324001   Svrcholek Svazek: 10 Strana: 0413
Svrcholek, lku, m. = vrchní pažení do pratýsek (veřejí). Litom. 60.

324002   Svrcholka Svazek: 7 Strana: 0828
Svrcholka, y, f. = površek, koráb, oben gefrorener Schnee. Sl. les.

324003   Svrchomluva Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchomluva, y, f., modus anagogicus, zastr. Aqu.

324004   Svrchotvářně Svazek: 8 Strana: 0396
Svrchotvářně. Lahodně a s. mluviti. Arch. XIV. 348.

324005   Svrchovan Svazek: 7 Strana: 0828
Svrchovan, a, m. = na vrchu bydlící, nebešťan, superus, opak dolan inferus, po- zemčan. Zpívajte s-né, spolu zvučte dolané Hrnn. 1418.

324006   Svrchovaně Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchovaně = na nejvýš, höchst. V. Toho si s. zasloužil. Br. Síly své s. napíti; Učinil to způsobem s. drzým, v zájmu s. vlastním. Us. Dch. Véc s. umělecká. Tyr- šová. Bóh s. má býti milován; Bóh s. jest otec náš; Proto máme Boha s. milovati, s. ctíti; s. úfati; Bóh jest s. milosrdný; Kdež člověk budeš, dobře s pánem s-ně dobrým budeš; S. moudrý; S. se kochá mezi kuory panenskými. Hus I. 63., 315., 316., 317., 319., II. 214., III. 34. (Tč.).

324007   Svrchování Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchování, n. = dokonalosť, die Voll- endung. Dosti jest k spasení, ač není dosti k svrchování. Št.

324008   Svrchování Svazek: 7 Strana: 0828
Svrchování. A milosť jest konec s. všeho. Št. Kn. š. 180. Někdo by rád došel s. ži- vota dobrého. Št. Kn. š

324009   Svrchovanost Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchovanost, i, f. = dokonalosť, nej- vyšší výsosť, die höchste Beschaffenheit, Hoheit. Boží s. (velebnosť), D.; s-nosť moci královské. Mus. Vz Právo.

324010   Svrchovanství Svazek: 10 Strana: 0413
Svrchovanství, n., consummatio. Až do s. města. Pat. Zim. 56a. 12.

324011   Svrchovaný Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchovaný; svrchován, a, o == svrchní, nejvýš dokonalý, nejvyšší, der höchste, voll- endetste. S. potřeba, die äusserste Noth. Ler. Mní, by to, což najviece miluje, bylo s-né dobré; Bóh jest s. dobré. Hus I. 66., 12., 274., 248., 369., 291. (Tč.). S. pýcha v zatracenie jest najvětšie muka; S. zlosť, pokoj, odplátce, pán a rádce, manželstvie mezi Bohem a sborem všech svatých. Hus I. 296., II. 11., 56., III. 162., 192., 202. (Tč.) S. moc. krása, dobré. V., dobrota, Us., Bůh, Rad. zv.; kněz a biskup s., bezbožnosť, moudrosť, čas, Us., Dch., panovník, Rk., zásada, oberster Grundsatz, Nz., pravda. Hus II. 34. S-ný muž (dokonalý). BO. — v čem: ve všem s. ZN.

324012   Svrchovaný Svazek: 7 Strana: 0828
Svrchovaný. S. záští, Šb. F., sprave- dlnosť, J. Lpř., vůle, Kká., nárok, Osv., nenávisť, cíl snah a tužeb, Šmb., dokonalosť, důležitosť, Mour., dar. odplata, Št., nebez- pečí, hrůza. Us. Pdl Poznání zákonů jest dosud s-nýrn účelem fysiky. Mj. 2 Bůh jest věc s-ná, das Absolute. Št. Kn š. — čím. Maličcí buďte, myslem pak s-ní ZN.

324013   Svrchovarec Svazek: 7 Strana: 0828
Svrchovarec, rce, m., Hyperion. Lšk

324014   Svrchovatel Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchovatel, e, m., vz Superlativ.

324015   Svrchovati Svazek: 3 Strana: 0820
Svrchovati = na vrch přivésti, zdoko- naliti, vyplniti, dokonati, vollenden, voll- kommen machen. Jg. — co. Výb. I. 791. Ps. ms., Rk. — co kde. Múdrosť, ktožť jí darován bude, svrchujeť v něm všecko dobré. Št. N. 256. — se. Ješto s' svirchoval. Ž. wtt. 10. 4. Tehdy svrchovachu sě pak nebesa i země. BO.

324016   Svrchovati Svazek: 8 Strana: 0396
Svrchovati. Poslal jest mě, abych s-val dielo jeho. Čtení zimn. času Joan. 4. 34. V ev. víd. a jinde je: dokonal. Vz více příkladů ve: Vondiák. Spuren. 29.

324017   Svrchovati co Svazek: 7 Strana: 0828
Svrchovati co. By její žádosť s-li. Sv ruk. 2. — co čím. Své jméno ctností s-la. Arn. 265. — co odkud kam. Pořádná milosť počíná se od jednoho manžela k dru- hému a jde k dětem, od dětí ku přátelům jiným, od přátel k cizím se šíří, od cizích svrchuje se k nepřátelům. Št. Kn. š. 43.

324018   Svrchovatý Svazek: 3 Strana: 0821
Svrchovatý, überaus gross, voll.

324019   Svrchovník Svazek: 10 Strana: 0413
Svrchovník, a, m. S. dioecese české. Tbz. III. 170.

324020   Svrchovočec, svrchuočee Svazek: 3 Strana: 0821
Svrchovočec, svrchuočee, čce, m., granus, mořská ryba. Aqu.

324021   Svrchu Svazek: 3 Strana: 0821
Svrchu, adv. = s hory, na vrchu, po vrchu, na hoře, oben, obenher. V. S. splý- vati (po vrchu plovati). D. Ne což je na zemi, ale což je svrchu; Ješto je v nebi svrchu a ješto je na zemi dole. Št. N. 256., 293. Záda s. mají lopatky, pak ledví, potom zadek. Kom. Š. jmenovaný, řečený, ozná- mený, míněný, dotčený, psaný, nadepsaný. Us., D., Knst., Byl., Záv., Výb. II. 383., Tov. 96., Zř. F. I. Vz Doma. S. dotčená pře; Jakož se s. píše; To všecko s. psáno stojí; Což jest kúpil před dobrými lidmi s. jmenovanými. NB. Tö. 6., 29., 200., 258. Nadbyt, ješto v tom dvoru byl s. i zespod; Ženu s. jmenovaného Ondřeje; Jakož se s. jmenuje; Pro nezaplacení s. psaných 600 kop gr. pokládám škod 500 kop gr. Půh. II. 92., 117., 242., 577. (Tč.). I budeš vždy s. ale ne vezpod; Ktož budeš čísti toto s. psané ukazadlo; V kterýžto den nad námi s. bude súdcě, vezpod peklo; Palma z duolu jest ostrá, ale s. krásná, listím a ovocem ozdo- bená. Hus I. 55., 478., II. 13., III. 88. (Tč.). — S. = povrchně, oberflächlich. Počítal jsem to jen s. V Kunv. Msk.

324022   Svrchulka Svazek: 3 Strana: 0821
Svrchulka, y, f. = sníh svrchu zmrzlý, oben gefrorener Schnee. Vz Obláčka. Us. Šp.

324023   Svrchupis, u Svazek: 3 Strana: 0821
Svrchupis, u, m. = název, titul, der Titel. Lex. vet.

324024   Svrchupsaný Svazek: 3 Strana: 0821
Svrchupsaný; -án, a, o, oben geschrieben. Pč. 27. Též s. kovář to vyznal. NB. Tč. 4., 12., 61., 160., 196., 217., 272., 288. O ty pe- níze přišel, jako svrchu psáno. Půh. I. 131., 204. Jakož svrchu psáno stoji. Půh. I. 312. Z těch svrchupsaných 26 kop gr. 1b. II. 116., 310., 627., 628. Vz Svrchu.

324025   Svrchupsáti Svazek: 3 Strana: 0821
Svrchupsáti, oben schreiben. Rady od něho žádala, jako se svrchupíše. NB. Tč. 274. Vz Svrchu.

324026   Svrk Svazek: 7 Strana: 0828
Svrk, u, m. = smrk, Fichte, f. 1550, Soud. kn. opav. Cf. Svrčín, Svrčina.

324027   Svrkati Svazek: 3 Strana: 0821
Svrkati, vz Svrčeti.

324028   Svrkati Svazek: 8 Strana: 0396
Svrkati. A vo chmárach svrkajů ohnivé blesky (křižují se?). Phľd. 1894. 574.

324029   Svrkovec Svazek: 3 Strana: 0821
Svrkovec, vce, m., epitragus, hmyz. Krok. II. 225.

324030   Svrkyně Svazek: 3 Strana: 0821
Svrkyně, ě, f., Zwrkin, ves u Středokluk. PL., Tk. III. 83.

324031   Svrně Svazek: 8 Strana: 0419
Svrně, ěte, n. = malé dítě. Holešov. Jinde skvrně. Brt. D.. II. 400.

324032   Svroubiti Svazek: 3 Strana: 0821
Svroubiti, il, en, ení = dohromady vrou- biti co: věže. Pam. kut.; co navroubeno, sřezati. Ros. — co čím: nožem.

324033   Svrstvení Svazek: 3 Strana: 0821
Svrstvení, n., die Schichtung. S. hornin. Vz Schd. II. 78.

324034   Svrstvení Svazek: 7 Strana: 0828
Svrstvení = dobré naložení zboží na zemi, arrimage. Ott. II. 785.

324035   Svrstviti Svazek: 3 Strana: 0821
Svrstviti, il, en, ení, schichten. — co kde: kamení na ulici atd.

324036   Svrš Svazek: 3 Strana: 0821
Svrš, i, f., der Stab eines Truppenkörpers, nové slovo, neujalo se. Bur.

324037   Svršec Svazek: 3 Strana: 0821
Svršec, šce, m. = fernen prostranky přes hřbet koňský spojující; protiva: podpinka (pod břichem). Mor. Mřk., Jsk.

324038   Svršec Svazek: 8 Strana: 0396
Svršec, zvršina. Brt. D. II. 451.

324039   Svršek Svazek: 3 Strana: 0821
Svršek, ška, m. = svrchek, svrchník, sho- rek, chlapec, filek, der Obermann im Karten- spiel. D. — S-šek, šku, m., vz Svrchek. — S. — skrojek chleba. Vz Skrojek. U Klobouk. Bka. — S. = ztuhlý povrch tekutiny. Vz Škraloup. S. na mléce, na polívce. U„s. — S., závěrka, die Teichkappe, -krone. Šp.

324040   Svršek Svazek: 7 Strana: 0828
Svršek = nárt, Oberleder, n. Šp. S. kamen: krovec, náhrobek, pekelec, ráchno, svrchnice. U Rokyc. Fč — S. = svrchek, mobilní věci. Seber své svršky (švestky) a táhni. Us. Dvor.

324041   Svršek Svazek: 9 Strana: 0320
Svršek, šku, m. = přídavek, přebytek. Ezop. 237. 21.

324042   Svršenstvo Svazek: 3 Strana: 0821
Svršenstvo, a, n. = svrchovanost Jg.

324043   Svršina Svazek: 10 Strana: 0413
Svršina, y, f = smrk. Sb. sl. 1901. 154.

324044   Svršiny Svazek: 7 Strana: 0828
Svršiny, f. = spojení sloupů (ščudel) u staviv soukenických. Val. Vck.

324045   Svršiti Svazek: 3 Strana: 0821
Svršiti, il, en, ení, beenden. — co. Rk.

324046   Svrškář Svazek: 8 Strana: 0396
Svrškář, e, m. = kdo dělá svršky obuvi. Us. Cť. Spodkář (3, dod.).

324047   Svrškoví Svazek: 3 Strana: 0821
Svrškoví, n. Ler.

324048   Svrškovice Svazek: 3 Strana: 0821
Svrškovice, e, f. = nártovice, das Ober- leder. Sp.

324049   Svrškový Svazek: 3 Strana: 0821
Svrškový = ku svršku se táhnoucí. Vz Svršek. S. (nártové) zboží, Oberlederartikel. Šp.

324050   Svršky Svazek: 3 Strana: 0821
Svršky, vz Svrchek.

324051   Svršky Svazek: 8 Strana: 0396
Svršky, vz Naovlaky (3. dod.).

324052   Svrtati Svazek: 3 Strana: 0821
Svrtati = dohromady vrtati, zusammen- bohren. Reš.

324053   Svrtěti Svazek: 9 Strana: 0321
Svrtěti = nepochoditi, ostrouhati kolečka. Blatná. Kub. 157.

324054   Svrtina Svazek: 3 Strana: 0821
Svrtina, y, f. = něco svrceného, etwas Gekrümmtes. Reš.

324055   Svrtiti Svazek: 3 Strana: 0821
Svrtiti, il, cen, ení; svrtěti, ěl, ěn, ění; svrcovati, svrtívati = do hromady vrtiti, zusammenwinden, -krümmen. — co. Slon svrcuje troubu svou. Ráj. S. smetanu, máslo, Butter schlagen. Us. Dch. — Č. — se jak. Had se svrtil do kola. Plk.

324056   Svrtiti se Svazek: 10 Strana: 0413
Svrtiti se. Tomu se s-lo (zdařilo). Deštná. Mš. — Dobře se jí svrtilo (máslo). Us.

324057   Svrub Svazek: 3 Strana: 0821
Svrub, u, m., vz Srub. — S. u studny = roubení, der Brunnenkasten. — S. = sta- vění dřevěné, hölzernes Haus. Pam. kut. — S. = stavení k obraně zdělané, das Boll- werk. Troj. — S. = záseka, der Verhau. Zlob.

324058   Svrubovati Svazek: 3 Strana: 0821
Svrubovati, vz Svroubiti.

324059   Svrznouti Svazek: 3 Strana: 0821
Svrznouti, znul a zl, ut, utí. — co. Ten si už svou jitrnici svrz (= snědl, slupl). Us. u Kunv. Msk.

324060   Svržek Svazek: 3 Strana: 0821
Svržek, žku, m., etwas Herabgeworfeues, der Abwurf. Jg.

324061   Svrženec Svazek: 7 Strana: 0828
Svrženec, nce, m ,degradirte Charge. Čsk.

324062   Svržení Svazek: 3 Strana: 0821
Svržení, n., die Herabwerfung, der Sturz. S. tyranna, s úřadu. Jel. — S. = dávení, das Erbrechen. Krab.

324063   Svržený Svazek: 3 Strana: 0821
Svržený; svržen, a, o, herabgestürzt. S. král, úředník, Us., réva (odřezaná). V.

324064   Svržiště Svazek: 7 Strana: 0828
Svržiště, ě, n., Rollbahngerüste, n. Zpr. arch. VIII 53., 57.

324065   Svržkář Svazek: 7 Strana: 0828
Svržkář, e, m. = kdo připravuje svršky obuvi. U Č. Buděj. Rgl.

324066   Svržnice Svazek: 3 Strana: 0821
Svržnice, Zwiernitz, hrad v Bavořích. Šb. Ltr. I. 45.

324067   Svržno Svazek: 3 Strana: 0821
Svržno, a, n., Zwirschen, ves v Hostoun- sku. Vz S. N.

324068   Svržný Svazek: 3 Strana: 0821
Svržný, umwerfbar. Us. Dch.

324069   Svržoy Svazek: 8 Strana: 0396
Svržoy, a, m., ves Šariš. Phľd. 1895. 439.

324070   Svřčina Svazek: 8 Strana: 0396
Svřčina = smrčina. Phľd. 1894. 232.

324071   Svříti Svazek: 3 Strana: 0821
Svříti, vz Sevříti.

324072   Svůb Svazek: 3 Strana: 0821
Svůb, svobu, m. = špatné třaskavé po- větří v dolech, das Sumpfgas, der feurige Schwaden, schlagendes Wetter. Am.

324073   Svučice Svazek: 3 Strana: 0821
Svučice, Svujčice, Součice, dle Budějo- vice, ves u Brežnice. S. N.

324074   Svud Svazek: 7 Strana: 0828
Svud, u, svudnica, e, f. = druh brázdy. Vz Zvodonč.

324075   Svud Svazek: 10 Strana: 0666
Svud, u, m. = svudnica. Sr. Brázda. Brt. Sl.

324076   Svůda Svazek: 3 Strana: 0821
Svůda, y, f., die Verführung. Šm.

324077   Svůdce, svoditel Svazek: 3 Strana: 0821
Svůdce, svoditel, e, m. = svodník, der Verleiter, Verführer. V. S. od víry, sektář, der Sektirer, V., s. ženy. Us. Mistrem mne a učitelem nazýváte, ale v srdci za svódcie pokládáte; Mnozí přišli svuodcové na svět. Hus II. 399., III. 303.

324078   Svůdka Svazek: 7 Strana: 0828
Svůdka, y, f. = potok v Písecku.

324079   Svůdkyně Svazek: 7 Strana: 0828
Svůdkyně, e, f., vz Svodnice. Dk.

324080   Svudnica Svazek: 7 Strana: 0828
Svudnica, vz Svud (dod.).

324081   Svůdnice, svůdník Svazek: 3 Strana: 0821
Svůdnice, svůdník, vz Svodnice, Svodník.

324082   Svůdnický Svazek: 8 Strana: 0396
Svůdnický. S. kniha. Váňa. 7.

324083   Svůdnictví Svazek: 7 Strana: 0828
Svůdnictví, n., vz Svodnictví.

324084   Svůdnosť Svazek: 7 Strana: 0828
Svůdnosť, i, f., vz Svodnosť. S. ženská. Us. Pdl.

324085   Svůdný Svazek: 3 Strana: 0821
Svůdný, lépe: svodný, vz -ný. Vzali mu klok a kord ne cestě svuodné. Pč. 49. S-mu lákadlu modlářské bohocty neodolali; S-ná byla nauka jeho. Sš. Sk. 85., 97. Dráždí mé s-né tělo, jako když páv oháňku svou v pěkné kolo před samicí rozprostírá (když si hoch děvče nadhání). Dvrs. Vz Svodný.

324086   Svůdný Svazek: 7 Strana: 0828
Svůdný. S. bludičky, Vlč, kovu třpyt, Čch., úsměv, žena. Us. Pdl.

324087   Svůdný Svazek: 9 Strana: 0321
Svůdný, Je svůdná jako hřích. Jeln. 62.

324088   Svůj Svazek: 3 Strana: 0821
Svůj (zastr. svoj), svá (svoje), své (svoje), skloňuje se podlé Můj, vz Můj. O sklonbě na mor. Zlínsku vz Mtc. 1878. 18. V již. Čech. svuj. Strč. svoj, svoja, svoje ze svo a zájmena: j, ja, je. Vz Kt. 3. vydání 51. Jinak vykládá věc (z dativu svi). Prk. ve Zprávě vídeň. akdm. 1876. S. jest zájmeno přisvojovací a zároveň zvratné ve všech osobách a řídí se tedy týmiž pravidly (zá- jmen zvratných. Cf. Zájmena přisvojovací). Vz Se. Vztahuje-li se tedy přisvojovací zá- jmeno přímo ku podmětu věty, vynáší se ve všech třech osobách zájmenem svůj (kdykoli se něco podmětu též věty přivlastňuje). Cti otce svého a matku svou. Br. Té hanby svým přátelům neučiním. Svěd. Já jsem (tys, on) vzal svůj klobouk; my jsme (vy jste, oni) vzali svůj klobouk. — Pozn. V la- tině a němčině klade se suus, sein jen tehdáž, vlastní-li se co podmětu, který je ve třetí osobě; pakli je podmět v 2. osobě,! klade se tuus, dein, je-li v první osobě, klade se meus, mein: amo amicum meum, ich liebe meinen Freund, miluji svého přítele; amas tuum amicum, du liebst deinen Freund, miluješ svého přítele; amat suum amicum, er liebt seinen Freund, miluje svého přítele, taktéž ovšem i v počtu množném. Kos. — Pozn 2. Svůj klade se zhusta, táhne-li se ku podmětu zcela obecnému, žádným zvláštním slovem nevyjádřenému. Kos. Brt. ve S. 91. praví: Avšak netoliko vztahem ku podmětu grammatickěmu, nýbrž i vztahem ku podmětu logickému (i nevyjádřenému) užívá sejí, má-li do sebe význam jeho (jich) vlastní. Svá vóle jest i ráj i peklo. Hus I 191. Naposledy všecko své jmění jim bylo pobráno a mnozí z nich až do naha slečeni. Sl. Lépe státi za svým snopem než za cizím mandelem. Prov. Každému své hoře (svá křivda) hořké a příkré. Č. M. 183. Svá vlastní jeskynka lepší než sinajská hora; Lepší jedno oko své nežli cizí dvě; Svá vlasť každému nejmilejší a mně má; Datlovi svůj nos nepřekáží; Čas práci a zábavám svá doba. Brt. S. 91. — Cf. Mkl. S. 104. Ale cf. Svobodno jest nám podlé vůle naší (m.: své) živu býti. V. Vz doleji. — Pozn. 3. Často stává svůj zbytečně m. si. Volili ho za svého předsedu m.: volili si ho za před- sedu. Mk. — Pozn. 4. Chybně tedy: Pan polesný byl pochválen za jeho snahu m.: za svou (za jeho = za snahu někoho jiného než jest pan polesný). Naopak: Vzdáváme díky panu B. za blahodárné působení své m.: jeho (děkujeme za působení pana B. a ne za své). Mk. — Pozn. 5. Kde přivlastnění podlé přirozenosti samo sebou se rozumí, tu se svůj vynechává. Psal jsem již rodičům (svým). Mk. — S. = meus, tuus, suus, mein, dein, sein, táhne-li se ku podmětu věty. Cf. Mkl. S. 101. Chci tě milovati do své smrti. V. O svůj krajíc zavadil. Kom. Ve všem toliko svých věcí hledati. Br. Udělal jsem svou věc; nejsem více svůj; on žádá svých věcí; to má své místo (jest tomu tak); ctíme svůj stav; děláte svou povinnosť (věc); pod svou ochranu vzíti. D. Koupil jsem to za své peníze. Jděte po svých, po svém; Svou poklonu (činím); Nebudu se s nim hádati; nechám ho a pomyslím si svůj díl; Byl ve svém, nemusil býti u cizích lidí. Us. Dch. Jestliže kdo koho chce ctíti, cti na své (na svůj groš). Sedl. Rychn. 37. Podaj, krásná panno, pasečko svojeho; Nelituj tej svojej úrody. Sš. P. 40., 201. Chodíme svě- tom po svojej práci. Ht. Sl. ml. 202. Hleď svého (díla). Brt. Musil jsem svým (svými penězi, aus eigenem) platiti. Půh. I. 337. A když takého položíte před oči svoji, ihned plijete. Hus II. 245. Každý zná, ví své; Každý své si odnese; Vzal za své; Poje- deme po svých (nohách); Zametej před svým prahem. Us. Kšá. Jdi k svým do domu svého. Br. Ne svoji, ale boží sme. Kom. Jdi ku své sestře. Prodám svůj dům. Us. Jakož i my odpouštíme svým vinníkóm (našim vinníkům podlé latiny). Hus. Vše po své hlavě dělati. O své ujmě něco dělati. Us. S nadějí svou se chybiti. Svůj čas dobře vynaložiti. Us. Po svých jíti (svého si hle- děti). Kts. Ve svém způsobu. Dej před svými dveřmi umésti; Své jen hnízdo ohraz; Vy- trhl trn z cizí nohy a vstrčil do své; Svého stínu se bojí; Dílo chválí mistra svého. Prov. Jg. Hleď svého a nech, což jest mého. Č. Pověděl pan Pech: Svého hleď, cizího nech; Pověděla žena Pechova: Ten nic nemá, kdo svého nechová. Vz Lenosť. Lb. Hleď každý svého a nech jinému jiného. Č. Každý sám nechť hledí svého a nechá, což není jeho; Každý své má opatřiti, v cizí se nesluší tříti. Lom. — Pozn. Již v starší době tohoto pravidla neprávem nešetřili. A já sám mně (m.: sobě) nejbližší jsem. Háj. Vedlé vůle boha vašeho učiňte. Br. Modlím se mému milému Kristu. Pass. (Bž.). 20. Nejsem já bit pro mú vinu. Žd. 345. Styďte se zlosti vaší. Kom. Račiž mysliti pilně, aby (abys) v tvém srdci nemylně měl na paměti Boha. Dal. — S. = s vedlejším vyznamenáním dů- raznosti, náležitosti, zvyklosti atd., substan- tivum často se vypouští. Svým časem; na svých nohách choditi; sám svůj pán; svým pánem býti; svá hlava; Slíbíš-li za druhého, dej své; Když u souseda hoří, odstav svého. V. Na vrchu svou postaviti. Kom. Ještě vždycky sedí na svém; Neústupně na svém státi, býti. Br. Na své oči jsem to viděl. Svou rukou (vlastní). Na svém místě zmínku o tom učiním. Har. Jest to ve své míře (ná- ležité). Us. Umřel svou smrtí (přirozenou). Jg. Svůj div na něčem viděti; Od svého živ jest. D. Přestati na svém. Hleděti svého (své tobolky). Své toliko loví. Příliš ná- ramně svou cení. Jen pořád svou vede. Ty jen vedeš svou. Každý ve svou troubí. Vzal za své (obdržel odměnu, Zlob.; pošel). Us. Od svého na nehet neupustí; svému chtíti. Sych. Po svých jíti, táhnouti = pryč se kliditi. Táhni přece po svých. Br. Jdi po svých. D. Žeň pávy po svých, z toho nic nebude. Všeliká věc má svój čas a svú chvíli. BO. Jedie svým časem. BO. Učiní to svou dobou; Neměl svých zdravých smyslů) pohromadě; Každý haní jen to svoje (o ne- spokojených); To nebylo na svém místě; Žádati svého; Nehnul se ze svého (mínění); Šťastný, že je ve svém; On vede pořád jen svou (řeč). Us. Dch. Aby poučil lidi, kteří vezdy jenom svou na vrchu míti chtějí. Sš. J. 120. Vedl si svou a nedal se přehlušiti. Us. Provedli svou (vůli). Us. Ehr. Měli ji jako svou (dceru). Us. Ptř. Přišel přece ku svému. Us. Msk. Starý se svého (míněni) nesešel. Sá. Sobě volný n. mocný = sám svůj. J. tr. Dělati něco na svoji hlavu (auf eigene Faust). U Opavy. Klš. Chtěl mermo- mocí svou na vrch postaviti. Us. Odkud jsi? Ja ze svej dědiny. Mor. Brt. Pracovať na svoju ruku. Slov. Dbš 97. Svého řemesla švec. Šd. Boji se o své; Já ve svém (domě, statku); Nemá na svém dosť, ukládá o cizí. Uš. Kšá. Přestati na svém. Us. Ve svém seděti. Br. Kdo rád bere, též rád dává, ale ne ze svého. Mor. Té. Všecko chce míti svůj čas. Chlap svého času hledá. Dal. 168. A svého tu času ždáše. Dal. k. 98. 16. Chtěl mstíti bratra svého smrti i svého bezpráví; Chceš-li křivdy své náležitě pomstiti, mlč a snášej. Anth. Jir. II. 222. Svou na vrchy postaviti. Dl. Velcí páni svých křivd náhle mstívají. V. Kdo chová svého, nebude žáden cizího (statku atd.). Komu cizí žádno, toho své mrzí. Smil. Medle hroz svého půl; Kdo svého nehledí, ten nedlouho dědí; Kdo rád ze svého udělí, toho pán Bůh nadělí; Nestůj o cizí, nepřijdeš o své; U strýce nic, málo u děda, kdo svého nic nemá, tomu běda (Rým). Prov. Jg. — S. = náležející k někomu, jsoucí s ním v nějakém svazku, der Angehörige, der Seinige, der Meinige, der Deinige, der Unsrige, der Eurige. Cf. Našinec, Vašinec. Svůj k svému rád se hrne. V., Č. Mezi své přišel a svoji ho ne- přijali. Hus., Br., ZN. Mezi svými bydleti; Po tom slově (.hesle) svoji se poznávají. V. Každý ku svému chce. Sych. Svůj svému nejhorší. Plk. Doba doby hledá; svoj svému a psu kosť. Smil. Svoji se psi hryzte, cizí nepřistupujte. Mus. Jsme svoji (dobří přátelé). Kom. My jsme již svoji (manželé). Chtěl ji míti za svou. Jg. Svoji ku svému. Rk. Sla- víkovský pole malý, nebudeme, synečku, svoji. Sš. P. 635. Kdyby byli svoji, na sosně by jim rostly hrušky (dobře by se jim da- řilo). U Jič. Ona a on měli býť svoji. Us. Klš. Proti své krvi bojuje, kdo národ ne- miluje. Kmp. Svůj najde svého. Kmp. Svůj svého želí. Vz Přítel. Lb. Vz Láska. Svůj svého vždy zastane ; Svůj svého nalezl (našel). Č. — Svým býti = pánem, selbstständig sein. Není jaksi svůj (o churavém). Mor. Šd. Dnes byl ten člověk ne svůj (ne v dobré míře). U Rychn. Msk. To je svůj člověk. Us. Šd. Kdo ničeho nežádá a nikoho se nebojí, ten jest svůj. Kmp. Země tato není sama svá, ani tak svobodná, aby nemusila zření ku pánu svému míti. Žer. III. 14. A lid ten není svůj. Hdk. C. 16. Vz Nesvůj. Já nejsem svůj. Nejste sami svoji. Br. Ne svoji, ale boží jsme. Kom. — 2. Svémyslný, eigensin- nig, der Sonderling. Kdo se s jinými ne- srovnává, ale sám svůj jest. Br. Neníť to- vařišný, jest jakýs sám svój. Št. 3. Sobec, der Egoist. Kb. — 4. S. = zámožný, bohatý, begütert, reich, vermögend. Což tomu je hej, ten už je dávno svůj. U Náchoda. Hrš. — S. klade se na Mor. na označenou počtu přibližného. To može byť ze svých třicet roků. Vz Nějaký. Brt. — S. Kozy pase o své, ovce o své (zvlášť). Us. Brt.

