47001   Došoustati Svazek: 6 Strana: 0115
Došoustati, vollends reiben. Us.

47002   Došpatiti Svazek: 6 Strana: 0115
Došpatiti, il, ěn, ění, vollends schlecht machen. Ssk., Bern.

47003   Došpejliti Svazek: 1 Strana: 0289
Došpejliti, vollends speilern. Ros.

47004   Došpendliti Svazek: 1 Strana: 0289
Došpendliti. — co: šaty, vollends heften.

47005   Došpicovati Svazek: 6 Strana: 0115
Došpicovati, vollends koppen. — co: ječmen. Us. Tč

47006   Došpiniti Svazek: 1 Strana: 0289
Došpiniti. — co: košili. Vz Špiniti.

47007   Došprhoniti se Svazek: 6 Strana: 0115
Došprhoniti se = namáhavě dojíti. Chromý se d-nil. Laš. Brt. D. 275., 160.

47008   Došprtati se kam Svazek: 6 Strana: 0115
Došprtati se kam, hiutrippeln. Měla sem galana na tom druhém konci, než se k nám došprtal (dotlapal), snědli ho bra- benci. Sš. P. 657.

47009   Došprymovati Svazek: 6 Strana: 0115
Došprymovati, zu scherzen aufhören. Us. Tč.

47010   Došramotiti Svazek: 6 Strana: 0115
Došramotiti, austosen. Tč.

47011   Došrotovati Svazek: 6 Strana: 0115
Došrotovati, fertig schroten. — co: ječ- men. Tč.

47012   Došroubovati co Svazek: 1 Strana: 0289
Došroubovati co, vollends schrauben. Jg.

47013   Došť Svazek: 8 Strana: 0062
Došť = déšť. Závadka. Phľd. 1895. 630.

47014   Došťák Svazek: 7 Strana: 1234
Došťák, a, m., digno, zastr. Pršp. 80. 94.

47015   Došták Svazek: 10 Strana: 0056
Došták v VII. 1234. oprav v: dosták.

47016   Došťať sa Svazek: 6 Strana: 0115
Došťať sa, sich verbrunzen. Slov. Ssk.

47017   Doštěbetati Svazek: 6 Strana: 0115
Doštěbetati = přestati štěbetati. Vz Ště- betati.

47018   Doštěkati se čeho Svazek: 1 Strana: 0289
Doštěkati se čeho. Vz Štěkati.

47019   Doštenák Svazek: 10 Strana: 0573
Doštenák, u, m. = vůz, na němž jsou položeny desky, prkna. Mus. slov. IV. 42.

47020   Doštený Svazek: 6 Strana: 0115
Doštený = doskový = deskový. Slov. Ssk.

47021   Doštěpina Svazek: 1 Strana: 0289
Doštěpina, y, f., tříska, ein Splitter. Hank.

47022   Doštěpovati Svazek: 1 Strana: 0289
Doštěpovati. — co: Sadař doštěpoval zahradu. Zu Ende pfropfen. Jg.

47023   Doštienec Svazek: 6 Strana: 0115
Doštienec, nce, m. = deštěnec, vůz, na ktorom sú len 3 dosky (desky, prkna). Na tomto vozia hnoj na pole, aj zemiaky z poľa. Slov. Zátur.

47024   Doštípaný Svazek: 6 Strana: 0115
Doštípaný, ganz gespalten. — čím. Majú kuolom doštiepané hlavy. Trok. M. 21.

47025   Doštípati Svazek: 1 Strana: 0289
Doštípati. — co: dříví. Vz Štípati.

47026   Doštípati Svazek: 6 Strana: 0115
Doštípati. — co. A on drva ščípal, ščípal a doščípal. Sš. P. 329.

47027   Doštiť Svazek: 6 Strana: 0115
Doštiť, mit Brettern auslegen. Slov. Loos.

47028   Doštívati na koho Svazek: 6 Strana: 0115
Doštívati na koho, hetzen. Us. Črk. Vz Doštvati.

47029   Doštragati Svazek: 6 Strana: 0115
Doštragati = dostrkati. Mor. Brt. D. 275.

47030   Doštrachati se čeho, kam Svazek: 1 Strana: 0289
Doštrachati se čeho, kam, kommen.

47031   Došturnúti Svazek: 6 Strana: 0115
Došturnúti, doštuřiti, bis wohin stossen. — koho kam: až do potoka. Ostrav. Tč.

47032   Doštvati Svazek: 1 Strana: 0289
Doštvati, štvaním unaviti. — koho = jelena psy. — Jelen jest doštván, der Hirsch ist hallali. Šp.

47033   Doštvati Svazek: 6 Strana: 0115
Doštvati, vz Doštívati. — koho čím k čemu: osočováním k pomstě. Us.

47034   Došubovati Svazek: 6 Strana: 0115
Došubovati, došubnouti = došibati. Ostrav. Tč.

47035   Došulit Svazek: 8 Strana: 0062
Došulit se někam = zvolna dojíti. N. Město. Brt. D. II. 307.

47036   Došuliti Svazek: 6 Strana: 0115
Došuliti = přestati šuliti; dokouleti (u Brušp.). Mtl.

47037   Došúłati sa Svazek: 6 Strana: 0115
Došúłati sa = pomalu dojíti. Došúłali sme se tam. Mor. Brt. D. 207.

47038   Došumařiti Svazek: 1 Strana: 0289
Došumařiti, il, ení, aufhören mit Musik Gewerb zu treiben. Ros.

47039   Došuměti Svazek: 6 Strana: 0115
Došuměti, ěl, ění, verrauschen. Vítr d-měl. Dch.

47040   Došumný Svazek: 6 Strana: 0115
Došumný, bis ans Ende säuselnd. D. zvuk. Šm.

47041   Došustěti Svazek: 1 Strana: 0289
Došustěti, ěl, ění, verrauschen. D.

47042   Došušlati Svazek: 9 Strana: 0042
Došušlati. Už d-li. Řezn. Kv. 18. Vz Šušlati. Dotáborovati. Už d-li. Jrsk. Den. 119.

47043   Došutrovati koho kam Svazek: 8 Strana: 0062
Došutrovati koho kam = dopraviti. Phľd. 1893. 473.

47044   Došvandrykati co Svazek: 6 Strana: 0115
Došvandrykati co: němčinu. Ostrav. Tč.

47045   Došveholiti Svazek: 6 Strana: 0115
Došveholiti = přestati šveholiti. Ptáci d-li. Tč.

47046   Došvihnouti Svazek: 6 Strana: 0115
Došvihnouti = poslední švih učiniti. — se kam, sich hinaufschwingen. D. se na zeď, na strom. Tč.

47047   Došvrlati Svazek: 6 Strana: 0115
Došvrlati, vollends quirlen. Tč.

47048   Došvrlikati Svazek: 6 Strana: 0115
Došvrlikati = přestati švrlikati, aus- zwitschern. Us. Tč.

47049   Ďoťa Svazek: 8 Strana: 0062
Ďoťa = dítě. Gb. II. ml. I 149.

47050   Dotace Svazek: 1 Strana: 0289
Dotace, e, f., z lat., nadání, obdarování. Vz Nadání. Ausstattung, Aussteuer, Dotation.

47051   Dotace Svazek: 10 Strana: 0056
Dotace, e, f., z lat — peněžní zásilka za- slaná od pokladen vyšších pokladnám vý- dajovým, aby je založily potřebnou hotovostí. Vz Ott. XX. 677.

47052   Dotackat se kam Svazek: 8 Strana: 0062
Dotackat se kam. Medvěd d-kal sa do pelechu (dobelhal se). Phľd. 1895. 388.

47053   Dotáčeti Svazek: 1 Strana: 0289
Dotáčeti, vz Dotočiti.

47054   Dotad Svazek: 1 Strana: 0289
Dotad, dotud, dotavad, dotavád, dotudž. — D. = (o čase), až do toho času, tak dlouho, potud, bis dahin, bis zu jener Zeit, so lange. Až d. V. Dotud vlk nosí, až samého ponesou. Prov., Mus. Dotud vlk vláčí, až ho také po- vlekou. Us. Dotud se dčbánkem pro vodu chodí, až mu se ucho utrhne. Jg. Budeš ty d. štěkati, až na se vlka z lesa vyštěkáš. Mnoho dotud (ještě) vody uteče. Jg. Počkej aspoň d., až přijde. Jel. Dokavadž zlato viádnouti bude, dotavad obec v dobrém způsobu a pokoji stane. V. — Vz Věta časová. — D. (o místě) = až do toho místa, bis hieher, zu dieser . Stelle, zu diesem Orte. Až d. stavte. Us. Až d. v židovských knihách není. Ben.

47055   Dotad Svazek: 7 Strana: 1234
Dotad, dotovad, dotud, hucusque. Ev. ol. 258. Vz Jir. Mor. 39., Mkl. Etym. 367

47056   Dotáď Svazek: 8 Strana: 0062
Dotáď = dotud. Slov. Pastr. L. 65.

47057   Dotadto. Až Svazek: 6 Strana: 0115
Dotadto. Až d., huc usque. BO.

47058   Dotáflovati komu čeho Svazek: 10 Strana: 0056
Dotáflovati komu čeho. Aby mu těch komor d-val. 1512. Arch. XIX. 171.

47059   Dotáhati Svazek: 6 Strana: 0115
Dotáhati, vz Dotáhnouti.

47060   Dotáhnouti Svazek: 1 Strana: 0289
Dotáhnouti (zastar. dotíhnouti), ul, ut, utí, dotáhl, dotažen, ení; dotáhati, dotahovati, dotáhávati, dotahovávati = něco až někam tá- hnouti, bis zu einem gewissen Punkte hin- ziehen, spannen, dehnen; až do konce tá- hnouti, vollends ziehen; sám pracovati, selbst anziehen, das Beste machen; dolíčiti, beweisen; doplniti, ersetzen, ergänzen; toužiti, hledati, worauf hinarbeiten, streben, suchen; na jisté místo dojíti, hinziehen, gehen, gelangen. Jg. — abs. Dnes tam nedotáhnou (nedojdou). Us. Již dotáhal; dotáhal ubohý (má škodu). Jg. On musí také sám dotahovati (pracovati). Ros. — co. Již to dotahám; všecko dotáhl. Jg. Jinda deset píval a teď ledva osmou sklenici dotáhne, již se potácí. L. — čeho: d. tětivy. Chiron luku dotáhá. L. Každá šle- chetnosť má své miery d. a pak také jie ne- přetahovati. Št. — čím. Nebo poněvadž tě- mito hovádky (koňmi) nejvíce se dotahuje, sluší jim také při obroku více hověti. V. Nevím, dotáhnou-li tím (dokážou-li věc tím). Jg. Kdo neprohlídá a neotvírá očí, musí měšcem dotahovati. Prov., Pr. Vz Měšec. — co, čeho čím. On to písmem svatým (= z písma svatého) dotahuje (= dokazuje). Jg. Nekřesťanským obtížením sobě lichevnie úroky dotahoval. Nález 1457. Těmi zuby té kůže nedotáhneš. Prov., na Slov. Úřadem tobě svěřeným svých věcí sobě by dotahovati chtěl (hledati, toužiti). Mudr. — (co), kde. Ostatek dní v samotnosti dotáhati (žíti). L. — kam kdy. Celé vojsko ve třech dnech
tam dotáhlo. Jg. — co do kolika. Pluk do
tisíce dotáhnouti. Us. — odkud kam kdy. Z Caban dotáhl nepřítel do Nobe před ve- čerem. Br. — co kam. Dotáhli se k To- vačovu. Vrat. Dotáhli ji (mrchu) až ke vsi. Er. P. 378. — co na co. On má také pra- covati a ne vše na dělníky na můj náklad dotahovati. Mus., IX.

47061   Dotáhnouti. — abs Svazek: 6 Strana: 0115
Dotáhnouti. — abs. Pec dotáhla, pec je dotažena = když tak vypálena jest, že lze syrové pečivo do ní sázeti. U Zbir. Lg. — co čím (kam). Loď provazem ku břehu d. Us. Pdl. Dvěma nebo třemi prudšími ohni slad d. KP. V. 274. — čeho (čím). Má svého tím listem dotíhnúti, kdež ví aneb doupomínati, na komž ví. Půh.. II. 445. Každá šlechetnost má své miery d. Št. N. 181. 38. — nač. Snadno dotáhnu to na fourirství (stanu se fourirem). Kos. v Km.

47062   Dotáhnouti čeho Svazek: 10 Strana: 0056
Dotáhnouti čeho: zrády = zrádu doko- nati. Pel. IV.

47063   Dotahovací Svazek: 1 Strana: 0289
Dotahovací čáry, Ober- und Unterlinie (beim Schreiben). Rk.

47064   Dotahovač Svazek: 6 Strana: 0115
Dotahovač, e, m. = dotahovatel. Šp., Tč.

47065   Dotahovaný Svazek: 6 Strana: 0115
Dotahovaný; -án, a, o. D. mouka. U N. Kdyně. Rgl.

47066   Dotahovatel Svazek: 1 Strana: 0289
Dotahovatel, e, m. Zieher bis zu Ende, Vollzieher. Techn.

47067   Dotahovati Svazek: 1 Strana: 0289
Dotahovati, vz Dotáhnouti.

47068   Dotaloupiti Svazek: 1 Strana: 0289
Dotaloupiti se = zdlouha dojíti mit Noth gelangen. Ros.

47069   Dotamtud Svazek: 6 Strana: 0115
Dotamtud, bis dahin. Prk.

47070   Dotancovati Svazek: 1 Strana: 0289
Dotancovati; dotančiti, il, en, ení; dotan- covávatí, zu Ende tanzen. — se čeho čím, ertanzen. Přílišným tančením nemoci, smrti se dotančil.

47071   Doťapati Svazek: 6 Strana: 0115
Doťapati, vollends herabschlagen. — co odkud čím. Jablka s jabloně žerdkou d. Ostrav. Tč. — se kam = šamtaje se do- stati (o starých lidech n. dětech). Mor. Mřk.

47072   Dotápčti Svazek: 1 Strana: 0289
Dotápčti, vz Dotopiti.

47073   Dotarabiti Svazek: 1 Strana: 0289
Dotarabiti se = dojíti, mühsam wohin gelangen. Us.

47074   Dotarasiti Svazek: 1 Strana: 0289
Dotarasiti, il, en, ení, die Terasse fertigen. Ros.

47075   Dotárať sa Svazek: 6 Strana: 0115
Dotárať sa = docárati se, přitoulati se, herkommen. Slov. — odkud kam. Odkiaľ, z kterej sveta strany ste sa k nám zase d-li? Šd.

47076   Dotarmarčiti Svazek: 1 Strana: 0289
Dotarmarčiti, il, en, ení, auströdem. Ros.

47077   Dotasiti Svazek: 6 Strana: 0115
Dotasiti, ganz einstecken. — co kam: meč do pošvy až po jilec. Tč.

47078   Dotaškařiti Svazek: 1 Strana: 0289
Dotaškařiti vz Taškařiti.

47079   Doťati Svazek: 6 Strana: 0115
Doťati, dotíti, ganz hineinschlagen. — čím jak: sekyrou až do kosti. Tč. Vz Dotíti.

47080   Dotáti Svazek: 6 Strana: 0115
Dotáti, völlig aufthauen. — kde: v ro- klinách sníh nedotaje hned. Tč.

47081   Doťatí Svazek: 6 Strana: 0115
Doťatí, n. = dotětí. Slov. Bern.

47082   Doťatý Svazek: 6 Strana: 0115
Doťatý, völlig gehauen.

47083   Dotavad Svazek: 1 Strana: 0289
Dotavad, vz Dotad.

47084   Dotavad Svazek: 6 Strana: 0115
Dotavad. Hr. ruk. P. 157., 886.

47085   Dotavadní Svazek: 7 Strana: 1234
Dotavadní = dosavadní. Šf. Strž. I. 511.

47086   Dotavadto Svazek: 10 Strana: 0056
Dotavadto = dosud. Drž místo, které jsi d. držal. Kar 96

47087   Dotaviště Svazek: 6 Strana: 0115
Dotaviště, ě, n., v hutn., der Garherd. Šm.

47088   Dotaz Svazek: 1 Strana: 0289
Dotaz, u, m., dotazování, doptávání, eine An-, Nach-, Umfrage. Jg. Dejte na ten d. odpověď. Sych. Věc v dotazu jsoucí (eine fragliche Sache). Šm. S d-zem práva (nach Erkundigung bei Gerichte). D. Bez dotazu obce něco činiti. V. Aby směli voliti krále bez překážky a dotazu císařův. V. S mým dotazem a vědomím. Zlob. Útrpný d. (peinliche Frage. ). D. D. za udělení rady; d. na někoho vznésti. Nt.

47089   Dotaz Svazek: 6 Strana: 0115
Dotaz činiti. Dch. Vzíti koho na d. (exa- men). Us.

47090   Dotázání Svazek: 1 Strana: 0289
Dotázání, n., das Befragen. Vz Dotaz.

47091   Dotázání Svazek: 6 Strana: 0115
Dotázání. Za d. se na mé zdraví vám děkuji. Žer. L. III. 44.

47092   Dotázati Svazek: 6 Strana: 0115
Dotázati, vz Dotazovati. 374*

47093   Dotázka Svazek: 1 Strana: 0289
Dotázka, y, f., Frage, Anfrage; Inter- pellation, Quästion. D-ku na někoho (na někom, Ottersd. ) učiniti. Kom., Apol., Br., Nz., Skl. Na dotázky někomu odpovídati. Pref. Přišla ke mně, přinesla truhlici a d-ku učinila, znám-li ji. Sved. 1570.

47094   Dotázka Svazek: 6 Strana: 0116
Dotázka. Marna bude tvoje d. Wtr. v Osv. Když ty všecky d-ky naň učinili. Bl. Živ. Aug. 24. Na první d-ku, bylaliby dcera má zamluvena neb ne, snadná odpověď se dáti může. Žer. D. při mučení. Vz Cor. jur. IV. 3. S. XXV. Majíce té vší při akta před rukama, žalobu, odpor, svědky, dotázky, zprávy . . . Jdn. 167.

47095   Dotázka Svazek: 7 Strana: 1234
Dotázka, y, f., Nachfrage, f. D-ku k němu učinil. Výb. II. 1538.

47096   Dotazník Svazek: 7 Strana: 1234
Dotazník, u, m. = list dotazný, kve- stionář.

47097   Dotazník Svazek: 9 Strana: 0042
Dotazník, u, m. Ott. Říz. I. 307.

47098   Dotazníkový. D Svazek: 10 Strana: 0573
Dotazníkový. D. šetření. Nár. list. 1904. 356. 17.

47099   Dotazný Svazek: 1 Strana: 0290
Dotazný, Frag-. D. úřad. Jg. Vz Dotazovna. D. dopis, Erkundigungsschreiben.

47100   Dotazovací Svazek: 1 Strana: 0290
Dotazovací, Anfrage-. D. list, Quästions- schreiben.

47101   Dotazování se Svazek: 6 Strana: 0116
Dotazování se, das Nachfragen. Us. Lpř

47102   Dotazovatel Svazek: 9 Strana: 0042
Dotazovatel, e, m. Pal. Děj. III. 1. 280.

47103   Dotazovati se Svazek: 1 Strana: 0290
Dotazovati se; dotázati se, dotáži se, al, ání; dotazovati, doptávati se, fragen, befragen, nachfragen, zu Rede stellen. Jg. — se čeho. Neboť jsem se dotázal rozkazův tvých. Br. Rozumu se dotazovati. Us. Dotázal jsem se zázrakův tvých. Br. — se koho nač, oč. Dotazovali se nás na slova písničky. Br. Dotazoval se ho na všecky věci nebo o všech věcech. Ros. — J. tr. — se na kom o čem. Dotazuje se na mně o budoucích věcech. Br. — J. tr., Er. — se čeho na kom. D. se budoucnosti na věštcích. Br. — J. tr. — se koho čím. Přísnými slovy se ho dotazoval. Har. — adv. D. se někoho pilně, přísně, právně (ohledávati pravdy, práv-li či křivd kdo jest). V., Us.

47104   Dotazovati se čeho Svazek: 6 Strana: 0116
Dotazovati se čeho. Měšce sě dotiežeš. Alx. V. 985. — na kom. Na Javorníčkovi-li sě přece d. mají. NB. Tč. 93. Dotazuje se na něm toho, z jeho-li vůle se to dálo. Nál. 214.

47105   Dotazovna Svazek: 1 Strana: 0290
Dotazovna, y. f., dotazný úřad. Plk. Das Fragamt, Anfrage -Kanzlei, -Anstalt, -Bureau. Rk. —

47106   Dotazovna Svazek: 6 Strana: 0116
Dotazovna. J. tr.

47107   Dotažek Svazek: 6 Strana: 0116
Dotažek, žku, m. = zbytek piva v sudě. Je tam jen d. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

47108   Dotažený Svazek: 6 Strana: 0116
Dotažený; -en, a, o. D. slad. KP. V. 288.

47109   Dotažitý Svazek: 6 Strana: 0116
Dotažitý, bezüglich. D. (dotčená) řeč se mne netýká. Ostrav. Tč.

47110   Dotažnice Svazek: 6 Strana: 0116
Dotažnice, e, f. = linie, k níž písmena psaná se dotahují. D. vrchní, spodní. Těsnop. 5. vyd. 6.

47111   Dotažný Svazek: 6 Strana: 0116
Dotažný, erschwerend. Slov. Ssk.

47112   Dotčení Svazek: 1 Strana: 0290
Dotčení, n. Anrührung. V. — D., zmínění Erwähnung. Jg.

47113   Dotčení Svazek: 6 Strana: 0116
Dotčení, die Berührung, Betastung. Měk- kost, ještoj' lahodna k d. Št. Kn. š. 165. D-nim koho uzdraviti. Št. Ř. 164. a. Duše ve všem tělu d-ním čije; Číti rozličnú věc d-ním těla. Št. Kn. š. — D., die Berührung, Anregung, der Reiz. Oko malého dotknutí (dotčení) neřku úrazu nestrpí snadně; Libost' d. toho drží v paměti nějaký jako obraz. Št. Kn. š. — D. = hmat, der Tastsinn. V Plzeň. Dšk.

47114   Dotčený Svazek: 1 Strana: 0290
Dotčený = dotknutý, 1. = čeho se kdo dotkl, berührt; 2. = na hoře řečený. D. Svrchu dotčený (oznámený, pravený), obgesagt, ober- wähnt, obberührt. Jg.

47115   Dotčený Svazek: 6 Strana: 0116
Dotčený, berührt. — čím. Duch milostí boží jsa dotčen. Št. Kn. š. 52. — D., er- wähnt. Jg. Sbr. sp. 184. 166. Psanie vašemu o svrchu d-nej při jsme porozuměli; Že dluh v tejto při d-ný zaplatil; Vyznali, že jsú d-mu Jiříkovi slíbili za Jana; Kteréžto zlaté d-ná Maruše půjčila; Proti tomu d-ný Mi- kuláš odpovídaje praví. NB. Tč. 6., 27., 29., 46., 143. Čtení pravd od tebe d-ných. 1491. Častodotčené židy. List hrad. 1497. Přečtení d-ných zřízení. Zř. F. I. A. III. O času d-ho narovnání; Po vyjití d-ných let. Nar. ok ak

47116   Dotčeti Svazek: 9 Strana: 0042
Dotčeti, zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 292.

47117   Dotčíti Svazek: 6 Strana: 0116
Dotčíti, vz Dotknouti.

47118   Dotčitý Svazek: 1 Strana: 0290
Dotčitý = dotčený, berührt. — D., stýkající se, sousední. Aqu.

47119   Dotčivosť Svazek: 7 Strana: 1234
Dotčivosť, vz. Nedotčivosť (2 dod.).

47120   Dotčivý Svazek: 6 Strana: 0116
Dotčivý, reizbar, antastbar. Taktéžť jsú lidé někteří, ač nedotčiví (zu reizbar, un- antastbar), ale velmi dobře vidí věci du- chovní. Št. Kn. š.

47121   Dotéci Svazek: 1 Strana: 0290
Dotéci, doteku (zastar. dotěku), tekl, čení; dotékati, dotíkati, dotékávati, dotíkávati = vytékati, dobíhati, zu Ende fliessen, laufen; sléditi, dojíti, nachspüren Jg. — abs. Dotéká čas, hodina. Nech ať doteče. Ta voda za den sem doteče. Jg. — čeho. Příčiny něčeho do- téci (dojíti, najíti ji). Jg. Sytý vody doteče (najde ji. Bohatý snando více nabývá). Jg. — čeho po čem. Klubka dotýkám po niti. Jg. — čím. Tiemto jaz mužom poleku, kdežto mocú nedotekú. Dal.

47122   Dotéci Svazek: 6 Strana: 0116
Dotéci. Za Dal polož: 18.

47123   Dotečka Svazek: 1 Strana: 0290
Dotečka, y, f., v mth., Cotangente. Nz.

47124   Dotečkovati Svazek: 6 Strana: 0116
Dotečkovati, ganz auspunktiren.— co: linii. Us. Tč.

47125   Dotečnice Svazek: 6 Strana: 0116
Dotečnice, e, f. = cotangens. Jd. Geom. III. 11., Let. Mt. S. V. 1. 18.

47126   Dotečník Svazek: 8 Strana: 0062
Dotečník, u, m., deštička při galvan. batterii. KP. VIII. 50., 148., 169.

47127   Dotečnosť Svazek: 1 Strana: 0290
Dotečnosť, i, f., Dreistigkeit. Rk:

47128   1. Dotečný Svazek: 1 Strana: 0290
1. Dotečný, dreist, kühn. Rk. —

47129   Dotečný Svazek: 6 Strana: 0116
Dotečný. D. elektřina, die Kontaktelek- tricität. Vz S. N.

47130   2. Dotečný. D Svazek: 1 Strana: 0290
2. Dotečný. D. čára — dotečka.

47131   Dotedy Svazek: 6 Strana: 0116
Dotedy = dotud, do té doby, bis dahin. Slov. Vz násl.

47132   Dotehda Svazek: 6 Strana: 0116
Dotehda = dotedy. U Uher. Hrad. Tč.

47133   Dotehdejší Svazek: 6 Strana: 0116
Dotehdejší, bis damals giltig. Na místo d-ší daně pozemkové nařídil Petr daň po- dušnou. Hdk. v Osv.

