318001   Střelčení Svazek: 3 Strana: 0703
Střelčení, n., vz Střelčiti. S. sladu, das Schiessen des Malzes. Suk.

318002   Střelčí Svazek: 3 Strana: 0703
Střelčí, od střílení, Schuss-, Schiess-, Schützen-. S. úřad, L.,humenec, bouda, kára, prach, vůz, louka. Šp. S. skulina. Šbk. — S. = rychlý, schnell. S. loď. Kom. — S. had (na lidi jako střela se řítící), jaculus, die Schiessschlange. V. — S. kůň = lehký. V. — S. léta (když člověk rychle roste), die Schossjahre. D. — S. modlitba (krátká), vzdychnutí (v nouzi), das Stossgebet. D. Cf. Střelný. — S. plamen = zanícení hoř- lavých látek v povětří rychle dolů letících, die Sternputze, Sternschnuppe. Jg. — S., subst, střelec, der Schütz. Reš.

318003   Střelčí Svazek: 7 Strana: 0792
Střelčí, Schnss-. S. zbroj Arch. VIII. 394., IX. 365.

318004   Střelčiště Svazek: 7 Strana: 0792
Střelčiště, ě, n., Schiessstand, m. Rk.

318005   Střelčiti Svazek: 3 Strana: 0703
Střelčiti, il, en, ení = růsti, klíčiti se, schossen. — abs. Slad střelčí. — kde. Ječmen ve sladovně, ve stoku střelčí. Šfk. — kam. Vlas v listí zelené s-čí (roste). Červenka. Met. I. v. 550.

318006   Střelebný Svazek: 7 Strana: 0792
Střelebný. S. čára, vnitřní okres před- prsně. NA. 111. 43 Lépe: střelčí.

318007   Střelec Svazek: 3 Strana: 0703
Střelec, lce, střeleček, čka, m., der Schütz. S. z kuše, z luku, z ručnice. V. S. z lučiště, Troj., do terče, D., z děla, Us., životní (myslivec), der Büchsenspanner. Vz Tk. II. 549. S. ten dobře střílí. S. dělo snížil, zvýšil. S. pěší, měrný, špatný; řada
s-čů. Šp. Sváteční s., der Sonntagsjäger;
S. kouzelník, čarostřelec, der Freischütz
Dch. Mneť chce střelcem učiniti. Žk. 372.
Kačena divoká letěla s vysoka, šohaj dobrý
střelec střelil ji do boka. Sš. P. 530. Po-
slala jsem svého s-ce do Stěpanovic. Půh.
II. 82. (I. 161.). Bojí se ho co slaměnného
střelce. Vz Strach. Č. — S. = souhvězdí
na nebi, der Schütz. V. Znamení s-ce. V. — S. = běhoun, pop ve hře šachové, der Schütz, Läufer. V. S., toxotes jaculator, ryba. Vz Schd. II. 503. — S. = nemoc, náhlec, božec, mor ovčí, die Schafpest, Ja. — S. — kdo střely dělá, hušař, der Armbrust-, Bo- genmacher. V.

318008   Střelec Svazek: 7 Strana: 0792
Střelec. Alx. S. římští a řeč. Vz Vlšk. 512. — S. = souhvězdí. Stč. Zem. 24. Len na střelce setý je nejlepší Us. U Kr. Hrad. Kšť. Brambory na s-ce sázené mají uvnitř knoty. Us. U N. Bydž. Kšť. — S., vrch v Semilsku. Mzr. 112.

318009   Střelec Svazek: 9 Strana: 0314
Střelec divoký. Vz Čes. 1. VIII. 108. — S. = znamení nebeské. Narozený na střelci bývá krvožíznivý. Sá. Kant. 35. Co za něho činiti a čeho se varovati. Vz Rozb. II. 192.

318010   Střelec Svazek: 10 Strana: 0665
Střelec, lce, m. = kušař. Wtr. Řem. 404.

318011   Střelecí Svazek: 3 Strana: 0704
Střelecí = střílecí, Schiess-. S. zbraň. D.

318012   Střelecký Svazek: 3 Strana: 0704
Střelecký, Schützen-. S. ostrov (střel- nice v Praze), Us., slavnosť, Rk., soudruh, společník, společnost', král, umění, mistr, hostina, jednota. Šp. S-ké příkopy vyko- pati. Dch. S. bratrstvo. Vz S. N.

318013   Střelecký Svazek: 7 Strana: 0792
Střelecký cech. Vz Zbrt. 119.

318014   Střelecký Svazek: 9 Strana: 0314
Střelecký ostrov v Praze, dříve Trávník, Hořejší (Vyšší) ostrov, Malé Benátky, Na chmelnici, Malý vodní dvůr. Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill., Střelák.

318015   Střelectví, n Svazek: 3 Strana: 0704
Střelectví, n., die Schützen-, Geschütz- kunst. Ros.

318016   Střelectvo Svazek: 3 Strana: 0704
Střelectvo. a, n.. die Schützenschaft. Srn.

318017   Střeleč Svazek: 3 Strana: 0704
Střeleč, lče, m., ves u Jičína.

318018   Střeleček Svazek: 3 Strana: 0704
Střeleček, vz Střelec.

318019   Střelečky Svazek: 3 Strana: 0704
Střelečky, Střelíce malé. Tk. IV. 741.

318020   Střelenec Svazek: 7 Strana: 0792
Střelenec, nce, m. = bolák na ruce; nehojed, černá neštovice. V Krkonš. Kšť.

318021   Střelení, n Svazek: 3 Strana: 0704
Střelení, n., der Schuss. Co bys ani ne- žil ani neokříval, na svoje s. dycky si za- pomínal. Sš. P. 531. Daleko na dvoje stre- lenia (na dvojí dostřel). Sl. ps. II. 5. 183.

318022   Střelenosť, i Svazek: 3 Strana: 0704
Střelenosť, i, f. = potřestěnost. Ziak.

318023   Střelený Svazek: 3 Strana: 0704
Střelený; střehu, a, o, geschossen. Jest s-ný do temena n. do paty (= třeštidlo). D. Ani s-ná ani ťatá (rána) se ho nechytne = nic. Mor. Brt. — jak: na měkko, pro- jela-li rána pandero n. střeva, weichwund. Šp. — čím. Leží poraněný, kulkú je stře- lený. Sš. P. 181. Motovidlem s. = hloupý. Všk.

318024   Střelený Svazek: 7 Strana: 0792
Střelený. Letí jako s. lána (běží rychle). Ut-. Je trochu (na jednu stranu) s-ný (ztře- štěný). Us. Tkč. = napilý. Us. Brt.— S. žlab = přímý. Vz Žlab.

318025   Střelený Svazek: 9 Strana: 0314
Střelený, vz Klaný.

318026   Střeleuka Svazek: 3 Strana: 0704
Střeleuka, y, f. =. dráha vystřelené koule, die Schusslinie. Bur.

318027   Střelhbitý Svazek: 3 Strana: 0704
Střelhbitý = hbitý jako střela, pfeil- schnell. S. zablesknutí. Měst. bož. — Č.

318028   Střelí Svazek: 9 Strana: 0314
Střelí, n. = vlčí noha, rostl. Us.

318029   Střelíce Svazek: 3 Strana: 0704
Střelíce, e, střelička, y, f. = ručnice, das Schiessgewehr. Plk. — S-, pentula, rostl., zastr. Rozk. — S., dle Budějovice, město v prus. Slezsku, Gross-Strelitz; Alt- u. Neu- S. v Meklemburku. Vz S. N. S. vsi a) u Brna, b) u Nového města na Mor., c) u Znojma, Té., u Stříbra.

318030   Střelice Svazek: 7 Strana: 0792
Střelice, e, f. = ženský střelec Mtc. XV. 191.

318031   Střelicka Svazek: 3 Strana: 0704
Střelicka, y, f., strelicia, rostl, banano- vitá. Rostl.

318032   Střelíček Svazek: 3 Strana: 0704
Střelíček, vz Střevle.

318033   Střelička Svazek: 3 Strana: 0704
Střelička, vz Střelíce.

318034   Střeličník Svazek: 7 Strana: 0792
Střeličník = strelša. Šd.

318035   Střelín Svazek: 3 Strana: 0704
Střelín, a, m., Strehlen, ves ve Vratislav- sku. Šd., Tk. IV. 741. Vz S. N.

318036   Střelina Svazek: 3 Strana: 0704
Střelina, y, f., Strelitz, Balb.

318037   Střelírna Svazek: 3 Strana: 0704
Střelírna, y, f. = střelnice, die Schiess- statt. Zlob.

318038   Střelišče Svazek: 10 Strana: 0400
Střelišče = střeliště, missile. Rozk. R. 99. Vz násl.

318039   Střeliště Svazek: 3 Strana: 0704
Střeliště, ě, n. = násada u střely, der Schaft, Stiel. Ujma ten šíp za s. velmi dobře. Ms. — Ras., Mus. — S. = střela, der Pfeil, Veleš., Puch. — S. = díra, kterou se z pev- nosti ven střílí, das Schiessloch. Zlob. - S. = střílnice, die Schiessstätte, der Schiess- platz. Zlob. Ku s-šti přistoupiti, zum Schiess- stande treten. Dch. Na s. svolal střelce. Zlob.

318040   Střeliště Svazek: 7 Strana: 0792
Střeliště. Za sanytr a prach a 700 s-šť platili 14 gr. 1489. Wtr. Obr. 268.

318041   Střeliště Svazek: 10 Strana: 0400
Střeliště, ě, n. = prak, stroj metací. Baw. Ar. v. 3510. Sr. Střelišče.

318042   Střeliti Svazek: 3 Strana: 0704
Střeliti, 3. os. pl. střelí, střel, -le (íc), il, en, ení; stříleti, 3. pl. s-lejí, střílej, stří- leje (íc), el, en, ení; střílívati, střelovati — střely pouštěti, schiessen, feuern, büchsen, bürschen; prachem trhati, mit Pulver spren- gen; skočiti, wohin schiessen, springen, flie- gen ; udeřiti, schlagen (mor.); se = hoditi sebou, skočiti, letěti, schiessen, fliegen, sich werfen. Ig. — abs. Střel! Přestanu stříleti. Ta ručnice dobře střílí. D. Slad střílí (po- číná růsti). Us. Obilí střejlí. Us. u Petrovic. Dch. Je střelen. Vz Opilý. Us. Sn. Karabá- čem praská, jako kdy střílí. Vy chcete jen stříleti tam a oni nemají sem?; Oni jen s. tam, ne aby se střílelo sem? Dch. Děla byla pořád nabytá, jen střílet. Us. Sk. Jak ponajprem (ponejprv) střelila, tři sta Turků zranila, jak po druhé s-la, celý tábor zra- nila, jak po třetí s-la, všecky Turky za- hnala. Sš. P. 107. Člověk střílí, pán Bůh kouli řídí. — co, koho: ptáka, Us., skálu (prachem trhati). Šm., Vys. S. věc = pro- dati, jí se zbaviti. Ú Žamb. Kf., Sml. — čím (co): šípy, koulemi, kamením, Jel., D., nabitou flintou, velikým olovem, Us., kopím, St. skl., motovidlem (něco hloupého dělati). Č. Chlumeckým prachem (chlubiti se, prá- šiti), Us., železnými koulemi. Let. 399. S. koho kopytem (uhoditi) Mor. Brt, Stříbr- nými koulemi s. (podpláceti). Us. Vzhůru námi střelilo (hodilo) moře. Kom. Mor hlízami a pryskýři střílí. Kom. Střelila -ho smrti střelů přeukrutnú. Sš. P. 10. — čím, koho, kam. Stříleti šípy k cíliu. Dal. 59. Ohnivým ší- pem střeli do mně. Sš. P. 789. — z čeho: z ručnice, V., z položené zbraně, Šp., z luku. Vrat. 52., z děl, z kusů. D. Obě vojska z ve- likých kusuov na sebe stříleli. Dač. I. 248. Vyjel do pole, střelil z pistole do té naší brány. Sš. P. 411. Kdo z stříbrných děl střílí, nebrzyť se chybí. Prov. Č. S. z mo- tovidla (o hloupém), z motyky. Č. — kudy z čeho, kam. Oknetn do kostela z ručnice střelil. Bart. — čím po kom. Cepem po ptácích stříleti (něčeho nemotorně se cho- piti). Prov. S. po někom, V., po vydře. Sych. Střílí očima po děvčatech. Us. Šd. Pandaros střelil šípem po Menelaovi. Cimrh. S. po holubech. Střelil po něm Stymberský král prudce, poranil mu jeho věrné srdce. Sš. P. 185. — (se, komu) kam (do čeho, mezi co, v co, nač, k čemu, mimo co, pod co). Střílí pánu Bohu do oken (tlachá, chybuje se). Č. S. koulemi do terče, do ne- přítele. Us. Delfín střelil sebou prudce do písku (hodil). Har. Střílí mezi holuby (lže). Prov. Č. S. v holuby, na holuby. Us. S. k městu. V. Střílíme k jednomu cíli (stejný máme úmysl). Sych. Stříleti k terči. Sych. S. na duch zvěř = zvěř přímo proti ně- komu n. od někoho běžící. Us. Plamen se střílel z Malé strany na město. V. Stříleti do modra, pánu Bohu do oken, ins Un- gewisse schiessen. Dch. Střel jim do očí. Er. P. 232. Letěla tu bílá holubička a já sem ji střelil prostřed srdečka; Kačena divoká letěla s vysoka, šohaj dobrý střelec střelil ji do boka; Koníčku bělavý, vyvez mě z Moravy, esli nevyvezeš, střelím ti do hlavy; Střelili mu do boku štyry kulky. Sš. P. 193., 530., 532., 714. Zrovna v srdce střeliti. Er. P. 399. S. na jelena. Er. P. 158. Lišička sedí na hrázi, myslivec za ňu po- chází, střelil na lišku, zabil Marušku, tam ona leží na vršku. Sš. P. 116. Na mne stří- lel. Půh. II. 499. Něco k vetešníku střeliti = něco z nouze prodati (žert). Us. Dch. Nedostává daru, kdo střílí mimo cíl. Mor. Tč. Nabil bych sobě pár pistolí, střelil bych synkovi pod nohy. Sš. P. 254. — jak. Na slepo (bez kulek n. bez broků, blindschies- sen), na pískot, na svist, na postrach. Šp. S. v běhu. Šp. Na prázdno s. D. Vz Tla- chal. Č. Střílí kolem rohu (špatně). Us. — Střílí bez prachu (tlachá). Us., Č. — proč. K něčí poctivosti s. J. tr. S. pro česť. J. tr., Sych. — kým: sebou = házeti. Kom. — odkud: s hradeb s. Us. Se zdí kamením s. Let. 60. — (kým) kde. Kdyby nepřítel táhl, aby na zámcích stříleli. 1544. Snadno za křovím stříleti. Č. M. 166. Delfín pod lodí a okolo ní sebou střílí (hází). Pref. — s čím. Vlny s lodí vzhůru střelily (sko- čily). Kom. — čím, odkud, kam. Od jed- noho kraje světa k druhému s. může (há- zeti, letěti). Kom. Neměli čím k městu stří- leti. Bart. Když k vojsku s-li. Bart, 262. — se kam. Ty se v souboj naň směle střelí. Puch. Jáť se musím v holuby stříleti (ven vykrásti ?) a tím dřív, abych nemusil portu píti. Dh. 166. —jak kde: přes zápověď po ulicích s. Er. — s adv. Abys dobře střelil, nasaď výš. Dch. Nedrž se předu, zadu, než sa chytni prostředu; vzadu, předu střílajú, prostředek vymíňajú. Sš. P. 107.

318043   Střeliti Svazek: 7 Strana: 0792
Střeliti. List. fil. 1878. 209., Mkl. Etym. 325. b. — co. S-lil dva zajíce, správně: zastřelil. Brs. 2. vd. 244., Brt. S. 3. vd. 196. Tak tě střelím (takovou ti dám facku). Mor. Bkř. — čím: očima po někom. Rr. Sb. — kam (čím jak). Ta sv. krev na stěnu s-la (stříkla). Výb. II. 3:20., Kar. 118. S. někoho šípem do prsou. Lpř. Jeden žid střelí k němu ne vzdálí. 15. stol. — si. To si s-líš (pochutnáš). — kde jak. Co tobě činiti, chceš li na honbě dobře s. ? Vz Mus. 1854. 539—540. — odkud. Z toho se nebude střílet (to není nebezpečné). Us. Rgl. — kde. V peci s-lo (bouchlo), div pec nerozbořilo. Us. Brt.

318044   Střeliti Svazek: 7 Strana: 1386
Střeliti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 289. Oni naše služebníky stříleli a jednoho zastřelili. Půh. IV. 52. Stříleti za kým. Č.

318045   Střeliti Svazek: 9 Strana: 0314
Střeliti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 343 Dyť se z toho nestřílí (nezáleží na tom). Hoř. 123. — čím kam: kloboukem do kouta = hoditi. Nár. list. 1900. č. 220. feuill. — S. = prodati. Jičín. Kub. L. f. 1900. 363.

318046   Střeliti koho Svazek: 10 Strana: 0400
Střeliti koho = udeřiti. Brt. P. n. 1196. S. = vytrysknouti, vyletěti jako střela. Střelí
vzhoru až pod nebe. Baw. E. v. 785. — S. = rychle se spustiti. S. doluov. Luc. 62., 63. — S. jak. Dva razy (dvakrát) vedla (vedle) a raz mimo strelil. Rizn. 177. Zpredy střelil, potom měřil (o zpozdilém). Slez. Vlasť I. 236.

318047   Střelitov Svazek: 3 Strana: 0705
Střelitov, a, m., ves u Votic. PL.

318048   Střelivní Svazek: 3 Strana: 0705
Střelivní, od střeliva, Munitions-. S.kára. Bur.

318049   Střelivnictví Svazek: 7 Strana: 0792
Střelivnictví, n., Munitionswesen, n. Čsk.

318050   Střelivník Svazek: 3 Strana: 0705
Střelivník, a, m., der Munitionär. Bur.

318051   Střelivo Svazek: 3 Strana: 0705
Střelivo, a, n. — čím se střílí, prach, koule die Munition, der Schiessbedarf. Dch., Jg., Čsk. Skříň, bedna na s.; náhrada, zá- loha, druhy s-va. Čsk. 8. zápalné Vz. S. N. S. strojiti. Bur., dělati, chystati, vézti. S. trhací, das Sprenggeschoss. Dch.

318052   Střelka Svazek: 3 Strana: 0705
Střelka, y, f. — jehla magnetická, die Magnetnadel; s. kolmoplošná, die Balken- nadel, stehende Magnetnadel. Nz. — S.,ja- zýček, das Wagezünglein. Šp. — S. v zámka, die schiessende Falle. — S. = malá střela, kleines Geschoss. Krása milá k pohledění strelky do srdce hádže. Na Slov. Tč. — S. = špatná zhraň. Musím tu s-ku spraviti. Kp. — S., die Landspitze. Dch. — S. elek- trická, vz Bř. 60.

318053   Střelka Svazek: 7 Strana: 0792
Střelka, y, f. = lopucha, Klette, f. Las. Tč.

318054   Střelka Svazek: 8 Strana: 0386
Střelka = magnetka, magnetická tyčinka, magnet tak položený a zařízený, že jeden konec směřuje vždy k severu, druhý pak k jihu. KP. VIII. 21. — S. = hromový kä- men. Mtc. 1694. 332.

318055   Střelkostroj Svazek: 3 Strana: 0705
Střelkostroj, e, m. — kompas, der Kom- pass. Nz.

318056   Střelmistr Svazek: 3 Strana: 0705
Střelmistr, a, m. S. při střelbě do terče, der Schiessmeister. Dch.

318057   Střelmo Svazek: 3 Strana: 0705
Střelmo, schussartig; schnell. Dch., Tyl.

318058   Střelmý Svazek: 7 Strana: 1386
Střelmý pohled. Pušk. 19.

318059   Střelná Svazek: 3 Strana: 0705
Střelná, é, f., ves u Klobouk na Mor.; něm. Schussdorf, osada u Konice na Mor.; něm. Waltersdorf, ves u Libavy na Mor. Tč.

