195001   Ochlazovač Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlazovač, e, m. = přístroj k ochlazo- vání, der Kühler. Zpr. arch. VI. 19.

195002   Ochlazovačka Svazek: 9 Strana: 0455
Ochlazovačka, y, f. O. nástrojů, Instru- mentenkühlwanne. Ktt.

195003   Ochlazovadlo Svazek: 10 Strana: 0227
Ochlazovadlo, a, n., Kühlapparat. Vot. 45.

195004   Ochlazovati Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlazovati, vz Ochladiti.

195005   Ochlazujičnosť, i Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlazujičnosť, i, f., abkühlende Beschaf- fenheit. Ros.

195006   Ochlazujičný Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlazujičný, erfrischend, abkühlend. Ros.

195007   Ochle Svazek: 7 Strana: 0083
Ochle, e, f., lateria. Sv. ruk. 317. b.

195008   Ochle Svazek: 10 Strana: 0227
Ochle, e, f., latena. Rozk. P. 2414. Ztro- skotavachu sě jakto na ochli kosti neb na škvařidle (in frixorio). Pat. Jer. 130. 3.

195009   Ochlebený Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlebený; -en, a, o, vz Ochlebiti. — O. = ochočený, krotký. Oni jsou hned o-ni. U Dobrušky. Vk.

195010   Ochlebiti Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlebiti, il, en, ení; ochlebovati, Brod verschaffen, Brod geben. — co. Na lahůdky těchto časů nelze pomysliti; člověk rád, když hubu ochlebí. Us. Č. — se = k chlebu při- jíti, Brod finden. Až se ten šenk ochlebí (zvelebí), budou tam choditi. Us. u Rychn. — se komu. Ochlebilo se mi to zde (zalíbilo). Jg. — co komu. Já mu to ochlebím, že tam více nepůjde (nadrobím mu, znechutím mu to). Us. Hanka.

195011   Ochlebiti Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlebiti = všedním učiňiti. Oni si to o-bí. U Dobrušky. Vk.

195012   Ochlebiti se komu Svazek: 8 Strana: 0252
Ochlebiti se komu = zalíbiti se. U Žleb. NZ. II. 695.

195013   Ochlema Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlema, y, m. — ochlama, ochlasta. U Strakonic. Slm.

195014   Ochlemati se Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlemati se, opiti se, sich besaufen. U Strakon. Slm.

195015   Ochľemesta Svazek: 10 Strana: 0639
Ochľemesta, y, m. = pochlebník. Brt. Slov.

195016   Ochľemestný Svazek: 10 Strana: 0639
Ochľemestný = pochlebný. Brt. Slov.

195017   Ochlemka Svazek: 8 Strana: 0252
Ochlemka m. ochmelka. Dšk. Jihč. I. 48.

195018   Ochlemta Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlemta, y, m. = ochlasta. Us. Tkč.

195019   Ochlep Svazek: 10 Strana: 0639
Ochlep, a, m. = ožralec. Phľd. XXIV. 480.

195020   Ochlepilý Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlepilý, ochlípený. Aqu.

195021   Ochleptanec Svazek: 10 Strana: 0639
Ochleptanec, nce, m. = ožralec. Phľd. XXIV. 480.

195022   Ochleptati se Svazek: 9 Strana: 0200
Ochleptati se = opiti se. Slov. Zát. Př. 72b.

195023   Ochlepuška Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlepuška, y. m. = slaboch. Us. Kšá.

195024   Ochlesta Svazek: 9 Strana: 0200
Ochlesta, y, m. = ochlasta. Us. místy. Dšk. Vok. 13.

195025   Ochlestalý, ochlostaný, ochlastaný Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlestalý, ochlostaný, ochlastaný= viklavý, wackelig in Bewegung. Špice kola u vozu mnohým jezděním ochlastaná (v lou- koti a pístě se vyklající). Us. u Petrov. Dch. Ochlostaná suknice. Kra. 1875. 257. Kos.

195026   Ochlípan, a, m Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlípan, a, m., lynceus, žábronožec. Krok.

195027   Ochlípělosť, i, f Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlípělosť, i, f., die Schlappheit. Jg.

195028   Ochlípělý, ochliplý Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlípělý, ochliplý, ochabělý, herab- hängend, schlapp, schlaff. Jg. O. klobouk, Schlapphut, m. Dch.

195029   Ochlípeně Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlípeně choditi = smutně, niederge- schlagen, kopihängend. Ros.

195030   Ochlípenec Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlípenec, nce, m., ein Niedergeschla- gener. Ros.

195031   Ochlípený Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlípený, ochlípen, a, o, ochlupený = odvislý, dolů svislý, herabhängend, schlapp. O. klobouk. Us. (Chodí s ochlípeným klo-
boukem. Svině s ochlípenýma ušima. Ros. — O., smutný. Chodí všechen ochlípený. Ros. — Jg.

195032   Ochlípěti, ochlápěti Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlípěti, ochlápěti, 3. os. pl. pějí, ěl, ění, schlaff werden, herabsinken. — komu. Uši tomu psu ochlípěly, Us.; křídla mu ochlí- pěla. Kom. — proč. Naděje ta pro smrť Páně ochlipěla, Sš. Sk. 8.

195033   Ochlípeuosť Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlípeuosť, i, f., das Herabhängen, die Niedergeschlagenheit. Jg.

195034   Ochlípiti Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlípiti, ochlápiti, il, ení; ochlipovati = spustiti, svěsiti, herabhängen lassen. — co: uši dolův. Ros. Osel ochlipuje uši. D. — co
kdy. Po té řeči Pašek hlavu svěsil a uši
ochlípil. Bart. Vz Ochlípěti. — co komu. O. si klobouk. Us. — se = ochlípěti, svě- siti se. Kuřata, housata se ochlípila. Ms.

195035   Ochlípka Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlípka, y, f., střecha klobouku, die Krempe, Stülpe.

195036   Ochlípka Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlípka = zadní část brněné rukavice (trubkovitý kus plechu). NA. III. 13. — Kožená o. u pistonu, die Lederstulpe beim Kolben. Hř.

195037   Ochlípka Svazek: 9 Strana: 0200
Ochlípka, y, f. = prehýbka.

195038   Ochliplý, ochláplý Svazek: 2 Strana: 0340
Ochliplý, ochláplý, ochlípělý, ochlípený, ochabělý, schlapp, herabhängend. O. uši.

195039   Ochlípnouti, ochlápnouti Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlípnouti, ochlápnouti, pnul a pl, utí = ochlípěti. Us.

195040   Ochlípoš Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlípoš, e, m., anilocra, kývoš. Krok.

195041   Ochlipovati Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlipovati, vz Ochlípiti.

195042   Ochlokratie Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlokratie, e, f., z řec, luzovláda. ta forma vlády, kde vůle nevelké části lidu, způsobem hřmotným a nezřídka surovým projevovaná platnosť vůle všeobecné si zjed- nává a bezvýminečnou poslušnosť každého jednotlivce vyžaduje. Vz S. N. — Ochlo- kratický, ochlokratisch. Rk.

195043   Ochlom Svazek: 7 Strana: 1345
Ochlom, u, m. = pohlavek. Val. Vck.

195044   Ochlopati sa Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlopati sa = ochlastati se, oslopati se. Slov. Šd.

195045   Ochlostaný Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlostaný, vz Ochlestalý.

195046   Ochlostaný Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlostaný; án, a, o, rozedraný. Kaln. Bs 203. O. suknice. Kos.

195047   Ochloštiť Svazek: 7 Strana: 0083
Ochloštiť = uhoditi? Slov. Phl'd. IL 2. 51.

195048   Ochlouditi Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlouditi, il, zen, zení = oslabiti, sesla- biti, schwächen. — koho : Zima ho ochlou- dila, Jg., Rk.

195049   Ochlouzený Svazek: 9 Strana: 0455
Ochlouzený = oslabený. Já ubohý a o. člověk. 1637. Boč. exc.

195050   Ochľovať Svazek: 10 Strana: 0639
Ochľovať len na ochli. Brt. Slov.

195051   Ochlovník Svazek: 10 Strana: 0639
Ochlovník, u, m = ochlář. Brt. Slov.

195052   Ochlovnisko Svazek: 8 Strana: 0252
Ochlovnisko, a, n. = část vochle, na níž se sedí. Brt. D. II. 441.

195053   Ochlozovati Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlozovati = šiditi, okrádati, täuschen, bestehlen, mor. Bkř.

195054   Ochluda Svazek: 7 Strana: 0083
Ochluda, y, m. = kdo ochluzuje, šidí, klame. Na již. Mor. Šd. — O., y, f. = šidba, klam. Ib. Šd.

195055   Ochluditi Svazek: 7 Strana: 0083
Ochluditi, il, zen, ení, ochluzovati = ošiditi, oklamati. — koho oč. Na již Mor. Šd., Vck.

195056   Ochluditi Svazek: 7 Strana: 1345
Ochluditi = ošiditi. Mor. Vck.

195057   Ochľuditi Svazek: 8 Strana: 0252
Ochľuditi. (Lakomá) hleděla, do by kcho o-la. Vck. Poh. 133.

195058   Ochlupatělý. O Svazek: 10 Strana: 0227
Ochlupatělý. O. ruka. Zvon III. 368.

195059   Ochlupatěti Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlupatěti, ěl, ění, sich behaaren. D., Reš.

195060   Ochlupatiti Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlupatiti, il, cen, ení, mit Haaren um- thun. Jg.

195061   Ochlupěti Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlupěti, ěl, ění. Ovoce ochlupělo i. e. opadalo než dozrálo. Vz Chlupěť. Na mor. Zlínsku. Brt.

195062   Ochlupiti Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlupiti = shoditi, oholiti. Ochlup si fúsa. Val. Brt. D. 240.

195063   Ochluščeti Svazek: 7 Strana: 0083
Ochluščeti = zhubeněti. Ty krávy tak ochluščely. U Star. Jičína. Vhl.

195064   Ochmalit Svazek: 10 Strana: 0639
Ochmalit, vz Obarasit.

195065   Ochmárati se s čím Svazek: 7 Strana: 0083
Ochmárati se s čím = otáleti, zdlouhavě, s nechutí pracovati. Mor. Vck, Hlvk. Nic nedělá, jen se ochmárá (se ošívá a p.) Wrch. — Nic se neochmárej (nezdráhej, ne- ošívej) a jez jako doma. Tr.

195066   Ochmat Svazek: 7 Strana: 0083
Ochmat, vz Ohmat.

195067   Ochmatati Svazek: 2 Strana: 0340
Ochmatati, lépe: ohmatati.

195068   Ochmatnosť Svazek: 7 Strana: 0083
Ochmatnosť, i, f, die Greifbarkeit. Ssk.

195069   Ochmel Svazek: 7 Strana: 0083
Ochmel, e, f. = něco opojného. O. života. Phľd. VII. 106.

195070   Ochmela Svazek: 2 Strana: 0340
Ochmela, ochmelka, y, m., pijan, Süfling, m. Us.

195071   Ochmelenec Svazek: 10 Strana: 0227
Ochmelenec, nce, m. = opilý. Kká. Sion II. 7.

195072   Ochmelenosť Svazek: 2 Strana: 0340
Ochmelenosť, i, f., die Anmachung mit Hopfen; ochlastanosť, die Besoffenheit. Jg.

195073   Ochmelený Svazek: 2 Strana: 0340
Ochmelený. 1. O. pivo (v němž jest chmel); 2. člověk (opilý), benebelt. D., Dch.

195074   Ochmeliti Svazek: 2 Strana: 0340
Ochmeliti, il, en, ení; ochmelovati, mit Hopfen anmachen. — co čím: Sládek ža- teckým chmelem pivo ochmelil. — se čím kde. Ochmelil se v hospodě pivem (opil se), sich berauschen. Upil se bídami a ochmelil se slzami. Č. 181. — se zač, k čemu: za své peníze, k pranici. Us.

195075   Ochmeliti Svazek: 10 Strana: 0227
Ochmeliti, il, en, eni. — co čím: pivo chmelem. Arch. XX. 81.

195076   Ochmeliti koho Svazek: 7 Strana: 0083
Ochmeliti koho = ošiditi. U Star. Ji- čína. Vhl.

195077   Ochmeliti koho Svazek: 8 Strana: 0252
Ochmeliti koho: svět. Chč. Mik. 498. O. koho čím = udeřiti. Vz Chmeliti (3. dod.).

195078   Ochmelka Svazek: 2 Strana: 0340
Ochmelka = ochmela.

195079   Ochmelky Svazek: 7 Strana: 0083
Ochmelky, pl., f. = dočesná chmele, slav- nosť při dočesání chmele. Na Plaště. Prk., BPr. Cf. Dočesná, Dožatá, Ožínky.

195080   Ochmelov Svazek: 7 Strana: 0083
Ochmelov, a, m. = kopec asi 2300 vy- soký u Hovězí na mor. Val. Brt. L. N. I. 181., Vck.

195081   Ochmelovati Svazek: 2 Strana: 0340
Ochmelovati, vz Ochmeliti.

195082   Ochmelovati se Svazek: 7 Strana: 0083
Ochmelovati se = ochmulovati se

195083   Ochmelovitý Svazek: 8 Strana: 0252
Ochmelovitý. O. rostliny, loranthaceae. Ott, VIII. 956.

195084   Ochmet Svazek: 2 Strana: 0340
Ochmet, u, m., jmélí žluté, loranthus euro- paeus, Riemenblume, Eichenmistel, f. Č1. 57.

195085   Ochmet Svazek: 7 Strana: 0083
Ochmet, ochmetí. Cf. Rstp 780, Čl. Kv. 163., Slb. 562., Rosc. 124.

195086   Ochmetí Svazek: 7 Strana: 0083
Ochmetí, n., vz Ochmet. Rstp. 780.

195087   Ochmetovitý Svazek: 7 Strana: 0083
Ochmetovitý. O. rostliny, coranthaceae. Odb. path. III. 654., Rosc. 123.

195088   Ochmulovati se Svazek: 7 Strana: 0084
Ochmulovati se = oškeřovati, smáti se. Pořád se ochmuluješ (ochmeluješ). Val. Vck. — O.se = ostýchati se, styděti se. Tak sem sa nad tím cosi o-la. Val. Vck., Brt. D. 240

195089   Ochmura Svazek: 9 Strana: 0200
Ochmura, y, f. O. a zádumčivosť. Br. Hod. 156.

195090   Ochmýrati se Svazek: 2 Strana: 0340
Ochmýrati se, vz Zohýrati se. U Olom. Sd.

195091   Ochmýravosť, i Svazek: 2 Strana: 0340
Ochmýravosť, i, f., vz Zohýralosť.

195092   Ochmýravý Svazek: 2 Strana: 0340
Ochmýravý, vz Zohýralý. Sd.

195093   Ochmýřený Svazek: 8 Strana: 0566
Ochmýřený loužník (brouk). Klim. 114.

195094   Ochna Svazek: 7 Strana: 0084
Ochna, die Ochne. Vz Rstp. 293.

195095   Ochna Svazek: 10 Strana: 0227
Ochna, y, f., rostl. Vz Ott. XVIII. 679.

195096   Ochna, y, f Svazek: 2 Strana: 0340
Ochna, y, f., ochna, rostl. Rostl.

195097   Ochnapka, chňapka Svazek: 2 Strana: 0340
Ochnapka, chňapka, y f, čepice, Mütze, f. — O., ochněra, nespořádaný člověk, da- rebák. Us. u Kunv. Msk. Schapphahn, m.

195098   Ochněra Svazek: 2 Strana: 0340
Ochněra, y, m., vz Ochňapka.

195099   Ochňouraný Svazek: 7 Strana: 0084
Ochňouraný = ospalý. Čce. Tkč.

195100   Ochnovitý Svazek: 7 Strana: 0084
Ochnovitý O. rostliny, ochnaceae: ochna, klínor, kývoň. Vz Rstp. 292.

195101   Ochňura Svazek: 7 Strana: 0084
Ochňura, y, m = ospalec. Čce. Tkč. Vz Rozchňouraný.

195102   Ochobocený Svazek: 10 Strana: 0639
Ochobocený. Prsty od zimy o-né = oteklé. Úbočí. Rgl.

195103   Ochočelý Svazek: 2 Strana: 0340
Ochočelý, krotký, domácí, kirr, zahm. Us.

195104   Ochočení Svazek: 2 Strana: 0340
Ochočení, n. O. včel. Vz Ochočiti. Das Zahmmachen.

195105   Ochočený Svazek: 2 Strana: 0340
Ochočený, vz Ochotiti.

195106   Ochočený Svazek: 2 Strana: 0340
Ochočený, -čen, a, o, zahm. Jg.

195107   Ochočeti Svazek: 2 Strana: 0340
Ochočeti, el, ení, zahm werden. Jg.

195108   Ochočiti Svazek: 2 Strana: 0340
Ochočiti, il, en, ení; ochočovati = obou- lati, okrotiti, zahm, kirr machen. — koho: včely, ptáky, kuřata. Jg. -—- se, zahm werden. Slepice se ochočí v krátkém čase. Us.

195109   Ochočivě Svazek: 10 Strana: 0227
Ochočivě o něco se otříti (o psu). Hnk. Jas. I. 134.

195110   Ochod Svazek: 2 Strana: 0341
Ochod, u, m., ochoz, der Umgang. Ps. — O., odřitní střevo, konečník, der Mastdarm. Komu o. (pastelin) vychází. Jád. — O., tru- bice v pánvici ženské ležící, die Mutterscheide, Wurft. Jg., Ja.

195111   Ochod Svazek: 7 Strana: 0084
Ochod. Šel jsem písní sbírat v o-du. Sš. Bs. 199.

195112   Ochod Svazek: 7 Strana: 1345
Ochod, u, m., circuitus. Ž. kl 11. 9.

195113   Ochodilý Svazek: 2 Strana: 0341
Ochodilý = ochozený. O. šaty. Ros. Ab- getragen, abgetreten.

195114   Ochoditi Svazek: 2 Strana: 0341
Ochoditi, il, zen, ení, umgehen. — co: zdi městské (vůkol schoditi), Jg., cestu, šaty, obuv, Ros., opatek (chozením otříti). Šm. — koho: ošiditi, daran kriegen. Lom. — se, abtreten. Až se ty střevíce trochu ochodí, nebudou tlačiti. Ros. — se kde: mezi lidmi (otříti se, osměliti se, gewöhnen). Ros. — Jg.

195115   Ochoditi. — kdy Svazek: 7 Strana: 0084
Ochoditi. — kdy. Asfaltová dlažba se v brzkém čase o-dí. NA. IV. 178.

195116   Ochodnosť Svazek: 2 Strana: 0341
Ochodnosť, i, f., vnitřní a nerozlučitelný poměr tří božských osob k sobě, na kterém jedna v druhé, ač o sobě každá bytuje, pře- bývá, das ewige Ineinandersein der drei göttlichen Personen, circum(in)sessio (017-) ??(>?y(hiirjóig. Vzájemné otce v synu a syna v otci bytování, ač o sobě každý bytuje, zovou theologové o. Sš. J. 182. Cf. Osad- nosť.

195117   Ochodný Svazek: 2 Strana: 0341
Ochodný, zastr. O. zvuk, harmonia. Lex.

195118   Ochodovitý Svazek: 7 Strana: 0084
Ochodovitý. O. kráva = jíž se ochoz obrací a při léhání vylézá, obracilka. U Chrud. Hk.

195119   Ochodr Svazek: 9 Strana: 0200
Ochodr, u, m. = ochor, okres. Slov. Phľd. 1897. 183.

195120   Ochocholatěti Svazek: 2 Strana: 0341
Ochocholatěti, ěl, ění, Schopf bekommen. Jg.

195121   Ochocholatiti Svazek: 2 Strana: 0341
Ochocholatiti, il, cen, ení, mit einem Schopf versehen. Jg.

195122   Ochochrňák Svazek: 8 Strana: 0252
Ochochrňák, u, ochrňál, u, m. = veliký vdolek pečený v peci, pomazaný povidly, tva- rohem n. hruškami n. posypaný skořicí a cu- krem. Val. Vck. Val. I. 23.

195123   Ochochule Svazek: 2 Strana: 0341
Ochochule, vz Ochechule. GR., Aqu.

195124   Ochochule Svazek: 7 Strana: 0084
Ochochule. Hus II 50.

195125   Ochomůrka, y Svazek: 7 Strana: 0084
Ochomůrka, y, f = muchomůrka. U Č. Kruml. Plsk.

195126   Ochomýtati se Svazek: 7 Strana: 0084
Ochomýtati se = oplétati se, obcházeti. Co se tu pořád o-táš ? Us. BPr. — O. se = oháněti se. Já se tu o-tám s peřinou a srazím obraz. U Dobrušky. Vk.

195127   Ochomýtnouti se Svazek: 2 Strana: 0341
Ochomýtnouti se, tnul a tl, ukázati se, býti kde na krátce. Zde nic neobstojí, sotva se tu co ochomýtne, již se s tím neshledáš. Us. Dch.

195128   Ochopiti Svazek: 2 Strana: 0341
Ochopiti, il, en, ení; ochopovati = ob-, uchopiti, erfassen, ergreifen. -- co čím: Ať potok neochopi mne svými ústy. Ms. (Č.). Vz Chopiti.

195129   Ochorno Svazek: 7 Strana: 0084
Ochorno, a, n., místo v Rakousích.

195130   Ochořelý Svazek: 7 Strana: 0084
Ochořelý = nemocný. Ochořelá hlava. Nrd. Blld. 8

195131   Ochořeti Svazek: 2 Strana: 0341
Ochořeti, el, en, ení, onemocněti, krank werden. Na Slov. Slovač ochořela, srdénko ji bolí. Hdk. C. 52. — kde. Syn jeho ocho- řel v Kafarnau. Sš. J. 78. — čím: nebez- pečným neduhem. Sš. II. 150. — proč na čem. Za tou posedlostí na těle ochořeli. Sš. Mt. 120.

195132   Ochořeti komu Svazek: 7 Strana: 0084
Ochořeti komu Tatíček nám o-li Val. Vck — kdy. On ochorel včera večer, srdce bolo raněné, od velkého milování na pro- stredok strelené. Koll. Zp. I. 214.

195133   Ochoť Svazek: 7 Strana: 0084
Ochoť, i, f = ochota. Dělej všecko s o-tí. U Žamb. Dbv.

195134   Ochota Svazek: 2 Strana: 0341
Ochota, y, f., ochotnosť, ochotenství. O., značný stupeň chuti čili příchylné vůle k něčemu a to podlé pohnútky vnitřní a při- rozené. Vz S. N. Lust, Aufgelegtheit. f. Něco s ochotou (chutí činiti). L. Pil to s ochot- ností. Háj. Divadlo z ochoty. Jg. Bez ochoty zlé roboty, Č. — O., veselosť, bodrosť, čilosť, plesání. Ochotenství. BO. Fröhlichkeit, Mun- terkeit, Aufgewecktheit, f., der Frohsinn. O. mysli. V. Bubeníci a trubači k ochotnosti vojsko rozněcují. Kom. — O., vlídnosť, dobrá mysl, úslužnosť, Gefälligkeit, Bereitwillig- keit, Gutwilligkeit, Willfährigkeit, Unver- drossenheit. V. Ochotenstvie (clementia) strojí věčný život. BO. O. v službě. D. Ochotnosti jedni k druhým ostříhali. Kram. — Štelc., Troj., Har., St. skl., Kat. 1726.

195135   Ochotenství Svazek: 7 Strana: 0084
Ochotenství Pass. mus. 414., Št. Kn. s. 40., 75, 116., 162, Kšch , Výb. II. 909.

195136   Ochotije Svazek: 2 Strana: 0341
Ochotije (zastr.) = ochoťuje = ochotné činí. Výb. I. 1117. 16.

195137   Ochotiti Svazek: 2 Strana: 0341
Ochotiti, ochocovati — přivábiti, ochotna učiniti, ukrotiti, kirre machen, gewinnen, anlocken. Jir. Moudrý muž ochotí ho. BO. — koho čím: pány prosbu o. St. skl., Výb. I. 1117.

195138   Ochotivý Svazek: 7 Strana: 0084
Ochotivý, aufmunternd. Rk.

195139   Ochotně Svazek: 2 Strana: 0341
Ochotně = s chutí, willig, freudig, mit Lust; neochotně = bezděčně. V. — O., vesele, čile, bodře, munter, fröhlich. — O., hbitě,
bedlivě, fertig, bereitwillig, hurtig, unver-
drossen, frisch, pünktlich, eilig. V. Nezahálí,
ale snažně a ochotně se ke všemu má. Br. O. milovati, Us.; práce o. podnikati. Kom. — O., vlídně, freundlich, angenehm. Jeda a pije s ním o. (familiariter). O. někoho obe- jmouti. Štěstí. O. se k hostem míti. V. O. někoho přivítati. Háj. — Jg.

195140   Ochotně Svazek: 8 Strana: 0252
Ochotně = spěšně, kvapně.Poče se (snad ni. je = vojíny, Krok 1893. 5.) stavěti o. AlxV. 1434.

195141   Ochotnice Svazek: 2 Strana: 0341
Ochotnice, e, f., Dilletantin. Rk.

195142   Ochotnický Svazek: 2 Strana: 0341
Ochotnický, Dilletanten-. O. divadlo. Rk.

195143   Ochotnictvo Svazek: 7 Strana: 0084
Ochotnictvo, a, n, der Dilettantismus; die Dilettanten

195144   Ochotničiti Svazek: 9 Strana: 0200
Ochotničiti = ochotníkem býti. Us.

195145   Ochotnička Svazek: 7 Strana: 0084
Ochotnička, y, f. = ochotnice Šd., Rl. Pr. I. 174.

195146   Ochotník Svazek: 2 Strana: 0341
Ochotník, a, m., Dilletant.

195147   Ochotník Svazek: 7 Strana: 0084
Ochotník. Šf. III. 72., 269.

195148   Ochotnivý Svazek: 7 Strana: 0084
Ochotnivý = ochotivý. Rk.

195149   Ochotnost Svazek: 2 Strana: 0341
Ochotnost, vz Ochota.

195150   Ochotnovolnosť Svazek: 2 Strana: 0341
Ochotnovolnosť, i, f., Bereitwilligkeit, Willfährigkeit, f., Jg.

195151   Ochotnovolný Svazek: 2 Strana: 0341
Ochotnovolný, bereitwillig, willfährig. Plk.

195152   Ochotný Svazek: 2 Strana: 0341
Ochotný, ochoten, tna, tno. — O., s chutí něco dělající, willig, freudig. O. mysl. V. — k čemu: k stavěni. D. — O., veselý, čilý, bodrý, fröhlich, munter, aufgeräumt, aufge- weckt. O. tvář (hilaris vultus). BO. Král bieše velmi o-ten (hilaris). BO. Srdce o. činí tvář o-tnú, cor gaudens exihilat faciem. BO. O. obličej. Jel. — O., rychlý, hbitý, čerstvý, bedlivý, služebný, geschwind, hurtig, bereit- willig, unverdrossen, willfährig, geschäftig. V. O. a srdnatá mysl. Cyr. Všechen jest ochoten a hotový. Br. — k čemu: k roz- mýšlení. D., Ml. Páni bývali o-tni k dání. Jir. dh. — komu. Zlým byl hrozný, chu- dým ochotný. Brt. S. §. 111. — O., vlídný, přívětivý, laskavý, freundlich. Prokázal se ochotný, ochotným, ochotna. Bs. Neochotné řeči. Mudr. Jazyk o-tný (placabilis) štěp života (lignum vitae). BO. O. člověk. Us. S ochotnou myslí. V. — ke komu. Št. Soudce ke všem ochotný. Pr. — s kým. Měl domnění na svou manželku, neb jest s ním (s jiným) velmi byla ochotna. Martini. — v čem. V řeči i v službě o. Er. P. 312.

195153   Ochotný Svazek: 7 Strana: 0084
Ochotný = služebný atd., willfährig usw. O-ho dárce Bůh miluje. Bž , Dik. II. 69. — komu Když se žedí po tom, aby lidé byli jemu o-tni. Št. Kn. š. 183. O. byl chudým. Pass. mus. 329. — v čem. Když jemu žena v tom nebude chtieti o-tna býti. Št. Kn. š 64.

195154   Ochoudnouti Svazek: 7 Strana: 1345
Ochoudnouti. Zelí o-dlo (horším se stalo horkem, housenkami). U Kdyně. Rgl.

195155   Ochouněti se Svazek: 2 Strana: 0341
Ochouněti se, vz Ochúněti.

195156   Ochoz Svazek: 2 Strana: 0341
Ochoz, i, f., (zastr. ochoze, e, f.) = ob- choz, oběh, objití, der Umgang. O. člověka, kola. Jg. — O., obchod, processí, Umgang. D. — O., u myslivců objití okrsku lesního, aby se vyzvědělo, je-li tam zvěř, Šp., der Kreis- weg ; sám les; čásť lesa vyměřená k vrácení, der Waldschłag. Dělali jsme ochoz. Us. V tom lesu může se 12 ochozí bez škody ročně vy- měřiti. 1606. Gl., — O., okršlek, země obcho- zená, Bezirk, Kreis. V. O. okrouhlá. V. O. byl menší než Újezd. Pk. — O., obejití statku, kdykoli se koupí, dědictvím atd. někomu z nova odevzdával; také statek obešlý. Vz S. N. Pánům některým jisté ochoze pod léno dány byly. V. Na ochoze neb provazce pro- dávati. D. Po rolích svých a ochozích. Boč. exc. 1592. Že mně z té rolí a ochozi žádný plat nejde (Flur, Bezirk). Boč. exc. O., oklika, obvodní střída, v horn., der Umbruch, die Umbruchstrecke. Bc. O. větrní, v hora., der Wetterumbruch. Bc. — O., u, m. Na všech stranách zřízeny po zdích o-zy a oplotně k lepši ochraně bojovníků před střelami. Brt. exc. — O., podloubí, ambit, Säulen- gang. Oblíže pokladny byly kobky a o-ze, ve kterých Pán vyučoval. Sš. J. 142. Vz Ambit. — O., ves na Mor. v okr. a) brněn- ském, vz S. N., b) litovelském.