324089   Svůj Svazek: 7 Strana: 0828
Svůj. Cf. Gb. Ml. II. 86., Brt. D. 165., D. Lhrg. 256. nn. Tam i odchylky. Místo svůj jiná zájmena, kdyby nastal dvojsmysl. Cf. Gb. Ml. II. 86. §. 363. 2. Nic nedbej, své dělej. Us. Na svojom býť (ani nevyhrá- vati, ani neprohrávati). Slov. Ssk. Má to své obtíže. Us. Pdl. Každému svoje se líbí. Lpř. A to na ně apoštoli svoji ruce vzlo- žili. Pass. Odchylkou: Pro mdlobu zraku mého (m. svého) jsem ji spatřiti nemohl. Skl. I. 186. — S. = s vedlejším vyzname- náním důraznosti atd. Chce vyvésti svou. Jrsk. Pospěšme po svých. Fč. Vedl stále svou. Šml. Vzal za své (umřel). Tkč. Ty koně stojí svých 300 zl. Us. Rgl. Ne v svój čas jedie a pijí. Št. N. 134. Co provozuje, jest pych a svá vůle. Wtr. exc. Cizího ne- žádám a svého nenechám Brt. exc. Svoje nohama, rukoma drž a na cudzé nečichni. Slez. Šd. — S = náležející k někomu atd. Cf Gb. Ml. II. 86. Ti jsou svoji (důvěřují si). Šml Svoji o něm nepotbachu. Alx. (Anth. I. 3. vd. 33) Lidé mají se svoji mi- lovati Št Kn š. 44. Pilat s Herodem sě smířista a jako dřieve přietelé svá bysta. Hr. rk. 245. Uhodil svůj na svého 1530. Mus. 1891 463. Cf. Hory s horami, lidé s lidmi. Val. Vck. — Svým býti. Je vždycky a celé svůj. Šml. Kdyžto můžeš sám svůj býti, neroď jinému sloužiti Ezp. 1107. Nenie tovařišný, jest kakýs sám svój. Št. Kn. š. 78.

324090   Svůj Svazek: 8 Strana: 0396
Svůj. Svého času označuje minulosť. Karel byl svého času zámožný muž; svým časem označuje budoucnost Ten podnik se svým časem vyplatí. Vz Kal. S. 174. Ber svoje, daj moje. Šariš. Phľd. 1895.186. Posílám Oldřicha, služebníka svého, úmysla svého spraveného (který o mém úmyslu spraven jest). Arch. XIV. 10. a j. tam. Mám svojeho do nového (cizího nepotřebuji); Každýma svého do nového (svých starostí dost). Mor. NZ. V. 543. O užívání zájmena svůj v češtině; Úchylky od pravidla o jeho užívání a výklad jich. Vz Kla. Sklad. 35—37. Dám tobě krále v prchlivosti mé (m. své). Chč. S. 85. a j. — S. Za své vzíti = 1. za své počínání, za svou vlastnost přísluš- nou (zlou) odplatu vzíti nebo 2. jako své, jako svůj úděl vzíti i. e. škodu, záhubu, konec. Ten člověk vezme jednou za své = zahyne. To město vzalo za své = bylo sbořeno, zhy- nulo atd. Všecko musí jednou vzíti za své = (pominouti). I ta mísa vzala za své = rozbila se. Kla, v Mus. til. I. 184.—185. Demades vzal potom za svý, nebo v sešlosti věku svého a na stará kolena dostal se do Vomizína a byl lidem jen k posměchu. Rosacius Rathauz nový v mě. Sušici na listě C4 (1619.). — S. Zrne (sme) svoji = příbuzní. Brt. D. II. 457.

324091   Svůj Svazek: 9 Strana: 0321
Svůj (svój, svuoj). O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 491. Na Lašsku. Vz Mus. fil. 1897. 435. U Palac. Vz Mtc. 1901. 170. Svého času {o minulosti): Své doby uveřejnili jsme... Nár. list. 1897. č. 287. 2. Svého času dolo- valo se tam na stříbro. Sbor. slov. III. 4. Bejval tam svýho času most. Us. Hoř. 95. Tento exemplář byl svého času postižen v Kroměříži Mus. ol. 1897. 83. Vedle svě- dectví nejšlechetnějších osob svého času. Pal. Děj. V. 2. 290. — Svým časem (o bu- doucnosti); Aby se vše dálo svým časem. Dvojí jest obilí, které svým časem se seje. Fisch. Hosp. 7., 17. Kterak plod kaprový svým časem do rybníka vsazen býti má. Ib. 43. Lípa neprachniví, jestli svým Časem po- ražena bude. Ib. 164. Aby je svým časem dobrou potravou zaopatřil. Ib. 170. Dobytek svým časem krmiti. Ib. 184. Aby svým časem obilí žali, vázali atd. Ib. 287. Jakož budeme vypravovati časy svými. Volení měli vyjeti časem svým ? uvítání krále. Pal. Děj. V. 2. 289., 399. Časem svým všecko půjde domů (v dům), jaré i ozimé se shledá, jedno do stodoly a druhé na oheň se shromáždí. Cap. (Zikm. ). — Odchylky: A tak míní spasitel, že nižádné v starém zákoně položení ne- pominul, by časem svým nebylo naplněno. Ev. sv. Mat. 5. 18. (List. fil. 1897. 95. ). Ta- kovému množství článků víry bránili časy svými nejvíce Hus i Luther a Kalvin. Pal. (Řezn. Pal. 337. ). Tak se svým Časem pra- covalo. Wtr. Vys. šk. 45. O užíváni této ná- městky sr. Mus. 1851. 158. — Svoje hľadá každý. Svoje látať, cudzí nechvátať. Svojemu pridze Čas. Svoje najmilejšie. Svojho boha má. Od svojho shynieš. Svojím býť, nie dru- hého. Svoj svojho našiel. Svoj svojho ne- opustí atd. Slov. Vz Zát. Př. 366a. O sve = o sobě, odloučen od jiných. Dycky šedži o sve; Po svojima = podle svého. Slez. Lor. 79.

324092   Svůj Svazek: 9 Strana: 0462
Svůj. Časem svým si umyslí. Kom — Ve spisovné řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 258.

324093   Svůj Svazek: 10 Strana: 0413
Svůj. Sám s. = svobodný. Baw. E. v. 1107. — Přinesla chléb, podala nůž a šla po svých. Zvon III. 362 Jakož i my od- pouštíme svým vinníkům (psali už za Kon- stantia v XVII. stol. Vz Bílý Obr. 83. ). Při- vedli ho ku svýmu (rozumu = k vědomí, k paměti, byl-li někdo v mdlobách). Hoš Pol. I. 143. — Svým časem (o budoucnosti): Všetko svojim časom, svojou mierou a na svojom mieste. Rizn. 65. Časem svým mělo kněžstvo býti obesláno; Svým časem měl tu zemi držeti její syn; By svým časem bylo ho užito; Pod výminkou nahražení časem svým; Konali kazatelský úřad ve vlastním kostele, svými časy také v jiných pražských kostelích. Tk. XI. 189., 212., 268., II. 45., 115. Pták činí vše svým časem. Kom. Did. 137. Vás časem svým v té věci opatřiti chci. Arch. XX. 252; Budou věděti co svým časem odpovědíti. Fel. 160. By se svým časem k modlitbám uprázdnil; Aby nebe déšť dalo časem svým; Časem svým stúpím k otci na nebi. Št. — svého času (o čase minulém). To pobouřilo svého času celou Prahu. Sá. Upom. 77. a j. Svého času kolo- vala v Praze trapná historka. Zl. Pr. XXII. 194. Svého času přišel Jagic k podobným vývodům. List. fil. 1905. 320.

324094   Svůj Svazek: 10 Strana: 0666
Svůj. Sr. Brt. Sl. Budu svým časem čekat na zprávu Picek. Mus. 1906. 287. I ty kostely navštěvoval jsem časem svým. Tk. Pam. II. 139. Vrchní rada svého času v septimě propadl. Máj. IV. 283

324095   Svujec Svazek: 3 Strana: 0823
Svujec, jce, m., osob. jm. Záp. města

324096   Svula Svazek: 3 Strana: 0823
Svula, y. f., anthias, ryba okounovitá. Krok. I. d. 107.

324097   Svůlka Svazek: 3 Strana: 0823
Svůlka, y, f = svolení, die Einwiligung. Cod. j. 8. 11. 2. 285.

324098   Svůmyslnosť Svazek: 7 Strana: 0828
Svůmyslnosť, i, f. = svémyslnosť. Slov. Bern.

324099   Svundati Svazek: 3 Strana: 0823
Svundati, vz Sundati.

324100   Svůr Svazek: 7 Strana: 0828
Svůr, svoru, m, vz Svor.

324101   Svůr Svazek: 10 Strana: 0413
Svůr = nejšpatnější čásť pole na strání. Zbynice. List. fil. 1902. 252. — S. = košík s obloučkem na trávu. Šumava. Rgl.

324102   Svůr m Svazek: 9 Strana: 0321
Svůr m. svor. S. u cepu spojuje držák a vošití na válku. Dšk. Vok. 46. — S. = pleteň cibule. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 46.

324103   Svůra Svazek: 3 Strana: 0823
Svůra, vz Svor, Svora.

324104   Svůra, y Svazek: 7 Strana: 0828
Svůra, y, f, vz Stav tkadlcovský (dod.).

324105   Svůrek Svazek: 3 Strana: 0823
Svůrek, rku, m., vz Svor, Tkadlcovství.

324106   Svůrek Svazek: 7 Strana: 0828
Svůrek, rku, m., vz Svor (na psy). Sdl. Hr. VII. 10.

324107   Svůrka Svazek: 3 Strana: 0823
Svůrka, y, f. = uško, obyč. z kůže, jež cepovku s cepem spojuje. Vz Svor. Us. Hk., Sn. — S. = příční dřevo ve branách ku vlá- čení. Vz Svor. Šm. — S. u tkadlec, der Streichbaum. Šp.

324108   Svůrka Svazek: 7 Strana: 0828
Svůrka Cf. Svůra (dod.).

324109   Svůrka Svazek: 10 Strana: 0413
Svůrka, y, f. S. tkadlcovského stavu. Vz Ott. XXIV. 50.

324110   Svurnica Svazek: 7 Strana: 0828
Svurnica, e, f. vz Zvodonč.

324111   Svůvuole Svazek: 7 Strana: 0828
Svůvuole, e, f. = svévole. Arch X. 129.

324112   Svůzně Svazek: 3 Strana: 0823
Svůzně = svůdně. Nrd.

324113   Svůžilosť Svazek: 7 Strana: 0828
Svůžilosť atd., vz Svožilosť atd.

324114   Svýba Svazek: 10 Strana: 0413
Svýba, y, f. = křovina. Sb. sl. 1901. 154.

324115   Svyčej Svazek: 3 Strana: 0823
Svyčej, e, m., zastr. = zvyk, obyčej, die Gewohnheit. V MV. nepravá glossa. Pa. — Kat. 746., 1655., O 7 vstup. Št,

324116   Svyčej Svazek: 7 Strana: 0828
Svyčej. Cf. List. fil. 1878. 210

324117   Svyčně Svazek: 7 Strana: 0828
Svyčně = zvykle. Pravn. 758., 1301, 2464

324118   Svyčně Svazek: 8 Strana: 0396
Svyčně. Trpěl pro ny s. Kúd. 19. b. (11. b.).

324119   Svyčnosť Svazek: 3 Strana: 0823
Svyčnosť, i, f. = svyčej. Bratrská s. Št. Zastr.

324120   Svyčný Svazek: 3 Strana: 0823
Svyčný = zvyklý, gewohnt, zastr. Alx.

324121   Svyčný v čem Svazek: 7 Strana: 0828
Svyčný v čem. Panny v cti a v šlechet- nosti s-né. Pravn. 2464.

324122   Svýhlavý Svazek: 3 Strana: 0823
Svýhlavý, vz Svéhlavý.

324123   Svyk Svazek: 3 Strana: 0823
Svyk, zastr., vz Zvyk.

324124   Svykati Svazek: 3 Strana: 0823
Svykati = exerceri. — v čem. Sluha tvój svykal u pravedlenstvích. Ž wit. 118. 23. — se. Když se dievky svykú. Dal. 18. S., vz Zvykati.

324125   Svykati Svazek: 7 Strana: 0828
Svykati, svyknouti = zvyknouti, sich an etwas gewöhnen. — co. Ale snadno-li by tu práci s-kli úředníci? Št. Kn. š. 148. 39.

324126   Svyklý Svazek: 10 Strana: 0413
Svyklý zz navyklý, zvyklý. Časy uloženými a obyčeji s lidmi svyklými. Chč. S. I. 32b.

324127   Svýsmyslný Svazek: 7 Strana: 0828
Svýsmyslný = svémyslný, umíněný. U Dobrušky. Vk.

324128   Svývole Svazek: 3 Strana: 0823
Svývole, vz Svévole.

324129   Svývolička Svazek: 10 Strana: 0413
Svývolička, y. f = svévole. S-čku někomu zastaviti. 1604. Čes. 1. XIII. 350.

324130   Svývolník Svazek: 3 Strana: 0823
Svývolník a p., vz Svévolník.

324131   Sybar-is Svazek: 3 Strana: 0823
Sybar-is, y n. idy, f., řeka v Lukanii; 2. mě. tamtéž. — Sybařan, a, m., pl. -né. Sybarský n. sybaridský.

324132   Sybarit Svazek: 3 Strana: 0823
Sybarit, a, m. (vz Sybaris), z řec. = roz- košník, člověk oddaný věcem smyslným, der Sybarit. Rk.

324133   Sybaritský Svazek: 10 Strana: 0413
Sybaritský přepych. Čch. II. Pov. 148.

324134   Syblík Svazek: 3 Strana: 0823
Syblík, a, m, osob. jm.

324135   Sýc Svazek: 7 Strana: 0829
Sýc. Mkl. Etym. 336. a., Brm. II. 2. 73.—107., 746. Kdo si vloží srdce a pravou nohu ze sejčka pod paždí, žádný pes na něho neštěká. Us. Kšť. S. ťuhyká, kniká. Tč. Cf. Kapucínka, Kujíček, Pohunek, Pu- ťák, Puvík, Srčák, Skujíček, Umíráček (dod.), Mách. 169.

324136   Sýc Svazek: 8 Strana: 0396
Sýc. O pův. slova cf. Krok 1893. 55. S., sýček, na Mor. místy: kalósek, kulíšek, kulich, čuík, kuvík, ťuhýk, tujíček, athene noctua. Vz Mtc. 1893. 301.

324137   Sýc Svazek: 9 Strana: 0321
Sýc obecný (sýček, sejček, kalous, kulíšek, kujíček, skujíček, puták, tuvikál, pucík, tuvík, prorok, umíráček, pohunek), nejmenší (srčák), kapucinka, rousňák. Vz Sír I. 79. nn. S. obecný, athene noctua, na Mor. kuvík, kobík, čuík (u Loučky), čuvík (u Verovic), tuíček (u Rožn., u Zubří). Vz Mus. ol. III. 76.

324138   Sýc, seje, e, sýček, sejček Svazek: 3 Strana: 0823
Sýc, seje, e, sýček, sejček, čka, m. = pták z pokolení sov. S. obecný, kulíšek, der Kauz, strix passerina. Frč. 362., Kom. J. 149. Sýčka má lid za zvěstovatele smrti. Hleď, aby nikdo nezvěděl ani sýc ani sova. Č. M. 252. Trpí sýček na svůj jazýček. Č. M. 72. — S., strix aluco, die Nacht-, Ohreule. — S., lanius excubitor, der Würger, Neuntödter. Us. — S., noční krkavec, nycticorax, der Nachtrabe. V., Ž. wit. 101. 7. — S., ceyx, der Eisvogel. V. — S., ulula, pták dravý sovitý. Krok. I. c. 122.

324139   Sycení, n Svazek: 3 Strana: 0823
Sycení, n., die Sättigung. Pokrm na s. svatých. Hus I. 330. (II. 251.).

324140   Sycený Svazek: 3 Strana: 0823
Sycený; -en, a, o, gesättigt, Us. *

324141   Sycílit Svazek: 10 Strana: 0413
Sycílit = koupiti. V zloděj. mluvě.

324142   Sycín Svazek: 3 Strana: 0823
Sycín, a, m., Seitzin, ves u Mladé Bole- slavi. PL.

324143   Sycomorum = fík Svazek: 9 Strana: 0321
Sycomorum = fík bláznivý. Hus II. 411.

324144   Sycosis Svazek: 7 Strana: 0829
Sycosis = fíkovina. Šel.

324145   Sýcov Svazek: 3 Strana: 0823
Sýcov, a, m., Syc, e, m., Wartenberg, ves ve Slez. Pal.

324146   Syčadlo Svazek: 3 Strana: 0823
Syčadlo, a, n., der Springbrunnen. Slov.

324147   Syčák Svazek: 3 Strana: 0823
Syčák, a, m. = vandrovník z řemesla, tulák, der Herumstreicher, Vagabund. Us. Ndk., Vrú.

324148   Syčák Svazek: 8 Strana: 0396
Syčák, u, m. = vypouštěcí zámyčka, Aus- blasehahn, m. Sterz. I. 313.

324149   Syčák Svazek: 9 Strana: 0321
Syčák, U, ?. = samočinný ventil na konci parního válce. Vz KP. IX. 28.

324150   Syčák Svazek: 10 Strana: 0413
Syčák, a, m. = žebrák, když béře, nač padne. V zloděj. řeči. Čes. 1. XI. 141.

324151   Syčárna Svazek: 9 Strana: 0462
Syčárna, y, f. Na s-nu chodili chudí stu- denti (chodíce o feriích živili se žebrotou). Jrsk. XI. 294.

324152   Syčat Svazek: 9 Strana: 0321
Syčat. Dalo sa syčat = počalo siholiti. Val. Čes. 1. X. 34.

324153   Syčať Svazek: 10 Strana: 0666
Syčať. Dalo sa s. = drobně pršeti. Brt. Sl.

324154   Syčavka Svazek: 7 Strana: 0829
Syčavka, y, f. = drobný, ale vydatný déšť. Val. Vck.

324155   Syčení Svazek: 3 Strana: 0823
Syčení, vz Syčeti. Das Zischen. — S., na Slov. = vření, das Brudeln; stříkání, das Spritzen.

324156   Syčeti Svazek: 3 Strana: 0823
Syčeti, 3. pl. -čí, syč, -če (íc), el, ení; syčívati, sykati, sykávati; syknouti, knul a kl, utí, zischen. — abs. Had, V., blesk syčí. Hlas. Ten sykal, když mu řezali divé maso (hlasem syčícím bolesť jevil, vor Schmerz zischen). Us. On syká (sáká), na Slov. — močí, smrká. Plk. On celý rok syčí = rech- tem chodí. Nvk. Cf. Syčák. — kde. Hrnec na plotně syčí. Us. Dřevo syrové v ohni syčí. Ros. Pára pod poklicí syčí. — proč: bolestí sykati. — odkud: voda z roury syčí (syčíc stříká). Us. — kam- A blesk syká zlobně v zemské žleby. Sš. Snt. 61.

324157   Syčeti Svazek: 7 Strana: 0829
Syčeti. Mkl. Etym. 335. a, Šrc. 141. — odkud. Se všech stran s-la. Koll. Zp. I. 333. — čím. Potvora syčí jedem. Ntr. IV. 12.

324158   Syčeti Svazek: 7 Strana: 1388
Syčeti Vz List. fil. 1892. 255 (Mz ).

324159   Syčiaci Svazek: 3 Strana: 0554
Syčiaci, co ke spílání náleží. S. sochor, zum Bierfassen gehörig. Ros.

324160   Syčivý Svazek: 3 Strana: 0823
Syčivý, stridulus, zischend. Nz. lk.

324161   Syčka Svazek: 8 Strana: 0396
Syčka, y, f. místo sečka (řezanka). U M. Kruinl. Brt. D. II. 209.

324162   Syčkem, syčky Svazek: 3 Strana: 0823
Syčkem, syčky, adv. = zischend. Voda s. teče (syčíc). Us.

324163   Sýčkovati Svazek: 9 Strana: 0321
Sýčkovati. Někomu něco s. = předpo- vídati. Nár. list. 1899. č. 136.

324164   Syčky Svazek: 7 Strana: 1388
Syčky, vlast instr., fluenter, adv. Vz List. fil 1892. 255. (Mz ).

324165   Syčlácký Svazek: 3 Strana: 0554
Syčlácký, Bierfasser-, Ros.

324166   Syčna Svazek: 3 Strana: 0823
Syčna, y, f., sykavka, ficedula, sibilatrix, grüner Laubsänger. Pdy.

324167   Sydon Svazek: 3 Strana: 0824
Sydon, a, m., osob. jm. Sd.

324168   Syechologie Svazek: 7 Strana: 0829
Syechologie, e, f. Mus. 1887. 540.

324169   Syej Svazek: 8 Strana: 0396
Syej (sě j', sě jest). Zázrak s. stal. Pass. 307. (Gb. II. ml. 1. 152.).

324170   Syen-e Svazek: 3 Strana: 0824
Syen-e, y, f. = mě. v Aegyptě. — Syeňan, a, m. — Syenský.

324171   Syenec Svazek: 3 Strana: 0824
Syenec, nce, m., vz Syenit.

324172   Syenit Svazek: 3 Strana: 0824
Syenit, u, m. = hornina složená z ortho- klasu, amfibolu, oligoklasu, křemene a slídy, syenec, der Syenit. Vz Krč. 80., 237., 238., 272., 338., 711., S. N., Schd. II. 70., 139., Bř. 243., 255., KP. III. 15., 42.

324173   Syenit Svazek: 10 Strana: 0413
Syenit, u, m. Sr. Ott. XXIV. 473.

324174   Syenitový Svazek: 3 Strana: 0824
Syenitový. S. žula. Vz Bř. 243., Krč. 711.

324175   Syfilis Svazek: 3 Strana: 0824
Syfilis, příjicc, nakažlivá choroba. Vz Syphilis ve S. N.

324176   Syfilitický Svazek: 3 Strana: 0824
Syfilitický, syphilitisch. Nz. lk.

324177   Syfiloid Svazek: 10 Strana: 0413
Syfiloid, u, m. = druh příjice. Vz Ott. XX. 683a.

324178   Syfon Svazek: 10 Strana: 0413
Syfon, vz Sifon.

324179   Sygambri-a Svazek: 3 Strana: 0824
Sygambri-a, e, f. — Sygambrijský.

324180   Sygambrové Svazek: 3 Strana: 0824
Sygambrové, v Germanii.

324181   Syha Svazek: 3 Strana: 0824
Syha, y, f. = sáha, sáh, die Klafter. Slov. -- S., y, m., osob. jm.

324182   Syhadlo Svazek: 7 Strana: 1388
Syhadlo, a, n., sipho manualis. Vz List. fil. 1892. 255. (Mz.).

324183   Syhel Svazek: 7 Strana: 0829
Syhel, vz Sihlina.

324184   Syhla Svazek: 7 Strana: 0829
Syhla, y, f. = lesní lučina, z rum. Val. Brt.

324185   Syhliak Svazek: 7 Strana: 0829
Syhliak, u, m. = stromek ihličnatý. Slov. Hdž. Čít. 192.

324186   Sýhnouti Svazek: 3 Strana: 0824
Sýhnouti = dosáhnouti. Sš. P. 436.

324187   Sycha Svazek: 3 Strana: 0824
Sycha, y, m., čes. jm. Vz 8. N.

324188   Sychra Svazek: 3 Strana: 0824
Sychra, y, m., čes. jm. Vz S. N.

324189   Sychra Svazek: 7 Strana: 0829
Sychra Mat., farář na Mor., 1776—1830. Vz Tf. H. 1. 176, 186., 198., Rb. Křisitelé 199 —215., Ukaz. 110., Tf. Mtc. 5., Jg. H 1. 631., Bačk.Př. 136., 144., Bačk. Písm. I. 165., 220., 826., 932., Osv. 1876., Rk. Sl.

324190   Sychra Svazek: 9 Strana: 0321
Sychra Mat. Sr. Jub. XXX., Flš. Písm. 509.

324191   Sychra Svazek: 10 Strana: 0413
Sychra Mat. Vz Lit. I. 935., Ott. XXIV. 474.; S. Jos., hud. sklad., nar 1859; S. Fr., spis., nar. 1863.; S. V. Sr. Ott. XXIV. 474, Tob. 218.

324192   Sychrač Svazek: 3 Strana: 0824
Sychrač, e, m. = sychravec.

324193   Sychrati Svazek: 3 Strana: 0824
Sychrati, sychrávati = zimou se třásti, vor Kälte zittern. Ros.

324194   Sychrati Svazek: 7 Strana: 0829
Sychrati. Mkl. Etym. 335. a.

324195   Sychrati Svazek: 9 Strana: 0321
Sychrati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 354. — čím. Vichřice duje, až mrazem sychrám. Slád. Jak. 33.

324196   Sychravá Svazek: 3 Strana: 0824
Sychravá, y, m., osob. jm.

324197   Sychravá Svazek: 9 Strana: 0321
Sychravá, y, f. = pole na stráni, odvrá- cené od slunce. Milčín. Kub. 157.

324198   Sychravě Svazek: 3 Strana: 0824
Sychravě = zimavě, kalt, eiskalt. Ros.

324199   Sychravec Svazek: 3 Strana: 0824
Sychravec, vce, m. — sychrač, der vor Kälte Zitternde. Bern.

324200   Sychravice Svazek: 3 Strana: 0824
Sychravice, e, f. = metelice, déšť se sně- hem, schauriges Wetter, Schlackwetter. Ros. — S. = sychravo, studeno, zima, die Kälte, Eiskälte. V. S. ho popadla. Sych.

324201   Sychravina Svazek: 8 Strana: 0396
Sychravina, y, f. S. ulice. Nár. list. 1896. č. 163. Ned. příl. Cf. Sychravice.

324202   Sychravo Svazek: 3 Strana: 0824
Sychravo = sychravé povětří, studeno a vlhko, Kälte, f. V. Dnes je tam s. Us. — S. — syčhravosť.

324203   Sychravosť Svazek: 3 Strana: 0824
Sychravosť, i, f. = sychravo, studenosť, die Nasskälte. Ros. — S. = neduh, zima v údech bez křečí, das Frieren. Jg.

324204   Sychravý Svazek: 3 Strana: 0824
Sychravý = chladný, zimavý, studený, kalt, eis-, nasskalt, frostig. S. noc, povětří, D., zima. Dch. U Olom. říkají: surový.

324205   Sychravý Svazek: 7 Strana: 0829
Sychravý člověk = zimomřivý. Rgl.

324206   Sychrodechý Svazek: 3 Strana: 0824
Sychrodechý, nasskalt hauchend. Dch.

324207   Sychroměr Svazek: 3 Strana: 0824
Sychroměr, u, m., psychrometr, der Psychro-, Thermohygrometer. S. = nástroj ku měření vlhkosti ve vzduchu. Vz KP. II. 343.

324208   Sychrotat se Svazek: 10 Strana: 0666
Sychrotat se = třásti se. — čím proč: zimou. Brt Sl.

324209   Sychrov Svazek: 3 Strana: 0824
Sychrov, a, m., něm. Sichrowa, ves u Ho- stouně; něm. Sichrow, hájovna u Loučína. PL.

324210   Sychrovský Svazek: 3 Strana: 0824
Sychrovský, ého, m., osob. jm.

324211   Sychrovský Svazek: 7 Strana: 0829
Sychrovský Benignus, 1675. —1737., pro- vincial. Jg. H. I. 631., Jir. Ruk. II. 253.

324212   Sychřeti Svazek: 10 Strana: 0413
Sychřeti, el, ení = zimou se třásti. Tam s Bohem sychříc pojedou. Baw. Ar. v. 4032.

324213   Syíilom Svazek: 3 Strana: 0824
Syíilom, u, tn, = nádor přijičný, das Sy- philoma. Nz. lk.

324214   Syk Svazek: 3 Strana: 0824
Syk, u, m. = syčení, das Zischen, Ge- zische. Ráj.

324215   Syka Svazek: 3 Strana: 0824
Syka, y, f., osob. jm. Sd.

324216   Syka Svazek: 8 Strana: 0396
Syka, y, m. = Sika. Vz Zikmund (3. dod.).

324217   Sykač Svazek: 3 Strana: 0824
Sykač, e, m. = sykající, der Zischer. Ráj. — S. = stříkač, der Spritzer. Slov. Bern.

324218   Sykačka Svazek: 3 Strana: 0824
Sykačka, y, f. = která syká, die Zische- rin. — S., na Slov. = stříkačka, die Spritze. Sykačkami na dřevo hořící stříkati. Koll.

324219   Sýkačka Svazek: 8 Strana: 0396
Sýkačka, y, f. = stříkačka. Slov. Kal. S. 158.

324220   Sykál Svazek: 7 Strana: 0829
Sykál, u, m. = stříkačka. Slov. Rr. Sb.

324221   Sykál Svazek: 10 Strana: 0413
Sykál, u, m. = stříkačka bezová. Mus. slov. IV. 25.

324222   Sykání Svazek: 7 Strana: 0829
Sykání. Neslyšeti člunku (tkadlcovského) s., slyšeti jen dívčí vzdychání. Č. Kn. š. 399.

324223   Sýkať Svazek: 8 Strana: 0396
Sýkať = stříkati. Slov. Kal. S. 158.

324224   Sykati Svazek: 3 Strana: 0824
Sykati, vz Syčeti.

324225   Sykati Svazek: 7 Strana: 0829
Sykati. Cf. Mkl. Etym. 335. a. Na Slov. také: močiti, scáti. Rr. Sb.

324226   Sykavě Svazek: 7 Strana: 0829
Sykavě, sykavo, zischend. Sňah s-vo na skla okienka plieskal. Lipa. 207.

324227   Sykavec Svazek: 3 Strana: 0824
Sykavec, vce, m., quinella, ryba, zastr. Rozk.

324228   Sykavec Svazek: 7 Strana: 0829
Sykavec, sekavec, sykavka ryba. Cf. Brm. III. 3. 321.

324229   Sykavec, sekavec Svazek: 10 Strana: 0413
Sykavec, sekavec, vce, m., sykavka, y, f., ryba, cobitis taenia. Vz Ott. XXIV. 476

324230   Sykavice Svazek: 3 Strana: 0824
Sykavice, e, sykavička, y, f., na Slov. = malá ryba, sekavec, sekavice, plíž, slíž, die Steingrundel. — S., physalus, druh velryby. Krok. I. b. 84.

