27001   Claudi-us Svazek: 1 Strana: 0138
Claudi-us, a, m., jm. římské.

27002   Clausthalit Svazek: 5 Strana: 1139
Clausthalit, u, m. = seléník olovnatý, ne- rost. Bř. N. 211.

27003   Clausula Svazek: 5 Strana: 1139
Clausula, y, f., vz Klausula.

27004   Clausura Svazek: 5 Strana: 1139
Clausura, y, f., vz Klausura.

27005   Clav-us, u Svazek: 5 Strana: 1139
Clav-us, u, m., lat. = kuří oko.

27006   Claviatura Svazek: 5 Strana: 1139
Claviatura, vz Klaviatura.

27007   Clavicula Svazek: 5 Strana: 1139
Clavicula, lat. = kličková kost

27008   Clavicylindr Svazek: 7 Strana: 1212
Clavicylindr, u, m. = nástroj kláve- sový. Ott. V. 447.

27009   Clazomen-y, gt Svazek: 1 Strana: 0138
Clazomen-y, gt. -men, pl., f. (Klazomeny), mě. v lonii. — Clazomeňan, a, m. — Clazo- menský.

27010   Cleanth-es, a n Svazek: 1 Strana: 0138
Cleanth-es, a n. ea. m., řecký filosof, okolo r. 260. př. Kr. Kle . . .

27011   Clearing-house Svazek: 5 Strana: 1139
Clearing-house = úpravna, das Regu- lirungshaus, dům, kde velkokupci, zvl. pe- něžníci a banky své dluhy a pohledávky vyrovnávají a upravují. Skř.

27012   Clelie Svazek: 5 Strana: 1139
Clelie, e, f. = druh křivé čáry. Krč. 110.

27013   Clemen-s Svazek: 1 Strana: 0138
Clemen-s, ta, m., jméno vlastní.

27014   Clemens Svazek: 7 Strana: 1212
Clemens Václ. (Žebrácký, Žebracenus), bakal., spis. na rozhraní 16. a 17. stol. Vz Ott V. 451.

27015   Cleob-is Svazek: 1 Strana: 0138
Cleob-is, a, m., jméno řecké (Kleobis). Vz Biton.

27016   Cleombrot-os Svazek: 1 Strana: 0138
Cleombrot-os, a, m., vůdce Lacedaemon- ských v bitvě u Leukter 371. r. př. Kr. Kl...

27017   Cleon Svazek: 1 Strana: 0138
Cleon, a, m., Kleon, demagog athenský, jenž hned po smrti Perikleově obci v čelo se postavil. Vj.

27018   Cleony Svazek: 1 Strana: 0138
Cleony, gt. Cleon, pl., f. (Kleony), mě. u Korintha v Řecku. — Cleoňan, a, m. — Cleonský.

27019   Cleopatr-a Svazek: 1 Strana: 0138
Cleopatr-a,y, f., královna aegyptská známá svou krásou a nádherou, přítelkyně Caesarova a Antoniova.

27020   Cliftonit Svazek: 10 Strana: 0033
Cliftonit, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 817.

27021   Cliché Svazek: 7 Strana: 1212
Cliché (klišé) = oplesk, otisk originalní plotny. Vz Ott. V. 460.

27022   Clilastava Svazek: 6 Strana: 0415
Clilastava, y, f. = oman chlastava, inula conyza, rostl. Rstp. 872.

27023   Clilumětín Svazek: 6 Strana: 0421
Clilumětín, a, m., Chlumietin, ves u Richm- burka. Arch. III. 470., Sdl. Hr. I. 82.

27024   Climax, vz Svazek: 5 Strana: 1139
Climax, vz Klimax.

27025   Clintonit Svazek: 7 Strana: 1212
Clintonit, u, m., v lucbě. Vz Ott. V. 462.

27026   Cliodón Svazek: 8 Strana: 0124
Cliodón (záp. Mor.), chůdoň (slov.) = chudý (vyzáblý) člověk, Brt, D. II. 322.

27027   Cliochoľena Svazek: 8 Strana: 0124
Cliochoľena, y, f. = kořalka. Brt. D. II. 486.

27028   Clique Svazek: 1 Strana: 0138
Clique, fr. (klik), spolek, rota. Rk. Rotte, Sippschaft.

27029   Clit-us Svazek: 1 Strana: 0138
Clit-us, a, m., přítel Alexandra Vel. Kl...

27030   Clíti Svazek: 1 Strana: 0138
Clíti, clím, oni clí, cli, cle (íc), il, en, ení, clívati = clo platiti, zollen, verzollen. Má cleno býti. — z čeho. Jg. — co: mnoho clil (platil). Us. — C, v karetní hře barvu při- znávati, Farbe bekennen. Musíš clíti, máš-li barvu. Cli! Us.

27031   Clíti Svazek: 9 Strana: 0026
Clíti = clo platiti. Arch. XVI. 168.

27032   Clitoridectomia Svazek: 7 Strana: 1212
Clitoridectomia, e, f. = odstranění po- štěváčku. Vz Ott V. 462.

27033   Clitoris, vz Svazek: 5 Strana: 1139
Clitoris, vz Klitoris.

27034   Clivě Svazek: 1 Strana: 0138
Clivě, na Slov., samotně, Bern; smutně. Sf. Einsam; traurig.

27035   Clivo Svazek: 1 Strana: 0138
Clivo. Jest mi c. (úzko, smutno). Bern. Bange.

27036   Clivo Svazek: 5 Strana: 1139
Clivo. Ssk. Aby ti za mnou c. nebylo. Dbš. Sl. pov. I. 157. Vz Clivý.

27037   Clivosť Svazek: 1 Strana: 0138
Clivosť, i, f. = samotnosť, Bern.; trúchli- vosť. Šf. Einsamkeit; Traurigkeit.

27038   Clivosť Svazek: 5 Strana: 1139
Clivosť, i, f. = samotnosť, die Einsam- keit. Slov. Bern.

27039   Clivý Svazek: 1 Strana: 0138
Clivý samotný, einsam. C. člověk, život, živočich. Bern. C. = smutný, traurig. Šf.

27040   Clivý Svazek: 5 Strana: 1139
Clivý = samotný, einsam. Tak mi je tu clivo, locus hic videtur mihi esse solus (de- sertus), dieser Ort scheint mir einsam, es ist mir hier so einsam. Vz Clivo. Slov. Bern.

27041   Clivý Svazek: 8 Strana: 0035
Clivý = tklivý. C. nálada ju opanovala, Slov. Phľd. XII. 286.

27042   Clo Svazek: 1 Strana: 0138
Clo (dříve: celo), a, n., plat z něčeho na cestě, Zoll, Mauth. Clo vodní, povodní, na vodě, na řece, na moři, z plavby, na zemi, pozemní, z lodí, z dobytka, říční, mostové, branné, V. a Us., z vína, D., přívozní, vývozní, průvozní; vylučovací n. vymezovací, prohibi- tivní; ochranné. S. N. Clo černé z piv. Gl. 16. Clo vnitrozemní, vnitrozemské, mezizemní, z dovozu, dovozní (Eingangszoll), finanční, pomezní, lodní, silniční. Sp. Clo platiti, projeti, přejeti, bráti, vybírati, na něco uložiti, nové clo zaraziti. D. Clu podrobený, cla prostý, od cla svobodný; clo zvýšiti, snížiti; příjem, výnos cla; clo na něco uložiti. Sp., J. tr. Mysl cla nedává (neplatí, die Gedanken sind zollfrei). Ros., Prov. Clo přírodě platiti. L. Od cla osvoboditi; právo k vybírání cla; věci clu poddané (z nichž se má clo platiti). J. tr. Ze strčes. práva: Clo kdo béře, mosty, hráze a cesty na svých gruntech opravuj; Clo z nevědomí kdoby projeli, zboží dvoj- násobnou daní vycliti a vyplatiti povinni budou; Clo kdoby zúmyslně projel, prohnal, a platu povinného nedal aneb dáti nechtěl, ten a takový statek a zboží nevyclené pro- padne ; Kdo směl c. vybírati; k čemu se měl užitek celní obraceti; o pokutách na neplacení cla, vz Rb. str. 1G3. a 2G5.

27043   Clo Svazek: 5 Strana: 1139
Clo. C. z něm. Vz Mkl. Etym. 29. V druhé ř. tohoto článku polož hranici státu m.: cestě C. mezizemské, Zwischenzoll, z cukru, zem- ské, Landes-, vývozné, Ausfuhrs-, Šp., vltav- ské, zpáteční či vratné, Rück-, žitné, Schiffer- zoll auf der Elbe bei Leitmeritz, průvozní, Durchfuhrs-, zbraňovací, Prohibitiv-. Sl. les. C, kteréž není od starodávna, nemá bráno býti; Kdož kolivěk c. drží, mají z práva cesty opravovati. Nál. 156., 214. Cla, mýta na zemi nebo na vodách vysaditi sobě ne- môž bez zvláštní milosti a obdarování krá- lovského. Zř. F. 1. A. XX. 0 clech v starší době vz Cor. jur. L. XI., XII., XIII., XV., XVI., Zř. zem. Jir. A. 12., 20., R. 31., K. 51., S. 4., Tk. II. 533. O c. římských vz Vlšk. 289., 295., 296., 72.

27044   Clo Svazek: 7 Strana: 1212
Clo. Cf. Ott. V. 463., Tk. VIII. 510.

27045   Cloaca Svazek: 5 Strana: 1139
Cloaca, vz Kloaka.

27046   Clodi-us Svazek: 1 Strana: 0138
Clodi-us, a, m., jm. římské.

27047   Clombílati Svazek: 5 Strana: 1139
Clombílati = kombílati. Na již. Mor. Šd.

27048   Clomějšek Svazek: 5 Strana: 1139
Clomějšek, šku, m., das Kinderbrot. Šm.

27049   Clómek Svazek: 5 Strana: 1139
Clómek, mku, m. = záhonek. VTišňovsku. Brt.

27050   Clomek Svazek: 7 Strana: 1212
Clomek, vz Lícha (dod).

27051   Clona Svazek: 1 Strana: 0138
Clona = záclona. Koll.

27052   Clona Svazek: 5 Strana: 1139
Clona. Vz Mkl. Etym. 307. C. větví, mhly; Věků c. padá přede mnou. Vrch. C. mraků, noci, Kká. K sl. j. 10., 155. Bryčky mizí v páry cloně. Kká. Td. 186. C. pře- tvářky, řasná. Čch. Dg. 486., 487.

27053   Cloniti Svazek: 1 Strana: 0138
Cloniti, oni -ní. cloň, il, ěn, clonívati = temniti, stíniti, dunkel machen, verfinstern, Schatten machen, komu v čem. Rk. — co čím: okna stavením, sázením dřievie. Záp. měst. 1447.

27054   Cloniti Svazek: 5 Strana: 1139
Cloniti, cf. Záclona.

27055   Clonka Svazek: 10 Strana: 0033
Clonka, y, f. C. u svítilny, die Blende, Laternenblende Jind. 17.

27056   Clonoš Svazek: 5 Strana: 1139
Clonoš, e, m., Zollmeister, m. Slov. Ssk.

27057   Clota Svazek: 1 Strana: 0138
Clota, y, f., lépe: slota = špatné počasí, garstiges Wetter. — Zlodějská clota (rota). D. Diebszeug.

27058   Clota Svazek: 5 Strana: 1139
Clota = slota. Mkl. Etym. 308.

27059   Clota Svazek: 8 Strana: 0035
Clota. Hrub. 325. a,, Gb. H. ml. I. 491.

27060   Cloumati, al Svazek: 1 Strana: 0138
Cloumati, al, án, ání, cloumávati = mla- skati, schmatzen; tahati, pohybovati. — čím : veslem (bewegen), Vrat., šaty, chlebem, wälzen. Us. — koho bez čeho: hada omá- meného bez úrazu můžeš c. Rostl. — se s kým = tahati se, balgen, ringen.

27061   Cloumati se kudy Svazek: 5 Strana: 1139
Cloumati se kudy: po ulicích (zdlouha jíti). Sbtk.

27062   Cloumek, clómek Svazek: 10 Strana: 0565
Cloumek, clómek, mku,. m. = malý záhon. Brt. Sl. 37.

27063   Cloun, clón Svazek: 10 Strana: 0565
Cloun, clón, u, m. = zástup Brt. Sl 37.

27064   Clown Svazek: 1 Strana: 0138
Clown (klaun), a, m., v angl. divadlech komik, bajazzo, šašek. S. N.

27065   Cluba Svazek: 1 Strana: 0138
Cluba, y, f., u pluhu = slupice. Gries- säule. D.

27066   Clusi-um Svazek: 1 Strana: 0138
Clusi-um, a, n., mě. etrurské.

27067   Ćlysoir Svazek: 5 Strana: 1139
Ćlysoir (klysoár) = druh klystýrky, již nemocný sám sebe klysterovati může. Vz S. N.

27068   Clysopompa Svazek: 5 Strana: 1139
Clysopompa, y, f., druh klystýrky. Vz S. N.

27069   Clytaemnestra Svazek: 1 Strana: 0138
Clytaemnestra, y, f., manželka Agame- mnonova.

27070   Cm Svazek: 5 Strana: 1139
Cm. = centimetr.

27071   cm Svazek: 8 Strana: 0035
cm v čm dialekticky: cmoud, čmoud. Gb. H. ml. I. 502.

27072   Cma Svazek: 5 Strana: 1139
Cma, y, f. = tma. Slov. Ve Slez. ťma, ćma. Šd.

27073   Cmágati Svazek: 5 Strana: 1139
Cmágati, mit vollem Munde küssen. Slov. Ssk.

27074   Cmachtati se Svazek: 5 Strana: 1139
Cmachtati se = točiti, vrtěti se, sich dre- hen. Val. Vck.

27075   Cmák Svazek: 5 Strana: 1216
Cmák, a, m. = kačer. Vz Kačer.

27076   Cmáňat Svazek: 8 Strana: 0035
Cmáňat = silně z dýmky bafati. Vých. Mor. Brt. D. II. 299.

27077   Cmantrati Svazek: 5 Strana: 1139
Cmantrati = rozpíclati, rozpantlati, roz- kramařiti. U N. Kdyně. Rgl.

27078   Cmar Svazek: 5 Strana: 1139
Cmar, u, m., vz Cmer.

27079   Cmar Svazek: 9 Strana: 0026
Cmar, u, m. = podmáslí. Slov. Zát. Př. 278. a. Sr. Cmer.

27080   Cmar Svazek: 10 Strana: 0565
Cmar, u, m. Sr. Samokýška zde. Mus. slov. IV. 49.

27081   Cmarový Svazek: 5 Strana: 1139
Cmarový, Buttermilch-. Ssk.

27082   Cmavý Svazek: 5 Strana: 1139
Cmavý = tmavý. Slov. Na Ostrav. Tč.

27083   Cmer Svazek: 1 Strana: 0138
Cmer, u, m., cmar = podmáslí, Butter- milch, na Slov.

27084   Cmer Svazek: 5 Strana: 1139
Cmer, také v Hrozenkovsku na Mor. Brt. Už muožeš gazdovať jako v cmare hustom. Koll. Zp. I. 255., Sl. spv. 121. Trčí ako mucha v cmare (když počerná ženská je v bílých šatech). Slov. Zátur.

27085   Cmerka Svazek: 5 Strana: 1139
Cmerka, y, f. = cmour, kal másla, který se při rozpouštění másla na dně nádoby usazuje, der Buttersatz. Mor. Včr., Šd. Vz Cmor, Cmour.

27086   Cmerkati Svazek: 1 Strana: 0138
Cmerkati = srkati. Na Slov.

27087   Cmerkati Svazek: 5 Strana: 1139
Cmerkati = srkati. Val. Brt. D. 203., Slov. Ssk.

27088   Ćmić śe Svazek: 9 Strana: 0026
Ćmić śe = tmíti se. Lor. 71.

27089   Cmiera Svazek: 5 Strana: 1139
Cmiera, y, f., vz Brza. Slov. Ssk.

27090   Cmín Svazek: 5 Strana: 1139
Cmín, a, m., samota u Milína.

27091   Cmírač Svazek: 1 Strana: 0138
Cmírač, e, cmíral, a, m. Pantscher. —

27092   Cmíračka Svazek: 1 Strana: 0138
Cmíračka, cmiralka, y, f., Pantscherin. Jg.

27093   Cmíračka Svazek: 8 Strana: 0035
Cmíračka, y, f. = špatná polévka, káva. Dšk. Jihč. i. 16.

27094   Cmíral Svazek: 5 Strana: 1139
Cmíral, vz Cmírač.

27095   Cmírati Svazek: 1 Strana: 0138
Cmírati, cmírávati. co. Nač tu vodu cmíráš? (= bryndati, šplíchati, přelévati, mischen, pantschen, planschen). - se s čím. Ros. — se kde: ve vodě, Us., v tajemstvích (hloubati, grübeln). Kom.

27096   Cmírati se Svazek: 10 Strana: 0033
Cmírati se = pomalu dělati. Volyně, čes. 1. XII. 122.

27097   Cmíravý Svazek: 5 Strana: 1139
Cmíravý, zitzelweise Dch.

27098   Cmírda Svazek: 5 Strana: 1139
Cmírda, y, m. a f. = kdo cmírdá. U N. Kdyně. Rgl.

27099   Cmírdati Svazek: 5 Strana: 1139
Cmírdati = cmírati. U N. Kdyně. Rgl.

27100   Cmírovy Svazek: 7 Strana: 1212
Cmírovy. C. polívka = z podmáslí. Slov. Němc.

27101   Cmiter Svazek: 5 Strana: 1139
Cmiter, u, m. = cinter, hřbitov. Na Slov. Němc. VII. 29. To je c. a v ňom spočívať budeme. Sl. ps. 331. V prosried cmitera slepec sedává. Č. Čt. II. 144., Btt. Sp. 116. Dávno odprevadil z domu deti do c-ra. Čjk. 115.

27102   Cmochta Svazek: 8 Strana: 0035
Cmochta, cmotlacha, y, f. = nečistá, ne- dbalá kuchařka. Záp. Mor. Brt, D. II. 299.

27103   Cmochtat co Svazek: 10 Strana: 0565
Cmochtat co = ledajak vařiti. Brt. Sl. 37. — C. v I. Přisp. 35. oprav v.: Cmochtat se.

27104   Cmochtati Svazek: 8 Strana: 0035
Cmochtati = toulati se; ledajak uvařiti. Brt. D. II. 299.

27105   Cmok Svazek: 5 Strana: 1139
Cmok, a, m. = zlý noční duch, který ženské pokouší. Na Ostrav. Tč. Hledí jako c. = vzdorovité. Brt. Vz Smok. — C , u, m., der Zunderknollen. Ssk.

27106   Cmok Svazek: 10 Strana: 0565
Cmok, u, m. = zdrap na spodku šiat. Phľd. XXIV. 345.

27107   Cmokati Svazek: 5 Strana: 1139
Cmokati = cicati. Slv. Rr. Sb. Cf. Cmú- lati.

27108   Cmor Svazek: 5 Strana: 1139
Cmor, u, m. = cmour, cmerka. U Hostýna. Zmšk.

27109   Cmotlacha Svazek: 8 Strana: 0035
Cmotlacha, y, f., vz Cmochta.

27110   Cmoud Svazek: 1 Strana: 0139
Cmoud, cmúd, u, m., smoud, čmoud. Us. Brandgeruch.

27111   Cmoud Svazek: 5 Strana: 1139
Cmoud. Mkl. Etym. 329.

27112   Cmoud Svazek: 8 Strana: 0035
Cmoud a čmoud. Vz předcház. cm a ib. 82., 491.

27113   Cmouditi Svazek: 1 Strana: 0139
Cmouditi, il,ěn, ční, brandenzig machen. Us.

27114   Cmoulati Svazek: 5 Strana: 1139
Cmoulati, zutzeln. Loos.

27115   Cmour Svazek: 1 Strana: 0139
Cmour, u, m., kalová kaše (z másla). Buttersatz. Na Mor., Jg.

27116   Cmour Svazek: 5 Strana: 1139
Cmour = rantoška, cmor, cmerka, cmourka. Šp. 361*

27117   Cmourka Svazek: 5 Strana: 1140
Cmourka, y, f. = cmour. U Litovle. Kčr.

27118   Cmrclita Svazek: 8 Strana: 0035
Cmrclita, y, m. a ť. = kdo se cmrchtá. Brt. D. II. 299.

27119   Cmrchlat Svazek: 8 Strana: 0035
Cmrchlat = brblati. Záp. Mor. Brt, D. II, 299.

27120   Cmrchtat se na koho Svazek: 8 Strana: 0035
Cmrchtat se na koho = sápati se. Brt, D. II. 299.

27121   Cmrchtat se na koho Svazek: 10 Strana: 0565
Cmrchtat se na koho = sápati se. Brt. Sl 37.

27122   Cmrkati Svazek: 5 Strana: 1140
Cmrkati = srkati. Slov. Ssk.

27123   Cmrňa Svazek: 5 Strana: 1140
Cmrňa, ě, f. = korálka, Schnapps, m. Mor. Rk.

27124   Cmrnda Svazek: 5 Strana: 1140
Cmrnda, y, m. a f. = kdo pořád něco přelévá, se cmrndá. Us. Kč.

27125   Cmrnda Svazek: 7 Strana: 1212
Cmrnda. Vz Rozcmrndaný.

27126   Cmrndati Svazek: 1 Strana: 0139
Cmrndati = cmírati, šplechtati se, panschen. — se v čem: ve vodě. Us.

27127   CMt Svazek: 5 Strana: 1140
CMt. = císařská milosť. Arch. IV. 414.

27128   Cmučka Svazek: 10 Strana: 0565
Cmučka, y, f. = květ gažkovitej podoby, farby červenej do belasa. Slov. Phľd. XXIV. 345.

27129   Cmudnouti Svazek: 8 Strana: 0035
Cmudnouti = smudnouti. Dšk. Jihč. I. 39.

27130   Cmudnúť Svazek: 5 Strana: 1140
Cmudnúť, ul, utí, brenzeln. Slov. Loos.

27131   Cmudný Svazek: 5 Strana: 1140
Cmudný, nach Brand riechend, brenzlich. Slov. Ssk., Loos.

27132   Cmuchati Svazek: 5 Strana: 1140
Cmuchati = mnoho kouřiti. Val. Vck.

27133   Cmúkat Svazek: 5 Strana: 1140
Cmúkat = cmúlať.

27134   Cmuknúť Svazek: 10 Strana: 0565
Cmuknúť. Ak gazdina pri sádzenie chleba pri prvom necmukne, nepodarí sa. Čas. mus. V. 24.

27135   Cmula Svazek: 5 Strana: 1140
Cmula, y, f. = nadávka ženským. Slov. Mt. S. I. 116. Cf. Cmulo.

27136   Cmulák Svazek: 5 Strana: 1140
Cmulák, a, m. = chlapec, ktorý rád cicá, cucá, cmoká, cmúlá; i ten, ktorý mnoho fajčí. Slov. Rr. Sb.

27137   Cmúlati Svazek: 5 Strana: 1140
Cmúlati = cmokati, cicati; mnoho kou- řiti (fajčiti). Slov. Rr. Sb.

27138   Cmúlik Svazek: 8 Strana: 0537
Cmúlik, u, m. = cumel. Sbor. slov. I. 76.

27139   Cmúlik Svazek: 9 Strana: 0026
Cmúlik, u, m. = cumel Sbor. slov. II. 76.

27140   Cmúliti Svazek: 5 Strana: 1140
Cmúliti = cmúlati. Ssk.

27141   Cmulo Svazek: 5 Strana: 1140
Cmulo, a, m. = nadávka mužským. Cf. Cmula. Slov. Dbš. Obyč. 44., Sb. sl. ps. I. 116.

27142   Cmulo Svazek: 9 Strana: 0026
Cmulo, a, m. = sprosták. Slov. Zát. Př. 40. b. Sr. Cicmák. Cmurany = ucmouraný. Lor. 71.

27143   Cmúlok Svazek: 5 Strana: 1140
Cmúlok, lku, m. = cumel. Slov. Ssk., Loos.

27144   Cmuloš Svazek: 5 Strana: 1140
Cmuloš, e, m. = kdo má cumel. Slov. Ssk.

27145   Cmumla Svazek: 5 Strana: 1140
Cmumla, y, f. = pečivo z uvařených bram- borů, krupice, česneku a petržele; tato smí- šenina dá se na pekač a poleje se máslem. U Jižné. Vrů.

27146   Cmund Svazek: 7 Strana: 1212
Cmund. Arch. IX 201., X. 19.

27147   Cmunt Svazek: 5 Strana: 1140
Cmunt, a, m., mlýn u Milevska.

27148   Cmúr Svazek: 5 Strana: 1140
Cmúr, u, m. = cmour.

27149   Cmúr Svazek: 8 Strana: 0035
Cmúr, u, m., vz Cmour.

27150   Cmúra Svazek: 5 Strana: 1140
Cmúra, y, m. a f. = špinavec. Mor. Brt. D. 203.

27151   Cmurkati Svazek: 5 Strana: 1140
Cmurkati = mrkati. Mor. Brt. D. 203.

27152   Cmýra Svazek: 9 Strana: 0026
Cmýra, y, f. = čůra, svinčura = kdo bryndá, lije, znečišťuje. Ve vých. Cech. Čes. 1. X. 64.