195157   Ochoz Svazek: 7 Strana: 0084
Ochoz = okrsek lesní, les. Nemora, quae vulgariter nuncupantur třie ochozye. D. ol. VIII 436. Tráva se na louce prodává na provázky, les na o-zy. U Uher. Hrad. Tč. Dělati ochoze, choditi na o-ze. Us. Šd. Svá- žeti o-ze = dříví z ochozů. Šd. — O. = perioda. Vz Jg. Slnosť. 78., 79. — O = vjezd, ambitus, v strč. právu. Vz Ott. II 85. — O. = ochod, konečník. Us. Hk. Cf. Ochodovitý. — O., ochos, vsi u Brna a Konic na Mor.; Neudorf, ves u Přeštic; Wochos, vsi u Nasavrk, u Rychnova a u Tiš- ňova, sam. u Richmburka; O. Dolní, Unter- Wochos, ves u Rychnova. PL., Blk. Kfsk 256, Sdl. Hr. I 160., Rk. 81. — O = ryb- ník u Kard. Řečice; Ochoze, les u Morkůvek na Mor. BPr.

195158   Ochoz Svazek: 8 Strana: 0252
Ochoz = lesní okrslek.V ochozi několik zajíců zabil. Arch. XI. 500.

195159   Ochoz Svazek: 10 Strana: 0227
Ochoz, u, m. = veranda. Věst. X. 341.

195160   Ochoza Svazek: 7 Strana: 0084
Ochoza, y, f. = oprátka v lese t. j. od- měřený kus lesa na prodej (na vysekání). U Kyjova. Brt. D. 240. Vz Ochoz.

195161   Ochozda Svazek: 7 Strana: 0084
Ochozda, v, f., několik domkův u Bílska.

195162   Ochoze Svazek: 7 Strana: 1345
Ochoze, e, f., indago. Pršp. 24. 63. Vz Ochoz.

195163   Ochozelý Svazek: 2 Strana: 0342
Ochozelý, was man umgeht. Ros. — O., abgenützt, abgetragen. O. punčochy (choze- ním otřené). D.

195164   Ochozenie, n Svazek: 10 Strana: 0227
Ochozenie, n., ambitio. Gl. greg. 77b. 14. (Mus. 1878. 549. ).

195165   Ochozený Svazek: 2 Strana: 0342
Ochozený, ochozen, a, o, umgangen. — O., chůzí otřený, abgetreten, abgetragen. O. cesta, plášť. Jg.

195166   Ochozí Svazek: 9 Strana: 0200
Ochozí, ?., circuitus = statek po ochozu hranicemi obmezený. Vz Ochoz. Pal. Děj. 1. 2. 262.

195167   Ochozné Svazek: 2 Strana: 0342
Ochozné, ého, n., plat za brání dříví. 1540. Gl.

195168   Ochozné Svazek: 8 Strana: 0252
Ochozné, ého, n. Eml. Urb. 95., 96., 98.

195169   Ochozní Svazek: 2 Strana: 0342
Ochozní, k ochozi náležitý, Umgangs-. Zlob. O. dříví, z ochozi, das Schlagholz. 1680.

195170   Ochozník Svazek: 2 Strana: 0342
Ochozník, a, m., der Kreiser, kdo při obnově okres obchází. Šp.

195171   Ochoznik Svazek: 8 Strana: 0252
Ochoznik, a, m. Vezouce tenata stáli jsme na silnici čekajíce o-ka. Arch. XIII. 216.

195172   Ochozný Svazek: 7 Strana: 0084
Ochozný kommissař. Ntr. V. 381. Vz Ochozní.

195173   Ochr Svazek: 2 Strana: 0342
Ochr, vz Ocher.

195174   Ochra Svazek: 7 Strana: 0084
Ochra, y, f. = ocher. U Místka. Škd.

195175   Ochrákaný Svazek: 8 Strana: 0252
Ochrákaný. O. prapor. Phľd. 1893. 587. Cf. Chrákati.

195176   Ochrana Svazek: 2 Strana: 0342
Ochrana, y, f., obrana, vůbec vše, co nás před úrazem a nebezpečenstvím chrání. S. N. Schutz, Schirm, m., Beschützung, Obhut, Be- schirmung, f. Dosti nás k ochraně lodí bylo. Har. Vám knihu k dověrné ochraně porou- čím. V. Pod ochranu někoho někomu poru- čiti. Rk. Pod o-nou božskou kdokoli sedí, bezpečně ten můž odpočívati. Nud. Pro o-nu statků do pole vytáhli. V. O. boží, již při svých věrných vede. Ler. S tím Vás Bohu, v jeho svatou ochranu poroučím. V. Zemi k ochraně jim poručil. Flav. Bez ochrany; ochranou opuštěný; ochrany zbavený. V. V ochranu vzíti. V. Na o-nu vzíti. Sl. Uh. 1. 99. Někoho ve svou ochranu přijíti. V. Pod ochranu přijíti, vzíti. V. Nemocného dáti pod ochranu. D. Pod něčí ochranou jako pod křídly se skrýti. V. V ochranu něčí se oddati. Kom. Ochrany u někoho před někým hledati. Br. Město, žid pod ochranou. D. Ne- poskytoval o-ny od větru, proti větru. Brt. O. mocného; o-ny něčí se dovolávati; pod něčí o-nou býti, státi; pod o-nou někoho míti; pod o-nu něčí se utéci. Nt. Vz Obrana.

195177   Ochrana Svazek: 7 Strana: 0084
Ochrana otcovská, die Vaterhut, Posp., celní, Kzl. 88., vojeNská. Čsk O. před ne- mocí. Vz Slov. zdrav.

195178   Ochrana Svazek: 10 Strana: 0227
Ochrana Lud., kněz, spis. a mor. vla- stenec, f 1877. Vyhl. I. 43. 15*

195179   Ochrana Svazek: 10 Strana: 0639
Ochrana Ludv, far. na Opav. Vz Slám. Put. 487.

195180   Ochranář Svazek: 10 Strana: 0228
Ochranář, e, m., der Schutzzöllner. Nár. list 1885. č. 131.

195181   Ochranářský. O Svazek: 10 Strana: 0228
Ochranářský. O. politika, die Schutzzoll- politik. Nár. list. 1885. č. 131. O. soustava. Ib. 1903. é. 312. 21.

195182   Ochranbarborka Svazek: 10 Strana: 0639
Ochranbarborka, y, f. = žena příliš šetrná, skrblá. Brt. Slov.

195183   Ochránce Svazek: 2 Strana: 0342
Ochránce, e, m. a f., ochranitel, obránce, der Beschützer, Schirmer, Beschirmer, Patron, Schützer. V. Aby naším ochráncem býti ráčil, žádali. Vrat. Anděl o. Kom. Nebeský o. Sych. Ochráncem býti chce. V. — O., strážce, chrť, který brání, aby ostatní psi lapeného zajíce neroztrhali. Šp.

195184   Ochránce Svazek: 7 Strana: 0084
Ochránce pokoje, Pož. 122., pravdy. Ib. 6. — O. = zvláštní zařízení v bezpečném zámku, der Protector. Včř. Z. I. 68.

195185   Ochránčí Svazek: 7 Strana: 0084
Ochránčí, Schutz-. SP. II. 146.

195186   Ochránči Svazek: 9 Strana: 0200
Ochránči, ího, m. P. Bůh rač býti VMsti o-čím. 1605. Uč. spol. 1900. IX 23.

195187   Ochrandlivý. O Svazek: 10 Strana: 0228
Ochrandlivý. O. ruku nad něčím držeti. Čern. Z. 90. Vz. Ochránlivý.

195188   Ochráněnec Svazek: 10 Strana: 0228
Ochráněnec, nce, m., Schützling Fr. Tomsa.

195189   Ochránění Svazek: 2 Strana: 0342
Ochránění, n., das Beschützen, die Be- wahrung. V.

195190   Ochráněný Svazek: 2 Strana: 0342
Ochráněný ;-něn, a, o, beschützt, beschirmt.

195191   Ochráněti koho Svazek: 10 Strana: 0228
Ochráněti koho. Aby měšťany oehráněli. 1460. Arch. IX. 313.

195192   Ochranička Svazek: 7 Strana: 0084
Ochranička, y, f., die Beschützerin, Patronin. Bern.

195193   Ochraničky Svazek: 2 Strana: 0342
Ochraničky, pl. f., kravinky, die Schutz- pocken. Jg.

195194   Ochrániště Svazek: 7 Strana: 0084
Ochrániště, ě, n. = útočiště. Hnoj.

195195   Ochranitel, ochraňovatel Svazek: 2 Strana: 0342
Ochranitel, ochraňovatel, e, m. = ochránce.

195196   Ochranitelka, ochraňovatelka Svazek: 2 Strana: 0342
Ochranitelka, ochraňovatelka, y, o- chranitelkyně, ě, f, die Schützerin, Be- schützerin.

195197   Ochranitelný Svazek: 9 Strana: 0200
Ochranitelný milovník umění. Pal. Pam. 317.

195198   Ochrániti Svazek: 2 Strana: 0342
Ochrániti, il, ěn, ění; ochraňovati, be- schützen, bewahren, schirmen, beschirmen, erretten, erhalten. V. — koho (gt.), čeho. Hotov jsa o. spravedlivých. Br. Ochrání těch, kteří pozůstali z lidu. Br. — co, koho (akkus.). Ochrání ty, kteří ... V. O.město. D. — co, čeho (koho) před čím. Že od něho přede vším zlým ochráněni budou. Br. O. koho před soudem. Nt. — Byl. - koho od čeho. Ochránil ho od násilí. V., — koho čím: střelbou, Us., kouzlem. Dch. — koho při čem. První příjemec má při své první žádosti zůstaven a ochráněn býti. Nar. o h. a k., Pr. I. 90.

195199   Ochrániti co od čeho Svazek: 7 Strana: 0084
Ochrániti co od čeho. Ochraň nám od škody na poli úrody. Sš. P. 69. Ochraň tělo mé od vší pohromy. Mž. 24. — O. = oči. stiti. U Brušperka. Mtl. O. z hydu Val laš. Brt. D. 240. — O. = skliditi. — co, zemáky. Mor. Brt. D. 240. :

195200   Ochranivý Svazek: 2 Strana: 0342
Ochranivý, schutzhaft. Dch.

195201   Ochránka Svazek: 7 Strana: 0084
Ochránka, y, f. = ochranné místo. Nár. list.

195202   Ochránkyně, ě, f Svazek: 2 Strana: 0342
Ochránkyně, ě, f. = ochranitelka. Jg.

195203   Ochránlivosť, i, f Svazek: 2 Strana: 0342
Ochránlivosť, i, f., schützende Beschaf- fenheit. Jg.

195204   Ochránlivý Svazek: 2 Strana: 0342
Ochránlivý, kdo ochraňuje, schützend, Schutz-. Ruku o-vou nad někým držeti. Reš. O. lékařství (= lék). Reg. zdr., Rk.

195205   Ochranlivý Svazek: 7 Strana: 1345
Ochranlivý. Právo ochranlivé, Schutz-. Arch. IX. 244.

195206   Ochranné Svazek: 2 Strana: 0342
Ochranné, ého, n. = plat za ochranu, obranné, das Schutzgeld. D., Zlob.

195207   Ochranné Svazek: 7 Strana: 0084
Ochranné, ého, n., vz Ochranný.

195208   Ochranní Svazek: 2 Strana: 0342
Ochranní list, Schutzbrief, D., město. Pal.

195209   Ochranník Svazek: 7 Strana: 0084
Ochranník, a, m. = ochránce. Slov. LObz. XXIV. 228.

195210   Ochrannosť Svazek: 2 Strana: 0342
Ochrannosť, i, f, Schutzrecht. Pal.

195211   Ochrannosť Svazek: 7 Strana: 0084
Ochrannosť oprav v: ochranosť.

195212   Ochranný Svazek: 2 Strana: 0342
Ochranný, schützend, Schutz-, Schirm-. O. spolek, město, hradba, pán, clo, panství, žid, prostředek, vrchnosť, město (ochránlivý; k ochraně poručený), J, tr., krov, die Schutz- decke, pilíř, die Berg-, Gebirgsfeste, poval, die Schutzbühne, ústrojí, die Schutzvorrich- tung, výdřeva, die Schutzzimmerung, zdění, die Schutzmauerung, Bc, známka, die Schutz- marke, list, Sicherheitsbrief, Dch., plachta, provaz, místo (Freiung, Dch.). Nad někým n. nad něčím ochrannou ruku držeti. V. —

195213   Ochranný Svazek: 7 Strana: 0084
Ochranný. O. kahan Davyův, péro, bárky u dřevěného mostu, NA IV. 151 , 214., 229, pás, popruh, koš, obraz, das Palladium, Dch., kukle, opona, oblek, pruty, výstroj, Schutzarmatur, Čerm., příkop, pohoří, štít, les, rostliny, Sl. les, bůžek, zeď, Posp., ná- činí, Us., plech (u dveří ohniště), Šmr. 11., 146., dvéře, Hrk., kameny na silnici, sta- vení, Škd., úředník (tribun), právo, Lpř., záklopka, Hrm., péče. Čch. O-ná opatření činiti Dch Semínko, které není v o pou- zdře, vítr snadno unese. Hlk. — proti čemu: proti nečasu. Dch.

195214   Ochranný Svazek: 9 Strana: 0200
Ochranný. O. známka, Schutzmarke. Ott Říz. I. 101.

195215   Ochranodárce Svazek: 7 Strana: 0084
Ochranodárce, e, m., der Schutzspender. Lpř.

195216   Ochranosť Svazek: 7 Strana: 0084
Ochranosť, vz Ochrannosť.

195217   Ochranov Svazek: 2 Strana: 0342
Ochranov, a, m., město v Lužici, Herrnhut.

195218   Ochranov Svazek: 7 Strana: 0084
Ochranov, a, m., Herrnhut. Rk. Sl.

195219   Ochranovací Svazek: 2 Strana: 0342
Ochranovací místo, der Aufbewahrungs- ort. Trest. zák.

195220   Ochraňovatel Svazek: 2 Strana: 0342
Ochraňovatel, e, m. = ochránce, ochra- nitel.

195221   Ochraňovati Svazek: 2 Strana: 0342
Ochraňovati, vz Ochrániti.

195222   Ochranovci Svazek: 7 Strana: 0084
Ochranovci = Čeští bratři. Kram. Slov.

195223   Ochranovna Svazek: 7 Strana: 0084
Ochranovna, y, f., die Schutzanstalt. Dch., Bdl.

195224   Ochranovský Svazek: 7 Strana: 0084
Ochranovský archiv. Mus. 1876. 733

195225   Ochranský Svazek: 7 Strana: 0084
Ochranský, den Patron betreffend. Bern.

195226   Ochranství Svazek: 2 Strana: 0342
Ochranství, n., die Schutzhoheit, der Schutz. Dch.

195227   Ochranstvo Svazek: 7 Strana: 0084
Ochranstvo, a, n. O. proti ohni, die Brandwehr. Čerm.

195228   Ochranstvo Svazek: 10 Strana: 0228
Ochranstvo, a, n. O. dělostřelectva, die Geschützbedeckung. Vz Ott. XVIII. 681.

195229   Ochrapěti, ochraptěti Svazek: 2 Strana: 0342
Ochrapěti, ochraptěti, ěl, ění, heiser werden. O. přes noc. Us. — od čeho: od křiku. D., Vrat. — čím: křikem. — z čeho: z ořechů. Mřk.

195230   Ochraplý Svazek: 9 Strana: 0200
Ochraplý hlas. Pal. Záp. I. 6.

195231   Ochrapotlý Svazek: 2 Strana: 0342
Ochrapotlý = chraplavý. Us. u Jilemn.

195232   Ochraptělý Svazek: 7 Strana: 0084
Ochraptělý, heiser. O zvuk. Čch. Petrkl. 26.

195233   Ochraptění Svazek: 2 Strana: 0342
Ochraptění, n. Křičeti až do o., sich heiser schreien. Dch.

195234   Ochraptěti kdy Svazek: 7 Strana: 0084
Ochraptěti kdy. Kdo na jaře slyší po- nejprv žáby křehotati, má také křičeti, aby toho roku neochraptěl. Mus.

195235   Ochrastati, ochřastati, ochrastnouti, ochřastnouti Svazek: 2 Strana: 0342
Ochrastati, ochřastati, ochrastnouti, ochřastnouti, stnul a stl, ut, utí = obiti, otřepati, oklepati, beklopfen, rund um be- schlagen, abhobeln. — co: ječmen, L., len. Kouble. — se kde, ohroziti se, Furcht ver- lieren, dreist werden. Ještě se neochrastala mezi měšťkami (neohrozila, nezdomácněla). L.

195236   Ochrastavěti Svazek: 2 Strana: 0342
Ochrastavěti, ěl, ění, krätzig, räudig werden. D.

195237   Ochrastavěti Svazek: 7 Strana: 0084
Ochrastavěti. Od takého nápoja po celom tele o-vel. Slov. Phľd. III. 2. 184.

195238   Ochrastaviti Svazek: 2 Strana: 0342
Ochrastaviti, il, en, ení, krätzig, räudig machen. Jg.

195239   Ochrd Svazek: 2 Strana: 0342
Ochrd, u, m., okoliště, der Schoberfleck. Jg.

195240   Ochrd Svazek: 9 Strana: 0200
Ochrd, u, m. = řada posečené trávy. Dšk. Vok. 63.

195241   Ochremsta Svazek: 2 Strana: 0342
Ochremsta, y, m., ochlama, nemehlo, der Tölpel, Dummkopf. — 0., chamajda, ein Un- geschliffener. Us. Polican.

195242   Ochremstati Svazek: 7 Strana: 0084
Ochremstati, vz Chremstati. Šm .

195243   Ochrkel Svazek: 2 Strana: 0342
Ochrkel, kle, m., chrkel, der Auswurf aus der Brust. Na Mor.

195244   Ochrknouti Svazek: 2 Strana: 0342
Ochrknouti, knul a kl, ut, utí; ochrkati, ochrkávati, vůkol chrkati, umspucken, be- speien. — co. Ochrkl to. Jg. — se = ochek- nouti, osopiti se, sich entrüsten. Plk.

195245   Ochrliti Svazek: 7 Strana: 0084
Ochrliti, il, en, ení, bewerfen, bespeien. — čím. To tvoje čisté meno denne posmechom o no Slov. Orl. XI. 2.

195246   Ochrňál Svazek: 8 Strana: 0252
Ochrňál, u, m. (pl. -le), vz Ochochrňák (3. dod.).

195247   Ochrnáł Svazek: 7 Strana: 1345
Ochrnáł, vz Chochrňáł (2. dod.).

195248   Ochrnělec Svazek: 10 Strana: 0228
Ochrnělec, lce, m. = ospalec. Tbz. XIII. 406.

195249   Ochrnělý Svazek: 7 Strana: 0084
Ochrnělý = ospalý, schläfrig. Us Rjšk.

195250   Ochrnouti Svazek: 2 Strana: 0342
Ochrnouti, (m. ochrmnouti dle strb. ?h??- mnąti, tedy = chromým se státi. Gb. Hl. 111.) ul, utí = ochuravěti, schlaff, kontrakt werden. Úd ochrnul. Br. Někto oslne a někto ochrne. Boč. exc. Jazyk ochrnul. Lk. — skrze co. Mnohý ochrne skrze přílišné obcování tělesné. Krab. — komu. Jazyk mu ochrnul. Cern. — na co: na ruku, Ros., na nohu. Us. Vz Ochrnulý.

195251   Ochrnouti Svazek: 8 Strana: 0252
Ochrnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 31., 85.

195252   Ochrnulec Svazek: 2 Strana: 0343
Ochrnulec, lce, m., člověk dnou sklíčený a zlámaný, dnavec, der Gichtbrüchige; člověk mrtvicí raněný, der vom Schlage Gerührte. Sš. Mt. 63.

195253   Ochrnulosť Svazek: 2 Strana: 0343
Ochrnulosť, i, f., ochrnutí, die Lähmung, Schlaffheit der Glieder. Jg.

195254   Ochrnulý Svazek: 2 Strana: 0343
Ochrnulý, kleslý, mrtvicí poražený, kon- trakt. V. O. úd. V. — na co: na ruce, na nohy. Br. Vz Kleslý.

195255   Ochrnutí Svazek: 2 Strana: 0343
Ochrnutí, n., poražení mrtvicí. O., die Lähmung, jest zaniknutí činnosti nervové v jisté části těla zvířecího. O. úplné, neúplné, jednostranné (zaujímá-li jen jednu stranu těla), příčné (zachvátí-li buď dolejší, buď hořejší polovici těla). Vz S. N. O. plic, Rk., mozku.

195256   Ochrnutí Svazek: 7 Strana: 0084
Ochrnutí končetin, Extremitätenlähmung, f. Vz Obrna.

195257   Ochrnutí Svazek: 10 Strana: 0228
Ochrnutí, n. = obrna. Vz Obrna a Ott. XVIII. 582. O. měchýře, cystoplexia, cysto- plegia. Ktt.

195258   Ochroma Svazek: 2 Strana: 0343
Ochroma, y, f., ochromení, die Lähmung. Jg. — O., včelí nemoc, nemohou-li včely létati. Lš.

195259   Ochromělý Svazek: 2 Strana: 0343
Ochromělý, erlahmt. Jg.

195260   Ochromení Svazek: 2 Strana: 0343
Ochromení, n., vz Ochromiti. Die Läh- mung, Erlahmung.

195261   Ochromění Svazek: 2 Strana: 0343
Ochromění, od ochroměti, das Lahm- werden, die Lähmung. D., Ja.

195262   Ochromenina Svazek: 7 Strana: 0084
Ochromenina, y, f., etwas Gelähmtes. Pdl.

195263   Ochromený Svazek: 2 Strana: 0343
Ochromený; ochromen, a, o, gelähmt, ver- stümmelt. V. Každé panství jest jako ochro- mené, není-li válečnou mocí ohražené. V. — čím. Tvým již jménem vojsko ochromeno. Puch. — kde: na těle. Lk. Je ochromen po pravé straně. Ml.

195264   Ochroměti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochroměti, ěl, ění, verkrümmen, lahm werden. Ochroměl ubohý. Us. — čím. Tělem i duší o. Zlob. — na co: na ruce. Vz Ochrom- nouti.

195265   Ochromiti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochromiti, il, en, ení; ochromovati, lahm machen, lähmen. V. — koho. Brikc. — co komu: nohy. Us. — koho čím: prací.

195266   Ochromiti koho s kým čím kde Svazek: 7 Strana: 0085
Ochromiti koho s kým čím kde. Han- nibal se svými 30000 vojínů jedinkým po- stupem o-mil na bojištích italských na ně- kolik desítiletí veškeru sílu válečnou první velmoci starého věku. Osv. I. 340. Duch lidský jednou ranou měl na perutích svojich ochromen býti. Vlč.

195267   Ochromly Svazek: 2 Strana: 0343
Ochromly, gelähmt, lahm. — na co: na nohy, na ruce. — čím: prací.

195268   Ochromnout Svazek: 2 Strana: 0343
Ochromnout!, mnul a ml, ut = ochro- měti. Jg. — komu. Ochroml mu jazyk. Rk. — na co: na ruku, na nohu. Rk. — čím: prací. Vz Ochroměti.

195269   Ochromnouti na Svazek: 8 Strana: 0252
Ochromnouti na oko = oslepnouti. Zábř. Brt, D. II. 355.

195270   Ochromnutí Svazek: 2 Strana: 0343
Ochromnutí, n., die Lähmung. O. plic. Ja.

195271   Ochroptěti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochroptěti, ěl, ění, vz Ochrapěti.

195272   Ochroptiti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochroptiti, il, ěn, ění, röchelnd machen. Jg-

195273   Ochrouněný Svazek: 7 Strana: 0085
Ochrouněný = ochrnělý, ospalý. Us. Tkč.

195274   Ochroustati Svazek: 2 Strana: 0343
Ochroustati. — co čím: jablko zuby, umnagen.

195275   Ochrový Svazek: 2 Strana: 0343
Ochrový, Ocher-. Vz Ocher.

195276   Ochrumělý Svazek: 7 Strana: 0085
Ochrumělý = ochromělý. Laš. Tč.

195277   Ochrupnica Svazek: 7 Strana: 0085
Ochrupnica, e, f., die Knorpelhaut. Ssk.

195278   Ochrustavice Svazek: 2 Strana: 0343
Ochrustavice, e, f., povlak, jímž chru- stavky potaženy jsou. Ssav. Die Knorpelhaut.

195279   Ochrustavice Svazek: 7 Strana: 1345
Ochrustavice, e, f. Zánět och-ce, peri- chondritis (vnější, externa, vnitřní, interna, hltanu, laryngea). Ktt. exc.

195280   Ochrustavice Svazek: 10 Strana: 0228
Ochrustavice, e, f. Zánět oce, perichon- dritis, Knorpelhautentzündung (hrtanové, la- ryngea, konvicohrtanové, p. laryngea ary- taenoidea, prstenohrtanové, laryngea crico- idea, štítohrtanové, p. lar. thyreoidea). Ktt.

195281   Ochřešťany Svazek: 7 Strana: 0084
Ochřešťany, vz Okřesanec.

195282   Ochřipěti Svazek: 7 Strana: 0084
Ochřipěti, ěl, ění = ochraptěti. Hájiček zelený, kto ťa rozveselí, keď dievky ochri- pely, ej čo ti spievávaly. Sl. spv. III. 115.

195283   Ochříplý Svazek: 8 Strana: 0252
Ochříplý. Také na Slov. Hlas ochríply, jakoby od silnej pijatiky. Phľd. 1894. 232.

195284   Ochřiplý, okřiplý Svazek: 2 Strana: 0342
Ochřiplý, okřiplý = ochraptělý. V Krko- noších. Kb.

195285   Ochtáb Svazek: 7 Strana: 0085
Ochtáb po letnicích. Šf. III. 247. O. = zapověděná doba, ve které se nic nepracuje, ku př. od božího narození až do tří králů, jak slunce zapadne. Na jihových. Mor. Brt.

195286   Ochtáb, ochtáv Svazek: 2 Strana: 0343
Ochtáb, ochtáv, m. oktav, u, m., z lat. octava, po osm dní trvající slavení některého svátku církevního, zejména hodů božích, zemských patronů a vůbec slavnějších svátků všeobecných a místných. S. N. Vz Gl. 199. Ve čtvrtek po ochtábu tří králův. V.

195287   Ochtábky Svazek: 7 Strana: 0085
Ochtábky, pl. = niti napředené v ochtábu (od vánočních svátků do nového roku; těm připisuje pověra zvláštní moc). V Úboči. Rgl.

195288   Ochtábský Svazek: 9 Strana: 0200
Ochtábský. O. niti = předené v týdnu od božího narození do nového roku. Čes. 1. VIII. 357.

195289   Ochtáhati Svazek: 2 Strana: 0343
Ochtáhati, zochtábati — práti, bíti, schla- gen, prügeln. — koho. Us. u Rohoznic.

195290   Ochtěnka Svazek: 8 Strana: 0252
Ochtěnka, y, f. = mlékařka z vesnic na pravém břehu Něvy u Petrohradu. Pušk. 27.

195291   Ochtiná Svazek: 8 Strana: 0252
Ochtiná, é, f., děd. v Gemer. Phľd. 1895. 349.

195292   Ochtýňati se Svazek: 2 Strana: 0343
Ochtýňati se, ohlížeti se. Len sa ochtý- ňajte, šak vás ten brezoň (býk) potrče. U uher. Brodu na Mor. Vb.

195293   Ochučban Svazek: 7 Strana: 1345
Ochučban, u, m., spongius, zastr. Rozk.

195294   Ochudek Svazek: 10 Strana: 0639
Ochudek, dku, m. = kulatá čepice 8 okra- jem beránčím. Vz Brt. Slov.

195295   Ochuděti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochuděti, ěl, ění; ochudnouti, verarmen. — čím. Tím krev ochuděla. Lk.

195296   Ochuděti Svazek: 7 Strana: 1345
Ochuděti. Ž. kl. 78. 8.

195297   Ochuditi Svazek: 2 Strana: 0343
Ochuditi, il, zen, ení; ochuzovati, arm machen. — abs. Ochuzuje zajisté nespoření, spoření obohacuje. Kom. — koho, co. Alx. 1105., BO. Chtě s tím bojovati, jenž jeho zemi ochudil. St. skl. Mnoho lidi ochudili. Let. 46. — Reš., Ottersd. — koho čím. Hrou v kostky se o. Jel. — koho čeho. Svět jej vší věci ochudí. O 7 vstup.

195298   Ochuditi Svazek: 7 Strana: 0085
Ochuditi. Smil, Výb. I. 922. — koho, co. Tělo i duši o-dí. 15. stol. (Tím činem) chlapa o-dí. Hr. ruk. 315. Však jdu na onen svět, však již nepožeru ani s sebú poberu; měla-li bych toho sirotka p.? NB. Tč. 200. Tak všetek sviet ochudichu Ezp. 31.

