Purkmistr Svazek: 7 Strana: 0541
Purkmistr, cf. Zř. zem. Jir. 471.. 698.

269570   Purkmistr Svazek: 7 Strana: 0541
Purkmistr. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 425., IV. 3. 2. 437.—438.

269571   Purkmistr Svazek: 7 Strana: 1373
Purkmistr a primas v Čech v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 671. nn.

269572   Purkmistrová Svazek: 2 Strana: 1253
Purkmistrová, é, f., die Bürgermeisterin. Us.

269573   Purkmistrovati Svazek: 7 Strana: 0541
Purkmistrovati, das Bürgermeisteramt verwalten. Wtr.

269574   Purkmistrovati Svazek: 7 Strana: 0541
Purkmistrovati, als Bürgermeister fun- giren. Rk.

269575   Purkmistrovský Svazek: 2 Strana: 1253
Purkmistrovský, Bürgermeister-. P. úřad. V.

269576   Purkmistrovský Svazek: 7 Strana: 0541
Purkmistrovský, Bürgermeister-. Rk.

269577   Purkmistrovství Svazek: 7 Strana: 0541
Purkmistrovství, n., Bürgermeisterstelle, -würde, f. Rk.

269578   Purkmistrský Svazek: 7 Strana: 0541
Purkmistrský, Bürgermeister-. P. úřad. 1528. Mus. 1880. 496.

269579   Purkmistrství Svazek: 2 Strana: 1253
Purkmistrství, n., das Bürgermeisteramt, die Bürgermeisterstelle. V.

269580   Purkmistři Svazek: 7 Strana: 0541
Purkmistři, n. = purkmistrství. Za svého p. Kn. beroun. 1508. Wtr.

269581   Půrko Svazek: 10 Strana: 0322
Půrko, a, n. = topůrko. Volyně. Čes. 1. XIII. 125.

269582   Purkráb Svazek: 7 Strana: 0541
Purkráb, u, m. = rybník u Chiumu na Třeboň. BPr.

269583   Purkrabě Svazek: 2 Strana: 1253
Purkrabě, ěte, purkrabí, purkkrabí, ího, m. (vz Brikcí), z něm. Burggraf. Vz Mz. 125. P., správce hradu, mající někdy i posádku, soudy a příjmy na starosti. V. Nejvyšší p. pražský. Vz Vš. 569., S. N. P. brněnský, kraje hradeckého, karlštejnský, olomúcký, pražský n. hradu pražského, zem- ský. Vz Gl. 285.-288. Purkrabí mi pobral na jeho hrad 100 věder. Půh. II. 514. — P., úředník hospodářský, mající hrad pod Sprá- vou. D. — Vz Pulkrabí.

269584   Purkrabě Svazek: 9 Strana: 0266
Purkrabě, také dle, kuře'. Gb. H. ml. III. 1. 425.

269585   Purkraběcí Svazek: 10 Strana: 0322
Purkraběcí znak. Tbz. III. 2. 365.

269586   Purkrabí Svazek: 7 Strana: 0541
Purkrabí. Cf. Gb. Ml. 1.98., Mkl. Etym. 259., Zříz. zem. 119., 120., 471.. 698., Arch. VII. 730., VIII. 614.—615. Nejvyšší p. Vz Výb. I. 967, Pal. Rdh. II. 155., Zř. zem. Jir. 462. Poručil purkrabovi. Arch. VIII. 456.

269587   Purkrabí Svazek: 7 Strana: 1373
Purkrabí. Cf. Arch X. 609. P. nad lesy = lesní úředník. Wtr. Obr. II. 519.

269588   Purkrabí Svazek: 9 Strana: 0266
Purkrabí. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 257. Nejvyšší p. pražský: pod jeho rozkazy postavena byla veškerá branná i policejní moc králova (již za krále Václava IV. ). Vz Pal. Děj. II. 2. 392. — P. = vrchní správce hospodářství na panství. Čes 1. 1898. 169.

269589   Purkrabí Svazek: 10 Strana: 0322
Purkrabí zemský, burggravius, původně strážce zemského hradu; později konal dozor nad veřejným pořádkem v zemi, a byl také výběrčím mýt a cel. Dvoř. Mor. 92.

269590   Purkrabí Svazek: 10 Strana: 0658
Purkrabí. Vz Cel. Priv. II. 1265.

269591   Purkrabin Svazek: 2 Strana: 1253
Purkrabin, a, o = pukrabího, Burggraf-. P-bin sluha. Pč. 47. Bez dovolení p-na. Pulk.

269592   Purkrabin Svazek: 7 Strana: 0541
Purkrabin, a, m. Výb. I. 445., Půh. I. 310.

269593   Purkrabina Svazek: 2 Strana: 1253
Purkrabina, y, purkrabka, y, pur- krabová, é, f., choť purkrabího, die Burg- gräfin. Jg.

269594   Purkrabinka Svazek: 7 Strana: 1373
Purkrabinka, y, f., 1599 Wtr. Obr. II. 810.

269595   Purkrabinský Svazek: 10 Strana: 0322
Purkrabinský dům. Kar. 30.

269596   Purkrabka Svazek: 7 Strana: 0541
Purkrabka, Pulkrabka, y, f. = pastviště u Habartic na Klat. BPr.

269597   Purkrabovat Svazek: 10 Strana: 0322
Purkrabovat někde. Tbz.. III. 2. 340.

269598   Purkrabský Svazek: 2 Strana: 1253
Purkrabský, burggräflich. D.

269599   Purkrabství Svazek: 2 Strana: 1253
Purkrabství, n., das Burggrafenamt. V.

269600   Purkrabství Svazek: 7 Strana: 1373
Purkrabství pražské. Vz Ott. VI. 507.

269601   Purkrabův Svazek: 7 Strana: 0541
Purkrabův, ova, -ovo. Pro smrť p-bovu. Let. 139.

269602   Purkratice Svazek: 2 Strana: 1253
Purkratice, dle Budějovice, ves u Písku. PL.

269603   Purkrbchtník Svazek: 2 Strana: 1254
Purkrbchtník, a, m., kdo jest v držení purkrechtního statku, der Emphyteut. Pr. měst.

269604   Purkrecht Svazek: 2 Strana: 1253
Purkrecht, u, m., z něm. Burgrecht, das Stadtgericht. — P., zákup, emfyteuse, právo purkrechtní, právo emfyteutické, das Bürger- lehen, slul onen právní poměr, když komu popluží k věčnému užívání dáno bylo, dokudž by poplatek n. užitek za to pánu dával. Vz S. N., Gl. 288. P. koupiti, prodati, NB., Tč. vyplatiti. Půh. I. 350. Byl mi dlužen peníze za p.; Měl jsem ženy své věno na p-tích na tom dvoře v Olšanech. Půh. I. 236., 151. P-tu se držeti. NB. Tč. Vz Mtc. 1875. 150.

269605   Purkrecht Svazek: 7 Strana: 0541
Purkrecht. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 424.

269606   Purkrecht Svazek: 7 Strana: 1373
Purkrecht. Když přinesli sedláci do města p. neb úrok (plat). 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 512.

269607   Purkrecht Svazek: 8 Strana: 0330
Purkrecht. Jus theutunicale, quod vulga- riter p. dicitur. Eml. Urb. 432.

269608   Purkrechtní Svazek: 7 Strana: 0541
Purkrechtní dědina = ves nebo statek podlé emfyteutického (německého) práva vysazený. Kn. rož. 133., Arch. VIII. 383.

269609   Purkrechtní Svazek: 7 Strana: 1373
Purkrechtní lidé. Cf Arch. IX 353. a jinde tam.

269610   Purkrechtní Svazek: 8 Strana: 0330
Purkrechtní. P. knihy n. registra ložní, registra platů komorních, registra bonorum n. censuum, libri censititii n. conseriptio bo- norum = podrobné seznamy nemovitého jmění a požitečných práv držitelů velkých statků ze zboží toho vycházejících. Zvláště to byly v pozdější době seznamy povinností podda- ných lidí, záležejících ve placení úroků pe- něžných, v odvádění přírodnin a službách osobních. Vz Eml. Urb. IV.

269611   Purkrechtnice Svazek: 7 Strana: 0541
Purkrechtnice, e, f. = purkrechtní pole u Počenic D. ol. III. 67., 446.

269612   Purkrechtník Svazek: 7 Strana: 0541
Purkrechtník. Vz Cor. jur. IV. 3. 1. 424., IV. 3. 2. 438. 481

269613   Purkrechtník Svazek: 7 Strana: 1373
Purkrechtník, a, m., emphitealis. Pršp. 79 67.

269614   Purkrechtství, n Svazek: 2 Strana: 1254
Purkrechtství, n., purkrecht, emphyteu- sis. Vz Purkrecht. Brikc.

269615   Purkyně Svazek: 7 Strana: 0542
Purkyně, ě, m. P. Jan Ev., dr. lék. a prof. fysiologie na univers. praž., nar. v Li- bochovicích 17/12. 1787., † 28/7. 1869. Vz Tf. H. 1. 84, 187., 191., 192., 195., 196., 199, Pyp. K II. 545 , Tf. Mtc. 295., Bačk. Př. 158., Zl. Jg. 125., 205., 293., 357., Rk. Sl., Slavín I. 65., Bačk. Písm. 931., Jg. H. 1. 616., Šb. Dj. ř. 2. vd. 280. — Purkyně Ema- nuel, dr. a prof. na lesn. škole v Bělé. 1831.—1882. Vz Tf. H. 1. 193 , Šb. Dj. ř. 2. vd. 281., Rk. Sl.

269616   Půrkyně Svazek: 9 Strana: 0266
Půrkyně Em., Jan Ev. dr., Kar. Sr Jub. XXV., Flš. Písm. 569.

269617   Purkyně Svazek: 10 Strana: 0322
Purkyně Jan Ev. 1787—1869. Vz Čad. 122., 127. -129., Lit. II 871., Svět. 1894, č. 51., Tk. Pam. I. 492.; Eman, botan., 1831. až 1882.; Kar., mal., 1834. —1868.; Jan Ev. ryt., inžin.. nar. 1860. Vz Ott. XX. 1003. až 1009. — Cyril ryt. Purkyně, spisov.

269618   Purma, y Svazek: 2 Strana: 1254
Purma, y, f., v horn., der Schleppkasten. Šm.

269619   Purmiství Svazek: 8 Strana: 0330
Purmiství m. purmistrovství. Hořov. A. 37. a (1551.). (List. fil. 1893. 465.).

269620   Purně Svazek: 2 Strana: 1254
Purně = superbe, pyšně, stolz. Naši otci p. sú učinili proti tobě zatvrdivše své hlavy. BO. Aby purně a protivně své hospodě ne- odmlúvali. Št.

269621   Purně Svazek: 8 Strana: 0330
Purně. P. odmlúvati. Št. N. 114.

269622   Purník Svazek: 2 Strana: 1254
Purník, a, m., v hornictví dělník, který rudu štolou na půrách vozí, V., fedrovač, bě- houn, Am., der Schubkarrner, Treker. Techn.

269623   Purník Svazek: 7 Strana: 0542
Purník. List. fil. XIV. 411.

269624   Purnosť Svazek: 2 Strana: 1254
Purnosť, i, f., zpurnosť, vzdorovitosť, svéhlavost, neústupnosť, nepovolnosť, pych, der Hochmuth, Trotz, die Widerspenstigkeit. V., Št. N. 96. Svárové, závisti, p-sti atd. ZN. Vz Protepati.

269625   Purnosť Svazek: 8 Strana: 0330
Purnosť. Dob. Dur. 188.

269626   Purný Svazek: 2 Strana: 1254
Purný = zpurný, hochmüthig, trotzig, widerspenstig. P. a nadutá mysl. Žid. Bude puren mně sě velikým. Št. N. 160. Všelikého p-ho poniži. Jir. Anth. L (3.) 65., BO. Lepší je pokorný p-ného. BO. — Výb. I. 757.

269627   Púrný Svazek: 7 Strana: 0542
Púrný. List. fil. XIV. 411., Št. Kn. š. 114. 36., 202. 27.

269628   Půrodní Svazek: 2 Strana: 1254
Půrodní, porodní, Geburts-, zastr. P. píseň. Reš..

269629   Půrodník Svazek: 2 Strana: 1254
Půrodník, a, m., der Verfasser. Sf.

269630   Puron Svazek: 10 Strana: 0322
Puron, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 590.

269631   Purperein Svazek: 7 Strana: 0542
Purperein, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 269., Šfk. Poč. 566.

269632   Purperky Svazek: 10 Strana: 0322
Purperky, pl., f., druh žen. šatu. Lašsky. Čes. I. XI. 117.

269633   Purpur Svazek: 2 Strana: 1254
Purpur, u, m., purpura, y, f., lat. pur- P

269634   Purpura Svazek: 7 Strana: 0542
Purpura. U p-ře a u byssu, tociš v dra- hém rúše chodil. Št. Kn. š. 164. Cf. Šfk. Poč. 360. — P. = příznak chorob. Vz Slov. zdrav.

269635   Purpuran Svazek: 7 Strana: 0542
Purpuran, u, m. P. ammonatý. Schd I. 388.

269636   Purpurec Svazek: 9 Strana: 0266
Purpurec, rce, m., purpuricenus, brouk. P. středoskvnný, p. Köhleri. Klim. 652.

269637   Purpurin Svazek: 2 Strana: 1254
Purpurin, u, m., kyselina oxylizarinová, nach mořenový = červené barvivo obsažené v mořeně. Vz S. N.

269638   Purpurin Svazek: 7 Strana: 0542
Purpurin. Cf. KP. VI. 214., 224.

269639   Purpurina Svazek: 7 Strana: 0542
Purpurina, y, f. C14H8O5. Vz Ott. II. 437.

269640   Purpurka Svazek: 8 Strana: 0330
Purpurka, y, f. = šátek barvy purpurové s třepením. Slez. Věst. op. 1894. 9.

269641   Purpurne Svazek: 10 Strana: 0322
Purpurne se rdíti (jako purpur). Zr. Zahr. 4.

269642   Purpurnice Svazek: 2 Strana: 1254
Purpurnice, e, í., žena, jež obchod má s purpurem, šarlatnice, nachovnice, die Pur- purhändlerin. Sš. Sk. 193.