27153   Cmýř Svazek: 5 Strana: 1140
Cmýř, e, f., die Wurzelfaser. Mor. Škd.

27154   Cmýří Svazek: 5 Strana: 1140
Cmýří, n., die Fruchtwolle. Šm.

27155   Cna Svazek: 9 Strana: 0431
Cna (?) = kněžské roucho. Vz Gb. Slov. 145.

27156   Cna Svazek: 10 Strana: 0033
Cna. y, f, alba. Rozk. P. 2215. (de eccle- sia) Mš.

27157   Cnábek Svazek: 6 Strana: 0406
Cnábek, bka, m., os. jm. NB. Tč 68. — Ch., sam. u Pelhřimova — Ch., bku, chá-
Otčelc, čku, m. = chrástky zelné nebo salá-
tově, řídké, lehké hlávečky. Mor. Brt. D.
217.

27158   Cně Svazek: 5 Strana: 1140
Cně = ctně.

27159   Cněti Svazek: 1 Strana: 0139
Cněti, cním, cni, ěl, ění, na Slov. = sa- moten n. truchliv býti. Cní se mi = clivo mi jest. Einsam, traurig sein. — Na Slov.: cniem si = lituji, želím. Us.

27160   Cněti Svazek: 8 Strana: 0036
Cněti. Cnelo by sa mne za polom (stý- skalo). Slov. Phľd. 1894. 101.

27161   Cnid-us Svazek: 1 Strana: 0139
Cnid-us, a, m., Gnidus, mě. v Carii (Karii), v Malé Asii.

27162   Cnieť sa Svazek: 5 Strana: 1140
Cnieť sa. Mne sa cnie = mně jest clivo, teskno. Slov. Rr. Sb., Er. SI. čít. 68. — Cf. Mkl. Etym. 369.

27163   Cno Svazek: 7 Strana: 1212
Cno = teskno. Slov. Šf. III. 460 , 465.

27164   Cnoch Svazek: 9 Strana: 0431
Cnoch (?), ?, m., něj. pták. Vz Gb. Slov. 145.

27165   Cnolka Svazek: 10 Strana: 0041
Cnolka, y, f. = přezka, z něm. Schnalle. Slez. Vyhl. II. 181. 4. Sr Šnolka.

27166   Cnoss-us Svazek: 1 Strana: 0139
Cnoss-us, Kn . . ., a, m., mě. na Kretě.

27167   Cnosť Svazek: 1 Strana: 0139
Cnosť, lépe: ctnosť. Jg. Sr. Ctíti, ctný. Os. Vz Ctnosť.

27168   Cnosť Svazek: 8 Strana: 0036
Cnosť. Prase má c. = je tlusté. Záp. Mor. Brt. D. II. 299.

27169   Cnostisloví Svazek: 7 Strana: 1212
Cnostisloví, n., Tugendlehre. Dk. Dj. f. 69.

27170   Cnostky Svazek: 5 Strana: 1140
Cnostky, pl., f. = šaty (žertovně). U Srbce na Hané. Bkř.

27171   Cnostlivý Svazek: 5 Strana: 1140
Cnostlivý, vz Ctnostlivý.

27172   Cnostník Svazek: 7 Strana: 1212
Cnostník, a, m. Sš.

27173   Cnostný Svazek: 5 Strana: 1140
Cnostný, vz Ctnostný.

27174   Cnostný Svazek: 8 Strana: 0036
Cnostný. C. len = pěkný. Brt. D. II. 300.

27175   Cnota Svazek: 5 Strana: 1140
Cnota = ctnota.

27176   Cnotaň Svazek: 7 Strana: 1212
Cnotaň, ě, f, ariara. zastr. Rozk.

27177   Cnotan Svazek: 9 Strana: 0431
Cnotan(?), artiana. Pršp. 613. Vz Gb. Slov. 145.

27178   Cnotlivý Svazek: 9 Strana: 0026
Cnotlivý = ctnostný. Laš. Mus. fil. 1897. 438.

27179   Cnůsky Svazek: 5 Strana: 1140
Cnůsky, vz Ctnůstky.

27180   Cný Svazek: 1 Strana: 0139
Cný = clivý. Cno mi jest. Bern. — C, ctný. Kat. 2867.

27181   Cný Svazek: 5 Strana: 1140
Cný = ctný.

27182   Co Svazek: 1 Strana: 0139
Co, což. Co, gt. čeho, dat. čemu, akk. co, lok. v čem (v obec. mluvě: v čom; vz o se přehlasuje), instr. čím. — Co z čso, pro- středně z česo, stb. cbso i česo. Je to tedy vlastně gt. a nom. byl če, který v čo ve slovenčině posud žije. Ht. Skup. 53., Mkl. S. 495. — Co (o věcech) má jen sg.; nom. co užívají také v pl.: Lidé, co tady byli. D. Ale lépe: kteří n. již tady byli. — Místo co máme v staré Češtině přesnější če, kte- rýžto tvar po předložkách akk. řídících po- sud se udržel: nač = na + če, proč = pro + če, a tak: seč, zač, oč atd. Připojí-li se k če příklonné z, nesmi se e vypouštěti: načež, očež, pročež. Kz. Vz konec článku tohoto V. — 1. Co, irgend etwas, was. Toto zá- jmeno neurčité klade se, když na mysli máme věci možné, což se obzvláště sbíhá po spojkách: -li, jestliže, když, než. — Řekl- liťby kdo co vám, rcete. Vz Kdo, Který, Jaký. Zk. — 2. = který, was, welcher, vztažné zájmeno. Dělá, co musí. Jg. Čím hrnec navře, tím střípek zapáchá. Jg. Ten člověk, co tu byl. Ros. To je ta paní, co s námi přišla. Jg. To jsou ti páni, co (=již) s námi seděli. Toms. Co příliš, to mnoho. Co se doma uvaří, má se doma snísti. (Vz Uvařiti). Č. Pro děvče, co jsem miloval; Ani ten deštiček, co se přes les žene; Ten pod- sední (kůň), co mě nosil k mej panence; Že ta láska není stálá, co se před lidmi scho- vává. Er. P. 487., 187., 153. Za námi sa ruti sila vojakov, čo nás premohli. Na Slov., Hr. — Co se nyní díti bude. Br. Čehož jedna krajina nenese, toho druhá hojnosť vydává. V. (Mkl. S. 92.) Pes horší, co mlékem kousá. Prov. — Tom. 1. Někteří brusiči neschvalují tohoto způsobu užívání náměstky ,co', avšak ve slohu prostonárodním můžeme co jakožto relativum připustiti, ve slohu vyšším uží- vejme ovšem raději náměstek: který, jenž. Vz Věta vztažná. — Pozn. 2. V obec. mluvě klade se místo „který a jenž" ,co' ve všech ro- dech a číslech. Zk. — Pozn. 3., Co'jest vlastně jediné zájmeno vztažné v již. Čechách a sice v nomin. a akkusat. neživotných samotné, v ostatních pádech spojeno se zájmenem i, ja, je. V tomto případě zájmeno vztažné (co) se neskloňuje a jeho funkci zastupuje při- dané zájmeno ukazovací. Vz Zájmeno. Ten muž, co přišel; ta žena, co přišla; to dítě, co přišlo; gt.: ten pes, co si se ho bál; ta kočka, co si se ji bál; dat): ten muž, co si mu dal grejcar; ta paní, co si ji dal kytku; akk.: ten pán, co si ho potkal; ta selka, co jste ji viděli. Pl.: Kupci, co mají peníze, atd. Podobně s předložkami: ten muž, co si od něho koupil zahradu; ten doktor, co k němu chodíš; ta žena, co si za ni prosil. Kts. Také na Slov. Človek, čo naňho pozeráš, čo sa s ním shováráš; Taký, čo ho v srdci nosím; Niet takej pesničky, čo by jej konca nebolo; Dar, čo ťa prosím zaň; Vlastovicka, čo ona vykoná to mému serdiečku. Ht. — Pozn. V tomto případě tedy zájmeno ukazovací v nominativu se neobjevuje. Cf. Mkl. S. 93. — 3. Ve větách omezovacích: a) Když platnosť hlavní věty omezujeme vypovídajíce, jak dleko zasahá. Co já vím, on tam byl sám čtvrtý. Svěd. Ale nám jest nikdo žád- ného platu z toho ostrova, což jsme my tu úřednici byli, nedával. Svěd. 1570. — b) Když věc vytýkáme, o které v hlavni větě soud činíme, chtíce tím na jevo stavěti, že jí větší váhy nepřisuzujeme, než co se ve větě hlavní vyměřuje. Co se dotýče stavěni komor, byl při dělnících nebožtík a pomáhal jim. Svěd. — c) Když o obsahu věty hlavní nějaký soud činíme. Jiní pak nejvíce 4000 zbitých pokládají, což se nám nezdá pravdě býti nepodobné. V. — Pozn. Místo co klade se: ježto. A tak každý dobytek byl ve svém příbytku, ježto toho prve v té zemi vídáno nebylo (čehož vídáno nebylo). Háj. — Zk. — 4. = dosť, was genug, ziemlich viel. S tím úřadem mám co činiti. Jg. Jest co chváliti. V. — 5. = něco, was, irgend etwas. Já mám cosi, ale nedám. Us. Máte co k jídlu? Us. K čemu býti. D. Pravil, že jest mu on toho neporoučel, aby co z toho dvora bráti měl. Svěd. 1570. — 6. Stojí-liv nom. n. akk., mívá adjektivum u sebe v genitivě, ale v ostatních pádech ne. Co nového? Jg. Slyšels něco nového? Us. K čemu dobrému to je? Us. Čím tvrdým ho udeřil? Us. Řídcí rodiče dítky své k čemu dobrému učiti umějí. Kom. Všeho zkoušejte a což dobrého jest, toho se držte. Což mého možného bylo, učiniljsem. Což prospěšného bude, dám ti vě- děti. Ale to se děje, jak již podotknuto, jen u adjektiv, ne u příčestí. Ku př. Bez něho nic učiněno není; což učiněno jest. Čas. kat. 1849., str. 184. Brt. vykládá v Listech filo- logických II., 124. věc takto: Za attrakci (assimilaci) můžeme pokládati genitiv adjek- tiva výrokového, táhnoucího se k podmětu zájmena rodu středního. Já rád ke všemu svolím, což jest slušného. Arch. I., 86. Uči- ním rád, co je mně možného učiniti. Arch. I., 100. Učiním, co mého možného. Us. Což zuostane nezmazaného, to tomu, ktož vkládá, zuostane. Tov. 59. Vz Nic, Boží, Spodobení. Prof. Rs. doplňuje v Listech filologických a paedagogických III. 214. učení toto takto: Sluší tu rozeznávati dva zcela rozdílné úkony syntaktické. Je-li adjektivum při slo- vech ,co, něco, nic´ částí podmětu neb před- mětu, tu ovšem bývá výhradně v genitivě. Těš se, potká-li tě co veselého ( = nějaká veselosť). Budu vám něco nového vypravo- vati ( = nějakou novinu). Avšak jsou-li slova ,co, něco, nic´ ve větě podmětem, jest nomi- nativ adjektiva v přísudku i u nejvýtečněj- ších spisovatelův dosti častý. Napomínáť sv. Pavel, aby každý to dělal rukama svýma, což jest dobré Št. N. 97. Což spravedlivé neni, šlechetné nenie. Št. N. 170. Přísaha má býti v potřebných věcech, když léni jsú věřiti lidé to, což jim jest užitečné. Hus. I. 98. (Er. vyd.). Vz víc přikladův tamtéž a Mtc. 1873. str. 178. Vz Co, str. 142. — 7. jak jen možno, něm. so viel als nur immer. Křičí, co má hrdla. Utiká, co může. Us. Vina, co by mohl na hrsť naliti, to slove kvarta. Háj. — 8. V záporných větách = nic, nichts. V záporných větách klade se totiž místo genitivu hustěji akk. (co). Já o tom nic nevím. Nemám co dělati. Nemám co jisti. D. Vz Nic (ku konci). — 9. = každý, jeder, alle. Co den, co rok. To co rok činí. Kom. — 10. Co neviděti, co chvíle = brzo, in Kurzem. Bude tu co nevidět'. Us. — 11. = že, dass. Hustosť, ledva co slunce pro- niklo. L. — 12. = na místě, statt dass. Co by měl dělati, leží. Us. Místo co byste měli pracovati, stojíte, šp. m. místo abyste pra- covali, stojíte. Km. — 13. = jako. Ve vě- tách srovnávacích stojí m. jako s ind, a kon- ditionalem. Třese se co osyka, Kom. Běží, co by ho vítr nesl. V. Co sníh bílý, co uhel černý. D. Vléci se co moucha z pomyjí. V. Zmetali se co skot. V. Přebíhá-li (přebývá-li) co ouroky z důchodů. V. Nosu dlouhého co trdlo. Jir. dh. Modrá fialička co pávové peři (v Prachensku). Er. P. 164. Aby se takových rovně co psi hycle ( = pohodného) varovali. Gl. Vz konec tohoto článku. — 14. co = od toho času, seit, so lange. Dávno-li tomu, co nespal? Jg. — 15. U komparativův a superlativův = němec, aufs (am), aller, lat. quam: Quam brevissime, co nejstručněji. Kos. V nářečí valašském a. slov. obyč. jako. Brt. Co nejdříve, co nejlépe. Us., D. Poslal poslův svých co nejvzácnějších. L. — 16. Při vykřiknutí, když s pohnutím mysli k velikosti a stupni něčeho ukazujeme. Co jest mi toho líto! Zk. Was! wie viel! wie sehr! wie gross! Ach, co mi pravíš? Co tu klopotu! O co spravedlivé jest býti pod- dánu Bohu! V. — 17. Složené: něco, nic (nico), cokoli cože. — 18. Užívá se ho o míře a velikosti a o prostoře. Odběhl od nás, co by kamenem dovrhl. Zk. -- 19. Tázací, was. Co dělá? Co tomu říkáš? Co jest spra- vedlnosť? Co jest toho dluhu? Us., Svěd.— — 20. co za = jaký, který, kdo, co. Během 16. století povstala vazba, jež podobna jest německému: was für ein. Ale což toto za ukrutnosť? Kom. Co je to za člověka? Co je to za knihu? Co jsem to k hříchu (žel) za to- varyše dostal. Kom. Co pak je to za chas- níka s tou bílou zástěrou; Co to máš, má milá, co to máš za čelo? (z Bydžovska). Er. P. 271., 109. Někteří této vazby za germa- nismus nepokládají, uvádějíce toto: Německá vazba je zcela jiná, neb a) v němčině stojí jméno podstatné v nom., v češtině v akkus. Was ist das für ein Mensch? Co jest to za člověka? b) stává v něm., je-li jméno pod- statné v pl., i časoslovo v pl., ale v češtině v sing. Was sind das für Männer? Co je to za muže? K tomu přidává Bs., že: Co je to zač = Co je to a za co (je to). Není prý to germanismus také proto, že se tak mluví skoro ve všech nářečích slovanských. Také Pk. jí háji v Programě slov. gymnasia v Olo- mouci na r. 1875., str. 22. — Jiní naopak mají tuto vazbu za germanismus, ku př. Mkl. S. 411. píše o ni takto: Tento germanismus jest všem slovanským řečem společný kromě řeči bulharské a srbské. Na Slov.: Koncom nemuohol uhádnuť, čo to muože byť za stvora, Pov. Čo že je to za žena, Ht. — Na Slo- vinsku: Kaj je to za kniga (co jest to za knihu)? Kaj je to za človek? — Malorus. Ščo se za nauka taka nova? — Rus. (tož ty za nevéža! — Pol. Co za znak tego bedzie. — Ale v Horni Lužici: Što jo to do muža. — Na Mor. také: co za s nominativem. Co je to za člověk. Vz Pk. — Brt. ve Filologi- ckých listech II. str. 291. píše o věci takto: Že vazba,co jest to za člověka' a p. není původu německého, dokázal prof. Kvičala v ,Dodatku' k I. knize svého překladu Herodotova na str. 157. ,Původně měly ovšem takové věty jiný význam; znamenalať na př. věta „co jest to za člověka ?" původně: „jaká věc jesttomístočlověka?" neměla tedy předložka za zde jiného významu, než na př. ve větě: ,on jest mi za otce'. Však záhy užíváno této vazby i tak, jak se jí nyní užívá, totiž jako poptávání na vlastnosť něčí, tedy ,kteraký, jaký jest to člověk?' — Jak přirozeně se tento pozdější význam z onoho původního vyvinul, viděti z těchto příkladů: Váženo jest. co mu mělo dáno býti za odpověď. (Žer. Záp. II. 89.). To jemu ode mne pověz, a coť dá za odpověď, povíš mi na Litomyšli. Bl. 13. Co mají za povinnosť jáhnové. Bl. 41. Otázali, co za statek má, Tov. 75. — V nářečích mor. užívá se této vazby s no- minativem, tak jako v polštině a němčině: Co je to za člověk? Co to za muzika hrá? Sš. P. 695. A to nejen s tázacím co, nýbrž i s ukazovacím to na označenou podivu: To je za krásný písek! To je za dobré pivo! Což za krásný vůz a vzácný' pán jede k nám- To byl bože za komár. Sš. P. 694. — I v ji- ných pádech té vazby užíváno: Co za hroz- ného výstupku ses dopustil! Dals mně to, Matušku, dals mě to za dary! — 21. = proč, warum. Co mne trápíte? Čo mne lekáš ? Us. Co blázníš? Co křičíš? Co tu stojíš? Us. Čemu ty krev naši piješ? T. — 22. O čase. Ve větách času klade se, když dobu vytýkáme, od které děj hlavní v skutku jest, něm. so lange als, seitdem, seit der Zeit wo. Co jsem já tu byl, nikdy jsem neslyšel, aby . . . Zk. Co já ho znal, dělával u otce. Svěd. Již minul rok, co jsme do té země vtrhli. Troj. — 23. Co s přechodníkem, vz Přechodník. — 24. Co = kolik, wie viel. Ce jich tamo stáše. Rkk. 52. Není na nebi tolik hvězdiček, co mně má milá dala hu- biček. Er. P. 131. — Porn. Užívání zá- jmena ,co' nyní v nejedné příčině se rozhojnilo nad zvyk starých spiso- vatelův. Zde budou vzaty v úvahu ty nové obraty, kteréž nyní nad jiné častěji se na- skýtají a u nichž hodno povážiti, zdali se shodují s povahou jazyka českého. I. a) Věta: Zdali skončili poslední svůj boj ,co' vítězové? Pal. Radh. III., 227. Na oko se spatřuje, že vazba ta úplně se rovná něm. als Sieger. Jest-li správná? Kdyby tato věta byla postavena takto : Zdali skončili poslední boj jako vítězové? — myslím, že by úplně správná byla; bylať by to věta prostě skrá- cená: jako vítězové jej končívají, totiž ví- tězně. Cf. Ne jako kníže, ale jakožto soudce od obce volený spravoval Krok zemi. Háj. A ty sie doma ukaž jako páN. Arch. I. 15. Jen slepota lidská jej jako Boha ctí. Chč. 305. Arciknížete Matyáše jakožto čekance království českého. Sněm drž. 1612. Jednu pannu krásnou, jako hvězdu jasnou; Cho- vejte mne má matičko, jako míšenské jablíčko. Er. P. 68., 137. Vz také Ht. Srov. mluv. str. 74.; Zk. Skl. st. 224., c. 1. Není-li pak spojka jako tu závadná, není tuším ani slůvko co závadné, které již ve středním věku jest střídníkem spojky jako majíc týž význam srovnavací zvl. v pořekadlech na př. Zmítá se (lodí) co nějaké pírko. Pref. Hvězdy jsou co lampy na nebi zavěšeny. Kom. Drkotali zimou co osyka. Kom. Lab. 27. Liti pivo do sebe co do sudu. Chč. 450. Křišťál veli- kým horkem co nejčistší voda v zemi se srazí a speče. Har. I. 78. Má hlady co mly- nářová slepice. Č. Dělá se beranem, ale trká co kozel. Jg. Zdá se býti co ovce, ale trkal by co beran. Č, Vz Co, 13. Cf. Bl. 241.; Zk. Skl. §. 224., 6, b.; Jg. slov. ,Co'. Sou- dím tedy, že tato vazba majíc takový zá- klad a vývoj může dobře obstáti a tím spíše držena býti, že i nejlepší noví spisovatelé se jí neštíti. Dle Mš. K tomu přidává Brt.; Moravská nářečí znají jen zájmeno co, o spojce co ne- vědí nic. V češtině nabylo ,co' významu čá- stice porovnávací = jako. Přeje mu co pes kočce. Moravan řekl by v té příčině : jako. Klademe-li tedy co výměnou za bývalé po- rovnávací jako, není snad proti tomu čeho namítati. — b) Dřevní Slované, co lidé krotcí, orby milovní méně prosluli. Šf. Já co chladný vás obou posluchač snadno jsem se varoval. Pal. Nemohu i co Moravan i co dějepisec mlčeti atd. Pal. V denní lite- ratuře hojnosť takových příkladův bychom nalezli. Zdali pak zde co právem se klade? Jak z článku „Jak" v Jg. slov. viděti jest, užívali i Bratří spojky jako, jakožto' k se- silnění příčinného významu buď příčestí buď přístavku, ku př. A poklona se jemu ode všech dála jakožto druhému po králi (-w? ovti, proto že byl druhý po králi). Tedy uvěřilo jim shromážděni to jakožto starším lidu. Sami Francouzové jako nejhlavnější světa občané. Jg. Čechové osazovali se mezi Slováky jakožto mezi nejbližšími příbuznými svými. Šf. A za dlúhý čas plakáchu jeho jakožto otce svého. Výb. II, 54. A v ni (v zemi) jakožto dědic se uvázavše. Arch. I., 45. K němu jakožto k pánu svému se utíkali. Bart. I, 34. Tak i Pal. Z uvedených tu příkladův jest patrno, že spojka jako příčinnou platnosť příčesti a přístavku tak na oči staví a sesiluje (Vz Zk. Skl. §. 218., 7.), jako se to děje v řečtině spojkami wg. äze, ot«, i v latině částicí ut. Laeti ut ad regem diu desideratum concessere.Liv. Ukázal jsem již, ze zájmeno ,co' má význam srovná- vací spojky jako; zdali se tedy možná za- stavovati nad tím, že slovo ,co´ i v tomto úkonu zastupuje spojku jako? Neboť jednak vyniká tato vazba svou stručností, jednak k všeobecnému užíváni přispěly též podobné vazby jinojazyčné. Není však, tuším, shoda mezi českým a něm. skladem dostatečnou příčinou, abychom vazbu tu zamítali a to tím méně, když můžeme si původ její na základě domácím vysvětliti a když jí aukto- rita nejlepších nových spisovatelův jest zá- štitou. Dle Mš. - c) Ještě jiný jest způsob uží- vám tohoto slovce co. Vizme věty: Navrácení tohoto města jeví se co historická spravedlnosť a nikoli co křivda a bez- práví. Pal. Poznají se mezi sebou co bratří. Pal. V těchto příkladech stoji co u pojmu výrokového, jejž můžeme šíře rozvinouti u větu: Poznají, že jsou bratří. Jeví se, že jest navrácení tohoto města historická spra- vedlnost'. Jakož pak Jg. psal: Popisoval jej jakožto velmi tvrdošijného — tak i tu slůvko co nemusí se zamítati. Přechod z užívání pod č. a) postaveného k tomu není zajisté obtížný. — Jindy zase stojí co tu, kde možná klásti předložky: v, za aneb po starodávnu srovnavací instrumental. Nechť slouží co nový důkaz. Šf. Podal nám tu knihu co důkaz zvláštní své uctivosti. Máť sice čeština, jakož již řečeno jest, ne- jeden způsob, aby tyto vztahy vyjádřila, ku př.: Tento spisek byl kalendáři za předmluvu. Jg. Oni vady onoho věku v zákon postavili. Jg. Poslati někomu něco darem. Us. Byl tam dán jsa pacholetem (za mladých let); Člověk užívá dříví za palivo; Povětroněm býti poznán jest; Zbytkem zůstává červená hmota. Kos. Slouží za pacholka, za písaře; dali jim knihy v odměnu, za odměnu, od- měnou; jsa stavitelem nabízel své služby; dostal se tam za ředitele. Km.y — avšak hledíce k tomu, jak slovo ,co' stalo se zá- stupcem spojky jako, uznáme i tento způ- sob užívání za pouhý další vývoj na základě jednou položeném. Mš. — Proti tomu praví p. Brt.: V nejnovější češtině vymizela již téměř všeliká stopa instrumentalu přísud- kového nebo na místě něho akkusativu s předložkou za. Narodil se co umělec m. umělcem; jmenovali je co své plnomocniky m. svými plnomocniky; Türr cítil se zcela co Maďar m. Maďarem; rozdal mezi ně 100 zlatých co odměnu m. odměnou, v odměnu; Ferdinand II. co král český již korunovaný oznámil m. králem, na království; ta kniha hodí se dobře co čítanka m. za čítanku; šafář přijme se co dohlížitel dvora m. za do- hlížitele. Předvedl jsem co svědka (m. svěd- kem, za svědka); Do spolku přijati jsou n. přistoupili co údové N. N (m. za údy); Byl co farář ustanoven (m. farářem n. za faráře), investován; Byl co učitel, co ředitel dosazen, přeložen, vyvolen (m. za učitele, za ředitele); Co praemii (m. praemií, za premii) dostanete krásný obraz atd. Vz Brt. Instr. 29. Cf. Vsiak za oruzie jme cep protivo vrahóm. Rkk. 36. Psal mu za novinu, že . . . Bart. 263. Vz Za a mnoho přikladův v Listech filologických II. 289.—291. (Brt.) a poznámku Bartošovu na str. 291. tamtéž. Avšak výrokového co nezná nikde neporušená řeč lidu ani na Mor. ani v Čechách, jako do nedávna ani jazyk spisovný jí neznal. To ,co' v příkladech uve- dených a podobných přísudkem položeno jsouc není nic jiného než otrocké napodo- bení německého als. Brt. Užívejme tedy m. vý- rokového co raději starších a lepších vazeb: instrumentalu a předložek: za, v (na). Za německé vazby: co malý chlapec slýchal jsem a p. užívá nářečí valašské a slov. vždy: buda (malým chlapcem), starší řeč spisovná jsa. Dle toho tedy pišme: Cicero jsa kon- sulem (ne: co konsul) proti Catilinovi mluvil. N. N. jsa správcem země mnoho dobrého učinil. Brt. — II. Jg. (v Napominateli, Mus. 1843.) praví: ,Slovce německé zu rádo by mělo zástupce v češtině na př. Nemá se od světské moci ničeho co obávati m. ničeho obávati.' Dále čítáme každodenne a slýcháme věty: Nemáte mně nic co poroučeti. Nemáš se do toho nic co míchati. Není se tomu co diviti atd. Již slovosled v těchto větách ukazuje patrnou shodu s jazykem německým: Ihr habet mir nichts zu befehlen; er hat von der weltlichen Macht nichts zu befürchten atd. Jak se mají tedy tyto vazby k pravi- dlům grammatiky? Grammatikáři poklá- dají větu: ,Mám dosti co vypravovati' — za skrácenou podstatnou, jež povstala ze souvětí: ,Mám dosti toho, co bych vypravo- val n. vypravovati mohl' — takovým způ- sobem, že se v hlavní větě, jež vždy sloveso míti, býti, věděti obsahuje za výrok, uka- zovací zájmeno anebo slova nic, nikdo a pod. vypouštějí, sloveso pobočné věty z určitého způsobu do neurčitého přeloží, aneb sloveso pomocné moci doprosta vynechá, čim infini- tiv na slovese ,moci' visící o samotě zůstává, Podlé toho povstala skrácená věta: ,Měli nad čim naříkati' ze souvětí: ,Měli to, nad čím by naříkali n. naříkati mohli.' (Zk. Skl. §. 207., I., Pozn. 1. uvádí příklady z Br., Jel. a Svěd.). K takovému skracování nelze tedy dočista míti nedůvěru. — Obrátime-li pravidlo toto na věty na Hoře postavené, seznáme snadno, že věta: ,Nemá se od světské moci ničeho co obávati' — jest skutečně ne- správná; neboť rozvedena jsouc bude zníti: ,Nemá toho, čeho by se od světské moci obával n. čeho by se obávati mohl'. Skrá- tíce ji pak dle druhého pravidla dostaneme: ,Nemá od světské moci čeho se báti'. Jest tedy ve větě: ,Nemá se ničeho co báti' dvojí věc: 1. co jest zbytečné, 2. zápornosť slova ničeho jest aspoň méně obyčejná. Cf. Nemají co zlého mluviti o vás. Br. O čemž není co pochybovati. V. Vz Zk. Skl. §. 207.. 1., Pozn. 2.; §. 206., A., 3., Pozn. 2.; §.260., L, Pozn. 1. — Následující pak věty s po- čátku položené takto správné budou zaří- zeny: ,Nemáte mně co poroučeti. Nemáš proč se do toho míchati. Není se tomu proč diviti'. — Pozn. V těchto posledních dvou větách může, tuším, místo proč i slovce co státi. ,Nemáš se do toho co míchati; není se tomu co diviti'; neboť akkus. co má též vý- znam = proč. Cf. Co se divíš? Co se mícháš (proč se mícháš)? Cf. Není se ho co stra- chovati ; není v něj co spoléhati (m. proč). Mš. Bl. str. 241. Jměla-li sě co leknúti? Kat. 2820. — K tomu přidává Brt.: Mám mnoho (ne: mnoho co) na práci. Uvážíme-li věty: ,Mám mnoho psáti. Nemám nic s vámi činiti', uznáme zajisté i větu: ,Dosti ráčíte míti pracovati' za správnou nepohřešujíce nikterak přidávaného v druhé větě co. Naukou o větách skrácených nepořídí se tu nic. Věty: ,Mám dosti toho, co bych vypravoval. Měli to, nad čím by naříkali' atd. bylo z přesných spisův doložiti a ne ze svého libovolně tvo- řiti. Týmž způsobem tvořiti bychom mohli: ,Mám mnoho toho, co bych vypravoval' a přece nikde nečteme skráceně: ,Mám mnoho co vypravovati.' Brt. — III. Vazba: .... abychom, co nejkrutějšího (gt.) jest, nezakusili' — jest prý chybná, ač máme: Dávejtež tedy, co jest císařovo (císařova Br. Mat. 22., 21. Vz v Jg. Slov.: ,Císařův') císaři, a co jest božího, Bohu. Br. — Proč jest to chyba? Nezapírám, že původní vazba byla: , . . co jest boží. Bohu'. Avšak jeví se nám tu prostě výjev i jinak v češtině ne- řídký, totiž attrakce; zde attrakce výroku k podmětu vyjádřenému zájmenem středního rodu: Všeho pak zkoušejte, co dobrého jest, toho se držte. Br. Prohledaje k tomu, co možného jest. Pal. Ne vždycky vítězství do- chází to, co lepšího jest. Šf. — Bl. (str. 237.) pokládá vazbu původní za méně oby- čejnou. Nic v světě silnější není m. silněj- šího. Ht. pak nevidí v attrakci jména výro- kového nic neobyčejného. Srov. mluv. §. 23., 2. Vz Co, 6. — IV. Co do — s genitivem, hinsichtlich. Tato frase jest nyní velmi oblí- bena. Našincové lpíce co do výboru pramenův. Šf. Co do materie takový jazyk postačuje... Jg. Čtenářstvo jest rozdílné co do chuti. Pal. atd. — V staré a střední češtině ne- setkal jsem se posud s tímto obratem, myslím tedy, že jest novočeský a vysvětluji si jeho vývoj takto: Věta: ,Co do materie takový jazyk postačuje . . .' znamená: Co do materie jest ( = co materie se týká), takový jazyk postačuje. Jest zde tedy sloveso jest vypu- štěno. Cf. Co tobě do toho (jest)? Že pak předložka do značí vztah, o tom vz Jg. slov. a Zk. Skl. str. 136., 5., d. Ku př. Co se vám zdá do té věci? Pass. = o té věci. Ale do vás jest nám to divné. Br. — Myslím tedy, že obrat: ,co do' s genitivem, ač jest novo- věký, z podstaty jazyka českého vyrostl i že může vedlé jiných překladův německého in Rücksicht, hinsichtlich — dobře obstáti. Mš. — V. Konečně podotkneme provincialismu jižních Čech: pro co, na co, za co, o co atd. m. spisovných a správných tvarův: proč, nač, zač, oč. Formy tyto spisovné povstaly z předložek a akkus. tázacího zá- jmena če; tedy stojí m. pro če, na če, za če, o če, které úplné formy vystupují na jevo, přistoupí-li příklonná částice ž: pročež, za- čež, očež. Forma však ,co' vznikla stažením z česo, což jest vlastně starodávní gt. m. čeho a teprv časem ustálila se jako nom. i akk.; nemá však forma co vlastně státi po před- ložkách s akkus. spojených, ježto i v spisovné řeči vesměs i od většiny národa česko-morav- ského po předložkách výše uvedených háji se posud stará forma če. Mš. Vz začátek tohoto čl.