318060   Střelna Svazek: 7 Strana: 0792
Střelna, y, f. = střílna. S. N. XI. 197.

318061   Střelné Svazek: 3 Strana: 0705
Střelné, ého, n., das Schussgeld, Jäger- recht. — S., Strahl, ves u Teplice.

318062   Střelní Svazek: 3 Strana: 0705
Střelní, vz Strelný.

318063   Střelnice Svazek: 7 Strana: 0792
Střelnice tvrzí, Alx. H. v. 365. (HP. 68.).

318064   Střelnice Svazek: 10 Strana: 0400
Střelnice = pohyblivá věž na dobývání opevněných míst. Baw. Ar. v. 1612.

318065   Střelnice, střílnice, e, střelnička, střílnička Svazek: 3 Strana: 0705
Střelnice, střílnice, e, střelnička, střílnička, y, f. = střílna, střelniště, der Schiessplatz, -plan, das Schützenhaus, der Schiessgarten, -graben. Jg., Er. S., místo, kde se střílí, die Schiessstatt. — S. na zdech
pevnostních, die Schiessscharte. Zlob , Er.
Kterážto věže udělána jest s výkuši neb
s arkéři neb s-cemi. Hus III. 46. — S. =
bašta, odkud se na nepřítele střílí, castel-
lum, die Bastei, Batterie. Res-, Ottertd., BO.
Bydléše David na střelnici (in arce). BO. — S. = místo, kde se střelba chová, das Zeug- haus. V.

318066   Střelnický Svazek: 3 Strana: 0705
Střelnický, lépe: střelecký. Jg. S. ostrov.

318067   Střelniční Svazek: 3 Strana: 0705
Střelniční, Schiesshaus- Šm.

318068   Střelník Svazek: 3 Strana: 0705
Střelník, a, m. = střelec, der Schütz. Vký., Veleš.

318069   Střelniště Svazek: 3 Strana: 0705
Střelniště, ě, n., vz Střelnice.

318070   Střelnosta Svazek: 3 Strana: 0705
Střelnosta, y, m. lépe: první střelec, der Schützenmeister. Šm.

318071   Střelný Svazek: 3 Strana: 0705
Střelný, -ní, Schiess-, Schuss-; S. zbraň, délka, Us., bavlna, cesta, čas, doba, dálka, dráha, honba, kulka, nástroj, pěšina, právo (ku střílení), pokus, prach, seznam, světlo, Šp., skulina, die Schussscharte, obor, okres, das Schussbereich, řada, čára, boj, bitka, potřeby, Dch., průduch, der Schusskanal, nástroj, rána. Nz., Ck. S. modlitba, das Schuss- o. Stossgebet, oratio jaculatoria. Sš. II. 311. Vz Střelčí. Obmeškané uložení s-né zbraně. J. tr. S. hrmavice = bouř, když hrom bije. Slov.

318072   Střelný Svazek: 7 Strana: 0792
Střelný. S. voda (do které se střelilo) jako lék. Vz v Mtc. 1891. 95.

318073   Střelný Svazek: 8 Strana: 0386
Střelný. S. práce v dolech, Schiessarbeit, f. Ott. XL 594. S. korení, basilica, 1440. Mus. lil. 1896. 262.

318074   Střelobystrý Svazek: 10 Strana: 0400
Střelobystrý šíp Msn. II. 196.

318075   Střelodálka Svazek: 3 Strana: 0705
Střelodálka, y, f., die Schussweite. Čsk. — Viz Dostřel.

318076   Střelohodný. S Svazek: 10 Strana: 0400
Střelohodný. S. bolesť. Msn. II. 192.

318077   Střelohoštice Svazek: 3 Strana: 0705
Střelohoštice, Strahlhoschtitz, ves u Ho- ražďovic.

318078   Střelojemný Svazek: 10 Strana: 0400
Střelojemný toulec (chovající v sobě střely, ioôóv. oc). Msn. II. 276., Ód. 312.

318079   Střelokol Svazek: 3 Strana: 0705
Střelokol, a, m., střelec na nebi, arci- tenens in zodiaco. Me.

318080   Střelokol Svazek: 8 Strana: 0386
Střelokol, a, m. = střelec ve zvěrokruhu. 1440. List. fil. 1893. 391., 1896. 262.

318081   Střelokoň Svazek: 7 Strana: 0792
Střelokoň, ě, m. = Střelec (souhvězdí). D. Gesch. 288.

318082   Střelokrycí Svazek: 7 Strana: 0792
Střelokrycí, loóóxo?, Pfeile enthaltend. Lpř.

318083   Střelolistý Svazek: 3 Strana: 0705
Střelolistý = listy na způsob střely -ma- jící, pfeilblätterig. S. svlačec. Rostl.

318084   Střelometec Svazek: 10 Strana: 0400
Střelometec, tce, m. S. Apollon. Msn. II. 14.

318085   Střelometný Svazek: 10 Strana: 0400
Střelometný Apollon, Msn. II. 327., Ar- temis s-ná, 365., 455., s. bohyně 392., Hym. 61.. 93.

318086   Střelomilec Svazek: 10 Strana: 0400
Střelomilec, lce, m Msn. II. 65.

318087   Střelomilovný Svazek: 7 Strana: 0792
Střelomilovný, waffenliebend. Lpř.

318088   Střelonosný Svazek: 3 Strana: 0705
Střelonosný, pfeiltragend. Vinař.

318089   Střelopádný Svazek: 3 Strana: 0705
Střelopádný, pfeilschnellrennend. Dch.

318090   Střeloradný. S Svazek: 10 Strana: 0400
Střeloradný. S. Artemis. Msn. Od. 234.

318091   Střelorek Svazek: 7 Strana: 0792
Střelorek, a, m., Ió/a-wqo?, bázlivý, za- koutní střelec. Lpř.

318092   Střelosypnice Svazek: 10 Strana: 0400
Střelosypnice Artemis. Msn. II. 162.

318093   Střeloumělství Svazek: 10 Strana: 0400
Střeloumělství, n. Msn. II. 75.

318094   Střeloun Svazek: 3 Strana: 0705
Střeloun, u, ni. = dělo, die Kanone. Ros.

318095   Střelovati Svazek: 7 Strana: 0792
Střelovati, vz Střeliti. Šf. T. m. 68. S., den Donnerkeil oft nennen, ihn nennend schelten. Slov. Bern.

318096   Střelovitý Svazek: 3 Strana: 0705
Střelovitý, ku střele podobný, pfeilförmig. S. plocha, list. Rst. 497.

318097   Střelovka Svazek: 3 Strana: 0705
Střelovka, y, f.. samota u Černého Ko- stelce. PZ.

318098   Střelovládný Svazek: 10 Strana: 0400
Střelovládný bůh. Kká. Sion. I. 229.

318099   Střelovna Svazek: 3 Strana: 0705
Střelovna, y, f. = střelnice. Us. u Příbr. Prk.

318100   Střelový Svazek: 3 Strana: 0705
Střelový, od střely, Pfeil-. Listy způsoby s-vé. Rostl. III. 9. — S., střílový, Fistel-. — S. koření, střelové, ého, n., enciana cru- ciata, der Kreuzenzian. D., Jád.

318101   Střelový Svazek: 10 Strana: 0665
Střelový. Vz Poloukorečkový.

318102   Střelský Svazek: 7 Strana: 0792
Střelský, ého, m. — S. Jos. J., farář. 1726. Jg. H. 1. 630, Jir. Ruk. II. 248., Mus. 1891. 106.

318103   Střelut Svazek: 3 Strana: 0705
Střelut, a, m., osob.jm. Pal. Rdh. II. 125.

318104   Střemehovec, vce Svazek: 3 Strana: 0706
Střemehovec, vce, m., aegopricon, rostl. pryšcovitá. Rstp. 1336.

318105   Střemen Svazek: 7 Strana: 0792
Střemen. Mkl B. 237., Mkl. Etym. 325. b. S. ze zlata. Výb. II. 1027. Cf. Kůň (dod.). — S. = hudební nástroj strunami potažený, Leier. Srb. 183.

318106   Střemen Svazek: 10 Strana: 0665
Střemen = bicí nástroj hudební, kovový, do něhož se bilo tyčinkou. Wtr. Řem. 263.

318107   Střemen, střmen, střimen, třmen, třemen Svazek: 3 Strana: 0705
Střemen, střmen, střimen, třmen, třemen, u, n. e (na Slov. stremen, a), střme- nek, střemenek, třmenek, nku, m., střemencek, střmenček, ečku, m. Staroslo v. str?men?, stapia, přípona -men, kořen původu neji- stého. Mkl. B. 236., 237. S., v pl. jen podlé Strom. S., držadlo pod nohama v sedle, der Steigbügel. Nz. Stoupali do střmene. Kn. Střmen, třmen. V. Bez střemenóv naň skoči. St. skl. IV. 25. Někomu střmene podržeti. Do střmen nohy vkládá. Orb. p. Do stři- menu vstoupiti. Háj. Má nohu ve třmene (jest v úřadě a má naději k vyššímu). Sych. Mnohořeční mnohdy jsú jako blázni hlůpí, ale zmúdřejú, jak jim kdo do střemeňa stúpí. Mor. Tč. Stup děvečko na kameň a z kameňa na střemeň, ze střemeňa na koňa, pojedeme do rája. Sš. P. 22, 178. (Tč.) Dobře ve třemenu seděti (pevně statek
držeti). Ros. Kóň vleče v střemnech voje-
vodu. Rkk. 49. Rádby do třemenu (rádby
vládu obdržel). Ros. — S. = železa, do
nichž zadělána jest pila mlýnská. Sedl. — S. = kůstka v uchu, která se s nakovadlem drží. Krok. — S., osob. jm. Pal. Rdh. I. 126. — S. = hudební nástroj, zastr. Zpívá na strmen. GR. 296. — S. —- želízko, jímž u koleček (Schubradelkasten) mečíky, na nichž dno leží, přikovány jsou. Us. Jg. — Vz strany původu Mz. 314.

318108   Střemenář Svazek: 3 Strana: 0706
Střemenář, e, m. = střmenář. Jg.

318109   Střemeničko Svazek: 3 Strana: 0706
Střemeničko, a, n., ves u Mohelnice na Mor. Tč.

318110   Střemeniště Svazek: 7 Strana: 0792
Střemeniště, ě, n. = řemen střemenový, Steigbügelriemen. Čsk.

318111   Střemeniště, třmeniště Svazek: 3 Strana: 0706
Střemeniště, třmeniště, ě, n. = řemen, na němž strmen visí, der Steigbügelriemen. Ctib., V.

318112   Střemeniti Svazek: 3 Strana: 0706
Střemeniti = střmeniti. Jg.

318113   Střemenní, střmenní, třmenní, -ný Svazek: 3 Strana: 0706
Střemenní, střmenní, třmenní, -ný, Steigbügel-. S. řemen. S. žíla (stranovní, ostražná) pod kotníkem, vena poplitis, die Brandader. Ja.

318114   Střemenový Svazek: 9 Strana: 0314
Střemenový řemen. Vz Střemenní.

318115   Střemhlav Svazek: 3 Strana: 0706
Střemhlav, adv. = náhle jako hlavou dolů, kopfüber, köpflings. Dch., Č. Strčili Jakuba dolů s Sš. Ob. 136. Vz Horempátem.

318116   Střemhlav Svazek: 8 Strana: 0386
Střemhlav. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. GG., 82.

318117   Střemhlavný, střemhlavý Svazek: 3 Strana: 0706
Střemhlavný, střemhlavý po hlavě letící, mit dem Kopf herunterstürzend. Krok. S. vlnopád. C.

318118   Střemcha Svazek: 7 Strana: 0792
Střemcha. Cf. Rosc. 165., Sbtk. Rostl. 189, Mkl. Etym. 33. b. Na Slov. také čeremeha. Ssk.

318119   Střemcha Svazek: 8 Strana: 0386
Střemcha, vz Čřemcha (3. dod.), Gb. II. ml. I. 27. S., primus padus, v košíkářství. Vz KP. VIII. 102.

318120   Střemcha, třemcha Svazek: 3 Strana: 0706
Střemcha, třemcha, y, f., v již. Čech., křemcha. Kts. Kus. čeremucha, prunus padus, pol. trzemcha. Mkl. B. 291. S., drah sliv, prunus padus, die Vogel-, Hohl-, Ahlkirsche, der Ahl-, Else-, Traubenkirsch-, Stielbaum. Č1. 39., Kk. 252., 253., F. 101., Schd. II. 308., Rstp. 480., Č1. Kv. 375., blb. Slb. S. — višně planá, trpká, cerasus. — S. = bez vlaský. Jg.

318121   Střemchel Svazek: 7 Strana: 0792
Střemchel, chle, m. = střechýl. Dlúhé s-le v adventě, sej hojně lnu na gruntě. Slez. Šd.

318122   Střemcholistý Svazek: 9 Strana: 0314
Střemcholistý zimoplod. Wlt. 28.

318123   Střemchoví Svazek: 3 Strana: 0706
Střemchoví, n., ves u Tišňova na Mor., Tč. — S., Vogelkirschengebüsch, n.

318124   Střemchovina Svazek: 8 Strana: 0386
Střemchovina, y, f. = střemchy. Phľd. 1894. 349.

318125   Střemchovy Svazek: 3 Strana: 0706
Střemchovy, dle Budějovice, ves u Tiš- ňova. PL. Cf. Střemchoví.

318126   Střemchový, třemchový Svazek: 3 Strana: 0706
Střemchový, třemchový, Vogelkir- schen-. S. květ, strom. Ros.

318127   Střemil Svazek: 3 Strana: 0706
Střemil, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.

318128   Střemilov Svazek: 3 Strana: 0706
Střemilov, a, m., něm. Tremhals, mě- stečko v Bechyňsku.

318129   Střemily Svazek: 3 Strana: 0706
Střemily, dle Dolany, Richterdorf. ves v Budějovsku u Chvalšin.

318130   Střemohlav Svazek: 3 Strana: 0706
Střemohlav == střemhlav. Hlř.

318131   Střempel Svazek: 3 Strana: 0706
Střempel, plu. m.= rampouch. U Pří- bora na Mor. Mtl.

318132   Střempel Svazek: 7 Strana: 0792
Střempel = střechel (dod.) Brt. D. 269.

318133   Střemšalka Svazek: 3 Strana: 0706
Střemšalka, y, ť. = střemcha. U Kromě- říže a j. Bkl., Mtl.

318134   Střemšalka Svazek: 8 Strana: 0386
Střemšalka, y, f., vz Střemšín (p. dod.).

318135   Střemší Svazek: 3 Strana: 0706
Střemší, n. = střemchoví, der Vogel- kirschen-, Elsehain. Rk.

318136   Střemšín Svazek: 8 Strana: 0386
Střemšín, u, m., střenka, střemšalka, trest- kůtka (las.), primus padus. rostl. Brt. D. II. 506.

318137   Střemšíní Svazek: 10 Strana: 0665
Střemšíní, n. = střín. Brt. Sl.

318138   Střemšinka Svazek: 7 Strana: 0792
Střemšinka, y, f. = ovoce střemchy. Na Hané. Wrch.

318139   Střemy Svazek: 3 Strana: 0706
Střemy, dle Dolany, ves u Mělníka. Tk. I. 315. 1426., II. 549., S. N.

318140   3. Střen Svazek: 3 Strana: 0706
3. Střen = potřen, zahuben. Kat. 2044.

318141   1 Střen Svazek: 7 Strana: 0792
1 Střen. Cf. Mkl. Etym. 34. a, 293., Mkl. aL. 218., Dřeň.

318142   3. Střen Svazek: 7 Strana: 0792
3. Střen. Vymaž. Má býti: strčen.

318143   Střen Svazek: 8 Strana: 0386
Střen, u, m. = střenka. Nůž o střenu stří- brném. Wtr. Krj. I. 177.

318144   Střeň Svazek: 8 Strana: 0386
Střeň, medulla, m. stržen, ř m. rž. Gb. H. ml. I. 349. — Git. Nov. 21.

318145   Střeň s oušky Svazek: 10 Strana: 0665
Střeň s oušky ve mlýně. Čes. 1. XV. 189.

318146   1. Střen, u, střen Svazek: 3 Strana: 0706
1. Střen, u, střen, ě, m. dřen nebo jádro, duše ve stromě, medulla, das Mark. Výb. I. 788., Sal. 77., Ras., Rst. 498. Cf. sr?do ve sr?dce cor. Mkl. B. 116. — S. = prostředek v kosti, das Mark. — S. ve vředě, sršen, sršán, dřeň, der Eiterstock. Sal., Nz. lk. — S. = prostřední, prázdné místo ve stro- mu přátel krevních, odkudž vzhůru jdou otec, děd atd., dolů syn, vnuk atd., po stra- nách bratr sestra atd. Brikc. pr. m. 64., 12.

318147   2. Střen, u, střenek Svazek: 3 Strana: 0706
2. Střen, u, střenek, nku, m., střena, y, f. = střenka. Lex. vet. U Opavy. Pk.

318148   Střenák Svazek: 8 Strana: 0386
Střenák m. třenák, s přisuto. Brt. D. II. 187.

318149   Střeně Svazek: 3 Strana: 0706
Střeně, Schrein, ves u Olom. na Mor. PL. Střenečka, y, f., vz Střenka.

318150   Střenečkatý Svazek: 3 Strana: 0706
Střenečkatý, ansatus. Rst. 498.

318151   Střenek Svazek: 7 Strana: 0792
Střenek, nku, m. = násada biče, tataru. Mor. Brt

318152   Střencha Svazek: 9 Strana: 0314
Střencha, y, f. = bez modře kvetoucí. U Polné. Hoš 100.

318153   Střenchovy Svazek: 3 Strana: 0706
Střenchovy = Střemchovy.

318154   Střenice Svazek: 3 Strana: 0706
Střenice, e, f., Strenitz, městys u Ml. Bo- leslavi.

318155   Střenka Svazek: 3 Strana: 0706
Střenka, vz Střen, 2., Střenko. S. — ru- kověť n. držadlo u nože, u vidličky, der Griff, Stiel, das Heft, die Schale. V. Nůž s-kami opatřiti; s-ky k noži přidělati. D. Nože za s-ky berou se. Kom. í s-kou se střída ukrojiti dá (snadná práce i nepatr- nými prostředky se vykoná). Prov. Jg., Lb. — S-ky = jilce u meče, das Heft. V. — S-ky, ansae, die Schnittstiele; částky řapíku na lístku mnohokrát vyštěrbeném; rozezná- vají se prvořadé, primariae, neprostředečně ze řapíku vyniklé; druhořadé, secundariae, z prvořadých pochodící; třetiřadé, tertiariae, oddíly druhořadých, kteréž jako i čtvrto- řadé slovou střenečky, protože osečky mo- hou sedavé nebo střeneěkaté, ansatae, býti. Rst. 498. — S. = žlábek, do něhož zapadá nůž zavěrací. Brt. — S. = španělský bez, šeřík, syringa vulgaris, Holler, m. Slb. 373., Tč. — S. obecná, solen siliqua, měkkýš. Frč. 224., Schd. II. 538

318156   Střenka Svazek: 7 Strana: 0792
Střenka, solen Cf. Brm. IV. 2 374. — S. = držadlo. Vz násl. a Střen.

318157   Střenka Svazek: 8 Strana: 0386
Střenka, vz Čřěn (3. dod.). — S., vz Střemšín (3. dod.).

318158   Střenkadlo Svazek: 3 Strana: 0706
Střenkadlo, a, n., u nožíře, die Dokken. Šm.

318159   Sťřenkář Svazek: 3 Strana: 0706
Sťřenkář, e, m., kdo střenky dělá. čepel- ník, der Heftmacher. Židk.

318160   Střenkatý Svazek: 3 Strana: 0706
Střenkatý, nožečný, gestielt. S. list. Nz.

318161   Střenko Svazek: 3 Strana: 0706
Střenko, a, n. = střenka (držadlo). Mor. Šd. Vz Střenka. — S. násada u biče. der Peitschenstiel. Mor. Hý.

