70001   Hiščerák Svazek: 6 Strana: 0295
Hiščerák, a, m. = krtonoška. U Krum- lova. Brt.

70002   Hišpanský Svazek: 7 Strana: 1257
Hišpanský. H. země. Bart. 231.

70003   Hit Svazek: 8 Strana: 0104
Hit = jíti. Tišn. O tvarech vz Brt. D. II. 195.

70004   Hitro Svazek: 10 Strana: 0082
Hitro = brzy. Tak h. ? Spišsky. Sbor. slov. 1901. 84.

70005   Hiu Svazek: 6 Strana: 0294
Hiu = tam. U Domažl. Jrsk.

70006   Híva Svazek: 8 Strana: 0104
Híva, y, f. místo íva (jíva). Gb. H. ml. I. 464.

70007   Hívia Svazek: 8 Strana: 0104
Hívia = jívové ratolesti. Chod. NZ. III. 398.

70008   Hivo Svazek: 6 Strana: 0295
Hivo! Jazdec volá: Hivo! hivo! Č. Čt. II. 91.

70009   Hiže Svazek: 9 Strana: 0438
Hiže, e, f. = chyže. Na Spišsku. Sbor. slov. IV. 86.

70010   Hj Svazek: 1 Strana: 0421
Hj (gj) směžďuje se v ž: stráhja = stráža = stráže. Kz. Strouhati — strouži m. strou- hji; lože m. lohje od lehnu atd. Zk. Vz Směžďování.

70011   Hja Svazek: 6 Strana: 0295
Hja. Vz Mkl. aL. 248.

70012   Hjag Svazek: 10 Strana: 0082
Hjag, a, m., hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152.

70013   Hju Svazek: 6 Strana: 0295
Hju. Vz Mkl. aL. 249.

70014   hk Svazek: 8 Strana: 0104
hk (chh) mění se v vlc (fk): lehký — levký. Šb. D. 17. (domažl.), křehký — křevký (zlín- sky). Brt, D. I. 15. — Gb. H. ml. I. 462.

70015   Hl Svazek: 6 Strana: 0295
Hl, = hektolitr.

70016   hl Svazek: 8 Strana: 0104
hl; h přisuto: hlomoz m. lomoz, hlasička m. lasička, Gb. H. ml. I. 465., hlávka m. lávka, Dšk. Jihč. I. 35. — Z hl se h odsouvá: tenle, lele m. hlehle, loch m. hloh, Gb. H. ml. I. 466., luchej m. hluchý, mla m. mbla. Dšk. Jihč. I. 32.

70017   hl Svazek: 10 Strana: 0082
hl ztrácí h: loh m. hloh. V Krkonš. Mš.

70018   Hla Svazek: 6 Strana: 0295
Hla = hel Ntr. IV. 37., 2.

70019   Hľa Svazek: 8 Strana: 0104
Hľa = hle, místy ľa. Gemer. Pastr. L. 149.

70020   Hlacení Svazek: 1 Strana: 0421
Hlacení, n., das Krystallisiren. Presl.

70021   Hlacenství Svazek: 1 Strana: 0421
Hlacenství, n., způsob hlacení. Krystal- lisations-Suite. Krok.

70022   Hlacenstvo Svazek: 6 Strana: 0295
Hlacenstvo, a, n., Krystallformen. Kv. 1842.

70023   Hlacenstvo Svazek: 8 Strana: 0544
Hlacenstvo, a, n., Krystallsystem. II. kry- chlové, cubisches n. Würfel-, čtverečné n. stonkové, quadratisches K., hráleční č. čty- reční, rhombisches K., šestečné, Hexagonal-, klencové, hvězdové. Vz Am. Orb. 86. nn.

70024   Hlacený Svazek: 1 Strana: 0421
Hlacený, krystallisirt. H. hmota. Krok.

70025   Hlacený Svazek: 6 Strana: 0295
Hlacený, geglättet. H. železo. Ehr. — Pl. I. 379.

70026   Hlacnouti Svazek: 1 Strana: 0421
Hlacnouti, cnul a cl, utí = uhoditi, pra- štiti, hauen, schlagen. Us. v Krkonoš.

70027   Hláč Svazek: 1 Strana: 0421
Hláč, e, m., nějaké moučné jídlo. Na Slov. Koll.

70028   Hláč Svazek: 6 Strana: 0295
Hláč, e, m. = hlaváč, hlavatice, der Gross- kopf, ryba. Slov. Hdž. Čít. 185., 89. Tak hláče lapajú (o šibalovi); Drží otvorené ústa ako h. (keď zdechne). Zátur.

70029   Hláč Svazek: 8 Strana: 0104
Hláč, ryba. Phľd. 1893. 540.

70030   Hláč Svazek: 9 Strana: 0064
Hláč, e, m. = hlaváč, kakan, kvapeň = vranka (ryba). Zdýma ako h. na suchu. Slov. Zát. Př. 77. a., 235 b. i pozn.

70031   Hláč Svazek: 10 Strana: 0082
Hláč, e, m., ryba. Zdýma ani (jako) b. na suchu. Sbor. slov. VI. 133. Sr. Slov. VI. 295.

70032   Hlačice Svazek: 1 Strana: 0421
Hlačice, pl., f., punčochy, Strümpfe. Plk.

70033   Hláčik Svazek: 6 Strana: 0295
Hláčik, a, m. = malý hláč? Slov. Kačky priletěly a lapaly si h-ky. Dbš. Sl. pov. I. 93.

70034   Hlad Svazek: 1 Strana: 0421
Hlad, u, m., hladovitosť, lačnost, chtíč k jídlu, žádosť jídla, der Hunger. H. psí (cho- robný, nepřirozený). S. N. Z hladu, hladem ze- mříti, umříti, pojiti, zhynouti, se umořiti. D. Hladem a žízní mříti. Leg. Hladem vymříti. V. Hlad trpěti; h. a nouzi tříti. D. Hl. nésti. Zav. H-dem sklíčený. Hlas. Jedni přesycením říhali, druzí hladem zívali. Kom. Hlad naň doléhá. Us. Dlouho, mnoho dní (Us. ) o hladu býti. Lom. H-dem umořiti, vymořiti, ne- chati hladem umříti, hladem umořený. V. Své koníčky o hladě moříte. Mor. Pís. O hladě nedojdu domů. Us. Hrys v hladu (jasněji: hladov jsa) doráží i na krávy. Km. O hladu býti; v tom městě jest hlad; z prvu nouze, pak hlad nastává. Nt. Město hladem vyležeti, vymořiti. Jg. Hl. zahnati a spokojiti, ukrotiti, skrotiti, V., míti. Us. Hl. nejlepší kuchař. H. je najlepší kuchár. Mt. S. H. je výborný kuchař. Vrat. 112. Byl tehdy veliký hlad. Rk. Hlad se šibenice nebojí. Č., Lb. Vz Chudý. Hlad ani šibenice sa nebojí; Hlad čertov brat; H. je velký pán; Zaspi h., vy- spíš dva; H. ho opásal, ale taký, žeby sa aj do vlka oddal; H. mu klopká v žalúdku; Hladom zdýma, Mt. S. Hl. důvtipný; hlad všemu naučí. Hl. vlka z lesa vyvolá. L. Hl. naučil osla (medvěda) na housle hráti. D. Hl. se nedá slovy utišiti. Trnk., Č. Kdo pra- cuje, hladem neumře. Má hlady co mlyná- řova slepice. Vz Nenasycený. Lb., Jg. Hl. a žízeň příročí žádného nemá. Č. Hlad všecko ztráví. Č. Na bílý chléb máslo, na, černý hlad. Č. Hl. je nestyda. Č. Hl. oči zaprodal. Č. Lépe jest se po hrubešsku najísti, než zdvořile hladem mříti. Č. Lépe jest se hru- biansky najíst, nežli zdvořile h. trpěti; Když sobě pro groš hladu užene, ani dvěma ho nezažene (vz Malicherný); H. učí krásť; Při nečinnosti hladu dosti (vz Lenosť); II. horší než had; Čím vetší nouze, tím větší hlad. Lb. Těžko nasycenému o hladu mluviti. H. výmluvnosti učí. Pk. Vz mimo to: Drštka, Hladový, Huba, Chudý, Louskati, Páteř, Zub, Žaludek a zvl. Žrout. — H. = veliká chti- vosť, prahnutí, žízeň něčeho, Verlangen, Hun- ger. Hl. bohactví, slova božího. L. — Hl. = nedostatek chleba a živnosti vůbec, prv- ních potřeb, der Hunger, die Hungersnoth.. V. Byl toho roku veliký hlad. Ros. Bojíme se hladu. Zlá milosť (láska) o hladě. O hladě milosť ozáblá. Jg.

70035   Hlaď Svazek: 1 Strana: 0421
Hlaď, i, f = hladina. H. mořská. Krok.

70036   Hlad Svazek: 6 Strana: 0295
Hlad = nepříjemný pocit potřeby pokrmů. Vz Mkl. aL. 272., Mkl. Etym. 62., Kram. Slov., Slov. zdrav., Mz. v List. filol. VIL 179. V MV. nepravá glossa. Pa. By (byl) h. v Cechách. Dal. 116., Tk. IV. 631. Má h., že by snědl kohouta na kostele. Na Hané. Vck. Chudý člověk i od hladu spává. Nrd. Hýřil za mladu a pod starosť umírá z hladu. Sb. uč. H. jest nejlepší lék lenosti. Bž. Co je přes hlad, to je všecko se škodou. Sb. uč. Lépe dobře jísti v komoře nežli h. tříti při dvoře. Lpř. Hlad nouze netrpí. Bž. Pan H. mívá vždy dobrého kuchaře. H. a práce výborné koření. Sb. uč. Kdo pustí h. do břicha pro groš, ani za dva ho nevyžene. Č. M. 191. Keď vženieš do sebä za groš hladu, za dva ho nevyženieš. Slov. Zátur. H. není soused, abys od něho ujíti mohl. Kdo se potí (postí) na poli a modlí v ko- moře, ten hladem neumře. Hkš., Bž.

70037   Hlad Svazek: 7 Strana: 1257
Hlad. Dyž pustí za groš hladu do brucha, že ho ani pětigroškú nevyžene. Val. Slavč. 44. H. a nouze — krutý host. Slad. Brn. 65.

70038   Hlad Svazek: 8 Strana: 0104
Hlad. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34., 80. — V hlade i pes psa jie. Slov. Zátur. A hla- dem chutná suchý chléb. Vrch. Hol. XXXI. 37. Mám h., že bych cvrčky polykal; Len tak omdlieva od hladu; ani nevidím od hladu. Nov. Př. 569. O b. cf. Ott. XL 329.- H. = lad, h přisuto. Pole leží hladem. ČT. Tkč., Dšk. Jihč. I. 35.

70039   Hlaď Svazek: 8 Strana: 0104
Hlaď = hladina. Nad ním h. se zavřela. Krs. Moor. 98.

70040   Hlad Svazek: 9 Strana: 0064
Hlad. Umřeli by hladem před plnou mísou (neumějí si pomoci). Šml. IV. 183. Svět je škola, hlad je mistr; Přijďa z hory, zedl by voly, přijďa z prádla, zedl by ďábla. Mus. ol. 1898. 117., 105 H. jest nejlepší úprava pokrmů. Fisch. Hosp. 381. O pří- slovích atd. Vz Zát. Př. 155 ab., 156. b., 312. ?., 68. nn. H. v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 73.

70041   Hlad Svazek: 10 Strana: 0082
Hlad Mám h., jakoby mi někdo do ža- ludku řezal řezákem, ale tenhle zmolovatělý sejr mám jísti? Zvon III. 218. Zima a h. -- nepriatelia chudobných. Rizn. 167. Vácej ľudu od sytosti hyne než od hladu. Czam. Slov. 177.

70042   Hlad Svazek: 10 Strana: 0584
Hlad. Mám hlad, že bych jedl vostáv- kovej plot, jen kdyby v něm nebyly suky. Litom. 73. Přísloví táhnoucí se k h. Vz ve Vlasť. I 224.

70043   Hľadač Svazek: 6 Strana: 0295
Hľadač, e, m. = hledač. Slov. Mt. S. I. 55. — H., os. jm. Blk. Kfsk. 1122.

70044   Hľadačka Svazek: 6 Strana: 0295
Hľadačka, y, f. = hledání. Vstala, hľa- dala a že dlho nenašla, nahala si h-ku na ráno. Dbš. Sl. pov. I. 466.

70045   Hladák Svazek: 8 Strana: 0104
Hladák, u, m. = pluh, jehož kleče a splaz byly samorostlé z jednoho kusu; dlabák, jehož kleče byly ve spia zu zadlabané. Brt, D. II. 449.

70046   Hladánie Svazek: 10 Strana: 0082
Hladánie. K b. spravedlnosti, ad eru- diendum. Pat. Jer. 48. 30.

70047   Hladati Svazek: 1 Strana: 0421
Hladati (zastr. ) — hleděti, hledati, sehen, schauen. — koho. St. ski. — o co. O duši nic nehladáš. St. skl.

70048   Hladati Svazek: 6 Strana: 0295
Hladati. Hr. ruk. Al. 482., 571., NM. 176., 530., Sv. ruk. Al. 482., 571., NM. 176., 530. — koho: Hospodina. Ž. wit. 104. 3. Jednoho člověka hladáš. Bj. Hladá koně a sedzi na ňom. Rr. Sb. — čeho. Hladajúcím úpravy jeho. Ž. wit. 24. 10. Kupec hladá dobrého kamenie. ZN. — kde. Darmo tam dač hľa- dáš, kde si nič nepoložil. Ht. Sl. ml. 163. Hľadajmeže teda v povestiach pomer tento. Dbš. Úv. 73.

70049   Hladce Svazek: 1 Strana: 0421
Hladce, hladko, komp. hladčeji = rovně, nedrsnatě, gleich, eben, glatt. Aby to hlad- čeji šlo, měšci podmazovali. Kom. Hladko mu leb uťal (do cista). L. H. co po másle. Pk. — H., pěkně, schön, fein. O všem hladce a pěkně mluviti. L. — H, dle přání, nach Wunsche, glücklich. Hladko se z toho vy- kroutil. Ne velmi hladce se tam mají. Ros. — H., lahodně, přátelsky, gelinde, im Guten. Král tu věc hladce upokojil. L. — Jg.

70050   Hladce Svazek: 6 Strana: 0295
Hladce. Chodí ještě h. (= učesaná i. e. jest posud svobodná). Val Vck. — H. = pěkně. Lépe a hláze zní. Bl. — H. = přátel- sky a p. Vše se h. odbylo. Dch.

70051   Hladce, kompar Svazek: 10 Strana: 0584
Hladce, kompar. hladčeji. Dle Hoš. lépe: hladšeji (hladší). (Mus. fil. 1904. 451. ).

70052   Hládek Svazek: 1 Strana: 0421
Hládek, dku, m. = hlad.

70053   Hladek Svazek: 1 Strana: 0421
Hladek = hladký.

70054   Hládek Svazek: 6 Strana: 0295
Hládek, dka, m., os. jm. Tk. III. 348.

70055   Hládek Svazek: 10 Strana: 0082
Hládek = chládek. Slov. Mš.

70056   Hladen Svazek: 1 Strana: 0421
Hladen = hladný.

70057   Hladěna Svazek: 6 Strana: 0295
Hladěna, y, f. = kráva hladké srsti. Val. Brt.

70058   Hladění Svazek: 6 Strana: 0295
Hladění, n., das Streicheln. H. lící. Posp.

70059   Hladěnka Svazek: 9 Strana: 0064
Hladěnka, y, f. = polévka z vody a mouky. Strakonice. Kub. 151.

70060   Hladí Svazek: 1 Strana: 0421
Hladí = hladký, lahodný, glatt. H. hlasy. Kat. 323C.

70061   Hladí Svazek: 6 Strana: 0295
Hladí. Miesto pláče hlasy hladie. Dle Gb. v List. filol. 1882. 323. jest hladie 3. os. pl. a nikoliv adj. hladký.

70062   Hladíce Svazek: 6 Strana: 0295
Hladíce, e, f., der Glanzdeckel. H. = hladicí proložky klademe mezi papír, aby v lisu byl stlačen a hlazen. Dch.

70063   Hladicí Svazek: 1 Strana: 0421
Hladicí, Polir-, Glätt-. H. pilník, kámen (Schmergel), hoblík, Jg., ocel (ocel k hlazení), Šp., kladivo, Platthammer. Techn.

70064   Hladicí Svazek: 6 Strana: 0295
Hladicí kámen, vz Hladivec; soudek (na střelný prach), das Rollfass. Čsk., NA. III. 132.

70065   Hladič Svazek: 1 Strana: 0421
Hladič, e., m., hladitel, der Polirer, Glät- ter. D. — IL, hladík, Hobel. Reš. — Hladíč, e, m., líbáček, die Flitterwochen. Reš.

70066   Hladič Svazek: 6 Strana: 0295
Hladič = hoblík, der Schlichthobel, Glatt- hobel; krátký, kurzerSch., dvoubřitý, Doppel- hobel, dvoubřitý posuvný, D. zum Verstellen, dvoubřitý loďkový, Doppel-Schiffhobel, loď- kový, Schlicht-Schifthobel, loďkový kRátký, kurzer Schiffhobel. Skv. Cf. Hladík.

70067   Hladič Svazek: 9 Strana: 0064
Hladič, e, m. = pilník. KP. VIL 596.

70068   Hladičce Svazek: 1 Strana: 0421
Hladičce, zcela hladce, ganz glatt. Us.

70069   Hladička Svazek: 1 Strana: 0421
Hladička, y, f., die Glätterin. — H., deska k hlazení, das Reibbrett. I).

70070   Hladičký Svazek: 1 Strana: 0421
Hladičký = hladký. V.

70071   Hladidlo Svazek: 1 Strana: 0421
Hladidlo, hladítko, a, n., Glätteisen, -stein, -glas. H. u ševců = fidlovačka, das Glätt- holz; h. podpatní, patníčkové, ostré, Šp.; u knihaře (slonová kosť, das Falzbein). D.

70072   Hladidlo Svazek: 6 Strana: 0295
Hladidlo na řemeny, Riemenglättmasehine, čtyrrohé, die Plattstosskugel. Šp.

70073   Hladidlo Svazek: 10 Strana: 0584
Hladidlo, a, n. = žehlička. Phľd. XXII. 435.

70074   Hladihlav Svazek: 10 Strana: 0082
Hladihlav, a, m. = hladihlavý. Vz Gb. Slov.

70075   Hladihlávek Svazek: 6 Strana: 0295
Hladihlávek, vka, m., os. jm. 16. stol. Wtr.

70076   Hladihlavý Svazek: 6 Strana: 0295
Hladihlavý = hlavu hladící; pochlebný. Střez se řečí h-vých (lidí). Sv. ruk. 245. H. ruka matky. Koll. I. 226.

70077   Hladík Svazek: 1 Strana: 0421
Hladík, a, m., hladitel a hladík, u, m., hoblík, hladič; hladicí pilník. Kom.

70078   Hladík Svazek: 6 Strana: 0295
Hladík, u, m. = hladič hoblík. Šp. Slov. — H., a, m., os. jm. Šd.

70079   Hladík Svazek: 8 Strana: 0104
Hladík Kar., železniční spis. a odborník, Ib31.—1895. Vz Ott. XI. 329. — H. Václ., nar. 1868., spis. Ib. 330.

70080   Hladík Svazek: 9 Strana: 0064
Hladík Václ. Vz Jub. XI.

70081   Hladík Svazek: 10 Strana: 0584
Hladík Václ., spis. Sr. Mus. 1904 445.

70082   Hladíkový. H Svazek: 6 Strana: 0295
Hladíkový. H. želízko (do hoblíku hla- díku). Us. Pdl.

70083   Hladilka Svazek: 1 Strana: 0421
Hladilka, y, f. = hladička.

70084   Hladílko, a Svazek: 6 Strana: 0295
Hladílko, a, n. = sklenná kule (žehlička), jížto sedlky na již Mor. tenké prádlo na hladko žehlívají. Šd., Brt.

70085   Hladimor Svazek: 6 Strana: 0295
Hladimor, u, m., dRaba verna, lepidium draba ruderale, z druhu: cruciferae. Slov. Rr. Sb., Let. Mt. S. VII. 1. 36.

70086   Hladina Svazek: 1 Strana: 0421
Hladina, y, f., hladké místo, die Glätte, Politur; rovina, Fläche, Ebene; hladina moře, die Meeresfläche. V. Hladinou voda ležela. Ros. Pod mořskou hladinou bývá bezedná hloubka. Sych. Po hladině moře rychle platili. H. vodní.

70087   Hladina Svazek: 6 Strana: 0295
Hladina = hladká plocha. ZČ. I. 286. II. = hladký povrch nějaké kapaliny. S. N. — H. vody. Udržovati se na h-ně (neutonouti). Dch.

70088   Hladina Svazek: 10 Strana: 0082
Hladina, y, f. = máslo V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140.

70089   Hladina Svazek: 10 Strana: 0584
Hladina, y, f. = polní řepa strnisková. Brt. SI. 94.

70090   Hladinatosť Svazek: 6 Strana: 0295
Hladinatosť, i, f. II. vody. Koll. St. 683.

70091   Hladinka Svazek: 10 Strana: 0082
Hladinka, y, f. = smetana. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140.

70092   Hladinoh Svazek: 7 Strana: 1257
Hladinoh, m., trapedicus, zastr. Rozk.

70093   Hladinový Svazek: 6 Strana: 0295
Hladinový, Niveau-. H. plochy. ZČ. I. 286.

70094   Hladírna Svazek: 1 Strana: 0421
Hladírna, y, f., Glattmühle.

70095   Hladíř Svazek: 1 Strana: 0421
Hladíř, e, m. = hladič.

70096   Hladířský Svazek: 1 Strana: 0421
Hladířský. H. břidlice, Polirschiefer. Vys., Sedl.

70097   Hladisko Svazek: 10 Strana: 0584
Hladisko, a, n. = okluzká země. Brno. Rgl.

70098   Hladíšek Svazek: 6 Strana: 0295
Hladíšek, ška, m., die Zierpuppe (o mu- žích). Sut.

70099   Hladitel Svazek: 1 Strana: 0421
Hladitel, e, m. = hladič.

70100   Hladiti Svazek: 1 Strana: 0421
Hladiti, o. pl. -dí, hlaď, -dě (íc), il. zen, zení, na Slov. -děn; hladívati. — H. = rov- nati, glätten, poliren, ebnen; ozdobovati, zieren, putzen; pilovati, lepšiti, opraviti, fei- len, bessern; krotiti, streicheln; pochlebovati, streicheln, schmeicheln. Jg. — abs. Musíš h., chceš-li čeho dojíti. Pk. Napřed hladí, zadu škrabe. Jg., Lb. - koho, co. Voda hladí tvář. L. II. sklo, D., vlasy (česati), V., hrubé mravy (opravovati), Hlas., koho (těšiti), D., lidi (jich lásku si jednati), L., hříchy, viny, dluhy h. (ničiti). L. — co, koho čím. Hladí (ometá) liščím ocasem (Jinak mluví a jinak myslí. Vz Lstivý). Lb Plátno hladidlem, Jg., někoho pěstí, Sych., rukou, D., kyjem, Lomn., prádlo cihličkou h. D. — koho po čem: po bradě, D., po srsti. V. — co komu: vlasy, tvář, ruku. Us. — co, koho jak: proti srsti (= poličkovati, bíti; 2. drážditi). Vlasy k předu h.. D., k levé straně h. Hlučně k sluchu ji hladiece = hladce, lahodně mlu- více. Kat. 3264, — kde atd. Hladil ho v háji, aby ho uchlácholil. — adv. Lichotivě ně- koho hladiti. Nt,

70101   Hladiti Svazek: 6 Strana: 0296
Hladiti, vz List. filol. VII. 179. (Mz.), IX., 323., Mkl. Etym. 65. — abs. Pravda nehladí. Č M. 65. — co: střelný prach, NA. III. 132., nábytek, kov. Us. Pdl. — se kde čím. V písku vlhkém zobanem se husa hladí. Pl. I. 75. — co k čemu. Hlučně k sluchu ji (svou řeč) hladiece (lahodnou činíce). Kat. 3264.

70102   Hladiti Svazek: 8 Strana: 0104
Hladiti. K pravdě králi radil a nevěru jemu hladil (zahlazoval, zavrhoval). XV. stol. Mus. til. 1896. 184.

70103   Hladiti Svazek: 10 Strana: 0082
Hladiti. II. dívče = upravovati mu hlavu jako družičce. Brt. P. n. 512. — H. = práti se. V zloděj mluvě. Čes. 1. XI. 140.

70104   Hladítko Svazek: 1 Strana: 0422
Hladítko, a, n. H. zednické. Reibebrett- chen. Us.

70105   Hladítko Svazek: 6 Strana: 0296
Hladítko, vz Illadidlo. H. kostěné, das Streichbein, Dch., ševcovské ku hlazení podpatků a okraje podešvů, das Glattstöckel, Fornerum, Matj. 105., okrajové, das Schnitt- fornerum, na korek, das Korkfornerum.

70106   Hladítko Svazek: 10 Strana: 0082
Hladítko, a, n. = mléko. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140.

70107   Hladivcový Svazek: 6 Strana: 0296
Hladivcový = smyrkový, Schmirgel-. H. brus, Včř. Z. I. 82. prášek, papír, plátno. Wld.

70108   Hladivec Svazek: 6 Strana: 0296
Hladivec, vce, m. = hladicí kámen, odrůda koruntu, der Schmergel. Sl. les., ZČ. II. 39., Schd. 11. 40.

70109   Hladivý Svazek: 1 Strana: 0422
Hladivý = hladicí, glättend. Sal.

70110   Hladizna Svazek: 6 Strana: 0296
Hladizna, y, f. = hladina. Slez. Té.

70111   Hládka Svazek: 1 Strana: 0422
Hládka, y, f. Rybáři dělají si z ní (kůry pantoflového dřeva) kolečka k svým nevo- dům a sítím, nebo svou lehkostí olověných hládek spodních pozdvihují. Herb. (Jg. )

70112   Hľádka Svazek: 6 Strana: 0296
Hľádka, y, f. = hlídka, hlediště. Z vy- strmenej napotom zestúpi h-ky. Slov. Hol. 135.

70113   Hladkala Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkala, y, f., glabraria, das Leichtholz. Šm.

70114   Hladkan Svazek: 1 Strana: 0422
Hladkan, a., m., gymnotus, ryba. Krok.

70115   Hladkan Svazek: 9 Strana: 0064
Hladkan, Zitteraal. Vz Mus. 1849. IV. 64.

70116   Hladkastý Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkastý = hladký. Zajačie vlásky sú h-sté. Slov. Hdž. Šlb. 51.

70117   Hládkati Svazek: 6 Strana: 0296
Hládkati = hladiti, sanft streicheln. Slov. Žena muža h-la. Dbš. Sl. pov. I. 26. Po brade ju h-jú. Klčk. V. 8. — Ntr. V. 33., 255., IV. 41.

70118   Hladko Svazek: 1 Strana: 0422
Hladko, vz Hladce.

70119   Hladko Svazek: 6 Strana: 0296
Hladko. Na h. otesati.

70120   Hladkobradý Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkobradý, mit glattem Kinn, ne- vousatý. Lpř.

70121   Hladkobuněčný Svazek: 7 Strana: 1257
Hladkobuněčný, laevicellularis.

70122   Hladkohlavý Svazek: 8 Strana: 0544
Hladkohlavý mrvomil, brouk. Vz Klim. 184.

70123   Hladkohubec Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkohubec, bce, m. == holohubee, leior- hynchus. Nz. lk.

70124   Hladkohubec Svazek: 7 Strana: 1257
Hladkohubec, bce, m. = holohubec, leio rhynchus.

70125   Hladkochlupý Svazek: 1 Strana: 0422
Hladkochlupý, glatthaarig. Rk.

70126   Hladkokorý Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkokorý, glattrindig. Vký.

70127   Hladkokožník Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkokožník, a, m., liophloeus, brouk. H. tmavý, 1. nubilus. Kk. Br. 298.

70128   Hladkokrovec Svazek: 9 Strana: 0064
Hladkokrovec, vce, m., lissodema, brouk. ?. čtveroskvrnný, 1. quadripunctatum, žluto- hnědý, cursor. Vz Klim 524.

70129   Hladkokrovečník Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkokrovečník, a, m., litargus, brouk. H. dvoupásný, 1. bifasciatus. Kk. Br. 159.

70130   Hladkokrový Svazek: 9 Strana: 0064
Hladkokrový. H zúženec, brouk. Klim. 746.

70131   Hladkokřídlý Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkokřídlý. 11. hmyzové, planipennia, die Phattflügler. Nz., Ssk.

70132   Hladkolepý Svazek: 10 Strana: 0082
Hladkolepý. H. sedadlo. Msn. Od. 76.

70133   Hladkolící Svazek: 8 Strana: 0104
Hladkolící, glattwangitr. Čch. Otr. 23.

70134   Hladkolistý Svazek: 9 Strana: 0064
Hladkolistý strom. Wlt. 30. b.

70135   Hladkomluvnosť Svazek: 1 Strana: 0422
Hladkomluvnosť, i, f., Wohlredenheit. Jg.

70136   Hladkomluvný Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkomluvný, wohlredend. Šm., Loos.

70137   Hladkoň Svazek: 9 Strana: 0064
Hladkoň, ě, m., liosoma, brouk. H. sítový, 1. cribrum, tečkořadý, deflexum. Vz Klim. 557.

70138   Hladkonosý Svazek: 9 Strana: 0064
Hladkonosý. H. lenivec. Vz Lenivec.

70139   Hladkoprs, a, m Svazek: 1 Strana: 0422
Hladkoprs, a, m., sargus, hmyz. Krok.

70140   Hladkoprska Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkoprska, y, f., hmyz. H. růžová, hedychrum roseum, rosige Goldwespe; krá- lovská, h. lucidulum, königliche Goldwespe. Brm. IV. 325.-326.

70141   Hladkoprsý Svazek: 8 Strana: 0544
Hladkoprsý tečkokřídlec, brouk. Vz Klim. 36.

70142   Hladkořitník Svazek: 8 Strana: 0544
Hladkořitník, a, m., liogluta, brouk. H. černohlavý, 1. melanocephalus, hnědý, brunnea, lesknavý, nitidula, mechový, hypnorum, mě- nivý, micans, oděný, vestita, podlouhlý, ob- louga, podobný, vicina, šestiznaký, sexnotata, travní, graminicola, zrnitý, granigera. Vz Klim. 156.

70143   Hladkoslovný Svazek: 1 Strana: 0422
Hladkoslovný = hladkozvučný, wohltö- nend.

70144   Hladkosrstný Svazek: 1 Strana: 0422
Hladkosrstný, glatthaarig.

70145   Hladkosť Svazek: 1 Strana: 0422
Hladkosť, i, f., nedrsnatosť, die Glätte, Politur. H. zrcadla, Us., hlavy (lysina). V. — H. = lahodnosť, die Sanftheit, Milde. H. obyčejův. Jg. — H. = krása, pěknosť, Schön- heit, Nettigkeit, Kdo se komu líbí, dosti má hladkosti. L.

70146   Hladkostehník Svazek: 9 Strana: 0064
Hladkostehník, a, m. anoplus. H. řádko- vaný, a. roboris, rýhovaný, plantaris. Klim. 568.

70147   Hladkosvalový Svazek: 7 Strana: 1257
Hladkosvalový nádor, Leiomyom.

70148   Hladkošpičký Svazek: 9 Strana: 0064
Hladkošpičký. Vz Vrtaľ.

70149   Hladkoštítník Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkoštítník, a, m., callidium, brouk. H. krvavý, c. sanguineum; fialový, c. violaceum, blauer Scheibenkäfer; olšový, c. alni; proměn- livý, c. variabile, veränderlicher Scheiben- bockkäfer. Kk. Br. 342., Ves. 1880. 2., Brm. IV. 194.

