166001   Náležeti Svazek: 6 Strana: 1094
Náležeti, náležívati. Cf. Bž. 194. — abs. Jsem s tím, jak n-ží. spokojen. Vlč. Jak náleží hezký člověk. Sá. — komu (kdy). Jí mé srdce pro vždy n-ží. Šml. Jakéž (právo) komu n ží. Kol. 3. Jemu chci n. v životě i v smrti, dnes i na věky. Mž. 3. Dobrým odplaty n-ží. Hořek. 65. a. — Pozn. Či je to ? To je tatíčkovo, našého Francka. Kdo je silnější, toho ty peníze budú. Mor. Tam v té příčině (m. gt. přisvojovaciho) nikdy neužívají ,patřiti, náležeti' a p. ger- manismů. Brt. D. 180. — komu jak. Důsto- jenství knížecí jistým rodům dědičně ná- leželo. Šmb. S. II. 138. Vítězi v lásce n. Kká. K sl. j. 47. — k čemu. Věci k jídlu náležející. Pref. 11. To n-ží k věci. Us. Obé (věro- a mravouka) n-žejí k sobě. MH. 1. — kam. To pod jiné soudy n-ží. Žer. Sn. 74. Martinus z Mohelnice scestná chování některých prelatuov před něj n-jících tuze trestal. Dač. I. 171. — na koho. N-ži na opatrného, aby . . . Pk. Aby tak se cho- vali jak na dobré křesťany n-ži. 1537. Mus. 1883. 142.

166002   Náležeti Svazek: 7 Strana: 1333
Náležeti. Které (listy) mi n-ží. Arch. X 177.

166003   Naležeti co Svazek: 6 Strana: 1094
Naležeti co. Vstaň hore, nic nenaležíš. Mor., slov. Šd.

166004   Naležeti se Svazek: 2 Strana: 0043
Naležeti se, el, ení = dlouho ležeti, lange liegen. Dosti se tam naleželi. Ros. To pivo dosti se naleželo. Jg.

166005   Náležitě Svazek: 2 Strana: 0044
Náležitě, slušně, hodně, řádně, pořádně, povinně, dostatečně, geziemend, gebührlich, schicklich, brav, tüchtig, gehörig. V. On tomu n. učí. Kom. Což se svým časem n. dělá. Kom. Psaní jest n. odevzdáno. 1). Něco n. rozvážiti. 1).

166006   Náležitě Svazek: 6 Strana: 1094
Náležitě něco obdržeti, Dch., připraviti, Šml, pochopiti, poznati, uvážiti, o něco se postarati. Us. Pdl.

166007   Náležitost Svazek: 2 Strana: 0044
Náležitost, i, f., co kam náleží, das Zu- behör. Stánek se všemi n-stmi připravil. V. Ves s dědinami, s lukami, i se vší náleži- tostí. Háj. — N., co náleží, dusnost, právo, hodnosť, povinnosť, dostatečnost, die Gebühr, Anständigkeit, Schicklichkeit, Billigkeit, Ge- Hörigkeit, Schuldigkeit, Richtigkeit, der An- stand. Jg. Může sobě podlé n-sti a možnosti těch osob rozkázati zaplatiti. V. Proti vší n-sti město opanoval. V. Panny vedlé nále- žitosti daroval. V. Takové nalezače podlé n-sti darem obdařiti poručiti ráčíme. Nar. o Hor. Nad n. se vypíná. Kram. Mimo n. ně- koho daněmi stěžovati; podlé n-sti dáti si zaplatiti. — N., die Gebühr, plat. N. vedlejší. Pr. Předpis o n-stech, die Gebührenvor- schrift, Čsk. N. za ubytování. Šp. Výměra, umenšení, výkaz, stav, summa, listina, před- pisování, přestoupení, přenesení, rozmnožení, zmenšení n-sti Šp.

166008   Náležitosť Svazek: 6 Strana: 1094
Náležitosť. Že se každý vedlé n-sti a k dobrému JMti přimluviti chce. Výb. II. 1384.

166009   Náležitý Svazek: 2 Strana: 0044
Náležitý, náležející někomu, něčí, zuge- hörig, gehörig, eigen. Jg. N. komu. Mocnosť někomu při soudu n-tá; v statek jim n-tý se uvázal. Zř. F. N. člověku, mnohým, V.; věc křesťanu náležitá (slušná). Br. — po kom : věc po otci n. (otcovská). V. — kam (pod co, k čemu, do čeho). Kraj pod jeho správu n. Har. Věc k soudu, n. J. tr. Způsobilost k volitelnosti náležitá. RZ. A po- něvadž některé vesnice k tomu zámku ná- ležité. Zř. F. S věcmi k jeho službě nále- žitými. Br. — Háj., Solf., V. Sebera kusy náležité do něho (hrnce). Br. — IV., slušný, povinný , hodný , dostatečný , gebührlich, schicklich, schuldig-, tüchtig, förmlich. V. N. míra, odměna, vyučování, poslušnosť, nave- dení, šetrnosť, vděčnosť, veselosť, úctivosť, poctivosť, výmluva, příčina, čas, soud, soudce, úřad, odpověď, chování, muž (hodný). Jg. Nenáležitých věcí žádati. Kom. N. daň, dávka, plat, pohledávání, pohledanosť, právo, vydání, plat kolkový. J. tr. — komu. Opatrnosť věrnému křesťanu nenáležitá. Br. — Solf., Kram. — na koho. Cti lékaře ctí náležitou na něho. Br. Pokora na pobožné lidi n. T. — Kram. — čím : právem. Us.

166010   Náležitý Svazek: 6 Strana: 1094
Náležitý = náležející. — komu. Krajiny Římanům n-té. Šf. Strž. II. 21. Věci horám n-té. Nar. o h. a k. Pr. I. 96. Dům dvěma n-tý. Cor. jur. IV. 3. 411. — k čemu. Statek k tomu n-tý. Výb. II. 1368. — N. = slušný. N. respekt, Vlč., vychováni. Dch. Učinil to způsobem nenáležitým. Us. Dch. — N. = dokonalý, vzorný. To je n. člověk. Val. Vck.

166011   Nalhaný komu Svazek: 10 Strana: 0195
Nalhaný komu. Nebe Turkům n-né. Tbz. XI2. 11.

166012   Nalhati Svazek: 2 Strana: 0044
Nalhati, nalhu, lhal, án, ání, vor-, an- lügen. — koho. Kdo ví, co je tam nalhal. Jg. — něco někomu. Us. — na někoho. Br., Ros., D.

166013   Nalhati Svazek: 6 Strana: 1094
Nalhati, nalžu (vz Lháti).

166014   Nali Svazek: 2 Strana: 0044
Nali, naliť, zastr. — rychle, honem. Jir. Nali dievka pláče. Dal. 25. Vz Nálet.

166015   Nali Svazek: 6 Strana: 1094
Nali buď = ne ali, nb ali t. j. než ale (srb. ala), nebo kusé nalit, nalet (flugs). Šf. III. 331. — Let. 478.

166016   Nalíbati se koho, čeho Svazek: 2 Strana: 0044
Nalíbati se koho, čeho, viel küssen. Ros. Vz Líbati.

166017   Nalíbiti se, lange Svazek: 6 Strana: 1095
Nalíbiti se, lange gefallen. Us.

166018   Nálicek Svazek: 6 Strana: 1095
Nálicek, cku, m. = kukla, die Maske. Čsk. — N. uzdy, das Backenstück des Pferde- zaumes. Lpř.

166019   Nálicek Svazek: 9 Strana: 0451
Nálicek, vz Náliček.

166020   Nalíceti Svazek: 2 Strana: 0044
Nalíceti, vz Naléceti.

166021   Náliček Svazek: 2 Strana: 0044
Náliček, čku, m., železný pokrov lící, das Helmgesicht. Skrze n. v levé líce raněn. Háj.

166022   Nalíčení Svazek: 2 Strana: 0044
Nalíčení, n., der Anstrich. D.

166023   Nalíčený Svazek: 2 Strana: 0044
Nalíčený, angestrichen. Us.

166024   Nalíčený Svazek: 6 Strana: 1095
Nalíčený; -en, a, o. Byla sem n-na na pút (chystala jsem se). Mor. Brt. D. 233.

166025   Náličí Svazek: 6 Strana: 1095
Náličí, n. = nálicek, náličnica, die Maske. Když n. přátelství zvrhli. Zbr. Mudr. živ. I. 115.

166026   Nalíčiti Svazek: 2 Strana: 0044
Nalíčiti, a) vz Naléceti. —- b) Natírati se, koho. Jsem červená, jak by mne nalíčil. Us. — se čím: barvou. Us. — N. se = naléčiti se. Jg.

166027   Nalíčiti Svazek: 6 Strana: 1095
Nalíčiti = napočítati. N. komu na jistý počet. Laš. Tč. — se = nafintiti se. U Olom. Sd.

166028   Nalíčiti Svazek: 7 Strana: 1333
Nalíčiti peřiny = upraviti. Sš. P 447.

166029   Nalíčiti co čím Svazek: 10 Strana: 0195
Nalíčiti co čím: tváře mastí (natříti). Msn. Od. 274.

166030   Náličnica Svazek: 6 Strana: 1095
Náličnica, e, f. = nálicek, kukla, škra- boška, larva, die Maske. Slov. Rutk. 51. Teraz odmrštil n-cu. Let. Mt. S. X. 1. 36.

166031   Nalieha Svazek: 2 Strana: 0044
Nalieha, y, m., zastr. = pokrytec. Jir.

166032   Naligotať sa Svazek: 6 Strana: 1095
Naligotať sa = nablyštěti se. Slov.

166033   Nalíhati Svazek: 2 Strana: 0044
Nalíhati, vz Naléhati.

166034   Nalíhavosť Svazek: 6 Strana: 1095
Nalíhavosť = naléhavost.

166035   Nalíhavý Svazek: 6 Strana: 1095
Nalíhavý = naléhavý.

166036   Nalíhnouti Svazek: 2 Strana: 0044
Nalíhnouti, a) vz Naléhati. — b) = mnoho vylíhnouti, viel ausbrüten. Slepice mnoho kuřat nalíhla. Us. — se. Mnoho kuřat se nalíhlo. Us.

166037   Nalihovati Svazek: 6 Strana: 1095
Nalihovati = lihy dělati, anlachen. Sl. les.

166038   Nalicha Svazek: 6 Strana: 1095
Nalicha. Chodí jako odjatý, nebo n. jest. Výb. I. 343.

166039   Nálicha Svazek: 7 Strana: 1333
Nálicha, impetuosus. 16 stol. Pršp 43. 75.

166040   Nálichem Svazek: 6 Strana: 1095
Nálichem adv., zastar. Vz Bž. 216. Co se n-chem (= na licho, marně) děje. Vš. 116. Staří nic jsú bez příčiny, nic nadarmo, nic n. nedělali, než s rozumem všecko. Vš. 196.

166041   Nalichviti Svazek: 2 Strana: 0044
Nalichviti, il, en, ení, erwuchern. — co: hromadu peněz nalichvil. Sych. Co nalichvil, komu se dostane'? Ros.

166042   Nálik Svazek: 2 Strana: 0044
Nálik, u, m., die Falle. Rk.

166043   Nalíknouti Svazek: 2 Strana: 0044
Nalíknouti, vz Naléceti.

166044   Nalil Svazek: 9 Strana: 0177
Nalil = nahnul, d ial. Gb. II. ml III. 2. 245.

166045   Nalim Svazek: 8 Strana: 0224
Nalim, a,, m. — bručivec indický, batrachus gruniens. Sterz. I. 1153. b.

166046   Nalíniti se Svazek: 6 Strana: 1095
Nalíniti se, oft haaren, sich hären. Bern.

166047   Nalípati Svazek: 2 Strana: 0044
Nalípati; nalípnouti, lípl, ut, utí. — co, čeho kam: papír na okno, na nohy masti. Jád.

166048   Naliskati komu Svazek: 6 Strana: 1095
Naliskati komu = vymrskati. Vz Li- skati. Us.

166049   Nálistnička, y Svazek: 6 Strana: 1095
Nálistnička, y, f., cf. Nálistník.

166050   Nálistník Svazek: 6 Strana: 1095
Nálistník, u, m., vz Nálesník. Pokr. Pot. L 107.

166051   Nálistník Svazek: 10 Strana: 0630
Nálistník, u, m. = pokrm z různých zelných listů prosnou kaší posypaných, hotovený na rendlíku. Val. Čes. 1. XV. 267.

166052   Nalistný Svazek: 2 Strana: 0044
Nalistný, na listu jsoucí. N. rostliny. Rostl.

166053   Náliš Svazek: 6 Strana: 1095
Náliš od lich = nimius, zastr. Bž. 216.

166054   Náliš Svazek: 10 Strana: 0195
Náliš = příliš. Šf. Poč. 111. (Pass., Ote).

166055   Nalíščať sa Svazek: 6 Strana: 1095
Nalíščať sa = naligotati se. Slov. Bern.

166056   Nališní Svazek: 2 Strana: 0044
Nališní oko, der Tragering. Rk.

166057   Nálišník Svazek: 2 Strana: 0044
Nálišník, u, m., kroužek v řebřině za- dělaný. Der Ring an der Stemmleiste. D.

166058   Nálišník Svazek: 6 Strana: 1095
Nálišník u Roudn. = železo, jímž po- bita lišeň.

166059   2. Nalit Svazek: 2 Strana: 0044
2. Nalit, vz Nalet, Nali.

166060   Nalit Svazek: 7 Strana: 1333
Nalit = tožť, anoť; rychle, nenadále, ecce, flugs. On mienil, chtě z toho mieti utěšenie; n. túhu s hořem mieti bude. Št Kn. š. 10. 34. 132. 18.

166061   Nalit Svazek: 10 Strana: 0196
Nalit tu hodinu nepřátelé počechu utíkati. Kar. 18. Sr. Mš. Slov., Baw. E. v. 2350., 2345., 1367.; J. v. 1475.; Ar. 449., 2522. E. v. 813.

166062   1. Nalit, a, o Svazek: 2 Strana: 0044
1. Nalit, a, o, nalitý, Vz Naliti.

166063   Nalítati Svazek: 2 Strana: 0044
Nalítati, vz Nalétnouti.

166064   Nálitek Svazek: 2 Strana: 0044
Nálitek, tka, m. ------ nálevník. Koll.

166065   Nálitek Svazek: 6 Strana: 1095
Nálitek. Roura s n-tkem. Zpr. arch. VII. 81. Cf. Nálušnice. — N. = čásť soustruhu. Vz Včř. Z. II. 59.

166066   Naliti Svazek: 2 Strana: 0044
Naliti, naliji a naleji, nalij, il, it. iti; nalévati, nalívati, nalévávati, cin-, aufgiessen, einschenken, einfüllen. Jg. — abs. Nalij, nalijte. D. Nalívá, dolívá a nikdy dosti ne- mívá (opilec). V. Víno nalévá (zrna hroznu se plní). Čk., Hý. — co : koflík, V., sud piva. Ros. — čeho. Nalij vína (ne: všecko). Ros. — co, čeho kam: vina (něco ho, část; víno = všecko) do sklenic. Us. Voda se nalévá do rybníka. Jg. Vodu, vody na mísu n. Us. Již se jim do hrdla nalévá (jsou v nebezpečenství). Br. Nalejíc se do němoty (opilci). Kom. — co, se čím: sud pivem, Ros., hrnec vodou, Us.; žíly nalily se krví. Bs. Višně se lahodou nalívá. C. — co (čeho) komu : pocestnému vody, Us.; někomu klo- bouk (cilindr, einschlagen). Us. Nalili mu zase vrchovatou. Jg. — se čeho. Pití von- ných aby se nalili. Vz Naplniti se čeho. Chč. 301. — po čem. Nalijte nám po sklenici. Us. Po čem (za kolik) víno naléváš? Sš. P. 141. — se. Ovoce se nalévá (roste). Us. Již se mnoho nalilo. Us.

166067   Nalití Svazek: 2 Strana: 0044
Nalití, í, n., das Ein-, Aufgiessen, das Einschenken, der Aufguss. V. N. cev krví. Lk.

166068   Naliti Svazek: 6 Strana: 1095
Naliti. — čeho. Nalej vína. BO. Komu kahance třeba, nalévej oleje. Us. — co, čeho kam. Nalil pod kytici vody. Vlč. Do Vojty jakoby ohně nalil. Kld. II. 22. Petrolej do lampy n. Us. Pdl. — zač. Já nalívám za štyry grécary, za dva groše nic jinač. Sš. P. 141. — jak. N. se do němoty (opiti se). Kom. Poručil hospodskému, aby všem pilně nalej val na jeho řád. Sá. v Osv. I. 182.

166069   Naliti Svazek: 8 Strana: 0224
Naliti. Nalial sa ako sud (napil). Slov. Nov. Př. 598.

166070   Naliti Svazek: 9 Strana: 0179
Naliti. Dítěti se dásně nalívají. Hoř. 92.

166071   Naliti Svazek: 10 Strana: 0196
Naliti. Poďme ďalej, kde volajú: Nalej (do hospody). Sbor. slov. VII. 131.

166072   Nalitostniti se koho Svazek: 6 Strana: 1095
Nalitostniti se koho, sehr bedauern. Co jsme se vás n-li! Us.

166073   Nalitováti se čeho Svazek: 6 Strana: 1095
Nalitováti se čeho, oft, viel bereuen; bedauern. Us.

166074   Nalitý Svazek: 6 Strana: 1095
Nalitý; -it, a, o. — čím. Hustým zrnem n. niva. Osv. V. 637.

166075   Náliv Svazek: 2 Strana: 0044
Náliv, u, m., Aufguss, m. N. líhový, vod- natý. Nz.

166076   Nalívač, nalívadlo Svazek: 2 Strana: 0044
Nalívač, nalívadlo, lépe: nalevač, nu- levadlo. Jg.

166077   Nalivaja Svazek: 8 Strana: 0224
Nalivaja, e, m. = nimra. Han. Brt. D. II. 315.

166078   Nalivajka Svazek: 9 Strana: 0179
Nalivajka, y, f., hospoda u Ráje. Věst. op. 1895. 15.

166079   Nalívanec Svazek: 2 Strana: 0044
Nalívanec, nce, m. = lívanec. Us.

166080   Nalívaný Svazek: 2 Strana: 0044
Nalívaný, ein-, aufgegossen.

166081   Nalívárna Svazek: 6 Strana: 1095
Nalívárna, y, f., vz Nalévám, Nálevna.

166082   Nalívati Svazek: 2 Strana: 0044
Nalívati, vz Naliti. V.

166083   Nálivka Svazek: 10 Strana: 0196
Nálivka, y, f. Umyvadlo s n-kou. 1679. Zbrasl. 412.

166084   Nálivka, nálívka Svazek: 2 Strana: 0044
Nálivka, nálívka, y, f., der Aufguss. N. malinová. Rk.

166085   Nálivný žlab Svazek: 6 Strana: 1095
Nálivný žlab, vz Žlab.

166086   Nalízati Svazek: 8 Strana: 0224
Nalízati. Kdo śe něnaji, tyn śe něnaliže (kdo zmeškal příležitost). Mor. NZ. V. 542.

166087   Nalízati co Svazek: 6 Strana: 1095
Nalízati co, anlecken. N. med. Us. — komu = nabiti. Cf. Naliskati. Us. Rgl. — se čeho: medu.

166088   Nalízati se Svazek: 7 Strana: 1333
Nalízati se. Kdo se nenají, ten se ne- nalíže (o zmeškané dobré příležitosti) Us Brt.

166089   Nalíznutý Svazek: 6 Strana: 1095
Nalíznutý. Je n. = opilý. Us.

166090   Nalizovati Svazek: 6 Strana: 1095
Nalizovati, auflachen, bezeichnen. Sl. les. Vz Lizovati. — co: stromy.

166091   Naliž Svazek: 10 Strana: 0196
Naliž (nali+ž) = hle. A když před mě- stem biechu, n. tu již král Ecel bieše. Růž. 82.

166092   Nalkati Svazek: 2 Strana: 0044
Nalkati; nalítnouti, kl, utí, einathmen. — se čeho. Nalkajíc se dýmu umřeli. Kom. N. se zlého povětří — nalykati. se. Kram.— Nalkali se mnoho = navzdychali se, viel ächzen. Ros.

166093   Nalkati se Svazek: 6 Strana: 1095
Nalkati se = nalokati se. Nalkav se té páry upadl. Jord. 205.

166094   Nálllastky Svazek: 9 Strana: 0177
Nálllastky (jinak Náhlasky) — Fu-ie Alx. Nach. CI.

166095   Nalmědlý Svazek: 2 Strana: 0026
Nalmědlý = náhnědý. Rostl.

166096   Nalmoucaný Svazek: 9 Strana: 0177
Nalmoucaný m. nahňácaný. Dšk. Vok. 15.

166097   Nalňa Svazek: 9 Strana: 0177
Nalňa, nadávka. Šeb. 230.

166098   Nální Svazek: 7 Strana: 1333
Nální. Cf. Mrtvý (2. dod.).

166099   Nalobdovať sa Svazek: 6 Strana: 1095
Nalobdovať sa, oft den Ball spielen. Slov. Bern.

166100   Naľoć Svazek: 9 Strana: 0179
Naľoć = naliti. Slez. Lor. 75.

166101   Naločkať sa Svazek: 6 Strana: 1095
Naločkať sa, oft ausfliessen, ausspritzen. Slov. Bern.

166102   Nalôdať Svazek: 6 Strana: 1095
Nalôdať = násilně naliti, vlíti. Slov. — čeho komu. Čo by mi vrah hanby n-dal. Phľd. IV. 157., Hdž. Nálodí, n., transtrum. Šm. Nalodit sa, oft schiffen. Slov. Bern. Nalogať sa = nalokati se. Slov. Rr. Sb. Nalohati = natlouct. Ten mi jich n-há. U Ronova. Rgl.

166103   Nálodí Svazek: 7 Strana: 1333
Nálodí, n., transtrum, zastr. Veleš.

166104   Naloditi co Svazek: 10 Strana: 0196
Naloditi co: dříví. Emin. 66.

166105   Nálodní Svazek: 2 Strana: 0044
Nálodní vojsko, Schiffsmannschaft, f. Šf.

166106   Náloh Svazek: 2 Strana: 0044
Náloh, u, m., náklad, die Kosten. 1404. Gl. 168.

166107   Náloha Svazek: 2 Strana: 0044
Náloha, y, f., vloha, schopnosť, die An- lage. D.

166108   Nalohniti se Svazek: 2 Strana: 0044
Nalohniti se, il, ěn,- ění = do sytá se najísti (naprati se), napiti. Us. v Chrud. Kd.

166109   Nalohniti se něčeho Svazek: 7 Strana: 1333
Nalohniti se něčeho = napiti se. Na vých. Čech. Rgl.

166110   Nalôchati se Svazek: 6 Strana: 1095
Nalôchati se = napiti se; namočiti se. Slov. — se čeho. N-chal sa vody, mlieka. Zátur. Také na Hané. Tč. — se kde. Ne- choď tam, n-cháš sa tam celá (namočíš, po- mokříš). Val. Vck.

166111   Nalochtati komu čeho Svazek: 6 Strana: 1095
Nalochtati komu čeho. Ten mu jich n-tal (vysázel)! Us. Nl.

166112   Nalochtati se čeho Svazek: 2 Strana: 0044
Nalochtati se čeho, vz Nalokati se.

166113   Nalojiti Svazek: 6 Strana: 1095
Nalojiti, nalojovnti, mit Talg an-, be- streichen. Us. Šd., Ssk.

166114   Náloka Svazek: 6 Strana: 1095
Náloka, y, f., die Beize. Tpl.

166115   Nalokati se Svazek: 8 Strana: 0224
Nalokati se. N-kal se (napil se), ako pra- siatko. Slov. Nov. Př. 598.

166116   Nalokati se čeho Svazek: 2 Strana: 0045
Nalokati se čeho, ver-, einschlucken. Jg. N. se povětří, Ros., prachu, dýmu. Rk. Na Mor. též nalochtati (nalykati) se. Nalochtal se vody. Hý.