318162   Střenkovka Svazek: 3 Strana: 0706
Střenkovka, y, ť. S. luštitá. solen le- gumen, die Mittelhülse. Šm

318163   Střenný Svazek: 3 Strana: 0706
Střenný - střenovní. S zub. Ctib.

318164   Střeno Svazek: 7 Strana: 0792
Střeno, a, n. = střenka (držadlo), střínko, třínko. Us. Rjšk.

318165   Střenovice Svazek: 3 Strana: 0706
Střenovice, e, f. = trouba střehová, ca- nalis, tubus medullaris, die Markröhre, du- tina ve dřevě troubovitá střenem naplněná. Rst, 498.

318166   Střenovní, třenovní. S Svazek: 3 Strana: 0706
Střenovní, třenovní. S. zub (stolička), der Mahl-, Backenzahn, Br., žíla (podlé kor- níkův). salvatella. V.

318167   Střenový Svazek: 3 Strana: 0706
Střenový = střenovní. Bž. 49., Šd.

318168   Střeny Svazek: 3 Strana: 0706
Střeny, mlýn u Milína.

318169   Střep Svazek: 7 Strana: 0792
Střep. Cf. Mkl. Etym. 34. a. — S. = druh jablka Mor. Brt. — S., a, m. = děcko nepokojné a střekavé. Val. Vck.

318170   Střep Svazek: 8 Strana: 0386
Střep, vz Čřep (3. dod.). O pův. cf. Gb. H. ml. I. 77. Čehož třep zanovu najde (na- čichne), tím na vetech (al. na valech) voněti bude. 1440. Mus. fil. 1896. 266.

318171   Střep, třep Svazek: 3 Strana: 0706
Střep, třep, u, střípek, pku, m. — ná- doba hrnčířská, irdenes Geschirr, Jg., na mor. Zlínsku náčiní kuchyňské, das Küchen- geräthe. Brt. Čím střípek zapáchá, tím po- tom i střepina páchne. MP. Zvař v čistém střepu. Jád. Scavý střep. V. Mám hlavu jako střep (jako podešlou). Us. Kf. Bolí mne hlava jako s. Us. Bkř. Na ptáky jdi s lepem a ne se střepem. Prov. — S. = část z roztlučené nádoby hrnčířské, die Scherbe. Střepy z hrnce. Čím hrnek navře, tím střípek zapáchá. Prov. Sama jedla na šá- tečku, jemu dala na střípečku; Z koretečka jídávalo, ze střípečka píjávalo. Sš. P. 668., 729. Není na střípku sádla ani knota, Mor. Tč. — S. = něco starého, zpotřebovaného, altes Ding, Scherbe. Co je po tom, však je jen holý střep. Ros. Tyto hodinky jsou s-py. Us. Dch. Vz Střepek. S-pky _= staré, obnošené boty. Vymasť ty s-py. Mor. Šd.

318172   Střepačka Svazek: 8 Strana: 0386
Střepačka, y, f., vz Zelnačka (3. dod.).

318173   Střepaný Svazek: 7 Strana: 0792
Střepaný = ztlučený. Vinice ľadovcom strepané. LObz. XVIII. 115.

318174   Střepařka Svazek: 7 Strana: 0792
Střepařka, y, f. = která střepy skla sbírá. Ze Strání. Tč.

318175   Střepati Svazek: 3 Strana: 0707
Střepati, střepám a střepu; střepávati = dohromady třepatí, sbíti, zusammenklopfen, -schlagen; otřepati, abklopfen. Jg. — čím: křídlama. Us. — co odkud: peří s ko- berce. — co komu: kůži (zbíti ho). — co: smích, lépe: střápati (stropiti). — se koho = zhostiti se. U Olom. Sd.

318176   Střepati Svazek: 7 Strana: 0792
Střepati. — čím. Kohút ztrepoce krý- dlama Slov. Zbr. Báj. (dod.). Deve srdienko láskou ztrepotalo. Vaj. T. m. 25. — kde. Len srdce kedy tedy ztrepotá jako muška v pavučině. Btt. Sp. 69. — se kam. Stre- pali se na kopu, popadali na hromadu. Slov. Rr Sb. — se odkud kam. Keď sa blesky ztrepú z chmár v korunu stromu. Kyt. 1876. 16. Vz Střepotati.

318177   Střepec Svazek: 3 Strana: 0707
Střepec, pce, m., tricamen, zastr. Bhmr.

318178   Střepek Svazek: 3 Strana: 0707
Střepek, pku, m. (střípek), ein alter, leichter Schuh. U Olom. Sd. Vz Střep.

318179   Střepělosť Svazek: 3 Strana: 0707
Střepělosť, i, f. — starosť, Sorge. Z víry pro svou k věcem světským s. vypadli. Sš. J. 148. S. zlá, k zlému; s. k zevnějším vě- cem. Sš. I. l78., 179. (Hý.).

318180   Střepení Svazek: 3 Strana: 0707
Střepení, n., das Auftrennen, vz Střepiti. — S. := třepení, die Fransen. S. zlaté, stří- brné. Č.

318181   Střepení Svazek: 3 Strana: 0707
Střepení, n. = starání-se, pečování, sna- šení-se, das Sorgen, Bemühen, Bestreben. Láska k Bohu záleží za tohoto života ve s., jímž tvor hledá dobra svého, ale v budou- cím životě záleží v pokoji, kterýmž v dobru svém spočívá. Sš. Mr. 51. (Hý.)

318182   Střepení Svazek: 8 Strana: 0386
Střepení m. třepení, s přisuto. Krok. 1894. 28.

318183   Střepený Svazek: 3 Strana: 0707
Střepený, -en, a, o, zerfasert, mit Fransen besetzt. — čím : korouhev zlatem střepená. Hdk.

318184   1. Střepěti Svazek: 3 Strana: 0707
1. Střepěti, ěl, ění, zastr. = starati se, besorgt sein, sich kümmern; směřovati, zie- len, streben. — abs. Ano Antichrist střepí, tak že čeká. Hus I. 406. — k čemu: Aby všemožně k věcem nebeským s-li; Ke zlému se kloně a střepěje; Ješto k nebeským vě- cem s-pÍMe; Vše, k čemu člověk neustále střepí; Nýbrž k věcem jen tělesným střepí; Blažen, kdo nestřepí k věcem, jejichž ztráta trápí. Sš. I. 213., 179., II. 180., 221., J. 103., L. 159. (L. 177.; Sš. Bs. 180. — Hý.). Protož najlepšie učenie by bylo mně i mým rovném nestřepěti k časným věcem myšlením neb žádostí, jakož tělestní lidé střepie; Jedné ku povýšení v světě s-me; Lidé jedné k té službě obecně s-pie. Hus I. 62, 243., II. 349. — kde. Nejposlednějšie věc tobě ži- vému jest duše od těla rozdělenie, při čemž budú čertie s., aby duch vzěli; Když bude duše mieti z těla vystúpiti, okolo niež ďá- blové jako lvové budú s. Hus. III. 135., 138. — aby. Tu musí s, aby pánu ve všem uhověl. Hus III. 110. (Tč.)

318185   2. Střepěti Svazek: 3 Strana: 0707
2. Střepěti = hleděti. — nač. Střepě naň nasytiti očí nemožeše. Mš. 15. stol.

318186   Střepeuičko Svazek: 3 Strana: 0707
Střepeuičko, a, n. = střepení, die Fräns- chen. D.

318187   Střepice Svazek: 3 Strana: 0707
Střepice, e, f. = prejz, der Preisziegel. D.

318188   Střepina, střepinka Svazek: 3 Strana: 0707
Střepina, střepinka, y, f. = kus střepu, střep, Scherbe, f. Střepiny hliněných nádob. Kom. S-nou něco ostruhovati. V. Zseschla jako s. Ž. wit. 21. 16. Čím hrnek za novu navře, tím potom i s. páchne. Mus. S. skla. Dch. — S. = skořepinka ušní, úško ote- vřené, boltec, die Ohrmuschel. Nz., Krok.

318189   Střepinatý Svazek: 3 Strana: 0707
Střepinatý = střepnatý. Miner. 117.

318190   Střepinný Svazek: 3 Strana: 0707
Střepinný = hliněný, Scherben-. S. ná- doba. Br., Sš. II. 245.

318191   Střepinový Svazek: 3 Strana: 0707
Střepinový, irden. S. nohy. Karyon 23.

318192   Střepinový Svazek: 8 Strana: 0386
Střepinový. S. peníze. Vz Mtc. 1895. 307.

318193   Střepinový Svazek: 9 Strana: 0314
Střepinový soud v Athenách. Praž. 45.

318194   Střepitati Svazek: 10 Strana: 0401
Střepitati, tremere. Gl. roudn. 19a.

318195   Střepiti Svazek: 3 Strana: 0707
Střepiti, il, en, ení; střepovati = v hro- madu třepiti. Ros. — S., lépe: ztřepiti, tře- pení dělati, auffasern, faserig machen, auf- krausen. Ros.

318196   Střepiti Svazek: 9 Strana: 0314
Střepiti. Při němž (odloučení duše od těla) budou čerti s. Hus. Zrc. 74. (Mus. fil. 1900. 342. ).

318197   Střepiti se Svazek: 7 Strana: 0793
Střepiti se = zlobiti se. Mor. Rgl.

318198   Střepňa Svazek: 3 Strana: 0707
Střepňa, ě, m., zastr., správce, der Sach- walter. Výb. I. 171. Cf. lat. satrapa, rus. strjapčij = advokat. Výb.

318199   Střepňa Svazek: 7 Strana: 0793
Střepňa (střepně), Sachwalter, m., actor causarum. Hank. Sb. 420. Hi by Judáš mo- cen dvoru, vláda všiu jeho komorú, maje střepniu ovšem starcě. Jid. 57.

318200   Střepnatosť Svazek: 3 Strana: 0707
Střepnatosť, i, f., die Seherbenartigkeit. Jg.

318201   Střepnatý Svazek: 3 Strana: 0707
Střepnatý, scherbenartig. S. žába (želva), die Schildkröte. Kom.

318202   Střepně Svazek: 9 Strana: 0314
Střepně. Zdirad, jeho s. i milec. Pal. Děj. I. 1. 343. Sr. Střepňa.

318203   Střepnice Svazek: 3 Strana: 0707
Střepnice, e, f. = střepina, irdenes Ge- fäss, die Scherbe; želva, die Schildkröte. Ros. — S., Schalthier, n.

318204   Střepník Svazek: 3 Strana: 0707
Střepník, a, m., die Schildkröte. Šm.

318205   Střepnisko Svazek: 7 Strana: 0793
Střepnisko, a, n., vz Střepina. S. N. X. 46.

318206   Střepnouti Svazek: 7 Strana: 0793
Střepnouti = potkati. S-pli jsme ho tam. Mor. Vck.

318207   Střepnouti se Svazek: 3 Strana: 0707
Střepnouti se = sraziti se, gerinnen. Mléko se s-plo. U Jižné. Vrů.

318208   Střepňovka Svazek: 3 Strana: 0707
Střepňovka, y, f. — střepník.

318209   Střepnutý Svazek: 9 Strana: 0314
Střepnutý. Šátek s. v cíp. Kub. L. f. 1900. 358.

318210   1. Střepný Svazek: 3 Strana: 0707
1. Střepný = hubený, slabý, schwach, ma- ger. S. jalovice. U Rychn. Msk.

318211   2. Střepný Svazek: 3 Strana: 0707
2. Střepný = hliněný, irden, Scherben-. Ms. Bel. 141

318212   Střepotati Svazek: 3 Strana: 0707
Střepotati = střepati. Slovn. Bern.

318213   Střepovatý Svazek: 7 Strana: 0793
Střepovatý, scherbig. Bern.

318214   Střepový Svazek: 3 Strana: 0707
Střepový = střepinný, Scherben .

318215   Střepoyitý Svazek: 10 Strana: 0665
Střepoyitý mlýnský kámen, má-li roz- pukliny. Čes. 1. XV. 292.

318216   Střepožlutý Svazek: 3 Strana: 0707
Střepožlutý, testaceus. Rst. 498.

318217   Střepucha Svazek: 3 Strana: 0707
Střepucha, y. f., spyrius, druh želvy. Krok. I. c. 127.

318218   Střěs Svazek: 7 Strana: 0793
Střěs, a, m., báječná bytosť, Třas. V 14. stol. Charybdis. Mus. 1885 564.

318219   Střesa Svazek: 3 Strana: 0707
Střesa, y, m., osob. jm. Pal Rdh. II. 126.

318220   Střeseni Svazek: 3 Strana: 0707
Střeseni, n., die Zusammen-, Herabschüt- telung. S. údův od vezení, od zimnice. Us. Vz Střásti.

318221   Střesený Svazek: 3 Strana: 0707
Střesený; střesen, a, o, geschüttelt. Míra s. Hus II. 268. — od čeho: od jízdy. Jel.

318222   Střesknouti Svazek: 10 Strana: 0401
Střesknouti. Když se povětří srazí, tedy střeskne. Luc. 63. Na str. 62.: třeskne. Mš.

318223   Střeskot Svazek: 7 Strana: 0793
Střeskot, u, m., Geprassel, Gerassel, n.

318224   Střesný Svazek: 3 Strana: 0707
Střesný, erschütterlich. Nestřesná ctnosť. Sen. ms.

318225   Střesný Svazek: 10 Strana: 0401
Střesný. Ať budu jako seno střesné. Hod. žalm. 128 6. (Mš. ).

318226   Střesolka Svazek: 3 Strana: 0707
Střesolka, y, f., skalník, kamenář, srka- vec, brtes, silvia gutture albo, das Weiss - kehlchen. D.

318227   Střesvosť Svazek: 7 Strana: 0793
Střesvosť(strzyesvost), sobrietas. 15. stol. Jgč. XIV. 1. 11.

318228   Střéš Svazek: 7 Strana: 0793
Střéš, stříš, e, f., caribdis, zastr. Rozk.

318229   Střeščidlo Svazek: 3 Strana: 0707
Střeščidlo, a, n. = třeštidlo, potřeštěný člověk. Mor. Tč.

318230   Střeščík Svazek: 3 Strana: 0707
Střeščík, a, m. — osob. jm. Mor. Sd.

318231   Střeščiť Svazek: 7 Strana: 0793
Střeščiť = střeštiti. Slov. Bern.

318232   Střešenka Svazek: 3 Strana: 0707
Střešenka, vz Střešně.

318233   Střešice Svazek: 3 Strana: 0707
Střešice, e, f. — deštník, der Regen- schirm. D.

318234   Střešina Svazek: 3 Strana: 0707
Střešina, y, f. = co ku střeše náleží, das Dachwerk. Na Ostrav. Tč.

318235   Střešinka Svazek: 3 Strana: 0708
Střešinka, y, f. = malá střešně strom i ovoce. Na mor. Drahansku. Hý.

318236   Střešinka Svazek: 10 Strana: 0401
Střešinka, y, f., zdrobn. střecha. Brt. P. n. 873.

318237   Střešisko Svazek: 3 Strana: 0708
Střešisko, a, n. == stará, špatná střecha, altes, schlechtes Dach. Us. Tč.

318238   Střéška Svazek: 7 Strana: 0793
Střéška. Najprvť já svou střéšku při- kryji (o sebe se postarám). Arch. VIII. 137.

318239   Střeška, střešička Svazek: 3 Strana: 0708
Střeška, střešička, y, f. = malá střecha, das Dächlein. Us. Dch., Tč., Bdl. Vz Střecha.

318240   Střešňa Svazek: 8 Strana: 0386
Střešňa, vz Střešně (3. dod.).

318241   Střešňačka, y Svazek: 10 Strana: 0665
Střešňačka, y, f., druh hrušek. Brt. Sl.

318242   Střešňák Svazek: 3 Strana: 0708
Střešňák, a, m. osob. jm. Šd. — S., u, m., střešňová bublanina, jídlo z mouky, hou- sek, vajec, mléka, cukru a střešní, Kirsehen- auflauf, m.

318243   Střešnák Svazek: 8 Strana: 0386
Střešnák, a, m., vz Dlask (3. dod.), Brt. D. II. 493.

318244   Střešňař Svazek: 7 Strana: 0793
Střešňař, e, m., Kirschenverkäufer, m. Šd.

318245   Střešňařka Svazek: 7 Strana: 0793
Střešňařka, y, f., Kirschenverkäuferin. Šd.

318246   Střešňařský Svazek: 7 Strana: 0793
Střešňařský, Kirschenverkäufer-. Šd.

318247   Střešně Svazek: 3 Strana: 0708
Střešně, ě, třešně, ě, střešnička, třeš- nička, y, f, z lat. cerasus, řec. v.tqaoóq, vz více v Mz. 25. Na Slov. čerešňa, ve Slez. a na Mor. střešňa, střešenka, střešinka. Klš., Tč., Hý. S. strom i ovoce, die Kirsche. Vz Třešně. S. sladké, bílé, vlaské, duracina, Ammeren; černé, actiana, die Schwarzkir- schen, V.; planá, lesní (ptačnice), die Holz-. Třešně (chrupavka), cerasus Mahaleb, die Pelz-. T. sedmihradská. — T. pozemní (viš- nička), der Zwerg-. — T. židovská (mochyně), physalis alkekengi, Linn., halicacabus, Reš., die Judenkirsche. T-ě na obdélných stop- kách visí, hamrale na kratičkých. Kom. J. 119. Je vás jak vrabců na střešní (mnoho). Us. Klš. Že je Janko porubaný, pod stře- šenkú pochovaný; Vyprovoď mia přes to pole až po ty střešenky malé; Nasadil jsem střešenečku v humně, dá-li pán Bůh, že se pro mne ujme; Jak budě měć vrba strešňu, to ja se će děvča vezmu. Sš. P. 112., 385, 599. (Tč.) S velikými pány není dobře třešní jísti. V.

318248   Střešně Svazek: 7 Strana: 0793
Střešně, střešenka, střešénečka. Pk. Ps. 32. Cf. Mkl. Etym. 34. b., Třešně.

318249   Střešně Svazek: 8 Strana: 0386
Střešně m. třešně, s přisuto. Brt. I). II. 187. Cf. Čřěšně (3. dod.). — S-ňa židovská, psí višňa, židoviny, mořské višně, liščí jabko, physalis Alkekengi, rostl. Brt. D. II. 506.

318250   Střešně Svazek: 9 Strana: 0314
Střešně hadí = lýkovec obec, rostl. Mus. ol. III. 136. S. psí = rulík. Ib.

318251   Střešní Svazek: 10 Strana: 0665
Střešní okno. Vz KP. XI. 362.

318252   Střešňoví, třešňoví Svazek: 3 Strana: 0708
Střešňoví, třešňoví, n., Kirschbäume. Ros.

318253   Střešňovka Svazek: 8 Strana: 0386
Střešňovka, y, f. = třešňová kořalka. Vilím. Cenník.

318254   Střešňový, třešňový Svazek: 3 Strana: 0708
Střešňový, třešňový, Kirsch-. S. strom, pecka, dříví, barva, ovoce. Us.. D.