269643   Purpurobarvířství Svazek: 2 Strana: 1254
Purpurobarvířství, n., die Purpurfär- berei. Thyatira město p-vím proslulé. Sš. Sk. 193. (Hý.).

269644   Purpuročervený Svazek: 9 Strana: 0266
Purpuročervený javor. Wlt.

269645   Purpurogalin Svazek: 7 Strana: 0542
Purpurogalin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 98

269646   Purpurolesklý. P Svazek: 10 Strana: 0322
Purpurolesklý. P. řemení. Msn Od. 325.

269647   Purpurolící Svazek: 10 Strana: 0322
Purpurolící koráb. Msn. Od. 347.

269648   Purpurolistý Svazek: 9 Strana: 0266
Purpurolistý habr. Wlt. 22.

269649   Purpuronosuý Svazek: 10 Strana: 0322
Purpuronosuý biskup atd. Zr. Poes 237.

269650   Purpuropsaný Svazek: 7 Strana: 0542
Purpuropsaný gradual. Koll. III. 231.

269651   Purpurorodný Svazek: 2 Strana: 1254
Purpurorodný, porphyrogenitus. Krok.

269652   Purpurově Svazek: 7 Strana: 0542
Purpurově červený, purpurroth. Pdl.

269653   Purpurový Svazek: 7 Strana: 0542
Purpurový. P kyselina. Vz Rm. I. 594.

269654   Purpurový, purpurný Svazek: 2 Strana: 1254
Purpurový, purpurný, Purpur-.

269655   Purpuroxanthin Svazek: 7 Strana: 0542
Purpuroxanthin, u, m., v lučbě. Rm. II. 267.

269656   Purpuroxanthinkarbonový Svazek: 8 Strana: 0330
Purpuroxanthinkarbonový. P. kyse- lina.

269657   Purpuryanský Svazek: 9 Strana: 0266
Purpuryanský. P. šaty (purpurové, na- chové). Ezop. 342.

269658   Purpuryanský Svazek: 9 Strana: 0460
Purpuryanský = purpurový P. šaty = nachové. Ezop. 342. 18.

269659   Purputa Svazek: 2 Strana: 1254
Purputa, y, m. = urputa, urputník. U Sol- nice.

269660   Purylka Svazek: 7 Strana: 1373
Purylka, y, f. = hrubá polovlněná sukně. Na Žďársku. Ptn. 35.

269661   Purys Svazek: 7 Strana: 0542
Purys, u, m. = utrejch, Arsenik. U Místka. Škd

269662   Puřádečke Svazek: 8 Strana: 0330
Puřádečke, puřádenke = pořád, adv. Tišn. Brt. D. II. 197.

269663   Púřeti Svazek: 2 Strana: 1253
Púřeti, pouřeti, púřiti se, zastr. = na- dýmati se, sich aufblasen. Nepuř se; Neroď se púřiti. BO. — proti komu. Co se púří proti Bohu duch tvój ? BO.

269664   Půřežina Svazek: 7 Strana: 0541
Půřežina, y, f. = pole n Habartic na Klat. Cf. Pořežín. BPr.

269665   Puřinec Svazek: 2 Strana: 1253
Puřinec, nce, m., fistulana, mlž. Krok.

269666   Púřiti Svazek: 2 Strana: 1253
Púřiti, pouřiti, il, en, eníi, zpurného činiti, aufblähen, stolz machen. Jg. — P. se, il, ení. — se proti komu = bouřiti se. Bibl. Vz Púřeti.

269667   Pusa, pusinka Svazek: 2 Strana: 1254
Pusa, pusinka, y, f., v obec. mluvě = hubička. Vz Mz. 126. — P. = huba (v dětské řeči). Us. Sd.

269668   Pusek Svazek: 10 Strana: 0322
Pusek, sku, m. Vezmi p. z prasete. Líšeň. Mtc. 1902. 120.

269669   Pusinkováti se s kým Svazek: 9 Strana: 0266
Pusinkováti se s kým. Šeb. 156.

269670   Púska Svazek: 7 Strana: 0542
Púska, y, f. = poustka? Arch. IX. 262.

269671   Puskovec Svazek: 2 Strana: 1254
Puskovec, vce, m., něm. Puskowetz, ves v Opavsku. PL.

269672   Pusltanec Svazek: 8 Strana: 0330
Pusltanec. Cf. Tanec čes. (3. dod.).

269673   Působ Svazek: 2 Strana: 1254
Působ, u, m., působení, die Wirkung. Pán obor evangelia rozšiřuje veškeren svět za pole p-bu apoštolům vykázav. Sš. Mr. 73. (Hý.). — P., zpusoba, die Gestalt. P. rtů. MM. — P., a, m. = působce, der Urheber.

269674   Působ Svazek: 7 Strana: 0542
Působ. Cf. Mkl. Etym. 331. b.

269675   Působa Svazek: 7 Strana: 0542
Působa, y, f. = působ. Kanc. svatojan. Džl.

269676   Působa Svazek: 10 Strana: 0322
Působa, y, f = působení. P-obou ducha sv. porodíš syna. Adv. píseň. Mš.

269677   Působce Svazek: 2 Strana: 1254
Působce, e, m., der Urheber, Stifter, Thäter, Anstifter, Bewirker. Kom. Tys otcem mým, tys mým p-cem. Ráj 1. 96. Bůh všeho dobrého p. D. Kristus p. smlouvy boží. Br. P. protivenství. Bdl. Pokoje milovník a p. V. P. zázraku. Sš. Sk. 37.

269678   Působce Svazek: 7 Strana: 0542
Působce. Št. Kn. š. 49.

269679   Působek Svazek: 7 Strana: 0542
Působek, bku, m. Spasení vaše nešlo vaší snahou, nýbrž božím darem a zhola nejde ze skutkův a p-sobkův a zásluh va- šich. Sš. II. 96.

269680   Působení Svazek: 2 Strana: 1254
Působení, n., činění, jednání, die Wir- kung, Handlung, Verursachung, Veranlas- sung, Gewährung. P. protivné. Sedl., mocné. Res. Rozličná jídla jedu podobná působení vyvozují. Tabl. lid. Všeliké p. duše naší na tři strany rozvrhnouti lze. Marek. P. zpětné. Hš.,Dch. Osoba velikého p.; p. míti v něčem. Nz., Dch. Spolek na jeho p. byl rozpuštěn, šp. m.: jeho působením. Os. Blahodějné p.; p. míti v něco, v někoho. Dch. Počátek p. jeho proti křesťanům; Tím se vytýká obor hlavitý p. jeho (Pavlova) býti obracování pohanů; Něčí p. staviti; Záměr, následek, výsledek p.; P. něčímu se oddati; Ovšem pak především p. milostivé moci boží tu klásti musíme; P. to ostává ohledem původu a záměru člověku nedostupno, tajemno a nepochopitelno. Sš. Sk. 60., 112., 159., J. 19., 34., 51. (Hý.). P. něčí cítiti. Sš.

269681   Působení Svazek: 7 Strana: 0542
Působení politické, veřejné. Mus. Jejich p. ve vzdělanosť řeckou. J. Lpř.

269682   Působenství Svazek: 2 Strana: 1254
Působenství, n. = působení. St. skl.

269683   Působící Svazek: 7 Strana: 0542
Působící, wirkend. Síla protivným smě- rem p. ZČ.

269684   Působič Svazek: 2 Strana: 1254
Působič, e, m. P. naváděcího proudu, der Erreger des Induktionsstromes. Dch.

269685   Působidlo Svazek: 2 Strana: 1254
Působidlo, a, n., nástroj, jímž se něco působí, das Wirkungsmittel, Werkzeug. Tělo jest p. hříchu; za p. sloužiti. Sš. I. 70.

269686   Působilosť Svazek: 2 Strana: 1254
Působilosť, i, f., činnosť, die Wirksamkeit. D.

269687   Působilý Svazek: 2 Strana: 1254
Působilý, činný; wirksam, nové slovo, Jg.

269688   Působiště Svazek: 2 Strana: 1254
Působiště, ě, n., der Wirkungskreis. Pán v Nazarete nechtěl míti p. svoje. Sš. J. 42.

269689   Působiště Svazek: 7 Strana: 0542
Působiště síly, ZČ. I. 51., NA. V. 130., literarní. Osv.

269690   Působitedlný. P Svazek: 10 Strana: 0322
Působitedlný. P. vlastnosť 1585. Uc. spol. 1902. 24.

269691   Působitel Svazek: 2 Strana: 1254
Působitel, e, m., der Wirker, Verursacher. Divných věcí p., der Gaukler. V. P. roz- brojů. Sych.

269692   Působitelka, y, působitelkyně Svazek: 2 Strana: 1254
Působitelka, y, působitelkyně, ě, f., die Wirkerin.

269693   Působitelnosť Svazek: 2 Strana: 1254
Působitelnosť, i, f., die Thunlichkeit. Jg.

269694   Působitelný Svazek: 2 Strana: 1254
Působitelný, möglich gewirkt zu weiden, thunlich. Jg.

269695   Působiti Svazek: 2 Strana: 1254
Působiti (působiti), il, en, ení; působívati = dělati, činiti, jednati, handeln, thun, machen, wirken; príčinou býti něčeho, wirken, be- wirken, verursachen, bilden, hervorbringen; tvořiti, činiti, machen, formen, bilden; stro- jiti, bereiten, veranstalten; zpravovati, ko- nati, zastávati, verwalten, führen, verrichten. Jg. — co: kostky (v kostky hráti). Št. Tito jsou od Boha k nám obecní posli, ješto naši obecnou potřebu působí. St. P. divy, Har., mrzutosť. D. Slavné svátky p. (strojiti). V. Působ (konej, čiň) svou věc. Os. Soužení trpě- livost působí, trpělivost pak zkušení, zkušení pak naději. Sš. I. 58. Jestližeby úřad svůj nedbanlivě působil (konal). CJB. 307. Takové věci p. Čr. Pravou urozenosť sama jediná ctnosť působí a dává. V. To i jiné bláznovstvie Pražané působili, jakož jest bez počtu. Bart. — co kde. Bezpečnosť na moři p. Har. Slunce působí účinek na zemi. D. Zima na svršku vody led působí. — co čím. Jiný neplodnými úřady neplodnou působí službu. Kom. Svým působením veřejné dobré p. V. Vz P. v co. — s čím. Se statkem svobodně p. (vládnouti). Žer. Působí s mocí unášející. Bs. — skrze koho (kde). Působí otec sám od sebe, avšak skrze syna. Kom. Milosť Kristova tak p-la skrze Pavla, že ...; Kristus dosud nepřestává skrze ducha sv. v církvi své působiti. Sš. I. 142., Sk. 6. (Hý.). — oč. O nebezpečenství života se působí. Dobřen- ský. — proti komu. Us. — o čem (jak). Způsob u Budína, kterak se o něm působilo, všem vědomý jest. Nov. O věcech dle práva pósobeno buď. Ms. pr. kut. — nač: vazba novější ve smyslu p. v něco, auf etwas ein- wirken, vztahuje-li se působení více na povrch předmětu, jinak p. v co. Brs. 153. Ostatně se obě vazby míchají, poněvadž na často směr do něčeho, v něco vytýkati může. Tn. 115. Uvedení češtiny do škol nepůsobilo tou měrou na zvelebu jazyka národního. Kos. (Km. 1875. 291.). Dosti bylo tichým milosti vléváním na ně působiti. Sš. J. 34. (Hý). — Jg., Nz., Hš. — co na co (činiti). Sudí všecky dsky má puosobiti na svých puo- žitkuov náklady. Vl. zř. 377. — v co. Vz P. nač. Povětří v pevná těla působí. Toms. P. v lidi. — Víd. list. Ve věc nějakou, v ně- koho p. Dch. Bůh ve vás k témuž pokoji a k též lásce a svornosti svými milostmi p. bude. Sš. I.403. (Hý.). Cf. Pósobiti koho. — Hlas., Nz., T. — co komu (z čeho). Vrchnosť obci působí kratochvíle z důchodův obecných. Har. P. někomu bolesť, truchlivosť, sobě zá- hubu, škodu. Kom. Hřích skrze dobro p-bil mně smrť. Sš. I. 77. — co od koho. Z posel- ství, kteréž jest od ní působil. Bart. 224. 37. — co, se v čem, kde. V kostele služby boží působiti. Pref. Strázně hříchu p-ly v údech našich k nesení plodu smrti. Sš. I. 75. P. v čem, Einfluss haben. J. tr. Za příčinou obhajování víry rozliční v tom lidští obmy- slové se působili. Dvě kron. Pán neustále takovým žehnáním v církvi skrze svoje ná- městky a svou milostí působí. Sš. Sk. 43. (Hý.). — kde, pod čím. Jinak slunko p-bí pod mračnem hustým. Sš. Sk. 19. — kdy. Jinak slunko p-bí za rána jasného, jinak za jasného poledne. Sš. Sk. 19. (Hý.). Cokoli Římané v času pokoje a válek působili. Har. — jak (k čemu). Leč presbyteři nepůsobí tuto o své jediné ujmě. Sš. Sk. 185. Dle možnosti k dobru všeho člověčenstva bez ohledu národnosti p.; Bez milosti boží člověk ničeho k životu věčnému p. nemůže. Sš. I. 24., 85. (Hý.). Po listech málo se p-bí. Jg. — sobě = počínati si, velmi naříkati. Us. — že. To působí, že neústupný jest. Kom. — s inft. Ješto působí slunce své vycházeti (dává, nechává). Nov. — s adv. Důrazně, mocně, málo atd. p. Us.