166117   Nálom Svazek: 6 Strana: 1095
Nálom, u, m. = nálomek. Loos.

166118   Nalomcovati Svazek: 2 Strana: 0045
Nalomcovati, genug schütteln, rütteln. — kým. Zimnice dosti jím nalomcovala. Ros.

166119   Nálomek Svazek: 2 Strana: 0045
Nálomek, mku, m., der Anbruch. Jg. Nalomenina, y, f. = nalomení, der Bruch, Anbruch. Us.

166120   Nalomený Svazek: 2 Strana: 0045
Nalomený; en, a, o. Nedolomuj n-ných (nešťastného ještě nešťastnejším nečiň. Vz Neštěstí). Lb.

166121   Nalomiti Svazek: 2 Strana: 0045
Nalomiti, il, en, ení; nahrnovati, an- brechen. — co: dřívko, čím: rukou. Us. — se. Hůl se nalomila, Us. Nějak se nalomil (polomil, polámal, namohl). Ros. Vz Lámati.

166122   Nalomiti. — abs Svazek: 6 Strana: 1095
Nalomiti. — abs. Nalom (= počni píti z plné sklenice). Us. praž. Pepíků. — koho k čemu = přemluviti. Slov. Rr. Sb.

166123   Nalomozovati se Svazek: 8 Strana: 0224
Nalomozovati se = namozolorati se. Vck. Val. I. 83.

166124   Nalopati komu Svazek: 6 Strana: 1095
Nalopati komu = vybiti. U Bohuslavic. Neor.

166125   Nalopotiti Svazek: 2 Strana: 0045
Nalopotiti, il, cen, ení, viel angestrengt arbeiten. — se s čím. Us.

166126   Nalosek Svazek: 6 Strana: 1095
Nalosek, sku, m., pulpa, maso bez tuku a kosti. Sv. ruk. 317. b.

166127   Naloť Svazek: 6 Strana: 1095
Naloť = naliti. Laš. Tč.

166128   Naloty Svazek: 9 Strana: 0179
Naloty = nalitý. Slez. Lor. 75.

166129   Naloučiti Svazek: 6 Strana: 1095
Naloučiti, viel, oft trennen. Us.

166130   Nalouditi Svazek: 6 Strana: 1095
Nalouditi, viel locken. Us. Vz Louditi.

166131   Nalouěany Svazek: 2 Strana: 0045
Nalouěany, dle Dolany, něm. Naloučan, u Náměště na Mor. PL.

166132   Naloupati Svazek: 2 Strana: 0045
Naloupati, ansehälen; viel schälen. — co. Naloupl jablko, ale nedoloupal ho. — čeho. Ten těch jablek naloupal. Us. Vz Loupati.

166133   Naloupený Svazek: 6 Strana: 1095
Naloupený; -en, a, o. erbrutet, geraubt. N. poklady, J. Lpř., kořist. Šmb.

166134   Naloupežiti se Svazek: 6 Strana: 1095
Naloupežiti se, viel, oft rauben. Us.

166135   Naloupiti Svazek: 2 Strana: 0045
Naloupiti, il, en, ení, nalupovati, schälen, anschälen, viel rauben. Jg. -— si čeho: statkův, peněz. Us. — čím. Us. — co na kom. To na chudých naloupil. Us. Vz Lou- piti.

166136   Naloupiti se jak Svazek: 6 Strana: 1095
Naloupiti se jak: do syta. Tk. Č. 5.

166137   Naloupnouti Svazek: 6 Strana: 1095
Naloupnouti, vz Naloupati.

166138   Nalouskati Svazek: 2 Strana: 0045
Nalouskati, aufknacken. — co. Misku jader nalouskal. Ros. — čeho čím: zuby ořechů. Vz Louskati.

166139   Naloužiti Svazek: 6 Strana: 1095
Naloužiti, il, en, ení, einäschern. — co. Šp.

166140   Naloviti Svazek: 2 Strana: 0045
Naloviti, il, en, ení, erjagen, erlegen. — čeho čím: ryb, ptákův, zvěři. Us., Háj. Vz Loviti.

166141   Náložek Svazek: 6 Strana: 1095
Náložek, žku, m., die Alze, Ristalze, u ševců. Vz Náložky. — N. = masitosť, pulpa. Sv. ruk. V. I. 362.

166142   Naložen Svazek: 2 Strana: 0045
Naložen, vz Naložený.

166143   Náložeň Svazek: 6 Strana: 1095
Náložeň, žně, f., das Bettzeug. Slov. Loos.

166144   Naložení Svazek: 2 Strana: 0045
Naložení, n., das Auflegen, die Aufladung, Auflegung, Auflage, Einlegung. Jg. Cť. Na- ložený.

166145   Naložení Svazek: 6 Strana: 1095
Naložení ledu, die Eiseinlagerung. Us. Pdl.

166146   Naložení Svazek: 8 Strana: 0224
Naložení, n. = rozkaz. Činil to z n-nia. Slov. NZ. IV. 413.

166147   Naloženina Svazek: 6 Strana: 1095
Naloženina, y, f. = naložené ovoce. Hnsg.

166148   Naložený Svazek: 2 Strana: 0045
Naložený, aufgelegt, aufgeladen, einge- legt, befrachtet. N. úhor, maso, sýr atd. Us. — Jsem dnes dohře naložen, šp. m. : Jsem v dobré míře, Os., Mš., jsem dobré, veselé, utěšené mysli; mám dobrou chvíli, hodinu; jsem vesel, v dobrém humoru. Jsem špatně naložen šp. m.: jsem nevrlý, mrzutý, roz- mrzelý; mám zlou chvíli, zlou hodinu, zlý den; jsem ve špatném humoru, jsem ve zlé míře. Brs. 107. Také Ht. v Bruse 285. slovo toto zamítá. Na Mor.: Není (je) dobré chuti. Mrk. Vz Rozmar.

166149   Naložený čím Svazek: 6 Strana: 1095
Naložený čím: vůz senem n. Us. — Nebyl ku práci n-žen m.: neměl do práce chuti; Není n-žen k smíchu m.: není mu do smíchu. Vz Brt. S. 3. vd. 169.

166150   Naložitelný Svazek: 6 Strana: 1095
Naložitelný, aufladbar, aufwendbar.

166151   Naložiti Svazek: 2 Strana: 0045
Naložiti, vz Nakládati.

166152   Náložkový Svazek: 8 Strana: 0224
Náložkový, Alzen-, N. kopyto, Alzen- 1eiste, ť.

166153   Náložky, pl Svazek: 2 Strana: 0045
Náložky, pl., f., u ševce, die Weitungen, Aufsätze, alcny, die Alzen, z it. alzare = zvýšiti. Dch.

166154   Náložní Svazek: 6 Strana: 1095
Náložní, Bett-, Lager. Us. Pdl. N. místo, der Belegraum. Dch.

166155   Náložnice Svazek: 6 Strana: 1095
Náložnice, e, f. = choť. Vký.

166156   Náložný Svazek: 6 Strana: 1095
Náložný = podplodní. Vz Rst. 446.

166157   Nalpa Svazek: 8 Strana: 0225
Nalpa, y, f. = opice. Šariš. Phľd. 1895. 256.

166158   Nalúbiť sa Svazek: 6 Strana: 1095
Nalúbiť sa, lange lieben. — N. sa = nalíbiti se. Slov. Bern.

166159   Nálučuice Svazek: 2 Strana: 0045
Nálučuice, e, f., pouzdro na luk, das Bogenfutteral. Mus. VIII. 389.

166160   Naluhati Svazek: 6 Strana: 1095
Naluhati = nalhati. Slov. Beru.

166161   Naluchati Svazek: 6 Strana: 1095
Naluchati se = nalokati se. Slov. a mor. Hol. 333, Bkř.

166162   Nalúpati Svazek: 6 Strana: 1095
Nalúpati = naloupati.

166163   Nalupati se Svazek: 2 Strana: 0045
Nalupati se, sich vollstopfen. Nalupal se = hodně se najedl. — komu, durchprügeln. Ten mu nalupal — vybil. Us.

166164   Nalúpit Svazek: 8 Strana: 0225
Nalúpit komu = nabiti. Val. Brt. D. II. 346.

166165   Nalupkať sa Svazek: 6 Strana: 1095
Nalupkať sa, viel, oft klopfen. Slov. Bern.

166166   Naluskac Svazek: 9 Strana: 0179
Naluskac = nabiti. Slez. Lor. 75.

166167   Naluskati Svazek: 6 Strana: 1095
Naluskati, naluštiti, anfknicken, auf- machen. N. se hrachu, ořechů. Tč.

166168   Naľúšňat komu čeho Svazek: 8 Strana: 0225
Naľúšňat komu čeho = vyhledati, vy- slíditi. Brt. D. II. 339. Cf. Ľúšňat.

166169   Nálušnice Svazek: 6 Strana: 1095
Nálušnice, e, f. = nálišnice, nálišník, ein Blech an der Wagenleiste. Na již. Mor. Šd.

166170   Naluštiti Svazek: 6 Strana: 1095
Naluštiti, il, ěn, ění, viel aushülsen. Ssk. Vz Naluskati.

166171   Nalykati Svazek: 2 Strana: 0045
Nalykati, vz Nalokati.

166172   Nalyseti Svazek: 2 Strana: 0045
Nalyseti, el, ení, kahl werden. Berg.

166173   Nálysý Svazek: 2 Strana: 0045
Nálysý, lysáček, der Glatzkopf. V.

166174   Nalžov Svazek: 6 Strana: 1096
Nalžov, vz Nalžovy.

166175   Nalžov Svazek: 9 Strana: 0179
Nalžov z: na Lžově. Krok. 1896. 177.

166176   Nalžovice Svazek: 2 Strana: 0045
Nalžovice, něm. Nalžowitz, ves u Sedl- čan. PL.

166177   Nalžovice Svazek: 6 Strana: 1096
Nalžovice, Nelžejovice. Rk. Slov.

166178   Nalžovské hory Svazek: 2 Strana: 0045
Nalžovské hory, Silberberg, Stříbrné hory, mě. v Klatovsku PL. Vz S. N.

166179   Nalžovské Hory Svazek: 6 Strana: 1096
Nalžovské Hory, Hory nad Nalžovy, méně správně Stříbrné Hory, Silberberg, mě. v Klat. BPr.

166180   Nalžovy Svazek: 2 Strana: 0045
Nalžovy, dle Dolany, něm. Elischau, ves n Planie. PL.

166181   Nalžovy Svazek: 6 Strana: 1096
Nalžovy. Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. I. 151., 156., III. 305., Rk. Slov., Arch. VII. 714.

166182   Nám Svazek: 2 Strana: 0045
Nám, dat. pl. zájmena já; strčes. nem.

166183   Nám ch Svazek: 6 Strana: 1096
Nám ch u hrnčířů. Rk.

166184   Nám jako nám Svazek: 10 Strana: 0196
Nám jako nám, tanec. Vz Brt. P. n. 918.

166185   Náma Svazek: 2 Strana: 0045
Náma, dual = nám dvěma. Kat,

166186   Namacati Svazek: 6 Strana: 1096
Namacati = macaje nalézti, namakati, herumfühlend finden. Us. Brv.

166187   Namáčecí Svazek: 6 Strana: 1096
Namáčecí káď, v níž se něco máčí. S. N. XI. 166.

166188   Namáčeč, e Svazek: 2 Strana: 0045
Namáčeč, e, m., der Eintaucher.

166189   Namáčečka, y, f Svazek: 2 Strana: 0045
Namáčečka, y, f., die Eintaucherin. Us. — N., druh štětky. Vz Tkadlcovství. Hk. Namáčení, n., das Eintunken. Rohlíčky k n. do kávy. Dch.

166190   Namáčeti Svazek: 2 Strana: 0045
Namáčeti, eintauchen, befeuchten, netzen, eintunken. V. 3. pl. -čejí, el, en, cní; na- močiti, il, en, ení. — co kde, kam. N. chléb v omáčce n. do omáčky, houbu ve vodě. Us. — V. Prádlo ve vodě, do vody; do louhu, v louhu (na Mor. pejehovati). N. hrách, přízi. Jg. — co čím. Něco vlhkostí namo- čiti. V. Namočte mi šátku vínem. Zpěv II. 11. Vz Máčeti.

166191   Namáčeti co kam Svazek: 6 Strana: 1096
Namáčeti co kam. Svůj ostrý palaš do srdce namočil. Sš. P. 87.

166192   Namáčka Svazek: 2 Strana: 0045
Namáčka, y, f., omáčka, die Tunke. Reš.

166193   Namačkati Svazek: 2 Strana: 0045
Namačkati, ein wenig drücken; viel drücken, aufdrücken. — co. Tys to namačkal a on domačkal. — čeho. Tys těch hrušek namačkal tak, že teď hnijí. Us. — se koho, se s kým kde: v stodole, pod kolnou atd. Vz Mačkati.

166194   Namaďarovaný Svazek: 8 Strana: 0225
Namaďarovaný = nabadúrkaný. Je proti nám n. Phľd. XII. 696.

166195   Namaďarovať Svazek: 7 Strana: 1333
Namaďarovať = nabadúrkať. Slov. Phľd. XII. 696.

166196   Namadiť Svazek: 6 Strana: 1096
Namadiť = namediti.

166197   Namádľať sa Svazek: 6 Strana: 1096
Namádľať sa = madliti, mazliti se. Slov. Netreba s ňou sä n. Hdž. Čít. 123. Kým sa ostatní len tak n-li pri pečienkach a pri koláčoch, on pojedol všetko. Duš. Sl. pov. I. 552.

166198   Namaglovaf Svazek: 6 Strana: 1096
Namaglovaf = namandlovati. Slov. Bern.

166199   Namagnetovati Svazek: 2 Strana: 0045
Namagnetovati střelku, magnetisiren. Jg.

166200   Námah Svazek: 6 Strana: 1096
Námah, u, m. = námaha. Slov. Ssk.

166201   Námaha Svazek: 2 Strana: 0045
Námaha, y, ť., die Anstrengung. Koll., Sš. J. 2.

166202   Námaha Svazek: 6 Strana: 1096
Námaha. Dk., Pr. tr. Všecka naše n. uběhla ve zmar Ptů.

166203   Namáhání Svazek: 2 Strana: 0045
Namáhání, n.N. rozumu ; s velikým n-ním. Nt. Přese všecko n. nic nepořídil. Us. Die Anstrengung.

166204   Namáhání Svazek: 6 Strana: 1096
Namáhání sloupu, trámu = největší na- pjetí, die Belastung. Pek. 41., Pcl. 5., 7., 25., 41., 60.

166205   Namáhati Svazek: 2 Strana: 0045
Namáhati, schwächen,beschädigen, strup- piren. — koho, koně, voly, Us., síly, hlas. — koho čím: koně těžkým nákladem. Us. — se. V Krkonoš.: baholif se, bahlať. Kb. Sich anstrengen, abarbeiten, rackern mit etwas. Jg. Namáháš se, až ti jazyk mokrý. Jg. — se s kým, s čím (zač), jak. Na- máhala se s nimi. Kom. S pracemi až do úpadku, až do přetržení se namáhali. Ob. Pan. — Kram. — s inft. Slon namáhá se baviť je. Ráj. — se při čem. Rk.

166206   Namáhati. — se Svazek: 6 Strana: 1096
Namáhati. — se. Neračte se n., wollen sich nicht bemühen. Us. Dch. — se jak: přes moc. Dch.

166207   Namáhavý Svazek: 2 Strana: 0045
Namáhavý, anstrengend. N. práce. Us.

166208   Namáchati Svazek: 2 Strana: 0045
Namáchati, vz Máchati.

166209   Namachliť Svazek: 8 Strana: 0563
Namachliť vlasy bielkom z vajca = na- tříti. Sbor. slov. I. 38.

166210   Namachliti Svazek: 8 Strana: 0225
Namachliti komu chrbát = namazati. Phľd. 1895. 182.

166211   Namachtati co do čeho Svazek: 7 Strana: 1333
Namachtati co do čeho = nacpati. Lib. NZ. I. 455.

166212   Namajstrovati Svazek: 6 Strana: 1096
Namajstrovati = namistrovati se. Slov. Bern.

166213   Namakati Svazek: 2 Strana: 0045
Namakati, namáhávati, aufgreifen, durch Betasten finden. — co. Makal makal, a na- makal džbán. Us.

166214   Namakati Svazek: 6 Strana: 1096
Namakati, namoknouti. — co. Ten to namákl (= chytil, Lir)! Us. Hnšk.

166215   Namakotiti Svazek: 6 Strana: 1096
Namakotiti = splésti, Špatně vyvésti, verwirren, schlecht ausführen. — co. Tys to n-tii! Val. Vck.

166216   Namále Svazek: 2 Strana: 0045
Namále, vz Málo.

166217   Namalovaný Svazek: 6 Strana: 1096
Namalovaný; -án, a, o, gemahlt. — čím: erb barvami n. Mus. 1880. 19.

166218   Namalovati Svazek: 2 Strana: 0045
Namalovati, auf-, hinmahlen. — co: obraz — čím: štětcem. — koho. Sedí, co by ho namaloval. V.— čeho. Ten toho namaloval! Us. — komu co kam: do památníku. Us. — co kde: na stole. — se. Nepiš čerta na stěně, sám se on namaluje. 1).

166219   Namalovati Svazek: 9 Strana: 0179
Namalovati. Je, jako když ho namaluje (červený, zdravý). Hoř. 92.

166220   Namalovati co komu Svazek: 6 Strana: 1096
Namalovati co komu: záda = vybiti mu. Us. Mtl., Neor. Namaluji ti něco = ne- dám ti nic. Bdl. — co kde. Namalujte obraz její na dsce. GR.

166221   Namámiti koho Svazek: 6 Strana: 1096
Namámiti koho, anplauschen. Us. Dch.

166222   Namammoniti Svazek: 8 Strana: 0225
Namammoniti, ergeizen.

166223   Namamoněný Svazek: 8 Strana: 0225
Namamoněný = opilý. Hranice. Brt. D. II. 346.

166224   Namamrať sa Svazek: 6 Strana: 1096
Namamrať sa = naškemrať sa. Slov. Bern.

166225   Naman Svazek: 6 Strana: 1096
Naman, u, m. = namanutí. Šd.

166226   Namaňati se Svazek: 6 Strana: 1096
Namaňati se = najísti se. V již. Čech. Rjšk.

166227   Namandlovati Svazek: 6 Strana: 1096
Namandlovati, namanglovati, viel man- gen.rollen, walken. — se čeho: prádla. Us.

166228   Namaňhati čeho kam Svazek: 6 Strana: 1096
Namaňhati čeho kam = nahnácati. na- míchati. N-Ja máku do buchet. U Kr. Hrad. Kšť.

166229   Namanit se k něčemu Svazek: 10 Strana: 0630
Namanit se k něčemu = naskytnouti se. Vz Brt. Slov.

166230   Námanka Svazek: 6 Strana: 1096
Námanka. y, f. = namanutí. Jen n-kou o něm se zmiňoval. Bdl. ŽEr. 80.

166231   Namanouti Svazek: 6 Strana: 1096
Namanouti. N-nul se mu do cesty. Us.

166232   Namanouti se Svazek: 2 Strana: 0045
Namanouti se, ul, uti; namanovati se, namávati se, nakomítnouti se, ungefähr vor- kommen, in den Wurf kommen. Jg. Vz Na- masti se. Jg. — abs, Namanul se (náhodou k tomu přišel). Us. — se komu (při čem). Kdo se mu namanul, toho zabil. Kom. Po- chybnosť se mu při všem namanuje. C. — se kam. Každému volno, co se na mysl a do péra namane, psáti. Kom. — se k čemu. Rk.

166233   Namanouti se Svazek: 9 Strana: 0179
Namanouti se O pův. sr. Zub. 398.

166234   Namanulý Svazek: 7 Strana: 1333
Namanulý. Vz Namanouti se. Prss.

166235   Namarastiti Svazek: 6 Strana: 1096
Namarastiti, viel sudeln; viel rasch und kräftig machen. U Olom. Sd.

166236   Namarniť Svazek: 6 Strana: 1096
Namarniť, viel verschwenden. Bern.

166237   Namařeniti Svazek: 6 Strana: 1096
Namařeniti = nastrojiti, vyfintiti. Cf. Mařena. U Místka. Škd.

166238   Namáslený Svazek: 6 Strana: 1096
Namáslený chléb = máslem namazaný. Us. Šd.

166239   Namasti co komu Svazek: 6 Strana: 1096
Namasti co komu: koňům, kravám, das Futter mengen. U Olom. Sd. -- se, s inft. Nevím eště, kam se namate jíti. Némc.

166240   Namásti se Svazek: 2 Strana: 0045
Namásti se, namatu, mátl, tení = naho- diti se, sich treffen, zutragen, vorkommen, in den Wurf kommen. Jak se namate. Us. — se komu. Všecko, co se jí namate, hubí. Us. Všecky, kdož se jim namátli, zmordo- vali. Ler. Kaní (plácá), co se mu namate. Us. Tu se mu namátl. — se komu kam. Co se mu do rukou namátlo. Zlob.

166241   Namastiti Svazek: 2 Strana: 0046
Namastiti, il, štčn, štění, anschmieren, beschmieren, salben, fett machen. — co čím: kaši máslem. Us. Proutky lepem n. (na Slov. = namazati). — někoho, někomu = vy- biti, zbíti, abprügeln. Us. Holí. Us.

166242   Namastiti Svazek: 6 Strana: 1096
Namastiti, il, en, ení = máslem nama- zati. — co komu: dětem chléb. Us Šd.

166243   Namastiti Svazek: 8 Strana: 0225
Namastiti. N-stím ti chrbát (nabiji). Slez. Nov. Př. 591.

166244   Namastiti Svazek: 9 Strana: 0179
Namastiti. Šlo to, jako by n-stil (dobře). Sml. IX. 171.

166245   Namastnělý Svazek: 2 Strana: 0046
Namastnělý, fett geworden, fettig. Rostl.

166246   Namastněti Svazek: 6 Strana: 1096
Namastněti, ěl, ění, fett werden. Šm.

166247   Namaškařený Svazek: 9 Strana: 0179
Namaškařený = za maškaru oblečený. Vek. Svat. 24.

166248   Namaškrtený Svazek: 8 Strana: 0225
Namaškrtený = namlsaný. N. týmto ná- lezom. Phľd. XII. 657.

166249   Namaškrtiť Svazek: 6 Strana: 1096
Namaškrtiť, näschig machen. Slov. Ssk.

166250   Namaštění, -štěný Svazek: 6 Strana: 1096
Namaštění, -štěný, vz Namastiti.

166251   Namátaný Svazek: 8 Strana: 0225
Namátaný = umdlený ? Phľd. 1895. 410.

166252   Namatati Svazek: 6 Strana: 1096
Namatati = nahmatati. Slov. Ssk.

166253   Namátati Svazek: 6 Strana: 1096
Namátati, erschrecken. Slov. Ssk.

166254   Námateční Svazek: 8 Strana: 0225
Námateční rostliny = nákepnice. Am. Orb. 96.

166255   Namátka Svazek: 2 Strana: 0046
Namátka, y, f. Das Ungefähr. N-kou (mancherlei) čísti. N-kon koho najíti. Us.

166256   Namátka Svazek: 8 Strana: 0563
Namátka, y, f. Příklady vzaté n-kou. Mus. fil. 1896. 272.

166257   Namátkový Svazek: 7 Strana: 1333
Namátkový. N. revise účtu, Stichprobe Nár. listy.

166258   Namatlati Svazek: 2 Strana: 0046
Namatlati, schlecht vorrichten. — čeho. Ten toho namatlal (špatně nastrojil). Lomn.

