411001   Zavojatý Svazek: 9 Strana: 0400
Zavojatý = zavinutý. Dítě v tašce (v pe- řince) z. Hoř. 96.

411002   Závojek Svazek: 5 Strana: 0345
Závojek, vz Závoj.

411003   Zavojevání Svazek: 7 Strana: 1127
Zavojevání, n. = podmaňování. Czm. 110.

411004   Závojiček Svazek: 5 Strana: 0345
Závojiček, čku, m. = tenká blána odí- vající mladý plod havnatek. velum, das Deckhäutchen. Rst. 522. — Z., vz Závoj.

411005   Závojíčkatý Svazek: 5 Strana: 0345
Závojíčkatý plešek = na terči závoj íčkem povlečený, tak zmládí u havnatky, velatus, beschleiert. Rst. 522.

411006   Závojík Svazek: 5 Strana: 0345
Závojík, u, m. = závoj. Výb. I. 239., Hr. rk. 285.

411007   Zavojiti Svazek: 5 Strana: 0345
Zavojiti (vz Vojiti), zavojovati = vybo- jovati, erobern. Slov. — co. My zavojovali Moskvu a teraz by's nás chcel poslať domov ? Zbr. Lžd. 127. (194.).

411008   Závojnatý Svazek: 5 Strana: 0345
Závojnatý = závojem opatřený, beschlei- ert. Rst. 522.

411009   Závojné Svazek: 5 Strana: 0345
Závojné, ého, n., das Schleiergeld, die Schleiertaxe. Šp.

411010   Závojný Svazek: 5 Strana: 0345
Závojný, Schleier-. Vz Závoj.

411011   Zavojování Svazek: 5 Strana: 0345
Zavojování, n., vz Zavojiti.

411012   Zavojovaný Svazek: 5 Strana: 0345
Zavojovaný; -án, a, o = vybojovaný, dobytý, erobert. Slov. Bolo by výhodnejšie bývalo navrátiť doprosta z-nú provinciu. Let. Mt. S. X. 1. 33., 34.

411013   Zavojovatel Svazek: 5 Strana: 0345
Zavojovatel, e, m., der Eroberer. Slov. Cudzí z. Let. Mt. S. X. 1. 29.

411014   Zavojovati Svazek: 5 Strana: 0345
Zavojovati, vz Zavojiti.

411015   Závojový Svazek: 5 Strana: 0345
Závojový, Schleier-.

411016   Závojový Svazek: 7 Strana: 1127
Závojový. Z. sova. Brm. II. 2. 108.

411017   Závojový Svazek: 10 Strana: 0523
Závojový čepec. Zr. Krist. 6.

411018   Zavola Svazek: 5 Strana: 0345
Zavola, zastr. = zavolal, a, o. Kat.

411019   Zavolaná Svazek: 5 Strana: 0345
Zavolaná, é, f. Přišel jako na z-nou, wie gerufen. Us. Šd., Dch. Nevěsta čeká v ku- chyni na z-nou (až bude zavolána). Zlin. Brt. Dnem, nocí, povždy musíš býti na z-nou. Šml. I. 28.

411020   Zavolání Svazek: 5 Strana: 0345
Zavolání, n., das Aufrufen, der Anruf, die Einberufung. Vz Zavolati. Z. boží. Kom. On jest tu na zavolání (na poskoku). Ros. Přišel jako na z. Dch. Vz Zavolaná. Dálka na z., die Rufweite. Z. k vojsku, die Ein-
berufung. Dch. Jeho z., o němž se vypra-
vuje, seine Berufung. BR. II. 39. Osoby
vysokého z., hohen Namens. Bart. 60. — Z. = povolání. Vš. Člověk nízkého z. V.

411021   Zavolání Svazek: 8 Strana: 0504
Zavolání ve smyslu povolání, Beruf, ne- schvaluje Bl. Gr. 187.

411022   Zavolaný Svazek: 5 Strana: 0346
Zavolaný, ge-, berufen. Vz Zavolati, Za- volaná.

411023   Zavolati Svazek: 5 Strana: 0346
Zavolati, zavolávati = začíti volati, za- křiknouti, auf-, losschreien, aufrufen, einen Schrei von sich geben; volati na koho, nach-, an-, be-, herrufen. — abs. Někdo tu zavolal. D. Že zavolám, nedáte-li pokoj! Us. Dcéra jeho spala hned vo vedľajšej izbe a akby zavolala, lahko by doskočil na pomoc. Dbš. Sl. pov III. 13. On jest k němu přišel příhodu jako k přieteli nejsa zavo- lán. NB. Tč. 197. - koho (akkus.). Při- cházejí, jakoby je zavolal (v bod). D. Ve- škeren dům z. V. Pachole z. Ros. Dyž ty půjdeš k nám, nechodívej sám; zavolaj si kamaráda, kterého já vidím ráda. Pck. Ps. 55. Kokotek našel klásek a z-lal kuřičku; Kuřička našla klásek a nezavolala kokotka. Slez. Šd. Své sousedy žena zavolala. BN. Už nám pán Boh pomohol, inším ľudom nemohol. Zavolajte jaj Bože! i Vám pán Boh pomôže. Slov. Phld. IV. 470. — koho (gt). Z. starších města, Ben. V., Háj., děl- níkův, Br., pacholete. Ros. Zavolajte těch jinoší, ať jich každý líčí slova svá. BO. — koho na koho (jak), nač (kam). Z. na souseda. Us. Z. koho na pomoc. Pakliby kdo (při soudě) křičel, má naň zavoláno býti jménem: Nemluv tak velmi. Zř. F. I. C. VII. Zavoléte našo Maryšo na lest (na listí), na dřivi. Mor. Neor. Smrť ho z-la = umřel. Tkč. Z-lal smelo na ryby. Kyt. 1876. 21. Z. někoho proti někomu na pomoc. Lpř. J. Vlk si z-lal veverku a diviaka na pomoc a čakali tam pod tým košatým dubom. Dbš. Sl. pov. VIII. 13. U dunaja šaty perú, de (kde) vojáci maširujú; poznala milá milého, z-la si na něho. Btt. Ps. 64., Sš. P.596. Jak sa on utopil, na Boha z-lal: Moji kamarádi, ja sem se vám skoval. Pck. Ps. 67. A keď sa on topil, na Boha zavolal. Ej, kamarádi moji, už som sa vám schoval. Sl. spv. III. 113. Pakliby ti, na kohož by hospodář za- volal, jemu pomoci nechtěli. Zř. selské v Lou- čanech 1525. (Šd.). Jak pod javor dovorala, máti na ňu zavolala; Esli je tam ešče čer- nooké děvče, já si na ně zavolám; Dyž ty přindeš pod okénko, já na tě zavolám. Sš. P. 134., 230., 344. A Jan sě jest zavolal na svědomie na pana Chotěšovského. NB. Tč. 80. Na své pomocníky v hluku zavolal. Kat. 2737. — koho čím: silným voláním ; hlásnou troubou, mluvidlem. — koho kam. Z-la k sobě Jeníčka. Er. P. 314. Staň, Kačenko, přivítej jich, do sedničky zavolej jich. Sš. P. 778. I z-lal mne do komory k sobě a řekl mi jest; Když nás po třetí k sobě z. kázal, to poručenstvie potvrdil. NB. Té. 199., 206. Z-lal ho na stranu. Chmel. Z. k útoku. Alx. A když (pohnaného) na jeho při za- volají, den Streit aufrufen. Zř. F. I. C. XXIII. — proč: k žádosti žalobníka obžalovaného z. Kom. Od bolesti z-la jsem na jméno boží, na všecky svaté. Slez. Šd. — jak. Zavolati hlasem velikým, Vrch., Sš. P. 148., smutným, Er. P. 201., hněvivým, Kat. 3249., hřmotným. Us. Tč. Z. na někoho jménem. Šml. I. 51. Prišli synkovia, prišli, zaplakali, zakvílili a hlasom zúfalstva z-li. Sldk. Mart. 3. čula voze (vozy) za lesem a z-la svým hlasem; Jak po nejprv z-la, travěnka se zeleňala; Jak po druhé z-la, ta hora se prohýbala. Sš. P. 172., 192. S poctivostí naň z-lal. NB. Tč. 93. Z-lal na ňu hlasem: Švarná děvečko, poď sem. Sš. P. 183. Třikrát k horám za- volala. Er. P. 480. Jak po třetí hlasem z-la, jeja (její) mamička hned z hrobu vstávala. Sš. P. 193. Zavolá srdcem z věrného hla- hola. Kat. 595. — kde. Jáť jsem sě k lúce připovídal, když jest landfryd v zemi za- volán (oznámen). NB. Tč. 290. — kdy. Šak ty ňa (mne) dneskaj večer sobě zavoláš: Přídi. Čes. mor. ps. 84. V tom Javorníček z-lal na své syny. NB. Tč. 93. Tehdy ho k sobě z-lavši v smyslnej době. Kat. 2475. — odkud kam. Bo me sama z-la z pod obločka do chyže. Sl. ps. 224.

411024   Zavolati koho Svazek: 7 Strana: 1127
Zavolati koho (gt.). Z-lal jest všech andělóv. Výb. II. 480. Alexandr z-la posluov Dariášovýcb. Ib. 533. Z-lav pana Kostky. Arch. VIII. 325. — koho nač. Všecky sou- sedy na takovou věc (důležitou) z-li. Brt. D. 345. — jak: hlasem velikým. Výb. II. 1146.

411025   Zavolati koho Svazek: 9 Strana: 0400
Zavolati koho (gt). Z Jal jest rytířů svých. Alx. Nach. CIX. 106. Z-laj dělníkóv. Praž. evang. (List. fil. 1897. 276. ).

411026   Zavolati koho Svazek: 10 Strana: 0523
Zavolati koho (gt). Z lal sluh. Ev. olom. XXX.

411027   Zavolávati Svazek: 5 Strana: 0346
Zavolávati, vz Zavolati.

411028   Zavoliti Svazek: 5 Strana: 0346
Zavoliti = svoliti, verwilligen. — komu k čemu: k bitvě. Jg.

411029   Zavonačiti Svazek: 5 Strana: 0346
Zavonačiti, il, en, ení, zavonačovati = narafičiti, zaříditi, einrichten, anstellen. — co kde jak. Já to tam (u něho) dobře z-čím. Us. Msk., Holk.

411030   Zavonání Svazek: 5 Strana: 0346
Zavonání, n., das Riechen, Beriechen; das Bemerken. Na Slov. Bern. Vz Zavoňati.

411031   Zavoňaný Svazek: 5 Strana: 0346
Zavoňaný; -án, a, o, berochen; bemerkt, wahrgenommen (zpozorovaný). Na Slov. Bern. Vz Zavoňati.

411032   Zavoňati Svazek: 5 Strana: 0346
Zavoňati = zavoněti. Na Slov. a již. Mor. Bern., Šd — Z. = zpozorovati, bemerken, wahrnehmen. Na Slov. Bern.

411033   Zavoňávati Svazek: 5 Strana: 0346
Zavoňávati, vz Zavoněti. Na Slov. a již. Mor.

411034   Závonec Svazek: 7 Strana: 1127
Závonec, nce, m., melilotus off., rost. Slov. Rr. Sb.

411035   Zavonělý Svazek: 5 Strana: 0346
Zavonělý, riechend, stinkend. Z. maso (zasmradlé). Ms.

411036   Zavonění Svazek: 5 Strana: 0346
Zavonění, n., vz Zavoněti, Zavoňání.

411037   Zavoněti Svazek: 5 Strana: 0346
Zavoněti, ěl, ění; zaváněti, ěl, ění; za- voňovati, zavonívati = počíti voněti, an- fangen zu riechen, ein wenig riechen, Geruch von sich geben, anriechen; zasmradnouti, stinkend werden; zpozorovati, bemerken, wahrnehmen. (Slov.). — abs. Vůně libá za- voněla. Lora. To maso již zavání (páchne). Ros., D. Ježibaba zavoňala, že to bude vohľač, preto tak pekne sa k nim mala. Dtš. Sl. pov. I. 226. — čím: zvěřinou (jako zvěřina). Někdo tu pížmem zavoněl. Us. Výklad ten protivenstvím z-ní. Sš. II. 93. — komu. Zavoněla mu pečeně. Ros. Fěr- toušek mu zavoněl. To mu zavonělo. Šm. Z-la mu zástěra, Us. TJ., vojančina. Us. Šd. Dy sem ja šel přes ten hajek, zavoněl mi marijanek; Ani mi nevoní rozmarýn zelený, jak mně zavonělo moje potěšení. Sš. P. 258., 283. — jak (kudy). Ó pak bych zavoněla šíro po krajině. Kmk. (Moravan 1878. 111.). Veď on to dobře zavoněl. Mt. S. I. 111. A on mě zavoněl jako rozmarýnek. Sš. P. 224. Mi takú večeru prichystaj, co ju už na pol míle zavoniam. Dbš. Sl. pov. I. 287. — odkud. (Medvědu) ze včelnice zavonělo. Kká. Td. 127. — kam. To kopčanské pole tŕnim, šípom kvitne, to moje srdenko k nemu neprivykne. Ej ale to gbelské s modrou fijalenkou, to mi zavoňalo k mojemu srdenku. Mt. S. 12.

411038   Zavoniti Svazek: 5 Strana: 0347
Zavoniti, il, ěn, ění, zavoňovati = vůni činiti, einen Geruch machen. Kam jedete s tím hnojem? Zavoniť zajícovi na zelí. Slez. Šd.

411039   Zavonívati Svazek: 5 Strana: 0347
Zavonívati, vz Zavoněti.

411040   Zavoňovati Svazek: 5 Strana: 0347
Zavoňovati, vz Zavoněti, Zavoniti.

411041   Závor Svazek: 5 Strana: 0347
Závor, u, m. = zavření, zamčení, die Sper- rung. Šp. Už sme pod závorom! Mt. S. I. 98. — Z. = závěr u střeleb s nabíjením za- dovým ono přístrojí, jímž lůžko komory hlavně a vtěsnaný do ní náboj se uzavře a k vystřelu přihotoví, der Verschluss. Čsk. Části z-ru u verndlovky: pouzdro, das Ver- schlussgehäuse, poklop, das Verschlusstück, nárazná deska, die Stossplatte, vytahovák patronový, der Patronenzieher, zpruha (péro), die Verschlussfeder, šrouby. Čsk. I. 4. 3. — Cf. Závora.

411042   Závora Svazek: 7 Strana: 1127
Závora. Kázal ho železnými z-rami bíti. Pass. mus. 470.

411043   Závora, závorka Svazek: 5 Strana: 0347
Závora, závorka, y, f. = hranaté nebo kulaté dřevo (železo) k zastrkování dveří, vrat. Od vr. V z Gb. Hl. 146. Der Riegel, Verschluss, Thürriegel, Sperriegel, Schub- riegel, Schieber. Jg., Dch., Šp., BO , Včř. Z. I. 51. Vz Vodbička, Dvéře. V. Z. železná, Ps. ms. Z. u dveřích, při dveřích, Šp., za- padací, vroubkovaná, Šm., vlaská k přibití, k zadlabání. Kh. Závora hlomozná (zátyčka, v dělostřel.), der Schwanzriegel, Čsk , hra- niti, der Kantenschubriegel, Hk., kladnicová, das Getriebe. Pdl. exc. Na z-ru dvéře za- vříti. Us. Dch., Kká. Td. 217. Spustil všecky z-ry na dverách. Mt. S. I. 74. Žeň se v boj a v potu tváři prolom řetěz zerzavělý, lam z-ry na žaláři. Nitra VI. 161. K pohybování z-ky v zámku slouží klíč; Z. noční v zámku (kterou rukou a ne klíčem zastrkujeme); Hlava z-ky v zámku = čásť z-ky ze zámku vyčnívající, der Riegelknopf; čásť její slabší v zámku ukrytá slove peň, Riegelstift. Vz Včř. Z. I. 53. Hotovosť hřiecha jest jak loj, jenž kluzkú činí závoru, aby ďáblu byla otevřena brána duše; Z-ku mých dřví ote- vřela sem zmilelému svému (Pís. Šal. 5. b.). Hus I. 225., III. 62. V tom praskly sluchu závory, až zaznelo do duše hluboko. Phld. III. 2. 196. Z-kou opatřiti, zavříti. Nz. Z-ru zatknouti, zastrčiti, přetáhnouti; dvéře na závoru dáti, zavříti. V. Z-rou dvéře za- strčiti, zatáhnouti, zavříti; z-ru odstrčiti. D. Brána má své z-ry. Kom. Teprva z-ry dělati, když mu koně vyvedli. Mus. Z-ry dělá, když jsou kozy ty tam. Vz Pozdě. Sych. Z. římské a řecké. Vz Vlšk. 67., 76., 87. — Z. = místnosť závorami zavřená. Tu z dvou se závor jedinou dvě levhartice vy- řinou. Puch. Rozbídný povedem v závore tejto život. Hol. 391. — Z. = zavírka u kola, die Sperrkette, der Hemmschuh. Us. — Z. = skoba, die Klammer. Z. pojišťující na hasic- kém pasu. Us. Exc. Z. přední, zadní; do závor něco dáti. Nz. — Z. = odpor, das Hindemiss. Něčemu závoru položiti. Kram. Tvé z-ry nic neplatí, již ty musíš se mnú jíti. Sš. P. 16. Nemůžeš-li mi dáti podpory, nečiň mi závory. Bž. — Z. = brázda, die Furche. Zlob. — Z-ry, pl., míst. jm. Arch. III. 473.

411044   Zavorati Svazek: 5 Strana: 0347
Zavorati, vz Zaorati.

411045   Zavorati Svazek: 9 Strana: 0400
Zavorati. To se dám rači z., než bych povolil. Hoř. 124.

411046   Závorka Svazek: 5 Strana: 0347
Závorka, vz Závora. Das Riegelchen, der Schübling. V. — Závorky = znamení kte- rými se slova v tisku a ve psaní zavírají, die Klammer. Z. či spony jsou dva stojaté obloučky ( ), mezi nimiž čísla nebo výrazy vepsány bývají. Z. přední, zadní, vnější, vnitřní; první, druhý, třetí pár závorek; Závorky okrouhlé ( ), hranaté [ ], zobáko- vité .{} Šim. 10., 13. Do z-rek dáti, zá- vorkami opatřiti, uzávorkovati. Nz. Tudy některá vydání verš ten 12. z-kami obsta- vují; V z-ku něco zahrnouti (einklammern); Při tom dotýká mimochodem a z-kou dří- vějšího jich stavu. Sš. Sk. 111., Mr. 21., II. 20. Slova mezi z-kami. Zlob. — Z., y, m Z. Tobiáš f před 1612. Vz Tf. H. 1. 49., Jg. H. 1. 656., Jir. H. 1. 352. Z. Václ. Vz Jir. H. 1. 353.

411047   Závorka Svazek: 7 Strana: 1127
Závorka v písmě n. ve psaní. Cf. Gb. Ml II. 56.

411048   Závorkovati Svazek: 5 Strana: 0347
Závorkovati = do závorek dáti, einklam- mern. — co: slovo. Z. číslo. Šim. 47., 13. Vz Závorka.

411049   Závorkový Svazek: 5 Strana: 0347
Závorkový, Riegel-. Z. zámek, Pdl. exc, zpruha, die Schliess-, Schlusskopffeder. Šp.

411050   Závormo Svazek: 5 Strana: 0347
Závormo, einschliesslich, inklusiv. Šm.

411051   Zavorní, -ný Svazek: 5 Strana: 0347
Zavorní, -ný = zavírající, Riegel-; Schluss-. Z. propověď (závěrek), úsudek. Marek. Z. tvrz, das Sperrfort, Dch., skoba, der Schliesshaken, náklad, sperrbar. Šp.

411052   Závorník Svazek: 5 Strana: 0347
Závorník, a, m., ves. Arch. I. 530. — Z., u, m., der Schlusstein, Schluss. 1541.

411053   Závorný Svazek: 5 Strana: 0347
Závorný, vz Závorní.

411054   Závorný Svazek: 10 Strana: 0523
Závorný kameň (ktorý dieru zavieral). Sb. sl. VIII. 102.

411055   Závorový Svazek: 7 Strana: 1127
Závorový. Z uzavření oken. Zpr. arch.

411056   Závořice Svazek: 5 Strana: 0347
Závořice, dle Budějovice, míst. jm. Vz Sdl. Hrad. II. 267., III. 270. — Z., místo u Lesnic na Mor. Pk.

411057   Zavoskování Svazek: 5 Strana: 0347
Zavoskování, n., vz Zavoskovati.

411058   Zavoskovaný Svazek: 5 Strana: 0347
Zavoskovaný; -án, a, o, mit Wachs überzogen, befleckt. Z. svícen, pokrov. Us. Šd.

411059   Zavoskovati Svazek: 5 Strana: 0347
Zavoskovati, verwichsen. — co kde čím: rozpukliny v podlaze žlutým voskem. — Z., mit Wachs beflecken. Z. svícen.

411060   Závosník Svazek: 5 Strana: 0347
Závosník, lépe: záosník.

411061   Zavoščený Svazek: 5 Strana: 0347
Zavoščený = zavoskovaný. Mor. Šd.

411062   Zavoščiti Svazek: 5 Strana: 0347
Zavoščiti, il, en, ení, mit Wachs über- ziehen; mit Wachs beflecken. Vz Zavosko- vati. — si co: kabát. Mor. Šd.

411063   Závoz Svazek: 5 Strana: 0347
Závoz, u, m. = zavození, die Auffuhr, Verschüttung. Z. místa rumem. Us. Dch. — Z. = úvoz, der Hohlweg. Na Slov. Úvoz nebo z. je hlboká cesta. Hdž. Čít. 161. Za- blúdila na akýsi pustý závoz. Dbš. Sl. pov. IV. 21. — Sldk 8. — Z. = nesnáz, neštěstí, das Unglück. V jednom strmom závoze do hliny zaviazli. Dbš. Sl. pov. I. 90. Voľakdo jim pošepnul, keby vyhľadali toho chudob- ného člověka, že jim ten najskôr zpod z-zu pomôže. Dbš. Sl. pov. II. 94. Pozrel na malý palec: prsten v pekle! No, rečie matke, už sme pod z-zom! Ib. I. 465.

411064   Závoz Svazek: 8 Strana: 0504
Závoz, a, m., hora v Gemer. Phľd. XII. 341.

411065   Závoz Svazek: 10 Strana: 0523
Závoz, u, m., stráň u Jabrikové. Mus. slov. VII. 53.

411066   Závozda Svazek: 9 Strana: 0400
Závozda, y, f. = klin do sekery, kosy atd. U Tab. Kub. 139.

411067   Zavozhřiti Svazek: 5 Strana: 0347
Zavozhřiti, vz Zaozhřiti.

411068   Zavoziti Svazek: 5 Strana: 0347
Zavoziti, vz Zavézti.

411069   Zavozívati Svazek: 5 Strana: 0347
Zavozívati, vz Zavézti.

411070   Závozní Svazek: 5 Strana: 0347
Závozní, hinter dem Wagen befindlich. Jg.

411071   Závoznice Svazek: 7 Strana: 1127
Závoznice, míst. jm. v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 13.

411072   Závozník Svazek: 5 Strana: 0347
Závozník, u, m. = hřebík v rozvoře, jenž udržuje zadní nápravu v původní poloze. Na Hané. Bkř., Šd.

411073   Závozník Svazek: 7 Strana: 1127
Závozník, a, m = kdo zaváží (odváží) smetí z města. Nár. listy.

411074   Závozník Svazek: 8 Strana: 0504
Závozník. Nár. list. 1894. č. 324. — Z., u, m. = svoreň v rozvoře. Brt. D. II. 444.

411075   Závozník Svazek: 9 Strana: 0400
Závozník, a, m. Nár. list. 1899. č. 5. odp.

411076   Závozník Svazek: 10 Strana: 0523
Závozník, u, m., vz Záblatník.

411077   Zavozování Svazek: 5 Strana: 0347
Zavozování, n.. die Vorführung. Z. svědků. Faukn.

411078   Zavozovati Svazek: 5 Strana: 0348
Zavozovati, vz Zavézti.

411079   Zavracati Svazek: 5 Strana: 0348
Zavracati = zavraceti. Na Slov. Bern.

411080   Zavrácení Svazek: 5 Strana: 0348
Zavrácení, n., vz Zavrátiti.

411081   Zavrácený Svazek: 5 Strana: 0348
Zavrácený; -en, a, o, vz Zavrátiti. — Z. = smutný, zamyšlený, malomyslný. Us. u Jilemn.

411082   Zavraceti Svazek: 5 Strana: 0348
Zavraceti, vz Zavrátiti.

411083   Zavracívati Svazek: 5 Strana: 0348
Zavracívati, vz Zavrátiti.

411084   Zavracovati Svazek: 5 Strana: 0348
Zavracovati, vz Zavrátiti.

411085   Zavráč Svazek: 5 Strana: 0348
Zavráč, e, m. = místo za vraty, závratí, dvorek, der Ort hinter dem Thore. Us. u Bo- lesl. Jg.

411086   Zavráčelý Svazek: 5 Strana: 0348
Zavráčelý = zadrchaný. Z. vlasy. Us. Rjšk.

411087   Závradlo Svazek: 7 Strana: 1127
Závradlo, a, n. = zábradlí. Dítě spadlo náhle se z-dla do jámy. Koll. IV. 24.

411088   Zavraniti se Svazek: 5 Strana: 0348
Zavraniti se, il, ěn, ění = zadívati se. — kam. Když ho někam pošle, zavraní se na něco a nepřijde. V Kunv. Msk.

411089   Zavraštiti se Svazek: 5 Strana: 0348
Zavraštiti se = zaškarediti se, sich run- zeln, die Stirne runzeln. Jel.

411090   Závrat Svazek: 5 Strana: 0348
Závrat, u, m., závrať, i, f. = točení-se hlavy, vrávorání, der Schwindel. Z., od vrt (vrtěti), r v ra, vz R. Ht Chytila mne z. Dch. Z. mi pojala mozek. Us. Tč. Z. mi idě do hlavy. Slez. Šd. Vyskočím od země, ale v tom popadol ma z., že som sa temer nazpät prekotil. Dbš. Sl. pov. II. 38. Chle- bíček je trpký, zamodralý, samý brus, lidi chytá z. z něho. Sk. Sladká z. Čch. Bs. 77. Někteří i v z. upadli. Korn. L. 10. 7. Proti z-ti nejlépe prý je voněti ke kolo- mazi z kola vytočené. Vz Mus. 1853. 478., Sbt. Výkl. 20. Píti až do z-tu hlavy. Vz Opilec. V. Z. mozku. V. Z. mne podjímal. Kom. Lab. Z. dostati. Us. Přišla naň zá- vrať. Sych. Z. míti. Šalvějová voda jest dobrá proti z-tu. Čern. Z. od snědku, z. při chorobách mozečku, z. od přílišného kou- ření tabáku. Vz Čs. lék. III. 58., V. 275., IX. 253. Vz více v S. N. — Z. = neroz- umné jednání, pomatenosť, der Schwindel, die Schwindelei, Verrücktheit. Takoví jako duchem z-tu poražení sami sebou do pro- pastí mecí. V. — Št. — Z. = neduh koň- ský, der Schwindel. Ja.— Z. = neduh ovčí, vrtohlavosť, der Koller. Ja, — Z. = návrat, die Rückkehr. Na Slov. Sldk. 52. — Z., vý- šina 2170 m. na Tatrách z polské strany. Phld. IV. 255.

411091   Závrať Svazek: 7 Strana: 1127
Závrať. Cf. Slov. zdrav., Kram. Slov. Z. bludišťová, vertigo labyrinthica, padoucni- cová, v. epileptica, z poranění ucha, v. ab aure laesa, z úrazu žaludku, v. a stomacho laeso. Ktt. exc.

411092   Závrať Svazek: 8 Strana: 0504
Závrať. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80. Ho- jení jí, vz Phľd. XII. 568., Mtc. 1894. 106.

411093   Závrať Svazek: 9 Strana: 0400
Závrať, trať. Pck. Hol. 118.

411094   Závrat Svazek: 10 Strana: 0523
Závrat, u, m. Pole na z. = na sever mezi lesy. Zbynice. List, fil. 1902. 254

411095   Závrata Svazek: 5 Strana: 0348
Závrata (Závraty), ves v Budějovsku. Vz Blk. Kfs. 274.

411096   Závrata Svazek: 7 Strana: 1127
Závrata, y, f. = závrat. Jir. Mor. 80.

411097   Závratce Svazek: 5 Strana: 0348
Závratce, e, n.., ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 461., 462.

411098   Závratě Svazek: 7 Strana: 1127
Závratě, pl. = les u Jasané. MzO. 1890. 180.

411099   Závratec Svazek: 5 Strana: 0348
Závratec, tce, m., Zawratetz, ves u Ro- nova v Čáslavsku. PL.

411100   Závrateční Svazek: 5 Strana: 0348
Závrateční jablko (veliké, žluté, zraje k sv. Václavu).

411101   Zavrátění Svazek: 5 Strana: 0348
Zavrátění, n. = zavrácení. Na Slov. Bern.

411102   Zavrátěný Svazek: 5 Strana: 0348
Zavrátěný = zavrácený. Na Slov. Bern. Zmrtvele údy, z-ná hlava. Lipa II. 367.

411103   Závratí Svazek: 5 Strana: 0348
Závratí, n. = zápraží, der Ort hinter dem Thore, vor der Hausflur. Us. Jg. Vz Zavráč. Ledajakés zápolí a z. neužitečné dělal. Ler.

411104   Zavrati Svazek: 9 Strana: 0400
Zavrati. Prapor zavraje. Týn n. Vlt. Kub. L. f. 1900. 365.

411105   Závratina Svazek: 5 Strana: 0348
Závratina, y, f. Má tu roľu v také z-ně (u lesa, kam ani vzduch ani slunce dobře nemůže). Slez. Šd.

411106   Zavrátiť Svazek: 10 Strana: 0523
Zavrátiť = odpověděti. Slov. Phľd. XXII. 431.

411107   Zavrátiť toho Svazek: 8 Strana: 0504
Zavrátiť toho = přesvědčiti. Phľd. XII. 655. Mať ju z-la. Ib. 200.

411108   Zavrátiti Svazek: 5 Strana: 0348
Zavrátiti, vrať, il, cen, ení; zavraceti, el, en, ení, zavracívati, zavracovati = za- kroutiti, ab-, umkehren, um-, verdrehen, schwindelig machen. Št. — co: hlavu, L., dobytek (vrátiti se s ním; na Slov. = ob- háněti jej; vrácati ovce = pásti). Z. jalo- vici, krávu (zpět zahnati), Němc. II. 12., Msk., dobytek, Rgl., ovce, Němc, Sl. spv. II. 53.. volky, koně, Šd., plachty, abbrassen. Čsk. Z-tí ústa tvá (pervertet). Bart. Vidí tam jednoho pastierika, jak práve barance zavracal; Zostaň u mňa, dám ti plácu sta- točnú, iba čo mi budeš drevo nosiť a pri tom krávy, ovce a svine zavracať. Dbš Sl. pov. I. 248., III. 45. Můj pes, kde chcem, tam ovce zavrátí. Sl. pov. Šf. II. 152. Kam ľaklí zavracáte chrbát a bez haňby na špatný dávate sa útek? Hol. 118. (21., 153.). Aj děvča, děvča, zavracaj kačky, ať nám neuchoďá hore potůčky. Šš. P. 515. Užíval, jak bystrým v pótke zatáčať mal by mečom, jak šíp a obratný zavracať oštep. Hol. 106. — co, se komu. Nebudu už piť, bo by se mi zavrátila hlava. Slez. Šd. Zavrať mi toho volka! Slez. Šd. — se čím kde. Len Sva- topluk bedlí a strážné víčka nezavre; i vše- likým sem tam zavracá sa na mysli badá- ním. Hol. 112. — odkud. On všeliký prí- strach, všeliké zlé zavracal od vás. Hol. 37. Z. vodu ze stoky na louku. Rjšk. Z. do- bytek od škody (aby nešel do škody). Us. Rjšk. — kam. Z. ostře k větru, brassen. Ovce za vršek z. Mt. S. I. 76. A tu už veľkého Slovákov kráľa zočí sa valiť; zrutný v tom ku predu oštep zavrátí. Hol. 155. Vz Z. odkud. — jak: loď po větru. Vz Z. kam. — se po kom. Oči bližních se po nás zavracely. Kom.

411109   Zavrátiti Svazek: 7 Strana: 1127
Zavrátiti oči, verdrehen. Št. Kn. 8. 278. 13.

411110   Závrativě, závratlivě Svazek: 5 Strana: 0348
Závrativě, závratlivě = maje závrať, pomateně, schwindelig. Nej. Z udolí se z. ku oblakům pne skála. Nitra VI. 133.

411111   Závrativo Svazek: 7 Strana: 1128
Závrativo. Je mi z , schwindelig. Vlč.

411112   Závrativosť, závratlivosť Svazek: 5 Strana: 0348
Závrativosť, závratlivosť, i, f. = zá- vrátivý záchvat, der Schwindel, die Schwin- delsucht. Rtk. 30. Z. koně, hlavy, ovce. Ja.

411113   Závrativý Svazek: 7 Strana: 1128
Závrativý, Schwindel habend. Maso ze z-ho dobytka nesmělo se sekati. 1455. Wtr.

411114   Závrátivý Svazek: 9 Strana: 0400
Závrátivý. Když z-vé hlavy povstaly (které mělv závrať, jiného byly smýšlení, po- matené). 1630. Kom. Kor. 10.

411115   Závrátivý. Z Svazek: 10 Strana: 0524
Závrátivý. Z. maso = nemocné. Arch. XX. 306.

411116   Závrátivý, závratlivý Svazek: 5 Strana: 0348
Závrátivý, závratlivý = závrat mající, schwindelig, Schwindel habend. Člověk, Us., kůň. Ja. — Z. — pomatený, schwindelig, verrückt. Máte z-vé duchy mezi sebou. Kom. — Br. — Z. = k závratu se vztahu- jící, Taumel-, Schwindel-. Z. neduh = zá- vrat. Ja., PL, Nz. lk., Lipa II. 373.

411117   Závratka Svazek: 5 Strana: 0348
Závratka, y, f., die Hinterthür. Esli ně- smíš před svu matku, podaj mi ho (vínek; přes z-tku. Sš. P. 32.— Z., veraltete Lohe. Šp.

411118   Závratlivě Svazek: 5 Strana: 0348
Závratlivě, vz Závrativě.

411119   Závratlivosť Svazek: 5 Strana: 0348
Závratlivosť, vz Závrativosť.

411120   Závratlivý Svazek: 5 Strana: 0348
Závratlivý, vz Závrativý.

411121   Závratlivý Svazek: 10 Strana: 0524
Závratlivý duch. Mart. S. Ind. 244.

411122   Závratně Svazek: 5 Strana: 0348
Závratně = závrativě. Světů z. vířivý hon. Nrd. Propasť, jež šklebila se pod ním z. Vrch.