269696   Působiti Svazek: 7 Strana: 0542
Působiti. — co (kdy). To nepůsobí žádných obtíží. Us. Pdl. Dunaj p-bí hranice (éiuí). Pal. P. čáRy, šlechetnosti, zemi (vzdě- lávati), klevety na besedě, úřady, řemeslo: Pósobě (konaje) své kupectvie ne v ten čas, jako slušie. Št. Kn. š. 8., 33., 97., 108., 149., 170., 173., Hus III 60. P. lidi = spra- vovati, říditi. Št. Kn. š. 54. 35. — kde (jak). Rameno, na kterém břemeno p-bí. ZČ. I. 272. Bůh p-bí v nás i chtění i ko- nání po blahovůli. Sš. II. 167. Duch sv. p-bí v srdci našem víru, lásku. Dik. II. 6 — čím: krásou, soucitem, strachem, nej- menšími prostředky, Dk., zvláštním kouzlem. Osv. — nač (jak): na něčí cit, vůli. Us Pdl. Požehnané na mne p-bil. Koll. IV. 283. Důrazné na něčí mysl. Hš. Sl. 129., Osv. Které plyny na sebe vespolek chemicky nepůsobí. Mj. 115., 102. P-bí-li dvě síly v úhlu na bod. Mj. 57. — več (jak). Mocně v něco p. Tf., J. Lpř, Šmb. Přímo v literaturu p., Tf., v něčí vzdělání. Tf. — co komu. To našemu oku nelibosť p-bí. Vlč. — jak: vzájemně. Us. Měch jedno- duše, dvojitě p-bí. Pdl, Síla p-bí rovno- běžně se základnou. Mj. 85. P. látkově. Dk. Přítažnosť p-bí v opačném poměru čtve- rečném do vzdálenosti. Stč. Zem. 758. Po- dlé rady vůle své p. MH. 12. Každá bytosť jen formou svou a dle formy své p. může. Hlv. Múdře vše p-bí. Št. Kn š. 17., 36. — k čemu. Každý pósob k užitku druhým; Všicku svátosť podlé pořadu kostelního v plně a k úplnému užitku dobrým pósobie. Št. Kn. š. 89., 27. — aby. Pósobie to, aby . . . Št. Kn. š. 11.

269697   Působiti nač Svazek: 10 Strana: 0322
Působiti nač. To p-lo naň jako nenadálé zablýskaní, prudké zarachocení hromu. Tbz; V. 6. 58. — več: v materii. 1585. Uč. spol. 1902. 28. Na Slov. tohoto slova nemají. Czam. Slov. 225.

269698   Působiti nač Svazek: 10 Strana: 0658
Působiti nač. Tk. Pam. II. 16.

269699   Působivosť Svazek: 7 Strana: 0542
Působivosť magnetická, Rm. 191., oka- mžitá, látky, formy, Dk., tragoedie. Vch. Na planou p. vypočtený. Dch. Každé čidlo má svou výhradní p. Dk. Aesth. 144., Dk. P. 15.

269700   Působivost, působlivosť, působnost Svazek: 2 Strana: 1255
Působivost, působlivosť, působnost, i, f. = účinlivosť, die Wirksamkeit, Wirkung. P. smírnou komu připisovati. Sš. II.201. (Hý.). Vz Působnosť.

269701   Působivůstka Svazek: 10 Strana: 0322
Působivůstka, y, f., zdrobn. působivost. Nár. list. 1885. č. 118

269702   Působivý, působlivý, působný Svazek: 2 Strana: 1255
Působivý, působlivý, působný = činný, účinný, wirksam, einflussreich. Dch. Příčina p. něčeho; Slovo prohledni bylo slovo dějné a ?-vé. Sš. I. 57., Sk. 253. — pro koho. Povolení žádosti takovýchto nemocných jest nejpůsobivější pro ně lékařství. Tabl. — P., mocný. V. — Působivá (faktitivní) časoslova, vz Časoslovo.

269703   Působkyně Svazek: 2 Strana: 1255
Působkyně, ě, f. = působitelkyně. Mus.

269704   Působlivosť Svazek: 7 Strana: 0542
Působlivosť, působlivý, vz Pôsobivosť, Působivý.

269705   Působnost Svazek: 2 Strana: 1255
Působnost, i, f., die Wirksamkeit, der Einfluss. P. jest činnosť značící se jistými výsledky. Též soubor práv a povinností, jichž vykonáváním nějaká osoba n. sbor ně- jaký účelů svých dosahuje, jakož i zákon neb předpis, v němž ona práva a povinnosti vypsána a pravidla ustanovena jsou, jimiž užívání oněch práv a konání povinností ří- diti se má, zovou p-sti neb oborem p-sti. Vz S. N. Všeliké záležitosti, které nejsou prohlášeny za věci zemské, náležejí k pů- sobnosti moci říšské. ŘZ. 1850. č. 1. §. 7. Obor působnosti něčí. Us. Úřad ten pozbyl působnosti. J. tr. P. přenešená, übertragener Wirkungskreis. J. tr. Meze úřední p-sti, der Umfang des ämtlichen Gebietes. J. tr. Pán přijímá ha se p. bohočlověckou; Moc boží horovala v p-sti své; P. rozmýšlivá, vše- obecná, veškeren svět objímající; Nové pole p-sti svojí hledati. Sš. L. 55., J. 165., I. 8., Sk. 188. (Hý.).

269706   Působnosť Svazek: 7 Strana: 0542
Působnosť sil. Rm. 1. P. v něco. Dch. Chemická p. paprsků světla. ZČ. III. 23.]

269707   Působnostný Svazek: 2 Strana: 1255
Působnostný,působnosť budící, agens. Ms. v Rozb. 1841.

269708   Působný Svazek: 2 Strana: 1255
Působný, vz Působlivý, wirksam, einfluss- reich. J. tr., Dch. P. síla, die Wirkungskraft. Dch. P. následkem, nachwirkend. Dch.

269709   Působný Svazek: 7 Strana: 0542
Působný. P. příčina. Dch. P. příjmy a výdaje (které působí k zvětšení n. k zmen- šení jmění). Pdl. exc.

269710   Pusounar Svazek: 8 Strana: 0330
Pusounar, a, m. = pozounář. XVII. stol. Mus. 1894. 214.

269711   Pusov Svazek: 8 Strana: 0330
Pusov, a, m., míst. jm. ve Spiši. Phľd. XII. 157.

269712   Pust Svazek: 2 Strana: 1255
Pust, vz Pustý.

269713   Půst Svazek: 2 Strana: 1255
Půst, gt. postu, m., dobrovolná zdržen- livost od jídla a pití, das Fasten. Postem paměť se posilňuje. Kram. Drží své slovo, co pes půst. P. míti D. Póst se postili BO. Dvakrát, třikrát v týdni posty spravedlivé. Sš. P. 515. Tuhé posty míti. Kram. — P., zdrženlivost od masitých pokrmů. P. uložiti, Háj., zrušiti. Br. Postem o vodě a chlebě někoho trestati. Sych., J. tr. Postu neza- chovávati. P. naříditi; ostříhání, význam, zásluha p-u; v čem p. záleží ? Sš. Mt. 97. P-y dobrovolně na se přijaté zastávati; P. obecné předepsaný. Sš. L. 175. (Hý.). — P. postní den, der Fasttag. Dnes jest p. P. sedmi nedělí před velikonocí. V. Suchý p., úrodný rok. Vz Hospodářský. Lb., Pk., Er. P. 61. Veliký p. (u židů) = den smírný. Sš. Sk. 283.

269714   Půst Svazek: 7 Strana: 0542
Půst. Cf. Mkl. Etym. 260 Hledí toho jako pes postu. Us. Šd. Co uzda koni, to p. tělu. Sb. učit.

269715   Půst Svazek: 8 Strana: 0330
Půst, póst, ze sthněm. fasta. Gb. II. ml. I. 441. Lekko (lehko) pohoscic hosce — v posce. Šariš. Phľd. 1895. 377. Cf. Pátek (i 3. dod.).

269716   Půst Svazek: 9 Strana: 0266
Půst. Póst neumorí. Zát. Př. VI. 252. P. na Pelhřim. Vz Chorv. 79. nn.

269717   Půst Svazek: 10 Strana: 0322
Půst. Sr. Ott. XX. 1011. Suchý p., úrodný rok. Ott. Kal. 1904. Zná půst, jako pes so- botu. Vyhl. II. 67.

269718   Pust, u, m Svazek: 2 Strana: 1259
Pust, u, m., v papírnictví, vz Pušť.

269719   Pusta Svazek: 2 Strana: 1255
Pusta, y, f., vřesoviště, rozsáhlá a z části pustá rovina v Uhřích, die Puste. Rk. Vz Země. — P., samota, die Einöde. Slov. Hdk.

269720   Pusta Svazek: 7 Strana: 0542
Pusta = každý o samotě stojící dvorec. Němc. IV. 310. P. uherská. Cf. Krč. G. 96.

269721   Pusta Svazek: 10 Strana: 0322
Pusta, puszta, y, f. = travinatá step v nižině uherské. Vz Ott. XX. 1013. — P. Sedí při pustách s bohatými, sedet in insidiis cum divitibus. Ž. pod. Ž. klem.: v lakavách.

269722   Pustačina Svazek: 7 Strana: 0542
Pustačina, y, f. = pustačka. Mor. Šd.

269723   Pustačiti Svazek: 7 Strana: 0542
Pustačiti = dováděti. Mor. u Bzence. šd., Brt. D. 258.

269724   Pustačka Svazek: 2 Strana: 1255
Pustačka, y, f., ein wüstes Weibsbild. L.

269725   Pusták Svazek: 2 Strana: 1255
Pusták, a, m., člověk pustý, ein Wüstling, Schwindelkopf. Jg.

269726   Pusták Svazek: 2 Strana: 1255
Pusták, ä, m. = lupič, loupežník, der Räuber. Slov. Lpř.

269727   Pustatina Svazek: 2 Strana: 1255
Pustatina, y, f., pustina. Na mor. Zlínsku. Br., Bdl. Na Slov.

269728   Pustatina Svazek: 7 Strana: 0542
Pustatina. Dbš. Sl. pov. I. 254., 336., Trok. 92. U Nové Kdyně. Rgl.

269729   Pustatinový Svazek: 7 Strana: 0542
Pustatinový, Pusten-. P. Maďar. Phľd. I. 2. 22.

269730   Pustatinský Svazek: 7 Strana: 1373
Pustatinský, Pusten-. Slov. Kľ. V. 147.

269731   Pustatosť Svazek: 7 Strana: 0542
Pustatosť, i, f., Verödung, f. Domy v p. obrátiti. Sl. let. V. 239.

269732   Pustatovati Svazek: 7 Strana: 0542
Pustatovati = pustošiti. Slov. Sl. let. II. 284

269733   Puste Svazek: 2 Strana: 1255
Puste, v obec. mluvě m.: pusťte. Vz Pu- stiti.

269734   Pusté Svazek: 7 Strana: 0542
Pusté, ého, n. = pole u Dluhonic.

269735   Pustě Svazek: 10 Strana: 0322
Pustě. Oči p. vytřeštěné. Čch. II. Pov. 209.

269736   Pustebník Svazek: 2 Strana: 1255
Pustebník a, m., zastr. = poustevník. Jg-

269737   Pústedlník Svazek: 8 Strana: 0330
Pústedlník, a, m. = poustevník. GR. Nov. 40.

269738   Pústedlník Svazek: 8 Strana: 0330
Pústedlník. Arch. XIV. 480.

269739   Pústek Svazek: 2 Strana: 1255
Pústek, stku, m., pustý dům, ein verwü- stetes Gebäude. Slov. Bern.

269740   Pustelník Svazek: 2 Strana: 1255
Pustelník, a, m. = poustevník. Sš. P. 515. Na Slov.

269741   Pustenice Svazek: 2 Strana: 1255
Pustenice, e, f., zastr., poušť, die Wüste, — P.= poustevnice,

269742   Pústenictvo Svazek: 8 Strana: 0330
Pústenictvo, a, n. Arch XIV. 73.

269743   Pústeník Svazek: 2 Strana: 1256
Pústeník, a, m. = poustevník, zastar. GR.

269744   Pustenničí Svazek: 7 Strana: 1373
Pustenničí, solitudinis. Hank. Sb 243.

269745   Pústenničí Svazek: 10 Strana: 0322
Pústenničí příbytek. Pulk. Lobk.

269746   Pústenník Svazek: 7 Strana: 0542
Pústenník. Pass. mus. 433., Št. Kn. š. 123.

269747   Pustenský Svazek: 7 Strana: 0542
Pustenský = pustinný. Ztučnějú krásy p-ské, deserti. Ž. wit. 64. 13.

269748   Pustiměř Svazek: 2 Strana: 1256
Pustiměř, e, f., městys na Mor. u Vy- škova. Vz S. N.

269749   Pustiměř Svazek: 8 Strana: 0330
Pustiměř. Do P-řa (m.). Brt. D. II. 284.

269750   Pustimír Svazek: 7 Strana: 0542
Pustimír, a. m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

269751   Pustina Svazek: 2 Strana: 1256
Pustina, y, f., místo pusté, od lidí vzdá- lené, neobydlené, die Wüste, Wüstenei, Ein- öde, Wildniss, Oede, Heide, wüster, öder Ort. Jg. V p-nu uvésti, V., obrátiti. D. Šel na p-ny. Solf. Obrátí se v p-ny Babylon. BO. Obrácen Jerusalem v p-nu žalostnou. Br. — P., pusté pole, pustotina, poustka, pústka, der nicht bebaute Bauerngrund. Da- roval nám v lese kus p-ny. Berg. Co se pak desátku v p-nách té vsi dotýče. 1535. Vz Gl. 289. — P., něm. Pustin, ves a) u Do- brušky, b) u Vys. Mýta, c) u Vel. Meziříčí. PL.