195299   Ochudlý Svazek: 2 Strana: 0343
Ochudlý, zchudlý, verarmt. Paas.

195300   Ochudlý Svazek: 7 Strana: 0085
Ochudlý v bot., vz Rst. 465.

195301   Ochudnouti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochudnouti, dnul a dl, utí, verarmen. Ochudna bratr tvoj prodal seděnie své (pos- sessio). BO. Bohatý může ochudnouti. V. Líný hospodář ochudne. Rad. zvíř. Vz Ochu- děti.

195302   Ochudnouti Svazek: 7 Strana: 0085
Ochudnouti. St. Kn. š. 139. Ten brzy o-dl. Pal. Rdh. II. 183.

195303   Ochudnouti Svazek: 7 Strana: 1345
Ochudnouti. Jedním grošem nebo dvěma málo ochudnete. Rgl.

195304   Ochudnutí Svazek: 7 Strana: 0085
Ochudnutí, die Verarmung. Us.

195305   Ochudoběti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochudoběti, ěl, ění, verarmen. Zlob.

195306   Ochudobiti Svazek: 7 Strana: 0085
Ochudobiti = zubožiti. Bern.

195307   Ochudobněti Svazek: 7 Strana: 0085
Ochudobněti, ěl, ění = zubožeti. Bern.

195308   Ochudobniti Svazek: 7 Strana: 0085
Ochudobniti = ochudobiti. Bern.

195309   Ochuchati Svazek: 2 Strana: 0343
Ochuchati, an-, behauchen, anblasen. — co: jídlo. Na Ostrav. Tč.

195310   Ochuchliti, il Svazek: 2 Strana: 0343
Ochuchliti, il, en, ení, ochuchlovati = okukliti, obaliti, einhüllen. Ros.

195311   Ochule Svazek: 2 Strana: 0343
Ochule, e, f., zastr., čím se co ochuluje; zvl. ženské přikrytí, jímž hlavu obalují. Cf. Zachule. Ros. Die Kopfhülle.

195312   Ochuliti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochuliti, il, en, ení, ochulovati, obaliti, umhüllen. Cf. Ochule.

195313   Ochúlostivěný Svazek: 7 Strana: 0085
Ochúlostivěný = choulostivým učiněný. Slov. Orl. VI. 230.

195314   Ochumeliti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochumeliti, il, en, ení; ochumelovati, chu- meleni otřásati, abschütteln. — co s čeho: Ovoce so stromu (otřásti). Us. (Turn.).

195315   Ochúňati se Svazek: 7 Strana: 0085
Ochúňati se = ochúněti se. Mor. Brt. D. 240.

195316   Ochúňavosť Svazek: 7 Strana: 0085
Ochúňavosť, i, f. = ostýchavosť. Slov. Bern.

195317   Ochúňavý Svazek: 7 Strana: 0085
Ochúňavý = ostýchavý. Slov. Bern.

195318   Ochúněti, ochouněti se Svazek: 2 Strana: 0343
Ochúněti, ochouněti se, ěl, ění = okou- něti se, zdráhati se, nemíti se k dílu, gaffen, lass sein. Na vých. Mor. Ochůňá sa. Brt. — D., Plk.

195319   Ochuravělec Svazek: 7 Strana: 0085
Ochuravělec, lce, m. = ochuravělý. S. N. XI. 56

195320   Ochuravělý Svazek: 7 Strana: 0085
Ochuravělý, krank geworden. Us. Dch.

195321   Ochuravění Svazek: 7 Strana: 0085
Ochuravění, n., das Krankwerden. O. náhlé. Us. Pdl. O. v šestinedělích. Kžk. Por. 174.

195322   Ochuravěti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochuravěti, ěl, ční, krank werden. — z čeho: z trápení. Duch. klín. — čím: na- stuzením.

195323   Ochuraviti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochuraviti, il, en, ení; ochuravovati, siech, krank machen. — koho čím: těžkou prací.

195324   Ochuť Svazek: 7 Strana: 0085
Ochuť, i, f. Pivo na o., das Kostbier. Dch.

195325   Ochutiti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochutiti, il, cen, ení; ochutniti, schmack- haft machen. — co. Rk.

195326   Ochutiti Svazek: 7 Strana: 1345
Ochutiti, delectare. Ž. kl. 64. 9.

195327   Ochutnaný čím Svazek: 9 Strana: 0200
Ochutnaný čím. Pečeně hořčicí o-ná, schmackhaft gemacht. XVI. stol. Rozb. II. 185.

195328   Ochutnárna Svazek: 7 Strana: 0085
Ochutnárna, y, f., Schmeckstation (míst- nost, kde se něco ochutnává). Utvořeno r. 1890.

195329   Ochutnati Svazek: 2 Strana: 0343
Ochutnati, chutným učiniti, ochutniti, schmackhaft machen. — co: jídlo. Bech. — O., chutným shledati, schmackhaft finden. Pán Bůh jest ho sobě nezůšklivil, ale ochutnal. Bech. — O., okusiti, kosten. — co čím: jazykem.

195330   Ochutnati Svazek: 9 Strana: 0200
Ochutnati. Ochutnav meč vesele. 1507. Mus. fil. 1897. 140.

195331   Ochutnávač Svazek: 7 Strana: 0085
Ochutnávač, e, m., Vorkoster, Vor- schmecker, m. Rk.

195332   Ochutnavač Svazek: 10 Strana: 0228
Ochutnavač, e, m., praegustator. Ott. XX. 388.

195333   Ochutnávárenský Svazek: 10 Strana: 0228
Ochutnávárenský. Nár. list. 1903. č. 177. 2.

195334   Ochutnávárna Svazek: 10 Strana: 0228
Ochutnávárna, y, f., vz Ochutnárna.

195335   Ochutnění Svazek: 2 Strana: 0343
Ochutnění, n., die Schmackhaftmachung, Würze. Jg.

195336   Ochutněný Svazek: 2 Strana: 0343
Ochutněný; -tněn, a, o, schmackhaft ge- macht. Jg.

195337   Ochutněti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochutněti, ěl, ění, schmackhaft werden. Jg.

195338   Ochutniti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochutniti, il, ěn, ění; ochutňovati ------ chut- ným učiniti, ochutiti. — co komu, schmackhaft machen, würzen.

195339   Ochutňovati co čím Svazek: 10 Strana: 0228
Ochutňovati co čím: svú sladkostí. Chč. S. L 97a.

195340   Ochuzelosť Svazek: 2 Strana: 0343
Ochuzelosť, i, f., Verarmung, f. Jg.

195341   Ochuzelý Svazek: 2 Strana: 0343
Ochuzelý, verarmt. Dch.

195342   Ochúzelý Svazek: 7 Strana: 0085
Ochúzelý. O. města. Sněm. 1640. p. 54.

195343   Ochuzení Svazek: 2 Strana: 0343
Ochuzení, n., das Armmachen. — O., das Armwerden, die Verarmung. Kdež sprave- dlnosť utuchne, tu měšťan (měšťanů) ochuzení a všecko zlé býti musí. V. Bohatnouti není hřích, když se děje bez něčího o. Č. 167.

195344   Ochuzenosť Svazek: 9 Strana: 0455
Ochuzenosť, i, f. O. obyvatelstva. Vlč. Lit. II. 186.

195345   Ochuzený Svazek: 2 Strana: 0343
Ochuzený; -zen, a, o, arm gemacht. Kom., Jel.

195346   Ochuzený čím Svazek: 7 Strana: 0085
Ochuzený čím. Lid venkovský mnoho- násobnými dávkami a holdy o. Pal. Děj. V. 1. 5.

195347   Ochůzka Svazek: 7 Strana: 0085
Ochůzka, y, f. = niva u Richmburku. BPr.

195348   Ochůzky Svazek: 9 Strana: 0201
Ochůzky = les. Již. Mor. Seb. 189.

195349   Ochuzovati Svazek: 2 Strana: 0343
Ochuzovati, vz Ochuditi.

195350   Ochvácení Svazek: 9 Strana: 0201
Ochvácení, n. Pouštěl mu pro o. Sdl. Hr. III. 56.

195351   Ochvácení, n Svazek: 2 Strana: 0343
Ochvácení, n., das Rehewerden.

195352   Ochvácenina Svazek: 2 Strana: 0343
Ochvácenina,y, f. = ochvácení, die Rehe- krankheit. Ros.

195353   Ochvácenosť Svazek: 2 Strana: 0343
Ochvácenosť, i, f., die Rehe. Ros.

195354   Ochvácený Svazek: 2 Strana: 0343
Ochvácený; -cen, a, o, reh. O., schvácený kůň. Ros.

195355   Ochvacovati Svazek: 2 Strana: 0343
Ochvacovati, vz Ochvátiti.

195356   Ochváliti Svazek: 2 Strana: 0343
Ochváliti, il, en, ení, ochvalovati, lichotiti, durch Lob zu gewinnen suchen. Tak ho sobě ochválil, až ho opálil. Us. Č.

195357   Ochvať Svazek: 2 Strana: 0343
Ochvať, i, f., nemoc dobytčí, zvl. koňská, die Rehe, Steifheit der Füsse. Jg. O, od větru (větrná), od prachu, od vody, od obroku, od chlíva. Ja. — Jg.

195358   Ochvat Svazek: 7 Strana: 1345
Ochvat = ochvácení. MzO. 1890. c. 25. str. 12. O. = nemoc, když se kdo jsa za- hřát náhle napije. Vz Mtc. XV, 288. nn. Cf. Hluzovník (2 dod.).

195359   Ochvat Svazek: 8 Strana: 0252
Ochvat, u, m. = rýma. Na uher. pomezí. Brt, D. II. 489.

195360   Ochvata Svazek: 7 Strana: 0085
Ochvata, y, m., os. jm. 1440.

195361   Ochvátěný Svazek: 7 Strana: 0085
Ochvátěný = ochvácený. Slov. Bern.

195362   Ochvátiti Svazek: 2 Strana: 0344
Ochvátiti, il, cen, cení; ochvacovati = koně přehnati, přesypati, přepojiti, ein Pferd usw. rehe machen, rehe tränken, rehe reiten, rehe füttern; sich übereilen, übernehmen. Jg. — koho: koně. Ros. — čím. Kůň vodou, větrem se ochvátil. Rkp. o kon. Dobytek jetelinou se ochvátil a zdul. Tab. lid. Člověk jídlem, pitím, během se ochvátil. Jg. — se v čem: v učení. Ros. — V. — se komu okolo čeho. Ochvátí se (ochytí se) jemu okolo hrdla. BO.

195363   Ochvátiti se na čem Svazek: 7 Strana: 0085
Ochvátiti se na čem = něčeho k razu požiti a z toho pak výraženinu dostati. U Star. Jičína. Vhl. — se koho. Ale muže sě o-til (had) = ochytil. Ezp. 597.

195364   Ochvátnouti Svazek: 2 Strana: 0344
Ochvátnouti, tnul a tl, utí = ochvátiti se. Jg.

195365   Ochvatný Svazek: 2 Strana: 0344
Ochvatný, ochvácený, rehe. O. kůň. L.

195366   Ochvatný Svazek: 7 Strana: 0085
Ochvatný. Ochvat o-ný, z hlavy do údov, z udov do nohú, z nohú do zeme (říkají omývajíce ochvácené dobytče). Slov. Phľd. III. 3. 292. — O. zelina, scrophularia Ehr- harti. Odvarem omývají ochvácený dobytek. Slov. Phľd. III. 3. 291., Rr. Sb.

195367   Ochvatný Svazek: 7 Strana: 1345
Ochvatný. O. zelina. Cf. Hluzovník (2. dod.).

195368   Ochvatný Svazek: 9 Strana: 0201
Ochvatný. O. zelina = květel. Mus. ol. VII. 80.

195369   Ochvěj Svazek: 7 Strana: 0085
Ochvěj, e, f. = chrastice, phalaris, rostl. Slov. ZObz. XXI. 273.

195370   Ochvění Svazek: 2 Strana: 0344
Ochvění, n. Zdaleka počije boj (exodo- ratur) o. kniežeeie (exhortationem ducum) a štěbet (ululatum) vojska. BO.

195371   Ochvěnohelmec Svazek: 7 Strana: 0085
Ochvěnohelmec, mce, m., der Helmum- flatterer. Šm.

195372   Ochvěný Svazek: 7 Strana: 0085
Ochvěný; -ěn, a, o, wankend gemacht. Stojí tu jak skála obrovitá neochvěnou nohou. Čch. Sl. 64.

195373   Ochvěv Svazek: 10 Strana: 0639
Ochvěv, u, m. O. hrůzy. Zvon VI. 357.

195374   Ochvístnouti Svazek: 7 Strana: 0085
Ochvístnouti, vz Chvístati.

195375   Ochvišťovice Svazek: 7 Strana: 0085
Ochvišťovice, dle Budějovice, ves. Arch. V. 563.

195376   Ochvíti Svazek: 2 Strana: 0344
Ochvíti, ochvěji, ěl, ěn, ění; ochvívati = vůkol chvěji, pohybuji,wanken, los machen, umwehen, umflattern. Č. — se = rozehřáti, roznítiti se. — se ke komu. Nenie to zlé ochvíti sě k ženám, když kto nemieni do- pustiti sě. Št. — se kde. Lučiště mé v mé ruce zochví se (instaurabitur). BO.

195377   Ochviti Svazek: 7 Strana: 0085
Ochviti, exercere. Slušie pánóm svój lid o. a těšiti dobrú řečí. Kšch. 49. — se v čem. V přikázáních tvých o. sě budu. Ž. kl. 118. 15. Vzochviu sě v divnostech tvých. Ib. 118. 27. — O. = exasperare. Jižto sě vzochvující; Národ zlý a vzochvující. Ž. kl. 65. 7., 77. 8.

195378   Ochvíti co Svazek: 7 Strana: 0085
Ochvíti co. Mrazivý dech smrti ochvíval skráň Zr. Amis.

195379   Ochvíti se Svazek: 7 Strana: 1345
Ochvíti se, exerceri, obyč. vzochviti se Ž. kl. 118. 15.

195380   Ochvívavý Svazek: 7 Strana: 0085
Ochvívavý = ochvívající se. Netopier miluje ochvievavé veci. Slov. DŠk. I. 19.

195381   Ochvojený Svazek: 2 Strana: 0344
Ochvojený, -jen. a, o, belaubt. Dch.

195382   Ochvojiti Svazek: 7 Strana: 0085
Ochvojiti, il, en, ení = chvojím obložiti, mit Reisig umgeben. Us. Tö.

195383   Ochvostaný Svazek: 9 Strana: 0201
Ochvostaný. Nestojí za o-ný věník. St. Bes. 87.

195384   Ochy Svazek: 7 Strana: 0085
Ochy! ochyž! Povzdech nemocného a p. Šd.

195385   Ochybiti Svazek: 7 Strana: 0085
Ochybiti, ochyběti, ochybovati, fehlschla- gen. Šm.

195386   Ochybný Svazek: 7 Strana: 0085
Ochybný, unzuverlässig, fehlschlagend.

195387   Ochýliti Svazek: 2 Strana: 0344
Ochýliti, il, en, ení; ochýleti, ochylovati = omíjeti, meiden. — co v čem. Něco v řeči o. — zamlčeti. L.

195388   Ochýňať sa Svazek: 10 Strana: 0639
Ochýňať sa = oháněti se. Brt. Slov.

195389   Ochystaný Svazek: 2 Strana: 0344
Ochystaný, v Krkon. = ošacený, be- kleidet. Kb.

195390   Ochystati Svazek: 2 Strana: 0344
Ochystati, ochystávati = uchystati, při- strojiti, zuschicken. — co. — se za co: za ženskou (převléci se), sich masken. Us.

195391   Ochyšťovice Svazek: 2 Strana: 0344
Ochyšťovice, ves u Sobotky. PL.

195392   Ochyštovice Svazek: 7 Strana: 0085
Ochyštovice, Woschtiowitz. Rk. Sl.

195393   Ochytiti Svazek: 2 Strana: 0344
Ochytiti, il, cen, ení; ochycovati = objímati, objíti, umfangen, umarmen. — co, koho. Troj. Ochytiv jeho hrdlo, jal se jeho celovati. BO.

195394   Ochytiti Svazek: 7 Strana: 0085
Ochytiti. O-til se mne hrdla. Wtr. exc. Za ,ochytiv' polož: sě.

195395   Ochytiti Svazek: 10 Strana: 0228
Ochytiti, ochycovati co jak. Vnitřnosti naše ochytí je (krmě) žádostně (přejmou je). Kar. 4.

195396   Ochytre Svazek: 7 Strana: 0085
Ochytre = chytro, hbitě, rychle. Slov. Krutý meč z pošvy dobývá, hneď sa i roz- háňá a o. ho do hlavy sekne Hol. 22.

195397   Ochytrý Svazek: 7 Strana: 0085
Ochytrý = hbitý, rychlý. Slov. Lastovka o-rým kľučkuje krídlom. Hol. 107. (97., 175.).

195398   Ochyž Svazek: 7 Strana: 0085
Ochyž! Vz Ochy.

195399   -oi Svazek: 7 Strana: 0085
-oi v dat. sg. bratroi, synkoi. Us. Brt. D. 136.

195400   -oi Svazek: 9 Strana: 0201
-oi, -oj m. -ovi v dat. a lok. sg. u, oráč a meč' v dial. Vz Gb. H. ml. III. 1. 102., -ovi.

195401   -oic Svazek: 2 Strana: 0344
-oic, místo -ův (-ova, -ovo), vz -ův, ojic, -ovic. Strejčkoic, bratroic. Us. v jihozáp. Čech. Jir. Vz Prk. Přisp. k n. o tv. sl. 12.

195402   -oic Svazek: 7 Strana: 1345
-oic. Hadamoic. V Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 48., -ovic (i dod.).

195403   -oic Svazek: 10 Strana: 0228
-oic m. -ovic: kovářoic stavení, Zejne- roic dvůr atd. Vz Dšk. Km 43. Vz -ojc, -ojic.

195404   Oidi-um Svazek: 2 Strana: 0344
Oidi-um, a, n., Knotenschimmel, dle Presla kaziplod, je plíseň vyskytující se v podobě útlých vláken se zakulacenými články na rozličných plodech a jiných částkách rostlin- ných, někdy i na chlebě, hlavně pšeničném. S. N.

195405   Oidi-um Svazek: 7 Strana: 0085
Oidi-um, a, n. Čs. lk V. 12., Rosc. 65.

195406   Oidip-us Svazek: 2 Strana: 0344
Oidip-us, oda, řidčeji: Oidip-us, a, m., král thebský, syn Laiův, později nevědomky i manžel Iokastin, své matky, otec Eteokleův a Polyneikův, Antigonin a Ismenin. Lpř. Vz více v S. N.

195407   Oíiknouti koho Svazek: 8 Strana: 0251
Oíiknouti koho = ošiditi. Brt. D. II. 393.

195408   Oine-us Svazek: 2 Strana: 0344
Oine-us, a, m. (Oeneus), jm. řecké.

195409   Oinotri-a Svazek: 2 Strana: 0344
Oinotri-a, e, f., vz Oenotria. — Oinotrové, větev Pelasgů z Arkadie pošlá. Vz S. N.

195410   Oitcové Svazek: 9 Strana: 0201
Oitcové = rodiče. Slez. Čes. 1. VIII. 145. Sr. násl. Ojcové.

195411   Oitý Svazek: 10 Strana: 0228
Oitý = ušlý, unavený. Ož byl cele oité. Haná. Hoch. 95.

195412   -oj Svazek: 2 Strana: 0344
-oj (-oi) z i, vz i se stupňuje v -oj (-ůj) a Tvoření slov.-----oj místo -ovi, mužoj m. mužovi, vz -ovi. — -oj, přípona adjektiv : ta- tinkoj, synoj, chlapcoj m. tatínkův atd. Ve vých. Čech. Jir.

195413   Oj Svazek: 2 Strana: 0344
Oj, vz Oje.

195414   -oj Svazek: 7 Strana: 0085
-oj = -ovic na Val. Šéł z Marynú Ma- cháňkoj. Vz Brt. D. 70.

195415   Oj Svazek: 7 Strana: 0085
Oj citoslovce. Oj, to mne pálí! Oj, to jsem se uhodil! Mor. Šd Oj časy naše, kam ste sa podely? Btt. Sp. 34. (20).

195416   -oj Svazek: 7 Strana: 1345
-oj dvojhl. na Dol. Vz List. fil. 1891. 414.

195417   oj Svazek: 8 Strana: 0252
oj. Kmenové oj substant, a imperativů se u Kroměř., Přer. a Kojet. drž': stoj, pokoj, loj, aneb se mění v uj: stuj, pokuj. Brt. D. II. 13., 44. Vz O (3. dod.).'Tam se dlouží v uj (dial. uj), když jest dvojhláskou; pakli jí není, nedlouzí se: odkrojek, odkrojit. NZ. VI. 71. — oj se dlouží v ój ve slovesech dójit, hójit atd.; ale: zvoniť, honiť atd. Vz ib. 45. a O (3. dod.). — -oj m. -ův pro všecky rody: chłapec Tomečkoj, pole súsedoj, Marýna To- mečkoj. Val. Brt.D. I. 70., List, fil. 1895. 278. (výklad).

195418   Oj Svazek: 9 Strana: 0201
Oj (voj), strč. ojě, akk. oju, oji; oje, n. ve vých. nářečích (zlim., val. ). Brt. D. L 11., 83.; ojo (hrozen, laš. ). Ib. 84. Oje se mu zlámalo. Slov. Zát. Př. XII. 283.

195419   Oj, pod dědinu na rovni Svazek: 10 Strana: 0228
Oj, pod dědinu na rovni, tanec. Vz Brt. P. n. 971.

195420   -oja Svazek: 8 Strana: 0252
-oja staženo v d: moja — má. Vz Gb. H. ml. I. 557.

195421   Ojalověti Svazek: 2 Strana: 0344
Ojalověti, ěl, ění, zjalověti, jalovým se státi. Slepice, jež zlatá vejce nesla, jižť jest ojalověla. Alex. fab. 9.

195422   Ojánit Svazek: 8 Strana: 0252
Ojánit stavení = ozdobiti haluzím a věnci z polního kvítí na letnice. Cf. Jánka. Brt, D. II. 355., Vck. Val. I. 85.

195423   Ojařený Svazek: 7 Strana: 0085
Ojařený, erfrischt. Z o. duše se k nebi vine dík. Štulc I. 98

195424   Ojařeti Svazek: 2 Strana: 0344
Ojařeti, el, ení, jarým se státi, frisch, lebenskräftig werden. — čím. Země celá vesnou ojaří. Sš. B. 183.

195425   Ojasiti Svazek: 10 Strana: 0228
Ojasiti, ojasovati Zatemnělá srdce oja- suješ, serenas, serena facis. Fagif. 36a.

195426   Ojasnění Svazek: 2 Strana: 0344
Ojasnění, n., das Erhellen. Jg. Ojasněný, erhellet. — čím. Světlem mě- síce o-ná. Johanit.

195427   Ojasniti Svazek: 2 Strana: 0344
Ojasniti, il, ěn, ění; oujasňovati, erhellen. — koho co. Sláva ho ojasnila. Hlas. — co, koho čím: jasným světlem.

195428   Ojatý Svazek: 2 Strana: 0344
Ojatý, umfangen, umarmt. — čím. Sevřena jsem vězením, ojatá těžkými okovy. Krok II. 481.

195429   -ojc Svazek: 7 Strana: 0085
-ojc, vz -ovic, List. fil. II. 232.

195430   -ojc Svazek: 7 Strana: 1345
-ojc. Hadamojc. V Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 414., 48, -ovic (i dod.).

195431   -ojc Svazek: 10 Strana: 0228
-ojc m. -ovic: Tomšojc, Boudojc louka, Zoubkojc dítě, krejčířojc, mlynářojc. Vz Dšk. Km. 43, -oic, -ojic.

195432   Ojce Svazek: 7 Strana: 0085
Ojce, e, n = oje. Zlámalo se jim na pluhu ojce. Koll. Zp. I 288.

195433   Ojce Svazek: 9 Strana: 0201
Ojce, e, n. zdrobn. od oje, oj. Gb. H. ml. III 1. 225.

195434   -ojce Svazek: 10 Strana: 0228
-ojce m. -ovice: Petrojce (Petrovice), Ho- ražďojce (Horažďovice). Dšk. Km. 45. Vz -ojice.

195435   Ojcové Svazek: 9 Strana: 0201
Ojcové = rodiče Slez. Nár. list. 1898. č. 86. Sr. předcház. Oitcové.

195436   Oje Svazek: 7 Strana: 0085
Oje, n , na Slov. Mkl. Etym. 220., List. fil. XI. 348. Oje, die Deichsel. V MV. pravá glossa. Pa.

195437   Oje Svazek: 8 Strana: 0252
Oje. Kade oje, tade kolesa (představení a podřízení). Phľd. 1894. 256.

195438   -oje Svazek: 8 Strana: 0252
-oje staženo v é: dvoje — dvé. Gb. II. ml. I. 557.

195439   -oje Svazek: 10 Strana: 0228
-oje příp.: nekolikeroje hodinky, Čtveroje. Dšk. Km. 9.

195440   Oje, e; oj Svazek: 2 Strana: 0344
Oje, e; oj, e; v obec. mluvě: voj, e; ojka, ojička, y, f.; oje, e, n., na Mor. a v Doudlebsku (Kd., Brt.; Kts.); na Mor. a na Slov. ojko, ojičko, u Opavy ojo, n. (Klš.). Oj, kluk, tažadlo. Šp. V již. Čechách oje a jest, jak dotčeno, tam n. Kts. Die Deichsel, Deichselstange. Vidlice u oje, dřevo na oj. Šp. Kůň při oji. D. Oj obrátiti (vozem jinam namířiti; 2. pryč utíkati, jíti.). Zpátkem oje obrátiti. V. Že jim přijde na tvrdo skočiti, s vaňkem se radívají, oj zpátkem obracejí, od dobrého předsevzetí upouštějí. Scip. post. 110. III. vyd. Domů voje obrátil. Plác. Nevím ještě, kam ojem obrátíme = kam narejdujeme, kam půjdeme, co učiníme. Jg. Neví, kam ojem obrátiti. Vz Rozpaky. Lb. 3. Popustiti, mír- nějším se státi, gelindere Saiten aufziehen. D. On má oje v moci, on oje vede (jest ředitelem něčeho). Ros. Kování na konci oje: kačírek. Jg. Vz Ojní. — Oje, hlavní veslo u lodí, das Steuerruder. Ros.

195441   Ojebanec Svazek: 7 Strana: 0085
Ojebanec, nce, m. = odrbanec. Cf. Je- bati, coire. Mor.

195442   Ojebati Svazek: 7 Strana: 0085
Ojebati = tělesně obcovati. Kdo tě oje- bal, ať ti zaplatí. Vojen. pís. u Kr. Hrad. Kšť.

195443   Ojebati koho Svazek: 2 Strana: 0344
Ojebati koho = ošiditi, betrügen. Lom.

195444   Ojed Svazek: 2 Strana: 0344
Ojed, u, ojedek, dku, m., obyč. pl. ojedy, ojedky, m.

195445   Ojedený Svazek: 7 Strana: 0085
Ojedený; -en, a, o, angefressen. Lpř

195446   Ojedí, n Svazek: 2 Strana: 0344
Ojedí, n., zbytky po jídle, Uiberbleibsel vom Essen. Na den obrácení sv. Pavla, když je voda v koleji, šetřte v žlabě ojedí (ožery píce, obroku) t. j. bude dlouhá zima. Us. Dch.

195447   Ojediněle Svazek: 7 Strana: 0085
Ojediněle = o sobě, bez jiných. O. krávy pásl. Us. Hrb.

195448   Ojedinělec Svazek: 7 Strana: 0085
Ojedinělec, lce, m., der Eiiis<imstehende. Kos.

195449   Ojedinělosť Svazek: 7 Strana: 0085
Ojedinělosť, i, f. = odloučenosť od jiných. Brt.

195450   Ojedinelosť Svazek: 8 Strana: 0252
Ojedinelosť, i, f., isolatio. Mark. (Krok 1896. 10.).

195451   Ojedinělý Svazek: 2 Strana: 0344
Ojedinělý = ojednělý, isolirt, einzeln. Mark. Log. 158.

195452   Ojedinělý Svazek: 7 Strana: 0085
Ojedinělý. O. příklad, Gb., slovo. Šf. Strž. I. 286. Vz Rst. 455.

195453   Ojediněti, ojedněti Svazek: 2 Strana: 0344
Ojediněti, ojedněti, ěl, ění, osamotněti, isolirt werden. Jg.

195454   Ojediňující Svazek: 7 Strana: 0085
Ojediňující, isolirend. Hlv.

195455   Ojednělý Svazek: 2 Strana: 0344
Ojednělý, samotný, osamělý. Vz Ojedinělý. O. vrabec. Ps. ms. Viece synóv ojednilé nežli té, ješto má muže. Št.

195456   Ojednění Svazek: 7 Strana: 0085
Ojednění, n., individuatio. Hlv.

195457   Ojedněný Svazek: 7 Strana: 0085
Ojedněný; -en, a, o, isolirt. Hlv.

195458   Ojedniti Svazek: 7 Strana: 0086
Ojedniti, il, ěn, ění, ojedňovati, isoliren. Jsou samy sebou ojedněny. Hlv. 78. Hmo- tou bytnosť ojedňuje se. Hlv. 76.