411123   Závratní Svazek: 5 Strana: 0348
Závratní, vz Závrativý, Závratný.

411124   Závratnictvie Svazek: 8 Strana: 0504
Závratnictvie, n. = stav člověka, který závrať mívá. Phľd. 1896. 626.

411125   Závratník Svazek: 5 Strana: 0348
Závratník, a, m. = kdo trpí závratí, der Schwindler. Nitra VI. 173.

411126   Závratno Svazek: 5 Strana: 0348
Závratno = závratně. Je mi až jaksi z. k mysli. Kos. Ol. L 221. Vy skoro z. chá- pete výšku svojho povolania. Phld. III. 1. 16.

411127   Závratnosť Svazek: 5 Strana: 0348
Závratnosť, i, f. = zavrátivosť. Bern.

411128   Zavratny Svazek: 5 Strana: 0348
Zavratny, Sabratne, ves u Rožmberka. Vz Zábratné.

411129   Závratný Svazek: 5 Strana: 0348
Závratný, schwindelig, Schwindel erre- gend. Z. klenba, Čch. Mch. 67., hloub, Vrch., klesání, Osv. 1871. 25., rozkoš, Kká. K. sl. j. 146., rychlosť. Osv. I. 90., Vlč., hlubina, Mus. 1880. 270., cesta, Vrch., výše. Dch., Čch. Mch. 107., Čch. Dg. 694., duch. BO. Vz Láno.

411130   Závratový Svazek: 7 Strana: 1128
Závratový kořen. Mllr. 17. 41.

411131   Závratský Svazek: 5 Strana: 0349
Závratský = za vraty jsoucí, hinter dem Thore befindlich. Us.

411132   Závraty Svazek: 5 Strana: 0349
Závraty, pl., dle Dolany, Zawraten, ves u Budějovic. PL. Vz Závrata.

411133   Zavrávorati Svazek: 5 Strana: 0349
Zavrávorati, torkeln, taumeln. Dostal za ucho, až zavrávoral. D. — Kká. Td. 262.— jak. Nazpět z. Us. — kam. Ten do toho z-ral, der hat sich hineingeritten. Dch.

411134   Zavraždění Svazek: 5 Strana: 0349
Zavraždění, n., die Ermordung.

411135   Zavražděný Svazek: 5 Strana: 0349
Zavražděný; -ěn, a, o, ermordet. Vz Zavražditi.

411136   Zavražditel Svazek: 5 Strana: 0349
Zavražditel, e, m., der Mörder, Todt- schlager. Koll.

411137   Zavražditelka Svazek: 5 Strana: 0349
Zavražditelka, y, zavražditelkyně, ě, f., die Mörderin.

411138   Zavražditi Svazek: 5 Strana: 0349
Zavražditi, il, ěn, ění, zavražiti, zavraž- ďovati, morden, ermorden. — koho (akkus.) = zabiti (novější význam): souseda, sestru. Našich z-li jako telce. Phld. III. 2. 141. — čím: nožem, dýkou. Dch., Us., Chmel. — koho (gt.): konsulů zavraždil, šp: m.: kon- suly. Vz Za-. Brt. — se k někomu, s ně- kým = vrahem, nepřítelem se státi, feind- selig, Feind werden. Vz Vražditi. Jg. Lépe jim jest něco země ustúpiti, než sě k nim tak zavražditi. Dal. 18. 18. Hospodář ihned o každú věc s čeledí svú ukrutně sě ne- zavražďuj. Št. N. 57. — se s kým = po- týkati se, kämpfen, streiten mit Waffen. Háj. — nač = zanevříti. Jg. Záp. 28. A keď prjde ke škodě, na slobodu každý zavraží. Hdž. Rkp. — jak. Někoho lstně, úskočně, úkladně, zákeřnicky z. (zabiti). Lpř. Děj. I. 35., Ddk. VI. 207. — proč. Byl tam z-děn z pomsty. Ddk. V. 39.

411139   Zavražditi se k někomu Svazek: 8 Strana: 0504
Zavražditi se k někomu t. j. asi = po- číti nepřátelství proti někomu. Seyk. Ruk. 89.

411140   Zavražení Svazek: 5 Strana: 0349
Zavražení, n. vz Zavražditi. — Z., die Verhexung, Verzauberung. Vz Zabosoro- vání. Na Slov. Bern.

411141   Zavražiti Svazek: 5 Strana: 0349
Zavražiti = zavražditi. — Z. = zaboso- rovati, verhexen, verzaubern. Na Slov. Bern.

411142   Zavražiti Svazek: 7 Strana: 1128
Zavražiti. Já se zastarám a celý z-žím (mám starostí, že nevím, kde mně hlava stojí, že jsem na mysli zmatený). Slez. Šd.

411143   Zavražský Svazek: 9 Strana: 0400
Zavražský. Z. vrchy. Nár. sbor. II. 65.

411144   Závrbečný Svazek: 7 Strana: 1128
Závrbečný. Oral na z-čných (polích). U Kroměř. Wrch.

411145   Závrbek Svazek: 5 Strana: 0349
Závrbek, bku, m., das Weidengebüsch. Z. nebo chrasť vrbová. 1466. Gl. Z. = vr- bové roští n. mladá vrbina. Us. Tč. — Z. = ein mit Weidenruthen eingezäunter Ort. Té. Společně tu na těch z-cích dobytky své mají pásti. Tov. 229. Upadl mi v mé zboží v juřinské z-ky. Půh. I. 370. — Z., jm. pole u Nakla a j. na Mor. Pk.

411146   Zavrbek Svazek: 9 Strana: 0400
Zavrbek, bku, m. Byla různice o dva z-bky. 1496. Arch. XVI. 491. Pře o někte- raký z. neboli chrast vrbovú. 1462. Arch. XVI. 145.

411147   Závrbí Svazek: 5 Strana: 0349
Závrbí, n. = místo za vrbím, ein Ort hinter einem Weidengebüsch. Us.

411148   Zavrbiti Svazek: 5 Strana: 0349
Zavrbiti, il, en, ení. Cf. Vyvrbiti. — co. Cos to zase zavrbil? Na Mor. a Slov. Sd.

411149   Závrbja Svazek: 9 Strana: 0400
Závrbja, pozemek. Pck. Hol. 62.

411150   Zavrbovský Svazek: 5 Strana: 0349
Zavrbovský, ého, m., os. jm. Šd.

411151   Závrbový Svazek: 7 Strana: 1128
Závrbový, n. = pole za vrbami na Vy- zovsku. MzO. 1890. 180.

411152   Zavrcení Svazek: 5 Strana: 0349
Zavrcení, n., vz Zavrtiti.

411153   Zavrcený Svazek: 5 Strana: 0349
Zavrcený; -en, a, o, eingerührt. Z. po- lívka, die Einrührsuppe. Rk.

411154   Zavrcený Svazek: 7 Strana: 1128
Zavrcený. Z. polívka, do níž něco mouky zamícháno. Us. u Domažl.

411155   Zavrci Svazek: 5 Strana: 0349
Zavrci. vz Zavrhnouti.

411156   Zavrčati Svazek: 5 Strana: 0349
Zavrčati = zavrčeti. Na Slov. Bern.

411157   Zavrčení Svazek: 5 Strana: 0349
Zavrčení, n., das Aufknurren, vz Zavr- četi.

411158   Zavrčeti Svazek: 5 Strana: 0349
Zavrčeti, el, ení, anfangen zu knurren, ein wenig knurren. Us. — abs. Vlk vy- cenil naň zuby a zavrčal: Kobyla, daj mi to žriebä pod zuby, bude ti raz krajšie. Dbš. Sl. pov. VIII. 14. — nač. Pes na nás zavrčel. Ros. — si jak. On si rád trochu zavrčí (zabrumlá). Us. Šd. — kde. Kolo na kolovrátku zavrčelo. Us. Tč.

411159   Zavrdati Svazek: 5 Strana: 0349
Zavrdati = zakoktati, anfangen zu stot- tern. Us.

411160   Zavreskotati Svazek: 5 Strana: 0350
Zavreskotati = zavřeštěti. Na Slov. Dieťa zavreskoce. Dbš. Obyč. 1.

411161   Zavreť Svazek: 5 Strana: 0350
Zavreť = zavříti. Na Slov. Bern., Sl. spv. IV. 143. a j.

411162   Závrh Svazek: 5 Strana: 0350
Závrh, u, m. = zavržení. Pokračuje apo- štol jednati o příčině z-hu židů. Sš. I. 107.

411163   Zavrhač Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhač, e, m., der Verwerfer, Tadler, Verschmäher, Missbilliger. Na Slov. Bern.

411164   Zavrhačka Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhačka, y, f., die Verwerferin, Ta- dlerin, Verschmäherin, Missbilligerin. Na Slov. Bern.

411165   Zavrhačně Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhačně = zavrhle.

411166   Zavrhačnosť Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhačnosť, i, f. = zavrhlosť. Bern.

411167   Zavrhačný Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhačný = zavrhlý.

411168   Zavrhání Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhání, n., die Verwerfung. Vz Za- vrhnouti.

411169   Zavrhaný Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhaný, verworfen. Vz Zavrhnouti.

411170   Zavrhati Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhati, vz Zavrhnouti.

411171   Zavrhávati Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhávati, vz Zavrhnouti.

411172   Zavrhle Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhle, verwerfend, verschmähend; ver- werflich, schlecht. Bern.

411173   Zavrhlec Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhlec, hlce, m. = zavrhlý člověk, der Verworfene. Ros.

411174   Zavrhlosť Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhlosť, i, f. = zavrženosť, die Ver- worfenheit. Ros.

411175   Zavrhlý Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhlý = zavržený, verworfen. Ros., Puch. Z. anděl. Vrch. — Z = zavržitelný, verwerflich. Mrzké věci a z-hlé. Orlog. č.

411176   Zavrhnouti Svazek: 5 Strana: 0350
Zavrhnouti, ul, ut, utí; zavrci, vz Vrci; zavrhati, zavrhávati, zavrhovati = až někam vrci, bis wohin werfen, hin-, hinterwerfen; opovrhnouti, odstrčiti, nechtíti, verwerfen, ausschliessen; zvrhnouti, widerlegen; za- kryti, vyhnouti se, zudecken, auspariren. — co, koho, se. Zavrz to; z. strach smrti. Jel. Z. domnění, učení nějaké; Vína neza- vržme, že se jím opíjejí. V. Dobrou radu z., D., Lom., odvolání, Rk., snesení sně- movní, Mus., kotve, Pref., porovnání (vy- rovnání). Kom. Zavrhl jsi řeči mé. Z. wit. 49. 17. Z. žádosť, odvolání. Bůh člověka nezavrhne. D. Z. se = zahoditi se. D. Jak- náhle zvyk, odev, jazyk zavrhnete, čím ste boli posial, tým býť prestanete. Chlpk. Dram. I. 85. Aby uměl z. zlé a vyvoliti dobré. Br. Rozumnosť rozumných zavrhne. Sš. I. 166. Z. hnůj, špatnou úrodu (zaorati). Tč. Nemohu si zvoliti, koho bych chtěla, aniž toho z., kdo se mi nelíbí. Shakesp. Tč. Zavrhouce staré šaty oblekli pěknější. Dh. 81. Podánie rovné z. Výb. II. 43. Při vašem zdání bude neb všecko zavrci nebo něco vybrati podlé vůle vaší a potřeby věci. Žer. 325. A Koleš zavrhl to svědomie a řekl. NB. Tč. 150. Zavrhúce tento svět. GR. Z. zbožie, boží zákon, všecky zlé žá- dosti; Nepros za něho, neb sem ho zavrhl ; Naučenie nemá nižádný zavrci; Něčí radu z.; Z-hli sú řeč boží, radu sú jeho nepři- jeli. Hus I. 79., 235., 285., 309., 373., III. 132., 139. Moudrost cti, sváry zavrhuj. Kmp. Č. 116. — co kam: kámen za zeď. Us. Někoho do pekla z. D. Pojďte, zavrhneme (zapřáhneme) do druhého vozu. U Rychn. Ntk. Zavrhla na sebe šat (oblekla). Dbš. Sl. pov. I. 51. Zavrhl vozy jeho u moře. Ž. Klem. Z. dusi do ohně věčného. Mž. 88. A ty nenáviděl si poslušenstvie mého a za- vrhl si řeči mé na zad. Hus II. 325. — co odkud. Daleko od sebe něco z. (zbraně). V., Kom., Dvě kron. Někoho od žaloby. Rk. Máte bojovati proti zlému a zavrci prisáhanie od slov svých. Hus I. 96. — čemu. Ráně zavrhnouti uměl (se vyhnouti). V., Cyr. — co komu: svědky (zvrhnouti). Ros. Z-hl mi mé rukojmě. Půh. II. 301. Z. se komu, sich wehren, Jem. entgegen wer- fen. NB. Tč. 106. — čím (se, co, koho, čemu). Tím nezavrhává. Reš. Krále svým životem z. (zakryti). St. skl. Trpělivosť jest štít, kterým se člověk mnohé svádě zavrci musí. Reš. Tehdá jeho žena přiběhla a za- vrhla muže svého rukú. NB. Tč. 72. A tím aby zavržel v žádné specifikování ani práva svého neb zemského zastávání se nedávaje. Žer. 324. Chtěl mě praštiti kyjem a já se zavrhl Drtinou a on uhodil Drtinu v tvář. Svěd. 1569. — se čím kdy proti čemu. Kteroužby (baštou) se v čas neštěstí za- vrhal proti moci. Záv. — jak. Z. návrh většinou hlasů. Us. Dokud Bůh starého lidu skrze Tita zkázou jerusalemského chrámu nezavrhnul. Sš. Sk. 232. Svědomí to po právu zavrhl jest. NB. Tč. 192. Otázku fariseů opatrně zavrhl. BR. II. 170. Ty svět zavrz příkladem Kristovým a nebudeš po- vinen světskému knížeti. Hus I. 181., II. 400. — proč. Práva sobě ustavujíc mój lid ste mútili a zákon mój ste zavrhli pro svá ustavenie. Hus III. 193. — aby — ne. Do- kavad ty želéš, poňavadž já zavrhl sem, aby nekraloval nad Israelem. Hus II. 193.

411177   Zavrhnouti Svazek: 7 Strana: 1128
Zavrhnouti. — co. Mysl k pomstě za- vrhouce. Bart. 119. — co kam. Zavrzte v jezero kosti. Jiří v. 229. — se čím. On zavrh (zastřev) se rukú padl na zemi ra- něný. Výb. II. 536. — koho proč. Neb pro žádnú věc nemóž jeden manžel druhého v křesťanství zavrci, než jediné pro cizo- ložstvo. Št. Kn. š. 91. — se kde. Molé sa zavrhli v kožuše; Stoklas sa v zemi sama od sebe zavrhne (tak o každém pleveli). Brt. D. 297.

411178   Zavrhnouti Svazek: 8 Strana: 0504
Zavrhnouti. Kterúžto (rukou) sě bieše zavrhl (zakryl). AlxV. 1691. Rukou levou sem se zavrhl, že mi nic neublížil (ústa za- kryl, aby mi klackem zubů nevyrazil). Borb. 121.

411179   Zavrhnouti co komu čím Svazek: 10 Strana: 0524
Zavrhnouti co komu čím. Tak jemu cestu zavrže sebú (zastavil). Baw. E. v. 2120. — koho = zastoupiti. Z. svého tova- řiše. Ib. J. v. 542. — se komu čím. Udeřil na Kubu voštípem a Kuba mu se zavrhl tesákem. 1512. Arch. XIX. 143.

411180   Zavrhnouti. V Svazek: 7 Strana: 1399
Zavrhnouti. V sýře se z-hli (narodili) červi Mtc 1893. 201.

411181   Zavrhnutí Svazek: 5 Strana: 0351
Zavrhnutí, n., die Verwerfung. — Z., die Veischmähung, Missbilligung, der Tadel. Bern. Vz Zavržení.

411182   Zavrhnutosť Svazek: 5 Strana: 0351
Zavrhnutosť, i, f. = zavrhlosť. Bern.

411183   Zavrhnutý Svazek: 5 Strana: 0351
Zavrhnutý; -ut, a, o = zahozený, ver- worfen. — Z., verschmäht, getadelt, miss- billigt. Vz Zavržený.

411184   Zavrhovací Svazek: 5 Strana: 0351
Zavrhovací, Rekusations-. Vz Právo.

411185   Zavrhování Svazek: 5 Strana: 0351
Zavrhování, n., die Verwerfung; Ver- schmähung, Missbilligung.

411186   Zavrhovaný Svazek: 5 Strana: 0351
Zavrhovaný; -án, a, o, verworfen. — Z., verschmäht, missbilligt, getadelt. Dle znění této smlouvy zřekl se císař za sebe a nástupce své obvyklé posud, ale od sto- lice papežské z časů Řehoře z-né investi- tury bisk. Ddk. II. 456.

411187   Zavrhovatel Svazek: 5 Strana: 0351
Zavrhovatel, e, m., der Verwerfer. — Z., der Verschmäher. Missachter, Verächter.

411188   Zavrhovatelka Svazek: 5 Strana: 0351
Zavrhovatelka, y, zavrhovatelkyně, ě, f., die Verwerferin; Verschmäherin, Ver- ächterin.

411189   Zavrhovati Svazek: 5 Strana: 0351
Zavrhovati, vz Zavrhnouti.

411190   Zavrch Svazek: 8 Strana: 0504
Zavrch stolom = u vrchu stolu, na před- ním místě. Slov. Kal. S. 212.

411191   Závrchhoří Svazek: 9 Strana: 0400
Závrchhoří, ?., pozemek. Pck. Hol. 113.

411192   Zavrchy Svazek: 5 Strana: 0351
Zavrchy, dle Dolany, Zawrchy, ves u Ná- choda. PL.

411193   Zavristý Svazek: 5 Strana: 0351
Zavristý = zavřitý, zavřený. Na Slov. Z. dvor. Hdž. Šlb. 84.

411194   Zavrkati Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrkati; zavrhnouti, knul a kl, utí = počíti vrkati, anfangen zu girren, ein wenig girren. — abs. Holub zavrkal. Ros. Vz Vrkati. — si kde. (Uletěl) na zelený dúbek, tam sobě zavrkal, můj zlatý holúbek. Ps. slez. Šd. — na koho. Samec (holub) na samici zavrkal. Us. Šd.

411195   Zavrknouti Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrknouti, vz Zavrkati.

411196   Zavrknutí Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrknutí = vrhnutí.

411197   Zavrlíkati Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrlíkati. Drozd z-kal. Us. Tč.

411198   Zavrněti Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrněti, ěl, ění, anfangen zu schnurren, ein wenig schnurren. — kde. Dítě zavrnělo v kolébce. Us.

411199   Zavrnutka Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrnutka, y, f., monarda, die Monarde, rostl. Vz Rstp. 1172., Kk. 179.

411200   Zavroubení Svazek: 5 Strana: 0354
Zavroubení, n., die Einfassung. Vz Za- vroubiti.

411201   Zavroubený Svazek: 5 Strana: 0354
Zavroubený; -en, a, o, eingefasst usw., vz Zavroubiti. — kde. Má u mne zavroubeno (má na vrubě). Ros., Č., Vck. Má na mne z-no (chce se mstíti). Vz Msta. č.

411202   Zavroubiti Svazek: 5 Strana: 0354
Zavroubiti, il, en, ení; zavrubovati = vrub zaříznouti, einkerben, zu kerben an- fangen; zaviniti, verschulden; zajíti, ein- lenken; obroubiti, besäumen, berändern — co. Něco tam zavroubil (zavinil). Ros. Z-ti šátek (obroubiti; kraje zahnouti a zašiti, aby se netřepily). Us. — co čím: šátek hedvábím. — komu v čem. Řetěz ten dám oné ženské, abych aspoň v něčem své man- želce zavroubil (něco zavinil). Omyl. — kam : do hospody z. (zajíti). Plk. — se komu kam: do srdce. Hdž. Vet. 93.

411203   Zavrský mlýn Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrský mlýn u Humpolce. PL.

411204   Zavrstviti Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrstviti, il, en, ení, zavrstvovati, ein- lagern, einschichten. Šm.

411205   Završ Svazek: 5 Strana: 0354
Završ, e, rn., dvůr u Kostelce nad Orl. PL.

411206   Završalý Svazek: 5 Strana: 0354
Završalý = završelý. Z. míra (více než sháněná a méně než vrchovatá) ; žebřiny byly završalé = měly sena nad žebřiny. Us. v Táborsk. Vz násl.

411207   Završelý Svazek: 5 Strana: 0354
Završelý = vrch mající, gehäufelt, Z. nůše, korec, věrtel. Dch. Vz Završalý.

411208   Završení Svazek: 5 Strana: 0354
Završení, n. = dovršení. Let. Mt. S. IX. 1. 10. Vz Završiti.

411209   Završený Svazek: 5 Strana: 0354
Završený; -en, a, o, vz Završiti. Teď díl půlstaleté práce jeho završen, vollendet. Nitra VI. 47.

411210   Závrší Svazek: 5 Strana: 0354
Závrší, n. = jm. stráně a polností u Vse- tína, Vck., u Luhačovic na Mor. Šd. — Z. hrad. Cf. Blk. Kfsk. 44., 768., 934., Sdl. Hrad. II. 19., 31.-33., 117.

411211   Završiti Svazek: 5 Strana: 0354
Završiti, il, en, ení; završovati = na vrch dovésti, doplniti, anhäufen, vollenden; vršek učiniti (při míře), einen kleinen Haufen machen. — co: korec, věrtel. Us. Dch. Červen nastoupí po žalostném máji a metamorfos lichých děj završí. Nitra. VI. 143. Z-šil do- stojne dielo svoje nečestný zbabelec. Zbr. Lžd. 111. Na misách nakrájané koláče za- vršujú obed. Sl. let. VI. 288. Z. kopu sena (vršek posaditi). Us. Šd. Keď každý jedno- tlivý kmen svoj osobný duchovný úkol za- vrší. Phld. II. 3. 95. — co čím. Završil krásu její tím, že . . . Kartig. — se kde. Ve zbožnosti se završují všecky poznané jestoty veškerého života člověčího. Mus. Bo keď žitia ten osnovu završí vo tmavom hrobe. Kyt. 1876. 31. — jak. Len čo z toho vykvitne? Táto komedia sa strojí pekne završiť. Chlpk. I. 90. Konec roku tu, my ho šťastně završujeme. Phld. III. 1. 8. — se nač. Tak završil a vyvršil sa osud na tebe (vymstil se). Let. Mt. S. VIII. 1. 62.

411212   Završiti Svazek: 8 Strana: 0504
Završiti = skončiti. Z. řeč. Phľd. 1893. 100.

411213   Závršník Svazek: 5 Strana: 0354
Závršník, a, m. = kdo bydlí za vrchem, der Hinterbergler. Us. Šd.

411214   Završovati Svazek: 5 Strana: 0354
Završovati, vz Završiti.

411215   Zavrtač Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrtač, e, na., der Bohrer.

411216   Zavrtáček Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrtáček, vz Zavrták.

411217   Zavrták Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrták, u, zavrtáček, čku, m. = vrták, nebozez, der Bohrer. Us. Dch., NA. III. 126.

411218   Zavrták Svazek: 9 Strana: 0400
Zavrták, u, m. Z. kolářský. Arch. XVI. 347. — Z., vz Zakruták.

411219   Zavrtání Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrtání, n., die Einbohrung. Us.

411220   Zavrtanosť Svazek: 9 Strana: 0400
Zavrtanosť = svéhlavosť.

411221   Zavrtaný Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrtaný; -án, a, o, eingebohrt. — kde. Má ji v žaludku zavrtanou (miluje ji — pro peníze?). Us. u Žam. Dbv. Všeci lidé po- vídají, že my nic nemáme; a my máme devět psotek zavrtaných ve tramě. Jir. Ves. čt. 234. — kam. Ten má tu průpověď do jazyka z-nou (stále jí užívá).. Šml. — jak. Co by dali takú pannu za takého čaptáka nanič hodného, čo má nohy tenším koncom zavr- tané. Zátur. Nápr. 11.

411222   Zavrtaný Svazek: 10 Strana: 0680
Zavrtaný. Z-ná v máji = děvče, které se při stavění májí nevyplatilo. Vz Čes. 1. 397.

411223   Zavrtati Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrtati, zavrtávati, ver-, einbohren. — co kam. Zavrtal do hřídele 100 dukátův. Ros. Z. krovy do podkrovnice. Vys. Co se mu to zavrtalo do mozku? Us. Kšá. Zeliny se kravám zavrtávají do uší. Us. Tč. — co kde: sloupy v hranici z. Vys. — co kudy: díru skrz košťál palce z. Vys. Zavrtalo mu to Modzgom. Mt. S. — co čím: náboj zavrtáčkem. Vys.

411224   Zavrtavač Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrtavač, e, m., der Einbohrer. D.

411225   Zavrtávati Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrtávati, vz Zavrtati.

411226   Závrtek Svazek: 5 Strana: 0354
Závrtek, tku, m. = otvůrek v horách, do kterého nadzemní voda se vssáva tak, že v parních létech vody tam spatřiti nelze. Bdl. Útvary horské, kterými příroda pohoří vápencové tu propasťmi, slujemi a z-tky obo- hatila. Mtc. 1882. 176.

411227   Zavrtění Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrtění, n., vz Zavrtěti,

411228   Zavrtěný Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrtěný; -ěn, a, o, vz Zavrtěti.

411229   Zavrtěti Svazek: 5 Strana: 0354
Zavrtěti, ěl, ěn, ění; zavrtívati = drobet povrtěti, ein wenig drehen; pohnouti mysl, den Kopf verrücken, in den Kopf setzen; zakroutiti, zatočiti, erschweren, verdrehen, verwirren; abquerlen, einrühren. — abs. Pojď, zavrtíš. Us. — čím: hlavou. Solf., Čch. Petr. 15., Frsc. I. 7., Šd., Km. Kozička ještě nepřišla domů, Karlíčku? Chlapec za- vrtěl hlavou, že ne. Kmk. Přiběhl pes a zavrtěl ocasem. Us. Šd. — čím kde: rukou nad hlavou. Us. Já jednou rukou zavrtím kolem u vaší studny. Us. Tč. Z-la rukou kol ucha. Kká. Td. 93. — čím jak. Pří- větivě hlavou z-těl. Osv. I. 278. — k čemu. K otázkám jich jenom hlavou z-la. Osv. I. 263. — kde. Jak se v kterém mozku za- vrtí. Kom. — co kde kam: na žernách do pšenice ječmeň z. (einmahlen). Na Ostrav. Té. — se v Čem. Zakukaj, kukačko, v há- jičku zelenom, zavrť sa, dievčatko, v životku červenom. Phld. IV. 463. — komu kudy. Z-lo mu to modzgom. Mt. S. I. 112. — komu co = zakroutiti, nesnadným učiniti. Ros. — (komu) čím. Ta panna mu hlavou zakrou- tik (pomátla mu hlavu). Ros. Matka v strachu mdlobe krídla svoje obe na drobniatka pre- strela, hlavou v kol zavrtela. Č. Čt. I. 51. — se (komu). Kolo štěstí se zavrtělo. V. Hlava se mu zavrtěla. Ros. Jak se kterému mozku zavrtí (jak si zmyslí). Kom. Zrazu sa uhne, hor' sa vyšvihne a tak do troch vrchov skočí, po čtvrtý raz sa k pažiti přihne, zavrtí sa a zatočí. Sldk. 24. — se komu kde. Zavrtělo se mu něco v hlavě (zamyslil si něco). Jg.

411230   Zavrtilka Svazek: 9 Strana: 0400
Zavrtilka, y, f. = strouhánka (polévka). Bukovsko. Kub. 159.

411231   Závrtka Svazek: 5 Strana: 0355
Závrtka, y, f. Z. do polévky, etwas Ein- gerührtes. Us. — Z. = závorka, der Riegel. Z-ku u mých dveří otevřela jsem mému zmilelci. BO.

411232   Závrtka Svazek: 9 Strana: 0400
Závrtka, y, f. = otvůrek do země, kam voda prosíká. Bdl. Mor. 6.

411233   Závrtník Svazek: 7 Strana: 1128
Závrtník, a, m., pyralis, motýl. Slov Rr. Sb.

411234   Zavrtnouti Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrtnouti, tnul a tl, utí = vrt učiniti, vrtadlem zatočiti, den Bohrer etc. einmal umdrehen. Ros.

411235   Zavrtnutí Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrtnutí, n., die Umdrehung. Z. se lodi. Nrd. v Osv. I.. 83.

411236   Zavrtovák Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrtovák, u, zavrtováček, čku, m. = začáteční nebozez (v horn.), svědr, der Vor- bohrer. Hř.

411237   Zavrtuliti Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrtuliti, il, en, ení = zašroubovati (slovo nové), verschrauben. Jg.

411238   Závruba Svazek: 5 Strana: 0355
Závruba, y, f., zastr., die Crenelirung. Z. města. Krok.

411239   Závruba Svazek: 7 Strana: 1128
Závruba, pillum. Pršp. 71

411240   Zavrúbiti Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrúbiti, vz Zavroubiti.

411241   Zavrúblování Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrúblování, n., vz Zavrúblovati.

411242   Zavrúblovaný Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrúblovaný; -án, a, o = vrúblem za- vázaný. Vz Zavrúblovati. Z. snop. Mor. Šd.

411243   Zavrúblovati Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrúblovati = vrúblem zakroutiti po- vříslo, vrúblem snop zavázati, zatáhnouti. — co. Pojď, zavrubluj tento snop. Mor. Šd.

411244   Zavrubovati Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrubovati, vz Zavroubiti.

411245   Zavrzati Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrzati; zavrznouti, znul a zl, ut, utí, aufangen zu knarren, knirschen, zwitschern. — nač: na housle. Ros. — čím: dveřmi. Ros. — co. Na malé húsličky skočnou za- vrzal. Kol. ván. 128.

411246   Zavrzgati Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrzgati, zavrzgnúti, ein wenig knarren, knirren. Na Slov. Vz Vrzgati. Zavrzgly dvéře. Phld. III. 393. — Z., zu schleudern anfangen. — čím: nohama. Na Ostrav. Tě. — co kam: kameně, prach na někoho z. Na Ostrav. Tč. Gajdoš zavrzgne nadúchaný temľov pod lavé rameno. Na Slov. Dbš. Obyč. 64. Pán richtár vydali zákaz, že kto opováží sa od kraviara čo len za babku kúpiť, utratí i mäso i peniaze a ešte ho za- vrzgnú do klady. Dbš. Sl. pov. II. 80. — co za kým. Dvere za sebou zavrzgla. Dbš. Sl. pov. I. 83.

411247   Zavrzgnúti Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrzgnúti, vz Zavrzgati.

411248   Zavrzgnutý Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrzgnutý; -ut, a, o = přiskřípnutý, zavřitý. Slov. Z. zbojník škrípal od jedu zubami a jačal. Dbš. Sl. pov. I. 271.

411249   Zavrznouti Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrznouti, vz Zavrzati. Us. — Z. = přivříti, přiskřípnouti, zavříti. Slov. — koho. Bežím pred právo a jednako len rozpoviem celú vec, aby vás prvého zavrzli Na Slov. Dbš. Sl. pov. III. 71. — Z. = uvrznouti, uklouznouti. Vz Uvrznouti. Odbehla hneď do komory trocha toho občerstvenia doniesť. Ale mali sa jej načakať; tam tá kdesi zavrzla. Dbš. Sl. pov. VIII. 3.

411250   Zavrznúť Svazek: 9 Strana: 0400
Zavrznúť. Něco do truhly z. = zavříti. Mus. slov. I. 41.

411251   Zavrznúť co komu Svazek: 8 Strana: 0504
Zavrznúť co komu: prsty (přiskřípnouti). Phľd. 1893. 139.

411252   Zavrznút v něčem Svazek: 10 Strana: 0524
Zavrznút v něčem = uváznouti. Slov. Sbor. čes. 15.

411253   Zavrznutý Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrznutý; -ut, a, o = přivrsknutý, při- skřípnutý, zamčený. Na Slov. Dbš. Sl. pov. III. 71.

411254   Zavrznutý Svazek: 8 Strana: 0504
Zavrznutý. Tam trčely z-té nohy odsú- zencóv (v kládě). Phľd. 1895. 786.

411255   Zavrzúkati Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrzúkati, vz Vrzúkati.

411256   Zavržďati Svazek: 5 Strana: 0355
Zavržďati, vz Vržďati. Na Slov. Bern.

411257   Zavrždžati Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrždžati = zavržďati. Na Slov. Bern.

411258   Zavržec Svazek: 5 Strana: 0355
Zavržec, žce, m. = zavrhač. Na Slov. Bern.

411259   Závržek Svazek: 5 Strana: 0355
Závržek, žku, m. = co zavrženo, etwas Weggeworfenes. Zlob.

411260   Zavrženě Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrženě = potupně, verächtlich. Z-ně o někom smýšleti. Trip.

411261   Zavrženec Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrženec, nce, m., verworfener Mensch. Bern., Blý.

411262   Zavržení Svazek: 5 Strana: 0355
Zavržení, n. = zavrhnutí, das Hin-, Aus- werfen, die Hin-, Auswerfung. Z. zbraně atd. Z. soudu. Vz S. N. Což se mimo to učení mé děje, to jest zlé a z. hodné. BR. II. 24. a. Máme na Ježíšovi marné chvály z., neb dí křivochvalcóm: Co mne pokúšiete, pokrytci? Hus II. 396. — Z. = opovržení, potupa, die Verwerfung. V. Věc z. hodná. Kom.

411263   Zavrženlivosť Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrženlivosť, i, f., die Verwerflichkeit.

411264   Zavrženlivý Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrženlivý = k zavržení jsoucí, ver- werflich. Z. rada. D.

411265   Zavrženosť Svazek: 5 Strana: 0355
Zavrženosť, i, f., Verworfenheit, f. V.

411266   Zavržený Svazek: 5 Strana: 0355
Zavržený; -žen, a, o; zavrhnutý; hnut, a, o = zahozený, weg-, hinter-, hin-, aus- geworfen. Z. papír (který se k ničemu více nehodí), dráb, voják. V. Přísaha nemá býti žádána jako dobrá, avšak nemá býti za- vržena jako zlá, když jest potřebná. Hus. I. 98. — Z. = potupený, nízký, opovržený, verschmäht, verworfen, verstossen. Z. člověk, V., věc. Reš. Člověk zavrženého srdce = bázlivý. V. — Jg. Kto sú byli zavrženější než synové israelští?; Kterakž tedy jim nemá více věřeno býti než kněžím chudým, zavrženým? Hus I. 441., 472. Jako milán z-ný. Kká. Td. 81. — odkud. Nižádný ne- bude od nebeského královstvie zavržen, ktož bude ... Hus III. 122. — kde. Z toho do- mnievám se, že v světě velicí pyšní z své nepokorné modlitby jsú před milým Bohem zavrženější. Hus I. 317. Ač jest byl (David) z mládí pastýřem a v svých otcích v Egyptě z-ný sluha; I zdaliť neměli sú lidé věřiti 12 apoštolóm chudým, sprostným a v světě z-ným viece než všem biskupóm?; A zase Lazar byl jest z-ný před lidmi a vzácný před Bohem. Hus 1. 441., 472., II. 238.