47134   Dotej Svazek: 6 Strana: 0116
Dotej = do té doby. Ostrav. Tč.

47135   Dotek Svazek: 1 Strana: 0290
Dotek, tku, m., dotknutí, důtka. Berührung. Krok.

47136   Dotek Svazek: 6 Strana: 0116
Dotek. Komparator na d., goniometr na d.; Tělesa v d. byvši uvedena; Více bodů v d-ku se nachází (jest); V d. s něčím při- jíti; Býti s něčím v d-ku. ZČ. I. 20., 35., 247., III. 40. Elektřina d-kem buzená. Rm. 70. D. hrobů znečišťoval. Sš. L. 119. Cf. Rozjizvěti.

47137   Dotek Svazek: 8 Strana: 0062
Dotek, u, m. Contact. D. = kovový pásek při galvan. batterii. Vz KP. VIII. 50.

47138   Dotékati Svazek: 6 Strana: 0116
Dotékati, vz Dotéci.

47139   Dotekmo Svazek: 7 Strana: 1234
Dotekmo. Betreffs. D. naší podpory zvě- děl jsem, že . . . Šd.

47140   Dotekový Svazek: 6 Strana: 0116
Dotekový, Berührungs-. D. plocha, páka, deska, bod, rovina. ZČ. I. 3., 20., 23., 29., 99. 420.

47141   Dotel Svazek: 6 Strana: 0116
Dotel = dotud. Val. Tč., Brt. L. N. I. 224.

47142   Dotela Svazek: 6 Strana: 0116
Dotela = dotel. D. ti věřím. Val. Tč.

47143   Doteliť sa Svazek: 9 Strana: 0042
Doteliť sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72. b.

47144   Dotenčiti Svazek: 1 Strana: 0290
Dotenčiti, il. en, ení, vollends dünn machen. Us. -

47145   Dotepati Svazek: 7 Strana: 1234
Dotepati, zu Ende schlagen. Sdrce d-lo. Us Rgl.

47146   Dotepliti Svazek: 6 Strana: 0116
Dotepliti, il, en, ení, doteplovati, vol- lends erwärmen. — co jak: jizbu až na 13°. Tč.

47147   Dotěra, y Svazek: 1 Strana: 0290
Dotěra, y, f., zudringlicher Mensch.

47148   Doterajší Svazek: 6 Strana: 0116
Doterajší = dosavadní. D. život. Slov. Phld. I. 2. 82., HVaj. BD. II. 171.

47149   Dotěravě Svazek: 6 Strana: 0116
Dotěravě, zudringlich. D. prositi. Us.

47150   Dotěravec Svazek: 6 Strana: 0116
Dotěravec, vce, m. = dotěra.

47151   Dotěravosť Svazek: 10 Strana: 0056
Dotěravosť, i, f. Tbz. V. 5. 160. Sr. Do- tíravosť.

47152   Dotěravý Svazek: 6 Strana: 0116
Dotěravý = dotěrný. Ssk.

47153   Dotěravý Svazek: 10 Strana: 0056
Dotěravý. Tbz. V. 5. 40. S. Dotíravý.

47154   Doteraz Svazek: 8 Strana: 0540
Doteraz = dosud. Slov. Kal. S. 34.

47155   Dotěrek Svazek: 9 Strana: 0042
Dotěrek, rku, m. D. lnářský. Vz Mtc. IX. 390. Dotíti sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72. b.

47156   Dotěrnosť Svazek: 1 Strana: 0290
Dotěrnosť, i, f., Zudringlichkeit.

47157   Dotěrný Svazek: 1 Strana: 0290
Dotěrný, dotíravý. D. člověk. Sych., Č. Zudringlich.

47158   Dotěruštiť Svazek: 6 Strana: 0116
Dotěruštiť, vz Těrušiti. — co kam na čem: na voze. Slov. Vetín 120.

47159   Dotesařiti Svazek: 6 Strana: 0116
Dotesařiti, il, ení = tesařství ukončiti. Tč.

47160   Dotesati Svazek: 1 Strana: 0290
Dotesati, dotesávati, dotesovati, dotesová- vati. — co, völlig behauen. — se čeho, durchs Hauen, Zimmern zu etwas gelangen.

47161   Doteskniti se čeho Svazek: 6 Strana: 0116
Doteskniti se čeho: úlevy. Dk., Hlk.

47162   Dotěthati se Svazek: 1 Strana: 0290
Dotěthati se = dopaťhati se, mühsam gelangen. Us.

47163   Dotěžný Svazek: 6 Strana: 0116
Dotěžný, dotížný, wuchtig durch Uiber- ladung. Dch.

47164   Dotěžovať sa na koho Svazek: 10 Strana: 0056
Dotěžovať sa na koho = stěžovati si. Val. Čes. 1. XI. 323.

47165   Dotěžovati kam Svazek: 6 Strana: 0116
Dotěžovati kam, gravitiren. Dch.

47166   Dotěžovati si Svazek: 1 Strana: 0290
Dotěžovati si = přitěžovati si. Šm. Vz Dotížiti.

47167   Dotěžovati si nač Svazek: 8 Strana: 0062
Dotěžovati si nač = stěžovati si. Val. Brt. D. II. 307.

47168   Dotěžtit co kam Svazek: 10 Strana: 0056
Dotěžtit co kam — s tíží dovléci. Domov dačo d. Sb. sl. 1902. 27.

47169   Dothienentrie Svazek: 6 Strana: 0116
Dothienentrie, e, f., řec. = tyf střevní. Slov. zdrav. 64.

47170   Dotiaľ Svazek: 6 Strana: 0116
Dotiaľ = dotud, dotad. Slov. Hdž. Slb. 58.

47171   Dotialto Svazek: 6 Strana: 0116
Dotialto, bis hieher. Ssk.

47172   Dotíhnouti Svazek: 6 Strana: 0116
Dotíhnouti, vz Dotáhnouti.

47173   Dotíkati Svazek: 6 Strana: 0116
Dotíkati, vz Dotéci.

47174   Dotínačka Svazek: 7 Strana: 1234
Dotínačka, y, f., druh sekery. KP V. 354.

47175   Dotínačka Svazek: 9 Strana: 0434
Dotínačka, y, f. = sekera na dotínání ledu. Semer. 80.

47176   Dotínati Svazek: 1 Strana: 0290
Dotínati, vz Dotnouti.

47177   Dotínati co Svazek: 10 Strana: 0056
Dotínati co. Rok tomu bude po žniech, když ovsy d li (dosekávali). Arch. XXI. 59.

47178   Dotinek Svazek: 1 Strana: 0290
Dotinek, nku, m. = dotětí, das Nieder- hauen; 2. úštipek, Stichelwort, Hieb. L.

47179   Dotínky Svazek: 6 Strana: 0116
Dotínky, pl., m. = poslední chrastí k do- tínání na rubištích. Mor. Tč.

47180   Dotírati, vz Svazek: 1 Strana: 0290
Dotírati, vz Dotříti.

47181   Dotíravec Svazek: 1 Strana: 0290
Dotíravec, vce, m., ein Zudringlicher.

47182   Dotíravec Svazek: 10 Strana: 0056
Dotíravec, vce, m. Tbz. V. 9. 38.

47183   Dotíravosť, i Svazek: 1 Strana: 0290
Dotíravosť, i, f., Zudringlichkeit. D.

47184   Dotiravý Svazek: 1 Strana: 0290
Dotiravý, doskočný, dotěrný, zudringlich.

47185   Dotísať koho Svazek: 10 Strana: 0573
Dotísať koho = tísniti; naléhavě prositi. Brt. Sl. 63.

47186   Dotisíciti Svazek: 6 Strana: 0116
Dotisíciti, il, en, ení, bis 1000 ergänzen. Šm.

47187   Dotisk, u Svazek: 1 Strana: 0290
Dotisk, u, m., dotisknutí, der völlige Abdruck. Jg. — D., utisknutí, die Unter-, Niederdrückung. Jg. — D., donucení, der Zwang. Jg. — D., der Nachdruck. D. — D. Eindruck. Jg.

47188   Dotiskati Svazek: 6 Strana: 0116
Dotiskati, vz Dotisknouti.

47189   Dotiskavý Svazek: 10 Strana: 0573
Dotiskavý = naléhavý. Brt. Sl. 63

47190   Dotisklavý Svazek: 6 Strana: 0116
Dotisklavý = dotěrný. Ostrav. Tč.

47191   Dotisknouti Svazek: 1 Strana: 0290
Dotisknouti, nul a ski, ut, utí; dotiskati, dotiskovati, dotiskávati, dotiskovávati = do- konce tisknouti, vollends drücken, abdrucken; dohubiti, niederdrücken; donutiti, zwingen, treiben; dotírati, warm machen, zusetzen; obořiti se, anfallen, anrennen, angreifen; se = vedrati se, sich eindrängen. Jg. — co: knihu. Ros. Já to už dotisknu. Us. — koho. Strach a bázeň nás dotiská (domořuje). L. — koho čím (k čemu): nouzí (= domo- řovati), prosbami k jídlu (nutiti). L. — komu. Matka mu dotiskla (naň naléhala) a bíti ho chtěla. L. — na koho (= obořiti se). Jak na nepřítele dotisknouti mají. V. — na koho čím. Na mne dotiskují řečmi mistři. Jel. — čeho na kom. Nedotiskej nic na pánu úporně (nevynucuj). L. — se kam. Nemohl se do dveří d. (vedrati). L. — se čeho: úřadu. L.

47192   Dotisknouti Svazek: 6 Strana: 0116
Dotisknouti. — abs. Bida dotiskala. Las. Brt. D. 207. — čím. Doveda (pravdy) právem, tuž teprv má, móž-li mocí dotisk- núti. Št. Kn. š. 167. Vz Dotisnúť, Dotištiti.

47193   Dotiskovati Svazek: 6 Strana: 0116
Dotiskovati, vz Dotisknouti.

47194   Dotisnúť Svazek: 6 Strana: 0116
Dotisnúť = dotisknouti. Ostrav. Tč.

47195   Dotištiti Svazek: 6 Strana: 0116
Dotištiti = dotisknouti. Mor. Té.

47196   Dotíti Svazek: 1 Strana: 0290
Dotíti, doťati, dotnu, dotni, dotna, doťal, doťat, dotětí; dotínati, dotínávati, vollends abhauen; zabiti, vollends tödten. Jg. — co: strom, ratolesť. Jg. — komu (udeřiti ho do ži- vého, durchgerben; šňupky dávati, sticheln. Jg. ). — komu za co. Doťal mu za tu svévolu (dobral mu do živého). L. — komu čím. Tak si jazyky dotínaly obě (šňupky si dávaly). L. — koho včem. V běhu nepřítele doťato. L. — kam. Dotni do toho suku. L.

47197   Dotíti Svazek: 6 Strana: 0116
Dotíti. — co. Jak já se mám zelenať, dy mě už dotínají. Sš. P. 264. — komu kam: do živého = notně mu vypráskati. Tč.

47198   Dotížiti Svazek: 1 Strana: 0290
Dotížiti, il, en, ení; dotěžovati = tíže, břemene přidati, erschweren. Sám sobě do- téžuješ. Tom. Kempt. (1843).

47199   Dotížnosť, i Svazek: 6 Strana: 0116
Dotížnosť, i, f., das Schwergewicht. Dch.

47200   Dotížný Svazek: 6 Strana: 0116
Dotížný, wuchtig durch Uiberladung. Dch.

47201   Dotka Svazek: 6 Strana: 0116
Dotka, y, f. = důtka. Slov. Bern.

47202   Dotkalcovati Svazek: 6 Strana: 0116
Dotkalcovati, das Weberhandwerk auf- geben. Té.

47203   1. Dotkati Svazek: 1 Strana: 0290
1. Dotkati, dotýkati = toužeji zatkati, zatkávání končiti, zupfropfen. — co. Dotkám toliko dvě lahvice. L. — čeho. Dotkej břicha (jez). L. — se kam = dotisknouti, sich wohin durchdrängen. L.

47204   2. Dotkati Svazek: 1 Strana: 0290
2. Dotkati, dotkávati, tkání dokončiti, zu Ende weben. — co: plátno. V. — se čeho, tkáním nabyti, durch Weben erwerben. Jg.

47205   1. Dotkati se Svazek: 6 Strana: 0116
1. Dotkati se, sich voll stopfen, sich satt anessen. Ostrav. Tč.

47206   Dotklivec Svazek: 6 Strana: 0116
Dotklivec, vce, m., der Spötter, Höhner. Bern.

47207   Dotklivosť Svazek: 6 Strana: 0116
Dotklivosť = důtklivosť.

47208   Dotklivý Svazek: 6 Strana: 0116
Dotklivý = citlivý. Las. Brt. D. 207. — D. = důtklivý. Mluvil ke mně slovy do- tklivými mej dobrej pověsti, ehrenrührig. Zkl. exc.

47209   Dótklivý Svazek: 10 Strana: 0056
Dótklivý, vz Důtklivý.

47210   Dotknouti Svazek: 1 Strana: 0290
Dotknouti, dotknu, dotkni, dotkna (ouc), ul, ut, utí a (zastar. dotéci, dotýci, doteku a dotýči), dotkl, dotekl, (dotek, kši, kše), dotčen, dotčení; dotýkati, dotýkávati, doty- kovati. Dotče (zastav. = dotekl). D. (se) = lehce o něco zavaditi, leicht berühren, an- rühren; okusiti, berühren, kosten, schmecken; pomáhati, pracovati o něčem, behilflich dabei sein; sich befassen; krátce se zmíniti, erwähnen, bemerken; viniti, obžalovati, belangen, an- klagen; dorážeti, nahe treten, sticheln; treffen; táhnouti se, vztahovati se, angehen, betreffen, bekümmern; angrenzen, hraničiti. Jg. — co. Krátce tvé hospodářství dotýkám (o něm se zmiňuji). Lom. Dotkl se jej, šp. m.: dotkl se ho (gt. ). Říkáme: Dotkl se stolu, ne: dotkl se stůl. Kv. — (se) čeho. Chvála jeho oblakův by se dotýkala. V. Uši jim dolů visí, až země dotýkají. Pref. Jakž sě ten rytieř očí dotče. St. skl. Dotknu-li se jen roucha jeho, budu uzdravena. Br. Dotekl se úst mých. Br. Ruka boží se ho dotkla. Ničeho se ani nedotknouti. D. Když se nepřítel do- tekl země. Br. Dvojího toliko dotknu. Kom. Něčí cti se dotknouti. Dotkni hor. Kat. 1913. D. se neduživého miesta, Št. N. 308. — D. se něčeho (fühlen; okoušeti; pomáhati pra- covati). Jg. — Tebe se dotýče (= tobě při- náleží, k tobě se táhne, das geht dich an). Tu věci obecného dobrého všie země sie dotýčí. Arch. I. 46., V. Aby ten, jehož se dotýče a ježto rady potřebuje. V. O věc, kteráž se tebe nedotýče, nevaď se. Br. Co se mne dotýče, nemohu jinak mluviti. Br. Dotýká se tu hrdla. Co se dotýká prvního. Nedotýče se mne. V. Tebe se tu nic nedo- týká. Jg. Vsi se dotýkají (hraničí). Jeden kraj dotýká se druhého. Krom že z jedné strany Afriky dotýká. V. Čechy se dotýkají země Saské. Domové se sebe dotýkají. V. — Jel., L. — D. čeho = zmínku o něčem učiniti. Bart. IV. 4. — (se) čeho čím. D. se něčeho rukama, ' V., slovy (láti, dotí- rati), V., mečem (raniti). Jg. D. se někoho krví (býti příbuzným). Jg. Někoho příbuzností se d. Br. D. se něčeho prstem, Ros., řečí. Er. Nedotýkej se slovy cizí cti. Jd. D. se koho spisem. J. tr. Krátkými slovy se něčeho d. V. Nedávej se s ním v hanění, aniž ho čím dotýkej. Hlas. Otce haněním dotýkal. Jel. Některými slovy i tvé dotkl osoby. Solf. D. se řečí něčího srdce. Háj. — (koho) čím (viniti): zlodějstvím, Pr. měst., krádeží, ha- něním. Jel. Kdež Voleckého lotrem dotýkáš. Arch. I. 80. Bude-li kdo slovy dotýkati. Jir. dh. — (se) o čem. Něco krátce o tom dotknu. Byl. Poněvadž se o těch divech nic nedotýče. Br. Dotkneme tuto o ženách. Plk. O tom do- týká (praví). Plác. — V. — kde o čem. Ačkoliv v knihách o pobožnosti běžně se dotýká. V. Poněvadž se o těch divích ani v předcházející knize, ani od J. Flavia nic nedotýče. Br. O nichž při druhé ctnosti historie dotknuto. Koc. — na koho. Nařídil, aby na nevinné nedotýkal (nedorážel, nenaléhal, einem nahe treten). Schön., Jd. — koho na čem (čím). Bližního na cti dotýkal (slovy potupnými. Pr. měst. ). Syr. Koho na pocti- vosti, na dobré pověsti dotýkati. V. — Plk., Th., Jd. — koho kde: u soudu (= viniti). Šm. — (se) čeho kde: v řeči. V psaní do- týká dvou osob. Rok. V tom každý dotknouti může rozumu svého, byť i písmo nebylo (= může s rozumem se poraditi). L. Přímka dotýká se křivky v jednom bodu. Šp. — se čeho jak. Bez trestu mé cti se dotkl. Ml. Dopustil, aby mne bez viny před otcem mým dotýkal. V. — se koho čím proč (z čeho). Bůh dotýká se nás časnou bídou z nakloněné k nám otcovské vůle své. Kom. — se o koho. Co se dotýče o kněze Tobiáše. Let. — s adv. D. se čeho, koho krátce, sumovně, štiplavě, nenáležitě, V., hanlivě.

47211   Dotknouti Svazek: 6 Strana: 0116
Dotknouti, dotčíti. — abs. Jako již dotčeno, jinú minci mu placeno bylo. NB. Tč. 29. — co = pochopiti, fassen, begreifen. Srdce dotkne někdy stránku té pochotnosti, fasst einen Moment dieser Seligkeit. Št. Kn. š. Vz D. se čeho. — čeho. V tej při píšete dotýkajíce listu a toho listu nám neposlali jste. NB. Tč. 69. Dotýkajíce i některých svých svobod; Až krev krve dotýče; Až se krev krve dotýká. Bart. 220. 8., 342. 17. a 24. To ho nedotýče; Poňovadž ta věc do- týče pana Smila; Aby póhonóv, což Pročka dotýče, ponechal; A strany, kohož dotýče, mají ten výpis zjednati; Byliliby kteří li- stové, ježto by Janka dotýkali, má je při- nésti ; Věc manstva biskupova dotýče. Půh 1. 187., II. 451., 548., 552., 553., 574. Sytý vody doteče. Mudr. 190. Ruka boží dotkla mne. Z. Klem. 144. b. Ne všech ještě mých příhod jsem dotýkal. Kom. L. Ta krajina dotčí té púště. Otc. 299. Na púšti, ješto dotčí Saracenuov, contigua est. Ib. 286. Trého tu dotýče sv. Pavel. Št. R. 190. b. Což úřada dotýče. O. z D. 53. Prve přišel! k nebi, než země dotekl. Pass. mus. 279 — se. Kruhy ty se dotýkají. Us. Pdl. Dotkni se, jak můžeš, hned ruček nebudeš. Sš. P. 32. — se čeho. Jeho rty dotýkaly se rtů jejích. Hrts. Setva se jídla dotekl. Osv. I. 270. Píseň dotkla se mého srdce. Vrch Co by se mého dílu dotýkalo, já bych řekla. Us. Vk. Bodaj si sa, bodaj tolko razy po- tkol, kolko si sa razy mojich líček dotkol. Sš. P. 171. Slovo uší sa dotýká, ale příklad očí. Glč. II. 94. Což se osoby panské do- týče. Václ. III. Kdyby ty věci sebe se ne- dotýkaly. Zř. F. 1. D. II. Což se osazení soudu zemského dotýče. Ib. A. X. 2. Právo obzvláštní, kteréž se toliko některých osob vlastně dotýče. Kol. 1. Kdyby srdce tak čilo bylo, že by dotknúti toho se mohlo wenn es dasselbe fassen könnte. Št. Kn š' A což se Pavla dotklo. NB. Tč. 166 Po- něvadž se ta věc černého dotýkala. Ib. 85. Jak se pan Frydrych mých věcí dotýká. Žer. 1591. Ponvadž se brané věci dotýká nemá jemu odpovídati. Půh. II. 324. (250.)' Než aby obětí bezbožných se dotýkali. Prot 229. Aby nedotýkal více nás. Dh 103 Dotknu-li se jí, bez ní (po ní) bude. GR. Pře hrdla se dotýká. V. Královstvie (jud- ské) dotýče se arabské zemi. Mand. 28. b Neb ktož milosť má, cožkoli se jí dotkne to vše jeho bude. St. Kn. š. 34 — se (čeho) čím. Dotkl se ruky políbením. Drsk. A poněvadž se tím d-lo i jiných sborů. 1535. Krovky po kraii vespolok se dotýkají. Kk. Br. 6. Jutro juž svým zlatým polibkem se dotýká čel vrchů. Vrch. Poně- vadž takovú řečí v hněvu svém směla mlá- dence jeho cti dotýkati, má se pokořiti. NB Té. 283. Kdyby řečí některé osoby dotekl. Zr. F. I. U. XXVII. Slovy haneb- nými se dotýkal. 16. stol. Svú svatú rukú ráčil jest dotknúti malomocného. Hus III 43. Zradou koho d. Bart. Ještě jednú ranú dotknu Faraona. BO. Boží dotčen ranou. BO. D. se někoho spisem. J. tr. — o čem. Něco málo o něčem d. Bl. Vad. kaz. 27. O těchto všech národech proto jsem tuto dotekl. V. Z toho všeho psaní krátce se opáčí, že dotýkáno o pravém náboženství, coby bylo a . . . 1512. Mus. 1883. 365. -- koho na čem. D-kali vysoce na cti všech pánův; Vyaoce ho na poctivosti dotekl (urazil). Bart. 207. 34. Komužby se zdálo, že by od koho na cti jakžkoli dotčen neb zhaněn byl. Zř. mor. 1604. Dotekl by ho na poctivosti, Václ. XII., na pověsti. Vl. zř. 482. Že na svých poctivostech dotčeni byli. 1532. Mus. 1880. 498. — kde. V níž (ploše) se obě desky dotýkají. ZČ. I. 247. Velmi mne smrt jeho dotkla v srdci. Lpř. Jakož se toho doleji bude d. Bart. Dotýkáš mne ve svém psaní, že jsem člověk prostý. Bart. 241. 22. Fojt pravého pána, kteréhož v svém psaní dotýče, neobeslal; Jakož svrchu, nahoře dotčeno jest. NB. Tč. 5., 89., 93. Na své kazatelnici hanlivě ho do- týkal. V. Sv. Petr v prvém kusu nejprve dotýká jednoty Boha. Hus I. 11. — co, čeho, se čeho. Něčeho káravě se d. Osv. I. 131. Věc ta se mne velice, nemile, citelně d-ká. Posp., Vlč. D. něčeho jen povrchně, Mour., krátce. V., Št. Kn. š. 50. Neb kdo se čeho milostí dotkne, jeho bude. Št. Kn. š. 26. Aby vždy v zpusobu takovej žaloby tu věc, pro kterúž má přisáhati, některak dotekl. NB. Tč. 266. V póhoně svědkuov řádem nedotekl. Půh. II. 451. Ale ktož sě ženy nezřiezeně dotkne. Hus III. 199. — proč. Snad mne proň v tom nic nedotknú. Alx. Jir. I. 3. vyd. 33. — (se) čeho o čem, oč. Čeho Beneš dotekl o té liteře. Bl. Gr. 35. Jestli se tej věci o těch 6 zl. a tej ženy o to narčení dotýče, tehdy .... NB. Tč. 61. Cf. Položený. Jakož dotýčeš o těch práviech ciesaře Karla dobré paměti. Hol. z Štr. — že. Co do usnešení dotýkám, že . . Kos.

47212   Dotknouti se Svazek: 9 Strana: 0042
Dotknouti se. Stran tvarů vz Gb. H. ml. III. 2. 255. — se čeho čím. Hlavy se mu nemají d. vodú. Maš. ruk. 181b. — se čím kam. Také se kóň na to místo dotýká ústy. 1b. 289b. — Bez se. Tato řeč nedotýká jirn'ch časóv. Ib. 30a. Dotrapovati se. Ld. 159. Vz Dotrápiti.

47213   Dotknutedlný Svazek: 10 Strana: 0056
Dotknutedlný. 1585. Uč. spol. 1902. 23.

47214   Dotknutelnosť Svazek: 1 Strana: 0291
Dotknutelnosť, i, f. Jg. Betastbarkeit; Antastbarkeit.

47215   Dotknutelný Svazek: 1 Strana: 0291
Dotknutelný, dotknut býti mohoucí, be- tastbar; antastbar. Rk.

47216   Dotknutí Svazek: 1 Strana: 0291
Dotknutí, n. Berührung. Napomenul je pod d-tím, mit dem Beisatze. Akt. Ferd.

47217   Dotknutí Svazek: 6 Strana: 0117
Dotknutí. Št, Kn. š. 177. Vz Dotčeni. D. úst, Kká., retů. Čch.Bs. 38. D. stupně prvního, druhého v geom. Jrb. 217.

47218   Dotkýnati se Svazek: 6 Strana: 0117
Dotkýnati se = dotýkati se. Slov. Za- spievám! prst môj lyry sa dotkýná. Lipa I. 349.

47219   Dotľa — dokľa Svazek: 9 Strana: 0042
Dotľa — dokľa = dotud — dokud. Vých. Slov. Nár. sbor. III. 62.

47220   Dotlačiti Svazek: 1 Strana: 0291
Dotlačiti, il, en, ení; dotlačovati, dotla- čívati, dotlačívávati, dotlačovávati, vollends drücken, niederdrücken; pomoci, helfen. Jg. — co. Já to dotlačím. Ros., V. — co kam: vůz do stodoly atd. — na koho, do někoho = doléhati naň. D. — se. Ta kniha se do- tlačuje. Jg. — se čeho (koho), tlačením někam se dostati, sich wohin durchdrängen, něčeho nabyti, erringen. Jg. D. se pohodlného místa, Jg., zpovědlnice, svého pána. Us. — kam: do kostela, na hřbitov atd.