70150   Hladkoštítník, a, m Svazek: 9 Strana: 0064
Hladkoštítník, a, m., calladium. H. hně- dokrový, c. conaceum, kovový, aeneura. Vz Klim 650.

70151   Hladkoštítý Svazek: 8 Strana: 0544
Hladkoštítý lejnožrout, brouk. Vz Klim. 384.

70152   Hladkoštítý Svazek: 9 Strana: 0064
Hladkoštítý. Vz Drtník, Hákovec.

70153   Hladkotesý Svazek: 10 Strana: 0082
Hladkotesý kámen. Msn. Od. 109., 149.

70154   Hladkoun Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkoun, a, m., ryba. H-ni podobají se žralounům, mají však stříkací otvory. H. psový, galeus canis, žíhaný, mustelus levis. Vz Frč. 303.

70155   Hladkoústka Svazek: 1 Strana: 0422
Hladkoústka, y, f., idya, slimýš. Krok.

70156   Hladkovlasý Svazek: 1 Strana: 0422
Hladkovlasý, schönhaarig. Us.

70157   Hladkovlasý Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkovlasý, glatthaarig. Stč. Zem. 841.

70158   Hladkozádý Svazek: 8 Strana: 0544
Hladkozádý, ploskoprsec, brouk. Vz Klim. 236.

70159   Hladkozvuký Svazek: 6 Strana: 0296
Hladkozvuký, wohltönend. Šm.

70160   Hladký Svazek: 1 Strana: 0422
Hladký, hladek, dka, dko; komp. hladší; hlaďoučký, hlaďounký, hladičký, hladinký; hladce, hladko. Vz -ký. H. = neostrý, ne- drsnatý, rovný, glatt, eben. IT. jak zrcadlo. Jg. H. ako lad, čistý ako oko; H. ako sklo, jasný ako křišťál. Mt. S. H. papír, sedlo, cesta, čelo (jasné, veselé), V., kůže. D. — H. ryba (bez šupin, jako úhoř). L. Hladký jako úhoř. Pk. H. rýnok, glatter Roch. V. — H. sukně (bez řásy). Us. — H. = okřesaný, otesaný, gehobelt, fein, dressirt. Rozum, L., jazyk, Aqu., mluva. Nt, — H. = pěkný, sličný, schön, hübsch, artig. H. dcera, Troj., mládenec, hrdlo. Jel. — H. = tichý, sanft. V. — H. = dobře vypasený, vykrmený, glatt, fett. H. kůň. Ros. Tlust a hladek z míry jsi. Aesop. — Hladkou míti = hlad míti. Sř. Pan Hladký ho upomíná. Vz Hladový. Lb.

70161   Hladký Svazek: 6 Strana: 0296
Hladký = rovný. H.jezero. Mcha. H.jak mýdlo. Brt. H. sval, Osv. I. 231., plocha seku, glatte Hiebsfläche, Sl. les., hlaveň, Čsk., krovky, Kk. Br. 6., tvář. Us. Pdl. — H. = okresaný. H. dvornosť, mravy, Osv. I. 261., 262., sloh. Dk. — H. = lahodnýL chlá- cholivý. H. prosba. Kat. 2501. Povětří všady hladké. Smil. v. 1705. — H. ančka = za- klechtaná polívka z vody. Na Pořič. Kšá. H. Frant., kněhtisk. 1750. Vz Jir. Ruk. I. 245. — H. Jan. Blk. Kfsk. 958., 1164.

70162   Hladký Svazek: 7 Strana: 1257
Hladký = mor. tanec. — H. žínka = nevěstka. — H. Na h. život = na štitrobu. U Kr. Hrad. Nár. listy.

70163   Hladký Svazek: 8 Strana: 0104
Hladký. Pes v srsti h. NZ. III. 522.

70164   Hladký Svazek: 9 Strana: 0438
Hladký ako had. Mus. slov. II. 50.

70165   Hladký Svazek: 10 Strana: 0082
Hladký. Pan Hladký (hlad) je hořký host. Jrsk. XX. 1a. 219.

70166   Hladký jako Svazek: 9 Strana: 0064
Hladký jako ouhoř, mýdlo. Hoř. 126.

70167   Hladná Svazek: 6 Strana: 0296
Hladná, é, f., ves a osada u Vltavotýna.

70168   Hladňák Svazek: 8 Strana: 0104
Hladňák, a, m., přítok Ostravice. Arěst, op. 1893. 7.

70169   Hľaďnamne Svazek: 8 Strana: 0104
Hľaďnamne, hleďnamne, antirrhinum oron- tium, rošt. Brt. D. II. 499., listera ovata. Mtc. 1895. 155.

70170   Hladně Svazek: 1 Strana: 0422
Hladně = hladově, hungrig.

70171   Hladněti Svazek: 1 Strana: 0422
Hladněti, hladověti = lačněti, hladovým počínati býti, hungrig werden. Ros.

70172   Hľadník Svazek: 6 Strana: 0296
Hľadník, u, m. = smrtonos, antirrhinum orontium, z druhu: serophulariceae. Mt. S. VIII. 1. 32. — H., a, m., der Hungerleider.

70173   Hladník Svazek: 8 Strana: 0544
Hladník, a, m., leiesthes, brouk. II. na- černalý, 1. seminigra. Vz Klim. 311.

70174   Hladno Svazek: 6 Strana: 0296
Hladno. Léky na hladno užívati (na lačno). Slez. Šd., Brt. D. 214.

70175   Hladno Svazek: 8 Strana: 0104
Hladno. Vz Hladný. Jednému h., druhému chladno. Phľd. 1895. 187.

70176   Hladnosť Svazek: 1 Strana: 0422
Hladnosť, i, f., hladovitosť, der Hunger, Hungrigkeit, Jg.

70177   Hladnoucí Svazek: 6 Strana: 0296
Hladnoucí = hladovějící. H. zvíře. Ves. I. 63.

70178   Hladnov, a, m Svazek: 6 Strana: 0296
Hladnov, a, m., hora u Pol. Ostravy ve Slez. Tč.

70179   Hladný Svazek: 1 Strana: 0422
Hladný, hladen, dna, dno; hladový, hla- dovitý, hladovit, a, o, hungrig. Obyčejně hladový; na Mor. hladný. D. Hladovitý = velice hladový. Vz -itý. D. Husa hladová (nekrmená). Hladovým životem (lačným). Us. Hl. jako pes, jako vlk. Č. Hladový, ukousl by kamene. Jg. Hladnému nesmích. L. Střevo hladovité, hladové (lačné). Krom. Umřel hlad- nou smrtí. KB. Hladový jsi, jako mlyná- řova slepice. Hladovité břicho nedá se slovy ani pěknou řečí spokojiti. V. Hladovému vždy poledne (vždy se chce jísti). Hladný hněvivý; hladných i moucha povalí. Jg. Hladové břicho lehčí a syté lepší. Č. Hla- dovému chléb na mysli. Č. Mlsný jen když oblízne, hladový jen když se nají. Č. Nej- lepší ta novinka, když zvoní hladovému ho- dinka. Č. Hladový žaludek tuhou buchtu snese. Č. Raděj chci tučný plakati, než hla- dový kopati; Hladové oko nespává; Hla- dové slepici o prosu se snívá. Pk. Stran pořekadel vz ještě: Břicho, Drštka, Fabian, Hladký, Huba, Kačenka, Pátek, Žlab. — Cf. Žaludek lačný štěká. Svítí mu v žaludku. Nemá co louskati. Vlka by snědl. Má toho sotva na zub atd. Š. a Ž. — čeho. Všeho dobrého hladovitý. Št. o obec. věc, 262.

70180   Hladný Svazek: 6 Strana: 0296
Hladný = hladový. Nejsem hladná, jedla jsem právě doma. Herb. Kdo to stačí živiť pět hladných krků? Šd. A už nebol ani hladný ani smädný od samej radosti. Dbš. Sl. pov. VII. 68. Hladná léta. Mnč. H. střeva, Hr. ruk. 133. Ve dnech h-ných, in diebus
famis. Ž. wit. 36.19. H. jako jikavec. U Srbec
na Hané. Bkř. Hladný, že by plot snědl,
u Žamb. Dbv., že by tmu sežral. Slez. Klš.
Hladový pes hole se nebojí. Vz Hlad. — H. = hladem způsobený. Umřel hladnou smrtí. Mor. Brt. D. 214., Mřk.

70181   Hladný Svazek: 7 Strana: 1257
Hladný jako lata, jako dřinka. U St. Jič. Vhl. H. groša. Val. Slavč. 65.

70182   Hladný Svazek: 8 Strana: 0104
Hladný. Hladný i chory (= černý, špatný) chľieb chvaľi; Su-li hladný, nic po mně, su-li sytý, enom ľežet. Mor. Čes. 1. V. 419., 421. Hladný mo vždycky chlib na mysli; Hladný se tři razy do roka naji: v krmaš, na štědrý din a kěj se sviňa bije. Slez. Nov. Př. 192., 194.

70183   Hladný Svazek: 10 Strana: 0584
Hladný = hladový. Bude sa ti s Čertíkom snívať, keď ideš hladný spat. Mus. slov. IV. 28. Hladnému se o chlebe snívá a mäsi- arovi o krave. Hladné vtáča smutne kráča. Sb. sl. VII 130., VIII. 87. Hlanny i chory chleb chvali. Slez. Vlasť. I. 224.

70184   Hladokůstka Svazek: 10 Strana: 0082
Hladokůstka, y, m., nadávka. 1562. Reš.

70185   Hladolet Svazek: 1 Strana: 0422
Hladolet, a, m., planeta, der Saturn. V.

70186   Hladolet Svazek: 6 Strana: 0296
Hladolet. Vz KP. II. 49., 50. — H. = nesyta. Us. Sn.

70187   Hladolet Svazek: 9 Strana: 0064
Hladolet, a, m. = škrob, lakomec. Ti římští h-ti nechtějí od 9M korun nic uleviti (sleviti). 1670. Holic. 12. — H. = planrta. Poroučí-li roku H., velmi zle bývá. Jest to planeta luciperská, prajedovatá. Pravé to štěstí, že nasel bůh mezi ni a naši zemi tolik hvězd, jinak by ji byla dávno zkazila. Sá. Kant. 34.

70188   Hladoležící Svazek: 10 Strana: 0082
Hladoležící — hladem ležící. Klat. Čes. 1. XI. 368.

70189   Hladomor Svazek: 1 Strana: 0422
Hladomor, u, m., Hungersnoth.

70190   Hladomor Svazek: 6 Strana: 0296
Hladomor. Dal. 81., 152., 156, 180.

70191   Hladomor Svazek: 10 Strana: 0082
Hladomor, u, m., pramen u Piščan. Sbor. slov. 1900. 139.

70192   Hladomorna Svazek: 1 Strana: 0422
Hladomorna, y, f., hladomře, f., Hunger- thurm, Verliess. Stuchlík z h-ny, Knicker, Geizhals. Rk.

70193   Hladomorna Svazek: 6 Strana: 0296
Hladomorna = věž, jíž za vězení použí- vali a v níž vězeň mnohdy ku smrti hladem odsouzen byl Vz Kram. Slov.

70194   Hladomorný Svazek: 10 Strana: 0082
Hladomorný tábor. Stan. IT. 1.

70195   Hladomra Svazek: 6 Strana: 0296
Hladomra, y, f. = dolina mezi horami v Horňom Gemeru. Let, Mt. S. IX. I. 47.

70196   Hladomře Svazek: 1 Strana: 0422
Hladomře, smyšlené místo, Hungerheim. Pan Stuchlík z H-mře. Rvač. — H., f. = hladomorna,

70197   Hladomře Svazek: 7 Strana: 1257
Hladomře, e, m., os. jm. Wtr. Obr. I 86.

70198   Hladomření Svazek: 10 Strana: 0082
Hladomření, n. Lit. I. 805.

70199   Hladomřič Svazek: 1 Strana: 0422
Hladomřič, e, hladomřil, a, hladomři- vec, vce, m., skrbec, Schmalhans. Jg.

70200   Hladomřivosť Svazek: 1 Strana: 0422
Hladomřivosť, i, f., Hungerleiderei, Knau- serei. Jg.

70201   Hladomřivý Svazek: 1 Strana: 0422
Hladomřivý, geizig, knauserig. Jg.

70202   Hladomřivý Svazek: 10 Strana: 0082
Hladomřivý = hladem mroucí. Stan. I. 233.

70203   Hladonuzovic Svazek: 7 Strana: 1257
Hladonuzovic Havel, os. jm. Wtr. Obr. I. 86.

70204   Hladook Svazek: 1 Strana: 0422
Hladook, aj m., eurydice, kývoš. Krok.

70205   Hladoš Svazek: 1 Strana: 0422
Hladoš, e, m., Hungerleider. Na Slov. Plk.

70206   Hladoš Svazek: 6 Strana: 0296
Hladoš, e, m.; der Hungerleider. Slov. Ntr. II. 136.

70207   Hladota Svazek: 6 Strana: 0296
Hladota, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

70208   Hladotín Svazek: 6 Strana: 0296
Hladotín, a, m., mlýn u Horažďovic.

70209   Hlaďoučký Svazek: 1 Strana: 0422
Hlaďoučký, hlaďounký. Vz Hladký.

70210   Hladouňký Svazek: 6 Strana: 0296
Hladouňký. H. tvář. Vlč.

70211   Hladov Svazek: 6 Strana: 0296
Hladov, a, m., Hladau, dvůr u Pacova; Hladow, mlýn u Pacova, sam. u Kamenice nad Lab., několik domků u Turnova a osada u Křelovic; Hungerleiden, ves u Želetavy. PL., Tk. III. 133. H., Waldhof, v Čásl. Blk. Kfsk. 1099. Cf. Sdl. Hr. IV. 370. Na Hla- dově, sam. u N. Paky.

70212   Hladová Svazek: 6 Strana: 0296
Hladová, é, f., sam. u Přeštic; mlýn u Telče.

70213   Hladování Svazek: 6 Strana: 0296
Hladování, n. = hladovění. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 68.

70214   Hladovati Svazek: 6 Strana: 0296
Hladovati = hladověti. Slov.

70215   Hladově Svazek: 1 Strana: 0422
Hladově, hungrig.

70216   Hladovec Svazek: 6 Strana: 0296
Hladovec, vce, m. = člověk stále hladový. Us. Kšť. Krmiti někoho planými nadějemi je h-vci dávati ustřice. Šml. H. s hltavostí do sebe souká ať jelito ať buchtu. Kos. — H. — lakomec. Dch., Kšá.

70217   Hladovění Svazek: 6 Strana: 0296
Hladovění, n., das Hungern.

70218   Hladověnka Svazek: 1 Strana: 0422
Hladověnka, y, f., draba, rostl. řeřicho- vitá. Hungerblümchen. Rostl.

70219   Hladověnka Svazek: 6 Strana: 0296
Hladověnka. H. jarní, draba verna, das Gänsekraut. S1. les., Kk. 215., Mllr. 15., 41.

70220   Hladověnka Svazek: 8 Strana: 0104
Hladověnka, y, f., rostl. Vz Bída (3. dod.).

70221   Hladověnka Svazek: 10 Strana: 0584
Hladověnka, y, f. = hladimor. Vz Osivka zde (rostl. ).

70222   Hladověti Svazek: 1 Strana: 0422
Hladověti, vz Hladněti.

70223   Hladověti Svazek: 6 Strana: 0296
Hladověti, ěl, ění, na Slov. hladovati. — kde Je jar, dze chudoba po dzedzinách hladuje. Pokr. Pot. I. 160. — s kým. Ja hladujem s dietočkami. Sb. sl. ps. I. 42. H. s ním nechcelo sa nikomu. Dbš. Sl. pov. VII. 41.

70224   Hladověti Svazek: 8 Strana: 0104
Hladověti. H-la po lásce. Šml. VII 152.

70225   Hladovice Svazek: 1 Strana: 0422
Hladovice, e, f. = hlad. S h-cí domů jiti. Us. — H., bulimus, plž. Krok.

70226   Hladoviště Svazek: 1 Strana: 0422
Hladoviště, ě, n., v oekonomii, Mager- fleck. Rk.

70227   Hladovitě Svazek: 1 Strana: 0422
Hladovitě = hladně.

70228   Hladovíte Svazek: 8 Strana: 0104
Hladovíte něčeho žádati. Krist, 38. a,

70229   Hladovitosť, i Svazek: 1 Strana: 0422
Hladovitosť, i, f., hlad, der Hunger. Kom. — H., veliký hlad, der Heisshunger. D. — H., nesytosť, die Fresssucht, neduh koňský. Ja.

70230   Hladovitý Svazek: 1 Strana: 0422
Hladovitý = velice hladový, heisshungrig. Tkadl. Vz Hladový.

70231   Hladovitý Svazek: 6 Strana: 0296
Hladovitý, heisshungrig. H-tým otjeli sú klasy. BO. Sedm let h-tých. BO. Bychom byli h-ti. Žk. 109. H. lev. Alx. V. v 1568. Byli h-ti. Ž. wit. 33. 11. H. léto bude. Pass. 883. — čeho. Byl peněz h-vit. Wtr. exc. Bude h-vit všeho dobrého. Št. Kn. š. 262. Cf. Brt. S. 3. vd. 188.

70232   Hladovitý Svazek: 8 Strana: 0104
Hladovitý = hubený; opak krmný. H. svině. Sum. I. 377. Krmné i h-té kozy. Ib. 378., Arch. XIII. 257.

70233   Hladovitý Svazek: 9 Strana: 0064
Hladovitý. Suchá a h. země. 1507. Mus. fil. 1897. 143.

70234   Hladovitý na Svazek: 7 Strana: 1257
Hladovitý na peníze. Wtr. Obr. II. 795.

70235   Hladovka Svazek: 6 Strana: 0297
Hladovka, y, f. = hlemýžď býložravý. H. skalní, bulirnus rnontanus; otupená, b. de- collatus; obrovská, b. baernastomus. Vz Frč. 250. H. trojzubá, b. tridens; toulavá, b. obscurus. Dud. 20. — H., draba verna, das Hungerblümchen. Jir. Obrz. 138. — H. = obec v Bezkyd. na Slov. Phld. VI. 282.

70236   Hladovka Svazek: 7 Strana: 1257
Hladovka. Cf. Brm. IV. 2. 235.

70237   Hladovka Svazek: 9 Strana: 0064
Hladovka, hlemýžď. Vz Ulič. 64—S6.

70238   Hladovník Svazek: 6 Strana: 0297
Hladovník, a, m., der Hungerleider. Šm.

70239   Hladovník Svazek: 7 Strana: 1257
Hladovník, u, m., centrum, rostl. Cf. Ott. V. 321.

70240   Hladovnosť Svazek: 6 Strana: 0297
Hladovnosť, i, f., die Hungrigkeit. Šm.

70241   Hladovný Svazek: 6 Strana: 0297
Hladovný, hungerleiderisch. Šm.

70242   Hladovosť Svazek: 1 Strana: 0422
Hladovosť, i, f, Hungrigkeit.

70243   Hladovosť Svazek: 9 Strana: 0438
Hladovosť. i, f. Nenasytná h. Tbz. IV. 1. 8.

70244   Hladovosť Svazek: 10 Strana: 0082
Hladovosť, i, f., polyfagie, žravosť. Ott. XX. 169.

70245   Hladový Svazek: 1 Strana: 0422
Hladový, vz Hladný.

70246   Hladový Svazek: 6 Strana: 0297
Hladový mlýn, Hungermühle, mlýn u Štok. H. život (lačný). Užívati na h. ž. Č. T. Tkč.

70247   Hladový Svazek: 7 Strana: 1257
Hladový ho kousl (má hlad). Us. Kšť. H. zeď v Praze u Petřína. Svt. 28. H. jídlo = po němž je brzo hlad, ku př. mrkev. NZ I. 52. H. zvíře = hubené. Wtr. Obr. II. 466. a j.

70248   Hladový Svazek: 8 Strana: 0104
Hladový. H-ví vypovídají se z Nesyté přes Lačnov do Obědovic. NZ. III. 228. H. jen když se nají. Brt. D. II. 275.

70249   Hladový Svazek: 9 Strana: 0438
Hladový. Dal se do toho jako h. Jrsk. XVI. 10.

70250   Hladový Svazek: 10 Strana: 0082
Hladový. Hladovému sa o chlebe sníva a mäsiarovi o krave. Sbor. slov. VIL 130.

70251   Hladový jak Svazek: 9 Strana: 0064
Hladový jak: jako chrt. Hoř. 90. Sr. Zát. Př. 68. nn. — H. = hubený. H. vepř. Arch. XVIII. 506.

70252   Hladulinko Svazek: 6 Strana: 0297
Hladulinko = hladko. Slov. Lipa. III. 263.

70253   Hlaďutký Svazek: 6 Strana: 0297
Hlaďutký = hlaďoučký. Brt. D. Slez. Šd.

70254   Hladýn Svazek: 1 Strana: 0422
Hladýn, a, m., leucosia, korýš. Krok.

70255   Hladyš Svazek: 1 Strana: 0422
Hladyš, e, m., laserpitium, Laserkraut. Rostl.

70256   Hladýš Svazek: 6 Strana: 0297
Hladýš, laserpitium, das Laserkraut, der Rosskümmel. Šm. H. širolistý, 1. latifolium; obecný, s. siler. Vz Rstp. 751., FB. 94., Slb. 591., Čl. Kv. 344., Mll. 59.

70257   Hladýš Svazek: 8 Strana: 0104
Hladýš, laserpitium. Cf. Ott. XL 330.

70258   Hladýš Svazek: 9 Strana: 0064
Hladýš, rostl. Vz Ott XV. 673.

70259   Hľadže Svazek: 6 Strana: 0297
Hľadže = hleď! Slov. Dbš. Sl. pov. I. 208., Sb. sl. ps. I. 104.

70260   Hlahol Svazek: 1 Strana: 0422
Hlahol, u, m., hlaholek, lku, m. = hlas, zvučení, der Hall, Schall, Ton. V. Slyším nějaký hlahol. Ros. Hlahol židovský. Pass. K zvuku a hlaholu trub se sběhli. V. V zezni hlahol trub i kotlóv. Rkk. 40. H. slov. V. H. po stěnách se rozléhal. Kom. Napodo- bení, paprsek, vlna hlaholu; hlaholu vodivý (hlaholovodný), schallleitend. Nz. — H. = ohlas, echo, der Wiederhall, das Echo. Kom. — H. = řeč, mluva, nářečí, die Sprache. V český hlahol z latinského přeložena, Berg. Zavolá srdcem z věrného h-la, Kat. 596. - - Alx. 1108. — H. = lid. Nařčení, kteréž jest jemu a skrze to vší české koruně i hlaholu če- skému připisováno. Arch. III. 182.

70261   Hlahol Svazek: 6 Strana: 0297
Hlahol = hlas. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 70. H. zvonů. Vlč., písní, Mühl., slov. Kká. Vlna, paprsek h-lu. Sl. les. H. jest Jakubův. BO. Za h-lu všech zvonů. Mus. 1880. 473 — H. = řeč. Ž. wit. 138. 4. Nazval jej aegyptským hlaholem spasitelem světa. BO. To jest českým h lem řečeno měď. Bj. Slúžieť (mši) slovenským h-lem. Hr. ruk. 67. Dav každému h. jiný. Alx. V. v. 651. (Ht. 16). H., facundia. 1424. — H. z Vyhnanic, vlád. rod. strčes. Vz S. N. X.

70262   Hlahol Svazek: 7 Strana: 1257
Hlahol, sermo, idioma. D. Gesch. 305. Ktožť zavolá srdcem z věrného h-la. Kat. str. 34. Učinil se jest h. boží k Eliášovi. Ev. ol. 113. (95.). — H. = zpěvácký spolek v Praze.

70263   Hlahol Svazek: 8 Strana: 0104
Hlahol. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34. — H. = zpěvácký spolek v Praze. Vz Ott. XI. 330.

70264   Hlahol Svazek: 8 Strana: 0544
Hlahol = zvuk, hlas vůbec; zvuk hudební, ton. Bl. (Hostn. 37., 40., 61.; 11., 13.); Josq. (Hostn. 96.).

70265   Hlaholati Svazek: 6 Strana: 0297
Hlaholati = hlaholiti. Sš. Sní. 66.

70266   Hlaholek Svazek: 6 Strana: 0297
Hlaholek, lku, m. = hlahol, slovo. Sv. ruk. 77.

70267   Hlaholek Svazek: 10 Strana: 0082
Hlaholek, lku, m., zdrobn. hlahol.

70268   Hlaholice Svazek: 6 Strana: 0297
Hlaholice, e, f. = glagolica. Šmb. S. II. 241., List. filol. IV. 313., Bdl. Z. Šf. 119., 121.

70269   Hlaholice Svazek: 8 Strana: 0104
Hlaholice, vz Cyrillice (3. dod.), Ott. XL 332. nn.

70270   Hlaholice Svazek: 9 Strana: 0064
Hlaholice = písmo vynalezené od Kon- stantina (Cyrilla) a) kulaté, b) hranaté, posud v mešních knihách dalmátských a horvatských užívaně; starší než cyrillice. Flš. Písm. 9.

70271   Hlaholice Svazek: 10 Strana: 0082
Hlaholice, e, f. Vz Lit. I. 215.

70272   Hlaholík Svazek: 10 Strana: 0082
Hlaholík, a, m. = člen spolku Hlaholu (zpěváckého spolku). Národ. list. 1904. 134 3.

70273   Hlaholilka Svazek: 10 Strana: 0082
Hlaholilka, y, f. = ústa, huba. Slád. Třík. 31.

70274   Hlaholina Svazek: 6 Strana: 0297
Hlaholina, y, f. = hlahol. Pl. I. 8.

70275   Hlaholita Svazek: 7 Strana: 1257
Hlaholita, y, m., = kdo psal hlaholicí, katolický Chorvat v Illyr. Sf. III. 226., 252.

70276   Hlaholiti Svazek: 1 Strana: 0422
Hlaholiti, 3. pl. -lí, il, en, ení; hlaholí - vati, tönen, schallen; mluviti, sprechen. Jg. — kdy, jak. Jedni po druhých hlaholili. Plk. Hadím jazykem počne h. lstivé zkušení. Ráj. — s kým. Puch. — Jg.

70277   Hlaholiti co Svazek: 6 Strana: 0297
Hlaholiti co. Jak vašich činů zvuk by směla h.? Kká. Sl. j. 8. — jak dlouho. H-lil jest celý ten den. Bj. — kudy. Síní h-ly zpěvy. Mkr. Ústa jeho temnou nocí h-lí jak hrom a vichr. Vrch. — kde: po chyžích. Kos. Ol. I. 36.

70278   Hlaholiti čím Svazek: 9 Strana: 0064
Hlaholiti čím: ušlechtilým kovem (pod- pláceti). Pal. Děj. 1. 1. 374.

70279   Hlaholivě Svazek: 10 Strana: 0082
Hlaholivě. Zvonek se h. rozklinkal. Zvon III. 507.

70280   Hlaholivý Svazek: 1 Strana: 0423
Hlaholivý, hlaholící, tönend. H. údolí. Víd. list.

70281   Hlaholivý Svazek: 7 Strana: 1257
Hlaholivý. H. pověsť. Č. Kn. š. 184

70282   Hlaholně Svazek: 10 Strana: 0083
Hlaholně volati, Zvon IV. 35., někoho vítati. Jrsk. VI. 1. 289.

70283   Hlaholní Svazek: 1 Strana: 0423
Hlaholní, Schall-.

70284   Hlaholní Svazek: 6 Strana: 0297
Hlaholní rým. Dk. Poet. 405.

70285   Hlaholnosť, i Svazek: 6 Strana: 0297
Hlaholnosť, i, f., schallende Beschaffen- heit. Šm.

70286   Hlaholný Svazek: 7 Strana: 1257
Hlaholný. H. výpověď, sermovna. Pal. Rdh. I. 323., 352.

70287   Hlaholný Svazek: 10 Strana: 0083
Hlaholný zvuk. Tbz. V. 4. 81.

70288   Hlaholovodivý Svazek: 6 Strana: 0297
Hlaholovodivý, hlaholovodný, schallei- tend. Nz.

70289   Hlaholský Svazek: 6 Strana: 0297
Hlaholský. H. písmo, písemnictví. Mus. 1852., Anth. Jir. I. 3. vd. IV. Vz Glagolice, Jir. Ruk. I. 245., Bdl. Ž. Šf. 121.

70290   Hlaholský Svazek: 8 Strana: 0105
Hlaholský. Památky h-ho písemnictví. Naps. Fr. Pastrnek. Vz Mtc. 1894. 1. 93. nn. Původ h-ho písma. Vz Mus. 1896. 282.

70291   Hlaholský. H Svazek: 7 Strana: 1257
Hlaholský. H. písmo. Vz Gb. Ml. II. 221.

70292   Hlaholština Svazek: 6 Strana: 0297
Hlaholština, y, f. = glagoleina. Anth. Jir. I. 3. vd. V. Cf. List. filol. VIL 157., 160., VIII. 156.—157., Ukaž. 44., Bdl. Ž. Šf., 121., 122.

70293   Hlaholština Svazek: 7 Strana: 1257
Hlaholština, y, f.. Vz Ukaz. 44.

70294   Hlaholština Svazek: 10 Strana: 0083
Hlaholština, y, f., vz Cyrillština.

70295   Hlama Svazek: 6 Strana: 0297
Hlama, y, f., v bot., der Rachen. Šm.

70296   Hlamáček Svazek: 1 Strana: 0423
Hlamáček, čku, m., falešné koření černé. Frühlings-Adonis. Ja.

70297   Hlamoziti Svazek: 1 Strana: 0423
Hlamoziti = lamoziti. Jg.

70298   Hláň Svazek: 6 Strana: 0297
Hláň, ě, f. = rovina. Po hláni se pásly ovce a po vrškoch kozy. Glč. II. 68.

70299   Hlaněnka Svazek: 6 Strana: 0297
Hlaněnka, y, f. = dlažice. Němc. VII. 63.

70300   Hlanný Svazek: 8 Strana: 0105
Hlanný m. hladný, d před n v n. Cf. Chonník. Slov. Pastr. L. 145. Hvízda si jako h. cigán. Phľd. XII. 559.

70301   Hlanný Svazek: 10 Strana: 0083
Hlanný = hladový. Hlanná kočka aj po švrčkovi skočí; Hlannému koňovi něsce sa skacat (skákati). Rizn. 172.

70302   Hlano Svazek: 9 Strana: 0064
Hlano, a, n. = holé, volné místo. Sbor. slov. III. 6.

70303   Hlaný Svazek: 1 Strana: 0423
Hlaný. H. buk (s hladkou korou bez su- kův). Us. Na Mor. Brt.

70304   Hlaný Svazek: 6 Strana: 0297
Hlaný = bez haluzí, bez suků, hladký. Brt. D. 214., Kld. I. 154., Němc. IV. 408., Vck., Hdk. C. 378. — H. = ztepilý, štíhlý, lepý. Jaj, Kriváni hlaný. Pok. Z hor 91. Jestiť chlapík hlaný. Hdk. C. 152.