166259   Námatný Svazek: 2 Strana: 0046
Námatný, sich zufällig treffend, ereignend. Rk.

166260   Namatný Svazek: 6 Strana: 1096
Namatný. N. zkouška, die Stichprobe. Dch. Vz Námětný.

166261   Namátožiť Svazek: 6 Strana: 1096
Namátožiť = nastrašili, naplašiti. Slov. Bern.

166262   Námaz Svazek: 2 Strana: 0046
Námaz, u, m., namazaní. Techn.

166263   Námaz Svazek: 7 Strana: 1333
Námaz = bláto se slamou smíšené, jímž se chalupy omazují, na ně dává se jemnější obmítka. Na Hané. NZ IT 147.

166264   Namazání Svazek: 6 Strana: 1096
Namazání, n., das Anstreichen.

166265   Namazaný Svazek: 6 Strana: 1096
Namazaný;-án, a, o, an-, aufgeschmiert, bestrichen. Us. Jede jako s n-nou (rychle). Us. Rgl. Cf. Rst. 446. Má n- nou (hubu, jede mu; mluvka). Us. Rgl. Je n-ný jako snop = opilý. Us.

166266   Namazati Svazek: 2 Strana: 0046
Namazati, -zám, ale obyč. -ži (-žu), -maž, al, án, ání; namáznouti, znul a zl, ut, utí; namazovatt, natříti, anschmieren, anstreichen, bestreichen, aufstreichen. Jg. — co čím (konu) : chléb máslem, boty černidlem. Us. Olejem (napustiti, Dch.), mastí, bal samem, jedem ; V., Jg.; dary (bestechen). Papr. N. někomu záda dřevěným olejem, D., lískovým sádlem-; bíti, abpriigeln. Ď. — čeho kam: masti na plátno. Lk. Vz Mazati. Nařež cibule, pod oči si namaž. Er. P. 357.

166267   Namazati Svazek: 9 Strana: 0179
Namazati. Jde mu práce od ruky, jako když namaže. Hoř. 92.

166268   Namazati se Svazek: 6 Strana: 1096
Namazati se. Ten se namazal, namáz- nul = opil. Us. Sn., Olv. Také = najedl se. Us. Rgl.

166269   Námazivný Svazek: 6 Strana: 1096
Námazivný. N. malba = obmítková, Fresco. Slov. Koll. III. 350. Zanechal čestná díla n-ná i olejná. Ib. III. 391.

166270   Namázka, námazka Svazek: 2 Strana: 0046
Namázka, námazka, y, f., das Pflaster. Rk.

166271   Namazniť Svazek: 6 Strana: 1096
Namazniť, il, én, ění, verzärteln. Slov. Bern.

166272   Námaž Svazek: 9 Strana: 0179
Námaž, e, í. = vrstva mazanice na stěně chalupy z venčí. Na Hané. Ćes. 1. VIL 368. Vz Vobrh.

166273   Namaždiť Svazek: 6 Strana: 1096
Namaždiť = namačkati. Slov. Bern.

166274   Ňamčeti Svazek: 6 Strana: 1096
Ňamčeti, el, ení = mňoukati. Kočky n-ly. Mor. Kld., Škd.

166275   Námčrka Svazek: 2 Strana: 0046
Námčrka, y, f., na sýpkách, die Auf- masslung. Rk.

166276   Namdleti Svazek: 6 Strana: 1096
Namdleti, etwas schwach werden. Wtr. exc.

166277   Namediti Svazek: 6 Strana: 1096
Namediti, il, ěn, ění, mit Honig anstrei- chen, anmachen. Us.

166278   Namedliť Svazek: 6 Strana: 1096
Namedliť = natříti len. Slov. Ssk.

166279   Námech Svazek: 2 Strana: 0046
Námech, mchu, m., Náklad, das Gepäck. Us. Dch.

166280   Námějek Svazek: 9 Strana: 0179
Námějek, jku, m. = vrabčí símě, milium solis. Sal. (Věst. VII 516b. ).

166281   Naměka Svazek: 6 Strana: 1096
Naměka, y, m. a f. = osoba, která ža- lostným hlasem mluví, fňuká, pořád si stě- žuje. U Místka. Škd. — N. = druh mouchy. Ib. Škd.

166282   Naměkčiti Svazek: 6 Strana: 1096
Naměkčiti, etwas weich machen. — co. Déšť půdu trochu n-čil. Us. Tč.

166283   Náměkký Svazek: 2 Strana: 0046
Náměkký, weichlich. D.

166284   Naměklý Svazek: 2 Strana: 0046
Naměklý, weichlich, aufgeweicht. D.

166285   Naměknati Svazek: 6 Strana: 1096
Naměknati = naměknouti Laš. Tč.

166286   Naměknouti Svazek: 2 Strana: 0046
Naměknouti, knul a kl, utí, etwas weich werden, aufweichen. Jg. Hrách už naměkl. — čím: kůže vodou naměkla. Vz Měknouti.

166287   Námel Svazek: 6 Strana: 1096
Námel. Cf. Mkl. Erym. 186., Odb path. III 867., Rstp. 1760., 1998, Mir. 96., Rosc. 66., Slov. zdrav. Otrava námelem, ergotis- mus. Nz. lk. Nemoci duševní při ní, Ergo- tismuspsychosen. — N. = smetí na dno úle napadané. Us. Lšk.

166288   Námel Svazek: 8 Strana: 0225
Námel, vz Zátoň (3. dod.).

166289   Námel Svazek: 9 Strana: 0451
Námel v lékařství. Vz Ott. XVII. 1003.

166290   Námel, námel Svazek: 2 Strana: 0046
Námel, námel, e, namělič, e, namě- lečník, u, m. N., svatojanské žito, svato- janský chléb, manna, moučník, zuby, snět, das Mutterkorn, der Kornbrand, secale cor- nutmn, spermoedia (dle Kk. kyjnatka nachová, claviceps purpurea., der purpurrothe Keulen- kopf) = nemoc semena; takové zrno jest delší, barvy tmavě fialové, vnitř bledší, pod- staty houbovité. Rostl., S. N. — N., na Slov. = kŕemení v mělčinách řek, aufgeschwemm- ter Kiesel. Am.

166291   Námelčica Svazek: 8 Strana: 0225
Námelčica, e, f. = pračka. Myjava. Phľd. 1895. 444.

166292   Námelčivý Svazek: 6 Strana: 1096
Námelčivý kameň, mürber Stein. Slov. Ssk. N. = námelný. Ssk.

166293   Námělečník Svazek: 6 Strana: 1096
Námělečník, vz Námel.

166294   Namělení Svazek: 6 Strana: 1096
Namělení, n., die Ausreibung, Bröcke- lung.

166295   Námělený Svazek: 6 Strana: 1096
Námělený, ausgerieben, gebröckelt.

166296   Namělič Svazek: 2 Strana: 0046
Namělič, e, m. ----- námel. Us. Turn.

166297   Námeličník Svazek: 6 Strana: 1096
Námeličník = námělečník. Odb. path. III. 867.

166298   Namělina Svazek: 6 Strana: 1096
Namělina, y, f. = míchanina, das Ge- mengsei. Vz Naměliti Slov. Za to majúc, že slovenčina nič je nie inšie ako n. súsed- nich nářečí slavianských. Hdž. Větín. 89.

166299   Naměliti Svazek: 2 Strana: 0046
Naměliti, il, en, cní, bröckeln. — co mezi co.

166300   Námelka Svazek: 2 Strana: 0046
Námelka, y, f., die Krampfsucht, die Korn- staupe. Ja.

166301   Námelka Svazek: 6 Strana: 1096
Námelka = otrávení námelem, die Krie- belkrankheit. S. N. XI. 401.

166302   Namělniti Svazek: 6 Strana: 1096
Namělniti = naměliti. Bern.

166303   Námelný, namelčiý Svazek: 2 Strana: 0046
Námelný, namelčiý, z čeho se mnoho mouky námele, ergiebig. N. žito. D. Letošní pšenice jest prostředně n-ná. Sych.

166304   Nameloditi co komu Svazek: 6 Strana: 1096
Nameloditi co komu = namluviti. Ten mu toho n-díl! U Rohožné ve vých. Čech. Všk.

166305   Naměnělý Svazek: 2 Strana: 0046
Naměnělý, navinulý (o mase). Us. Chrud. Kd.

166306   Naměnilý Svazek: 2 Strana: 0046
Naměnilý, nakažený, angebrochen, an- gefault. N. dřevo. Us. Turn.

166307   Naměnilý Svazek: 6 Strana: 1096
Naměnilý. N. mléko = navinulé. U Ry- chnova. Ntk.

166308   Naměniti Svazek: 2 Strana: 0046
Naměniti, il, ěn, ční, ein wenig ändern. — co. Us. — čeho. Ten toho naměnil (mnoho). Us. — se čeho, s čím. Us.

166309   Namenout Svazek: 10 Strana: 0196
Namenout = namítnouti. Litom. 49.

166310   Náměr Svazek: 2 Strana: 0046
Náměr, u, m., směr, cíl, das Ziel, die Ten- denz. N. a plán evangelia. Sš. J. 10. — N., der Anschlag beim Gewehr. Bur.

166311   Náměr Svazek: 6 Strana: 1096
Náměr = nákres. Nz. — N. = plán. Koll. III. 300.

166312   Námera Svazek: 6 Strana: 1096
Námera, y, f. = náměr. Slov. Phľd. I. 1. 37.

166313   Namerať Svazek: 6 Strana: 1097
Namerať, messen, namiřovati. Slov. Bern.

166314   Náměrek Svazek: 2 Strana: 0046
Náměrek, rku, m., příměrek, das Zumass. ' Us.

166315   Náměrek Svazek: 7 Strana: 1333
Náměrek. 1465. Hrš. Nách.

166316   Náměrnosť Svazek: 2 Strana: 0046
Náměrnosť, i, f., die Planmässigkeit. Rk.

166317   Náměrný Svazek: 2 Strana: 0046
Náměrný, Mess-.

166318   Náměrný Svazek: 6 Strana: 1097
Náměrný, planmässig. Dch. N. dálka, die Zielweite. Čsk.

166319   Naměření Svazek: 2 Strana: 0046
Naměření, n., das Einmessen. N. obilí. Us. — N., cílení ; n. zbraně, děla, das Zielen. — N. mysli, úmysl, die Absicht, der An- schlag, das Vorhaben. V. N. své změniti. Žer. Nemoudrého jest bez n. někam se nésti. Kom. A ač obyčejně za horka nakvašené, náhlé rady a n. lidská z počátku zdají se býti veselé, slibné a užitečné. Skl. IV. 170.

166320   Naměření Svazek: 6 Strana: 1097
Naměření, Absicht, Beginnen. Bude-li naše n. obecenstvu vhod; Dověděv se o tom n. Šf. Strž. III. 83., II. 93., Czm. 90., Nár. nov. 1886. č. 175. 213.

166321   Naměřený Svazek: 2 Strana: 0046
Naměřený; naměřen, a, o, ab-, einge- messen. N. obilí. — N. = někam čelící, zie- lend, gerichtet, abgezielt. Jg. Kam máš na- měřeno? Sych. — kam. Děla na město j naměřena jsou. Us. — k čemu. Sv. písmo k tomu jest naměřeno, ab nás naučilo. Rozm. o káz.

166322   Naměřený proti komu Svazek: 6 Strana: 1097
Naměřený proti komu. Obmysly proti evangelíkům n-né. Mus. 1880. 453.

166323   Naměřiti Svazek: 2 Strana: 0046
Naměřiti, -měř, il, en, ení; naměřorati (měřením odděliti, naplniti), ab-, einmessen; naměřiti, namířeti, naměřovati (cíliti, smě- řovati), zielen. — abs. Kam naměřil, tam střelil. Jg. — čeho. Ten toho žita naměřil. (mnoho). Us. — co: tři korce žita. Us. N lučiště, Br., zbroj. Us. — (se) kam. Jg. Naměřil se dosť na zajíce a přece ho ne- zastřelil Jg. Děla na město n. Ml. — si na koho. Šm. — (čím) kam: děly do města. Jg. Když se k tomu samému cíli naměří a založí. V. — se čeho, s čím: obilí, s obi- lím, lange, viel messen. Jg.

166324   Naměřiti komu Svazek: 6 Strana: 1097
Naměřiti komu. Pokud ti věří, potud ti naměří. Sb. učit. — komu nač: na šaty, na holé gatě (vybiti). Us. Tč. — proti komu. Mandat ten hlavně namířen byl profi panu Petrovi. Mus. 1880. 450.

166325   Naměscví Svazek: 6 Strana: 1097
Naměscví = náměstnictví. Kar. 91.

166326   Náměsečník Svazek: 8 Strana: 0225
Náměsečník = náměsíčník. Bl. Gr. 275.

166327   Náměsečný Svazek: 8 Strana: 0225
Náměsečný = náměsičný. 1418.

166328   Náměsíčnice Svazek: 2 Strana: 0046
Náměsíčnice, e, í., die Nachtwandlerin. Rk.

166329   Náměsíčnictví Svazek: 2 Strana: 0046
Náměsíčnictví, n., der Somnambulismus, die Mondsucht.

166330   Náměsičnictví Svazek: 6 Strana: 1097
Náměsičnictví. Vz Schd. II. 339., Slov. zdrav.

166331   Náměsíčník Svazek: 2 Strana: 0046
Náměsíčník, a, m., der Mondsüchtige, der Nachtwandler, der Schlafgänger, Som- nambule. Br., Us. — N.,padoucí nemocí sklí- čený. Sš. Mt. 63.

166332   Náměsíčník Svazek: 6 Strana: 1097
Náměsíčník. Brikc. 330., ZN., Ev. olom. 281. Sviti li měsíček na člověka spícího, stane se tento n-kem. Mus. Dítě, na které do šesti neděl měsíc zasvítil, bude n-kem. U N. Bydž. Kšť. Cf. Kram. Slov., Rk. Slov.

166333   Náměsíčník Svazek: 7 Strana: 1333
Náměsíčník vniká prý štěrbinou v oke- nici do stavení a dusí lidi. Mns. 1891. 273.

166334   Náměsíčnosť Svazek: 2 Strana: 0046
Náměsíčnosť, i, f., Somnambulismus, die Mondsucht; jest chorobné spaní. D. Vz více v S. N.

166335   Náměsíčnosť Svazek: 9 Strana: 0451
Náměsíčnosť. Vz Ott. XVII. 1003.

166336   Náměsíčný Svazek: 2 Strana: 0046
Náměsíčný (zastr. náměsečný), mond- süchtig. N. člověk (náměsíčník). D. N. (mě- síčný) tok (čmýra). V.

166337   Náměsíčný Svazek: 6 Strana: 1097
Náměsíčný jest. Hus I. 125.

166338   Náměst Svazek: 2 Strana: 0046
Náměst, vz Náměšť.

166339   Náměstek Svazek: 2 Strana: 0046
Náměstek, stka, m., der Stellvertreter. N. rodičů. Rváč. Purkmistr jakožto n. vší obce. Bart. N-ka postaviti. Bdl. N. mistodrži- cího, D.; místodržitel, místodržící, der Statt- halter. N. Kristův, papež. Vz S. N. N. před- sedův, obchodní. Us. — N., nástupce, der Nachfolger; potomek, der Rechtsnachfolger. Numa druhý král a náměstek Romula. V. Jeho náměstkuom markrabím moravským. 1398. Bdl. — Br. Na místo zmrlých dosazují se náměstkové. Kom. — N., předchůdce, der Vorgänger. Dřevní král, tvůj n. Pass. 819. — N. na stavidlo, nástavek, der Aufsatz zur Schütze. Ms.

166340   Náměstek Svazek: 6 Strana: 1097
Náměstek, successor, nástupce; potomek. BO., Hus I. 402. Od předkuov a n-kuov. Krnd. 4. Také budúcich n-kov králóv če- ských; Aby budúci a n-kové moji tímto mým příkladem vpisovati daii Výb. I. 483. a j., II. 1380. N-kové apoštolóv. Krnd. 73. Papeži Pavlu a všem n-stkóm jeho. Arch. VII. 303.

166341   Náměstek Svazek: 8 Strana: 0225
Náměstek. Jozue, n. Mojžíšův. Chč. S. 257.

166342   Náměsteuství, n Svazek: 2 Strana: 0046
Náměsteuství, n., držení místa po někom, die Statthalterschaft. N. místodržícího. D. — N., nastupování, posloupnost. Die Nachfolge.

166343   Namésti Svazek: 2 Strana: 0046
Namésti, nametu, metl, ten, tení; name- tati == nahoditi, aufwerfen; b) smésti, auf-, zusammenkehren. — co: nametl hromadu smetí. Jg. — co čím. Břicho pokrmem co pytel nametal. Ler. — se čeho, s čím, lange, oft kehren. Nametla se toho pokoje, s tím pokojem. Us. Vz Nametati.

166344   Náměstí Svazek: 2 Strana: 0047
Náměstí, í, n., prostor v městě, der Stadt- platz, Ring. Vrat. Sešli se na n. Na n. by- dleti, něco prodávati. Vz KP. I. 221.

166345   Namésti čeho kam Svazek: 6 Strana: 1097
Namésti čeho kam. Nametlo nám sněhu do stodoly. Us. Tč. — komu: koním (dáti jim ovsu se sečkou). Na Hané. Wrch.

166346   Náměstka Svazek: 2 Strana: 0047
Náměstka, y, f., zájmeno, zájmení (místo- jméno). Nz. Vz Zájmeno.

166347   Náměstka Svazek: 7 Strana: 1333
Náměstka. Cf Brt. Ruk 32.

166348   Náměstka Svazek: 10 Strana: 0630
Náměstka, y, f. N-tky v podřečí pol- nickém osobní, přivlastňovací, vztažné. Vz Hoš. Pol. I. 127.

166349   Naměstkování Svazek: 6 Strana: 1097
Naměstkování. Krnd. 73.

166350   Náměstkovati Svazek: 2 Strana: 0047
Náměstkovati, býti náměstkem, Statt- halter sein; 2. nástupcem býti, Nachfolger sein, Nachfolgen. Tkadl.

166351   Náměstkovati komu jak Svazek: 6 Strana: 1097
Náměstkovati komu jak. Bratři pank- hartští aneb sebranci (spurii, quaesiti), kteří toliko životní bratří jsou (uterini) a jeden druhému náměstkuje umíráním bez kšaftu. Bdž. 89. — kdy. Když po otci n. usiloval. Výb. II. 1564.

166352   Náměstkový Svazek: 6 Strana: 1097
Náměstkový prvek. Šf. III. 627.

166353   Náměstkyně Svazek: 2 Strana: 0047
Náměstkyně, č, f., vz Náměstek. Die Statthalterin.

166354   Náměstní Svazek: 6 Strana: 1097
Náměstní. To ctěnie slove n-né a to proto, že nemaje Krista před sebú tělestně neb čitedlně. Hus I. 81. N. učitel. Us. N. zadostučinéní. Mlčoch 90.

166355   Náměstní, -ný Svazek: 2 Strana: 0047
Náměstní, -ný, na místě jiného jsoucí. Stellvertreter-, stellvertretend. Jg. N. smrť Páně. Sš. J. 32. N-nou smrtí umříti za koho. Sš. I. 60. N-nou smrtí někoho s někým smí- řiti. Sš. I. 62. — N. nebo střídní pojem. Marek. — N. hudba, die Platzmusik. Dch.

166356   Náměstnice Svazek: 2 Strana: 0047
Náměstnice, e, f. = náměstkyně. Krok.

166357   Náměstnictví Svazek: 2 Strana: 0047
Náměstnictví, n., důstojnost' náměstkova, die Statthaltereiwürde; nástupnictyí; místo- držitelství, die Statthalterschaft. Šf. — N., die Nachfolge. Jg.

166358   Náměstnictvo Svazek: 6 Strana: 1097
Náměstnictvo, a, n., die Substitution (als Personen). J. tr. Solunské n. Šf. Strž. II. 256.

166359   Náměstník Svazek: 2 Strana: 0047
Náměstník,a, m., der Stellvertreter. Kdyby se trefilo, že by kdo místodržící nejvyššího úřadu byl, ten n-ka postaviti nemůže. Žer. Vz Náměstek.

166360   Náměstník Svazek: 6 Strana: 1097
Náměstník. Pal. Rdh. II. 69. - N. = dráb. Laš. Brt. D. 233.

166361   Náměstník Svazek: 7 Strana: 1333
Náměstník. Nachfolger. Kněz a jeho n-ci. Arch. IX. 243., Jgč. XIV. 1. 16. (14. stol.).

166362   Náměstský Svazek: 2 Strana: 0047
Náměstský, Ring-, Markt-. N. ulice.

166363   Náměstství Svazek: 2 Strana: 0047
Náměstství, n. = náměstnictví, die Stell- vertretung. Výb. I. 596.

166364   Náměství Svazek: 6 Strana: 1097
Náměství. Ruce n-stvím apoštolóv po- svěcené. Výb. I. 593. Jehožto jméno a n. nositi tě věřie. Ib. 596.

166365   Naměšování Svazek: 6 Strana: 1097
Naměšování, n., dtittesmalige Ackerung. Sl. les.

166366   Naměšovati Svazek: 6 Strana: 1097
Naměšovati, vz Namísiti.

166367   Náměšť Svazek: 2 Strana: 0047
Náměšť, i, f., mě. ve Znojemsku, Namiest, Namiescht. Vz S. N. — Náměšť, mě. v Olom. — Náměšťan, a, m.

166368   Náměšť Svazek: 6 Strana: 1097
Náměšť, gt. dle Vm. -ště. Vz Sdl. Hr. II. 138, Rk. Slov.

166369   Náměšti Svazek: 2 Strana: 0046
Náměšti, (zastr.), namětu, mětl, ten, tení = namasti, navrci, nahoditi, auf-, einwerfen. Naměteno již dávno, objectum est, der Ein- wurf ist erhoben worden. Cf. Námitka. Pal. Radh. I. 31G. — se komu, in den Wurf kommen. Kdo se mu dříve naměte. Záv.

166370   Náměští Svazek: 8 Strana: 0225
Náměští m. náměstí, st v št. Gb. H. ml. I. 482., Dšk. Jihč. I. 41.

166371   Námet Svazek: 2 Strana: 0047
Námet, u, m., der Aufwurf.

166372   Námět Svazek: 2 Strana: 0047
Námět, u, m., náměť, i, f. — návrh, obvh, přívrh, vrh, der An-, Aufwurf. N. sněhu. Jel. Aby paveza víry šípy, střelby, ďábelské náměty snášela. Kanc. s. Štěp. — N., před- mět, der Gegenstand. N. k pění. MM. — N., námitka, der Einwurf. Roz. Urb. Reg. — N., stan, das Zelt. Šf.

166373   Námět Svazek: 6 Strana: 1097
Námět = závěj. Byly tam veliké n-ti. Us. Sá Pres n. skákati. Kál.— N. = před- mět. Při vší svědornitosti vždy ješté zbude dosti n-tu brusičům. Kos. Ol. I. 10. N. dět- ské poesie. Brt. D. 31. Příčina a n. k po- hádkám; Nejhojnějších n-tů této poesie po- skytuje příroda. Brt. To dalo básníku n. Blý. — N. = námitka. Co se týče prvého námětu. Kld. — N. = stan. (Svatoslav) ne- znal n-tu. Sf. Strž. II. 90.

166374   Náměť Svazek: 6 Strana: 1097
Náměť, i, f. = pří krovek, střecha až k zemi prodloužená. Čce. Tkč.

166375   Náměť Svazek: 8 Strana: 0225
Náměť = přístřešek u chalupy. Vz Ná- mětek.

166376   Náměť Svazek: 9 Strana: 0451
Náměť, i, f. Sousedova n. = předsíň oby- čejně teprv před zimou z chvojí udělaná. Vých. Čechy. Čes. 1. X. 396.

