339001   Tasan Svazek: 10 Strana: 0438
Tasan, a, m. = Lítice. Jg. v Kroku I. a. 6. ( 821 ). T. vzniklo ze: satan. Vz Čes. 1. XV 52.

339002   Tasanice Svazek: 4 Strana: 0029
Tasanice, pl., f. = Furie. Dch.

339003   Tasemec Svazek: 4 Strana: 0029
Tasemec, vz Tasemnice.

339004   Tasemnice Svazek: 7 Strana: 0891
Tasemnice. Cf. Slov. zdrav. 365., Kram. Slov., KP. VI. 447., V. 533., Brm. IV. 2 161., Ves. IV. 163, Hlb. II. 512., Km. 1884. 715, Odb. path. III. 15., 20. nn. T. bez- branná, t. mediocancellata, bodlinatá, t. acanthorias, dlouhočlenná, t. solium, mada- gaskarská, t. madagascarensis, rýhovaná = bezbranná, tlustošíjná, t. crassicollis, vej- čitá, t. elliptica, vroubená, t. marginata, zakrnělá, t. nana, žlutoskvrnná, t. flavo- punetata. Ktt. exc.

339005   Tasemnice Svazek: 7 Strana: 1391
Tasemnice. Léčení t na Mor. Vz Mtc. 1893 146

339006   Tasemnice Svazek: 10 Strana: 0671
Tasemnice, e, f., cestodes, řád hlístů plochých. Vz Ott.

339007   Tasemničí Svazek: 7 Strana: 0891
Tasemničí, Bandwurm- T. články.

339008   Tasemničí Svazek: 10 Strana: 0438
Tasemničí hlavička, scolex, Bandwurm - köpfchen. Ktt.

339009   Tasemuice, tasemice, tasmanice Svazek: 4 Strana: 0029
Tasemuice, tasemice, tasmanice, e, f.; starší jest: tasemec, mce, m. = kalounice, der Band-, Nestelwurm. Vz Tasma. T-ce, eestodes, die Bandwürmer, mají tělo dlouhé buď nečlánkované buď článkované, ve kte- rémžto případě sluší jednotlivé články za jedince živočišné pokládati. Sem náležejí tři čeledi: tasemnice, škulovci a květovci. Tasemnice mají patrnou hlavičku se čtyřmi přissavnými deskami a někdy i s kruhem háčků. T. dlouhočlenná, taenia solium; ja- terní, t. echinococcus; t. ovčí, t. coenurus; psí, t. serrata; t. kočičí, t. crassicollis; bez- branná, t. mediocanellata; velká, t. expansa. — Škulovci, bothriocephalidae, podobají se tasemnicím, mají však na hlavě jen dvě podélné skuliny a obyč. žádných háčků. Š. široký, bothriocephalus latus; lososí, b. proboscideus; dvojitý, schistocephalus di- morphus; štičí, triaenophorus nodulosus; řemenatka prostá, ligula simplicissima. — Květovci, caryophyllidae, mají táhlé nečlán- kované tělo bez příssavných desek a bez háčků. K. kapří, caryophyllaeus mutabilis. Vz Frč. 59. —64. Cf. Schd. II. 532., S. N. T. tykvový n. tykevný, široký. Ja. Vz více v S. N. T-ci z těla vypuditi.

339010   Tasení Svazek: 4 Strana: 0030
Tasení, n., vz Tasiti.

339011   Tasený Svazek: 4 Strana: 0030
Tasený; -en, a, o, gezückt, geschwungeN.

339012   Taserncovitý Svazek: 4 Strana: 0029
Taserncovitý dlouhý plosko smáč- knutý, místem (v stejné odlehlosti) zužo- vaný, bandwurmförmig. T. lusk kapinice arabské. Rst. 505.

339013   Taset Svazek: 4 Strana: 0030
Taset, u, m. U mne pobrala t., vlaské plátno, hedvábí. Půh. II. 359.

339014   Tasice Svazek: 4 Strana: 0030
Tasice, e, f., Tassitz, sklárna u Ledče. PL.

339015   Tasil Svazek: 4 Strana: 0030
Tasil, a, m. = tasící, der Stosser, Hauer.

339016   Tasiti Svazek: 4 Strana: 0030
Tasiti, il, en, ení; tasívati = máchnouti, str- čiti, seknouti, tesnouti, k uhození zdvihnouti, stossen, schwingen, zum Hieb führen z. B. das Schwert. Jg. — co. I tasi (tasil) Luděk meč sě smeče po koženě ščitě. Rkk. 12. Taste zbraň! Us. Dch. — čeho: zbraně, šp. m.: zbraň. Brt. — co pro koho: pro nějž jste tasívali meče (meči sekávali). Č. — se na koho — chystati, strojiti se na brání, sich rüsten. — Pozn. Někteří myslí, že t. zna- mená jenom máchnouti, seknouti, schwingen a nikoli: dobyti, vytáhnouti, extrahere, ale toto mínění jest mylné. Cf. Meč do pošvy vta- siti (vstrčiti). Vq. 707. Vytasiti meč z pošvy Vq. 706. Vytasil z kapsy listy. Ros. Vz Pošva, Vtasiti a Vytasiti, Potrhnouti, Vy- trhnouti (také v Jg. Slov. )

339017   Tasiti Svazek: 7 Strana: 0891
Tasiti. Cf. Mkl. Etym. 347. — co zač: zbroje za právo. Sl. ps. — se kam. T. se k někomu (míti se k někomu). U Nov. Města na Mor. Knrz.

339018   Tasma Svazek: 4 Strana: 0030
Tasma, y, f. = kaloun, tkanice, das Band, odtud: tasemec.

339019   Tasma Svazek: 7 Strana: 0891
Tasma. Cf. Mkl. Etym. 347.

339020   Tasmanka Svazek: 4 Strana: 0030
Tasmanka, y, f., lingula, chapýš. Krok. II. 130.

339021   Tasnocha Svazek: 7 Strana: 0891
Tasnocha, y, f. = košilka goralek těšín- ských velmi těsně k tělu přiléhající. Sláma Put. 210.

339022   Tasnouti Svazek: 9 Strana: 0338
Tasnouti. Baba tasne metlou po ruce (švihne). Slov. Sbor. slov. III. 133.

339023   Tasnov Svazek: 4 Strana: 0030
Tasnov, a, m., Tasnow, hospoda u Písku.

339024   Tasnovice Svazek: 4 Strana: 0030
Tasnovice, Taschlowitz, ves u Hostouně. PL., S. N., Tk. II. 186., IV. 170., Arch. 1399.

339025   Tasov Svazek: 4 Strana: 0030
Tasov, a, m., něm. Taschow, ves u Lito- měřic; něm. Tassau, městečko u Vel. Mezi- říčí; něm. Tassow, ves u Strážnice. — Tk. V. 261. Žer. Záp. II. 190. T. čásť vsi Branko- vic na Mor. Mřk.

339026   Tasovice Svazek: 4 Strana: 0030
Tasovice, dle Budějovice, něm. Tasso- witz, vsi a) u Heřm. městce, b) u Kunštátu; něm. Tasswitz, ves u Znojma. PL.

339027   Tasovný Svazek: 4 Strana: 0030
Tasovný, zastr. = trhavý, sápavý. Kat. 2765.

339028   Tasovný Svazek: 7 Strana: 0891
Tasovný. Kat. 2765. Je to konjektura Erbenovi, k níž Gb. nemá důvěry, neb toto slovo jest jinak neznámo. Cf. List. fil. 1882. 319.

339029   Tassajo Svazek: 7 Strana: 0891
Tassajo, a, n. = maso sušením ke kon- servování upravené. V již. Amer. Vz KP. VI. 475 Cf. Klabo, Pemikan (2. dod.).

339030   Tasse, něm Svazek: 4 Strana: 0030
Tasse, něm., původu orient., vz Mz. 345.

339031   Tasta Svazek: 4 Strana: 0030
Tasta, vz Klavis.

339032   Tastatura Svazek: 4 Strana: 0030
Tastatura, y, f., vlas. tastiera, hmatník, klavesnice. Mit.

339033   Tašečník Svazek: 4 Strana: 0030
Tašečník, a, m. = taškář, der Taschen- macher.

339034   Tašek Svazek: 4 Strana: 0029
Tašek, ska, m., osob. jm. Gl. 341.

339035   Tašek Svazek: 4 Strana: 0030
Tašek, ška, m., osob. jm.

339036   Taška Svazek: 7 Strana: 0892
Taška = knedlík nadívaný krupicí na cibulce smaženou n. tvarohem U Č. Brodu. NZ. I. 142. — T., rybník v Písecku.

339037   Taška Svazek: 8 Strana: 0423
Taška = jídlo z nudlového těsta, nadité povidly n. krupicí, omaštěné. Val. Vck. Val. I. 23. — T. = pytlík senom nebo rezinami plnený a prišitý na dolní okraj životku. Sbor. slov. I. 44.

339038   Taška Svazek: 10 Strana: 0438
Taška, y, f., loculus, Rozk. P. 1930., R. 96.; compex. Rozk. P. 2059., R. 100. (MS. ). — T. na střechy; badenské, drážkové, hol- landské, Hüserovy, marseillské, muldenské, prejzové, srdéčkové, věžové, villové atd. Vz KP. IX. 161., 269.

339039   Taška Svazek: 10 Strana: 0671
Taška, y, f. T. z hlíny udělaná a pálená. Vz Ott.

339040   Taška, tašečka, taštička Svazek: 4 Strana: 0030
Taška, tašečka, taštička, y, f., střlat. a it. tasca, něm. Tasche, rus. a pol. taška, i rum. tašk?., mad. táska. Taska. MV. T. = měšec nejvíce čtverhranný buď o sobě, buď k šatům přišitý, v němž se rozličné po- třebné věci chovají. Jg. T. cestovní, die Reisetasche. Us. T-ka v šatech slove nyní kapsa. Měšečník tašky a měšce řeže. V. T. visutá (váček). D. Na dvě tašky vyšel (měšec mu vyprahl); Má ústa na tašky (ve- liká). Bern. — T. = brašna, die Tasche. — Tašky = nedorosťlé lusky, placaté, dlažky, unreife Schoten. Us. — Tašky = podlouhlé čtyrrohé hliněné tabulky ku krytí střech, Taschen. Us. Vz KP. IV. 367. T. čelná, der Stirnziegel. Prm. IV. 277. — T. = pucher. Hk. — T. = bramborový knedlík naplněný povidly a posypaný syrečkem. U Jič. Vz Netyja. — Tašky = hrušky podlouhlé. — T. bílá (rostlina, nymphaea Candida, die weisse Seerose, leknín bělostný); žlutá (stulík žlutý, nuphar, die Teichrose). Vz Rstp. 55., 56., Slb. 691., 713.

339041   Taškář Svazek: 4 Strana: 0030
Taškář, e, m. = kdo dělá tašky, der Taschenmacher. — T. = cihlář. Mor. Bkř. — T. = kdo měšce a tašky řeže (krade, měšeč- ník), der Beutelschneider. Kom. — T. = pa- douch, šelma, zlosyn, der Schelm, Spitzbube, Schurke, Schwindler. To je t. taškářská. D. Na mor. Zlínsku: lhář, podvodník. Cf. Kmín, Portukál, Šat, Cigán, Balamuta.

339042   Taškář Svazek: 7 Strana: 0892
Taškář. T-ři o jarmarcích. Vz Zbrt. 111.

339043   Taškář Svazek: 9 Strana: 0338
Taškář = šelma, ferina. Je t. od kosti. Hoř. 118.

339044   Taškář Svazek: 10 Strana: 0438
Taškář, e, m. = zloděj, který lidem taškv na pase visuté uřezával. Zvon II. 594.

339045   Taškařice Svazek: 4 Strana: 0030
Taškařice, e, f. Opije-li se kdo, dělá taškařici. U Jílové. Mý.

339046   Taškařice Svazek: 7 Strana: 0892
Taškařice = zábava a p. Vz Taškařina (dod.), Taškářství, 3.

339047   Taškařina Svazek: 7 Strana: 0892
Taškařina, y, f. = taškařice, taškařství, čtveráctví.

339048   Taškařiti Svazek: 4 Strana: 0030
Taškařiti, il, ení = taškářství provozo- vati, čtveraciti, Beutelschneider sein, Spitz- büberei treiben. Ros.

339049   Taškářka Svazek: 4 Strana: 0030
Taškářka, y, f., die Taschnerin; Beutel- schneiderin; Spitzbübin. D.

339050   Taškářka Svazek: 9 Strana: 0338
Taškářka, y, f. = druh čepice. Čes. 1. IX. 320.

339051   Taškářský Svazek: 4 Strana: 0030
Taškářský = taškářovi příslušný, Beutel- schneider-, schurkisch, spitzbübisch. T. kus. D. T-kář taškářská (taškář velmi prohnaný). Us.

339052   Taškářství Svazek: 4 Strana: 0030
Taškářství, n. 1. die Taschenmacherei. — 2. Taškářská živnost, die Beutelschneiderei. Ros. Ten přijde na mizinu, poněvadž vše vede t-stvím. U Dobrušky. Vk. — 3. Tas- kařský kus, skutek, die Schurkerei, Spitz- büberei. D. — Jg.

339053   Taškend Svazek: 4 Strana: 0030
Taškend, a, m., hl. mě. v západ. Turke- stanu. Vz S. N.

339054   Taškovitě Svazek: 4 Strana: 0030
Taškovitě, imbricatim. Nz. lk.

339055   Taškovitý Svazek: 4 Strana: 0030
Taškovitý, taschenartig. Us.

339056   Taškový Svazek: 7 Strana: 0892
Taškový, Taschen-. T. krytina, krytba. Pcl. 88

339057   Taškový Svazek: 10 Strana: 0438
Taškový. Teprv ve vrstvě žlutky taškové objevují se hroby.. Dolen. Pr. 565.

339058   Tašky Svazek: 10 Strana: 0438
Tašky, rostl. Vz Kokoška, Penízek rolní zde.

339059   Tašner Svazek: 4 Strana: 0030
Tašner, a, m., osob. jm. Vz Tk. I. 260., 312., II. 550., III. 631., IV. 37., V. 216.

339060   Tašnice Svazek: 9 Strana: 0338
Tašnice, e, f. = taška. Jrsk. XIX. 230.

339061   Tašník Svazek: 4 Strana: 0030
Tašník, u, m., thlaspi bursa pastoris, das Taschenkraut, pol. Linné.

339062   Tašovice Svazek: 4 Strana: 0030
Tašovice, dle Budějovice, ves u Oder. PL.

339063   Taštička Svazek: 7 Strana: 0892
Taštička, y, f., zdrobn. taška. Us.

339064   Tašvice Svazek: 4 Strana: 0030
Tašvice, e, f. — kapsa, Tasche, f. Bhmr.

339065   Tašvice Svazek: 8 Strana: 0423
Tašvice, e, f., Tasche. T. nosili muži a ženy na páse zavěšené. Wtr. Krj. I. 49., 519. a jinde.

339066   Tašvicník Svazek: 10 Strana: 0671
Tašvicník, a, m. T. dělal tašvice. Wtr. Ěem. 446.

339067   Tat Svazek: 4 Strana: 0030
Tat, a, m. = zloděj, der Dieb. Slov.

339068   Tať Svazek: 4 Strana: 0030
Tať == ta + ť, vz Ten.

339069   Tať Svazek: 7 Strana: 0892
Tať, a, m. = táta. Slov. DŠk. II. 124.

339070   Ťat Svazek: 7 Strana: 0892
Ťat = títi. Us.

339071   Ťať Svazek: 8 Strana: 0423
Ťať v. utiť. U Kojet. Brt. D. II. 52.

339072   Táta Svazek: 4 Strana: 0030
Táta, y, tatek, tka, tatík, a, tatíček, čka, tatínek, nka, tatoušek, ška, tatí- neček, čka, m., tatí, n. (u Nové Kdyně, Rgl. ), na Slov. tato, tatko, tatíčko, a, m., tatuška, tatulka (mor. ), y, m., tatulek (mor. ), lka, tatenko, a. tatěk (mor. ), ťka, m., tacík. Šd., Škd., Vck., Dbš. 32., Pngr., Sl. ps. č. 66. Na morav. Zlínsku tatíček == 1. otec, 2. tchán. Brt. Tatíček = otec na Moravě v dědinách, v městech tatínek; otec užívají jen. mluvi-li se o osobě třetí nepřítomné. Brt. U Uher. Hradiště tatíček = otec přiro- zený, tatínek = tchán; mamička = matka přirozená, maminka = tchyně. Hý. Na Třeboňsku oslovují jménem tatínek šafáře knížecích dvorů. Strsl. tata, pater, stind. tata, lit. teta, pr. thetis. lat. táta. Mkl. L. 107. Cf. Šercl Z ob. jaz. I. 234., 235. Der Tatta, Vater. T. = otec nyní jen ve mluvě obecné a dětské. Táta, tatík. V. Pantáta. Pane táto. Us. Ach táto, tatuško! Hdk. C. 173., 90. Na zelném trhu: Dejte mi počinek, tatíku! Dch. Tatíčku kudrnatý (zvolání; cf.: maminko skákavá)! U Žamberka. Dbv. Chlebíček náš tatíček, kaše matka naše. Pk. Tatík tomu nechtěl věřiť, šel se na faru poradit; Tvojím drobným dítkám tatík se dostane; Mamy doma něni. a taty němamy; Abych se moh dostać do tatíčka svého (= k němu); Měls juž času dosci do t-čka jísti (= jíti); Sv. Jachym, křestný táta, sv. Anna, křestná máma; Ty měsíčku krasny, kaj (kde) je naš tatíček vzácny?; To máš taťku starý, už můžeš na máry; Mamička poznaly, tatíček nemohli. To jsem já t-čku, co mia v noci vezli (= odvezli); Tatíčku můj milý, co vy to četete (= čtete), že nad tím pláčete?; Ty neščasný taťku! Což sem tě prosila, dy sem umírala; Děte, tato, ta- tuličku, za ten nový dvůr, jesli z tej vojny jede ten kochanek můj?; Dyby můj taéíéek žili, kravy by mi uchovali; Požalovala bych svému bratříčkovi, přede to tak nebude jako tatíčkovi; Ach neuhlídám bo mi možne neni, bo su můj tatíček, su hlyboko v zemi; Můj tatíček v hrobě leží, v třetím hrobě zadních dveří; Tu (kozu) náš taťko kúpil v Trenčíně; Ještě kůža na teleti, pije tata, pijou děti, pije tata, pije mama: šak se nám juž běhá kráva. Sš. P. 90., 10., 11., 12., 29., 78., 119., 123., 125., 161., 410., 468., 489., 490., 492., 621., 647. Už mi dali, můj tatenko, černé šaty šíti. SI. ps. 137. Když náš tatík nebožčík v nemoci ležel, chtěl jeti k jednomu knězi do Kelče na lékařstvie. NB. Tč. 199. Vece syn: Tatíku mój! BO. A syn koře se otci die: Tatíku nebo: Otče milý!; A ti mají tatíka Jeroboam krále, o němž die písmo. Hus I. 315., 446. Po ta- tíkovi se vrhl. Sych. Však jsi ty syn boží, proč tvůj tatík tebe nemstí ? Modi. rkp. Pros svého pána a rci jemu: Ó mój milý tatíku, pane Jesu Kriste. Ib. Kdo nepo- slouchá tátu, prokáže poslušnosť katu. Pk. Kam rád chodí táta, tam i synek chvátá. Č., Hrš. Utopil se mu táta v podmáslí (v louči); Cesta mimo vrata: kdo ví, kdo je táta (vz Nemanželský). Č. Volá-li dítě dříve máma, přivolá prý sestřičku, volá-li táto, tedy bratříčka. — Pan tatík = tchán, der Schwie- gervater. Us. — Vz Tacík.

339073   Tata Svazek: 4 Strana: 0031
Tata, v dětské řeči —- pryč. Půjdeme tata. Koll.

339074   Ťaťa Svazek: 4 Strana: 0031
Ťaťa = taťaný. Slez. Klš.

339075   Tata Svazek: 7 Strana: 0892
Tata = Tatra. Slov. Ssk. - T., mě. v Uhřích mezi Rabem a Budínem. Pal. Děj. V. 2. 247.

339076   Táta Svazek: 7 Strana: 0892
Táta. Vz Mkl. aL 107. a Etym. 347. Starý t. = děd. V Podluží Brt. Cf. také Máma (dod.). a Brt. Dt. 114. a 115.

339077   Táta Svazek: 9 Strana: 0338
Táta. Kam rád chodí t., tam i synek chvátá. Hrub. 39. — Starý táta = matčin otec. Slez. Čes. 1. IX. 143. Vz násl. Tatíček.

339078   Tatáč Svazek: 7 Strana: 0892
Tatáč, e, m., vz Odedza (dod.).

339079   Taťák Svazek: 4 Strana: 0031
Taťák, a, m., osob. jm. Mor. Šdv.

339080   Tataláci Svazek: 9 Strana: 0338
Tataláci, paseka u Vsetína. Vck.

339081   Tatalák Svazek: 4 Strana: 0031
Tatalák, a, m., osob. jm. Mor. Sd.

339082   Tatálaky Svazek: 10 Strana: 0438
Tatálaky, pozemek u Vsetína. Vck. Vset. 205.

339083   1. Tatam Svazek: 4 Strana: 0031
1. Tatam, lépe: ta tam, die ist hin. Jg.

339084   2. Tatam Svazek: 4 Strana: 0031
2. Tatam = tam, dorthin. Slov.

339085   Taťana Svazek: 10 Strana: 0438
Taťana, y, f. = hana? Kdo poslucho za sťanu (stěnou), uslyši o seje ťaťanu. Slez. Vlasť. I. 220.

339086   Ťaťaníž Svazek: 4 Strana: 0031
Ťaťaníž = pěkný (v dětské řeči). U Opavy. Pk-

339087   Taťaný Svazek: 4 Strana: 0031
Taťaný = pěkný (v řeči dětské), schön. S vrchu ťaťaná, z dolu posraná. Slez. Tč. Vz Ťaťa.

339088   Ťaťaný Svazek: 7 Strana: 0892
Ťaťaný. Kdo slyší za sťanú, uslyší ťaťanú. Slez. Tč.

339089   1. Tatar Svazek: 4 Strana: 0031
1. Tatar, a (zastr. Tater), Tatařín, Ta- teřín, a, m., pl. Tataři, Tataří (Ros. ), u sta- rých: Tataré, Tateré, gt. Tatar, akk. Ta- tary. Gb. Hl. 58. Vz -janín. Der Tatar. Vz S. N., Tk. I. 626., Dal. 36., 137., 138. Ob- novichu vrastvie s Tatarini. Rkk. — T., osob. jm. — T. = Talian, kdo nesrozumi- telně se vyjadřuje. Ale tys Tatar! Us. Kšá.

339090   2. Tatar Svazek: 4 Strana: 0031
2. Tatar, u, m. = karabáč, die Peitsche. Mor. Brt., Nl., Kld. T. = dlouhý a tlustý bič pastýřský s krátkou násadou, žíla, kocar. Pastýř tatarem řóchá. Morav. Šd. Mně se zdá, že t. bude mět hody (že budeš tatarem bit). Mor. Šd. Dyž půjdu za stádem, plesknu si tatarem; Mám já ženu nekáránu, kúpím já si tatar na ňu, budu já ju tatarovat, ona bude vyskakovat. Sš. P. 483., 610. — T. = metla z vrbového proutí, kterou o veliko- noční pondělí mužští ženské mrskají, dokud se malovaným vejcem nevykoupí. Vz Mr- skačka. Mor. Brt., Pref.

339091   1. Tatar Svazek: 7 Strana: 0892
1. Tatar. Cf. Mkl. Etym. 347.

339092   2. Tatar Svazek: 7 Strana: 0892
2. Tatar. Cf. Brt. Dt. 228.

339093   1. Tatar Svazek: 8 Strana: 0423
1. Tatar = ukrutník, surovec. Phľd. 1894. 667. —' T. Porážka T-rův u Olom. Vz o ní zmínku z XV. stol. v Mus. 1893. 434.

339094   Tatar Svazek: 9 Strana: 0338
Tatar. Tataři na Mor. r. 1241. Vz Pal. Děj. 1. 2. 172. — Mluvte s Tatarem (o hloupém). Hoř. 119.

339095   Tatarák Svazek: 4 Strana: 0031
Tatarák, a, m. = puškvorec, der Kalmus. Slb. 223.

339096   Tatarčaný Svazek: 7 Strana: 0892
Tatarčaný = tatarčený. Sb. sl. ps. II. 1. 115.

339097   Tatarčený Svazek: 4 Strana: 0031
Tatarčený = pohankový, Heidekorn. Vz Tatarka.

339098   Tatarčina Svazek: 7 Strana: 0892
Tatarčina, y, f. = tatarská řeč; řeč uherská. Ppk. I. 193.

339099   Tatarčiti Svazek: 7 Strana: 0892
Tatarčiti = tatarským, maďarským či- niti. Ppk. I. 193.

339100   Tatarčok Svazek: 8 Strana: 0423
Tatarčok, vz Šišvorec (3. dod.).

339101   Tatareček Svazek: 8 Strana: 0423
Tatareček, čku, m. = kostěný knoflíček u košile. Brt. D. II. 470.

339102   Tatarka Svazek: 4 Strana: 0031
Tatarka, y, f., die Tatarin. — T. = pohanka obecná, polygonum fagopyrum, das Heidekorn. Vz Rstp. 1255. Cf. Kk. 153., Slb. 235., Čl. Kv. 160. — T. = čapka hu- lánská s dýnkem čtverhranným na způsob polských konfederatek. S. N. XI. 225.

339103   Tatarka Svazek: 7 Strana: 0892
Tatarka = pohanka obecná, zvrhlá, Km. 1885. 7., má drsnou slupku a nejí se. Vck.

339104   Tatarka Svazek: 9 Strana: 0338
Tatarka = plevel podobný pohance i zrním, jež má však tvrdou slupku. Val. čes. 1. X 140.

339105   Tatarka Svazek: 10 Strana: 0438
Tatarka, y, f. = druh pohanky. Vz Ott. XIX. 1046.

339106   Tatárnik Svazek: 7 Strana: 0892
Tatárnik guľohlavý, echinops sphaero- cephalus, rostl. Let. Mt. sl. VIII. 1. 26.

339107   Tatarovati Svazek: 4 Strana: 0031
Tatarovati, v Krkonš. hlasitě ale ne- srozumitelně mluviti. Kb. Vz Tatar. — T. = tatarem šlehati. Vz Tatar, 2.

339108   Tatarovati Svazek: 8 Strana: 0423
Tatarovati = tatarem bíti. Vck. Poh. 81.

339109   Tatarsko Svazek: 4 Strana: 0031
Tatarsko, a, n. = území ve střední Asii. Vz S. N., Tatary.

339110   Tatarský Svazek: 7 Strana: 0892
Tatarský. T zima (krutá) r. 1590 Wtr. — T. = obrovský. Brt. D. 277.

339111   Tatarský, taterský Svazek: 4 Strana: 0031
Tatarský, taterský, tatarisch. T. řeč, země, kůň, moře, kapusta. — T. = ukrutný, grausam. Slov. Plk. — T. uši = perníkové uši, jež na mor. Štrambersku pekou o bo- žím vstoupení na památku, že křesťané toho dne zvítězili nad Tatary, kteří křesťanům uši uřezovali. Šd.

339112   Tatarství Svazek: 4 Strana: 0031
Tatarství, n., das Tatarenthum.

339113   Tatarstvo Svazek: 4 Strana: 0031
Tatarstvo, a, n., die Tataren, die Tatar- schaft. Ros.

339114   Tatarština Svazek: 10 Strana: 0438
Tatarština, y, f. Pokr. 1886. č. 23.

339115   Tatary Svazek: 4 Strana: 0031
Tatary, pl., f., Tatarsko, a, n. = tatar - ská země, die Tatarei. Jel do Tatar. Byl v Tatařích. Us. — Jg. Vz S. N.

339116   Tatařiti se Svazek: 4 Strana: 0031
Tatařiti se, il, ení. — s kým = hádati se, streiten. Ale tatínku, nechtějte se s ním pro těch pár hrud t., s ním byste daleko nedošel. U Rychn.

339117   Tatce Svazek: 4 Strana: 0031
Tatce, dle Budějovice, Tatec, tce, m., Tattetz, ves a tvrz u Pecek. Vz Tk. I. 626., III. 71., IV. 173., Pal. II. 1. 428., Tf. 266., S. N.

339118   Tate, tý, tý, tý Svazek: 4 Strana: 0031
Tate, tý, tý, tý! hlas krutihlavův. Šd.

339119   Tatek Svazek: 4 Strana: 0031
Tatek, tka, m. = táta, otec. Št. N. 40. Vz Táta.

339120   Tatěk Svazek: 7 Strana: 0892
Tatěk = tatek (nevážně). Val Slavč. 58.

339121   Tatém Svazek: 9 Strana: 0337
Tatém = tudy. Děte (jděte) t. Císař. Mtc. 1900. 345

339122   Tatenice Svazek: 4 Strana: 0031
Tatenice, die Budějovice, Tattenitz, ves v Zábřežsku. PL.

339123   Tatěnko Svazek: 7 Strana: 0892
Tatěnko, a, m. = zdrobn. táto (táta). Na mor. Kopan. Brt. L. N. II. 108. Slov. Šd.

339124   Tater Svazek: 4 Strana: 0031
Tater = Tatarův. Kat. 2777.

339125   Tater Svazek: 8 Strana: 0423
Tater z tatrman. Gb. H. ml. I. 103.

339126   Tater Svazek: 9 Strana: 0338
Tater, strč. = Tatar. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 94.

339127   Tatera Svazek: 4 Strana: 0031
Tatera, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

339128   Taterský Svazek: 10 Strana: 0438
Taterský = tatarský. Mill. 65.

339129   1. Ťati Svazek: 4 Strana: 0031
1. Ťati, vz Títi, Tnouti.