411267   Zavržitel Svazek: 5 Strana: 0355
Zavržitel, e, m. = zavrhovatel, der Ver- werfer. Z. vší slušnosti. Arch. IV. 432.

411268   Zavržitelnosť Svazek: 5 Strana: 0355
Zavržitelnosť, i, f., die Verwerflichkeit. J. tr.

411269   Zavržitelný Svazek: 5 Strana: 0355
Zavržitelný = zavrženlivý, verwerflich. J. tr. Z. svědek. J. tr., Šp., Pr. — jak: mravně, nábožensky, politicky. Kaizl.

411270   Závržka Svazek: 5 Strana: 0355
Závržka, y, f., der Rücktritt des Bräu- tigams o. der Braut. Na Slov. Ssk.

411271   Závržný Svazek: 5 Strana: 0355
Závržný = zavržitelný. Země, která vy- dává hložie a trnie, z-ná (reproba) jest. ZN.

411272   Zavředěti Svazek: 5 Strana: 0349
Zavředěti, ěl, ění, sehwürig werden.

411273   Zavřel Svazek: 5 Strana: 0349
Zavřel, a, m., osob. jm. Us. Šd.

411274   Zavřel Svazek: 10 Strana: 0524
Zavřel Fr., spis.

411275   Zavřelý Svazek: 5 Strana: 0349
Zavřelý = zavřený. Na Slov. Z. pokoj. Phld. IV. 6.

411276   Zavřeně Svazek: 5 Strana: 0349
Zavřeně, verschlossener Weise, ein- schliesslich.

411277   Zavřenec Svazek: 5 Strana: 0349
Zavřenec, nce, m. = zavřený, der Ein- gesperrte. Dalo se to k spáse ostříhanců a z-nců. Sš. II. 41.

411278   Zavření Svazek: 5 Strana: 0349
Zavření, n., die Ver-, Zuschliessung. Z. pokoje, brány, D., cesty, ulice. Dch. Přenes. Ty mají kverkům od z. počtu kvartalního zaplaceny býti, Rechnungsabschluss. Nar. o hor. a kov. Vidím, že čekáte z. řeči. Jel. Enc. m. 80. O z. všech věcí. Vz Vš. IX. 14. Z. míru. Dch., Čsk., Lpř. — Z. = čím se za- vírá, das Gesperre. Brána má svá z., vrata, závory a mříže. Kom. Z. vozu. D. — Z. = schování pod zámkem, die Einsperrung, Ein- schliessung. Z. vězňů do žaláře. Us. Z. v mornu. Dch. Ten přišel ještě ten samý den k z. (byl zavřen). Us. Vk. Práce pod z-ním, die Klausurarbeit. V. — Z. = místo, kde co zavřeno, die Klausur, das Behältniss, der Verschluss. Z. = komora. V. Město s kostelem i se vším, co v z. bylo. V. — Z. krátké = summa, krátký obsah, kurzer Inhalt, Z. konečné (toho) jest milovanie božie a blížnieho. Hus 1. 63. V. Túto prosbú, jenž jest poslednie z. jiných proseb, při- bierá slovce ale. Hus I. 355. — Z. = sne- sení, der Beschluss, Schluss. V. Z. sněmu, D., sněmovní. Zříz. mar. mor. Kteréžto na- rovnání naše do sněmovního z. slovo od slova položeno jest. Nar. o hor. a kov. Z toho sněmu tak dlúhého učiněno jest nic a beze všeho z. se jest rozšel. Pal. Děj. V. 2. 322. Z. jest jisté a pravdivé. Štr.

411279   Zavření Svazek: 7 Strana: 1128
Zavření hlasové štěrbiny. Vz List. fil. 1888. 16.

411280   Zavřenoplodý Svazek: 8 Strana: 0504
Zavřenoplodý. Z. lišejník. Vz Ott. VIII. 604.

411281   Zavřenosť Svazek: 5 Strana: 0349
Zavřenosť, i, f., das Eingesperrtsein, Ge- sperrtsein.

411282   Zavřenosť Svazek: 7 Strana: 1128
Zavřenosť. Klášter svuoj (panenský) v z-sti zachovávají. Arch. VIII. 531.

411283   Zavřený Svazek: 5 Strana: 0349
Zavřený; -en, a, o, vz Zavříti. Má za- vřené oči, snad spí. Us. Z. roura (kašna), V., list (zapečetěný), místo (ohrazené, obora), V., město. Zříz. Ferd. Z. = tajný. V. Z. smlouva. Skl. I. 300., II. 67. Z-ná stopa (jsou-li spáry tak sevřeny, že mezi nimi žádná země nestrmí, geschlossene Fährte). Šp. Z. chodba (corridor), Dch., tekutina, die Sperrflüssigkeit, Šp., moře. Lpř. Klupe po druhé a po třetí a on praví, že není z-né. Slez. Šd. Z. čára. Šln. I. 6. Ruka Boží z-na jest. Vrch. V kořenech z-ných mění se ai v ě, au a ay v av, ou a oy v ov pře- smyknutím ve va, vo. Bž. 31. Vz Kořen. Z. píšťala, Mj., hradby; pec se zavřenými prsy, s okem zavřeným. NA. III. 143., IV. 164., 166. Žena jeho pemze na stuol polo- žila v domě z-ném. NB. Tč. 112. Zámek, tvrz s městečkem z-ným; Posielám zavřené přípisy. Arch. I. 314., IV. 392. Jakoby oči z-né měli. BR. II. 90. a. Ne zavřeným, než světlým a otevřeným súdem se súdie. Vš. Jir. 6. Zavřená ústa a otevřené oko ještě nikdy nikomu neuškodilo. Exc. Z. v rostl. 1. uvnitř aneb v dutině jiného dílu obsa- žený n. p. kel v pytlíčku kelním u leknínu a j., 2. nečnějící n. p. tyčinky a čnělky jablečníků, inclusus, eingeschlossen. Rst. 522. — kde. Slepice v posadě z. Kom. Psaní v druhém z. Žer. Boty z-né v blátě = zablácené. U Král. Hrad. Kšť. Ale tie slova sú hlboko zavřené v mojom vernom srdci; Aj šaty nové v truhle z-né. Sl. ps. 67., 106. Měla jsem holoubka v kletce za- vřeného. Ps. slez. Šd. I učinili jsme svo- lení, které vám v tomto listu z-né posie- lame. Arch. III. 257. Jak milosť v evange- lium z-ná hlásala. BR. II. 633. a. — jak. Dvéře na petlici z-né. Us. — s kým. Lpř. — kdy. Cesta svobody, před tím z-ná, národom otvorila sa. Syt. Tab. 291. — čím. Země vodami z. (ostrov). V. — Ostatně vz Za- vříti.

411284   Zavřený Svazek: 7 Strana: 1128
Zavřený. Z. sedadlo (v divadle), Sperr- sitz, m. Pdl. Z. batterie galvanická. Mj. 397. Za z-nými dveřmi se raditi. Us. Se z-nýma očima bych tam trefil. Us. Pdl. Včil má pravda z-né oči, lež panuje. Val. Vck.= k čemu. Čiež uši tak jsta zavřieně k pravdě, ež ... Št. Kn. š. 41.

411285   Zavřený kabát Svazek: 8 Strana: 0504
Zavřený kabát = bez puntu. Wtr. Krj. I. 435. Do z-né huby ani komár nevletí. Ňár. list. 1897. č. 32. feuill. — Z. = zavržený (ř = rž). Bl. Gr. 281. (Gb. H. ml. I. 349.).

411286   Zavřesk Svazek: 5 Strana: 0350
Zavřesk, u, m., Setrovitz, místo v Bu- dějovsku. Mus. IV. 321.

411287   Zavřesknouti Svazek: 5 Strana: 0350
Zavřesknouti, vz Zavřeštěti.

411288   Zavřeštěti Svazek: 5 Strana: 0350
Zavřeštěti, ěl, ění; zavřesknouti, zavří- sknouti, sknul a kl, utí; zavřískati, anfangen zu plärren. — abs. Aj hodina uderila, trúby zavrešťaly, bubny zahučaly a znak jim dá- valy. Mt. S. I. 54. Chlapec zavřeštěl, jakoby ho někdo bil. Us. Tč. — co komu: píseň. Hlav. — na koho = zavolati. Us. Tč. — jak. A potom zavřesknul co hrdla: Daj ho tam! Slez. Šd. — odkud. No, baba za- vřeští s přípecka: Podsypte mu hrachu, budete bez strachu. Btt. Sp. 13.

411289   Zavřetí Svazek: 5 Strana: 0350
Zavřetí, n. = zavření, die Einschliessung, Einsperrung. Chmel. V z. plzeňském. Skl. II. 516. — Z. = zavřité místo, die Klausur. Zlob., Pref. — Z. = konec, der Schluss. Věc k z. přišla (ku konci), zum Schluss. Ohláš.

411290   Zavřetí Svazek: 8 Strana: 0504
Zavřetí. Při tom kostele byl v témž z. a klášteře jiný kostel. Pref. 1894. 518.

411291   Zavřetina Svazek: 5 Strana: 0350
Zavřetina, y, f. = skulina způsobená ku př. dvěma dvířkami, kteráž zavřením k sobě přilehla, die Klinse. Us.

411292   Zavřetý Svazek: 5 Strana: 0350
Zavřetý = zavřený. Z. list. NB. Tč. 184.

411293   Zavřice Svazek: 5 Strana: 0351
Zavřice, dle Budějovice, Zawritz, ves u Milína. PL., Tk. III. 37.

411294   Zavřieti Svazek: 10 Strana: 0524
Zavřieti, vz Zavříti.

411295   Zavřihuba Svazek: 5 Strana: 0351
Zavřihuba, y, m. = kdo mlčí maje mlu- viti, das Maulzu. Zlob.

411296   Zavřískati Svazek: 5 Strana: 0351
Zavřískati, vz Zavřeštěti.

411297   Zavřísknouti Svazek: 5 Strana: 0351
Zavřísknouti, vz Zavřeštěti.

411298   Zavřitě Svazek: 5 Strana: 0351
Zavřitě = úhrnkem, summarisch. Č. Někdy z. obsahuje všecky osoby. Br.

411299   Zavřitec Svazek: 5 Strana: 0351
Zavřitec, tce, m., onoclea, das Fühlfarn, rostl. yz Rstp. 1789.

411300   Zavřitelna Svazek: 5 Strana: 0351
Zavřitelna, y, f. = hmota zavřitelná. Presl. Chym. 60.

411301   Zavřitelný Svazek: 5 Strana: 0351
Zavřitelný, verschliessbar. Jg.

411302   1. Zavříti Svazek: 5 Strana: 0351
1. Zavříti, zavru, vřeš, vrou; zavři, vra (ouc), vřel, vřen a vřín (vřit, zastr.), vření (vřití, zastr.), vz Dříti; zavírati, zatvárati (na Slov.) = dvéře přiložiti, zumachen; při- krytí, zandati, zumachen, zuthun, schliessen, zuhalten; zámkem, závorou atd. upevniti, versperren, zusperren, ver-, zuschliessen; překaziti, hindern, hemmen; pod zámek dáti, einschliessen, einsperren, einthun, umschlies- sen; obsáhnouti, zussammenfassen; obsaho- vati, begreifen, enthalten; skončiti, endigen, schliessen; sevříti, aby se netočilo, sperren, ein- hemmen ; závěrek učiniti, schliessen, Schluss machen o. ziehen, Folge aus etwas ziehen; usouditi, ustanoviti, beschliessen; se = za- mykati se, sich verschliessen, einsperren. Jg. — abs. Je zavřen (ve škole, zůstal po škole). Us. Šd. Zavírejte, nepouštějte sem zimu. Uš. Šd. Že jsou páni a rytířstvo sami sněmovali a sami zavírali. Pal. Děj. V. 2. 82. Rod dokonán a zavřen jest (= vyhynul, vymřel). Bck. I zavřína opět nová vojna a tažení proti Čechům. V. Doňovadž dsky nebudú z-ny. Půh. II. 488. A konečně ať zavru: Učí, cožkoli jest potřebie tomu, jenž se má modliti. Hus I. 319. Smrť v trampo- tách vzýváme a když přijde, zavíráme. Prov. Šd. — co, koho: pokoj, bránu, dům, knihu, cestu (zameziti), punčochu, kolo u vozu, zlo- děje, zločince, hubu, ústa (přestati mluviti), Us., dvéře, oči, Kom., nůž, počet (účet = skončiti), ruku (stáhnouti), pokoj (mír zjed- nati), D., oko (prominouti), Reš., život, Jel., řeč, při; očí nezavírati (bdíti), V., radu (skončiti), Aesop., nález (ustanoviti). Vš. O jednom mluvě zavírá jiné všecky. Br. Zavři ju (hubu)? Us. Šd. Z. zámek. Šd. Přímky zavírají úhel. Pdl. Kady k vám, kady k vám, cérečko, chodiť mám? Oknama? Nemáte; dveři zavíráte. Pck. Ps. 41. Okna malé máte, dveři zavíráte. Brt. P. 83. Za- vřeš už tu paščeku (budeš mlčeti)? Us. Šd. Zavřeš pysk (hubu) ? Slez. Šd. Z. galvanický řetěz, smlouvu, Nz., protokol, Šp., úžinu, Čsk., sv. mši, Sš. P. 23., poradu, Šml., oči = umříti, Bdl., Tkč., kolo, NA. IV. 215., sklep, NB. Tč. 180., řeč, Bart. 4. 32., potaz, Vš. Jir. 77., své vypisování. Ler. Zavřite tam tu zimu (nepusťte ji sem). Us. na Mor. Šd. Naše panimama stará sama dveři zaví- rává; A již písničku zavírám, poberu se od vás jinám. Sš. P. 167., 741. Zavíraj, Anko, zavíraj kačky, až ti neutečú hore potůčky. Brt. P. 84. Zavíraje řadu králů z rodu franc- kého leží pochován ve Špýru; Kroniku svou k roku 1146. takto zavírá. Ddk. II. 467., III. 135. I trikrát hore už zdvihnul sa a loktom opíral; trikrát chcel prezreť, trikrát oči zavrely víčka. Hol. 45. Jestliže by jedna strana dolíčiti a z. chtěla svou při a druhá by pravila, že nětco ještě předložiti chce, stane se jí od soudce odklad. Bdž. 137. Nevěra uši boží zacpává a ruku jeho štědrou zavírá. BR. II. 779. Zavřeli sú brány, i při- kázal sem, aby jich neotvírali, jeliž po svátku ; Řeč zavírá řka; A ty modlitby zavírají vše, zač má prošieno býti; Zavieráte písmo, vzemše klíč, to věz rozum písma. Hus I. 132., 283., 319. Pozdě klec zavírati, když ptáci vylétali. V. Bůh jedny dvéře zavře a sto jiných otvírá. Prov. Šd. Janku, zavři hubu, létají letos kravince po světě (říkají otevřhubovi). Hš. — Pozn. 1. Z. zprávu, šp. prý m. skončiti, ale ve smyslu tomto uží- vají tohoto slova: V., Hus., D., Jel., Kom., Kram. atd. 2. Často chybně prý m.: ob- sahovati. Ale v tomto smyslu užívají slova toho: V., Br., Byl., Jel., Hus., Kram., D. atd. — co za kým: dvéře za sebou. Br. Spievaj si, dievčátko, bývaj že veselé, ako si bývalo, keď si vaše dvere za mnou za- tváralo. Sl. spv. I. 1., Sl. ps. 10. Tá moja mať mladá v nevere ma hľadá, za mojim frajerom zatvárať mi nedá. Sl. spv. VI. 206., Sl. ps. 166. Neradi za tebou dvere zatvá- rame. Sl. ps. 303. Zavři sam za sebu, aby lide nemyslili, že chodim za tebu. Na Ostrav. Tč. Dyž si otevřel, zavři sám za sebou. Us. Šd. Když sem za synečkem dvéře zavírala. Sš. P. 225. Jak by se za ní voda zavřela. Kld. II. 55. Sotva za jedním ženichem jsme z-li, již druhý klepá na dvéře. Shakesp. Tč. — co po kom, po čem. Dvéře po sobě z. V., Kom., GR. Hned po nich bránu z-li. Let. 312. Vz Z. co na čem. — co před kým: vrata. D., Alx. 1100. Vrátný počal dvéře zavírati před pacholaty. Dač. I. 49. Kam sme přišli, všady před námi zavírali dvéře. Us. Šd. Z. dvéře před žebrákem. Sš. Bs. 20. Prší, prší, len sa leje, nezatváraj, milá, dvere; milá má, duše má, nezatváraj před nama. Sl. spv. II. 49. Zlatá panímáma, co děláte, že přede mnú dveři zavíráte. Ps. mor. Blázen, kdo štěstí věří a před nuzným zavírá dveří. Prov. Bž. — Chmel. — co komu: dvéře. Kom., Jel. Mlčí, jako by mu ústa zavřel. Prov. To se žádnému nezavírá (nezamezuje, nezapovídá). Zříz. Ferd. Právo se mu nezavírá, das Recht wird ihm nicht vorenthalten, er wird von seinem Rechte nicht ausgeschlossen, sein R. wird ihm nicht verweigert. Zř. F. I. A. XX., H. X. Mal si dvere otvorené do lásky srdce mého, ale sa ti už zavrely, nevôjdeš viac do neho. Sl. spv. IV. 143. — čeho (obyč. co). Co platno chléva zavírati, když jiní krávy po- kradli. V. Když zavrú dveří. Št. Kn. š. 5. — co jak: dvéře na klíč, na zámek, na petlici, na kliku, na závoru, Us., na dva zá- pady, Šp., vůz na ostro z. Us. Oči na věky z. (umříti). Vz Smrť. Č. A to zjednajíc a zavrúc s jeho milostí. Tov. 6. Purkmistr podlé většího počtu zavírati má. Kol. 5. Nechť v jednom slově zavru. V. Ať v summě zavru; V krátkých slovech přímluvu z. V. Život smutným koncem z. (skončiti). Jel. V krátké řeči něco z. = krátce něco pově- děti. Jel. Očka na půl se zavřela. Hrts. Peklo se jim otevřelo a na věky zavřelo. Sš. P. 776. Nezavři na hubu (nepadni na obličej). U Solnice. Fch. Věčný kruh, jenž sebou sám se v sobě zavírá. Vrch. Myth. I. 210. On léhá a na večnovekú noc svetla zavírá. Hol. 99. A tak večeři na poly s hla- dem zavřevše. Exc. Václav III. zavřel jest po meči řadu Přemyslovců. Ddk. II. 427. S ve- likou radostí tu písničku zavírám. Pís. slez. Šd. Hlava ta sama s podobnou doxologií (slávoslovím) zavírá; Zavírá po logicku; Vězení jsme našli zavřené se vší bezpeč- ností. Sš. I. 137., II. 199., Sk. 59. Pražané a jiná města žalovali, že stav panský a ry- tířský se zavírají bez nich při sněmích a ledačemus bez nich svolují. Dač. I. 129. Římská stolice na nich všecko zakládá i po nich všecko zavírá. Jel. Enc. mor. XII. Ve- liké věci mají se konati a ze spolka zaví- rati. Pal. Děj. III. 3. 93. Což široce vy- psali, to on v jednom slovu zavřel; Podobně Daniel pod jedním podobenstvím lva a med- věda jednoho krále zavírá. BR. II. 138. a., 702. b. Když bratřie nebo strýci jsú sebe dielní, tu se jménem dědicóv ani bratřie nezavierají; Vnuci ani synové, když by byli odděleni, jménem dědicóv rozumieni a za- vřieni nemohú býti. Vš. Jir. 175. Na mne nesluší nic zavírati o tom na žádnou stranu. Vš. Nespraví ten nic do roka, kdo nezavře na čas oka. Prov. Reš., Č. M. 112. — co kdy. Dvéře v noci zavírají. Us. Sněm český zavřín po neděli reminiscere. Dač. I. 188. L. 421. zavřen pokoj mezi . . . Lpř. J. — na jak dlouho. Káza jej za (= na) tři dni zavřieti. Pass. 170. Zavřel se na zámku za sedm let. V. — co čím: přístup závorou. Jel. Zámek klíčem; řeč zavírkou (skončiti). Kom. Něco zdí z. (obezdíti). V. Zvěř tenaty z. Us. Smlouvami mezi sebou zavrou. Pr. měst. A jestližeby jiní lidé jakou sprave- dlnost k těm pastviskům měli, touto vypo- vědí jim spravedlnosti jejich nezavírám. Gl. 683. Z. něco smlouvou, über etwas einen Vertrag schliessen. Václ. XXXVIII. Kapi- tolou tou zavírá spis. Us. Pdl. Komín za- vírá se šoupátkem; Z. silnici záporou. NA. IV. 169., 182. Tímto (list) zavírám. Žer. 318. Naposledy tímto zavřeli (skončili). Bl. Všechnu svú řeč vedl a zavřel mnohými důvody. Let. 16. Tím věc zavírám (končím). Bart. 4. 21. I chce pán Boh dvěma přiká- zaníma všechna jiná přikázanie zavřieti, to věz bázní a milováním; Potom zavierá písmem; Těmi třmi (Mojžíšem, proroky a psalmy) zavierá Kristus vešken starý zákon. Hus 1. 59., 11. 144., 149. — koho kam: pannu do kláštera, D., někoho do šatlavy, Sych., ptáka do klece. Kom. Něco do listu z., einschliessen. Nz. Z-la ho do posady, že se jí nekořil. Sš. P. 671. Duše jižjiž v mdlobu se zavírající, Šml. I. 36. Do ko- môrky zatváram. Dbš. Obyč. 134. Bez súdu súdia nás, okúvajú svojimi zákonami a my? — mlčíme. V chalupy, chlievy zavreli nás, i jazyk — ach! i oči, svetla božie. Phld. IV. 172. Změnu trůnu a sice náhlou a ná- silnou zavírá Kozma v pouhé dva verše. Ddk. II. 450. Učiněn mír, do kterého za- vřeni jsou také Athenští. Lpř. Děj. I. 119. Cesta se k tomu nezavírá. Bck. — co, se, koho kde. Pověsť ta málo pravdy v sobě zavírá. Us. Pdl. Večer zavírala drůbež v chlívku. Kn. poh. 364. Poražený nepřítel zavřel se v pevnosti. Us. Letěl, až zavřel na hubě (= upadl). U Kr. Hradce. Kšť. Ach, Bože môj, nad milými vody se za- vrely. Sldk. 461. Jen se nad ní voda zavrela. Er. Sl. čít. 29. Z. co v sobě. Křn., Šml., Nz., J. tr., KB. III., Dač. I. 251., Jir. Anth. I. 3. vyd. III., Bart. 1. 20., Mus. 1883. 364. (z r. 1512.), NB. Tč. 85., 236. Krajinu tu zavírá na západě pohoří. Us. Pdl. Po obou stranách zavírají údolí příkré svahy vysočin. Lpř. Děj. I. 24. Atheňanům běželo o to, aby v míru zavřeni byli také Fokiďané. Ib. I. 143. Na západ zavírá ji (nižinu) horstvo. Lpř. J. Ale písmo zavřelo všechno pod písmem, aby . . ; Ovšem tedy v ní (v lásce k Bohu) i lásku bliženskou zavírá. Sš. II. 36., 63. Mansfeldius oblehl město Plzeň, v němž se Plzeňští i s lidem císařským za- vřeli ; Někteří na zámku se z-li. Dač. I. 248., 284. Zavřechuť ji (Dorotu) v žaláři. Dr. v. 54., Výb. II. 20. Zavírati střeva milo- srdenství nad ubohými. Pal. Děj. IV. 2. 398. Summa všech kněh, co se v kterých zavírá; Pod jménem dědicóv i dědičky se zavierají. Vš. Jir. 11., 175. V radách to za- vřeli a na tom zůstali. Z-li se na svém hradu. Háj; Ihned se o něm (= okolo něho) nebesa zavrela. Pass. 665. Kterážto strúha tak za- vierá v sobě dvě jezeře Martinov a Tyšina jmenované; Což se v týchž artikulech drží a zavírá; Tak jakž v sobě týž kšaft to šíře zavírá a ukazuje. Listy uher. hrad. z 1.1482., 1495., 1513. Že sú se tito dva radili a v stáji se v Brně zavierali sami a jej k sobě ne- pustili. NB. Tč. 120. A ji (Barboru) v temném žaláři zavřieti kázal. Pass. 33. Zavře se s ní na svém hradu. Alx. V. 101., Půh. II. 100. Vše, což chce, móž zavřieti v zákoně (do něho vložiti). Chč. A to se zavírá v předních dvou kapitolách, ve třech prosbách předních. BR. II. 3., 27. Pod tím pak zavřel pán Kristus všecko, což jest na světě nejmilej- šího. BR. II. 77. a. Ambit sklenutý čtver- hranný zavíraje v sobě nemalou zahradu. V. Jenž sú v moři zavřieni; Pak zavierá sv. Jan ve čtení, že mnohá jiná znamenie učinil jest Ježíš; V té řeči Kristově jest mnoho dobrého zavřieno; Sv. Pavel ukazuje, kterak jiná přikázanie v tomto přikázanie jsú zavřiena; Cierkev sv. množství v sobě lidu zaviera; Jablko zrnaté slove, jenž v jedné kuoře mnoho zrn zavierá; A v tom toto písemce chci zavřieti. Hus I. 351., II. 165., '276., 273., III. 84., 94., 104. (II. 373., III. 2., 4.). A pod tím zavírají (obsahují) všecky ty. Br. Zavříti v městě nepřítele; někoho v kole (okroužiti); Jaká povinnosť senatora byla, to Cicero krátce v tomto trém obsáhl a zavřel; To vše v sobě list tento zavírá. V. Jakož týž list to vše v sobě plněji z-rá. Faukn. 23. Listové, kteří moc listu hlavního mají a v sobě zavírají. Václ. II. Právo obecné za- vírá v sobě povinnosť osob v úřadě posta- vených. Kol. 1. Jak to vaše psaní šíře za- vírá. Jdn. 229. A poněvadž prvé zřízení zemské to v sobě obsahuje a zavírá. Zř. F. I. A. VII. (A. XIII., B. Xl.). I zavřel v mečiu lud svoj. Ž. wit. 77. 62. Z. něco u sebe (ustanoviti). V. Z. kolo u vozu, Us., patu u punčochy. Šp. Něco v radě, Br., ve sněme z. Plk. Koho v čem. Bl. — co, se, koho na čem (po čem). Moudrý nezavírá všeho na jedné hlavě. Pk. Všecko se na něm otvírá a zavírá (vše na něm záleží). Us. Kšť., Bdl. Tento zvláštní artikul měli a na tom zavřeli, aby bylo poselství. Pal. Děj. IV. 1. 79. A na tom zavřel, že z toho milému Bohu žaluje. Arch. II. 36. U Kaifáše na tom radu zavřeli, aby jej zahubili. BR. II. 125. Zavřel otázku tu na tomto. Jel. Mnoho na své mysli zavírá (o sobě myslí). Háj. Sami na tom zavřeli (na tom se ustanovili). Br. Ten takto o tom smyslil a na tom zavřel. V. Po dlúhých rozepřech na tom jsú zavřeli Háj. To když tak na tom zavřeli. Bart. 294. 16. Na sněme bylo zavříno. Er. 1523. Cf. Otevříti. — koho, co odkud. Z jistého důvodu něco z. (závěrek učiniti). V. Se všech stran je zavřeli (obklíčili). V. Co ji- ného z těchto důvodů z. máme? V. Okno z venku z. Us. Jak z předešlých vět na jisto zavírám. Sš. II. 37. Z čehož zavíráme, že nařízení ona v dobré paměti byla. Ddk. III. 58. Z toho, co jsme posud pověděli, mohlo se zavírati, že . . . Mus. 1880. 483. Země česká ze všech stran zavřena jest lesem. V. Zavře střeva svá ot něho (před ním). Hugo. (Tak) otevřel by myslenie své k Bohu zavra oči od světských věcí; (Duše) sama s sebú počne se vaditi, proč jest ot těch věcí, k nimž jest hleděti měla, oči jest zavierala; Jakož ten, ktož spí, od tělesných věcí oči zavierá, tak ten, ktož se v boho- myslném životě obierá, ote všech věcí svět- ských žádost svú zavierá a jedné samy ne- beské a věčné vidí; Z této řeči mistr hlubokých smyslóv takto zavierá řka. Hus I. 114., II. 311., III. 37., 220. — o čem. Z něčeho o něčem z. Us. O mnohých věcech neza- vřeli, zum Abschluss bringen. Čr. Ihned se o něm nebesa zavřela. Pass. V senatě pra- videlně zavíráno o všech důležitých věcech. Lpř. J. — proti komu. Nic proti proměně chleba v tělo Kristovo odtud zavírati ne- sluší. Sš. J. 41. Že on nemá ruky věrné zavřieti proti paní Jitce. Arch. II. 75. Z. se proti čemu čím. Chč. 307. — co s kým, s čím. Přímka AB zavírá s přímkou CD úhel a. Us. Pdl. Z. s nepřítelem mír. Lpř. J. — aby. Na tom zavřeli (ustanovili), aby... Trp. Na tom zavříno, aby . . . Břez. 186. Naučení vaše nám vydané zavírá, aby Černý Václav tu řeč hanlivú odprosil. NB. Tč. 236. — nač, auf etwas schliessen, lépe: do- suzovati se čeho, souditi z čeho o čem. Brs. 2. vyd. 271. — se. Dvéře se zavřely. Dvéře se nechtí zavírati. Us. Počet príchodzích bol tak veliký, že dvere sa vždy otváraly a zatváraly. Phld. IV. 527. Právo vyšší se nezavírá, die Appellation ist nicht verwehrt. Gl. 383. Propasti se zavřely. Vrch. Než se zima zavře (než Bude zima, bevor der Winter eintritt). Ms. 1581. Us. u Dobrušky, Vk., na Mor. Šd. Tam chodili lidé nakupovat, dvéře ani se nezavíraly. Us. Šd. Píseň se zavírá, už je všemu konec. Sš. P. 705. Dsky se zavírají. Vš. Jir. 173. Mnišie bohatí, ti zavrúce sě, dobře sě sami pickují. Hus II. 67. — že. Spolu smíme zavírati, že kníže slibům svým dostál. Ddk. III. 144. — jak (adv.). Vně z. V. Krátce něco z. (obsáh- nouti). D. Bídně život z. (skončiti). Jel. Ne- motorně zavírati (závěrek činiti). Scip. Zle zavírati (špatný závěrek činiti). Kom. Za- vírej zvolna, aby dvéře nebouchaly. Us. Dch. Pozdě se zavírá klec, když ptáci vy- létali. Us. Ten zámek se zle zavírá. Us. Šd. Láhev neprodyšně z. Mj. 133. Brány hned sa tuho zavrely. Dbš. Sl. pov. I. 132. I zdál se nyní mírněji, ano pěstěně a laskavě list svůj zavříti. Sš. I. 403. A tak krátce zaví- raje smrť jeho daleko lepší nežli neduživý život a ustavičná nemoc. Reš.

411303   2. Zavříti Svazek: 5 Strana: 0353
2. Zavříti, vru, el, ení, zavírati = počíti vříti, zu sieden anfangen, aufsieden, auf- kochen; zapáliti se, sich entzünden. — abs. Voda zavřela. Voda zavierala. Němc. VII. 63. — na koho. Kněží na ženy zavřeli (bažili po nich). Aesop. — co čím: hrady ožehem z. (zapáliti; zastr.). Dal.

411304   1. Zavříti Svazek: 7 Strana: 1128
1. Zavříti. Cf.Mkl. Etym. 382. a. — co: sněm, Arch. VIII. 203., čísla příliš obsazená (v lotterii). S. N. IV. 1401. — co komu Chceli ho z čeho viniti, že se jemu ta cesta nezavírá. Arch. VIII. 454. a často tam. — co jak: dvéře na řetízek, na kliku (v Klat), na provázek (u Jič.), na petlici (v Chrud.) a j Us. — kde. Z. se ve svém pokoji. Št. Kn. š. 86. Hlava šestá, v níž se zavírá o . . . Bart. 23. — co na čem. Za- vřel na tom naše spasení (zavěsil). Krnd. 1. — co odkud jak. Z mnohých okolností s jistotou zavírati lze. Šf. Strž. II 181. — co s kým: mír. Tk., Šf. Strž. III. 333. — čím. Tímto svou zprávu zavírali. Bart. 112. Zámkem jej zavře tvrdé. Ezp. 1410.

411305   Zavříti Svazek: 8 Strana: 0504
Zavříti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. Nebe od deště zavírati (nedati pršeti). XVII. stol. Mus. 1895. 315.

411306   2. Zavříti kde Svazek: 7 Strana: 1128
2. Zavříti kde. Zavřelo to v něm. Šml.

411307   Zavřití, n Svazek: 5 Strana: 0353
Zavřití, n. = zavření. Vz Zavříti, 1. — Z. = jizba, vůbec každá uzavřená místnosť Má v domě troje z. Mrzne i v z. U Kolína. Šml.

411308   Zavřitosť Svazek: 5 Strana: 0353
Zavřitosť, i, f., die Verschlossenheit. Šm.

411309   Zavřitý Svazek: 5 Strana: 0353
Zavřitý = zavřený n. zavřen býti mo- houcí, geschlossen, versperrt, verschlossen; schliessbar. Vz Zavříti, 1. Us. u Domažl. Jrsk. Z. pokoj v domě, V., Br., město, Br., dvůr. Reš. (Poslal ho) s listem (dopisem) z-tým. NB. Tč. 184.. 192. Tento den jest všecko z-té. U Uh. Hrad. Tč. Ty bys chtíla míť se jak sto kvetů na Jana z-týho. U Domžl. Jrsk. Z. kapsa. Us. Dch. Z. dům. U Přerova. Kd. Z-týma očima. Arch. IV. 155. — Z. 312 v botan. = 1. beze všeho otvoru n. nepravi- delně otvírající se, 2. otvorem opatřený, jenž chlupy, šupinami zacpán jest, geschlossen. Est. 522.

411310   Zavřitý Svazek: 7 Strana: 1128
Zavřitý. Z-tou rukou přes hubu ho uho- dil. 1583. Wtr. Obr. II. 57.

411311   Zavřitý Svazek: 8 Strana: 0504
Zavřitý = jejž zavříti lze. Z. dvůr. Val. Brt. D. H. 423. Z. kožich (který se po straně zavíral). Wtr. Krj. I. 349.

