425001   Zponiže Svazek: 8 Strana: 0517
Zponiže = zniže. Slov. Kal. S. 217.

425002   Zpopácati Svazek: 5 Strana: 0627
Zpopácati = zapopácať, zapopadnúť = popadnouti. Na již. Mor. Šd. — co. Jak to tam z-cal, tak s tím domu přiletěl. — koho kde. Jak tě já tam (v hospodě) zpo- pácam, uvidíš, co dostaneš (erhaschen, er- wischen, antreffen). Ib. Šd. 329*

425003   Zpopáckati koho Svazek: 5 Strana: 0628
Zpopáckati koho. Keď ho na druhý raz z-káme. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 82.

425004   Zpopelatěný Svazek: 5 Strana: 0628
Zpopelatěný; -ěn, a, o, in Asche ver- wandelt, zur Asche geworden. Uhel už je z-ný. Mor. Šd.

425005   Zpopelatěti Svazek: 5 Strana: 0628
Zpopelatěti, ěl, ění, zu Asche werden. — kde. Uhel na kamnech z-tí. Mor. Šd.

425006   Zpopelavělý Svazek: 10 Strana: 0538
Zpopelavělý. Z vlasy. Tbz. III. 2. 242. Vz násl.

425007   Zpopelavěti Svazek: 5 Strana: 0628
Zpopelavěti, ěl, ění, aschgrau werden. Um. les.

425008   Zpopeleti Svazek: 5 Strana: 0628
Zpopeleti, el, ení, zur Asche werden.— abs. Kosti z-ly. GR. — čím: ohněm.

425009   Zpopeliti Svazek: 5 Strana: 0628
Zpopeliti, il, en, ení = v popel obrátiti, einäschern. — se = zpopeleti. Um. les.

425010   Zpopelnatět Svazek: 10 Strana: 0681
Zpopelnatět = v popel se obrátiti. Brt. Sl.

425011   Zpopelněti Svazek: 8 Strana: 0517
Zpopelněti, cineresieren. Sterz. I. 606. a,

425012   Zpopelniti Svazek: 5 Strana: 0628
Zpopelniti = zpopeliti. D.

425013   Zpopelovatělý Svazek: 9 Strana: 0464
Zpopelovatělý. Z. hlava (šedivá). Tbz. IV 1. 23.

425014   Zpopelovatělý Svazek: 10 Strana: 0538
Zpopelovatělý Z vlasy. Tbz. XVI. 147. Z. hlava (šedivá). Tbz. V. 1. 274

425015   Zpopelovatěti Svazek: 10 Strana: 0538
Zpopelovatěti = sešedivěti. Vlasy jeho z-ly. Tbz. XVI 327.

425016   Zpopod Svazek: 5 Strana: 0628
Zpopod, slož. předložka s genit., první je řídící. Von unterhalb weg. Vytáhl ho z. postele. Na mor. Val. Vck. Z. stola. Na jihových. Mor. Brt. Z. země něco vyhra- bati. Vnídi (vejdi) po tichu dnu, klúče jej z. hlavnice pomaly vytiahni; Ako to rážďa začal lámať, tu sa z. neho vytiahol jeden veľký had; Diviak z. lísťa ani nevykukol. Dbš. Sl. pov. I. 118., 499., VIII. 14. Môže byť aj biskupom; potom nebudete musieť voziť drevo z. Dudáka. Zátur. Priat. IV. 102. Tečie voda bystrá z. javoriska, ne- môžem ju zastaviť. Sbor. sl. pies. II. 1. 34. Ej veru som tu, ozval sa čert z. voza. Sb. sl. ps. II. 1. 139. Cf. Km. III. 338. a Před- ložka (i dod.).

425017   Zpopod Svazek: 7 Strana: 1154
Zpopod s gt. Cf. Brt. D. 189.

425018   Zpopri Svazek: 5 Strana: 0628
Zpopri, aus dem Nebenraume. Slov. Ssk.

425019   Zpopřed Svazek: 5 Strana: 0628
Zpopřed, von vorne her, vor. Slov. Hš. Sl. 93. On si vysadol priam a len čo si vysadol, zmizol mu z. očí svet. Mt. S. I. 79. A sotva to doriekol, zmizol mu z. očí. Dbš. Sl. pov. K. 22., Sb. sl. ps. II. 1. 143.

425020   Zpopřed Svazek: 7 Strana: 1154
Zpopřed s gt. Cf. Brt. D. 189.

425021   Zpopularisovati co Svazek: 10 Strana: 0538
Zpopularisovati co. Nár. list. 1903. 114. 17. Z. národní kulturu. Nár. list. 1904. 349. 17.

425022   Zpopulárněti Svazek: 10 Strana: 0538
Zpopulárněti. Hlk. XI. 56. - čím To z-lo sborem Rozkošného. Zvon. III. 327.

425023   Zpor Svazek: 5 Strana: 0628
Zpor, vz Spor.

425024   Zpora Svazek: 5 Strana: 0628
Zpora, y, f. = zpoura, odpor, překážka, der Widerstand. Pulk.

425025   Zpora Svazek: 7 Strana: 1154
Zpora. Vtrhl do Uher beze všie zpory. Výb. I. 437.

425026   Zpora, y Svazek: 10 Strana: 0538
Zpora, y, f, chismus. Rozk. P. 2306.

425027   Zporajiti Svazek: 5 Strana: 0628
Zporajiti, il, en, ení = spořádati? A v do- me, v ktorom chce byť lad i sklad, kde vzorná gazdiná spravuje, ryky prihýňa: čo všetko tam tra z. zvlášť pri nedeli pokla- dať, očistiť . . . Slov. Phld. IV. 24.

425028   Zporaziti Svazek: 10 Strana: 0538
Zporaziti. Někomu něco z. (sraziti, ode- čísti). 1621. Listář 151.

425029   Zporážeti Svazek: 7 Strana: 1154
Zporážeti (. . žej), umwerfen, umsrossen.

425030   Zporlík Svazek: 7 Strana: 1154
Zporlík, a, m., anabula, bestia?, zastr. Pršp. 21. 91.

425031   Zporný Svazek: 5 Strana: 0628
Zporný = soudný, vz Sporný. — Z. = krutý. Ovesný chléb jest sporný. Kouble.

425032   Zporovatěti Svazek: 5 Strana: 0628
Zporovatěti, ěl, ěn, ění, porig werden. NA. IV. 172.

425033   Zporovati Svazek: 5 Strana: 0628
Zporovati, vz Sporovati.

425034   Zpořádati Svazek: 5 Strana: 0628
Zpořádati, vz Spořádati.

425035   Zpořezati Svazek: 10 Strana: 0538
Zpořezati. Ž. tom. 49. 5. Vz Spořezati.

425036   Zpoříditi Svazek: 5 Strana: 0628
Zpoříditi, vz Spoříditi.

425037   Zpořiedka Svazek: 7 Strana: 1154
Zpořiedka = po řídku, selten. Že mu tato podpora len z. pritekáva. Slov. Orl. II. 216.

425038   Zpořízení Svazek: 7 Strana: 1154
Zpořízení boží; Nebes divné z. Št. Kn. S. 119., 121.

425039   Zpořízení Svazek: 9 Strana: 0411
Zpořízení, n. Něčím z. se protiviti. Št. Bes. 100.

425040   Zpořízený Svazek: 5 Strana: 0628
Zpořízený, vz Spořízený.

425041   Zposmívati Svazek: 5 Strana: 0628
Zposmívati = napořád se posmívati, auslachen, verhöhnen. Neodpustíte živým i mrtvím: všecky zposmieváte a zsúdiete. Odpis. bratr. 1507.

425042   Zpósob Svazek: 5 Strana: 0628
Zpósob, u, m., vz Způsob.

425043   Zpósoba Svazek: 5 Strana: 0628
Zpósoba, y, f., vz Způsoba.

425044   Zpósobati co Svazek: 9 Strana: 0411
Zpósobati co = způsobiti. Maš. ruk. 208a.

425045   Zpósobce Svazek: 5 Strana: 0628
Zpósobce, vz Způsobce.

425046   Zpósobce Svazek: 7 Strana: 1154
Zpósobce. Výb. I. 582.

425047   Zpósobení Svazek: 5 Strana: 0628
Zpósobení, n., vz Způsobení.

425048   Zpósobenství Svazek: 5 Strana: 0628
Zpósobenství, vz Způsobenství.

425049   Zpósobený Svazek: 5 Strana: 0628
Zpósobený, vz Způsobený.

425050   Zpósobič Svazek: 7 Strana: 1154
Zpósobič, dispositor, zastar. Pršp. 40.

425051   Zpósobilý Svazek: 5 Strana: 0628
Zpósobilý, vz Způsobilý.

425052   Zpósobiti Svazek: 5 Strana: 0628
Zpósobiti, vz Způsobiti.

425053   Zpósobivý Svazek: 5 Strana: 0628
Zpósobivý, vz Způsobivý.

425054   Zpósobně Svazek: 5 Strana: 0628
Zpósobně, vz Způsobně.

425055   Zpósobnosť Svazek: 10 Strana: 0538
Zpósobnosť. Vít. Vz Způsobnosť.

425056   Zpósobný Svazek: 5 Strana: 0628
Zpósobný, vz Způsobný.

425057   Zpospolitěti Svazek: 7 Strana: 1154
Zpospolitěti, ěl, ění = zobecněti. Ně- které zpěvanky z-ly. Koll. Zp. II. 487.

425058   Zpostrkati Svazek: 8 Strana: 0517
Zpostrkati. Nafukují se na ně, nalajú, zpostrkají. Rokyc. Vlč. Lit. 191.

425059   Zpostředkovati Svazek: 5 Strana: 0628
Zpostředkovati (slovo nové) = zpro- středkovati. Jg. Slov.

425060   Zpošetěti Svazek: 5 Strana: 0628
Zpošetěti, ěl, ění = pošetilým se státi, thöricht, albern, Wahnsinnig werden. — abs. A z-li jsou (Bekové a Římané). Sš. II. 119.

425061   Zpošika Svazek: 5 Strana: 0628
Zpošika = šikou, šeberem, šourem, schief. D.

425062   Zpoškvrnovatěti Svazek: 5 Strana: 0628
Zpoškvrnovatěti, ěl, ění, fleckig werden — po čem. Po ovčí mrvě brambory z-tějí. Vaň.

425063   Zpotáceti se Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotáceti se = zamotati se, zavrávorati, torkeln. Ráj.

425064   Zpotichu Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotichu = potichu, zticha, leise, sachte. Přišel domů z. Us. u N. Bydž. Kšť.

425065   Zpotiti Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotiti, vz Spotiti.

425066   Zpotnati Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotnati, feucht werden. — kdy. Okna za zimy, v zimní čas zpotnají. Na Ostrav. Tč.

425067   Zpotomkovati Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotomkovati, fortpflanzen. Šm.

425068   Zpotřeba Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotřeba, y, f., der Verbrauch. Z. těla. Vz Schd. II. 376. Cf. Spotřeba.

425069   Zpotřebný Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotřebný, vz Spotřebný.

425070   Zpotřebovatel Svazek: 7 Strana: 1154
Zpotřebovatel, e, m , Consument. Kř. 71.

425071   Zpotřebovatelný Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotřebovatelný, verbrauchbar. Z. věc. Hš. Sl. 161.

425072   Zpotřebovati Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotřebovati, vz Spotřebovati.

425073   Zpotupiti Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotupiti, il, en, ení, zpotupovati = po- tupiti. — koho jak. Z-pil vás veľmi. Zbr. Hry 145.

425074   Zpotvořeně Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotvořeně, hässlich. Obrazy z. kreslené. Mj. 259.

425075   Zpotvoření Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotvoření, n., die Verunstaltung. Z-ní tváře. V. Slovo to z-ním slova německého povstalo. Mj. = Z. = způsoba potvorná, die Missgestalt, das Ungeheuer. Rvač.

425076   Zpotvořenina Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotvořenina, y, f., eine entstellte Sache, die Verunstaltung. Na Mor. Tč.

425077   Zpotvořenosť Svazek: 7 Strana: 1154
Zpotvořenosť. Hš. Št. 83.

425078   Zpotvořený Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotvořený; -řen, a, o = zohyzděný, potvorný, verunstaltet, missgestaltet. Z. telo. Dač. I. 113. Z. porod, V., svět. Kom. — kde: v obličeji, Kom., na těle. Kom. — čím: rouchem nádherným. Br.

425079   Zpotvořilosť Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotvořilosť, i, f. = nepěkná tvárnosť, zkaženosť, die Missbildung, Verunstaltung, Deformation. Rst. 313, 526. Z. těla, Záv., oděvu, mravů. Jg. Z. pravopisná. Kos. v Km. 1885. 115.

425080   Zpotvořilý Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotvořilý = ohyzdný, potvomý, ver- unstaltet, missgestaltet. Z. brada, věc, V., kroj, Kom., tělo, Ler., hovado, Ros., člověk, D., učeni. Trip. — čím: špatným vzrůstem; cizími mravy.

425081   Zpotvořitel Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotvořitel, e, m., der Verunstalter. Jg.

425082   Zpotvořitelka, y, zpotvořitelkyně Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotvořitelka, y, zpotvořitelkyně, ě, f., die Verunstalten. Jg.

425083   Zpotvořiti Svazek: 5 Strana: 0628
Zpotvořiti, spotvořiti, il, en, ení; zpo- tvořívati, zpotvořovati = potvomým učiniti, zohaviti, zohyzditi, entstellen, verunstalten, schänden. V. — co, koho. Ten kroj ves zpotvořuje. Sych. Ten slova jeho z-řil. Us. Tč. — koho kde: na těle, v obličeji, Kom., v mravech, v šatech. Ros. — čím koho, se: šatem. — se. Br., Ros. — odkud. Crha je snad z-řeno z Cyrillus. Hš. Sl. 145. — jak. Ta čarodějka ho nelidsky z-la. Tč. exc. Z-li ho na opicu světa, als Karrikatur, Ausgeburt verunstalten. Na Mor. Brt., Šd.

425084   Zpouchlosť Svazek: 5 Strana: 0628
Zpouchlosť, i, f., die Aufgeblasenheit, Geschwollenheit; Morschheit. Vz násl.

425085   Zpouchlý Svazek: 5 Strana: 0628
Zpouchlý = opuchlý, nadutý, aufgeblasen, geschwollen. Z. tvář, slíva (pucher), Us., žito. D. — Z = zpukřelý, morsch, faul. Z. sláma, hnůj, dříví. Us.

425086   Zpouchnouti Svazek: 5 Strana: 0629
Zpouchnouti, chl, utí = opuchnouti, auf- schwellen. Zpuchne mi tvář, pšenice, švestky. — Z. = zpukřeti, setlíti, zpráchnivěti, ver- modern, verrotten, morsen, faul werden. Zpouchne trám, sláma. Jg.

425087   Zpoura Svazek: 5 Strana: 0629
Zpoura, y, f., V., spoura, Kom., V. = mysl zpěčující se poslušenství, neústupnosť, urputnost, die Hartnäckigkeit, Widerspän- stigkeit, Halsstarrigkeit, der Aufruhr, Auf- stand, die Widersetzlichkeit, Meuterei. Vší z-y odložiti. V. Z. proti Bohu; z-u trestati. Br. On to ze zpúry robí. Na Ostrav. Tč. Ty darmožráč, ty sebevolník, syn spoury. Koll. IV. 152. Za z-u pokutu vzíti. Sych. K z-ře někomu něco přičítati; ze z-ry něco činiti. Boč. Z. vojenská, zločin, jehož se dopouštějí, kdož složivše přísahu u praporu nebo u děla ve spolku s jinými vojenskému služebnímu řádu nebo svým přednostům a rozkazům jejich urputně se opírají nebo se o tom smlou- vají. Vz S. N. Z-ru přemoci, z-rou povstati. Dch. — Z. = pýcha, nadutosť, urputnosť, der Hoch-, Uibermuth, die Hofart. Hněv ten ruší úklidnosť srdce a jde s ním řeč zpurná proti družci a kakás srdečná zpúra. Št. N., 234. Svou pýchu a spouru proti někomu provésti; pýchou a s-ou nadutý; u z-u zpý- chati. V. Z-ou se povyšovati. Br. — Z. = spor, hádka. S-u s někým vésti. Žídek.

425088   Zpoura Svazek: 7 Strana: 1154
Zpoura. Cf. Mkl. Etym. 240. a.. List. fil. XIV. 410.

425089   Zpousta Svazek: 5 Strana: 0629
Zpousta, vz Spousta.

425090   Zpousti Svazek: 7 Strana: 1154
Zpousti koho = vynadati mu. Mor. Hrb. Obr. 97.

425091   Zpoušika Svazek: 8 Strana: 0517
Zpoušika m. půl = trochu šikmo. Dšk. Jihč. I. 6.

425092   Zpoušť Svazek: 5 Strana: 0629
Zpoušť, vz Spoušť.

425093   Zpouštěti Svazek: 5 Strana: 0629
Zpouštěti, vz Spustiti.

425094   Zpouzeti Svazek: 5 Strana: 0629
Zpouzeti, spouzeti se, el, ení m.: vzpou- zeti se = hněvati se, zlobiti se, sich entrüsten, unwillig werden; vzdorovati, sich widersetzen, sich sträuben, sich empören. — abs. Obec se zpouzela a hněvala. V. — se na koho (proč) : se na kněží; pro křivdu na bližního. Br. — se oč. Co se o to zpouzíte? Kom. — se nad čím. Syr. — se proti komu. D. Z. se proti Bohu, Syr., proti pravdě. Plk. — se čemu, komu, widerstehen. Us. Dch. — se na koho jak. A v hrozbě na nás škaredé zlý jejich zrak se zpouzí. Sš. Bs. 44. — se oč. Těm pak (tichým) odporní jsou lidé zlostní, o všecko se zpouzející a ujímající; Nezpouzel se o to, že jiným k soudu státi má. BR. II. 19. a., 426. — s infinit. Zpouzel se mu to vydati. Dch.

425095   Zpouzeti Svazek: 7 Strana: 1154
Zpouzeti. Loupežník po komnatách zpou- zel. Brt. Dt. 43.

425096   Zpouzivý Svazek: 5 Strana: 0629
Zpouzivý, sich sträubend. Šm., Dch.

425097   Zpověď Svazek: 5 Strana: 0629
Zpověď, i, f. (ne: spověď, Jg.), zpoví- dání-se, die Beichte. Ž. wit. 41. 5., Št. Kn. š. 27. Z. = vyznání své hříšnosti jakožto náboženský obřad a cvičení k mravnosti, die Beichte. Z. soukromá (ušní, doušná, die Ohrenbeichte, MP. 4.), platná, neplatná či svatokrádežní, generalní či povšechná či do- životná (vyznání hříchů po celý život spá- chaných), obecná (nepovídají-li se hříchy do podrobna), veřejná. S. N. Z. z svých hříchův učiniti. Zlob. Ke z-di jíti. Z. česky slyšeti, lépe: česky zpovídati. Kmp. Jíti na z., býti na z- di. Ve Slez. Šd. Přede vše mi námi pod z-dí vyznal. Brt. exc. Kdelen aký hřiešnik, každý k nemu chodil na z. Dbš. Sl. pov. I. 38. Nebude ti, milá, vina odpuštěna, čo pojdeš na spoved do Jeruzalema. Sl. ps. 90. Z-di veřejné udávaly se již ve 12. věku jen pořídku. Ddk. IV. 298. Častokráte v roku na sv. z. jíti. Si. let. III. 251. Z. přijmouti. Výb. II. 14. Věrnú radú na z-di. Arch. I. 200. Ani vie, pravdu-li praví na z-di čili lež, protož tieže sě, kterak jest hřešil?; Na z-di seděti (zpovídati); A že od z-di musejí jim dávati; (Kristus) chválí ho v z-di a v modlitbě krátké, seiner Beichte wegen; Z. má býti dobrovolná, brzká, zjevná, knězi, celá; Z., hřiechuov vyznánie před Bohem z pokory a před knězem, když muož kněz jmien býti. Hus I. 340., 412., II.44., 318., 342., III. 258. Svou vinu na z-di vyznati. Št. — Z. = po- rada, úrada, stížnosť a p. Byl jsem dnes u advokata na z-di. U Žamb. Dbv.

425098   Zpověď Svazek: 7 Strana: 1154
Zpověď. Tlačí se jak Hanák ke z-di (všude chce býti, všecko viděti). Vsacky. Vck.

425099   Zpověď Svazek: 8 Strana: 0517
Zpověď. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 28.

425100   Zpověda Svazek: 5 Strana: 0629
Zpověda, y, m. a f., das Beichtkind; der Büsser, die Büsserin. Šm.

425101   Zpovědač Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědač, e, m., der Beichtvater.

425102   Zpovědatel Svazek: 7 Strana: 1154
Zpovědatel, e, m. = zpovědač. Koll. St 880.

425103   Zpovědati Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědati, zastr. = zpovídati. Hus I. 203., II. 440.

425104   Zpovědelní Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědelní = zpovědní. Slov. Šd.

425105   Zpověděti Svazek: 5 Strana: 0629
Zpověděti, zastr. = zpovídati. Na Slov. posud.

425106   Zpověděti Svazek: 9 Strana: 0411
Zpověděti, nunciare. Ž. pod. CI. 24.

425107   Zpovědlnice Svazek: 7 Strana: 1154
Zpovědlnice, vz Zpovědnice. Wtr. Obr. I. 454.

425108   Zpovědlnictví Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědlnictví, zpovědnictví, n. = úřad, povinnost zpovědničí, die Beichtvaterschaft, das Amt des Beichtigers. Zastává z. na hradě. Us. Č.

425109   Zpovědlničí Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědlničí = od zpovědlníka. Pulk. 133.

425110   Zpovědlnička Svazek: 9 Strana: 0411
Zpovědlnička. Hus I. 277.

425111   Zpovědlník Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědlník, a, m. = zpovědník.

425112   Zpovědlný Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědlný = zpovědní, Beicht-. Z. knihy. Pass.

425113   Zpovědna Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědna, y, f., der Beichtstuhl. Šm.

425114   Zpovědní Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědní, Beicht-. Z. cedulka, Us., lístek, Rk., Dch., zrcadlo (rejstřík hříchů k upa- matování). D.

425115   Zpovědní Svazek: 7 Strana: 1154
Zpovědní kniha. Pass. mus. 461. Z. for- mule. Vz Hš. Dod. I. 5. č. 21.

425116   Zpovědnice Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědnice (na Slov. spovedelnica, Ssk.), e, f. = žena se zpovídající, das Beichtkind. — Z. = stolice zpovědní, der Beichtstuhl. D., Sych.

425117   Zpovědnice Svazek: 9 Strana: 0411
Zpovědnice, e, í. = vydrovka (čepice, pro svou formu tak zvaná). Hoř. 213.

425118   Zpovědnicí Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědnicí = zpovědnický. Šm.

425119   Zpovědnický Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědnický, Beichtvater-. Z. úřad. Us.

425120   Zpovědnictví Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědnictví, n. = zpovědlnictví.

425121   Zpovědničí Svazek: 7 Strana: 1154
Zpovědničí zpráva. 1557. Mus. 1891. 206.

425122   Zpovědník Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědník, zpovědlník, a, m. = kdo jiné zpovídá, der Beichtvater. Pokání od z-ka přijíti. V. Hledaj mi spovědlníčka, má mal- ženko milá, už se mi to přibližuje poslední hodina. Sš. P. 44. — Z. = vyznavatel, con- fessor, ein Heiliger. Všichni světí mučenníci, všichni světí zpovědníci. Pravn. 551. Byl svatý zpovědník. Pass. mus. 280. O Mikuláši, svatém zpovědlníku božiem. Pass. 36. — Z. = kdo se zpovídá (zřídka), das Beichtkind. Jg. Cf. Gl. 387.

425123   Zpovědný Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědný = zpovědní. Sv. Augustin v knihách z-dných píše (confessiones). Pass. 743.

425124   Zpovědoměti Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědoměti, ěl, ění = povědomým se státi, bekannt werden. — kde. Ten slepý u nás v domě již zpovědoměl. Us. — čemu. Nemohu tomu z. (porozuměti). V Kunv., Msk.

425125   Zpovědomiti koho o čem Svazek: 5 Strana: 0629
Zpovědomiti koho o čem = povědomým učiniti, bekannt machen, berichten. Us.

425126   Zpověsiti Svazek: 5 Strana: 0629
Zpověsiti, il, šen, ení, zpověšeti, el, en, ení, alles aufhängen. — co kam. Po zděch byly zatlučeny hřebíky, na něž si zpověšeli tovaryši své šaty. Kmk.

425127   Zpověstnělý Svazek: 5 Strana: 0629
Zpověstnělý = pověstný, berühmt. Koll. Zn. 72.

425128   Zpověstněti Svazek: 5 Strana: 0629
Zpověstněti, ěl, ění = pověstným se státi, bekannt, berüchtigt werden. Ukazuje to, ako veľmi zpovestnely sváry Svatopluko- vičov. Let. Mtc. S. X. 1. 37.

425129   Zpoviď Svazek: 5 Strana: 0630
Zpoviď, i, f. = zpověď. Slez. Šd. Ale tam také: zpovieď, zpověď. Šd. Jíti na zpoviď. Šd.

425130   Zpovídaly Svazek: 8 Strana: 0517
Zpovídaly vrah, confessus patricida. 1418. List. fil. 1896. 102.

425131   Zpovídárna Svazek: 7 Strana: 1154
Zpovídárna, y, f. = zpovědnice. Hnoj. 42.

425132   Zpovídatel Svazek: 7 Strana: 1154
Zpovídatel, e, m. = zpovědník. Hnoj. 197.

425133   Zpovídati Svazek: 5 Strana: 0630
Zpovídati, zpovídávati (zastr. zpověděti, na Slov. posud.) = ohlásiti, ankündigen, ausrufen; vypovídati, auf-, entsagen; zpověď slyšeti, Beicht hören o. sitzen. — co: Biřic má richtářův súd zpoviedati (ohlásiti). Rkp. pr. cís. Já zpoviedám takové manstvie (= vypovídám). Ms. pr. man. — koho: zpo- vídal mne kapucín. Ros. Tě zpoviedámy, te confitemur. Ž. wit. Ambr. 260. a. Umierá. umiera, už ju spovědajú, na tebja, šohajku, na tebja čekajú. Sš. P. 306. Žalujíce na faráře a jiné kněží tohoto města, žeť ani nás ani hospodyň našich ani dietek chtie z. Arch. III. 195. — co komu. Alexandru, dietěti obak ěstnému, zpoviedajú milosť svoju. Alx. — se. Jdi před kněza, spovídaj sa, vezmi rúšku a zavij sa. Sš. P. 3. Bude stonati (žena), aby sě zpověděla, a když kněz přijde, aby s ním rozmluvila, bohdaj horšieho něco nepáchala; Hřiechu želé a zpoviedá sě; Ale ktož zpoviedaje sě opět hřeší, ten jest posměvač pokánie. Hus 1, 203., 228., II. 150. Příhoda se nezpovídá. Bž. exc. — se komu: knězi. Us. Zpoviedayu sě tobě. Ž. wit. 29. 13., 17,. 50. Já bídný hříšník z-dám se Bohu všemohoucímu . . . Us. Mž. 94. Poslali starú babu, abych sa jej spovedal. Sl. ps. 334. Pannú si se udělala, knězi se nespovídala. Sš. P. 4. A jakož mi píšeš, abych sě polepšil, že mě pán Buoh kárá: i nemám sě komu z. Arch. V. 344. Ani se má člověk obrazu z., ani jeho zač prositi; Z. se má člověk knězi, ač mu prve Bóh odpustil. Hus I. 73., II. 440. Kak brzo a komu dlužni jsú se z. Št. Kn. š. 27. — se z čeho (kde). Z. se z hříchův. Jel., Har. Nevidíš ich hriešnych duchov, jako nocou letia hluchou a jak k nebu pozerajú, z hriechov sa mu zpovedajú? C. Čt. I. 138. Jal se z. přede všemi z hříchu svého. Vrch. A z-li se z jiných zločinu hojných. Pal. Děj. V. 1. 229. Z Hříchu se z-la a z nich se vy- znala. Čes. mor. ps. 11. A u peklě pak kto sě bude z. tobě? Ž. wit. (Anth. I. 3. vyd. 8.). — se čeho (kde) komu. Užitečno jest z. se i všedních hříchů. Št. Kn. š. 237. Zpo- viedaj sě jeden druhému svých hřiechuov. Výb. 546. Chtěl se biskupovi svých hřiechuov z. Pass. 27. Z. se hřiechóv ne obrazu, ale Bohu před obrazem ; Hřiechóv se zpoviedaje neb Bohu na chválu zpievaje; Aniž viem, by kterých hřiechóv lidé viece tajili a tieže se jich z-li; Hřiechóv knězi se z. Hus I. 75., 122., 194., II. 151. (I. 429., III. 189., 296.). Pro některú potřebu móž to kněz odpustiti tomu, ježto j's? jemu z-dal hřiecha některého ; Potřebno z. sě i vezdajších (všedních) hřie- chóv. Št. kn. š. 220., 237. Kdo zhřešil hřiechem smrtelným, hodné jest, aby ihned se jeho z dal. Ib. 236. Jeden druhému zpoviedal sě svých hřiechóv. Št. — jak. Zpoviedayu sie tobie, Hospodine, ve všem sirdci mém. Ž. wit. 137. 1. Řkúce, že to dávají těm, kteříž sě ústy zdají a v srdci skrúšenie mají; Často člověk z-dá sě knězi lživě pravě malé hřiechy a zamlčie chtě veliké. Hus II. 151., 162. — kdy. Nejméně jednou v roce nařízenému knězi se z. Mž. 17. Asa jednú v rok má každý se z. Št. N. 336.

425134   Zpovídati Svazek: 7 Strana: 1400
Zpovídati. Již se toho z-dal. Chč. m. s. III. 101.

425135   Zpovídati co komu Svazek: 7 Strana: 1154
Zpovídati co komu = vzkazovati. Zju milosť svoji; Z-je tu řeč jemu. Alx. V. v. 969., 1085. — se kdy. By se pak kto i v roce nezpovídal. Krnd. 2.

425136   Zpovídati se Svazek: 9 Strana: 0411
Zpovídati se k Bohu. Modl. CI. 118.

425137   Zpovídati se čeho Svazek: 8 Strana: 0517
Zpovídati se čeho. Má se z. všech svých hříchův. GR. Nov. 47.

425138   Zpovidlovaný Svazek: 7 Strana: 1154
Zpovidlovaný, bohemisirt (opovržl.) Z. sazba. Nár. list.

425139   Zpoviniti Svazek: 5 Strana: 0630
Zpoviniti, il, ěn, ění, zpoviňovati, ver- pflichten. — se komu čím. Div. z ochot. — koho k čemu: k činění díků. Koll. Zn. 250.

425140   Zpovlovna Svazek: 5 Strana: 0630
Zpovlovna, zpovolna = pomálu, sachte, leise, sanft. Zpovlovna. Č. Zpovolna (zvolna). Berg., Sych. Zpovolna kráčeti, Us. Tč., cestou jeti, Němc. I. 135., něco rozdělati. Ib. I. 69.

425141   Zpovolna Svazek: 5 Strana: 0630
Zpovolna, vz Zpovlovna.

425142   Zpovolniti Svazek: 7 Strana: 1154
Zpovolniti, zpovolňovati, langsam ma- chen, hemmen. Špondeje běh verše z-ňují. Dk. Poet. 265.

425143   Zpovrchněti Svazek: 10 Strana: 0538
Zpovrchněti, ěl, ění. Věst. X. 272.

425144   Zpovšednělý Svazek: 5 Strana: 0630
Zpovšednělý, alltäglich, gemein. Kusy z opery Norma a z jiných z-lých oper hrály se při této mši. Koll. III. 98.

425145   Zpovšedněti Svazek: 5 Strana: 0630
Zpovšedněti, ěl, ění, alltäglich, gemein werden. Vz Zpovšednělý.

425146   Zpovšechnělosť Svazek: 10 Strana: 0538
Zpovšechnělosť, i, f. Rakouská z. Nár. list. 1905. 84. 25.

425147   Zpovšechněti Svazek: 5 Strana: 0630
Zpovšechněti, ěl, ění, allgemein werden, sich verallgemeinern. Mus. 1880. 532.

425148   Zpovšechniti Svazek: 5 Strana: 0630
Zpovšechniti, il, ěn, ění, zpovšechňovati, allgemein machen, verallgemeinern. Mnozi vlastenci hledí se z. a přejíti ve slovanské. Kotík. Pyp. hist. lit. 11. — Koll. IV. 285.

425149   Zpovševhně í Svazek: 5 Strana: 0630
Zpovševhně í, n., die Verallgemeinerung. Dch.

425150   Zpovykanosť Svazek: 5 Strana: 0630
Zpovykanosť, i, f., die Verwöhnung. Mor. Sd.

425151   Zpovykaný Svazek: 5 Strana: 0630
Zpovykaný; -án, a, o, verwöhnt. Mor. Sd., Kmk. On je už tak z. Šd. O klukovi, kterému rodiče dovolili vše, až se z něho stal dareba, říkávají, že je z-ný. Džl.

