23001   Bytedlivý Svazek: 9 Strana: 0430
Bytedlivý, z bytelivý, wesentlich. Vz Gb Slov. 126.

23002   Bytedlně Svazek: 5 Strana: 1102
Bytedlně. Vz Bytedlný. Proroci starého zákona b. spásu nového zákona připravovali. Sš. II. 101.

23003   Bytedlně Svazek: 8 Strana: 0030
Bytedlně. Kat. 2722.

23004   Bytedlník Svazek: 7 Strana: 1208
Bytedlník země mor. Arch. X. 264.

23005   Bytedlnosť Svazek: 1 Strana: 0113
Bytedlnosť, i, f. Št. = trvalost'; bytnosf.

23006   Bytedlný Svazek: 1 Strana: 0113
Bytedlný, bytelný. B. šaty, střevíce (pevné, trvanlivé). Us. Dauerhaft. — B. = kde se obý- vati může, wohnbar. V. — Bytelně = sku- tečně. Kat. 2723.

23007   Bytedlný Svazek: 5 Strana: 1102
Bytedlný = trvanlivý. B. stavení. Us. Škd., Brt. D. 202. Ten jest u nás b. host. Us. Železný most je drahý, ale b-ný. Us. B. zboží. Dch. To není b-né = nestojí za mnoho. To je b. oběd (řádný, vydatný). Us. Bačk. Neboť k nám jde (Kristus) v krotkosti b-né. Pass. 3. (Hý.). — B., wohnbar. B. mie- sta. BO. — B. = habitans, wohnend. Bydlil jsem s b-nými v cedaru. Ž. wit. 119. 5.

23008   Bytek Svazek: 5 Strana: 1102
Bytek, tku, m., kleine Wohnung. — B., das Reale. Dk. Rozb. fil. 110. Jednoduché, samostatné bytky, ze kterých složité zjevy skládáme. Dk. Aesth. 149. — B , tka, m., os. jm. Arch. IV. 379.

23009   Bytel Svazek: 5 Strana: 1102
Bytel, m , Kochia, die Kochie, rostl. B. košatý, k. scoparia. Vz Rstp. 1276., FB. 32., Čl. Kv. 156., Slb. 251.

23010   Bytel Svazek: 7 Strana: 1208
Bytel, e, m., arbo, zastr. Pršp. 31. 40.

23011   Bytel Svazek: 8 Strana: 0537
Bytel, bitel, byetel, bytyel, rostl. 1440. Mus. fil. 1896. 263. Cf. Líčidlo (3. dod.).

23012   Bytel Svazek: 9 Strana: 0023
Bytel, tle, m., kochia, rostl. Vz Ott. XIV. 513.

23013   Bytelně Svazek: 5 Strana: 1102
Bytelně, vz Bytedlně. Usadil se tam b. (stále). Brt. v Mtc. 1878. 31., D. 202.

23014   Bytelně Svazek: 7 Strana: 1208
Bytelně. On je tam b. = bytem, on tam přebývá Mor. Šd.

23015   Bytelnosť Svazek: 5 Strana: 1102
Bytelnosť, vz Bytedlnosť.

23016   Bytelný Svazek: 5 Strana: 1102
Bytelný, vz Bytedlný, Mkl. Etym. 26.

23017   Bytelný Svazek: 8 Strana: 0030
Bytelný = silný. B. člověk. Dmžl. Světz. 1894. 351. c.

23018   Bytelný. B Svazek: 10 Strana: 0563
Bytelný. B. nůž (pořádný), cesta (dobrá), tráva (pěkná), strava (výživná), Hoš. Pol. I. 119., člověk (zachovalý, statný). Hruš. 157.

23019   Bytenství Svazek: 1 Strana: 0113
Bytenství, n. bytnost'. Št,

23020   Bytenství Svazek: 5 Strana: 1102
Bytenství, n. Kristus jest pravzor všeho b. Sš. J. 14.

23021   Bytenstvo Svazek: 5 Strana: 1102
Bytenstvo, a, n., die Wesenwelt, die Wesen. Dch.

23022   Byteš Svazek: 5 Strana: 1102
Byteš, vz Bytíška.

23023   Bytešský Svazek: 9 Strana: 0023
Bytešský Mik., písař turnovský. Vz Mus. 1899. 539.

23024   Bytevstvo Svazek: 5 Strana: 1102
Bytevstvo, a, n., alle Wesen (als In- begriff). Šm.

23025   Bythinia Svazek: 7 Strana: 1197
Bythinia za Bitevný šp. vřaděno.

23026   Bythyni-a Svazek: 1 Strana: 0067
Bythyni-a, e, f., krajina v Malé Asii. — Bythyňan; Bythynský (-ští).

23027   Bythynie Svazek: 9 Strana: 0013
Bythynie, Bythyňan, Bythynský v I. 67. oprav v: Bithynie, Bithyňan, Bithynský.

23028   Bytí Svazek: 1 Strana: 0113
Bytí, nebytí, n. Stálosť n. bytí vůle boží (Das Sein). Míti dobré b. Polsky. Jde (běží) o naše bytí a nebytí. Us.

23029   Býti Svazek: 1 Strana: 0113
Býti, bývati, sein, dasein; o místě = na- cházeti se, nalézati se, dasein, vorhanden sein, sich befinden. Sr. lit. bu-ti, koř. skr. bhu, lat. pft. fu-i, řec. ??-«>, lat. esse. Býti má 2 kořeny: jes (Mkl.) pro oznam, způsob a přechod, přítom, času a koř. by; budu z koř. by; y se proměnilo v u a d se při- dalo tak, že máme kmen bud. Buduje prae- sens mající význam futura v ind., imperat. a transgr. Schl. — Od kořene jes: a) Oznam, způs. přítom. času: 1. jsem (zastaralé: jesm, ism; na Slov. a v již. Čechách som, na Slov. také sum; v Krkonoších a na Mor. su, v Krkonoších také jsu, na. Mor. také so, Kts., ŠB., Kb.); 2. jsi (m. jes-si, v obec. mluvě jseš, seš; v již. Čechách si (nikdy seš), záporně nejsi, Kts.; jsi skracuje se v s, které s předcházejícím slovem se spojuje: Tys to učinil?); 3. jest, skráceně: je (záporně: není, v již. Čechách: nejní, Kts.; místo jest praví se také jesti a s důrazným ť: jestiť. Jest je jediný tvar, v kterém se kon- covka 3. os. sg. „t" udržela, a měli bychom jej zachovati a tedy raději jest než je psáti. Často však rozhoduje libozvuk: je zdráv. Počet dvojný (jehož nyní neužíváme): jsta, m., jstě, f. Počet množný: 1. jsme (m.jes-me strč. jsmy; v již. Čech. a jinde sme); 2. jste (m. jes-te, v již. Čech. a jinde ste, Kts.); 3. jsou (m. jes-ou, strč. jsú, v již. Čechách a jinde sou, v Krkonoších a na Mor. sú, Šb.). Ve tvarech: jsem, jsi, jsme, jste, jsou jest e vysuto. Gb. — Místo jsem přestávali i tak zvaní klassičtí spisovatelé naši v opsaných minulých časech na sem m. jsem. I J. Blaho- slav brojí proti j. — Ht. Také již Knst. má tvary: sem, si, sme, ste, sou za lepší. Proto někteří j jen před samohláskou (jest) klásti, před souhláskou pak odstraniti chtějí, tedy: sem, si, jest, sme, ste, sou. Ale j v těchto tvarech jest starožitné a jak Schl. a Mkl. učí, i kořenné, tedy lépe píšeme: jsem, jsi, atd. — b) Přrechod, příitom, času: jsa, jsouc (strč. jsúcíi), jsouc, jsouce. Od kmene: buď a) tvarem přítomný, ale významem budoucí čas: budu, budeš, bude, budeme, budete, budou. — Pozn. Složená jej tvoříi od kořene bu : zbýti - zbudu, dobyti — dobudu, odbyti — odbudu; ale i od koř. by: zbydu, dobydu odbydu; onen tvar však jest lepší. D. Tak- též jména přídavná z kořene by se tvoří, dobytný, odbytný, výbytný (ne: dobutný: atd.). b) Rozkazovací zp.: buď(budiž), buďme, buďte. — c) Přechod, buda, budouc, budouce vz Buda.— Od kořene by: a) zastaralý minulý čas: bych, by (bys), by, bychom (v obecné mluvě: bychme, bysme; v již. Čech. bychme, Kts.), byste, by. Špatné tvary: by jsme, by jste; vz Abych, Bych, By. — b) Přechod, min.: Byv, Byvši, byvše. — c) Činné příčestí min. času: Byl, a, o (zastaralé: bě, běše (bíše), Bychom, biechme, běchu; v Krkonoších, na Mor. u Hranic a ve vých. Slov. bul; jinde na Slov. mezi lidem: bou; okolo Domažlic rovněž ,buľ, proto říkají tamním obyva- telům: Buláci (Franta); v jižních Čechách místy: bł, błła, błło. Kts. — d) Trpné pří- čestí min. času byt, a, o (zastaralé), jen ve složených: do-byt, od-byt. D. — e) Infinit. bý-ti (v obecné mluvě: bejti, bejt, bejť). — Plusquamperfectum (předminulý čas) „byl jsem byl" jest dle latinského fui + eram (fueram) špatně a zbytečně utvořeno. O ,býti' v strčeš. vz Kt. str. 86.-88. — Vzhle- dem času = něm. sein, dasein, lat. esse, existere. Bůh byl, jest a bude. Lidé jsou. Co bylo, již není, to co jest, nebude. Svaří se, jestli jaký všeobecný lék jest. Com. Jak to často bývá. — Vzhledem místa = nacházeti, nalézati se, kde býti, něm. sich befinden, an einem Orte sein. Jsem na břehu, Us., v cestě, Us., jsem při tom. V. Nebyl tu. V. Až tam bude (pochybování o pravdivosti něčeho. Vz Lhář.). Lb. — B. jest sponou. Otec jest churav. Můj bratr jest mrtev. Jeho syn jest vojákem. Us. Vz Shoda přísudku s podmětem. — Při býti stává jmenný přísudek (jméno podstatné, přídavné) buď v nominativu aneb v in- strumentale. Vypovídáme-li o podmětu, čím svou podstatou jest, ne čím se dle mě- nivých svých zjevův vzhledem k jiným podmě- tům býti jeví, pojí se s časoslovem býtipřísud- kový nominativ. Já jsem anděl boží. Pass. 241. Některé vášně jsou zlí obyčejové. Výb. I., 343. Myš jest malé zvíře. Č. Mudr. 253. Hlad jest výborný kuchař. Vrat. 112. Me- dina jest město starožitné. Har. II., 233. Bůh jest věčná pravda. Sen jest soused smrti. To jest král Václav. Patriarcha jest slovo řecké. Har. L, 25. — Tedy se užívá přísudkového nominativu: 1. v definici: Pokánie jest zlého pykanie. Št. kn. šest. 231. Pokora jest dobrovolné mysli poníženie. Výb. I., 757. — 2. V lichotě a nadávce, s jichž výrazy jako stotožňujeme bytosť podmětu. Bloud jsi ty. Kom. Lab. 53. — 3. V porovnáních, když se vypovídá, které věci podmět svou podstatou se rovná. Spona jesť = ,jest-jako'. Viera jest základ všeho do- brého. Št. Jazyk jest posel rozuma. Výb. L, 350. Lakomství jest hluboké moře. Č.Mudr. 51. — 4. V krátkých, úsečných výpovědích s pominutím spony býti. Ctnost' nejlepší urozenost'; Oko do duše okno; Mladosť radosť, starosť žalosť. Č. — 5. Je-li přísudek opatřen přívlastky: jeden, samý,pouhý,čirý, hotový. Buď váš život jedna Boží chvála. Sš. Přílišná štědrota, hotová žebrota. Č. Líná huba holé neštěstí. Č. — Je-li podmětem in- finitiv n. celá věta, jest přísudek pravidelně v nominativě. I pěkně lháti jest hřích. Č. člověka zahubiti není maličkosť. Č. Hřiech (jest) v porobu samochtiec dáti šiju. Rkk. Pravda jest, že . . . Kom. Lab. 126. Jest čas, abychom odešli. Us. — 7. Je-li jedno a též jméno zároveň i podmětem i přísudkem, užívá se ve spojení s časoslovem býti pří- sudkového instrumentalu, tane-li na mysli nějaká protiva, sice nominativu. S jinými časoslovy pojí se pravidelně instrumental. Bůh Bohem a lidé lidmi. Č. Ďábel ďáblem a kejklíř kejklířem. Bart. 70. Kavka leť kam leť, vždy jest kavkou. Č. Lidé jsou lidé. Č. Přístav ten jest přístav divný. Har. II., 258. Co svět světem stojí. — Co se týče forem adjektivních, kladou se do nomina- tivu přísudkového: 1. Všecka participia, pak adjektiva neurčitého zakončení, zvl. taková, která s časoslovem býti jeden pojem činí, jako: živ (býti = žíti), vědom ( = věděti), vesel (= veseliti se). Prvé Bohu než sobě počal živ býti. Pass. 418. Rád učiním. T??. 2. Kterak mám vesel býti ? Žalanský. 70. Bůh není náhliv, ale pamětliv. Č. Milosrden buď. Anth. I., 26. — 2. Všecka adjektiva,jimiž označuje se vlastnosť příslušící podmětu abso- lutně, ne pod jistý mi jen výminkami, vzhledem k jiným podmětům. Tak užívá se adjektiv za přísudkový nominativ pravidelně ve spojení s časoslovy podmětnými a ve větách passiv- ných. Nález panský jest pevný a stálý. Vš. 63. Brána byla dlouhá a tmavá. Kom. Lab. 34. Hřích sladký a člověk padký. Č. Starý přítel nejlepší. Č. Pešík ležal nemocen. Arch. I., 171. Mój dvór ležal pust. Půh. I., 193. Růže z Jericha vozí se do křesťanstva suchá. Har. I., 167. (Brt. Instr. 9.—11.). — Pozn. Je-li přísudkem adjektivum, volí se, je-li adj. toho schopno, z pravidla forma neurčitá adjektiva. My čisti jsme. Já nuzen nejsem atd. Vz předcházející příklady. — Instrumental přísudkový pojí se s časoslovem býti (čím): 1. znamená-li tolik jako jeviti se, k označení zevné způsoby, ve které podmět jiným podmětům se jeví, s opakem buď výslovně vytčeným bud pri- mysleným. Zvláště, když se vytýká, čím aneb jakým podmět jindy byl n. nebyl, nyní však není n. jest; čím n. jakým podmět bude n. nebude, nyní však není n. jest; čím n. jakým podmět býti má, býti si přeje, čím n. jakým by pod jistými výminkami byl. Kůň jest jednou hříbětem, člověk dva- krát dítětem. Č. Ve svém domě každý jest pánem. Č. Učení vnadou a libostí jest lidské mysli. Kom. Did. 137. Synem-li božím jsi, rci, ať kamení toto chlebem se stane. Sš. Ev. Mat. 47. Kozel dlouhou bradu má a není mudrcem. Č. Zajíc dlouhé uši má a není oslem. Č. Mistr Jan Hus škol zvláštním milovníkem byl. Kom. Did. 167. Lysé hříbě i koněm lysým bude. Č. Prtákem bude, ne písařem neb malířem, kdo se z leda písma z leda malo- vání škrtati učí. Kom. — 2. K naznačení zevné způsoby, ve které podmět svou činnost, své působení na jiné předměty na jevo staví. Jméno v instr. položené označuje důstojnost, úřad, povolání atd. Spitihněv kniežetem v Čechách byl. Pass. 486. Koranda byl ka- zatelem v Plzni. Let. 29. Václav z Budova byl císařským radou. Prot. 187. U něho byl jsem písařem. Arch. I., 187. Ve vlastní při nikdo soudcem býti nemůž. Č. Těžko my- šákovi býti zetěm lvovi. Č. Ciesařovú já nebudu. Kat. 9. Já vám budu bohem; Tvůj bratr jest kovářem. Us. — 3. K naznačení zevné způsoby, ve které podmět za jistých poměrův, vzhledem k jistým předmětům svou bytosť a svou činnosť na jevo staví. Vladi- slavovi císař Lotharius kmotrem byl. V. Kdy koli přišel, byl bratrem a sestrou. Pal. Václav z Budova byl obzvláštní vlasti své ozdobou. Prot. 187. Ty rci svému ukrutníku, že dýmem jest nám velení jeho. Rkk. 11. Želivský Pražanům příčinou byl, aby radu obnovili. Prot. 40. Tys byl mým svědkem. Us. — (Brt. Instrum. 4.—9. Tam více pří- kladů.) — 4. Býti s instrumentalem pří- činy. To jest ďáblovú mocí. Výb. I. 277. Milosť všechny jiné šlechetnosti působí a jí jsú všechny. Št. kn. šest. 33. Úředník sebe vymlouvá pánem a die: mnú to není. Výb. I. 96. Vz Instrumental. — 5. Býti s instrum. jakosti. Ne rytieřskú jsú postavú. Výb. I. 1101. Vz Instr. a Brt. Instr. 30., tam více příkladův. — 6. Býti s instr. vztahu. Vz Instrumental. — Místo přísudku jmenného klade se příslovce s časoslovy mám se, chovám se, činím sobě, vedu sobě, počínám si, provozuji sobě. Zmužilí buďte — zmužile sobě čiňte. Jest váhavý — počíná si váhavě. Jest tichý — vede sobě tiše. Zk. Vz býti jaký (na konci). — Dativ, akkus. n. instru- mental s infinitivem (býti). Živu býti = žíti. Jg. Opáční moudrost' jest po skutku moudrým býti. Kom. Viděl jsem je utrápené lidi býti. Kom. Na mnoze býti pravil peníze jemu ukradené. Har. Kteráž se býti praví prorokyní. Br. Nesluší mi špatným býti. Us. — B. s kým, s čím (jak dlouho, za co). Pán Bůh s námi, kdo proti nám? Us. Budu s Vámi na konec světa. Ml. Je s ním zle, bledě. Za dobré s někým b. Us. Žeť ne vždy jsú sami s sebú (sebe mocni). Št. Jest mi s podivením, s hanbou. Nt. Jest nám to s velikou škodou. V. Za jedno s někým býti. Š. a Ž. Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Prov. Jak je to s tou věci? Ml. — proti komu, proti čemu. Nejsem proti tomu (lépe: od toho), aby.. . Us., Háj. Nic proti tomu není. Šm., Solf. Proti návrhu, úmyslu něčímu býti. Žes proti tomu nikdy nebyl. Chč. 607. — při kom (kde), při čem. Jest pořád při svém pánu (= s kým). Us. B. při sile (vz Při). Us. Býti při bohatství. Kat. 2282. Jest při sobě. Šm. Byl při tom, je při peně- zích, při paměti, Ml., při smyslech. — čím kde: radou při soudu býti. Ml. — komu. Již já nejsem nic tobě.Dal. Jest mu jméno. Je mu tak jako mně. Šm. Jak je ti? Není mu nic. Us. Jest mu pět let. Us. Jest mi = mám. Opilému jest za pokutu bolení hlavy. Kom. Přehrozná muka jim bude. Št. Vz Dativ. ,Býti' místo ,míti' užívá se nej- více tam, kde věk osoby n. věci nějaké a čas jisté události vysloviti třeba, řidčeji jinde. Tisíc let jest tomu. Jest mu pět let. Ht. Často ve větách záporných. Není tomu konce ani míry. Není tomu konce ani kraje. — čím. Není a nebude, co svět světem bude. Er. P. 131. Vz Býti s instrumentalem. — komu čím. Já ti budu bratrem. Us. Já ti budu za něho rukojmím. Budu vaším Bohem a vy mým lidem. Br. Dýmem jest nám velení jeho. Rkk. Budu ti radou, pomocí. — (komu) k čemu. K vůli, Jel., k mysli. Us. To ti bude ke cti před Hospodinem, Br., k potupě. Št. Jest to k jídlu. Jest mu to k slávě, k hanbě. Co k libosti bylo. Er. P. 170. K tomu je člověk, aby pracoval. Kom. K posměchu, k službám někomu býti, k užitku. Us. To není k věci. Ros. Bylo k slávě, ke cti. Jel. K čemu to je? To není k ničemu. Rk. Není k nasycení. Jest mi ku podivu, že . . . Ml. Rychlý buď k slyšeni, ale zpozdilý k mlu- vení. Č. Kteréžto různice ... k překážce jednání obecného dobrého byly sou. Zříz. Ferd. I. Dcera je matce k ruce. Ml. — (čím) v čem, kde. Josef byl tělem v Aegyptě a myslí v zemi svaté. Št., Mk. Byl v zahradě; b. v držení moci; b. v koncích. Dlúho vlasti naše v míře biechu. Rkk. 45. Když jsem byl v vězení sedum let pod zemí. Er. P. 125. Pán Ježíš buď mi v hlavách, andělíčkové boží po všech stranách. Er. P. 1. V jisté ulici bytem býti. — čím kdy. Plzeň je o trzích hlučným městem. Ml. — (komu) zač, jak dlouho, jak daleko. Já ti budu za otce. Br., Háj. Co jste zač? Us. Já za to nejsem (nemohu, neručím). Us. Já za to nebudu. Sš. Pis. 729. Byl tam za faráře. Vrat, 17. Byl u nás za pacholka, Us. Chtícímu nic není za těžko. Č. Za dobré by bylo, aby . . Žer. Sn. 36. Sic by dobrá vuole za nic nebyla. Tov. 105. Jiní za tři léta v věži bychu. Dal. 85. Za dlouhou chvíli ve mdlobě byla. Bart. 259. Žeň bývá jednou za rok. Č. Dva- kráte za rok nebývá léto. Č. (Mdr. 261.). Bylo od města hlavního za osm mil vlaských nějaké městiště. Troj. 500. Ten vrch za půl mile zdéli může býti. Žer. Záp. II. 86. Není tě za tolik (nejsi s to). Us. Jak za pořádek a obyčej jest. Žer. Záp. II. 139. Tvé krve prolitie jest tobě za křtenie. Pass. 341. Byl bych dávno za svatého. Er. P. 120. Když už nejsem za děvečku (= pannou). Er. P. 482. To ti za výmluvu nebuď. Háj., za po- těšení (potěšením). Solf. U nich za svatého jest, L. Za peníze je všecko k dostání (lépe: dostaneš, lze dostati). Zač je ten dům? Ten klobouk je za čtyři zlaté. Rk. Někomu za kmotra b. Ml. B. někomu za hlupáka (když si z něho blázna dělá); Já nebudu za zloděje (nestrpím na sobě nároku zlodějství). Us. na Mor. Brt. Nejsou (nemohou) za to. Us. -na Mor. Brt. Mně jest to za nejmenší (nedbám toho). Bart. IV. 3. Zvyklosť za právo jest. Vš. — zač na koho (býti): za důkaz. J. tr. — (komu) nač (kolik). To není na nic (ne: to je na nic). D. Býti někomu na pomoc. Háj. Nač je to? V Někomu býti na škodu, V., na přiklaď. Pass. 352. Je mu na smrť. Lk. Dům je na spadnutí. Šp., Ml. B. komu na překážku. Nt. Bylo tam na 50 osob. Pref. Sie chasa mu bieše na 100 chlapov. Rkk. 30. Nenie mi nikto na přieky. Kat. 498. Já jsem na to, abych takové věci prováděl. Kom. Lab. 9. Věže již na sboření jsou. Vrat. 24. Na tebe jest to málo (mnoho, dost). Us. Jedno druhému bylo na odpor. Kom. Lab. 55. To bylo na znamenie pravdy. Anth. I. 90. Dítě nám bude kdysi na pomoc. K. Poh. 161. Obili bylo na trhu na dračku, na úchytku. Us. Je na smrť. Ml. Všecko na Čas, pravda na věky. Jab. — na čem za čím. A za veli- kými platy ustavičně jsou na modlitbách. Chč. 381. — na čem, na kom (kde). Jsem na tom v sobotu odjeti. Us. Už na tom bylo, že . . . Rk. B. na vůli. Us. Na té pověsti nic není. Us. Co na mně jest; pokud na mně bylo. To je mezi nimi na odpořích. Svěd. Nic na tom není. Jel. (Tuto frasi mají někteří za šp., ale ona jest dobrá.) Na tom konečně býti ráčíme, endgiltigen Beschluss fassen. Bart. III. 4. To je ještě na mé vůli; Byl mu na salátě. Er. P. 233., 268. Jindřich Korutanský, co na něm bylo, rád by byl Čechy vyhladil. V. Na mizině b. B. na svém místě, Ml. na cestách. Ml. Jsou spolu na štíru (hněvají se). Na vás je to učiniti. Šm. Byl na půdě. Üs. Po té věci není na závadě. Er. B. na omylu, na odporu. Na tom všecek byl, jak by se pomstil. Nejsem na tom, abych mu překážel. A vám z ode- slání těch věcí děkuji, nejsa na jiném, nežli Vám se toho zase příjemné odměniti. Žer. sv. III. 788. Na tom jest, eo res pervenit. V. Tu na jiném nebylo, nežli do lodi se vypraviti. Har. Tedy i: ,Když na tom byl umříti, učinil poslední vůli' — ač to někteří za chybné mají m. ,když umíral', nepozoru- jíce, že obě frase rozličný smysl míti mohou. — čeho. Dobré naděje, toho úmyslu byl. Ros. Toho mínění jsem i já. D. Dobré, veselé, jedné mysli b. Us. Čechův jest to (náleží to Čechům). Har. Divné krásy bieše. Alx. Byl rodu knížecího. Pass. — Bylo syna doma, špatně m. Byl syn doma; jinak je v záporu: Nebylo syna doma, Jg. Vz Genitiv. Pozri. Sloveso býti, není-li záporné, pojí lid i starší spisovatelé s nominativem; bezpod- mětná vazba s genitivem na místě podmětné zavládla teprv v době nové: Nad světem jest vyšší božské bytosti. Kde jest mladíka? Na druhé straně bylo samých zahrad. Kdekoli bylo jednoho Němce. Musí býti nad světem mocného tvůrce atd. Brt. Vz více v Mtc, 1872., I., II, 32. Vz také: Příčestí. — od čeho. Nebýti od něčeho (neodporovati). Us. To nebude od místa. — bez čeho. Bez ženy, přátel b., Us., bez sebe, Šm., bez služby. Ml. Nemohu bejt bez tebe. Er. P. 179., 249. — do čeho. Není nám do smíchu, do žertu, Us., do veselí. V. Co ti do toho? Kom. On je do práce. To je kůň do práce. Us. To mu bylo do noty. Us. Což jest do mé rady? Výb. I., 877. Co je do nie. Výb. L, 73. B. s kým do smrti. Er. P. 210. Budou do kapusty. Er. P. 247. —o co, o čem (kdy). O to jest tu. Us. Byli jsme tři dni o hladu. Pani o domě ne- byla. Žer. O blízce byl. Tov. Což je o to! O mne není. Us. Nic mně o mé hrdlo není. Mitr. Snáze jest o společníka než o pomoc- níka. Č. O suchých dnech byl sněm. Let. Kdo o své ruce býti můž, nebuď pod cizí. Č. — po kom, po čem (kde, kdy). Nařídil, aby v tom úřadu po otci svém nápadníkem byl. Plác. Po straně nepřátelské b. Us. Po tom nám nic není. V., Ml. Je po nemoci. Nebude po vašem. Bs. Za zdravého života dobře činiti, po smrti času nebude. Č. Co mi po tobě? Br., V. Ledva domluvil, bylo po něm. Již jest po něm. I by v každej děvě po žalním srdečcě. Rkk. 26. Budetě-li u vás po rozumu (budou-li se mé výpovědi s vaším rozumem snášeti, budete-li s nimi srozuměni. Kořínek). L. Š. v. 65. Co je ti, synáčku, po malé ženě (== nestojí za nic). Er. P. 275. Po tom sukně není mnoho. Je po hře. Ros. Po radě býváme moudřejší. Us. Už je po všem. Rk. Někomu po vůli b. Ml. Hovězí maso je po 38 krejcařích. — (pod čím) kde. Pod střechou, pod dohlíd- kou učitele, pod něčí ochranou býti. Us., Ml. Včeras byla pod věnečkem; Třeba byla pod zámky. Er. P. 342., 127. — s čeho, šp. m. s co, seč. Jg. Vz Seč a následující. — s koho, s co, seč. Předložka s s akkus. znamená možnosť, aby někdo něco vykonal. Býti s co. Kom. Což ani s český groš býti ne- můžeš? Já s něj nejsem (nepřemohu ho). Býti s co, aby, vz Konditional XIII. 2., Pozn. Když s něho býti nemůžeš, pomohu já tobě. Us. Seč mé síly jsou. Chudý s nic býti nemůže. V. Není s to, aby nám uškodil. Ml. Chtě svú hrdostí vz něho býti. Alx. 1102. — (komu) v co, v čem (kde). Býti v službě, ve snách, v bryndě, Us., v milosti u koho. Šm. Kdož zatvrdí ucho, aby neslyšel zákona, toho modlitba bude v mrzkosť. Št. Ta věc má býti v srdci každému. Št. V životě lid- ském je vše na čas. Ml. Je v posledním taženi. Ml. B. v slzách, v nesnázích. T. Byl mnoho let v úřadě. Ondřej z Dubé. Jsem v tom dobře, zle. B. v drženi něčeho, v bitvě. (u koho, u čeho), kde. Byl jsem dnes u strýce, u souseda. To je u Boha. Jsme u cíle. Ml. Bě u hradu tvrda. Rkk. 28. — (u koho) kde čím: dvorem, bytem, ho- spodou, Us., Har., Háj.; myslí u Boha, Št., my- šlénkami u rodičúv. V z Bydlo, Byt, Dvůr, Tělo. -kdy. Za dávných časóv jeden ciesař bieše. Kat. 1. Chrám sv. Žotie za křesťanův daleko větší byl. Vrat. 64. — (za čím, za kým), kde. Byl za zdí. Us. Rusové jsou o 13 dní za námi (lépe: pozdí se o 13 dní. Kos.). Když Ježíš za řekou Jordanem byl. Anth. I. 78. Ty peníze jsou za pánem. Žer. Nevědělo se, byla-li za mužem čili svobodna. Žer. Záp. 11. 141. Byl jsem za synem v městě. Us. — z čeho (odkud). Nebude z toho nic. Us. Ten hrnec je z hlíny. Us. Otec si přeje, aby ze syna něco bylo. Us. Z dětí budou lidé. D. Co z tebe bude? Ml. Co z toho? Us. Někdy z pýchy bývá, někdy z hněvu, někdy z lenosti, že člověk potupí Boha. Št. N. 116. Nenie to z mé moci. Anth. I., 163. Kážete, co z viery nenie. Let. 504. Šlechetný ščep (štěp) bývá z plani. Alx. 1097. Z malé jiskry velký oheň bývá; Z jasna bývá mračno. Arch. I. 75., 118. Z vrány nebude sokol. Č. Z strachu byl smích. Kom. Lab. 77. To jsou husy z toho dvora, kam já chodívám; Je-li pohůnská rada šelma, já jsem z ní; Je to holka jako z vosku; Ať z ní bude žába; Byl vedlé z vesnice; Z velkého milování málo kdy co bývá. Er. P. 232., 74., 132., 84., 243. — (před kým, před čím) kdy, kde: Nepřítel byl před branami. Ml. Před nimi už mnoho lidí tam bylo. Byli tam před námi. Před rukama b. Rd. — místo čeho. Neměl slávy, kteráž by mu místo mzdy a odplaty byla. Faukner., Pr. — přes co: přes potřebu. Mk. — pro koho, pro co. Bolení hlavy bývá pro ob- žerlivosť. Lk. Pro žízeň je pivo lepší než víno. Ml. Špatny tvoje chody jsou pro moje nohy. Er. P. 234. — (mezi kým) kde: mezi žáky. Us. I by hovor mezi pány. Rkk. 43. Jsou mezi námi špatní lidé. Byl mezi lidmi. T. To jest mezi nimi na odpořích. Svěd. — S infinitivem. Znamená-li bezpod- mětné ,jesť možnosť, povinnosť, nutnosť, pojí se s infinitivem act. neosobně a infinit. má pak při sobě předmět v tom pádě, kteréhož povahou svou vůbec žádá. Jest, bylo, bude slyšeti. Bylo všecko viděti. Bl. Tu slyšeti bylo dusot koni. Kom. Mnoho by bylo viděti. Dal. Bylo tam nejíti; bylo by tam jíti; bylo vám tam nechoditi; prádlo jest ještě váleti. Us. na, Mor. Brt. Bylo viděti velikou tlupu jezdcův (ne: Byla viděti tlupa jezdcův). Bylo viděti záři. Hlasu jeho nebylo slyšeti. Není se proč báti. Jest co chváliti, činiti. V. Všem jest umříti. V. Jest se co obávati, aby . . . Ml. Tobě jest zvelebovati obec. Zk. Ctnosť nám ctíti jest. Zk. Bylo viděti tři ženy (ne: Byly viděti tři ženy). Bylo cítiti vůni, slyšeti bouři. Os. Vz více příkla-
dův v Km. 1874. str. 606., 607. Osobně
pojí se časoslovo býti v té příčině toliko
s předložkou ku a na a infinit, promění se
v jméno časoslovné (obtížení, potřeni, roz-
dávání). Jste lidem k obtížení. Všecky barvy
budou lidem ku pošlapání. Bs. — Místo
býti s inft. klade se také: míti (znamená-li
povinnosť), musiti (znamená-li nutnosť). Vz
Musiti. Mánie se Boha báti. Jg. Musíme umříti.
V. — Zk. — U býti se podmět n. před-
mět vztažnými větami opisuje, v nichž
jest konditional. Místo kondit. klade se také
infint. a někdy přechodník. A nebyl, kdo by
je pochovával. Br. O čemž není co pochy-
bovati (co bychom pochybovali). V. A dě-
ťátku pokrmu kdo přidada není (kdoby
pokrmu přidal). Pass. Vz Věta vztažná. Zk.
- V časech budoucích a minulých act. je
býti pomocným časoslovem. Budu chytati,
chytil jsem. — S příčestím rodu trpného
tvoří rod trpný. Jsem milován, byl jsem
milován, budu milován. Us. — Býti se někdy
vynechává. Kdyby ne matky, byl bych to
udělal. Kdyby ne deště, byli bychom se
už vrátili. Brt. Vz Ellipse. Dítky jejich roz-
rážíni budou před očima jejich a domové
jejich zloupeni a ženy poskvrněny (budou).
Br. Poslechli, dobře (bylo). Kom. Zdálo
se daleko (býti). Kom. Spony jest
a jsou se často vypouštějí, kde se snadno
doplniti dají, tedy obzvláště v příslovích,
ve větách všeobecných a, při výrazech po-
třeby a slušnosti. Kdo dobrý, ten moudrý.
Zk. Umění mučení (jest). Mladosť radosť
(jest). Dobrý soused nejlepší ohrada (jest).
V. ----- Naopak po časoslovech uznamenání
a soudu často zbytečně se klade. Svět za
zbytečnou pobožnosť to býti soudí = to
soudí. Zk. — Bezosobně. Jest po něm. Us.
Divno nám bylo. Us. Jest tomu tak. Us. Je-li
tomu tak. Rk. Jest mu pět let. Ml. Co je mu?
Rk. Jak je? Jak je vám? Je mu dobře. Us.
— že. I bylo, že v čas boje neměli mečův.
Br. -- aby. Nebývalo to u nás, aby to kdo
dělal. Br. Kamení je k tomu, abychom z něho
domy dělali. Já jsem na tom, abych je pro-
váděl. Kom. — Vz Věta bezpodmětná. —