27183   1. Co Svazek: 5 Strana: 1140
1. Co. 0 původu slova co vz Gb. Hl. 102., 103, Gb. v Ž. wit. 216. (če). — Str. 139. a 7. ř. zd. přidej: Vz Ht. Brs. 178. — Str. 139. b. ř. 14. sh. za Ht. přidej: Vz Jenž, Ježto, Který. — Str. 140. a. 35. ř. zd. za článku přidej: a Jak. — Co na Lašsku: co, čeho, čemu (čimu), co, čim, čim. Brt. D. 119. Vlivem ostatních pádů mění se c v č na Slov., při čemž mnohdy o dlouží se v uo, které přechází ve vo a tu vlivem s mění se č v š (což i do gt. přechází); naproti tomu o se- slabuje se v e a to se mnohdy odsouvá. Ve Slez. mění se o vlivem polštiny v u neb ů. Nom. a akkus. co, na Slov. čo, jež zdlou- ženo bývá v čô (čuo), dále čvo a švo, vedlé toho přichází na Slov. tvar če, kterého u nás ien adv. se užívá (pročež), a č. Ve Slez. přichází cuž a cůž. — Gt. čeho, na Slov. (vlivem koho) čoho i šoho, v Komíni u Brna čehu, ve Slez. čeho, vedlé toho possessivní gt. čí. — Dat. čemu, na Slov. čomu (vlivem komu), ve Slez. čímu (Ostrav.) — Lok. čem velmi zhusta čom (dle kom); na Mor. a Slov čim a čím. — Instr. čím, na Mor. a na Slov čim. Listy filolog. 1883. 429. Následují do- klady na str. 429.—431. O strčes. kvantitě zájmena co vz Gb. v Listech filolog. VI. 214.—215. — co = který. Jeden jest Jesu Krist, co nad námi králem jest; Byla jedna smutna žena, co patero ditek měla; Šak je ješče chlapců dosti, jako na stromečku lestí, co chcó chodiť k nám; Chodím ja k děvuše, co má černé oči, nechodím já ve dně, ale chodím v noci; Čekala sem na milého, čo má černé oči. Sš. P. 77., 90., 245., 361., 631. Kázání, což dal jim. Ź. wit. 98. 7. Co smy slyšeli. Ib. 77. 3. (72. 25., 104. 9., 65. 16., 118. 7., 77. 5., 38. 5.) To sú ti páni, co s námi sedeli. Slov. Vz více v Bern. Věděl sem každý kúsek, co je čího. Us. Rád za- platím, co jsem propil (za to, co); Jane, čes mi ještě dlužen, chci věděti; Tu věc sú kon- šelé na obec vznesli, če pán jich ždá. NB. Té. 2., 4., 123. A jiná všetka věc, co jest mezi nimi, má pominuta býti. Půh. I. 383. Spodoba: V čem mám (co mám), v tom budu chodiť; Buď spokojený, s Čím sem ti dál (co jsem dal). Na Zlínsku. Brt. — Ad. Pozn. 3. Za: v již. Čechách přidej: také na Mor., na Slov. a ve Slez. Tč. Vz Brt. S. 3. vyd. 143. pozn. a), Brt. D. 164. Vichtorýnek z vojny jede, štyry koně sobě vede a ten pátý sotva leze, co na něm peníze veze. Zašly ony až do prosa, co tam (kde) byla velká rosa; Po- chovávať budu jednej vdovy syna, co ho otrávila galanečka milá; Byla lavka byla a už se zlomala, co sem ja s synečkem na ni sedovala. Sš. P. 131., 151., 166., 240. Chu- dobná děvečka nic inšího nemá, jenom tu poctivosť, co si ju zachová; Komuž já ubohá ten věnek hotuju? Něni ho ve svěće (světě), co ja ho miluju; Ty čižmičky ty telecí, co sem jich měla dycky v tanci. Sš. P. 252, 362., 792. To je ten, čo sme ho prosili; To sú ti, čo sme s nimi mluvili; Tu majú hrn- ček, čo je bílek v něm atd. Bern. Dobrú noc, dobrú noc, ale nie každému, len tomu dievčatku, čo ja chodím k němu; To sú husky mojej Zuzky, čo k něj chodievám; Teče voda, teče pod kameň široký, čo ju naplakaly ubohé siroty. Sl. spv. 87., 121., 155. To jsou ti, co jsme s nimi mluvili. Us. Bž. 157. Vedlé hodnověrného svědomie, co by jemu toto věrné právo věřilo. NB. Tč. 103. Cf. Ht. Brs. 177. a násl. — Ad 5. = něco. Máte-li co viece svědomie? NB. Tč. 91. — Ad 6. Dybys byl co dobrého, nedělal bys toho. Us. Brt. — Ad 8. Nevšímá si čeho jiného šp. m.: ničeho jiného. Brs. 111. — Ad 13. =jako. Chceš-li, Dorko, moja býť? Má tě svět co paní ctíť. Sš. P. 8. Než z kouta jen odkuds ze trny co netopýrové hvízdají. Kora. Dobrýs, co kozí slaniny. Mus. Nepni se co na drn žába. 1525. Mus. 1884. 547. Byl co zmámený. Čr. Tak nepsáno tobě, co mně. Dh. 10. A co kozelci zmietajíce se po hlavě padáchu. Let. 154. Hubené oběti obě- tujete, že by je sdmýchnouti mohl co ně- jaké peří. Br. Važ si času, chyť se práce, zahálky se střez co zrádce; Pilen práce co zajíc bubnu. Č. Krále Ludvíka co na masné krámy vystrčili. V. Líti pivo do sebe co do sudu. Chč. 450. Horký co var. V., Pass. Vy- hýbá se práci co čert kříži. Č. Dělá se be- ranem, ale trká co kozel. Jg. Zdá se býti co ovce, ale trkal by co beran. Č. — Brs. 2. vyd. 92. doporučuje jako, ma však co za dobré tam, kde srovnání netýká se vlastno- sti, nybrž počtu, stupně: Přeje mu, co pes kočkám. Us. Má řeči co vody. Us. Vz Jak, Jako. — Ad 16. Ach ouve, co mi mdlo a těžko. BN. — Ad 18. Oves je těžký, snopa je co zvihať. Us. Brt. Ja co je ten starý vdovec drdlavý, co by moje modré oči pla- kaly!; Ach Bože můj, co to bolí! Sš. P. 198., 380. — Ad 19. Čeho jsem se, milý, čeho dočekala?; Po čoms mia, má milá, po čoms mia poznala? Čich (čí) pak je to děvčička, co ma černy vočička?; Čím je lúka krásná? či tú konvalijú či pannú Marijú? Sš. P. 333., 572., 639., 789. Čie sa to ovečky na tom grúně pasú? Sl. spv. 43. Čemuž mi jest ta masť? však raněna nejsem. NB. Tč. 278. Čo koho do toho, kdo miluje koho, miluj že ma diovča, neboj sa nikoho. Koll. Zp. I. 101. Mají-li ti mládenci pro ten krádež na smrť odsúzeni býti aneb če v tom za právo jest. NB. Tč. 1. — Ad 20. Co za. Co to za ptačka? Sš. P. 484. Čo je to za věc? Slov. Bern. S nom. Rád bych věděl, co on je za jeden (co je zač)? Kld. 258. Ach co je to za slavíček, co tak pěkně zpívá? Sš. P. 602. A co je to za hu- sar? tři sta mužů srazí sám! Brt. P. 68. Ach co je to za rybička, nemá hlavy ani líčka! Pís. mor. Brt. Neviem, odkad jest, co jest za člověk. NB. Té. 150. Co jsou to za růže? Co je to za růže, zdaleka mi voní. Brt. Anth 69., Sš. P. 253. Co jest to k hříchu za to- varyš? 1746. Dl. — Brt. v D. praví ještě: Co za jest jako jedním slovem, jehož pád se řídí slovesem: Čo sú to za páni? Co si to za roba, když takového břemena neuneseš? Co's to oblékła za sukňu! Cf. Brt. v Km. II. 291. — Brs. 2. vyd. 95. této vazby ne- doporučuje. Vz tam. — Ad 22. = proč. Ale paní K-vá, co k Vám nejdu? Us. Vk. Co bych sa já rozpletala?; Nepřijdu, děvucho, až jutro. Pošvarný synečku, čemu to?; Čemu jsi se oženil?; Šohajku švarny, čemu ne- ořeš? či ci volky ustavaju či sam němožeš? Sš. P 113., 405., 479., 517. Čomu, ty panno, nezpíváš, čomu se na nás len dziváš? Koll. Zp. I. 61. Čemus nepřišel a my tebe čekali až blíž k nešporám. NB. Tč. 175. V té pří- čině nebylo matky co litovati. V. — Ad 22. Uvozuje jako ,kdy, když, kdykoli, dokud, pokud, jak1 věty časové děje současného. Co mudřec mudroval, hloupý hrad opanoval. Co kousek uhnala, to struček urvala. Sš. P. 378. Po čímkolvěk živa budem, vždycky teba lúbiť budem. Sl. spv. 143. — Ad 24. Chtě zvěděti, lida co je; Což nepřátel bylo; Což sú zla na mě zvedli; Což se bě pohan zhubilo; Což bylo kde prázných kútov. Alx. Výb. I. 148. 6., 149. 2 , 159. 22., 163. 20., 163. 33. Než co sě stalo přísuduov před tímto senmem, to jdi před se. Půh. I. 209. — 25. Věty účelné uvozují se v řeči prosto- národní též co by. Běžel, co by se dostal z lesa (= aby). Brt S. 3. vyd. 132. Svitaj, Bože, svitaj, co by skůr mrkalo, co by mého věku skůrej ubývalo; Podaj, milá, šátek jinší, co by byla škoda menší; Koníčku můj, stupaj na most, co bych přišel k milé na noc. Sš. P. 250., 182., 460. Tara dana, dana, nechcem já Adama, ale já chcem Janka, čo budem zemianka. Koll. Zp. I. 76. Dej koni ten podzubek vybrati, co by krev poznal. Db. Dajte mi někoho, co by mňa tam za- vedl; Dvě hodiny dobře mosí íť, co by došel; Dal sem chasníčkovi jabko, co by sa s ním zahrával. Brt. D. — 26. Ve větách výsled- ných. Sám nevěděl, kolik má peněz, co byl takový boháč (takový byl boháč, že nevěděl); Francek sa potil, co pracoval (pracoval, až se potil); Hneď zamdlela, co sa lekla; Ne- može prodať téj chalupy, co tak o ty pe- níze je taková tvŕza; Ležel jak zabitý, co byl tak opilý; Voda potokem tékla, co pršalo. Brt. D. — 27. Ve větách podmíneč- ných. Co mu trochu vybiješ, to mu neuškodí; Ai co sa ožéním, rodičé možú se mnú byť. Brt. v D. Kup mi radši pentličky, co si svážem ručičky (abychom si svázali, ať jimi..). Sš. P. 391. Čoby bol svet papier a more atrament, ver' by nespísali srdiečku funda- ment. Sl. spv. 120. Něbudu tu chodiť, co by se tu mělo zlato, stříbro rodiť. Sš. P. 522. — 28. Ve větách připouštěcích. Dyž v naší dolině mlha vystúpi, co bude ráno jak krásně, do večera pršať mosí. Brt. D. — Str. 141. a. ř. 28. zd. za namítati přidej: Z hrobu stav na nebesích se vítěz ukázal (= co vítěz, co vynecháno). Hus III, 5. — Str. 141. b. ř. 13. sh. za Mš. přidej: Brs. 2. vyd. 92. doporučuje spojky jako, jakožto m. co. Vz tam. — Str. 141. b. ř. 36. zd. za: darem. Us. přidej: On dělal u Kočího za tovaryše. Us. Vk. Já půjdu za tebou za vojačku. Er. P. 106. — Str. 142. a ř. 16. sh. za Brt. přidej: Vz Brt. S. 3. vyd. 17. 7. pozn., 64. 6. pozn., 66. pozn. 2., Brs. 2. vyd. 93. — Str. 142. b. ř. 15. sh. za Brt. přidej: Každý se svými věcmi činiti má. Kom. S velikými pány má co činiti. Kom. Má-li kdo v městě co činiti. Jg. Strany, které při úřadě co činiti mají. 1658. Er. — Pozn. K infinitivu na slovese míti závislému často zbytečně a chybně přičiňuje se co vedlé jiného akkusativu. Co zde má co či- niti? Měli mnoho co vypravovati. S tím ne- mám nic co činiti. Pán se mnou nic neměl co činiti. Brt. S. 3. vyd. 105. 3. pozn. 3. Cf. Brs. 2. vyd. 94. — Str. 142. b. ř. 15. zd. za jižních Čech přidej: a Moravy (Brt. D.). — Co jest nesprávné v obratu : místo co. Místo co byste pracovali, správné: místo abyste pracovali. Brs. 2. vyd. 94.

27184   Co Svazek: 5 Strana: 1141
Co. = Compagnie, ve slohu kupeckém. Us. Kb.

27185   -co Svazek: 5 Strana: 1141
-co = -ko, přípona, kopýtco. Mor. Brt. D.

27186   Co Svazek: 7 Strana: 1212
Co. Cf. Gb. Ml. I. 120, II. 88., D Lhrg. 251., 268. Co 1. als; 2. přístavkové; 3. nad- bytné. Vz Brt. Ruk. On co žák. Vz Jak (dod.). 11. Vlasy kadeřavé co vlna. Pal. Rdh. II. 6., Šf. Strž. I. 35. Slova objevují se podnes co jména řek, hor; Tam co ná- rod se zdržovali; Byl od Němců co pohra- ničný hrabě všelijak utiskován. Šf. Strž I. 74., 357., 390. Musím co dřevěnej pes dělati. Dh. 123. Nenie se co diviti tomu Št. Kn. š. 11. Na Mor. někteří tak obyčej mluviti mají (co = jako): A ty's jakýs ne- japný co náš Vávra; Ty rovně tak děláš co já; Udělám, jen co se vrátím. Bl. 241. Cf. D. Lhrg. 151.

27187   Co Svazek: 8 Strana: 0036
Co, čso = č?so, archaistický gt. z kmene č?. Upomínaj, ač máš ze czo. Kn. rožm. 230. (Gb. H. ml. I. 166.). O skloňování na Žďársku cf. Brt. D. II. 257. — Co m. jako vytýká již Bl. A ty jakýs nejapný co náš Vávra. Vrčí, co pes (m. jako). Ty rovně tak děláš, co (jako) já. Bl. Gr. 241. Tak se za ním práší, co utíká. Nepěkný moravismus. Vodička v Mus. 1894. 163. — Co = proč. (Jo se vrtíš ? Co se touláš ? Us. Bl. Gr. 241. — Udělám, jen co (jak) se vrátím. Bl. Gr. 242. — O všeckých vám povím, co sa neomýlím (aniž se omýlím). Vých. Mor. Brt. I). II. 300.

27188   Co Svazek: 9 Strana: 0027
Co. Na záp. Mor. čo, v Orav. če a čuo, ve střed. Slov. čvo a čuo, ? Hontě švo, v Gemer. šva, v Humensku so. Šb. D. 81. O sklonění na Lašsku vz Mus. fil. 1897. 434. Co (čso), o sklonění vůbec vz Gb. H. ml. III. 1. 464., 466. Rána be'la jenem tak, co prst połoží. Mtc. 1899. 41. Ona co sestřenice Sv. Alžběty Pal. Děj. I. 2. 158. Umřel v Praze co vězeň. Jb. III. 2. 249. a jinde. Která věc se co (gt. ) Bojí. Hus. I. 117. (archaismus). Mus. 1898. 241. Užívání náměstky co na Císařovsku: Nemáš tu nic co děíat; Už je té řece co dosť atd. Vz Mtc. 1899. 364. Ve Slezsku, vz Lor. 71. — Co s gt. Na podzim a zimě co se stane člověku nemocí, bývají dlúhé. Maš. ruk. 175a. — Co u kompar. Jenom hleď, aběs co spiš běł hotové. Císař. Mtc. 1899. 223. — ćo příp. 2. os. pl. Vz -te.

27189   1. Co Svazek: 9 Strana: 0431
1. Co neohebné mívá Palacký často za re- lativum: První ten, co dorazil, byl Kazimír; Týž, co dal se voliti... Pal. Děj. II. 2. 60., 305. Sr. Mtc. 1901. 169.

27190   2. Co Svazek: 9 Strana: 0431
2. Co v přístavku příslovečném jest u Pal. dosti často. Jemu co budoucímu dědici; Sko- n?l? ?? bezdětkyně atd. Vz Mtc. 1901. 262. Také u Tomka: Přijali je co vysvoboditele; Mikuláš co volený biskup atd. Ťk. Žk. 36., 75. Nyní se tento coček nahrazuje buď stejnový známým jako, jakožto, nebo jinými vazbami, výrokovým instrumentalem, přechodníkem jsa i jinač. Vz Mtc. 1901. 262.

27191   Co Svazek: 10 Strana: 0033
Co. Vytýkalo se co zlozvyk. Tk. XI. 192. a tak všude. Zpráva mu byla poručena co místodržícímu. Tk. XII. 30. Navrátil se co místodržící. 35. Byl nad nimi co hejtman. 43. Co náměstek. 167. Co polní apotekář. 167. Vilém co zločinec. 181. Obrátili se k němu co spoluvědomému. 200. Vešli tam co prosebníci. 342. Co mladík patnáctiletý 346. Co kalvinista. 364. atd. Spojka co zna- mená v otazné větě na slovenském Skalicku: jak. kde pak. Co by ti byl doma? Jindy uvozuje větu časovou: uš pjet tídňú co ležá (od té doby, co leží). Vz Sbor. čes. 85.