195459   Ojednititi Svazek: 7 Strana: 0086
Ojednititi, il, ěn, ění, vereinbaren. Rk.

195460   Ojednotlivěle Svazek: 10 Strana: 0228
Ojednotlivěle, vereinzelt. S jeho povíd- kami o. seznamovali se v časopisech. Pokr. 1885. č. 342.

195461   Ojedovatělý Svazek: 2 Strana: 0344
Ojedovatělý, vergiftet. Reš.

195462   Ojedovatěti Svazek: 2 Strana: 0344
Ojedovatěti, ěl, ění, giftig werden. Jg.

195463   Ojedovatiti něco Svazek: 2 Strana: 0344
Ojedovatiti něco, vergiften. Us.

195464   Ojehličení Svazek: 7 Strana: 0086
Ojehličení, n, die Benadelung. Sl. les.

195465   Ojehličený Svazek: 7 Strana: 0086
Ojehličený; -en, a, o, benadelt. O. strom

195466   Ojehličiti Svazek: 7 Strana: 0086
Ojehličiti, il, en, ení, benndeln. Sl. les.

195467   Ojehniti se Svazek: 2 Strana: 0344
Ojehniti se, il, ěn, ění, obahniti se, schafen. Zlob.

195468   -ojej Svazek: 8 Strana: 0252
-ojej staženo v éj: mojej — méj. Gb. H. ml. 1. 558.

195469   Ojelověti Svazek: 8 Strana: 0252
Ojelověti = ojalověti. Slepice o-la, Alxp. 9. (Gb.).

195470   Ojemniti Svazek: 2 Strana: 0344
Ojemniti, il, ěn, ění, sänftigen, mildern. Dch.

195471   Ojenice Svazek: 7 Strana: 0086
Ojenice, ves u Zbirova. Rk. Sl.

195472   Ojerce Svazek: 7 Strana: 0086
Ojerce, Hojerswerd, v Lužici. Pal. Děj. IV. 1. 56.

195473   Ojeti Svazek: 2 Strana: 0344
Ojeti, ojedu, ojel, et, etí; ojížděti, ěl, ěn, ění. — koho, umfahren. Háj.

195474   Ojeti Svazek: 7 Strana: 0086
Ojeti, vz Ojížděti.

195475   Ojetý Svazek: 7 Strana: 0086
Ojetý; -et, a, o = jízdou opotřebovaný. O. vůz. Us. Pdl.

195476   Ojezda Svazek: 2 Strana: 0344
Ojezda, y, m., posel jízdný, reitender Bote. Ms. 15. stol.

195477   Ojezditi Svazek: 2 Strana: 0344
Ojezditi, il, ěn, ění, ohladiti, befahren, durch Fahren ebnen, glätten. Ojezděná cesta. Us.

195478   Ojezditi Svazek: 7 Strana: 0086
Ojezditi. Kolej se o-la. NA. IV. 194.

195479   Ojezdníky Svazek: 9 Strana: 0201
Ojezdníky, pl., m., jm. pole. Pck. Hol. 24.

195480   Oježenýčím Svazek: 10 Strana: 0639
Oježenýčím. Trávník o-ný koly (dokola koly opatřený) Rais. Lid. 6.

195481   Oježiti Svazek: 7 Strana: 0086
Oježiti, il, en, ení, oježovati. — co. Nech Bismark o-ží Europy massu (ozbrojí, be- waffnen). Phľd. VIII. 216

195482   Ojhránek Svazek: 10 Strana: 0228
Ojhránek, ludolacra (inter clauda mon- stra). Rozk. P. 402.

195483   -oji, -ojí Svazek: 2 Strana: 0344
-oji, -ojí v ý: mojim = mým atd. Vz Ý.

195484   -ojic Svazek: 2 Strana: 0344
-ojic, přípona jmen rodových v již. Čech., ale jen pro několik pádů ve smyslu pl.: te- sařojic. Neužívá se však této přípony ve smyslu possessivném jako v češtině: truhlá- řovic táta, nýbrž praví se: truhlářů táta (truhlářovýho táty). Skloňují pak se takto: 1. tesařojic, 2. tesařů n. tesařojic, 3. tesa- řovom n. tesařom, 4. tesařojic, 6. tesařojic, 7. tesařojic. Kts. Vz -oic.

195485   -ojic Svazek: 9 Strana: 0201
-ojic m. -ovic. Panenky Vondrojic. Er. Sr. -ovic.

195486   -ojic Svazek: 10 Strana: 0228
-ojic m. ovic: zedníkojic plot, učitelojic douče, Potůčkojic hoch. Vz Dšk. Km. 43.

195487   -ojice Svazek: 10 Strana: 0228
-ojice m. -ovice: Hořojice (Hořovice), Horažďojice atd. Vz Dšk. Km. 45., -ojce.

195488   Ojičná Svazek: 7 Strana: 0086
Ojičná, é, f. = kopec na Vsacku. Vck.

195489   Ojídati Svazek: 7 Strana: 0086
Ojídati, ojísti = něco kolem jísti. — koho. Nechci ho ojídati = obtěžovati, trá- piti. U Chrud. Brv.

195490   Ojímati Svazek: 2 Strana: 0344
Ojímati, umfassen. Dch.

195491   Ojínělý Svazek: 9 Strana: 0201
Ojínělý. O. jablko, švestka. Wlr.

195492   Ojíněný Svazek: 7 Strana: 0086
Ojíněný; -ěn, a, o = jemnou práškovi- tou namodralou vrstvou jako jíním potažený, bethaut. Čl. Kv. XXII.

195493   Ojíněti Svazek: 2 Strana: 0344
Ojíněti, ěl, ění, jíním se potáhnouti, rauh reifen. D.

195494   Ojíniti Svazek: 2 Strana: 0344
Ojíniti, il, ěn, ění, ojiňovati, bereifen. Jg.

195495   Ojinovatělý Svazek: 2 Strana: 0344
Ojinovatělý, plný jinovatky, bereift. Us. Dch.

195496   Ojíř Svazek: 7 Strana: 0086
Ojíř, o, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124., Arch. VIII. 598., D. ol. I. 150., Dal. 191., Tk. IV. 203. — O. Adalb. Jg. H. 1. 604., Jir. Ruk. II. 59. — O. Bohusl. 1584. Jg. H. 1. 604., Jir. Ruk. II. 59., 390.— O. z Lom- nice. Sbn. 274. O. z Očedělic Sdl. Hr. II. 275., IV. 85, 88., VI. 86., 119. Arch. VII. 715. O. z Protivce. Sdl. Hr. II. 305.

195497   Ojíř Svazek: 7 Strana: 1345
Ojíř Alb. z Očedělic. Vz D. Gesch. 258.

195498   Ojiskřiti Svazek: 2 Strana: 0345
Ojiskřiti, il, en, ení; ojiskřovati, umfun- keln, umblitzen. — co v čem. Č.

195499   Ojísti Svazek: 7 Strana: 0086
Ojísti, vz Ojídati.

195500   Ojistiti Svazek: 2 Strana: 0345
Ojistiti, il, štěn, ění, versichern. Chtě se o., vece. ZN.

195501   Ojíti Svazek: 10 Strana: 0228
Ojíti = obejíti. Vz Vojíti.

195502   Ojíždění Svazek: 7 Strana: 0086
Ojíždění, n., die Dressur des Pferdes. Čsk.

195503   Ojížděti Svazek: 7 Strana: 0086
Ojížděti, ěl, ění, ojeti, herumfahren. — na koho. Co na ňo pořád ojiždiš, dež ti nezavazi. Ten si na nas ojel = vyjel. Chce ze složbe, že na ňo hospodeň pro každy zblo ojiždijó. V Bohusl. na Mor. Neor. — kde. Nemůže na tem polo ojeť = nemá užitku. Ib. Neor.

195504   Ojka Svazek: 2 Strana: 0345
Ojka, vz Oje.

195505   Ojka Svazek: 7 Strana: 1345
Ojka, Boetes, zastr. Hank. Sb. 58.

195506   Ojko Svazek: 2 Strana: 0345
Ojko, vz Oje.

195507   Ojko Svazek: 8 Strana: 0252
Ojko, a, n. O. pluhu = přední čásť. Brt. 1). II. 447.

195508   Ojní Svazek: 2 Strana: 0345
Ojní. Ojní řetěz: návojník, držel, držení, držadlo, nášlík. Šp. Ojní hřeb. Tabl. lid. Deichsel-.

195509   Ojnice Svazek: 2 Strana: 0345
Ojnice, e, f., v obec. mluvě vojnice = oje, die Deichsel. O. u vozu. Us. — O., oj ze dvou bidel se skládající, mezi něž kůň se zapřahá, die Gabeldeichsel. Jg. — O., u pily, der Lenker, die Lenkstange, Kurbel. Us. Sedl. — Jg.

195510   Ojnice Svazek: 7 Strana: 0086
Ojnice. Sv. ruk. 14., List. fil. XI. 348. O., die Plenel-, Korb-, Bläuel-, Schieb-, Treibstange Šp. Cf. Podávač. O. u parního stroje (pudná tyč), u pístě pumpy. Zpr. arch. VIII. 46., 102., Hrm. 97.

195511   Ojnice Svazek: 10 Strana: 0228
Ojnice (těhlice) parního stroje. Vz KP. X. 279.

195512   Ojnicový. O Svazek: 10 Strana: 0228
Ojnicový. O. hlava (otevřená, zavřená). Vz KP. X. 280.

195513   Ojniční Svazek: 7 Strana: 0086
Ojniční = ojní. Zpr. arch.

195514   Ojniční Svazek: 9 Strana: 0201
Ojniční hlava. Vz Ojnice, KP. IX. 33.

195515   Ojník Svazek: 7 Strana: 1345
Ojník, a, m., temonius. Veleš.

195516   Ojo Svazek: 2 Strana: 0345
Ojo = oje.

195517   Ojový Svazek: 2 Strana: 0345
Ojový. O. dřevo. Um. les. Deichsel-.

195518   Ojprnice Svazek: 2 Strana: 0345
Ojprnice, Eiprnice, ves v Plzeňsku. PL., Tk. I. 84.

195519   Ojprnice Svazek: 7 Strana: 0086
Ojprnice. Rk. Sl.

195520   -oju Svazek: 8 Strana: 0252
-oju, -ojú staženo v ú: moju — mu. Gb. H. ml. I. 558.

195521   Ojvín Svazek: 2 Strana: 0345
Ojvín, a,m., původně Mojvín, něm. Moyben, Oyben, Oywin, Owyn, hrad a klášter v saské Lužici. Vz S. N., Tk. II. 241.

195522   Ojvín Svazek: 7 Strana: 0086
Ojvín klášter. Tk IV. 441., Rk. Sl.

195523   Ojžení Svazek: 7 Strana: 0086
Ojžení, n.= ožžení. Gb. Hl. 103.

195524   -ok Svazek: 2 Strana: 0345
-ok, přípona jmen podstatných rodu muž.: lalok, živok. D., Mkl. B. 253.

195525   Oka Svazek: 2 Strana: 0345
Oka, y, f. = 21/2 libry nebo 14 kilogramu. Na Slov. Plk.

195526   Oka Svazek: 7 Strana: 0086
Oka, y, f. = míra tekutin v Poddunaj- ských knížectvích, v Srbsku 1.77 litru. — O., váha = 1285? gm.

195527   Okabátiť koho Svazek: 7 Strana: 0086
Okabátiť koho = oklamati. Slov. Ssk., Bern.

195528   Okabátiti koho Svazek: 9 Strana: 0201
Okabátiti koho = kabátem opatřiti; oši- diti. Již. Mor. Šeb. 78.

195529   Okabnosť Svazek: 8 Strana: 0252
Okabnosť rostlin, pericorollie, peripetalic. Am. 96.

195530   Okaciňati Svazek: 7 Strana: 0086
Okaciňati = okouněti? Ty lagane lagan- sky, co se tu o-náš? Laš. Tč.

195531   Okáč Svazek: 2 Strana: 0345
Okáč, e, m., okatý člověk, ein grossäugiger Mensch, Glotzer. Us. — O., bystrozraký, scharfsichtig. Vně okáči, doma krti slepí jsme (doma nevidíme nic špatného). Č. 56., Pk. — O., motýl. Pokolení o-čů (hipparchia) náleží k závěsníkům. Frč. 181.

195532   Okáč Svazek: 7 Strana: 0086
Okáč, augenfönniger Flader. Sl. les. — O. — motýl. O-či, satyridae, die Aeugler. Brm. IV. 389. O. bělopásný, satyrus alcyone, der Honiggrasfalter, drobný, coenonympha, der kleine Aeugler, kostkovaný či bojín- kový, hipparchie galathea, luční, epinephele janira, das Sandauge, metlicový, hipparchia Semele, die Rostbinde, Semele, petrklíčový, nemeobius lučina, die kleinste Perlbinde, při kraji páskování, erebia, Randbandäugler, průsvitný, chionobas, durchsichtiger Aeugler, pšeničkový, hipparchia hyperanthus, Hirsen- grasfalter, skalní, satyrus Briseis, die Bri-
seis, skvrnitý, pararge, scheckiger Aeugler,
širokopásný, satyrus, Breitbandäugler, te-
mný, epinephele, der düstere Aeugler, das
Ochsenauge, zední, hipparchia Megaera,
Mauerfuchs. Brm. IV. 390.—392. Jiné druhy
vz v Stn. I. 20.—23., S. N. V. 509., Kk.
Br., Ott. II. 632. — O. = ryba. O. obecný,
box vulgaris, die Boga. Brm. III. 3. 65. — O. = závistník. Ssk. — O., os. jm. O. Mich., nar. 1823., farář. Šb. Dj. ř. 272.

195533   Okáč Svazek: 7 Strana: 1345
Okáč, motýl. Cf. Ott. V. 490.

195534   Okáč Svazek: 9 Strana: 0201
Okáč, e, m., coenocara. O. pýchavkový, c. bovistae, subalpina (brouk). Klim. 478. — O. = motýl. Vz Stein. 20. —23., Exl. 55.

195535   Okáč Svazek: 10 Strana: 0228
Okáč Michal, spis. Vz Ott. XVIII. 689.

195536   Okačistý Svazek: 7 Strana: 1345
Okačistý. O. ovce (kolem očí černá). Val. Vck.

195537   Okačka Svazek: 7 Strana: 0086
Okačka, y, f., Wokačka, saun. u Nuslí u Prahy.

195538   Okadění Svazek: 7 Strana: 0086
Okadění, n., die Beräucherung. Bera.

195539   Okaděný Svazek: 7 Strana: 0086
Okaděný; -ěn, a, o, beräuchert. Bern.

195540   Okadeřený Svazek: 7 Strana: 0086
Okadeřený, lockig gemacht. O. hlava. Kos.

195541   Okadeřeti Svazek: 2 Strana: 0345
Okadeřeti, ejí, el, ení, okadeřavěti, ějí, ěl, ění, lockig werden. — komu. Okadeřa- věly mu vlasy. Ros.

195542   Okadeřiti Svazek: 2 Strana: 0345
Okadeřiti, okadeřaviti, okadeřovati. — koho, lockig machen. Ros. — čím: horkým želízkem.

195543   Okaditi Svazek: 2 Strana: 0345
Okaditi, il, ěn, ění. — koho čím kde, be-, umräuchern.

195544   Okaditi Svazek: 8 Strana: 0566
Okaditi kříž. Ev. olom. 332. b. (r. 1421.).

195545   Okadlo Svazek: 7 Strana: 0086
Okadlo, a, n. = oko. U Košic. Brnt. Cf. Okál.

195546   Okádzať sa Svazek: 8 Strana: 0252
Okádzať sa, okaďovati, frequent. k oka- diti. Mtc. 1894. 108. O. klokočem chalupu (když je bouřka). Mtc. 1895. 250.

195547   Okadziť Svazek: 8 Strana: 0252
Okadziť = okaditi. Podušku česnekom o. Mtc. 1894. 104.

195548   Okahnutí, oka hnutí Svazek: 2 Strana: 0345
Okahnutí, oka hnutí, n. = okamžení. Pref., Solf.

195549   Okaja Svazek: 7 Strana: 0086
Okaja, e, f. = ovce s černým kolečkem kol očí. Val. Brt., Vchř.

195550   Okajistý Svazek: 7 Strana: 0086
Okajistý. O. ovce = okaja. Mor. Brt. Cf. Kakuša. O. vôl = ktorý má vôkol oči tmavej srsti krúžky (oka); o. dieťa = s vel- kýma očima. Slov. Rr Sb. — O. = škaredo- hlíd. Mor. Brt. D. 154.

195551   Okajka Svazek: 7 Strana: 0086
Okajka, y, f. = okaja. Hol. 330.

195552   Okakati Svazek: 7 Strana: 0086
Okakati. Protoť musich počekati, ne- moha sě o. (vykakati). Drk. hry 163.

195553   Okal Svazek: 2 Strana: 0345
Okal, u, m., okal, i, f., voda moukou okalená, nápoj dobytčí, Mehltrank, m. Udě- lati, dáti dobytku okal. Us. — O., pomyje, Spülicht, n., Podlá to duše, která o. kuchyňský miluje a hostinou krále pohrdá. Sš. L. 125. — O., kalná voda po dešti. V o-li se dobře chytá. Us. Boč.

195554   Okál Svazek: 2 Strana: 0345
Okál, a, m., okáč. Na mor. Zlínsku. Brt. — O., u, m., veliké oko. Ten má o-ly! Us. Hý.

195555   Okál Svazek: 7 Strana: 0086
Okál, u, m. = veliké oko. Ale mau (měl) o-le ako pou (půl) taniera. Koll. Zp. II. 113. Tady je plno nepřejících uší a o-lů. Prss. Okále vyvaľovať. Rl. Pr. III. 86. — O., a, m. = ovce a holub s velikýma očima. Mor. Brt.

195556   Okál Svazek: 8 Strana: 0252
Okál. Má okále ako jezvec (bystré). Phľd. 1892. 588.

195557   Okál Svazek: 9 Strana: 0201
Okál, a, m. = sprosiák. Slov. Zát. Př. 41a.

195558   Okaľa Svazek: 8 Strana: 0252
Okaľa = oká}', člověk velikých očí. Brt, D. II. 355.

195559   Okalec Svazek: 7 Strana: 0086
Okalec, lce, m. = zákal v chlebe, der Brodschlief. Její chleb má o. na palec. Laš. Tč.

195560   Okalek Svazek: 2 Strana: 0345
Okalek, lku, m., kalná voda, trübes Wasser. T.

195561   Okalek Svazek: 8 Strana: 0252
Okalek = malá roda v řece. Val. Vck. Val. I. 16.

195562   Okalek Svazek: 10 Strana: 0228
Okalek, lku, m. = oštěpek. Dšk. Km. 30.

195563   Okáleti Svazek: 2 Strana: 0345
Okáleti, ejí, el, en, ení. — co, beschmutzen. Jg.

195564   Okaličený Svazek: 7 Strana: 0086
Okaličený, verstümmelt. O. vojáci. Slov. N. Hlsk. III. 266. Vz Okaličiti O. slova. Koll. III. 158.

195565   Okaličiť Svazek: 8 Strana: 0252
Okaličiť strom = oklestiti. Phľd. XII. 548.

195566   Okaličiti Svazek: 2 Strana: 0345
Okaličiti, il, en, ení, osekati údy, ochro- miti, verstümmeln, zum Krüppel machen. Na Slov. Plk.

195567   Okaličiti Svazek: 7 Strana: 0086
Okaličiti. Také val. Brt. D. 241.

195568   Okalistý Svazek: 9 Strana: 0201
Okalistý = mající veliké oči. Slov. Phľd. 1897. 675.

195569   Okaliti Svazek: 2 Strana: 0345
Okaliti, il, en, ení; okalovati, trüben. — komu. Okal dobytku o., Mehltrank geben. Jg. — co: louku, verschlemmen. Us.

195570   Okaliti Svazek: 8 Strana: 0252
Okaliti řezanku = spařiti. N. Hříše. Brt. D. II. 355.

195571   Okalitý Svazek: 7 Strana: 0086
Okalitý chléb = který má zákal, schliefig. Laš. Tč.

195572   Okalka Svazek: 2 Strana: 0345
Okalka, y, f., síť na ryby po kalu, ein Fischnetz. Boč. exc. Us.

195573   Okálka Svazek: 7 Strana: 0086
Okálka, y, f. = lokalka, lokalní dráha. U Uher. Hrad.

195574   Okalný Svazek: 7 Strana: 0086
Okalný, etwas trübe. Šm.

195575   Okamenělosť Svazek: 2 Strana: 0345
Okamenělosť, i, f. (zastr. okamělosť), Versteinerung, Verhärtung, f.

195576   Okamenělý Svazek: 2 Strana: 0345
Okamenělý (zastr. okamělý), herum ver- steinert, verhärtet. Jg.

195577   Okameněný Svazek: 7 Strana: 0088
Okameněný, bestockt. Sl. ls.

195578   Okameněti Svazek: 2 Strana: 0345
Okameněti, ěl, ění, herum versteinern, verhärten.

195579   Okameniti Svazek: 2 Strana: 0345
Okameniti, il, ěn, ění, herum versteinern, verhärten. Hank.

195580   Okamhnutí Svazek: 9 Strana: 0201
Okamhnutí, n. = okamžení. Mus. ol. 1898. 112.

195581   Okamhouření Svazek: 2 Strana: 0345
Okamhouření, n., das Nicken mit dem Auge; der Augenblick. Scip.

195582   Okamih Svazek: 2 Strana: 0345
Okamih, u, m., na Slov. a Mor. = oka- mžení. Koll., Sš. Nemá posedenia na jednom miestě ani za okamih. Sborník 92. I mohlo tu na o. zazdáti se lidské vůli. Sš. Mr. 65. Ukázal mu všecka království oboru zemského na o-hu. Sš. L. 58. Otevřeli mi ji (knihu) v o-hu. Koll.

195583   Okamihnutí Svazek: 2 Strana: 0345
Okamihnutí, n. = okamžení. Na Slov.

195584   Okamženě Svazek: 7 Strana: 0086
Okamženě = okamžitě. Dal se na smrť svázati, moha všechny o. do pekla poraziti. Hus I. 185. (264., II. 123., III. 144.).

195585   Okamžení Svazek: 2 Strana: 0345
Okamžení, n., lépe doloženo než: oka- mžik, (ne: okamžik), u, m. (vz Mžíti; na Mor. omžiti — oči zavírati; okamžik = za- vření oka. Jiní od: míhati, mh-nouti). Na Slov. a Mor. okamih, Mt. S., okamihnutí, na Slov. — O., okamžik, čas, kterého potřebí ke mžiknutí okem a potom vůbec čas velmi krátký. S. N. Augenblick, m. Zástupy každým o-kem se množily. Pal. III. 1. 255. V oka- mžení = hned. V. Hrom v okamžení se roz- prchá. Kom. Nedadouc ani okamžení projíti = brzo. V. V o. dokonala, Er. P. 474.

195586   Okamžení Svazek: 7 Strana: 0086
Okamžení. Cf. Mžení oka. Sv. ruk. 12. Laš.: mhnění. Tč. Jak mohla's jen na o. domnívati se, že . . . Osv. I. 267. Poslední o-ky života. Us. Pdl.

195587   Okamžíček Svazek: 7 Strana: 0086
Okamžíček, čku, m., zdrobn. okamžik. Sá.

195588   Okamžiční,okamžilý Svazek: 2 Strana: 0345
Okamžiční,okamžilý, (Scip, Nej.,Toms), — okamživý, okamžitý, (Hlas., Nt., Us.), augenblicklich, sofortig. O. potřeba, Víd. list., soužení, Scip., nouze. Hlas.

195589   Okamžie Svazek: 10 Strana: 0228
Okamžie, n., momentum. Rozk. P. 19. Sr. Okamžik.

195590   Okamžik Svazek: 2 Strana: 0345
Okamžik, vz Okamžení.

195591   Okamžik Svazek: 7 Strana: 1346
Okamžik kdo uchopil, ten pravý je mi muž. Vrch. F. I. 88.

195592   Okamžiknutí Svazek: 7 Strana: 0086
Okamžiknutí, n = okamžení. Pl. I. 51.

195593   Okamžikový. O Svazek: 10 Strana: 0228
Okamžikový. O. pomoz. Tbz. III. 2. 92.

195594   Okamžilosť Svazek: 2 Strana: 0345
Okamžilosť, i, í., der Augenblick. Jg.

195595   Okamžilý Svazek: 7 Strana: 0086
Okamžilý = okamžitý. Hněvk.

195596   Okamžitě Svazek: 2 Strana: 0345
Okamžitě, lépe prý: v okamžení (V.), v tu chvíli; ale můžeme i onoho slova uží- vati, jakož se ho všeobecně i užívá. Augen- blicklich. Vz Okamžitý.

195597   Okamžitě Svazek: 7 Strana: 0086
Okamžitě, vz Okamženě.

195598   Okamžitek Svazek: 7 Strana: 0086
Okamžitek, tku, m. = okamžik. Tbz.

195599   Okamžitosť Svazek: 2 Strana: 0345
Okamžitosť, i, f., Augenblick, m. Jg.

195600   Okamžitý Svazek: 2 Strana: 0345
Okamžitý, vz Okamžiční, Okamžitě. Časo- slova okamžitá =jednodobá. O. pomoc, smrť. Nt.

195601   Okamžitý Svazek: 7 Strana: 0086
Okamžitý. O. síla, NA. V. 152., SP. II. 73., ZČ. I. 52., Mj. 152., úspěch, TS., pro- spěch, Fr, souhlásky (němé, jednodobé): g, k, d, t, ď, ť, b, p. Bž. 13.

195602   Okamžitý Svazek: 7 Strana: 1346
Okamžitý. O. hlásky. Vz Gb. Ml. II. 194.

195603   Okamžlivý Svazek: 7 Strana: 0086
Okamžlivý = okamžitý. Rk.

195604   Okáň Svazek: 7 Strana: 0086
Okáň, ě, m., nějaká obluda. Slov. Ve- rili na Okáňov, ktorí zlým pozorom škodili tak, že človek od ích zraku hynul. Kuzm. Pkr. 13.

195605   Okáň Svazek: 10 Strana: 0639
Okáň, ě, m. = muž velikých očí. Phľd. XXIV. 418. Sr. Flokáň.

195606   Okaňa Svazek: 10 Strana: 0639
Okaňa, ě, f. = žena velikých očí. Phľd. XXIV. 45.

195607   Okanica Svazek: 7 Strana: 0087
Okanica, e, f. = okatá ženská. Na již Mor. Šd.

195608   Okanouti Svazek: 7 Strana: 0087
Okanouti, vz Kanouti. — koho čím. Sem tu korouhev, ať okane mne celého svým zlatým třepením. Čch. Bs. 178.

195609   Okantáraný Svazek: 7 Strana: 0087
Okantáraný, vz Kantár. Tátošík bohato o-ný. Orl. III. 70.

195610   Okanutý čím Svazek: 10 Strana: 0228
Okanutý čím. Obličej o-tý zčeřeným vlasem. Cch. I. Pov. 184.

195611   Okap Svazek: 2 Strana: 0345
Okap, u, m., odkap, skap, úkap, die Traufe, Dachtraufe, der Tropfenfall. Jg. Pod okapy žlábek dáti. Svob. Právo kapu, okapu (ka- paliční). J. tr. Přišel z deště pod okap. Jg., Rk.

195612   Okap Svazek: 7 Strana: 0087
Okap. V MV. nepravá glossa. Pa.

195613   Okap Svazek: 10 Strana: 0228
Okap u střech. Vz KP. IX. 303.

195614   Okap Svazek: 10 Strana: 0639
Okap, u, m. Okapy u střech. Vz KP. XI. 334.

195615   Okápale Svazek: 7 Strana: 0087
Okápale = lenivě, váhavé. Chodí, vleče se o. ten okápalec. Na již. Mor. Šd.

195616   Okápalec Svazek: 7 Strana: 0087
Okápalec, lce, m. = kdo okápale chodí. Vz Okápale (dod.). Na již. Mor. Šd.

195617   Okápalosť Svazek: 7 Strana: 0087
Okápalosť, i, f. = ochablosť. Na jižní Mor. Šd.

195618   Okápalý Svazek: 7 Strana: 0087
Okápalý = ochablý, lenivý, okápalec. Na již. Mor. Šd.

195619   Okapaný Svazek: 7 Strana: 0087
Okapaný; -án, a, o = otrhaný, po sprostu oblečený. Na Vsacku. Vck. — O. = ospalý. U Uher. Hrad. Brt. D. 241.

195620   Okapati Svazek: 2 Strana: 0345
Okapati — v kolo pokapati, beträufeln. — co čím: balsamem.

195621   Okapati Svazek: 7 Strana: 0087
Okapati, okapovati = pustnouti, roz- padávati se. Ta chalupa pomály okapuje. Slez. Šd.

195622   Okapek Svazek: 10 Strana: 0639
Okapek, pku, m. = co okape se svíčky. Brt. Slov.

195623   Okapky Svazek: 2 Strana: 0345
Okapky, pl., m., vosk, který kape z hořících svíček. Seidel ex. arch. Ber.

195624   Okapní Svazek: 7 Strana: 0087
Okapní, Trauf-. O. konstrukce, roura. Šand. II. 70.

195625   Okapnice Svazek: 7 Strana: 0087
Okapnice, e, f. = okapní povalek, die Abtropfbühne. Hř., Stat. př. kn. 1877. 106. Cf. Okapník.