23030   Býti Svazek: 5 Strana: 1102
Býti. Str. 114. a 7. ř. sh. místo v již Čech. polož: v Doudlebsku. — Str. 114. a. 34. ř. sh. za atd. polež: Dle jiných není zde ko- řenné. původní, nýbrž přídechem. Vz J (str. 592. a.), Gb. Hl. 113. ř. 10. sh., Ht. Obr. 17. — Str. 114. a. 27. ř. zd. za atd. polož: Vz Střídání. — Str. 114. a. 22. ř. zd. za by: Byste je z bychte, s povstalo z ch. Vz -ech, Ht. Obr. 16. Bychme byli dobři a jiní: bychom byli dobři; A jest jiných drahně proměn. Hus II. 440. Bychme. ZN. Bychomy sě zpoviedali. Ž. wit. 105. 47. Na Lašsku na Mor. časují: sem, sy, je, smy, stě (šće) su; buď (budź), buďmy (budżmi), buďte ( = butě; bućće); był, była, buł, była; sem je (joch je, sym), sy je (tyże, tysje), je, smy su, śće su, su; byď, byďmy, byďtě. Tvary zá- porné: něni sem, něni sy, něni, něni smy, něni stě, něni su; jo sym nyni (nima), ty si nyni (nima), un nyni (nima), my smy něsu, vy śće něsu, uni něsu; nejsem, nějsi, něni, nějsmy, nejśće, nějsu; joch nyni; něsem, něsy, něni, něsmy, něśée, něsu. Vz více v Brt. D.131.—132. Joch je, tyž je, un je, my sme su, vy śće su. uni su. U Místka. Škd., Tč. Jak časují býti na jihových. Mor? Vz Osv. 1884. 59. (Brt.). Na Dolní Bečvě? Vz Listy filolog. 1885. 252. U Opavy? Vz Brt. D. 137. Na Zlínsku: Je-li určité, časuje se: su, si, je, sme, ste, sú; nejsu, nejsi, néni ; pomocné má v 1. os. sg. jsem: slyšél jsem. Přechod. buďa. Brt. Staročes. tvary vz v Bž. 207. Cf. Mkl. aL. 260., Parataxa. V Ż. wit. 3. pl. vedlé jsú, sú také jsút, sút s koncov- kou osobní -t. Obklíčily sút mé bolesti. 17. 5. Vz více v Gb. vydání str. 215. (i o ostat- ních tvarech). Přechodníkem buďa (val. bu- ďaci) připojuje se pravidelně přístavek pří- slovečný k podmětu: Já sem sa buďa malým nadělal. Buďa pudmistrem hleďéł pořádku v obci. Buda chlapcem slýchával sem. — ,Buďa tebú, neděláł bych toho; buďa vama nechal bych ho´znamená tolik co germa- nismus ,na tvém místě, na vašem místě,´ kdežto by se po česku říci mělo: jsa tebou, jsa vámi. Na Mor. Brt. D. — Které místo ve větě zaujímá príklonka jsem? Pravidlem jest: a) Počíná-li věta hlavní Nebo závětí slovesem, příklonka jsem druží se k parti- cipiu, jdouc hned za ním. Nevěděl jsem. Takž ja srozuměv, umlkl jsem. — b) Tak- též se děje, počíná-li věta spojkami a, i nebo jinými souřadnými spojkami bez pří - zvučnýmí jako ale, však, za nimiž následuje sloveso; to proto, že slovce také jsou před- klonky, k nimž příklonky přímo pojiti nelze. I šli jsme. A počal jsem mu děkovati. Ale mlčel jsem. — c) Počíná-li věta jinými slovy přízvucnými, příklonka jsem jde z pravidla před participiem, kteréž tu bývá na konci věty. Na to jsem řekl. Protož jsem uložil mlčeti. K východní straně viděl jsem bránu jakous. — d) Ve větách vedlejších příklonka jsem druží se vždy k Náměstce nebo spojce podřadné, kdežto se participiem z pravidla věta končí: Když jsem v tom věku byl. Zaslechli, že jsem je potvorami nazval. Věci, jakýchž jsem tu začátek spatřil. Brt. Vz více příkladů z Kom. Lab. v Km. 1882.196.—197. Které místo ve větě zaujímá príklonka bych ? Pravidlem jest, že se příklonka bych druží k prvnímn slovu ve větě, kteráž se pak obyčejně končívá participiem. Rád bych tvé jméno věděl. Čím by mysl kojili. Odešel, kde by sám byl. Ve větách tázacích, počí- nají-li se participiem, přikloňuje se bych k částici tázací -li. Byla-liž by to moudrosť? K předklonkám a, i a j. bych tolikéž přímo se nepřikloňuje. I byl by šel. Brt. v Km. 1882.197. Vz tam více příkladů z Kom. Lab. Příklonka se druží se k jsem a bych. Bál jsem se, aby . . . Toho bych se byl nikdy nenadál. Ib. 198. Příklonky se, si, sem, bych, velmi často bývají na prvém místě ve větě,

23031   Bytí Svazek: 5 Strana: 1107
Bytí, das Sein. B. prosté (ens simpliciter), případné (ens per accidens), konkretní, je- dinečné, kladné, účastné, prvotné, druhotné, z ničeho (ex nihilo), realné, idealné, o sobě jsoucí, ens subsistens; Bůh bytosti z nebytí naprostého v bytí uvádí. Hlv. B. božské. MH. 7. Jakož jest o to bytí a nebytí. Půh. II. 60. Boj o b. NA. V. 2. 4. V němž nám bytie rač dopřieti, Hospodine. Št. Kn. š. 140. S někým bytí míti. Hr. rk. 103.

23032   Býti Svazek: 7 Strana: 1208
Býti. Cf. Brt. Ruk., List. fil. 1886. 302. až 307., D. Lhrg. 260. (kdy se jest a jsou vynechává). Kdy ,jsem' a kdy ,sem´? Vz List. fil. 1886. 306 (nahoře). Sem Št. Kn š. 1 Kam se klade ,jsem' ve větě? Vz Km. 1882. 197. B. v dialektech českoslov. Vz List. fil. 1887 372. — Kdybys byl císařův, můj bratr, jediný na světě, můj vlastní, ne- odpustím ti to. Čce. Tkě. Bajti. Arch. XI. 146., 147.

23033   Býti Svazek: 8 Strana: 0030
Býti. O původě slova cť. Gb. H. ml. I. 73., 38. Bcjti. Arch. XII. 408. B. má tvary s by, bud, byd: zbude, zbyde. Vz Gb. H. mL I. 281. Jest kdy se klade a kdy vynechává. Vz Bl. Gr. 103. Jsem, dle strsl. jesm? mělo by býti jesm, ale utvořilo se snad z jesem jsem. Cť. sedm — sedem. Gb. H. ml. I. 151. O tvarech jsem atd. cf. ještě ib. 152., 537. O tvarech na Mor. cf. Brt. D. II. 32., 83., 139., 197., 220., 227., 260. Ať bele, kerý bele (ať byl kdokoli). Mor. Hledík. Pejř je na řezavku. Brt. Ü. II. 288. - kdy. To bylo před ty císařský hody (akkus.); Před vánoce to bylo. Brt. I). II. 28!). Voda z prameuuov jim za nápoj byla. Háj. 1.

23034   Býti Svazek: 9 Strana: 0023
Býti. O časování i složených vz Gb. II. ml. III. 2. 126., 195., 204., 412. —420. B. s přechodníky: jsem nesa (f. nesuci), nes (f. nesši), biech nesa, bych nesa, byl jsem nesa, budu nesa, buď nesa, bych byl nesa. Vz Gb. H. ml. III. 2. 434. nn. Mezi jsem, jsi, jsme, jste, jsou a sem, si, sme, ste, sou činili kraličtí, bratří rozdíl, užívajíce asi podle Mat. Červenky při příčestí činném i. trpném forem bez, j, jinde však forem s j: Řeklť sem já byl: Bohové jste. Žalm 82. 6. Já jsem Hospodin, kterýž sem tě vyvedl ze země. 2. Moj. 20. 2. Ale vyskytují se i výjimky. Sr. Rozb. kral. 50. - B. = fieri, «táti se, naplniti se. Sen po mnohých časiech bude. Maš. ruk. 396. Vz Mus. fil. 1899. 102. — Už su po botech = ztratil jsem je; nemohu jich užívati. U Císařova na Mor. Mtc. 1900. 143.

23035   Býti Svazek: 9 Strana: 0430
Býti. Pal. má sem i jsem atd. Vz Mtc. 1901. 255. Nadbytečné býti ve spisovné řeči Pala- ckého: Přátelství zdálo se utvrzeno býti; Objevil se býti válečníkem. Vz Mtc. 1901. 262.

23036   Býti Svazek: 10 Strana: 0029
Býti. Vz Chč. S. II. Slovník 4., Baw. 432. Jsem na tom, abych to vykonal, lépe: Bylo na tom, abych to vykonal, málem bych to byl v-nal, už bych byl... Prk. O býti vz Mš. Slov.

23037   Býti Svazek: 10 Strana: 0563
Býti. O časování v podřečí polnickém vz Hoš. Pol. I 106. Sr. Brt. Sl. 31. (vazby).

23038   Býti jaký Svazek: 1 Strana: 0117
Býti jaký. Na místě toho možno říci: míti se, chovati se, činiti si, vésti si, provozovati si nějak. Měj se zmužile. V. Měj se na péči, na pozoru. V. Rozkošně chová se tělo. V. Hrdinsky, mužně si činiti. Poctivě si vésti. V. Pyšně si provozovati. V. K zlosti jest to, jak si provádí. Sych.

23039   Bytice Svazek: 5 Strana: 1107
Bytice, něm. Bittis, Bytitz, ves u Mi- lína.

23040   Bytie Svazek: 10 Strana: 0029
Bytie, vz Bytí.

23041   Bytina Svazek: 7 Strana: 1208
Bytina, y, f., vrch v Písecku.

23042   Býtina Svazek: 9 Strana: 0023
Býtina, y, f., jm. chlumu. Pis. 3.

23043   Bytíška Svazek: 5 Strana: 1107
Bytíška, y, f. B. Osovská, městečko v Jihlavsku; B. Veliká, Gross-Bitesch, mě. v Jihlavsku; B. Veverská, městečko v Brněn- sku. S. N. Vz Biteš.

23044   Bytíž Svazek: 5 Strana: 1107
Bytíž, e, f.= Bytice.

23045   Bytkov Svazek: 5 Strana: 1107
Bytkov, a, m., Wikau, ves u Stříbra. Tk. I. 613.

23046   Bytlivý Svazek: 9 Strana: 0430
Bytlivý, essentialis. Vz Gb. Slov. 131.

23047   Bytně Svazek: 1 Strana: 0117
Bytně, podstatně, wesentlich, Leg.; 2. trvanlivě, dauerhaft. Ros.

23048   Bytné Svazek: 1 Strana: 0117
Bytné, ého, n. Úředníci někteří mají bytné, Quartiergeld (příspěvek na byt).

23049   Bytně Svazek: 5 Strana: 1107
Bytně = podstatně. Kos. Ol. I. 162. Duše od těla b. se liší; Bytosť b. rozumná (ratio- nale per essentiam). Hlv.

23050   Bytně Svazek: 9 Strana: 0023
Bytně = stále. Celej rok b. sem byla v zámku. Hoř. 88.

23051   Bytně Svazek: 10 Strana: 0029
Bytně = trvale, byte»«. Aby tam b. nebýval. Aren. XX. 507. Poněvadž já osobou svou b. na Pardubicích sem. Ib 45.

23052   Bytnice Svazek: 5 Strana: 1107
Bytnice, e, f. = nájemnice. Nemohu se tam stěhovať, mám tam b-ci. U Král. Městce. Psčk.

23053   Bytník Svazek: 5 Strana: 1107
Bytník, a, m. = nájemník, bytovník. Dch. Vz Bytnice.

23054   Bytno Svazek: 5 Strana: 1107
Bytno, zum Wohnen taugend, bewohnbar. Ssk.

23055   Bytnost Svazek: 1 Strana: 0117
Bytnost, i, f. = bytí; podstata, přirození, jakost', Wesen, Natur, Beschaffenheit (bytná b. Kom., božská b. V., Bůh je neskončená b. D.); jmění, Vermögen; prítomnosť (v ne- bytnosti jeho. V., Kom.), Anwesenheit, Ge- genwart. Jg.

23056   Bytnosť Svazek: 5 Strana: 1107
Bytnosť = podstata, jestosť, ovóla. BO., Hus I. 14. Tři jsou božské osoby jedné b-sti a přirozenosti. Mž. 16. Právo b-sti, das Recht zu existiren. Dch. Pythagoras se domníval, že b. všeho je číslo. J. Lpř. B. věcí, duše, boží, vlastní. Hlv. Jakou který (druh básnictví) do sebe má b. Vch. Ar. 1. Otec, syn i duch stejné b-sti jsou; B. a jestota boží; Jako v Kristu božská i lidská b se spojuje. Sš. J. 233 , II. 80., 134. Z b-sti časné k věčné se dostal (umřel). Beck. II. 3. 43. — B. = byt, bývání. Brt. v Mtc. 1878. 31., D. 202.

23057   Bytnosť Svazek: 7 Strana: 1208
Bytnosť Cf. Hš. Št. 47. — B. = příbytek. Hrš. Nách.

23058   Bytnost Svazek: 10 Strana: 0029
Bytnost, i, f — byt. Dokudž by tam svou b. měli. Arch. XX. 513. Že s tím starým krkavcem nemůže býti v b-sti manželské déle. Zvon III. 276. Kteří u nás svou b. mají (byt; výživu a p. ). 1585. Schulz 28.

23059   Bytnost Svazek: 10 Strana: 0563
Bytnost, i, f. = trvanlivost. Registra v stálejší b. svázaná. Schulz Kom. 150.

23060   Bytnostenství Svazek: 5 Strana: 1107
Bytnostenství, n. = bytelnosť. Rk.

23061   Bytnostně Svazek: 7 Strana: 1208
Bytnostně, essentialiter. V. V. 6

23062   Bytnostný Svazek: 7 Strana: 1208
Bytnostný, essentialia. V. V. 25, Dk. Dj. t. 163.

23063   Bytnota Svazek: 5 Strana: 1107
Bytnota, y, f., die Existenz. Rk.

23064   Bytný Svazek: 1 Strana: 0117
Bytný = jsoucí, Kom.; přítomný, L.; trvanlivý. Ros. B. vlastnosť. Nt.

23065   Bytný Svazek: 5 Strana: 1107
Bytný = podstatný. MP. 237. B. essen- tialis, ontologicus, wesentlich. Posp., Lpř. B. zlo, malum per se, vlastnosti, dobro, bonum per essentiam, sdílnosť, jestota, ens per essentiam ; Všudypřítomnosť jest b. pří- vlastek boží. Hlv.

23066   Bytný Svazek: 7 Strana: 1208
Bytný. Krista člověka b-ho Bart. 167.

23067   Bytný Svazek: 8 Strana: 0031
Bytný. Tělo v svátosti chleba a vína bytné. Clié. Mik. 413.

23068   Byto Svazek: 10 Strana: 0029
Byto, a, n. Poslali dceru na male myto (plat) a na dluhe byto (vdali ji;. Slez. Vyhl. II. 69.

23069   Bytom Svazek: 5 Strana: 1107
Bytom, ě, f., ves ve Slez. Tk. VII. 410., I. 209., IV. 461., 593.

23070   Bytomka Svazek: 5 Strana: 1107
Bytomka, y, f., die Steckrübe. Šm.

23071   Bytosloví Svazek: 5 Strana: 1107
Bytosloví, n., ontologia. Posp. B. ro- stlinné (zeměpis rostlinný), phyteogeogra- phia, die Pflanzengeographie. Sl. les.

23072   Bytoslovný Svazek: 5 Strana: 1107
Bytoslovný = ontologický, ontologisch. B. důkaz jsoucnosti boží. MH. 4., Hlv.

23073   Bytosť Svazek: 1 Strana: 0117
Bytosť, i, f., das Wesen. K živým byto- stem počítají se kromě: Bůh, duch, anděl a čert nadsmyslné bytosti znamenajících, všichni lidé a všechna zvířata. Všecky bytosti ve světě. D.

23074   Bytosť Svazek: 5 Strana: 1107
Bytosť. B. nejbytnější (nejvěcnější, vše- věcná, všepodstatná), ens realissimum, Nz., ústrojná, organisches W., Sl. les., duchovní, tělesná, stvořená, jedinečná (individuum), rozumová; Člověk jest b. společenská a politická. Hlv. B. nekonečná (Bůh), konečná (tvor), Posp.

23075   Bytostivosť Svazek: 5 Strana: 1107
Bytostivosť, i, f., die Wirklichkeit. Slov. Bern.

23076   Bytostivý Svazek: 5 Strana: 1107
Bytostivý, wirklich. Slov. Bern.

23077   Bytostka Svazek: 8 Strana: 0537
Bytostka, y, f., zdrobn. bytosť. Am. Orb. 10.

23078   Bytostný Svazek: 8 Strana: 0031
Bytostný. B. mha, Černý: Ceuci. 51.

23079   Bytouchov Svazek: 5 Strana: 1107
Bytouchov, vz Bitouchov.

23080   Bytov Svazek: 10 Strana: 0029
Bytov, u, m. = byt. Šla do svého bytova. Val. Nár. Sbor. VIII. 93(?).

23081   Bytování Svazek: 5 Strana: 1107
Bytování, n., das Wohnen. Nauka o b. po dědinách (Kantonirung) jest částí řádu polní služby. S. N. Xl. 57. — B, die Exi- stenz. Dch. Kristus za předčasného byto- vání svého. Sš. II. 165.

23082   Bytovatel Svazek: 5 Strana: 1107
Bytovatel, e, m., der Einwohner.

23083   Bytovati Svazek: 1 Strana: 0118
Bytovati = bydleti, wohnen. — kde. Láska v srdci bytuje. Čas. mus. Bytuje při nás. Č. Jest něco kromě nás (mimo nás) bytující. Krok.