425152   Zpovykati Svazek: 5 Strana: 0630
Zpovykati, verwöhnen. — koho. Mor. Sd.

425153   Zpovykati si nač Svazek: 10 Strana: 0538
Zpovykati si nač = zvykati čemu. Rgl.

425154   Zpoza Svazek: 5 Strana: 0630
Zpoza, složená předložka: z + po + za, von hinten her, heraus: s genitivem (první předložka je řídící). Na Slov. a Mor. Cf. Spoza. Skoro vychytil nôž z. pása, vyrezal si kus mäsa: Kľúče z. pása pomáličky vy- tiahol. Dbš. Sl. pov. I. 108., 120. Z. hor slunce vychází. Brt. P. 88. Když kdo za stolom sedí, říká se mu, aby vylezl z. stola; Z. buka na něho číhal; Z. stodoly naň se díval. Na Ostrav. Tč. I skriknul z. peci najmladší Adam. Er. Sl. čít. 72. Z. Javorníka slunečko vychází. Na Val. Džl. Toho som i ja videl z. zahrady z vršky; Z. buka pri- kvitol. Mt. S. 1. 54., 112. Slnce vystrieklo z. hory. Mt. S. Z. jarku, vom jenseitigen Uter des Baches. Phld. III. 476. Soběský prijde z. Bielej Hory. Zpěv. I. 14. Vychodí mesiačik z. sivých holí (holých kopců): ja čo len naň pozrem, srdce ma zabolí. Sl. ps. 282. Kým zajdeme za tu horu, z. hory do táboru? Sl. ps. Na čo si, mesiačko, z. mraku blysol, keď ma ten milý môj kolo bočkov stisol (stiskal) ? Sl. ps. Z. hor slunce vy- chází, zlá novina mě (mně) přichází. Čes. mor. ps. 261. Vychodí slunečko z. lesy. Sl. ps. Šf. II. 76. Vychodí slniečko z. lesy. Sl. spv. I.12. Mesiačik na nebi z. vrchov vstáva a moje za milou srdce povzdycháva; Nebolo mu na tom dosti, vzal mi kľúčik od ľúbosti. Vráť sa, milý, z. vody, ej, vráť mi kľúčik od slobody. Sl. spv. I. 2., 6. Noc sa už jasní a z. hája zabronely mladé zore. Sldk. 192. Aj to blato z. nechtov ti dám (o lásce přátelské — žertovně). Pořek. Zátur. — Vz.Km. III. 338.

425155   Zpoza Svazek: 7 Strana: 1154
Zpoza Cf. Brt. D. 189. Z. bučka hleděť = posupně (jako zbojník). Brt. D. 301.

425156   Zpoza Svazek: 8 Strana: 0517
Zpoza. Vz Předložka (3. dod.).

425157   Zpoza Svazek: 9 Strana: 0411
Zpoza. Vytáhla z. lůžka voničku. Kadlč. 158. Z. Horečky (hory) cosi mna volá. Brt. P. n. 264.

425158   Zpozadržeti Svazek: 5 Strana: 0630
Zpozadržeti, el, ení, zpozadržovati, nach und nach gänzlich aufhalten. — koho. Co jich přišlo přes hranici, všecky zpozadrželi. Na Ostrav. Tč.

425159   Zpozadu Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozadu, von hinten her. Z. za někým choditi, někomu něco říkati. Na Ostrav. Tč.

425160   Zpozahumna Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozahumna = ze záhumní, von hinten der Scheune. Slov. Bern.

425161   Zpozalesy Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozalesy, hinter dem Walde hervor. Slov. Koll.

425162   Zpozaváží Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozaváží, von Jenseits der Wag. Slov. Bern.

425163   Zpozdálí Svazek: 9 Strana: 0411
Zpozdálí. Tak též to půjde z. Proch. 49.

425164   Zpozdění Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozdění, n., die Verspätung. ZČ. I.101. Vz Zpozditi.

425165   Zpozděný Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozděný; -ěn, a, o, verspätet. Dnes je už všecko zpozděno. Us. Dch. Pohyb stejno- měrně z-ný. ZĆ. 1. 101., Mj. 153.

425166   Zpozdile Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozdile, komp. zpozdileji = pozdě, ne- bedlivě, spät. V. Jedni snáze, jiní zpozdileji pána znají. Br. — Z. = zdlouhavě, langsam. Syrovátka z. purguje. Krab. Sněmovníci v Němcích oné doby ještě zpozdileji se scházeli nežli v Čechách. Pal. Děj. III. 3. 247. — Z. = hloupě, nezpůsobile, dumm, thöricht, unartig. Z. si počínati, vésti.

425167   Zpozdilec Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozdilec, lce, m., der Langsame im Denken.— Z. = hlupák, ein Thor, Alberner. Mus.

425168   Zpozdílek Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozdílek, lka, m. = zpozdilec. Šd.

425169   Zpozdilomyslnosť Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozdilomyslnosť, i, f. = zpozdilosť. Vz toto.

425170   Zpozdilomyslný Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozdilomyslný = zpozdilý. Muž učený, ale z-ný. Koll. IV. 195.

425171   Zpozdilosť Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozdilosť, i, f. = zdlouhavosť, die Lang- samkeit, Zauderhaftigkeit, Z. a lenivosť naše mnohých pobídek potřebuje. V. Z. vtipu. Jel. — Z. = hlouposť, neumnělosť, die Dumm- heit, Thorheit, Ungeschicktheit.

425172   Zpozdilství Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozdilství, n., der Zustand, die Thorheit. Šm.

425173   Zpozdilý Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozdilý = zdlouhavý, váhavý, nejapný, langsam, zauderhaft. V. Z. a váhavý. Br. Zpozdilého vtipu, Jel., jazyku. Ros. Z. do- dávání časopisu. Mus. 1880. 207. A z-lým dává odtuchu, aby nezoufali. Hus. II. 62. — v čem : v řeči, Us., v pobožnosti, Br., v roz- umu. V. Pohané sami, ač ve věcech dnchov- ních z-lí a jim nezvyklí, jim vyrozuměli. Sš. I. 111. — k čemu: k hněvu. Br. Rychlý buď k slyšení, ale z. k mluvení. Č. M. 77., Bž., Hkš. K činu z-lý. Vlč. Z-lí k poznání hřiecha a hotoví naleznúti zaječí stopu; Starý jest z-lý k slyšení a hotový k hněvu. Hus II. 66., III. 110. Kteří za lež se stydí, tiť k slibům jsou zpozdilí. Jel. Jsou k tornu velmi z-lí (váhaví). V. — Z. = hloupý, ne- umělý, nezpůsobilý, dumm, thöricht, blöd, ungeschickt. V. Člověk z-lé hlavy, Us., z-lého srdce. Ros. — Kram. Z. myšlénka, Us., věc. Dch. Z. hlava. Bart, Z. vtip. Koll. IV. 184. Člověk neopatrný a z-lý všechno na sebe poví. Us. To je vám velice z-lý člověk. Us. Šd. Pošetilé a z-lé jest toužebně toho se dozvídati, co se nás netýká. Kmp. Č. 133. — v čem. Cyr., Solf. — čím: ústy n. jest zlých úst. O blázni a z-lí srdcem k věření. Hus II. 139.

425174   Zpozditi Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozditi, il, ěn, ění; zpozďovati, zpozdí- vati, verzögern, verspäten. — co, koho. Co ho tak zpozdilo (opozdilo)? Jg. Tření zpozďuje pohyb. ZČ. I. 155. — se. Ros., Dal. Hodinky se zpozdívají. Us. Dch. A běda mně, zpozdím-li se, jako se zpozdil bohatec. Hus 1. 221. — s inft Zpozdil se přijíti v radu. Leg., Pass. — se kde. Z. se v něčem. Ctib. Všechen ruch se zpozdil na zemi. Kká. Td. 176. — jak. I zpozdil se jest přes určený den. Bj. — k čemu: k modlení. Hus I. 294

425175   Zpozlatiti Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozlatiti, il, cen, ení, zpozlacovati, alles vergolden. Ros.

425176   Zpoznati Svazek: 5 Strana: 0631
Zpoznati, erkennen. — kde. Ja zbadal, keď ktorý duch k nám kmital i zpoznal v tvari, jaký jeho ťah. Phld. III. 2. 113. — že. Bo aj zpoznala hneď, že ten kuchár mi- lého Peterka tými hračkami cele opantal. Dbš. Sl. pov. VI. 90. Zpoznáme tiež, že k humoru a satire značne sa kloní náš ľud i v porekadlách. Mt. S. I. 84.

425177   Zpoznenáhla Svazek: 5 Strana: 0631
Zpoznenáhla = znenáhla, allmählig, sachte, langsam.

425178   Zpoznova Svazek: 7 Strana: 1154
Zpoznova = znova. Šf. T. m. 62.

425179   Zpozoriť Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozoriť, anschaulich machen. Na Slov.

425180   Zpozorovaný Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozorovaný; -án, ána, áno, entdeckt, bemerkt Mus. VIII. 214.

425181   Zpozorovati Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozorovati, bemerken, inne werden, entdecken. Vz Pozorovati. — co: oheň. Us, — Krok. — co kde: rybu ve vodě, Us.. v zrcadle. Us. Zpozoroval na něm rozpa- čitosť. Č. — co čím. Svým bystrým okem hned to zpozoroval. — co kde kdy. Více zpozoruje host v cizím domě za hodinu než hospodář za rok. Mudr. 418. Již v první přednášce z val jsem tu i tam nějakou stran- nosť při Ludenovi. Koll. IV. 243.

425182   Zpozulítati Svazek: 5 Strana: 0631
Zpozulítati, nach und nach wegfliegen. — kdy kam. Všeci zpěváci zpozulítali na jeseň do teplých krajin. Ostrav. Tč.

425183   Zpožehati Svazek: 5 Strana: 0631
Zpožehati = posíci, abmähen. — co: trávu. Hlč.

425184   Zpožínati Svazek: 7 Strana: 1154
Zpožínati, zpožnouti, abmähen. Kos.

425185   Zpracovalý Svazek: 5 Strana: 0631
Zpracovalý, vz Spracovalý.

425186   Zpracování Svazek: 5 Strana: 0631
Zpracování, vz Spracovaní.

425187   Zpracovaný Svazek: 5 Strana: 0631
Zpracovaný, vz Spracovaný.

425188   Zpracovati Svazek: 5 Strana: 0631
Zpracovati, v z Spracovati.

425189   Zprahlosť Svazek: 5 Strana: 0631
Zprahlosť, sprahlosť, i, f. = vyprahlosť, die Trockene. Aqu.

425190   Zprahlosť Svazek: 9 Strana: 0411
Zprahlosť a suchota duše. Modl. CLXXXV. 175.

425191   Zprahlý Svazek: 5 Strana: 0631
Zprahlý, sprahlý, verdorrt, dürr ge- worden, trocken. Zprahlým hrdlem. Rkk. Z. země. Lom. Z. čelo, Čch. Sl. 10., Mch. 72., luka, Čch. L. k. 51., nivy, Vrch., ret. Kká. K sl. j. 149., Osv. I. 91. — od čeho. Tráva od horka s. Plk. — čím: horkem. Niva vedrem zprahlá. Čch. L. k. 77. —jak. Duše na pustinu zprahlá. Osv. IV. 596.

425192   Zprahnouti Svazek: 5 Strana: 0631
Zprahnouti, sprahnouti, hnul a hl, utí = uprahnouti, uschnouti, verdorren, dürr werden. — abs. Zprahly všecky kosti těla. Koll. III. 335. Obilí zprahlo. Štelc., Ap. — od čeho. Tráva od horka zprahla. Štelc. — komu. Bodež mu nohy zprahly. Č., Nár. pís. — čím (kde). Po všem jeho líciu i plakáním i pak tščiciú byla vše pleť jeho zprahla. Výb. II. 6. (Skrze Krista) živlové horkostí ohně zprahnú. Hus II. 13.

425193   Zprahnouti Svazek: 7 Strana: 1154
Zprahnouti. Jejich srdce hořem zprahlo. Lg. Kr. v. 170.

425194   Zpráchnatěti Svazek: 5 Strana: 0631
Zpráchnatěti, ěl, ění = zpráchnivěti, ver- modern, verwittern Bylo tu hrúdí a už to pěkně z-lo. Slez. Šd. — kde. Ano, morí tá besnica, ničí každé telo, k včasnému ho hrobu vedie, by tam z-lo. Us. Pg. 13.

425195   Zpráchněti Svazek: 5 Strana: 0631
Zpráchněti, ěl, ění = zpráchnivěti. — Nečuješ vzdych môj, uši zpráchnely, ne- vidíš slzu, oči vytlely. Slov. Sldk. 651. — kde. Dříví ve sklepě z-lo. Mor. Tč.

425196   Zpráchněti Svazek: 7 Strana: 1154
Zpráchněti. Nos zpráchnie. Hus III. 136.

425197   Zpráchnilka Svazek: 5 Strana: 0632
Zpráchnilka, y, f., nemoc dobytčí, die Rinderpest, Löserdürre. Ja. Vz Čs. lk. I. 234., 257., 281., III. 90. (očkovaná ovcím). Z. kostí, cachexia ossifraga, Knochenbrü- chigkeit, Harthäutigkeit, jest choroba prů- vlečná pošlá z nedostatečné výživy. Vz S. N.

425198   Zpráchnilosť Svazek: 5 Strana: 0632
Zpráchnilosť, zpráchnivělosť, i, f. = zpu- křelosť, die Vermoderung, Morschheit. Z. dříví. Kom.

425199   Zpráchnilý Svazek: 5 Strana: 0632
Zpráchnilý, zpráchnivělý, vermodert, morsch, faul. Zpráchnivělý. V. Zpráchnivělé dřevo. D. Z. hnůj. Šp. Z-vělý věkem. Koll.

425200   Zpráchnivělosť Svazek: 5 Strana: 0632
Zpráchnivělosť, vz Zpráchnilosť.

425201   Zpráchnivělý Svazek: 5 Strana: 0632
Zpráchnivělý, vz Zpráchnilý.

425202   Zpráchnivěti Svazek: 5 Strana: 0632
Zpráchnivěti, ějí, ěl, ění = zpukřeťi, zetlíti, v prach se obrátiti, vermodern, morsch werden, verwesen. — abs. Zpráchnivěl obraz, zpráchnivělo jméno jeho. V. — kde: na šibenici, Jel, v truhle, ve sklepě. — čím: suchem (ztýřeti), zpuchřeti zavřeným vzdu- chem, zetleti časem a ležením, shníti vlh- kostí. — od čeho. Dřevo z-ví od chrobáků. Ostrav. Tč.

425203   Zpranýřovati Svazek: 10 Strana: 0681
Zpranýřovati Zvon VI. 382.

425204   Zprasiti se Svazek: 5 Strana: 0632
Zprasiti se, vz Sprasiti se.

425205   Zpráskati Svazek: 5 Strana: 0632
Zpráskati, vz Spráskati.

425206   Zprášiti sa kam Svazek: 5 Strana: 0632
Zprášiti sa kam. Na tebe sa zpráši (se to sveze). Slov. Sb. sl. ps. I. 107.

425207   Zprašivělý Svazek: 5 Strana: 0632
Zprašivělý, schäbig, krätzig. Z-lé kob- zole začínají krněti. Ostrav. Tč.

425208   Zprašivený Svazek: 9 Strana: 0411
Zprašivený. Z. onuce. Slád. Bouř. 68.

425209   Zprašivěti Svazek: 5 Strana: 0632
Zprašivěti, ěl, ění, schäbig, krätzig wer- den. Háj. — abs. Ovce z-ly. Us. Tč. Bram- bory z-ly. Us. Rjšk. — čím. V jiných ze- miech mají obyčej střižené ovce v čisté vodě obmyti, aby tú špínú, kteráž na nich jest, nezprašivěly. Hus III. 44. Tabule vě- kem již z-la. Koll. IV. 120.

425210   Zprašný Svazek: 5 Strana: 0632
Zprašný, vz Sprašný.

425211   Zpraštati Svazek: 5 Strana: 0632
Zpraštati = zpraštěti, knallen, knistern, Risse bekommen. — abs. Nasbieral v ku- chyni rážďa, hodil do pece a zapálil ho slameným vechťom. Oheň zprašťal. HVaj. BD. I. 14. Jablonský hodil sa do stolca, až zprašťaly všetky štyry nohy. Ib. I. 162. — kde. A nado mnou z-la väzba haláša. Dbš. Sl. pov. II. 38. Vyskočil, objal draka, že len tak kosti v ňom z-ly. Ib. I. 106.

425212   Zpraštěti Svazek: 5 Strana: 0632
Zpraštěti, ěl, ění = rozpuknouti se, praskati, knistern, knallen, Risse bekom- men, platzen, bersten. Zaškriepol zubama, ako coby hrom zpraštěl. Sb. sl. ps. I. 99. — kde. Zpraští na něm kůže. Kon. Led mu zpraštěl pod nohama. Us. Td.

425213   Zpraštiti Svazek: 5 Strana: 0632
Zpraštiti, il, ěn, ění = rvztlouci. Slov. — se = sebrati se, sich aufraffen. Najednou se zpraštil a šel. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Zpratek, vz Spratek.

425214   Zpraštiti se Svazek: 8 Strana: 0517
Zpraštiti se = sebrati se. Ráno se mi (žena) z-ta a pryč (jela). Světz. 1894. 79. c.

425215   Zprátati Svazek: 7 Strana: 1154
Zprátati, sprátávati, vz Sprátati. Trok. 6.

425216   Zpráti Svazek: 5 Strana: 0632
Zpráti, vz Seprati. — koho: však ho tam zpere kdesi déšť. Mor. Šd.

425217   Zpráti Svazek: 9 Strana: 0411
Zpráti. A zpeřete rúcha svá v den sedmý. Chč. (List. fil. 1898. 394. ).

425218   1. Zpráva Svazek: 5 Strana: 0632
1. Zpráva = z práva, právě, rechtlich, mit Recht. Máte zpráva mne želeti. Troj.

425219   2. Zpráva Svazek: 5 Strana: 0632
2. Zpráva, y, f., die Leitung, Verwal- tung. Vz Správa. Z. = oznámení, návěští, vědomosť, odpověď, die Nachricht, der Be- richt, Rapport, die Auskunft, Information, Mittheilung, Depesche, das Referat, der Be- scheid, das Bulletin, die Post, Belehrung, Vorschrift, Instruktion, Regel, Anleitung, der Unterricht. Do roku 1847. psalo se obé: zpráva, byloť i správa = zpráva. Zpráva, správa. V. Došla mne z. V. Z. omylná. Vš. Z-u císaři učiniti. Flav. Zprávu o čem dáti (vědomosť dáti); z-u o něčem míti. J. tr., Vrat. Jakž jsme toho jistou zprávu vzali. Apol. Zevrubní zprávu o něčem dáti. Dal. Podlé došlých zpráv. Kram. Z. za z-ou do- cházela. Br. Na tu z-u to učinil. Ros. Mám toho jistou zprávu. Solf. Ta z. dnes zase utichla; z-y čekati. Kram. Z. jistotná, pa- mětná, Sych., jednostejná, Har., jalová, holá, povětrná, lichá, lživá; z-ám nevěřiti. Ottersd. Z. o něm byla, že... Háj. Z. starých činův (historie). Aqu. Z-vu do oběhu dáti. Dch. Z-vu někomu přinésti. Z. slyšaná, slyšená, psaná, ústní, úřední, z-lá, dobrá, ničemná, jistá, krátká, krom úřadu, vrchního úřadu (D.); z-u zasiati, učiniti; z. se roznáší. Us. Z. v příčině zdravoty. J. tr. Z-u o něčem podati. Řd. Z. Jobova = nešťastná, jaké ne- šťastný Job dostával, die Hiobspost. Dch., Rk. Z. o chování, Konduitbericht; z. proti (předešlé) zprávě či odvratná z., der Gegen- bericht, J. tr.; z. o usních, Bericht über Leder, o trhu na usně, der Ledermarktbe- richt; z. o přehlídce (přehledací), der Re- visionsbericht; předkládací z., der Einbe- gleitungsbericht, Šp.;. zpráva osazení, der Besetzungsrapport, Čsk.; z. telegrafická, telegraphische Depesche, Sl. les.; z. došlá, eingegangener Bericht, přehnaná, übertrie- bene Nachricht, životopisná o zemřelém, der Nekrolog, převrácená, entstellter Be- richt, o zasedání, der Sitzungsbericht, drobné zprávy, kleine Mittheilungen, drtící či sklá- tivá z, niederschmetternde N., o smýšlení, der Stimmungsbericht, řídké z-vy, spärliche N., výroční, jednatelská, pokladní, účetní, knihovní, politická, denní, tržní, bursovní, obchodní, Us. Pdl., bibliografická, osobní, Personalnachricht, obšírná. Mus. 1880. 169., 456. Kniha zpráv, das Informationsbuch. Nz. Z. spolku cukrovarníků z východních Čech, Bericht des Vereines der ostböhmi- schen Zuckerfabrikanten; dání zprávy, die Berichterstattung. Šp. Udržovati koho na běžných z-vách. Einen auf dem Laufenden erhalten; Jest něco na té zprávě, není lichá; Z-vu napraviti, die N. richtigstellen; Z. di více nežli jest pravda, die Nachricht geht über die Wahrheit hinaus; O stavu věci z-vy podávati; Kde bych se zpráv nabral? Dejte nám laskavé o tom z-vu; Zlá z. při- chází vždy dosti v čas; Věděl zprávu dáti, er wusste Bescheid; Jak nám z. zní, wie wir hören; Z-vy si odporuji; Z-vu upírati, z-vě odporovati; Dotekl se z-vy, er streifte die N. Dch. Tak toho zprávu mám, že se nepokojně chováte. Smil Orov. Dostala do- brou z-vu všeho (o všem). Us. Vk. O udá- losti jedná sloh vypravující či zprávu dá- vající, berichtender Stil. Hš. Sl. 154. Ne o všech dějích zachovaly se zprávy; z-vy bezpečné, mrtvé (stavby, nádoby, nářadí, zbraně, erby a p.), živé. Lpř. Děj. I. 1., 2. Hanlivá zprávička o hrozném neštěstí se vyskýtá. Sb. vel. I. 75. Někomu o něčem obšírnou zprávu podati; Zprávy o školách starší doby řídké jsou a nahodilé i tam, kde bychom nejméně toho se nadáli. Mus. 1880. 455., 458. Také o manželce jeho zů- stali nám kronikáři zprávu dlužni — ger- man. m.: nepodali, nedali nám žádné z-vy. O tom nemáme žádných zpráv; Z. o tom již dne 13. dubna za papežským legatem do Němec poslána; Očitý svědek zachoval nám zevrubnou zprávu o tomto řízení. Ddk. II. 437., 446., III. 5. Že se ho brzo po jeho v Efesu se usídlení donesla z.; Nadesýlá papřed zprávu; O apoštolu tom tak málo zpráv se nás dochovalo, totižto zpráv jistých a přesných, na nichžto bychom bezpečně spoléhati mohli. Sš. II. 3., Sk. 20. 141. Chudé z toho věku nás došly zprávy. Pal. Děj. V. 1. 138. I šel jest do jejieho domu podlé té z v-y; Dajtež nám zprávu, kterak strany o trpěnie svědomí toho rozděliti máme podlé práva; Žádajíce z-vy a nauče- nie dalšieho; Pro zřetelnější z-vu pošlete dva s tiem listem hlavniem k nám. NB. Tč. 61., 54., 69. Věrnú na tom zprávu dávají, že ... . Výb. II. 33. Z-vu míti všech pří- běhů. Bart. Omylná z. na zošklivení nás mu učiněna jest. Skl. 136. To bude širšími z-vami dovedeno. Arch. II. 272. Z-vu mi dáváš o Mlynáře toho. (Vz O s akkus. 4. d. Pozn.). Žer. L. I. 172. Já od vás další z-vy očekávati budu. Žer. 349. Androklus učinil z-vu o všem. V. JMC. ráčí z-u míti toho. Skl. 1. 70. A úředníci mají komorníku z-vu sepsanou dáti, kterak se ma v tom zacho- vati. Zř. F. I. 7. XI. Supplikacie má mu dána býti pro zprávu, zur Berichtertattung. Žer. Konšelé k vězňům přihlídajte a o jich zavinění v radě zprávu čiňte. Kol. 6. Ne- bude jim nemilé, jestli jich (je) o tom krát- kou, ale ze samého pramene váženou z-vou podělíme. Koll. IV. 257.

425220   Zpravati Svazek: 5 Strana: 0633
Zpravati, vz Zpraviti.

425221   Zprávati se Svazek: 5 Strana: 0633
Zprávati se = chovati se, sich benehmen. Slov. Toto dievča nedobre sa z-lo. Dbš. Sl. pov. I. 13.

425222   Zprávce Svazek: 5 Strana: 0633
Zprávce, vz Správce (der Gewährleiste!), Opravce, Správa (die Gewähr).

425223   Zprávcová Svazek: 5 Strana: 0633
Zprávcová, vz Správcová.

425224   Zprávcovní Svazek: 5 Strana: 0633
Zprávcovní, vz Správcovní.

425225   Zprávcovský Svazek: 5 Strana: 0633
Zprávcovský, vz Správcovský.

425226   Zprávcovství Svazek: 5 Strana: 0633
Zprávcovství, n.. vz Správcovství.

425227   Zprávčí Svazek: 5 Strana: 0633
Zprávčí, vz Správčí.

425228   Zpravditi Svazek: 5 Strana: 0633
Zpravditi, il, ěn, ění, zpravďovati, wahr machen, bewahrheiten, zur Wahrheit machen, konstatiren; se, zur Wahrheit werden, sich bewahrheiten, sieh verwirklichen, wahr wer- den. Dch., Tč. — co. Všelijak zpravďujíc výrok Tacitův. Sš. Sk. 265. — se. Co mlu- vil, to se brzo z-lo. Na Ostrav. Tč. Bodejž by se toto přísloví z-lo! Mor. Džl. Z-lo se přísloví staré. Proch. Takto se z-lo, co vece Hospodin Sš. Sk. 57. — kde. Že se na něm z-la slova. Proch. Ž. M. 206. V němž nejzvláštnější opěka boží se dokonale z-la; Služba ta povinna jest z. se v životě, ve skutcích, v jednání a v počínání veškerém. Sš. J. 37., 72.

425229   Zpravdna Svazek: 10 Strana: 0538
Zpravdna, vz Zpravna.

425230   Zprávec Svazek: 5 Strana: 0633
Zprávec, vce, m., vz Správec, Správce.

425231   Zprávectví Svazek: 5 Strana: 0633
Zprávectví, n., vz Správcovství.

425232   Zpravedlování Svazek: 10 Strana: 0538
Zpravedlování, n., justificatio. Aby ostřie- hali s jeho. Ž. kap. 104. 45.

425233   Zpravenie Svazek: 7 Strana: 1154
Zpravenie, n., directio. Ž. kl. 44 7., 96. 2.

425234   Zpravený Svazek: 5 Strana: 0633
Zpravený; -en, a, o, benachrichtigt, unter- richtet, belehrt. Strana dobře z-ná. Us. Dch. — Z., ausgebessert. Vz Spravený.

425235   Zprávička Svazek: 5 Strana: 0633
Zprávička, y, f., eine kleine Nachricht, Notiz. Rk.

425236   Zprávičkář Svazek: 5 Strana: 0633
Zprávičkář, e, m., der Notizler. Šm.

425237   Zpravidelnění Svazek: 10 Strana: 0538
Zpravidelnění, n = uvedení v pravidelnosť. Z. docházky školní, Regelung. Nár. list 1905. 57. 13.

425238   Zpravidelniti Svazek: 5 Strana: 0633
Zpravidelniti, il, ěn, ění, regeln. — co. Šm.

425239   Zpravidlený Svazek: 7 Strana: 1154
Zpravidlený, geregelt. Z. zjev. Dk. Aesth. 176.

425240   Zpravidliti Svazek: 7 Strana: 1154
Zpravidliti, il, en, ení, regeln. Dk.

425241   Zpravidlo Svazek: 5 Strana: 0633
Zpravidlo, vz Spravidlo.

425242   Zpravidlo Svazek: 9 Strana: 0411
Zpravidlo, a, n. To z. tě zpraví. Hus I. 362.

425243   Zpravidlo Svazek: 10 Strana: 0538
Zpravidlo, a, n. = rejstřík. Vstnk. XII. 44.

425244   Zpravidlovati co Svazek: 9 Strana: 0411
Zpravidlovati co. List. fil. 1898. 363.

425245   Zpravitel, e Svazek: 7 Strana: 1154
Zpravitel, e, m., advocatus, zastr. Rozk.

425246   Zpraviti Svazek: 5 Strana: 0633
Zpraviti, il, en, ení (zastr. zpravati), zpra- vovati = napraviti, richten, ausbessern, her- stellen, zurecht machen; konati, činiti, thun, schaffen, richten, abthun, bewirken; v po- řádek uvésti, ostarati, opatřiti atd., richten, zurichten, bestellen, zurecht machen, zu- sammenrichten usw., vz Spraviti. — Z. = poučiti, naučení dáti, belehren, zurecht wei- sen, unterrichten; oznámiti, zprávu n. vě- domost dáti, unterrichten, Kunde geben, be- richten, Nachricht geben; pověděti, vypra- vovati, erzählen. Jg. — abs. Zpraveni jsme, kterak ty se k nám ve službách svých máš. Dač. I. 128. Zpraven jsem, že sněm odložen ; I račiž věděti, že tak nenie, jakož sú lidé zpravovali; A někteří lidé přišli ke mně zpravujíc, že by se Jiřík ku poli strojil. Arch. III. 20., IV. 16., 406. — co, koho. Z. otázku (odpověděti). Kom., Br. A také mne zpravují, že by se obec z toho bouřila; Další psaní z Budína dne 21. června dané zpravuje vás, že . . . Pal. Děj. III. 3. 286., 304. Zpravujeme vás a vedlé práva naučujem, abyste ..; 1 rozkázal pán, abychme slyšieci jejie při i svědomie, i jeho z-li; Píšete, že vás zpravuje, že ona utrácí statek a že i vám svědomo... NB. Tč. 106., 164., 210. Žádáš, abych tě zpravil, kterak máš sě mieti, aby v bráni odmrtí nepochybil. Hus III. 191. Kaplan můj zpravil mne, kterak by se mu škoda stala. Faukn. 69. Přišel k nám a nás zpravuje. Hol. z St. — koho o čem. Aby jej o tej věci gruntovně zpravil. Skl. I. 85., 90. Čas nás o tom zpraví; Letopisec zpra- vuje nás o tom; O jeho osobě nejsme zpra- veni. Ddk. III. 68, II. 463., 324. Úřad ho o vůli králově zpravil. V. — Hus, Flav., Troj., Sych., J. tr. — co, koho, se v čem. Skl. I. 56. O čem pochybujete, v tom vás zpraví. BR. II. 367. Z. se v čem (omluviti). Br. Ta kronika mě v slavných bojiech zpravi (zpravila). Dal. — koho čeho (čím, jak kde). Mohu lépe posloužiti než ten, kdož jest JM. toho zpravoval. Ps. o zští. A ne- spravil-liby se toho, sich rechtfertigen, tehdáž aby 50 kop čes. gr. propadl. Zř. F. I. U. V. Aby se té věci zpravil. Ib. R. XXI. Kdož by ho toho zpravoval (= o tom). Jel. Prosím tebe, zprav mne té věci. Svěd. Přišli na Vyšehrad a toho se zpravili před knížetem, proč sú město spálili. Háj. 42. V jaké hod- nosti stál druhý legat, toho nejsme dostatečně zpraveni. Ddk. II. 246. Také umysla našeho šíře vás naši poslové zpraví. Arch. I. 10. Skrze něho byl zpraven všech běhů. Troj. 501. Ktožť tě toho zravuje, tenť v hrdlo lže; Pak tě všech těch věcí i jiných zpravíme; A je (Pražany) toho posly neb písmy zpravil; Vás toho všeho chcem z.; Aby nám radili a pomohli a z-li nás těch věcí, o kteréž ten sjezd býti má; Přijel k Přibíkovi, chtě jej toho z., oč jede na Wildstein; Ten mne těch věcí o panu Zdeňkovi jistotně zpravil; Všecko nemůž se psáti, jakož pak vás slu- žebník váš toho lépe ústně zpraví. Arch. I. 6., 28., 36., 50., III 15., 371., IV. 10., IV. 402. (11. 238., III. 16. 376 , IV. 19., V. 301.). Toho jsem zpraven od Jana Kuchaře; Šel k panu Lvovi a zpravil ho všeho. Let. 194., 345. Paní M. z-la mne všeho toho (o všem), co jste jí poručili. 1494. Aneb nejsú toho zpraveni, že to jich manželstvie jest zna- menie tohoto trojieho manželstvie duchov- nieho. Hus III. 203. — koho kde. Přítel důvěrný zpravuje nás v souvěké kronice své, že ... Ddk. II 287. — koho jak o čem. Vacek nemeškal a. knížete po schválním poslu o zrádném počínání Mutiny. Ddk. II. 401. — koho oč. O to víno pak zpravujem vás takto. (Cf. Zprávu mi dáváš o mlynáře toho. Vz Zpráva). NB. Tč. 144. — koho nač. Abychom vám zprávu dali, takto vás na to zpravujem. NB. Tč. 266. Na to vás zpravujem, že vedlé práva našeho města každý svého jistce staviti muož .. . NB. Tč. 89. — odkud. Odkudž záhy zpraven býval o všelikých věcech politických. Ddk. II. 88. Z ústních i z písemních podání byl toho Vratislav zajisté dobře zpraven, že... Ddk. II. 208. — čím o čem. Jsa tvým psaním o něm zpraven. 1496. NB. Tč. 141. — Bian- cof., Ctib., Ms. 1396., J. tr. — jak. V krát- kosti jim to zpravím. Proch. Z. co vedlé práva. Nál. 157.

425247   Zpraviti Svazek: 7 Strana: 1154
Zpraviti, dirigere (cestu), Ž. kl. 5. 9., justificare, 50. 6., corrigere (cestu), 118. 9., erigere (poražené). 145. 8. — co. Kdož to zpravuje (zprávu o tom podává). Bart 103. Z. ostnec svědomí. Št. Kn. š. 181. Větší dílo mnohé ruce zpraví. Dik. — koho čeho (jak). Jsem toho zpraven v jistotě; Já ho snadně zpravím toho. Výb. II. 1136, 288. Noviny, kterých mne hauptman zpravil; Aby posel ho zpravil všech věcí; Tuť já tě těch všech věcí zpravím; Zprav těch věcí páně Milosť. Arch. VII 231., 303., VII. 12., 79. a j. — koho kde. Ani jich po kůtech zpravujte (pomlouvejte). Št. Kn š. 114. — kdy. Naděje mi se dělala, že mne při dalších věcech zpraví. Kom. Lab. 108. — jak. Jakož jsem vás toho sám po (= podlé) rozumu zpravil. Arch. IV. 407.

425248   Zpraviti Svazek: 7 Strana: 1400
Zpraviti Z-la jí šaty (= koupila). Půh. V. 173. Vz Spraviti. I z-vil se jim Petr mnohú řečí. Chč. m. s. III. 62.