195626   Okapník Svazek: 2 Strana: 0345
Okapník, u, m., podstavec, do kterého nějaká tekutina kape. Šp. Der Tropfenfänger.

195627   Okapník Svazek: 7 Strana: 0087
Okapník, a, m., stilicus, brouk. O. za- okrouhlený, s. orbiculatus, podobný, s. si- milis, příbuzný, s. affinis, rudonohý, s. ru- fipes. Kk. Br. 100. — O., u, m , der Oel- fänger. Šp.

195628   Okapounatěti Svazek: 7 Strana: 1346
Okapounatěti. Se vším tím o-těl (po- hořel). Arch. XI. 139.

195629   Okapouniti Svazek: 2 Strana: 0345
Okapouniti, il, ěn, ění. — koho: kohouta, verschneiden. Jg.

195630   Okapový Svazek: 7 Strana: 0087
Okapový = okapní. O. můstek, der Ge- simsbock. Exc.

195631   Okárati Svazek: 7 Strana: 0087
Okárati = pokárati. Ej nech toho Boh okára. N. Hlsk. II. 232.

195632   Okarec Svazek: 7 Strana: 0087
Okarec, rce, m., ves. Půh. II. 43. Vlček z O-rce. Arch. III. 190.

195633   Okareť Svazek: 10 Strana: 0228
Okareť? Bodaj si okareí, že's čistou vodu pokaľeł. Brt. P. n. 258.

195634   Okarka Svazek: 9 Strana: 0201
Okarka, y, f. = okurka. Slov. Vlč. Lit. II. 1. 47.

195635   Okarok Svazek: 7 Strana: 0087
Okarok, rku m., ein beim Ackern um- gegangener Hügel. Slov. Ssk.

195636   Okartáčovati Svazek: 2 Strana: 0345
Okartáčovati, abbürsten. — co čím: šaty měkkým kartáčem.

195637   Okař Svazek: 2 Strana: 0345
Okař, e, m., kdo oka dělá nebo líčí, der Schlingenmacher, Schlingensteller. Sp., Dch.

195638   Okasale Svazek: 10 Strana: 0228
Okasale. Nebyl oblečen o. (po modě). Jrsk. VIL 2. 96. Vz Okasalý.

195639   Okasalec Svazek: 10 Strana: 0228
Okasalec, lce, m., vz Okasalý. Jrsk. VI. 1. 260.

195640   Okasalý Svazek: 2 Strana: 0345
Okasalý (oblečený oděvem těsně přiléha- jícím. Jir.). Zk. 33.

195641   Okasalý Svazek: 10 Strana: 0228
Okasalý = vystrojený, vyfintěný. Pel. XIII., Jrsk. VI. 18.

195642   Okasání, okasování Svazek: 2 Strana: 0345
Okasání, okasování, n., das Aufschürzen. Jg.

195643   Okasati Svazek: 2 Strana: 0345
Okasati, okasám a okaši; okasovati = šat zhůru ohrnouti, um-, aufschürzen. Oka- saný = hotový. -- koho. BO., ZN., Jg. — se. Us. — co: šat. Nt.

195644   Okasati Svazek: 7 Strana: 0087
Okasati = pole ohrabati. U Mešna. Otm.

195645   Okasati Svazek: 8 Strana: 0252
Okasati, vz Okřtaltovati. A když ty hřiechy kněz okasuje, řieká jim: Toť jest váš řád. Chč. S. 223.

195646   Okasné Svazek: 7 Strana: 0087
Okasné, ého, n, die Abgabe für ein neues Kleid. Rk.

195647   Okasnice Svazek: 2 Strana: 0345
Okasnice, e, f., okasný šat, zástěra, das Schürztuch. Aqu.

195648   Okasný Svazek: 2 Strana: 0345
Okasný, zastr., kasání se týkající, Schürz-. Aqu.

195649   Okašlaný Svazek: 10 Strana: 0228
Okašlaný člověk (kdo mnoho kašle). Hoch. 53.

195650   Okatě Svazek: 9 Strana: 0201
Okatě se uplivla = nápadně. Jrsk. XXIII. 444.

195651   Okatec Svazek: 8 Strana: 0566
Okatec, tce, m., heterothops, brouk. O. černý, h. praevius, čtverotečný, quadripun- ctula, rozdílný, dissimilis. Vz Klim. 192.

195652   Okáti Svazek: 2 Strana: 0345
Okáti, okaji, ál, án, ání = káním nahra- diti, abbüssen. — co = svou nepravosť. MM.

195653   Okatice Svazek: 2 Strana: 0346
Okatice, c, f., okatička, okatá zena, eine Grossäugige. Tkadl. — O., ryba. V. O., mihule, ryba kruhoústá. O. mořská, pe- tromyzon marinus (velká lamprida); o. či mihule říčná, p. fluviatilis; o. menší, p. Pla- neri. Vz S. N. — O., houba k utírání. D. Houba, která roste na kořeních stromových nebo na kameních. V. — O., sazba zelná. Na Klat. Fr.

195654   Okatit Svazek: 7 Strana: 0087
Okatit, lüsterne Augen werfen. Slov. Ssk. — O. = oči vyvalovati. Co o-tíš na mne? Val. Brt. D. 241.

195655   Okatosť Svazek: 7 Strana: 0087
Okatosť, i, f. = světlosť ok sítových, die Maschen-, Lochweite. Hrbk.

195656   Okatý Svazek: 2 Strana: 0346
Okatý člověk. Vz Okáč. Bart. 55. (Jir.). Více než potřebí okatí na vady přátelské ostře hledí. Jel. — O. rejnok, raja miraletus, der Spiegelrochen. D. — O. síť, veliká oka mající, löchericht, schlingenvoll. Kom., Dch. O.dílo. Br.

195657   Okatý Svazek: 7 Strana: 0087
Okatý. To je moc o-té (bije to do očí). O. šátek (strakatý, divoký). U Kr. Hrad. Kšť. O. koláč = čtyřrohý, v Podkrkonoš- sku babička zvaný. U Kr. Hrad. Kšť.

195658   Okatý Svazek: 8 Strana: 0252
Okatý = veliké oči mající; skoupý. Phľd. 1895. 444.

195659   Okatý Svazek: 9 Strana: 0201
Okatý = pěkný. U Studené. Vchř.

195660   Okatý Svazek: 9 Strana: 0455
Okatý. O. páví péro. Nár. sbor. 1901. 151.

195661   Okatý. O Svazek: 10 Strana: 0228
Okatý. O. jetel (s velikými paličkami), Dšk. Km. 19., strach (veliký), Jrsk. XXIV. 150., krajky, vz Krajka, běhna (patrná, známá). Rais. Lep. 65. O. ruda. Ott. XXII. 96.

195662   Okaz Svazek: 2 Strana: 0346
Okaz, u, m., okázka, y, f., okázání, n., das Zeigen, Weisen, Vorzeigen, die Vorzeige. Jg. Okázka sukna (Probe). Poslati u-ku ně- čeho, poslati něco na o-ku, věc na o-ku. Nz. Udělati něco na o-ku, na ukázku; přinésti něco na o-ku. Us. — O., úkaz, znamení, Er- scheinung, f., Zeichen, n. Bude letos úrodný rok? Myslím, že bude, ukázka (toho) aspoň je dobrá. Us. na Mor. Hý. Okazové nebeští. Ros. — O. Na okázku jíti (v ohledy), auf Beschau gehen, Reš. —O., okázka nechvalná, die Prahlerei, Grossthuerei. Činí to na okaz, na okázku (aby se okázal). L. — Na okaz = na oko, zum Schein. L. — O. vojska = pře- hlídka, popis, die Musterung. D. Okázku míti. L. — Jg.

195663   Okaz Svazek: 7 Strana: 0087
Okaz. Výklad na o., der Prunkvortrag. Lpř.

195664   Okaza, v Svazek: 2 Strana: 0346
Okaza, v, f., chlubné okazování, die Prah- lerei. Kat. 255. Vz Okaz.

195665   Okázač, okazatel Svazek: 2 Strana: 0346
Okázač, okazatel, e, m., der Zeiger, Anzeiger, Weiser. O., rejstřík, index.

195666   Okázale Svazek: 2 Strana: 0346
Okázale, paradirend. Us.

195667   Okázalost Svazek: 2 Strana: 0346
Okázalost, i, f., nádhernosť, pompa, Pa- rade, Pracht, f. Z okázalosti to činil. — O., povrchnost, zdání, der Schein. O. tě svodí. L.

195668   Okázalosť Svazek: 7 Strana: 0087
Okázalosť. Bez o-sti ku blahu vlasti Us.

195669   Okázalý Svazek: 2 Strana: 0346
Okázalý, nádherný, prächtig, ansehnlich. O. kůň, L., kus. Dch. — O., chlubný, prah- lerisch. O. řeč. — O., patrný, augenscheinlich, handgreiflich. V tom nevděčnost' jeho okázalá jest. L.

195670   Okázalý Svazek: 7 Strana: 0087
Okázalý, prachtvoll a p. O. průvod, Dk., sláva, Šmb., postava. Koll. Zp. III. 20 O. skvost. Hdk.

195671   Okázáni Svazek: 2 Strana: 0346
Okázáni, n., das Zeigen, die Zeigung, Weisung, Deutung. D. — O., důkaz, der Beweis. Aqu.

195672   Okázaný Svazek: 2 Strana: 0346
Okázaný, gezeigt. Us.

195673   Okazatel Svazek: 2 Strana: 0346
Okazatel, vz Okázač.

195674   Okázati Svazek: 2 Strana: 0346
Okázati, okáži; okazovati dáti viděti, jeviti, ukázati, sehen lassen, zeigen, weisen, deuten, bezeichnen; důkazy dáti, dosvědčiti, be-, erweisen, bezeugen; — se, viděti se dáti, sich sehen lassen, sich zeigen, zum Vorschein kommen, erscheinen; stavěti se, dělati se, sich stellen, verstellen. Jg. — co. Pravdu něčeho o. (dosvědčiti). Us. O. svou nevinu. Bart. 1. 34., Troj. Jakož Jeronym Šlik před- stoupil před soud zemský a okázal list s ma- jestatem. Zř. F. I. A oni to dostatečně oká- zali (probarent), že k tomu spravedlnost' mají: což jistého okáží, toho také podlé spravedl- nosti mají požiti. Vl. zř. 231. — co komu. Kdo ti to okázal? Ros. Okázala jí šaty. Us. Okazuje nám to věc sama, Jel. — co čím. Co je víra, okazuje těmi slovy. Jel. A to sou skutkem okazovali na všech místech. Arch. I. 80. — čím na koho. Okazují sobě prstem naň. Jel. — co nad kým: své hrdinství nad nepřátely o. Troj. — co před kým. Kdož se čeho v žalobě nedokládá, toho před soudem okazovati nebudeme moci. Nález. pr. 159. — co proti komu (čím). Když to proti tobě žádným způsobem nemůže do- kázáno býti. Vš. — se = viděti se dáti. Jg. Rád by se okázal, neví jak. Us. Okázal se statečný. Okázal se příznivým Troj. Abychom ne nazí, ale odění sě okázali. Št. — se v čem. Voda v pevné způsobě se okáže. Toms. Dnes se v hostině okázal (dal slavnou hostinu). Us. — se z čeho. Okazuje se z toho, že ... Jel. — se čím. Okázal se příznivým. Troj. Okázal se lhářem. Anth. II. 35. — s adv. O. se chlubně, nádherně. Jg.

195675   Okázati Svazek: 8 Strana: 0252
Okázati, nyní obyč, ukázati. Vz Mus. 1895. 185.

195676   Okázavosť Svazek: 10 Strana: 0228
Okázavosť, i, f., Prunksucht Nár. list. 1885. č. 61.

195677   Okázka Svazek: 2 Strana: 0346
Okázka, vz Okaz.

195678   Okazovač Svazek: 2 Strana: 0346
Okazovač, e, m., der Zeigermuskel im Zeigefinger. Vz Okázač.

195679   Okazovadlo Svazek: 2 Strana: 0346
Okazovadlo, a, n.,rejstřík, Inhaltsanzei- ger, index. Kanc. sv. Štep.

195680   Okazování Svazek: 2 Strana: 0346
Okazování něčeho n. na něco, das Vor- zeigen. V. — O., okázalosť, pompa, Pracht, Scene, f., Schauspiel, n. Jg. — O. chlubné, die Prahlerei. Us.

195681   Okazovatel Svazek: 2 Strana: 0346
Okazovatel, e, m., vz Okázač.

195682   Okazovati Svazek: 2 Strana: 0346
Okazovati, vz Okázati.

195683   Okážka Svazek: 10 Strana: 0639
Okážka, y, f. Letos je pěkná o. = obilí se pěkně okazuje. Šum. Rgl.

195684   Okceanum Svazek: 10 Strana: 0228
Okceanum, okcianum = oceanus- Mill. 18a, 46a.

195685   Okcident Svazek: 2 Strana: 0346
Okcident, u, m., z lat., západ, západní strana světa.

195686   Okdákati Svazek: 7 Strana: 0087
Okdákati, begackern. Šm.

195687   Okean-os Svazek: 2 Strana: 0346
Okean-os, a, m., v řec. mythologii zo- sobnění velikého, celou zemi obkličujícího moře. Byl nejstarší syn Uranův a Gaiin, manželkou mu byla Tethys, s níž zplodil Okeanidky. Vz S. N. — O., u, m., ocean, moře. Okean 1. veliký mezi Amerikou, Asií, Australií; 2. atlantský mezi, Amerikou, Eu- ropou, Afrikou; 3. indský n. indijský mezi Afrikou, Asií a Australií; 4. severní ledový mezi Amerikou, Europou, Asií; 5. jižní le- dový. Tl.

195688   Okeanický Svazek: 7 Strana: 0087
Okeanický, okeanisch. Okeanická odleh- losť, ostrovy. Stč. Zem. 537., 773.

195689   Okeanidky Svazek: 2 Strana: 0346
Okeanidky, f., nymfy mořské, dcery Oke- anovy, jichž prý bylo 3000. Vz více v S. N.

195690   Okenáč Svazek: 7 Strana: 0087
Okenáč, e, m. = motýl, thuris, der Fenster- fleck. O. lopuchový, t. fenestrela. Stn. I. 49.

195691   Okenáč Svazek: 9 Strana: 0201
Okenáč, e, m., motýl. Vz Stein. 49., Exl. 73.

195692   Okenář Svazek: 2 Strana: 0346
Okenář, e, m., druh holubův. Die Fenster- taube. D.

195693   Okenatka Svazek: 2 Strana: 0346
Okenatka, y, f., thuris, hmyz. Krok.

195694   Okenatý Svazek: 2 Strana: 0346
Okenatý, oknatý, mit Fenstern versehen, fensterreich. Zlob.

195695   Okénce Svazek: 2 Strana: 0346
Okénce, e, n., das Fensterchen. Vz Okno. O-cem hleděla. Bj. Přistoupiv k o-ci potlukl. GR. O., ježto bylo v korábě. BO. Vždy chce seděti na o-ci. Št. Výb. I. 684. Veze on ho (dřevo) po rovence, svojej milej pod okence. Mor. P. 27G. Zb. — O., hledí v přílbici. Jir.

195696   Okénce Svazek: 7 Strana: 0087
Okénce. Bž. 74., 106., Pass. mus. 347. Sěde na o-ce rozložito. Rkk. 71. Z ada- mantóv stěny spojovány biechu v zlatě, v nich mnoho okénec . . . Kat. v. 974. — Pozn. V cele bibli okénce, nikde okno. Jir. Mor. 81.

195697   Okénce Svazek: 8 Strana: 0252
Okénce v helmici. Wtr. Krj. I. 632.

195698   Okenecko Svazek: 7 Strana: 0087
Okenecko, vz Okno.

195699   Okenečný Svazek: 2 Strana: 0346
Okenečný, od okénce, Fenster-.

195700   Okení Svazek: 2 Strana: 0346
Okení, n., kollect., die Fenster. O-ním těsným tiskne se svit ranní. Č.

195701   Okení Svazek: 10 Strana: 0228
Okení, n. = stěna okolo okna. Brt. P. n. 1195.

195702   Okenice Svazek: 2 Strana: 0346
Okenice, e, f., okenička, der Fensterladen. Okna dřevěná = okenice. Kom. Kdo nemá okenice, může slamou zacpati. Prov., Jg. — O., půlka okenice, křídlo, na Slov. věko, der Ladenflügel. Otevřel jednu okenici (půl celé). Us. — O. u stavidla. Stavidlo se skládá z kozlíku a okenice (prkna, kterým se voda poušti n. zaráží). Schutzbrett, n. Vys. — O., kra ledu, zvl. čtverhranná. D. O. ledu. Kom. — O., prohlubeň v ledu, die Wuhne, Wacke. D. — O., otvor do šachty. Vys.

195703   Okenice Svazek: 7 Strana: 0087
Okenice, der Fensterladen. O. vnitřní; vnější, Schlagläden, shrnovací, Jalousien-, svinovací, Roll-. Vz Včř. Z. I. 43.—45. — O., das Radauge. Šp.

195704   Okenice Svazek: 10 Strana: 0639
Okenice, e, f. Úprava o-nic. Vz KP. XI. 206. nn.

195705   Okenicování Svazek: 7 Strana: 0087
Okenicování, n. = přehražování, pře- pažování, das Fachwerk, Bauen mit Fächern. Nz.

195706   Okenicovatý Svazek: 2 Strana: 0346
Okenicovatý, mit Fensterladen versehen. Okenice nejokenicovatější (žertem).

195707   Okenička Svazek: 7 Strana: 0087
Okenička, y, f.= malá okenice. — O.= dvířka u kamen, das Ofenfenster, u perni- kářů. Šp.

195708   Okeničný Svazek: 2 Strana: 0346
Okeničný, Fensterladen-.

195709   Okeniště Svazek: 2 Strana: 0346
Okeniště, ě, n., okno, dymník, Fenster- werk, grosses Fenster. Reš.

195710   Okénko Svazek: 2 Strana: 0347
Okénko, vz Okno.

195711   Okénkovaný Svazek: 8 Strana: 0566
Okénkovaný kalužník (brouk). Klim. 97. Cf. Kalužník (3. dod.).

195712   Okénkovitosť Svazek: 7 Strana: 0087
Okénkovitosť, i, f. O. chlopní, Klappen- fensterung, f. Exc.

195713   Okénkovitý Svazek: 7 Strana: 1346
Okénkovitý. O. skvrna na křídlech po- táplic. Šír. Pt. O. chlopně, valvulae fene- strae.

195714   Okénkovitý. O Svazek: 10 Strana: 0228
Okénkovitý. O. patradlo, durchbohrte Sonde. Ktt.

195715   Okenné Svazek: 2 Strana: 0347
Okenné, ého, n., die Fenstersteuer. Rk.

195716   Okenník Svazek: 8 Strana: 0252
Okenník, u, m., Bandeisen, n. Sterz. I. 386. O., drážuík na tmel, Kittfalzhobel. Ott. XL 418. b.

195717   Okenný Svazek: 7 Strana: 0087
Okenný. O. podprsnice, die Fenster- brüstung; Nz., růžice, lóže (loggie). NA. I. 51., 80.

195718   Okenný, okenní Svazek: 2 Strana: 0347
Okenný, okenní, Fenster-. O. prkénko, podprsnice (podprsní zeď u okna), obruba, křídlo, čelo, pažba, ústup, sloupec, pastorek, zástřeší, římsa, Nz., světlo. Brikc. Okenní právo. Zlob. Okenní závěsa, pažení, olovo, obroubení, pruty, dražba (Falz), štít, průčelí, sklo, koš, dvířka, rám, obrtl, sloup, tabule, záslona, dutina. Šp.

195719   Oképiť sa na koho Svazek: 10 Strana: 0228
Oképiť sa na koho = osopiti se, ošklíb- nouti se. Val. Čes. 1. XI. 322., XII. 130. Vz Okepovať v VII. 1346.

195720   Okepní Svazek: 8 Strana: 0252
Okepní rostl. = omateční, perigynae. Vz Am. 96.

195721   Okepovať sa nač Svazek: 7 Strana: 1346
Okepovať sa nač = ogebovať. Slavč. 86.

195722   Okeřiti Svazek: 2 Strana: 0347
Okeřiti, il, en, ení = křovím pokryti, bestauden. — co: skály. Č.

195723   Okeřnatěti Svazek: 2 Strana: 0347
Okeřnatěti, ěl, ění, vz Okřovatěti.

195724   Okéško Svazek: 7 Strana: 1346
Okéško = malé okno komory. Již. Mor. NZ. II. 150.

195725   Okiadzaní Svazek: 8 Strana: 0252
Okiadzaní. Upotrebují sa pri o. opuchlín a statku (dobytka). Phľd. 1894. 132.

195726   Okiadzanie Svazek: 8 Strana: 0566
Okiadzanie proti boľesťam zubov. Sbor. slov. I. 67. Vz násl.

195727   Okiadzať Svazek: 8 Strana: 0566
Okiadzať = okaďovati. Kosodrevinou sa okadzajú proti lamke. Phľd. 1896. 534.

195728   Okienco Svazek: 7 Strana: 0087
Okienco, a, n. = okénce. Slov. Rr. Sb., Mt. S. I. 32.

195729   Okiepiť Svazek: 8 Strana: 0252
Okiepiť = očistiti, Phľd. 1892. 56.

195730   Okiepiť sa Svazek: 7 Strana: 0087
Okiepiť sa = očistiti se, přistrojiti se. Slov. Kedy sa už okieniš? Rr. Sb

195731   Okken Svazek: 7 Strana: 1346
Okken, dorus. Pršp. 13. 85.

195732   Okkupace Svazek: 2 Strana: 0347
Okkupace, e, f., vz Occupatio.

195733   Okkupační Svazek: 7 Strana: 0087
Okkupační, Occupations-.

195734   Oklábati Svazek: 7 Strana: 0087
Oklábati = posekati, pokositi, abmähen. Vz Klábati. Val. Vck.

195735   Oklácení Svazek: 2 Strana: 0347
Oklácení, n., Erschütterung, Abschütte- lung, f.

195736   Oklackovaný Svazek: 8 Strana: 0252
Oklackovaný = klackem opatřený. Nár. list. 1894. č. 316. odpol.

195737   Okláč Svazek: 7 Strana: 1346
Okláč, e, m., aflorus. Pršp. 15. 40.

195738   Oklaček Svazek: 7 Strana: 0087
Oklaček, čku, m., vz Oklak. Slov. Po- obzerá sa, něvidí nikoho iba po ruke jedno jehňa, schytí a zaviaže ho do o-čka. Pokr. Pot. 329.

195739   Okláčit co Svazek: 9 Strana: 0201
Okláčit co. Když mlha víno okláčí, bude dobré (zahaluje) Již. Mor. Šeb. 227.

195740   Oklad Svazek: 2 Strana: 0347
Oklad = obklad.

195741   Okládati Svazek: 2 Strana: 0347
Okládati, vz Oklásti.

195742   Okladek Svazek: 2 Strana: 0347
Okladek, dku, m., obložek, der Umschlag. O. na nemocný úd. D.

195743   Okladina Svazek: 2 Strana: 0347
Okladina, y, f., die Messerschale. O. ko- stěná, dřevěná n. železná. Čepel (čempel) v o-ny zapadá. V Opav. Pk. Také u Příbora. Mtl.

195744   Okladinka Svazek: 7 Strana: 0087
Okladinka, vz Okladina. Šd.

195745   Okladiny nože Svazek: 8 Strana: 0252
Okladiny nože. Brt. D. II. 417.

195746   Oklajka Svazek: 7 Strana: 0087
Oklajka, y, f. = úklajka, die Lauge, ryba. V Podluží. Brt. L. N. II. 17.

195747   Oklak Svazek: 7 Strana: 0087
Oklak, u, oklaček, čku, m. = koudel. Slov. Bern.

195748   Oklam Svazek: 7 Strana: 0087
Oklam, u, m. = klam, der Betrug. Sš. J. 163.

195749   Oklama Svazek: 2 Strana: 0347
Oklama, y, f., der Betrug. Ros.

195750   Oklamač Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamač, e, m., podvodník, der Betrüger.

195751   Oklamanec Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamanec, nee, m., ein Getäuschter. Rk.

195752   Oklamání Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamání, n., Täuschung, f. S jakýms o-ním sedláku pohřeb mu udělali. Bart.

195753   Oklamání Svazek: 10 Strana: 0639
Oklamání, n. V kupováni, prodávani vy- stríhaj sa oklamáni. Mus. slov. IV. 79.

195754   Oklamaný Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamaný, betrogen. V.

195755   Oklamatel Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamatel, e, m. = oklamač. Aqu.

195756   Oklamatelný Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamatelný, betrügbar; klamavý, trüg- lich. D.

195757   Oklamatelný Svazek: 9 Strana: 0201
Oklamatelný = klamavý. O. noc. Ezop. 308. — O. — koho lze oklamať. Us.

195758   Oklamati Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamati, oklamáni a oklami; oklamávati, aklamovati, ošiditi, betrügen, anführen, auf- setzen, anschmieren, belügen, täuschen. V. — koho. Kdo se dověří, nejsnáze jest toho oklamati. Mus. O. přítele. Kom. Naděje mne oklamala. V. Oklam blázna, ako chceš, a múdrého, ako vieš. Mt. S. — koho čím: lží, V., žertem, sliby a průtahy, Nt., sladkou řečí. Chč. 378, 298. — koho oč: o biskup- ství, Ben., o spasení. Chč. 300. — Ctib. Tkadl. — adv. křivě, nevěrně. Nt. — v čem. Okla- mán jsa ve své naději. Nt.

195759   Oklamati koho Svazek: 7 Strana: 0087
Oklamati koho. Št. Kn. š. 11., 30.— čím. Druhého oklamaje svú kúpí Št. Kn. š. 173. (11.). — oč. Mnoho lidí tiem okla- mají o jich jměnie. Št. Kn. š. 160 —v čem. By jej chtěl v čem o.; Jistěť vás v tom ne- oklamám. Št. Kn. š. 40, 42. —proč. Aby o-mal, je pro to všetečstvo. Št. Kn. š. 11. Toho o-máš pro mne. Exc. — skrze co. Skrze lísánie jazyčie (linguae blandimenta) oklámává BO.

195760   Oklamati koho Svazek: 10 Strana: 0639
Oklamati koho. I to ťa oklame, čo do úst nesieš. Mus. slov. V. 6.

195761   Oklamav ač Svazek: 9 Strana: 0201
Oklamav ač, e, m. = oklamatel. Ezop. 322.

195762   Oklamavač Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamavač, e, m.= oklamač. Aesop., Aqu.

195763   Oklamavatel Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamavatel, e, m. = oklamavač.

195764   Oklamavatelnosť Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamavatelnosť, i, f., klamavosť, trü- gerische Beschaffenheit. Jg.

195765   Oklamavatelný Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamavatelný, klamavý, betrügerisch, trügerisch, täuschend, betrügbar. Ros.

195766   Oklamavce Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamavce, e, m., oklamač. BO.

195767   Oklamavě Svazek: 7 Strana: 0087
Oklamavě, betrüglich. Bern.

195768   Oklamavý Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamavý, klamavý, betrügerisch, trüge- risch, berückend. Troj., Dch.

195769   Oklamavý Svazek: 9 Strana: 0201
Oklamavý. O. doufání. Chč. S. L 265.

195770   Oklamec Svazek: 7 Strana: 0087
Oklamec, mce, m. = oklamač. Slov. Zbr. Lžd. 209.

195771   Oklamlivý Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamlivý, oklamliv, a, o, täuschbar. Novor. 1824. Nač jste vlili do mne jedy oklamlivé. Koll.

195772   Oklamlivý Svazek: 7 Strana: 0087
Oklamlivý. Ó jak o-liv ten, kdo bez- pečna se mní. Č. Kn. š. 381.

195773   Oklamník Svazek: 7 Strana: 0087
Oklamník, a, m. = oklamač. Slov. Zbr., Viktor-.

195774   Oklamný Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamný, trügerisch. Dch.

195775   Oklamový Svazek: 2 Strana: 0347
Oklamový. O. papež, Pseudopapst. Rozm. Petr. s. Jul.

195776   Oklamstvo Svazek: 7 Strana: 0087
Oklamstvo, a, n. = klam, der Betrug. Slov N. Hlsk. II. 233. Z o-va vlkov ob- viňoval. Zbr. Báj. 17. Lož, podvod a o. je všetko. Zbr. Lžd. 35.

195777   Oklaňov Svazek: 7 Strana: 0087
Oklaňov, a, m. Sdl. Hr. III. 88.

195778   Oklápati Svazek: 7 Strana: 0087
Oklápati = oklábati. Val. Vck.

195779   Oklapený Svazek: 9 Strana: 0201
Oklapený. O. ruce = od zápěstí ovislé, v loktech nadzdvižené. Val. Čes. 1. X. 301. Sr. Klapěti.

195780   Oklapěť Svazek: 7 Strana: 1346
Oklapěť = ochabnouti. Val. Slavč. 107.

195781   Okľapet Svazek: 10 Strana: 0639
Okľapet = ochabnouti; svadnouti. Vz Brt. Slov.

195782   Oklapka Svazek: 2 Strana: 0347
Oklapka, y, f. Z dubového dříví dělají fletny nebo stoličné o-ky. Um. les.

195783   Oklasiti Svazek: 2 Strana: 0347
Oklasiti, il, en, ení; oklasniti, il, ěn, ění, klasy ve snopích omlátiti, oklepati, vordre- schen. Us.