70305   Hlapec Svazek: 8 Strana: 0105
Hlapec, pce, m. = chlapec. Slov. Phľd. 1895. 629.

70306   Hlář Svazek: 8 Strana: 0105
Hlář m. lhář, přesmykn. Chod. Gb. H. ml. I. 544.

70307   Hlas Svazek: 1 Strana: 0423
Hlas, u, hlásek, sku, hláseček, čku, m. Glast, lit. garsas, skr. koř. je asi gr., chvá- liti, slaviti, týž ve zdvojeném glagolati, mlu- viti. Schl. Die Stimme. H. rozumný či sroz- umitelný, výslovný. V. H. sípavý, třesavý, tichý, zmlklý, hřmotný, žalostivý, zvučný, řvoucí, veliký, vysoký, žalostný, zvonový, povýšený, živý, ostrý, celý, drsnatý, zlý, dobrý, Jg., škrablavý (chraplavý), tenký, Rk., draslavý, jistý, pevný, táhlý n. prodlou- žený, vyražený, chudý, jasný, ohebný, čistý, silný, slabý, vydatný, temný, nezvučný, hrdelný (fistule, kozmice, přehlas), měkký, ohebný, hebký, jadrný, Nz., pěkný (vz Zpí- vati). Má h. jako starý hrnec. Us. Taký máš h., ako dieravý hrniec; H., ako čoby vích- rica lípy lámala. Mt. S. Silným hlasem zvolal. Hlasy rohóv. Rkk. H. hrdličky. Br. Tuposť hlasu. V. Změna, zvýšení, snížení, seslabení, dusení, objem hlasu. Hlas měniti, vyrážeti, tužiti, seslabovati, zvýšiti, snížiti, dusiti; vznésti, povznésti, povznášeti hlasu; hlas zemdliti; hlasu pozemdliti, netužiti, Nz.; hlas vydati, vypustiti, dáti, udati, povýšiti, laditi, rovnati, rozdouti. Hd. Hlas vypustiti (pro- mluviti). V. Zvířata, která mají plíce, hlas vydávají. Jg. Ručiem hlasem svolá. Rkk. Zvučným hlasem mluviti počal. Solí. Hlas její v kostele se rozhlašoval (rozléhal). Háj. Hlasem svým k Hospodinu volám. Br. Ve- likým hlasem jsme volali. Vrat. Po hlasu zvěř vypátrati. D. Hlasem žalostným zavolal naň. Br. Živým hlasem učiti. V. Zvučným, vším hlasem zpívati; co kdo hlasu má, zpí- vati, křičeti. V. Ostrým hlasem mluviti. V. Půl hlasem zpívati. V. Na hlas krále = na volání, na poručení. Ráj Hlasem volati (na- hlas). Má h. jako zvon, Č., jako zvonek. Pk. Hlas se mu třese. Nz. Psí hlas do nebe ne- jde. Pán Bůh psího hlasu neslyší. Páv má peří jako anděl (angelské), krok jako zloděj (zlodějský), hlas jako čert (ďábelský). Jg. Hlasem vzdychnouti. Har. Celým hlasem mluví (co hlasu má, křičí). V. — Co hlasu = co hrdla. Kdo co hlasu má, zpívati, křičeti (ce- lým, vším hlasem). V. Co má hlasu to do- bytče ? (co stojí ?) Sych. — Na hlas, nad h. = hlasem, hlasitě. Na hlas čísti, D., mlu- viti. V. Alkoran nad hlas čtou. Tur. kron. Všem nad hlas pověděl. St. skl. — Hlas při- rození, der Ruf der Natur. D. — V mysli- vectví: hlasem honiti = štěkáním psův. Pes vydává hlas na honbě. Us. — H. = ton, hlasem vydaný, die Stimme, der Laut, Ton. Musika, píseň na dva, na tři atd. hlasy. Na tři hlasy zpívati. Trouba hlasu velikého. Hlas harfy, zpěvákův. Br. Hlasy strun rovnati, srovnati. D., V. Hlas 1. mužský: a) bas (hluboký), b) tenor (vysoký); 2. ženský: a) alt (hluboký), b) diskant n. sopran (vysoký). Vedlejší hlasy: baryton n. vysoký bas; mez- zosopran n. hluboký sopran. Hd. — Hl. = pověsť, das Gerede, Gerücht. Do hlasu při- jíti; někoho (něco) do hlasu dáti; hl. o ně- kom (o něčem) pustiti. J. tr. A potom byl h. puštěn o tom, co se stalo. Bart. 1., 18. Obecný h. V. Pustil o něm hlas, že... V., D., Sych. H. zlý. Us. Jde o tom jediný hlas (souhlas). Nt. Po všech zemích hlasové jdú, Arch. H. proskakuje. Brt. Pustiv hlas mezi lidem svým, že... Skl. Hlas v Čechách běží, že to koncilium nemělo před se jíti. Arch. (Gl. ) Jest o něm h., že jest nenechavý. Sych. Na kterého hlas byl puštěn. Bart. Kr. P. 181. H. = přivolení, mínění, die Stimme, die Wahlstimme. H. poradný, rozhodný, vydatný, zvláštní, virilní či osobní. Vz Votace. Nej- víc hlasů dostati, obdržeti; žádného h-u ne- dostati; h. svůj k čemu dáti = svoliti, schvá- liti; jeden h. = souhlas. Nt. Dáti hlas, dá- vati hlasy. Jg. Více hlasů míti, větším počtem hlasův přemoci. Jg. O dva hlasy měl více. D. Všemi hlasy volenu býti. Us. Více hlasův volí. Ros. Skrze hlasy je vybrali. Kom. Hlasy prohledati. Hlasy obviněnému nepříznivé, J. tr. Dáti h. o něčem; dáti svůj h. někomu; hlasy sbírati, počítati; dáti svůj h. k něčemu. J. tr. Rovnosť, většina, sbírání hlasův. Šp. Nadpolovičná většina hlasův (absolutní). J. tr. Prostá většina hlasův (relativní), většina hlasův vůbec. J. tr. Poměr hlasův mezi se- bou. Jsou-li hlasové počtem sobě rovni. J. tr. (Ne: při rovnosti hlasův). Na čem se více hlasův usneslo, shodlo, to mívalo vždy obecné platnosti; toho šetřili pak všichni, ať se již k tomu přimlouvali n. tomu na odpor byli. Vst. Uzavřeli většinou hlasův. Ml. Hlasu něčího poslechnouti; h. srdce uposlechnouti. Hlas a místo v radě míti. J. tr. Když hlasové obešli = když každý hlas svůj dal. Žer. Záp. I. 267. Neradi páni přítel přítele pro posilu hlasu zbaví (das Stimmrecht, entziehen). O. z D. — H., kurie sněmovní, die Stimme, Kurie im Landtag. Poněvadž jste sami bez nás třetího hlasu sněmovali. Gl. 61. — H. = svědectví, přímluva, das Zeugniss. Všichni mu ten hlas dávali, že toho času byl ze všech nejučenějším. Eus. — H., volný hlas, volnosť mluvení, das Recht seine Stimme zu geben. Jg. Prosím o hlas (= o dovolení mluviti). Má hlas L. Při obecném jednání svůj hlas a svobodnou přímluvu mají. V. Právo k dání hlasu, das Stimmrecht. D.

70308   Hlas Svazek: 6 Strana: 0297
Hlas. Cf. Mkl. aL. 266., Mkl. Etym. 70. H. = souhrn všech zvuků a tonů, jež člověk n. zvíře mluvidly svými vyvozuje. H. prsní, hrdelní. Vz Mlt. 56., Kram. Slov., Slov. zdrav., S. N. H. bolestný, mohutný, plný, povýšený, povznešený, posměvačný, mocný, Us. Pdl., nebeský. Výb. II. 21. Jeden h. (solo). Dch. Ani po hlase ho nepoznávám. Vk. H. zoufání. Kká. Bylo ho jen h. (o su- chém, slabém). Pk. Keď ja puscím po poli h. (dám se do zpěvu); Spievala bych hlasem (hlasité). Sl. ps. 10., 14. Cit jest hlas roz- umu ; H. srdce mi pravil, že ...; Tajný h. předtuchy. Šml. I. 40, 44. Křičela, co v ní hlasu bylo. Sá. Bohů hlas. Zvonů dojímavý h.; Tajným hlasem veden jsa. Vrch. Aby- chom jedně hlasem toliko bez skutku slíbili. NB. Tč. 196. Jeho h. přechází v mužský. Trúba dá h. Št. Kn. ř. 23. Uslyšel Hospodin h. pláče mého. Ž. wit. Hodné jest, aby jeho milosti česť z hlasu člověka byla dána; Ktož uslyší h. jeho přikázání. Hus I. 308., II. 4. Lepší dobrý h. nežli zlatý pás. Němc. III. 64. — H. = jméno. Reka pojímá s sebou potok mezní, který tu h. tratí a jde k pile. Sdl. Hr. II. 208. — H. Nemysli nahlas (ne- skákej do řeči). Us. Dhn. — H. = štěkot. H. psů honících dělí se na bas, tenor, alt a diškant; kromě toho je chraplavý, jasný atd. Škd. exc. — H. = ton. H. též = souhrn všech tonů, jež na kterémkoli nástroji hu- debním vylouditi lze. Mlt. H. prsní, hrdelný, střední, Chlum XL, XII., první, druhý, Zv.; na dva hlasy, zweistimmig, doplňující, pod- statný, chlapčí, kleštěnců; rozsah hlasu, Umfang; protivné kráčení hlasů, Gegen- bewegung; hlasy rovnati; h. povýšiti, sní- žiti; celým hlasem, půl hlasem. Hd. v Mus. Hlasem táhlým zpívati. Brt. — H. ve var- hanech = rejstřík, mutace, třída (chor) píšťal ze stejné látky stejně vyrobených. Zv. Vz Mlt. 56. — H. = pověst. Vyšel mezi lid h. Čr. Po všech okolních zemích hlasové jdú. 1415; Slyšíme, že h. v Čechách běží. 1432. Pal. Rdh. I. 180. Přišli do hlasu pro loupež- nictví. Dch. Byl po všech horách jen jediný h. o tom, že . . . Sá. Jeho jméno má dobrý h. Kv. 1842. — H. = mínění atd. Připadly mu jejich hlasy; hlasy pořadem dávati. J. tr. V jeden hlas vecechu. GR. H. národa h. boží; Za h. boží to mají, v čem se všici srovnávají. Bž. exc., Hkš. H. živý svědkův nejdostatečnější při právě. Cor. jur. IV. 3. 2., 414.; H. jednoho — h. žádného. Cor. jur. IV. 3. 2. 414. Evang. stavové od katolických hlasy převýšeni byli. Slav. II. 323. List zní od slova do slova takovým hlasem. 1454. Mus. 1887. 117. — H. = volnost mluvení. H. žádá podkomoří (chce mluviť). Kká. Td. 163. — H. = vypsaná úloha, která zpěvá- kovi nebo hudebnímu nástroji ve skladbě přidělena jest. Mlt. — H., a, m., os. jm. H. Jan z Kamenice. Vz Tk. IV. 726., Tk. Žk. 193. — H., ves u Horšova Týna; Laas, ves u Stříbra.

70309   Hlas Svazek: 7 Strana: 1257
Hlas. Celý dům stál na hlase (radoval se z jeho příchodu). U Vysok. Pam. arch. XIV. 359.

70310   Hlas Svazek: 8 Strana: 0105
Hlas. O píiv. slova cf. Gb. H. ml. I. 34., 84., Dob. Dur. 111. Výška Masu. Vz Gb. H. ml. I. 585. Má h. jako dieravý hrniec. Slov. Nov. Př. 610. Cf. o h. Ott. XI. 335.

70311   Hlas Svazek: 8 Strana: 0544
Hlas, xylostroma giganteum, houba. Slov. Sbor. slov. I. 55. — Cf. násl. Hlasy.

70312   Hlas Svazek: 9 Strana: 0064
Hlas. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 236. a., XV. 2.

70313   Hlas Svazek: 9 Strana: 0438
Hlas. Hlasem se smáti = nahlas. Sá. Drob. obr. 307.

70314   Hlas Svazek: 10 Strana: 0083
Hlas lidský. Vz Strh. Akust. 408. Zasmál se hlasem = hlasitě. Jrsk. XII. 248 a j. Seber glasy po národu svému. Rkp. zel. Zde h. = předmět hmotný, jako byly kaménky, střepiny u Řeků. Vz Jir. Prove 68.

70315   Hlas Svazek: 10 Strana: 0584
Hlas. Přišel h. = rozneslo se. Hoš. Pol. II. 41.

70316   Hlasa Svazek: 7 Strana: 1257
Hlasa, y, f., vocalis. D. Gesch. 306.

70317   Hlásač Svazek: 6 Strana: 0297
Hlásač, e, m. = hlasák. Lšk. Č. Čt. II. 42. H. volá. Čch. Dg. 694. Přišel k městu h. pod bielou zástavou. Chlpk. Sp. 64.

70318   Hlasadlo Svazek: 6 Strana: 0297
Hlasadlo, a, n. H. ohně, der Feuermelder. Čerm. Kal.

70319   Hlasák Svazek: 1 Strana: 0423
Hlasák, hlásal, a, m.. Herold. Ros.

70320   Hlásání, n. II Svazek: 1 Strana: 0423
Hlásání, n. II. (chvály) od obecného lidu nehledá. Kom. Das Ausrufen. II. slova bo- žího = kázání, Predigen. Jg. — H. = po- nocování, bdění, stráž. V. Das Wache halten.

70321   Hlasatel Svazek: 1 Strana: 0423
Hlasatel (ne: hlasatel, vz -tel), e, m., pl. hlasatelé, hlásce, e, m. = zvěstovatel, der Verkünder, Herold. Lom., Ráj. — H. a ka- zatel slova božího. Prediger. V.

70322   Hlasatel Svazek: 6 Strana: 0297
Hlasatel Český, noviny. Vz Bačk. Písm. I. 231. H. římský. Vz Vlšk. 327., 328. - II., das Signal (u telegrafu). Mj. 436. 386

70323   Hlasatel Svazek: 7 Strana: 1257
Hlasatel, noviny. Cf. Bačk. Písm. I. 927.

70324   Hlasatel Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasatel český, časopis 1806. - 1808., 1828. Vz Lit. I. 510.

70325   Hlasatelka Svazek: 1 Strana: 0423
Hlasatelka, y, f., Verkünderin. Jg.

70326   Hlasatelkyně Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasatelkyně, ě, f. H. války. Škd. F. 172. Sr. Hlasatelka.

70327   Hlasatelna Svazek: 1 Strana: 0423
Hlasatelna, y, fi, die Rednerbühne. C.

70328   Hlasatelnice Svazek: 7 Strana: 1257
Hlasatelnice, e, f. = kazatelna. Hnoj.

70329   Hlasatelský Svazek: 1 Strana: 0423
Hlasatelský, Verkünder-. Scip.

70330   Hlasatelství Svazek: 1 Strana: 0423
Hlasatelství, n., Verkündigeramt.

70331   Hlásati Svazek: 1 Strana: 0423
Hlásati = volati, provolávati, oznamovati, rufen, ausrufen, verkünden, bekannt machen; modliti se, beten; ponocovati, wachen; h. se = hlásiti se, znáti se, sich melden. Kamo otčík dáváše krmě bohóm, kamo k nim hlásat chodíváše (modliti se). Rkk. 8. — co. H. řeč, rozprávku, slovo boží (kázati). D. — o čem. Všickni o tom hlásají a mluví. V. Kazatel o tom hlásal. Berg. — se, s inft. Hlásal se býti krevným přítelem jeho. Kom. Pastucha hlásá bránu otvořiti. Rkk. 31. — komu. H. vám budu. Kom. Tamo (pojďme) bohóm dat mnostvie obětí a jim hlásat mi- lých slov. Rkk. 15. H. bohóm slávu. Rkk. 21. — že. Židé hlásají, že jich Šalomoun jest moudrý. Jel. — se k čemu = hlásiti, znáti se. Kteříž se k tomu hlásali. V. Hlásal se k domu církve. Kom. — Solf., Br. — co nad čím. Vlaslav.... hlásáše nad hrabi- vými meči svojich vojnóv pohanjenje (po- haněnie) Neklanu (Rkk. 17. ) = Vl. hlásal poha- nění Neklanovi stoje při tom, aby slyšán byl a vidín, nad svými vojíny, kteří meče své vytasili. Mš. Vz Listy filologické II. 99. — co kdy: na kázáních. Chč. 306.

70332   Hlasati Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasati = hlídati. H. kury, ovoce. Laš. Brt. D. 214.

70333   Hlásati Svazek: 7 Strana: 1257
Hlásati = hlasitě křičeti. Nehlásej, není ani svýmu slovu rozumět. Us. Rgl.

70334   Hlásati co Svazek: 6 Strana: 0298
Hlásati co: pohanění. Rkk. — jak. Ně- kteří na místo mne evangelium hláší. Sš. II. 158. Darmo hlásáš řka: Pane! Hus II. 296. — kam. Něco do světa h. Osv. I. 34tí. — kde. H. po městech přede všemi oby- vateli nové učení. Lpř. Dj. I. 21. — co komu zač. Někomu něco za odpověď h. Lpř. Sl. I. 103.

70335   Hlásati kde jak: n Svazek: 9 Strana: 0064
Hlásati kde jak: na zámku s šablí h. (stráž míti). Laš. Mus. fil. 1897. 441.

70336   Hlasba Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasba, y, f. = hlásání. H. evangelia. Sš. II. 31. (I. 169.)

70337   Hlásce Svazek: 1 Strana: 0424
Hlásce, e, m. = hlasatel.

70338   Hlásce Svazek: 6 Strana: 0298
Hlásce a nástroj Loga či slova vtěleného. Sš. Bs. 83.

70339   Hlasec Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasec, sce, m. = hlásek. Hr. ruk. 287.

70340   Hlásečka Svazek: 7 Strana: 1257
Hlásečka, y, f. Neřekl na to ani h-čky. Prss.

70341   Hlásek Svazek: 1 Strana: 0424
Hlásek, sku, m. Vz Hlas.

70342   Hlásek Svazek: 6 Strana: 0298
Hlásek, ves a mlýn u Hořic.

70343   Hláselný Svazek: 1 Strana: 0424
Hláselný = heselní. H. znamení = heslo. Ros. —

70344   Hlasen Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasen, os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

70345   Hlasenec Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasenec, nce, m , pole u Lipníka,. Pk.

70346   Hlásenice Svazek: 6 Strana: 0298
Hlásenice, Wächtersdorf, ves u Štern- berka na Mor.

70347   Hlásenka Svazek: 9 Strana: 0064
Hlásenka, y, f. = hlasovací listina. Nár list. 1897. č. 197. 2.

70348   Hlásenka Svazek: 10 Strana: 0083
Hlásenka, y, f., čásť Vsetína. Vck. Vset. 181.

70349   Hlásenský Svazek: 6 Strana: 0298
Hlásenský, Nachtwächter-. Šm.

70350   Hlásenský Svazek: 8 Strana: 0544
Hlásenský. H. povinnosť (= hlásného). Tov. kn. 107.

70351   Hlasenstvo, a, n Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasenstvo, a, n. Každý národ jazykem svým jen druh h-stva vyvinouti s to jest. Hš. Sl. 22. — H., der Nachtwächterdienst. Šm.

70352   Hlásený, -en, a, o Svazek: 6 Strana: 0299
Hlásený, -en, a, o, gemeldet. Us.

70353   Hlasice Svazek: 1 Strana: 0424
Hlasice, e, f., hláska, Selbstlaut. Mat. Benešov.

70354   Hlasička Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasička, y, f. = lasička. U Domažl. Jrsk.

70355   Hlasíe Svazek: 9 Strana: 0064
Hlasíe = samohláska. Hus (Sb. Hus. Orth. 30. )

70356   Hlasie Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasie. Vocalis bohemice dicitur hlasie vel samohlas vel hlasuplod. Hus. Orth. Sl. bibl. II. 182.

70357   Hlasilka Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasilka = hlasivka. Šd.

70358   Hlasitě Svazek: 1 Strana: 0424
Hlasitě se smáti, křičeti, plakati, mluviti, hovořiti, laut, hell, hörbar. Jg., Us., V. Hlasitě honí pes zvěř, když při honbě hraje (štěká). Šp. —

70359   Hlasitě Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasitě vzlykati. Hrts. Srdce jí v ňádrech h. zabušilo. Vlč.

70360   Hlasitě Svazek: 8 Strana: 0105
Hlasitě. Doklady ze strč. vz v List. fil. 1895. 99.

70361   Hlasitě Svazek: 9 Strana: 0064
Hlasitě = jmenovitě. Vyhražuje sobě h. a přede vším to, aby... Pal. Děj. II. 1. 141.

70362   Hlasitel Svazek: 1 Strana: 0424
Hlasitel, e, m. Verkündiger, Vus.; Besitz- werber. Zlob.

70363   Hlasitelnosť, i Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasitelnosť, i, f., die Lautbarkeit. Nz., Ssk.

70364   Hlásiti Svazek: 1 Strana: 0424
Hlásiti, 3. pl. -sí, hlaš (hlas, hlasiž), -se (íc), il, šen, ení; hlásívati, odpověděti, bekannt machen, verkündigen, melden. D. — abs. Pes (lovčí) hlásá, zahrává = počíná štěkati. Šp. — co. Jakž jsou to někteří hlásili. Akt. Ferd. — za co. Každý za jedinou jen krásnou toliko hlásí. Gníd. — se o kom. Věci, kteréž se o p. Jiříkovi obecně hlásí. Mus. — se kde oč. Hlaš se u nás o tu zástěru. Us. — se k čemu. Věřitelé u velikém počtu k svému se hlásí. H. se k dědictví, Sych., k dítěti (znáti se), D., k ztracené věci, k náboženství, Us., k vojsku; k vystěhování-se do osad; k úřadu, k učení nějakému; nechtíti se k čemu h.; k právům svým se h. Nt. K mému srdéčku se víc nehlas. Er. P. 190. Nechci se k němu h. Sych. H. se k důkazu. Řd. — že, aby. Hlásil, že bude pršeti. Hlásil mu to, aby později nebyl překvapen.

70365   Hlasiti Svazek: 1 Strana: 0424
Hlasiti = zpívati. Kat. 1173.

70366   Hlásití. — abs Svazek: 6 Strana: 0298
Hlásití. — abs. Pes hlásá oprav v: hlásí. — se kde. Hlásí se v nás cit útrpnosti. Dk. — jak. Jedno slovo ustavičně h-lo a dralo se mi v mysl. Vrch. Poslušně hlásím, že ... Us. vojen.

70367   Hlasito Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasito = hlasitě. Zasmál se h. HVaj. BD. II. 81. — H., a, n. = hlasité mluvení. Dk. Aesth. 226.

70368   Hlasitosť Svazek: 1 Strana: 0424
Hlasitosť, i. f., Lautbarkeit. Statečnou h-stí odpověděl jinoch. Johan.

70369   Hlasitý Svazek: 1 Strana: 0424
Hlasitý, hlasný, laut, starkstimmig. Do hlasitého smíchu se dáti. D. H. řeč. Berg. H. trouba (zvučná). Jg. Křičeti hrdlem hlasitým. Tkad. H. vykřiknutí, nevole. Nt. — v čem. A nebude hlasitý v řeči. Zák. sv. Ben.

70370   Hlasitý Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasitý. H. obdiv, Sbr., čtení, Db., po- chvala, Vlč., hovor, pláč, nářek, volání, Us., příčiny (veliké hlavní). Šš. Mt. 12.

70371   Hlasitý Svazek: 9 Strana: 0064
Hlasitý. H. zvon. Chč. (List. fil. 1898. 460. ).

70372   Hlasitý Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasitý zvon (mající silný hlas). 1584. Čes. 1. XII. 466.

70373   Hlasivec Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasivec, vce, m. = zvěstovatel. Kaln. — H., os. jm. Sdl. Hr. IV. 180., S. N.

70374   Hlasivka Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasivka, y, f. = hlasový uábek, štěrbina hrtánová. die Stimmritze. Sl. les H. dýchací, hlasová. Šv. 68., 69. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. III. 399., X. 54., 154.

70375   Hlasivka Svazek: 9 Strana: 0064
Hlasivka. Vz Ott. XIII. 136. a.

70376   Hlasivka Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasivka, y, f. Naduření, zbubření h-ky, oedema glottidis, Ott. XVIII.; zbytnivý zánět dolení h-ky, chorditis vocalis inferior hypertrophica. Ktt. — Sr. Strh. Akust. 367.

70377   Hlasivkový Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasivkový. H. patradlo, Epiglottisspatel. Ktt.

70378   Hlasivo Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasivo, a, n. H. Veliké, Malé, Gross-, Klein-Hlasivo, vsi u Tábora. S. N. X. 24L, Blk. Kfsk. 1314., Sdl. Hr. III. 226., IV. 370

70379   Hlasivosť, i, f Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasivosť, i, f., das Stimmvermögen. Šm. Hlasivý, stimmend. Šm.

70380   Hláska Svazek: 1 Strana: 0424
Hláska, y, f., ponůcka, bdění. Die Nacht- wache. Na hlásce státi, vzhlídati. V. Hlásku na hradě držeti. (lépe: míti). Zlob. Hlásky (vigilias) konati. D. Že nechtí hlásek odbývati. Gl. 61. — H. nejjednodušší slyšitelný hlas lidské mluvy a jmenuje se v písmě, písmeno n. litera'. Kz. Odtud: samo-, sou-, dvojhláska. Jg. II. kořenová, přírodná, odvodicí, tvořicí, skloňo- vací, hrdelná, rtová, zubná, jazyčná, pod- nebná, tekutá, nosová, šumná, chřestivá, chrch- lavá, smáčknutá, mručivá, přídušná, prostá, dokonalá, celá, krátká, dlouhá, měkká (změk- čená), hluboká, zvučná, jasná, tenká, pře- chodná, proměnitelná, zjedinělá, vedlejší, střídná, obojaká, smíšená, koncovná, Ht., při- dušená, nezvučná či temná, tvořicí n. tvorná, hrdelná (hrdelnice), zubní (zubnice), rtová (ret- nice), tvrdá, kmenná. Nz. — Hlásky němé (mutae) jsou ty, které se článkují okamžitým přerytím proudu; název hlásek okamžitých jest jim nejpřiměřenějším. Těchto hlásek jsou opět dva druhy. Přerytím proudu mírného, duni- vého povstávají hlásky zvučné čili jasné (mediae), přerytím proudu prudkého němého hlásky bezezvuké čili temné (tenues). Jelikož pak týmž nastrojením mluvidel článkovacích i proud prudký němý i mírný dunivý pře- ryti se může, tedy má každá temná svou sounáležitou jasnou. V češtině máme hlásky okamžité (němé) 1. bezezvuké čili temné: k, ť, t, p; a k nim zvučné čili jasné: g, ď, d, b. — Hlásky plynné. K těmto počítají se: pod- nebnice j; hlásky elové, totiž hrubé ł, střední l a měkké ľ; hlásky erové, totiž tvrdé r, měkké rj a z něho povstalé sykavé ř- a hlásky nosové (nasales), při nichž průlina ústní jest zatarasena a proud dunivý nosem vychází, totiž hrdelné ň podnebné ň, zubné n a retné m. Zatarasením průliny ústní liší se hlásky nosové ode všech hlásek jiných, při kterých naopak průlina nosní se přikrývá a zatarasuje čípkem do zadu vztýčeným. Gb. Listy filolog. a paed. II. 162. a nás.; Uved. str. 19. Hlásky měkké (úzké) jsou hlásky pod- nebné a kromě těchto berou se i sykavé předopatrové hlásky ř a c za měkké, tedy: podnebné: i, j; jazyčné: l', rj, ř; zubné: ď. ť, ň; sykavé hustší: ž, š, dž, č; sykavé řidší: ż, š a předopatrové c. Gb. Hlásky tvrdé (široké): g, k, h, ch, d, t, ł, r, n, a, o, u, y. Gb. Hlásky obojetné: b, f, p, m, s, v, z. Žk. Ostatně vz: Samohláska, Souhláska. O roz- třídění hlásek českých podlé jich učlánkování vz přiloženou Gebaurovu tabulku (z Listů filolog. a paed. II. 164.; z Uved. str. 21. ) Sou- stava, měna n. proměna, směna, obměna, zmocnění či zvýšení, stupňování, rozvedení, posloupné přetvořování, přesmykování, spo- dobování, shluk, smíšení, přestavování, zhu- šťování, zdvojování, sesilování, rozlišování, směžďování hlásek. Ht. Hlásky sesilovati, dlou- žiti, prodlužovati, Ht., stupňovati, rozváděti, rozkládati, přesmykovati, zdvojovati atd. Nt.

70381   Hláska Svazek: 6 Strana: 0298
Hláska. Str. 424. b. ř. 31. zd. za: Sou- hláska přidej: Obměkčování, List. filol. V. 312. — H., vsi u Netolic a Rychnova. Blk. Kfsk. 23., 654., Sdl. Hr. II. 186., 191., III. 37.

70382   Hláska Svazek: 7 Strana: 1257
Hláska = ponůcka. H-kami koho obtě- žovati. Arch. IX. 325. — H. Laut. Roztří- dění hlásek. Vz Gb. Ml. II. 192. Mluvidla a článkování hlásek, roztřídění hlásek. Cf. Gb. Ml. II. 190., 192., Kvř, Ml. 3. nn. — H. = zřícenina u Sázavy. Řvn. 355

70383   Hláska Svazek: 8 Strana: 0105
Hláska. Trvání hlásek a slabik dle objek- tivně míry. Vz List. fil. 1893. 257. nn. O h. cf. Ott. XL 338. nu.

70384   Hlaskati Svazek: 6 Strana: 0298
Hlaskati = streicheln. Dy tě mamka vola, to tě pěkně hlašce. Sš. P. 485. — se = mazliti se, hladiti. Brt. D. 214. Sedeť za pecou, pri tom pri mamičke sa h., to je pre teba. Klčk. Zb. III. 5.

70385   Hláskodobnosť, i Svazek: 7 Strana: 1257
Hláskodobnosť, i, f, onomatopoeia. Dk.

70386   Hláskosloví Svazek: 6 Strana: 0298
Hláskosloví, n., die Lautlehre = nauka o hláskách Bž., Dch.

70387   Hláskosloví Svazek: 7 Strana: 1257
Hláskosloví, n. Cf. Gb. Ml. I. 1. nn., Kvř Ml. 3.—25.

70388   Hláskosloví Svazek: 9 Strana: 0438
Hláskosloví. Sr. Mšín. 5.

70389   Hláskoslovný Svazek: 6 Strana: 0298
Hláskoslovný. H. zákon, Athn. III. 313., pravidla, Bž. 223., proměny, Dch., změny samohlásek. Zk.

70390   Hláskoslovný Svazek: 8 Strana: 0105
Hláskoslovný. H. a tvaroslovné zvlášt- nosti Hájkova Herbáře (z r. 1562.) a Vele- slavínova Kalendáře histor. (z r. 1578.). Vz List. fil. 1894. 100. nn.

70391   Hláskostroj Svazek: 6 Strana: 0298
Hláskostroj, e, m. Helmholtzův h. Dk. Aesth. 222.

70392   Hláskovací Svazek: 1 Strana: 0424
Hláskovací, Lautir-. Rk.

70393   Hláskovací Svazek: 10 Strana: 0083
Hláskovací tabulky. Nár. list. 1902. č. 226. 2.

70394   Hláskování Svazek: 1 Strana: 0424
Hláskování, n., das Lautiren, die Arti- kulation. Rk.

70395   Hláskování Svazek: 6 Strana: 0298
Hláskování (vokalisování) ve zpěvu. Chlum. 18.

70396   Hláskovati Svazek: 1 Strana: 0424
Hláskovati, lautiren, artikuliren. Rk.

70397   Hláskově Svazek: 7 Strana: 1257
Hláskově. Jazyk měnil se i h. List. fil. 1893. 139.

70398   Hláskovitý Svazek: 6 Strana: 0298
Hláskovitý. H. písmo. Hš. Sl. 157., 19., 17.

70399   Hláskový Svazek: 6 Strana: 0298
Hláskový. Buchstaben-. H. písmo. Lpř. Děj. I. 44.

70400   Hláskový Svazek: 7 Strana: 1257
Hláskový. H. stránka slova, písmo. Gb. Ml II. 188., 221.

70401   Hláskový Svazek: 9 Strana: 0064
Hláskový. II. proměny. Vz Ott. XIII. 136.

70402   Hláslo Svazek: 1 Strana: 0424
Hláslo, a, n., Ros., lépe: heslo. Jg.

70403   Hlásná Svazek: 1 Strana: 0424
Hlásná, é, f., die Wächterin. Vz Hlásný. Jg.

70404   Hlásna Svazek: 6 Strana: 0298
Hlásna, y, f. — hlídka, odkud se hledí, oznamuje. An s hlídky a h-ny světa na pole páně pozírají. Sš. II. 37. — H. = místo, kde bydlí hlásný. Sš.