318255   Střešňuvka Svazek: 7 Strana: 0793
Střešňuvka, y, f. = potok u Kylešovic na Opav. Šd.

318256   Střešný Svazek: 3 Strana: 0708
Střešný, Dach-. - Býlí s. (herba tecto- rum). BO. S. sěno. Žalt. wit. 128. 6.

318257   Střešovice Svazek: 3 Strana: 0708
Střešovice, dle Budějovice, ves u Prahy. PL.

318258   Střeštěnosť Svazek: 3 Strana: 0708
Střeštěnosť, vz Ztřeštěnosť.

318259   Střeštěný Svazek: 3 Strana: 0708
Střeštěný, vz Ztřeštěný.

318260   Střeštík Svazek: 3 Strana: 0708
Střeštík, a, m. = střeštěnec. Mor. Břk.

318261   Střeštilosť Svazek: 10 Strana: 0401
Střeštilosť, i, f. Král. Men. 65.

318262   Střeštiti Svazek: 7 Strana: 0793
Střeštiti, vz Ztřeštiti.

318263   Střet Svazek: 7 Strana: 0793
Střet Vyhýbali se střetu a míjeli se. Čch. Sl. 100. (32.).

318264   Střet Svazek: 7 Strana: 1386
Střet, liquor, zastr. Pršp. 23. 61.

318265   Střet, u, střeta Svazek: 3 Strana: 0708
Střet, u, střeta, y, f., střeť, i, f. = potkání, naproti, die Begegnung. Na střetu jemu vyšli, v ústrety. Na Slov. V střet ně- komu jíti. Výb. I. 6. Byla to pravá střeta s Pánem; Leč to byla svatá s hříchem střeta. Sš. J. 47., Bs. 206. A rozkoš rajské vnady mu vycházela v střetu. Sš. Sm. bs. 108. (Hý.)

318266   Střetavá Svazek: 8 Strana: 0386
Střetavá. Veľká S., děd. v Turč. Phľd. 1895. 383.

318267   Střetení Svazek: 10 Strana: 0401
Střetení, n. = potkání. Mam. F. 99a 2.

318268   Střetiti Svazek: 3 Strana: 0708
Střetiti, vz Střetnouti.

318269   Střetlý. S Svazek: 10 Strana: 0401
Střetlý. S. vlny. Slád. Ant. 78. Sr. Střet- nouti.

318270   Střetnolistý Svazek: 3 Strana: 0708
Střetnolistý lomikámen, saxifraga appo- sitifolia. Krok III. 396.

318271   Střetnouti Svazek: 7 Strana: 0793
Střetnouti. Mkl. Etym. 278. a. Potkal jsem se s ním, Moravci: Potřetl jsem ho. Bl. 339. — koho, co. Vše obklopoval jas, co oko střetlo. Hdk. Oslík střete koně toho. Ezp. 2116. Tvá hospodyně tě střetne. Sv. Mař. v. 231. Kdež ho Marta střetla. B. mik. Jan. 12. — Ev. olom. 116., 252 (Jir. Mor 54.). — se s čím. Její pohled s jeho pohledem se střetl. Čch. Mch. 48. — se kde. Ať aspoň haluz dvojí nad pro- pastí se střetne v úponkách lásky. Čch. Sl. 123. — koho kdy. Co-liby mě v kterú dobu střětlo Pravn 1271. — koho v čem. Svět mě střetá v mých činech silnú zlostí. Pravn. 480.

318272   Střetnouti Svazek: 8 Strana: 0386
Střetnouti. Aký išiel, takého střetnul. Slov. Nov. Př. 37.

318273   Střetnouti Svazek: 9 Strana: 0314
Střetnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 252.

318274   Střetnouti a střéci Svazek: 3 Strana: 0708
Střetnouti a střéci, tnul a tl, ut, utí; střetati, střetávati, střetiti, dříve a na Slov. = potkati, begegnen. Št. — koho: Všady mne pojímá a střetá obvina. Nitra 14. 143. Střetne vás jeden člověk nesa čbán vody. ZN. Když se vráti, střěte jej jediná dci jeho; Posel střetne posla, BO. Absolon střetl sluhy Davidovy. Bj. — Baiz., Smil v. 2024., Koll. — (se) s kým. Naliť oruženi s nimi střetnu. Rkk. 49. Kdež se jí (hříšnosti) s úchvalou nějakou střetiti nepřijde. Sš. I. 78. Když biechu v králově domu, střetnu ! sě s jejie mateří. Kat. 189. Rozkoš tého světa j se smrťú se stretá. Na Slov. Tč. — St. skl. V. 3., Bibl. — kde. Tu Pána v bleskotách střetí. Sš. Hc. 98. Tak vnitř chrámu krásku mou- drost střetíš. Sš. Bs. 166. (Hý.) Střetnem se tam pod zeleným javorem. Sš. P. 527. Avšak na cestě se s ním střetnuli. Sš. J. 80. Koho střetneš na ulici i z malého stavu, pozdravit ho nezanedbaj s poníženú hlavú. Slov. Tč. Děvečka pěkná střetši jej na ulici do svého jej domu pojala. GR. — se v co. Doniž bychom se nestřetli všichni v jednotu viery. Trakt. 15. stol.

318275   Střetnuti Svazek: 10 Strana: 0401
Střetnuti = střetnouti. — se s kým. Mill. 83a

318276   Střetný Svazek: 3 Strana: 0708
Střetný = střetnoucí, begegnend. S. list)". Rostl. Cf. Střetolistý.

318277   Střetnžel Svazek: 3 Strana: 0708
Střetnžel, e. m., ves u Ml. Vožice.

318278   Střetolistý Svazek: 3 Strana: 0708
Střetolistý — s listy proti sobě stojí- cími. S. zmnožan, gnidia appositifolia. Rostl. III. a. 120. 17.

318279   Střevač Svazek: 3 Strana: 0708
Střevač, e, m., ves u Jičína. — S.. vz Třevač.

318280   Střevárna Svazek: 7 Strana: 1386
Střevárna, y, f. = místnosť na střeva. Us.

318281   Střevárna Svazek: 8 Strana: 0386
Střevárna, y, f. S. v jatkách. Us. Nár. list. 1893. č. 310., 1895. 30./3.

318282   Střevce Svazek: 3 Strana: 0708
Střevce, e, n., alsine media, das Vogel- kraut, rostl. S. žabí, kuřímor, anagallis, das Gauchheil, V., das Wuthkraut. D. — S. kuří, anagallis arvensis, der Mäusedarm. D.

318283   Střevelna Svazek: 3 Strana: 0708
Střevelna, y, f., ves u Něm. Brodu.

318284   Střevelna Svazek: 7 Strana: 0793
Střevelna, potok v Semilsku. Mzr. 145.

318285   Střeví Svazek: 7 Strana: 0793
Střeví. Mkl. Etym. 35 a. Někteří Če- chové, když měli říci střevíce, řekli střeví; na Mor. pak říkají selky střívě. Bl. 271. Vz Třeví, Brt. Sv. 18.

318286   Střeví, třeví Svazek: 3 Strana: 0708
Střeví, třeví, n. = obuv, Schuh, m. Bez s. (bosý). V. S. sedlské. Reš.

318287   Střevíc Svazek: 3 Strana: 0708
Střevíc (zastr. čřevíc), třevíc, e, stře- víček, třevíček, čku, m., ve Slez. třevík, na Slovensku črevíc, črevík, na Mor. střív, střívě. S., prípona -íc (icb). Mkl. B. 293. S., gt. pl. střevíců a střevíc, V., střevíc: Št. N. 97. Pár střevíc. Bž. 87., Hus III. 179., Dh., Ben. V. Der Schuh. S. = obuv nízká, která jen chodidlo, vrch a patu nohy při- krývá a nejvýše ke kotníkům sahá. S. ře- zaný, bodaný, dřevěný {dřevěnky, trepky, dřeváky, krpce), bez nártu, V., k tanci, plstěný, D., lehký, St. skl., mužský, ženský, taneční, balletní, svrchní {kaloše), plsťový {bačkora, bůfy), bez opatku: pantofle; pouhý podšev s řeménky: sandál, s. ku klouzání: brusle, kosle, kraple, Můstky, S. a Ž. (Valter); tu- recký, nízký, obrácený, kožený, lýkový (lapty), hubatý (Bundsch.), dětský, noční, s knoflíčky, s nožními stužkami, s oušky (kočárky), vojenský, myslivecký, s korko- vými podešvy, s rozparkem, Šp., gummový. hamtavý, Klumpschuh, Dch., na jehlu. Kh. S. kožený = koženek; selský = krabatiny; s. s řeménky = krpce; plstěný nebo kožený s chodidlem dřevěným, ku vrchu řemením připevněným =: bác, báce; valaský = jan- čarky, topanky, kratice; dětský — chrastor; starý a špatný= křampa, škrampál, křampál, šupka, šám, škarpál, šuchty, šokty, čucha, křáp, chlástora, střevíc křampavý; řezaný n. bodený = šut. Vrchní část! s-ce = ohlavek; j nárt, das Oberleder am Schuhe. Šm. Pár neb dvé střevíců. D. Přezka od s-e, řemí- nek od s-e, kartáč na s-e, D., okrasa stře- víc. Ben. V. S-e obouti, do s-ů obouti, obutý do s-ů. D. Zouti s., s-e; szutý ze střevíc. V. Nevzalas barevných střevíc? Dh. Hupnouti, sklouznouti do s-ů (dosti veli- kých). Dch. Kolik kroků uděláš jen v jed- nom s-ci (jen v jedné botě), za tolik let se nevdáš (neoženíš). Dch. Ani pod s. se mi nehodí (o nenáviděném chlapci). Němc. III. 300. Sukenné střevíčky tolarky koštuju, něhnedž ja, synečku, střevíčky obuju; Kup mi radši střevíce, půjděm spolem k muzice; Nedáme, nedáme, až sa jí namáme (nasy- tíme) až my jí červené střevíčky zjednáme; Ten jeden plakal nejvíce, co jí kupoval střevíce, a pěkné přasky s očima, aby se pěkně točila; S-ce bílé s přaskama; Má střevíčky klapy klap, a já za ňó taky tak; Kúpil jí z vola kože, byly s-ce malé. Sš. P. 326., 391., 427., 641., 710. (Tč.) U tvých střevíc křivé nosy, tyf to svědčí na tě, že pro pýchu to činíš. Hus III. 179. Není ho- den, aby mu s-e zul (aby mu vody podal). V. Švec s-e dělá. Kom. S. na kopyto nara- ziti. D. Dej si roztrhaným s-em po Hubě (ří- kají pomlouvačům). U Žamb. Dbv. Dětinské s-ce zouti (k létům jinošským dospěti). V. Ještě dětinské s-ce neroztrhal. Vz Nedo- spělý, Holobrádek. Č. Je Čas, abys se vyzul z dětinských střevíců. Stnk. Nevyšlapal ještě dětské střevíčky a již chce hrát na moudrého. V Litomš. Dř. S. hněte, tlačí (na Slov. ouoíná). D. Kamének ve s-ci tlačí. Kom. Sám jeden každý ví nejlépe, kde ho s. hněte. Št. Neví žádný, kde ho střevíc hněte, než ten, kdo v něm chodí. Č., Ctib. Každý nejlépe ví, kde ho s. hněte. Vz Šťastný. V. Vz Bota. — S. — míra, noha, lépe: stopa, der Fuss. Vz Stopa. Os. S. = míra čtyř dlaní. V. S. stavitelský, der Werk- schuh. Nz. Dva střevíce zvýší, zšíří. D., V. Na tři s-ce zvýší. Har. Zeď pět střevíc vy- soká. Aj já ležím hluboko v černej zemi na střevíc, už mia neuhlídáš víc. Sš. P. 177. — S. pumpy, der Pumpenschuh. — S. pod kolo (cubka, šupka), der Hemmschuh. — S. žabí, vz Střevce. — S. = obvazek na koňské kopyto. Db.

318288   Střevíc Svazek: 7 Strana: 0793
Střevíc. Mkl. Etym. 35. a., Šf. III. 555., List fil. VII. 38. (Mz.), Zbrt. 27., Zbrt. Krj. I. 75., 249. (v 13. a 14. stol.), Tk. VIII. 496., 497., Třevíc, Obuv. S. římské. Vz Vlšk. 183. S-ce se zobáky (nosy) ve středověku. Vz Nár. listy 1890. č. 26. Feuill. S s poklop- kou, dámský s pružinkami, šňěrovací s ob- sázkou, ženský i mužský z jednoho kusu s pružinkami po stranách. Vz Matj. 139. až 142. Vysaditi někomu s-ce (boty) za dvéře (odbyti ho). Us Ještě podpatků u smuteč- ních s-ců neroztrhala a už shání vdávadlo; Ani zamazaný s. o tebe nikdo neutře (nikdo se tě nevšimne); Ani slaměných střevíců za ní neroztrhal a už se vzali (dlouho za ní nechodil). Us. Kšť. Víc škoda s-ce než nohy, říká skrblík a ubohý. Bž. exc. — S. Na S-ci, vrchol u Korna. Krč.

318289   Střevíc Svazek: 9 Strana: 0314
Střevíc. Ne každý s. jest pro každou nohu. Fisch. Hosp. 364.

318290   Střevíce Svazek: 8 Strana: 0386
Střevíce v XV. a XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. ]62. nn., 487. Cf. Črevíc (3. dod.). Strslov. črěvbj. Gb. II. ml. I. 28. Val. strh, laš. stře- vík. Brt. D. II. 469. S. (XVI. stol.): babské, hulaté, kožené, lokajské, nosaté, okované, plstěné, provlačované, tkané, tříkusé, vazové, vlněné. Vz Wtr. Krj. I. 487. nn. Koho střevíc nehněte, nemá co naříkati. 1640. Mus. 1894. 132. Neví žádný, kde ho s. hněte atd., oprav v: kde koho s. hněte. — S. = šněrovací botky. N. Město na Mor. Čes. 1. V. 181. — S. P. Marie střevíčky = ledenec. Brušp. Hledíková.

318291   Střevícovitý Svazek: 3 Strana: 0709
Střevícovitý, schuhförmig. Rst. 498.

318292   Střevícový Svazek: 3 Strana: 0709
Střevícový, Schuh-. S. podsev. Konice s. (na střevíce), das Rossschuhleder. Šp.

318293   Střevíček Svazek: 3 Strana: 0709
Střevíček, čku. m., cypripedium, rostl. Vz Schd. II. 272.

318294   Střevíčisko Svazek: 9 Strana: 0314
Střevíčisko. To s. vrzá. Šeb. 165.

318295   Střevičkář Svazek: 3 Strana: 0709
Střevičkář, e, m., der Schuhmacher. Bern.

318296   Střevičkařiti Svazek: 3 Strana: 0709
Střevičkařiti, il, ení, Schuhmacherei trei- ben.

318297   Střevičkářka Svazek: 3 Strana: 0709
Střevičkářka, y, f., die Schuhmacherin. Bern.

318298   Střevičkářský Svazek: 3 Strana: 0709
Střevičkářský, Schuhmacher-. Bern.

318299   Střevičkářství Svazek: 3 Strana: 0709
Střevičkářství, n., die Schuhmacherei. Bern

318300   Střevíčkový. S Svazek: 10 Strana: 0401
Střevíčkový. S. skříň (ve které jsou střevíce). Čapk. 77.

318301   Střevíčky Svazek: 10 Strana: 0401
Střevíčky = šalamounek, rostl. Č. Třeb. Čes. 1. XI. 38. Vz Oměj zde.

318302   Střevičník Svazek: 3 Strana: 0709
Střevičník, u, m., cypripedium calceolus, der Venus-, Frauen-Schuh. Na Ostrav. Tč., Rostl. I. a. 270., Slb. 212., Čl.137., Kk. 134., FB. 24., Rstp. 1519., 1499., Čl. Kv. 137.

318303   Střevičník Svazek: 7 Strana: 0793
Střevičník. Cf. Mllr. 39., Rosc. 113, Ott. V. 823.

318304   Střevíčný Svazek: 3 Strana: 0709
Střevíčný — střevícový, Schuh-, fuss- lang, fusshoch.

318305   Střevík Svazek: 8 Strana: 0386
Střevík, u, m., vz Střevíce (3. dod.).

318306   Střevle Svazek: 3 Strana: 0709
Střevle, e (na Slov. střehla, y), f., střev- lička, y, f., střevlec, lce, strevlíček, čka, m., střevle, ete, n. = mladá rybička, die Fisch- brut. V obec. mluvě stregle. — S. = ryba, die Pfeile, der Bitterfisch, cyprinus phoxinus. Štelc, Krab. — S., leuciscus, ryba kapro- vitá, phoxinus laevis. Frč. 288. Krok. — S. = pulec, carabus. Reš.

318307   Střevle Svazek: 7 Strana: 0793
Střevle ryba. Cf. Brm. III. 3. 313 Jan z Chocně. 1531.

318308   Střevle Svazek: 10 Strana: 0401
Střevle, phoxinus laevis, rybka kapro- vitá. Vz Ott. XXIV. 235.

318309   Střevle, ryba Svazek: 10 Strana: 0665
Střevle, ryba. 1525. Arch. XXII. 65.

318310   Střevlec Svazek: 3 Strana: 0709
Střevlec, lce, střevlík, a, m., der Lauf- käfer, carabus. S. měděný, fialový, zlatý, kožitý. Jhl., Frč. 190., Schd. II. 507., KP. III. 315., S. N. — S., gasterosteus aculeatus, der Stichling, der Stachelbarsch, ryba. Vz Střevle.

318311   Střevlec Svazek: 7 Strana: 0793
Střevlec brouk. Cf. Sl. les. (Laufkäfer, Rosenkäfer), Brm. IV. 37 -46., Kk. Br. 19 —24 , Ves. IV 61.

318312   Střevlec Svazek: 8 Strana: 0386
Střevlec, brouk. Cf. Klim. 32.

318313   Střevlík Svazek: 7 Strana: 0793
Střevlík, a, m., carabida, brouk. Ott. V.

318314   Střevlík Svazek: 8 Strana: 0386
Střevlík, brouk. Vz Ott. VIII. 478. S., ca- rabus: černý, cancellatus, český, intricatus bo- hemicus, hajní, nemoralis, hladký, glabratus, hnedočervený, superbus, hrbolatý, nodulosus, lesklý, nitens, lesní, silvestris, Linnéův, Lin- nei, modročerný, viridicinctus, modrofialový, virens, mřížkovaný, clathratus, napurpurovělý, violaceus purpurascens, nepravidelný, irregu- laris, polní, arvensis, Preislerův, Preisleri, při- způsobený, assimilis, řetězový, catenatus, ře- tízkový, catenulatus, rudoštítý, femoralis, sa- motářský, monilis, Scheidlerův, Scheidleri, svraštělý, intricatus, tmavohnědý, improbus, tmavozelený, aeneipennis, Ullbrichův, Ull- brichi, úzký, caeruleus, vyokrajovaný, emar- ginatus, trojřadý, exasperatus, zlatolesklý, auronitens, zlatý, auratus, zrnitý černonohý, granulatus, zrnitý hnědý, granulatus forti- costis, měděný, cancellatus, purpurový, pur- puratus, zahradní, hortensis, vypuklý, con- vexus. Vz Klim. 5.—10.

318315   Střevlík Svazek: 9 Strana: 0314
Střevlík, brouk. Vz Klim. 737., Ott. XVII. 740.

318316   Střevlík Svazek: 10 Strana: 0401
Střevlík, a, m. S-ci střevlíkovití, cara- bidae, brouci masožraví. Vz Ott. XXIV. 235.

318317   Střevlíkovitý Svazek: 7 Strana: 0793
Střevlíkovitý. S-tí, carabidae Ott. IV. 546.

318318   Střevlíkový Svazek: 8 Strana: 0577
Střevlíkový listorožec, brouk. Vz Klim. 381.

318319   Střevní Svazek: 3 Strana: 0709
Střevní, Darm-, Gedärm-. S. dna, zření (kolika), V., záněť, nemoc, nadutí (bube- ník), zauzlení, Ja., bolesť, Br., sádlo. Ros., kosť (kyčelní), Hlas., šťáva, východ, Stav., krvotok, kýla, žláza, blána, průchod, roura, křeč, sliz, zácpa, Us., větry, pištěl, plyny, soustava, kámen. Nz. lk.