27192   Co Svazek: 10 Strana: 0565
Co náměstka stává za náměstky vztažné: tázací co = proč; co = kolik; co který; co = jak ve větách zvolacích; co s gt. adj. neutr. bývá doplňkem; co ve větách účel- ných, žádacích, výsledných, účinkových, časových, podmínečných, při infinitive; co ne = že ne, aniž; co výpustkové. Vz Brt. Sl. 37 nn. Dříví bylo na tom místě, co (na kterém) chtěl stavět; — Tady bejval most, co (kde) je ta cesta k Vysokýmu; — Teď jeli tam, co (kam) je poslal na to místo. — F tem časi, co (když) sem sloužil ve Vy- sokým; — Tak byl širokej, co (jako) k tý lavici. Vz Hoš. Pol. L 128. Co chybně místo jako. Ukázali sa co nepriatelia. Byl u nás co tovaryš m.: tovaryšem; Přišel sem co učitel m.: za učitele. Phľd. XXIV. 809. — Co = mnoho. Bylo tam bláta co. Mor. Rgl.

27193   Co bě né Svazek: 9 Strana: 0027
Co bě né = co by ne, ovšem. Mtc. 1899. 39.

27194   Co by Svazek: 1 Strana: 0143
Co by, vz Konditional, VII.

27195   Co do Svazek: 1 Strana: 0143
Co do, vz Co, IV.

27196   Co do Svazek: 10 Strana: 0033
Co do (co do pokaní) ve spisovné řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 378.

27197   Co chvíla Svazek: 7 Strana: 1212
Co chvíla = hned. Dostaneš to co ch. Prss. — C. ch. = často, opět a opět. Co ch. odběhne. Mor. Rgl.

27198   Co je Svazek: 1 Strana: 0143
Co je, stahuje se v již. Čechách do: cé. Co je tohle? = Cé tohle? Kts.

27199   Co který Svazek: 9 Strana: 0027
Co který. Zeber každé hrášek, co keré je na zemi. Císař. Mtc. 1899. 364.

27200   Co pak Svazek: 10 Strana: 0033
Co pak, was denn; v obecné mluvě: cák.

27201   Co su to za tině Svazek: 10 Strana: 0033
Co su to za tině, tanec. Vz Brt. P. n. 971.

27202   Co vás nemá Svazek: 9 Strana: 0027
Co vás nemá = ne, nikoli (v odpovědi)! Císařov. Mtc. 1899. 39.

27203   Co za Svazek: 1 Strana: 0146
Co za, vz Co, 20.

27204   co za Svazek: 8 Strana: 0036
co za také na Slov. Neznáme, čo za člo- veka, Phľd. XII. 46. Co je to za hračku? Záp. Mor. Brt, D. II. 289.

27205   Co za Svazek: 9 Strana: 0027
Co za. Co to béła za dilňa? U Císařova. Mtc. 1899. 49., 364. Co jest to za dům? Dač. I. 348.

27206   Co za Svazek: 10 Strana: 0033
Co za. Ptal se, co jest za člověka. 1513. Arch. XIX. 222.

27207   Co zatím Svazek: 10 Strana: 0033
Co zatím se navrátil, während. Tk. XII. 35.

27208   Coadjutor Svazek: 5 Strana: 1141
Coadjutor, a, m. = pomocník. Vz S. N.

27209   Coagulum Svazek: 5 Strana: 1141
Coagulum, lat. = sraženina.

27210   Coak Svazek: 5 Strana: 1141
Coak, vz Kok.

27211   Coaks Svazek: 1 Strana: 0143
Coaks (kóks), u, m., odsiřené kamenné uhlí. Rk.

27212   Cobaltum Svazek: 8 Strana: 0036
Cobaltum nitricum protijed proti cyankáli. Nár. list, 1894. č. 152. str. 3.

27213   Coblenz Svazek: 5 Strana: 1141
Coblenz, e, m., mě. Bž. 119.

27214   Cobola Svazek: 1 Strana: 0143
Cobola, y, f. = láhev, ein Lägel. Na Slov. Plk.

27215   Cobolovitý Svazek: 1 Strana: 0143
Cobolovitý, flaschen-, blasenförmig. Vz Cobola.

27216   Côbrať, córiť Svazek: 10 Strana: 0565
Côbrať, córiť = kapati, kydati po sobě jídlem. Slov. Phľd. XXIV. 345.

27217   Coć Svazek: 9 Strana: 0027
Coć = títi. Lor. 71.

27218   Coca Svazek: 5 Strana: 1141
Coca, gt. coky, f., thé. Vz Slov. zdrav. I. 47., Čs. lk. II. 254., IX. 261.

27219   Cocain Svazek: 5 Strana: 1141
Cocain, u, m. Cs. lk. II. 294.

27220   Cocain Svazek: 7 Strana: 1212
Cocain. Cf Ott. V. 476.

27221   Cocainism-us Svazek: 7 Strana: 1212
Cocainism-us, u, m. = otrava cocainem. Ott. V. 476.

27222   Cocainista Svazek: 7 Strana: 1212
Cocainista, y, m. = přívrženec coca- inismu. Ott. V, 476.

27223   Coccidiidae Svazek: 8 Strana: 0036
Coccidiidae = cizopasníci jednobuněční s tělem kulatým n. oválním. Vz Hlav. Obrz. 9.

27224   Cocek Svazek: 5 Strana: 1141
Cocek, čku, m. = užívání slova co, kde němč. má als. Ten má samé cočky. Šd. Vz Co.

27225   Cocl-es Svazek: 1 Strana: 0143
Cocl-es, ita, m., M. Horatius C, hrdina ve válce s Porsenou vedené. Vj.

27226   Cocota Svazek: 10 Strana: 0565
Cocota, y, f. = nevěstka. To je docela obyčejná c. Zl. Pr. XXII. 302c.

27227   Cocyt-us Svazek: 1 Strana: 0143
Cocyt-us, a, m., řeka podzemní u starých Řekův.

27228   Coček Svazek: 7 Strana: 1212
Coček, čku, m. = špatné užívání zájm. co. Vz Km. 1890 204., Brt. Ruk., Co.

27229   Cočovice Svazek: 10 Strana: 0033
Cočovice. Sr. Sočovice. Mš.

27230   Cod-ex Svazek: 1 Strana: 0143
Cod-ex, iku, ale obecně se říká v geni- tivu: codexu, m., zákonník. Codex, Gesetz- buch, Gesetzsammlung. Codex civilis, lat. = zákonník občanský; c. criminalis, lat. = zák. trestní; c. Napoleoni = zák. Napoleonův. — C. = starý vázaný rukopis. Rk.

27231   Codein Svazek: 5 Strana: 1142
Codein, u, m., praeparat opiový. Slov. zdrav. I. 47.

27232   Codenně Svazek: 5 Strana: 1142
Codenně = každodenně, tagtäglich. Tgl.

27233   Codenní Svazek: 5 Strana: 1142
Codenní, täglich, alltäglich. Us. Tč., Osv. I. 88.

27234   Codicillus Svazek: 5 Strana: 1142
Codicillus, vz Kodicill. — C., u, m. = dovětek. S. N.

27235   Codicillus Svazek: 7 Strana: 1212
Codicillus Petr z Tulechova, 1533.-1589. — C. Jak. z T-va f 1576. — Jan C. z T., 1558.—1585. Vz Ott. V. 485. nn.

27236   Codifikace Svazek: 5 Strana: 1142
Codifikace, vz Kodifikace.

27237   Codle Svazek: 1 Strana: 0143
Codle, zastr. = dle čeho, proč, warum. St. skl.

27238   Códnosť Svazek: 8 Strana: 0036
Códnosť, i, f. = čistota. V Chroniči na Mor. List, fil. 1894. 83.

27239   Códný Svazek: 8 Strana: 0036
Códný = čistotný. V Chronici na Mor. List. fil. 1894. 83.

27240   Codr-us Svazek: 1 Strana: 0143
Codr-us, a, m., poslední král athenský.

27241   Codr-us Svazek: 5 Strana: 1142
Codr-us, a, m. C. Jan. Tk. V. 110.

27242   Coëfficient Svazek: 1 Strana: 0143
Coëfficient, u, m., z lat., v mth., souči- nitel. Stč.

27243   Coëfficient Svazek: 5 Strana: 1142
Coëfficient, vz S. N.

27244   Coelěický Svazek: 6 Strana: 0412
Coelěický Petr, asi 1390.—1460., starší bratr český. Vz Mus. 1881. 3., Tť. Odp. 1., 2., 361., Tf. H. 1. 3. vd. 54., 55., Jg. H. 1. 2. vd. 569., Jir. Ruk. I. 285.-292., Šb. Děj. ř. 2. vd. 251., Sbn. 517., 562., 836., 933., Rk. Sl., Kram. Slov., S. N., Pyp. K. II. 540. Petr Cb. Od dra. Jar. Golla v Mus. 1881. 3., 1874. 91..........

27245   Coelestin Svazek: 5 Strana: 1142
Coelestin, u, m. = síran strontnatý, ne- rost. Vz Bř. N. 148., Šfk. Poč. 260., Schd. II. 38., KP. IV. 386.

27246   Coelestin Svazek: 10 Strana: 0033
Coelestin, u, m., nerost. Vstnk. XI. 830

27247   Coelestin-us Svazek: 5 Strana: 1142
Coelestin-us, a, m. C. (Nebeský) z Blu- menberka Václ. Frant., kněz, † 1674.; C. (Nebeský) z Kronenfeldu Jan Václ., kněz, † 1639. Vz Jir. Ruk. I. 127. a 128.

27248   Coelestini Svazek: 5 Strana: 1142
Coelestini, řád. Vz Tk. II. 241.

27249   Coelestinus Svazek: 7 Strana: 1212
Coelestinus (Nebeský) z Blumenberka, čes. spis. † 1674 Vz Ott. V. 488., Jir. Ruk. I. 127.

27250   Coeliaca Svazek: 5 Strana: 1142
Coeliaca, ky, f. = tepna, zásobující útroby břišní. Slov. zdrav.

27251   Coelibat Svazek: 1 Strana: 0143
Coelibat, u, m., lat., nemanželství. Cölibat, der ehelose Stand.

27252   Coelibat Svazek: 5 Strana: 1142
Coelibat, lépe: bezženství (nemanželství), žití osob dospělých kromě manželství. Vz S. N.

27253   Coelibat Svazek: 8 Strana: 0036
Coelibat, vz Kollegiat (3. dod.).

27254   Coelison Svazek: 5 Strana: 1142
Coelison, u, m., nástroj hudební na způsob stojícího piana s nepohyblivými klapkami. Vz S. N.

27255   Coeur, fr Svazek: 1 Strana: 0143
Coeur, fr. (kör), srdce, Herz; u fr. karet jedna ze čtyř barev.

27256   Coëxistencie Svazek: 5 Strana: 1142
Coëxistencie, f. = soubytnosť. Btk. Vz Jg. Slnosť. 33.

27257   Cofať Svazek: 5 Strana: 1142
Cofať = couvati. Mor. a slov.

27258   Cófavá Svazek: 7 Strana: 1212
Cófavá, é, f. = hanácký tanec. Brt. N. p. III. str IV.

27259   Cofel, coky Svazek: 5 Strana: 1142
Cofel, coky = ale jdi, co nepravíš! Mor. Brt.

27260   Coffein Svazek: 5 Strana: 1142
Coffein, u, m. látka v kávě jsoucí. Vz Slov. zdrav. I. 47., Rosc. 126.

27261   Cofkati Svazek: 5 Strana: 1142
Cofkati = cofati. Bern.

27262   Cogan Svazek: 5 Strana: 1142
Cogan, a, m. = hoch už hezky veliký. Slov. Rr. Sb , Hdž. Čít. XII. a Šlb. 12. Lümmel, Bengel, m. Loos.

27263   Cogati se Svazek: 5 Strana: 1142
Cogati se = hýbati se, weggehen. Cogaj se už. Val. Vck.

27264   Cogmistr Svazek: 9 Strana: 0027
Cogmistr, a, m., z Zeugmeister. Z. nad děly. Sedl. Hr. IX. 134.

27265   Cognac Svazek: 7 Strana: 1212
Cognac, u, m. C připravuje se destillací vína nižší hodnoty, obsahuje asi 50% líhu Vz KP. V. 596.

27266   Cognak Svazek: 1 Strana: 0143
Cognak, u, m. (koňak), kořalka z fr. města Cognac. Cognac, Traubenbrantwein.

27267   Cognak Svazek: 5 Strana: 1142
Cognak = vínovice. Km. II. n. b. 206. Cf. S. N.

27268   Cognati Svazek: 1 Strana: 0143
Cognati, ův, m., pl., lat., příbuzní po přeslici. Rk. Verwandte durch weibliche Abstammung. Cognat.

27269   Cogoň Svazek: 5 Strana: 1142
Cogoň, ě, m. = corgoň, cogan, caban, vý- rostek. Slov. Aspon tohoto najmladšieho syna chcem dať do škôl, keď starší cogoni nestudovali. Zátur.

27270   Cogr Svazek: 8 Strana: 0036
Cogr, u, m. = cukr, k v g. U Kruml. a Tišn. Brt. D. II. 209., 180.

27271   Cogr Svazek: 8 Strana: 0037
Cogr (3. dod).

27272   Cogrové Svazek: 8 Strana: 0036
Cogrové = cukroví. U Tišn. Brt. D. II. 199.

27273   Coh Svazek: 8 Strana: 0537
Coh, u, m. = hyperbola. Am. Orb. 39.

27274   Cohán Svazek: 5 Strana: 1142
Cohán, a, m. = cahún. Mor. Brt.

27275   Cohatý Svazek: 10 Strana: 0565
Cohatý = vysoký. Mus. slov. V. 6.

27276   Cohodinný Svazek: 5 Strana: 1142
Cohodinný, allstündlich. Šm.

27277   Coch Svazek: 5 Strana: 1142
Coch = co jsem. C. se naplakala. Sš. P. 777.

27278   Coch Svazek: 8 Strana: 0036
Coch = co bych. U mor. Kruml. Brt. D. II. 207.

27279   Cocha Svazek: 5 Strana: 1142
Cocha, y, f. = socha. Slov. Ssk.

27280   Cocháň Svazek: 5 Strana: 1142
Cocháň, a, m. = socháň. Ssk.

27281   Cochas Svazek: 8 Strana: 0036
Cochas, druh doutníků.

27282   Cochenilla Svazek: 5 Strana: 1142
Cochenilla, y, f., coccinella. Vz Slov. zdrav. I. 47., S. N.

27283   Cochlavý Svazek: 10 Strana: 0033
Cochlavý. Po cestách byl vlhký, cochlavý, šplichavý sníh. Rais. Zap. vlast. 162.

27284   Cochlearia Svazek: 5 Strana: 1142
Cochlearia, e, f., rostl. Vz Slov. zdrav. I. 47.

27285   Cochme Svazek: 8 Strana: 0036
Cochme = co bychom. U mor. Kruml. Brt. D. II. 207.

27286   Cochta Svazek: 7 Strana: 1212
Cochta, y, f., nadávka. Slov. Šd.

27287   Cochtiti se Svazek: 5 Strana: 1142
Cochtiti se = silně téci. Uderil ho gánom po nose, že sä mu krú cochtila. Slov. Hdž. Čít. 120.

27288   Coiffure Svazek: 1 Strana: 0143
Coiffure, fr. (koafýr), čepení, ozdoba hlavy. Rk., Šp. Hauptschmuck, Kopfputz; Haube.

27289   Coit-us, u Svazek: 5 Strana: 1142
Coit-us, u, m. = souložení, obcování tě- lesné se ženskou. Slov. zdrav.

27290   Coj Svazek: 1 Strana: 0143
Coj, strč. = co je. St. skl.

27291   Coj Svazek: 5 Strana: 1142
Coj = co je. Hus. I. 335.

27292   Coj Svazek: 9 Strana: 0027
Coj = co jest. Coj v světě. St. Bes. 22.

27293   Cokati Svazek: 1 Strana: 0143
Cokati = vyháněti, heraustreiben. Na Slov. Bern.

27294   Cokávati Svazek: 5 Strana: 1142
Cokávati = vyháněti. Vz Cokati. Bern.

27295   Cokl Svazek: 1 Strana: 0143
Cokl, e, m., coklík, u, m., coklíkový ká- men , Quadratpflasterstein, z něm. Sockel.

27296   Cokl Svazek: 8 Strana: 0036
Cokl, něm. Zocke, mostina, Phľd. 1894. 545.

27297   Cokna Svazek: 10 Strana: 0033
Cokna, y, f. C u sukně (zoubek). Mtc. 1902. 110., Čes. 1. XII. 284.

27298   Cokolejek Svazek: 10 Strana: 0565
Cokolejek = cokolvěk. Brt. Sl. 39.

27299   Cokoli Svazek: 1 Strana: 0143
Cokoli, cokoliv, cokolivěk, cožkoli, což- kolivěk, was immer. Připojením přípony: koli, kolivěk činí se pojem zájmen obecněj- ším tak, že z celku žádné věci, žádné vlast- nosti nevyjímáme, lat. = cunque. Zk. Nemá nedostatku v ničemž, čehožkoli žádá. Br. Cožkoli toho jest. V. Přičiní se, očkoli může. Kom. — Cokoli skloňuje se jako : co: čeho- koliv, čemukoliv atd.

27300   Cokolvíčko Svazek: 5 Strana: 1142
Cokolvíčko = zdrobnělé cokolivěk. Mor. Brt. D.

27301   Cokrát Svazek: 7 Strana: 1212
Cokrát (kolikkrát) jej napomínali! ČT. Tkč.

27302   Cokrát Svazek: 8 Strana: 0036
Cokrát. Borotín. Brt. D. II. 118.

27303   Cokrát Svazek: 10 Strana: 0565
Cokrát = kolikrát. Litom. 44.

27304   Coky Svazek: 1 Strana: 0143
Coky, coka, cuky = vari, kliď se, packe dich (tak psi se odhánějí). Na Mor. a na Slov.

27305   Coky Svazek: 5 Strana: 1142
Coky = ticho, pst, ruhig, kusch. Coky, coky, panské štěna, neštěkej mi do frajera. Koll. Zp. II. 29., Sl. ps. Šf. 63. Cf. Cofel. — C., pl. m. = krajky, mřežky, die Spitzen. Val. Vck.

27306   Coky-kaša Svazek: 8 Strana: 0036
Coky-kaša, svatební jídlo. Vz Phľd. 1896. 121.

27307   Cokýnkový Svazek: 9 Strana: 0027
Cokýnkový. C. pásek (zoubečkový) Čes. 1. VIII. 67. Z něm. Zacken.

27308   Cokytle Svazek: 5 Strana: 1142
Cokytle, e, f. = neforemná a váhavá žen- ská, der Plumpsack. U Olom. Sd.

27309   Ćola Svazek: 5 Strana: 1142
Ćola (tele), ćolaća, ćolaću, ćolaćom, ćolata, ćolat, ćolatam (ćolatum), ćolatoma, ćolatoch (-tách). U Opavy. Brt. D. 136.

27310   Colencovat se Svazek: 8 Strana: 0036
Colencovat se = bez účelu choditi. Han. Brt. D. II. 300. Cf. Bolencovat se (3. dod.).

27311   Colens Svazek: 5 Strana: 1142
Colens Jak., jesuita, † 1623. Vz Jg. H. 1. 541.

27312   Colch-is Svazek: 1 Strana: 0143
Colch-is, idy, f., byla krajina při jiho- vých. pobřeží Černého moře. — Colchiďan, a, m. — Colchidský.

27313   Colchicin Svazek: 5 Strana: 1142
Colchicin, u, m., druh prudkého jedu. Slov. zdrav., Os. lk. IV. 368.

27314   Coli Svazek: 1 Strana: 0143
Coli, strč. = co též, co také. St. skl.

27315   Coli Svazek: 8 Strana: 0036
Coli = jako. Vlezli na něho c. na hovado. 1437. Vlč. Lit. 236.

27316   Colich Svazek: 9 Strana: 0027
Colich. Nešel si dříve lehnout, dokud neodvedl svůj colich (úkol). Sá. Nem. 9.

27317   Colingať sa Svazek: 5 Strana: 1142
Colingať sa = kolíbati se. Slov. — kde jak. A ten na tom koni c-gal sa z boka na bok, dobre že nespadol. Dbš. Sl. pov. IV. 85.

27318   Colkothar Svazek: 5 Strana: 1142
Colkothar, u, m., caput mortuum vitrioli, barva. Šfk. Poč. 341. Cf. Caput mortuum.

27319   Coľky Svazek: 8 Strana: 0036
Coľky = háby, fanfrnochy.

27320   Collaborator Svazek: 1 Strana: 0143
Collaborator, a, m., lat., spolupracovník. Gehilfe.

27321   Collateralis Svazek: 1 Strana: 0143
Collateralis, lat., postranní, poboční, Rk., was zur Seite ist, eine Seitenstellung hat.

27322   Collatio Svazek: 5 Strana: 1142
Collatio, vz Kollace.

27323   Collatio, lat Svazek: 1 Strana: 0143
Collatio, lat., collace, porovnání, snešení. Rk. Collation, Vergleichung, Gegeneinander- haltung, Durchsicht (einer Schrift). — Sva- čina. Brt.

27324   Collationovati Svazek: 1 Strana: 0143
Collationovati, z lat., srovnati, porovnati ku př. známky v katalogu zapsané se znám- kami na vysvědčeni opsanými. Collationiren, durchsehen.

27325   Collationovati Svazek: 5 Strana: 1142
Collationovati Vynech: porovnati a vz Kollacionovati.

27326   Collatura Svazek: 1 Strana: 0143
Collatura, y, f., lat., podací právo; Ver- gebungs-, Besetzungsrecht; farní okres. Rk. Collatur.

27327   Collatura Svazek: 5 Strana: 1142
Collatura, vz Kollatura.

27328   Collecta Svazek: 1 Strana: 0143
Collecta, lat., sbírka, snůška, Us. Col- lecte, Geldsammlung, Beisteuer.

27329   Collectane-a Svazek: 1 Strana: 0143
Collectane-a, í, pl., n., dle: Gymnasium = sbírka rozličných poznamenáni ze spisův; sborník. Rk.

27330   Collectiv-um Svazek: 1 Strana: 0143
Collectiv-um, a, n. (c. nomen, lat.), hro- madné jméno podstatné.

27331   Collector Svazek: 1 Strana: 0143
Collector, a, m., lat., sběratel; vssavačka (elektřiny). Rk. Collector, Sammler.

27332   Collectura Svazek: 1 Strana: 0143
Collectura, y, f., lat., sbírka loterní. Col- lectur.

27333   Collega Svazek: 1 Strana: 0143
Collega, y, m. (dle: Despota), lat,, spolu- úředník, Amtsgenosse.

27334   Collegi-um Svazek: 1 Strana: 0143
Collegi-um, a, n. (dle: „Gymnasium"), sbor, schůzka; vz Kolej. Rk. Amtsver- sammlung; Sitzungsort; öffentliche Schul- anstalt; Schulvortrag.

27335   Collier Svazek: 1 Strana: 0143
Collier, fr. (kollié), stužka, pásek na krk, šperk na krk, nákrčník. Šp., Rk. Halsschmuck, -kette.

27336   Collinus Svazek: 5 Strana: 1142
Collinus, vz Kolinský.

27337   Collise Svazek: 5 Strana: 1142
Collise, vz Kollise.

27338   Collo Svazek: 1 Strana: 0143
Collo, pl., colli, it., balík zboží, Rk., kus nákladní. Ballen, Frachtstück.

27339   Collodi-um Svazek: 1 Strana: 0143
Collodi-um, a, n., látka ze střelné bavlny připravená v ranhojičství a ve fotografii užívaná. Rk.

27340   Collodi-um Svazek: 5 Strana: 1142
Collodi-um, lépe: roztok střelné bavlny ve směsi etheru a líhu. Km. II. n. b. 206. Vz Slov. zdrav. I. 47., Kram. Slov , S. N.

27341   Colloqui-um, a Svazek: 1 Strana: 0143
Colloqui-um, a (dle: „Gymnasium"), lat., rozmluva; vědecká rozmluva studenta s pro- fessorem (na místě zkoušky). Rk. Gespräch; mündliche Prüfung.

27342   Colloredo Svazek: 5 Strana: 1142
Colloredo, a, m., stará Knížecí rodina v Rakousku. Vz S. N. C. z Walsee. Vz Blk. Kfsk. 1292., Sdl. Hrd. II. 275.

27343   Collyri-um Svazek: 10 Strana: 0033
Collyri-um, a, n., hojivá masť. Kom. Did. 23.

27344   Colmistr Svazek: 1 Strana: 0143
Colmistr, a, m., V., z něm. Zahlmeister, výplatce, vyplaceč. C. polní, zemský. Gl.

27345   Colmistr Svazek: 8 Strana: 0036
Colmistr. Snm. I. 474.

27346   Colné Svazek: 9 Strana: 0431
Colné, ého, n. = celné. Vz Gb. Slov. 145.

27347   Colní Svazek: 1 Strana: 0143
Colní = celní. C. písař. V. Zoll-.

27348   Colník Svazek: 1 Strana: 0143
Colník = celník. Zollbeamte. Zlob.

27349   Colob Svazek: 10 Strana: 0033
Colob, a, m, druh opice. Stan. II. 249.

27350   Colobom Svazek: 5 Strana: 1142
Colobom, u, m., oční neduh. Vz Slov. zdrav.

27351   Colocyntha Svazek: 5 Strana: 1142
Colocyntha, y, f. = projímavý prostředek. Slov. zdrav.

27352   Colofon Svazek: 1 Strana: 0143
Colofon, Kol . . , a, m., mě. v Lydii. — Colofoňan, a, m. — Colofonský.

27353   Colombo Svazek: 5 Strana: 1142
Colombo, a, n. = hořký prostředek sliz- natý. Slov. zdrav.

27354   Colonel Svazek: 7 Strana: 1212
Colonel, u, m., fr. také mignon, druh písma mezi nonpareillem a petitem. Vz Ott. V. 524.