70405   Hlasna Svazek: 7 Strana: 1257
Hlasna, y, f. = hlásná trouba. Neč. — H., hlušna, Laut vom Gestein (o natrhlé hornině zvl. ve stropu). Hř.

70406   Hlasnatý Svazek: 7 Strana: 1257
Hlasnatý = na hlásky bohatý. H. řeč. Kmp. Gr. 4.

70407   Hlasně Svazek: 1 Strana: 0424
Hlasně, vz Hlasitě.

70408   Hlasně Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasně volati, Št. Kn. š. 88., zpívati. Vrch. Řka h. Pravn. 2206.

70409   Hlasnica Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasnica, e, f. H. na houslích, der Re- sonanzboden. Val. Brt. D. 214.

70410   Hlásnice Svazek: 1 Strana: 0424
Hlásnice, e, f., hlásná věž, Wachthurm, D.; hlasná trouba, Lärmhorn. Us.

70411   Hlásnice Svazek: 6 Strana: 0298
Hlásnice, e, f., Wachteldorf, ves u Svo- janova. Blk. Kfsk. 284., Sdl. Hr. I. 253.

70412   Hlásnice Svazek: 7 Strana: 1257
Hlásnice = trouba. Krs. 188.

70413   Hlásnictví Svazek: 6 Strana: 0298
Hlásnictví, n., der Nachtwächterdienst. Koll. IV. 100.

70414   Hlásníček Svazek: 6 Strana: 0298
Hlásníček, čka, m = hlásný. Sš. P. 237.

70415   Hlásník Svazek: 1 Strana: 0424
Hlásník, a, m. = hlásný. Tab. lid.

70416   Hlásnik Svazek: 8 Strana: 0544
Hlásnik požárový, Zeichengeber, m. KP. VIII. 301.

70417   Hlásnik Svazek: 9 Strana: 0438
Hlásnik. Zpěv h-ka. Vz Sbor. slov. V. 71.

70418   Hlasno Svazek: 1 Strana: 0424
Hlasno trúbiti (hlasitě). Rkk. 31.

70419   Hlasno Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasno mluviti, na hlas. Brt. D. 214., Slez. Tč. — H., a, n. Nezjevil se (mi Bůh) ve dne v zjevném hlasnu. Sš. Bs. 202. — H. = chladno, zima. Je tam h. Vsacky. Vck. U Fryšt. Džl. Vz Hlasný.

70420   Hlasno Svazek: 8 Strana: 0105
Hlasno. Jde tou cestou a rozpráva si hlasno. Phľd. XIV. 205.

70421   Hlasnohukoté Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasnohukoté moře. Kuzm.

70422   Hlasnojekavě Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasnojekavě lkáti Msn. Od. 243.

70423   Hlasnořehotný Svazek: 10 Strana: 0584
Hlasnořehotný kůn. Škod. II 2 II. 208.

70424   Hlasnosť Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasnosť, i, f. = hlasitelnosť. Nz., Ssk. H., zvučnosť. Dk. Aesth. 216., Bern.

70425   Hlasnozvuký Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasnozvuký. H. řeč. Čch. Dg. 695.

70426   Hlasnúť Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasnúť = Klesnouti. Slov. Hol. 103., 115.

70427   Hlasný Svazek: 1 Strana: 0424
Hlasný (zřídka: hlásný, hlásní) = hlas vydávající, zvučný (jako zvonek, Mt. S. ). H. zvon, laut, schallend, trouba (Sprachrohr). Jg. Hlasné srdce, tichý jazyk. Kom. — H. = chvalný, laut, berühmt. Sláva jeho je hlasná. Jg. — kde. Hlasný v Europě. L. — Hlásná stráž, der Schnarrposten. Bur. —

70428   Hlásný Svazek: 1 Strana: 0424
Hlásný, ého, m., ponocný, strážný noční. Der Nachtwächter. A ti hlásní nemají ve dne těžkým a dlouhým dílem obtěžováni býti, aby v noci tím bedlivěji hlásati mohli; meteni zámků to jejich práce denní býti má. Gl. 61. Hlásný na věži. V. Hlásný povinností. Br.

70429   Hlasný Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasný. H. hovor, zpěv, pláč, ryk, třesk, Vrch, pronášení slov, Dk., píseň, Osv., Čch., trouba, vz Schd. I. 98., KP. II. 278. H. húsle. Sš. P. 143. Drevo na husličky h. Sl. sp. 19. — H. = studený. To je h. jizba jako psírňa. Vz Hlasno. Džl. H. zima (tuhá). Na Hané. Vck.

70430   Hlásný Svazek: 6 Strana: 0298
Hlásný, který by neodkřikl. Hus. I. 458. Naleznú mě h-sní (vigiles). BO.

70431   Hlasný Svazek: 8 Strana: 0105
Hlasný. Ten pokyn hlasný strach mu na- hual. Vrch. Rol. XXIIL—XXIX. 219.

70432   Hlasný Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasný. Řeč jeho byla spíše hlasná než jemná; V jizbě bylo ještě hlasné úpění. Hrlš. Hus. 39., 119.

70433   Hlasodárný,-datný Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasodárný,-datný, stimmgebend. Dch., Šm.

70434   Hlasochvatný Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasochvatný, stimmenhaschend. Sm.

70435   Hlasojasný Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasojasný, hellstimmig. H. řečník.

70436   Hlasoklamce Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasoklamce, e, m., der Stimmenver- fälscher. Lpř. Sl. II. 423.

70437   Hlasoměr Svazek: 1 Strana: 0426
Hlasoměr, u, m. Tonmass. Krok.

70438   Hlasoměrství Svazek: 10 Strana: 0584
Hlasoměrství, n. Phonometrie. Ktt.

70439   Hlasomíra Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasomíra, y, f. = časomíra. Lit. II. 653.

70440   Hlasomluvný Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasomluvný. H. lidé. Škd. Od. 93.

70441   Hlasonos Svazek: 7 Strana: 1257
Hlasonos, u, m. = hlasonosie (násled.).,

70442   Hlasonosie Svazek: 7 Strana: 1257
Hlasonosie, n., vociferatio. Ž. kl. 32. 3.

70443   Hlasonosiucí Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasonosiucí. H. oběť. Ž. klem. 17b. Ž. pod má: oběť volající. Mš.

70444   Hlasonosiuící Svazek: 9 Strana: 0064
Hlasonosiuící obět. Ž. klem. 79.

70445   Hlasonosný Svazek: 1 Strana: 0426
Hlasonosný. H. oběť. Rkk. 54.

70446   Hlasonosný Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasonosný. H. oběť, hostia vocifera- tionis. Ž. wit.: oběť volení, u Br.: oběť plesání. GP. 153.

70447   Hlasonošě Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasonošě. V Ž. klem. vyd. Pat. chybně hlasonosě. List. fil. 1903. 359.

70448   Hlasopis Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasopis, u, m., Phonograph (Apparat). Dch.

70449   Hlasopisný Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasopisný, phonographisch. Dch.

70450   Hlasořečiti Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasořečiti, lebhaft sprechen, peroriren. Nz., Ssk.

70451   Hlasostrůjce Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasostrůjce, e, m. = hlasoklamce. Lpř. Sl. II. 423.

70452   Hlasovací Svazek: 1 Strana: 0426
Hlasovací list, lístek, právo, síň. Šp. Stimm-, Wahl-.

70453   Hlasovací Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasovací právo, kamínek, Lpř. Sl. II. 424., osudí. Vlšk. 140.

70454   Hlasování Svazek: 1 Strana: 0426
Hlasování, í, n., die Abstimmung, das Abstimmen. H. většinou hlasův prostou (abso- lutní), poměrnou (relativní); tajné, veřejné; ústní, písemní; kuličkami (bílými pro návrh, černými proti návrhu); vstáním n. nevstáním. S. N. Oprávněný, způsobný k hl. Šp. Po (skončeném) h.; k h. přikročiti; h. začíti, skončiti. Vz Hlas.

70455   Hlasování Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasování = rozhodování nějakého shro- mážděni v otázce jemu předložené vyjadřo- váním se o ní jednotlivých přítomných členů jeho. Blř., Kram. Slov. H. u Římanů. Vz Vlšk. 64. H. vyzvednutím rukou. Dch. O h. v potazu vz Žer. Záp. II. 183.

70456   Hlasovatel Svazek: 1 Strana: 0426
Hlasovatel, e, m., Stimmführer. Rk.

70457   Hlasovatel Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasovatel, der Stimmgeber. Dch.

70458   Hlasovati Svazek: 1 Strana: 0426
Hlasovati, abstimmen. — na co. Deset údův na smrť jeho hlasovalo. Víd. list. — k něčemu. J. tr, Šp. — pro co. Hlasuji pro návrh pana N., lépe: Hlasuji za návrh pana N., Bs., k návrhu pana N., J. tr., při- dávám se k návrhu pana N., Š. a Ž., souhlasím s návrhem pana N., srovnávám se, snáším se s čím. — jak. Dle jistého pořádku. Do posledního voliče všichni svorně hlasovali. — kde čím: v radnici kuličkami. — s kým. Us. — kdy. Po něm hned já jsem hlasoval. —Vz Potaz.

70459   Hlasovati Svazek: 8 Strana: 0105
Hlasovati = z okna do okna volati (ve vězeních). Us. Nár. list. 1894. č. 30.

70460   Hlasovati Svazek: 8 Strana: 0544
Hlasovati — zpívati hlavní hlas, vlastní nápěv, tenor. Bl. (Hostn. 37.).

70461   Hlasovitý Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasovitý. H. oběť, hostia vociferationis. Ž. kap. 26. 6.

70462   Hlasovník Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasovník, a, m. = hlasovatel. Lpř. Sl. II. 423.

70463   Hlasovný Svazek: 1 Strana: 0426
Hlasovný, Stimm-, Musik-. H. nádoba, Boč.

70464   Hlasovod Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasovod, u, m. = echo. Pl. I. 102.

70465   Hlasovod Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasovod, u, m. Měkkým kluzem blou- dící h-dy (kolébavý rhythmus zpěvných vln, nesoucí se otevřenou krajinou). Zd. Polák. (Vlč. Lit. II. 2. 30. )

70466   Hlasový Svazek: 1 Strana: 0426
Hlasový, Stimm-. H. dírka, musika n. choralní, Vokalmusik, L., opak: instrumen- talní n. nástrojní. H. ústrojí: průdušnice, svazy hlasové, hltán, ústa, nos, čípek, jazyk, zuby, pysky. Vz Dychadla. Š. a Z.

70467   Hlasový Svazek: 6 Strana: 0298
Hlasový. H. kvartet, Chlum. XI., štěrbina, NA. V. 205., ton, Dk., registry či odbory. Zv. Př. kn. II. 4.

70468   Hlasovznášení Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasovznášení, n., vociferatio. Gb. Slov.

70469   Hlastovička Svazek: 10 Strana: 0083
Hlastovička, y, f. = vlastovička. Prus. Slez. Čes. 1. X. 422., XII. 310.

70470   Hlasuplod Svazek: 9 Strana: 0064
Hlasuplod, u, m. = samohláska. Hus (Šb. Hus. Orth. 30).

70471   Hlasuplod Svazek: 10 Strana: 0083
Hlasuplod, u, m., vz Hlasie.

70472   Hlasy Svazek: 8 Strana: 0544
Hlasy = slabiky solmisační ut, re, mi atd. Hostn. 108.

70473   Hlašce Svazek: 7 Strana: 1257
Hlašce. Ten tě h. = hladí. Sš., Listy fil. 1892. 380.

70474   Hlášení Svazek: 6 Strana: 0299
Hlášení, n., die Meldung. II. vojska. Dch.

70475   Hlaštověnka Svazek: 6 Strana: 0299
Hlaštověnka, y, f. = vlaštověnka. Pk. Ps. 13.

70476   Hlať Svazek: 1 Strana: 0426
Hlať, i, f., špatně m. hráň, ě, f., Č., krystal, křišťal, kříšťál, Krystall. Rk.

70477   Hlať Svazek: 8 Strana: 0544
Hlať. Toto slovo se v NZ. nedoporučuje. Vz Krystall v NZ.

70478   Hlataváč Svazek: 8 Strana: 0544
Hlataváč, hlaťavec, hlaťavek, hlataveň, hlataveň, v hlatenství. Vz Am. Orb. 92.

70479   Hlatec Svazek: 8 Strana: 0544
Hlatec, tce, m., liodes, brouk. H. bledý, 1. pallens, brvitý, ciliaris, červenavý, curvipes, hnědý, badia, krátkobrvý, furva, krátký, sub-

70480   Hlatěváč Svazek: 8 Strana: 0545
Hlatěváč, hlatěvec, hlatěvek, hlatěven, hla- těveň v hlatenství. Am. Orb. 92.

70481   Hlatězpyt Svazek: 8 Strana: 0545
Hlatězpyt, u, m. Am. Orb. 85.

70482   Hlatibky Svazek: 6 Strana: 0299
Hlatibky medové,Honigsteinkrystalle. Šm.

70483   Hlaticí Svazek: 1 Strana: 0426
Hlaticí, ku hlacení náležitý. Světoz.

70484   Hlatiměr Svazek: 6 Strana: 0299
Hlatiměr, u, m., der Krystallmesser. Šm.

70485   Hlatiměrství Svazek: 6 Strana: 0299
Hlatiměrství, n., die Krystallometrie. Šm.

70486   Hlatipis, u, m Svazek: 6 Strana: 0299
Hlatipis, u, m., die Krystallographie. Šm.

70487   Hlatipisec Svazek: 1 Strana: 0426
Hlatipisec, sce, m., Krystallograph.

70488   Hlatipisný Svazek: 1 Strana: 0426
Hlatipisný, krystallographisch. Min.

70489   Hlatiplodí, n Svazek: 6 Strana: 0299
Hlatiplodí, n., die Krystallogonie. Šm.

70490   Hlatisloví Svazek: 1 Strana: 0426
Hlatisloví, n. Krystallologie. Mus.

70491   Hlatitělný Svazek: 1 Strana: 0426
Hlatitělný, krystallisationsfähig. Presl.

70492   Hlatiti Svazek: 1 Strana: 0426
Hlatiti, il, cen, ení, krystallisiren. Presl.

70493   Hlatitý Svazek: 1 Strana: 0426
Hlatitý, krystallförmig, Krystall-.

70494   Hlativáč Svazek: 8 Strana: 0545
Hlativáč, hlativec, hlativek, hlativen, hla- tiveň v hlatenství. Am. Orb. 88., 86., 91., 92.

70495   Hlativěda, y Svazek: 6 Strana: 0299
Hlativěda, y, f., die Krystallologie. Šm.

70496   Hlativosť Svazek: 6 Strana: 0299
Hlativosť, i, f. Magnesit pod drobnohle- dem h. ukazuje. S. N. V. 30.

70497   Hlativý Svazek: 6 Strana: 0299
Hlativý. H. síla. Stc. Z přír. 2.

70498   Hlatní Svazek: 1 Strana: 0426
Hlatní, Krystall-. Presl.

70499   Hlatník Svazek: 8 Strana: 0545
Hlatník, a, m., eulissus, brouk. H. lesklý, e. fulgidus. Vz Klim. 214.

70500   Hlaťopis, u Svazek: 7 Strana: 1257
Hlaťopis, u, m. = krystallografie. Presl.

70501   Hlaťovác Svazek: 8 Strana: 0545
Hlaťovác, hlativec, hlativelc, hlativen, hla- tiven v hlatenství. Am. Orb. 92.

70502   Hlaťovitý Svazek: 1 Strana: 0426
Hlaťovitý, krystallartig. Ssav.

70503   Hlaťový Svazek: 1 Strana: 0426
Hlaťový, Krystall-. Ssav.

70504   Hlatstvo Svazek: 6 Strana: 0299
Hlatstvo, a, n., das Krystallsystem. Am., Šm.

70505   Hlaťuváč Svazek: 8 Strana: 0545
Hlaťuváč, hlaťuvec, hlaťuvek, hlaťuven, hlaťuveň v hlatenství. Am. Orb. 92.

70506   Hlava Svazek: 6 Strana: 0299
Hlava. V MV. nepravá glossa. Pa Cf Mkl. Etym. 70., Slov. zdrav. H. zadní, der Hinterkopf, Šp.; h. kančí, telecí, vepřová, ho- vězí, studeHá, rosolovaná atd. Hnsg.; brouků, Kk. Br. 1., motýlů, Kk. Mot. 2., slučí. Nz. lk. H. Medusina. Vz Schd. II. 540. Vyba- vování hlavy (při porodu), navrtání hlavy, oddělení hlavy od trupu. Vz Křž. Por. 50., 572., 605., 606., 623. Dejte na hlavu (klo- bouk atd.); někoho za hlavu vzíti (mu vy- drbati, den K. waschen); popadnouti někoho za hlavu; šetřím si toho jako oka v hlavě; Šel s holou hlavou. Us. Dch. Vozíme krom vaši poctivé hlavy hnůj (omluva). Mor. Brt. Běžel, jakoby mu hlavu zapálil. Vlč. Sázel mi jich hlava nehlava nepočitaných. Kos. Jemu je h. nehlava (bije do všeho). Us. Strčil by na něho psí hlavu (nepřeje mu). Us. Bkř. Má hlavu jako nejsvétější kropáč (rozcuchanou). Us. Bda. Tomu hoří h. (má rezavé vlasy). Us. Gth. Je jednou hlavou na desíti posvíceních (rozdělal si mnoho prací). Us. Kdybys se na hlavu stavěl, ne- učiním toho. Us. J. Tš. H. mi šla kolem. Us. Sd. Samým divením šla mu h. kolem. Šml. I. 100. Umí to z hlavy (z paměti). Us. Brt. v Mtc. 1878. 33. Nosí hlavu vzhůru (nebojí se). Čce. Tkč. Z h. a o hrdlo ně- koho souditi. Vz Zř. zem. Jir. 451., 691. Hlava se mi točí, srdce mi bol úží. Sl. ps. 177. Z toho h. bolí. Sš. P. 101. Jak nic v hlavě nezachováš, darmo kazíš oči. Mor. Tč. Chudobný je řečný jazyk, když je sprostá hlava. Tč. Nepyšní se v pěkných šatech, jak nic nemáš v hlavě. Tč. Jazyk múdrý, hlúpá h. potupení jen dostává. Tč. Ze sprosté hlavy nemá jazyk slávy. Tč. Vojna se vede mnohými rukami, ale ne mnohými hlavami. Lpř. exc. Neví starostí, kde mu h. stojí. Us. Hlavu si proto ne- strhnu, mámť jen jednu. U Žamb. Dbv. Říkávala, že si tatínek vzal pro ni mnoho pod hlavu (do rakve, že má mnoho na svě- domí). U Dobruš. Vk. Neví, jak hlavu nést. Vz Opilý. Sn. Vítězové šlapali nohama na hlavu přemožencovu. Sš. I. 148. Nemá, kam by hlavu položil, sklonil. Us. Hnšk. Je tam h. na hlavě (mnoho lidí). Tbz. Nechte na hlavě (nesmekejte; buďte z ticha; nepochle- bujte). Nosí hlavu jako panský kůň (vy- soko). Šml. Nesúce Hlavy jako lané (vy- soko). Mt. v. 231. Některým hlavy sečiechu. Výb. II. 11. Sekty rozličné nás tlačí a hlavy pozdvihnouti nám nedají. Čr. Štěstí hlavou dolů jej obrátilo. Bart. Krev jeho bude na hlavu jeho a my budem nevinni. BO. Mám já takú paničku, čo má v sebe paličku, na vrch hlavě krastičku a červenú sukničku (makovice. Vz Hlávka). Hádanka. Dbš. Sl. pov. I. 556. Jedno běží, druhé leží, třetí se na to dívá a nad tím hlavou kývá (voda tekoucí, kamení, vrba u vody); Jedno praví: Běžme! Druhé praví: Ležme! A třetí: Ký- vejme hlavama! (Voda, kamení, rákos). Mor. Brt. Tak se vynášej, abys hlavy o strop neurazil. Lpř. Kde h. sťata, tam pro vlasy nepláči; H. bez rozumu jest pivní kotel; Nepřítel rád by hlavu sťal, ale Bůh ani vlasu nedá; Od mnoha mluvení (od zlých spolku) hlava bolívá; Od mlčení (od žertu) hlava nebolívá; Za zlá slova slítne i h. Bž exc. Cf. Lebeň, Palica, Kotrba (stran pře- vzdívek). — H. = život. Hlavu na to dám. Dch. Všichni mistři bez hlav budú (zabiti). GR. Za česť a slávu hotov buď dáti i hlavu. Bž. exc. — H. = sídlo smyslů atd. Vtipná hlava. Us. Správce hlavě utéci nedal (nebyl hloupý). Ehr. 85. Postaviti si svou hlavu (o tvrdohlavci). Tato změna počala mi dělať velikou hlavu (starosti). Sá. Není to s jeho hlavou v pořádku; Leze mu to do hlavy; Mám toho plnou hlavu. Dch. Svú vlastní hłavú to vykonáł = vlastním rozmyslem. Brt. D. 214. Každý po své hlavé dělá. Abr. z. G. 2. 263. Ona to musí míť po své hlavé. Us. Míti z něčeho horkou hlavu; Napravil mu hlavu. Šml. Nový panovník byl hlava vtipná a probudilá. Šmb. S. II. 163. Všecko v kajkl obracejí, co po jejich hlavě nejde. Reš. Tyto prvé (knihy) sám klada z své hlavy. Št. Kn š. 1. I z mladé hlavy soud pravý; Nerozmluvě s hlavou nechvátej ru- kama. Bž., Hkš. Kde ocas soudí, tam hlava bloudí; Zle nohám pod nemoudrou hlavou. Lpř. Jazyk hlavě nepřítel. — H. = náčel- ník atd. Bieše h. nad nimi. Bj. Judas buď b. nad vámi; I ustavil jest Koboam mezi nimi hlavu. BO. Po sobě ostaviti hlavu svej dědině na opravu. Alx. Anth. I. 3. vd. 33. — H. = věc hlavě podobná. H. = píst u kola. Vz Píst, Hlaveň. Psčk., Brnt. Oslí h. = trám, spojující dolení stěžeň s hořejším. Np. I. 127. H. šroubová, horní, vz Horní, šíny, koleje, Us. Pdl., kobylí (v archit., das Ochsenhorn, der Schwanenhals, Ross- kamm), Nz., h. (konec) vrstvy, der Schich- tenkopf; h. oznice, der Pleuelkopf, Sl. les., h. řepy, der Rübenkopf, Šp.; h. == nízká réva, KP. V. 153.; h. účtu, Skř.: h. sviňská, röm. Schlachtordnung, Čsk.,h. příčná u par- ního stroje. Zpr. arch. VIII. 46. H. = přední čásť proudu vojska; ztracená n. jalová h. (v lijectví), verlorener Kopf; hlava = pilíř ochranný u mostu (přední, zadní); h. jehly (piloty). NA. III. 78., 123., IV. 229. H. klou- bová. Šv. 12. H. podešvice (líčka či tváře, nos, náčelek a rypák). Vz Podešvice. Matj. 51. II. svalu, Tš. Laok. 54., lisu, šroubu. ZČ. 1. 283., 295. Jak se ková h. hřebíku, šroubu, nýtu? Vz Včř. Z. II. 17. H. pše- nice ě= klas. Zk. 433. H. (jádro) vlasatice. Vz Stč. Zem. 247. II. ve strojnictví: h. na- 386* páječky, Speis-, křížová či příčná, Kreuz-, Quer-, uzavřená, geschlossener K. Šmr. 58., 94., 95. — H. dračí, dracocephalum molda- viacum, rostl. Dlj. 40. — H. = vrchol u Mi- rošova, lesnatá hora u Zbirova. Krč. — H., sam. u Hořovic. — H, y, m., os. jm. Tk., Tf. Odp. 153. -- H. J. Jiří, kněz, 1743. — H. Bart., 1750. — H. Adam, farář, 1718. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 562., Jír. Ruk. I. 246. — H. Mat. Blk. Kfsk. 1164. — H. Jarosl, dr. a prof. české university.

70507   Hlava Svazek: 7 Strana: 1257
Hlava. Bolení hlavy, cephalalgia, cepha- laea (hostcové, rheumatica, z nedokrevnosti, anaemica, z překrvení, hyperaemica, ze sla- bosti čivové, neurasthenica). Ktt. exc. Za- kládati něco na své hlavě (činiti něco podle svého rozumu). Us. Rgl. Není h. dole (posud není zle). Us. Fč. O bolení hlavy cf. Mách. 48., 53., 65. Po hlavě choditi (nesmyslně jednati). Bart. 225. Nech na hlavě (netlachej) A. Krmela. Hlavou po někom házeti = ne- dbati ho Fabrit. kázání. Kdo má velikou hlavu, jest rozumu dobrého; s malú hlavú jest zlobivý a závistivý. Vz Výb. I. 960. — Na hlavu = zcela. Kostel byl na hlavu
spuštěný. Blahov. = H. závorky v zámku
= čásť závorky ze zámku vyčnívající, der
Riegelknopf, čásť její slabší v zámku ukrytá
slove peň, Riegelstift. Vz Včř Z. I. 53. — H. vřetenní. Rgl. — H. = vražda; mrtvola; soudní pře; pokuta. Cf. Pal. Rdh. II. 225, 222. Žaloba o hlavu. Vz Výb. I. 981. Smlouvy o hlavu v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 791. — H. = čásť dud. Vz Dudy (dod.). — H. Adam Ign. Cr. Mus. 1891. 103. — H. Bart Aug., tarář †1754 ; H. Jan Jiří, kapl. v 18. stol. Vz Mus. 1891. 308.

70508   Hlava Svazek: 8 Strana: 0105
Hlava. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34. Léčení bolení hlavy. Vz Mtc. 1893. 146., XVIII. 211. Od toho má h. nebolí (o to se nestarám). Phľd. 1894. 443. I pro tři sta do hlavy (podivení)! ČT. Tkč. Tluč litavum o šéenu (stěnu), učuješ hned' změnu; ale ni na šéeně, aľe na kotrbě. Mor. Čes. 1. V. 419. Hlavy koňské při obřadech. Vz Zbrt. Pov. 95. — H. = sídlo smyslů, paměti, rozumu. Biednej hlavy i rozum biedny. Phľd. 1S93. 701. Ma hlavu v palirni (opilý). Slez. Nov. Př. 599. Praviš, že ti v domě straší, ene hlava se ti plaši. Slez. Ib. 575. Čerti vedia, na čom hlavu láme (co zamýšlí). Phľd. XII. 705. Čo hlava, to rozum. Ib. XIV. 442. Kdažto sě hlava ztrudi, tu zemdlejí všickni údi. Alx. V. Kdyžto nemáhá hlava, ve všech udiech statka nenie. Dal C. 17. 30. Kdyžť hlava ne- duží, ve všechť údech nebývá statka. Št. N. 52. 31. Leteť dakomu k hlave (nedáti mu pokoje, domŕzať o dačo). Phľd. 1894. 550. Mať mnoho (koho) na hlave (na starosti). Ib. 549. — H. = člověk. Daň z hlavy platila se na Poděbradsku již v XVII. stol. NZ. III. 218. — H. řezačky (koryta jejího) = přední čásť. Brt. D. II. 451. H. štoly. 1469. Čel. Pr. m. II. 28. — H. v technologii: křížová, ný- tová, ojniční, v přádelnictví, stěžni, šroubová, zapuštěná. Cf. Ott. XL 344. nn.

70509   Hlava Svazek: 8 Strana: 0545
Hlava. Kočičí hlavy = jablka. Nár. list. 1896. č. 299. Příl. Bolení hlavy se opisuje: Ide mi hlavu roztrhnúť, kuje mi v nej ani kladivom, v hlave ma trhá, mi vŕta, štiepa ma a p. Sbor. slov. I. 78.

70510   Hlava Svazek: 9 Strana: 0064
Hlava: griňa, hrinta, všiváreň Slov. Zát. Př. 66. a. H. motýlů, vz Exl. 8., brouků, vz Klim. VIL H. jak štvrť (veliká). Šeb. 220, H. holá ako dziňa (dyně), strapatá ako bôr, hora, hrachová kopa, řešeto, riedčica, strecha, šop. Zát. Př. 65. b. O bolení hlavy: ide mi hlavu roztrhnút, kuje mi v hlave ani kla- divom, v hlave ma trhá, vrtá, štiepa a p. Sbor. slov. II. 78. Však mi hlavu proto ne- strhne. Us. Hoř. 89. Nedokáže-li h., ruce nedokážou. Čes. 1. VIII. 328. Jsi člověk své hlavy, daleko nedojdeš. Šml. VIII. 152. Že ne vždy hlavou o vrata železná musí roztřepiti a že mnohdy mimo nadání sama se otevrou. Braun. 73. Z hlavy uměć = na- zpamět; Bude toho měč na hlavu = dost. Slez. Lor. 72. Hlava pán (= nebij dítě po hlavě). Zát. Př. 106. b. Jen nechte na hlavě (odbytí toho, kdo si někoho chce dobírati). Hoř. 124. O příslovích atd. vz Zát. Př. 14., 16., 18. b., 19. nn., 27., 28., 34. b., 71. b., 312. nn. — H. Také nemá těch lesů na hlavu mýtiti (nepořádně). Arch. XVI. 264. — H. = vedení práva za příčinou spáchané
vraždy. Pal. Děj. I. 2. 275. — H. = silnější
konec vožděje. Us. Čes. 1. VII 20., 21. Vz
Patka. — H. kladiva = tlukadlo. Ott. XIV.
285. a. — H. kolejnice = ten díl, jehož se
dotýkají nákolky kol. Ott. XIV. 546. b. — H. révy = starší, tlustší kmen révy. Nár.
sbor. II. 70. — H. Jar. Dr., vz Jub. XI. — H. = pařez. Záblatí. Kub. 151.

70511   Hlava Svazek: 9 Strana: 0438
Hlava pluhu = prútené n. železné kolo spojujúce kolieska s pluhom. Mus. slov. II. 22.

70512   Hlava Svazek: 10 Strana: 0083
Hlava. Večer sadim strom na svou hlavu (o své vůli). Hauer 11. Hlavou (vůdcem) bývá, kdo má k tomu hlavu. Hlk. XI. 329. H. nemá se nosit výš, než narostla. Rais. Lep. 354. Prvšia hlava, potom brucho (najprv piť, potom jesť); Aká h., také údy; Z ka- menné hlavy nevynde nič dobrého; Aj hlavu by ztracil, keby jú nemal na krkoch. Rizn. 63., 166., 178. Sr. Mš. Slov. — H. (glava), soudní, peněžitá pokuta. XIII. stol. Friedr. 15. c. 25. — H. = vražda; pokuta za vraždu. Sr. Jir. Prove 69, Čes. 1. XII. 242. — H. Rozličné hlavy v erbích. Vz Kol. Her. I. 393.

70513   Hlava. H Svazek: 10 Strana: 0584
Hlava. H. těžká (starostmi) jak třep, škop, snop. Šum. Rgl. H. jako báň, jako věrtel (veliká). Čes. 1. XIV. 477. Ma hlavu jak zavijanku, mrvinku, trnový kopec. Slez. Vlasť. I. 236. Tluč hlavum o stěnu, učuješ proměnu, enem na kotrbě. Slez. Vlasť. I. 227. Bodaj si vyrástau nad hlavu! Mus. slov. IV. 28. -- H. kola, ve které jest železná puška. Mus. slov. IV. 12. — H. Jarosl. dr., prof. a spis. Vz Zl. Pr. XXI. 82. s podob.