339130   Táti Svazek: 4 Strana: 0032
Táti, taji, tál, tán, tání; távati = roz- pouštěti se, jihnouti, aufthauen, schmelzen. Strsl. tajati, liquefieri a dosud (nestaženě) u Uher. Hradiště. Zítra nám bude tajati. Již tajá. Cf. řecky rŕ^w. Mkl. L. 107. Vz Hráti, Bíti strany časování. — abs. Sníh taje. Dnes taje. — čím: teplem taje sníh. Mk. — komu kde. Taje mi na srdci. Vz Srdce. Pramen slzí ve hrudi taje. Dch. Sníh před sluncem taje. Sš. J. 67.

339131   Táti Svazek: 7 Strana: 0892
Táti. Mkl. Etym. 346 , Šf. III. 488., 495. — kde jak. Před ním všecko tálo v svě- tle; Šero v sluji náhle tálo. Vrch.

339132   Táti Svazek: 7 Strana: 1391
Táti v dialekt. Vz. List. fil 1892. 377.

339133   Tatí Svazek: 8 Strana: 0423
Tatí — táta, tatínek. Cf. Mamí, Světz. 1894. 471. b. Slovo nové.

339134   Táti Svazek: 9 Strana: 0338
Táti. O tvarech vz Gb H. ml. III. 2. 389.

339135   Táti kdy Svazek: 10 Strana: 0438
Táti kdy. Když záhy taje, dlouho neroz- taje. Ott. Kal. 1904.

339136   2. Ťati, m Svazek: 4 Strana: 0032
2. Ťati, m. = tatínek. Us. Zkr.

339137   Táti več. V Svazek: 8 Strana: 0423
Táti več. V soucit tála a cítila. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 166.

339138   Tati-us Svazek: 4 Strana: 0032
Tati-us, a, m., jrn. římské.

339139   Tatíček Svazek: 4 Strana: 0032
Tatíček, vz Táta.

339140   Tatíček Svazek: 7 Strana: 0892
Tatíček. Není piítelíéka nad tatíčka. Sb. uč. — T. = šafář, místy pantáta. V již. Čech. Jndr. Na Val. = hospodář. Slavč. 19. — T. = starý človek. Val. Brt.

339141   Tatíček Svazek: 8 Strana: 0423
Tatíček, vz Tchán (3. dod.).

339142   Tatíček Svazek: 9 Strana: 0338
Tatíček. Starý t. — otcův otec. Vz Táta. Slez. Čes. 1. IX. 143. — T. náš = chléb. Mus. slov. II. 22.

339143   Tatíčko Svazek: 7 Strana: 0892
Tatíčko, a, n. = tatíček. Slov. Rr. Sb.

339144   Tatíčkovati Svazek: 4 Strana: 0032
Tatíčkovati = tatíčkem nazývati, Vater nennen, rufen. Bern.

339145   Tatíčkův Svazek: 4 Strana: 0032
Tatíčkův, -ova, ovo, dem Vater gehörig. Včeras byla t-ova a dneska juž se (= jsi), mý zlaté dítě, žena moja. Sš. P. 798.

339146   Tatík Svazek: 4 Strana: 0032
Tatík, a, m., vz Táta. T. Mat. Vz Jir. H. 1. 28G.

339147   Tatík Svazek: 7 Strana: 1391
Tatík vz Pantatík (2. dod.).

339148   Tatíkov Svazek: 9 Strana: 0338
Tatíkov, a, m. = otec. Husinec. Kub. 157.

339149   Tatíkovsky Svazek: 8 Strana: 0423
Tatíkovsky, wie ein Vater, nach Art eines Vaters. T. si vésti. Nár. list. 1894. č. 41.

339150   Tatín Svazek: 10 Strana: 0438
Tatín, a, m. = tatínek. Dšk. Km. 16.

339151   Tatina Svazek: 7 Strana: 0892
Tatina, y, m. = otec. U Rychn. Gth.

339152   Tatínek Svazek: 4 Strana: 0032
Tatínek, nka, m., vz Táta.

339153   Tatínek Svazek: 8 Strana: 0423
Tatínek. Rozšmelcovať t-ka = majetek po otci zděděný promrhati. Herm. Bodř. Praž. 17.

339154   Tatínkovati někomu Svazek: 10 Strana: 0438
Tatínkovati někomu = nazývati ho tatínkem. Msn. II. 85.

339155   Tatínkovy Svazek: 4 Strana: 0032
Tatínkovy = tatínkův, dem Vater ge- hörig. T. oblek. Bdl. Obr. 68.

339156   Tatinná Svazek: 4 Strana: 0032
Tatinná, é, f., německy Tattina, ves a) u Plzně, b) u Postoloprt. PL.

339157   Tatírek Svazek: 4 Strana: 0032
Tatírek, rka, m., samota u Zalužan. PL.

339158   Tatiti se Svazek: 4 Strana: 0032
Tatiti se, il, ění = dařiti se po otci, dem Vater nachgerathen. Jg.

339159   Taťka Svazek: 7 Strana: 0892
Taťka, y, m. = tatík. Mor. Knrz.

339160   Tatko Svazek: 7 Strana: 0892
Tatko, a, m. = tatík. Slov. Bern.

339161   Tatko Svazek: 8 Strana: 0423
Tatko. Vodný t. = vodník. Mor. Mtc. 1894. 17.

339162   Tatník Svazek: 10 Strana: 0438
Tatník, u, m. = kamna. V zloděj. mluvě.

339163   Tato Svazek: 4 Strana: 0032
Tato, vz Tento. T., na Slov. = tudyto, hier durch. — T., a, m., na Slov. = táta. Vz toto.

339164   Ťato Svazek: 7 Strana: 0892
Ťato. Z ťato, z tadeto = odtud. Slov.

339165   Tatoba Svazek: 4 Strana: 0032
Tatoba, y, ni. = tatobný. Ó ty t-bo!

339166   Tatobiti Svazek: 4 Strana: 0032
Tatobiti, il, en, ení, etwas Naives her- vorbringen. Us. u Chudenic.

339167   Tatobitský Svazek: 7 Strana: 0892
Tatobitský. Večer před poutí budí T-ští kobylu. Vz Sbtk. Krat. h. 116.

339168   Tatobity Svazek: 4 Strana: 0032
Tatobity, dle Dolany, něm. Tatobit, ves u Turnova. PL.

339169   Tatobný Svazek: 4 Strana: 0032
Tatobný = čiperný, vtipný, naiv. T. dítě. Us.

339170   Tatobný Svazek: 8 Strana: 0423
Tatobný. T. Řek. Am. Orb. 108.

339171   Tatominet Svazek: 4 Strana: 0032
Tatominet, u. m. Tancoval Kudrna tato- minet, někdo mu peníze z kapsy vymet. Slavia Nár. pov. 52.

339172   Tátoš Svazek: 4 Strana: 0032
Tátoš, e, m., na Slov. = rychlý kůň; kůň divotvorný jako Šemík. Slov. T. = ochudlý kůň bez zpodnej gamby (Čelisti), pásť bude sa na barinách, ale keď ho povrieslom ozu- badlíš, zanesie ťa v okamihu, kam chceš. Dbš. 116. Hle! svati v korjuhu spřáhnuli t-še. Hdk. C. 133. — T. = kejklíř, der Gau- kler, Betrüger. Slov. Bern. Cf. Tatouš.

339173   Tátoš Svazek: 7 Strana: 0892
Tátoš. Cf. Šarec (dod ), Mách. 67., 205. T. je u Slováků báječný, divotvorný, ta- jemstva plný kůň černé barvy a hubené postavy; Obyčejný člověk prý nemůže bez nebezpečenství na něm jezdiť. Koll. Zp. 1 423., 424.

339174   Tátoš Svazek: 10 Strana: 0438
Tátoš. O původu slova vz Mus. slov. VII. 65. (Koř. lat. at — čierny, tedy = čierny, černoš, vraný kôň).

339175   Tatošík Svazek: 4 Strana: 0032
Tatošík, a, m. Jako streček t-ky dráždí. Hdk., Lom. V. 242.

339176   Tátošík Svazek: 7 Strana: 0892
Tátošík = kůň bohatýra dle báječného koně Tátoše v pohádkách a písních lidu slov. v Uhřích. Hdk. Kr. v. 214. — Koll. Zp. I. 13. Vz Tátoš. — T. = zloděj, lou- pežník. Slov. Rk. Sl.

339177   Tatoun, Taťoun Svazek: 4 Strana: 0032
Tatoun, Taťoun, a, m., osob. jm.

339178   Tatouňovice Svazek: 4 Strana: 0032
Tatouňovice, dle Budějovice, ves u Be- nešova. PL. Vz Tk. V. 42.

339179   Taťour Svazek: 10 Strana: 0438
Taťour, a, m. = tata (opovržlivě), Dšk. Km. 11.

339180   Tatouš Svazek: 4 Strana: 0032
Tatouš, e, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. I. 15., 21. — T. - kejklíř, der Gaukler. Cf. Tátoš.

339181   Tatra Svazek: 4 Strana: 0032
Tatra, interj. podivení. U Jižné. Vrů.

339182   Tatra Svazek: 7 Strana: 0892
Tatra (hora = otec), Matra (= matka) a Fatra (= dcera). Phľd. II. 16. Vz Tatry.

339183   Tatra Svazek: 8 Strana: 0423
Tatra, y, f. = špatné pole. Tá t. nestojí ani dvadsať a on dal padesát. Phľd. 1893. 81. — T. = pohoří na Slov. Phľd. XII. 553. — T. = zatra. Dšk. Jihč. I. 37.

339184   Tatra Svazek: 9 Strana: 0338
Tatra, pohoří. T. zvára, bude praf. Mus. slov. III. 74. — Tatry. Popis jich vz v Mus. 1848. II. 329.

339185   Tatranec Svazek: 7 Strana: 0892
Tatranec, nce, m. = Tatřan. Phľd. I. 1. 41., 43., Hol. 240., 241.

339186   Tatranka Svazek: 7 Strana: 0892
Tatranka, y, f. = Slovenka s Tater; řeč tatranská, Šd.; sloven. časopis. Pal. Rdh. I. 65.

339187   Tatransko Svazek: 7 Strana: 0892
Tatransko, a, n. = kraj tatranský. Us. Tč.

339188   Tatranský Svazek: 4 Strana: 0032
Tatranský = Tater se týkající, Kar- paten-. T. Slovák. Šd.

339189   Tatranský Svazek: 10 Strana: 0438
Tatranský Jiří, 1591. -1637. Vz Slám. Put. 265.

339190   Tatrápeně Svazek: 8 Strana: 0423
Tatrápeně m. zatraceně. Dšk. Jihč. I. 37.

339191   Tatrín Svazek: 7 Strana: 0892
Tatrín, a, m. = spolek na Slov., jenž vydával knihy slovenské a podporoval slov. studující, umělce a průmyslníky. Phľd. II. 2. 55., III. 371., Vlč. Lit. slov. 76.

339192   Tatrmačky Svazek: 7 Strana: 0892
Tatrmačky, pl., f., eitles Zeug. Rk.

339193   Tatrman Svazek: 7 Strana: 0892
Tatrman. Výb. II. 1525. Vodí ho na t-ny (za nos). Dvors.

339194   Tatrman Svazek: 10 Strana: 0438
Tatrman, a, m., aplinus. Rozk. P. 1053., R. 79.

339195   Tatrman, a, tatrmáne Svazek: 4 Strana: 0032
Tatrman, a, tatrmánek, nka, tatrma- ník, a, m., z sřněm. Tatermann = modla jako král ustrojená, na býku vozená a potom upálená (koncem prosince). Eine als König angekleidete Puppe. Vz S. N. a Jg. Slov. V. Pravý tatrmánek (Cf. Ona chodí co modla, jako loutka se fifluje). Mus., C. M. 549. — T. v knihách lékařských starých — rytina nahého muže, na kterémž se ukazo- valo, kam baňky sázeti užitečno. Ms. kn. lék. — Tatrmánky = panáci n. loutky dře- věné n. vycpané atd., jimiž hru divadelní provozují, Puppe, f. D. Skáče jako t. Us. Šd. Našla voščený tatrmánek v svém domě. NB. Tč. 249. — T. == kejklíř, tajtrlíJc, pošetilec, kdo rád veselé kousky provádí, der Gaukler, Luftspringer, pudelnärrischer Mensch. D. Nech ho, takového t-na. Mor. Šd. Při hře na vodníka: Hastrmane, tatrmane, dej si kůži na buben, budeme ti bubnovati, až vylezeš z vody ven. Kšá. On se spravil na t-na. U Rychn. Tys celý t. Kal.

339196   Tatrmanec Svazek: 7 Strana: 0892
Tatrmanec, nce, m. Štyry kola v tanci a dva t-nci a jeden pokušitel (vůz — koně — pacholek). Mor. Brt.

339197   Tatrmanečník, a, tatrmankář Svazek: 4 Strana: 0032
Tatrmanečník, a, tatrmankář, e, m. = kdo v tatrmany hraje, der Puppenspieler. D.

339198   Tatrmanství Svazek: 4 Strana: 0032
Tatrmanství, n., die Gaukelei, Possen, pudelnärrisches Betragen. T. provozovati. D.

339199   Tatrmauský Svazek: 4 Strana: 0032
Tatrmauský, Gaukler-, gaukelhaft, pudel- närrisch. D.

339200   Tatrovice Svazek: 4 Strana: 0032
Tatrovice, dle Budějovice, Dotterwies, ves v Loketsku. PL.

339201   Tatrový Svazek: 4 Strana: 0032
Tatrový — k Tatrám náležející, Karpaten-. T. vrchy (Tatry). Bern.

339202   Tátrum Svazek: 7 Strana: 0892
Tátrum z theatrum. V N. Brodě = na sebe nastavené věci, aby na ně někdo vy- stoupil. Vodička.

339203   Tatrum, u Svazek: 4 Strana: 0032
Tatrum, u, m. Vyhlíží jako t. (divně). U Žamb. Kf.

339204   Tatry Svazek: 4 Strana: 0032
Tatry, pi., f. = babí hory, vysoké hory mezi Polskou, Uhry a Sedmihradskem, die Karpaten. T. nižší, vyšší, vysoké. Vz Krč. 253., 254., 346., 346., 347., 649., 703., 809. Za babku by (i kozu) přes T-y hnal. Prov. na Slov. Vz S. N.

339205   Tatry Svazek: 7 Strana: 0892
Tatry, f., tedy : Tater, Tatrám atd. Šf. III. 420. T. jmenují se již v nadací listině bisk. praž. r. 973. Šf. Strž. I. 531. Tatrám v prešburské a nitranské stolici říkají též: Bílé hory. Hý. Ss.

339206   Tatry Svazek: 10 Strana: 0438
Tatry = hory, které se počínají ve Spiši na sedle Zdiaru a končí Šípem v Oravě nad Kraľovami. Sb. sl. 1901. 165. Sr Karpaty.

339207   Tatry Svazek: 10 Strana: 0671
Tatry na Slov. Vz Ott.

339208   Tatřan Svazek: 4 Strana: 0032
Tatřan, Tatran, a, m., obyvatel Tater, der Tatranbewohner. Sd.

339209   Tatúch Svazek: 7 Strana: 0892
Tatúch, a, m., vz Tantúch (dod.).

339210   Ťatuchy Svazek: 7 Strana: 0892
Ťatuchy, pl., m. = klochtanice, jídlo špatně připravené. Slez. Šd.

339211   Tátůj Svazek: 10 Strana: 0438
Tátůj = tátův. Záp. Mor. Šb. D. 50.

339212   Tatulek Svazek: 7 Strana: 0892
Tatulek, lka, m. = tatínek. Slez. Sláma. Put. 401. Laš. Tč.

339213   Tatulka Svazek: 7 Strana: 0892
Tatulka, y, m. = otec, tatínek. Val. Brt.

339214   Tatuš Svazek: 7 Strana: 0892
Tatuš, e, m. = tatík. Slov. Sl. spv. V. 181.

339215   Tatuško Svazek: 7 Strana: 0892
Tatuško, a, m. = tatíček. Slov. Mt. S. 1. 66., Dbš.

339216   Tátův Svazek: 4 Strana: 0032
Tátův, -ova, -ovo, dem Vater gehörig. Ten našel t-va lejstra (má otcovy zlozvyky). U Rychn.

339217   Ťatý Svazek: 4 Strana: 0032
Ťatý; fat, a, o, gehauen. Tata rána, eine Hiebwunde. Ani střelená ani ťatá (rána) se ho nechytne. Us. Brt. Vz Títi.

339218   Ťatý Svazek: 10 Strana: 0438
Ťatý. Trefil ji ťatým dřevem v hlavu (a umřela); Hodil na žeuu ťaté dřevo. Slám. Put. 119.

339219   Taubenek Svazek: 4 Strana: 0032
Taubenek, nka, m. T. Karel. Tí". H. 1. 195.

339220   Taubenek Svazek: 7 Strana: 0892
Taubenek, a (ne; nka ; otec jeho byl Němec Taubeneck).

339221   Taubenek Svazek: 10 Strana: 0671
Taubenek Kar., spis, nar. 1847. Vz Ott.

339222   Taubniaun, a, m. T Svazek: 4 Strana: 0032
Taubniaun, a, m. T. Tom. Vz Jir. H. 1. 286

339223   Taudelmarkt Svazek: 4 Strana: 0024
Taudelmarkt, na morav. Zlínsku: staré krámy. Brt.

339224   Tauer Svazek: 10 Strana: 0671
Tauer Fr., spis., 1836. —1897. Vz Ott.

339225   Taufaři Svazek: 9 Strana: 0338
Taufaři = nedokřtěnci. Wtr. Part. 85.

339226   Taufer Svazek: 10 Strana: 0671
Taufer Jos., spis., nar. 1869. Vz Ott.

339227   Taufes Svazek: 7 Strana: 0892
Taufes, u, m. = žalář. V zloděj. řeči.

339228   Taufes Svazek: 10 Strana: 0438
Taufes = vězení. V zloděj. mluvě. Sr. Palanka, Tyka.

339229   Tauffer Svazek: 10 Strana: 0671
Tauffer z Rovin Pav., spis. v XVII. stol. Vz Ott.

339230   Taun-us Svazek: 4 Strana: 0032
Taun-us, a, m. = pohoří v západ. Ne- mecku, die Höhe, der Heyrieh. Vz S. N.

339231   Taunus Svazek: 4 Strana: 0025
Taunus, a, m., osob. jm. Vz Tk. V. 120.

339232   Tauovitý Svazek: 4 Strana: 0025
Tauovitý. T-tí, tupaiacea, ssavci šelmy. Ssav. 185.

339233   Taur-is Svazek: 4 Strana: 0032
Taur-is, idy, f., ostrov u Benátek.

339234   Taur-us Svazek: 4 Strana: 0032
Taur-us, a m. - pohoří v malé Asii. Vz S. N., Krč. 257.

339235   Taurie Svazek: 4 Strana: 0032
Taurie, e, f., země v již. europ. Kusku. Vz S. N.

339236   Taurin Svazek: 4 Strana: 0032
Taurin, u, m.: C4 H NO6 S2.,. Vz Sf k. 667., Taurocholový, S. N.

339237   Taurinové Svazek: 4 Strana: 0032
Taurinové v nyn. Piemontsku. — Tau- rinský.

339238   Taurocholová Svazek: 4 Strana: 0032
Taurocholová kyselina jest sdruženina kyseliny cholqyé s dusičnaťým a sírnatým taurinem. Vz Sfk. 667.

339239   Taurové Svazek: 4 Strana: 0032
Taurové na Krimu. — Taurský.

339240   Tausentmark Svazek: 4 Strana: 0032
Tausentmark, a, m., osob. jm. Vz Tk. I. 626., II. 462., V. 261.

339241   Taut Svazek: 4 Strana: 0025
Taut, u, m., pl. t anty, pl., z něm. Tand — nedůvodná řeč, žvání, das Geschwätz, Mus.; prázdná, marná, ničemná věc, unnützes Zeug, Tand. Aby mé psaní na tant nebylo. Ctib. Světských tantóv nechati. Št. Zlý duch po- hanstvo zavedl ve mnohé tanty. St. N. 307.

339242   Tautacism-us Svazek: 4 Strana: 0032
Tautacism-us, u, m., řec. poklések proti libozvuku řeči. S. N.

339243   Tautalit Svazek: 4 Strana: 0025
Tautalit, u, m., vzácný nerost. Vz S. N. Vz Tantalee.

339244   Tautalový Svazek: 4 Strana: 0025
Tautalový. T. kyselina, die Tantalsäure, Ta O... Vz Šík. 298.

339245   Tautéř Svazek: 4 Strana: 0025
Tautéř, e, m. = kdo s tanty obchodí, der Betrüger. Ctib., Št. N. 249.

339246   Tautes Svazek: 4 Strana: 0025
Tautes, u, m. — početní gros (ve hře), der Rechenpfennig. D. Počtář počítá buď čísly buď tantesy na stolku. Kom. Orb.

339247   Tautocinchonin Svazek: 10 Strana: 0438
Tautocinchonin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 586.

339248   Tautoftalein Svazek: 8 Strana: 0423
Tautoftalein, u, m. Vstnk. IV. 9.

339249   Tautogramm Svazek: 4 Strana: 0032
Tautogramm, u, m., řec. = báseii, jejíž verše všechny týmž písmenem se počínají.

339250   Tautochrona Svazek: 7 Strana: 0892
Tautochrona, y, f., cykloida = taková křivá čára, na které libovolný hybný bod, nechť se počne pohybovati z kterékoliv jejího místa, dopadne vždy v témž čase do nejnižšího jejího místa. Vnč. 54.

339251   Tautologie Svazek: 4 Strana: 0033
Tautologie, e, f., z řec. = týžmluv, táž- mluvnost, zbytečné opakování toho, co už bylo praveno, die Tautologie. Ku př. hořem a zármutkem přemožen. Rk. Vz Mus. 1844. str. 435., Pleonasmus.

339252   Tautologie Svazek: 7 Strana: 0892
Tautologie Cf. Jg. Slnosť. 62.

339253   Tautoměr Svazek: 8 Strana: 0423
Tautoměr, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 9.

339254   Tautomerie Svazek: 8 Strana: 0423
Tautomerie, e, f., z řec. = jemný odstín v isomerii, který objevuje se u jedné a též látky za různých podmínek reakčních. Vstnk. IV. 2.

339255   Tautoměrný Svazek: 8 Strana: 0423
Tautoměrný. T. forma. Vstnk. IV. 2.

339256   Tautositi Svazek: 4 Strana: 0025
Tautositi = tantušiti.

339257   Tav Svazek: 4 Strana: 0033
Tav, u, m., das Ausgeschmelzte, Email, der Schmelz. Rk.

339258   Tava Svazek: 4 Strana: 0033
Tava, y, f., z maď., na Slov. = velbloud, čava, das Kameel. Jg., Šd.

339259   Ťava Svazek: 7 Strana: 0892
Ťava. Cf. Mkl. Etym. 43. b.

339260   Ťava Svazek: 10 Strana: 0438
Ťava = velbloud. Drží hlavu ani panský kôň, góla, ťava (pyšně). Slov. Phľd. XXIV. 343.

339261   -tavad Svazek: 4 Strana: 0033
-tavad ve slož.: dotavad, podtavad, bis hieher.

339262   Tavák Svazek: 8 Strana: 0423
Tavák, u, m. = tabák, b v v. Us. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 495.

339263   Tavan Svazek: 4 Strana: 0033
Tavan, u, m. = podnebí. Slov. Němc. I. 294.

339264   Tavar Svazek: 4 Strana: 0033
Tavar, a, m. = velbloudář, der Kameel- treiber. Slov. D. Vz Tava.

339265   Tavebný Svazek: 7 Strana: 0892
Tavebný, schmelzwürdig. Hř.

339266   Tavec Svazek: 4 Strana: 0033
Tavec, vce, tavič, e, m. = tavíř. Rk.

339267   Tavěcí Svazek: 7 Strana: 0892
Tavěcí tmel, Schmelzkitt, m. Sl. les. T. oheň.

339268   Távek Svazek: 9 Strana: 0338
Távek, vka, m., zdrobn. Oktavian.

339269   Tavení Svazek: 4 Strana: 0033
Tavení, n. = rozpouštění pevných těles v kapaliny, die Schmelzung. S. N.

339270   Tavení, n. T Svazek: 10 Strana: 0671
Tavení, n. T. kovů. Vz Ott.

339271   Tavenina Svazek: 4 Strana: 0033
Tavenina, y, f., die Schmelzmasse. Rk.

339272   Taveniště Svazek: 4 Strana: 0033
Taveniště, ě, f., die Schmelzhütte. Je tu jako v t-šti (= horko). U Rychn. Dhn.

339273   Taverna Svazek: 7 Strana: 0892
Taverna, y, f. = hostinec, vlas.

339274   Taverník Svazek: 4 Strana: 0033
Taverník, a, m., der Schatzmeister. Vz Tarnok.

339275   Taviareň Svazek: 7 Strana: 0892
Taviareň, rně, f. = tavírna. Slov. Loos.

339276   Taviarstvo Svazek: 7 Strana: 0892
Taviarstvo, a, n. = tavířstvo. Slov. Loos

339277   Tavící Svazek: 10 Strana: 0438
Tavící látky. Vz KP. IX. 78. T. žár Zach. Test. 34.

339278   Tavič Svazek: 7 Strana: 0892
Tavič, e, m., Schmelzer, m.

339279   Tavičský Svazek: 7 Strana: 0892
Tavičský, Schmelzer-. T. horečka.

339280   Tavidlo Svazek: 4 Strana: 0033
Tavidlo, a, n. = nástroj, prostředek k ta- vení, das Schmelzmittel. T-dlo bílé, černé, Beauméovo n. rychlé. Nz. Cf. Schd. II. 22., KP. IV. 422.

339281   Tavík Svazek: 7 Strana: 0892
Tavík, u, m., Schmelztiegel, m. Dch.

339282   Tavikovice Svazek: 4 Strana: 0033
Tavikovice, dle Budějovice, něm. Tai- kowitz, ves u Hrotovic na Mor. PL. Vz Žer. Záp. I. 72.

339283   Tavinístěj Svazek: 4 Strana: 0033
Tavinístěj, e, m., in der Eisenhütte der Rennherd. Sm.

339284   Tavioheň Svazek: 4 Strana: 0033
Tavioheň, hně, m., v hörn., das Renn- feuer. Šm.

339285   Tavírna Svazek: 4 Strana: 0033
Tavírna, y, f. = místnost, kde se rudy rozpouštějí, die Schmelzhütte.

339286   Tavírní, tavírnický Svazek: 4 Strana: 0033
Tavírní, tavírnický, Hütten-. Šm.

339287   Tavírnictví Svazek: 4 Strana: 0033
Tavírnictví, n. = tavířství. Šm.

339288   Tavíř Svazek: 4 Strana: 0033
Tavíř, e, m., der Schmelzer, Schmelzar- beiter. Rk.

339289   Tavířský Svazek: 4 Strana: 0033
Tavířský, Schmelzer-, Schmelz-, Hütten-. Rk.

339290   Tavířství Svazek: 4 Strana: 0033
Tavířství, n., die Schmelzkunst, das Hüttenwesen, die Hüttenkunde. Rk.

339291   Taviště Svazek: 4 Strana: 0033
Taviště. ě, n., der Schmelzherd. Šm.

339292   Tavitelnosť Svazek: 4 Strana: 0033
Tavitelnosť, i, f., die Lösbarkeit, Schmelz- barkeit. T. železa. Nz., Dch. T. nerostů. Vz Schd. Il. 21.

339293   Tavitelný Svazek: 4 Strana: 0033
Tavitelný, schmelzbar. Nz.

339294   Taviti Svazek: 4 Strana: 0033
Taviti, il, en, ení = rozpouštěti, schmel- zen. — co: rudu. Vys.

339295   Taviti se čím nač Svazek: 7 Strana: 0892
Taviti se čím nač. Sklo žárem na teku- tinu se taví. ZČ. I. 282. — se jak. Vrouc- nosť jedněch do slzí se taví; Můj vzdech se v slzy taví. Hdk.

339296   Tavivo Svazek: 4 Strana: 0033
Tavivo, a, n., der Fluss, das Flussmittel. Rk.

339297   Tavivo Svazek: 7 Strana: 0892
Tavivo, das Schmelzgut. Hř.

339298   Tavivý Svazek: 4 Strana: 0033
Tavivý, schmelzsam.

339299   Tavně Svazek: 4 Strana: 0033
Tavně, schmelzend. Čím tavněji se hrnou vody, tím výše archa Noëmova se pozdvíhá k nebesům. Sš. Ob. 140. (Hý. ).

339300   Tavní, -ný Svazek: 4 Strana: 0033
Tavní, -ný, Schmelz-, schmelzbar. Sm.

339301   Tavnice Svazek: 4 Strana: 0033
Tavnice, e, f., der Schmelzofen. Šm.

339302   Tavo Svazek: 7 Strana: 0892
Tavo = tam ven. Slov. Sb. sl. ps. I 187.

339303   Tavola Svazek: 4 Strana: 0033
Tavola, y, f., spiraea, die Spierstaude. T. kalinolistá, s opulifolia; ožankolistá, s. chamaedrifolia; jilmolistá, s. ulmifolia; tře- zalkolistá, s. hypericifolia; vrbolistá, s. sa- licifolia; plsťnatá, s. tomentuosa; udatná, s. aruncus; t. medunišník, s. ulmaria; kam- čatská, s. camtschatica; t. tužebník, s. fili- pendula. Vz Rstp. 483. Cf. Kk. 251. Vz Tavolník.

339304   Tavolník Svazek: 4 Strana: 0033
Tavolník, u, m., rostlina, spiraea. T-ník vrbolistý, udatný, tužebník, jilmový, opí- chaly. Rostl. — Jg. Dle Rstp. t. = tavola. medunišník. Vz Čl. Kv. 372., Schd. II. 307., Čl. 45., FB. 101., Slb. 509., Tavola.

339305   Tavolník Svazek: 7 Strana: 0892
Tavolník. Čs. lk., Rosc. 165., Mllr. 101.

339306   Tavolník Svazek: 10 Strana: 0438
Tavolník, u, m., spiraea, rostl. Vz Ott. XXIII. 819.

339307   Tavolníkovitý Svazek: 4 Strana: 0033
Tavolníkovitý. T. rostliny, spireaceae: zákula, tavola, trubuška, mydlokor. Vz Rstp. 468., 483. Cf. Kk. 251., Slb. 509.