47221   Dotlachati Svazek: 1 Strana: 0291
Dotlachati, přestati tlachati, aufhören zu plaudern.

47222   Dotlak Svazek: 6 Strana: 0117
Dotlak, u, m., der Nachdruck. Dch., Tč.

47223   Dotlampati se kam Svazek: 6 Strana: 0117
Dotlampati se kam, bis wohin hintram- peln, hinwackeln. Mor. Tě.

47224   Dotlangovati Svazek: 6 Strana: 0117
Dotlangovati = dodupati? Slov. Oves dáká nevole zdlávila, zhonekovala, d-la. Dbš. Sl. pov. VII. 31.

47225   Dotlapati Svazek: 7 Strana: 1234
Dotlapati, dotlápnouti. Vz Tlapati. Ndrf.

47226   Dotlčený Svazek: 6 Strana: 0117
Dotlčený = dotlučený. Slov. Ssk.

47227   Dotlelky Svazek: 6 Strana: 0117
Dotlelky, pl., m, = zbytky zetlelého dřeva. Ostrav. Tč.

47228   Dotlíti Svazek: 1 Strana: 0291
Dotlíti, dotleti, tlím, el, ení; dotlívati — bis wohin glimmen; tlením shasnouti, umříti, an der Schwindsucht sterben. Ros.

47229   Dotĺkať Svazek: 6 Strana: 0117
Dotĺkať = dotloukati. Slov. Ssk.

47230   Dotlouci Svazek: 1 Strana: 0291
Dotlouci, -tluku, tloukl, tlučen, ení. Vz Tlouci. Dotloukati, dotloukávati, dotlukovati = tlouci na drobno, vollends zerschlagen; dobiti, vollends todt schlagen. Jg. — co, koho: koly, Ros.; krávu. Us. — co čím: sekerou. — komu čím (= hodně zbíti). Pěstí mu dotloukl. L. — na koho (slovy ho stíhati, mit Worten zusetzen). D. na pro- tivníky. Mus. — se. Nemohl se dotlouci (do domu). R, — se kam. Dotloukl se do po- koje. Us. Dotloukl se až do Prahy (došel bídně). Jg. — se čeho, koho. Nemohu se peněz dotlouci (dostati je). Ms. 1582. Není možno se ho dotlouci (tlučením ho zbuditi, wecken). Jg.

47231   Dotlouci se čeho Svazek: 6 Strana: 0117
Dotlouci se čeho. Ktož tluče, ten se dotluče puščenie. Pravn. 2582.

47232   Dotlukadlo Svazek: 6 Strana: 0117
Dotlukadlo, a, n. = tenčivka, u zlato- tepců, die Dünnschlagform. Šm.

47233   Dotlumočiti Svazek: 1 Strana: 0291
Dotlumočiti, vollends dolmetschen. Ros.

47234   Dotnouti Svazek: 1 Strana: 0291
Dotnouti, šp. m. dotiti.

47235   Dotoček Svazek: 10 Strana: 0056
Dotoček, čku, m. D. piva (poslední do- točení). Vz Pivní matka.

47236   Dotočiti Svazek: 1 Strana: 0291
Dotočiti, il, en, ení; dotáčeti, el, en, ení; dotočovati, dotáčívati, dotočovávati — co. Již jsem ten sud dotočil (vollends abzapfen). Jg. — co kde, odkud. Již v tom sudu všecko dotáčí, Ros. n.: z toho sudu. Jg. — čeho: díla soustružnického, toče zaokrouhliti, fertig drechseln. Dotočil koule. Pass. — se čeho: koule. L., T. — se kam čím (toče se dojíti, taumelnd kommen). Dotočil se ten piják velkým štěstím domů. L.

47237   Dotok Svazek: 1 Strana: 0291
Dotok, u, m. = přestání tokati. Šp. Vz Dotokati. — D., dotečení, das Hinfliessen, der Fluss. Bhm.

47238   Dotok Svazek: 6 Strana: 0117
Dotok = přítok do mlýna. Mor. Tč.

47239   Dotokati Svazek: 1 Strana: 0291
Dotokati, přestati tokati. Zu balzen auf- hören. Ros.

47240   Dotonouti Svazek: 1 Strana: 0291
Dotonouti, vz Tonouti.

47241   Dotopiti Svazek: 1 Strana: 0291
Dotopiti, il, en, ení; dotopovati, dotopí- vati, dotopovávati, vollends. heizen. — komu. Pán sám si dotopil. Us. — čeho. Nelze těch kamen d. = docela vyhříti, erheizen. Sych. — — se čeho. Přece jsem se těch kamen, toho pokoje dotopil. Us. — čím: uhlím. Us. — koho: Topili ho, až ho dotopili (zcela uto- piti, ganz versenken, untertauchen. ) Jg.

47242   Dotopiti Svazek: 9 Strana: 0042
Dotopiti. Rybník těch míst nedotopovaL Arch. XVII. 449.

47243   Dotopiti Svazek: 9 Strana: 0434
Dotopiti. Hlava u vodě se d-la = v ní se potopila. Ezop. 356.

47244   Dotorovati koho Svazek: 6 Strana: 0117
Dotorovati koho = dostopovati, auf- spüren. Ostrav. Tč.,

47245   Dotoulati Svazek: 1 Strana: 0291
Dotoulati se, přestati se toulati, aufhören herum zugehen. Ros.

47246   Dotoulati se Svazek: 6 Strana: 0117
Dotoulati se. Červené jabučko už se dokúlalo (dokoulelo), moje potěšení už se dotúlalo (po světě). Brt. P. 90. — kam: do města, hinstrolchen. Tč. A jak se k domku dotúlal, hned na okénko zaklepal. Sš. P. 104.

47247   Dotouliti Svazek: 1 Strana: 0291
Dotouliti, vollends biegen, krümmen. Ros.

47248   Dotoužiti se čeho Svazek: 1 Strana: 0291
Dotoužiti se čeho, aufhören sich zu sehnen. Ros.

47249   Dotoužiti se čeho Svazek: 6 Strana: 0117
Dotoužiti se čeho také = konečně do- síci touže, ersehnen, erreichen. Kká. K sl. j. 147 , Tč., Ehr.

47250   Dotovad Svazek: 7 Strana: 1234
Dotovad, dotad, dotud, hacusque. Ev. ol. 28. Cf. Jir. Mor. 39.

47251   Dotovaryšovati Svazek: 1 Strana: 0291
Dotovaryšovati, aufhören Geselle, Gesell- schafter zu sein. Ros.

47252   Dotrakati Svazek: 6 Strana: 0117
Dotrakati = dotáhnouti. Kld. I. 89.

47253   Dotrampotiti Svazek: 6 Strana: 0117
Dotrampotiti = trampot se zbaviti, umříti. Ten už d-til. Mor. Tč.

47254   Dotrandžiti Svazek: 8 Strana: 0062
Dotrandžiti se = opiti se? Slov. NZ. IV. 509.

47255   Dotrápiti Svazek: 1 Strana: 0291
Dotrápiti, vz Trápiti.

47256   Dotrápiti Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrápiti, dotrapovati koho čím. Tč. — se s kým, sich abrackern. Tč. — se čeho jak. V bídě konce svého se dotra- povať. Ld.

47257   Dotratiti Svazek: 1 Strana: 0291
Dotratiti, vz Tratiti = celé utratiti, ver- schwenden. — co. Ostatek dotratí táhna přes moc. Št.

47258   Dotráviti Svazek: 1 Strana: 0291
Dotráviti, il, en, ení, verdauen. Zkažený žaludek jídel nedotravuje. Us. - koho. Hlad a útisk ho dotrávil (dohubil). L.

47259   Dotrckati kam Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrckati kam = trckem dojíti. Kráva do chléva d-la. Ostrav. Tč.

47260   Dotrčka, y Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrčka, y, f., das Scharmützel. Šm., Loos.

47261   Dotrefiti kam Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrefiti kam, hintreffen. Ostrav. Tč.

47262   Dotréskati Svazek: 6 Strana: 0118
Dotréskati = dotřískati. Slov. Bern.

47263   Dotrestati Svazek: 8 Strana: 0062
Dotrestati koho vězením. Wtr. Živ. c. I. 113.

47264   Dotrhaný Svazek: 8 Strana: 0062
Dotrhaný. Bela sem d-ná smíchem. Ba- bice. Hledík.

47265   Dotrhati, vz Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrhati, vz Dotrhnouti.

47266   Dotrhnouti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotrhnouti, ul, ut, utí; dotrhu (zastar. ), dotrhl, žen, ení; dotrhati, dotrhovati, dotrhá- vati, dotrhovávati, zu Ende reissen; doraziti koho, ihm den Rest geben; někam dojíti, bis wohin kommen; se = vollends reissen; opiti se z úplna, sich vollends betrinken. Jg. — co, koho: kabát, šat; rybu (úplně usmrtiti). Us. To ho dotrhlo (dodalo mu, že umřel). Jg. — kam. Dotrhli (došli) až do Prahy. Us. — se čím. Kořalkou se dotrhl (opiv se již dříve pivem). Us. — se na čem. Na víně se teprv dotrhli (dopili). Sych. — na co, na koho. Přece naň jednou čert dotrhl (utržil si, ist angelaufen). Us. Však on naň čert také jednou dotrhne. Us.

47267   Dotrhnouti. — co Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrhnouti. — co. Už třetí šaty dotr- huje. Us. Tč. - Sš. P. 779.

47268   Dotrhovati Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrhovati, vz Dotrhnouti.

47269   Dotrilikati Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrilikati, dotrlikati, dotrulikati, aus- trillern, auspfeifen. Ostrav. Tč.

47270   Dotrknouti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotrknouti, vz Trknouti.

47271   Dotrmáceti Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrmáceti, el, en, ení, gänzlich ermü- den, aufreiben. — koho čím: přílišnou prací. Us. Tč.

47272   Dotrmaniti Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrmaniti, il, ěn, ění, dotrmaňovati, gänzlich vergeuden. — co čím: pitím své jmění. Ostrav. Tě.

47273   Dotroliti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotroliti, il, en, ení, -lovati, vollends aus- reiben. Jg.

47274   Dotroliti se kam Svazek: 6 Strana: 0118
Dotroliti se kam, trollend ankommen. Ostrav. Tč.

47275   Dotropiti Svazek: 6 Strana: 0118
Dotropiti, ausscherzen. — co. Už d-pil své žerty, už nemá nač žíti. Us. Tč. Už svůj dryák d-li (fertig bringen). Pk.

47276   Dotroubiti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotroubiti, -trub, il, en, ení; dotrubo- vati, dotroubívati, dotrubovávati, aufhören zu blasen. — komu. Již mu dotroubili. Vz stran přísloví: Smrť. Č.

47277   Dotroubiti. — co Svazek: 6 Strana: 0118
Dotroubiti. — co: kořalku (sklenici) = úplně vypiti. (Kořalečníci dostávají kořalku v láhvičkách, které trubkám se podobají). U Uher. Hrad. Tč.

47278   Dotroufati se k čemu Svazek: 10 Strana: 0056
Dotroufati se k čemu. Hlk. VIII. 99.

47279   Dotrousiti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotrousiti, vz Trousiti. Zu Ende streuen.

47280   Dotrousiti co komu Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrousiti co komu: chléb slepicím. Tč.

47281   Dotrouti Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrouti = dotráviti, úplně ztráviti, vollkommen verdauen. Ostrav. Tč.

47282   Dotrpčeti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotrpčeti, el, ení, ganz herbe werden. Ros.

47283   Dotrpčiti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotrpčiti, il, en, ení, ganz herbe machen. — co. Jg.

47284   Dotrpěti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotrpěti, ěl, ení, ausleiden. Ros.

47285   Dotrpěti kde Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrpěti kde. Když sú v čistci dotr- pěly, což sú tu trpěti jměly. Št. Kn. š. 21.

47286   Dotrtoliti se kam Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrtoliti se kam = dotroliti. Ostrav. Tč.

47287   Dotrtoniti Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrtoniti = dotrtoliti. Dítě až k nám d-lo. U Kunovic. Tč.

47288   Dotrubovati Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrubovati, vz Dotroubiti.

47289   Dotrucovati Svazek: 1 Strana: 0292
Dotrucovati, aufhören zu trotzen. — se čeho. Ros.

47290   Dotruhlařiti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotruhlařiti, aufhören Tischler zu sein. Jg.

47291   Dotruchliti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotruchliti, vz Truchliti.

47292   Dotruchliti jak dlouho po kom Svazek: 6 Strana: 0118
Dotruchliti jak dlouho po kom. Celý rok po otci d. Tč.

47293   Dotrvalosť, i, f Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrvalosť, i, f., die Nachhaltigkeit. Dch.

47294   Dotrvalý Svazek: 1 Strana: 0292
Dotrvalý = dozralý. D. oves. 1817.

47295   Dotrvalý Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrvalý, nachhaltig. Dch.

47296   Dotrvalý Svazek: 7 Strana: 1235
Dotrvalý, erhalten. Jméno až podnes d-lé. Šf. Strž. II. 361.

47297   Dotrvati Svazek: 1 Strana: 0292
Dotrvati, dotrvávati = do konce vytrvati, dočekati, ausdauern, aushalten bis zu Ende; dožiti, erleben; dočkati se, erharren, erhalten. Jg. — abs. Ne ten, kdo počal, ale kdo dotrval, korunu odnese. L. — s kým. Jižť já tu s Vámi dotrvám. Ros. — čeho = dočkati. Nedotrvá třetího dne. Ros. — jak dlouho. Nedotrvá do třetího dne, do rána. Ros. — se čeho = dočkati se. V.

47298   Dotrvavý Svazek: 6 Strana: 0118
Dotrvavý, nachhaltig. Dch.

47299   Dotryskati kam Svazek: 6 Strana: 0118
Dotryskati kam, hingallopiren. Mor. Tč.

47300   Dotrýzniti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotrýzniti, vz Trýzniti.

47301   Dotržiti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotržiti, il, en, ení. — co. Koně dotrženi a koupeni nejsú, 1569., erhandeln. — se čeho: tržením nabyti, durch Kauf und Verkauf er- werben: bohatství.

47302   Dotržný Svazek: 1 Strana: 0292
Dotržný = smělý, doskočný. Čes. Včel. II. 174.

47303   Dotržný Svazek: 6 Strana: 0118
Dotržný. Nebuď d. a lehký nemúdře do všeho, neb velká opovrženosť vyroste ti z tého. Slov. Glč. I. 329.

47304   Dotržný Svazek: 9 Strana: 0042
Dotržný. I). gazdina (na všecko dohlíže- jící). Slov. Phľd. 1897. 315.

47305   Dotřasadlo Svazek: 10 Strana: 0056
Dotřasadlo, a, n. D. u mlatičky. Nár. list. 1903. č. 134. 21.

47306   Dotřásadlo Svazek: 10 Strana: 0573
Dotřásadlo, a, n. D. u mlátičky. Rgl.

47307   Dotřásti Svazek: 1 Strana: 0291
Dotřásti, -třesu, ásl, esen, esení, dotřásati, abschütteln, — co: ořechy. — čím: rukama, tyčkami. Us.

47308   Dotřelky Svazek: 7 Strana: 1235
Dotřelky = slavnosť, když se len do- tírá. NZ. I 72, Ptn. 47.

47309   Dotřepati Svazek: 1 Strana: 0291
Dotřepati, dotřepávati, zu schütteln, schwingen aufhören. — se čeho. Kohout smrti se dotřepal. Jg. — se čím kam. Do- třepal se křídloma na strom (doletěl). L. — Vrána (postřelená) dotřepala se do hájku. Er. P. 397.

47310   Dotřepati se čeho Svazek: 6 Strana: 0118
Dotřepati se čeho. Na děvčata kleje a je rád, když se jich dotřepe (dotře). U Žam- berka. Dbv. — se kam. Až sa d-la k ze- lenému hájku. Sl. spv. 158.

47311   Dotřepetati Svazek: 1 Strana: 0292
Dotřepetati, verzappeln. D.

47312   Dotřepiti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotřepiti, vz Třepiti. Vollends fasern.

47313   Dotřepky Svazek: 6 Strana: 0118
Dotřepky, pl., m. = posledky mouky, které se z necek, z pytle vytřepou. Ostrav. Tč.

47314   Dotřesknouti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotřesknouti, knul a kl, ut, utí, dotřískati, vollends zerschlagen. — co: Dotřeskni ten hrnec. Jg.

47315   Dotřeštěti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotřeštěti, ěl, ění = přestati třeštěti, blázniti, aufhören zu narren, Us.; třeště do- jíti. Měst. bož.

47316   Dotřeštiti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotřeštiti = potřeštiti, vollends zum Narren machen. Ten to d-štil. Jg.

47317   Dotřímati Svazek: 6 Strana: 0118
Dotřímati = dodržeti. Ostrav. Tč. Vz Třímati.

47318   Dotřímati se čeho Svazek: 10 Strana: 0573
Dotřímati se čeho. Slám. Put. 90.

47319   Dotřískati Svazek: 1 Strana: 0292
Dotřískati, vz Dotřesknouti.

47320   Dotřísliti Svazek: 6 Strana: 0118
Dotřísliti, il, en, ení, u koželuhů, das Leder einstäben. Šm.

47321   Dotříti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotříti, -tru, tři, tra (ouc), třel, en, ení; dotírati, dotírávati = zdrobiti, vollends zer- reiben; dorážeti, losgehen, anfallen, andrin- gen; vpadnouti, eindringen; doléhati na koho, mit Worten zusetzen, sticheln; naléhati, auf etwas dringen. Jg. — co: křen, barvu. Ros. — ke komu. Zvíře dotřelo (přišlo) blízko k němu. Cyr. — se ke komu. Troj. — na co, na koho, čím, s čím. D. na někoho modlitbami, Kom., jízlivými slovy, Sych., s vojskem, mečem. Pláč. Prudce naň dotírá. Kom. D. na nepřítele. Br. Na čerta by dotřel (dorazil. O opovážlivě smělých). Pk. Jezdec na pěšího doráží. Ml. S nimi na nepřítele dotřel. V. Na odpověď dotírati, Kom., na hříchy (žehrati, láti). Jg. — komu = tüchtig zusetzen, dojati dobře do živého. L. — komu čím: slovy == domlouvati. Ros. — proti komu. Proti nepřátelům udatně do- tírá. Peyt. — koho = dohubiti, Jg., dobiti. L. — se na koho: na nepřítele. Zlob. — se čeho, náležitě vytříti, rein reiben, scheuern; třením dosíci, sich hinzudrängen, mit Gewalt erlangen. Jg. D. se úřadu, se očí (tak že konečně vidíš), stolu (tak že je konečně čist). Us., D. D. se voza, Alx., se knížete (ke knížeti). Sych. — se čeho kudy. Po křivých cestách úřadu se dotřel. — se kam, dotlačiti se, wohin dringen, Jg.: do pokoje, do spolku. Us.

47322   Dotříti na koho (čím kdy Svazek: 6 Strana: 0118
Dotříti na koho (čím kdy). Chrt na zajíce dotírá. Šp. Na nás dotírají. BN. Urminius nedotřel na Římany, zvláště v tom jejich zděšení a strachu. V. Odpůrcové na sebe ostřím meče dotírají. Mus. 1880. 470. — nač jak. Jedni podlé krále dotírali na to, aby, jak král vyslovil, tak se dálo. Čr. — se čeho. V tomž hněvě sě voza dotra. Alx. B. M. v. 163. (HP. 85.).

47323   Dotřízlivěti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotřízlivěti, vollends nüchtern werden. D-věl přes noc. Jg.

47324   Dotřízliviti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotřízliviti, il, en, ení, dotřízviti, nüch- tern machen. Jg.

47325   Dotučiti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotučiti, il, en, ení; dotučniti, il, ěn, ění, vollends fett mästen. — se čeho čím: vepře hrachem. Ten se brambory nedotuční.

47326   Dotučněti Svazek: 6 Strana: 0118
Dotučněti, ěl, ění = dotyti, vollends fett werden. Ušipané do nového roku dotuční. U Uher. Hrad. Tč.

47327   Dotud Svazek: 1 Strana: 0292
Dotud, vz Dotad, Dotud, až potud (vz Zločin). Lb.

47328   Dotud Svazek: 6 Strana: 0118
Dotud. Donidž — dotud, dotud — do- ňadž. Št. Kn. š. 3., 37. Dotud až potud. Prov. Km. II. 330. Budu mu moci všeco dílo staviti d. a tak dlouho, donidž by . . . Tov. 160.

47329   Dotud Svazek: 7 Strana: 1235
Dotud, dotad. Cf. Mkl. Etym. 367.

47330   Dotudní Svazek: 6 Strana: 0118
Dotudní = dosavadní. Šm

47331   Dotudto Svazek: 6 Strana: 0118
Dotudto. Ta lázna sešla až d., tak že bez nákladu nemalého nemnož zase opra- vena býti. List hrad. 1480.

47332   Dotuhnouti Svazek: 6 Strana: 0118
Dotuhnouti, dotuhovati, vollends fest, hart werden. Tč.

47333   Doťúl Svazek: 8 Strana: 0062
Doťúl. Žebronil d., kým mu to nedal. Slov. Phľd. XII. 697.

47334   Dotúl — dokúl Svazek: 6 Strana: 0118
Dotúl — dokúl = dotud — dokud. Do- túl sa prút ohýba, dokúl je mladý. Slov. Rr. Sb.

47335   Dotuľigať Svazek: 10 Strana: 0056
Dotuľigať = dozpívati. Vz Tuľigať, Do- tulikať (VI. 118). Brt. P. n. 501.

47336   Dotulikati Svazek: 6 Strana: 0118
Dotulikati = dopískati. Notu na piščalce d. Slov. Té.

47337   Doťupati Svazek: 6 Strana: 0118
Doťupati = doroubiti. Ostrav. Tč.

47338   Dotupiti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotupiti, vz Tupiti. Vollends stumpf machen, tadeln.

47339   Dotušení Svazek: 8 Strana: 0062
Dotušení = potvrzení. Na d. jeho slov. Ces. 1. V. 118.

47340   Dotušiť Svazek: 8 Strana: 0540
Dotušiť. Phľd. 1896. 548. Cf. Dotušovati.

47341   Dotušovať Svazek: 6 Strana: 0118
Dotušovať, zustimmen. Ba ano, d-val starosvat. Slov. Dbš. Sl. pov. II. 32. — N. Hsk. IV. 112.

47342   Dotutati Svazek: 6 Strana: 0118
Dotutati = dopiti (v dětské řeči). — co: mléko. Tč.

47343   Dotužiti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotužiti, vz Tužiti. Völlig fest machen. Jg.

47344   Dotužiti co čím Svazek: 6 Strana: 0118
Dotužiti co čím: uzel stažením. Us. Tč.

47345   Dotvořiti Svazek: 6 Strana: 0118
Dotvořiti, dotvořovati. — co. Hera do- tvořuje, doceluje básnické krásno. Dk. Aesth. 635.

47346   Dotvrditi Svazek: 1 Strana: 0292
Dotvrditi, il, zen, zení; dotvrzovati, do- tvrdívati, dotvrzovávati, völlig hart machen, befestigen; dojistiti, bestätigen, erhärten. Jg. — čeho čím: přísahou, svědky, V., slova skutkem, Us., podstatnými příklady. Eus. — se v čem: v řemesle. Šm.

47347   Dotvrdnouti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotvrdnouti, vz Tvrdnouti. Völlig hart werden. Ros.

47348   Dotvrzení Svazek: 1 Strana: 0292
Dotvrzení, n. Vz Dotvrditi.

47349   Dotvrzený Svazek: 6 Strana: 0118
Dotvrzený; -en, a, o. Co se na d-nou náhledu toho uvádí. Enc.

47350   Dotvrzný Svazek: 1 Strana: 0292
Dotvrzný, dotvrzující, erhärtend, vollends bestätigend. Rk.

47351   Dotvrzovati Svazek: 6 Strana: 0118
Dotvrzovati, vz Dotvrditi.

47352   Doty Svazek: 6 Strana: 0118
Doty = dotud, do té doby. Val. Brt. L. N. 1. 224., Kld.

47353   Dotýcati Svazek: 6 Strana: 0118
Dotýcati = dotýkati. Gb. Hl. 110., Bž. 40., Listy filolog. 1878. 16. Ale Gb. praví, že jest to chybný tvar m.: dotýkati.

47354   Dotyčiti Svazek: 1 Strana: 0292
Dotyčiti, il, en, ení, dotyčovati. — co: vinici, ausstängeln. Us.

47355   Dotýčiti se čeho čím Svazek: 10 Strana: 0056
Dotýčiti se čeho čím. Vlasové se oka dotýčie svú ostrostí. Rhas. E. I. 26. (Mš. ). Vz Dotýkati se.

47356   Dotyčkovati Svazek: 6 Strana: 0118
Dotyčkovati = tyčkami opatřiti. — co : plot. Tš.

47357   Dotyčně Svazek: 1 Strana: 0292
Dotyčně, dotýčně, betreffend, beziehungs- weise, bezüglich. D. té věci, germ., lépe: v příčině té věci. Jv. Jak se choval d. zá- ležitosti holštýnské? — lépe: v záležitosti holšt. Bs. V zákoně trestním, d. v kapitole páté se nařizuje atd. Lépe: jmenovitě, — Slovo „bezüglich" překládá se rozličně: pokud se dotyce, dle případností, v příčině, se strany, hledíce, vzhledem k čemu, po s lokalem, atd. Šb., Rk., Brt., Bž.

47358   Dotyčně Svazek: 6 Strana: 0118
Dotyčně. Přidej: Brs. 2. v. 105.

47359   Dotyčník Svazek: 6 Strana: 0118
Dotyčník, u, m. = dotyčný bod. Stč. Dif. 187.

47360   Dotýčník Svazek: 8 Strana: 0062
Dotýčník, a, m. = koho se něco týče. Z každého domu věje prapor v barvách spolku, kterému d. náleží. Nár. list. 1895. č. 252. fcuill.