425249   Zpraviti Svazek: 9 Strana: 0411
Zpraviti = zaplatiti. A tomu má zpra- veno býti beze všech zmatků. 1431. Mšín. 13.

425250   Zprávka Svazek: 5 Strana: 0634
Zprávka, y, f., vz Správka.

425251   Zprávkyně Svazek: 5 Strana: 0634
Zprávkyně, ě, f., vz Správkyně.

425252   Zpravna Svazek: 10 Strana: 0538
Zpravna, y, f., orthodoxia. Rozk. P. 2331.; v Rozk. R,: zpravdna.

425253   Zprávně Svazek: 5 Strana: 0634
Zprávně, vz Správně.

425254   Zpravně Svazek: 7 Strana: 1154
Zpravně, pl., f., debita, zastr. Veleš.

425255   Zprávní Svazek: 5 Strana: 0634
Zprávní, vz Správní a Správný.

425256   Zprávník Svazek: 5 Strana: 0634
Zprávník, u, m., das Register. Sych.

425257   Zprávnosť Svazek: 5 Strana: 0634
Zprávnosť, vz Správnosť.

425258   Zprávný Svazek: 5 Strana: 0634
Zprávný, vz Správný.

425259   Zpravný Svazek: 7 Strana: 1400
Zpravný. Aby mi list z-ný učinil na mlýny ku pravému dědictví. Půh. III. 246.

425260   Zpravodaj Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravodaj, e, m. = zpravovatel, zprávu, dávající, der Berichterstatter, Referent, Kor- respondent. Dch., Tč., Mus. 1880. 374. Ber- ničný, der Steuerreferent. Šp. Bedlivý z. náš Dětmar; Kozma, jediný v té věci z.; Jak od z-jů doslechli jsme ; Současný z. Ota Frisinský. Ddk. II. 88., 196., 411., III. 128. (III. 5., 257., IV. 110.).

425261   Zpravodajka Svazek: 10 Strana: 0538
Zpravodajka, y, f. Čes. 1. XII. 33. Sr. Zpravodaj.

425262   Zpravodajný Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravodajný, berichterstattenil. Z-dajný článek. Osv. I. 417.

425263   Zpravodajský. Z Svazek: 10 Strana: 0538
Zpravodajský. Z. služba. Nár. list. 1904. 121. 17.

425264   Zpravodajství Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravodajství, n., die Berichterstattung. Šm.

425265   Zpravodatce Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravodatce, e, m. = zpravodaj. Náš z. Ddk. III. 30., 26.

425266   Zpravodávání Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravodávání, n., die Berichterstattung. Výpis je jako propravou jen k povídce a povídka k výměře t. j. že jsou to jen stupně z. Hš. Sl. 155.

425267   Zpravodavce Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravodavce, e, m. = zpravodaj. Také Slov. Loos.

425268   Zpravoděj Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravoděj, e, m. = zpravodaj. Šp.

425269   Zpravonoš Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravonoš, e, m., der Avisoträger. Dch.

425270   Zpravovací Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravovací, vz Spravovací.

425271   Zpravovač Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravovač, e, m., vz Spravovač.

425272   Zpravovač Svazek: 7 Strana: 1154
Zpravovač = pomlouvač. Št. Kn. š. 93. Vz předcház. Zpraviti.

425273   Zpravovadlení Svazek: 10 Strana: 0538
Zpravovadlení, n., justificatio. Ž. kap. 118, 48.

425274   Zpravovadlenství Svazek: 10 Strana: 0538
Zpravovadlenství, n., justificatio. Ž. kap. 118. 8.

425275   Zpravování Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravování, n. = spravování.

425276   Zpravování, n Svazek: 7 Strana: 1154
Zpravování, n. = pomlouvání. Št. Kn. š. 98. Vz předcház. Zpraviti.

425277   Zpravovatel Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravovatel, e, m. = dopisovatel, zpra- vodaj. J. tr.

425278   Zpravovatel Svazek: 10 Strana: 0681
Zpravovatel, e, m. = zpravodaj. Měl poslední slovo co z. Tk. Pam. II. 111.

425279   Zpravovati Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravovati, vz Spraviti a Zpraviti.

425280   Zpravovna Svazek: 7 Strana: 1154
Zpravovna, y, f., spis Židkův. D. Gesch. 269.

425281   Zpravovný Svazek: 5 Strana: 0634
Zpravovný, vz Spravovný.

425282   Zprázdnění Svazek: 5 Strana: 0634
Zprázdnění, n. = uprázdnění. Z. úřadu. Stf.

425283   Zprázdniti Svazek: 5 Strana: 0634
Zprázdniti, il, ěn, ění, zprazdňovati. Aby se z-li na nějaký čas (klidu si přáli), sich Ruhe gönnen, sich frei machen. Bl. Živ. Aus. 58.

425284   Zpraž Svazek: 5 Strana: 0634
Zpraž, e, f. = místo v lukách a na po- lích, kde za sucha rádo prahne. Us. Chmela.

425285   Zpräž Svazek: 5 Strana: 0634
Zpräž, e, f. = spřež, spřežení. Slov. Phld. IV. 170.

425286   Zpražený Svazek: 5 Strana: 0634
Zpražený; -en, a, o = opražený, gerö- stet, gedörrt, eingebrannt. Bude naše skon- čenie ot meče lépe než by sě dlilo z-nú žězí (finis noster brevis in ore gladii, qui longior efficitur in arriditate sitis). BO.

425287   Zpražily Svazek: 8 Strana: 0517
Zpražily. Z. chytřec. Chč. S. 108.

425288   Zpražiti Svazek: 5 Strana: 0634
Zpražiti = upražiti, rösten. — co. Byl.

425289   Zprdkavený Svazek: 7 Strana: 1154
Zprdkavený = smradlavý. Z. vejce, ZObz. XVII. 142.

425290   Zprdkavěť od Svazek: 9 Strana: 0411
Zprdkavěť od dlhej chvile (záprtkem se státi). Zát. Př. 247b.

425291   Zprdkaveť sa Svazek: 8 Strana: 0517
Zprdkaveť sa = zaprtiť sa. Slov. Zátur.

425292   Zpredo Svazek: 5 Strana: 0634
Zpredo = zpřede. Všetko ľudia zametali z. dvier (dveří). Sl. ps. 272.

425293   Zprejštělý Svazek: 8 Strana: 0517
Zprejštělý. Wtr. St. nov. 118. Cf. Naprej- štělý.

425294   Zpreneverilý Svazek: 7 Strana: 1154
Zpreneverilý = zpronevěřilý. Slov. Dbš. Úv. 82.

425295   Zpreneveriť Svazek: 7 Strana: 1154
Zpreneveriť sa = zpronevěřiti se. Slov. N. Hlsk. III. 114.

425296   Zpreti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpreti, stemmen, stauen. Slov. Loss.

425297   Zprevádzať Svazek: 7 Strana: 1154
Zprevádzať = provozovati, betreiben. Remeslo p. Slov. Orl. VII. 217.

425298   Zprhnouť Svazek: 7 Strana: 1154
Zprhnouť = shníti Slov. u Žiliny. Rr. Sb.

425299   Zprchati Svazek: 5 Strana: 0635
Zprchati = zuřiti. Člověk vrtkého mi- lovánie, jakž i malá protivnosť dotkne sě jeho, tak ztratí úklidnosť, zprchá. Št.

425300   Zprchnouti Svazek: 5 Strana: 0635
Zprchnouti, vz Sprchnouti, Vzprchnouti. Uderi jej v helm po vrchu, až jiskry vy- soko zprchú. Alx. V. v. 1687. (HP. 4L). Vz Vzprchnouti.

425301   Zprchú Svazek: 5 Strana: 0635
Zprchú (vzprchú), vz Zprchnouti, Vzpr- chnouti.

425302   Zpriamiť Svazek: 5 Strana: 0635
Zpriamiť = zpřímiti. Slov.

425303   Zprliti Svazek: 5 Strana: 0636
Zprliti, il, en, ení = spáliti, verbrennen. Cf. Prliti. Zprliš sa. Dbš. Obyč. 45.

425304   Zprobiti Svazek: 5 Strana: 0636
Zprobiti, il, it, ití, zprobíjeti, nach ein- ander, alles durchschlagen = probiti.— co. Zprobíjeli ruce i nohy mé. Br.

425305   Zprobodati Svazek: 5 Strana: 0636
Zprobodati = vše n. mnoho probůsti, nach einander durchboren. — co, koho. Br.

425306   Zprodati Svazek: 5 Strana: 0636
Zprodati = rozprodati, verkauten, an- bringen. — co. Ros , Plk. A jestližeby po takovém zemřelém co zůstalo, to mají z. Sl let. III. 43· — co kde jak. Žádá, aby mohli to víno v dědině buďto na másy aneb na čtvrtce z. a vyšenkovati. 1672. Tč.

425307   Zprohníti Svazek: 7 Strana: 1154
Zprohníti, zprohnívati, durch und durch faulen. Jar. Sl. 76.

425308   Zprohořeti Svazek: 5 Strana: 0636
Zprohořeti, el, ení = naskrz prohořeti, vollends durchbrennen. — kde. Nad poko- jem strop p-řel. Břez. 148.

425309   Zprohýbaný Svazek: 5 Strana: 0636
Zprohýbaný; án, a, o = křivolaký, hin und her gebogen, vielbeugig. Rst. 526. Z.
střecha. Kká. Td. 113.

425310   Zprohýbati Svazek: 5 Strana: 0636
Zprohýbati, zprohybovati, durchbiegen. Šm., Koll. III. 97.

425311   Zproleželý Svazek: 5 Strana: 0636
Zproleželý = zleželý, verlegen. Z. zboží.

425312   Zproležeti se Svazek: 5 Strana: 0636
Zproležeti se, el, ení = zležeti se, sich verlegen. Zproleželo se zboží. Kos.

425313   Zproležeti se Svazek: 7 Strana: 1154
Zproležeti se, sich durchliegen.

425314   Zprolíhati Svazek: 5 Strana: 0636
Zprolíhati, zproléhati = proležeti, durch- liegen. — co: peřiny. Us. — koho: ženu = zlíhati, zprzniti. Vz toto. Lk.

425315   Zproliti Svazek: 5 Strana: 0636
Zproliti, il, it, ití, zprolívati, durchgiessen. — co čím: vroucí vodou. Jošt.

425316   Zpromrhati Svazek: 5 Strana: 0636
Zpromrhati, alles verschwenden, durch- bringen. — co čím: svůj statek ožralstvím.

425317   Zpromrzalý Svazek: 5 Strana: 0636
Zpromrzalý = zpromrzelý. U Žamb. Kfk.

425318   Zpromrzelý Svazek: 5 Strana: 0636
Zpromrzelý = všecek mrzutý, zcela pro- mrzelý. — čím, nad čím. Je nad tím celý z-lý. Us. Kšť.

425319   Zpromrzeti Svazek: 5 Strana: 0636
Zpromrzeti, el, ení = zcela rozmrzeti. Z-lo ho to.

425320   Zpromrzeti se Svazek: 7 Strana: 1154
Zpromrzeti se každému, Jed. listig werden. Us. Tkč.

425321   Zpromrzovati Svazek: 5 Strana: 0636
Zpromrzovati = nakukovati tak, že to mrzí, einsehen so, dass es Jem. verdriesst. — komu kam: do jídla, do oken U Kr. Hrad. Krjk.

425322   Zpronajati Svazek: 5 Strana: 0636
Zpronajati, vz Zpronajmouti.

425323   Zpronajímati Svazek: 5 Strana: 0636
Zpronajímati, vz Zpronajmouti.

425324   Zpronajmouti Svazek: 5 Strana: 0636
Zpronajmouti, ul, ut, útí, zpronajati, zpronajímati, verpachten. — co. Obecní pole zpronajímal starosta sám. Večeř. Pov.

425325   Zpronaložený Svazek: 5 Strana: 0636
Zpronaložený; -en, a, o = pronaložený, co draho přišlo. Z. cesta. Hrad. Kšť.

425326   Zpronaložený Svazek: 7 Strana: 1154
Zpronaložený dům, mit übergrossem Aufwand gebaut. ČT. Tkč.

425327   Zpronárodněný Svazek: 7 Strana: 1154
Zpronárodněný: -ěn, a, o = přenárod- něný. Čern. Zuz. 40.

425328   Zpronaříkaný Svazek: 7 Strana: 1154
Zpronaříkaný dostavník. Jrsk. v NZ II. 370.

425329   Zpronaříkati Svazek: 9 Strana: 0464
Zpronaříkati = bědovati. V duchu z la. Jrsk. X. 129.

425330   Zpronaříkati co Svazek: 10 Strana: 0538
Zpronaříkati co = proklínati. Jrsk, XX. 2. 52.

425331   Zpronda, y Svazek: 7 Strana: 1154
Zpronda, y, f., lasuba, zastr. Pršp. 49. 35.

425332   Zpronevěra Svazek: 5 Strana: 0636
Zpronevěra, y, f., die Veruntreuung, Un- treue. Z. jest zločin čelící proti bezpečnosti jmění, jehož se dopustí, kdokoliv statek sobě svěřený za sebou zadrží aneb sobě přivlastní = zpronevěřilosť, die Treulosig- keit, Defraudation. Vz S. N., J. tr

425333   Zpronevěrný Svazek: 5 Strana: 0637
Zpronevěrný, treulos geworden. Dch.

425334   Zpronevěření Svazek: 5 Strana: 0636
Zpronevěření, n. = zpronevěra. Br. Vz Zpronevěra.

425335   Zpronevěřile Svazek: 5 Strana: 0636
Zpronevěřile, untreu. Kos.

425336   Zpronevěřilec Svazek: 5 Strana: 0636
Zpronevěřilec, lce, m., der Ungetreue. Kom.

425337   Zpronevěřilosť Svazek: 5 Strana: 0636
Zpronevěřilosť, i, f. = nevěra, die Un- treue, Treulosigkeit. D., J. tr. Král sa na dvojnásobnou z. Janovčanů odvolával; Onť upíral, o té z-sti ničeho věděti nechtěje. Koll. IV. 44., 218.

425338   Zpronevěřilosť Svazek: 7 Strana: 1154
Zpronevěřilosť. Pož. 344.

425339   Zpronevěřilý Svazek: 5 Strana: 0636
Zpronevěřilý = nevěrný, treubrüchig, treulos, untreu. J. tr., Mus. 1880. 38., Šd. Z. stavové, Ml., manželka. BK. II. 56. a. Z. služebník, Kos., angelé. Kom. Z-nému nevěř. Horný, Pk. — komu: město Bohu zpronevěřilé. Z. své povinnosti, pflichtbrü- chig. J. tr.

425340   Zpronevěřiti se Svazek: 5 Strana: 0636
Zpronevěřiti se, il, en, ení; zpronevě- řovati se = nevěrným se státi, untreu, treulos werden. V. — se komu. Zpronevěřila se mu žena. Kos. — Br., Sych., D., Štelc. Od té doby, co byli se přirodilému poznání Boha z-li; Že by se povinnostem z-il. Sš. II. 98., 11. S rovným nech se každý měří, jinak se mu z-ří. Bž. exc. — kdy. Král připověděl z-řiv se takto v nuzné potřebě slibu danému. Ddk. II. 414. — se v čem. D. Kdo v mále se z-řil, z-ří se i ve mnoze. Prov. Šd. — se čím. Zpronevěřením zpro- nevěřilých zpronevěřují se. Br. — se nad čím: nad svým náboženstvím. Plác. — Pozn. Z. co komu má Brs. 275. za nesprávné m.: z. se komu v čem n. čím.

425341   Zpropadati se Svazek: 5 Strana: 0637
Zpropadati se, vz Spropadati.

425342   Zpropadeně Svazek: 5 Strana: 0637
Zpropadeně =po čertech, verteufelt, ver- zweifelt, verflüchst. Dostaľs toho z. málo; Z. chytrý, slabý, hrdý, Dch., lektivý. Šml.

425343   Zpropadenec Svazek: 5 Strana: 0637
Zpropadenec, nce, m. = zpropadený člověk, der Schwernöther, Verruchte. Dch. Z-nče zpropadený. Mor. Šd. Vz násl.

425344   Zpropadenka Svazek: 5 Strana: 0637
Zpropadenka, y, f. = mýtina za vsí Rozdělovem nedaleko Kladna. Budeč. za- hrádka XI. 191.

425345   Zpropadený Svazek: 5 Strana: 0637
Zpropadený; -den, dena, o, verflucht, verrucht, verwünscht, verdammt, verflüchst, verzweifelt, Futti-. Ty z-ný, du Schwer- nöther; Z. podobnosť, dílo, věc, chlap! Dch. To je jeho z-ná povinnosť! Z. holka, ein Blitzmädel! Dch. Z. srdce (zlé). Sá. Z. noha! Šml. Z. člověk! Tč. Z. zpropadenec. Mor. Šd.

425346   Zpropadlina Svazek: 5 Strana: 0637
Zpropadlina, y, f., der Abgrund. Koll. Zn. 535.

425347   Zpropadnouti se Svazek: 5 Strana: 0637
Zpropadnouti se, vz Spropadati se.

425348   Zpropasť Svazek: 10 Strana: 0538
Zpropasť = propasť. Šumava. Rgl.

425349   Zpropitek Svazek: 5 Strana: 0637
Zpropitek, tku, m. = zpropitná. Slíbil mu z. Koll. III. 33.

425350   Zpropití Svazek: 5 Strana: 0637
Zpropití, lépe: spropití. Jg.

425351   Zpropití, aby Svazek: 7 Strana: 1154
Zpropití, aby tvrdě neupomínali. Výb. II. 1435.

425352   Zpropitná Svazek: 5 Strana: 0637
Zpropitná, vz Spropitná.

425353   Zpropitné Svazek: 5 Strana: 0637
Zpropitné, ého, n., das Trinkgeld. Vz Zpropitná.

425354   Zpropitné Svazek: 8 Strana: 0517
Zpropitné. 1631. Kat. z Žer. I. 126.

425355   Zproplítati Svazek: 5 Strana: 0637
Zproplítati. durchflechten. — co se kudy: plotem. Us.

425356   Zprorážeti Svazek: 5 Strana: 0637
Zprorážeti, el, en, ení, alles durchschla- gen. — co komu: hlavu. Lom. — co čím. Smrť šípy svými některé zproráží. Kom. —

425357   Zprořezati Svazek: 5 Strana: 0637
Zprořezati, zprořezovati = místy pro- řezati, aufschneiden, aufschlitzen. Zprořezaný šat. Rozb. 1841.

425358   Zprositi Svazek: 5 Strana: 0637
Zprositi, vz Sprositi.

425359   Zprosta, z prosta Svazek: 5 Strana: 0637
Zprosta, z prosta = prostě, na prosto, z hola, schlechtweg, platterdings, schlechter- dings, gerade zu, gänzlich. Z. odepříti. D. Tak z. mu to neprominu. Har. Z. žádný ho navštíviti nesměl. Skl. I. 48. Veleskok z., der Freiriesensprung. Čsk. Ale nebylo z. k tomu žádné příležitosti. Sš. P. 346. Aby na krále z. přijat byl. Skl. II. 28. — Z. = sprostně, bezelstně, aufrichtig, redlich, Z. mluviti, přednésti. V. Vz Sprostě.

425360   Zprosťáček Svazek: 5 Strana: 0637
Zprosťáček, čka, m. = hlupáček, der Dümmling. Mor. Šd. Vz Sprostáček.

425361   Zprostačka Svazek: 10 Strana: 0538
Zprostačka, y, f Krátkozraká z. Vlč. Gol. 60.

425362   Zprosťák Svazek: 5 Strana: 0637
Zprosťák, a, m., vz Sprosťák.

425363   Zprostě Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostě, vz Sprostě.

425364   Zprostěný Svazek: 10 Strana: 0538
Zprostěný (zprostieny), erectus, aufge- richtet. XV. stol. Zahr. 32.

425365   Zprostírati Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostírati, vz Zprostříti.

425366   Zprostitel Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostitel, vz Sprostitel. Ž. wit. 17. 3.

425367   Zprostiti Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostiti, vz Sprostiti.

425368   Zprostiti Svazek: 7 Strana: 1401
Zprostiti. By jej zprostil z utrpenie. Chč. m. s. III. 84.

425369   Zprostiti Svazek: 9 Strana: 0411
Zprostiti. Z koho od ďábla; Sprosť mou duši od osidel. Modl. CLV. 128., CLVI. 130. Z. koho z pekla. 14. stol. List. fil. 1901. 114.

425370   Zprostiti Svazek: 10 Strana: 0538
Zprostiti, vz Sprostiti.

425371   Zprostnosť Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostnosť, i, f., lépe: sprostnosť. Vz toto. Jg.

425372   Zprostný Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostný, lépe: sprostný. Vz toto. Jg.

425373   Zprostonárodniti Svazek: 7 Strana: 1154
Zprostonárodniti, populär machen. Z. nauky. Pal. Rdh. I. 235.

425374   Zprostopášněti Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostopášněti, ěl, ění = prostopášným se státi, ausgelassen, zügellos werden. Peš.

425375   Zprostopášniti Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostopášniti = prostopášným učiniti, ausgelassen, zügellos machen. Jg. — koho čím.

425376   Zprostovlasiti Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostovlasiti, il, en, ení, zprostovlasatiti, il, cen, ení, die Haare lösen, aufbinden. Ros.

425377   Zprostředčiti Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostředčiti, il, en, ení, vz Zprostřed- kovati.

425378   Zprostředkovací Svazek: 7 Strana: 1154
Zprostředkovací, vermittelnd. Z. návrh. Dk.

425379   Zprostředkování Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostředkování, n., die Vermittlung. Vz Zprostředkovati. Mus. 1880. 456. Z. míru. Ddk. VII. 38.

425380   Zprostředkovanosť Svazek: 7 Strana: 1155
Zprostředkovanosť, i f. Dk. Dj. f. 162.

425381   Zprostředkovaný Svazek: 7 Strana: 1155
Zprostředkovaný, vermittelt. Dk Aesth. 616.

425382   Zprostředkovatel Svazek: 7 Strana: 1155
Zprostředkovatel, e, m., Vermittler, m. Us. Pdl.

425383   Zprostředkovati Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostředkovati (slovo novější, D.), zprostředčiti (Br.) = prostředkováním zjed- nati, vermitteln. — co (kde). Zprostředkoval mezi nimi mír. Us. Z. sňatek, příměří, mír, Us. Pdl., různé náhledy. Vlč. Z. cestu k libo- zvučnosti. Koll. IV. 219. Z. porovnání. Ib. IV. 252. Na tu chvíli z-váno falckrabětem Ludvíkem mezi spornými stranami příměří. Ddk. VII. 31. — proč. Karel byl by rád z-val spolek Uher s Čechy již pro své po- stavení k novému pomocníku německému Ddk. VI. 127. — čím: obchod drahami z. Dch.

425384   Zprostřeliti Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostřeliti, il, en, ení, zprostřelovati, durchschiessen. — co komu. Z-li naše návi. Pref. 454.

425385   Zprostříti Svazek: 5 Strana: 0637
Zprostříti, stru, střel, en, ení = prostříti, ausspannen, ausbreiten, ausstrecken. — co: ruce, Ps. ms;, hlas. St. skl. Zprostřel si ruku, extendere. Ž. wit. 137. 7. Aby zprostrziel jě, prosternere. Ž. wit. 105. 26. — co proč. Zprostrziel oblak k zásloně jich, expandere. Ž. wit. 104. 39. — co kam: prosbu k Ho- spodinu. Kat. 2828. — co za koho. By za ně prosbu zprostřela. Alx. M. v. 31. (HP. 50). — kde. Hlasné trúby v skalách své zprostřely hlasy. Alx. H. v. 37. (HP. 60).

425386   Zprostříti Svazek: 8 Strana: 0517
Zprostříti = předložiti, přednésti. Vz doklady v Kroku 1893. 213.

425387   Zproščovati Svazek: 5 Strana: 0637
Zproščovati, vz Zprostiti. — koho: oko- vané. Ž. wit. 145. 7.

425388   Zproštění Svazek: 5 Strana: 0637
Zproštění, n., die Befreiung, Entbindung. V z Sproštění.

425389   Zproštěný Svazek: 5 Strana: 0637
Zproštěný, vz Sproštěný.

425390   Zproštěný čeho Svazek: 8 Strana: 0517
Zproštěný čeho. Nalezl mater svú zpro- štěnu nemoci. Alx. Nách. k. XXII. Jinde: od nemoci.

425391   Zprotiva Svazek: 7 Strana: 1155
Zprotiva. Jakou víru zasluhuje legenda tato z. jiným, andern gegenüber. Pal. Rdh. II. 134. (I. 26.).

425392   Zprotivělý Svazek: 5 Strana: 0637
Zprotivělý = odbojný. Bib. Vz Zprotivilý.

425393   Zprotivení se Svazek: 5 Strana: 0637
Zprotivení se, n. = zbouření, povstání, die Auflehnung, der Auf-, Widerstand. V., J. tr. Vz S. N. Z. židů Římanům. Flav. Z. se vojenské stráži (zločin vojenský, die Widersetzlichkeit). S. N. XI. 313. — Z., die Entgegenstellung. Z. planety s Jupiterem.

425394   Zprotivěti se Svazek: 5 Strana: 0637
Zprotivěti se = zprotiviti se. — jak. On se mi už z-věl až do duše. Mor. Šd.

425395   Zprotivilec Svazek: 5 Strana: 0637
Zprotivilec, lce, m. = zprotivilý. Má po- važován býti jako z. krále pána svého. Pal. Děj. V. 1. 246.

425396   Zprotivilec Svazek: 8 Strana: 0517
Zprotivilec krále i obce. XV. stol. Vlč. Lit. 273.

425397   Zprotivilosť Svazek: 5 Strana: 0637
Zprotivilosť, i, f., die Widersetzlichkeit, der Aufruhr. J. tr. Viníce stranu druhou z p-sti a zpoury. Pal. Děj. V. 2. 74.

425398   Zprotivilý Svazek: 5 Strana: 0637
Zprotivilý, zprotivělý, widerspänstig, wi- dersetzlich. J. tr.. Zlob. Nabádání z-lých pánu vždy slyšel. Pal. Děj. IV. 2. 408. Touží na pány z-lé. Arch. V. 296. — komu. Kdoby zastával lidi pánům svým zprotivilé, ten každý hrdlo i statek propadá. 1618. Rozumu z-vělá hnutí. Peter. exc. Vedl válku proti městům a pánům jemu z-lým; A ten nás obrátil na nepřátely své a na města .. . z-lá tornu biskupu. Pal. Děj. IV. 1. 156., 157.

425399   Zprotivilý Svazek: 7 Strana: 1155
Zprotivilý. Výb. II. 854. Nám z. Krnd. 137.

425400   Zprotivistý Svazek: 5 Strana: 0637
Zprotivistý, tückisch. Slov. Ssk.

425401   Zprotivitel Svazek: 5 Strana: 0637
Zprotivitel, e, m., der Empörer, Wider- streber, Rebell. Jg. Slov.

425402   Zprotiviti se Svazek: 5 Strana: 0637
Zprotiviti se, il, ení; sprotivovati se = po- staviti se na odpor, zpěčovati se, sich wider- setzen, sich auflehnen, sich empören, wider- spänstig werden. Jg. — abs. Běda tomu, kdož se zprotiví. D. Kůň se zprotivil. Jel. — se komu (proč). Jel. Z. se císaři. V. Židé se jim zprotivili pro nějakého hejtmana. Flav. To jídlo se mi zprotivuje (nechutná mi). D. Kdožby se právu, svému pánu zpro- tivil. Vz Zř. zem. Jir. D. 49., K. 52., Vl. zř. 555. Jestližeby se kdo tomu z-vil. Zř. F. I. B. XI. Nová vláda velmožům brzy se z-la. Us. Samopašný sa menuje kdo sa starším pro- tivuje. Na Slov. Tč. Čím více přicházel do let, tím více se mu přebývám v černém zámku zprotivovalo. Němc. I. 56. Proč jsi se mi chlapče z-vil?; Proč jsi se ty pánu Bohu z-vil? (Povídá pěnkava). Slez. Ale brzo se jim z-lo kázání jeho. Sš. J. 93. Od té doby, co se mu z-vil. Pal. Děj. IV. 2. 10. Šlikové se byli právu z-li a odboj uči- nili; Manželka p. Jana z Pernštejna z-la se témuž manželu svému. Dač- 1. 65., 75. Chtěl- libi se kdo z. jim. Let. 109. Král armenský se tobě z-vil. Abr. 223. Když by se lidé poddaní kterému pánu svému z-li a statek jemu jeho odjali. Arch. V. 514. — kde. Ba i vlastní jeho poddaní v Několika vesnicích že z-li se jemu. Pal. Děj. V. 2. 329. — kdy. Dobrý byt se brzo z-ví. Us. Tč. — se proti komu. Dalibor zprotivil se proti králi. Jg Zprotivoval jedny proti druhým. Hanka.

425403   Zprotivnice Svazek: 5 Strana: 0638
Zprotivnice, e, zprotivnička, y, f., die Widersacherin, Gegnerin. Mus. 8. 145.

425404   Zprotivník Svazek: 5 Strana: 0638
Zprotivník, a, m., der Gegner, Wider- sacher. Jg.

425405   Zprotivnosť Svazek: 5 Strana: 0638
Zprotivnosť, i, f. = protivnosť, odpor, das Widerstreben, Entgegensein. Štěstí je vždy z-sti vysazeno. Tkad.

425406   Zprotivný Svazek: 5 Strana: 0638
Zprotivný = zprotivilý. Na města z-ná tomu biskupu. Arch. IV. 387.

425407   Zprotivovati Svazek: 5 Strana: 0638
Zprotivovati, vz Zprotiviti.

425408   Zprotrhaný Svazek: 5 Strana: 0638
Zprotrhaný; -án, a, o, zerrissen. Oblaka Byla z-ná a přece pršelo. Us. Ntk.

425409   Zprotrhati Svazek: 5 Strana: 0638
Zprotrhati, zprotrhovati = docela pro- trhati, gänzlich zerreissen. Rybníky se z-ly. Peš. Prod.

425410   Zproučeti Svazek: 5 Strana: 0638
Zproučeti, el, en, ení; zproučiti, il, en, ení = ohýbati, křiviti, krümmen. Ros. — se. St. skl. Inhed zdech, se zpruči . . . Jezus káza mu vstáti. Výb. I. 417. Bych se mrskala, zproučila, zimou trápila, hladem mřela. Bech. — komu. I zproučilo (puklo, brach) jemu srdce. Ms. 14. stol. — kde. Ananiás inhed před jeho nohama zpručí se a umře. St. — se proti čemu. Pýcha jejich zproučila se proti té myšlénce. Sš. Sk. 164. — se jak Kůň se na zadní nohy zprúčil (vzpínal se, bäumte sich). Mor. Šd.

425411   Zproučeti Svazek: 7 Strana: 1155
Zproučeti. Za Št. polož: Kn. š. 137. (350.). Nechceš (srdce) se ve mně zpručiti Mus. 1891. 193. v. 37.

425412   Zproučiti Svazek: 5 Strana: 0638
Zproučiti, vz Zproučeti.

425413   Zproud Svazek: 5 Strana: 0638
Zproud, u, m., die Fluth. Dch.

425414   Zproudění Svazek: 5 Strana: 0638
Zproudění, í, n. = vzproudění, die Aufwal- lung. Dch.

425415   Zprouděný Svazek: 5 Strana: 0638
Zprouděný; -ěn, a, o = vzprouděný. Na z-ném moři, auf hoher See. Dch. Vz Zprou- diti, Sprúděný.

425416   Zprouditi se Svazek: 5 Strana: 0638
Zprouditi se, il, ěn, ění = vzprouditi se, in Fluss gerathen, aufwallen, in Wallung gerathen. Moře se z-lo. Dch. — kdy. Cit jeho se při tom zproudil. Dch.

425417   Zproutnatěti Svazek: 5 Strana: 0638
Zproutnatěti, ěl, ění = proutnatým se státi, stengelig werden. Vičinec zproutnatěl. Puch. Hosp. 54.

425418   Zproutratiti Svazek: 7 Strana: 1155
Zproutratiti, vergeuden. Co peněz z-til! Wtr. Obr. I. 261.

425419   Zproužka Svazek: 5 Strana: 0638
Zproužka, vz Zpruha.

425420   Zprovázčeti Svazek: 5 Strana: 0638
Zprovázčeti, el, ení, strickartig werden. Posed z-čel. Byl. 456.

425421   Zprovázeti Svazek: 5 Strana: 0638
Zprovázeti, vz Sprovoditi.

425422   Zprovíjeti Svazek: 5 Strana: 0638
Zprovíjeti = proviti, proplésti, durch- einander schlingen, winden. — co. Kom. Neb sobě byl též vozy zpravil všecky v jeden řad, že je zprovíjel jako věnec. Let. 61.

425423   Zprovoditi Svazek: 5 Strana: 0638
Zprovoditi, vz Sprovoditi.

425424   Zprozračněti Svazek: 5 Strana: 0638
Zprozračněti, ěl, ění, durchsichtig wer- den. Rostl. III. a. 91., 117.

425425   Zprpleť Svazek: 5 Strana: 0638
Zprpleť = skáceti se, svaliti se ? Na Slov. Vz Zprpliti. Otrepe (čerta) o zem, šo sä len tak zprpleu (zprplel). Dbš. Obyč. 71.

425426   Zprpliti sa Svazek: 5 Strana: 0638
Zprpliti sa, il, en, ení = zprpleti. — kde. Pochytil kyjanicu, puk prasa po cele (těle). Hneď zprplilo sa v prachu a bolo po ňom. Dbš. Sl. pov. VI. 53.

425427   Zprska Svazek: 5 Strana: 0638
Zprska, y, f. = pohanění, das Klämper- lein. Z-u komu zavěsiti. D.

425428   Zprskaný Svazek: 5 Strana: 0638
Zprskaný; -án, a, o, bespritzt. — čím. Jezdec i kôň z-ní sňahom peny. Slov. Sldk. 534.