339308   Tavolníkovitý Svazek: 10 Strana: 0438
Tavolníkovitý. T. rostliny, spiraeaceae. Vz Ott. XXIII. 819.

339309   Tavolníkový Svazek: 8 Strana: 0423
Tavolníkový. T. sloučenina. Am. Orb. 67.

339310   Tavon Svazek: 7 Strana: 0892
Tavon = tavo (dod.). Slov. Zátur.

339311   Tavon Svazek: 8 Strana: 0423
Tavon = ven. Všetko sa ťahalo t. Phľd. 1894. 413.

339312   Taxa Svazek: 4 Strana: 0033
Taxa, taksa, y, f., z řec. ráfic = cena ustanovená, výsada, plat, die Taxe. V. T. úmrtní (úmrtné), účetní (účetné); taxu ulo- žiti, vydati. D. T. (sazení, sazba): chleba, masa; taxy odepsati, vybírati, vymáhati, zapraviti, zaplatiti, prominouti, zaznamenati; od tax osvoboditi, zprostiti; bez taxy. J. tr. Taxa, výsada (na grunty), výsada na celní mýta; dle taxy a sazení chleba (1654. ); řád o taxách; aby z řádu o taxách vystoupiti nedopouštěli. Er. T. přijímací; t. za pro- půjčení služby, hypotheční, zápisní, manská. Šp. T. branná, die Wehrtaxe. Čsk. T. za zkoušení kotle, die Kesselprobetaxe. Šp. Vz Sazba.

339313   Taxa Svazek: 7 Strana: 0892
Taxa vojenská od r. 1880., Militärtaxe.

339314   Taxa Svazek: 10 Strana: 0671
Taxa, y, f. Sr. Ott. Pojem taxy a původ tax, Talíř, Taxovnictví 8; taxy soudní a mimosoudní 33 nn.

339315   Taxace Svazek: 4 Strana: 0033
Taxace, e, f. (vz Taxa) = vypočítání ceny jistých plodin podlé jistých pravidel, z lat. taxatip, die Taxirung, Abschätzung. Um. les.

339316   Taxametr Svazek: 8 Strana: 0423
Taxametr, u, m. = hodometr u drožek. Vz Ott. XI. 442. b.

339317   Taxativě Svazek: 9 Strana: 0338
Taxativě něco uvésti. Ott. Říz. I. 9 Vz násl.

339318   Taxativně Svazek: 9 Strana: 0338
Taxativně něco uvésti. Ott. Říz. I. 57.

339319   Taxator Svazek: 4 Strana: 0033
Taxator, a, m. = kdo taxaci činí, der Taxirer.

339320   Taxatorka Svazek: 4 Strana: 0033
Taxatorka, y, f., die Taxatorin.

339321   Taxatorský Svazek: 4 Strana: 0033
Taxatorský, Taxirer-, Taxator-. T-ský úřad.

339322   Taxatorství Svazek: 4 Strana: 0033
Taxatorství, n., das Taxatoramt. Jg.

339323   Taxidermie Svazek: 7 Strana: 0892
Taxidermie, e, f. = vycpávání zvířat, ukládání jich do líhu, vůbec umění zacho- vati mrtvá zvířata neporušená. Rk. Sl.

339324   Taxovati Svazek: 4 Strana: 0033
Taxovati = ceniti, schätzen, taxiren. — co. V.

339325   Taxovna Svazek: 4 Strana: 0033
Taxovna, y, f., das Taxamt.

339326   Taxovní Svazek: 4 Strana: 0033
Taxovní, Tax-. T. list, povinnosť, po- řádek, protokol, úřad, řád, zákon. J. tr.

339327   Taxovní Svazek: 10 Strana: 0671
Taxovní a kolkový patent z r. 1840. Vz

339328   Taxovnictví Svazek: 10 Strana: 0671
Taxovnictví, n. Rakouské t. Naps. dr. prof. M. Talíř. V Praze 1906. Talíř, Taxovnictví 128 nn.

339329   Tayget-us Svazek: 4 Strana: 0033
Tayget-us, a, m., pohoří v Peloponnesu. Vz S. N.

339330   Taz Svazek: 4 Strana: 0033
Taz, a, m. = Protasius. Vz Tas.

339331   Taz Svazek: 10 Strana: 0438
Taz, u, m. = potaz. Nesuď sám z svého smysla, čiň s tazem věrných. R. otc. P. 483.

339332   Tázací Svazek: 4 Strana: 0033
Tázací věta, der Fragesatz. Věty tázací přímé jsou buď slovné (jmenné n. nomi- nalné, Zk. ) buď větné (výrokové, praedika- tivné. Zk. ). — a) Dotazuje-li se mluvící jed- notlivého slova u větě, slove otázka slovnou a uvozuje se vždy náměstkami nebo příslovci tázacími (kdo, co, čí, kde, kdy, kam, jak, kterak, kolik, jaký, který atd. Zk. ) na př. Kdo to pravil? Odkud plavete a kam chcete? Co chceš synu můj? Br. Co jest pravda? Br. Odkad má tento moudrosť tuto? Br. — b) Dotazuje-li se mluvící platnosti celé věty t. j. žádá-li na otázku svou odpovědi ano nebo ne, slove otázka větnou. Otázka větná ozna- čuje se: a) toliko přízvukem bez tázacího slovce, což místo má, když s podivením a pohnutím se tážeme, kladouce prízvuk na jistá slova na př. Tak nemoudři jste? Br. Ještě i vy bez rozumu jste ? Duši svou za mne položíš? Br. A neměli bychom my býti moudřejší? Kom. Tedy synové jsou svo- bodni? Br. — ß) Tázacími slovci: -li, -liž, zda (ve staré češt. též za, azda), zdaž, zdali, či, což (vz tato slovce), n. př. Tito-li jsou bratři tvoji? Není-liž tento syn Davidův? Zda my to napravíme ? Znáš-li pak řád nebes? Br. Srozuměli-li jste tomu všemu? Br. Zdali jste nečtli? Br. Či to nevíte? Dal. Což jest ještě živ bratr můj ? Br. Zdaž jsem tebe neviděl s ním v zahradě? Zdali, čím větší štěpnice, ne tím zdárnější štěpové? Co je ti, můj koníčku? Či bys jedl, či bys pil? Což pokoje sobě dáti nemůžeš a lidem také? — Posn. 1. Je-li otázka větou zá- pornou, očekáváme odpovědi tvrdící; pakli jsou otázky tvrdící, bývá odpověď obyč. záporna. Zk. — Pozn. 2. často po německu -li vynecháváme. Vz -li. — c) Částicí že, chce-li mluvící právě opak toho, čeho se na oko dotazuje, označiti za mínění své. Ty že o tom nic nevíš? Vy že ničím prospěti nemůžete vlasti své? — Pozn. Od otázek skutečných, k nimž se odpověď očekává, rozeznávati jest otázky řečnické, k nimž odpovědi nečekáme t. j. věty úsudkové v rouše otázky. Ale pro Bůh, což pak to v Babyloně jsme? Může-li větší směsice býti? — Odpovědi. K otázce slovné odpo- vídá se slovem, jehož se mluvící dotazuje. Kdo tě posvětil? Bůh duch svatý. Kde? Na křtu svatém. Čím? Svou božskou mi- lostí. Kde pak vůdce jakého máš? Já od- pověděl: Žádného nemám. Kom. Kudy že šli? Lesem. — K otázce větné odpovídá se a) slovesem otázky. Není-li to tvůj bratr? Jest. Jsi ty to? Jsem. Šejnoch zeptal se toho bratra řka: Máš-li jakou jinou odpověď od bratra Augusty? A on odpověděl: Ne- mám. Půjdeš-li se mnou? Jáť zajisté půjdu. Br. Milá paní, dělá-liž ona to? Ona řekla: Ale dělá. — b) Zvláštními větami přisvěd- čovacími nebo zapíracími: Tak jest, toť se ví, toť se rozumí, toť jest jak živo, ani řeči, pravda. — c) Příslovci a částicemi přisvědčovacími nebo zapíracími: ano, arci, arci že, ovsem, zajisté, ba; ne, nikoli, ni- kterak, to — to! — d) Zkrácenými otáz- kami: Jak by ne? Kam by se dělo? Což já vím? — Otázka rozlučovací čili disjunk- tivná obsahuje dva členy na vzájem sebe vymezující, z nichž jeden potakávaje druhý nezbytně popírati musí otázaný (člověk). Prvý člen otázky rozlučovací uvádí se čá- sticí; -li, druhý částicemi: či, čili, čili nic, či ne n. př.: Ty-li jsi ten, který přijíti má, čili jiného čekati máme ? Jsi-li náš či z ne- přátel našich? Br. Jsi-li ty opravdový král čili nic? Flav. Půjdeš-li pak či ne? — Pozn.. 1. Někdy v druhém členu opakuje se sloveso. Jest-li sukně syna tvého či není? Br. — Pozn. 2. V obecné mluvě také: zdaž, zdaliž — nebo, anebo, neboli. Zdali zar- moucení aneb úzkosť? nebo protivenství? Jg. (Zk). — Nepřímé věty tázací jsou věty podmětné nebo předmětné, závislé na slovese věty jiné. Jako přímé věty tázací, tak i nepřímé dělí se v otázky slovné a vetné. Uvozují se: slovné náměstkami a příslovci tázacími (vz nahoře), větné části- cemi tázacími (vz nahoře). — Způsoby jsou: a) indikativ, když jest řeč o skuteč- nosti. Poznali, co jest to válka. Br. Nezá- leží na tom, jak kdo dlouho neb málo živ byl. Rád se podívám, jaký jest toho světa běh. Kom. Vizte, čí jest tato dívka. Pass. Otázal ho, dávno-li je našel. Br. Kdo ví, stane-li tebe do večera. Kom. Zeptej se husy, zdali ji zábne v nohy. Počal mysliti, ve sně-li se jemu děje čili na jevě. — b) Konditional na označenou nejistoty úsudku (za indikativ otázky přímé) anebo rozpači- tosti vůle (ve přímé otázce též konditional aneb sloveso míti s infinitivem anebo pouhý infinitiv). Zk. praví: Když řeč jest o věci pouze smyšlené, domnělé. Nemohli nalézti, proč by se v tu hodinu slunce zatmělo. Pass. Uzřev zdaleka fík, šel, zdaliby co nalezl na něm. Br. Šťárají na všecky strany, zdaby někde něco vypátrati mohli. V. Po obědě toho poutníka zaklel, aby jemu pověděl, kdo by byl a jaké by jemu jméno bylo. Když jsou přišli, otázal jich, co by chtěli. A učil je, jak by měli sloužiti Hospodinu. Br. Nic nezvěděli, jaký by lid byl, do- mácí čili cizí. — Pozn. 1. Při slovesech míti a věděti bývá dvojí vazba: a) kondi- tional. Měl, od koho by se učil. Jel. Ne- měli, koho by se báli. I měla, nač by živa byla. Nevěděli, co by jemu odpověděli. — ß) Infinitiv. Neměli se koho báti. Neměli čím od korábu zaplatiti. Pass. Nevím, co více praviti. Svěd. I měla nač živu býti. Nevěděli, co jemu odpověděti. — Místo in- finitivu může býti přechodník. Nevím co čině. Št. Nemají co dělajíce. — Pozn. 2. Otázka slovná může ke dvěma nebo více členům směřovati (mají-li společný přísudek), což nazýváme vřaďováním otázek. Zvěděli, kdo chce s kým býti. O dcerách nemohu věděti, která se z které manželky narodila. V. Já všecko, co jak jest, vyložím. Kom. Poručníci dědicům činí ze všeho počet, co nač vynakládali. — Pozn. 3. Někdy bývá, že slovo tázací neobjímá celé otázky, nýbrž jen z části ji podjímá, náležejíc k větě ved- lejší, což slove podjímáním. Uvažujte, co myslíte, že by činiti bylo. — Pozn. 4. Při slovese čekati splývá výpustková věta ča- sová (s až) s nepřímou otázkou. Čekám, až jak to dopadne (až uvidím, jak... ). Počkám, až bude-li pěkně. Počkej, až co nám zbude. — Pozn. 5. Ve větách tázacích nepřímých užíváme těch časti, jichž bychom ve větách těch, kdyby samostatnými byly, užiti musili. Kam jdu? půjdu? jsem šel? Tážeš se, kam jdu? půjdu? jsem šel? Tn. — Tázací věta za imperativ. Proč mi to děláš? Co se ho bojíš? Co nejdete (nepo- sýláte) si pro ty knihy? — Brt. S. 3. vyd. str. 11. 4., 131., 104. 4., Zk. skl. 388. 392. a 404. -407., Zk. Ml. II. 69. -70. Vz v Zk. více příkladů. O odpovědech vz Zk. Skl. 392. - 395., Zk. Ml. II. 70. Vz tam více pří- kladů. Cf.: Otázka; strany konditionalu vz Konditional, X., Brs. 2. vyd. 243.

339333   Tázací Svazek: 7 Strana: 0893
Tázací zájmena. Vz Kvř. Ml. 83., Gb. Ml. II. 88. T. věta. Cf. Gb. Ml. II. 7., 29. Závislá věta t. Vz Gb. Ml. II. 52., 29. T. (erotematická) methoda vyučovací. J. Sý- kora.

339334   Tázací Svazek: 9 Strana: 0338
Tázací věty na Císařovsku. Vz Mtc. 1899 39., 47.

339335   Tazač Svazek: 7 Strana: 0893
Tazač, e, m. = tazatel. Kká. Td. 195.

339336   Tazal Svazek: 4 Strana: 0034
Tazal, a, m., ves u Olomouce. PL.

339337   Tázání, n Svazek: 4 Strana: 0034
Tázání, n., das Fragen. T. útrpné, t-ní útrpným právem, die peinliche Frage, das Foltern. V. Že při t. zločince žádnej býti nemá. Vl. zř. 551. — T. = porada. Jir.

339338   Tázaný Svazek: 7 Strana: 0893
Tázaný, der Gefragte. Us. Pdl.

339339   Tazatel Svazek: 4 Strana: 0034
Tazatel, e, m., der Frager. D. T. právní. Ros.

339340   Tazatelka Svazek: 4 Strana: 0034
Tazatelka, y, f, die Fragerin. Jg.

339341   Tazatelna Svazek: 4 Strana: 0034
Tazatelna, y, f. = místo tajné ku tázání, die Inquisitionsstube. Ros. — T. = místo, kde se zprávy dávají, poptavárna, das Nach- frageamt. Jg.

339342   Tázati Svazek: 4 Strana: 0034
Tázati, táži a tíži (zastar. tieži, těži), zřídka: tázám; imper. taž, těž, tázej, přech. táže n. tázaje; al, án, ání; tázávati. Starší tvary; 1. os. tiežu a tieži, 2. tiežeši nebo tiežeš, 3. tieže; pl. 1. tiežemy, 2. tiežete, 3. tiežú a tieží; imperat. těži sě, těž, těžte; přech. tieže, tiežíc; tvary se kmenem infi- nitivním souvisící mají a: tázati, aor. otá- zach, přič. tázal atd. Odchylky jsou velmi řídké. Gb. Hl. 65. T. = ptáti, vyptávati se, vyzvídati, fragen, erforschen; se = tázati. Jg. T. od táh-nouti, z někoho něco tahati. Potom také = mučiti, foltern. — abs. Tí- žícímu odpověď dáti. V. A když tieží, ne- mají, kdo by je zpravil. Troj. Tážícímu se odpověz. Kom. Co učiním, když vstane k soudu Bób ? a když tázati bude, co jemu odpoviem? (Job. 31. ). Hus II. 302. — (se) koho (gt. ). Tázali jsme starších. Jel. Však ne proto jich tázal. Ottersd. Tiežete-li očí, velmě dobře jest umřel. Hus II. 245. Když ho tázali. Ep. Pog. 25. Kteréhož kat měl tázati (= mučiti). Arch. I. 78. Hospodin tieže pravého i nemilostivého. Ž. wit. 10. 6. Zřiedlnici jeho tiežeta synóv člověčích. Ib. 10. 5. A kázánie jeho tázali. Ib. 77. 7. Téže jeho (interrogaus). Bj. Tu sme také Petra z Jaukova tázali, jměl-liby které 3vé svě- domí. Půh. II 252. A tu sta mne tázasta. Chč. 607. Poče mistróv tázati; Poče pe- stúnky tázati, proč by se to dalo? Pass. 33., 44. Markrabie tázal jeho velmi pilně. Mluvil s ní Štěpánek a Robil, tážiec jie, kam by naši jezdili. Pč. 18., 27. Tu jsme jeho tázali, zda by ještě komu co dlužen byl. NB. Tč. 195. Toho tebe kmetie tážiú. Dal. 115. A proto jest kázal učedlníkóm, aby tázali Krista; A tu netřeba mnoho t. příčiny božie spravedlnosti; Nenie potřebie, aby kdo tebe tázal. Hus II. 15., 52., 188. Kdo rád moudrých lidí se táže, jest napolo moudrý. Kmp. T. se bude hádaček, kúze- dlnic a věštcóv. BO. T. se i kněžie. St. Ještě se vždy táži věrného práva, mám-li jemu odpovídati na dvojí žalobu v jedné při. NB. Tě. 292. Písaře jsem se tázal, ještě-li mám na se který pohon. Půh. II. 601. A také nám jest příklad, abychom sě tázali jiných, když co velikého máme uči- niti; Neroďte se očí t., k srdci se navraťte, neb budete-li sě očí tázati, křivdu vám po- vedie. Hus II. 109., 244. (Tč. ). Kdy sú ho tázali učedlníci o súdném dni, řekl jim. Hus I. 196., 245., II. 8. Pro něžto přišed poče jejie pestúnky tázati, proč... Pass. 44. (Hý. ). Tázali jsme se ho. Ros. Těžte se mne. V. T. se koho. Jel., Vrat. — se koho (akkus. ). Tázal se svou matku, šp. m.: své matky. — (se) o čem. Tázati tebe budu o tvých tajných věcech. Ben. Tázal se o všech věcech. Ros. T. se jal o zámku. BN. Tázáše jich o hodině. ZN. By o českej prosbě nic netázal. Dal. 164 Valerius poče ho t. o pokladech. Pass. 682. Co mne o tom jmáš tázati? Kat. 2492 O moci se táží, zda neužili tajných sil. Sš. Sk. 46. (Hý. ). O tom tiežete mezi sebú; Tieži tebe o svém spa- sení; Duše věrná apoštolov o svém choti tieže. Hus II. 177., 232., III. 35. (Tč. ). O bu- doucích věcech tiežte mne na syny své. Ben. T. se koho o čem. V., Br., Dal. O čem tíží synové svého otce. Št. Pán se zase tíže o křtu Janovu. BR. II. 274. — kde. Pověz mi, co tebe těži před právem. St. skl., NB. Tč. 139. Tázán (= mučen) na mukách. Kn. drp. Vz Právo. Hledati budu a t., jehož mi- luje duše má, mezi těmi, jenž jdú... Hus III. 35. Milý Bajku, tážiť tebe před kon- šelem, jestli syn Václav vinen. NB. Tč. 72. Chce-li žalobník a žádá toho, muž odpo- vídatel v tej při dále tázán býti mulcami. NB. Té. — na kom tázati. Troj., Dal. I na Abelských mělo býti tázáno a podlé toho koncováno. Br. Tiežíc na mně. Žk. 162. — koho čím. Tázati někoho útrpným právem V. Nemá-liť podlé práva mukami tázán býti; Podlé vyznánie mají ti vězňové dále na jich činy mukami tázáni býti. NB. Tč. 76., 113., 248. — (se) mezi kým o čem. O tom tížete mezi sebou. Ben. Br. Tížíce mezi sebou, co by bylo. Br. Tieží se mezi sebú. Troj. O tom mezi sebou se tážete. V. — se na koho, na co. Těžte se na to dietě. ZN. Proč také věci na mě tiežeš? GR. Kdo nechce odpovídati, nemá se nač t. Vš. II. 14. Tehdy tázáše se na hodinu od nich, v kterú lépe se měl. Hus II. 383. Na nevděčné jako na neznámé tieže řka: Kde jsú? Hus 11. 343. Více se na nic tázati nesměli. BR. II. 100. Tázal se na všecky věci, Ros., na příčinu. Ben. V., Ski. II. 181. Svědkové mají na tyto otázky t-ni býti. Er. — se oč (s kým): o radu. D., Ml., BI. A kte- rému pánu káže (nejvyšší sudí) se pány se oč t., ten má poslušenství učiniti. O. z D. O to nejsem tázán. O. z D. O to nic se ne- tázali. Kat. 2244. Zemené tázavše se o to i neuměli toho nalézti. Půh. II. 162. — jak. V odvěť se t. Kos. Ol. I. 183. Tu sme jeho po třikrát tázali. NB. Tč. 234. Ač jsú ho lstivé a ze zlosti tázali, avšak jest jim po- korně odpověděl. Hus II. 366. A proto apo- štol s tím větším důrazem se t. může. Sš. II. 40. Ale matka z obyčejné milosti tieže příčiny... Hus Ií. 30. Zákonník tázal jest chytře, aby mohl Krista potkati. Hus II. 368. — za koho. Jeden jest tázal za všecky, přemohl-by, aby všichni byli vítězi. Hus II. 367. - kdy. A v ten den se mne ne- budete t. o ničem. Sš. J. 254. V té skrou- šenosti táží se Petra. Sš. Sk. 29. (Hý. ). — se od koho. A tiež se od něho a on tobě okáže. Hil. — se s kým (= raditi se). T. se s leckýms, s moudrými. Št. — se po čem. Rk., Dch. — se přes co, šp. m. před- cházejících vazeb. Vz Mluviti.

339343   Tázati Svazek: 7 Strana: 0893
Tázati. Mkl. Elym. 351. a. O tvarech vz List. fil. 1884. 86. — koho. ,Tíži tebe, otíži' Čechové říkají, Moravci ,otáži' a po hulejnsku, ,otážu se, táže se'. Bl. 274. Léta má, jeho tažte ; Táži vás; Cso mě tížeš ? Ev. olom 237., 300., 262. Tieži vás. Pass. 368. Pravdo milá, tiežit tebe. Pravda v. 1. — o čem s kým. O tom jsem se tázal s jinými. Krnd. 197. Vytěžte sě pilně o dě- ťátku. Ev. víd. 3. Těžte snažně o dietěti. Výb. I. 400. — čím. Jest potřebie odpo- vědieti ke všem tem stranám, jimiž VJ. tázala. Výb. II. 783. — na kom. Vztázal bieše na králech. Ev. olom. 212. I je sě na nich t.; Poče na nich toho t.; Tázal sem se na něm. Výb. I. 400., 404., II. 698., Arch. VIII 345. — nač. Nenavštívil jich ani na ně kdy tázal. Žvt. otc. 56. a. — se oč. T-li sú se nás o právo. Mus. 1880. 553. — jak. Potutelně někoho se t. Osv. Já stejným právem t. se mohu. Vrch. — od koho. Abraham netázal se od Boha, proč .. . Krnd. 181. Vz T. se nač. — koho čeho, zastr. Gb. Ml. II. 110.

339344   Tázati Svazek: 8 Strana: 0423
Tázati. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 110. Rytieři, kteříž sú Jana tázali o tom; Tázali sú Jana o tom, co by měli činiti. Chč. S. 117.

339345   Tázati Svazek: 9 Strana: 0338
Tázati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 359.

339346   Tázati se jak Svazek: 10 Strana: 0438
Tázati se jak: k něčí necti Baw. T. v. 79. — se s kým oč. Pán s ním se tijže o nasycení množství. Chč. S. 1. 96a.

339347   Tázavě Svazek: 7 Strana: 0893
Tázavě, fragend. T. na někoho pohlí- žeti. Osv., Vlč., Šml.

339348   Tázavosť Svazek: 10 Strana: 0438
Tázavosť, i, f. Drásavá t. Zvon VI. 103.

339349   Tázavý Svazek: 4 Strana: 0035
Tázavý, fragend. T. pohled. Hvl., Dch.

339350   Tazewellit Svazek: 7 Strana: 0893
Tazewellit, u, m. = meteorid. Vz Osv. 1875. 11.

339351   Tazovati Svazek: 10 Strana: 0438
Tazovati = vyslýchati. Sr. Taková tazo- vání bývají pod přísahú. Chč. S. II. 157a.

339352   1. Taž Svazek: 4 Strana: 0035
1. Taž. Za našim huménkem na luce pasia tam děvucha kačice a volala jich taž, taž taž!, prošvarný synečku přijd že zas. Sš. P. 405.

339353   2. Taž Svazek: 4 Strana: 0035
2. Taž, vz Tenže. Táž = tá-ž, vz Týž.

339354   Taž Svazek: 7 Strana: 0893
Taž, i, f. = tíž. Slov. Orl. XI. 261., Dbš.

339355   Tažadlo Svazek: 4 Strana: 0035
Tažadlo, a, n., na Slov. = bidelec u pluhu, die Jochstange. Dbš. 24., 50.

339356   Ťažadlo Svazek: 8 Strana: 0423
Ťažadlo, ťažalo, a, n. = volská oj, na které je založeno jarmo pro voly. Phľd. XII. 317.

339357   Tažadlový Svazek: 4 Strana: 0035
Tažadlový, Jochstangen-. Slov.

339358   Tažalo Svazek: 4 Strana: 0035
Tažalo = tažadlo. Dbš. 50.

339359   Ťažár Svazek: 7 Strana: 0893
Ťažár, u, m. = tíže, břímě. Slov. Koll. Zp. II. 509.

339360   Ťažať Svazek: 8 Strana: 0423
Ťažať, vz Táhnouti (3. dod.).

339361   Tažba Svazek: 4 Strana: 0035
Tažba, y, f. = tažení, der Zug, Zlob. Kůň do taž by.

339362   Táže Svazek: 10 Strana: 0438
Táže — tu, potom, zastr. Hel. XXV.

339363   Tažební Svazek: 4 Strana: 0035
Tažební, Ziehungs-. T. listina. Dch. T. mlýn, die Zugmühle. D. exc.

339364   Tažebník Svazek: 10 Strana: 0438
Tažebník, a, m. -žebrák. Sb. sl. 1902. 11.

339365   Ťažení Svazek: 4 Strana: 0035
Ťažení, n. = vlečení, das Ziehen, Schlep- pen. T. vozu. — T. = rumpál, holo ve hří- deli, das Rad an der Welle. T. stožárové 213* (stojí-li hřídel prostopádně), senkrechte Welle, koňské. — T., der Flaschenzug. Techn. I. 59. — T. z loterie, der Zug, die Ziehung. D. — T. svíček; vodky, kořalky (pálený, das Lichter-, Brantweinziehen. — T. čáry, der Zug einer Linie. — T. = chod společný, der Zug, Anzug, Aufzug, Gang, Marsch, die Anrückung. — T. válečné n. vojenské (= vý- prava), der Heer-, Kriegszug, der Anzug, Us.; křížové t., der Kreuzzug, Dch., vojska, der Marsch, t. do pole, der Feldzug. V. K t. hotov, připraven, marschfertig, D. T. před se vzíti. Kom. — T. ptákův, der Zug, Strich. D. — Poslední t. = umírání, das Sterben. V posledním t. ležeti = ke smrti pracovati. D. V posledním t. býti. Č. Otec byl v posl. t., když sem přišel. Ml. Vz Tah, Smrť.

339366   Tažení Svazek: 7 Strana: 1391
Tažení za sucha v mučírnách. Vz Što- sování (2. dod.)

339367   Taženina Svazek: 7 Strana: 0893
Taženina, y, f. = natahování údův u dětí. Utahuje-li se dítě povijákem, do- stane t-nu. Us. v Krkonš. Kšť.

339368   Taženka Svazek: 4 Strana: 0036
Taženka, y, f. = tažnice.

339369   Tažený Svazek: 4 Strana: 0036
Tažený; tažen, a, o, gezogen. T. cukr, geschmolzener, gezogener Zucker. Us. T. zlato, stříbro (drátové), gezogen. T. ubrus (s figurami tkaný), gezogen, Sych, ručnice, zbraň (má-li vnitř závitkovité rýhy). D., Šp. Vz Tažnice. T. los, správně: vytažený los. Brs. 2. vd. 243. T. teletina, gezogenes Kalbfell, zboží, die Zugwaare, Šp., závinek, gezogener Strudel. Dch. Udělal sklenici dielem taženým. GR. — z čeho: voda z medu tažená. Us. — k čemu: k sondu. VI. zř. 10.

339370   Tažený Svazek: 8 Strana: 0423
Tažený. T. poctivice -— ouzké, dlouhé, přilehlé, celou nohu až do střevíce kryjící. Wtr. Krj. I. 476.

339371   Tažený. T Svazek: 10 Strana: 0438
Tažený. T. sukno = přetahované, dů- kladně na temno barvené. Čes. 1. XI. 273. T. tašky hliněné. KP. IX. 172.

339372   Tažicinka Svazek: 4 Strana: 0036
Tažicinka, y, f., ve varhanách, das Zin- kenzeug. Am.

339373   Tažihlav Svazek: 4 Strana: 0036
Tažihlav, u, m., nástroj lékařský ku vy- tahování dětí z lůna mateřského, der Kopf- zieh er. Sm.

339374   Tažihole Svazek: 4 Strana: 0036
Tažihole, pl., f., v solivarnách, der Zug- stab. Sm.

339375   Tažihřeb Svazek: 4 Strana: 0036
Tažihřeb, u, m., der Nagelauszieher. Techn. I. 46.

339376   Tažikleště Svazek: 4 Strana: 0036
Tažikleště, pl., f., die Ziehzange. Śm.

339377   Tažikorek Svazek: 8 Strana: 0423
Tažikorek, rku, m. = vývrtka, Stöpsel- zieher, m. Am. Orb. 20.

339378   Tažikotevník Svazek: 4 Strana: 0036
Tažikotevník, a, m., der Krahnmeister. Sm.

339379   Tažina Svazek: 4 Strana: 0036
Tažina, y, f., der Keper, látka. Rk.

339380   Ťažisko Svazek: 7 Strana: 0893
Ťažisko, a, n. = težisko. Slov. Loos.

339381   Ťažiť Svazek: 7 Strana: 0893
Ťažiť = těžiti. Slov. Loos.