23084   Bytovati kde: v Svazek: 5 Strana: 1107
Bytovati kde: v ohni věčném. Sš. P. 20. — B. = býti, existiren. Hlv. 73. — kde jak. Člověčenstvo pod zákonem v nedo- spělosti bytovalo. Sš. II. 5. Jestota boží jest sama sebou bytující. Hlv. Abychom, Bez tebe b. nemohouce, podlé tebe živi byli. Sš. Dějiny zjevení božího na ní (nauce o z mrtvých vstání) bytují. Sš. Mt. 296. — kde kdy. Kristus osobně před narozením svým bytoval a sice v lůně otcově. Sš. II. 45. A já jsem jej v tom bytoval v chudině jeho. NB. Tč. 33.

23085   Bytověda Svazek: 1 Strana: 0118
Bytověda, v, f., ontologie, Grundwissen- schaft. Rk.

23086   Bytověda Svazek: 5 Strana: 1107
Bytověda, y, f., die Ontologie. Ssk., Loos.

23087   Bytovisko Svazek: 5 Strana: 1107
Bytovisko, a, n., der Wohnort. Slov. Loos. Ostrav. Tč.

23088   Bytoviště Svazek: 5 Strana: 1107
Bytoviště, ě, n. = bytovisko. Us. Tč.

23089   Bytovné Svazek: 1 Strana: 0118
Bytovné, vz Bytné.

23090   Bytovní Svazek: 1 Strana: 0118
Bytovní zákon, Einquartierungs- lépe : zákon o ubytováni (vojska). Rk. Vz -ni.

23091   Bytovnictví Svazek: 5 Strana: 1107
Bytovnictví, n., das Quartierwesen. S. N. X. 113.

23092   Bytovnictvo Svazek: 5 Strana: 1107
Bytovnictvo, a, n., der Quartiermeister- stab, die Quartiermacher. Čsk., S. N., Dch.

23093   Bytovník Svazek: 1 Strana: 0118
Bytovník, a, m., ubytovatel, Quartier- macher. Bur.

23094   Bytovník Svazek: 5 Strana: 1107
Bytovník. — B. = bytník. U Žamb. Dbv.

23095   Bytovnosť, i Svazek: 5 Strana: 1107
Bytovnosť, i, f. = bytnost. Slov.

23096   Bytovný Svazek: 5 Strana: 1107
Bytovný = bytný. Slov.

23097   Bytový Svazek: 10 Strana: 0029
Bytový. B. poměry. Nár. list. 1903. č. 177 5.

23098   Bytozpyt Svazek: 5 Strana: 1107
Bytozpyt, u, m., die Wesensforschung. Rk.

23099   Bytství Svazek: 1 Strana: 0118
Bytství, n., das Wesen. Bůh ve svém bytstvi. Výb. I. Neniet miesta ijednoho, byť tu nebyl (Bůh) ve svémť b., jemuž latiníci řiekají essentia. St.

23100   Bytství Svazek: 5 Strana: 1107
Bytství. Za Výb. I. polož: 644., S. N. I. 20. B., die Wesenheit, Substancislität, essentia. Není místa i jednoho, byť ta ne- byl (Bůh) ve svém b., jemuž říkají latiníci essentia; Věříme v jednoho Boha u jednom b., ale že jest v něm těch tří osob roze- znání. Št. (Nezachovává však Št. rozdílu pevného mezi byt, byť a bytství, bera je v etymologickém toliko smyslu: das Sein, die Seinheit. Hš.).

23101   Bytství Svazek: 7 Strana: 1208
Bytství. Cf. Uš. Št. 46., 47., 51., 267.

23102   Bytuněk Svazek: 5 Strana: 1107
Bytuněk, ňka, m., die Wohnung. Mor. Brt. D. 359*

23103   Bytůstka Svazek: 5 Strana: 1108
Bytůstka, y, f., ein kleines Wesen. Dch.

23104   Bytvál Svazek: 10 Strana: 0563
Bytvál, u, m. = drát, kterým jsou na kose připevněny zubce k válci. Mus. slov. IV. 13.

23105   Bytý Svazek: 9 Strana: 0430
Bytý = jsoucí, bytost mající. Vz Gb. Slov. 132.

23106   Bývací Svazek: 8 Strana: 0031
Bývací. B. izba, Wohnstube, f. Phľd. 1896. 68.

23107   Bývacia Svazek: 8 Strana: 0537
Bývacia izba, Wohnstube. Phľd. 1896..620.

23108   Byvak Svazek: 5 Strana: 1108
Byvak, u, m. (z bivouac = bivak) = byt, das Quartier. Slov. (Koně) posielajú na dediny do b-ku. Phld. II 2. 140. (144.)

23109   Byvakovati Svazek: 5 Strana: 1108
Byvakovati, Quartier halten. Slov. — kde jak dlouho. Tri dni potom b-li sme v . . . Phld. III. 2. 140.

23110   Bývalec Svazek: 1 Strana: 0118
Bývalec, lce, m. Aha, bývalec (sám ta- kový) ! Prov.

23111   Bývalec Svazek: 5 Strana: 1108
Bývalec, lce, m. Bývalec! Byl třikrát na Bezkydech a po čtvrté na Tatrách zbí- jel. Č. M. 488.

23112   Bývalosť Svazek: 5 Strana: 1108
Bývalosť, i, f. = bylosť. Teď jest to lepší proti b-sti, gegen sonst. Dch.

23113   Byvalosť Svazek: 7 Strana: 1208
Byvalosť, i, f, Vergangenheit. Dnové b-sti Vc. Lab. 111.

23114   Bývalý Svazek: 1 Strana: 0118
Bývalý, kdo býval; bylý = kdo byl. Bylý úředník, konsul, ehemalig. Us. — kde. Věci mezi pohany bývalé. Rváč. — B. = zkušený, zběhlý. Br. — v čem. V boji, Troj., erfahren, geübt.

23115   Bývalý Svazek: 5 Strana: 1108
Bývalý, ehemalig. Za b. doby, zn Olim's Zeiten. Dch. Čestně b. = vysloužilý, eme- ritirt. Sl. les. B. věci. Mezi Šváby 9 hrabí b-lých bieše. Dal. 166. — B. = zkušený. Kšch. Lidé b-lí v ukazování věcí stalých. Ler.

23116   Bývám Svazek: 5 Strana: 1108
Bývám, n. = byt, obydlí. Val. Vck.

23117   Bývati Svazek: 1 Strana: 0118
Bývati, bývávati, al, áni, gewöhnlich sein, pflegen zu sein, manchmal sein, soleo esse (V latině opisuje se slovesem solere. Bývali vyučováni, instrui soliti sunt,); povstati, ent- stehen, werden; hoditi se, sich ereignen; obývati, zůstávati, wohnen (na Slov.); často býti, navštěvovati, besuchen, frequentiren, oft sein. Jg. — abs. Slyšán bývá. Har. Kdež jich mnoho vládne, tu řádu nebývá. V. Kdo má srostlé obočí, bývá určivý. V. Vojna nebývá každému hojná, ale jen někomu. Prov. Kvapné dílo nebývá stálé. Tichá voda bývá hluboká. Kdo nejvíce řemesel umí, nejspíše ve psi bývá. Dobře bývá, když jsou vlci syti a ovce celé. D. Bez užitku (beze škody) ne- bývá. Tak jak živo nebývalo. Us. Bývávalo dobře. Sych. Kde tě rádi vidí, tam nečasto bývej, a kde neradi, tam nikdy. — kde. Ve veliké (malé) vodě veliké (malé) ryby bývají. V městě bývá (bydlí). Na Slov. a na Mor. Kdo sám v peci bývá, jiného tam hledá. U přátel často nebývej. Rým. B. u koho = bydleti. Us. B. při dvoře. Karyon. Okolo někoho bývati. V. — kdy. Bývá i čerstvý člověk časem léný. Jel. Bývá po tichém moři bouřka. Jel. — proti čemu. Nebývej proti tomu. Solf. — čím. Ó bych já poslem nebýval. Solí. — kde čím. U něho býval hospodou. Mand. — z čeho. Z chlapúv šlechtici bývají a šlechtici syny chlapy mívají. Dal. — s kým. Mnoho s někým a často bývati. V. — Jg. Ostatně vz Býti.

23118   Bývati Svazek: 5 Strana: 1108
Bývati. — abs. A ja som si vyvolila sokola, zajtra pôjdem k němu bývať z ko- stola. Sl. spv. 137. — kde. Nemohl b. v Li- tomyšli, ale krýti se musil. Aug. 8. Keby ja vedela, kde ja buděm bývať, veru bych si išla ližičky umývať. Sl. ps. 210. Sama bývam v šírém poli. Koll. Zp. I. 185. Nikdě nečtem, by tak vělie bývalo v světě veselie Alx. Anth. Jir. 1. 3. vyd. XLVIII. Bývajú krajní dům od mlýna. Brt. D. — komu Už mi tak něbudě, jak mi bývávalo. Sš. P. 249. — nad kým. Žádný mistr židovský aby nad nimi nebýval. 1497. — s kým (jak). Jak bys ty to, má milá, věděla, dys ty se mnú málo bývávala?; Děkuju vám na stokrát, že ste se mnó dobře bévávali. Sš. P. 293., 452.

23119   Bývati Svazek: 10 Strana: 0029
Bývati někde = bydliti. Val. čes. 1. XI 228.

23120   Byvný Svazek: 5 Strana: 1108
Byvný, bewohnbar. Slov. Ssk.

23121   Byvol Svazek: 5 Strana: 1108
Byvol = buvol. Slov. Bern.

23122   Byvolica Svazek: 5 Strana: 1108
Byvolica, e, f., die Büffelkuh. Slov. Bern.

23123   Byvolisko Svazek: 5 Strana: 1108
Byvolisko, a, n., ein grosser Büffel. Slov. Bern.

23124   Byvolový Svazek: 10 Strana: 0029
Byvolový = buvolovy. Mill. 81.

23125   Byvolský Svazek: 5 Strana: 1108
Byvolský, Büffel-. Slov. Bern.

23126   Byvovat Svazek: 10 Strana: 0563
Byvovat = bývati. Brt. Sl. 32.

23127   Byzant Svazek: 9 Strana: 0430
Byzant, u, m., něj. peníz. Vz Gb. Slov. 132.

23128   Byzanti-um Svazek: 1 Strana: 0118
Byzanti-um, a, n. Cařihrad. — Byzantský. B. sloh, říše. — Byzanťan, a, m.

23129   Byzantism-us Svazek: 5 Strana: 1108
Byzantism-us, u, m. = duch Římu od- porný. Btk.

23130   Byzantský Svazek: 5 Strana: 1108
Byzantský. B. sloh, říše, vz S. N., KP. I. 129., sloup. KP. I. 130.

23131   Byzrac Svazek: 5 Strana: 1108
Byzrac, e, m. Sdl. Hrd. II. 275.

23132   Bz bz bz Svazek: 5 Strana: 1108
Bz bz bz. Vz Bzikati. Tak dráždívají v létě dobytek chtiece, aby střečkoval. Na již. Mor. Brt.

23133   Bzděc Svazek: 1 Strana: 0118
Bzděc, e, m., kdo bzdí, Bern., der Farzer.

23134   Bzděč, e Svazek: 5 Strana: 1108
Bzděč, e, m., der Furzer.

23135   Bzdech Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdech, u, m. = bzdina. Slov. Ssk., Loos.

23136   Bzdel Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdel, a, m. = bzděc. Slov. Ssk., Loos.

23137   Bzdění Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdění, n., das Farzen. Us. Ssk., Loos.

23138   Bzděti Svazek: 5 Strana: 1108
Bzděti, vz Bzdíti.

23139   Bzdice Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdice, e, f., die Furzerin. Loos.

23140   Bzdíček Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdíček, čka, m. = ein kleiner Furzer. Sníček bzdíček = sen a bzdina sú rodina (nevěř na sny). Slov. Zátur.

23141   Bzdich Svazek: 10 Strana: 0029
Bzdich, u, m. Sviní b., dara (iuter herbas ignotae). Rozk. P. 782.

23142   Bzdina Svazek: 1 Strana: 0118
Bzdina, bzdinka, y, f. = smrad bzděním způsobený, Forz, Schleicher, Gestank. D.

23143   Bzdina Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdina. — B. = špatná věc ku př. karta. Syn.: pšuta, pimela, plimera. U N. Kdyně. Rgl. Peníze slina a bez nich bzdina (nic). Č. M. 162.

23144   Bzdina Svazek: 9 Strana: 0023
Bzdina, y, f. Len a b. sú rodina. Zát. Pr. 74. b. Bzdinu si vám dá poradit = nic. Šeb. 127.

23145   Bzdina Svazek: 10 Strana: 0029
Bzdina, y, f., syphon, Bhm. hex. 453., fizon. Mam. A. 22b, mš. Slov. ).

23146   Bzdinavec Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdinavec, vce, m., der Feister. Šm.

23147   Bzdinavec Svazek: 7 Strana: 1208
Bzdinavec, vce, m., fisdimator, zastr. Pršp. 46. 68.

23148   Bzdínce Svazek: 8 Strana: 0031
Bzdínce, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 179.

23149   Bzdinec Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdinec, nce. m., der Farz. A je po tom b.! Čo že? Ba b.; Ty b. víš (nic nevíš). Mor. Šd. Dostaneš bzdinec = nic. Tč. — B., der Farzort. Slov. Ssk., Loos. — B = malá, úzká světnice, eine kleine, schmale Stube. Slov. Ssk.

23150   Bzdinka Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdinka, y, f., vz Bzdina. — B., os. jm. Hvězda (Bzdinka) z Vícemilic Jan. Tk. IV. 727., V. 237., Tk. Ž. 220., Sdl. Hrd. III. 129., 209.

23151   Bzdinky Svazek: 8 Strana: 0031
Bzdinky = podražec, rostl. Tvarožná. Hledík.

23152   Bzdino Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdino, a, n. = studená světnice, ein kaltes Zimmer. V Třeboníně. Olv.

23153   Bzdino Svazek: 10 Strana: 0029
Bzdino, a, n. - řiť. Když je ti zima, vlez psoji (psovi) do bzdina. Kub. List. fil. 1902. 248.

23154   Bzdinský Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdinský. B. víno, der Furzwein. Bern.

23155   Bzdíti Svazek: 1 Strana: 0118
Bzdíti, 3. os. pl. bzdějí, bzděj, bzděje (íc), ěl, ění; bzdívati = vítr spodkem pouštěti, farzen. — kam: pod nos, St. skl., do po- stele, na koho.

23156   Bzdíti Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdíti, vz Mkl. Etym. 271. — jak. Bzdí, jen koly láme. U Nové Kdyně. Rgl. — po čem kdy. Rozumí, po čem v pátek koza bzdí (ničemu). U Dobruš. Vk.

23157   Bzdíti Svazek: 8 Strana: 0031
Bzdíti a pzdieti. Cť. Gb. H. ml. I. 324. — komu. Bzdi tomu, kdo nosa nemá. Phľd. 1894. 257.

23158   Bzdívati Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdívati, vz Bzdíti.

23159   Bzďoch Svazek: 1 Strana: 0118
Bzďoch, a, bzďošek, ška, m., prďoch, smrdutý, Farzer, Stänker. Ros.

23160   Bzdoch Svazek: 10 Strana: 0029
Bzdoch a, v, f· = druh komárů. Bzdochy štípaly. Koll. V. 108.

23161   Bzdocha Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdocha, y, f., stinkender Käfer, die Stinkfliege. Slov. Ssk.

23162   Bzduch Svazek: 5 Strana: 1108
Bzduch, a, m., os. jm. Slov. Šd.

23163   Bzdúch Svazek: 10 Strana: 0563
Bzdúch, a, m, nadávka. Slov. Phľd. XXIV. 345. Sr. Bzďoch 1. 118., Fiťfiriť.

23164   Bzďucha Svazek: 8 Strana: 0031
Bzďucha, y, f. = pýchavka (houba). Sterz. I. 925.

23165   Bzdún Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdún, a, m. = bzděc. Slov. Ssk.

23166   Bzdúr Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdúr, a, m., os. jm. v 16. stol. Šd.

23167   Bzdura Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdura, y, f. = vzdora, der Trotz. Dělá samé b-ry. Ostrav. Tč. — B., die Läpperei. — B., y, m., der Spassvogel; Schafskopf. Šm.

23168   Bzdurák Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdurák, a, m. = člověk vzdorovitý. Laň. Brt. D. 202.

23169   Bzdúriť Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdúriť = navádzať. Slov. Ssk.

23170   Bzdurný Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdurný = vzdorný, trotzig. Ostrav. Tč.

23171   Bzdurovati Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdurovati = vzdorovati. Ostrav. Té.

23172   Bzdurovitý Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdurovitý = bzdurný. Ostrav. Tč.

23173   Bzdušek Svazek: 5 Strana: 1108
Bzdušek, ška, m., osob. jm. Slov. Cf. Bzduch.

23174   Bzec Svazek: 1 Strana: 0118
Bzec, e, m., neposeda. Bern. Leichtfertiger Mensch.

23175   Bzed Svazek: 1 Strana: 0118
Bzed, bzdu, m., vítr z břicha, Forz; pl. bdzdy, na Slov. = riť, zadek. Koll.

23176   Bzed Svazek: 9 Strana: 0430
Bzed, bzdu, m. Dal bzdu (kozlu, u Zátur. ) vejce, on s ním neumí hráti (je hloupý, ne- umí se obveseliti). Rybay.

23177   Bzejna Svazek: 1 Strana: 0118
Bzejna, y, f., v již. Čechách = jistý druh bezu. Kts.

23178   Bzejna Svazek: 8 Strana: 0031
Bzejna m. bezina (presmykn.). Dšk. Jihč. I. 49., List. fil. 1895. 74. Dle List. fil. 1896. 160. nikoli m. bezina, nýbrž z bzina — b?zína — bzýna — bzejna.

23179   Bzeňáky Svazek: 5 Strana: 1108
Bzeňáky, druh sviňských zemčat. Na Slov.

23180   Bzenčák Svazek: 8 Strana: 0031
Bzenčák, u, m. = brambor pěstovaný u Bzence. Freust. Čes. 1. V. 280.

23181   Bzenčanka Svazek: 7 Strana: 1208
Bzenčanka, y, f. = žena z Bzence na Mor. — B. = hokynářka, zelinářka. Mor. Rgl.

23182   Bzenec Svazek: 1 Strana: 0118
Bzenec, nce, mě. na Mor., něm. Bisenz.

23183   Bzenec Svazek: 5 Strana: 1108
Bzenec. Vz S. N., Bzenecký, Tk. V. 141., Žer. Záp. II. 182.

23184   Bzenecký Svazek: 5 Strana: 1108
Bzenecký, Bisenzer. Vz Bzenec. Bze- nečtí rozvážejí zeleninu po okolních mě- stech na trakařích. Jede-li jich několik, pokřikují na ně, kde budou krmiť. Vz Sbtk. Krat. h. 151. — B. Václ., spisov. v 17. stol. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vyd. 540., Šb. H. 1. 2. vyd. 232., Jir. Ruk. I. 118. — B. Václ., řečený Bartošek, 1385. Jir. Ruk. I. 118.

23185   Bzení Svazek: 5 Strana: 1108
Bzení, n., das Summen; der Muthwille. Slov. Ssk. Cf. Bzíti.

23186   Bzenice Svazek: 8 Strana: 0031
Bzenice, míst. jm. na Slov. Phľd. 1894. 179.

23187   Bzenov Svazek: 8 Strana: 0031
Bzenov, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd. 1891. 179.

23188   Bzenská Svazek: 5 Strana: 1108
Bzenská Magd. Vz Blk. Kfsk. 1291.

23189   Bzí Svazek: 5 Strana: 1108
Bzí, n., Bzy, ves u Bukovska a u Blovic; něm. Nabsel, ves u Něm. Brodu. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1291., Sdl. Hrd. III. 301. — B. = bez, Holunder. Šm.

23190   Bzí Svazek: 9 Strana: 0023
Bzí, n. = bez hile kvetoucí. U Polné. Hoš.

23191   Bzí Hora Svazek: 5 Strana: 1108
Bzí Hora u Blovic. Tk. IV. 10.

23192   Bzí Hora Svazek: 10 Strana: 0029
Bzí Hora. 1439. Arch. III. 205.

23193   Bzičeti Svazek: 5 Strana: 1108
Bzičeti, el, ení, schnurren. Šm.

23194   Bzieti Svazek: 9 Strana: 0430
Bzieti m. pzdieti. Vz Gb. Slov 132.

23195   Bzíiice Svazek: 8 Strana: 0031
Bzíiice, míst. jm. na Slov. Phľd. 1894. 179. V Nitře 26. 61.

23196   Bzik Svazek: 9 Strana: 0023
Bzik, u, m. Hra na bziky. Vz Šeb. 39.

23197   Bzikač, e Svazek: 5 Strana: 1108
Bzikač, e, m., wer läuft wie von einer Bremse gestochen. Šm.

23198   Bzikačka Svazek: 5 Strana: 1108
Bzikačka. y, f. = bzikavka. Bzikalky, pl., f., eine Art Sackpfeife. Šm.

23199   Bzikati Svazek: 1 Strana: 0118
Bzikati, bzíkati, bziknouti, nul a kl, utí; bzikávati, bieseln. Kráva, vůl bziká (stře- čkuje, splašeně běhá). Us. Moucha bziká (bručí), L., sumst. — na koho: na krávu = bz volati. Us. — kde. Prach namočený na ohni bzikal = praskal. L. — Stran původu vz Mz. 109.

23200   Bzikavka Svazek: 1 Strana: 0118
Bzikavka, bzikačka, y, f., střeček, ovad, moucha, Bremse, Stecher. Jg.

23201   Bzikavka Svazek: 5 Strana: 1108
Bzikavka, tabanus bovinus. B. dešťová, haematopota pluvialis. Frč. 158., Odb. path. III. 924., Schd. II. 517. B. zlatooka, chry- sops coecutiens. Odb. path. III. 924., Kram. Slov. 53.

23202   Bzikavka Svazek: 7 Strana: 1208
Bzikavka = dudy s malou píšťalou. Srb 183

23203   Bziknouti Svazek: 5 Strana: 1108
Bziknouti, vz Bzikati, Mkl. Etym. 26.

23204   Bzíkota Svazek: 5 Strana: 1108
Bzíkota, y. f., čes. tanec. Škd.

23205   Bzina Svazek: 1 Strana: 0118
Bzina, y, f., bzinka = bez; b. = bzové ovoce. Holunderbeere. Aqu., D.

23206   Bzina Svazek: 5 Strana: 1108
Bzina. — B. = bzdina? Motáš se jako b. v latarni. Slez. Šd.

23207   Bzina Svazek: 7 Strana: 1208
Bzina, vaccina, ovoce. Pršp. 26. 24.

23208   Bzince Svazek: 5 Strana: 1108
Bzince, ves na Slov. u Javoriny. Pokr. Pot. I. 98.

23209   Bziné Svazek: 8 Strana: 0031
Bziné, ého, n., míst. jm. na Slov. Phľd. 1894. 179.

23210   Bzinek Svazek: 9 Strana: 0023
Bzinek, les u Bzence. Mtc. 1897. 369.

23211   Bzinek Svazek: 10 Strana: 0029
Bzinek, nku, m., les u Bzence. 1720. Mtc 1903. 21.

23212   Bzinka Svazek: 8 Strana: 0031
Bzinka, y, ť., cť. Bezinka. — B. = ne- dozralá trémě. Záp. Mor. Brt. D. II. 297.

23213   Bzinka Svazek: 9 Strana: 0023
Bzinka. Je jako bzinky = bledý. Hoř. 117. Sr. Bzina.

23214   Bzinkavý Svazek: 9 Strana: 0023
Bzinkavý. B. mléko = nasedlé, když se sráži. Plavo. Kub. L. f. 1900. 358.

23215   Bzíti Svazek: 1 Strana: 0118
Bzíti, bzím, el, ení; bzívati = bzučeti, bručeti, D. summen, schnurren. D.

23216   Bzíti Svazek: 5 Strana: 1108
Bzíti. Mkl. Etym. 26. — se, muthwillig sich benehmen. Slov. Ssk.

23217   Bzivý Svazek: 5 Strana: 1109
Bzivý, summend; muthwillig. Slov. Ssk., Šm.

23218   Bznata Svazek: 5 Strana: 1109
Bznata, y, m, os. jm. Pal. Rdh. 1. 118.

23219   Bzňata Svazek: 8 Strana: 0031
Bzňata m. Vzňata. Gb. H. ml. I. 429.

23220   Bzočák Svazek: 10 Strana: 0029
Bzočák, a, m. = bzučák = moucha, vosa a p. Lišeň. Mtc. 1902 437.

23221   Bzodnout Svazek: 8 Strana: 0031
Bzodnout m. bodnout, z vsuto. Brt. I). II. 250.

23222   Bzonek Svazek: 5 Strana: 1109
Bzonek, nka, m. = smradlavý chrobák (stěnice?). Smrdí jako b. Slez. Šd. — B., os. jm. Šd.

23223   Bzová Svazek: 5 Strana: 1109
Bzová, é, f. Bzowa, vsi u Ml. Vožice a u Žebráka. PL., Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 112., 1222., Sdl. Hrd. IV. 224.—226 , 244.

23224   Bzová Svazek: 8 Strana: 0031
Bzová, é, ť., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 179.

23225   Bzové Svazek: 5 Strana: 1109
Bzové, ého, n., Bzowey, ves u České Lípy; Bzowy, osada u Rožnova; Bzowa, ves u Uherského Brodu. PL., Blk. Kfsk. 537.

23226   Bzoví Svazek: 1 Strana: 0118
Bzoví, bezoví, n., bezové stromoví, Ho- lunderbäume. Krab.

23227   Bzoví Svazek: 5 Strana: 1109
Bzoví. — B. = údolí v Karlovicích na mor. Val. Vck.

23228   Bzovík Svazek: 5 Strana: 1109
Bzovík, a, m., městečko na Slov. ve Velkém Hontě. Pokr. Pot. 11. 235.

23229   Bzovík Svazek: 8 Strana: 0031
Bzovík, a, m., klášter v Honte. Phľd. XII. 342., 179., 75.

23230   Bzovík Svazek: 9 Strana: 0023
Bzovík, u, m., jm. trati. Pck. Hol. 118., 122.

23231   Bzovina Svazek: 9 Strana: 0430
Bzovina, y, f. = bezovina, Holunderkraut. Vz Gb. Slov. 133.

23232   Bzoviště Svazek: 5 Strana: 1109
Bzoviště, ě, n., das Holunderfeld. Šm.

23233   Bzový Svazek: 1 Strana: 0118
Bzový, bezový. B. strom, ker. V. Holunder-.

23234   Bzový Svazek: 5 Strana: 1109
Bzový, Mkl. Etym. 26. Bzové húsličky, sam Buca. BO.

23235   Bzový Svazek: 9 Strana: 0023
Bzový. Bzová: jm. hory, pole. Pck. Hol. 55., 77.

23236   Bzový Svazek: 9 Strana: 0430
Bzový = bezový. Vz Gb. Slov. 133.

23237   Bzu Svazek: 8 Strana: 0031
Bzu = bdím. Vz Bdíti (3. dod.). Gb. H. ml. I. 401.

23238   Bzu, bzu Svazek: 5 Strana: 1109
Bzu, bzu! Hlas vosí, včelí. Us. Tč.

23239   Bzučení Svazek: 5 Strana: 1109
Bzučení, n., das Summen, Gesumse. Vz Bzukot, Dch., Posp. B. včel. Us. Pdl.

23240   Bzučeti Svazek: 5 Strana: 1109
Bzučeti, el, ení = bzučeti. — kde Mouchy bzučí mi kolem hlavy. Us. Pdl. Žena b-la nad kolébkou šedou: Hajej, hajičkej! Čch. Bs. 21. Bzučivý = bžučivý. Loos.

