164001   Nah Svazek: 2 Strana: 0024
Nah, vz Nahý.

164002   Nahabati Svazek: 6 Strana: 1080
Nahabati, zusammenscharren, vz Habati. Koll., Ssk.

164003   Nahabati čeho Svazek: 8 Strana: 0223
Nahabati čeho = nashromážditi. N-bal groši. Phľd. XII. 710. Nahabol som na dva prímerky (té rostliny). Phľd. XII. 657.

164004   Naháč Svazek: 6 Strana: 1080
Naháč. N-či, plazi, die Naekthäuter. Nz. — N. = kapr mající šupiny snadno odpadáva-
jící. Schd. II. 497. — N., der Adamite. Let.
165., 477., 478., Tk. IV. 138., 199., 208.,
Tk. Žk. 115., 116., Hš. Dod. k Jg. I. 12.
6. 74. — N. = ocún. Cf. Rstp. 1577., Schd.
II. 270., Čl. Kv. 128., Slb. 189., Mllr. 35.
N. kvitne, káže priasť. Slov. Rr. MBš. Tak
dlouho lze se koupati, dokud n. nevylézá.
Mus. — N. = oves komolý. Vz Rstp. 1738. — N., sam. u Benešova, poíe u Černouška. BPr.

164005   Naháč Svazek: 7 Strana: 1332
Naháč. Vz Bogdalec (2. dod.), Ott. V. 505.

164006   Naháč Svazek: 8 Strana: 0223
Naháč, e, m., něj. pták. 1714. NZ. III. 521. — N., tachypus, brouk. Klim. 18.

164007   Naháč Svazek: 9 Strana: 0177
Naháč. N-či: záby, mloci a syreny. Mus. 1849. IV. 65.

164008   Naháč Svazek: 10 Strana: 0194
Naháč, e, m. = nuzník. Msn. Od. 45.

164009   Naháč, e, nahák, a, naháček Svazek: 2 Strana: 0024
Naháč, e, nahák, a, naháček, čka, m. -. nahý člověk, ein Nackter. — N., der Ada- mite, přívrženec sekty. Dal. 150. Také to léto (1455.) po lukách, v žitech běhali n-či. Gl. 165., Tk. II. 14. — N., naháček, čku, m., nahý květ bez byliny, ocún, na Slov. jesenka, D., Colchicum autumnale, die Herbst- blume, Zeitlose. FB. 21., Kk. 123. — N., ječmen bezosinný. Us.

164010   Naháčový. N Svazek: 10 Strana: 0194
Naháčový. N. barva. Zvon II. 249.

164011   Nahádati Svazek: 6 Strana: 1080
Nahádati někomu = poraditi. N-li mu, aby koupil pole. Us. Nov. Bydž. Kšť. — se, lange rathen; streiten. Us. Bern.

164012   Nahádit se Svazek: 10 Strana: 0630
Nahádit se = nažrati. Brt. Slov. Sr. Hadit.

164013   Nahadrovať Svazek: 6 Strana: 1080
Nahadrovať, nahádzať, mit etwas werfen, aufladen. Slov. Ssk. Vz Naházeti.

164014   Nahafriť sa ako pes Svazek: 9 Strana: 0177
Nahafriť sa ako pes = najísti se. Slov. Zát. Př. 73a.

164015   Nahajdukovat sa. Za Svazek: 6 Strana: 1080
Nahajdukovat sa. Za to sa jej dosti n-val (nasloužil). Slov. Mt. S. L 60.

164016   Nahájiti Svazek: 6 Strana: 1080
Nahájiti, il, en, ení, nahajovati, viel vertheidigen; verbieten. Us. Bern.

164017   Nahajka Svazek: 6 Strana: 1080
Nahajka, y, f. = bič, býkovec, karabáč, žíla. Slez. Brt. D. 233., Zukal, Šd., Wrch. — Kos. v Km. 1886. 165.

164018   Nahakovati Svazek: 6 Strana: 1080
Nahakovati, mit einem Haken fassen. Šm.

164019   Nahál Svazek: 6 Strana: 1080
Nahál, rostl. Cf. Slb. 713. — N., a, m. = naháč, der Nackte. U Olom. Sd.

164020   Nahál Svazek: 10 Strana: 0630
Nahál, u, m., rostl. Vz Jasienka, Tees- dálka.

164021   Nahál, u, nahálek Svazek: 2 Strana: 0024
Nahál, u, nahálek, lku, m., rostl. N. pí- sečný, teesdalia nudicaulis. FB. 72.

164022   Nahalditi Svazek: 2 Strana: 0024
Nahalditi, il, ěn, ění, aufhäufen. V tom skladu nahalděno šatstva. Dch.

164023   Nahalka Svazek: 2 Strana: 0024
Nahalka, y, f., pneumodermon, blanýš. Krok.

164024   Nahalkati Svazek: 6 Strana: 1080
Nahalkati do knihy = namazati, ška- redě napsati. Mor. Brt. D. 233.

164025   Nahamati se čeho Svazek: 6 Strana: 1080
Nahamati se čeho = najísti se. Dítě se všeho n-má. Us. Dch.

164026   Nahamkať sa Svazek: 7 Strana: 1332
Nahamkať sa = napapkať se. Slov. Phľd. XII. 734.

164027   Nahamoniti Svazek: 6 Strana: 1080
Nahamoniti, vz Hamoniti. Co se člověk o to nahamoní. Us.

164028   Nahamovati Svazek: 6 Strana: 1080
Nahamovati, visiren; hemmen. Bern.

164029   Nahampasovať sa Svazek: 7 Strana: 1332
Nahampasovať sa = nalopotiti se. Val. Slavč.16.

164030   Nahamplasiti se Svazek: 8 Strana: 0223
Nahamplasiti se = nadělati se. Brt. D. II. 327.

164031   Nahamplovati se Svazek: 6 Strana: 1080
Nahamplovati se = dosti se napraco- vati, sich genug abrackern. U Místka. Mtl.

164032   Nahamžit čeho Svazek: 10 Strana: 0630
Nahamžit čeho = nalakotiti. Brt. Slov.

164033   Nahán Svazek: 6 Strana: 1080
Nahán, a, m. = naháč. Rk.

164034   Naháňač Svazek: 6 Strana: 1080
Naháňač, e, m. = naháněč, der Zutreiber, Helfershelfer. Cf. Honec. U Uher. Hrad. Td.

164035   Nahaňač Svazek: 8 Strana: 0223
Nahaňač, nahaňák, naháňka (han.) = železná deska s dírkami na ojku přibitá. Brt. D. II. 447.

164036   Naháňačka Svazek: 6 Strana: 1080
Naháňačka, y, f. = naháňka. Slov. Ssk.

164037   Naháňat Svazek: 8 Strana: 0223
Naháňat = pobízeti, nutiti. — koho nač. Vých. Mor. Brt. I). II. 345.

164038   Nahanbiti se Svazek: 6 Strana: 1080
Nahanbiti se, sich viel, oft schämen. Us.

164039   Nahanblivica Svazek: 6 Strana: 1080
Nahanblivica, e, f. = nestyda. Slov. Rr. Sb.

164040   Naháněč Svazek: 6 Strana: 1080
Naháněč, e, m., vz Naháňač.

164041   Nahaněti Svazek: 2 Strana: 0024
Nahaněti, zhaněti, tadeln. Jg.

164042   Nahaněti Svazek: 2 Strana: 0024
Nahaněti, 3. pl. -ějí, -ěj, -ěje (íc), ěl, ěn, ění; nahánívati; nahoniti, il, ěn, ění; nahnati, naženu, hnal, án, ání; nahnávati. Vz Poháněti, Nahoniti. Aufjagen, anhetzen, auftreiben, antreiben; eintreiben, zusammen- treiben. — co: zvěř, Us., vodu někam, rybník (nadržením vody vyvýšiti). Vys. — co, koho kam (do čeho, nač, k čemu): ryby do jezera, Har., do sítí, Us., vodu do rybníka. Us. Jinému peníze do měšce n. Us. Sílu dobytka do města nahnali. Ros. Nahnalo se jich mnoho do hospody. Us. Mlýn do kříže, do záměti n. Vys. Nahání na jeho mlýn (pomáhá mu). Jg. Jelena k ráně, na ránu. Us. K sobě toliko nahánějí (sind ein- genützig). V.Každý rád na svůj mlýn vody nahání. Č. On jen ve svůj měšec na- hání. Jg. — co, koho komu. Delfínové rybářům ryby nahánějí. Har. Takto ho sobě naháněli. Us. On mu dobře nahání (k zisku pomáhá; zuschanzen, zusammentreiben). Jg. — komu čeho: strachu, hrůzy (Furcht, Schrecken einjagen). V. Tenmu nahnal (získal, zjednal) strachu. Us. Někomu kupců n. (zu- schanzen). Dch. — co odkud: rybník z po- toka n. Vys. — co čím. Rybník vodou n. Vys. Tímto způsobem sobě statky nahánějí. Smrž. — co jak, kdy. Rybníky zjara s do- statkem nahnali. V. S ujmou něčí sobě na- háněti. Kram. — se, zusammenkommen. Na- hnalo se tam mnoho lidu. Jg. — se kam. Nahnalo se mnoho neřádu před tvůj dům. Ros. Hajní s hlídači proti střelcům zvěř od lesa, z lesa naháněli, aby se jí více na- střílelo.

164043   Naháněti komu Svazek: 6 Strana: 1080
Naháněti komu. Nahání mu (= nabíhá mu, je v úzkých). Us. Sd. Proč pak ti to tak nahání (o to máš starosť)? Us. Msk., Brnt. Když se dva pohánějí, třetímu na- hánějí. Lpř. — co komu: vodu, husí kůži. Us. Dch. — čeho odkud. Oni tam z té strany větru nahánějí. Us. — koho kam. Do mecha (do pytle) by ho nahnal (je bá- zlivý). Slov. Orl. IX. 248. Pořád mne na- háňa (nutí). Mor. Brt. D. 233. — koho nač: cerušku na snub. Mor. Brt. D. 233.

164044   Nahaniti se čeho Svazek: 6 Strana: 1080
Nahaniti se čeho, viel tadeln. Us.

164045   Naháňka Svazek: 2 Strana: 0024
Naháňka, y, f., nahánění, natlačování mýtěním, porubem (u myslivcův); lov, při kterém se na zdař bůh loví a rozestaveným střelcům zvěř honci nebo psy se přiháni. Klopf-, Klapper-, Streif-, Treibjagd. Šp. Máme dnes n-ku, půjdeme na n-ku. Us. Míti s kým n-ku (= práci, psí body, zu thun haben. Vz Nesnáze). Č. Ten má n-ku! To byla n. (honba, švanda, shon, ranty; das war ein Tanz!). D. A jakou měli n-ku o to (strach). Us. Do- bruška. Vk. — N., váha u nákolesníku, die Wage am Hakenpfluge. Us.

164046   Nahaňkati Svazek: 6 Strana: 1062
Nahaňkati, nabaňkovati, vz Nabaňčiti = namluviti někomu něco; navésti koho k ně- čemu. Bkř., Zkr., Knrz., Sd., Vlk., Brt. D. 232.

164047   Nahanobiti se koho Svazek: 6 Strana: 1080
Nahanobiti se koho, genug schmähen. Vz Hanobiti. Us.

164048   Nahárati Svazek: 2 Strana: 0024
Nahárati, vz Hárati.

164049   Nahárati Svazek: 6 Strana: 1080
Nahárati. To mi sám čert n-ral. V Kunv. Msk.

164050   Naharcovať sa Svazek: 6 Strana: 1080
Naharcovať sa = nabojovati se. Slov. Bern.

164051   Naharfovať sa, v Svazek: 6 Strana: 1080
Naharfovať sa, viel die Harfe schlagen. Bern.

164052   Naharkať Svazek: 6 Strana: 1080
Naharkať = nahuškať. Slov. Bern.

164053   Nahartusiti Svazek: 6 Strana: 1080
Nahartusiti. Co jsem se já na něho n-sil (nadoléhal, se namluvil a p.) a on nic. Us.

164054   Nahasiti se čeho Svazek: 6 Strana: 1080
Nahasiti se čeho, viel löschen. Us.

164055   Nahať Svazek: 2 Strana: 0024
Nahať = nechati. Na Slov. Kd.

164056   Nahatka, y Svazek: 6 Strana: 1080
Nahatka, y, f., Calendula officinalis, rostl. Let. Mt. S. VIII. 1. 7., Rr. Sb. Cf. Nahetka.

164057   Nahatlati Svazek: 2 Strana: 0024
Nahatlati, nacpati, anstopťen. — komu čeho: koním sena = více dáti než potře- bují tak, že je rozcuchají a po něm šlapou. Na Mor. Mrk.

164058   Nahatosť Svazek: 6 Strana: 1080
Nahatosť, i, f. — nahota. Bern.

164059   Nahatý Svazek: 2 Strana: 0024
Nahatý, nackend, halb nackt. Jg.

164060   Nahavránkovaný Svazek: 9 Strana: 0177
Nahavránkovaný. N. sukně. Šeb. 173.

164061   Naházati Svazek: 6 Strana: 1080
Naházati = naházeti, dialekt. Nahaž jim (slepičkám) pšeničky. Sš. P. 162.

164062   Naházený Svazek: 6 Strana: 1080
Naházený; -en, a, o, aufgeworfen. N. prsť. S. N. XI. 48.

164063   Naházeti Svazek: 2 Strana: 0024
Naházeti, vz Nahoditi.

164064   Naházka Svazek: 2 Strana: 0024
Naházka, y, f., der Aufwurf.

164065   Nahazovaci Svazek: 2 Strana: 0024
Nahazovaci, Aufwurf-.

164066   Nahazovati Svazek: 2 Strana: 0024
Nahazovati, vz Nahoditi.

164067   Nahe daran sein Svazek: 2 Strana: 0024
Nahe daran sein, něm. Er war schon nahe daran fertig zu werden mit seinem Handel. Už dodělával se svým obchodem. Také: Už měl se svým obchodem na mále. Mk. Er war nahe daran zu sterben, již umíral.

164068   Nahecmati něčeho někam Svazek: 6 Strana: 1080
Nahecmati něčeho někam = nacpati; bez ladu a skladu naházeti. Nahečmal zele- niny plný vůz. U Kr. Hrad. Kšť.

164069   Nahečmaný Svazek: 7 Strana: 1332
Nahečmaný = načechraný jako bouda. Vz Nahrejdaný (dod.).

164070   Náhedvec Svazek: 6 Strana: 1080
Náhedvec, devce, m , das Epistilbit. Šm.

164071   Náhel Svazek: 10 Strana: 0194
Náhel, hla, o, vz Náhlý.

164072   Naheň Svazek: 7 Strana: 1332
Naheň = na oheň. Gb. Ml. I. 19.

164073   Nahen Svazek: 8 Strana: 0223
Nahen = na oheň. Št. Uč. 4. b.

164074   Nahetka Svazek: 6 Strana: 1080
Nahetka, y, f. = nahatka. Laš. Tč.

164075   Nahie Svazek: 2 Strana: 0024
Nahie, e, ť. Černá hora má 8 nahií (krajů). S. N.

164076   Náhiiti Svazek: 8 Strana: 0223
Náhiiti. Náhli ako kat. Slov. Nov. Př. 646.

164077   Nahít Svazek: 8 Strana: 0223
Nahít = najíti. Tišn. Brt. D. II. 187.

164078   Náhľad Svazek: 6 Strana: 1080
Náhľad, u, m. = náhled. Slov. Ssk.

164079   Nahladiti Svazek: 2 Strana: 0024
Nahladiti, il, zen, zení. — co. On ten kámen nahladil (počal hladiti, hat ihn ein wenig geglättet.). — se čeho, lange glätten: kamene, dřeva, ženy (streicheln) atd. Us.

164080   Nahladiti Svazek: 10 Strana: 0194
Nahladiti, vz násl. Naježiti.

164081   Nahladiti sa Svazek: 6 Strana: 1080
Nahladiti sa = vyfintiti se. Slov. a mor. Brt. D. 233.

164082   Náhľadne Svazek: 8 Strana: 0223
Náhľadne = názorné. Phľd. 1895. 223.

164083   Nahlásati se čeho Svazek: 2 Strana: 0024
Nahlásati se čeho, genug ankündigen. Us.

164084   Náhlasek Svazek: 6 Strana: 1080
Náhlasek, sku, m., der Accent. Horv. Šd.

164085   Náhlaseň Svazek: 6 Strana: 1080
Náhlaseň, sně, f. Slyšeli jsme n-sně moci jeho, famam potentiae. B. olom. Josue 9. 9.

164086   Nahlásiti Svazek: 6 Strana: 1080
Nahlásiti, viel anmelden. Ten toho n-sí (nakřičí)! U N. Kdyně. Rgl.

164087   Nahlástka Svazek: 8 Strana: 0223
Nahlástka = Furie. 1487. Krok 1896.-11.

164088   Nahlašovati Svazek: 2 Strana: 0024
Nahlašovati, den Ton angeben. Rk. — N. se, viel, lange stimmen. Dosť se nahla- sovali a přece nic neukončili. Us.

164089   Náhlav Svazek: 6 Strana: 1080
Náhlav, i, f. = ohlav, die Halfter. Čsk.

164090   Náhlav Svazek: 7 Strana: 1332
Náhlav, omirale, 16. stol. Pršp. 84. 8

164091   Náhlavák Svazek: 6 Strana: 1080
Náhlavák, u, m. = kloboučnický přístroj, kterým na hlavu daným a dle ní přizpůso- beným se klobouk natahuje úplně dle její okrouhlosti, der Kopfmatteur. Dch.

164092   Náhlavec Svazek: 2 Strana: 0024
Náhlavec, vce, m., ohlav, die Halfter. Cyr.

164093   Náhlavec Svazek: 6 Strana: 1080
Náhlavec potápěčův. Mj. 8.

164094   Náhlavek Svazek: 2 Strana: 0024
Náhlavek, vku, m., náhlavka, y, f. N. pro koně (náhlavník, der Kopfgestellriemen. Čsk.), die Halfter. Jel. Uzda s n-kou i otěží. Zlob. — N. při cepu: očepek na cepovce, die Stielkappe. Na Mor. — N., die Kopf- bedeckung. Jg.

164095   Náhlavek Svazek: 6 Strana: 1080
Náhlavek briliantový (okrasa do vlasů). Dch.

164096   Náhlavek Svazek: 8 Strana: 0223
Náhlavek, vku, m., vz Slavík (3. dod.).

164097   Náhlavek Svazek: 9 Strana: 0177
Náhlavek, vku, m. Koňský n. Hus I. 134.

164098   Náhlaví, n Svazek: 2 Strana: 0024
Náhlaví, n., plaz, das Pflughaupt, dolejší dřevo a hlavní čásť pluhu. V.

164099   Náhlavka Svazek: 6 Strana: 1080
Náhlavka, y, f. = náhlavec. Bern.

164100   Náhlavní Svazek: 6 Strana: 1080
Náhlavní, Kopf-. N. kůže, KP. I. 38., seky, kryty v šermu. NA. III. 71., 72. N. okrasa. Ml.

164101   Náhlavnice Svazek: 6 Strana: 1080
Náhlavnice, e, f. = architrav. NA. I. 14. — N., die Ofensteigröhre (Gaserz.). Šp.

164102   Náhlavník Svazek: 2 Strana: 0024
Náhlavník, u, m., der Kopfriemen. D.

164103   Náhlavník Svazek: 6 Strana: 1080
Náhlavník, u, m., vz Podřímsí (dod.).

164104   Náhlavník Svazek: 8 Strana: 0223
Náhlavník = bašlík, Baschlik, m. Sterz. 395. a.

164105   Nahlcený Svazek: 2 Strana: 0024
Nahlcený, geschluckt. Jg.

164106   Náhle Svazek: 2 Strana: 0024
Náhle, kompar. náhleji. — N., kvapně, úprkem, jäh. N. vyjde hněv Páně. Br. — 2. Prchle, hněvivě, jähzornig. D. — 3. Kvapně, rychle, nenadále, jählings, plötzlich. N. pad- nouti, umříti. V. ' N. vysoký. V. Mor n. se rozmáhá. Kom. N. jeho ven vyžeň: N. vstana jdi k sv. Germanovi. Pass. 780.

164107   Náhle Svazek: 6 Strana: 1080
Náhle = rychle etc. N. zmizeti, něco spatřiti. Us. Pdl. Ale jakž n. vietr pověne. Št. Kn. Š. 41. Ustyďte sě n. všickni ne- přietelé moji. Ž. wit. N. rozvíže ji pustiž ji (lvici). Žvt. otc. 54. a. Jakž by n. k městu jeli. Alx. Kdo n. soudí, v brzce toho lituje. Sb. uč. — N. = nerozvážně. N. nemluv proti Bohu. GR. Mus. 1862. 379.

164108   Náhle Svazek: 8 Strana: 0223
Náhle. Ja n., on hýl z Hovezí' = ja tak! (opravuje se). Val. Brt. D. II. 345.

164109   Náhlec Svazek: 2 Strana: 0025
Náhlec, hlce, m., střelec, mor ovčí. Ovce na náhlec padají. Us. Der Schaffsfall, das wilde Feuer.

164110   Náhled Svazek: 2 Strana: 0025
Náhled, u, m., hledění nač, vec, die Hinein-, Einsicht. — N., osoblivé zdání o věci, die j Ansicht. V tomto smyslu teprve v novějším ! jazyce se objevuje m. starých slov:' mínění, zdání, rozum, smysl. Vz tato slova, k nimž se vracejme. Brs. 106. Mnoho nových n-dů proneseno. Mus. S tímto n-dem všichni jsou srozuměni, lépe: S tímto míněním všichni se snášejí. Sb., Šm. Jsem toho náhledu, lépe: js. t. mínění. Bs. — N. ve smyslu něm. Ein- sicht nahrazujeme slovem uznání. Habe doch Einsicht: měj uznání, buď uznalým. Vz Na- hlédnouti. Brs. 106.

164111   Náhled Svazek: 6 Strana: 1080
Náhled, die Einsicht. N. do historie. Osv. I. 289. — N. = mínění. N. křivý, jedno- stranný. Dk. Cf. Podlé svého smyslu. Pulk.

164112   Náhled Svazek: 10 Strana: 0194
Náhled = korrektura k nahlédnutí. Když jsem měl v rukou n. Nár. list. 1902. č. 198. 9·

164113   Nahlédací Svazek: 9 Strana: 0177
Nahlédací sklo (u strojů), kterým se do nich nahlíží. KP. IX. 28.

164114   Nahlédač Svazek: 2 Strana: 0025
Nahlédač, e, m., der Einseher. N. do cizích věcí. Br.

164115   Nahlédání Svazek: 2 Strana: 0025
Nahlédání, n., das Hineinsehen, die Ein- sicht. D.

164116   Nahledati Svazek: 2 Strana: 0025
Nahledati, hledáním najíti, zusammen-, aufsuchen. — co. Přece jsme toho něco nahlodali. Jg. — čeho. Lidé příliš se mýlí: nahledají příčin atd. Jel. — se čeho. Přece se toho nahledalo. Ros. Dosti jsme se toho nahledali. Us. — se s čím, lange suchen. Dosti jsme se s tím nahledali. Ros.

164117   Nahlédati, nahlídati; nahleděti Svazek: 2 Strana: 0025
Nahlédati, nahlídati; nahleděti, ěl, ěn, ěni; nahlédnouti, uahlídnouti, dnul a dl, ut, utí; nahlízeti, el, en, ení — clo vnitřku hleděti, nakoukati, nazírati, einsehen, einschauen; dlouho hlídati, lange hüten, pfle- gen, warten. — Co tam nahlížíš? Ani jsem tam nenahlídl (nekoukl). — Pozn. N, něm. einsehen, verstehen, lépe: rozuměti, poroz- uměti čemu, poznati, znamenati, pochopiti co. Os., Šm. Nahlídlo se, lépe; bylo uznáno. Bs. Nechce nahlédnouti, že se mýlí a p. budiž vyjádřeno: nechce poznati, pochopiti, tomu vyrozuměti, že... Brs. 106. — co (Einsicht nehmen): knihu; další výminky, knihovní výtahy, protokol odhadni atd., chybně m. v co, do čeho (na něco). Šm., Bs., Brs. 106. — kam (do čeho, v co): do komory, Jg., do zrcadla (n. se do zrcadla), Ros., do srdcí, do mozku. Br. Nahlodá, co pes do kuchyně. Us. Do knihy n. Kom. Kde pán (sám) do koutů nahlédá, tu hospodářství dobře stojí. V. Nahlédni do své kuchyně a poznáš, čeho se nedostává. V. Nahlídni do svých (sám) ňader. Č., D. Není možná, všem lidem do srdcí nahlídnouti. D. Nahlédl hlu- boko do sklenice, do žbánku, do korbele (opil se). Lb. Do protokolu. Bs. Z nuzné potřeby (vrchnosť) v to nahlédne. V. V srdce své nahlédl. Br. N. v starodávní zřízení. Zř. F. I. V protokol n. Bs. N. oknem (Sš. P. 720.) do světnice. Us. Blázen oknem nahlédá do domu. Ben. V. Nahlédni pod lavici, mezi dříví, za jarmaru, není-li tam střevíc. Us. — ke komu. K hospodyni. Klat. — co při kom. Však jestliže při člověku netoliko způsob a postavu tu zevnitřní nahlédneme atd. Byl. — kudy. Tu on pilně počal skrze skuliny nahlédati. Solf. Vz N. kam. — na co — ; prohlédnouti si, obhlídnouti si. Bs. Každý může nahlédnouti na to, že je to nespravedlivé. Us. Vk. — se čeho. Kterak bych já jí rada slúžila, abych se její tváři nahléďala (napatřila). Pass. 266, Dosť se těch hrušek nahlídal a přece mu je otrhali. Us. Toho koně jsme se nahlídali! Us. — jak dlouho. Nahleděti se do vóle (vůle). Reš. — se kam. Nemohli jsme se na to dosti na- hleděti. Ros. Na mne se dosti nahlédal. BN. Nahlédnutí, n., das Einsehen, die Be- sehung, die Einsicht. Dáti někomu něco k n. Dch.