339382   Tažitelný Svazek: 4 Strana: 0036
Tažitelný, tažitý, dehnbar, zügig. T. kov, Us., síla, Zugkraft.

339383   Tažiteluosť Svazek: 4 Strana: 0036
Tažiteluosť, i, f. = vlastnosť pevných těles, že lze je tlakem, tažením, tlučením roz- táhnouti tak, že se tím ani nerozpadají ani do své první polohy nevracejí, tažnosi, die Dehnbarkeit, die Zügigkeit, Zugfähigkeit. Vz S. N.

339384   Tažiti Svazek: 4 Strana: 0036
Tažiti = tížiti. Slov.

339385   Tažitosť Svazek: 4 Strana: 0036
Tažitosť, i, f. = pružnosť, die Elastizität. Leška.

339386   Tažitý Svazek: 4 Strana: 0036
Tažitý, tažitelný, dehnbar. Přípona -itý. Mkl. B. 195. T. dílo, stav, pec. D., Techn. — T. = pružný, elastisch. Leška.

339387   Tažitý Svazek: 8 Strana: 0423
Tažitý = podlouhlý. T. kameň. Brt. D. II. 401.

339388   Tažizvon Svazek: 4 Strana: 0036
Tažizvon, u, m., der Klingelzug, Glocken- mg. Techn. I. 48. Tažizvonka, y, f., die Klingelschnur. Šm.
Tažjar, u, m. = tíže, břemeno. Na Slov.

339389   Ťažkanie Svazek: 7 Strana: 0893
Ťažkanie, n. = potěžkávání. Slov. LObz. XV11I. 78.

339390   Ťažkať Svazek: 7 Strana: 0893
Ťažkať = potěžkávati. T. husy. Slov. LObz. XVIII. 78.

339391   Ťažkať Svazek: 8 Strana: 0423
Ťažkať. Má ona prečo si naňho ť. (stěžo- vati si). Phľd. XII. 667. a j.

339392   Ťažkliť Svazek: 7 Strana: 0893
Ťažkliť = teskliti. Slov. Bern.

339393   Ťažklivosť Svazek: 7 Strana: 0893
Ťažklivosť, i, f. = tesklivosť. Slov. Bern.

339394   Ťažklivý Svazek: 7 Strana: 0893
Ťažklivý = tesklivý. Slov. Bern.

339395   Ťažknosť Svazek: 7 Strana: 0893
Ťažknosť = tesklivosť. Slov. Bern.

339396   Ťažko Svazek: 4 Strana: 0036
Ťažko == těžko. Mor. a slov.

339397   Ťažkolovať sa Svazek: 7 Strana: 0893
Ťažkolovať sa = naříkati. Slov. Nuž ale načo t. sa. Pr. šk. ev. L 7.

339398   Ťažkosť Svazek: 4 Strana: 0036
Ťažkosť, i, f. = těžkost. Mor. a slov.

339399   Ťažkovlak Svazek: 8 Strana: 0423
Ťažkovlak, u, m. = nákladní vlak. Slov. Kal. S. 183.

339400   Ťažký Svazek: 4 Strana: 0036
Ťažký = těžký. Slov. a mor.

339401   Ťažký Svazek: 8 Strana: 0423
Ťažký. Ť. žena = těhotná. Phľd. XII. 3(5.

339402   Tažlivosť Svazek: 4 Strana: 0036
Tažlivosť, i, ť. = die Zugkraft. Deli.

339403   Tažlivý Svazek: 4 Strana: 0036
Tažlivý, zugkräftig. Dch. Tážmluvuosť, gt. téžmluvnosri, f. = týž- mluv, die Tautologie. Nz.

339404   Tažmo Svazek: 4 Strana: 0036
Tažmo — tázaje sc, fragender Weise.

339405   Tažné Svazek: 4 Strana: 0036
Tažné, ého, n. = pivo k okušení ze sudu vytažené, das Kostbier. D.

339406   Tažní Svazek: 4 Strana: 0036
Tažní = tažený, táhlý, pozvolný. Mají tam t. schody. U Rychn. Msk.

339407   Tažnice Svazek: 4 Strana: 0036
Tažnice, e, f. = tažená ručnice, die Kugel- büchse, gezogenes Gewehr, der Stutz, das Stutzrohr, Scheibenrohr. Sp. T. nazývá se na rozdíl od ručnice s hlavní hladkou ruční palná zbraň, jejíž hlaveň vnitř opatřena jest 4—5 úzkými brázdami nebo rýhami, do nichž olověná kulka se vtěsná a tak u výstřelu jistější směr dostává. S. N. XI. 225.

339408   Tažnice Svazek: 7 Strana: 0893
Tažnice = druh křivky. Vně. 64.

339409   Tažník Svazek: 4 Strana: 0036
Tažník, a, m. = stěhovavý pták, der Zug-, Strichvogel. Sp.

339410   Ťažnosť Svazek: 4 Strana: 0036
Ťažnosť, i, f., die Dehnbarkeit, Dehnungs- kraft, vz Tažitelnosť. T. bláninoviny musí se u jednotlivých druhů nártovic rozmno- žiti. Šp. T. mědi. Presl. Chym. 208.

339411   Tažný Svazek: 4 Strana: 0036
Tažný = tahnutelný, hebký, ohebný, dehn- bar, geschmeidig, ziehbar. V. T. kůže, krok, zlato, Ros., stříbro, kov. Vys. — kde: pod kladivem. Vys. — T. okov, der Zieheimer, splav (kterým se něco táhne), die Schleusse. Us. — T. = který táhne, Zug-. T-né ho- vado, vůl, V., kůň, D., dobytek, pila, die Zugsäge, Bc, řemen, der Zugriemen. Šp. Dva brablce oškubané, to jsú naše voly tažné. Sš. P. 672. — T. pták. Vz Tažník.

339412   Tažny Svazek: 7 Strana: 0893
Tažny, dehnbar. — jak: jako vosk. Mj. 41. — T. = táhnoucí. T. síla. NA. IV. 99. — T. = čím se táhne. T. náčiní koňské. Us. Pdl. — T., ziehbar, co lze táhnouti. T. vůz (u atmosfaerické železnice). NA. IV. 222. — T. cesta (pozvolna do vrchu se tá- hnoucí). Us.

339413   Tažný Svazek: 8 Strana: 0423
Tažný. T. robota = s potahem. Vz NZ. III. 405. (r. 1748.).

339414   Tažný Svazek: 10 Strana: 0438
Tažný. T. pouť (při které se postupuje).

339415   Tažný Svazek: 10 Strana: 0671
Tažný mlýn, který uváděli v běh tahouni (zvířata: koně, oslové, voli; koňský, osličí, volský mlýn), nebo lidé vampolami. Vz Čes. 1. XV. 188.

339416   Ťažoba Svazek: 8 Strana: 0423
Ťažoba = závrať. Mtc. 1894. 106.

339417   Ťažoba, ťažobečka Svazek: 4 Strana: 0036
Ťažoba, ťažobečka, y, f., na Slov. = těžkost, die Uibelkeit; tíhota, Beschwerlich- keit. Bern.

339418   Ťažobienka Svazek: 4 Strana: 0036
Ťažobienka, y, f. = mdloba, těžkost, die Ohnmacht, Uibelkeit. Slov. Ps. si. 171.

339419   Ťažobiť si Svazek: 7 Strana: 0893
Ťažobiť si = tížiti, obtěžovati si. Nech si neťažobí učiteľ dlhšie v škole zostať. Slov. Ev. šk. I. 45. — Ť. si = stěžovati si. Na mňa si učiteľ nikdy neťažobí. Rr. Sb.

339420   Ťažoblivosť Svazek: 7 Strana: 0893
Ťažoblivosť, i, f. = obtíž. Slov. DŠk. I. 297.

339421   Ťažovec Svazek: 7 Strana: 0893
Ťažovec, vce, m. = těžovec. Slov. Ssk.

339422   Tažovice Svazek: 4 Strana: 0036
Tažovice, dle Budějovice, Taschowitz, ves u Strakonic. PL. Vz S. N.

339423   Tážu Svazek: 4 Strana: 0036
Tážu, vz Tázati.

339424   -tba Svazek: 4 Strana: 0036
-tba, přípona jmen podst. rodu žen.: mo- dlitba, kletba, krytba. Mkl. B. 218. Vz Tvo- ření slov, -tev, Bž. 330.

339425   -tba Svazek: 7 Strana: 0893
-tba. Cf. Gb. Ml. I. 61.

339426   Tba Svazek: 7 Strana: 0893
Tba, y, f. = dba. Chtě ho od všie tby a péče tělesné odvrátiti. Výb. I. 1174. Z toho jemu děkuji, že má za mě tbu. Otc. 53. a.

339427   tba Svazek: 8 Strana: 0423
tba- spodobeno v dba-: tbáti — dbáti. Cf. Gb. H. ml. L 324.

339428   -tba Svazek: 9 Strana: 0338
-tba konc z původního -tva: modlitva modlitba, kletva-kletba. List fil. 1900. 233.

339429   Tbalosť Svazek: 4 Strana: 0036
Tbalosť, vz Dbalosť.

339430   Tbalý Svazek: 4 Strana: 0036
Tbalý, vz Dbalý.

339431   Tbání Svazek: 10 Strana: 0438
Tbání, n. = dbáni, curatio. Rozk. P. 1521.

339432   Tbáti Svazek: 4 Strana: 0036
Tbáti =dbáti. Co jest člověk, že tbáš na něho? Ž. wit. 143. 3. — čeho. Hus. — nač. Hus. Vz Dbáti.

339433   Tbáti Svazek: 9 Strana: 0338
Tbáti. O tvarech vz Gb H. ml. III. 2 326.

339434   Tbáti nač Svazek: 7 Strana: 0893
Tbáti nač: na Boha. Št. Kn. š. 6, 10., 38., 93. Na vaše bohy netbám. Marg. v. 255. Málo tbal na tento svět. Št. Kn. š. 46. Aniž na tvú hrózu tbámy. Výb. II. 9. Jáz na ty jistě nechciu t. Alx. — čeho. A juž neviem, tbá-ľ tebe. Hr. ruk. 91. (dle opravy Opatrného). — o čem. Tbaju o mú- drosti. Alx. — s inft. Ktož svatého písma netbá čísti; Ktož Boha netbá hledati. Št. Kn. š. 5.

339435   Tbáti zač Svazek: 10 Strana: 0439
Tbáti zač. Svět za ně (boží učení) netbá. Chč. S. II. 182a.

339436   Tbavě Svazek: 7 Strana: 0893
Tbavě, vz Netbavě.

339437   Tbavý Svazek: 4 Strana: 0036
Tbavý = dbalý, pečlivý, zastr. BO.

339438   Tbavý Svazek: 7 Strana: 0893
Tbavý. Kteříž toho nejsou tbavi. Št. Kn. š. 98. Vz Dbavý.

339439   Tbavý nač Svazek: 9 Strana: 0338
Tbavý nač. Život na Boha tbavý. Chč. (List. fil. 1897. 397. ) — s inft. Po něm se ptáti tbav nebude. St. Bes. 11.

339440   Tbity Svazek: 4 Strana: 0036
Tbity, dle Dolany, něm. Hbitt. T. dolejší a hořejší, vsi u Příbrami. Vz Tk. V. 145.

339441   tc Svazek: 8 Strana: 0423
tc mění se a) v c: matce zní jako mace; b) v ts: v fmutfye (smutce). Kat. Vz Gb. H. ml. I. 391., 503.

339442   tc Svazek: 8 Strana: 0423
tc se mění a) v č: statčiti — stačiti, sva- čina m. svatčina, požičiti m. požitčiti; b) v tš v dial. mor.: otše m. otče. Ev. ol. 245. (Gb. H. ml. I. 393., 394., 525.). Ad a): svačna, očenáš, dobyče. Dšk. Jihč. I. 20.

339443   Tci Svazek: 4 Strana: 0036
Tci, gt. tceřo, f. Vz Máti. T. = nevěsta, snacha (zastr. ), dle Schwiegertochter.

339444   Tčení Svazek: 4 Strana: 0036
Tčení, n. = tknutí, die Berührung. V. — T. = nedílná malost, punctum. Ms.

339445   Tčený Svazek: 4 Strana: 0036
Tčený; těen, a, o = tknutý, berührt. — T. = skropený, punctatus, punktirt. Rostl. I. 100. a.

339446   Tčeti Svazek: 4 Strana: 0036
Tčeti, el, ení (zastr. ) = strměti, čněti, her- vorragen. Ramena tčie vzhoru. Výb. I. 960. Vzhůru tčící. Br. — kde: nad vodou. L. Č. okolo jezera. L. V huni šípi tčiechu (=—: vázly). Dal. 59. Vinný kořen na jívě t. má. Jg. — kam odkud. Položeno na dýl dřevo, aby ze země k nebi tčalo. Kane. s. Štěp.

339447   Tčeti Svazek: 7 Strana: 0893
Tčeti, tčieti. Dokud neuzří v jeho rukú jiezvy, ješto hřebové tčali (m. tčeli). Krist. 110. a. Cf. List. fil. 1884. 463., Dotčíti.

339448   Tčicě Svazek: 4 Strana: 0036
Tčicě = tščicě. Z. wit. 118., 142., St. skl. 4. 390.

339449   Tčieti Svazek: 9 Strana: 0338
Tčieti, tču. Zaniklo. Gb. H. ml. III 2. 292.

339450   Tda Svazek: 8 Strana: 0424
Tda = tehda, strč. Gb. H. ml. I. 179.

339451   Tda Svazek: 10 Strana: 0439
Tda teda. Tda kak ť dějí? Marg. brn. 123. (Dět. Jež. Kr. 3a. ).

339452   T'dy Svazek: 4 Strana: 0036
T'dy = tedy. Dal., Bž. 35.

339453   T'dy Svazek: 7 Strana: 0893
T'dy. Výb. I. 174. a j.

339454   Tdyg Svazek: 8 Strana: 0424
Tdyg (= kdy j', kdy jest) velikú bolest měla. Um. R. 100. — Gb. II. ml. I. 152.

339455   1. Tě Svazek: 4 Strana: 0036
1. Tě = tebe (akk. ). Té nestojív nikdy na počátku věty. Vz Ty. V jižních Cech. před akkus. tebe: Já té tebe naučím českou ma- nýru. Kts.

339456   2. Tě Svazek: 4 Strana: 0037
2. Tě v Opavsku a v Přerovsku m.: te: tebe m. tebe. Šb.

339457   3. Tě Svazek: 4 Strana: 0037
3. Tě — ti (dat. ethický) + je (== jest) a užívá se ho správně, když ve prísudku lze položiti jest. Brs. 2. vd. 244. Bóh tě s tebú. Kat. 1603. Tvá tě prosba uslyšaná. 1b. 1599. Byla tě lúka zelená, po ní rosička krvavá; Postil se tě pán Bůh 40 dní. Sš. P. 27., 34. Miloval tě ho. Berg. Tote ta hříšnice žena. Lom. Rozkázaltě byl Bůh. Br. To tě ten svatý otec. Lev papež. Pass. To tě byl cíl práce jeho = to ti jest byl. Mk. Musila tě tu býti drahá řeč boží. Br. Nic na to nedbá a vše tě mu jedno. Jel. Proto chybně: Jsoutě lidé, kteří m.: Jsouť, jsou lidé, kteří... Játě jí jakživa neviděla m.: Já ti jí j. n. Brs. 2. vd. 244. Vz Dativ prospěchu, Slov. I. 563. a. 9. ř. zd., T.

339458   4. Tě Svazek: 4 Strana: 0037
4. Tě, dual — ty dvě. Tě sě obě změnivše. Kat. 2309. — Kat. 2307., 2324.

339459   5. -te Svazek: 4 Strana: 0037
5. -te. Vz -ta.

339460   1. -te Svazek: 4 Strana: 0037
1. -te = přípona 2. os. pl. indik. a im- perat. praes.: bijete, bijte, soudíte, suďte.

339461   2. -te Svazek: 4 Strana: 0037
2. -te sesilovací m.: to na mor. Zlínsku: tente, táte, tote, tyté = tento, tato, toto, tyto, při čemž o v genit. sg. se odsouvá: tohte = tohoto. Brt.

339462   Te Svazek: 4 Strana: 0037
Te místo ti (tobě) v Krkonš. Já te dám; na Mor. tě: uškodí tě. Šb.

339463   1. Té Svazek: 4 Strana: 0037
1. Té, gt., dat. a lok. sg. fem. zájmen ta, dieser; vz Ten.

339464   2. Té Svazek: 4 Strana: 0037
2. Té = to je, v již. Cech. Té chlap = to je chlap. Té melhuba. Kts.

339465   3. Tě Svazek: 7 Strana: 0893
3. Tě. Pusté tě město. M. Věz, že-tě tvá žena blíž k smrti byla. ŽOS. A čím-tě věčší pán Buoh nade vše krále? Št. Kn. š. 4.

339466   6. tě Svazek: 7 Strana: 0893
6. tě- v příčestí trpném se nerozlišuje: zakrútěný, obrátěný. V Podl. Brt.

339467   3 te Svazek: 7 Strana: 0893
3 te (če) v ťo (ćo): ťotka, ťoplo, ćosat (tesati), ćola (tele), ploťo (plete). Vz Brt. D. 135.

339468   4. Te Svazek: 7 Strana: 0893
4. Te = to je. U Domažl. Jrsk.

339469   tě Svazek: 8 Strana: 0424
tě- změněno v ie-: téme, strsl. t?me, tie- mye, Ol. Deut. 33. 20., dial. těch m. těch, tem m. těm. Vz Gb. H. ml. L 392.

339470   -te Svazek: 9 Strana: 0338
-te příp. 3. os. dual, praes. (z pravidel- ného -ta). Obě (ruce) býváte bílé. Vz Gb. H. ml. III. 2. 19. - te príp. 2. os. pl. praes.: nesete. Místo -te bývalo také: -té, -tye; v nářečích je: -té, -tě, -ťe, -če, -cě, -če, -ťo, -co, -ta. Vz List. fil. 1898. 91.

339471   -tě Svazek: 9 Strana: 0338
-tě, m. -te, příp. 2 os. pl. praes. Vz před- cház. -te.

339472   Tě Svazek: 9 Strana: 0338
Tě z ti (dat. sg. ) a slovesa je: To tě (= ti je) byl cíl práce jeho. Br. To tě ten sv. otec, Lev papež. Pass. (Mus. 1861. 106. )

339473   Tě Svazek: 10 Strana: 0672
Tě příklonné. Vz Brt. Sl.

339474   Te deum Svazek: 4 Strana: 0039
Te deum, skrác. z lat. te deum lauda- mus = tě Boha chválíme, chvalozpěv cír- kevní. Dnes máme te deum = takovou mši, při které kněz mši sv. sloužící zpívá: te deum.

339475   Tean-um Svazek: 4 Strana: 0037
Tean-um, a, n., bylo mě. v Kampanii a v Apulii. — Teaňan, a, m. — Teanský.

339476   Teat-e Svazek: 4 Strana: 0037
Teat-e, a, n., bylo město v Samniu. — Teatan, a, m. — Teatský.

339477   Teatr Svazek: 4 Strana: 0037
Teatr (teátr), theatr (theátr), u, m., z řec. — divadlo, das Theater.

339478   Teatralní Svazek: 4 Strana: 0037
Teatralní (teatrální, theatralní, thea- tralní) = divadelní, Theater-.

339479   Teba Svazek: 4 Strana: 0037
Teba, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. 126., Mus. VI. 66.

339480   1. Tebe Svazek: 4 Strana: 0037
1. Tebe, gt. sg. zájmena ty, vz Ty.

339481   2. Tebe Svazek: 4 Strana: 0037
2. Tebe = te, gt. jako akkus. sing, zá- jmena ty. Tebe klade se na počátku věty (ne: te) a po předložkách; ale po předlož- kách klade se někdy také te. Povím to na tě. Mk. Vz Se.

339482   Tebeť Svazek: 4 Strana: 0037
Tebeť = tebe + ť Vz Ty, Ť.

339483   Tebnosť Svazek: 8 Strana: 0424
Tebnosť m. temnosť. Severových. Čechy. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 495.

339484   Tebný Svazek: 10 Strana: 0439
Tebný = temný. Us. místy. Mš.

339485   Tebum Svazek: 7 Strana: 0893
Tebum = tebou. Mor. místy. Brt. D. Téci. Cf. Mkl. Etym. 348., List. fil. 1883. 129, Šf. III. 490., 611. T. v dialektech. Vz List. fil. 1892. 116. — abs. Hmoty kapalné a vzdušné tekou. Mj. 3. Potoci tečiechu té krve nevinné. Výb. II. 19. — komu. Mně to žito letos teče (vypadává). U Chocně a j. Kšk. — kudy. Středem louky tekla voda mezi travou; Zvolna přes jejich tváře tekly slzy. Vrch. Bystrá voda teče dolů dolinou. Us Tč. Tekly mi slzy po mém lícku Sl. ps. Tč. — jak. K jutrní skokem téci. Hr. rk. 277. — čím. Zřím, jak českým nachem reky tekou. Hdk. — odkud (kam). Pěna od úst mu tekla. Vrch. Dejiny z ci- zích pramenů nám tekou. J. Lpř. Pára teče z komory průtokem b pod píst. Mj. 140. — kam. Para teče horem do valce rourou c nad píst. Mj. 141. Od hranic v nitro země vzpoura znova tekla. Hdk. V jediný proud tekly naše slzy. Vrch. Hněvivě na sě tekú. Výb. 1. 815. Ten však na smrť v řeku teče (utíká). Alx.V. v. 1802, (HP. 44.). Lev k němu teče (běží). Ezp. 2006.

339486   Tec Svazek: 4 Strana: 0037
Tec, vz Téci.

339487   Téci Svazek: 4 Strana: 0037
Téci (v ob. ml.: týct, téct), teku, tečeš, teče, tečeme, tečete, tekou; tec (v ob. ml.: teč), teka (ouc), tekl, tečení; těkávati. Koř. tek, currere. Mkl. B. 421. Téci m. tekti, vz Kt. Cf. Péci. — T. = plynouti, běžeti jako voda, fliessen; dštíti, promočiti, einregnen, einnässen; rozpouštěti se, schmelzen, laufen; běžeti, hnáti se, laufen, rennen; se = bě- hati se, pojímati se, läufig sein. Jg. — abs. Mléko teče (kypí). Us. Vrů. A teče vodička, vodička studená, v ní se umívala panenka Maria. Sš. P. 36. Vpadl mi v mé zboží v ju- řínské závrbky přes tekúcí meze. Půh. I. 370. Tvář sě vráská, velikost' sě krčí, bli- káta i tečeta oči. Hus III. 110. Věděli a znali život nynější, tekúcí, nejistý, krátký, v marnosti položený; Oko bliká a teče, ucho ohlúšie, nos zpráchnie. Hus II. 133, 136. Teče jako řeka, jako potok atd. lépe: voda teče řekou, potokem. Km. Tec voda, kam pán káže (= děj se vůle boží). D. Ou tec voda, kam pán káže, třebas na mako- vici (nechať jest pán práv, když tak praví, byť pak byla pouhá lež, nebo: Když chcete tak míti, nechať je tak, ale uzříte, že z toho nic nebude). Mus. Vodu, když teče, proudem nazývej. Kom. Jako voda, kam jí dolů, tam teče (Cf. Kam vítr, tam plášť). Mus. Úřad nemýlí; jestli neteče, aspoň kape. Ros. Bečka, sud, nádoba, hrnec atd. teče. Pytel teče (trousí zrní). Us. Proso teče (prší, vy- padává, je-li větrno). Mor. Šd. Svíčka teče (plaví se). Us., D. — (kam) kudy (kolem, vůkol čeho, mimo co, pod čím, po čem, skrze co, přes co, mezi čím, při čem, za čím, podlé čeho, instr. ). Teče voda kolem, vůkol města. Ros. Potok mimo zahradu teče. Us. Pod městem potóček teče. Dal., St. skl. Krev ze silna Vlaslava po ze- leně trávě v zemiu teče. Rkk. 23. T. skrze zemi. Us. Voda strouhou, trubami, loukou teče. Jd. Aj prúd Pražan jarno přes zdi teče. Rkk. 19. Potok teče mezi vrbami. Us. Voda teče při zdi. Teče ti mléko ještě po bradě (o nedospělém). Us. Šg. Tečie voda, tečie kolo nášho domu. Sl. ps. 41. Sv. krev jest po něm tekla z hlavy, z boku, z čistého života; Zkazuju mu ješče více, by mu tekly bokem plíce, bokem plíce, játra, srdce, by nešidil panen více; Ač teče voda za vodo, za Dřímalovó stodolo; Teče tam voděnk-a dolů po dědině; Co je po vodince, co teče kolajó (kolejí), jako po panence, dyž mně o ňu lajó (lají); Kole našich oken tam teče voda dobrá; Teče voda. velká voda, kolem do kola jabora; Teče voda po potoku dolů, poď má milá, povandrujem spolu; Teče voda Lidečkem, tym fojtovým dvorečkem; Dolů Komnicú kalná voda teče: Teče voda, vo- děnka podlé kováře. Sš. P. 68., 114., 201., 210., 214., 265., 356., 423., 550., 713. (Tč. ). Okolo javora teče voda; Teče voda, teče po potoce k řece na ty pansky mlejny. Er. P. 106., 170. Potok teče údolím. Pref. 267. Po trávě tekl potok krvavě. Alx. Po lidských žlabech kalná voda teče (pomluvy). Č. T. po stružce k mlýnu. Er. P. 190. Téci po kom, po čem == běhati, honiti se. Troj., Rad. zvíř. — jak: crkotem, Sych., crčkem t. Us., proudem. Us. Potok proudem krve lidské tekl. V. Voda teče po žlábcích na mlýn. Krev potůčkem teče (jako potůček). Us. — čím. Pahrbkové budou téci mlékem. Ben. V. Proto již teku slzami oči mé. Orlog. Oblizni jezero krví téci vidieše. BO. Oči tekly slzami. BO. Do země tekúcie mlékem a strdí. BO. Rtové rajských kvítek medem tekoucí. Koll. Mohan vodu teče hlubokú (instr. jakosti). Výb. I. 175. Z kostí sv. Ka- teřiny božím divem olej teče (instr. příčiny). Výb. I. 300. Slíbil jest pán Bóh otcóv tvých dáti tobě zemi mlékem a strdí tekúcí; Také cierkev sv. jest studnice zapečetěná. Proto slove studnice, neb nebeským naučením teče. Hus I. 54., III. 52. — komu odkud (z čeho, s čeho, od čeho). Oči mu tekou. D. Ze země voda teče (pramení se). Slzy z očí mu tekly, krev mu teče z rány, D., z nosu. Us. Z jeho úst řeč tekla naď med sladši. Bern. Voda teče od města k lesu. Od môjho srdiečka krv jarčekom tečie. Ht. Sl. ml. 233. Tak ho ona hněce (hněte), ež z něho krev teče; Nevidím tam žádného, jenom svého milého, a on sobě smutně vzdýchá a krev teče od něho; Dy mi hlavu češe, to mi z ni krev teče; Tvůj bratr je v Netálii, teče z něho pramen vody; Ta vodinka bystrá teče od Hradišča, vzala mně milého jako jiskra. Sš. P. 12., 80., 160., 173., 244. (Té. ). Prvej by z kamenja bystrá voda tjékla, lež (než) by moja milá ke mně slovo řekla. Sš. P. 326. Teče voda od hor dolů. Er. P. 496. Jenž tečete dóm od domu. Žk. 117., Výb. I. 946. 26. Krev mu z srdce teče. Alx. 1124. Potí se, tak s něho teče. Mor. Brt, Teklo s něho jak s vola (pot, krev). Us. Šd. Teče voda od tábora, teče okolo javora. Er. P. 470. Z ní tekla krev 12 let. Hus. II. 403. Struhy ze skal tekúcie. BO. Voda ze sudu tekla, neb sud jest byl pln děr. GR. Po jistbě z oděnie krvaví potoci tečiechu. Dal. 128. Dře, div mu krev z očí neteče. Us. Fch. — komu kam (do čeho, nač, k čemu, v co, proti čemu, za co, pod co). Teče mi do dvora, do světnice (střechou). Voda mi teče do stře- víců. Us. Voda neteče proti vrchu. Ml. Ta voda teče až za naši zahradu. I tekli (= utí- kali) do vsi. Půh. brn. 1406. Voda mu teče do huby, do bot (je mu zle). Jd. Voda teče na kola. Us. T. na koho = hnáti se. St. ski. Vyschnú skorej všecke vody do mora te- kúcé, nežli méno utratené přijde zas ku ruce. Na Slov. Tč. Všecky vody do moře teku. BO. Měla sem galana, měla sem ho ráda, vzala mně ho voda, teča do Dunaja; Do našeho dvora teče voda dvoja, nemysli synečku, že já budu tvoja. Sš. P. 116., 400. Pod ten pražský most teče vodička; Teče voda po potoce k řece; Teče voda proti vodě. Er. P. 122., 171., 246. Žito (pšenice) nemá rádo, když mu za krk teče (když mu prší do klasům Mor. Brt. S klobouku teklo mi za krk. Sd. Krev po mečích v ňadra tečieše. Dal. 128. Jak kdy proti sobě oheň s vodu teče. Kká. Š. 7. Neměvše na tom dosti i tekli do vsi, dobývali mi lidí z do- mov. Půh. II. 314. Tu sien ješutno v Tatary teče (běží). Rkk. 49. Teče mu do boudy; Již mu na kůži teče. Vz Nebezpečenství. Lb., Jg. Voda k městu teče. Us. Aj k hradu voji tecte (= žeňte se, běžte)! Rkk. 18. I hned k boji tekúce (se ženouce). Troj. Prokní teče ruče k (koněm) svojim. Rkk. 48. — za kým = hnáti se, běžeti. Rkk. Nehaj mi, mesiačik, slzu v očiach mojich, veď to, za kým tečú, nezvie nikto o nich. Sl. ps. 113. Krev za dušicú teče. Rkk. 26. Za nímž (vlkem) lační šténci tekú. Alx. 1115. — před kým = běžeti. St. skl. Jelen před ním nedaleko tečieše. Výb. I. 187. — jak. Letí kulka za kulkama, krvi (krev) teče potokama; Teče z tebe pivo jako na provázku. Sš. P. 124, 647. Také řeč a mluva apoštolova proudem svým teče. Sš. II. 26. (Hý. ). Z očí valnou řekou slzy slasti tekou. Sš. P. 17. T. ze šíje potokem. Kat. 1454. Mléko bělúcie tečieše potokem. Kat. 3453. Proudem téci (instr. způsobu). V. Krev po- tůčkem teše. Er. P. 467. — jak daleko. Pramen ten prudkým tokem za dvě míle (akkus. míry) teče. Har. — proč. Ze všech ran krev teče pro tebe člověče. Sš. P. 75. Aby od mých očí pro mou nejmilejší slzí potok tek. Er. P. 190. — s kým kam: (s vojskem) k šturmu téci. Alx. 1134. Tekú s řebřími, s motykami. Alx. — kdy. A po jeho (Mikulášově) skončenie z jeho sv. hrobu božiem divem olej teki. Pass. 40. (Hý. ). — kde. Po čem teče. v mlýně voda na kola? Er. P. 23. Cf. T. kudy. — jak dlouho. I uvázav jest rány, prve staviv krev na krstu, aby netekla, to věz shladiv hřiech, jenž teče po člověku až do krstu. Hus II. 337. — adv. Na skrze téci, V., dolů, D., ven t. (prameniti se). — se. Psi se tekou. Reš. Varuj sě jelena, vlka, psa, býka i ned- věda, kdyžť sě tekú. Hus I. 201. Vz na- hoře. — se s kým: klisice s ořem se teče. Mar. Pol.