425429   Zprskati Svazek: 5 Strana: 0638
Zprskati, bespritzen. Vz Zprskaný. Slov.

425430   Zprstenčený. Z Svazek: 10 Strana: 0538
Zprstenčený. Z. kadeře. Čch. I. Pov. 220.

425431   Zprsténkovaný Svazek: 5 Strana: 0638
Zprsténkovaný; -án, a, o, gekräuselt. Vlasy z-né. Ntr. I. 259.

425432   Zprsténkovatělý Svazek: 5 Strana: 0638
Zprsténkovatělý, geringelt. Z. vlasy. Gníd. 31.

425433   Zprsténkovatěti Svazek: 5 Strana: 0638
Zprsténkovatěti = zkroutiti se na způ- sob prsténku, sich Ringeln. Vlna z-těla. Puch.

425434   Zprsténkovati se Svazek: 5 Strana: 0638
Zprsténkovati se = zkadeřavěti, zpr- sténkovatěti, sich kräuseln, kraus werden. — komu. Zprsténkovaly se mu vlasy. Mor. Šd.

425435   Zprstvený Svazek: 5 Strana: 0638
Zprstvený; -en, a, o = slepený. Z. vlasy. Na mor. Val. Vck.

425436   Zprtačiti Svazek: 5 Strana: 0638
Zprtačiti, il, ení = zkaziti, špatně udě- lati, verhudeln, verpfuschen. Zlob.

425437   Zprtati Svazek: 5 Strana: 0638
Zprtati, verschustern, verflicken. Ros. — se komu = zkaziti se. Z-la se mu svatba; Nežit se mu zprtal (neuzrál). Us. u Strun- kovic. Rjšk.

425438   Zprůbovati Svazek: 5 Strana: 0638
Zprůbovati, z něm. probiren Zprůbujte. BR. II. 621. a. — co čím: ohněm. Br. Lépe: zkusiti.

425439   Zprúčati se Svazek: 5 Strana: 0638
Zprúčati se = zprúčiti se. Mor. Šd.

425440   Zpručení Svazek: 5 Strana: 0638
Zpručení, n., exacerbatio. Nz.

425441   Zprúčiti Svazek: 10 Strana: 0538
Zprúčiti. Ta láska otevřela jest nám jeho svatý bok, i z-lo jemu srdce. Rozpr. 1842. 140. Sr. Prúčiti.

425442   Zprúčiti se Svazek: 5 Strana: 0638
Zprúčiti se, vz Zproučeti.

425443   Zprúděný Svazek: 5 Strana: 0638
Zprúděný = zprouděný. Hrone náš, Hrone z ný, kdeže tvôj slávik milený? Btt. Sp. 144.

425444   Zpruditi Svazek: 5 Strana: 0638
Zpruditi, vz Spruditi.

425445   Zprúdník Svazek: 5 Strana: 0638
Zprúdník, u, m , der Wasserschlag auf der Strasse. Slez. Šd.

425446   Zprudy Svazek: 5 Strana: 0638
Zprudy, pl., m., druh počasné, osutiny, jinak mravenec zvané, prurigo. Úpl. dom. lék. Dr. V. Šel.

425447   Zpruha Svazek: 5 Strana: 0638
Zpruha, zpružka, zproužka, y, f.= pru- žina, vše co pružné jest, zvl. péro v hodi- nách, die Feder, Schwungfeder, Sprungfeder, Spannfeder, Uhrfeder, v hamrech der Stoss- reitel. Nz. Z. bicí, Techn., zamykací, opíravá, bočitá (Zirkelfeder), závitková či zakroucená (Spiral), k umyvací skříni. Šp. Z. hodinková. Vz Prm. III. č. 21. Z-ze povoliti (u hodi- náře), die Feder abspreizen. Dch. Z. spou- štěcí, Auslösungsfeder, výmrštná, Spring-, zpruha kladívka budíčkového, die Wecker- hammerfeder, z. datumová, die Datumrad- feder, kyvadelní z. závěsná, die Aufhäng-, zpružka kola hodinového, die Stundenrad- feder (am Stundenradrohr zwischen Ziffer- blatt und Rad), z. zatykáčková, die Vor- fallf. (beim Chronometer), z. spouště opa- kovací, die Repetirstückchenf., z. zaběračku hodinového, die Stundenschöpferf., z. zpě- rací, zavírací, die Gesperrf., zpruha zpěrací s ozubem, Gesperrf. mit Zahn für Taschen- uhrwerke, zpěrací z. okrouhlá, runde Ge- sperrf., zpěrací z. přímá, gerade Gesperrf., zpěrací z. s průřezem, G. mit Durchschnitt, zpěrací z. polookrouhlá, halbrunde G. für Remontoiruhren, zpružka pláštíku, pokrovce, die Mantelf., manometr hydraulický se zpru- hou, Federhydraulikmanometr, z. stavítka, die Stellungsf, z. hvězdná, das Sternfeder- chen, z. klínku hvězdného, die Sternkogelf., z. líčniková, die Kronradf. (bei Remontoir uhren), z. chodu časoměrného, chronome- trového, die Chronometergangf., z. ručičko- vého stroje, die Zeigerwerkf. (unter dem Wechselrad o. Viertelrohrrad), z. kladívka, die Hammerf., z. tlačítka, die Drückerf. (bei Reiseuhren), z. větrníku, die Windfangsf., z. do žíněnky, die Matratzenf., z. svinutá (spirálka), Spiral-, z. ocelová, Stahlt., z. po- jišťující, die Versicherungsf., z. zavírací, Sperrf., z. tlačící, Druckf.; pohyb z-hy, die Federbewegung, západ z-hy, der Federein- fall, Šp.; z. závory, die Verschlussf., z. víka závory, die Verschlusstückf., Čsk., z. u sesle, die Sprosse beim Sessel. Pdl. Pod- pěra zpruh (u stříkačky) budiž náležitě upevněna. R. Čermák.

425448   Zprůhledněti Svazek: 8 Strana: 0517
Zprůhledněti = průhledným se státi. Vzduch z-dněl. Světz. 1895. 106.

425449   Zprůhledněti Svazek: 10 Strana: 0538
Zprůhledněti. Vzduch z-dněl. Nár. list. 10. /8. 1900

425450   Zpruhový Svazek: 5 Strana: 0639
Zpruhový, Feder-. Z. manometr (m. se zpruhou), der Federmanometer, Šp.; z-vé motory při šicích strojích, Prm., z. stří- kačka, Čerm., z. váhy, dynamometr. Wld. Z. hodiny. Techn. Z. buchar. Zpr. arch. XI. 41.

425451   -zpruhý Svazek: 5 Strana: 0639
-zpruhý, -spirus, spirig. Jedno-, dvou-. Rst. 526.

425452   Zpruchnatět Svazek: 10 Strana: 0681
Zpruchnatět = zpuchřeti. Vz Brt. Sl. 552.

425453   Zprůmyslnění Svazek: 10 Strana: 0538
Zprůmyslnění, n., industrialisace. Z. Ně- mecka. Nár. list. 1903. 165. 1. Z. zemí Českých.

425454   Zprůmyslniti Svazek: 10 Strana: 0538
Zprůmyslniti zemi = průmyslnou uči- niti. Us.

425455   Zprůsvitněti Svazek: 8 Strana: 0517
Zprůsvitněti, ěl, ění = průsvitným se státi. Světz. 1895. 475. b.

425456   Zprušačeti Svazek: 5 Strana: 0639
Zprušačeti, el, ení, preussisch werden.

425457   Zprušačiti Svazek: 5 Strana: 0639
Zprušačiti, il, en, ení, preussisch Ma- chen. — co, koho. Osv. I. 208.

425458   Zpruštiti koho Svazek: 7 Strana: 1155
Zpruštiti koho, preussisch machen. Kdo je z-til? Št Strž. I. 503.

425459   Zprůvodčí Svazek: 5 Strana: 0639
Zprůvodčí, ího, m.= průvodce, der Be- gleiter. Hlas III. 373.

425460   Zpruzení, vz Svazek: 5 Strana: 0639
Zpruzení, vz Spruditi.

425461   Zpruzenina Svazek: 5 Strana: 0639
Zpruzenina, y, f. = opruzení.

425462   Zpruzenosť Svazek: 5 Strana: 0639
Zpruzenosť, i, f, das Fratrsein. Ja.

425463   Zpruzený Svazek: 5 Strana: 0639
Zpruzený, vz Spruzený.

425464   Zpruzovati Svazek: 5 Strana: 0639
Zpruzovati, vz Zpruditi.

425465   Zprůzračněti Svazek: 9 Strana: 0411
Zprůzračněti- Vše z-lo okolo ní. Sá. Ves. rom. 209.

425466   Zpruž Svazek: 7 Strana: 1155
Zpruž, i, f. = zprušina. Rk.

425467   Zpružení Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružení, n., die Spannung. Z. hmot, struny, pera, Mj. 191., NA. IV. 200.

425468   Zpruží Svazek: 5 Strana: 0639
Zpruží, n., zpružina, zpružinka, zpru- žla, y, f. = stupadlo u žebříku, zpruha, die Leitersprosse. Slov. — Zpružina = péro v zámku, die Schlossfeder: hůl v mlýnském koši, Jg., péro ve stroji; kolík, jenž se při- vazuje na nápravu vozu nebo saní, aby oj vzhůru stála. Val. Vck.

425469   Zpružina Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružina, y, f., vz Zpruží.

425470   Zpružinka Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružinka ručičková, das Zeigerfeder- chen. Šp. — Vz Zpruží.

425471   Zpružinový Svazek: 10 Strana: 0538
Zpružinový buchar, der Federhammer. Jind. 12., 154

425472   Zpružiti Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružiti, il, en, ení, zpružovati, empor- schnellen, in Aufschwung bringen, Spann- kraft verleihen, elastisch machen, abfedern, anspannen. Vz Vzpružiti. Dch., Šp. — co: pevná tělesa. ZČ. I. 232. — se. Mj. 16., 191. — k čemu: síly ku práci. Dch. — kde. Zde se život poněkud zpružuje. Osv. I. 92. — čím. Číší vína mysl se zpruží. Vrch.

425473   Zpružitosť Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružitosť, i, f., vz Zpružnosť.

425474   Zpružitý Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružitý, vz Zpružný.

425475   Zpružka Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružka, y, f., vz Zpruží, Zpruha. — Z., v bot. = kroužek, der Ring. Slb. XLVIII.

425476   Zpružla Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružla, vz Zpruží.

425477   Zpružle Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružle, e, f., die Leitersprosse. Rk. Vz Zpruží.

425478   Zpružnatosť Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružnatosť, vz Zpružnosť.

425479   Zpružnatý Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružnatý, vz Zpružný.

425480   Zpružník Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružník, a, m., elater, der Schneller, Schnellkäfer, Schmiedeknecht. Cf Pružník. Šm.

425481   Zpružník Svazek: 7 Strana: 1155
Zpružník, u, m., Federbüchse, f. Šp.

425482   Zpružnosť Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružnosť, zpružitosť, na Slov. zpruž- natosť, i, f. = pružnosť, die Federkraft, Elasticität. Krok, Sl. les.

425483   Zpružný Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružný, zpružitý, na Slov. zpružnatý = pružný. Jg. Z. niť na semenech přesličko- vých. Rst. 526. Zpružné hodinky, die Spring- uhr, Dch., zpružné dno olejničky, der ela- stische Boden der Oelkanne; z. obálka, ela- stische Hülle; z. tkanina buničná, elastisches Zellengewebe; z. kroužek, der Springring. Šp. Když duch je zpružný, tělo choulostivá. Shakesp. Tč.

425484   Zpružování Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružování, n., die Spannung, das Ela- stischmachen. Z. hmot. Mj. 14.

425485   Zpružovati Svazek: 5 Strana: 0639
Zpružovati, vz Zpružiti.

425486   Zprva Svazek: 5 Strana: 0639
Zprva z prva, vorerst, zuerst, anfangs, gleich anfangs, von Anfang an. Dch. Z. po- slúchal, ale potom zase byl neposlušný. Us. Dch.

425487   Zprvapočátku Svazek: 5 Strana: 0639
Zprvapočátku, zprvopočátku, zprvku (na Slov. zprvotí, zprvotku), zprvu, zprvupo- čátku = z počátku, nejprve, napřed, an- fangs, zuvor, vom ersten Anfang. Vz Prvo- počátek. Z prvopočátku. Kom.

425488   Zprvka Svazek: 5 Strana: 0639
Zprvka = zprva. Sá.

425489   Zprvku Svazek: 5 Strana: 0639
Zprvku, vz Zprvapočátku.

425490   Zprvopočátku Svazek: 5 Strana: 0639
Zprvopočátku, vz Zprvapočatku.

425491   Zprvotí, v Svazek: 5 Strana: 0639
Zprvotí, vz Zprvapočátku.

425492   Zprvotku Svazek: 5 Strana: 0639
Zprvotku, vz Zprvapočátku.

425493   Zprvotky Svazek: 5 Strana: 0639
Zprvotky = zprvotku. Slov. Pokrútil otec hlavou a z. nechcel mu to dať. Dbš. Sl. pov. VI. 33.

425494   Zprvška Svazek: 9 Strana: 0411
Zprvška = zprvu, zpočátku. Val. Čes. 1. X. 302.

425495   Zprvu Svazek: 5 Strana: 0639
Zprvu, vz Zprvapočátku. Z. chýlilo se štěstí k Anakletovi; Držán byl ve vazbě z. na Vyšehradě, potom u Jindřicha a ko- nečně . .. Ddk. III. 35., 58. Z. ani nepodbal na řeči (nevšiml si jich). Dbš. Sl. pov. VIII. 35. Adam Burian hned z. více mým příte- lem než učitelem býval. Koll. IV. 110.

425496   Zprvupočátku Svazek: 5 Strana: 0639
Zprvupočátku, vz Zprvapočátku.

425497   Zprýskaný Svazek: 5 Strana: 0639
Zprýskaný; -án, a, o, blasig, schrundig, aufgesprungen. Z. země, chléb (horkostí zpukaný). Ros.

425498   Zprýskati Svazek: 5 Strana: 0639
Zprýskati; zprýsknouti, sknul a skl, ut, utí; zpryskovati, zprýštiti, il, ěn, éní; zpry- šťovati = puchýřky dělati, Blasen, Geschwür- chen, Schrunden machen. — co. Barvínek přiložený kůži zpryskuje. Byl. — co čím : kůži muchami (majkami, kantharidami) z. Ms. bib., Lk. — se = puchýřky, pryskýře dostati, Blasen, Schrunden, Geschwürchen bekommen, aufspringen. Kůň se zprýštil. Ruk. kd. — se od čeho. Ti měchýřkové jakoby od ohně se zprýštili. Sal. — se komu. Kůže se mu zprýštila a svrab na ni přišel. Zlob. — se kam. Neboť sú sě vody zprýštily až do mé duše (= vzprý- štily. Vz Vzpryštiti). Pass. 7.

425499   Zpryskavý Svazek: 5 Strana: 0640
Zpryskavý = co zpryskuje, Blasen ma- chend. Lék z. Sal.

425500   Zpryskeřovati Svazek: 5 Strana: 0640
Zpryskeřovati, Blasen machen. — co: kůži, čím: majkami.

425501   Zprýsknouti Svazek: 5 Strana: 0640
Zprýsknouti, vz Zprýskati.

425502   Zprýsknutí Svazek: 5 Strana: 0640
Zprýsknutí, n., die Schrunde. D.

425503   Zpryskovadlo Svazek: 5 Strana: 0640
Zpryskovadlo, a, n. = vesikator. Kk. Br. 270.

425504   Zpryskovati Svazek: 5 Strana: 0640
Zpryskovati, vz Zprýskati.

425505   Zpryskyřiti se Svazek: 5 Strana: 0640
Zpryskyřiti se, Blasen, Schrunden be- kommen, blasig, schrundig werden, auf- springen. — komu kde. V botě se mu noha na patě z-la (zpliskyřila. Na Ostrav.). Té.

425506   Zpryskyřovatěti Svazek: 5 Strana: 0640
Zpryskyřovatěti, ěl, ění, verharzen. Olej z-tí. Šmr. 131.

425507   Zprýštění Svazek: 5 Strana: 0640
Zprýštění, n. = rozpukanina kůže, spára, rozsedlina, das Hantschrunden. Sal. 72. k. LV. Z. od ohně, Us., dásní, Ja., v hrdle, Čern., na kůži. V. Z. od spálení jest. Br.

425508   Zprýštěnina Svazek: 5 Strana: 0640
Zprýštěnina, y, f. = zprýštěná kůže, Blasen, Schrunden, etwas Aufgeworfenes. Čern.

425509   Zprýštidlo Svazek: 5 Strana: 0640
Zprýštidlo, zpryštidlo, a, n. = přílep spryskavý, prýskadlo, prudidlo, epispasti- cum, das Blasenpflaster. Nz. lk. — Z. = čím se kůže zpryšťuje jako: majky, ostré byliny, das Zugpflaster. Ras.

425510   Zprýštidlový Svazek: 5 Strana: 0640
Zprýštidlový, zpryštidlový, blasenzie- hend. Z. tatet, taffetas vesieans, blasenzie- hender Taflet. Nz. lk.

425511   Zprýštilý Svazek: 5 Strana: 0640
Zprýštilý, schrundig, ritzig, spaltig.

425512   Zprýštiti Svazek: 5 Strana: 0640
Zprýštiti, vz Zprýskati.

425513   Zprýštivadlo Svazek: 5 Strana: 0640
Zprýštivadlo, a, n. = sprýštidlo. Ras. rkp.

425514   Zprýštivý Svazek: 5 Strana: 0640
Zprýštivý = co zpryštuje, Blasen zie- hend. Z. masť. Ja.

425515   Zpryšťovadlo Svazek: 7 Strana: 1155
Zpryšťovadlo, a, n., vz Zpryštidlo. Knrz exc.

425516   Zpryštování Svazek: 5 Strana: 0640
Zpryštování, n., vesikance. Účinek bývá rychlejší, odstraní-li se pokožka zpryšťo- váním (vesikancemi). S. N. V. 157.

425517   Zpryšťovati Svazek: 5 Strana: 0640
Zpryšťovati, vz Zprýskati.

425518   Zprznělosť Svazek: 5 Strana: 0640
Zprznělosť, zprznilosť, i, f., die Be- fleckung. Aqu.

425519   Zprznělý Svazek: 5 Strana: 0640
Zprznělý, zprznily = zprzněný, befleckt, besudelt, geschändet. Obé v V. Zprznělé n. zšpiněné. Veleš. Neopúštejte jeho pro jiného hriešného, mrzkého, biedného i zprznilého, s nímž viece jest tesknosti než utěšenie. Hus III. 269. — čím: hanebnostmi. V.

425520   Zprznění Svazek: 5 Strana: 0640
Zprznění, n., die Befleckung, Besude- lung. Ž. wit, 29. 10. Z. jest protizákonné ukojení pohlavního pudu, die Schändung. Vz S. N. Z. panny, vdovy, samého sebe (onanie), D., krve (mezi blízkými příbuz- nými). Z. dobrovolné, násilné. Zrušení a z. soboty. BR. II. 52. Vz Zprzniti.

425521   Zprznění Svazek: 7 Strana: 1155
Zprznění. Cf. Slov. zdrav.

425522   Zprzněný Svazek: 5 Strana: 0640
Zprzněný; -zněn, a, a, o = zmazaný, zkálený, befleckt, besudelt, geschändet, Z. svědomí. Kram. — čím: malomocenstvím, hříchy hroznými. V. Jazyk hřiechem z-ný jest velmě před Bohem ohavný; Mnozí sli- bují, aby byli kněžie a nejsú hodní, aby pásli svině jsúc z-ni smilstvím, cizoložstvím; Malomocní, hřiechem z-ní. Hus I. 232., 267., II. 16. Větčie strana z nás křesťanóv mo- dloslúžením jest z-na; Krásna jest ta duše, která nenie z-na žádným kacieřstvím. Hus I. 68., III. 71. Vidúc, že jsú z-ni poskvr- nami rozličnými. St. K. š. 30. — proč. Adam se vším svým pokolením, z-ným pro hřiech těžký, byl jest nepřietel boží. Hus I. 295.

425523   Zprznilosť Svazek: 5 Strana: 0640
Zprznilosť = zprznělosť.

425524   Zprznilý Svazek: 5 Strana: 0640
Zprznilý, vz Zprznělý.

425525   Zprznitel Svazek: 5 Strana: 0640
Zprznitel, e, m., der Beflecker. Z. panny, der Schänder. Auct. ant.

425526   Zprzniti Svazek: 5 Strana: 0640
Zprzniti, il, ěn, ění, zprznívati, zprzňo- vati = pokáleti, pomazali, zmazati, besu- deln, beschmutzen, entehren, schänden. Jg. — co, koho, se (jak): pannu (zlíhati, porušiti, zkurviti, zkulhati, zkníkati, zmr- hati, přehlídnouti, podskočiti, zprolíhati, zmrsknouti, zmrtviti, zmrviti mléko, oprz- niti, zkaziti atd., beschmutzen, besudeln, beflecken, schänden), Ros., lože manželské, své důstojenství. V. Paní a panny po své vůli zprzňoval. Flav. Něčí cesty. Ž. wit. 9. 5. Ovca prašivá celé stádo zprznila. Opav. týd. 1885. č. 21. Ďábel člověka zprznil, jehož byl posedl. BR. II. 214. Z-li sú chrám. BO. Dobrota, jiež nemož hřiech z. Hus I. 88. On by snad byl celé stádo nakazil a zprz- nil. Koll. IV. 198.— co, se čím (s kým): chrám krví lidskou, Plác., nečistotami, se hříchy, nešlechetnostmi, rozkošemi, neřád- nou a nečistou chlípností z. V. Čisté víno jedem z. Záv. Smilstvem hanebným s kur- vami se z. V. Vrch modlářstvím z. flar. I. 135. Nezprzňujte se skutky lidí bezbožných; Aby jejich bezbožnostmi se nezprzňovali. BR. II. 657 b., 558. a. Duši hříchem z.; Bude-li dobrý člověk kterými hřiechy z-zněn; Aby se pochlebenstvím nez-nil; Nešťastné jest to svědomie, kteréž se zlými skutky tak z-lo, že v něm Kristus neráči přebývati. Hus I. 17., 349., 474., II. 6. — se s kým. S nižádným bravem nesmiesíš sě aní zprz- níš sě s ním. (Lev. 18.). Hus I. 193. — co komu. Tak nynějšie kněžie majíce moc ohledati hriešného, ale ne vyčistiti duše od hřiecha, ani zprzniti tomu duše, jemuž nenie zprzněna. Hus III. 159. — se od čeho: od smůly. Vz Puchlati se. Št. — čím kde. Kristus jest lékař, jenž nemohl jest hřie- chem od hřiešných v duši zprzněn býti. Hus II. 262.

425527   Zprzniti Svazek: 7 Strana: 1155
Zprzniti. — co kde. Ti také manžel skú čistotu v sobě zprzní. Št. Kn. š. 96. — co čím. Myšlením smylným z. své panen- ství. ib. 76. — Cf. Nabúchať, Přespati, Pro- léhati, Slíhati, Smrsknouti (dod.), Sprásk- nouti, Sprášiti, Spraštiti, Spravený, Spra- viti, Zbouchnouti, Zhampejsiti, Zkurviti, Zléhati, Zmrhati.

425528   Zprznosť Svazek: 8 Strana: 0517
Zprznosť. Očistitel všech z-stí(flagitiorum). 1418. List. fil. 1895. 436.

425529   Zpřáhaný Svazek: 5 Strana: 0631
Zpřáhaný; -án, a, o. Ten nezpřáhaný (nešlechetník, bezbožník)! BR. II. 703. a.

425530   Zpřáteliti Svazek: 5 Strana: 0632
Zpřáteliti, lépe: spřáteliti. Jg.

425531   Zpřečiti se Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřečiti se, zastr. = zpříčiti se.

425532   Zpřed Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřed, von vorne weg o. heraus, s genit. Řekl mu, aby to smetí z. chalupy odklidil. U Zbir. Lg. Kto so zásadou vyzváňa, ten hosťa ženie zpred dverí. Slov. Čjk. 78. Z. domu mu to ukradli. Ostrav. Tč.

425533   Zpřed Svazek: 8 Strana: 0517
Zpřed. Potom mu vám zrazu vlk zpřed očí zmizol. Phľd. 1894. 203.

425534   Zpředati Svazek: 5 Strana: 0634
Zpředati = zprodati, rozprodati. — co (komu). Z-li mu všecko. Slez. Šd. Ach Bože, čo sa človek natrápi, aby dáko (»brok ten zaplatil! Zpredaj všetko, sám nič ne- jedz, nepi. Slov. Zbr. Lžd. 21. Tedy by som ti radil, aby si to tam všetko zpredal a prišiel sám. Zátur. Priat. I. 16.

425535   Zpřede Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřede = zpřed. Tč.

425536   Zpředku Svazek: 5 Strana: 0634
Zpředku = napřed, dříve. Tam ten psotný ani ovce anižto kozky nemal žád- nej; bohatým len toľko pomáhal z. bačom pásať. Slov. Hol. 364.

425537   Zpředmětění Svazek: 7 Strana: 1154
Zpředmětění, n. = objektivace. Z. vůle Dk. Dj. f. 194.

425538   Zpředmětiti Svazek: 5 Strana: 0634
Zpředmětiti, il, ěn, ění = zpředmětniti. Slov.

425539   Zpředmětněný Svazek: 7 Strana: 1154
Zpředmětněný, objectiv gemacht. Vch. Důk. 65.

425540   Zpředmětniti Svazek: 5 Strana: 0634
Zpředmětniti, il, ěn, ění, zpředmětňo- vati, objektiv machen. — co. Pal. Tu zná- zorňuje, zpředmetňuje a vyslovuje city i my- sle. Mt. S. I. 84.

425541   Zpředmětniti Svazek: 7 Strana: 1154
Zpředmětniti něco. Pal. Rdh. I. 362.

425542   Zpřednostění Svazek: 8 Strana: 0517
Zpřednostění, n. Am. Orb. 101.

425543   Zpředu Svazek: 5 Strana: 0634
Zpředu, z předu, von vorne. Z předu i z zadu se střez. Sych. — Z., vz Zpřísti.

425544   Zpředy Svazek: 5 Strana: 0634
Zpředy = zpředu, napřed. Z. grabni (hrabni) do svej kapsy, potom do cizej. Slez. Tč., Opav. týd. 1885. č. 21. Také na Ostrav. Tč

425545   Zpřeházeti Svazek: 10 Strana: 0538
Zpřeházeti. Zpřeházený krám. Nár. list. 1885. č 165.

425546   Zpřehraditi, il Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřehraditi, il, zen, ení, zpřehrazovati, abscheiden. — co jak: ovčín na tré. Ms. ovc.

425547   Zpřehýbaný Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřehýbaný; -án, a, o, verbogen. Z. tyč. Dch.

425548   Zpřehýbaný Svazek: 8 Strana: 0517
Zpřehýbaný hlas = vycvičený. Bl. (Hostn. 41.). Cf. Zohýbaný, Ohbitý (3. dod).

425549   Zpřehýbati Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřehýbati, ganz, alles um-, verbiegen. — co čím : rukou. Kom.

425550   Zpřejinačiti Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřejinačiti, il, en, ení, verändern. — co. Us.

425551   Zpřejný Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřejný = kdo druhému ze svého rád něčeho dopřívá, gönnend. Na Mor. Brt. On je velice z., ale ona je mrcha nezpřejná. Mor. Šd.

425552   Zpřejný Svazek: 7 Strana: 1154
Zpřejný. Cf. Mkl. Etym. 263. b.

425553   Zpřelámati Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřelámati, zpřelomiti, il, en, ení, alles, ganz, nach einander brechen. — co: šípy. V. — čím: rukou.

425554   Zpřelamovaný. Z Svazek: 10 Strana: 0538
Zpřelamovaný. Z. písmo staré ženy (třa- savé) Zl. Pr. XXI 231.

425555   Zpřelomiti Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřelomiti, vz Zpřelámati.

425556   Zpřemésti Svazek: 9 Strana: 0411
Zpřemésti. Smrť vše přemetla Žeran. 35.

425557   Zpřeminouti komu co Svazek: 10 Strana: 0538
Zpřeminouti komu co = prominouti. Msn. Od. 182.

425558   Zpřeobraziti co Svazek: 10 Strana: 0538
Zpřeobraziti co. Zr. Zahr. 169.

425559   Zpřepaží Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřepaží, m., oděv, supparus, zastar. Rozk.

425560   Zpřeraziti Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřeraziti, vz Zpřerážeti.

425561   Zpřerážení Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřerážení, n., vz Zpřerážeti.

425562   Zpřerážený Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřerážený ; -en, a, o, entzweigeschla- gen, zerschlagen. Z. zbraně. Kká. K sl. j. 180. Z. modla. Vrch.

425563   Zpřerážeti Svazek: 5 Strana: 0634
Zpřerážeti, el, en, ení, zpřeraziti, il, žen, ení, alles zerschlagen, brechen. — co (čím): ruce i nohy kolem z. V. Stromy (sekerou). Bibl. Kroupy obilí zpřerážely. Br. — co komu. Z-li mu hnáty. V. A kto to? Chriplé hlesly slová, až skoro sluch mu zprerážaly. Slov. Phld. IV. 12.

425564   Zpřesievati co Svazek: 8 Strana: 0517
Zpřesievati co. Chč. S. 264.

425565   Zpřestaviti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřestaviti, vz Zpřestavovati.

425566   Zpřestavovati Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřestavovati, zpřestaviti, alles um- stellen. — co. Kom.

425567   Zpřetakovati Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřetakovati = přetakem podsívati, durchsieben. — co: hrách. Na Ostrav. Tč.

425568   Zpřetínati Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřetínati, vz Spřetínati.

425569   Zpřetiti se Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřetiti se, il, ění, zpřetovati = zpěčo- vati se, na odpor se stavěti, sich widerset- zen, widerstreben. Us.

425570   Zpřetrhati Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřetrhati, alles, an mehreren Stellen zerreissen. — co čím: pouta rukou, nadlid- skou silou. Us. Již mosty jsou proudem Bouřně zpřetrhány. Kká. K sl. j. 234.

425571   Zpřetvárniti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřetvárniti, il, ěn, ění = zpřetvořiti.

425572   Zpřetvářelý Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřetvářelý, verstellt. Ptr. exc.

425573   Zpřetvářiti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřetvářiti = vše přetvořiti, ganz um- stalten. Ros.

425574   Zpřevraceti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřevraceti, vz Spřevraceti.

425575   Zpřevrátiti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřevrátiti, vz Zpřevraceti.

425576   Zpřevrhati Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřevrhati, vz Spřevrhati.

425577   Zpřež Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřež, lépe: spřež. Jg.

425578   Zpřežemil Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřežemil, a, m., inno/ayfitjc. Lšk. Vz Zpřež.

425579   Zpříci Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříci, vz Spřehnouti, Spřáhnouti.

425580   Zpříčení Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříčení, n., das Querlegen, Kreuzen, vz Zpříčiti. Z. matky. Ja. O z. v tělocviku vz KP. I. 424.

425581   Zpříčin Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříčin, u, m., die Reaktion. Slov. Ssk.

425582   Zpříčiti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříčiti (zastr. zpřečiti), il, en, ení = na příč obrátiti, verqueren (Bc.), quer le- gen, kreuzen, spreizen, versteifen, verdre- hen ; se = na příč se obrátiti, postaviti se proti komu, sich widersetzen. — co. V. Co's ty zpříčil, to jiný zhmoždí a dolomí. Č. M. 316. — se komu. Bj. Příčí se mu to = nedaří se; 2. jest mu to proti mysli. Ros. To jídlo se mu zpříčilo. Tč. — se komu kde. Zpříčila se mu kosť v hrdle. Ros., Lk. Zákon přímý zpříčil se ti a blud zalíbil se nový. Štulc. I. 26. — se proti čemu. Dch. Pán prohlídá ku pychu ďá- blovu, jímž proti Bohu se zpříčil. Sš. J. 155. — (se) čím. Člověk .... návodem zlocha se zpříčil. Sš. I. 62. Z. co čím, vz Vzpříčiti.

425583   Zpříčiti se čemu Svazek: 10 Strana: 0538
Zpříčiti se čemu = brániti se. Baw. E. v. 345. Z. se od čeho. Ib. 530

425584   Zpříčka Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříčka, y, f. = spor, mrzutosť, der Streit, Hader, die Verdriesslichkeit. Na mor. Val. Vck.

425585   Zpříčnosť Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříčnosť, i, f., die Verdrehtheit, Stem- mung. — Z. = spornosť. Bern.

425586   Zpříčný Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříčný = příčící se, sich stemmend, widerstehend; 2. sporný, strittig. Bern.

425587   Zpřídějc Svazek: 10 Strana: 0538
Zpřídějc = předněji (z předu). Dšk. Km. 48.

425588   Zpřihnouti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřihnouti, hnul, ut, utí, sich vereini- gen, sich annähern (durch Biegung;. Boč. exc.

425589   Zpříchavý Svazek: 7 Strana: 1154
Zpříchavý, barbareas, zastr. Veleš.

425590   Zpříjemněti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříjemněti, ěl, ění = příjemným se státi, angenehm werden.

425591   Zpříjemnitel Svazek: 7 Strana: 1154
Zpříjemnitel, e, m. Z. společnosti. Phľd. II. 433.

425592   Zpříjemniti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříjemniti, il, ěn, ění; zpříjemňovati, angehehm machen. — co čím komu = příjemným učiniti, angenehm machen: po- koj hezkou úpravou. — co komu: někomu, sobě život. Us., Mus. 1880. 207. Tu šťastie samo, ani ho nehledáš, za tebou príde ži- vot ti zpríjemniť. Sldk. 415. Toto kolo přátel nám náš pobyt zde z-lo. Koll. III. 210. Tak hľa o ne Boh pečuje, tak jim žitie zpříjemňuje. Slav. 93.

425593   Zpřijíti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřijíti, zpřijmouti, annehmen. — co kam. Zpřije (přijal) k sobě všecky miie. Alx. H. v. 212. (HP. 65.).