47361   Dotyčný Svazek: 1 Strana: 0292
Dotyčný, Berührungs-. D. plocha, hrana, kruh, bod., Nz. D. linie, cotangens. Sedl. — Dotyčné spisy, bezügliche Schriften, lépe: spisy k něčemu se táhnoucí, vztahující, hledící, něčeho se týkající aneb vůbec: spisy. Šb., Š. a Ž., D. Ve smyslu „den es betrifft", lépe tedy: jehož se týče, jemuž náleží, ten který, stranou toho, příslušný; co do toho jenž.. (Prk. ); 2. ve smyslu: der erwähnte, genannte"', lépe: jmenovaný, svrchu řečený, dotčený a p. Os. Vz Dotčený.

47362   Dotyčný Svazek: 6 Strana: 0118
Dotyčný, Berührungs-. D. električnosť (dotykem způsobená). NA. V. 306. — D. spisy atd. Za chybné má to též Brt. Vz Brt. S. 3. v. 179., Brs. 2. v. 105.

47363   Dotyk Svazek: 6 Strana: 0118
Dotyk, u, m. = dotýkání. D. podkov. Phld. V. 59. S nepřítelem, der Kontakt, Čsk. D. v tělocviku, die Fühlung. KP. 1. 422. — D., a, m., os. jm. Pal. Rdh. 120.

47364   Dotýkací Svazek: 6 Strana: 0118
Dotýkací praktika. Sbtk. Rostl. 65., 134.—135., 138.

47365   Dotykadlo Svazek: 6 Strana: 0118
Dotykadlo, a, n., der Fühler. Tč., Šm.

47366   Dotýkání Svazek: 6 Strana: 0118
Dotýkání, n. Jakákoli jsou v tom čase byla od kohokoli i mluvením neb psaním d., k ujmě a ke škodě jeho a dobré pocti- vosti nejsú a býti nemají. 1532. Mus. 1880. 497. D. magnetické, magnetische Striche. F. Janiš. Vz Dotknutí v S. N.

47367   Dotýkaný Svazek: 1 Strana: 0292
Dotýkaný, berührt, Us.; fühlbar, sinnlich. L. Ten růženec jest d. (svěcený dotknutím něčeho svatého, ku př. ostatku božího), an- gerührt, geweiht. Jg. — Dotýkaná = do- puštěná. Us. v Plz. Prk.

47368   Dotýkaný čím Svazek: 10 Strana: 0573
Dotýkaný čím: božím dechem. Sv. knih. 420. 159.

47369   Dotýkatelný Svazek: 1 Strana: 0293
Dotýkatelný, betastbar. Rk.

47370   Dotýkati Svazek: 1 Strana: 0293
Dotýkati, vz Dotknouti.

47371   Dotýkavě Svazek: 8 Strana: 0062
Dotýkavě. Chce to míti zjevně, očitě, d-vě. Chč. Mik. 480.

47372   Dotýkavosť Svazek: 9 Strana: 0434
Dotýkavosť, i, f. Klc. v Mus. 1843. 77.

47373   Dotýkavý Svazek: 1 Strana: 0293
Dotýkavý spis (který dotýká); — 2. blízký, nahe, angrenzend, Reš.; — 3. = koho, čeho lze se dotýkati, berührbar. Ottersd.

47374   Dotýkavý Svazek: 6 Strana: 0118
Dotýkavý. D. buňky. Kk. 2. v. 6.

47375   Dotýkavý Svazek: 7 Strana: 1235
Dotýkavý. Vidomý a d. dar (při mazání na krále). Kar. 85.

47376   Dotýkavý Svazek: 8 Strana: 0062
Dotýkavý. D. páka = pakostroj, jenž zvětšuje pohyby jednoho z ramen mnohokráte. Vz Ott. VII. 876.

47377   Dotykovati se Svazek: 10 Strana: 0056
Dotykovati se, vz Dotýkati se.

47378   Dotykový Svazek: 7 Strana: 1235
Dotykový genitiv. Vz Gb. Ml. II. 109

47379   Dotykový Svazek: 10 Strana: 0056
Dotykový. D. elektřina, Berührungs- elektricität.

47380   Dotynouti Svazek: 6 Strana: 0118
Dotynouti = dotonouti. — kam: až na dno. Ostrav. Tč.

47381   Dotýrati Svazek: 1 Strana: 0293
Dotýrati, vz Týrati.

47382   Dotýřiti Svazek: 1 Strana: 0293
Dotýřiti = docválati, tryskem dojeti, auf- hören zu gallopiren. Ros. — kam: domů. Ros.

47383   Dotyti Svazek: 6 Strana: 0118
Dotyti = uplně ztýti, vollends íett wer- den. Vz Dotučněti. Tč.

47384   Dou Svazek: 8 Strana: 0062
Dou = dolů. Žďár. Brt. D. II. 260., 248.

47385   Douane Svazek: 1 Strana: 0293
Douane (fr., duan), clo, mýto, Mauth, Zoll; celnice, Zollhaus, -amt; sklad na zboží, Waarenniederlage.

47386   Douane Svazek: 6 Strana: 0118
Douane (douán), u, m., fr. = mýto, clo. S. N.

47387   Douanier Svazek: 1 Strana: 0293
Douanier (duanjé), celník. Zolleinnehmer. Rk. —

47388   Douba Svazek: 8 Strana: 0062
Douba Jos., ces. malíř, nar. 1866. Vz Ott, VII 877. — D. Frant., čes. malíř, nar. 1865. Vz Ott. VII 877.

47389   Ďoubal Svazek: 1 Strana: 0293
Ďoubal, a, m., ďoubálek, hloubálek, Grübler.

47390   Ďoubalí Svazek: 6 Strana: 0119
Ďoubalík Jos., lékař, 1775.—1851. Vz S. N.

47391   Ďoubalovice Svazek: 10 Strana: 0056
Ďoubalovice. Kmotra z Ď-vic (nadávka). Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 177.

47392   Doubať se čím Svazek: 10 Strana: 0573
Doubať se čím: kudlami (píchati). Slavč. Příh. 51.

47393   Doubati, co, v čem Svazek: 1 Strana: 0293
Doubati, co, v čem: grübeln; se v čem, wühlen; se s čím, langsam arbeiten. Vz Ďobati. Rk.

47394   Ďoubavý Svazek: 6 Strana: 0119
Ďoubavý, gern grübelnd, spintisirend. Dch.

47395   Doubec Svazek: 1 Strana: 0293
Doubec, bce, m., doubek, doubeček, vz Dub.

47396   Doubecký Svazek: 6 Strana: 0119
Doubecký, ého, m. Blk. Kfsk. 1045.

47397   Doubecký Svazek: 7 Strana: 1235
Doubecký. D. louky u Loužné na Plá- nicku. BPr.

47398   Doubek Svazek: 6 Strana: 0119
Doubek, bku, m. = malý dub. Vz Dub, Doubec. — D., bka, m., něm. Daubek, ves u Úval. - D., os. jm. Tk. IV. 128.

47399   Doubí Svazek: 1 Strana: 0293
Doubí, n. = dubí, doubrava, dubina.

47400   Doubí Svazek: 6 Strana: 0119
Doubí. Nasekej d. zeleného, přikrej mé nevinné tělo. Sš. P. 113. Na obloze dennice v tiché d. svítí. Jir. Anth. III. 208. — D., Dauby, samota u Sedlčan, ves u Turnova; Klein-Aicha, ves u Čes. Dubu. PL., Blk. Kfsk. 1299., Sdl. Hr. II. 276., III. 302.

47401   Doubice Svazek: 6 Strana: 0119
Doubice, dle Budějovice, Dauby, ves u Roudné; D. Staré, Alt-Daubitz, ves u Chřibské; D. Zadní, Hinter-Daubitz, ves tamtéž; Ď. Nové, Neu-Daubitz, ves tamtéž. PL. Cf.Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1299.

47402   Ďoubka Svazek: 1 Strana: 0293
Ďoubka, y, f., vz Ďubka.

47403   Double Svazek: 1 Strana: 0293
Double (fr. dúbl), dvojnásobný, doppelt.

47404   Double Svazek: 7 Strana: 1235
Double, druh plátna.

47405   Doublette Svazek: 6 Strana: 0119
Doublette (dublet), u, m. = věc, jež dvoj- násobně se nachází. S. N. — D. = dvou- stopová oktava ve varhanech. Mit.

47406   Doublon Svazek: 1 Strana: 0293
Doublon, u, m., dvojnásobný (zlatý peníz, špan. dukát, Doppelpistole). Rk.

47407   Doublovati Svazek: 10 Strana: 0056
Doublovati, doublieren, duplieren. Jind. 40.

47408   Doublovičky Svazek: 6 Strana: 0119
Doublovičky, pl., f., Dublovičky, ves u Sedlčan. Cf. Blk. Kfsk. 493.

47409   Doubloviee Svazek: 6 Strana: 0119
Doubloviee = Doudlebice.

47410   Doubna Svazek: 7 Strana: 1235
Doubna, y, m. a f. = kdo se ďoubá, na- dávka. Lib. NZ. I. 455.

47411   Doubník Svazek: 6 Strana: 0119
Doubník, vz Dubník.

47412   Doubrava Svazek: 1 Strana: 0293
Doubrava, y, f., dúbrava, doubravka, doubravice, doubravička; doubraví (dubový les, dubina). Jg. Eichenwald.

47413   Doubrava Svazek: 6 Strana: 0119
Doubrava, cf. óqvs, dombrb arbor. Mkl. Etym. 48. — D., les u Uher. Brodu. D. ol. VII 36., vrch u Klatov, Čechy I. 77., pole u Dluhonic. Pk. — D., Daubrau, ves u Stra- konic; Doubraw, ves u Mnichova Hradiště; Daubrava, yes u Hořic, u Nimburka; my- slivna u Plas a u Klatov, hájovna u Kla- tov, mlýn u Telče; D. Stará, Alt-Daubrava, sam. u HeřmaH. Městce; D. Veliká, Gross - Doubrawa, ves u Vltavotýna; D. Nová, Neu-Doubrawa, samota u Heřman. Městce; Dobraken, ves u Touškova; Dobrawa, osada u Třebíče. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1299., Sdl. Hr. IV. 369., Tk. V. 237. — D., y, m., os. jm. Tf. Odp. 179., 193., Blk. Kfsk. 1095.

47414   Doubrava Svazek: 7 Strana: 1235
Doubrava, y, f., přítok Labe. Tl. M. 18., Pam. Arch. I. 244.

47415   Doubrava Svazek: 8 Strana: 0062
Doubrava Fr., dr., nar. 1822., čes. spis. a hospodář. — D. Jos , nar. 1852., řed. semi- náře v Praze. — D. Štěp., čes. elektrotechnik a spis. — D. Frant., nar. 1861., čes. spis. theolog. — Vz Ott, VIL 879.

47416   Doubrava Svazek: 10 Strana: 0573
Doubrava Vil. Jan, maj hud. školy a spis.

47417   Doubravák Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravák, a, m. = muž zdržující se v doubravách (strašidlo). Hdk. v Osv.

47418   Doubravce Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravce, Doubrawce, sam. u Vodňan. PL.

47419   Doubravčany Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravčany, dle Dolany, Daubrawčan, ves u Kouřimě. PL. Také: Doubravičauy.

47420   Doubravčice Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravčice, dle Budějovice, Doubraw- čitz, ves u Čes. Brodu. Tk. II. 421.

47421   Doubravěnka Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravěnka, y, f. = malá doubrava. D-ko zelená, cos ty tak ošuměla? Přišli na mne mrazové, velicí nečasové. Sš. P. 784.

47422   Doubravice Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravice, dle Budějovice, místy sg. (D., e, f.), Doubrawitz, městečko u Blanska; vsi u Mohelnice, D. ol. III. 204., 408., u Bu- dějovic, u Sedlčan, u Mšena, u Jaroměře, u Nov. Města n. Met., u Turnova, u Vys. Mýta, u Pardubic, u Strakonic, u Votic, u Jesenic, u Benešova v Buděj., u Lomnice v Jičínsku, u Kralové Dvora, u Manetína; dvůr u Teplice a u Eisenberka; Tauberwitz, ves u Litoměřic. PL., D. ol. VI. 136., Sdl. Hr. I. 253., II. 276., III. 302., IV. 369., I. 361., V. 131., S. N., Žer. Záp. II. 182., Blk. Kfsk; 1299. Z D-ce, vz Smil Osovský.

47423   Doubravice Svazek: 8 Strana: 0062
Doubravice, zaniklá ves v Blansku na Mor. Mtc. 1896. 46.

47424   Doubravička Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravička, y, f. = malá doubrava. — D., y, m., os. jm. D. ol. III. 204. — D., Doubravička, sam. u Mirovic; Klein-Dau- brawitz, ves u Ml. Boleslave.

47425   Doubravičky Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravičky, pl., f., ves u Březůvky na Mor. D. ol. VIL 74., 590.

47426   Doubravín Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravín, a, m., míst. jm. Vz Blk. Kfsk. 1299.

47427   Doubravitý Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravitý = doubravnatý.

47428   Doubravka Svazek: 1 Strana: 0293
Doubravka, y, f., kleiner Eichenwald. Rk.

47429   Doubravka Svazek: 9 Strana: 0043
Doubravka, y, f., hora u Chudenic. Vstnk. 1897. 502.

47430   Doubravka, y Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravka, y, f. = malá doubrava. — D., os. jm. ženské. Vz S. N. — D., říčka v česhomor. vysočině. Krč. — D., Klein- Daubrawa, ves u Vltavotýna; Daubrawka, hospoda u Hořovic; Dobraken, ves u Ho- stouně v Plzeňsku. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1299.

47431   Doubravnatý Svazek: 1 Strana: 0293
Doubravnatý, reich an Eichenwäldern. Rk.

47432   Doubravní Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravní = v doubravě rostoucí. Rst. 406.

47433   Doubravní Svazek: 10 Strana: 0056
Doubravní osladič, rostl. Vz Ott. XX. 189. D. místo. Msn. II. 178.

47434   Doubravnice Svazek: 1 Strana: 0293
Doubravnice, e, f., Gartenmelisse. Rk.

47435   Doubravníček Svazek: 8 Strana: 0062
Doubravníček, doubravník, vz Hřib (3. dod.).

47436   Doubravník Svazek: 1 Strana: 0293
Doubravník, u, m., bylina, medunka, melissa, rojovník, Gartenmelisse. Rostl. — 2. D., houba, hřib, Herrenpilz. Us. — D., a, m., dohledač na brty lesní, der Zeidler. Plk.

47437   Doubravník Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravník = medovník, dobronika, melittis melissophyllum, das Immenblatt, dle Slb. také bezvrška. FB. 62., Čl. Kv. 257., Slb. 332. — Pozn. Meduňka, rojovník není dle Slb. 332. = doubravník, nýbrž: melissa, die Melisse. — D., Doubrawnik, městečko u Tišňova. PL. Vz S. N. — Cf. Doubrava, Mkl. Etym. 48.

47438   Doubravník Svazek: 9 Strana: 0043
Doubravník, vz Medovník.

47439   Doubravníkový Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravníkový, Gartenmelissen-. Šm.

47440   Doubravný Svazek: 10 Strana: 0056
Doubravný, vz Doubravní. D. Zakynthos (mající doubravy). Msn Od. 127.

47441   Doubravská Svazek: 7 Strana: 1235
Doubravská Hora u Teplice, Schloss- berg. Řvn. 240.

47442   Doubravský Svazek: 6 Strana: 0119
Doubravský. D. Hora u Teplic, Eichen- wald-. Vz Blk. Kfsk. 1299., S. N. Z D-ské Hory, vz Z Vřesovic Volf. — D., os. jm. Sbn. 716. — D., 1783. Vz Jg. H. 1. 2. v. 545., Jir. Ruk. L 156. — D. Jan. Vz Jg. H. 1. 2. v. 545., Jir. Ruk. I. 157. — D. Racek. Jir. Ruk. L 158., S. N. — D. Pavel. Vz Blk. Kfsk. 1108.

47443   Doubravský Svazek: 9 Strana: 0043
Doubravský z Doubravy Racek. Vlč. Lit I. 327.

47444   Doubrotov Svazek: 6 Strana: 0119
Doubrotov, a, m. = Dobroutov.

47445   Doubrovany Svazek: 6 Strana: 0119
Doubrovany, vz Doubravany.

47446   Doubská Svazek: 6 Strana: 0119
Doubská Hajnice, sam. u BavoRova. PL.

47447   Doubský Svazek: 6 Strana: 0119
Doubský, ého, m., Daubskej, mlýn u Strymilova.

47448   Ďouby Svazek: 6 Strana: 0119
Ďouby, dle Dolany, ves u Roudné. Blk. Kfsk. 1300.

47449   Douceur Svazek: 1 Strana: 0293
Douceur (fr., dusér), pochlebování; dárek na zpropitnou. Rk. Geschenk, Trinkgeld.

47450   Doucina Svazek: 6 Strana: 0119
Doucina, y, m. = kdo ustavičně chodí a nic nedělá. Mor. Bkř.

47451   Ďoučackej Svazek: 10 Strana: 0056
Ďoučackej věneček. Sr. Holčenskej.

47452   Doúčať Svazek: 6 Strana: 0119
Doúčať = doučovati. Na Zlinsku. Brt. Slov. Ssk.

47453   Doučba Svazek: 6 Strana: 0119
Doučba, y, f., das AusleRnen. Ssk., Šm.

47454   Ďouče Svazek: 6 Strana: 0119
Ďouče, ete, n. = děvče. V sevoRových. Čech. Rgl.

47455   Doučená Svazek: 6 Strana: 0119
Doučená, é, f. = doučba. Ssk., Šm.

47456   Doučenec Svazek: 6 Strana: 0119
Doučenec, nce, m., der Ausgelernte. D. není nikdo, nebo nikdo se v ničem nedoučí ani v darebáctví. Mor. Tč.

47457   Doučení Svazek: 6 Strana: 0119
Doučení, n. = doučba. Ssk.

47458   Doučený Svazek: 6 Strana: 0119
Doučený; -čen, a, o, der Ausgelernte. To je d. daRebák, deR Erzlump. Mor. Tč.

47459   Doučitelovati Svazek: 6 Strana: 0119
Doučitelovati = přestati učitelem býti; umříti. Us.

47460   Doučiti Svazek: 1 Strana: 0293
Doučiti, il, en, ení; doučovati, doučová- vati, auslehren. — se. Nikdo se nedoučil. Lb. Člověk se nikdy nedoučí. Us. — koho, se čemu: řemeslu. Ros.

47461   Doučiti se nač Svazek: 10 Strana: 0056
Doučiti se nač = vyzráti. Tbz. V. 5. 32.

47462   Doúčtovati Svazek: 6 Strana: 0119
Doúčtovati, zu Ende verrechnen. — co: vydání. Us. Tč.

47463   Douda Svazek: 8 Strana: 0062
Douda, y, m., vz Dóda (3. dod.).

47464   Douda, y, m Svazek: 6 Strana: 0119
Douda, y, m. = dóda.

47465   Doudelík Svazek: 9 Strana: 0043
Doudelík, u, m. = toulec sekáčův. Neto- lice. Kub. 151.

47466   Douditi Svazek: 1 Strana: 0293
Douditi, il, zen, zení, douzovati, vollends räuchern. — co kde: maso v komíně. — čím: dřívím jalovcovým.

47467   Doudlavý Svazek: 10 Strana: 0573
Doudlavý = dutý. D. lípa. Hoš. Pol. I. 136.

47468   Doudlebce Svazek: 6 Strana: 0119
Doudlebce, dle Budějovice, Doudlewetz, ves u Plzně. PL., Tk. I. 87., 446.

47469   Doudlebice Svazek: 6 Strana: 0119
Doudlebice, dle Budějovice, Dublowitz, ves u Sedlčan. PL.

47470   Doudlebičky, pl Svazek: 6 Strana: 0119
Doudlebičky, pl., f., Dublovičky, ves u Sedlčan. PL., Blk. Kfsk. 493.

47471   Doudlebsko Svazek: 9 Strana: 0043
Doudlebsko, a, n. D. byl nejjižnější kraj země české. Vz Pal. Děj. I. 2. 243.

47472   Doudlebský Svazek: 6 Strana: 0119
Doudlebský = z Doudleb pocházející. D. děkan, kraj. Tk. I. 366, 336. — D., ého, m., os. jm. 1612. Mus. 1884. 505., Žer. Záp. I. 149., 174., Jg. H. 1. 2. v. 548., Jir. Ruk. I. 159., Blk, Kfsk. 1300., Sdl. Hr. III. 302., IV. 369.

47473   Doudleby Svazek: 6 Strana: 0120
Doudleby, dle Dolany, Daudleb, ves u Rychnova (u Vamberka); Teindles, ves u Budějovic. Pal. Rdh. I. 144., Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hr. I. 176., II. 276-, III. 302., IV. 92., Tk. Ž. 220., S. N. Citujíce doudlebské nářečí míníme Doudleby u Budějovic.

47474   Doudlík Svazek: 8 Strana: 0062
Doudlík, u, m. = uzlík. Kotk. 45.

47475   Doudlý Svazek: 8 Strana: 0062
Doudlý = vypráchnivělý. D. pařez. Brt. D. II. 307.

47476   Doudov Svazek: 6 Strana: 0120
Doudov, a, m., Daudow, mlýn u Čáslavě.

47477   Douesený Svazek: 6 Strana: 0099
Douesený; -en, a. o, hingetragen.

47478   Doufajně Svazek: 9 Strana: 0043
Doufajně. Pravdy d. bránil. Hus III. 272.

47479   Doufajný Svazek: 9 Strana: 0043
Doufajný. List. fil. 1899. 454.

47480   Doufal Svazek: 10 Strana: 0573
Doufal, a, m. = člověk doufající, ze něčeho dosáhne. Nár. list. 1905. 138. 1.

47481   Doufale Svazek: 10 Strana: 0056
Doufale někoho chváliti. Pulk. Lobk. k. 18. (Mš. ). Vz násl.

47482   Doufalivý Svazek: 10 Strana: 0056
Doufalivý, hoffend, zuversichtlich. Vz Gb. Slov.

47483   Doufalosť Svazek: 1 Strana: 0293
Doufalosť, doufanlivosť, i, f., V. = dů- věrnost'. Ver-, Zutrauen, Vertraulichkeit. Jg. S doufanlivostí se navrací. Kom.

47484   Doufalý Svazek: 1 Strana: 0293
Doufalý, doufalivý, doufanlivý; -le; -vě. D. — důvěrný, vertrauend, zutraulich. Jg. S veselou a doufanlivou myslí do města tá- hněme. Cyr. K tobě se doufanlivě utíkáme. Ojíř. Doufanlivě se důvěřiti. V.

47485   Doufání Svazek: 1 Strana: 0293
Doufání, í, n., naděje, Hoffnung. Smělé d. V. D. míti. V. D. v se. Jel. Máme v Boha d. Douf. k někomu míti. Troj. D. mám v pánu Bohu. Mus., Troj. Na něm jich d. záleželo. Troj. V něm všecko své d. skládám. Žalan. Položil d. v síle své. Jel. — Jg.

47486   Doufání Svazek: 6 Strana: 0120
Doufání. Št. Kn. š. 188. Proto jsem přišel maje d. v tobě. Anth. I. 166. Jmě- jieše d. v Hospodina. BO.

47487   Doufání Svazek: 9 Strana: 0043
Doufání, n. O pořekadlech vz Zát. Př. 139 nn.

47488   Doufanlivě Svazek: 6 Strana: 0120
Doufanlivě, vertrauungsvoll. D. čekati. Kom.

47489   Doufanlivě Svazek: 10 Strana: 0056
Doufanlivě. Kdo chodí upřímně, chodí d. Fel. 123. Sr. Doufalivý.

47490   Doufanlivosť Svazek: 6 Strana: 0120
Doufanlivosť, i, f., vz Doufalosť. Kom. Vz Smělý, Spoléhati.

47491   Doufanlivý Svazek: 1 Strana: 0293
Doufanlivý. D. hory, höffliches Bergwerk. Sml. Ferd. I. Vz Doufalý.

47492   Doufanlivý. D Svazek: 10 Strana: 0056
Doufanlivý. D, matka (která skládá v dítě všecku svou naději). Slad. Eich. 16.

47493   Doufatel Svazek: 6 Strana: 0120
Doufatel, e, m., der Hoffer. Dch.

47494   Doufati Svazek: 1 Strana: 0293
Doufati, doufávati = nadíti se, hoffen. Doufati jest časoslovo trvací, ačkoliv je slo- ženo s předložkou do: do-ufati. č. — Dou- fatiť já velím, zoufati hájím. Kom. — v koho: v Boha, D., v svou sílu, Kom., v hojnou sklizeň. Ml. V Boha doufej a sám foukej. Pk. — Troj., V., Br. — v kom. Doufajíce v Bohu. List Žiž. V němž jsme doufali. Br. V tobě doufám. Br. V stínu křídel tvých doufám. Br. — komu, čemu. Doufám pánu Bohu, Kom., něčí přízni, Troj., sobě, Šm., své síle, Jel., své smělosti. Troj. Nemůže jim doufati. Št. Doufaje tomu, že mě kostel (církev) opraví. St. Páni doufajíce jich modlitbám kladou... Chč. 380. — do čeho. Do boží milosti d. St., Dal. — co od koho. OdBoha samého d. V. — na čem. Na své síle příliš mnoho doufal. K. M. z Jg. — čeho: lepších časův. Sv. Protož doufajme pomoci boží. Št. N. 190. — na co. Doufal na uzdravení, lépe: uzdravení (gt. ) nebo: že se uzdraví. Š. a Z. — s inft. Doufají něco nového na- jíti, Br., uslyšeti. Kom. — že s fut. Doufám, že to uděláš. Kos.