411312   Zavřitý Svazek: 8 Strana: 0504
Zavřitý = který jest zavřen. Z. dvůr. Val. Brt. D. II. 423.

411313   Zavřitý Svazek: 9 Strana: 0400
Zavřitý = zavřený. Z. pěsť. Sdl. Hr. X. 91.

411314   Zavřitý Svazek: 10 Strana: 0524
Zavřitý helm. Kol. Her. I. 223., 225.

411315   Zavřiústa Svazek: 9 Strana: 0400
Zavřiústa Jan. Arch. XVIII. 373.

411316   Zavsaditi Svazek: 5 Strana: 0355
Zavsaditi = vsaditi, einsetzen, einpflan- zen. — co. Puch.

411317   Závsí Svazek: 5 Strana: 0355
Závsí, n., Zawsy, ves u Soběslavi; my- slivna u Humburk. Cf. Blk. Kfsk. 479.

411318   Zavše Svazek: 5 Strana: 0355
Zavše = vždy, za vždy, po každé, každým rázem, immer, jedesmal, jeden Augenblick. Ve Slez., na Mor. a Slov. Tč., Ht. Sl. ml. 154. Z. len na teba myslievam. Sl. ps. 176. Ta tvoja mať veľká jaskotnica z. mi po- 312* vedá: Tys nerobotnica. Sl. spv. VI. 204. Oj! fajočko ľubá, nože mi pekne hor, nože mi kotúčky okruhlé z. tvor. Ppk. II. 108. V opovržencoch z. povstáva vedomie svojich vlastných sil. Č. Čt. II. 181. On do neba z. pozerá. Btt. Sp. 116. Lahne, vstane s piesňou z. Čjk. 70. Z. sa potešil, keď zlaté jablka oberať šiel; To z. sa mu nevidelo; Zavše prišla ku pastorkyni. Dbš. Sl. pov. I. 225., 228., VI. 5.

411319   Zavše Svazek: 7 Strana: 1128
Zavše smutna (byla). Výb. I. 174.

411320   Zavše Svazek: 10 Strana: 0524
Zavše = vždy. Baw. J. v. 334.

411321   Zavšemi Svazek: 5 Strana: 0356
Zavšemi = vojínové za jinými všemi bo- jující, die Hintersten. Cyr. — Z. = záškod- níci, die Marodeurs, der Nachtrab. Sych.

411322   Zavšiknouti Svazek: 5 Strana: 0356
Zavšiknouti, knul a kl, utí, mit einem diesem Worte ähnlichen Laute rufen. — jak: plnou tlamou. Pam. kut.

411323   Zavšiný Svazek: 5 Strana: 0356
Zavšiný = zavšivělý. Z. košula. Na Ostrav. Tč.

411324   Zavšiti se Svazek: 5 Strana: 0356
Zavšiti se, il, en, ení, Läuse bekommen. — kde. Já sem se tam (v cizí zemi) c lý zavšil. Na Ostrav. Tč.

411325   Zavšivavěný Svazek: 5 Strana: 0356
Zavšivavěný = zavšivělý. Z. dítě. Mor. Šd.

411326   Zavšivavěti Svazek: 7 Strana: 1128
Zavšivavěti = zavšivěti. Us. Šd.

411327   Zavšivělosť Svazek: 5 Strana: 0356
Zavšivělosť, i, f., das Verlaustsein.

411328   Zavšivělý Svazek: 5 Strana: 0356
Zavšivělý = plný vší, verlaust. Z. místo. Rostl. Přišel domů všecek z-lý. Us. Msk.

411329   Zavšivený Svazek: 5 Strana: 0356
Zavšivený; -en, a, o = zavšivělý. Je všecek z-ný. Us. Hý., Šd.

411330   Zavšivěti Svazek: 5 Strana: 0356
Zavšivěti, ěl, ění, verlausen. Us.

411331   Zavšiviti Svazek: 5 Strana: 0356
Zavšiviti, il, en, ení, verlausen. — se — zavšivěti. Ten rybník (ryby v něm) se za- všivil. Us. — se kde. V Bosně se celý z-vil. Us. Tč. — si co: košili. Us. Tč.

411332   Závtah Svazek: 5 Strana: 0356
Závtah, u, m., statice, die Strandnelke. Vz Rstp. 1238., Slb. 291.

411333   Závtahovitý Svazek: 5 Strana: 0356
Závtahovitý. Z. rostliny, staticeae: závtah, trávnička. Vz Rstp. 1238.—1240.

411334   Zavtipkovati si o čem Svazek: 5 Strana: 0356
Zavtipkovati si o čem, scherzend sagen, einen Witz reissen. Km. 1884.

411335   Zavučati Svazek: 5 Strana: 0356
Zavučati, vz Vučati.

411336   Závuďan Svazek: 5 Strana: 0344
Závuďan, a, m. = závodák. Us. Šd.

411337   Zavuňati Svazek: 5 Strana: 0356
Zavuňati = zavoněti. Na Ostrav. Tč.

411338   Zavundati Svazek: 5 Strana: 0356
Zavundati = zandati. Ros.

411339   Zavundávati Svazek: 5 Strana: 0356
Zavundávati, vz Zandati.

411340   Závůrka Svazek: 5 Strana: 0356
Závůrka, y, f. = malá závora, das Rie- gelchen. Chmel. Lex. 409.

411341   Zavutlený Svazek: 5 Strana: 0356
Zavutlený, verwirrt. Z. niť = spletená. Us.

411342   Zavyčísti si Svazek: 8 Strana: 0504
Zavyčísti si. (To když viděla), tuze si zavyčítala (výčitky činíc si ulehčovala). Světz. 1893. 367., 1896. 135.

411343   Zavyčítati co komu Svazek: 10 Strana: 0524
Zavyčítati co komu. Rais. Sir. 250.

411344   Zavýjaní Svazek: 5 Strana: 0356
Zavýjaní, n., das Geheul. Počuje veľký krik a z. Dbš. Sl. pov. I. 460. Z. psov pred domom značí nešťastie. Dbš. Obyč. 46. Krik, kliatby, šum, z. a plač. Phld. III. 2. 141.

411345   Zavýjati Svazek: 5 Strana: 0356
Zavýjati, vz Zavyti.

411346   Zavykati koho Svazek: 5 Strana: 0356
Zavykati koho, verwöhnen. Us. Na Mor. spovykati. Brt. — Z., zu ihrzen anfangen. — komu. Us.

411347   Zavyklý Svazek: 5 Strana: 0356
Zavyklý = choulostivý, verwöhnt. Us. Na Mor. spovykaný. Brt.

411348   Zavylněný Svazek: 5 Strana: 0356
Zavylněný; -ěn, a, o. Vem župicu z-nú. Kol. ván. 93.

411349   Zavymnalý Svazek: 5 Strana: 0356
Zavymnalý (mající hezké výmě), schön euterig. Z. kráva. U Rychn. Ntk.

411350   Zavymnati Svazek: 5 Strana: 0356
Zavymnati (od výmě) = veliké výmě do- stati, grosseuterig werden. Vařím krávě žito, aby zavymnala. U Rychn. Msk. — kdy. Kráva před otelením hodně zavymnala. U Hořic. Hk. Vz Zavymnouti.

411351   Zavymnouti Svazek: 5 Strana: 0356
Zavymnouti = zavymnati. Dáváme krávě lopačku, aby zavymla. Mor. Šd.

411352   Závýmolí Svazek: 7 Strana: 1128
Závýmolí, n. = pole za výmolem. MzO. 1890. 180.

411353   Zavýskati Svazek: 5 Strana: 0356
Zavýskati; zavýsknouti, sknul a skl, utí; zavyskovati, anfangen zu jauchzen. — kde. Kdo tu zavýskl? Us. — si. Kká. K. sl. j. 95. — co. Ať si tedy ňákou zavýskají. Us. Tyl. — jak. Všichni sborem zavýskli. Vrch. — na koho. Us. Tč. — kdy komu. Což jinak srdce mu zavýsklo ve svobodě. Světz. 1880. — co komu jak. Náramným trikrát hukotom Bohu slávu zavýskli. Hol. 266.

411354   Zavýsknouti Svazek: 5 Strana: 0356
Zavýsknouti, vz Zavýskati.

411355   Zavýsknutí Svazek: 5 Strana: 0356
Zavýsknutí, n., das Aufjauchzen. Tč. Slastné z. Kls.

411356   Zavyskovati Svazek: 5 Strana: 0356
Zavyskovati, vz Zavýskati.

411357   Zavýtečníkovati si Svazek: 5 Strana: 0356
Zavýtečníkovati si, kurze Zeit einen hervorragenden Mann spielen. Vydá veřejné provolání, sbírá příspěvky, potvrzuje jich příjem svým podpisem v novinách a tak si na chvilku též zavýtečníkuje. Km. 1883. 19.

411358   Zavyti Svazek: 5 Strana: 0356
Zavyti, vz Výti; zavýjati, zavývati, auf- heulen, anfangen zu heulen, ein wenig heulen. — abs. Vlk zavyl. Ros. Pes zavyje, jak muziku učuje. Us. Tč. Pes zavýja. Na Slov. Hdž. Šlb. 11., Sldk. 129. Guraj prestal za- výjať a utiahnul sa pod návratie. Phld. III. 314. Len sova presmutné na dlhý plač ťáhla hučánie a zjašení vókol psi zavývali. Hol. 315. Zavýja ako vlk (křičí). Zátur.

411359   Zavyti Svazek: 7 Strana: 1128
Zavyti. Od velkého žialu zavýjali strašně. Dbá. Sl. pov. I. 5.

411360   Zavyti s kým Svazek: 8 Strana: 0504
Zavyti s kým. Aby zavýjal s divými zviermi. Phľd. XII. 665.

411361   Zavyučenou Svazek: 5 Strana: 0356
Zavyučenou, lépe: za vyučenou. Jg. Vz Vyučený.

411362   Zavzánek Svazek: 5 Strana: 0356
Zavzánek, nku, m. = závdavek. Z. na To dán. Půh. II. 283.

411363   Zavzati Svazek: 5 Strana: 0356
Zavzati, vz Zavzíti.

411364   Zavzatosť Svazek: 5 Strana: 0356
Zavzatosť, i, f., die Eingenommenheit, Erbitterung. Na Ostrav. Tč.

411365   Zavzatý Svazek: 5 Strana: 0356
Zavzatý; -at, a, o, eingenommen, erbittert. Na Ostrav. Té.

411366   Zavzdechnouti Svazek: 5 Strana: 0356
Zavzdechnouti, zavzdychnouti, chnul a chl, utí, zavzdychati, anfangen zu ächzen, zu seufzen. — jak. Těžce zavzdechl a zemřel. Us. Zltovláske iba čo niekedy zavzdychlo sa z hlboka a nevravela nič. Dbš. Sl. pov. I. 69. Zavzdychne smutne: Už som všetko ztratil. Č. Čt. II. 95. - abs. Sedia oni, sedia, do ohníčka hlädia, slovka nepovedia. Len keď bor zašumie, keď vetor zaveje — skočia, zavzdychajú: Jaj naše nadeje! Btt. Sp. 9. Dievčiatko tŕpne, slúcha a rúčky slo- žiac zavzdychá. Ib. 119. — si. Zavzdychne si: Pros za mne! Us. Šd., Němc. — se komu. Strelcovi všakovak bolo okolo srdca a neraz sa mu zavzdychlo; Slúbil si mi toho beranca. Ach, zavzdychlo sa dobrému Jankovi, slúbil som ti ho, slúbil. Dbš. Sl. pov. III. 10., VIII. 44. — kdy kde. V noční době zavzdychati chvilenku na hrobě. Hdk.

411367   Zavzdechnutí Svazek: 5 Strana: 0356
Zavzdechnutí, n., der Seufzer. Nrd. Bld. 30.

411368   Zavzdorovati Svazek: 5 Strana: 0356
Zavzdorovati, ein wenig trotzen. -- komu. Us.

411369   Zavzduší Svazek: 9 Strana: 0464
Zavzduší, n. Tbz. IV. 1. 295.

411370   Zavzduší Svazek: 10 Strana: 0524
Zavzduší, n. = onen svět. Tbz. II3. 328., V. 6. 221.

411371   Zavzdy Svazek: 9 Strana: 0400
Zavzdy = někdy. Z. tam přicházívá. Mtc. 1893. 20.

411372   Zavzdychnouti Svazek: 10 Strana: 0524
Zavzdychnouti touhou. Kvap. Lib. 27. Sr. Zavzdechnouti.

411373   Zavzíti Svazek: 5 Strana: 0356
Zavzíti, vezmu, vzal, vzetí; zavzati (slov.) = vzíti, nehmen. — co kam. Co v hlavu zavzal (sich in den Kopf setzen), na tom stál. Kom. Kaz si zavzal do hlavy a viac nepopustil od toho. Mt. S. I. 109. — abs. Bylo sucho, zelé nezavzalo (nezaložilo i. e. do hlávek). Slez. Šd. — se. Obilí se za- vzalo (fasste Wurzeln). Slez. Šd. — si = umíniti si, sich vornehmen, in den Kopf setzen. Slov. Na ostatok zavzala si do tej dvanástej izby čo len jedným očkem na- kuknúť. Dbš. Sl. pov. VI. 9. — se nač, etwas unternehmen, sich zu etwas entschlies- sen, sich einer Sache widmen. Na Slov. Aby každý tým lepšie dbal na to, na čo zavzal sa; Kamkoľvek v svete obrátiš sa a na čo zavezmeš sa, budeš aký najšťastnejší môžeš len byť. Dbš. Obyč. 92., 105. A veď už, keď len tak zavzal si sa na to, choď, hľadaj. Dbš. Sl. pov. VII. 47.

411374   Zavzíti Svazek: 7 Strana: 1128
Zavzíti. Zavzal (přijal) peníze na pěší službu (za pěšáka se pronajal) Arch. IX 175.

411375   Zavzlení Svazek: 10 Strana: 0524
Zavzlení, n. = vykládání ve zlé, nevole. Šf. v Pal. Záp. II. 59.

411376   Zavzlykati Svazek: 5 Strana: 0357
Zavzlykati, zavzlyknouti, knul a kl, utí, aufschluchzen. Us., Šml. I. 52., Hvls.

411377   Zavzlyknouti Svazek: 10 Strana: 0524
Zavzlyknouti. Rais. Lop. 200. Vz Vzly- kati.

411378   Zavznášeti Svazek: 5 Strana: 0357
Zavznášeti, vz Zavznésti.

411379   Zavznésti Svazek: 5 Strana: 0357
Zavznésti, zavznášeti se = povznésti se. — kde. Bo len ta duša uzrie mesiáša, čo nad svetom sa zavznáša. Phld. III. 471.

411380   Zavzněti Svazek: 5 Strana: 0357
Zavzněti, vz Zavzníti.

411381   Zavzníti Svazek: 5 Strana: 0357
Zavzníti, zavzněti, zazníti, zazněti, zni, ěl, ění, anfangen zu klingen, erklingen, er- tönen, erschallen. — abs. Zavzní hlas zvonu, trouby zvuk. Kom. Zavzněly trouby. Ros, Zavzněla veselá novina. Jel. Zavzněl po- hřební pochod. Dch. Hudba zavzněla. Us. Vlč. Zavznely zvuky vojanskej hudobnej bandy. Na Slov. Lipa 268. Tvorčie slovo božské zavznelo a zem, more, prameně, po- toky a rieky vyviedlo. Na Slov. Tč. Preto drumbielky hlások zaznieva, keď deň búrny už zamdlieva. Č. Čt. II. 99. Ať zavzní hlahol trub a bubnů hluk. Us. Tč. Takové válečné zpěvy zaznívaly, když r. 1158. usneseno bylo tažení do Italie; Kde zpěv zaznívá, tanec není dalek. Ddk. IV. 216., 249. Keď teda už na své všetci sa osádlili místa, trúby tedáž zazňá. Hol. 19. — komu kde. Dal mi jednu, až mi v uších zaznělo. Ros. Od- tedy zaznievaly na brehoch tej stepnej rieky bojovné spevy a brinkot zbrane. Lipa 218. Okolo uší mu zavzněl divoký chechtot a zlostný křik. Němc. 1. 137. Na Radhošti zazněl zvonec, pohádce té už je konec; Na- jednou zavzní za dveřmi zvoneček. Kld. II. 159., 279. V kterém uchu ti zaznělo? Us. Tč. Krok jejich zazněl v dlažbě mramorové. Čch. Mch. 40. Hněv jí zazněl v hlase. Kká. K sl. j. 33. Před jeskyní zazněl rohů hlas. Vrch. Zaznela zbroj nad ním a hrmotný dávala brinkot. Hol. 22. On zrútil sa tedáž a bitá zem zaznela pod ním. Hol. 100. — komu čím. Zazněl jí i Sion písní. Ráj. Tím váním šumot splavu z dáli šeptem zaznívá. Goll. — co po kom. Zavzním po Horaci libou písničku. Puch. — odkud. Zazněji (zazněje?) z bubnov hrozný sal. St. skl. II. 207. S věže zazněl zvonů zvuk. Us. Zpěv zavzněl z úst mladistvých. Us. Tč. Křik zazníval s levé strany. Němc. Struna ked z nadzemských bytov zaznieva. Lipa 351. Z ňader zazněl vzdech; Hlasně zazní sborem ze všech retů. Kká. K sl. j. 30., 135. Z pro- tějška do vln a větru bouřné vřavy zazněl choral z chrámu z dáli. Vrch. Myth. I. 156. Vz Z. kdy. — kam. Tu zaznělo pronikavé vzkřiknutí v otevřená okna. Hrts. Ať surma zavzní do boje. Na Slov. Tč. Rozveselá mu pri tom do uši zaznívala hudba. Hol. 144. Se hroziti budou, když v troubu poslední zavzní. BR. II. 91. b. — jak. Zavznej bôlne ešte ráz. Kyt. 1876. 29. Ozon trúb hlasne zaznieva. Ppk. I. 85. Vesele a lehce zazněl (rohů zvuk). Vrch. Ačkoli o Kristovu pří- chodu den po dni hlas zvučí, avšak teprv potom tak zavzní, až jej i mrtví v hrobích uslyší. BR. II. 112. b. Vz Z. odkud. — kudy. Hudba zavzněla salonem. Hrts. Jásot zazněl davem. Vrch. Horou zaznel výkrik. Kyt. 1876. 4. Jak by z dálky tony harf mi lesů šerem zaznívaly v sluch. Vrch. — o čem. Pořad jen o vlasti píseň má zaznívá. 0. exc. — kdy odkud. Při žnivách zaznívá zpěv jásavých Slovaček. Us. Tč. Tu po velkém čase tvorčie slovo božie od ducha božieho zavznielo. Na Slov. Tč. — jak daleko. Hlas jeho zazníval míli cesty. Němc. I. 138.

411382   Zavztekliti Svazek: 5 Strana: 0357
Zavztekliti, il, en, ení = vzteklým uči- niti.

411383   Zavždy Svazek: 5 Strana: 0357
Zavždy, immer, immerfort. Pišta ešte ne- častejšie domov chodieval, odkedy ho mati k ženbe z. nutila. Lipa 201. Zavždy duch môj z rána myšlienkon sladkou svieže se okrieva Ppk. I. 48.

411384   Zayhry Svazek: 5 Strana: 0357
Zayhry (zastr. = za hry, zahrávaje si, zum Scherz). Jel. Enc. m.

411385   Záz, záze Svazek: 5 Strana: 0357
Záz, záze, vz Zadu.

411386   Zaźabiti Svazek: 5 Strana: 0357
Zaźabiti, il, en, ení, zazabovati = za- chladiti, erkälten. — si co: nohy. — se. Na Ostrav. Tč.

411387   Zazábnouti Svazek: 5 Strana: 0357
Zazábnouti = zazábsti. Vz Zábnouti. Us. Šd.

411388   Zazábsti Svazek: 5 Strana: 0357
Zazábsti, vz Zábsti. — koho kam. Za- záblo mne v nohy, v ruce. Us. Šd.

411389   Zázadí Svazek: 5 Strana: 0357
Zázadí, n., der äusserste Hintergrund. Šm.

411390   Zázahradský Svazek: 5 Strana: 0357
Zázahradský = kdo bydlí za zahradou, wer hinter dem Garten wohnt. Us. Šd.

411391   Zazáporený Svazek: 7 Strana: 1128
Zazáporený = záporou zapřený, zavřený, zastrčený. Slov. Rr. Sb., Rl. Pr. I. 6.

411392   Zazardzavělý Svazek: 5 Strana: 0357
Zazardzavělý = zazrzavělý. Slov. Bern.

411393   Zazardzavěti Svazek: 5 Strana: 0357
Zazardzavěti = zazrzavěti. Slov. Bern.

411394   Zazářiti Svazek: 5 Strana: 0357
Zazářiti, il, ení, zazařovati, erglänzen. — abs. Oheň zazářil. Us. — komu. Boží den ti opět zazářil. Nitra VI. 16. — kdy se kde. Byl to skvělý okamžik běhu světového, v němž zazářilo týmě národů. Ddk. IV. 69. Na východě se zazářilo. Us. Tč. Den, jímž prestol zhanobené země v ní zazářil. Kká. K sl. j. 237. — se jak. Nebe ohněm za- zářilo. Us. Tč.

411395   Zazářiti kam jak Svazek: 10 Strana: 0524
Zazářiti kam jak. Zazářila naň kou- zelným úsměvem. Zr. Ger. 71. Z. štěstím. Zr. Čech. 47.

411396   Zazařovati Svazek: 5 Strana: 0357
Zazařovati, vz Zazářiti.

411397   Zazásobení Svazek: 5 Strana: 0357
Zazásobení, n., die Versorgung, Verpro- viantirung. Z. koho čím. Us.

411398   Zazásobený Svazek: 5 Strana: 0357
Zazásobený; -en, a, o, versorgt, verpro- viantirt. — čím: vodou, ledem.

411399   Zazásobiti Svazek: 5 Strana: 0357
Zazásobiti, il, en, ení, zazásobovati, ver- sorgen, verproviantiren. — koho, se čím na jak dlouho: potravou na měsíc. — se kdy: v čas. Phld. III. 419.

411400   Zazátkovati Svazek: 5 Strana: 0357
Zazátkovati, einspünden. — co: láhev. Šm.

411401   Zazavdančený Svazek: 5 Strana: 0357
Zazavdančený; -en, a, o = na co se dal závdavek. Z. kůň, obili. Mor. Šd.

411402   Zazavdančiti Svazek: 5 Strana: 0357
Zazavdančiti, il, en, ení = na něco závdavek dáti, Angeld geben. Na Mor. — co: koně, obilí. Šd., Vck.

411403   Zazávětati Svazek: 5 Strana: 0357
Zazávětati, zazávětiti, zazávětovati, testa- mentarisch legiren, vermachen. — co komu: 100 zl. Us. Šd.

411404   Zazávětiti Svazek: 5 Strana: 0357
Zazávětiti, vz Zazávětati.

411405   Zazávětovati Svazek: 5 Strana: 0357
Zazávětovati, vz Zazávětati.

411406   Zazáviděti komu co Svazek: 7 Strana: 1128
Zazáviděti komu co. Skutky tieto mu z-li Turci. Orl. II. 207.

411407   Zazávitkovati Svazek: 5 Strana: 0357
Zazávitkovati = závitkem něco opatřiti. Us. Šd.

411408   Zazávorovati Svazek: 7 Strana: 1128
Zazávorovati = závorou zastrčiti. Us. Šd.

411409   Zazavrátničiti si Svazek: 8 Strana: 0504
Zazavrátničiti si. Z-li si ceruzkou ,ab- solutus' = zaznamenali? Phľd. 1895. 77.

411410   Zazdání Svazek: 5 Strana: 0357
Zazdání, n., vz Zdání.

411411   Zazdáti se Svazek: 5 Strana: 0357
Zazdáti se, scheinen; träumen; gefallen. — se komu. Co se Vám to jenom zazdálo ?; Není pravda, to se ti jenom cosi zazdálo. Us. Co se ti zazdálo, žes to udělal? Us. Tč. Taký se mně sen zazdál, že milého zahlídám. Čes. mor. ps. 89., Sl. ps. 89. Tá vposled sa mu najlepšá zazdávala radda. Hol. 9. A marně se to zazdalo některým vykladatelům; Jak se některým vykladačům zazdálo. Sš. Sk. 180., 236. Išlo dievče žito žať zemskému pánovi, jemu se zazdály její biele nohy. Sl. spv. Šd. — se komu kdy o čem. Kterým (lidem) se ve strastech zazdá, že ... Sš. Sk. 24. Štěstí, o němž ani ve snu nikdy se mi nezazdálo. Šml. I. 24. — s infinit. Zazdálo se mu tam jíti. Us. Vck., Tč.

411412   Zazdáti se komu Svazek: 8 Strana: 0504
Zazdáti se komu = zalíbiti se. Baň. By- strica sa mu zazdála. Phľd. 1894. 592.

411413   Zazdění Svazek: 5 Strana: 0358
Zazdění, n., die Einmauerung. Z. parního kotlu. Šmr. 15. Dokonalé, neúplné z. trámu. Pek. 104., 109. — Z., gemauerter Verschlag. Dch.

411414   Zazděný Svazek: 5 Strana: 0358
Zazděný; -ěn, a, o, vermauert, einge- mauert. Z. kotel, Šp.. poklad, Us., trám. Pek. 81. — jak. Trám na jednom konci, na obou kocích, jedním koncem z. Pek. 103., 105., 106., Mj. 17. — proč. Z cely volně zvolené, jejíž vchod za jistých ná- boženských obřadů zazděn byl, po celý život svůj nikdy více nevyšel. Ddk. IV. 318.

411415   Zazditi Svazek: 5 Strana: 0358
Zazditi, il, ěn, ění; zazdívati = zdí za- dělati, ver-, zu-, einmauern, zubauen. — co : okno, Ros., poklad. D. — co komu. Za- zdil mu celou výhlídku. — co kde. Kromě ostatků i sv. hostie má v pouzdře v hrobce oltářní zazděna býti. Ddk. III. 40. Načež prý kníže opata i s 20 bratry dal v jejich jídelně z. a hladem umořiti. Ib. IV. 320. — koho čím: cihlami. Us. — kam. Obstárlý hrade, k dítkám lítosť měj, jež závisť ve tvé náspy zazdila. Shakesp. Tč. Zazděte mě do kamení, ať pěsnička o mně není. Sš. P. 170. — koho jak. Manželku svou dal z. 'LX živa. Pal. Děj. V. 2. 324. — na koho jak zazdívati, anstossen, Anspielungen machen : slovy uščepačnými. Na Ostrav. Tč.

411416   Zazdívání Svazek: 5 Strana: 0358
Zazdívání, n., die Ver-, Einmauerung. O z. lidí vz Sdl. Hrd. 1 78.—79., 120.

411417   Zazdívati Svazek: 5 Strana: 0358
Zazdívati, vz Zazditi.

411418   Zazdívka Svazek: 5 Strana: 0358
Zazdívka, y, f. = zazdění, die Einmau- erung. Z. parního kotlu. Šmr. 61. — Z., ge- mauerter Verschlag. Vyzdívání z-ky. Stat. př. kn. 1877. str. 96.

411419   Zazdravkati Svazek: 5 Strana: 0358
Zazdravkati = připiti, Gesundheit zu- trinken, toastiren. Na Slov. Plk.— si s kým. Zazdravkajte si s Gorazdom. Chlpk. Dram. I. 50. — Phld. III. 463.

411420   Zazdrok Svazek: 9 Strana: 0400
Zazdrok (zozrak), u, m. = zázrak. Slez. Lor. 81.

411421   Zázdrosť Svazek: 5 Strana: 0358
Zázdrosť, i, f. = závisť, der Neid; die Missgunst. Sš. L. 63. Aby tou řevnivostí a z-stí rozdráždili se k úsilnému po spáse v Kristu se snažení; Aby se nezdalo, že ze závisti a z-sti jména ta jiná vynáší. Sš. I. 115., 164. Odkliď závisť a odejmi zádrosť a tvým jest, co má druh tvůj. (Aug.). Sš.

411422   Zazdříti Svazek: 5 Strana: 0358
Zazdříti = zazříti, hinschauen. — kam. Na Ostrav. Tč.

411423   Zazdvihnouti Svazek: 5 Strana: 0358
Zazdvihnouti, hnul a hl, ut, utí, zazdvi- hovati, ein wenig aufheben. — co. Vzal sochor, zazdvihnul skálu a za nedlouho byla skála na vůz naložena. Kld. II. 125.

411424   Zazdźěť Svazek: 7 Strana: 1128
Zazdźěť. Zazdźioł na trnu (zachytil se); Zazdživo to do potoka (zabíhá). Frýdek. Brt. D. 297.

411425   Záze Svazek: 5 Strana: 0358
Záze, vz Zadu, Záz.

411426   Zazelenalý Svazek: 5 Strana: 0358
Zazelenalý, grünlich. Z. barva. D., Šml. I. 52.

411427   Zazelenatěti Svazek: 5 Strana: 0358
Zazelenatěti, ěl, ění, grünlich, grün werden. Ros.

411428   Zazelenati se Svazek: 5 Strana: 0358
Zazelenati se, zazelenávati se, grün wer- den, aufgrünen. — abs. Pohlídej, děvečko, na tu suchú jedlu: jak se zazelená, tož já si tě vezmu. Brt. P. 158. — se kdy. Louky po dešti se zazelenaly. Us. Po bouřce vše jen tím krásněji se zazelená. Sá. v Osv. I. 178. — čím: deštěm. Us. Stráň sporou travou se zazelenala. Us. — komu. Až se mi štěstí zazelená. Us. — kde. Až se jí v očích zazelenalo (zajiskřilo). Sá. — si co. Co si únor zazelená, březen mu to hájí; co si březen zazelená, květen mu to spálí (květen mrazem spálí). Us. Šd. Tč.

411429   Zazelenatiti Svazek: 5 Strana: 0358
Zazelenatiti, il, ěn, ění, grün machen; se, grün werden. Ros.

411430   Zazelenaviti Svazek: 5 Strana: 0358
Zazelenaviti, il, en, ení, zazelenavovati, grünlich färben. Rostl. III. a. 117.

411431   Zazelenělý Svazek: 5 Strana: 0358
Zazelenělý, grünend. Bern.

411432   Zazelenení Svazek: 5 Strana: 0358
Zazelenení, n., das Aufgrünen; das Grün- machen, Grünfärben. Bern.

411433   Zazeleněný Svazek: 5 Strana: 0358
Zazeleněný; -ěn, a, o, grün gemacht, grün gefärbt. Bern

411434   Zazeleněti Svazek: 5 Strana: 0358
Zazeleněti, ěl, ění, grün werden, auf- grünen. Ros.

411435   Zazeleniti Svazek: 5 Strana: 0358
Zazeleniti, il, ěn, ění, grün machen (fär- ben). — co čím: vodu barvou. Us. — se.

411436   Zázemí Svazek: 5 Strana: 0358
Zázemí, n., das Hinterland. Dch.

411437   Zázemský Svazek: 5 Strana: 0358
Zázemský, hinterländisch. Z. ideal. Šml.

411438   Zázen Svazek: 5 Strana: 0358
Zázen v pýše, snad: zažen (zažžen). Výb. I. 960.

411439   Zazerání Svazek: 5 Strana: 0358
Zazerání, n. = zhlídání na koho. Vz Zazerati. Na Slov. Šd.

411440   Zazeratí Svazek: 5 Strana: 0358
Zazeratí, vz Zazříti.

411441   Zazerdzavělosť Svazek: 5 Strana: 0358
Zazerdzavělosť, i, f. = zazrzavělosť. Slov. Bern

411442   Zazerdzavělý Svazek: 5 Strana: 0358
Zazerdzavělý = zazrzavělý. Slov. Bern.

411443   Zazerdzavěti Svazek: 5 Strana: 0358
Zazerdzavěti = zazrzavěti. Slov. Bern.

411444   Zazerzavělosť Svazek: 5 Strana: 0358
Zazerzavělosť, vz Zazrzavělosť.

411445   Zazerzavělý Svazek: 5 Strana: 0358
Zazerzavělý = zazrzavělý.

411446   Zazerzavěti Svazek: 5 Strana: 0358
Zazerzavěti, vz Zazrzavěti.

411447   Zází Svazek: 10 Strana: 0524
Zází = zadní. Mš.

411448   Zázim u Svazek: 7 Strana: 1128
Zázim u, m. = zásoba na zimu. Neud.

411449   Zazimeť Svazek: 5 Strana: 0358
Zazimeť, el, ení, erkalten, kalt werden. Slov. Bern. Kobzole ještě v zemi zazimí (a proto neporostou). Slez. Šd.

411450   Zaziměť Svazek: 7 Strana: 1128
Zaziměť. Kobzole ešče v zemi zaźima = bude jim tam zima, neporostou pro zimu. Laš. Brt. D. 297.

411451   Zazimnalý Svazek: 10 Strana: 0524
Zazimnalý = březí. Litom. 57.

411452   Zazimnati Svazek: 10 Strana: 0524
Zazimnati = obřzeti. Litom. 57

411453   Zazimování Svazek: 5 Strana: 0358
Zazimování, n., die Uiberwinterung. Z. včel. Vz Včelařství podběrné od J. Pitry.

411454   Zazimovaný Svazek: 9 Strana: 0400
Zazimovaný. Z. obydlí = proti zimě opatrené. Nár. list. 1897. č. 317. feuill.

411455   Zazimovati Svazek: 5 Strana: 0358
Zazimovati, überwintern. — kde. Na Ostrav. Tč.

411456   Zazinčeti Svazek: 5 Strana: 0358
Zazinčeti, el, ení = zazněti, zavzněti. — komu kde. Zazinčelo mně v hlavě. Mor. Šd.

411457   Zazírati Svazek: 5 Strana: 0358
Zazírati, vz Zazřeti.

411458   Zaziště Svazek: 10 Strana: 0524
Zaziště, ě, n. = čásť vah. Dšk. Km. 40.

411459   Zazíti Svazek: 5 Strana: 0358
Zazíti = zazívati, zu gähnen anfangen. — se komu. Zažalo se mi. Na Ostrav. Tč.

411460   Zazívati Svazek: 5 Strana: 0358
Zazívati; zazívnouti, vnul a vl, utí, zu gähnen anfangen. — co — zívnutím zatajiti, zamlčeti, gähnend vertuschen. Jg., Šm.

411461   Zazívati Svazek: 7 Strana: 1128
Zazívati = zváti. Z. na veselé. Slez. Šd.

411462   Zazizovati Svazek: 5 Strana: 0358
Zazizovati = zvědavě na něco hleděti, neugierig auf etwas hinsehen. Mor. Škd.

411463   Zazkřípěti Svazek: 10 Strana: 0524
Zazkřípěti. Dvéře z-pěly. Jrsk. III. 320.

411464   Zazlacovati Svazek: 5 Strana: 0358
Zazlacovati, vz Zazlatiti.

411465   Zazlatiti Svazek: 5 Strana: 0358
Zazlatiti, il, cen, ení, zazlacovati = po- zlatiti, vergolden. — co. Šd.

411466   Zazlení Svazek: 5 Strana: 0358
Zazlení, n., vz Zazliti, Zazleti.

411467   Zazlení Svazek: 9 Strana: 0400
Zazlení, n. Pro své hněvy a z. obecné dobré- rušiti. Pal. Děj. V. 2. 84.

411468   Zazlený Svazek: 5 Strana: 0358
Zazlený; -en, a, o, erbost. Jsou proti sobě velmi zazleni. Ros. Vz Zazliti.

411469   Zazlený Svazek: 10 Strana: 0524
Zazlený. Byli proti sobě z-ní. Arch. XXI. 59.

411470   Zazleti Svazek: 5 Strana: 0358
Zazleti, ejí, el, ení = zlým se státi, böse werden, erbosen, erbost werden. — komu. Víd. list.