318320   Střevní Svazek: 7 Strana: 0793
Střevní cévy a čivy, cizopasníci, Darm- schmarotzer, dna, -gicht, hlen, -schleim, hlísty, -würmer, choroba, -krankheit, affec- tion, kaménky, -steine, katarrh, klička, -schlinge, klky, -zotten, krvácení, -blutung, kýla, -bruch (Enterocele), míšek, -follikel, nádory, -geschwulst, obsah, -contenta, -in- halt, obtíže, -krisen, píštěla, -fistel, plyny, -gase, poblánice, -epithel, pohyb, -bewe- gung, příznaky, -erscheinungen, pupek, -na- bel, rakovina, -krebs, roura, -rohr, sliznice, -Schleimhaut, sněť, -brand, -gangrän, stěna, -wand, svaly, -muskeln, svalovec, -trichine, svalstvo, -musculatur, šev, Enteroraphie, šťáva, -saft, trávení, -verdauung, trubice, -rohr, tuberkulosa, tuberculose, tyt, -typhus, úbytě, -phthisis,-schwindsucht, uzliny čivné, -ganglien, vřed, -geschwür, výpustek, -di- vertikel, zánět, -entzündung, zažívaní, -ver- dauung, žláza, -drüse. Ktt. txc. Cf. Třevní, násl.

318321   Střevní Svazek: 10 Strana: 0401
Střevní katarrh, Darmkatarrh, enteritis catarrhalis; s. nůžky, Enterotom; s. tyfus s umístěním vředu v tlustém střevě, colo typhus; s. vředy, enterohelcosis, Darmge- schwüre. Ktt.

318322   Střevo Svazek: 7 Strana: 0793
Střevo Mkl. Etym. 35. b., Mz. v List. fil VII. 39. Strb. čr?vo. Cf. Třevo a Čřievce. V BO. vždy třevo. Blána svalová střeva, Darmmuskelhaut, cévy tlustého s a, Dick- darmgefääse, čivy tenkého s-va, Dünndarm- nerven, dráždění s-va, Darmreizung, katarrh s-va, -katarrh, krvácení s-va, -blutung, na- tržení s-a, ruptur, nůžky na s., -scheere, otevření s-a, -öffnung, plyny s-va, -gase, příjice, -syphilis, proděravění s-va, -durch- bohrung, -perforation, rakovina s-va, -carci- nom, rozšíření, roztažení s-va, -dilatation, roztržení s-va, -zerreissung, skřipec na s., -klemme, sliznice s-va, -schleimhaut, sněť s-va, -brand, světlosť s-va, -lumen, svitek s-va, -convolut, trhlina s-va, -riss, ucpání s-va, -verschliessung, -obstruction, úbytě s-va, -atrophie, uskřipnutí s-va, -einklem- mung, vřed s-va, -geschwür, vypláchnutí tlustého s-va, Dickdarmausspülung, výhřez s-va, -prolaps, vyprázdnění s-va, -auslee- rung, vyříznutí části střeva, -resection (Enterectomie), zácpa s-va, verschliessung, zánět s-va, -entzündung (enteritis): katarr- hový, ent. catarrhalis, kruposní, e. cruposa. mázdřivčitý, ent. diphtheritica, máždřitý, ent. membranacea, míškový, ent. follicularis, místní, e. endemica, náhlý, e. acuta, po- časný, e. chronica, polypovitý, e. polyposa, syrovátečný, e. serosa, tuberkulosní, e. tu- berculosa, tenkého střeva, Dünndarmentzün- dung, tlustého s-va, Dickdarmentzündung ; zarostění s-va, Darmatresie, zašití střeva, Enterorapbie, zauzlení s-va, verschlingung (vz Slov. zdrav. 424.), zúžení s-va, -ver- engung, -stenose. Ktt. exc. Tak se mi při tom úzkostí s-va ísvírala. Us. Fč. Živá třeva z nich vláčiechu. Výb. II. 11. 9. — Cf. Slov. zdrav., Střevní (dod.). — S. = vnitřnosti hl. žaludek. S. rozecpané = žrout. Brt. Snad ani střev není ve mně (říkají za velikého strachu n. bolu). Us. Bkř. Hnula se v něm všecka s-va (zděsil se a p.) GR. Čištění, příprava a upotřebení střev zvířecích. Vz KP. VI. 483. nn. — S. = srdce, mysl atd. Apoštolská tato stolice přivykla jest s-va milosrdenství všem sebe hledajícím okazo- vati. Arch. VIII. 336.

318323   Střevo Svazek: 8 Strana: 0386
Střevo, strslov. čr?vo. Cf. o pův. slova Gb. H. ml. I. Cf. čř (3. dod.). Skrze střeva milosrdenství, per viscera. Břez. Font. V. 339. Hádání ze střev. Vz Zbrt Pov. 87. — S. kuří, ku racka, kuřenáč, ptačinec, alsine, rostl. Brt. D. II. 499. — S. kozí, psotník, stellaria me- dia, rostl. Brt. D. II. 507. Střevoň = Třeboň, v doudleb. nářečí. Cern. Př. 32.

318324   Střevo Svazek: 9 Strana: 0314
Střevo, a n. (črevo). Črevá mu na chrbtovů kosť prischly. Črevá mu vyschly. Črevá mu žmýcha, žmýka. Lačné č. Slov. Zát. Př. 68b. — S. kuří = rozrazil polní. Mor. Mus ol. III. 136.

318325   Střevo Svazek: 10 Strana: 0401
Střevo. Dal psu střeva práti (špatně věc opatřil). Čes. 1. XIV. 150. Vz Ott. XXIV. 236. —240.

318326   Střevo, třevo, a, střívko Svazek: 3 Strana: 0709
Střevo, třevo, a, střívko, a, n., ve Slez. čevo, Klš., Šd., der Darm. Srovn. rus. čerevo, črevo. Mkl. L. 30. Střeva, das Ein- geweide, Gedärm. S-va činí u živočichů,za- žívací roura od úst až do konečníku. Ústa činí vchodiště k zažívací rouře, přechod z úst do požeráku činí hltán. Požerák či jícen táhne se podél páteře poněkud v levo od průdušnice až k bránici, kterou pro- chází nálevkovitě v žaludek. Žaludek sám není nic jiného než rozšířená čásť střev- ního traktu. Tato krajina břicha slove nad- bříškem. Žaludek má v pravé slabizně po- ložená ústa vrchní Čili vchodiště (cardia) a v levé slabizně východiště čili ústa ža- ludková spodní, vrátník (pylorus), kdež jest chlopeň žaludková. Odtud počínají v užším smyslu slova střeva, jsouce v četné kličky svinuta a končíce pastelínem či ko- nečníkem. U člověka jsou 5—6krát tak dlouhá jako tělo. Rozdělena jsou na tenké a tlusté střevo. Tenké střevo činí mnoho kliček a závitků a přechází v pravé kra- jině kyčelní v tlusté s., které kratší ale širší jest prvnějšího, tenké s. obkličuje a řití končí. Tenké s. dělí se na dvě části a to 1) na dvanáctník (dvanáctipalcové s., intestinum duodenum, der Zwölffingerdarm), první to oddíl tenkého s-va, majíc jméno odtud, že jest asi tak dlouhé jako 12 prstů vedlé sebe položených. Do něho vylévá se žluč. — 2. Na s. křivé slabiznové či kyčelník (der Dünndarm, intestinum ileum), jenž jest kolem pupku a vyplňuje velikou čásť břicha a dutiny pánviční. Blíže pravé ky- čelní kosti přechází v tlusté s. Toto (intes- tinum crassum, der Dickdarm) dělíme obyč. na 3 díly: a) na slepé s. (intestinum coecum, der Blinddarm), b) tračník či denník (colon) a c) konečník či pastelín (intestinum rectum) a jeho konec jest řiť. S. N. Vz Schd. II. 531. a násl. S. lačné (hladové, hladovíté, prázdné, churavé, postní). Jg. Tlustá střeva jsou: slepé (jednooké, pytlík), velké (hrbo- vaté, denní, denník), zadní (spodní, přímé, rovné, řitní, konečník, pastelín). V. S. bra- niční. V. Učík, der Dickdarm, u žaludku. Na Moravě. Vnitřní plocha střev jest poseta útlými cípečky (kosminami, Darmzotten); ty jsou konečky zvláštních cívek (miznic, Saug- adern). Pž. Skrze s. Ž. wit. Zachar. 78. Hryzení ve střevech. S-a masem nadívaje klobásy dělá řezník. Kom. S-a z sebe točiti.
Dal. Střevní dna běduje s-a. Kom. Zauzlení
s-a do sebe. Ja. Vycházeni s-a. Ja. Míti
zření v s-ách. Sych. Postonává na dnu
v s-ách. Sych. S-a vykuchati. Aqu. Obchod
se střevy, die Darmhandlung. Dch. Odměšek
tenkého s-a, das Dünndarmsekret. Nz. lk.
Vlastní chvála smrdí jako střeva porušená.
Slov. Tč. Ze spatření a ohledání střev ho-
vadských hádati. V. S. se vypnulo, vypu-
čilo; s. vystouplo, vykynulo, vyšlo, vyply-
nulo. Lk. — S. — vnitřnost, zvl. žaludek,
der Bauch, Magen, Kragen, das Innere.
S. naprati. Nesyté, nenasycené, vlčí s. =
žrout. V. Pravé vlčí s. č. Má vlčí s-a
(= žrout). Lom. Dá-li se do žvastání, střeva
se mi kormoutí. Sych. S-a ve mně hladem
křehotají (mám hlad). Sych. Vz Žrout. — S. = vnitřnost, útroba, srdce, mysl, das Innere. Skrze s-a milosrdenství. V. Pohnuta jsem s-y smilování. Troj. S-a svá otvírati. Záv. Sv. sbor (sněm basilejský) s-va ma- teřské lásky Cechům a Moravanům okázati míní. 1433. Ktož by měl statek tohoto světa a vidělby bratra svého, an núzi trpí, a za- vřel by s-a svá od něho, kterak láska božie v něm přebývá ? Hus I. 141, 452. — S. = hadice (u stříkačky). Us. Hk. — S. = troup, hlupák (v obec. mluvě), der Tölpel. Ty střevo! Us.

318327   Střevohadač Svazek: 7 Strana: 0794
Střevohadač, e, n., Opferschauer, Harus- pex.

318328   Střevohadačský Svazek: 7 Strana: 0794
Střevohadačský, Opferschauer- S. ná- stroje. Koll. St. 658.

318329   Střevohled Svazek: 3 Strana: 0710
Střevohled, a, m., haruspex, der Wahr- sager aus den Eingeweiden. Aqu.

318330   Střevokam Svazek: 3 Strana: 0710
Střevokam, u, m., Kololith. Mus. 8. 435.

318331   Střevokledec Svazek: 7 Strana: 0794
Střevokledec, dce, m., vz Střevohadač (dud.), Strevohled.

318332   Střevolak Svazek: 7 Strana: 0794
Střevolak, u, m., moehringia, rostl. Let. Mt. sl. VIII. 1. 37.

318333   Střevopravec Svazek: 3 Strana: 0710
Střevopravec, vce, střevopravce, e, m. = střevohled. Br.

318334   Střevopravectví Svazek: 3 Strana: 0710
Střevopravectví, n., die Wahrsagerei aus den Eingtnveiden. Jg.

318335   Střevopraviti Svazek: 3 Strana: 0710
Střevopraviti, il, en, ení, aus den Ein- geweiden wahrsagen. Jg.

318336   Střevopředstěnový. S Svazek: 10 Strana: 0401
Střevopředstěnový. S. kýla, enteroepi- plocele. Ktt.

318337   Střevořez Svazek: 7 Strana: 0794
Střevořez, u, m., Darmschnitt, m. Čs. lk.

318338   Střevovec Svazek: 3 Strana: 0710
Střevovec, vce, m., der Gekrösstein. Mi- ner. 249.

318339   Střevověštba Svazek: 3 Strana: 0710
Střevověštba, y, f, = střevopravectví.

318340   Střevový Svazek: 3 Strana: 0710
Střevový = střevní. Ssav. 82.

318341   Střevový. S Svazek: 10 Strana: 0401
Střevový. S. struna. Zvon V. 405.

318342   Střevstvo Svazek: 8 Strana: 0386
Střevstvo, a, n. = soustava střevní. Am. Orb. 101.

318343   1. Střez Svazek: 3 Strana: 0710
1. Střez (zastr. sřez), zřez, dřez, třez, u, střízek (zastr. sřízek), dřízek, třízek, zku, m. == nádoba dřevěná, škopek, okřín, der Kübel, V., hlavně k mytí nádobí, das Spülschaff, Scheuerschaff, Reibschaff, die Waschdöse, der Kübel. Ve s-zu kuchyňské nádobí mýti. Vz Kuchyňský. Us. — S. = velký kbel na kvasnice v pivovářích, der Hefenkübel. Us. — S. nalévací (k nalévání piva), der Schenktisch, Bierständev, das Schenkfass. Us. — S., a, m., osob. jm. Pal. Rdb. II.126.

318344   2. Střez Svazek: 3 Strana: 0710
2. Střez, gt. strzi, f., zastr. = střen, das Mark. S. cedrová, medulla cedri. BO.

318345   1. Střez Svazek: 7 Strana: 0794
1. Střez. Vz Škopek. S. kamenný. Na- plňte střězy vodní. Ev. víd. 4. — S., os. jm. Vz Střech (dod.).

318346   2. Střez Svazek: 7 Strana: 0794
2. Střez. Cf. Mkl. Etym. 322. a

318347   Střezan Svazek: 7 Strana: 0794
Střezan, a, m , vz Střech (dod ).

318348   Střezek Svazek: 7 Strana: 0794
Střezek, zka, m., vz Střech (dod).

318349   Střezenice Svazek: 3 Strana: 0710
Střezenice, něm. Drössing, městys v Doln. Rakousích. Pal. I. 1. 36.

318350   Střezenství, n Svazek: 3 Strana: 0710
Střezenství, n. = střízlivost, sobrietas, zastr. BO.

318351   Střezetice Svazek: 3 Strana: 0710
Střezetice, ves u Kr. Hradce. Vz S. N.

318352   Střezibor Svazek: 3 Strana: 0710
Střezibor, a, m., os. jm. LS.

318353   Střezibor Svazek: 7 Strana: 0794
Střezibor, a, m., vz Střech (dod.)., Mus. 1889. 168.

318354   Střezicha Svazek: 3 Strana: 0710
Střezicha,y, f., osob. jm. Pal. Kdh. II. 126.

318355   Střeziměřice Svazek: 3 Strana: 0710
Střeziměřice, něm. Ziesmitz, ves u Ja- roměře. PL.

318356   Střezimir Svazek: 3 Strana: 0710
Střezimir, e, m., ves a) u Sudoměřic, b) u Klatov. PL. Vz S. N.

318357   Střezimír Svazek: 7 Strana: 0794
Střezimír, a, m., vz Střech (dod.).

318358   Střezimír, a, m Svazek: 3 Strana: 0710
Střezimír, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126., Děj I. 2. 14., Tk. I. 625.

318359   Střezislav Svazek: 3 Strana: 0710
Střezislav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.

318360   Střezislav Svazek: 7 Strana: 0794
Střezislav, a, m., vz Střech (dod.).

318361   Střezislava Svazek: 3 Strana: 0710
Střezislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126, Děj. I. 259.

318362   Střezivoj Svazek: 3 Strana: 0710
Střezivoj, e, m., osob.jm. Pal. Rdh II. 126.

318363   Střezivoj Svazek: 7 Strana: 0794
Střezivoj, e, n.., vz Střech (dod).

318364   Střezka Svazek: 3 Strana: 0710
Střezka, y, f., osob.jm. Pal. Rdh. II.126.

318365   Střezlivosť Svazek: 3 Strana: 0710
Střezlivosť, vz Střízlivost.

318366   Střezlivý Svazek: 3 Strana: 0710
Střezlivý, vz Střízlivý.

318367   Střezmíř Svazek: 7 Strana: 0794
Střezmíř, e, f. z: Strezimiř, Mus. 1889 165., ves u Klatov. Tam byli už všichni zavřeni kromě tří. Vz Sbtk. Krat. h. 108.

318368   Střezmý Svazek: 8 Strana: 0387
Střezmý, sobrius. 1418. List. fil. 1896.112. Cf. Střezvý.

318369   Střezov Svazek: 3 Strana: 0710
Střezov, a, m., Strösau, ves u Chomu- tova. PL.

318370   Střezvě Svazek: 3 Strana: 0710
Střezvě = střízlivě, zastr. BO., ZN.

318371   Střézvěti Svazek: 7 Strana: 0794
Střézvěti, ěl, ění = střízlivěti. Jměli s. od té zlosti. M. Vz Střízvěti.

318372   Střézví, n Svazek: 7 Strana: 0794
Střézví, n. Byl dán do posady (do vě- zení) až do s. (vystřízlivění). Osv. 1885. 908. Wtr. exc.

318373   Střezvosť Svazek: 3 Strana: 0710
Střezvosť, i, f. = střízlivost, zastr.

318374   Střezvý Svazek: 3 Strana: 0710
Střezvý = střízlivý. Víno piješ-li skrovně, budeš střezev. BO. Rovný jest život lidem střezvým; Napitie s-vé. BO. Který s. život vede, dycky dobře jede. Mor. Tč.

318375   Střež Svazek: 8 Strana: 0386
Střež v. srez, t přisuto. Gb. II. ml. I. 395.

318376   Střež Svazek: 8 Strana: 0387
Střež. Vlna střeži jaré i ozimé. 1573. Mtc. 1896. 128. Cf. Stříž 1.

318377   Střež, i, f Svazek: 3 Strana: 0710
Střež, i, f., die Schur. Vlna obojí s-ii jaré i ozimé. Zř. selské.

318378   Střežba, y, f Svazek: 3 Strana: 0710
Střežba, y, f., strsl. stréž?ba — střežení. Mkl. B. 214.

318379   Střežce Svazek: 3 Strana: 0710
Střežce, e, m. = strážce.

318380   Střežeha Svazek: 7 Strana: 0794
Střežeha, y, f.. Bránie sě s-mi, armantur jaculis. Hmn. 1418.

318381   Střeženec Svazek: 10 Strana: 0401
Střeženec, nce, m. = střežený. Tbz. XVI. 322.

318382   Střežení Svazek: 3 Strana: 0710
Střežení, das Bewachen, vz Stříci. Z. wit. 18. 12.

318383   Střežík Svazek: 3 Strana: 0710
Střežík, a, m., pistricus. Bhm.

318384   Střežilka Svazek: 10 Strana: 0401
Střežilka, y, f. = žena něčeho střehoucí. Tbz. V. 9. 104.

318385   Střežimský Svazek: 3 Strana: 0710
Střežimský. S. jablko. Us.

318386   Střežitel Svazek: 7 Strana: 0794
Střežitel, e, m , chybně. Vz Stříci.

318387   Střežitelka Svazek: 10 Strana: 0401
Střežitelka, y, f. S. rodinného štěstí. Tbz. V. 6. 371.

318388   Střežiti Svazek: 3 Strana: 0710
Střežiti, vz Stříci.

318389   Střežiti Svazek: 9 Strana: 0314
Střežiti. Stříci, imper. strezi, střez, nč. střež a střež se; ? imper. střež přiděláno sloveso střežiti. Gb. H. ml. III. 2. 169 Sr. Jagić. Archiv III. 208.

318390   Střeživosť Svazek: 8 Strana: 0387
Střeživosť, i, f. Ztk. 110. (3. vyd.).

318391   Střeživý Svazek: 3 Strana: 0710
Střeživý = střízlivý.

318392   Střeživý Svazek: 10 Strana: 0401
Střeživý. S. oko. Tbz. V. 5. 154.

318393   Stří Svazek: 3 Strana: 0712
Stří, n. = povetrí, die Luft. Mor.

318394   Stříba Svazek: 3 Strana: 0712
Stříba, y, m.= Střiboh.

318395   Stříběnky Svazek: 7 Strana: 0794
Stříběnky = opadušky, psinky. Na Vy- zov. Wrch.

318396   Stříberný Svazek: 3 Strana: 0712
Stříberný stříbrný. Sš. Sm. bs. 219.

318397   Stříbiti Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbiti, il, en, ení = zlomiti, smačkati, zerbrechen, aufreiben, zermalmen. — co kde. Kus zdi se sbořil a mnoho kostí v ní stří- bil. Ob. pan.