47495   Doufati Svazek: 6 Strana: 0120
Doufati m. do-ufati z do-u-pv-ati, strsl. u-p-bv-ati, spodobou: do-u-pf-ati a vysu- tím p: do-uíati. Gb. Hl. 94., Bž. 29., 37., Mkl. Etym. 269. Význam kořene pv uka- zuje se ve slově odvozeném pevný. Gb. Hl. 94. Cf. Úfati. — več, v koho (kdy). Oči všech doufají v tebe. Mž. 10. V bídách v Boha d. uč se. Kom. — v čem, v kom. V úzkosti nezúfej, ale v Bohu doufej. Mor. Tč. Synové israelští nedoufají v kopích ani v střelách. Br. Protož doufajíce v Bohu buďtež hotovi. Žžk. 4. D. v božské do- brotě; Bůh, v němž doufávali naši otcové; V svém Bohu já doufám. Kom. — čemu, komu. Doufám Bohu a právu, že mi po- moženo bude. NB. Tč. 66. (139., 172.). Ne- doufal sobě, aby sám české moci odolati mohl. V. Doufej jeho sv. milosti; Aby ni- žádný z nás nedoufal své sile, své múdrosti. Hus I. 437., III. 133. Střieci se těch, jimž nemóž d., by rádi po pravdě stáli. Št. Kn. š. 166. — do čeho. Neufaj i jeden do roda velikého ani do smysla hlubokého; Do bratra uíaje; Ufaju do pomoci sv. Václava. Dal. 40. 13., 62., 34., 109. 21. (str. 70., 108., 179.). Ztratě obec neufaj do brada. Dal. 4. 9. (str. 10.). Nedoufá do boží pomoci, do- broty. Št. Kn. š. 30. — komu čeho. Po- něvadž doufá mu duší, z nichž počet má dáti nejvyššímu pastýři, proč mu nedoufá bobkóv ovčích? Hus I. 446. — nač. Kdo na Boha nedoufá, ten si brzo zoufá. Us. Tč. — jak. Doufej směle, dokud duše v těle. Prov. Tč.

47496   Doufati Svazek: 8 Strana: 0062
Doufati. O tvarech cf. Gb. H. ml. 1. 264.

47497   Doufati Svazek: 9 Strana: 0043
Doufati. Kdo doufá, nezoufá. Seb. 222. O pořekadlech vz Zát. Př. 370 nn.

47498   Doufavý Svazek: 6 Strana: 0120
Doufavý = doufanlivý. Vz Doufalý. Jen někdy svůj d. vyšle hled. Nrd.

47499   Doufil Svazek: 9 Strana: 0434
Doufil, a, m. = Theofil. Čes. 1. X. 151.

47500   Douha Svazek: 1 Strana: 0293
Douha, vz Duha.

47501   Douhar Svazek: 6 Strana: 0120
Douhar, a, m., os. jm. Arch. IV. 95.

47502   Douho Svazek: 8 Strana: 0062
Douho = dlouho. U Zelenova, Phľd. 1893. 372.

47503   Douhravský Svazek: 10 Strana: 0056
Douhravský. D. krajky. Vz Krajka.

47504   Douch Svazek: 10 Strana: 0056
Douch, u, m. Plnými douchy volnosť se tam dýše. Nár. list. 20. /9. 1900.

47505   Doucha Svazek: 1 Strana: 0293
Doucha, y, douchač, e, m., der Blaser. Rk.

47506   Doucha Svazek: 6 Strana: 0120
Doucha, y, m. D. Frant, kněz a spiso- vatel v Praze, 31/7 1810. - 3/11 84. Vz Tf. H. 1. 3. v. 166., 173., 200., Jg. H. 1. 2. v. 545., S. N., Šb. Děj. ř. 236., Slavín II. 59. Obšír- nější jeho životopis také v Osv. 1884. nebo 1885. Slovník tento obsahuje mnoho slov, jež Dch. buď sám utvořil aneb z knih, z no- vin, z cenníku v a z mluvy lidu sebral. — Ľ. Karel, řed. čes. gymn. na Smíchově, naroz. 1838., spisovatel. Vz Tf. H. 1., 181. Přispíval pilně do tohoto slovníku. Vz Úvod.

47507   Doucha Svazek: 7 Strana: 1235
Doucha Frant. Cf. Tf. Mtc. 288., Zl. Jg 301., Ukaz. 96, Pyp. K. II. 537., Bačk. Př. 180 a Písm. 1. 926., 872., Mus. 1886. 618.

47508   Doucha Svazek: 8 Strana: 0062
Doucha z Duchoslav. Kbrl. Sp. 9. - D. Frant., kněz a spis. f 1884. D. Kar., nar. 1834., gymn. řed., čes. spis. — Vz Ott, VII. 886., 887.

47509   Doucha Svazek: 9 Strana: 0043
Doucha Frant. a Kar. Vz Jub. VI.

47510   Doucha Svazek: 9 Strana: 0434
Doucha Frant. Vz Flš. Písm. 620.

47511   Douchánek Svazek: 8 Strana: 0062
Douchánek, nka, m., vz násl. Duchoslav.

47512   Douchati Svazek: 1 Strana: 0293
Douchati = dýchati, blasen, wehen. — na čem. Kdo se jednou na vřelém opálil, i na studeném douchá. Koll. — čím. Kovář měchy douchá. Koll. — nač = foukati. Rk.

47513   Douchati Svazek: 6 Strana: 0120
Douchati, douchnouti. — na čem oprav v: nač, kam a na studeném oprav v: na studené. Po třikrát naň duchl a žádného znamení jsme neviděli. NB. Tč. 72.

47514   Douche Svazek: 1 Strana: 0293
Douche (fr., dúš), sprcha, pršná n. kro- picí lázeň. Rk. Tropf-, Spritz-, Giessbad. D. materníková, Braunova, anglická, ušní, oční. Vz Nástroj na uši, na oči. Cn.

47515   Douche Svazek: 6 Strana: 0120
Douche. Vz Kram. Slov. 94.

47516   Ďouka Svazek: 6 Strana: 0120
Ďouka, y, f. = děvka, děvče. Us. v severo- vých. Čech. Sá.

47517   Doule Svazek: 6 Strana: 0120
Doule, pl., f. — vytlačené voštiny. Jsou prý proti bolení krku; přikládají se spařené a vlažné na krk. U Čejova (u Humpolce). Jos. Svátek. — D. = dole. U Loun, u Ra- kovníka. — D., mlýn u Vimberka. PL.

47518   Doule Svazek: 8 Strana: 0062
Doule = gdoule. Dšk. Jihč. I. 29.

47519   Doulu Svazek: 6 Strana: 0120
Doulu = dolů. U Slaného. Mý. Vz Doule.

47520   Doumať sa Svazek: 8 Strana: 0062
Doumať sa = dovtípiti se. Slov. Phľd. 1894. 127., 375.

47521   Doumbravský Svazek: 6 Strana: 0120
Doumbravský, ého, n., os. jm. Žer. Záp. II. 182.

47522   Doumírati Svazek: 10 Strana: 0573
Doumírati. Zvuk d-rá. Zr. Rok. 128. Sr. Doumříti.

47523   Doumříti Svazek: 6 Strana: 0120
Doumříti, vollends sterben.

47524   Douně Svazek: 6 Strana: 0120
Douně, ě, f. = dutina. U Kostelce nad OH. Ktk.

47525   Douničan Svazek: 6 Strana: 0120
Douničan, a, m. = dolničan, dolňákt kdo bydlí na dolním konci dědiny. Slov. Sl. ps. Šf. II. 138.

47526   Douňkati Svazek: 6 Strana: 0120
Douňkati = uňkavé domluviti, näselnd aussprechen. — co: slovo, řeč. Mor. Tč.

47527   Dounovať Svazek: 6 Strana: 0120
Dounovať, vz Unovať. Slov. Možno, že vás to aj donuje. N. Hlsk. III. 66.

47528   Doupa Svazek: 1 Strana: 0293
Doupa, y, f., doupě, ě, ďupa, dupka, ďupka, dupička, ďupička, y, f., doupě, ěte, n. (pl. doupata), doupátko, a, n., dutina, díra, jamka, Höhlung, Höhle, Vertiefung. Reš., Kom. Bezpečnáť je myš před kocourem, dokudž v své doupi obývá. Troj. Zvláště = jeskyně, peleš, brloh zvířat, Wildhöhle, Wildlager. V., Br. D. liščí. V.

47529   Doupa. — D Svazek: 6 Strana: 0120
Doupa. — D. = zadek, řiť, der Hintere. MM.

47530   Doupátko Svazek: 6 Strana: 0120
Doupátko, vz Doupa.

47531   Doupatý Svazek: 1 Strana: 0293
Doupatý, doupnatý, hohl. Orb. pict.

47532   Doupě Svazek: 1 Strana: 0293
Doupě, vz Doupa.

47533   Doupě Svazek: 6 Strana: 0120
Doupě. V doupěti se uhnízditi. Jir. Anth. III. 207. D. také dutina některé útroby. Vz Slov. zdrav. 64. — D., Daupie, ves u Telče.

47534   Doupě Svazek: 8 Strana: 0062
Doupě. O strčes. sklonění cť. Gb. Km. -a. 24.

47535   Doúpěti Svazek: 6 Strana: 0120
Doúpěti, ěl, ění, ausjammern.

47536   Doupkový Svazek: 6 Strana: 0120
Doupkový mlýn, Daubkauer Mühle, u Brtnice v Jihlav.

47537   Douplík Svazek: 8 Strana: 0063
Douplík, u, m. = nočník. Zábř. Brt. D. II. 307.

47538   Doúplna Svazek: 10 Strana: 0056
Doúplna, vollends. Vz Gb. Slov.

47539   Doupna Svazek: 6 Strana: 0120
Doupna, y, f., Neuhaus, osada u Křivo- klátu. PL.

47540   Doupnácek Svazek: 6 Strana: 0120
Doupnácek, čku, m., vz Doupnák. Lpř.

47541   Doupnák Svazek: 1 Strana: 0293
Doupnák, dupnák, dubnák, a, m., divoký holub, Wald-, Holz-, Lachtaube. Jg.

47542   Doupnák Svazek: 6 Strana: 0120
Doupnák, doupnák, u, rn. = vyhnilý, dutý strom, ein hohler Baum. U N. Kdyně. Rgl. — D., a, m. = divoký holub, že v dou- patech, v doupnacích žije, columba oenas; na Mor. gaurník. Vz Frč. 352., Schd. II. 460., Koll. III. 343. D. hájí si svého buku, v němž má své hnízdo, když se chystají jej stiti: Mój buk, mój buk! Km. 1886. 378.

47543   Doupňák Svazek: 7 Strana: 1235
Doupňák. Vz Brm. II. 2. 676. D. (gaurník) hájí si svého buku, v němž má své hnízdo, když se chystají jej stíti: Mój buk, mój buk! Brt. Dt. 59.

47544   Doupňák Svazek: 9 Strana: 0043
Doupňák. Na Mor.: na Rožn. hulub modrý, u Zubří dupák sivý, u Hukv. ďúrový (dírový) holub. Vz Mus. ol. III. 119. Sr. Sír. III. 130.

47545   Doupnatěti Svazek: 1 Strana: 0293
Doupnatěti, doupněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění; doupnatívati, doupnívati, doupným se stávati, hohl, löcherig werden. V. — od čeho. Zuby od zákalu zkažené flegmy doup- nějí. L.

47546   Doupnatosť Svazek: 1 Strana: 0293
Doupnatosť, i, f., doupnosť, hohle Be- schaffenheit, V.; doupa, die Höhle. V.

47547   Doupnatý Svazek: 1 Strana: 0293
Doupnatý, doupný, co má dupy, hohl, lückig, dutý, skulinný, vyšeptalý. V. D. údolí, Reš., strom, Bib., dřevo, zub, řípa. D.

47548   Doupnatý Svazek: 6 Strana: 0120
Doupnatý, něm. rogel. Dch. Veliký dub a (ale) d-tý, malý a (= ale) houževnatý. Č. M 268., Lpř.

47549   Doupněti Svazek: 6 Strana: 0120
Doupněti = doupnatěti. Šm.

47550   Doupnitá Svazek: 6 Strana: 0120
Doupnitá Hora. Sdl. Hr. II. 50.

47551   Doupnivý Svazek: 10 Strana: 0056
Doupnivý kmen (stromu). Jrsk. XXIV. 95., XXVII. 116.

47552   Doupný Svazek: 6 Strana: 0120
Doupný, vz Doupnatý. Socha jeho (Mo- lochova) měděná byla doupna. Sš. Sk. 86.

47553   Doupomenouti Svazek: 8 Strana: 0063
Doupomenouti. Doupomínal so tím listem dvií stú lír. st. Půli. III. 23.

47554   Doupomínati se na kom Svazek: 1 Strana: 0293
Doupomínati se na kom: ona se na rukojmích doupomínala. Půh. a nál. 1492.

47555   Doupomíuati Svazek: 6 Strana: 0120
Doupomíuati. — se čeho. Jindřich do- upomínav se těch peněz mne neodvadil; Když se d-ná těch 8 kop, má jemu list zase vrátiti. Půh. I. 367., II. 223., 315. — se čeho na kom. Nebude-li se moci na jiných rukojmích ostatku peněz d., tehda muož se na ta dva navrátiti; Má se d. ostatka pe- něz ha jiných rukojmích. Púh. I. 307., 313., 381, II. 142., 443., 445., 449., 455. — čím. Listem bratra mého nedílného douporoinal se 600 zl.; P. Kateřina tím listem d-la se a peníze za ten list vzala. Půh. I. 346., II. 272. — kdy, jak dlouho. D-nal se jejího véna po její smrti; Toho se na něm ne- mohl d. osm let. Půh. II. 408., I. 126.

47556   Doupov Svazek: 1 Strana: 0293
Doupov, a, m., mě. v Čech., Duppau, Tu- pavia. — Doupovan, a, m. — Doupovský.

47557   Doupov Svazek: 6 Strana: 0120
Doupov, mě. u Kadaně. Tk. IV. 301., Blk. Ktsk. 599., 280., Sdl. Hr. I. 218., Tk. V. 185., Tk. Ž. 220., S. N.

47558   Doupovcová Svazek: 6 Strana: 0120
Doupovcová, é, f., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1300.

47559   Doupovec Svazek: 6 Strana: 0120
Doupovec, vce, m., os. jm. 1580. Tk. IV. 138., 139., Žer. Záp. II. 182., Tf. Odp. 386., Blk. Kfsk. 1300., Sdl. Hr. IV. 244., 278., Tk. V. 66., Tk. Ž. 20.

47560   Ďoura Svazek: 1 Strana: 0293
Ďoura, v obec. mluvě m. díra, Loch.

47561   Ďoura Svazek: 6 Strana: 0121
Ďoura. Onoť je to krom ďoury jako plech (o véci roztrhané). U Rychn. Msk.

47562   Ďouravý Svazek: 10 Strana: 0056
Ďouravý = děravý. Us místy.

47563   Doúročit Svazek: 6 Strana: 0121
Doúročiti, aufhören zu zinsen. Šd.

47564   Doúřadovati Svazek: 6 Strana: 0121
Doúřadovati = přestati úřadovati. Us. Šd., Tč.

47565   Douša Svazek: 6 Strana: 0121
Douša, dle Bača, os. jm. Blk. Kfsk. 1121.

47566   Douša Svazek: 8 Strana: 0063
Douša, dle Bača, od: Dušek. Kbrl. Sp. 10. Cť. násl. Duchoslav.

47567   Doušan Svazek: 8 Strana: 0063
Doušan, a, m., os. jm., vz násl. Duchoslav.

47568   Doušánck Svazek: 8 Strana: 0063
Doušánck, nka, m., os. jm., vz násl. Duchoslav.

47569   Douše Svazek: 8 Strana: 0063
Douše, o, m., os. jm., vz násl. Duchoslav.

47570   Doušek Svazek: 1 Strana: 0293
Doušek, šku, m., dech, tažení dchu při pití, der Athem, Zug beim Trinken. Koflík douškem, jedním douškem, na jeden doušek, na doušek, v jeden doušek, v doušek vypiti = chrstem, najednou. D. Polknul douškem plnou sklenici. Hráti k doušku (k pití). Hrajte mi k doušku. Us. — V pl.: Máme doušky, býti na douškách, jíti z doušků (zde douchy, pl., m. = hody, které bývají druhý n. třetí den po pouti, po svatbě atd, ) Sláma. Vz také Gl. 39. Ein Trinkfest.

47571   Doušek Svazek: 6 Strana: 0121
Doušek = vypití jedním dechem. Vz Duch. D. vina (as půl žejdlíku), ein Pfiff. Dch. Plným douškem píti. Čch. Petrkl. 33. Plnými doušky napájeti, in vollen Zügen. Dch.

47572   Doušek Svazek: 10 Strana: 0056
Doušek. Připíjeni douškem. Frant. 36. 1.

47573   Doušek Svazek: 10 Strana: 0573
Doušek, vz Dúšek.

47574   Douška Svazek: 1 Strana: 0293
Douška, y, f. (dříve: dúška), rostlina, thymus, Quendel. Mateří d. n. římská d. Jg. — D., do-uška, Rk. = přípisek na konci listu n. cedulka do něho vložená, jako do ucha tajně něco povědeného, Postskript, ein- gelegter Zettel.

47575   Douška Svazek: 6 Strana: 0121
Douška. D. tymián, t. vulgaris; d. ma- teří, t. serpyllum, der Feldpolei. Vz Rstp. 1176., Čl. Kv. 253., FB. 61., Schd. II. 290., Kk. 178., Slb 335. D. letni, francouzská, zimní brunšvická. Rt. D-u cítiti; d. voní. Hš. Sl. 67. Mateři douškou o sv. Janě před slunce východem trhanou podkuřuji stromy na štědrý den před východem slunce, aby jich ruda neopálila. Mus. — D. = český tanec. Škd.

47576   Douška Svazek: 8 Strana: 0063
Douška = hodu společné po ročním ohle- dání mezníků, po prodeji obecné trávy, po přijetí nového souseda do obce atd. (podle svátku svatodušních). Vz Ott. VII. 890. — D. Mateří douška, vz Mateří, Dúška (3. docl.).

47577   Douškání Svazek: 7 Strana: 1235
Douškání, n. = pití douškem. Wtr. Obr II. 452. a.

47578   Douškovati Svazek: 6 Strana: 0121
Douškovati — blyštěti se, míhati se ve slunečních paprscích. Rgl.

47579   Douškovati Svazek: 10 Strana: 0056
Douškovati. Světlá skvrna na nebi roz- lila se v douškující kruh. Mršt. Obrz. 13.

47580   Douškovati Svazek: 10 Strana: 0573
Douškovati. Douškující křídla mušek. Zvon V. 637.

47581   Douškový Svazek: 10 Strana: 0573
Douškový deň = který byl první den hned po sv. Trojici. Vz Brt. Sl. 64.

47582   Doušky Svazek: 9 Strana: 0434
Doušky = taneční zábava v květnu; jinde: máje. Př. star. I. 41.

47583   Doušní Svazek: 6 Strana: 0121
Doušní, vz Doušný.

47584   Doušník Svazek: 6 Strana: 0121
Doušník, u, m, calamintha, die Cala- minthe, rostl. Ď. obecný, pamětník, psí ma- teří douška, mateří douška větší, c. acinos; d. marulkový, c. nepeta; lékařský, c. offi- cinalis; horní, c. alpina. Vz Slb. 330., Mllr. 67.

47585   Doušný (do-ušný Svazek: 6 Strana: 0121
Doušný (do-ušný). D. zpověď, die Ohr- beichte. MP. 4.

47586   Douštěnka Svazek: 1 Strana: 0294
Douštěnka, y, f., cleonia, rostl. Rostl.

47587   Douti Svazek: 1 Strana: 0294
Douti, duji, duj, duje (íc), dul, dut, dutí; dunouti, dunu, ul, utí. Vz Bíti. D. = dmýchati, hauchen, blasen; nadýmati, etwas aufblasen. Jg. — abs. Vítr duje. Dujte bujní větři. Č. — kam (nač, v co, do čeho). Aby vítr do světnice nedul. Tkadl. Vítr naň dul (dmýchal). L. Dmýchal jsem na to. V. Vítr dul v plachty, do plachet, L., v uši. Já. — koho = popuzovati. L. — se = na- dýmati se, aufwallen, aufschwellen, sich auf- blähen; pyšněti se, sich aufblasen, sich hoch brüsten. Jg. Voda, moře se dme. Dul se (na- dýmal se pýchou). Jg. — se čím. Řeckými slovy se douti (bobtěti, bubřeti). D. — se komu čím. Pýchou prsa se mu dují (dmou). Us. — se proč. Duje se pro nové důsto- jenství. Sych.

47588   Douti Svazek: 6 Strana: 0121
Douti, douvati. Vz Mz. v List. filolog. VII. 168. O časování vz Dmouti. — abs. Ten duje (pije jako duha = hltavě). Na jihových. Mor. Vck. Duje jako duha. lb. Šd. — co. Duha duje vodu (pije). Ib. Šd. — (se) na koho. Sv. Pelagia se pože- hnavši na ďábla dula (dýchala). Pass. 875. Co se na mne duješ (se hněváš, se zlobíš)? Mor. Brt. Proč sa na mňa duješ? já na ťa hojákám, ty mně neděkuješ. Sš. P. 529. — se. Kdo větší a těžší řetěz měl, chodil vů- kol, dul se, honosil a chlubil. Kom. L. 91. Dycky se bohatý duje, že dobré vínečko pije. Sš. P. 525. Zvuk se duje. Dch. — kam. Do sebe d. = přílišně píti. Mor. Mtl. D. do někoho = beraniti. U Olom. Sd. — odkud. Teplý vánek z jihu duje. Hdk. — kudy. Duje vietor, duje po jeé- menom klase, každý milý pozná milenku po hlase. SI. ps. 182. Duje vichrik po du- bině, ach už moja radosť hyne. Koll. Zp. I. 68. — kde. Na řece se duly ledy, když nemohly pod most vjeti. Us. Tč.

47589   Douti Svazek: 7 Strana: 1235
Douti. Cf. Šf. III. 506., 508. D. v dialek- tech. Vz List. fil. 1892.119., 124 , Vinohrady dujú velmi krásně (treiben). Slov. LObz XIX. 115.

47590   Douti Svazek: 8 Strana: 0063
Douti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 46., 85. U mor. Kruml. říkají démat za douti. Brt. D. II. 219. Spolu dujú (jsou srozuměni). Slov. Nov. Pr. 642.

47591   Douti Svazek: 9 Strana: 0043
Douti, dmu. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 183.

47592   Doutlivka Svazek: 1 Strana: 0294
Doutlivka, y, f., vz Doutnavka.

47593   Doutlý Svazek: 1 Strana: 0294
Doutlý = dutý, doupnatý, vyhnilý (strom) hohl. Na Želivsku. Sř.

47594   Doutnačka Svazek: 6 Strana: 0121
Doutnačka, y, í. = trouch, trouchovina, troud stromu, der Baummoder. Sl. les.

47595   Doutnák Svazek: 1 Strana: 0294
Doutnák, u, m., provázek k zapalování děl, die Lunte. Štěpánek.

47596   Doutnák Svazek: 6 Strana: 0121
Doutnák, die Zündschnur, der Pfaff bei Minen. Hrk., Čsk.

47597   Doutnák. Cf Svazek: 8 Strana: 0063
Doutnák. Cf. Ott. VIL 891.

47598   Doutnákový Svazek: 9 Strana: 0043
Doutnákový. D. zámek. Ott. XIV. 599. a.

47599   Doutnalka Svazek: 7 Strana: 1235
Doutnalka, y, f., doporučuje se ve Věst. I. 15. na.: doutník, ale toto slovo zobecnělo.

47600   Doutnati Svazek: 1 Strana: 0294
Doutnati (u některých: doutněti, 3. pl. -ějí, ěl, ění), doutnávati, tlíti, glimmen, dampfen. Jg. — abs. Uhel hoří n. doutná. — kde. Ve vrchu oheň doutná. Kram. Doutná jiskra lásky v srdci. Nej. Doutná v něm a strach mám, jest-li to vypukne. Sych. Na spále- ništi, pod popelem, mezi zdmi pořád ještě doutná. Us.

47601   Doutnatý Svazek: 1 Strana: 0294
Doutnatý, doupnatý, dutý, hohl. Us.

47602   Doutnavě Svazek: 6 Strana: 0121
Doutnavě. Dubové a topolové dřevo hoří d. Tč.

47603   Doutnavě Svazek: 10 Strana: 0056
Doutnavě hasnouti. Kká. Sion. I. 168.

47604   Doutnavka Svazek: 1 Strana: 0294
Doutnavka, y, f., dříví prachnivé, Glimm- holz; d. shnilé, které v noci svítí. Us.

47605   Doutnavý Svazek: 6 Strana: 0121
Doutnavý, glimmend, Glimm-. Dch. D. dříví, doutnavka, das Glimmholz. Sl. les. D. oheň nehoří plamenem, jen se kouří; Z mokrého dřeva bývá d. oheň. Us. Té.

47606   Doutnek Svazek: 6 Strana: 0121
Doutnek, tenku, m , neroít, der Anthracit. Šm.

47607   Doutnice Svazek: 6 Strana: 0121
Doutnice, e, f. = cigarník, tobolka na doutníky, die Cigarrentasche. Šp.

47608   Doutník Svazek: 1 Strana: 0294
Doutník, u, m., cigarro. Na Mor. smotek. Mřk. Eine Zigarre.

47609   Doutník Svazek: 10 Strana: 0056
Doutník. Slovo to jest uměle a nedobře utvořeno. Vz Mus. fil. VIL 813.

47610   Doutníkář Svazek: 6 Strana: 0121
Doutníkář, e, m. = vyrábitel doutníků, der Cigarrenarbeiter. Us. Pdl.

47611   Doutníkářství Svazek: 6 Strana: 0121
Doutníkářství, n. == vyrábění doutníků, die Cigarrenerzeugung. Us. Pdl.

47612   Doutnivý Svazek: 9 Strana: 0043
Doutnivý = zprachnivělý. D. strom. Mus. fil. 1897. 180.

47613   Doutratiti Svazek: 7 Strana: 1235
Doutratiti, doutráceti, ganz ausgeben Peníze d. Dvor.

47614   Doutratiti co Svazek: 9 Strana: 0434
Doutratiti co: statek. Chč. S. L 218.

47615   Doutratiti co Svazek: 10 Strana: 0056
Doutratiti co: své zboží. Chč. S. I. 69a.

47616   Doutuáč Svazek: 6 Strana: 0121
Doutuáč, e, m., lesní vrch u Hostina. Krč.

47617   Douvačka Svazek: 6 Strana: 0121
Douvačka, y, f., u koželuhů, die Schwell- farbe. Šm.

47618   Douvati, v Svazek: 6 Strana: 0121
Douvati, vz Douti.

47619   Douviti, v Svazek: 6 Strana: 0121
Douviti, viji, il, it, iti, vollends flechten. — co komu. Než mu láska vénec douvije. Čch. Mch. 39.