195784   Okláskovať Svazek: 7 Strana: 0087
Okláskovať, gebundene Garben dreschen. Slov. Ssk.

195785   Oklasňovať Svazek: 10 Strana: 0228
Oklasňovať = zrní z ječmene oklepati. Žel. Brod Čes. 1. XIII. 29.

195786   Oklásti Svazek: 2 Strana: 0347
Oklásti, okladu, kladen, en, ení; okládati, um-, belegen. — co čím. Dům velikým oklásti ohněm. Píšelí. Ručnici stříbrem" o. Žer. Záp. II. 90. Vz Obložiti.

195787   Oklásti Svazek: 8 Strana: 0253
Oklásti. Vetešníci nemají bílých šárov k vetché obuvi okládati. Arch. XIV. 441.

195788   Oklátiti Svazek: 2 Strana: 0347
Oklátiti, il, cen, ení, viklati, otřásti, er- schüttern, wankend machen; klácením oče- sati, otrhati, abschütteln. — co čím: ořechy tyčkou. Ovoce větrem bude okláceno. BO.— co komu zač. Oklátil mu ovoce za 2 zlaté.

195789   Oklatý Svazek: 7 Strana: 0087
Oklatý = proklatý. O-té se zlobiti. Laš. Brt. D. 241.

195790   Okľaveť Svazek: 7 Strana: 0087
Okľaveť = klavým se státi. Ruka ka- tana na mne o-la. Slov. Orl. XI 261.

195791   Oklebetený Svazek: 7 Strana: 0087
Oklebetený = oklevetěný. O. pomluvou. Slov. Phľd. IV. 521.

195792   Oklejovati Svazek: 2 Strana: 0347
Oklejovati = klím omazati. — co čím: koráb klím, beleimen. Br.

195793   Okleknouti Svazek: 2 Strana: 0347
Okleknouti, knul a kl, ut, utí, umknien. — co jak: hrob do kola, L.

195794   Oklemka Svazek: 2 Strana: 0347
Oklemka, y, m., v již. Čech. = neohra- baný člověk, ein ungehobelter Mensch. Kts.

195795   Okleň Svazek: 7 Strana: 1346
Okleň, ě, m., dorus, zastr. Rozk.

195796   Oklenouti Svazek: 7 Strana: 0087
Oklenouti, umwölben.

195797   Oklenutý Svazek: 7 Strana: 0087
Oklenutý, umwölbt. Koll. Sl. III. 105.

195798   Oklep Svazek: 7 Strana: 0087
Oklep. Chodí jako vymlácená o. (ztrnulý). Němc. — Kzl. 30. — O. = oklepávání stromů, das Beklopfen. Sl. les. — O., der Bürsten- abzug. Nz.

195799   Oklep, i, oklépka, oklípka Svazek: 2 Strana: 0347
Oklep, i, oklépka, oklípka, y, f, oklep, u, oklepek, pku, m., oklepí, n. = snop oklepaný, vymlácený, otep, eine abgedro- schene Garbe, die Schaubbose, der Schaub. Ros. Jest jako vymlácená o. Mus. Samé oklepky a prázdnou slámu mlátí. Reš. O- ky ovesné mlátiti. Jir. dh. Vz Oklípka.

195800   Oklepač Svazek: 7 Strana: 0088
Oklepač, e, m., der Abklopfer. Šm., .Rk.

195801   Oklepáč Svazek: 10 Strana: 0228
Oklepáč, e. m., nadávka. 1570. Wtr. exc.

195802   Oklepačka Svazek: 7 Strana: 0088
Oklepačka, y, f., die Abklopferin. Šm., Rk.

195803   Oklepadlo Svazek: 8 Strana: 0253
Oklepadlo, a, n., v horn., Abschlagwcrk. Sterz. 1. 55.

195804   Oklepák Svazek: 7 Strana: 0088
Oklepák, u, m. = oklepací kladívko, der Abschlaghammer. Hř.

195805   Oklepati Svazek: 2 Strana: 0347
Oklepati, oklepávati, oklepovati, oklep- nouti, um-, be-, abklopfen; vordreschen. Vz Oklasiti. — co: obilí, snopy obilné. Ros. — koho = zbíti ho, abprügeln. T. — co z čeho: šaty z prachu. Us. — co v čem : obilí v sno- pech. Kauble. Vše v tom domě oklepávají (= oklevetati, ab-, bedreschen). D.

195806   Oklepati Svazek: 7 Strana: 0088
Oklepati. O-pal ruce od drobtův. Osv. I. 269.

195807   Oklepávání Svazek: 7 Strana: 0088
Oklepávání, n., das Abklopfen; Vor- dreschen To je pouhé o. prázdné slámy. Šf. Strž. II 259.

195808   Oklepek Svazek: 2 Strana: 0347
Oklepek, vz Oklep.

195809   Oklepek Svazek: 9 Strana: 0201
Oklepek, pku, m. = kartáčový otisk v knihtiskárně. Nár. list. 1897. č. 204, 315.

195810   Oklepěšelý Svazek: 7 Strana: 0088
Oklepěšelý, schlapp. Šm.

195811   Oklepěšeti Svazek: 7 Strana: 0088
Oklepěšeti, el, ení, schlapp, schwach werden. Šm.

195812   Oklepí Svazek: 7 Strana: 0088
Oklepí, vz Oklep. Přemlať vovesné vo- klepí Dh. 157.

195813   Oklepí Svazek: 7 Strana: 1346
Oklepí. Když zrno vymlátie, dajie VMti oklepie. Arch. X. 50.

195814   Oklepina Svazek: 2 Strana: 0347
Oklepina, y, f. = oklep. A tam Káču prodali za o-nu slámy, leda darmo nebyla. Mor. P. 177. Gebund Stroh.

195815   Oklepina Svazek: 9 Strana: 0201
Oklepina. Ještě pán Buoh chce o-nv přijíti. 15. stol. Vstnk. IX. 296.

195816   Oklepiny Svazek: 8 Strana: 0253
Oklepiny, oklípky, otěrky = obilí ze snopů vyklepané. Cf. Brt. D.. II. 438.

195817   Oklépka Svazek: 2 Strana: 0347
Oklépka, vz Oklep.

195818   Oklepkovati co Svazek: 2 Strana: 0347
Oklepkovati co = omlátiti, abklopfen. — koho (pomlouvati, oklevetati, bereden). Plk.

195819   Okl'epůvka Svazek: 8 Strana: 0253
Okl'epůvka, y, f. = hůľka, kterou se obilí ve stodole z klasů vzhůru postavených vy- klepává. Brt. D. II. 438.

195820   Oklepy Svazek: 10 Strana: 0228
Oklepy, m. = zubaté klasy (obilní). Čeč. 68.

195821   Oklesek Svazek: 2 Strana: 0347
Oklesek, vz Okleštěk.

195822   Okleslý Svazek: 7 Strana: 0088
Okleslý = skleslý, unavený, ochablý. Po všetkých údoch o-lí ťažko už odfukují. Hol. 156.

195823   Oklesniti Svazek: 2 Strana: 0347
Oklesniti, il, ěn, ění = oklestiti. Na Slov.

195824   Oklesnouti Svazek: 7 Strana: 0088
Oklesnouti = zemdleti, ochablostí zkles- nouti. Slov. Hol 292.

195825   Oklest, u, m Svazek: 2 Strana: 0347
Oklest, u, m., vz Okleštěk. Rk.

195826   Oklestek Svazek: 2 Strana: 0347
Oklestek, tku, m., klacek, vz Okleštěk. Cesta z oklestků. Dch.

195827   Oklestí Svazek: 9 Strana: 0201
Oklestí. Otépky z o. dělati. 1494. Arch. XVII. 447.

195828   Oklestiště Svazek: 7 Strana: 0088
Oklestiště, ě, u., die Aufästungsstelle. Sl. les.

195829   Oklestiti Svazek: 2 Strana: 0347
Oklestiti, il, štěn, ění; oklešťovati, vy- klestiti, osekati, orubati, ab-, behauen, be- schneiden, kappen, abästen, kastriren. V. — co: peň, ratolesti stromu. V. — co odkud (k čemu): ratolesti se stromu. D. Velikost' v stejnině ode všech známých o. Sedl. Ale nyní k jeho úpravě oklesťují z vrbin suché proutí. Sš. Bs. 183.

195830   Oklesty Svazek: 2 Strana: 0347
Oklesty, pl., m., oklestky, das Reis.

195831   Oklešek Svazek: 9 Strana: 0201
Oklešek, šku, m. = oklesek, hůl, kyj. O. na něho vzíti. Horen. 92. a j.

195832   Okleštěk Svazek: 2 Strana: 0347
Okleštěk, šťku, oklestek, stku, okle- sek, sku, m., strom okleštěný, der behauene Baum. Us. — O., větev odťatá, odkleštěná, klacek, stonek, kyj, der Prügel, Knüttel. D. —

195833   Okleštěk Svazek: 7 Strana: 0088
Okleštěk. O-ky = ořezky. Husí o. (hlava, krk, nohy, křídla). O. se vaří, ostatek se peče. Mor. Knrz.

195834   Okleštěný Svazek: 2 Strana: 0347
Okleštěný, -štěn, a, o, abgeästet, abge- kappt, kastrirt. Jg.

195835   Oklešťkový Svazek: 7 Strana: 0088
Oklešťkový, Prügel-. O. plot. Vlč.

195836   Oklešťky Svazek: 2 Strana: 0347
Oklešťky, pl., m., větve se stromu uťaté, Knüttel-, Hoch-, Ober-, Schock-, Rundholz, Reis, n. Kom., D. — Jg.

195837   Okleštový Svazek: 8 Strana: 0253
Okleštový. O. dřevo. Ott, VIII. 12. b.

195838   Oklevetiti Svazek: 2 Strana: 0347
Oklevetiti, il, cen, ení = osočiti, ver- klatschen. — koho. D.

195839   Oklicoun Svazek: 2 Strana: 0347
Oklicoun, lépe: klicoun. Jg.

195840   Oklíčení Svazek: 10 Strana: 0228
Oklíčení, n. Znamení, božského o, Kar. 92.

195841   Okličí Svazek: 2 Strana: 0347
Okličí, n., die Enklave. Nz.

195842   Oklíčiti Svazek: 2 Strana: 0347
Oklíčiti, vz Obklíčiti.

195843   Okličkovati Svazek: 7 Strana: 0088
Okličkovati, vz Oklikovati Rk.

195844   Okličný Svazek: 2 Strana: 0347
Okličný. O. střída či oklika, die Umbruch- strecke. Bc.

195845   Okličný Svazek: 7 Strana: 0088
Okličný. O. střída. Hř. 48.

195846   Okliditi Svazek: 2 Strana: 0347
Okliditi, il, zen, ení; oklizovati, umräu- men. — co komu zač s kým.

195847   Okliesniť Svazek: 7 Strana: 0088
Okliesniť = oklestiti Slov Hdž Šlb. 82.

195848   Oklik Svazek: 2 Strana: 0347
Oklik, u, m., oklika, y, f., křivolakosť, zájezd, zátoka, zápolí, die Krümme, Krüm- mung, der Umweg, Umschweif, Schleichweg. Reš., V. Oklika cesty (zájezd). V. Okliky dělati. D. Skrze okliky někoho voditi. Kom. Okliky řeky. Oklikou se plaviti. D. Upřímý nejde oklikem. Št. Divnými okolky a okliky obcházeti. Br. Okliky v řeči (okolkování). Jg. Jako zajíc o-ky dělal v léči nechtě do tenat jíti. Bart. Plný oklik; bez oklik něco vypravovati; nač ty o-ky V Nt. Příšerní vtipové aneb všeliké bludů a pověr o-ky těch lidí, kteří z mozku svého mudrují. Ža- lans. 1614.

195849   Oklik Svazek: 7 Strana: 0088
Oklik. Pani v súdiech mecí okliky. Výb. II. 739. O-kuov ďábelských varujte se. Sv. ruk. 327.

195850   Oklik Svazek: 7 Strana: 0088
Oklik, a, m , Woklik, myslivna u Ko- stelce nad Orl.

195851   Oklik Svazek: 9 Strana: 0201
Oklik, u, m. = oklika. Tam není žádných koutů a o-ků. Kom. Theatr. 49. Ta vrba na tom okliku (záhybu) jest spravedlivá hranice. 1488. Arch. XVI. 337.

195852   Oklik Svazek: 10 Strana: 0228
Oklik, u, m. oklika. Šel jsem přímo k věci beze všech okliků. Fel. 168.

195853   Oklika Svazek: 2 Strana: 0348
Oklika, vz Oklik.

195854   Oklikatý Svazek: 2 Strana: 0348
Oklikatý = oklikovatý. Dch.

195855   Oklikov Svazek: 7 Strana: 0088
Oklikov, a, m. = rybník u Vys. Mýta. Blk. Kfsk. 1154.

195856   Oklikovací Svazek: 7 Strana: 0088
Oklikovací pronášení myšlének. Kos., Dk. Poet. 553.

195857   Oklikovati Svazek: 2 Strana: 0348
Oklikovati, oklikovávati, krümmen, win- den. — co: řeku (křiviti). Cyrop. — v čem: v řeči okliky dělati, Umschweife machen. Ros.

195858   Oklikovatosť Svazek: 2 Strana: 0348
Oklikovatosť, i, f., oklikovitost, die Krüm- me. Jg.

195859   Oklikovatý, oklikovitý Svazek: 2 Strana: 0348
Oklikovatý, oklikovitý křivý, křivo- laký. O. cesta, Ros., trouba. Kom. Krumm-, gekrümmt.

195860   Oklín Svazek: 2 Strana: 0348
Oklín, místy m. oplín. Jg.

195861   Oklinda Svazek: 10 Strana: 0639
Oklinda, y, m. = opilec. Brt. Slov.

195862   Oklínovati Svazek: 2 Strana: 0348
Oklínovati, verkeilen. Bc.

195863   Oklípený. O Svazek: 10 Strana: 0228
Oklípený. O. škorně (al. nevytřené). Frant. 41. 16.

195864   Oklípka Svazek: 2 Strana: 0348
Oklípka, y, f., otépka omlácené slámy. Us. na Hané. Brt. Vz Oklep.

195865   Oklípky Svazek: 8 Strana: 0253
Oklípky, vz Oklepiny (3. dod.).

195866   Okliska Svazek: 7 Strana: 0088
Okliska, y, f. = osidlo, die Schlinge. Us. Vlk.

195867   Oklišček Svazek: 8 Strana: 0253
Oklišček, ščku, m. = oklestek. Han. Brt, D. II. 355.

195868   Okliúčiti Svazek: 2 Strana: 0348
Okliúčiti, zastr.= obklíčiti. Jir.

195869   Oklízka Svazek: 8 Strana: 0253
Oklízka, y, f. = náledí. Záp. Mor. Brt. D. II. 355.

195870   Okľnec Svazek: 10 Strana: 0639
Okľnec, ňce, m. = proklatec. Brt. Slov.

195871   Okloboučiti Svazek: 2 Strana: 0348
Okloboučiti, il, en, ení. — koho. Ihm den Hut aufsetzen. Reš.

195872   Oklóček Svazek: 7 Strana: 0088
Oklóček, čka, m. = člověk (dítě), jejž každý bije. Na Hané. Bkř.

195873   Oklofati Svazek: 2 Strana: 0348
Oklofati, oklovati, oklubati, oklvati, um-, be-, abpicken. — co. Všecko ptáci oklofali. Ros. — čím: zobákem.

195874   Oklók Svazek: 10 Strana: 0639
Oklók, u, m. = otlouk, něco otlučeného. Brt. Slov.

195875   Oklókať Svazek: 9 Strana: 0201
Oklókať = otloukati. U Císařova. Mtc. 1899. 47.

195876   Oklon Svazek: 2 Strana: 0348
Oklon, u, m., oklonční, Beugung, f. Us

195877   Okloniti Svazek: 2 Strana: 0348
Okloniti, il, ěn, ění. — co (skloniti), um- biegen. Jg.

195878   Oklopa Svazek: 2 Strana: 0348
Oklopa, y, f., die Klappe. Tpl.

195879   Oklopení Svazek: 7 Strana: 0088
Oklopení, n, das Umringen; Umlegen. O roviny; kružnice kol průměru do po- lohy rovnoběžné s průmětnou. Jrl. 132., 396.

195880   Oklopený Svazek: 7 Strana: 0088
Oklopený; -en, a, o. O. přímky. Jrl. 133.

195881   Oklopiti Svazek: 7 Strana: 0088
Oklopiti, il, en, ení, oklopovati. O. ro- vinu do průmětny. Jrl. 132.

195882   Oklopiti, koho Svazek: 10 Strana: 0228
Oklopiti, koho. Hospodin o-pil je (con- clusit). Z. pod. Deut. 32. 30. Ž. wit.: za- klopil, klem.: zaklenul (Mš. ).

195883   Oklopoděnec Svazek: 7 Strana: 0088
Oklopoděnec, nce, m., /aAxo/tVo>ľ. Vký. Lpř : kovooděný, -brněný.

195884   Oklouma Svazek: 2 Strana: 0348
Oklouma, y, m., človek váhavý, páravý, langsamer Arbeiter. Us. Dch.

195885   Okloumati Svazek: 2 Strana: 0348
Okloumati, ostoupati, meškati, harren, zögern. Us. u Přibr. Jg. Vz Oklouma.

195886   Oklouzka Svazek: 2 Strana: 0348
Oklouzka, y, f.,okluzká cesta, ein schlüpf- riger Weg. Ros.

195887   Oklovatiti Svazek: 2 Strana: 0348
Oklovatiti, il, ěn, ční, gummiren. Techn.

195888   Oklózeti Svazek: 8 Strana: 0253
Oklózeti. Zahradu oklózela, Mor. Nár. list, 1896. č. 254. feuill.

195889   Oklúčiti Svazek: 7 Strana: 0088
Oklúčiti = obklíčiti. Ž. wit. 16. 9.

195890   Oklúdiť Svazek: 10 Strana: 0639
Oklúdiť izbu = ukliditi, upraviti. Pbľd. XXIV. 477.

195891   Okluk Svazek: 2 Strana: 0348
Okluk, u, m., oklika. Cesta dělá o., nejde přímo. Na Zlínsku na Mor. Brt. Bug, m., Krümmung, f.

195892   Okľúk Svazek: 10 Strana: 0639
Okľúk, u, m = oklika cesty; říční zátočina. Brt Slov.

195893   Okluka Svazek: 7 Strana: 0088
Okluka, y, f. = oklika. Laš. Tč. Slov. Ssk , Bern.

195894   Okluky Svazek: 7 Strana: 0088
Okluky, Okluk, osada u Plumlova. — O. = luka u Něm. Prus na Mor. Na O-cích, pole u Nové Vsi na Tišňovsku. BPr.

195895   Okľupený Svazek: 8 Strana: 0253
Okľupený = ovislý. O. listy (když vadnou). Val. Brt. D.. II. 328. Cf. Ochlípený.

195896   Oklůstky Svazek: 2 Strana: 0348
Oklůstky, jm. polí u Huzové na Mor. Km.

195897   Okluzko Svazek: 2 Strana: 0348
Okluzko, a, n. Jest tam o., Glatteis, n. Us.

195898   Okluzkosť, okluzlosť Svazek: 2 Strana: 0348
Okluzkosť, okluzlosť, i, f., kluzkosť, die Schlüpfrigkeit. Ros.

195899   Okluzký, okluzlý, oklzlý, kluzký Svazek: 2 Strana: 0348
Okluzký, okluzlý, oklzlý, kluzký, schlüpfrig. O. cesta (kluzká). Ros.

195900   Okluzuouti, oklznouti Svazek: 2 Strana: 0348
Okluzuouti, oklznouti, znul a zl, utí = kluzkým se státi, schlüpfrig werden. — čím. — Cesta deštěm oklzla (okluzla). Ros.

195901   Okmásaný Svazek: 8 Strana: 0253
Okmásaný = roztrhaný. Mor. Nár. list. 1895. č. 222. odp. feuill.

195902   Okmíniti Svazek: 2 Strana: 0348
Okmíniti, il, ěn, ění, mit Kümmel würzen. — co: polívku, maso, chléb. — koho = ošiditi. Na Mor. a na Slov.

195903   Oknař Svazek: 7 Strana: 0088
Oknař, e, m., der Fensterverglaser. Šd.

195904   Oknatý Svazek: 2 Strana: 0348
Oknatý. O. dům, příbytek, mit Fenstern versehen. Reš.

195905   Okněžený Svazek: 7 Strana: 0088
Okněžený; -en, a, o, gefürstet J. tr.

195906   Okněžit Svazek: 10 Strana: 0639
Okněžit se = knězem se státi. Brt. Slov.

195907   Okněžněný Svazek: 7 Strana: 0088
Okněžněný = okněžený. Dch., Kř. 7.

195908   Okní Svazek: 2 Strana: 0348
Okní prkénce, okenice. Reš. Fenster-.

195909   Okní Svazek: 10 Strana: 0228
Okní, Fenster-. O. malba. Zr. Let. II. 12.

195910   Oknísany Svazek: 7 Strana: 0088
Oknísany; -án, a, o = oklácený, otře- sený. Slov. Obrali si švagra za baštu o-ných svojich pomerov a nádejí Obky I. 126.

195911   Oknížený Svazek: 2 Strana: 0348
Oknížený, gefürstet. Dch.

195912   Oknížiti Svazek: 7 Strana: 0088
Oknížiti, il, en, ení = knížetem učiniti. Šd.

195913   Okno Svazek: 2 Strana: 0348
Okno = díra ve zdi, kterouž do vnitřku sta- vení vzduch a světlo vchází, das Fenster. O. slepé; kulaté: oblice; u stodoly: úplaz, schlo- pec; zástřeší nad oknem. Šp. O. ostré, lo- mené, das Spitzfenster. Dch. Římsa, přístřeší okna, římsa okenná, přístřeší okenné. Nz. Podporná zeď u okna. Ostění, římsa, pažení,
obruba, čelo, pažba, sloupec okna. Nz. O.
sklepní, okno ve střeše (vykýř). S. N. Na
dvůr sousedův oken prve nebývalých nedě-
lej, aniž starých rozšiřuj. Pr. Zloděj oknem
leze. Us. Oknem se dívati. D. Z okna kou-
kati. Celý den v okně ležeti (zaháleti). Dým
všemi okny vyráží. Reš. Peníze oknem, z okna
vyhazovati (mrhati). Jg. Mříže oken, při
oknech. D. O. za mřeží. V. Viděti někoho
oknem. Lom. Z oken vyhlídati. Br. Z okna
se dívati, hleděti Rk. Tolik oken a nebojíš
se pána Boha! (Říká se tomu, kdo nectně
mluví neb zle činí. Vz Nečistý). Č. Střílí
pánu Bohu do oken. Vz Tlachal, Lhář.;
říká se též o špatném, netrefném střelci. Č.
Ukazuješ mi okno a já dvéře vidím. Smil.,
Lb. Vz Nedorozumění. — O., v užším smyslu
to, čím díra n. otvor onen se vyplňuje a co
světlo propouští, Jg., dřevěný, železným ple-
chem kovaný a skleněnými tabulemi vypl-
něný rám, který se do nadzmíněných otvorů
ve zdi zasazuje. Vz více v S. N. Das Fenster. O. sklenné; sklenné kolečko do okna. V.
Kolečko v okně. D. O. skládá se z obkladku
(okenné obrubni) a z rámů, v nichž sklo za-
sazeno; o. mívá dvě křídla a v jednom dvířka
okenní (kukátko). Pt. O. s kulatými tabulemi:
okno kolečkové, kotoučové; olovo, sklo,
tabule do okna; díra, rám na okno; sklenění
oken. Šp. O. zasouvací n. zásuvné (Schub-
fenster). Nz. Žlábek u okna, kam sklo za-
padá: žlábek, dráž, loutka. Jg., Sp. O. sít-
kové, sítko na okno. Šp. Sklo do okna
zasaditi. Šp. O. na kličky, na závlačku, na
zásuvku. Us. Kmp. O. otevříti, zavříti, vy-
saditi, zasaditi. Zimní okna zasaditi. Us. O.
roztlouci, rozmačknouti, vytlouci. Okna se
potí, mrznou, nabíhají, pouštějí. Us. O. pa-
pírové, drátové n. drátěné, zrcadlové. D.
Světnička hezká, ale okna křivá (šilhavá
žena. Vz Tělo.). Č. — O., co oknu podobno
jest, jede fensterähnliche Oeftnung. Kravím
oknem z města vyskočiti. Prov., Jg. Nemaje
čím zaplatiti, musí kravím oknem ven vy-
skočiti (tajně utéci). Vz Útěk. Č, Jg. — O.,
v hornictví = šachta. O. k světlu (ze dne
hloubená šachta). Vys. Stollen, m., Schachte,
f. O. štolní, das Lichtloch. Bc. — O., díra
do sklepa, dymník, das Kellerloch. Jg. — O. v oku, panenka, zřítelnice. Krok. Okno (okonečný zákal, oblak) slove slepota, je- jížto příčina vnitř oka leží. Jest trojí okno: šedé, zelené, černé. Ja. — Okénko v uchu, vz KP. II. 291. — O., otvor brlohu. Sp.

195914   Okno Svazek: 7 Strana: 0088
Okno = díra ve zdi atd. O. štolní, větrní. Hř 48. O obloukovité, Bogen-, Pdl. Díval se do okna. Šml. Slepé o. Nz. Z okna na lidi neplij. 1629. Wtr. Hledí pánu Bohu do oken (o roztržitém) Bdl. Okna pařeniště. Dlj. 3. — O. v užším smyslu. O. vnitřní, zevnější, čtyřhranné, okrouhlé, polokruhové, jednoduché, dvojnásobné, zamřížované. Us. Pdl. Pokoj o jednom okně. Us Vk. Za o. něco postaviti. Dch. Ah, to jsou hosté, toť abychom okna roztloukli! Tyl. I potluče v okenečka. Kat. v. 872. Cf. Kram. Slov., Okénce, Sdl. Hr. I 116., III. 204. O. řím- ská. Vz Vlšk. 504. — O. přenes. Oko do duše okno. Dk. P. 70. — O. oblé v uchu. Šv. 66. — O. = veliký, podélný otvor mezi koncem a hrdlem kleští. Kžk. Por. 563.

195915   Okno Svazek: 7 Strana: 1346
Okno = prostor v stodole mezi trámy. Lib. NZ. I. 545. — O. = díra v ledě na rybníce atd. Wtr.

195916   Okno Svazek: 8 Strana: 0253
Okno. O tvaru cf. Gb. H. ml. I. 160. — O. = prázdná hodina při vyučování, niá-li ku př. učitel hodiny od 8—12 mimo od 9—10.

195917   Okno Svazek: 9 Strana: 0201
Okno. Nemohli tam pásti pro veliká blata a vokna bezedná; Pásli až po okna nebo po struhu, kterúž pan hejtman uděal vnově na okních; Měli pastvy až po okna, Kterážto strúha skrze okna (v močálech) jde. 1482. Arch. XVI. 248., 250., 280.

195918   Okno Svazek: 10 Strana: 0228
Okno dřevěné, jedno-, dvou-, tří-, čtyř- křídlové, železné. Vz KP. IX. 322. Sr. Ott. XVIII. 695. Tolik oken a nebojíš se p. Boba (tomu, kdo neslušné věci mluví nebo zlé dělá)? Čes. 1. XII. 307. — O. v rozvrhu vyučovacích hodin (hodina, před kterou a po níž učitel vyučuje a v ní ne). Us.

195919   Okno Svazek: 10 Strana: 0639
Okno. Úprava oken; o. dvojité, posuvné, sklopné, vykládané s vyobraz. Vz KP. XI. 196. nn, 201. —-205. Vytluče všechny okna (ohlíží se po všech oknech, hledí-li někdo na ni) Čes. 1. XV. 143.