411471   Zazliti Svazek: 5 Strana: 0359
Zazliti, il, en, ení, zazlívati = někoho zlého učiniti, böse, zornig, erbost machen, verbösen. D. — se = zazleti, ve zlosti se za- tvrditi, erbosen, sich verbösen, erbost werden. Jg. — co komu, lépe: ve zlé položiti (vy- kládati), za zlé míti, horšiti se, zlobiti se na koho, Jemanden etwas verargen. Jg., Bs., Brs. 2. vyd. 271., Pdg. I. 138., Brt. Zazlívá mu. Us. Šd., Kká. Td. 156. Nie, i tú reč za- zlievam. Phld. III. 281. — se. Rad. Zv., Lom., Štelc. — se proč. Lom. — se na koho. Bs., Bart. I. 37., Mus. I zazli sě Čstmír na Kruvoj. Rkk. 17. — se proti komu (proč). Kteříž se dříve proti němu zazlili. V. Tak se proti sobě zazlili, že se o to i k bitvě pobídli. V. — Háj., Bs. Nenávistí se z ledajakýchs příčin proti sobě zazliti. Karyon.

411472   Zazliti co komu Svazek: 7 Strana: 1128
Zazliti co komu. Pal. Rdh. I. 8, II. 106., Sb. vel. III 291. — se proti komu. Jedni proti druhým se zazleli. Bart. 72. A tak se jest strana proti straně z-la (rozhně- vala). Výb. II. 1515. — se čím: hněvem. Ev. Nik. Mus. 1891. 538.

411473   Zazlíti se nač Svazek: 9 Strana: 0400
Zazlíti se nač. Zazlili se na sebe. Dač. II. 37.

411474   Zazlivý Svazek: 10 Strana: 0524
Zazlivý. To psaní je z-vé (za zlé něco vykládající). Listář. 8.

411475   Zazlobeně Svazek: 5 Strana: 0359
Zazlobeně, zornig, erbost. Ros.

411476   Zazlobení Svazek: 5 Strana: 0359
Zazlobení, n, vz Zazlobiti.

411477   Zazlobenosť Svazek: 5 Strana: 0359
Zazlobenosť, i, f. = zazlobení, die Er- bosung. Erzürnung. Ros.

411478   Zazlobený Svazek: 5 Strana: 0359
Zazlobený; -en, a, o, erbost, erzürnt. Skl. I. 291. Jsou velmi proti sobě zazlo- bení. Ros. Vz Zazlobiti.

411479   Zazlobiti Svazek: 5 Strana: 0359
Zazlobiti, il, en, ení = zlobivým učiniti, zazliti, böse, erbost machen. BR. II. 654. b. — koho čím: škádlením. — se proti komu, erbost werden. Ros. — se na koho. Štelc. — se čím nad čím. Nad velikou svatostí muže božího zazlobil se těžkou závistí. Lom.

411480   Zazlobiti se na koho Svazek: 7 Strana: 1128
Zazlobiti se na koho. Výb. II. 1654.

411481   Zazlořečiti Svazek: 5 Strana: 0359
Zazlořečiti, il, en, = počíti zlořečiti, an- fangen zu fluchen, auffluchen. — Z. koho (akkus.) = zaklnouti. Ros.

411482   Zazlostněti Svazek: 5 Strana: 0359
Zazlostněti, ěl, ění, erbost werden.

411483   Zazlostniti Svazek: 5 Strana: 0359
Zazlostniti, il, ěn, ění, erbost machen; se = zazlostněti. Ros.

411484   Zázmelek Svazek: 5 Strana: 0359
Zázmelek, lku, m. = místo za zmolou. Mor. Šd.

411485   Zazmolí Svazek: 9 Strana: 0400
Zazmolí, pozemek Pck. Hol. 197.

411486   Zázmolniky Svazek: 9 Strana: 0400
Zázmolniky, vinohrad na již. Mor. Šeb. 188.

411487   Zaznačiti Svazek: 5 Strana: 0359
Zaznačiti, il, en, ení, zaznačovati = za- znamenati, anmerken, aufzeichnen, notiren. — co: píseň (v knize). Pokr. Z hor. 143. co kam. Aj to ti zaznačím na rováš. Mt. S. I. 87.

411488   Záznačka Svazek: 5 Strana: 0359
Záznačka, y, f., notatum, die Aufzeich- nung. Podávám na ukážku tri ač veľmi kusé z-ky pera jeho. Phld. III. 460.

411489   Záznam Svazek: 5 Strana: 0359
Záznam, u, m., das Verzeichniss, die Einzeichnung. Z. branců, Verz. der Rekru- ten. — Z., praenotace, die Vormerkung, Pränotation. Má-li, kdo se táhne k věci ne- movité jako k vlastní, o tom sice listinu víry hodnou ale nezpůsobilou, aby mohla býti vložena do knih, může žádati, aby přednosti nepozbyl, aby byla pod výminkou do knih veřejných zapsána, kterýžto zápis záznamem sluje. Vz S. N. Z. = zazname- nání nějakého práva do veřejných kněh. Šd. Povolení k z-mu, die Vormerkungsbe- willigung; patent o z-mech, žadatel z-mu, -werber; záznam na záznam, die Superprä- notation ; spravení z-mu, die Pränotations- rechtfertigung. J. tr. Nadační listina z r. 1115. jest také snůška písemných z-mů a ústních podání z rozličných dob; Z-my způsobem takovým zjednané tvoří urbáře a účetní knihy. Ddk. III. 14., VIII. 191.

411490   Záznam Svazek: 10 Strana: 0524
Záznam, u, m. Úřední z. Nár. list. 1903. 124. 6. a j.

411491   Záznamce Svazek: 8 Strana: 0504
Záznamce, e, m. Z. něčeho = kdo něco zaznamenává, Vermerker. Čes. 1. VI. 283.

411492   Záznamek Svazek: 5 Strana: 0359
Záznamek, mku, m. = záznam. Nedo- statek z-kův a zpráv souvěkých. Pal. Děj. II. 1. 159.

411493   Zaznamenací Svazek: 5 Strana: 0359
Zaznamenací, Vormerk-, Vormerkungs-, Konsignations-.

411494   Zaznamenám Svazek: 5 Strana: 0359
Zaznamenám, n., die Verzeichnung, Nie- derschreibung, Vormerkung. Us. Z. tax. Z. na druhou stranu, die Gegenvormerkung; z. přihlášek, Vormerkung über Anmeldun- gen. Šp. Z. poštovské, Postvormerkung. V z-ních olomúckých praví se o něm, že byl premonstratem. Ddk. IV. 50.

411495   Zaznamenaný Svazek: 5 Strana: 0359
Zaznamenaný; án, a, o = zapsaný, verzeichnet, niedergeschrieben. Vz Zazna- menati. Z-ní věřitelé. Šp.

411496   Zaznamenatel Svazek: 5 Strana: 0359
Zaznamenatel, e, m., der Verzeichner, Vormerker, Pränotant. J. tr., Šp.

411497   Zaznamenati Svazek: 5 Strana: 0359
Zaznamenati, zaznamenávati, ein-, an-, verzeichnen, registriren, ersichtlich machen, notiren, vor-, anmerken, niederschreiben, an- streichen. V. — co, koho: dobytek, D., směnku, spisy, Šp., zběhy. Ddk. IV. 10. — Br. — co kde: v knize, v deskách. D. Z. na pa- píře. Z. něco ve veřejných knihách. J. tr. Dynamometry automaticky zaznamenávaly udání na papíře. ZČ. I. 264. Zúmyslně na tomto místě zaznamenáváme přítomnosť jeho. Ddk. V. 249. — o čem. O tom nikde nic zaznamenáno nestojí. Exc. — jak. Věrně a spolehlivě zaznamenával, co viděl. Ddk. II. 231. Dějiny bedlivě zaznamenávati. Lpř. Děj. I. 31. — čím: tužkou, čísly. Us. — co kam: do knihy. Chmel. — co proč: na památku. Chmel.

411498   Zaznamenávací Svazek: 5 Strana: 0359
Zaznamenávací, vz Zaznamenací.

411499   Zaznamenávati Svazek: 5 Strana: 0359
Zaznamenávati, vz Zaznamenati.

411500   Záznamka Svazek: 5 Strana: 0359
Záznamka, y, f., die Vormerkung. Dch., Čsk. Vz Záznam, Záznamek.

411501   Záznamní, -ný Svazek: 5 Strana: 0359
Záznamní, -ný, Vormerk-, Vormerkungs-. Z. kniha, Nz., žádosť, das Vormerkungsge- such, žadatel, -werber. J. tr.

411502   Záznamníce Svazek: 5 Strana: 0359
Záznamníce, e, f. Z. chmelní, die Hopfen- signirhalle. Dch.

411503   Záznamník Svazek: 5 Strana: 0359
Záznamník, a, m., der Pränotat. J. tr.

411504   Záznamnosť, i Svazek: 5 Strana: 0359
Záznamnosť, i, f., die Vormerkungsfähig- keit. Rk.

411505   Záznamový Svazek: 10 Strana: 0524
Záznamový stav. Nár. list. 1905. 326. 21.

411506   Zaznání Svazek: 5 Strana: 0359
Zaznání, vz Zaznati.

411507   Zaznaný Svazek: 5 Strana: 0359
Zaznaný; -án, a, o, verkannt. Slov. Náš ústav z-ný, tupený, ba často i pronásledo- vaný bývá. Let. Mt. S. VIII. 2. 81. To naše z-né Slovensko. Ib. VIII. 1. 57.

411508   Zaznati Svazek: 5 Strana: 0359
Zaznati, zaznávati, vz Znáti. Slov. — Z. = poznati, erkennen. — co. Bodaj by- som nikdy nebol zaznal toho tvojho bohat- stva! Zbr. Hry 15. Chcejúc z. děje Slová- kov v Uhorsku. Sl. let. III. 120. — o čem. Ta me počala ľac; volela ja, šuhaj, o cebe (tobě) nezaznac! Sl. ps. 62. — Z. = zne- uznati, verkennen. — co, koho. Ale nič, že ťa ten svet zaznáva; v povržencoch zavše povstáva vedomie svojich vlastných sil. Č. Čt. II 181. Maruška od ľútosti ani slovo preriecť nemohla, keď otec jej lásku takto zaznával. Dbš. Sl. pov. III. 24.

411509   Zaznávaný Svazek: 8 Strana: 0504
Zaznávaný = neuznávaný. Z. věda. Phľd. 1895. 202.

411510   Zázněj Svazek: 5 Strana: 0359
Zázněj, e, m., die Schwebung. Z. tonů. Mj.

411511   Zazněti Svazek: 5 Strana: 0359
Zazněti, vz Zavzníti.

411512   Zaznivec Svazek: 7 Strana: 1128
Zaznivec, vce, m., Schalstein, m. Sl. les.

411513   Zaznobiti Svazek: 5 Strana: 0359
Zaznobiti, il, en, ení = oznobiti, erkäl- ten. — si co: nohy. Us. — se, sich er- kälten, erfrieren. Ros.

411514   Zazobanec Svazek: 10 Strana: 0524
Zazobanec, nce, m. = boháč. Nár. list. 1905. 249. 9.

411515   Zazobání Svazek: 5 Strana: 0359
Zazobání, n., vz Zazobati.

411516   Zazobaný Svazek: 5 Strana: 0359
Zazobaný; -án, a, o = zásobený, opa- trený, versorgt, versehen, reich. Vz Zazo- bati. Jest zazobaný (v penězích) = bohat. Vz Blahobyt. Č., Dch., Kšá., Jrd., Hk. Je z-ný jako sysel. Us. Knrz. — Z., verbissen. Z. latinář. Kos. v Km. 1884. 676.

411517   Zazobati Svazek: 5 Strana: 0360
Zazobati = počíti zobati, anfangen mit dem Schnabel zu picken, schnäbeln. — se kam (do čeho), tief hineinpicken, sich einbeissen. — se = zásobiti se něčím, sich versorgen, versehen. Us. Knrz.

411518   Zazobati se komu kam: do Svazek: 10 Strana: 0524
Zazobati se komu kam: do očí. Tbz. V. 9. 282.

411519   Zazolený Svazek: 7 Strana: 1128
Zazolený = umazaný. Brt. D. 301. Vz násl.

411520   Zazoliti Svazek: 7 Strana: 1128
Zazoliti = umazati. Slez. Šd.

411521   Zazoriť Svazek: 5 Strana: 0360
Zazoriť, il, ení, entbrennen, aufleuchten, erglänzen. Vz Zora. Slov. — abs. Tam za- zorilo svaté znamenie. Phld. III. 457. Odtial sa nám vatra široko zazorí. Phld. IV. 466. — kde. Keď vatru založia na hronskom pohorí, v dvanástich stoliciach biely deň zazorí. Btt. Sp. 7.

411522   Zázpěv Svazek: 5 Strana: 0360
Zázpěv, u, m., zázpěvka, y, f., das Cou- plet. Bk.

411523   Zazpěvač Svazek: 5 Strana: 0360
Zazpěvač, e, m., der Anstimmer, Vor- singer.

411524   Zázpěvka Svazek: 5 Strana: 0360
Zázpěvka, vz Zázpěv.

411525   Zazpěvovati Svazek: 5 Strana: 0360
Zazpěvovati. — si co. On si své hlasy zazpěvuje. Us.

411526   Zázpinka Svazek: 8 Strana: 0504
Zázpinka na prosesť u Krosna. Liptov. Phľd. 1894. 85.

411527   Zazpívati Svazek: 5 Strana: 0360
Zazpívati, zu singen anfangen, lossingen, anstimmen, ein wenig singen. — abs. Jak kohót zazpíval, hned macochu čert vzal. Sš. P. 162. Najprv vtáčik zazpieva, potom mu semänca nasypú. Mt. S. I. 107. Kokot počal zpívať a co ráz zazpíval, to mu dycky dukát ze zobáka vypadnul. Baj. slez. Šd. Pták zazpíval. Us. Zazpíval bych a neumím a přestati nechci; šel bych domů, nevím kudy, zůstati tu nechci (o tlachalovi). Vz Tlachal. Č. Uťal mu kohout a ucho zazpí- valo. Us. — co. Z. péče, starosti (zpěvem zapuditi, versingen, singend verscheuchen). D. — co komu: písničku. Vrat., D. Zazpí- vej nám husitskou. Us. Šd. Panenky nám naše zaspievajú. Zbr. Lžd. 83. Prišly jej (jí) rozluky zaspievať. Dbš. Sl. pov. II. 33. Počkajte, Slováci, nech ja vám tú vašu slo- venskú zaspievam. Sl. spv. III. 115. Spie- vaj, slávičku, v zelenom hájičku, a ja si zazpievam, idúc na trávičku; Zaspievaj si, dievča, kým si na svobode, kým ťa neulapie jako rybku vo vode; Robota, robota, na celý deň jej mám, nechce sa mi robiť, kým si nezaspievam. Sl. spv. I. 21, II. 49., VI. 201. Zazpívají mu (= umřel). Us. Tkč. — si kdy. Po stole si zazpíváme. Ros. Spe- vavé Slovenky znajú zaspievať just na každý krok a při každej hospodářskej práci prí- hodnú piesničku. Dbš. Obyč. 52. — jak. Mne ptáče vždy z plných prs zazpívá v loubí. Hlk. Zazpíval mi svou píseň s velkým zá- palem. Us. Tč. Zaspieval kohútik ešte raz za razem, už vranník vychodí a šuhajík na ňom. Čjk. 47. Zazpívám vám jako žáček. Mářo, ty hodně tence zazpívej. Kol. ván. 7., 72. Obudí nás, obudí kohútek jarabý, on vesele zazpívá, dyž poletí z hřady; Ko- hot sa nadźubal, líbezně zazpíval a djabli pekelní ti sa v zem přepadli. Sš. P. 396., 791. Zaspievaj za mňa tichým hlasom; Za- spievaj až zhučiá hory, doly, polja: kto zná, či ti zajtra už zpievať dovolja; A keď si tú prácu vykonám, potom si veselo za- spievam. Sl. ps. 14., 176. I zazpieva velmi sladcě notkú jednú piesňci novú. Kat. (Anth. I. 3. v. XLVIII.). Proto jiným hlasem zazpí- val, že cizího chleba se nazobal. Us. Bž. — kde. Keď kohút v dedine zaspieval, všetko zmizlo. Č. Čt. 480. Ani kokot za ním ne- zazpívá (nezakokrhá = nikdo si naň ne- vzpomene). Slez. Šd. Zaspievaj slávičku v zelenom hájičku a ja si zaspievam k milej po chodníčku; Trávička zelená, po jednej ťa sbieram: neraz ani nie dva pri tebe za- spievam ; Zaspievalo vtáča na kosodrevine: ej, čo komu súdené, veru ho neminie; Za- spievaj, kohút môj, vandruje frajer môj, za- spievaj nad vráty, azda sa navráti. Sl. Spv. I. 18., 21., 1., VI. 208. Zazpívej, slavíčku, vesele na tej naší dolině. Er. P. 139. Za- zpíval tě kohút v Luhačovskej věži: od- pros sa nevěsto otcovi, mateři. Sš. P. 428. Půjde milá na trávu, zazpívám jí nad hlavú. Sš. Ps. 519. Keď si ja zaspievam na kra- kovském trstí, veď sa ten hlas milej do srdiečka vpustí. Sš. P. Zaspieval si slávik pod oknom na ruži, ej že moje milenka, ej za mnou ešče túži. Sl. spv. I. 1., Sl ps. 187. Kohút mu na dome zaspieva (zapálí mu dům). Mt. S. L 90.

411528   Zázračení Svazek: 5 Strana: 0360
Zázračení, n. To je s tebou zázračení (děláš podivné věci). Us. u Kvasin.

411529   Zazračiti Svazek: 5 Strana: 0360
Zazračiti, il, en, ení, erblicken. Loos.

411530   Zázračiti Svazek: 5 Strana: 0360
Zázračiti, il, en, ení = zázraky činiti, Wunder machen o. thun, mirakeln. Ros. — Z. = nenáležitě, pesky sobě vésti, kutiti, allerhand Possen treiben, ungebührlich thun. — co. Ros. — s kým: s dětmi (= dová- děti). U Rychn. — se s čím = zázračiti, womit Wunder thun. D.

411531   Zázračiti Svazek: 7 Strana: 1128
Zázračiti. Ať se s tím nezázračíš (nepá- ráš), ať je to brzo hotovo. Na Hané Wrch.

411532   Zázračně Svazek: 5 Strana: 0360
Zázračně, wunderbar. Z. veliký muž -= obr. V. Z. nás Bůh chová. Ros. Z krásný. Vlč. Mnoho nemocných bylo tam uzdraveno z. Osv. I. 280.

411533   Zázračnice Svazek: 5 Strana: 0360
Zázračnice, e, f., die Wunderthätige. Bern.

411534   Zázračnictví Svazek: 8 Strana: 0504
Zázračnictví, n. Vlč. Lit. 77.

411535   Zázračník Svazek: 5 Strana: 0360
Zázračník, a, m, = divotvorce, der Wun- derthäter. Bern., Jg. Slov.

411536   Zázračnopodivný Svazek: 10 Strana: 0524
Zázračnopodivný skutek. 1596. H. Jir. Mýto. 66. 2.

411537   Zázračnosť Svazek: 5 Strana: 0360
Zázračnosť, i, f. = divotvornosť, podiv- nosť, die Wunderthätigkeit, Wunderbarkeit. Jg. Slov.

411538   Zázračný Svazek: 5 Strana: 0360
Zázračný = divotvorný, wunderthätig, Wunder-. Z. moc, skutek. D., boží půso- bení, Sš. II. 53., obraz. Us. — Z. = podivný, divný, nadobyčejný, ausserordentlich, über- natürlich, wundersam, Wunder-. Z. znamení na nebi. V. Z. velikosť. Plk. Kdež z-čným způsobem se pozdravila. Ddk. IV. 251. Z. účinek. Us. Všudy téměř staví před oči skutek nějaký zázračný. BR. II. 3.

411539   Zazraditi Svazek: 5 Strana: 0360
Zazraditi, il, zen, ení, zazrazovati = zradidly soukennými n. peřenými zatáhnouti, verlappen. Šp. Vz Zradidla.

411540   Zázrak Svazek: 5 Strana: 0360
Zázrak, u, m. = úkaz v povětří, die Luft- erscheinung, das Phänomen. A z-ci z nebes ukazovati se budú. Pass. 10. — Z. = před- čiti, predtucha, praesagium. Z. budúcich věcí. BO. — Z. = vlasatice, cometa. Veleš. — Z. = div nějaký neobyčejný, podiv, das Wunderzeichen, Wunderding. V. Z. zlé pří- hody. Výb. I. 573. Zázrak světa byl Kre- tenský labyrint. Kom. Nerob hnedky z-ku z pletky. Na Ostrav. Tč. Teprv ešce len všecko zaduvalo, veselilo sa, jedlo, pilo, že to bolo až na z.! Dbš. Sl. pov. VIII. 81. Přijdú hrozní z-ci. Pass. 12. Pamätám sa dobre, jako mi po chrbte mráz chodil od strachu, aby aj mňa taký čarodejník svojím čurimurifukti v dajakého zázraka nepreme- nil (ein Wunderding). Phld. IV. 43. — Z.= úkaz neb skutek jakýkoliv, kterého účinkem zá- konů přírodních vysvětliti nelze a o němž do- mnění jest, že se stal bezprostředním působením božím, na rozdíl od čar, které se dějí pů- sobením zlého ducha, das Wunder, Wunder- werk, die Wunderthat. Vz S. N. Zázrakem sluje u nas div, že věc, jež se tu děje, po- chází od síly nedozračné, za zrakem lid- ským se nacházející; Z. = div, an za zrak padá působce jeho nevidom jsa; Patrný z. stal se skrze né; Moc dokazovaná (die Be- weiskraft) z-ků. Sš. I. 142., Sk. 25., 45., J. 79. Kniha z-ků. Sl. let. I. 145. Divy a z-ky. Bibl. Najprve dal z-ky, ješto sě mají přede dnem súdným státi. Pass. 9. (Hý.). Či- nieše mnoho divóv, znamenie i zázrakuov. Pass. XIV. (Mus. 1883. 112.). V znameních a z-ciech. ZN. Stali se tací z-ci. ZN. Lživý z. Hus III. 301. Z-ky dělati. Dch. Z-ky či- niti. D. Kejklíř činů obratností zrak divá- kův mámí, ale mámení jest, ne divové (zá- zrakové). Kom. Držeti na z-ky. Us. Dch. Zázrakem se stalo, že jsme vyvázli. Sych. — Z. = neobyčejná příhoda, dobrodružství, das Abentheuer. Slov. D.

411541   Zázrak Svazek: 7 Strana: 1128
Zázrak = příšera, maškara. Di ty, z-ku škaredý. Mor. Brt. — Z , cometa. 14. stol. D. Gesch. 127.

411542   Zázrak Svazek: 9 Strana: 0400
Zázrak. O z-cích vz Čes. 1. VII. 117. Čižmy na žrdi prevesené daly sa na z. sveta do tanca. Phľd. 1897. 83.

411543   Zázrakotvorný Svazek: 5 Strana: 0361
Zázrakotvorný, wunderwirkend. Moc slova z-ho. Sš. Sk. 168.

411544   Zázrakový Svazek: 5 Strana: 0361
Zázrakový = zázračný. Budú znamenie zázraková v slunci, v měsieci i v hvězdách. Pass. 12. Mužie zázrakoví (portendentes) BO.

411545   Zazrazovati Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrazovati, vz Zazraditi.

411546   Zazrcadliti se kde Svazek: 7 Strana: 1128
Zazrcadliti se kde. Úsměvné jitro z-lo se i na tváři jeho. Nrd. Ml. 9.

411547   Zazrcadliti se kde Svazek: 10 Strana: 0524
Zazrcadliti se kde. V lících jeho z-ly se hněv a lítost Tbz. V. 1. 26.

411548   Zazrdzavěle Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrdzavěle = zazrzavěle.

411549   Zazrdzavělosť Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrdzavělosť, i, f. = zazrzavělosť.

411550   Zazrdzavělý Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrdzavělý = zazrzavělý.

411551   Zazrdzavení Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrdzavení = zazrzavění.

411552   Zazrdzavený Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrdzavený = zazrzavěný.

411553   Zazrdzavěti Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrdzavěti = zazrzavěti.

411554   Zázreň Svazek: 8 Strana: 0504
Zázreň, ě, f. = zuřivé, hněvivé zazření, pohled. Šľahá mu z oka z. Slov. Kal. S. 212.

411555   Zázriva Svazek: 5 Strana: 0361
Zázriva, y, f., řeka na Slov. Č. Čt. II. 360., 348.

411556   Zázrivec Svazek: 9 Strana: 0401
Zázrivec, vce, m. = zlobivý člověk. Zát. Př. 36a.

411557   Zázrivka Svazek: 10 Strana: 0524
Zázrivka, y, f., potok, přítok Oravice na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

411558   Zazrniti Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrniti, il, ěn, ění, zazrňovati, körnig machen; se, körnig werden, ins Korn gehen! — se komu. To se ti zazrní (budeš míti veliký užitek; ironicky)! U Rychn.

411559   Zazroň Svazek: 10 Strana: 0524
Zazroň, ě, m. = človek, ktory nezná pekne pozreť, ale jen zazerá. Slov. Mus. slov. V. 41.

411560   Zázrosť Svazek: 5 Strana: 0361
Zázrosť, i, f. = závisť, der Neid; řevni- vosť, die Eifersucht. Slov. Plk.

411561   Zázrosť Svazek: 7 Strana: 1128
Zázrosť. Cf. Mkl. Etym. 401. b

411562   Zazrzavěle Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrzavěle, rostig; röthlich.

411563   Zazrzavělosť Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrzavělosť, i, f., die Rostigkeit; Röth- lichkeit.

411564   Zazrzavělý Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrzavělý, etwas rostig; röthlich. Háj. Z. inkoust. Mus.

411565   Zazrzavění Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrzavění, n., die Verrostung.

411566   Zazrzavěný Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrzavěný, verrostet. Bern.

411567   Zazrzavěti Svazek: 5 Strana: 0361
Zazrzavěti, zazerzavěti, ěl, ěn, ění = zrezavěti, verrosten; röthlich, rostig werden. — kde. Kord v pošvě všechen zazerzaví. Ros. Nůž ve vodě zazrzavěl. Us. — čím. Železo vlhkostí zazrzaví.

411568   Zazře Svazek: 5 Strana: 0361
Zazře, zastr. = zazřel, spatřil, a, o. Kat.

411569   Zazření Svazek: 5 Strana: 0361
Zazření, n., das Erblicken. Bern.

411570   Zazřený Svazek: 5 Strana: 0361
Zazřený; -en, a, o, erblickt. Bern.

411571   Zazřeti Svazek: 5 Strana: 0361
Zazřeti, zřím, zři, zřel, en, ení, zazírati = zahlédnouti, erblicken, gewahr werden, ansichtig werden. — abs. Ale zas neza- strelili nič, len nazad idúci zazreli, ako sa dvoja medvedi medzi sebou trhajú. Dbš. Sl. pov. 1. 2. Nezvadí sa, nezazerá (ška- rediti se). Zátur. Háj. I. 39. — koho. Z húšte sa strmá vypínala skala, na ňu hor vyliezť Svätoboga hnalo, bo sa mu svôjho drahého, jak cvála, ešte raz zazreť v dialke zažiadalo. Č. Čt. II. 95. A ty nezazri tvár moju. Čjk. 68. Kričala, sotva že ho zazrela. Er. Sl. čít. 59. Ako kočiš medveďa zazrel, hned tri hlavnice z popod neho vypadly. Dbš. Sl. pov. I. 7. (VI. 84., VIII. 28.). A když jeho brzo zazřiechu, an tak črn a odrán. Pass. XIV. Zazře ji. Bj. Kterého když král zazřel. V. Zazřev jeho. Troj., Pass. 14. stol. Jak ho zazřeli. Br. — čeho. Kdož dobře učistí to zrcadlo a zří y né pilně, zazří kakéhos divného světla. Št. (254.). Zazřev jich, ani k němu jdú. Pass. Jako tých ľudí zazrel, stŕpol od strachu a všakovak si myslil. Č. Čt. 478. — koho čím. A když jej ciesař zazře okem. Kat. 2646. — kam (čím, jak). Z-la okem na hocha. Us. Zpozorujíc, jak krivo celé shromáždenie naňho zazerá. Lipa I. 44. Robil, čo chcel v krajine, vy ste všetci zazerali na to, bo sa vám to nepá- čilo. Klčk. V. 68. Zazřel do kuchyně (po- díval se) a utekl. Us. Šd. I kam len zazriet dookola a začuť: Zavšadial krásy zjav. Phld. IV. 23. — kde (kdy, s kým). Moja mať nespala, oblokom (oknem) hladela (hleděla) a mňa so šuhajkom pod lipou zazrela. Sl. ps. Kráľovi prisnilo sa, že naozaj bude syn, ale aby mu za krstného otca toho zavolal, koho ráno najprv na ceste zazre. Dbš. Sl. pov. VIII. 19. — jak. Naši ľudia dákosi zle zazerajú. Klčk. V. 67. Zazerá ako vlk (hledí, jakoby chtěl někoho snísť). Us. Zátur.

411572   Zazřeti Svazek: 7 Strana: 1128
Zazřeti Mkl. Etym. 401. b. — koho. Zazrela šuhajka. Koll. Zp. I. 83. Jakž ho zazřel. Pass mus. 371. — čeho. Těch peněz jak zazřel (Jidáš). Sv. ruk. 160. — kde. Když ho v tom okně zazřeli. Výb. II. 1452. — jak: hněvivě. Neč. — kudy: oknem. Wtr. exc.

411573   Zazřieti Svazek: 10 Strana: 0524
Zazřieti, vz Zazříti.

411574   Zazříti Svazek: 5 Strana: 0361
Zazříti, vz Zazřeti.

411575   Zázřiti Svazek: 5 Strana: 0361
Zázřiti, zazírati = záviděti, beneiden; řevniti, eifern. Na Slov. Plk.

411576   Zazší Svazek: 5 Strana: 0361
Zazší = zadnější, der hintere, vz Zadní. Jg., Bž. 135. Nejzazší krajnosť. Ves. I. 61. V nejzazší severozápadní končině Moravy značné rozmnoženo jest za něho zboží církve. Ddk. III. 15.

411577   Zázub Svazek: 5 Strana: 0361
Zázub, u, m., der Falz. Bc., Hrk.

411578   Zázub Svazek: 7 Strana: 1128
Zázub, vz Ozub.

411579   Zazubacení Svazek: 5 Strana: 0361
Zazubacení, n., vz Zazubatiti.

411580   Zazubacený Svazek: 5 Strana: 0361
Zazubacený; -en, a, o, vz Zazubatiti.

411581   Zazubadlení Svazek: 5 Strana: 0361
Zazubadlení, n., die Aufzäumung. Na Slov. Bern.

411582   Zazubadlený Svazek: 5 Strana: 0361
Zazubadlený; -en, a, o = zauzděný, auf- gezäumt. Z. koň. Na Slov. Bern.

411583   Zazubadliť koně Svazek: 8 Strana: 0504
Zazubadliť koně. Phľd. 1895. 240.

411584   Zazubadliti Svazek: 5 Strana: 0361
Zazubadliti, il, en, ení = zauzditi, auf- zäumen, das Grebiss einlegen. Na Slov. — koho: koňa. Bern.

411585   Zazubatiti Svazek: 5 Strana: 0361
Zazubatiti, il, cen, ení = zubatým uči- niti, verzahnen. D.

411586   Zázubec Svazek: 5 Strana: 0361
Zázubec, bce, m., das Heft, der Schaft. Z u verndlovky; z. bodákový, der Bajon- netschaft, der Bajonnetansatz, Bajonnetwulst. Čsk.

411587   Zazubení Svazek: 5 Strana: 0361
Zazubení, n., die Einzahnung.

411588   Zazubení Svazek: 10 Strana: 0524
Zazubení trámu při stavbách. Vz KP. IX. 284.

411589   Zazubený Svazek: 5 Strana: 0361
Zazubený; -en, a, o, verzahnt. Z. tyč, Mj. 121., 110., trám, NA. IV. 237., kolo. Mj. 84.

411590   Zazubiti Svazek: 5 Strana: 0361
Zazubiti, il, en, ení, zazubovati, ver- zahnen. — co: kola vespolek z., tyč. Mj. 84., 121. — se lächeln, die Zähne blecken. — se na koho. Us.

411591   Zazubiti Svazek: 8 Strana: 0504
Zazubiti. Šavle se z-la (dostala zuby). Lerm. II. 139.

411592   Zazubování Svazek: 5 Strana: 0361
Zazubování, n., das Einzahnen. Vz Za- zubení. Z. trámu, Us., podlažnic. NA. IV. 264.

411593   Zazubovaný Svazek: 5 Strana: 0362
Zazubovaný; -án, a, o, eingezahnt Vz Zazubený. NA. IV. 233. Z. plátování. Šand. II. 17.

411594   Zazubovati Svazek: 5 Strana: 0362
Zazubovati, vz Zazubiti.

411595   Zazučeti Svazek: 5 Strana: 0362
Zazučeti, el, ení, zu sausen anfangen. — kde. Vítr z-čel v komíně. Us. Tč.

411596   Zázuhok Svazek: 8 Strana: 0504
Zázuhok (-bčok) = drévko, želiezko na fa- goši pre zavesenie šat. Myjava. Phľd. 1895. 446.

411597   Zazúlání Svazek: 5 Strana: 0362
Zazúlání, n , Die Beschmutzung. Vz Za- zúlati.

411598   Zazúlaný Svazek: 5 Strana: 0362
Zazúlaný; án, a, o = uzúlaný. Mor. Šd.

411599   Zazúlati Svazek: 5 Strana: 0362
Zazúlati = uzúlati Mor. Šd.

411600   Zazuřiti Svazek: 5 Strana: 0362
Zazuřiti, il, en, ení, zazuřovati, ein we- nig wüthend machen. Na Slov.: zažúriti. On hrozne zažúril. Hol. 13 — jak. Ti, ktorí dneská proti trônom búria, zajtra ty- ranstvom zažúria. Hrbň. Rkp. — se proti komu Us. Tč.

411601   Zazutý Svazek: 5 Strana: 0362
Zazutý; -ut, a, o, od zazouti, angezogen. Nebyl jsem ještě ani z-tej a pořád na mě volali. U Rychn. Črk.

411602   Zazváněti Svazek: 5 Strana: 0362
Zazváněti, vz Zazvoniti. Pl.

411603   Zazvati Svazek: 5 Strana: 0362
Zazvati, zazývati, einladen. — koho kam: na hody, na svatbu. Us. Tč., Šd. Ve čtvrtek zbijeme volky, zazveme na ně pa- cholky. Sš. P. 665.