324231   Sykavka Svazek: 3 Strana: 0824
Sykavka, y, f. = ryba, vz Sykavice. — S. — druh hadův, die Spitzschlange. D. — S. = druh velryb, der Spritzwall. — S., vz Syčna. — S. = písmeno, jehož zvuk jest sy- kavý: c, č, s, š, z, ž (der Zischlaut). Sykavky všecky mimo s jsou v jazyku slovanském jakož vůbec ve všech jazycích indoeurop- ských již poddružené tvary a samé přetvory souřadných hrdelnic. Vz jednotlivé hrdelnice a Mus. 1847. I. 37.—71. Šf. a S. S-ky c, z, s neměkčí se v češtině na prvním stupni v: é, ž, š, nýbrž teprve na druhém stupni v: č, ž, š: ot?c? — otec — otčina, voziti — vožen, nositi — nošen, noc — noční. Gb. Vz S. N. VIII. 654. Rozdíl mezi řidšími (é, é, é) a hust- šími (č, ž, š) sykavkami (schlichter und ge- quetschter Zischlaut) v češtině velmi časně počal zanikati. Již hlaholské zlomky pražské obsahují několikrát š m. ś u zájmena veś (v?ši m. vsi čili vši). Latinkou psané pa- mátky naše o ten a jiné podobné rozdíly příliš málo dbají. Pročež o obměkčování sykavek ve staré češtině poněkud jen toto lze říci: 1. s a z změnily se v ś a ź vůbec tam, kde d a t v ď a ť (vz Obměkčování souhlásek); v š a ž na opak tam, kde d a t v z a c se změnila; b) š m. š častěji se v ní objevilo a více rozmohlo, nežli i m. i, čehož makavým důkazem jest posud ta okol- nosť, že ch i tam rozlišujeme v š, kde h v z k v c; 3. sykavka c ani ve staré češtině ne- byla obměkčována dle obdoby dvou přede- šlých, přecházejíc v c i tam, kde s a z tvr- dými zůstávaly aneb v ś a ź se měnily, ku př. otče, ujče. Kt.

324232   Sykavka Svazek: 7 Strana: 0829
Sykavka. Mkl. Etym 335. a. S. ryba. Vz Sykavec (dod.). — S., plyllornis, Wald- laubvogel, m., pták. Cf. Brm. II. 574., 746. Mluva sykavky. Vz Km. 1886. 380.

324233   Sykavka Svazek: 8 Strana: 0396
Sykavka, hláska sykavá. S-ky a jich pro- měny vz: S, Z, C a Gb. H. ml. 1. 467. nn. — S., místy na Mor.: boudníček, lesní kanárek,
phylloscopus sibilator. Vz Mtc. 1893. 304. — S., míst. jm. v Gemer. Phľd. 1894. 61.

324234   Sykavka Svazek: 9 Strana: 0321
Sykavka, pták. Sr. Sír III. 6.

324235   Sykavka Svazek: 10 Strana: 0413
Sykavka, y, f, vz předcház. Sykavec. — S. = ptáček z rodiny budničků, phyllopneuste sibilatrix. Ott. XXIV. 476

324236   Sykavý Svazek: 3 Strana: 0824
Sykavý = kdo sykává, zischend. — S. hlásky, die Zischlaute. Vz Sykavka.

324237   Syket Svazek: 3 Strana: 0824
Syket, zastr., vz Sykot.

324238   Syklena Svazek: 3 Strana: 0824
Syklena, y, f., na Slov. — scačka, die Brunzerin. Plk. Sykločistec, stce, m., nějaká bylina. Ms.

324239   Sykločistec Svazek: 8 Strana: 0397
Sykločistec, rostl. Ms. Mb. 122. p. 71. (List. fil. 1892. 255.).

324240   Sykocerylový Svazek: 7 Strana: 0829
Sykocerylový alkohol. Vz Rm. II. 107.

324241   Sykofant Svazek: 3 Strana: 0824
Sykofant, a, m., z řec. 6vxoq>ávr-T}g = kdo udával vyvážení fíků z Attiky, co bylo za- pověděno; vůbec udavač. Vz S. N., Sš. L. 53.

324242   Sykomor Svazek: 3 Strana: 0824
Sykomor, u, m., smokvoň aegyptská, ficus sykomorus, der Maulbeerfeigenbaum, die Sykomore. Kk. 143., Rstp. 1368.

324243   Sýkor Svazek: 3 Strana: 0824
Sýkor, a, m. = sýkora samec, die Meise (Männchen), na Slov.

324244   Sýkora Svazek: 7 Strana: 0829
Sýkora. Cf. Brm. II. 2. 575.-592., 746., Šrc. 70., Rk. sl., Babče, Babčice, Bab činka, Babička, Babka, Blebala, Breberka, Čuberbabka, Dřevolezka, Chocholka, Ka- nazdra, Kocholačka, Kominíček, Koňafka, Konak, Koňařice, Koňárka, Koněrza, Koňíř, Koniřka, Konizdra, Kosílek, Kováříček, Kovářík, Kovářka, Kozlíček, Kozlík, Ko- žesníček, Křížovka, Kuňadra, Kvedlačka, Měšačka, Mlynářice, Modračka, Modřinka, Ocasáč, Patita, Píča, Píčka, Pliska, Pliska- vice, Ponrava, Smrť, Smrtka, Sněhařka, Stárek, Ševčík, Šmolka, Truhlička, Uhlík, Uhlíř, Uhlířka, Vabička, Vařečka (i dod.). Dle Mkl. sýkora. Je bystrá jako s. Kld. S pokřikuje: Ty si pán, ty si pán! — Ogare, v řiť, v řiť! Val. Vck. Cf. Strnad, Km. 1886. 377., 380., Er. P. 24., Brt. Dt. 43 ,53., 62. — S. = kravské jméno; sýkorka = ovce, má kolem očí červenavé pruhy na způsob křídel. Val. Brt. — S., y, m. = po- licajt. Us. Rjšk. — S., os. jm. Arch. VIII. 604. — S. Jan † 1845., učitel. Jg. H. 1. 631., Šb. Dj. ř. 291. — S. Václ., faktor tiskár. 1821. Jg. H. 1. 632. — S. Jan, nar. 1852., dr. theol., prof. theol. fakulty v Praze.

324245   Sýkora Svazek: 8 Strana: 0397
Sýkora. O pův. cf. Krok 1893. 55. Pol. sikora, s jest měkké, tedy by se mělo psáti síkora. Kots. 159. Vz Parukářka, Mlynářík (3. dod.). — S. = desetník. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

324246   Sýkora Svazek: 9 Strana: 0321
Sýkora obecná (a velká n. koňadra, ko- ňarda, koňařka, koňazdra, konězdra, koňazda, konazda, konouzdra, koněrza, koněuzdra, kn- nizdra, koňaska, koňárka, koňar, konířka, koná- řice, koníř, křížovka, koňafka, konak, s. vlašská, s. křížová, babčice, babička, dřevolezka, hořňálc, patiťa, pískora, ponrava, uhlík), lužní (plíska, popelnička, bobře) vousatá. Šír II. 143. nn. S. modrá (u Zubří; modřinka), psí (u Hukv. ). Mus. ol. III. 77. S. lesní (králíček obecný). U Rožn Mus. ol. III. 116. — S. = finanční strážník. Němc. III. 131. — S. Jan dr. a j. Sr. Jub. XXX.

324247   Sykora Svazek: 10 Strana: 0413
Sykora, y, f., parus, pták. Vz Ott. XXIV. 477. — S. = tři niti do jednoho prádla skrou- cené (vada). Vz Vck. Vset. 362. — S. Sý- kory =jídlo z rozstrouhaných brambor, vody, vajec, pečené na plotně. Vz Čes. 1. XIII. 28. — S. Kar. Hugo, spis,, nar. 1859. Vz Vck. Vset.
308. — S. Jan Lad., dr. theol., prof, spis.,
nar. 16. /4. 1852. Sr. Mus 1905. 307.; S. Oldř.,
spis. Sr. Tob. 218.; S. Jan Nep., spis., 1780.
až 1845.; S. Ant., č. math. a spis., nar. 1847.; S. Kar., spis., prof., nar. 1852. Vz o nich v Ott. XXIV. 477.

324248   Sýkora, sýkora, sýkorka, sýkorečka, sýkorenka Svazek: 3 Strana: 0824
Sýkora, sýkora, sýkorka, sýkorečka, sýkorenka, y, f., od syk (sykati), vz -ora. Koř. sik, lett. s?kt, sibilare. Mkl. aL. 128. V Opav. śikora; proto myslí Pk., abychom psali sikora. Parus, die Meise. S. koňadra n. veliká, p. major, Kohl-, uhelníček, p. ater, modřinka, p. caeruleus, parukářka, p. cri- status, mlynářík, p. caudatus, s. lužní, p. palustris, Sumpf-, modřinka sibiřská, p. cy- anus. Frč. 354., Sch. II. 444. S. moudívlá- ček, s. vousatá, s. obecná, babka. Vz S. N. S. černá (černohlavá, uhelníček), Schwarz-, modrá (modravka, modřinka, s. prostřední), Blau-, ocasatá (mlynáříček), Schwanz-, cho- cholatá (parukářka), Hauben-, šedivá (popel- níček), fuscus, Grau-; nejmenší (babka), p. biarmiscus, die Bartmeise. Jg. čihadlo, bouda, poklop, poklopec, padák, sklon, truhlička, skřínka, tlučka, sklopec, skřipec, rozskřipec, píšťala na sýkory. Šp. S. chytati, lapati, stří- leti. Šp. S. vrže. Šml. S. křičí: V řiti tŕn, v řiti trn, pinčrr! Nebo: Cici pán, cici pán, břink, břink! Na mor. Zlíusku. Tamtéž znají 4 druhy sýkor: konorzu, babušku, koníčka, černohlávka. Brt. Tři sýkory naběhané, to jsú naše krávy dojné. Sš. P. 672. — S. = pečený vdolek ze syrových sestrouhaných bramborů. Us. — S-ky, šlovou někde buď slejšky n. drobné knedlíky. Us. v Krkonš. Hk. — S-ky = druh hrušek. U Rožnova. — S , osob. jm. Vz S. N. — S., samota u Mi- levska; mlýn u Humpolce a Něm. Brodu; samota u Vltavotýna; myslivna u Jindřich. Hradce. PL.

324249   Sýkorář Svazek: 3 Strana: 0825
Sýkorář, e, m., der Meisenfänger. Šp.

324250   Sýkorčí Svazek: 3 Strana: 0825
Sýkorčí, MeiseH-. S. péro, hnízdo. Us.

324251   Sýkorčí Svazek: 9 Strana: 0321
Sýkorčí řeč. Vz Čes. 1. VIII. 343., Zát. Př. 284a.

324252   Sýkorčí Svazek: 10 Strana: 0413
Sýkorčí hlas. Vz Vyhl. II. 265

324253   Sýkorné Svazek: 7 Strana: 0829
Sýkorné, ého, n., pole u Bratřejova na Mor. MzO. 1890. 177.

324254   Sýkornice Svazek: 3 Strana: 0825
Sýkornice, e, f., paseka u Holešova na Mor. Tč.

324255   Sýkorník Svazek: 7 Strana: 0829
Sýkorník, a, m., pole u Uble na Mor. MzO. 1890. 177.

324256   Sykorovitý Svazek: 3 Strana: 0825
Sykorovitý, meisenartig. S. ptáci.

324257   Sýkoří Svazek: 7 Strana: 0829
Sýkoří = sýkorčí. S. hlas.

324258   Sýkoří Svazek: 9 Strana: 0321
Sýkoří, ?., míst. jm. Pck. Hol. 56.

324259   Sýkořice Svazek: 3 Strana: 0825
Sýkořice, něm. Sikořitz, ves u Křivo- klátu; něm. Sečkořitz, ves u Turnova; něm. Sicheritz, ves u Lubence. PL.

324260   Sýkořice Svazek: 7 Strana: 0829
Sýkořice, e, f. = sýkora. Hdk. Zav.

324261   Sýkoš Svazek: 3 Strana: 0825
Sýkoš, e, m., hepatus, živočich krabovitý. Krok. II. 247.

324262   Sykot Svazek: 3 Strana: 0825
Sykot (zastr. sylcet), u, m. = sykání, sy- čení, das Gezische. Příp. -ot?.. Mkl. B. 189. S. kalených střel. Rkk. 54

324263   Sykot Svazek: 7 Strana: 0829
Sykot. Mkl. Etym. 335. a.

324264   Sykot Svazek: 7 Strana: 1388
Sykot, a, m., pták Vz Zvonohlík (2. dod.).

324265   Sykot Svazek: 9 Strana: 0321
Sykot, ?, ?., vz Žvonohlik (pták). — S., u, m. Ld. 63.

324266   Sykotání, n. S Svazek: 10 Strana: 0413
Sykotání, n. S. sýkor. Svět. knih. 420. 118.

324267   Sykotati Svazek: 7 Strana: 0829
Sykotati, vz Syčeti. Brt. D.

324268   Sykyta Svazek: 8 Strana: 0397
Sykyta, y, m., vz Zikmund (3. dod.).

324269   Sylaha Svazek: 3 Strana: 0825
Sylaha, y, m., osob. jm.

324270   Sýlati Svazek: 3 Strana: 0825
Sýlati. Od kmene s?l, stupňováním kme- nové samohlásky dostaneme jen syl . . . Vz Poslati, Stupňování.

324271   Sylfa Svazek: 7 Strana: 0829
Sylfa, y, f., die Sylphe. — S., stega- nurus, pták. Cf. Brm. II. 453. nn.

324272   Syllab-us Svazek: 3 Strana: 0825
Syllab-us, u, m., lat., přehledný seznam ku př. zásad (článků), které přijatému učení církve katolické odporují. Vz S. N.

324273   Syllab-us Svazek: 7 Strana: 0829
Syllab-us, u, m. seznam nauk kato- lictví odporných r. 1864 od Pia IX. vydaný.

324274   Syllaba Svazek: 3 Strana: 0825
Syllaba, y, f., lépe než sillaba, z řec. ow-kaßeiv, övlkaßrj = slabika, die Silbe. S-y pojiti. Kom. Vz Slabika, KB. 2.

324275   Syllaba Svazek: 9 Strana: 0321
Syllaba Lad. dr. Sr. Jub. XXX.

324276   Syllaba Svazek: 10 Strana: 0413
Syllaba Lad., Dr. lék., prof., spis., nar. 16. /6. 1868. Vz Ott. XXIV. 478.

324277   Syllabičnosť Svazek: 10 Strana: 0413
Syllabičnosť, i, f. Vz Nejed. 357.

324278   Syllabikant Svazek: 9 Strana: 0321
Syllabikant, a, m. — slabikant, kdo se učí slabikovati. Wtr. Part. 15. a j.

324279   Syllabikář Svazek: 7 Strana: 0829
Syllabikář, e, m. = slabikář. Mus. 1880. 54.

324280   Syllaboměrec Svazek: 3 Strana: 0825
Syllaboměrec, rce, m. = básník, žertem n. s příhanou, der Dichter. Kom.

324281   Syllaboměrec Svazek: 7 Strana: 0829
Syllaboměrec, rce, m. = básník. Kom.

324282   Syllepsa Svazek: 3 Strana: 0825
Syllepsa, y. f., z řec úv/.kfjipit; = figura, když týž přívlastek n. přísudek ke dvěma n. více podmětům náleží, jež co do osoby, počtu i rodu jsou rozdílny. S. N.

324283   Syllogism-us Svazek: 3 Strana: 0825
Syllogism-us, u, m., z řec. óv)J.oytó,uóí- = sousudek, soubor, úsudek, závěrek; s. cor- nutus, s. rohatý. Rk., KB. Vězí ve verši tom sousudek či s.; Poslední verš chová dilematický s. Sš. I. 322., II. 38. (Hý.).

324284   Syllogismus Svazek: 7 Strana: 0829
Syllogismus. Cf. Jg. Slnosť 162., 163.

324285   Syllogistický Svazek: 3 Strana: 0825
Syllogistický, syllogistisch, vz Sousudný.

324286   Syllogistika Svazek: 9 Strana: 0321
Syllogistika, y, f. Vz Věst. op. 1901. 173., VIII. 262. nn.

324287   Sylov Svazek: 3 Strana: 0825
Sylov, a, m., Sillow, dvůr u Nepomuka.

324288   Sylva Svazek: 9 Strana: 0321
Sylva, ?, m. = Sylvester. Čes. 1. X. 62.

324289   Sylvaeus Svazek: 10 Strana: 0414
Sylvaeus Jan, č. spis. v XVI. stol. Vz Ott. XXIV. 480.

324290   Sylvan Svazek: 7 Strana: 0829
Sylvan, a, m. S. Jan, Slovák, † 1572. Tf. H. 1. II. 47., Jg. H. 1. 632., Jir. Rak. II. 254 , Srb. 30.

324291   Sylvan Svazek: 7 Strana: 1388
Sylvan Jan. Vz Mus. 1892. 523.

324292   Sylvanit Svazek: 3 Strana: 0825
Sylvanit, u, m., tellurík písmenkový. Bř. 211., S. N. XI. 208.

324293   Sylvanit Svazek: 10 Strana: 0414
Sylvanit, u, m. = ruda písmenková. Vz Ott. XXIV. 480.

324294   Sylvester Svazek: 7 Strana: 0829
Sylvester, stra, m. S. Jan, kněz pod- obojí 1612. Jir. Ruk. II. 254.

324295   Sylvestren Svazek: 10 Strana: 0414
Sylvestren, u, m., terpen, v lučbě. Vz Ott. XXIV. 481.

324296   Sylvestrovský Svazek: 10 Strana: 0666
Sylvestrovský. S. švanda. Zvon VI. 335.

324297   Sylvi-us Svazek: 7 Strana: 0829
Sylvi-us, a, m. S. Uberinus 1587. Jg. H. 1. 632.

324298   Sylvin Svazek: 3 Strana: 0825
Sylvin, u, m., sůl Sylviova. Bř. 117., 241. S., chlorid draselnatý. Krč. 58., 933.

324299   Sylvin Svazek: 10 Strana: 0414
Sylvin, u, m. = druh soli. Vz Ott. XXIV. 481.

324300   Sylvinový Svazek: 7 Strana: 0829
Sylvinový. S. (abietinová) kyselina. Ott. I. 63., Rm. II. 368.

324301   Symbiosa Svazek: 8 Strana: 0397
Symbiosa, y, f., z řec. S. hub = organi- cké spojení hub s jinými rostlinami ke vzá- jemné výměně látek vyživovacích. Vz Ott. XI. 692. b.

324302   Symblefaron Svazek: 7 Strana: 0829
Symblefaron. Cf. Slov. zdrav. 360.

324303   Symbol Svazek: 3 Strana: 0825
Symbol, u, m., z řec. ov^ßolov == znak, význak; smyslný znak (oznak) - symbolům fidei, vyznání víry. Nz. S., znak, smyslný znak (znamení) pro pojmy a idee na př. kotvice jest s-em naděje, kruh věčnosti, olivová ratolesť míru. Vz více v S. N. Das Symbol. Ve ptáku tom (holubu) s. čistoty a sprostnosti se vidí. Sš. J. 31.

324304   Symbol Svazek: 7 Strana: 0829
Symbol = znak, znamení, v math. vý- znak. Šim. Jestliže zvěcněnou abstraktnosť zároveň obrazem skutečné věci si předsta- vujeme, sluje taký obrazec s-lem či smysl- ným odznakem. Hš. Sl. 140. Cf. Sbtk. Rostl. 39.—40., Jg. Slnosť 159.

324305   Symbol Svazek: 10 Strana: 0414
Symbol, u, m. Sr. Ott. XXIV. 482.

324306   Symbolicky Svazek: 3 Strana: 0825
Symbolicky, sinnbildlich. S. něco na- značiti. Sté. Alg. 42.

324307   Symbolický Svazek: 3 Strana: 0825
Symbolický = význačný, smyšlený, cokoli k symbolu se vztahuje, podobenský, obrazový, symbolisch, sinnbildlich. Pohřeb, pohroužení do vody při křtu s.; Křest můj náznačný, s. jest; S. očištění apoštolů; V tom označ- ném či s-kém působení zahrnuje se veškera síla a mocnosť iných nohou. Sš. I. 69., J. 28., 212., 216. (Hý.). S. označení. Stč. Alg. 62. S. knihy, v nichž jsou složeny základní znaky některého náboženství.

324308   Symbolický Svazek: 7 Strana: 0829
Symbolický. S. obraz, socha, Osv., statky, Kzl, obřady. Sbtk. Rostl. 60., 266., 304.

324309   Symbolika Svazek: 3 Strana: 0825
Symbolika, y, f. = znakosloví, die Sym- bolik. S. zvuková znázorňuje děje a zjevy přírodní buď jednotlivými slovy zvukodob- nými, buď celou řadou větovou slov tako- vých aneb i příhodným rhythmem zvuko- dobným. Vzdují větři, zahučie hrom strašný. Vznide chřest a drnket ostrých mečev, vznide syket kalených střel strašný, lom oščepóv, rächet kopí bystrých. Rkk. Biju, peru, klepu slámu, klasy tepu; mlat je moje pole, tady ve stodole! Pamatujte si to, mlátíte-li žito; takto šesti cepy perou do otepí. Vinaře. Koně-li ve běhu kopyty dupotají, čemu se dupoty podobají ? Dupoty cupoty na zem a půdu tepotu cepů se podobají. Ib. (KB. 233.). — S. = nauka o základních pravdách kře- sťanské víry. Rk. S-ka v širším smyslu = umění vyjadřovati náboženské idee smyslně buď znaky buď slovy; v užším smyslu = nauka o náboženských symbolech. S. N. I sama hora olivná nese v sobě s-ku; S ku ve věcech zemských tkvoucích na zrak vy- staviti ; Dvakráte se nám namítá ta s., aby nám tím hlouběji v utrobě utkvěla. Sš. Sk. 11., J. 66., 102. (Hý.).

324310   Symbolika Svazek: 7 Strana: 0829
Symbolika. Cf. Sbn. 15., 378. — S. barev, krásy, snů. Dk. Aesth. 184., 275.. Dk. P. 102.

324311   Symbolika Svazek: 7 Strana: 1388
Symbolika, y, f. Vz NZ. I. 593.

324312   Symbolisace Svazek: 7 Strana: 0829
Symbolisace, e, f, Symbolisation, f. Dk.

324313   Symbolism-us Svazek: 7 Strana: 0829
Symbolism-us, u, m. SP. II. 29.

324314   Symbolista Svazek: 10 Strana: 0414
Symbolista, y, m. Vz Ott. XXIV. 483.

324315   Symbolistický Svazek: 10 Strana: 0414
Symbolistický básník. Flš. Písm. 710.

324316   Symbolisující Svazek: 10 Strana: 0414
Symbolisující fantasie. Čad. 46.

324317   Symfoni-on Svazek: 8 Strana: 0397
Symfoni-on, a, n., řec. = samohrací hu- dební nástroj. Vilím. Ceuník.

324318   Symfonický Svazek: 3 Strana: 0825
Symfonický, z řec, souhlasný, sympho- nisch.

324319   Symfonický Svazek: 10 Strana: 0414
Symfonický populární koncert. Nár. list 1904. č 30 3.

324320   Symfonie Svazek: 3 Strana: 0825
Symfonie, e, f. = souznění, souzvuk, sou- hlas, z řec. ov/Lícfi(,)vla, die Symphonie, der Einklang. — S. = skladba hudební na mnoho nástroju dle jistých pravidel složená, die Symphonie, grosses, vielstimmiges Tonstück. Rk. Vz více v S. N., Mlt.

324321   Symfonie Svazek: 10 Strana: 0414
Symfonie. Vz Ott. XXIV. 486.

324322   Symfonie, z Svazek: 9 Strana: 0321
Symfonie, z řec. = velkolepá skladba pro orchestr v sonatové formě. Mus. 1850. II. 76. Příl.

324323   Symfysa Svazek: 7 Strana: 0829
Symfysa, y, f. Vz Slov. zdrav. 360.

324324   Symmachie Svazek: 3 Strana: 0825
Symmachie, e, f., řec tfiw««/««- spolek k obraně i k výboji, die Symmachie. Vz S. N.

324325   Symmetral Svazek: 3 Strana: 0825
Symmetral, v math., protiměrný. Stč.

324326   Symmetrála Svazek: 10 Strana: 0414
Symmetrála, y, f Úhlová s Věst. XI. 31.

324327   Symmetrický Svazek: 3 Strana: 0825
Symmetrický = souměrný, symmetrisch.

324328   Symmetrie Svazek: 3 Strana: 0825
Symmetrie, e, f., řec ôv^^etQÍa =— sou- měr, souměrnost, das Gleichmass, die Sym- metrie.

324329   Sympathetický Svazek: 8 Strana: 0397
Sympathetický. Hodiny elektrické s-cké. Vz Ott. XI. 437. b.

324330   Sympathický Svazek: 3 Strana: 0825
Sympathický = soucitný, soustrastný, sympathisch. S. inkoust, nerv, léčení. Vz S. N.

324331   Sympathie Svazek: 3 Strana: 0825
Sympathie, e, f., z řec. öv^na&ia, soucit, soustrasť, bezděčné spolucítení cizí strasti, příbuzný dojem, jejž na nás činí blaho neb utrpení jiných. Vz více v S. N. Das Mit- gefühl, die Neigung, Sympathie.

324332   Sympathisovati Svazek: 3 Strana: 0825
Sympathisovati = soucítiti s někým, sympathisiren. Rk.

324333   Sympiezometr Svazek: 3 Strana: 0825
Sympiezometr, u, m., vz Piezometr. KP. II. 91.

324334   Symplegiady Svazek: 3 Strana: 0825
Symplegiady, gt. -ad, pl., f., ostrovy sourazné (se srážející) v ústí Bosporu thra- ckého. .Sv/tinlrjyladt?.

324335   Symplektus Svazek: 3 Strana: 0825
Symplektus: --uuu : pozdvihnete se.

324336   Symplesit Svazek: 3 Strana: 0825
Symplesit, u, m., nerost. Vz Bř. 138., S. N. XI. 208.

324337   Symploka Svazek: 3 Strana: 0825
Symploka, y, t., řec. óv^ttIo-m), sousnova, complexio, opakování téhož slova na začátku i na konci vět po sobě jdoucích: I by úpěti vrahóm, i by ustúpati vrahóm. Rkk. Vz Zk. Ml. II. 168., KB. 239.

324338   Sympodi-um Svazek: 8 Strana: 0397
Sympodi-um, a, n. S. článků osních. Čl. L. Jos. 20.

324339   Sympodialní Svazek: 8 Strana: 0397
Sympodialní. S. spolek těchto jednot tvoří prýt. Čl. L. Jos. 23.

324340   Symposi-on Svazek: 3 Strana: 0825
Symposi-on, a, n., řec. avpnóóiov, veselá hostina, das Gastmal. S. N.

324341   Symptom Svazek: 3 Strana: 0825
Symptom, u, m., z řec oú^mm,«,«, případ, případek, úkaz, die Erscheinung; známka, znamení, příznak, zvl. nemoci, das Krankheits- zeichen. Symptom. Rk.

324342   Symptomatický Svazek: 7 Strana: 0829
Symptomatický, symptomatisch. Kzl. 316.

324343   Symptomatologie Svazek: 3 Strana: 0826
Symptomatologie, e, f. — nauka o úka- zech, příznacích nemoci. S. N.

324344   Syn Svazek: 7 Strana: 0829
Syn. V MV. nepravá glossa. Pa. 49. Cf. Mkl. Etym. 335. b., Šf. 111. 526 , Šrc. 248., 257., Vš. 466., Cor. jur. IV. 3. 1. 432., IV. 3. 2 445., Zř. zem. 476., 700. Synáček, cf. Synák. Kdy s. svůj díl ztratil? Vz Výb. 1. 1003. Trestci a veď k dobrému syna tvého, pokudž mladý jest. Mark. Jenž (Duch sv.) jest s otcem i s synem jeden Buoh v tro- jici pravé; Nejsi syn svého otce (nezdařil jsi se). Št. Kn. š. 12., 29. Z jednoho syna nebýva iba sviňa. Slov. Zátur. Jaké drevo, taký klín; jaký otec, taký syn. Ms. MBš. Jaký oheň, taký dým, jaký otec, taký syn. Brt. Kam rád chodí táta, tam i synek chvátá. Bž. exc. Vz Otec (hádanka). Brt. Dt. 160. — S. = zeť. Us., Črn. Zuz. 289. — S. pred otcom, tussilago farfara, rostl. Podbel, pod- kovka, pľúcovník, devätsil, nekde i s. pred otcom, preto že žltý kvietok tejto rastliny ukáže sa prvej, nežby velké podkovám po- dobné lístky odriastly. LObz XVI. 67.

324345   Syn Svazek: 8 Strana: 0397
Syn. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 18. O syne. GR. Nov. 104. 19. — Kúpil jsem dvě vědře syuuov (ryb). Arch. XIV. 57.

324346   Syn Svazek: 9 Strana: 0321
Syn (syn?). Vok. synu posud, zřídka syne; pl. synové, zřídka syni; lok. v syních; po- zději synech. Vz Gb. H. ml. III. 1. 323., 332. Otče i syne. St.

324347   Syn Svazek: 10 Strana: 0414
Syn. Být otcem velkých činů lépe jest než pouze synem velkých otců být. Zr. Nekl. 88. Málo je synů, by po otci se vrhli po rodném, více je nezdařilých a pořídku jen otce kalejších. Msn. Od. 29.