27355   Coloratura Svazek: 5 Strana: 1142
Coloratura, vz Koloratura, S. N.

27356   Colosse-um Svazek: 5 Strana: 1142
Colosse-um, a, n., amfiteatr v Římě. Vz S. N.

27357   Colotomie Svazek: 7 Strana: 1212
Colotomie, colostomie, e, f. = otevření střeva tlustého na zevnějšek. Ott. V. 529.

27358   Colpeurynthér Svazek: 5 Strana: 1142
Colpeurynthér, u, m. = gumový mě- chýřek k ucpání pochvy. Vz Slov. zdrav.

27359   Colpitis Svazek: 7 Strana: 1212
Colpitis = zánět pochvy.

27360   Colpocele Svazek: 7 Strana: 1212
Colpocele, y, f. = výhřez pochvy.

27361   Colpocystotomie Svazek: 7 Strana: 1212
Colpocystotomie, e, f. = řez konaný u žen přední stěnou poševní do měchýře. Vz Ott. V. 530.

27362   Colpokleisis Svazek: 7 Strana: 1212
Colpokleisis = krvavé a trvalé uzavření pochvy. Vz Ott. V. 529.

27363   Colporrhaphia Svazek: 7 Strana: 1212
Colporrhaphia n. elytrorrhaphia, e, f. = operace k odstranění výhřezu pochvy. Vz Ott. V. 530.

27364   Colportage Svazek: 1 Strana: 0143
Colportage, fr. (kolportáž), kramářství, roznašectví, das Herumtragen der Waaren, Kleinkrämerei.

27365   Colporteur Svazek: 1 Strana: 0143
Colporteur (kolportér), fr., roznašeč (knih, novin), Rk., Herumträger, Hausirer, Klein- krämer.

27366   Colpotomie Svazek: 7 Strana: 1213
Colpotomie, e, f. = naříznutí n. pro- tnutí pochvy. Ott. V. 530.

27367   Colta, y Svazek: 10 Strana: 0565
Colta, y, f. = pletený koláč. Mus. slov. VIII. 25. Sr. Calta.

27368   Columb-us Svazek: 1 Strana: 0143
Columb-us, a, m., objevil Ameriku r. 1492.

27369   Columbari-um Svazek: 7 Strana: 1213
Columbari-um, a, n. = holubník; ve- liká hrobka klenutá, obyč. zcela podzemní u Římanův. Vz Ott. V. 531.

27370   Columbit Svazek: 5 Strana: 1142
Columbit, u, m., nerost. Vz S. N. X. 127.

27371   Columbit Svazek: 7 Strana: 1213
Columbit, u, m., niobit, niobičnan man- ganatoželeznatý. Vz Ott. V. 539.

27372   Columella Svazek: 5 Strana: 1142
Columella, y, m. C. J., Stříbrský. 1605. Vz Jg. H. 1. 541., Sbn. 596

27373   Columna Svazek: 1 Strana: 0143
Columna, y, f., lat., sloup, Säule; strana (tiskací), Spalte, Halbseite eines Buches.

27374   Com Svazek: 1 Strana: 0143
Com . . ., vz také: Kom . . .

27375   Coma Svazek: 5 Strana: 1142
Coma = hluboký spánek. Vz Slov. zdrav. I. 48.

27376   Comb Svazek: 1 Strana: 0143
Comb, combol, combel, u, m., combolek, lku, combolec, lce, m. = rapouch. Na Slov. Bern.

27377   Combálať čím Svazek: 10 Strana: 0033
Combálať čím: nohami (klátiti). Sbor. slov. 1901. 131.

27378   Combati, na Svazek: 1 Strana: 0143
Combati, na Slov.,houpati, Bern.,schaukeln.

27379   Combavý Svazek: 5 Strana: 1142
Combavý = houpavý, schaukelnd. Slov. Bern.

27380   Combel Svazek: 5 Strana: 1142
Combel, vz Comb.

27381   Combílati Svazek: 5 Strana: 1142
Combílati = houpati, schaukeln. Slov. Bern., Ssk.

27382   Combílavý Svazek: 5 Strana: 1142
Combílavý = combavý. Slov. Bern.

27383   Combolati Svazek: 5 Strana: 1142
Combolati, schaukeln. Rk.

27384   Combolec Svazek: 5 Strana: 1142
Combolec, vz Šubry, Comb.

27385   Comendorství Svazek: 10 Strana: 0033
Comendorství, n, z lat. = užitek, výnos. Lbk. 40.

27386   Coměsíčný Svazek: 1 Strana: 0143
Coměsíčný = každého měsíce, allmonat- lich. D.

27387   Comfort Svazek: 1 Strana: 0143
Comfort, u, m., angl. (kémfért), pohodlí, Bequemlichkeit; comfortable = pohodlný, bequem.

27388   Comillionkrát Svazek: 9 Strana: 0431
Comillionkrát sliboval. Vých. Č. Čes. 1. X. 398.

27389   Cominutní Svazek: 5 Strana: 1142
Cominutní, allminutlich. Šm.

27390   Comitat Svazek: 1 Strana: 0143
Comitat, u, m., stolice, župa v Uhřích. Bezirk, Gespannschaft.

27391   Comité Svazek: 1 Strana: 0143
Comité, n., fr., vz Komité.

27392   Comiti-um Svazek: 1 Strana: 0143
Comiti-um, a, n., lat. (dle: „Gymnasium"), sněmiště, sbořište, voleniště; v pl. sněm, sňatek, obec, die Versammlung. Vj.

27393   Comitia Svazek: 5 Strana: 1142
Comitia římská. Vz Vlšk. 64., 336 , 338.. S. N.

27394   Commandant Svazek: 1 Strana: 0143
Commandant, a, m., velitel, Oberbefehls- haber.

27395   Comme il faut Svazek: 1 Strana: 0143
Comme il faut (fr., komy fó), jak náleží, řádně, wie es sich gebührt, tüchtig, muster- haft. Rk.

27396   Commentář Svazek: 5 Strana: 1142
Commentář, e, m., vz Kommentář.

27397   Commilit-o Svazek: 1 Strana: 0143
Commilit-o, ona, m., lat., spolubojovník, Waffenbruder.

27398   Commilito Svazek: 5 Strana: 1142
Commilito, někdy: spolužák. BPk.

27399   Commis, fr Svazek: 1 Strana: 0143
Commis, fr. (komi), pověřenec, Geschäfts- besorger; mládenec kupecký, Handlungs- diener. C. voyageur (k. voajažé), cestující, kupecký.

27400   Commisse Svazek: 1 Strana: 0144
Commisse, e, f., z lat. Vz Kommisse.

27401   Commoce Svazek: 1 Strana: 0144
Commoce, e, f., z lat., pohybováni. Rk. Commotion, Bewegung.

27402   Commod-us Svazek: 1 Strana: 0144
Commod-us, a, m., císař římský, r. 180. až 192. po Kr.

27403   Commodo Svazek: 1 Strana: 0144
Commodo, v musice = pohodlně. Hd.

27404   Commodore Svazek: 7 Strana: 1213
Commodore, a, m. = nejstarší velitel loďstva. Vz Ott. V. 552.

27405   Communa Svazek: 1 Strana: 0144
Communa, y, f., z lat., obec. Rk. Com- mune, Gemeinde, Gesammtschaft.

27406   Communicace Svazek: 1 Strana: 0144
Communicace, e, f., lat., oznámení, po- rada; figura řečnická, již se obrací řečník k posluchačům, jakoby s nimi radu bral. Vj. Communication.

27407   Communikace Svazek: 5 Strana: 1142
Communikace, vz Jg. Slnosť 73., Kom.

27408   Communism-us Svazek: 1 Strana: 0144
Communism-us, u, m., vz Kommunismus.

27409   Comp Svazek: 5 Strana: 1142
Comp. = Compagnie. Kh. Vz Co 2.

27410   Compagnie, f Svazek: 1 Strana: 0144
Compagnie, f., spolek, družina; obchodní spolek; setnina vojska. Rk. Gesellschaft, Handelsgesellschaft; eine Abtheilung Sol- daten.

27411   Comparace Svazek: 1 Strana: 0144
Comparace, e, f., z lat., srovnání. Ver- gleichung, Gleichniss. Rk.

27412   Comparativ Svazek: 1 Strana: 0144
Comparativ, vz Komparativ.

27413   Compendi-um Svazek: 1 Strana: 0144
Compendi-um, a, n. (dle: „Gymnasium"), lat., skrácení; výtah, příruční kniha, v níž jest přehled něčeho. Rk. Handbuch, Leit- faden.

27414   Compendi-um Svazek: 5 Strana: 1142
Compendi-um, a, n. = výtah; príruční kniha, v níž jest přehled něčeho. Vz Jg. Slnosť 92.

27415   Compensace Svazek: 5 Strana: 1142
Compensace, e, f. = vyrovnání.

27416   Complexe Svazek: 1 Strana: 0144
Complexe, e, f., lat., complexio, figura řečnická, takové zapletení řeči, jimž slovo dříve položené opět a opět se vrací. Vj.Vz Mus. 1844. str. 433. Ml.; Mk. Ml. 292. Com- plexion.

27417   Complot Svazek: 1 Strana: 0144
Complot, u, m., fr. (konpló), spiknutí, Verschwörung, Rotte.

27418   Componista Svazek: 1 Strana: 0144
Componista, y, f., z lat., vz Compositeur.

27419   Componista Svazek: 5 Strana: 1142
Componista, oprav f. v : m.

27420   Composice Svazek: 1 Strana: 0144
Composice, e, f., Composition, vz Komp...

27421   Composit-um Svazek: 1 Strana: 0144
Composit-um, a, n., lat. (c. vocabulum), slovo složené, zusammengesetztes Wort. Rk. Vz Složení, Složený.

27422   Compositeur Svazek: 1 Strana: 0144
Compositeur, fr. z lat. (kompositér), a, m., skladatel hudební. Rk. Tonsetzer, Ton- dichter.

27423   Compot Svazek: 5 Strana: 1142
Compot, u, m. = salát ze zavařeného ovoce. Hnsg.

27424   Compressori-um Svazek: 5 Strana: 1142
Compressori-um, a, n. C. Breschetovo.

27425   Comptabilita Svazek: 7 Strana: 1213
Comptabilita, y, f. = účetnictví.

27426   Comptant Svazek: 1 Strana: 0144
Comptant, fr., kontan, na hotově, za hotové (peníze). Bares Geld; bare Bezahlung. C. gegen Wechsel = na směnku. J. tr.

27427   Comptoir Svazek: 1 Strana: 0144
Comptoir, ír. (kontoár), u, m., účtovna, pisárna, J. tr., Schreib-, Geschäftsstube; obchodnický dum, Handlungshaus. — Comp- toirista, y, f., účetní, knihovní, Buchhalter.

27428   Comptonit Svazek: 5 Strana: 1142
Comptonit, u, m. = thomsonit, nerost. Bř. N. 140.

27429   Comptonit Svazek: 7 Strana: 1213
Comptonit, thomsonit = vodnatý kře- mičitan hlinitovápenatosodnatý. Ott. V. 562.

27430   Con Svazek: 1 Strana: 0144
Con (kon, it. z lat. cum = s): c affetto = náruživě; c. amore = s chutí; c. animo = s duchem, živě; c. agitazione (k. adži- tacione) = s ruchem, živě; c. allegrezza = vesele; con brio = ohnivě; c dolore = bolestně; c. espressione = výrazně; c. fretto = spěšně; c. fuoco = ohnivě; c. grandezza = velebně; c. moto = pohnutlivě; c. senti- mento = s citem; c. sordino = udušeně, s příduskou; c. gravita = vážně. Rk., Brt.

27431   Con Svazek: 1 Strana: 0144
Con . ., vz také: Kon . . .

27432   Concept Svazek: 1 Strana: 0144
Concept, u, m., z lat., ponětí; sepsání něčeho; početí. Rk. Concept, schriftlicher Entwurf.

27433   Concert Svazek: 5 Strana: 1143
Concert, vz Koncert.

27434   Concertin Svazek: 8 Strana: 0036
Concertin, u, m., druh ruční harmoniky. Exc.

27435   Concesse Svazek: 1 Strana: 0144
Concesse, e, f., z lat., povolení, připuštění. Concession, Genehmigung, Erlaubniss, Ver- günstigung. Vz Mus. 1844., str. 437. Ml. Con- cessionář, e, m., jemuž se v něčem povolilo. Concessionär. Rk.

27436   Concesse Svazek: 5 Strana: 1143
Concesse, vz Koncesse.

27437   Concessionovati Svazek: 1 Strana: 0144
Concessionovati, z lat., povoliti komu v čem, připustiti koho k čemu. Concessioniren, Befugniss zu etwas ertheilen, Jemanden bevorrechtigen.

27438   Concili-um Svazek: 1 Strana: 0144
Concili-um, a, n. (dle „Gymnasium"), lat., sněm; sbor církevní; rokování, rada (po- rada lékařská) Versammlung; Kirchenver- sammlung ; Berathung.

27439   Concinnit-as Svazek: 1 Strana: 0144
Concinnit-as, y, f., lat., souzvučnosť, sou- hlasnost'. Rk. Concinnität, Gedrängtheit.

27440   Conclave Svazek: 5 Strana: 1143
Conclave, vz Konclave, S. N.

27441   Conclus-um Svazek: 1 Strana: 0144
Conclus-um, a, n.,lat., usneseno; usnesení; c. per majora, většinou hlasův uzavřeno. Rk. Schluss, Beschluss; Bescheid.

27442   Concluse Svazek: 5 Strana: 1143
Concluse = konkluse.

27443   Concordi-a Svazek: 1 Strana: 0144
Concordi-a, e, f., lat., svornosť. Eintracht.

27444   Concret-um Svazek: 1 Strana: 0144
Concret-um, a, n., (nomen), lat., jméno srostité.

27445   Concubina Svazek: 1 Strana: 0144
Concubina, y, f., lat., kuběna, souložnice. Rk. Concubine, Kebsweib.

27446   Concubinat Svazek: 1 Strana: 0144
Concubinat, u, m., z lat., souloží. Con- cubinat, wilde Ehe.

27447   Condensator Svazek: 5 Strana: 1143
Condensator, u, m. = kondensator.

27448   Conditio Svazek: 1 Strana: 0144
Conditio, lat., podmínka; c. sine qua non, p. nezbytná. Rk Condition, Bedin- gung; Beschaffenheit, Zustand; Dienst Stelle.

27449   Condor Svazek: 5 Strana: 1143
Condor, vz Kondor.

27450   Conduct Svazek: 5 Strana: 1143
Conduct, vz Kondukt.

27451   Conduit-Liste Svazek: 1 Strana: 0144
Conduit-Liste, list zachovací, zachování, o chování-se. J. tr. Sittenausweis.

27452   Conduita Svazek: 5 Strana: 1143
Conduita, vz Konduita.

27453   Condukteur Svazek: 5 Strana: 1143
Condukteur, vz Konduktér.

27454   Conduplicatio Svazek: 5 Strana: 1143
Conduplicatio. Vz Jg. Slnosť. 78.

27455   Condurango Svazek: 7 Strana: 1213
Condurango, a, n. = kůra pnivého keře gonolobus c. triana v Americe. Ott. V. 573.

27456   Condurango Svazek: 10 Strana: 0033
Condurango. a, n., druh vína Nár. list. 1903. č. 140. 14.

27457   Condylom Svazek: 7 Strana: 1213
Condylom, u, m, = nádor; nyní fík venerický a někdy nevenerický. Vz Ott. V. 574.

27458   Conedelní Svazek: 5 Strana: 1143
Conedelní, allsonntäglich.

27459   Confekt Svazek: 5 Strana: 1143
Confekt, u, m., c-ty = cukrovinky, hu- speniny. Hnsg. V z Konfekt.

27460   Confer Svazek: 1 Strana: 0144
Confer (cf., cfr), lat., srovnej. Rk.

27461   Confetti Svazek: 8 Strana: 0036
Confetti, it., druh cukroví. Cf. Ott.

27462   Confirmace Svazek: 5 Strana: 1143
Confirmace, vz Konfirmace.

27463   Confutace Svazek: 5 Strana: 1143
Confutace, vz Konfutace.

27464   Congať Svazek: 8 Strana: 0046
Congať = po jedné noze skákati. Mor. NZ. III. 22.

27465   Congelovati Svazek: 10 Strana: 0033
Congelovati, vz Koagulovati.

27466   Congeries Svazek: 5 Strana: 1143
Congeries, vz Jg. Slnosť. 164.

27467   Congeriový Svazek: 8 Strana: 0036
Congeriový. C. vrstvy zemské. Vz Mtc. 1896. 234.

27468   Congestio, lat Svazek: 1 Strana: 0144
Congestio, lat., nával. Congestion, An- häufung, Andrang (des Blutes zum Kopf).

27469   Conglomerat Svazek: 5 Strana: 1143
Conglomerat, u, m., lat. = slepenec. S. N.

27470   Congregace Svazek: 5 Strana: 1143
Congregace, vz Kongregace.

27471   Congrua Svazek: 1 Strana: 0144
Congrua, y, f., vyměřený důchod osob duchovních, učitelův. J. tr.

27472   Congruenti-a Svazek: 1 Strana: 0144
Congruenti-a, e, f., lat., shoda, shodnost'; shodozvuk, shodozvučnosť. Rk. Congruenz, Uibereinstimmung, Gleichheit; das Zusam- menpassen.

27473   Conigl Svazek: 9 Strana: 0027
Conigl, u, m. = žindava, rostl. Hoř. 107.

27474   Coniin Svazek: 5 Strana: 1143
Coniin, u, m.: C8 Hl7 N. Vz Šfk. Poč. 574., Čs. lk. II. 141.

27475   Coniin Svazek: 7 Strana: 1213
Coniin = jedovatý alkaloid. Ott. V. 580.

27476   Conjugace Svazek: 1 Strana: 0144
Conjugace, z lat., vz Časováni. Conju- gation, Biegung, Abwandlung des Zeitwortes.

27477   Conjunctiva Svazek: 5 Strana: 1143
Conjunctiva, y, f. = spojivka. Slov. zdrav.

27478   Conjunkce Svazek: 1 Strana: 0144
Conjunkce, e, f., z lat., spojení; spojka (v mluvnici). Rk. Conjunktion, Bindewort. Vz Spojka,

27479   Conjunktiv Svazek: 1 Strana: 0144
Conjunktiv, u, m., lat., způsob spojovací. Vz Konditional.

27480   Connaissement Svazek: 5 Strana: 1143
Connaissement, u, m. (konnäsman, fr.), congnossement = listina, jíž lodník vyznává, že od N. N. to n. ono zboží na svou loď přijal. Kh.

27481   Conoční Svazek: 5 Strana: 1143
Conoční, allnächtlich. Šm.

27482   Conon Svazek: 1 Strana: 0144
Conon (K..), a, m., slavný vůdce athenský; mathematik a hvězdář samoský za Ptolomaea Filadelfa, Vj.

27483   Conrad Svazek: 10 Strana: 0033
Conrad Mat. Václ, vz Konrád.

27484   Conrák Svazek: 8 Strana: 0036
Conrák, u, m. = sukně s přišitou kor- dulou. Záp. Mor. Brt, D. II. 300.

27485   Consecutio Svazek: 1 Strana: 0144
Consecutio, consecuce, e, f., lat., násle- dování; následek, následnosť; řádný slovo- sled. Vj.

27486   Conseil Svazek: 1 Strana: 0144
Conseil, fr. z lat. (konsej), rada, porada, zvláště ministerská, Rk. Rath, Rathsver- sammlung, Geheimrath.

27487   Consekventví Svazek: 5 Strana: 1143
Consekventví = konsekventní. Stč. Alg. 86.

27488   Consequens Svazek: 5 Strana: 1143
Consequens. Vz Jg. Slnosť. 41.

27489   Conservator Svazek: 1 Strana: 0144
Conservator, a, m., lat., zachovavatel, zachraňovatel. Erhalter, Bewahrer. Rk.

27490   Conservatori-um Svazek: 1 Strana: 0144
Conservatori-um, a, n., lat., ošetřovna; zvláště: vyšší hudební ústav. Rk.

27491   Conservatorium Svazek: 5 Strana: 1143
Conservatorium, vz Konservatorium.

27492   Consignace Svazek: 1 Strana: 0144
Consignace, e, f., lat,, seznam, sepis. Rk. Consignation, Aufzeichnung, Verzeichniss.

27493   Consili-um Svazek: 1 Strana: 0144
Consili-um, a, n. (dle „Gymnasium"), lat., rada, Rathsversammlung, Rathsschluss; Rathschlag. C. abeundi, lat. = rada odejíti (z vysokých škol). Wegweisung von hohen Schulen.

27494   Consili-um, a Svazek: 5 Strana: 1143
Consili-um, a, n. = porada (lékařská o ne- moci atd.).

27495   Consiliář Svazek: 5 Strana: 1143
Consiliář, e, m. = poradní lékař. Vz Slov. zdrav.

27496   Consistori-um Svazek: 1 Strana: 0144
Consistori-um, a, n., (dle „Gymnasium"), lat., vz Konsistoř, e, f., Rk. Geistliche Be- hörde.

27497   Consolace Svazek: 1 Strana: 0144
Consolace. e, f., z lat., útěcha. Rk. Con- solation, Trost, Tröstung.

27498   Console Svazek: 5 Strana: 1143
Console, e, f. = ležina, kameny ze zdi vypuštěné, aby nesly pavlače, římsy, sochy a p. S. N.

27499   Consomé Svazek: 5 Strana: 1143
Consomé, n. = silná polívka z hovězího a slepičího masa. Hnsg.

27500   Consor-s Svazek: 1 Strana: 0144
Consor-s, ta, m., lat, společník, účastník. Mitgenosse, Theilnehmer, Gesellschafter. Rk.

27501   Consorti-um Svazek: 1 Strana: 0145
Consorti-um, a, n., lat. (dle „Gymnasium"), spolek. Rk. Gemeinschaft, Genossenschaft.

27502   Constable Svazek: 7 Strana: 1213
Constable (konstebl), nyní policista a placený vykonavatel úředních nařízení. Ott. V. 593.

27503   Constautin-us Svazek: 5 Strana: 1143
Constautin-us, a, m. C Jiří, vz Konstanc.

27504   Constipace Svazek: 5 Strana: 1143
Constipace, e, f. = zácpa. Slov. zdrav.

27505   Constituante Svazek: 1 Strana: 0145
Constituante, fr., z lat., ústavodární sněm. Rk. Constituirende Versammlung.

27506   Constitution Svazek: 1 Strana: 0145
Constitution, z lat., vz Konstituce.

27507   Constrictor Svazek: 5 Strana: 1143
Constrictor, u, m. = svěrač. Slov. zdrav.

27508   Constructio Svazek: 1 Strana: 0145
Constructio, vz Konstrukce.

27509   Consul Svazek: 1 Strana: 0145
Consul, a, m., jeden z obou nejvyšších správců římské republiky ve věcech jak válečných tak občanských. Vj.

27510   Consular Svazek: 1 Strana: 0145
Consular, a, m., bylý consul.

27511   Consulat Svazek: 5 Strana: 1143
Consulat, u, m., vz Konsulat.

27512   Contagi-um Svazek: 1 Strana: 0145
Contagi-um, a, n. (dle „Gymnasium"), nakažlivina. Rk. Ansteckung, Seuche.

27513   Contagi-um Svazek: 5 Strana: 1143
Contagi-um, a, n. = nakažlivina. Slov. zdrav., S. N, Kram. Slov.

27514   Conte Svazek: 1 Strana: 0145
Conte, it., hrabě.

27515   Contemplativus Svazek: 5 Strana: 1143
Contemplativus = nazíravý. Vz Jg. Slnosť. 32.

27516   Content Svazek: 7 Strana: 1213
Content. Bože, dejž mi to za c; Všechen c. srdce. Črn. Zuz. 16., 17.

27517   Contessa Svazek: 1 Strana: 0145
Contessa, y, f., hraběnka.

27518   Context-us Svazek: 1 Strana: 0145
Context-us, u, m., lat., spojení, spojitosť řeči; uno contextu = nepřetrženě. Rk. Con- text, Redeverbindung, Zusammenhang der Rede.

27519   Contextura, y Svazek: 5 Strana: 1143
Contextura, y, f., die Contextur, Ver- webung. Kh.

27520   Contingent Svazek: 5 Strana: 1143
Contingent, u, m. = kontingent.

27521   Continuo Svazek: 1 Strana: 0145
Continuo, lat., in c,= nepřetrženě, v jednom.

27522   Conto Svazek: 1 Strana: 0145
Conto, a, n., it., pl. conti č. conta, účet: á c. = na účet, na srážku; c. corrente, ú. běžný; c. separate, ú. zvláštní n. oddělený; c. a meta, ú. ze spolka; c. nuovo, ú. nový; c. vcechio, ú. starý, Rk., c. corrent = výpis (výtah z obchodních kněh). J. tr. — Conto, Rechnung.