411604   Zázvěna Svazek: 7 Strana: 1128
Zázvěna, y, f, Refrain. Dk. Poet. 313.

411605   Zazvihnouti Svazek: 5 Strana: 0362
Zazvihnouti = zadzvihnouti, ein wenig heben. — co komu. Poď, šohaju, poď ty z pravej strany, zazvihneš mně nóšu rosnej trávy. Sš. P. 538.

411606   Zazviny Svazek: 10 Strana: 0524
Zazviny, jm. louky. Sbor. slov. VII. 114.

411607   Zázvon Svazek: 5 Strana: 0362
Zázvon, u, m. = zazvonění, das Glocken- zeichen. Pl., Dch.

411608   Zazvonati Svazek: 9 Strana: 0401
Zazvonati. Hrebíček zazvoňal (zavoněl) po cełém poľíčku. Brt. P. n. 199.

411609   Zazvonění Svazek: 5 Strana: 0362
Zazvonění, n., das Anläuten, Glocken- zeichen. Dch. Dary vcházejí všude bez z. Us

411610   Zazvoněný Svazek: 7 Strana: 1128
Zazvoněný = zamazaný. Brt. D. 302.

411611   Zazvoniti Svazek: 5 Strana: 0362
Zazvoniti, il, ěn, ění, zazváněti, ěl, ění, anfangen zu läuten, ein wenig läuten. — abs. Někdo zazvonil. A keď s koňa spad- nem, šablenka zazvoní. Mt. S. I. 19. A třetí zlatý vlas upadl na zem, jen to z-lo. Er. Sl. čít. 15. Zvony same z-ly, že v kostele vraha měly. Sš. P. 4. (37., 44.). Když Ne- špory zazvoní Půh II. 664. — k čemu: k jídlu, Ros., k šturmu Háj. — nač, več: na zvon, v zvon. Mand. Z. na mši. Vlč. Zl. v ohn I. 47. Zazvoň, žačku, na velky zvůn, už ja idu v nebesky dům. Sš. P. 775. — čím na koho: zvoncem. D. Už vranník vychodí a šuhajík na ňom, ostrôžkou ho bodne, šablicou zazvoní. Čjk. 47. Zazvoň, žačku, malym zvonkem, už ja idu malym domkem. Sš. P. 775. — co komu. Radostno Christu se kloniť, jeho vrahom smrť zazvo- niť. Hrbů. Jsk. — kde (komu jak). V tom chráme ňáder jednej zazvoní vzdych. Kyt. 1876. 8. Pohnutí mu z-lo v řeči. Vrch. Na lono, chúďa, sa mu obalí, na prsia hlavinku skloní a tíško spieva, jako keď v diali ve- černý zvonček z-ní. Btt. Sp. 117. Na dolině zvony smutno z-ly, akoby milého do hrobu vložili. Sš. ps. 126. Tebe (tobě) na zvonici zazvoňa mendíci, mne (mi) šabla z ní! Sl. ps. A tu hned začnú Te deum laudamus sami páni na rathause a z-ní potom po vší Praze. Pal. Děj. IV. 2. 27. — kdy. Niet nešťastnejšej cesty ako tej, pri ktorej ťa ešte na dedine leba na meste z-li. Dbš. Obyč. 105. Na večer ku klekání z. Us. — kam. Kdo mi vráti zašlé doby, čo ich mla- dosť zmámila ? Kto sa vráti, keď na hroby hodina z la? Č. Čt. II. 136., Sl. ps. A do boja meč zazváňa. Slov. Č. Čt. I. 337. — jak. Jak ponejprv z-li, hned tam všetky matky byly. Sš. P. 156. Vz Zázvuk. — proč: na poplach. Šm. — oč. Měšec (hozený) o člun z-nil (padl naň a zlato v něm zacinkalo). Čch. Dg. Kv. 1884. 242. — se, si = zama- zati se, sich beschmutzen. U Místka na Mor. Mtl.

411612   Zazvoniti jak Svazek: 10 Strana: 0524
Zazvoniti jak. Zvony z-ly tak sladce, jako varhany. Us.

411613   Zazvoniti se Svazek: 7 Strana: 1128
Zazvoniti se = zamazati se. Je všecek zazvoněný. Laš. Brt. D. 302.

411614   Zazvoniti v Svazek: 9 Strana: 0401
Zazvoniti v zvon. 1465. Věst. uč. sp. 1899. 31.

411615   Zázvor Svazek: 5 Strana: 0362
Zázvor, u, m., původu orient, vz Mz. 374. — Z., zingiber, der Ingwer, rostl. Z. obecný, z. officinale, hořký, z. amarcians, z. zerumbet, z. cassumunar. Rstp. 1490 — Z. = oddenek koření palčivě kořenné chuti. V z více v S. N. Z. bílý, citvarový, černý, český, čínský, planý, z východní a západní Indie, zadělávaný n. pocukrovaný, žlutý. Vz Rstp. 1466., 1489.—1491,, S. N., Kk. 145. Z. cu- krovaný, kandirter Ingwer. Dch. Z. jablečný, Aepfelingwer. Šp. Drobím pepř a zázvor a tak dále, kdo poví mé jméno nenadále? (Palička do hmoždíře, trdlo.) Slez. Šd.

411616   Zázvor Svazek: 7 Strana: 1128
Zázvor. 15. stol. D. Gesch. 279.

411617   Zázvor Svazek: 8 Strana: 0505
Zázvor = chléb. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

411618   Zázvora Svazek: 5 Strana: 0362
Zázvora, y, f. = rozvora u vozu. Na Slov. Bern.

411619   Zázvorec Svazek: 5 Strana: 0362
Zázvorec, rce, m., rostlina okoličnatá ze skupiny omějovitých, sison, der Sison. Z. obecný, s. ammonum. Vz Rstp. 716., S. N.

411620   Zázvoreček Svazek: 5 Strana: 0362
Zázvoreček, čku, m. = malý zázvor.

411621   Zázvorek Svazek: 5 Strana: 0362
Zázvorek, rku, m., vz Zázvor.

411622   Zázvorka Svazek: 5 Strana: 0362
Zázvorka, y, f. = cukrovinka z mouky, cukru, vajec a zázvoru, das Ingwergebäck, die Ingwerln. Dch., Šp., Hnsg., Kšť. — Z.= zázvorové jablko. U N. Bydž. Kšť.

411623   Zázvorka Svazek: 7 Strana: 1128
Zázvorka = hájovna u Drnek na Sme- čensku.

411624   Zázvorka Svazek: 9 Strana: 0401
Zázvorka, y, f., hájovna na Slansku. Slan. 95.

411625   Zázvorkový Svazek: 8 Strana: 0505
Zázvorkový. Z. jablko (vinné). Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

411626   Zázvorky Svazek: 5 Strana: 0362
Zázvorky, pl., vz Zázvorka.

411627   Zázvorky Svazek: 9 Strana: 0401
Zázvorky, pl., f. = červené kalhoty kožené. Čes. 1. IX 317.

411628   Zázvorovina Svazek: 5 Strana: 0362
Zázvorovina, y, f., der Ingwerstoff. Šd.

411629   Zázvorovitý Svazek: 5 Strana: 0362
Zázvorovitý; -it, a, o, ingwerartig. Us. Šd. Z. rostliny, amomeae: galanga, kurkuma, zázvor, kosť, galgan, křídlonitka, amom, kardamom. Vz Rstp. 1486. — 1498., S. N., Kk. 134., Čl. 139, Schd. II. 272.

411630   Zázvorový Svazek: 5 Strana: 0362
Zázvorový, Ingwer-. Z. chuť. Šd. Z. cu- krovinka, vz Zázvorka. — Z. jablka (zimní, nakysla), eine Art Aeptel. Us. — Z. zajíc, který žere na vrchu Čečmínu u St. Bole- slavi kosatec obecný, iris germanica, deut- sche Schwertlilie; má prý proto chutné maso. Šp.

411631   Zázvoříček Svazek: 9 Strana: 0401
Zázvoříček, čku, m. = kokořík. Hoř. 108.

411632   Zázvořiti Svazek: 5 Strana: 0362
Zázvořiti, il, en, ení, pfeffern. — co: polívku. Phld. I. 2. 5.

411633   Zazvracaný Svazek: 5 Strana: 0362
Zazvracaný = pozvracaný, poblitý, be- spieen. Z. šaty. V již. Mor. Šd.

411634   Zazvraceti Svazek: 5 Strana: 0362
Zazvraceti, zazvrátiti = pobliti se, speien. V již. Mor. Cf. Zazvracaný.

411635   Zazvučení Svazek: 5 Strana: 0362
Zazvučení, n., vz Zazvučeti.

411636   Zazvučeti Svazek: 5 Strana: 0362
Zazvučeti, zvučím, zvuč, če (íc); el, ení; zazvučívati, zazvukovati, ein wenig klingen, anfangen zu klingen, erklingen, erschallen, ertönen. — abs. Když varhany zazvučí. Ros. — kde: v kostele. Na luku rohy za- zvučely. Č. Lesní roh v lese zazvučel. Šp. V srdci mně to zazvučí. Kká. (Osv. V. 34.). — čím. Po tých trudných, krušných dobách skoro prídu, skoro doby: jedna každá trú- bou, zvonom čo z-čí ponad hroby. Phld. IV. 170. — odkud: z úst. Msn. Or. 25.

411637   Zazvučívati Svazek: 5 Strana: 0362
Zazvučívati, vz Zazvučeti.

411638   Zázvuk Svazek: 5 Strana: 0362
Zázvuk, u, m. = zazvučení, das Ertönen, Erklingen, der Ton, Klang. Mus. Trub vá- lečných z-ky hrůzyplné. Vinař. Z. lesních rohů. Šp. Zazvoní smutným hrana má okolně zázvukem. Sš. P. Bs. 36.

411639   Zazvukovati Svazek: 5 Strana: 0363
Zazvukovati, vz Zazvučeti.

411640   Zazývati Svazek: 5 Strana: 0363
Zazývati, vz Zazvati.

411641   Záž Svazek: 5 Strana: 0363
Záž, vz Záhy.

411642   Zaž Svazek: 7 Strana: 1128
Zaž = zdaž. Mkl. Etym. 399. a.

411643   Zažabiti se Svazek: 5 Strana: 0363
Zažabiti se, il, en, ení = zachladiti se, nastydnouti a proto bolesti v životě dostati, sich verkühlen. Byla jsem v dešti na poli, snad jsem se z-la. Slez. Šd. Vz Zaźabiti.

411644   Zažádání Svazek: 5 Strana: 0363
Zažádání, n., die Begierde. Bern.

411645   Zažádaný;-án Svazek: 5 Strana: 0363
Zažádaný;-án, a, o, gewünscht, begehrt. Bern.

411646   Zažádati Svazek: 5 Strana: 0363
Zažádati, al, án, ání, begehren. — co (komu). Vz Žádati. Čo zažiadam, to mi dajú. Slov. Kyt. 1876. Ponajprv zavázal (ruku), jedno sto zažádal . . ., po třetí za- vázal, děvča si zažádal. Sš. P. 164. Krás- nych dievok na okolo dosť, vyber si, ktorú si srdce zažiada; Dám ti, čo ti len duše za- žiada; Naber si zlata, naber si sriebra, ber si, čo ti srdce zažiada; Iba si rozkažte, čo vám duša zažiada, hneď bude všetko na stole. Dbš. Sl. pov. I. 21., 352., III. 5., 62. Muzika zavznela, sudy sa vykotúľaly a každý mal, čo mu len duša zažiadala. Phld. III. 1. 13. Má, čo mu duša zažiada (= co hrdlo ráčí). Zútur. — čeho (odkud). Že i po- moci všemohútného Říma zažádala. Sš. Sk. 271. Keď si varenej stravy zažiadal. Lipa 191. Pavel zažádal od Něho (velekněze) listů do Damašku ke sbornicem. Sš. Sk. 106. — oč, petiren, lépe : žádosť podati. Brs. 271. — se = zachtěli se, Lust, bekom- men. — se komu čeho. Zažádalo se mu vína. — s inft. Zažádalo se mi tvoje líčka boskat Sl. ps. 366., Sl. spv. I. 18., Sl. ps. Šf. I. 38. I zažádal blížeji nahlédati a po- pátrati. Sš. Sk. 83. Zažiadalo se mu veľmi poznať tu rodinu. Mt. S. I. 65. - se komu proč = zalíbiti se, gefallen. Zažádala se mi Ilenoška, ej, to pro ta svoje černá očka. Pokr. Z hor. 79. Každý vyberať si mohol, aké jedla a nápoje živo zažiadaly sa mu. Dbš. Sl. pov. I. 29.

411647   Zažalářovati někoho Svazek: 5 Strana: 0363
Zažalářovati někoho, einkerkern. Us. Šd.

411648   Zažaleti Svazek: 5 Strana: 0363
Zažaleti, el, en, ení = zaželeti, beklagen, betrauern, bereuen. — komu. Slúcham, z pivoty do smiechu mi bolo, potom mi srdce zažalie. Btt. Sp. 209. Vz Želeti.

411649   Zažalostiti Svazek: 5 Strana: 0363
Zažalostiti = zaželeti. Zažalostiu krá- lončík. Er. Sl. čít. 55. Vz násl.

411650   Zažalostiti nad čím Svazek: 9 Strana: 0401
Zažalostiti nad čím. Vlč. Lit. I. 344.

411651   Zažalostniti Svazek: 5 Strana: 0363
Zažalostniti = zažalostiti. — nad kým. Sám ano aj nad ním z-stnil víťaz. Hol. 117

411652   Zažalování Svazek: 5 Strana: 0363
Zažalování, n., die Anklage.

411653   Zažalovaný Svazek: 5 Strana: 0363
Zažalovaný; -án, a, o, eingeklagt. Za- žalovaný článek, lépe: článek, z příčiny kterého bylo žalováno. Šra , Šb., Š. a Ž. Vz Zažalovati. Z. směnka. Pr. 1884. 16, Z. Šte- fan. Sl. let. II. 204. Keby v tom z-nom obež- níku nápady proti státnym ustanovizňám obsažené byly. Rtk. 12. Časopisy, ktoré am nie sú zakázané, ani nie sú odsúdené, ba ani len zažalované. Pokr. Pot. 271.

411654   Zažalovati něco, lépe Svazek: 5 Strana: 0363
Zažalovati něco, lépe: žalobu na ně- koho činiti, podati atd., einklagen. Rs. Vz Žaloba. — koho kde: u soudu. Us. Na Slov. Phld. III. 3. 294. Na Mor. Tč. Ve Slez. Šd. V Čech.

411655   Zažaludkový Svazek: 7 Strana: 1128
Zažaludkový, retroventricularis.

411656   Zažaludový Svazek: 7 Strana: 1128
Zažaludový, retroglandularis.

411657   Zažárliti si nač Svazek: 10 Strana: 0524
Zažárliti si nač, Jrsk. XXVI. 175., Nár. list. 1905. č. 143.

411658   Zažářiti Svazek: 5 Strana: 0363
Zažářiti = zazářiti. Na Slov. Jasná strana názorov obdrží povrch, očko zažiari a slnko vyjde. Phld. III. 1. 21.

411659   Zažati Svazek: 5 Strana: 0363
Zažati, vz Zažnouti, Zažžéci.

411660   Zažatí Svazek: 5 Strana: 0363
Zažatí, n., die Anzündung. Slov. Vz Zažžení. — Z., der Anfang der Ernte. Vz Zažnouti.

411661   Zažatý Svazek: 5 Strana: 0363
Zažatý = zažžený, entzündet. Na Slov. Rozplamení z-tý sa mesác. Hol. 175. A von vrátmi s celým duchovenstvom sviece v ru- kách nesúcim z-té. Zbr. Hry 213. Vz Zaž- žený. — Z., angefangen geerntet zu wer- den. Bern.

411662   Zažblunkati Svazek: 5 Strana: 0363
Zažblunkati, zažblunknouti, knul a kl, utí, einen Platscher machen. — abs. Za- žblunklo cosi, jako by kämen do vody hodil. Us. Tč. — kde. Cosi tam ve vodě zažblunklo, myslím, že to byla ryba. Us. Šd. — od- kud. Už (řeko) tvoja len kde tu zažblunká vlnôčka von z ľadu. Č. Čt. II. 133

411663   Zažbroniť se čeho Svazek: 10 Strana: 0524
Zažbroniť se čeho = nažebroniiti, na- prositi. Lišeň. Mtc. 1902. 435.

411664   Zážda Svazek: 5 Strana: 0363
Zážda, y, f. = žádosť. Na Slov. Šd.

411665   Zažďárati Svazek: 5 Strana: 0363
Zažďárati, zažďourati = zašťárati, an- fangen zu störren. — kde: v peci, v ohni. Zlob.

411666   Zaždímati Svazek: 5 Strana: 0363
Zaždímati, vz Zaždmouti.

411667   Zaždimovati Svazek: 5 Strana: 0363
Zaždimovati, vz Zaždmouti.

411668   Zaždmouti Svazek: 5 Strana: 0363
Zaždmouti, ždmu, dmul a ždal, ut, ntí; zaždímati, zaždimovati, ein wenig auswin- den. — co kde: šaty u rybníčku, Č., prádlo v neckách.

411669   Zažďourati Svazek: 5 Strana: 0363
Zažďourati, vz Zaždárati.

411670   Zaždúřiti se nač Svazek: 9 Strana: 0401
Zaždúřiti se nač (rozdurditi se ? ?. ). Horen. 53.

411671   Záže Svazek: 7 Strana: 1128
Záže, vz Záha.

411672   Zažeberní Svazek: 7 Strana: 1128
Zažeberní, retrocostalis.

411673   Zážebří Svazek: 9 Strana: 0401
Zážebří, n. = místo za žebříkem. Mus. ol. 1898. 120.

411674   Zažéci Svazek: 5 Strana: 0363
Zažéci, vz Zažžéci.

411675   Zažéci se čím Svazek: 10 Strana: 0524
Zažéci se čím: smilstvem, milostí. Pat. Jer. 124. 10., 129. 29. Sr. Zažehovati.

411676   Zážeh Svazek: 5 Strana: 0363
Zážeh, u, m. = zažhnutí, zápal, zapálení, die Anzündung, Entzündung, das Feuer, die Gluth, der Brand. Já je mečem a z-hy donutím. Berg. Ráj, Čas. duch., Čch. Dg. Kv. 1884.714., Mus. 1880. 273. Z. radosti, Jrsk.; z. paprsky slunečními, sideratio. Nz. lk. Neboť slunce zážhem hoří a nám zážhem sestru zmoří. Ps. srb. II. 12. Z. dáti = zapáliti. Chch. Jih. Blesku z. sirný; Požáru z. rudý. Vrch. Necítil sladkého z-hu jejích rtů. Kld. II. 54. Jiskra, v jejímžto z-hu odhárá bratrova bláha. Sš. Sm. bs. 170. Z. lící sněhem zhled. Osv. I. 378. Vládce Olympa, jenžto metá děsnou pravicí s nebe z-hy líté. Cimrh. Myth. 101. Sbor že jest jako pec ohnivá, ve kteréžto z-hem ducha svatého rozpou- štějí a čistí se všecky trusky mnění růz- ných. Pal. Děj. III. 3. 81. Čechové opoví- dali svůj příchod ke dvoru císařskému zá- žehem několika vesnic. Pal. III. 312.

411677   Zážeh Svazek: 7 Strana: 1128
Zážeh sluneční. Vz Slov. zdrav.

411678   Zažehadélko Svazek: 8 Strana: 0505
Zažehadélko, a, n. Nár. list. 1894. č. 268. feuill.

411679   Zažehati Svazek: 5 Strana: 0363
Zažehati, vz Zažžéci.

411680   Zažehavka Svazek: 5 Strana: 0363
Zažehavka, y, f., der Streichfidibus. Šm.

411681   Zažehavý Svazek: 5 Strana: 0363
Zažehavý, brennend, urens. Z. vítr. BO.

411682   Zažehavý Svazek: 10 Strana: 0524
Zažehavý. Záležitosť choulostivá a z-vá. Nár. list. 1905. 201. 2.

411683   Zažehlý Svazek: 5 Strana: 0363
Zažehlý = zažžený, zapálený, entzündet. Z. mozek. Č. Má z. mozek (= blázní). Us. Dbv.

411684   Zažehnání Svazek: 5 Strana: 0363
Zažehnání, n., vz Zažehnati.

411685   Zažehnaný Svazek: 5 Strana: 0363
Zažehnaný; -án, a, o, vz Zažehnati.

411686   Zažehnati Svazek: 5 Strana: 0363
Zažehnati, zažehnávati = žehnáním, po- věrnými slovy zahnati, segnen, verwünschen; proklíti, verfluchen, verwünschen. — co: povětří, D., ďábly. Sych. Jak baby nemoci zažehnávají ? Vz Mus. 1855. 54., Zažehná- vání. Z. nebezpečí, Us., Šmb. S. II. 287., úbytě. Sá. Pán Bůh tě (bolesť) zažehnej. Us. — co komu: boule, neduh. Us. — koho kam: do horoucího pekla (zaklíti). Sych. — odkud. Máme-li udíleti rady, jak by se tato novověká můra s prsou naší nebohé mládeže z. měla. Km. 1884. — co komu, se čím. Těžkosť mysli radš mu zažehnejme nějakou kratochvílí. Shakesp. Tč. Král pak zažehnával se znamením kříže. Pal. Děj. V. 1. 200.

411687   Zažehnatka Svazek: 5 Strana: 0364
Zažehnatka, y, f. = zažehnání. Na Slov. Netreba tam z-ky. Phld IV. 15.

411688   Zažehnávací Svazek: 5 Strana: 0364
Zažehnávací, Verwünschungs-. Z. mo- dlitba. Kld. II. 274.

411689   Zažehnávač Svazek: 5 Strana: 0364
Zažehnávač, zažehnavač, e, m , der Ver- wünscher.

411690   Zažehnávačka Svazek: 7 Strana: 1128
Zažehnávačka, y, f. = zažehnávání Brt.

411691   Zažehnávadlo Svazek: 10 Strana: 0524
Zažehnávadlo, a, n. Z-dla kolínská. Vz Čes. 1. XII. 133. Sr. Vlasť. L 204. nn.

411692   Zažehnávání Svazek: 5 Strana: 0364
Zažehnávání, n., die Verwünschung. Z. povětří, D., ďáblů. Sych. Z. nemocí na rnor. Valašsku. Vz Brt, Lid a n. 200., Zažehnati.

411693   Zažehnávání Svazek: 9 Strana: 0401
Zažehnávání nemocí. Vz Mus. ol. IX. 122. nn.

411694   Zažehnávání Svazek: 10 Strana: 0524
Zažehnávání nemocí. Vz Čes. 1. XII. 432., 437. 78. -79.

411695   Zažehnávání Svazek: 10 Strana: 0680
Zažehnávání psotníku, nátky, ouročků. Vz Čes. 1. XV. 202.

411696   Zažehnávka Svazek: 7 Strana: 1128
Zažehnávka, y, f. = zažehnávání. Brt.

411697   Zažehnávka Svazek: 10 Strana: 0524
Zažehnávka, vz Pohřeb.

411698   Zažehnu Svazek: 5 Strana: 0364
Zažehnu, vz Zažžéci.

411699   Zažehnutý Svazek: 5 Strana: 0364
Zažehnutý; -ut, a, o = zažžený. — čím. Světélka vil rukou z-ta. Čch.

411700   Zažehovati koho Svazek: 10 Strana: 0524
Zažehovati koho. V tom již zažehovala zlost Zvon III. 748. Sr. Zažéci.

411701   Zažehrati Svazek: 5 Strana: 0364
Zažehrati, ein wenig eifersüchtig wer- den. — proti komu. Us. Tč.

411702   Zážeji Svazek: 7 Strana: 1128
Zážeji, vz Záha.

411703   Zážeji Svazek: 10 Strana: 0524
Zážeji. Aby tam tím z. byli (dříve). Čern. Z. 312., 314. Z. se spat položili. Uč. spol. 1903. III 29. Sr. Záhy.

411704   Zaželání Svazek: 10 Strana: 0524
Zaželání, n. Hlk. X. 251.

411705   Zaželati Svazek: 5 Strana: 0364
Zaželati = zapřáti. Slov. — co komu. Ale za to músa smelá jedno vám ešte za- želá: aby že vám jasná strela z čista jasna hned udrela do každého nepriateľa. Phld. III. 463.

411706   Zaželení Svazek: 5 Strana: 0364
Zaželení, n., vz Zaželeti.

411707   Zaželeti Svazek: 5 Strana: 0364
Zaželeti, el, ení, in Klagen ausbrechen, beklagen, bedauern, bejammern. — čeho. Us., Tč., Jg. — nad čím. Tč. Z. nad žiaľom. HVaj. BD. 48.

411708   Zaženu Svazek: 5 Strana: 0364
Zaženu, vz Zahnati.

411709   Zážer Svazek: 7 Strana: 1128
Zážer, u, m. = bolesť pod jazykem. Kráva má z. Mor. Knrz.

411710   Zažertovati s kým Svazek: 5 Strana: 0364
Zažertovati s kým, ein wenig scherzen, zu scherzen anfangen. — jak: ve vší po- ctivosti. Ml. Chtěl jsem si s příchozím ne- vinně z. Ddk. It. v. 29. Rád si z-val. Us. Šd.

411711   Zažeru Svazek: 5 Strana: 0364
Zažeru, vz Zažrati.

411712   Zažeti Svazek: 8 Strana: 0505
Zažeti = zapáliti. Záhoří. Brt, D. II. 423.

411713   Zážev Svazek: 7 Strana: 1128
Zážev, u, m., anadosis, v medic. Vz Záživ.

411714   Zažgnouť Svazek: 10 Strana: 0524
Zažgnouť bravku = zabiti. Slez. Vyhl. II. 200.

411715   Zažgnúť Svazek: 5 Strana: 0364
Zažgnúť = zažéci. Zbr. Hry. 57.

411716   Zažgrindaný Svazek: 7 Strana: 1128
Zažgrindaný -= zagryndaný. Slov. Rl. CM. IX. 33.

411717   Zažhnúť Svazek: 5 Strana: 0364
Zažhnúť = zažéci. Arch. IV. 146 , BR. II. 454. a. Vz Zažéci.

411718   Zažhraný Svazek: 5 Strana: 0364
Zažhraný = zažraný. Mor. Šd., Tč.

411719   Zažhrati se Svazek: 5 Strana: 0364
Zažhrati se = zažrati se. Vz toto. Mor. Tč . Šd.

411720   Zažhu Svazek: 5 Strana: 0364
Zažhu, vz Zažéci.

411721   Zažhutý Svazek: 7 Strana: 1128
Zažhutý = zažžený. Prudkým duchem z-tá mysl. Výb. II. 1464.

411722   Zažíci Svazek: 7 Strana: 1128
Zažíci, cf Zažžéci, Žžíci.

411723   Zažičiti Svazek: 8 Strana: 0505
Zažičiti. Nikdy som jej zle nezažičil (ne- přál). Phľd. XII. 285.

411724   Zažidělý Svazek: 5 Strana: 0364
Zažidělý, verjudet. My ryzí, nezažidélí, přesní, praví křesťané. Sš. II. 56.

411725   Zažiehati Svazek: 10 Strana: 0524
Zažiehati, vz Zažíhati.

411726   Zažierať Svazek: 7 Strana: 1128
Zažierať. Ct. Zářiti, Záře (dod.). Tá iskra Tatry zažíera (ozařuje). Slov. Rl. Pr. II. 49.

411727   Zažigati Svazek: 5 Strana: 0364
Zažigati = zažiti. Na Slov. Bern.

411728   Zažihač Svazek: 7 Strana: 1128
Zažihač, e, m., Anzünder, m. Šd.

411729   Zažihadlo Svazek: 5 Strana: 0364
Zažihadlo, a, n., das Feuerzeug. Vz Ohnivo.

411730   Zažíhání Svazek: 5 Strana: 0364
Zažíhání, n., vz Zažíhati.

411731   Zažíhaný Svazek: 5 Strana: 0364
Zažíhaný; -án, a, o, vz Zažíhati. Z. růže. Dch.

411732   Zažíhati Svazek: 5 Strana: 0364
Zažíhati, vz Zažžéci.

411733   Zažíhavý Svazek: 5 Strana: 0364
Zažíhavý, brennbar. Oheň vždy ešte mocou nepremožitelnou trávil z-vú hmotu. Lipa 324.

411734   Zažilý Svazek: 7 Strana: 1128
Zažilý, verdaut. Z. pokrm. — Z., einge- lebt. Byli to mužové z-lí do tehdejší sou- stavy. Tk. III. 442.

411735   Zažímal Svazek: 5 Strana: 0364
Zažímal, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

411736   Zažínač Svazek: 5 Strana: 0364
Zažínač, e, m., der Anfänger der Ernte. Vz násl.

411737   Zažínačka Svazek: 5 Strana: 0364
Zažínačka, y, f. = žnečka, která začíná obilí žati, die Anfängerin der Ernte. Bern. Také na Mor. Šd.

411738   Zažínání Svazek: 5 Strana: 0364
Zažínání, n., vz Zažínati.

411739   Zažínaný Svazek: 5 Strana: 0364
Zažínaný; -án, a, o, angefangen geerntet zu werden. Vz Zažínati.

411740   Zažínati Svazek: 5 Strana: 0364
Zažínati, vz Zažnouti.

411741   Zážinek Svazek: 5 Strana: 0364
Zážinek, nku, m., zážinky, pl. = po- čátek žní, der Ernteanfang. Us. Jg., Dch., Lipa II. 167., Světoz. 1880. 374. Na z-ky do Arkony starí naši chodili. Lipa I, 153.

411742   Zážinky Svazek: 5 Strana: 0364
Zážinky, vz Zážinek.

411743   Zážinky Svazek: 7 Strana: 1129
Zážinky. Vz Zbrt. 159.

411744   Zažinovati Svazek: 5 Strana: 0364
Zažinovati, anfangen zu schneiden, an- schneiden. — co: obili, pšenici. Vz Zažnouti.

411745   Zažírák Svazek: 8 Strana: 0505
Zažírák, a, m. = klíště. Us. Tkč.

411746   Zažírák Svazek: 10 Strana: 0524
Zažírák, a, m. = klíště. Č. Třeb. Čes. 1. XI. 36.

411747   Zažírání Svazek: 5 Strana: 0364
Zažírání, n., vz Zažírati.

411748   Zažírať se s kým Svazek: 10 Strana: 0524
Zažírať se s kým = zlobiti se. Slez. Vyhl. II. 295.

411749   Zažírati Svazek: 5 Strana: 0364
Zažírati, vz Zažrati.

411750   Zažírka Svazek: 5 Strana: 0364
Zažírka, y, f. = dožírka, mrzutosť, der Verdruss. Slez. Pk. Už jsem té z-ky zažila do sytného syta. Šd.

411751   Zažířeti Svazek: 5 Strana: 0364
Zažířeti, el, ení, glühend werden. Uhel zažíří. Hlč.

411752   Zažitek Svazek: 5 Strana: 0364
Zažitek, tku, m., was genossen und ver- dauet wird, das Nahrungsbedürfniss. Berg.

411753   Zažitelný Svazek: 5 Strana: 0364
Zažitelný, verdaulich. Z. pokrm. Ms. bib.

411754   Zažiti Svazek: 5 Strana: 0364
Zažiti, žiji a živu, il, it, ití; zažívati = jídlo v žaludku stráviti, verdauern; požiti, geniessen; zakusiti, fühlen, geniessen, büssen; snésti, ertragen. — abs. Žaludek, který dobře nezažívá. V. Prustvorec zažívá. Byl. — co. Všecko to sám zažil, hat durchge- macht; Ta člověku nepřeje, aby něco zažil Iďte, zvestujte po krajine všade teraz, čo ste tu videli a zažili. Zbr. Hry 116. Prázd- niny z. Kos. v Km. 1884. 577. Z-li mnoho bezpráví. Ddk. IV. 63. Žaludek pokrm za- žívá. Krab. Zastuzeného žaludka, nemůže nic zažiti (smlčeti). Vz Klevetář. Us. — čeho. Z. jedu, Dch., rozumu (= jinak se rozhodnouti). Kéž by z-li rozumu! U Olom. Sd. Lehko nabitého pokladu třetí koleno nazažije. Us. Kšť. Zaži, šuhajko, zaži (zažij) ty světa, kým ti nezajdú mladistvé leta. Čjk. 27. Ach, tu tvoje mladé leta, nie, nie, ne- zažijú sveta. Phld. III. 470. Vác máš smut- ných ve slovenskom národe príhod než ve- selých; vác bíd nežli dobrého zažil. Hol- 372. Břich proto jest učiněn, aby ty po- krmy v se přijma jich zažíval. BR. II. 546. a. Hlad všeho zažije. Vrat. Z. rozkoší. Ros. Zažije (zaživeš) toho, co pes mýdla (sádla). Vz Jmění. Prov. Jg., Lb. — co, čeho čím jak (dobře, dobrým, zle, perně, zlým) = zakusiti. Zažiji toho vším dobrým, Záv., vším zlým, Lom., Dh. 69., Kom. L. 19., málem, V., perně, Us., těžce, nedobře, Ros., zle. Kom., Br., D., Šf. Smrtí něco z. Chmel. Pokutou z. Th. Věci z láku a uzené těžce se zažívají. Kom. Vzala jedno jablko a s laskominou je zažila. Němc. I. 203. Abyste ešte na mnohé roky mohli všetci spolu pri dobrom zdraví tieto slavnosti zažívati. Mt. S. 1. 167. Že toho vyniknutí Petrova zlem zaživou. Sš. Sk. 146. Nedej mu urážky té zlým z. Mus. 1880. 131. Těžce se prý za- žívají ryby. Jir. Ves. čt. 378. Ani divoká vepřovina jim dobra není, proto že jí těžce žaludek zažívá. Ib. 379. Aby zažíval si s ní (s nevěstou, s manželkou) v milej láske a upřímnosti. Dbš. Sl. pov. VI. 47. Nech jim vyzerá svet od dneska ako raj; nech zažijú štastia radosti v hojnosti. Zátur. Vinš. I. 29, Hospodin laskavý nech vám dá spoči- nok váš zažiť vo zdraví. Ib. I. 41. Zlým toho zažil; Netoliko kr. Přemysl ale i všecko království zlým toho z. musili. V. — kde Všeckého jsem tam mezi nimi zažil, jenom nic dobrého. Us. Šd. Už sem na tom světě mnoho zlého zažil. Us. Tč. Soběslav tolik neštěstí zažil v cizině, že . .. Ddk. III. 246. Ošlejchová voda zažívá škodlivé vlhkosti v žaludku. Čern. Tak Svatopluk sťažoval si i na svú bídu naríkal, jak keď v násilnej zavretý pod mrežkami kletke truchlívá slá- vik a nevoľnú vazbu (v kleci) zažívá. Hol. 6. — co, čeho s kým. Divné jsem s ním psoty zažil. Jir. Ves. čt. 48. Rozpomínka na okamžení, které sme s pokrevnými srd- cemi zažili. . . TČ. exc. — kdy. Co člověk zažije v takové nepohodě. Us. Šd. Po ma- lých dnech zle toho zažívali. Bart.