164118   Náhledina Svazek: 6 Strana: 1081
Náhledina, y, f. = názor, die Ansicht. N. hradu, města. Koll. III. 350.

164119   Náhledný Svazek: 2 Strana: 0025
Náhledný, einsichtsvoll. Rk.

164120   Nahlechlý Svazek: 10 Strana: 0630
Nahlechlý = nahluchlý. Šum. Rgl.

164121   Nahlechniti se Svazek: 6 Strana: 1081
Nahlechniti se = namozoliti se. Mor. Brt. D. 214.

164122   Náhlen Svazek: 7 Strana: 1332
Náhlen, a, m . zitiron. Pršp. 17. 404.

164123   Náhlení Svazek: 2 Strana: 0025
Náhlení, í, n., pospíchání, na Slov. S n-ním někam jíti. Us. N. není dobré. Bern. Die Eile.

164124   Náhlení Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlení, n. V n. (furor). BO.

164125   Náhlet se Svazek: 9 Strana: 0177
Náhlet se. Pro takové věci není se hodno n. Mtc. 1899. 39.

164126   Náhlezník Svazek: 10 Strana: 0194
Náhlezník, u, m. Škorně upevňoval po lýtkách n-ky. Msn. II. 290., 53.

164127   Náhlíce Svazek: 2 Strana: 0025
Náhlíce, e, f., Horká zimnice, Entzündungs- fieber, n. Ja.

164128   Náhlíce Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlíce = síť. Popadena jsem v n-ci. Marg. v. 107.

164129   Náhlid Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlid, u, m. = náhled. Laš. Tč.

164130   Nahlídati Svazek: 2 Strana: 0025
Nahlídati, vz Nahlédati. — se čeho, lange hüten.

164131   Nahlídka Svazek: 2 Strana: 0025
Nahlídka, y, f., v tiskárně, oprava revise, Nachschau. Dch. — N. = náhled, die Ansicht. Purkyně. Vz Náhled.

164132   Nahlídlý Svazek: 6 Strana: 1081
Nahlídlý, einsichtsvoll. U Prahy. Krjk.

164133   Nahlídnouti Svazek: 6 Strana: 1081
Nahlídnouti = nahlédnouti.

164134   Náhlík Svazek: 2 Strana: 0025
Náhlík, a, m., veliká černavá housenka v trávě. Us. — N., ein Hitzkopf. Rk.

164135   Náhlík Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlík, a, m., mlýn u Sedlce. Rk. Slov. — N., u, m., eine hölzerne Hand o. ein Stab, welcher von Haus zu Haus geschickt wird, um einen Todesfall anzuzeigen. Slov. Ssk

164136   Náhlina Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlina, y, ,m. = náhlík, náhlý člověk. Slez. a mor. Sd , Brt. D.

164137   Náhliti Svazek: 2 Strana: 0025
Náhliti, il, en, ení, beschleunigen, an- treiben; eilen. Jg. —abs. Čas náhlí. L. Kdo velmi náhlí, lehko se ošálí. Bern. — komu (na Slov.), naléhati, jemanden betreiben. Plk. — kam: do trhu (pospíchati). Jg. — nač. Nenáhli přece na to tak. Mor. Hý. —s iuft. Náhlil to urobiť. Šf. — se s čím: s cestou svou (pospíchati). Kartig. — se (= náhliti): pospíchati; velmi se hněvati. Na Slov.

164138   Náhliti kam Svazek: 6 Strana: 1081
Náhliti kam: domů. Us. Jrsk. Musím sa domov n. Koll. Zp. — kdy na koho. Kněz při kázaňú na sebe náhlí (rychle mluví). Zlínsky. Brt. D. 233. — se v čem. Ne- náhli se v jízdě, krm koně. Bž. exc. — na koho s čím. Náhlí na sebe s řečú. Mor. Brt, D. 233.

164139   Náhlivé Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlivé = náhle. Jak n. zakvitla. Phľd. II. 101. — N. = prchlivě. N. na koho do- tírati. Mor. Šd.

164140   Náhlivec Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlivec, vce, m. = náhlík, náhlina. Již. Mor. Šd.

164141   Náhlivo Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlivo = náhlivé. Slov. Sldk. 248., Tóth. B. 64.

164142   Náhlivosť Svazek: 2 Strana: 0025
Náhlivosť, i, f., prchlivost', spěšnost', die Raschheit, Jähheit. Jg.

164143   Náhlivosť Svazek: 8 Strana: 0223
Náhlivosť, i, f. Lenivosť mrcha, n. horšia. Slov. Nov. Př. 261.

164144   Náhlivosť Svazek: 9 Strana: 0177
Náhlivosť. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 141b.

164145   Náhlivý Svazek: 2 Strana: 0025
Náhlivý, kvapný, prchlivý, spěšný, rasch, jäh, voreilig. N. hluk.Kartig. Pán Bůh není náhli v, ale pamětliv. Č., Plk. N. jako smrť. Mt. S.

164146   Náhlivý Svazek: 8 Strana: 0223
Náhlivý. N. robota (práce) nikdy dobrá nebýva. Phľd. 1893. 147.

164147   Náhlivý. N Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlivý. N. rozloučení. Koll. Zpv. II. 232. N-vé rozlúčení nepratelstvo plodí; Nebuď v súdoch n-vý, ale pozorlivý; Nebuď n-vý, ale ve všem povážlivý. Glč. I. 204., II. 91.

164148   Nahlízeti Svazek: 2 Strana: 0025
Nahlízeti, lépe než: nahlížeti. Vz Nahlé- dati. V novější době často méně správně m. rozuměti, vz Nahlédati.

164149   Nahlízivý Svazek: 6 Strana: 1081
Nahlízivý, einsichtsvoll. Šm.

164150   Nahlížení Svazek: 2 Strana: 0025
Nahlížení, n., die Einsicht. Dch. Vz Na- hlízeti. N. do spisů. Trest. zák.

164151   Náhlnosť Svazek: 9 Strana: 0177
Náhlnosť, i, f. = náchylnost. Otcovská n. Holic. 97. a j.

164152   Náhlo Svazek: 2 Strana: 0025
Náhlo. V náhle, z náhla — náhle, plötzlich. Háj., Jel., Ben., V., Troj. Smrť v náhle při- kvačila. Kom. Vz Náhlý.

164153   Náhlo Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlo. Tak v náhle. GR. Žalobník posla tak v náhle najíti nemohl. NB. Tč. 104. Máť také prvotní osoba poblúzení svého řečníka odvolati v náhle, aby nezdála se jemu přivolovati. CJB. 401. Ta věc je na náhle (nesmí se odkládati). Us. u Olom. Sd. Co po nóhle, to po dóble. Slez. Tč Po noble jen blechy chytať. Ib. Keď tak na náhle zmarní člověka. Koll. Zp. — Cf. Bž. 127.

164154   Nahlobiti se Svazek: 6 Strana: 1081
Nahlobiti se = najísti se (s příhanou, nacpati se). Mor. Vck. N-bil sa šišek. Brt. D. 233.

164155   Nahlodati co Svazek: 2 Strana: 0025
Nahlodati co, annagen; se čeho, viel, lange daran nagen. Us.

164156   Nahlodati koho Svazek: 6 Strana: 1080
Nahlodati koho. Jde ho nahlédnúť = navštíviti. V Podluží. Brt. D. 233. — čemu: včelám. U Domažl. Nl. — kam jak. Světů tvůrci v tajná díla skoumavým umem na- hlédá. Kyt. 1876. 3. Aby s pilností v to nahlédl. Bart. 120. Do kuchyně jim nahlédal (pozoroval jejich jednání). Ib. 70. — se = podívati se. Nahlédnul se do světnice. Mor. Knrz.

164157   Nahlomoziti Svazek: 2 Strana: 0025
Nahlomoziti. Vz Hlomoziti.

164158   Nahlomozniti Svazek: 6 Strana: 1081
Nahlomozniti, il, ěn, ění. — co: dělo = na lafettu zdvihnouti. NA. III. 101.

164159   Náhlosť Svazek: 2 Strana: 0025
Náhlosť, i, f., kvapnosť,prchlost, die Jähe, Raschheit, Jähheit, Hast. Šel pryč s velikou náhlostí mysli. Z veliké n-sti hněvu pozbyl rozumu. Štelc. V n-sti. V. Král u veliké n-sti se rozhněval. Pass. 820. Proplíští to, cožkoli mu n. (slina) k jazyku přinese. Rým. N. vaše jest vám na škodu. Sych. N. dobrých lidí příznak. Pk. Aby nikdy v svej náhlosti ne- mstil. Smil v. 1057. N. se ničemu nehodí. Alx. 1116. — N., příkrosť, die Steilheit.

164160   Náhlosť Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlosť. To v n-sti se stalo. Mus. 1880. 497. Mnohé chalupy připluly k mostu pro n. vody. Let. 139. Co bývá z n-sti, nemívá stálosti. Tě. exc. Často člověk z své n-sti dochodí veliké nectnosti. Výb. I. 837. — Ž. wit. 77. 33., 45. 5.

164161   Náhlosť Svazek: 8 Strana: 0223
Náhlosť jest příznakem povahy dobré. Šml. VIL 10.

164162   Náhlota Svazek: 2 Strana: 0025
Náhlota, y, f., náhlosť, der Jähzorn.

164163   Nahloubati se Svazek: 6 Strana: 1081
Nahloubati se, viel grübeln. Us. Bern.

164164   Nahloublý Svazek: 2 Strana: 0025
Nahloublý, ein wenig vertieft. Ja.

164165   Nahloučený Svazek: 6 Strana: 1081
Nahloučený; -en, a, o. Květy v husté květenství n-né. Hg. 46.. Ves. IV. 2 , S. N. X. 219.

164166   Nahloučiti Svazek: 6 Strana: 1081
Nahloučiti, il, en, ení = nahromaditi.

164167   Nahlouplý Svazek: 6 Strana: 1081
Nahlouplý, etwas dumm. Us.

164168   Náhlov Svazek: 2 Strana: 0025
Náhlov, a, m., Nahlau, ves u Turnova, PL.

164169   Náhlov Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlov, a, m., Nohlau, ves v Boleslav- sku. Blk. Kfsk. 28., Sdl. Hr. III. 114., 117., Rk. Slov.

164170   Náhlověrec Svazek: 2 Strana: 0025
Náhlověrec, rce, m., Leichtgläubiger. Jg.

164171   Náhlověrnosť Svazek: 2 Strana: 0025
Náhlověrnosť, i, f., lehko věrnosť, die Leichtgläubigkeit. Jg.

164172   Náhlověrný Svazek: 2 Strana: 0025
Náhlověrný, lehkověrný, leichtgläubig. Bern.

164173   Náhlovský Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlovský, ého, m., os. jm N. Frant. 1807.—1853. Tf. Mtc. 26., Rk. Slov. - N. Vinc, nar. 1817., dr. a prof. theol., rektor a probošt. Vz Rk. Slov., S. N.

164174   Náhlovský Svazek: 7 Strana: 1332
Náhlovský Vinc. † 11/12 1891.

164175   Náhlovský Svazek: 9 Strana: 0451
Náhlovský Vinc, 1817—1891.; Fiant. Vz Ott. XVII. 982.

164176   Nahltati Svazek: 2 Strana: 0025
Nahltati,viel verschlingen. — čeho: statku. Cantil. — čeho čím. Čeho otec jeho nemír- nými daněmi nahltal. Br. — se čeho, ein- schlucken, viel schlucken. Nahltal se stude- ného vzduchu. Us. Nahltal se pes masa. Us. — Jg-

164177   Nahluchlosť Svazek: 2 Strana: 0026
Nahluchlosť, i, f., náhluchosť, die Hart- hörigkeit. Ja.

164178   Nahluchlosť Svazek: 6 Strana: 1081
Nahluchlosť. Vz Slov. zdrav.

164179   Nahluchly Svazek: 2 Strana: 0026
Nahluchly = náchluchý.

164180   Nahluchlý Svazek: 6 Strana: 1081
Nahluchlý oprav místo nahluchlý.

164181   Nahluchnouti Svazek: 7 Strana: 1332
Nahluchnouti, etwas taub werden. Prss.

164182   Náhluchý Svazek: 2 Strana: 0026
Náhluchý, nahluchlý, drobet hluchý, vz Na-, harthörig, etwas taub. V. Lépe jest n-chým býti než hluchým. Kom.

164183   Nahlušiti Svazek: 6 Strana: 1081
Nahlušiti, etwas taub machen.

164184   Náhly Svazek: 2 Strana: 0026
Náhly = náhle. Alx. 1114. 28.

164185   Náhlý Svazek: 2 Strana: 0026
Náhlý (zastr. náhel, hla, o), komp. náhlejší. N. = strmý, abschüssig. Vše ostatní náhlé skalí jest. Ráj. Do pekla náhlá stopa jest (zlato). Dal. — N., rychlý, spěšný, kvapný, schnell, rasch, hastig. V. Ženění mladým náhlá příliš věc, starým pozdní. Jg. Stává se, že nenáhlý náhlého předstíhá. Kom. N. zimnice (náhlice). Jel. N. soud. Vz v S. N. Soud. Náhlá robota nikdy dobrá nebývá. Lb. N. pomsta, vz Pomsta. Náhlým soudem ně- koho souditi. Čsk. — N., prudký, prchlý, popudlivý, bouřlivý, jäh, hitzig, voreilig, un- bedachtsam. V. Náhlí lidé měli by na oslu jezditi. Rcš. — k čemu: k hněvu, V., k zlosti. Smil v. 1076. — v čem. Lidé náhlí sú ve svých hněvích. BN. — N., nenadálý, plötzlich, jäh, schnell. V. N. smrť, zátopa, D., strach, Us., proměna, Kom., prípad. Us. Náhlou smrtí umříti. V. Náhlý vpád učiniti. V. Udatný náhlých věcí se nebojí. Kom. Vz Neočeká- vaný.

164186   Náhly Svazek: 6 Strana: 1081
Náhly = náhle v Alx. V. 1384. Dle List. fil. 1885. 276. je tam však: náhlý. — Ž. wit. 47. 8. a j.

164187   Náhlý Svazek: 6 Strana: 1081
Náhlý m. náhblý. Vz Bž. 47., 190., Mkl. Etym. 210. — N. = rychlý atd. N. ochla- zení, osutiny, Us., pohnutí, Osv. I. 263., voda, vehemens. Ž. strč. 2. Náhlým skokem na kón vsedě. Alx. M. 6. 2. N. lišej, exzema acutum. — N. = prchlý. Bůh není n , ale jest pamětlivý. Us. — N. = neočekávaný. N. úkaz, změna teploty, obrat osudu, Us., událosť, Dk. P. 1., zmizení, Osv. I. 181., přepad nepřítele, Čsk., svědek, repentinus (vz Notiti). BO. N. věc. Št. Kn. š. 167. — N. = náchylný. Doktor řekl, že bude vždy na to náhlá. U Chocerad. Vk. — N. = žá- dostivý. Už byl n. spánku. Brt. D. 233.

164188   Náhlý Svazek: 8 Strana: 0223
Náhlý. Náhly kňaz ho krstil (o prchlivém). Phľd. 1894. 440.

164189   Náhlý Svazek: 9 Strana: 0177
Náhlý. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 334b·

164190   Nahmatati Svazek: 2 Strana: 0026
Nahmatati, nachmatati, aufgreifen. — co: Nahmatá to po tmě. Jg. — čím: rukou, holí.

164191   Náhmatek Svazek: 8 Strana: 0223
Náhmatek, tku, m. Knoflíkový n. k spo- jování elektr. proudu. KP. VIII. 273., 375.

164192   Nahňácati Svazek: 6 Strana: 1081
Nahňácati = nakydati, anhäufen. Ten toho n-cal = napleskal, namluvil. Us. Tu je toho n-cáno = nacpáno, naházeno, nasta- veno a p. Us. Rgl. — kam = do sebe = mnoho jísti. Us. Kšť. — se = nacpati se, hodně se najísti. Us. Šd., Brat., Tkč.

164193   Nahnání Svazek: 2 Strana: 0026
Nahnání, n., das Auftreiben, Aufjagen. N. strachu, das Einjagen der Furcht. V. N. statku (získání, dobytí, der Erwerb). Kom.

164194   Nahnání Svazek: 7 Strana: 1332
Nahnání. Pro n. (získáni) zboží i života se odvážiti. Kom. Lab. 33.

164195   Nahnanina Svazek: 6 Strana: 1081
Nahnanina, y, f., etwas Zusammenge- triebenes; das Lumpenpack, Gesindel. Loos.

164196   Nahnaný Svazek: 6 Strana: 1081
Nahnaný, vz Nahnati. — N. = načesaný, aufgekämmt. Ta má dnes hlavu nahnanou. U Kr. Hrad. Kšť.

164197   Nahňápať se Svazek: 10 Strana: 0194
Nahňápať se — nacpati se jídlem Val. Ces. 1. XIII. 209.

164198   Nahnati Svazek: 2 Strana: 0026
Nahnati, vz Naháněti.

164199   Náhnčdý Svazek: 2 Strana: 0026
Náhnčdý, bräunlich. D.

164200   Nahněsti Svazek: 6 Strana: 1081
Nahněsti, vz Nahnísti.

164201   Náhnět Svazek: 2 Strana: 0026
Náhnět, u, m., otlačené, nahnětené místo na těle, na Slov. také: otlak. Syn.: Oddáve- nina, zápary, výskoky, odraženina. D. Eine Schwiele, Beule.

164202   Náhnětek Svazek: 2 Strana: 0026
Náhnětek, tku, m. N. svědomí (výčitka svědomí, der Gewissensbiss). D., Th., MP. öl.

164203   Náhnětek Svazek: 10 Strana: 0630
Náhnětek, tku, m. N. na patě = bolák povstalý chůzí, otlačenina. Us. Rgl.

164204   Nahnětený Svazek: 2 Strana: 0026
Nahnětený, stark geknetet. N. chléb. V.

164205   Nahnětený Svazek: 8 Strana: 0223
Nahnětený = napraný, plný; mrzutý. Vých. Mor. Brt. D. II. 345.

164206   Náhnětka Svazek: 6 Strana: 1081
Náhnětka, y, f. = náhnětek. U Jindř. Hrad. Vlk.

164207   Nahněvaný Svazek: 2 Strana: 0026
Nahněvaný ako jež. Mt. S. Aufgebracht.

164208   Nahněvati se Svazek: 6 Strana: 1081
Nahněvati se = dlouho se hněvati. Ten se na nás n-val. Us. Koll. Zp.

164209   Nahněvati se s kým Svazek: 2 Strana: 0026
Nahněvati se s kým, sich abärgern. Jg. — se koho, oft, viel ärgern. Dosť se mne nahněval. Us. — jak: do sytosti. Us.

164210   Náhni Svazek: 9 Strana: 0177
Náhni kosť = návní. Hoř. 76., 102.

164211   Nahnilka Svazek: 6 Strana: 1081
Nahnilka, y, f. = nahnilá hruška, švestka atd. Us. Sd.

164212   Nahnilosť Svazek: 2 Strana: 0026
Nahnilosť, i, f., angefaulter Zustand einer Sache.

164213   Nahnilosť Svazek: 6 Strana: 1081
Nahnilosť stromů, die Anbrüchigkeit. Sl. les.

164214   Nahnilý Svazek: 2 Strana: 0026
Nahnilý. N. ovoce, angefault. Us.

164215   Nahnilý Svazek: 6 Strana: 1081
Nahnilý. Jeť něco n-ho v státě dánském. Us. Dch.

164216   Nahnísti Svazek: 2 Strana: 0026
Nahnísti (zastr. nahněsti), hnětu, hnětl, ten, tení, gut kneten. — co: chléb. Jg. — se čeho, lange kneten: těsta. Ros. — se s čím: s testem. — co komu: si nohu (odraziti, sich den Fuss verbäuen). D.

164217   Nahniti Svazek: 2 Strana: 0026
Nahniti, nahniji, il, ití; nahníváti, an- faulen. Ovoce nahnívá, nahnilo. Jg.

164218   Nahnitý Svazek: 8 Strana: 0223
Nahnitý = nahnilý. Phľd. XII. 670.

164219   Nahnízditi se Svazek: 2 Strana: 0026
Nahnízditi se, il, ční, lange, oft nisten; sich hin und her werfen, unruhig liegen, sitzen. Us.

164220   Nahnojiti Svazek: 6 Strana: 1081
Nahnojiti, il, en, ení, Mist anhäufen. Ssk.

164221   Nahnoucati Svazek: 2 Strana: 0026
Nahnoucati = hodně a špatně hnísti. — co. Která pak jste tu placku tak hňoucala; ta je nahňoucaná! Us. na Zbirožsku. — N., nemotorně nacpati, anstopfen. Us. Dch.

164222   Nahnoupati Svazek: 6 Strana: 1081
Nahnoupati, anfüllen. Šm.

164223   Nahnouti Svazek: 2 Strana: 0026
Nahnouti, nul (zastr. nahl), ut, utí; na- hýbati, beugen, neigen, schmiegen. Jg. — co: sud, hlavu. Us. — si. Rád si nahýbá (rád pije). Sych. — se. Nahni se. Us. — se po čem. Po prutech se nahnula. Er. P. 178. — se odkud: z vozu. Er. P. 474. — koho, se ke komu, proti komu čím: tělem. Us.

164224   Nahnouti se, si odkud Svazek: 6 Strana: 1081
Nahnouti se, si odkud. Nevěsta se s vozu nahla. Sš. P. 82. N. se z okna. Hrts. N. si z láhve. Us. Šml. I. 15. — se kam. Vůz nahnul se nad příkop. Hrts. N. se přes zábradlí. Us. — k čemu. Skorej pří- klad k práci nahne. Us. Tč.

164225   Nahnutý Svazek: 2 Strana: 0026
Nahnutý, geneigt. Kom. N. směr. Jg. — k čemu: k hříchům. Jel.

164226   Nahnutý Svazek: 6 Strana: 1081
Nahnutý nad knihu, přes stůl. Us. Pdl.

164227   Naho Svazek: 2 Strana: 0026
Naho, nackt. Do naha svléci, V., se. D.

164228   Nahoba Svazek: 6 Strana: 1081
Nahoba, y, f. = nahota. Slov. Bern.

164229   Nahoblovati Svazek: 6 Strana: 1081
Nahoblovati, viel hobeln. Bern.

164230   Nahobřich Svazek: 2 Strana: 0026
Nahobřich, a, m., gymnogaster, ryba. Krok.

164231   Nahobřich Svazek: 6 Strana: 1081
Nahobřich, a, m., trahypterus, králík sleďový. Vz Brm. III. 3. 151.

164232   Nahobřiška Svazek: 2 Strana: 0026
Nahobřiška, y, f., distoma, mlž. Krok.

164233   Nahobřiška Svazek: 6 Strana: 1081
Nahobřiška, y, f. N. jaterní (motolice), fasciola hepatica. Sl. les. Cf. Brm. IV. 2. 383.

164234   Náhoda Svazek: 2 Strana: 0026
Náhoda, y, f., nahodilost', případnosť, vz Příhoda. N. zove se vše, co se neočekávaně neb z nevědomé příčiny stane, der Zufall. V., Jg. N. slepá, šťastná, nešťastná. Us. N. věcí. Us. N. a štěstí nic nejsou. Kom. N-dou se to stalo, přihodilo; n-dou najíti. V. Ne n-dou = úmyslem. Náhodou někoho potkati. Flav. Vše pouhou n-ou stojí, jde. Nt. Vz S. N.