27523   Conto Svazek: 10 Strana: 0565
Conto finto, it. = účet smyšlený, Rgl.

27524   Contor Svazek: 5 Strana: 1143
Contor, u, m. = kupecká účtárna, písárna. Kh., S. N.

27525   Contraband Svazek: 1 Strana: 0145
Contraband, vz Pobrati.

27526   Contraband Svazek: 5 Strana: 1143
Contraband, vz Kontraband.

27527   Contrabas Svazek: 5 Strana: 1143
Contrabas, vz Kontrabas.

27528   Contractio Svazek: 1 Strana: 0145
Contractio, contrakce, e, f., Contraction, d. Zusammenziehen, lat., stažení; stažitosť; skrácení, skratek. Rk.

27529   Contradictio Svazek: 1 Strana: 0145
Contradictio, contradikce, e, f., Contra- diction, Gegenrede, Widerspruch, lat., od- por. Rk.

27530   Contrahovati Svazek: 1 Strana: 0145
Contrahovati, z lat., stahovati, contra- liireu, zusammenziehen.

27531   Contraponovati Svazek: 5 Strana: 1143
Contraponovati = kontroponovati.

27532   Contrapositio Svazek: 1 Strana: 0145
Contrapositio, contraposice, e, f., Contra- position, lat., obměna, Vz Antithesis.

27533   Contrapunkt Svazek: 5 Strana: 1143
Contrapunkt, vz Kontrapunkt, S. N.

27534   Contrari-um, a Svazek: 1 Strana: 0145
Contrari-um, a, n., lat., neshoda příčná, příčení-se. Rk. Gegentheil.

27535   Contrarium Svazek: 5 Strana: 1143
Contrarium. Vz Jg. Slnosť. 55.

27536   Contre Svazek: 1 Strana: 0145
Contre, fr. (kontr), c-admirál, podadmi- rál. Rk.

27537   Contredanse Svazek: 5 Strana: 1143
Contredanse, m., franc. tanec. Kutn.

27538   Contremineur Svazek: 5 Strana: 1143
Contremineur, a, m., fr. = protivník ku př. na burse kdo se přičiňuje, aby kursy klesly. Kh.

27539   Controlor Svazek: 5 Strana: 1143
Controlor, vz Kontrolor.

27540   Convenable Svazek: 5 Strana: 1143
Convenable, fr, slušně, passend, schick- lich. Kh.

27541   Conversační Svazek: 1 Strana: 0145
Conversační (rozhovorný),Conversations-. C. mluva, hra, kus, ton, způsob. Nz.

27542   Conversio Svazek: 1 Strana: 0145
Conversio, converse, e, f., Conversion, lat., opakování téhož slova na konci věty; protivopoložnosť spůsobená téhož slova pře- stavením. Vj. Vz Mus. 1844. str. 433. Ml.; Mk. Ml. 292.

27543   Convex Svazek: 1 Strana: 0145
Convex, lat., vypuklý, vydutý, erhaben, gewölbt, linsenförmig. Rk.

27544   Convoi, fr Svazek: 1 Strana: 0145
Convoi, fr. (konvoa), průvod, zvláště ozbro- jený; průvod pohřební; řada vozův na že- leznici, vlak. Rk. Geleit, Begleitung, Bedek- kung; Kriegsgeleit; Leichenzug; Train, Zug.

27545   Conydrin Svazek: 5 Strana: 1143
Conydrin, u, m.: C8 Hl9 NO. Vz Sfk. Poč. 574.

27546   Cook Svazek: 1 Strana: 0145
Cook (Kuk) J., a, m., angl. mořeplavec 1728—1779.

27547   Cooperské Svazek: 5 Strana: 1143
Cooperské žlázy, vz Slov. zdrav.

27548   Cooptace Svazek: 5 Strana: 1143
Cooptace, e, f., lat. Vz Vlšk. 334., 341.

27549   Cop Svazek: 1 Strana: 0145
Cop, u, m., cůpek, copek, Zopf, Haarzopf. To je starý cop! Ten má cop! — Copánek, nku, m. — Copař, e, m., Zopfmacher, Zopf- träger; Spiessbürger. — Copařství, n., Zopfthum.

27550   Cop Svazek: 5 Strana: 1143
Cop, vz Culík, Lelík. C. = dlouhý, z ně- kolika pramenů se skládající a na konci stužkou stažený pletenec ženských vlasů. Kram. Slov. Vz Copař.

27551   Cop Svazek: 7 Strana: 1213
Cop. Cf. Rulík, Pletenec, Culík.

27552   Cop Svazek: 8 Strana: 0036
Cop = chvost (St. Hrozen.), 1elík (han., val.), ocásek (Břecl, Jicko), relík, rulík (Brň,), vrkoč (Polom ve Slez.), mrdús (Lanžh.). Brt. D. II. 466 nn.

27553   Cop Svazek: 8 Strana: 0537
Cop. Také: komice, ocásek, varkoč, vrkoč, zpasta. Sbor. slov. I. 36.

27554   Cop Svazek: 9 Strana: 0431
Cop. Na Slov. také: kornice, ocásek, varkoč vrkoč, zpust. Sbor. slov. II. 36.

27555   Cop Svazek: 10 Strana: 0033
Cop. Na slov.: kornice, ocásek, varkoč, vrkoč, zpusta. Czam. Slov. 219.

27556   Cop Svazek: 10 Strana: 0565
Cop, u, m. = culík, drdol, dundýlek. Litom. 68.

27557   Copa Svazek: 10 Strana: 0565
Copa = copak. C. tomu je hej! Hruš. 84.

27558   Copaiva Svazek: 5 Strana: 1143
Copaiva, y, f., druh pryskyřice. Vz Slov. zdrav.

27559   Copak Svazek: 5 Strana: 1143
Copak, a, m., nadávka Čechům od Němců. Das ist ein böhmischer C. Us.

27560   Copák Svazek: 5 Strana: 1143
Copák, a, m. = kdo má cop. — Copáci, die Slovaken in der Zips. Ssk.

27561   Copan Svazek: 5 Strana: 1143
Copan, u, m. = dlouhý cop. Us. Msk.

27562   Copánek Svazek: 8 Strana: 0036
Copánek. Vvšila copánkem koutro. NZ. IV. 306.

27563   Copař Svazek: 5 Strana: 1143
Copař = kdo cop nosil; kdo starých zvyků a mínění houževnatě se drží. Cf. Kram. Slov.

27564   Copařský Svazek: 5 Strana: 1143
Copařský, Zopfmacher-. C. okrasy. — C., Zopfträger-, Spiessbürger-. Ve starém, c-ském proudu plouti. Us. Světz.

27565   Copátko Svazek: 9 Strana: 0027
Copátko, ?, ?., nějaké nářadí v bytě. Rais. Pct. 97. a. j.

27566   Copatý Svazek: 5 Strana: 1143
Copatý, zöpfisch. Dch. C. rozum (obme- zený). Čch. Petrkl. 3.

27567   Copeček Svazek: 5 Strana: 1143
Copeček, čku, m. = malý cop. — C, čka, m., os. jm. 1631.

27568   Copí Svazek: 9 Strana: 0027
Copík a) = malý cop; b) přezdívka ypsi lonu. K. Kuzmany. Mus. 1898. 488.

27569   Copi-a Svazek: 1 Strana: 0145
Copi-a, e, f., lat., hojnosť, plnosť, množství; c. verborum, hojnosť slov. — 2. Vz Kopie.

27570   Copia Svazek: 5 Strana: 1143
Copia. Vz Jg. Slnosť. 73.

27571   Copiapit Svazek: 5 Strana: 1143
Copiapit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 154.

27572   Copiapit Svazek: 7 Strana: 1213
Copiapit = vodnatý zásaditý síran žele- zitý. Ott. V. 615.

27573   Copkati Svazek: 5 Strana: 1143
Copkati, trabben. Slov. Ssk.

27574   Copouch Svazek: 1 Strana: 0145
Copouch, copúch, u, m., sopouch, dymník, Luftloch. C. u peci. Rad. zv. — C, přístřešek. Aqu. Vz Copúch, Sopouch.

27575   Copouch Svazek: 8 Strana: 0036
Copouch m. sopouch. Gb. H. ml. I. 491.

27576   Copúch Svazek: 1 Strana: 0145
Copúch, copouch, u, m. = sopouch, dym- nik, Ofenloch; Vordach. Aqu.

27577   Copula Svazek: 1 Strana: 0145
Copula, y, f., lat,, spona, Vz Kopula, Spona. Band, Verband; Verbindungswort. Copulatio, lat,, vz Kopulace.

27578   Copulativa Svazek: 1 Strana: 0145
Copulativa (conjunctio), lat., slučovací, spojovací, verbindend.

27579   Copy Svazek: 1 Strana: 0145
Copy, Cop, f., pl. (Kopy), mě. v Boeotii. — Odtud Copské (Kopské) jezero. Cor . . ., vz také: Kor ...

27580   Córák Svazek: 10 Strana: 0033
Córák, U, m. = všední šat dětský, jenž jest v celku. Lišen. Mtc. 1902. 107.

27581   Corálka Svazek: 5 Strana: 1143
Corálka, y, f., der Feldschwamm, Cham- pignon. Šm.

27582   Coram, lat Svazek: 1 Strana: 0145
Coram, lat., před, u přítomnosti; c, me, u mé přítomnosti, přede mnou. Rk. Vor, in Gegenwart.

27583   Córat Svazek: 8 Strana: 0036
Córat = brumlati, zbytečně rozlévati. Je- víčko. Brt. d. II. 300.

27584   Córati se Svazek: 5 Strana: 1143
Córati se = courati se. Mor. Ktz.

27585   Coraz Svazek: 5 Strana: 1143
Coraz, vz Coroz.

27586   Corbona Svazek: 1 Strana: 0145
Corbona, y, f., it., pokladnice. Rk.

27587   Cordialně Svazek: 5 Strana: 1143
Cordialně, lat. = srdečně, upřímně.

27588   Cordierit Svazek: 5 Strana: 1143
Cordierit, u, m. = dichroit, nerost. Vz Bř. N. 177.

27589   Cordierit Svazek: 10 Strana: 0033
Cordierit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 836.

27590   Cordon Svazek: 1 Strana: 0145
Cordon, u. m., fr., stužka, Schnur; zátah proti nemoci (učiniti). J. tr. Grenzbesetzung, Wehrlinie.

27591   Corduba Svazek: 1 Strana: 0145
Corduba, Cordova, y, f., ve Španělích. — Carduban, a, m., pl. -né. — Cordubský, cordovský.

27592   Corek Svazek: 8 Strana: 0036
Corek, rku, m. == ohrada n. chlévek pro telata, Slez. NZ. IV. 9.

27593   Corelysis Svazek: 8 Strana: 0036
Corelysis, o, n. y, f. — odtrhování zad- ních srostěnin duhovky od pouzdra čočky. Ott, VII. 127.

27594   Corfini-um Svazek: 1 Strana: 0145
Corfini-um, a, m., mě. Pelignův v Samniu v Italii. — Corfiňan, a, m. — Corfinský. —

27595   Corgoň Svazek: 5 Strana: 1143
Corgoň, vz Cogoň, Cogan. Zátur., Ssk. Tu z chlapca sa stal hodný c. a ešte nič nevedel. Dbš. Sl. pov. I. 541.

27596   Corgoň Svazek: 8 Strana: 0036
Corgoň, nadávka dítěti. Slov. ľhľd. XII. 642.

27597   Corgoň Svazek: 9 Strana: 0027
Corgoň, ě, m. Starý ?. = starý člověk. Slov. Zát. Pr. 85. b. Sr. ?????, ??? (zde).

27598   Coriandr Svazek: 5 Strana: 1143
Coriandr, vz Koriandr.

27599   Coriin Svazek: 5 Strana: 1143
Coriin, u, m., látka kyselými roztoky z koží vyloučená. Prm. IV. 231.

27600   Corinth-us Svazek: 1 Strana: 0145
Corinth-us (Korinth), a, m., mě. v Řecku. — Corinthan, Corinťan, a, m., pl. -né. — Corinthský.

27601   Coriol-i Svazek: 1 Strana: 0145
Coriol-i, pl, m.; mě. v Latiu. Dle Dolany.

27602   Coriolan-us Svazek: 1 Strana: 0145
Coriolan-us, a, m. Příjmí Cn. Marcia, jenž Corioly sbořil.

27603   Corkovodeň Svazek: 7 Strana: 1213
Corkovodeň, dně, f, ausona, zastr. Rozk.

27604   Cornea Svazek: 5 Strana: 1143
Cornea = rohovka.

27605   Cornein Svazek: 8 Strana: 0537
Cornein, u, m. = prostředek k odstraňo- vání kuřích ok. Nár. list. 1896. č. 247. a j. tam.

27606   Corneli-us Svazek: 1 Strana: 0145
Corneli-us, a, m., jméno slovutného a velikého rodu římského. Vj.

27607   Cornet Svazek: 5 Strana: 1143
Cornet, vz Kornet.

27608   Cornova Svazek: 5 Strana: 1143
Cornova, y, f. Ig. C., prof. 1740.—1822. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 95.

27609   Cornova Ign Svazek: 10 Strana: 0033
Cornova Ign. Vz Lit. I. 908.

27610   Cornu cutaneum Svazek: 5 Strana: 1143
Cornu cutaneum. Vz Slov. zdrav.

27611   Cornu, lat Svazek: 1 Strana: 0145
Cornu, lat., roh; c. copiae = roh hojnosti. Rk. Füllhorn (Bild des Uiberflusses).

27612   Cornutus Svazek: 7 Strana: 1213
Cornutus Dav. z Hlavačova, básn., 1531. až 1586. — C. Sigm. Stříbrský, spis. čes. v polovici 16. stol. Vz Ott. V. 721.

27613   Coročí Svazek: 7 Strana: 1213
Coročí, n. = coroční svátek. Hnoj. 63.

27614   Coročně Svazek: 5 Strana: 1143
Coročně = co rok, alljährig. Labe okolní luhy c. zavlažuje. Pal. Rdh. II. 177.

27615   Coroční Svazek: 5 Strana: 1143
Coroční = každoroční, alljährig. Šf., Šim. 48. C. rostlina = co rok se obnovující. Rst. 403.

27616   Corolini-um Svazek: 10 Strana: 0033
Corolini-um, a, n. = nový prvek z thoria. Vz Nár. list. 1904. 102. 3.

27617   Corollari-um Svazek: 5 Strana: 1143
Corollari-um, a, n.= přípojek, sousledek, věta, která z vět poučných následuje, tak že není třeba jí dokazovati. Činí-li všecky úhly v trojúhelníku 180°, a je-li v nich jeden pravý, tož činí ostatní dva 90°. Zk.

27618   Corone-a Svazek: 1 Strana: 0145
Corone-a, e, f. (Koronea), mě. v Boeotii. — Coronean, a, m. — Coronejský.

27619   Coroz Svazek: 5 Strana: 1143
Coroz, coraz, corazem, immer mehr und mehr. C. dále, immer weiter. Ostrav. Tč.

27620   Corporate Svazek: 5 Strana: 1143
Corporate, e, n., lat. = plátno, na něž kněz při mši tělo Páně klade, též v taber- nakulu pod monstrancí a ciboriem. Us. Rjšk., S. N.

27621   Corps Svazek: 1 Strana: 0145
Corps, fr. (kór), sbor. C. ďarmée, sbor armádní, Armeecorps, Heeresmacht.

27622   Corpulin Svazek: 10 Strana: 0566
Corpulin, u, m. = lék od otylosti. Nár. list. 1905. 116. 2. odp.

27623   Corpus, lat Svazek: 1 Strana: 0145
Corpus, lat., tělo, Leib, Körper; celek; spolek, sbor, Gesellschaft; druh většího písma tiskacího; c, delicti, lat., věc doličná (věc, která skutku spáchaného doličuje, dovozuje, Thatbestand, der sichtbare Gegenstand des Verbrechens, J.tr.); c. juris, sbírka zákonův, Rechtskörper; das Buch, in dem die römischen Rechte enthalten sind.

27624   Correal Svazek: 5 Strana: 1143
Correal = spolu dlužen, kupecky. Kh.

27625   Correalní Svazek: 5 Strana: 1143
Correalní povinnosť = společná. Kh.

27626   Correctio Svazek: 1 Strana: 0145
Correctio, correkce, e, f., Correction, Verbesserung, lat., figura řečnická, opravení výroku svého něčím důkladnějším. Vj. Vz Mus. 1844. str. 437. Ml.

27627   Correctio Svazek: 5 Strana: 1143
Correctio. Vz Jg. Slnosť. 73.

27628   Correnda Svazek: 5 Strana: 1143
Correnda, y, f. = kurrenda; kupecky. Kh.

27629   Correspondent Svazek: 5 Strana: 1143
Correspondent, vz Korrespondent.

27630   Corridor Svazek: 5 Strana: 1143
Corridor, vz Korridor.

27631   Corsett Svazek: 5 Strana: 1143
Corsett = šněrovačka. Slov. zdrav.

27632   Corsi-ca Svazek: 1 Strana: 0145
Corsi-ca, ky, f., ostrov západně od Italie, severně od ostrova sardinského. Us. — Cor- sičan, a, m. — Corsický.

27633   Corso Svazek: 1 Strana: 0145
Corso, it, z lat., běh, oběh peněz, Wechsel- werth; běh n. jízda o závod; široká ulice k projížďkám. Rk.

27634   Cortes Svazek: 1 Strana: 0145
Cortes, špaň., sněm zemský ve Španělsku a Portugalsku.

27635   Corti Svazek: 5 Strana: 1143
Corti. C-ho organ = zvl. útvar blánové přepážky hlemýždě vnitřního ucha. Vz Slov. zdrav.

27636   Corton-a Svazek: 1 Strana: 0145
Corton-a, ny, f., mě. v Etrurii. — Cor- toňan, a, m. — Cortonský.

27637   Corybulbin Svazek: 10 Strana: 0033
Corybulbin, u, m, v lučbě. Vstnk. X. 593.

27638   Coryca Svazek: 5 Strana: 1143
Coryca = rýma.

27639   Corycavamin Svazek: 10 Strana: 0033
Corycavamin, u, m., v lučbě. Vstnk X. 594.

27640   Corycavin Svazek: 10 Strana: 0033
Corycavin, u, m., v lučbě. Vstnk. J. 593.

27641   Corydalin Svazek: 10 Strana: 0033
Corydalin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 594.

27642   Corydin Svazek: 10 Strana: 0033
Corydin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 594.

27643   Corytuberin Svazek: 10 Strana: 0033
Corytuberin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 594.

27644   Cos Svazek: 1 Strana: 0145
Cos, cosi = něco, vz Něco, cosi, irgendetwas; — 2. = co jsi. Cos to udělal? Us. — Cos buď = něco, leccos; v čems buď v něčem. Řemeslníci cos buď dělají k užitku lidem. Št. Jsem živ, abych pil neb jedl, neb v čems buď tělesném sě kochal. Št.

27645   Cos, Co-us Svazek: 1 Strana: 0145
Cos, Co-us, a, m. (Kos; Koos), ostrov řecký v moři aegaejském u Carie (v M. Asii). - Coský.

27646   Cosekantový Svazek: 5 Strana: 1143
Cosekantový. C. spirala. Vnč. 68.

27647   Cosi Svazek: 1 Strana: 0145
Cosi (podlé: co; gt. čehosi atd.). Cosi, kdosi, kterýsi, kterakýsi, jakýsi, kolikýsi, kolikerýsi kladou se, když věci, vlastnosti a počet jich vypsati a vymeziti se nedají nebo kdyžby vymezení takové nemístné bylo. Vidíš, jak sem cosi leze? Kom. Toť jest cosi nového! Br. — Zk.

27648   Cosi Svazek: 5 Strana: 1143
Cosi. Adverbialný akkus.: Cosi se mi pořád zive; Pořád mne c. hlava bolí; Bratr se na mne c. pohněval (z jaksi mně neznámé příčiny); Dnes sa c nechce rozedniť; Nijak tom c. nemožu porozumět; Je c. (o něco) blíž; Tož jak tam švagr c. vypadá? Mor. Brt. D.

27649   Cosi Svazek: 10 Strana: 0566
Cosi. Vz Brt. Sl. 39.

27650   Cosialista m Svazek: 8 Strana: 0036
Cosialista m. socialista (přesmykn.).U Brna. Brt, D. II. 167.

27651   Cosičko Svazek: 5 Strana: 1144
Cosičko, zdrobnělé cosi, cosik. Dám ti c. Brt. D. Já c. vím a já ti to nepovím. Šd.

27652   Cosik Svazek: 5 Strana: 1144
Cosik = cosi. Na Mor. a ve Slez. Šd. Já ti c. dám; My ti c. povíme. Slez. Šd. Pambů sú na nás mrcha (přísný), hněvajú sa c. na nás. v Podluží na Mor. Brt. L. N. II. 65.

27653   Cosin-us Svazek: 1 Strana: 0146
Cosin-us, u, m. (complementi sinus), mth., přístava doplňku, př. doplňková, dostava. Rk.

27654   Cosinko Svazek: 7 Strana: 1213
Cosinko = pamlsek. Dol. Brtch.

27655   Cosinus Svazek: 5 Strana: 1144
Cosinus, vz S. N.

27656   Cosinusoida Svazek: 5 Strana: 1144
Cosinusoida, y, f., zvláštní křivá čára. Vz Vnč. 59.

27657   Cosinusový Svazek: 5 Strana: 1144
Cosinusový. C. spirala. Vnč. 68.

27658   Cosm-as Svazek: 1 Strana: 0146
Cosm-as, a č. y, m., dějepisec český.

27659   Cosmas, a Svazek: 5 Strana: 1144
Cosmas, a, m. Vz Tk. I. 604.

27660   Cosmoram-a Svazek: 1 Strana: 0146
Cosmoram-a, ata,n. (dle,Slovo'), světozor.

27661   Cosť Svazek: 7 Strana: 1213
Cosť, i, f. = quidditas. V.V. 32., D. Lhrg. 306., Veleš.

27662   Costní Svazek: 7 Strana: 1213
Costní = quidditativus. V.V. 93.

27663   Costume Svazek: 5 Strana: 1144
Costume, vz Kostum.

27664   Coš Svazek: 1 Strana: 0146
Coš (m. což) pak! V již Čechách = toť se rozumí! Kts.

27665   Coška Svazek: 5 Strana: 1144
Coška = cosi (šariské). Koll. Zp. II. 509.

27666   Cotagový Svazek: 7 Strana: 1213
Cotagový (kotážový). C. varhany = menší, domácí, harmoniu podobné, opa- třené píšťalami rtovými na místě jazyko- vých. Nár. list. 1890.

27667   Coták Svazek: 8 Strana: 0036
Coták. Cotáci, převzdívka těm v Zemplíně, kteří vyslovují co m. čo. Vz Phľd. 1893. 492.

27668   Cotangen-s Svazek: 1 Strana: 0146
Cotangen-s, ty, f., skráceno z: comple- menti tangens, mthm., tečná (čára) doplňku, dotečná, dotečka. Rk. Nebenberührungslinie.

27669   Cotangenta Svazek: 5 Strana: 1144
Cotangenta, y, f. = tečná doplňku, do- tečná, dotečka, die Cotangente. Sl. les.

27670   Cotangentový Svazek: 5 Strana: 1144
Cotangentový. C. spirala. Vnč. 68.

27671   Cotarnin Svazek: 5 Strana: 1144
Cotarnin, u, m.: C12 H13 NO3 + OH2. Vz Šfk. Poč. 576.

27672   Cotě Svazek: 1 Strana: 0146
Cotě = coť, z: co + ť (co + ti + je, cf. Totě), was wohl. Jg.

27673   Cotě Svazek: 5 Strana: 1144
Cotě. Coť jest tobě? UR.

27674   Cotéhodní Svazek: 5 Strana: 1144
Cotéhodní, allwöchentlich. Šm.

27675   Coterie, vz Svazek: 5 Strana: 1144
Coterie, vz Koterie.

27676   Cothurn, u Svazek: 5 Strana: 1144
Cothurn, u, m. Vz Vlšk. 183., 184., 354., 391.

27677   Cotillon Svazek: 5 Strana: 1144
Cotillon, vz Kotiljon.

27678   Cotkytle Svazek: 5 Strana: 1144
Cotkytle, Zottküttel, ves u Šimberka na Mor.

27679   Cotoin Svazek: 8 Strana: 0036
Cotoin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 170.

27680   Cotola Svazek: 5 Strana: 1144
Cotola, y, f. = číše. Slov. Ssk.

27681   Cotoyirovati Svazek: 5 Strana: 1144
Cotoyirovati, fr. = ve vojenství táhnouti pochodem podél boků jiného vojenského sboru, bočiti; také vůbec ubírati se směrem podél řek, silnic, hor atd. S. N. XI. 363.

27682   Cotti-us Svazek: 1 Strana: 0146
Cotti-us, a, m., jméno dvou knížat pano- vavších v Kottijských (Kottských) Alpách pod ochranou řím. císařův.

27683   Cotula Svazek: 5 Strana: 1144
Cotula = cotola. Slov. Ssk.

27684   Cotunnit Svazek: 7 Strana: 1213
Cotunnit, u, m. Cf. Ott. V. 676.

27685   Coty-s Svazek: 1 Strana: 0146
Coty-s (Kotys), a, (e), Cot-us, a, m., jm. králův thrackých.

27686   Cou Svazek: 1 Strana: 0146
Cou . . ., vz také: Ku . . . (u cizích slov).

27687   Coud Svazek: 7 Strana: 1213
Coud = cuda. Sš.

27688   Couditi Svazek: 1 Strana: 0146
Couditi, 3. os. pl. -dí, il, ěn, ění n. zen, zeni, coudívati. — co: obili, potok, řeku atd. = ciditi, reinigen. Us. — co od čeho: louku od kamení. Us.