324348   Syn, a, synek Svazek: 3 Strana: 0826
Syn, a, synek, nka, syneček, synáček, čka, m. Syn, vok. sg. obyč. synu; nomin. a, vok. pl. synové. Syn?, skr. sunus, goth. sunus, lit. sunus, strsl. syn?, něm. Sohn, m. Schl. Kořen su roditi, tedy = narozený. Hš. S. jest trpné příčestí minulého času muž. rodu, pošlé od kořene su nebo su, roditi. Znamená tedy prvotně čili dle původu svého narozeného vůbec anebo kterékoli mládě muž. r. čili samce. Gb. Hl. 54. Mój synu; Ó moj milý synu! Kat. 804., 829. Synové dcery = dítky; milovati někoho jako vlast- ního syna; kurvy, z kurvy syn; s. za vlast- ního přijatý, zalíbený; syn následuje otce svého. V. Synové jednoho otce, jedné matky; syn vlastní, nevlastní; postranní, z levého boku, nemanželský; synek (v zemi rodilý;; synek sedlský, pražský, městský, Us., do- mácí, D; syn nepotatilý. Sych. V synyech božích. Ž. wit. 88. 7. Kriste, synu z panny. Er, P. 522. Obyčajne nebývá lepší s. od otca; Taký buď s. tvůj k tobě, jaký tys ku otci; Otec sa z lásky tresce, k zisku synovému. Us. Tč. S. přijatý a osvojený, der Adoptivsohn; s. pravý, rodný; s. při- rozený, přírodný. Sš. J. 22., 150., L. 57. Panenka Maria po světě chodila, božího sy- náčka v životě nosila; Byla jedna chudá vdova, svojich osem synů měla; Jak prah překročila, syna porodila; Ženil bych sc. ale nesmím, chudobné mateře su (sem) syn; Dyby mi pán Bůh dal rakovú panenku, aby ona sama syna porodila a zase pannú byla. Sš. P. 30., 89., 150, 578., 702. A to dietě, které jest po mém synu zuostalo, to já při- jímám na všecek diel, jako syna svého vlast- nieho; Pro ten účinek ten s. proti svému otci se provinil a ztratil všecko právo svého dědictví; Žaloval jest otec na syna, že ho ubil suchými ranami a syn se k tomu zná; By otec popraven byl, syn dobrý zůstane a poctivosti neztratí. NB. Tč. 12.* 71., 277. I také jiným synům, což jich má, přede pány své zboží vydal, aby s ním činili, což chtie. Půh. II. 259. Jaký otec, taký syn. B0. Jakýž otec, tací synové; Jest otec, že nás za syny vyvolil (v syny skrze Ježíše); Moci býti synem božím vétšie jest moci než moci býti papežem nebo králem; Poslúchati nemá ve zlém s. otce; Synové tohoto světa opatrnější synóv světla jsú; Otec neb mátě viec miluje syna než syn otcě nebo máteř. Hus I. 246., 315., 316., 373., 377., II. 298., 372. (Tč.). Syne Daviduov; Dnes syn smrti jsi. GR. Počni, synu ďáblový (ďáblův). Pass. 45. (Hý.). Za syna někoho zvoliti. Kom. Vojen synoma zemi rozdělil. Dal. S. příjma od otce díl k živnosti tím se nevybývá; Otec syna, když jeho vůle není, nemůž od- děliti. Pr. Spravedlnosť pro městské synky (v městě jistém odsoudil kdys úřad cizince k šibenici nedávno vystavěné; ale měšťanstvo tomu silně bylo na odpor předstírajíc, že nikoli pro cizí holotu, alebrž pro městské synky spravedlnost sobě vystavěli). Č. Otec jablka Hryze a synu laskominy. Mus. Otec stýskal a syn výskal; Řídcí, synové otcům podobni se nacházejí. Jg. Řídko se přiho- dilo, aby po vzácném otci také vzácni sy-
nové byli. Mudr. Lépe bohatý psa než chudý
syna cvičí. Devět synů oslava a jeden po-
trava; Syn otce moudřejší — radosť, bratr
bratra — závisť; Lépe s mužem od prahu
k prahu, nežli od syna k synu (žebrati).
Pk. Komu dal Bůh syny, uč je a kárej za
viny. Č. Dobrých lidí synové bývají zlí
škůdcové; Snadněji jedna matka deset synův
uživí než deset synů jednu matku. Lb. čím
milejší syn, tím větší metlu viň. Jg., Rb. —

324349   Synáček Svazek: 3 Strana: 0826
Synáček, čka, m., vz Syn. — S., osob. jméno.

324350   Synaeres-a Svazek: 3 Strana: 0826
Synaeres-a, y, f., řec. ówaÍQtoic; = sra- žení, srážka dvou samohlásek ve dvojhlásku. Rk.

324351   Synagoga Svazek: 3 Strana: 0826
Synagoga, y, f., z řec. öway^yi] = sbor- níce, schodiště, též sbor, sbořiště, modlitebna, die Synagoge. Sš. Mt. 11. S-gy byly veřej- nými shromáždišti pro židy k modlení-se, ku předčítání zákona neb ku poslouchání takového čítání a vůbec k vykonávání ná- boženských úkonů, toliko oběti nesměly ve sbornících Bohu se vzdávati. Sš. Mt. 62. ZN. 73. Bratří nedobře překládají: škola. Sš. Zj. 366. Vz S. N. Nediv sě tomu, že již tuto cierkev židovskú, jenž slove s-ga, cicrkví svatů neb chotí jmenuje. Hus III. 93.

324352   Synagoga Svazek: 9 Strana: 0321
Synagoga, dat. a lok. sg.: synagogie. Ž. kap. 81. 1., - gě m. -ze (g brání se náležité změně). Vz Gb. H. ml. III. 1. 176

324353   Synák Svazek: 3 Strana: 0826
Synák, a, m. = synek, der Sohn. Kolíbaj ho, mój milý, však je s. spanilý. Dbš. 4. — Erb. Sl. čít. 70. — S. = učenník, der Lehr- bursche. Slov. Plk.

324354   Synalbof Svazek: 10 Strana: 0414
Synalbof, u, m. = druh plátna. Lobk. 107.

324355   Synapi-us Svazek: 7 Strana: 0829
Synapi-us, a, m. Vz Horčička. Jg. H. 1. 632.

324356   Synár Svazek: 7 Strana: 0829
Synár, a, m. = dlužník, Schuldner, m.

324357   Synátor Svazek: 7 Strana: 0829
Synátor, a, m. = syn (žertem). Us.

324358   Synaxář Svazek: 7 Strana: 0829
Synaxář, e, m. = kalendář. Šf. III. 204., 175.

324359   Synbenzaldoxin Svazek: 10 Strana: 0414
Synbenzaldoxin, u, m. v lučbě Vz Vot. 94

324360   Synci Svazek: 8 Strana: 0397
Synci = hoši, laš. Jinde se tohoto slova užívá jen v sing, synek. Brt. D.. I. 458.

324361   Synča Svazek: 7 Strana: 0829
Synča, n. = synče, syneček. Slez. Šd.

324362   Synčany Svazek: 3 Strana: 0826
Synčany, dle Dolany, ves u Chrasti. Vz S. N.

324363   Synčátko Svazek: 7 Strana: 0829
Synčátko, a, n. Brt. D. 150.

324364   Synčátko Svazek: 10 Strana: 0414
Synčátko, a, n. = malý chlapec Val. Brt. D. 1. 349.

324365   Synče Svazek: 7 Strana: 0829
Synče, ete, n., vz předcház.

324366   Synčisko Svazek: 7 Strana: 0829
Synčisko, a, n., böser Bube. U Místka. 499

324367   Synčoch Svazek: 7 Strana: 0830
Synčoch, a, m. = syneček. Mor. Brt D. 145. Slez. Šd.

324368   Synčok Svazek: 3 Strana: 0826
Synčok, a, m. = zlatý, drahý, der Liebe, Theuere. Slov. Dbš. 43.

324369   Syndetik-on Svazek: 8 Strana: 0397
Syndetik-on, a, n., řec. = maz k slepo- vání nábytku, skla, papíru, kostí, porculánu atd. Us.

324370   Syndik-us, syndik Svazek: 3 Strana: 0826
Syndik-us, syndik, a, m., z řec. ôvvdf/.oc, městský zástupce, der Stadtanwalt, Syndikus.

324371   Syndikat Svazek: 3 Strana: 0826
Syndikat (syndikát), u, m., úřad syndi- kův, das Syndikat.

324372   Syndikatní Svazek: 9 Strana: 0321
Syndikatní řízení soudní. Ott. Říz. I. 5. S. žaloba. Ib. 67.

324373   Syndikátní Svazek: 10 Strana: 0414
Syndikátní řízení, Stieb. 169., žaloba. Ott. Říz. III. 225.

324374   Syneček Svazek: 3 Strana: 0826
Syneček, čka, m., vz Syn. — S. = hoch, mládenec, junák, milec, der Junge, Bursche, Geliebte. Na Mor. Brt. Spíše sa rozlúči Du- najek s pírečkem, než sa já rozlúčim se svojím s kern Vz Nikdy. Sš. P. A byly cě (— tě) jedna macička, měla překrásného sy- nečka; Dal se mně s. do těžké nemoci; Na s-čka zavolala, křivdu jemu žalovala; Ach nadešel mne v noci sen, že můj s. jedě sem; Habe ten s. chodíval za pannó; Ach ta naše dědina, jakby guló (koulí) hodil, néni tu s-čka, co by se mně hodil; Pomyslela jsem já sobě do pole šerého, abych tam mohla spatřiti s-ka mjilýho; Kolik je klasečků v ječmenném snopečku, tolik falešností při každém s-čku; Sama sem neráda, že vojna nastala, měla sem synečka, zůstala sem sama; zůstala sem sama, jak na vodě sláma, jak ten měsiček mezi hvězdičkama; Ja už sem já ty střevíčky sedrala, co sem já od s-čka dostala; Sem s. jako vták, pomiluja nechám tak; Meč (mlč) má milá, nenaříké, ty po- těšena budeš, až ti přijde tvůj syneček, ach ty mu požaluješ; Přisedla k němu, šeptala jemu: Hezké senečko, nechoď na vojno. Sš. P. 1., 79., 113., 187., 204., 209., 267., 307., 337., 360., 384., 408., 573. (Tč.).

324375   Syneček Svazek: 10 Strana: 0414
Syneček. Môj syneczku nadobný, tanec v Těšínsku. Vz Brt. P. n. 977.

324376   Synedri-um Svazek: 3 Strana: 0827
Synedri-um, a, n. = rada, z řec. ówédqiov.

324377   Synechie Svazek: 7 Strana: 0830
Synechie, e, f. Vz Slov. zdrav. 360.

324378   Synecholický Svazek: 8 Strana: 0397
Synecholický. S. hledisko. Vstnk. II. 282., 371.

324379   Synek Svazek: 3 Strana: 0827
Synek, nka, m., vz Syn. — S. = hoch, chlapec, der Knabe, Bube, opak děvucha, das Mädchen. Na Mor. a ve Slez. Pk., Šd., Klš., Škd., Tč. Ach synku, synečku, žal mne zašel krutý. Hdk. C. 143. Hledí s-ka (oše- třuje ho). Us. Šd. Něplakaj děvečko o synka mrtvého; Daj mi, Bože, synka, co na cimbál břinká, aby mně zabřinkal stoja u okýnka. Sš. P. 80., 224. — S. = syneček. Dvanáct krav podojím, se synkem postojím, tem vdov- covým dětom nikda neuhovím ; Voda uplyně, břehy podryje, tebe si, děvuško, s. nevezme; Dybych byl sedláckým synkem, napájel bych panny vínkem; Že je mně synek milejší než jiných sto; Jsem já synek z Orešan, nemám ženy len som sám. Sš. P. 197., 300., 389., 562., 609. (Tč.). — S = cizí hoch, ein frem- der Bursche, Knabe. Čí si synku? Us. Brt. — S. == mladší tovaryš, der jüngere Geselle. Šp. — S., der Lohnjunge. Šp. — S , osob. jm.

324380   Synek Svazek: 7 Strana: 0830
Synek jako válek, máma jako úl. VSlz. I. 237.

324381   Synek Svazek: 10 Strana: 0414
Synek. Svatý s. = plampač při slavnosti fidlovačky v Praze. Vykl. Obrz. 181. — S. Emil dr., spis., nar. 1866. Vz Ott. XXIV. 493., Tob. 218.

324382   Synekdoche Svazek: 3 Strana: 0827
Synekdoche, y, f., z řec. ôwe/.do-/ŕh die Synechdoche = tropus, jímž zastupují se pojmy dle vnitřní své příbuznosti na př. když klademe jednotníka místo druhu a naopak, určitý počet místo neurčitého, jed- notné číslo m. množného, čásť za celek, S. N. náznamek, přimínka. Sš. J. 275. Vz KP. 232., Mus. 844. str. 432., Zk. Ml. II. 162.; Mk. Ml. 310.

324383   Synekdoche Svazek: 7 Strana: 0830
Synekdoche. Cf. Jg. Slnosť. 68, Vor. St. 79.

324384   Syngenit, u, m Svazek: 3 Strana: 0827
Syngenit, u, m., nerost. Bř. 122.

324385   Synchese Svazek: 9 Strana: 0462
Synchese, e, f., řec. S. vazeb ve spisovné řeči Palackého: loket zšíří atd. Vz Mtc. 1901. 262.

324386   Synchronism-us Svazek: 3 Strana: 0827
Synchronism-us, u, m., řec. ovy/^o- ,.řó>o? = der S-mus, die Zusammenstellung gleichzeitiger Begebenheiten in der Welt- geschichte, současnost', sestavení rozličných událostí v jedné době zběhlých. S. N.

324387   Synchronistický Svazek: 3 Strana: 0827
Synchronistický = současný, současový, synchronistisch. Rk. S. dějepisectví — takové, jež současné událostí z rozličných zemí a národů, pokud možná, vedlé sebe staví. Vz S. N. Rk.

324388   Synchronní Svazek: 8 Strana: 0397
Synchronní či soudobý. S. pohyb, KP. VIII. 106 , pohon proudů (elektr.) střídavých. Ib. 392.

324389   Syník Svazek: 10 Strana: 0414
Syník, u, m. = líska. Pletený s. Msn. Od 133.

324390   Synizese Svazek: 8 Strana: 0397
Synizese, řec. = splynutí dvou samohlásek v jednu: dou-fati, m. do-u-fati, laje z lavice. Někdy se souhláska mezi dvěma samohláskami jsoucí vypouští: přisau z přísahu (přisahám). Slabika jí vzniklá je zpravidla dlouhá. S. ve verších. Vz Gb. H. ml. I. 565., 567.

324391   Synkinetický Svazek: 8 Strana: 0397
Synkinetický. S. chvění (souchvění). Vz Krejč. Psych. 32.

324392   Synklastický Svazek: 7 Strana: 0830
Synklastický, synklastisch. P. plocha. Stě. Dif. 248.

324393   Synklinalní Svazek: 7 Strana: 0830
Synklinalní pohyb. Krč.

324394   Synkopa Svazek: 3 Strana: 0827
Synkopa, y, f., řec. ovy/.ontj = Synkope, die Wortverkürzung durch Wegwerfung eines Buchstabens o. einer Silbe, vysutí, výsuvka, vysouvání; 2. rozpojené noty v hudbě; dle Mlt. prodloužení tonu z lehké doby na těž- kou.

324395   Synkope Svazek: 8 Strana: 0397
Synkope, y, f., řec. S. vynímá prostředek ze slov: žádný m. žádaný, přide m. přijde. Bl. Gr. 267.

324396   Synkopovati Svazek: 7 Strana: 0830
Synkopovati stopu trochejskou. Dk. Poet. 234.

324397   Synkov, a, m Svazek: 3 Strana: 0827
Synkov, a, m., něm. Sinkow, ves u Ko- stelce n. Orl. PL.

324398   Synků mlýn Svazek: 3 Strana: 0827
Synků mlýn u Žďáru. PL.

324399   Synkův Svazek: 7 Strana: 0830
Synkův, -ova, -ovo. Ty s-vy sliby děvče oklamajú. Sš. P. 307.

324400   Synobijce Svazek: 7 Strana: 0830
Synobijce, e, m., noudoxtóvoq. Lpř.

324401   Synoda Svazek: 3 Strana: 0827
Synoda, y, f., z řec. óvvodog, die Zusam- menkunft der Geistlichen in Kirchenangele- genheiten ; kirchliche Regierungsbehörde, die Synode, sbor, sjezd církevní. V z Tk. III. 224., IV. 742.

324402   Synodalní Svazek: 3 Strana: 0827
Synodalní (synodální), k sjezdu církev- nímu se vztahující, Synodal-. Rk.

324403   Synodický Svazek: 3 Strana: 0827
Synodický, řec, synodisch. S. oběh. Nz.

324404   Synohor Svazek: 3 Strana: 0827
Synohor, a, m., osob. jm. Pal.

324405   Synoikeiosa Svazek: 3 Strana: 0827
Synoikeiosa, y, f., z řec. ř\ owomhImoi?, die Mitzueignung, bes. als rhetorische Figur, wenn ganz verschiedenartige Dinge durch den Ausdruck verbunden oder einer Person beigelegt werden. Pape. S., když se pod- metu věci sobě odporné přisuzují. Lakomci nedostává se i toho, což má i čehož nemá. Vz Zk. Ml. II. 178.; Mk. Ml. 303.

324406   Synojed Svazek: 3 Strana: 0827
Synojed, a, m., nepa, smyšlený had, který prý své mladé jídá. Aqu.

324407   Synonym-um Svazek: 3 Strana: 0827
Synonym-um, a, n., z řec. ôwóvv^oí: S-ma čili souzvučná slova jmenují se taková, která se skládají z nestejných hlásek, ale významu jsou stejného aneb velmi podob- ného ku př. strouha a potok, řeč a mluva, sad a zahrada atd., sinnverwandte Wörter. Gb. Vz S. N.

324408   Synonymář Svazek: 7 Strana: 0830
Synonymář, e, m. = slovník, ve kterém jsou slova stejného významu vedle sebe se- řaděná a případným významem z řeči ná- rodní opatřená. Mnč.

324409   Synonymický Svazek: 3 Strana: 0827
Synonymický = souznačný, synonymisch, sinnverwandt.

324410   Synonymika Svazek: 3 Strana: 0827
Synonymika, y, í. = nauka o slovích souzna-čných; 2. sbírka slov souznačných. Rk., Nz. Sammlung und Erklärung sinn- verwandter Wörter. Synonymika jest posud nejslabší stránka naší lexikografie; slovníky naše i mluvnice příliš málo k ní přihlížejí a v samostatném spracování neučiněno posud ani skrovného počátku. Tím se stává, že spisovný jazyk náš čím dále tím více chudne a hubení, syntaktické vazby, jimiž jeden a týž úkon ovšem s rozdíly patrnými se ozna- čuje, secvrkují se v jednu a to za časté chybnou, přesné vazby slovanské vytrácejí se zůstavujíce místo všelikým barbarismům, nebo pletou a matou se nerozumně. Slova synonymná stávají se nám zbytečnými, kde- koli Němec jich nemá a jedním slovem pro kolik pojmů dle našeho názoru rozdílných vy- stačuje, kdežto synonymů německých svými nahrazovati neumíme. Synonymika však lidu našeho jest posud velmi hojna i rozmanita a zajímavo ve mnohých příčinách pozoro- vati, jak bystře, jak neomylně lid u věci té rozeznává i rozlišuje. Vz příklady v Km. 1878. 57. Brt.

324411   Synonymika Svazek: 7 Strana: 0830
Synonymika. Cf. Ukaz. 38., 73. Počát- kové s-ky české. Sestav. Prok. Ondrák v Mus. 1845. 526. nn. Jak psáti s-ku. Vz Km. 1887. 668. (Vm.).

324412   Synonymní Svazek: 3 Strana: 0827
Synonymní, synonymisch. Bž. 14.

324413   Synonymum Svazek: 7 Strana: 0830
Synonymum. Cf. Brt. S. 180 , Jg. Slnosť 58., 64. Sbírka a výklad některých synonym Vz. Vor. St. 22., 27. nn., Synonymika (dod.).

324414   Synonymum Svazek: 8 Strana: 0397
Synonymum. Vz Bl. Gr. 330. nn.

324415   Synopsa Svazek: 3 Strana: 0827
Synopsa, y, f., z řec. óvvoxpiq, přehled, stručný obsah nějaké vědy; sestavení roz- ličných spisů, jež o též věci jednají. Vz S. Ň. Kurze Uibersicht, die Synoptik.

324416   Synoptický Svazek: 7 Strana: 0830
Synoptický. S. mappy povětrnostní. Stč. Pov. 9.

324417   Synóv Svazek: 10 Strana: 0414
Synóv = synův. Synóv péče (synova). Mill. 8la.

324418   Synová Svazek: 3 Strana: 0827
Synová, é, f. = synova choť, nevěsta, die Schwiegertochter. Er. P. 474., Tč., Šd.

324419   Synovic Svazek: 7 Strana: 0830
Synovic, e, m. S. Michal., snperintendent, † 1796. Jir. Ruk. II. 254.

324420   Synovka Svazek: 3 Strana: 0827
Synovka, y, f. = synova dcera. Šd.

324421   Synovk,ně Svazek: 3 Strana: 0827
Synovk,ně, ě, f. = dcera bratrova n. se- střina, Nichte, f. — S. = nevlastní dcera, die Stieftochter. Us.

324422   Synovkyně Svazek: 7 Strana: 0830
Synovkyně. Výb. I. 283.

324423   Synovrah Svazek: 3 Strana: 0827
Synovrah, a, m., der Sohnesmörder. Šm.

324424   Synovrah Svazek: 10 Strana: 0666
Synovrah, a, m. = vrah syna. Škod. II2. II. 252.

324425   Synovrahový. S Svazek: 10 Strana: 0414
Synovrahový. S. ruce (které zavraždily syna). Msn. II. 452.

324426   Synovský Svazek: 3 Strana: 0827
Synovský, Sohn-, kindlich. S. láska, Aqu., povinnosť, Us., smysl, smýšlení; Aby nás důvěrou a láskou s-skou naplnil. Sš. 1. 87., II. 45. S. příchylnost', Dch., poslušenství. Žer. Aby ze s-ké přiezně po smrti nepo- choval ho v Aegyptě; s. bázeň. Hus I. 110., 356. Nenie dobré vzieti chléb s. (= synóm = židóm) a vrci psóm (= pohanom). Mat. 15., Hus II 95.

324427   Synovství Svazek: 3 Strana: 0827
Synovství, n., synovstvo, a, n., die Sohnheit. K důvodu řádného s-a prospívá vyznání rodičů. Ms. pr. kut. Z hříchu rodí se s-i ďáblů. V. Synovství naše ovšem jest přisvojené, ješto u Krista jest přirozené; Kristus nám s. smrtí svou zasloužil; O je- diném duchovním s. slova ta vykládali. Sš. I. 87., II. 45., L. 181. (Hý.). Mé s. s tebú přijali. Hus III. 25. (I. 317.).

324428   Synovství Svazek: 7 Strana: 1388
Synovství. Vyjevil mi úmysl s. (státi se mým synem, zetěm). Kom. Kor. 150.

324429   Synovství Svazek: 8 Strana: 0397
Synovství. S. boží. Chč. S. 12d.

324430   Synovstvo Svazek: 9 Strana: 0321
Synovstvo, a, n. Hus. Post. 36a.

324431   Synovstvovati Svazek: 7 Strana: 0830
Synovstvovati = synem býti. Slov. Hdž. Rkp.

324432   Synový Svazek: 10 Strana: 0414
Synový. Zubové synovi laskominy mají, dentes filiorum. Ol. Ezech. 18. 2.

324433   Synsko Svazek: 3 Strana: 0828
Synsko, a, n., nemotorný, veliký syn. Er. Sl. čít. 51.

324434   Synský Svazek: 3 Strana: 0828
Synský, Sohn-. Us. u Poličky. Zkr.

324435   Syntakticky Svazek: 7 Strana: 0830
Syntakticky, syntaktisch. Věty s. sobě rovné. Mus. 1880. 125.

324436   Syntaktický Svazek: 7 Strana: 0830
Syntaktický, syntaktisch. S. správnosť. Vz Vor. St. 37.

324437   Syntaktický Svazek: 9 Strana: 0321
Syntaktický. S. proměny řeči. Vz Ott. XIII. 136b.

324438   Syntaktik Svazek: 7 Strana: 1388
Syntaktik, a, m., Syntaktiker, m Mtc 1892. 291.

324439   Syntax Svazek: 3 Strana: 0828
Syntax, e, f., z řec. tfiWtf«?, vazba., skladba, slovosklad, die Syntax. Nz.

324440   Syntax Svazek: 10 Strana: 0414
Syntax = skladba. Vz Ott. XXIV. 496.

324441   Syntheta Svazek: 3 Strana: 0828
Syntheta, y. f., z řec. óvvd-eôiq, soubor, shrňování něčeho Rozmanitého v jednotu, die Begriffsverbindung, Synthese. Vz S. N.

324442   Syntheta Svazek: 10 Strana: 0414
Syntheta v III. 828 oprav v.: synthesa a sr. Ott. XXIV. 497.

324443   Synthetický Svazek: 3 Strana: 0828
Synthetický, skladný, souborný, synthe- tisch. Rk.

324444   Synthetický. S Svazek: 10 Strana: 0414
Synthetický. S. soud, poznatek, věta, zásada. Uč. spol. 1902. IX. 7., 12.

324445   Syntonin Svazek: 3 Strana: 0828
Syntonin, a, m. = rostpustná vlákenina vyskytující se ve svalech. Vz S. N.

324446   Syntraktorie Svazek: 7 Strana: 0830
Syntraktorie, e, f. = jistá křivá čára. Vnč. 64.

324447   Synutec Svazek: 3 Strana: 0828
Synutec, tce, m., místní jm. v Čech. Pal. Dj. IV. 2. 396.

324448   Synův Svazek: 3 Strana: 0828
Synův, -nova, -o, Sohns-. S-o dítě (vnuk), dcera (vnučka), Us., odpor. NB. Tč. 243.

324449   Synůvče Svazek: 3 Strana: 0828
Synůvče, ete, n. — bratrův n. sestřin vnuk. D.

324450   Syp Svazek: 3 Strana: 0828
Syp, u, m. — sypek peřiny. Mor. a slez. Mtl.. Klš. — S. = sypáni, die Schüttung. Zlob.

324451   Syp Svazek: 7 Strana: 0830
Syp jehličí = choroba mladých borovic, die Schüttkrankheit. Pta.

324452   Syp Svazek: 9 Strana: 0321
Syp, u, m. = sýpka = obilí, které do- stává mlatec po vymlácení. Netolice. Kub. L. f. 1900 363.

324453   Syp Svazek: 10 Strana: 0414
Syp, u, m. (posyp)! = posípací písek. Pohl.

324454   Sypací Svazek: 3 Strana: 0828
Sypací, Sch?tt-. S. hodiny, die SanduhR.

324455   Sypáče Svazek: 3 Strana: 0828
Sypáček, čku, m., das Streugeräth. S. na cukr. Dch.

324456   Sypačka Svazek: 7 Strana: 0830
Sypačka, y, f., Streubüchse, f.

324457   Sypačka Svazek: 8 Strana: 0397
Sypačka, y, f. = opálka, ze které se v maštali do hrantu sype. Brt. D. II. 356.

324458   Sypadlo Svazek: 3 Strana: 0828
Sypadlo, a, n. - sypátko. Ros.

324459   Sypanec Svazek: 3 Strana: 0828
Sypanec, nce, m. — drobné kamení, rol- liges Gestein. Šp.

324460   Sypanec Svazek: 7 Strana: 0830
Sypanec = sýpka. Janko, už lapajú (na vojnu), skry se do s-cu. Koll. Zp. I. 370.

324461   Sypání Svazek: 3 Strana: 0828
Sypání, n., die Schüttung, das Schütten. Šp. — S. = co se sype, ku př. drůbeři. Na várku se béře s. (ne: násyp). — S. = sýpka, der Schüttboden. U Opav. Klš.

324462   Sypání Svazek: 8 Strana: 0397
Sypání = špýchar. Slez. XZ. III. 199.

324463   Sypanice Svazek: 3 Strana: 0828
Sypanice, e, f. = osutiny, osypka, die Masern. Ja. — S. = ovčí neštovice, na Mor. osypky, die Schafpöcken. Ja.

324464   Sypanice Svazek: 7 Strana: 0830
Sypanice = sýpka. 1613. Soud. záp. opav.

324465   Sypanice Svazek: 8 Strana: 0397
Sypanice = osýpky. Phľd. XII. 131. — S. (chalupa), vz Tlučénka (3. dod.).

324466   Sypanice na Svazek: 9 Strana: 0321
Sypanice na Mor.; na Slov. tłučénky = chalupa, kde zdi činí hlína mezi prkna na- sypaná. Brt. D. II. 433.

324467   Sypaničný Svazek: 3 Strana: 0828
Sypaničný, Masern-. S. vyraženími (sy- panice), Masern. Ja.

324468   Sypanka Svazek: 3 Strana: 0828
Sypanka, y, f., etwas zum Streuen z. B. Zucker.

324469   Sypánka Svazek: 7 Strana: 0830
Sypánka, y, f. = sypaná placka. U Č. Brodu. NZ. I. 242.

324470   Sypaňový Svazek: 7 Strana: 0830
Sypaňový. Chceme si vypojčat s-vé pe- níze (ze sypání, z kontribučního fondu). Slez. Šd.

324471   Sypaný Svazek: 3 Strana: 0828
Sypaný; -án, a, o, geschüttet, gestreut. S. cesta = silnice. Mor. Mtl., Bkl.

324472   Sypaný Svazek: 7 Strana: 0830
Sypaný. Dostává s-nou (výměnu) = ho- tového obilí určitý počet měřic. Na Hané.

324473   Sypaný Svazek: 8 Strana: 0397
Sypaný. S. výměnek = obilní, ne peněžní. U Zieh. NZ. II. 615.

324474   Sypaný Svazek: 9 Strana: 0321
Sypaný kopec = mohyla. Pck. Hol. 209.

324475   Sypáreň Svazek: 8 Strana: 0397
Sypáreň = sýpka. Phľd. 1892. 202., 1894. 309.

324476   Sypárna, y, sypáreň Svazek: 3 Strana: 0828
Sypárna, y, sypáreň, rně, sypárnice, e, sypárenka = sýpka. Slov. Bern., Kd. Také ve Slez Šd.

324477   Sypárník Svazek: 3 Strana: 0828
Sypárník, a, m. = správce sypárny, der Schüttbodenhüter. Slov. Bern.

324478   1. Sypati Svazek: 3 Strana: 0828
1. Sypati, sypám a sypu, syp a sypej (zastr. spi), al, án, ání; sypávati, streuen, schütten. Vz Mazati. — abs. Ten sype (= po- spíchá, utíká). Us. Brt., Mtl., Kčr. Obilí dobře sype (mnojio zrní dává). D. Jak sype rež, žito? Mor. Šd. Málo sypú ječmeny, mu- síme byť bez ženy. Málo sypú zemňáky, musíme na Hanáky (musíme jísti moučná jídla). Sš. P. 679. Musel sypati = platiti. Vz Posypek. — co kam komu (nač, do čeho, za co, k čemu, v co, před co, mezi co). Popel, prach na hlavu, Ben., Br., BO., kvítí na cestu; na něco cukr s. D. Obilí na mlýn s. Vys. Jest platno, co by na stěnu hrách sypal. Prov. Kdo tu buři na ume, hlinu na mne sype? V; Nosila bych vodu až dolu ku mlýnu, tam bych ju s-la na ty mlýnské kola. Sš. P. 159., 491. S-al se na kutě (— šel na lůžko). Us. Dch. Jaké na mlýn sypeš, také se mele. Prov. Sype sůl do kávy a cukr do chleba (hloupě si počíná). Šd. Sypají se mu i slzy darmo do klína (nedá se ani pláčem obměkčiti). Hš. Sypal mu jablka do pytle, do čepice atd. Us. Kdyby se měl druh do druha hned sypať (hned mu láti, naň se obořiti)! Us. Vk. S. někomu písek v nos. Dh. Neroďte i perel sypati před svině (Mat.). Hus I. 301. Penězi sypal mezi lidi. Let. 408. S. žito do pytlů. D. Stařeny do mne co sršně se sypaly. Sych. Někomu jed do jídla s. Kom. Raky někomu za ňadra sypati (dávati mu, hojná dobrodiní prokázati). Rvač., Č. Popel k nebi s. D. Rád o něm slyší, co by sůl v oči sypal. — (kde) čím. Okolo krále groši míšenskými sypali. V. Penězi dostě hustě sypali. Háj. Sypal jměním, až dosypal se toho, co chodí s mošnou. T. S. vdolky perníkem (skořicí a cukrem). Er. P. 429. — kde co. U Jana fojta múku sypali, ale neviem, které řeči byly. NB. Tč 289. — (se) jak. Jiskry sypaly se krupobitím. Brt. Instr. 15. Žito sype na měřici. Us. Msk. — komu. Kdož ti pelynek sype, syp jemu zase hořec. Ctib. S-ti pastýři (na zrně mu platiti). Us. — komu odkud. Ze svého pastýři dobytka s. D. Z úst se mu jed, ako z peci plameň sypal. Mt. S. Jako bys sypal na plachtu hrach z vreca prázného, tak vy- hádzá múdrosť řeči z jazyka prostého. Slov. Tč. Zralé zrní samo se z klasu sype. Č. — se, dicht fallen, geschüttet werden, rollen. Sypou se kroupy. Sype se sníh. Obilí se již sype (metá se, sprosst). Na Mor. a Slov. Brt. Brada se mu sype (vousy mu počínají růsti). V., D. Ram se sypeš (pospícháš)? Us. Dch., Vrů. Syp se, mache, dass du fort- kommst. Us. Dch. Hory sě bořie a dolóv sě spú. BO. — se odkud: země s vrchu se sype. Us. — se za kým = stádně za ním jíti, nachströmen. Včely se za ním sypou. Br. Čím více se člověk včel choulí, tím více se za ním sypou. Prov. Vz Chou- liti. Jg., Č. — se odkud kam. Bohactví sype se od jednoho ke druhému. Jel. — komu čeho: koni obroku. Vz Kůň.