269752   Pustina Svazek: 7 Strana: 0542
Pustina = vrch u Semil. Mzr.

269753   Pustina Svazek: 9 Strana: 0266
Pustina, y, f. Hus. Post. 151a.

269754   Pustina Svazek: 9 Strana: 0460
Pustina, y, f. = pustina Ezop. 154. 25 a j.

269755   Pustinec Svazek: 7 Strana: 0542
Pustinec, nce, m. = pustina, poustka. Na P-nci = luka u Římova. BPr.

269756   Pustinný Svazek: 2 Strana: 1256
Pustinný, Wildniss-. P. místa. Leg.

269757   Pustiny Svazek: 2 Strana: 1256
Pustiny, dle Dolany, něm. Pustin, ves u Ústí nad Orl.

269758   Pustiště Svazek: 2 Strana: 1256
Pustiště, ě, n. = pustina, pústka. Mš.

269759   Pustiti Svazek: 2 Strana: 1256
Pustiti, pusť, pl. pusťte (v obec. mluvě puste), stě (íc), il, štěn, ění; pouštěti (na Slov. a ve vých. Mor. puščati), ějí, štěj, ěl, štěn a štín, ění; pouštívati = pustošiti, ver- wüsten; nedržeti, nechati, lassen, loslassen, nicht aufhalten, weglassen; prodávati, ver- kaufen; dáti se vymyti, barvu pustiti, bled- nouti, ab-, verschiessen; odstoupiti, abtreten, überlassen; dovoliti, gestatten, erlauben; při- pustiti, zugeben; nedbati něčeho, ausser Acht lassen, liegen lassen; za záda házeti, etwas in den Wind schlagen; upustiti, ablassen, abstehen von etwas, fahren lassen; hověti, povoliti, popustiti, verzagen, verzweifeln, nachgeben, nachlassen, den Willen lassen, loslassen, gehen lassen; přičiniti se, aby něco šlo, se hýbalo, gehen lassen, loslassen, ver- ursachen, machen, dass etwas sich bewege u. dergl.; povoliti jíti, lassen, erlauben zu gehen; vypraviti, lassen, herab-, einlassen; téci nechati, fliessen lassen; vydati, od sebe dáti, von sich lassen, geben; jihnouti, auf- thauen, schmelzen; p. se = nechati, lassen, sich trennen, etwas fahren lassen, von etwas ablassen; bezpečiti se, spolehnouti, sich ver- lassen, trauen; dáti se, vydati se, bráti se, sich begeben, losgehen, sich aufmachen; stíhati někoho, nachsetzen, verfolgen; dáti se do koho, sich wohin begeben, sich ein- lassen, sich an Jem. vergreifen; jíti, téci, gehen, fliessen. Jg. Sr. rus. puskat?, pust? desertus. Mkl. aL. 173. — abs. Špína pouští. To sukno pouští (bledne). Uzel pustil. Pusť! pusťte! Dch. Venku pouští (jihne). Okno pu- stilo (thaute auf). Berg. co, koho. BO. P. plachty, duši (GR., ZN.), moč, žílu; Strom pupence pustil. V. Pustila ho křeč. Sych. A jemu mají úmluvní list dáti a právo před se pustiti na tu summu, kterúž jest soudem obdržel n. staným právem. Vl. zř. 380. Pakliby nestál, sám sebou vinen bude a bude naň právo puštěno jako na jiného. Zř. F. I. D. 24. P. království, manželku (odpuditi). Jel. P. ptáka, provaz, kořeny (strom pouští), službu, hlas (= povesť o něčem pustiti, způsobiti). D. Sukno barvu pustilo. Us. Hřiešný pustí (prolije) slzy. Št. N. 320. P-li hlas, že již král těm dělům nechce. Čr., Let. 340: P. les (metati). Hus. I. 460. Pustil chlupy (utratil, prohrál něco). Us. Nerád pustí chlup. Us. Tři zlaté jsem pustil (slevil). NB. Tč. Po druhé se napila, modrý plamen pustila; Puste mia, mamko, kde hudú, sak já tam dlúho nebudu. Sš. P. 22., 679. P. vodu, rybník, stroj, mlýn (v činnosť uvésti), vítr (začíti měchem foukati), Vys. P. hodiny. Dch. — co komu. Rozkoši těla a žádosti pustiti uzdu; někomu (dětem) vůli a svobodu, někomu žílu p. V. P. si uzdu, Br., koni uzdu, Šm., dětem živnosť, závod p. Dch. P. někomu přednost Kom. Kterýmž takovým předešlým nařízením s ručnicemi svoboda choditi pu- štěna není. Zř. F. I. A p-la mu i to (dovolila), aby ... Bl. Zž. Ag. 106. Jáť jsem ořechy trhal a požíval, jakož mi páni p-li. NB. Tč. A vy radní páni z trenčanskej stolice, pusťte mně synáčka, prosím vás velice; Mú matičku mně sem pusťte. Sš. P. 569., 26. — co (komu), v čem, kde. P. sobě uzdu v chlíp- nostech. V. Někomu v prodeji statek p. Boč. Ta barva v prádle nepustila. Us. Dch. Přál bych, aby tato pohrůžka v srdcích vašich kořeny pustila. Sych. Peň pustil kořen v zemi. BO. — (co) o kom, o čem (naději pustiti). Pustivši o něm hlas, že by byl k manželství nezpůsobný, ze země jej vyhnala. V. O němž puštěno a žádné naděje zdraví není. V. Všichni o jeho zdraví pouštějí. D. Hlas o proměně úřadu p. V. Pustil o štěstí. Kom. Lékaři o živobytu jeho p-li, gaben ihn auf. Skl. V. 196. P. o něčem řeč, hlas. Bart. I. 28., 18. O dni, kterého se to dálo, dohola p. musíme; O Kristu, žeby synem božím byl, zhola pustiv, k nové zmužil se zlosti; Nejeden vykladatel o konečném jistém roz- řešení míta toho pustil. Sš. J. 33., Mt. 57., I. 104. — co ke komu, k čemu, kam. P. střelbu k pevnosti; Nadání chudým k uží- vání p.; někoho k něčemu p. V. Žádného k sobě nep. Har. Uzdu k zlým věcem p. Sych.Krávu k býku p. Us. Pusć ty chyrty (chrty) ež ku ní; Pusť mia děvečko, pusť, mia k vám; Pusťte mne tam k sobě. Sš. P. 623., 603., 160. Lékaře na chvíli k někomu pustiti. Kat. 2426. Pusťte to k lidem (co tomu řeknou). Us. Aby panu Karlovi z Žerotína ten sirotek i se statkem k ručení puštěn byl. Žer. f. 6. Prudce koně k sobě pustista. Výb. II. 44. Udělavše zálohu pustili harc k městu. Kn. — komu čím: někomu žilou, V., baňkami. D. — co, koho, se kudy. P někoho branou. Kom. Němci vedlé Labe horami a lesy do Čech se pustili. Háj. 41. Vodu splavem p. Vys. P. někoho n. se přes řeku, Jg., přes led, Sych., se přes moře. V. Potravu skrze jícen do žaludka p. Kom. P-li se skrze zemi rakouskou až na pomezí uherské. Háj. Němce lesem do země p-li. Dal. 110. P. někoho skrze bránu. Er. P. 81. Tito zlí lidé p-li všechen svět širokú cestú. Che. 637. Pustím já to (vínek) dolú vodú. Sš. P. 759. I pustil něco pěších a potom 50 vozuov po pravé ruce. Let. 60. Tou cestou se pustíme. Us. — se, co, koho do čeho, do koho, kam. P. někoho do zahrady. Jg. Potravu do žaludka p.; p se do světa. Kom. Strom do země kořeny pouští. Jel.P. se někomu do vlasů, D., loď do vody. Šm. P. se do jednám, D., se do pláče, do smíchu. Plk. P. se do cizích peněz. Us. P. síti do moře. M. Pustil lidi do svých přiebytkóv. BO. Pustil se do něho (fuhr über ihn los), do velikého vydání. Us. Dch. Dívky p-ly se do přádla, Němc, do práce. Tu jednoho po druhém do kostela pouštěli. Har. I. 115. Do studnice ho p-la. Sš. P. 158. Aniž pak do rozboru dálejšího o životě synově se pouštěti může. Sš. L. 153. Pusť mňa, psíčku, do komůrky. Sš. P. mor. 208. — co, se, koho na co, na koho, kam. Právo útrpné (mu- čení) na někoho p.; Pustiti se na cestu. V. Strach na nepřátely p. Sych. P. se, loď na moře. Har., Ler. P. knihu na světlo (vydati), psa na zajíce, na někoho psy (poštvati), oči nač p. (hleděti); se na vodu. Us. Pouští na mne strašáka, D., kletbu, L., strach. Sych. P. na veřejnost'. Dch. Ba i do boudy na psa bych se pustil. Sá. Na hlubokost' moř- skou se nepouštějí. Ler. Na líbezná slova nepouštěj se. Č. M. 93. Koráb na vodu p. Č. P-la muže svého na ten hrad. Půh. II. 237. Nepřátely na tvrz p. Půh. I. 299. P. koho na rukojmě. Žer. II. 94. P. jen na šrot (práci ledabylo konati). Č. M. 525. A když je od vozu odbyl, pustil na ně lidi čerstvé. Let. 56. Pustí na tě pán hlad a lačnosť i tresktánie. Hus. I. 55. Pusťte mě, tatínku, k Dunaji na trávu, bych tam spatřila synečkovu hlavu; Ach Bože můj dobrý, pusť mia na svět bídný. Sš. P. 128., 467. P. psy na srnku, Er. P. 399., krávy na louku. Us. Tč. — od koho, od čeho, odkud. Pustil od rozepře s ním. Br., J. tr. P. ode vší naděje; p. ně- koho od sebe, Št. N. 89., V.; od svého ne- pouštěti; odnože od kořene; jasnosť, světlosť, skvělosť, paprslky od sebe p. V. Věřitel od osoby p. může. Er. Pusť ode všeho. Koni. Od důstojenství p. Háj. P. od útoku, od žaloby. Us. Strach smrti od sebe p. Har. Abych pustil od tebe. Er. P. 432. Klímek pustil jej ode všeho (propustil). NB. Tč. Loďstvo od břehu se p-lo. Žer. 1591. P. od dědiny. Kn. rož. 286. Pusť od té své vuole, neb mi sě zdá, že nic nedovedeš. Hol. Kdožby z jedné věci a pře po třikráte kohožkoli poháněl n. obsýlal a k svým takovým pů- honum ... by nestál aneb od nich pustil, z toho ten aby více poháněti nemohl žád- ného. Zř. F. 1. C. 28. Věřitel, chce-li od osoby pustiti, může žádati v statek dlužníka zveden býti; Pod sporem vzešlým může původ, od žaloby pustiti. Kol. 38., 10. Od smlouvy p., jakoby se byla nestala. O. z D. čl. 354. Kmenové vinní ušlechtilé revoví od sebe pustili. Ler. Od břehu jsme se p-li. Ler. Dobré jí jest p. od klizenie pilného svých vlasóv. Št. Kn. š. 75. P. od zlosti. P. od svého bluda. Kat. 1356. P-li od toho. Půh. I. 288. Nemoc pustí se od koně (z koně). Db. Tak sem od předsevzetí p. musil; Ne- třeba se obávati, aby od svých pretensí která strana p. měla. Žer. Jeronym de la Porta zanechav na straně sollicitování o věc pána svého pustil od něho a pronesl se hejtmanům, chtějí-li ho také do svého spolku přijíti. Skl. V. 61. Ten již pouští ode dsky (podává se). Pustila se od ní (z ní) stolice. Lk. P. od obléhání, Us., od doufání v Boha. Br. — co, koho z čeho, odkud. Z mysli a starosti a péče něco p; něco z rukou ne- pouštěti; p. ze sebe vítr, smrad (bzdíti). V. P. železo z peci, vodu z rybníka. Vys. Skvrna ze šatu, barva z toho sukna pouští; krev se mu z nosu pustila. Us. P. někoho ze služby, Us., D., ze slibu. Hlas. P. něco z pa- měti. Dch. Pustil srdce z hrsti. Us. u Litomš. Dř. P. někoho z lásky; Hned plamen z huby p-la. Er. P. 289., 506. A z úst pouští lání jako řeku. Sš. Bs. 201. Pusť mě, starý, ven z komory; Puščajú z roboty, až modlení zvoní;Pusťte mně, co v srdci nosím, pusťte mně synečka z vojny; Puste mě z hradu ven. Sš. P. 151., 512., 600., 780. Pustiv jako křídlě z sebe; V ten čas tak neznámý pře- hrozný hlas pusti z hrdelného třeva. Kat. 853., 3138. — koho z čeho: dobytek s pro- vazu, chrty se smečky. Sych. P. někoho s očí, Dch., Ht., s řemne.. Er. P. 355. — co, se po kom, po čem. Po smilných žá- dostech těla se p. V. P. se po rozkošech světa; p. oči po pannách. Kom. Kytice krásná, kdo tě po chladnej vodici pusti. Rkk. 60. P. se po moři. Har. Pustili se po nich (po- čali je stíhati). Br. Pusť po vodě led se sněhem (to nepřekazíš; toho nech. Vz Že- brati), Č.. Vlasy po ramenách p. L. P. se po provaze, Us., prsty po strunách. Šm. P. lodě pc Padu. Výb. I. 521. Pusť jen tu žalost' po vodě. Němc. P. se po řece. Jg. Ten den až do Litoměřic sem dojel, na zejtří po vodě k Drážďanům se pustil. Žer. 1591. Pusť husičky po vodičce; něco po vodě. Er. P. 495., 178. Pusť husičky po vodince; Pusť pérečko po tej vodě, půjde-li ti po svobodě; Já ju pustím po potoce, snad ju nande někdo přece; Ten prstýnek, cos mně dala, ten já nosit nebudu, pustím ho po Moravěnce a sám se dám na vojnu. Sš. P. 133., 167., 322., 598. — co za co. Zboží za jistou cenu p. (prodati). V. Něco za 3 tolary. D. — se. Pustil se déšť. Plk. Vz nahoře. — (se) na čem, kde co. Baňkami krev na hrdle p. Ros. Na malé lodi pustil se na moře. Ml. Trus nečitelně na loži (pod sebe, z sebe) pouštěti. Lk. — co v co, mezi co, kam. P. dům v nájem, L., něco v řeč, D., doly v retardat, vz Poznamenati v co. Vys. Když búde v skutečné držení puštěn. Vl. zř. 25. P. meč i oheň v krajiny něčí. Rkk. 17. P. olej v uši (do uší). Lk. V něčí uši řeč p., Št. N. 65., hrdosť v srdce. Ib. 85. P. někoho v hrad. Dal. 98. A juž teď púščieš sluhu svého u pokoj. Anth. I. 77. Ale ani s druhými se v nesnadu pouštěti nebudeme. Sš. I. 14 P. uši mezi lidi (po- slouchati, co se mluví)-. Jg., Šml. — koho, se s kým. Nechtěli nás s sebou p. D. — co, se (komu) jak (v čem, v co, dle čeho, nač, čím, mimo co, s čím, bez čeho, pod čím, po čem). P. někomu něco v nájmu, v pachtu. J. tr. P. někomu něco pachtem, nájmem. J. tr. Pustiti se (dáti se) slovy do někoho. D. Kdož neumí ničeho ínimo uši a oči p. V. Pakli slovo mé mimo uši s větrem pustíte. Br. P. mimo se hněv V., starosť, D., strach. Ml. S lačným žaludkem ven se p. Sych. Moč s těžkostí pouštěti. Čern. Libuše kóň osedlaný bez uzdy pustí. Dal. Kdo se do labyrintu bez průvodčího pustí, nevyjde. Kom. Nepouštěj se bez vesla do moře. Č. Věc tu sami židé mimo sebe p-li. Sš. Sk. 279. To již mimo se pusť jako minutú zimu. Tkadl. II. 105. Poněvadž jsme již všecky nechuti dřívnější mimo sebe p-li. Let. 287. Pustili se v běh za ním. Us. Pod rukojemstvím jej pustil. NB. To. Pusťte chrty po vůli. Sš. P. 623., Er. P. 399. Nébrž mu- sili se dle větru p. ku Krotě ostrovu směrem jižným. Sš. Sk. 283. (Hý.). P-li se střelou (rychle). Brt. Instr. 16. P. se ptákem v dráhu. Ib. P. od něčeho s hanbú. Kat. 2165. Pusťte nás do síně pěkně vás prosíme, pusťte nás tam během, připadáme sněhem. SŠ. P. 427. P. někomu půjčku v jisté summě. J. tr. P. mlýn na prázdno. — kdy. K tomu vždy jsme napomínali, abychom všemu kněžstvu takové vůle nepouštěli při hanlivých ká- záních. Bart. 1. 32. On se při tom příliš da- leko pustil. Dch. V únoru pouštělo, v březnu pak mrzlo. Ml. — Čeho kam. P. vody (neurčitou měrou) v umyvadlo. Ev. J. 9. 3. — si co. Postihne-li z jara nějaká úhona vinnice, po, krátkém čase podpust si pustí (vz Víno). Ck. 126. — koho před koho, kam. Ten den puštěni byli před krále. Čr. Čechóv před se nepuštieše. Dal. 124. Právo před se p. Us. P. někoho před sebe. D., Har. — co, se proč. Střelbu k něčí pocti- vosti (k něčí poctě) p. Har. Pro slabotu něco p. Sš. Oa. 187. Žes mě pro chudobu z lásky pustil. Ľr. P. 156. Mnohým žádostem skrze tajné soudy boží pro tento čas otěže se pouštějí. — se za kým. Pes se pustil za jelenem. Sych. Jízda za nimi se pustila. Kram. Novokřesťané ti horliví za lehkou myslí svou na bludná učení již již se pou- štěli. Sš. 1. 5. (Hý.). — se čeho. Pustiv se sudu upadl. V. Dobrého obyčeje se p. St. 225. Pobožnosti se p.; moudrosti se nepou- štěti. Br. Neb my se těch úmluv p. nemí- níme. Hol. P. se služby. Bl. Práva se p. NB. Tě. — co pod co, kam: srdce pod lavici p. (strach míti). Č. — koho, se proti komu. Kram. — že. To že jest, pouštím (připouštím). Kom. Pustil hlas (pověsť), že se Praha poddala. V. — s inft. Pustím se nových krajin hledati. Har. Koně pustili po- pasť sa. Ht. Sl. 240. — s adv. Pustil se vysoko. Us., Šm.