425594   Zpřijmouti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřijmouti, vz Zpřijíti.

425595   Zpříkati se Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříkati se = zpírati se, zdráhati se, neposlouchati, hádati se, příti se, zříkati ze, brániti se, widerstreben, nicht folgen, strei- ten, entsagen, widerstreiten, sich lossagen, sich wehren, sich stemmen, sträuben. Na Mor. Kd., Vck. — se oč. Jg. — se čeho = odepříti. Brt. Každé práce se zpříká (štítí). Neor. — se komu. Pořád se mi tu zpříká. Šd.

425596   Zpříkati se Svazek: 7 Strana: 1154
Zpříkati se. Mkl. Etym. 242.

425597   Zpříkřiti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříkřiti, il, en, ení = příkrým učiniti, steil machen, rauh, unangenehm machen. — co: cestu. Jg. — se = 1. příkrým se státi, steil, schroff werden; 2. zoškliviti se, zuwider werden. Koll., Měst. bož. Cesta nahoru se z-la; Robota se mi z-la. Us. Tč. Z-lo se mu to dvojnásobně. Pal. Děj. V. 1. 160. Vo krátce so mu to zpríkrilo. Zbr. Báj. 24.

425598   Zpříkřiti Svazek: 7 Strana: 1154
Zpříkřiti. Aby se jí nezpříkřilo. Št. Kn. š. 99.

425599   Zpřilepiti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřilepiti, vz Zpřilípati.

425600   Zpřilípati Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřilípati, zpřilepovati, zpřilepiti = le- piti k něčemu, ankleben, hinzuflicken. — co kam. Když sobě zmateš všecko v jedno a. k tomu přilípáš, coť se vidí. Brat. pr. Šturm. 119.

425601   Zpříložiti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříložiti = úhorovati, brachen. Us. (Vorlík.).

425602   Zpříma Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříma, z příma = přímo, zrovna, ge- rade. Z. jim vládyka naproti. Č. Z na nás hleděl, na nás šel. Tč — Z. = bezpro- středně, unmittelbar. — Z. = bez okolku, zrovna, geradeweg, rund heraus. Zpříma říci, z. z srdce D. Z. něco povědíti, Sych., na něco se ptáti, Sá., se přiznati, do očí někomu něco říci. Sá. — Z. = rovno zhůru, aufrecht, D. Z. státi. Us.

425603   Zpřímělý Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřímělý = zpřímený. Z. lodyha. Rst. 526.

425604   Zpřímení Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřímení, n., vz Zpřímiti.

425605   Zpřímený Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřímený; -en, a, o, aufgerichtet. Z. větev, list, stopka. Rst. 526. Mužně z-ný. Dch. Z-ná seděla na loži. Us.

425606   Zpříměřiti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpříměřiti, il, en, ení, anpassen. Šm.

425607   Zpřímětiti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřímětiti = zahnojiti, zjitřiti, schwä- rend machen. Bern.

425608   Zpřímidlo Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřímidlo, a, n., přímidlo = přístroj k tělu připnutý, aby se přímo drželo, der Geradhalter. Dch. Šp.

425609   Zpřímitelný Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřímitelný, aufrichtbar, v math., rekti- fikabel. Nz.

425610   Zpřímiti Svazek: 5 Strana: 0635
Zpřímiti, il, en, ení = přímým učiniti, gerade machen, gleich richten, abgleichen; vzhůru postaviti, aufrecht stellen, aufrichten. — abs. Zlámeš spíše než zpřímíš, co v kři- vosti své zatvrdlo. Kom. Zpřiemena buď modlitva má. Ž. k. 140. 2. — co: svou po- stavu, korouhev. Kaj. Zpřiemi (sprav) syny jich. Ž. kap. 89. 16. Z. křivku, rektificiren. N z. —jak. Siemě jich na věk zpřiemeno Bude. Z. k. 101. 29. — se (pozdvihnouti se), sich aufrichten. V., Br. — se kde: na loži. — ce, se čím. Aby křivé cesty nesprave- dlnosti náhradami zpřímil. Čas. duch. Svaly hlava se zpřimuje. Presl. A dielo rukú svú zpřiem. Ž. k. 89. 17. — kdy. V tom zpriamil sa jak pri velení. Phld. IV. 12.

425611   Zpřímivý Svazek: 5 Strana: 0636
Zpřímivý = kdo přímí, gerad machend, aufrichtend. Jg. — Z. = vztyčivý, assur- gens. Rostl.

425612   Zpřipínati Svazek: 5 Strana: 0636
Zpřipínati, spřipínati = vše neb mnoho připnouti, alles o. nach einander anheften, antügen. — co kam: k vozu hovada.

425613   Zpřírodniti Svazek: 5 Strana: 0636
Zpřírodniti, il, ěn, ění, naturalisiren. Šm.

425614   Zpřirozeniti co Svazek: 10 Strana: 0538
Zpřirozeniti co. Nár. list. 1904. 349. 13.

425615   Zpřísahati Svazek: 5 Strana: 0636
Zpřísahati, beschwören. Zprisahá se teda hnedky smlúva. Zbr. Lžd. 182.

425616   Zpřísažiti Svazek: 7 Strana: 1154
Zpřísažiti, beschwören, beeiden. Rk.

425617   Zpřísna Svazek: 5 Strana: 0636
Zpřísna, z přísna = přísně, streng. Z. na něho pohleděl. Us. Šd.

425618   Zpřísněti Svazek: 8 Strana: 0517
Zpřísněti. Vlč. Lit. 82.

425619   Zpřísniti Svazek: 7 Strana: 1154
Zpřísniti, streng machen. Ssk.

425620   Zpřísti Svazek: 5 Strana: 0636
Zpřísti, vz Spřísti.

425621   Zpřístupniti komu co Svazek: 9 Strana: 0411
Zpřístupniti komu co = přístupným učiniti. FIš. (Mus. 1900. 187. ).

425622   Zpříšeřiti Svazek: 5 Strana: 0636
Zpříšeřiti, il, ení, in ein Gespenst ver- wandeln. Jg. Slov.

425623   Zpřištipkovati Svazek: 9 Strana: 0411
Zpřištipkovati něco. Šml. IV. 85.

425624   Zpříti Svazek: 5 Strana: 0636
Zpříti, vz Zepříti.

425625   Zpřítomnění Svazek: 5 Strana: 0636
Zpřítomnění, n., die Vergegenwärtigung. Podobné Místnosti slouží ku z. dávné mi- nulosti. Koll. III. 28.

425626   Zpřítomniti Svazek: 5 Strana: 0636
Zpřítomniti, il, ěn, ění, zpřítomňovati = přítomným učiniti, vergegenwärtigen. Nz., Ros. — co komu čím: boj jasným vy- pravováním. Poněvadž věci zpřítomňuje. Sš. II. 215. Abych vám z-nil, co sami v sobě chováte. Sš. I. 141. Nebude zbytečno, z. si aspoň některé historické důvody. Šf. II. 647. — jak. Jenžto nám zpřítomnují věky veliké dávno zaniklých časů v přesné a čisté původine. Ntr. VI. 398. Před Bohem chodí, kdo věrou Boha na všech místech, ve všech tvorech a úkonech si zpřítomňuje. Tč. exc. — kde. Vz předcházející. Zpří- tomňuje i tu Pavel jako ve verši pátém věci budoucí. Sš. II. 127.

425627   Zpřívětivěti Svazek: 7 Strana: 1154
Zpřívětivěti, ěl, ění, freundlich werden. Čch.

425628   Zpřivlastniti co k čemu Svazek: 10 Strana: 0538
Zpřivlastniti co k čemu. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 20.

425629   Zpřízeň Svazek: 5 Strana: 0636
Zpřízeň, zně, f., zastr. = spor, der Zwist, die Feindschaft. Bel. rkp. 177.

425630   Zpříznění Svazek: 9 Strana: 0411
Zpříznění, affectio. XVI. stol. Mus. 1898. 253.

425631   Zpříznilý Svazek: 5 Strana: 0636
Zpříznilý, vz Spříznilý.

425632   Zpřízniti Svazek: 5 Strana: 0636
Zpřízniti, vz Spřízniti.

425633   Zpřízračněti Svazek: 5 Strana: 0636
Zpřízračněti, ěl, ění, als Phantom er- scheinen. A svět už oku odhalený na dobro z-čněl jak sklo z každej strany. Slov. Phld. IV. 23.

425634   Zpsouli Svazek: 5 Strana: 0640
Zpsouli, zpsúti = dočista zhanobiti, na- dati někomu. — co, koho. Na mor. Val. Vck. — Z. = dočista zkaziti, ganz verder- ben. Mor. a slez. Vck., Šd.— Cf. Psouti a Sepsouti.

425635   Zpsouti Svazek: 7 Strana: 1155
Zpsouti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 125.

425636   Zptačeti Svazek: 5 Strana: 0640
Zptačeti, el, ení = v ptáka se proměniti, in einen Vogel verwandelt werden. Když zptačeli (zkrkavčeli). Poh. nár.

425637   Zptačiti Svazek: 5 Strana: 0640
Zptačiti, il, en, ení = v ptáka proměniti, in einen Vogel verwandeln. Č.

425638   Zpuckovatěti Svazek: 8 Strana: 0517
Zpuckovatěti —vpucky se obrátiti. Prach v peřině z-těl. NZ. III. 12.

425639   Zpucnouti Svazek: 7 Strana: 1155
Zpucnouti, zpucovati co = snísti, gierig aufessen. Us. Rgl.

425640   Zpucovati Svazek: 5 Strana: 0640
Zpucovati, wegputzen. — co odkud: bláto ze šatstva kartáčem; kobzole z mísy (snísti). — koho = vyhubovati, verwaschen. Us. Tč., Rgl.

425641   Zpučelý Svazek: 5 Strana: 0640
Zpučelý = zbobtělý, aufgequollen.

425642   Zpučeti Svazek: 5 Strana: 0640
Zpučeti, el, ení = zbobtěti, auf-, anschwel- len, anquellen. Bern. — Z. = vypučeti. Stromek zpučel. Šd.

425643   Zpučiti Svazek: 5 Strana: 0641
Zpučiti = zbobtiti, anquellen machen; se = zbobtěti, nabubřeti, aufquellen; na- dmouti se, sich aufblasen. Tkad. — se nad koho: nad jiné = pozdvíhati se. Výb. I. 629.

425644   Zpučňalý Svazek: 5 Strana: 0641
Zpučňalý = zpučelý. Z. dveři, okno. Na Zlínsku. Brt

425645   Zpučňati Svazek: 5 Strana: 0641
Zpučňati = zpučeti. Na Zlínsku. Brt. Hrach, bob, čečůvka z-ly. Na Ostrav. Tč. — kde. Hrach ve vodě zpučňal. Ib. Tč.— komu od čeho. Noha mi od potu z-la. Ib. Tč.

425646   Zpuditi Svazek: 5 Strana: 0641
Zpuditi, vz Spuditi.

425647   Způdněť Svazek: 7 Strana: 1155
Způdněť = stuchnouti. Obilí, múka z-dní, je způdnělá. Zlin. Brt. D. 301.

425648   Zpúdzati sa Svazek: 5 Strana: 0641
Zpúdzati sa = zpouzeti se. Slov. Loos.

425649   Zpucheřeti Svazek: 5 Strana: 0641
Zpucheřeti, el, ení, blasig werden, an- schwellen. Zpálená kůže se z-la. Us. Tč.

425650   Zpuchlina Svazek: 5 Strana: 0641
Zpuchlina, vz Spuchlina, Opuchlina. Ta z. ho udusí. Us. Šd.

425651   Zpuchlobřich Svazek: 5 Strana: 0641
Zpuchlobřich, a, m., sagra, hmyz. Krok II. 256.

425652   Zpuchlosť Svazek: 5 Strana: 0641
Zpuchlosť, i, f., vz Spuchlosť.

425653   Zpuchlý Svazek: 5 Strana: 0641
Zpuchlý, vz Spuchlý.

425654   Zpúchnatěti Svazek: 7 Strana: 1155
Zpúchnatěti, ěl, ění = zpouchnouti, zky- přeti. Po dešti zem z-tí. Slez. Šd.

425655   Zpuchnouti Svazek: 5 Strana: 0641
Zpuchnouti, vz Spuchnouti.

425656   Zpuchrovatěti Svazek: 7 Strana: 1155
Zpuchrovatěti, ěl, ění = v puchr se pro- měniti. Us.

425657   Zpuchřelosť Svazek: 5 Strana: 0641
Zpuchřelosť, i, f. = onen stav organi- ckých zvláště dřevnatých látek, ve kterém se následkem samovolného lučebního rozkladu působením kyslíku a zevnějšího vlhkého vzduchu svému rozpadnutí blíží. Vz S. N. Vz Spuchřelosť.

425658   Zpuchřelosť Svazek: 7 Strana: 1155
Zpuchřelosť. Cf. Slov. zdrav., Kram. Slov. Z. kostí u zvířat v ohledu anatomi- ckém. Čs. lk. V. 402.

425659   Zpuchřelý Svazek: 5 Strana: 0641
Zpuchřelý, Morsch, verrottet. Z. hedvábí, výsada. Dch. Vz Spuchřelý.

425660   Zpuchřeti Svazek: 5 Strana: 0641
Zpuchřeti, el, ení, vermodern, morsch werden. — kde. Náčiní ve vlhku z-lo. Us. — od čeho Střecha od zamokání z-la. Us. Tč. — Vz Spuchřeti.

425661   Zpuchřina Svazek: 5 Strana: 0641
Zpuchřina, y, f., das Morsche. Lpř. Sl.

425662   Zpuchřiti Svazek: 5 Strana: 0641
Zpuchřiti, il, en, ení, vermodern lassen, morsch machen. Lpř. Slov. I. 81.

425663   Zpuchýřeti Svazek: 5 Strana: 0641
Zpuchýřeti, vz Spucheřeti.

425664   Zpukalosť Svazek: 5 Strana: 0641
Zpukalosť, i, f., das Bersten. Jg. Slov.

425665   Zpukalý Svazek: 5 Strana: 0641
Zpukalý = zpukaný, aufgeborsten, ge- spalten. — od čeho: země z. od horka. Pref.

425666   Zpukání Svazek: 5 Strana: 0641
Zpukání, n., vz Zpukati. Z, nebo ozno- bení noh od zimy. V.

425667   Zpukaný Svazek: 5 Strana: 0641
Zpukaný, aufgesprungen. — od čeho: kůže od zimy z. Byl.

425668   Zpukaný Svazek: 9 Strana: 0411
Zpukaný. Země od horka z-ná. Har. I. 170

425669   Zpukati Svazek: 8 Strana: 0517
Zpukati. Aby se nezpukali jako lahvice staré od vína silného. Chč. S. 231.

425670   Zpukati (se Svazek: 5 Strana: 0641
Zpukati (se) = rozpukati se, zerbersten, zerplatzen, aufspringen (hie und da). — se kde. Na červících tenká zevnitřní kožka často se ztrhá a zpuká. Byl. — se od čeho: od horka. Pref. — čím. Hneď zplésá srdce mi, hneď bôľom zpuká. Phld. III. 2. 113. Zpuká sě vše skála hořem. St. skl. II. 66. — Zpukřelosť, vz Zpuchřelosť.

425671   Zpukavý Svazek: 8 Strana: 0517
Zpukavý. Dav jim z-vou lodí, data rimosa navi (děravou). Enns. 32. B.

425672   Zpukřelý Svazek: 5 Strana: 0641
Zpukřelý, vz Zpuchřelý. Z. řeč. Sš. II. 123.

425673   Zpukřeti Svazek: 5 Strana: 0641
Zpukřeti, vz Zpuchřeti.

425674   Způlený Svazek: 7 Strana: 1155
Způlený, halbirt. Dk. Poet. 235.

425675   Způlkolečkovati Svazek: 5 Strana: 0641
Způlkolečkovati, einklammern. Novot.

425676   Zpunktovati co Svazek: 5 Strana: 0641
Zpunktovati co = býti původcem, ver- ursachen, veranlassen. — co: rvačku, veselosť. Us. Kšť. — si co: smrť (zabiti se). U Kr. Hrad. Kšť.

425677   Zpuntičkovati co Svazek: 5 Strana: 0641
Zpuntičkovati co, etwas pedantisch aus- führen, herauskünsteln. Us. Tč.

425678   Zpuoba Svazek: 9 Strana: 0411
Zpuoba, licentia, v Pršp. 2134. dle UČ. spol. 1893. 7. místo: zvuola.

425679   Zpup Svazek: 9 Strana: 0411
Zpup, a, m. = zpupný. Počkej, zpupe, tebe za to klada nemine. Řezn. Gol. 148.

425680   Zpupenatěti Svazek: 5 Strana: 0641
Zpupenatěti, ěl, ění, vz Zpupeněti.

425681   Zpupencovatěti Svazek: 5 Strana: 0641
Zpupencovatěti, ěl, ění, vz Zpupeněti.

425682   Zpupeněti Svazek: 5 Strana: 0641
Zpupeněti, zpupenatěti, zpupencovatěti, ěl, ění = pupeny dostati, Knospen, Augen bekommen. Ros. Květiny hezky zpupeněly. Č.

425683   Zpupilý Svazek: 5 Strana: 0641
Zpupilý, ého, m., osob. jm. Arch. I. 352.

425684   Zpupně Svazek: 5 Strana: 0641
Zpupně = pyšně, hochmüthig, aufge- blasen. V. Z. si prováděl, vedl. Sych.

425685   Zpupně Svazek: 8 Strana: 0517
Zpupně. Toto slovo se Blahoslavovi nelí- bilo, pravíť o něm: ničemné slovo a affekto- vané, lépe: zpurně, všetečně, nevážně. Bl. Gr. 323.

425686   Zpupnělec Svazek: 5 Strana: 0641
Zpupnělec, lce, m., der Hoffärtige, Stolze. Rouhavosť z-lce. Phld. V. 206. Vz Zpupník.

425687   Zpupnělosť Svazek: 5 Strana: 0641
Zpupnělosť, i, f. = zpupnosť, der Hoch- rnuth. MM.

425688   Zpupnělý Svazek: 5 Strana: 0641
Zpupnělý = zpupný, hochmüthig. Hlas.

425689   Zpupněmluvník Svazek: 8 Strana: 0517
Zpupněmluvník, a, m., inusitatum, praví Bl. Gr. 170.

425690   Zpupněti, ěl Svazek: 5 Strana: 0641
Zpupněti, ěl, ění, hochmüthig werden. Dch.

425691   Zpupník Svazek: 5 Strana: 0641
Zpupník, a, m = zpupnělec. Velké ne- štěstí ihned stíhá z-ka. Cimrh. Myth. 20. (256.). Us. u Kráskova. Brnt.

425692   Zpupnoduchý Svazek: 10 Strana: 0538
Zpupnoduchý lidožral. Škd. Od. 154. Msn. Hym. 5.

425693   Zpupnohrabivý Svazek: 10 Strana: 0538
Zpupnohrabivý. Z. mužstvo. Msn. Od. 221.

425694   Zpupnomyslný Svazek: 10 Strana: 0538
Zpupnomyslný. Msn. Od. 129.

425695   Zpupnosť Svazek: 5 Strana: 0641
Zpupnosť, i, f. = hrdosť, pýcha, der Hochmuth, Uibermuth, Stolz, Trotz, die Auf- geblasenheit. V. Bez spupnosti a pýchy. V. Pokud (židé) nezbudou té úporné a nekolné z-sti. Sš. J. 96.

425696   Zpupný Svazek: 5 Strana: 0641
Zpupný = pyšný, hrdý, hochmüthig, auf- geblasen, übennüthig, stolz, prahlerisch, her- risch (in Folge von Reichthum und Besitz). Z. člověk, BO., šíje, Us., čin, Lpř. Slov. I. 101., jednání. Vlč. Lepšie je poslúchať pána svojho rodu, viery a jazyka nežli zpupným kořiť sa cudzincom. Zbr. Lžd. 247. Zpupní jdú po Antikristovi. Hus II. 258. Zpupný, spupný. V. Zpupných šíje skrotiti. Troj. Z-ná slova. Háj. Z. řeč, chlouba, Troj. rouhání, vůle. Ráj. — v čem: v umění. Ms. bib. — Z. = vlastní, ne manský, allodial, erbeigen- thümlich. Z. statek, das Allod, Allodialgut, Stammgut. Kdyžby se událo v pole vytáh- nouti, mají takovou korúhov jako své dě- dičné, spupné vojenské znamení užívati. Lx. zem. op. a rat. 1562. Z. statek ten, jenž jsa zapsán v deskách od držitele svobodně může býti prodán, odkázán, zadlužen. Vz S. N., Tov. Z. statek = nikomu nezávadný, das Allodgut, im Gegensatze des Lehengutes. J. tr. Z. dědictví, Tov., Zlob., zboží, pole. Dědičný, zpupný, k věčnému obdržení. V. V olomúckém právě jsú póhončí, ješto na to z. dědiny mají. Tov. k. 36. Zjednal si město Prachatice od krále Vladislava za zpupný a dědičný statek. Mus. 1828. IV. 73. Mé vlastní dědictví zpupné; To jest jeho pravé a z. dědictví; Já jsem toho z. dědička. Půh. I. 239., II. 54., 569.

425697   Zpupný Svazek: 7 Strana: 1155
Zpupný. Cf. List. fil. XV. 179.

425698   Zpupný Svazek: 8 Strana: 0517
Zpupný. Z. města = zeměpanská (opak: panská). Pras. Řem. 34.

425699   Zpúra Svazek: 5 Strana: 0641
Zpúra, v, f., zastr., vz Zpoura.

425700   Zpurák Svazek: 5 Strana: 0641
Zpurák, a, m. = člověk zpurný, zabočenec. Slez. Šd.

425701   Zpurce Svazek: 5 Strana: 0641
Zpurce, e, m. = odbojník, der Rebeli. Kram.

425702   Zpurně Svazek: 5 Strana: 0641
Zpurně = ostře, tvrdě, wild, scharf, un- gestüm, trotzig. Z. na někoho dokročiti, někomu řeč přetrhnouti, Sych., proti někomu se postaviti. Br. Zbyhněv postavil se z. proti tomu; Mluvivše prý hrdě a z. Pal. Děj. III. 3. 54., IV. 1. 51.

425703   Zpurněti Svazek: 5 Strana: 0641
Zpurněti, ěl, ění = zpurným se činiti, ungestüm, widerspänstig werden. — čím: štěstím.

425704   Zpurník Svazek: 5 Strana: 0641
Zpurník, a, m. = zpurný člověk, ein Trotzkopf. D. — Z. = vojenský odbojnik, der Meuterer. Vz Zpoura. S. N. 330

425705   Zpurniti Svazek: 5 Strana: 0642
Zpurniti, il, ěn, ění = zpurným činiti, widerspänstig machen. — se = zpurněti. Us.

425706   Zpurnodrzý Svazek: 10 Strana: 0538
Zpurnodrzý. Msn. Od. 284.

425707   Zpurnosť Svazek: 5 Strana: 0642
Zpurnosť, i, f. = odbojnosť, die Wider- willigkeit, Auflehnung, Widerspänstigkeit. Arch. IV. 21. Spurnosť koně. Jel. Kam se poděla tva z.? V. Pýchou a z-stí. D. Uložena berně ku potlačení a potrestám všeliké vý- tržnosti a zpurnosti v zemi. Pal. Děj. III. 1. 342. — Z., superbia, arrogantia (Jerem.). BO.

425708   Zpurnosť Svazek: 7 Strana: 1155
Zpurnosť zapaluje hněv. Us. Tč.

425709   Zpurnosť Svazek: 10 Strana: 0539
Zpurnosť = vážnosť (lat. seria). Baw. E. v. 192.

425710   Zpurnota Svazek: 7 Strana: 1155
Zpurnota, y, f. = zpurnosť. Rk.

425711   Zpurnotvárný Svazek: 5 Strana: 0642
Zpurnotvárný = spurné tváři. Muž z-ný. Koll. IV. 195.

425712   Zpurný Svazek: 5 Strana: 0642
Zpurný; -ren, rna, rno = plný zpoury, tvrdošíjný, neústupný, protivný, neposlušný, svémyslný, protivící se, trotzig, halsstarrig, widerspänstig, widersetzlich, aufsätzig, rebel- lisch, aufrührerisch. V. Pakli nebudete po- volní, ale zpurní, od meče sežráni budete. Br. Nebuď spurný, ale povolný. Kom. To je z. člověk. D."Z. slova. D. Z. řeč. Vz Zpoura. Št. N. 234. Z. hoch, Tč., bitva. Lpř. Slov. I. 65. Zpurnú myslí proviniti. Smil v. 561. Laskavá odpověď odvrací hněv, ale řeč zpurná prchlivosť plodí. Kmp. Č. 80. Zpurný pohled měj býk. Ja. Mysl člověka, kteráž ctnostem jest nepovolná a zpurná. Jel. — Z. = pyšný, zpupný, nádherný. Ros. — Z., ého, m., os. jm. Z. Aleš v 18. stol. Vz Jg. H. 1. 658., Jir. Rak. II. 360.

425713   Zpurný Svazek: 7 Strana: 1155
Zpurný. Cf. List. fil. XIV. 411., Mkl. Etym. 240. a.

425714   Zpurný v Svazek: 9 Strana: 0411
Zpurný v slovích. Ezop. 87.

425715   Zpurovaný Svazek: 5 Strana: 0642
Zpurovaný kámen = roztržený, rozsedlý, ritzig. Nomencl., Am.

425716   Zpurovati Svazek: 5 Strana: 0642
Zpurovati, ritzen, aufritzen. Nomencl.

425717   Zpurpuřiti Svazek: 5 Strana: 0642
Zpurpuřiti, il, en, ení, zpurpuřovati, roth färben. — co kde. Aby v otcovskej krvi z-la ruky. Vaj. Tat. a mor. 14.

425718   Zpúřiti se Svazek: 5 Strana: 0641
Zpúřiti se, il, en, ení = zpouru činiti, protiviti se. Jak jsem to pověděl, potom se už nezpúřil. Slez. Šd.

425719   Způsob Svazek: 7 Strana: 1155
Způsob. Cf. Mkl. Etym. 331. b., Vm. v Km. 1885. 551. a Popelka v Km. 1886. 218. doporuču]i psáti: spůsob. Zpósob. Št. Kn. š. 47., 56., Let. 361., Ottersd. Is. 8. Dyť to nebylo k z-bu (možno). U Příbora Vck. Příslovečná věta z-bu. Vz Gb. Ml. II. 40. — Z. slovesné. Vz Gb. Ml. I. 132. nn. Z-by děje slovesného a jejich výrazy, vz Gb. Ml. II. 160., indikativ 160., imperativ 161, konditional 162.

425720   Způsob Svazek: 8 Strana: 0517
Způsob. Pečivo na zpósob bochtám. Zábř. Brt. D. II. 287. — Pro malosť jeho z-by (formy) nedbám. Alx. Nách. k. XVI.

425721   Způsob Svazek: 9 Strana: 0411
Způsob. O z-bech slovesa na Hořicku. Vz Hoř. 87,

425722   Způsob, spůsob Svazek: 5 Strana: 0642
Způsob, spůsob, u, m., způsoba, spůsoba, y, f. Brs. 275. doporučuje tvar způsob, Vy- mazal v Km. 1855. str. 326. a 551. a Bač. ve Výzk. 22., 53., 72.: spůsob. — Z. = způ- sobení i co způsobeno, die Wirkung, das Werk. Když tam božím z-em přijel. Štěst. Z. a řízeni boží. Aqu. Ktož se mocí protiví, božiemu sě zpósobu protiví. Kšch. 45. Kristus tělo vzal zpósobem ducha sv. z Marie panny. Št. N. 186. 27. Toť jest z-bem božím. Kšch. 2. Mníte-li, byť dotud pokoj podržal sě v naší zemi, kdyby to nebylo zpósobem ciesaře Karla i krále českého? Kšch. 17. Buoh práci naň vložil některým tajným svým zpó- sobem. Št. Kn. š. 88. 35. Zpósobem božiem od věčnosti ostal jest v chrámě. Hus II. 28. Božím zpósobem a přepuštěním bude někdy míti nedostatky. Št. Kn. š. 29. — Způsob, způsoba = podoba, tvářnost, obraz, forma, die Form, Gestalt, Figur, äussere Beschaffen- heit. Způsob nějaký na sobě ukazovati. V. Kteraké jest z-y a oděvu muž ten. Ben. V. Z-ba přelepá, ušlechtilá, mladá, panenská, mužská; z-ba života ani tlustostí zhrubělá ani churavostí posvadlá; Jupiter v z-bě va- ječné zlíhal atd. Troj. Vzav na se z. hada. Solf. Podstata i způsoba, Wesen und Gestalt, Substanz und Form. Dch. Na černých ka- deřích se třpytila ozdoba zlata ve způsobu koruny. Šbk. Duch sv. sestoupil v tělesné z-bě jako holubice. Sš. L. 54. Ve způsobu vejce. Ler. Spůsob jsou requisita a náležité slavnosti aneb ceremonie. Bdž. 75. Pod spů- sobem ovčím vlka neznati. MP. Toto pak toliko pod z-bem přímluvy předkládám. Žer. 350. Má-li řečník jeho zpuosob neb formu té předpřísahy před námi v přítomnosti druhé strany vydat? a kterými slovy ji odbyti má; Formy nebo jinak zpuosoby tej přísahy na- učiti. NB. Tč. 171., 266. Že duch sv. v způ- sobu ohně poslán býti měl. BR. II. 14. a. Přistoupil pokušitel v osobě neb z-bu člo- věka. BR. II. 15. b. (Měli-lioy) nesvěcený oplatek za sv. zpósob chleba a tak za tělo božie; Ďábel vzal zpuosob hada; Neb jest krásný zpuosobú mezi syny lidskými; Mrtvý, maje zevnitřní zpósob člověka, ani jie, ani pie . . .; Majíce zajisté zpuosob pobožnosti. Hus II. 183., 429., III. 7., 293., 303. Sformoval tvory rozdílné způsobami. Kom. Každé věci svůj způsob. V svátosti jest z-ba vidoma. Hil. Tělo a krev pod obojím z-bem přijí- mají. Štelc. Pod obojí z-bou přijímali. Apol., Háj. Přijímánie pod oběma zpósobama. Arch. III. 212. Mají věřiti, žeť pod zpósobú chlebnú ne samo tělo jest. Arch. III. 453. Pod z-bem chleba jest posvátně tělo božie a pod zpó- sobem vína jest také posvátně krev jeho; Pod zpósobami (chleba a vína) jest pravé tělo a krev syna božieho. Št. Víra pod jednou z-ou a pod oběma; Kněz pod obojí z-ou. Er. Pod z-ou chleba jest živé tělo Ježíše Krista, lépe prý: v z-bě, ale i ona vazba jest dobra, jak uvedené příklady do- svědčují. — Na způsob, ve způsob = podlé podoby, in Gestalt. Na z. koule; Na z. toho oděvu jiný si šíti dal. Har. Umyvadlo na z. plže. Vrat. Veselý až do z-bu všetečnosti. Jel. — Způsob, způsoba = zámysl, zástěra, plášť, barva, der Vorwand, Schein, Anschein. Pod z-em a zástěrou. Plác. Vloudili se tam pod z-em poselství. Solf. Pod z-em přátelství. Háj. Aby sněmův a zjezdův krajských obec- ních pod nižádnými vymyšlenými z-by ne- pokládal; A jestližeby který odšel pod s-bem žebroty chtíc své lotrovství provozovati. Zř. F. I. A. V., Ps. XXV. Svěřil-liby se kdo v své při kterému řečníku, tedy ten řečník druhé straně žádným s-bem raditi a pomáhati nemá. Kol. 20. Král vzal tisíc zlatých pod z-bem puojčky. Let. 211. Pod z-bou nábo- ženství provozuje své lakomství. Dač. — Br., Har. — Způsob = míra, v jaké kdo stojí, stav, der Stand, Zustand, die Lage, Verfassung. Jest v nešťastném a zlém z-u. V. Dva dni v tom zarmouceném z-u trval. Har. Z. tesklivý a bídný čekancův. Kom. Ještě jsem ji nemocnou nalezl, avšak něco v lepším z-u. Žer. Požiti něčeho v dobrém z-bu zdraví. Mus. 1880. 356. Aby se chovala (kaplička) v dobrém způsobu. V. Zelený. Živ. Jg. V jakémkoli s-bu sě najde (mé psaní), nedej se pejše přemoci; V témž s-bu nyní zůstáváme, v kterémž sme z počiatku byli a směl bych říci i v horším; A tak sem Vašnosti summovně oznámil, v jakém s-bu zdejší věci jsú nyny postaveny ; Pročež neračte se diviti, jestli se znovu na Vašnosti spůsob nynější (Gesundheitszustand) dotazuji; Karlíčka, kterého sem na Rosicích s paní Mandou v dobrém s-bu zanechal. Žer. 10., 16., 18., 311., 347. Jak sem zdráv z domu odjel, tak ještě v témž s-bu se vší čieládkou svou zůstávám. Žer. 1591. Věci k lepšímu s-bu přivésti. V. — Způsob = obyčej, zvyk, povaha, die Gewohnheit, Sitte, Manier, Weise, Art, der Gebrauch. Starodávný z. zachovati. V. To je tvůj z. D. Lidé divného způsobu. Háj. Z. pohanský vykořeniti; Ten z. se po dnes zachovává. Har. Při s-u svém starém zůstati; starý z. svůj zachovati; neměniti se v svých z-bích. V. Nese to z. světa. Kom. Nový z. mysli vzíti. Jel. Ryby mají způsob z vody vyskakovati, lépe: vyskakují. Tu poručníci vedlé práva a starobylého způsobu býti nemohou. Zř. F. I. D. XXX. Ale nej- prve má žalobník... vybrati to, čehož žádá, ve všech věcech spůsob požádání slušný zachovávaje. CJB. 387. Slušné s-by v obco- vání, gute Umgangsformen. Ten jemných z-bů není, der gehört nicht zur feinen Welt. Dch. Spolu řádné manželstvie vedúce pře- bývali sú vedlé s-bu církve sv. NB. Tč. 288. Jediné že dřevním zpósobem otce jeho podržalo (udrželo) sě chvilku královstvie. Kšch. 4. Klečenie a na tvář padánie v mo- dlení jest hodný zpósob. Hus II. 316. Za- chování dobrých z-bů činí pěknou ozdobu. Sb. uč. Na každé dědině způsoby jiné. Rb. — Způsob = slušnosť, míra, der Anstand, die Art, Lebensart, Artigkeit. To je proti všemu z-bu. D. Má pěkný z. ve všem jednání. Us. Někoho z-bům naučiti. Dch. — Způsob = přirozená jákosť, povaha, natürliche Be- schaffenheit, der Charakter. Ten ostrov ve svém z-bu velice pevný. Har. Ty znáš z. lidu českého. Háj. A ti živlové mají své přirozené povahy, z-by. Byl. Až jsem lépe spatřil z. jejich. Br. Povaha n. z. těla, die Leibesbeschaffenheit. Nz. lk. To pivo má spůsob dobrušského. Us. u Dobrušky. Vk. Veliká potřeba a spůsob těchto těžkých časů. Ž. S. 19. (Brt. exc). Móžeme z velikosti a moci stvořenie mysliti a spatřiti stvořitele moc a zpósobu. Hus. I, 83. — Způsob, způ- soba = rod, pokolení, druh, Gattung, Art. Šat starého z-bu. Us. Dch. Z. zlomku. Nz. Jednoho z-u. V. Nacházím ještě i jiný z. kosatce planého. Byl. Důvodný z., der Syllo- gismus. Kom. Z-by úsudku: z. kladoucí, modus ponens; zamítací, m. tollens; kladmo zamítací, m. ponendo tollens; zámětmo kla- doucí, m. tollendo ponens; rozborný, metho- dus analytica, vzestupný, meth. inductiva; sestupný, meth. deductiva. DJ. 69., 72., 96. Ct. DJ. 48., 55., 57., 60., 63. Z-by úpravy poetické a prosaické. KB. IV. — Způsob, kterým se něco děje, cesta, míra, prostředek, die Art und Weise. Z. zpěvu (melodie), správy obecné; jakým z-bem to šlo; tímto (týmž), podobným, ne jedním, rozličným, rozmanitým, vším, mnohým, divným, jiným, stejným, rovným, každým, dvojím z-bem, všemi z-by; jaký z.; na takový, ne na jeden, na ten, mnohý z.; není jeden a týž z.; jiný z. jest; žádným z-em to nemůže býti. V. Ačť jest ona božím způsobem (nach Gottes Willen) sešla s světa. Na všechen z. Us. Z. dělání, Har., léčení, psaní, čtení, řeči, berně; dobrým z-em něco povědíti. D. Z. učení, života nějaký si oblíbiti. Kom. Z. mluvení, vysokého mluvení. Us. Nepřátel- ským z-em. Har. Z. válečný. Ten z. vešel lidem v obyčej. Sych. V ten z., tím z-em. J. tr. Z. počítací, početní. Nz., Er. Z. myšlení, postupovací (progressio), učebný, vyučovací, die Lehrmethode. Hš. Mnoholi činiti má summa náhradní, ustanoví se z-bem nařizo- vacím, im Verordnungswege. ŘZ. 1850. č. 1. §. 18. A Manželka zase jemu tentýž statek vzdala a jiný svůj též všecek z-bem již oznámeným. Kol. 45. Z. celení, die Inte- grationsmethode ; provozovací, die Betriebs- art; z. postupování v něčem, z. nakládání s něčím, die Verfahrungsart, Nz.; z. vydě- lávání, die Gerbmethode, hemlocký, die Hem- lockmethode; z. barvení, die Färbemethode; z. odhadu, die Schätzungsmethode; z. pří- pravy, die Zubereitungsmethode. Šp. Z. vy- mýcení, das Ausforstungsverfahren. Sl. les. Obecní z. mluvení, allgemeiner Wortgebrauch; z. života, činnosti, Handlungsweise; Učinil to na svůj z. Dch. Z. vyživování. Us. To se stalo dvojím z-bem (dvojako. Pk.). Z. po- četní = návod, jak počty téhož druhu vy- konávati třeba. Šim. 7. Z. třídění, das Klassi- fikationssystem, z. stavění, die Konstruktions- art eines Gebäudes. J. tr. A čiby si ty naozaj rád k nej? Veru naozaj, len povedz ako? Ako? Aj tomu je zpôsob. A keď len tak chceš, sám ťa zavediem Dbš. Sl. pov. VIII. 23. S hlediště slovanského nazývati lze tehdejší politiku knížat českých na všechen z. pochybenou. Ddk. II. 72. Z. (určovaní variantů) odvislý či rekurrentní, neodvislý či independentní. Čs. math. X. 208. Z. otázky jeho má do sebe cosi číhavého; Duch sv. volil dary ty prostředně skrze apoštoly dá- vati z-bem řádným a svátostným; Leč z. tento doplňovati a vázati nad míru jest nucený a spletený; Překládají tak proti z-bu mluvy. Sš Sk. 74., 98., I. 105., L. 196. Věříme Vašnosti, že nám zpuosob a řád od- kladu podlé práva zvyklý odepsati ráčíte. NB. Tč. 101. Na všechen z. ti to dám. Kn. poh. II. 133. Nález učiněn na tento z. Žer. Nižádným z-bem domů se navrátiti nemohl. Štlc. V biblí jest nemálo na ten z. mluvení. Bl. Jedním se z-bem rodíme, tisícerým umí- ráme. Č. — Pozn. Místo způsob lze v tomto smyslu i jiných slov užívati: Neví, jakou radou by se dostal ven. Us. v Kunv. Msk. Takovýmto dílem se ti to nepodaří. U Sol- nice. K té radě žádnou měrou nepřistoupím. Mk. Nechtěla živou věcí domů. Us. Těch úřadů nemá král zastaviti ani zapsati žádnou věcí. O. z D. Cf. ještě Čin, Míra (ku konci), Weise. — Z. v mluvnici, die Art, genus. Z. slovesa jest čin (Art und Weise), kterým spojujeme podmět s výrokem Bž. 166. — Určité z-by: ukazovací (oznamovací, m. indi- cativus), rozkazovací (m. imperativus) a žá- dací (spojovací, dle Vm. 71. výminkový, m. optativus, conjunctivus, conditionalis); k způ- sobům počítají se také jména slovesná (no- minalní tvary slovesné): neurčitý z. (m. infi- nitivus), dostižný způsob (supinum), příčestí (participium), přechodník (přestupník, m. transgressivus). Vz jednotlivé způsoby: Indi- kativ, Imperativ, Konditional, Optativ, Infi- nitiv, Supinum, Příčestí. Transgressiv a Bž. 166., Km. 71., 73., Zk. Ml. 2. vyd. II. 125., 130. a j. a stran známek způsobů také S. N. VIII. str. 667. O způsobech vět vz: Věta. — Z. = příhodnosť, die Bequemlichkeit. Ros. 330*