164235   Náhoda Svazek: 6 Strana: 1081
Náhoda. Měl's šťastnou n-du. Us. Šml. Kúpil to z n-dy. Zlínsky. Brt. V tom rychtář šel z n-dy a trefil se k tomu. Bart. 8.

164236   Náhoda Svazek: 9 Strana: 0177
Náhoda. Přísloví atd. vz Zát. Př. 213. nn., XII. 8.

164237   Náhoda Svazek: 9 Strana: 0451
Náhoda. Vz Ott. XVII. 983.

164238   Náhodek, dku, m Svazek: 2 Strana: 0026
Náhodek, dku, m., der Aufwurf. — N., námitka, der Einwurf. Krok.

164239   Nahodení Svazek: 6 Strana: 1081
Nahodení, n. = nahození. Slov. Bern.

164240   Nahodení Svazek: 10 Strana: 0191
Nahodení, n. N. břicha, punctio abdo- minis. Ott. XIX.

164241   Nahoděný Svazek: 6 Strana: 1081
Nahoděný = nahozený. Slov. Bern.

164242   Nahodile Svazek: 2 Strana: 0026
Nahodile, zufällig. V.

164243   Nahodilost', i Svazek: 2 Strana: 0026
Nahodilost', i, f., die Zufälligkeit. V. — N., náhodná příležitosť, Gelegenheit, f. Žer.

164244   Nahodilý Svazek: 2 Strana: 0026
Nahodilý, co se přihodí; náhodou stalý, zufällig, ungefähr. N. škoda, věc, pohnutí, příležitosť, skutek, čas, nedostatky, pohoršení. Jg., V., Kom. Věci při tom nahodilé. Záv. Při n-lé příležitosti. D.

164245   Nahodilý Svazek: 6 Strana: 1081
Nahodilý. N. příčina, Us. Pdl., zpráva, Mus., vlastnosť, Křn., obtížení, Šln. I. 69., chyba při pokusech. ZČ. 8.

164246   Nahoditi Svazek: 2 Strana: 0026
Nahoditi, hoď, -hodě (ic), il, zen, ení; naházeti, ejí, ej, el, en, ení; nahazovati, an-, auf-, vorwerfen, hinein werfen, Ros.; se, in den Wurf kommen, vorkommen, vorstossen; sich ereignen, zutreffen. V. — co. Naházel velikou hromadu kamení. Us. N. zeď (maltou obvrhnouti, omítnouti, mit Mörtel bewerfen). Us. Hý. N. otázku nesprávně m. učiniti, na- mítnouti, vydati, podati. Brs. 10Ö. Naházel toho plný vůz. Ros. — co, koho komu. N. míč bijícímu jej palestrou. Us. Nahoď mi. Us. Pán Bůh mi toho člověka nahodil. Ros. Vz Tkadlcovství. — Br. — čeho. Zavolej slepičky, nahoď jim pšeničky. Sš. P. 162. — čeho kam. Smetí do sklepa, Ros., hlíny do jámy. Har. Kamení na někoho n. Jg. — se komu. Vše bere, co se mu nahodí. Us. Nahazuje se mi dobrá příležitosť. Jg. — se jak. Ctnosť se náhodou nenahodí. Č. Z nevě- domosti a křehkosti se to nahodilo. Br. — se komu od koho. Jestliže se mi co zlého od něho nahodí. Br. — se k čemu = ná- hodou u toho býti, k tomu přijíti. — se čím. Jakýmkoli nahodí se pořádkem. Jel.— sinft. I bláznu nahodí se něco moudře po- věděti. Mudr. I moudrým nahází se klesati. Br. Nahodiť sě nelibosť někomu učiniti. Št. — že, aby. Vz Činiti.

164247   Nahoditi Svazek: 7 Strana: 1332
Nahoditi. Sedlák když nenahází (hustě nezaseje), nenaváže. Us. Brt.

164248   Nahoditi Svazek: 9 Strana: 0451
Nahoditi. Něco příplodku n. 1431.

164249   Nahoditi co komu Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoditi co komu. By jima děťátko nahodil (Buoh.). Sv. Mař. v. 152. — se. Často se to naházie. Št. Kn. š. 8., 36., 158. etc. N-la se príležitosť. Vlč. Kdyby se takový kupec nahodil. Arch. VII. 675. — kde. N-dil se jim vůz na cestě. Pč. 30. — se komu. Nahodí se mi jelen, Troj., kupec. NB. Tč. 257. Brali, co se jim n-lo. Pč. 42.

164250   Nahoditi nač kde Svazek: 10 Strana: 0194
Nahoditi nač kde. Když lidé před ním na to nahazovali (naráželi). Sá. Pr. m. L 93.

164251   Náhodně Svazek: 2 Strana: 0026
Náhodně — náhodou, zufällig. V. V oby- čeji mieti hřiech většie zlé, než n. shřešiti. Št.

164252   Náhodně Svazek: 8 Strana: 0223
Náhodně shřešiti. Ku Št. přidej: N. 258.

164253   Náhodní Svazek: 6 Strana: 1082
Náhodní Znal sem mé a mé ženy n-dnie přirozenie. Výb I. 273.

164254   Náhodní, -ný Svazek: 2 Strana: 0026
Náhodní, -ný, zufällig. Věc náhodní a případná. Trip.

164255   Náhodnice Svazek: 2 Strana: 0026
Náhodnice,e, f., hadačka, die Loosdeuterin. Slov.

164256   Náhodnie Svazek: 8 Strana: 0223
Náhodnie posel. Arch. XIV. 260. Cf. Ná- hodný.

164257   Náhodník Svazek: 2 Strana: 0026
Náhodník, a, m., hadač, der Loosdeuter. Na Slov.

164258   Náhodnosť Svazek: 6 Strana: 1082
Náhodnosť, i, f. Důkaz z n-sti, ex con- tingentia) Mar. SP. IL 307.

164259   Náhodnosť, i Svazek: 2 Strana: 0026
Náhodnosť, i, f., die Zufälligkeit. D.

164260   Náhodnostní Svazek: 10 Strana: 0194
Náhodnostní cesta konkursu. Nár. list. 1903. č. 277. 13.

164261   Náhodný Svazek: 2 Strana: 0026
Náhodný = náhodní. N. věc, štěstí, oheň, okoličnosti.V., Sych. — N. = příležitý. N. poselství. Žer.

164262   Náhodný Svazek: 6 Strana: 1082
Náhodný vítr (neperiodický). Stč. Zem. 587. — N. = nahodilý. Psal mu po n-dném poslu. Arch. VIII. 92.

164263   Náhodný Svazek: 8 Strana: 0223
Náhodný. N. posel. Kat. z Žer. I. 129., L. posil. II. 75.

164264   Nahodovati se Svazek: 6 Strana: 1082
Nahodovati se, genug tafeln. Lpř.

164265   Náhodověra Svazek: 8 Strana: 0223
Náhodověra, y, f. = učení o náhodě, Ca- sualismus. Sterz. I. 594. a.

164266   Náhodověrec Svazek: 6 Strana: 1082
Náhodověrec, rce, m., der Kasualist. Rk.

164267   Nahoferovať sa Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoferovať sa, lange Inwohner sein. Mor. a slov.

164268   Nahohať komu čím Svazek: 10 Strana: 0194
Nahohať komu čím = natlouci. Nár. list. 1902. č. 9. odp.

164269   Nahohlav Svazek: 2 Strana: 0026
Nahohlav, a, m., cineras, vinýš. Krok.

164270   Nahohrdias Svazek: 2 Strana: 0027
Nahohrdias, a, m., gymnoderes, krkavec. Krok.

164271   Nahojdať sa Svazek: 6 Strana: 1082
Nahojdať sa = naknísat sa. Slov. Bern.

164272   Nahojeda Svazek: 7 Strana: 1332
Nahojeda, y, f.. ungida, nemoc. Pršp. 62. 2.

164273   Nahojeda Svazek: 10 Strana: 0194
Nahojeda v VII. 1332. vz Nohojeda.

164274   Nahojiti se čeho Svazek: 6 Strana: 1082
Nahojiti se čeho, lange heilen. Us.

164275   Nahokelný Svazek: 6 Strana: 1082
Nahokelný, nacktkeimig. Vz Rst. 446.

164276   Nahoklaska Svazek: 2 Strana: 0027
Nahoklaska, y, f., gymnostachys. Rostl.

164277   Nahokliěný Svazek: 2 Strana: 0027
Nahokliěný, nahý kel mající. Rostl.

164278   Nahokořenný Svazek: 2 Strana: 0027
Nahokořenný, nacktwurzelig. Presl.

164279   Nahokořenný Svazek: 6 Strana: 1082
Nahokořenný, Nacktwurzelig. Vz Rst. 446.

164280   Nahokrčka Svazek: 6 Strana: 1082
Nahokrčka, y, f. = sedmihradský druh slepic s neobrostlými krky povstalý kříže- ním slepice s krocanem. Hosp. list.

164281   Nahokrk Svazek: 6 Strana: 1082
Nahokrk, a, m., gymnoderes, der Nackt- hals, pták. Šm.

164282   Naholdovati Svazek: 2 Strana: 0027
Naholdovati(holdem dostati), erbetteln. — čeho kde jak. Zlata v Čechách pod barvou nábožnosti naholdovali (nažebrali). V.

164283   Náholeň Svazek: 6 Strana: 1082
Náholeň, ě, náholenka, y, f. = holínka, pletená nebo tkaná punčocha bez spodku, bez chodidla. Šd.

164284   Náholenka Svazek: 9 Strana: 0451
Náholenka, y, f. = holenka, u brně čásť chránící celé bérce napřed i v zadu. Vz Ott. XVII. 884.

164285   Náholenky Svazek: 8 Strana: 0223
Náholenky, pl., f. = zbroj na holeně. Wtr. Krj. I. 252., 605. Cf. Holenky, Náholeně.

164286   Naholiti Svazek: 2 Strana: 0027
Naholiti, il, en, ení, aufscheren, durch Scheren erhalten. — čeho na čem. Na koze vlny nenaholí. Us.

164287   Nahomítnouti se Svazek: 2 Strana: 0027
Nahomítnouti se = nakomítnouti se.

164288   Náhon Svazek: 2 Strana: 0027
Náhon, u, m., nahonění, das Antreiben, der Antrieb. Ta měla n-ny (naháňky, strach. Vz Naháňka). — N., místo, kudy voda na mlýn atd. se nahání, Jg., přítok na vodní kolo, Zuleitungs-, Zuflusskanal, Prm., das Gefäng. — Jí. N-ny slovou též po cestách příkrých stružky přes příč vedené, sloužící dílem k tomu, aby voda na obě strany do příkopů odtékala, dílem i k tomu, aby vůz v prudkém běhu jimi se zastavoval. Jg. — Jí., jímka, kladená dřeva přes řeku, aby polena tudy neplynula, der Vorhieb. Jg. — Jí., voda na- háněná, das geleitete Wasser. Skrze vrby náhon teče. Jg. — N., nános, co voda nanese (dříví, smetí, země). Das Aufgeschwämmte: Erde, Holz atd. — Jí., a, m., ves u Kr. Hradce. PL. (Jmenuje se tak, protože leží skutečně na náhonu. Fr.)

164289   1. Náhon Svazek: 6 Strana: 1082
1. Náhon, in das Wasser eingelegte Bäume zum Auffangen schwimmender Scheiter. Sl. les.

164290   2. Náhon Svazek: 6 Strana: 1082
2. Náhon, ves u Kr. Hradce. Náhoná, é, f. Všeobecná n., polizeiliche Generalstreifung. Dch.

164291   Náhon Svazek: 7 Strana: 1332
Náhon, potok u Strakonic. Ott. VI. 51.

164292   Nahonáckať sa Svazek: 6 Strana: 1082
Nahonáckať sa = nahoniti se. Slov. Bern.

164293   Náhončí Svazek: 2 Strana: 0027
Náhončí, náhonči náležitý, Treiber. — Jí., ího, m., kdo komu nahání, der Antreiber, Anreizer, Helfershelfer. V. Skrze své n. V. Poslal svého n-čího do Polska. Kom. Satan má své n. na světě. Ros. Nápomocník a n. Mach.

164294   Nahončí Svazek: 9 Strana: 0178
Nahončí, dle, sudí'. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 256

164295   Náhonec Svazek: 2 Strana: 0027
Náhonec, nce, m., náčiní k lovení ryb, na Slov. chobot. D. Das Sackgarn. — N., jistý druh sítí na koroptve, sluky atd. Hoch-, Stossgarn. Sp. — Jí., lovec, der Treiber. Us.

164296   Náhonec Svazek: 6 Strana: 1082
Náhonec, nce, m. = naháňka, shon. To byl n.! U N. Bydž. Kšť.

164297   Náhonek Svazek: 6 Strana: 1082
Náhonek, nku, m., vz Náhon. NA. IV. 252.

164298   Nahonem Svazek: 9 Strana: 0178
Nahonem něco dělati (rychle). Mus. ol. XIII. 74

164299   Nahonění Svazek: 6 Strana: 1082
Nahonění, n. = nahánění; otěhotnění. Bern.

164300   Nahoněný Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoněný; -ěn, a, o, aufgetrieben, auf- gejat; trächtig. N. čuba, ovce. Bern.

164301   Nahoniti Svazek: 2 Strana: 0027
Nahoniti, il, ěn, ění; naháněti, nahonívati, viel treiben, eintreiben, uhoniti, erjagen. — co. Toho, což nespravedlivě nahonil, neužive. Br. — si čeho. Lev si toho nahonil. Jel. Statku si n. Zav. — co na kom. Co na chudých lidech nahoní. Reš. — čím. Málo skoupostí nahoníš. Reš. — se čeho kam odkud. Dosti se nahonil dobytka na pastvu a z pastvy. Us. — Vz Naháněti.

164302   Nahonitka Svazek: 2 Strana: 0027
Nahonitka, y, f., gymnandra. Rostl.

164303   Náhonka Svazek: 2 Strana: 0027
Náhonka, y, f., das Pflugbrett. Us. v Klat. Rk.

164304   Náhonka Svazek: 6 Strana: 1082
Náhonka, y, f. = prkénko v derci pluhu zasazené a na jednom konci tlustší. Zastrčí-li se tenčím koncem, zajíždí pluh více na brázdy, pakli tlustším, zabíhá méně do brázdy. Us. BPr.

164305   Náhonka Svazek: 10 Strana: 0194
Náhonka, y, f. = náhon. Dšk. Km. 27.

164306   Nahonobiť Svazek: 6 Strana: 1082
Nahonobiť = nashromážditi. Majetok těžko nahonobil. Slov. Rr. Sb.

164307   Nahonoh Svazek: 2 Strana: 0027
Nahonoh, a, m., pilumnus, korýš. Krok.

164308   Nahonoh Svazek: 10 Strana: 0194
Nahonoh v II. 27b. za Náhořký polož za Náhonka.

164309   Náhonový. N Svazek: 10 Strana: 0194
Náhonový. N. pec v cihelně. KP. IX. 435.

164310   Nahoplod Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoplod, u, m., podocarpus, rostl. N. tisolistý, p. taxifolia. Vz Rstp. 1423., Rst. 446.

164311   Nahoplodé Svazek: 2 Strana: 0027
Nahoplodé rostliny, gymnocarpi. Offen- friichtige. Vz Kk. 85.

164312   Nahopnový Svazek: 2 Strana: 0027
Nahopnový, nahého pně, nudicaulis. Rostl.

164313   Nahopný Svazek: 6 Strana: 1082
Nahopný, nacktstämmig. Šm.

164314   Nahopoševný. N Svazek: 6 Strana: 1082
Nahopoševný. N. rostliny a) rašelinní- kovité, b) rozštěrbělcovité. Vz Rstp. 1796.

164315   Nahoprašec Svazek: 2 Strana: 0027
Nahoprašec, šce, m., houba, licea, der Nacktstäubling. Rostl.

164316   Nahoprašec Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoprašec, vz Rstp. 1968.

164317   Nahoprutý Svazek: 10 Strana: 0630
Nahoprutý. Vz Teesdálka (rostl. ).

164318   Nahoram Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoram, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.123.

164319   Nahoramenník Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoramenník, a, m., gymnopleurus, brouk. N. tečkovaný, g. mopsus. Kk. Br. 174., Brm. IV. 91.

164320   Nahorep Svazek: 2 Strana: 0027
Nahorep, a, m., pagurus, korýš, der Ein- siedlerkrebs. Krok.

164321   Nahorepovitý Svazek: 6 Strana: 1082
Nahorepovitý, pagurinus. Šm.

164322   Nahorliti se Svazek: 6 Strana: 1082
Nahorliti se, genug eifern; eifersüchtig sein. Us.

164323   Nahorňák Svazek: 6 Strana: 1082
Nahorňák, a, m. = kdo bydlí na horách nebo na horním konci dědiny? Mor. Šd.

164324   Náhorní Svazek: 8 Strana: 0223
Náhorní. N. trať. NZ. III. 556. N. hrnec = nahoře, na jiném postavený. 1400. List. fil. 1893. 463.

164325   Nahornicky Svazek: 6 Strana: 1082
Nahornicky, sam. u Kutné Hory.

164326   Náhorný Svazek: 6 Strana: 1082
Náhorný, etwas gebirgig, bergig. N. ro- vina. NA. V. 547.

164327   Nahoroh Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoroh, ne: nahonob (oprav).

164328   Nahorotnica Svazek: 6 Strana: 1082
Nahorotnica, e, f. = otrhaná ženská. Slov. Rr. Sb.

164329   Nahorovať Svazek: 6 Strana: 1082
Nahorovať = nabehať, trächtig werden. Slov. Ssk., Bern.

164330   Nahorská Svazek: 6 Strana: 1082
Nahorská, é, í. Pod Nahorskou = pole u Chřešťovic. BPr.

164331   Nahoršiti Svazek: 2 Strana: 0027
Nahoršiti, il, en, ení, koho, ärgern. — se, etwas übel nehmen.

164332   Nahoru Svazek: 2 Strana: 0027
Nahoru. N. vstáti. Kat. 1485. Zahrajte mi nahoru, ať se trochu napiju. Er. P. 361. Vz Hora.

164333   Nahoru Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoru údolím, thalauf; po řece nahoru, stromauf. Dch. Staň, dcerka, n. Sš. P. 744.

164334   Nahoru Svazek: 10 Strana: 0194
Nahoru. Uhlí šlo n., chybné m.: uhlí přidražilo. Hlavn. 57. Může mu mluvit n. nebo dolů (jakkoliv), neposlechne. Deštná. Mš.

164335   Nahoruby Svazek: 2 Strana: 0027
Nahoruby, dle Dolany, ves v Buděj.

164336   Nahoruby Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoruby, dle Dolany, Nahorub, ves u Neveklova. Blk. Kfsk. 155., Rk. Slov.

164337   Nahořánky Svazek: 6 Strana: 1082
Nahořánky, Nahořan, ves u Kašperských Hor. Blk. Kfsk. 425., Kram. Slov.

164338   Nahořany Svazek: 2 Strana: 0027
Nahořany, dle Dolany, ves a) v Tábor., b) v Jičín., c) v Plzeňsku, něm. Nahořan a d) u Krumlova, něm. Hochdorf. PL., Tk. III. 104.

164339   Nahořany Svazek: 6 Strana: 1082
Nahořany, dle Dolany, Nahořan, ves u Ml. Vožice, u Nov. Města n. M. a u Vo- lyně; Hochdorf, ves u Krumlova. Cf. Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. I. 279., III. 296, 320., Kram. Slov.

164340   Nahoře Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoře, sam. u Milína.

164341   Nahořečice Svazek: 2 Strana: 0027
Nahořečice, něm. Nahořetitz, ves u Lu- bence.

164342   Nahořečice Svazek: 6 Strana: 1082
Nahořečice, Nahoředčice, dle Budějo- vice, Nahořetitz, ves u Lubence. Tk. V. 189., Rk. Slov.

164343   Nahořejc Svazek: 10 Strana: 0194
Nahořejc = výše. Us. místy. Věst. IX. 35.

164344   Nahořekovati se Svazek: 6 Strana: 1082
Nahořekovati se, viel wehklagen. Bern.

164345   Nahořepsaný Svazek: 6 Strana: 1082
Nahořepsaný, oben gefertigt. NB. Tč. 198.

164346   Náhoříklý Svazek: 9 Strana: 0178
Náhoříklý = nahořklý. N. chléb. Dšk· Vok. 40.

164347   Nahořitec Svazek: 6 Strana: 1082
Nahořitec, tce, m., gymnetrus, der Sensen- fisch, Heringskönig. Posp.

164348   Nahořitka Svazek: 2 Strana: 0027
Nahořitka, y, m., otrhanec, der Nackt- arsch. D.

164349   Nahořitkovitý Svazek: 10 Strana: 0194
Nahořitkovitý = mající nahou řiť (na- dávka). V XVII. stol. Rakovn. Kn. svěd. Wtr.

164350   Nahořknouti Svazek: 6 Strana: 1082
Nahořknouti, etwas bitter werden. Us.

164351   Náhořkosť, nahořklosť Svazek: 2 Strana: 0027
Náhořkosť, nahořklosť, i, f., die Bitter- lichkeit. Lom.

164352   Náhořký, nahořklý Svazek: 2 Strana: 0027
Náhořký, nahořklý, málo hořký, bitter- lich. V.

164353   Nahosemenné Svazek: 2 Strana: 0027
Nahosemenné rostliny, gymnospermae, Nacktsamige. Vz Čl. 161., Kk. 53., 68., 69., 98.

164354   Nahosemenstvo Svazek: 2 Strana: 0027
Nahosemenstvo, a, n. N. s plodem pol- tivým ve 4 jednosemenné díly se rozpada- jícím (kteréž Linné mylně za nahá semena měl). Kk. 66.

164355   Nahospodařiti Svazek: 6 Strana: 1082
Nahospodařiti, erwirthschaften; se, lange wirthschaťten. Us.

164356   Nahospodyniti si co Svazek: 9 Strana: 0178
Nahospodyniti si co = nahospodařiti. Již Mor. Šeb. 201.

164357   Nahosť, i, nahota Svazek: 2 Strana: 0027
Nahosť, i, nahota, y, f., die Nacktheit, Bl}ůse. N-tu svou někomu ukázati. V. N-tu přikryti. Kom.

164358   Nahostice Svazek: 6 Strana: 1082
Nahostice, míst. jm. Arch. VIII. 530.

164359   Nahostiti se Svazek: 2 Strana: 0027
Nahostiti se, il, ění, nahodovati se. — se koho, oft bewirthen. Us. Ten se jich po celý rok nahostí. Us.

164360   Nahoš Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoš, e, m., vz Cupol. Brm. I. 2. 448.

164361   Nahošice Svazek: 6 Strana: 1082
Nahošice, dle Budějovice, Nahoschitz, ves u Horšova Týna. Arch. IV. 50., VII. 638., Rk. Sl.

164362   Nahošín Svazek: 6 Strana: 1082
Nahošín, a, m., Nahoschiu, ves u Stra- konic. PL., Rk. Slov.

164363   Nahoška Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoška, y, í., echites, der Klammer- strauch, rostl. N. nejkrašší, e. suberecta, protičemová, e. syphilitica, pýřitá, e. pubes- cens.

164364   Nahoškovitý. N Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoškovitý. N. rostliny, echiteae: na- hoška, toješť, bobkovnice, částoň, volnoš, poblaňák, omazeň, vahana, sumečník, brčál, obosť. Vz Rstp. 1052.

164365   Nahošovice Svazek: 6 Strana: 1082
Nahošovice, dle Budějovice, Nahoscho- witz, ves u Bystřice pod Hostýnem.

164366   Nahota Svazek: 2 Strana: 0027
Nahota, y, f., die Nackheit, Blösse.

164367   Nahota Svazek: 6 Strana: 1082
Nahota. Hom. opat. 154. a. N-tu jejich přiodil. Dik. Svlekše ho do n-ty. Výb II. 1327.

164368   Nahotělný Svazek: 6 Strana: 1082
Nahotělný, yvpvi*ó<;, den nackten Leib betreffend. Lpř.

164369   Nahotina, y, f Svazek: 6 Strana: 1082
Nahotina, y, f. = nahé místo v poli atd. Ty hory sú samé u-ny. Laš. Tč. — N. = nahé tělo. N-ny malovati. Desolda.

164370   Nahotovati co komu Svazek: 6 Strana: 1082
Nahotovati co komu: zbraň, fertig, zu- recht legen. Sš., Brt. D. 233., N. Hlsk. XXI. 203.

164371   Nahotově Svazek: 2 Strana: 0027
Nahotově, vz Hotovo, Na krátce.

164372   Nahotově Svazek: 6 Strana: 1082
Nahotově. Tam byly lodě n. (pohotově). Har. JI. 219.

164373   Nahotově Svazek: 8 Strana: 0223
Nahotově. Aby byli n. 1462. Arch. XIV. 116.

164374   Nahotoviti Svazek: 2 Strana: 0027
Nahotoviti, il, en, ení, bereiten. V. — čeho. Ten toho oděvu nahotovil. Us. — se k čemu: k zradě. Česť a nev.