23241   Bzučilka Svazek: 9 Strana: 0023
Bzučilka, y, f. = včela. Proch. 7.

23242   Bzučný Svazek: 5 Strana: 1109
Bzučný = bzučivý. B. roj. Kká. Td. 63.

23243   Bzuk Svazek: 5 Strana: 1109
Bzuk, u, m. = bzučení, bzukot. B. včel, Čch. Dg. 696., komáří. Kká. Td. 219. Na trávě b. Phld. III. 1. 30.

23244   Bzukati Svazek: 5 Strana: 1109
Bzukati = bzikati. Na již. Mor. Šd. Na Slov. — co kde. Vosa, včela bzuká (bzučí) okolo uší! bzu, bzu! Ostrav. Tč.

23245   Bzukavka Svazek: 5 Strana: 1109
Bzukavka, y, f., die Bremse; das Laufen des Viehes vor der Bremse. Slov. Loos.

23246   Bzukot Svazek: 1 Strana: 0118
Bzukot, u, m. Us. Das Summen.

23247   Bzukot Svazek: 5 Strana: 1109
Bzukot, das Gesumse Vz Bzučení. B. mouchy, muší. Kká. Td. 40., Čch. B. kolo- vratu. Vrch. — B. = temná pověsť, ein un- bestimmtes Gerücht. B. vypukl na celém panství. Lpř.

23248   Bzumec Svazek: 5 Strana: 1109
Bzumec, nce, m. B. mi dal = nic. Laš. Brt. D. 202.

23249   Bzunět Svazek: 8 Strana: 0031
Bzunět. Mucha, komár bzuní (bzučí). Brt. D. II. 297., Dšk. Jihč. I. 45.

23250   Bzunka Svazek: 7 Strana: 1208
Bzunka, y, f., ostinis, moucha. Brm. IV. 506.- 507.

23251   Bzunka Svazek: 10 Strana: 0029
Bzunka, y, f., osciois, rod much. Vz Ott. XVIII 905.

23252   Bzůvka Svazek: 5 Strana: 1109
Bzůvka, y, f., les v Bohučovicích na Opavsku. Šd.

23253   Bzy Svazek: 5 Strana: 1109
Bzy, vz Bzí.

23254   Bženo Svazek: 1 Strana: 0118
Bženo, a, n., nyní Mělník. Pelcl. kron. čes.

23255   Bžigale Svazek: 5 Strana: 1109
Bžigale, pl., m. = hmyz. Vz Hmyz (dod.). U Brníčka. Brt.

23256   Bžodák Svazek: 5 Strana: 1109
Bžodák, u, m. = bodák. Mor. Knrz.

23257   Bžodnouti Svazek: 5 Strana: 1109
Bžodnouti = bodnouti. Mor. Knrz.

23258   Bžoch Svazek: 5 Strana: 1109
Bžoch, a, m. = bzďoch. Smrdí jako b. Dch. — B , der Dickbauch. Slov. Ssk.

23259   Bžučení Svazek: 5 Strana: 1109
Bžučení, n. = bzučení. Pl.

23260   Bžučeti Svazek: 1 Strana: 0118
Bžučeti, bzučeti, bžunčeti, 3. os. pl. čí, el, ení; bžučívati, bžukati. Brouk, včela bzučí, summt, sumst, hummt. Puch.

23261   Bžučeti Svazek: 5 Strana: 1109
Bžučeti, cf. Bzučeti.

23262   Bžučivý Svazek: 1 Strana: 0118
Bžučivý, bz .., bžučný, bžučící, summend. Hlas.

23263   Bžučný Svazek: 5 Strana: 1109
Bžučný, vz Bzučný, Bručivý.

23264   Bžukati Svazek: 5 Strana: 1109
Bžukati, vz Bžučeti.

23265   Bžuknúti Svazek: 5 Strana: 1109
Bžuknúti = zabzdíti, einen Tarz fahren lassen. Us. Ssk.

23266   Bžuna Svazek: 10 Strana: 0029
Bžuna, y, f., houba jedovatá. Čes. 1. XI. 290.

23267   Bžúňať si Svazek: 10 Strana: 0029
Bžúňať si = naparovati se. Val. Čes. 1. XIII. 76.

23268   Bžunčeti Svazek: 5 Strana: 1109
Bžunčeti, vz Bžučeti.

23269   Bžunda Svazek: 1 Strana: 0118
Bžunda, y, f., Matsch. Bžundou, v bžundě býti, něm. Matsch werden. D., Us. — Když myslivec honě žádné zvěři nezastřelil, říká se, že má bžundu, že jest bžundou, že jde domů s bžundou. Sp. — B., nezachovalá ženská. — B., u horníkův rána z prachu, která měla skálu roztrhnouti, ale vyletěvši účinku neměla. Vys. — B. = hlupec, hřib. Víd. 1. — V karbanu: býti bžundou = žádné bulky nevyhráti. Chceš-li s někým bulku hráti, hleď bys nebyl bžundou. Da. — B. též: ženský úd stydký. Us.

23270   Bžunda Svazek: 8 Strana: 0537
Bžunda = břečka sněhu s vodou. Již. Čech. Crmk.

23271   Bžunda. — B Svazek: 5 Strana: 1109
Bžunda. — B. = kobyla, die Stutte. U Třebonina. Olv.

23272   Bžundačka Svazek: 5 Strana: 1109
Bžundačka, y, f. = brumla.

23273   Bžundák Svazek: 1 Strana: 0118
Bžundák, a, m., myslivec, který honě žádné zvěři nezastřelil. Sp.

23274   Bžuně Svazek: 1 Strana: 0118
Bžuně, ěte, n., malé dítě; 2. malé staveni. Us. Turn.

23275   Bžuněti Svazek: 5 Strana: 1109
Bžuněti, ěl, ění = bžučeti. Kámen prudce vržený bžuní. Us. Rjšk.

23276   Bžunk Svazek: 1 Strana: 0118
Bžunk, bžuňk, u, m., plump! Us.

23277   Bžunkačka Svazek: 5 Strana: 1109
Bžunkačka, y, f., die Maultrommel. Mj. 213.

23278   Bžunkati Svazek: 5 Strana: 1109
Bžunkati, vz Bžunknouti. — B. = zun- kati, píti. U N. Kdyně. Rgl.

23279   Bžunknouti Svazek: 1 Strana: 0118
Bžunknouti, knul a kl, utí; bžunkati. Kámen bžunkl. D. — kam: do vody bžunkl (spadl). — B. = cknouti, pipnouti, pisknouti, mucken, mucksen. D.

23280   Bžunknouti Svazek: 8 Strana: 0031
Bžunknouti. Honza ani nebžonkl (ne- mukl. Hau.). Brt. I). II. 297.

23281   C Svazek: 1 Strana: 0119
Vyslovujeme-li c, nastrojujeme mluvidla ústní tak, že průlina zavřena jest jako při d a t (vz D, T) a protrhuje se proudem eso- vým t. j. jakmile se zataraseni protrhne, na- strojí se jazyk proti přednímu patru tak, aby proud skrze učiněnou průlinu jdoucí zazněl v s; hláska c jest tedy smíšenina z: t + s. Odtud se počítá dle proudu mezi bezzvuké či temné, dle nastrojeni mluvidel ústních pak mezi sykavé hlásky. Gb. Vz Hláska. — Místo c se psávalo: cz, hcs, cs, hc, cc, tz. Jg.

23282   C Svazek: 5 Strana: 1109
Rovněž tak, jako u ź a ś, věc se má s hlá- skou č, která nyní tvrdě jako ts zní; v če- štině staré bývá psána literami cj, zněla tedy jako tsj nebo tš a výslovnosť její byla touž měrou měkká jako při š a ž, ale časem se změnila a za staročeské ć (tś) nastoupilo novočeské c (ts) anebo č (tš): strč. tluc — nč. tluc i tluč, strč. dědic — nov. dědic i dědič. Gb. Hl. 8. V Lašsku ć, ś, ź jsou čisté (nešeplavé) měkké sykavky, jež asi tak znějí, jako by po c, s, z rychle j vyslovil: ćicho (cjicho), v leśe (v lesje = v lesě), koźe (kozje = kozě), něsě, vězěš atd. Brt. D. 98. V Opav. Měkké s, ž, ć zní měkce, nešeplavě: śeno, v leśe, koźe, źima. Brt. D. V Kateřinkách u Opavy, v Kylešovicích, Hradci, Melči, Rud- kově, Hrabyni, V. Polomi, odtud na sever přes Benešov do Pruska, pak v některých osadách na severovýchod od Opavy, jako na př. v Loděnici, o sobě ve Studénce na Mor. „čisnu, přičiskuju, čuchtaju," t. j. za měkké hlásky ś, ź, ć vyslovují hustější sykavky š, ž, č: šečka, šekač, šeno, v leše, na vože, nošič, nič, ščena, ščehno, v měšče, četka, čicho, něščešči, praša (prase), šče (jste). Je- nom dź neboli ve výslovnosti ć za ď zní jemněji, šeplavě: hoć (= hodź), buć (budź), chodźu, ale ve Studénce: hoč, buč, poč, buče (buďte), hoče, puče, chodža. Brt. D. 107. — C článkuje se za proudu netržitého, proto jest souhláskou trvací. GB. Hl. 21. Vzhle- dem k složitosti jest c hláskou jednoduchou, ač jest smíšenou (ts; ale ne složenou). Ib. 21. Vzhledem k měkkosti jest souhláskou měkkou. Ib. 22., 23. Staročes. ć (tś) dílem ztvrdlo v c (ts), dílem v č se změnilo: cěsta — cesta, dědic (tš) — dědic (ts) a dědič. Ib. 100. Cf. Listy filol. X. 107.—109. C změ- nilo se v t: Břecislav — Břetislav. Ib. 102. — Str. 119. a. ř. 10. sh. za Gb. přidej : Hl. 20. — Ib. ř. 32. sh. přidej: Gb. v List. filolog. II 166. — Ib. ř. 37. sh. za Sykavka přidej: Obměkcování. Cf. Bž. 5., 6. — Ib. ř. 25. zd. za císař přidej: Cf. Mkl. aL. 256. — Str. 119. b. ř. 7. sh. za peč přidej: V č přešlo všude tam, kde by k v č přešlo: opičák, ovčák, hrnčíř, otčím, ovčí, kupče. Totéž pra- vidlo platí také v noční od noc, jehož c zakládá se na tj z kt (nokť, Gb. Hl. 120.; vedlé toho pomocný; svícník od svíce, za něž dialekt. svíčník. Mkl. aL. 276, Vm. Mkl. Hlas. 32. — Ib. ř. 22. sh· za Kb. přidej: 5. S t: cihla, tihla. Vz T. — 6. S k: makati — macati. Na Zlínsku. Brt. Kluců, klucům, sedláců — kluků atd. U Roudnice. Špd. — 7. S š. Vz Š. — 8. S g: drcati — drgati. Na Mor. Brt. D. — Ib. ř. sh. 29. za 317.: tentoc, na Zlinsku: jednúc, po inúc (jindy) Brt. v Mtc. 1878. 7. Cf. Bž. 51., Zásuvka. — l/c = 100, 2/c = 200, 3|c = 300; c, cts, cs, cents. = centesimi; ve slohu kupeckém. Kh. — Ć = hláska prostřední mezi č a ť, rovná se polskému ć: ćezky. Slez. Tč.

23283   C Svazek: 6 Strana: 0448
Clmmeľok, lku, m. = chumel. Slov. Sňah je tiež zamrznutý dážď, ktorý potom ako churueľe (chumeľ, chumeľok) dolu padá, Hdž. Čít. 156.

23284   C Svazek: 7 Strana: 1209
Vz Gb. Ml. I. 39. — C v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 51. Na Dol. mění se c spo- dobením v s ve skupině ct v číslov.: jede- nást, dvanást; v š se tam mění v; švrček (cvrček), švrčeť. List. fil. 1891. 440.

23285   -c Svazek: 7 Strana: 1209
-c, přípona. Vz Gb. Ml. I. 61., 63.

23286   C Svazek: 8 Strana: 0031
C staroslovanské. Vz Gb. H. ml. L 315. — C jest souhláska měkká. Cf. ib. 469. — Jak znělo a psalo se c: c: bradavca, slunce; cli: nemochi budeš; cc: mravenecc; cz: zerniczu; zc: chzceme; cs, cf: mocs, nocs, rucfye; tf: potftivy; tc: ovotce; tz: v Dohalitzych; v pra- vopise Husově, bratrském a novočes. je c. Cf. Gb. H. ml. I. 469., 497. — Vznik a změny souhlásky c. Vz ib. 499. — C, následuje-li č, mění se v č: lecčemu leččemu, necky necčice neččice a z toho nečtice. Vz ib. 500. — C se mění a) v ť: Břetislav, František za starší: Břecislav a Francišek; cihla, dial. tihla, císař tiesař. Cf. ib. 501.; b) v č: Žatec, gt. Žatče. Na Tišnov., mor. Kruml. a Žďársku: dečky m. decky (vždycky), dečke, dyčky; u Dačic a Telče ve slově plíčník m. plícník. Brt. D. II. 187., 210., 250., 279.; c)v s ocelka, oselka (val.). Brt. 1). I. 64. Cf. dc, tc, cc, ct a Gb. H. ml. I. 503. U Litovle, Konic a Jevíčka po b a p: vrabse, kopse, strapse, do vubse m. vrabce atd. Brt. D. II. 113. U Zábřehu: s kopse (s kopce), dal babse (babce), řidčeji po v: jikavse, ale: vovce, v polívce atd. Vz ib. 130. — C se prisouvá dial.: jednúc, po- druhúc, nekerúc (někdy), zasejc, neškulic. Vz Gb. H. ml. I. 504. — Cizí c zůstává: cedule, cíl, cukr; nebo se mění v hlásku jinou ze- jména v č: čep, čibr, čjsterna. Vz Gb. H. ml. I. 503. — V jihozáp. Čech. mění se v: c, z, s, ch. Vz Dšk. Jihč. I. 42. — C v chromeč- ském podřečí na Mor. Vz List, fil. 1894. 96. — O c cf. Gb. H. ml. I. 469. — é m. ť: ćicho m. ťicho. Laš. Brt. D. I.106. V jihozáp. Cech. mění se é v č a c. Cf. Dšk. Jihč. I. 42.

23287   C Svazek: 8 Strana: 0537
€ jak se okolo r. 1440. psalo. Vz Mus. fil. 1896.' 422.

23288   C Svazek: 9 Strana: 0023
Sr. Ott. Slov. — Změna c na Hořicku. Vz Hoř. 78., na Hornoostravsku vz v Lor. 26. — -c - ć, -ci m. -ti, -t v inft. v dialektech: ehodzic, robic, ječ, padnúc plakaci. Vz Gb. H. ml. III. 2. 71. -č, -či, -ci'· m. enklit. t. Dała ši kravum? Dałać, dalačić. Lor. 70. — ? bílé = babočka bílé C, motýl. Vz Stein. 16., Exl. 49. ? černé. Exl. 126.

23289   C Svazek: 9 Strana: 0430
? místo t v XV. stol. u Vel. Meziříčí: zecz (zeť). Vz Mšín 4 —5.

23290   C Svazek: 10 Strana: 0029
C m. ds: vocad (odsad). Jir. O c vz Gb. Slovn. — Kterak se C vyslovovalo v če- štině staré. Vz Rozp. fil. 11. — C příp.: tamhlec, semhlec. Dšk. Km. 46.

23291   C Svazek: 10 Strana: 0563
Změny hlásky c v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 42.

23292   C = pyj Svazek: 5 Strana: 1112
C = pyj. U Třebonína. Olv.

23293   C catý Svazek: 5 Strana: 1128
C catý. C. kráva. Mor. Kld.

23294   C pak se psávalo Svazek: 1 Strana: 0119
C pak se psávalo od starých písařův k označení několikarozdílných zvukův českých m.: é, č, k: devce m. děvče, ruca m. ruka, ucenic m. učeník. Kt. — Po c psávalo se od časův králické biblí vždy y, Dobrovský uvedl po měkkých hláskách i (ku př. ptáci, orací) a nyní se píše po c jakožto měkké souhlásce jen i n. í. Jg. V cizích slovech jest c též tvrdé, ku př. plac, u. Ht., Gb.— Po c, jakožto užší souhlásce, přechází širší samohláska snadno v užší: a v e, o v e, u v i : lavica — lavice (vz A), pleco — plece, ovcu — ovci. Jg. — Pozn. Novočeské c jest ve výslovnosti sice touž měrou tvrdé jako t a s, ale podlé původu svého a podlé výslovnosti staré jest s řidšími podnebnými sykavkami i a ś na stejném stupni měkkosti, proto také, totiž jako dědic bývalého pod- nebného c (nebo č) platí i nynější předopa- trové c v mluvnici za souhlásku měkkou. Gb. Povstalo totiž na, konci kmenův z t a z k přičiněním následující praejerované samo- hlásky : práce zprat-ba, sklepnice vedle sklep- ník. Ale i kromě konce kmenu stojíc jest plodem předcházejícího změkčování: cizí, strbul. štuždij. Gb. Vz Sykavka. — ,Cˇ vy- vinulo se tedy: 1. z hrdelnice k před i a ě: vlk — vlci — vlcích; řku — rci — rcete; ruka — ruce. Často se i před v klade m. k, jako stslov. cvětb a čes. květ. Odtud rovná se slovanské c řeckému, německému a latin- skému k: xalßac — Kaiser — caesar — císař. — 2. Spřežky kt a gt (ht) splývají v češtině v c: peku — pekti — péci; teku — tekti — téci; mohu — (mogti) — moci; noc z noktb (lat. nox, gt. noctis; něm. Nacht). Zk. Vz Ht, Kt, Rozlišování, Hrdelnice. — 3. Také z tj vzniká c: svíce m. svítje, píce m. pítje (od pitati = krmiti), Zk., nucen m. nutjen. Jg. — 4. Místo č stojí c ve slově: cit od čiji (číti). — 5. C z ěs: cti m. čsti (česti), co m. čso, řecký m. řečský, prorocký m. proročský, ptactvo m. ptačstvo. Vz -ský, Č. Ht. — 6. C m. ts, ds: bohatství — bohactví, dvadset — dvacet. — 7. C z něm. z, tz: cíl — Ziel, plac — Platz. Zk. — C se obměňuje v č a) ve tvoření a odvozování slov přeď měk- kými samohláskami a před příponami: -ka, -ko, -ný, -ní, -ník, ak, -ák, -itý atd.: zlat- nice — zlatničin, vejce — vejčitý, konec — končitý, končina — konečný — konečník, chlapec — chlapčisko, ovce — ovčí — ovčinec, — ovčák, hrnec — hrnčíř, zajíc — zajíček, měsíc — měsíčný, lavice — lavička, chlapec — chlapeček, rok — roční; ale: obecný, mocný, ovocný, plicní, věcný. (Ht.). — b) Ve skloňování před e ve vokativu sing, některých mužských podstatných jmen živé bytosti zna- menajících a v c ukončených: otec — otče, strýc — strýce, chlapec — chlapče; ale: věnec — věnci (neživotné). (Ht.) — c) V obecné mluvě mění se c v č v imperativech: pec (m. peci) — peč. - C se střídá 1. s s (Ht.): cucati m. susati, cec m. ses, cloniti — sloniti, crkati — srkati, Zk., ssáti — cucati, spu (sypu) — cpu, Jir. v obecné mluvě ve východ. Čech. a na Mor.: kapca, do kapec, Sacko, pulc m. kapsa, do kapes, Sasko, puls; ve střed. Čech: plzencké pivo, berouncký koláč m. plzeňský, berounský. Kb., Šb. — 2. Se z: crcadlo m. zrcadlo (v Krkonoš.). Kb. — 3. S č: casný m. časný, stracenuška m. stračí nůžka (ve vých. Čech.). Kb., Jir. — 4. S ds, ts, dc (u výslovnosti): hradský — hracký, světský — svěcký, dcera — cera (v obec. mluvě); ve vých. Čech.: vocad, vocouse- nej, cky, pocíň m. odsad, odsouzený, dsky, podsíň." Jir., Kb. — C se vsouvá v české obecné mluvě (hlavně v již. a vých. Čech.) na konci slov: neškulic m. neřkuli (Kts.) a v komparativech a superlativech příslovcí: ščasnejc, čerstfějc (m. šťastněji, čerstvěji, Kts.), moudřeje, hruběje, Jir., Kb., dálejc, potomějc, pozdějc, vícejc, zasejc, dřivějc, drážejc atd. Mkl. B. 317. V Krkonoších v infinitivu bez t se vyslovuje: říc, sic m. říci, sici (kdežto jinde v obec. mluvě máme: říct, síct). Šb. - C jest příponou u tvoření slov. Vz Tvo- ření slov. — Jména podstatná v c ukončená a) mužská skloňují se podlé druhého sklo- něni (Hráč, Meč), b) ženská pak dle „Kosť"; jen klec a obec dle „Daň". — Že hláska tato složena jest, proto v časoměrném ver- šování předchodnou samohlásku položením dlouhou činiti může: svěcený, ruce, ovoce. Zk. - Na rakouských min- cích značí c, že jsou raženy v Praze. — Nezná b ani e. Us.

23295   -ca Svazek: 8 Strana: 0038
-ca, příp. jm. vlast.: Janča, Vanča. Kbrl. Sp. 8.

23296   -ca Svazek: 9 Strana: 0023
-ca: jedlica atd. Vz Lor. 32.

23297   Ca rov Svazek: 5 Strana: 1110
Ca rov, a, m., Zabrow, ves u Vltavo- týna. V C-vě vyšlapaly husy dláždění. Sbtk.

23298   Cáb Svazek: 5 Strana: 1110
Cáb, a, m. = kopec u Vsetína. Vck.

23299   Cab Svazek: 9 Strana: 0023
Cab, u, m. = čtyřkolý kočár. Ott. XIV. 483.

23300   Cába Svazek: 1 Strana: 0119
Cába,y, f, nádoba k házení kostek, Würfel- gefäss; — hra v kostky, Würfelspiel; z lat. tabula. Vz Vrhcáb. Mz. 127. — C, niněra. Umí cabou točiti. (Vz Chytrý). Č. — C, basa, Bassgeige. Us.

23301   Cába Svazek: 9 Strana: 0023
Cába m. cápa (louda). Hoř. 76.

23302   Cába Svazek: 10 Strana: 0029
Cába, y, f., hora na Vsacku, Vck. Vset. 95.

23303   Cába. — C Svazek: 5 Strana: 1110
Cába. — C. = ženský stydký úd. U Ne- poměřic. Rč. — C = hájovna u Budějovic. PL. — C., y, m. a f. = kdo stále břečí, cabí, pláče, das Plärrmaul. U Nepoměřic. Rč. Vz Cabil. C. (Kaba) z Chýš. Vz Blk. Kfsk. 1016.

23304   Cabadaj Svazek: 5 Strana: 1110
Cabadaj, e, m , os. jm. Slov. Šd.

23305   Cabach Svazek: 10 Strana: 0563
Cabach, a, m. = lenoch. Litom. 75.

23306   Cábal Svazek: 5 Strana: 1110
Cábal, a, Cábala. y, m., os. jm. NB. Tč. 128.

23307   Cábala Svazek: 5 Strana: 1110
Cábala, vz Cábal, Šabala.

23308   Cabala Svazek: 7 Strana: 1209
Cabala, y, f. = vězení, šatlava. Mor. Rgl.

23309   Cábala Svazek: 7 Strana: 1209
Cábala, y, m. = kdo cábá. Mor. Vhl.

23310   Cabala Svazek: 8 Strana: 0031
Cabala, y, f. = obecní vězení. Brn. Brt, D. II. 298.

23311   Cabala Svazek: 10 Strana: 0029
Cabala, y, f. = obecní vězeni. Mor. Kmk.

23312   Cabalík Svazek: 5 Strana: 1110
Cabalík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

23313   Cabalka Svazek: 5 Strana: 1110
Cabalka, y, f. = druhý tvaroh ze syro- vátky ještě mírným teplem ustálý. V již. Čech. Jdr.

23314   Caban Svazek: 5 Strana: 1110
Caban, a, m. = veliká valašská ovce. U Místka. Škd. Cf. Cogoň, Corgoň.— C. Ondř., kněz a spis. slov. 1813.—1860. S. N.

23315   Caban Svazek: 9 Strana: 0023
Caban, a, m. Starý ? = starý člověk. Slov. Zát. Př. 85. b. Sr. Cap, Corgoň (násl. )

23316   Cabaňas Svazek: 8 Strana: 0031
Cabaňas, druh doutníků. Us.

23317   Cabánek Svazek: 5 Strana: 1110
Cabánek, nka, m. = malý caban.

23318   Cabanka Svazek: 5 Strana: 1110
Cabanka, y, f. = caban. Kram. Slov.

23319   Cabanos Svazek: 10 Strana: 0563
Cabanos, druh doutníků. V I. Přisp. 3. kabaňas oprav v: cabanos.

23320   Cabařiť sa Svazek: 7 Strana: 1214
Cabařiť sa = broditi se. V snihu sa č. U St. Jič. Vhl.

23321   Cabať Svazek: 10 Strana: 0563
Cabať o krávě = dávali málo mléka. Brt. Sl. 33.

23322   Cábati Svazek: 1 Strana: 0119
Cábati, cabávati, dojiti, melken. — koho: krávu. Us. Na Mor.

23323   Cábati Svazek: 7 Strana: 1209
Cábati = kolébavě choditi. U St. Jič. Vhl.

23324   Cabec Svazek: 1 Strana: 0119
Cabec, bce, m., Formspath. Rk.

23325   Cabelka Svazek: 5 Strana: 1110
Cabelka, f., spathelia, der Schaftbaum. Vz Cabice. Šm. — C., samota u Lisolej. PL.

23326   Cabera Svazek: 1 Strana: 0119
Cabera, y, f., žena špinavá, rozcuchaná, Schlumpe. Dch.

23327   Cabicár Svazek: 5 Strana: 1110
Cabicár, a, m. Sdl. Hr. III. 113.

23328   Cabice Svazek: 5 Strana: 1110
Cabice, e, f., der Schaftbaum. Mor. Škd. Slov. Loos. Vz Cabelka. — C., der Spath. Šm. — C. = malá caba.