166377   Náměť śe Svazek: 6 Strana: 1097
Náměť śe = domnívati se. Namil (na- mel), namivol se (namíval). U Frýdka. Brt.

166378   Namet se čeho Svazek: 8 Strana: 0225
Namet se čeho. Tam sme se naměli hladu, zle, dobře. Brt, D. II. 346.

166379   Nametati Svazek: 2 Strana: 0047
Nametati, -tám a-ci = naházeti, anwerfen. — čeho, co kam. Nametal naň dříví (akkus. — všecko, gt. = čásť dříví). Us. Zem na hrob. V. — se komu kde. Nametalo se jim v tajných místech plno vředů. Jg. — co čím, v starší češtině také: čeho. Vešken priekop umřelých nametán. Pass. 365. — O obilí: Už mnoho žita se nametalo, vy- metalo. Vz Metati se.

166380   Namětati Svazek: 6 Strana: 1097
Namětati = pohazovati. — kým. Začal ním n. (kroutiti, klátiti, aby ho povalil). Mor. Brt. D. 233. Tak mu namětá = boji se; Namětalo mu = šupělo mu. U Starého Jičína. Vhl.

166381   Namětati se Svazek: 7 Strana: 1333
Namětati se = křížkovati se. Brt.

166382   Námětek Svazek: 2 Strana: 0047
Námětek, tku, m., přístřešek, něm. das Vordach. Rohn. N. zdi (stěny), der Vorschub. — N., prkénko, které se dává na stavidlo, aby se více vody nadrželo. Vys. — N-ky důvtipné (nápady), Berg., Rk. — N., Ver- anlassung. Když se mi n. k tomu hodí, doleji toho nezapomenu. Bart. 30. Námětek vzal apoštol ze slov. Sš. I. 141. N. zavdati komu, Sš. J. 13.; hříchům, ke svědectví naskytnouti. Sš. I. 76., Sš. L. 182., 192. N. vzíti z něčeho k čemu. Sš. Sk. 1., L. 207., J. 64. Všelijak n-tku nějakého k žalobám na něho se domáhali. Sš. Mt. 213. — N., námitka, der Einwurf. Skrze to umění důvtipnými námětky tajná pravda nalezena bývá. Kon. hoř. 55. — N. = líha k válení a spouštění sudů na kantnéře, die Schrotleiter. Rohn. Námětka, y, f., die Applikation. Šp.

166383   Námětek Svazek: 6 Strana: 1097
Námětek = výstupek nad branou. N. či výstupek nad branou byl dílem obranou, dílem hlídkou pro vrátného. Sdl. Hr. II. 2. — N. = patka, nástavek, nasúvka, náplatek, Ansatz, wodurch ein Balken verlängert wird, die Zulage, das Aufsatzbrett, der Anschieb- ling am Dachwerke. Nz., Šp. N. trámu pod- strčený pod střechu, na nějž se přibíjí pří- střešek. Sn. N. u železničné koleje. NA. IV. 197. — N., der Schiftsparren im Dachwerk. Nz. — N. = rybník na Vodňansku. Blk. Kfsk. 1247.

166384   Námětek Svazek: 7 Strana: 1333
Námětek. tku. m., rybník v Písecku. — N., cf Pouchle (dod.). — N. hambalkový, Hahnbalkenschift, m , ve stav. Pcl.

166385   Námětek Svazek: 8 Strana: 0225
Námětek = menší dřevo v krove, obyč. dřevo, kterým se jiné nedosti dlouhé nasta- vuje. Chod. NZ. IV. 210. Cf. předcház. Náměť.

166386   Námětek Svazek: 9 Strana: 0179
Námětek. Ven povydaný dřevěný n. čili arkýř. Sdl. Hr. X 72. Sr. Nádmětek.

166387   Námetka Svazek: 2 Strana: 0047
Námetka, y, f. ovrhnutí, der Anwurt. Mus.

166388   Námětka Svazek: 6 Strana: 1097
Námětka či bočnice (boční deska žlabu), der Gerinnbacken. Hř. — N. = applikace v ručních pracích (vyšívání podkládané). Vz Ott. II. 543.

166389   Námětka Svazek: 7 Strana: 1333
Námětka. Z n-tek (nad vraty bran) lívali obhájci města vroucí smůlu na nepřítele. Wtr Obr. I. 237.

166390   Námětkovati Svazek: 6 Strana: 1097
Námětkovati, ein Vordach haben. Rk.

166391   Námětkový Svazek: 7 Strana: 1333
Námětkový. N. krokev, Schiftsparren, m., v stavit Pcl.

166392   Námětkový Svazek: 8 Strana: 0563
Námětkový. N. krokev, Schiftsparren, m. Sterz. II. 813.

166393   Námětkový. N. vyšívání Svazek: 10 Strana: 0630
Námětkový. N. vyšívání. Us. Rgl.

166394   Námětný Svazek: 6 Strana: 1097
Námětný, Zufalls-. Rk. N. zkouška, die Stichprobe. Vz Námatný.

166395   Námětný Svazek: 8 Strana: 0225
Námětný. N. vyšívání (applikované). Wtr. Krj. I. 113.

166396   Námezdní Svazek: 2 Strana: 0047
Námezdní smlouva, vz Rb. str. 268. Dle Šb. lépe: smlouva o mzdu, der Lohnvertrag.

166397   Námezdní Svazek: 6 Strana: 1097
Námezdní práce. Kaizl. 321. N-ný sluha, Kká. Td. 39., vojín. Lpř., Vlšk. 429.

166398   Námezdnicky Svazek: 9 Strana: 0179
Námezdnicky. Po n cku boj vésti. Louk. 49

166399   Námezdník Svazek: 2 Strana: 0047
Námezdník, a, m., kdo za mzdu slouží, wer um Lohn dient, der Miethling. Hus., Gl.

166400   Námezdník Svazek: 6 Strana: 1097
Námezdník Pal. Rdh. III. 262. N. neb nájemník jest ten, kterýž pro časnú neb pro tělestnú potřebu slúží někomu, aby od něho vzal. Hus II. 167.

166401   Námezdník Svazek: 9 Strana: 0179
Námezdník, a, m, N-ci či úročníci = lidé, kteří pole ? ruce majetníku za mzdu vzdě- lávali aneb je od nich za úroky ? užitku vlastnímu najímali. Pal. Děj. I. 1. 201.

166402   Námezečník Svazek: 2 Strana: 0047
Námezečník, a, m., Hermaphrodit, m. MV.

166403   Námezečník Svazek: 6 Strana: 1097
Námezečník. V MV. pravá glossa. Pa.

166404   Námezní, -ný Svazek: 6 Strana: 1097
Námezní, -ný, Gränz-. N. bod, Mj. 202., kámen = mezník. Zpr. arch.

166405   Námezník Svazek: 8 Strana: 0225
Námezník, u, m., Polizeischwelle, f. Ptrl. 19.

166406   Namhlení Svazek: 6 Strana: 1097
Namhlení, n., die Thaunässe. Ssk.

166407   Namhliti Svazek: 6 Strana: 1097
Namhliti, il, en, ení, mit Thaunässe be- feuchten. Slov. Ssk.

166408   Namhouraný. N Svazek: 10 Strana: 0196
Namhouraný. N. oči. Hav. Chamr. 170.

166409   Namhouřiti Svazek: 6 Strana: 1097
Namhouřiti, namhuřovati. Sova obočí namhuřuje. Č. Kn. š. 87.

166410   Namhuřovati, co Svazek: 2 Strana: 0047
Namhuřovati, co: obočí, die Augen halb zumachen. Č.

166411   Namiegat komu Svazek: 9 Strana: 0179
Namiegat komu = nabiti. Vyzov. Mus. ol. XIII. 30.

166412   Namiešenie Svazek: 10 Strana: 0196
Namiešenie, n. = příměšek. Bez n. Chč. S. II. 141b. S n-ním pravdu mluviti. Ib. I. 99b.

166413   Namiešený Svazek: 7 Strana: 1333
Namiešený, mixtus. Ž kl. 74. 9.

166414   Namietati koho Svazek: 10 Strana: 0196
Namietati koho. Potom poznovu Hori- milu namietal (nabádal), aby ho přijala za manžela. Sb. sl. 1902. 33. Sr. Namítati.

166415   Namíhati se Svazek: 6 Strana: 1097
Namíhati se, oft blinzeln. Bern.

166416   Namíchati, komu čeho Svazek: 2 Strana: 0047
Namíchati, komu čeho: koni obroku, mengen. D. — do čeho (kam). Rk. — se čeho n. s čím: lang, oft mischen. Us. Vz Míchati.

166417   Namíchati se Svazek: 2 Strana: 0050
Namíchati se, navoněti se, lange riechen. Slov.

166418   Námilec Svazek: 6 Strana: 1097
Námilec, lce, m., der Haarkies, gedie- gener Nickel. Šm.

166419   Námilostnice Svazek: 8 Strana: 0225
Námilostnice, e, f. = milostnice. GR. Nov. 24.

166420   Námilostník Svazek: 2 Strana: 0047
Námilostník, a, m., dělník na neurčitou dobu najatý, jehož nájemce, kdy chce, ze služby pustiti může. Vz Gl. 168.

166421   Námilostníkový Svazek: 9 Strana: 0451
Námilostníkový. N. koledy. 1606. Boč. exc. Sr. Námilostník.

166422   Namilovati se koho Svazek: 2 Strana: 0047
Namilovati se koho. Kom. Vz Milovati. Viel, genug lieben.

166423   Namínať Svazek: 6 Strana: 1097
Namínať, abreiben. Slov. Ssk.

166424   Namínat se Svazek: 8 Strana: 0225
Namínat se = namáhat se. Kunšt. Brt. D. II. 346.

166425   Namír Svazek: 6 Strana: 1097
Namír, a, m,, os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

166426   Namířený Svazek: 6 Strana: 1097
Namířený; -en, a, o. — proti čemu Spis proti někomu namířený. Mus. 1880. 474.

166427   Namířiti Svazek: 2 Strana: 0047
Namířiti, vz Naměřiti.

166428   Namísiti Svazek: 2 Strana: 0047
Namísiti, il, šen, ení; namíšeti, el, en, ení; naměšovati, mischen, aufmischen. — co: pole (podháněti, pod zrno orati, den Acker rühren). D. — (komu) čeho. Lotrům octa se žlučí namíšeli. Píšelí. Víno tvé na- miešeno j'vody. O 7 vstup. — čeho kam (namíchati): kameničká do koření namísiti. Chč. 449.

166429   Namísiti Svazek: 6 Strana: 1097
Namísiti hrdosti. Št. Kn. š. 165.

166430   Námistli Svazek: 7 Strana: 1333
Námistli (!) = místo. Pohl.

166431   Námístní Svazek: 2 Strana: 0047
Námístní, na místo se vztahující. N. zku- šenost Mus.

166432   Namístný Svazek: 2 Strana: 0047
Namístný, stellvertretend, provisorich, Zlob., lépe: náměstný.

166433   Namísto Svazek: 6 Strana: 1097
Namísto, vz Místo.

166434   Namistrovati se koho Svazek: 6 Strana: 1097
Namistrovati se koho, viel meistern. Us.

166435   Namíšať Svazek: 6 Strana: 1097
Namíšať = namíchať. Laš. Tč.

166436   Namíšení Svazek: 6 Strana: 1097
Namíšení. Křivdu činíš, že jejie života okrasu poskvrňuješ namiešením pýchy. Št. Kn. š. 81.

166437   Namíšeti Svazek: 2 Strana: 0047
Namíšeti, vz Namísiti.

166438   Námíška Svazek: 2 Strana: 0047
Námíška, y, ť., namíšení polí, die Ruhr im Landbaue. D.

166439   Namiškovati se Svazek: 6 Strana: 1097
Namiškovati se, lange, oft kastriren. Us.

166440   Namišovati Svazek: 2 Strana: 0047
Namišovati, lépe: naměšovati. Jg.

166441   Namítač Svazek: 6 Strana: 1097
Namítač, e, m., der Opponent. Koll. IV. 208.

166442   Namítati Svazek: 2 Strana: 0047
Namítati; namítnouti, tnul a tl, ut, utí, nahazovati, auf-, einwerfen; navrhovati, po- dávati, naskytovati, angeben, vorschlagen, bedeuten; einwenden, einwerfen. Jg. — abs. Dnes namítá (v orbě) = brázdy vysévá. Jg. Tkadlec namítá (i. e. přidává niti, kde se jí nedostává). Jg. -- co komu. Cos jiným na- mietal, drž se toho sám. Tkadl. Nemám, co bych vám namítal. — čeho. Namítá toho (udává), což přikázáno v zákoně. Br. — čím čeho, co. Prsty svými něčeho namítá, čehož zjevně vynášeti nesmí. Br. Těmi slovy patrně namítal toto (deutete an). Ler. — něco proti někomu, něčemu. Proti tomu to namítám, že . . . Us. Namítá-li kdosi dů- vody proti prozřetedlnosti božské, tedy ji uvádí v pochybnosť. Marek. — v čem. Na- mítá (enthält) to jméno v samém sobě bo- hactví. Berg. — se. Namítá se = počíná sníh padati, na Mor., 2. naskytá se; 3. odpor se klade, nabízí se (Koc). — se komu, čemu. Namítá se to paměti. Jel. Co se mi namítne. Us. Namítají se nám překážky. Ml., Zlob. — se podlé čeho o čem. Podlé čehož i o lidském v Kristu přirození zřetelně se namítá. Br.

166443   Namítati. — abs Svazek: 6 Strana: 1097
Namítati. — abs. Tkadlec namítá = niť po niti na naváděcí jehlu podává, by osnova brdem se protáhla, když se dává na stav a je nové brdo. Hk. — čím. Slova přísloví znějí o nějaké zevnitřní, tělesné, známé věci a namítá se jimi něco vnitřního, duchovního, měné známého. Km. II. 324. — co o čem. O vlasti turovské Nestor jen zběžně leccos namítá těmito slovy. Šf. Strž. II. 122. — kde. V slovanském jazyku na- mítá se nám jméno Manjak (objevuje se). Šf. Strž. II. 246. Ty vesnice podnes se tam namítají (objevují, jsou). Ib. 277. — jak: laskavě. Šml. I. 40. Tu se přirozeně n-tá tato úvaha. Dk. — koho. Ten ho namítl (nabral, pořádně šťouchl). Dk. U Litomyšl. Msk.

166444   Namítavý Svazek: 8 Strana: 0563
Namítavý. N. otázka. Hostn. LXI.

166445   Námitek Svazek: 2 Strana: 0047
Námitek, tku, m. (námětek), neduh koň- ský, das Veräuen. Us.

166446   Namíti se čeho Svazek: 2 Strana: 0047
Namíti se čeho, genug lange haben. Nedáme, až sa jí (dcery) namáme. Mor. P. 427. Zb.

166447   Námitka Svazek: 2 Strana: 0047
Námitka, namítka, y, f., co se namítá, navrhuje, die Vorbringung, Bedeutung. Ná- mitka m. námětka, sr. nálevka, náběrka, ná- měrka, nápěnka; namítka jako: nabídka, za kázka, přihrádka. Mk. — 2. N., pochyba pronesená proti některému domnění. Der Ein- wurf, die Einwendung. N. je věta odporná nějakému tvrzení, jež se za pravdu vydává. Hš. Vz více v S. Ň. N-ku odvésti, odvoditi, ukliditi, odkliditi, odbyti. Sš. I. 74. ,78., 101., Oa. 12. N-u z něčeho proti čemu čerpati. Sš. I. 103. Nemám do toho žádné námitky = ne- maní čeho namítnouti. Šm. Námitky zavrh- nouti, námitkám místa nedati. J. tr., Er. N-ku poraziti. Nz. N-ky činiti, vyvrátiti; známy jsou n-ky proti jeho učení. Ňt. N-ku v kořenu podryti. Sš. ?. 103. S n-ou se vy- tasiti. Mt. 12G. N. proti volbě. Pr.

166448   Námitka Svazek: 9 Strana: 0179
Námitka. Sr. námietka. Phľd. 1897. 245.

166449   namítnouti Svazek: 2 Strana: 0048
namítnouti, vz Namítati.

166450   Namivka Svazek: 6 Strana: 1098
Namivka, y, f. = domnění, podezření. Laš. Brt. D. 234.

166451   Namjadžgať Svazek: 6 Strana: 1098
Namjadžgať = na-, pomazati, beschmie- ren. — co čím: blátem; co kam: bláto na něco. Laš. Tč. Námladiti si koho (navnaditi). Us. Bgl.
Namlaskati se, lange, oft schmatzen. Us.

166452   Ňamk, ňamkot, mňoukot Svazek: 2 Strana: 0048
Ňamk, ňamkot, mňoukot, u, m., mňoukot koček, das Katzengeschrci. Na Mor.

166453   Namknutý Svazek: 10 Strana: 0196
Namknutý = namořený. N. žíla. Mtc. 1902. 18.

166454   Ňamky Svazek: 8 Strana: 0225
Ňamky = mlsky. Dšk. Jihč. I. 12.

166455   Namladěný Svazek: 7 Strana: 1333
Namladěný = zúrodněný, oplodněný. N. veš Mor. Knrz.

166456   Namladiti Svazek: 2 Strana: 0048
Namladiti z: navnaditi. Cf. Gb. Hl. 93. na koho : na zajíce (= navnaditi, takto lépe). Us. u Turnova. Sb. — co čím: zobem. Šp. — se nač. Naše kráva so na vaši louku na- vnadila (namlsala). Na Mor. — N. se = mladé míti, Junge bekommen, o rostl, ausschlagen. Kráva se namladila. Jg. Břízy, osyky atd. se namladily (znova vyrazily). Um. los.

166457   Namladiti Svazek: 8 Strana: 0225
Namladiti m. namnaditi a to m. navnaditi. Gb. H. ml. I. 430.

166458   Namlak Svazek: 9 Strana: 0451
Namlak, u, m. = řemen připevňující krpce k nohám. Mus. slov. II. 22.

166459   Namlátiti Svazek: 2 Strana: 0048
Namlátiti, il, cen, cení, ausdreschen. — co. Namlátiti dva korce ječmenu.. Us., Toms. — čeho. Ti toho dnes namlátili. Us. — čím : cepy. Us. — někomu vybiti, abprügeln. Us. — se koho, čeho. Ti se toho člověka namlátili (prügeln, schlagen). Us. — se s čím : s obilím (lange dreschen). Us.

166460   Namlátiti čeho čím Svazek: 6 Strana: 1098
Namlátiti čeho čím. On toho namlátil (hubou) = namluvil. Us. Vck. — čeho. Ten n-til dluhů! Dch.

166461   Namlčeti se Svazek: 6 Strana: 1098
Namlčeti se, lange schweigen. Us.

166462   Namleti Svazek: 2 Strana: 0048
Namleti, meli, el, et n. on, etí n. ení, viol mahlen, aufimahlen. —- čeho. Dva tvrdá ka- mení řídko dobré mouky namelí. Prov., D. — čeho čím. Ten toho tou svou černou hubou (černými vousy porostlou) námele (na- povídá, nažvaní). Rs. N. sítem, leer aus- gehen. Dch. — komu — vybiti. Us.

166463   Namleti čeho kdy Svazek: 6 Strana: 1098
Namleti čeho kdy. Musíš do rána múky namleť a chleba napiecť. Ht. Sl. ml. 217.

166464   Námlň Svazek: 7 Strana: 1333
Námlň. ě. f. Kod. Úv. 261.

166465   Námlňčivý —- co Svazek: 7 Strana: 1333
Námlňčivý —- co lze namlniti. Kod. Úv. 255.

166466   Namlněnec Svazek: 6 Strana: 1098
Namlněnec, nce, m. = těleso zelektriso- vané. Kv. 1870. 316.

166467   Namlněnec Svazek: 7 Strana: 1333
Namlněnec, nce, m. Kod. Úv. 261.

166468   Namlněti Svazek: 6 Strana: 1098
Namlněti, ěl, ění, elektrisch werden.

166469   Namlniti Svazek: 6 Strana: 1098
Namlniti, namlňovati, elektrisch machen. — čím. Třením lze n. všelikou tvrdou smůlu; Pryskyřice namlňuje se třením. Kv. 1870. 316., 207.

166470   Namlouvač Svazek: 2 Strana: 0048
Namlouvač (zastr. namhivač), e, m., kdo namlouvá, se přimlouvá, der Bereder ; 2. kdo sobě n. jinému ženskou namlouvá, der Buhler. D.

166471   Namlouvačka Svazek: 2 Strana: 0048
Namlouvačka, y, f., die Buhlerin. D.

166472   Namlouvačný Svazek: 2 Strana: 0048
Namlouvačný, überredsam ; buhlerisch. D.

166473   Namlouvák Svazek: 6 Strana: 1098
Namlouvák, u, m. = veliký knoflík. U Kr. Hrad. Kšť.

166474   Namlouvák Svazek: 9 Strana: 0179
Namlouvák, a, m. = kdo si namlouvá. Čes. 1. VI. 542. Sr. Namlouvač.

166475   Namlouval Svazek: 2 Strana: 0048
Namlouval, a, m. — namlouvač.

166476   Namlouvalka Svazek: 2 Strana: 0048
Namlouvalka, y, f. — namlouvačka, D.

166477   Namlouvání, n Svazek: 2 Strana: 0048
Namlouvání, n., das Auf-, Zu-, Uiber- roden, die Bewerbung, Buhlerei, Buhlschaft, das Freien. D.

166478   Namlouvati Svazek: 2 Strana: 0048
Namlouvati, vz Namluviti.

166479   Namlouvavý Svazek: 6 Strana: 1098
Namlouvavý = namlouvačný. Rk.

166480   Namlsaný Svazek: 2 Strana: 0048
Namlsaný, lüstern. Puch.

166481   Namlsati se (kde Svazek: 2 Strana: 0048
Namlsati se (kde), lange naschen. Kočka se v kuchyní dosť namlsala. Us. Namlsala se (bekam durch öfteres Verkosten ein Ge- lüste), přijde zase. Us. — se na co, se čeho. Sych. Vz Mlsati.

166482   Namltavosť Svazek: 8 Strana: 0225
Namltavosť, Sucht, Neigung zu entgegnen. Zen. listy. 1893.

166483   Námluv Svazek: 2 Strana: 0048
Námluv, u, m., namluvení, die Aufredung.

166484   Námluva Svazek: 2 Strana: 0048
Námluva, y, f., namluvení, das Aufreden. D. — N., jednání přípravné k nějaké smlouvě, die Verhandhing, Uibereinkunft, der Interims- kontrakt. Učinili jsme mezi sebou n-ou spo- lečnou, že podlé sebe máme držeti. Žer. Výminky proti dobrým mravům v kšaftech i jiných námluvách lidských položené za nic se nepovažují. Kol. G2. — V. N. k manžel- ství, V. (obyčejněji pl. námluvy), přípověď, záselky, die Anwerbung, Freierei, Verlobung, Versprechung, Brautschau, das Eheverlöbniss. V. N-vy, smlouváni o zamýšlený sňatek. S. N. Choditi k dívce na námluvy. Us. Byl tam na n-vách. Us. Den námluv (zasnoubení). D. S námluv sešlo. D., Šm. Nejezdi na rychlém koníku na m-y (nepospíchej. Vz Žena.). Lb.

166485   Námluva Svazek: 6 Strana: 1098
Námluva = smlouva. Šf. Strž. II. 443. Mám n-vu se sedlákem, že bude to voziti. Wtr. exc. Přikázal svým, aby námluv těch neplnili. Pal. Dj. III. 2. 6. Aby tyto n-vy přijali. Výb. II. 874. — N. k manželství. Ještě jsem koně na n-vy nesedlal. Osv. 1855. 412. Dům jest pěkný, jako panenka o n-vách. Vlč.