269760   Pustiti Svazek: 7 Strana: 0542
Pustiti. Cf. Mkl. Etym. 267. — abs. Dejme tomu, ale nepouštíme, angenommen, aber nicht zugegeben. Dch. Zapalovali ně- kolikrát dělo, ale nechtělo pustiti. Let. 319. - (co). P. duši, Hus III. 252., Pass. 774., řeč o někom, Bart. 91., odnože, Us., meč a oheň, Rkk., dar. Dch. Věz, žeť ještě svého nepouštím. 1491. Mus. Moře pěny pouští. Št. Kn. š. 41. P. lučisče. Ž. wit. 77. 9. — komu (co). P. uzdu bujnosti, Šmb., přís- nosti, J. Lpř., obrazotvornosti. Pdl. P. uzdu bláznu, někomu úřad. Bart. 29., 126. Ač- koli každému rádi pouštíme (připouštíme). Sf. Strž. I. 43. — co kde jak (kdy zač). Pouští na růženci kuličku za kuličkou. Us. Fč. Roku 1594. p. Petr Vok pustil trhem Soběslavi dvůr v Klenovicích za 10.000 kop gr. m. Mus. 1880. 227. — o čem. O pokání žádného hříšníka p. nemáme; My sami ne- jednou o svém životě pouštíme. Sš. — co se kam (komu). P. koho ke komu, Pass. 480., hněv na stranu, Mst., loď, se na moře, Lpř., prosby k někomu, Kyt. 1876. 51., na někoho kletbu, Světz., hrůzu, Kká., šturm, Let. 204., hady, Hus I. 231., se v boj. Us. P. něco mezi lid. Ebr. Pustil ji do polo- vice (dal jí připsati polovici statku). Prk. Po zve-ři do lesů se pustil. Pož. 130. Juž chtěl vzmachem ránu pustiť na kořeny. Vrch. V šírý svět nohy p. Koll. Zp. I. 40. Pustil mu blechu do ucha. Rr. MBš. Oheň pustil v zemi; Ďábel pustil jed závisti v jich ruku. Št. Kn. š. 51., 3. Na rúcho mé pustili jsú vraži. Ž. wit. 21. 19. — kudy. P. se mořem. Lpř. Myšlénky oknem p. Šml. — odkud, od čeho. Vlk se z temna houští na kořisť pouští. P. někoho z náručí, Hdk., z uzdy, Lpř., z vězení, Us. Pdl., z péče, z své moci, od sebe. Št. Kn. š 88., 91., 157. P. od tancóv. Št. Osud svoje závaží po slepu pouští z ruky všemocné. Vrch. Od svých škod p. 1532. Mus. Lazebník lidem krev z rukú púščie. Hr. ruk. 403. Od ženy p. Žer. 320. Svět z očí a mysli p. Kom. Od světské cti p. Pass. mus. 467. Huol ratolesť od sebe p-la; od díla p. Pass. 768 , 815. Všie věcí p. něco s mysli. Št. Kn. š. 75. — se več: v závod, Lpř., s ně- kým v dišput. Vlč. — co, se jak. O závod pouštím se proti němu. Lpř. Mé domlouvání pouštěl s oblaky. Šml. Po provaze se dolů p. Posp. Po vodě (tělo sežžené) pustímy. Sv. ruk. 127. — kdy koho: při zkoušce. Us. — co proč. Pustil duši na spasení (lidu). Sv. ruk. 185. — se do čeho (jak s kým). P. se s někým do tance, do boje, do sporu, Sá., Lpř., do vyjednávání. J. Lpř. P. se do díla s chutí, zostra. Sá. — se za kým = běžeti za ním. BR. II. 140. b. — zač nač. Otroci za věrnou službu puštěni jsou na svobodu. J. Lpř. — po kom. Žena už po něm p-la (nedoufala, že se vrátí). Mor. Brt. D. 259. Vůdcové moji po mně se pustivše dostihli mne. Kom. Lab. 106.

269761   Pustiti Svazek: 7 Strana: 1373
Pustiti v dialekt. Vz List fil. 1892. 289.

269762   Pustiti Svazek: 9 Strana: 0266
Pustiti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 317. A již po svém životu byla p la (myš) = myslila, že oň přijde Ezop. 64.

269763   Pústka Svazek: 2 Strana: 1258
Pústka, y, f., zastr., chýše pustá. Jir. Domové p-kami budú učiněni. BO. Vz Pustina.

269764   Pústka Svazek: 7 Strana: 0543
Pústka = pustina. Výb. II. 38. Bude dóm jich v pústku. BO.

269765   Půstka Svazek: 8 Strana: 0330
Půstka. Prodal mi půstky za osedlé ... a já jsem mu je jako osedlé zaplatil (lidmi osazené krajiny). Půh. VI. 239.

269766   Pustkovec Svazek: 7 Strana: 0543
Pustkovec, vce, m., ves u Plesné v Opav. Šd.

269767   Pustky Svazek: 9 Strana: 0266
Pustky, pozemek ve Slez. Lor. 82.

269768   Pustlý Svazek: 2 Strana: 1258
Pustlý sníh, geschmolzen. Dch.

269769   Pustlý Svazek: 7 Strana: 0543
Pustlý šat (který barvu pustil). Us. Kšť.

269770   Pustně Svazek: 7 Strana: 1373
Pustně, leoncosena, monstrum ?, zastr. Pršp. 17. 7.

269771   Pustník Svazek: 2 Strana: 1258
Pustník, a, m., rozpustilec, Ausgelassener. Us. u Bělohradu. Cf. Pustý.

269772   Pustnouti Svazek: 2 Strana: 1258
Pustnouti, stnul a stl, utí, öde, wüst, wild werden. Každé království rozdvojené pustne. V. Louka, pole pustne. Sych. — čím. Grantové tím p. a hynouti musejí. Čr.

269773   Pustnouti Svazek: 9 Strana: 0266
Pustnouti. Malé pustlo v rum. Kuč. 10.

269774   Pustnutí Svazek: 7 Strana: 0543
Pustnutí, n., das Wild-, Oedwerden. Kzl. 308.

269775   Pustný Svazek: 7 Strana: 1373
Pustný, desertus, zastr. Hank. Sb 280.

269776   Pusto Svazek: 2 Strana: 1258
Pusto, vz Pustý. —P., a, n., das Wüste. subst. Pán nemohl obraznosť člověckou s pu- stem a prázdnem odbyti. Sš. J. 71. — P., adv., pustě, öde, wüst. Jg.

269777   Pusto Svazek: 7 Strana: 0543
Pusto mu okolo srdce. Dch. Dnes tlusto a zítra p. Us. Do pusta vše zhubiti. Němc. Bylo tam ticho a pusto. Tbz.

269778   Pusto Svazek: 9 Strana: 0266
Pusto, a, n. V hrobovém pustu. Slád Ham. 24. Chodí z pusta do prázdna (nedělá nic). Mus. ol. 1898. 106. Sr Zát. Př. XVI. odst. 9.

269779   Pusto Svazek: 10 Strana: 0322
Pusto. Je tu prázdno, pusto, jako bývá po zlodějích nebo po vyhoření. Tbz. V. 6. 90.

269780   Pustodivý Svazek: 2 Strana: 1258
Pustodivý, pustý a divý, wüst und wild. P. kraj. Č.

269781   Pustodol, u, m Svazek: 7 Strana: 0543
Pustodol, u, m., das Pusterthal in Tyrol. Šm.

269782   Pustohlavý Svazek: 2 Strana: 1258
Pustohlavý, rozpustilý, ausgelassen, muth- willig. L.

269783   Pustoch Svazek: 2 Strana: 1258
Pustoch, a,.m., rozpustilé dítě. V Poličce.

269784   Pustokvět Svazek: 8 Strana: 0330
Pustokvět. Phľd. 1893. 740. a j.

269785   Pustoměř Svazek: 2 Strana: 1258
Pustoměř, e, m., městys u Vyškova na Mor. PL.

269786   Pustomyslný Svazek: 2 Strana: 1258
Pustomyslný= pustohlavý. L.

269787   Pustomyslný Svazek: 10 Strana: 0322
Pustomyslný. Msn. Od. 60.

269788   Pustoň Svazek: 2 Strana: 1258
Pustoň, e, m., rozpusťilec, spustlý člověk, děcko pusté (rozpustilé), der Ausgelassene. Na Mor. Brt. Cf. Pustouše.

269789   Pustoněmý Svazek: 7 Strana: 0543
Pustoněmý, öde und stumm. P. tichosť.

269790   Pustopustý Svazek: 7 Strana: 0543
Pustopustý, ganz öde. P. noc. Mcha.

269791   Pustoryl Svazek: 2 Strana: 1258
Pustoryl, u, m., philadelphus. Jasmín český, p. coronarius. FB. 96., Čl. Kv. 350., Slb. 492., Schd. II. 286., 313.

269792   Pustoryl Svazek: 7 Strana: 0543
Pustoryl, Pfeifenstrauch, m. Cf. Rstp. 581., Rosc. 161., Mllr. 78.

269793   Pustorylovitý Svazek: 7 Strana: 0543
Pustorylovitý. P. rostliny, philadel- pheae: pustoryl. Vz Rstp. 580., Rosc. 161.