425723   Způsoba Svazek: 5 Strana: 0644
Způsoba, vz Způsob.

425724   Způsoba Svazek: 10 Strana: 0539
Způsoba, y, f. = náklad, nádhera. Bav. Ar. v. 5408.

425725   Způsobce Svazek: 5 Strana: 0644
Způsobce, e, m. = původce, der Urhe- ber, Bewirker. Pís. br.. Troj. Bůh z. světa. Hš. exc. Z. spasení. Kanc.

425726   Způsobení Svazek: 5 Strana: 0644
Způsobení, spůsobení, n., Die Bewerk- stelligung, Verursachung, Veranstaltung, Ein- richtung, Stiftung. D. Přísahám, že tohoto odkladu k spravení a z. (Erwirkung, Her- beischaffung) mých dalších spravedlností v té při žádám. Kol. 13. Z. sňatků, das Heirathsstiften. Posp. Když člověk činí protiv božiemu zpósobenie = nařízení. Št. Kn. š, 31 Z. půtky, das Kravalliren. Dch. Kdvz věříš, že obecný kostel křesťanský jest svatý, tehdy věř, žeť vše z. v něm jest dobré a svaté. Št. Kn. š. 27.

425727   Způsobení Svazek: 7 Strana: 1155
Způsobení. Zpósobení. Št. Kn. š. 92., 133. a j.

425728   Způsobenosť, i Svazek: 5 Strana: 0644
Způsobenosť, i, f., die Beschaffenheit. Mark. Log. 183.

425729   Způsobenství Svazek: 5 Strana: 0644
Způsobenství, spósobenství, n. M.

425730   Způsobený Svazek: 5 Strana: 0644
Způsobený, spůsobený, -ben, a, o = uči- něný, stvořený, Bewerkstelligt, verursacht, gestaltet, erschaffen. Žena krásná a dobře z-á. Reš. V těle vstanem ale tak z-ném, že věč. duše od něho nebude moci býti odlú- čena. Št. Kn. š. 28. — čím. Rána žahadlem od včely způsobená. Sych. Ruce nevídanou ušlechtilostí zpósobené. Troj. Nemoc po- voláním z-ná; Schodek na výtěžku zemčat hnitím z-ný. Dch. — jak kde. Z. ušlechtile na všech údech mládenec. Troj. Protož, že jsi tak zpósobený, jako my dieme, pověz nám, co tobě se zdá. Hus 11. 397. — komu. Urážka někomu z-ná. Osv. I. 129. — k čemu. Protož ta zřiezenosť cierkve sv. jest ďáblóm velmi hrozná jako zástup vojenský k boji z-ný. Hus III. 73. Knihy z-né ke kárání z hřiechóv. Št.

425731   Způsobený Svazek: 9 Strana: 0411
Způsobený. Nejsou z-beni podle Boha děti vésti. Chč. (List. fil 1898. 465. ).

425732   Způsobič Svazek: 5 Strana: 0644
Způsobič, e, m., disponitor. Veleš.

425733   Způsobile Svazek: 5 Strana: 0644
Způsobile, spusobile, komp. způsobileji = způsobně, tauglich, geschickt, artig. V.

425734   Způsobilosť Svazek: 5 Strana: 0644
Způsobilosť, spůsobilosť, i, ľ. = způsob, die Gestalt, Form, Art, Beschaffenheit. V. Z. tela. Jel. Z. mysli a obyčejů člověka. Krab. — Z. = způsobnosť, die Fähigkeit, Befähigung, Qualifikation, Geschicklichkeit, Fertigkeit. Nz., J. tr. Krab. Dostatečnou z. k něčemu míti, das Zeug zu etwas haben (1650.). Er. Průkaz, výkaz z-sti; zdání o z-sti; výkaz v příčině z-sti. Šp. Dekret z-sti, das Befähigungsdekret; z. k náchylnosti, die Dispositionsfähigkeit. J. tr. Usouditi z. ně- čeho, etwas qualificiren. Dch. Neobyčejná z. panovnicka. Ddk. II. 119.

425735   Způsobilost Svazek: 5 Strana: 0645
Způsobilost, spůsobnosť, i, f. = způsob, způsoba, tvárnosť, podoba, die Gestalt, Form. Z. těla. D., Jg. — Z. = hodnosť, příhod- nosť k čemu, schopnost, die Geschicklich- keit, Tauglichkeit, Tüchtigkeit, Anlage. 'Z., spůsobnosť k něčemu. V. Z. k něčemu míti. Nz. Z. poslance. ŘZ. 1850. č. 1. §. 10. Z., k úřadu, k službě, die Anstellungstähigkeit; z. ke zdokonalování, die Perfektibilität; z. k vládnutí s něčím, die Dispositionsfähig- keit. J. tr. Z. vyučovací, didaktische Fähig- keit. J. tr. Směnečná z., die Wechselfähig- keit. Dch. Ten pro mysli své s. za direk- tora zvolen. Kom. Z. času a povětří. Reš. — Z. = slušnosť, die Artigkeit. Nz. Hleděl na ušlechtilou z. (dětí). Biancof. — Krab. Pravidla z-sti, Anstandsregeln. Mrav a z. Dch. Z. nestojí nic, ale koupi vše.

425736   Způsobilost Svazek: 9 Strana: 0411
Způsobilost'. Vz Zát. Př. 18.

425737   Způsobilý Svazek: 5 Strana: 0644
Způsobilý, spůsobilý = způsobený, ge- staltet, Beschaffen. Po řečí se pozná, kterak srdce z-lé jest. Reš. Dobře z. Kom. — kde: na těle. V. — Z. = způsobný, hodící se k čemu, dovedný, schicklich, tüglich, ge- schickt, geeignet. — kdy. Byli jsme způ- sobilejší po drbání a tření v lázni. Har. — k čemu. Lidé horkého přirození bývají ke všem věcem spůsobilejši. Kram. Z. k ži- votu, lebensfähig. J. tr. Z. ku placení, zah- lungsfähig, Šp., k studiím, Tč., k boji, J. Lpř., k úřadu, k panování. Us. Děti po- řádné a k dědictví z-lé; Lid ke zbrani vůbec z-lý; Kopec k založení vinice z-lý. Ddk. I. 204., II. 294., IV. 164. — (k čemu) jak. Vladislav po právu staršího bez toho Byl po něm k panství z-lý. Ddk. 11. 391. (318). Sloh řečně z-lý, mundgerechter Stil. Dch. Mužóv divně a potvorně z-lých. Hus 1. 77. — v čem. Nz. Z. v posuňcích. V. Člověka nezpósobilého v prirození brzy ďábel zklamá tako tesklivého, hněvivého a báznivého. Hus III. 15.

425738   Způsobitel Svazek: 5 Strana: 0644
Způsobitel, spůsobitel, e, m., der Ver- anstalter, Veranlasser, Bewirker, Urheber, Schöpfer, Gestalter, Stifter. Troj., Štelc, Zlob., Dch.

425739   Způsobiti Svazek: 5 Strana: 0644
Způsobiti, spůsobiti, il, en, ení; způso- bovati = způsob věci dáti, sformovati, stvo- řiti, formen, formiren, gestalten; připraviti, zuschicken, anrichten, bereiten, vorbereiten, zubereiten; zjednati, spraviti, hotoviti, ko- nati, činiti, dovésti, bewirken, bewerkstel- ligen, hervorbringen, verursachen, erregen, veranlassen, herstellen, schaffen. Jg. — abs. Jakož jest zpósobil Buoh. Št. Kn. š. 29. — co: svět, Ps. ms., pokoj, V , vítězství, Jel., nařízení, nemoc, soužení, D., narovnání, Sych., ponůcku. Troj. Obecný zápis nebo lantfrid z. a učiniti jsú ráčili. Tov. 3. Jiné lidi sú- diti a zpósobovati, nach seinem Sinne haben wollen. Ms. Ona bouře bezpříkladné roz- vodnění řek z-la. Koll. III. 238. Dvě brázdy jedna v levo druhá v pravo vedlé sebe ostředek či záhon způsobují. Koll. III. 172. Z. věc, zu Stande bringen, čin, eine That schaffen, válku, mír, nelibosť, horkosť, Dch., sensaci, mnoho dobrého, Us., vojsko (aciem dirigere). BO. Že by mohl příklad tolik z. Kos. Ol. I. 166. Že způsob investitury v Něm- cích obvyklý způsobuje obecní pohoršení. Ddk. II. 445. Způsobím-li vám tudy co do- brého, budu potěšen. Žer. 346. Z-bil faleš- nou kvitanci jsa dlužen 1000 kop. Dač. I. 133. Připrav sě, spósob (uspořádej) své věci: máš umřieti; Bůh všecky smysly spósobil. Pass. 4., 9. (Hý.). Sv. Prokop bratří i čeleď spósobováše (řídil). Hr. rk. 43. Duch sv. zpósobil jest to vše. Št. Kn. š 19. Buoh spósobuje všechna stvořenie; Abychom zpó- sobujíce skutky své k věčnému odpočívání chvátali; Jedné Bóh móž duši stvořiti, sám ji zpósobiti a s tělem spojiti; Což Bóh ráčí z., to vždy bude; Tak máš svój život z., aby . . . Hus 1. 135., 137., 157., 227., III 25. — co, čeho s kým. Spolek s někým způsobiti. Šmb. S. 11. 275. Žena tvá jest kurva a smrti tvej s cizoložníkem spóso- bila. GR. — Pozn. Této vazby způsobiti s genit. nelze doporučiti, pojme z. raději s akkus. — co, koho z čeho. Troj. Člo- věka z hlíny. Solf. — co čím : něco svou snažností, Troj., si nemoc běháním z. Us. Ramenem svým způsobí hrnčíř hlínu. Kom. Jednou sestrou dva švakry si z.; Řečí nic nezp. V. Spisem svým převrat ve vědě z. Us. Pdl. To dalo se z. jediné obrácením na cestě posud oblíbené. Ddk. II. 323. Svým uměním zpósobí je (dřevo) a připodobní obrazu člověka; Prosmež pána Boha, ať ráčí svú mocí křesťanstvo své zpósobiti; A oni by se byli po jeho vstúpení posty, modlitbami a sv. myšlením nespôsobili; Ja- kož hlava jiné údy zpravuje, tak rozumem myšlení se způsobují. Hus I. 70., 465., II. 184., III. 85. Že on to zpósobí svú milostí. Št. Kn. š. 32. — co komu. To mu osud způsobil. Háj. Z. někomu radosť, škodu, užitek, hostinu, bolesť, mrzutosť, neštěstí, starosť, přístup, D., ujmu, křivdu, Us., lí- tost a žalosť, mnoho dobrého. Har. Sobě zpěváky z. V. Sám si to z-bil (nemoc, ne- hodu), hat sich zugezogen. Dch. Z-li jí nové šaty (koupili jí na nové šaty). U Sol- nice. Z. si obrázek ryzí češtiny. Kos. Ol. I. 20. Z. někomu porážku, nesnáze. Šmb. Svatopluk nad Dunajem i Labem panství německému úraz hleděl z. Šmb. S. II. 239. A té nižší stránce převahu a nadvahu nad ducha spůsobil. Sš. I. 63. Praveno bylo, že jemu kůži spůsobili; Král Hendrikus sobě pomluvu, zhoršení a nenávisť spůsobil. Dač. I. 65., 180. Vojsku dobrou chuť k válce z. Abr. Co dobrého nám z-bil? BR II. 14. Př. Ottakar I. spůsobil Čechům svobodu. V. A tak cestu jest lidu spósobil, aby Krista poznali a v něho věřili. Hus II. 19. — co, koho k čemu (učiniti způsobným).
J. tr. Stroni k tomu se způsobuje, aby . . .
Kom. D. 102. K naplnění božích přikázánie
zpósobuje; Všech svatých dobrým skutkóm
sě radujte a sami k témuž činění se zpó-
sobte. Hus I. 122., III. 58 Aby své věrné
k tomu pravidlu bedlivěji způsoboval (při-
pravoval). V. Pán Bůh račiž mne k těm
pracím způsobovati. Žer. f. 6. Věž ku chrámu
z. Kram. — Výb. — (si) co kde: přízeň
a lásku u někoho si z. V. Slavné jméno
u potomků si z. Byl. Množství úkazů zma-
tek v duchu způsobuje. Koll. III. 43. Ten
(Karel IV.) z-bil arcibiskupství při kostele
pražském. Bls. 8. Z. v něčem změnu. Us.
Slova tato z-la v srdci jejím obrat. Šml. I.
39. Z. v někom pohnutí, Osv. I. 154., v le-
žení zmatek. Lpř. J. Hleděl to při něm z.,
aby . .. Mus. 1880. 107. Osobný důraz páně
u Zachea proměnu tu spůsobil. Sš. L. 180.
Hojný průvod lidí z-bil při králi nedůvěru.
Ddk. II. 95. Jiří z Lobkovic z-bil v městě
Chomútově kollegium. Dač. I. 174. Spóso-
bichu své zástupy v údolí lesním (spořá-
dali). BO. Neb jsú obecnému dobrému v svých
úřadech zpósobeni a Bohem zjednáni. Kšch.
48. Rozličné mravy rozličnosť v obci spó-
sobujú. Slov. Tč. — co jak. Což se beze
všeho postranního a cizího přídavku snadně
z. může. Byl. Po něčí vůli něco z. St. skl. Skrze někoho někomu nesnáze z. Šmb. Stř. II. 10. Že Bůh skutečně skrze něho div tento spůsobil. Sš. Sk. 233. S pomocí boží konec vinšovaný způsobíme. Dač. I. 217. Nevědomě smrť nevinným zpósobují. Hus I. 234. — co, komu o čem, oč. Což oni zpósobie o všech řádiech i o vše zem- ské dobré. Arch. Sešli se, aby tomu kostelu o jiném biskupu zpósobili. Pass. 38. (Hý.). — se več. Na zemi bydleje, v to se spů- sobuje, aby umučený byl, nápoje duši do- byl. Kanc. — proč. Ota hleděl sobě z. stranu pro příhodu očekávanou. Ddk. II. 465. Snad že pán Bóh k věččiemu jeho prospěchu a cierkvi svaté tak jest zpóso- bil. Hus II. 164. A zvláště, žej' pro svú velikú dobrotu tak milostivě zpósobil spa- senie lidské. Št. Kn. š. 36. — se proti komu. Aby pilně sě zpósobili proti chy- trosti Antikristově. Hus II. 12. — kdy. To po jeho příchodu, v neděli etc. z-li. Us. — se v čem. Ustavila cierkev sv., abychom od dnešnieho dne pilnějie než prve sě v ctnostech zpósobili; Neb ktož tak sě v své prosbě zpósobí, bez pochybenie dá jemu otec nebeský, zač poprosí; Ten vám moc dá a váš život v ctnosti zpósobí. Hus II. 4., 189., 197. Z. se v ctnostech (prospí- vati). Hus. — že. Způsobil, že vám nelze bez něho býti. D. Vz Působiti. — aby. Způsobte (učiňte), aby mohli . . . Ben. V. Proto žej' Buoh tak zpósobil, abychom po těchto věcech došli oněch věčných. Št. Kn. š. 23. Protož zpósobil jest Bóh, aby čas byl obecer. každému. Hus I. 214. (II. 328.). — koho kam. On na jich místo jiné způ- sobil. V. I na nás křivého svědka z-bil, jakéhos blázna. 1467. Mus 1884. 459.

425740   Způsobiti Svazek: 7 Strana: 1155
Způsobiti. Zpósobiti. Št. Kn. š. 53., 39., 84. a j., Ž. kl. 95. 10. — koho. Ešte ho aj spôsobili = do řeči ho vzali. Slov. Rr. Sb. — co proti komu: bouři. J. Lpř. — oč. Tu z-li o ty odpovědníky, aby jim ni- kde místa nedávali. Let. 339. — s inft. Hospodin zpósobil sám se ukřižovati. Zrcd. 7. a. a j.

425741   Způsobitnosť Svazek: 9 Strana: 0411
Způsobitnosť stodol = způsobilost Z. rybníka v tom záleží, aby... Fisch. Hosp. 33., 41. Mírná z., Gleichtörmigkeit Fisch. I.

425742   Způsobivosť, i, f Svazek: 5 Strana: 0645
Způsobivosť, i, f. = spůsobnosť.

425743   Způsobivý Svazek: 5 Strana: 0645
Způsobivý, spůsobivý = způsobný. — k čemu. Z těch kusuov někteří jsú bludní a jiní zpósobiví k pohoršení a škodliví. Arch. III. 298.

425744   Způsoblivosť Svazek: 5 Strana: 0645
Způsoblivosť, spůsoblivosť, i, f. = spůsob- nosť. Ros.

425745   Způsoblivý Svazek: 5 Strana: 0645
Způsoblivý, spůsoblivý = způsobný. Ros.

425746   Způsobně Svazek: 5 Strana: 0645
Způsobně, spůsobně = hodně příhodně, schicklich, förmlich, passend. Spůsobně. V. Z. něco dělati. Kom. — Z. = slušně, artig, sittsam, schicklich, schicksam. D. Z. se chovati. Nezpůsobně při jídle mlaskati. Dch. Z. seděti. Us. Dch. Tak jsa živ zpósobně, aby v nižádná hodinku ďábel nenalezl tebe prázdna. Hus I. 122.

425747   Způsobně Svazek: 7 Strana: 1155
Způsobně = příhodně. Stáda dobytků ve- likých, jenž se kromě na pustinách z. pásti nemohou. Výb. II. 1566,

425748   Způsobněti Svazek: 5 Strana: 0645
Způsobněti, ěl, ění, passend, artig wer- den. Vrat.

425749   Způsobní Svazek: 5 Strana: 0645
Způsobní, spůsobní, Anstands-. Z. dáma. Dch. Vz Způsobný.

425750   Způsobniti Svazek: 5 Strana: 0645
Způsobniti, il, ěn, ění = způsobným či- niti, passend, schicklich machen. Jg.

425751   Způsobnosť Svazek: 7 Strana: 1155
Způsobnosť = účinlivosť. Sv. ruk. Al. 212., 214.

425752   Způsobnosť Svazek: 9 Strana: 0411
Způsobnosť. Sr. Zát. Př. 22a., ?. odst. 7. 18. e.

425753   Způsobný Svazek: 7 Strana: 1155
Způsobný, tauglich. Dievka do roboty spôsobná. Sl. spv. I. 33. — Z. = sličný, hezký. Jos. 2. V Podluží. Brt. D. 268.

425754   Způsobný Svazek: 9 Strana: 0411
Způsobný. Není z-ný království božímu. Luk. 9. 26. (Kom. Kor. 3. ).

425755   Způsobný čeho Svazek: 8 Strana: 0517
Způsobný čeho. Jeho srdce nebolo spó- sobné ani jednoho dobrého hnutia. Phľd. 1893. 582. — nač. Na všetko bol spôsobný (ke všemu způsobilý). Ib. 1892. 233.

425756   Způsobný, spůsobný Svazek: 5 Strana: 0645
Způsobný, spůsobný: -ben, bna, o. Z. = způsobený, beschaffen. D. — Z. = hodný, hodící se k čemu, tauglich, passend, geeig- net, schicklich, angemessen. Z-bní litcové. Koll. III. 419. Z. tkadlec (umělý). D. A pak ovšem neviem, kterak jest byl zpósoben, kdy jest ho pokúšel. Hus II. 91. — k čemu: k učení, k manželství, V., k umění; učení lidé ke všemu z-bní bývají. Kom. — Flav., Jel., Nz. Někoho za z-ho k něčemu uznati. J. tr. Nádoby hněvu z-né k záhubě. Sš. I. 104. Z. k přijímání v sebe semene věčnosti. Kom. D. 23. Kteráž k zplození dítek z-bna byla. BR. II. 636. b. Duch sv. dal vóli k do- brému z-bnú; Chrám jest miesto zvláštně k modlení z-né; Nenie z. ku královstvie božiemu (Luk. 9.); V tomto chlebu, kterýž tebú ku pokrmu nám zpuosoben, dajž po- číti věčné. Hus I. 109., II. 315., III. 247., 268. — čím: radou. D. Lidé čichem a roz- umem z-bní z přirozenie nad jinými jsú páni a jich zprávcie. Hus II. 349. — kde. Nebudete-li tak v sobě zpósobni, jako vám velím, a nebudete-li tak učiti, jakož já učím, tehdy budete vódcie slepí. Hus II. 274. — jak. O mně věz, že z milosti boží zdráv jsem a na ten čas dosti z-bný. Žer. 10. — s inft. Jsou způsobní i jiné učiti. Br. — Z. = sličný, pěkný, wohlgestaltet. Z. těla. V. A ta barva (purpura) neslušie na jiného jedné na krále a jest velmě zpósobná barva a šlechtí rúcho. Hus II. 239, — Bl., Čern. — Z. = slušný, artig, manierlich, fein, galant, anständig. Jg. Jest z. člověk (mravný, má svět). D. Z. býti co osel (iron.). Prov.

425757   Způsobovati Svazek: 5 Strana: 0646
Způsobovati, spůsobovati. vz Způsobiti.

425758   Způsobovosť Svazek: 5 Strana: 0646
Způsobovosť, spůsobovosť, i, f., die Mo- dalität. Nz., Mark L. 31 , Krok II. 168.

425759   Způsobovosť Svazek: 7 Strana: 1155
Způsobovosť Cf. Jg Slnosť. 63.

425760   Způsobový Svazek: 5 Strana: 0646
Způsobový, spůsobový, Modalitäts-. Z. participium značí buď a) jakým činem, buď b) v jaké podobě aneb za jaké okolnosti děj hlavní nastupuje. Vz Ndr. 381.

425761   Způsobový Svazek: 7 Strana: 1155
Způsobový instrum. Gb. Ml. II. 126.

425762   Zpust Svazek: 5 Strana: 0646
Zpust, u, m., vz Spust.

425763   Zpust Svazek: 9 Strana: 0411
Zpust, u, m. = vrkoč vlas, cop. Sbor. slov. II. 36.

425764   Zpusta Svazek: 5 Strana: 0646
Zpusta, y, f. = zpousta. Vz Spousta. Koľko poľ obsátých koňmi na zpustu dajú. Hol. 378.

425765   Zpusta Svazek: 8 Strana: 0517
Zpusta, vz Cop (3. dod.).

425766   Zpustaťělý Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustaťělý = zpustatený. Slov. Uherská zem byla velmi z-lá od Turkóv. Koll. Zp. II. 424.

425767   Zpustatený Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustatený = zpustošený, verwüstet. Slov. Z. krajina. Hol. 377.

425768   Zpustatiti Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustatiti = zpustiti, verwüsten. Slov. D.

425769   Zpustek Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustek, stku, m., bitta (de arbor.), zastr. Rozk.

425770   Zpustek Svazek: 7 Strana: 1155
Zpustek, bicta. Pršp 24. 68

425771   Zpustěný Svazek: 7 Strana: 1155
Zpustěný. Ta roľa je z-ná hnojem t. j. dlouho nebyla hnojena a tím zpustla. Slez. Šd

425772   Zpustěti Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustěti, ěl, ění = pustým se státi, wüst werden. Každé královstvie v sobě rozdělené zpustie a dóm na dóm padne (nesvorností v lidu). Luk. 11., Hus II. 100.

425773   Zpustilosť Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustilosť, i, f., die Verwüstung. Martim.

425774   Zpustilý Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustilý = zpustlý, öde, wüst.

425775   Zpustilý Svazek: 7 Strana: 1155
Zpustilý. Č. Kn. š. 198., 203.

425776   Zpustina Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustina = zpustlina. Plk.

425777   1. Zpustiti Svazek: 5 Strana: 0646
1. Zpustiti, lépe: spustiti. Vz toto.

425778   2. Zpustiti Svazek: 5 Strana: 0646
2. Zpustiti, il, stěn, ění; spouštěti, ějí, ej, ěl, ěn, ění; zpušťovati = pustým učiniti, veröden, verwildern, verwüsten, öde o. wüst machen. — co: dům, pole, stavení, Zlob., město. Kom., krajinu, D., hory, doly, štolu, lán, šachtu (opustiti, přestati dělati). Vys. Vše, což bieše ještě zeleno, stravichu a zpu- stěchu. BO.— co čím: mečem ohněm kra- jinu. — co proč: hory pro vodu (za pří- činou vody) z. Vys.

425779   1. Zpustiti Svazek: 10 Strana: 0539
1. Zpustiti = opustiti, Zpusti lesu bez své vóle (bezděky). Baw. E. v. 2842.

425780   Zpustka Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustka, y, f., vz Spustka (také dodat.).

425781   Zpustle Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustle, wüst. Us.

425782   Zpustlík Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustlík, a, m., ein verwahrloster Mensch.

425783   Zpustlina Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustlina, y, f. = poušť, die Öde, Wüste. Br. Vojna hubí ľud a krajny celé na z-nu dává. Hol. 69.

425784   Zpustlost Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustlost, i, f., die Verwüstung, Ver- ödung, Verkommenheit. Bezedná z. Us. Dch. Mravní z. králova; On býval druhdy jedním z nejstatečnějších přemahatelů surovosti a zpustlosti oněch časů. Ddk. V. 249., II. 76.

425785   Zpustlý Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustlý = zapustlý, zpuštěný, öde, ver- wüstet, verödet, aufgelassen, verfallen, ver- rottet, verkommen, verlottert. Z. zahrada, dům, krajina, Us , město, Kram., moře, Plk.; člověk, D, Dch., Tč, kostel, hradisko, ves. Dch., Ddk. IV. 166. To je z hoch (rozpu- stilý). Us. Dhn Zpustlá štěpnice, prázdná truhlice. Tč. exc. — jak: mravně z. Ddk. V. 6.

425786   Zpustlý Svazek: 7 Strana: 1155
Zpustlý. Sněm 1640. p. 52.

425787   Zpustlý Svazek: 9 Strana: 0411
Zpustlý, vz Sprostý (zde). Nazývky lidí z. oděv nosících: fúroš, Honzík z Kocúr- kova, kolomažzník, neogabanec, obšivkár, ošklbanec, ošva otrhaná (ženská), otrhátor, randoš, randa (žena), rašmák, rašma (žena), rozgajdanec, staré futro, šklban, trhan. Zát. Př. XIII. 175.

425788   Zpustnouti Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustnouti, stl, utí = pustým se státi, öde o. wild werden, veröden. — abs. Množ- ství domů zpustlo. V. Vinice, zahrada, země zpustla. Us. Hory, doly zpustly. Vys. Když dědictvie, na kterémž plat jest, zpustne. Vš. Jir. 336. — čím: domy morem zpustly. Jg. Město zemětřesením zpustlo. Har I. 80. — od čeho. A země spustne od stromův i úrod svých. Stav. svob. — kdy. Po jeho smrti celá zahrada zpustla. Us. Tč.

425789   Zpustnutí Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustnutí, n., die Verödung. K z. při- jíti. Zlob. — Z., die Verkommenheit, Ver- wahrlosung. Mravní z. Kaizl. 120.

425790   Zpustošení Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustošení, n., die Verwüstung, Ver- heerung. Město přišlo k z. Arch. II. 43.

425791   Zpustošený Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustošený; -en, a, o, verwüstet, ver- heert, öde. Z. krajina. — čím: válkou.