411755   Zažití Svazek: 5 Strana: 0365
Zažití, n., die Verdauung. Kmín slouží k z. Sych. Kolika od nezažití. Ja. Přeji do- brého z. Rk.

411756   Zažiti co Svazek: 7 Strana: 1129
Zažiti co: peníze, výdělek = spotřebo- vati. Val. Brt. D. 298. Zdrávi z-li hody! Prss. Gaz. 20.

411757   Zažitina Svazek: 5 Strana: 0365
Zažitina, y, f. = výživná šťáva v těle, der Nahrungs-, Milchsaft, chylus. Nz., Osv. I. 625., Rostl. I. 29. a. Vz Schd. II. 355., S. N. X. 1. dod. 102. Mléčnice t. takové míznice, ježto vedou z-nu mléku podobnou. Nz. Z. = zažitý pokrm, chylus. Nz. lk. Vý- chodkové, výmětkové a vybytkové praví se čistiti pokrmy, ješto vyměšeni a vyloučeni byvše z těla v něm toliko z-ny nechávají. Sš. Mr. 32. Vz Zažitosť.

411758   Zažitina Svazek: 7 Strana: 1129
Zažitina, chymus (ne : chylus) = obsah střeva v jeho hořejším díle. Cf. Slov. zdrav.

411759   Zažitina Svazek: 10 Strana: 0524
Zažitina. Přeměna z-tin v krev, Haema- tose. Ktt,

411760   Zažitinovodný Svazek: 10 Strana: 0524
Zažitinovodný. Z. cévy, vasa chylifera. Ktt.

411761   Zažitinový Svazek: 9 Strana: 0401
Zažitinový = chylový. Z. cevy Ott. XVII. 446.

411762   Zažitinový Svazek: 10 Strana: 0524
Zažitinový. Z. cévy (chylové), vasa chylifera. Ktt. Vz násl.

411763   Zážitně Svazek: 5 Strana: 0365
Zážitně = záživně, verdaulich. Bern.

411764   Zažitnice Svazek: 7 Strana: 1129
Zažitnice, e, f., vas chyliferum. Ott. II. 323.

411765   Zažitnice Svazek: 10 Strana: 0524
Zažitnice, e, f. Z. = cévy zažitinovodné. Ktt. Vz Zažitinovodný.

411766   Zážitnosť Svazek: 5 Strana: 0365
Zážitnosť, i, f. = záživnosť, die Verdau- lichkeit. Bern.

411767   Zážitný Svazek: 5 Strana: 0365
Zážitný = záživný, zažitelný, geniessbar, verdaulich. Ms. ov.

411768   Zážitný Svazek: 10 Strana: 0680
Zážitný. Z. travina = stravná. 1561. Arch. XXII. 191.

411769   Zážitok Svazek: 8 Strana: 0505
Zážitok, tku, m. = požitek. Velký z. im robila hudba. Phľd. 1894. 646.

411770   Zažitosť Svazek: 5 Strana: 0365
Zažitosť, i, f. = zažití, das Verdautsein, die Verdauung. Galgan z. žaludku činie Čern. — Z. = zažitý pokrm = zažitina. Žíly mlíčné z. vyssávají. Kom. Cf. Zažitina.

411771   Zažitý Svazek: 5 Strana: 0365
Zažitý = strávený, verdauet. Z. pokrm. Vz Zažitina. V. Z nezažitého jídla pochází neduh. Berg. Přežvykujete věci již dávno zažité. Sych. — Nezažitý, lépe: nezáživný ve smyslu: nezažívající, nicht verdauend. N. žaludek. Čern. — Z. = zámožný, wohl- habend? Slov. Uchytil ju zo z-tej rodiny. Phld. IV. 120. Pekne hrajú, pekne hrajú, na nôžky mi pozerajú, na nôžky, na päty, ja som šuhaj zažitý. Mt. S. I. 24.

411772   Zažitý Svazek: 8 Strana: 0505
Zažitý. Z. krmě někdy šp. m. záživná, k zažití snadná. Z. krmě = lejno. Bl. Gr. 320.

411773   Záživ, u Svazek: 7 Strana: 1129
Záživ, u, m., vz Zážev (dod.).

411774   Záživa Svazek: 5 Strana: 0365
Záživa, y, f., zažívavosť, zažívačnosť, die Nahrungskraft. Šd. Tak mi stojíme, moja Marienka, ako dve srastlé spolu stebielka na rozkvitlej ruži z jari; len odlom jedno, čo je z druhého? Všetky prestanú záživy jeho. Čjk. 52.

411775   Zažívací Svazek: 5 Strana: 0365
Zažívací, zažívací (Bž. 24.) = k zažívaní sloužící, Verdauungs-. Z. moc, Byl., prostře- dek, nástroj, pokrmové. D., prášek, das Speisepulver, V., úkon, šťáva. Nz. lk. Z-cí ústroje: a) kanál zažívací (k němu patří: dutina ústní), požerák, jícen, žaludek, střevo (vz Střevo). Ústroje zažívání podporující: zuby, jazyk a žlázy, slinivky, játra, slinivky břišní. S. N. IX. 1199. Choroby v ústrojích zažívacích: sliňavosť, kyselé říhání, vrhnutí, průjmy, zácpy. Křž. Por. 111., 112. Stravě jsem zvykl výborným od přírody dařen jsa ústrojím zažívacím. Km. 1884. Vz Zažívadlo.

411776   Zažívačnosť Svazek: 5 Strana: 0365
Zažívačnosť, i, f. = zažívavosť. Šd.

411777   Zažívadlo Svazek: 5 Strana: 0365
Zažívadlo, zaživadlo, a, n., der Verdau- ungsapparat. Nz. lk. Z-dla = ústroje zaží- vací: 1. ústa: pysky, zuby (vz Zub), dáseň, čípek, mandle, sliz a sliny, 2. hltán a jícen, 3. žaludek, 4. střevo (Vz Střevo), 5. játra, míšek žlučový, žluč. Š. a Ž. Vz Zažívací.

411778   Zažívadlo Svazek: 7 Strana: 1129
Zažívadlo, a, n. Cf. Ott. V. 167. Plyna- tosť z-del. Ib.

411779   Zažívání Svazek: 5 Strana: 0365
Zažívání, n. = trávení, die Verdauung, Digestion. Nz. lk. Špatné z. střevní. Kod. Porušené z., netrávení, indigestio. Nz. lk. V žaludku děje se z. Kom. Lék k z. po- máhající. Kom. Prustrorec posiluje z. Byl.

411780   Zažívání Svazek: 7 Strana: 1129
Zažívání, n., das Verdauen. Z. chorobné.

411781   Zažívatelný Svazek: 5 Strana: 0365
Zažívatelný, zaživatelný, verdaulich. Dch.

411782   Zažívati Svazek: 5 Strana: 0365
Zažívati, vz Zažiti.

411783   Zažívavosť Svazek: 5 Strana: 0365
Zažívavosť, i, f. = zažívačnosť, záživa. Vz Záživa. Šd.

411784   Zaživení Svazek: 5 Strana: 0365
Zaživení, n., die Verdauung. Byl. 328. D.

411785   Zaživicovati Svazek: 5 Strana: 0365
Zaživicovati = zasmoliti. Slov, Bern.

411786   Záživina Svazek: 5 Strana: 0365
Záživina, y, f. = zažitá poživina. Proch. M.

411787   Zaživjovati Svazek: 5 Strana: 0365
Zaživjovati = provolávati: živjo. — ko- mu. Zaživjujme vůdci svému. Us. Šd.

411788   Záživně Svazek: 5 Strana: 0365
Záživně = zážitně. Bern.

411789   Záživní Svazek: 5 Strana: 0365
Záživní, vz Záživný.

411790   Záživnosť Svazek: 5 Strana: 0365
Záživnosť, i, f. = snadnosť k ztrávení, die Verdaulichkeit. Z. jídla. — Z. = zažívání, die Verdauung. Nezáživnosť žaludka. V. Nezáživnosť žaludka hladem hojiti. Smrž., Jg. Porušená z. Dch.

411791   Záživný Svazek: 5 Strana: 0365
Záživný = zažívající, verdauend. On má z. žaludek. Ros. — Jest záživného žaludku = trpělivý, geduldig. Jest nezáživného ža- ludku (klevetný). Ros. — Z. = zažívatelný, verdaulich. Z. potrava, Us., pokrm., Nách. (1625.), Sych. Chléb nem z. Kom. Natvrdlý chléb jest záživnější než čerstvý. Dch. A ne- bude-li mi se zdáti záživno z rosola, ale udělám s kořením, žeť vám bohdá peprno býti musí. Arch. IV. 146. — Z. = krmící. Z. šťáva (zažitina), Milch-, Nahrungssaft. Jg. — Z. = k zažívání sloužící, zum Verdauen dienlich, Verdauungs-. Z. pokroutky (bilin- ské), Verdauungszeltchen, Dch, horečka, Osv. I. 628., roura. Ib. I. 558.

411792   Záživný Svazek: 7 Strana: 1129
Záživný = kdo si umí živnosť vyhledati. Mor. Brt. D. 297.

411793   Záživok Svazek: 5 Strana: 0365
Záživok, vku, m. Vaši predkovia svoje duše do schrány tejto čechorečnej schované majíc, vo Vás duše této svoj záživok vedú. Hdž. Vetín. 100.

411794   Zažízněti Svazek: 5 Strana: 0365
Zažízněti, ěl, ění, Durst bekommen. — kdy: po práci. — Z.= zachtěti se, Lust bekommen, begierig werden. — po čem. Po žertvě kdy šílen z-zněl. Pokr. Z hor. 16.

411795   Zažlázovaný Svazek: 5 Strana: 0365
Zažlázovaný, drüsig. Z kůň. Slez. Šd.

411796   Zažlázový Svazek: 7 Strana: 1129
Zažlázový, retroglandularis.

411797   Zažloutati Svazek: 5 Strana: 0365
Zažloutati, vz Zažloutnouti.

411798   Zažloutlosť, zažlutlosť Svazek: 5 Strana: 0365
Zažloutlosť, zažlutlosť, i, f., die Gelb- lichkeit. Ros.

411799   Zažloutlý Svazek: 10 Strana: 0524
Zažloutlý. Byl z. po hubě (po obličeji). Pitt. 22.

411800   Zažloutlý, zažlutlý Svazek: 5 Strana: 0365
Zažloutlý, zažlutlý, gelblich, vergilbt. Z. barva. Rostl. Z. niva, Osv. V. 637., víno. Vz Víno.

411801   Zažloutnouti Svazek: 5 Strana: 0365
Zažloutnouti, zažlutnouti, ul a tl, utí; zažloutati, zažlutati, gelblich werden. Šat zažloutl, prádlo zažloutlo. Us.

411802   Zažloutnutí Svazek: 5 Strana: 0365
Zažloutnutí, n., Gelbwerden, n.

411803   Zažltati Svazek: 5 Strana: 0365
Zažltati = zažloutati. Na Slov. Bern.

411804   Zažltávati Svazek: 5 Strana: 0365
Zažltávati = zažlutati. Na Slov. Bern.

411805   Zažlteť sa Svazek: 5 Strana: 0365
Zažlteť sa = zažloutnouti, gelb werden. — kde. Tu zrazu do očí mu udrel náramný blisk, všetko sa pred ním zažltelo. Dbš. Sl. pov. I. 506.

411806   Zažltnúti Svazek: 5 Strana: 0365
Zažltnúti = zažloutnouti. Slov. Bern.

411807   Zažltnutí Svazek: 5 Strana: 0365
Zažltnutí, n. = zažloutnutí.

411808   Zažltnutý Svazek: 5 Strana: 0365
Zažltnutý = zažloutlý. Na Slov. Bern.

411809   Zažluklý Svazek: 5 Strana: 0365
Zažluklý, ranzig. Čsk. Z. říhání. Dch.

411810   Zažlutati Svazek: 5 Strana: 0365
Zažlutati, vz Zažloutnouti.

411811   Zažlutěný Svazek: 5 Strana: 0365
Zažlutěný, vergilbt. Dch.

411812   Zažlutěný čím Svazek: 10 Strana: 0524
Zažlutěný čím. Skála z-ná lišejníkem. Jrsk. XIV. 55.

411813   Zažlutiti Svazek: 5 Strana: 0365
Zažlutiti, il, těn, ění, gelb färben. — Z. = pokakati (eufem). — co. Dítě z-lo peřinku. Us. Kšť., Ros.

411814   Zažlutlosť Svazek: 5 Strana: 0366
Zažlutlosť, vz Zažloutlosť.

411815   Zažlutlý Svazek: 5 Strana: 0366
Zažlutlý, vz Zažloutlý.

411816   Zažlutnouti Svazek: 5 Strana: 0366
Zažlutnouti, vz Zažloutnouti.

411817   Zažlutnutí Svazek: 5 Strana: 0366
Zažlutnutí, n., vz Zažloutnuti.

411818   Zažmíkati Svazek: 5 Strana: 0366
Zažmíkati = zaždímati, ein wenig aus- winden. Na Slov. Bern.

411819   Zažmíkati co kam Svazek: 8 Strana: 0505
Zažmíkati co kam (do čeho) = zamí- chati. Phľd. XII. 568.

411820   Zažmolený Svazek: 5 Strana: 0366
Zažmolený; -en, a, o = zašpiněný, za- smolený, schmutzig. Mor. Vck.

411821   Zažmoliti Svazek: 5 Strana: 0366
Zažmoliti, il, en, ení, zažmolovati = za- špiniti, beschmutzen. Mor. Vck. — Z., zer- walkern. Vz Žmoliti.

411822   Zažmúrení Svazek: 5 Strana: 0366
Zažmúrení, n. = zamhouření, das Schlies- sen der Augen. Na Slov. Bern.

411823   Zažmúrený Svazek: 5 Strana: 0366
Zažmúrený; -en, a, o, geschlossen (von Augen). Z. oči. Na Slov. Bern. On ležal so z-nýma očima. Phld. IV. 528.

411824   Zažmúriti Svazek: 5 Strana: 0366
Zažmúriti, il, en, ení, zažmurovati = zamhouřiti, die Augen schliessen, zublinzeln. Na Slov. a na Ostrav. Tč., Bern. — co kdy. V noci um nedalo ani len oka z.; Celú noc nomohol oka z., len sa tak z boka na bok obracal. Dbš. Sl. pov. II. 15., I. 79. Zažmúr oči (a vykonej, čeho treba). Zátur. Triraz sa zaklial Paromom na vodu, zem i nebe: že zatiaľ slovka nerekne a nezažmúri oka. kým nebude, vraj, zoraná tá zátoka. Btt. Šp 55.

411825   Zažmurkať Svazek: 8 Strana: 0505
Zažmurkať ťažkým viečkom (očním). Phľd. 1895 739.

411826   Zažmuročky Svazek: 5 Strana: 0366
Zažmuročky, blindlings. Z. bych tam trefil. Cf. Zažmúriti. Na Slov. Phld. I. 2. 7.

411827   Zažmurovati Svazek: 5 Strana: 0366
Zažmurovati, vz Zažmúriti.

411828   1. Zažnouti Svazek: 5 Strana: 0366
1. Zažnouti, ul, ut, utí, zažati, al, at, etí, zažíti, zu ernten anfangen; mit der Sichel ausschneiden. — abs. Zažínaj, zažínaj, budeš dobra žnica, budeš synečkovi dobrá pomocnica. Sš. P. 556. — co: záhon. Us. Tč. Sv. Eliáš zažinuje seno. Us. Tč.—jak. Šlo děvča na trávu na širokú mezu; po- nejprv zažala, prsteček odžala . . .; Po třetí zažala, lékařa žádala. Sš. P. 164. — kam: si do prstu, Us. Tč., do obilí. Us.

411829   2. Zažnouti Svazek: 5 Strana: 0366
2. Zažnouti m.: zažhnouti, vz Zažéci.

411830   Zažouti Svazek: 5 Strana: 0366
Zažouti, vz Zažívati.

411831   Zažrání Svazek: 5 Strana: 0366
Zažrání, n., vz Zažrati.

411832   Zažranosť Svazek: 10 Strana: 0524
Zažranosť, i, f. Nár. list. 1901. č. 314. odp.

411833   Zažraný Svazek: 5 Strana: 0366
Zažraný; -án, a. o, fettgefressen. Ten je z-ný. — Z., eingefressen, erpicht. — do koho. Je do něho z-ný. Us. Šd. Vz Zažrati.

411834   Zažrati Svazek: 5 Strana: 0366
Zažrati, vz Žráti; zažrávati = žera hlu- boko vniknouti, sich einiressen, einbeitzen, einätzen, ein-, verbeissen; sich verlieben; sich satt fressen. — se kam. Zažrala se myš do sýra. Zažral se lišej do masa. Us. Jg., Rk. Pes se do něho zažral. Us. Tč. Ten se do toho děvčete zažral! Us. Požár do sýpky se zažral. Us. Dch. Zažral se (zami- loval se) do té holky jako vůl do otýpky sena. Us. Kšť. — se. To prase se už z-lo, proto nechce. Us. Šd. — se s kým, Verdnuss haben, in Streit gerathen. Z-la sem se s chlopem. Us. Také ve Slez. Šd.

411835   Zažrati Svazek: 7 Strana: 1129
Zažrati. Kráva se z-la (nadula). Mor. Brt. D. 234. Vz Napučiti (dod.).

411836   Zažrávati Svazek: 5 Strana: 0366
Zažrávati, vz Zažrati.

411837   Zažultěti Svazek: 5 Strana: 0366
Zažultěti = zažlutěti, gelb werden. Na Ostrav. Tč.

411838   Zažultiti Svazek: 5 Strana: 0366
Zažultiti, il, en, ění = zažlutiti, gelb machen. — co čím. Us. na Ostrav. Tč.

411839   Zažultlý Svazek: 5 Strana: 0366
Zažultlý, vergilbt, zažloutlý. Na Ostrav.

411840   Zažultnouti Svazek: 5 Strana: 0366
Zažultnouti, tl, utí = zažloutnouti, gelb werden. Us. na Ostrav. Tč.

411841   Zažúriť Svazek: 5 Strana: 0366
Zažúriť = zazuřiti. Na Slov. Hol.

411842   Zažúřený Svazek: 5 Strana: 0366
Zažúřený; -en, a, o = zakalený, trüb. Z. voda, káva. Vz Žúr. Na mor. Val. Vck.

411843   Zažúřiti Svazek: 5 Strana: 0366
Zažúřiti, il, en, ení, zažuřovati, trüben, trüb machen. Vz Zažúřený.

411844   Zažuť Svazek: 5 Strana: 0366
Zažuť = zažouti, zerkauen. Vz Zažúvati.

411845   Zažutý Svazek: 5 Strana: 0366
Zažutý; -ut, a, o, zerkaut.

411846   Zažúvati Svazek: 5 Strana: 0366
Zažúvati, zažouti, kauen. — co kdy. Skrblec při každém slově zažúvá (vždy cosi hryže). Na Ostrav. Tč.

411847   Zažváchať Svazek: 7 Strana: 1129
Zažváchať = snísti. Mor. Brt. D. 298.

411848   Zažvachlať Svazek: 7 Strana: 1129
Zažvachlať šaty = pokrčiti. Mor. Brt. D. 298.

411849   Zažvastati Svazek: 5 Strana: 0366
Zažvastati, ein wenig plauschen, zu plau- schen anfangen. — s kým. — se, sich ver- plauschen. Us. Tč.

411850   Zažvatlali Svazek: 5 Strana: 0366
Zažvatlali, zažvatlávati, anfangen zu lallen, zu schwatzen. To dítě už zažvatlává. Us

411851   Zažvýkati Svazek: 5 Strana: 0366
Zažvýkati, anfangen zu kauen, ein wenig kauen. Ros.

411852   Zažžéci Svazek: 5 Strana: 0366
Zažžéci, zažžíci, správně: zažéci, zažíci: zažhu, zažehu, zažžeš, zažhou, žehou; zažží m. zažzi, zažha (ouc), žehl, žžen, žžení; zažehnouti, zažhnouti, ul, ut, utí; zažehati, zažíhati, zažehovati, zažehávati = zapáliti, anzünden; roznítiti, entflammen. BR. II. 454. — abs. Aby na mši dva postavníky hořely a mladší aby zažíhali. 1558. — co: svíci. Lom., Kld. II. 99., Dbš. Sl. pov. 11. 74., Sl. let. II. 150 Zažhúce svéci. ZN. Než svíčečku zažžela, Janka voda vzala. Sš. P. 187. Dorna svíčku zažala. Sš. P. 780. Z. světlo. Br. Světlo zažínajte, do hrobu ma dajte. Sl. ps. 26. Z. oheň. Háj., BO., Arch. IV. 146. Z. město, Bj., Dal., BO., Alx. V. v. 493. (HP. 12.), Alx. H. v. 328. (HP. 67.), plamen. BO. Z. polena. BO., dům, Us. Tč., lampu, HVaj. BD. I. 86., lúč. Lipa III. VIL, Sldk. 588. I očí žár zažíha žhavé blesky. Plhd. Z. žá- dosť, Hus, oběť. — co kde Kteráž světlo nebeské v mysli zažehá. Br. Milosť v srdcích z. Br. Kadidlo na oltáři z. Br. Večer je, tmie se, v izbách zažínajú sviece. Lid za- žehal na horách oběť. Bj. Mnoho dobrých v řeku upade, o jiných (= okolo jiných) zažhú město Bavoři. Dal. 148. — co, koho, se čím. Ohněm ducha sv. srdce z. V. Ohněm město z. Bel. Srdce milostí z. Opsim. Za- žžel se ohněm žen. Lom. Chci raděj vínem játra zažehať než srdce žalným chladiť po- vzdechem. Shakesp. Tč. Zrak jeho záštím zažíhal se. Čch. Mch. 76 Západ zažíhá se Blesky. Šml. Bóh nepřetí jako jiný člověk ani sě zažehá hněvem. BO. Hřiech, který sě jest zažehl pitím silným, snadně prchne v smilství. Hus III. 188. — co, koho k čemu. Láskou sa k láske zažnite. Sldk. 346. Řeč ta k hněvu zažehá a přivodí. BO. K tobě její mysl mocně zažžhu. Pass. 832. Srdce k náboženství se zažhlo. Pass. mus. 318. Pane, srdce naše k sobě zažži. Br. K ná- rodu zažíháš lásku. Katol. noviny 1885. 46. Z. koho k pokání, Kram., k pobožnosti. D. — co proti komu. Zažžel proti mně prchlivosť svou. Br. Proti němu zažže se (zlostí). GR. — se. Oheň zažehl sě jesť Ž. wit. Deut. 22. a j. Olej se zažínal. Dbš. Sl. pov. III. 74. Začalo jedno svetlo horieť. Čakali za chvilku, či sa zažne oj druhó, ale to sa nezažínalo. Dbš. Sl. pov. I. 66. Srdce bylo se zažhlo. ZN. Zažehl sě oheň; Zažehl sě jest duch lidu všeho, accensus est spi- ritus. BO. Udusiti hněv, jak se zažže. Št N. 122., Pass. 503. — co komu. A dobré je to, keď sa čertovi sviečka zažne. Lipa I. 39. Cf.: Buď i s pánem Bohem za dobré a čerta nehněvej n. I s čertem nie za zlé. Zátur. — se s čím. Všed na sieň i zažehl sě s domem královým. Bj. — kdy. Hned zažne lampadu na úsvitě. Kyt. 1876. 16. Zažni zlému o poludni sviecu a predca ti neuverí. Pořek. Mt. S. I. 99. V bolesti se zažže. GR. Zažehl se v hněvě těžce nasa, že se jemu posmievali. BO. — jak. V něm (v lesku) se zažíhaly čistým žárem zbožné duše našich bohatýrů. Čch. Dg. — se od čeho. Sláma od ohně se zažhne. Lom. Od kýchání jeho zažehá se světlo. Br. — se na koho. Když se zažhne prchlivosť má na né. Br.

411853   Zažžéci Svazek: 7 Strana: 1129
Zažžéci. Cf. Žžíci. — Pass. 313., Ž. kl. 73. 7. a j. — co : koráb. Pass. mus. 402. Smilstvie jeho srdce zajže. Výb. I. 1175. — kde. Už nám zažíhali u Jančuškov sviečku. Koll. Zp. I. 234. Když se v městě z pří- hody zažže. Výb. II. 567., Mill. 94. Často se v městě zažéhá. Exc. — co, se čím. Zá- pad zažíhá se blesky. Šml. Tú horkostí křesťanská srdce zažehl. Pass. mus. 435. Ohněm lásky zažehují. Mill. 85. — kam. Ihned peklo ho zažže v obě ruce. Sv. ruk. 128.

411854   Zažžéci Svazek: 8 Strana: 0505
Zažžéci. Budu-li já s ní mluviti, v bo- lesti se zayzze (al. zazie = zažže). GR. Nov. 3.

411855   Zažžení Svazek: 5 Strana: 0367
Zažžení, n., die Anzündung. Vz Zažéci. Z. wit. 140. 2.

411856   Zažžení Svazek: 8 Strana: 0505
Zažžení, incendium. 1418. List. fil. 1895. 215.

411857   Zažžený Svazek: 5 Strana: 0367
Zažžený; -en, a, o, angezündet. Vz Za- žéci. Z. oběť. Bj. Z-ni byli smyslové vaši. ZN. Z. svíce (hořící). BR. II. 230. a. — čím k čemu. Sme k lepšímu životu milostí z-ni. BR. II. 599. a. Mysl duchem svatým z-ná. Pass. mus 320. Z. ohněm. Ž. wit. Vz Zažatý, Zažehnutý. — Z. = horlivý, eifrig. Z. úmysl.

411858   Zažžetý Svazek: 5 Strana: 0367
Zažžetý, vz Zažéci. Z. pochodeň. Partl. Kal. — čím: boží láskou. Kram.

411859   Zažžíci Svazek: 5 Strana: 0367
Zažžíci, vz Zažéci.

411860   zb Svazek: 8 Strana: 0505
zb (sb) m. stb: zblo m. stblo. Gb. H. ml. I. 397.

411861   Zbabčelý Svazek: 5 Strana: 0367
Zbabčelý = scvrklý, eingeschrumpft. Z. jablko. Us. Dch.

411862   Zbabčeti Svazek: 5 Strana: 0367
Zbabčeti, el, ení = babou se státi, altes Weib werden. — Z. = scvrknouti se, ein- schrumpfen. Jablka z-čela. Us. Kšť., Mý.

411863   Zbaběle Svazek: 5 Strana: 0367
Zbaběle, feig, muthlos. Z. si počínati, Us., na něco se dívati, Osv. I. 269., se chouliti. Kká Nedaj sa z. odstrašiti. Lipa 81.

411864   Zbabělec Svazek: 5 Strana: 0367
Zbabělec, lce, m., der Feigling, die Memme. Us. Dch.

411865   Zbabělec Svazek: 9 Strana: 0401
Zbabělec. Vz Makotřas.

411866   Zbabělosť Svazek: 5 Strana: 0367
Zbabělosť, i, f. = zbabinělosť, sestaralosť, die Veraltung, das Greisenalter des Weibes. — Z. = bojácnosť, babství, nesrdnatosť, die Feigheit, Muthlosigkeit, Furchtsamkeit. D. Vz více v S. N. (o zb. vojákův). Trestány byly také z., zrada, na cti utrhaní. Ddk. IV. 236. Odvaha platí, zbabělosť tratí. Bž.

411867   Zbabělosť Svazek: 9 Strana: 0401
Zbabělosť. Někdy i z. nouzí se pohádá. Překlad Curtia V. 4.

411868   Zbabělý v Svazek: 10 Strana: 0524
Zbabělý v činu. Sbor. čes. 101. Býti ochotný a zdvořilý není býti z-lý. Vrch. Muš I. 47.

411869   Zbabělý, zbabinělý Svazek: 5 Strana: 0367
Zbabělý, zbabinělý = sestaralý (o ženě), veraltet, altgeworden (vorn Weibe). Z. bába. Háj. — Z. = nesrdnatý, babský, feig, muth- los, furchtsam. D. Z. útěk, Us., resignace. Kos. 01. I. 309.

411870   Zbaběti Svazek: 5 Strana: 0367
Zbaběti, zbabiněti, ěl, ění = státi se 1) babou, altes Weib werden, veralten, 2) bo- jácným, nesmělým, feig, muthlos, furchtsam werden. Us.

411871   Zbabička Svazek: 7 Strana: 1129
Zbabička, y, f., incantatrix, zastr. Pršp. 44.

411872   Zbabilosť Svazek: 5 Strana: 0367
Zbabilosť, i, f. = zbabělosť.

411873   Zbabilý Svazek: 5 Strana: 0367
Zbabilý = zbabělý. Cf. Zdivočilý.

411874   Zbabinělý Svazek: 5 Strana: 0367
Zbabinělý = zbabilý. Šm.

411875   Zbabiněti Svazek: 5 Strana: 0367
Zbabiněti, vz Zbaběti.

411876   Zbabiti Svazek: 5 Strana: 0367
Zbabiti, il, en, ení = babou učiniti, zu einem alten Weibe machen; se = zbaběti.

411877   Zbablati Svazek: 10 Strana: 0524
Zbablati = zmuchlati, splésti. Na Hané. Tak, teď jste to z-li! Al. Mršť.

411878   Zbabrati Svazek: 5 Strana: 0367
Zbabrati = zamazati, pošpiniti, be-, ver- schmieren, beschmutzen. — co: si papír, šaty. Us. na Ostrav., a Slov. Tč. Keby boli Slováci, pošla bym ich boškati: ale že sú Maďaři, všetku by ma zbabrali. Zbr. Hry 214. — se. Našol vo truhle len kolomaz, ktorej kdo sa dotknul, zbabral sa. Ib. 6. (dod.).

411879   Zbabušený Svazek: 7 Strana: 1129
Zbabušený; -šen, a, o, vz Zababušený. Phl'd. VI. 253.

411880   Zbacný Svazek: 8 Strana: 0505
Zbacný = pěkný, svěčný. Slov. Kal. S. 212.

411881   Zbačení Svazek: 5 Strana: 0367
Zbačení, n., vz Zbačiti.

411882   Zbačiti Svazek: 5 Strana: 0367
Zbačiti, il, en, ení = uznamenati, zpo- zorovati, merken, bemerken, wahrnehmen, erblicken. Na Mor., Slov. a ve Slez. Tč., Šd., Kd., Brt., Kld., Vck., Bern. — co, koho (kde). Kto ho (oheň) zbačí, nah ho potlačí. Mt. S. I. 135. Vz Oheň. On to hned zbačil. Slez. Šd. Ale ani len márny lístok neodtrhni v tejto zahrade, lebo by nás hned zbačili a potom by bolo po nás; Takú kňahňu voľakde nezbačili; Čakala ešte aj ona, čím by dakoho v pustom hrade zbačila. Dbš. Sl. pov. I. 169., IV. 74., V. 16. Srdce zo šteňata ale tak ukradnutého, by ťa suka nezbačila. Dbš. Obyč. 75.

411883   Zbadač Svazek: 5 Strana: 0367
Zbadač, e, m. = skoumatel, der Ausfor- scher. Lex. vet.

411884   Zbadaně Svazek: 5 Strana: 0367
Zbadaně, bemerkter Weise. Skryl sa orlovi medzi perie nezbadane. Na Slov. Zbr. Báj. 4. A pak ztratila se n., unbemerkt. Zbr. Lžd. 104.

411885   Zbadání Svazek: 5 Strana: 0367
Zbadání, n., das Merken, Bemerken, Wahr- nehmen, die Bemerkung, Wahrnehmung. Slov. Bern. Vz Zbadati.

411886   Zbádání Svazek: 5 Strana: 0367
Zbádání, n. Z. na těle = píha. Reš.

411887   Zbadaný Svazek: 5 Strana: 0367
Zbadaný; -án, a, o = zpozorovaný, ge- merkt, bemerkt, wahrgenomen. Cf. Zbačiti.

411888   Zbádaný Svazek: 5 Strana: 0367
Zbádaný; -án, a, o, Vz Zbádati, 3., Zbá- dám.

411889   Zbadati Svazek: 5 Strana: 0367
Zbadati, zbadávati = zvěděti, vyskoumati, zpozorovati, spatřiti, merken, wahrnehmen, spüren, erblicken, bemerken, finden. Na Mor., Slov. a i v Čech. Němc. III. 317., Šd., Tč. — abs. Těšívá se mladá žena, když zbadá, že je matkou. Mor. a Slov. Němc. III. 317. Zbadal, že bude přece slušnější klobouk do ruky s hlavy sníti. Nitra. VI. 335. Vtedy sa mu začalo meniť pred očima, vtedy len zbadal, že je na ľade (že neví, kudy kam); V noci koniarovi ožrebila sa kobula a ne- zbadal. Dbš. Sl. pov. I. 431., VI. 59. — co. Dal. Věc nějakou z ; Z. tvarosloví, unter- suchen, erforschen. Kos. Ol. I. 34., 63. Změn oněch důvod zbadať marně bys toužil. Kká. Td. 194. Jak to zbadá, nepůjde. Mor. Šd. Sotva jich (je) zora zbadá. HVaj. Tat. 138. Ach veď sa len smilujte nado mnou, skryte ma dakde, kdeby ma nezbadal. Dbš. Sl. pov. I. 140. Len pozor, aby fa nezbadali, kým ho chytíš. Mt. S. I. 52. Zbadovati budu zákon tvój. Ž. k. 118. 34. (Č.). — jak. Zbadej hlouběj věci tresť a jádro. Sš. Bs. 187. — odkud. Owen z jedné drobné kosti živočicha neznámého zbadal. Čch. Petrkl. 17. — se = zpamatovati se, sich besinnen. Rostlina se zbadala (zpamatovala, dlouho nerostla, ale potom rychle). Zátur. Otec a macocha iba vtedy sa zbadali, keď jim do domu huply. Dbš. Sl. pov. I. 335. A veru čím sa zabadal, myšička všetko pohryzla Mt. S. I. 52.

411890   1. Zbádati Svazek: 5 Strana: 0367
1. Zbádati (m. vzbádati) = bodením vzbu- diti, vybídnouti, auffordern. — koho. Dal k. 80.

411891   2. Zbádati Svazek: 5 Strana: 0367
2. Zbádati (m. sbádati) = bodením svrci. herabstechen, hinunter-, wegstechen. — koho odkud čím: s koně oštěpem. Troj.

411892   3. Zbádati Svazek: 5 Strana: 0367
3. Zbádati = zbodati, probodati, zer- stechen. — Zbádaný člověk = pihovatý. Reš., Aqu. Zbádaná tvář od neštovic (důl- kovatá). Čern., Záp. měst. 1452.

411893   3. Zbádati Svazek: 7 Strana: 1129
3. Zbádati nepřátele. Výb. II. 1007.