339488   Téci Svazek: 7 Strana: 1391
Téci. Lidé tekoucí v žádostech. Chč. m. s. III. 30.

339489   Téci Svazek: 8 Strana: 0424
Téci. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84.

339490   Téci Svazek: 9 Strana: 0338
Téci. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 170. To bude ven z života téci (nyní: poteče). Maš. ruk. 224b. Teklo, ako čez riečicu. Mus. slov. III. 74. — T. = běhati se, pářiti, se. Když se medvědi v zimě tekou a samice obřezí. Když se myši tekly. Ezop. 350., 69.

339491   Tecín Svazek: 4 Strana: 0038
Tecín, u, in. Z těchto kostelů má každý míti kus svobodného pole a roční požitek mešní, který se obecně tecín nazývá. Listina nájemní 1308. (Vck. Vsacko, str. 110). 1. Teča, Tyča, dle Káča; řeka Etsch, Šm., Ečava, Adiže. Rk.

339492   Téct Svazek: 10 Strana: 0439
Téct = téci. Us.

339493   Teč Svazek: 9 Strana: 0338
Teč. Touto interjek. se zvířata odhá- nějí. Koza, teč! U Křenovic. Vchř.

339494   2. Teča Svazek: 4 Strana: 0038
2. Teča, dle Báča, m., od tek (uteku) + ja, cursor. Mkl. B. 77.

339495   Tečečkovaný Svazek: 4 Strana: 0038
Tečečkovaný; -án, a, o, tečkatý = drob- nými tečkami znamenaný, punktirt. Rst. 505.

339496   Tečelec Svazek: 4 Strana: 0038
Tečelec, lce, m. = řeka Morava tekoucí mohutnějším proudem od Veselí bzeneckými lukami k Rohatci. Šd.

339497   Tečení, n Svazek: 4 Strana: 0038
Tečení, n., das Fliessen, der Fluss. Žena, jenž krve tečenie trpieše t. j. krvotoká. Hus II. 403. T. krve z nosu, V.; t. očí (sl- zení, krhavosť), V., svíček. D. — T. = bě- žení, das Laufen. D. Vz Téci.

339498   Tečenský Svazek: 7 Strana: 0893
Tečenský, ého, m., os. jm. Arch. II. 179., VII. 723., VIII. 416.

339499   Tečený Svazek: 4 Strana: 0038
Tečený; -en, a, o = dotčený, jmenovaný, obbenannt. Bratr tečené Hevárovej ženy znal sě, že... NB. Tč. 163.

339500   Tečice Svazek: 4 Strana: 0038
Tečice, dle Budějovice, Tetschitz, ves u Zástavky na Mor.

339501   Tečieše Svazek: 4 Strana: 0038
Tečieše, zastr. == teklo (mléko). Kat.

339502   Tečiněves Svazek: 4 Strana: 0038
Tečiněves, vsi, f., Teschendorf, ves u Oušti. Vz S. N.

339503   Tečisko Svazek: 7 Strana: 0893
Tečisko, a, n. = tečiště, Flussbett, n Slov. Loos.

339504   Tečiště Svazek: 4 Strana: 0038
Tečiště, ě, n. = řečiště, potočiště, koryto, das Bett. Nz.

339505   Tečka Svazek: 4 Strana: 0038
Tečka, y, f. = dotknutí, die Berührung. Uhodil-li hráč o míč palestrou jen tak, že se ho dotekl, udělal tečku, pakli jej plně uhodil, udělal koláč. U Jičína, Jg. — T., rus. točka = bod, punkt. Krok. Strsl. t-bčbka, tyčka, punctum, od tbk ve tknu, příp. -tka, der Punkt. Mkl. B. 266. T. desetinná. Tečku desetinnou o jedno místo k pravé, k levé pomknouti n. posunouti. Nz. — T. v botan. = krůpěje drobničká, stejná, jinobarvá. Rst. 505. — T. — tyčka u plotu, die Zaunstange. U Blanska. Ktz. — T. u noty prodlužuje ton o polovici jeho trvání, dvě tečky o po- lovici a čtvrť. Vz Mit. 109.

339506   Tečka Svazek: 7 Strana: 0893
Tečka. Cf. Gb. Ml. II. 56. T. násobivá. Šim. 70. — T. = malá okrouhlá skvrna na krovkách. Kk. Br. 6.

339507   Tečkatý Svazek: 4 Strana: 0038
Tečkatý, vz Tečkovaný.

339508   Tečkoboký Svazek: 9 Strana: 0338
Tečkoboký zdlouhavec, athous circum- seriptus, brouk. Klim. 434.

339509   Tečkobřichý Svazek: 9 Strana: 0338
Tečkobřichý, vz Rýhonosec, Vějířnatec.

339510   Tečkokrový Svazek: 9 Strana: 0338
Tečkokrový zúženokrovec, brouk. Klim. 661. Vz Křovák, Vřetenostehník, Štítonoš.

339511   Tečkokřídlec Svazek: 7 Strana: 0893
Tečkokřídlec, delce, m., feronia, Grab läufer, Atterlaufkäfer, Striemenlaufkäfer. Vz Kk. Br 36.-39.

339512   Tečkokřídlec Svazek: 9 Strana: 0338
Tečkokřídlec. Vz také Klim. 744.

339513   Tečkokřídlec Svazek: 10 Strana: 0439
Tečkokřídlec, dlce, m., pterostichus, brouk. Vz Ott. XX, 948.

339514   Tečkolemý Svazek: 9 Strana: 0338
Tečkolemý, vz Slunéčko.

339515   Tečkonosý Svazek: 9 Strana: 0338
Tečkonosý, vz Břicháč, Vrtař.

339516   Tečkopásý Svazek: 8 Strana: 0424
Tečkopásý tečkokřídlec Klim. 39.

339517   Tečkopis Svazek: 4 Strana: 0038
Tečkopis, u, m., die Stigmographie.

339518   Tečkorýhý Svazek: 8 Strana: 0424
Tečkorýhý. Vz Zárojník (3. dod.).

339519   Tečkořadý Svazek: 8 Strana: 0424
Tečkořadý zdobník, korohryz (brouci). Klim. 84., 325. Cf. Vodnář (3. dod.).

339520   Tečkoševý Svazek: 9 Strana: 0338
Tečkoševý žlutopásec, brouk. Klim. 653.

339521   Tečkoštítý Svazek: 8 Strana: 0424
Tečkoštítý obloštítec, kružák, jamkatec, maločlenník, jamník (brouci) Klim. 55., 172., 270., 319., 328.

339522   Tečkovací Svazek: 4 Strana: 0038
Tečkovací, Punktir-. T. péro, způsob, die Punktirmanier. Nz.

339523   Tečkovaně Svazek: 7 Strana: 0893
Tečkovaně, punktirt. T. pruhovaný. Kk. Br. 20. 503

339524   Tečkování Svazek: 4 Strana: 0038
Tečkování, n., die Punktirmanier. Nz. Vz KP. I. 383.

339525   Tečkovaný Svazek: 4 Strana: 0039
Tečkovaný; -ván, a, o, tečkatý, punk- tatus, punktirt. V rostl. = velmi drobnými a stejnými krůpějemi jinobarvými zname- naný n. př. černě t-ný: rub listů kyhanko- vých čili brusnicových; žlaznatě t-ný, když tečky pochodí drobnými žlázkami jako listy ožankovitých. Rst, 505. T. lodyha atd. Rostl. T. čára. Nz.

339526   Tečkovaný Svazek: 7 Strana: 0894
Tečkovaný. T. krovky, papír, čára. Us. Pruhovitě, jemně t. Kk.

339527   Tečkovati Svazek: 4 Strana: 0039
Tečkovati = tečky dělati, punktiren.

339528   Tečkovati Svazek: 7 Strana: 0894
Tečkovati čáru, punktiren. Jrl. 425.

339529   Tečkovátko Svazek: 4 Strana: 0039
Tečkovátko, a, n., u klempířů, der Kar- niffelmeissel. Šm.

339530   Tečkovitý Svazek: 7 Strana: 0894
Tečkovitý, punktirt.

339531   Tečkovka Svazek: 10 Strana: 0439
Tečkovka, y, f., druh hádanky.

339532   Tečkový Svazek: 4 Strana: 0039
Tečkový. T. vyšívání, die Stigmastickerei. Dch. T. síť (u vyšívání), das Punktnetz. Dch.

339533   Tečn Svazek: 9 Strana: 0338
Tečn = Děčín. Holic. 20.

339534   Tečna Svazek: 4 Strana: 0039
Tečna, y, f., die Sehne (kruhu). Ck. Vz Tečný, Strojení tečen. Dch.

339535   Tečná Svazek: 4 Strana: 0039
Tečná, é, f., vz Tečný.

339536   Tečna Svazek: 7 Strana: 0894
Tečna vratová, Šln. I. 67., obratníková. Stč. Dif. 186.

339537   Tečna Svazek: 10 Strana: 0672
Tečna, y, f. = tangenta. Vz Ott.

339538   Tečnice Svazek: 7 Strana: 0894
Tečnice, e, f., Tangente, f. Jd. Geom. III. 11., Let. Mt. S. V. 2. 105. Vz Tečný.

339539   Tečný Svazek: 4 Strana: 0039
Tečný, tangens. T. čára doplňku, dotečná, doteéka, die Kotangente. Nz. Vz S. N. T. čára n. přímka, tečná, tangenta, die Tan- gente. T. plochy, tangirende Flächen. Nz. Vz Tangenta.

339540   Tečný Svazek: 7 Strana: 0894
Tečný. Tečná = přímka, která s kruhem jen v jediném bodu se stýká. Jdč. T. pa- prsky, ZČ. III. 7., rovina. Vnč. 3., 106., 424.

339541   Tečovice Svazek: 4 Strana: 0039
Tečovice, dle Budějovice, Tetschowitz, ves u Napajedel.

339542   Tečva Svazek: 9 Strana: 0338
Tečva, y, m., os. jm. Uč. spol. 1897. VIII. 15.

339543   Teď Svazek: 4 Strana: 0039
Teď, v obec. mluvě: íejď, prodlužuje se pod Krkonš. a j. v tejdka, tejďkononc. Kb. Znamená 1. nyní, jetzt, nun, diesmal, gleich, dermalen. V. Teď deset odbilo. Us. Aj teď když půjdeš ode mne, udáví tě lev. Br. Teď právě, teď nyní. Ros. Teď a těchto ěasův. Čr. — Kom. - 2. = zde, tu, ejhle, hier, da. Adame, kde jsi? Odp.: Teď jsem pane. Solf., Kom. Teď níže vypisovati budu. Har. Svědkové moji teď jsou. Lom. Odkud je, kdo teď moci bude nasytiti chleby na púšti ? Teď sem, sluha tvój. Bj. Teď máš to, což jest tvé. ZN. Vstalť jest, nenieť teď (= tuto); Máte-li teď něco, jenž by se jedlo?; Když sú řekli apoštolé: Aj dva meče teď! Hus II. 133., 147., I. 177. (Tč. ). Teď srny! Smil v. 2072.

339544   -teď Svazek: 7 Strana: 0894
-teď = náměstkový živel složených s před- ložkami příslovcí : doteď, odteď, poteď = dokud, pokud, odkud. Mor. Brt. D. 176.

339545   Teď Svazek: 7 Strana: 0894
Teď — hic, zde. Asn. 4. Nebo t. jest Bóh. Ev. olom. 47. 15., Ž. kl. 47. 15. Teď jest syn mój milý. Ev. víd. 2. T. ciesta jich. Ž. kl. 48. 14. — Od t. = ex tunc. Od t. hněv tvój. Ev. olom. 75. 8., Ž. kl. 75. 8. Stolice tvá od t. Ib. 92. 2., Ž. kl. 92. 2.

339546   Teď Svazek: 8 Strana: 0424
Teď = tam, tu. Cf. Krok 1892. 257.

339547   Teda Svazek: 7 Strana: 0894
Teda. Cf. Mkl. Etym. 367.

339548   Teda šp Svazek: 8 Strana: 0424
Teda šp. m. tedy. To slovo zavrženo býti má, neb jest zkaženo, užívají ho jen sedláci aneb jim podobni. Bl. Gr. 123. Ale posud se ho užívá.

339549   Teda, tedať Svazek: 4 Strana: 0039
Teda, tedať = tedy, so, also. Vz Věta výsledná. Klade se z pravidla za prvním slovem. Strany užívání ho vz Tedy. Proč teda křtíš, když nejsi Kristus? Nu teda, A tak teda a tak tedy. Ros. — Jestli — teda, když — teda. Když mají spáti, teda chodí. Rad. zv. Jestli nezapřel, teda tě zklamal ten, který řekl: Třikrát mne za- příš. Lom.

339550   Tedáček Svazek: 9 Strana: 0338
Tedáček, čka, m. = kdo říká: tedy. Ne- tolice. Kub. 364.

339551   Tedaj Svazek: 4 Strana: 0039
Tedaj = tehda, damals. Slez. Klš.

339552   Tedaj Svazek: 7 Strana: 0894
Tedaj = tehdy. Mor. Brt. D. 176.

339553   Tedajší Svazek: 4 Strana: 0039
Tedajší =- tehdejší. Slez. Klš.

339554   Tedáž Svazek: 4 Strana: 0039
Tedáž = teda, tehdáž, tum, tunc, dann, alsdann. Když umíráme, tedáž souzeni bý- váme. V. Když domů přijdeš, tedáž to psaní otevři (teprv potom). Ros. — T. na Slov. = velmi, sehr, ganz und gar, gänzlich, völlig. T. pěkně. Bern. — Jg.

339555   Tede Svazek: 4 Strana: 0039
Tede. A tede, nunc ergo. BO.

339556   Tedě Svazek: 7 Strana: 0894
Tedě = ecce. Viece, nežli Jan t.; Aj dva meče t. Ev. olom. 224., 257.

339557   Tede Svazek: 8 Strana: 0424
Tede, strč., tunc, hic, tedy. Gb. H. ml. I. 179.

339558   Tedé Svazek: 8 Strana: 0424
Tedé = teď. U Tišňov, a Kunšt. Brt, D. IT. 197., 240.

339559   Tedéčke Svazek: 8 Strana: 0424
Tedéčke = teď. U Tišňov. Brt. D. II. 197.

339560   Tedej Svazek: 8 Strana: 0424
Tedej = teď. Brt. D. II. 260. (Žďár.).

339561   Tedejž Svazek: 10 Strana: 0439
Tedejž = tehdy. Vých. Čech. Jrsk. XXV. 237.

339562   Tedéky Svazek: 8 Strana: 0424
Tedéky = teď. U Tišnov. Brt. D. II. 197.

339563   Tédeň Svazek: 4 Strana: 0039
Tédeň = týden. Mor. Vz Týden.

339564   Tedět Svazek: 4 Strana: 0039
Tedět. Odpovědě: Tedét sem (tu jsem, ecce adsum). BO.

339565   Tedeva Svazek: 9 Strana: 0338
Tedeva = tehdá, tenkráte. Val. Tům. 16., 39.

339566   Tédi Svazek: 8 Strana: 0424
Tédi = tehdy. U Kunšt. Brt. D. II. 229.

339567   Tédivá Svazek: 8 Strana: 0424
Tédivá = tehdy. U Kunšt. Brt. D. II. 229.

339568   Teďka Svazek: 7 Strana: 0894
Teďka = teďko. Cf. Mkl. Etym. 152.

339569   Teďkaj Svazek: 8 Strana: 0424
Teďkaj = teď. U Litovle. Brt. D. II. 111.

339570   Teďkej Svazek: 9 Strana: 0338
Teďkej = teď. Vých. Cech. Čes. 1. VII. 449.

339571   Teďko, teďky Svazek: 4 Strana: 0039
Teďko, teďky — právě teď, eben jetzt. T. tu byl. Až do teďka. Zlob. Já teďky mám na lži dosti. Dač. — T. = zde, hier. Hle, teďky jest již ten muž. Lom.

339572   Tedkojc Svazek: 10 Strana: 0439
Tedkojc = teďko. Dšk. Km. 46.

339573   Teďkom Svazek: 9 Strana: 0338
Teďkom = teď. Hoř. 82.

339574   Teďkomejc Svazek: 9 Strana: 0338
Teďkomejc = teďko. V Krkonš. Rais. Pot. 138.

339575   Teďkon Svazek: 7 Strana: 0894
Teďkon = teďko. Us.

339576   Teďkon Svazek: 8 Strana: 0424
Teďkon = nyní. Dšk. Jihč. I. 11.

339577   Teďkymej Svazek: 7 Strana: 0894
Teďkymej = teďko, nyní. U Rychnova. Vk.

339578   -tedln Svazek: 8 Strana: 0424
-tedln m. -teln, d vsuto: spasitedlný, sly- šitedlný. Gb. H. ml. I. 409.

339579   -tedlný Svazek: 4 Strana: 0039
-tedlný, vz -telný.

339580   -tedlný Svazek: 9 Strana: 0338
-tedlný u Husa. Vz List. fil. 1899. 458.

339581   Tední Svazek: 4 Strana: 0039
Tední = nynější, jetzig. Us.

339582   Tednosť Svazek: 4 Strana: 0039
Tednosť, i, f., das Dasein. Božská t. MM.

339583   Tedova Svazek: 4 Strana: 0039
Tedova = tehda. U Bělé. Olv. Vz Tedyva.

339584   Tedovai Svazek: 7 Strana: 0894
Tedovai = tehdy. U Lipova na Mor. Brt. D. 176.

339585   Tedražice Svazek: 4 Strana: 0039
Tedražice, dle Budějovice, Tedraschitz, ves u Sušice. PL. Vz S. N.

339586   Tedť Svazek: 4 Strana: 0039
Tedť (ecce) umierajie. BO. Vz Ť, Teď.

339587   Tedť Svazek: 7 Strana: 0894
Tedť. Pakliby kto pomlúvání o pánu na- šem takových nepozuostal, t. my osvědču- jem, že . . . Arch. II. 268.

339588   Tedy Svazek: 7 Strana: 0894
Tedy. Cf. Mkl. Etym. 367. — T. = tehdy. T. to bylo, jak se nám kráva otelila. Us. Šd.

339589   Tedy, tedyť Svazek: 4 Strana: 0039
Tedy, tedyť, klade se obyč. za prvním slovem věty, lat. ergo, igitur, itaque. T. klade se, 1. když co vynášíme, co z předcházející věty jako z pramene svého vychází, so, also, daher, nun, denn, dann, demnach, folglich. Láska zůstane na věky. Co tedy k věčnosti patří, to za základ všemu jinému kladeno býti má. Kom. Když jakýsi Peršan k La- cedaemoňanu pravil:, Pro množství střel slunce viděti nebudete, ' odpověděl tento: , Tedy v stínu budeme bojovati. ' Kos. Ná- sleduje tedy z toho, že... Ros. Má se tedy říci. Knst. Když den nastane, tedy i mrá- koty zahnány budou. Br. Když přijdeš domů, tedy to psaní otevři a dříve nic (i. e. tehdáž). Ros. — Pozn. V závětí po spojkách tedy také se vynechává. Nebudeš-li poslouchati (tedy, tak) budeš bit. Vz Jestliže, Tak. — 2. Nejvíce v otázkách a v imperativu, ve kteréžto příčině věty takové za účinek vět předcházejících znamenáme: Nejsmeť synové noci ani tmy: nespěmež tedy jako i jiní, ale bděme. Br. Jděme tedy po svých. Us. Nu tedy dělejte, jak rozumíte. Začněme tedy. Tedy tam jdi. Co tedy máme činiti? — 3. Po- ukazujíc k okolnostem předcházejícím vy- světluje z nich nějakou událosť. Toho času byl Miltiades nemocen, tedy mluvil za něho jeho bratr. Kos. — 4. Touto spojkou se mlu- vící, uchýliv se od věci, k hlavní věci zase zpět vrací. Často se pravím přičiňuje. Kos. — Pozn. Někteří spisovatelé nemíchají tedy = proto s tehdy = tehdáž, tenkráte; ale obě slova mají týž význam a tedy se tehdy klade místo tedy. Když jest nejlepší hra, tehdy (tedy) přestaň. D. Nechodívej za mnó, oči ti vypadnó, tedy (= tehdy) bylo chodiť, dyž sem byla panno. Sš. P. 290. Cf. Tehdy. — Vz Věta výsledná, příčinná a Teda, — Tedy, v tedy (na Slov. ), adv. = toho času, damals, zu der Zeit. Baiz. —

339590   Tedyk Svazek: 8 Strana: 0424
Tedyk = tedy. Dšk. Jihč. I. 31.

339591   Tedyť Svazek: 4 Strana: 0039
Tedyť (tedy + ť) klade se na počátku věty = tedy, also. Tedyť ho musil bíti. Ros. T. jděme. Us. — Tedyž (tedy + ž), když tedyž = někdy, co neviděti, einmal, ehe man sichs versieht. Řekl pak David: Když tedyž sejdu od ruky Saulovy. Br. Vz Tedyž.

339592   Tedyva Svazek: 4 Strana: 0039
Tedyva — tehda. U Poličky. Kd. Vz Te- dova.

339593   Tedyž Svazek: 4 Strana: 0039
Tedyž. Přidě dyž t. = přijde co neviděť, z nenadání. Slez. Klš. Vz Tedy (konec).

339594   Teedka Svazek: 4 Strana: 0039
Teedka, y, f., teedia. Rostl. I. 257. b.

339595   Teěkokřídlec Svazek: 8 Strana: 0424
Teěkokřídlec, dlce, m., pterostichus, brouk. T. červenonohý, p. rufitarsis, černo- hlavý, strenuus, černý, aterrimus, čilý, inter- stinctus, dlouhotečký, oblongopunctatus, hlad- koprsý, diligens, horský, aethiops, hrabavý, fossulatus, chobotnatý, subsiuuatus, Illigerův, Illigeri, jamkovaný, foveolatus, Jurinelův, Ju- rineli, kovový, metallicus, kýlobřichý, nigrita, ladný, concinus, malý, minor, mnohotečný, multipunctatus, nejčernější, nigerrimus, ne- stejný, inaequalis, něžný, gracilis, obecný, vulgaris, obtížný, incommodus, Panzerův, Pan- zeri, Prevostův, Prevosti, příčný, transversa- lis, prodloužený, elongatus, Selmannův, Sel- mauni, skvrněný, inquinatus, souměrný, mau- rus, Sturmův, negligens Sturmi, světlooký, 'niger, tečkopásý, fasciatopunctatus, uhločerný, anthracinus, úzký, macer, válcovitý, cylindri- cus, vláhový, madidus, vyklenutý, melas, Wel- lensův, Wellensi, zakrnělý, pumilio, ztlustlý, unctulatus, zúžený, angustatus. Vz Klim. 34.—60.

339596   Teesdalka Svazek: 4 Strana: 0039
Teesdalka, y, f., teesdalia. Rostl. I. 217. a.

339597   Teesdálka Svazek: 10 Strana: 0439
Teesdálka, y, f. T. nahoprutá, teesdalia nudicaulis, rostl., nahál, chudina. Čes. 1. XIV. 372.

339598   Tef-tef Svazek: 10 Strana: 0439
Tef-tef (frk-frk), fr. automobila. Vz Nár. list. 1902. č. 319. 1. feuill.

339599   Tefroid Svazek: 4 Strana: 0039
Tefroid, u, m., nerost. Vz. Bř. 171.

339600   Tege-a Svazek: 4 Strana: 0039
Tege-a, e (akk. -u, instr. -ou), f., bylo mě. v Arkadii. — Tegean, a, m. — Tegejský. Vz S. N.

339601   Tegeza Svazek: 10 Strana: 0439
Tegeza, y, f. = toulec, z lat. tegera. Lbk 108.

339602   Tegl Svazek: 4 Strana: 0039
Tegl, e, teglík, u, m., tyglík, není nutně z něm., vz Mz. 346. Tiegl, m. T. z hlíny, Br., tyglík, kelímek, pánvice, rendlík, pánev, test. Vz Test. - T. = modravý mastný jíl plný skořápek, der Tegel. T. mušlový, her- nalský. Krč. 938., 939.

339603   Tegl Svazek: 8 Strana: 0424
Tegl = neogenní jíl. Vz Mtc. 1895. 76.

339604   Těh Svazek: 4 Strana: 0040
Těh, u, m., zastr. = kloub, das Glied, Ge- lenk.

339605   Těh Svazek: 9 Strana: 0338
Těh, u, m. Stroj pracuje šesti až desíti těhy v minutě. Ott. XIV. 348b. Sr. Těhnění.

339606   Těha Svazek: 7 Strana: 0894
Těha, y, f. = tíha. Slez. Šd.

339607   Těhan Svazek: 4 Strana: 0040
Těhan, a, m., nephrotoma, hmyz dvoj- křídlý. Krok. II. 264.

339608   Těharka Svazek: 7 Strana: 0894
Těharka, y, f. = potok v Písecku.

339609   Těhař Svazek: 4 Strana: 0040
Těhař, e, m. T-ři = lid obecný, oráči, řemeslnici, kramáři, St., rolníci, nádenníci. Kšch.

339610   Těhař Svazek: 7 Strana: 0894
Těhař. Št. Kn. š. 170. 21., Mkl. Etym. 351.

339611   Těhařství Svazek: 7 Strana: 0894
Těhařství = rolnictví atd. Vz Těhař. Št. Kn. š. 158. 22.

339612   Těhce Svazek: 10 Strana: 0439
Těhce = těžce. Jak je mi t. Chodsky. Mš.

339613   Tehd Svazek: 4 Strana: 0040
Tehd = teď. Isáku, dežs byl ? A on mi j dal odpověď: Tehd jsem u Jana byl. NB. Tč. Mne potřebie nic nenie, než t. žid pro tě poslal a chce, aby jemu plátce byl; Obe- slal nás t. očim žalobníků, abychom k němu přišli; Svědomie ždovo tehd máme, jakoby v tom listě stálo; Svedomie to vám tehd v tomto listu posíláme; Stěpáne, t. vás z ru- kojemstvie vyvazuji; Ten list t. nedávno před nás přinesen jest; Kmotře, t. jsú (pe- níze); A od té chvíle nejsem napomínán až t.; T. svědomie máte; A t. (= zde) toho listu připiš. NB. Tč. 4., 11., 27., 28., 65., 85., 119., 129., 149., 160. a na mnohých jiných místech.

339614   Tehda Svazek: 4 Strana: 0040
Tehda = toho času, v ten čas, damals, zu der Zeit, alsdann. Strsl. tbgda, tum, příp. -da, jíž tvoříme adverbia vystihující čas, do něhož spadají. Mkl. B. 207. T. jemu fojt řekl; Když fojt s konšely jsú se jich ptali hned tehda, když se jest ta vražda stala... NB. Tč. 33., 72. Tehda, ježto byl jat; Tehda mají úředníci tam jeti a zeptati se, které by lány její byly. Půh. II. 210., 550. T. jeden z knížat. Lom. Pakli by který ne- přijel, tehda ten aby příčinu svého nepří- jezdu oznámil. Zříz. Ferd. Vz Tedy.

339615   Tehda Svazek: 7 Strana: 0894
Tehda. Cf. Mkl. Etym. 367. T. v tu ho- dinu. Pass.

339616   Tehdavaž Svazek: 8 Strana: 0424
Tehdavaž. 1684. L. posíl. 74.

339617   Tehdáž Svazek: 4 Strana: 0040
Tehdáž = tehda, toho času, dazumal, da- mals, zu der Zeit, dann, tunc. V. T. a tehdy praví se o minulosti (tunc, damals), avšak také o budoucnosti (tum, dann). A když se smířili, tehdy (tehdáž) se zase sem přistě- hoval. Budu-li ty peníze kšaftovati, tehdy bych je dala po přátelích. Zk. 0 blahosla- vení ti lidé, kteříž ho tehdáž (té chvíle) mi- lostivého míti budou. Kom. Protiž tomu Bartoň praví, že jeho jest tehdáž ihned ob- žaloval; Vystavil jest před nás Tomana, kterýž jest u fojta tehdáž dělal; Kterážto poručila jest nětco statku svého Anně tetce svej, tehdáž manželce spoluměšténína na- šeho. NB. Tč. 65., 129., 187. T. vyšla na jevo jeho udatnost Flav. A t. uhlédáš. Jel. — Když — tehdáž; tehdáž — když. Když hrušky zrají, tehdáž se česati mají. Prov. Čechové tehdáž zpívají, když se najedí. V. Mluv tehdáž, když hus prdne a veš zakašle. Prov. Senator t. se přimlouvej, když naň podáno bude. V.