324479   2. Sýpati Svazek: 3 Strana: 0828
2. Sýpati, lépe než: sipati = uspávati, einschläfern. Jg. Z koř. s?p (strsl, s?pati), jako lípati z koř. l?p (lpěti). Cf. Proč zasy- puješ Hospodine (quare obdormis, domine)? Ž. wit. 43. 23. Proč zasypuješ? Ž. Pod. ib. — koho v co. Mořena jej (Vlaslava) sý- páše v noc črnu. Rkk. 23. (Mořena smysli těžce raněného zatemní a pomalu ho v černou smrti noc uspává. Kořínek. Bdl. v Gl. 158. čte: šipáše od šipěti, mit Pfeilen schiessen).

324480   1. Sypati Svazek: 7 Strana: 0830
1. Sypati. Mkl. Etym. 334. b. — abs Obilí sype — metá. Na vých. Mor. Brt. — co, se kam. Kam se sypeš (jdeš) ? Us. Kletbu na někoho s. Hdk. Sypal jim do očú, že sú planíci. Slov. Rr. Sb. Sypal jim do očí pravdu. Us. Šd. Penieze na vše strany s. Let. 163. Květ od samce (stromu palmového) sypí na samici. Har. II. 40. — se odkud jak. S oblohy sype se sníh v chumáčích. Us. Rychle se schodů, ze dveří se s. (utíkati). Us. — co kam jak. Slunko naň sype deštěm oheň žhavý. Osv. V. 825. — se komu. Ty košile se mi po- řád sypou (trhají). Dch.

324481   Sýpati Svazek: 7 Strana: 0830
Sýpati. S., obdormiscere, ze sBp, B se dloužilo v ý. Mkl. aL. 154. Morena atd. Cf. Krok 1887. 31., 32. V smutce pro mdlu jedva sýpáše Výb. I. 1171.

324482   Sypati Svazek: 8 Strana: 0397
Sypati. O pův. a o tvarech cf. Gb. H. ml. I. 75., 126., 127. Sype řeči jako z rukávu. Nov. Př. 609.

324483   Sypati Svazek: 9 Strana: 0321
Sypati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 154., 352. Žito sa sype (klasí se, dostává klasy). Zát. Př. 196a.

324484   Sypati co Svazek: 10 Strana: 0414
Sypati co: rybník (zakládati). Vstnk. X. 559.

324485   Sypátko Svazek: 9 Strana: 0321
Sypátko. 1597. Mus. 1899. 123.

324486   Sypátko, a Svazek: 3 Strana: 0828
Sypátko, a, n., der Streuer, die Streu- büchse. S. na cukr. Dch.

324487   Sypavka Svazek: 7 Strana: 0830
Sypavka, y. f = pršení jehličí, Kiefern- schütte. Škd.

324488   Sypavý Svazek: 3 Strana: 0828
Sypavý = ku sypání, Streu-. S. prášek, Streupulver, n.

324489   Sypavý Svazek: 8 Strana: 0397
Sypavý. Vz Nádcha (3. dod.).

324490   Sypce Svazek: 3 Strana: 0828
Sypce, schütter. Sypce co naházeti. Vz Sypko.

324491   Sypčati Svazek: 7 Strana: 0830
Sypčati. Jablka sypčajú (začínají býti sypká). Uh. Brt. D. 271.

324492   Sypčina Svazek: 3 Strana: 0828
Sypčina, y, f. = sypký písek, der Trieb- sand, Flugsand. Šp.

324493   Sypčina Svazek: 10 Strana: 0414
Sypčina, y, f. Rybu z moře na s-nu (zemi) vléci. Msn. II. 297.

324494   Sýpečka Svazek: 3 Strana: 0828
Sýpečka, vz Sýpka.

324495   Sypek Svazek: 3 Strana: 0828
Sypek, pku, m. = spodní cejcha na peří, sovka, die Ziche. Us.

324496   Sýpek Svazek: 8 Strana: 0397
Sýpek. Cf. Sobek (3. dod.).

324497   Sypek Svazek: 10 Strana: 0414
Sypek peřiny. Vz Souka.

324498   Sypeň Svazek: 3 Strana: 0828
Sypeň, pně, m. = škopek, nádoba, do níz se něco sype, ku př. ryby, das Schaff. V.

324499   Sypěna Svazek: 3 Strana: 0828
Sypěna, y, m., osob. jm. Šd.

324500   Sypění, n Svazek: 3 Strana: 0828
Sypění, n., das Gezische. S. stádné, si- bilus gregum. BO. Vz Sípěti.

324501   Sypěti Svazek: 7 Strana: 0830
Sypěti, vz Sipěti.

324502   Sypice Svazek: 7 Strana: 0830
Sypice (šipice?), e, f., aquilina, zastr. Bhm.

324503   Sypká Svazek: 3 Strana: 0829
Sypká, y, f. = sypek peřiny. Mor. Kmp.

324504   Sýpka Svazek: 7 Strana: 0830
Sýpka. S-ku držeti = obecním sluhám službu obilím vypláceti. U Studené. Vlchř.

324505   Sypka Svazek: 8 Strana: 0397
Sypka, y, f. = sypovina, látka na spodní cíchu. Brt. D. 392. — S. Sypky = sutky, přesýpací hodiny píseční. Vz Ott. XI. 438. b.

324506   Sýpka Svazek: 9 Strana: 0321
Sýpka. Zrno z ďáblovy sýpky (zlé, ne- bezpečné). Br. Hod. 10. — S. = hostina sedlákům od pastýře, kováře a voláka dá- vaná. Čes. 1. VII. 85.

324507   Sypka Svazek: 10 Strana: 0414
Sypka, y, f. = kostel. V zloděj. mluvě.

324508   Sýpka Svazek: 10 Strana: 0414
Sýpka = špýchar. Zařízení sýpek Vz KP. IX. 416.

324509   Sýpka Svazek: 10 Strana: 0667
Sýpka, y, f. Její zařízení. Vz KP. XL 385.

324510   Sýpka, sýpečka Svazek: 3 Strana: 0829
Sýpka, sýpečka, y, f. = obilnice, der Schüttboden, Kornboden, Speicher. S od syp (sypati). S. = špýchar, obrodná, obroč- nice, Pt., žitník, žitnice. Jg. Obecné sýpky stavěti. V. Obilí do sýpek nositi. Kom. S. kontribuční. J. tr. — S. — komín, jímž se sype na spodní patro uhlí, ruda, kamení, der Schutt, Sturzschutt, die Rolle, Sturz-, Füllrolle, der Rollschacht. Hř. S-ka uhelná (uhelný komín), der Kohlenschutt, rumová (sýpka na rum, na jalovinu), der Halden-, Bergschutt. Hř. — S. = půda na slad, ječmen a chmel, der Lagerraum für Malz usw. Suk. — S. = svatomarfinské hody, o nichž sousedé obilí sesýpali. U Opavska. Klš. — S. = sypání, die Schüttung. S. pa- stýřovi; s. přes korec. D.

324511   Sypkavý Svazek: 7 Strana: 0830
Sypkavý = trochu sypký. S. kameň. Slez. Šd.

324512   Sypko Svazek: 3 Strana: 0829
Sypko, vz Sypký. — S., adv. = sypce, locker, zerreiblich. Na s. vše stavěti. Jel.

324513   Sypkosť Svazek: 3 Strana: 0829
Sypkosť, i, f., die Lockerheit, Mürbig- keit, S. písku, krupice, prsti; zdi. Us., D.

324514   Sýpkovina Svazek: 10 Strana: 0414
Sýpkovina, y, f. = látka na sypky. Rgl.

324515   Sypký Svazek: 3 Strana: 0829
Sypký; sypek, pka, o. S. = co sypati lze, co se rádo sype, sutý, kyprý, mělný, rollig, Schutt-, lax, sandig, mürbe. S. kořen, V., písek, D., země, půda, sůl, prášek, buchty (křehké). Us. I věc třetí na sypké osnově postavena jest. Sš. Sk. 265. S. lavina, die Schuttlavine. Nz. S. horniny, lose Gesteine. Dch. Na sypké věci staví. Jel. Země zoraná jest sypčejší (na Slov. sypkejší). Koll. — S. = moučný, mehlig. Zemáky sypké jak mouka; s. kobzole, Mor., slez. Tč., Šd.

324516   Sypky Svazek: 10 Strana: 0414
Sypky, pl., f = drobné krupky, co padají v zimě. Hoš. Pol. I. 149

324517   Syplavý Svazek: 7 Strana: 0830
Syplavý = syptavý. S. hlas. Šd.

324518   Syplo Svazek: 7 Strana: 0830
Syplo = syplavě, syptavě. Slov. Vaj. T. m. 65.

324519   Syplý Svazek: 8 Strana: 0397
Syplý hlas = sýpavý. Phľd. 1895. 207.

324520   Sýpně Svazek: 3 Strana: 0829
Sýpně. Odvésti něco sýpně = in natura. Us. u Hořic. Hk.

324521   Sypník Svazek: 3 Strana: 0829
Sypník, u, m. = sypátko? Ms. Alch. 120. a.

324522   Sypník Svazek: 7 Strana: 0830
Sypník = nakloněný žlab, Schlunk, m. Pestový s., Pochrolle, f. Hř.

324523   Sýpnout Svazek: 8 Strana: 0397
Sýpnout. Ani nesýp = nedechl. Zábř. Brt D. II. 392.

324524   Sypný Svazek: 3 Strana: 0829
Sypný = mnoho sypající, viel schüttend. S. oves. — S., do něhož se něco sype, Roll-, Sturz-. S. komín v horn., vz Sýpka. Bc.

324525   Sypovina Svazek: 8 Strana: 0397
Sypovina, y, f., vz Sypka (3. dod.)

324526   Sypovna Svazek: 3 Strana: 0829
Sypovna, y, f., pitentum, zastr. Veleš.

324527   Sypták Svazek: 3 Strana: 0829
Sypták, a, m., mlýn u Bystřice nad Ho- stýnem. PL. — S., osob. jm. Mor. Šd.

324528   Syptavý Svazek: 3 Strana: 0829
Syptavý, sibilans, zischend. S. duch. BO. Vz Siptavý.

324529   Syptěti Svazek: 7 Strana: 0830
Syptěti, vz Siptěti.

324530   Sypučina Svazek: 3 Strana: 0829
Sypučina, y, f. = sypký písek, der Flug- sand. Č. vč. II. 201.

324531   Sýr Svazek: 3 Strana: 0829
Sýr, a, m., vz a (strany gt.); sýrek, rku, sýrec, rce, syreček, čku, m., šp. nom. sýra: to je dobrý sýra (šp. m.: sýr jako chleba m. chléb). S. — tuhé a slizské částice mléka spojující jeho olejné a vodné částky, kte- réžto částice teplem a kyselostí od nich oddělují, der Käse; též jídlo z oněch částic s olejnými částkami více méně spojených, tvořené v bochánky (syrečky), Käse. Jg. S. kravský, ovčí, kozí, mladý, starý, s kmínem, naložený, kořenný, mazavý, Us., uleželý, v cihlách, cihlový, horský, Š. a Ž., hubený, tučný n. mastný n. smetanový, polotučný, přetučný. Šp. Sýr sladký, kyselý, perný, emmenthalský (švýcarský), limburský (bel- gický), chesterský (anglický), hollandský (V.), parmesanský (vlaský), S. N., březňan- ský, gorgonzolský, gruyerský, cheshirský, rokfortský, Kh., rožnovský (na Mor.). Za nejlepší sýr mají francouzský fromage de Bris, (franc). Vz KP. III. 303. O dělání sýra vz Šf k. 647., KP. III. 302. Vz Syreček. Bochníček, hruda, cihla sýra; sklad, hrnec na sýr. Šp. Červi se dávají do sýra. Šp. Z ovčího mléka je s., potom máslo a žinčica zóstává; Žinčice hustá, v kterej je moc sýra, uškodí žaludkovi a stolicu zavírá. Slov. Tč. Když valach vyváží sýr pánovi a má dosť žinčice, je spokojen a nežádá více; Jak se klagu něco vleje do teplého mlíka, mlíko se srazí za půl hodiny a je z něho sýr. Na Ostrav Tč. Koupiti u kupce, u hokynáře, u sýraře cihlu sýra. Us. Dch. Sýr nám nad marcipán chutnal. Vrat. 128. Vařechou drobty s-a na dně usedlé loviť (raky chytat). Na mor. Valašsku. Vz Rak. Nl. Podjaborek sedla chleb se syrem jedla; U mojej ma- mičky sýra, chleba dosci, u tvojej, šohajku, neni co pojesci; Třeba vojačka ušanovač, chleba, syra mu nahotovaé. Sš. P. 101., 785., 594. Lepší dobrá výmluva než kyselý sýr. U Žirov. Vlk. Kdo si v krmích vybírá, často potom nemá sýra. Pk. Kdo rád sýr jí, ten je směšný (rád se směje). Kda. Ten chléb se může k tomu sýru hoditi. Vz Podobný. Lb. Ten se chléb k tomu sýru sejde. Ros. Dobře se ta poklička trefí k tomu hrnci a sýr k chlebu. V. — S. oční (hnůj oční), die Augenbutter. U Jižné. Vrů. — S. zemský n. svinský chléb, cyclamen europaeum, das Saubrot, rostlina. Rieggers Arch. II. 267.

324532   Sýr Svazek: 7 Strana: 0830
Sýr. Ct. KP. V. 530., Vlšk. 195., 210., Mkl Etym. 335. b. Pařížský s., fromage de Paris. Vz KP. VI 518. Sýry masové: játrový, švýcarský masitý, zvěřinový. Vz KP. VI. 524. nn. Syrce sú z Klenovca (v gemer. stol. na Slov.). Tie sú velké ako chlebíky. Syrec väží viac funtov. Barvia ho na zeleno, ale robia aj prirodzene biele. Sú mäkšie než švaj. syr. Slov. Zátur. Cf. Brindza, Opletanec, Oštiepok, Parenica, Ple- tenáčik, Radovec. S., který z lakomé ruky přichází, dobrý jest (není ho mnoho, tak že neuškodí). Us. — S. = tvaroh. Han. a val. Brt.

324533   Sýr Svazek: 8 Strana: 0397
Sýr.. Proč s. strouhají? Protože jej nemo- hou škubati, nemať peří. NZ. III. 35. Malá hrudka, ale samý sýr. Slov. Nov. Př. 523.

324534   Sýr Svazek: 9 Strana: 0321
Sýr. Libra sýra stála r. 1677. dva kr. šajnů. Fisch. Hosp. 349. Aby se sýry nerozvalovaly. Vz Čes. 1. IX. 266. — S. = tvaroh. Také slov. Sbor. slov. III. 26.

324535   Sýr Svazek: 10 Strana: 0414
Sýr. Vz Ott. XXIV. 498.

324536   Syr-os Svazek: 3 Strana: 0830
Syr-os, a, m., ostrov řecký. — Syřan. — Syrský.

324537   Syra Svazek: 3 Strana: 0829
Syra, y, f., něm. Sira, ves u Zbirova.

324538   Sýra Svazek: 3 Strana: 0829
Sýra, vz Sýr.

324539   Syrač Svazek: 3 Strana: 0829
Syrač, e, m., situla, ryba zastr. Aqu.

324540   Sýráček Svazek: 7 Strana: 0830
Sýráček, čku, m., vz Sejráček. Us. Kšť.

324541   Syračí Svazek: 7 Strana: 0830
Syračí či potačí, malva rotundifolia, rostl. Mtc. 1891. 93.

324542   Syráčí Svazek: 8 Strana: 0397
Syráčí, vz Slezový (3. dod.).

324543   Syračka Svazek: 9 Strana: 0321
Syračka, y, f S-ky = desky na tvaro- hové míšky, když se tvaroh vytlačuje. Již. Mor. Šeb. 129.

324544   Sýrák Svazek: 3 Strana: 0829
Sýrák, vz Sejrák.

324545   Syrákov Svazek: 7 Strana: 0830
Syrákov, a, m. = vrch mezi Vyzovicemi a Liptálem na Val. Vck., MzO. 1890. 177.

324546   Syrakovský Svazek: 3 Strana: 0829
Syrakovský, ého, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 3. 8. 53., 11. 148.

324547   Syrakusy Svazek: 3 Strana: 0829
Syrakusy, gt. -kus, pl., f., mě. v Sicílii. — Syrakusan, a, m., pl. -né. — Sykakusský, syrakuský. Vz více v S N.

324548   Sýraŕiti Svazek: 3 Strana: 0829
Sýraŕiti, il, ení, Käsehandel treiben.

324549   Sýrárna Svazek: 7 Strana: 0830
Sýrárna, y, f. = místnosť, kde se sýr děla. Us. NA.

324550   Sýrař Svazek: 3 Strana: 0829
Sýrař, e, m., der Käser, Käsehändler. Jg., Dch. Slov.: bryndziar, brynzar. Šd., Tk. II. 405.

324551   Sýrařka Svazek: 3 Strana: 0829
Sýrařka, y, f., die Käsemacherin, -händ- lerin.

324552   Sýrařský Svazek: 3 Strana: 0829
Sýrařský, Käsemacher-, Käsehändler-.

324553   Sýrařský. S Svazek: 10 Strana: 0414
Sýrařský. S. lis, lžíce, plátno. Nár. list. 1905. 131. 23.

324554   Sýrařství Svazek: 3 Strana: 0829
Sýrařství, n., die Käserei, der Käse- handel. Jg., Dch.

324555   Syrcový Svazek: 3 Strana: 0829
Syrcový = syrečkový, von Käschen. Bern.

324556   Syrček Svazek: 10 Strana: 0414
Syrček = syreček. Slov. Šb. D. 63.

324557   Syrdečko Svazek: 10 Strana: 0414
Syrdečko, a, n. = srdéčko. Opava. Ostrava. Sb. D. 56.

324558   Syrec Svazek: 3 Strana: 0829
Syrec, vz Sýr.

324559   Syrec Svazek: 7 Strana: 0830
Syrec. Syrce také druh jablek kysel- kavých, na jedné straně přičervenalých. Na Vsacku. Vck., Brt.

324560   Sýrec Svazek: 10 Strana: 0414
Sýrec, rce, m. = sýr. Baw. E. v. 830.

324561   Syreček Svazek: 7 Strana: 0830
Syreček. S-ky = druh hracích bobů, Wchr.; cukrové pokroutky. 16. stol. Wtr. Obr 553.

324562   Syreček, syřeček, syrček Svazek: 3 Strana: 0829
Syreček, syřeček, syrček, ečku, m. = sýr v bochníčkách kulatých n. podlouhlých, maldříček, maldřik, das Käselaibchen, Käse- lein, Quargel, der Quarkkäse. V. S. s koprem. Er. P. 39. S. ovčí. Dch. Nejídá cizích sy- rečků (o nevtipném). Č. Vz Sýr. — S. = co podobu syrečku má, das Laibchen. Ať přijímá týdně s. (lék). Sal. 34. 36. — Sy- rečky = malé hrušky. Us. — Syrečky = jablka, der Scheibling. Us. - S-ky, pána Boha koláčky, ratáčky v obecné mluvě = slez, malva, die Käsepappel. Kk. 227., Čl. Kv. 317., Slb. 644., Rstp. 519. — S-ky = pokroutky. V Buděj. Vck. Vz Syřička.

324563   Sýrečnice Svazek: 9 Strana: 0321
Sýrečnice, e, f. = šafářka. Fisch. Hosp. 187.

324564   Syrečník Svazek: 3 Strana: 0829
Syrečník, u, m., casearia. Rostl. I. 227. b.

324565   Syrečník Svazek: 7 Strana: 0830
Syrečník, u, m. = přístroj k dělání sýra.

324566   Sýrek Svazek: 3 Strana: 0829
Sýrek, vz Sýr.

324567   Syreň Svazek: 3 Strana: 0829
Syreň, f., sumen, zastr. Rozk.

324568   Syreň Svazek: 7 Strana: 0830
Syreň, mě, m. Jednotlivý s. je to mäkkô z kyslého svareného mlieka (z kýšky), z čoho bude tvarôh, keď sa precedí, tedy hlavnia živiaca látka z mlieka. Polievka z kýšky múkou zatrepaná, keď sa syrene odebraly. Zo srvátky, ktorá po syreňoch pozópstala. Slov. Zátur.

324569   Syrena Svazek: 3 Strana: 0829
Syrena, y, f., nástroj k poznání povahy tonu, die Syrene. Vz KP. II. 280, Sirena.

324570   Syrencie Svazek: 8 Strana: 0577
Syrencie oprav v: syrenčie.

324571   Syrenčí Svazek: 9 Strana: 0321
Syrenčí = syrenčok (VII. 830. ). Sbor. slov. III. 52.

324572   Syrenčie Svazek: 7 Strana: 1388
Syrenčie, n.= syrenčok Slov. Phľd. XII. 265.

324573   Syrenčok Svazek: 7 Strana: 0830
Syrenčok, vz Pagačica, Panbožkové ko- láčky (slez, malva rotundifolia). Slov. Rr

324574   Syreneie Svazek: 8 Strana: 0397
Syreneie = syráčí (3. dod.). Phľd. XII. 565.

324575   Syŕenina Svazek: 3 Strana: 0830
Syŕenina, y, ť. — syření, die gelabte Milch. Ros.

324576   Syrgoč Svazek: 8 Strana: 0397
Syrgoč, e, m., potok na Frýdecku. Věst. op. 1894. 18.

324577   Syriani Svazek: 9 Strana: 0321
Syriani, nábož. sekta. Vz Har. I. 286.

324578   Syriansky Svazek: 3 Strana: 0830
Syriansky čísti = syrsky. Hus III. 273.

324579   Syrie Svazek: 3 Strana: 0830
Syrie, e, f. = země v záp. Asii severových. od Palaestiny, Syrien. Vz S. N. -— Syrové. — Syrský. Vz více v S. N.

324580   Syrienčok Svazek: 7 Strana: 0830
Syrienčok, malva vulgaris, rostl. Slov.

324581   Syringa Svazek: 3 Strana: 0830
Syringa, y, ť. = píšťala pastevská, z řec.

324582   Syringin Svazek: 10 Strana: 0414
Syringin, u, m. S. v lučbě. Vz Ott. XXIV. 496.

324583   2. Syrna Svazek: 3 Strana: 0830
2. Syrna, y, f. = srna. Sš. P. 623.

324584   1. Syrna, y Svazek: 3 Strana: 0830
1. Syrna, y, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 141.

324585   Syrňák Svazek: 7 Strana: 0830
Syrňák, u, m. = vdolek sýrem poma- zaný. Na Hané. Hrb. Obz. 290.

324586   Sýrňák Svazek: 9 Strana: 0321
Sýrňák, vz Sýrovník.

324587   Syrnář Svazek: 9 Strana: 0322
Syrnář, e, m. = prodávač sýra. Wtr. Živ. šk. 192.

324588   Sýrnatý Svazek: 3 Strana: 0830
Sýrnatý, syrný, käsig. Ros.

324589   Syrné Svazek: 3 Strana: 0830
Syrné, ého, n., die Reluition für die Ab- gabe von Käsen. Gl. 333., Mtc. 1875. 149.

324590   Syrnice Svazek: 3 Strana: 0830
Syrnice, e, f. = nádoba, v níž se mléko k sýru strojí. — S., komora, sklep na sýr. V.

324591   Sýrnice Svazek: 3 Strana: 0830
Sýrnice, e, f. = sýrařka. Záp. měst. 1450.

324592   Sýrnice Svazek: 7 Strana: 0830
Sýrnice, e, f. = místnosť, kde se sýr suší. Kká. — S. = pokrm valašský. Sýr (brynza) vaří se s vodou a mlékem, načež se to naleje na oloupané zemáky. Val. Vck.

324593   Sýrnicový Svazek: 9 Strana: 0322
Sýrnicový. S. polévka. Mus. ol. 1899. 119.

324594   Syrník Svazek: 3 Strana: 0830
Syrník, a, m. = sýrař. — S., u, m., nádoba na sýr, der Käsekorb. — S., der Käsekuchen. Sbv.

324595   Sýrník Svazek: 10 Strana: 0414
Sýrník, u, m., arrhocaseus. Rozk. P 1701., R. 90., Bhm. hex. 284. — S., syrovátník= = místnosť sloužící ku tlučení másla a liso- vání tvarohu. Vz KP. IX. 423.

324596   Sýrnina Svazek: 7 Strana: 0830
Sýrnina, y, f., Casein. Šd. Vz Sýrovina, i dod.

324597   Syrnišč Svazek: 7 Strana: 0830
Syrnišč, syrnišť, ě, m., carmria, zastr.

324598   Syrnoshnilina, y, f Svazek: 3 Strana: 0830
Syrnoshnilina, y, f., das Käsoxyd. Prsl. Chym. II. 302.

324599   Syrný Svazek: 3 Strana: 0830
Syrný = na sýr, Käse-. S-né struhadlo, Us., Krám. D. — S. = ze sýra n. co sýr v sobě má, Käse-, käsig. S. polívka, knedlík, voda, Jg., sraženina. käsiger Niederschlag. Šp.

324600   Sýrný Svazek: 9 Strana: 0322
Sýrný. S. komora (na sýr). Sdl. Hr. V. 130.

324601   Syrob Svazek: 3 Strana: 0830
Syrob, vz Syrup.

324602   Syrobáma Svazek: 3 Strana: 0830
Syrobáma, y, f., Syrupfabrik, f.

324603   Syrobový Svazek: 7 Strana: 0830
Syrobový, Syrup-. Rk.

324604   Syrobový. S Svazek: 10 Strana: 0414
Syrobový. S. řeč (sladká). Zvon V. 396.

324605   Syročen Svazek: 10 Strana: 0414
Syročen, crudita, Rozk. P. 285, sytročen. Rozk. R. 62.

324606   Sýrodlab Svazek: 10 Strana: 0414
Sýrodlab, a, m. = jm. myší. Msn. Hym. 87.

324607   Syrojed Svazek: 7 Strana: 1388
Syrojed, u, m , crudo, zastr. Pršp. 34. 40

324608   Syrojedec Svazek: 3 Strana: 0830
Syrojedec, dce, m. (Aqu,), syrojídek, dka, m., coredolus, pták. Vele.š.

324609   Syrojídka Svazek: 3 Strana: 0830
Syrojídka, y, f., crudo, houba, zastar. Rozk. Cf. Syrovedka.

324610   Syrojiedka Svazek: 10 Strana: 0414
Syrojiedka, crudo, houba. Rozk. R. 76. Sr. Syrojed.

324611   Syrok Svazek: 7 Strana: 0830
Syrok, a, m. Vz Brm. III. 3. 250., Syrť (dod).

324612   Syrokomla Svazek: 7 Strana: 0831
Syrokomla, y, m., os. jm. — S. V., vz Bačk. Př. 48.

324613   Syrolomnosť, i Svazek: 7 Strana: 0831
Syrolomnosť, i, f., Rohbruch (beim Eisen). Hř.

324614   Syrolomný Svazek: 7 Strana: 0831
Syrolomný, rohbrüchig (vom Eisen). Hř.

324615   Syronoč Svazek: 8 Strana: 0397
Syronoč, vrch ve Spišsku Phľd. XII. 552.

324616   Syrop, v Svazek: 3 Strana: 0830
Syrop, vz Syrup.

324617   Syropka Svazek: 8 Strana: 0397
Syropka, y, f., vz Surovitka (3. dod.).

324618   Syropl Svazek: 9 Strana: 0462
Syropl, vz Tráňk (zde).

324619   Syropojem Svazek: 7 Strana: 0831
Syropojem, u, m. = nádržka na syrop, Syrupsammler, m. Šp.

324620   Syropovitý Svazek: 7 Strana: 0831
Syropovitý, syrupartig. Šp.

324621   Syropový Svazek: 3 Strana: 0831
Syropový, Syrup-. S. hustost'.

324622   Syrosť, surosť Svazek: 3 Strana: 0830
Syrosť, surosť, i, f. — syrovost, zastr. Ros.

324623   Syrostudený. S Svazek: 10 Strana: 0414
Syrostudený. S. Dodona. Msn. II. 292.

324624   Syrov Svazek: 3 Strana: 0830
Syrov, a, m., Sirow, ves u Křelovic. PL., Tk. I. 40tí., III. 73.

324625   Syrovatčí Svazek: 10 Strana: 0414
Syrovatčí = syrovátce podobný. S. barva. Rkp. lék. Ihr. 9.

324626   Syrovatčina Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovatčina, y, f., serum. Nz. lk.

324627   Syrovatčina Svazek: 10 Strana: 0414
Syrovatčina, y, f. S. krevní, serum. Ktt.

324628   Syrovatečnice Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovatečnice, e, f. = blána syrovatečná, membrana serosa. Nz. lk.