411894   Zbádati Svazek: 9 Strana: 0405
Zbádati se = pohádati se. Zhádali se před samými kmetskými lavicemi. Sdl. Hr. VI. 201.

411895   Zbadati sa Svazek: 9 Strana: 0401
Zbadati sa. Zbožie (obilí) sa z-lo. Za Zát. pol. ž: Př. 196b.

411896   Zbadávati Svazek: 5 Strana: 0368
Zbadávati,vz Zbadati.

411897   Zbádek Svazek: 5 Strana: 0368
Zbádek, dka, m., osob. jm. Arch. IV. 250.

411898   Zbádkaný Svazek: 5 Strana: 0368
Zbádkaný; -án, a, o = od neštovic zďu- baný. Nebojí se mokrý deště ani z-ný ne- štovic. Č. M. 172. Vz Zbátkaný, Zbádkati

411899   Zbádkati Svazek: 5 Strana: 0368
Zbádkati = zbádati.

411900   Zbadovati Svazek: 5 Strana: 0368
Zbadovati, vz Zbadati.

411901   Zbáhati Svazek: 9 Strana: 0401
Zbáhati, benedicere. — čemu. Ž. pod. CXLIV. 1.

411902   Zbahnělosť Svazek: 5 Strana: 0368
Zbahnělosť, i, f., die Versumpftheit, Sum- pfigkeit. U nás však jest nevšímavosť a z. řemeslníků na denním pořádku. Mj.

411903   Zbahnělý Svazek: 5 Strana: 0368
Zbahnělý, versumpft. Z. louka, rybník. Tč., Dch. Místa z-la slovou tůně, tenice. Uh. Hrad. Tč.

411904   Zbahnělý Svazek: 9 Strana: 0401
Zbahnělý. Město společensky z-lé. Vlč. Lit. I 361.

411905   Zbahnění Svazek: 5 Strana: 0368
Zbahnění, n., die Versumpfung. Dch.

411906   Zbahněný Svazek: 8 Strana: 0505
Zbahněný = zbahnělý, zbahnilý. Že opilý jsa měl hlavu z-nou. 1541. Ned. Zábran. 40.

411907   Zbahněti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbahněti, ěl, ění = bahnem se naplniti, sumpfig werden. — čím. Louky vodou z-ly. Tč.

411908   Zbahněti Svazek: 8 Strana: 0505
Zbahněti. Arch. XV. 435.

411909   Zbahněti Svazek: 10 Strana: 0680
Zbahněti. Jednání o tu věc z-lo = pro- dlužuje se do nekonečna, nemůže pokročiti. Us.

411910   Zbahnilosť Svazek: 5 Strana: 0368
Zbahnilosť, i, f., die Sumpfigkeit.

411911   Zbahnilý Svazek: 5 Strana: 0368
Zbahnilý = zbahnělý, zabahnilý, sumpfig geworden, morastig. Z. krajina. — Z. ža- ludek = syrovatostmi naplněný, verschleimt. Kos.

411912   Zbahniti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbahniti, il, ěn, ění; zbahňovati = bahnem naplniti, sumpfig, morastig werden. — co: louku. Ros. To zbahňuje mozek, žaludek. Jg. Z. okolí hradby, příkopy, Čsk., syrovou kůži, sumpfen. Šp. Voda louky z-la. Us. Tč. Vz Zbahnilý. — se. Ta louka se všechna zbahnila. Ros. Ovce zbahnily se (obahnily se, warfen Lämmer) a pstré jehnice rodily se. BO.

411913   Zbahniti se Svazek: 9 Strana: 0401
Zbahniti se = bahnem se naplniti. Rybník se zbahnil. 1517. Arch. XVII. 251. Vz Zba- hněti.

411914   Zbahniti se čím Svazek: 10 Strana: 0524
Zbahniti se čím. Grunty podmokáním se zbahňují. Arch. XX. 370.

411915   Zbáhnouti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbáhnouti, vz Zabáhnouti.

411916   Zbahňovati Svazek: 5 Strana: 0368
Zbahňovati, vz Zbahniti.

411917   Zbahoniti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbahoniti, il, ěn, ění = namluviti, chuť k něčemu učiniti, bereden, Lust machen. — co komu. Ros. — koho = odvrátiti od čeho. Us.

411918   Zbachat Svazek: 10 Strana: 0524
Zbachat = zpozorovati. Brt. P. n. 1196.

411919   Zbachlati Svazek: 7 Strana: 1129
Zbachlati = v nepořádek uvésti. Brt.

411920   Zbachornatěti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbachornatěti, zbachrnatěti, ěl, ění, dick- bäuchig werden. Chmel.

411921   Zbachovati Svazek: 5 Strana: 0368
Zbachovati — politiku Bachovu (Bach byl ministrem v Rakousku v létech pade- sátých) přijíti. Aby se myšlení zbachovalo. Sb.

411922   Zbachratěti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbachratěti, ěl, éní = zbachornatěti. Kdo bez starosti žije, brzo zbachratí. Us. Tč. Žena zbachratěla (ztěhotněla, wurde schwan- ger). Us.

411923   Zbajásati Svazek: 7 Strana: 1129
Zbajásati = splésti. Brt.

411924   Zbájati Svazek: 5 Strana: 0368
Zbájati, erdichten. — si co. Staré dějiny si Němci sami zbájali. Na Mor. Tč. Vz násl.

411925   Zbajdati něco Svazek: 7 Strana: 1129
Zbajdati něco = zmysliti něco. Laš Brt. D. 297.

411926   Zbájeti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbájeti, el, en, ení, erdichten. Vz Zbá- jati. — co o kom. A staroznámych skál svojich podoby sebe (sobě) i potomstvu háji, vesti (věsti) novye o ních zbáji. Hrbň. Rkp. Sp. st. D.

411927   Zbákati Svazek: 7 Strana: 1138
Zbákati = zhýkati. Ten vztekom zháka. Slov. Phľd. VI. 254.

411928   Zbaknúť Svazek: 7 Strana: 1129
Zbaknúť = zvolati, zkřiknouti. Slov. Obky. I. 25.

411929   Zbakulatěti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbakulatěti, ěl, ění = bakulatým se státi, knorrig werden. Kmen zbakulatěl. Kouble.

411930   Zbaláchání Svazek: 5 Strana: 0368
Zbaláchání, n., vz Zbaláchati.

411931   Zbaláchaný Svazek: 5 Strana: 0368
Zbaláchaný; -án, a,o = vyděšen, hřmotem postrašen, aufgescheucht, durch Lärm ge- schreckt. Na Slov. Oj vlnky, sestřičky z né. Btt. Sp. 109. Kráľ bol celý z-ný, ani jesť ani piť sa mu nechcelo. Dbš. Sl. pov. I. 54. Vz Zbaláchati.

411932   Zbaláchati Svazek: 5 Strana: 0368
Zbaláchati = vyděšiti, hřmotem postra šiti, aufscheuchen, durch Lärm erschrecken. Na Slov. Ssk., Loos. — Z. = vymysliti, er- sinnen, erfinden. Na mor. Val. Vck.

411933   Zbalamucení Svazek: 5 Strana: 0368
Zbalamucení, n., vz Zbalamutiti.

411934   Zbalamucený Svazek: 5 Strana: 0368
Zbalamucený; -cen, a, o = omámený, zmatený, spletený, verwirrt, konfus, beirrt, angelogen. Šd., Vck. Už je celý (všecek) z-ný. Us. Šd.

411935   Zbalamutiti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbalamutiti, il, cen, ení = splésti, po- plésti, omámiti, ošáliti, oklamati, verwirren, bethören, konfus machen, ausser Fassung bringen, irre führen. Us. — koho. Celéhos mě z-til. Us. Vck., Jg., Šd. — komu co. Ta nemoc mu celou hlavu zbalamutila. Na Ostrav. Tč.

411936   Zbaliť Svazek: 7 Strana: 1129
Zbaliť = sbaliti Phľd. V. 74.

411937   Zbaliti Svazek: 8 Strana: 0505
Zbaliti m. zyaliti. U Zábř. Brt. D. II. 129.

411938   Zbalzamírovati Svazek: 9 Strana: 0401
Zbalzamírovati tělo. Dač. II. 158.

411939   Zbałamunćić Svazek: 9 Strana: 0401
Zbałamunćić = zhatiti, poplésti. Slez. Lor. 81

411940   Zbaňčiti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbaňčiti, il, en, ení; zbaňkati, zbaňko- vati = přemluviti, odmluviti, abwendig machen, abreden. Dch., Tč. — koho z čeho (zraditi). Us. — Z. = obalamutiti. Jg.

411941   Zbandati Svazek: 5 Strana: 0368
Zbandati, zbandovati = svésti, navésti, zbaňčiti, verleiten, überreden, verführen. — koho. Ti ji zbandali. U Kr. Hrad. Kšť.

411942   Zbandóchat Svazek: 10 Strana: 0680
Zbandóchat = pokaziti. Vz Brt. Sl.

411943   Zbaník Svazek: 5 Strana: 0368
Zbaník, a, m., malopterurus, ryba. Krok. I. d. 108.

411944   Zbaňkati něco Svazek: 8 Strana: 0505
Zbaňkati něco = smysliti. Jevíčko. Brt. D. II. 423.

411945   Zbaňkati, vz Svazek: 5 Strana: 0368
Zbaňkati, vz Zbaňčiti.

411946   Zbaňkovati Svazek: 5 Strana: 0368
Zbaňkovati, vz Zbaňčiti.

411947   Zbankrotělý Svazek: 5 Strana: 0368
Zbankrotělý, bankrott geworden. Us., Kos. Ol. I. 274.

411948   Zbankrotěti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbankrotěti, ěl, ěn, ění, bankrott, zah- lungunfähig werden. Us. Kaizl. 262., Šd., Té. — s čím. Jak jsem za těch něco málo neděl, co jsme byli z Rakous pryč, s něm- činou z-těl! Kos. v Km.

411949   Zbantošený Svazek: 5 Strana: 0368
Zbantošený; -en, a, o = zbalamucený ? Z. obecenstvo. Phld. I. 3. 118.

411950   Zbantošiť Svazek: 7 Strana: 1129
Zbantošiť = obalamutiti, ošáliti. Slov. Mrzké chýry z domova z-ly hlavy mnohých. Phľd. VII. 2.

411951   Zbar Svazek: 7 Strana: 1129
Zbar, u, m., silo, kámen, zastr. Pršp. 6.

411952   Zbáraný Svazek: 5 Strana: 0368
Zbáraný; -án, a, o = od neštovic zďubaný, zdrápaný. U N. Kdyně. Rgl.

411953   Zbarbařelý Svazek: 7 Strana: 1129
Zbarbařelý, barbarisch geworden. Šf. III. 194.

411954   Zbarbařeti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbarbařeti, el en, ení, barbarisch werden. Us.

411955   Zbariti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbariti, il, en, ení = obariti, opařiti, abbrühen. Na Slov. Bern.

411956   Zbarnavený Svazek: 7 Strana: 1129
Zbarnavený. Cf. Barnavý. Slov. Vaj. T. m. 41.

411957   Zbarovati Svazek: 5 Strana: 0368
Zbarovati, vz Zbariti.

411958   Zbarvení Svazek: 5 Strana: 0368
Zbarvení, n., die Färbung, Anfärbung. Z plamene. Vz Schd. II. 21.

411959   Zbarvenosť Svazek: 10 Strana: 0524
Zbarvenosť, i, f. Z. samohlásky. Mus. fil. VIII 183.

411960   Zbarvený Svazek: 5 Strana: 0368
Zbarvený; -en, a, o, gefärbt. Z. nerosty. Vz Bř. N. 75. Z. šat, Us., řeč. Exc. — jak. Nedošly nás než chudé a stranné z-né zprávy. Pal. Děj. III. 2. 116. — čím. Spěšnou chůzí zbarvena byla jeho líce. Šml. I. 48. Roz- dávám dítkám plody sluncem z-né. Us. Šd. Meč zablysne v povetrí, meč krvou z-ný. Ppk. I. 86.

411961   Zbarvily Svazek: 8 Strana: 0505
Zbarvily (krví). 1604. Zbrt. Tan. 214.

411962   Zbarviti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbarviti, il, en, ení; zbarvovati, färben, mit Farbe anstreichen. — co (barvou potříti). Us. Z. při (vyšperkovati, aufputzen). Její tvář zbarvil nach. Hrts. Byl na nohu raněn tak, že mu krev bílé roucho zbarvila. Němc. I. 176. Na cestě pro bázeň sem se nekryla a protož slunce mě z-lo. Hus III. 13. — koho (až do krve zbíti, blutig schlagen). Ros. — se, co čím: nějakou barvou. Kon- vicí hlavu někomu z. (roztlouci). Rým. Z. se (pokáleti se) barvou (krví) jelení. Šp., Dch. Z. něco krví. Er. — jak. Tvář jeho vy- bledlá pomalu se zbarvovala. Hrts. Naskutku na červeno zbarvím tvojou vlastnou krvou tento môj ostrý nôž. Phld. III. 3. 245. A ten Tatar vyplieniť chce kraj môj roztomilý a ten Váh môj na ružovo Slováci zbarvili. Ppk. I. 188. Nach spánky zbarvil jí pla- menem. Vrch. — se. Líce její se zbarvilo. Šbr. Zaj.kr. Václ. 198.

411963   Zbařinatělý Svazek: 5 Strana: 0368
Zbařinatělý, zbařinatilý = zbahnilý, morastig. Rs.

411964   Zbařinatěti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbařinatěti, ěl, ění, sumpfig, morastig werden. Louka zbařinatěla. Ros

411965   Zbařinatiti Svazek: 5 Strana: 0368
Zbařinatiti = bařinatým učiniti, sumpfig, morastig machen. — se = zbařinatěti. Ros.

411966   Zbásněný Svazek: 10 Strana: 0524
Zbásněný fantom. Čch. Kv. 196.

411967   Zbásniti Svazek: 5 Strana: 0369
Zbásniti, il, ěn, ění, zbasňovati = smy- sliti, erdichten. Č — co. Vrch. — co jak. Pověsť tuto pěkně zbásnil Sládkovič. Pokr. Pot. 123

411968   Zbastardění Svazek: 9 Strana: 0401
Zbastardění. Slád. Lear. 27. Vz Zbastar- děti.

411969   Zbaštiti Svazek: 5 Strana: 0369
Zbaštiti, il, ěn, ění = s chutí něco snísti, mit Appetit etwas zusammeriessen. — co. Zbaštil všechno. U Kr. Hrad. Kšť. U Sku- hrova. Semerád.

411970   Zbáti sě Svazek: 5 Strana: 0369
Zbáti sě = timere, báti se. Ž. wit. Hab. 2. Israhelští zbáli sú sě velmi = timuerunt. Zlom. strč. exodu 14. 10. (Listy filol 1880. 130.). — čeho. Nezbojiu sě jeho. Ž. Klem. 15. b. — od čeho. Zbál sě jest velmi ot tváři krále. Bibl. lobk. 127.

411971   Zbátkaný Svazek: 5 Strana: 0369
Zbátkaný = zbadkaný. Us. u Příbr. Prk., Rjšk. — Z. = pihovatý, snědý. Us. Rjšk.

411972   Zbava Svazek: 5 Strana: 0369
Zbava, y, f. = zbavení, osvobození, die Befreiung. Přivede ľud až v zástavu, své pohuby ne na zbavu. Alx. H. V. 26., Výb. I. 1079. 20. Pomoci a zbavy hľadá len v sebe. Phld. IV. 266. Ináč niet jej zo zá- niku z-vy. Phld. IV. 155. Bezo svätosti Kristovej niet zbavy z časnej i večnej ohavy. Hrbň. Rkp. Vylíčiv všeobecnou potřebu výkupu a z-vy. Sš. I. 97.

411973   Zbavce Svazek: 9 Strana: 0401
Zbavce, trať v Němčičkách. Seb. 189.

411974   Zbavenec Svazek: 5 Strana: 0369
Zbavenec, nce, m., der Verlustige. Šm.

411975   Zbavení Svazek: 5 Strana: 0369
Zbavení, n., die Befreiung, Losmachung, Enthebung, Entblösung usw., vz Zbaviti. Z. dědictví, vz Rb. 274.; vlasti, Jg., síly. V. Z. jehel, die Entnadelung, Sl. les., z. vápna, die Entkalkung, z. cukru, die Ent- zuckerung, z. barvy, die Entfärbung, z. mastnoty, die Entfettung, z. soli, die Ent- salzung, z. líce mazadla, die Narbende- grassage. Šp. Přijměmež všichni požehnanie našim hřiechom na z. Výb. II. Jimž pod z-ním života věčného věřeno býti musí. BR. II. 43. a. Jistiece jim, že kdobykolivěk dal papeži pomoc proti napulskému králi, že by měl i hriechóv všech i muk z.; Hry v kostele nemají býti pod z-ním kněžstvie. Hus I. 341., 368. — Z. = oloupení, die Be- raubung. Slov. Bern.

411976   Zbavenosť Svazek: 7 Strana: 1129
Zbavenosť, i, f. = zbavení. Psp., Vch. Ar. II. 48.

411977   Zbavenostný Svazek: 7 Strana: 1129
Zbavenostný, čre/.?. Z. rozloha. Vch. Ar. II. 38. a j.

411978   Zbavený Svazek: 5 Strana: 0369
Zbavený; -ven, a, o, vz Zbaviti. — čeho: vlasti, zraku, očí, smyslu, ochrany, života, V., nemoci, Jel., všeho soužení. D. Z. příjmů, oleje, entölt (vz Zbavení), Dch., rybích kostí, ausgegrätet. Šp. Chodí jako rozumu z-ný. Us. Šd. Z. svého statku. Ddk. II 302. Ra- stislav nemalý u Slovákov někdy panovník, včul zraku a vlastnej z-ný i vlády i krajiny. Hol. 10. Budete z-ni ohně pověčného. Sš. P. 18. Všech úřadů z. Dač. I. 160. Všie na- děje z. BO. Jest-li kto, že by kterého duo- stojenstvie penězmi dobyl, aby ho byl zbaven. Hus III. 285. Všeho jsem zbavena, což jsem tu měla. Půh. I. 158. Z. milosti boží, Chč. 632., hřiechóv. Št. Kn. š. 17. Země všeho dobrého z-ná. Alx. V. v. 167. Jímž (slovem) věčné radosti zbaveni budú. Št. Kn. š. 22. — čeho proč (kdy). Skrze to vypadnutí miesto zdejší obležení zbaveno jest. Žer. 17. V měsíci květnu k rozkazu knížete Oty z-ni jsou zraku svého. Ddk. II. 433. — kde čeho Z-ni jsou zboží svého v Čechách. Ddk. II. 362. — Vz Zbaviti.

411979   Zbavený z čeho Svazek: 7 Strana: 1129
Zbavený z čeho. Liška ze svých dítek z-ná. Ezp. 736.

411980   Zbavić še Svazek: 9 Strana: 0401
Zbavić še = zdržeti se, obmeškati se. Slez. Lor. 81.

411981   Zbavitel Svazek: 5 Strana: 0369
Zbavitel, e, m., pl. -é, der Befreier, Er- löser. Us. Jg., Tč. Darmo kolem pohlíží, zda zjeví se jí z. Nitra VI. 10.

411982   Zbavitelný Svazek: 5 Strana: 0369
Zbavitelný, befreibar, beraubbar. Ros.

411983   Zbaviti Svazek: 5 Strana: 0369
Zbaviti, zbav, zbavě (íc), il, en, ení; zbavovati = způsobiti, aby kdo bez čeho byl, befreien, losmachen, überheben, ent- heben, entledigen; odníti, odloučiti, připra- viti (koho oč), darum bringen, benehmen, entblössen, verlustig machen; se = zhostiti se, sich befreien, losmachen; připraviti se oč, sich um etwas bringen. Jg. — koho, se čeho: strachu, dědictví, života, vlasti, duše, se práce, V.; starosti, cesty, zbroje, D., nedostatku, Št., zlého, Br., statku, Ros., chlebajšych., síly, zraku, rodičů, dětí, Chmel., moci. Šm. Z. se práva (připraviti se o ně)! Konečně se toho darebáka zbavili. Protož póžitka sě sami zbavíme. Hus I. 87. Tehdy se poručnictví zbaví. Vl. zř. 490. Protož usilují, aby jiné jich dílů zbavili. CJB.323. Ale také dílu svého v tom statku jí náleže- jícího se zbavuje. Kol. 47. Z. někoho advo- katství. J. tr. Z. masa, entfleischen, listů, entlauben, záře sluneční, entsonnen, trůnu, entthronen, Posp., někoho všech pochyb- ností, vlády, úřadu, hodnosti, Us., nějakého zlého. Tč. Z. něco síry, abschwefeln, kůry, entrinden, vlny, entwollen, sádry, entgypsen, vápna, entkalken. Šp Z. se dluhů, Us., ně- koho trestu, pokuty, domova, Lpř. Slov. 15., 59., mužství, S N. I. 11., kouzla, Němc. I. 84., dědičného podílu, vší moci, chleba, klatby, dvořenína, prostředků k útoku, Ddk. II. 59., 389., III. 114., 134., 279., IV. 17, hofmistrovství, Dač. I. 49., nároku, hrdla. NB. Tč. 35, 93. Král dal kolo dělati, pannu na něm lámati, Dorka Boha prosila, aby ju zbavil kola; Zbavíš-li mě vínka mého, zbaví tě Bůh ščestí tvého. Sš. P. 8., 192. Z. se roboty, synka. Ib. 513., 535. By mi o vlasť činiti nebylo, dávno bych se toho všeho byl zbavil. Žer. 318. Z. někoho cti, Dal. Jir. 27., života, Háj., hřiechov, Hr. rk. 45., žalob, židuov. Listy hrad. z r. 1447., 1514., lítosti, BR, II. 19. b., poručníky poručenství, Vš. Jir. 245., něčího hněvu, Mus. 1882. 121., nemoci, Mst. v. 127., slepoty, núze, Výb. 1. 196., 323., žalosti, túhy, zlého vraha. Výb. II. 14., 13., 27. Ten zemiu všie kletby zbavi. Dal. Jir. 129. Vždyť věříme, že tyto škody napravíte a dalších nás zbavíte. Arch. V. 314. Z. někoho vlastního dědictví, Půh. I. 358. (I. 310., II. 626.), bratrů, Troj. 506., života, Št. Kn. š. 8., smutka, zlé smrti, Kat. 558., 2855., každého dobra, Alx., koruny, královstvie, kněžstvie, práce daleké cesty. Hus I. 206., 309., 369., II. 153. Sami ne- mohú sebe z. blech a much a pak chtie jiné z. pekelných muk. Hus II. 11. Kdo si modliť lenuje, milosti se zbavuje; Pilnosť zlaté domy staví, lenosť ducha síly zbaví. Pořek. Šd. — koho. Když's mne nechtěl zbaviti = nechati s pokojem. Žk. 187. (Jir.). — koho od čeho. Nebo puštění tehdy jest přirozené lékařství člověku, jenž člověka od nečistých vlažností čistí a od nastávající nemoci zbavuje. Rkp. lk. (Hrš. exc). Tys od smrti mä z-la, smrťou druhou zas umieram. Hrbň. Jsk. Z. vlasť od pohromy. Vrch. Zbav 313 ny od ďábla přelstivého. Výb. II. 27. Pro- síme od zlého zproštěnie řkúc: Zbav ny od zlého. Hus I. 334. Zbav Josefa od smrti této ohavnej. Kron. o Jos. aegypt. (Mu3. 1862. 177.). Zbaviť mě ode všeho nebezpe- čenství. Ib. 185. Tuto vazbu má Jg. za la- tinismus, a i jiní ji pokládají za špatnou. Avšak Jir. o ní píše takto: Zbaviti znělo prvotně izbaviti, které se sice váže též s genitivem, ale ne prostým, nýbrž s před- ložkou od. Kronika ypatievská (starorusín- ská): Bohb izbavi jeho oťb smerti, otb ruku jeho, otb takyja nuža. Z toho viděti, že prosba v otčenáši: Ale zbav nás ode złého není napodobení latinského: ,sed libera nos a malo', nýbrž vazbou čistě českou, ovšem velmi starou, kteráž svědčí o vysokém věku českého textu modlitby Páně. Srovnej Svě- tozor 1859. str. 209. Jir. A v Mus. 1878. 142. píše Jir. takto: Ve všech rukopisech (Světozor Sl. novin 1859. č. 3.) poslední prosba modlitby zní takto: Ale zbav ny ot zlého... V nejstarších textech staroslov. jak hlaholských tak cyrillských, zejména ve čtveroevangeliu Mihanovičově i v Sta- matovském, v evangeliaři Ostromirově atd. všude čte se: nb izbavi ny otB nepřijazni, později (ev. sv. .Matouše vydání Miklošičova) i až podnes říká se: ub izbavi nás otb lu- kavago. Staropolský text má: Ale zbav nas ode złego. Již shoda tato, která se doplniti dá doklady z písma chorvatsko-srbského (no izbavi nas oda zla), z bulharského (no izbavi ni ot lukavyja) a jiných, přivádí na mysl, že se zde kryje příčina hlubší. A v skutku na celém poli, kde vládlo písmo hlaholské a cyrillské, shledáváme izbaviti vázano s ot. O vlastní staroslovanštině Mi- klošič dostatečných dokladů podává ve Slov- níku: izbaviti oťb roboty, oť& běd*, ott ada atd.; v staré srbštině čteme: otí> ví>sěcht izbavi me; v staré ruštině: Bog otca jego izbavi ot smerti. Tbt že izbavi ot ruku jego. Bog izbavi jego ot takyja nuža. A i v staré češtině toho není nedostatek. Vz nahoře. Třeba Čeština a i polština od staletí sloveso zbaviti vůbec váže s prostým genitivem, přece jest hrubý blud, vazbu v otčenáši zbav nás ot zlého pro to chtíti zavrhovati. Nebo dejme tomu, že staří Čechové a Poláci v naší příčině nemluvili jinak nežli my, tedy se v poslední prosbě zachoval palaeo- slovenismus a tudíž převzácná památka po sv. bratřích solunských, jížto každý Čech již proto má chrániti a jí nehýbati. A D. píše takto: V starobulharském otčenáši ,Ale zbav ny ote zleho.' V Cyrillově překladě stojí: ,ot lukawago' a dalmatské ,ot nepři- jazni' jest zajisté starší než Cyrillovo ,ot lukawago.' D. Prk. v List. paedag. II. 235. píše: Z. koho od čeho není tuším latmisinus, ana slovesa toho druhu pojí se s ablativnou předložkou od (oťb) i v stbl. a to mnohem častěji než v češtině, jež vyniká nad onu znamenitě užíváním prostého genitivu. Leč původnější jest bez odporu prostá vazba genitivná, an genit. není zde jiným než ablativným a užívání pádů bez předložek jest prvotnější. Sr. Ht. O ablat. ve slov. a litv. v Mus. 1858. 523. Cf. Chrániti sia ot kvasa chlěbnago. Slav. Mat. 16., 13. Vz Vy- stříci, Zachovati. — koho, čeho jak. Aby vás jich zbavil bez války. Flav. A ktožby toho (dědictvie) byl zbaven bezprávně. O. z D. Tak se ho na do smrti zbavila. Slavia. Pohádky naš. lidu. 77. Z. někoho něčeho mocí. Lpř. Děj. I. 104. Kdož toho se do- pouští, zbavuje prý se až do prošlého dosti- učinění milosti sv. Petra. Ddk. II. 268. Bez zákona o nejezení nečistých pokrmů nebyli by se židé toho násilí přírody zbavili; Agrippa přívětivou ironií zbavuje se všeli- kých ztad plynoucích důsledů. Sš. Sk. 181, 280. Teď je starosť má, bych dobrým způ- sobem se zbavil dluhu. Shakesp. Tč. Za mírem (= za záminkou míru) jich cti zba- vichu. Dal. Jir. 14. Chtěli sě sami od sebe z své dobré vuole toho úřadu z. Arch. I. 207. I na duši i na tele zbav je všie žalosti cele. Výb. II. 14. Tuto zemiu bez čísla zba- vichu každého dobra. Alx. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 34.). — proč. Dítě své pro neposlušnost dědictví z. Kom. Sem pak nerad, že skrze jízdu do Prahy sem se navštívení Vašnosti zbavil. Žer. 340. Pro tvé muky i bolesti zbav nás smutka. Výb. II. 24. Každý rádby sě té cesty zbavil pro své dietky. Alx. 1106. — koho oč = připraviti, um etwas bringen, berauben. Kom. Což se maštale týče, nechce-li souseda o to právo z., má svú žalobu zří- zenú učiniti vedlé práva. NB. Tč. 245. — koho, se čím čeho. Dcera věnem dědictví se nezbavuje. Er. Z. někoho života vraždou. Svú chytrostí sily mě z. chtěla. Brt. P. 130. Z. něčím olej příměsků. ZČ. I. 270. Nedo- vedu toho, abych se předsudků takových zbavil mudrováním. Té. exc. Mým mečem zbavi života vás. Výb. II. 9. My mocí krá- lovskú těch platuov tiemto listem je zba- vujem. List z r. 1469. Čerta křížem, svině kyjem se zbavíš, ale ničím zlého člověka. Č. — koho z čeho. Z toho hoře pokání zbaví každého. Št. Zbavím já tě z věnka tvého zeleného. Pís. slez. Šd. Prosil, aby ho z svatebného slibu zbavil. Pass. mus. 282. — kdy. Zbav je všie ďábelské moci takéž ve dne jako v noci. Výb. II. 15. — se kde jak dlouho = zdržeti se, sich wo aufhalten. Z. se v městě, u souseda dlouho, krátko, hodinu. Na Ostrav. Tč.

411984   Zbaviti Svazek: 7 Strana: 1129
Zbaviti. — abs. Trávy ještě zbavia (jsou obstojné); Ešte to zbaví (ujde, môže byť). Slov. Rr. Sb. — koho, se čeho (čím). Kdo s čeladkú špasuje, ten se statku zba- vuje VSlz. I. 229. Móž-li prosbú z. jej súdu. Št. Kn. š. 146. (38). Aby ny pekła z-la. Sv. Mař. v. 305. — Mnč. R. 42., Lg. Rr. 324. — od čeho. Chcu ťa od smrti z. Brt. D. 10. (605). Zbav je ode všeho zlého. Lg. Kr. 327., Št. Kn. š. 46., Výb. II. 1156., 1408. Na místo prostého genitivu odluky vstoupil gt. s od. Gb. Ml. II. 141. Aby jich ovečky od hrzení vlkuov z. ráčil. Leg. Mnč. R. 22. (44.). Cf. Oblehčiti od čeho (dod.), Ostříci, 1., Sprostiti (hl. dod.). — z čeho. Vz předcház.

411985   Zbaviti Svazek: 7 Strana: 1399
Zbaviti. Z-vil a vyprostil se od muk. Chč. m. s. III. 84.

411986   Zbaviti Svazek: 8 Strana: 0505
Zbaviti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 74., 21. — od čeho. Myslili jsme zajisté vás ode všeho zlého domněnie z., ale vy jste ... Alx. Nách. k. XXXVI. ,Zbav nás od zlého' obhajuje Du- rich, že jest to forma loquendi antiquissima, universae Slavorum gentis ingenio cooptata in eundem prope modum sicut recte dicimus: zdržovati se zlého vel od zlého. Vz více v Dob. Dur. 202., 207. Námitky Dob. vz ib. 208. Ale ny zbav ote všeho zlého. 1414. Jag. Arch. XV. 527. Tato voda na varenie a umývanie zbaví (stačí). Phľd. 1896. 135.

411987   Zbaviti Svazek: 8 Strana: 0580
Zbaviti. Zbav nás od zlého. XV. stol. Mus. fil. 1897. 10. Cf. Sprostiti (i dod.).

411988   Zbaviti koho čeho Svazek: 9 Strana: 0401
Zbaviti koho čeho. Zbav mě žalosti, je- šitného myšleni Modl, ms XXXVI. 60. XXXVIII. 61. Zbav nás hříšné žalosti. Modl. CLXXIV. 151. — od čeho. Zbav mě od pe- kelných muk. Modl. ms. XXXII 58. Zbav mě ode všech hříchů, od osidel ďáblových, ib XXXV. 59., 60., od všech zlých příhod, ib. LX1, od zlého Ib. CIII. (r. 1440. ) Z. koho od smrtelného pokrmu, od zlého Modl. CLXI. 139., CLXII. 141. Sr. Sproatiti koho od čeho.

411989   Zbaviti koho od čeho Svazek: 10 Strana: 0524
Zbaviti koho od čeho. Zbav nás od žalosti. Brt. P. n. 1085. Ať nás zbaví od zatracení. Starý ruk. v Telči. Vz List. fil. 1902. 447. Zbav ny od zlého, to věz světa. Ruk. Vz List. fil. V. 230. Zbav nás od zlého. Ev. olom. 342a. Zbav ny ot zlého. Hod. Žalm. Vz Mus. fil. VII. 362. -- čeho. Zbav nás všech našich nedostatkóv. Hod. Žalm. Sr. Mus. fil. VII 363. — komu = stačiti. Dobrému chlapovi zbaví chlp mäsa a liter vína. Rizn. 168.

411990   Zbavný Svazek: 5 Strana: 0370
Zbavný, Befreiungs-. Až po vítězstvích zbavných brat bratu sejme jho. Kká. K sl. j. 223.

411991   Zbavovati Svazek: 5 Strana: 0370
Zbavovati, vz Zbaviti.

411992   Zbázlivěti Svazek: 8 Strana: 0505
Zbázlivěti, furchtsam werden. Sterz. I..825.

411993   Zbázlivěti Svazek: 10 Strana: 0524
Zbázlivěti, ěl, ění. - kdy. Člověk v stáří z-ví. Zl. Pr. XXII. 90.

411994   Zbázněti Svazek: 5 Strana: 0370
Zbázněti, zbáznivěti, ěl, ění = bázlivým, se státi, furchtsam werden. Troj.

411995   Zbázniti Svazek: 5 Strana: 0370
Zbázniti = bázní naplniti, furchtsam machen. Kom. — se = zbázněti.

411996   Zbáznivěti Svazek: 5 Strana: 0370
Zbáznivěti, vz Zbázněti.

411997   Zbažgrati Svazek: 5 Strana: 0370
Zbažgrati = znečistiti, besudeln, ver- schmieren. — co čím: papír nečistými ru- kama. Mor. Tč.

411998   Zbažinatěti Svazek: 5 Strana: 0370
Zbažinatěti, ěl, ění, versumpfen. — abs. Potok z-těl a úplně se zanesl. Us. Tč. — čím. Řeka Olšava u Hradiště příplavy na- skrz zla. Us. Tč. — kdy. Odtok ten během času z-těl. Us. Tč.

411999   Zbečník Svazek: 5 Strana: 0370
Zbečník, a, m., Zbetschnik, ves u Hro- nova v Náchodsku. Cf. Blk. Kfsk. 530.

412000   Zbečno Svazek: 5 Strana: 0371
Zbečno, a, n., Zbetschno, ves u Křivo- klátu. Vz Tk. I. 114., 122. Vz více v S. N.