23329   Cabičný Svazek: 7 Strana: 1209
Cabičný. C. vápno, Kalkspath, m. Presl. v Kroku.

23330   Cábík Svazek: 5 Strana: 1110
Cábík, u, m. = ovčinec, der Schafstall. Val. Vck.

23331   Cabil Svazek: 5 Strana: 1110
Cabil, a, m. = cába. U Kr. Hrad. Kšť.

23332   Cabina Svazek: 8 Strana: 0031
Cabina, y, f. = cabka, fena, klevetnice, Brt, D. II. 293.

23333   Cabina Svazek: 9 Strana: 0023
Cabina, y, f. = ženský stydký úd. Lisic.

23334   Cabiti (se Svazek: 5 Strana: 1110
Cabiti (se), il, ení = vřeštěti, plakati, plärren, weinen. Vz Cába. U Kr. Hrad. Kšť. U Nepoměřic. Rč., Vck. U Jilemn. — C. = pršeti, regnen. Venku cabí. U Něm. Brodu. Brnt. — se = upejpati se. Mor. Vck.

23335   Cabka Svazek: 8 Strana: 0031
Cabka, y, ť. = cabina (3. dod.).

23336   Cabnice Svazek: 5 Strana: 1110
Cabnice, e, f. = vrhcabnice. Hráč na c-ci. Šp.

23337   Caboch Svazek: 7 Strana: 1209
Caboch, u, m.= povětroň. Nad kterým sta- vením letí c, tam jsou sváry. V Kozlově u Čes. Třeb. Tkč.

23338   Caboch Svazek: 8 Strana: 0031
Caboch, u, m. == porětroň. V Kozlově u CT. Tkč.

23339   Caboch, u Svazek: 10 Strana: 0029
Caboch, u, m., vz Sopoch.

23340   Cabolena Svazek: 10 Strana: 0563
Cabolena, y, f. = cuchta, cuchtalka, ženská nepořádná. Chrud. Čes. 1. XIV. 477.

23341   Cabořiti se Svazek: 5 Strana: 1110
Cabořiti se = sápati se. U Prostěj. Vch.

23342   Cabotage Svazek: 5 Strana: 1110
Cabotage (kabotáž), e, m. = pobřežní plavba. S. N.

23343   Caboun Svazek: 5 Strana: 1110
Caboun, a, m., os. jm. Šd.

23344   Cabrati Svazek: 5 Strana: 1110
Cabrati sa = pomalu jíti. — kam. Ca- bráł sa do hospody. Mor. Brt. D. 202.

23345   Cabrich Svazek: 1 Strana: 0119
Cabrich, u, m., v horn. Reibgitterwäsche. Vys.

23346   Cabriolet Svazek: 1 Strana: 0119
Cabriolet, kabriolet, u, m., fr., dvoukolý, jednokonný vozík s ojí vidlovitou. S. N. Einspänniger Gabelwagen.

23347   Cabrlať Svazek: 1 Strana: 0119
Cabrlať, cavrlať = těžce choditi, schwer- fallig gehen. Mor.

23348   Cabrňať Svazek: 5 Strana: 1110
Cabrňať = žbrúnati, vodu rozlévati. Na Zlinsku. Brt. D. 202.

23349   Cabrnatý Svazek: 8 Strana: 0031
Cabrnatý = chlupatý. Zábř. Brt, D. II. 298.

23350   Cabrny Svazek: 8 Strana: 0031
Cabrny = kozí chlupy. Zábř. Brt. D. II. 298.

23351   Cabrok Svazek: 10 Strana: 0035
Cabrok, u, m. — čaprok, cabrak = třapec Slez. Vyhl. II. 194.

23352   Cabrovati Svazek: 5 Strana: 1110
Cabrovati = s místa na místo (bez účelu) choditi. Ty se celý den nacabruješ. U Nov. Bydž. Kšť. U Košic. Brnt. Cf. Cabrati.

23353   Cabruša Svazek: 5 Strana: 1110
Cabruša, e, f. = koza s dlouhými bílými chlupy, jimiž se po zemi čabře, šubře. Mor. Brt.

23354   Cábřiti Svazek: 5 Strana: 1110
Cábřiti, il, ení = potulovati se. U Nové Kdyně. Rgl.

23355   Cabuk Svazek: 5 Strana: 1110
Cabuk, u, m. = hrnek na pití. V Pod- luží na Mor. Brt. Cf. Čepák, Gugáč, Kubáč, Kubaňa, Pijáček, Plucar. Na Mor. Brt.

23356   Cabulena Svazek: 5 Strana: 1110
Cabulena, y, f. = cacarka.

23357   Cabulena Svazek: 9 Strana: 0023
Cabulena, ?, ť. = selská čepice z man- žestru a okolo s chlupatým prýmem, při- léhavá. Humpolec. Kub. 150., Čes. 1. IX. 320.

23358   Cáby Svazek: 8 Strana: 0031
Cáby, les u Moravky ve Frýdecku. Vest. opav. 1893. 6.

23359   Cabyky Svazek: 1 Strana: 0119
Cabyky — cavyky.

23360   Cac Svazek: 9 Strana: 0023
Cac. Slovo neznámé. Hus. (Sb. Hus. Orth. 33. }.

23361   Cacab-us Svazek: 5 Strana: 1110
Cacab-us, a, m.. os. jm. (Mik. Hrnec). Tk III. 526., V. 144.

23362   Cácačka Svazek: 5 Strana: 1110
Cácačka, y, f. = kolébka. Slov. Rr. Sb.

23363   Cacák Svazek: 8 Strana: 0031
Cacák, a, m. = čačák. Kotk. 76.

23364   Cácal Svazek: 1 Strana: 0119
Cácal, a, m., plácal. Plauderer. Us.

23365   Cacáneček Svazek: 10 Strana: 0029
Cacáneček, čku. — kousek. Dšk. Km. 35.

23366   Ćaćany Svazek: 9 Strana: 0023
Ćaćany = pěkný. Sr. Činčaný. Lor. 70.

23367   Cacao Svazek: 5 Strana: 1110
Cacao, a, n., fabae cacao. Vz Slov. zdrav. I. 43.

23368   Cacao Svazek: 8 Strana: 0031
Cacao, vz Kakao.

23369   Cacaový Svazek: 8 Strana: 0031
Cacaový, vz Kakaový.

23370   Cacarda Svazek: 5 Strana: 1110
Cacarda, y, f. = bramborová polévka se zelím V Podblanicku. Nl.

23371   Cacarka Svazek: 5 Strana: 1110
Cacarka, y, f. = cumploch (přezdívka ženským). U Pravíkova. Dřk.

23372   Cacarka Svazek: 9 Strana: 0023
Cacarka, y, f. = zelná polévka. Pravonín. Vlch Ćaći = čačany. Lor. 71.

23373   Cacarka Svazek: 10 Strana: 0029
Cacarka, couralka, y, f. = polévka z ky- selého zelí. V Dolnokralovicku a Vlašimsku. Čes. 1. XII. 302.

23374   Cácati Svazek: 5 Strana: 1110
Cácati = kolébati. Slov. Rr. Sb.

23375   Cackovati Svazek: 1 Strana: 0119
Cackovati. V Krkonoších = utíkati (o do- bytku). Kb. Laufen (vom Vieh).

23376   Cacký Svazek: 10 Strana: 0563
Cacký šátek (ze Saska). Litom. 68.

23377   Cacnej Svazek: 1 Strana: 0119
Cacnej, casnej = nedočkavý, gremsig, unerwartsam. V. Krkonš. Kb.

23378   Cacnej Svazek: 10 Strana: 0029
Cacnej = casný (doskočný, drzý, všetečný) Mark.

23379   Cacor Svazek: 7 Strana: 1209
Cacor, u, cacourek, rku, m. = cívka, tru- bička u lampy. Čce. Tkč.

23380   Cacorka Svazek: 1 Strana: 0119
Cacorka, čančára, y, f.; pták, pliska, ko- nipásek, třasořitka. Skáká jako c. (křepce). Us. Bachstelze.

23381   Cacorka Svazek: 5 Strana: 1110
Cacorka, motacilla. Vz Kram. Slov., Ssk., Brm. II. 2. 255. Hospodyně čilá jako cacorka. Šml.

23382   Cacorka Svazek: 7 Strana: 1209
Cacorka. Cf. Brm. II. 2. 255. — C. = vemeno. Mor. Brt.

23383   Cacorka Svazek: 9 Strana: 0023
Cacorka. Spatří-li c-ku ponejprv na ze- leném, těší se, že budou v tom roce veselé (dívky); spatří-li tam dvě, zaradují se tím více, vědíť, že se zajisté ještě v témž roee provdají. Zahlídnou-Íi c-ku na výškách, t. j. na stromě nebo na střeše, chystají se na dalekou cestu; vidí-li ji u potoka, vědí, že budou mnoho plakat; ale která ji spatří na zoraném, ta se zalekne, znamenáť to hrob nebo aspoň truchlivosť tak velikou, že by jí bylo mnohem lépe pod zemí než na zemi. Sá. Povídky. 16.

23384   Cacovice Svazek: 5 Strana: 1110
Cacovice, dle Budějovice, Zazowitz, mlýn u Brna. PL.

23385   Cacovina Svazek: 1 Strana: 0120
Cacovina, y, f. Kleber. Techn. — 2. = cár, Fetzen. Us.

23386   Cactus Svazek: 5 Strana: 1110
Cactus, vz Kaktus.

23387   Cačačk Svazek: 9 Strana: 0028
Cačačka, y, f. = muzika o svatebním ve- selí. Prišla na č-ku. U Těšína. Nár. list. 1898. č. 58.

23388   Cadaver Svazek: 5 Strana: 1110
Cadaver, u, m., lat. = mrtvola.

23389   Cadaveros-us Svazek: 5 Strana: 1110
Cadaveros-us, a, m., Jan Kouřimský, 1594. Vz Jg. H. 1. 540.

23390   Cadeau Svazek: 1 Strana: 0120
Cadeau, fr. (kadó), dar; okrasy začáteč- ního písmene. Rk. Geschenk, Angebinde.

23391   Cadet Svazek: 1 Strana: 0120
Cadet, a, fr. (kade), mladší syn; — mla- dík z lepší rodiny a lepšího vychování ve službě vojenské, který jest z domova podpo- rován a jistých výhod požívá. S. N.Soldaten- zögling.

23392   Cadeuce Svazek: 5 Strana: 1110
Cadeuce, e, f., z lat. = závěr; též pas- sage na konci skladby, ve kterých zpěvák n. hráč svou dovednosť ukázati může. Mlt.

23393   Cadis Svazek: 5 Strana: 1110
Cadis, u, m. = franc. keprovaná vlněná látka, nyní i z bavlny. Kram. Slov.

23394   Cadm-us Svazek: 1 Strana: 0120
Cadm-us, a, m., Kadmus, Foeničan, za- kladatel hradu thebského. — Cadme-a, e, f., hrad thebský. — Kadmejský. — Kadmovna (Semele).

23395   Cadmi-um Svazek: 5 Strana: 1110
Cadmi-um, a, n. (Cd.), kov. Vz Šfk. Poč. 270.

23396   Cadmia Svazek: 5 Strana: 1110
Cadmia, e, f., starý název rud cinkových. Šfk. Poč. 270.

23397   Cadník Svazek: 5 Strana: 1110
Cadník, u, m., stagmaria, die Stagmarie, rostl. C. pokostodarný, s. vertniciflua. Vz Rstp. 323.

23398   Cadre Svazek: 1 Strana: 0120
Cadre, fr. (kádr), rámec, Rahmen, Ein- fassung; — kmen pluku, důstojnictvo a pod- důstojnictvo k tomu určené, aby v čas míru, když se pro uspořeni peněz sprostí vojáci propouštějí, pod zbraní zůstalo. S. N. Stamm eines Regimentes.

23399   Cadrna Svazek: 1 Strana: 0120
Cadrna. y, f., rozcuchaná kudrna, Wirr- locke; -náč, e, m., rozcuchaný; -natý, roz- cuchaně kudrnatý, chlupatý. Us.

23400   Cadrna Svazek: 5 Strana: 1110
Cadrna, y, f. = kudrna. Slov. Ssk.

23401   Caecili-us Svazek: 1 Strana: 0120
Caecili-us, a, m., jméno řimské.

23402   Caecilie Svazek: 5 Strana: 1110
Caecilie, e, f., patronka hudby, vynalez- kyně varhan. Vz S. N.

23403   Caecin-a Svazek: 1 Strana: 0120
Caecin-a, -y, m., dle: Despota. Říman.

23404   Caelatura Svazek: 5 Strana: 1110
Caelatura, y, f., polovypuklá práce zho- tovená rydlem. Vz S. N.

23405   Caepola Svazek: 5 Strana: 1110
Caepola, y, m. C. Isaiáš, 1579. Vz Jg. H. I. 540., Cibulka.

23406   Caere Svazek: 1 Strana: 0120
Caere či Cere, gt. Cerita, n., mě. v Etrurii. — Caeriťan, a, m. — Ceritský.

23407   Caes-o Svazek: 1 Strana: 0120
Caes-o, ona, m., příjmí římské.

23408   Caesar Svazek: 1 Strana: 0120
Caesar, a, m. C. J. Caesar, známý římský diktátor, po němž jméno ,Caesar'bylo titulem řím. císařů vůbec. Vj.

23409   Caesareus Svazek: 5 Strana: 1110
Caesareus, vz Leukopetra.

23410   Caesaropapism-us Svazek: 5 Strana: 1110
Caesaropapism-us, u, m. = caesaropa- pežství, vláda církevní a světská v osobě císařově spojená. Btk.

23411   Caesi-um Svazek: 5 Strana: 1110
Caesi-um, a, n. (Cs.), kov.Vz Šfk. Poč. 242., Schd. I. 263., S. N. X. 114.

23412   Caesura Svazek: 1 Strana: 0120
Caesura, y, f., lat., přerývka, přestřižka ve verši. Vz Mk. Ml. 315.; Zk. Ml. II, 189.; Sš. 16., S. N. II, 11. Vz Přerývka. Caesur, Verseinschnitt.

23413   Caesura Svazek: 5 Strana: 1110
Caesura pětipůlková či heroická. Dk. Poet. 279. — C. = oddíl hudební myšlénky.

23414   Caesura Svazek: 9 Strana: 0023
Caesura. Vz List. fil 1899. 184. nn.

23415   Caesura Svazek: 10 Strana: 0563
Caesura, y, f. Pojem caesury, starověké a novověké názory o c-ře; C. hlavní, ve- dlejší, v hexametru; C. pokládá se za oddech. Vz Král. Metr. 11., "19., 24.

23416   Cafal, u Svazek: 1 Strana: 0120
Cafal, u, m., odtržek, Fetzen. C. plátna. Us.

23417   Cafaľét Svazek: 8 Strana: 0031
Cafaľét, u, m. = kapesní šátek. Hodslav. Brt. D. II. 466. Cf.. Facalit (přesmykn.).

23418   Cafar-eus Svazek: 1 Strana: 0120
Cafar-eus, Kafer-eus, ea, m., mys v již. Euboei.

23419   Caffa Svazek: 5 Strana: 1110
Caffa,.y, f. = hrubá, fasonnovaná, vzor- kovaná látka.

23420   Caffeidin Svazek: 5 Strana: 1110
Caffeidin, u, m.: C7 H,12 N4 O. Vz Šfk. Poč. 524.

23421   Cafik Svazek: 7 Strana: 1209
Cafik, vz Cavik. Na Hané. Wrch.

23422   Caflík Svazek: 7 Strana: 1209
Caflík, u, m., Zipfel, m.

23423   Cafolet Svazek: 5 Strana: 1110
Cafolet, u, m. = kapesní šátek, das Sack- tuch. Val. Vck.

23424   Cafor Svazek: 5 Strana: 1111
Cafor, u, m. = druh jablek. Mor. Brt.

23425   Cafor Svazek: 8 Strana: 0031
Cafor, u, caforeh, rku, m. = utržený kus sukně, cancor; C., a, m. = dítě za matkou stále chodící. Jevíčko. Brt. D. II. 298.

23426   Cafor Svazek: 10 Strana: 0563
Cafor, u, cafórek, rku, m. = utržený kus sukně, cancor. — C., a, cafórek, rka, m. = dítě stále za matkou chodící. Brt. Sl. 33.

23427   Cafourek Svazek: 5 Strana: 1110
Cafourek, rka, m. = pyj. U Humpolce. Olv.

23428   Cafra Svazek: 5 Strana: 1110
Cafra = safra, sakulent. Us. Rgl., BPk. — C. y, f. = pražená ruda kobaltová. KP. IV. 121. Cafrak, u, m. Slov. Výbor trofejí storaký, štíty, krivice, handžáre, c-ky. Sldk. 114. Dala som mu koňa s červeným c-gom. Koll.

23429   Cafraholtsky Svazek: 10 Strana: 0029
Cafraholtsky, Rais. Zap. vlast. 3.

23430   Caframent Svazek: 5 Strana: 1110
Caframent = cafra.

23431   Cafrangy Svazek: 5 Strana: 1110
Cafrangy, pl., m. = třepení, Fransen. Slov. Syt. Táb. 247.

23432   Cafrnatý Svazek: 1 Strana: 0120
Cafrnatý, rozdrchaný, zerzaust. Mor.

23433   Cafrnatý Svazek: 5 Strana: 1110
Cafrnatý. Pozná, pozná, pozná, kerej je ženatej, a on když jde k tanci, jak pes c-tej (roztřapený). Sš. P. 473.

23434   Cafrňoch Svazek: 9 Strana: 0023
Cafrňoch, a, m. = střapaté, špinavé děvče. — C-chy = krajky, pentle a p. Navěsí na e c-chy. Mus. ol. 1898. 102.

23435   Cafúr Svazek: 5 Strana: 1111
Cafúr, u, m. = žalář. Val. Brt. D. 202.

23436   Cafuří Svazek: 7 Strana: 1209
Cafuří, Pikharti. Výb. II. 301.

23437   Cagala Svazek: 5 Strana: 1111
Cagala, y, f. = vyspělý kluk. Na Zlinsku. Brt. D. 202.

23438   Cagale Svazek: 10 Strana: 0563
Cagale, pole u Bzence na Mor. Čes. 1. XIII. 474.

23439   Cagan Svazek: 9 Strana: 0028
Cagan, u, m. = valaška, podobá se holi, jen že má na konci místo rukovítka při- pevněnou malou sekerku rozličných tvarů. Vz Nár. sbor. 1899. 36. nn.

23440   Cagán, a Svazek: 1 Strana: 0120
Cagán, a, m., vysoký, hubený člověk. Na Mor. Vz Čahoun.

23441   Cagan-araky Svazek: 5 Strana: 1111
Cagan-araky (kumys) = v Asii opojný nápoj z mléčného cukru. Schd. I. 416.

23442   Cagar Svazek: 8 Strana: 0031
Cagar, u, m. = placka ze snědé mouky. Hranice. Brt, D. II. 472.

23443   Cagel Svazek: 5 Strana: 1111
Cagel, glu, m., der Splitter. Slov. Šd.

23444   Cagoň Svazek: 1 Strana: 0120
Cagoň, corgoň, cumloň, drgoň, ě, m. = vetší chlapec ještě cucající. Ve vých. Mor.

23445   Cagoň Svazek: 5 Strana: 1111
Cagoň = větší děcko, které by se ještě rádo pěstovalo; nesvedené děcko. Mor. Brt. D. Cf. Orgoň. Také Slov. Ssk.

23446   Caharáty Svazek: 9 Strana: 0023
Caharáty, caharty, pl., m. = zbytečné řeči. To je c-tů! U Buřenic. Vlch. Vz násl. Camaráty, Caráty.

23447   Cahati Svazek: 5 Strana: 1111
Cahati. Jak ce (tě), moja milá, tvoja my- šel caha, či by ši (si) proci mne indej ručku dala? Sl. sp. 196. Cf. Cahnouti.

23448   Cahel Svazek: 1 Strana: 0120
Cahel, hle, m. = ocas; cahly = jelení ocasy. Ze stněm. Zagel, ocas. Mz.

23449   Cahél Svazek: 8 Strana: 0031
Cahél, u, m. = rozparek u sukně. Telč. Brt. I). II. 464.

23450   Cahel. — C Svazek: 5 Strana: 1111
Cahel. — C. = poslední hl. ve hře chla- pecké. Mor. Tč, Lpř. — C. = cagán. Mor. Brt. Cf. Cahún. — C. = povalovač. Val. Brt. D. 202.

23451   Cahera Svazek: 5 Strana: 1111
Cahera, y, m os. jm. Pal. Děj. V. 2. 450. C. Hav. ze Žatce, farář, 1516. Vz Jir. Ruk. I. 119., Sbn. 857., 865.

23452   Cahert Svazek: 7 Strana: 1209
Cahert, u, m. = cavik. Nedělejte žád- ných c-tů. Us. Kmk. Sebr. sp. II. 33.

23453   Caherty Svazek: 10 Strana: 0029
Caherty, pl., m. = caviky, okolky. Jaké s ním c? Mor. Kmk.

23454   Cáhlov Svazek: 5 Strana: 1111
Cáhlov, a, m., Freistat, mě v Rakousích. Tk. II. 498., Sdl. Hr. III. 284., 285., IV. 56.

23455   Ćahly Svazek: 9 Strana: 0023
Ćahly = trochu vlhký. Lor. 71.

23456   Cahnouti Svazek: 5 Strana: 1111
Cahnouti = toužiti, bažiti, sich sehnen. Cf. Cáhati. Ani nichto nevybahne, za kym mojo serco cahne. Slov. Sl. spv. V. 199.

23457   Cáhnouti Svazek: 5 Strana: 1111
Cáhnouti = zasáhnouti, udeřiti. — koho čím: prutem, kyjem. Na již. Mor. Šd.

23458   Cahnov Svazek: 5 Strana: 1111
Cahnov, a, m., Hehenau, mě v Rakous.

23459   Cahoň Svazek: 8 Strana: 0031
Cahoň, ě, m. = čahoun. Brt. D. II. 298.

23460   Cahorty Svazek: 8 Strana: 0031
Cahorty = caviky, okolky. Brt. D. II. 298.

23461   Cahoun Svazek: 5 Strana: 1111
Cahoun, a, m. = vytáhlý, suchý, neote- saný mladík, chasník (s příhanóu), der Kla- chel. Mor. Bkř, Vck., Škd., Brt. Cf. Ogar, Cahel. — C. = povalovač. Val. Brt. D. 202.

23462   Cahous Svazek: 5 Strana: 1111
Cahous, pl. cahousy = končina polností, vl. jméno posledních polí ke vsi příslušných. Mor. Brt.

23463   Cáhovitý Svazek: 5 Strana: 1111
Cáhovitý= tuhý, vláknitý, z něm. zäh. C. maso — C = otužilý, nepoddajný. C. člo- věk. U N. Kdyně. Rgl.

23464   Ćahŕňať Svazek: 5 Strana: 1111
Ćahŕňať = valiti (hnáti se) někam. Slo- vacky. Brt. D. 202.

23465   Cahŕňat Svazek: 10 Strana: 0563
Cahŕňat = valiti, hnáti se někam. Brt. Sl. 33.

23466   Cahula Svazek: 5 Strana: 1111
Cahula, y, f. = mladá, vyrostlá dívčina, ausgewachsenes Mädchen. Val. Vck.

23467   Cahún Svazek: 5 Strana: 1111
Cahún, vz Cahoun.

23468   Cahy Svazek: 8 Strana: 0031
Cahy = zvuk, jímž se kozel odhání. Brt, D. II. 29á.

23469   Cách Svazek: 1 Strana: 0120
Cách, a, Cáchy, gt. Cách, pl., m., V., něm. Aachen. Ze střněm.: ze (= zu)Ache. Mz. 128. Vz Achen. V pl. dle Dolany. Jdi do Cách (cachej odtuď, kliď se.) Č. — Cašský. Pk.

23470   Cachati Svazek: 1 Strana: 0120
Cachati, c se. Cachej = jdi pryč. Jg. — se kde: běhati, laufen, zvl. v blátě. C. v blátě (běhati). — kudy. Roztrhaná plachta po poli cachtá. Er. P. 19.

23471   Cachati jak Svazek: 5 Strana: 1111
Cachati jak. Cachej pěšky. Us.

23472   Cachavý Svazek: 1 Strana: 0120
Cachavý, kdo cachá, wer gern herum- läuft. Jg.

23473   Cachexie Svazek: 5 Strana: 1111
Cachexie, e, f., vysilení. Vz Slov. zdrav. I. 43., Kram. Slov., Čs. lk.

23474   Cachmati Svazek: 5 Strana: 1111
Cachmati = česati (vlasy s příhanou), kämmen. Val. Vck. — C. = mačkati. Mor. Brt. D. 202.

23475   Cachnov Svazek: 5 Strana: 1111
Cachnov, a, m., ves v Rakousích.

23476   Cachov Svazek: 5 Strana: 1111
Cachov, a, m. Stanislav z Cachova. Arch. IV. 378.

23477   Cachta Svazek: 5 Strana: 1111
Cachta, y, f. = mnoho bláta. U Chrudimě. Brv.

23478   Cachta Svazek: 8 Strana: 0031
Cachta = rozbité velikonoční vejce. Čes. 1. V. 72.

23479   Cachtalka, y, f Svazek: 10 Strana: 0563
Cachtalka, y, f., vz předcház. Cabolena.

23480   Cachtat se kudy Svazek: 10 Strana: 0029
Cachtat se kudy: kalužemi = broditi se. Rais Lep. 360.

23481   Cachtavý Svazek: 8 Strana: 0031
Cachtavý sníh. Rais. Světz. 1893. 245. a.

23482   Cachtavý Svazek: 10 Strana: 0563
Cachtavý zvuk (od koně jdoucího blátem). Zvon III. 480.

23483   Cachulec Svazek: 5 Strana: 1111
Cachulec, lce, m., os. jm. NB. Tč.

23484   Cáchy Svazek: 5 Strana: 1111
Cáchy. Tk. I 494., II. 533., III. 643., IV. 373., 37., V. 237.. VI. 99.. Slov. zdrav. I. 43, Mkl. Etym. 27.

23485   Cáchy Svazek: 8 Strana: 0031
Cáchy. 1495. Arch. XI. 501. V Cáchách. 1529. Arch. XII. 410.

23486   Caich Svazek: 7 Strana: 1209
Caich soukennický. Tk. VIII. 374., 375.

23487   Ca?k-us Svazek: 1 Strana: 0120
Ca?k-us, Kaikus, a, m., řeka v Mysii.

23488   Caillit Svazek: 5 Strana: 1111
Caillit, u, m., odrůda meteorového železa. Osv. V. 11.

23489   Cairo,a Svazek: 1 Strana: 0120
Cairo,a, n. = Kahira, y, f., mě. v Aegyptě.

23490   Caisson Svazek: 10 Strana: 0029
Caisson (keson) u, m., ve vodním stavi- telství, der Caisson, Versenkkasten. Jind. 22 — Srv. Kesson v VI. 587.