269794   Pustosamotný Svazek: 10 Strana: 0322
Pustosamotný hvozd. Msn. Od. 176.

269795   Pustosměch Svazek: 2 Strana: 1258
Pustosměch, a, ra., pustý vysměvač, ein leichtfertiger Lacher. L.

269796   Pustost Svazek: 2 Strana: 1258
Pustost, i, f., pustina, die Wüste. — P., rozpustilost, die Ausgelassenheit, wüstes Wesen. Pustostí neví sobe co počíti. Us. — Sych.

269797   Pustoš Svazek: 2 Strana: 1258
Pustoš, e, m., ovad podobný vši, pře- hryzající knížky, ptilinus für, die Bücher- schabe. L.

269798   Pustošedý Svazek: 7 Strana: 0543
Pustošedý, öde und grau. P. mlha. Čch. Mch. 36.

269799   Pustošení Svazek: 2 Strana: 1258
Pustošení, n., das Verwüsten. Us.

269800   Pustošeti Svazek: 2 Strana: 1258
Pustošeti, el, ení, pustnouti, wüst wer- den. L.

269801   Pustošina Svazek: 2 Strana: 1258
Pustošina, y, f. = pustina, die Wüste, Oede. Ros.

269802   Pustošina Svazek: 7 Strana: 0543
Pustošina. Vojna je cesta do p-ny. Koll. Zp. I. 389.

269803   Pustošírý Svazek: 10 Strana: 0322
Pustošírý třeskot zbraně, moře. Msn. II. 323., 265., Hym. 58.

269804   Pustošitel Svazek: 2 Strana: 1258
Pustošitel, e, m., der Verwüster.

269805   Pustošitel Svazek: 10 Strana: 0322
Pustošitel, e, m. Vz Sláva (násl. ).

269806   Pustošitelka, y, pustošitelkyně Svazek: 2 Strana: 1258
Pustošitelka, y, pustošitelkyně, č, f., die Verwüsterin. Jg.

269807   Pustošiti Svazek: 2 Strana: 1258
Pustošiti, il, en, ení, zpustošiti, verwü- sten, veröden, wüst machen. — co čím: statek. Zlob. P. krajinu mečem a ohněm.

269808   Pustošiti po Svazek: 7 Strana: 0543
Pustošiti po krajích. J. Lpř.

269809   Pustošivý Svazek: 2 Strana: 1258
Pustošivý, verwüstend. P. rozjitřenosf. Sš. 1. 8.

269810   Pustota Svazek: 2 Strana: 1258
Pustota, y, f = pustost, die Wüstheit, Wildniss. V p-tu uvésti zemi; město v p-tu upadlo a v záhubu. V. — P., lehkomyslnost, der Muthwille. Us. P. mysli. Šm. — P.,'y, m. a f., rozpusta, ein ausgelassener Mensch. Jg.

269811   Pustotina Svazek: 2 Strana: 1258
Pustotina, y, í., pustina, die Wildniss, Wüste, ein öder Ort. P. aneb poušť Horeb. V. Pro skonání boje určena p. (desolatio). BO. — P., nevzdelané místo. V. Vz Pustina. Zem v p-nu se obráti. Us. u Solnice. — P., sbořenina, die Ruine. P. hradu. Háj. — P., pustot místa, pustota, der Zustand der Ver- wüstung. P-nu a zhoubu do církve uvésti. D.

269812   Pustotinavý Svazek: 10 Strana: 0322
Pustotinavý kout. Nár. list. 1902. č. 69. 1.

269813   Pustotinný Svazek: 2 Strana: 1258
Pustotinný, soukromý, osamělý, einsam, zurückgezogen. P. živobytí. Fil. zám.

269814   Pustotně Svazek: 7 Strana: 0543
Pustotně = dovádivě, rozpustile. Mark.

269815   Pustotnosť Svazek: 2 Strana: 1258
Pustotnosť, i, f., prázdnost, die Leerheit, Wüstheit. Hejno plodů dušní jeho p-sti nad ním šustí. Jg. — P., rozpustilost, der Mnth- vville. Jg.

269816   Pustotný Svazek: 2 Strana: 1258
Pustotný, dovádivý, lehkomyslný, muth- willig. — P. = pustý, desertus. P. miesto. BO.

269817   Pustouše Svazek: 2 Strana: 1258
Pustouše, ete, n., pustoušek, ška, m., malé rozpustilé dítě, ein ausgelassenes Kind. Us.

269818   Pustoväť Svazek: 7 Strana: 0543
Pustoväť, i, f. = pustina, Wüste, f. Slov. Rr. Sb.

269819   Pustovati Svazek: 2 Strana: 1258
Pustovati — dováděti, tropiti, muthwillig thun, schäkern, Streiche machen, Possen treiben. Sych. — P., hořekovati, wehklagen. — kde: okolo umrlce. Živ. Jež. 14. st.

269820   Pustověty Svazek: 2 Strana: 1258
Pustověty, dle Dolany, něm. Pustowied, ves u Křivoklátu. PL.

269821   Pustovka Svazek: 7 Strana: 0543
Pustovka, sova. Cf. Brm. II. 2. 95.

269822   Pustovka Svazek: 9 Strana: 0266
Pustovka, y, f. = sova krátkoušalá, pustík. Vz Šír I. 94.

269823   Pustovka Svazek: 10 Strana: 0322
Pustovka, y, f. = sova. Vz Ott. XX. 1013. Sr. Puštík.

269824   Pustovka, pustovačka Svazek: 2 Strana: 1258
Pustovka, pustovačka, y, f., postolka, falco cenchris, der Thurmfalke. Slov. — P., brachyotus palustris, sova rákosní, die Sumpf- eule. Frč. 361., Palliardi.

269825   Pustovládce Svazek: 2 Strana: 1258
Pustovládce, e, m. P. kosooký. Hdk. v Lum. V. 241.

269826   Pustovňa Svazek: 8 Strana: 0330
Pustovňa, ě, f. —poustevna. Phľd. 1896. 233.

269827   Pustovnica Svazek: 7 Strana: 0543
Pustovnica, e, f. = poustevna. Slov. Orl. VIII. 133.

269828   Pustovník Svazek: 2 Strana: 1258
Pustovník, a, m., poustevník, der Ein- siedler. Slov. Plk.

269829   Pustozvoný Svazek: 2 Strana: 1259
Pustozvoný, leer, eitel. Vše to pověděl přímo bez vytáček a ohledů, bez p-ných frasí. Pokrok 1840. č. 46.

269830   Pustrpalk Svazek: 7 Strana: 0543
Pustrpalk, a, m., os. jm. Drk. hry 135.

269831   Pustva Svazek: 7 Strana: 0543
Pustva, y, f., Einöde, f. Slov. Loos.

269832   Pustý Svazek: 2 Strana: 1259
Pustý;pust, a, o = prázdný, kde nic není, zvl. kde lidí není, leer, wüst, öde. P. místo, V., město, Br., ostrov (bez lidí). Us. Muoj. mlýn jest spálen i pust stojí (leží) až po dnes. Půh. II. 381., 480. P. hrad. Dch. Město stálo pusté na 100 let. Pref. 300. Cf. Pustina, Pústka, Pustiště. Učinil pust svět. BO. Pu- stou nocou letěly (kačičky). Ht. Sl. 231. — čeho. Pozdě dáno chleba zhusta, když už huba zubů pusta. Brt. S. §. 97. — od čeho. P. ote vší úrody. Alx. 1135. V létě pusto od horka bývá (není lidí na polích). Har. — kde. Jest pusto a ticho před soudem. Us. — P, s ponětím nepořádku, neupravenosti, nevzdělanosti, wüst, wild. P. země (nevzdě- laná), V., Arabie, Har., vinice, pole, krajina, dům, Ros., klášter. Har. Na pustých místech bydlí (poustevník). V. Snadno v pustém lese hvízdati. Smil. P. hora. Brt. Má dědina mi pusta leží. Půh. II. 478. Učinil mi pusto ve dvoře i ve vsi. Půh. II. 23. — P. člověk, divoký, nepořádný, rozpustilý, nedobrý, wüst, wild, ungebildet Us. Brt. P. lid. Dch. P. dítě, hoch. Us. Člověk pusté hlavy. Dch. — P., veliký, gross. Jg. — P., smutný, traurig, öde. Zapšoukni (zatop), ať není tak pusto. Us. u Rychn. Msk.

269833   Pustý Svazek: 7 Strana: 0543
Pustý. Cf. Mkl. Etym. 267., Ž. wit. 74. 7. P. srdce bez lásky. Osv. Na ulicích jest pusto. Us. — P. s ponětím nepořádku atd. P. ples, rejdy, Dch., smích, Nrd., mravy, Osv., úšklebek. Čch. Paseka ide na pusté (pustne). Mor. Brt. D. 259. P. kluk (rozpu- stilý). Mtc. XV. 190. — P. = veliký. P. hlas, Alb., pláč. Hrts. — P. = špatný, ničemný. P. darmochléb. Č. Rž. LXXXIII. — P. = v pustině žijící. P. pelikán, solitudinis, vrabec, solitarius. Ž. wit. 101. 7., 8. Cf. Pú- stinný (dod.). — P. Dobrá myslivna u Lan ; P. Lhota, snad Pustá u Šumberka. D. ol. V. 72.

269834   Pustý Svazek: 8 Strana: 0330
Pustý. Z p-ho člověka pustá slova. Brušp. Hledíková.

269835   Pustý Svazek: 10 Strana: 0322
Pustý. Chodí z prázdného do pustého. Val. Čes. 1. XIII. 77.

269836   Pusuška Svazek: 2 Strana: 1259
Pusuška, y, f., rozpek, eine Art Kuchen. Slov. Us.

269837   Puš Svazek: 7 Strana: 0543
Puš, e, m. Z kytek neb pušů husarských. Sdl. Hr. III. 8.

269838   Puš Svazek: 7 Strana: 1373
Puš A co se pušuov dotýče, aby služeb- níci naši pod nimi jeli. Arch. XII. 54.

269839   Puš Svazek: 8 Strana: 0330
Puš, z nám. Busch. Jeli pod puši (chocholy). Wtr. Krj. I. 260.

269840   Puš Svazek: 10 Strana: 0322
Puš, refa (mezi houbami). Rozk. P. 843.

269841   Puša Svazek: 2 Strana: 1259
Puša, die Kača, pušička, y, f., svine, die Sau. Slov. Plk.

269842   Puša Svazek: 7 Strana: 0543
Puša, Půša, dle Bača, os. jm. D. ol. II. 280., IV. 229.

269843   Púša Svazek: 7 Strana: 0543
Púša, aťa, n., Meerschwein, n. Slov. Loos.

269844   Púšcký Svazek: 8 Strana: 0330
Púšcký m. púšcský, čs v c. P. trnie. 01. súdc. 8. 16. — Gb. H. ml. I. 520.

269845   Pušč Svazek: 2 Strana: 1259
Pušč — poušť. Vtrže mě v duchu na p. ZN.

269846   Púšč Svazek: 7 Strana: 0543
Púšč = poušť.

269847   Púščadlo Svazek: 10 Strana: 0322
Púščadlo, a, n., flaga, Rozk. P. 2506., flegina, Bhm. hex. 865., flebotomia. P-dlem krev púščeti. Mill. 114. Sr. Pušťadlo.

269848   Púščat Svazek: 10 Strana: 0658
Púščat = pouštěti, táti. Brt. Sl.

269849   Púšče Svazek: 7 Strana: 0543
Púšče, desertum. Jenž převedl ľud přes púšču; mimo púšču. Ž. wit. 135. 16., 67. 8. P., solitudu, Ž. wit. 54. 8., eremus. 77. 15.

269850   Puščedlnicstvo Svazek: 7 Strana: 1373
Puščedlnicstvo, a, n. fleubotomia, Ader- lass, m., zastr. Pršp. 60 71.

269851   Puščedlník Svazek: 2 Strana: 1259
Puščedlník, a, m., kdo pouští. P. krev púščí. GR. Vz Pušťadlník.

269852   Puščedlník Svazek: 7 Strana: 1373
Puščedlník, a, m., fleubotomator, zastr. Pršp. 94. 2502

269853   Púščeti Svazek: 7 Strana: 0543
Púščeti = pouštěti. Ev. olom. 307.

269854   Púščeti Svazek: 10 Strana: 0322
Púščeti. Vz předcház. pušcadlo. Nepúščaj toho z paměti. R. otc. P. 370.

269855   Puščica Svazek: 10 Strana: 0658
Puščica, e, f. = krabice. Brt. Sl.

269856   Puščin Svazek: 7 Strana: 0543
Puščin, a, o = Puškovi náležející, dem Puška gehörig. Přišel na páně P-na člo- věka o hranice. Páně Puščiným kázáním. Půh. I. 302., II. 400.

269857   Puščina Svazek: 7 Strana: 0543
Puščina, y, f. = kus gruntu odprodaný, puštěný. Laš. Brt. D. 259.— P. = pustina. D. ol. 64.

269858   Púščinný Svazek: 7 Strana: 0543
Púščinný pelikán, solitudinis. Ž. pod. 101. 7. Cf. Pustý (dod.).

269859   Púščitedlný P Svazek: 10 Strana: 0322
Púščitedlný P. uhlí. Ž. kap. č. 119. 4. (Mí. )

269860   Púščný. P Svazek: 10 Strana: 0322
Púščný. P. krásnosti (pouště), speciosa diserti. Z. kap. 64. 13. (List. fil. XIII. 380. ). Sr. Púščový.

269861   Púščový Svazek: 7 Strana: 0543
Púščový. P. krása, speciosa deserti. Ž. pod. 64. 13.

269862   Puščum Svazek: 10 Strana: 0658
Puščum, u, m. = klam. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

269863   Puše Svazek: 7 Strana: 0543
Puše, vz Chýle, os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

269864   Pušeti Svazek: 7 Strana: 0543
Pušeti, el, ení = páchnouti. Slov. To čo páchne, tuší, puší, smrdí. Hdž. Čít. 102.