166486   Námluva Svazek: 8 Strana: 0225
Námluva = úmluva. Že byste nějakou n-vu (s ním) mieti ráčili. Arch. XIV. 289.

166487   Namlúvač Svazek: 6 Strana: 1098
Namlúvač, e, m. = námluvčí. Phľd. VII. 8.

166488   Namluvač Svazek: 10 Strana: 0196
Namluvač, vz Namlouvač, collocutor. Rozk. P. 1130.

166489   Námluvce Svazek: 2 Strana: 0048
Námluvce, e, m., namlouvající k man- želství, snoubce, námluvčí. Der Ehestifter, Brautwerber.

166490   Námluvčí Svazek: 2 Strana: 0048
Námluvčí, Unterhändler-. — N., ího, m. = námluvce. D.

166491   Namluvení Svazek: 2 Strana: 0048
Namluvení, n. V. N. k manželství. D. Vz Námluva.

166492   Namluvení Svazek: 6 Strana: 1098
Namluvení. To se zůstavuje při jejich dobré vůli a n. Wtr. exc. Namluviti koho N-vil Avary, chana Bajana. Pal. Rdh. II. 63. Kázala mně moje máti provazníka namlúvati, toho nechci. Sš. P. 483. Pěkně je n-val. Bl. Namlouvali jej, aby učinil odvolánie. M. J. z Pr. 17. — se = umluviti se. Namluvíce se učiníte, jakž budete ráčiti. Arch. VII. 353. — koho k čemu. A Jičín se toho přichopí a mistra Jakúbka k tomu namluví. Výb. II. 233. — k čemu čím. Některé osoby dary ku po- moci n-vil. Abr. — komu. Komu to chceš n.? Sá. Co sem se mu n-vil, aby to ne- dělal. Us. Tč. Ti pak n-vili Václavu. Pal. Rdh. II. 136. — čeho zač. Ty toho n-víš za groš do putny (mnoho). Šml. — oč. Já sem vo tebe namlóval, druzí čekale v síni. Sš. P. 323. — koho nač. Aby ho na to n-vil. Abr. Ji na to n-vli, aby zapálila. Pč. , 27. — koho jak. Pod věrú veliké přísahy jeho n-vili. Pass. 840.

166493   Namluví Svazek: 2 Strana: 0048
Namluví —- namluvil, a, o. Kat.

166494   Namluvili, (-ý Svazek: 2 Strana: 0048
Namluvili, (-ý), Verhandlungs-, Anwer- bungs-. N. výjezd, die Brautfahrt. Rk.

166495   Namluviti Svazek: 2 Strana: 0048
Namluviti, il, en, ení; namlouvati. — N. = mnoho mluviti, viel reden; naváděti, nutiti, přemlouvati, über-, be-, ein-, aufreden, beschwatzen; rozmluvu míti, besprechen; überreden ; anwerben ; werben, freien ; Ver- trag machen. Jg. — koho. Kat. 422., Dal. 123. — koho k čemu, nač (navésti, do- nutiti, přemluviti). Kněze na to namluvichu. Dal. 101. (58.). Namluvil je na to. V. Na nic se nedá n. V. K takovým skutkům n. se dají. V., J. tr. — Sych., Lomn., Solť.— koho čím (na co): pěknými slovy, Š. a Ž., kraso- mluvností. V. Vršovci žádným způsobem ho na to nemohli namluviti. Háj. Někomu něco hádkou n., aufdisputiren. Dch. - komu koho (kdy). Sobě děvče n. V., D., Er. P. 265., 2GG. On si mě namluvil o musice. Er. P. 135. Někomu pannu n. Háj. Sobě křivé svědky n. (získati). Pr. — komu co, čeho (nalhati). Us., Pass. Lži někomu n. Us. Ten mu toho namluvil (i. e. mnoho). Us. - se s kým (dle čeho), rozmlouvání míti, sich unter- reden. V. Tu sě s matkú namluvichu. St. skl. I. By se dle libosti s ním namluvili. Tkadl. Žádaje se s tebú n. dobře před sně- mem, sich voraus besprechen. Hl. — se oč (smluviti). Jakož jsou se strana pod obojí s osobami od stavu pod obojí o to namlu- vila, Apol. — o čem. Mnoho toho o lásce namluvil. D. — se na čem. Na tom jsou se mezi sebou namluvili. Apol. — se: na- mlouvají se (i. e. k manželství). Us. — aby. Namluvili ho na to, aby s ním v smlouvu vešel. V. Namlouval mne, abych . . . Kom. komu, einen Verweis geben. Otec dceři namluvil. Na Mor. Mřk.

166496   Namluviti Svazek: 7 Strana: 1333
Namluviti = umluviti, ujednati. Arch. X. 199.

166497   Namluviti Svazek: 8 Strana: 0225
Namluviti. Svatokupci vždy jim namlú- vají v uši. Chč. S. 321.

166498   Námluvnice Svazek: 6 Strana: 1098
Námluvnice, e, námluvnička, y, f, die Kupplerin. Bern.

166499   Námluvnictví Svazek: 6 Strana: 1098
Námluvnictví, n. = námluva. Bern.

166500   Námluvník Svazek: 2 Strana: 0048
Námluvník, a, m., žalobník, der Kläger. Rozk.

166501   Námluvník Svazek: 6 Strana: 1098
Námluvník, der Werber, Kuppler. Bern.

166502   Námluvy Svazek: 2 Strana: 0048
Námluvy, vz Námluva.

166503   Námluvy Svazek: 7 Strana: 1333
Námluvy na Mor. Vz Brt. Sv. 8.

166504   Námluvy Svazek: 8 Strana: 0225
Námluvy v Plzeňsku. Vz Škar. 45. Cf. Vykl. Svat. 5.

166505   Námluvy Svazek: 9 Strana: 0179
Námluvy. Pověry na Hořicku táhnoucí se ? n-vam. Vz Hoř. 142.

166506   Námluvy Svazek: 10 Strana: 0196
Námluvy ve Slezsku. Vz Vyhl. II. 69. Na Mor. Sr. Brt. Čít. 415. nn.

166507   Namlynářit se Svazek: 8 Strana: 0225
Namlynářit se = dosti mlynářstvím se zabývati. Phľd, XII. 283.

166508   Ňamna Svazek: 6 Strana: 1098
Ňamna = pamlsek, dobré jídlo (v dětské řeči). Us. Rgl.

166509   Namnělný Svazek: 10 Strana: 0630
Namnělný = namělný. Us.

166510   Namnělý Svazek: 7 Strana: 1333
Namnělý = domýšlivý. Brt. Rnk

166511   Namněřiti Svazek: 10 Strana: 0631
Namněřiti = namířiti. — na koho. Hoš. Pol. II. 112.

166512   Namní Svazek: 6 Strana: 1098
Namní kosť, vz Navní. Db.

166513   Namnice Svazek: 2 Strana: 0048
Namnice, něm. Namnitz, ves u Březnice.

166514   Namnice Svazek: 6 Strana: 1098
Namnice. Rk. Slov., Sdl. Hr. VI. 125.

166515   Námnice Svazek: 7 Strana: 1333
Námnice, e. f.. vz Mrtvý (2. dod.).

166516   Namnívati se Svazek: 6 Strana: 1098
Namnívati se = nazdávati se. Beru.

166517   Namnouti Svazek: 2 Strana: 0048
Namnouti, ul, ut, utí, viel, oft reiben, ausreiben. — co. Namnul celý korec zrní. Jg. — čeho. Ten toho zrní narnnul. Us. — se čeho, oft, lange reiben: očí, klasů. Us. — se s čím: s prádlem.

166518   Namnoze Svazek: 2 Strana: 0048
Namnoze, vz Mnohý, Mnoho.

166519   Namnožiti Svazek: 2 Strana: 0048
Namnožiti, il, en, ení. — čeho: hříchů (mnoho jich spáchati), häufen. Kom.

166520   Namnožiti Svazek: 6 Strana: 1098
Namnožiti, setzen, pflanzen, anbauen — co kam: do poli. Slez. a laš. Tč.

166521   Námný Svazek: 7 Strana: 1333
Námný, vz Mrtvý (2. dod.V

166522   Namný Svazek: 8 Strana: 0225
Namný. Léčení n-né kosti na Val. Vz Vck. Val. I. 131.

166523   Namoci Svazek: 2 Strana: 0048
Namoci, namohu, hl, žen, žení, sich über- nehmen, sich verheben, struppiren, die Kräfte überspannen. Kdo se namůže a, jak říkáme, hřbetu zlámaného jest. Har. II. 152. — se čím: prací, D., zdviháním. Jg. Jatrníková voda jest užitečná mužům, kteří se příliš- ným smilstvem namohli. Čern.— se kde: v ledvích, sich übernehmen. Lk.

166524   Namoci Svazek: 6 Strana: 1098
Namoci si žaludek. Us. Jdr.— co: ženu = obtěžkati. U Brušperka. Mtl.

166525   Namoci koho čím Svazek: 8 Strana: 0225
Namoci koho čím, afficere. 1418. Hmn.

166526   Namocovať Svazek: 6 Strana: 1098
Namocovať = namořiti. Slov. Ssk.

166527   Namočení Svazek: 2 Strana: 0048
Namočení, n., das Benetzen, Einweichen. Rk.

166528   Namočený Svazek: 2 Strana: 0049
Namočený, benetzt, eingetaucht, einge- weicht. — v čem: v krvi. Er. P. 207.

166529   Namočený Svazek: 6 Strana: 1098
Namočený. Je n. = opilý. U Košic. Brnt. Je tam n. = je tam stále. U Kr. Hrad. Kšť.

166530   Namočiti Svazek: 2 Strana: 0049
Namočiti, vz Namáčeti. — co kam: péro do inkoustu.

166531   Namočiti co čím Svazek: 10 Strana: 0196
Namočiti co čím. Rhas. E. 22. — si. Ten si také n-čil (do toho se vpletl, si uškodil). Us.

166532   Námočka n Svazek: 7 Strana: 1333
Námočka n kalamáře bunátu. Vz Bunát.

166533   Námočkový Svazek: 7 Strana: 1333
Námočkový. N. hrdlo kalamáře bunátu. Vz Bunát.

166534   Namodlený Svazek: 9 Strana: 0179
Namodlený. Barča n-ná jako kvardián. Sum. 39.

166535   Namodliti se s kým kde Svazek: 2 Strana: 0049
Namodliti se s kým kde: v kostele, oft, viel, lange beten.

166536   Namodrale Svazek: 10 Strana: 0196
Namodrale. Barva n. ocelová. KP. X. 112.

166537   Namodralý Svazek: 2 Strana: 0049
Namodralý, bläulich. Us.

166538   Namodrati Svazek: 6 Strana: 1098
Namodrati, blau werden. Od čeho ti ruka n-la? Us. Tč.

166539   Námodrý Svazek: 6 Strana: 1098
Námodrý, bläulich. Šf. TM. 62.

166540   Namodřiti Svazek: 6 Strana: 1098
Namodřiti,il,en, ení,namodřovati,bläuen. — co čím: prádlo modřidlem. Us. Tč.

166541   Namohlý Svazek: 2 Strana: 0049
Namohlý, kdo se namohl, namožený, pře- trhlý, verhoben, gebrochen. N. osel. Řeš. — Na Mor. n. = kdo má průtrž, brüchig, einen Bruch habend. Jg.

166542   Namohnouti se Svazek: 2 Strana: 0049
Namohnouti se, einen Bruch bekommen. Na Mor. Vz Namohlý.

166543   Namohnutý Svazek: 6 Strana: 1098
Namohnutý; -ut, a, o = namohlý. Slov. Bern.

166544   Námok Svazek: 2 Strana: 0049
Námok, u, m., u koželuhů namočení sy- rové kůry do vody, die Weiche. Us. — 2. N., nebílené zboží, zvl. bavlněné, ungebleichte Baumwollwaare. — 3. N., bělidlo, kde takové zboží se bílí, die Fabriksbleiche. Námok (2) do námoku (3). — Jg.

166545   Námok Svazek: 6 Strana: 1098
Námok. Ona prádlo z n-ku (namočené) vymáchala. U Dobrušky. Vk. — N., das Weicbfass, -gefäss, die Weichkufe. Šp.

166546   Namokati Svazek: 2 Strana: 0049
Namokati, namokávati; namoknouti, knul a kl, utí, (durch einen Regen) nass, feucht werden. Dnes hezky namoklo. — čím. Tím deštěm země hodně namokla. Us. Kůže vodou namoká. Lk. — komu. Seno nám namoklo. Us.

166547   Namoklý Svazek: 2 Strana: 0049
Namoklý, nass, feucht, beregnet. Jg.

166548   Namoklý kde Svazek: 10 Strana: 0196
Namoklý kde. Žáby na louce n-lé. Kká. Sion. I. 43.

166549   Namoknouti Svazek: 2 Strana: 0049
Namoknouti, vz Namokati.

166550   Namokotiti Svazek: 6 Strana: 1098
Namokotiti = nápadné okrášliti, auf- fallend verzieren. Ta je n-těná. Val. Vck.

166551   Namokralý Svazek: 2 Strana: 0049
Namokralý = namoklý. Zlob.

166552   Námokrý Svazek: 2 Strana: 0049
Námokrý, ein wenig nass. Rostl.

166553   Namokřeti Svazek: 2 Strana: 0049
Namokřeti, el, ení, nass werden. Jg.

166554   Namokřiti Svazek: 2 Strana: 0049
Namokřiti, il, en, ení. — co čím: vodou, nass machen. Us.

166555   Namokvati Svazek: 2 Strana: 0049
Namokvati, nässein. D.

166556   Námol Svazek: 6 Strana: 1098
Námol, e, m. = hromada. Všade len na- mole snehov, skalné. Slov. Čjk. 31., Slav. 41. — N. = výmol.

166557   Námola Svazek: 6 Strana: 1098
Námola, y, m. = člověk neuhovělý, po- pudlivý, vzdorovitý. U Rožnova. Brt. D. 234.

166558   Namoletka Svazek: 8 Strana: 0225
Namoletka, y, f. = amoletka. Čern.. Př. 62.

166559   Námolný Svazek: 6 Strana: 1098
Námolný = dotěrný, všetečný. Brt. D. 234.

166560   Namorcovati Svazek: 6 Strana: 1098
Namorcovati = namořiti. Slov. Ssk.

166561   Namordovati se s čím Svazek: 2 Strana: 0049
Namordovati se s čím (natahati, na- pracovati). Br. Sich abplagen, abrackern. Vz Mord.

166562   Namorousovati Svazek: 9 Strana: 0179
Namorousovati se u muziky. Jrsk. XXIII. 77.

166563   Námořan Svazek: 2 Strana: 0049
Námořan, a, m., der Seemann. Dch.

166564   Námoří Svazek: 2 Strana: 0049
Námoří, n., die Meeresgegend. Rk.

166565   Námořní Svazek: 2 Strana: 0049
Námořní obchod, válka, Jg., voják, Dch., loupežník (korsar, pirat), právo, služba, moc- nosť, bitva, malba, oheň (bengálsky). S. N. Vz Námořský. See-, Meer-.

166566   Námořnický Svazek: 2 Strana: 0049
Námořnický, See-, Meer-. N. hodiny, škola. S. N.

166567   Námořnictví Svazek: 2 Strana: 0049
Námořnictví, n., das Seewesen, die Marine.

166568   Námořnictvo Svazek: 2 Strana: 0049
Námořnictvo, a, n., die Seemannschaft, Seemacht, Seeflotte,Marine. N. válečné, die Kriegsmarine. Vz Čsk. I. 5. 46.

166569   Námořník Svazek: 2 Strana: 0049
Námořník, a, m., marinář, der Matrose, Seemann.

166570   Námořský Svazek: 2 Strana: 0049
Námořský, Meer-, See-. N. branná moc, mocnosť, plavba, tržba, vojsko, Nz., bitva, list (průvodní), loupežník, moc, náklad, ob- chod, plavba, pojištění, právo, panství, služba, soud, tržba, ústřední úřad, výhoz, zákon, J. tr., list nákladní, loď, pojištění, Šp., přístav. Čsk. N. škody (havarie). Rk. Vz Mořský, Námořní.

166571   Námořský Svazek: 6 Strana: 1098
Námořský. N. krajiny, hegemonie, město, obchod, J. Lpř., mappa, Stč. Zem. 427., román. Osv. I. 84.

166572   Námořstvo Svazek: 2 Strana: 0049
Námořstvo, a, n., die Marine. Balb.

166573   Namosit. Kdo Svazek: 10 Strana: 0631
Namosit. Kdo mne k tomu namosí (do- nutí) ? Bart. Slov.

166574   Namotač Svazek: 2 Strana: 0049
Namotač, e, m., der Haspler. Rk.

166575   Namotati, co, čeho Svazek: 2 Strana: 0049
Namotati, co, čeho, aufhaspeln, auf- weifen, aufwickeln. D.

166576   Namotati co kam Svazek: 6 Strana: 1098
Namotati co kam: na moták. Us. Pdl.

166577   Namotávač Svazek: 6 Strana: 1098
Namotávač, e, m., der Haspler. Loos.

166578   Námotek Svazek: 2 Strana: 0049
Námotek, tku, m., ein Haspel Zwirn. Rk.

166579   Namoučněný Svazek: 10 Strana: 0631
Namoučněný. N. maska. Nár. list. 1905. 98. 13.

166580   Namouliti Svazek: 6 Strana: 1098
Namouliti, vz Zamouliti.

166581   Namoutiti Svazek: 6 Strana: 1098
Namoutiti, viel trüben; buttern. Us.

166582   Namozoliti se čím Svazek: 10 Strana: 0196
Namozoliti se čím: prací; s kým = napracovati se. Pokr. 1883. č. 74.

166583   Namožděný Svazek: 6 Strana: 1098
Namožděný; -ěn, a, o = namožený. Us. Knrz.

166584   Namožení Svazek: 2 Strana: 0049
Namožení, polomení, přetržení, die Uiber- hebung, Schwächung. Rozstonal se z n. Us. N-ním uchvácení, utýraní. Krok.

166585   Namoženi Svazek: 6 Strana: 1098
Namoženi Povstání bylo s n-ním sil válečných potlačeno. Svátek.

166586   Namoženina Svazek: 2 Strana: 0049
Namoženina, y, f., místo od namožení bolavé. — N., kýla, průtrž, der Bruch, Leib- schaden. Ja.

166587   Namoženosť Svazek: 2 Strana: 0049
Namoženosť, i, f. = namožení. Zlob.

166588   Namožený Svazek: 2 Strana: 0049
Namožený; -žen, a, o, gebrochen, strup- pirt, geschwächt; lendenlahm (V.). Vz Na- moci. N. kůň (namohly, přetrhly). Us. Na Mor. a Slov. kýlovatý, průtrž mající, na- mohlý, brüchig. D. — čím: nemocí, trápením, nouzí, opilstvím, zimou, Jg., studiemi. Lk.

166589   Namožený Svazek: 6 Strana: 1098
Namožený také = těhotný. U Brušperka. Mtl.

166590   Namožený Svazek: 7 Strana: 1333
Namožený, müde. N. na nohv. Prss.

166591   Námožníček Svazek: 6 Strana: 1098
Námožníček, čku, m. = drchnička čer- vená, anagallis phoenicea. Vz Slb. 294.

166592   Námožník Svazek: 10 Strana: 0631
Námožník, u, m, rostl. Vz Jaterník zde.

166593   Namračiti se Svazek: 6 Strana: 1098
Namračiti se, sich oft wölken; lange sauer, finster sehen. Us.

166594   Namraštiti se Svazek: 6 Strana: 1098
Namraštiti se = navřeštěti, naplakati se. Slez. Šd.

166595   Námraz, u, m Svazek: 2 Strana: 0049
Námraz, u, m., mrznutí řeky ode dna, der Grundfrost. Us. Mělník.

166596   Námraza Svazek: 6 Strana: 1098
Námraza, y, f. N. povstává po velkých mrazech v zimě, když nastala obleva, srazí-li té vlhkosť na studené zdi, stromy atd. ve skupenství pevném a ve tvaru vyhlaceném. Stč. Zem. 622. -- N. — voda na dně řeky namrzlá. Exc.

166597   Námrazek Svazek: 2 Strana: 0049
Námrazek, zku, m., etwas Angefrorenes. Us. Ber. Dch.

166598   Namraziti Svazek: 2 Strana: 0049
Namraziti, il, en, ení, koho, anfrieren machen. Rk.

166599   Namrdený Svazek: 6 Strana: 1098
Namrdený — namrzený, mrzutý, nahně- vaný. Slov. Rr. Sb.

166600   Namrdor Svazek: 10 Strana: 0196
Namrdor, u, m. = navzdor. Samé n ry jí dělala. Deštná. Mš.

166601   Namreť Svazek: 6 Strana: 1098
Namreť, viel geplagt sein. Slov. Ssk. — se hlady, lange, oft vor Hunger schmachten. Bern

166602   Namrhati se čeho Svazek: 6 Strana: 1098
Namrhati se čeho, verschwenden. Us.

166603   Namrhnouti Svazek: 2 Strana: 0049
Namrhnouti, hnu, hnul, hnut n. namrci, hu, mrhl, žen; namrhati, durchzu grosse An - strengung beschädigen, schwächen o. strup- piren. Jg. — si co. Kůň si žílu namrhl (namáháním natáhl). Us. u Petrov. Dch.

166604   Namrholiti se Svazek: 6 Strana: 1098
Namrholiti se = dosti mrholiti. Dnes se tam už dosť n-lo. Laš. Tč.

166605   Namrktati se s něčím Svazek: 2 Strana: 0049
Namrktati se s něčím = napiplati se, sich abmüden, tändeln. Us.

166606   Namrmlati Svazek: 6 Strana: 1098
Namrmlati = nabreptati, namluviti, ein- plauschen. — komu co, čeho. Mor. Tč.

166607   Namrmniť Svazek: 6 Strana: 1098
Namrmniť sa, lange unkeusch leben. Slov. Bern.

166608   Namrmrať sa Svazek: 6 Strana: 1099
Namrmrať sa = naškamrať sa. Slov. Bern.

166609   Namrňčiť sa Svazek: 6 Strana: 1099
Namrňčiť sa, viel plärren. Slov. Ssk.

166610   Námrsk Svazek: 2 Strana: 0049
Námrsk, u, m., v mlýně mastnota, jíž se mažou palečky, cévy kolní, die Mühl- schmiere. Vys. Vz Maz.

166611   Námrsk Svazek: 6 Strana: 1099
Námrsk = omítka z malty na zdi. Kom.

166612   Namrskati Svazek: 7 Strana: 1333
Namrskati. Slušně a spraveďlivě byste namrštili, až by se uffákali (pochlebníci) Wtr. Obr. I. 21.

166613   Namrsknouti Svazek: 2 Strana: 0049
Namrsknouti, knul a kl, ut, utí. — co: mlýn, náboj, palce (= namazati lojem palce atd., einschmieren. Vz Námrsk). Vys.

166614   Namrštěný. N Svazek: 10 Strana: 0196
Namrštěný. N. žíla = namožená. Mtc. 1902. 118.

166615   Namrštiti Svazek: 2 Strana: 0049
Namrštiti, il, ěn, ění, Verstossen. — co: žílu. D.

166616   Namrtvělý. N Svazek: 10 Strana: 0196
Namrtvělý. N. paprslek kahance (doho- řívající). Zvon IV. 5.

166617   Namrtviti se koho Svazek: 6 Strana: 1099
Namrtviti se koho, lange, oft tödten.

166618   Namrviti Svazek: 6 Strana: 1099
Namrviti, il, en, ení, einstreuen, einbrö- seln. — čeho kde: ve chlévě slámy. Laš. Tč. Slov.