70514   Hlava, y Svazek: 1 Strana: 0426
Hlava, y, hlávka, y, hlavice, e, hlavička, y, f. Kopf, Haupt. Gt. pl. hlav; ale v obec. mluvě již. Čech. hláv: daň z hláv, stál u hláv. Kts. — Části hlavy: Vrchní čásť hlavy: temeno (témě, vrch), zpodní vzadu: týl. Na ní: vlasy. Na stranách čela: skráně (židoviny) a pod nimi uši. Na obličeji: čelo, oči, nos s dvěma chřípěmi, ústa (huba), líce (tváři) a brada. Pysky (rty) jsou před ústy. V ústech: jazyk, nad ním: ponebí; před ním: zuby v dásni a čelisti (sáňce). Vous na hořejším pysku: kníry, na tvářích: licousy, na bradě: brada, kozí brada. (Vz Fous). Pt. Hlava plochá, skoro trojhranná, čtverhranná (u ro- háče), h. v rypák prodloužená, Jhl. Předek, zadek, vrch, úraz hlavy. D. Vz Kosť, Kostra. Hl. člověčí. D. Hl. obrostlá, holá, lysá (pleš), šedivá, strupovitá, odkrytá, pokrytá. Jg. Ozdoba hlavy. D. Vlasy si z hlavy trhati. Har. Každá h. oblezla. Br. Hlavou klátiti; kynutím hlavy úmysl svůj oznámiti; skrze kynutí hlavy mluviti, hlavou mluviti; po hlavě svrci, shoditi, strčiti; po hlavě se zdi někoho strčiti; od vrchu hlavy až do paty nohy; od paty nohy až do vrchu hlavy; v hlavu bíti; hlavy k nebi pozdvihnouti; přes hlavu hleděti (vzhůru). V. Bolení hlavy (vz Obleviti co s čím). Saň o sedmi hlavách. Anth. II., 300. Hlavu svěsiti, věšeti, skloniti. (Cf. Uši ochlípiti). Bart. 4., 26. H. mne bolí; h. ho rozbolela; hlavu pádem si rozbiti; hlavu o zeď utrhnouti. D. Loupá mi v hlavě. Us. Jest blázen na vrch hlavy. Hlavu kloboukem přikryti, pokryti. S odkrytou hlavou jíti, státi S přikrytou hlavou. Hl. se se mnou točí; hlava mi kolem jde. Hlavou kývati. Klepe se mu hlava. Hlavou dolův, na důl = nohama vzhůru. Hlavou se rodí člověk. Po hlavě (hlavou napřed). Od hlavy až do paty, do pat. Hlavou o stěnu udeřiti. Tluč hlavou o zeď, co si vytlučeš ? Pro mne se na hlavu postavte. Jg. Dřímající hlavou kývá. Hlavu s Kornelem sklopě chodí. Kom. Po hlavě jej shodil. Jel. Po hlavě smrštěn jest. Ráj. Po hlavě padati, Reš., někoho někam házeti. Solf. Po hlavě a úprkem padati v nepravosti. Žalansk. Hleďme raději k hlavě než k ocasu. Solf. Dá mu v hlavu mečem. Dal. Siemu hlava rozčepena. Rkk. Vienek s hlavy. Roz- razi hlavu; v hlavu mlat. Rkk. Hlavu mu ranou na dvé rozvrátil. Háj. Za času Antiocha hlavy vyskytnouti nesměli. Br. Něco v hlavě přemítati; Dítě rodičům přes hlavu vyrostlo; Má kočky v hlavě = je blázen; Ten spis nemá ani paty ani hlavy (Nemá to ani hlavy ani paty. Vz Ztřeštěný. Lb. ); Hlavou zeď proraziti; Hlavou pracovati; Hlavu si něčím lámati; Hlavu něčeho plnu míti; Neví, kde mu hlava stojí; Něco do hlavy si vzíti; To hlavu jasní; V hlavě o kolečko více míti; V hlavě se mu popudilo (= blázen). Š. a Z. Holému snadno se hlava holí. Na Slov. Bůh vysoko, král daleko, pravdy nikdež, jediné zavina hlavu smrti dočekati. Na Slov. Kam ocas, tam hlava; kam noha, tam ruka. Na Slov. Pověz pravdu, pobijíť hlavu. Na Slov. Kdo nevděčnou pánům pravdu hude, houslemi o hlavu míti bude. Scip. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Jg. Hlavu líbá a vlasy rve. Č. V svou hlavu (v hrdlo) lháti. Č. Totě mu hlavu strčilo (= proto při prohrál). Č. Už ho h. nezabolí. Č. Už ho hlava ani zuby nebolí (kdo něčeho byl pů- sobce. Vz Smrť, Umrlý. ). Č. V hlavu někoho nenáviděti. Vz Nenávisť. Neseť naň hlavu (= chce se pomstiti). Č. Běží, jakoby mu hl. hořela, Vz Spěch. Č. Veliká hlava, veliký klobouk. Čím větší hlava, tím větší klobouk. Vz Moc. Lb., č. Zdi hlavou neprorazíš. Č. Div hlava na něm. Div si hlavy nestrhne (starostí). Ani hlavy měkce nepoložím, dokud toho nespravím. Hl. jako konev (věrtel; velikou má starosť). Lb. H. zmytá. Mám hlavu smytou, zmytou (když kdo v nesnadných věcech cestu k spravení jich nalezl; všech starostí zbavený). Lb. Dosti hlavy nalámal. Vz Péče. Vrazils mi hřebík do hlavy. Hřebík si do hlavy strká. Hlavu pavučinami naplněnou míti. Vz Péče. Č. Strkati psí hlavu na někoho (= sočiti. Vz Poštívání. ). Č. By se na hlavu stavěl (by sebou o zem bil), s nic býti nemůže. Vz Neštěstí. C. Nebude mne ani tebe hlava boleti (až to neb ono bude). Vz Čas. Stalo
se, zlomiti komu hlavy už nelze. Vz Pozdě.
Č. Má humence na hlavě ( = plechatý). Kdo
břicho, tu hlava, tu celá postava. Má hlavu
na hrázi (dlouhý krk). Vz Tělo, Hráz. Č. — Má
hlavu pod víchem; Má podebranou, podkou-
řenou hlavu; Udeřil ho žbán do hlavy; Udeřilo
ho z ruky do hlavy; Víno mu hlavu zbilo;
Má v hlavě; Přebral hlavu chmelem; Ještě
mu korbel z hlavy vyfukuje; Č.; Má těžkou
hlavu; Hlavu pitím podebral, podkouřil. Lb.;
Udeřilo mu z ruky do hlavy (opil se). Mt.
S. Vz Opilství. Klepe se mu h., byl dlouho
písařem (vz Ospalý); H. jako báně a v mozku
nic (Č. ); Učil se až po krk, do hlavy nic nepřišlo
(vz Hloupý). Lb. Netěžko hlavu sraziť, ale
těžko nasadiť; Těžce byl raněn, ani hlavy
nenašli; Trp hlavo, na to jsi z kostí ukutá;
Neučená h. na kněžstvo se nesvětí. Pk. Keď
ťa h. bolí, priviaž si ju o koleno. Mt. S. H.
učesaná, prdel do kočáru (když hlava učesaná,
možno sednouti do kočáru). Us. u Rakovníka.
— H. = sídlo žití. Sr. Hrdlo, Krk. Jakoby
o hlavu šlo. Jg. Hlavu nastaviti, ztratiti,
nasaditi (život v nebezpečenství dáti). L.
Hlava za hlavu. L. Na svou hlavu toho bráti
nechci. Státi komu o hlavu (o život). Z hlavy
souditi. D. Dobrovolně hlavy pod meč po-
dala, Flav. Dolů skočil a hlavu zlomil. Us.
Hlavu stíti, mečem sraziti, skoliti, sníti, s krku
skrojiti, sroubiti; člověka o hlavu ukrátiti,
skrátiti. V. Hlavy prknem jim srážeti dal.
Vz Prkno. V. Na svou hlavu děláš. Ros.
Vsadím já mu na to hlavu (pomstím). Ros.
Hněvu božího na svou hlavu shromažďuje.
Br. To se na vaši hlavu sveze. Jg. Vždyť to
o hlavu nepůjde (když se smělosti dodává).
Vz Bojácnosť. Č. O tvou hlavu se tu hrá.
Vz Nebezpečenství. Č. Meč mi nad hlavou
visí. Us. Bodejž ti kat hlavu srýpl. Jazyk
hlavě nepřeje. Jg. Hlavu bych za to dal.
Šm. — Na hlavu = zúplna. Na hlavu ne-
přítele poraziti. D. Na hlavu pobiti. V. Vy-
smáti se komu na vrch hlavy. Jg. Na hlavu
jej zkazí. Br. Neutrácej víc než získáš, sic
na hlavu se postříkáš. Reš. Na hlavu byl
přemožen. Kram. — V hlavu = na hrdlo,
na smrť. Jest mu v hlavu nepřítelem. Jg.
Mnozí mu v hlavu nepřáli. Kron. Trub. — H. = sídlo smyslův, paměti, rozumu, vtipu, der Kopf als Sitz der Sinne, des Gedächtnisses, des Verstandes. Moudrý, dů- vtipný, má v hlavě. Nic nemá v hlavě. Nevím, má-li co v hlavě. Má olej v hlavě. Jg., L. Pusto v hlavě, nemá všech doma. L. Má brykole v hlavě. Us. Kočky, roupy v hlavě míti (třeštiti se). V. Má sojky v hlavě. Má sršně v hlavě. Us. Uražený v hlavu (nesmy- slný). V. Něco v hlavu vzíti (mysliti). V. V hlavě své něco přemítati, rozbírati. V. Zmotaná hlava. Kom. V hlavě se mu popudilo. Vz Blázen. Mate se mu v hlavě. Má v hlavě myši. Zmyšilo se mu v hlavě. Třeba mu na hlavě baňky sázeti. Vz Blázen. Č. Moudrá hlava! škoda že ji jen dvě (a ne čtyři) nohy nosí. (Srbské). Vz Hloupý. Č., Š. a Ž. Na hlavu padlý — šp. (german. ) m. je pošetilý, minul se s rozumem, nemá nic v hlavě, nemá všech doma, má pusto v hlavě, má sojky n. sršně n. kočky n. roupy v hlavě, uražený (obražený) v hlavu, hlava zamotaná n. zabed- něná, Šm., na Mor. hlavobitý. Práce hlavou. J. tr. Z hlavy počítati, lépe prý z paměti, Kmp.; ale poněvadž h. znamená také paměť, tedy i káraná frase jest dobrá. Hlava bez mozku. Co hlava, to rozum. Č. Poznáš po vřavě, co v hlavě; Co hlava, to rozum (vz Úřad). Lb. čo h., to rozum. Mt. S. Kde h-y není, řádu nenajdeš. Pk. Za svou hlavou, po své hlavě jíti. L., Kom. Podlé své hlavy všecko dělá. Us. Nebuď lvem v domě svém a nezavazuj všecko na své hrubé a neustupné hlavě. Ze své hlavy něco učiniti. Br. Všechno po své hlavě jinačil, řídil a konal. Skl. Na své hlavě nic aby nezavíral než to, pokudž by závazku jeho náležité bylo. Nách. 1552. — Má hlavu. Má čipernou hlavu. Sych. Učená hlava, veliká h. Us. Hlavu dobrou míti. V. Živá hl. najde klobouček. Mus. Živá hlava klobúčku dobývá. Tkadl. Co ti do hlavy přišlo? Něco si v hlavu bráti, do hlavy vzíti. Us. Hlava mi kolem jde, chodí; hl. se mi kolem točí. Nevím, kde mi hl. stojí. Hlavu mám jako škopek; hl. jako konev, jako věrtel. Nech tě hlava o to neboli (nehryz se o to). Jg. Hlavu ztratiti (přítomnosť ducha). Us. Hlava brní, kapsa svrbí. Nevděčnému nic není vděk, by mu pak i pecky na hlavě tloukl (klíny na hlavě tesal). Jg. Divná, kostrbatá h. (svéhlavý). V. Tvrdou hlavu míti. V. Má svou hlavu. V. Jest své hlavy člověk. Chodí po své hlavě (po své vůli). Ros. Jsou nesnadní, své hlavy a divní. Reš. Dvě tvrdé hlavy ne brzy spolu trefí. Jg. Zmotaná hl. (člověk). Zavilá, urpu- tilá, zapeklitá hlava (palice, kotrba). D. Nedej v se cizozemci, česká hlavo. Dal. Česká hl. tvrdá hl. Hl. podnikavá (spekulant). Nz. Má hlavu na pravém topůrku. Č. Ani klínem mi to z hlavy nevybiješ. Č. Moje hl. není kalendář (abych vše věděl). Č. Má klín v hlavě; Má svou hlavu; Vše na své hlavě zasazuje. Vz Svéhlavý. Č. Co tam to tam, o to hlavy nelam, neb na to už žádný žid nic nepůjčí. V., Lb. Míti něco v hlavě (v mysli). Co máš v hlavě? Jg. Poradím se se svou hlavou (rozmyslím si to). Jg. Hlavou kroutiti, vrtěti, třásti. D. Hlavou potřásati nad něčím. Jg. Nevleze mu v hlavu, nechce mu to do hlavy. Kom. Co není v hlavě, bývá v nohách (nač se zapo- mnělo, pro to se musí jíti). Jg. Kdo nemá hlavy, musí míti v nohou. Č. Kdo nemá v h-ě, musí míti v patách. (Vz Nedbalosť). Lb. Kdo nemá v hlave, musí mať v nohách; Ta má viac v päte, jako ty v hlave. Mt. S. V nohách blud, když v hlavě neřád. Lb. Nemá to ani hlavy ani paty. Jg. Vysoko hlavu nosí. Č. Hlavu nese, hlavou hází jako panský lam. Výše chce zadkem, než může hlavou dosáhnouti. Vz Pyšný. Č. — Hl. v staročeském právu znamenalo: 1. vraždu, zabití člověka. Z hlavy na někoho žalovati. Výb. I. V čemž tu hlavu pokládám. Wie hoch ich den Mord anschlage. Výb. I. Z hlavy troj póhon. Kn. Rož. 180. Z hlavy před JMK. někoho poháněti. Pr. Odtud: hlavu mezi nohy položiti = stíti. Gl. — 2. Mrtvé tělo zabitého. Aby tu hlavu opatřil (mrtvolu zabitého ohledal). Výb. I. Pakli nemóž k hlavě přivésti, ale pověz, že zabit i ukraden. Ku. Rož. P. žaluje na J., že když zabil jeho otce, při hlavě jeho vzal jemu 500 hřiven. Ond.
z D. Vz Gl. 61. — 3. Soudní jednám v při
o vraždu. — 4. Pokutu, která za vraždu
úřadům královským i přátelům zabitého pla-
cena bývala. Vz S. N. III. 83.; Gl. 61. -

70515   Hlaváč Svazek: 1 Strana: 0428
Hlaváč, e, hlaváček, čka, m., der Gross-, Dickkopf. — 1. Svéhlavý. To je h. ! Us. — 2. Veliký pán (s příhanou). Aby to hlaváči (= úředníci) nevěděli, že je to on. Pokrok 1870. č, 41. Vz Hlavatý = mocný. — 3. II. skalnatý, pták, Steindrossel. — 4. Ryba hla- vatice; h. mořský, červený, labský, Alet. — 5. Ovad mořský, der Wassermolch. L. — 6. Pulec. Na Slov. — 7. Konopě samičí, hla- vatka, Saathanf. Opak: poskonné. L. — 8. Hřebík s velikou hlavou. L. — 9. Bylina, scabiosa; columbaria. Rostl.

70516   Hlaváč Svazek: 6 Strana: 0300
Hlaváč = boháč. Ehr. 27. — H. = pták, turdus saxatilis. — H. = ryba. II. černý, gobius niger, lodní, echeneis remora, Frč. 297., Brm. III. 3. 31., říční. Brm. III. 3. 134. — H. = brouk, cephalotes, der Kopf- käfer, Grosskopfläufer. H. obecný, c. vulga- ris, Kk. Br. 40., Brm. IV. 2. 53., vinný, lethrus c, der Rebenschneider. Brm. IV. 2. 94. — H = pulec. Zlinsky. Brt. — H. = skamenělina. H. obecný, phacops Sternbergii. Frč. G. 71., Zkr. — H. = úhelník, který na koncích (rozích) kvádry váže. U Král. Hrad. Kšť. — H., asterocephalus, der Stern- kopf, rostl. H. černorudý, a. atropurpureus; obyčejný, a. columbaria. Vz Rstp. 852., FB. 46., 48., Slb. 478., Čl. Kv. 212., Mllr. 82. — H., os. jm. 1516., Tk. IV. 726., V. 95., 96., Blk. Kfsk. 1314., Sdl. Hr. 1. 253., II. 69., 70., S. N.

70517   Hlaváč Svazek: 7 Strana: 1258
Hlaváč skalní, pták. Ct. Brm. II. 2. 142.

70518   Hlaváč Svazek: 9 Strana: 0064
Hlaváč, e, m. = soudce. U zlodějů. Kukla 162.

70519   Hlaváč Svazek: 10 Strana: 0083
Hlaváč, e, m. H. šťáral = vyšetřující soudce. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140. — H. = svéhlavec. Ty hlaváči hlavatá. Jrsk. XXV. 21. — H., scabiosa, Sternkopf, Knopf- blume, rostl. H. lesklý, obecný, tmavona- chový, vonný, žlutý. Vz Ott XX11. 708.

70520   Hlaváč Svazek: 10 Strana: 0584
Hlaváč, e, m., rostl. Vz násl. Hlaváček.

70521   Hlaváčä Svazek: 6 Strana: 0300
Hlaváčä, ata, n., junger Frosch. Slov. Ssk.

70522   Hlaváček Svazek: 1 Strana: 0428
Hlaváček, čku, m., adonis. Rostl. Vz Hlaváč.

70523   Hlaváček Svazek: 6 Strana: 0300
Hlaváček, čku, m., adonis, der Adonis, rostl. H. podzimní, a. autumnalis; plamenný, a. flammea; miniový, a. aestivalis; jarní, a. vernalis; jarvový, a. pyrenaica. Vz Rstp. 8., FB. 69., Kk. 206., Schd. II. 295., Mllr. 8., Rosc. 140., Slb. 663., Čl. Kv. 275, — H., sam. u Nov. Jičína — H., čka, m., os. jm. Tk. Žk. 221. — H. Jan, 1781.-1842., farář. Jg. H. 1. 2. vyd. 562. O jiných H. vz Blk. Kfsk. 1314. - H. Mich. Pyp. K. II. 461., 470.

70524   Hlaváček Svazek: 7 Strana: 1258
Hlaváček, čku, m. = nástroj hrnčířský, jímž se syrové nádoby vytahují. Vchř. — H. hrant. Ct. Tf. Mtc. 197.

70525   Hlaváček Svazek: 8 Strana: 0105
Hlaváček, čku, m., adoriis vernalis, rostl. Léčení jím. Vz Vck. Val. I. 155. Cf. Ohníček (3. dod.), Ott. XL 347.

70526   Hlaváček Svazek: 9 Strana: 0064
Hlaváček Karel básn. a akadem malíř f 1898. — H. L. Dr., vz Jub. ?I.

70527   Hlaváček Svazek: 10 Strana: 0584
Hlaváček, čku, m., rostl. H. jarní, adonis vernalis; černé koření domácí, čierny koreň (slov. ), elebor (český, falešný), hořká tráva, miláček, ohníček, slepý mák, zlatouš; h. letní, a. aestivalis: červánky, hlaváč, hořikvět, hořká tráva, kačenky, kominíček, ohníček, polní kohoutek (růžička), rozstřihaný mák (mák slepý), slepomák (slov. ), voloočko. Vz Čes. 1. XIV. 134.

70528   Hlaváček K Svazek: 10 Strana: 0083
Hlaváček K., spis.

70529   Hlavačica Svazek: 9 Strana: 0064
Hlavačica, e, f. = hlavatú e. U Polné. Hoš. 96.

70530   Hlavačina Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavačina, y, f. = chrpa luční, centaurea jacea. U Rožn. Bayer.

70531   1. Hlavačka Svazek: 6 Strana: 0300
1. Hlavačka, y, f. = sekera mezi panto- kem a obuškem. U Uher. Brodu. Na Val. hlavatka. Brt. — H. = les u Týna na Mor. Pk. — H. = potok. Sl. let. IV. 247. — H-ky = skály podobu mnišské hlavy ma- jící. V Oravě na Slov. Phld. VI. 282.

70532   2. Hlavačka Svazek: 6 Strana: 0300
2. Hlavačka. Močila konopě h-ky, lehla si do vody na značky. Sš. P. 680.

70533   Hlavačka Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavačka, y, ť. = hlavatka (sekera). Ott. XL 318.

70534   Hlavačky Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavačky = konope hlavaté. Brt. D. II. 422.

70535   Hlavačov Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavačov, a, m., vrch u Rakovníka. Zpr. arch. IX. 25. — H., ves u Cern. Kostelce. Sdl. Hr. III. 246.-247. — Z H-va, vž Cri- nitus a Lupáč.

70536   Hlavaj Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavaj, e, m. = hlaváč. Slov. Ssk.

70537   Hlavákov Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavákov, a, m. H. Malý a Veliký, Klein-, Gross-Lubigau, vsi u Lubence. Blk. Kfsk. 624.

70538   Hlaval Svazek: 1 Strana: 0428
Hlaval, a, m., aristus, hmyz. Krok.

70539   Hlavál Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavál, a, m. = hlaváč (nadávka). Zlinsky.

70540   Hlavala Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavala, y, m. = vůl s velikou hlavou. Mor. Brt

70541   Hlavalka Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavalka, y, f., zdrobn. hlava. Dšk. Km. 31.

70542   Hlaváň Svazek: 1 Strana: 0428
Hlaváň, č, m., hlavatý, urputný člověk, Dickkopf. Na Slov.

70543   Hlaván Svazek: 6 Strana: 0300
Hlaván, ě, m., der Kopfstützige. Slov. Ssk.

70544   Hlaváň Svazek: 8 Strana: 0105
Hlaváň, vz Hlaváč. Phľd. XII. 418.

70545   Hlavan Svazek: 8 Strana: 0545
Hlavan, a, m., cephalotes, zvíře. Am. Orb. 107.

70546   Hlavana Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavana, dle Káča, ovce s velikou hla- vou. Mor. Brt.

70547   Hlavaspleší Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavaspleší Vávra, os. jm. Wtr. Obr. I. 89.

70548   Hlavatce Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavatce, Hlawatetz, vsi u Netolic a u So- běslave. Tk. Žk. 8., Blk. Kfsk. 654., Sdl. Hr. III. 302., IV. 370.

70549   Hlavatě Svazek: 8 Strana: 0545
Hlavatě = hlavně. Aj preto hlavate chce zreteľné vyjavenie. Phľd. 1896. 642.

70550   Hlavatec Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavatec, tce, m., louštěnec, len s hlavič- kami, der Flachs mit Samenhäuptchen. Jg.

70551   Hlavatec Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavatec, tce, m., os. jm. Tk. VIL 412.

70552   Hlavatec Svazek: 8 Strana: 0545
Hlavatec, tce, m., dianous, brouk. H. modravý, d. coerulescens. Vz Klim. 225.

70553   Hlavatečný Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavatečný. H. semeno. Rais. Zap. vlast. 256.

70554   Hlavatěti Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavatěti, 3. pl. -ějí, ěl, ění, grossen Kopf bekommen. Ros.

70555   Hlavatice Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavatice, e, f. a) Zelí hlávkové, Kopf- kohl, Kohl, zvl. sazeničky zelí. Květná h., která na. semeno kvete. — b) Ryba hlavatá = hlaváč. — c) Dlouhá tesařská sekera, oštěpačka. Jg. Bandhacke. Čsk.

70556   Hlavatice Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavatice = hlavaté zelí. Vz Rstp. 85., Sbtk. Rostl. 304., Kk. 214., Slb. 688. Na Josefa když mráz přichází, h. ráda pochází. Kld. — H. = cvikla, beta. Sv. ruk. 316. a. — II. = karfiol. Slov. Rr. Sb., N. Hsk. IV. 217.

70557   Hlavatice Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavatice = konopě neposkonné, mor.; přísada (na hlávkové zelí), čes. Bl. Gr. 338.

70558   Hlavatice Svazek: 9 Strana: 0064
Hlavatice, e, f. = losos jezerní, salmo hucho, Rothfisch, Huchforelle. Vz Mus. ol. III. 133. — H. = sazenice repná. Hoš. 96.

70559   Hlavatice Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavatice, e, f. = řepa, tuřín. Č. Třeb. Čes. 1. XI. 38.

70560   Hlavatička Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavatička, y, ť. = lžičník lék. či hořký jetel, cochlearia offieinalis, das Löffelkraut. U Bystřice n. P. Knrz.

70561   Hlavatičný Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavatičný, Kopfkohl-.

70562   Hlavatičný. H. semeno. Snm. I Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavatičný. H. semeno. Snm. I. 376., 377.

70563   Hlavatisko Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavatisko, a, n. = hlavatiště.

70564   Hlavatiště Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavatiště, ě, n., záhon, na kterém se řepa, zelí atd. na semeno nechává. Pflanzen- beet. Koubl.

70565   Hlavatiště Svazek: 9 Strana: 0065
Hlavatiště, ě, ?. = pole, kde se sází hlavatice. U Polně. Hoš. 96.

70566   Hlavatka Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavatka, y, f. Zelí na poli zrostlé (v ho- rách). — 2. Konopě samičí = hlaváč. — 3. Sekera, hlavatice, oštěpačka. V. — 4. Ryba, Lachsforelle. Jg.

70567   Hlavatka Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavatka = konope. Skor však čistotnej odrekne se réky h. Hol. 418. — Mllr. 25. - H. = ryba. A raz vytiahla sa mu za udicu
h. ozaj utěšená. Dbš. Sl. pov. VII. 12. — H. = sekera, pantok, pantovnice, hlavatice, die Band-, Bundaxt, Zimmeraxt. Šp., Bc. Vz Hlavačka. — H. = had. H. kroužkovaná, dipsas annulatus v Brasilii. Frč. 330. H. kočičí, tarbophis vivax, die Katzenschlange. Brm. III. 397.-399.

70568   Hlavatka Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavatka kroužkovaná. Vz Ott. VII. 591., 592.

70569   Hlavatka Svazek: 9 Strana: 0065
Hlavatka. Budete-li sázet h-tku, tož musíte na ni zchytra. Chcete-H, aby vám hodně hnala a brzo se zakrucovala, opijte ji t. j. pokropte ji hodně kořalkou. Sá. Kant. 32.

70570   Hlavátko Svazek: 9 Strana: 0438
Hlavátko, a, n. H-ka v zahradě uhrabo- vati. Nár. list. 1901. č. 130.

70571   Hlavatosť Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavatosť, i, f. Grossköpfigkeit; Eigen- sinn (svémyslnosť). Plk.

70572   Hlavatosť Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavatosť. Rodičov šanuj, svú h. hamuj. Slov. Tč.

70573   Hlavatý Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavatý, komp. hlavatější. H. zelí = hlávkové, Kopfkohl; h. kapusta, salát = hlávkový, jetel, konopě, Saathanf, kořen. — 2. H. ryba = hlaváč. — 3. H. = svéhlavý. V. To je hlavatý kluk (eigensinnig, svéhlavý). — 4. Veliký, vysoký. Hlavatí páni, gross, mächtig. Ty hlavaté a přední vypleníš. Br. Hlavatý = mocný. Chč. 299 — 5. H. hřích = veliký, Hauptsünde. Lom. — 6. H. sekera (hlavatka), Zimmerbeil. — Ja.

70574   Hlavatý Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavatý = z hlavy, Kopf-. H. kosť. Sv. 23. — H. = velikou hlavu mající. Sova sýkoře h-tých nadává. Bž. — H. konopě. Cf. Hlavatec. Sdl. Hr. I. 17. Močila konopě hlavaté, chytila kačatko strakaté. Sš. P. 688. Mají konopí poskonných i hlavatých 15 záhonův vytrhati. Arch. V. 555. Vz Hla- vatka. — H. zelí = hlavatka, brassica ca- pitata, der Kopfkohl. Mllr. 25. — H. = mocný. Pís. 1526. Mus. H. osoby. Bart. Žádný z těch hlavatých nechtěl ho znáti. Rvač. — H. Jan, 1835.—1865., sekretář a archivář. Vz Šb. D. ř. 2. vd. 247. — H. V., dr. a prof. Vz ve skratcích: Hlv.

70575   Hlavatý Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavatý = umíněný, svéhlavý. Phľd. 1894. 577. — H. Václ., katech, a spis. v Praze. Vz Ott. XL 348.

70576   Hlavatý Svazek: 9 Strana: 0065
Hlavatý. H. došek, je-li sláma přehnutá ve svou polovici. Slez. Čes. 1. IX. 101. Vz Došek.

70577   Hlavatý Svazek: 9 Strana: 0438
Hlavatý = mocný. Ezop. 211.

70578   Hlavatý Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavatý = mocný. H. nepřítel. Cnč. S. I. 107a. a j. (II. 9. ). — H. Jan, básn. Vz Lit. II. 798.

70579   Hlavatý Svazek: 10 Strana: 0584
Hlavatý = veliký a p. Pokusiti se o něco lehkýho a jindy i o něco h-týho 1538. Arch. XXII. 96. — H. došek = svázaný povříslem v hlavě klasem dolů; záklasník = svázaný za klasy břichem dolů. Čes. 1. XV. 35.

70580   Hlavčina Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavčina, y, f. = omlatky. Z h-čin sobě mouku na chléb strojí. Dvor.

70581   Hlávčiti Svazek: 1 Strana: 0428
Hlávčiti, Köpfe bekommen (vom Flachs). — Rk.

70582   Hlávčiti Svazek: 6 Strana: 0300
Hlávčiti oprav v: hlávčeti.

70583   Hlavec Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavec, vce, m., vz Pulec (dod.).

70584   Hlavečník Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavečník, a, m., ves u Chlumce u Bydž. Sdl. Hr. V. 293.

70585   Hlavel Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavel, u, m., boopis, rostl. H. rmeno- vitý, b. anthemoides. Vz Rstp. 853.

70586   Hlavelovitý Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavelovitý. H. rostliny, calycereae: hla- vel, pěknorožka. Vz Rstp. 853.

70587   Hlaveň Svazek: 1 Strana: 0428
Hlaveň, vně, hlavně, ě, f. H., hořící n. opálené poleno, ein brennendes Scheitholz. V. Hlavně uhašená (opalek, ožeh, oharek), Rauchkohle. V. Dřevo hořící hlaveň slove. Kom. Jakož dosti malá hlavně veliký dým z sebe vydává. Br. Zčernal jako hlavně. Ros. Hlavní i železem zemi pustošiti (ohněm i mečem). L. Tváře jich jako hlavně opá- leny byly. Bart. — H. u kordu (přední díl), u šavle (šavlová), mečová, nožová (čepel, na Mor. krně, krňka), die Klinge. V. Kovář hlavně dělá. Reš. Hlavně mečířské koval. Lom. — H. = přední díl ručnice neb děla. Vz Ručnice. Železná roura zbraně, do které se náboj (Ladung) dává. Sp. Něm. Lauf, Rohr. V. H. drátová (drátovka, drátěnka), tažená, chybná, zkoušená, stejnoražná, spa- ditá; osa, výřez, dno, konec, zátočka n. zá- vitek, hák, šín, duše, stěna hlavně; hlaveň vložiti, vyzvednouti, nadzdvihnouti, vyklo- piti, sklopiti, přiklopiti, do pažby vložiti; hl. pukla, se roztrhla. Šp. Vz Čsk. I. 4. str. 3.