164375   Nahouceti do Svazek: 6 Strana: 1082
Nahouceti do sebe jídla — naházeti, na- cpati. U Kr. Hrad. Kšť.

164376   Nahoučký Svazek: 2 Strana: 0027
Nahoučký = nahounký.

164377   Nahoukati Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoukati, vz Nahúkati.

164378   Nahoulati Svazek: 6 Strana: 1082
Nahoulati = dobytku najednou mnoho žrádla dáti. — komu čeho. Mor. Bkř.

164379   Nahoulek Svazek: 6 Strana: 1083
Nahoulek, lku, m., kielmeypra, die Kiel- meypre, rostl. N. ozdobný, k. speciosa. Rstp. 178.

164380   Nahounký Svazek: 2 Strana: 0027
Nahounký, nackt. Us.

164381   Nahour Svazek: 2 Strana: 0027
Nahour, a, m., der Zyperhund. Rk.

164382   Nahousti se Svazek: 6 Strana: 1083
Nahousti se, genug geigen. Us.

164383   Nahoustlý Svazek: 10 Strana: 0630
Nahoustlý. N. tma. Zl. Pr. XXII. 157.

164384   Nahoústý Svazek: 8 Strana: 0223
Nahoústý. N. mechovky, gymnolaemata. Ott. X. 665.

164385   Nahouš Svazek: 2 Strana: 0027
Nahouš, e, m., vz Naháč. Rk.

164386   Nahovarač Svazek: 6 Strana: 1083
Nahovarač, e, m., der Anstifter. Slov. Ssk.

164387   Nahovárač Svazek: 8 Strana: 0223
Nahovárač. Phľd. XII. 40.

164388   Nahováračka Svazek: 6 Strana: 1083
Nahováračka, y, f = žena, která na- hovárá, přemlouvá, die Zusprecherin, An- stifterin Slov. Phľd. V. 126.

164389   Nahováranina Svazek: 6 Strana: 1083
Nahováranina, y, f. = rozmluva. Slov. Sl. let. II. 158.

164390   Nahovárať Svazek: 6 Strana: 1083
Nahovárať = na-, přemlouvati, zu-, über- reden. Slov. N. nevěstu. Dbš. Sl. pov. 13. N-ra Kačku. Sb. sl. ps. Kedy že to děvča ko mně n-ria. Koll. Zp.

164391   Nahovárka Svazek: 6 Strana: 1083
Nahovárka, y, f. = namlování. Slov. Bern.

164392   Nahověti se Svazek: 2 Strana: 0027
Nahověti se, ěl, ční, lange, oft nachsehen, Nachsicht haben. Jg.

164393   Nahovořit koho Svazek: 10 Strana: 0194
Nahovořit koho — přemluvit. Slov. Sbor. čes. 22.

164394   Nához Svazek: 6 Strana: 1083
Nához paliva, Hrna. 84., kamene, Zpr. arch. XI. 16., malty, Anwurf, m. Šp.

164395   Nahozubec Svazek: 2 Strana: 0027
Nahozubec, bce, m. N-ci, gymnodentes: ježík skvrnitý, čtverozubec ježatý, měsíčník svítivý. Vz Frč. 284.

164396   Nahozubec Svazek: 6 Strana: 1083
Nahozubec, ryba. Cf.Ves.. IX. 26., Brm. III. 3. 358., Odb. patli. III. 947.

164397   Nahozubec Svazek: 8 Strana: 0223
Nahozubec. Vz Ott. X. 664.

164398   Nahozubec Svazek: 10 Strana: 0194
Nahozubec, bce, m., ryba srostločelistná, gymnodens. Vz Ott. XVIII. 896.

164399   Nahožabrý Svazek: 6 Strana: 1083
Nahožabrý. N-bří plži, nudibranchiata. Vz Ott. I. 83., 264.

164400   Nahrabaný Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrabaný; -án, a, o. N. peníze, zu- sammengescharrt. Mour.

164401   Nahrabati Svazek: 2 Strana: 0027
Nahrabati, nahrabám a nahrabu, nahra- bávatí, nahrabovati, nahrábnouti, bnul a bl, ut, utí, zusammenscharren, zusammenrechen, aufrechen. — abs. Jeden nahrabuje, druhý váže. Us. — co. Již to někdo nahrábl (počal hrabati). Jg. Kdo příliš mnoho nahrabe, málo mu v ruce ostane. Pk. Nahrabala votýpečku, synečkovi pod hlavičku. Sš. P. 608. — čeho. Ten toho nahrabal. Us. N. klasů, sena (i. e. mnoho). Us. — čím: hráběmi. Us. — se s čím. Dosti se s tím senem nahrabal (lange rechen). Ros.

164402   Nahrabati Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrabati. — co. Každé hrable preto hrábí, aby niečo nahrabaly. Slov. Rr. MBš. — čeho. Ten jich (ran) nahrabal (byl bit). Us. Kšť., Brnt., Msk. — jak. Kdo zběžně nahrabuje, mnoho pohrabuje. Vz Nedbalosť. Lb.

164403   Náhrabek Svazek: 2 Strana: 0027
Náhrabek, bku, m., úhrabek, obilné plevy, die Uiberkehr. Th.

164404   Náhrabník Svazek: 10 Strana: 0630
Náhrabník, a, m. = kdo seno shrabuje. 1618. Arch. XXII. 552.

164405   Nahrad Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123., D. ol. I. 940.

164406   Náhrad Svazek: 9 Strana: 0451
Náhrada škod. Vz Ott. XVII. 985.

164407   Náhrada Svazek: 2 Strana: 0027
Náhrada, y, f., nahrazení, odplata, od- měna. N. v theologii jeden ze tří způsobů, jimiž restituce díti se může = napravení škody jiným nepravě učiněné. MP. 194. N., škody vzniklé napraveni. Der Ersatz, die Entschädigung, Schadloshaltung, Genug- tuung. Jg. N. útrat, škody. V. N. účetní (Abrechnimgsersatz), smluvená, mírná, veliká, nepoměrná, úhrnkován. úhrnkem, spravedlivá, za ošetřování pražských příslušníků v ne- mocnicích přespolních. Šp. Za ztrátu nebo porušení zboží n-du dáti. Pr. N. za opožděné dodání (vyplnění); n. škody pro nevyplnění. Pr. Bez odměny a náhrady (darmo), bez n-dy nechati. V. N-du dostati. D. Právo požádání n-dy za uražení osoby. Johant. N-du vyše- třiti, vyměřiti, účtovati; právo k n-dě; po- hledávání, způsob, vyšetření, vyměření, mě- řidlo n-dy; nález, žaloba o n-du. J. tr. Lhůta, k zapravení smluvené u-dy; smlouva o smlu- vené n-dě; pramen, povinnosť n-dy; povinný n-dou (k n-dě) někomu; n-du rozvrhnouti, rozděliti, naznačiti, udati; jednání z n-du (v příčině n-dy); jistá čásť n-dy. Sp. N-du někomu dáti, činiti. Us. N za co — novější vazba. N. dávek lépe než: za dávky. Rk. — N., věc sama, kterou se škoda nahrazuje. S. N. Dostal náhradu, za pluh násadu. Č.

164408   Náhrada Svazek: 6 Strana: 1083
Náhrada válečná, Osv., z účtů. Sl. les. Cf. Mkl. Etym. 74.

164409   Náhrada Svazek: 7 Strana: 1332
Náhrada Dávno čert zlámal nápravu, co na ní vozil náhradu. Us. Brt.

164410   Náhradbí Svazek: 2 Strana: 0028
Náhradbí, n., prostrannější místo na hrad- bách. S n. se díval. Ohl. p. č. 22.

164411   Náhradbí Svazek: 6 Strana: 1083
Náhradbí. S n. se dívá. Č. Kn. š. 130.

164412   Náhradek Svazek: 2 Strana: 0028
Náhradek-, dku, m., náhradně potraviny, Surrogat, n. Čsk.

164413   Nahradění Svazek: 6 Strana: 1083
Nahradění = nahrazení. Slov. Bern.

164414   Nahraděný Svazek: 6 Strana: 1083
Nahraděný = nahrazený. Slov. Bern.

164415   Náhradí Svazek: 2 Strana: 0028
Náhradí, n., der Hoframn, der Schlosshof. Johant. 170.

164416   Nahradidlo Svazek: 6 Strana: 1083
Nahradidlo, a, n., das Ersatzmittel. Šm.

164417   Nahraditel Svazek: 6 Strana: 1083
Nahraditel, e, m., der Entschädiger, Ent- gelter. Us. Tč.

164418   Nahraditelka Svazek: 6 Strana: 1083
Nahraditelka, y, nahraditelkyně, ě, f., die Entschädigerin, Entgelterin.

164419   nahraditelnosť Svazek: 2 Strana: 0028
nahraditelnosť, i, f., Ersetzbarkeit, f.

164420   Nahraditelný Svazek: 2 Strana: 0028
Nahraditelný, ersetzbar. V. Nenahrad. škoda. D.

164421   Nahraditi Svazek: 2 Strana: 0028
Nahraditi, hraď, -dě (ic), il, zen a děn, zení a dění, nahrazovati, ne: nahrazovati, od hrad-iti, vz d v z. N. = mnoho n. málo Hraditi, dämmen, eindämmen, stauchen; od- měniti, napraviti, doplniti, ersetzen, vergel- ten, erstatten, einbringen, vergüten, gut ma- chen, wett machen, nachholen. V., Jg. — co: vodu (zahraditi), D., škodu, V., zame- škané , D., křivdu, Ros., dobrodiní. Kom. Čas zameškaly někomu nahraditi. CJB. 355. Kom. — se čeho, se s čím. Dosti se s tou vodou nahradili. Ros. Dosti se toho zelí, toho sadu nahradili. Us. — co čím. Něco prací n. Vrat. Ochotenstvím jim to všecko nahradila. Št. Nahradil (nalil) mu vrchovatou (měrou). D. Já i jiní všickni budem na časy budoucí vám to vším dolným nahrazovati. Solf. To míní vám svou milostí n. Solf. — co nad co. Aby nám něco nad to nahra- zeno bylo. Solf. — co komu, (na kom, na čem, kde). Škodu si na někom n. D. Škodu, křivdu někomu n. Ros. Škodu na jiné straně si nahradil. Ml. Své škody skrze pozdvižení sobě na jiných nahrazovati chtěli. V. — kdy. A tak, což sú ve dne obmeškali, to v noci nahrazují. Martini.

164422   Nahraditi co čím (kde Svazek: 6 Strana: 1083
Nahraditi co čím (kde). Ve vzorci hodnotu nějakou hodnotou jinou n. ZČ. I. 271. Páni Pražané mají jemu to dobrým přátelstvím n. 1532. Mus. 1880. 497. To vše poslušenstvím nahrazeno. Št. Kn. š.,104.

164423   Nahradivý Svazek: 6 Strana: 1083
Nahradivý, zum Ersatz bereit. Šm.

164424   Náhradné Svazek: 2 Strana: 0028
Náhradné, ého, n., das Entschädigungs- geld. Rk.

164425   Náhradně Svazek: 6 Strana: 1083
Náhradně za-, doplatiti, aufzahlen. Dch.

164426   Náhradní Svazek: 2 Strana: 0028
Náhradní: summa, cena, jistina, peníze, J. tr., prostředek, položka, Sp., kůň, pod- kova. Čsk. Ersatz-, Reserve-.

164427   Náhradní Svazek: 6 Strana: 1083
Náhradní záloha, Tl. M. 129., porotce, J. tr., síla, Dch., zuby (doživotné), NA. IV. 96., vojsko, Čsk., dloužení samohlásek. Ndr.

164428   Náhradnice Svazek: 6 Strana: 1083
Náhradnice, e, f., die Stellvertreterin. Rk. N. osy, die Supplementarsehne der Axe. Nz., Jd. Geom. IV. 92.

164429   Náhradník Svazek: 2 Strana: 0008
Náhradník, u, m., pokryvka brady.

164430   Náhradník Svazek: 2 Strana: 0028
Náhradník, a, m. (Jg. náhradník). Voliti tři n-ky. N-ci byli do rady povoláni. Der Ersatzmann.

164431   Náhradník Svazek: 6 Strana: 1083
Náhradník, u, m = srdčitá železná ra- dlice s uchy a s ocelovou špičkou. Us. Hů., Rjšk. — N. = pole u Libětic a j. BPr.

164432   Náhradný Svazek: 6 Strana: 1083
Náhradný, Ersatz-. N. tkaň, vlas ( ge- webe).

164433   Nahráněný Svazek: 6 Strana: 1083
Nahráněný, krystallinisch. Dch.

164434   Nahrániti Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrániti, die Gränze bestimmen. Bern. Vz Hrániti. — kde. V ledu jsou jednotlivé částice n-ny. Kk. Fys. 99.

164435   Náhranný Svazek: 2 Strana: 0028
Náhranný, na hraně, Eck-.

164436   Nahrati Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrati, nahraji, al, ání, nahrávati, genug spielen. — koho. Vojáci nahrávali pána (škádlili, nabírali). Sš. L. 211. — se s kým kde. Dosti se s nimi v kuželně, v hospodě nahral.

164437   Nahráti Svazek: 9 Strana: 0178
Nahráti. P. Lev oba řečníky před králem tak nahrál, že nevěděli co mluviti (spletl je). 1512. Pal. Děj. V. 2. 249. Sr. Nahřáti (dod. ).

164438   Náhrazda Svazek: 8 Strana: 0223
Náhrazda m. náhrada, z vsuto. Brt. D. II. 187.

164439   Nahrazenec Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrazenec, nce, m., der Substitut. Dch.

164440   Nahrazení Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrazení, méně správně: nahrazení (V.), n., na Mor. nahradění, der Ersetzen, der Ersatz, die Entschädigung.

164441   Nahrazený Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrazený, méně správně: nahražený (V.), crsetzt, crstattet.

164442   Nahrazovací Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrazovací, obec. nahražovací, Ersatz-. Techn.

164443   Nahrazovadlo Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrazovadlo, a, n., das Ersatzmittel, Surrogat.

164444   Nahrazovati Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrazovati, vz Nahraditi.

164445   Náhražek Svazek: 6 Strana: 1083
Náhražek, žku, m., das Surrogat. Rk.

164446   Nahražitelný Svazek: 2 Strana: 0028
Nahražitelný, lépe: nahraditelný. Zlob.

164447   Nahraživý Svazek: 6 Strana: 1083
Nahraživý, supplementär. Nz. 1k.

164448   Náhražka Svazek: 6 Strana: 1083
Náhražka, y, f., das Ersatzmittel, Surro- gat. Pr. tr., Prm. N. kávová (cichorie), Tl. M. 95., Stat. př. kn. 1877. 38., mléka ma- teřského. Vz Slov. zdrav.

164449   Nahrbený Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrbený, gebückt. Us.

164450   Nahrbený Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrbený. N. tělo. Čch. Bs. 37. — (čím) kam. Kmet n-ný k zemi tíží let. Ib. 69. Babička nad žaltář n-na (jsouc) klímá. Ib. 171.

164451   Nahrbiti Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrbiti, il, en, ení, etwas bücken, krüm- men.

164452   Nahrbiti Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrbiti = nahromaditi. Slov. Ssk.

164453   Náhrblý Svazek: 6 Strana: 1083
Náhrblý = trochu hrbatý, ohnutý, etwas gebückt. Vrch.

164454   Nahrbnouti Svazek: 9 Strana: 0178
Nahrbnouti. Šíj n bla. Kuč. 62.

164455   Nahrčeti Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrčeti, el, ení, vz Hrčeti. — N. = rychle namluviti. Ten toho n-čí, až hrůza! Us. Kšť.

164456   Nahrčeti se Svazek: 10 Strana: 0630
Nahrčeti se. Hosťů se nahrčala plná síň. Brt. Slov.

164457   Náhrdelka Svazek: 9 Strana: 0178
Náhrdelka, y, f. = ozdobí hrdla. Jiran. 21

164458   Náhrdelní Svazek: 8 Strana: 0223
Náhrdelní (náprsná) zdoba. Wtr. Krj. I. 183.

164459   Náhrdelník Svazek: 2 Strana: 0028
Náhrdelník, vz Náhrdlec.

164460   Náhrdelný Svazek: 2 Strana: 0028
Náhrdelný, Hals-. N. okruží, der Hals- kragen. Johant.

164461   Nahrdlačiti se Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrdlačiti se, il, ení, vz Hrdlačiti se. Lpř.

164462   Náhrdlec Svazek: 2 Strana: 0028
Náhrdlec, delce, náhrdlek, delku, ná- hrdelník, u, m. (kruh na krk). N. zlatý, železný, Jg., řemenný, soukenný. Šp. Das Halsband.

164463   Náhrdlek Svazek: 6 Strana: 1083
Náhrdlek. torques. BO. Pokora n. pa- nenský. Č. M. 95., Pk.

164464   Náhrdlík Svazek: 6 Strana: 1083
Náhrdlík, u, m. = náhrdlek. Slov. Hdž. Čít. 205.

164465   Nahrdliti se Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrdliti se, il, ení, zusetzen. — se s kým. Dosti se s ním nahrdlil. Ros. — se koho, se čeho. Do vůle (-- co se mi chtělo) jsem se toho nahrdlil. Na Mor. D.

164466   Nahrdlovati se Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrdlovati se = nahrdliti se. Us. Šd.

164467   Náhrdnosť Svazek: 2 Strana: 0028
Náhrdnosť, i, f. — nádhernost Rk.

164468   Nahrdousiti se s čím Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrdousiti se s čím, viel würgen, sich viel plagen. Us.

164469   Nahrejdaný Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrejdaný = nahečmaný, načechraný. U Bydž. Kšť.

164470   Náhreň Svazek: 9 Strana: 0178
Náhreň. Schovat něco za n. (ňadra). Slov. Němc. III. 309.

164471   Nahrhovatý Svazek: 9 Strana: 0178
Nahrhovatý. Člověk n. = náhrblý. Dač. I. 85.

164472   Nahrkati se Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrkati se, dlouho hrkati, lange rat- schen; quacken. Chlapci se dnes nahrkali. Vz Hrkati. Žáby se včera nahrkaly, haben lange gequackt. Mor. Hý. — co, anhäufen.

164473   Nahrkútať sa Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrkútať sa, viel girren, sich sehnen. Slov. Bern.

164474   Náhrn, u, náhrnek Svazek: 2 Strana: 0028
Náhrn, u, náhrnek, nku, m., die An- häufung. Mus.

164475   Nahŕňať Svazek: 6 Strana: 1083
Nahŕňať = nahrnovati. Slov. Ssk.

164476   Nahrncovati se Svazek: 9 Strana: 0178
Nahrncovati se. Ten se nahrncuje (sebou navrtí). Hoř. 90.

164477   Náhrní Svazek: 2 Strana: 0028
Náhrní, n., das Steingerölle. Rk.

164478   Náhrnka Svazek: 8 Strana: 0223
Náhrnka, y, f. = násběrka, Falbel, f. Sterz. I. 876.

164479   Nahrnouti Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrnouti, nul, ut, utí; nahrnovati, an- häufen, zusammenraffen. — komu. Jen hledí sobě n. (získati). Ros. — (se) komu čeho. N. sobě něčeho. Bibl. Nahrnulo se mu peněz. Sych. T. — čeho kam: peněz do pytlíku, krup do hrnce. Jg. Mnoho se jich do hospody nahrnulo. Us.

164480   Nahrnouti co Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrnouti co: hojnou něčeho zásobu. Mus. 1880. 207. — se kdy kam. N-lo se k němu v první chvíli dosti lidu. Šbr.

164481   Nahrnovací Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrnovací, Aufwurf-. Kehr-. N. stroj. Techn.

164482   Nahrnutí Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrnutí, n., das Anhäufen, Zusammen- häufen. Rk.

164483   Nahrnutina Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrnutina, y, f., das Aggregat. Rk.

164484   Nahrnutina Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrnutina. V této n-ně obyvatelstva. Koll. III. 94.

164485   Nahrnutosť Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrnutosť, i, í., die Gedrungenheit. Rk.

164486   Nahrnutý Svazek: 2 Strana: 0028
Nahrnutý, gedrungen. N. sloh. Rk.

164487   Náhrobek Svazek: 2 Strana: 0028
Náhrobek, bku, m., nametaná země na hrob, sr. mohyla, der Grabhügel. V. — N., co na hrobě,jest, kříž, kámen atd., das Grab- mal. V. Postavili mu krásný n. Us. — N., nápis na hrobě, die Grabschrift., V., Kom.

164488   Náhrobek Svazek: 6 Strana: 1083
Náhrobek, náhrobeček. Starý n.: mo- hyla, sopka, vlčí kopec, homolka, želník. Šf. Kdo hledá velký zárobek, buduje sobě náhrobek. Slez. Šd. N. římské. Vlšk. 119.

164489   Náhrobí Svazek: 6 Strana: 1083
Náhrobí, n., der Raum ob dem Grabe. Rk.

164490   Nahrobiti Svazek: 6 Strana: 1083
Nahrobiti, il, en, ení, aufwerfen. Násypy n. Sl. let. II. 244.

164491   Náhrobní Svazek: 2 Strana: 0028
Náhrobní, Grab-. N. nápis. Rk.

164492   Náhrobní Svazek: 6 Strana: 1083
Náhrobní kříž, kámen, pomník. Šf. III. 173., NA. I. 26.

164493   Náhrobníček Svazek: 8 Strana: 0223
Náhrobníček, čku, m. Nár. list. 1894. č. 241. odp. feuill.

164494   Náhrobník Svazek: 6 Strana: 1083
Náhrobník, u, m. = náhrobní kámen. Hnoj., Sl. let. I. 192.

164495   Nahrochať Svazek: 7 Strana: 1332
Nahrochať někomu = nabiti. Nap

164496   Nahromadění Svazek: 6 Strana: 1083
Nahromadění živé síly ve hmotách. Mj. 167.

164497   Nahromaděnosť Svazek: 6 Strana: 1083
Nahromaděnosť, i, f., die Anhäufung. Kaizl 106.

164498   Nahromaděný Svazek: 2 Strana: 0028
Nahromaděný, aufgehäuft, überfüllt. Za příčinou n-ho skladu. Dch.

164499   Nahromaditi co Svazek: 6 Strana: 1083
Nahromaditi co. Aby mnoho nahro- máždil. Št. Kn. š. 121, — co čím: práci. Mj. 167.

164500   Nahromaditi, nahromážditi Svazek: 2 Strana: 0028
Nahromaditi, nahromážditi, nashro- mážditi, il, čn, ční, nahromažďovati, auf- häufen. V. — komu čeho: sobě stříbra. Br. Nashromáždil potrav v těch sedmi letech. Br.'— čeho jak komu. N-dil velikého bo- hactví velikou pilností svým dětem. — čeho kde: peněz v truhlicích. Us. — co: zásobu něčeho. Dch.

164501   Nahromovati se Svazek: 2 Strana: 0029
Nahromovati se, viel fluchen, donnern. Ros.

164502   Nahromžený Svazek: 6 Strana: 1084
Nahromžený; -en, a, o. N. prsa. Pokr. Z hor. 178.

164503   Nahromžiti Svazek: 6 Strana: 1084
Nahromžiti = nadudlati. Slov. Ssk.

164504   Nahrotilý Svazek: 10 Strana: 0194
Nahrotilý knír. Tbz. I. 2. 53.

164505   Nahroužiti Svazek: 6 Strana: 1084
Nahroužiti, il, en, ení, ein wenig sen- ken, tauchen; se čeho, viel, oft senken, tauchen. Us.

164506   Nahroziti se Svazek: 2 Strana: 0029
Nahroziti se, il, ení, lange, oft drohen. — se komu čím. Co jsem se mu prstem, tresty nahrozil, ale všecko marně.

164507   Náhrstek Svazek: 9 Strana: 0451
Náhrstek, stku, m. Do koudele sirku a troud asi s n. zavinula. 1779. Boč. exc.

164508   Nahrštie Svazek: 6 Strana: 1084
Nahrštie, n., Handvoll. Slov. Ssk.

164509   Náhrt Svazek: 2 Strana: 0029
Náhrt, u, m. —- nárt, Na Mor. Chmel.

164510   Náhrtek Svazek: 6 Strana: 1084
Náhrtek, tku, m. = náŕitek. U mor. Budéjov. Brt.

164511   Nahrtousiti Svazek: 2 Strana: 0029
Nahrtousiti, il, šen, ení, skrbením něčeho nabyti, erknausern. Na Slov. — se čeho, lange, oft würgen. Ten vlk se nahrtousil (nadávil) ovcí. Us.

164512   Nahrubiániť komu Svazek: 6 Strana: 1084
Nahrubiániť komu. Grobheiten sagen. Slov. HVaj. BD. II. 174., Ev. Šk. I. 138.