324629   Syrovatečnohlenovitý Svazek: 10 Strana: 0414
Syrovatečnohlenovitý chrchel, serös- schleimiges Sputum Ktt.

324630   Syrovatečnohnisavý Svazek: 10 Strana: 0414
Syrovatečnohnisavý. Tuberkulosní zánět plic kol průdušek h-vý (sýrovitě hnisavý), tuberkulöse käsigeitrige Bronchopneumonie. Ktt.

324631   Syrovatečnosť Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovatečnosť, i, f., die Serosität. Nz. lk.

324632   Syrovátečnovláknitý Svazek: 7 Strana: 0831
Syrovátečnovláknitý, serofibrinosus.

324633   Syrovatečnovláknitý Svazek: 10 Strana: 0414
Syrovatečnovláknitý zánět poševnice varietní (varletnice), periorchitis serofibri- nosa; tuberkulosni zánět plic kol průdušek s-tý, tuberkulöse käsigfibröse Bronchopneu- monie. Ktt.

324634   Syrovatečný Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovatečný, serös. Nz. lk. S. céva = vlasečnice, das Haargefäss. Ib.

324635   Syrovátečný Svazek: 7 Strana: 0831
Syrovátečný. S. zánět (vz Kloub, dod.), hlenotok průduškový, bronchorrhoea serosa, blána, seröse Haut.

324636   Syrovátečný Svazek: 9 Strana: 0322
Syrovátečný, syrovátkový. Jestli voda (moč) s-né postavy, barvy. Maš. ruk. 171a.

324637   Syrovatina Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovatina, y, f., serum. S. krevná == řídší čásť krve, das Blutserum. Ssav.

324638   Syrovatinný Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovatinný, serosus. S. arterie. Hlas. III. 402.

324639   Syrovátka Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovátka (v Lex. vet. constanter: syro- vadka, Č.), y, f. = voda po sýru zůstalá ; na Slov. servátka, žinčice — vodnatosť mléka, die Molke, das Milch-, Käsewasser. S. slove u Opavy kapalkou a s-tkou slove podmáslí. Klš. Také na Ostrav. Mtl., Šd. Na Moravě místy: syrvodka. Tč., Škd. Od ovcí a) se smetanou: žinčice, b) bez smetany (pro ne- mocné): žinčík. Šp. Z tvarohu (syření) dělá se sýr, s. zůstává. Kom. Zmáčknu tě, až z tebe s. poteče. V Kunv. Msk. Tvaroha mu nechcó (i. e. jísti), s-tku chlemcó; Pásla husečke pod zahrádkó, umévala se s-tkó. Sš. P. 723., 757. (Tč.). - S., y, m. = sy- rový člověk. Reš. — S., ves u Nechanic. Vz S. N.

324640   Syrovátka Svazek: 7 Strana: 0831
Syrovátka. Cf. Kapalka, Podmáslí, Pod- miščanka, Slov. zdrav. 360., Mkl. Etym. 335. b.

324641   Syrovátka Svazek: 8 Strana: 0397
Syrovátka. 1440. List. fil. 1893. 392. Kdo se opálil na kaši, dmycha i na syrovátku. Slez. Nov. Př. 198. — studánka u Zvo- leňovse. NZ. V. 543

324642   Syrovátka Svazek: 9 Strana: 0322
Syrovátka Jan dr. Sr. Jub. XXX.

324643   Syrovátkový Svazek: 7 Strana: 0831
Syrovátkový. S. ocet, Brt., barva, Kř. 41., polévka. NZ. I. 50.

324644   Syrovátky Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovátky, dle Dolany, Neuhof, ves u Olomouce. PL.

324645   Syrovátník Svazek: 7 Strana: 0831
Syrovátník, a, m. = kdo se živí syro- vátkou. Sbtk.

324646   Syrovátník Svazek: 10 Strana: 0414
Syrovátník, u, m., vz předcház. Sýrník.

324647   Syrovatosť, surovatosť Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovatosť, surovatosť, i, f., die Roh- heit, cruditas. Má to v sobě nějakou s. Ros. Kolika od s-sti (syrovatečné vlhkosti). Ja.

324648   Syrovátý, surovatý Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovátý, surovatý, roh. Reg. zdr.

324649   Syrově, surově Svazek: 3 Strana: 0830
Syrově, surově = surovým způsobem, roh, hart; 2. nejapně, unbehilflich. Ros.

324650   Syrovec, surovec Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovec, surovec, vce, m. = surový člověk, roher Mensch. Us. — S., vz Sejkora.

324651   Syrovedka Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovedka, y, f., cruda, houba. Aqu. Vz Syrovinka.

324652   Syrověnka Svazek: 3 Strana: 0830
Syrověnka, y, f., agaricus ruber, houba. Schd. II. 258. Vz Syrovinka.

324653   Syrovět Svazek: 8 Strana: 0397
Syrovět = stávati se syrovým, rozpusti- lým. Brt. D. II. 392.

324654   Syrověti, surověti Svazek: 3 Strana: 0830
Syrověti, surověti = syrovým se stá- vati, jitřiti se, roh werden. — komu. Vnitř- nosti jim syrověly. Kom.

324655   1. Syrovice Svazek: 3 Strana: 0830
1. Syrovice, e, f. = surovice, solanka, die Soole. Šp.

324656   2. Syrovice Svazek: 3 Strana: 0830
2. Syrovice, Serowitz, ves u Rajhradu na Mor. PL.

324657   Syrovice Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovice, Sirbitz, ves u Podbořan. PL.

324658   1. Syrovice Svazek: 7 Strana: 0831
1. Syrovice = syrový solný rosol, Roh- soole, f. Hř. — S. = kalhoty z režného plátna. Mor Rgl.

324659   Syrovín Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovín, a, m., ves u Bzence na Mor. PL.

324660   Syrovín Svazek: 7 Strana: 0831
Syrovín. Syrovínským převzdívají: Sy- roví Jani (Syroviani). Sbtk. Krat. h. 206.

324661   Sýrovina Svazek: 3 Strana: 0830
Sýrovina, y, f., der Kasein. Vz Šfk. 645. S-vina rostlinná, caseinum vegetabile, das Pflanzenkasein, der Pflanzenkäsestoff, das Legumin. Kk. 11., Rst. 34. S. zvířecí, živo- čišná, der Thierkasein, -käsestoff. Nz.

324662   Sýrovina Svazek: 7 Strana: 0831
Sýrovina, vz Kasein

324663   Syrovina Svazek: 9 Strana: 0322
Syrovina, y, f. Ažby se z žita všecka s. vyvětřila. Fisch. Hosp. 32.

324664   Syrovina, surovina Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovina, surovina, y, f. = surovosť, die Rohheit. — S., surové železo, das Roh- eisen. S. šedivá, bílá. Nz. — S. = syrovost žaludka, nezáživnosť, Unverdaulichkeit, f. — S. = vnitřní strana kože, die Fleischseite. S-u kůže ven, chlupatinu do vnitř obrátí. Vrat. — S., die Nasskälte. V komoře je s. Šd.

324665   Syrovinka Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovinka, y, f. = houba mléčná, aga- ricus lactifluus, der Milchschwamm. Jg. Vz Syrověnka.

324666   Syroviť Svazek: 10 Strana: 0667
Syroviť = býti syrovým, rozpustilým. Vz Brt. Sl. Š.

324667   Syrovitosť Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovitosť, i, 1, die Käsigkeit.

324668   Syrovitosť, surovitosť Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovitosť, surovitosť, i, f. = syrovosť. Tys.

324669   Sýrovitý Svazek: 3 Strana: 0831
Sýrovitý, käsig.

324670   Sýrovitý. S Svazek: 10 Strana: 0414
Sýrovitý. S. zánět plic. Vz Zánět.

324671   Syrovitý, surovitý Svazek: 3 Strana: 0830
Syrovitý, surovitý = syrový, roh.

324672   Syrovizeň Svazek: 7 Strana: 0831
Syrovizeň, zně, f. = sýrovina. Přinesla s-zně (syrové dříví) Slez. Šd.

324673   Sýrovláknitý Svazek: 7 Strana: 0831
Sýrovláknitý. kasigfibrös.

324674   Sýrovna Svazek: 10 Strana: 0414
Sýrovna, y, f. = místnosť určená k zhoto- vování sýra. Její zařízení vz v KP. IX. 424.

324675   Sýrovník Svazek: 3 Strana: 0831
Sýrovník, u, m., der Käsekuchen. Vz Syrník.

324676   Sýrovník Svazek: 9 Strana: 0322
Sýrovník, U, m. — koláč mazaný sýrem (= tvarohem). Sbor. slov. III. 26.

324677   Syrovo Svazek: 3 Strana: 0831
Syrovo. Koupil ovoce na s-vo (syrové). Vz Suchý. Us. Brt., Šd. — S. = studeno a vlhko, jak bývá v zimě v netopené světnici, nasskalt. Mor. Kd. Cf. Syrovina, Syrový.

324678   Syrovost Svazek: 3 Strana: 0831
Syrovost, i, f., surovosť = nepřiprave- nost, nevařenosť, nelahodnosť, die Rohheit, Rohigkeit, Schärfe, Strenge; hrubost, ne- zdvořilosť, Rohheit, f. — S. žaludka = ne- záživnosť, die Unverdaulichkeit. V., Br., Bern.

324679   Sýrový Svazek: 3 Strana: 0831
Sýrový, Käse-. S. kyselina, die Käse- säure. Presl. Chym. II. 297.

324680   Syrový Svazek: 7 Strana: 0831
Syrový. Cf. Mkl. Etym. 335 b. S. mlýn u Žiliny na Strašecku.

324681   Syrový Svazek: 8 Strana: 0397
Syrový. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 86. So suchým i surové zhoří. Phľd. 1893. 567.

324682   Syrový Svazek: 9 Strana: 0322
Syrový. S. svážení obilí (za syrová, ne- vyschlého). Mtc. 1899. 221.

324683   Syrový Svazek: 10 Strana: 0414
Syrový = nevařený. S. máslo (čerstvé) Us. Šb. D. 23. — S. = bledý. Je jako syrová, jako dyš i vytáhne z vápna. Us — S. = divoký. S. zvíře. Luc. 54a. — S. Čeněk, spis. Tob. 218.

324684   Syrový, surový Svazek: 3 Strana: 0831
Syrový, surový, -ve, -vo. S. = jaký od přirození, nepřipravený, unzubereitet, un- zugerichtet, roh, natürlich, frisch, nass, grün. S. zlato, stříbro (neražené), dříví (svěží, ne- suché), Us., železo, D., ocel, měď, Techn., plátno, L., hedvábí. Podlaha ze syrových (nevyschlých) prken se routí. Sych. S. puch mne zaráží. Kom. S. látka, kůže, plod, plo- dina. Nz. Obchod se s-vými látkami. Us. S. lůj, parafin, zboží, tuk, ocet dřevěný. Šp. Kniha syrových látek, das Materialienbuch (u kupců); s. olovo (rudné, das Werkblei). Nz. Přikryl se lnem s-vým. BO. Provazy s-vé (nevyschlé). BO. — S., surový = ne- vařený, nepečený, roh, ungekocht. S. jídlo, V., maso, D., těsto, chléb, koláč. — S. == nezažitý, nezáživný, roh, unverdaut, unver- daulich. V. S. žaludek. Bern. — S. = ne- lahodný, hrubý, roh, rauh, scharf, unschlach- tig, hart, streng, unfreundlich. V., Krab., D , Puch. S. člověk, jednání, mravy, povaha. Us. Syrově s někým zacházeti. Us. — S. = nespěšný, nejapný, träg, unbehilflich. S. a lenivý život vésti. Zákon sv. Ben. S-ě k ně- čemu se míti. Ros. — S. = tupý, hloupý, einfältig. S. rozum. Ros. — S. = churavý, jako nevařený, kränklich. Když člověk celou noc nespí, je jako s. Us. Dch. Vyhlíží jako syrový (bledý). Us. Dhn. — S., ého, m., osob. jm.

324685   Syrský Svazek: 3 Strana: 0831
Syrský, syrisch. S. moře. Vz Syrie. S. jazyk, literatura. Vz S. N. S. řeč. Hus II. 349.

324686   Syrť Svazek: 7 Strana: 0831
Syrť, i, f., ryba syrok, salmo Sd. exc.

324687   Syrt-is Svazek: 3 Strana: 0831
Syrt-is, y n. idy, syrta, y, f., die Syrte, z řec. óvQtic;, písková mělčina v moři, jako u severových. Afriky.

324688   Syrůček Svazek: 3 Strana: 0831
Syrůček, čka, m., osob. jm. Šd.

324689   Syrup Svazek: 7 Strana: 0831
Syrup zelený = po ztuhnutí cukroviny z forem odkapující nebo v centrifugách ná- silně vystředěný. Ott. V. 765. b.

324690   Syrup Svazek: 8 Strana: 0397
Syrup, z střlat. siropus. Čern. Př. 62.

324691   Syrup Svazek: 9 Strana: 0462
Syrup, u, m. Byl sladký jako s. Šml. V. 27. Š. Změny hlásky š v XV. stol. u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 6.

324692   Syrup, syrop Svazek: 3 Strana: 0831
Syrup, syrop, u, m., V., Kom., v obec. ml. syrob, der Syrup. S. = sladká tekutina, hustá a vazká, hnědá, skládající se podstatou z nekrystaleného cukru. Vz S. N. S. = kal cukrový. Rk. S. bílý pro prsa, cukrový, jalovcový, malinový, ovocný, řepový, ze- mákový, violkový. Kk., Kh. Vz S. N., Rstp. 1713. S. burákový, Runkelrüben, Šp., z vlasu ženského, netikový, syrupus capillorum Ve- neria, Frauenhaar-, heřmánkový, s. chamo- millae, Chamillen-, rebarborový, z reveně a čekanky, s. cichorei cum rheo, Rhabarber-, skořicový, s. cinnamomi, Zimmt-, makový, svatojanský, s. diacodii, Mohnkopf-, Johannis- saft, s. s jodidem železnatým, s. ferri jodati, Jodeisen-, fenyklový, s. foeniculi, Fenchel-, kermesinový, s. kermesinus, Alkermes-, s. mannový, s. mannatus, Manna-, mátový, s. menthae, Pfeifermünz-, morušový, s. moro- rum, Maulbeer-, z vlčího máku. s. papaveris rhoeados, Klatschrosen-, z bobul líčidla, s. phytollacae, Kermesbeeren-, ribesový, s. ri- bium, Johannisbeer-, Ribesel-, malinový, s. rubi idaei, Himbeer-, bezový, s. sambuci, Hollunder-, z cibule mořské, s. Scillae, Meer- zwiebel-, jednoduchý, s. simplex, einfacher S., violkový, s. violarum, Veilchen-, s. s octem, s. aceti, Essig-, citronový, s. acetositatis, Citronen-, ibišový, s. althaeae, Eibisch-, man- dlový, s. amygdalinus, Mandel-, oranžový, s. aurartii, Pomeranzensyrup. Nz. lk. S. od- padný, který zbývá ku př. po vyhranění prvního výrobku při fabrikaci surového cukru, der Ablaufsyrup. Pta. Hustý jako s. Us. Šp.

324693   Syrupovitý Svazek: 7 Strana: 0831
Syrupovitý, syrupartig. Šp.

324694   Syrůvka Svazek: 7 Strana: 0831
Syrůvka, y, f. = houba kravička, jí se syrová. Osv. 1884. 52., Brt. L. N. II. 117.

324695   Syrvodka Svazek: 3 Strana: 0831
Syrvodka, syrvotka, vz Syrovátka.

324696   Syrý Svazek: 3 Strana: 0831
Syrý (zastr. surý) = syrový, roh. — S-, vlhký, feucht. Krev v syru zemiu teče. Rkk. 23. Syrá země. Dch., Bdl., KB. Cf. Syrový. Zachovalo se také v místních jménech Syrov, Syrovice. Bdl. — S. (zastr.), nevařený, roh. Ros. — S. = surový, nespěsný; tupý, hloupý, unbehilflich, träg, einfältig. Bylo mu suro (v mysli drsnato). Ros.

324697   Syrý Svazek: 7 Strana: 0831
Syrý. Mkl. Etym. 335. b

324698   Syryště Svazek: 3 Strana: 0831
Syryště, vz Syřiště.

324699   Syřání Svazek: 3 Strana: 0829
Syřání, n. = syření, gelabte Milch. D.

324700   Sýření Svazek: 3 Strana: 0829
Sýření, n., das Laben, die Labung. Jg. — S. — mléko sražené, z něhož se dělá sýr, geronnene Milch, die Matten. Br. — S. čím se mléko syří, syřiště, das Käselab. Jád.

324701   Syřeník Svazek: 3 Strana: 0830
Syřeník, u, m. syřidlo. Us.

324702   Syřeniště Svazek: 3 Strana: 0830
Syřeniště, ě, n. = místo, kde se syří, der Säuerungsort, Šm.

324703   Syřenov Svazek: 3 Strana: 0830
Syřenov, a, m., Siřenow, ves u Jičína.

324704   Syřený Svazek: 3 Strana: 0830
Syřený; -en, a, o, gelabt. S-né mléko, sražené. D.

324705   Syřeti Svazek: 3 Strana: 0830
Syřeti, el, ení, sich käsen. To mléko již syří (počíná se srážeti). Ros.

324706   Syřička Svazek: 3 Strana: 0830
Syřička, y, f. — pokroutka z máty peprné, Pfeffermünz-, Krausemünzzeltel. Na Poličku. Kšá. Vz Syreček.

324707   Syřička Svazek: 7 Strana: 0830
Syřička, y, f. = drobné, sladké jablko.

324708   Syřidlo Svazek: 3 Strana: 0830
Syřidlo, a, n. S. dělá se ze čtvrtého ža- ludku (slezu) cucavého telete. Šp. Vz Sy- řiště.

324709   Syřidlový Svazek: 10 Strana: 0414
Syřidlový prášek, Nár. list. 1903. č. 140. 5, pokroutky. Ib. 1904. 138. 9.

324710   Syřina, y, ť Svazek: 3 Strana: 0830
Syřina, y, ť. = syřené mléko, gelabte Milch. Bern.

324711   Syřínek Svazek: 3 Strana: 0830
Syřínek, nka, m., osob. jm.

324712   Syřiště Svazek: 3 Strana: 0830
Syřiště, ě, n., syřisko (na Mor.), syření, syřeník, syřidlo, stavidlo = kvas, kterým se mléko nakvašuje, aby syřelo, das Lab, Käselab, die Rennse, Renne. D. S. telecí (z po- sledního žaludku), býkové, steiné krávy, jelení, srní, zaječí, D., beránčí. — S. nebo slez = čtvrtý žaludek u dobytka přežíravého. Syřiště. V. — S., vz Syřišťový. — S. = místo ku skládání sýra. Us. Dch. — S., m., osob. jm.

324713   Syřiště Svazek: 8 Strana: 0397
Syřiště. Staré slovo. Cf. Dob. Dur. 305.

324714   Syřišťový Svazek: 3 Strana: 0830
Syřišťový. S. bylina, syřiště, galium, das Labkraut S. N.

324715   Syřištový Svazek: 7 Strana: 0830
Syřištový. S. kvas pepsínový, Labfer- ment, žlázy pepsinové, Labdrüsen.

324716   Syřišťový Svazek: 9 Strana: 0321
Syřišťový svízel (rostl. ). Mus. ol. III. 136

324717   Syřiti Svazek: 7 Strana: 0830
Syřiti, vz Kýšiť (dod.).

324718   Sýřiti, il Svazek: 3 Strana: 0830
Sýřiti, il, en, ení = mléko na sýr zadě- lávali, laben, käsen. — co: mléko, čím: syřištěm.— se = srážeti se, käsen. D.

324719   Syřunka Svazek: 9 Strana: 0322
Syřunka, y, f. = polívka z vody a tva- rohu nakládaného. Slez. Lor. 79.

324720   Sysel Svazek: 3 Strana: 0831
Sysel, sla, syslík, a, syslíček, čka, m., sorex, savec myšovitý, die Spitzmaus. Vz S. N. S., plch. V. S. čeřitý, undulatus, skro- pený, guttatus, porošený, Parrys, štíhlý, Richardsonii, tupohubý, Franklinii, žíhaný, Hodii. Ssav. S. obecný či slovanský, sper- mophilus citillus, štěkavý, s. ludovicianus. Vz Frč. 388. S. si díru dělá. Kom. S. svým chramostěním se prozradí. Reš. Sysel dosti chytré zvíře, prozradí se přece y díře; Sedí co s. nad děrou (vz Mrzutý). Č. Sedí jako s. v díře. Sk. Spláknem ťa jak sysla. Mt. Pije jak sysel. Vz Opilý. Což je moja duše s. (říká ten, kdo piti nechce, pobízí-li se, aby pil). Us. Brt. Hledí (vyhlídá, kouká) co sysel z díry (nesměle); Sedí nadrchaný co umoklá káně, co s. nad děrou (Mus.); Aby visel jako s. (vzato od chytání s-ů do ok); Kolik Hlav, tolik smyslů; kolik děr, tolik syslů; Spíše s-a z díry, nežli jeho z domu vypudíš (nesnadno); Vytopil duši z těla co s-a z díry (opil se); Pospíchá (ožralec), aby vylil duši, jako s-a z díry (Rým.); Klouzl tam co s. do díry (Sych). Prov. Jg. Sysel s laskú do díry, mislivcůj pes za nimi; s. se naňho obořil, sochorem mu pohrozil. Sš. P. 695. — S., osob. jm.

324721   Sysel Svazek: 7 Strana: 0831
Sysel. Mkl. Etym. 335. a. Brm. 1. 2. 308. — Pozn. S. není Spitzmaus Spitzmaus je rejsek. Sysel je: Zeisel, Erdzeisel, Bisam-, Reut-, Zis-, Zisch-, Angelmaus, Müger (Jg.), dle Rk. Ziesel, Zieselmaus. Dle Frč 388 : spermophilus citillus.

324722   Sysel Svazek: 8 Strana: 0397
Sysel. Je jako s. (opatrný; spořivý); Bojí se o peníze jako s. o zrní. Nár. list. 1894. č 155. odp. feuill.

324723   Sysel Svazek: 9 Strana: 0322
Sysel = člověk spořivý. Hoř. 95. — S. Ten má hodného sysla (opilý). Phľd. 1897. 316.

324724   Sysel Svazek: 10 Strana: 0414
Sysel. Duša nie je s. (říkají pijákovi); Nenie s., aby pred každým do diery utekal (nebojí se). Rizn. 169., 176.

324725   Sysíčko Svazek: 3 Strana: 0831
Sysíčko, a, n. O ty s. milé, první ty po- selkyně Vesny. Sš. Sm. bs. 192.

324726   Syslář Svazek: 3 Strana: 0831
Syslář, e, m. = kdo sysly chytá, Spitz- mäusefánger, m. Us.

324727   Syslař Svazek: 7 Strana: 0831
Syslař. Spitzmausfänger oprav v: Zeisel Vz Sysel (dod.).

324728   Syslař Svazek: 9 Strana: 0322
Syslař, e, m. S-ři = převzdívka Ostro- lhoťanům na Mor. Vz Mus. ol. XIII. 25.

324729   Syslařiti Svazek: 3 Strana: 0831
Syslařiti, il, ení, Spitzmäuse fangen.

324730   Syslařiti Svazek: 7 Strana: 0831
Syslařiti. Spitzmäuse oprav v. Zeisel fangen. Vz Sysel (dod.).

324731   Syslářka Svazek: 7 Strana: 0831
Syslářka. Spitzmäusefängerin oprav v: Zeiselfängerin. Vz Sysel (dod.).

324732   Syslářka, y Svazek: 3 Strana: 0831
Syslářka, y, f., die Spitzmäusefängerin.

324733   Syslářský Svazek: 3 Strana: 0831
Syslářský, Spitzmäuaefänger-. Jg.

324734   Syslářský Svazek: 7 Strana: 0831
Syslářský, Spitzmausefänger- oprav v: Zeiselfänger-. Vz Sysel (dod.).

324735   Syslařství Svazek: 3 Strana: 0831
Syslařství, n., das Fangen der Spitz- mäuse. Jg.

324736   Syslářství Svazek: 7 Strana: 0831
Syslářství . . der Spitzmäuse oprav v: Zeisel. Vz Sysel (dod.).

324737   Sysle Svazek: 9 Strana: 0322
Sysle, trať v Čejkovicích. Šeb. 188.

324738   Syslí Svazek: 10 Strana: 0414
Syslí pečeně. Nár. list. 27 /I. 1898.

324739   Syslík Svazek: 7 Strana: 0831
Syslík, vz Sysel.

324740   Syslíky Svazek: 10 Strana: 0414
Syslíky, pole u Kojetic. Čas. mor. mus. III. 143.

324741   Syslovatý Svazek: 7 Strana: 0831
Syslovatý Spitzmausartig oprav v : Zeisel- artig. Vz Sysel (dod.).

324742   Syslovatý, syslovitý Svazek: 3 Strana: 0831
Syslovatý, syslovitý, spitzmausartig. D.

324743   Syslovina Svazek: 10 Strana: 0414
Syslovina, y, f. = místo, kde se zdržuje sysel. Tbz. V. 9. 39.

324744   Syslový Svazek: 3 Strana: 0831
Syslový, Spitzmaus-. S. maso, kůže, chlup, Ros., díra. Us.

324745   Syslový Svazek: 7 Strana: 0831
Syslový. Spitzmaus-oprav v: Zeisel-. Vz Sysel (dod.).

324746   Sýsnouti Svazek: 7 Strana: 0831
Sýsnouti, sýsati = nahlédnouti, nakou- knouti, hineingucken; sebou = hoditi sebou, honem jíti. Ten sebou sýsá. Val. Vck.

324747   Syssa Svazek: 10 Strana: 0414
Syssa. Hleďte vy sa-yssa-syssa (pošklebek klevetnicím). Val. Čes. 1. XII. 42.

324748   Syssidery Svazek: 7 Strana: 0831
Syssidery = druh povětroňů. Vz Stč. Zem. 252.

324749   System Svazek: 3 Strana: 0831
System, u, m., z řec. ßvotra = soustava, pravidelné sestavení něčeho, das System. S. tonový, vz Mlt. S. fysiokratický (podpora rolnictví), merkantilní (Merkantilsystem. pod- pora obchodu). Šd.

324750   Systemalní Svazek: 10 Strana: 0414
Systemalní revise, kommisse, vyšetřo- vání. Sterz.

324751   Systematický Svazek: 3 Strana: 0832
Systematický = soustavný, systematisch.

324752   Systematičnost Svazek: 3 Strana: 0832
Systematičnost, i, f., die Systemmässig- keit. Kos. Ol. I. 297.

324753   Systematik Svazek: 7 Strana: 0831
Systematik, a, m., Systematiker. Šf. III. 109, Stč.

324754   Systemisování Svazek: 7 Strana: 0831
Systemisování, n., Systemisirung. S. lesů.

324755   Systemisovaný Svazek: 3 Strana: 0832
Systemisovaný, systemisirt. S. místo (řádné), plat (řádný plat služebný), úřad, les (spořádaný) J. tr.

324756   Systemisovati Svazek: 3 Strana: 0832
Systemisovati, spořádati, systeraisiren, ordnen, ku př. les.

324757   Systole Svazek: 3 Strana: 0832
Systole, y, f., z řec, zkrácení přirozeně dlouhé slabiky (correptio), Silbenverkürzung. Rk — S. = stažení-se srdce. S. N.

324758   Systolický Svazek: 3 Strana: 0832
Systolický, stazný, systolisch. Nz. lk.

324759   Systolický Svazek: 7 Strana: 0831
Systolický = stažný, systolisch. Nz. lk.

324760   Systolický Svazek: 8 Strana: 0397
Systolický. S. šelest srdeční. Vstnk. III. 416., 469.

324761   Syť Svazek: 3 Strana: 0832
Syť, i, ť. V.: do syti. Bž. 226.

324762   Syt Svazek: 7 Strana: 0831
Syt, u, m., Kost, Verpflegung. Vydržoval je sytom i bytom. Slov. HVaj. Bd. II. 39.

324763   Syť Svazek: 7 Strana: 0831
Syť. Ustka tvá tak sú zhorala bez syti. Bož. umuč. v. 247.

324764   Syt Svazek: 9 Strana: 0322
Syt. Jez do syta a dělej do potu. Hrub. 21.

324765   Syt Svazek: 10 Strana: 0414
Syt, a, o, vz Sytý.

324766   Syť Svazek: 10 Strana: 0414
Syť, i, f. Já bych chtěl, aby ty srdce mé vychýlil v panosť své syti. Um. roudn. 1975. (MS. ).

324767   Sytě Svazek: 3 Strana: 0832
Sytě, gesättigt. S. zelený, žlutý (o bar- vách tmavých). Rst. 560.

324768   Sytěnký Svazek: 7 Strana: 0831
Sytěnký = zdrobn. sytý. Šd.

324769   Sytěti Svazek: 3 Strana: 0832
Sytěti, ěl, ění — sytým býti, satt sein.

324770   Sytience Svazek: 7 Strana: 0831
Sytience, e, n. = Malé Sytno, stráň Sytna v M. Hontě. Pokr. Pot. II. 247.

324771   Sytín Svazek: 3 Strana: 0832
Sytín, a, m., Sittin, ves u Vys. Mýta, PL.

324772   Sytitel Svazek: 3 Strana: 0832
Sytitel, e, m der Sättiger. Kom.

324773   Sytitelnosť Svazek: 3 Strana: 0832
Sytitelnosť, i, f., die Ersättlichkeit.

324774   Sytitelný Svazek: 3 Strana: 0832
Sytitelný - mohoucí sycen býti, ersättlich.

324775   Sytiti Svazek: 3 Strana: 0832
Sytiti, il, cen, cení; sytívati, sättigen. — abs. Jídla z mouky sytí. D. — koho, co čím: vodu solí hořkou s. Pr. Chym. S. duše slovem božím, lačné chlebem. Sítí se vodou sytí. Č. S. někoho pokrmy, Chč. 299., chle- bem. Hus I. 299.

324776   Sytivosť Svazek: 7 Strana: 0831
Sytivosť, i, f. S. radikalů. Rm. I.19. Cf. Sytnosť.

324777   Sytivrat Svazek: 3 Strana: 0832
Sytivrat, a, m., bůh pohanských Slovanů. V MV. nepravá glossa. Pa.

324778   Sytivý Svazek: 3 Strana: 0832
Sytivý, sättigend. Šm.

324779   Sýtka Svazek: 7 Strana: 1388
Sýtka, y, f. = vyšívání v plachetce. Mor. a slov. NZ. II. 168.

324780   Sýtko Svazek: 7 Strana: 0831
Sýtko, a, n. = čásť dud. Vz Brt. N. p. III. str. XL.

324781   Sýtkovice Svazek: 7 Strana: 0831
Sýtkovice, e, f. Vz Rosc. 31.

324782   Sytky Svazek: 3 Strana: 0832
Sytky — sypký, schütter. Us. u Benátek.

324783   Sytnianský Svazek: 7 Strana: 0831
Sytnianský- Truchlý Andrej, farář na Slov. Pokr. Pot. II. 199., Pyp. II. 457., 464.