166619   Námrza Svazek: 6 Strana: 1099
Námrza, y, f. = mrzutá věc. Slez. Šd. Las. Brt. D 234.

166620   Namrzať Svazek: 6 Strana: 1099
Namrzať = domrzati, hněvati. Slez. Šd.

166621   Namrzat koho s čím Svazek: 10 Strana: 0196
Namrzat koho s čím = obtěžovati. Val. Čes. 1. XI. 178.

166622   Námrzek Svazek: 2 Strana: 0049
Námrzek, zku, m., ein Fröstel. Rk.

166623   Namrzele Svazek: 10 Strana: 0631
Namrzele hlavou pohoditi, odpověděti. Zl. Pr. XXI 500. Vz násl.

166624   Namrzelý Svazek: 6 Strana: 1099
Namrzelý = drobet rozmrzelý. Prss. Gard.

166625   Namrzene Svazek: 10 Strana: 0631
Namrzene = mrzutě. Phľd. XXII. 34.

166626   Namrzeno Svazek: 6 Strana: 1099
Namrzeno = mrzutě. Slov. Phľd. VIII. 225.

166627   Namrzený Svazek: 8 Strana: 0563
Namrzený. Člověk něčím namrzený. Phl'd. 1896. 468.

166628   Namrzeti se Svazek: 6 Strana: 1099
Namrzeti se, el, ení. — s kým, sich satt ärgern. Us. Sd., Ssk.

166629   Namrznouti Svazek: 6 Strana: 1099
Namrznouti, zl, utí, anfrieren. Šp. Na- mrzlo ňa to = omrzelo mě to. Val. Brt. D. 234.

166630   Namrzutěný Svazek: 10 Strana: 0196
Namrzutěný = rozmrzelý. Val. Čes. 1. XI. 94.

166631   Namříti Svazek: 2 Strana: 0049
Namříti, mru, mřel, ení, viel sterben. — čeho. To vám tam namřelo lidí (i. e. mnoho). Us. — se = mnoho trpěti, viel leiden, aus- stehen. — čím : hladem, žízní, zimou. Jg. — se čeho : hladu, zimy. Zlob., Leg.

166632   Námsl Svazek: 10 Strana: 0196
Námsl v VIL 1332. vz Námysl. Rozk. R. 79.

166633   Namsl. u Svazek: 7 Strana: 1333
Namsl. u, m., architypus, zastr Rozk.

166634   Namslau Svazek: 2 Strana: 0049
Namslau, Namyslov.

166635   Namšetý Svazek: 6 Strana: 1099
Namšetý hrnek = ve větším zastrčený. Šm.

166636   Namšička Svazek: 6 Strana: 1099
Namšička, y, f. = zvon v Kralovicích, jímž se na mši sezvání. BPr.

166637   Namšiny Svazek: 10 Strana: 0196
Namšiny, louky u Červ. Hrádku. Čas. mor. mus. III. 138.

166638   Namšívati Svazek: 2 Strana: 0049
Namšívati, namšiti, il, it, ití, nakládati, aufladen, aufpacken. Vz Námech. Us. Dch.

166639   Ňamta Svazek: 6 Strana: 1099
Ňamta, y, m. = huhňal. Ty ňamto! U Kr. Hrad. Kšť., Jrsk.

166640   Namtati Svazek: 6 Strana: 1099
Namtati = huhňati, nesrozumitelně mlu- viti. Us. U Kr. Hrad. Kšť.

166641   Namtiškov Svazek: 6 Strana: 1099
Namtiškov, sam. u Čes. Dubu.

166642   Namtiškov, a Svazek: 2 Strana: 0049
Namtiškov, a, m., místo u Turnova.

166643   Namučiti Svazek: 2 Strana: 0049
Namučiti, il, en, ení. — se koho. D. — se s kým. Kom., Sych. — se koho čím, lange martern.

166644   Namučiti Svazek: 6 Strana: 1099
Namučiti. Dokud se nenamučí, dotud se nenaučí. Lpř.

166645   Namudračiti se Svazek: 6 Strana: 1099
Namudračiti se = namudrovati se. Us.

166646   Namudrovati se Svazek: 2 Strana: 0049
Namudrovati se, vz Mudrovati. Kdy- bychom se namudrovali do úpadu. Kos. (Km. 1875. 100.).

166647   Namudřelý Svazek: 10 Strana: 0196
Namudřelý blázen. Svět. knih. 420. 122.

166648   Namúdušať sa Svazek: 6 Strana: 1099
Namúdušať sa = dosti na mú dušu ří- kati. Slez. Šd.

166649   Namur Svazek: 2 Strana: 0049
Namur, a, m. (Namýr), mě. v Belgii. Vz více v S. N. — Namuřan, a, m., pl. — né. — Namurský.

166650   Namurovať Svazek: 6 Strana: 1099
Namurovať, oft aufmauern. Us. Slov.

166651   Namustrovati Svazek: 6 Strana: 1099
Namustrovati = vzorky na plátno pro krajky vytisknouti. U Olom. Sd.

166652   Ňamútěný Svazek: 6 Strana: 1099
Ňamútěný = natlučený. N. máslo. N. Hlsk. IV. 67.

166653   Namydliti Svazek: 2 Strana: 0049
Namydliti, il, en, ení, einseifen. — abs. Jde to, jakoby namydlil (snadno). Us. Hý. — co čím: prádlo mýdlem n. Us. — komu. Namydli mu — vybij. Us.

166654   Namydliti co komu Svazek: 6 Strana: 1099
Namydliti co komu. Strach a úzkosť n-ly mu paty (rychle utekl). Šml.

166655   Námyk Svazek: 2 Strana: 0049
Námyk, u, m., narážka, alluse, die An- spielung, Allusion. Jest to n. na nebevstou- pení Páně. Sš. Zj. 436.

166656   Namykati co Svazek: 2 Strana: 0049
Namykati co. Jednu čásť listu byl výše namykl (vz Mykati). Sš. II. 7. — N., nará- žeti, anspielen, andeuten, nahelegen. Jak celý protiklad namyká. Sš. I. 35. — nač. Na kořenný význam slova, na veřejné hry řecké n. Sš. L. 105., I. 78., 102.; Sk. 11.

166657   Namykati kým. A Svazek: 6 Strana: 1099
Namykati kým. A dyž mě oblíká, všudy mnó namyká, hin und her schieben. Sš. P. 161.

166658   Namyknouti, vz Svazek: 6 Strana: 1099
Namyknouti, vz Namykati.

166659   Namýliti se Svazek: 6 Strana: 1099
Namýliti se, genug, oft sich irren. Us.

166660   Námysl Svazek: 6 Strana: 1099
Námysl, u, m., intentio, die Uiberlegung, Erwägung. VV. 80. N., architypus. 15. stol. Bez n-slu = z patra, z nedojepí, improvi- sované, ex improviso. Nz.

166661   Namyslav Svazek: 2 Strana: 0049
Namyslav, i, f., ve Slezsku. Tk. II. 363.

166662   Namyslav Svazek: 6 Strana: 1099
Namyslav, ě, f., míst. jm. u Vratislavě. Tk. IV. 734., VI. 352., VIL 416.

166663   Námyslek Svazek: 6 Strana: 1099
Námyslek, siku, m. N. mnohé věci ve sně v jedno zvije (svije). Glč. I. 148.

166664   Namyslenina Svazek: 6 Strana: 1099
Namyslenina, y, f., die Erdichtung. Slov. Povědomost táto sa nedá všakovými ludskými n-mi hovoriť. Phľd. I. 1. 4.

166665   Namyslenosť Svazek: 9 Strana: 0179
Namyslenosť, i, f., Eigendünkel. Phľd. 1897. 150.

166666   Namyslený Svazek: 6 Strana: 1099
Namyslený; -en, a, o, überlegt, slez., Tč., intentionalis. VV. 6. — N., erdichtet. — Ti n-ná (= myslíš), že Abraham tvojho Izmaela za dedica po sebe ustanoví. Phľd. III. 1. 45.

166667   Namysliť si něco Svazek: 10 Strana: 0631
Namysliť si něco = umíniti si. Vz Brt. Slov.

166668   Namysliti se Svazek: 2 Strana: 0049
Namysliti se, il, šlení. Kom. — o čem, ne: přes co. Vz Mysliti. Lange, viel denken, überlegen.

166669   Namysliti se kam Svazek: 10 Strana: 0196
Namysliti se kam. Nejposléze se přece do Šopronu n-slil (jíti odhodlal). Pal. Záp. II. 87.

166670   Námyslný Svazek: 10 Strana: 0196
Námyslný, discursivus, neujalo se. Mark.

166671   Namyslov Svazek: 2 Strana: 0049
Namyslov, a, m., něm. Namslau, mě. ve Vratislavsku. Vz S. N.

166672   Namyslov Svazek: 6 Strana: 1099
Namyslov, a, m., Namslau, mě. ve Vra- tislavsku. Rk. Slov.

166673   Namyšlený Svazek: 8 Strana: 0563
Namyšlený = pyšný, hochmüthig-. Phľd. 1897. 31.

166674   Namýtiti Svazek: 10 Strana: 0196
Namýtiti, corrumpere. Greg. Sr. Mýto· mzda. Mš.

166675   Namžíti Svazek: 6 Strana: 1099
Namžíti sé, lange, oft siefern. Us.

166676   Nan Svazek: 2 Strana: 0049
Nan, zastr., = na onen. Chtě raději nan svět jíti. St. skl. III. 19.

166677   Naň Svazek: 2 Strana: 0049
Naň = na něj. Vz On. Tohoto tvaru a po- dobných, jako proň, zaň atd. v Doudlebsku. není. Kts.

166678   Nan Svazek: 7 Strana: 1333
Nan svět = na on svět. Zastr. Gb. Ml. I. 19.

166679   Naň ho Svazek: 2 Strana: 0050
Naň ho —- na něho, lépe: naň. Jg. Než naň ho. V.

166680   Ňana Svazek: 2 Strana: 0050
Ňana, dle Káča, Ňanuška, y, f., die Tante. Us. na Slov.

166681   Nána Svazek: 6 Strana: 1099
Nána. y, f. = Anna (v obecné mluvě). Us. — N. = chůva, das Kindsmädel. Us. Cf. Niana.

166682   Nanadvanouti komu co Svazek: 8 Strana: 0225
Nanadvanouti komu co, entgegenwehen. Stow. 39.

166683   Nanahánčt se čeho Svazek: 9 Strana: 0179
Nanahánčt se čeho: hus (dlouho je na- háněti). Mtc. 1900. 263. Vz Naháněti.

166684   Nanajmenej Svazek: 6 Strana: 1099
Nanajmenej = nanejméň. Do toho ťa ešte n. Slov. Klčk. V. 119.

166685   Nanajtažší Svazek: 6 Strana: 1099
Nanajtažší = nanejtěžší. Slov. Phľd. IV. 170.

166686   Nanamotati se někde Svazek: 10 Strana: 0196
Nanamotati se někde = dlouho se motati. Kom. Did. 8.

166687   Nanarabjati Svazek: 6 Strana: 1099
Nanarabjati = nanarobiti, dělati. U Bruš- perka. Mtl.

166688   Nanaříkati se Svazek: 2 Strana: 0050
Nanaříkati se, mnoho se naříkati, viel, oft um etwas sagen. Kom. Did. Vz Naříkati.

166689   Nanášať sa Svazek: 6 Strana: 1099
Nanášať sa = podoben býti. Vy byste sa n-li na našeho velebného pána Mor. Brt. D. 234.

166690   Nanášecí Svazek: 2 Strana: 0050
Nanášecí, k nanášení sloužící. N. špička k pozlacování (ne: nanášející). Der Quick- stift. Jg.

166691   Nanášedlo Svazek: 8 Strana: 0225
Nanášedlo, a, n. = nanášecí přístroj, Auf- tragevorrichtung, f. Sterz. I. 300.

166692   Nanášeti Svazek: 2 Strana: 0050
Nanášeti, vz Nanésti.

166693   Nanatriasať sa Svazek: 6 Strana: 1099
Nanatriasať sa = natancovati se. Slov. Už si sa dosť n-asala, teraz poď. Rr. Sb.

166694   Ňančar Svazek: 6 Strana: 1099
Ňančar, u, m. = obyčejná obuv bez ho- línek. N. kožený, soukenný. Opral n-ry (prodělal). U Fryšt. Džl.

166695   Ňaňčiti Svazek: 6 Strana: 1099
Ňaňčiti. Kočka ňaňčí. Vz Jančiti. Mor. Brt.

166696   Nandání Svazek: 6 Strana: 1099
Nandání, n, das Hineinthun. N. do lisu, das Besetzen der Presse. Sp.

166697   Nandati Svazek: 6 Strana: 1099
Nandati. Bž. 50., Prk. Stud. o dat. §. 4.

166698   Nandati, z Svazek: 2 Strana: 0050
Nandati, z na-dati, vz N. Viel von etwas, unter etwas geben, dareingeben, hineingeben. Jg. — co, čeho kam: olej (všechen), oleje (s dostatek) do lampy. Nandaje šafránu v jablka jez. Jád. Nandá se země na hro- madu. Puchm. Koudel pod vlasy n. Zlob.

166699   Nandavačka Svazek: 6 Strana: 1099
Nandavačka, y, f., nandavák, u, m., Fassschaufel, f. Hrbk.

166700   Nandavák Svazek: 2 Strana: 0050
Nandavák, u, m., nádoba k přelévání piva, Bierschaufel, f.

166701   Nando Svazek: 2 Strana: 0050
Nando = najdu, nandeš = najdeš, nande = najde, nandeme, nandete, nandó (najdou). Us. na Mor. Hý. Vz N.

166702   Nandótek Svazek: 8 Strana: 0225
Nandótek, tka, m. = postumus (výškra- bek). Han. Brt. D. II. 346.

166703   Nandové Svazek: 2 Strana: 0050
Nandové, ptáci běžci, rheidae. Nandu americký, rhea americana; n. menší, r. Dar- vinii. Frč. 348.

166704   Nanebeský Svazek: 6 Strana: 1099
Nanebeský = na nebi jsoucí. N. světlo. Neč.

166705   Nanebevstoupení Svazek: 2 Strana: 0050
Nanebevstoupení Páně. Die Himmelfahrt. Vz S. N. — Nanebevzetí panny Marie. V neděli po nanebevzetí matky boží, V., v Cech. místy: Marie kořenná, poněvadž se dříve na ten den světívaly byliny a květiny, které se dávaly nemocnému dobytku. Vz více v S. N.

166706   Nanebevstoupení Svazek: 6 Strana: 1099
Nanebevstoupení. Prší-li na n. Páně, rádo klepe obilí (kroupy je vytloukají). V Bystersku. Sn.

166707   Nanebevstup Svazek: 2 Strana: 0050
Nanebevstup, u, m. = nanebevstoupení. Sš. Sk. 42.

166708   Nanebevzatka Svazek: 6 Strana: 1099
Nanebevzatka, y, f. — p. Marie. Obraz N ky. Koll. III. 115.

166709   Nanečistiti Svazek: 2 Strana: 0050
Nanečistiti, il, štěn, ění, nanečišťovati = našpiniti, verunreinigen, anschmutzen. Jg. — co : tělo. Bibl. — čím. Us.

166710   Nanečistiti Svazek: 8 Strana: 0225
Nanečistiti hnízdo. GR, Nov. 117. 30.

166711   Nanečistiti. Do Svazek: 6 Strana: 1099
Nanečistiti. Do hnízda prve n-til. Bart. 127. — čím. Vz násl.

166712   Nanečištěný Svazek: 6 Strana: 1099
Nanečištěný; -ěn, a, o, verunreinigt. — čím: jedem. Výb. II. 1465.

166713   Naněch Svazek: 7 Strana: 1333
Naněch = na oněch. Gb. Ml. T. 19.

166714   Nanejméně Svazek: 2 Strana: 0050
Nanejméně, nanejmíň, wenigstens.

166715   Nanejprv Svazek: 6 Strana: 1099
Nanejprv, erstlich. Rk.

166716   Nanejskorší Svazek: 10 Strana: 0631
Nanejskorší = nejdéle. Vz Brt. Slov.

166717   Nanejvýš Svazek: 2 Strana: 0050
Nanejvýš. N. dám 5 zl. Us. Höchstens.

166718   Naněmčelý Svazek: 6 Strana: 1099
Naněmčelý. Myslíte, že z takového dí- těte bude Němec? Nebude! nýbrž toliko n. Nečech. Šd. exc

166719   Naneřáditi Svazek: 2 Strana: 0050
Naneřáditi, vz Neřáditi.

166720   Naneřáditi Svazek: 6 Strana: 1099
Naneřáditi. Vz Straka.

166721   Nánes Svazek: 2 Strana: 0050
Nánes, u, m. = nános. Us. Dch.

166722   Nanesení Svazek: 6 Strana: 1099
Nanesení, n. N. jisté délky. ZČ. 1. 17.

166723   Nanesený Svazek: 6 Strana: 1099
Nanesený; -en, a, o. Pravítko s přesně n-Nými měrami délkovými. ZČ. I. 17. — čím. Země náplavami n. Lpř. — kde. Barva na obraze n-ná. Us.

166724   Naneslý Svazek: 6 Strana: 1099
Naneslý, aufgetragen, aufgeschichtet. Dch.

166725   Nanésti Svazek: 2 Strana: 0050
Nanésti, nesu, nes, nesa (ouc), nesl, sen a šen, ení; nanášeti, e\, en, ení; nanášívati; nanositi, il, en, ení, nanosívati, viel tragen. Jg. — co: Nanesli hromadu kamení, plné kádě vody. Ros. — čeho. Nanesli tam dříví, slámy, písku (i. e. mnoho). Jg. — čeho kam (se). Voda na louky písku nanesla. Har. Slepice vajec na slámu nanesly. Us. Naneslo se písku na luka. Ros. — čím: dřevo pískem nanesené. Us. Lodí zlatem nanesená. Troj. — se čeho, se s čím, lang o. schwer tragen. Jg. Dosti se toho, s tím nanosil. Ros. Vz Nésti.

166726   Nanésti Svazek: 8 Strana: 0225
Nanésti sa komu do vlasov. Phľd. 1896. 215.

166727   Nanésti kam Svazek: 6 Strana: 1099
Nanésti kam: barvu na papír, Us. Pdl., stupnici na oblouk, ZČ., délku m na přímku AB. Hra. Kyselina dusičná nanáší se na zrcadlo pomocí bavlny. ZČ. III. 40. Má obyčaj do cuzího taléra se nanosiť (nos do něčeho strkati). Ntr. VI. 341. Nanosila sa, mu do štice = vykrákala mu, vykmásala za vlasy. Slov. Rb. Sb. — čím. Kružítkem 10 stejných dílů na přímku n. Us. Pdl. Barvu na něco štětkou n. Prm.

166728   Nanešvářiti Svazek: 2 Strana: 0050
Nanešvářiti, il, en, ení, sudeln. Us.

166729   Nanezdobiti Svazek: 6 Strana: 1099
Nanezdobiti = nanečistiti. Ssk.

166730   Nanic Svazek: 2 Strana: 0050
Nanic = na nic, zu Nichts, nichtsnütz. Pivo dobré, ale chléb nanic. Us. To je na nic. Us. Jest mu nanic. Přišlo jí nanic, ihr ward übel, sie wurde ohnmächtig. Jg. Druhdy: To není na nic, lépe: Tojenanic. D. Kdybys byl hodnej, chodil bys k jednej, ale žes nanic (nequam), tak jich máš víc. Č. Slov. nár. pís. II. 38.

166731   Nanica Svazek: 2 Strana: 0050
Nanica, e, m., dle Báťa, nanicovatý člověk, ein Taugenichts. To je n. Us.

166732   Nanicovatěti Svazek: 2 Strana: 0050
Nanicovatěti, ěl, ění, nichtsnutzig werden.

166733   Nanicovatosť Svazek: 2 Strana: 0050
Nanicovatosť, i, f., die Nichtsnutzigkeit. Jg-

166734   Nanicovatý Svazek: 6 Strana: 1099
Nanicovatý. Raděj chval jednoho do- brého, než mnoho n- tých. Č. M. 104.

166735   Nanicovatý, nanicovitý Svazek: 2 Strana: 0050
Nanicovatý, nanicovitý = na nic jsoucí, ničemný, daremný, nichtsnutzig, unnütz. D. N. člověk, mrcha. Us.

166736   Naničhodnica Svazek: 6 Strana: 1099
Naničhodnica, e, f., die Nichtswürdige. Slov. Ssk.

166737   Naničhodnica Svazek: 8 Strana: 0225
Naničhodnica. Phľd. 1895. 182. Cf. násl.

166738   Naničhodnieť Svazek: 6 Strana: 1099
Naničhodnieť = na nic hodným se stá- vati, ničemněti. Slov. Hdž. Šlb. 56.

166739   Naničhodník Svazek: 6 Strana: 1099
Naničhodník, a, m. = ničema. Slov. Ty n. naničhodný! Dbš. Sl. pov. I. 312.

166740   Naničhodnosť Svazek: 6 Strana: 1099
Naničhodnosť, i, f. = ničemnost. Slov. Ntr. VI. 283.

166741   Naničhodný Svazek: 6 Strana: 1099
Naničhodný = ničemný. Stoj, suka jedna n-ná! Slov. Dbš. Sl. pov. I. 433.

166742   Nanička Svazek: 6 Strana: 1099
Nanička, y, f. = Anna. Bern.

166743   Ňaničko Svazek: 6 Strana: 1099
Ňaničko, a, m.= tatíček. Slov. Martinko, bol si u strýka? Bol som, n. Hdž. Čít. 127. Vz Ňaňo.

166744   Ňaníčok Svazek: 6 Strana: 1100
Ňaníčok, čku, m. = ňaničko. Slov. Ssk.

166745   Naničsúci Svazek: 6 Strana: 1100
Naničsúci, nichtswürdig. Slov. Ssk.

166746   Nanich Svazek: 2 Strana: 0050
Nanich, u, m., zastr. Žádného n-chu nebo valu sě nebojiece (nullius impetum formi- dantes). BO. Lev. 25., 9.

166747   Nanism-us Svazek: 9 Strana: 0451
Nanism-us, u, m = trpasličí habitus lidí. Vz Ott XVII. 1009.

166748   Naništhodnica Svazek: 6 Strana: 1100
Naništhodnica atd. = naničhodnica atd. Slov. Ssk.

166749   Naništhodník Svazek: 8 Strana: 0225
Naništhodník, a, m., Taugenichts, m. Phľd. XII. 560.

166750   Naništiti Svazek: 6 Strana: 1100
Naništiti = dosti zništiti, zničiti, genug verderben. Slez. Tč.

166751   Ňaniva Svazek: 6 Strana: 1100
Ňaniva, pl., n. = prsníky žien. Slov. Tóth. Sl. báj. I. 48.

166752   Naniveč Svazek: 2 Strana: 0050
Naniveč, vz Niveč.

166753   Nanízaný Svazek: 6 Strana: 1100
Nanízaný; -án, a, o = nabíraný, fal- dovaný. N. okolek. Slov. Rr. Sb.

166754   Nanížený Svazek: 6 Strana: 1100
Nanížený. N-ným letem letěti. Č. Kn. š. 216.

166755   Nanížiti Svazek: 2 Strana: 0050
Nanížiti, ein wenig neigen. Č. — co, čeho. Naniž ten stůl (jeden a celý), těch lavic (více jich). Us.

166756   Nanka Svazek: 2 Strana: 0050
Nanka, y, f., Nanenka, Nanynka, Anna, Annchen.

166757   Naňka Svazek: 6 Strana: 1100
Naňka, y, m. = nano. Slov. Koll., Ssk. Cf Nian.

166758   Nanka Svazek: 10 Strana: 0196
Nanka = nana, pěstounka. V dětské řeči ve Slez. Čes. 1. XI. 342. Sr. Naenka.

166759   Nankin, u Svazek: 2 Strana: 0050
Nankin, u, m., tkaná látka bavlněná, plátnu podobná, pojmenovaná dle čínského města Nankina n. Nankinga. Rk.