164513   Nahrublý Svazek: 10 Strana: 0194
Nahrublý = poněkud hrubý. N. hlas. Zvon IV. 621.

164514   Náhrubní Svazek: 10 Strana: 0194
Náhrubní vlna (poněkud hrubá). Arch. XX. 286.

164515   Náhrubosť Svazek: 2 Strana: 0029
Náhrubosť, i, f., die Gröblichkeit. Jg.

164516   Náhrubý Svazek: 2 Strana: 0029
Náhrubý, gröblich. Jg.

164517   Náhrudí Svazek: 2 Strana: 0029
Náhrudí, n., der Brusthöcker. Jg.

164518   Náhrudnice Svazek: 6 Strana: 1084
Náhrudnice, e, í., u řemenářů, das Brust- blatt. Rk.

164519   Náhrudník Svazek: 6 Strana: 1084
Náhrudník, u, m. = co se na hrudi nosí.

164520   Nahrudovati komu Svazek: 6 Strana: 1084
Nahrudovati komu = hrudami potlouci. U Rychn.

164521   Nahry zlý. čím Svazek: 2 Strana: 0029
Nahry zlý. čím. Jablko zuby n-lé, angenagt.

164522   Náhryzek Svazek: 2 Strana: 0029
Náhryzek, zku, m., ein angenagtes Stück.

164523   Nahryzení Svazek: 6 Strana: 1084
Nahryzení, n., die Arrossion.

164524   Nahryznouti Svazek: 6 Strana: 1084
Nahryznouti, vz Nahrýzti.

164525   Nahryznutí Svazek: 6 Strana: 1084
Nahryznutí, das Annagen, Anbeissen. Bern.

164526   Nahryznutý Svazek: 6 Strana: 1084
Nahryznutý, angenagt, angebissen. Bern.

164527   Nahrýzti Svazek: 2 Strana: 0029
Nahrýzti, nahryzu, hryzl, en, ení; na- hryznouti, znul a zl, ut, utí; nahryzovati, annagen, anfressen, aufbeissen. Jg. — co. Myš to jablko mi nahryzla. Us. — se čeho, lange nagen; viel zanken. Dlouho se toho tvrdého chleba nahryzl. Šm. — se s čím, s kým (nazlobiti, nahubovati). Ros.

164528   Nahrzat sa Svazek: 6 Strana: 1084
Nahrzat sa, viel wiehern. Slov. Bern.

164529   Nahřáti koho Svazek: 6 Strana: 1083
Nahřáti koho = napáliti, ošiditi. Ve vých. Čech. Brnt, Kšť.. Všk. — co = špatně provésti. Us. Kšť. — komu = zasoliti, za- topiti, strachu nahnati. Us. BPr.

164530   Nahřáti, nahříti Svazek: 2 Strana: 0028
Nahřáti, nahříti, nahřeji, ál a el a íl, en, n. án, ení n. ání, také: át, et, it; etí, ití; nahřívati, wärmen, bähen. — co čím: břicho teplou cihlou, —koho kde: nemoc- ného v posteli teplou peřinou.

164531   Nahřáti někoho Svazek: 10 Strana: 0630
Nahřáti někoho = rozhněvati, dopáliti. Us Rgl.

164532   Náhřbetek Svazek: 2 Strana: 0028
Náhřbetek, tku, m., der Schild am Buch- rücken.

164533   Náhřbetek Svazek: 6 Strana: 1083
Náhřbetek = náhřbetnlk. Na Ostrav. Wrch.

164534   Náhřbetí Svazek: 2 Strana: 0028
Náhřbetí, n., hrb na hřbetě, der Höcker. Rohn.

164535   Nahřbetiti komu Svazek: 6 Strana: 1083
Nahřbetiti komu -= vybiti. Čce. Tkč.

164536   Náhřbetní Svazek: 2 Strana: 0028
Náhřbetní, Rücken-. N. řemen. Jg.

164537   Náhřbetník Svazek: 2 Strana: 0028
Náhřbetník, u, m., der Rückenriemen.

164538   Náhřbetník Svazek: 10 Strana: 0194
Náhřbetník koňský (postroj). Ott. XX. 14. Sr. Náhřbetek.

164539   Nahřebati čeho kam Svazek: 6 Strana: 1083
Nahřebati čeho kam, aufscharren, auf graben, hlíny na hromadu; se čeho: hlíny. Us. Laš. Tč.

164540   Náhřebíčkový Svazek: 9 Strana: 0178
Náhřebíčkový. N. barva. Har. II. 36.

164541   Nahřebovice Svazek: 6 Strana: 1083
Nahřebovice, e, f, ve vodn. stavit., das Nagelholz. Šm.

164542   Nahřeřeč Svazek: 7 Strana: 1332
Nahřeřeč, i, f. metaphysica, zast. Rozk.

164543   Nahřešiti Svazek: 2 Strana: 0028
Nahřešiti, il, en, ení, viel sündigen. — čeho. Hříchy, kterých jste nahřešili. Jg. — se. Ten se nahřešil. Us. — se s kým.

164544   Nahřešiti Svazek: 6 Strana: 1083
Nahřešiti, genug schelten.

164545   Nahřešiti se koho Svazek: 8 Strana: 0223
Nahřešiti se koho = nahubovati se. Phľd. 1895. 144.

164546   Náhřevka, náhřívka Svazek: 2 Strana: 0028
Náhřevka, náhřívka, y, f, der Heiz. mantel (über einem Kochgeschirr). Rk.

164547   Nahříti Svazek: 2 Strana: 0028
Nahříti, vz Nahřáti.

164548   Nahřitý Svazek: 2 Strana: 0028
Nahřitý, gewärmt, erhitzt. Us.

164549   Náhřiva Svazek: 6 Strana: 1083
Náhřiva, y, f. = teplý obkladek, fomen- tum. S. N.

164550   Nahřívací Svazek: 6 Strana: 1083
Nahřívací, Anwärm-. N. pánev. Sl. les.

164551   Nahřívač Svazek: 8 Strana: 0223
Nahřívač, e, m. = kotel, ve kterém se petrolej k čištění připravený nahřívá. Nár. list. 1894. č. 323. odp.

164552   Nahřívaje Svazek: 6 Strana: 1083
Nahřívaje, e, m., der Wärmer, Bettwär- mer, An-. Šp.

164553   Nahřívaný Svazek: 2 Strana: 0028
Nahřívaný, gewännet; stark u. plump. D.

164554   Náhřivka Svazek: 6 Strana: 1083
Náhřivka, y, f., der Heitzmantel über einem Kochgeschirr. Šm.

164555   Náhřivka Svazek: 8 Strana: 0223
Náhřivka, y, ť. = nápařek, pařidlo, Bähe- mittel, n. Sterz. I. 380.

164556   Nahřměti se Svazek: 6 Strana: 1083
Nahřměti se, viel donnern. Us.

164557   Nahřoť Svazek: 6 Strana: 1084
Nahřoť, nahřotí, nahřotý = nahřáti atd. Laš. Tč.

164558   Nahubatiti Svazek: 9 Strana: 0178
Nahubatiti. N-la se mu do vůle = na- hubovala. Již. Mor. Šeb. 78.

164559   NáhuBec Svazek: 2 Strana: 0029
NáhuBec, bce, náhubek, bku, m., larva, krabuška, die Maske. Proch. — N. koňský (pro kousavé koně), Škrabák, krabuška, der Beiss-, Maulkorb. V. N. vložiti. V. Koně kousavého n-kem sevříti. Kom. N. koni dáti. Us. Měly (opice) náhubky přes tlamu, aby lidí ne- kousaly. Har. II. 72. N-kem budu ostříhati úst. Br. — N. pošvy, das Mundstück der Scheide. Jg. — N. u klarinetu, das Mund- stück. Plk.

164560   Náhubek Svazek: 6 Strana: 1084
Náhubek, die Maske. N. mi dolů strhl. Bl. Živ. Aug. 18. — N. = řemen, který koni uzdu nad nosem spojuje. Us. Tč. Cf. Nadhubek. — N. Nastrčil si n. = mlčel. Us. — N. psí v městech. — N. dmuchavky, NA. V. 438., šroubový, přírubový (u čer- padla). Us. Pdl.

164561   Náhubenka Svazek: 8 Strana: 0563
Náhubenka, y, f., Maulkorb, m. Phľd. 1896. 629.

164562   Nahubiti Svazek: 6 Strana: 1084
Nahubiti, il, en, ení, viel verderben. Us. — se čeho. Us.

164563   Náhubka Svazek: 2 Strana: 0029
Náhubka, ?, f., krabuška, das Nasenband (der Pferde). Kom.

164564   Náhubkovati Svazek: 2 Strana: 0029
Náhubkovati, náhubkem svírati, den Beisskorb umgeben. Kom.

164565   Náhubník Svazek: 6 Strana: 1084
Náhubník, u, m. = náhubek. Slov. Čkžk. II. 100.

164566   Nahubovati se Svazek: 6 Strana: 1084
Nahubovati se, genugsam zanken. Ten se s ním něco n-je! Us.

164567   Nahuckati Svazek: 6 Strana: 1084
Nahuckati, genug hetzen. Vz Huckati. Slov. Sl. let. III. 118., Ssk.

164568   Nahučený Svazek: 6 Strana: 1084
Nahučený; -en, a, o, = sprasný. Svině je n-ná. Brt. D. 325.

164569   Nahučeti komu kam: do Svazek: 6 Strana: 1084
Nahučeti komu kam: do uší, raunen. Dch. — komu čeho = namluviti, nalhati. N-li mu toho plnou hlavu. Us. Kšť.

164570   Nahučeti se Svazek: 2 Strana: 0029
Nahučeti se, el, ení, lange, oft brausen, brummen. Us.

164571   Nahučičký Svazek: 6 Strana: 1084
Nahučičký, ganz nackt. Slov. Ssk.

164572   Nahučký Svazek: 6 Strana: 1084
Nahučký, ganz nackt. Slov. Ssk. Vz Mahoučký.

164573   Nahudati Svazek: 6 Strana: 1084
Nahudati, genug aufspielen. Slov. Ssk.

164574   Nahudliť (sa Svazek: 6 Strana: 1084
Nahudliť (sa), viel wetzen. Slov. Bern.

164575   Nahúkať Svazek: 6 Strana: 1084
Nahúkať, trächtig machen (von Schwei- nen). Slov. Ssk. — se, trächtig werden. Ssk.

164576   Nahúknutý Svazek: 6 Strana: 1084
Nahúknutý; -ut, a, o = bujně narostlý. Ovce se okolo po n-tej tráve pásly. Dbš. Sl. pov. I. 377.

164577   Nahúlci Svazek: 6 Strana: 1084
Nahúlci = Adamité. Slov. Čjk. 98.

164578   Nahule Svazek: 2 Strana: 0029
Nahule, e, f., scytale, had. Krok.

164579   Náhunka Svazek: 6 Strana: 1084
Náhunka = náhůnka, y, f., vz Náhonka (dod.).

164580   Nahupkati se Svazek: 2 Strana: 0029
Nahupkati se, lange, oft hüpfen. Bern.

164581   Nahůrky Svazek: 6 Strana: 1084
Nahůrky (u lidu též Nahůrka), pl., f., dráha u Měřenic. BPr.

164582   Nahurtovati se Svazek: 6 Strana: 1084
Nahurtovati se, viel toben, rauschen. Us.

164583   Nahustiti Svazek: 6 Strana: 1084
Nahustiti, il, štěn, ění, etwas dicht ma- chen ; se čím, lange dicht machen. Us.

164584   Nahustlý Svazek: 2 Strana: 0029
Nahustlý, ein wenig dicht. Č.

164585   Nahustnouti Svazek: 6 Strana: 1084
Nahustnouti, stnul a stl, utí, dicht, dick werden Us. Tč.

164586   Nahúškaný Svazek: 6 Strana: 1084
Nahúškaný; -án, a, o = navedený. Vz Huškati. Val. Vck.

164587   Nahúškati Svazek: 6 Strana: 1084
Nahúškati = navésti, verleiten. Val. Vck., Brt. D. 233.

164588   Nahútati se Svazek: 6 Strana: 1084
Nahútati se = opiti se. Val. Vck. — N. se, sich satt nachdenken, witzig werden. Slov. Ssk.

164589   1. Nahůzka Svazek: 2 Strana: 0029
1. Nahůzka, y, f., kleiner Anwurf; An- spielung, f. Rk.

164590   2. Náhůzka Svazek: 2 Strana: 0029
2. Náhůzka, y, f., kleines Geschenk. N-ku někomu dáti. Us. Dch., Jg. Nepovstalo z: na housku ?

164591   Nahúžviť Svazek: 6 Strana: 1084
Nahúžviť, beugsam, weich, mürbe ma- chen Slov. Ssk.

164592   Nahvízdati se Svazek: 6 Strana: 1084
Nahvízdati se, viel, oft pfeifen. Us.

164593   Nahý Svazek: 2 Strana: 0029
Nahý; nah, a, o, náh. — N., neoděný, unbekleidet, entblösst, bloss, nackt. V. N. člověk (naháč). D. Nahý, jako z života matky, V., ako prst, ako palec. Mt. S. Zcela, čiře nahý. D. Má se jako nahý v trní. Vz Bída, Chudoba, Nešťastný. Lb., Č. Nahému za ňadra schovávati. Vz Ňadra, Chybování. Č. Nazí jsme na ten svět přišli, nazí zas s něho půjdeme. Pk. Vz Naho. — N. = bez chlupů a braní, bes štětin, lysý. Nahý jest (človek), ne chlupatý. Kom. — N. meč, z pošvy tažený, blank. Kníže sotva s nahým vojskem ušel. V. N. zbraň. Sob. 166. N. meč vytrh- nouti. V. Běží s mečem nahým. Troj. — N., prostý, prázdný. — čeho. Vlásky všie po- skvrny nahé. Kat. 733.

164594   Nahý Svazek: 6 Strana: 1084
Nahý, cf. Mkl. Etym. 211. N. krovky, Kk. Br. 6., sval, nerv (bez pochvy), Osv. I. 230., stěna skalní Us. N. jako lípa v zimě, Us. Dbv., Bkř., Brt, jak ho Párnbu stvořil. Brt. Byl n. jak srnec. Val. Brt. N. srdce = upřímné. Sládek. Nahého těžko svlékati. Hkš. N-mu je všude zima. Slez. Šd. Dá mu toho, jako n-mu pod kůži (= nic). U Li- tomš. Bda. Kdo vstává záhy, nechodí nahý. Tč. Deset zbrojných u jednoho n-ho nic nevezmou. Č. M. 172. Z obce po nitce a nahý je v košilce, viele können Einem hel- fen. Km. — v čem. Nahé v ctnostech ctnostmi odievati. Hus I. 144. — čeho. Svého runce (rouna) naha jsúci (ovce). Ezp. 392.

164595   Nahý Svazek: 7 Strana: 1332
Nahý a holý synonyma. Vz Brt. Ruk. 31. Raduj se n., nepotrháš košile. Us. Brt.

164596   Nahý Svazek: 8 Strana: 0223
Nahý. Je mu hůře než nahému v trní. Šml. VIL 67. Raduj se nahý, nepotrháš ko- šuľe. Mor. NZ. V. 545.

164597   Nahý Svazek: 9 Strana: 0178
Nahý. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 334b. Nazí bratři = knedlílky v mléce. Veselí Kub. 154.

164598   Náhyb Svazek: 6 Strana: 1084
Náhyb, u, m., die Neigung, Beugung. Při každém n-bu teče mu krev z nosu. Us. Tč.

164599   Náhyba Svazek: 2 Strana: 0029
Náhyba, y, m., kdo si rád nahýbá = ožralec. Us. Šml.

164600   Nahýbání Svazek: 2 Strana: 0029
Nahýbání, n., das Neigen. V.

164601   Nahýbaný Svazek: 2 Strana: 0029
Nahýbaný, geneigt, gebeugt. Jg.

164602   Nahýbati Svazek: 2 Strana: 0029
Nahýbati, vz Nahnouti.

164603   Náhybčivý Svazek: 2 Strana: 0029
Náhybčivý, biegsam.

164604   Náhybek Svazek: 2 Strana: 0029
Náhybek, bku, m., nahybnutí, der Bug.

164605   Nahýbnouti Svazek: 2 Strana: 0029
Nahýbnouti, vz Nahnouti.

164606   Nahýbný Svazek: 10 Strana: 0194
Nahýbný. Podběhl a jsa nahýben kolena jeho podjal. Msn. II. 381.

164607   Nahýčký Svazek: 2 Strana: 0029
Nahýčký, na Slov., nazičký, lépe: nažičký a nahoučký, na Slov. nahúčký, ganz nackt. D.

164608   Nahýkati se Svazek: 6 Strana: 1084
Nahýkati se, viel, oft brüllen. Bern.

164609   Nahýnať Svazek: 8 Strana: 0223
Nahýnať = nahýbati. Vz Žmurkati (3. dod.).

164610   Nahyzditi se Svazek: 2 Strana: 0029
Nahyzditi se, il, ění. — se koho kde. Ten se mne po lidech nahyzdil. Us., C.

164611   Nach Svazek: 2 Strana: 0029
Nach, u, m., našec, šce, m., nasec, f., červec, purpur, der Purpur. St. skl. Nachem oděný. St. skl. Tvář její se pokryla nachem (začervenala se). Rk. O původu vz Mz. 261.

164612   1. Nach Svazek: 6 Strana: 1084
1. Nach. Výb. I. 755., ZN. V MV. ne- pravá glossa. Pa. — Slov. zdrav., Sv. ruk. SR. 677., D. 107. O nachu vz Sbtk. Výkl. 108. N. studu, západu, krve, révy (víno), Vrch., nebes. Kká.

164613   2. Nach Svazek: 6 Strana: 1084
2. Nach = nech. Nach doma ostanú, čo pred vojnou plačú. Slov. Čjk. 31.

164614   Nach Svazek: 10 Strana: 0194
Nach, u, m., purpur. Vz Ott. XX. 1009.

164615   Nachádzať Svazek: 6 Strana: 1084
Nachádzať = nacházeti. Slov. Bern.

164616   Nachalkati se koho Svazek: 6 Strana: 1084
Nachalkati se koho: děcka, genug be- ruhigen. Laš. Tč.

164617   Nachamčit co Svazek: 10 Strana: 0194
Nachamčit co: peníze = skrblením usřá- dati. Jrsk. XIII. 3. 137.

164618   Nacházeti Svazek: 6 Strana: 1084
Nacházeti. Doba dobu n-zí. Jel. Exc. 45. Více bodů v doteku se nachází (jest). ZČ. I. 247. Těleso to nachází se (jest) v klidu. Exc. Řím nacházel se (byl) pod franskou ochranou. Šb. Stř. II. 9. N. se (býti) s ně- hým ve sporu. Osv. I. 2l3. A tak i při mnohých pohanských králích pečování o zve- lebení jména božího se n-zí. Pož. 5. Zástavy se n-zejí i na svršciech a nábytciech. Vš. 214. Staří jsú práva české zemi n-li. Vš. 196.

164619   Nacházeti se Svazek: 2 Strana: 0029
Nacházeti se. U nacházeti se opisuje se podmet n. předmět větami vztažnými nejvíce s konditionalem. Řídký se nachází, kdož by tak nesmýšlel. Zyg. Vz Věta podst. vztažná. — se kde. V tobolce nacházela se mince, lépe: byla. Km. Brambory nachá- zejí se ve sklepě, lépe: jsou (uloženy). Km. Redakce se nachází v I. patře, lépe; je. Slunce se nachází na obloze, lépe: jest, stojí. Pk. Při tom nenachází se jistoty, lépe: není. Kos. Ač máme: V tom kraji za výbčrčími 700 zl. se nachází. Žer. L. ?. 131. Na těch náměstích nachází se množství všelijakých potrav. Har. II. 145. — co kde. Vz Chudý. — Ostatně vz Najíti.

164620   Nacházivý Svazek: 6 Strana: 1084
Nacházivý, erfinderisch. Šm.

164621   Nachechoniti se komu Svazek: 9 Strana: 0178
Nachechoniti se komu = nasmáti. Šeb 237.

164622   Nachechtati se Svazek: 2 Strana: 0029
Nachechtati se, genug kichern, lachen. — se s kým jak: do sytosti. Us.

164623   Nachladiti Svazek: 2 Strana: 0029
Nachladiti, il, zen, ení. —se čím: kou- páním. — kde: ve vodě. Nachladil se v za- hradě. Sich erkälten, verkühlen.

164624   Nachlácholiti se Svazek: 2 Strana: 0029
Nachlácholiti se, il, ení. — se koho, nebo: se s kým, zu besänftigen suchen. Ros.

164625   Nachlamstati se čeho Svazek: 2 Strana: 0029
Nachlamstati se čeho. Ten pes se na- chlamstal vody, sich vollschlappern. Us.

164626   Nachlápati se čeho Svazek: 6 Strana: 1084
Nachlápati se čeho = nachlemtati. Co sa ti ludé nachlápú gořalky. Mor. Brt. D. 218.

164627   Nachlapiti Svazek: 9 Strana: 0178
Nachlapiti. Kdo naposled zavěsí cep' když se umlátí sádka, tomu ostatní na- chlapú Vyzov. Mus. ol. XII. 113.

164628   Nachlastaný Svazek: 6 Strana: 1084
Nachlastaný piva, vollgesoffen. Us. Tč.

164629   Nachlastaný jak Svazek: 9 Strana: 0178
Nachlastaný jak. N-nej jak sviňa, jak prase (= opilý). Šeb. 220.

164630   Nachlástati se Svazek: 8 Strana: 0223
Nachlástati se = nasmáti se. Švábenice. Hledík.

164631   Nachlastatise čeho Svazek: 2 Strana: 0029
Nachlastatise čeho: vody. — kde: v ho- spodě kořalky, sich ansaufen, voll saufen. Us.

164632   Nachlazení Svazek: 6 Strana: 1084
Nachlazení. Choroby z n., -krankheiten.

164633   Nachlazení, n Svazek: 2 Strana: 0029
Nachlazení, n., die Verkühlung. Us.

164634   Náchlebí, n Svazek: 2 Strana: 0029
Náchlebí, n., das Deputat. Rk.

164635   Nachlebiti komu Svazek: 2 Strana: 0029
Nachlebiti komu = pochlebovati, schmei- cheln. Jg. Nachlebovati komu = nadržovati, die Stange halten. N. dětem. Jg.

164636   Nachlebiti se Svazek: 6 Strana: 1084
Nachlebiti se. Ale vy se hned nachle- bíte (dáte se hned nalákati). U Rychnova. Crk.

164637   Náchlebné Svazek: 2 Strana: 0029
Náchlebné, ého, n., das Deputat, Nz.

164638   Náchlebně Svazek: 6 Strana: 1084
Náchlebně = na deputat N. pacholky míti. Sv. ruk. 274.

164639   Náchlební Svazek: 6 Strana: 1084
Náchlební. Sv. ruk. K. IV. 44. Jeho n. lidé pobrali mi koně. Půh. I. 250. N. po- zemek, Dienstesgrundstück. Sl. les.

164640   Náchlební Svazek: 8 Strana: 0223
Náchlební čeledín. Arch. XIII. 7., 37.

164641   Náchlební, -bný Svazek: 2 Strana: 0029
Náchlební, -bný, kdo mým chlebem živ jest, domácí, im Brode stehend. N. lidé, če- ládka, Har., mlýn, myslivec, V., pacholek. Jg. N. a poplatní Araby u sebe v klášteře mají. Har. II. 72. — N.,pasořitný, schmarot- zerisch. D.

164642   Náchlebnice Svazek: 2 Strana: 0029
Náchlebnice, e,f., die Deputatfrau; Schma- rotzerin. D.

164643   Náchlebnice Svazek: 10 Strana: 0194
Náchlebnice, e, f. Arch. XXI. 183. Sr. Náchlebník.

164644   Náchlebnický Svazek: 2 Strana: 0029
Náchlebnický, Brödlings-.

164645   Náchlebnictví Svazek: 2 Strana: 0029
Náchlebnictví, n., der Brödlingsstand; die Schmarotzerei. D.

164646   Náchlebníčí Svazek: 2 Strana: 0029
Náchlebníčí vdova. Pr. měst. 128. b. Brandl.

164647   Náchlebničiti Svazek: 2 Strana: 0029
Náchlebničiti, Brödling sein; schmarot- zen. D.

164648   Náchlebník Svazek: 2 Strana: 0029
Náchlebník, a, m., náchlební člověk, kdo na čím chlebě jest, der das Brod eines An- deren isst, Brodgenosse, der Bedienstete, Brödling. Hospodář může za své n-ky od- povídati. Pr. měst. 101. Vz Gl. 165. Nejsem tvůj n., proto mi nerozkazuj. Mus., Kom. Svě- domí stranám vydávati nemohou též čeleď domácí, náchlebník, služebník hluchý, ná- blazní. Kol. 61. Vz Kn. drn. 135. — N.., pochlebník, řitopásek, der Schmarotzer. Apol., Schön.