195920   Okno, a, okénko, okýnko Svazek: 2 Strana: 0348
Okno, a, okénko, okýnko, a, n., okénce, e, n., okenečko, a, n. O. z ok-no. D. —

195921   Oknoflíkovaný Svazek: 7 Strana: 1346
Oknoflíkovaný, mit Knöpfen besetzt. O. kamizola. Světz. 1893. 118.

195922   Oknořadí Svazek: 2 Strana: 0348
Oknořadí, n., Fensterreihe. Pl.

195923   Oknový Svazek: 7 Strana: 0088
Oknový, Fenster-. O. tabule. Km.

195924   Okny Svazek: 2 Strana: 0348
Okny, dle Dolany, něm. Woken, ves a) u Litoměřic, b) u Dubé. PL.

195925   Okny Svazek: 7 Strana: 0088
Okny. Blk. Kfsk. 12., 14., 775., Rk. Sl.

195926   Oko Svazek: 7 Strana: 0088
Oko, očenko. Mkl. Etym. 220., Schd. I. 128., Kram. Slov., Slov. zdrav., Čes. lk. Rejstřík., Rk. Sl. O. skloňování. Cf. Bž. 105., 101., na Val. Brt. D 69. — O. = čidlo zraku. O. hluboké, temné, Vrch., sklopené, krátko-, dalekozraké Us. Otrava, plačtivosť, ranění, různolomivosť (astigmatismus), soucitné drá- ždění, (irriratio sympathica), vřed, výhřez, -vorfall, zákal, -staar, zánět, zardělosť, zto- čení (cataelase) oka; bělina, sliz v oku; páska, vodička na oči. Us. Vyšetřování oka zrcadlem. Nz. lk. O. modré jako nebesa. Němc Ch. 1. Veliké oči s vysokým čelem prozrazují nelenivého, zlostného člověka. Vz Výb. I 957. Vrch hladký jako o. Dbš. Sl. pov I. 346. Zalúbily sa mu moje sivé joči. Sl. ps. 240. Hej, tie očká, jako trnky, nezejdú mi z umu. Ppk. I. 65. Dobró noc už vám dávám, vy pěkný černý voče, ve dně k nám nesmíte přejíť, přendite radši v noce; Čich (čí) pak je to děvčička, co má černý vočička? Vona na mně kóká! Sš. P 247., 639. Pěkné oči máme, obidva sa známe. Koll. Zp. I. 74. O. někomu vy- títi Pč. 13. Hodí se jak o. k oku (dobře). Šml. Kdybys na něm chtěl pravé oko, při- dal by ti levé (o dobráku). Us. Dbv. Za- mhouřil jedno oko a na druhé dal pěsť (měl ohled). Us. Kšť. Již oči zvrátil (umřel). Us. Už má oči v sloupu (umřel). Us. Tkč. Oči mu jdou na řad (hřad; je ospalý). Us. Vk. Vona ty voči přes čelo házela, až bylo hrůza (koulela jimi). U Rychn. Vk. Chu- dobný keď si chce jedno o. ohájiť, vybodne si druhé. Rr. MBš. Svití-li se dlouho do dne, říkají, že se dnu oči vypalují. U N. Bydž. Kšť. Šetřím si toho jako oka v hlavě. Dch. Nenechal tam, ani co by do oka padlo, ani prášku. Us. Hnšk. Pakli by peněz ne- měl, ale odbude vedlé práva okem za oko. NB. Tč. 251. Ten má voči z Kašparovy krávy, která byla sedm let slepá (o tom, jenž nic nalézti nemůže). U Třebonína. Olv. Malé oči míti (= ospalým býti); Dolečky jako volské oko (malé). Us. Tkč. Oči jeho zřie. Ž. wit. 65. 7. To v oči bode. 1563. Jedním okem do Brna, druhým do Husovic (o šilhavém). Bdl. Očima dobré jest při- vierati. Hus I. 375. Smúcěno jest od rydánie oko mé. Ž. wit. Pozdvihnouti oči v nebe. Ev. ol. Tudy očima prozřech. Výb. II. 33. Vidie Boha okem k oku; Po oku na ně- koho vzhlédati. Št. Kn. š. 123., 102. Daleko paty oko. Pk. Oko nevidí samo sebe, proto břevna v sobě nečije, ale drástu v cizím voku znamená; Přihlédni ne jedniem vokem, ale oběma k sobě. Krnd. 14, 49. O. hledí daleko a mysl ještě dále. Hkš. Co vidí čřyři oči, vidí i dvacet čtyři; Totě pod samé o. (mu strkáš, aby se vtípil); Celý svět o. boží. Lpř exc. Prstem mluví, okem mhourá, nohou dupá, varuj se!; V kalné oči písku nepřisypuj; Bůh má veliké o.; Kde není o., není studu; Co oči vidí, o tom mohou ústa mluviti. Bž. exc. Cf. Černý, M. S. 167. Dačoho okom byť (věcí nejpřed- nější) ; Očom si neveriť; Čo o. vidí, srdce uverí; Očima svietiť (strielať = divoko sa obzerať); Oči vysáľať; Očima jesť (jísti), zjesť; Očima sa zahľadieť; Oči vyočiť; Aký do očí, taký mimo oči; Očima sa sretnúť. Slov. Rl. Pr. III. 86. — O. = pohled. Hází po ní okem. Us. Ta věc k oku pěkná jest. Us. Dch. Podlé oka, od oka měřiti. Nz. Něco má o. (pěkné). Brt. D. 241. Zlo mu hledělo z očí. Exc. Přišlo mu z očí (někdo ho uhranul). Mor. a slov. Dbš. Obyč. 6., Šd., Koll. Zp. I. 436. Udělal si darem dobré o. Us. Brt. Tato práce dělá jiné o. Us. To vezme jiné o., až zde budou záslony. U Cho- cerad. Vk. Na jiném muži než na tobě své oči neměla. Sá. Nikdo tam pro jinou žen- skou oči neměl kromě pro ni. Sá. Oko její naň padlo. Vlč. Vše dělá lidem k oku. Pk. Něco toho na o. jsem viděl. Arch VII. 195. O. hospodářovo množí majetek. Šd. Každý rozdíl mezi nimi se vyskýtající na oko spatří; Potýkal se jen na o. s nimi. Šf. Strž. I.33., II. 480.Všechněm na oku bu- dete. BR. II. 20 b. Aby ne k oku sloužili. Výb. II. 1424. Hospodě slúži k oku (činí, co mu na očích vidí). Výb. I. 172. Někomu dobré, přívětivé o. ukázati. Dch. Netoliko k oku jim slúžiec; Zdálo se nemúdrým v oči, by . .. Št. Kn. š. 115., 132. Vidí Boha okem k oku. Št. Dosti učinil k oku lidskému (aby lidi na oko spokojil) Hus I. 421. O pověrách k oku se táhnoucím vz Mus. 1855. 55. — O. = přítomnosť, tvář. V oča zdřa (= zřa, vůči hledě). Mor. Brt. D. Ani do očí ani krom očí upřímnou lásku neměla. Drsk. V oči pohnati (osobně). Bdl. Ktož ty věci jednal, tomu v oči mluveno (= vytýkáno) bude. 1466 A druhdy zlú řeč vypustí neb v oči neb kromě oči. Št. Kn. š. 41. — O. = paměť. Měl přede vším na očích její štěstí. Sml. — O. = žádajícnosť. Měl již dávno na Rozárku o. Šml. On ji má přec ještě trochu v oku. Us. Vk. Padla mu do oka. Brt. N. p. 300. Beňové o. = závistivé. ZObz. XXIV. 238. Náš chlapec může na té holce oči nechať. Us. Ústa plná a oči hladové. Sb. uč. Kde srdce leží, tam i o. běží. Bž exc. — O. = poznání. Vnitřní oči. Št. Kn. š. 46., 143. Dostal jsem oci, až když bylo pozdě. Schlz. To bylo v očích jeho (dle jeho mínění) docela nemožné. Vlč. Kdo okem nepředpojatým k tomu pro- hlédá. KB. III. — O. = s ponětím pozoru. Na to všickni o. mají. Dch. Všetkým je v očiach. Mt. S. I. 98. Mají na nás mrcha oko (zlé). Val. Brt. To pouštím zde z oka. Šf. III. 199. Býti na velikém oku (v přízni). U Chotěb. Neud. Kdo nemá svých očí všude, toho okrádajú l'udé. Obz. 1889. 108. Kdo němá svých očí všude, toho okrádajú 1'udě. Slez. Šd. Vybral-li někdo dobře, říká Sle-
zák: Měl pěkné o. (vkus). Brt. D. 241.,
Slm. Oči na klinčok zavesiť (bedliti); Mať,
nosiť oči v hlave. Slov. Rl. Pr. III. 86. — O. = věc čistá. Je jako v oku. Us. Vk. — O. = co oku podobno jest. O. na křídlech motýla. Kk. O. jednoduše, dvojitě obrou- bené. Stn. I. 21. Oko = okrouhlé skvrny prstenité na krovkách brouků. Kk. Br. 6. — O. stromů: na vinné révě hlavní a vedlejší (podoko), spící, záložné, KP. V. 153.—154., pučící, ženoucí. Sl. les. Cf. Rst. 455. — O. lánové Elliotovo = uzel n. smyčka, kterou lano ku kotvě připevněno jest, das Elliots- auge. Kpk. — O. = otvor v nejhlubším místě šachtové peci. Pec s okem otevřeným, za- vřeným či zakrytým. NA. IV. 165., Šp. — O. = otvor uprostřed běhounu, das Läufer- auge. Prm. IV. 249. — O. kočičí, zvláštní odrůda křemene, das Katzenauge. Ves. IV. 48., Chdt. 4. — O. mostné = dutý prostor nad pilíři mezi oblouky mostů kamenných. NA. IV. 227. — O. nálišní (u vozu), der Tragring. Pdl. — O. = lejno, hovno. Šlápl do oka. Us. Bdl. Vyšlápnouti slepákovi oči (šlápnouti do lejna). Us. Kšť. Vybodel čo- musi oči (rozšlápl lejno). Slov. Rr. Sb. — O. v bot. O. vraní. Vz Rstp. 984., Mllr. 76., 103., vlčí, 64., volské, 14., žabí. 69.

195927   Oko Svazek: 7 Strana: 1346
Oko. Přišlo mu z očí (cizích = byl uhra- nut). Mtc. 1891. 97. Ani do oka padení nám nedali (= nic). U Kojet. Wrch. Hojení bo- lavých očí na Mor. Vz Mtc. XV. 290.

195928   Oko Svazek: 8 Strana: 0253
Oko. O tvarech cf. Gb. II. ml. I. 334., Gb. Km. -i. 16. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 20. O skloň, na Žďár., Litovel, cf. Brt, D. II. 254., 117. Viďa v oči = vůčihledě, do očí. Brt. D. II. 290. T)o očí brat, krém očí vrah. PhM. 1895. 187. Oči jak plužňata, jako trnky. Nov. Př. 605. Oči červené ako pečene (pečene; od pláče). Phľd. XII. 255. Hojení bolavých očí. Vz ib. 564. Na oko jest viděti (jest patrno), že ... Chč. S. 244. Každý jich na prvé oko (= hned) za bratov poznal. Sal. P. 113. Hned měla oči v koši (hned bedlivě do něho hle- děla). Světz. 1893. 481. c. Pre oči nevidí; Má oči vo vrecku (nevidí). Phľd. 1894. 257. Oko sa bojí a ruka urobí. Ib. 295. Baží za tým, dobre (div) mu to oko nevyskočí. Ib. 196. Kdo nemá svých očí všude, toho okrádajú 1'udé. Mor. Nov. Př. 433. Mám oči včerajší (nespal jsem). Mor. NZ. V. 541. — O. morské, vz Mútovník 1. — Oči zlaté, stříbrné = brejle. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 430. — O. = železný kruh dole u přední lišně. Brt. D. II. 446.

195929   Oko Svazek: 8 Strana: 0566
Oko. O skloň. ok. r. 1440. Cf. Mus. fil. 1896. 445. Budeta ji (dívku) oczeti boleti. Vz o tom ib.

195930   Oko Svazek: 9 Strana: 0201
Oko. O sklon. sr. Gb. H. ml. III. 1. 358. O. černé ako trnka; Má oči ako dve hvie- zdičky; Má oči bystré ako jazvec, jasné ako zora, tesné ako krt, velké ako jablká (plánky, taniere, vahany), žlté ako mačka Má vysmiaté oči. Zát. Př. 65a. Mimo oči mimo mysl; Pokial na očiach, potial na mysli; Pozri okom, kým máš po kom; Preč s očí, preč zo srdca; Sídeš mi z očí, sídeš mi z umu; S očí sišlo, z pamäti vyšlo; Ztratí sa z očí, vypadna zo srdca. Ib. 103b. Oko páně krmí koně; Oko panino krmí dojný dobytek (její dohlídka). Fisch. Hosp. 7., 394. Uďál si u něj oko (zalíbil se mu); Má oči na vodě (mdlé, není zdráv); Vrazil mu to do očí (vyčetl mu to), že moh se vzít za nos. Hoř. 92., 123. Budú z teba oči pást. Mus. slov. I. 10. Ten se do oka ne- píchne (o opatrném). Šeb. 217. Nikdy jsem nestrčil oči do kapsy (vždy jsem vše po- zoroval). Šml. IX. 101. Kdo získá oči, ja- koby již půl srdce získal. Rub. 21. Přísloví atd. vz Zát. Př. 3lb. (nestydaté), 36b. (o zlostném), 74a. (o ospalém), 118 nn. (o lstivém), 123b. (o falešném), 143?. ? 147?. (o opatrném), 24., 26b., 64b., 339. -341. — O. kladiva, ve kterém zastrčena jest násada. Ott. XIV. 285a.

195931   Oko Svazek: 9 Strana: 0455
Oko. Vyvaluje oči, ako žaba z prachu. Mus. slov. II. 99.

195932   Oko Svazek: 10 Strana: 0228
Oko. Vz Ott. XVIII. 698. Umělé o. Ib. 797. Suchosť oka, xerophthalmus (hladká, glaber, šupinatá, squamosus); úbytě oka; zánět oka, ophthalmia. Ktt. Oči jako střely. Tbz. V. 6. 224. Má oči jak trnky, halečky. taléř, jak charba nevěrné (černé), lživé (sivé), Slez. Vlasť. I. 237. Jak jsem na oko viděl. Frant. 10 30. Více vidí oči než oko. Kom. Did. 15. Usmíval se, až měl oči do čárek, na mísu knedlíků posypaných perníkem. Zvon III. 723. Měla jsem téměř celý den oči na vodě (hleděla jsem na ni). Sá. XVI. 10. Předkem oči na uzdě měj, po koutech jimi nestřílej. Světz. 1888. 50. Nedau (nedal), čo by do oka hodiť (nic). Sbor. slov. VII. 131. Má oko z Kašparovy krávy (kdo špatně měří, odhaduje). Č. Buděj. Kub. List. fil. 1902. 250. Nespraví nic ďo roka, kde ne- zavře na čas oka; Dvě oči více vydělají než dvě ruce (dohled). Lit. list. XIX. 242., 318. — O. Ma krasne oko = vkus. Slez. Vlasť. I. 238. — O. Zlatem svítilo jelení oko (rostl). Kais. Vlast. 295. — O. pletené: an- glické, hladké, obrácené atd. Ott. XIX. 903. — Oko. V bot.: kuří oko, očko. Viz Sa- sanka zde.

195933   Oko Svazek: 10 Strana: 0639
Oko. Má oči jako brambory (veliké). Zvon V. 539. Měl pěkné o. (dobře volil, vy- bral). Slám. Put 487. Do očí sa vidí ako aniel. (dobrý) a krom očí ako čert (zlý). Phľd XXIV. 342.

195934   Oko. očko, očičko Svazek: 2 Strana: 0348
Oko. očko, očičko, a, n. Lat. oculus, skr. aki, lit. akis, řec. Sx/.o<; = öq>&-aX/uo?, goth. augô. Schl., Cf. Fk. 336. — Oko — ud těla živočišného, kterým živočich vidí, Jg.; jest ústrojí čidla zraku. Das Auge. V tomto smyslu užíváme dualu: nom., akkus. a vok. oči (dříve: ocie, oce), genit. oči (dříve: očiu, očú), dat. očím (pl., dř. očima), lok. očích (pl.), instr. očima (zastr. okoma). Jg., Kt. Oči je /.: černé oči. Oka, pl., n., na zveř a na ptáky, die Schlinge; na polívce z mast- noty, na kostkách, na kartách, v sýru, v pun- čoše atd., vz konec článku. Tohoto duálu užíváme i tam, kde by pl. státi měl. Obraceli oči své k nebi. Podstatné jméno oči pojí se s přídavným jménem čísla množného: oči hospodinovy, očí velikých. V instr. říká se: svými (pl.) očima, ale z pravidla: svýma (dual) bystrýma očima. Taktéž u ostatních jmen dvojného čísla. Vz Číslo dvojné. Částky oka. Oko skládá se z bělma (z těla sklovi- tého), jež více blanami (cevnatou, síťovou atd.) pokryto jest; ze zřítelnice (zornice, pa- nenky) a z čočky (hned za ní). Oko je po- kryto víčky (klapkami, míhavicemi, pově- jemi), jichž kraj porostlý je řasami n. brvami; nad víčky je obočí. Pt. Nejzevnější blána oční jest bělina (blána bílá a tvrdá); rohovka (cornea) uzavírá přední otvor běliny, zevně potažena jest, jakož i přední čásť běliny, spojivkou (conjunctiva), blanou to sliznou. Druhá vrstva oka složena jest ze dvou blan, z cevnatky (choricidea) a duhovky (iris); otvor v duhovce slove zrenici neb zřítelnicí (pupilla); duhovka plove volně v moku vodnatém (hu- mor aqueus); sítnice (setina) je třetí blána jablka očního a skládá se z pěti vrstev: hůlkovité, zrnité, buňkovité, vlákenkovité a z blánky mezné; jádro zřenice skládá se z těla sklovitého (corpus vitreum) ? z čočky křišťálové (lens crystallina); k pohybování oka slouží šest svalů; vedlejší části oka: víčka, obočí, přístroj slzní, dutina oční atd. Vz více v S. N., Schd. II. 349. Oko pře- padlé, vpadlé, pokalené, pošlé, podmodralé. Lk., jednoduché, složené, složité (u hmyzu). Nz. Oči na stranách hlavy, na přední straně hlavy, Jhl.; tmavé, hnědé, černé, modré atd., jasné, mdlé atd. Us. Oči vysoké zvěři: světla; žilky v oku; zánět n. zapálení očí; u koní: oko tučné; vada oční, na oku; otok oka, důlek oka, koutek oka (oční). Šp. Oči dobré, bystré, slabé, světlé, blýskavé, planoucí, hořící, přímé, upřímé, laskavé, milostné, špatné, krhavé, plačtivé, slepé, šilhavé, potu- telné, zamilované, tiché, pokorné, usměvavé, vyvalené, vypoulené, kočičí, sokolí, kalné, ztuhlé, sklenné, vsazené, modrobledé, plné, blikavé, zdravé, nezdravé, chybné, nečisté, kysavé, plynoucí (krhavé), vypučené, na vrchu sedící, vysedlé (na mor. Zlínsku: šiše. Brt.). V. O. čiré, oprosté, zlé, neduživé, dvojvidé, dvojzraké. Sš. Mt. 99. Dívka s modrýma očima. Oči jako nebe jasné. Rkk. I vyrazi Záboj, hořiúciema očima v Ludiek měři. Rkk. 11. Krhavosť očí jest slepoty příprava. Kom. Bělosť v oku (bělmo). V. Bolení očí. Oči mne bolí. Jg. Lékař očí (oční). Us. Oči jeho svítily. Jg. Oči se jiskří a blyští. Reš. Ně- komu dobře do očí posvítiti. Oči zatykati k slunečnému světlu. Sš. J. 18. Očima po- zorujeme světlo, lesk a barvy; oko je čidlo zraku; blány oční: průhledná b. rohová, b. duhová n. duhovka s panenkou n. zřítelnicí. Jhl. Holým okem něco viděti (bez skel). Lk. Vzdálenost' oka, míra okem (oční), míra podlé oka; kresliti, určiti, vyměřiti okem, podlé oka n. od oka. Nz. Odhad dříví podlé oka. Šp. Oči se mi kalí (zrak se mi trhá). D. Na i oči roznemohl se. Břez. 10. Na jedno oko neviděti. Na obě oči slepým býti. Očima prohlédati. V. Otevříti oči. Otevři oči (měj pozor). Oči si protříti. Jg., Br. Oči vyvaliti, vypouliti, vytřeštiti, vyvrátiti, rozdírati. D. Smilství ženy po vysedlých očích poznáno bývá. Br. Očí pozdvihnouti; oči k nebi zdvi- hnouti; očima k nebi hleděti. V., Br. Oči na něco upříti; upřenýma očima hleděti. Us. Oči sem i tam obraceti. V. Přeběhnouti očima (rychle přečísti). V. Oči odvrátiti od něčeho, od někoho. Bern. Očima sem tam zmítati, házeti (D.). Žalansk. Oči mu jedou (hrají). U Olom. Sd. Očima točiti. D. Očima stříleti, Us., mluviti, míhati, mhourati. V., kroutiti, Dch., mrkati, kývati. D. Oči zamhouřiti. Us. Oči zavříti za špatnou frasi mají, ale jest doložena z Br. a Kom. Oči zavírá, aby se na zlé nedíval. Br. Na vždy oči zavřel. Us. C. I opak rčení toho otvírati oči vazbu oči za- vírati podporuje. Brs. 115. Věž mi do očí padla, lépe: zočil, zpozoroval, spatřil jsem věž nebo dle Km.: věž na oči se mi tiskla. Vst. Oči mu slzami zašly. Jg. Oči mé slzí bez přestání. Kram. Má slzy v očích. Us. Pro žalosť pošly oči mé. Br. Scházeti na oči. Br. Oči se mi mění (slepnu). Na Slov. Za- tměly se oči naše. Br. Oči oslepiti, Br., omrá- čiti, D., oči někomu vypíchati, Us., vyníti, vyloupiti, Dal. 77., 102., 26; ztratiti oči, Dal. 99., oči vyvrci, vymítiti, (Ctib. O oči připra- viti. V. Oka jednoho zbavený. Kom. Oči mu jdou v sloup, D., oči v sloup pošlé (ustr- nulé). Zamknouti, zatlačiti oči mrtvému. Po oku, po očku (z oka, zpod oka, L.) hleděti — bokem, nepřímo, škarediti se. V. Očima, na oko viděti = sám, jasně, očitě viděti. V. Očima něco shlédnouti, patřiti. V. Očima jsme viděli, spatřili. Háj. Na své oči jsem to viděl. Us. Někomu v oku býti (protiv- níkem) ; očím nevěřiti (tomu, co vidíme); na oči vyhoditi (výčitky činiti); do oka někomu padnouti; z oka vypadnouti; oči pásti na něčem ; oči v hlavě míti, nositi (opatrným býti); třeba mi toho jako oka v hlavě ; na očích něco poznati; očí nemíti (nestydatým býti); jedno oko zamhouřiti (něco někomu prominouti); očima jiskřiti; z očí mu srší; v očích se mu zajiskřilo. S. a Ž. Ty bys mi vypadl z oka (ty by si mi přišel; ty bys za to stál)! Us. Sml. Půjdu, kam mne oči po- vedou, ponesou. Vz Trampoty. Č. Pôjdem, kam mä dve oči ponesú; Jde, kade ho oči vedú. Mt. S. Dobří spolu buďme, do očí si mluvme. Us. u Kunv.Msk. Rosvítilo se mu v očích (zmoudřel). Č. Zavra oči se bíti a potýkati. Jg. Dobře z předu i ze zadu oči míti; Oči sluší i v týle míti. Č. Skoč oko nebo zub. C. Padni oko nebo zub. Vz Odhodlaný, Od- vaha. Lb. Vem oči do hrsti (buď ostražit. Vz Výstraha). Lb. Má v oku pazderek (nechce viděti). Svíčky mu v očích stojí (nabírá k pláči). Š. a Ž. Pláče, div mu oči nevytekou. Us. (Mt. S.) Oči zalévať = po pohřbě píti. Us. u Klo- bouku. Bka. In meinen Augen ist er weniger schuldig als .. . u mne méně jest vinen nežli; před očima mýma (Cf. Před očima jejich jest cizozemec. Br., Št.); mně je ten člověk méně vinen; po mém soudu, dle mého soudu jest méně vinen. Brs. 115. Oko za oko, zub za zub. ZN. Nevidí pro oči. Vz Pitomý, Střeště- nosť. C. Nevidí pre oči. Mt. S. Kams oči poděl (n. dal; špatnou věc drahos koupil). Pozbyl jsem očí. Nasypal mu prachu do očí. Č. Va- ríte oči, nevíte kam skočí (když se bláznu meče, moci dostane. Vz Blázen). Č. Má ho rád jako o. sůl. Bylo ti to vděk, jakoby sůl v oči sypal. Kámen mi v uších ? sůl v očích. Jest mu mil co sůl v očích. Vážíť ho sobě jako prachu v očích. Vz Nenávisť. C. Jest mu mil co Hřebík v oku ,a oštěp v boku. Vz Závistný. Lb. Rci, ať mi na oči nechodí a kde jsem já, tu ať on nebývá. Bolí ho oči (je závistivý). C. Hledá oko v žaludku. Očím před ušima víra. Co oči vidí, o tom mohou ústa mluviti. Jistější o. nežli ucho. Č., Rb. Lidé očím více věří nežli uším. Rb. Totě pod samé oči (když kdo mistrně řečí dotčen. Vz Narážení.) C. Více dvě oči než dvě ruce vydělají. Jakoby v o. trefil. Vz Uhodnouti. Bezpečně na obě oči spáti. Vz Bezpečnosť. C. Jest mu podoben, jakoby mu z oka vy- padl. (Non tam ovum ovo est simile). Dl., Č. Vz Podobný, Podobnosť. Jakoby jeden dru- hému z oka vypadl. Mt. S. Oči zavříti (na věky. Umříti). Vz Smrť. Č. Koho oči bolí, nechoď do mlýna. Č. Umí penězům oči pro- tírati. Vz Marnotratný. Č. Ani co by do oka padlo (sneslo), vpadlo. V. Vz Nic. Č. Má oči jako pod skalou (hluboko vpadlé). Vyvaluje oči (kouká) jako pulec. Vyvaluje oči, že by díru ve dveřích vykoukal. Sk. Má kočičí oči (ostrozraký). Do oka se mi trousí; Oči mi v hromadu lezou = jsem ospalý. C. Ledva svítí očima (chce se mu velice spáti). Us. u Příbora. Mtl. Vážím ho sobě jako oka svého. Chrání ho co oka v hlavě. Svrbí mne levé oko (něco rád uvidím. Opak, když pravé svrbí). Koho o. svrbí, ten bude plakat. Kda. Svrbí-li dopoledne o. levé, rád člověk něco vidí, pakli svrbí pravé, nerád něco uvidí. Hrš. Nikdy oka na ňom neohreje; Má ten o. ako jazvec; Oči ako taniere, zuby ako koly, ruky ako lopaty, nohy ako trlá; Oči jasné ako zora; Oči čierné ako trnky, líčka ako dve ružičky; Vyvalil oči ako plánky. Mt. S. Kde není oka, není studu; Ústa zavírej a oči otvírej. Pk. Oči se mu smály (znamená veselosť). Č. Mrvu z cizího oka chtíti vy- vrci a ve svém břevna neviděti. V. To se hodí co pěst na oko. Us. Vrána vráně oka nevykline. Jg. S koš očí by na pacholky (mládence) vyházela; Oči vyjídati někomu = nestydatě koukati. Vz Nestydatý. C. Což oko vidí, na tom se srdce nesklamá. Jg., Lb. Z očí mu přišlo (uhranut jest). Bern. Roz- marinová voda slzavosť očí shání. Cern. Oči zavříti, vz Zavříti. Vz Povlak. Vz Nástroje k operacím očním. — O. = pohled, tvář jakožto známka vnitřnosti, mysli, die Augen, die Miene, Geberde. Já okem a on skokem (na pokynutí poslušný). Č. Hledí naň basi- liškovým okem. Nač hledne, to zbledne (o nedobrém, uhrančivém, závistivém, Beňovu oku). Psu oči prodal. Č Chasník (dítě), který se odstaví a pak opět kojí, dostane ošklivé oči; nač pohledne, vše uřkne. Kda. Všecko dělám, co mu na očích vidím. Nic mu do- brého z očí nekouká. Us. Z očí ti vidím, že nejsi dobrý. Poznati z očí, co kdo myslí. Psí oko (nestydatý). C. Na oko, k oku = na pohled, na bílo. Jednání na oko (na po- hled, pod barvou, pod zástěrou, s obmyslem). Jen k oku jim slúžiec. Št. 66. Postavú rúcha lidem k oku líbiti sě. Št. 168. Na něž měl král oko (sein Auge gerichtet). Čr. Po- něvadž se to již na o. vidí . . . Skl. 643. Množte tu věc na oko viděti. BN. Na oko spatřujeme. V. Ukazovati se na oko. Štelc. To dělá veliké oči (vzbuzuje podiv). U Rychn. Ze se tuto u sv. Lukáše mezera nachází, na o. se zračí. Sš. L. 43. Zákon na oko plniti. Ml. Služba na oko. Rk. Jednati na oko, na bělo. Smlouva na oko. J. tr. Na oko něco dělati. S. a Ž. Křesťan na oko. V. Na oko pobožný. D. Jiným se na oko stavěti nežli v skutku býti. V. Takový se na oko zdá býti. V. Na o. spáti. Zlob. Oko do duše okno. C. Oko je studu rozsudí. Pk. Lidem k oku slavně něco vésti. Chč. 380. Oči jsou pod- vodnice. Km. O., fučoko, a, m., jednooký vyvraťoko, a, m., pobožnůstkář. Us. u Příbr. Pml. Okem šilhavým na někoho házeti, Kom., mrštiti. D. Oči k zemi sklopiti, dolů spustiti, V., oči snížiti. Kram. Z toho se na oko vidí, že . . . Br. Na oko ukázati. Plk. Na o. dobré, ale v srdci pomstu varí. Mt. S. — O. pří- tomnosť, tvář, der Anblick, die Nähe, Gegen- wart, die Augen. Do očí někomu něco říci. Us. V oči chválí ? za očima haní. C. K oku ukázati = před oči postaviti. V. Krom očí (podtají) utrhati. V. Vůči s tebou dobře a krom očí štípe co had (kousá co pes). Vz Jg. V oči ako liška a krem očí ako vrána. Mt. S. Mezi čtyřmi očima, šp. m.: soukromě, beze svědkův. Brt. Ale máme také: mluviti ve čtyři oči. Us. v Dobrušce. Vk. Mimo oči = krom očí. Us. Chodí lidem na oči. Jel. Na oči nedati (na jevo). V. Na oči přijíti, jíti (před oči). V. Nechoď mi na oči. Nesmí mu na oči (jíti). Ros. Na oku býti (před očima). V. Na očích komu býti, někoho míti. Us. Zmizel mi od očí. Háj. Více mi před oči nechoď. Háj. Před oči jiti, přistoupiti, představiti, postaviti, klásti. Dch. Někomu něco v oči vytýkati. V. Lidem je krom očí hyzdili. Bart. Nemluv o něm krom očí, čehož bys mu nesměl v-ňči mluviti. Bart. Před očima býti, něco míti, leží, stojí; před očima někoho něco činiti (u přítomnosti); nemohu ho před očima viděti; před očima zmiznouti (z očí), Bern., se plésti (na oči jíti). V. Před očima celého světa. Jg. V oči (u přítomnosti). Okem v o. spatřovati, viděti. Br. Vůči (v oči) táhl nepříteli. V. Vůči říci. D., V. Hledě vůči lže. Us. Vůči mu zlořečí. Kram. V oči ně- komu mluviti, nebo do vůči, lépe: do očí. Jg. Co není lidem v očích, z mysli se jim snadno tratí. Kram. Z očí, s očí. S očí jíti. Jdi mi s očí. V., Br. Ani se mi na oči ne- ukaž. Mt. S. Jak daleko s očí sejdu (sejdeš), tak mdlou lásku v srdci najdu (najdeš). Jg., Č. Pryč z očí, ven z mysli. Bern. Jak dlouho na očích, tak dlouho na mysli; S očí, s mysli; (Jo sejde s očí, to vyjde ze srdce. C. Vz Mysl, Láska. S očí něco odložiti, s očí se ztratiti, zmizeti. V. Z očí jeho ho odvedli. V. — O. = obraznosť a paměť, die Augen, Einbildungskraft, f., das Gedächtniss. Co sem v (z) mládí činil, na oči mi leze. Mor. P. 10. 11. Zb. Když spí, na oči mu to leze (se zdá). V. Jest mi ta věc vždycky před očima. Jel. Před oči stavěti si tvářnosť ně- Čeho (v mysli). V. — O., žádajícnosť, die Augen, das Begehrungsvermögen, die Be- gierde. Má o. na to děvče (buď z lásky, buď z nenávisti). Oči mu hrají (bujností). Hrají mu oči na to. Ros. Oči pásti na něčem (s ra- dostí hleděti). V. Oči člověka nasytiti se nemohou. Br. Míti laskavé oko na někoho. Beňovo oko (závistné). Bern. Oči na někoho obrátiti, V., hoditi (rád viděti). Bern. Po bohatéch vočma točí. Mor. P. 212. (Zb.). Na někoho očkem házeti. Někomu něco na očích viděti. Dch. U lidu v jasných očích býti (v lásce). Us. Pk. Mohl na tom oči nechati (dlouho se na to díval). Us. Po všem oko nesl. V. To oči kůle (nerádi to vidíme). Bern. Veď je to, čo mu oči kole; V očiach mu slzy zaihraly; V očiach mu svitlo; Tvoje oči hrajú, ale ma sklamajú. Mt. S. Čo oči nevidia, to srdce nebolí. Mt. S. Čehož oko (oči) nevidí, toho srdce neželi (nežádá). Co oko nevidí, to srdce nebolí. Bern. Pravda oči kůle. Pravda tuze v oči bije. Jg. Kde milosť, tu oči, a kde bolesť, tu ruka, Ros. Oči jsou nesytá věc (o lakomých). Ros., Č. Oči by rády, ale huba nemůže. Č. Hltá, až mu oči nabíhají. Vz Žrout. Č. První před- chůdcové v lásce oči. Pk. Jedva mu oči ne- vyskočí. Vz Mlsný. Oči jáma a ruce hrábě, die Augen kann Niemand füllen. Oči by jedly, ale brucho nestačí; Tomu by len oči jedly. Mt. S. — 0., vzhledem na soud, poznávání, Vorstellung, Verstand, Beurtheilung. Oči ně- komu zaslepiti, zamydliti (porušiti, učiniti, aby pravdy nepoznal). Vz Porušený (soudce). Č, Jg. Dělá jim bělmo na oko. Jg. To mu v oči vlepiti chtěl. Oči otevříti (pilně pová- žiti). Ros. Oči někomu otevříti. Oči se mi otvírají (poznávám). Oči komu protříti. Ros. Má oči pro jiné (jiným moudrý). Ros. Jest, leží před očima věc ta (jasná je). Do očí padati; to padá do očí, D., lépe: to bije do očí. On jest jeho okem (jím se spravuje). Us. To v oči bije (snadno se rozumí). Us. Čtyři oči více vidí, nežli dvě. V. Víc očí víc vidí. Bern. Mnoho jest v světě očí (po- zorovatelů, soudců). Ros., Pk. Kdo nepro- hlédá očima, prohlédne měšcem. Kdo nepro- hlídá a neotvírá očí, musí měšcem dotaho- vati. Jg. Před oči vložiti. V. Oko nésti nač (zření = šetřiti). V. Pilné potřeby před očima majíce. Arch. I. 50. Navrácení tohoto města k dávné říši jeví se v očích Rusa jen co historická spravedlnost. Pal. Radh. III. 148. Jeden měšťan, jsa okem tohoto města jedním. Bart. — O., s ponětím pozoru, die Aufsicht, Obachtsamkeit, das Auge. Na něco pozorné a bedlivé oko míti. Kram. Měl oči na vrch hlavě. Pořád musím míti oči na vrch hlavě (pozor míti). O. po něčem nésti (pozorovati to). V. Po všem očí vléci. V., Skl. V. 3. On naň oko nesl. V. Oči po někom obnášeti. Kom. O. všecko jiné vidí, samo sebe nevidí. Vš. III. 7. Ani oka s něho nespustil. Oko páně má vše na ráně. Pk. Oči hospodářovy střehou domu; Cizí oko nehledí široko. C. Nespraví ten nic do roka, kdo nezavře na čas oka. Reš., Č. O. na něco zaměřiti, míti; na očích něco míti, podržeti; oči do rukou vzíti (na něco dobře se podívati); nic s očí nespustiti. Dch. Jak na pěkné věci vždy se srdce třese, tak po krásné ženské každý oko
nese. Prost. pís. Zb. Dobře z předu i z zadu oči
míti (opatrným býti). Oči sluší v týle míti.
Jg., Č. Dluh má nohy, pole oči, les uši, na
ty tři věci pozor míti sluší. Rým. Oko páně
nejlépe koně vyobročí. V., č. Opatra, pre-
patra, dobre mu oči nevyskočia, Mt. S. — O. = věc drahá, pěkná. Jg. Oko dám si vy- loupiti. Jako oka v hlavě něčeho šetřiti, stříci. Ml. Něco má oko (je pěkné). Na mor. Zlínsku. Brt, Udělali si darem oko. 1b. Drží to jako oko v hlavě. Vz Šetrný. Lb. Někoho okem býti. Š. a Ž. — O., věc čistá. Měsíc svítí jako rybí oko (jasně). D., Č. Jasný jak rybí o. Je tam (venku) jak v rybím oku. Na mor. Zlínsku. Brt. Cistě se vybralo (vyjasnilo) co rybí oko. C. — V oko trč — zuwider. Již zase v oko trč smlouvě naší řeč byla o so- chařích. Kos. — O., co oku podobno jest, was einem Auge ähnlich ist, das Auge. Oka na kostkách, Augen, Punkte. Jedno o. = eš, dvě oka = dva eše, tři oka = drye, šest ok = žíž. Jg. — O., jednička v kartách. Jedno oko = eš, dvě oka = touš, 3 oka = troják, 4 oka = čtverák, 5 ok — paták, 6 ok = šesták, 7 ok = sedmák, osmák, 10 ok == kněžna (na Slov. králka). Plk. — O. v počtech. Chybil o oko (o jedničku). Jg. O oko prohrála terno. Us. — O. páví (na ocase), der Fleck, das Auge. Jg. — O. paví, motýl, vanessa io, Schd. II. 514; paví oko večerní, smerinthus ocellattts; paví o. noční n. bourec haberní, saturnia carpini. Schd. II. 515., 516. — O., očko ve vejci, die Narbe, das Auge. D. —- Oči sklenné = brejle. Plk. — O. v sýru, v těstě, das Loch, Auge, v polévce (mastné). Us. — O. kladiva, díra uprostřed kladiva, želízka a podobných, das Auge, Oehr. Díra v hamru pro topořiště. Díra v kypřiči ve mlýně. Vys. — O. kolena = čečka, die Knie- scheibe. Sal. — O. račí (dříve: žernovky rakové; rakůvky, na Mor. žernůvky, na Slov. rakovičky, rakoviny). D. Das Krebsauge, der Krebsstein. — O. stromů = poupě, pupen, gemma foliifera, das Auge, die Laubknospe. Vz Kk. 13., 33. O. na révě, V., pučící, Vaň., plodonosné, das Fruchtauge, na dříví, Holzauge, Šk., jedlové. Kh. Oka u révy počítají se od zdola nahoru, první a druhé bývají prázdny. — O. kuří, kuří řiť. Jg. O. kuří jest bujnina pokožky, povstalá z déle trvajícího tlaku na jisté části těla, hlavně těsnou obuví na nohy. S. N. Das Hühner- auge. U posádky pražské kuří oko = buben. — O. řetězu, článek, Kettenring, m. Us. — O. v punčoše, pl. oka, ne: oči. Das Auge, die Masche. Oko pustiti, oko puštěné nabírati, oko vytáhnouti, přehoditi, prondati, navlí- kati, provlíkati. Jg. Oko puštěné sbírati, oko nabírati, nahoditi, provléci, dělati, podvléci, přetáhnouti, shoditi; oko dlouhé, pravé, krátké, celé (půloka), krajní, přehozené, přen- dané, spadlé, skřížené, spuštěné, střední, zdvižené, navlečené, podvlečené, přijaté, to- čené, shozené, provlečené, puštěné, nabrané, zavřené, prondané, levé, anglické; oka za- vírati, zvednouti; nabírání, zvednutí, ujetí ok; nabere se 68 ok a 30 ok se hladce splete, sváže; pak se přehodí niť jednou okolo drátu. Šp., Š. a Ž. Plésti čepičky na drátech okem hladkým, točeným, vyvrhnu-
tým, nahozeným, obdělaným, přetáhnutým,
ujatým, podvlíkaným, Č., obráceným, pro-
vlíknutým atd., Šp.; řada, počet ok; ok
jednou kolem, poloukolem. 8. a Ž. — O.
provazu, Masche. Dch. Oka jednoduchá, slo-
žená; oko dělati. Jg. O. lánové, die Seil-
klobe. Bc. — O. v síti, der Spiegel im Netze.
D. Nepodarené, chybné o., die Reitmasche.
Šp. — O. u tkadlce, das Loch, wodurch sich
der Faden abwindet, das Auge. Plk. Přinésti
tkadlcovi na oči i. e. dáti mu dar, aby si
s prací pospíšil. Us. Chmeia. — O. peci =
otvor, kterým struska z peci vytéká. Vys. — O. = osidlo, pletka, smyčka, sklon, sklovka, líčka, okliska, polékadlo, léč, léčka, zadr- hlička, zadrhel, líčidlo, smečka, poléčka, pu- tlina, lapačka, die Schlinge, Dohne, Masche, Laufel, Laufdohne, Schleife, Schneisse, der Fallstrick. D., V. Oko na ptáky, D., na zvěř; oko na hrdlo strčiti. V. Oka líceti, strhati, přismeknouti; oka klásti, naklásti, poléciti na ptáky, na zajíce. Šp. Oka vypeřiti; lécení atd. ok. Šp. — O. v knihtiskárnách — učen- ník. Sazeč, který má přiděleného jen jed- noho učenníka, říká: Mám jen jedno oko. Us. — O., otvor hlavně. Sp. — O. kočičí, křemen, rovnoběžnými vlákenky osinku ze- lenavě, červeně a hnědě zbarvený. Bř. N. 184., Schd. II. 32. — O. v bot. Oko volové (květec), buphthalmos, das Ochsenauge; vraní (Wolfsbeere, Einbeer, paris quadrifolia; nebo : čičořetka, borůvka, myrtillus, die Heidel- beere) ; zaječí (hřebíčková bylina, geum ur- banum, die Weinwurz, das Benediktenkraut); májové (narcisek, narcissus). Jg. — O. mořské (na Slov. — jezero, také : pleso).