425792   Zpustošiti Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustošiti, il, en, ení, zpustošovati = zpustiti, verwüsten, verheeren. — co: město. Arch. II. 403. —jak: strašně. Us. Z-šil zemi až k řece Strymonu, Lpř. Děj. I. 50., až k Dunaji. Ddk II. 407. — čím: zemi ohněm a mečem, Šd., válkou, Šmb. S. II. 28., ohněm a loupeží, Ddk. IV. 24., pleně- ním a pálením, Ddk. IV. 176., potupou. Cimrh. Myth. 234. — kdy. Ještě za Ne- rona nedrahně po odeslání tohoto listu ode Pavla Kolossa 1. 64. s-ena byla. Sš. II. 191.

425793   Zpustotiti Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustotiti = zpustošiti. — co Voda z-tí všechno, když náhlé přívale (přívaly) přindou. U Uh. Hrad. Tč.

425794   Zpustování Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustování, n., die Verödung, das Ver- öden. Z, opouštění a sehnání s gruntu. Pam. Val. Meziř. 229.

425795   Zpustovaný Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustovaný; -án, a, o = zpustlý, zka- žený. Z. stavení. Na Hané. Bkř. Na mor. Val. Vck.

425796   Zpustovať Svazek: 10 Strana: 0681
Zpustovať = zkaziti. Vz Brt. Sl. 156.

425797   Zpustovati Svazek: 5 Strana: 0646
Zpustovati = v pustky obrátiti, ver- öden, verwildern lassen. — co. Když se nadlužil a všecko z-val. Břez. Rožm. 136. Grund z val, verwahrlosen. Pam. Val. Mezi- říčí 227. Vz Zpušťovati

425798   Zpustovati Svazek: 8 Strana: 0517
Zpustovati. Krajiny z-val. Enns. 162. A.

425799   Zpušče Svazek: 5 Strana: 0646
Zpušče, zastr. = zpustla (dědina). Kat. 3182.

425800   Zpuščení Svazek: 10 Strana: 0539
Zpuščení = zpuštění. Chč. S. L 89a.

425801   Zpušták Svazek: 5 Strana: 0646
Zpušták, a, m. = plemenný býk, der Zuchtstier. J. tr.

425802   Zpušťaný Svazek: 5 Strana: 0646
Zpušťaný, abgeschöpft. Z. mlíko, které se zpustilo přes čípek z lotky do hrnka., Na Ostrav. Tč. Vz Spustiti.

425803   Zpúšťati sa Svazek: 5 Strana: 0646
Zpúšťati sa, vz Spustiti.

425804   Zpuštěnec Svazek: 5 Strana: 0646
Zpuštěnec, nce, m., ein verkommener, gottvergessener Mensch, Wüstling. U Olom. Td.

425805   Zpuštění Svazek: 5 Strana: 0646
Zpuštění, n., die Verödung. Vz Zpustěti, Zpustiti. Z. způsobiti. Dch.

425806   Zpuštěný Svazek: 5 Strana: 0646
Zpuštěný; -ěn, a, o = zpustlý, verlas- sen. Z. vlasť. BO. Z. lán někomu podati (dáti). CJB. 361. — čím: válkou. Vz Zpu- stiti.

425807   Zpušťovati Svazek: 5 Strana: 0647
Zpušťovati, vz Zpustiti.

425808   Zputnati Svazek: 5 Strana: 0647
Zputnati = zpoutati. Slov. — co komu. Zputnajú přední nohy koňom. HVaj. BD. 11. 23.

425809   Zputovati Svazek: 5 Strana: 0647
Zputovati, durchwandern, durchpilgern, durchreisen. — co: svět. Tč. Daleké cesty z. Arch. IV. 141., Pal. Děj. IV. 2. 399. - co jak. Z. všechen svět do krve noh svých. Hus III. 148. Od jednoho konce až do druhého svět z-val Hus 9. art.

425810   Způvabnělý obraz Svazek: 10 Strana: 0539
Způvabnělý obraz. Zl. Pr. XXI. 19.

425811   Zpúzala Svazek: 5 Strana: 0647
Zpúzala, y, m. = kdo pořád zpúzá. Vz Zpúzati. Ten z. pořád zpúzá. Mor. Šd.

425812   Zpúzati Svazek: 5 Strana: 0647
Zpúzati = čenichati, herumsuchen, her- umschnüffeln. Mor. a slov. — kde. Co tam zase zpúzáš? Šd. Kočka zpúzá po kamnech; Zpúzá v celém domě, kde by něco vyzpú- zal; Co tam v trúbě zpúzáš ? Mor. Šd.

425813   Zpúzavý Svazek: 5 Strana: 0647
Zpúzavý = kdo rád zpúzá. Vz Zpúzati. Mor. Šd.

425814   Zpuznosť Svazek: 5 Strana: 0647
Zpuznosť, i, f. = zpoura, der Unwille. Zlob.

425815   Zpuzný Svazek: 5 Strana: 0647
Zpuzný = zpouzející se, unwillig. Zlob.

425816   Zpuzovati se Svazek: 5 Strana: 0647
Zpuzovati se, zpouzeti se, sich stemmen, unwillig sein. Zlob.

425817   Zpýčiti se Svazek: 5 Strana: 0647
Zpýčiti se, il, ení = pykati koupě, einen Kauf bereuen. Šb. Dial. 14. Vz Zpíčiti se.

425818   Zpýchati Svazek: 5 Strana: 0647
Zpýchati, zpýchnouti = zpyšněti, stolz werden. — kdy: ve štěstí. V., D. Těžko člověku ve štěstí nezpýchati. Prov. Pk., Šd.— čím. Šf. I. 471. Z. vítězstvím, Šml., Šmb. S. I. 236., úspěchem, Šmb. S. II. 155., štěstím. Ib. I. 129. — abs. Aby nezpýchal. Hus I. 310., 351. — v čem. Má péči míti, aby duchovenství dobře stálo a aby v tom nezpýchal. Hus I. 450. — proč: pro zlatý čepec (že jej má). Sych. — proti komu: proti Bohu. Lom. — več. Oni u mnohem větší zpouru zpýchali. V.

425819   Zpýchati Svazek: 9 Strana: 0411
Zpýchati = zpysněti. Člověk při rozkoši zpýchá. Sá. Kř. v pot. 159.

425820   Zpýchati proti komu Svazek: 7 Strana: 1155
Zpýchati proti komu: proti svému stvořiteli. Krnd. 17. — nač. Kněží sú ná- ramně z-li na své spasenie. Výb. II. 760.

425821   Zpýchlý Svazek: 5 Strana: 0647
Zpýchlý, locker Abb. d. w. Holzpf. C. 10

425822   Zpýchlý Svazek: 7 Strana: 1155
Zpýchlý = zpyšnělý. Pušk. 168.

425823   Zpýchnouti Svazek: 5 Strana: 0647
Zpýchnouti = nadmouti se, sich aufbla- sen, aufblähen. Ten vdolek zpýchl. — kde. Zem pod luštinami zpýchne. Vaň. — Z.= chvíli se valem vařiti. Vejce na měkko nech z. — Z., vz Zpýchati.

425824   Zpýchořeti Svazek: 5 Strana: 0647
Zpýchořeti = zpýchati, stolz werden. Us. Mark.

425825   Zpýřnatěti Svazek: 5 Strana: 0647
Zpýřnatěti, ěl, ění, faserig, flockig, wol- lig werden. Byl. 218.

425826   Zpyskovati Svazek: 5 Strana: 0647
Zpyskovati = zpeskovati, dáti komu pyskové polívky, aushunzen, ausschelten, ausmaulen. Us. u Buděj. Jg. Mor. Šd., Tč.

425827   Zpýšeti Svazek: 5 Strana: 0647
Zpýšeti = zpyšněti. Slov.

425828   Zpýšiti Svazek: 5 Strana: 0647
Zpýšiti, il, en, ení = zpyšniti.

425829   Zpýšiti Svazek: 7 Strana: 1155
Zpýšiti, Všichnuť nám rodinu zpýší. 14. stol. Mus. 1891. 27.

425830   Zpyšnělec Svazek: 5 Strana: 0647
Zpyšnělec, lce, m., ein stolz Gewordener. Měst. bož.

425831   Zpyšnělý Svazek: 5 Strana: 0647
Zpyšnělý, stolz geworden. Dcn. Z. srdce. Tč. Nebyti mysli z-lé dar bohů nejvzácnější. Msn. Or. 36. — čím. Z-lí zvítězením nad sousedními Burgundy. Šf. I. 466.

425832   Zpyšněti Svazek: 5 Strana: 0647
Zpyšněti, ěl, ění = pyšným se státi, stolz werden. — kdy. Ve štěstí člověk rad zpyšní. Prov. — (nad kým) proč. Zpyšněla jsi nade mnou pro své šaty drahé. Č. Svatopluk zpyšněl z tohoto značného přírostku moci své. Ddk. I. 204. — čím. Us. — jak. Zpyšněl jako žebrák nad no- vou latou. Na Ostrav. Tč.

425833   Zpyšniti Svazek: 5 Strana: 0647
Zpyšniti, il, ěn, ění, stolz machen. — koho. Moudrého ani štěstí nezpyšní ani neštěstí nezmalomyslní. Kmp. Č. 115.

425834   Zpyt Svazek: 5 Strana: 0647
Zpyt, u, m. = předpovídání. Slf.

425835   Zpyt Svazek: 7 Strana: 1155
Zpyt = zpytání. Z. zjevů, filosofický. Psp. 3., 6.

425836   Zpyt, u Svazek: 9 Strana: 0411
Zpyt, u, m Poslati tlampače na zpyty (by se poptal, jakou výbavu děvče dostane). Vck. Svat. 11.

425837   Zpytač Svazek: 5 Strana: 0647
Zpytač, e, m , Troj., zpyták, a, m , Dal. 137., M. — Z. = zvěd, vyzvědač, der Spion, Späher, Kundschafter. Troj. Z-či shlédali zemi zaslíbenou. Sš. I. 48. Tataři vtrhnouti chtěli do Rakous, ale z-či jejich spatřivše . . zkazili jim chuť; Když pak blížilo se vojsko královské, oni zpraveni byvše od z-čů o pří- chodu jeho. Pal. Děj. I. 2. 181., IV. 2. 334. Z-či (speculatores) jsme učiněni jeho veli- kosti. ZN. Poslali sú špehéře neb z-ky, aby popadli ho v řeči. Hus II. 397.

425838   Zpytač Svazek: 9 Strana: 0412
Zpytač, e, m. = kdo chodí na zpyty, dražba. Vck. Svat. 11. Vz předch. Zpyt.

425839   Zpytačný Svazek: 5 Strana: 0647
Zpytačný, spähend. Z. vrah. Rozb. 1840.

425840   Zpytačný Svazek: 9 Strana: 0412
Zpytačný. Odžeň ode mne mé z-né vrahy. XV. stol. Mus. fil. 1898. 59.

425841   Zpyták Svazek: 5 Strana: 0647
Zpyták, a, m., vz Zpytač.

425842   Zpyták Svazek: 7 Strana: 1155
Zpyták. Dal.

425843   Zpytatel Svazek: 5 Strana: 0647
Zpytatel, e, m. = zkoumatel, der For- scher, Erforscher, Untersucher, Prüfer. Šf. II. 435., Mus. 1880. 204., 382. Hlavně opa- trným musí býti z., skoumá-li letopočet v kronice polské. Ddk. IV. 122. Bůh, z. srdce. BR. II. 641. b. Pán Bůh srdcí lid- ských z-lem jest a soudcem bude. Hkš. Z. věcí přirozených, Byl., přirozenosti, Zlob., slov, O., práv, Sych., přírody, slavjanských starožitností. Koll. IV. 181., 84.

425844   Zpytatelnosť Svazek: 8 Strana: 0518
Zpytatelnosť, i, f. Jg.

425845   Zpytatelný Svazek: 5 Strana: 0647
Zpytatelný = mohoucí zpytován býti, erforschlich. Ros. — Z., act. Život z., vita contemplativa, beschauliches Leben. Eus.

425846   Zpytatelský. Z Svazek: 10 Strana: 0539
Zpytatelský. Z. cesta. Tk. Pam. I. 228.

425847   Zpytati Svazek: 5 Strana: 0647
Zpytati, zpytávati, zpytovati, zpytová- vati = zvídati, skoumati, myslí vyhledávati, aus-, erforschen, prüfen, fragen, forschen, untersuchen. Ž. wit. 63. 7., 118. 34., Dal. — abs Ty zpytuj, já se dívati budu. Kom. — co: své svědomí, své srdce, D., písma, Ros., nebeský běh, V., něčeho jistotu, Kom., něčí přikázání. Br Aniž koho kdo může lépe z. nežli súdce. CJB. 413. Všecko srdce zpy- tuje Hospodin. Proch. Děj. bibl. I. 159. Zpytuješ srdce i ledví člověka. Mž. 84. Z. tajemstvie. BO. Duch všecky věci zpytuje. ZN. — co čím: nástroji, bystrým okem. — se (na koho) = ptáti se. Slov. Povedz pravdu, čo ste mali spolu? Zpytoval sa, že či si samotna? Zbr. Lžd. 27. Keď ja pôjdem k dievčaťu švárnému, ta ja pôjdem poza- humny k nemu; cez dedinu richtár by ma videl, zpýtal sa, kde ja v noci idem. Sl. spv. I. 16. Zora sa zpytuje: Sokole, čo ti je? Sl. ps. Zpytuje sa, čo a koho hledá? Lipa 318. Čo sa máš toľko zpytovat?; Chodil sen), volal, zpytoval sa, vyzeral, ale o jeho žene ani slychu. Dbš. Sl. pov. I. 149., V. 8. Pôjdem sa zpýtať. Č. Čt. II. 481. — se koho, čeho. Lebo keďby sme sa rozumu byli zpýtali. Slov. Zpýtaj sa ty, milá, božieho slniečka a potom sa z pytaj ešte svojeho srdiečka. Btt. Sp. 197. Ešte sa vás, mamučička, zpytať mám, či ja s vámi ešte ďalej bývať mám? Sl. spv. IV. 137. Hľadic naňho, chcel som sa ho zpytať: Čo vidíš, druh môj. Phld. IV. 528. Zpytajte sa ho, či nevidel dakde mójho muža? Dbš Sl. pov. 1. 60. — se o čem. Zpytovala sa o zázračnej studni, ale dobrí ľudia jej nič istého povedať nevedeli. Mt. S. I. 57. Řekl jim: O tom zpytáte mezi sebou, de hoc quaeritis inter vos. Sš. J. 254. Hvězda nová ukazovala se na obloze, o kteréž astronomi dle smyslóv svých zpytovali. Dač. I. 208. — kde kdy. Z. svědomí své denně před spaním před obrazem Krista Pána. Us. Mž. — po čem. Abychom ne tak po pří- činách a vinách nedostatků Bližního dlouho zpytovali. Sš. J. 160.

425848   Zpytati Svazek: 7 Strana: 1155
Zpytati. Ten to zpytáł (pokazil)! Mor. Brt. D. 259. — se na kom. Jeli se na něm zpytovati. Marek. 1. b. 11.

425849   Zpytávati Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytávati, vz Zpytati.

425850   Zpytavě Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytavě, forschend. Z. zavadil pohledem o tvář. Sá. Z. Hleděl v můj obličej. Shakesp. Tč.

425851   Zpytavosť Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytavosť, i, f., der Forschungstrieb.

425852   Zpytavý Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytavý, forschend. Z. pohled, Us., Osv. 1871. 56., oko. Dch.

425853   Zpytba Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytba, y, f. = zpytání, das Forschen, Ausforschen. Vydáme se na zpytbu věci. Kos. 01. I. 63. (26). Vědecká z. KB. 1.

425854   Zpytec Svazek: 7 Strana: 1155
Zpytec, tce, m., Forscher, m. Msr. 155

425855   Zpýtiti se Svazek: 7 Strana: 1155
Zpýtiti se, vz Zpýčiti, Zpíčiti se. Nov.

425856   Zpytlačiti Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytlačiti, íl, en, ení, durch Wilddieberei erlangen. — koho kde: zajíce v knížecím lese. U Uher. Hrad. Tč.

425857   Zpytlovati Svazek: 7 Strana: 1401
Zpytlovati. Tenť jim najviece z-tluje (zatřese). Chč m s. III. 95.

425858   Zpytný Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytný, forschend. Z. blesky myšlének. Dch.

425859   Zpytovací Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytovací, Forsch-. Z. methody. SP. II. 178.

425860   Zpytování Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytování, n., das Prüfen, Forschen, die Prüfung, Untersuchung, Befragung. Vz Zpy- tati. Z jiných věd a nauk z. činěno. Koll. IV. 219. Z. hvězd. Kom. Z. vědecké; z. zá- konů přírodních. Us. Pdl. Z. svědomí. Mz. 83. Z. započíti. Sš. L. 3.

425861   Zpytovatel Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytovatel, e, m. = zpytatel

425862   Zpytovati Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytovati, vz Zpytati. Z. wit. 119. 2.

425863   Zpytovávati Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytovávati, vz Zpytati.

425864   Zpytovník Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytovník, a, m. = zpytatel. Dch.

425865   Zpytovný Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytovný = vyzvědací. Přesídlení z. a vyzvedací. Sš. Sk. 76.

425866   Zpytovský Svazek: 5 Strana: 0648
Zpytovský, ého, m., osob. jm. Arch. IV. 302.

425867   Zpýznouti Svazek: 5 Strana: 0648
Zpýznouti, vz Spýznouti.

425868   Zr Svazek: 5 Strana: 0648
Zr v zříti, nazírati, zora, názor, vzor, zrak. Bž. 31.

425869   Zrábání Svazek: 5 Strana: 0648
Zrábání, n. = dělání sena, das Heu- hauen. Z. lúk. Slov. Zátur.

425870   Zrábatel Svazek: 5 Strana: 0648
Zrábatel, zrabatel, e, m., der Bebauer, Kultivirer. Slovanov, zrábateľov zeme. Slov. Phld. III. 3. 168.

425871   Zrábati Svazek: 5 Strana: 0648
Zrábati = robiti, dělati, vzdělávati, ma- chen, bearbeiten. Slov. Cf. Robiti. — co. K tomu len určena panštinu zrábať a otročiť (chodiť na panskou robotu, vzdělávati pan- ská pole). Phld. III. 3. 89. Sena z. Hdž. Šlb. 87. Poslal král milých šuhajov jednu velikú lúku zrábäť. Dbš. Sl. pov. III. 16. Tam bydlo založ, masnú (= mastnú) zem a tučné úhory zrábaj; Zrábali zem, pri vodách ob- chodné zdvíhali mesta. Hol. 72., 373. — co čím. Zem zrábajte pluhom. Hol. 69. — co jak. Zrábujúc pokojno svoje zeme. Phld. I. 5. 171. — co kam. I k rodním divoké zrábali púšte rolám. Hol. 373. — kdy kde. Mládež v lete zrábäla poľany v horách a role okolo Šovdova. Klčk. V. 135. — Z. = dováděti, Muthwillen treiben. Slov. Plk.

425872   Zráběti Svazek: 5 Strana: 0648
Zráběti, ěl, ěn, ění = zrábati, erzeugen, verfertigen. Dch. — co. Ať slavný, svorný zrábí (vzdělává) pole své dědiny. Slov. Tč. Vz Zrobiti.

425873   Zrabovati Svazek: 5 Strana: 0648
Zrabovati, z něm. ausrauben. — co: města i dědiny. Koll. Zp. II. 422.

425874   Zráca Svazek: 5 Strana: 0648
Zráca, e, f. = padoucí nemoc, die hin- fallende Krankheit, Epilepsie. Na Slov. Hdk. C. 175., Němc. VII. 233. Bodaj vás z. me- tala, aby s vámi trhala. Němc. III. 146.

425875   Zrácí Svazek: 9 Strana: 0412
Zrácí (rácký) len, jehož pálky se samy rozlušťují. Mor. Mus. 1848. II. 336.

425876   Zrácký Svazek: 5 Strana: 0648
Zrácký = zrádný, verrätherisch. Slov. Hu, ty zrácky muž! Zkapať musíš. Dbš. Sl. pov. I. 171.

425877   Zrácovitý Svazek: 8 Strana: 0518
Zrácovitý, epileptisch. Phľd. 1894. 493. Cf. násl. Zrádníkovitý.

425878   Zračení Svazek: 7 Strana: 1155
Zračení, n., declaratio. Z. řečí tvých. Ol. žalm. 118. 130.

425879   Zračitě Svazek: 5 Strana: 0648
Zračitě = patrně, zjevně, offen, klar, sichtbar. Přemoudrosť boží z. poznávati. Sš. II. 106. — Z. = vzorně, až na se po- zornost obracela, musterhaft. Chovala se z. Dvrs. Světz. 1881. 534.

425880   Zračitel Svazek: 5 Strana: 0648
Zračitel, e, m. = propheta, vykladač, der Ausleger, zastr. Vz Zračiti. Bj.

425881   Zračiti Svazek: 5 Strana: 0648
Zračiti, il, en, ení; zračívati, zračovati = jasniti, zjeviti, ukázati, offenbaren, zeigen, sichtbar machen; se = jasniti se, zraku patrným se činiti, hell werden; zjeviti se, okazovati se, viditelným býti (Jir.), sich offenbaren, sich zeigen. — co. By to Bůh zračil (viditelným učinil), by taký byl českým králem. Výb. I. 166. Tak (otec) zračí ono přísloví (bewähren). Výb. I. 522. A proto naopak lež zračí lžeboha, nedoboha, modlu, bůžka, neboha. Sš. I. 31. — co komu. Když mi svú přiezeň zračíš, smutku mne zbavíš. 14. stol. Jir. Ves. čt 95. Obloha ti, když se mračí, spravedlivosť Páně zračí. Sš. Bs. 16. — se = jeviti se. Snové, vědma, věštby zračijí se často. Št. Kn. š. 11. — co, se komu. To jejich protivníkům zračilo se jako zisk a zásluha. Pal. Děj. IV. 1. 117. I zrači se kořisť Neklanovu radostnu oku. Rkk. 23. Všemu se světu boží muka zračí. Hr. rk. 259. Mnohémuť se tako zračí = udá se, přihodí se. Žk. 485. Sen se mu zračil. Ben. V., D. Apoštolóm se zračil. Pís. 1529. — se jak. Všecky věci mé v světlosti se zničují. Ms. Pass. Nebo se ten (sen) po mej čsti na jevě zračí. Alx. V. v. 1333. (HP. 33.). Věže se z daleka zračí. Ostrav. Tč. — co, se kde. V podivných skutcích Páně boží veleba zračí se. Sš. J. 47. Povaha tohoto přátelství zračí se také v mínění, že... Ddk. II. 250. V zrcadle se zračí slunce. Hdk. L. kv. 70. Štěstí, jež z-lo se v jejích slovích. Šml. Na tváři jeho zračil se hněv. Osv. I 269 Pěkně se tam zračí (jasní). Ros. Jak se to v jejich sporech a hádkách o před- nosti učitelů z-lo. Sš. I. 154. Život Kristův má se na nás z. Sš. II. 94.

425882   Zráčiti Svazek: 5 Strana: 0648
Zráčiti, il, en, ení = ráčiti, geruhen, ge- fällig sein. — s infinit. Zráčí-li pán o tom jinak ustanoviti. Hosp. instruk. 1574. — se komu. Vám čekať dlužno, jak se Římu zráčí (zlíbí). Hlk. I. 83. Cokoli se mu zráčí (čehokoli se mu zachce), to má Us. Knrz.

425883   Zračiti Svazek: 7 Strana: 1155
Zračiti videre a declarare. List. fil. 1887. 253., Alx. V. 1333. — se. Zlé se brž než dobré zračí. Alx. V. 7. — se kde. Všecky věci mé v světlosti se zračují. Pass. mus. 431. Zračitosť. Cf. Jg. Slnosť. 122. Zračně. Cf. Jg. Slnosť. 38.

425884   Zračiti se čím Svazek: 10 Strana: 0539
Zračiti se čím. Rod zračí se tváří. Škd. F. 52.

425885   Zračitosť Svazek: 5 Strana: 0648
Zračitosť, i, f. = názornosť, zračnosť, die Anschaulichkeit. Nz.

425886   Zračitý Svazek: 5 Strana: 0648
Zračitý = zřejmý, názorný, zorný, zračný, klar, sichtbar, anschaulich. Nz. — komu jak proč. Pro veleobšírný obsah svůj nebyl výrok ten Ježíše hned v celé prostrannosti své rodičům Páně zračit. Sš. L. 46.

425887   Zračně Svazek: 5 Strana: 0648
Zračně = patrně, jasně, klar, offenbar. Ros.

425888   Zrační Svazek: 7 Strana: 1155
Zrační, Gesichts-, Seh-. Z. čidlo. Šv. 50.

425889   Zračno Svazek: 9 Strana: 0412
Zračno. Bylo to večír, ale bylo ještě z. (viděti). Šeb. 289.

425890   Zračnosť Svazek: 5 Strana: 0648
Zračnosť, i, f. = jasnost, die Klarheit; patrnosť, die Anschaulichkeit. Nz., Ps. ms.

425891   Zračnosť Svazek: 7 Strana: 1155
Zračnosť, declaratio. Z. řečí. Ž. kl. 118. 130. Zračný. Cf. Jg. Slnosť. 39, 114.

425892   Zračný Svazek: 5 Strana: 0649
Zračný = jasný, klar, hell Z. noc. Plk. Z. voda. Tč. — Z = patrný, zjevný, klar, offenbar, evident. Vz Zračitý. Z. písmo, Trest. zák., důkaz. Marek. — kde. Kameně jsou zračné v té vodě. Ostrav. Tč.

425893   Zrada Svazek: 5 Strana: 0649
Zrada, y, f. = prozrazení, der Verrath, die Verrätherei. Ve starých spisech stojí všude zrada; ale lid mluví: zráda a ana- logie jest též pro: zráda: mluviti — smlouva, hubiti — zhouba, tvořiti — stvůra, kaziti -- zkáza, praviti — zpráva, ztratiti — ztráta, spasiti — spása. Č. Dod. XI. Cf. Zrádný. Zrádnosť. Z. zemská. D. Vz Rb 274. Dvě modly sú len, čo sa nevyžily: Bes nesvor- nosti a národnej zrady. Vaj. Tat. a mor. 112. Zradu na jevo vynésti. V., kouti, kovati, snovati, stropiti, Us., činiti, Ben. V., před- povědíti; beze vší zrady. Br, Z-dy se ne- báti. Dal. Zradu by na člověka pověděl. Vz Tajemství. Č. Poskvrnil veleslavné jméno rodu svého plamou zrady zemské. Proch. Zánik metr. Zrády od Jidáše podejmutí; Zrádce ten osnoval zrádu svou. Sš. L. 195., 272. Hrob ten pre nás zrada čierna do tej zemi vykopala. Chlpk. Sp. 1. Chodí na vlka premenený ľudom o zradu a škodu. Let. Mt. S. IX. 1. 39 Tam národ môj padá v jarmo, padá mi zo zrady; zradbou mi môj národ padá. Ppk. II. 187. Rozpoviedal mu, ako mu o zradu stáli (zrádni byli). Dbš. Sl. pov. I. 269. Na jazyku vernosť, zrada v srdci. Zbr. Lžd. 110. Zradou ne- šlechetnou tam jat jest; Neobcuj s těmi. ježto falešné a jidášné zrady o králi sklá- dají. Pal. Děj. III. 3. 171., IV. 2. 400. Fra- jerenko, ty si moja zrada (zrádně o mně smýšlíš); Nosí pod jazykom devaterú zradu Sl. ps. 61., 87., 63. Zrady strojiti. 15. stol. Zradu mysli srdcem křivým. Alx. V. v. 1981. (HP. 48.). Zahor (zahoř) pomstou, kde je zrada. Slov. Té. Rychlosti třeba, kde se z. plouží. Shakesp. Tč. Z. je milá, ale zradca býva v Nenávisti. Na Slov. Tč. Z kouta zráda číhá ráda. Mezi dvěma rada, mezi třemi zrada. Ros. Kde dva, tu rada; kde víc (tří), tu zrada. D., Lb.

425894   Zrada Svazek: 7 Strana: 1155
Zrada města. Cf. Wtr. Obr. I. 219., 220 Z. na obci. Tk. VIII. 318., 319. Tresty na zradu v 16. stol Vz Wtr. Obr. II 775. 785.

425895   Zrada Svazek: 8 Strana: 0518
Zrada. Lepša rada jako z. Šariš. Phľd. 1895. 377.

425896   Zrada Svazek: 9 Strana: 0412
Zrada. Proti zradě, chytrosti válčiti stejnou zbraní. Us. Je těžko střežit, číhá-ii kde zrada. Vond. Kiejst. 83. — Z. také: consilium delinquendi. Bdl. v Kn. rožm. str. 26. Sr. Nevěra.

425897   Zrada Svazek: 10 Strana: 0681
Zrada, y, f. Zradě věří se jak lišce jen (nevěří se). Slád. Jindř. 124.

425898   Zrádca Svazek: 7 Strana: 1155
Zrádca, e, f. = zrádnik, zrádkyňa, chy- tlianka, padoucnice, padoucí nemoc, die hin- fallende Krankheit. Slov. Zatur.

425899   Zrádce Svazek: 5 Strana: 0649
Zrádce, e, m. (a f., vz -ce; zastr. zrádca; na Slov. zradca), instr. pl. také zrádcemi, vz -ce, der Verräther. Z. zemský, der Landes-, Hochverräther, D., svého praporce (ne: na praporci), V., vlasti, der Vaterlandsverräther. Sych., Br. Z-ci (zrádce) do vazby dáti V. Všudy buď zrádcům přístup zamezen. Kmp. Č. 129., Lb. Oj zavri očká, má dcera! Ne- viď — jak zradca umiera, Btt. Sp. 80. Když kdo koho zrádci nařkne. Tov. Ty zradca falešný. Sl. ps. 150. Kliadba, peklo zradcom čiernym!; A zradca nikdy trestu neutiekol! Phld. IV. 365. Vyjevení z. Sš. J. 213. Dyby's ty byl fojtov syn, v noci by si nechodil, ale že si zrádce pes, můj víneček zradiť chceš. Sš. P. 370. Třetí — zrádce. Cf. Kde tří. tam zrada. Dch. Lžeš jako z. nešlechetný ; Ráček sám se zná, že dával (nadával) Seje- šovi zrádce ; Jestliže by pravil na mne krádež, byl by z. mej cti; Řekl mi: Zrádce beze- ctný a padúše! NB.Tč 78., 238.. 239. Kteříž nad zrádcím se rmoutili. BR. II. 119. Svět zrádce daruje, Bůh tresce. V. Z. pravdy. Hus I. 372. Byli by ne rádcie ale zrádcie a vlcie hltaví; Lidé, kteříž sobě hřiechu pomáhají, ti nejsú sobě věrni přietelé, ale zrádcě a nepřietelé. Hus II. 277., 334. Obličej jest člověka zrádce. Hnš. exc Z. tajemství kazí důvěru Važ si času, chyť se práce, zahálky se střež co zrádce. Jg. — Z. = máčka, kotačka, větrník, eryngium, die Mann- streu, rostl. Vz Slb. 588.

425900   Zrádce Svazek: 8 Strana: 0518
Zrádce si i jiným strojí smrť. Kub. Hol. 174. — Z. = nadávka sedlákům. NZ. III. 512.

425901   Zrádce Svazek: 10 Strana: 0539
Zrádce. Siovo zrádce bylo horší nadávkou než zloděj. Vz Zvon II. 610.

425902   Zrádcovač Svazek: 7 Strana: 1155
Zrádcovač, e, m. = kdo jiného za zrádce vyhlašuje. Vz násl.

425903   Zrádcovati Svazek: 10 Strana: 0539
Zrádcovati = zrádu páchati. Zvon V. 417.

425904   Zrádcovati koho Svazek: 7 Strana: 1155
Zrádcovati koho = za zrádce vyhlašo- vati. Šelmovali, z-li si. Wtr. Obr. I. 598.

425905   Zrádcovský Svazek: 5 Strana: 0649
Zrádcovský, Verräther-, verrätherisch. Z. jednání. Mus. Z. mysl. Žalan. Premohli junákov Turci tou svou z-skou pomocí. Sl. let. I. 282.

425906   Zradcovský Svazek: 9 Strana: 0412
Zradcovský, Byl z. zamordován. Dač. I. 265. Z. o nich smýšlel. Ib. 243.

425907   Zrádcovství Svazek: 5 Strana: 0649
Zrádcovství, n. = zrada, der Verrath, die Verrätherei. St. let.

425908   Zradec Svazek: 5 Strana: 0649
Zradec, dce, m. = zrádce. Slov. Bern.

425909   Zradení Svazek: 5 Strana: 0649
Zradení = zrazení. Slov. Bern.

425910   Zradení Svazek: 10 Strana: 0539
Zradení, n. Z. jehel. Vz předcház. Fon- tura.

425911   Zradený Svazek: 5 Strana: 0649
Zradený = zrazený. Slov. Bern.

425912   Zradidlisko, a, zradidliště Svazek: 5 Strana: 0649
Zradidlisko, a, zradidliště, ě, n. = místo zradidly zatáhnuté, die Lappenstatt. Šp.

425913   Zradidliště Svazek: 5 Strana: 0649
Zradidliště, ě, n., vz Zradidlisko.

425914   Zradidlo Svazek: 5 Strana: 0649
Zradidlo, a, n. = dlouhá šňůra, na které jsou buď soukenné laloky (kusy) nebo bílá a strakatá péra přivázána, aby se jich zvěř bála, der Lappen. Šp. Jsou tedy z-dla sou- kenná a peřená, Tuch- und Federlappen. Šp. Z. vypařená, lněná. NA. IV. 116. Z-dly zatáhnouti, verlappen. Škd. exc.