318398   Stříblo Svazek: 8 Strana: 0387
Stříblo m. stříbro. Doudl. Kts. 19.

318399   Stříboh Svazek: 3 Strana: 0712
Stříboh, a, m. = bůh větrů. Kom. Orb. Vz Stříba, Stříhoň. S. N.

318400   Stříborník Svazek: 3 Strana: 0712
Stříborník, u, m. — stříbrník, potentilla anserina. Slov. Šd.

318401   Stříbran Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbran, a, m., der Packfong. Tpl.

318402   Stříbrář Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrář, e, m., der Silberwäscher. Plk.

318403   Stříbrátko Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrátko, a, m., Scheinsilber, n. Šm.

318404   Stříbrce Svazek: 8 Strana: 0387
Stříbrce, e, n. = stříbro. Picí s. Arch. XIII. 502.

318405   Stříbrejš Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrejš, e, m., argentina, der Silber- fisch. Šm.

318406   Stříbrkomorník Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbrkomorník, a, m., 1670. Km. 1881. 609.

318407   Stříbrňák Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrňák, a, m. — motýl, papilio nym- phalis, paphia, der Silberstrich. — S., u, stříbrnáček, čku, m. = stříbrný peníz, eine Silbermünze, der Silberling, ein Silberstück. Měl plnou kapsu s-ků. Us. Šd.

318408   Stříbrňák Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbrňák, a, m. = holub. Mor. Brt.

318409   Stříbrňák Svazek: 8 Strana: 0387
Stříbrňák, u, m., vz Smetaníček (3. dod.).

318410   Stříbrnář Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbrnář, e, m., argentarius. Bib. mik. Act. 19. 24

318411   Stříbrnatka Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrnatka, y, f., das Silberoxyd. Tpl.

318412   Stříbrnatosť Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbrnatosť, i, f., Silbergehalt, m. Hr

318413   Stříbrnatozlatnatý. S Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrnatozlatnatý. S. formace rud. Ott. XXII. 78b.

318414   Stříbrnatý Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrnatý — na stříbro bohatý, silber- reich. S. soličník. S. octan, essigsaures Silber- oxyd, kysličník stříbrnatý, Silberoxyd, du- sičnan krystalovaný, Silbersalpeter. Šp. S. galenit. Krč. 343.

318415   Stříbrncovitý Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrncovitý = ku stříbrnci podobný. S. rostliny, proteaceae. Rostl. I. a. 235.

318416   Stříbrně Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrně se zalesknouti. Rais Lep. 223., Zr. Fant. pov. 88.

318417   Stříbrně Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrně, ě, f. = krajina bílým, třpytícím se sněhem pokrytá. Ani vánek nezašelestil tou s-ní. Tbz. V. 1. 166.

318418   Stříbrnec Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrnec, nce, m., protea, der Silber- baum. Rostl. I. a. 235.

318419   Stříbrněnec Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrněnec, nce, m. = stříbrný peníz, eine Silbermünze. Hdk. C. 281.

318420   Stříbrněti Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrněti, ěl, ění, silberweiss werden. Měsíc se zdál s. Sphl.

318421   Stříbrníce Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrníce, e, f. = stříbrná nádoba, das Silbergefäss. Reš. S. vína. Jir., Bck. II. 1. 231. — S. = komora na stříbro, die Silber- kammer. — S., dle Budějovice, něm. Střie- bernitz, ves a) u Jičína, b) u Kojetína, c) u Uher. Hradiště; něm. Stubenseifen, ves u Šumberka na Mor. — S., stříbmička, die Silberarbeiterii), -wäscherin. D. exc.

318422   Stříbrníce Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbrníce = stříbrná nádoba. Výb. I. 605 , Štelc, BO., Pass. mus. 355. — S. = stříbrník, potentilla. Slez. Šd.

318423   Stříbrnický Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrnický, Silberarbeiter-. S. tovaryš. Jg. S. práce, řemeslo. Šm.

318424   Stříbrníctví Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrníctví, n., das Silberarbeiterhand- werk. Bern. S. — umění, zhotovovati ze stříbra zvláštní umělecké vypuklé práce, zvl. všecky druhy ciselur. Vz S. N.

318425   Stříbrnička Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbrnička, y, f., Silberetui, n. Šd.

318426   Stříbrník Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrník, a, m. === kdo ze stříbra dělá, der Silberarbeiter. Tk. II. 549., D.. ZN. — S. = kdo stříbro v opatrování má, der Silber- bewahrer. Ros. — S„ u, m. = peníz stří- brný, Silberling, m. D. — S. = bylina: mochna stříbrná, potentilla argentea, das silberweise Fingerkraut; husí mýdlo, poten- tilla anserina, das Silberkraut; husí nůžka, alchemilla vulgaris, der Gänsefuss. Presl., D. Cf. Rstp. 499., Čl Kv. 364., Slb. 501. — S., druh vinného keře. Slov.

318427   Stříbrník Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbrník římský. Vz Vlsk. 275. — S. = potok v Semilsku, Mzr. 7., 12., les u Ho- vězí u Vsetína. Vck.

318428   Stříbrníkový Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrníkový = stříbrníka, náležející. — S., Fingerkraut-, Gänsefuss-. S. květ, voda. Čern.

318429   Stříbrníky Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrníky, Ziebernik, ves u Čes. Lípy.

318430   Stříbrnina Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbrnina, y, f. = stříbrná věc. Šd.

318431   Stříbrniti Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrniti, il, ěn, ění, versilbern. Ros.

318432   Stříbrnka Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrnka, y, f., druh hrušek podzim- ních. Us.

318433   Stříbrno Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbrno, silberweiss. Cesta širým nebem s. se bělá. Lum. 1889. č. 5.

318434   Stříbrnobledý Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrnobledý, silberblass. Sm.

318435   Stříbrnohřebý Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbrnohřebý, mit silbernen Nägeln be- schlagen. S. stolec. Koll. St. 3.

318436   Stříbrnokorný Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrnokorný, silberrindig. S. bříza. Kamar.

318437   Stříbrnolesklý Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrnolesklý = stříbrolesklý. Šm.

318438   Stříbrnolněcec Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrnolněcec, ěce, stříbrnoluéník, a, m., áqyvQÓxot-oq, der Schütz mit dem silber- nen Bogen, Apollon.

318439   Stříbrnonohý Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrnonohý stříbronohý. Plk.

318440   Stříbrnonýtý Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrnonýtý stolec, křeslo, meč. Skod. Od. 105., II. 139., 24., Msn. Od. 153., Hym 40.

318441   Stříbrnopěnný. S Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrnopěnný. S. řeka. Msn. II. 40.

318442   Stříbrnopuklý Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrnopuklý meč (mající stříbrnou puklu), Msn. II. 20., 53., meč, křeslo. Msn. Od. 120., 334.

318443   Stříbrnovírný Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrnovírný. S. řeka. Msn. II. 383.

318444   Stříbrnuška Svazek: 9 Strana: 0314
Stříbrnuška, y, f. = ženka, víla mající Hit ze stříbrnatých nitek. Proch. 45.

318445   Stříbrný Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbrný (stříbrň, a, o, zastar.) = ze stříbra, Silber-, silbern. S. zlaťák, Dch., pe- níze, Nz., medalie, Šp., koflík. Půh. II. 35., 379. S. nádoba, V., náčiní, mince, drát, pěna, rubl, groš, D., lžíce, nůž, vidlička, talíř, slánka, schránka, opilky. Us. S-ným býti (= opi- lým). U Poličky. Sn. Našla som tam za oltářom dva s-né prstene; Kdybych já vě- děl, kerý den umřu, dal bych si dělat du- bovou truhlu a na tu truhlu s-né víko, aby to bylo všem pannám líto. Sš. P. 432., 501. Šest desát hř. gr. dobrých stříbrných. Půh. I. 147., II. 569. Sluhy jich v obú rukú zlaté a s-né orudie nesú; Ti slúpové jsú s-ní. Hus 1. 237., III. 40. (Té.). Kdož se stříbr- nými kopími potýká, ten vyhrává: a kdož z stříbrných děl střílí, nebrzyť se chybí. Prov. Jg., Č., Rb. S-né slovo spíše otevře zámek než železný klíč. Hnš. — S. = stříbra více n. méně v sobě mající, Silber-, silbern. S. důl, kov, V., hodinky, Us., štít, Rkk., hora. Dal. 158. Har., šat, ruda, žíla, pra- men, kňoury, prut, Vys., amalgam, klejt (Silberglätte, f.), bronz (die Silberbronze), kytka (das Silberbouquet, an der Zunft- fahne). Nz. — S. barva (jakou má stříbro), silberfarben, silberartig, silberweiss. Rst. 498. S. paprsky měsíce. — S. —- platnosť stříbra mající, silberwerth. A již mají pří- sloví i sedláci: Aleť ten kněz konec s-ný dobře přivede. Hus I. 80. — S. huti, Silber- berg, ves u Kaplice; S. hory (Stříbrná horka), Silberberg, ves u Přibyslavi; S. hory (Nal- žovské hory), mě. v Klatovsku. PL.

318446   Stříbrný Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbrný. Cf. List. fil. 1878. 209. Kde s-né zvučí, tam mudrci mlčí. Bž. exc. S-né ruky všude je potřebí (všude třeba dávati dary). Wtr. exc. — S. potůček, vzniká u Měňan. Vz Kv. 1855 643 — S., ého, m., os. jm. — S. J. V. 1840. Jg. Slnosť. 630.

318447   Stříbrný Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrný. Věděl, že klíčem s-ným otví- rají se zámky (podplácením). Světz. 1883. 191. S. svadba (po 25 létech).

318448   Stříbro Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbro, a, n., místo srebro, lit. sidabras, goth. siluber, lat. argentum. Schl. Strsl. sbrebro, příp. -ro; prus. sirablan, lett. sid- rabs. Mkl. B. 86., L. 112. V obecné mluvě: tříbro, vz S. — S. = kov bílý, lesknoucí se, po zlatě nejtáhlejší, zvuk mající, das Silber. Vz Šfk. 346., Schd. II. 59., KP., IV. 263., S. N., Bř. 204., 205. S. ryzí, čisté, D., vz KP. IV. 223., samo s., dělané, min- cované, V., rudní, ze starých nádob; pěna od s-a, šestnáctilotové s.; s. čistiti, přepalo- vati, přepouštěti; s. se leskne. D. S. jiho- americké, lesknaté, listěné. Vz KP. IV. 288., 213., 225. Na s-e jídati. Us. Mnoho peněz míti na s-e. V. Nářadí od stříbra (též jen: stříbro). Us. Stůl od s-bra. Chč. 627. S. tři- náctilotové, dvanáctilotové, jakosť s-a; s. ka- palné, přepálené, Blick-, přepalované; odhá- něti s., kupelliren. Nz. Roztok stříbra. Us. Stříbro bité (v plíšky rozkované k postři- břování dřeva a desek kněh). Vys. Komorník nad s-bry, der Silberkämmerer. J. tr. S. kry- chelné, hexaedrisches o. gediegenes Silber. Nz. Je na to jako žid na staré s. Us. Msk. Koflíky a střiebra mu pokradl a ujel s tiem pryč. Když jsme dělali v šachtách o stříbro pracujíce. NB. Tč. 5., 272. Přehánění a Či- stění s-a. Sš. Db. 226. Mám křescjany vy- kupić toho dne s velikým veselím a ně stříbrem ně zlatem, svým nejdražším živo- tem ; A od stříbra a od zlata cely se měhta; Co si tak bohata vod samýho s-bra. Sš. P. 24., 549. (Tč.). Zlato čistotu rozumu duchov- nieho, s. zvuk výmluvnosti znamená; Vý- mluvnost božie, výmluvnost' čistá, s. ohněm zkušené. Hus III. 20., 40. S. nalézá se v ži- lách kamení prahor v podobě plechů, drátu, nitek a v kusech jinými nerosty porostlých; s. bílé, hnědé (v přírodě), kujné, tažné; s. míchá se se zlatem, mědí, železem. Vz Kov. Bř. Za přísadu dává se s-u něco mědi. Pt. Hřivna s-a. Us. Ta ruda má v sobě mnoho s-a. J. tr. — S. = peníze, Geld, Silbermünze. V. Sto zlatých na s-e. Sych. Nádavek na stříbro, das Silberagio. J. tr. Nabyl mnoho s-a. V. S., zlato pobrachu. Rkk. Žádosť s-a. V. Peníze na s-e. J. tr. Půjčka ve s-e. Šp. — S. třaskavé, das Knallsilber. Vz KP. IV. 722., Šík. 421., 349., Pr. Chym. 268. — S. kočičí, das KatzensilbeR, Frauenglas; mečíř- ské, das Schwertfegersilber; malířské, plát- kové, das Malersilber, Silberblättchen. Jg. — S. nové, Neusilber, n. Vz Schd. II. 54., KP. IV. 127., čínské, vz KP. IV. 288. — S. živé = rtuť, das Quecksilber, argentum vivum. Vrtký jako živé s. Plk. Má živé s. v hlavě (o nestálém). Na Slov. Jsi jako živé s. (ne- poseda). Us. Mtl. — S. = město v Plzeňsku, Mies. Vz S. N., Tk., I. 625., II. 549., III. 660. IV. 741., Tf. 392.

318449   Stříbro Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbro. Cf. Mkl. aL. 11., 112., Mkl. Etym. 336. b., Šfk. Poč. 279., Schd. II. 355., Vlšk 512., List. fil. 1878. 209., Slov. zdrav. 356. Kámen zlato prubuje a zlato lidi, ale stříbro to také dokáže. Us. Němc. Těžké s. dělá lehkou mysl. Bž. exc. — S. měsíce. Když svým stříbrem korun jich se dotknul měsíc. Vrch. — S. = šediny. Vlas prokvetalý stříbra nitkami. Vrch. S. šedin. Kká. — Ze Stříbra Jak. Pyp. K. 547.

318450   Stříbro Svazek: 7 Strana: 1387
Stříbro = koflík (stříbrný). 16. stol. Mus. 1893. 49.

318451   Stříbro Svazek: 8 Strana: 0387
Stříbro, slov. striebro, sriebro, srieblo, strsl. sircbro, got. siluber, lit. sidábras, prus. sirablan, něm. Silber. Vz více v Phľd. 1893. 341., 487. Cf. Gb. H. ml. I. 143.

318452   Stříbro Svazek: 9 Strana: 0462
Stříbro. Sr. Vstnk. X. 335.

318453   Stříbro Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbro. Sr. Vstnk. X. 561. Živá stříbra, pl. Zach. Test. 37., 124. Dějiny, výroba, vlastnosti a upotřebení stříbra. Vz KP. X. 185. nn, Ott. XXVI. 242. -245.

318454   Stříbro Svazek: 10 Strana: 0665
Stříbro. Sr. Vstnk. XIV. 588.

318455   Stříbrobělostný. S Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrobělostný. S. pancíř, Kká. Sion. I. 247, lampa. II. 57.

318456   Stříbrobělý, -bílý Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrobělý, -bílý, silberweiss. S. listí. Šm., Dch., Chm.

318457   Stříbroboký Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbroboký. S. vana. Man. Or. 62.

318458   Stříbrobradý Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrobradý = šedivý. Zvon III. 80.

318459   Stříbrobýl Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrobýl, u, m., argyreia. Rstp. 1088.

318460   Stříbročárný Svazek: 9 Strana: 0314
Stříbročárný perleťovec, motýl. Vz Exl. 54.

318461   Stříbrodatný Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrodatný, silberspendend. S. důl. Vchř.

318462   Stříbrodoly Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrodoly, m. = stříbrné doly. J. Lpř.

318463   Stříbrohlas Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrohlas, u, m.. der Silberton. Chrni. Bs. 160.

318464   Stříbrohlasý Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrohlasý, silberstimmig. S. zvonky, struna Čch.

318465   Stříbrohlasý Svazek: 7 Strana: 1387
Stříbrohlasý. Dle Věst. I. 38. lépe: stříbrnohlasý.

318466   Stříbrohlav Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrohlav, u, m. = látka ze stříbrných nitek utkaná, der Silberstoff. Břez. 301., V.

318467   Stříbrohlav Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrohlav, u, m. = látka stříbrem pro- šívaná. Koll. Zp. I. 441.

318468   Stříbrohlav Svazek: 8 Strana: 0387
Stříbrohlav = brokát, hedvábná látka těžká s vetkanými vzory ze stříbrných nití. Wtr. Krj. I. 366.

318469   Stříbrohlavový Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrohlavový, silberstoffen. D., Har. II. 128.

318470   Stříbrohlavý Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrohlavý, silberhäuptig.

318471   Stříbrohorní Svazek: 9 Strana: 0314
Stříbrohorní město Kaňk. Br. St. 133., 147.

318472   Stříbrohřebý Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrohřebý, mit silbernen Nägeln ver- ziert. Lpř.

318473   Stříbrochlupý Svazek: 9 Strana: 0314
Stříbrochlupý květokras, anthaxia si milis. Vz Klim. 746.

318474   Stříbrojas Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrojas, u, m., Silberglanz, m. Čch. Petrkl. 32.

318475   Stříbrojasný Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrojasný, silberweiss. S potůček, Čch. Sl. 74., mok jezer. Č. Rž. LVII.

318476   Stříbrojasný. S Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrojasný. S. studánka, Jrsk. XVII. 26., ton, Sá. Jitř. 146., třpyt. Krs. Ten. III. 8.

318477   Stříbrojasý. S Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrojasý. S. říza. Msn. Od. 80. Vz předcház. Stříbrojasný.

318478   Stříbrokadeřný Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrokadeřný obětník. Škod. F. 117.

318479   Stříbrokmit Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrokmit, u, m. S. hvězd. Zr. Zahr. 69.

318480   Stříbrokovec Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrokovec, vce, m., strsl. srebro- kov?c?, argentarius. Mkl. B. 307.

318481   Stříbrokový Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrokový košík, kroužek. Skd. Od. 51., 15., plech, Skd. F. 17., řemen. Msn. II. 350.

318482   Stříbrokrádce Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrokrádce, e, m., Silberdieb, m. Pk.

318483   Stříbrokutý Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrokutý, aus Silber gearbeitet. Kká. K sl. j. 61.

318484   Stříbrolemý Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrolemý sleď, clupea atherinoides, das Silberband. Šm.

318485   Stříbrolesk Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrolesk, u, m., der Silberglanz. Šm.

318486   Stříbrolesk Svazek: 8 Strana: 0387
Stříbrolesk, u, m. Kká. Puš. Rooz. 12.

318487   Stříbrolesklý Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrolesklý. S. bříza, Zr. Čer. 25., studánka. Zr. Let. II. 53.

318488   Stříbrolesklý. -leský Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrolesklý. -leský, silberglänzejid. Kůže lišky s-lé. Šp. S. potok, konopí. Šm.

318489   Stříbrolícný, -lící Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrolícný, -lící, silberweisses Antlitz habend. S. luna. Chmel. Bs. 193.

318490   Stříbrolístek Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrolístek, stku, m. = dryadka horní, dryas octopetala, die Dryade, rostl. Sl. les.

318491   Stříbrolistý Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrolistý, silberblätlerig. S. topol. Bendi. I. 143.

318492   Stříbrolitý. S Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrolitý. S. měsidlo. Msn. Od. 224. 53

318493   Stříbrolučec Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrolučec, čce, m. = stříbrolučník. Lpř.

318494   Stříbrolučistný Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrolučistný, mit einem Silberbogen schiessend. Vký.

318495   Stříbrolučistý Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrolučistý Apollon. Man. II., 40., Od 101

318496   Stříbrolučník Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrolučník, a, m. = stříbmolučec.

318497   Stříbrolučník Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrolučník, a, m. Lit. I. 503.

318498   Stříbroluk Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbroluk, u, m., der Silberbogen. Sm. Vládce s-luku, der Silberbogenspanner, Apol- lon. Šm.