23491   Cajbrnožka Svazek: 1 Strana: 0120
Cajbrnožka, y, m. a f., dítě čilé, brnožil. Us. Passler.

23492   Cajbrovati Svazek: 5 Strana: 1111
Cajbrovati = toulati se. Jinýho by ne- ďála než takhle c. V Kunv. Msk.

23493   Cajčka Svazek: 5 Strana: 1111
Cajčka, y, f. = spodní sukně z cajku. Na Poličsku. Kšá- U Náchoda. Hrš. Cf. Tištěnka.

23494   Cajdati Svazek: 7 Strana: 1209
Cajdati boty atd., austreten Na Hané. Wrch.

23495   Cajditi Svazek: 9 Strana: 0023
Cajditi = cíditi. Strúhu ? 1496. Arch. XVII. 471.

23496   Cajdrnaj Svazek: 9 Strana: 0023
Cajdrnaj, e, m. = tanec. Us. u fiakristů. Kukla 134.

23497   Cajdrnožka Svazek: 5 Strana: 1111
Cajdrnožka, y, f. = chatrná spodní sukně. U Kral. Hrad. Kšt.

23498   Cajeputový Svazek: 5 Strana: 1111
Cajeputový olej. Vz Slov. zdrav. I. 43.

23499   Cajet-a Svazek: 1 Strana: 0120
Cajet-a, y, f., mě. v Latiu, nyní Gaěta.

23500   Cajgar Svazek: 5 Strana: 1111
Cajgar, u, m. = podlouhlé kyselé jablko. Mor. Brt.

23501   Cajch Svazek: 5 Strana: 1111
Cajch, u, m. = marka na pivo nebo dal-li kdo co do barvy. Na Zlinsku. Brt. v Mtc.

23502   Cajch Svazek: 9 Strana: 0430
Cajch, u, m. = súkennobarchentová látka. Sbor. slov. III. 27.

23503   Cajch Svazek: 10 Strana: 0029
Cajch, u, m., caracter. Rozk. P. 2442. Vz Cejch.

23504   Cajchovačka Svazek: 5 Strana: 1111
Cajchovačka, y, f. = cejchovačka, der Waldhammer. Slov. Rr. Sb.

23505   Cajchovati Svazek: 10 Strana: 0029
Cajchovati = cejchovati. XVI. stol. Uč. spol. 1903. III. 31.

23506   Cajchuvaná Svazek: 9 Strana: 0430
Cajchuvaná, hora u Podhradí. Sbor. slov. III. 7

23507   Cajk Svazek: 1 Strana: 0120
Cajk, u, m., z něm. Zeug. Har. — Cajkář, e, m. — Cajkovka, y, f., tkanina.

23508   Cajk Svazek: 5 Strana: 1111
Cajk = tkanina. Hk., Brt. — C. = pořá- dek. Dej to do cajku. U Něm. Brodu. Holk.

23509   Cajk Svazek: 9 Strana: 0023
Cajk. Pil, co mu ? stačil. Na Hané. čes. 1. IX. 244.

23510   Cajka Svazek: 5 Strana: 1111
Cajka, y, f. = čejka. Slov. Ssk.

23511   Cajkař Svazek: 9 Strana: 0023
Cajkař, e, m. C-ři = Heralečtí (dělají cajk). Čes. 1. IX. 420.

23512   Cajkati Svazek: 5 Strana: 1111
Cajkati =jíti (čtveračivě, o dětech). Caj- kaj (jdi)! Val. Vck.

23513   Cajkmistr Svazek: 10 Strana: 0029
Cajkmistr, a, m., z něm. Zeugmeister. Tk. XI. 134. Cakryška, vz Takrišk. Čes. 1. XI. 272.

23514   Cajkovice Svazek: 5 Strana: 1111
Cajkovice = oblek, nohavice cajkové. Mor. Brt.

23515   Cajkovka Svazek: 9 Strana: 0430
Cajkovka, y, f. = sukně vlněná. Př. star. V. 9.

23516   Cajkový Svazek: 1 Strana: 0120
Cajkový. C. mouka (nejbělejší). Us.

23517   Cajkový Svazek: 5 Strana: 1111
Cajkový = z cajku. C. kytle. Němc.

23518   Cajkýř Svazek: 7 Strana: 1209
Cajkýř, e, m. C. orloje. Arch. VIII. 564.

23519   Cajly Svazek: 5 Strana: 1111
Cajly (Cejly), byla ves u Rychnova. Tk. III. 36., 45.

23520   Cajmrsk Svazek: 1 Strana: 0120
Cajmrsk, u, m., bití, Schläge. C. dostati. Jg., Kts. Ve hře, Haare lassen, prohráti.

23521   Cajn Svazek: 5 Strana: 1111
Cajn, u, m. = cán. Šm.

23522   Cajn Svazek: 8 Strana: 0031
Cajn, u, m. = cín, zastr. Gb. H. ml. I. 213.

23523   Cajpurky Svazek: 8 Strana: 0031
Cajpurky = salcpurky, solnohradské hru- šky, jinde cibuliny. Hranice. Brt. D. II. 514.

23524   Cajtrovati Svazek: 5 Strana: 1111
Cajtrovati = sem tam běhati.

23525   Cák Svazek: 1 Strana: 0120
Cák, u, m., kravský cecek, Zitze. Us.

23526   Cák Svazek: 5 Strana: 1111
Cák? = co pak? was denn? Us. ve vých. Čech., u Rakovníka, u Domažlic, u Jičína a j. Kšá., BPk., Hlk., Ltk., Slm. I c. vás vede?; Máte nouzi, c. mi z toho ? Us. u Rychn.

23527   1. Cák Svazek: 8 Strana: 0031
1. Cák, z: co pak. Gb. II. ml. I. 565., 91.

23528   2. Cák Svazek: 8 Strana: 0031
2. Cák, u, m. = kravský cecek (záp. Mor.); kaluži»a na podlaze. Brt. D. II. 298.

23529   Cák Svazek: 9 Strana: 0023
Cák = co pak! Us.

23530   Cákal Svazek: 5 Strana: 1111
Cákal, a, m. = kdo cáká.

23531   Cákat Svazek: 10 Strana: 0563
Cákat. Ten si neska cákl (podnapil se). Brt. Sl. 33.

23532   Cákati Svazek: 1 Strana: 0120
Cákati, cáknouti, knul a kl, uti; cákávati = stříkati, spritzen. — na koho čím: vodou. Us. — po kom. Us. — se kde, v čem: šplouchati se, máchati se, plätschern.

23533   Cákati. — C. koho Svazek: 5 Strana: 1111
Cákati. — C. koho = udeřiti. U Bydž. Kšť. — kam koho čím = pěstí, holí do hlavy. Us. Semr. Na Plaště a u Klatov. BPk. — C. = nerozvážně mluviti, urážlivě, nesty- datě. — C = domlouvati. — komu. Us. Rjšk.

23534   Cákl Svazek: 5 Strana: 1111
Cákl, a, m. Sdl. Hr. III. 45.—46.

23535   Cákl Svazek: 8 Strana: 0032
Cákl, u, m. = kyvadlo, zněm. Zeiger. Dšk. Jihč. I. 9.

23536   Cáknutý Svazek: 5 Strana: 1111
Cáknutý = nacáknutý, opilý. Us. Sd.

23537   Cakov Svazek: 5 Strana: 1111
Cakov, a, m., Zakow, ves u Litovle. PL. Cakovští mají poledne o půl hodiny později; Tam kolovrat nepřede; Jak tam tahali klády s kopce? Vz Sbtk. Krat. h. 152.

23538   Cákra Svazek: 9 Strana: 0024
Cákra = sakra. Hoř. 77.

23539   Cákrle Svazek: 9 Strana: 0024
Cákrle, ete, n. Hořický cakrlata (přev- zdívka. Hořičtí říkají: cák = co pak). Hoř. 73.

23540   Cakryš Svazek: 5 Strana: 1111
Cakryš = cakra, saprlot. Mor. Hrb.

23541   Cakryška Svazek: 9 Strana: 0024
Cakryška (citoslovce)!

23542   Cakulajda Svazek: 5 Strana: 1111
Cakulajda, vz Vamberk (v dodat.)

23543   Cakule Svazek: 5 Strana: 1111
Cakule, pl. = těžké, okované boty, hl. boty vozků. U Žamb. Dbv.

23544   Cakva Svazek: 10 Strana: 0029
Cakva = sakva. Mor. Čes. 1. X. 442. Cal u soukenníků. Od 16 caluov 4 gr. (něj. míra). Arch. XX. 286. Sr. Cal.

23545   Cál Svazek: 1 Strana: 0120
Cál, u, m., v hornictví, kůže, v niž se kovy z dolů tahají; 2. 1/4 kusu kujného kovu. Gl. Vz Cálovka.

23546   Cálaba Svazek: 5 Strana: 1111
Cálaba, y, m., os. jm. Tč.

23547   Calabarový Svazek: 5 Strana: 1111
Calabarový bob. Vz Slov. zdrav. I. 44.

23548   Calábek Svazek: 5 Strana: 1111
Calábek, bka, m., os. jm. Šd.

23549   Calábek Svazek: 8 Strana: 0032
Calábek, bka, m. - zranit, lis. Kotk. 76.

23550   Calabri-a Svazek: 1 Strana: 0120
Calabri-a, e, f. — Calabrijský. — Cala- břan, a, m. V Italii.

23551   Calafina Svazek: 7 Strana: 1209
Calafina, y, f. = calta, koláč. U Libunce. Dr. Jakubec.

23552   Calach Svazek: 5 Strana: 1111
Calach, u, m. = bláto. To je tam calach. U N. Kdyně. Rgl.

23553   Calachocení Svazek: 5 Strana: 1111
Calachocení, n. To je při tom ňákýho c. (přívesků). V Kunv. Msk.

23554   Calais Svazek: 1 Strana: 0120
Calais (Kalé), u Čechův obyčejně Kalety psáno.

23555   Calami-s Svazek: 1 Strana: 0120
Calami-s, da, m., Kal. . ., sochař řecký věku Fidiova Vj.

23556   Caláň Svazek: 7 Strana: 1209
Caláň, ě, m. = dospělý hoch. Val. Vck.

23557   Calán Svazek: 10 Strana: 0029
Calán, a, m. To se stalo nějakému calá- novi v Hispanii. Světz. 1888. 39.

23558   Calando Svazek: 1 Strana: 0120
Calando =- znenáhla ubívajíc. Hd.

23559   Calandovati Svazek: 7 Strana: 1209
Calandovati = calangovati. V Plzeň. Brtv.

23560   Calangovať Svazek: 5 Strana: 1111
Calangovať = toulati se. Slov. Ssk.

23561   Calapanda Svazek: 5 Strana: 1111
Calapanda, y, f. = sladká hnětenka. U Kla- tov. Dšk.

23562   Calapatina Svazek: 1 Strana: 0120
Calapatina, calapina, y, f., druh koláčů, pleskance, rozpeky. Jg. Flacher Kuchen.

23563   Calapatka Svazek: 5 Strana: 1111
Calapatka, y, f. = calapatina.

23564   Calapina Svazek: 5 Strana: 1111
Calapina, vz Calapatina.

23565   Calapka Svazek: 5 Strana: 1111
Calapka, y, f. Mluvíš jako nebožka C. před smrtí = hloupě. U Litomyšle. Bda.

23566   Calatka Svazek: 1 Strana: 0120
Calatka, y, f., pokažená houska n. chléb. Jg. Schliefriges Gebäck.

23567   Calatka Svazek: 10 Strana: 0563
Calatka, y, f. = větší houska ku příkl. v Chodsku za 6 haléřů. Čes. 1. XIV. 366.

23568   Calaure-a Svazek: 1 Strana: 0120
Calaure-a, e, f., Kal . . ., ostrov řecký v zátoce saronské. Vj.

23569   Calcant Svazek: 5 Strana: 1111
Calcant, vz Kalkant.

23570   Calcant-um Svazek: 10 Strana: 0029
Calcant-um, a, n. = vitriolum. Zach. Test. 144.

23571   Calci-um Svazek: 5 Strana: 1111
Calci-um, a, n. (Ca. = 39.9.), kov. Vz Šfk. Poč. 254., Schd. I. 332., KP. IV. 369.

23572   Calci-um Svazek: 10 Strana: 0563
Calci-um, a, n. Vz Věstn. XIII. 415.

23573   Calcit Svazek: 5 Strana: 1111
Calcit, u, m. Krč. G. 71.

23574   Calda Svazek: 1 Strana: 0120
Calda = calta.

23575   Calec Svazek: 5 Strana: 1111
Calec, lce, m. = tvrdá, ještě nedotknutá země. Hř. 5.

23576   Caledonia Svazek: 1 Strana: 0120
Caledonia, e, f., vysočina skotská. Vj.

23577   Caledonit Svazek: 5 Strana: 1111
Caledonit, u, m., vzácný nerost. Vz Bř. N. 199., S. N.

23578   Calendy Svazek: 1 Strana: 0120
Calendy, pl., f., lat., u Římanů první den měsíce. Ad calendas graecas = nikdy (poněvadž Rekové kalend neměli). Rk.

23579   Calenka Svazek: 1 Strana: 0120
Calenka, y, f. = calta. Marek.

23580   Caletka Svazek: 1 Strana: 0120
Caletka, y, f., Senf-, Krenteig. Vz Calta,

23581   Caletka Svazek: 5 Strana: 1111
Caletka, y, f. = podlouhlá, nízká buchta ze žitné mouky. U Uh. Hrad. Tč.

23582   Caletka Svazek: 8 Strana: 0032
Caletka, y, ť. — výskočky másla na hro- tici při stloukání. Holešov. Brt. D. II. 298.

23583   Caletka Svazek: 9 Strana: 0024
Caletka, y, f. = bramborová placka. U Kŕenovic. Vlch.

23584   Caletná Svazek: 10 Strana: 0029
Caletná ulice v Praze, nyní Celetná. Dolen. 355.

23585   Caletný Svazek: 1 Strana: 0120
Caletný. — C. ulice v Praze, nyní Ce- letná. Jg. Vz Calta. Zeltnergasse.

23586   Calfein Svazek: 5 Strana: 1110
Calfein, u, m. = thein. Vz Šfk. Poč. 523.

23587   Calcha-s Svazek: 1 Strana: 0120
Calcha-s, n ta, m., Kalchas, řecký věštec před Trojou. Vj.

23588   Calico Svazek: 5 Strana: 1111
Calico, vz Kaliko.

23589   Caligula Svazek: 1 Strana: 0120
Caligula, y, m., římský císař.

23590   Calizna Svazek: 5 Strana: 1111
Calizna, y, f. = celina (= celé, neroz- dělané pole, unverritztes Feld); celík, pilíř, der Pfeiler. V horn. Hř. 5.

23591   Calkom Svazek: 8 Strana: 0032
Calkom == cvikem. Phľd. 1895. 629.

23592   Callif-o Svazek: 1 Strana: 0120
Callif-o, onta, m., Kal . . ., řec, filosof.

23593   Calliop-e Svazek: 1 Strana: 0120
Calliop-e, y, f., Kalliope, musa vyššího básnictví; vyšší báseň. Vj.

23594   Callipol-is Svazek: 1 Strana: 0120
Callipol-is, e, f., mě. v thráckém Cher- sonesu, nyní Gallipoli.

23595   Callisthen-es Svazek: 1 Strana: 0120
Callisthen-es, a, m., Kall . . ., řecký pří- rodozpytec a dějepisec.

23596   Calomel Svazek: 5 Strana: 1111
Calomel, u, m., praeparat rtuťový. Slov. zdrav. 1. 44., S. N.

23597   Caloň Svazek: 5 Strana: 1111
Caloň, ě, m. = čaloun. Mor. Vck., Bkř.

23598   Calorimetr Svazek: 5 Strana: 1111
Calorimetr. u, m. = nástroj, jímž se množství tepla těles měří. Vz S. N.

23599   Caloun Svazek: 1 Strana: 0120
Caloun, a, m., na Mor. = klicoun. Lüm- mel. Jg.

23600   Cálovka Svazek: 1 Strana: 0120
Cálovka, y, f., pytel z volové kůže ušitý k vyvážení vody z dolův (40 pařížských pinet). Vys. Ledersack.

23601   Calpurni-us Svazek: 1 Strana: 0120
Calpurni-us, a, m., jméno římské.

23602   Calta Svazek: 1 Strana: 0120
Calta, calda, caletka, caltička, y, f., cal- tlík, u, m., ploský koláč, z vlas. cialda (druhu pečiva). Flacher Kuchen. Vz více Mb. 128. — C. placka, jež se mlíkem paří; — koláč z režné mouky a ze mstu; — vánočka; — zástup vojska. (Lex. vet.). Jg.

23603   Calta Svazek: 5 Strana: 1112
Calta. Ku konci: Výb. I. 954. Vz Mkl. Etym. 27. — C., y, m. C. Bušek. Tk. III. 24.; IV. 377., 638. C. Jan. Tk. VI. 346. C. Bur. Tk. Žk. 195. C. z Kamenné Hory. Sdl. Hr. I. 113., 236.

23604   Calta Svazek: 8 Strana: 0032
Calta = buchta n. šiška veliká jako nian- dlovací deska, má konce zakulacené a hned za syrová naříznuté. O svatbě ve Vlásenicích na Tábor. Vykl. Svat. 69. — C. = veliký proplétaný koláč. Slov. Phľd. 1895. 444. — Č. — svatební koláč, který se dává ženichovi, rozkrajuje a posílá zvaným hostem. Vz Phld. 1895. 587. — C. = vánočka. Dmžl. Pískáček.

23605   Calta Svazek: 10 Strana: 0029
Calta. Sr. Mš. Slov.

23606   Caltář Svazek: 1 Strana: 0120
Caltář, caletkář, e, m., kdo calty dělá, Kuchenbäcker. Jg.

23607   Caltářiti Svazek: 1 Strana: 0120
Caltářiti, Kuchenhandel treiben. — Cal- tářka, y, f. — Caltářský, Kuchenbäcker-. — Caltářství, Kuchenbäckerei. Jg.

23608   Caltík Svazek: 5 Strana: 1112
Caltík, u. m., Pumperníckel, m. Šm. — C, a. m., os., jm. Phld. I. 3. 140.

23609   Caltov Svazek: 5 Strana: 1112
Caltov, a, m., Zaltau, ves u Plané. Blk. Kfsk. 605.

23610   Caltové Svazek: 5 Strana: 1112
Caltové, ěho, n. = peníze na vánočky, das Stritzelgeld. Šp.

23611   Caltový Svazek: 5 Strana: 1112
Caltový trh o sv. Tomáši v Táborsku. Blk.

23612   Caltství Svazek: 5 Strana: 1112
Caltství, n., die Kuchenbäckerei. Rk.

23613   Caluch Svazek: 5 Strana: 1112
Caluch, u, m. Uvážu jí c. na hřbet = uzel, do uzla na záda. Slez. Šd., Brt. D. 202.

23614   Calún Svazek: 10 Strana: 0029
Calún, u, m. Tělo v plátěný, bielý c. ošito a v hrob položeno jest. Ms. 12 hod. umuč. (Jg. Dod. ).

23615   Calúšiť Svazek: 7 Strana: 1209
Calúšiť, = calúchem bouchati, práti do zad. Slez. Šd.

23616   Calúšit Svazek: 8 Strana: 0032
Calúšit = bouchati do zad. Laš. Brt, D. II. 298.

23617   Calville Svazek: 9 Strana: 0024
Calville = žebernáč, druh jablek. Us.

23618   Calvin Svazek: 5 Strana: 1112
Calvin Jan, nábož. reformator. Vz Kram. Slov., S. N.

23619   Calx viva Svazek: 5 Strana: 1112
Calx viva = kysličník vápenatý, žíravé vápno: Ca O. Vz Šfk. Poč. 254.

23620   Calý Svazek: 5 Strana: 1112
Calý = celý. Brt. P. 141.

23621   Calydon Svazek: 1 Strana: 0120
Calydon, a, m., Kal . . ., mě. v Aetolii. — Calydoňan. — Calydonský. Camboří, i, n., vetché domácí zboží, altes Zeug, Rumpelwerk. Us., Jg.

23622   Całovati Svazek: 5 Strana: 1112
Całovati = celovati, líbati, küssen. Slez., mor. a slov. Škd., Tč., Šd.

23623   Camaráty Svazek: 9 Strana: 0024
Camaráty, ů, m. = zbyečné reči. To je s tím c-tů. U Buřenic. Vlch. Vz předcház. Caharáty a násl. Caráty.

23624   Camarilla Svazek: 5 Strana: 1112
Camarilla, vz Kamarilla.

23625   Camba Svazek: 5 Strana: 1112
Camba, y, m. a f, psí jm. U Místka. Škd.

23626   Cambál Svazek: 5 Strana: 1112
Cambál, u, m. = chumáč ovoce na stromě na jedné haluzi, ein Häufchen Obst auf einem Aste. Na Zlínsku. Brt D. 202. Cf. Cambálati.

23627   Cambálati, cambélati Svazek: 5 Strana: 1112
Cambálati, cambélati, cambrlati = sem tam ve vzduchu se klátiti. — čím. Prádlo větrem se cambélá. Mor. Vck., Brt. Vz Cam- bál.

23628   Cambati Svazek: 8 Strana: 0032
Cambati = cabati, čapati (v blátě). Kotk. 103.

23629   Cambél Svazek: 10 Strana: 0029
Cambél, vz Bombél.

23630   Cambi-um Svazek: 7 Strana: 1209
Cambi-um, a, n. = živá hmota buňky. Vz Ort. IV. 936.

23631   Cambio Svazek: 5 Strana: 1112
Cambio, a, n. = směnka. Kh. C. marino, úpis námořnický, die Bodmerei. Kh.

23632   Cambiové Svazek: 5 Strana: 1112
Cambiové právo = směnečné právo. Kh.

23633   Cambist Svazek: 5 Strana: 1112
Cambist, a, m. = směnárník, der Wech- sler. Kh.

23634   Cambrlati Svazek: 5 Strana: 1112
Cambrlati, vz Cambálati.

23635   Cambsari-us Svazek: 5 Strana: 1112
Cambsari-us, a, m. = vlastník směnky, der Wechselbesitzer. Kh.

23636   Cambsor Svazek: 5 Strana: 1112
Cambsor, a, m. = vydavač směnky, der Wechselaussteller.

23637   Camčet Svazek: 10 Strana: 0567
Camčet = tlaščet. Voda v botě čamčí. Brt. Sl. 43.

23638   Camelie Svazek: 5 Strana: 1112
Camelie, vz Kamelie, Kram. Slov., S. N.

23639   Camelot Svazek: 5 Strana: 1112
Camelot, u, m., camelotte, šamlát, par- kán = hrubá látka z velbloudí n. kozí srstí s vlnou nebo lněnou přízí. Kram. Slov.

23640   Camen-a Svazek: 1 Strana: 0120
Camen-a, y, f., = musa, umka, Muse, Camene. — 2. = Báseň, zpěv. Vj.

23641   Camera Svazek: 1 Strana: 0120
Camera y, f., lat,, komora, komnata. Kam- mer, Zimmer. C. lucida, světlice; c. obscura (lat.), temnice. Rk.

23642   Camera obscura Svazek: 5 Strana: 1112
Camera obscura. Vz Schd. I 127., KP. IV. 519., Kram. Slov.

23643   Camerád Svazek: 1 Strana: 0120
Camerád, fr., kamarád, druh; od přebý- váni v též komoře (camera). S. N. Mitge- nosse, Gespiele.

23644   Camerale Svazek: 1 Strana: 0120
Camerale, e, n., komorní (finanční) úřad, Verwaltung der landesfürstlichen Einkünfte.

23645   Camerali-a Svazek: 1 Strana: 0120
Camerali-a, í, n., pl. (dle Gymnasium), finanční věda, Finanzwissenschaft.

23646   Camerlengo Svazek: 5 Strana: 1112
Camerlengo, a, m. = komorník; správce papežské pokladnice a ministr soudních věcí, který po smrti papežově až do zvolení jeho nástupce řídí vládní věci. S. N.

23647   Camfaňa Svazek: 5 Strana: 1112
Camfaňa, ě, f. = koza s dlouhou srstí. Val. Vck.

23648   Camfatý Svazek: 5 Strana: 1112
Camfatý = s dlouhou srstí, na př. koza. Val. Vck. Ovce s c-tou (střapatou) vlnou. Mor. Brt. D. 202.

23649   Camfín Svazek: 5 Strana: 1112
Camfín, u, m, druh svítiva. Kram. Slov.

23650   Camfora Svazek: 5 Strana: 1112
Camfora, y, f., vz Camfrnoch. U N. Bydž. Kšť.

23651   Camfora Svazek: 10 Strana: 0030
Camfora, camforka, y, f = dítě, které všude překáži. Kšť. Lid 8

23652   Camforec Svazek: 1 Strana: 0121
Camforec, rce, m. = cancor. Us.

23653   Camforka Svazek: 5 Strana: 1112
Camforka, y, f., vz Camfrnoch. U Nov. Bydž. Kšť.

23654   Camfour Svazek: 5 Strana: 1112
Camfour, u, m. = kořenný ocásek. C. u řepy. U Počat. Jdr.

23655   Camfour Svazek: 9 Strana: 0024
Camfour, u, m. = rozedraný oděv. U Kře- novic. Vlch.

23656   Camfourek Svazek: 5 Strana: 1112
Camfourek, rku, m. = malý camfour. —

23657   Camfourek Svazek: 10 Strana: 0030
Camfourek, rka, m = malý pstruh. P Spurný.

23658   Camfrloch Svazek: 5 Strana: 1112
Camfrloch, a, m. = nezvedené dítě. Val. Vek.

23659   Camfrloch Svazek: 5 Strana: 1112
Camfrloch, a, m. = malé děcko. Mor. Brt. D. 202.

23660   Camfrnoch Svazek: 1 Strana: 0121
Camfrnoch, u, m., canfrnoch, cancor, Lappen; ostřižek, okrajek, Abschnitzel; kousky masa, Klunker; dítě někomu v ně- čem překážející. Us. — Jg.