269865   Puši Svazek: 7 Strana: 0543
Puši, puši, teličko (volání na tele). Vz Mali. Val. Brt. Puši, bazička, na (volání na jehně)! Nebo: Pušim, pušim, barošku! Val. Brt.

269866   Pušík Svazek: 2 Strana: 1259
Pušík, vz Pašík.

269867   Pušim Svazek: 2 Strana: 1259
Pušim! tak se u Rozhonic koně volají. Cf. Pošem. Jg.

269868   Pušim Svazek: 7 Strana: 0543
Pušim, vz předcház. Puši.

269869   Pušistý Svazek: 7 Strana: 0543
Pušistý. Rozčechrané, pusté vlasy. Světz. 1885. 563.

269870   Pušiti Svazek: 2 Strana: 1259
Pušiti, il, en, ení, zastr. = dmýchati, blasen; napomáhati, puditi, fördern. St. skl. IV. 251.

269871   Puška Svazek: 7 Strana: 0543
Puška. Cf. Mkl. Etym. 268. P. = nádoba atd. Tato ti je, mistře, prvá p. Mst. Roze- dřechu mi s p-mi měch. Mst. v. 86. P. na masť. Msť. v. 137., Sv. ruk. 333. P. s listy. GR. Boží tělo v pušce. Arch. VIL 304. A z té pušky dobyli listu. Hus II. 256. — P. = ručnice. V husitských válkách zna- menala p vůbec zbraně střelné. Hrš. P-ky se jmenovaly : hovorka, chmelík, jaromiřka, pražka, rychlice, trubačka. S. N. XI. 259. P. s náražním zámkem, s taženou hlavní či tažená, se stonkem či stonková, k nabíjení komorou. NA. III. 102.—106. — P. kloubní či číška, die Ptanne. Nz. lk. — P. y, m., os. jm. P. Jan z Kunštatu. Výb. II. 370., 391. — Výb. I. 1059., Půh. I. 257., Arch. VII. 718. 481* Puškařík, a, m., os. jm. Arch. VII. 640.

269872   Puška Svazek: 8 Strana: 0330
Puška, sthněm. buhsa. Gb. H. ml. I. 424. P. v XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 623. — P. = nádoba. P. masti. Ev. víd. 122. Luc. 7. 37. P. s listy. GR. Nov. 52. — P. při domlácení žita — slaměný vích naplněný slepičinou, košťály, sazemi a p., místy pánvička. Hází se mezi mlatce. V již. Čech. Vz NZ. III. 333.

269873   Puška Svazek: 9 Strana: 0266
Puška obecná = pokladna. Arch. XVI 530. — P. kloubní = jamka, v které jsou nohy brouků vkloubeny. Klim. XI.

269874   Puška Svazek: 10 Strana: 0322
Puška = dělo, nyní jen: ručnice. Vz Ott. XX. 1014.

269875   Puška Svazek: 10 Strana: 0658
Puška, v, f = truhlice. Zamčitá p. 1525. Arch. XXII. 70.

269876   Puška, y, puštička Svazek: 2 Strana: 1259
Puška, y, puštička, y, f. Cf. kroat. pukša, rus. puška (dělo), pol. puszka, bulh. a rum ?ušk?, něm. Büchse, lat. pyxis, řec. jivUs. Mkl. P., každá nádoba dřevěná, ko- vová atd., v níž se něco uschovává, die Büchse. V. P. apatekářská. V., Kom. Pakliby kto tělo božie s puškú aneb kterou jinou svá- tost' vzal a vysypal, takový bude bez mi- losti upálen. Háj. (Výb. II. 169.). Vzali p-ku berníkuom s penězi. Mus. 1836. 306. Byliny v p-kách chovati. Byl. — P., pyksla, taba- těrka, die Dose, zastr. D. — P., dělo, das Geschütz, zastr. Star. let. 10., St. skl. IV. 366., Ctib. H. 35. — P., ručnice, die Büchse, Flinte. P. se skládá z hlavně, z pažby, z hla- viště č. úhlavně, ze zámku a ze spojidel těchto částí (kruhů, šroubů a plitek); k ně- kterým patří také nabíják, P. lovecké: bro- kovnice, dvojka, štuc, Vz S. N. Boj pušek, der Gewehrkampf. Dch. P. kovati. Pč. 27. Máš-li pušku, najdeš mušku. Vz Bohactví. Lb., Šp. Když dívka p-u natáhne, prach se sám od sebe chytne. Na Slez. Tč. Cf. Ručnice. — P., něco dutého, což nádobou není; u kostí: důl, číška, die Pfanne, Büchse, Höhlung der Knochen am Ende. Chocholík stehní kosti v pušku poboční kosti zasazen
jest. Krok. P. kloubní. Vz Schd. II. 326. — P., lůno ženské. P. svinská, vulva. Zlob. — P., řiť. Ty slepičí p-o (nadávka tomu, kdo nic nesmlčí). Mý. — P., sněhová koule, ein Schneeball. Us. u Chrudimi a j. Mý., Kd. — P., železná zděř na pístě vozního kola s 2 ušima, die Büchse. Ctib. H. 71. — P., lžička krku, důlek, die Halsgrube. Sal.

269877   Puškárna Svazek: 2 Strana: 1259
Puškárna, y, f., puškářská dílna, die Büchsenmacherwerkstatt. — P., die Stück- giesserei. L.

269878   Puškář, puškár Svazek: 2 Strana: 1259
Puškář, puškár, e, m., kdo pušky dělá, der Büchsenmacher. P. zhotovuje střelnou zbraň: pušky (ručnice, brokovnice, větrnice, flinty), dvojky, pistole, revolvery. Pt. Vz Tk. II. 377., 382. — P., dělostrelec. V.

269879   Puškářka Svazek: 2 Strana: 1259
Puškářka, y, f., žena puškářova, die Büchsenmeisterin.

269880   Puškářský Svazek: 2 Strana: 1259
Puškářský, Büchsenmacher-. P. řemeslo.

269881   Puškářství Svazek: 2 Strana: 1259
Puškářství, n., průmysl zanášející se výrobou a zároveň prodejem ruční střelné zbraně. Vz S. N. Die Büchsenmacherei.

269882   Puškařství Svazek: 7 Strana: 0544
Puškařství. České p. Vz Mus. 1845. 398. nn.

269883   Puškařství Svazek: 7 Strana: 1373
Puškařství v Čech. Vz Ott. VI. 161.

269884   Puškařství Svazek: 10 Strana: 0322
Puškařství, n. Vz Ott. XX. 1014.

269885   Puškastý Svazek: 2 Strana: 1259
Puškastý, na Slov., podobu pušky ma- jící, büchsenförmig. P. zelí, blín, hyosciamus niger. Koll.

269886   Puškáš Svazek: 7 Strana: 0544
Puškáš, e, m. = puškostřelec. Dážď p-šom na koni navlažil pušný prach. Sl. let. II. 61.

269887   Puškašec Svazek: 10 Strana: 0322
Puškašec, šce, na., pastviště u Závodu na Slov. Mus. slov. VII 87.

269888   Puškin Svazek: 7 Strana: 0544
Puškin, instr. P-nem (P-ným jest ne- české). Gb. v List. fil 1886. 388.

269889   Puškin Svazek: 9 Strana: 0266
Puškin, a. S P-nem, ne: s P ným. Vz Gb. H ml. III. 1. 267. Sr. Jub. XXV.

269890   Pušklín Svazek: 7 Strana: 0544
Pušklín, u, m., Armkeil, m.

269891   Puškočist Svazek: 7 Strana: 0544
Puškočist, u, m., Büchsenräumer, m.

269892   Puškonosný Svazek: 7 Strana: 0544
Puškonosný. P. mlaď, gewehrtragend. Vaj. T. m. 84.

269893   Puškostřelec Svazek: 2 Strana: 1259
Puškostřelec, lce, m., der Büchsenschütz. Šm.

269894   Puškostřelní Svazek: 2 Strana: 1259
Puškostřelní dálka, Büchsenschussweite, f. Šm.

269895   Puškovati se Svazek: 2 Strana: 1259
Puškovati se, kuličkovati se, házeti po sobě puškami, sněhovými kulemi. U Chrud. a j. Mý., Kd. Vz Puška. — se s kým. U Kr. Hradce. Zkr.

269896   Puškovník Svazek: 2 Strana: 1259
Puškovník, a, m., poboční myslivec. Sp.

269897   Puškový Svazek: 2 Strana: 1259
Puškový, od pušky nebo do pušky, Büch- sen-, Schiess-.

269898   Puškový Svazek: 7 Strana: 0544
Puškový. P. zámek, NA. III. 92., koule Arch. VII. 429.

269899   Puškovzdorný. P Svazek: 10 Strana: 0322
Puškovzdorný. P. záštita. Ott XX. 832., 1022.

269900   Puškvorec Svazek: 7 Strana: 0544
Puškvorec. Cf. Rstp. 1654., Ott. I. 135., Rosc. 105., Mllr. 8.

269901   Puškvorec Svazek: 8 Strana: 0330
Puškvorec, rce, m., vz Šišvorec (3. dod.).

269902   Puškvorec Svazek: 10 Strana: 0322
Puškvorec, rce, m. Vz Prustvorc, Ott. XX. 1022

269903   Puškvorec, prustvorec Svazek: 2 Strana: 1259
Puškvorec, prustvorec, rce, m., z něm. Brustwurz, prsní kořen, kalmus, šišvorec, šiš- vour, prstvorec, prskořen, tatarák, acorus calamus, der Kalmus. Čl. 144., FB. 6., ČI. Kv. 85., Slb. 223. Vz Prsní, Proskurník.

269904   Pušlička Svazek: 2 Strana: 1260
Pušlička, y, f., malá puška. Vz Puška. — P., plod tobolkovitý pukající víčkem obříznutým, jako u blínu, drchničky. Čl. Kv. XXVI, 237.

269905   Pušno Svazek: 8 Strana: 0330
Pušno = dusno. Zábř. Brt, D. II. 128.

269906   Pušny Svazek: 2 Strana: 1259
Pušny, puškový, ručniční, Schiess-. P. prach. Tabl. lid. 39.

269907   Pušný Svazek: 9 Strana: 0266
Pušný prach = Člověk nahněvaný, prchlý. Zát. Př. 36a.

269908   Pušpan Svazek: 2 Strana: 1259
Pušpan (pušpán, Br.), u, pušpánek, nku, pušpáneček, čku, m., z něm. Buchs- baum a .o z lat. buxus, řec. nvšoq. V., Mz. 285. P., zimostráz, buxus sempervirens. Čl. Kv. 150.. FB. 26., Slb. 258.

269909   Pušpan Svazek: 7 Strana: 0544
Pušpan. Sv. ruk. 320. b. Cf. Rstp. 1357., C. Kn. š. 299., Mllr. 26.

269910   Pušpán Svazek: 10 Strana: 0322
Pušpán. Vz Ott. XX 1022.

269911   Pušpanový Svazek: 2 Strana: 1259
Pušpanový, Buchsbaum-. — P., pušpanu podobný, buchsbaumähnlich. Plk.

269912   Pušperk Svazek: 2 Strana: 1259
Pušperk, a, m., Buschberg, hrad, nyní ves u Klatov. Vz S. N.

269913   Pušstina Svazek: 2 Strana: 1260
Pušstina = pustina. Us.

269914   Pušť Svazek: 2 Strana: 1259
Pušť, i, f., hromada 181 archů papíru v papírné mezi 182 plstěmi. Vz KP. ?. 277. Tři pušti Činí rys. Žv.

269915   Púšť Svazek: 2 Strana: 1259
Púšť, i, f. = poušť.

269916   Pušťadlník, puštědlník Svazek: 2 Strana: 1259
Pušťadlník, puštědlník, a, m., kdo pouští žilou, der Aderlasser. Bhmr., Jád.

269917   Pušťadlo Svazek: 7 Strana: 0544
Pušťadlo. Ler., Sv. ruk. 317. a.

269918   Pušťadlo Svazek: 8 Strana: 0330
Pušťadlo, a, n. Tu se dělají břitvy a p-dla výborná (incisoria phlebotomica). Kosmogr. 347. b.

269919   Púšťadlo Svazek: 10 Strana: 0322
Púšťadlo, a, n. P. baňkové (nasekávač), scarificator. Ktt.

269920   Pušťadlo, pušťadelko, pušťátko Svazek: 2 Strana: 1259
Pušťadlo, pušťadelko, pušťátko, a, n., želízko, jímž se krev pouští, das Lasseisen, der Schnäpper, die Lanzette. Br., V. Žíla otevřena pušťadlem. Ras. P. s dvěma» želízky, vz Nástroje k pouštění žilou. Cn. Vz S. N.

269921   Pušťák Svazek: 2 Strana: 1259
Pušťák, a, m., kůň pro plemeno, plemen- ník, připušták, sveřepec, der Hengst, Be- schäler. V. — P., býk, der Stier. Jg.

269922   Pušťák Svazek: 7 Strana: 0544
Pušťák, u, m. P. u statív soukenických. Vz Klebetnica. — P. = výhon, odnož. Na Plas. BPr. — P., a, m. = loupežník. Jir. Obr. 45.