164649   Náchlebník Svazek: 8 Strana: 0223
Náchlebník. O tomto slově praví Bl. Gr. 326., 327.: veřtatní slovo, lépe: čeledín.

164650   Náchlebnosť Svazek: 2 Strana: 0030
Náchlebnosť, i, f., das Stehen in Jemandes Brode. — N., dus Schmarotzen. Jg.

164651   Náchlebný Svazek: 7 Strana: 1332
Náchlebný. N. čeleď = na delší dobu úmluvou najatá. Vz Wtr. Obr. II. 401

164652   Nachlebný Svazek: 10 Strana: 0630
Nachlebný mlýn (nájemný). 1561. Arch. XXII. 201.

164653   Nachlebovati Svazek: 2 Strana: 0030
Nachlebovati, vz Nachlebiti.

164654   Nachlemtati se čeho Svazek: 2 Strana: 0030
Nachlemtati se čeho, sich satt schlappern, fressen, saufen: vody, polívky. Ros.

164655   Nachles, a, m Svazek: 6 Strana: 1084
Nachles, a, m., ves u Kaplice. Rk. Sl.

164656   Nachlípiti Svazek: 2 Strana: 0030
Nachlípiti, il, en, ení. — co komu: sobě klobouk, krümmen. Ros.

164657   Nachlópati Svazek: 6 Strana: 1084
Nachlópati = namluviti, nabulíkovati, einen Bären aufbinden. Mor. Sd.

164658   Náchlopenní Svazek: 7 Strana: 1332
Náchlopenní, klappenständig.

164659   Nachlopiti Svazek: 6 Strana: 1084
Nachlopiti, il, en, ení, viel verstricken, in Fallstricke legen. Bern.

164660   Nachlopkať sa Svazek: 6 Strana: 1084
Nachlopkať sa = naklopkati se. Bern.

164661   Nachloptati se Svazek: 6 Strana: 1084
Nachloptati se = nachlemtati se. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 551.

164662   Nachloustati se čeho Svazek: 10 Strana: 0194
Nachloustati se čeho = silně se napiti. V zažehnávací formuli na ústřele: Tam se nachloustejte krve a mému tělu pokoj dejte. Kšť. Lid. 12.

164663   Nachlubiti se Svazek: 2 Strana: 0030
Nachlubiti se, il, ení. — se čím komu, prahlen. Us. Vz Chlubiti se.

164664   Nachlup ať sa Svazek: 6 Strana: 1084
Nachlup ať sa, viel schlürfen. Slov. Bern.

164665   Nachlupatěti Svazek: 2 Strana: 0030
Nachlupatěti, ěl, cen, cení, etwas haarig werden.

164666   Nachlupatiti Svazek: 2 Strana: 0030
Nachlupatiti, il, cen, cení, haarig machen. Jg.

164667   Náchmat Svazek: 6 Strana: 1084
Náchmat, u, m., das Antasten. Dk. Aesth. 608., Poët. 60.

164668   Nachmatati Svazek: 2 Strana: 0030
Nachmatati, vz Nahmatati.

164669   Náchmatka Svazek: 8 Strana: 0563
Náchmatka, y, f., Taster. KP. VIII. 247.

164670   Nachmátnouti Svazek: 6 Strana: 1085
Nachmátnouti, vz Nahmatati. Dk. Aesth. 607.

164671   Náchmatný Svazek: 2 Strana: 0030
Náchmatný nástroj das Tastinstrument. Rk.

164672   Nachmelený Svazek: 6 Strana: 1085
Nachmelený; -en, a, o, mit Hopfen ge- würzt; opilý, betrunken. Us.

164673   Nachmeliti se Svazek: 2 Strana: 0030
Nachmeliti se, sich berauschen. Rk.

164674   Nachnahme Svazek: 2 Strana: 0030
Nachnahme, něm., vz Dobírka,

164675   Nachňápat se čeho Svazek: 10 Strana: 0630
Nachňápat se čeho = nacpati se jídlem. Vz Brt. Slov.

164676   Nachňápati Svazek: 8 Strana: 0223
Nachňápati někde = nadělati nečistoty. Heršpice. Rous.

164677   Nachnehmen Svazek: 2 Strana: 0030
Nachnehmen, vybrati. Hnš.

164678   Nachobarvý. N Svazek: 10 Strana: 0194
Nachobarvý. N. niti. Msn. Od. 90.

164679   1. Náchod Svazek: 2 Strana: 0030
1. Náchod, a, m. Mělo by míti v gt. N-du, vz Tábor, A. N., mě. v ('ech. —Ná- choďan, a, m. — Náchodský. Vz S. N.

164680   2. Náchod Svazek: 2 Strana: 0030
2. Náchod, u, m., der Zugang, die Rampe. Rozk., Dch.

164681   Náchod Svazek: 6 Strana: 1085
Náchod, mě. u Nového Města n. Met. Cf. Let. rejstř., Tk. IV. 734., VI. 352., VII. 416., Tk. Žk. 104., 114., Blk. Kfsk. 1370., Mus. 1834. 80., Sdl. Hr. I. 33., 190., II. 279., IV. 372., V. 363., Rk. Sl., Arch. VII. 582., VIII. 597., Pal. Rdh. II. 125., Rk. Sl. Kdo se dá v N-dé do Klení (Kleny, ves), nemá daleko do Pekla (ves). Sbtk. Krat. h. 272. — N., ves u Tábora, dvůr u Nov. Bydžova.

164682   Náchod Svazek: 8 Strana: 0223
Náchod. O pův. cf. Hrš. Nách. I. 20.

164683   Náchod Svazek: 9 Strana: 0178
Náchod, aggressus. Prešb. v. 1472.

164684   Náchodek Svazek: 6 Strana: 1085
Náchodek, dku, m., die Rampe. Dch. Vz Náchod, 2.

164685   Nachoditi Svazek: 8 Strana: 0223
Nachoditi. Kto chodí, n-dí. Slov. Nov. Př. 126.

164686   Nachoditi se Svazek: 2 Strana: 0030
Nachoditi se, vz Najíti se.

164687   Náchodorázný Svazek: 6 Strana: 1085
Náchodorázný (!) = z blízka bojující, áyyipayrirric;. Vký. Lpř. překládá: těsno- bojovník.

164688   Náchodsko Svazek: 6 Strana: 1085
Náchodsko, a, n., ves u Jičína.

164689   Náchodský Svazek: 6 Strana: 1085
Náchodský. N-ští baroni. Sbtk. Krat. h. 75. — N. Štěpán, 1707. Jg. H. 1. 602., Jir. Ruk. II. 48. — N. z Neydorfu. Sdl. Hr. II. 33.

164690   Náchodský Svazek: 7 Strana: 1332
Náchodský Štěp. Fr., křiž. probošt † 1721. Mna. 1891. 310.

164691   Náchodský Svazek: 9 Strana: 0178
Náchodský Št. Fr., kazat., v I. pol. XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. II. 1. 27.

164692   Nachochlený Svazek: 8 Strana: 0223
Nachochlený. Sedela n-ná v zadku saní (zahalená žena). Phľd. 1895. 301.

164693   Nachochvostý Svazek: 9 Strana: 0178
Nachochvostý tuhýk, lanius phoenieurus, (n. cristatus). Vz Mus. ol. 1897. 164.

164694   Nacholící Svazek: 6 Strana: 1085
Nacholící, purpurwangig. Lpř.

164695   Nachoperý Svazek: 8 Strana: 0563
Nachoperý pták. Krs. Moor. II. 20.

164696   Náchor Svazek: 10 Strana: 0194
Náchor, u, m. = hněv ? Z takého voľa- kého n-ru to urobili. Sbor slov. VII. 133.

164697   Nachoralý Svazek: 6 Strana: 1085
Nachoralý, angekränkelt. Dch.

164698   Nachoreť sa Svazek: 6 Strana: 1085
Nachoreť sa = nastonati se. Slov. Bern.

164699   Nachorlý Svazek: 8 Strana: 0563
Nachorlý = poněkud churavý. Slov. Peč. Kalend. 73. a.

164700   Nachorouchý Svazek: 9 Strana: 0178
Nachorouchý člen klubu. Vlšk. v Mus. 1871. 386.

164701   Nachorudý Svazek: 6 Strana: 1085
Nachorudý, purpurroth. Vrch.

164702   Nachouliti se Svazek: 2 Strana: 0030
Nachouliti se, il, ení, sich lange bücken, zusammenziehen. Dosti se nachoulil, než tam šel (naostýchal se). Ros.

164703   Nachování Svazek: 2 Strana: 0030
Nachování, n., das Ersparte. Kněžské n., židovská duše, to obé do pekla kluše. Prov. Us.

164704   Nachování Svazek: 9 Strana: 0178
Nachování, n. = nachované jmění. Pa- cholek v cizí n. vende (přižení se v statek). Maš. ruk. 29a.

164705   Nachovanosť, i Svazek: 2 Strana: 0030
Nachovanosť, i, f., aufgespartes Ver- mögen. Jg.

164706   Nachovaný Svazek: 2 Strana: 0030
Nachovaný, aufgespart, gesammelt. N. statek. Ros.

164707   Nachovati Svazek: 2 Strana: 0030
Nachovati, nachorárati nashromážditi, naspořiti, sammeln, zusammensparen, auf- sparen. Jg. — co. Cožkoli nachovali otcové tvoji. Br. Co nachová Stýskal, to utratí Výskal. Prov. — komu čeho. Věci, kterých nachovali. V. Otec tobě peněz nachoval. Štelc. Kuřat n. D. —co k čemu. Trestáním prodlívá, však jedno k druhému nachovává. Reš. — se — nanositi se, oft tragen. — se s kým, se koho. Nachovala se dosti toho dítěte n. s tím dítětem. — Jg.

164708   Nachovati co komu Svazek: 6 Strana: 1085
Nachovati co komu: sobě. Št. Kn. š. 105. — čeho: peněz. lb. 136. Než se mudrc namudroval, sprosták si peněz nachoval. Č. M. 208. — co čím. Mysl širšími náznatky n. (udržeti, nasytiti). Šf. III. 397. Přestaň na tom, že jsi zde tak mnohými novými city duši svou n-val (nasytil). Koll. III. 233.

164709   Nachovati koho Svazek: 10 Strana: 0194
Nachovati koho = nasytiti. Slov. Kál. Slov 30.

164710   Nachovati koho čím Svazek: 10 Strana: 0630
Nachovati koho čím = častovati (kolá- čemi). Sb. sl. VIII. 109.

164711   Nachově Svazek: 10 Strana: 0630
Nachově. Ouška jí n. hořela. Zvon VI. 116. Barva n. třešňová. Rgl.

164712   Nachovec Svazek: 2 Strana: 0030
Nachovec, vce, m. N. obecný, purpura lapillus; n. veleústý, p. patula (měkkýši). Frč. 238.

164713   Nachovec Svazek: 6 Strana: 1085
Nachovec. Cf. Brm. IV. 2. 275.-277., Ott. I. 111.

164714   Nachovec Svazek: 10 Strana: 0194
Nachovec, vce, m. = purpura, rod plžů. Vz Ott. XX. 1010.

164715   Náchovek Svazek: 2 Strana: 0030
Náchovek, vku, m., das Ersparte. Us., Č.

164716   Nachovělý Svazek: 6 Strana: 1085
Nachovělý, etwas purpurn. Šm.

164717   Nachovina Svazek: 2 Strana: 0030
Nachovina, y, f., der Purpurstoff. Us.

164718   Nachovina Svazek: 10 Strana: 0194
Nachovina, y, f. = červeň, zardělosť, erythema. N. hostcová, purpura rheumatica, krvavá (choroba skvrnitá Werlhofova), pur- pura haemorrhagica, morbus maculosus Werl- hofii, Werlhofsche Blutfleckenkrankheit; prostá, purpura simplex. Ktt

164719   Nachovinný. N Svazek: 10 Strana: 0194
Nachovinný. N. pruhy, vibices. Ktt.

164720   Nachovnice Svazek: 6 Strana: 1085
Nachovnice, e, f. = šarlatnice, purpur - nice, die Purpurhändlerin. Sš. Sk. 193.

164721   Nachovník Svazek: 6 Strana: 1085
Nachovník, a, m., der Purpurträger- Lpř. Sl. II. 380., -händler.

164722   Nachovorůžový Svazek: 6 Strana: 1085
Nachovorůžový, purpurrosig. Šm.

164723   Nachový Svazek: 2 Strana: 0030
Nachový, Purpur-. N. barva, roucho. Jg.

164724   Nachrachotať sa Svazek: 6 Strana: 1085
Nachrachotať sa = nachrochtať sa.

164725   Nachrákať Svazek: 6 Strana: 1085
Nachrákať = mnoho chrchlati, sich viel räuspern; mnoho naplvati, voll spucken. Slov. Ssk.

164726   Nachrámať sa Svazek: 6 Strana: 1085
Nachrámať sa, lange hinken. Slov. Bern.

164727   Nachrámpati komu Svazek: 10 Strana: 0194
Nachrámpati komu = dáti mu na chrám páně, natlouct mu. Štěpánovice. Kub. List. fil. I. 1902. 250.

164728   Nachrániti se čeho Svazek: 6 Strana: 1085
Nachrániti se čeho, lange schützen. Us.

164729   Nachrápati se jak dlouho: do Svazek: 2 Strana: 0030
Nachrápati se jak dlouho: do bílého dne, viel schnarchen. Us.

164730   Nachrastiti Svazek: 6 Strana: 1085
Nachrastiti = nashromážditi. On brzo rozvede, co nebožtík n-til. Jrsk. Pov. z hor.

164731   Nachrčeti se Svazek: 6 Strana: 1085
Nachrčeti se, lange röcheln. Us.

164732   Nachrchlati se Svazek: 6 Strana: 1085
Nachrchlati se, viel husten. Us.

164733   Nachrchotať sa Svazek: 6 Strana: 1085
Nachrchotať sa = nachrčeti se. Slov. Bern.

164734   Nachripeť sa Svazek: 6 Strana: 1085
Nachripeť sa, oft, lange heisser sein. Slov. Bern.

164735   Nachrkati se Svazek: 2 Strana: 0030
Nachrkati se. Ten člověk se nachrká celý den, viel räuspern. Us.

164736   Nachromený Svazek: 6 Strana: 1085
Nachromený; -en, a, o. Vz Chromiti. A Hincík ledva jako nachromen vyvázl s životem. Let. 192.

164737   Nachromiti Svazek: 6 Strana: 1085
Nachromiti, ein wenig lahm machen. Us.

164738   Nachromlý Svazek: 10 Strana: 0194
Nachromlý prst. Zvon IV. 74.

164739   Nachroustati se čeho Svazek: 2 Strana: 0030
Nachroustati se čeho:jablek. Vz Chrou- stati.

164740   Nachrtánit co Svazek: 10 Strana: 0630
Nachrtánit co = naškrtiti, mozolně na- hospodařiti. Brt. Slov. 122.

164741   Nachrtúsit Svazek: 9 Strana: 0178
Nachrtúsit. Ten se n-sí s liďma = na- hrdlousí. Šeb. 154.

164742   Nachrumkati Svazek: 6 Strana: 1085
Nachrumkati, viel knacken. Slov. Bern.

164743   Nachtikal Svazek: 10 Strana: 0194
Nachtikal Fr., spisov.

164744   Nachtragsprüfuiig Svazek: 2 Strana: 0030
Nachtragsprüfuiig, pozdější zkouška. Brs. 79.

164745   Nachuchmeť sa Svazek: 6 Strana: 1085
Nachuchmeť sa = nahuhňati se. Slov. Bern.

164746   Nachuchneť sa Svazek: 6 Strana: 1085
Nachuchneť sa = nahuhňati se. Slov. Bern.

164747   Nachuchnuti Svazek: 6 Strana: 1085
Nachuchnuti = nadchnouti. Brt. D. 233.

164748   Nachuchnutý Svazek: 6 Strana: 1085
Nachuchnutý; -ut, a, o, inspírirt. On už je od něho n. Slez. Šd., Brt. D. 233.

164749   Nachumeliti Svazek: 6 Strana: 1085
Nachumeliti, il, en, ení = nažvaniti. Ten toho nachumelil. U N. Brodu. Brnt. — N. = naprášiti. Bern.

164750   Nachundeliti Svazek: 2 Strana: 0030
Nachundeliti, il, en, ení načechrati. Jg.

164751   Nachuravělý Svazek: 6 Strana: 1085
Nachuravělý, kränklich. N. mysl. Dk. Dj. f. 218.

164752   Náchuť, i Svazek: 2 Strana: 0030
Náchuť, i, náchoutka, y, f., (Geschmacks- ähnlichkeit. Us.

164753   Nachutnati Svazek: 8 Strana: 0563
Nachutnati. A n-tnav se mého haněnie bral se na pivo (do hospody) = nabaživ se. Arch. XV. 70.

164754   Nachvácení Svazek: 6 Strana: 1085
Nachvácení, n. Daj je v hluk a n., trade eas in tumultum et rapinam. BO.

164755   Nachval Svazek: 6 Strana: 1085
Nachval, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

164756   Nachváliti Svazek: 2 Strana: 0030
Nachváliti, il, en, ení, sehr loben. — se koho. Ten se ho každému nachválil. Us. — koho. Nemohl ho dosti n. Ros.

164757   Náchvat Svazek: 2 Strana: 0030
Náchvat, u, m , vz Zápas.

164758   Nachvátati Svazek: 2 Strana: 0030
Nachvátati; nachvátiti, il, cen, cení; na- chvacovati = vzíti, chvácením dostati, auf- haschen. — co v co. Jelen semenec v ústa nach vátí. Jád. — se čím: pokrmy. Velenský. Jg.

164759   Nachvíliť sa Svazek: 6 Strana: 1085
Nachvíliť sa = nameškati se, oft, lange verweilen. Slov. Bern.

164760   Nachvistať Svazek: 6 Strana: 1085
Nachvistať = nadristať. Bern.

164761   Nachybati Svazek: 6 Strana: 1085
Nachybati = naházeti, hinwerfen. — co kam: kameny na cestu. — se čeho. Laš. Tč.

164762   Náchybný Svazek: 6 Strana: 1085
Náchybný. N-ným pletenej dotkol sa len oštepom húžvy. Hol. 26.

164763   Nachycený Svazek: 2 Strana: 0030
Nachycený, angesteckt. — čím. Nádoba něčím nachycená. Zlob.

164764   Nachýlení, n Svazek: 2 Strana: 0030
Nachýlení, n., naklonění, das Neigen, die Beugung. N. k předu. V.

164765   Nachýlenosť Svazek: 2 Strana: 0030
Nachýlenosť, i, f., das Geneigtsein.

164766   Nachýlenosť Svazek: 6 Strana: 1085
Nachýlenosť země k slunci. Kod.

164767   Nachýlený Svazek: 2 Strana: 0030
Nachýlený, nakloněný, nahnutý, nakři- vený, geneigt. N. plot, stěna, cesta, větve, listy. Jg. — k čemu. N. k pádu, V., ku předu. Us. — Jg.

164768   Nachýlený Svazek: 6 Strana: 1085
Nachýlený; -len, a, o. N. hlava, Hdk., Hrts., šíje. Cch. Bs. 68. Na strom nachý- lený i kozy skáčí. Us. Bž. Nad knihou na- chýlený. Us. Pdl.

164769   Nachýliti Svazek: 2 Strana: 0030
Nachýliti, chyl, il, ení, nachylovati, neigen, zuneigen. -- co, koho, se kam. K předu. D. Nachýlil ho k tomu, k němu, Ros.; co k sobě. Háj., Sych. Uši k někomu. Šm. Král ráčil se k nim nachýliti podlé neviny jejich. Bart. K večeru se nachýlilo. Us. Mysl k jedné straně n. (straniti). Jel., Ros. Na druhou stranu se n. V. N. se do zadu. Us. N. se k svým poddaným. Bart. 3.1. — se kam jak: milostí a láskou. Let. 353. — čeho kam: hlavy pod meč n. Výb. II. 21. — komu čeho: ucha, uší. Jel., Reš. — před kým. Nachýlil na nás milosrdenství před králem perským. Ben. V. — se. Den, váha, srdce se nachyluje. V., D. — se proč kam. Z té příčiny k tomu jsme se nachýlili. Solf. Pro ty divy mnozí k víře Kristově se na- chylovali. Háj. — s adv. Nachýlil se k němu příznivě, dobrotivě, milostivě. Jg. — aby. K tomu se nachylovalo, aby krajina ta spustla.

164770   Nachýliti co Svazek: 6 Strana: 1085
Nachýliti co: hlavu. ZN. V 11. ř. za Výb. II. 21. polož: Dr. v. 104. — Ž. wit. 30. 3.

164771   Nachýliti co Svazek: 9 Strana: 0178
Nachýliti co. Nachyl ucho své. 14. stol. Mus. 1900. 510.

164772   Náchylně Svazek: 6 Strana: 1085
Náchylně, geneigt. N. něco přijíti. Er.

164773   Náchylně Svazek: 8 Strana: 0223
Náchylně, prone. N. koho slyšeti. 1418. List. fil. 1896. 103.

164774   Náchylník Svazek: 2 Strana: 0030
Náchylník, a, m., der Partheigenosse. Jan Opočenský stal se n-kem Zikmundovým. Mtc. lidu (Anna Městecká). Mš.

164775   Náchylnosť Svazek: 2 Strana: 0030
Náchylnosť, i, f., náklonnosť, die Geneigt- heit, Neigung, Gewogenheit, der Hang. V. N. k něčemu míti, prokázati. V. Z mládí jevil n. k hudbě. Sych. M. mysli. V. Bez n-sti k jedné i druhé straně soudil. Kram. N. přátelskou míti. V. My jim mnohou n-stí povinni jsme. N. povinná k vlasti. Dal. — Jg.

164776   Náchylnosť Svazek: 6 Strana: 1085
Náchylnosť. Poroučím se další n-sti. 1730. Wtr. Kdo sa opije, n. svou odkryje. Us. Té.

164777   Náchylný Svazek: 2 Strana: 0030
Náchylný; náchylen, lna, no, náklonný, příchylný, nakloněný, geneigt. Bývali lidé vyšpehováni rozličně a jak a kdo kam ná- chylen jest. Bart, — komu. Jest mu náchylný. Ros. —ke komu, k čemu: k dobře činění, k dobročinnosti, k milosti, k milosrdenství, k lítosti, k chlípnostem, k rozkoši, ke všemu zlému, V., k nečistotě smilné, Reš., k pode- zření. Kom. Člověk je více n. k zlému než k dobrému. Ros. N-nou a dobrotivou mysl k někomu míti. V. — Bart. 4. 19. — N., způsobilý, tauglich, geschickt. Ona je ná- chylná. Us. (místy).

164778   Náchylný k čemu Svazek: 6 Strana: 1085
Náchylný k čemu. Vz Pochotný (dod.). — s inft. My jsúce jeho prosbu uslyšeti n-ni. Arch. VIII. 381.

164779   Nachylovati Svazek: 2 Strana: 0030
Nachylovati, vz Nachýliti.

164780   Náchylý Svazek: 6 Strana: 1085
Náchylý = nachýlený, etwas schief. Slez. a laš. Šd., Tč. Sklenka náchyle stojí, pře- vrátí se. Tč.

164781   Nachynouti co komu Svazek: 6 Strana: 1085
Nachynouti co komu = hoditi, hin- werfen. Laš. Tč.

164782   Nachysť Svazek: 9 Strana: 0178
Nachysť, vz Načisť (i v dodat. ).

164783   Nachystati Svazek: 2 Strana: 0030
Nachystati, nastrojiti, připraviti, zurich- ten, anrichten. Nachystal Stejskal, utratil Vejskal. Us. — co komu. Komu to nachy- stal (nashromáždil) ? Jg. — komu čeho (jak). N. všeho dobrého. Sobě potravy. Bibl. Málo sen sklidili a yotav s těžkostí nachystali. Star. let. N. kravám trávy, jetele. Us. Hý.

164784   Nachystati Svazek: 6 Strana: 1085
Nachystati. — abs. Je nachystáno (jídlo dáno na stůl)! Us. Dch. Kuchařka již na- chystává. Dch. — si co nač, k čemu: na cestu, k jídlu, dříví k topení. Us.

164785   Nachytati Svazek: 2 Strana: 0031
Nachytati, mnoho chytiti, auffangen, viel fangen. — čeho: ptáků, ryb. — se, lange, oft fangen. Ros.