195935   Okoblankytný Svazek: 7 Strana: 0089
Okoblankytný, ykavxßmg. Vký. Dle Lpř. blesko-, jasnooký.

195936   Okocený. O Svazek: 10 Strana: 0229
Okocený. O. myš. Čes. 1. XII. 414.

195937   Okocíňat sa Svazek: 7 Strana: 0089
Okocíňat sa = okouněti. U Uher. Hrad. Tč., Brt. D.

195938   Okocivě Svazek: 8 Strana: 0253
Okocivě. To vždy okaž (ukaž) okoczywye. Cf. Okočivý. Sv. ruk. 255.

195939   Okocynać se Svazek: 9 Strana: 0201
Okocynać se = loudati se. Slez. Lor. 75.

195940   Okočistý Svazek: 7 Strana: 0089
Okočistý. O ovce = kolem očí černá (vakeša). Val. Vck.

195941   Okočivě Svazek: 7 Strana: 0089
Okočivě = očitě. To vždy ukaž o-vě. Sv. ruk 255.

195942   Okočivý Svazek: 2 Strana: 0352
Okočivý (zastr.), očitý, augenscheinlich. St. skl. III. 228. V jiném rukopise tamtéž: ochotnivě. Jg.

195943   Okočivý Svazek: 7 Strana: 0089
Okočivý = očitý.

195944   Okohnojný Svazek: 2 Strana: 0352
Okohnojný, eiteräugig, krhavý.

195945   Okohybný Svazek: 7 Strana: 0089
Okohybný, oculomotorius. Nz. lk.

195946   Okoch Svazek: 2 Strana: 0352
Okoch, a, m., rocinela, kývoš. Krok.

195947   Okochať Svazek: 7 Strana: 0089
Okochať = očistiti. Val. Brt. D. 241.

195948   Okoj Svazek: 2 Strana: 0352
Okoj, e, m., ukojení, utěšení. Kat. 3403.

195949   Okojan Svazek: 7 Strana: 0089
Okojan, u, m. = okean. I Balt búrlivý i tichý O. Slov. Hrbň. Jsk.

195950   Okojený Svazek: 7 Strana: 0089
Okojený; -en, a, o, vz Okojiti. — čím. Prevrácená duše nynějšími věcmi o-ná . . . Hus II. 311.

195951   Okojímací Svazek: 7 Strana: 0089
Okojímací, reizend zu sehen. Rk.

195952   Okojímavý Svazek: 7 Strana: 0089
Okojímavý, reizend zu sehen. Rk.

195953   Okojiti Svazek: 2 Strana: 0352
Okojiti, il, en, ení; okojovati = ukojiti, ztišiti, beruhigen, besänftigen. — co: žalost, BO., srdce své (= upokojiti). Kat. 1236. — koho, se čím. Císaře zlatem okojil. Plk. Nabravše mnoho kořistí a zlatem se okojivše vrátili se do Čech. Let. Boháči okojili se panováním. Plk. O. se rozkoší. M. Dary jeho okojím. BO. — se. To když bieše promlu- vil, okoji sě duch jich (requievit). BO. — se komu (m.: čím). Smil v. 903. Vz Kojiti. Zdaby se židé tomu okojili = tím ukojili. Leg.

195954   Okojiti. — koho se čím Svazek: 7 Strana: 0089
Okojiti. — koho se čím. Za Let polož: 79. Okojíce se pýchú a smilstvím na radosť věčnú netbajú. Hus II. 255. Tiem se nika- kéž neokojíte. Št. Kn. š. 141. — se čemu. I mému se snu okojte. Alx. V. v. 1331. (HP. 33.) Tu se sladu okojíce. Št. Kn. š. 128.

195955   Okojiti se čeho Svazek: 7 Strana: 1346
Okojiti se čeho = ukojiti se. Št. Kn. š. 128. 26.

195956   Okojiti se čím v čem Svazek: 9 Strana: 0201
Okojiti se čím v čem. Ktož se jest o-jil žádostí svú v marných věcech tohoto světa Chč. S. L 83.

195957   Okojný Svazek: 10 Strana: 0229
Okojný, placabilis. Mam. V.

195958   Okoktati Svazek: 10 Strana: 0229
Okoktati = státi se koktavým. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

195959   Okol Svazek: 2 Strana: 0352
Okol, u, m., co v kole jest, der Kreis, Umkreis, die Umgränzung. Všecko jest ne- beským okolem obklíčeno. Ctib. Mě jest ustavil králem v o-le všech zemí; Bydlili sú v okol chrámu (per gyrum); Točí se v o-le; Sluhy chrámoví v okol stanu roz- tepú stany své. BO. Okolem, Ringsum. Dch. Město v okoli objeli. Dipl. 1622. — Okol u hřbitova (ohrada). Jg. — O.= okršlek, místo k sedání a potýkání se, ohrada při klání, die Laufbahn. Dal. 175. Dostihy a po- stihy v o-lech. Na o-le běžeti. Sš. I. 227.

195960   Okol Svazek: 7 Strana: 0089
Okol. O. země, orbis terrarum, zemský, orbis terrae, Ž. wit. 97. 7., 95. 13. O., the- atrum. 15. stol. No, postávajte si do okola na prostried izby. Dbš. Sl. pov. III. 64 Jede v okol = projíždí se. Č. Rž. XCIV. — O. = koliště, zápasiště, zastr. Vz Dráha.

195961   Okol Svazek: 8 Strana: 0253
Okol, u, m., girus. 1438. List, fil. 1895. 147. — O. = ohrada zřízená pro dobytek u rampy v holešovických jatkách (v Praze). Nár. list. 1895. č. 250. odp.

195962   Okol Svazek: 9 Strana: 0201
Okol, u, m. Jejich o-ly a potahy osobní (okolnosti). Pal. Děj. I. 1. 60.

195963   Okolar Svazek: 8 Strana: 0253
Okolar, u, m. = skleněná perlička čer- vená (na kacabajkách a j.). Věst. opav. 1894. 12. — O-ry = brejle. Laš. Brt, D. II. 517. —

195964   Okolár Svazek: 10 Strana: 0229
Okolár, u, m. = skleněná perlička na ka- zajce; korálky na krk. Hauer 13.

195965   Okolčák Svazek: 7 Strana: 0089
Okolčák, u, m. = nožička, okolkový nýt, der Umschweitstift. Šp.

195966   Okolčiti Svazek: 2 Strana: 0352
Okolčiti, il, en, ení, vz Okolkovati.

195967   Okolé Svazek: 10 Strana: 0229
Okolé, n. = okolí. Pror. 66b.

195968   Okoleček Svazek: 7 Strana: 0089
Okoleček, vz Okolek.

195969   Okolečnosť Svazek: 2 Strana: 0352
Okolečnosť, i, f = okrouhlosť.

195970   Okolečný Svazek: 2 Strana: 0352
Okolečný, Umkreis-. O. soused. 1597. — O., okrouhlý, cirkelförmig. Kom. O. důvod. Jel.

195971   Okolek Svazek: 2 Strana: 0352
Okolek, lku, okoleček, čku, m. Křivá linie, jíž kruh jest obmezen, Peripherie, f. O. kruhový. Sedl. Točiti se budú u brzkosti okolka pračkového. Bj. O. koule, kola. Jg. Paprslek táhne se přímo od centra k okolku. Kom. Otočení kola o. slove. Kom. — O., oběh, Umlauf, m. Smrtonoš o. svůj ve dvou letech téměř obíhá. Kom. O-lek těch hvězd, tociš kola móžeš obořiti. BO. (Job. 38. 31.). — O., každá mezní linie okolo nějakého pro- stranství, der Umfang, Umkreis. O. země, ostrova. Us. O-kem obešli Davida. Bj. V břeč- tanových věncích na česť svému bohu v oko- lek skákali. BO. List vůkol v o-ku tři lokte obsahující. Ler. Skála ta v o-ku svém jest okolo sta kročejů. Ler. Třidcat loktóv ob- sahováše o. jeho. BO. — V. — O., co se vůkol nás vidí, horizont, Gesichtskreis, m. O. obezření. D. Všecko, což je nebeským o-kem obklíčeno. BO. — O., objem, obvod, Umfang, m. Město má míli v okolku. Us. A pro velikou širokost' neb o. město ne- mohlo se osaditi. Sl. Uh. 1. 29. — O., kraj nějaké věci, Rand, m. O. šátku, říčice, břehu, neštovice, okolo měsíce, měsíční. Jel., Kom., D. O. u ševcův, okolní kůže mezi podešvem a nártem, Dch., die Rahme. O. poloviční; o. ošívati. Šp. Boty na okolek, Rahmstiefel. O. klobouku (ohyb, Krämpe). Rk. O., obruba kolem každé čtvrti vinice asi na sáh široká a skopaná. Vz více v Čk. 315. — O., okršlek, Kreis, Bezirk, Umkreis, m. O. zemský. Ctib. Okolek zemský jasným světlem se prosvě- cováše (illuminabatur). BO. — O., okolí, Um- kreis, m. V. — O., okolnosť, Umstand, m. Čas, místo a jiní okolkové mordéřstva mají znamenáni býti. Brikc. — Pr. kut. Kněz M. mnohokrát vystřelil napřed v některých věcech neprohlédaje k okolkům. Bart. Nad to všecky o-ky při svědcích se svrchovanou pilností mají vyhledati. CJB. 411. — O., pl. okolky = okliky, zápolí, Umschweife, Weit- läufigkeit, Umwege. Vz Okorování. O. cesty. Reš. K tomu potřebí nějakých okolkův. V. O. řeči. V. Okolkův (slov) užívati, hledati. D. Mnoho okolků v řeči užíval. V. Okolkem mluviti. Lom. Někoho okolky slov zdržo- vati. V. Bez okolků něco říci. D. Plný okolků. Šm. Mnoho okolků nadělati, málo okolků s někým nadělati; nedělej s ním okolků. Us. Řeč započatou beze všech o-ků k dokonání přivozovati. Ler. Logikářskými o-ky se bránil. Bart.

195972   Okolek Svazek: 7 Strana: 0089
Okolek = oběh. Je živa na o-lek, chodí na okolek, jest na o-lku = má obědy po vsi, každý den střídavě u jiného hospodáře. Us. Jdr., Hů. — O. = kraj, der Rand. O. královstvie pokoj obklič. Kar. 104. O. mě- síce, slunce, hvězd. Mj. 303, NA. V. 382., Stč. Zem. 637., Nz. O. vdolku, koláče. Vck. 451 Okrouhlé kloboučky s o-lky často vzhůru ohnutými. Pokr. Pot. II. l7l. O., obruba zámku, der Umschweif. Vz Včř. Z. I. 52. Kouzelné o-lky na lukách, die Hexenringe. Povstávají hubami bedlovitými. Kruhovitá místa obroubena jsou zeleným okolkem a za ním je směrem ku středu druhý kruh složený z nepravidelných skvrn povstalých vyhynutím lučních rostlin. Pta. — O. = sukně z bieleho domáceho lebo kmentového plátna, na drobno skládaná. Slov. Rr. Sb. — O. Takovými o-lky se mnou jdete. Wtr. exc.

195973   Okolek Svazek: 7 Strana: 1346
Okolek = tác. Jrsk. — O. = kasanice (2. dod.). — O. = koltra (že bývala okolo lavic atd). 16. stol. Mus. 1893. 100.

195974   Okolek Svazek: 8 Strana: 0253
Okolek = odolek, kasanka. Slov. Phľd. XII. 174. — O., operek = dolejší a postranní kraje střechv šindelem kryté (mezi nimi clošky). Vz Záklasník. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 428. — O-lkyi/ = zokolované snopy, zhruba vymlácené. Vz Ókolování (3. dod.). 'NZ. IV. 396.

195975   Okolek Svazek: 8 Strana: 0566
Okolek = dlouhá zástěra. V Bošáci. Sbor. slov. I. 84. — O. = objem nápěvu dle církev- ního tonu; o-lky = pomocné tony při ozdo- bách a figurách. Bl. (Hostn. 25., 37.).

195976   Okolek Svazek: 9 Strana: 0201
Okolek, lku, m. = okrajová ozdoba ve vyšívání. Čes. 1. VIII. 21. — O., vz Kasa- ! nice. — O. vody = ostrov. O. vody nebo í ostrov 16. stol. Arch. XVIII. 292.

195977   Okolení Svazek: 7 Strana: 0090
Okolení, n., die Umpfählung, Verpallisa- dirung. Lpř.

195978   Okolený Svazek: 7 Strana: 0090
Okolený; -en, a, o = kolím ohrazený, verpallisadirt. O. tábor. Lpř.

195979   Okolese Svazek: 9 Strana: 0201
Okolese, vinohrad na již. Mot. Šeb. 192.

195980   Okolesiti Svazek: 9 Strana: 0201
Okolesiti, il, en, ?ni. Koleso se o-lo. Zat. Př. 277a.

195981   Okolí Svazek: 7 Strana: 0090
Okolí ves.

195982   Okolí, n.,ne Svazek: 2 Strana: 0352
Okolí, n.,ne: vůkolí. — O., co jest okolo čeho, zvl. země ležící okolo města neb místa nějakého, též kraj, čási země o sobě, die um- liegende (legend, Umgebung, Gegend, der Umfang, Bezirk. Jg. Rozcházela se o něm pověsť po všem okolí. Br. Zadunajské o. v Uhřích. Plk. O. města; to město má krásné o. Nt. — O., obvod, okolek, Umfang, m., Weich- bild, n. Vz Okolek. Jednu míli v okolí. J. tr. — O. dolní a horní, něm. Oggold, ves u Kaplice v Budějov. PL.

195983   Okolica Svazek: 7 Strana: 0090
Okolica, e, f. = rozházená kopka sena. U Velké. Vz Chobot, Okŕžle. Brt. L. N. II. 113.

195984   Okolice Svazek: 2 Strana: 0352
Okolice, e, f. = okolí. Tvrze všecky v o-ci. BO. Zpósobil strážie v o-ci stanovišť (posuit custodes per circuitum castrorum). BO.

195985   Okolice Svazek: 7 Strana: 0090
Okolice. Celá tato o. plna jest pověstí o zámku Krapině. Koll. III. 38.

195986   Okolice Svazek: 8 Strana: 0253
Okolice. Nejlépe jest tomu slovu povy- lmouti někudy o-cí. Bl. Gr. 272.

195987   Okoličan Svazek: 2 Strana: 0352
Okoličan, a, m., der Umwohner. Rk.

195988   Okoličatě Svazek: 10 Strana: 0229
Okoličatě = v okolí Val. Čes. 1. XI. 44.

195989   Okolíček Svazek: 7 Strana: 0090
Okolíček, čku, m., das Döldchen. Vz Okolík. Rst. 455.

195990   Okolíčený Svazek: 7 Strana: 0090
Okolíčený, doldenförmig. Rst. 455.

195991   Okoličitě Svazek: 7 Strana: 0090
Okoličitě = okoličně. Val. Brt. D. 241.

195992   Okoličnatý Svazek: 2 Strana: 0353
Okoličnatý, doldig. O. rostliny, umbelli- ferae, Doldenpflanzen: mrkev, petržel, kmín, anýz, kozí pysk, bolehlav, rozpuk, kopr. Čl. 50., Kk. 195.

195993   Okoličnatý Svazek: 7 Strana: 0090
Okoličnatý. Cf. Rstp. 700., Slb. 577., Rosc. 157.

195994   Okoličně Svazek: 2 Strana: 0353
Okoličně. Není tak pěkného žita o. (v ce- lém okolí). Na mor. Zlínsku. Brt. Také u Olom. Sd.

195995   Okoličně Svazek: 7 Strana: 0090
Okoličně = v celém okolí. O. není tak pěkného žita. Vz Okoličitě. Mor. Brt. D. 241. Těm druzí o. se posmívají. Hrb Obr. 155. — Toto slovo polož před Okoličnosť.

195996   Okoličně Svazek: 9 Strana: 0201
Okoličně v II. 353a. polož před Okoličnosť.

195997   Okoličně Svazek: 10 Strana: 0229
Okoličně. V rynku shořelo o. (v okolku) devatenáct domů. 1720. Mtc. 1903. 21. V II. 352. stojí O. za Okoličnosť, ale polož je před toto slovo.

195998   Okoličnosť Svazek: 2 Strana: 0353
Okoličnosť, i, f., okolnost, der Umstand, Zustand, die Beschaffenheit, Nebenbestim- mung. Jg. O., lépe: okolnosť, Bs., ale i toto slovo jest nové. Jg.. Věc spolu s okolič- nostmi v poznamenání odvozuj. Kom. Pil- něji než druzí jeho dva předchůdcové o-sti času udává. Sš. L. 5. Místnějších o-stí čeho pomíjeti. Sš. L. 31. — O., okolky. D. Vz Okolek. — O., okolí. MM.

195999   Okoličny Svazek: 2 Strana: 0353
Okoličny, dle Dolany, jm. polí u Smržic na Mor. Km.

196000   Okoličný Svazek: 2 Strana: 0353
Okoličný, okolní, benachbart, umgebend. O. povětří. Ráj. Z o. míst. Kom. — O., se všemi případnostmi, umständlich. D. — O., rostlina, která má okolíky, jako kopr. Rostl. Vz Okoličnatý.