70588   Hlaveň Svazek: 6 Strana: 0300
Hlaveň. Vz Prk. Přisp. 35., Mz. v List. filol. VII. 179. H. = opálené poleno. Brt., Bka., NB. Tč. 85., Rgl., Ktk. Obilí jest zralé na hlaveň = úplně. U Jičína. Ltk. Láska spaluje srdce na h. Sš. P. 349. Hlavně há- zím na svou vlastní střechu. Koll. I. 201. Hříchové po lidech jako dým po hlavni se vlekou. Č. M. 24. — H. = hlava, píst v kole, die Nabe. U Králové Městce. Psčk. — H. = dřík sloupu, na němž leží hlavice. NA. I. 14., 49., 3. 11. — H. = přední díl ručnice atd. H. ryhovaná (tažená), gezogener L. Csk. — Vz Hlavně, 2.

70589   Hlaveň Svazek: 8 Strana: 0105
Hlaveň. O puv. slova cf. Gb. H. ml. I. 34. O h. cf. Ott. XI. 348.

70590   Hlaveň Svazek: 9 Strana: 0065
Hlaveň, vně, f. = kousek vápence ne- vypáleného ve vápně vyhašeném. V Stu- dené. Vchř.

70591   Hlavěnec Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavěnec, nce, m., berus, rostl. Jg.

70592   Hlavenec Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavenec, nce, m., Hlawenetz, ves u Bran- dýsa n. Lab.

70593   Hlavěnec Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavěnec, nce, m., berus (had). Prešp. 510.

70594   Hlavenice Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavenice, e, f., lůžko dřevěné na hlaveň, Schaft. Rohn.

70595   Hlavěnka Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavěnka, y, f., malá ručnice. — H., rostl,, prunella; Wunderkraut. Presl.

70596   Hlavenka Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavenka, y, f., das Köpfchen. Vz Hlava.

70597   Hlaveňka Svazek: 6 Strana: 0300
Hlaveňka, y, f. = malá hlaveň. Šd., Brt. — H. = zelený roub, oklestek. Na bílou sobotu světívají se h-ky. Z nich dělají kříže a dávají na pole. Slez. Šd.

70598   Hlavěnka Svazek: 6 Strana: 0300
Hlavěnka, y, f. = hlavička. Zlinsky. Brt. — H., cephaëlis, die Kopfbeere. H. dávivá, c. ipecacuanha. Vz Rstp. 834., Mllr. 82., Odb. path. III. 756. Cf. Schd. II. 284., Slb. 333., Kk. 170. Prunella jest u Rstp. hla- vuška. Vz toto.

70599   Hlavénka Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavénka, y, f. = hlavnička (nemoc); kus hořícího dřeva, hlaveň. Brt. D. 214.

70600   Hlavénka Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavénka. H. ohňa = opalek. Mor. Mtc. XVI. 87.

70601   Hlavěnka Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavěnka, y, f., rostl. Vz Svalník (3. dod.).

70602   Hlavénka Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavénka, y, f. = hlavnička, tyfus. Val. Čes. 1. XII. 421.

70603   Hlaví Svazek: 1 Strana: 0428
Hlaví, n., Kopf; Kapital von einer Säule. — Rk.

70604   Hlavica Svazek: 10 Strana: 0584
Hlavica Fr., mal. Sr. Zl. Pr. XXII 130.

70605   Hlavice Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavice, e, f., hlava, der Kopf. Já z mladu na své hlavici nosil jsem těžkú přielbici. St. skl. — H., hrubší konec nějaké věci, der Knauf, Knopf, Kopf. II. meče, Stossballen. (Čsk. ) — Jg.

70606   Hlavice Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavice = hlava. Kto tě tepe v tvú h-ci. Hr. rk. 239. V tvé h-ci ostré hloží. Výb. II. 35. — H. = tlustší konec. H. lodi, der Knauf, Lpř., dýmky, Osv. 1884 913., na- bíjáku, der Knopf am Ladstocke, Čsk., filtru, KP. V. 90., zámyčková, kohoutková (k uka- zovateli výšky vody). Wld. H. sloupu, das Kapitäl: válcovitá, krychlová, kalichovitá, ikonická, kuželovitá, srdčitá, číšovitá, kno- flíkovitá, zvončitá, návalcovitá, nálevčitá, člunkovitá, NA. I. 162., 50., donská, ionská, korinthská, římská, romanská, přechodní, gothická, renaissanční, florentinská. Lehner, Vlšk. 4., 5., 23. — H., Hlawitz, ves u Čes. Dubu. Blk. Kfsk. 46.

70607   Hlavice Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavice kosti stehenní, caput femoris, společná svalová, c. commune.

70608   Hlavice Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavice sedla = čelo. Wtr. Krj. I. 290.

70609   Hlavice Svazek: 8 Strana: 0545
Hlavice, e, f. = horní kloubní konec kosti holenní. Ott. XL 491. b.

70610   Hlavice Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavice, e, f. H, pilíře či kapitél. Vz Ott. XIX. 741.

70611   Hlavička Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavička, y, f., Köpfchen. Ubohé dítě, bolí ho hlavička. Us. — Důmyslná hlava (důvtipný člověk). D. — H. špendličí, špen- dlíková, Nadelkopf. D. — H., strboulek, Bolle, Zapfen. H. lněná, makovice, zelní, chmelová. H-ky dostávati. D., Jg. — H., bylina. H. umrlčí, hledík, vlčí huba, lví hubička, das wilde Löwenmaul. Jg.

70612   Hlavička Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavička, das Köpfchen. O h-ko bra- trská. Lpř. — H. dýmky (do které se tabák cpe), Us. Vck., noty, der Notenkopf, pla- meníku, der Brennerkopf, zubu, der Zahn- kopf. H-ky lněné (hlávky semena prázdné, vymlácené, něm. der Kaff), Us. Hk., ovčí = druh dlažebního kamene. Zpr. arch. IX. 40. H. kosti ramenné, der Oberarmbeinkopf. Nz. lk. — H., druh hub. Mor. a Slov. Ssk.

70613   Hlavička Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavička = jídlo. Husí krev se rozmíchá s mlékem, přidají se do ní rozsekaná játra, koření, česnek, cibule a krupice. To se upeče a jmenuje h. Na Zďársku. Nár. list. 1894. č. 128. odp. feuill. Cf. Brt. D. II. 478. (nádivka, velikou, jídlo). — H. houby. Vz Houba (3. dod.). — H. = podzemní peň révy. Brt. D. II. 440.

70614   Hlavička Svazek: 9 Strana: 0438
Hlavička = jídlo velikonoční. Uzené ve- přové a telecí maso se rozseká, přidá se ? tomu hodně vajec, něco kvasnic a peče se to na pekáči v pekárně. V Pelhřim. Čes. 1. X. 416.

70615   Hlavička Svazek: 10 Strana: 0584
Hlavička, y. f. = jídlo velikonoční. Usekalo se maso jakékoliv, přimíchalo se do něho krupice, vajec, trochu pepře a stroužek česneku a vše se upeklo. Čes. 1. XIV. 111.

70616   Hlavičkář Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavičkář, e, m., vz Hlavizník.

70617   Hlavičkář Svazek: 9 Strana: 0065
Hlavičkář, e, m. = náčiní zámečnické ? zakulacení naklepané hlavy nýtů. KP. VIL 596.

70618   Hlavičkovitý Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavičkovitý. H. plod lišejníků. Nk. J.

70619   Hlavičkovitý Svazek: 9 Strana: 0065
Hlavičkovitý. H. bylina. Fisch. Hosp. 85.

70620   Hlavičkový Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavičkový = hlávkový.

70621   Hlavičky Svazek: 9 Strana: 0065
Hlavičky = zelí, které jest ještě na poli (zelí = zelí již pokrájené). U Polné. Hoš. 96.

70622   Hlavičník Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavičník, u, m. = náčiní zámečnické k dělání hlaviček nýtových, der Stiel-, Niet- stempel. Včř. Z. I. 18., Šp.

70623   Hlavičný Svazek: 1 Strana: 0428
Hlavičný, Kopf-. — H. nůžky ku stří- hání drátu. Techn.

70624   Hlavík Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavík, U, m., víko v úle, vrchník, Bie- nenstockkrone; v hor. Stelltafel. Vys.

70625   Hlavina Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavina, y, f., průčelí, štít, lomenice, svisle, der Giebel, Schild. D. — H ny = lenné plevy, Flachshäuptel. Us. — H., pře- dek lodí. Berg.

70626   Hlavina Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavina sloupořadí. Pl. I. 293.

70627   Hlavina Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavina. Semeno lněné očistí se od hlaviu (plev). NZ. II. 562.

70628   Hlavina Svazek: 9 Strana: 0065
Hlavina, y, f., trať ve V. Pavlovicích a v Čejkovicích. Šeb. 188, 190. — H. H-nou lnu (plevami lněnými) krmí se dobytek a husy. Čes. 1. IX. 392.

70629   Hlavina Svazek: 10 Strana: 0584
Hlavina E., spis.

70630   Hlavinka Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavinka, y, f. = hlavička. Us., Čch.

70631   Hlavinka Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavinka Alois, nar. 1852., kněz a spis. Vz Ott, XL 349.

70632   Hlavinka Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavinka Alois, spis.

70633   Hlaviny Svazek: 10 Strana: 0083
Hlaviny, hora v Gemeraku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152.

70634   Hlavisko Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavisko, a, n., veliká, nehezká hlava. Plk.

70635   Hlavistý Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavistý = hlavatý. Las. Tč.

70636   Hlaviště Svazek: 1 Strana: 0429
Hlaviště, ě, n., der Schaft an der Flinte, der Kolben, tlustý konec pažby palné zbraně. Šp., Bur. H. hradební, Wall-Lafette, ohyb, čelo, Bur., krk hlaviště (Kolbenhals). Čsk.

70637   Hlaviště Svazek: 10 Strana: 0083
Hlaviště ručnice. Vz Úhlaví.

70638   Hlavitě Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavitě = dobře. Nemám se h. Vz Hla- vitý. Brt. D. 214.

70639   Hlaviti se Svazek: 6 Strana: 0301
Hlaviti se = vyvěrati. Nabral bych číši krve, kde se prvý hlaví, podal bych ji roz- troušené Slovaci na zdraví. Hdk. C. 126.

70640   Hlavitý Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavitý = hlavní, dobrý (jen ve větách záporných). Brt. D. 214., Val. Vck. H. my- šlénka. Sš. Pros. 3. vd. 8. Ta voda není h. (dobrá). Val. Vck. U Brušp. Mtl. Jídlo, pivo, zemáky nejsou h-té. Ib.

70641   Hlavitý Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavitý. Jarmaky nejsú h-té = valné, ne- stojí za mnoho. Positivně:, Je hlavitý' se ne- užívá. Val. Čes. 1. XI. 132.

70642   Hlavizna Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavizna, y, f., hlava (s příhanou). L. — 2. Hrubší konec něčeho, ku př. kosti hole- nové. — 3. H. u hřebíku, Schopfnagel. — 4. Oddělení v knize, hlava, Kapitel, Haupt- stück. — Jg.

70643   Hlavizna Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavizna, y, f. = karyatida. Nz., Koll. IV. 68. — H. = hlava, kapitola. V též ka- pitole, česky: v též h-zně. Hus I. 134.

70644   Hlavizník Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavizník, u, m. = hlavičkář, der Köpf- chenmeissel. Šp.

70645   Hlavizný Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavizný = mající hlaveň. H. meč. Vz Stříbrohlavizný.

70646   Hlávka Svazek: 1 Strana: 0429
Hlávka, y, f., hlava. Hlávka ho nezabolí (má se dobře). Jg. — 2. H. na údě muž- ském, žalud. L. — 3. H. lnová, maková (pa- lička), zelná, zelí, česneku, cibule (kořen hlavatý)= hlavička, Samenkopf, -kapsel. Jg. Hlávky u zelí už se zakládají. Jg. — 4. II. špendlíková, hřebíková, sedlová, Jg., Knopf, Kopf; cukru (=. homole), L., soli = špížek. Ms. 1621. — Jg., S. N.

70647   Hlávka Svazek: 6 Strana: 0301
Hlávka chmelová, KP. V. 333., květá- ková, der Blumenkohlkopf. Šp. H. ovčí, caudicata. Byl. 15. stol. Odťatá hlava od krku celá a přece krev netekla (zelná h.). Km. 1886. 703. — H. myší = druh hřebíků. Pdl.

70648   Hlávka Svazek: 7 Strana: 1258
Hlávka Jos. stavitel, prvý předseda Č. akademie cís. Františka Josefa pro vědy, slovesnosť a umění, volený r. 1890. Aby mohla býti uskutečněna, daroval na ni 200.000 zl.

70649   Hlávka Svazek: 8 Strana: 0105
Hlávka m. lávka, li přisuto. Dšk. Jihč. I. 35. U Dačic. Brt. D. II. 279. — II. = to- bolka na lnu. Třebíč. Brt. D. II. 509. — H. Jos., nar. 1831., stavit, rada, t. č. předseda České akad. cis. Františka Jos. pro vědy, slo- vesnosť a umění atd. Vz Ott. XI. 349.

70650   Hlávka Svazek: 9 Strana: 0065
Hlávka Jos. Vz Jub. XI.

70651   Hlávka Svazek: 10 Strana: 0584
Hlávka soli. 1618. Listář 136.

70652   Hlávkář Svazek: 10 Strana: 0083
Hlávkář, e, m. = prodavač zelných hlávek. Mtc. 1902. 24.

70653   Hlávkonosné Svazek: 1 Strana: 0429
Hlávkonosné plísně. Presl.

70654   Hlávkorodný Svazek: 6 Strana: 0301
Hlávkorodný, köpfchenzeugend. Šm.

70655   Hlavkov Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavkov, a, m., Lukau, ves u Jihlavy. Blk. Kfsk. 1098.

70656   Hlávkovatý Svazek: 6 Strana: 0301
Hlávkovatý, Köpfchen habend. Šm.

70657   Hlávkovitý Svazek: 1 Strana: 0429
Hlávkovitý kořen, Zwiebelwurzel. Kom.

70658   Hlávkový Svazek: 1 Strana: 0429
Hlávkový. H. zelí (Kopfkohl, Häuptel- kraut), salát (Kopfsalat), Jg., kořen, (Zwiebel- wurzel).

70659   Hlávkový Svazek: 6 Strana: 0301
Hlávkový. H. locika. Vz Locika, Mllr. 58.

70660   Hlavli Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavli (!), Hauptstück, n. Pohl.

70661   Hlavna Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavna, y, f. = kapitola, zastr. Zlomek strč. exodu. 14. 1., Mus. 1880. 378. — H. děla, vz Hrozen. NA. III. 94.

70662   Hlavná Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavná, é, f., ves u Žamberka. Sdl. Hr. I. 276.

70663   Hlavnák Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavnák = hlavonák (2. dod.).

70664   Hlavnatka Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavnatka, y, f., petigera, druh lišejníku. Slov. Let. Mt. S. VIII. 1. 11.

70665   1. Hlavně Svazek: 1 Strana: 0429
1. Hlavně, přede vším, nejvíce, tuze, arci, hauptsächlich. To nám h. vadí. Us. H. ho nená- vidí (úhlavně). L. Nemá se hlavně (dobře). Us.

70666   2. Hlavně Svazek: 1 Strana: 0429
2. Hlavně, vz Hlaveň.

70667   Hlavné Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavné, ého, n., daň z hlavy, Kopf- steuer. Rk.

70668   2. Hlavně Svazek: 6 Strana: 0301
2. Hlavně = opálené poleno. Sl. les. V MV. pravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 70. Tváře jich jako h. opáleny byly. Bart. 283. 12. H. sňatá s ohně; H. zažžené. BO. - H. ručničí. Prm. III. č. 21., IV. 287. — H. = os. jm. Půh. II. 558.

70669   Hlavně Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavně = hrdelně, k smrti, capitaliter. Kterú těmto ludem vinu dáváš, ež je mučíš h.V Kat. 3060. — List. fil. 1894. 72.

70670   Hlavněný Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavněný. H. semeno. 1450. Hrš. Nach. I. 430.

70671   Hlavněvice Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavněvice, pl., ves. Arch. III. 500. - H., os. jm. Pk. V. 240.

70672   Hlavní Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavní, zřídka hlavný; komp. hlavnější; hlavně, komp. hlavněji. H., k hlavě náleže- jící, Kopf-, Haupt-. H. nemoc, žíla, V., kosť, horečka, mozek, roucho, kůže. Jg. — H., hrdelní, o hrdlo připravující, den Kopf, Hals, das Leben betreffend. Jg. IL pře (o hrdlo jdoucí), pokuta (trest smrti). V. Soudce pří útrpných a hlavních (o hlavu soudí). V. H. skutek, výstupek. Pr. mést. Hlavní nepřítel (úhlavní, který jde na život). S. N. — H. = jiným představený, na čem nejvíce záleží, přední. Erz-, Haupt-. H. město, summa, dluh, věc, pře, punkt, V., chrám n. kostel, trám, stan, pravidlo, lékařství, honba, D., pevnosť, Har., ton, příčina, hřích (z něhož jiné po- cházejí), ctnosť, článek, otázka, kůň, Jg., byt, čára. Bur. Tato jest hlavní věc a pod- stata. V. H. pojem, caesura (přerývka), úkon, římsa, důvod, třída, síť, přestávka, součin, bod, posloupnosť, věta, částka, člen věty, řez, průřez, pramen, proud, vrata, titul, pří- zvuk, Nz., bitva, brána, cesta, dějiště války, jídlo (krmě), ležení, obsah, osoba, otázka, potřeba, prostředek, pokuta, řečník, rozdíl, sídlo, síla, stížnosť, ulice, úloha, útok, vchod, vlastnosť, voj, záměr, zaměstnání, Nt., jelen (který má nejméně dvanáct výsad), Šp., čas (vz Čas), úřad, výkaz, kniha, přísaha (roz- hodná), dědic, nález, obor, obchod, práce, porotník, skutek, učitel (třídní), losování, setník, doba, kus, článek, obchůzka, klíč, vinník, dlužník, škola, rod, silnice, účet, pa- chatel, řízení, účtování, shromáždění, stráž, dílo, celní úřad, J. tr., jednatel, náklad, vý- kaz, pokladnice, sloupec, pokladník, výsle- dek, užitek, práce, inventář, denník, fond, sýpka, rubrika, důchod, počet, záhlaví, pře- hled, listina, rejstřík. Šp. — H. /ist, Haupt- schuldverschreibung, list na dluh rukojměmi opatřený. Žer. Záp. I. 48. Komu se dobrá vůle udělá, má ku všemu právo, což v hlavním listě jest. Kn. Tov. kap. 180. (Gl. ) Hlavní summa, die Hauptschuld (jistina půjčená ne- počítajíce úrokův). Slibujeme hlavní summu i s úroky zaplatiti. 1482. Odkudž hlavních sum neb jistin, ale samých úrokův platiti není. Sn. 1607. (Gl. ) — H. = základní, Haupt-, Grund-: věc, pravidlo, otázka, článek víry. S. N. — H. = výborný, valný, Haupt-, vortref- flich. Jg. Má hl. appetit (chuť). To je hlavní střelec, umělec. Jg. — H. = předepsaný, úřední, H. míra, korec, loket. L. Eiehmass. — H. Hlavní peníze (za zabitého). Vz Hlava.

70673   Hlavní Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavní = přední. H. kotel, Šmr. 23., průmět, Jd. Geom. IV. 30., osa čočky, Mj., duha, Mj. 278., země, Lpř., list (list na dluh rukojměmi opatřený), Tov. 132., summa (jistina bez úroků. Slibujem hlavní summu i s úroky zaplatiti. 1482.), Tov. 132., přímka, Jrl. 423., osa zrcadla, paprsky, ZČ. III. 59., 73., Mj. 255., ohrada, přikop (pevnosti), NA. III. 148., člen determinantu, Zh. 5., stěžeň. Posp. H. slovo vésti. Osv. I. 74. — H. == valný atd. Kdo se chválí, nebývá h. U Přer. Fr. Bílý.

70674   Hlavní Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavní lidé = mocní. Chč. S. I. 90a.

70675   Hlavnice Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavnice, e, f., hlavnička = palčivá, horká hlavní nemoc, tyfus, das hitzige Fieber, Ty- phus. Na hlavničku stonati, h-ku míti. Us. Dostal h-ku. Sych. — 2. Poduška pod hlavu, na Slov. Kopfkissen. — H., hlavní žíla, Kopfader. Jád, Jg.

70676   Hlavnice Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavnice = poduška. Sl. ps. 340., Dbš. Sl. pov. I. 7., Koll. Zp. I. 184. — H., Glom- nitz, ves v Opavsku.

70677   Hlavnice Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavnice, e, f. = hlavní žíla, Kopfader. Vz Gb. Slov.

70678   Hlavničný Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavničný, Kopfkrankheit-, Typhus-. Šm.

70679   Hlavník Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavník, u, m., hřeben do hlavy. Kamm. D.

70680   Hlavník Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavník, u, m., der Stemmhobel. Slov., Šp.

70681   Hlavník Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavník, u, m. =- hoblík. Ott. XI. 351.

70682   Hlavnik Svazek: 9 Strana: 0065
Hlavnik, a, m. = vůdce. Jrsk. XXIII. 127.

70683   Hlavník Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavník (lavník), a, m. Kdyby se mu překážka děla, má fojt s h-ky jíti a ne- pokojné lidi trestati (famulus civitatis, obce). 1564. Sr. Služebník. Vstnk. X. 558.

70684   Hlavnisko Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavnisko, a, n., tedaterium, das Brand- reit. Šm.

70685   Hlavnisko, a Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavnisko, a, n., tedaterium, zastr. Hank. Sb. 177.

70686   Hlavno Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavno, a, n. H. Kostelní, ves u Bran- dýsa n. L.; H. Sudovo, ves tamtéž.

70687   Hlavnoišpan Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavnoišpan, a, m., der Obergespann. Slov. Bern.

70688   Hlavnomestský Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavnomestský. H. život (v hlavním městě obvyklý), mládež (lil. města). Slov. Phľd. 1892. 604., 1894. 650.

70689   Hlavnosť Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavnosť, i, f., hlavní věc. Hauptsache. D.

70690   Hlavňov Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavňov, a, m., Hlawniow, ves u Sobě- slavě, sam. u Něm. Brodu; Gross-Labney, ves u Police. PL., Tk. III. 47. 790.

70691   Hlavňovice Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavňovice, dle Budějovice, Hlawňowitz, ves u Sobotky.

70692   Hlavnový Svazek: 10 Strana: 0584
Hlavnový, Lauf-. Jind. 77.

70693   Hlavný Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavný. Není to hlavné = příznivé, dobré. Us. na Mor. Brt. — H., hlavenný, Brand-. List h. Brandbrief. Zříz. zem.

70694   Hlavný Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavný, Kopf-. H. bolesť. Pass. mus. 428. Vz Hlavní.

70695   Hlavný Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavný. H. kráva = drahá, dobrá. Sbor. slov. VIL 110.

70696   Hlavný i hlavní Svazek: 9 Strana: 0065
Hlavný i hlavní. Nemoc h-ná (hlavy), h-né a h-ní žily. Maš. ruk. 184a, 43b. a j. tam.

70697   Hlavobitý Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavobitý = hloupý, auf den Kopf ge- fallen. Us. na Mor. Vz Hlava.

70698   Hlavobodná Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavobodná jízda o závod. Stichkopf- rennen. Dch.

70699   Hlavobol Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavobol, u, m., Kopfweh. Tys.

70700   Hlavobol Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavobol, u, m. Hned ju h. popadne, Kopfschmerz. Koll. Zp. II. 280. Větší hlava, větší h. Č. M. 179.

70701   Hlavohlať Svazek: 8 Strana: 0545
Hlavohlať, i, f. H. skorylu (turmalin). Am. Orb. 73.

70702   Hlavohltánový Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavohltánový, cephalopharyngeus. Nz. lk.

70703   Hlavohruď Svazek: 8 Strana: 0545
Hlavohruď, i, f., cephalothorax, u korýšů. Ott. XL 806.

70704   Hlavohrudí Svazek: 10 Strana: 0584
Hlavohrudí, n. H. pavouků. Ott. XXIII. 660.

70705   Hlavokadeřavý Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavokadeřavý, lockigen Hauptes. Vký.

70706   Hlavokončitý Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavokončitý, spitzköpfig. Slov. Bern.

70707   Hlavokryjec Svazek: 8 Strana: 0545
Hlavokryjec, jce, m., cybocephalus, brouk. H. hlazený, c. politus, krásný", pulchellus, uťatokrový, festivus, úzký, exiguus. Vz Klim. 296.

70708   Hlavokryt Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavokryt, u, m., die Kopfbedeckung. Šm.

70709   Hlavokryt Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavokryt = klobouk (žertem). Nár. list. 1893. č. 293.

70710   Hlavokrytec Svazek: 8 Strana: 0545
Hlavokrytec, tce, m., syncalypta, brouk. H. černohnědý, s. petracus, mramorovaný, paleata, štětinatý, setosa, štětinkatý, setigera, trnitý, spinosa. Vz Klim. 365.

70711   Hlavolam Svazek: 10 Strana: 0584
Hlavolam, u, m. = hra se skládáním kaménků. Rgl.

70712   Hlavolámač Svazek: 8 Strana: 0545
Hlavolámač, e, m. = kdo si něčím hlavu láme. Phľd. 1897. 24.

70713   Hlavolomný Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavolomný, kopfbrecherisch. L., Rk.

70714   Hlavolomný Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavolomný, kopfbrecherisch. II. cesta. Koll. III. 391.

70715   Hlavolup Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavolup, u, m., u kloboučn., das Kopf- fach. Šm.

70716   Hlavomatný Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavomatný, den Kopf verrückend. Rk.

70717   Hlavoměr Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavoměr, u, m., der Kephalometer. Nz. lk.

70718   Hlavomútny Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavomútny. II. víno. Phľd. 1894. 572.

70719   Hlavona Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavona, capitolium. Pršp. 86. 83.

70720   Hlavonák Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavonák, hlavnák, a, m., leviathan, zastr. Rozk , Nomencl., Pršp. 21. 502.

70721   Hlavonoš Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavonoš, e, m., der Perückenstock; der Kopfträger, oberste Halswirbel. Šm.

70722   Hlavonožci Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavonožci osmiramenní, octopoda. Vz Ott. XVIII. 609.

70723   Hlavonožec Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavonožec, žce, m., Kopffüssler. Rk.

70724   Hlavonožec Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavonožec, cephalopus, měkkýš. H-žci čtyřžábří, tetrabranchiata, die Vierkiemer (lo- děnky, ammoniti); dvoužábří, dibranchiata, zweikiemige Kopffüssler (h-ci desítíramenní, decapoda: plotice, krakatice; h-ci osmira- menní, chobotnice). Vz Frč. 253.- 265., Schd. II. 534., Krč. G. 370., 600., S. N.

70725   Hlavonožec Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavonožec. Cf. BRm. IV. 2. 191., 202., 214.

70726   Hlavonožec Svazek: 9 Strana: 0065
Hlavonožec, loligo. Vz Ott. XVI. 299b.

70727   Hlavonožei Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavonožei (měkkýši). Vz Ott. XI. 352.

70728   Hlavopočítání Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavopočítání, šp. m. počítání z Hlavy nebo: z paměti. Š. a Ž., Šb. Vz Hlava,

70729   Hlavorodý Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavorodý vrtejš, echinorhynchus scoli- cipariens. Nz. lk.

70730   Hlavorožík Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavorožík, a, m., odontaeus, brouk. H. hybnorohý, o. mobilicornis. Kk. Br. 182.

70731   Hlavorubec Svazek: 6 Strana: 0301
Hlavorubec, bce, m. = kdo hlavy rube, utíná. Stf.

70732   Hlavořez Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavořez, a, m. = kdo hlavy řeže. Hall. 14.

70733   Hlavosek Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavosek, a, m. = kat. Jg.

70734   Hlavoš Svazek: 6 Strana: 0302
Hlavoš, e, m., cephalanthus, die Kopf- blume. Rk.

70735   Hlavotřásek Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavotřásek, ska, m., komu se hlava třese. Kopfschüttler.

70736   Hlavouch Svazek: 6 Strana: 0302
Hlavouch, a, m., der Grosskopf. Rk.

70737   Hlavoun Svazek: 1 Strana: 0429
Hlavoun, a, m., ryba. Krok.

70738   Hlavovrt Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavovrt, u, m., basiocestrum.

70739   Hlavový Svazek: 6 Strana: 0302
Hlavový. H. zboží (z. s hlavami), die Kopfwaare, Šp , tony. Zv. Př. kn. II. 4.

70740   Hlavový Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavový. Střední žíla h-vá, vena mediana cephalica. Ktt.

70741   Hlavozdoba Svazek: 6 Strana: 0302
Hlavozdoba, y, f. = ozdoba děla, der Kopffries. Šm.

70742   Hlavozpyt Svazek: 6 Strana: 0302
Hlavozpyt, u, m., die Kephalologie. Šm.

70743   Hlavozpytec Svazek: 8 Strana: 0545
Hlavozpytec, tce, m. Am. Orb. 112., 82.

70744   Hlavozubec Svazek: 8 Strana: 0545
Hlavozubec, bce, m., odontaeus, brouk. Vz Klim. 396.

70745   Hlavsa Svazek: 6 Strana: 0302
Hlavsa, y, m., os. jm. 1525., Pal. Dj. V. 2., 169., Tf. Odp. 12 -- H. Jan z Liboslavě, f 1534. Vz Jir. Ruk. I. 246., S. N. — H. Pav. S. N.

70746   Hlavsko Svazek: 6 Strana: 0302
Hlavsko, a, n. = hlavisko. Mor. Tč.

70747   Hlavsová Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavsová M. Vz Bačk. Písm. 1. 858., 859.

70748   Hlavule Svazek: 6 Strana: 0302
Hlavule, e, f., myopa. H. rezavá, m. ferruginea. Brm. IV. 495.

70749   Hlavuška Svazek: 6 Strana: 0302
Hlavuška, y, f. = černohlávek, hlavenka, hlaváč, pranella vulgaris, die Braunelle. Mllr. 82

70750   Hlavuška Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavuška, y, f., rostl. Vz Svalník (3. dod.).

70751   Hlavuška Svazek: 10 Strana: 0083
Hlavuška, y, f. = černohlávek, rostl. Vz Ott. XX. 843.

70752   -hlavý Svazek: 6 Strana: 0302
-hlavý, -köpfig. Jedno-, dvouhlavý. Rst. 414.

70753   Hlavý Svazek: 7 Strana: 1258
Hlavý = lhavý. Vz Listy fil. 1891. 53.

70754   Hlavý Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavý m. lhavý, přesmykn. Chod. Gb. H. ml. I. 544.

70755   Hlavybôl Svazek: 8 Strana: 0105
Hlavybôl, u, m. = bolení hlavy. Slov. Phľd. XII. 268., 1896. 184.

70756   1. Hlaz Svazek: 1 Strana: 0429
1. Hlaz, u, m., zastr. = oko; oblázek. Jg.

70757   2. Hlaz Svazek: 1 Strana: 0429
2. Hlaz, u, m., hlazec, zce, hlazek, zku, hlazík, u, m. = hoblík, Hobel. Boč.

70758   2. Hlaz Svazek: 6 Strana: 0302
2. Hlaz, der Schlichthobel. Šp.