166760   Nanking Svazek: 8 Strana: 0225
Nanking, u, m. = sypkové zboží. Lizn.

166761   Nanking, Nankin Svazek: 2 Strana: 0050
Nanking, Nankin, a, m., již. hl. mě. čínské, také Kiang-ning-fu zvané.

166762   Nankinky Svazek: 6 Strana: 1100
Nankinky, pl., f. = kalhoty z nankinu. Němc. D. B.

166763   Nankinově Svazek: 10 Strana: 0631
Nankinově žlutý. Us. Rgl.

166764   Nankinový Svazek: 6 Strana: 1100
Nankinový. N. šaty. Vz Nankin. Us. Tč.

166765   Naňko Svazek: 8 Strana: 0225
Naňko = ňaňho, otec. Slov. Zátur.

166766   Ňaňo Svazek: 6 Strana: 1100
Ňaňo. Koll. St. 465., Mkl. Etym.211. Uvideu otca. Zďaleka už kričau: Ňaňo, ňaňo, nesiem vám jiesť. Dbš. Sl pov. 1. 43.

166767   Nano Svazek: 9 Strana: 0179
Nano = na ono. A také sv. Augustin praví nano slovo sv. Matěje. Modl. CVIII.

166768   Naňo, a, m Svazek: 2 Strana: 0050
Naňo, a, m. = tatík. Na Slov. Plk.

166769   Nánoční Svazek: 6 Strana: 1100
Nánoční modlitba (kompletoř). Hnoj.

166770   Nános Svazek: 2 Strana: 0050
Nános (vz Nánes, Dch., Mřk.), u, m., der Haufen, Anschütt, Schlamm, die Aufschwem- mung. Jg. N. země, kamení, bláta, bahna. Reš. Hlinité nánosy povstávají rozdrobením a rozkladem živců krystalického kameni, zvl. žuly. Vz Krč. 49. N. říční obsahuje písek a menší úlomky hornin z rozličných krajin potoky a řekami snesené a na nízké břehy uložené. Bř. 121. Vz Bř. 120. N. nečistoty. V. Nános vyvésti. D.

166771   Nános Svazek: 6 Strana: 1100
Nános. Cf. Schd. II. 76. Diluvialní n-sy, vz Krč. G. 992.—1033., hlinité, ib. G. 49., hlinité, písčité, štěrkovité. Stč. Zem. 729.

166772   Nánosek Svazek: 2 Strana: 0050
Nánosek, sku, m., příkrov nosu, die Nasen- decke. N. s přílbice mu srazil. Troj. — N., řemen na nos koňský. Der Nasenriemen. D. — N., die Nasenknorpeln. Krok.

166773   Nánosek Svazek: 9 Strana: 0179
Nánosek, sku, m., u přílbice. Hus I. 178

166774   Nanosič Svazek: 6 Strana: 1100
Nanosič, e, m., der Reibballen beim Kartemuacher. Šm.

166775   Nanositi Svazek: 2 Strana: 0050
Nanositi, vz Nanésti.

166776   Nánosní Svazek: 8 Strana: 0225
Nánosní. N. dno, Auftragsbrett, n., v horn. Sterz. L 300.

166777   Nánosník Svazek: 7 Strana: 1333
Nánosník, n, m = proužek na šišáku, jenž chránil nos. Wtr. Obr. T. 287.

166778   Nánosník Svazek: 10 Strana: 0631
Nánosník, u, m. N. u helmice. Zl. Pr. XXI. 62.

166779   Nánosník,u Svazek: 2 Strana: 0050
Nánosník,u, m., der Nasenriemen. Us. Dch.

166780   Nanotovaný Svazek: 8 Strana: 0563
Nanotovaný zpěv. Bl.. (Hostn. 9.).

166781   Nanotovati Svazek: 8 Strana: 0563
Nanotovati = notami napsati. Bl. (Hostn. 31.).

166782   Nanoušek Svazek: 2 Strana: 0050
Nanoušek, ška, m., Nanynka, Annchen. Jg.

166783   Nánožka Svazek: 6 Strana: 1100
Nánožka, die Fusssocke. Vz Nánožník. Zkr. — N. = kovová ozdoba nohy. Mour.

166784   Nánožka, y Svazek: 2 Strana: 0050
Nánožka, y, f., Gamasche, f. Sp.

166785   Nánožní Svazek: 6 Strana: 1100
Nánožní, Fuss-. Šm., Loos. N. sek. V tě- locv. Rgl.

166786   Nánožník Svazek: 6 Strana: 1100
Nánožník, u, m., der Fusssack. Us. Rjšk. Vz Nánožka.

166787   Nanrlinka Svazek: 6 Strana: 1100
Nanrlinka, y, f. = Anna.

166788   Naňśť Svazek: 6 Strana: 1100
Naňśť = najíti. Naňdu, naňdeš. Laš. Tč.

166789   Nantiškov Svazek: 6 Strana: 1100
Nantiškov, a, m., ves u Čes. Dubu. Rk. Slov.

166790   Nanu Svazek: 7 Strana: 1333
Nanu stranu = na onu stranu. Gb. Ml. I. 19.

166791   Nanu Svazek: 8 Strana: 0225
Nanu stranu = na onu stranu. AlxV. 1476.

166792   Nanucovať sa Svazek: 6 Strana: 1100
Nanucovať sa. Čo si to, má milá, čo si to vinšuješ? šak sa ešče dosci v zemi n-ješ. SI. spv. IV. 154., Sš. P. 783.

166793   Nanuška Svazek: 6 Strana: 1100
Nanuška, y, f. = Anna. Us. Rgl.

166794   Naňuška Svazek: 6 Strana: 1100
Naňuška, vz Ňaňa.

166795   Nanútený Svazek: 6 Strana: 1100
Nanútený; -en, a, o = nanucený, vnu- ceny. Slov. Orl. VI. 319. Teraz ubiera sa na n. odpočinek, Ib. XI. 120.

166796   Nanutiti Svazek: 6 Strana: 1100
Nanutiti, il, cen, ení = donutiti, zwin- gen. — koho k čemu. Kdo mňa k ní n-tí, dyž já nemám chuti V Pk. Ps. 4. — Phľd. II. 188.

166797   Nanynka Svazek: 2 Strana: 0050
Nanynka, y, f. = Anna

166798   Nanytovati co kde Svazek: 6 Strana: 1100
Nanytovati co kde: na vrcholu báně. Zpr. arch. VII. 51.

166799   Naňž Svazek: 2 Strana: 0050
Naňž, naňžto = na nějžto. Troj.

166800   Naobalkovat Svazek: 10 Strana: 0631
Naobalkovat. Dost sa n-val = darem- ností nadělal. Mus. slov. V. 37.

166801   Naobalovati se čeho, se s čím Svazek: 6 Strana: 1100
Naobalovati se čeho, se s čím, genug- sam einballiren. Us. Tč.

166802   Naobědovati se s kým čeho Svazek: 2 Strana: 0050
Naobědovati se s kým čeho: dobrých jídel. — jak: do sytosti, mittagmahlen.

166803   Naobědvalý Svazek: 10 Strana: 0196
Naobědvalý = kdo se naobědval. Mš.

166804   Naobědvaný Svazek: 6 Strana: 1100
Naobědvaný = po obědě a syt jsoucí; tlustý. Ten je n. Us. Rjšk.

166805   Naobérať Svazek: 6 Strana: 1100
Naobérať = naobírati. Slov. Bern.

166806   Naobětovati se čeho nač Svazek: 6 Strana: 1100
Naobětovati se čeho nač. Dosť sem se n-val peněz na své přátely. Us. Tč.

166807   Naobhlídati se Svazek: 6 Strana: 1100
Naobhlídati se, satt an-, nachsehen. — čeho. Již si se té věci dosť naobhlídal. Co j sme se po nich n-li! Laš. Tč.

166808   Naobhrýzti se čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naobhrýzti se čeho. Keď satých plánok do chuti naobhrýzal, genug abnagen. Slov. Č. Čt. II. 478.

166809   Naobírati se čeho s čím Svazek: 2 Strana: 0050
Naobírati se čeho s čím: s housen- kami, lange, oft abklauben, abpflücken. Us., Šm. Naobírá se s tím děckem (mnoho), viel sich beschäftigen, abgeben. Jg.

166810   Naobjímati se čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naobjímati se čeho, genug umarmen. Ssk.

166811   Naoblíkati se koho Svazek: 6 Strana: 1100
Naoblíkati se koho, genug anziehen. Us. Tč.

166812   Naobraceti Svazek: 2 Strana: 0050
Naobraceti, el, ení, sich oft umkehren, umwenden. — se kde. To jsem se dnes v noci na posteli, v posteli naobracel. — se čeho, s čím, etwas oft umwenden. Jg. Naobrací se toho vozu, s tím vozem. Us.

166813   Naobrati Svazek: 10 Strana: 0631
Naobrati. To se mi len na zuby na- oberalo (bylo toho málo). Mus. slov. IV. 28.

166814   Náobraz Svazek: 2 Strana: 0050
Náobraz, u, m. = obraz, das Vorbild, typus. Sš. I. 141.

166815   Naobraziti Svazek: 2 Strana: 0050
Naobraziti, il, zen, ení = vyobraziti, ab- bilden. — co: krajinu. Měst. bož. II. 170.

166816   Naobročený Svazek: 6 Strana: 1100
Naobročený; -en a, o, gefüttert. KoNÍk vyčesaný a n. Dbš. Sl. pov. IV. 67.

166817   Naobročiti Svazek: 2 Strana: 0050
Naobročiti, il, en, ení, abfüttern. Jg.

166818   Naobřezávati se čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naobřezávati se čeho, genug beschnei- den. Us

166819   Naobřínati Svazek: 6 Strana: 1100
Naobřínati, genug beschneiden. Už sem se dosť haluzek pro kozy, proutí na koše n-nal. Slez. a laš. Tč.

166820   Naobtěžovati se koho čím oč Svazek: 6 Strana: 1100
Naobtěžovati se koho čím oč: pros- bami. Us. Tč.

166821   Naobtíoati Svazek: 6 Strana: 1100
Naobtíoati, genug abhauen, beschneiden. -- čeho: haluzí na košiny. — se čeho. Us. Tč.

166822   Naobveselovati se koho Svazek: 6 Strana: 1100
Naobveselovati se koho, viel belusti- gfn. Us. Tč.

166823   Naobzírati se Svazek: 6 Strana: 1100
Naobzírati se, sich genug umsehen. Us.

166824   Naobžínati se čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naobžínati se čeho, viel abschneiden. Dosť sme se toho ovsa n-nali a přece bujni. Us. Tč.

166825   Náocasní Svazek: 8 Strana: 0225
Náocasní. N. nohy (račí). Am. Orb. 105.

166826   Naoceliti Svazek: 6 Strana: 1100
Naoceliti, il, en, ení, naocelovati, stählen. Us.

166827   Naocelování Svazek: 6 Strana: 1100
Naocelování, vz Ocelování.

166828   Naoctilosť, i Svazek: 2 Strana: 0050
Naoctilosť, i, f., die Säuerlichkeit. Jg.

166829   Naoctilý Svazek: 2 Strana: 0050
Naoctilý, nákyslý, säuerlich. Reš.

166830   Náočiary Svazek: 6 Strana: 1100
Náočiary. pl., m. = okuláry, brejle. Slov. Let. Mt. S. VI. 1. 54.

166831   Naočitě Svazek: 2 Strana: 0050
Naočitě, augenfällig. Šf. Rozpr. 62.

166832   Naočitosť Svazek: 6 Strana: 1100
Naočitosť, i, f., die Augeuscheinlicbkeit. Šf. III. 491.

166833   Naočitý Svazek: 2 Strana: 0050
Naočitý = náočný. Smysl frase té naočit jest. Sš. J. 173.

166834   Naočitý Svazek: 6 Strana: 1100
Naočitý, augenscheinlich. N. pravda. Šf. III. 377.

166835   Náočky Svazek: 2 Strana: 0050
Náočky, pl., f., die Brille. Rk.

166836   Náočnice Svazek: 2 Strana: 0050
Náočnice, e, f., das Augenleder, Čsk., Lorgnette, die Brille. Rk.

166837   Náočník Svazek: 2 Strana: 0050
Náočník, u, m., das obere Augenlied. Us. Chrudm.

166838   Náočník Svazek: 6 Strana: 1100
Náočník, die innerliche Entzündung der Augenlieder. Kráva měla n. Slez. Šd. — N. = náočnice, das Augenleder (der Plerde). Us. — N. = bělmo. Sřezali, setřeli mu n. (vytreli mu zrak). Slez. Šd.

166839   Naočník Svazek: 8 Strana: 0225
Naočník = klapka na oči koni, záklopa. Brt. D. II. 452.

166840   Náočný Svazek: 2 Strana: 0050
Náočný, na očích jsoucí, patrný, augen- fällig. Z toho n-čno jest. Sš. I. 84.

166841   Naodbírati se čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naodbírati se čeho, genug abnehmen. Us Tč.

166842   Naodbývati se koho Svazek: 6 Strana: 1100
Naodbývati se koho,genug fortschicken, abweisen. Co sem se těch žebráků n-val, nadarmo. Us. Tč.

166843   Naoddychovati si Svazek: 6 Strana: 1100
Naoddychovati si, genug rasten. Dbš. Sl. pov. 1. 453.

166844   Naodhalovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naodhalovati se čeho, genug enthüllen. Us. Tč.

166845   Naodhrnouti se čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naodhrnouti se čeho, genug wegstrei- chen, wegscharren. Dosť sem se té hlíny lopatou n-val. Us. Tč.

166846   Naodívati se koho Svazek: 6 Strana: 1100
Naodívati se koho, genug anziehen. N. se dětí. Us. Tč.

166847   Naodjížděti se odkud Svazek: 6 Strana: 1100
Naodjížděti se odkud, genug wegfah- ren. Us. Té.

166848   Naodkazovati si čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naodkazovati si čeho = navzkazovati si. Nepriatelia si n-li grobianstva. Slov. Zátur.

166849   Naodkládati se čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naodkládati se čeho, genug aufschie- ben. Us. Tč.

166850   Naodkončia Svazek: 9 Strana: 0179
Naodkončia u krpců. Vz Nadkonia.

166851   Naodkončie Svazek: 8 Strana: 0225
Naodkončie, vz Nádkončí (3. dod.).

166852   Naodkrývati se čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naodkrývati se čeho, genug aufdecken. Us. Tč.

166853   Naodlamovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naodlamovati se čeho, genug abbre- chen. Us. Tč.

166854   Naodmykati se čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naodmykati se čeho, genug aufmachen. Us. Tč.

166855   Naodorávati se čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naodorávati se čeho, genug wegackern. Phľd. VI. 6.

166856   Naodpírati se komu čeho Svazek: 6 Strana: 1100
Naodpírati se komu čeho, genug ver- weigern. Us. Tč.

166857   Naodpovídati se komu Svazek: 2 Strana: 0050
Naodpovídati se komu, viel antworten. Měst. bož.

166858   Naodstrkovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naodstrkovati se čeho, genug weg- schieben, lis. Tč.

166859   Naodškrabovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naodškrabovati se čeho, genug weg- kratzen. Us. Tč.

166860   Naodškubovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naodškubovati se čeho, genug weg- j rupfen. Us. Tč.

166861   Naodtahovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naodtahovati se čeho, genug wegzie- hen. Us. Tč.

166862   Naodtékaný Svazek: 9 Strana: 0179
Naodtékaný. N. sádlo (které steklo). Nár. sbor. II. 61.

166863   Naodtínati se čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naodtínati se čeho, genug weg-, ab- hauen. Us. Tč.

166864   Naodtrhovaný Svazek: 9 Strana: 0179
Naodtrhovaný buk. Nár. sbor. II. 59.

166865   Naoffěrovati se Svazek: 6 Strana: 1101
Naoffěrovati se, genug opfern.

166866   Naohlížeti se za kým Svazek: 6 Strana: 1101
Naohlížeti se za kým, sich genug um- sehen. Němc.

166867   Naohrat Svazek: 6 Strana: 1100
Naohrat = naopak. Šf. III. 528. — N. = hned. Šm., Bern.

166868   Naohýbati Svazek: 6 Strana: 1101
Naohýbati, genug biegen. — se čeho: prutu. Us. Tč.

166869   Naochutnávati se čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naochutnávati se čeho, genug kosten. Tyl.

166870   Náojek Svazek: 6 Strana: 1101
Náojek, jku, m., der Deichselarm. Loos.

166871   Náojník Svazek: 6 Strana: 1101
Náojník, u, m, die Deichselkette. Loos.

166872   Naokazovati komu čeho Svazek: 2 Strana: 0050
Naokazovati komu čeho, lange, oft zeigen. Jg.

166873   Náokenní Svazek: 6 Strana: 1101
Náokenní figurka, Fenster-. Kos.

166874   Naokociňati se Svazek: 6 Strana: 1101
Naokociňati se, hin und her lungern. Co se ten člověk n-ňal, než začal praco- vati. U Uher. Hrad. Tč.

166875   Naokol Svazek: 6 Strana: 1101
Naokol = dokola. Už trikrát n. popred- cházala žertvu. Hol. 266. Nikoho nieť na- okolo. Orl. VIII. 80.

166876   Naokolek Svazek: 2 Strana: 0051
Naokolek, lku, m., der Zirkel, die Lauf- bahn der Sterne. Kom. 39.

166877   Naokolkovati se Svazek: 2 Strana: 0051
Naokolkovati se, dlouho okolkovati, v řeči okolky dělati, viele Umschweife machen. — čeho. Ten se toho naokolkoval. Vz Okolkovati. Hý.

166878   Naokorovati se Svazek: 8 Strana: 0225
Naokorovati se. Ten se n-ruje (kolečka do kola natočí). Slez. Nov. Př. 612.

166879   Naokrouhlý Svazek: 2 Strana: 0051
Naokrouhlý, ein wenig rund. Mus.

166880   Naokrouhlý Svazek: 9 Strana: 0179
Naokrouhlý. N. věž. Pal. Děj. II. 1. 20. N. čára. Pal. Pam. 424.

166881   Naokvětní Svazek: 6 Strana: 1101
Naokvětní tyčinky = z okvětí vyniklé. Vz Rst. 446.

166882   Naolejovati Svazek: 2 Strana: 0051
Naolejovati, beölen. Krok.

166883   Naomlouvati Svazek: 9 Strana: 0179
Naomlouvati. Ten se mu tej zlatky na- omlouvá (navyčítá). Hoř. 92.

166884   Naomlouvati se komu čeho Svazek: 10 Strana: 0196
Naomlouvati se komu čeho = vyčítati. Kšť. Lid. 12.

166885   Naonak Svazek: 2 Strana: 0051
Naonak, jinak, auf andere Art. Zlob.

166886   Naondiat Svazek: 9 Strana: 0179
Naondiat na koho, který... (nasrati ? ?. ). Slov. Zát. Př. 250a.

166887   Naonditi Svazek: 6 Strana: 1101
Naonditi = nabiti. Kdybych věděl, kdo to udělal, tomu bych naondil. V Podluží. Brt. D. 241.

166888   Naopak Svazek: 2 Strana: 0051
Naopak, na opak. Všecky věci jdou na- opak a narůzno. Kom. Ach n. se děje. Kom. Slova má chytají naopak řeči převracejíce. Kom. Vz Opak, Dnes.

166889   Naopak Svazek: 6 Strana: 1101
Naopak. Obrať leknicu n. a utři se do ní. Slez. Šd. Věc se má n. Us. Pdl.

166890   Naopakovati se čeho s kým Svazek: 2 Strana: 0051
Naopakovati se čeho s kým, jistého počtu se žákem, oft wiederholen. Jg.

166891   Naopatrovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naopatrovati se čeho, genug pflegen. Us. Tč.

166892   Naopeslovati se Svazek: 6 Strana: 1101
Naopeslovati se = naběhati se. U Ko- jetína. Wrch.

166893   Naopravděnský Svazek: 9 Strana: 0179
Naopravděnský. To je pravda n-ská. Již. Mor. Šeb. 225.

166894   Naopravdu Svazek: 10 Strana: 0631
Naopravdu = opravdu. Brt. Slov.

166895   Naopravovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naopravovati se čeho, genug ausbes- sern. Us.

166896   Naorati Svazek: 2 Strana: 0051
Naorati, aufackern ; viel ackern. Kom. To jsem se naoral. Bž.

166897   Naorávati Svazek: 6 Strana: 1101
Naorávati = orati na jarní setí. Mor. Brt.

166898   Náosek Svazek: 2 Strana: 0051
Náosek, sku, m., hřebík na ose, der Achsen- nagel. Us.

166899   Naosívat Svazek: 10 Strana: 0631
Naosívat = navybírat. Vz Brt. Slov.

166900   Naoslazovati se komu čeho Svazek: 2 Strana: 0051
Naoslazovati se komu čeho, oft, an- haltend versüssen. Exc.

166901   Naosnovati něco Svazek: 2 Strana: 0051
Naosnovati něco, anzetteln, anstiften. Kom.

166902   Naosnový Svazek: 9 Strana: 0451
Naosnový. Kováři za plech n. 1760. Boč. exc. (Vstnk. X. 103. ).

166903   Naostatek Svazek: 6 Strana: 1101
Naostatek, endlich, zuletzt. Us. Tč., N. Hlsk. 111. 16.

166904   Naostřený Svazek: 6 Strana: 1101
Naostřený; -en, a, o, geschärft, scharf. N. nůž. Us.

166905   Naostřiti Svazek: 2 Strana: 0051
Naostřiti, il, en, ení; naostřovati, schärfen. — co. Naostřil meč svůj jako had. Pešin. — co čím kde. Vz Ostřiti.

166906   Naostřiti Svazek: 6 Strana: 1101
Naostřiti meč, jazyk. Ž. wit. 63. 4., Deut. 41. N. střely. BO.

166907   Naosvěcovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naosvěcovati se čeho, genug, viel be- leuchten. Tč.

166908   Naosvojovati si čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naosvojovati si čeho, genug, viel an- eignen. Tč.

166909   Naošívati se Svazek: 6 Strana: 1101
Naošívati se, genug sich reiben, schüt- teln, kratzen. Co se n-val vlasů, jak tu zprávu dostal. Tč.

166910   Naošťádati se Svazek: 6 Strana: 1101
Naošťádati se, sich abrackern. Co se n-dal, aby to dovedl. U Uher. Hrad. Tč.

166911   Naotírati se čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naotírati se čeho, genug, viel abwi- schen. — kde. Co jsem se já okolo všech pánů n-ral, abych něčeho dosáhl a nic! Us. Tč.

166912   Naotřásati se čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naotřásati se čeho, genug abschütteln. Us. Tč.

166913   Naotvírati se čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naotvírati se čeho, genug, viel auf machen. Us. Tč.

166914   Naovlaka Svazek: 9 Strana: 0179
Naovlaka, y, f., vz násl. Návlaka.

166915   Naovlaky Svazek: 8 Strana: 0225
Naovlaky, návlaky (u Selce na Zvolen.), strokance (= stroka = pásek, ve Spiši), svršky (v Gemeri) = širší řemenec, jejž v lýtkách otáčejí a žlutými plíšky pospájejí a jímž krpce k noze připevňují. Vz Húžvice. NZ. III. 405.

166916   Naozaj Svazek: 2 Strana: 0051
Naozaj, naozajst = nadozajista, Bž., ernst- lich. Na Slov.

166917   Naozaj Svazek: 6 Strana: 1101
Naozaj = opravdu. Slov. Němc. VII. 38. Také Mor. Brt. D. 234.

166918   Naozajmý Svazek: 6 Strana: 1101
Naozajmý = opravdový, wirklich. Slov. Zbr. Lžd. 51., Ssk.

166919   Naozajsne Svazek: 6 Strana: 1101
Naozajsne, naozajsno = opravdově, wirk- lich. Slov. Phľd. I. 2. 23., Štr. Nrč. 20.