324784   1. Sytno Svazek: 3 Strana: 0832
1. Sytno — s dostatek, hinlänglich. Aj, řeko, jak ses rozvodnilá, když do tebe s. pršelo? Sš. P. 203. — S., něm. Sittna, ves u Stříbra.

324785   2. Sytno Svazek: 3 Strana: 0832
2. Sytno, a, n. - peklo, die Hölle. Bdl. Jdi do pekla sytna. Slov. Dbš. 44. Otvírá se černé s. Pokorný.

324786   Sytno Svazek: 8 Strana: 0397
Sytno. Divy tají S. na svém lůně (S. má v Hontě pověst našeho Blaníku). Pokr. Mrt. z. 13. — S. = peklo. Ib. 90.

324787   Sytnosť Svazek: 3 Strana: 0832
Sytnosť, i, f., nasytnost, die Fähigkeit gesättigt zu werden, Sättigungskapacität. Nz. — S., sytivá moc, sättigende Kraft. S. chlebů a ryb. Sš. Mt. 209. (Hý.). - S. = sytost. D.

324788   Sytný Svazek: 3 Strana: 0832
Sytný = sytelný. — S., vz Sytý.

324789   Sytný Svazek: 7 Strana: 0831
Sytný. Najedli se do s-ho syta. Mor. Brt. D. 155. Už jsem já zažila té zažírky do s-ho syta. Slez. Šd.

324790   Sytosť Svazek: 3 Strana: 0832
Sytosť, i, ť. = nasycenost, die Sättigung, Sättigkeit, Sattheit. Do s-i (do syta) se na- jísti, napiti, napsati. V. Chleba do s-i míti. Vrat. S. ošklivení přináší. Kom. S. hojného veselí. Kram. S. v kráse. Troj. Ze s-sti buj- nosť pochodí. Smil v. 707. Skúposť nedá nic skupému užívať k sytosti; Nemóže býť vládná chlipnosť, kde není sytosti; Hojnosť je matka chlípnosti, sytosť ukrutnosti. Slov. Té. Sytosť jest milá, ale činí ve zdraví všem závadu; Mnohých hlad usmrtil, ale více sy- tosť; Ve světě je zlosti do s-sti; Kdo v mar- nosti s. hledá, velice se mýlí. Mor. Tě. Ať objímám do s-sti andělského panáčka. Sš. P. 74. Jedli sú do s-sti. BO. Tato byla jest zlosť Sodomy, sestry tvé: pýcha, s. chleba a hojnosť vína a prázdnost' (Ezech. 16.); Abychom tak dosáhli blahoslavenstvie t. j. sytosti v radosti věčné bez nedostatka. Hus I. 279., I. 331. (Té.).

324791   Sytosť Svazek: 7 Strana: 0831
Sytosť barev. Osv., Dk. Aesth. 177. So- doma zahynula pro velikú s. Št.

324792   Sýtosť Svazek: 9 Strana: 0322
Sýtosť, i, f. S. je rodička zpupnosti. Praž. 28.

324793   Sytost Svazek: 10 Strana: 0414
Sytost, Všeho jesti s., jeť i spánku, i lásky milostné i zpěvu líbezného. Msn. II. 243.

324794   Sytová Svazek: 3 Strana: 0832
Sytová, é, f. S. dolní a horní, Unter-, Ober-Sittov, vsi u Semil a u Jilemnice. PL.

324795   Sytovrat Svazek: 7 Strana: 0831
Sytovrat, a, m., vz Sytivrat. Orl. III. 93.

324796   Sytovské Svazek: 7 Strana: 0831
Sytovské vrchy v Semilsku. Mzr. 3. 4.

324797   Sytožlutý Svazek: 3 Strana: 0832
Sytožlutý, hochgelb? Kvéty s. Rostl.

324798   Sytročen Svazek: 10 Strana: 0414
Sytročen, vz Syročen.

324799   Sytý Svazek: 3 Strana: 0832
Sytý; syt, a o, satt. Sytu býti. V. Psi obžerní nevědí, kdy jsou syti. Br. Mám toho do syta. Dch. Do syta jsem se tomu nadíval. Us. Dch. Napláču se do sytného syta, übersatt. Slez. Šd. Najedl se do syta. Us. Najedl se do sytého syta. Mor. Než se chleba dokopali, do syta se naplakali. Sš. P. 38. Jiný hladem mře a ty dieš, že břicho jeho syto jest; Když jest člověk syt a tepl, již by měl na tom dosti mieti. Hus II. 222.. 349. Aby pátú čiesť užitku po ta sytá (= úrodná) léta shromáždil v stodoly. BO. S. pára (gesättigt). Sp. Vědomé jest, že tělo vypasené, syté a plné hotové jest k smilství. Hus I. 278. Sytého častuje. Vz Zbytečný. Lb. Sytý vody doteče. Vz Bohactvi. Lb. Syt chleba neodhoď a tepl jsa roucha (ne- odhoď). Již jsem syt; do syta se najísti, napiti, nasmáti. D. Rády by oči jedly, ale ústa nemohou (o sytých). Š.a Ž. Více bit nežli syt (vz Škola, Kára, Žák); S. hlado- vému nerozumí (nevěří); S. rozpráví o postě (Ros.); Sytá svině s věchtem hrá (o těch, kteří štěstím bujněji. Smil.); Kdo syt, ten táhne; Nesytý nepotáhne (kůň i. e. nikdo darmo nepracuje); Kaž se lačnému postiti a sytému sedláku mlátiti; Ač žebrák (chodec) syt, ale mošna nic (není, nesyta); Dobře bývá, když jsou vlci syti a kozy celé. Prov. Jg. Strany přísloví vz ještě: Chléb, Sedlák. — čeho. S. chleba. Št., BO. Syt býti drob- tóv. ZN. Sám nejsa nikdy syt chleba. Zk. 114. Dyť ty budeš muža syta, budeš třikrát za den bita. Sš. P. 706. Květy barev syté. Dch. S. lahodných věcí. Chč. 446. S. krve mučenníkóv. Kat. 3169. Syt Havel mouky, nechce otrubů. Mus. Syt jest rozkoši. Št. Vz ještě strany přísloví: Dotéci. — Přenes, čeho. Jsem toho syt (omrzelo mne to). D. - s čím. Sytu býti s učením (lépe: čeho). Ros. Ten je boháč spravedlivý, kdo je s málem sytý. Na Slov. Tč. — S. = plný, voll. V kyprých peřinách a sytých poduškách Bech. — čím. Hněvy nejsouc dobře syti. Žk. 136. Uzřel stoly přikryté jedením a pitím syté. St. skl. V. 41. (Mojžieše) jest Bóh krmil 40 dní na hoře slovy svými, jimiž byl jest sytějí, než by byl sě tělestně krmil. Hus II. 91. — S. — sytící, sättigend. Sytá ta krmě, tudíž se přejí (lání a domlouvání). Mus.

324800   Sytý Svazek: 7 Strana: 0831
Sytý. Cf. Mkl. Etym. 336. a. S. barva, Dk., měšec (plný), 1569. Wtr., silnice (po dešti oschla). Us. Lakomstvo nemóž syto býti Št. Kn š. 30. Ptáci nesejí, aniž oří a přece sytí žijí. Bž exc. Su-li hladný, nic po mně, su-li sytý, enom ležet. Us. Brt. — čeho: sbožie. Št. Nevinné krve nesytý. Pass. mus. 320. Aby v konšelský úřad volen nebyl, poněvadž toho syt jest 1529. — nač Nesytý na dary. 1590. Exc. — S = plný. — čím. Vzduch vůní sytý. Vrch. Noc hrůzou, krví sytá. Čch. Dg. 701. Hlas její, pláčem sytý, se třásl. Jrsk. Z bouř. — S. = sytící. S. hrušky. Us. Vhl. Žádného znamenie s-tého (sytosti, nasycení) neuká- zaly. Gen. 26. Mus. 1890. 455.

324801   Sytý Svazek: 8 Strana: 0397
Sytý, z germ. sôtha, nněm. satt. Gb. H. ml. I. 394. — čeho. (Srdce) nemóž syto býti zbožie nebo jiných věcí. Chč. m. s. III. 112. Byla víc bita, než chleba syta. Čejč. Hledík. — čím: pastvou. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 280. — S. = plný. S. stůl. Chč. (Vlč. Lit. 175.).

324802   Sytý Svazek: 9 Strana: 0322
Sytý. S. oběd = sytící, dostatečný. Chč. S. I. 244.

324803   Sytý čím Svazek: 10 Strana: 0414
Sytý čím. Stoly jedením i pitím syté (plné). Baw T. v. 967.

324804   Syuodali-e Svazek: 3 Strana: 0827
Syuodali-e, í, f., pl. = krátké široké ru- kávy, jež nosí knězi, kteří mají právo za- sedati na synodě. Barták.

324805   Syvek, vka Svazek: 3 Strana: 0832
Syvek, vka, m., osob. jm.

324806   Syviočka Svazek: 8 Strana: 0397
Syviočka, y, f. = kapalka, voda, jež od- kapuje při lisování či tužení tvarohu. Slez. NZ. IV. 445.

324807   Syzygi-um Svazek: 8 Strana: 0397
Syzygi-um, a, n., řec. = spojení dvou jedinců. Cf. Hlav. Obrz. 8.

324808   Syzygie Svazek: 7 Strana: 0831
Syzygie měsíce. Vz Stč. Zem. 762.

324809   Sýž Svazek: 3 Strana: 0832
Sýž (zastr.) — týž. D.

324810   SZ mění se dial Svazek: 8 Strana: 0397
SZ mění se dial. vjz: pros za nás — proj za nás, přes zimu — přej zimu. Doudl. a laš. Kts. 18., Brt, D. I. 108. — Gb. H. ml. I. 480.

324811   Szadu Svazek: 7 Strana: 0831
Szadu, se zadu, von hinten. Rk.

324812   Szadu Svazek: 10 Strana: 0414
Szadu (zzadu), ex adverso, se zadu. Mam. A. 22a.

324813   Szátkovati Svazek: 3 Strana: 0832
Szátkovati, zusammenpropfen. — co : láhve. Us. Šm.

324814   Szeberiny Svazek: 7 Strana: 0831
Szeberiny Jan, 1780—1857., superin- tendent. Vz Šb. Dj. ř. 286.

324815   Szegedyn Svazek: 7 Strana: 0831
Szegedyn, a, m. S.Štěpán. Jg. H. 1. 632.

324816   Sziziti Svazek: 7 Strana: 0656
Sziziti, scizovati, entfremden, verkaufen. S. pozemky. Kzl. 89.

324817   Sziziti Svazek: 8 Strana: 0355
Sziziti po Scirky oprav v: Sciziti.

324818   Szlobiti Svazek: 3 Strana: 0832
Szlobiti, malignare. — na koho. Na lud tvój s-ly. Ž. wit. 82. 4. marg.

324819   Szlúpiti Svazek: 10 Strana: 0414
Szlúpiti. Aby kupci szlúpeni byli. Kn. rožm. 16. (r. 1401)

324820   Sznámě Svazek: 7 Strana: 0831
Sznámě = zřejmě. Kromě ač ty svú tvář s. podáš chleba tvého těla. Hr. rk. 131. (Pa.). Dle Opatrného je to partc. praes. slo- vesa sznámiti manifestare. Smysl je: Leč jestli ty svou tvář jí oznámíš a dáš se jí znáti známě.

324821   Sznamenti co Svazek: 10 Strana: 0414
Sznamenti co: lesť světa. Pass. 330.

324822   Sznámiti Svazek: 7 Strana: 0831
Sznámiti, vz předcház.

324823   Szobati Svazek: 3 Strana: 0832
Szobati, szobám a szobi; szobnouti, bl, ut, utí; szobávati, mit dem Schnabel auf- lesen, aufpicken, aufhacken. — co. Ptáci zrna szobali. Us. A ptáci nebeští szobali je. (Luk. 8.). Hus II. 70., ZN. Červ zvrtal skořepinu, cep vyrazil zrno a čert szcbal hrachové zrno. Hus I. 207. Vz Sezobati,

324824   Szořiti Svazek: 3 Strana: 0832
Szořiti, il, en, ení = osvítiti, erleuchten. — co. St. skl. II. 79. — S. = ku zralosti přivésti, zur Reife bringen, reif machen. Lepší chuti ovoce, když horko slunečné je szoří. Št. Vz Zořiti. — S. = uchystati, při- praviti, bereiten. Tobě ždúce jsú při mně bydla szořena. Kat. 3416. — S. = stvářiti, udobiti, zformovati, formen. Aby (dietě) v dobrotě szořené vznikl v člověka slič- ného. Kat. 3377. Vz více v Listech filolog. 1874. 56.-61. (Jedlička).

324825   Szořiti Svazek: 7 Strana: 0831
Szořiti. Země krásně s-la. Sv. ruk. 82. Bóh, jenž věčnoať szoril. Kat. 1225. Vz Vzořiti.

324826   Szořiti Svazek: 8 Strana: 0397
Szořiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80.

324827   Szořivý Svazek: 10 Strana: 0414
Szořivý. S. člověk. Alb. A. k. 24. Sr. Szořiti.

324828   Szouti Svazek: 3 Strana: 0833
Szouti, szuji, ul, ut, utí; szouvati = obuv svléci, den Schuh, Strumpf, Stiefel auszie- hen. — co. Dětinské střevíce s. V. Szuje člověk obuv svú, BO., škorně své. NB. Tč. 238, — co odkud: střevíce s noh. V., Br. — co komu čím: boty rukama. — koho z čeho: z bot.

324829   Szouti Svazek: 7 Strana: 0831
Szouti. Cf Mkl. Etym. 371. a.

324830   Szříti Svazek: 3 Strana: 0833
Szříti, vz Sezříti.

324831   Szuchary Svazek: 7 Strana: 0831
Szuchary M., dr. 1830. Jg. H. 1. 632.

324832   Szutý Svazek: 3 Strana: 0833
Szutý = bosý, blossfüssig. V.

324833   Szváti Svazek: 7 Strana: 0831
Szváti = sezvati.

324834   Szvoniti se k čemu Svazek: 3 Strana: 0833
Szvoniti se k čemu: k šturmu, durchs Läuten sich versammeln. Let. 50. Vz Se- zváněti.

324835   Sžádati Svazek: 3 Strana: 0833
Sžádati = požádati, begehren. — co. Sžádal jsem zdravie tvé. Ps. ms. — se čeho = zatoužiti, sich zu sehnen anfangen. Jeden se pitie v oné spále sžádav. Výb. I. 136. 1089. Sžádá se komu čeho. Zk., Šm.

324836   Sžádati Svazek: 8 Strana: 0397
Sžádati. Zlíbila duše má žádati spravedl- nosti. Ž. wit, Ps. CXVIII. 20. V Ž. gloss.: ob- líbila; v Z. klem. sžádala duše má. Vondrák's Spuren. 33.

324837   Sžati Svazek: 3 Strana: 0833
Sžati = sežati. Hus III. 57., BO.

324838   Sžatý Svazek: 3 Strana: 0833
Sžatý; -at, a, o, abgemäht, abgeschnitten. Jg.

324839   Sžaty Svazek: 7 Strana: 0831
Sžaty. Dlouhé a s. samohlásky. List. fil. 1885. 441. Strom bloskem s-tý. Vrch.

324840   Sžéci Svazek: 3 Strana: 0833
Sžéci, vz Sežíci. Z. wit. 22., 73. 2., BO.

324841   Sžéci Svazek: 7 Strana: 0831
Sžéci Výb. II. 4., 12., List. fil. 1878. 210. Město s. Mill. 8.

324842   Sžéci Svazek: 8 Strana: 0397
Sžéci. O tvarech. Vz Gb. H. ml. I. 181. S praslovanské. Vz Gb. II. ml. I. 318. —
Š se psalo: f, s: fidlo, olfe, zbudes; z (zřídka):
rozkozne; ff: kaffel; ss: ssezt; ľs: mafs; sľ:
sfat; fz: wafze; fsch: slifsehtc; ssch: zrus-
scheno; sff: sfftit; ,ff bohatec jiedaffe. V Hu-
sovč pravopise: f, š, z toho uděláno: f, .v;
novoč., š od r. 1820. Vz Gb. H. ml. I. 510. im.
Cf. Mus. 1896. 356. — Místo š psáno bývá
v Háj. Herb. ž: mnižský. Háj. Herb. 128. b. —
Za š (dnešní s) míváme v češt. š. V dial.:
šahati, šedý (strsl. sedyj), Ceši m. Češi, v líše
m. liesě. O tomto prechodu .v v š vz Listy
fil. 1893. 405. im. — S před následující sy-
kavkou mění se na Mor. všude v j: Dej si
pro jpeníze z: jdeš, des si p p. Brt. D. II.
279. Cf. šš, šs, «5 a Gb. H. ml. I. 511. nn.— Š stává msto s na Slov.: museli, sebe, do sveta atd. Cf. Pastr. L. 135. — S místo č na Slov.: šekal m. čekal, lavišku m. lavičku, vkrošil m. vkročil, v Gemer., šľevek m. člo- vek, na Píle, chlapšoch, v Ratkovsku. Pastr. L. 144., Phľd. 1893. 372., 374. - 8 změněno a) v s: brslen proti mor. bršlen, b) v /•; V dial. oŕklivý; c) v ch a to šč v chč v dial : chčestí; šv v chv: chvástati v. švastati, žva- stati. Vz Gb. H. ml. I. 513. S mění se v č: čamrda, čachr, čuba (vz konec článku), Gb. H. ml. L 513., čampanské (Zábř.), 1M. I). II. 130.; ve skupinách: 1. bš: slabčí, Gb. H. ml. I. 513; 2. čš; věččí m. věčší, ib.; 8. dš: nadčen m. nadšen, ib.; 4. nš: inčí, menčí m. inší, menší (Žďár), Brt. I). II. 250.; 5. pš: lepčí m. lepší, Kots. 14., Gb. II. ml. I. 513., Háj. Herb. 92. b., u Tišnova, Brt. D. II. 187.; 6) ši: člapet m. šlapot, Chod., Gb. H. ml. I. 513., člapa m. šlapa, v Olom. a Prostej., Brt. D. II. 70.; 7. šn: čnek m. šnek, Brt. D. II. 113.; 8. šp: čpaček m. špaček, čpunt m. špunt (dial.), Gb. H. ml. I. 513.; 9. št: počta, Gb. H. ml I. 513.; tš: rúcho zvetčalo m. zvetšalo, ib., větčí, Háj. Herb. 6. b. Yz tyto skupiny. Naopak se změnilo č v š ve skup. čp: spavosť, špění m. čpavosť, čpění. Háj. llerb. 147. b., 142. b. — V jihozápad. Čech. střídá se .v s s a mění se v: ř, j, ž, c, ch. Vz Dšk. Jihč. L 43.-44. Změny jeho v chromečském podřečí vz List. fil. 1894. 97. — Š cizí zůstává: šafář, šum; někdy se mění v č: čabraka, čuba; ve slovech franc. v z: brožura, branže, manžety. Gb. II. ml. I. 514. — Š se přisouvá v škr ni. kr: škraboška proti staršímu kraboška, škřída ni. křída, Us., ščmýra m. čmýra. Gb. H. ml. I. 514. Škře- mení. Háj. Herb. 90. b. Ščermák. Zábř. Brt, D. II. 130. Cf. Dšk. Jihč. 1. 43.-44. — Š. se odsouvá: kapléř m. škapléř. Gb. II. ml. I. 514. Rynčák m. rynščák. Brt. D. II. 250. Cf. Dšk. Jihč. 1. 43.-44.

324843   Sžéci Svazek: 10 Strana: 0414
Sžéci. Luc. 50.

324844   Sžehati co Svazek: 10 Strana: 0414
Sžehati co. Oheň sžehá les, comburit. Ž. kap. č. 82. 15.

324845   Sžehavý Svazek: 10 Strana: 0415
Sžehavý útok prudké fantasie. Zvon V. 527.

324846   Sžehlý Svazek: 7 Strana: 0831
Sžehlý krov. Kká. K sl. j. 131 Vz Se- žíci.

324847   Sžehlý čím Svazek: 10 Strana: 0415
Sžehlý čím. Sazenice s-lá (sluncem). Slád. Rich. 100,

324848   Sžehnutý čím Svazek: 10 Strana: 0415
Sžehnutý čím. Tělo s-té horečkou. Zvon III. 409.

324849   Sžeklý Svazek: 8 Strana: 0577
Sžeklý. Tvář sluncem sžehlá. Bráb. Vrch. 88.

324850   Sželeti Svazek: 3 Strana: 0833
Sželeti, vz Zželeti.

324851   Sželiti se nad kým Svazek: 7 Strana: 0831
Sželiti se nad kým. Sžel sě nade mnú, Hospodine. Bj. By se kto nad ním sželil. Zrcd. 1. a. Bóh sželil se nad jich huben- stvím. BO. By ráčil mi mé hřiechy odpu- stiti sžele sě tebe nelstivě. Pravn. 2298.

324852   Sželiti sobě Svazek: 10 Strana: 0415
Sželiti sobě. Na srdci sobě sželiv. Pass. 289. (List. fil. V. 210. ). — Sr. Zželeti.

324853   Sženiti se Svazek: 3 Strana: 0833
Sženiti se, sich verheirathen. Děti se sženi a o zboží se budú vaditi. GR.

324854   Sžerce Svazek: 10 Strana: 0415
Sžerce, e, f., devoratrix. S. lidská, d. ho- minum. Ol. Ezech. 36. 13. (List. fil. XIII. 377. ).

324855   Sžíhati Svazek: 3 Strana: 0833
Sžíhati = comburere. Ž. wit, 82. 15.

324856   Sžímati Svazek: 3 Strana: 0833
Sžímati, vz Seždímati.

324857   Sžírání Svazek: 7 Strana: 0831
Sžírání, n., das Auffressen. Lpř.

324858   Sžíraný Svazek: 10 Strana: 0415
Sžíraný. Člověk s-ný neodbytnou my- šlénkou. Zl. Pr. XXI. 205.

324859   Sžírati Svazek: 3 Strana: 0833
Sžírati, vz Sežrati.

324860   Sžíravina Svazek: 3 Strana: 0833
Sžíravina, y, f. = rozjcdlina, pliaga - daena. Nz. lk.

324861   Sžíravý Svazek: 3 Strana: 0833
Sžíravý, fressend, aufzehrend. Rk.

324862   Sžíravý Svazek: 7 Strana: 0831
Sžíravý. S. bolesť, Šml., vítr (který ku př. mnoho sněhu stráví). Šd.

324863   Sžíravý. S Svazek: 10 Strana: 0415
Sžíravý. S. neklid, Tbz. XVI. 321., vášeň. Jrsk. V. 10.

324864   Sžírka Svazek: 3 Strana: 0833
Sžírka, y, f. = sežrání, die Auffressung. — S., Fresswerkzeug. Huba malá dírka, ale veliká sžírka. Jg., C. M. 435.

324865   Sžíti Svazek: 10 Strana: 0415
Sžíti, sživu, depascere. — koho. Smrť sžive je. Ž. mus. 48. 15. (Mš. ). Š. Změny hlásky š v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 75. — Sr. Ott. XXIV. 526.

324866   Sžouti Svazek: 3 Strana: 0833
Sžouti, sžuji, ul, ut, utí - seévýkati, zu- sammenkauen. Slov. Jg.

324867   Sžvýkati Svazek: 3 Strana: 0833
Sžvýkati, vz Sežvýkati.

324868   Š Svazek: 3 Strana: 0904
Š1. Touto skupeninou počíná se celkem málo slov a nejobyčejnější z nich Slováci předsuvkou i rádi opatřuji říkajíce: išla, išlo, išli m. šla, šlo, šli. Ht. — Šl ze sl: posiati — pošljú — pošlu.

324869   Š Svazek: 7 Strana: 0832
Cf. Gb. Ml. I. 42., Mkl.aL.29l. Š v Chod- sku. Vz List. fil. 1891. 52. Na Dol. mění se a) v č ve slovech cizích: čabraka, počta, čachr, b) v ř: ořklivý. List. fil. 1891 440 — Č místo š: lučňa (lišeň na voze), Mor. Brt. D.; ch a š: łachovać, slov. łašovať = slíditi. Ib. — Š. se přisouvá: škřída. Val. Brt. D. 65. Slouti — slyšeti. Šf III. 507 Škručeť, škobrtať. Dol. List. fil. 1891. 440 — Š. na Hrozenkovsku na Mor. se mezi dvěma samohláskami zdvojuje: kašša; s také: masso. Brt.

324870   Š Svazek: 9 Strana: 0322
Jak se š mění na Hořicku, o tom vz v Hoř. 78.

324871   -š Svazek: 9 Strana: 0322
-š příp. 2. os. sg. praes.: béřeš, neseš, umíš. Vz List. fil. 1898. 79., Gb. H. ml. ?I. 2. 11.

324872   Š Svazek: 10 Strana: 0425
Šnorice, e, f. = klobouk. U Chorv. v Dol. Rak. Světz. 1882. 587.

324873   Š čeho Svazek: 8 Strana: 0578
Š čeho m. z čeho. Zlín. Brt. D. I. 13.

324874   Š jest podnebná sykavka Svazek: 3 Strana: 0833
Š jest podnebná sykavka hustší (řidší š). Dle toho, jaký je proud, za kterého se která hláska článkuje, jest š hláska temná a její střídnicí jest jasné ž. Vz Gb. Hl. 20. A po- něvadž se š článkuje za proudu netržitého, slove s hláskou trvací. Ib. 21. Vzhledem ku měkkosti a vlivu měkčícímu jest š sou- hláska měkká. Vz Souhláska. Ib. 22. Dle složitosti jest š hláskou prostou či uesmí- šenou. Ib. 99. Š nepoddává se žádným proměnám; kde bylo ve staré češtině, tam zůstává posud a kde jest š na konci něja- kého ohýbaného kmene, tam zůstává bez proměny v celém ohýbáni, ať která koli přípona v jeho sousedství vstoupí. Ale na- opak vidíme jiné souhlásky během času aneb vlivem sousední slovotvorné aneb ohý- bací přípony v š se měniti. V češtině vy- vinulo se časem š ze starčes. ś. Tato totiž staročeská souhláska ztratila se češtině nové a na místo její nastoupila někdy souhláska š (veš = omnis, strč. veš), častěji s (nositi vedlé staročeské výslovnosti nositi), někdy s i š (strč. muśím n muší vedlé novočes- kého musím a dialektického muším). Vz Sykavka, S. Ve tvarosloví pak povstává š vlivem sousední jotované hlásky z ch: duch, vok. duše, roucho lok. rouše, strach inft. strašiti a z ś: nositi strč. vysl. nositi, příčesti nošen. Vz Gb. Hl. 100. Na vzájem se ž a š u výslovnosti jedno v druhé mění, když následující jasná n. temná souhláska toho vyžaduje: náš dům vyslov: náždům, služka vyslov: sluška; jest to spodobování nutné, jelikož heterogenní skupiny temných a jasných souhlásek jako jsou šd a žd atd. žádnému jazyku a mluvidlu vysloviti nelze. Gb. v S. N — Š místo: 1. ž: chýše místo chýže, vz Ž. Mk.; 2. š za ch, ve slově hoch v obecné mluvě vých. Čech.: hošům, hošů, s hošma, nešť m.: hochům, hochů. hochy, nechť, Sb., Kb., Jit; míšat, míša- nina m.: míchati, míchanina, na mor. Zlín- sku, Brt.; 3. místo s v obecné mluvě střed. a vých. Cech.: muším, škořápka, šáhnouti, Šb., šlupka, Jir. m.: musím, skořápka, sáh- nouti, slupka, škulina, vlaštovka, smýkati, Vz S; v obecné mluvě: noš, duš, haš m.: nos, dus, has (dle Husa a v nářečí dou- dlebském), šeno m. seno (u Opavy), náměstí m. náměstí, Gb. Hl. 100.; Šimon, Voršula, škvrna, škřehot, šťopka, abyšte (Br.) ze Simon, Ursula, skvrna, skřehot, stopka, abyste. Ib. 101.; 4. místo ř v již. Cechách: pšíšera m. příšera, Kts.; naopak ořklivý m.: ošklivý, na Mor. Mřk., Brjt.; 5. místo č ve skupenině čt ve východ. Čech. a j.: stenář' štiri, štvrtek, štverák, štvrť m. čtenář, čtyři: čtvrť atd.; a opak: čpaček, čamrha místo, špaček, šamrha, Jir., počta m. pošta, lepčí, čpalek, čpuliť m. lepší, špalek, špuliti, Gb. Hl. 102.; šmelák místo čmelák; ct. šmak a čmak (= smok, zrnek), šišma a čičma, šešule a čečule, šošovice a čočovice, Us. na mor. Drahansku, Hý.; 6. místo c: svr- ček, švŕcela. Na Moravě. Mřk., Brt. Sabala a obyč. cabala. Hý. — Stýkají-li se dvě š v jednom skupení bezprostředně, jako jedno se vyslovují: vyšší — vyši. Avšak při výslovnosti poněkud bedlivější zdvojená sykavka i sluchem se znamená; jsou totiž sykavky hlásky trvací a zdvojené maji delší znění než jednoduché: kompar. tišší a 3. os. tiší. Gb. Hl. 102. Jindy zase mění se šs v ss a s a naproti tomu sš v šš a š, se v šč: češský — český, vlašský — vlaský, snazší spodobeno v snasší — snašší, scestí — ščestí (štěstí). Ve vlašský a češský mohlo se také š odsouti. Gb. Hl. 103. Vz Šč, Mkl. L. 292. — Dialekticky mění se šč v chč: ščestí — chčestí (štěstí). V Domažl. Ib. — Když ze dvou skupených sykavok prvá vznikla proměnou ze souhlásky jiné nesykavé. tato často vrací se na místo sy- kavky. Místo strč. mlazší je novč. mladší a pod. slazší — sladší, chuzší — chudší. Ib. — Dále se ze skupených dvou sykavek mění prvá v j, obzvláště často v dialektech: slajší, mlajší m.: sladší, mladší. Rejší m. radši, ve vých. Čech., mlejší, rejši, krajší m.: mladší, radši, kratší, na Mor.; terajší, krajší. Slov. Ht. Sl. ml. 51. Vz Gb. Hl. 103., 104. — Když ze dvou skupených sykavek druhá je sykavka smíšená zubná, měnívá se ve svou měkkou zubnici na př. šč = štš mění se ve: šť. Vz Šč. — Hlásce š se řeč novější zvl. obecná mluva ve flexi ráda vy- hýbá, lok. duše — duchu, vz Hrdelnice. — Š se přisouvá: špulec, štláp m.: pulec, tlap (ve vých. Čech.). Jir. — Š přípona (-sj?) 1. jmen podstatných: slepýš, skrýš, běloš, hnědoš, panoš, Bž. 234., hrdoš, stra- koš, Mkl. B. 340., Č.; 2. v 2. os. sg. indk. praes.; vz Přípona; 3. v kompart. v obec. mluvě: hluboko — hloubš; obyč. se před š vsouvá t a tš mění se v č: rád — ra- ději — radtš — radě, mělko mělčeji — měltš — mělč. Také jinde mísí se š s před- cházející zubnou hláskou t a d v sykavku zubnou č: tštice (místo těst-ice, tesk-nota) -čtice i podešev — počev. Gb. Hl. 102. — Cf. Ht. Zv. 107. — Jména mužská vlastní v š ukončená podlé muž se sklánějí: Rubeš — Rubše; jména žen. podlé daně: peleš, e, ale myš a veš podlé kosť. — Po š nepiš nikdy y, nýbrž vždy. i. — Místo š se psá- valo: s, š, s, zz, f, i' í's, ff. Cf. Příspěvky k historii českého pravopisu a výslovnosti staročeské. Sestavil J. Gb. (Sborník vědecký Musea čes. IV. spisu musejních č. 117.) str. 31., 70., 85., 93., 96., 177.,' 214., 256.,

324875   š m Svazek: 8 Strana: 0409
š m m. sm: šmyk m. smyk, šmytec, Gb. H. ml. I. 482., ušmoliti m. usmoliti, šmytec. Dšk. Jihč. I. 39. — šm m. šv: šmihák m. švihák. Dšk. Jihč. I. 39.