23661   Camfrňoch Svazek: 8 Strana: 0032
Camfrňoch, a, m. = malé děcko všištnané. Brt. D. II. 298.

23662   Camhati Svazek: 5 Strana: 1112
Camhati = capati. — kde. Necamhej v tom blátě, po té posteli. Us. Rjšk.

23663   Camill-us Svazek: 1 Strana: 0121
Camill-us, a, m., jméno římské. M. Fu- rius C, diktator r. 365. př. Kr.

23664   Camill-us Svazek: 5 Strana: 1112
Camill-us, a, m., Isaiáš Vodňanský, 1616. Vz Jg H. l. 540.

23665   Camínek Svazek: 9 Strana: 0028
(Jamínek, nku, m., rybník. Pck. Hol. 93.

23666   Camla Svazek: 1 Strana: 0121
Camla, y, m., kdo rád, co slyší, přepo- vídá. Kb.

23667   Camla Svazek: 8 Strana: 0032
Camla, y, m., vz Camra, Kotk. 67.

23668   Camlat Svazek: 5 Strana: 1158
Camlat, u, m., byssinum. Dán jest jemu, aby se přikryl, č. stkvúcí bielý, neb č. spra- vedlnosti svatých jesti. Apoc. 19. 8. ZN.

23669   Camouch Svazek: 1 Strana: 0121
Camouch, a, m. = capouch, šlundra. Us.

23670   Campa Svazek: 5 Strana: 1112
Campa, y, f. = ucouraná ženská. U Jilemn.

23671   Campagne Svazek: 1 Strana: 0121
Campagne, fr. (kampaň), pole, Landgut; polní tažení, vojenská výprava, Feldzug; doba pracovní v továrnách. Rk. Campagne- Montur = oblek všední. J. tr.

23672   Campan-us Svazek: 5 Strana: 1112
Campan-us, a, m., Jan Vodňanský, †1622. Vz Tf. H. l. 3. vyd. 50., Jg. H. 1. 540. — C., Mat. Kutnohorský. Vz Jg. H. l. 540.

23673   Campani-a Svazek: 1 Strana: 0121
Campani-a, e, f., krajina v střední Italii.

23674   Campara Svazek: 1 Strana: 0121
Campara, y, f., cára, šlundra. Vettel. D.

23675   Campáry Svazek: 5 Strana: 1112
Campáry. Rozbitý, roztrhaný na c. Zlín- sko. Brt. D. 202.

23676   Campbellin Svazek: 7 Strana: 1209
Campbellin, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 10.

23677   Campbellit Svazek: 5 Strana: 1112
Campbellit, u, m. = odrůda meteorového železa. Osv. V. 11.

23678   Campera Svazek: 5 Strana: 1112
Campera, y, f. = campara. U Poličky. Kšá.

23679   Camperlík Svazek: 5 Strana: 1112
Camperlík, a, m. C (Muzík) Václ. Tk. V. 134.

23680   Campežské Svazek: 5 Strana: 1112
Campežské dřevo, vz S. N.

23681   Camploeh Svazek: 8 Strana: 0032
Camploeh, a, m. — cundra, cumpl. Brt. D. II. 298.

23682   Campos Svazek: 10 Strana: 0030
Campos (kampos, portug. ) - nesmírná travnatá niva uvnitř Brasilie v Americe Ott

23683   Campr Svazek: 5 Strana: 1112
Campr, vz Cimpr.

23684   Camprdoch Svazek: 10 Strana: 0563
Camprdoch, U, m. zz cár od sukně. Litom. 44. Sr. Cafor, Camprloch (V. 1112. ).

23685   Camprlík Svazek: 5 Strana: 1112
Camprlík, a, m. = malý hoch, trpaslík. Us. Rgl., BPk. — C. u, m. = pyj.

23686   Camprloch Svazek: 5 Strana: 1112
Camprloch, u, m. = třepení u roztrha- ného kabátu. U Žamb. Dv.

23687   Campus Svazek: 1 Strana: 0121
Campus, a, m., přezdívka. Ty c-se!

23688   Camra Svazek: 5 Strana: 1112
Camra, y, m. a f. = žvanil, žvanilka. Ve vých. Čech. Kšť. — C., vz Cimra.

23689   Camral Svazek: 5 Strana: 1112
Camral, a, m. = tlachal, žvanil, camra. Ve vých. Čech. Olv. Camrati = tlachati, žvaniti. Ve východ. Čech. Rgl., Ktk. Camráš jako koza před smrtí. U Kr. Hrad. Kšť.

23690   Camší Svazek: 5 Strana: 1159
Camší, n. = haraburdí. Laš. Brt. D. 203.

23691   Camurati Svazek: 6 Strana: 0423
Camurati = emurati, černými sazemi mazati, černiti. Prádlo vedlé železnic na hůře se chmuře, se chmurá. Laš. Tč. Chmurá se = chmuří se, když oblaky a chmury na nebi vyvstávají. Slez. Tč.

23692   Cán Svazek: 1 Strana: 0121
Cán, u, m., (strč. cian), cánek = podlouhlý kus n. prut jakéhokoliv kovu (litého, kovaného, skrz válce protaženého). Vys. C. zlata, stříbra atd. Z něm. Zahl (Stange). Mz. 128.

23693   Cána Svazek: 5 Strana: 1112
Cána, y, f. = šína, die Radschiene. Km.

23694   Cána Svazek: 10 Strana: 0035
Cána, y, f. = ucouraná, Špinavá, umouněná ženská. Čes. 1. XÍI. 268.

23695   Cánař, e Svazek: 5 Strana: 1112
Cánař, e, m., v hutn., der Zainer, Zain- schmied. Šp.

23696   Cánbrút Svazek: 7 Strana: 1209
Cánbrút, u,m., Gabelfrühstück, n. U Chrou- stova u Milet. Tbnk.

23697   Canbrútováti Svazek: 7 Strana: 1209
Canbrútováti, gabelfrühstücken. Vz před- cház.

23698   Canc Svazek: 1 Strana: 0121
Canc, u, m., co dětem dávají k cucání, aby se jim zuby řezaly. Světoz.

23699   Canc. — C Svazek: 5 Strana: 1112
Canc. — C. = cancání, das Geschwätz. Us. Rgl.

23700   Canca Svazek: 5 Strana: 1112
Canca, dle Bača = cancal. — C. = peníz na prsou n. na krku zavěšený. Na Plaště a u Klat. BPk.

23701   Cancáček Svazek: 7 Strana: 1209
Cancáček, čka, m. = žvanil. Rgl. vz násl.

23702   Cancal Svazek: 5 Strana: 1112
Cancal, a, m. = camral. Us. Ktk., Rjšk.

23703   Cancan Svazek: 1 Strana: 0121
Cancan, u, m., fr. (kankán), nezpůsobný, s necudnými posunky spojený tanec. S. N.

23704   Cancán Svazek: 7 Strana: 1209
Cancán, a, m., Plauderer. Vz předcház. — C. (kankan) tanec. Vz Ott. V. 98.

23705   Cancár Svazek: 5 Strana: 1112
Cancár, u, m. = cancor. Socha červenými c-ry ověšená. Kos. v Km. 1884. 580., Ol. I. 82. Us. u Uh. Hrad. Tč.

23706   Cancar Svazek: 7 Strana: 1209
Cancar, u, m. C-ry okurek = úponky. U Kdýně. Rgl.

23707   Cancati Svazek: 1 Strana: 0121
Cancati, geifern, plaudern; sausen. Rk.

23708   Cancona Svazek: 5 Strana: 1112
Cancona, vz Kanzona, Vor. P. 111.

23709   Cancor Svazek: 1 Strana: 0121
Cancor, u, m., cancour, hadr na šatech visící (šišvorec, chundel, capart, camfrnoch, mor. švodek). Na cancory = na caparty (kusy, patrtky). D. Lappen, Zote, Hader.

23710   Cancor. — C Svazek: 5 Strana: 1112
Cancor. — C. = dav, ein Haufen. Měl za sebou c. dětí. U Olom. Sd.

23711   Cancor, u, m. C Svazek: 10 Strana: 0563
Cancor, u, m. C. peněz = málo. Litom. 44.

23712   Cancora Svazek: 1 Strana: 0121
Cancora, y, m., člověk s rozedraným ša- tem. Jg.

23713   Cancorovitý Svazek: 1 Strana: 0121
Cancorovitý, plný cancorů, D., lappig.

23714   Cancorový Svazek: 1 Strana: 0121
Cancorový, cancourový, capartový. D.

23715   Cancour Svazek: 5 Strana: 1112
Cancour, u, m. = cancor. — C, a, m. = tulák, poběhlík (nadávka malým dětem). U Zá- břehu. Kčk.

23716   Cancrinid Svazek: 5 Strana: 1112
Cancrinid, u, m., nerost. Vz S. N.

23717   Cancroid Svazek: 5 Strana: 1112
Cancroid, u, m. C. hrtanu. Čs. lk. VII. 240.

23718   Cančora Svazek: 9 Strana: 0028
Cančora, čančorka, y, f. = cancorka. ko- nipas bílý. Hoř. 98.

23719   Canda Svazek: 5 Strana: 1112
Canda, y, m. a f. = camral. C. candavý. U Třebonína. Olv.

23720   Candát Svazek: 1 Strana: 0121
Candát, a, m., ucouraná ženská (cára, coura); nemravný člověk, Ros.; ryba = lu- pice. Schill. Jg.

23721   Candát Svazek: 5 Strana: 1112
Candát = lupice ryba, luciopera sandra, der Zander, Hechtbörs, Sander, das Nag- maul. Vz Frč. 294., Brm. III. 3. 44, S. N. C. s korením, pečený, smažený, vařený, se sardelovou omáčkou. Hnsg.

23722   Candát Svazek: 8 Strana: 0032
Candát, strč. cendát, czendat. Rozk. 659.

23723   Candát Svazek: 10 Strana: 0563
Candát, a, m. = tulák, póběhlík. Sum. Rgl.

23724   Candátovati se Svazek: 5 Strana: 1112
Candátovati se = bez účelu choditi. Po- řád candátuješ a nic neděláš. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

23725   Candátovitý Svazek: 1 Strana: 0121
Candátovitý, besudelt. Ros.

23726   Candavý Svazek: 5 Strana: 1112
Candavý = tlachaný. Vz Canda.

23727   Candelabr-um Svazek: 1 Strana: 0121
Candelabr-um, a, n., od lat. candela = svíčka), kandelabr, podstavec nesoucí svíce n. lampy; veliký mnohoramenný svícen. S. N.

23728   Candelales Svazek: 8 Strana: 0032
Candelales — candelare, z lat. candela = svíce. C. dostával školní správce (2 bílé denáry).

23729   Candelare Svazek: 8 Strana: 0032
Candelare, = plat za svíčky. 1597. Kutn. šk. 62.

23730   Candid-us Svazek: 5 Strana: 1112
Candid-us, a, m. C. Sixt, 1473.— 1589. Vz Jg. H. 1. 540.

23731   Candidat Svazek: 5 Strana: 1112
Candidat, a, rn., vz Kandidat, S. N.

23732   Candis Svazek: 5 Strana: 1112
Candis, vz Kandis.

23733   Candoň Svazek: 10 Strana: 0563
Candoň, ě, m. = žvanil. Litom. 75.

23734   Canellit Svazek: 7 Strana: 1209
Canellit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 16.

23735   Canenský Svazek: 5 Strana: 1112
Canenský, vz Canny.

23736   Canevas Svazek: 1 Strana: 0121
Canevas, vz Kanafas.

23737   Canga Svazek: 9 Strana: 0430
Canga, y, f. = železná surovina z rudy dobytá. Sbor. slov. IV. 35.

23738   Cangal Svazek: 8 Strana: 0032
Cangal, u, ni. = sandál, d v g. Zlínsky. Brt. d. II. 15. Capák, a, m. — dítě počínající mluviti mluvka. Brt, D. II. 298.

23739   Cangáły Svazek: 10 Strana: 0563
Cangáły, pl., m. = dlouhé nohy. Brt. Sl. 34.

23740   Cangarina Svazek: 5 Strana: 1112
Cangarina, y, f. = poběhlice. U Zábřehu. Kčk.

23741   Cangle Svazek: 5 Strana: 1112
Cangle, pl. = čipky, krajky. Slov. Rr. Sb., Ssk.

23742   Caňha Svazek: 5 Strana: 1113
Caňha, y, m. = cvaňha. — C., y, f., Flos- sengarbe (in den Eisenhütten eiserne Stücke von 1 Centner Schwere). Šm.

23743   Canibal Svazek: 7 Strana: 1209
Canibal, a, m. = veliký a tlustý člověk. Val. Vck. — U Chroustova. Hnk.

23744   Caniboł Svazek: 9 Strana: 0024
Caniboł, a, m. = tulák, darebák. Lor. 71.

23745   Canil Svazek: 5 Strana: 1113
Canil, a, m. = camral. U Třebíče. Flk.

23746   Caniti Svazek: 5 Strana: 1113
Caniti = cancati, tlachati, žvaniti. U Tře- bíče, u Ronova a j. Flk., Olv., Rgl.

23747   Caňk Svazek: 1 Strana: 0121
Caňk, cank, u, m. = tvrdé udidlo, na Slov. zubadlo. V. — C. m. sáňky. Vz Sáně. Tak velmi tiskli, až cankové (trny?) té koruny jeho svatého mozku dosáhli. Ms. modl. Drž ho v canku. Sych.

23748   Caňk Svazek: 5 Strana: 1113
Caňk. A ty naše vranky, majú zlaté caňky. Sš. P. 683.

23749   Caňkář Svazek: 5 Strana: 1113
Caňkář, e, m. = udidlář. Šm.

23750   Cankavý Svazek: 5 Strana: 1159
Cankavý = liebkosend, zudringlich, Slov. Ssk.; klamavý, falešný. Slov. Bern.

23751   Caňkovati. — koho Svazek: 1 Strana: 0121
Caňkovati. — koho: koně; lépe:udidlo mu dáti. Rk. Gebiss anlegen.

23752   Canký Svazek: 7 Strana: 1209
Canký = pěkný. Slov. Šb. D. 68.

23753   Canny Svazek: 1 Strana: 0121
Canny, gt. Cann n. Canen (Cf. Anna — Anen), pl., f., mě. v Apulii, u kterého roku 216. př. Kr. Hannibal Římany na hlavu po- razil. — Cannský, Canenský.

23754   Canny Svazek: 5 Strana: 1113
Canny. Gt. u Kanen někteří nedoporu- čují, že prý je to slovo cizí a že tedy za n není jeru. Ale to snad nevadí, vždyť se musí cizí slova často všelijak domácím při- způsobiti. Totéž platí o Canenský.

23755   Canoe Svazek: 5 Strana: 1113
Canoe, e, n. = člun z kmene vytesaný nebo z kůry nebo z kože v Asii a v Ame- rice. Kpk.

23756   Canon Svazek: 5 Strana: 1113
Canon, u, m. = druh velikého tiskacího písma. Vz KP. I. 334. — C,. z lat. = kontra- punktická skladba, v níž hudební myšlénka, ba celá věta druhým hlasem od počátku ku konci krok za krokem přísně napodobena jest. Vz Mlt.

23757   Canop-us Svazek: 1 Strana: 0121
Canop-us, a, m., město v Aegyptě; u bá- sníkův i = Aegypt. — Canopan, a, m. — Canopský.

23758   Cánovka Svazek: 1 Strana: 0121
Cánovka, y, f., železo v cánech. Zain- eisen. D.

23759   Cánový Svazek: 1 Strana: 0121
Cánový, od cánu, na cány. C. kladivo. Jg. Zainhammer.

23760   Cantabri-a Svazek: 1 Strana: 0121
Cantabri-a, e, f., provincie římská v Hi- spanii, nyní Biscaya. — Cantabřan, a, m. — Cantabrijský.

23761   Cantata Svazek: 5 Strana: 1113
Cantata, vz Kantata.

23762   Cantate Svazek: 1 Strana: 0121
Cantate, lat., zpívejte; čtvrtá neděle po velikonoci. Rk.

23763   Canthar-is Svazek: 1 Strana: 0121
Canthar-is, idy, f., tedy v pl. kantharidy; mezi nimi španělské mouchy.

23764   Cantharidin Svazek: 5 Strana: 1113
Cantharidin, u, m.: C10 H12 O4. Vz Šfk. Poč. 588.

23765   Canti-um Svazek: 1 Strana: 0121
Canti-um, a, n., krajina a předhoří v Bri- tannii, nyní Kent. Vj.

23766   Cantika Svazek: 5 Strana: 1113
Cantika, y, f. = píseň, zpěv. Mlt.

23767   Cantýna Svazek: 1 Strana: 0121
Cantýna, y, f., z fr. cantine (kantýn), lahvice proutím opletená; krčma v táboře, v kasárnách. S. N.

23768   Canulej-us Svazek: 1 Strana: 0121
Canulej-us, a, m., jméno římské.

23769   Canusi-um Svazek: 1 Strana: 0121
Canusi-um, a, n., mě. v Apulii, nyní Ca- nosa. — Caniusijský,canuský. — Canusan, a,m.

23770   Canzona Svazek: 5 Strana: 1113
Canzona, vz Kanzona. S. N., Vor. P. 111.

23771   1. Cap Svazek: 1 Strana: 0121
1. Cap (Kap, z lat, caput) = předhoří, mys. Mys Dobré naděje, obyčejně jen ,Cap' se zove. C. Horn, Guardafui atd. Š. N.

23772   2. Cap Svazek: 1 Strana: 0121
2. Cap, a, m., cápek, cápeček, čka, m. = 1. beran krátkonohý, ovce kretenská, Vz Mz. 128. Na Slov; 2. kozel; 3. hrubián; 4. smrad- lavý člověk. — 5. C, u, m., u řemeslníkův = koza, kozlík (podstavek na čtyřech nohách). Bock. — Jg.

23773   3. Cáp Svazek: 1 Strana: 0121
3. Cáp, u, m., kosma, Zote. D. — C, táp, dlapa, Die Tappe. D.— C, co se nohou chytá v blátě, v sněhu. Cápy bláta na nohy naca- pati. Us. — Jg.

23774   1. Cap Svazek: 5 Strana: 1113
1. Cap, a, m. = kozel. Vz Mkl. Etym. 27. Smrdí jako cap. Us. Brt. Koza capa žalo- vala, že stromy obžírá. Us. Tč. — C. = vy- řezaný košut (kozel). Na Zlínsku. Brt.

23775   Cáp Svazek: 5 Strana: 1113
Cáp = veliká noha. Ten má cápy. Us.

23776   Cap Svazek: 9 Strana: 0024
Cap, a, m. = beran, kozel. O pořekadlech vz Zat. Pr. 301. a. Starý c. = starý člověk. Ib. 85. b. Sr. Caban, Corgoň.

23777   Cap Svazek: 9 Strana: 0430
Cap, u, m. = cep. V Brezovici. Mus. slov. II. 9.

23778   Cap Svazek: 10 Strana: 0030
Cap, a, m = kozel. Nikdy nebol % vlka úradník a z capa zahradník Sbor slov VII 131. Rozumí tomu jako c zahrdě Vyhl. II 67 Ťažko capovi boriť sa s bujakom Rizn 167

23779   Cap Svazek: 10 Strana: 0563
Cap, u, m., capo, a, n. = bačovský stolek s dvěma nožkami. Liptov. Sb. sl. IX. 46. — C., a, m. = kozel. Nikdy nebol z capa zahradník. Sb. sl. VII. 131.

23780   Cápa Svazek: 1 Strana: 0121
Cápa, y, f., hňápa, Trampel, Schlampe. D. — 2. Fischhaut, Reibleder. Jg.

23781   Capa Svazek: 1 Strana: 0121
Capa, y, f., pohlavek, Kopfstück; Reib- leder. Slov.

23782   Capa Svazek: 9 Strana: 0024
Capa. Čapí c. = šípatka, rostl. Mor. Mus. ol., III. 136.

23783   Capable Svazek: 1 Strana: 0121
Capable (kapabl), fr. = schopný.

23784   Capák Svazek: 9 Strana: 0430
Capák, u, m. = cepíc, biják cepu. Mus. slov. II. 9. Vz Cep.

23785   Capal, a, m Svazek: 1 Strana: 0121
Capal, a, m., Trimpler. Us.

23786   Capala Svazek: 5 Strana: 1113
Capala, y, m. = capal. Ssk.

23787   Capalovat Svazek: 10 Strana: 0563
Capalovat = běhati. Slov. Phľd. XXIV. 345. 36*

23788   Cápaný Svazek: 1 Strana: 0121
Cápaný, na Slov. — házený, cpaný, bitý. Bern.

23789   Capar Svazek: 1 Strana: 0121
Capar, u, m., ťápa. Hachse. Us.

23790   Capár Svazek: 8 Strana: 0032
Capár, a, m. — capati. Jevíčko. Brt. D. II. 298.

23791   Capárovati Svazek: 5 Strana: 1113
Capárovati = hodně daleko jíti. Cf. Ca- pati. U Třebonína. Olv.

23792   Capart Svazek: 1 Strana: 0121
Capart, u, m., vz Tapart a o původu Mz. 128., Gl. 14.

23793   Capart Svazek: 8 Strana: 0032
Capart. O pův. cf. Kotk. 182.

23794   Capart Svazek: 10 Strana: 0030
Capart, u, m - křik. Takový c. bul mezi nimi. Domžl Šb D 18

23795   Capartice Svazek: 5 Strana: 1113
Capartice, dle Budějovice, Nepomuk, ves u Klenče.

23796   Capartiti se Svazek: 5 Strana: 1113
Capartiti se = zlobiti se. Ten se ca- partil. Us. u Žamb., u Kostelce nad Orl. Kf., Ktk.

23797   Cápař Svazek: 1 Strana: 0121
Cápař, e, m., ovčák, Schäfer. Vz Cáp, l.

23798   Capáš Svazek: 8 Strana: 0032
Capáš, e, ni. — priechod v hore vyrúbaný pre ovce alebo pre druhý statok. Slov. Phľd. 1893. 694.

23799   Cápat Svazek: 10 Strana: 0564
Cápat = hřmotně, namáhavě jiti, zvláště blativou cestou. Brt. Sl. 34.

23800   Capati Svazek: 1 Strana: 0121
Capati, capám a capí; capnouti, nul a pl, utíi, capávati. — co do koho: Vše do sebe cápe (cpe, stopft). Bern. — kde (herumsteigen, trampeln): v blátě. Us. — se v blátě, Ros., c. ve vodě. Bern. — za kým. Č.

23801   Cápati Svazek: 5 Strana: 1113
Cápati = vhoditi, hineinwerfen; bíti. Slov. Bern. — co kam: do žaludku. Bern. — se kde: ve vodě, sich manschen. — se na koho = utrhovati se. U Přer. Kd.

23802   Capati Svazek: 8 Strana: 0032
Capati = tlachati. Meč (mlč) a necapé. Brt, D. II. 298.

23803   Cápati Svazek: 8 Strana: 0032
Cápati, schnell greifen. Slov. Pastr. L. 79.

23804   Capati kde Svazek: 5 Strana: 1113
Capati kde. Ty si jedeš a já mám za vozem c. Us. Neor.

23805   Cápati se Svazek: 9 Strana: 0024
Cápati se = loudati se. Hoř. 88.

23806   Cápatý Svazek: 5 Strana: 1113
Cápatý. C. nohy, pedes palmati, ganze Schwimmfüsse. Nz. — C. = veliké nohy ma- jící. Us.

23807   Capavo Svazek: 5 Strana: 1113
Capavo, schwerfällig. Mor. Bayer.

23808   Capavý Svazek: 10 Strana: 0030
Capavý C dítě (které pořád cape, běhá) Čes. ! XIII. 11.

23809   Cápě Svazek: 10 Strana: 0030
Cápě, ěte, n = chodidlo, pl čápata Dšk Km 21.

23810   Capec Svazek: 9 Strana: 0431
Capec, pce, m. = čepec. Mus. slov I. 53.

23811   Cápek Svazek: 1 Strana: 0121
Cápek, pka, m., neohrabaný, ein Unge- schickter.

23812   Capek Svazek: 5 Strana: 1113
Capek, pka, m. = malý cap. Bern.

23813   Capek Svazek: 7 Strana: 1209
Capek, pka, m. = malé dítě, které již chodí, cape. ČT. Tkč. Vz Rozcapaný (dod.).

23814   Cápek Svazek: 7 Strana: 1209
Cápek, pka, m. = hloupý bohatec. Čce. Tkč.

23815   Capek Svazek: 8 Strana: 0032
Capek, pka = dítě (nadávka). ČT. Tkč.

23816   Cápek Svazek: 10 Strana: 0564
Cápek, pka, m. = zbabělec. Litom. 75.

23817   Capella Svazek: 8 Strana: 0032
Capella, vz Kapela, — C, jni. stálice. Ott.

23818   Capera Svazek: 7 Strana: 1209
Capera, y, f = brynda, špatná káva. Čce, Tkč.

23819   Capera Svazek: 9 Strana: 0024
Capera, y, f. = mléko se škvařeným máslem smíšené. Hoř. 184.

23820   Caperda Svazek: 7 Strana: 1209
Caperda, y, m. = čurka (2. dod.). NZ. II. 522.

23821   Caperový Svazek: 10 Strana: 0030
Caperový. C. omáčka U Kr Městce Čeč 178. Sr. Čapera v II. Přisp.

23822   Capich Svazek: 1 Strana: 0121
Capich, u, m., čep u rybníka, z něm. Zapfen. Mz. 129.

23823   Capík Svazek: 5 Strana: 1113
Capík, n, m, der Dreifuss in der Schäfer- Hüte. Slov. Ssk.

23824   Capil Svazek: 10 Strana: 0564
Capil, u, m. = klobouk. Phľd. XXIV. 42.

23825   Capin Svazek: 5 Strana: 1113
Capin, u, m. =náčiní podobné motyce, ale s delším a špičatým železem. Němc. IV. 450., Šd.

23826   Capiň Svazek: 8 Strana: 0032
Capiň, č, m. = zubatý čakan. Vz Oapiu. Phľd. 1894. 545.

23827   Cápina Svazek: 1 Strana: 0121
Cápina, v, f., na Slov. = smrad od cápů (kozlů) Widdergeruch; 2. cápové maso, cá- povina; 3. cápová kůže. Bock-. Bern.

23828   Capina Svazek: 5 Strana: 1113
Capina, y, f., Bockfleisch, n. Bern.

23829   Capiť Svazek: 8 Strana: 0032
Capiť, čupiť, capnúť = udeřiti, uhoditi. Phľd. 1894. 745.

23830   Capit co kam Svazek: 10 Strana: 0564
Capit co kam: špinát na zem = hoditi. Slov. Phľd. XXII. 489.

23831   Capita Svazek: 1 Strana: 0121
Capita, y, f., ucouraná, Us. Eine Schlampe.

23832   Capitain Svazek: 1 Strana: 0121
Capitain (kapitén, fr.), náčelník setniny vojenské, setník; generální c. Rk.

23833   Capital Svazek: 5 Strana: 1113
Capital, u, m. = hlava, hlavice sloupu. S. N. — C, vz Kapital.

23834   Capitati Svazek: 5 Strana: 1113
Capitati = courati se. Us. Šml.

23835   Capiti Svazek: 1 Strana: 0121
Capiti, il, en, ení; capnouti, pnul a pl, utí; capati; škrábati; chytiti; připínati. — koho = bíti. Na Slov.