70759   Hláza Svazek: 1 Strana: 0429
Hláza, y, f., žláza, bakule, die Drüse, Knollen. H. za uchem. Us. u Turn.

70760   Hláza Svazek: 6 Strana: 0302
Hláza, také u Dobrušky. Vk. Cf, Mkl. Etym. 408.

70761   Hláza Svazek: 8 Strana: 0105
Hláza a žláza. O pův. obou vz Gb. H. ml. I. 518.

70762   Hláze Svazek: 8 Strana: 0105
Hláze kompar. od hladce. Bl. Gr. 82.

70763   Hláze Svazek: 10 Strana: 0083
Hláze = hladčeji. Hláze a pěkněji. Bl. Gr. 205.

70764   Hlazec Svazek: 7 Strana: 1258
Hlazec, zce, m., roteris, zastr. Rozk., Pršp. 6. 19.

70765   Hlazec Svazek: 8 Strana: 0545
Hlazec, zce, m. = hlazený kámen. Am. Orb. 85.

70766   Hlazek Svazek: 6 Strana: 0302
Hlazek, zku, m., die Schwiele. Šm.

70767   Hlazenec Svazek: 6 Strana: 0302
Hlazenec, nce, m., cuphea micropetala, rostl. Hg. Z ř. rostl. 49.

70768   Hlazenec Svazek: 7 Strana: 1258
Hlazenec. Cf. Ott. V. 783. a.

70769   Hlazení Svazek: 8 Strana: 0105
Hlazení kůže. Vz KP. VI. 675. — H., vz Huadění (3. dod.).

70770   Hlazení Svazek: 10 Strana: 0584
Hlazení, n. H. dřeva. Vz KP. XI. 54.

70771   Hlazení, n Svazek: 6 Strana: 0302
Hlazení, n., das Glätten, Poliren. H. drahokamů. Frč.

70772   Hlazenosť Svazek: 6 Strana: 0302
Hlazenosť, i, f., die Glätte. II. zevněj- ších forem. Vlč.

70773   Hlazený Svazek: 1 Strana: 0429
Hlazený, geglättet, polirt. H. podlaha, kámen. — čím. Vz Hladiti.

70774   Hlazený Svazek: 6 Strana: 0302
Hlazený. II. papír, satinirt, Hs., pode- švice, lessirtes Sohlleder. Šp.

70775   Hlazí Svazek: 10 Strana: 0083
Hlazí = hladší Vz Gb. Slov.

70776   Hlazič Svazek: 1 Strana: 0429
Hlazič, e, m., tetřevice, pták, rusticula. Aqu.

70777   Hlazíček Svazek: 1 Strana: 0429
Hlazíček, čka, m., nepo, pták. Aqu.

70778   Hlaziti Svazek: 1 Strana: 0429
Hlaziti = hobeln.

70779   Hlazkati Svazek: 6 Strana: 0302
Hlazkati = hladiti. Slez. Jednum ru- kum hlazká a druhum bije. Slez. Šd.

70780   Hlaznatý Svazek: 1 Strana: 0429
Hlaznatý, knollig.

70781   Hlazník Svazek: 6 Strana: 0302
Hlazník, u, m. = hlas hoblík. Šp.

70782   Hlazovati Svazek: 10 Strana: 0083
Hlazovati = hladiti, levigare. Mam. A. 28a.

70783   Hlazovice, ves. Sdl Svazek: 6 Strana: 0302
Hlazovice, ves. Sdl. Hr. IV. 249., Arch. II. 202., Tk. IV. 726., Blk. Kfsk. 403.

70784   Hlazovitý Svazek: 1 Strana: 0429
Hlazovitý, hlazy mající, knollig. II. strom. Us. Turn.

70785   Hlazší Svazek: 10 Strana: 0083
Hlazší = hladší. Vz Gb. Slov.

70786   Hlazura Svazek: 1 Strana: 0429
Hlazura, y, f., Glasur. Chmel.

70787   Hlbač Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbač, e, m. = hlubač, der Grübler. Slov. Loos.

70788   Hlbánka Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbánka, y, f., die Wuhne, das Eisloch. Slov. Loos.

70789   Hlbatel Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbatel, e, m. = hlbač. Slov. Loos.

70790   Hlbati Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbati = hloubiti, in die Tiefe graben; grübeln, forschen. Slov. Loos.

70791   Hlbava Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbava, y, f. = hlubina. (On) preniká srdca všetky žíly i duše všetky h-vy. Slov. Btt. Sp. 212.

70792   Hlbavosť Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbavosť, i, f., die Grübelei. Slov. Loos.

70793   Hlbavý Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbavý = hloubavý, grübelhaft. Slov. Loos.

70794   Hlbäzeň Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbäzeň, zně, f. = hlbočina. Slov. Rr. Sb.

70795   Hlbčina Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbčina, y, f. = hlubočina, der Thal- grund. Slov. Loos.

70796   Hlbeň Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbeň, bně, f. = hlubina. Kameň po rybe v h. metnul. Phld. V. 70.

70797   Hlbina Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbina, y, f. = hlubina, die Vertiefung, Tiefe. Slov. Loos.

70798   Hlbiti Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbiti, il, en, ení = hloubiti. Slov. Loos.

70799   Hlbivý Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbivý, vertiefend. Slov. Loos.

70800   Hlbka Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbka, y, f. = hloubka. Slov. Loos., Ssk.

70801   Hlbkoměr Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbkoměr, u, m., der Tiefenmesser. Slov. Loos., Ssk.

70802   Hlboč Svazek: 6 Strana: 0302
Hlboč, e, f. = hlubočina. Slov. Phld. IV. 269.

70803   Hlboče Svazek: 9 Strana: 0065
Hlboče, e, ť., hora v Trenčan. Sbor. slov. III. K.

70804   Hlbočina Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbočina, y, f. = hlubočina, die Tiefe; das tiefe Thal. Slov. Loos., Mt. S. L 64.

70805   Hlbočiť Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbočiť = hloubiti, tiefen. Slov. Loos.

70806   Hlbočizný Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbočizný = hluboký. Slov. H. propasť, Dbš. Sl. pov. I. 402., jáma. Ht. Sl. ml. 204.

70807   Hlboká Svazek: 8 Strana: 0105
Hlboká, é, f., potok v Gemeri, Phľd. XII. 249., osada tamtéž. Ib. 1895. 351.

70808   Hlbokomyselnosť Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbokomyselnosť, i, f. — hlubokomysl- nosť. Slov. Loos.

70809   Hlbokomysľne Svazek: 8 Strana: 0105
Hlbokomysľne sa zadumať. Phľd. 1894. 734.

70810   Hlbokomyslný Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbokomyslný = hlubokomyslný. Slov. Loos.

70811   Hlbokos Svazek: 6 Strana: 0302
Hlbokosť, i, f = hlubokosť. Slov. Loos.

70812   Hlbokosť Svazek: 7 Strana: 1258
Hlbokosť, i, f. H. mořská. Ev. ol. 104.

70813   Hlbokoumný Svazek: 8 Strana: 0105
Hlbokoumný. H. Turzo. Phľd. 1894. 651.

70814   Hlboký Svazek: 1 Strana: 0429
Hlboký, hluboký. Na Slov.

70815   Hlboký Svazek: 8 Strana: 0105
Hlboký = hluboký. Slov. Pastr. L. 6-3.

70816   Hlbový Svazek: 1 Strana: 0429
Hlbový = hluboký. Na Slov.

70817   Hlcati Svazek: 6 Strana: 0302
Hlcati = hltati. Slov. Ssk.

70818   Hlčati Svazek: 6 Strana: 0302
Hlčati = hučeti. Slov. Bern.

70819   Hľčlouil Svazek: 8 Strana: 0114
Hľčlouil, a, m. = hrčala, křikloun. Nár. list. 189 L č. 219. odp. feuill.

70820   Hlčnojekotný Svazek: 10 Strana: 0085
Hlčnojekotný. H. moře, útoň. Msn. II. 5., 25.

70821   Hlčný Svazek: 9 Strana: 0065
Hlčný = hlučný. H. cesta = húčnica. Mus. ol. 1898 105.

70822   Hld Svazek: 10 Strana: 0083
Hld, a, m. = všecko takové jako hadi, blošky, švobi atd. Slez. Vyhl. II. 286.

70823   Hldočín Svazek: 10 Strana: 0083
Hldočín, u, m., potok, přítok Oravice na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

70824   Hle Svazek: 1 Strana: 0429
Hle, hlehle, ejhle (zastar. hle hýn) = hleď, viz, sieh. V. Hle, hrnec hrnci káže, oba černí jako sáze. Lom. Ještě hle všeho ne- dopil. Prov. Zdaž nevidíš, jak hle vše spo- řádané? Kom. Hle hyn muž Přemysl neda- leko na poli. Háj. — Hle se přičiňuje k zá- jmenům ukazovacím za příčinou důrazu. Ta hle prozřetelnosť; Před takovými hle lidmi. Jg. (Mkl. S. 124. ). Vz Hyn.

70825   Hle Svazek: 6 Strana: 0302
Hle. Hle, vidíte, že jste 60 řádkův ujali. Štr. Tak nás h. vlídně přijal; Toť h. máš částku jeho vlídnosti; Teď máš h. tlustého kačera. Ler. H. já tuto knihu do řeky uvrhu. Rvač. Vz Ejhle.

70826   Hle Svazek: 7 Strana: 1258
Hle! z hleď. Gb. Ml. I. 184., II. 162. Tu hle mého bratra. D. Lhrg 318.

70827   Hle Svazek: 8 Strana: 0105
Hle připojené k zájmenu ten a k příslov- cím: tak, tu, tam v nár. písních. Vz Kla. Sklad. 151.

70828   Hle Svazek: 9 Strana: 0065
Hle, hlehle, hlehleď, hleč, heď, hlehleme, hlehleďne, hiečte, hečte, hleleďre, biete, hlejte. Gb. H. ml. III. 2. 280.

70829   Hleb Svazek: 9 Strana: 0065
Hleb = chléb. Ve Spiši Sbor. slov. II. 86.

70830   Hleb Svazek: 10 Strana: 0083
Hleb, u, m. = chléb. Slov. Mš.

70831   Hlébka Svazek: 8 Strana: 0105
Hlébka, y, f. = hloubka. Meziříč. Brt. D. II. 205.

70832   Hlebúza Svazek: 6 Strana: 0302
Hlebúza, y, m., os. jm. Arch. I. 352.

70833   Hlec Svazek: 10 Strana: 0083
Hlec, e, m., caps (de semine). Prešp. 683.

70834   Hleč Svazek: 9 Strana: 0065
Hleč, vz předcház. Hle.

70835   Hleč hleč Svazek: 7 Strana: 1258
Hleč hleč = hlehle. V Chodsku. Vz Listy fil. 1891.52. — H. (blecz), caps, zastr. Pršp. 28. 83.

70836   Hlečte Svazek: 9 Strana: 0065
Hlečte, \z předcház. Hle.

70837   Hled Svazek: 1 Strana: 0430
Hled, u, m., hledění, das Ansehen, die Ansicht. Ros.

70838   Hled Svazek: 6 Strana: 0302
Hled. Příkrý h., widriger Blick. Dch. Něžné hledy, Blick; Z hloubi jeskyně vy- sýlá hledy do háje. Čch. Dg. 482., Bs. 93. H. pronikavý. Šml. I. 69. Hledá hledy všemi, kam by se měl octnouti. Sš. Bs. 113. b. Ach zítra již můj mrtvý hled nic více ne- uhlídá. Mcha. Zasmušilé hledy. Mkr. Sledo- val je hledy; Obrátil k němu h.; Rozohněný h. Kká. Td. 49., K sl. j. 65., 232.

70839   Hleď Svazek: 10 Strana: 0083
Hleď, vz Hle

70840   Hled Svazek: 10 Strana: 0584
Hled, u, m. = vjem, názor. Klc. (List. fil. 1905 243. ).

70841   Hleď na mňa Svazek: 9 Strana: 0065
Hleď na mňa, rostl. Mor. Mus. ol. V. 14.

70842   Hleď na mne Svazek: 6 Strana: 0304
Hleď na mne = hledík menší, antirrhinum orontium, rostl. Slb. 321., Hrb., Mllr. 14.

70843   Hledací Svazek: 1 Strana: 0430
Hledací protokol, Nachschlags-, ukazadlo neb rejstřík, J. tr.; h. šachta, štola. Rk.

70844   Hledaci Svazek: 6 Strana: 0302
Hledaci práce (v horn.), šachta, štola, NA. IV. 128., methoda. Dk. Roz. fil. 135.

70845   Hledač Svazek: 1 Strana: 0430
Hledač, e, m., hledatel, der Sucher. D. H. ztracených. Pass.

70846   Hledač Svazek: 6 Strana: 0302
Hledač také krátký hvězdář, dalekohled, der Kometensucher. S. N.

70847   Hledač Svazek: 7 Strana: 1258
Hledač kolí = nástroj. Us. Rgl.

70848   Hledač Svazek: 8 Strana: 0105
Hledač, e, m. = druh dalekohledu. Ott. XL 357.

70849   Hledadlo Svazek: 1 Strana: 0430
Hledadlo, a, n., Suchwerkzeug. Jg.

70850   Hleďadlo Svazek: 6 Strana: 0302
Hleďadlo, a, n. = kukátko. Laš. Brt. D. 214.

70851   Hleďadlo Svazek: 7 Strana: 1258
Hleďadlo, a, n. = oko. Us. Wtr.

70852   Hledák Svazek: 1 Strana: 0430
Hledák, u, m., druh máku. Us. Vz Hledík.

70853   Hledák Svazek: 6 Strana: 0302
Hledák = mák, který má pod korunkou kolem dírky. Vk.

70854   Hledák Svazek: 9 Strana: 0065
Hledák, a, m. = hlídač. Horen. 246.

70855   Hléďák Svazek: 10 Strana: 0584
Hléďák, a, n. = divák. Brt. Sl. 95.

70856   Hledán Svazek: 9 Strana: 0065
Hledán, a, m. Zahledi s? a hledi h. hle- daňovský (gradace). Mtc. 1899. 228.

70857   Hledaná Svazek: 6 Strana: 0302
Hledaná, vz Hledaný.

70858   Hledání Svazek: 1 Strana: 0430
Hledání, n. = pátraní, ptání, das Suchen. Po dlouhém h. ho nalezl. Har.

70859   Hledání Svazek: 6 Strana: 0302
Hledání v domě, die Hausdurchsuchung. J. tr. H. pravdy. Vlč. Na h. pilné se vy- dali. KB. V. H. kubického obsahu kmenů z jich tloušťky a délky. Šim. 96.

70860   Hledání Svazek: 10 Strana: 0083
Hledání, n., das Sehen, hledění. Vz Gb. Slov.

70861   Hledanice Svazek: 1 Strana: 0430
Hledanice, e, f., das Gesuche. To byla h., než jsme ho nalezli. Us., Jg.

70862   Hledánka Svazek: 6 Strana: 0302
Hledánka, y, f., die Sucherei. Však je lepší schovánka než h. Us. Vk.

70863   Hledanosť Svazek: 1 Strana: 0430
Hledanosť, i, f., die Gesuchtheit. Mus.

70864   Hledanosť Svazek: 6 Strana: 0302
Hledanosť slov. Tč.

70865   Hledaný Svazek: 6 Strana: 0302
Hledaný; -án, a, o, gesucht. H. sloh, Šmb., čísla, Šim. 80., slovo, obrat. Brs. 2. vd. 119. Potěšení v světě marně h. Us. Cérky šly na h-nou = trhat trávu v obilí. Mor. Brt. — H. Toto zboží jest h-né dle Brs. 2. vd. 119. german. m.: jest oblíbeno, jest jako na hmat, má veliký odbyt.

70866   Hledař Svazek: 10 Strana: 0083
Hledař, e, m., der Aufwärter. Vz Gb. Slov.

70867   Hledáše Svazek: 1 Strana: 0430
Hledáše = hledal, a, o. Kat.

70868   Hledatel Svazek: 6 Strana: 0302
Hledatel, vz Hledač.

70869   Hledati Svazek: 1 Strana: 0430
Hledati, hledám (zastar. hledaji, Dal., a hladám); hledávati. Hl. = hleděti, patřiti, schauen, sehen; pátrati, ptáti se po čem, suchen. — Sloh hledaný, nucený. Jg. — co. Ztracené dítě své, knihu, Šm., místo. Us. Skrýš a soukromné místo si hledá. Rada zvíř. Co lid ten hledá? Jg. — Pozn. H. pojí lid s gt. i s akkus. H. klobouk. Straka hledá zrnéčko. Er. H. potravu. Zpěv. (Brt. ) Hledej, milá, to kvítečko. Er. P. 100. — čeho: knihy, přátel. Šm., Čas. Kat. 1850. Hl. ho- jicích bylin, Sych., knih, Dal., rudy, D., lásky, Ros., zisku, okolků, D., štěstí, V., bezživotí n. bezhrdlí něčího, Pass., Rk., du- chovní kratochvíle, Pass., zlata, Háj., zna- mení budoucích věcí. Kom. Kdo čeho hledá, snadno nalézá. Pk. Kdo chodí po noci, hledá kyjové nemoci. Rb. H. příležitosti k něčemu; přátelství něčího. Nt. H. divóv. Št. H. něčí pomoci, Kat. 2843., zemského dobrého. Arch. I. 52. Jen vóle své hledají lidé. Št. N. 46. — co, čeho kde (při čem, na čem, u čeho, za čím, mezi čím, po čem). Bylo toho při vás přátelsky hledáno. Ottersd. Hledá oko na žaludku. Prov. H. u někoho milosti. V. Čeho sám dosti máš, toho u jiného hle- dáš. Č. Pomoci u koho h. Chč. 378. Spasení u svatých na poklonách. Chč. 301. Pročež toho u správce nad dvořany h-li. Br. Přízně u někoho h., V., rady, chvály. V. Na vás bude lid h. viny. Dal. Kupcóm nenie dosti, aby jen na jedné kúpi hledali zisku. Št. Kdo koho v tom kři hledá, sám tam též bývá. Č. To ne z nějaké jde vysokomyslnosti, jakž nás v tom někteří hledáte. Br. Hledá v suku sítí. Pass. V něčem svého zisku hledati. J. tr. H. něco v knize; hledá v tvých slovích na- řknutí; spásy v útěku. Nt. V dolech vody hle- dav. Alx. Spasení v skutcích h.; Odpočinutí a ukojení duše v rozličných myšleních h. Chč. 303., 452. Někoho po domech, Rk., po všech koutech h., V. Jména velikého po úřadech h. Chč. 382. Červené pentličky po vodě hledejte; Já tam po něm (po poli) hledal potěšení. Er. P. 166., 216. Hledej, milý, mezi hroby. Er. P. 470. Bych za ušima hledati. V. Však aby ovšem první příjemce, který by při pánu aneb jeho úředníku první propůjčky vedlé vyměření a řádu horního hledal, při ní zů- staven byl. Pr. I. 90. — koho za co komu. Hledá si jí za choť. Kom. — koho, čeho, jak, čím. Pes zajíce vrchním větrem hledá. Šp. Kdo v té peci bývá, jiného tam hledá (umí jiného tam oželiem hledati). Jg. H. právem (na právní cestu nastoupiti). Arch. II. 507. Jemanden gerichtlich belangen, h. koho právem. A toho má h. právem zemským. Kn. drn. 130., O. z D. H. čeho s pilností. V. — (čeho) k čemu. K tomu cest hledají. Syr. Příčiny k tomu hledal. Háj. H. k ně- komu právem, gerichtliche Schritte gegen Jemanden einleiten. Gl. 62. — komu čeho: lidu pokoje. Št. N. 69. — čeho od koho čemu. Hledajíce od nich (pánův) darův a svobody zlostem svým. Chč. 382. Vybíhají ven lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého. Žalm. 104. 21. — na co = patřiti. Na ztracenou h. (ver- loren suchen, u myslivců). Šp. Na něhožto tak dlúho hledal. Leg. — s inft. Hledá ho zabiti. Troj. Hledal zabiti Mojžíše. Br. — adv.: pilně, opět něčeho h. V., D.

70870   Hledati Svazek: 6 Strana: 0302
Hledati. Cf. Hladati. — abs. Hledej! (volá se na psa honícího). Us. Šp. Rdo hledá, nalezne. Hus III. 62. — co. Těm, ješto léky hledají. Št. Kn. š. 9. Hledá vče- rejší den (neví sám co). Us. Tkč. Měla sem milého kominára, spadl mi z komína do dunaja, hledéte ho, nandete ho, nandete škrabačku vedlé něho. Sš. P. 659. — co čemu. Něčemu radu h. Šml. Já milého nemám, teprv si ho hledám, někeré panence zármutek udělám. Sš. P. 308. — čeho. Nech sobě hledajú bohatých zemanů. Brt. P. 5. Šla sirotka hledat svoji mamičky; Turek na to nedal, jen Kačenky hledal. Sš. P. 159., 126. Kovkopové h-li zlata. Háj. 45. Večer nového manželstva hledáchu; H. do- brého jméne; Jich zlého hledáše. Dal. 8., 33., 164. Kde práva h.? Výb. I. 975. Hledaj sluhy tvého. Ž. brn. Nespravedlnosti h. Ž wit. Počal chudých h.; Hledajte královstvie božieho; Král křesťanóv h. kázal. Pass. mus. 428., Pass. 522., 580. Hledaj pravdy; Peněz hledá; Hledají jeho zahubenie. Hus 1. 7., 422., II. 171. Vždy divóv hledají; H. chleba, královstvie božieho, cest, něčí duše. Št. Kn. š. 11., 29., 4L, 125. — co, koho, čeho kde. Člověk by to v něm ani nehle- dal. Us. Dch. H. útočiště u někoho, Tk., v chrámě- Lpř. Kdo v peci sedá, tam jiného hledá. Tč. Jmají toho h. před svými pány. Půh. I. 204. Ta moja mamička v nevere ma hledá. Sl. ps. 116. Já tě v tom nehledám ani nehoním (neviním tě). U Rychn Črk. V službě h. výživu; H. příčinu něčeho v ně- čem. Osv. I. 261., 270. Hledal po celej Hoře a najposledy uťal na dvoře (hledal všude nevěsty a konečné si vzal z dědiny). Val. Vck. Ve věcech, které vně jsou, svého do- brého h. Kom. H-la za sě na vše strany, také před sě. Hr. rk. 79. Aby jen na jedné kúpi hledali zisku. Ktož Boha netbá h. v tomto světě. Št. Kn. š. 4., 5. — čím (čeho oč). Svých potřeb právem horenským n. 16. stol. O škody má právem h. Půh. I. 205. H. právem někoho = k soudu pohnati. Tov. k. 157. — jak. Pes hledá dobře, vy- soko (když ve vzduchu a ne při zemi stopy hledá), daleko (od střelce), z krátka (blízko u střelce). Škd. exc. S pilností to na něm hledal. NB. Tč. 254. S lucernou by mohl h. jí rovnou. Osv. I. 184. Vší snažností hle- dajme, aby... Št. Kn. š. 6. Již tebe s prací (pracně) hledají. Hr. rk 95. Hledaj snažně polepšenie zlých; Šeredné ženy na svých mužích hledají milosti ďábelskou moci; Ale ktož božieho královstvie snažně hledá a s rozumem. Št. Kn. š. 155., 101., 29. — od koho. Že od něho hledají toho. Št. Ku. š. — čím kde proč. Neměl mě h. právem zde v Olomouci pro tu při a pode stem kopami. Půh. I. 358. — kdy.. Co hledáte o těchto ročních časích? BN. Krokodil ve dne na zemi pastvy hledá. Har. II. 184. — čeho na koho. A na váš liud bude h. viny (cizinec). Dal. 11. — čeho do koho. Já bych to byl do vás nehledal. Us. Vk. — s infinit. Pakli pokorně strpí kletvu a podlé pravdy s dobrú radú hledá vyníti z nie. Št. Kn. š. 28. — aby. A když sezříš to vše popsánie viery, hledaj, aby i jedné věci ze všech těch protiven nebyl. Št. Kn. š. 15.

70871   Hledati Svazek: 7 Strana: 1258
Hledati = hleděti. By na korouhev hle- dali. Arn. 2457.

70872   Hlédati Svazek: 7 Strana: 1258
Hlédati = hlídati. Já tohoto lesu hlédám. GR.

70873   Hledati Svazek: 8 Strana: 0105
Hledati, strč. hladati. Gb. H. ml. I. 105. Máti jeho a bratři hledali jeho mluviti k němu. Ev. vid. 48. Mat. 12. 46. (Mnč.)- Čeho kdo hledá, teho najde. Slez. Nov. Př. 126.

70874   Hledati Svazek: 9 Strana: 0065
Hledati, intueri. Kdož naň hledá, šilhav bude. Maš. ruk. 294b.

70875   Hledati Svazek: 10 Strana: 0083
Hledati = hleděti, Baw. Ar. v. 2933.; oše- třovati. Ib. 5277.

70876   Hledati kde Svazek: 10 Strana: 0584
Hledati kde. Nehľadaj tam, kde nič nejest. Sb. sl. VIII. 168.

70877   Hleďátko Svazek: 9 Strana: 0065
Hleďátko, a, n. = zřítelnice. Hoř. 89., Kub. 151

70878   Hledávka Svazek: 6 Strana: 0303
Hledávka, y, f. = hledání, die Suche, Dch.; das Suchbuch (u knihkupců). Šm.

70879   Hledavý Svazek: 1 Strana: 0430
Hledavý, gern suchend. Rk.

70880   Hledavý Svazek: 6 Strana: 0303
Hledavý. H. očka u ručičky berné. Osv. 1884. 906.

70881   Hledavý Svazek: 8 Strana: 0545
Hledavý. H. hrobařík, brouk. Vz Klim. 285., Hrobařík 3. dod.).

70882   Hledavý Svazek: 9 Strana: 0065
Hledavý. Vz Srdconos.

70883   Hledba Svazek: 10 Strana: 0083
Hledba, y, f = dohled. Msn. Od. 208.

70884   Hlědek Svazek: 6 Strana: 0303
Hlědek, dka, m., os. jm. Jg. H. 1. 2. vd. 562.

70885   Hledění Svazek: 1 Strana: 0430
Hledění, n., das Sehen, Besehen, die An- sicht. Kom. — H., chování, živení, Unter- haltung, Wartung. H. rybníků. D.

70886   Hleděný Svazek: 10 Strana: 0584
Hleděný. Je dobře hleděnej (pěstován). Litom. 41.

70887   Hleděti Svazek: 1 Strana: 0430
Hleděti, 3. pl. -dí, hleď, -dě (íc), ěl, děn, dění; hledívati. H. = patřiti, koukati, sehen, schauen, zusehen, gucken; rozvažovati, sou- diti, pohledávati, betrachten, in Augenschein nehmen; pozor míti, starati se, schauen, Acht haben, sorgen, zusehen, sehen, suchen, trachten; pilným býti, snažným býti, ab- warten, pflegen, besorgen, sich befleissen, obliegen; šetřiti, na pozoru míti, in Acht haben, auf etwas sehen, achten; o něco se ucházeti, za něco prositi, žádati, um etwas sich bewerben, etwas ansuchen, um etwas bitten. Jg. — abs. Hledě nic nevidí. Leg. Když se ohledají všichni, hledím i já. Kom. Hledí jako Petrovský; jakoby 99 vesnic vy- pálil. Us. Hledí jako z brku vyražený; jak sova; jak žába z prachu. Hleď ne kdo, ale co. Vz Zevnějšek. Lb. Hledí jako kyselé zelí; jakoby chtěl ves vypáliti. Lb. Vz Zá- dumčivý. Hledí jako žába z kyšky. Sk. Hledí jako tři krejcary z pytle (o zimomřivci). Us. u Rakov. Hleďte! Mák hledí = makovice dostávají dírky a za větru se vysypávají. Us. — kam (pod co, do čeho, nač, nad co, za co, v co): pod sebe, V., pod postel, Us., do země, V., do stodoly, do domu, ně- komu do očí, D., do slunce. Us. Kdo do nebe hledí a po zemi chodí, snadno se uhodí. Č. Hledí jak vrána do kosti. Pk. Bez brejlí do knihy hledí. Us. Na zem, V., na strom. Us. Jednu nohu v hrobě má a více na onen svět hledí. V. Nehleděl na to. Ml. Nemoci na někoho hleděti; nehledě na zákon. Nt. Hledíce jedni na druhé. Chč. 382. Na svú matku hleděl. Kat. 766. Na službu hl. Sych. Na někoho šilhavě hl. V. Na všecky strany pilně hleděl. D. Na to se nehledí. Us. Ne- hledě na jeho věk. D. Na svou důstojnosť mají lidé hleděti. Kom. Hledí jako vůl, jako tele na nová vrata. Pk. Markrabí naši neráčíc na se h. (bedacht sein). K. Tov. 27. Hleděli jsme i na to, že úředníkův menších od sebe pustiti nemůžeme. Žer. Záp. I. 68. H. nad sebe. H. za dům, za sebe. D. H. v oči, v zem. D. V ruce někomu hl. = jeho pomocí žíti, naň spolé- hati. Cyr. H. v co. Br. Hledíš co vrána v kosť. Jg. V pravo (v levo) hleď! Přímo hleď! Rechts (links) schaut! Čsk. — čeho, koho (gt.; si). Povolání svého hl.. Kom., úřadu. V. Mohl by si raději něčeho jiného hleděti. Us. H. konce. Jel. Hleď nižšího místa (zůstaň na něm. ) Kom. H. svého. Jir. dh. Hleď si svého. Kdo svého nehledí, (ten) dlouho nedědí (brzo pozbude statku zdě- děného. Vz Lenosť, Svůj). Lb. Prov. Hl. za- hálky, ožralství, kněh, pobožnosti, řemesla, práce, hospodářství, pití, rozkoše, statku (dobře, špatně) hl., bohatství, Us., D., služby. Kom. Mrzkosť hledí temnosti. Jel. Bezhrdlí něčího h. Jel. Hleď si ho. Kom. Svého ví- tězství h. Vš. Užitku ze země h. Arch. I. 77. Po obědě každý svých věcí hleděl. Žer. Sn. 21. Samého šelmovství hledí. Us. Každý hledí svého prospěchu, užitku. Jg. Soudce jedenkaždý více slušnosti, nežli přísnosti práva hleděti má. Jg. Hl. jen nápisu, ne podstaty. Kom. Hl. příležitosti. D. — čeho, koho jak. Jedni úklady (instr. ) tvého bezhrdlí hleděli. Har. Hleděli toho s pilností. V., Pr. (1532. ) Někoho právem hleděti (= právně na něm pohledávati). Půh. ol. Aby ho právem hleděl, ne aby sám svou rukou se mstíti měl. Br. Kdyby měštěnín s měštěnínem činiti měl, ti si hleděti mají právem svým Pr. 1861. str. 26. — koho na čem, čeho na kom. Řd. Odporníka svého na jeho právě hleď (právem na něm pohledávej). Pr. — kam (ke komu, k čemu). Hleděl jsem k tomu nejvíce. Jel. Člověk k tváři, ale Bůh k srdci hledí. Kom. Když přestaneš dávati, hned k jinému hledí. Č. Jen k brání hledí. Lom. K samé ctnosti hl. Jel. Hledí k budoucímu naděje a strach. Jel. K skutkům sluší hleděti. Arch. I. 76. K zemi h. Jir. dh. — K pravdě hl. Jel. K úmyslu a k vůli hl. sluší. Vš. Kde sv. země k Aegyptu hledí (s ním hraničí). Ráj. Že takovému kaž- dému k hrdlu hleděno býti má, es soll ihm an den Hals gehen. Kn. drn. l1l. Poněvadž by i země i pán země vedlé úřadu jeho k němu hleděti mohl. Žer. Záp. I. 102. — ke komu jak, trestem, právem trestním dle zákona (wider Jemanden peinlich vorgehen), J. tr., k dluž- níkovi soudem. Řd. A nicméně kdyby se vy- jevilo, co komu týmž kšaftem náleželo, po- řadem práva hleděti může k tomu nebo k statku jeho. Kol. 64. Pakliby rozsudku dosti neučinil, k takovému má hledíno býti podlé smluv a pokut. Br. — ke komu o co (jak). K správci svému o něco hl. (=právně na něm pohledávati). Nechť se na tom nemýlí, abychom neměli k němu o to jako k ne- příteli vedlé vší možnosti naší hleděti. Solf. Hl. k někomu o náhradu škody, o výživu (žádati někoho za něco právně), o své právo (domáhati se ho). J. tr. Máš-li něco na statku sirotčím, hleď o to k poručníkovi jeho. Pr. Hledí oň (o chléb) k pekaři. Kom. Obme- šká-li řečník koho v čem, o to k němu hle- díno bude. Kol. 20. Kdožby za koho byl rukojmě a ten, za kohož by slíbil, umřel a on hleděl k statku o ten slib, nedada zaň nic, darmo pohání; než kdyby co dal, tehdy může k statku hleděti. Nál. 156. A kdyžby se jeden nechtěl děliti, tehdy ho druhý má právem k tomu připraviti a k němu o tom právem hleděti. A umřel-liby v tom pohnaný, tehdy o tu pokutu k statku jeho má hledíno býti. Pr. — Let., Žer., Arch. I., 78. — koho oč. Potřebuje-li kdo chleba, hledí on pekaře (= k pekaři), o mouku mlynáře, o maso řez- níka. Kom. did. Žalobou o své právo. J. tr. ke komu pro co. Hleděti mohou sirotci k otčímovi pro statek svůj (právně na něm pohledávati). Mus. Ale poněvadž mimo osobu krále J. M. žádný k takovým lidem pro po- kutu jest nehleděl a skrze to i pokuty mí- jely a výstupkové svój průchod mívali... Fkn. — kam (nač) jak. Na někoho nebo- zízem, šejdrem, šourem h. Vz Nenávisť. Č. — za kým: za milou h. Us. — přes co. H. někomu přes hlavu, D., na někoho přes rameno. Jg. — čeho kde. U někoho něčeho h. Arch. I. 87. H. čeho u krále (o něco se ucházeti). Ms. 1549. — čím. H. očima (be- dlivě). Jg. H. na někoho zrakem. Kat. 1047., 31. Cizíma očima h. Kom. Did. 99. — proč. (instr. ) Oni zlostí na sebe nemohou h. Chč. 492. Lítostí sotva h. mohou. Kom. Lab. 74. — po kom, po čem. Pilně po nich hledí. Kom. Po sobě hl. D., Jel. — V. — odkud (kam). Nic hodného mu z očí nehledí. Us. Z pod střechy na někoho h. (hněvivě). Jg. Hledí ti to z očí. Er. P. 168. Hledí jako sova z nudlí. Vz Hloupý. Lb. Na někoho s vysoka, s půdy h. Us. — kudy (kam): oknem do kostela, Bl., děrami do kostela. Pref. 164. Skrze okno někam h. Jg. Skrze prsty h. (něco někomu přehlednouti, pro- minouti). V. — Okolo čeho. Okolo sebehl. D. — (kam) komu nač. Darovanému koni na zuby nehleď. Jg. Hledím si na to. Kom. Na službu někomu hl. = poctu činiti. Pánům na službu hledí. V. — oč kde. O to při právě sebe hleďte. Zříz. Ferd. — komu oč. A synové aby mu o všecko v ruce hl. měli (od něho všeho čekati). Háj. — čeho v čem. Ctnost' ve všem míry hledí. D. V tom svého užitku hleď. Er. — Mudr., Svěd. — se = na po- zoru se míti, varovati se, sich hüten, in Acht nehmen. D. — se kde oč. O to se v konsistoři hleďte (suďte se). Pr. měst. — se koho. Hleď se ho jako hada (střež se ho). Ros. — s inft. Hleděl je polapiti; hleděl uklouznouti. V. Hledí se zachovati. Ros. Hleděti se obecnému lidu zalíbiti. V. Co nemůž ďábel dovésti, to bába vše hledí svésti. Lom. Nehledí se odsluhovati. V. Hleď jen mně se líbiti. Kom. Hledí ho předčiti. Har. — aby. Hleď se, aby tě neviděl. Ml. Hledím, aby všude dobře bylo. Ros. Hleď, abys se nespálil (nezmýlil), abys nezbloudil. Jg. — že. Hledě, nehledě k tomu, že... Nt. — s adv. Hleděti vzhůru, zpět, pryč, sem i tam, ostře (souditi), D., šilhavě na koho, nerovně, škaredě, kysele, hněvivě, vysoko (pyšně), nevysoko (pokořiti se), V., upřeně, na vše chtivě, dolů. Nt. —