47620   Douzliti Svazek: 1 Strana: 0294
Douzliti, il, en, ení, douzlovati, vollends knüpfen. Jg.

47621   Doužek Svazek: 1 Strana: 0294
Doužek = doušek (při pití). Us. u Jindř. Hradce. Šr. — 2. Stäbchen. Vz Duha.

47622   Doužina Svazek: 6 Strana: 0121
Doužina, y, f. = dužina ku př. medu, langes Stück Honigseim. Dch.

47623   Doužka Svazek: 6 Strana: 0121
Doužka, y, f. == malá duha, kleine Daube. Šp.

47624   Doužkování Svazek: 1 Strana: 0294
Doužkování (das Irisiren) jest objevo- vání-se kroužkův duhových barev na povrchu bílých kristalův n. štěpných kusův. Bř.

47625   Doužkování Svazek: 6 Strana: 0121
Doužkování (od duha). Nz., Bř. N. 62., 70.-71., Osv. I. 640., NA. V. 474.

47626   Doužkovati Svazek: 6 Strana: 0121
Doužkovati, irisiren. Rk.

47627   Doužnice Svazek: 8 Strana: 0540
Doužnice magnetická či poledník, magne- tischer Meridian. Am. Orb. 49.

47628   Dova Svazek: 8 Strana: 0063
Dova = vdova, /; odsuto. Z Mor. Zbrt. Pov. 19., Dšk. Jihč. I. 26.

47629   Dovábiti Svazek: 1 Strana: 0294
Dovábiti, il, en, ení. — se čeho, wirklich herbeilocken. Jg.

47630   Dovábiti Svazek: 6 Strana: 0121
Dovábiti = přestati vábiti. Šp.

47631   Dováďat si na čem Svazek: 10 Strana: 0573
Dováďat si na čem = zakládati si. Brt. Sl. 64.

47632   Dováděč Svazek: 6 Strana: 0121
Dováděč, e, m., der Schäckerer. Tč.

47633   Dováděti Svazek: 1 Strana: 0294
Dováděti, ěl, ční, dovádívati = Muth- willen treiben, muthwillige Possen treiben, schäckern, poltem. — abs. Ten chlapec pořád dovádí. Nedováděj. Mladí lidé rádi dovádějí. — kde s kým: ve škole, na ulici atd. — na koho — hubovati, zanken. Toms., Rk.

47634   Dováděti proč Svazek: 7 Strana: 1235
Dováděti proč = vztekati se. Fabritius v Bibl. káz. čes. starší doby III. 100.

47635   Dovádílek Svazek: 6 Strana: 0121
Dovádílek, lka, m., der Schäckerer, Muth- willige. Ssk.

47636   Dovádilka Svazek: 9 Strana: 0043
Dovádilka, y, f. Na D-ce = víšek, kde je stále větrno. Milčín. Kub. L. f. 1900. 358.

47637   Dovaditi Svazek: 7 Strana: 1235
Dovaditi = úplně rozvaditi. Aby nás lépe d-li. Arch. XI. 150.

47638   Dovaditi Svazek: 8 Strana: 0063
Dovaditi. A s týmž Bilovickým se dovad- zoval. 1727. Pras. "Kern. 51.

47639   Dovaditi se něčeho Svazek: 1 Strana: 0294
Dovaditi se něčeho, vádou dostati, er- zanken. — Jg.

47640   Dovádivá Svazek: 10 Strana: 0056
Dovádivá. D-vou si pohvizdovati. Tbz. V. 6. 217.

47641   Dovádivě Svazek: 6 Strana: 0121
Dovádivě, sebäckernd, muthwillig. Hrts. D. si někde počínati.

47642   Dovádivec, v Svazek: 6 Strana: 0121
Dovádivec, vce, m. = dováděč. Rozpu- stilý d. Pl. I. 69.

47643   Dovádivosť Svazek: 1 Strana: 0294
Dovádivosť, i, f. Neigung z. Schäckern. Jg.

47644   Dovádivý Svazek: 1 Strana: 0294
Dovádivý chlapec, muthwillig, leichtfertig. Puch.

47645   Dovádivý Svazek: 6 Strana: 0121
Dovádivý. D. mládí, vrabec, Vrch., oko, Hlk. S. 1. 13., rej, Mkr., šumění vln, Hrts., kompán, čtverák. Koll. IV. 249.

47646   Dovádka Svazek: 6 Strana: 0121
Dovádka, y, f. = dovádění. Us. Sá., Kšť.

47647   Dovádka Svazek: 9 Strana: 0043
Dovádka. Za Sá. polož: Kříž u pot. 56. Jíti na d-ku = dovádět. Buděj. Kub. 151.

47648   Dovadnouti Svazek: 1 Strana: 0294
Dovadnouti, verwelken. Us.

47649   Dovádzať Svazek: 6 Strana: 0121
Dovádzať = dováděti. Slov. Ssk.

47650   Dovah Svazek: 6 Strana: 0121
Dovah, u, m. = dosah, die Wichtigkeit, Tragweite. Že pán na svatbě v Káně slávu svou zjevil, to povážného dosahu a dovahu jest. Sš. Výkl.

47651   Dovaha Svazek: 1 Strana: 0294
Dovaha, y, f., náležitá váha, volles Ge- wicht. Jg.

47652   Dovaha Svazek: 6 Strana: 0121
Dovaha, y, f. = dovah. Aby pak výstraha jeho tím větší měla dovahu. Sš. II. 221.

47653   Dováhati Svazek: 6 Strana: 0121
Dováhati, za 420. přidej: 463.

47654   Dováhati se čeho Svazek: 1 Strana: 0294
Dováhati se čeho. Tak si u ní spočí- vali, večera se dováhali. Sš. mor. P. 420. Vz Váhati.

47655   Doval Svazek: 6 Strana: 0121
Doval, u, m. — dovalení, das Niederreis- sen, die Bezwingung. Peklo zdvihnú na doval. Slov. Hdž. Rkp., Phld. IV. 156.

47656   Doválčení, n Svazek: 6 Strana: 0121
Doválčení, n., die Beendigung des Krie- ges. Lpř.

47657   Doválčiti Svazek: 1 Strana: 0294
Doválčiti, vz Dováleti, 2. Ros.

47658   Doválení Svazek: 6 Strana: 0121
Doválení, n, die Ausknetung. — D. = doválčení.

47659   2. Dováleti Svazek: 1 Strana: 0294
2. Dováleti, el, ení = doválčiti, aufhören zu kriegen. — se čeho = válením, válkou nabyti, erkämpfen. Jg.

47660   Dováleti Svazek: 10 Strana: 0056
Dováleti = doválčiti. Výpravu vojny d. Msn. Oi. 93.

47661   1. Dováleti. — co Svazek: 1 Strana: 0294
1. Dováleti. — co: těsto. Pekař doválel chléb, auskneten. Ros. — se čeho. D. se těsta. Us. — Vz Dovaliti.

47662   Dovalchovati co Svazek: 1 Strana: 0294
Dovalchovati co, vollends walken. Ros.

47663   Dovaliti Svazek: 1 Strana: 0294
Dovaliti, il, en, ení; dováleti, el, en, ení; dovalovati, bis wohin wälzen; sbourati, nieder- reissen. Jg. — co. Již tam ten kámen dovalil. Us. — čeho: zdi (v obec. mluvě: zeď). Jg. — koho = dotlouci. — koho čím kam. Dovalil ho palicí v leb. L. — se. Dovalila se zeď (sřítila se, stürzte zusammen). — Do- váleti se čeho kde = ležením něčeho do- síci. Doválel se v hospodě (na peci) bídy a nouze. Jg., Us. — D. se kam (k čemu, nač, do čeho). Us.

47664   Dovalov Svazek: 7 Strana: 1235
Dovalov, a, m., dedinka pod Kriváněm na Slov. Sokl. I. 101.

47665   Dovalovati Svazek: 6 Strana: 0121
Dovalovati, vz Dovaliti.

47666   Dovalovo Svazek: 10 Strana: 0573
Dovalovo, a, n. = malá obec v stolici liptovské. Vz Mus. slov. VIII. 8.

47667   Dovandrovati Svazek: 1 Strana: 0294
Dovandrovati, vz Vandrovati.

47668   Dovandrovati. — c Svazek: 6 Strana: 0121
Dovandrovati. — co. Když pátou (míli) d-li, zase k sobě promluvili. Sš. P. 138.

47669   Dovanouti Svazek: 1 Strana: 0294
Dovanouti, vz Vanouti.

47670   Dovar Svazek: 1 Strana: 0294
Dovar, u, m., dovaření, das Garkochen. L.

47671   Dovarhaniti Svazek: 6 Strana: 0121
Dovarhaniti, il, ěn, ěni, dovarhaňovati, ausorgeln. Tč.

47672   Dovárka Svazek: 6 Strana: 0121
Dovárka, y, t. = co se dovařuje. D. sliv. Ostrav. Tč.

47673   Dovářeč Svazek: 6 Strana: 0121
Dovářeč, e, m., der Garkoch.

47674   Dovářeti Svazek: 6 Strana: 0121
Dovářeti, vz Dovařiti.

47675   Dovařiti Svazek: 1 Strana: 0294
Dovařiti, il, en, ení, dovařovati, gar- kochen, sieden. — co: maso, hrách, pivo. Us. — čeho. Dovaří klasův plných milé léto, bringt zur Reife. L. Dovařil svých zá- myslův. L. — se kde. Kaše se v hrnku již dovařila, wurde gar. Us. — se (čeho kde): hrachu v hrnku; hanby (utržiti, durch Ränke sich zuziehen). Jg.

47676   Dovařiti Svazek: 6 Strana: 0121
Dovařiti, dovářeti, el, en, ení.

47677   Dovářka Svazek: 6 Strana: 0121
Dovářka, y, f., das Auskochen. D. prádla. Us.

47678   Dovášniti Svazek: 6 Strana: 0121
Dovášniti, il, ěni, austoben. Tč.

47679   Dováti Svazek: 1 Strana: 0294
Dováti, vz Dovíti, 2.

47680   Dovázati Svazek: 6 Strana: 0121
Dovázati, zu Ende binden. — co: snopy. Tc.

47681   Dovázeti koho Svazek: 10 Strana: 0056
Dovázeti koho = dováděti, prováděti, be- gleiten. D. komorníka. Vz Gb. Slov.

47682   Dovazky Svazek: 9 Strana: 0043
Dovazky, pl., m. = dovazná. Červ. Lhota u Táb. Kub. L. f. 1900. 358.

47683   Dovazná Svazek: 6 Strana: 0121
Dovazná, é, f. = slavnosť, když se o žních jede s posledním vozem do stodoly, obžinky. Cf. Dodělná. Us. L. Šbk., Mý.

47684   Dovazné Svazek: 6 Strana: 0121
Dovazné, ého, n. = dovazná.

47685   Dovážať Svazek: 6 Strana: 0121
Dovážať = dovážeti. Slov.

47686   Dovážecí Svazek: 6 Strana: 0121
Dovážecí, Einfuhr-. Lpř.

47687   Dovážeč Svazek: 1 Strana: 0294
Dovážeč, e, m. D. zboží. Der Waaren- einführer. Trest. zák.

47688   Dovažek Svazek: 1 Strana: 0294
Dovažek, žku, n., přídavek na dovážení. Die Zuwage. Us.

47689   Dovážení Svazek: 1 Strana: 0294
Dovážení, n., vz Dovoz.

47690   Dovážeti Svazek: 1 Strana: 0294
Dovážeti, vz Dovézti.

47691   Dovážiti Svazek: 1 Strana: 0294
Dovážiti, il, en, ení; dovažovati, dováží- vati, dovažovávati, vollends abwägen, aus- schöpfen; spravedlivou váhu dáti, volles Ge- wicht geben; všecko nasaditi, alles Uibrige daran wagen; svou váhu míti, voll wiegen. Jg. — abs. Krade, kdo nedovažuje. Jg. Umí hezky dovažovati (píti). Ros. Ten dukát do- važuje (má náležitou váhu). Ros. — co: vlnu; vodu. — co z čeho. Dovážili vodu ze stud- nice. — čeho (= všecko nasaditi). Kdo již tak mnoho odvážil, dovaž i ostatku. L. Do- vážil dveří (vypáčil). L. — koho (= býti komu rovným, ihm gleich kommen). Virgil zajisté dovažuje Homera, L. — se čeho (do- jíti váhy čeho). Dovážil se zlata (nescházelo mu. ). L.

47692   Dovážka Svazek: 1 Strana: 0294
Dovážka, y, f. D. zboží, Zufuhr; Trans- port. Trest. zák.

47693   Dovážkový Svazek: 6 Strana: 0121
Dovážkový, Zuwage-. Ssk,

47694   Dovážné Svazek: 6 Strana: 0122
Dovážné, ého, n. = dovozné; 2. die Zu- wage.

47695   Dovážnosť, i Svazek: 6 Strana: 0122
Dovážnosť, i, f., die Autorität. Šm.

47696   Dovážný Svazek: 1 Strana: 0294
Dovážný, vollwichtig. D. svědek. Nt.

47697   Dovažovati Svazek: 6 Strana: 0122
Dovažovati, vz Dovážiti.

47698   Dovčasný Svazek: 6 Strana: 0122
Dovčasný, zeitgeinäss. D. řeč, jednání. Ostrav. Tč.

47699   Dovčelařiti Svazek: 1 Strana: 0294
Dovčelařiti, il, ení, aufhören Biener zu sein. Jg.

47700   Dovčiarka Svazek: 6 Strana: 0122
Dovčiarka, y, f. = prieprava na salaši, kde dojky zatvárané, bývajú; Slov. Dbš. (Gemer.).

47701   Dovčil Svazek: 6 Strana: 0122
Dovčil = dosud. Slov. a mor. Nebudem tak robiť, jak som d. robil, aby som samotný bez dievčaťa chodil. Sb. sl. ps. II. 1. 44.

47702   Dovčulka Svazek: 6 Strana: 0122
Dovčulka = dovčil. Slov. Tak teda ten, d. čo nás udatne porážal. Hol. 14.

47703   Dovdákati Svazek: 6 Strana: 0122
Dovdákati, ausgackern. Slepice d-la. Us.

47704   Dovděčiti Svazek: 6 Strana: 0122
Dovděčiti se zač, dankbar sich zeigen. D. se za pomoc. Ostrav. Tč.

47705   Dovděčný Svazek: 6 Strana: 0122
Dovděčný, dankbar, povděčný s čeho. Budu toho d. Val. Brt. D. 207. — D. = zvědavý, neugierig. Na Vizovsku. U mor. Ostravy. Wrch.

47706   Dovec Svazek: 6 Strana: 0122
Dovec == vdovec. Us. Ssk.

47707   Dověcný Svazek: 6 Strana: 0122
Dověcný, meritorisch. Dch.

47708   Dovečeřeti Svazek: 1 Strana: 0294
Dovečeřeti, el, ení, das Nachtmal endigen. Us. -

47709   Dověčný Svazek: 6 Strana: 0122
Dověčný = ustavičný, věčný. D. potěcha, zátrata, přebýváni. Sš. L. 210., II. 180., J. 252. Že by panna Maria byla po- porodu Páně pannou d čoou býti přestávala. Sš. II. 45. D. paNenství. MP. 4.

47710   Doved Svazek: 8 Strana: 0063
Doved, u, m. = dozvěd. Mark. (Krok 1896. 7.).

47711   Doved Svazek: 9 Strana: 0043
Doved, u, m. Jíti na dovedy = ohnisko obzerať, poptati se, chtěli-liby rodiče dívčiny dceru provdati. U Března na Slov. Němc. III. 300., Mus. 1859 92.

47712   Dověda Svazek: 6 Strana: 0122
Dověda, y, f., die Erfahrung. Rk,

47713   Dovědač Svazek: 1 Strana: 0294
Dovědač, e, m. Ausforscher, Nachfrager.

47714   Dovedač Svazek: 6 Strana: 0122
Dovedač, e, m. = námluvčí. Slov. Němc. VII. 272., Lum.

47715   Dovedať sa Svazek: 6 Strana: 0122
Dovedať sa = dovídati -se. Slov. Bern.

47716   Dovedatel Svazek: 6 Strana: 0122
Dovedatel, e, m. = dovědač. Slov. Ssk., Šm.

47717   Dovedení Svazek: 1 Strana: 0294
Dovedení, í, n., das Hinführen. D. koho domů. Us. D. ku konci (= dokonání). V. — D. čeho čím, d. práva, Bewährung eines Rechtes. Vz Dovésti. — Dovedenie nálezu, vz Vš. 82. —84.

47718   Dovedení Svazek: 6 Strana: 0122
Dovedení práva. Vš. 11., 462. Vz S. N.

47719   Dovedený Svazek: 6 Strana: 0122
Dovedený; -en, a, o, vollbracht. Skutek skutečně d-ný (dokonaný). J. tr., Vš. 134. — D. = dokázaný, erwieson. To ma soudce za d-né míti. CJB. 399. Kdež jest právo d-né. VI. zř. 376.

47720   Dověděti Svazek: 6 Strana: 0122
Dověděti. — abs. Co pak si te meslíš, že te seš doví (kdo ví) co ? Def te seš jako já chudobnéch rodičo. Sš. P. 256. — se co. Já se všecko dovím. Sš. P. 325. — se čeho. A dovědúc se toho i žaloval jest na tu ženu. NB. Tč. 233. Kdo mluví, co ví, svých vad se doví. Č. M. 73. — na kom. Když pak na něm nemohli se nic d. Krou. hrad. 355. — se odkud. Co chceš zvěděť o některém, z domácích se dovíš. Us. Tč. D. se čeho od někoho (náhodou něco doslechnouti; do- zvěděti něco = svým bádáním seznati: Ostrav. Tč.). Až já sě od svého pána dovím, kterak . . NB. Tč. 152. — se o čem. Zlý pohan se o něm dověděl. Sš. P. 1. Ja sa o všetkom doviem. Kyt. 1876. 19. — se čeho jak: po trubách (od jiných, nepřímo). Us. Rjšk.

47721   Dověděti se Svazek: 1 Strana: 0294
Dověděti se, -vím, ědí, věděl, dění; do- vídati se, dovídávati. se. V již. Cech.: zdo- vědít, Kts., jinde: dozvědít, Bž., na Plaště a Plzeňště: dovědět' se, Prk., na Moravě zdověděť se. Brt. D. se = nabyti vědo- mosti, erfahren, vernehmen; doptávati se, bá- dati, nachforschen, nachfragen. Jg. — abs. Jak se máteř dověděla. Er. P. 487. Jak se do- vím, budete-li doma, či ne? Us. Nemohl se nikdo d., kde hoří. — co. Dověděl-lis se něco tajného, nerozhlašuj. Kom. Dovím se to brzy. Us. D. se co: v mluvě obecné a na Slov., jinak d. se čeho. KB. — se čeho: pravdy. Jg., Sych. Všeho se doví. Zav. A já se ti všeho dovím. Er. P. 152. — Lom., Plác. — se čeho na kom: že se toho na tobě doví. Arch. I. 80. — se čeho odkud, z čeho: z novin. Us. — o čem. Dověděl se o jeho smrti. Us. — se na koho dovídati, dově- dovati = doptávati se. Kartig. — se čeho skrze koho. Skrze niž se věcí tajných do- vídati obyčej měli. Br. — se kde. U něho se dovídejte. Us. — že. — Vz Dozvěděti se.

47722   Dověděti se Svazek: 8 Strana: 0063
Dověděti se. Dovíš se, zač je v Praze máslo (vyhrůžka). Nov. Př. 620.

47723   Dovedlosť Svazek: 6 Strana: 0122
Dovedlosť, i, f., die Gewandtheit, Schick- lichkeit. Dch.Dovedlý — dokonaný. Zmorený Britwald po d-dlej pRáci uložil sa na lehno a usnul. Slov. Hol. 108. Dovedna = dohromady, v jedno. Slov. Němc. IV. 433., Hdk. C. 377. Z ulic poná- hlajú sa kozáci d., bez poriadku. Lipa I. 220.

47724   Dovedna Svazek: 8 Strana: 0063
Dovedna. Sestrčily hlavy d.; Ja s radosťou složím ruky Vaše d. Phľd. 1892. 264., 1894. 468.

47725   Dovedně Svazek: 6 Strana: 0122
Dovedně, geschickt. Vz Dovedný. Mus. 1880. 272.

47726   Dovedno Svazek: 6 Strana: 0122
Dovedno = dovedna. Slov. Němc. VII. 36.

47727   Dovednost Svazek: 6 Strana: 0122
Dovednost', i, f., die Geschicklichkeit. Jinak: způsobilost, zručnost, schopnosť atd. Vz Dovedný. Mour., Sl. ls.

47728   Dovedný Svazek: 1 Strana: 0295
Dovedný, trefflich, geläufig, akkurat, ge- schickt, gewandt. Mřk., Rk. D. zpěvák, herec, umělec. Jg. tohoto slova nezná, lépe: obratný, schopný, výtečný, způsobilý, zběhlý, znalý, praktický, potřebné vědomosti mající, hbitý. Šb., Os., Š. a Ž., Rk.

47729   Dovedný Svazek: 6 Strana: 0122
Dovedný. MS. Cf. také Brs. 2. v.-105. a Důvodný.

47730   Dovedný Svazek: 10 Strana: 0573
Dovedný. Sr. Ruce jí hraj', jako perni- kářoj při pečení chleba. Litom. 75.

47731   Dovedôvat sa Svazek: 6 Strana: 0122
Dovedôvat sa = dovídati se. Slov. Ssk.

47732   Dovedy Svazek: 6 Strana: 0122
Dovedy = námluvy. Slov. Na d. jíti. Němc. VII. 216.

47733   Dovedy Svazek: 7 Strana: 1235
Dovedy, pl., m. = námluvy. Slov. Němc.

47734   Dovějati Svazek: 6 Strana: 0122
Dovějati = dovívati. Vz Dovíti.

47735   Dovek Svazek: 7 Strana: 1235
Dovek, vka, m., curanilla, zastr., ryba? Rozk, Pršp. 15. 51.

47736   Dovelebiti Svazek: 1 Strana: 0295
Dovelebiti, il, en, ení, až do konce vele- biti, auspreisen; 2. velebně dojíti, hinstolzen. Než on se tam d-bí, dvě hodiny ujdou. Us. Petera.

47737   Dovena Svazek: 8 Strana: 0063
Dovena = dovedna. V Dačolomě. Phľd. 1893. 427.

47738   Dověnčiti koho Svazek: 1 Strana: 0295
Dověnčiti koho, vollends bekränzen. Jg.

47739   Dověra Svazek: 1 Strana: 0295
Dověra = důvěra.

47740   Dověrlivě Svazek: 6 Strana: 0122
Dověrlivě, vertrauungsvoll. Glč. I. 202.

47741   Dověrlivosť Svazek: 1 Strana: 0295
Dověrlivosť, i, f., Vertrauen. Jg.

47742   Dověrlivý Svazek: 1 Strana: 0295
Dověrlivý, důvěřlivý, dověrný, důvěřivý, vertrauend; nedůvěřlivý, misstrauend, miss- trauisch. D.

47743   Dověrlivý Svazek: 6 Strana: 0122
Dověrlivý. Pl. — v čem. Nechcej býť každému v řeči d. Glč. I. 190.

47744   Dověrně Svazek: 6 Strana: 0122
Dověrně = důvěrně. V tebe doufám d. Kom.

47745   Dověrně Svazek: 7 Strana: 1235
Dověrně, dověrný. Důvěrně, důvěrný.

47746   Dověrně Svazek: 8 Strana: 0063
Dověrně, dověrný = důvěrné. Mor. Bl. Gr. 277.

47747   Doverniče Svazek: 6 Strana: 0122
Doverniče, e, f. = důvěrnice. Bern.

47748   Doverník Svazek: 6 Strana: 0122
Doverník, a, m. = důvěrník. Ssk.

47749   Dověrnost Svazek: 6 Strana: 0122
Dověrnost = důvěrnost. Kdě je vícej pozornosti, (tam je) méněj d-sti a kde méněj d-sti, víc tam bezpečnosti. Glč. II. 253.

47750   Dověrnosť Svazek: 7 Strana: 1235
Dověrnosť. Bart. VI. Vz předcház. Do- věrné.

47751   Dověrný Svazek: 1 Strana: 0295
Dověrný, vz Důvěrný.

47752   Dověrovati Svazek: 6 Strana: 0122
Dověrovati = důvěřovati.

47753   Dověření Svazek: 6 Strana: 0122
Dověření, n., das Trauen, Zutrauen. V tom ve všem podlé mého k Němu se d. aby mě neobmeškával. Faukn. 51.

47754   Dověřený Svazek: 7 Strana: 1235
Dověřený. D. vědomí. Pal. Rdh. I. 341. mor. dověrně, dověrný. Bl. Gr. 277.

47755   Dověřitel Svazek: 1 Strana: 0295
Dověřitel, e, m., důvěřitel. Der Anver- trauer. Ros.

47756   Dověřiti Svazek: 1 Strana: 0295
Dověřiti a důvěřiti, il, en, ení; dověřo- vati, důvěřovati; dovířeti, el, en, ení; dově- řovávati, důvěřovávati = věřiti, glauben, trauen, vertrauen; se = věřiti, bezpečiti se, spoléhati, vertrauen, sich verlassen. Jg. — co komu (svěřiti). Zříz. Ferd. — komu. Dů- věřuji sobě. Zk., J. tr., Bib., Tkad. Ty si mnoho důvěřuješ. Us. — se komu. Důvěřuji se očím, že mne nezavedou. Kom. Nebez- pečno vrtkavému štěstí se dověřiti. Hlas. Já jsem se mu jako příteli důvěřil. Jg. D. se Bohu a jeho pomoci. V. — (se) komu čeho (jak). Že on se jí z celého srdce všech věcí důvěřiti může. V., Kom. Toho jim dověříme v plně. Arch. I. 53. Lodi svých hrdel d. Br. — J. tr. Vdov svých mně do- věřte. Br. — komu v čem. Jg., J. tr. — že. Důvěřuji mu, že mne uzdraví. Us.