23836   Capitoli-um Svazek: 1 Strana: 0121
Capitoli-um, a, n., v Římě: a) chrám Jo- višovi, Junoně a Minervě společně zasvěcený na jihozápaním vrchu hory capitolské; b) pahorek capitolský. Vj. — Kapitolský, ne: Kapitolinský.

23837   Capitular Svazek: 1 Strana: 0121
Capitular, a, m, z lat., kanovník. Capi- tular, Domherr.

23838   Capka Svazek: 5 Strana: 1113
Capka, y, f. = malá noha. U Třebonína. Olv. — C. = chcapka, ženský stydký úd; holka. Us. Olv., Rč.

23839   Cápka Svazek: 5 Strana: 1113
Cápka, y, f. = lehký ženský šat. U Ne- zamyslic. Bkř.

23840   Capka Svazek: 8 Strana: 0032
Capka, y, m. = capák, mluvka. Brt. I). II. 298.

23841   Cápka Svazek: 9 Strana: 0024
Cápka, y, f. Husí ? = samorostlík, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136. Kočičí cápky = protěž dvoudomá, rostl. Mor. Ib. — C. = druh čepice. Čes. 1. IX. 320.

23842   Capka Svazek: 10 Strana: 0564
Capka, y, f. = pletený kýj, tatar. Brt Sl. 34.

23843   Cápka Svazek: 10 Strana: 0564
Cápka, y, f. = mužský klobouk v Opavsku. Slám. Put. 69., 88. — C. = koza nebo ovce s dlouhou srstí. Litom. 76.

23844   Ćapkać Svazek: 9 Strana: 0024
Ćapkać = slabě tepati, mačkati. C. máslo. Lor. 71.

23845   Capkat Svazek: 10 Strana: 0564
Capkat = jíti (o chůzi dětské), trippeln. Brt. Sl. 44.

23846   Capkati (se Svazek: 5 Strana: 1113
Capkati (se; cf. Capati), trampeln, tap- pen (von Kindern). Us. Sd. — jak. Husa capká za husou. Na již. Mor. Šd. — se kde: v blátě. Bern.

23847   Ćapko Svazek: 9 Strana: 0024
Ćapko, a, m. Jan C. (Zniovský), nar. 1816., básník slov. Vz Vlč. Lit. slov. I. 226., 272.

23848   Capkovat Svazek: 10 Strana: 0030
Capkovat = capičkami sem tam hopkovati Dšk Km 55

23849   Capkový Svazek: 9 Strana: 0024
Capkový. C. robénko. Císař. Mtc. 1899. 226. Sr. Capka.

23850   Capla Svazek: 5 Strana: 1113
Capla, y, caplač, e, m. = kdo vše vyzvoní, poví, zvoneček. U Jilemn.

23851   Caplatl Svazek: 8 Strana: 0032
Caplatl = žvatlati. Kotk. 87.

23852   Caplenda Svazek: 10 Strana: 0564
Caplenda, y, f. = lehká sukně. Ta jde v c-dě a je taková zima. Úbočí. Rgl.

23853   Capli Svazek: 5 Strana: 1113
Capli matli, vz Matli. U Jilemn.

23854   Caplošč Svazek: 9 Strana: 0430
Caplošč(?), něj. obluda. Vz Gb. Slov. 134.

23855   Caplovati se Svazek: 5 Strana: 1113
Caplovati se = trhati sebou, odtahovati se. U Prostej.

23856   Capnouti Svazek: 1 Strana: 0121
Capnouti, vz Capati, Capiti.

23857   Cápnouti Svazek: 5 Strana: 1113
Cápnouti = udeřiti; zahoditi něco ně- kam. — čím. Vch. — oč. Cápl jsem tím o zem. Mor. Vck. Slov. Ssk.

23858   Capo Svazek: 10 Strana: 0564
Capo, vz předcház. Cap.

23859   Capobijee Svazek: 8 Strana: 0032
Capobijee, o, m., vz Cap. Slov. NZ. IV. 414.

23860   Capóšek Svazek: 8 Strana: 0032
Capóšek, ška, m. = capák, dítě začínající mluviti. Brt, 1). U. 298.

23861   Capot Svazek: 9 Strana: 0024
Capoty v Příspěvcích 537. oprav v: Cá- poty.

23862   Capoty Svazek: 8 Strana: 0537
Capoty = veliké šlepěje v blátě n. ve sněhu. Již. Čech. Crmk.

23863   Capouch Svazek: 1 Strana: 0121
Capouch, copouch, cepouch, u, m„ díra nad prskem, jíž vychází kouř, Ofenloch. D. — 2. C., a, m. Nepořádný, špinavý člověk. j Us. — 3. V již. Čechách = rampouch. Kts. — Capouchový, z capouchu. Us.

23864   Capouch Svazek: 5 Strana: 1113
Capouch. — C. = ženský stydký úd. U Nepoměřic. Rč. — C. = samota u Ber- nardic.

23865   Cápovatěti Svazek: 1 Strana: 0121
Cápovatěti, ěl, ění = kosmatěti, zottig werden. Jg.

23866   Cápovatosť Svazek: 5 Strana: 1113
Cápovatosť, i, f., die Zottigkeit. Šm.

23867   Cápovatý Svazek: 5 Strana: 1113
Cápovatý, zottig. Šm., Loos.

23868   Cápovice Svazek: 7 Strana: 1209
Cápovice, e, f. = ovčí kůže s dlouhou vlnou. U Domažl. Rnd. 167.

23869   Cápovice Svazek: 9 Strana: 0024
Cápovice, pl. f. = kalhoty z ovčí kůže. Čes. 1. IX. 317.

23870   Cápovina Svazek: 1 Strana: 0121
Cápovina, y, f., na Slov., vlna cápová, Zakelwolle; — 2. = cápina. Bern.

23871   Cápovinka Svazek: 5 Strana: 1113
Cápovinka, y, f. = cápovice. Kol. ván. 73.

23872   Cápovitosť Svazek: 5 Strana: 1113
Cápovitosť, i, f. = capovatosť. Šm.

23873   Cápovitý Svazek: 5 Strana: 1113
Cápovitý = cápovatý. Šm. V bot. = plný vyvýšenín hustých, rozsedlinkami odděle- ných, hranatých, drobných, alutaceus, cha- grinirt, chagrinartig. Rst. 401.

23874   Cápovitý Svazek: 7 Strana: 1209
Cápovitý. C. maso = tuhé, tvrdé. Us. Rgl.

23875   Cápovnice Svazek: 5 Strana: 1113
Cápovnice, e, f. = useň z cápů, das Zackel- fell. Vz Matj. 55.

23876   Cápový Svazek: 1 Strana: 0122
Cápový = kozlový. C. vlna. Zakel-. Jg.

23877   Cappadoci-a Svazek: 1 Strana: 0122
Cappadoci-a, e, f., v Malé Asii. — Cap- padočan.

23878   Capre-ae Svazek: 1 Strana: 0122
Capre-ae, í, Pl., f., dle: Bajae. Ostrov u Campanie.

23879   Caprice Svazek: 1 Strana: 0122
Caprice, fr. (kapris), vrtoch. Rk. Eigen- sinn, Grille, Laune.

23880   Caprice Svazek: 10 Strana: 0030
Caprice, vz Caprizzio, I Přisp. 22.

23881   Capricin Svazek: 5 Strana: 1113
Capricin, u, m. Čs. lk. I. 125.

23882   Caprizzio Svazek: 8 Strana: 0032
Caprizzio, vi. (kapričo) = rozmarně (v hud- bě). Ott.

23883   Capry Svazek: 10 Strana: 0564
Capry, pl., m. = střapy. C. s tebe visijó. Brt. Sl. 34.

23884   Caps-a Svazek: 1 Strana: 0122
Caps-a, y, f., bylo mě. v sev. Africe.

23885   Captol, u Svazek: 9 Strana: 0024
Captol, u, m. = kosmetická vodička na vlasy. Nár. list. 1898. č. 78. odp.

23886   Capu-a Svazek: 1 Strana: 0122
Capu-a, e, f., akk. -u, instr. -ou, vz Euboea. Hlavní město Campanie v Italii.

23887   Capuce Svazek: 1 Strana: 0122
Capuce, e, f., kukle. Šp. Kapuce.

23888   Capúch Svazek: 8 Strana: 0032
Capúch = sopouch. Vz Capouch. Chod. NZ. U. 575.

23889   Capuchon Svazek: 1 Strana: 0122
Capuchon, u, m., IV. (kapyšon), kápě při ženském plášti; druh zimního čepce. Rk. Kra- gen ; Damenmantel; eine Art Haube.

23890   Capulatý Svazek: 10 Strana: 0030
Capulatý. Byl to takový c-tý podivín Mod. kn. 1898. 88.

23891   Caput Svazek: 10 Strana: 0030
Caput. Ten je duševně c. (kaput) = zničen, hotov. Hav. Chamr. 186

23892   Caput mortuum vitrioli Svazek: 5 Strana: 1113
Caput mortuum vitrioli, lat = colco- thar, nečistý kysličník železitý, slouží jako barva natěrací. Vz Šfk. Poč. 341., KP. IV. 604., 612.

23893   Capy-s Svazek: 1 Strana: 0122
Capy-s, a, m., otec Anehisův, druh Aeneův.

23894   Car Svazek: 1 Strana: 0122
Car, a, m., cař, cář, e. Má se psáti: cár, poně- vadž a vzniklo z ae (Caesar), proto také císař a ne: cisař. Ještě lépe dle Šf. cář, poněvadž r je zde původně měkké cárb z cěsarb (Schl.), tedy také: císař. Šm., Š. a Ž. Etymolog, by se tedy mělo psáti cář, ale foneticky dle obecného vyslovováni říkáme: cár. — Jiní myslí, že toto slovo není odvozeno z lat. Caesar, nýbrž že je to staré východní slovo, jež rusové v slovanském překladu biblí po- znali. S. N. — Cářevic, cářovic, e, m.; cá- řevna, cářovna, y; cářice. e, cářová, é, f.; cařský; cářství; cářovati.

23895   Cár Svazek: 1 Strana: 0122
Cár, u, m., hadr, onuce, cancor, Lumpen. Na cáry něco roztrhati. Jg. Z cáru papír dě- lají. Us. — C, hluk, povyk, Geschrei, Lärm, Flausen. Nedělati mnoho cárů (okolkův). D. Mnoho cárů pro něco, z něčeho nadělati = mnoho hluku. D. K čemu tolik cárů (brv- kulí, Umschweife). D. — Cár, a, m., vz Car.

23896   Cár Svazek: 5 Strana: 1161
Cár, u, m., vz Čáry, 2.

23897   Car Alexandr Svazek: 8 Strana: 0537
Car Alexandr, druh jablek. Nár. list, 1896. č. 299. Příl.

23898   Car-us Svazek: 1 Strana: 0122
Car-us, a, m., jméno dvou řím. básníkův.

23899   Cára Svazek: 1 Strana: 0122
Cára, y, f., žena špinavá, šlundra, špin- díra, caska, coura, Schlampe, Schmudel. D. O původu vz Mz. 129.

23900   Cára Svazek: 10 Strana: 0035
Cára, y, f. =- silnice, cesta. Čarou nevlíkej = po silnici nechoď. V zloděj. řeči. Čes. i. XI. 110. — Č. kolmá, křivá, celní atd., vz Jind. 18.

23901   Cáracll Svazek: 8 Strana: 0537
Cáracll, u, m. = chrastí a listí na lesních lukách shrabané. Slov. Kal. S. 21.

23902   Caracolirování Svazek: 5 Strana: 1113
Caracolirování, n., z fr., slují v různo- boji jezdectva pohyby jezdcovy v polokru- zích a poloubratech bránícího se proti vo- jínu pěšímu bodákem naň dorážejícímu. S. N. XI. 356.

23903   Cáračka Svazek: 5 Strana: 1113
Cáračka, y, f. = nehospodyně. Je veliká c. Us. Kšť.

23904   Cáračka Svazek: 10 Strana: 0564
Cáračka, y, f. = mastnota (sádlo) z husy vypečená, do níž se namáčí knedlík. Sum. Rgl.

23905   Caragan Svazek: 5 Strana: 1113
Caragan, a, m. Pes c, canis caraganensis, der Karagan. Sl. les.

23906   Caraghen Svazek: 5 Strana: 1113
Caraghen, u, m., prostředek sliznatý v prů- jmech. Slov. zdrav. I. 44.

23907   Caragula Svazek: 5 Strana: 1113
Caragula, y, f. = starula stará (hepice). U Místka. Škd.

23908   Carajchy Svazek: 5 Strana: 1113
Carajchy = kupy oklesků. Slov. Němc. IV. 438.

23909   Carakvarda Svazek: 9 Strana: 0024
Carakvarda, y, m. = salvaguarda. To je divnej c. Hoř. 88.

23910   Carambolage Svazek: 1 Strana: 0122
Carambolage, fr. (karamboláž), sražení ku př. dvou kulí na kulečníku. — Caram- bole je hlavni neb střední koule (červená) na kulečníku. — Carambolovati = hlavami do sebe vraziti; jednou koulí dvé jiných trefiti. S. N. Caramboliren.

23911   Caramel Svazek: 5 Strana: 1113
Caramel, vz Karamel, Cukr, S. N.

23912   Carancho Svazek: 10 Strana: 0030
Carancho, a, n., polyborus, jihoamer pták Vz Ott XX. 166

23913   Caranidlo Svazek: 6 Strana: 0435
Caranidlo = rostředek ochranný. J. tr., KP. V. 270., I. 533., 555. Ch., die Reser- vage, der Fallschirm o. Parachute. Nz., Sp. Ch. na tužky. Hs.

23914   Cárašina Svazek: 10 Strana: 0564
Cárašina, y, f. = hustá, naničhodná kružina. Slov. Phľd. XXIV. 345.

23915   Cárašník Svazek: 8 Strana: 0032
Cárašník, a, m. = králík (pták). Slov. PhTd. XII. 722.

23916   Carát Svazek: 5 Strana: 1113
Carát, u, m., die Zarschaft. Cf. Exarchát. Obzor. 1880.

23917   Carát Svazek: 9 Strana: 0024
Carát a cerát, z něm. Zierath. Jihozáp. Čechy. Dšk. Vok. 13. Vz násl.

23918   Cárati Svazek: 1 Strana: 0122
Cárati, courati, cárávati = vléci, schleppen, plahočiti se, nachtraben, schlendern; cáravě jiti, schlendern. Vz Mz. 129. — co: plášť. Us. — (čím) kady: kabátem po zemi. Us. C. (se) po městě, herumstreichen. Us. — kam: na pole (cáravě jíti). K nám se courá. Us.; Puch.

23919   Cárati Svazek: 5 Strana: 1113
Cárati. — C. = máchati (prádlo). U Klat. KD.

23920   Cáraťli Svazek: 8 Strana: 0032
Cáraťli, u, m. = samorostlý plod, v jakom sa drží králik (pták). Slov. Phľd. XII. 722. Vz násl.

23921   Caráty Svazek: 9 Strana: 0024
Caráty, ů, pl. = dlouhé a zbytečné řeči. U Buženic. Vlch. Vz Caharáty, Camaráty a Carát.

23922   Cáravě Svazek: 1 Strana: 0122
Cáravě, plouživě, schlumpig. Jg.

23923   Cáravosť Svazek: 1 Strana: 0122
Cáravosť, i, f., couravosť, plouživosť. Schlumpigkeit. Jg.

23924   Cáravý Svazek: 1 Strana: 0122
Cáravý, couravý, plouživý, D., schlumpig.

23925   Cáravý Svazek: 5 Strana: 1113
Cáravý chod, schlotternder Gang. Posp.

23926   Carbať Svazek: 10 Strana: 0035
Carbať = škrabati, mazati. Č. časopis. Koll. V.. 81.

23927   Carbazol Svazek: 5 Strana: 1113
Carbazol, u. m. = imid, v lučbě. Vz Sfk. Poč. 558.

23928   Carboch Svazek: 1 Strana: 0122
Carboch, u, m., břicho naduté, pandero, der Wampen.

23929   Carbolein Svazek: 5 Strana: 1113
Carbolein, u, m. = druh umělého paliva z drobného uhlí, s olejem na těsto rozděla- ného a pak hydraulickým lisem stlačeného. Vz S. N., Briketa.

23930   Carbolein Svazek: 10 Strana: 0030
Carbolein, u, m. = směs olejů vylouče- ných z dehtu kamenouhelného, kterou natírá se dřevo, aby vzdorovalo různým vlivům rušivým. Ott.

23931   Carbon Svazek: 5 Strana: 1113
Carbon, u, m., vz Karbon.

23932   Carbonado Svazek: 5 Strana: 1113
Carbonado, a, n., brasilský diamant. Vz Šfk. Poč. 134.

23933   Carbonat Svazek: 5 Strana: 1113
Carbonat, u, m. = spojení kyseliny uhličné s nějakou zásadou. S. N.

23934   Carboni-um Svazek: 5 Strana: 1113
Carboni-um, a, n. = uhlík. Vz Šfk. Poč. 133.

23935   Carbonyl, u Svazek: 5 Strana: 1113
Carbonyl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 152.

23936   Carborund-um Svazek: 8 Strana: 0032
Carborund-um, a, n. — sloučenina kre- míku s uhlíkem. Vz Živa III. č. 10., Kár. list. 1893. č. 35G. v Neděl. příl. str. 2., KP. VIII. 238.

23937   Carcassonka Svazek: 5 Strana: 1113
Carcassonka, y, f. = druh děla. Stankov.

23938   Carcer Svazek: 1 Strana: 0122
Carcer, u, m., lat., vězení, žalář. Gefäng- niss. Na vyšších školách a universitách tre- stají se karcerem hrubší přestupky discipli- nárních předpisův. S. N. Vz Vězeni, Žalář.

23939   Carcinaemie Svazek: 5 Strana: 1113
Carcinaemie, e, f. Čs. lk, I. 195,

23940   Carcinoma Svazek: 5 Strana: 1114
Carcinoma = rakovina. Čs. lk.

23941   Carcinosa Svazek: 5 Strana: 1114
Carcinosa, y, f. = rakovina. Čs. lk.

23942   Cárčok Svazek: 7 Strana: 1209
Cárčok, zdrobn. carok. Slov. Phľd. XII. 739.

23943   Carda Svazek: 1 Strana: 0122
Carda, y, m., člověk veselý, Spassvogel; chytrák, Schlaukopf. C-u dělati. D.,Šm. Einen Lustigen (Unkundigen) spielen.

23944   Carda Svazek: 5 Strana: 1114
Carda, y, f., das Mädchen, Mensch. To je stará c. U Místka. Škd. — C., y, m. C. Václav. Tk. IV. 724., V. 42., 75., VI. 9., 196 Tk. Žk. 150. C. z Petrovic. Vz Sdl. Hr. 369. Dr. C. Vojt. Vz S. N.

23945   Carda Svazek: 8 Strana: 0032
Carda, y, m., os. jni. vedle Karda z Karel? Kbrl. Sp. 16.

23946   Cardati (se Svazek: 5 Strana: 1114
Cardati (se) = cmírati se. U Olom. Sd.

23947   Cardialgie Svazek: 5 Strana: 1114
Cardialgie, e, f. = bolesť srdeční.

23948   Cardian Svazek: 7 Strana: 1209
Cardian, vz Kardian (2. dod.).

23949   Carditis Svazek: 5 Strana: 1114
Carditis, zánět srdce.

23950   Cárek Svazek: 5 Strana: 1114
Cárek, rku, m. = malá jizba. Na Val. Vck.

23951   Cárek Svazek: 8 Strana: 0032
Cárek, rku, m. — příhrada ve chlévě pro tele, pro kury; pre krmu pod palandou. Brt, D. II. 298., 436., Phľd. 1895. 447.

23952   Cárek Svazek: 9 Strana: 0024
Cárek, rku, m. = příhrada v konírně, kde spí pacholci. U Hodslavic. Mus. ol. XI. 84., 127. Sr. Barák.

23953   Carevek Svazek: 8 Strana: 0032
Carevek, vku, m., endymion, rostl, lilio- kvčtá. Vz Ott. VIII. 608. b.

23954   Carevic Svazek: 1 Strana: 0122
Carevic, carevič, cářevic, cářovic, e, m., Vz Car. Syn cárův. L.

23955   Carevič Svazek: 7 Strana: 1209
Carevič, e, m. = syn carův. Vz Ott. V. 149.

23956   Carevna Svazek: 1 Strana: 0122
Carevna, y, f., dcera cářova. Vz Car. Jg.

23957   Carcha Svazek: 8 Strana: 0537
Carcha, y, f. = ťarcha. V Rovniansku v trenčan. stol. Phľd. 1897. 45.

23958   Carchegi-us Svazek: 5 Strana: 1114
Carchegi-us, a, m. C. Jan. 1614. Vz Jg. H. 1. 540. — C. Mart. 1602. Vz Jg. H. I. 2. vyd. 540.

23959   Cari-a Svazek: 1 Strana: 0122
Cari-a, e, f., Karia, krajina v Malé Asii. — Car (Kar), Cařan, a, m. — Carijský, car- ský (Karský).

23960   Caricin Svazek: 5 Strana: 1114
Caricin, a, o = cařičin. Šlechetné srdce caricino. Slov. Zbr. Lžd. 182.

23961   Caries Svazek: 5 Strana: 1114
Caries, lat. = hniloba.

23962   Cárik Svazek: 5 Strana: 1114
Cárik, a, m. = cař. Slov. Zdá se, že sám c. nemá žiadnej (nadejel Zbr. Lžd. 209.

23963   Carion Svazek: 5 Strana: 1114
Carion, a, m. C. Václ. 1614. Jg. H. 1. 2. vyd. 540.

23964   Cárka Svazek: 5 Strana: 1114
Cárka, y, f, Zarch, ves u Žatče. Blk. Kfsk. 290.

23965   Carment-is Svazek: 1 Strana: 0122
Carment-is, y, f., staroitalská nymfa, víla. Vj.

23966   Carminativa Svazek: 5 Strana: 1114
Carminativa = léky plyny ze střev vy- puzující. Vz S. N.

23967   Carmoisin Svazek: 5 Strana: 1114
Carmoisin, vz Karmazin, Karmín, S. N.

23968   Carnallit Svazek: 5 Strana: 1114
Carnallit, u, m. (= vodnatý chlorid ho- řečnatodraselnatý), obyčejně kysličníkem že- lezitým červeně zbarvený. Krč. G. 58.

23969   Carnallit Svazek: 10 Strana: 0030
Carnallit, u, m., nerost Vstnk XI 826

23970   Carnead-es Svazek: 1 Strana: 0122
Carnead-es, a, m., filosof řecký ok. r. 150. př. Kr.

23971   Carneval Svazek: 1 Strana: 0122
Carneval, u, m., fr., masopust. Fasching, Festnacht.

23972   Carnif-ex Svazek: 1 Strana: 0122
Carnif-ex, ika, m., lat., kat; ras, dříč. Rk. Henker.

23973   Carnin Svazek: 5 Strana: 1114
Carnin, u, m.: C7 H8 N4 O3. Vz Šfk. Poč. 523.

23974   Carnon, carnix Svazek: 5 Strana: 1114
Carnon, carnix, u, m. = keltická trouba. Vz KP. II. 311.

23975   Carnossin Svazek: 10 Strana: 0564
Carnossin, u, m. = extrakt z masa. Nár. list. 1905. 202. 7.

23976   Carofil Svazek: 9 Strana: 0024
Carofil, a, m. = velebitel cara. Rezn. Pal· 240.

23977   Carohrad Svazek: 1 Strana: 0122
Carohrad, vz Cařihrad.

23978   Carok Svazek: 5 Strana: 1114
Carok, u, m. = prieprava v maštali, kde seno držia. Slov. (gemer.). Rr. Sb.

23979   Carolid-es Svazek: 5 Strana: 1114
Carolid-es, a, m., 1579.—1612. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 43., Jg. H. 1. 540.

23980   Carolini-um Svazek: 10 Strana: 0564
Carolini-um, a, n. = prvek nový, prvá čásť ze dvou prvků thoria (dle university Carolina v Americe). Phľd. XXIV. 366.

23981   Caropaedie Svazek: 8 Strana: 0032
Caropaedie = vychovávání cara. Vrch. Tryz. 338.

23982   Caroun Svazek: 7 Strana: 1209
Caroun, a, m., lepadogaster, Schildbauch, ryba Vz Brm. III. 3. 173.

23983   Carouni Svazek: 8 Strana: 0032
Carouni, čeleď ryb, vz Ott. X. 233.

23984   Cárová Svazek: 1 Strana: 0122
Cárová, é, f., manželka cářova. Vz Car. Jg.

23985   Carování Svazek: 8 Strana: 0538
Carování. Vz Čes. 1. VI. 82.

23986   Cárovat Svazek: 10 Strana: 0564
Cárovat = táhnouti. Brt. Sl. 34.

23987   Carovati Svazek: 1 Strana: 0122
Carovati, cářovati, jako cář panovati. L.

23988   Cárovitý Svazek: 1 Strana: 0122
Cárovitý, fetzig. Rk.

23989   Cárovna Svazek: 5 Strana: 1114
Cárovna = cárevna.

23990   Cárovnice Svazek: 5 Strana: 1114
Cárovnice, e, f. = žena sem tam chodící, žádného stání nikde nemající. U Kostelce nad Orl. Ktk.

23991   Carovýy Svazek: 10 Strana: 0030
Carovýy. C kyselina. Vstnk XII. 578.

23992   Carpus Svazek: 5 Strana: 1114
Carpus = zápěstí.

23993   Carraghen Svazek: 5 Strana: 1114
Carraghen = karraghen.

23994   Carré Svazek: 1 Strana: 0122
Carré, fr. (karé), čtverec, čtverhran. Rk. Viereck.

23995   Carreau Svazek: 1 Strana: 0122
Carreau, fr. (karó), čtverhran, schiefes Viereck; kostky (srdce); barva ve franc. kartách. Rk.

23996   Carreův Svazek: 5 Strana: 1114
Carreův stroj v lučbě. Vz Šfk. Poč. 51., 59.

23997   Carriére Svazek: 1 Strana: 0122
Carriére, fr.. (karyér), běh v jízdě nej- prudší = cval; postup v důstojenství u ve- řejné službě. Laufbahn. S. N.

23998   Carseoli Svazek: 1 Strana: 0122
Carseoli, ol, m., mě. Aequův v Latiu. Dle Dolany.

23999   Carský Svazek: 1 Strana: 0122
Carský, carský, cářovi náležející. Zarisch, Zar-. C. dvůr. Krok. Vz Car.

24000   Carstvennosť Svazek: 7 Strana: 1209
Carstvennosť, i, f. = císařskosť; vzne- šenosť. Slov. Czm. 80.