339618   Tehdážní Svazek: 4 Strana: 0040
Tehdážní = co tehdáž bylo, damalig. Scip.

339619   Tehde Svazek: 8 Strana: 0424
Tehde = tehda. U Císařova. NZ. VI. 75.

339620   Tehdejšek Svazek: 4 Strana: 0040
Tehdejšek, šku, m., die damalige Zeit.

339621   Tehdejšek Svazek: 7 Strana: 0894
Tehdejšek, polož před: Tehdejší.

339622   Tehdejší Svazek: 4 Strana: 0040
Tehdejší, vz Nynější. Příp. -šjb. Mkl. B. 341. Damalig. Učitelé tehdejšího času. Br. Podlé způsobu tehdejšího mlácení mluví. Br.

339623   Téhdi Svazek: 8 Strana: 0424
Téhdi = tehdy. U Kunšt. Brt, D. II. 240.

339624   Téhdivá Svazek: 8 Strana: 0424
Téhdivá = tehdy. U Kunšt. Brt. D. II. 240.

339625   Tehdivá Svazek: 9 Strana: 0338
Tehdivá = tehdy. U Polné. Hoš. 101.

339626   Tehdov Svazek: 10 Strana: 0439
Tehdov = tehdy. Han. Šb. D. 49.

339627   Tehdová Svazek: 7 Strana: 0894
Tehdová = tehda, toho času, damals. Mor. Brt. Val. Vck. T. bylo tlúščka ovec (mnoho). Brt. D. 278.

339628   Tehdy Svazek: 7 Strana: 0894
Tehdy. Cf Mkl. Etym. 367. Kohož t. (= tedy) se báti budu ? Bart. 175. Na konci za Št. polož: Kn. š. 2.

339629   Tehdy, tehdyť Svazek: 4 Strana: 0040
Tehdy, tehdyť = tehdáž, tunc, damals, zu der Zeit. V. Tehdy Svatopluk v Moravě králem byl. Dal. Jemuž tehdy Pšov děli. Dal. A když jsme před pána přišli, t. jest pán řekl, aby jej uručil, kto by jemu z čeho vinu dal. NB. Tč. 7. A kdyby panský potaz vynesen býti měl, t. k vynášení potazu nej- vyšší sudí král. čes. má kázati... Zříz. F. I. A. X. 2. A když jest Maštale uničen byl, t. jest Mužík obeslal Klimka; Tehdá Václav dal Jurkovi pohlavek a on jemu zase; Aon jest živ byl ještě t., když jsú právo osadili. NB. Tč. 7., 72., 96. Mluv s Bohem, chce-li té úředníkem mieti a kdyžť povie, že chce, t. buď knězem. Hus 1. 267. Když nenie v mysli libého myšlenie, t. nenie i zlého přivolenie, jímž najprve hřiech jest dokonán; Jakžbychom co prosili, jenž by od nás ne- vedlo k té plnosti, tehdy by nebyla hodna prosba; A jakož sem t. lid svój od Faraona vysvobodil, tak i tě vysvobodím z kacieřóv; Nynie vidíme skrze zrcadlo v podobenství, ale t. uzříme tvář v tvář. Hus I. 310., 275., III. 19., 29. Vz strany užívání slova tohoto: Tehdáž. — Tehdy = tedy, demnach, daher, also, denn. Poněvadž tehdy, a tak tehdy. Ros. Vybeřiž sobě t. Tkad. Poněvadž Sol- kovej sestra měla své věno od prvního i od druhého muže, t. již dědičku nebyla. Půh. II. 221. Poněvadž t. na věky živ má býti, ktož jie duostojně tělo božie, zasě zpětně věz, ktož nejie dóstojně těla božieho, ne- bude živ. Hus III. 174. Vy tehdy se nyní pozdržte. Flav. Jděme t. Us. Vz Tedy. — Ve hlavních větách po větách časových a podmiňovacích se vypouští, vz Tedy, Tak, Jestliže. V Che. P. slovem tehdy hlavní věty počínají se velmi zhusta v rozličných souvětích, jako: a) v časových: Protož když takoví lháři jmenují a mluví slovo božie ústy, tehdy jest jistota... 132. b. Nebo když nastane zamúcenie pro slovo božie, tehdy se pohoršie. 136. a. Ale když jest spasitel ďábla přemohl a zahnal, t. jsú an- dělé pristúpili. 163. b., 56. b. atd. — b) Vpod- mínečných. Protož nebude-li to dielo míti založenie pravého z Boha, t. se pohorší. 136. b. A potom jestli prikázanie božie k tomu, aby živí ty spící vyprostili z pekla, t. muož právě ta véc zakládána býti na vieře. 172. b. — c) Ve příčinných. A poně- vadž i první i poslední z milosti přijímají, t. jediné větší milosť v odplatě muožem znáti. 128. b. Poněvadž poslední zpozdilý dosti má úsilé jedné hodiny, t. nenie po- třebí o to pracovati mnoho let. 128. b. A po- něvadž jest z úmysla hřešenie, tehdyť jest hřiech proti duchu svatému. 129. a. — d) Ve vztažných. A toť se i dnes děje, že ktož pozná pána Ježíše a počne volati k němu, t. se ihned nepřiezeň kdesi vezme. 147. a. (V. Hylmar v progr. obec. čes. real. gymn. v Praze na r. 1877. str. 18. ). — Tehdy S = tehdáž, damals. — T. = některý čas, kdykoli, irgend wie. Ať sebe kdys tehdyž (= někdy, svou dobou) nepomstí pravda. Št.

339630   Tehdyto Svazek: 8 Strana: 0424
Tehdyto, lépe: tehdy. Bl. Gr. 270.

339631   Tehdyvá Svazek: 8 Strana: 0424
Tehdyvá = tehdy. U Litovle. Brt. D. II. 119.

339632   Těhel Svazek: 4 Strana: 0040
Těhel, hla, m., osob. jm.

339633   Těhel Svazek: 7 Strana: 0894
Těhel, vz Šlahoun (dod.) — T. = táhlo- zpěv, tractus. Hnoj. 125.

339634   Tehelná Svazek: 8 Strana: 0424
Tehelná = cihelna. Mladý pán zo starej t-ne. Phľd. 1894. 442.

339635   Těhelna, těhla, těhlář Svazek: 4 Strana: 0040
Těhelna, těhla, těhlář atd., na Slov. = cihelna, cihla, cihlář. Jg.

339636   Těhelnice Svazek: 4 Strana: 0040
Těhelnice, e, f. = houž k upevnění voru ku břehu. Us.

339637   Ťehelnice Svazek: 7 Strana: 0894
Ťehelnice, Flossband. Sl. les.

339638   Těhelný Svazek: 7 Strana: 0894
Těhelný, Ziegel-. Vz Těhla. Slov. Pokr. Pot. II. 188.

339639   Teheran Svazek: 4 Strana: 0040
Teheran, a, m., hl. mě. Persie. Vz S. N.

339640   Těhla Svazek: 4 Strana: 0040
Těhla, y, f = cihla. Slov.

339641   Tehla Svazek: 8 Strana: 0424
Tehla, tihla, y, f. = cihla, dle Pastrn. L. 93. z mágy.

339642   Těhla Svazek: 10 Strana: 0439
Těhla. y, f. = vak. Pohl-

339643   Těhlárský Svazek: 7 Strana: 0894
Těhlárský = cihlářský. Slov. Bern.

339644   Těhlárství Svazek: 7 Strana: 0894
Těhlárství, n. = cihlářství. Slov. Bern.

339645   Těhlář Svazek: 4 Strana: 0040
Těhlář, e, m. = cihlář. Slov.

339646   Těhle Svazek: 4 Strana: 0040
Těhle, Uhle, e, f. = nožice, kleč u pluhu, die Pflugsterze. D.

339647   Těhle Svazek: 7 Strana: 1391
Těhle, traha Pršp. 75. 59

339648   Tehliar Svazek: 10 Strana: 0439
Tehliar, a, m. = cihlař. Slov. Mus. slov. VIII. 24.

339649   Těhlice Svazek: 4 Strana: 0041
Těhlice, e, f., t-ce, pl. = řetízky, které připevňují k bidelci brány, das Kettel zur Befestigung der Egge an die Stange. Us.

339650   Těhlice Svazek: 7 Strana: 0894
Těhlice = pudná tyč u parního stroje. Hrm. 97., Trieb-, Kurbel-, Pleuel-, Leit- stange. Šmr. 77., 148., Zpr. arch. VIII. 45. — T., těhlička = cihlička, Bügeleisen, n Slov. Loos.

339651   Těhlice Svazek: 10 Strana: 0439
Těhlice, e, f. T. parního stroje. Vz Oj- nice.

339652   Těhličkovať Svazek: 7 Strana: 0894
Těhličkovať, bügeln. Slov. Loos.

339653   Těhlík Svazek: 4 Strana: 0041
Těhlík, u, m = trámec u pily mezi klikou a rámcem. Ú Chrud.

339654   Těhlík Svazek: 10 Strana: 0439
Těhlík u pletení. Vz Platina. T. (zdrob- nělé táhlo = klika u kolovratu). Litom. 65.

339655   Těhlín Svazek: 4 Strana: 0041
Těhlín, u, m., alecteronis (kámen), zastr. Rozk.

339656   Těhlina Svazek: 7 Strana: 0894
Těhlina, y, f., Glätteisen, n. Slov. Loos.

339657   Těhlo Svazek: 4 Strana: 0041
Těhlo, a, n., tractorium, zastr. Rozk. Cf. Táhlo. Strsl. tęgo, lorum, stihel. Mkl. B. 320.

339658   Těhlo Svazek: 7 Strana: 0894
Těhlo = lodní provaz. Ta (postava) jak pavouk sivý ve přízi těhel, provazců se houpá. Čch. Sl. 86.

339659   Těhlovina Svazek: 7 Strana: 0894
Těhlovina, y, f. = cihlovina, Ziegelerde, f. Slov. Loos.

339660   Těhlovitý Svazek: 7 Strana: 0894
Těhlovitý = cihlovitý, ziegelartig. Slov. Loos.

339661   Těhlový Svazek: 7 Strana: 0894
Těhlový = cihlový, Ziegel-. Slov. Loos.

339662   Těhnění Svazek: 9 Strana: 0338
Těhnění, n. = druh lisování, při němž se u klempířů plech vhání těhníkem do těhnice, totiž do lůna obyčejného tvaru kruhové zděře nebo prstenu. Ott. XIV. 347.

339663   Těhnice Svazek: 4 Strana: 0041
Těhnice, e, f. = ojnice, die Treib-, Kurbel-, Zugstange. Šp.

339664   Těhnice Svazek: 9 Strana: 0338
Těhnice, e, f., vz předcház. Těhnění.

339665   Těhník Svazek: 4 Strana: 0041
Těhník, a, m., osob. jm.

339666   Těhník Svazek: 9 Strana: 0338
Těhník, u, m., vz předcház. Těhnění.

339667   Téhniť sa Svazek: 7 Strana: 0894
Téhniť sa = tísniti, tlačiti. Zlinsky. Brt. D. 277. Val. Slavč. 7.

339668   Těhniť sa Svazek: 8 Strana: 0424
Těhniť sa = tlačiti se. Slov. a val. Brt, I). II. 402. Vz Tohnat se.

339669   Těhniti něco Svazek: 9 Strana: 0338
Těhniti něco. Vz předcház. Těhnění. Ott. XIV. 348b. — T. sa. Kuřata se těhní pod slípku. Mus. ol. 1898. 118.

339670   Těhnouti Svazek: 4 Strana: 0041
Těhnouti, vz Táhnouti.

339671   Těhoba Svazek: 4 Strana: 0041
Těhoba, y, f.. na Slov. = tehotnosť, die Schwangerschaft. Baiz.

339672   Téhoden Svazek: 4 Strana: 0041
Téhoden, dne, m. Br.. Har. Lépe: týden. Jg. Téhodní, lépe: týdenní.
Téhodnový. T. zkouška. Kom. Šk. pansof.
29. Vyd. Zb. Lépe: týdenní.

339673   Téhoden Svazek: 7 Strana: 0894
Téhoden, vz Týden.

339674   Téhodně Svazek: 7 Strana: 0894
Téhodně = týdně. Vz Brs. 2. vd. 247.

339675   Téhodně Svazek: 10 Strana: 0439
Téhodně. Kolik mu platíte t. ? Lépe: na týden. Mš.

339676   Téhodní Svazek: 9 Strana: 0338
Téhodní, n. Po celé t. = týden. Pal. Děj. II. 2. 255.

339677   Těhohlasí Svazek: 4 Strana: 0041
Těhohlasí, n., Baryphonie, f.

339678   Těhoměrství Svazek: 4 Strana: 0041
Těhoměrství, n., Barymetrie. f. Tpl.

339679   Téhoroční Svazek: 4 Strana: 0041
Téhoroční = tohoroční, toho roku. Slov.

339680   Těhota Svazek: 4 Strana: 0041
Těhota, y, f. = tíhota, die Schwere. Ros. — T. = tehotnosť. Šm.

339681   Těhotenství Svazek: 4 Strana: 0041
Těhotenství, n. = tehotnosť = stav, jenž nastane po zúrodnění vajíčka zralého a z va- ječníka ženského do dělohy vklouzlého n. t. = volné vyvinování se embryona v lůně matčině. S. N. Die Schwangerschaft. T. vejcovodovaječníkové, zásnětové, die Molen- schwangerschaft, pochvové, die Vaginal-, mimoděložné, graviditas extrauterina, ve vejcevodu, vejcevodové, g. tubaria, mezerné, die Interstitial-, vejcevododěložné, die Tu- bouterinschwangerschaft. Nz. lk. Pověry o t. vz v Mus. 1853. 475. a Těhotný.

339682   Těhotenství Svazek: 7 Strana: 0894
Těhotenství. Cf. Slov. zdrav. 368., Kžk. Por. 8., Čs. lk. Rejstřík. Poznání doby t Kžk. 27.-33, Změny rodidel v t. Ib. 23. Trvání t. 26. T. břišní, g. abdominalis, děložní vejcevodové břišní, g. uterotubo abdominalis, vaječníkové, g. ovaria, mnoho- či vícenásobné, g. multiplex. Cf. Kžk. 21., 22., 401.—402. T. dělohobřišní, g. utero abdominalis, nepravé či klamné, g. falsa, pozdní či zpozděné, g. serotina, pravé, g. vera, prosté či jednoduché, g. simplex, va- ječníkovejcovodové, g. ovariotubaria, vejco- vododěložní, tubouterina. Ktt. exc.

339683   Těhotenství Svazek: 8 Strana: 0424
Těhotenství. Cf. Mimoděložní (3. dod.).

339684   Těhotenství Svazek: 10 Strana: 0439
Těhotenství. Příznaky, známky t., Zeichen der Schwangerschaft; t. domnělé, schein- bare Sch., pravé, wahre Sch., smíšené, ge- mischte Sch., vadné, fehlerhafte S. Ktt.

339685   Těhotenství Svazek: 10 Strana: 0672
Těhotenství, n. Vz Ott.

339686   Těhotěti Svazek: 4 Strana: 0041
Těhotěti, ěl, ění, schwanger werden. Dch.

339687   Těhotiti Svazek: 4 Strana: 0041
Těhotiti, ěl, ěn, ění = těhotnou učiniti, schwängern. Reš.

339688   Těhotky, pl Svazek: 7 Strana: 0894
Těhotky, pl., f., Priapismus. Exc.

339689   Těhotněti Svazek: 4 Strana: 0041
Těhotněti, ěl, ění, schwanger sein oder werden. — jak dlouho. Těhotněla už do 3. měsíce. Us.

339690   Těhotnice Svazek: 4 Strana: 0041
Těhotnice, e, f. = těhotná sena, die Schwangere. Tak t., ač bulí se bojící, žádá poroditi. Sš. L. 130. (Hý. ). Rychlá je zastihne záhuba jako bule t-ci. Sš. II. 260. (Hý. )

339691   Tehotnosť Svazek: 4 Strana: 0041
Tehotnosť, i, f. = tíže, die Schwere. — T. = stav těhotné seny, die Schwanger- schaft. Dávení v t-sti. Ja. Eliška pak man- želka ovdověla ve stavu t-nosti pokročilé. Pal. III. 3. 307.

339692   Těhotnosť Svazek: 7 Strana: 0894
Těhotnosť. Cf. Těhotenství, Sbtk. Rostl. 9. 299. 303.

339693   Těhotnosť Svazek: 9 Strana: 0338
Těhotnosť. Úsloví atd. vz v Zát. Př. VIL odst. 7. a), VII. 630. —637.

339694   Těhotný Svazek: 4 Strana: 0041
Těhotný = těžký, schwer. T. pouto. Jel. — T. = s těžkým životem, s plodem chodící, schwanger. Na Slov. ťarchavý, taršaný. Dbš. 5. Jg. T-nou býti. V. T. žena v životě plod nosí. Kom. T-nou učiniti. V. T-nou choditi. Reš. T. na rozboření (na rozvalení, na sle- hnutí), D., s unes, hochschwanger. Lk. Když jest srozuměla t-nou býti. Biancof. Dýchá jako t-ný mravenec. U Jižné. Vrů. Chce se mu toho jako t-né panně (velmi). Us. Vk. Nemohou-li koně se svatebníky s místa, sedí prý na voze nepoctivá panna aneb t. žena. Mus. Navštíví-li t-ná mladé manžely, při- nese prý jim štěstí. Koně, vezou-li ženu t-nou, velice prý se potí. Kda. Žena t-ná chodí-li prostovlasá anebo kopne-li psa n. kočku, nedonosí plodu. Mor. Pověry o že- nách t-ných vz v Mus. 1854. 535. Cf. Tě- hotenství. — čím. Kázání smyslem t. = plné hlubokého smyslu. Scip. Kraje zuři- vými větry těhotné. Mus. Jestli hrůzou křídla t-na jsou. Sš. Vz Rb. str. 273.

339695   Těhotný Svazek: 7 Strana: 0894
Těhotný. Cf Takový (dod.).

339696   Těhotný Svazek: 9 Strana: 0338
Těhotný. T-ná: hrubá, těrchavá, samodruhá. Němc. III. 316. Sr. Zát. Př. 97b., Těhotnosť.

339697   Těhotný Svazek: 10 Strana: 0439
Těhotný, sr. Nadělaný. Dávení t-ných, vonitus gravidarum. Ktt.

339698   Tehov Svazek: 4 Strana: 0041
Tehov, a, m., něm. Tehow, ves u Vla- šimi; něm. Gross-Tehow, ves u Říčan. PL., Tk. I. 46., 47., III. 110., V. 146., S. N.

339699   Těhovati Svazek: 4 Strana: 0041
Těhovati = táhnouti. Lšk.

339700   Tehovec Svazek: 4 Strana: 0041
Tehovec, vce, m., Tehowetz, ves u Čern. Kostelce. PL.

339701   Tehovice Svazek: 4 Strana: 0041
Tehovice, dle Budějovice, ves. Vz Tf. 267.

339702   Tehovičky Svazek: 4 Strana: 0041
Tehovičky, dle Dolany, Tehowiček, ves u Uhříněvsi. PL.

339703   Tehovský Svazek: 4 Strana: 0041
Tehovský vrch u Mnichovic. Krč. 450.

339704   Těhový Svazek: 4 Strana: 0041
Těhový = kloubový, Glied-. T. voda. Ms. bib. 27. str. 117.

339705   Těhozev Svazek: 4 Strana: 0041
Těhozev, zvu, m., barosma, der Bukko- strauch. T. zejkovaný, b. crenata; zpilovaný, b. serratifolia. Vz Rstp. 278.

339706   Téhož Svazek: 4 Strana: 0041
Téhož, vz Týž.

339707   Těhul, a, m Svazek: 4 Strana: 0041
Těhul, a, m., Tiehul, ovčárna u Slaného. PL.

339708   2. Těch Svazek: 7 Strana: 0894
2. Těch, a, m. = Klement. Kld. Rok. II. 404.

339709   Těch, gt Svazek: 4 Strana: 0041
Těch, gt. pl. zájmena ten. Místo těch, těm, těmi říká se ve vých. Čech.: těch, tem, tema; místo oněch, jedněch, oněm, jedněm, oněmi, jedněmi říká se tamtéž: vonejch, jednejch, vonejra, jednejm, vonejma, jed- nej ma. Jir.

339710   Těcha Svazek: 4 Strana: 0041
Těcha, y, f., tohoto slova více se užívá ve složen.: útěcha, potěcha. D. Jaj, kde tu nabrať těchy? Hdk. C. 76. Ty pak, světům v těchu, dech jsi z jeho dechu. Sš. Bs. 3. Ó kajících čáko blahá, žádajících těcho drahá! Nad marné vždy radosti bytnou výše kladeš těchu. Sš. Hc. 53., 150. (Hý. ). — T., osob. jm. žen. Pal.

339711   Těcha Svazek: 7 Strana: 0894
Těcha. Té se dožil těchy. Kká. Td. 9 Mé srdce dává těchu. Č. Kn. š. 211.

339712   Těcha Svazek: 8 Strana: 0424
Těcha. Těchy té se musím vzdát. Vrch. Lingg. 71.

339713   Těchan Svazek: 4 Strana: 0041
Těchan, a, m., osob. jm. Pal.

339714   Těchanov Svazek: 4 Strana: 0041
Těchanov, a, m., Zechan, ves u Sovince na Mor.

339715   Těchanovice Svazek: 4 Strana: 0041
Těchanovice, dle Budějovice, Neuzehs- dorf, ves v rak. Slez. Vz S. N.

339716   Těchařovice Svazek: 4 Strana: 0041
Těchařovice, dle Budějovice, Tiecharo- witz, ves u Milína. PL.

339717   Těchavý Svazek: 8 Strana: 0424
Těchavý = těkavý. Dšk. Jihč. I. 30.

339718   Těchen Svazek: 4 Strana: 0041
Těchen, chna, m., osob. jm. Pal.

339719   Těchlov Svazek: 4 Strana: 0041
Těchlov, a, m., Tiechlow, dvůr u Vy- žovic. PL.

339720   Těchlovice Svazek: 4 Strana: 0041
Těchlovice, dle Budějovice, Tichlowitz, ves u Neštědic; něm. Tiechlowitz, ves u Kr. Hradce. PL., Tk. I. 440., III. 60., Tf. 287.

339721   Těchněc Svazek: 7 Strana: 1391
Těchněc, e, m , sirius, kámen, zastr, Pršp. 5. 93. 534*

339722   Technice Svazek: 4 Strana: 0041
Technice, dle Budějovice, ves u Pří- brami. Vz Tk. III. 37.

339723   Technickoumělecký Svazek: 10 Strana: 0439
Technickoumělecký princip lithografie. Nár. list. 1903. 353. 9.

339724   Technický Svazek: 4 Strana: 0041
Technický, technisch. T. vědy, nauky, jež směřují k potřebám živnostenským (prů- myslnickým). Rk. T. provedení něčeho. Šp. T. ústav, akademie (polytechnika), výrazy (umělecké výrazy). S. N.

339725   Technický Svazek: 7 Strana: 1392
Technický. T. literatura čes. Vz Ott. VI. 350.

339726   Technický Svazek: 9 Strana: 0338
Technický. T. vědy. Vz jejich literaturu v Jub. IIa. 44. - 48.

339727   Těchnič Svazek: 4 Strana: 0041
Těchnič, e, m., něm. Tiechnitsch, ves u Zalužan. PL.

339728   Technik Svazek: 4 Strana: 0041
Technik, a, m. = kdo se obírá technickými vědami, der Techniker.

339729   Technika Svazek: 4 Strana: 0041
Technika, y, f., z řec. = umělosť, vycvi- čenosť, zručnosť, činnost umělecká a prů- myslnická; technický ústav, die Technik.

339730   Technika Svazek: 7 Strana: 0894
Technika válečná. Osv. I. 341. Stejnou měrou s klesáním zevnější techniky klesá i sám duch básnický. Anth. I. 3. vd. VIII. T-ky pražské. Vz Ott. VI. 199. nn.

339731   Technika Svazek: 7 Strana: 1392
Technika v Praze. Vz Ott. VI 360.

339732   Technika Svazek: 10 Strana: 0672
Technika, y, f. Vz Ott.

339733   Technolog Svazek: 4 Strana: 0041
Technolog, a, m., der Technolog, Ge- werbkurdige.

339734   Technologický Svazek: 4 Strana: 0041
Technologický, technologisch. Šp.

339735   Technologický Svazek: 7 Strana: 1392
Technologický. T. literatura čes. Vz Ott. VI. 352.

339736   Technologie Svazek: 4 Strana: 0041
Technologie, e, f., z řec. == řemeslověda, nauka o vědeckém základě řemesel, die Tech- nologie, Gewerbkunde. Rk. T. = nauka o vzdělávání surovin. S. N. Vz tam více.

339737   Technologie Svazek: 9 Strana: 0338
Technologie. Vz její literaturu v Jub. II. 45.

339738   Technologie Svazek: 10 Strana: 0672
Technologie, e, f. Vz Ott.

339739   Těchobud Svazek: 4 Strana: 0042
Těchobud, a, m., osob. jm. Pal. Rdh126.

339740   Těchobuz Svazek: 4 Strana: 0042
Těchobuz, e, f., Tiechobus, ves u Pacova. PL. Vz Tk. V. '261., S. N.

339741   Těchobuzice Svazek: 4 Strana: 0042
Těchobuzice, dle Budějovice, Techobu- sitz, ves u Litoměřic.

339742   Těchoděly Svazek: 4 Strana: 0042
Těchoděly, dle Dolany, něm. Tiehodil, ves u Ulice (Ullitz). PL.

339743   Těchoň Svazek: 4 Strana: 0042
Těchoň, ě, m., osob. jm. Mor. Šd.

339744   Techonice Svazek: 4 Strana: 0042
Techonice, dle Budějovice, Tiechonitz, ves u Zavlekoma. PL.

339745   Těchonický Svazek: 10 Strana: 0672
Těchonický F. J., vz Šubrt Fr.

339746   Těchonín Svazek: 4 Strana: 0042
Těchonín, a, m., Linsdorf, ves u Ústí n. Orl. PL. Vz Těchovín.

339747   Těchoplodný Svazek: 4 Strana: 0042
Těchoplodný = těchu či útěchu plodící, trostspendend. T. noc. Sš. Hc. 48. (Hý. ).

339748   Těchoraz Svazek: 4 Strana: 0042
Těchoraz, e, m., Tiechoras, ves u Pel- hřimova. Tk. III. 36.

339749   Těchorázek Svazek: 4 Strana: 0042
Těchorázek, zka, m., Tiechorasko, sa- mota u Pelhřimova. PL., Tk. III. 36, 44.

339750   Těchoslava Svazek: 4 Strana: 0042
Těchoslava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. 126.

339751   Těchov Svazek: 4 Strana: 0042
Těchov, a, m., něm. Techow n. Tiechow, ves u Blanska na Mor. PL.

339752   Těchovín Svazek: 4 Strana: 0042
Těchovín, a, m., Linsdorf, ves u Ústí n. Orl. Vz Těchonín.

339753   Těchuplný. T Svazek: 10 Strana: 0439
Těchuplný. T. milosť Zr. Zahr. 4. Lépe: těchyplný.

339754   Těchvice Svazek: 4 Strana: 0042
Těchvice, dle Budějovice, Těchvic z Těch- vic, starožitná rodina vládycká. Vz S. N.

339755   Těchydárný. T Svazek: 10 Strana: 0672
Těchydárný. T. slova. Slád. Rich. II. 76.

339756   Teiblův Svazek: 9 Strana: 0339
Teiblův (Teiflův) dům v Praze od kupce Jana Taywla; žil koncem XVI. stol. Vz Mus. 1899. 27

339757   Teige Svazek: 8 Strana: 0424
Teige. Dr. Kar. T., prof. a spis. + 20/2. 1896. maje 36 let.

339758   Teige Svazek: 9 Strana: 0339
Teige Jos. dr. Sr. Jub. XXXII.

339759   Teige Svazek: 10 Strana: 0672
Teige Kar., hud. spis., 1859. -1896.; T. Jos., histor. a spis., nar. 1862. Vz Ott.

339760   Teichel Svazek: 10 Strana: 0672
Teichel Jan, kněz a spis. 1761. —1830. Vz Ott.

339761   Teichl Svazek: 4 Strana: 0042
Teichl, a, m. T. Jos. Vz Jg. H. 1. 640.

339762   Teichman Svazek: 10 Strana: 0439
Teichman Kar., básn.

339763   Teil Svazek: 8 Strana: 0427
Teil = thé. Pil teu, rum, víno. Phl'd. 1896. 41.

339764   Teiluran Svazek: 4 Strana: 0049
Teiluran, u, m., tellursaures Salz. Nz.

339765   Teint Svazek: 4 Strana: 0042
Teint (fr., ten) = barva těla, plet, die Hautfarbe. Rk.

339766   Teiresi-as Svazek: 4 Strana: 0042
Teiresi-as, e, m., dle Báča, slepý věštec thebský. Vz S. N.

339767   Teirich Svazek: 10 Strana: 0672
Teirich Fer., inž., 1825 —1899. Vz Ott.

339768   Teissler Svazek: 10 Strana: 0672
Teissler Quido, spis., 1845. —1900. Vz Ott.

339769   Tej Svazek: 7 Strana: 0894
Tej. Noha mu v tej (tehdy) uhořela. U Frýdka. Brt. D. 361.

339770   Teja Svazek: 10 Strana: 0439
Teja = čaj. Slez. Vyhl. II. 117.

339771   Tejcek Svazek: 4 Strana: 0042
Tejcek, čka, m., Teitschek, ves u Zbi- rova. PL. — T. Mart., malíř, f po r. 1847.

339772   Tejceti Svazek: 4 Strana: 0042
Tejceti, el. ení = běhati, těkati, potulo- vati se, umherschweifen. Us. Hrp., Kšá. Pořád někde tejcíš. U Rychn. Msk. — kudy: po polích. Msk.