47757   Dověřiti Svazek: 6 Strana: 0122
Dověřiti. — abs. Nedověřiec, že jest Buoh velmi milosrdný. Št. Kn. š. 30. — komu čeho, auf Jem. vertrauen. Václ. XXVIII. A já sem jemu toho ještě nedo- věru, šel sem s ním k. p. Havlovi. NB. Tč. 43. Pakli se mi toho d. nemůže. Bl. Živ. Aug. 14. Lidé dověřie svých duší malému dřevu. BO. — komu v čem. J. tr. — se komu o čem. Že by.se chtěli netoliko o statek ale i o česť i o hrdlo své jakožto. pánu svému i těm pánům d. Bart. 278. 38;?

47758   Dověřiti se Svazek: 7 Strana: 1235
Dověřiti se. Kdo se d-ří, nejsnáze jest ho oklamati. Č. M. 251.

47759   Dověřivost Svazek: 6 Strana: 0122
Dověřivost, i, f. = dověrlivost. Rk.

47760   Dověřivý Svazek: 6 Strana: 0122
Dověřivý = dověrlivý. Rk.

47761   Dověřování se komu Svazek: 1 Strana: 0295
Dověřování se komu. D. se Bohu po- kládají za bláznovství. Br. Vz Dověřiti. Das Vertrauen, der Glaube.

47762   Dověsiti Svazek: 1 Strana: 0295
Dověsiti, dověšeti, dověšovati, vollends hängen; noch mehr dazu hängen. Us.

47763   Doveslařiti Svazek: 6 Strana: 0122
Doveslařiti = přestati veslařiti. Tč.

47764   Doveslovati Svazek: 1 Strana: 0295
Doveslovati, aufhören zu segeln; kam, bis wohin segeln. Jg.

47765   Dovésti Svazek: 1 Strana: 0295
Dovésti, dovedu, veď, veda (ouc), vedl, (doved, dši, dše), en, ení; dovoditi, il, ěn, ení n. zen, zení; dováděti, ěl, ěn, ění; do- vozovati, dovodovati, dovádívati, dovozová- vati. Dovésti ve smyslu „s to býti" nemá žádného vyvíjejícího tvaru, neb dováděti má již jiný smysl. Tn. D. = vésti až na místo, bis hin führen, geleiten, bringen; dokázati, způsobiti, ve skutek uvésti, ausrichten, ins Werk setzen, zu Stande bringen, treffen; vymoci, vyjednati, erlangen; ku konci při- vésti, zu Ende bringen; dolíčiti, darthun, beweisen. Jg. — co. To dovede každý blázen. Us. Život svůj d. (dokončiti). Kom. Co ne- muž ďábel dovésti, to baba vše hledí svésti. Prov. Tvoji předkové znamenité věci dovo- zovali (konali). Lom. Dovozovali nejprac- nější ctnosti. Cyr. On to takto dovozoval (dokazoval). Jg. Dovoditi posuňky, způsoby lidí (činiti). Plk. — co v co: v skutek. Novot. By ji dovedla v to zbožie. Kat. 1112. — čeho = učiniti, dokázati, spáchati, begehen, thun, anstellen, anrichten, stiften. Jg. Slav- ného skutku d. V. Všelijakého rekovství do- vozoval. Ros. Téhož dovoditi (dokázati, do- líčiti) chce. Br. — V., Háj., J. tr., Zk., Flav., Solf. — (co) komu. D. sobě (= dostati). V. Něco příteli. Us. — čeho komu. Mnoho zakusil, prve než sobě toho dovedl, aby mu Židé poddáni byli. Rozml. A byť platilo do- voditi takového milosrdenství dušem. Chč. 637. — čeho čím: opakováním. Kom. Ně- čeho hodnověrnými svědky d., skutkem. V. Netřeba toho slovy dovoditi. V. Tímto prů- vodem toho dovedl. Jg. D. něčeho slovy písma svatého, Pass., rozumem i řečí, roz- umným důvodem, životem. Troj. D. něčeho tuhými důvody. Aesop. D. právem = dokázati před soudem. (Jir. ) — koho kam (do čeho, na co). Doveď ho na náměstí. Ros. D. právo na vrch. V., Th., Zříz. — Vš. D. koho do Berouna, Ros., do stanů. Troj. — Zk. — na koho. Dovedli naň, že zlý byl. Výb., Br. Kdo na koho vede (doličuje) a nedovede, kárán bude. L. — koho, co k čemu: válku ke konci. Us. K cíli a konci něco d. V. K místu a konci něco d. V. Koho k blaho- slavenství. Troj. — Št. N. 307. — čeho na kom. Na něm ničehož nedovedeš. Us. — při kom. Dovésti nic při něm nemohu. Kom., Krm. — co na koho čím. D. na někoho něco dobrým svědomím (= svědectvím), Arch. I. 61., listem. Půh. I. 135. Chci na ni dskami d. Půh. I. 169. — čeho na koho. Kdyby toho naň dovedl (dokázal). Zlob. Dovoditi čeho na koho. V. — koho za co. Kdožby za falešného svědka byl doveden (komu by to bylo dokázáno). Pr. hor. — čeho jak. Někdo svádí přátely, aby pod tím svého dovedl. Mus. — co z čeho. Co jsme my sami z sebe dovésti mohli? Novot. — čeho kdy. Po skonání toho života dovede jej blaženého života. Št. Začal jsi rozepři, které za živo- bytí svého sotva dovedeš (= ku konci při- vedeš). Ros. - proti komu. Kázal Krista a do- vozoval proti židům, že jest syn boží. V. — že, aby. Dovedl toho, že mu to učinili. Us. Dovedu toho, aby se má sláva rozšířila. Háj.

47766   Dovésti Svazek: 6 Strana: 0122
Dovésti. — abs Vydala súd tak, jak jest doveden. Št. Kn. š. 146. — co. Dovedl to. Dch. Dovedl jsem to. Žer. Dovoditi (de- dukovati) pravdu. Dk. Roz. fil. 135. Má to dovésti, že tak (obžalovaný) mluvil. NB. Tč. 229. — čeho. Ať toho dovede! GR. Hynek dovedl svého práva; Aby toho do- vedli. Půh. II. 229., 324. Jiného nehledíš, než abys d-dl své vuole. Hol. z Št. Jaks (sv. Augustin) tu toho dovedl. Št. Kn.š. Až jsou to způsobili a toho dovedli. Čr. Kterak toho dovodíme? Hus I. 412, — koho čeho. Ctnosti i zde činí krále ščastna a potom věcného královstva dovedú jej.. Výb. I. 763. — si co. Ach visí, visi, něch tam visí, šak mu to d-dli tovaryši. Sš. P. 171. Švarné dzěvky tamyk jsú, a ja se (si) to dovedu, pro jednu si pojedn. Sš. P. 660. — co, Čeho čím. Čím toho medle chcete d.? Bl. Živ. Aug. 115. Týmž dovodí, že otcě Boha miluje. Hus II. 212. Pokusy něco do- voditi, ZČ. I. 255., zkouškami. Mj. 98, 114. Jestliže Buček toho dovede p. Benešem. Půh. I. 309. D. něčeho svým hrdlem. NB. Tč. 121. A když jest tak pěkně toho dovedl, túto řečí. St. Kn. š. 6. Chce d. své viery písmem. Let. 84. Chci toho listem jeho d., Půh. I. 154., 153.. 161., 183., 194., 195., 248., 253., dskami. Půh. 1. 150., 202., 209. Své pravdy d. právem. Št. Kn. š. 167. A toho dovodie světí příkladem oslice. Hus I.'241. — čeho na koho čím. Bylo-liby na koho d-no popravcemi a konšely toho kraje. O. z D. Toho nikdy naň nedovedl před pány. Ps. o zští. Ti, ješto sú naň dovedli, že by on zlý byl. Št. Kn. š. 146 Chci naň toho listem d., Půh. I. 134., 147., 149., 150., katem, NB. Tč. 118., 125., dobrým svědomiem, Půh. I. 185., dobrými lidmi, dskami. Půh. I. 132., 153. A bylo-liby naň dovedeno písmem sva- tým ohlasně (zřejmě). Výb. II. 381. 26. — co, koho kam. Národ svůj na nejvyšší stupeň slávy a moci dovedl. Šmb. S. II. 7. Kdo ťa dovedl do národněj brány? Trok. 128. Doved] ji na kraj lesa. Sš. P. 113. Kdo gořalku rad pijava, nerad domu chodiva, potrebuje ludi k tomu, čo by ho dovedli domu. Sš. P. 648. Pořádek dovede tě k Bohu. Mž. 6. Kudyžť vás Buoh dovede k sobě. Št. Kn. š. 114. Hospodin dovodí do pekla. Ž. wit. Ann. 6. Má na vrch právo dovésti. Vš. 25. A tím panováním (posledním) již jest na vrch práva d-dl, die Exekution bis zum letzten Grade führen. Zř. F. I. Č. XXI. Jestliže kdo dá na se právo na vrch d. Ib. D. XXXVII. — jak. Zákon tento dovozen jest zkusmo způsobem následujícím. Mj. 113. Doveď mi ho sem za ucho. Brt, Něco theo- reticky dovoditi. Osv. Nejsnáze dovodíme účinek tíže na plyny pomocí duté koule. ZČ. Dovodí apoštol od následků ku příčině. Sš. II. 40. Čehož jsem obšírně a dostatečně na vás dovedl. Štr. Súdce ne podlé toho, jakož on ví, ale jakož jest dovedeno podlé práva (wie Rechtskräftig bewiesen ist), ač i ne podlé pravdy, má súd vydati. Št. Kn. š. Zlého tajně kromě lidí d. Reš. Jenom mocí něčeho d. V. Dovoditi něco nadě všechnu pochybnosť Osv. I. 145. — jak kam. Abych vše v jedné cestě dovedl ku poznání Boha. Št. Kn. š. — odkud. Z čehož počtem dovodil zákony svrchu uvedené. Mj. 16. Z pokusů dovodil, že ... ZČ I. 248. — kde. A toho dovodí spasitel ve čtení sv. Lukáše. Hus I. 308. Jakžť jest on tu toho dovedl (dokázal). Št. Kn. š. 7. Před nímž jest naše vina dovedena. Št. Kn. š. 187., 145. — kde čím proč. Nelze jest pro dlúhosť písmem tuto d. Hus III. 274.

47767   Dovésti Svazek: 7 Strana: 1235
Dovésti. Nemohli toho na nich d. Bart. 16.

47768   Doveš Svazek: 6 Strana: 0123
Doveš, vše, m. = Dobeš, Tobiáš. D. ol. II. 181.

47769   Dověta Svazek: 6 Strana: 0123
Dověta, y, f., apodosis. Sš. Ž. 35., III. 203. Cf. Dovětí.

47770   Dovětek Svazek: 1 Strana: 0295
Dovětek, tku, m., das Kodicill. Pr.

47771   Dovětek Svazek: 6 Strana: 0123
Dovětek. Připojil-li později nějaké do- davky ku závěti, jmenujíť se kodicillem či d-tkem. Hš. Sl. 162. Dle S. N. = poslední vůle, která obsahuje rozličná pořízení pro případ smrti, v níž však nikdo není dědi- cem jmenován; nařízení dřívější pozdějšími se neruší.

47772   Dovětí Svazek: 6 Strana: 0123
Dovětí, n. = závětí, apodosis. Dk Aesth. 240., Sš. I. 7.

47773   Dovětovati Svazek: 6 Strana: 0123
Dovětovati. Ale nedí, dovětuje apoštol, schliesst. Sš. II. 37.

47774   Dovětrovati Svazek: 6 Strana: 0123
Dovětrovati, das Worfeln endigen. Šm.

47775   Dovětřiti se čeho Svazek: 10 Strana: 0056
Dovětřiti se čeho (čenichem). Hol. Met. I. 375.

47776   Dověvky Svazek: 6 Strana: 0123
Dověvky, pl., m. = poslední vití obilí, dovívka. U Kunovic, Tč.

47777   Dovezení Svazek: 6 Strana: 0123
Dovezení, n., die Hinfuhrung.

47778   Dovezený Svazek: 6 Strana: 0123
Dovezený; -en, a, o, hingeführt. — od- kud, Zboží z ciziny dovezené. Kaizl. 132.

47779   Dovézti Svazek: 1 Strana: 0295
Dovézti, -vezu, zl, zen, zení; dovoziti, il, en, ení; dovážeti, el, en, ení; dovozívati, dovážívati = na místo přivézti, bis wohin fahren, führen, hinbringen; dodávati, liefern, zuführen; ostatek odvézti, vollends wegführen; Jg. — co. Nyní poslední obilí dovážím. Ros. Již poslední vůz dovezl. Jg. — kam: někoho do Vídně, Vrat., zboží do země, obilí do města, Us., potravu k vojsku. Us. — koho za kým. Dovez mě, koníčku, za mou milou. Er. P. 143. — co na čem: na lodi. Jg. — co komu. Dříví nám dovezl. Sych. — se čeho: vozením dosíci, durch Fahren sich erwerben. Dovozil se hodného jmění. Jg. — co odkud: zboží z Prahy někomu dovážeti. Ml. — co v čem kým: voly.

47780   Dovézti co čím kam Svazek: 6 Strana: 0123
Dovézti co čím kam. Co muž čtyřmi koňmi do domu doveze, žena nehospodyně v zástěře snadno ven vynese. Sk. — na koho dovážeti, Einem an den Leib rücken Dch.

47781   Dovežení Svazek: 6 Strana: 0123
Dovežení, n. = dovezení. Šim. 87. .

47782   Doví Svazek: 10 Strana: 0573
Doví = kdo ví. Doví, proč vytáh šavlu. Hoš. Pol. II. 109.

47783   Dovica Svazek: 7 Strana: 1235
Dovica, e, f. = vdovice. Slov. Šb. D 76.

47784   Dovíco Svazek: 9 Strana: 0043
Dovíco. Dávali jim d. (kdo ví co). Us. Čes. 1 VIL 56., Šeb. 8.

47785   Dovídati se Svazek: 1 Strana: 0296
Dovídati se, vz Dověděti se.

47786   Doviděti Svazek: 6 Strana: 0123
Doviděti = dozříti. — kam: do nejtem- nější, sluje. Phld. III. 1. 45. (IV. 247.).

47787   Doviděti Svazek: 9 Strana: 0043
Doviděti. Čím vyššie vyndeš, tým ďalej d-díš. Slov. Zát. Př 15.

47788   Dovidný Svazek: 1 Strana: 0296
Dovidný, koho, co viděti lze, erschbar, sichtbar. Č.

47789   Dovidný Svazek: 6 Strana: 0123
Dovidný. Vz Souvislost

47790   Dovidokáď z Svazek: 9 Strana: 0043
Dovidokáď z: Kdo ví odkad. To kfitává d. na zému. Mtc. 1900. 262

47791   Doviezť Svazek: 6 Strana: 0123
Doviezť = dovézti. Slov. Ssk.

47792   Dovígdo Svazek: 10 Strana: 0573
Dovígdo = kdo ví kdo Us. Brt. Si. 64.

47793   Dovichřiti Svazek: 6 Strana: 0123
Dovichřiti, il, ení = doburáceti, ausstür- men. Us. Tč.

47794   Dovíjaký Svazek: 6 Strana: 0123
Dovíjaký = kdo ví jaký, ledabylý, chatrný.. My nemáme d. obilí. Us.

47795   Dovíjati Svazek: 6 Strana: 0123
Dovíjati = dovíjeti.

47796   Dovíjeti Svazek: 6 Strana: 0123
Dovíjeti, vz Doviti, 1.

47797   Dovikád Svazek: 9 Strana: 0043
Dovikád. Od d. = od kdo ví odkud. Císař. Mtc. 1900. 137.

47798   Dovikadém Svazek: 9 Strana: 0043
Dovikadém = kdo ví kudy. Na Císařovsku. Mtc 1900. 345.

47799   Dovíkerej Svazek: 10 Strana: 0573
Dovíkerej = kdo ví, kterej. Šumav. Rgl.

47800   Doviklati Svazek: 1 Strana: 0296
Doviklati, klám a kli, vollends wackelig machen. Jg.

47801   Dovím se Svazek: 6 Strana: 0123
Dovím se, vz Dověděti se.

47802   Dovinan Svazek: 7 Strana: 1235
Dovinan, u, m. = sůl kyselinou vínovou dosycená. Presl.

47803   Dovinění Svazek: 6 Strana: 0123
Dovinění, n., die Zurechnung zur Schuld, Imputation, das Sichschuldigmachen.

47804   Doviniti Svazek: 9 Strana: 0043
Doviniti koho jako zloděje. Št. Bes. 1C4.

47805   Doviniti se Svazek: 1 Strana: 0296
Doviniti se, il, ění. — čeho = dopustiti se, verschulden, begehen, versehen, Šm., Jg. Hanby a pokuty se doviňujeme hřešiece. St. — ke komu. Co zlého učinil, coli se k vám dovinil? St. skl. — čím. Čím bych se mohla d. ? Trist.

47806   Doviniti se Svazek: 6 Strana: 0123
Doviniti se. BO. — čeho. Aby tím po- korným činem odčinil, čeho byl dříve se dovinil. Sš. Sk. 197,. Hanby a pokuty se doviňujem hřešiece. Št. Kn. š. 188. Ktož se takéhož doviní. Hr. ruk. 289. — se ke komu Za St. skl. přidej: Hr. ruk. 245.

47807   Dovinouti Svazek: 6 Strana: 0123
Dovinouti, vz Doviti.

47808   Doviodkáď Svazek: 9 Strana: 0043
Doviodkáď. Od d. = od kdo ví odkad. Císař·. Mtc. 1900. 137.

47809   Dovírka Svazek: 6 Strana: 0123
Dovírka, y, f. = dírka. Z malé d-ky dělá se doura. Us. Nk., Olv., Brnt., Kšť.

47810   Dovírka Svazek: 8 Strana: 0063
Dovírka, y. ť. = dírka. Klíčová ď. U Chrasti. NZ. III. 107.

47811   Doviřaé Svazek: 9 Strana: 0043
Doviřaé = příliš důvěřovati. Lor. 71.

47812   Dovířati Svazek: 6 Strana: 0123
Dovířati = dovířeti. Mor. Brt. D. 156.

47813   Dovířeti Svazek: 6 Strana: 0123
Dovířeti, vz Dověřiti.

47814   Dovířiti Svazek: 6 Strana: 0123
Dovířiti, il, ení = přestati vířiti, aus- wirbeín. Vírnícek (kohoutek) na střeše do- vířil, už je pokažen. Ostrav. Tč.

47815   Dovisnouti Svazek: 6 Strana: 0123
Dovisnouti, zu Ende hängen. Šm.

47816   1. Dovíti Svazek: 1 Strana: 0296
1. Dovíti, viji, vij, il, it, ití; dovinouti, ul, ut, uti; dovíjeti, el, en, ení; dovinovati, do- vívati, dovinovávati, vití dokončiti, vollends winden, aufwinden. Jg. — co. Již tu přízi, ten věnec dovijí. Ros., T. — čeho. Sudičky příze své dovily. L. — se čeho = vitím čeho dosíci, durch Winden erzielen. Dovil se po- hlavku. Jg. — se čeho po čem. Dovil se klubka po niti (doptal se ostatního). Prov., Jg, T.

47817   2. Dovíti Svazek: 1 Strana: 0296
2. Dovíti, dováti, -věji, ál, án, ání; dova- nouti, ul, ut, uti; dovívati = věje dojíti až do, bis wohin wehen; do konce váti, aus- wehen. Jg. — co kam. Vítr dověje koráb do přístavu. Jg.

47818   1. Doviti co Svazek: 6 Strana: 0123
1. Doviti co. Vence dovijame, ščesca po- žadame. Sl. spv. 200. Prvý vienok dovíjá, zlý duch mámiť počíná. Ib. 147. — co kde čím. Obilí na humně vějačkou. Us. Tč.

47819   Dovívka Svazek: 6 Strana: 0123
Dovívka, y, f. = dověvky.

47820   Dovjadnút Svazek: 6 Strana: 0123
Dovjadnút = dovadnouti. Ostrav. Tě.

47821   Dovka Svazek: 6 Strana: 0123
Dovka, y, f. = dávka, daň. Slez. Tč.

47822   Dovláčeti Svazek: 1 Strana: 0296
Dovláčeti, vz Dovléci.

47823   Dovlačný Svazek: 6 Strana: 0123
Dovlačný, zuschleppend. Ssk.

47824   Dovlačovati Svazek: 6 Strana: 0123
Dovlačovati, vz Dovléci.

47825   Dovladařiti Svazek: 1 Strana: 0296
Dovladařiti, aufhören zu regieren. Ros.

47826   Dovládnouti. Vlád Svazek: 10 Strana: 0056
Dovládnouti. Vláda brzv by d-la. Pokr. 1885. č. 40.

47827   Dovladovati Svazek: 6 Strana: 0123
Dovladovati = vlády pozbývati, sláb- nouti. Slov. Dbš. Sl. pov. 1. 5.

47828   Dovlahnouti Svazek: 6 Strana: 0123
Dovlahnouti = dovlhnouti, ganz feucht werden. — kdy. Zem po dešti dovlahla. Tč.

47829   Dovláti Svazek: 6 Strana: 0123
Dovláti, dovlávati, bis wohin wehen, wo- gen. — kam. Vlny dovlály až na cestu;, k hradbám. Tč.

47830   Dovlažiti Svazek: 1 Strana: 0296
Dovlažiti, il, en, ení; dovlažovati, vollends anfeuchten. — co: déšť dovlažil zemi. Jg.

47831   Dovléci Svazek: 1 Strana: 0296
Dovléci, -vleku, vlekl, čen, čení, vz Vléci; dovléknouti (dovlíknouti), nul a kl, ut, utí; dovlékati (dovlíkati), dovláčeti, dovlačovati = vléci až někam, bis hin schleppen; zu Ende eggen; se = bídně kam dojíti, sich wohin schleppen; sich durch Herumtreiben zuziehen. Jg. — co. Již to tam nějak dovlec. Ros. — co čím: pole novými branami do- vláčel. — čeho: záhonu. Jg. — se čeho: neduhu, škody. Jg. — se kam: z lesa do vesnice, k zahradě atd. — Vz Dotáhnouti.

47832   Dovléci co Svazek: 6 Strana: 0123
Dovléci co. A on v poli oral, oves do- vlačoval. Brt. P. 80. — se nač. Lid přece se na slavnost' a na obřady žatvy dovleknnl. Jir. Anth. III. 63.

47833   Dovlek Svazek: 6 Strana: 0123
Dovlek, u, m., die Schleppe. Šm.

47834   Dovlhnouti Svazek: 1 Strana: 0296
Dovlhnouti, vollends feucht werden. Jg.

47835   Dovlniti se Svazek: 7 Strana: 1235
Dovlniti se, seine Höhe erreichen. Chvíli bylo ticho, jako vůbec bývá, když mohut- nější dojem ve společnosti se d-nil. Šml.

47836   Dovltati Svazek: 6 Strana: 0123
Dovltati = dovláti, hinwälzen. — co kam. Voda k nám d-la stromy. Ostrav. Tč.

47837   Dovnitř Svazek: 6 Strana: 0123
Dovnitř, ins Innere. Táhne se více d. země. Ddk. IV. 126. D. směřující. Rst. 408,

47838   Dovno Svazek: 6 Strana: 0123
Dovno = dávno. Ostrav. Tč.

47839   Dóvod Svazek: 1 Strana: 0296
Dóvod, vz Důvod.

47840   Dôvodce Svazek: 6 Strana: 0123
Dôvodce, e, m. = důvodce. Slov. Loos.

47841   Dovodění Svazek: 6 Strana: 0123
Dovodění, n., die Beweisführung. Ssk.

47842   Dovoděni Svazek: 8 Strana: 0063
Dovoděni, n. = dovození, Beweisführung1, f. Mark. (Krok 1896. 7.).

47843   Dovodicí Svazek: 6 Strana: 0123
Dovodicí. Skutečnou příčinu vyslovujeme příčinnými, logickou dovodicími větami. Ht. Sr. ml. 77.

47844   Dôvodina Svazek: 7 Strana: 1235
Dôvodina, y, f. = dokument (listina). Cyr. Meth. 1863. 263.

47845   Dovoditel Svazek: 1 Strana: 0296
Dovoditel, e, m, Führer; důvodce, der Beweisführer. Kon.

47846   Dovoditelnosť, i Svazek: 1 Strana: 0296
Dovoditelnosť, i, f. Beweisbarkeit.

47847   Dovoditelný Svazek: 1 Strana: 0296
Dovoditelný, důvodný, Scip., erweislich.

47848   Dovoditi Svazek: 1 Strana: 0296
Dovoditi, vz Dovésti.

47849   Dovodlivosť Svazek: 6 Strana: 0123
Dovodlivosť, i, f., die Erweislichkeit. Šm.

47850   Dovodlivý Svazek: 1 Strana: 0296
Dovodlivý, erweislich. Zlob.

47851   Dovodnice Svazek: 6 Strana: 0123
Dovodnice, e, f., die Beweisführerin. Bern.

47852   Dovodník Svazek: 6 Strana: 0123
Dovodník, a, m, der Beweisführer. Bern.

47853   Dovodnosť Svazek: 6 Strana: 0123
Dovodnosť, i, f. = důvodnosť, die Er- weisüchkoit. Bern.

47854   Dovodný Svazek: 1 Strana: 0296
Dovodný = důvodný.

47855   Dovochlovati Svazek: 1 Strana: 0296
Dovochlovati, aushecheln. D.

47856   Dovojovati Svazek: 6 Strana: 0124
Dovojovati = dobojovati, auskämpfen. — s kým. Tč.

47857   Dovojvodovati Svazek: 6 Strana: 0124
Dovojvodovati = prestatí býti vojvodou. Šd.

47858   Dovôkola Svazek: 6 Strana: 0124
Dovôkola = dokola. Slov. Svet sa jej krútil d. Phld. V. 140.

47859   Dovoľa Svazek: 6 Strana: 0124
Dovoľa, y, f. = dovolení, slovo Hdž. utvořené. D-ľu im dáme. Hdž. Šlb. 19.

47860   Dovolací Svazek: 1 Strana: 0296
Dovolací, -lávací spis, Revisionsschrift. Rk. —

47861   Dovolací Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolací spis, soud, věc, J. tr., stížnosť. Pr. 1884. 13., 18.