318499   Stříbroluký Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbroluký Apollon. Msn. II. 2., 51. Škd. Od 102

318500   Stříbromědný Svazek: 8 Strana: 0387
Stříbromědný. S. tavení, Abdarrprocess, m. Sterz. I. 11.

318501   Stříbroň Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbroň, ě, m., monstrosus homo, zastr. Rozk.

318502   Stříbronohý, stříbrnonohý Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbronohý, stříbrnonohý, silberíussig. S. Thetis.

318503   Stříbronosnosť Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbronosnosť, i, f., Silberführung. Hř.

318504   Stříbronosný Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbronosný, silberhältig. Ms. (Krok.).

318505   Stříbronožka Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbronožka, y, f. = Thetis Msn. Od. 353

318506   Stříbronýtý Svazek: 10 Strana: 0665
Stříbronýtý meč. Škod. IP. II. 19

318507   Stříbrooký Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrooký, silberäugig. S. havran, argy- rophthalmus, das Silberauge. Šm.

318508   Stříbrooký Svazek: 9 Strana: 0314
Stříbrooký. S. studánka. Sá. Ves. rom. 5.

318509   Stříbropásek Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbropásek, ska, m., argynnis paphia, motýl. Schd. II. 514.

318510   Stříbropásek Svazek: 9 Strana: 0314
Stříbropásek, ska, m., vz Perleťovec.

318511   Stříbropěný Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbropěný, silberschäumig. Ms. (Krok.), Bž. 125.

318512   Stříbropěný Svazek: 7 Strana: 1387
Stříbropěný. Dle Všst. I. 38. lépe: stříbrnopěný.

318513   Stříbroperý Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbroperý, mit Silber befiedert. S. šíp. Msn. Or. 126.

318514   Stříbroplodnosť Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbroplodnosť, i, f., die Fruchtbarkeit an Silber. S. hor kutenských. Pam. kut. 146.

318515   Stříbroplodný Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbroplodný,an Silber fruchtbar, silber- zeugend.

318516   Stříbropramen Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbropramen, Silberquelle. Jg v Kroku I. a 4.

318517   Stříbropuklý Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbropuklý, mit silbernen Buckeln versiert. Lpř.

318518   Stříbrorodnosť Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrorodnosť, i, f. = stříbroplodnosť. Šm.

318519   Stříbrorodý Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrorodý, silberhältig. S. hory. Šm.

318520   Stříbrorohý. S Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrorohý. S. Jučiště, s. luk. Msn. II. 2., 453

318521   Stříbrorudek Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrorudek, dku, m., Rubinblende, f. S. klencový, Rothgiltigerz. Hř.

318522   Stříbroskvělý Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbroskvělý, silberglänzend. Vrchl.

318523   Stříbroskvělý Svazek: 8 Strana: 0387
Stříbroskvělý. S. zub slonů. Vrch. Lingg. 94.

318524   Stříbroskvnný Svazek: 8 Strana: 0387
Stříbroskvnný. Vz Vyklenulec (3. dod.).

318525   Stříbroskvostně Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbroskvostně tu visí lampa. Ská. Sion. II. 48.

318526   Stříbroskvrnný Svazek: 9 Strana: 0314
Stříbroskvrnný vz Hřbetozubec.

318527   Stříbrostkvoucí Svazek: 10 Strana: 0665
Stříbrostkvoucí sluj. Škod. II2. II. 122.

318528   Stříbrostrunný Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrostrunný zvuků zdroj. Zr. Kom. 28

318529   Stříbrosvit, u, m Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrosvit, u, m, Silberglanz, m. S. luny. Arb, Čch.

318530   Stříbrosvitný. S Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrosvitný. S. večernice. Tbz. V. 5. 25.

318531   Stříbroš Svazek: 8 Strana: 0387
Stříbroš, e, m., v lučbě. Am. Orb. 62.

318532   Stříbrošedosť Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrošedosť, i, f., das Silbergrau. Šm.

318533   Stříbrošedý Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrošedý, silbergrau. Dch.

318534   Stříbrošerý Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrošerý stín. Zr. Zahr. 155.

318535   Stříbroštítý Svazek: 9 Strana: 0314
Stříbroštítý, vz Štítonoš.

318536   Stříbrota Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrota, y, f., der Silbergehalt. Sm.

318537   Stříbrotělý Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrotělý (ze stříbra udělaný). Msn.

318538   Stříbrotepec Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrotepec, pce, m., der Silberschläger. Šm.

318539   Stříbrotkanina Svazek: 9 Strana: 0314
Stříbrotkanina, y, f. Ld.

318540   Stříbrotkaný Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrotkaný = ze stříbra tkaný. S. roucho, Němc, šat, Čch., síť. Kká.

318541   Stříbrotok Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrotok, u, m. - stříbrný tok, potok, voda, der Silberfluss. č.

318542   Stříbrotoký Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrotoký, silberströmend. -rluthend. Jg., Dch.

318543   Stříbrotřpytný Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrotřpytný, silberglänzend. Zr., Tč.

318544   Stříbrovavřínový Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrovavřínový, aus silbernem Lor- beer. S. věnec. Koll. III. 196.

318545   Stříbrovec Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrovec, vce, m., der Silberglanz. S. krychelný, hexaedrischcr Silberglanz o. das Glaserz. Nz.

318546   Stříbrovinový Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrovinový, silberstoffen. Šm.

318547   Stříbrovírý Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrovírý, silberwirbelnd. Lpř.

318548   Stříbrovitosť Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrovitosť, i, f., die Silberähnlichkeit. Sm.

318549   Stříbrovitý Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrovitý, silberweiss, silberartig. S. barva. D.

318550   Stříbrovlasec Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrovlasec, sce, m. = stařec bílých vlasů. Tbz. V. 9. 207. Vz násl.

318551   Stříbrovlásek Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrovlásek, ska, m. = stříbrovlasec. Tbz. V. 9 169.

318552   Stříbrovlasý Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrovlasý, silberhaarig. Šm.

318553   Stříbrovlasy Svazek: 7 Strana: 1387
Stříbrovlasy. Dle Věst. I. 38. lépe: stříbrnovlasý.

318554   Stříbrovlasý Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrovlasý. S. hlava. Tbz. V. 9. 174.

318555   Stříbrovlna Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrovlna, y, f., die Silberfluth. Koll.

318556   Stříbrovlný Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrovlný, silberfiuthig. S. moře. Chml. Bs. 46

318557   Stříbrovrubý Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrovrubý, silberumzäumt. S. zátoka. Č.

318558   Stříbrový Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrový, ze stříbra, Silber-. S. vápno, D., kysličník, barva, Rostl., dusan. Krok.

318559   Stříbrozvučný Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbrozvučný hlas. Zr. Fant. pov. 293.

318560   Stříbrozvuk Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrozvuk, u, m., der Silberklang. Č.

318561   Stříbrozvuk Svazek: 9 Strana: 0314
Stříbrozvuk, u, m. Koll. Bás. 47.

318562   Stříbrozvuký Svazek: 7 Strana: 1387
Stříbrozvuký. Dle Věst. I. 38. lépe: stříbrnozvuký.

318563   Stříbrožilý Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrožilý, silberaderig. Šm.

318564   Stříbrsko Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrsko, a, n., krajina okolo Stříbra v Cech. Pal. Děj. I. 2. 251.

318565   Stříbrský Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrský, ze Stříbra města, Mieser. S. brána, kraj. Tk. I. 336.

318566   Stříbrský Svazek: 7 Strana: 0795
Stříbrský, ého, m. — S. Jeron. z Čes. Brodu, far. 1619. Jg. H. 1. 630.. Jir. Ruk. II. 250. — S. Mat, děkan 1610. Jg. H. 1. 630., Jir. Ruk. II. 250. — S. Václ., kněh- tiskař. Jir. Ruk. II. 251

318567   Stříbrský Svazek: 10 Strana: 0665
Stříbrský Mat. (Benátský). Vz Ott.

318568   Stříbrýš Svazek: 3 Strana: 0713
Stříbrýš, e, m., argentina, ryba kapro- vitá. Krok.

318569   Stříbřák Svazek: 9 Strana: 0314
Stříbřák, u, m. = stříbrný peníz. Žeran. 66.

318570   Střibřaný Svazek: 7 Strana: 0794
Střibřaný, versilbert. Laš. Tč.

318571   Stříbřatý Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbřatý, silbergrau. S. kameň. Laš. Tč.

318572   Stříbřec Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbřec, brče, m. = straba. Šp. — S., ves u Třeboně, Silberlos.

318573   Stříbřecí Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbřecí miska, roztok. ZČ. III. 40. nn.

318574   Stříbřencovitý. S Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbřencovitý. S. rostliny, proteaceae. Vz Ott. XXIV. 98.

318575   Stříbřenec Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbřenec, nce, m., protea, die Protee. Rstp. 1286., 1287.

318576   Stříbření Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbření, n., Uibersilberung. S. zrcadel. ZČ. I. 384.

318577   Stříbřený Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbřený, versilbert. S. zrcadlo. ZČ. III. 40.

318578   Stříbřistý Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbřistý, weissflimmernd. Čch., Tč., Lipa.

318579   Stříbřiště Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbřiště, ě, n., die Silbergrube. D., Aqu.

318580   Stříbřiti Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbřiti. Měsíc stříbřil mříže. Vrch.

318581   Stříbřiti a stříbrniti Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbřiti a stříbrniti, il, ěn, ění = stří- brem potahovati, ver-, übersilbern. — co. Ros.

318582   Stříbřiti se Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbřiti se. Hvězdičky se s-ly (padajíce k zemi = jasnějším světlem zářily). Hoš. Pol. 143.

318583   Stříbřítka Svazek: 8 Strana: 0387
Stříbřítka, y, f., v lučbě. Vz Am. Orb. 63.

318584   Stříbřítko Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbřítko, a, n., das Silberblättchen, -papier. Div. z ocht.

318585   Stříbřitko Svazek: 7 Strana: 0794
Stříbřitko, a, n. Vz Pozlátko v S. N. I. 381.

318586   Stříbřitosť Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbřitosť, i, f. S. kože, argyriasis, Silberfärbung der Haut. Ktt.

318587   Stříbřitý Svazek: 3 Strana: 0712
Stříbřitý, ze stříbra, Silber-. S. kyslič- ník, dusičan, sířičník, síran, chaluzičník, lu- ničník, rtutičník, sitaničník, soličník, zem- ničník. Pr. Chym. S. ďasík, Silberkobalt, křída (creta argentaria), jíl, varmužka, hy- drargyrum argentatum, das Silberqueck- silber. Šm.

318588   Stříbřivý Svazek: 10 Strana: 0401
Stříbřivý jas (za dne). Tbz. V. 9. 196.

318589   1. Stříc Svazek: 3 Strana: 0713
1. Stříc, i (zastr. střiece, e), f. = potkání, das Begegnen. Ž. wit. 90. 6. S předložkou v adverb. V stříc jíti (na proti, entgegen); nepříteli v stříc táhnouti. V. V stříc ně- komu jeti, Har., vjíti, vyjeti (v cestu), D., Br., se vypraviti, Br., se bráti. Kram. Vyšel jsem v s-ci pánu svému. Bj. Šel v střieci Abrahamovi. ZN. Vyšel jemu v střieci s má- lem lida. BO. — V stříc jíti = překaziti, begegnen, verhindern, vorbeugen. V stříc jíti nemoci. D. — Vstříč (V.), ale šp. m.; vstříc. Jg.

318590   2. Stříc Svazek: 3 Strana: 0714
2. Stříc, e. m. — strýc, zastr. Mst. 404. Vz Filolog, listy 1880. 114. Cf. Stříčený.

318591   1. Stříc Svazek: 7 Strana: 0795
1. Stříc. Mkl. Etym. 278. a.

318592   Střice Svazek: 7 Strana: 1387
Střice, e, f., nela, zastr. Pršp. 22. 29.

318593   Stříce Svazek: 9 Strana: 0314
Stříce, Rozb. III. 731. Vz Stří? 1.

318594   Stříci Svazek: 3 Strana: 0714
Stříci, střehu (zastar. střahu) žeš atd., střehou, střez (v obec. mluvě střež, poně- vadž, kdykoliv v imperat. po z n. c samo- hláska i vypadne, obecná mluva náhradou za to c v ě, z v ž mění: peci — pec — peč, mazi - maz — maž), střeha (ouc), střáhl n. střehl n. stříhl (V.), přest. střáh nebo střeh (ši), střežen, žení; střáhnouti, stříhnouti (zastr. stříhati, nyní ve: vy-, ostříhati). Spatně: střežiti, střežím, střežil. Všechna slovesa IV. tř. jsou denominativa (ausnahmslos de- nominativ. Mkl. II. 435.). Jako točiti, bíliti atd. předpokládají kmeny jmenné tok?-, bél?, tak žádám i pro střežiti kmene jmenného; toho však není a sloveso střežiti jest tedy bez základu a bez oprávnění. Subst, střežitel není doloženo a proto se nemůže říci, že toto subst. předpokládá sloveso střežiti; a kdyby i bylo doloženo, mohlo by příponou -itel? od slovesného kmene tř. I. střah — (stříci) odvozeno býti. Třetí svědectví proti slovesu střežiti jest historické. Historická čeština totiž slovesa střežiti neměla, sloveso toto jest původu nového a utvořeno jest, jak za to mám. chybnou analogií: za staroč. imperativ střež ujalo se střež a střežte a bylo part. střežen; jako pak k imperativům věř, věřte, polož, položte, a participiím věřen, položen atd. náležejí infinit, věřiti, položiti a praes. věřím, položím atd., tak přičiněn také ku střež, střežte, střežen, střežení infi- nitiv střežiti, praes. střežím atd. Jest tedy střežiti tvar chybný se stanoviska theore- tického — poněvadž se nezakládá na kmeni nominalním a poněvadž ani ve smyšleném substantivu střežitel opory míti nemůže — i se stanoviska historického, poněvadž ho čeština do nedávna neměla. Kdo schvaluje střežiti, musí schváliti také: peku — pečiti, tluka — tlučiti. Dle Gb. v Listech filolog. 1877. 301. Střežiti — střežím místo stříci, střeli« je též jen výmysl. Živý duch český a, slovanský vůbec dospěl jen ku stupňo vaným tvarům stráž a strážiti. Ht. Brs. 277. Střežiti chybně m.: stříci. Brs. 2. vyd. 239. Cf. Prk. Př. 34. S. == hlídati, brániti, pozor míti na něco. Acht haben, bewachen; číhati lauern, nachstellen; výstrahu dáti, warnen; se = varovati se, sich hüten, fliehen, meiden. Jg. — abs. Otevři oči a střez. Jel. — koho (gt), čeho. Střeže všech stezek mých. Br. Ať střehu kázání tvého; Jáz sem střiehl cest. Ž. wit. 118., 146 ; 16. 4. Zahradník toho dřieva stříhal. GR. Ženy své hlédal a jí stříhl. BN. Vrátní střežiechu vrat. BO. Okolo sv. Anny ustanovuje se z mladých lidí čtvero hlídačů, jenž celého kotaru, luk, ovoce atd. střehou až do Václava. Sš. P. 762. Oči hospodářovy střehou domu. Č. M, 427., Ros. Střelnic zdravie i cti jeho. Kat. 1627. Všech bran městských kázala střieci. Pass. 236. Bóh člověka spravedlivého jako oka 8-že svého. St. skl. I. 115. S. něčí rady, Výb., zvonu. Háj., zdí. V. Ten darmo ne- bude s. hrobu božího (hledí užitku svého). Prov. Jg. Aby ho střáhli. Br. Nebude-li pán ostřiehati města, darmo bdí, ktož ho střeže; Aby zstrašil rytieře, jenž sú hrobu střiehli. Hus II. 119., 135. — Alx., Dal. 37. — co (lépe: čeho). Ve vězení je stříci rozkázal. Plác. Pes střáhl důra. Zlob. Kdo jazyk svůj střeží, mnoho si mrzutostí uspoří. Prov. Kmp. Střežechů jej puti jeho dráhu. Rkk. 46. Kto nenávidí duše svojie v sem světě, v život věčen střeže ju. Výb. 1. 7. — Puch. — čeho (koho, gt.) od čeho. Aby střehl úst svých od zlé řeči. Št. S. někoho ode všeho zlého. Výb. II. 15. (Pass.). Vz S. se před čím. — koho (gt.) na koho (kde, s kým) = číhati. Střáhli na něj v bráně města. Br. Střahúc jich na cestě. Ben. S-žie naň ako mačka na slaninu. Mt. S. A tu Bo- leslav s svými jeho (Václava) střežieše. Dal. S. na zajíce. Plk. -- kde (jak dlouho). A před dveřmi kostelniemi střež a . . . Pass. 39. (Hý.). Pán byl ve dvoře až do rozednění střežen. Sš. L. 205. A ti rytieři a oděnci, jenžť ještě u prázdného hrobu Ježíše střehú. Hus II. 137. By po životu pustině ho střáhli jako bohyně. Sš Sm. bs. 86. — koho, se před kým (varovati): před nešťastnými příhodami. Kom. Někoho před křivou mocí. Ms. pr. pr. Zaslechna to stříci se bude před nim. Br. Střež se před přátely od řečí potupných. Ben. S. se před nakaženými. Har. — ke komu = na koho. Já bych k němu střehl. Schön. — aby — ne. Střáhl, aby neutekl. Póvod se má stříci, aby se v to nedával. Vš. — se čeho: jedu, kroku slepého, oplzlosti, Kom., smilstva. Lom. S. se něčí rady. Alx. Střež se, synu, střež se pýchy. Sš. Ba. 15. Nebudere-li se těch náruživostí stříci. Reg. zdr. Střieci se vší křehkosti. Št. N. 7.. 329. S. se hřiechov, řeči nekázané. Št. St. skl I. 135. Čím Boha lépe budete milovati, tiem se lépe budete hřiechov stříci. Št. Hřiechu mají sě kněžie najviece nad jiné lidi střieci. Hus II. 185. — Br., Ben. V. Važ si času, chyť se práce, zahálky se střez co zrádce. Prov. Zname- naný jest, střez se ho. Prov. — po kom. Má manžela, po němž holky střáhly. Sá. Kteří (nepřátelé) všelijak po něm (Pavlovi) pásli a střáhli. Sš. I. 142. — oč. O bezživotí jeho střáhli. Sš. I. 3. — čeho jak. S. čeho skrze násilí. Chč. 448.

318595   1. Stříci Svazek: 7 Strana: 0795
1. Stříci. — Cf. Mkl. Etym. 326. a , 293., List. filol. 1883. 128., 1892. 116., Střieci (dod.). Střežiti m. stříci novotvar od praes. střehu. Vm. v Km. 1888. 679 Na Dolní Bečvě slovesa stříci neužívají, nýbrž místo něho hlídat. List. fil. 1885. 242. — čeho. Já chci svého měšce jiným tužbám stříci. Kká. Svého zisku s. Ezp. 2053. Ať střehu kázánie tvého. Ž. brn. Ač budeš mé rady s. AlxV. v. 201. (HP. 5). Ledva 10. čásť při nás bieše ostala našeho života střehúce. Výb I. 432. — co. Aby česť střiehli. Št Kn. š. 155. — koho, čeho od čeho. Očí střehúc ot dívánie rozpuštěného. Št. Kn. š. 48 — se čeho. S. se kletvy, zlého, milosti, čerta i člověka zlého, šeredných vášní, častého obyčeje s ženami, pýchy. Št. Kn. š. 28., 33., 39., 44., 47., 77 , 81. — koho čím. Střiehla by som očkama ho sivýma, že by sa mi ne- zabával s druhýma. Slov. Dbš. Obyč. 166.

318596   2. Stříci Svazek: 7 Strana: 0795
2. Stříci = stříhnouti. Zle (jest v té době) vlasy s. Asi z r. 1450 Rkp. (Muž a žena se hádají). Muž die, že jest přiholena louka, a žena die, že jest přistřižena, až tu žena upadne u vodu se břvi a tonúc bude ještě prstoma jako s. vyzdvihši ruku ukazujíc, že jest střižena. Kšch. 25.