339773   Tejcit Svazek: 8 Strana: 0424
Tejcit = dychtiti, toužiti. Tejcí do domova. N. město. Brt. D. II. 401.

339774   Tejček Svazek: 10 Strana: 0672
Tejček Mart., mal., okolo 1780. -1847. Vz Ott.

339775   Tejčka Svazek: 4 Strana: 0042
Tejčka, y, m., osob. jm.

339776   Tejdě Svazek: 9 Strana: 0339
Tejdě = teď. Z hor. Nár. list. 1898. č. 163. odp. feuill.

339777   Tejden Svazek: 7 Strana: 0894
Tejden, vz Týden. Us.

339778   Tejden Svazek: 8 Strana: 0424
Tejden m. tejžden. Bl. Gr. 268.

339779   Tejdenek Svazek: 4 Strana: 0042
Tejdenek = týden. Ús. Tejfar, a, m., osob. jm. Šd.

339780   Tejdenek Svazek: 8 Strana: 0424
Tejdenek, nku, m. = týden. Kat. z Žer. I. 251.

339781   Tejdink Svazek: 8 Strana: 0424
Tejdink. Mají s ním t-ky. 1459. Arch. XIV. 97.

339782   Tejk Svazek: 4 Strana: 0042
Tejk, u, in., eie Art Leimruthe. Šm.

339783   Tejka Svazek: 8 Strana: 0424
Tejka = teď. Žďár. Brt. D. II. 260.

339784   Tejkal Svazek: 4 Strana: 0042
Tejkal, a, m., osob. jm. Šd. Tejkanec, vz Týkanec. Tejl, vz Týl.

339785   Tejlo Svazek: 9 Strana: 0339
Tejlo, a, n. = týl. Fisch. I. Sr. Téío.

339786   Tejměř Svazek: 7 Strana: 0894
Tejměř = téměř, paene. T. všichni v po- stavcových rúšiech chodie. Mill. 93.

339787   Tejmo Svazek: 4 Strana: 0015
Tejmo = tajne, heimlich, im Geheim. Po t-o poslouchati, lauschen. D. Po tajmu. Sä.

339788   Tejmo Svazek: 7 Strana: 0886
Tejmo oprav v Tajmo.

339789   Tejn Svazek: 4 Strana: 0042
Tejn, vz Týn. — T. (Tejnar) z Týnek. vymřelá vládycká rodina. Vz S. N.

339790   Tejn Svazek: 9 Strana: 0339
Tejn, u, m. = roubeni, plot z klad. V Plzeň. Plz. 119.

339791   Tejnec Svazek: 4 Strana: 0042
Tejnec, vz Týnec.

339792   Tejnice Svazek: 4 Strana: 0042
Tejnice, e, f. Pod vinohrady t., budem isívat pšenice. Nár. ps.

339793   Tejnil Svazek: 4 Strana: 0042
Tejnil, a, m., osob. jm.

339794   Tejniti Svazek: 4 Strana: 0042
Tejniti, vz Týniti.

339795   Tejno Svazek: 9 Strana: 0339
Tejno, a, n. — Horšův Týn. Dšk. Vok. 50.

339796   Tejnořiti Svazek: 4 Strana: 0042
Tejnořiti, vz Zpívati.

339797   Tejnořiti Svazek: 7 Strana: 0894
Tejnořiti. Rais. Vým. 113.

339798   Tejnosť Svazek: 4 Strana: 0042
Tejnosť, i, f. = tajnosť. Dač. I. 96.

339799   Tejnosť Svazek: 7 Strana: 0894
Tejnosť. Výb. II. 1229, Pož. 119.

339800   Tejný Svazek: 4 Strana: 0042
Tejný = tajný. V., Hus III. 306. a j., Žer.

339801   Tejová Svazek: 10 Strana: 0439
Tejová = noc. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 48.

339802   Tejrati Svazek: 4 Strana: 0042
Tejrati, vz Týrati.

339803   Tejřov Svazek: 4 Strana: 0042
Tejřov, a, m. == Týřov.

339804   Tejřov Svazek: 10 Strana: 0439
Tejřov Xav., básn. Zl. Pr. 1904.

339805   Tejřovský Svazek: 4 Strana: 0042
Tejřovský, ého, m. Jméno vymřelé panské rodiny v Čechách. Vz S. N. — T., vz Šíma. Tejrych, a, m., osob. jm. Šd.

339806   Tější Svazek: 10 Strana: 0439
Tější = těžší. Již. C. List. fil. 1902. 255., Baw. E. v. 1563.

339807   Tejuo Svazek: 4 Strana: 0042
Tejuo, a, n., Thein, ves u Třebíče. PL. — T. = tajno.

339808   Tek Svazek: 4 Strana: 0042
Tek, a, m., diculus (pták), zastr. Rkp. ps.

339809   Těk Svazek: 4 Strana: 0042
Těk, u, m., na Slov. — tok, tečení, der Fluss. Bern. — T. = útok, der Sturm. Jeho hned přemohl silným těkem. Biancof. 93.

339810   Tek Svazek: 10 Strana: 0439
Tek, u, m, fluxus, tok. Rozk. P. 294.

339811   Teka Svazek: 4 Strana: 0042
Teka, y, f., tectonia, der Thekbaum. Rstp. 1206. Cf. Schd. II. 291., Kk. 179.

339812   Teka Svazek: 8 Strana: 0424
Teka, týka, tyka, y, f. — tyč chmelová. Han. Brt. D. II. 401.

339813   Teka Svazek: 10 Strana: 0672
Teka. Sr. Ott.

339814   Těkač Svazek: 4 Strana: 0042
Těkač, e, m. = toulač, der Herumschwei- fer, Laufer. Rk. — T. = běhoun ve hře ša- chové, der Laufer. Kšch. Vz Šachy.

339815   Těkač Svazek: 7 Strana: 0894
Těkač = běhoun, těkař. Dadie listy jed- nomu t-vi z těch, ježto velmi skoro běžie. Mill. 69.

339816   Těkač Svazek: 9 Strana: 0339
Těkač, e, m. Št. (Flg. Písm. I. 139. )

339817   Těkačka Svazek: 4 Strana: 0042
Těkačka, y, f.. die Herumschweiferin. Jg-

339818   Tekačka Svazek: 7 Strana: 0894
Tekačka, y, f. = kapavka. Čs. lk.

339819   Těkal Svazek: 4 Strana: 0042
Těkal, a, m. == těkač. — T., tachydromus, pták dropovitý. Krok.

339820   Těkálek Svazek: 4 Strana: 0042
Těkálek, lka m., ctenus, pavouk.

339821   Těkání Svazek: 4 Strana: 0042
Těkání, n., vz Těkati.

339822   Těkař Svazek: 4 Strana: 0042
Těkař, e, m. = těkač, běhoun, běhař, der Läufer, Bothe. Proč jsi po biřici nekázal jemu přijíti než po těkaři? Čtení Nikod. A. ij. Kuchaři, vrátní, maštaléři a t-ři. Hus I. 405. Listy rozeslány po t-řích. BO., Reš., Ben. — T. = tulák, der Herumstreicher. Noční t. D.

339823   Těkař Svazek: 7 Strana: 0894
Těkař, cursor. Mus. 1887. 213. (Zbyt. leg. o sv. Kat.). Mus. 1890. 267.

339824   Těkař Svazek: 9 Strana: 0339
Těkař = bakchant, toulavý student. Wtr. Živ. vys šk. 253., Wtr. Part. 374.

339825   Těkati Svazek: 4 Strana: 0042
Těkati, těkávati = běhati, toulati se, tře- štiti se, laufen, rennen, flattern. Jg., V. V těkám jest ě stupňováno z e (teku). Gb. Hl. 145. — jak: v nepoctivosti. Rad. zv. — kudy: po horách. Plk., po městě. Br. Tamo i vele (= mnoho) duš těká sěmo tamo po dřevěch. Rkk. 15. — Troj., Lom. — okolo čeho = starati se příliš, etwas hitzig be- treiben. L., Kom. — odkud kam: z města do města t. Syr. — se = běhati se, läufig sein. Vlk se těká. L. Těžko uhlídati dě- večky, která se chce těkati. Lom. Kup. stř. Kráva, ješto sě těká, BO.

339826   Těkati Svazek: 7 Strana: 0894
Těkati. Cf. Mkl. Etym. 348. - jak. Vla- štovek hejno kolem těká v reji. Osv. V. 757. Zrak plaše těká do kola. Vrch. — kudy: světem. Šmb. Obraz za obrazem duší jeho těká. Kká. — odkud kam. Plachý pohled její těkal s tváře na tvář. Hrts. — čím kam. Strýc na to místo a zas k dveřím zrakem těkal. Kká. Td. — s kým po krajině. Lpř. — kde: v horách. Us.

339827   Těkati Svazek: 8 Strana: 0424
Těkati. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 25., 39., 84.

339828   Těkavec Svazek: 4 Strana: 0042
Těkavec, vce, m. = těkavý člověk, der Läufer. Jg.

339829   Těkavec Svazek: 7 Strana: 0894
Těkavec. Č. Kn. š. 239.

339830   Těkavosť Svazek: 4 Strana: 0042
Těkavosť, i, f. = sklonnosť k těkání, tou- avosí, běhavost, die Flattersucht, Dch., Flüch- tigkeit, Unstätigkeit. T. mysli, Kom. L. 4., Šf., zraku. ZN.

339831   Těkavosť Svazek: 7 Strana: 0894
Těkavosť kovů, látky. Rm. I. 51., 41.

339832   Tekavý Svazek: 4 Strana: 0042
Tekavý = co teče, něco tekutého propou- ští. T. nádoba. Hrnčíři říkají teklavý. Dch.

339833   Těkavý Svazek: 4 Strana: 0042
Těkavý = k těkání sklonný, toulavý, bě- havý, vrtkavý, ztřeštěný, umherschweifend, umherlaufend, flüchtig, unbeständig, flatter- haft, herumschweifend, schwärmend. Jg., V. T. žena, Br., panna, Lom., žák, kněz, Brikc, nohy, Jel., mysl, Jel., pozornost Marek. Tě- kavým okem na něco hleděti. Měst. bož. — kudy. Ženy po krčmách těkavé. Rváč. — T. v lučbě = tekavý, utíkavý, utíkající, le- tavý, prchavý, flüchtig. Vys. T. částky. Rostl. T., co toliko na krátko trvá a brzo mizí n. p. prsten na třeni muchomorkovém, vergänglich, flüchtig. Rst. 505. T. masť. Nz. — T. o psu a víku, kdys se honí (pojímá, běhavý, jezdivý), läufig. D.

339834   Těkavý Svazek: 7 Strana: 0894
Těkavý. Cf. Mkl. Etym. 348. T. = bě- havý atd. T. motýl Pdl., hled. Osv Sen jest t-vý. Dk. P. 102. — T. = utíkavý. T. kapalina, Kk., látka, Rm. 24., Nerost. NA. V. 474.

339835   Tekdak Svazek: 4 Strana: 0042
Tekdak, a, m., osob. jm. Dal. 56.

339836   Těkev Svazek: 4 Strana: 0042
Těkev = tykev. Slov.

339837   Tekla Svazek: 10 Strana: 0439
Tekla, y, f. Popěvek: Tekla muku spekla. Vyhl. II. 259.

339838   Tekla, y, f Svazek: 7 Strana: 0894
Tekla, y, f., os. jm. T. vyletěla z pekla, uderila věchtěm, že ju žádný nechtěl. Mor. Brs. Dt. 113.

339839   Teklavý Svazek: 4 Strana: 0042
Teklavý = tekoucí. Vz Teklivý. T. střecha. Bhmr.

339840   1. Teklík Svazek: 4 Strana: 0042
1. Teklík, vz Tegl.

339841   2. Teklík Svazek: 4 Strana: 0042
2. Teklík — bod, tečka, der Punkt. Ani t-ku. Ros.

339842   Teklina Svazek: 4 Strana: 0042
Teklina, y, f. = tekutina. L.

339843   Teklivě Svazek: 4 Strana: 0042
Teklivě, flüssig, fliessend. Aqu.

339844   Teklivosť Svazek: 4 Strana: 0042
Teklivosť, i, f., flüssige Beschaffenheit.

339845   Teklivý Svazek: 4 Strana: 0042
Teklivý = který teče, fliessend, nässend. T. rána, noha (z které teče), Jg., střecha. BO.

339846   Teklosť Svazek: 4 Strana: 0042
Teklosť, i, f. = plynnosť, die Flüssigkeit. L.

339847   Tekluša Svazek: 7 Strana: 0894
Tekluša, dle Káča = Tekla. Sk.

339848   Teklý Svazek: 4 Strana: 0042
Teklý = tekutý, flüssig. L. — T., ého, m., osob. jm. Šd.

339849   Teklý Svazek: 7 Strana: 0894
Teklý. T. láva. Mj. 344.

339850   Teklý Svazek: 10 Strana: 0672
Teklý Vilém, spis., nar. 1848. Vz Ott.

339851   Tekmessa Svazek: 4 Strana: 0042
Tekmessa, y, f. = milenka Ajanta Tela- monoviče, která mu porodila Eurysaka.

339852   Teknej Svazek: 8 Strana: 0424
Teknej = pěkný, p v t. Us. Gb. II. ml. I. 419.

339853   Tekooký Svazek: 4 Strana: 0042
Tekooký = lojdavý, triefäugig. Jg.

339854   Tekoretín Svazek: 4 Strana: 0043
Tekoretín, u, m., uhlovodík v polozuhel- něném dřevě smrkovém ve Smrčinách. Vz S. N.

339855   Těkosť Svazek: 4 Strana: 0043
Těkosť, i, f. = tok, proud, der Strom. Živé studnice dává tekosti, vivi fontis prae- bet fluenta. Hmn. 1418.

339856   Těkot Svazek: 4 Strana: 0043
Těkot, u, m., das Treiben. Dch.

339857   Tekoucí Svazek: 4 Strana: 0043
Tekoucí voda, fliessend; oči (plačtivé), vz Krhavý.

339858   Těkoun Svazek: 4 Strana: 0043
Těkoun, a, m. = běhoun, tulák, Läufer, m. Zlob.

339859   Tekov Svazek: 7 Strana: 0894
Tekov, a, m. = míst. jm. v Uhřích. P. Kal.

339860   Tekov Svazek: 8 Strana: 0424
Tekov v Nitran. Phľd. XII. 74., 72., 553., 689.

339861   Tekov Starý Svazek: 10 Strana: 0439
Tekov Starý v tekovské stolici na Slov. Sb. sl. VIII. 50.

339862   Tekst Svazek: 4 Strana: 0043
Tekst, u, m., druh písma. Vz Písmo, Text.

339863   Tekst Svazek: 9 Strana: 0339
Tekst = text. Hus III. 82.

339864   Tektonický Svazek: 7 Strana: 0895
Tektonický, tektonisch. T. či skládavé zemětřesení, údolí Stč. Zem. 789., 795.

339865   Tektonika Svazek: 4 Strana: 0043
Tektonika, y, f., řec, umělecké zobra- zení geometricky určitelných tělesných tvarů ve prostoře, pokud tím vyhověno býti má jisté potřebě životní; vrcholem jeho jest umění stavitelské. Vz S. N.

339866   Teku Svazek: 4 Strana: 0043
Teku, vz Téci.

339867   Tekúcnosť Svazek: 4 Strana: 0043
Tekúcnosť, i, f. = tekutosť. Slov. Bern.

339868   Tekúcný Svazek: 4 Strana: 0043
Tekúcný = tekutý. Slov. Bern.

339869   Tekúcosť Svazek: 4 Strana: 0043
Tekúcosť, i, f. = tekutosť. Slov.

339870   Tekúcosť Svazek: 7 Strana: 0895
Tekúcosť, fluctus. Ž. kl. 41. 8, 87. 8.

339871   Tekuť Svazek: 8 Strana: 0424
Tekuť, i, f. Daj Bože sily do každej žily a chuti do každej tekuti. Phľd. 1894. 195. T. dle Šd. = extremitates corporis: ruce, nohy. Pl. tekuty.

339872   Tekutčizna Svazek: 4 Strana: 0043
Tekutčizna, y, f., der Flussspatherde. Šm.

339873   Tekutě Svazek: 4 Strana: 0043
Tekutě, fliessend, flüssig. Ros.

339874   Tekutec Svazek: 4 Strana: 0043
Tekutec, tce, m. — kazík sloučený s váp- níkem, der Flussspath. Pr. Chym. 71.

339875   Tekutí Svazek: 4 Strana: 0043
Tekutí, n. = tečení, das Fliessen, der Fluss. T. krve z nosu.

339876   Tekutie Svazek: 8 Strana: 0424
Tekutie, n.= tečení. Vod t. 1450. Čel. Pr. m. 1. 245.

339877   Tekutík Svazek: 4 Strana: 0043
Tekutík, u, m. = kazík, der Fluorin. Rostl. 34. b.

339878   Tekutina Svazek: 4 Strana: 0043
Tekutina, y, f. = telo tekuté. Us. T. == hmota nepevná, tedy kapalná i plynná. S. N. T., fluentum, die Flüssigkeit, das Fluidum. BO. Vytracení, vypáchnutí tekutiny; čilková t., das Nervenfluidum. Dch. T. vodnatá, wässe- rige F., třislová, gerbende F., tříslovinata, tanninhaltige F., bílkonosná, eiweisshaltige F., v huspeninu se proměňující, gelatinirende F., k nabíhání, die Schwell-, k půdování, die Grundirfl., lužní n. k loužení = louh, die Aescherungs-, necky na t-nu, die Flüs- sigkeitsmulde; množství, sloup, vrstva, hla- dina, obsah, přijetí t-ny. Šp. T. blankytná, lasurblaue Fl., spouštěcí, vypouštěcí. Šp. T. bělicí, die Bleichfl. Nz. T. průplavná, die Spülfl. Nz. lk. T. ku stříbření. Vz Prm. III. č. 18. T. elektrická. Jg.

339879   Tekutina Svazek: 7 Strana: 0895
Tekutina krevní, Blut-, boubelová, Cy- sten-. T. Fehlingova (jíž se vyšetřuje sta- novení kvantity cukru hroznového). KP. V. 24.

339880   Tekutinný Svazek: 4 Strana: 0043
Tekutinný, Flüssigkeits-. T. míra, míra tekutin, das Flüssigkeitsmass. Nz.

339881   Tekutinový Svazek: 8 Strana: 0424
Tekutinový. T. souvislost částí (u vody, líhu atd.). Am. Orb. T. rheostat. Vz KP. VIII. 469.

339882   Tekutnosť Svazek: 4 Strana: 0043
Tekutnosť, i, f., lépe: tekutosť.

339883   Tekutosť Svazek: 4 Strana: 0043
Tekutosť, i, f., fliessende Beschaffenheit, Flüssigkeit. T. kovu. Kom. T. vody. Br. — T. = tekutina. V t. něco rozpustiti. Reg. zdr. Jg.

339884   Tekutý Svazek: 4 Strana: 0043
Tekutý = tekoucí, co téci múze, fliessend, flüssig. V. T. potok, voda (opak: stojatá); tekutým udělati (rozpustiti). V. T. potrava (polívky, omáčky, mléko atd. ) slabému ža- ludku. Dch. T. ammoniak, Aetzammoniak, m. Šp. Všecky studnice t-té zacpáte. Bj. Míry tekutých věcí; t. rtuť, Kom., tělo, Sedl., oběť. Aqu. — T. == co rozpustiti lze, schmelzbar. T. vosk, olovo. Jg. T. železité mýdlo, flüssige Eisenseife. Dch. T. máslo. — T. hláska. Vz Hláska, Bž. 13.

339885   Tekutý Svazek: 7 Strana: 0895
Tekutý. Cf. Mkl. Etym. 348. T. mýdlo (ještě ne tuhé), Stč. Al., pohnojení, Dlj. 1., zatracenie (kořalka). Slov. Rr. Sb. Tekuté neruší postu, fluidum non fringit jejunium. Dch. — čím. Vz Sutý (dod.).

339886   Tekvice Svazek: 4 Strana: 0043
Tekvice, e, f. = tykev. Vz Slb. 490.

339887   Tekvice Svazek: 8 Strana: 0424
Tekvice. Podzimní t,, bryonia alba, Mtc. 1894. 110.

339888   Tekvici Svazek: 8 Strana: 0424
Tekvici. Bujné t-čie. Phľd. 1894. 155.

339889   Tekvicový Svazek: 7 Strana: 0895
Tekvicový, vz Tykvicový. Slov Němc., Dbš.

339890   Těkvina Svazek: 7 Strana: 0895
Těkvina, y, f., Kürbisskraut. Slov. Bern.

339891   Teky Svazek: 8 Strana: 0424
Teky = také. Domžl. Dhnl. exc.

339892   Teký Svazek: 8 Strana: 0424
Teký m. taký. Domžl. Šb.

339893   -tel Svazek: 4 Strana: 0043
-tel (-telb), přípona jmen podstatných od sloves odvozených, skr. -tr (-tar); lat. -tor, řec. -trig, němec, -er: datelb, d?t?r, dator, ůot^g, Geber, b v -telb vzniklo z jb, datelb m.: dateljb.. Schl. Jména v-tel ukončená od sloves odvozená skloňují se podlé 2. sklo- nění a mají v nominat. a vok. pl. -é m. i: učitelé, obyvatelé. — Před touto příponou kmeno\á samohláska se krátívá: branitel, hajitel, hlasatel, kazatel, ředitel, pisatel, lé- čitel, požehnavatel (Ros. ), kratitel (Pk. ), srovnavatel, přijematel (cf. příjem), vyku- pitel, zkumatel. Cf. Brt. 2. vyd. 225., Prk. Pr. 32. a násl., Mkl. B. 176.; ale: mísirel, hlídatel, slíditel (sliditel), zde jest í zástupcem hlásek ě a e. Pk. Mimo to jsme našli nej- více v Jg. Slov.: předpovídatel, přítel (sta- žené z přijatel), příznitel, prodloužitel, pro- hlížitel, rozloučitel, roznášitel, rouhatel (Sš. P. 767. ), různitel (Šm., Sš. ), rýsovatel (Nz. ), sloužitel, smířitelný (V. ) atd. Někteří učí, že máme před příponou -tel kmenovou samo- hlásku vždy krátiti, ale praxe s tímto pra- vidlem se neshoduje. Ht. v Sr. ml. 167. učí: Příp. -tel spojuje se pravidelně s infinitiv- ním kmenem. Bž. 230: Příponou -teljb tvo- říme ode kmenů slovesných jména osob mužských, které to činí, co ve kmeni ozna- čeno. Tato pravidla u věci, o niž nám běží, nedostačují. Dle jiných rozhoduje toto pra- vidlo: Která slovesa mají kmenovou samo- hlásku dlouhou stupňováním (dle Mkl. dlou- žením, vz Stupňování), ta ji podržují i před příponami -cí a -tel, poněvadž jest tato dlouhá samohláska znakem stupňovaného tvaru. Mřk. ve své Böhm. Sprachlehre, 3. vyd. str. 106. praví: Bei solchen Adjektiven (Substantiven) wird der lange Stammvokal verkürzt, wenn die Adjektiva (Substantiva) von primären Verben abgeleitet werden (nicht verkürzt wird er, wenn sie von interativen Verben abgeleitet sind). Die Länge im Stammvokale ist dasselbe Symbol, dem wir bei den ite- rativen Verben begegnen; wenn die symbo- lische Länge ausbleiben sollte, dann könnte (bei den iterativen Verben) auch die Ite- rierungssilbe va wegbleiben- Tak učí také Bž. v Km. 1881. 22. a následující: Jmen podstatných v -tel ukončených vypsal jsem z Jungm. Slovníku 817. Roztřídiv je dle tříd sloves napočítal jsem jich v I. tř. 7., ve II. 2., ve III. 18., ve IV. 496., v V. 180 a v VI. 17; 17 jich do žádné třídy nelze vřaditi. Pátraje po kmeni slovesném, ode kterého jsou utvořena, povšiml jsem si ob- dobných substantiv staroslovanských a shle- dal jsem, že podkladem jejich jest kmen infinitivní. Jest otázka, má-li se dlouhá samohláska kmene infinitivního před -tel krátiti. Dle mého zdání má před -tel kmen infinitivní, pokud týká se kvantity samo- hlásky kmenové, zůstati nezměněn a to z těchto důvodův: 1. Nejvíce jmen pod- statných, o něž běží, vykazuje třída IV. a V. — a) Kmenův infinitivních, od nichž jsou substantiva příponou -tel utvořena, jest ve tř. IV. 496, z nichž má 395 kmenovou samohlásku krátkou jako: bavi-tel, blaži- tel, budi-tel atd.; ostatní kmeny (101) mají dlouhou samohlásku kmenovou. Podstatná jména od nich utvořená píše Jg. takto: a: davitel. uchvatitel, travitel, trapitel, vabitel, branitel, popalitel, kratitel atd.; á: brázditel, rozhlásitel (ohlasitel), zápasitel, chránitel (chránite)), vyprázdnitel, vyvrátitel atd.: i: rozšiřitel, ubližitel, smiřitel, stinitel, šiřitel, řiditel; í: naříditel, umínitel, vítězitel, sídli- tel, dohlížitel, mířitel, líčitel atd.; ě: pod- nětitel, obětitel, navštěvitel; ů: půjčitel, přispůsobitel; u: hlubitel, zastupitel, odlu- čitel atd.; u i ou: nuzitel, nouzitel, rozlu- čitel — rozloučitel, buřitel — bouřitel; ou: sloužitel, rmoutitel, vyhloubitel; y: trýzni- tel; ý: povýšitel. — b) Ve tř. V. jest kmenův infinitivních sem příslušejících 180; z nich mají krátkou kmenovou samohlásku 64 jako: jednatel, dělatel, plovatel atd. Ostatní (116; mají dlouhou samohlásku kmenovou. Sub- stantiva od nich utvořená píše Jg. takto: a: poznavatel, kazatel, vykladatel, hlasatel, pachatel atd.; á: skládatel donášitel, dohá- nitel, vyznamenávatel; e (ě): odběratel, po- těratel, zapěratel, ohledatel atd.; i: ostři- hatel, prostiratel, odsilatel, ohřivatel; hři- matel, pisatel atd.; í: napomínatel, ujímatel, odpovídatel, uživatel, hlídatel atd.; u: po- kušitel, hlubatel, sluchatel; ou: ponoukatel, zkoumatel; y: kryvatel, obyvatel, hybatel, potykatel. Tak píše Jg. tato substantiva. Je patrno, že není ve psaní jich žádného pra- vidla. Jg. kloní se ku pravidlu, dle kterého jest dlouhou kmenovou samohlásku krátiti, ale pravidla toho důsledně neprovedl. Od vydání Jg. Slovníku učiněn v té příčině zákon, že vzmíněná substantiva, hledíc ku kvantitě samohlásek kmenových, jest krátiti a to snad tímto úsudkem. Ve IV. tř. a V. jest 459 kmenův, od nichž tvoří se nomina agen- tis příponou -tel, která mají krátkou kme- novou samohlásku; proto třeba též ostat- ních 217 substantiv od týchž tříd odvoze- ných psáti s krátkou samohláskou kmenovou. Ale tento úsudek není správný a platný, neboť oněch 459 substantiv nekrátilo kmeno- vých samohlásek, jež byly přirozeně krátké; přihlíženo tu jen ku krátké kmenové samo- hlásce, ale nikoli ku příčině té krátkosti; byl to lichý soud obdobný. — 2. Mnohá slovesa přestupují do tř. IV. a V. ze tříd předešlých stupňováním (dloužením) kmenové samo- hlásky jako: nésti — nositi — snášeti, po- depřu — podpírám, třesu — potřásám, od- hadnu — odhádám atd. Pozorovati tu hlavně dva způsoby stupňování kmenové samo- hlásky: a) měnění méně závažné samohlásky v závažnější: nesu — nosím; b) měnění méně závažné samohlásky a s dloužením: nosím — snáším, žiji — požívám atd. Stupňování kmenové samohlásky jest změna nejen fone- tická, ale i dynamická; jím zajisté netoliko znění (em't'i), ale i význam (moc, ůvvafiiq) slovesného kmene se označuje. Jako pak nelze od kmene stupňováním do IV. tř. pře- loženého na př. nositi, utvořiti pochodem zpětným substantivum nes-tel (dle I. tř. ) na označenou osoby, která nosí (nikoli nese), tak, tuším, nelze ani ode kmene stupňo- vaného (s)náš(eti), vzniklého stupňováním kmene nos(iti), utvořiti snašitel, nýbrž jen: snášitel. — 3. Hledíme-li k opakovacím slo- vesům tř. V. (-ávati atd. ), je důvod pře- dešlý ještě makavější; jsou tam i slovesa v V. tř. dvakrát se vyskytující, sr.: opo- vídám — opovídávám, pořádám — pořádá- yam, váhám — váhávám atd Z opětovacího (nebo trvacího) slovesa tvoříme opakovací tím způsobem, že (ať sloveso bylo ve tř.. V. nebo v jiné) řadíme je do tř. V. s přízna- kem též třídy — a —, přede kterým samo- hláska předcházející se dlouží a vsouvá se hiátové v: voditi — vodívati, pořádati — pořádávati atd. Touto délkou samohlásky předcházející označuje se právě též jakosť děje sloves opakovacích. Tvoříme-li pak od slovesa tř. IV. voditi subst. voditel, a ne veditel, nelze ani v V. tř. od vodívati utvořiti vodivatel, nýbrž jen vodívatel, sic jinak by vnější známka (délka, kvantita) slovesa opakovacího zmizela a kmen slo- vesný známky té zbavený, sotva hodil by se za podklad substantiva, jež mělo by nejen osobu, ale také jakosť děje tou osobou pro- váděného řádně označovati. — 4. Kdyby pak nicméně psáti bylo ta substantiva s krátkou samohláskou kmenovou, jest otázka, kterak počínati si s obdobnými substantivy, utvo- řenými ode kmenův infinitivních třídy VI. Slovesa tř. VI. nejsou nic jiného než oddíl tř. V. Vezmeme-li na př. prostý kmen slovesa odejmenného tř. IV. působ-iti, přeneseme jej sesílením dvojhláskou oů do tř. V. a obdr- žíme kmen infinit.: působ + oú-a-ti, na od- klizení hiátu: (s)působ + ov-ati; kmen pří- tomný: (s)působ + oů-a = (s)působ + u(j)-a, odkudž: (s)působuj-i (== -am = ą = u = i). Není tedy ov v infinit, kmeni sloves tř. VI. nic než sesílení prostého kmene slovesného (nebo jmenného: kral-ov-a(ti). Neutvoříme-li pak pochodem zpětným, totiž zbavením inf. kmene tř. VI. (respective V. ) charakteristické jeho známky, na př. od obviňovati: obvi- nitel, nýbrž jen i obviňovatel, nesmíme ani kmenů sloves tř. IV. a V. zbavovati kvantity kmenové samohlásky. — 5. Sloveso české jest tvary svými tak bohaté a vyjadřuje tak dopodrobna i nejmenší nuance jakosti děje, že bychom snad i mimo vůli zbavili je této přednosti, kdybychom poslušní byli pravi- dla, jež velí krátiti kmenové samohlásky. A tato způsobilost' slovesa českého zakládá se hlavně na stupňování a dloužení kme- nové samohlásky. Z těchto důvodů navrhuji, aby pravidlo, o němž zde jednáno, změněno bylo v tento smysl: Podstatná jména na -tel, která označují osobu, jež činí, co kmen slovesný znamená, tvoříme od nezměněného kmene infinitivního; má-li tento kmen dlou- hou samohlásku, podržuje ji také nomen agentis (v -tel) od něho -utvořené, tedy: bráz- ditel, zápasitel, napomínatel, napomáhatel, skladatel atd. Výjimky: Jména hlasatel a kazatel ustálila se s a; má-li kmen infinit. ou, krátí se ou v u- nuzitel, vykupitel, pokušitel, ponukatel atd. — Pozn. 1. Sub- stantiva sem příslušná tvoří se hlavně od sloves neskonalých. — Poznam. 2. Slovesa tř. III. a V. 2. příznak e (ě) mění před -tel v i: držitel, velitel, bydlitel; vybízitel, po- kušitel atd. — Pozn. 3. K substantivům pří- ponou -tel odvozeným chybně čítají se ne- ústrojná a proto chybná: majitel (jež by muselo býti jmětel, m. majetník), přemožitel (m. nemožného přemohtel), vladitel (m. vla- stel), pomocitel (již v Pass., m. pomohtel). I substantiva příponami -tel a -dlo od sloves tř. II utvořená jsou chybná: postižitel (kmen infinit, postihnu(tel), ač i možno je odvoditi od tř. IV. ); ostydlo (kmen infinit. ostydnu(tel). Rovněž tak neústrojná jsou substantiva: hrditel, příchoditel, odhaditel, vyzdvižitel, protažitel, uspitel, obelžitel a p. Hlavním pravidlem u tvoření substantiv pří- ponou -tel a -cllo jest, že podkladem jejich může býti jen kmen infinitivní slovesa ne- skonalého. Zdáli se, že jest kmen infinitivní jakostí děje skonalý (končící), dlužno míti zřetel k tomu, že některá slovesa opětovací, jsou-li spojena s předložkami, neměníce ja- kosti děje zůstávají opětovacími; činnosti jejich dostává se předložkou jen určitého směru, jímž plný děj jednotlivý opět a opět se vyvíjí. Cf. Bž. §. 190. 3. Pozn., Slov. I. 163.