27689   Couditi Svazek: 5 Strana: 1144
Couditi = cíditi. Mkl. Etym. 357.

27690   Couditi Svazek: 7 Strana: 1213
Couditi. Cf. Mkl. Etym. 357.

27691   Coudný Svazek: 1 Strana: 0146
Coudný = čistý, sauber. To bude as coudné dílo. Us. Tys coudný. Sych.

27692   Coudný Svazek: 5 Strana: 1144
Coudný. Mkl. Etym. 357. C. dílo = čisté. U Litomyšle. Vor.

27693   Coudný Svazek: 7 Strana: 1213
Coudný. Cf. Mkl. Etym. 357.

27694   Coudný Svazek: 8 Strana: 0036
Coudný = mravný, počestný. Jevíčko. Brt. D. II. 300.

27695   Couduplicatio Svazek: 1 Strana: 0144
Couduplicatio, lat., zdvojení slova v řeči. Rk. Vz Mus. 1844. str. 434. Ml.

27696   Couf Svazek: 1 Strana: 0146
Couf, u, m., coufnutí, Rücktritt. Jg.

27697   Coufal Svazek: 5 Strana: 1144
Coufal Karel. Vz Blk. Kfsk. 1045.

27698   Coufalka, y Svazek: 5 Strana: 1144
Coufalka, y, f., Zaufalka, hájovna u Vlta- votýna.

27699   Coufati Svazek: 1 Strana: 0146
Coufati, couvati; coufnouti, fnul a fl, utí, coufávati = zpátkem jíti, zurückziehen, zurück- gehen, zurücktreten, weichen. — Couvá zase zpátkem. Vz Řeč. Lb. — čím: koňmi, L., nohou. Jg. — s kým: s koňmi. Ros. — komu: Naší sile couvl. Č. — v čem: v smlouvě. Ros. — kam: do lesa, do hor. Puch. — před kým. Rk. — jak daleko: na loket. Jg. — si na koho. Us.

27700   Coufati Svazek: 8 Strana: 0036
Coufati, couvati ze střhněm. zouwen. Gb. H. ml. I. 264., 431.

27701   Coufati jak. A Svazek: 5 Strana: 1144
Coufati jak. A on (provazník) coufá zpátkem, pohybuje zadkem. Sš. P. 483. — Cf. Hr! — Mkl. Etym. 30. — kam: až za řeku, k lesu atd.

27702   Coufavá Svazek: 10 Strana: 0033
Coufavá, é, f., tanec Vz Brt. P. n. 870.

27703   Coufavý Svazek: 1 Strana: 0146
Coufavý, der oft weichet. Jg.

27704   Coufný Svazek: 1 Strana: 0146
Coufný pes, který se snadno přivolá. Šp.

27705   Couhati Svazek: 5 Strana: 1144
Couhati, couhnouti = udeřiti. — koho čím. Couhl ho řemenem. Mor. a Slov. Šd.

27706   Couchati Svazek: 1 Strana: 0146
Couchati; couchnouti, chnul a chl, utí, couchávati = cárati, vléci po zemi, schleppen. Jg. — se = sem tam choditi. Us. Turn.

27707   Couchy Svazek: 5 Strana: 1144
Couchy, pl., m. = hluché kamení, Gang- gesteine. Sl. les.

27708   Couk Svazek: 1 Strana: 0146
Couk, u, m. (něm. Gang, Erzader), jest pramen n. žila rudy skalou více méně kolmo běžící. Am. Vz Sloj, Žíla, Hnízdo. C. stříbrný, V., zlatý, D., bohatý, rudný, měděný, Jg., do pole (ein schwebender Gang, V.), na hlubinu (Gang in die Tiefe, V.). — Z něm. Zug (Gang), lépe: pramen, žila. Vys., Mz.

27709   Couk Svazek: 5 Strana: 1144
Couk. Vz S. N.

27710   Coukovina Svazek: 5 Strana: 1144
Coukovina, y, f., Steinalten, in welchen Metalle entstehen. Šm.

27711   Coukovní Svazek: 5 Strana: 1144
Coukovní, Gang-, C. ruda. Šm.

27712   Coukový Svazek: 1 Strana: 0146
Coukový, od couku, Gang-. Jg. C. útvar, rozsedlina, skladiště. Rk.

27713   Coul Svazek: 1 Strana: 0146
Coul, u, m., z něm. Zoll, lépe: palec, Os., 2-63 centimetru. Šest coulův zdélí, zšíří, zvýší, Us., ztlouští. D.

27714   Coul Svazek: 9 Strana: 0027
Coul, u, ale i: půl coule. Gb. H. ml. III- 1. 80.

27715   Coulant Svazek: 5 Strana: 1144
Coulant, fr. = ústupný, úslužný, nach- giebig, willfährig. Kh.

27716   Couleur Svazek: 1 Strana: 0146
Couleur, fr. (kulér), barva. Farbe, Anstrich; Scheingrund.

27717   Coulisse Svazek: 5 Strana: 1144
Coulisse (kulis), vz Kulisa.

27718   Coulissier Svazek: 5 Strana: 1144
Coulissier, a, m. = kdo provozuje za- pověděné hry bursovní s veřejnými papíry.

27719   Coulní Svazek: 1 Strana: 0146
Coulní míra, Zollmass. D. — Coulník, u. m. Zollstock.

27720   Coulník Svazek: 5 Strana: 1144
Coulník, u, m. = nástroj ku měření, který se na dvakrát skládá, der Zollstab. Světz. 1882. 561.

27721   Couloir Svazek: 7 Strana: 1213
Couloir (kuloár) = chodba hlavně ku procházce n. k zotavení v divadle, v par- lamentech atd. Ott. V. 678.

27722   Couloiry Svazek: 10 Strana: 0033
Couloiry, pl, m. = dlouhé chodby v sně- movní budově. Us.

27723   Coulomb Svazek: 10 Strana: 0033
Coulomb, u, m., v lučbě. Vot. 165.

27724   Coulombmetr Svazek: 10 Strana: 0566
Coulombmetr, u, m. Vz Vstnk. XIX. 676. Courák, u, m. = krátký kabátek ženský. Hoš. Pol. I. 116.

27725   Coulový Svazek: 1 Strana: 0146
Coulový. Vz Coul. Zoll-.

27726   Coun Svazek: 8 Strana: 0036
Coun, u, counek, nku, m. (cón) = mladý výhonek, omlád na rostlině, Záp. Mor. Brt. D. II. 509.

27727   Coup, fr Svazek: 1 Strana: 0146
Coup, fr. (kú), rána, Schlag, Hieb, Stich, Stoss, Schnitt etc.; c. ď etat (kú detá), státní převrat; c. de main (kú de men), prudký útok (na pevnosť). Uiberfall. Rk. — C. de théätre = událosť mimo nadání (na jevišti) zbehlá, zjev napřed připravený na překva- pení divákův. Bž.

27728   Coupé Svazek: 1 Strana: 0146
Coupé, fr. (kupé), n., krátký otevřený vůz; oddělení ve voze. Rk. Wagenabtheilung.

27729   Couplet Svazek: 1 Strana: 0146
Couplet, fr. (kuplé), n., ve fraškách, vložené zpěvy, v nichž se na týž nápěv více sloh na mnoze satirických zpívá. S. N. Absatz, Strophe, Lied, Spottlied.

27730   Couplet Svazek: 5 Strana: 1144
Couplet, vz Kuplet (v dod.).

27731   Coupon Svazek: 1 Strana: 0146
Coupon, u, m., vz Kupon.

27732   1. Cour Svazek: 1 Strana: 0146
1. Cour, u, m., vlečka (s přihanou), die Schleppe. — Courem jíti = šat za sebou tahaje. Us.

27733   2. Cour Svazek: 1 Strana: 0146
2. Cour, fr. (kúr), dvůr, dvoření-se někomu. Cour machen, dvořiti se někomu. Rk.

27734   Cour Svazek: 5 Strana: 1144
Cour, u, m. = drobek, něco málo. Přidej mu nějaký ten cour; Ten c. nestojí ani za to. U Počát. Jdr.

27735   Coura Svazek: 1 Strana: 0146
Coura, y, f., potulavá, otrhaná ženština, eine Schlampe. Jg.

27736   Couračka Svazek: 5 Strana: 1144
Couračka, y, f. = polívka z bramborův a ze zelí. U Ronova, Něm. Brodu. Rgl., Holk. Vz Couralka.

27737   Couračka Svazek: 7 Strana: 1213
Couračka = zelná polévka, zaklechtaná mlékem. Na Žďársku. Ptn. 37.

27738   Courage Svazek: 1 Strana: 0146
Courage, vz Kuráž.

27739   Courák Svazek: 5 Strana: 1144
Courák, u, m. = kabát s dlouhými šosy. Jrsk. — C. = rohlík dlouhý kmínem a solí posypaný. U N. Bydž., u Netolic. Kšť., Rjšk., Vik.

27740   Coural Svazek: 1 Strana: 0146
Coural, a, m., courálek, lka, m., kdo se courá (cárá). — 2. Uscánek, Sych. Pisser. — C., lku, m., rohlík mákem sypaný.

27741   Courálek Svazek: 5 Strana: 1144
Courálek. vz Coural. — C. = rohlík. Vz Courák. U Klat. a v Plzeň. BPr.

27742   Couralka Svazek: 5 Strana: 1144
Couralka, y, f. = couračka. Brnt, Kredba.

27743   Couralka Svazek: 10 Strana: 0033
Couralka, y, f.. vz Cacarka.

27744   Couralky Svazek: 9 Strana: 0027
Couralky, pl., f. = nudle. Kamenice. Kub. 151.

27745   Couranice Svazek: 1 Strana: 0146
Couranice, e, f. Geschleppe, Geschlampe.

27746   Courantní Svazek: 5 Strana: 1144
Courantní mince. Kaizl 150

27747   Courat Svazek: 10 Strana: 0566
Courat = bryndat. Brt. Sl. 40

27748   Courati Svazek: 1 Strana: 0146
Courati, courávati = cárati, schleppen. — co, se kudy: sukni po zemi. Pass. Voda se z trouby jen courá (jen crká, tröp- felt). Us.

27749   Couravý Svazek: 1 Strana: 0146
Couravý = cáravý, schlumpig. — C. psotník = bojácný útěk. Tak se toho ulekl, až c. psotník dostal. Us. (Č.).

27750   Couravý Svazek: 5 Strana: 1144
Couravý. C. zimnice, schleichendes Fie- ber. Dch.

27751   Courek Svazek: 1 Strana: 0146
Courek, rku, m., nádoba dětem k pití. Saugglas. — C, rka, m., ucouraná ženská. Us. Eine Schlumpe.

27752   Courna Svazek: 5 Strana: 1144
Courna, y, f. = coura. Rk.

27753   Courtage Svazek: 5 Strana: 1144
Courtage (kurtáž), e, f. = poplatek do- hazovačům, sensálům. Kh.

27754   Courtier Svazek: 5 Strana: 1144
Courtier, a, m. = dohazovač, sensál. Kh.

27755   Courtine Svazek: 5 Strana: 1144
Courtine (kurtýn, fr.) = hradba spojující dvě bašty. Vz S. N.

27756   Courtisan Svazek: 5 Strana: 1144
Courtisan, vz Kurtizan.

27757   Courtoisie Svazek: 1 Strana: 0146
Courtoisie fr., (kurtoazí), zdvořilosť, dvor- nosť, dvorný mrav. Rk.

27758   Cousin Svazek: 1 Strana: 0146
Cousin, fr. (kuzen), a, m., strýčenec. Rk. Vetter.

27759   Couv Svazek: 5 Strana: 1144
Couv, u, m. = ústup, couvání. Čsk.

27760   Couvání Svazek: 5 Strana: 1144
Couvání, n., der Rückgang. Dáti se na c., den Rückzug antreten. Dch. C. bodu jar- ního, uzlů měsícových. Stč. Zem. 86., 220.

27761   Couvati Svazek: 1 Strana: 0146
Couvati, vz Coufati.

27762   Couvati Svazek: 5 Strana: 1144
Couvati, z něm. zauen, züwen. Gb. v List. filolog. 1884. 81.

27763   Couvavý Svazek: 7 Strana: 1213
Couvavý. C-vým krokem dostal se do zahrady. Kos.

27764   Couvert Svazek: 5 Strana: 1144
Couvert (kuvér), u, m. = kabélka na listy, Umschlag, Briefumschlag. Brt. — C., Tiscti- gedeck für eine Person.

27765   Couvrirovat Svazek: 10 Strana: 0566
Couvrirovat, r. fr. = do záhybu skládati. Rgl.

27766   -covať Svazek: 5 Strana: 1144
-covať, přípona sloves: brebencovati, hon- covati, lepancovať, lomcovať, špincovať, šta- barcovať, štarcovať, casnovať. Brt. D. 160.

27767   Covatý Svazek: 1 Strana: 0146
Covatý = bařinatý. C. pole. Us. Sumpfig.

27768   Covellin Svazek: 5 Strana: 1144
Covellin, u, m., sirník mědnatý, nerost. Vz Bř. N. 229., Šfk. Poč. 275.

27769   Coxin Svazek: 10 Strana: 0033
Coxin, U, m. = nový vyvolavač fotografi- ckých desek, filmků atd. Nár. list. 1903. č. 210.

27770   Coxytin Svazek: 5 Strana: 1144
Coxytin, u, m. = zánět kloubu kyčelného. Slov. zdrav.

27771   Což Svazek: 1 Strana: 0146
Což, dle „Co": čehož atd. Vz Co.

27772   Což Svazek: 7 Strana: 1213
Což = třebas. Při čemžkoli sněmem za- nechán bude, že chce přijíti, by pak což za obecného bratra měl zuostati. Mus. 1886. 479. Což tož = jakkoli, v kterékoli míře. Št. Kn. š. 78. 28.

27773   Což Svazek: 9 Strana: 0027
Což, abs. místo čemu: Což jest člověk při- vykl, ostane li toho obyčeje, budeť nemocen. Maš. ruk. 176a. Mus. fil. 1899. 102.

27774   Což Svazek: 10 Strana: 0033
Což ve významu spojky časové, Rožm. 29., 36., příčinné, NR. 53., připouštěcí Alx. V. 192, Pass. 473. Vz Mš. Slov. u: Če.

27775   Což buď Svazek: 5 Strana: 1144
Což buď = cokoli. GP.

27776   Což pak Svazek: 1 Strana: 0146
Což pak, což tedy. Vz Co, Věta tázací, Coš pak. Was denn?

27777   Cožkoli Svazek: 1 Strana: 0146
Cožkoli, dle „co", čehožkoliv. Vz Cokoli.

27778   Cožkoli Svazek: 5 Strana: 1144
Cožkoli. Že na tom dluhu, což mi koli Zajíček dal, mnoho n. málo, sraženo jest. NB. Té. 25. Z čehož mne koli Zajíček vinil. NB. Tč. 25. Položila mu za zlatý peněz aneb cožkoli. Ib. 245.

27779   Cpací Svazek: 1 Strana: 0146
Cpací dřevo. Stopfholz. Rohn.

27780   Cpáč Svazek: 1 Strana: 0146
Cpáč, e, m., der Stopfer.

27781   Cpáč Svazek: 10 Strana: 0033
Cpáč, e, m., bio. Rozk. P. 1171. (Mš. ).

27782   Cpáč Svazek: 10 Strana: 0566
Cpáč, e, m. Hrdla c. (labužník). Slád. Ant. 36.

27783   Cpačka Svazek: 5 Strana: 1144
Cpačka, y, f., die Stopferei (cpanice); Stopferin. Ssk.

27784   Cpáni Svazek: 1 Strana: 0146
Cpáni, n. Kdy pak tomu c, (jídlu) bude konec? Sych. Vz Cpáti.

27785   Cpanice Svazek: 1 Strana: 0146
Cpanice, e, f., Stopferei, Gedränge. Rk.

27786   Cpanice Svazek: 5 Strana: 1144
Cpanice, e, f., vz Cpačka. To tam byla c.! Us.

27787   Cpatel Svazek: 5 Strana: 1144
Cpatel, e, m., der Stopfer. Šm.

27788   Cpáti Svazek: 1 Strana: 0146
Cpáti, cpám a cpu, cpi, cpaje (íc), al, án, ání, cpávati = mocí tlačiti, strkati něco do něčeho, stopfen, füttern, füllen, pfropfen, schoppen. Jg. — se, co kam: peřiny do žoku, Ros., něco do volete, D., jídlo do sebe. D. Vždy v se c. Chč. 450. Se k někomu, sich aufdringen. Plk. C. co na koho = wälzen: vinu. V. Cpám sobě k očím. Kom. - co od čeho, odkud: česť od sebe. St. skl. - Plk. —

27789   Cpáti Svazek: 5 Strana: 1144
Cpáti, vz Mkl. Etym. 30. — co komu. Pořád mi to cpal, že jsem tím vinen. Us. Dch. — se, co kam. Cizie vlasy na se c. Št. Kn. š. 99. Cpe se jako zima do dědiny. Brt. Cpe se jak žid na palírňu. Mor. Brt. Někomu nepravdu do očí c. Dch. Dyž sedláci pijú a židé sa k nám cpú (se tlačí). Val. Brt. To na ně cpali. 15. stol. To všecko na Bratry cpali. Cr. Lidé ďábelní cpají hřiechy své na dobrotu božskú; Když člověk na Boha cpá, což na něho nesluší. Hus I. 88., 392.

27790   Cpáti Svazek: 7 Strana: 1213
Cpáti m. tpáti a to m. tupati, stipare, stopten. Šf. 111. 472. C. v dialektech. Vz List. fil. 1892. 293. Krmi na krmi c. St. N. 133.

27791   Cpáti Svazek: 8 Strana: 0036
Cpáti. Cpe slámu do chomúta (nosí vodu do Dunaje); Cpe se jak farářova kóchařka (tlačí se). Mor. Ces. 1. V. 418.

27792   Cpáti Svazek: 9 Strana: 0027
Cpáti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 327. -se kam jak. Cpe se tam jak Hanák ke zpověď, jak veš do strupa. Mus. ol. 1898. 102.

27793   Cpáti se jak kam Svazek: 10 Strana: 0033
Cpáti se jak kam C. se někam jako moucha do pomyjí Vyhl. II. 67.

27794   Cpátko Svazek: 7 Strana: 1213
Cpátko zubní. Med. exc.

27795   Cpavosť Svazek: 5 Strana: 1144
Cpavosť, i, f., die Eignung zum Stopfen. C. krmiva. NA. IV. 94.

27796   Cpavý Svazek: 1 Strana: 0146
Cpavý. Co cpe, Bern., stopfend.

27797   Cpynčiť sa Svazek: 7 Strana: 1213
Cpynčiť sa = péřiti se. U St. Jič. Vhl.

27798   Cpynčiť sa Svazek: 8 Strana: 0036
Cpynčiť sa = péřiti se. Naše husy sa cpynčá. Jicko. Brt. D. II. 300.

27799   Cpynka Svazek: 7 Strana: 1213
Cpynka, y, m. a f. = děcko. U St. Jič. Vhl.

27800   Cpynky Svazek: 8 Strana: 0036
Cpynky dostávati = cpynčiť sa. Brt. D. II. 300.

27801   Cpýrati Svazek: 7 Strana: 1213
Cpýrati, cepýrati, vagire, zastr. Veleš.

27802   Cr Svazek: 1 Strana: 0146
Cr . . . vz také: Kr ...

27803   Cr Svazek: 8 Strana: 0036
Cr. = kříž. Zkratek ve starém rajhradském rukopise, Pt,

27804   Crabath Svazek: 5 Strana: 1144
Crabath, a, m. C. F., Dr. a kanovník, nar. 1757. Vz Jg. H. 1. 541.

27805   Crani-um Svazek: 5 Strana: 1144
Crani-um, a, n. = lebka.

27806   Craniologie Svazek: 5 Strana: 1144
Craniologie, e, f. = lebosloví.

27807   Craniotabes Svazek: 5 Strana: 1144
Craniotabes, choroba příznakem křivice. Slov. zdrav.

27808   Crass-us Svazek: 1 Strana: 0146
Crass-us, a, m. římské příjmí.

27809   Cratipp-us Svazek: 1 Strana: 0146
Cratipp-us (Kratippos), a, m., 1. řecký filosof v Athenách, učitel syna Ciceronova, Vj.; 2. řec. dějepisec.

27810   Cravata Svazek: 5 Strana: 1144
Cravata, vz Kravata.

27811   Crayon Svazek: 1 Strana: 0146
Crayon, fr. (krejon), u, m., tužka kreslicí; nákres tužkou. Rk. Bleistift; Zeichnung mit dem Bleistift, Entwurf.

27812   Crbati Svazek: 1 Strana: 0146
Crbati = močiti, harnen. Jg.

27813   Crbka Svazek: 9 Strana: 0027
Crbka, y, f. = troška, krapka. Mus. ol. 1898. Vz násl.

27814   Crbkati Svazek: 5 Strana: 1144
Crbkati = crboniti, kapali. Mor. Brt. D.

27815   Crbkati Svazek: 9 Strana: 0027
Crbkati = močiti. Mus. ol. 1898. 102. Vz Crbati.

27816   Crboniti Svazek: 5 Strana: 1144
Crboniti, il, ěn, ění = po troškách roz- dávati, kapati, träufeln, hie und da ein wenig geben. Brt. D., Škd.

27817   Crcadlo Svazek: 8 Strana: 0036
Crcadlo, a, n. = zrcadlo. Oester. Mou. (Böhm.) I. 495.

27818   Crcati čím Svazek: 10 Strana: 0033
Crcati čím: penězi (cinkati) na dlani. Wtr. Str. 32.

27819   Crčarka Svazek: 7 Strana: 1213
Crčarka, y, f., garruncula, zastr. No- mencl.

27820   Crčatka Svazek: 9 Strana: 0431
Crčatka, y, f., něj. pták. Vz Gb. Slov. 146.

27821   Crčení Svazek: 5 Strana: 1145
Crčení, n. C. deště. Vz Crčeti. Sá. Vz Mkl. Etym. 28.

27822   Crčeti Svazek: 1 Strana: 0146
Crčeti, 3. pl. čí, crč, crče, el, ení, crčí- vati = rieseln, fliessen; kapati, sickern, rinnen. Jg. — abs. Nádoba crčí (crčkem n. crčky teče. Vz Crk.) Víno teče až crčí. Ros. Prší tam jen crčí (vulgo: srší). Us. Kobylky zdvihly se a crčaly, jakoby oděnci ve zbroji byli. Háj. — kudy: Potůček dolinou crčí. — Č. — odkud. Pivo ze sudu crčí. Ros.

27823   Crčeti Svazek: 8 Strana: 0036
Crčeti = drnčeti, cvrnkati a p. Crčí ty groše, nesypte jich do medenice. Arch. XIII. 482.

27824   Crčeti Svazek: 10 Strana: 0566
Crčeti = pršeti. Crčelo hustě. Zvon III. 8.

27825   Crčivý Svazek: 9 Strana: 0027
Crčivý. C. déšť. Nár. list. 1897. č. 179. odp. íeuill.

27826   Crčka Svazek: 8 Strana: 0036
Crčka, y, f. Voda teče crčkó. Brn. Brt. D. II. 300.

27827   Crčkem Svazek: 5 Strana: 1145
Crčkem. Teče to c. Us. Vz Crčok.

27828   Crčok Svazek: 5 Strana: 1145
Crčok, čka, m., die Weindrossel. Slov. Ssk. Vz Crh. — C., čku, m., das Rieseln. Slov. Ssk.

27829   Creas Svazek: 5 Strana: 1145
Creas (krés, krís), u, m., plátno tkané z příze a bílené. Hk.

27830   Creatura Svazek: 1 Strana: 0146
Creatura, y, f., lat., stvůra. Rk. Creatur, Geschöpf; Günstling; schlechter Mensch.

27831   Creda Svazek: 1 Strana: 0147
Creda, y, f. = vyznání víry apoštolské. Jakož řkú na mši v credě té. Št.

27832   Crednerit Svazek: 5 Strana: 1145
Crednerit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 200.

27833   Credo Svazek: 1 Strana: 0147
Credo, lat. = věřím; vyznání viry (kře- sťanské). Přišel do toho, jako Pilat do creda (nevinné, bez svého přičinění). Glaubensbe- kenntniss.

27834   Credo Svazek: 8 Strana: 0537
Credo v modlitbě. Spěj paterz a credu. 1410. Mus. fil. 1896. 443.

27835   Credo Svazek: 9 Strana: 0027
Credo v Příspěvcích 537. oprav v: creda.

27836   Creme Svazek: 1 Strana: 0147
Creme, fr. (krém), smetana; výbor, jádro něčeho, Rk.; omáčka z mléka a žloutkův s přidáním některé jiné chuti. S. N.

27837   Cr?me celeste Svazek: 5 Strana: 1145
Cr?me celeste = bílá masť z velrybího tuku.

27838   Cremona Svazek: 1 Strana: 0147
Cremona, y, f., mě. v Gallii předalpské (v severní Italii). — Cremoňan, a, m. — Cremonský.

27839   Cremor tartari Svazek: 5 Strana: 1145
Cremor tartari = vinný kámen. Vz Šfk. Poč. 492., Schd. 1. 386., Slov. zdrav., S. N.

27840   Creň Svazek: 5 Strana: 1145
Creň, ě, f. = ciren. Šp.

27841   Creon Svazek: 1 Strana: 0147
Creon (Kreon), gt. Creonta, m., král thebský, bratr Iokastin, ujec Polyneikeův, Eteokleův, Antigonin a Ismenin, otec Haimonův.