164786   Nachytiti Svazek: 2 Strana: 0031
Nachytiti, il, cen, cení; nachycovati, etwas fangen, sich anstecken. — co. Nevím, kde jsem tu nemoc nachytil. Jg. Nádoba nechut- nosť nachytila. Zlob. — od koho. Byl mezi rozpustilými chlapci a hned nachytil od nich také. Jg.

164787   Nachytlivý Svazek: 2 Strana: 0031
Nachytlivý, empfänglich, ansteckbar. Us.

164788   Na?a-s Svazek: 2 Strana: 0031
Na?a-s, dy ; Na?ady, gt. Na?ad, pl. f., vodní víly, z řec. Die Naiaden.

164789   Naidení, n Svazek: 6 Strana: 1085
Naidení, n. = nalezeni. Slov. Bern.

164790   Naidený Svazek: 6 Strana: 1085
Naidený = nalezený. Slov. Bern.

164791   Naidka Svazek: 2 Strana: 0031
Naidka, y, f. N. chobotnatá, nais probos- cidea, červ. Frč. 78.

164792   Naidka Svazek: 6 Strana: 1085
Naidka bezjazyčná, nais elinguis, červ. Brm. IV. 2. 91., Ves. IV. 30. Vz Naja.

164793   Naiskati se koho Svazek: 6 Strana: 1085
Naiskati se koho = navískati, viel lausen. Slov. Bern.

164794   Naiskriť sa Svazek: 6 Strana: 1085
Naiskriť sa, viel, oft funkeln. Slov. Bern.

164795   Naisť Svazek: 6 Strana: 1085
Naisť = najíti. Slov. Ssk.

164796   Naiste Svazek: 6 Strana: 1085
Naiste = najistě, zajisté. Slov. Phľd. IV. 212.

164797   Naistiť Svazek: 6 Strana: 1085
Naistiť = najistiti.

164798   Naitý Svazek: 9 Strana: 0178
Naitý = našlý. Voda z Bečvy do studny naita. U Císařova. Mtc. 1900. 265.

164799   Naivka Svazek: 10 Strana: 0194
Naivka, y, f. = herečka hrající úlohy naivních žen. Jrsk. XXIX. 192.

164800   Naivně Svazek: 6 Strana: 1085
Naivně, naiv. N. se tázati. Us. Pdl., Dk.

164801   Naivní Svazek: 2 Strana: 0031
Naivní, z franc. naiv, a to z lat. nativus, prostosrdečný, nelíčený. Naiv, natürlich, un- gezwungen, ungesucht, einfach. — Naiv- nosť, i, naivita, y, f., prostosrdečnosť, ne- líčenosť. Rk. Vz S. N. Naivität, Ungezwun- genheit, Natürlichkeit, Offenherzigkeit.

164802   Naivní Svazek: 6 Strana: 1085
Naivní otázka. Vlč. N. písně, vz Sš. P. 656., 789., Č. Kn. š. 113.

164803   Naivnosť Svazek: 6 Strana: 1085
Naivnosť zakládá se na dětinné nevině a prostotě. Vz o ní v Pal. Rdh. I. 410., Jg. Slnosť. 130.

164804   Naivnosť Svazek: 9 Strana: 0178
Naivnosť. Vz Pal. Pam. 431.

164805   Náizbí Svazek: 8 Strana: 0223
Náizbí jako: návsí. Brt, D. II. 435.

164806   Náizbí, n Svazek: 6 Strana: 1085
Náizbí, n. = půda na chalupě, pod stře- chou. V jizbě při steně u dveří strmí pec, nad ní povalem (stropem) vzhůru pne se komín, jímž kouř za příznivého počasí od- chází na n. Na mor. Kopan. Brt. L. N. II. 107. Malované truhly na šaty postaveny jsou na n. Ib. II. 108. — N. = prostřed izby. Val. Brt. D. 233.

164807   Naj Svazek: 2 Strana: 0031
Naj-, předpona superlativu, nyní: nej-; m. na-; je vsuto : najvyšší. Mkl. II. 359. V Jungm. Slovníku: naj- (na,y-) ex nad secundum grammaticos profectum. D. Gr. 16. V Kt. Ml. 3. vyd. 54. čteme: Superlativ sta- ročeský tvoří se 1. předložkou nad, z níž se naj přestrojením zubnice d v j vyvinulo na př. Nad-jedn-ější nade vsie. St. Rodu naj-vyš-šieho. ŽK. V z D se střídá s j. Totéž v Ht. Sr. ml. 222.: nej- m. strčes. a slov. naj, které tuším z předložky nad oblíbenou proměnou d v j povstalo. V Jir. Nákr. 59.: Předpona naj- není než dvojný genitiv najú, i znamená tedy najníží tolik co: nás dvou nižší. Najú přešlo v naj právě jako ku př. zaju, zajutřie v zaj : zajtra, zajtřie. Bž. Ml. 136.: nej- vzniklo zpětnou přehláskou z naj-, jež pošlo z ukazovacího na-, k němuž při- suto j. Je to buď dativ neb akkus. cíle a má význam = velmi, maxime. Cf. Prk. v progr. přibraní. 1876. str. 16. Jego naj počitachu, eum maxime colebant. Vz tam více. Super- lativ a Nej-.

164808   Naj Svazek: 6 Strana: 1085
Naj- u superlat. vz Listy fil. 1886. 424., Námladší, náradší (u Hovězího na Mor.).

164809   Naj Svazek: 6 Strana: 1086
Naj = na. Naj úhory. Sš.

164810   Naj méně Svazek: 9 Strana: 0178
Naj méně, wenigstens, germ. I papež jest člověk hřiešný n. všedně. Has. I. 9. ? j.

164811   Naja Svazek: 6 Strana: 1086
Naja, e, f., vz Naidka. Schd. II. 529. — N. tancující = brejlák had, naja tripudians. Schd. II. 485.

164812   Najabati si čeho Svazek: 2 Strana: 0031
Najabati si čeho. Ten si najabal peněz — nadělal. Us. na Mor. Mřk.

164813   Najadeae Svazek: 2 Strana: 0031
Najadeae, lat., řečankovité rostl. Vz S. N.

164814   Najades Svazek: 2 Strana: 0031
Najades, lat., mlži škejblovití. Vz S. N.

164815   Najádka Svazek: 2 Strana: 0031
Najádka, y, f. N. mořská, najas marina, rostl. FB. 6.

164816   Najady Svazek: 2 Strana: 0031
Najady, pl., f., nymfy vod běhutých. Vz S. N.

164817   Najachať sa Svazek: 6 Strana: 1086
Najachať sa = nachodit se. Slov. Ssk.

164818   Najajkati se Svazek: 2 Strana: 0031
Najajkati se = lang, oft wehklagen. Slov.

164819   Najařátko Svazek: 6 Strana: 1086
Najařátko, a, n , das im Frühjahr ge- borene Junge. Šm.

164820   Najařený Svazek: 6 Strana: 1086
Najařený; -en, a, o. N herec (drobet rozjarený).

164821   Najásati se Svazek: 6 Strana: 1086
Najásati se, viel frohlocken. Us.

164822   Najašený Svazek: 6 Strana: 1086
Najašený; -en, a, o, erschreckt. Koll. Zp. 1. 421., Dbš. Sl. pov. III. 9.

164823   Najašiti Svazek: 2 Strana: 0031
Najašiti, il, en, ení, erschrecken. Slov.

164824   Najatec Svazek: 2 Strana: 0031
Najatec, tce, m., der Söldling, Miethling.

164825   Najatec Svazek: 8 Strana: 0223
Najatec. Brab. 53.

164826   Najatel Svazek: 6 Strana: 1086
Najatel, e, m., der Pächter. Dch.

164827   Najati Svazek: 6 Strana: 1086
Najati = najíti, najmouti.

164828   Najati Svazek: 9 Strana: 0178
Najati m. najmouti obhajuje Vodička v Mus. 1894. 157.

164829   Najatý Svazek: 2 Strana: 0031
Najatý, gedungen, gemiethet. Najatý děl- ník, Us., kůň, D., plačnice. Kom. N. voják a sluha potud zač stojí, pokud tlusto a mokro. Pk. — komu. Rk. — k čemu. Jel. — na co. Dělník na den najatý. V. — od koho : od buřičů. Flav. — na čem. Kůň na peně- zích najatý na cestě ztracen bude, nebude-li placen. Br. — Často chybně m. pronajatý, verpachtet, vermiethet.

164830   Najatý Svazek: 6 Strana: 1086
Najatý. MV. Pokoj n-tý z půl třetí kopy. Wtr. exc.

164831   Najaviť Svazek: 6 Strana: 1086
Najaviť na tchořa = nastražiti Zlinsky. Brt. D. 233.

164832   Najaviť Svazek: 7 Strana: 1332
Najaviť komu = strachu nahnati. Val. Slavč. 98.

164833   Najavo Svazek: 10 Strana: 0194
Najavo něco vypustiti, proferre. Paat. Jer. 64. 10.

164834   Najbiednejší Svazek: 6 Strana: 1086
Najbiednejší = nejbídnější. Phl'd. VI.1.

164835   Najci Svazek: 8 Strana: 0223
Najci to vzal = nač jsi. Brt. D. II. 131.

164836   Najcudzenější Svazek: 6 Strana: 1086
Najcudzenější = nejcizejší. Slov. Č. Čt. II. 477.

164837   Najčastej Svazek: 6 Strana: 1086
Najčastej = nejčastěji. Slov. Ht. Sl. m. 225., 265.

164838   Najčias Svazek: 8 Strana: 0223
Najčias = najskor, nejspíš. Zvolen.

164839   Najda Svazek: 6 Strana: 1086
Najda, y, m., os. jm. 1597. Pk

164840   Najďalej Svazek: 6 Strana: 1086
Najďalej = nejdále. Slov. Phl'd. IV. 246. Aby prospíval, jakž najdále móž. Hus I. 462.

164841   Najdek Svazek: 2 Strana: 0031
Najdek, a,m.,Neudek, ves v Brněnsku. PL.

164842   Najdek Svazek: 6 Strana: 1086
Najdek, dka, m. = nalezené dítě, der Findling. Laš. Tč., Škd., Šd. Cf. Naidoš, Najdúch. — N., Neudek, ves u Lednice a Žďára na Mor.

164843   Najdený Svazek: 6 Strana: 1086
Najdený ; -en, a, o, gefunden. Už mám ty peníze n-né. Mor. Brt. D. Jeho svědky z těch n-ných přísah propustili. NB. Tč. 176. Ty šaty u jednoho člověka n-né ob- stavil u nás. Ib. 148. Přísahu vedle práva n-nú učiniti nechtie. NB. Tč. 94.

164844   Najdený Svazek: 9 Strana: 0178
Najdený. Kdyby v tom byli n-ni. 1507. Arch XVII. 88.

164845   Najdobný Svazek: 6 Strana: 1086
Najdobný = nádobný, 2. Madlenko her- ska, hoja hoja, n-bna Madlenko Bučkova. Sš. P. 528.

164846   Najdoš Svazek: 6 Strana: 1086
Najdoš, e, m. = najdek, der Findling. Mor. Šd.

164847   Najdouť Svazek: 6 Strana: 1086
Najdouť, dialekt, m. najíti. List. fil. 1883. 114.

164848   Najdovať Svazek: 10 Strana: 0630
Najdovať = nalézati. Vz Brt. Slov.

164849   Najdrieľ Svazek: 6 Strana: 1086
Najdrieľ = nejdříve. Nevie, čo n. po- chytiť. Slov. LObz. XX. 238.

164850   Najdřevní Svazek: 8 Strana: 0223
Najdřevní, primus. Ev. seit. 14. M. 20.10. (Mnč.).

164851   Najdúch Svazek: 6 Strana: 1086
Najdúch, a, m. = najdek, der Findling. Slov. Rr. Sb., Zbr. Hry 57., Ssk.

164852   Najdutí Svazek: 9 Strana: 0451
Najdutí, n. Ta věc není k n. = nelze jí nalézti. Vých. Čechy. Čes 1. X 398.

164853   Naječeti se Svazek: 2 Strana: 0031
Naječeti se, viel, lange ächzen, sausen, rauschen. Us.

164854   Najedení Svazek: 2 Strana: 0031
Najedení, í, n. To není pro n. Jg. Das Sattessen.

164855   Najedeníčko Svazek: 8 Strana: 0223
Najedeníčko, a. n. To bylo n. (dobré jídlo)! Žďár. Brt, D. II. 315.

164856   Najedenkrát Svazek: 6 Strana: 1086
Najedenkrát, mit einemmale. Dch.

164857   Najedený Svazek: 2 Strana: 0031
Najedený, angegessen, gesättigt.

164858   Najeděný Svazek: 6 Strana: 1086
Najeděný = nazlobený. Mor. Džl. Rgl.

164859   Najedený Svazek: 8 Strana: 0223
Najedený. Jsem n. jako sud, jako pecka. Nov. 'Pŕ. 596.

164860   Najediti Svazek: 6 Strana: 1086
Najediti = nahněvati, vz Najedziť sa.

164861   Najednání Svazek: 2 Strana: 0031
Najednání, n., zjednání, das Aufnehmen, Anschaffen, die Annahme. Pr. měst. — N., narovnání, der Vergleich. N. přátelské. Pr. měst.

164862   Najednání Svazek: 6 Strana: 1086
Najednání, n. = ujednání. Bart. 52. Přá- telské n. Výb. II. 1556.

164863   Najednaný Svazek: 2 Strana: 0031
Najednaný, angeschafft, aufgenommen. Jg.

164864   Najednati Svazek: 2 Strana: 0031
Najednati, aufnehmen, anschaffen, komu čeho : n. sobě služebníkův, koní, vozů. Ros., Bibl. — komu co. Bohatým dceruškám ma- minka najedná tenounké ručníky. Er. P. 159. — co kile pro co, rokovati, verhandeln. Aby známo bylo, co jest se v tom sjezdu pro užitek náboženství našeho v kněžstvu rozdílném najednalo. Artk. pod oboj. — Jg.

164865   Najednati Svazek: 6 Strana: 1086
Najednati. Bylo s ním něco jednáno a snad i najednáno. Arch. VIII. 214. Vz Na- jednání (dod.).

164866   Najednati co jak Svazek: 10 Strana: 0630
Najednati co jak. Pán Bůh rač to k do- brému n. Zvon VI. 299.

164867   Najednati. Na Svazek: 8 Strana: 0224
Najednati. Na tom jest najednáno a po- staveno, abychme ... Arch. XI. 26.

164868   Nájedník Svazek: 6 Strana: 1086
Nájedník, u, m. = hrnček pre jednoho, z ktorého jeden raz najie sa. Slov. Rr. Sb.

164869   Najedník Svazek: 9 Strana: 0178
Najedník, a, m. O n-ka drahelčického psáno paní Čejkové. List. 69.

164870   Najednou Svazek: 2 Strana: 0031
Najednou, vz Jeden.

164871   Najednúc Svazek: 10 Strana: 0630
Najednúc = najednou, nenadále. Brt Slov.

164872   Najedovaný Svazek: 6 Strana: 1086
Najedovaný = nahněvaný. Slov. Ssk.

164873   Najedovatělý Svazek: 7 Strana: 1332
Najedovatělý = rozhněvaný. Val. Vck. Nájezdce, e, m. = nájezdník. Kvp. 28.

164874   Najedovatěti koho Svazek: 10 Strana: 0194
Najedovatěti koho = jedem napustiti, rozzlobiti. 1582. Čes. 1. XII. 198.

164875   Najedziť sa Svazek: 6 Strana: 1086
Najedziť sa = najediti, nahněvati se. Slov. Rr. Sb.

164876   Nájehlíček Svazek: 6 Strana: 1086
Nájehlíček, čku, m., das Strickhütchen (an den Stricknadeln). Šm.

164877   Najechati se Svazek: 6 Strana: 1086
Najechati se, genug fahren. Us. Tč.

164878   Nájem Svazek: 2 Strana: 0031
Nájem, jmu, m., co najímám, der Pacht, die Miethe. Nájem jest smlouva, kterou kdo za jistý plat nabývá práva užívati věci cizí takové, která užíváním nepomíjí, aneb smlouva, kterou si kdo zjedná za plat cizí služby aneb díla nějakého vykonání. S. N. N. slove užívání osoby aneb jiné věci za mzdu k jistému užitku propůjčené. Pr. měst. Vezme-li kdo za půjčení mzdu, tehda bude n. Brikc. Tento byt jest na n., Us., Jg., lépe než : k najmutí. Dch. Něco někomu v n. dáti. D., Nz. V nájmu propůjčiti. V. Lidé uzřevše jeho člověka maturého nájem mu dali (do práce ho najali). Pass. 935. Ten má na nájmě komorníky dva. O. z D. Kdyžto spoludějci s obú stranú sjednají se na určeném nájmu. CJB. 369. Do nájmu dáti. D. N. na čas. D. V nájmu býti, Jg., u někoho bydleti. V. Ná- jmem někde bydleti. Jel. Nájmu žádostivý, (chtivý, Dch.), bez nájmu ; něco na n. vzíti, D., v nájem ; plat z nájmu. Někomu něco pustiti v nájmu, nájmem (v pachtu pachtem). J. tr. N. a smlouva nájemní a úroční, vz Rb. str. 268. — N., die Bestellung. Pakli by který kovář bez všelikého nájmu koval. Kut. pr. 29. — N., der Pachtzins. Nájemník, aby n. dal. Pr. měšť. 120. Platí nájmu 100 zl. Us. N., mzda, der Lohn. Z nájmu dělati, slou- žiti. Ros. Vezl žida z nájmu. Baiz. Zdali na velikém stavení ten nebéře většieho najmu, jenž jen rozměřuje, nežli ten, jenž tieže bře- mena nosí ? Št. Vz Kn. drn. 135.

164879   Nájem Svazek: 6 Strana: 1086
Nájem = mzda. Dával n. (stipendia) voj- sku na celý rok. BO. Za svú práci n. vzieti. Št. Kn. š. 172. A tobě vešken n. dávati. Výb. I. 354. Žádný z nájmu řečníkem býti nemá. Výb. II. 1406.

164880   Nájem Svazek: 9 Strana: 0451
Nájem. Vz Ott. XVII. 991.

164881   Najemec Svazek: 2 Strana: 0031
Najemec, mce, m., lépe: nájemce — ná- jemník. Jg.

164882   Nájemka Svazek: 10 Strana: 0630
Nájemka, y, f. = najímání do práce. Brt. Slov. Chodí po n-kácb = hledá práce. Val. Čes. 1. XIV. 151.

164883   Nájemná Svazek: 6 Strana: 1086
Nájemná, y, f., der Pachthof, die Pächterei. Rk., Loos.

164884   Nájemně Svazek: 2 Strana: 0031
Nájemně, pachtweise. D.

164885   Nájemné Svazek: 2 Strana: 0031
Nájemné, ého, n., jest plat, který platí se za užívání cizí věci nezuživatelné nájemní smlouvou někomu přenechané. Vz S. N. N. zvětšiti n. zvýšiti; příplatek z n-ného ; krej- cary z n-mného n. s přirážkou městskou; daň, poplatek z n-ného. Us.

164886   Nájemné Svazek: 6 Strana: 1086
Nájemné, der Miethzins, Pachtbetrag.

164887   Nájemní Svazek: 2 Strana: 0031
Nájemní, nájmu se týkající, Lohn-, Mieth-, Pacht-. N. kůň, vůz, pacholek, smlouva, rok, peníze, činže, Jg., D., úrok, čas. J. tr. Vz Nájemný.

164888   Nájemní Svazek: 6 Strana: 1086
Nájemní lidé, Výb. I. 981., mše. Bart. 28.

164889   Nájemní Svazek: 10 Strana: 0195
Nájemní. Soudní řízení ve věcech n ních. Vz Ott. Říz. III. 199. —220.

164890   Nájemnice Svazek: 2 Strana: 0031
Nájemnice, e, f., která něco najatého má, die Mietherin, Pächterin. — N., která je v nájmu, dle Infrau. D.

164891   Nájemnictví Svazek: 6 Strana: 1086
Nájemnictví, n., der Lohndienst. Lpř.

164892   Nájemnictvo Svazek: 6 Strana: 1086
Nájemnictvo, a, n., Miethlinge. Lpř., Vlšk. 502.

164893   Nájemničí Svazek: 6 Strana: 1086
Nájemničí. A oni n. komorníkové chu- dým lidem velikú zádavu činí berúc hrubě z lidí. D. z D.

164894   Nájemník Svazek: 2 Strana: 0031
Nájemník, a, m., kdo něco najatého má, pachtýř, der Miether, Pächter. Sob. 47. N. kostela (zástupce farářův atd.) Vz více v Gl. 166., Tk. III. 160.). N. cla. Reš. — N., kdo v nájmu sedí, podruh. V., Ros. N. nemá lidí neřádných u sebe chovati (přechovávati). Er. Vz Rb. str. 268. Der Miethmann. — N., nádenník, der Miethling. N. krevní (najatý k vraždě). Háj.

164895   Nájemník Svazek: 6 Strana: 1086
Nájemník. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 407., 408., IV. 3. 2. 424.

164896   Nájemniště Svazek: 6 Strana: 1086
Nájemniště, ě, n. Pobyl pak celé dvou- letí ve svém n-šti, in suo conducto, «V ídíw fii6,9áfian. Sš. Sk. 292.

164897   Nájemný Svazek: 2 Strana: 0032
Nájemný, co najati he, gedungen. N. dělník, řemeslník, voják, kůň, V., dědina, Jel., mše, Štele, věc, CJB. 369., byt, KP. I. 198, pozemnosť, statek, dvůr, kus, J. tr., řečník. Tov. 51., Kn. drn. ?5. Vz Nájemní.

164898   Nájemný Svazek: 6 Strana: 1086
Nájemný. N. milosť. Št. Kn. š. 35. Slu- žebné dielo, k niemuž lidé jsú n-mni. Hus I. 120. N. dům. Vlšk. 502. N. kráva. 1540.

164899   Nájemný Svazek: 8 Strana: 0224
Nájemný = najatý. Ptal se, mám-li řeku n-nou, abych jim ryb prodal. Arch. XIII. 124.

164900   Nájemský Svazek: 9 Strana: 0451
Nájemský. N. dívka. Tbz. V. 35.

164901   Najesať sa Svazek: 6 Strana: 1086
Najesať sa = najásati se. Slov. Bern.

164902   Najesci sa Svazek: 6 Strana: 1086
Najesci sa = najesť, najísti se. N. a na- pit sa do vôle. Slov. Rr. MBš.

164903   Najesť sa Svazek: 6 Strana: 1086
Najesť sa = najísti se. Mor. a slov. Dal sa mu n. Šd.

164904   Najesuskovati se Svazek: 9 Strana: 0178
Najesuskovati se = říkati často Jesus, r. abědovati se. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 115.

164905   Najeti Svazek: 2 Strana: 0032
Najeti, jedu, jel, jetí; najezditi, il, ční; najížděti, ěl, ění; najezdívati, najíždírati, an- fahren, anreiten. — na co (kam), na koho. N. na ránu. Ros. Žádný (nikdo) na druhého výtržnč najížděti nemá. Zříz. Těšinsk. — kam (k čemu): k ráně. Rk. — se, viel, oft fahren, reiten. Jg. Už jsi se dosť na- jezdil (mnoho jezdil, 2. se nahral) ? Ros.

164906   Najetí Svazek: 2 Strana: 0032
Najetí, n., die Miethe. CJB. 319., 369. — N., das Anfahren, Anreiten. Us.

164907   Najeti Svazek: 6 Strana: 1086
Najeti. — nač jak. Na někoho trpkými slovy najížděti. Us. Tč.

164908   Najeti koho Svazek: 10 Strana: 0195
Najeti koho = jízdou někoho zastihnouti. Pel. X.

164909   Najeviti Svazek: 2 Strana: 0032
Najeviti, vz Jeviti. — na koho : na kunu (nalékati). Us. na Mor., Brt.

164910   Nájeza Svazek: 6 Strana: 1086
Nájeza, y, f. = najedení. Enom do teho, dyť to néni pro n zu! Vah Vck., Brt. D.

164911   Najezd Svazek: 6 Strana: 1086
Najezd loupežný, Tk. Č. 4., lodní, Lpř., osobní. Osv. I. 67. Činil nepřátelské n-dy do sousedních zemí. Mus. 1880. 451.

164912   Nájezd, u, m Svazek: 2 Strana: 0032
Nájezd, u, m., udeření na koho, der Streif- zug. N. na lid učiniti; n-dy činiti. L. N-dy na někoho činiti také slovy naň dotírati. L. N. z couvání, das Anreiten aus dem Zu- rücktreten. Čsk.