269923   Pušták Svazek: 8 Strana: 0330
Pušták. Kůň p. 1568. L. posíl. 21.

269924   Púšťať Svazek: 7 Strana: 0544
Púšťať = pouštěti. Slov. Rr. Sb.

269925   Puštědlnictvo Svazek: 2 Strana: 1259
Puštědlnictvo, a, napouštění žilou, zastr. Veleš.

269926   Puštědlničí Svazek: 2 Strana: 1260
Puštědlničí, Schröpfer-, Aderlasser-. P. baňka. Ms.

269927   Puštědlník Svazek: 2 Strana: 1260
Puštědlník, a, m. = pušťadlník.

269928   Puštědlný Svazek: 2 Strana: 1260
Puštědlný, k pouštění sloužící, Aderlass-. P. baňka. Ms.

269929   Púštědník Svazek: 7 Strana: 0544
Púštědník, a, m. = púštadlník, fleboto- mator. Sv. ruk. 317. a.

269930   Puštěnec Svazek: 2 Strana: 1260
Puštěnec, nce, m., der Hänfer (ein ledig gelassener Bienenstock). Šm.

269931   Puštění Svazek: 2 Strana: 1260
Puštění, n., das Lassen atd. Vz Pustiti. P. žíly, žilou, krve, baňkami, tepnou, der Aderlass. Šm. Vz Pustiti.

269932   Puštěný Svazek: 2 Strana: 1260
Puštěný; -ěn, a, o, vz Pustiti. P. oko, lose Masche. Kšá.

269933   Puštěný Svazek: 7 Strana: 0544
Puštěný. člověk z otroctví na svobodu p-ný. Us.

269934   Puštice Svazek: 7 Strana: 0544
Puštice, jm. míst. Arch. III. 490.

269935   Puštice Svazek: 8 Strana: 0330
Puštice, e, f., zdrobn. puška, nádobka. XV. stol. Mus. fil. 1896. 181. Cf. Puštička,

269936   Puštice Svazek: 10 Strana: 0322
Puštice, e, f., zdrobn. puška. Poslala mu rúcho v p-ci malé. Pass.

269937   Puštička Svazek: 7 Strana: 0544
Puštička, pyxidium, spirium, Deckel- frucht, f. Nž., Rosc. 72.

269938   Puštička Svazek: 7 Strana: 1373
Puštička, zdrobn. puška. Arch. XI. 95

269939   Puštička Svazek: 9 Strana: 0266
Puštička, y, f., lindernia, rostl. Vz Ott. XVI. 42.

269940   Puštička Svazek: 10 Strana: 0322
Puštička, y, f., zdrobn. puštice. P. rostlin, pyxidium. Vz Ott. XIX. 934.

269941   Puštík Svazek: 2 Strana: 1260
Puštík, a, m., sova obecná, syrnium aluco, die Brandeule. Fr. 3G2.

269942   Puštík Svazek: 7 Strana: 0544
Puštík, sova, Kieder, m. Cf. Brm. II. 99.

269943   Puštík Svazek: 10 Strana: 0322
Puštík, a, m., sova. Ott. XX. 1023, Sr. Pustovka.

269944   Púština Svazek: 7 Strana: 1373
Púština Půh. IV. 157.

269945   Puština Svazek: 8 Strana: 0330
Puština m. pustina. Gb. H. ml. I. 482.

269946   Puštnař Svazek: 2 Strana: 1260
Puštnař, e, m., mařic, der Verderber. Lex. vet.

269947   Púštný Svazek: 2 Strana: 1260
Púštný = pustý. P. moře. BO.

269948   Puštovka Svazek: 7 Strana: 0544
Puštovka, y, f., Thurmfalke, m.Slov. Rb.

269949   Pušvorec Svazek: 7 Strana: 0544
Pušvorec = puškvorec. Slov. Rr. Sb.

269950   Púť Svazek: 2 Strana: 1260
Púť, i, f. = pouť. Člověk jda na púť ostaví po sobě svój dom. ZN. Po púti ysiej (po cestě, v životě), Rkk. 8. Šel z Říma z púti. Půh. I. 171.

269951   2. Puť Svazek: 2 Strana: 1260
2. Puť, i, f. = plť, das Floss. Kdyby pán Bůh hodnej vody ráčil dať, co by mohly naše putě umýkať. Sš. P. 225. — P. ženská = bázlivý, bezbradec hladký. Aqu.

269952   Put Svazek: 7 Strana: 0544
Put, u, m., poutce, sinciput. Sv. ruk. 313 — P. = cesta. Slov. Biel. Hh. 6. Vz násl.

269953   Púť, i Svazek: 7 Strana: 0544
Púť, i, f. = cesta, iter. Na p. jda. Ev. olom. 327.

269954   1.Puta Svazek: 2 Strana: 1260
1.Puta, y, putka, putka, y, putička, y, ť. = slepice, die Henne. Na slepice vo- láme: put put! puť puť! puta, puta! puty, puty! putička, putičky! Jg.

269955   2. Puta Svazek: 2 Strana: 1260
2. Puta, y, m. a f. (masc. dle Despota), kmotr, kmotra, der Pathe, die Pathe. Us. v Krkonš Jg., Sá.

269956   Puta Svazek: 7 Strana: 0544
Puta, putěnka. List. fil. XIV. 406. Chodí jako puta. Us. Rgl.

269957   Puta Svazek: 7 Strana: 0544
Puta, pl., n. = pouta. Slov. Mor. Vhl. Sivé oči, sivé, vy ste moje p. Koll. Zp. I. 74.

269958   Půta Svazek: 7 Strana: 0544
Půta, Puota, y, m., os. jm. Výb. II 805, Pk. Npj. 85., Pal Děj. IV. I. 306. P. z Lichten- burka. Mus. 1884. 528. P. z Ryžmberka. Vyb. II. 1474. P. z Častalovic. Výb. I. 1037., II. 380.

269959   Puta Svazek: 9 Strana: 0266
Puta, yz předcház. Klestka.

269960   Půta Svazek: 9 Strana: 0266
Půta Švihovský z Risenberka. Vz Pal. Děj. V. 1. 366.

269961   Púta Svazek: 10 Strana: 0322
Púta, pl., n., manicae. Pror. ol. 93b. Isa. 52. 11. Sr. Pouta.

269962   Půtah Svazek: 2 Strana: 1260
Půtah, u, m. P. zločinu, Anzeigung, Inzicht. J. tr. P. bližší, vzdálenější. J. tr. Na někoho jsou půtahové. Jir. — P. — do- mnění. On má na něj p., že . . . Us. v Tá- borsku. — P., potah, Hinzug, m. Kdyby židé mravně syny a dětmi božími byli, mu- seli by nějaký p. ku Kristu cítiti. Sš. J. 151.

269963   Půtah Svazek: 7 Strana: 0544
Půtah = domnění. On má atd. Mus. 1874. 512. — P. = potah. Šf. III. 208. a j. tam. Nitřní p. osob a částí. Tš.

269964   Půtah Svazek: 9 Strana: 0266
Půtah, u, m., indicium = okolnosť, dle níž na něco souditi lze. Vz Ott XII. 557. ?. nasvědčuje, že listina jest podvržena; P. trestního skutku. Ott. Říz. 21., 22.

269965   Puťák Svazek: 7 Strana: 0544
Puťák, a, m. = sýc obecný. Šír. Pt.

269966   Puťalička Svazek: 7 Strana: 0544
Puťalička, puťalinka, y, f. = kořalka.

269967   Putalka Svazek: 7 Strana: 0544
Putalka, y, f. = puta, 1.

269968   Putaný Svazek: 7 Strana: 0544
Putaný. Nikdy jsme hloupějších, leni- vějších, opilejších, nestatečnějších a p-něj- ších neviděli. Pal. Děj. V. 1. 54. Pozn.

269969   Putař Svazek: 7 Strana: 0544
Putař, e, m. pltař. Cf. Puť. 2. Pk. Ps. 22.

269970   Pútce Svazek: 7 Strana: 1373
Pútce (putcze), poutce, e, u., vexea. Rozk., Veleš., Rj. — Pršp 74. 52. putsie.

269971   Puteal Svazek: 7 Strana: 0544
Puteal (z lat. puteus, studně) = obrubeň studně, zvl. je-li ozdobná. S. N. XI. 83.

269972   Pútec Svazek: 2 Strana: 1260
Pútec, tec, m. =poutec. P., tca, m., u Niv- nice na Mor., Klš., putěc, tca, m., u Opavy, Klš., der Haarscheitel. Vlasy svobodných ženských byly na hladko učesány a na předku rovným půtcem rozděleny. Na Mor. Brt. Vz Poutec.

269973   Pútec Svazek: 8 Strana: 0330
Pútec. Vlasy uprostřed pútcem rozdělené. Slov. NZ. III. 399.

269974   Putec Svazek: 8 Strana: 0573
Putec, tce, m. = druh čepce. Sbor. slov. I. 46.

269975   Pútečko, v Svazek: 7 Strana: 0544
Pútečko, vz Pouto. Sš. P. 138., Koll. Zp. 365 a j.

269976   Putek Svazek: 8 Strana: 0330
Putek, tka, m., z něm. Pathe, kmotr. 1769. Na Mor. Pras. Řem. 41. Ve Frýdecku. NZ. VI. 39.

269977   Puténka Svazek: 2 Strana: 1260
Puténka, vz Putna.

269978   Putěnka Svazek: 7 Strana: 0544
Putěnka, vz Puta 1.

269979   Puteoli Svazek: 2 Strana: 1260
Puteoli, dle Dolany, mě. v Kampanii. — Pitteolan, a, m. — Putcolský. Puteolští mě- šťané.

269980   Putera Svazek: 10 Strana: 0658
Putera, y, f = putna; malá, tlustá děva. Phľd. XXIV. 482.

269981   Putera, putyra Svazek: 2 Strana: 1260
Putera, putyra, y, f., nádoba k dělání sýra. eine Wanne zum Käsemachen. Na Slov.

269982   Pútěž Svazek: 2 Strana: 1260
Pútěž, vz Potěž.

269983   Putí Svazek: 2 Strana: 1260
Putíkk u, m,, úvazek, jakýmž plátno v ro- zích natahují, bílíce je, das Band, die Schlinge. Us. Jg.

269984   Putička Svazek: 7 Strana: 0544
Putička, y, f., vz Puta 1. — P. = malá ženská. Us.

269985   Putifarka Svazek: 8 Strana: 0330
Putifarka = smilnice, jako žena Putifa- rova. Světz. 1894. 613.

269986   Putika Svazek: 7 Strana: 0544
Putika, y, f., z fr. = kořalna. Us. Holk.

269987   Putim Svazek: 2 Strana: 1260
Putim, i, f., ves u Písku. PL., Tf. 288.

269988   Putimov Svazek: 2 Strana: 1260
Putimov, a, m., ves u Pelhřimova, PL., Tk. III. 617.

269989   Putin Svazek: 7 Strana: 0544
Putin, ě, f., míst. jm. Km. 1886. 28.

269990   Putina Svazek: 2 Strana: 1260
Putina, y, f., úponlca fasolí. chmele a p., die Ranke.

269991   Putina Svazek: 8 Strana: 0330
Putina, y, f. P. = klička na kabáte (očko na věšení). Brt. D. II. 376. — P. = střecha klobouku. Brt. D. II. 468. — P-ny, vz Struny (3. dod.).

269992   Putina Svazek: 9 Strana: 0266
Putina, y, f., vz předcház. Bič.

269993   Putina Svazek: 10 Strana: 0322
Putina = mříže. V zloděj. mluvě. Sr. Pa - bučina.

269994   Putina Svazek: 10 Strana: 0658
Putina, y, f. = koš. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

269995   Putinka Svazek: 7 Strana: 0544
Putinka, y, f., vz Putina.

269996   Putinka Svazek: 9 Strana: 0266
Putinka, y, f. = malá slepice. Us. Vchř.

269997   Putiny Svazek: 2 Strana: 1260
Putiny, pl., f. = provazy, na nichž se dobytek vodí, opral', das Leitseil. Us. Jg.

269998   Putira Svazek: 7 Strana: 1373
Putira, y, f. = přezka ze šňůrek. Mor. NZ. II 13.

269999   Putitarka Svazek: 7 Strana: 0544
Putitarka, y, f. = nadávka špatným ženám. Val. Vck.

270000   Putka Svazek: 2 Strana: 1260
Putka (zastr. pótka), y, f., po + t?k + a, koř. t?k v tk-nouti, cť. přiteč. přitká. Hý. P., potkání, das Begegnen. V p-ku běžeti = vstříc. Reš: — P., něco zlého, co člověka potká, eine Widerwärtigkeit. Tkad., Židk. Po mnohých puotkách a mukách šeradnie jest zahuben. Troj. — P., nápad na koho, der Angriff, Anfall. P-ku učiniti na koho a jej bíti Faukn. P-ky Činí na mysl lidskú. Jel. Svévolně naň puotku učinil. BN. Tu jest na potkání ten jistý Mikuláš dal nám p-u a štus. Svěd. 1569. — P., odpor, der Widerspruch. P. zdánlivá zmizí, jakmile blí- žeji přihledneme. Sš. Mt. 139., J. 122. (Hý.). — P., svár, váda, der Wortstreit, Zank, Hader, Streit. V. Když se dva hádají, třetí aby rozhodl, jinak půtkám konce nebude. Kom. Stará, odvěká p. ukojena. Sš. Mt. 11. Učinil jest p-ku nebožtík Řehen proti Dvor- skému řka. NB. Tč. P-ku činiti. Řečí dá- vati se v půtku. Ros. Kde není protivníka, tu není půtka. V., Č. Kdo k půtce vybízíš, měj, co sobě utržíš. Č., lib. — P., boj, bitva, pranice, potýkání. Tito hlavití zastan- cové církve měli prvou p-ku se synagogou podniknouti; Apoštol opisuje vniternou člo- věka p-ku; P. ta v útrobě lidské co na poli nějakém se stává. Sš. Sk. 35., I. 74., 81. (Hý.). P. mezi dvěma, V., mezi vojáky. Jel. P. krvavá. Sych. Lehce odění vojáci oby- čejně boje (půtky) činí počátek. Kom. Zve- stujú vám pověsť veleslavnú o velikých pótkách, lutých bojech. Rkk. 45. Při půtce smrti; v poslední půtce smrti. V. Vz Pótka. — P. v tělocviku, zápas, das Ringen. Půtka kulžmo, na kladině. Tš.