27842   Creosot Svazek: 5 Strana: 1145
Creosot, u, m. Vz Slov. zdrav.

27843   Crep Svazek: 5 Strana: 1145
Crep, u, m. = látka, der Cr?pe, Krepp, krauser Flor.

27844   Crepida, lat Svazek: 1 Strana: 0147
Crepida, lat., podešva, škarpál n. škrbál (Vj.). Ne sutor ultra crepidam = švec nesuď nad střevíc (čemu nerozumíš, toho nepo- suzuj). Rk.

27845   Crepon Svazek: 5 Strana: 1145
Crepon, u, m. = křížová vlněná látka. Kram. Slov., S. N.

27846   Crepový Svazek: 5 Strana: 1145
Crepový. C. látky na záslony. Us.

27847   Crescendo Svazek: 1 Strana: 0147
Crescendo, lat. a it. (krešendo, v hudbě); rostouc, vzrůstavě (má-li síly přibývati), wachsend, an Stärke zunehmend; poco a poco c. = pomalu rostouc. Rk., Hd.

27848   Crescendo Svazek: 5 Strana: 1145
Crescendo, lat. (krešendo) = <. znamená, že ton n. celá řada tonů znenáhla sesilovati se má. Mlt.

27849   Creta Svazek: 1 Strana: 0147
Creta (Kreta), y, f., ostrov jihových. od Peloponnesa. — Creťan, a, m. — Cretský.

27850   Cretale Svazek: 8 Strana: 0036
Cretale, e, n. = školní plat, příspěvek na křídu. 1597. Kutn. šk. 62., Hrš. Nách. I..411.

27851   Cretianism-us Svazek: 5 Strana: 1145
Cretianism-us, u, m. = mínění, že Bůh duši každého člověka zvlášť stvořil. Btk. Vz Slov. zdrav. 49.

27852   Cretik-us Svazek: 5 Strana: 1145
Cretik-us, u, m., kretik, amphimacer: - u —, chválený.

27853   Creton Svazek: 8 Strana: 0036
Creton, u, m., vz Kreton.

27854   Crh Svazek: 1 Strana: 0147
Crh, a, m., lépe: crk, pták. Weindrossel. Jg.

27855   Crh Svazek: 7 Strana: 1213
Crh (czrh), pták. Pršp. 8. 78.

27856   Crha Svazek: 1 Strana: 0147
Crha, y, m., Cyrill. C. a Strachota, Cyrillus a Methodius. - Crhota, y, m. = Cyrill. Gl.

27857   Crha Svazek: 7 Strana: 1213
Crha V. A., nar. 1836., spis. Vz Bačk. Př. 38., Ott. V. 718.

27858   Crha Svazek: 8 Strana: 0036
Crha, y, m., os. jm., z Cyrill. Kbrl. Sp. 14.

27859   Crha Svazek: 10 Strana: 0566
Crha Václ., red. a spis., 1836. —8. /9. 1905. Vz Nár. list. 1905. 249. 3. a jiné listy z též doby.

27860   Crhačka Svazek: 5 Strana: 1145
Crhačka, y, f., das Klapperwerk. Šm.

27861   Crhačka Svazek: 9 Strana: 0027
Crhačka, y, f. Devátého (března) c, de- sátého vračka. Ve Vyzov. Mus. o'. XII. 61.

27862   Crhati Svazek: 5 Strana: 1145
Crhati, zirken, klirren, tröpfelnd giessen, sickern. — se s čím, im Kleinen o. sehr wenig nach und nach verkaufen. Śm.

27863   Crhavý Svazek: 5 Strana: 1145
Crhavý, zirkend, klirrend, rieselnd. Šm.

27864   Crhonice Svazek: 5 Strana: 1145
Crhonice, dle Budějovice, Cerhonitz, ves u Čimelic, vz Blk. Kfsk. 650.; v Čáslavsku. Ib. 571.

27865   Crhot Svazek: 5 Strana: 1145
Crhot, u, m., Tröpfeln, Rieseln, n. Šm.

27866   Crhov Svazek: 5 Strana: 1145
Crhov, a, m., Cerhof, vsi u Šimberka a u Olešnice; mlýn u Pardubic.

27867   Crhův Svazek: 9 Strana: 0027
Crhův důl u Star. Města na Mor. Mus. ol. IV. 33.

27868   Crchačka Svazek: 7 Strana: 1213
Crchačka (črchačka ?), y, f, nuxilium, zastr. Rozk.

27869   Crchačka Svazek: 10 Strana: 0033
Crchačka vz Chrkačka. Mš. Slov.

27870   Crida Svazek: 1 Strana: 0147
Crida, y, f., vz Úpadek.

27871   Crim-en, ina Svazek: 1 Strana: 0147
Crim-en, ina, n., lat., zločin, Verbrechen, Missethat; c. laesae majestatis, uražení veleb- nosti královské n. císařské, uražení panov- vníka. Rk. Strč.: úraz veleby královské. Brt.

27872   Crinit-us Svazek: 5 Strana: 1145
Crinit-us, a, m. C David z Hlaváčova, písař, 1531.—1586. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 43., Jg. H. 1. 2. vyd. 541. — C. Sigm., farář. 1614. Vz Jg. H. 1. 541.

27873   Crinolina Svazek: 5 Strana: 1145
Crinolina, vz Krinolina.

27874   Criti-as Svazek: 1 Strana: 0147
Criti-as, a (dle „Páv") n. e (dle „Hráč"), m., jeden z 30 tyrannův athenských. Kritias.

27875   Critobul-us Svazek: 1 Strana: 0147
Critobul-us (Kritobulos), a, m., žák So kratův.

27876   Criton Svazek: 1 Strana: 0147
Criton (Kriton), a, m., přítel Sokratův.

27877   1. Crk Svazek: 1 Strana: 0147
1. Crk, u, crček, čku, m. Crkem, crčky téci, rieseln, sprudeln. D. — Dej ještě jeden, dva, tři crky (přilij ještě drobet; Tröpfchen, Bischen). Ros. Krev z něho crkem tekla. Us. Voda crkem běží. Us.

27878   2. Crk Svazek: 1 Strana: 0147
2. Crk, a, m., pták, Weindrossel. D.

27879   Crk Svazek: 5 Strana: 1145
Crk. Crk, crk! dělá voda, když teče po krapkách z dírky a padá do vody. Tč.

27880   Crk Svazek: 7 Strana: 1213
Crk, a, m. = cvrčala. Ott. V. 803. b., Wtr. Obr. II. 522.

27881   Crk Svazek: 9 Strana: 0027
Crk, a, m., pták. Vz Crčala.

27882   Crkačka Svazek: 1 Strana: 0147
Crkačka, y, f. Klapperwerk.

27883   Crkalka Svazek: 5 Strana: 1145
Crkalka, y, f. = kráva, co jenom crká, málo mléka dojí. Mor. Šd. Vz Crpať, Cr- pulka.

27884   Crkané Svazek: 5 Strana: 1145
Crkané, ě, f., ves. Arch. V. 539., Sdl. Hr. 1. 39., 205.

27885   Crkaska Svazek: 8 Strana: 0036
Crkaska, y, f. = červený n. černý šátek. Slez. Věst, opav. 1894. č. 4.

27886   Crkať Svazek: 10 Strana: 0566
Crkať = striekoť pomedzi zuby. Phľd. XXIV. 345.

27887   Crkati Svazek: 1 Strana: 0147
Crkati, crknouti, knul a kl, utí, crkávati. abs. Cvrček crká, zirpt, zirket. Ani vrkl, ani cvrkl nepromluvil, er muckste nicht. Jg. Ptáci crkají. Ros. Hodiny crkají (když se řetízek přetrhne; klirren). — odkud. Prší, ze (se) střechy jen crká (kape, kane, siegert, tröpfelt). Us. — se s čím: s vínem (na malé míry prodávati, in Kleinem verkaufen). — Jg.

27888   Crkati Svazek: 5 Strana: 1145
Crkati, vz Mkl. Etym. 28. — komu čeho. Crkni mi vína (trochu nalij). Us. Vck., Brr.

27889   Crkavé Svazek: 1 Strana: 0147
Crkavé jablko (jehož jádra crkají). Schlot- terapfel. Jg.

27890   Crkavý Svazek: 5 Strana: 1145
Crkavý, zirkend, rieselnd.

27891   Crkev Svazek: 9 Strana: 0431
Crkev = církev. Vz Gb. Slov. 146.

27892   Crkoliti Svazek: 5 Strana: 1145
Crkoliti, schwirren, singen (Lerche). Slov. Ssk.

27893   Crkot Svazek: 1 Strana: 0147
Crkot, u, m. Das Tröpfeln, Rinnen. Cr- kotem krev tekla. Sych. Crkotem mu slzy kanuly. Us. Turn.

27894   Crkroliti Svazek: 5 Strana: 1145
Crkroliti, il, ení = crkoliti. Šm.

27895   Crkúče Svazek: 10 Strana: 0033
Crkúček, čku, m. — crkot. Crkúčkem téci. Msn. II. 207.

27896   Crla Svazek: 5 Strana: 1145
Crla, y, m., os. jm. Šd.

27897   Crle Svazek: 1 Strana: 0147
Crle, ete, n. = cvrčala, Weindrossel. Jg.

27898   Crlík Svazek: 5 Strana: 1145
Crlík, a, m., os. jm. NB Tč. 165.

27899   Crmák Svazek: 7 Strana: 1213
Crmák, u, m. = z čeho voda teče: kašna, kropáč a p. Mor. (Hran.). Rgl.

27900   Crmoman Svazek: 8 Strana: 0047
Crmoman, a, m., Zimmermann, tesař. Slov. Phl'd. 1893. 466.

27901   Crnkati Svazek: 5 Strana: 1145
Crnkati, klimpern. Peníze crnkají. Posp.

27902   Crnkoliti Svazek: 1 Strana: 0147
Crnkoliti, il, ení = cinkati, chřestiti, klirren. — čím: řetězem. Us.

27903   Crnoknih Svazek: 10 Strana: 0041
Crnoknih, a, m. = černokněžník. Gb. Slov.

27904   Crnoliti Svazek: 5 Strana: 1145
Crnoliti = crkati. Slov. Sak.

27905   Crnorliti Svazek: 5 Strana: 1145
Crnorliti = crnoliti. Šm.

27906   Crocin Svazek: 10 Strana: 0033
Crocin, u, m. = šafránová žluť, polychroit. Vz Ott. XX. 178.

27907   Croes-us Svazek: 1 Strana: 0147
Croes-us, a, m., Kroesus, bohatý král lydský. Bohatý jako K. = velmi bohatý.

27908   Croisé, n Svazek: 7 Strana: 1213
Croisé, n. = oděvní látka. Rgl.

27909   Cronovet Svazek: 10 Strana: 0033
Cronovet, u, m. = řebčík, Cronwethbähr. Schulz 190., 202., 270.

27910   Cronstedtit Svazek: 5 Strana: 1145
Cronstedtit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 162.

27911   Cronstedtit Svazek: 7 Strana: 1213
Cronstedtit, u, m. = křemičitan želez- natoželezitý. Vz Ott. V. 732.

27912   Cronstedtit Svazek: 10 Strana: 0033
Cronstedtit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 835.

27913   Croquet Svazek: 7 Strana: 1213
Croquet (kroket), u, m. = hra míči. Vz Zbrt. Hry 244., Ott. V. 734.

27914   Croton Svazek: 1 Strana: 0147
Croton (Kroton), a, m., také Crotona, y, f., bylo město v již. Italii. — Crotoňan; Crotonský.

27915   Crotonový Svazek: 5 Strana: 1145
Crotonový olej. Vz Slov. zdrav.

27916   Croup Svazek: 5 Strana: 1145
Croup, u, m. = záškrt, mázdřivka. Vz S. N.

27917   Croup Svazek: 7 Strana: 1213
Croup (krup) = mázdřivka hrtanová. Vz Ott. V. 736. = Crouposní. Ib.

27918   Croupier Svazek: 5 Strana: 1145
Croupier (krupjé), m. = slepý společník, ein stiller Compagnon, ein unbekannter Theil- nehmer eines Geschäftes. Kh. C. = pomoc- ník držitele hry zvl. hazardní. S. N.

27919   Crpať Svazek: 5 Strana: 1145
Crpať = cirpati, crkati, málo mléka do- jiti, wenig melken. Kráva, co enom crpe, to je taká crpulka (cirpulka. Vz Crkalka). Slez. Šd., Brt. D. 203.

27920   Crpeček Svazek: 5 Strana: 1145
Crpeček, čku. m. = kapka, troška. Slez. Šd. Brt. D. 203.

27921   Crpkati Svazek: 5 Strana: 1145
Crpkati = po kapkách přelévati, tröpfeln. Cf. Crkati, Val. Vck.

27922   Crpulka Svazek: 5 Strana: 1145
Crpulka, y, f., vz Crpať.

27923   Crt Svazek: 5 Strana: 1145
Crt. = courant; kupecky. Kh.

27924   Crucifix Svazek: 5 Strana: 1145
Crucifix, vz Krucifix

27925   Crushed Svazek: 7 Strana: 1213
Crushed, u, m. = cukr drcený, odrůda pilé, z odpadků cukrů homolových vyrá- běná. Ott. V. 66. b.

27926   Crvec Svazek: 10 Strana: 0042
Crvec, vce, m. = červec. Gb. Slov.

27927   Crvek Svazek: 10 Strana: 0042
Crvek, vka, m. = červek.

27928   Crven Svazek: 10 Strana: 0042
Crven, vna, m. = červen. Č. měsíc. Mill. 111a.

27929   Crvenati Svazek: 10 Strana: 0042
Crvenati = červenati. Gb. Slov, Mš.

27930   Crvencový Svazek: 10 Strana: 0042
Crvencový = červencový. Gb. Slov.

27931   Crvenec Svazek: 10 Strana: 0042
Crvenec, nce, m. = červenec. Vz Gb. Slov.

27932   Crveněti Svazek: 10 Strana: 0042
Crveněti = červeněti. Gb. Slov., Mlš.

27933   Crvenice Svazek: 10 Strana: 0042
Crvenice, e, f., rubína. Rozk. R. 71. (inter fructus arborum). Č. = druh červených jablek. Gb. Slov.

27934   Crvenka Svazek: 10 Strana: 0042
Crvenka, y, f· = červeníce; červená nemoc, úplavice, úplavica. Gb. Slov.

27935   Crvík Svazek: 10 Strana: 0042
Crvík, u, m. — červík. Gb. Slov.

27936   Cryptogliom Svazek: 8 Strana: 0036
Cryptogliom, u, m. = nepoznatelný gliom (oční nádor). Vstnk. II. 573., Schb. Nád. 42. nn.

27937   Cryptopin-um Svazek: 7 Strana: 1213
Cryptopin-um, a, n., alkaloid. Ott. V. 744.

27938   Cržať Svazek: 5 Strana: 1145
Cržať = revať. Slov. Ssk.

27939   cs Svazek: 8 Strana: 0036
cs splývá v c: Vácslav Václav; mění se v ts: do frantské země. Háj., Gb. H. ml. I. 500. — cs m. tc: oscě m. otcě, mascě m. matcě. Gb. H. ml. I. 503.

27940   Csarda Svazek: 7 Strana: 1213
Csarda (čarda), y, f., maď., krčma v pu- stě. Ott. V. 746.

27941   Csardas Svazek: 5 Strana: 1145
Csardas (čardaš), e, m., maďarský tanec. Kutn.

27942   csk Svazek: 8 Strana: 0036
csk m. ck: němceský m. německý. Gb. H. ml. I. 489.

27943   -cský Svazek: 1 Strana: 0147
-cský se stahuje v cký: chlapecský - chlapecký. Vz -cký. Ch.

27944   Cso Svazek: 7 Strana: 1213
Cso = co. Csož dobré (m.: dobrého) jest, držte. Ev. ol. 112.

27945   cst Svazek: 8 Strana: 0036
cst. V cst je s přisuto: ocstem m. octem. Ž. klem. 88. 22.

27946   Cstě Svazek: 7 Strana: 1213
Cstě = tesť, socrus. Ev. ol. 322.

27947   cš Svazek: 8 Strana: 0036
cš splývá v č: věcší.věčí; mění se před v č: věcší — věčší. Gb. H. ml. I. 500.

27948   Cštenstvie Svazek: 10 Strana: 0033
Cštenstvie, n., majestas. Z pod. 71. 19. (Mš. ).

27949   Ct Svazek: 1 Strana: 0147
Ct. Místo ct bylo dříve st v obyčeji: Ctibor - Stibor. Ht. — Místo ct v číslov- kách klade se posud st na Mor.: jedenást. Šb. — Ct. v gt. pl. jmen rodu žen. a střed, se neodděluje: poct. Taktéž u: vd zd, žd, st. Mkl. — Vz také: Dcte.

27950   Ct Svazek: 5 Strana: 1145
Ct. = courant; kupecky. Kh. — Ct. = conto, Cto. Ct. = conto corrent; kupecky. Kh. — Ct. = centnéř.

27951   Cť Svazek: 5 Strana: 1145
Cť. V infinitivě mění se kť, hť v cť na Frenštátsku až po Kozlovice inkl., na Stram- bersku a Příborsku: pecť, tecť, mocť, tlucť; jinde všude v c: pec, těc, moc, tluc, jenom ve Frydlandě toto cť mění se v sť: pesť, tisť, śist, mosť, tlusť. Brt. D. V Čech. v ct: pect, tect atd.

27952   cť Svazek: 8 Strana: 0036
cť mění se v dial. v sť: pect pesť, lašsky. Brt. I). I. 108. Pecť m. péci. Gb. H. ml. I. 503.

27953   Cťata Svazek: 5 Strana: 1145
Cťata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

27954   Cte Svazek: 1 Strana: 0147
Cte, vz Dcte.

27955   -ctě Svazek: 5 Strana: 1145
-ctě. -tka, -dka, -čka mění se v dat. a lok. v turč. stolici v -ctě: matka, mactě. Koll. IV. 105.

27956   -ctě Svazek: 8 Strana: 0036
-ctě: k frajeretč (k frajerce). Vz -ce, -ky, -ke. Pastr. L. 51.

27957   Ctěna Svazek: 5 Strana: 1145
Ctěna, y, f., os. jm. Pal. Rdh I. 119.

27958   Ctené ves Svazek: 5 Strana: 1145
Ctené ves, vsi, f., od Ctěny. Pal. Rdh. I. 136. Cf. Ctiněves, S. N.

27959   Ctěnec Svazek: 1 Strana: 0147
Ctěnec, nce, m., der Geehrte. Puch.

27960   Ctění Svazek: 1 Strana: 0147
Ctění, n. C. lidí, bohův, Us., hostí. Das Ehren. V. — 2. darův dávání. Bestechung. V.

27961   Ctěnice Svazek: 5 Strana: 1145
Ctěnice, dle Budějovice, Ctienitz, ves u Brandejsa n. L. C. od Ctěna. Pal. Rdh. L 134. Cf. Tk. II. 422., 465., 490., IV. 170.

27962   Ctenničník Svazek: 10 Strana: 0042
Ctenničník, a, m. = evangelista. Gb. Slov. Vz násl.

27963   Ctěný Svazek: 1 Strana: 0147
Ctěný (nectěný). Vysoce ctěný — titul nešlechtických vzdělancův. Vz Blahorodí. Šr.,

27964   Ctesif-on Svazek: 1 Strana: 0147
Ctesif-on (Ktesif-on), onta, m. a) Atheňan jejž Demosthenes před soudem hájil. — b) Město v Assyrii, sídlo králův. Vj.

27965   Ctětín Svazek: 5 Strana: 1145
Ctětín, a, m., ves u Nasavrk. Cf. Štětín.

27966   Cti Svazek: 1 Strana: 0147
Cti, strč. = tchyně, Schwiegermutter.

27967   Cti Svazek: 5 Strana: 1145
Cti = testi. Vz Tesť.

27968   Ctí Svazek: 5 Strana: 1145
Ctí m.: tstí od nom. tesť, f., tchýně. GP.

27969   Ctibaživosť Svazek: 8 Strana: 0036
Ctibaživosť, i, f. = ctibažnosť. Ztk. 85. (3. vyd.).

27970   Ctibažnosť Svazek: 8 Strana: 0036
Ctibažnosť, i, f. Elirsucht, f. Phľd. 1893. 594.

27971   Ctiboh Svazek: 5 Strana: 1145
Ctiboh, a, m., der Gottverehrer. Bern. C, Deicola, os. jm. Šd.

27972   Ctibor Svazek: 1 Strana: 0147
Ctibor, a, m. = Honorius. Za Honoria neb Ctibora papeže. Odpis bratr. 1507.

27973   Ctibor Svazek: 5 Strana: 1145
Ctibor. Dal. 184., Tk. I. 175., 179., V. 118., 123. — C. Jos., prof., nar. 1826. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 185., 186., Šb. Děj. řeči. 2. vyd. 233. — C. Jan Kbelský, měšťan, 1650. Vz Jir. Ruk. I. 129., Blk. Kfsk. 1293.

27974   Ctibor Svazek: 7 Strana: 1213
Ctibor (Stibor) z Cimburka. Vz D. Gesch. 252, 256. — C. Jan Jarosl., v 17. stol. — C. Jan Kbelský, spis. čes. od pol. 16. stol. f 1635. — C. Jos., naroz. 1826., spis. čes., katech. gymn. písec. Vz Ott. V. 752.

27975   Ctibor Svazek: 8 Strana: 0036
Ctibor, os. jm. Odvozeniny vz v Kotk. 15.

27976   Ctibor Svazek: 9 Strana: 0027
Ctibor z Cimburka. Vz Pal. Děj. V. 1. 357.

27977   Ctiborovský Svazek: 5 Strana: 1145
Ctiborovský dvůr u Mníška.

27978   Ctiboř Svazek: 5 Strana: 1145
Ctiboř, e, f., vsi u Vlašimě u Počátek.

27979   Ctice Svazek: 1 Strana: 0147
Ctice, e, f., strč. = trest. Št.

27980   Ctice Svazek: 7 Strana: 1213
Ctice v Jir. Mor. 36. Jir. tam praví: C., omylem čtice, prvotně tštice, egestas, nau- sea, cruciatus. angustia. Cticí zmrtvě v těle; V pekle věčnú etici bude jmieti. Kat. 1390., 2023. Prk. v Kroku 1889. 243. hájí čtice (m. tščice, ješto tš = č).

27981   Ctice Svazek: 10 Strana: 0033
Ctice vz Tštice. Mš.

27982   Ctič Svazek: 5 Strana: 1145
Ctič, e, m., der Verehrer. Ssk.

27983   Ctidárný. C Svazek: 10 Strana: 0566
Ctidárný. C. ruka. Slád. Jan 8.

27984   Ctidůtklivý Svazek: 1 Strana: 0147
Ctidůtklivý (nové), potupný, ehrenrüh- rig. D.

27985   Ctihájný Svazek: 5 Strana: 1145
Ctihájný, ehrenrettend. Šm. C. holubice. Koll. I. 392.

27986   Ctihodně Svazek: 1 Strana: 0147
Ctihodně, ehrbar, ehrwürdig. Y.

27987   Ctihodnosť Svazek: 1 Strana: 0147
Ctihodnosť, i, f. Ehrwürdigkeit; Ehr- würden. Us.

27988   Ctihodný Svazek: 1 Strana: 0147
Ctihodný; -den, dna, dno, ehrwürdig, ehrbar. D. Titul děkanův, farářův, koopera- torův, lokalistův, theologův a kněží, kteří nejsou ve správě duchovní postaveni. Lat. honorabilis, reverendus. Děkani a faráři mají také titul: velectihodní (honorabilis, venera- bilis). Vz Titul.

27989   Ctihodný Svazek: 5 Strana: 1145
Ctihodný. Před c-ným snímej a hrdého (pyšného) si nevšímej. Hkš., Bž. exc.

27990   Ctichtivosť Svazek: 5 Strana: 1145
Ctichtivosť, i, f., Ehrbegierde. Šm.

27991   Ctichtivý Svazek: 5 Strana: 1145
Ctichtivý, ehrbegierig.

27992   Ctichtivý Svazek: 9 Strana: 0431
Ctichtivý. C. úmysl. Pal. Děj. II. 2. 329.

27993   Ctichuť Svazek: 1 Strana: 0147
Ctichuť, i, f., žádost' cti. Ehrliebe. Jg.

27994   Ctichutný Svazek: 5 Strana: 1145
Ctichutný = ctichtivý. Šm.

27995   Ctík Svazek: 5 Strana: 1145
Ctík, a, m-, os. jm. Pal Rdh. I. 119.

27996   Ctikouř Svazek: 8 Strana: 0036
Ctikouř, e, m. Vz Zbrt. Tan. 244.

27997   Ctilakotnosť Svazek: 5 Strana: 1145
Ctilakotnosť, i, f., die Ehrsucht. Nz., Ssk.

27998   Ctilakotný Svazek: 5 Strana: 1145
Ctilakotný; -ten, tna, o, ehrsüchtig. Nz.

27999   Ctilisko Svazek: 5 Strana: 1145
Ctilisko, a, n. = ctiliště. Slov. Loos.

28000   Ctiliště Svazek: 5 Strana: 1145
Ctiliště, ě, n., Verehrungsort, m. Celé město bylo jediným c-štěm a obětištěm. Sš. Sk. 203.