339894   1. -tel Svazek: 7 Strana: 0895
1. -tel. Važitel. Šf. Strž. I. 119. Výšitel, Erheber (vyšitel bylo by jako od vyšiti). Saditi — sázeti — sazeč. Us. — Připojuje se (-tel) ke kmeni infinitivnému základnímu, kterýž se krátí, je-li dlouhý: vykupitel (vykoupiti), kázati — kazatel, uměti — umětel. Gb. Ml. I. 60. — Zdá se, že nikterak se nesrovnává s duchem jazyka, když se k vůli příponám má krátiti kmen mnohdy z důležité příčiny zdloužený. Vz Prk. v Pdg 1886. 135. — Shledal jsem v Jg. Slovníku, že z 292 slov v -tel ukončených 218 dlou- hou kmenovou samohlásku krátilo, 74 však (čtvrtina) nikoli a že je nekrácena i u do- brých spisovatelů: Br., Jel., Kom., Kon., Krab., Ros., V., Žer. Zdrobnělé dlouží krátkou kmenovou samohlásku, ale před -ovati jí nekrátí. Vz -ovati (dod.). Z toho jde, že nemusíme před příponou -tel dlouhé kmenové samohlásky vždy a nutně krátiti, in dubiis libertas. Cf. -dlo (i dod.).

339895   2. -tel Svazek: 7 Strana: 0895
2. -tel = náměstkový živel složených s předložkami příslovcí: dotel, odtel, potel, ztuodtel, ztamodtel, zatel. Mor. Brt. D. 176.

339896   -tel Svazek: 8 Strana: 0424
-tel. Subst, v -tel mají slabiku kořennou zpravidla krátkou. Vz Gb. H. ml. I. 595.

339897   -tel Svazek: 9 Strana: 0339
-tel. Skloň, jmen na -tel. Vz Gb. H. ml. III. 1. 115. U Husa bývá v nom. pl. -i m. -é (také -ové): Ti nepřieteli. I. 355. Kazatelově. III. 30. (Mus. 1998. 241. ) Sr. List. fil. 1900. 224.

339898   Tela Svazek: 4 Strana: 0045
Tela, dle Kuřa = tele. Mor. Brt., Vek.

339899   Tela Svazek: 7 Strana: 0895
Tela = tolik. Laš. Wrch., Tč.

339900   Těla Svazek: 10 Strana: 0439
Těla, vz Tele.

339901   Telací Svazek: 4 Strana: 0045
Telací = telecí. Mor. Tč., Klš.

339902   Telací Svazek: 9 Strana: 0339
Telací pysk = pečárka (rostl. ) Mus. ol. VII. 80.

339903   Teľacina Svazek: 7 Strana: 0895
Teľacina, y, f. = teletina. Slov. Zátur.

339904   Telacko Svazek: 4 Strana: 0045
Telacko, a, n., ve Slez. tělacko = tele trochu odrostlé. Mor. a Slez. Šd.

339905   Telačka Svazek: 4 Strana: 0045
Telačka, y, f. = děvečka, která na sta- rosti má telata, die Kälbermagd. Jg.

339906   Teľačka Svazek: 7 Strana: 0895
Teľačka, y, f. = kráva, která má tele Slov. Zátur.

339907   Telafín Svazek: 4 Strana: 0045
Telafín, a, m. = tele, hlupák, der Kalbs-, Dummkopf. Slov. Plk.

339908   Telafoun Svazek: 4 Strana: 0045
Telafoun, a, m. = talafín. Šm.

339909   Telafous Svazek: 4 Strana: 0045
Telafous, a, m. = talafín. Šm.

339910   Telagom Svazek: 9 Strana: 0339
Telagom, a, m., jezevec smrdutý. Vz Ott. XVII. 919.

339911   Telák Svazek: 4 Strana: 0045
Telák, a, m. = člověk ve dvoře nad te- laty, der Kälberhirt. — T. = lenoch, der Faulenzer, m. L. — T. = hlupák, Dumm- kopf. Jel. Enc. m. 36.

339912   Telák Svazek: 7 Strana: 0895
Telák, u, m = trávník, u Kojetína. Pk.

339913   Telák Svazek: 10 Strana: 0439
Telák, teletník, u, m. = vůz na telata. List. fil. 1902. 252.

339914   Telamon Svazek: 4 Strana: 0045
Telamon, a, m., král salaminský, otec Aiantův a Teukrův. Vz S. N. — Telamo- novec = Aias.

339915   Telař Svazek: 4 Strana: 0045
Telař, e, m. = telák.

339916   Telařík Svazek: 4 Strana: 0045
Telařík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

339917   Tělatečko Svazek: 7 Strana: 0895
Tělatečko, a, n. = telátko. Brt. N. p. II. 434.

339918   Telatina Svazek: 4 Strana: 0045
Telatina, y, f. = teletina. Mor.

339919   Telátko Svazek: 4 Strana: 0045
Telátko, a, m. = tele, das Kalb. Dyť už seš hezkej jako telátko (žertem). V Kunv. Msk. — T., osob. jm. Tk. V. 261.

339920   Teľatník Svazek: 7 Strana: 0895
Teľatník = teletník. Slez. Šd.

339921   Telautograf Svazek: 8 Strana: 0424
Telautograf, teleautograf, u, m. = psací stroj na dálku; transmitteur = díl jeho, na kterém se skutečně píše. Vz Nár. list. 1893. č. 263. str. 2., KP. VIII. 257.

339922   Telautograf Svazek: 10 Strana: 0439
Telautograf, u, m., z řec. = stroj pře- nášející vlny světelné, obrazy. Vz Světz. 1904. 429, ZJ. Pr. XXI. 429.

339923   Telautograf Svazek: 10 Strana: 0672
Telautograf, u, m., z řec. Vz Ott.

339924   Telautografovati Svazek: 10 Strana: 0439
Telautografovati = zasílati telauto- gramm Vz Světz. 1904. 429.

339925   Telautogramm Svazek: 10 Strana: 0439
Telautogramm, u, m. = obraz transpor- tovaný elektrickým proudem. Vz Světz. 1904. 429.

339926   Telce Svazek: 4 Strana: 0045
Telce, e, n. = telec, tele. Št. — T. = kolouch, Hirschkalb, n. Aesop. T. býkové. BO. — T., pl., n. Telletz, ves u Panenské Týnice. Zemané z Telec. Tk. III. 147.

339927   Tělce Svazek: 4 Strana: 0045
Tělce, e, n. = tělo, der Leib. T. buň- kové, der Zellenleib, -körper. Nz. lk. Po- třebné věci mají žádány býti od Boha, ne pokrmóv sladkosti, ale ty věci, kteréž tělce zdržievají. Hus I. 331.

339928   Tělce Svazek: 7 Strana: 0895
Tělce = tělo. Výb. I. 391., Ezp. 1647. T. své mučiti. Sv. ruk. 328.

339929   Telce Svazek: 8 Strana: 0424
Telce. Zlaté telce (tele). XV. stol. List. fil. 1894. 112.

339930   Telce Svazek: 9 Strana: 0339
Telce, zdrobn. tělo. Hus. I. 331. Zaniklo.

339931   Telcov Svazek: 4 Strana: 0045
Telcov, a, m., Töltsch, ves u Klášterce. PL. Vz S. N.

339932   Telcový Svazek: 4 Strana: 0045
Telcový, Kalb-. Vzem krev t-vú. ZN. Ustavil sobě popy telcové (vitulorum). BO. T. krev. BO.

339933   Telcový Svazek: 7 Strana: 0895
Telcový. Ž. kl. 105. 20.

339934   Telczich Svazek: 7 Strana: 1392
Telczich, u, m., caforis, zastr. Pršp. 32. 84.

339935   Telč Svazek: 7 Strana: 0895
Telč. Proč zvon v Telči křaptí ? Vz Sbtk. Kr. h. 188.

339936   Telč n. Teleč Svazek: 4 Strana: 0045
Telč n. Teleč, lče, m., Teltsch, ves u Bu- chova. — T., e, f., Teltsch, mě. na Mor. Vz S. N., Tk. V. 196.

339937   Telčan Svazek: 4 Strana: 0045
Telčan, a, m., ein Bewohner von Teltsch. Telčský. V tej teleckej věži tam můj milej leží. Sš. P. 394.

339938   Telčár Svazek: 4 Strana: 0045
Telčár atd. = telák. Slov.

339939   Telček Svazek: 4 Strana: 0045
Telček, lečka, m. = tele, býček, das Kalb. Veleš, Ja. T. divoký, obětný. BO. Pacho- lík, beránek, telček a tak i jiní samečkové. Hus I. 321.

339940   Telček Svazek: 7 Strana: 0895
Telček. Pass. mus. 387.

339941   Telčice Svazek: 4 Strana: 0045
Telčice, dle Budějovice, Tellschitz, ves u Přelouče. PL.

339942   Telčice Svazek: 10 Strana: 0439
Telčice, zaniklá ves ve Znojemsku. Vz Mtc. 1903. 44.

339943   Telčík Svazek: 4 Strana: 0045
Telčík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

339944   Telčiti Svazek: 4 Strana: 0045
Telčiti, il, ení = jako tele skákati, käl- bern. L.

339945   Tele Svazek: 7 Strana: 0895
Tele. Cf. Mkl. Etym. 348. a aL. 11., Mách. 146, 153., 154., 161., 174. Po teleti kec (o daleké přízni). Brr. Býti na teleti, při- jíti domů na tele (o služebných, kteří ze služby o vánocích vystupují a o novém roce zase do nové jdou). Us. Rjšk. Je jak mokré t. (padá-li někdo pořád na cestě). Na Vsacku. Vck. Veselá mysl půl zdraví, celé tele půl krávy. Us. Tč. Rozumí tomu, jako t. varhanám. Brt. — Hádanka. Když je malé, štyrma vládne, když je velké, hory láme a po smrti chodí do kostela. (Tele cicá 4 štrychy — vůl vozí dřeva — boty). Brt. D. 158. — T. slité. Židé klaněli se zlatému teleti (má vlastně býti: kuželi, symbolu ohně). Sbtk. Výkl. 56. — T., os. jm. Arch. VII. 645.

339946   Tele Svazek: 8 Strana: 0424
Tele. Mluva telete. Vz NZ. III. 331. Jem- nosť tele, kráva má pane (o tom, kdo chce hezky mluviti a neumí). Cf. Kobyla (3. dod.). ČT. Tkč. T. za kravou (i. e. jde = připadá tomu, čí je matka jeho). NZ. IV. 390. Hledí jako t. na svět; Bučí jako t.; Bojí se toho jako t. světla; Leze jako t. do plotu (o hloupém); Má boty z rozběhaného telete (o tom, kdo se doma nedrží). Ve Zďársku. Nár. list, 1894. é. 149. odp. feuill. V tobě je tak jako v te- leti (o hloupém). Vck. Val. I. 110. Skorej by teľa naučil ako jeho; Chodí už ako teľa po lade (opilý). Slov. Nov. Př. 568., 599. Po te- leti kec (daleká přízeň). Mor. NZ. V. 546.

339947   Tele Svazek: 9 Strana: 0339
Tele. Sr. Zát. Př. 17., 21b., 368a. — ?. = opar kol úst. Nár sbor. 1901. 147. Prodáte-li tele od krávy, vyškubněte mu několik chlupů z čela a zamíchejte je krávě mezi píci, ne- bude se jí po něm stýskati. Sá. Kant. 33.

339948   Tele Svazek: 10 Strana: 0439
Tele. Tělatěm vyjel, volem se vratil (o hloupém). Slez. Vlasť. I. 236. — T. = tornistra. Jrsk. XII. 236., Us.

339949   Tele, tele Svazek: 4 Strana: 0045
Tele, tele (týle, Puch., teele, Aqu. ), gt. telete, n., pl. telata; telátko, telátečko, vy- řezané: výřezek, roční: roček; býček: býče, telček; kravička: jalovce; předčasné: zmetek, spratek, větší, ostarek, staré: obstarče.; od- stavené: telec, odstávce. Šm. Slez.: tela. Sp. Telce. Das Kalb. Srrsl. tele = tel + et, stind. tarna. Mkl. B. 190., 193. T. 'bečí, kálá'(skáče), Us.; t. stáhnouti, oddělati. Šp. T. z vemena mlezivo ssaje. Kom. Krava s teletem chodí. Sych. Telat nachovati. D. V každém dvoře hleďte přisazovati telat výklestků, co nej- více můžete. V. Telata chovati, odstaviti; telata na odstav. Šp. Tele za kravou a hříbě za klisnou (kdo koupí krávu, koupí i tele). Rb. Dojíme dobře, máme krávu po teleti. Us. Šd. Prodali jsme krávu, byla teprv na třetím teleti. Us. Šd. Tváří se jako tele 0 půl noci (hloupě). U Žamb. Kf. Co je tele, to je půl, co je celé, to je vůl. Us. Smi. Loňské (tele) to mohlo smlčet a letošní si to mohlo nechat (odbytí prostořekého n. klevetníka). Us. Kráva na prvním teleti. Us. Hsp. Kráva po teleti (otelená). Us. Šd. Aby bylo jasno a od krávy máslo, od teľaťa do teľaťa mlieko. Dbš. 147. T. zpotvořené. Dač. I. 113. Děvčata, vyžeňte telata, vy staré baby, vyžeňte krávy; A to tele hlavú mele. Sš. P. 523., 622. (Tč. ). Tele tučné. Hus III. 6. Z telete vůl, z hůlky kůl. Vz Mladík. Lb. Ano čekej, až bude t. kokr- hati. Sk. Řezník tele pozadu z chléva vy- náší, aby prý kráva po něm nebečela. Mus. Mezi telaty se vychoval (vz Hrubý); Tele učí slepici kdákati (vz Marný); Jako tele za kravou za někým choditi (vz Chození); Už se o tele staráme a ještě kráva kdesi (vz Koza); Hýbá s konceptem jako zdechlé tele ocasem (vz Hloupý. L. ); Hledí jako t. (jako kráva) na nová vrata (vz Hloupý); Když se teleti dobře daří, jde na led a nohu zlomí; Vymluvil by tele na krávě; Vyloudil by tele na jalové krávě (vz Výmluvný). Č. Vy- hádal by na krávě tele. I jalové krávě tele by podstrčil. Huš tele na vlka (když koho z nepřípadného předsevzetí obviňujeme; nebo: když se opovážlivě v něco dáváme = buď už jak buď). Ros., Č. Hu tele na mráz; Hu tele na nová vrata (o zevlujícím); Běda tomu domovi, kde rozkazuje tele vo- lovi; Rozehrál sa jako tele; Telata skáčí, bude pěkné počasí; Telátka hrají, bude hezky (Pk. ); Více telat v jatkách bývá než starých volů (smrť nehledí věku); Chovej tele, bude z něho vůl (vz Šetrnost'); Telete pod býkem hledati (hloupě co dělati). Jg. 1 žádná kráva není, by telátkem nebyla; Nepíle volovi teletem. Smil. Já znám krávu, která teletem nebyla! Je to kráva na ko- roptve (malovaná). Mřk. Tele do hlavy uhoditi (pochybiti). Bern. Lepší rané tele nežli raný pán. Šp. — T. — laňka od na- rození aš do sv. Martina, das Wildkalb. Šp. — T. slité, ku př. ze zlata, ein Bild des Kalbes. Telatům obětovali. Br. Zlaté t. velebiti (bohactví se klaniti). Bern. Chodí jako žid za zlatým teletem (o lakomém). Us. Dhn. Třeba starou krávu (dáte), vezmu ju na káru; třeba zlatý tele, vezmu do ka- bele. Sš. P. 744. Jeroboam jest byl učinil dvě telete zlaté; Proto že udělal lidu dvě
telete zlaté, jimž sú se modlili nechavše
božieho přikázánie. Hus II. 417., I. 447. —
T. = torba, der Tornister (že jest z telecí
kůže). Us. Sd. — T. = hlupák, der Dumm-
kopf, Tölpel, das Kalb. Ty tele! Svrcho-
vané tele! Dch. Je hlúpý nepřimířaja (ne-
přirovnávaje) jako tele. Mor. Sd. Sprostý
jako tele. Dbš. 43. Ty t. Machovo (= hlu-
páku)! Mor. Brt., Šd. Šel do světa teletim,
přišel domů volem. Slez. Tč. Vyjel teletem,
volem se vrátil. Č. M. 209. Teletem vyjechav
volem se vrátil. Kdo telátkem pojede v cizí
kraje, volem se vrátí. L. — Mořské tele —
tuleň, phoca vitulina, das Meerkalb, die
Robbe. V. — Vodní tele = vodnatelnosť,
die Wassersucht. Uzdravuje vodné tele. Jád.,
Ras. — T. rodní = bílý tenký červ plovoucí
ve vodě (strunovec). Polkne-li někdo s vodou
takového červa, dostane vodní tele = ta-
semnici. U N. Bydž. Mý. U Kí. Hradce. Kšť.

339950   Teleangiektasia Svazek: 7 Strana: 0895
Teleangiektasia, e, f. = rozšíření vlá- sečnice. Ott. II. 322.

339951   Teleangiektatický Svazek: 4 Strana: 0046
Teleangiektatický = týkající se rozší- rení vlásečnic, teleangiektatisch. Nz. Ik.

339952   Teleautograf Svazek: 8 Strana: 0424
Teleautograf, vz Telautograf (3. dod.).

339953   Telebarometr Svazek: 10 Strana: 0672
Telebarometr, u, m., z řec, druh tlako- měru. Vz Ott.

339954   1. Telec Svazek: 4 Strana: 0046
1. Telec, lce, m., ves, Telletz, vz Telce.

339955   2. Telec Svazek: 4 Strana: 0046
2. Telec, lce, teleček, telček, lečka, m. = mladý býček, tele. Aqu., Ben. V., Martim. Učinili telecz; Zetře jě jako telczie. Ž. wit. 105. 19., 28. 6. Učinili sobě telce dutého. BO. — T. = kolouch, Hirschkalb, n.

339956   1. Telecí Svazek: 4 Strana: 0046
1. Telecí, od telete, Kalb-, kälbern. Strsl. tel?č? vituli, příp. -j?b, jíž vytvořují se ad- jektiva poss. od substantiv bytosti živé vůbec označujících. Mkl. B. 73., 76. T. pe- čeně (od ledviny), hrudí (špikované), Us., Dch.; t. nártovice, Kalboberleder, n., holice, Kalbsblösse, mrtev, Kalbleimleder, hlazená řemenice, blankes Kalbfell, kosť, chlupy, Kälberhaare, lakýrka, Lackirkalbfell, kido- vice n. glasírka, Kidkalbleder, Kalbglacé- leder, kipsa, Kipskalbleder. Šp. T. maso (teletina), V., okruží, Us., kýta, D., žaludek, kůže (teletina), zub, chléb. Šp. Telací ža- ludek slaný a dobře vysušený a potom ve vodě močený za tři dni učiní klag. Us. Tč. Kdo otce a matky neposlouchá, bude po- slušen t. kůže. Pk. — T. = hloupý, dumm, kälbern. T. rozum. Ros., lékař. Reš. Tele- címa očima hleděti. Ros. — T. zoubek, die Kornwicke, ervum hirsutum, rostlina. D.

339957   2. Telecí Svazek: 4 Strana: 0046
2. Telecí, ího, n., něm. Teletzy, ves u Po- ličky. PL., Tf. 289.

339958   Telecí Svazek: 8 Strana: 0424
Telecí. Je to jako t. maso (o daru po- chybné ceny. Chce-li kdo míti z něho pečeni, aby prý je hodně omastil a srazí se na po- lovic). Na Zďársku. Nár. list. 1894. č. 149. odp. feuill. — T. zuby n. kroupky = přední dolení. Duť. 21.

339959   Telecí Svazek: 10 Strana: 0439
Telecí dni, vz násl. Telení. — T., tanec na Těšínsku. Slám. Put. 326.

339960   Telecí hlava Svazek: 7 Strana: 0895
Telecí hlava, y, m., os. jm. Wtr. Obr. 85. T. hruď nadívaná. Vz KP. VI. 520. T. nožičky a uši smažené. 528.

339961   Telecina Svazek: 4 Strana: 0046
Telecina = teletina. Slov.

339962   Telecinka Svazek: 8 Strana: 0424
Telecinka. Šátek na hlavě vázaný na t-ku. NZ. VI. 64.

339963   Telecka, y Svazek: 7 Strana: 0895
Telecka, y, f. = telice, telička. Temuž dvě t-ky v roce, jednu jalovičku. Arch. X. 10.

339964   Teleckov Svazek: 4 Strana: 0046
Teleckov, a, m., Telletzkau. T. nový a starý, vsi u Vel. Meziříčí. PL.

339965   Telecký Svazek: 4 Strana: 0046
Telecký, vz Telčan.

339966   Telecník Svazek: 4 Strana: 0046
Telecník, a, m., der Kälberhirt. V Niv- nici na Mor. Kch.

339967   Teleč Svazek: 4 Strana: 0046
Teleč, v z Telč.

339968   Teleelektroskop Svazek: 10 Strana: 0672
Teleelektroskop, u, m., z řec. Sr. Ott

339969   Telefod Svazek: 8 Strana: 0578
Telefod, u, m., Telephod. Vz KP. V11I. 376.

339970   Telefon Svazek: 4 Strana: 0046
Telefon, u, m., z řec. = nástroj elektro- magnetický, jímž se po drátě tony do dale- kých vzdáleností přenášejí. Vz KP. II. 293., S. N.

339971   Telefon Svazek: 7 Strana: 0895
Telefon = dozon (dozvuk). Šd.

339972   Telefon Svazek: 8 Strana: 0424
Telefon, u, m. = přístroj, kterým se zvuk do dálky sděluje. T. krabicový, lžícový. Cf. KP. VIII. 324.-329., 356.

339973   Telefon Svazek: 8 Strana: 0578
Telefon. Vz KP. V1II. 503.

339974   Telefon Svazek: 10 Strana: 0439
Telefon. Vz Strh. Akust. 420.

339975   Telefon Svazek: 10 Strana: 0672
Telefon, u, m., z řec. Sr. Ott.

339976   Telefonický Svazek: 7 Strana: 0895
Telefonický, telephonisch. T. spojení. Pdl.

339977   Telefonický Svazek: 8 Strana: 0425
Telefonický. T. klíč. Vz KP. VIII. 377.

339978   Telefonie Svazek: 4 Strana: 0046
Telefonie, e, f., z řec. = sdělování promlu- vených slov do největší vzdálenosti telefonem. Vz KP. II. 293.

339979   Telefonie Svazek: 10 Strana: 0672
Telefonie, e, f., z řec. Sr. Ott.

339980   Telefonní Svazek: 10 Strana: 0439
Telefonní spojení. Nár. list. 1903 17. 17.

339981   Telefonní Svazek: 10 Strana: 0672
Telefonní automat, můstek, stanice. Vz Ott.

339982   Telefonograf Svazek: 9 Strana: 0339
Telefonograf, u, m. Nár. list. 1898. č. 136. 5.

339983   Telefonograf Svazek: 10 Strana: 0672
Telefonograf, u, m., z řec. Vz Ott.

339984   Telefonogramm Svazek: 9 Strana: 0339
Telefonogramm, u, m. Nár. list. 1898. č. 136. 5.

339985   Telefonový Svazek: 8 Strana: 0425
Telefonový. T. přístroje. Cf. KP. VIII. 339.

339986   Telefot Svazek: 8 Strana: 0425
Telefot, u, m. = přístroj, kterým lze ně- komu mluviti s někým daleko vzdáleným a současné ho tam viděti. Vz KP. VIII. 378.

339987   Telefotograf Svazek: 10 Strana: 0672
Telefotograf, u, m., z řec. Vz Ott.

339988   Telefotografie Svazek: 10 Strana: 0672
Telefotografie, e, f., z řec. Vz Ott.

339989   Telegoniometr Svazek: 10 Strana: 0672
Telegoniometr, u, m., z řec. Vz Ott.

339990   Telegraf Svazek: 4 Strana: 0046
Telegraf, u, m., z řec. = dalekopis, da- lekozvěst, der Telegraph = přístroj r. 1793. v Paříži vynalezený, jímž myšlénky své znaménky nebo písmeny po drátě do nej- větší vzdálenosti oznamujeme. Původcem jeho byl ingenieur Claude Chappe se svými bratry. Vz KP. II. 247., Km. 1876. U Roud- nice říkají: Dostal jsem telegraf m.: telegram. Špd. T-fy hydrostatické a pneumatické, 2. akustické, 3. optické, 4. elektrické, 5. elek- tromagnetické a) s jehlou, b) s ukazovadlem, c) psací, d) tiskací; 6. elektrochemické. Vz více S. N. V KP. II. vz: T. akustický 248., atlantský 261., Bainův 252., Casseliův che- mický 270., 271., Davyův chemický 270., týž s ukazovadlem 252., elektrický 249., elektro- magnetický 251., galvanický Sömmeringův 249., 250., Gaussův a Webrův 251., Gintlův dvojčinný 266., Gintlův chemický 270., hydraulický 248., chemický 270., Morseův 255., 256, týž opravený Robinsonem 256., optický Chappeův 247., pneumatický 248., podmořský 261., s jehlou 251., s ukazova- dlem 252., Schillingův 251., Wheatstonňv a Cookeův 252., Wheatstonův s ukazova- dlem 252., 253., zapisovací 255. T. psací, domácí (Haus-). Posel, úředník při t-fu; dopisování t-fem; zlomyslné porušení t-fu. J. tr.

339991   Telegraf Svazek: 7 Strana: 0895
Telegraf. Cf. Kram. Slov., Mus. 1848. 149., 1858. 109, Schd. I. 156. nn. T. geo- metrický, Vnč. 8., požární. Pdl. Byl tu jako po telegrafu (hned). Us. Tkč.

339992   Telegraf Svazek: 8 Strana: 0425
Telegraf jehlový, KP. VIII. 242., kopíro- vací 254., psací 245., s ukazovatelem 243., odhlasovací 322.

339993   Telegraf Svazek: 8 Strana: 0578
Telegraf. Vz KP. VIII. 503.

339994   Telegrafický Svazek: 4 Strana: 0046
Telegrafický, telegraphisch. T. abeceda Morseova, soustava Gintlova, soustava Tei- richova, stanice, desky zemské. Vz KP. II. 258., 267., 265., 255. a 256., 254. T. zpráva d. depeše n. telegramm. T. úřad, ředitelství, dopisování, stanoviště, čára. J. tr.

339995   Telegrafický Svazek: 7 Strana: 0895
Telegrafický. T spojení, tyč, drát, kor- respondence, řád, sazba. Us. Pdl.

339996   Telegrafický Svazek: 8 Strana: 0578
Telegrafický. T. přístroje. Vz KP. VIII. 503.

339997   Telegrafie Svazek: 4 Strana: 0046
Telegrafie, e, f. = dalekopisectví, die Telegraphie. Nz.

339998   Telegrafie Svazek: 8 Strana: 0425
Telegrafie, e, f. T. elektrická, optická, zvuková, KP VIII. 241., mnohonásobná či multiplexní 268., podmořská 257., podomní 271., tiskací n. tisková 252. T. podomní, po- žárová, železniční, vz ib. 289., 3C0., 8C6., časoměrná. 213.

339999   Telegrafie Svazek: 10 Strana: 0439
Telegrafie bez drátu. Sr. Zl. Pr. XXI. 429.. XXII 251.

340000   Telegrafie Svazek: 10 Strana: 0672
Telegrafie, e, f., z řec. Vz Ott.