164913   Najezditi, v Svazek: 2 Strana: 0032
Najezditi, vz Najeti.

164914   Nájezdivý Svazek: 6 Strana: 1086
Nájezdivý národ = nájezdy činící. Šf. . Strž. II. 22.

164915   Nájezdnictví Svazek: 6 Strana: 1086
Nájezdnictví, n., die Freibeuterei. Čsk.

164916   Nájezdnictvo Svazek: 6 Strana: 1086
Nájezdnictvo, a, n. = nájezdné vojsko, die Streiftruppen. Čsk.

164917   Nájezdničí Svazek: 6 Strana: 1086
Nájezdničí, Freibeuter-. N. plémě. Štulc I. 34.

164918   Nájezdník Svazek: 6 Strana: 1086
Nájezdník, der Partheigänger, Partisan, Freibeuter. Čsk.

164919   Nájezdník Svazek: 9 Strana: 0178
Nájezdník Maďaři byli posledními ná- jezdníky v Evropě. Pal. Děj. I. 1. 227.

164920   Nájezdník Svazek: 10 Strana: 0630
Nájezdník, u, m. = kámen u silnice, aby vůz nespadl s cesty. Úbočí. Rgl. Sr. Ná- rožník.

164921   Nájezdník, a Svazek: 2 Strana: 0032
Nájezdník, a, m., kdo nájezdy činí.

164922   Nájezdnosť Svazek: 7 Strana: 1332
Nájezdnosť, i, f. Msr.

164923   Nájezdný Svazek: 2 Strana: 0032
Nájezdný sbor, Streifcorps. Dch.

164924   Nájezdný Svazek: 6 Strana: 1086
Nájezdný. N. válka, der Partheigänger-, Partisankrieg. Čsk.

164925   Naježený Svazek: 2 Strana: 0032
Naježený, bodlavý, stachelig, struppig. N. chochol, ostnové, brouk, Kom., vlas. Gníd.

164926   Naježený Svazek: 6 Strana: 1086
Naježený = najedený. Je n., že by mohl na pupku kosu okúť. Zlinsky. Brt.

164927   Naježený Svazek: 6 Strana: 1086
Naježený = nahněvaný. Us. Ssk.

164928   Naježený proti někomu Svazek: 10 Strana: 0195
Naježený proti někomu = nahněvaný. Vzáj. I. 7.

164929   Naježiti Svazek: 2 Strana: 0032
Naježiti, il, en, cní, naježovati, struppig, stachelig machen. — co: vlasy, chlupy. Jg. — co čím. Bouře naježující poušti pyrami- dami sypkého písku. Česk. Vč.

164930   Naježiti Svazek: 10 Strana: 0195
Naježiti co. Chce nahladiti, co naježil. Rizn. 176.

164931   Najhoršík, a Svazek: 6 Strana: 1086
Najhoršík, a, m., der Pessimist. Slov. Loos.

164932   Najhrzší Svazek: 2 Strana: 0032
Najhrzší = nejhrdější. Kat. 1G78.

164933   Nají Svazek: 2 Strana: 0032
Nají, gt. a lok. duálu = nás dvou, Jg., zastr.

164934   Nají Svazek: 6 Strana: 1086
Nají polož před: Najímací. N., starší naju, gt. dual osobní náměstky prvé osoby. Opa- trný. Když nají tak budete milovati. Št. Kn. š. 43. Nejsi nají syn. BO. Aby nají některý zisk aneb škodu vzel. Nová úmluva od nají se stala. Výb. I. 814., 1048.

164935   Najídati se Svazek: 2 Strana: 0032
Najídati se, vz Najísti se.

164936   Najieti Svazek: 10 Strana: 0195
Najieti, vz Najmouti. Millí. 109. a j.

164937   Najimací Svazek: 2 Strana: 0032
Najimací, Werbe-.

164938   Najímací Svazek: 6 Strana: 1086
Najímací okres. J. tr.

164939   Najímač Svazek: 6 Strana: 1086
Najímač, der Werber; Pächter, Miether.

164940   Najimač, e, m. N Svazek: 2 Strana: 0032
Najimač, e, m. N. vojska. Nt. Der Miether.

164941   Najimačka Svazek: 2 Strana: 0032
Najimačka, y, f., die Mietherin.

164942   Najímačka Svazek: 6 Strana: 1086
Najímačka, y, f., die Mietherin. Us.

164943   Najímák Svazek: 7 Strana: 1332
Najímák, a, m., conventor, zastr. Veleš.

164944   Najímání Svazek: 6 Strana: 1086
Najímání vojska řec. a řím. Vz Vlšk. 429., 440.

164945   Najímání, í Svazek: 2 Strana: 0032
Najímání, í, n. N. vojákův, dělníkův, das Miethen, Dingen, Pachten. Us.

164946   Najimatel Svazek: 2 Strana: 0032
Najimatel, e, m., kdo najímá. Vz v S. N., Nájem.

164947   Najímatel Svazek: 6 Strana: 1086
Najímatel, najimatel, e, m. = najímač. Posp.

164948   Najímati Svazek: 6 Strana: 1086
Najímati. Najmouti nikdy na Zlínsku, nýbrž najať. Brt. Cf. Píti, 2. — koho. Jedol (jedl), ani čo by ho bol najal (mnoho) Slov. N. Hlsk. XXI. 203. — co komu. Ten si to najal (tomu přivykl). Us Fch. Mnozí jim své domy najímají (pronajímají). Št. Kn. š. 174. — kde. Že on s jeho radú byl najal za tři léta dvór v Chřipicích u Stacha. Půh. II. 41. — z čeho. Najal jest jeho z pěti kop grošóv. Pč. 31. Najati koho z peněz. Hus I. 412. Vědí, z jaké služby je najal. Abr. Najal sem tě sobě na den z peněz. Výb. I. 1062. — co jak: draze. Us. Kká. — co proč. Domy k lichvění najímati. Št. Kn. š. 174. — co čím. Neprodajný dar pe- nězi najíti chtie (svatokupci). Hus I. 401.

164949   Najímati Svazek: 9 Strana: 0178
Najímati. Ten dům mistři na některý čas ?-li (pronajímali) a později prodali. Wtr. Vys. šk. 68. a j.

164950   Najímati, (najmouti, m Svazek: 2 Strana: 0032
Najímati, (najmouti, mul, ut, uti); na- jíti, najati, jal, jat, jetí = se mzdy přijí- mati, miethen, dingen, pachten. Jg. —koho, co : dům, clo, dělníka, lid válečný, V., vojsko, Us., sluhu, Hlar., koráby, vozy do Prahy, Vrat, Pakliby pokoj najal. Sob. 1(34. Najíti louku. Zř. F. I. — si co : si byt, pole. Jg. — co za co : za peníze. V. — koho, co z čeho. Dělníky ze mzdy. V., Br. Z peněz přátely si n. Br. — koho nač: na vojnu. D. Na peníze si koho n. Proch. — koho jak. Stavové bez přítrže lid najímají. Apol. N. pod polouletní výpověď. Er. — koho na čem. Najali ji sobě na 24 dukátích. Preť. N. koho na penězích. Chč. 303. — co od koho, k čemu. Rk. — koho do čeho: do vojenské služby. J. tr. — koho na jak dlouhou dobu: dělníka na den, V., na týden, na měsíc n. Us. — Pozn. Nají- mati často chybně m. pronajíti, pronajímati, z peněz něčeho k užívání postoupiti. Jg. Najal se mu ze mzdy na dva dni (šp. tedy m. pronajal), za mzdu. J. tr.

164951   Nájimka Svazek: 6 Strana: 1087
Nájimka, y, f. = najímání dělníků, sluhů etc. Us. Šd.

164952   Najinak Svazek: 6 Strana: 1087
Najinak = nejpěkněji. Slov. Najmladší syn sa n. preukázal. Dbš. Sl. pov. I. 259.

164953   Najinakší Svazek: 6 Strana: 1087
Najinakší = nejpěknější, nejhezčí. Slov. Medzi všetkými on je n. Sbor. sl. ps. I. 100. A to bola zpomedzi nich n.; Kdo po roku n-šieho koňa dovedie. Dbš. Sl. pov. I. 243., 259.

164954   Najísti Svazek: 2 Strana: 0032
Najísti, (zastr. najésti), najím, jedl, jeden, jedení; najídati, načíti jísti, anessen. Vz Jísti. — co. Kdo již ten chléb najedl (načal) ? Ros. — se čeho jak: masa do sytá, do sytosti, Us., do vůle. Vrat. Sladkého se do syta ne- najíš. C. Najedl se ovoce. Us. Toho se ne- nají (tím se nenasytí). Jg. Toho jejich smíchu se nenajím. Plk. Nikdy se člověk po poslech nenají koláčňv. Č., Jel., Br. — se, do sytá jísti, sich anessen, satt essen. Páni se již najedli (jsou po jídle). Us. Čechové tehďáž zpívají, když se najedí. V. Až já se najím, já ti půjčím lžíci. D. Kdo se nenají, ten se nenalíže (povrchní vědomosti neprospívají). Lb. — se kdy. Za zubů se, říkají, chleba najísti. D., Č. — se na čem. Celá rodina může se n. na jednom pštrosím vejci šp. m. jednoho pštrosího vejce. Ht. Brus 281. — se z čeho, kde s kým. Najedl se v ku- chyni cínovou lžicí z plné mísy se svými soudruhy atd.

164955   Najísti Svazek: 6 Strana: 1087
Najísti. — co: maso, praegustare. Zlom. strč. exodu 22. 31. — se. Co se dva na- jedí, on má sám dosť. Us. Msk. Štika, ryba, žába, rak, když se najíš, nechej tak. Sb. uč. — se čeho (jak). Vidím, že žádný se těch kratochvílí nenají. Kom. Lab. 82. Na- jedla bych se toho do nemoci. Us. Kšk. Najiedali sme se chleba a dobře nám bylo. BO. Spravedlivý se vždy chleba nají. Us Najedol sa ako na ščedrý večer. Slov. Rr. MBš. — se jak kdy. Na velkú noc na- jedol se moc, na Ducha len do pol brucha. Slov. Rr. MBš. Najiedol sa jak sedliak na vianoce. Orl. IX. 248.

164956   Najísti se jak Svazek: 8 Strana: 0224
Najísti se jak. Najedl se, až mu za ušima praskalo. Čejč. Hledík. Najedl se, až by mohl na břiše blechu zabit (do rozpuku, po grg). Nov. Př. 596.

164957   Najísti se jak Svazek: 10 Strana: 0195
Najísti se jak. Najíš se jako děkan. Zvon III. 619. Najedl se, až byl slepý. Stan.

164958   Najísti se. Kdo Svazek: 10 Strana: 0630
Najísti se. Kdo se nenajedl, ten se ne- nalíže. Mor. Rgl.

164959   Najistiti Svazek: 6 Strana: 1087
Najistiti, viel versichern, behaupten. Us.

164960   Najisto Svazek: 2 Strana: 0032
Najisto, vz Jisto.

164961   1. Najíti Svazek: 2 Strana: 0032
1. Najíti, najdu, jdi, najda, (ouc), šel, šed, jití, (zastr. najden); nachoditi, il, zen, zení; nacházeti, ejí, el, en, ení; nachodívati, nacházívati- na věc přijíti, hledáním nebo náhodou něco dostati, finden, vorfinden, an- treffen; vyhledati, auffinden; smysliti, vymy- sliti, ersinnen, erdenken, entdecken ; něčím se spojiti, nakaziti, napuchnouti, anziehen, eindringen ; přicházeti, nabíhati, naběhnouti, anlaufen, überlaufen, wohin oft gehen; — se: nalezenu býti, sich vorfinden, gefunden werden; přijíti, býti, sich einfinden, sein; mnoho choditi, viel gehen ; sobě pomoci, sich zu helfen wissen, sich darein finden (na Slov.). Vz Nacházeti se. — abs. Buď najíti nebo domů nejíti. Vz Odvaha. C. Přišlo mu to, jako by našel. Dch. — co, koho: peníz, věc ztracenou. Us. Co jsi hledal, (to) našel jsi (původ neštěstí. Vz Neštěstí). Č. Věc neztra- cenou n. (krásti). Č. Hadr onuci našel. Svině pytel najde a mošna lotra. Papr-. Snadno hůl najíti, kdo chce psa bíti. Kdo má koláč, najde i družbu. Panenko sedávej v koutě, budeš-li hodná, najdou tě. Jg. Když chceme říci, že se něco založeného nemůže najíti, užíváme pořekadel, vz Kaša, Truhla. — co kde. Našel pod lavicí, běže za vozem (jináč se věc má). Ros. Našel to za truhlou. Us. N. co pod lavici ve světnici. Er. P. 422. Jen že u své milé lásky nenašel. Er. P. 18tí. — co čemu, komu. Najdi mi nůžky. Us. N. něčemu konec. Us. — za co. U sebe za slušné nacházím. Žer. Chci na tom dosti míti, co mi páni za právo najdu. Tov. 38. — co k čemu. Kdo má koně, snadno k němu sedlo najde. Jg. — čím (nakaziti se, na- puchnouti). Najíti smradem, kouřem, dýmem. Ros. N. solí (nasáknouti). Us. Až to jedem najde. Lk. Jezero vodou našlo (naběhlo). Peš. — se kudy. Najdeš se dosť tou špatnou cestou. Jd. Světem se nachoditi. Plk., Šm.— koho kde jak. Našli jsme je hospodou. Har. I. 168. — čeho. (nakaziti se, vsáknouti se). Víno našlo vody (vodou). Ms. štěp. Až toho jedu do něho najde a on nakažen bude. Krab". N. (nalézti) holi, škrabošky atd. šp. m. hul, škrabošku. Brt. Vz Na, 3. — (se) kam (do čeho, k čemu). Kouř najde do světnice. Us. Do lomu nacházeti (vluzovati se). Br. Mají se do rady nacházeti. Pr. měst. Dosti jsme se do školy nachodili. Us. Když se do dne a do roka najíti nedá. Er. Abych se
neprodlévaje k tomuto přítomnému soudu do
tohoto města najíti dal. Žer. Kteříž dali se
k tabuli najíti. Skl. V. 177. Ona k němu
nacházela (vtírala se). V. On k ní často na-
chází. Troj. — Br. — komu na co. Našel
mu ná ránu (ukázal mu, kde ho raniti, po-
padnouti může). Ros. — na koho. Stále na
něho nachází (nabíhá). Jg. — co (se) kde
(v čem, při čem, na čem, před čím,
mezi čím). Jak daleko s očí sejdu, tak
mdlou lásku v srdci najdu. Nepochybujem,
že se tak hotově v tom najíti dáte. Er. To
se tak našlo v registřích starosty komor-
ničího. Nál. 214. Na ulici to našel. Ml. Na
našich kněžích to nacházíme. Apol. Na mor-
déři vinu najíti. Zř. F. I. Před právem dáti
se najíti. Er. Našel to mezi spisy. Us. Najíti
koho mezi známými. Chč. 301. Perly v sko-
řepinách mořských se nacházejí. Kom. Rudy
v žilách, v pramenech, kameny v zemi n.
Vys. A masa jejich v masných krámech na
prodeji se nacházejí. Koc. Vz Nacházeti se. Při starých lidech nachází se rada, jako při mladých síla. V., — se za kým. Ten se za ní nachodil. Us. V tom kraji za výběrčími 7000 zl. se nachází. Žer. L. I. 131. — co, se z čeho. Z historie se to nachází. Har. Z peněz (za peníze) najdou se dělnice. Dh. — se. Tak se našlo (nalezeno bylo). Ml. Pakli se jinak najde. Bart. Řídcí synové otcům podobní se nacházejí. Us. Dám se ráno na- jíti (přijdu. Vz Najíti se kam, do čeho.) Us. Dnes jsme se dosť našli, nachodili. Us. N. se = sobě pomoci. Zná se ten najíti. Na Slov. Plk. Navětřivše, co se díti bude při sjezdu, najíti se dali. Skl. 611. Zb. Vz Na- cházati se. — se (koho) kdy. Aby ji o mu- sice našli. Er. P. 242. Co jsem se nachodil po tmavé noci. Sš. P. 400. Nenajde-li se ku právu po zamčení do třetího dne pořád zběhlého. 1532. Pr. — se s inft. Našlo se býti pavučinou. Kom. — že. Našel, že vážila hřivnu zlata. Br. Najdeno jest, že pohnaný má vésti. Pr.

164962   2. Najíti Svazek: 2 Strana: 0033
2. Najíti, vz Najímati.

164963   Najíti Svazek: 6 Strana: 1087
Najíti Cf. Bž. 183. — co, koho N. své štěstí. Němc. Žádosť Vaše najde miesto. Beck. IL 3. 54. Kdo ji našil (našel), nech ju dá, ať se láska nemrhá; Troje šaty do- trhoval, svěj maměnky něnajdoval. Šš. P. 397., 779. Pak cesta má svůj najde cíl. Vrch. Něnajděš dědiny, co by v ni něbyly ho- stiny. Slez. Šd. Čeho kdo hledá, teho (to) najdě. Slez. Šd. A když mistra nenadjide; A když jeho nenadjidú. Hr. ruk. 79., 205. Tu truchlú myš nadjide. Ezp. 320. — co kde. Tady jsou lidé nábožní, těch by u nás nenašel. Us. Vystěhovalci našli v Americe novou vlasť. Us. Pdl. Zas najde člověk Boha v nitru svém. Vrch. Myth. I. 218. Ve všem musí n. chloupek (nic mu není vhod). Sá. Když ho v rově nenadjide. Hr. ruk. 81. Tu mě před domem nadjide. Sv. ruk 170. — co komu. Tu páni jemu našli, aby jemu právo činil; Mám na tom dosti, což mi páni práva najdú. Půh. II. 187., I. 151. My jsme našli obžalovanému, jestliže té žaloby prázden býti chce, aby novinu svú dvěma prsty na kříži přísahú obdržel. NB. Tč. 16. — se kam. K druhým sa nachodíš a já budem tvoja Koll. Zp. I. 8. — co se s čím. On se s tou summou najde (obdrží ji). Wtr. exc. Chceš najsť nádej s jej istotou? Kyt. 1876. 31. Nenajde ho ani se zlatú svíčkú. Val. Vck. — kdy. Což ostalo a najidieno jest po jeho smrti. NB. Tč. 146. — se jak. Ale to se tak nenašlo, jakož jest mi řekl. NB. Tč. 49. — se s dáti. Dali se před soudem najíti. J. tr. Jenž jste se n. dali. Dh. 111. Poručeno pánům, aby zejtra v 8 hodin dali se n. Žer. Záp. II. 61. Dne 8. listop. udělal kurfirst saský všem před- nějším kněžím dobrou vůli, kteříž dali se k tabuli jeho n. (= dostavili se, přišli). Skl. V. 177. Že se na hradě pražském na čas jmenovaný n. dáte. Arch. VII. 7. a j. tam. — s inft. Našli tam diťa plynúti. Brt. N. p. I. 11. A moju najmilšú plakati sem našel. Koll. Zp. I. 181.

164964   Najíti Svazek: 8 Strana: 0224
Najíti. A což těmi konšely aneb námi mezi nimi najdeno bude a rozděleno. 1417. List. fil. 1893. 401. K té potřebo chci se dáti n. Arch. XIV. 314.

164965   Najíti Svazek: 8 Strana: 0563
Najíti. Čehož třep zanovu najde (načichne), tím na vetech (al. na valech) voněti bude. 1440. Mus. fil. 1896. 266.

164966   Najitří Svazek: 10 Strana: 0195
Najitří (najutří). A n. bylo mu těžko. Ruk. lék. Ihr. 229a.

164967   Najitý Svazek: 9 Strana: 0178
Najitý. Voda byla už až v sinich n-ta (našla až do síní). Císař. Mtc. 1900. 340.

164968   Najitý kde Svazek: 10 Strana: 0195
Najitý kde. Utrejch v knedlíkách n-tý. Nár. list. 1891. č. 242.

164969   Nájizbjé Svazek: 7 Strana: 1332
Nájizbjé, najizbí, n. (hůra, půda cha- lupy). Na St. Hrozenkově. Brt. Sv. 62.

164970   Najízlivělý Svazek: 10 Strana: 0630
Najízlivělý = drobet jízlivý. N. úsměv. Zvou V. 520.

164971   Najížděti Svazek: 6 Strana: 1087
Najížděti, vz Najeti.

164972   Najíždka Svazek: 6 Strana: 1087
Najíždka, y, f. = nadjetí. Ehr.

164973   Najjednější Svazek: 7 Strana: 1332
Najjednější. Bůh jest n. Št. Cf. Nad- jednější (2. dod.), Hš. Št. 88.

164974   Najkrajší Svazek: 6 Strana: 1087
Najkrajší = nejkrásnější. Slov. Tys v celej dedine n. mládenec. Ht. Sl. ml. 175. A ja som tu n šiu dostal. N. Hlsk. IV. 58.

164975   Najlepšík Svazek: 6 Strana: 1087
Najlepšík, a, m., der Optimist. Slov. Loos.

164976   Najlutěj Svazek: 6 Strana: 1087
Najlutěj. Néni mna n. jako maměnko vás. Sš. Najma, y, f. = nájem, der Pacht. Slez. Sd.

164977   Najmä Svazek: 6 Strana: 1087
Najmä = najmě. Ze vzoru semä najskorej prešlo pod vzor delo slovo imä m. strb. ime, znejúc odo dávna už meno a čes. jméno m. imeno. Len v príslovke najmä žije posial akkusativ jeho. Ht. Sl. ml. § 147. 2.

164978   Najmánie Svazek: 10 Strana: 0195
Najmánie, n. = najímání, hamatio. Rozk P. 1288

164979   Najmě Svazek: 2 Strana: 0033
Najmě = jmenovitě, namentlich, z strč. imě, jmě = jméno. Ht.; 2. zvláště, besonders, vorzüglich. Sf.

164980   Najmě Svazek: 6 Strana: 1087
Najmě, vz Najmä. Horárne (horami) beyva mrcha cesta, n. v noci. Dbš. Sl. pov. VII. 23. N. keď máš ženu, děti, to na teba mnoho letí. Koll. Zp. I. 361. Také u Vsetína. Vck.

164981   Najmě Svazek: 10 Strana: 0195
Najmě. Toto slovo již zaniká. Mus. fil. X. 296.

164982   Nájmec Svazek: 6 Strana: 1087
Nájmec, jemce, m., der Pächter. Dch.

164983   Najméň Svazek: 6 Strana: 1087
Najméň = nejméně. Št. Kn. š. 36., NB. Tč. 138.

164984   Najméně Svazek: 10 Strana: 0195
Najméně. Ale při n. (při nejmenším) aby pravé svědomí měli. Chč. S. II. 149b.

164985   Najmenej Svazek: 6 Strana: 1087
Najmenej = nejméně. Slov. Ssk.

164986   Najmenšina Svazek: 6 Strana: 1087
Najmenšina, y, f., das Minimum.

164987   Najměti se Svazek: 2 Strana: 0033
Najměti se, ěl, ění, oft, viel haben. čeho : strachu. Zlob.

164988   Najměti se Svazek: 9 Strana: 0178
Najměti se. Lid zlúpili ? sami (kněží) se najměli a nažičili. 1429. Pal. Děj. III. 1. 478.

164989   Nájmie Svazek: 6 Strana: 1087
Nájmie, n. = mzda za propůjčené, ná- jemné. Znamenajž, že ta krasší potom na n. dala svého muže z své postele oné nekrasší za jedno ovoce krásné hledati. Št. Kn. š. 127.

164990   Najmilejie Svazek: 2 Strana: 0033
Najmilejie, zastr. = nejmilejší. Kat. 3102.

164991   Najmilší Svazek: 6 Strana: 1087
Najmilší = nejmilejší. Slov. Sbor. sl. ps. II. 1. 43. Aby mu ona byla n. nade všecky jinší. Mor. Brt. L. N. I. 204.

164992   Najmišče Svazek: 10 Strana: 0195
Najmišče, n. = místo, kde se dělníci najímají, rynk. Uzřel dělníky na ?-či. Chč. S. 1. 59a.

164993   Najmnožší Svazek: 6 Strana: 1087
Najmnožší (plurimi) sa chceli podrobiť. Slov. Rr. Sb.

164994   Najmouti Svazek: 2 Strana: 0033
Najmouti, vz Najímati.

164995   Najmouti Svazek: 8 Strana: 0224
Najmouti. Za n. říkají u mor. Krumlova zjednati. Brt, D. II. 219.

164996   Nájmový Svazek: 6 Strana: 1087
Nájmový rok, das Pachtjahr. Bor. 462.

164997   Nájmuchtivý Svazek: 6 Strana: 1087
Nájmuchtivý, pachtlustig. Us. Pdl.

164998   Najmutí Svazek: 2 Strana: 0033
Najmutí, n., das Miethen, die Miethung. D. Lépe: najetí.

164999   Najmutý Svazek: 2 Strana: 0033
Najmutý, gemiethet, gepachtet. Jg. Lépe: najatý.

165000   Najn Svazek: 6 Strana: 1087
Najn = naň. Zeby n. nespravedlivá práva nosili. NB. Tč. 45.