47862   Dovolační Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolační = dovolací. D. náklady. Pr. 1884. 48.

47863   Dovolání Svazek: 10 Strana: 0056
Dovolání Čili revise (u soudů). Vz Ott. Říz. III. 92. —105.

47864   Dovolatel, e Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolatel, e, m., der Beruter.

47865   Dovolatelka Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolatelka, y, f., die Beruferin. Pr. 1884. 48.

47866   Dovolati Svazek: 1 Strana: 0296
Dovolati, dovolávati, volání dokončiti, vollends rufen; se = volati, až by uslyšen byl, errufen, durch Rufen wecken, herbei bringen. Jg. — se koho, čeho. Nemohu se nikoho d. Us. D. se úřadu, Ros., spravedlnosti, Br, práva. V. D. se svědku (dokládali se svědků, táhnouti, potahovati se na svědky). Vz Svědek. — se o co (něčeho žádati). Zlob. — se čeho nač. D. se kyje na hřbet (voláním nabyti). L. — se kam. D. se do mozku nemohu (odpovědi). Kom. — se čeho proti komu kde. Nemoha se proti násilníkům práva d. v Lacedaemonu. V. U vrchnosti spravedlnosti d. se mohl. Br. — se čeho pro co. Pro překážku zlých rad při J. M. C. ničeho d. se nemohu. Apol. — se čeho z čeho. Ze země aegyptské ne něčeho jiného než nátisku se dovolají. Br. — se z čeho kam: z rozsudku na soud vyšší. J. tr.

47867   Dovolati se čeho Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolati se čeho: práva. Cf. Ku právu volati. Nz. Tč., Uručiti.

47868   Dovolávka Svazek: 7 Strana: 1235
Dovolávka, y, f., Appellation. Šd.

47869   Dovolená Svazek: 1 Strana: 0296
Dovolená, é, f., Urlaub. Býti na d-né; d-nou na rok vzíti, Šp.; za d-nou žádati; na d-nou jíti, pustiti (Čsk. ). Cesta na d-nou. D-ou komu dáti.

47870   Dovolená Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolená v záležitostech rodinných, k zá- bavě, pro nemoc; taxa, sazba za d-nou. Čsk.

47871   Dovolenec Svazek: 1 Strana: 0296
Dovolenec, nce, m. D. vojenský, Militär- Urlauber. Čsk.

47872   Dovolení Svazek: 1 Strana: 0296
Dovolení, í, n., Erlaubniss, Bewilligung. Jg. Bez něčího d. něco udělati; s tvým do- volením. Nt. D. na řemeslo. Šp. S d-ním všech. V. K d. Us. — Z d., s d-ním (z dopuštění, krom dobrých lidí). Us. Mit Respekt za sagen, mit Gunst zu melden. Jg. — D., Urlaub. D. dáti, vzíti; na d. býti; na d. odejíti. Vojáci jsou zde na d. Us. Vz Dovolená.

47873   Dovolenka Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolenka, y, f., der Urlaubszettel. Čsk.

47874   Dovolenosť Svazek: 1 Strana: 0296
Dovolenosť, i, f., das Erlaubtsein, die Zulässigkeit. D.

47875   Dovolenósť Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolenósť básnická, licentia poëtica. Dk.

47876   Dovolený Svazek: 1 Strana: 0296
Dovolený, erlaubt. D. zábava; d-ným způsobem se obohatiti. Nt.

47877   Dovolitel Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolitel, e, m., der Erlauber. Šm.

47878   Dovolitelka, y Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolitelka, y, f., die Erlauberin. Bern.

47879   Dovolitelnosť Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolitelnosť, i, f., die Zulassbarkeit. Sm.

47880   Dovolitelný Svazek: 1 Strana: 0296
Dovolitelný, zulassbar. Jg.

47881   Dovoliti Svazek: 1 Strana: 0296
Dovoliti, il, en, ení; dovolovati = na vůli dáti, dopustiti, erlauben, zulassen, gestatten; připustiti, za pravdu dáti, einräumen, zu- gestehen; svoliti, einwilligen; na čas pro- pustiti, beurlauben. Jg. — abs. Dovoleno jest, není. V. Dovoleno míti. V. Dovolte, ať dopovím. Sych. — co. Dovolí-li to zdraví mé. Us. — co komu. Dovoluji ti to pod (za) tou výmínkou. D. — Ros. D. si něco. Us. Mnoho si d. Dětem mnoho d. Nt. — čeho. V, Br., J. tr. — čeho komu: Dovolil manželce své toho, aby... V., Br. — k čemu: k příměří (svoliti). Tur. Kron. — V., J. tr. — čemu. Tomu vyzvání d. nechtějí. Trip. — Ros. — se ke komu, vyžádati se, Erlaubniss nehmen. Dovolil se na týden k rodičům. — si co proti komu. Nt. — s inft. Dovoluji vám jíti na lusky. — aby. Dovolil mi toho, abych tak činil. Svěd.

47882   Dovoliti. — koho Svazek: 6 Strana: 0124
Dovoliti. — koho. Tatínek nás nedovolí: lépe: nám, nepustí nás. Brt. — k čemu proč. Však jsme z obzvláštní milosti k tomu d. ráčili. Nar. o h. a k. — co komu. D-ji si tu trochu, že... Dch. Dovol mně některé otázky. Šml. I. 12. D. vyobcovaným návrat. J. Lpř. Dovolte nám karamádi. Sš. P. 718. — kam. D. žáka domů. Us. Pdl. Dovolil nám sem tatíček. Sš. P. 433. Jesli ve (vy) nám d-te k vašé muzice. Sš. P. 718. — kde. Dovolila jsem se u paní na neděli. Dch. — si co do koho. Us. Holk. — s infin. D-ji si vás upozorniti, že . . . Us. Pdl. Dovoľte sa mi trochu ohriať. Ht. Sl. ml. 240. Než mě budeš obimati, dovol třikrat zavolati. Sš. P.

47883   Dovolívati si Svazek: 9 Strana: 0434
Dovolívati si = dovolovati si. Pal. Děj. II. 2. 365.

47884   Dovolně Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolně = dostatečně. Vzduch d. zhustiti. Mj. 123.

47885   Dovolně Svazek: 7 Strana: 1235
Dovolně = dostatečně (v dod). Má býti: libovolně.

47886   Dovolník Svazek: 1 Strana: 0296
Dovolník, a, n., svobodník, ein Freier. Jg. — D, dovolenec.

47887   Dovolnosť Svazek: 1 Strana: 0296
Dovolnosť, i, f. = dostatečnost', Hinläng- lichkeit; Willkiihr. Jg.

47888   Dovolnůstka Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolnůstka, y, f., die Licenz. D. bás- nická. Šm. Vz Dovolenosť.

47889   Dovolný Svazek: 1 Strana: 0296
Dovolný, dobrovolný, willkührlich, L.; dostatečný, genug, hinlänglich.

47890   Dovolný Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolný. D. bod, úhel, směr, délka, rychlosť, Us. Pdl., Mj. 89., spojení. Dk. Aesth. 634. Působí-li 2 síly v úhlu d-ném na bod. Mj. 57.

47891   Dovolný Svazek: 7 Strana: 1235
Dovolný. Cf. předcház.

47892   Dovolovací Svazek: 1 Strana: 0296
Dovolovací list. Erlaubnissschein. Trest, zák. —

47893   Dovolovač Svazek: 1 Strana: 0296
Dovolovač, dovolovatel, e, m., der Erlauber.

47894   Dovolovati Svazek: 6 Strana: 0124
Dovolovati, vz Dovoliti.

47895   Dovoněti Svazek: 6 Strana: 0124
Dovoněti, ěl, ění, erriechen. — co odkud. Pes zdaleka d-ní svého pána: Ty růže d-ním ze zahrady až sem. Us. Tč.

47896   Dovora Svazek: 7 Strana: 1235
Dovora, y, f., Veranlassung, z pol. Sš.

47897   Dovora, y Svazek: 6 Strana: 0124
Dovora, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

47898   Dovorati Svazek: 1 Strana: 0296
Dovorati = doorati.

47899   Dovoskovati co Svazek: 1 Strana: 0296
Dovoskovati co: plátno, vollends wichsen. — se čeho: pokoje, — čím: dobrým ná- těrem.

47900   Dovoz Svazek: 1 Strana: 0296
Dovoz, u, m. D. = dovezení, dovážení, dodání čeho vozem, die Zufuhr. Cos platil za dovoz V To je drahý d. D. si zjednati. D. obilí komu naříditi. — D., co dovezeno, potrava, zboží. Nt. — D., Fahrgelegenheit. Rk. —

47901   Dovoz po moři Svazek: 6 Strana: 0124
Dovoz po moři, der Seetransport. Mour. O d-zích vz S. N.

47902   Dovozce Svazek: 1 Strana: 0296
Dovozce, e, m, der Frachter. Rk.

47903   Dovozek Svazek: 1 Strana: 0296
Dovozek, zku, m., dovozní zboží, Ein- fuhrgut. Trest. zák.

47904   Dovození, n Svazek: 6 Strana: 0124
Dovození, n., die Ableitung. D, zákonu pokusem, ZČ. I. 140., pokusné. Ib. I. 255.

47905   Dovoziti Svazek: 1 Strana: 0296
Dovoziti, vz Dovézti.

47906   Dovozná Svazek: 6 Strana: 0124
Dovozná, é, f. = poslední dovezení ně- čeho ku př. dříví, obilí do stodoly. Cf. Do- žatá, Dodělná, Dovazná.

47907   Dovozná Svazek: 10 Strana: 0056
Dovozná, é, f. = zábava po dovezení po- sledního obilí s pole. Čeč. 170.

47908   Dovozné Svazek: 1 Strana: 0296
Dovozné, ého, n., Frachtgebühr, -lohn. Rk.

47909   Dovozné Svazek: 6 Strana: 0124
Dovozné. Šp., Tč., Dch., Kř. 123.

47910   Dovozní Svazek: 6 Strana: 0124
Dovozní, vz Dovozný. Nz.

47911   Dovozní Svazek: 10 Strana: 0056
Dovozní položka, poměry. Nár. list. 1903. č. 177. 5., č 222. 17. Vz Dovozný.

47912   Dovozník Svazek: 6 Strana: 0124
Dovozník, a, m. = dovozce, der Impor- teur, Frachter. Nz., Šp., Kaizl 177.

47913   Dôvozník Svazek: 10 Strana: 0573
Dôvozník, u, m. = pití po dovození. Slov. Phľd. XXIV. 484. Sr. Dôorník.

47914   Dovoznina Svazek: 6 Strana: 0124
Dovoznina, y, f., das Frachtgut. Slov. Ssk.

47915   Dovozný Svazek: 1 Strana: 0296
Dovozný, Einfuhr-. D. plat celní. Zoll- gebühr. Trest. zák.

47916   Dovozný Svazek: 6 Strana: 0124
Dovozný. D. prostředky, Kř. 103., obchod, zboží, Nz., sazba, der Fahrtarif.

47917   Dovozný Svazek: 10 Strana: 0056
Dovozný. D. clo. Nár. list. 1903. č. 124. 5. a j. Vz Dovozní.

47918   Dovozovací Svazek: 6 Strana: 0124
Dovozovací, Beweis-. D. methoda. Dk. Aesth. 3.

47919   Dovozování Svazek: 1 Strana: 0296
Dovozování, dopravování, dieHinführung. — D., důvodění, Beweisführung. Kom. — čeho čím. Us.

47920   Dovozovati Svazek: 1 Strana: 0297
Dovozovati, vz Dovésti.

47921   Dovozový Svazek: 6 Strana: 0124
Dovozový = dovozný. Nz.

47922   Dovožač Svazek: 6 Strana: 0124
Dovožač, e, m. = dovážeč. Ostrav. Tč.

47923   Dovožba Svazek: 6 Strana: 0124
Dovožba, y, f. = přívoz, dovoz. Nz.

47924   Dovožená Svazek: 7 Strana: 1235
Dovožená, é, f. = zpropitné za dokon- čené dovážení. Šd.

47925   Dovrávať sa Svazek: 1 Strana: 0297
Dovrávať sa = domlouvati se. Na Slov. Prk. —

47926   Dovraviť Svazek: 6 Strana: 0124
Dovraviť = dohovořiti. Slov. Ssk.

47927   Dovrávka Svazek: 10 Strana: 0573
Dovrávka, y, f. = dokončení rozmluvy, hovoru. Phľd. 1902. 385.

47928   Dovrávorati Svazek: 6 Strana: 0124
Dovrávorati, hintaumeln. — kam. Opilec leda se d-val domů. Us. Tč., Kutn.

47929   Dovrci Svazek: 1 Strana: 0297
Dovrci, -vrhu, vrhl, žen, žení, vz Vrci; dovrhnouti, nut, ul, utí: dovrhovati = doho- diti, bis wohin werfen. Jg. — čím. Tak daleko, jakoby kamenem dovrci mohl. Pass. — z čeho. Jakžby mohl d. z praka. Alx. 1106.

47930   Dovrci čím Svazek: 6 Strana: 0124
Dovrci čím. Odšed od nich, jakž by mohl kamenem dovrci. Sv. ruk. 161. — co: úhor dovrhnouti = po prvé zorati. Ostrav. Tč.

47931   Dovrčeti Svazek: 1 Strana: 0297
Dovrčeti, el, en, ení. — se čeho, erknurren. Jg —

47932   Dovreť Svazek: 6 Strana: 0124
Dovreť = dovříti. Slov. Loos.

47933   Dovrhnouti Svazek: 6 Strana: 0124
Dovrhnouti, vz Dovrci.

47934   Dovrchní Svazek: 6 Strana: 0124
Dovrchní, schwebend, v horn. D. dílo, střída. Hř. 15., Bc.

47935   Dovrcholiti Svazek: 6 Strana: 0124
Dovrcholiti, il, en, ení, dovrcholovati, vollends gipfeln, häufen, kulminiren. — co. Kká. K sl. j. 223.

47936   Dovrkati Svazek: 1 Strana: 0297
Dovrkati. Holub již dovrkal, hörte auf zu girren. Jg.

47937   Dovroubiti Svazek: 6 Strana: 0124
Dovroubiti, il, en, ení, dovrubovati, ganz einsäumen, einschneiden. — co kam: jméno do dřeva. Ostrav. Tč.

47938   Dovrstviti Svazek: 6 Strana: 0124
Dovrstviti, il, en, ení, dovrstvovati = poslední vrstvu položiti, völlig schichten. Us. Šd.

47939   Dovršbiť Svazek: 6 Strana: 0124
Dovršbiť, exequiren. P. Tóth v Besied- kach II. 163. a I 167. Dle Czm. 1. 118. slovo toto není dobré.

47940   Dovršbník Svazek: 6 Strana: 0124
Dovršbník, a, m., der Exekutor. P. Tóth v Besiedkach II. 172. Dle Czm. I. 118. slovo toto není dobré.

47941   Dovršelosť Svazek: 6 Strana: 0124
Dovršelosť, i, f., das volle Mass. Šm.

47942   Dovršená Svazek: 6 Strana: 0124
Dovršená, é, f. Po písních táhlých při- dávají se někdy ,na dovršenou1 drobné, im- provizované popěvky, tak řečené písně na vrch. Brt. L. N. II. 84.

47943   Dovršení Svazek: 6 Strana: 0124
Dovršení, n., die Vollendung, Kulmina- tion, Erfüllung. Mour., Sl. les., J. tr.

47944   Dovršenosť Svazek: 6 Strana: 0124
Dovršenosť, i, f. = dovršení. Hls, Mus. 1880. 261.

47945   Dovršený Svazek: 6 Strana: 0124
Dovršený; -en, a, o, vollendet, gehäuft, erfüllt. Křn.

47946   Dovršitel Svazek: 9 Strana: 0043
Dovršitel, e, m. D. práce nějaké. Flš. Písm. 1. 336.

47947   Dovršiti Svazek: 1 Strana: 0297
Dovršiti, il, en, ení; dovršovati, dovršívati, dovršovávati = míru na vrch doplniti, das Mass voll machen, se = voll werden. Jg. — co: míru nepravostí, hříchův, D.; svou nešlechetnost'. Br. To dovršilo mé štěstí, ne- štěstí. D. — čím. To se tím dovršilo. Plk. — se komu. Dovršil se mu kalich pláče. Jg. — se čeho: pahorku (zmocniti se ho). L.

47948   Dovršiti Svazek: 6 Strana: 0124
Dovršiti. — co (komu). To nám naši bídu d-šilo. Ler. Jestli v máji neprší, červen to d-ší; Když na sedm bratří (10/7.) prší, sedm neděl déšť dovrší. Pran. Tč. — co čím. V třídě osmé, cokoli v ročnicích dřev- nějších toliko nastíněno býti mohlo, plnými barvami budiž d-šeno. KB. VI. — se. Vlna se dovršuje (svého vrcholu dochází). Lpř. Sl. — co kde. Své vychování u někoho d. Šml. I. 53. Vz D. co čím. — o čem. O tom vyznávání veškerého jazyka dovršuje také apoštol. Sš. II. 167.

47949   Dovršitosť Svazek: 1 Strana: 0297
Dovršitosť, i, f., Erfüllung des Masses. Dobra i zla nejvyšší d. Měst. bož.

47950   Dovršný Svazek: 1 Strana: 0297
Dovršný, das Mass vollfüllend. Rk.

47951   Dovrták Svazek: 6 Strana: 0124
Dovrták, u, m., der Abbohrer. Šp.

47952   Dovrtání Svazek: 6 Strana: 0124
Dovrtání, n., die Einbohrung. NA. III. 126.

47953   Dovrtati Svazek: 1 Strana: 0297
Dovrtati, dovrtávati, dovrtovati, vollends bohren. — co: díru. Vys. — Ros. Již to dovrtej. Jg. — se jak. Dělo dovrtuje se do své míry. L. — se čeho, durchboren; vrtáním dojíti čeho, durch Bohren erlangen. Jg. D. se uhlí, soli, ložiště. Vys. — kdy: po dlouhém hledání uhlí se dovrtali. — se čeho kde. Právě v těch místech pod malou vrstvou kamene uhlí se dovrtal. Us.

47954   Dovrtati se čeho odkud Svazek: 6 Strana: 0124
Dovrtati se čeho odkud. Dnes se z něho professor odpovědi nedovrtá. Kos. Ol. I. 14.

47955   Dovrtiti Svazek: 6 Strana: 0124
Dovrtiti, vollends mahlen. — co kde: pšenicu na žernách. Ostrav. Tč.

47956   Dovrtiti se čeho kde Svazek: 10 Strana: 0056
Dovrtiti se čeho kde (u koho) — do- dělati se. Rokyc. Post. 144a.

47957   Dovrtovák Svazek: 6 Strana: 0124
Dovrtovák, u, m. = dovrták. Hř. 15.

47958   Dovřeli Svazek: 1 Strana: 0297
Dovřeli, u, m., azimuth, úhel n. oblouk označující vzdálenost' hvězdy od poledníku a výšku od obzorníku. Smetana.

47959   Dovřelosť Svazek: 1 Strana: 0297
Dovřelosť, i, f., das Garkochen. Jg.

47960   Dovřelý Svazek: 1 Strana: 0297
Dovřelý, abgekocht. D. jablka. D.

47961   Dovřesknouti kam Svazek: 6 Strana: 0124
Dovřesknouti kam, hinschreien. Us. Tč.

47962   Dovřeštěti Svazek: 1 Strana: 0297
Dovřeštěti. Dítě již d-lo, hörte auf zu schreien. Us.

47963   Dovřeštěti se čeho Svazek: 6 Strana: 0124
Dovřeštěti se čeho, erschreien. Us. Tč.

47964   1. Dovříti Svazek: 1 Strana: 0297
1. Dovříti, dovru, vřel, en, ení, dovírati == docela zavru, zamknu, völlig zumachen, zuschliessen. Nemohu dveří d. Us. — se čeho. Jg.

47965   2. Dovříti Svazek: 1 Strana: 0297
2. Dovříti, dovru, vřel, ení; dovírati = docela uvru, uvařím se, gar kochen. Houby posud nedovřely (se nedovařily). Us.

47966   1. Dovříti Svazek: 6 Strana: 0124
1. Dovříti. — jak. Dvéře dobře nedo- vírají (nepřiléhají). Slez. Šd.

47967   Dovříti se komu kam Svazek: 10 Strana: 0056
Dovříti se komu kam = dostati se. Dovřel se na hroške maměnce. Lišen. Mtc. 1902. 444. — Jednomu branky nedovíraly (byly krátké). Mtc. 1902. 124.

47968   Dovšad Svazek: 10 Strana: 0056
Dovšad nastavovati uši. Nár. list. 1884. č. 254. Sr. Odevšad.

47969   Dovšímati Svazek: 1 Strana: 0297
Dovšímati; dovšímnouti, nul a ml, ut, utí. — si čeho, bemerken, gewahr werden.

47970   Dovtedy Svazek: 8 Strana: 0063
Dovtedy, lépe než dotedy. Slov. Vz Phľd. XII. 255.

47971   Dovtip Svazek: 1 Strana: 0297
Dovtip, u, m. = dovtípení, znamená jen okamžitý děj. Mk. Vz Důvtip.

47972   Dovtip Svazek: 6 Strana: 0124
Dovtip. Ty bys vysvětlila všecko do po- drobna, on to povídá na d. U Rychn. Pře- četl jsem to jen na d. (písmo bylo nečitelné, musil jsem se lečehos jen dovtípiti). V Kunv. Msk. Dal mu to na d. (na dovtípenou). Us. Zkr. To není bez d-pu. Kos.

47973   Dôvtip Svazek: 8 Strana: 0063
Dôvtip = mínění. Měli týž d. o velebné svátosti. Břez. Font. V. 494.

47974   Dovtípení se Svazek: 9 Strana: 0043
Dovtípení se. O pořekadlech atd. v/, Zát Př. 18. b.

47975   Dovtipenství Svazek: 10 Strana: 0056
Dovtipenství, n. = důvtip, důmysl. Gb. Slov.

47976   Dovtípilka Svazek: 6 Strana: 0125
Dovtípilka (!), y, f. = metonymie. Utvořil Rosa.

47977   Dovtípiti se Svazek: 1 Strana: 0297
Dovtípiti se, il, ení; dovtipovati se, do- mysliti se, errathen, fassen. Jel. — abs. Hloupému napověz, moudrý se dovtípí. Prov. Kdo nedočuje, nech se dovtípí. Lb. — se čeho čím. Velikých věcí přirozenou chtivostí se dovtípili. Kom. — se něčeho z něčeho, Kom., z řečí. Poh. 337. — se čemu. Vz Moudrý.

47978   Dovtípiti se Svazek: 7 Strana: 1235
Dovtípiti se. Cf. Mkl. Etym. 352.

47979   Dovtípiti se Svazek: 8 Strana: 0063
Dovtípiti se. Dovtip se, Havle, kup per- níku Haně. Slez. Nov. Př. 560.

47980   Dovtípiti se čeho Svazek: 6 Strana: 0125
Dovtípiti se čeho. Let. 218. Dovtípil se mladý králik rozumu, dal nahádzať na ten Dunaj zelinu. Sl. sp. 24. Jiež (rúhoty) sem se dovtipoval. Ž. wit. 118. 39. — čím jak. Toho jen domyslem a na nejisto lze se d. Mus. 1880. 515.

47981   Dovtipka Svazek: 6 Strana: 0125
Dovtipka, y, f., witziger Spruch. Slov. Loos.

47982   Dovtipník Svazek: 6 Strana: 0125
Dovtipník, a, m., der Witzling. Loos.

47983   Dovtipnosť Svazek: 6 Strana: 0125
Dovtipnosť, i, f. = důvtipnosť. Bern.

47984   Dovtipný Svazek: 1 Strana: 0297
Dovtipný = důvtipný.

47985   Dovtipný Svazek: 7 Strana: 1235
Dovtipný Č. Kn. š. 346.

47986   Dovtipný Svazek: 8 Strana: 0063
Dovtipný. D. člověk. Chč. S. 258.

47987   Dovtipný Svazek: 9 Strana: 0043
Dovtipný ? čemu. Rozum d-ný ? dobrému. Modl CLIL 124.

47988   Dovtipování Svazek: 6 Strana: 0125
Dovtipování, n., die Ersinnung. Šm.

47989   Dovundati Svazek: 6 Strana: 0125
Dovundati = dondati. Šm.

47990   Dovůz Svazek: 6 Strana: 0125
Dovůz, gt. dovuzu, m. = dovoz. Slez. Tč.

47991   Dovvbaviti se Svazek: 9 Strana: 0043
Dovvbaviti se. Krč. Assoc. 28.

47992   Dovybírati Svazek: 6 Strana: 0125
Dovybírati, vollends ausklauben, heraus- nehmen. — co odkud: housenky ze zelí. Ostrav. Tč.

47993   Dovydělati Svazek: 6 Strana: 0125
Dovydělati, vollends erwerben; nach- gerben. Šp.

47994   Dovyložiti něco Svazek: 9 Strana: 0043
Dovyložiti něco. Flš. Písm. I. 78.

47995   Dovymnati Svazek: 6 Strana: 0125
Dovymnati, vollständige Euter bekom- men. Jalůvka už d-la, už bude kravou. Ostrav. Tč. — D., sich vollends (sich nicht mehr) mit weissem Nebel überziehen. Hory d-ly, bude zas pěkně. Ostrav. Tč. Vz Vymnati.

47996   Dovyplniti co Svazek: 10 Strana: 0056
Dovyplniti co: svůj slib. Sr. Gb. Slov.

47997   Dovypožiti Svazek: 6 Strana: 0125
Dovypožiti, vollends geniessen. Šm.

47998   Dovypraviti Svazek: 6 Strana: 0125
Dovypraviti, ganz auserzählen. Šm.

47999   Dovyrůsti Svazek: 10 Strana: 0056
Dovyrůsti plných devět sáhů do délky. Msn. Od. 169.

48000   Dovýskati Svazek: 6 Strana: 0125
Dovýskati, ausjauchzen. Tč.