70888   Hleděti Svazek: 6 Strana: 0303
Hleděti. Vzor hleděti i v strč. Vz Bž. 192. a Listy filol. 1884. 452. (Gb.). — abs. Pokud měli, nehleděli (nedbali konce). Us. Dch. — kam. Kam to hledí? Wo soll das hin? Dch. Ta věc daleko hledí, hat eine grosse Tragweite. J. tr. Průčelí chrámu hledělo k městu. J. Lpř. Až do srdce si hledí. Kká. K sl. j. 31. Hleděl před sebe do prázdna. Hrts. Nemohl som Bohu slúžiť na teba hlediaci. Sl. sp. 120. Na zlostné oběti nechce Bůh h. Tč. Žádnú věc nečiň hneď, na konec pilně hleď. Tč. Ne na řeč ve světě hleď, ale na osobu. Té. Ona vzhůru v jeho oči hledí. Hdk. Každý před se v zemi hledí. Mcha. Vždy v nebe hledí. Pass. 1000. H. na ryby, na něčí boj, Dal. 36., 104., na něčí rány, Modl. 170. a., na něčí líce, Kat. 58., na ni. Št. Kn. š. 102. — komu kam. H-li si v oči. Us. H. někomu ve tvář. Kká. K sl. j. 193., 112 — koho. Hleď ju. Brt. D. Já musím doma h. děvuchu (hlídati). Slez. Šd. H-li ho (tele) jako oko v hlavě a ono přece pošlo. Us. Msk. — (si) čeho. H. si osoby něčí, J. tr., života, Čch. Bs. 60., každé maličkosti. Osv. I. 179. Hleďte mne! Dch. Všeho nechte a jen chlapce hleďte. Us. Vk. Lidé musejí svých věcí h. Kom. Každý svého hledí. Har. I. 283., Kom. L. 29. Hleděl našeho zlého. Pč. 29. - čeho kdy. Každý v svej mladosti samopašnosti hledí. Glč. II. 107. — (kam) jak. H. stra- nou; Budoucnosti s důvěrou vstříc h. Us. Pdl. Tázavě na někoho h. Osv. V. 543. S podivením na něco h. Šmb. Hleď do kola. Vrch. Hledí, div si oči nevykouká! Us. Na někoho bez ostychu h.; V bázni hledí kol. Kká. Td., K sl. j. 174. Smutným okem v dál krajiny hleděl. Mcha. Od té doby skrze posly na se h-li od krále ustúpivše. Let. 180. Se zalíbením na něco h. Hrts. Bystro to oko hladí, čo miluje. Sl. spv. 176. Okno její hledí zrovna proti hlavním dveřím. Sá. Hledí jak hrom do potoka (hněvá se), u Olom. Sd., jako hrom do trečava, na již. Mor. Šd., jak hrom do kubaně (posupně), jak vRána do kosti, jak výR (bystře), na Zlínsku, Brt., jako šťur (špatně). U Příbora. Mtl. Skrze prsty na to hleděti, že... BR. II. 67. a. — k čemu (oč, jak, čím, proč). H. k věci; Hledíce k tomu, že ... . Dch. Hledíme-li k nynějším poměrům, shledáváme . . . Us. Pdl. Ku komu mám h. o své?; Móž Vašek k témuž Jakubovi h. vedlé práva. NB. Tě. 7., 125., 132. Že chce k němu o to h. 1529. Mus. 1880. 494., NB. Tč. 7., 48., 93., 125., 126., 180., 264., Let. 370., Žer. Sn. 53., Nál. 217. K hrdlům vašim o to budeme h. Bart. Sirotci k otčimovi h. mohou pro statek po jich otci zůstalý. Kol. 47. Aby k samému knížeti h-li. Pr. pr. 242. A on (rukojmě) hleděl k statku o ten slib. Václ. 156. H. k něčímu hrdlu. Pč. 39. Protož toho k němu a k jeho zboží hledím; Toho k nim hleď právem. NB. Tč. I. 248., 162., Půh. II. 163., 326. Tehdy o tu pokutu k statku jeho má hledíno býti. Zř. F. I. C. XXXV. Na to sem mýma očima hleděla. NB. Tč. 79. — čeho k čemu. Má toho k němu h. vedlé práva. NB. Tč. I. 65., 70., II. 178 — čeho kde. V každé věci hleď konce. Mudr. 247. Václav může Lacka h. podlé toho listu před králem. Půh. II. 444. — po kom. Jak po nás hledí starci lesa. Kká. Š. 94. H. po výrech (lelky chytati). U Olom. Sd. — odkud kam. Z toho obchodu nic nehledí. Us. Dch. Jeho oči zpod svislých vlasů hledí snivě do dálky. Osv. I. 85. Hledí z okna do zahrady. Us. Měsíc hleděl z mraků. Vrch Hledí na něho s kruchty. Šml. I. 118. — kudy: oknem. Bj. — nač: na něčí duo- stojenstvie (k němu přihlížeti). Smil v. 513. Hledí přísně na pořádek. Us. Nebude (Bůh) h. na papežství. Hus I. 21. — se Hleď se (střez se)! Us. Hz. — se čeho. Hleď se starého Turka a mladého Srba. Mudr. 469. — se před kým. Ty se přede mnou hleď (střez). Us. Msk. — s inft. Hledí dokázati, že, zbytečné m.: dokazuje. Hleděl se blyštěti cizími slovy, zbytečně m.: blyskotal se; Hleděl se mu zavděčiti, zbytečně m.: vděčil se mu. Brt. S. 3. vd. 177. e.

70889   Hleděti Svazek: 7 Strana: 1258
Hleděti v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 201. — jak (kam). Hledí jak číž, čník (bystře). U St. Jič. Vhl. Hledí jako čert do báně (zamračeně). Mor. Rgl. Hledí eště jak čížek (o dítěti, jež by mělo již spáti, ale nechce). Us. Brt. Hledítko, das Sehloch. Ott. V. 763. b.

70890   Hleděti Svazek: 8 Strana: 0106
Hleděti. Hledí co kotě devátýho dne, co pečený vrabec. Bl. Gr. 295. Hledí jak hrom do potoka (do buku, do dubu). Slez. Nov. Př. 576. Hledí císařovi z kraja (o šilhavém). Mor. Os. 1. V. 419. Hľedí toho, jako pes postu. Ib.

70891   Hleděti Svazek: 9 Strana: 0065
Hleděti. O tvarech vz Gb. H. ml. ?. 2. 245., 280. — jak. Hledí jak tele na nový vrata, jak čert do baně, jak nebozíz a vidi dláto. Šeb. 221. Vz Zát. Př 33. b., 236. b., Dívati se.

70892   Hleděti jak Svazek: 10 Strana: 0083
Hleděti jak. Hledí jako hrom do po- toka, do duba (mračí se). Hauer 11.

70893   Hleděti jak Svazek: 10 Strana: 0584
Hleděti jak. Hledi jak z hušča (houští), z chabia, jak do buku (= poplašený). Slez. Vlasť. I. 236. Hledi do řepy a vidi do mrkvy. Slez. Vlasť. I. 237.

70894   Hleděvůči Svazek: 1 Strana: 0431
Hleděvůči (ne: hleděvůče) = hledě v oči, patrně, augenscheinlich. Vz Vůčihledě. H. lže. 1684.

70895   Hledí Svazek: 1 Strana: 0431
Hledí, í, n., otvor v lebce neb náhubce, Helmvisir. Uhodiv ho ostrým v h., sbode ho s koně. Troj. Skrze h. hrotem v oko po- hoden umřel. V. Hl. zamknouti. Biancof. —

70896   Hledí Svazek: 10 Strana: 0083
Hledí, n. H. u pušky. Vz Ott. XX. 1017.

70897   Hledí, n Svazek: 6 Strana: 0304
Hledí, n. = pohyblivá čásť přílbice, která v boji pro obranu obličeje se spouštívala, ale pohlížení na nepřítele nebránila. Kram. Slov., Vlšk. 410., S. N.

70898   Hledič Svazek: 1 Strana: 0431
Hledič, e, m., der Seher. Bystrooký h. Mus.

70899   Hledíček Svazek: 1 Strana: 0431
Hledíček, čku, m., vz Hledík.

70900   Hledíček Svazek: 8 Strana: 0106
Hledíček, čku, m. = humuličky, eufrasia off., rostl. Brt. D. II. 502.

70901   Hledička Svazek: 6 Strana: 0304
Hledička, y, f., die Schauerin. Bern.

70902   Hledidlo Svazek: 1 Strana: 0431
Hledidlo, a, n., hledítko, a, n., na Slov. = zrcadlo, Spiegel. Šf. — H. = Perspektiv. H. divadelní, hvězdářské. Jg.

70903   Hlediechu Svazek: 1 Strana: 0431
Hlediechu = hleděli, y, a. Kat.

70904   Hledieše Svazek: 1 Strana: 0432
Hledieše = hleděl, a, o. Kat.

70905   Hledík Svazek: 1 Strana: 0432
Hledík, u, m., hledíček, antirrhinum, Lö- wenmaul. Rostl. — H., planý mák, wilder Mohn. Us.

70906   Hledík Svazek: 6 Strana: 0304
Hledík, antirrhiHum, das Löwenmaul. H. větší, a. majus; rolní, a. orontium. Vz Rstp. 1140. H. nízký, nejnižší, nachový, karmínový, bílý, oranžový, žlutý, tmavočerveNý, krvavě- červený. sněhobílý. Dlj. 33. Cf. Čl. 82., Čl. Kv. 239.', Slb. 321., Kk. 189., FB. 57., Schd. II. 291., Rosc. 135., Mllr. 14.

70907   Hledíkový Svazek: 1 Strana: 0432
Hledíkový kořen. Vz Hledík.

70908   Hledisko Svazek: 6 Strana: 0304
Hledisko, a, n. = hlediště. Dk., Hdk.

70909   Hlediskosloví Svazek: 6 Strana: 0304
Hlediskosloví, n., -věda, y, f., die Topik. Šm., Loos.

70910   Hlediskosloví Svazek: 10 Strana: 0083
Hlediskosloví, n., topica. Mark.

70911   Hlediště Svazek: 1 Strana: 0432
Hlediště, ě, n., něm. Gesichtspunkt. Leč z obojího hlediště pře ta v takovou ne- snadnosť upadá. Měst. bož. Ze svého vlast- ního h. věc uvážiti. Div. z ochot. Obyčej tento z h. krasovědného důležitý jest. Mus. — H. = výhled, Aussicht. Z vysokého h. toho do okolí pozírá. Mus.

70912   Hlediště Svazek: 6 Strana: 0304
Hlediště, der Gesichtspunkt. S povšech- ného h.; s h. krasoumného. Tš. To s dvo- jího h. uvažováno býti může. Hlv. Hospo- dářské h. Šp. — H. v divadle, der Zuschauer- raum, Schauplatz. Dch., Mour.

70913   Hleditruňk Svazek: 6 Strana: 0304
Hleditruňk, a, m. = břichopásek. Reš.

70914   Hledivý Svazek: 1 Strana: 0432
Hledivý, H. len = prahlý, který se sám na slunci otvírá, na Mor. zřelý. Der sehende, offene Flachs. D. Vz Hlídlík, Hlídlý.

70915   Hlédka Svazek: 6 Strana: 0304
Hlédka = hlídka. Slov.

70916   Hleďnamne Svazek: 8 Strana: 0106
Hleďnamne, vz Hľaďnamne (3. dod.).

70917   Hledně Svazek: 6 Strana: 0304
Hledně, behutsam, bedachtsam. Slov. Bern.

70918   Hledně Svazek: 7 Strana: 1258
Hledně (hlednye), budella, zastr Pršp. 33. 9.

70919   Hledně Svazek: 10 Strana: 0084
Hledně, ě, f., budella (de radicibus). Prešp. 809. (Gb. ).

70920   Hledník Svazek: 6 Strana: 0304
Hledník, u, m. H. s litinovými záklop- kami ku pozorování žáru v peci. KP. V. 71.

70921   Hlednosť Svazek: 6 Strana: 0304
Hlednosť, i, f. = pozornosť, opatrnosť, die Behutsamkeit, Bedachtsamkeit. Slov. Bern.

70922   Hlednouti Svazek: 1 Strana: 0432
Hlednouti = hlídnouti.

70923   Hlednouti Svazek: 1 Strana: 0432
Hlednouti, chluchnouti, chnul a chl, utí; ochlechnouti = hluchým se stávati, taub werden. — abs. On hlechne. Již ohlechl. Ros. — 2. Sluchu se tratiti, nicht gehört werden. — kde. V podzemním žaláři hlechne všecko bědování. Jg.

70924   Hledný Svazek: 6 Strana: 0304
Hledný = úhledný. Ještě byla žita hled- nějši než naše. Us. u Chocerad. Vk. — H. == opatrný, behutsam. Slov. Bern.

70925   Hledný Svazek: 10 Strana: 0084
Hledný = hledící. Nejsa nikdy jinam hledný. Um. roud. 648,

70926   Hledoň Svazek: 6 Strana: 0304
Hledoň, ě, m. v: škaredohledoň = kdo škaredě hledí. Us. Šd.

70927   Hleďse Svazek: 10 Strana: 0084
Hleďse, Flammenpappel, hora v Orlických horách. Jrsk. XXII. 155.

70928   Hleďsebe Svazek: 6 Strana: 0304
Hleďsebe, e, m., Hledseb, ves u Mělníka; H. či Podbořanky, Hledseb, ves u Veltrus; 11. Dolejší a Malé, Gross-, Klein-Siehdich- für (Sichtigfür). PL. Cf. Blk. Kfsk. 1314.

70929   Hledy Svazek: 6 Strana: 0304
Hledy, p!., m. = světla (oči). Škd.

70930   Hlehleď Svazek: 9 Strana: 0065
Hlehleď, vz předcház. Hle.

70931   Hlehme Svazek: 9 Strana: 0065
Hlehme = hleďme/ U Košetic. Vchř.

70932   Hlechniti Svazek: 6 Strana: 0304
Hlechniti, il, ěn, ění = do hola odříti. — co: strom. Val. Vck. — se = mozolití se. Val. Brt. D. 214. Na Slov. sbírati. Ssk.

70933   Hlechnouti Svazek: 6 Strana: 0304
Hlechnouti. Vz Mkl. Etym. 67.

70934   Hlechnouti Svazek: 9 Strana: 0065
Hlechnouti = hluchnonti. Ucho hlechne. Hus. Zt?. 75v.

70935   Hlejbka Svazek: 6 Strana: 0304
Hlejbka = hloubka. Us.

70936   Hlejště Svazek: 9 Strana: 0065
Hlejště, ěte, n. = žížala. Hoř. 117.

70937   Hlejte Svazek: 6 Strana: 0304
Hlejte = hleďte. Us. Bž. 39.

70938   Hlejte Svazek: 9 Strana: 0065
Hlejte, vz předcház. Hle. Vz Krok 1896. 135.

70939   Hlejždě Svazek: 9 Strana: 0065
Hlejždě, ě, n. = červ. J. Hradec. Kub. L. f. 1900. 358.

70940   Hlek Svazek: 10 Strana: 0084
Hlek, u, m. = hlt, haustum. Fagif. 38b.

70941   Hlele Svazek: 6 Strana: 0304
Hlele! seht doch 'mal!

70942   Hleleďme Svazek: 9 Strana: 0065
Hleleďme, vz předeház. Hle, Hleďme.

70943   Hleleďte Svazek: 9 Strana: 0065
Hleleďte, vz předcház. Hle, Hleďte.

70944   Hleleme Svazek: 9 Strana: 0065
Hleleme, vz předcház. Hle, Hleďme.

70945   Hlemák Svazek: 7 Strana: 1258
Hlemák, a, m. = hlemýždi. U Kyšperka Jos. Káfuněk.

70946   Hlemaždiť Svazek: 8 Strana: 0106
Hlemaždiť = bíti. Slov. Phľd. 1894. 745.

70947   Hlemejžď Svazek: 1 Strana: 0432
Hlemejžď, hlemýžď, ě, hlemejždík, a, m. (dříve: hermežd, hlemizd), die Schnecke. V. H. zahradní, lesní, vodní, šarlatový; perlový, zemský, mořský, bodlavý. Jg. Plížiti se jako hl. V. Až h. zajíce přehoní (nikdá). V. Jako hl. když ze skořepiny vyleze (dle domnění chybného), Br. Hlemejždi y skořepině nejlíp a knězi na faře. Pk., Jg., Šp. — Hlemýždě, ěte, n., mladý hlemýžď, junge Schnecke; Feldsehnecke. Jg. — Hlemejždí chaloupka, domek, skořípka. Schnecken-.

70948   Hlemek Svazek: 1 Strana: 0432
Hlemek, mka, m., ryba úhořovitá, ophi- surus. Krok.

70949   Hlempest, u Svazek: 7 Strana: 1258
Hlempest, u, m., subtala, zastr. Pršp. 49. 39.

70950   Hlemýžď Svazek: 6 Strana: 0304
Hlemýžď. 1380. V MV. pravá glóssa. Pa. Cf. Mz. v List. filol. VII. 215., Mkl. Etym. 65. H-di býložraví, helicidae: h. zahradní, helix pomatia; keřový, h. hortensis; žíhaný, h. austriaca; skalní, h. obvia. Frč. 250. (246.-247.), Schd. II. 535., Kram. Slov. — H-di masožraví, testacellidae: zahnutec, žaludenka, sklovatka. Vz Frč. 251. H. ba- henní, lymnaeus stagnalis, die Flussehnecke; živorodý, paludina vivipara. Schd. II. 536. — H-di, helicidae: skleněnka, vitrina; ze- moun, zonites; sklenatka, hyalina; hlemýžď, helix- hladovka, bulimus; oblovka, cionella; vrkoč, vertigo; zrnovka, pupa; vřetnatka, balea, clausilia; jantarka, succinea. Vz Dud. 10.—11. a jednotí. H. helix, měkkýš: za- hradní, h. pomatia, die Deckelschnecke, Weinbergs-; keřový, h. hortensis; hájní, h. nemoralis; žíhaný, h. austriaca; horský, h. arbustorum; karpatský, h. carpatica; na- rudlý, h. carnata; vráskovaný, h. strigella; plavý, h. fruticum; podstinný, h. umbrosa; ježatý, h. hispida; srstnatý, h. sericea; jednozubý, h. unidentata; dvojzubý, h. bi- dens; skalní, h. lapicida; slepý, h. faustina; bodlákový, h. ericetorum; obecný, h. ob- via; ryhovaný, h. costulata; trnitý, h. acu- leata; okrouhlý, h. rotundata; pomezní, h. ruderata; malinký, h. pygmaea; drobný, h. pulchella; žebernatý, h. costata; zuboústý, h. personata; aksamitový, h. holosericea; pyskatý, h. obvoluta. Vz Dud. 14.—20. Cf. Krč. G. 611., Břichonožec, S. N., Slimák. — H. — hlemýžďově kolečko v hodinách. ZČ. I. 158. — H., Schneckendorf, ves u Jablon- ného. Blk. Kfsk. 1314. — H. v uchu, vz Slov. zdrav.

70951   Hlemýžď Svazek: 7 Strana: 1258
Hlemýžď. Cf. Brm. IV. 2. 230.—235. — H. = dštovka, Regenwurm, m. Pohl.

70952   Hlemýžď Svazek: 8 Strana: 0106
Hlemýžď. Vz Ott. XI. 358.

70953   Hlemýžď Svazek: 9 Strana: 0065
Hlemýžď. Vz Ulič. 206. Žije ve svém domku jako h. ve své skořepině. Br. Včk. 49.

70954   Hlemýždík Svazek: 1 Strana: 0432
Hlemýždík, a, m. = hlemýždě. V.

70955   Hlemýžditi Svazek: 1 Strana: 0432
Hlemýžditi = wimmeln. Jg.

70956   Hlemýždnice, e Svazek: 6 Strana: 0304
Hlemýždnice, e, f., die Schneckenhänd- lerin. Rk.

70957   Hlemýždnický Svazek: 6 Strana: 0304
Hlemýždnický, Schneckenhändler-. Šm.

70958   Hlemýždnictví Svazek: 6 Strana: 0304
Hlemýždnictví, n., der Schneckenhandel. Rk.

70959   Hlemýždník Svazek: 1 Strana: 0432
Hlemýždník, a, m. Sehiieckenhändler. Th.

70960   Hlemýžďovitý Svazek: 1 Strana: 0432
Hlemýžďovitý, schneckenförmig. Puch.

70961   Hlemýžďovna Svazek: 1 Strana: 0432
Hlemýžďovna, y, f., Schneekengrube. Jg.

70962   Hlemýžďový Svazek: 1 Strana: 0432
Hlemýžďový, Hlem. domek, skořípka. Schneckenhaus. V.

70963   Hlemýžďový. H Svazek: 6 Strana: 0304
Hlemýžďový. H. kolo v chronometru. Vz Hlemýžď. ZČ.I. 158.

70964   Hlen Svazek: 1 Strana: 0432
Hlen, u, m., na Slov. = bláto z louže, Schlamm. Ribay. — H. na jazyku, na zu- bech nečistota, Schleim. Kdyžby h. byl na jazyku n. na zubích, ústa vínem n. octem buďte vymývána. Kas. Jazyk hlenem obe- střený. Ja. — H., Blutwasser. Světoz.

70965   Hlen Svazek: 6 Strana: 0304
Hlen bathibiový na dně mořském. Vz Frč. 22. Cf. Mkl. Etym. 65.

70966   Hlen Svazek: 8 Strana: 0106
Hlen. H. potoku = bláto, Schlamm, m. Phľd. 1893. 609. - O h. (hnisu) cf. Ott. XI. 358.

70967   Hlená Svazek: 8 Strana: 0106
Hlená, é, f., potok v Zemplíně. Phľd. XII. 249.

70968   Hlenistý Svazek: 6 Strana: 0304
Hlenistý = bahnitý. H. riečka. Slov. HVaj. BD. I. 24.

70969   Hlenný Svazek: 10 Strana: 0084
Hlenný. H. zánět střeva, enteritis mu- cosa. Ktt.

70970   Hleno Svazek: 6 Strana: 0304
Hleno = hle ano, ano hle. Byu (byl)-li tam ? H. byu! Mor. Velká. Brt. L. N. II. 138.

70971   Hlenoniták Svazek: 6 Strana: 0304
Hlenoniták, u, m., naemaspora, die Schleimranke, houba. H. šafránový, n. cro cea. Rstp. 1992.

70972   Hlenosemenka Svazek: 6 Strana: 0304
Hlenosemenka, y, f., sphaeronaema, der Kugelschleimling, houba. Vz Rstp. 1949.

70973   Hlenotkaňový Svazek: 10 Strana: 0084
Hlenotkaňový nádor, myxoma hyalinum. Ktt.

70974   Hlenotok Svazek: 6 Strana: 0304
Hlenotok, u, m. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. IX. 333., X. 397.

70975   Hlenotok Svazek: 10 Strana: 0084
Hlenotok, u, m. H. nosní = rýma, prů- duškový, bronchitis catarrhalis serosa. Ott. XXII. 436. H. spojivky novorozeňat, krha- vosť očí nemluvňat, Conjunctivitis blennor- rhoeica neonatorum, Augenblennorrhoea der Neugeborenen. Ktt.

70976   Hlenotoký Svazek: 10 Strana: 0084
Hlenotoký zánět vaku slzního, dakryocys- titis blennorrboeica. Ktt.

70977   Hlenotrus Svazek: 6 Strana: 0304
Hlenotrus, u, m., myrothecium, der Scheibenstäubling, houba. H. zelený, h. inun- datum. Vz Rstp. 1970.

70978   Hlenovitě hnisavý Svazek: 10 Strana: 0584
Hlenovitě hnisavý, schleimig-eitrig, muco- purulentus. Ktt.

70979   Hlenovitohnisavý Svazek: 10 Strana: 0584
Hlenovitohnisavý katarrh cíbelný, schlei- mig-eitriger Harnröhrenkatarrh, urethritis catarrhalis, urethrorrhoea. Ktt.

70980   Hlenovitý Svazek: 6 Strana: 0304
Hlenovitý = hlenu podobný, schleimartig. H. hmota. Us. Pdl.

70981   Hlenovitý Svazek: 10 Strana: 0084
Hlenovitý. H. stolice, schleimiger Stuhl; h. zvrhlosť, degeneratio myxomatodes, schlei mige Erweichung; — h. léky, schleimige Arzneimittel, mucilaginosa.

70982   Hlenový, hlenovitý Svazek: 1 Strana: 0432
Hlenový, hlenovitý, plný hlenu, od hlenu, Sal., Schleim-. H. jazyk. Ja.

70983   Hľep Svazek: 8 Strana: 0106
Hľep, u, m. = chléb. Phľd. 1895. 629.

70984   Hleptati co po kom Svazek: 1 Strana: 0432
Hleptati co po kom. Ten něco po chůvě h. zná. Jg.

70985   Hlerda Svazek: 7 Strana: 1258
Hlerda, y, f., falena, zastr. Pršp. 18. 12.

70986   Hles Svazek: 6 Strana: 0304
Hles, u, m. = hlesnutí. Ani hlesu, kein Sterbenswörtchen. Dch. Zajikl se a nemůže o hles dále. Nrd. Blld. 38. Hles (jeho) každý trápnu vreští muku. Pbld. IV. 10.

70987   Hles Svazek: 8 Strana: 0106
Hles. Smutný h. Vrch. Rol. I.—VI. 17. Tiše jdou, že není slyšet h. Len. 85.

70988   Hlesnouti Svazek: 1 Strana: 0432
Hlesnouti, snul n. sl, utí. = hlas vydati, cknouti. Nesmí ani hl. Rk. Jen hlesne (jen slovíčko promluví), již mu to dá. Us. Ať ani nehlesne. Us. Laut von sich geben, sich ver- lauten. Jg.

70989   Hlesnouti Svazek: 6 Strana: 0304
Hlesnouti. Ani nehles'. Us. — kam. V to ticho kolem hlesne siný ret. Kká. K sl. j. 136. — čím. Rtem zsinalým hlesne. Kká. Š. 45.

70990   Hlesnouti Svazek: 8 Strana: 0106
Hlesnouti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 84.

70991   Hlesnutí, n Svazek: 6 Strana: 0304
Hlesnutí, n. = hles.

70992   Hlesot Svazek: 6 Strana: 0304
Hlesot. Ticho v zemi, len h. vetierku. Tóth. B. 31. (21.).

70993   Hlestěti Svazek: 6 Strana: 0304
Hlestěti = šuměti, hučeti. Slov. Ba spie- vať dovol Bože! sťa biela keď na tichej Nitre hlestí pena. Nitra hlestiaca šumom nádeje spevov. Tóth. B. 10. 16.

70994   Hlestík, u Svazek: 6 Strana: 0304
Hlestík, u, m., der Rahmnagel. Šm.

70995   Hléšť Svazek: 1 Strana: 0432
Hléšť, i, f. = hlísta.

70996   Hlet Svazek: 7 Strana: 1258
Hlet, u, m., haustus, zastr. Pršp. 58. 16. Cf. Hlt.

70997   Hlet Svazek: 9 Strana: 0065
Hlet, gt. hltu, nč. hlt, haustus. Prešp. v. 1516.

70998   Hlete Svazek: 9 Strana: 0065
Hlete = hleďte. Vz předcház. Hle.

70999   Hletník Svazek: 7 Strana: 1258
Hletník, a, m., fona, serpens? Pršp. 22. 20.

71000   Hlevík, u Svazek: 6 Strana: 0304
Hlevík, u, m., anthoceros, das Frucht- horn, mech. H. krapkovaný, a. punctatus; hladký, a. laevis. Vz Rstp. 1824., SP. II. 100.