324876   Š vager Svazek: 3 Strana: 0984
Š vager, vz Švagr.

324877   Š-ák Svazek: 3 Strana: 0931
Š-ák = Ostraj, der Spitzberg, ve Šumavě. Nz. — Š. = špičatý stupeň, die Stiegen- spitzstufe, ve stav. Nz. — Š.,paradoxides, silurská zkamenělina. Us. — Š. na obilí, podobný krupníku. Vz Prm. III. č. 3. Ten mlýn má také š. a krupník. Dch. — S. = menší hubatka, eine Bierkanne. Us. — Š-y — uši špičaté jako koňské, oslí, das Mäuseohr. D. — Š. = špičatý nos, die Spitznase. D. — Š. == houba, špičník, boletus bovinus, der Kuhpilzling. Jg.

324878   Š-ci Svazek: 8 Strana: 0417
Š-ci, ctenistini, brouci. Vz Klim. 271.

324879   Š-dla Svazek: 3 Strana: 0901
Š-dla — skula, skulina, die Klinse, Ritze, Spalte. — Š., y, m., osob. jm. Tk. II. 111., V. 93.-95.

324880   Š-ka Svazek: 3 Strana: 0963
Š-ka = škvor, uchavec, der Ohrwurm. Na Ostrav., Tč., u Opavy. Klš. Štípky, pl., jm. polí v Hlubotci na Mor. Sd.

324881   Š-lař Svazek: 3 Strana: 0892
Š-lař — čunče školometa, der Schulfuchs, Schüler. D. — Š., osob. jm. Šd.

324882   Š-ny Svazek: 3 Strana: 0979
Š-ny cibulové zevnitřní (mázdřité) a vnitřní (dužné), Zwiebelschale, f. — Šupiny slovou též listeny stojící na stvolu. Rostl. — Š. rybí, V., hadí, die Schuppe. Jel. Š-na kostěná, nosorožcová. Kom. Břišní š-ny bělice. Prm. IV. 137. Vz o šupinách Jakožto části těla živoč. Schd. II. 345. — Š. = lupina kovu nějakého, das Blatt. Š. od mědi. V., ze že- leza. Boč. 1580.

324883   Š-tě Svazek: 8 Strana: 0413
Š-tě. Tak se popohání koza, Phľd. 1893. 634.

324884   Š-tky Svazek: 3 Strana: 0843
Š-tky — zadek saní, kde rozkročenýma no- hama i stávají . Mor. Bkř. Svezl se na šara- patkách. Brt., Šd.

324885   Šáb Svazek: 9 Strana: 0322
Šáb, u, m. = účet. Žebrali a kradli na společný š. Kukla 22.

324886   Šabac Svazek: 3 Strana: 0834
Šabac, e, m. = mě. v Srbsku. Vz S. N.

324887   Šabac Svazek: 9 Strana: 0322
Šabac, e, m., jm. chalupy. Pck. Hol. 193.

324888   Šabalka Svazek: 7 Strana: 0832
Šabalka, y, f. = barák. Mor. Knrz.

324889   Šabalka Svazek: 8 Strana: 0398
Šabalka, y, f. = vězení. Han. Brt. D. II. 392. Cf. Šahala,

324890   Šabata Svazek: 7 Strana: 0832
Šabata, y, f., vz Krivice.

324891   Šabata Svazek: 9 Strana: 0322
Šabata. S-ty = okrouhlá prkna, na něž se klenba klade n. strop. Na ně kladou přes přič rovné klády (šalouky). Slov. Mus. 1848. ?. 327.

324892   Šábati Svazek: 8 Strana: 0398
Šábati = šámati, Kotk. 82.

324893   Šabatka Svazek: 3 Strana: 0834
Šabatka, y, f., Schabatka, samota u Zbra- slavi. PL.

324894   Šabaty Svazek: 7 Strana: 0832
Šabaty, Bogenbretter. Slov. Ssk.

324895   Šabelka Svazek: 3 Strana: 0834
Šabelka, y, m., osob. jm. Mor. Sd.

324896   Šabeľka Svazek: 7 Strana: 0832
Šabeľka, y, f. = zdrobn. šabla, šavle. Slov. Sokl. I. 298.

324897   Šabes Svazek: 3 Strana: 0834
Šabes, u, m., z hebr. šabbath, quievit, odpočinul, sobota židovská, der Schabbes. S. světiti. Jg. Vz Sobota (III. 512.).

324898   Šábes Svazek: 10 Strana: 0415
Šábes, u, m. = oděv. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

324899   Šábesák Svazek: 3 Strana: 0834
Šábesák, u, m., ein Judenhut, der Schab- besdeckel. Šm.

324900   Šabesný Svazek: 3 Strana: 0834
Šabesný. Schabbes-, Sabbath-. Bern.

324901   Šábesový Svazek: 9 Strana: 0322
Šábesový. Š. lampa. Šml. X. 354. Sr. Šábesný.

324902   Šabestůvka Svazek: 3 Strana: 0834
Šabestůvka, y, ť., druh kořalky. Mor. Škd.

324903   Šabla Svazek: 8 Strana: 0398
Šabla, y, f. = leluja, lalija, haleluja,fialový koreň, kokoti peří (od podoby květů), iris gor- manica, rostl. Vz Brt. D. II. 504.

324904   Šabla, šablenka, šablička Svazek: 3 Strana: 0834
Šabla, šablenka, šablička, y, f = šavle, der Säbel. Na Moravě a ve Siezsku a na Slov. Brt., Klš., Tč., Sd. Upadla mu šablička to svej milej do bočka; Jedú páni, jedú brněnskú silnicú, až sa jim šablenky na boku libocú; Něstaraj se tatíčku, na- hotuj mi šabličku; Podaj mně, má milá, šablu zrcadelnú, nech sa já podívám, jak mně líčka blednú; Sablu mu podala, honem uskočila, na jeho srdečku zradu ucítila; Z jednej strany leží z ocela š-ka, z druhej strany sedí jeho frajerenka; Můj koníčku hnědovraný, co si smutný neveselý? tlačí-li ťa zbroja moja, lebo šabla ocelová?; Starší sestra uslyšela, bratrovi koně sedlala, ta ' prostřední šablu dala, ta najmladší zapla- kala; S-ka mu zvoní; A vytáhni z pošvy šablu a zetni mi moju hlavu; Teče voda, teče, nemože protékat, mosí ju šohajek ša- blenkú prosekat; Šablička brúsená, to je moja žena, ona mia vyseká, keď mně bude třeba; Sablenkú hrká (drnká); Té šabličke vojanské, každé se hí bojí, ani jeden šo- hajek bez ní neobstojí; Šablička brúsená na obě dvě strany, ona mia vyseká z Uher do Moravy; Mám palášek, šablo, vysekám se snadno, kamarádi zhotíkali, jož je všecko darmo; Turek jede od Skalice, šabla se mu blýská, utíkéme všeci bratři, ať nás nepo- tříská. Sš. P. 85., 88., 107., 122., 173., 175., 282., 532., 550., 566., 570., 575., 579., 638., 685. (Té.). Vz Šavle.

324905   Šablár Svazek: 7 Strana: 0832
Šablár, a, m, Säbelmacher, m. Slov. Bern.

324906   Šable Svazek: 9 Strana: 0322
Šable, e, f. = kosatec německý. Mus. ol. III 137.

324907   Šabličkářství Svazek: 7 Strana: 0832
Šabličkářství, n.. Säbelfechterei, f. Koll III.

324908   Šablík Svazek: 7 Strana: 0832
Šablík, u, šablinka, y, f. = jablko. Mor. Brt.

324909   Šablín, a Svazek: 7 Strana: 0832
Šablín, a, m., pole. MzO. 1890. 177.

324910   Šablisko Svazek: 3 Strana: 0834
Šablisko, a, n., grober, grosser Säbel. Na Ostrav. Tč.

324911   Šablistý. S Svazek: 3 Strana: 0834
Šablistý. S. nohy, säbelbeinig, krumm. Na Ostrav. Tč.

324912   Šablona Svazek: 3 Strana: 0834
Šablona, y, f., z fr. chablone (šablón), vzor, vzorek, sajma. Rk., Nz., Ko3. Ol. I. 267. Die Schablone. Vz Sajma. Šablona = vyřezávaný vzorec, dle něhož jiné věci se zhotovují, ve stavitelství římsy a sloupy dle šablon plechových n. dřevěných; malíři pokojův a. p. mají š-ny z lepenky a z pa- píru. — Š. přenes. — stálá ztrnulá forma, podlé níž se všecko stejně dělá. Vz S. N.

324913   Šablonista Svazek: 10 Strana: 0415
Šablonista, y, m. Není žádný š. Hav. Chamr 162.

324914   Šablonoviťosť Svazek: 7 Strana: 0832
Šablonoviťosť, i, f, Schablonenartigkeit, f. Tš , Mus.

324915   ŠablonovitÝ Svazek: 3 Strana: 0834
ŠablonovitÝ, schablonartig. Š. nestvůra. Kos. Ol. I. 261.

324916   Šablonový Svazek: 3 Strana: 0834
Šablonový, Schablone-. Š. poesie. Kos. Ol. I. 305.

324917   Šablovati Svazek: 7 Strana: 0832
Šablovati, säbeln. Slov. Bern.

324918   Šablový Svazek: 7 Strana: 0832
Šablový, Säbel-. Š. úder. Slov. Phľd. VI. 223.

324919   Šábor, u Svazek: 3 Strana: 0834
Šábor, u, m. = šůta, stará obliv, zvl. střevíc. V Krkonš.

324920   Šaborky, pl Svazek: 3 Strana: 0834
Šaborky, pl., f., druh švestek. U Vyškova. Bkř.

324921   Šábr Svazek: 9 Strana: 0322
Šábr, u, m. = škrabání (kovu). KP. VII. 620.

324922   Šábr, u Svazek: 10 Strana: 0415
Šábr, u, = motyka; dláto. V zloděj. mluvě. Vz násl. Šábro.

324923   Šabrak Svazek: 3 Strana: 0834
Šabrak, u, m., šabraka, y, f., vz Ča- braka.

324924   Šabrati Svazek: 7 Strana: 0832
Šabrati = probírati Š. se v čem. Brt D. 271. Kde sa zase šabřeš (kam se hrabeš)? Val. Brt. ib.

324925   Šabrej Svazek: 3 Strana: 0834
Šabrej, e, m., cuminum, der Kreuzkümmel. Rstp. 749.

324926   Šabrej Svazek: 7 Strana: 0832
Šabrej. Cf. Ott. V. 779. b.

324927   Šabrejovitý Svazek: 3 Strana: 0834
Šabrejovitý. Š. rostliny, cumineae: šabrej. Rstp. 749., 701.

324928   Šábro Svazek: 10 Strana: 0415
Šábro, a, n. = dláto. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141. Vz Šábr.

324929   Šábrovat Svazek: 10 Strana: 0415
Šábrovat = podkopati. V zloděj. mluvě.

324930   Šabryna Svazek: 3 Strana: 0834
Šabryna, y, f., conioselinum. Š. tatarská c. tataricum, rostl. FB. 92. Vz Čabřina.

324931   Šabřina Svazek: 3 Strana: 0834
Šabřina, y, f. — šabryna. Čl. Kv. 340., Slb. 586.

324932   Šabřiti Svazek: 8 Strana: 0398
Šabřiti = šukati, Třešť. Brt. D. II. 392.

324933   Šac Svazek: 10 Strana: 0415
Šac, e, m., taxa. Rozk. P. 2165.

324934   Šacberk Svazek: 3 Strana: 0834
Šacberk, a, m., vrch v Dolních Rakou- sích blíže hranic moravských, na němž roste známé víno šacberské. S. N. 11. 210.

324935   Šaceně Svazek: 3 Strana: 0834
Šaceně, gekleidet. Ros.

324936   Šacení Svazek: 3 Strana: 0834
Šacení, n., das Kleiden, die Kleidung. Jg.

324937   Šacenosť Svazek: 3 Strana: 0834
Šacenosť, i, f., das Gekleidetsein. Ros.

324938   Šacený Svazek: 3 Strana: 0834
Šacený; -cen, a, o, gekleidet. Us.

324939   Šacéř, e, m Svazek: 7 Strana: 0832
Šacéř, e, m., exactor. Ev. ol. 289.

324940   Šaclíř Svazek: 3 Strana: 0834
Šaclíř, e, m., mě. v sev. vých. Čechách, Schatzlar. — Šaclířský. Š. uhlí. Us.

324941   Šacmistr Svazek: 3 Strana: 0834
Šacmistr, a, m., z něm., cenitel, odhad- ník, der Abschätze, Kmp.; pokladník, der Schatzmeister. Jg.

324942   Šacný Svazek: 3 Strana: 0835
Šacný, z němec. = vážený, schätzbar; švarný, hübsch. Ros. Šacování, n., z něm., cenění, Schätzung, f.; posuzování ceny, die Schätzung: vážení, die Schätzung; prohledávání, die Visitirung; platu brání, Gelderpressung. Š. jest křivdy učiněnie na zbožižku pod plášťkem spra- vedlivého pomstěnie; A tak zapoviedá Bóh krádež, lúpež, násilné bránie, š-nie, dluhu - zdrženie atd. Hus I. 208., 207.

324943   Šacovaíel Svazek: 3 Strana: 0835
Šacovaíel, e, m , z něm. = cenitel, der Schätzer. Šacovati, z něm. schätzen = ceniti, po- suzovati, odhádati, proceniti, schätzen, ab- schätzen, anschlagen; cenu určiti, taxiren, die Taxe bestimmen; vážiti si, schätzen, werth halten: prokládati komu kapsy, visi- tiren, die Taschen durchsuchen; plat z ně- čeho bráti, mit einer Schätzung belegen, brandschätzen. Jg. — abs. Třeba dříve š. a pak prodávati. Us. Hý. co, koho: škodu, Br., loupež, V., mas.o (cenu ustanoviti). V. Š. koho (prohlédati), Us.; lidi, města (plat od nich bráti). V. S. vězně, das Lösegeld für einen Gefangenen festsetzen. Mé lidi zjímal a šacoval. Půh. 1412. Němci sedláky šacovali. Dač. I. 185. Jeho lidi jímal, mučil i šacoval. Pč. 15. A tu mé rychtáře i jiné , chudé lidi š-vala a brala z nich, co chtěla; A je šacuje a berni z nich pobral; Šacuje mé lidi a skrze to opuščuje mi mú dědinu. Půh. I. 333., II. 199., 375. — se komu. Města Normberk a Pamberk jim (čechům) se šacovali, aby jich nehubili (Čechové). Dač. I. 20. — proč. Šacován jsem pro jeho otce od jeho nepřátel. Půh. I. 191. — co za co: prsten za 900 hřiven š. V. — co jak. Tehdy jsú konšelé šacovali purkrecht ten, jenž požár byl, ve 14 hřivnách; To aby bylo všetcko podlé spravedlnosti ša- cováno a váženo. NB. Tč. 160., 206. Nad perly a zlato ho (ducha pokojného) šacuje. Žer. 328. Jal mě i s mými tovařiši a tu mě šacoval po své vóli; A šacuje je bez viny; Tu jest jedny šacoval ua hotový peníz a s druhými činil, jak se mu zdálo; Musil jsem se jim š. v 50 kopách gr.; To zboží bylo ohledáno, na nejvýše šacováno; Ša- coval jej podlé své vuole. Půh. I. 171., 283., II. 27., 50., 141., 609. (Tč.). Koflík v 80 kopách s-ti. Pr. Aby podlé svědomí svého se šacoval a ze sta kop grošů kopu na správu města dal. Gl. 333. — kde: ně- koho v kapse. Us. Vězeň byl na zámku šacován. Vz nahoře. 1564. Gl. 333. —- sobě koho = vážiti si. V. — co komu: kapsy. Us. Jal mi mého chudého člověka a šacoval mi jej. Půh. I. 156. (157., II. 184.). - koho z čeho: z peněz (plat bráti). V.

324944   Šacovaný Svazek: 3 Strana: 0835
Šacovaný; -án, a, o, z něm., geschätzt. V.

324945   Šacovní Svazek: 7 Strana: 0832
Šacovní, Schätzungs-. Š. knihy (z nichž povstaly knihy pozemkové. Us. Pdl.

324946   Šacovní Svazek: 10 Strana: 0415
Šacovní peníze (dané za šacunk). 1518. Arch. XIX. 341.

324947   Šacovník Svazek: 3 Strana: 0835
Šacovník, a, m., z něm. = šacovatel. Žd.

324948   Šacovník Svazek: 8 Strana: 0398
Šacovník, a, m. kdo cenu masa ustano- voval (dohlídač). 1633. Věst. op. 1894. 16., Pras. Rem. 43.

324949   Šacovný Svazek: 3 Strana: 0835
Šacovný = vážený, drahocenný, schätz- bar, z něm. Us.

324950   Šacství Svazek: 7 Strana: 0832
Šacství = šatstvo. Arch. VIII. 59.

324951   Šactví Svazek: 3 Strana: 0835
Šactví, n. — šatstvo, die Kleider. Š-ví postel; Pobral mi koně, oděnie, šatství to, což bylo v domě. Půh. I. 132., 158. (Tč.).

324952   Šacuňk, u Svazek: 3 Strana: 0835
Šacuňk, u, šacuněk, ňku, m., z něm. die Schätzung = cenění, procenění, cena, die Abschätzung, Taxirung, Taxe • plat z ně- čeho, die Zahlung, Abgabe. V. I vstúpil Hevar na ten š. a prijal purkrecht; Á pan Orsák našeho psanie nedbav vzal jest š. z Jakuba 12 zl. a k tomu od vězení 14 zl. dáti musil; Zaplatil Jakubovi ten š. i škody, o kteréž jej pan Orsák jest pripravil. NB. Tč. 163., 271. Drží mi ves Dobrotice v š-u v landfridě; Toho bohda š-ku míním land- fridem prázden býti; Š nésti někomu za někoho; Těch 100 kop š-nka mi pobral. Půh, I. 229., II. 50., 80. Š. uložiti, vybírati. V. Šacuňky lidi vyssávati. Kom. J. 683. Š. z města, die Brandschatznng. D. Vz Šaco- vání.

324953   Šacunkový Svazek: 3 Strana: 0835
Šacunkový, Schätzungs-. Poniž sě vra- cejí listy š-vé v landfridé; Páni lantfridem odsúdili š-vé listy; O š-vé peníze landfrid bude čten. Půh. 229., 362., II. 224. (Tč.).

324954   Šáčeć Svazek: 9 Strana: 0284
Šáčeć = mhlíti, mrholiti. Slez. Lor. 78.

324955   Šad Svazek: 7 Strana: 0832
Šad. Staří šadové. Výb. II. 758,

324956   Šád, šíd Svazek: 3 Strana: 0835
Šád, šíd, a, m. = starec, kmet, der Greis. Chodí jako starý š. Ros. Cf. Šadíbrada, Šadý.

324957   Šadář Svazek: 3 Strana: 0835
Šadář, e, m. = starý hospodář. Ros.

324958   Šadařiti Svazek: 3 Strana: 0835
Šadařiti, il, ení = hospodařiti, wirtschaf- ten. Ros.

324959   Šadářský Svazek: 3 Strana: 0835
Šadářský = hospodářský), šafářský,Wirth- schafts-. Ros.

324960   Šade Svazek: 3 Strana: 0835
Šade = všade. Us. S. ps. ô. 21

324961   Šaděc Svazek: 9 Strana: 0322
Šaděc, eupatorium, rostl. Slez. Čes. 1. IX. 341.

324962   Šadek Svazek: 3 Strana: 0835
Šadek, dka, m., mě. ve Varšavsku. Vz S. N.

324963   Šádek Svazek: 3 Strana: 0835
Šádek, dka, m., český paedagog. Vz S. N.

324964   Šádek Svazek: 7 Strana: 0832
Šádek Karel, nar. 1783. Jg. H. 1 632 , Šb. Dj. ř. 291., Tf. Mtc. 21., Rk. Sl.

324965   Šádek Svazek: 10 Strana: 0415
Šádek Kar., spis. 1783-1854.; Š. Fr. spis., nar. 1846. Sr. Ott. XXIV. 527., Tob. 218.

324966   Šadíbrada Svazek: 3 Strana: 0835
Šadíbrada, y, f., geropogon, rostl. Rstp. 950.

324967   Šadkauf Svazek: 7 Strana: 0832
Šadkauf, u, m., z něm Kto na š-fy nebo na lichvu dává. Výb. II. 317.

324968   Šadosť Svazek: 3 Strana: 0835
Šadosť, i, f. = starosť, das Altsein, das Alter. Ros.

324969   Šadov Svazek: 3 Strana: 0835
Šadov, a, m., mě. v Kovensku. Vz S. N.

324970   Šadovati Svazek: 7 Strana: 1388
Šadovati. Dosti času, když najprv š. bude. Arch. XII 58.

324971   Šadovati co od čeho Svazek: 10 Strana: 0415
Šadovati co od čeho = oddělovati, z něm. scheiden. Uč. spol. 1902. 32.

324972   Šadý Svazek: 3 Strana: 0835
Šadý = šedivý, starý, alt, Ros., gran- daevus. Lex. vet. Cf. Šad.

324973   Šadze Svazek: 9 Strana: 0322
Šadze = všade. Slov. Phľd. 1897. 119.

324974   Šafalín Svazek: 3 Strana: 0835
Šafalín = šefelín.

324975   Šafarenka Svazek: 10 Strana: 0415
Šafarenka, y, f. = šafářka. Brt. P. n. 555.

324976   Šafárna Svazek: 3 Strana: 0835
Šafárna, y, f., die Schaffnerwohnung. Rk.

324977   Šafáry Svazek: 7 Strana: 0832
Šafáry. Vz Šafařík Pav. (dod.).

324978   Šafář Svazek: 3 Strana: 0835
Šafář, e, m., z něm. Schaffer = hospodář, dvořák, nádvorník, rataj, der Schaffner, Meier, Vogt; správce, der Verwalter. Jg. Na Slov. šafár. Vykvitla zo šafara růža. Sl. ps. č. 162. Aby kázal svému š-ři zaplatiti mi 10 kop gr. Půh. II. 114. Šafář pod do- hlídkou správce atd. spravuje dvůr. Us.

324979   Šafář Svazek: 7 Strana: 0832
Šafář. Mkl. Etym. 336. a., Št. Kn. š. 5., Marg v. 266 Nebyl bych rád jeho šafářem (nerad bych se oň staral). Wtr. exc.

324980   Šafář Svazek: 8 Strana: 0398
Šafář. O š. v XIV.— XVI. stol. vz Mus. 1893. 335. v. 14. a 433., Muč. Zás. 7., 8.

324981   Šafář Svazek: 9 Strana: 0322
Šafář = strážce. Povolal nás za šafáře sv. evangelium. Mart. S. 51.

324982   Šafařík Svazek: 3 Strana: 0835
Šafařík, a, m., osob. jm. Vz S. N. Pavel Jos. Š., slovutný slovan. jazykozpytec nar. 13/5 1795., zemř. 26/6 1861. Vz S. N.

324983   Šafařík Svazek: 7 Strana: 0832
Šafařík, a, m , os. jm. Š. Jan, dr lé- kařst., prof. fysiky v Bělehradě. Jg. H 1. 632., Tf. Mtc. 189. — Š. Pavel Jos, biblio- thekář univers. knihovny v Praze, narozen v Kobelarově na Slov. 13/5 1795, † v Praze 26/6 1861. Podpisoval se prvotně Šafáry, potom jako básník Jos. Jarmil Ssafarzik, když pak básniti přestal, odložil i básnické své jméno Jarmil. Bačk Písm. I. 99. Cf Tf. H. 1. 102., 104, 150, 152, 153., 169., 172 , 175 , 176, 177., 182., Šb. Dj. ř. 291., Zl. Jg 51., 70., 204 -207., 234., 257., 283 až 285 , 316., 330 , 342., 344., 353., 357 , 358 , 395., Pyp. K. I. 380., II. 547., Ukaz. 110., Tf. Mtc. 298., Jg. H. 1. 632., Slavín I. 126., Svétz 1881. 282. (Bdl.), Rk. Sl., S. N., Šrc. 22., 422., Bačk. Př. 185., Bačk. Písm. I. 98., 322., 932. Život P.J.Š-ka. Sepsal V. Brandl. V Brně. 1887. Oester.-Revue 1865. (Jireček). P. J. Š Nástin životopisný. Sepsal prof. dr. Jan Novák. V Praze 1885. Nástin životo- pisný také v Nár. list. 1891. č. 180. Feuil- leton — Š. Vojtěch, nar. 1829., prof. lučby na čes. univers. Cf. Tf. H. 1. 9., 193 , Šb. Dj. ř. 292., Bačk. Př. 115, 159., Tf. Mtc. 298., Ukaz. 110.

324984   Šafařík Svazek: 8 Strana: 0398
Šafařík. Die Literatur zum hundertjähri- gen Juhilaeum P. J. Šafaříks. Vz Jag. Arch. 1896. 557. nu.

324985   Šafařík Svazek: 9 Strana: 0322
Šafařík Pav. Vz Vlč. Lit. slov. I. 40., 277., Flš. Písm. 532., 567., Př. stár. III. 33. nn. Z bibliothekářské činnosti P. Š-ka. Od dra Zibrta. Vz Mus. 1899. 164. nn. Š. Pav. a Š. Vojt. dr. Sr. Jub. XXX.

324986   Šafařík Svazek: 10 Strana: 0415
Šafařík Pav. J. Vz Vlč. Lit. II. 35., 39., 567., 874. nn., Lit. I. 935., Tk. Pam. I. 495., Dolen. Pr. 622., Tob. 218., Ott. XXIV. 528. až 540., Phľd. XXIV. 673., — Š. Vojtěch, prof. a spis., 1831. —1902; Š. Jarosl., spis., 1833. —1862.; Š. Janko, spis., 1812. —1876. — Sr. Ott. XXIV. 541.

324987   Šafářiť s čím Svazek: 8 Strana: 0398
Šafářiť s čím = hospodařiti. Phľd. 1895. 80.

324988   Šafářiti Svazek: 3 Strana: 0835
Šafářiti, il, en, ení, Schaffner sein. V,

324989   Šafářka Svazek: 3 Strana: 0835
Šafářka, y, f., die Schaffnerin. Tanovská š-ka chodí jak zemanka, v červenej leknici (sukni), v modrej kasanici (zástěře); Stroj š-ko zázvorem, žence jež dó za dvorem. Sš. P. 422., 558. (Tc.).

324990   Šafářka Svazek: 7 Strana: 0832
Šafářka = tlustá ženská. To je š., má Ruce jako válečky. Us. Kšť.

324991   Šafařovati Svazek: 3 Strana: 0835
Šafařovati, vz Šafařiti.

324992   Šafařovič Svazek: 10 Strana: 0415
Šafařovič Fr., č. malíř, 1841. —1890; Š. Vojt., sochař, nar. 1865. Vz Ott. XXIV. 541.

324993   Šafářský Svazek: 3 Strana: 0835
Šafářský, Schaffner-. Us.

324994   Šafářství Svazek: 3 Strana: 0835
Šafářství, n., die Schafferei. Aqu. Š-ví svátosti= přialuhování svátostí, in den Akten der Brüderunität die Austheilung (Verwal- tung) der Sakramente. Svěřuje se nám š. svátosti tím slovem Kristovým: aby dával v čas míra pšenice čeledi jeho. Gl. 333.

324995   Šafářství Svazek: 8 Strana: 0398
Šafářství svátosti — posluhování svátostmi. XVI. stol. Wtr. Živ. c. I. 484.

324996   Šafářův Svazek: 3 Strana: 0836
Šafářův, -ova, -ovo, dem Schaffner ge- hörig. Ten šafářů synek píská na lupínek, ta jeho frajerka nedaleko dvírek; Vezno (vezmu) sobě hinó (jinou) šafářovo dcero ze dvora. Sš. P. 358., 612. Šafel, flu, m., z něm. Schaffei, Wanne. 8. na vodu. Na Ostrav. Tč.

324997   Šafel Svazek: 10 Strana: 0415
Šafel, flu, m., z něm. Kapka dažďa, za šafel blata (na podzim). Sbor. Slov. VIL 130.

324998   Šafelín Svazek: 3 Strana: 0836
Šafelín = šefelín. Šafhúza, y, f., Schaffhausen, město ve Švýcarsku. Vz S. N. Šafkung, a, m., osob. jm. Tk. IL 33G.

324999   Šafle Svazek: 8 Strana: 0398
Šafle = střež, z něm. Schaff. Phľd. 1896. 309.

325000   Šaflík Svazek: 10 Strana: 0415
Šaflík, u, m., z něm. Schaff. Sbor. Slov. VIL 125. Vz Střez. Přechodí s šaflíka do šuchtarika (upadává). Phľd. XXIV. 339.