166920   Naozajsný Svazek: 2 Strana: 0051
Naozajsný, wirklich, wahr. Slov., Šť.

166921   Naozajsný Svazek: 6 Strana: 1101
Naozajsný. Er. Sl. Čít, 69.

166922   Naozajst Svazek: 6 Strana: 1101
Naozajst = zajisté. Laš. Tč., Brt. D. 234. Zo žartu býva n. (doopravdy). Phľd. VIII. 157.

166923   Naozajst Svazek: 8 Strana: 0225
Naozajst. Phľd. 1894. 442. Vz Naozaj.

166924   Naozajstný Svazek: 6 Strana: 1101
Naozajstný = opravdový. Slov. Phľd. III. 532.

166925   Naozajšný Svazek: 6 Strana: 1101
Naozajšný = opravdový. Slov. Ako n. Ježibaba. Dbš. Sl. pov. VI. 8., VII. 12. Máme n-šnú zimu. N. Hlsk. XIV. 40.

166926   Naozdaj Svazek: 10 Strana: 0196
Naozdaj = skutečně. Spiš. Sbor. slov. 1901. 84. Vz Navzaj.

166927   Naoznamovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1101
Naoznamovati se čeho, genug, viel an- kündigen. Us. Tč.

166928   Nap uchovati Svazek: 2 Strana: 0062
Nap uchovati, nabíhati, aufschwellen. Us. Vz Napuchati.

166929   Napáckať sa Svazek: 10 Strana: 0631
Napáckať sa = nahromaditi se. To všetko n-lo sa tak. Phľd. 1902. 57.

166930   Napáčiti Svazek: 2 Strana: 0051
Napáčiti, il, en, ení, navrhnouti, říci, vor- bringen, sagen. Mus.

166931   Napáčiti Svazek: 6 Strana: 1101
Napáčiti. Co napáčil. Alx. BM. v. 156. (HP. 84.). To má hlava napačuje onu ránu (sich erinnern). Ezp. 1471.

166932   Napáčiti Svazek: 10 Strana: 0196
Napáčiti = neprávě říci. Slov. Pel. X. — se = obrátiti se. Na dřevní se boj na- páči. Baw. E. v. 181.

166933   Napačmanie Svazek: 9 Strana: 0179
Napačmanie, n. = nabažení se. Zát. Př. 274. Pozn.

166934   Napačmať sa Svazek: 6 Strana: 1101
Napačmať sa. Slov. Mt. S. I. 101., Dbš. Sl. pov. II. 45.

166935   Nápad Svazek: 2 Strana: 0051
Nápad, u, m., padení nač, der Anfall, Ein- fall. N. běžícího člověka ku př. na kamení. Jg. N. vody vrchní (na kolo mlýnské, sběh, spád; sr. Střik). D., Vys. N. nepřátel, zimnice; n. na zboží něčí, die Antastung, der Eingriff, der An-, Einfall; n. na někoho ; n. vášní, ná- ruživostí. Jg. •— N., rozdíl, oč jest voda na vantrokách výše než pod kolem (ve mlýně). Mlýn má 5—10 loket nápadu. Vys. — N., připadnuti na mysl, nenadálá myšlénka. Příliš dle něm. Einfall, lépe: myšlénka, Jg., důmysl, vz Důmysl. Přišel na ten n., lépe: vznikla v něm myšlénka; připadla mu ta myšlénka (Jg.), měl zvlášní myšlénku. Jaký to měl nápad, lépe: co mu to připadlo, co ho na- padlo, co se mu zdálo. Brs. 108. Má divné n-dy, lépe: připadají mu divné věci (na mysl), tanou mu na mysli atd. Jv. V Dobrušce ří- kají: Náš strýc má divné nadání. Vk. Toť jsou nápady z telecího mozku ! Č. Má nápady, jako staré schody. Vz Hloupý. Č. Brs. slova toho nezavrhuje, ale přece neradí, abychom ho všude užívali. Vz Námětek. — N., právo k statku n. statek sám, který po smrti jiného na někoho padne. Jg. Der Anfall, Erbanfall, das Erbrecht, die Erbfolge. N. jest přechod práva nějakého z osoby jedné na druhou, nadešla-li doba neb udála-li se případnosť, posavadním neb některým předešlým práva majitelem aneb konečně zákonem platně k tomu konci ustanovená, aby přechod ta- kový se stal. N. sluje taktéž nárok, vedlé kterého kdo žádati může, aby právo pod výminkou nějakou mu přislíbené n. zůsta- vené, naň přešlo a mu propůjčeno bylo, po- něvadž výminka se vyplnila. Obyč. užíváme názvu toho jen o nápadech dědičných. Vz S. N. Tehdy n-dy a všecka svá práva ztratí. Sob. Komuž by koli nápadem po kom aneb jakým odkázáním statek přišel. VI. 451. A jestliže by jich zboží n. měl jíti na krále. O. z D. Pakli by muž její zemřel, tehdy kdož nápad k statku by měl, bude povinen za muže jejího počet učiniti. Zř. F. Pakliby dcer ani sester neměl vlastních po otci, tehdy na nejbližšího přítele krevního po meči muž- ského pohlaví připadnouti ten n. má. Zř. F. N. královský, das Heimfallsrecht des Königs, vermöge dessen bei Abgang gesetzlicher Erben das Gut an den König fällt. Gl. 168. Vz Kn. dr. 136. Ku koruně té žádného n-du (práva) nemá. Skl. Dědictví se obdržuje ná- padem (když někdo bez posledního pořízení se světa sešel), kšaftem, zápisem. Brikc. On má n. k tomu statku n. na ten statek. Ros. Bere n. po bratru. Ros. N. dědičný. V. Syn nápadem bližší jest než vnuk. Aby děti po rodičích, bratří po bratřích nápadu užívali. V. V n. vstoupiti. Reš. N. dědictví. Jel. N. v majetnost!. Po dětech n-du nemíti. Er. Kde není dolů sstupujících, jdi nápad na rodiče a nahoru vstupující. N. mezi sstupujícími a vstupujícími velmi daleko se vztahuje. Er. Na koho šel dle strčes. práva statek kšafto- vaný; kdo měl při nápadich právo bližší; na koho nešel n. dědický, vz Rb. 171.—174., 176., 268.; Vš. 566. — N.. náhoda. Plk.

166936   Nápad Svazek: 6 Strana: 1101
Nápad = padení. N. paprsku. Mj. 260. Má pořádné n-dy (= napadá na nohu, kulhá hodně) Us. Bdl. — N. = právo k statku atd. N. statku lenního. J. tr. V takovém běhu nejde n. na krále než na živého zó- stalého; Nápad statku sirotčieho móž po- ruční ku král hned při poručenstvie spolu dáti. Vz Vš. Jir. 173., 251., Zř. zem. 461., Arch. VIII. 613. N-dy královské = důchody královské komory. Pal. Rdh. II. 111., Tov. 21., 61. N. věnný, spolkem. Tov. 79., 84. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 407., IV. 3. 2. 424. — N., der Einfall. Pouhý n. k epigrammě nestačí. Vz Č. Kn. š. 265.

166937   Nápad Svazek: 8 Strana: 0225
Nápad = statek. Drží n. svého otce i ne- chce plátce býti. Půh. III. 209.

166938   Nápad Svazek: 10 Strana: 0196
Nápad. O n-dích v starší době, vz Arch. XIX. 522. — N. = chuť. Má na to n. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.

166939   Nápad Svazek: 10 Strana: 0631
Nápad. Má dobrý n. lépe: dobrou my- šlienku. Vz Phľd. XXIV. 810.

166940   Napadač Svazek: 6 Strana: 1101
Napadač, e, m., der Angreifer. Bern.

166941   Napadání Svazek: 6 Strana: 1101
Napadání, n., das Einfallen. Vz Nápad. N. paprsků. Mj. 254.

166942   Napadaný Svazek: 10 Strana: 0196
Napadaný sníh, listí, lepe. · napadlý. Mš·

166943   Napádat sa na někoho Svazek: 10 Strana: 0631
Napádat sa na někoho = podobati se mu. Brt. Slov.

166944   Napadati Svazek: 2 Strana: 0051
Napadati; napadnouti, dl, utí; napadá- vati, napadovati = na mnoze spadnouti, spadati, viel fallen; na něco padnouti, auf- fallen; natrefiti, antreffen, betreffen, an Je- manden stossen; pojíti, anwandeln, ankom- men, angreifen, befallen; dotírati, angreifen, anfallen; následovati v držení statku, nach- folgen; pokulhávati, hinken, lahm gehen; v mysl přijíti, einfallen, beifallen, in den Gedanken kommen. Jg. — abs. Napadaly kroupy. Napadl sníh. Přikryj mísu, napadají tam mouchy. Us. Vodič (Leithund) napadá = blízko u země hledá. Šp. — kam. Napadaly mouchy do hrnce. Napadlo much do hrnce. Jg. — kdy. Tu zimu napadlo mnoho sněhu. V noci napadly kroupy. Us. — co, koho. Rád bych ho někde napadl. Ros. Napadá ho zimnice, úzkosť. D. Dobrá ho napadla (byl dobré mysli). Us. Napadla ho chuť, láska, Ros., nezdraví. Kom. Řemeslník též, což v rukú držal, tkadlec s člunkem, tesař se sekerú, každý jak jej napadlo, hned s tiem běžal té chvíle nemaje, aby to z rukú po- ložil, některé napadlo to chtění ve dne a některé v noci. Háj. Kdyžkoli napadal duch boží Saule, David hrával a míval Saul po- lehčení. Br. Proto dobře: co tě napadá. Us. Sv. Augustin, napadv (do rukou dostav) knihy Manicheóv, podržal sě jich bludu. Št. — na koho, na co. Světlo na něco napadá. Us. Ten žebrák napadá na lidi a vynucuje almužnu. Jg. Jak ti to mohlo na mysl na- padnouti? D. Napadati na nohu = kulhati. V. — koho s čím. Prve by byl mněl, že ho s ní (s vodú) zimnice napadne. Chč. 633. — komu. Co ti napadá? Nyní mně to napadá. D. Nechce mi nic moudrého napadnouti. Ml. Pláče a směje se, jak jí napadne. Us. Na- padlo ti to také, když jsi tam byl. Na Mor. Hý. — Pozn. V tomto smyslu lépe: na mysl připadnouti. Kos. Co ti napadá? lépe: Co ti to na mysl připadá? Kos. Co to šelmě na- padlo m. Co to na šelmu sedlo? Co si ta šelma vzala do hlavy? Km. Lépe taJcé: Co mě (vás) napadá? Vz Napadati koho. Starší a lepší vazby jsou také: přijíti komu na mysl, padnouti komu v mysl; kromě toho: smysliti si, zpomenouti, namanouti si. Vz tato slovesa. Na Mor. říkají: Co se vám nezdá! Brt. Km. 1877. 157. Vz Nasunouti. — v co: v dědictví (v jeho držení následovati). Eus. Vz Nápad. — se. Ten se napadá (často padá). Us. — (jak) čeho. Napadlo sněhu do kolenou, po kolena. Us. Rk. Když sněhu napadá, cestička zapadá. Č.

166945   Napadati koh Svazek: 6 Strana: 1101
Napadati koho. Já myslila, že ho něco napadne (že se mu něco stane). Us. Vk. N-dl ho žel. Posp. Ano ji pak teprv na- padne aneb hanba; Když je napadne jich bieda. Št. Kn. š. 10., 277. Vz Laskominy. Ba Kanta ani nenapadlo, aby, es fiel ihm nicht ein. Mus. 1888. 205. — nač. I n-dli naň i vyprášili ho. Pč. 49. — čím (koho, na koho). Válkou koho n. Šf. Strž. II. 267. Proto naň n-dli právem zemským. Půh. II. 354. —jak. Světlo šikmo n-dá. ZČ. III. 35.

166946   Napadavec Svazek: 2 Strana: 0052
Napadavec, vce, m., ein Buglahmer. Us.

166947   Napadavý Svazek: 2 Strana: 0052
Napadavý, chromý, buglahm. N. rým (stává — sláva; stálý — hrály). Puch.

166948   Nápadek Svazek: 2 Strana: 0052
Nápadek, dku, m., nápad, das Fallgut. SS. J. 237.

166949   Napadení Svazek: 6 Strana: 1101
Napadení, n., der Anfall. Lpř.

166950   Nápaditý Svazek: 6 Strana: 1101
Nápaditý = chytrý, vtipný, kdo má dobré nápady. Us. na Hané a v okolí. Bkř., Hlvk., Vck. Vídenští ševcovští učenníci jsou mistři v uličnictví, drzí, n-tí. Kmk. Pov. II. 2. 139.

166951   Napadlina Svazek: 10 Strana: 0196
Napadlina, y, f. = napadlý sníh. Dšk. Km. 16.

166952   Nápadlivý Svazek: 6 Strana: 1101
Nápadlivý, anfällig, auffalend. Šm.

166953   Nápadlivý Svazek: 10 Strana: 0196
Nápadlivý — kdo mívá zvlaštní nápady. Val. Čes. 1. XII. 132.

166954   Napadlovať sa Svazek: 6 Strana: 1101
Napadlovať sa = napínati se. Mor. Brt. D. 245.

166955   Napadlý Svazek: 2 Strana: 0052
Napadlý, gefallen. N. sníh. Us.

166956   Nápadně Svazek: 6 Strana: 1101
Nápadně. Převládá-li jeden rozměr n. nad ostatními dvěma. Mj. 5. N. se chovati, se lišili; Jsou si n. podobni; Zde se to nej- nápadněji jeví. Us. Pdl. Nápadní voda. Zř. zem. 461.

166957   Nápadní Svazek: 2 Strana: 0052
Nápadní voda (dešťová, kapalice), právo, zboží, dědictví, věřitel, list. Jg., Rk. Každý n. vodu tekoucí na svém gruntu muož po- jíti k své potřebě. VI. zř. 475. N. statkové jsú, které na lidi přicházejí tak na příbuzné jako na nepříbuzné. Vš. 262. Das Anfalls- gut. Zápisové nápadní jsou listiny, jimiž se nápad ustanovuje a spravuje. S. N.

166958   Nápadnice Svazek: 2 Strana: 0052
Nápadnice, e, f., die Intestaterbin; milá.

166959   Nápadnice Svazek: 6 Strana: 1101
Nápadnice. Matka při synu není n. (dě- dičkou). Č. M. 347.

166960   Nápadnice Svazek: 7 Strana: 1333
Nápadnice. Je n-cí statku muže svého po jeho smrti. Arch. IX. 541.

166961   Nápadnice Svazek: 8 Strana: 0225
Nápadnice té summy. Arch. XIII. 60.

166962   Nápadnice Svazek: 10 Strana: 0196
Nápadnice, e, f. N. a dědička po svém otci. 1527. Arch. XIX. 412.

166963   Nápadnický Svazek: 6 Strana: 1101
Nápadnický, Erbmanns-. Šm.

166964   Nápadnický Svazek: 9 Strana: 0451
Nápadnický. N. právo. Vz Ott. XVII. 1013. nn.

166965   Nápadnictví Svazek: 2 Strana: 0052
Nápadnictví, n., právo nápadu, nápad. Pravda je n-ím křesťana. Sš. J. 147.

166966   Nápadník Svazek: 6 Strana: 1101
Nápadník = nápad mající. Vz Zř. zem. 461., 694 , Tov. 55., Arch. VIII. 408.

166967   Nápadník, a, m Svazek: 2 Strana: 0052
Nápadník, a, m., nápad mající na dě- dictví n. statek. N-kem slove ten, komu nápadem právo připadnouti má, kdo po jiném má děditi a dědí. S. N. Der natürliche Erbe, der Intestaterbe, der Anerber (který nepo- třebuje žádné poslední vůle); der Nachfolger im Besitze überhaupt. N. v statku umrlého. V. Pravý a řádný n. V. K čemuž otec právo má, syn také i n. jeho. Tov. 85. Kdyby někdo zatčen umřel, tehdy původ nápadníka a držitele statku téhož zatčeného může obe- slati k dostičinění. Faukn. Kdyby kdo umřel a n-ci jeho po něm kterých půhonců se doptali, ježto by řádné po umrlém k tomu právo měli. Tov. 58. N-ci slávy nebeské. Br. Dědic a n. království. V. N. koruny. Rk. — Vz Nápad, Gl. 168., Kn. dr. 136., Rb. 268., Vš. 566. — N. — milý, der Freier, Werber, Geliebte. Jg. Má n-ka! Její n. Us.

166968   Nápadnosť Svazek: 6 Strana: 1101
Nápadnosť Roucha, die Auffälligkeit. Vz Nápadný. Us. Pdl.

166969   Nápadnosť, i Svazek: 2 Strana: 0052
Nápadnosť, i, f., nápad, dědictví, die Erb- folge, der Erbanfall. — 2. Náhoda, die Zu- fälligkeit. Ros., Jg.

166970   Napadnouti Svazek: 2 Strana: 0052
Napadnouti, vz Napadati.

166971   Napadnouti Svazek: 10 Strana: 0196
Napadnouti. Ty pilule ho n-dly = po- čaly účinkovati. Frant. 25. 47.

166972   Napadnút Svazek: 10 Strana: 0631
Napadnút. Jméno mi napadá; Co vám napadá!; Ani mi nenapadá. Na Slov.: Ne- rozpomínam sa na jméno; Co sa nazdá- vate? Čo sa vám robí? Prišlo mi na um (napadlo mi) tam jíti atd. Vz Phľd. XXIV. 81".

166973   Napadnutí Svazek: 2 Strana: 0052
Napadnutí sněhu, na kámen, das Auf- fallen, der Anfall, Fall. Jg.

166974   Napadnutý Svazek: 6 Strana: 1102
Napadnutý = napadený

166975   Nápadný Svazek: 2 Strana: 0052
Nápadný, neopravdový, náhodný, pří- padný, nahodilý, zufällig, launenmässig. Kdybych jako ty n. nějaké zasmání za radosť držel. Kom. — N., heimfällig. N. právo. Heimfallsrecht, n. Vz Nápadní. N. milosť, nábožnosť, horlivosť, Ros., pokání, Br., štěstí. V. —N., auffallend, divný,podivný, značný atd. Nápadné roucho. Brt. A jen proto nic n-ého do sebe míti se nezdají. Brt. Bylo ti to též nápadné? Na Mor. Hý. Nápadně se šatiti. Na Mor. Hý. Co by se nápadného našlo i na rynku i na ulicích i domech, to aby šetřil (kat) uklízeti. Smlouva mě. Libáně v 17. stol. To je nápadné = divné, podivné, neočekávané atd. Auffallende Erscheinungen, nápadné úkazy = úkazy neobyčejné, zname- nité, podivné. Das Weisse neben dem Schwar- zen fällt mehr auf, polsky: Bílé při černém jest značnější. Jg., Šm., Šb. Nápadná po- dobnosť = patrná, znamenitá p. Šm., Šb. Vz Titěrný. Auffallendes Benehmen: podivné chování. Die Krankheit nimmt, auffallend ab: nemoc patrně, ku podivu ulevuje. Poněvadž význam slova nápadný tak dávný a nyní tak rozšířen jest, že by s těží zatlačen býti mohl a poněvadž souvýznamná slova zřídka to, co nápadný, znamenají (ani v příkladech právě uvedených neshoduje se překlad český s něm. slovy tak úplně, jako položíme-li slovo nápadný), dlužno užívání slova nápadný ve významu tomto připustiti. Brs. 108.

166976   Nápadný Svazek: 6 Strana: 1102
Nápadný = nahodilý. N., nemastné za- smání není radosť. Dl. 295. — N. = ná- padní. Dědic spravedlivý a n. Výb. II. 366.

166977   Nápadný Svazek: 10 Strana: 0631
Nápadný. To je n-dné, lépe: neoby- čejné, podivné a p. Phľd. XXIV. 810.

166978   Napáchaný Svazek: 6 Strana: 1104
Napáchaný; -án, a, o. Slov. Pod vážou ale čakal ho už cele n-ný kňaz. Dbš. Sl. pov. IV. 63.

166979   Napáchati Svazek: 2 Strana: 0052
Napáchati, oft verüben. — čeho: hříchů (i. e. mnoho). — se čeho, lange verüben, treiben. Háj. — Napáchnouti, chnul a chl, utí, drobet se nasmraditi, Geruch anziehen. Ros. — čím: kacířstvím. Ros.; hrnec na- páchl zvěřinou, neb: od zvěřiny. Us. N. ohavnostmi. Kom. D. 180. — co. Napáchl jsem cosi (ucítil, zaslechl, vyrozuměl). Ros.

166980   Napáchati čeho Svazek: 8 Strana: 0225
Napáchati čeho: vražd. Chč. Mik. 439.

166981   Napáchlý Svazek: 6 Strana: 1102
Napáchlý, vz Napáchnouti. Bž. 190.

166982   Napachtiti se Svazek: 2 Strana: 0052
Napachtiti se, il, ění, sich abrackern, abmüden. N. se do ustání. Sych.

166983   Napachtiti se s čím Svazek: 6 Strana: 1102
Napachtiti se s čím. Us.

166984   Napachtovati Svazek: 2 Strana: 0052
Napachtovati, viel pachten. — čeho. Ten napachtoval polí. Us.

166985   Napajadlo Svazek: 10 Strana: 0196
Napajadlo, a, n. = napajedlo, lavacrum. Ol. cant. 4. 2. (Mš. ).

166986   Napájanka Svazek: 6 Strana: 1102
Napájanka, y, f., das Trinkgelage. Zbr. Mudr. živ. II. 286.

166987   Napajcovati komu čeho Svazek: 10 Strana: 0196
Napajcovati komu čeho = nacpati, dáti. N-la mi sedm liber másla, tvaroh, peřiny mi dala... Zvon III.

166988   Napájecí Svazek: 2 Strana: 0052
Napájecí koryto, žlab, D., trubice, voda, Nz., nádržka. Vys. Tränk-.

166989   Napájecí Svazek: 6 Strana: 1102
Napájecí. N. kotel, Hrm. 20., pumpa, Nz., Hrm. 115., Šmr. 53., trubovod, Speise- leitung, Zpr. arch., čerpadlo, Wld., voda (jíž se kotel atd. napájí), das Speisewasser. Ňz.

166990   Napáječ Svazek: 2 Strana: 0052
Napáječ, e, m. N. Giffardův. Vz KP. IL 364., 374.

166991   Napáječ Svazek: 6 Strana: 1102
Napáječ, der Speiseapparat. NA. IV. 208.

166992   Napáječka Svazek: 6 Strana: 1102
Napáječka, y, f. = roura, která napájí kotel vodou, das Speiserohr. Hrm. 20., Šmr. 54.

166993   Napáječka Svazek: 8 Strana: 0225
Napáječka, y, f. = druh uzdy. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 634.

166994   Napáječka Svazek: 10 Strana: 0196
Napáječka, y, f. = napájecí pumpa. Vz Ott. XX. 987., XIX. 264.

166995   Napáječky Svazek: 7 Strana: 1333
Napáječky, m., f. = druh udidla.

166996   Napajed Svazek: 6 Strana: 1102
Napajed, a, m., sam. u Sušice.

166997   Napajeděný Svazek: 8 Strana: 0225
Napajeděný, Phľd. 1894. 314., najedovaný, dopálený nač. Val. Brt. 1). II. 346.

166998   Napajediť Svazek: 6 Strana: 1102
Napajediť = nahněvati. Slov. Bern.

166999   Napajedla Svazek: 6 Strana: 1102
Napajedla, pastviny u Kadešic na Su- šičku. BPr.

167000   Napajedla Svazek: 8 Strana: 0225
Napajedla z napájeti.