425915   Zraditi Svazek: 5 Strana: 0649
Zraditi, zraď, ě (íc), il, zen, ení; zrazo- vati = radou koho od čeho odvésti, odmluviti, widerrathen, missrathen; falešnou radou pro- dati, nepřátelům vydati, verrathen. — abs. Někteří zrazovali a k Turkuom přistupovali. Dač. I. 192. — co, koho z čeho. Z. někoho z něčeho (odmluviti; v tomto smyslu dle Brs. 275. správně: sraziti koho s čeho, od čeho, vz Sraziti a nebo: z. komu co, odraditi koho od čeho; cf. Zraziti, 2.). D. Z malého koláče obec zradil (o porušeném soudci). Č. — co komu. Dal. 24. Zradil mu to (Ne- schválil mu to). Us. Turku to zradil. V. Chtějíce Prahu z. knězi Bedřichovi. Dač. I. 28. Již mne Jidáš židům zradí. Sš. P. 75. Tajemství někomu z. Zbr. Lžd. 94. — co, koho : krále, pána svého, Ros., město, Us., vlasť, D., lišku (zahnati, verprallen). D. Rád sem fa vídával, ked's verná byla, ale's mňa už, drahá moja, zradila. Sl. sb. pies. II. 1. 52. Nebyl tu, když pána Boha zrazovali (o člověku, který zrady nezná. Cf. Nekousal Jidáše v kolena. Ros. Vz Přímý). Jg., Č., Lb. On ho zradí, co chvíle mine, im nächsten Augenblicke. Dch. Čas a příležitosť zrazuje každého. Na Ostrav. Tč. L'ud je nevďačný. Važ zaň životem, zradí ťa. Syt. Táb. 91. On zradil národ, otčinu: kosti zrádca ne- spočinú. Btt. Sp. 79. Zradil její lásku. Šml. Nesmím ja to zraditi. Sl. ps. 73. Dosť ji zrazovali, ale nedala si říci. Němc. I. 105. Kto raz zradil otca, ten zradí i mater a kto svôj ľud zradil, ten zradí i vlasť a kráľa. P. Tóth. Jeden z vás zradí mne. Sš. J. 217. Pověsť celú panna má, dokud plod aneb jazyk jie nezradí. Hus I. 203. Nevěř nikomu, nikdo tě nezradí. Lpř. exc. — koho jak. Vz Z. koho kam. Kniezie zradie na smrť. Ps. ms. Třetie nevěra, jež hospodu zradie na bezživotie. Kn. rož. 130. Otec mu to vý- slovně zrazoval. Ddk. III. 274. Bez svedomia sa mu plazia u nôh, bez svedomia zradia ho v nesnádzach. Zbr. Lžd. 55. Někoho po jidášsku z. Šml. I. 96. Bůh věděl napřed, že Jidáš Krista o vůli svobodné své zradí. Sš. Sk. 13. Z-li je ošemetně. Pal. Děj. III. 3. 170. Bratr povstane proti bratru, jeden druhého zradí na smrť, viera potuchne. Let. 178. Kdo jej zradil a jak i z čího poručeni? BR. II. 122. — nad kým, nad čím. Šf. Z-li nade všemi křesťany. Čr. Nad vlastí svou zradil a ji opustil. V. Nad svým ná- rodem zradil. Br. Zda-li jest nezradil nejprve nad králem? Bart. 240. 30. Obvinil je, že chtějí nad Hanušem z. Sl. Uh. 1. 67., 81., 82. Kteří Nad vlastí svou z-li. Skl. 581. Kdyby rozuměl, že by nad tebou chtěl z. Abr. 245. Nade všemi zradil. Let. 448. — Vrat, Apol., Štelc., Plác., J. tr. — se, koho čím (= zahnati, odstrašiti, vertreiben). Chč. 608. Dej pozor, abys ho bitím nezradil. Puch. Tím zloděj se zradí a pozná. Koll. IV. 134. Jidáši, políbením syna člověka zrazuješ? Sš. L. 204. Abychom ho nezrázeli mravy svými. Sš. L. 199. Žebych já zámky zrazoval svú hospodyní? NB. Tč. 81. — se čím: opilstvím. Alx. — koho čeho. A toho je zradil Petr z Ježova. Pč. 20. — se čeho = opustiti, verlassen. Zradil se ho. Puch. — koho kam. Je k Němcuom byl zradil a Němce k němu. Pč. 24. Jidáš skrze políbení jim Krista v ruce zradil. Chč. 606. — se. Klam zradí se sám. Zátur. A tehdy horšiti se budú mnozí a zrazovati se budu a nenáviděti. Hus. I. 245. -- koho s kým. Jáť jsem zámkuov nezrazoval, jako ty, s svým mužem jsi zrazovala. NB. Tč. 81. Ó nešle- chetný kněže, jenž a Jidášem zrazuješ pána. Hus I. 205. — koho oč. Kteří sou nás o město naše Plzeň zradili a připravili. Pal. Děj. IV. 2. 380 — proč. Za mzdu mizernou zradivše vrahům lid z všeho svlékli. Ntr. VI. 117. Také zrazovale jsta lidi pánóv z Rožmberka Divišovi a jiným zlodějóm z peněz. Pč. 15. Mezi nimi samými nalezali se lidé, kteří netoliko ze soukromého zášti, ale také za holé peníze hotovi byli z. spolu- bojovníky své. Pal. Děj. 3. 144. — komu od čeho. Nebožka matička zrazovala ji od těch pověr. Ntr. VI. 220. Cf. Z. z čeho. — aby -ne. Biskup musel zrazovati své ducho venstvo, aby se nevydávalo k obvyklé sy- nodě do Prahy. Ddk. VII. 176.

425916   Zraditi koho Svazek: 7 Strana: 1155
Zraditi koho. Já ťa zradím (= povím, požaluji na tě; tak vyhrožují si děti školní). V Podluží. Brt. D. 302. — nad čím. Zlí i nad štěstím svým zrazují. Výb. II. 1174. — na čem. Na tom vás nezradím. Arn. 2587. — ke komu. Že mě k císařovi zradil. Arn. 1427. — koho oč. Ktož by nás o česť zrazoval. Arch. IX. 157.

425917   Zraditi koho ke komu Svazek: 10 Strana: 0539
Zraditi koho ke komu. Že mě k ciesa- řovi zradil (u císaře pomluvil). Baw. Ar. v. 1427.

425918   Zradký Svazek: 5 Strana: 0650
Zradký = jejž snadno zraditi, zahnati lze, den man leicht unzutraulich machen, vertreiben kann. Us.

425919   Zrádkyňa Svazek: 7 Strana: 1155
Zrádkyňa, ě, f., vz Zrádca (dod.).

425920   Zrádkyně Svazek: 5 Strana: 0650
Zrádkyně, ě, f., die Verrätherin. D. Zrádkyňa, ktorá odpadne! Sldk. 287.

425921   Zradlivo Svazek: 7 Strana: 1155
Zradlivo = nebezpečno. Tam je išč z. Laš. Brt. D. 302.

425922   Zrádlivý, zradlivý Svazek: 5 Strana: 0650
Zrádlivý, zradlivý = zrádný, nebezpečný, verrätherisch, verdächtig, täuschend. Na Mor., ve Slezsku a i v Čech. Jg., Zlk. Z. řeč; To sukno je z-vé. Ta sklenice je z-vá (ze slabého skla). Mor. a slez. Šd.

425923   Zradlo Svazek: 8 Strana: 0580
Zradlo, a, n. Abychom neupadli v zradlo i pekelné bláto. Mus. fil. 1897. 39.

425924   Zradlovati Svazek: 5 Strana: 0650
Zradlovati, abplagen.— co, koho (čím). Z. pole = radlici zorati, zwiebrachen. Na Ostrav. Tč.

425925   Zrádně Svazek: 5 Strana: 0650
Zrádně, zradně, verrätherisch. Zrádně koho zabiti. V. Nech sa teda nad námi aj hrozná búra vznesie, skala puká, dub sa láme a zem nech sa trasie: my stojíme stále pevne, jako múry hradné; čierna zem po- h'ltni toho, kto odstúpi zradne! Sam. To- mášík. Z. někoho zajati. Šmb. S. II. 217. Co nevěrně a zrádně nad hrdlem strýce na- šeho učinili. Pal. Děj. IV. 1. 100. Učinils nad pánem mým z-ně. NB. Tč. 243. A učinil jim zrádně jako pravý Jidáš. Let. 84. Zrádné nad ním učinil; Pomáhati panu Jiříkovi těch věcí, kteréž zrádně a bezectně začal a činí. Arch. II. 258., IV. 20.

425926   Zradnictví Svazek: 5 Strana: 0650
Zradnictví, n., die Verrätherei. Šm.

425927   Zradníček Svazek: 5 Strana: 0650
Zradníček, čku, m., die Lockschnur (u mysl.). Sm.

425928   Zrádnik Svazek: 5 Strana: 0650
Zrádnik, u, m. = psotník, die Fraiss: padoucí nemoc, die Epilepsie, Fallsucht. Slov. Jg. Cf. Zráca. Že sa vo z-ku sám poranil smrtedelne chlapec. Zbr. Lžd. 30. Sto z-kov teba metalo. Mt. S. I.116. By zrádnik, zrádzu nedostalo. Dbš. Obyč. 6., 106 — Z., a, m. = zrádce. Da ťa tu, zrádniče, hriech tvôj večne moril. Chlpk. Sp. 37.

425929   Zrádník Svazek: 7 Strana: 1155
Zrádník, u, m. Cf. Zrádca (dod.).

425930   Zrádník Svazek: 8 Strana: 0518
Zrádník = psotník. Cf. Psotník (3. dod.). Z. = epilepsie, Phľd. 1895. 90. Léčení ho na Slov. vz v Mtc. 1894. 103., Phľd. XII. 569. Cf. Vred (i dod.).

425931   Zrádníkovitý Svazek: 8 Strana: 0518
Zrádníkovitý, epileptisch. Phľd. 1894.493.

425932   Zrádnosť Svazek: 5 Strana: 0650
Zrádnosť, zradnosť, i, f. = zrada, die Verrätherei. Ros.

425933   Zrádný Svazek: 5 Strana: 0650
Zrádný, zradný (Alx.): zraden, dna, o = nevěrný, verrätherisch. Z. loupežník, skutek, tulich, V., políbení, D., nešlechetnosť. Háj. Z. cedule (hanopisy, der Schmähbrief, das Pasquille). Vz Pal. Děj. V. 2. 216., Zř. zem. Kdožby takové z. cedule spisoval, lépal nebo metal, má bez milosti čtvrcen býti. 1564. Cf. Gl. 388., Zř. zem. Jir. T. 34., L. 15. Z. klenby. Vz KP. II. 278. Z. cedul? klásti. Zrádný kůň (nespolehlivý, jankovitý). Us. v Táborsku. Hlas kohoutí se ozval duchům zrádný. Kká. K sl. j. 109. Nás šťastie po- výšilo zradné, len aby nás pokydalo hlbeji. Zbr. Lžd. 99. Z. spolek, rádce. Šmb. II. 211., 252. Z. záměry. J. Lpř. Čo mi je, to mi je, dobre ty vieš sám, ty zradný, ne- verný! že nechodíš k nám. Sl. spv. II. 63. Zradnú dušu tvú do pekelných zavlečenu ohrad. Hol. 128. Nešťastný padúše zradný, nehodný. NB. Tč. 125. Z. list. Exc. 15. stol.

425934   Zrádný Svazek: 7 Strana: 1155
Zrádný. Z. cedule = pamflet. Tresty na z. cedule v 16. věku. Vz Wtr. Obr. II. 785., 822.

425935   Zrádný Svazek: 8 Strana: 0518
Zrádný. Z. čekan = ve kterém byla tajně zastrčena zbraň (kord, rapír a p.). Wtr. Krj. I. 521.

425936   Zradostiti Svazek: 5 Strana: 0650
Zradostiti, zradostniti = radostí naplniti, erfreuen, freudig o. fröhlich machen. — koho čím: dívku zprávou. Jg.

425937   Zradostněný Svazek: 7 Strana: 1156
Zradostněný, erfreut. Phl'd. II. 566. a j.

425938   Zradostniti Svazek: 5 Strana: 0650
Zradostniti, vz Zradostiti.

425939   2. Zradovati Svazek: 5 Strana: 0651
2. Zradovati = zrazovati. Vz Zraditi. Mor. — koho. Katerinko, ženo moja, a pro Boha, nezraduj mia (nezrazuj). Sš. P. 134.

425940   1. Zradovati se Svazek: 5 Strana: 0650
1. Zradovati se = obveseliti se, sich er- freuen. V., Kom., Ž. wit. 50. 10. Keď slniečko vynde na vrch zlatej hory, zradujú sa, Bože, všetky tvoje tvory. Č. Čt. I. 226. Keď je len to, mamko, zradoval sa Janik, to je ešte nie tak ťažká vec. Dbš. Sl. pov. I. 464. — se čemu: novině. Ros., Dbš. Sl. pov. I. 4. Aby se mi z-li všeci dejací (kde jací) mlá- dzěnci. V jihových. Mor. Brt. Když jim to tak pověděl, oni se mu zradovali, že bude zas dobře. Kld. II. 204. Sv. Štefan sa tomu veľmi zradoval. P. Tóth. Oba staričkí sa veľmi z-li takiemu krásnému vnúčatku. Dbš. Sl. pov. I. 540. — se z čeho: z noviny. Ros. Otec se z val z příjezdu syna svého. Tč. exc. — kde. Z-val jsem se pak v Pánu velmi. Sš. II. 184. — se nad čím. Ostrav. Tč. — že. Z-val se, že jsem ho uviděl. Us Tč.

425941   Zradovka Svazek: 9 Strana: 0412
Zradovka, y, f. Radovka — zradovka. Zář. Př. 70a.

425942   Zraďsasám Svazek: 8 Strana: 0518
Zraďsasám, rostl. Cf. Vrštěk. Phľd. 1895. 31.

425943   Zrádství Svazek: 5 Strana: 0651
Zrádství, n. = zrada, die Verrätherei. Zlob., Dch.

425944   Zrádza Svazek: 5 Strana: 0651
Zrádza = zráza. Slov. Cf. Zrádník.

425945   Zrafantiť něco Svazek: 7 Strana: 1156
Zrafantiť něco = zkaziti. Chud.

425946   Zrachotiti Svazek: 5 Strana: 0651
Zrachotiti, vz Rachotiti. Tu z-tí hrom. Syt. Táb. 292 — kde. Nad hlavami hrom z-til. Tč. Vz Zarachotiti.

425947   Zrájiti Svazek: 5 Strana: 0651
Zrájiti, il, en, ení = v ráj proměniti, zum Paradies machen — se čím. By se duch tvůj kouzlem jejich zmájil a tvůj život vanotem jich zrájil. Sš. Snt. 60.

425948   Zrájiti. Skrz Svazek: 7 Strana: 1156
Zrájiti. Skrz ni se život můj omájil a svět okolo mne se zrájil. Č. Kn. š. 233.

425949   Zrajolovali Svazek: 5 Strana: 0651
Zrajolovali, z riolen = zrýti, zryhovati, riolen Puch. Hosp. 42.

425950   Zrak Svazek: 5 Strana: 0651
Zrak, u, m, od zř-íti (cf. Gb. Hl. 146.) = co se zří, zázrak, vidění, úkaz na nebi, die Himmels- o. Lufterscheinung. Zraky na nebi. Zlob. — Z. = čím se zří, smysl vidění, vidění, das Sehen, Gesicht, die Sehkraft, der Gesichtssinn. Z. ostrý, bystrý, Kom., Nz., tupý, dlouhého zraku (jenž blízko ne dobře vidí), krátkého zraku ; krátkosť, slabosť zraku; z. blikavý, Us., horlivý. Troj. Pátra- vému zraku jeho nic neušlo. Mus. 1880. 472. Zrak otražitě točil kolkolem. Kká. Td. 43. Bočním zrakem hleděl v rozčilenosti na stěny. Koll. Zde byl nedostatek toho, co by aesthe- tickému zraku blaho činilo. Koll. IV. 206. Zrakem barvy rozdělujeme takto...; Kejklíř činův obratností zrak (oči) diváků mámí Kom. Z. jejich ztupil. Br. Z-u zbavený, V., zbaviti, z. odníti, o z. připraviti. V. Z. se mu trhá. D. Sešel na z. (oslepl). Kram. Z. ztratiti. D. O z. přijíti; na z-ku poraženu býti. Sych. Zrak ploditi, zření působiti, vi- děti. Kat 2103. S libým z-em někoho pro- vázeti. Troj. Z. čistiti. Z. vytříti. Vytřel mu zrak = ošidil ho, betrügen; Protřel (vytřel) mu z. = oči, k rozumu ho přivedl, omyl mu ukázal, oči otevřel, Jem. den Staar stechen, die Augen öffnen. Jg., Č., Lb. a j. Z. na něco, v něco, k něčemu upříti; utkvíti (ustrnouti) zrakem (myslí) na něčem Nz. Proměnil se celý v z., er ist ganz Auge. Šm. Dálka zraku, die Sehweite; klam z-ku (optický), optische Täuschung. Nz. Osa z-ku. Nz. Před sobe z. upírati, vor sich hinstarren; z-ku pozbyti; Zděsil se, až mu přešel z. a sluch, dass ihm das Sehen u. Hören verging; Nechtěl svému z-ku věřiti. Dch. Z. se mu probral. Dl. Otcův strhaný z. mě spatřil. Cimrhz. Myth. 251. Přejiskřím zrakem nej- bystřejší z. Shakesp. Tč. Zľakne sa zrazu, okolo pozerá, jakby vlčiu tmu mal, zrak si pretiera. Č. Čt. I. 328. Z. ako strela už šprihá; Hájnik chráni les svoj jak oka svojho zrak. Phld. IV. 11., V. 54. Toho už dávno mám ve zraku (mam naň s kopce). V Kunv. Msk. Páry oř (lokomotiva) tu letí mrakem a plá v temnu rudým zrakem. Čch. L. k. 15. V temné řase z. se koulí divě vytřeštěn. Čch. Bs. 81. Když z dálky na něm plachý utkvěl z. Vrch. Strýc na to místo a zas k dveřím zrakem těkal; Před cizím zrakem jich (listů) nikdy neotvíral; Z. tam nepro- niká; Volavka ryby zrakem pohlcuje; Tam se na stěnu upjal z.; Potrhaný z.; Druh druha zrakem zkoumá. Kká. Td. 22., 45., 46., 51., 54., 126., 284. Pod šírym zas nebom stála deva, zrakom divo merajúc končiny, jako sokol, keď plachú hrdličku honí sem tam z krovia do kroviny; (Fijalko) kdekoľvek si v tôni, z. môj ťa najde čäkavý. Ppk. I. 26., 58 Ach! jakže, jak nedívať sa, keď z. na nej primretý!? Btt. Sp. 55. Odej sa smútkom ako hmlou a mrakom a zase pozri na svet slnca zrakom. Hrbň. Rkp. Ľubosť mojej priateľky oči má jasné a zrak tak veľký, že sa ti na dno prebila. Sldk. 278. Zrakma tajnýma okolo hodí. Sldk. 285. Srsť dubkom sa jaží, hromovými z. iskrami strílá; Prítomní bystrý napnú z. a ušma nachyľá ; Tú mne milosť udelil, že mňa živého nechal: však za to rozkázal mi ujať z. a svetla vy- páliť. Hol. 127., 172., 390. Byla nebesa otevřena pro z. jeho duchový; Přese všeliké jeho ponížení protřelý z. (das geübte Auge) čísti mohl napsaná na tváři jeho slova; Do- mýšlivá sebědůvěra zraky jejich čirou mhlou ostírá; Pán z. vlídný a milosrdný naň upřel. Sš. Sk. 90, J. 32., 51., 159. Oznámil jest nám, že peněz, což mu právo najde, za svuoj z. vzíti chce; Já zraka svého nepro- dávám za nižádné penieze; Žaluje o svůj z. NB. Tč. 252., 254. Pro mdlobu zraku mého očima mýma spatřiti jsem ji nemohl. Skl. I. 186. Pokudž z stačoval. Ler. Blbý z. uhra- ňuje, pronikavý z. mámí (okuzluje). Mus. 1856. 60. Svůj z. k lesu obrátil. Dh. Jir. Kdež jest oko zdravé a jasný z. mající. BR. II. 245. a. Věc zraku nevídanou ukazují. BR. II. 619. b. Z. svůj o něco upříti. Št. N. 33. K divu je přivedl, když jest před nimi slepý z. vzal; Také pro jeho z. ostrý žádný jeho stihnúti nemože. Hus II. 78., III. 28. Uzený slanec a nadívaný rak činí dobrý z. Us. Nrd., Bž., Č. Kdo má špatný z., vytři si prvním kvítkem, jež spatříš, oči a z. se napraví. Mus. 1854. 536. — Vz S. N. X. 406.—412., Čs. lk II. 16., III. 263., V. 139. — Zraky = oči, die Augen. Iskrných zrakóv; svá umdlá zraky k nej (k ní) obraceli. Rkk. Alexandr vzveda zraky. St. skl. A ľudia von oblokmi na tie holé zeme zrakma bez- nádejnýma nemo pozerajú, s rukama slože- nýma, čo bude, čakajú. Lipa II. 273. Nelze duchovní obrod zrakoma tělesnýma spatřiti. Proch. Děj. bibl. II. 35. Sklopiti z-ky. Šml. Rukou si zraky zastírá upírajíc je v dálné kraje. Mch. Otevřel zrak udivený. Vrch. Zraky ustrnulé točil po stěnách; Z ky jeho k nebesům se zvedly; To lemování bilo v zraky. Kká. Td. 14., 51., 52. A z plných ňáder vzdychy sa vinú jak hrachy sĺz z mi- lých zrakov. Sldk. 524. A pred ním sa zablýskne naráz, až zrakma oslepne; Líca budú tehdáž peknejšé nežli je ruža a zraky
jasnejšé nežli je hvězda sama. Hol. 8., 384.
Smrť má velmi ostré zraky, vidí jima pod
oblaky. Anth. Jir. I. 92. Kto má tako světlá
zraky, by mohl ty cěsty poznati ? Alx. (Anth.
Jir. I. 3. vyd. 33.). — Z., a, m = božík
pohanský zlý. Č. Čt. II. 386. To bysme ostali
bez vody? Odpověď: Ba kého zraka! Slov. Zátur. Priat. III. 91.

425951   Zrak Svazek: 7 Strana: 1156
Zrak. Cf. Mkl. Etym. 402. a. a aL. 269. Porušení zraku. Cf. Slov. zdrav. Chorobná ostrosť zraku, Oxyopsie, slabosť zraku, Augenblöde. Každý vše dle svého zraku vidí v světle nebo v mraku. Hanka.

425952   Zrak Svazek: 8 Strana: 0518
Zrak. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 34., 80. Léčení špatného zraku ambrožkou (euphrasia). Mtc. 1893. 146.

425953   Zrak Svazek: 9 Strana: 0412
Zrak bodaj ho vzal! Z. v tvojej materi! Zát. Př. 380b. — Z. zraky, lumen oculorum. Maš. ruk. (Mus. fil. 1900. 340. )

425954   Zrakoměr Svazek: 5 Strana: 0652
Zrakoměr, u, m., der Optometer. Nz., Nz. lk.

425955   Zrakoomozečnicový Svazek: 7 Strana: 1156
Zrakoomozečnicový, ophthalmomenin- geus.

425956   Zrakorychlý Svazek: 7 Strana: 1401
Zrakorychlý. Vrch. F. II. 258

425957   Zrákositi Svazek: 5 Strana: 0652
Zrákositi, il, en, ení, berohren.

425958   Zrakosvět Svazek: 7 Strana: 1156
Zrakosvět, u, m., illuminamenta, zastr. Pršp. 88. 16.

425959   Zrakovatěti Svazek: 9 Strana: 0464
Zrakovatěti, ěl, ění = červeným se státi jako rak. Nár. list. 1901. č. 241.

425960   Zrakovatěti Svazek: 10 Strana: 0539
Zrakovatěti, ěl, ění = červeným se státi. Nár. list. 1901. 241.

425961   Zrakovský Svazek: 8 Strana: 0518
Zrakovský. Vz Zrak (božík etc. V. 652. a.).

425962   Zrakový Svazek: 5 Strana: 0652
Zrakový, Gesichts-, Blick-, Richtungs-, Visir-, Seh-. Z. přímka, die Richtungslinie, (der Gesichtsstrahl, čára (dohledná), die Visir- linie, osa, Die Sehaxe (vz KP. II. 157.), nerv Či čiv, der Sehnerv (vz KP. II. 156., Osv. I. 146.), paprsek, der Sehstrahl, pole, das Gesichtsfeld, Nz.; z. přístroj, der Sehapparat; vaček hrbolti zrakového, die Sehblase; z. prostor, das Sehfeld ; brdečka čivu z-ho, die Sehnervenpupille; z. nach, der Sehpurpur, dálka, die Sehweite, úhel, der Sehwinkel; rozšíření čivu z-ho, die Sehnervenausbreitung; zánět čivu z-ho, die Sehnerventzündung, zřídlo čivu z-ho, der Sehnervenursprung. Nz. lk. Z. moc (síla), Ja., klam. Sedl.

425963   Zrakový Svazek: 7 Strana: 1156
Zrakový. Z. pocit; úbytě čivu z-ho, Opticusatrophie.

425964   Zrakový Svazek: 10 Strana: 0539
Zrakový. Z. pole. Vz Ott. XX. 83. Z. prostor zastihujeme v vnímání zrakovém. Vz Čad. 128. Z. signál. Vz Ott. XXIII. 153. nn. Bolesť čivu zrakového, neuralgia ophthalmica; ústroj zrakový (oko), organon visus (oculus); zánět čivu z-vého, neuritis optica. Ktt.

425965   Zrale Svazek: 5 Strana: 0652
Zrale = rozumně, moudře, reif, reiflich. Z. považ. Sych. Z. něco uvážiti. Osv. I. 199.

425966   Zrale Svazek: 7 Strana: 1156
Zrale uvážiti. Cf. Zralý.

425967   Zralec Svazek: 5 Strana: 0652
Zralec, lce, m.,.rostl., zastr. Rozk.

425968   Zralec Svazek: 7 Strana: 1156
Zralec, lce, m., ans, rostl., zastr. Pršp. 32.

425969   Zralík Svazek: 5 Strana: 0652
Zralík, a, m., ein raffinirter Mensch. Ten přišel na z-a (chytráka). Us.

425970   Zralka Svazek: 5 Strana: 0652
Zralka, y, f. = zralé ovoce: třešně, višně atd., reife Obstfrucht; naproti nezralka. Mor. Šd.

425971   Zralost Svazek: 5 Strana: 0652
Zralost, i, f. = došlosť, uzralosť, die Reife, Reifheit. D. Vysvědčení z-sti, das Maturitäts- zeugniss, správně: v. dospělosti. Brs. 275. Plod ke zralosti přivésti, zeitigen. Dch. Z. (dospělost) politická. Šmb. S. II. 231. Z-losť usnadniti, zeitigen. Nz. lk. Duch jeho ne- dospěl posud ku zralosti. Vlč.

425972   Zralosť Svazek: 7 Strana: 1156
Zralosť pohlavní. Vz Slov. zdrav.

425973   Zralý Svazek: 5 Strana: 0652
Zralý = došlý, dozralý, uzralý, reif, zeitig. Z. ovoce, hrozen, V, nežit, D., rozum. Us. Někoho zralou (holí) potříti = hodně mu vypráskati, Jem. tüchtig abprügeln. Vz Trest, Č. Po zralém uvážení, lépe po staročesku: po zdravém u. Šb , S. a Ž. Zralý len se trhá. Sych. Zanech si těch špiček, ještě nejsou švestky zralé. Prov. Všaks (jaks) sám zralý Ros. Zralá rozvaha, reife Er- wägung, sýr (proleželý), Dch., úsudek. KP, V. Čí to husičky, čí to? pozobaly nám žito, pozobaly nám jaré, ešče nebylo zralé. Sš. P. 298. Denár tak těžký byl jako 32 zralých zrn obilných. Ddk. IV. 147. Ráno mi zralú ovocinu (zralé ovoce) donesieš; A ja schýlil som sa k zemi ako zralý klas, keď blíži sa k žatve. Dbš, Sl., pov. I. 39., VII. 55. Pa- desát let jest doba z-ho mužství. Sš. J. 157. Tak dlouho, dokudžby ke svým zralým létům nepřišel. Pal. Děj. IV. 1. 89., Arch. I. 277. Obilíčko zralé. BR, II. 42. b. Dospěli a zralí sú, aby Krista následovali. Hus III. 79. Chlapec malý, ale huncút zrälý. Slov. Zátur. Zralé zrní samo z klasu se sype. Hš., Bž. Zralou hrušku snadno střásti. Šp. Je malý, ale zralý (vz Odhodlaný). Lb., Pk. — komu. Ten je mu z. (jest s něj), der ist ihm gewachsen. Berg. — kam: víno z. do láhví (flaschenreif), do sudu (fassreif). Sk. — proč. Už je zralý pro šibenici. Us. Kšť.

425974   Zralý Svazek: 7 Strana: 1156
Zralý čas = zralosti, maturitas. Ž. wit 118. 147. — k čemu. Že ľud náš nie je k tomu zrälý. Ev. šk. III. 228. — jak. Žito je zralé na klučky. Brt. D. Vz Klučka (dod.). — v čem : v létech. Pušk. 212.

425975   Zralý Svazek: 8 Strana: 0518
Zralý. Učiň ny zraly. Modl. 38. (List. fil. 1895. 302.). — k čemu. Oběšenec k hnilobě zralý. Vrch. v Baudel. 68.

425976   Zralý Svazek: 10 Strana: 0681
Zralý. Vždy nejdřív padá nejzralejší plod (nejstarší nejdřív umírá). Slád. Rich. II. 41.

425977   Zramení Svazek: 5 Strana: 0652
Zramení, n., der Wagpfahl, D.

425978   Zrámený Svazek: 7 Strana: 1156
Zrámený = zřasený, gefaltet. Slov. Rr.

425979   Zrán Svazek: 8 Strana: 0518
Zrán. Na zráň = ráno, k ránu. Phľd. 1895. 261. Na z. navarila tej zelinky. Ib. 1894. 675.

425980   Zráňati Svazek: 5 Strana: 0652
Zráňati = zráněti, sroniti. Slov. — koho. Nuž, hřiešni ľudia, činteže pokánie, kým nenadály mor i vás nezráňa! Sldk. Zráňam jich všetky. Dbš. Sl. pov. II. 47. Tak tě zráňám (vybiji ti), budeš viděť! Mor. Vck. - co komu: hrušky (srážeti). Mor. Vck.

425981   Zrandavěti Svazek: 7 Strana: 1156
Zrandavěti, ěl, ění = randavým se státi. Phl'd. VIII. 92., II. 336.

425982   Zraněnec Svazek: 5 Strana: 0652
Zraněnec, nce, m. = zranený, der Ver- wundete. Sš. L. 108.

425983   Zraněnec Svazek: 9 Strana: 0412
Zraněnec, nce, m. = zraněný člověk. Tbz. V. 286., 400.

425984   Zranění Svazek: 5 Strana: 0652
Zranění, n., die Verwundung. Z. lehké, těžké. J. tr.

425985   Zraněný Svazek: 5 Strana: 0652
Zraněný; -ěn, a, o, verwundet. Z. Janíček. Sš. P. 151. Srdečko na stokrát z-né. Sš. P. 185. Bohu děkujíc málo jest zraněných a neškodně. Pal. Děj. IV. 1. 215., Arch. II. 45.

425986   Zráněti Svazek: 5 Strana: 0652
Zráněti, vz Sroniti, Zráňati.

425987   Zrání Svazek: 5 Strana: 0652
Zrání, n. Z. vína, die Zeitigung, das Reifen, Reifwerden, die Reifzeit.

425988   1. Zranilý Svazek: 5 Strana: 0652
1. Zranilý = zraněný, verwundet. Aesop.

425989   2. Zranilý Svazek: 5 Strana: 0652
2. Zranilý = kdo se zranil, dříve, časně něco učinil. Ta kráva je o celý týden z-lá (o celý týden dříve se otelila). U Kvasin.

425990   Zranilý Svazek: 9 Strana: 0412
Zranilý. Liška viděla je zbité a z-lé. Ezop. 174.

425991   Zranitelný Svazek: 5 Strana: 0652
Zranitelný, verwundbar. — kde. Achil- leus byl z-ný jen na patě. Cimrh. Myth. 286.

425992   1. Zraniti Svazek: 5 Strana: 0652
1. Zraniti, il, ěn, ění; zraňovati, ver- wunden. — koho. Zranil-liby koho aneb. zmordoval cizozemec, vz Zř. zem. Jir. R. 37. Z. strom. Us. — koho jak čím:k smrti, V , na smrť, Har., nožem, náhodou. Ten ji zranil tuze. Kká. Td. 162. Utrhač tě hůře zraní nežli zbojník břitkou zbraní. Šd. exc. — co komu. Ja som si nožičky nezranila. Ppk. I. 97. — proč. Ach co sis, panenko, co sis pomeslila! Pro marný slovíčko srdečko's zranila. Sš. P. 149.

425993   2. Zraniti se Svazek: 5 Strana: 0652
2. Zraniti se, vz Zranilý, 2. — Z., Morgen werden. V létě ani neví člověk, kdy se zraní; Sotva se z-lo, vyšli sme. Us. Tč.

425994   Zránne Svazek: 7 Strana: 1156
Zránne jich bolo (velmi mnoho); Z. som sa najedzila (velmi jsem se nahněvala). Slov. Rr. Sb.

425995   Zránný Svazek: 9 Strana: 0412
Zránný = náramně veliký. Z. hadzisko. Siov. Čes. 1. VIII. 150.

425996   Zrapetiť sa Svazek: 5 Strana: 0657
Zrapetiť sa, il, ěn, ění = zpamatovati se? V tom Hanka prec' sa z-la, ľak (lek) stihla cele podmaniť. Slov. Phld. V. 60.

425997   Zrapotati Svazek: 5 Strana: 0652
Zrapotati, klappern, schwatzen, Straka z-la. Phld. III. 3. 136.

425998   Zrapoucliovatěti Svazek: 8 Strana: 0518
Zrapoucliovatěti = dostati rapouchy. Švestky z-ly. Brt. D. II. 377.

425999   Zrasovaný Svazek: 5 Strana: 0652
Zrasovaný; -án, a, o, abgerackert, ab- geschunden, herabgekommen. Z. dobytek. Us. Šd.

426000   Zrasovaný čím Svazek: 9 Strana: 0412
Zrasovaný čím: robotou (prací). Nár. list. 1898. č. 83. odp.