318597   Stříci Svazek: 8 Strana: 0387
Stříci. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 28., 34., 79. Sup. střiec. List. fil. 1895. 476. Střáhl m. střěhl. Gb. H. ml. I. 40. Aby se člověk střiehl od hřiecba. Chč. m. s. III. 5. (Št., Pass.). Střežit na kořist (číhati). Phľd. 1894. 77. Střeže naň, ako mačka na slaninu. Slov. Nov. Př. 533. — Pozn. V VIL 795.: aby čest střiehli. Št. E. 155. má býti: cest. Mus. 1896. 264., List. til. 1896. 345.

318598   1. Stříci Svazek: 9 Strana: 0314
1. Stříci, střehu. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2 169, Sr. násl. Střežiti.

318599   2. Stříci Svazek: 9 Strana: 0314
2. Stříci, střihu, žeš, zaniká a nahrazuje se slovesem, stříhati'. Gb. H. ml. ?I. 2. 170.

318600   1. Stříci Svazek: 10 Strana: 0401
1. Stříci = pozorovati. — koho. Že ho pilně střehli v skutcích i řeči. Chč. S. II. 236a.

318601   2. Stříci Svazek: 10 Strana: 0401
2. Stříci = střihati. — co. (Kněží) mléko dojí a vlnu střihú. CHč. S. I. 121b., Zr. Zahr. 58.

318602   Střícný Svazek: 7 Strana: 0795
Střícný = vstřícný (list), gegenständig. Nz.

318603   Stříčený Svazek: 3 Strana: 0714
Stříčený bratr = bratr strýcův. PČ. 7. Vz Stříc, 2.

318604   Stříčnokvětý Svazek: 3 Strana: 0714
Stříčnokvětý, mit gegenständigen Blü- then (když na lodyze nebo větvích vždy dvě stopky nebo celé květenství v stejné výšce avšak proti sobě stojí n. p. u baza- novce penízku, rozrazilu potočného). Rst. 498.

318605   Stříčnolistý Svazek: 3 Strana: 0714
Stříčnolistý, oppositifolius, mit gegen- überstehenden Blättern (v stejné výšce dva listy nesoucí) n. p. lodyha, větev, jako u še- říka, bezu, melisy. Rst. 498.

318606   Stříčný, -ní Svazek: 3 Strana: 0714
Stříčný, -ní = v stříci stojící (vz Stříc), Gegen-, Wider-, gegenteilig. Š. žaloba, žalobník, D., láska, článek průvodní. Zlob. S. květy hvozdíků, mydlic (když dva díly v stejné výšce ze stran společné osy proti sobě vynikají, gegenständig). Rst. 498.

318607   1. Střída Svazek: 7 Strana: 0795
1. Střída chleba. Vzal střiedu chleba; Žádaje nasycen býti s-dami; Ščenci jedí od stříd; Střiedky chlebuov sbieral. Ev. olom. 23., 228, 226., 26.

318608   2. Střída Svazek: 7 Strana: 0795
2. Střída. Cf. Mkl. Etym. 32. b., Mz. v List. fil. VII. 35. Chodí po střídě = siro- tek dostává stravu v obci chodě střídavě každého dne do jiného statku. Us. Brtv.

318609   Střída Svazek: 8 Strana: 0387
Střída, cf. Čřieda (3. dod.). Ve starých spisech bývá dle Bl. Gr. 263. třída, ale je prý lhostejno, píšeme-li třída n. střída.

318610   Střída Svazek: 9 Strana: 0314
Střída či střih — každý vor v prameni mimo předák, zadák a šrek. Čes. 1. VII. 22.

318611   2. Střída a třída Svazek: 3 Strana: 0715
2. Střída a třída, y, f., m. črěda, proto střída i třída, poněvadž čr v stř n. tř se proměňuje. Mk. S. = řád, řada, střídání, die Ordnung, Reihe, der Wechsel. Kteříž přicházeli podlé třídy své k vykonávání povinností svých. Br. Po s-dě švihal. Ziak. S. zdaru, der Wechsel des Gedeihens. Dch. V udávání jmen těch nějaký parallelismus a pravidelná s. panuje; Světla obnovy dob denních s-dou stanoviti. Sš. Sk. 232., Hc. 30. (Hý.). - Troj., St. skl., Jel. — S. = ulice, die Gasse. Dlouhá s. 'v Praze). Us. K Dlouhé třídě. V. Husova 8. Us. S., pol. chodník, die Strecke, der Ort, v horn. S. denní, die Tagstrecke (Stollen), rovinná, die Sohlstrecke, smerná, streichende S., Feld-, hlavní, Grund , Haupt-, patrová. Sohl-, Lauf-, Hauptstrecke, sklonitá či nakloněná, Flach-, geneigte S. (přímo-, kosněsklonitá), dovrchní, der Aufbruch, die Aufbruch-, stei- gende S., kosná, Diagonal-, upadni (úpad- nice), der Abhau, die abfallende S., kosně úpadní, ein- o. abfallende Diagonale, krovní, počevní, příčná, die Quer-, křížová, die Kreuz-, střední, die Mittel-, odbočná n. vý- bočná, Seiten-, ochozná, die Umbruch-, der Umbruch, dvojná nebo podvojná, Doppel-, jalová, taubes Ort, skalní, das Gesteinort, uhelná, die Kohlen-, vozná, Förder-, Ru- mová, Bergeförder-, kolejná, Bahn-, vlačná či smyčná, Schlepp-, koleční či tačková, Karren-, saničná, Schlittenschlepp-, odklizná, svážná, Brems-, konní, Pferde-, chozná n. lezná, Fahr-, větrní n. výdušná, Wetter-, úvodní, einziehende Wetter-, vodní, Wasser-, Sumpf-, kutná n. rozvědná. Versuch-, slídná, Ausrichtungs-, přípravná, Vorrichtungs-, rozdělná, Theilungs-, spojná, Verbindungs-, ohradní, Begränzungs-, pomezní n. hraniční, Gränz-, porubná, die Abbau-, pilířová, Pfei- ler-. S-du hnáti, prováděti, dělati. Vz Hř. 83.-85. — S. = sbor, pořádek lidu, oddě- lení, die Ordnung, Klasse, Zunft. S. žákův (prvá, druhá atd.). V. Školáci první třídy. I). Na 24 třídy rozděleni byli. Br. S. rostlin. Us., Rostl. — Vz Třída.

318612   Střídá se Svazek: 3 Strana: 0243
Střídá se také s c: slov. cicať (cucati) m. ssáti. Ht. ib. V obec. ml. zacláněti - za- sláněti. Vz C. Jedenást, patnást, kapca, ke- rúci (kterousi) = kdysi. Na mor. Zlínsku. Brt. — S ch: brchat sa v. brsat sa (v Klo- boucku u Brna). Brt. — S j na Třeboňsku : přej (= přes) zeď; čaj ( = čas) se mění; proj (= pros) za nás hříšné: primani říkají: lau- datuj ( = laudatus) sum; atlaj (atlas) starého věku. — Konečně se střídá s t: ,sýr, cf. řec. tvgos. - S se přisouvá (vz Přisouváni) před t a ň (jako jasná střídnice jeho z před ď a ň) a před k. Před t zejména a) ve pří- poně -sť proti příbuzné příponě ť na př. bolesť, žádosť atd. proti smrť, loukoť: b) když předchází souhláska retná; tu mění se skupeními souhlásky retné + t ve sku- peninu retné + st: zebe inft. zab-ti, zábsti, strč. dlúbsti, skúbsti, tépsti, hřébsti. Gb. Hl. 119. (Cf. v obec. ml. hl. vých. Čech: kladst, vedst, kradst, metst. Schl.) Podlé infinitivu nés-ti měl by i od kmene zab býti infinitiv záb-ti čili dle výslovnosti (spodobením b k t) záp-ti; když se slovo to vyslovuje, tedy jazyk při retném p na dolení části úst splo- štěn leží, průlina ústní občina rtoma se za- hradí a prudkým bezezvukým proudem se protrhuje; pro následující potom t zdvíhá se konec jazyka, aby se k přednímu patru přimknul a proud přeryl, neboť tím způso- bem článkuje se t; ale k tomu potřebuje času nějakého, byť sebe rychleji se pohy- boval, a když jest takřka v polovici cesty ze své dřívější polohy k přednímu patru, tedy jest právě v takovém ustrojení, za ja- kého se článkuje s, a příležitosť, přidati hlásku s, je tím podána: prudký bezezvuký proud, který byl puštěn na předcházející p, trvá dále a jda skrze ono nastrojení esové, dává vzniknouti hlásce s; ovšem hned po- tom přimyká se jazyk k přednímu patru, aby se učlánkovalo t. A tak mimo vůli mlu- vícího povstalo s mezi p a t, za žádané záb-ti vyslovilo se zápsti, psané záb-s-ti, a tento infinitiv s přisutým s stal se pravi- dlem. Podobně v latině: ab-s-traho, ab- s-tineo, ob s-tinatus a p. — Pozn. Když se takovým přisutím skupenina souhlásková o člen rozmnožila (za dvojčlenné pt nastou- pilo trojčlenné pst atp.), tedy často jiný člen zároveň se odsouvá. Na př. od km. hřeb je infinitiv s přísuvkou hřébsti, ale vedlé něho také strč. inft. hřésti, z něhož vysuto jest b. Podobně v latině: ostendo m. ob-s-tendo, sustineo m. sub-s-tineo, sustuli m. sub-s-tuli a j. Gb. Uv. 28. - Před ň jest přisuto s v: báseň m. básň, strb. ba-sni. (proti da-nb a p. Mkl. B. 119.), píseň m. piesň, strb. pé-snb (pě-ji). Před k jest při- suto s ve příponě -ský, strb. -bski-j (proti lat. -icus, řec. -rzos ): božský strb. bozskij atp. V doudlebském lekstati místo lektati je s vsuto do skupeniny hrdelné + t a tak možno také české noc = nok-ť a infinitivy péci, moci a p. vyložiti. Do pek-ti vsulo se s a bylo pek-s-ti, z toho odsutím hrdelnice pesti a z toho péci. Gb. Ht. 119., 120. Cf. Schl. Kirchenslavische Formenlehre 137., Bž. 50. V násloví: s-pád, D., skot (z kotiti, pa- rere), strkati, sr. trkati, Šf., střez (tř-íti), skřek (křik). Jir. V obecné mluvě: sklouzati m. klouzati, v již. Čech.: sklosťivej m. chou- lostivý, Kts., ve vých. Cech.: snětleu větev, Střehová a Střeboň m. Třebová a Třeboň. Jir., Kts. Potom v: tesati od titi, křísiti od křáti v okřáti. Šf. Cf. Ht. Zv. 109. — S při- souvalo se vnitř slova před příponami již v prastaré době, v násloví rozšířilo se s v češtině teprv od 14. stol. Jir. — S se od- souvá z náslovných skupin stř, skř dílem ve výslovnosti obecné, dílem i v písmě: tře- liti. tříbro, Šb., třep, třevíc, třevo, třapec, křivan, Jir., stříkati — tříkati, střemen — třemen, skřeček — křeček, skřín — křínka atd. Gb. Hl. 115. Cf. Ht. Zv. 109. V jižních Čech.: křivan, sechnout m. seschnouti, ale nikoli ve: střevíc, stříbro; v celých ostat - ních Čech. se s ze skupeniny stř vypouští. Kts. Na mor. Zlínsku: tín, tínit m.:stín, stí- niti, ale ode slov počínajících skupeninou stř se nevy souvá: střešně, střevo, střep vyjma: tříslo. Brt. Ze skupenin řst, rsť : gt. křtu m. křstu, křtíti m. křestiti z křest. Ht. Zv. Cf. Bž. 41. a Odsouvání. — S přípona a) substantiv: hnis (hni-ji), Mkl. B. 319., mě- stys, chuďas, Č, čas, rys, kus, Bž. 234., klas od kláti; b) zájmen: kdos, vz Si; c) adv.: letos, dnes. D. Vz Tvoření slov. — Slova v s ukončená masc. sklánějí se podlé I. sklonění (Páv): Krausa, Mengsa, Novalisa, Aloysa, Zákrejsa, Karasa, vz Jméno, Koňas, Brs. 46.; strany vokat, sg. vz B, strany lo- kalu I. sklonění vz Lokal a v VI. sklonění (Slovo) mají raději e než u: v mase; slova pak žensk. rodu sklánějí se dle Kost a Daň. — V nejstarších rukopisech českých litera s zastupovala ś, š a ž a opět zastupována bývala literou z (sz, szs, zz, ss; v 13. stol. zzwathy = svatý, nezzmyzzl = nesmysl. Šb. lit. 80.): iase = gaže, nasi = naši. zlaba = slaba, Jg., musa = muža, selezu = železu, bese = bieše. Kt. — Po s psáno v stoletích nejblíže minulých obyčejněji bez rozdílu y, nyní dle analogie bud i, bud y: syn, síně. Po s piš y ve slovech: syn, sypu (sýpka, sypký), sysel, syt (nasytím), sykot (syčeti), sýr (syrovátka, syrový), osyka. Kz. Novo- české z, s jsou totiž suohlásky obojetné: vozy — vozí, kosy — kosí. Naproti tomu jsou strč. z, s tvrdy. Ve staré češtině byly totiž vedlé tvrdých z, s zvláštní jejich stříd- nice měkké ź, ś: vozí vysl. voźí, kosí vysl. kośí; ale tyto časem zanikly a za ně větším dílem a skoro pravidelně se vyslovuje z, s. Novočeské obojetné souhlásky z, s jsou tedy tvrdy tam, kde zastupují staročeské tvrdé z, s na pr. vozy, kosy; naproti tomu platí v mluvnici za měkké tam, kde jsou dědici a nástupci strčes. měkkých ź, ś na př. ve slovích vozí, kosí. V koncovkách tvaroslov- ných nebývá nesnadno přesvědčiti se o tom, máme-li před sebou z, s tvrdé či měkké ; volme si k tomu konci obdobný tvar, který má souhlásku zubnou na místě pochybného z, s a zní-li ona souhláska tvrdě (d, t, n), jest i z, s tvrdé, zní-li však měkce (ď, i, ň), jest i z, s měkké, totiž zástupcem bývalého měkkého ź, ś. Na př. ve vezu, nesu je tvrdé z, s, poněvadž ve tvaru obdobném vedu je tvrdé d; ve vozím, nosím měkké z, s (= strč. é, š), poněvadž v obdobném vodím je měkké ď. Gb. Hl. 22. Na mor. Zlínsku nevyslovuje se s měkce, ale má platnosť hlásky měkké. Proto y po něm zní jako i a substantiva jím ukončená sklánějí se podlé vzorů měk- kých: lese, v lesi. Mtc. 1878. 6. Brt.

318613   1. Střída, střídka Svazek: 3 Strana: 0715
1. Střída, střídka, y, f. = střed jaké- koliv věci, die Mitte. Ros. — S. — nejsilnější vor v prameně, který v prostředku bývá. — S. chleba, prostředek měkký mezi korami, opp kůra, die Krumme, Brosame, Schmolle. V. Kvašený chléb dvě kůry má a střídu vnitř dírkovatou. Kom. J. 406. Odpadlý (odkorný) chléb, když kůrka od střídy odstává. Us. Chuť jako s. žemliěková má. Ler. I střenkou se s-a ukrojiti dá. Vz Střenka. Ze střídečky voda tekla, za kůrečkú myš utekla. Sš. P. 682.

318614   Střídací Svazek: 3 Strana: 0715
Střídací, Wechsel-. Šm.

318615   Střídací Svazek: 10 Strana: 0401
Střídací období = doba, ve které se v práci střídají. Čes. 1. XI. 278. Sr. Střída.

318616   Střídadlo Svazek: 3 Strana: 0715
Střídadlo, a, n., na dráze, der Wechsel. Us.

318617   Stříďák Svazek: 10 Strana: 0401
Stříďák, a, m. = na kom byla střída (práce po středě, třídě). Čes. 1. XI. 278., Dšk. Km. 29 Sr. Střída. 26

318618   Střídání Svazek: 3 Strana: 0715
Střídání, n., die Abwechselung. Vz Stří- dati. Hodina, čas ku střídání, die Lösestunde. D. S. pravidelné mezi dvěma, die Alter- nation. Nz. S. vozů, der Wagenwechsel, ná- lady. Dch. S. se pošt, der Postwechsel. J. tr. S. plodin v širším smyslu, když rozličné plodiny za sebou následuji, v užším smyslu — pravidelné s. steblin s rostlinami listnatými dle vzorce: okopanina, jařina (steblina), jetel, ozim (steblina) atd., der Fruchtwechsel. Pta. Vz Kk. 63. — S. hlásek, Lautwechsel. Vy- měňováni hlásek jedné s druhou v jednom a témž kmeni, kteréž jeví se přirovnáváním rozličných českých slov k českým n. ke slo- vům jazyků příbuzných, jmenujeme s-ím. Bž. 36. Střídáním samohlásek jmenujeme všecky ty proměny, jimiž nastoupila jedna samohláska (n. dvojhláska) na místo druhé, ať slabší místo silnější nebo naopak, ale jenom v příkladech sporadických, nikoliv dle dů- sledného pravidla, bez patrné nám zjevné příčiny. Výsledek jeho jest dvojí: buď se samohlásky sesílily aneb seslabily, vz tedy: Seslabování, Sesilování samohlásek; vz A, E, Ě, J, O, U, Ý. Vz více v Historii čes. samohlásek str. 101., Gb.; vz o střídání samohlásek v jazycích slovanských S. N. VIII. str. 651., Gb. Hl. 77., 82., Bž. 15., 36. Cf. otsad a otsud, nabydu a nabudu, syrový a surový; u Hanáků: bele rebe místo byly ryby. — Také souhlásky sourodé se stří- dají, aniý by se proměnám těm jakási pří- čina podkládati mohla; nýbrž jako ve stří- dání samohlásek tak také zde jest více hravé libovůle než úmyslu a pravidla pozo- rovati. Gb. Tak se střídají: 1. retnice: pří- buzný m. přívuzný, modlitba m. modlitva, smilný m. vilný, písebný m. písemný; 2. zubnice: brotiti — broditi, ot — od, třiesky — dřiezky; 3. jazyčné: blesk —břesk, leda— neda, milerka — milenka; 4. hrdelnice: chrbet — hrbet, chatrč — katrč, mozk — mozh (mozg). Kt. Vz S. N. VIII. 656., BŽ. 51., 52., Gb. Hl. 91. O s. hlásek na mor. Zlínsku vz Mtc. 1878., 5., 9. (Brt.).

318619   Střídání Svazek: 7 Strana: 0795
Střídání souhlásek. Cf. Kvř. Ml. 25.

318620   Střídař, e Svazek: 3 Strana: 0715
Střídař, e, m., vz Přibirač.

318621   Střídati se v čem Svazek: 7 Strana: 0795
Střídati se v čem: v úřadování, ve velení. J. Lpř. — se s čím. Slza s slzou se střídá. Mcha. Na této rovině s-ly se háje s lukami. Vlč. — co čím. Koleno kolenem s daje, ein Knie mit dem andern abwechselnd. Lpř. — se čím A tak všickni střiedali se jí (dskú zlatou, jeden druhému ji posýlaje vystřídali se). Výb. II. 928.

318622   Střídati, třídati Svazek: 3 Strana: 0715
Střídati, třídati, střídávati; stříditi, tří- diti, il, ěn, ění = střídou měniti, wechseln, abwechseln; se = střídou dělati něco, jedno po druhém, wechseln, abwechseln. Jg. — co: stráž. D. — se v čem: ve zpěvu, D., v práci. Sych. — se při čem: při práci. Sych. — (se) s čím. Střídalo se horko se studenem. Ráj. Žula s rulou se střídá. Vys. Ta paní ráda se služkami střídá. Dch. — se kde s čím. V jiných listech nauky dogmatické se střídají s naukami mravů. Sš. I. 9.

318623   Střídavě Svazek: 3 Strana: 0715
Střídavě, abwechselnd. Alg. Stč. 162.. Rst. 498.

318624   Střídavec Svazek: 3 Strana: 0715
Střídavec, vce, m., der Diadochit. Šm.

318625   Střídavka Svazek: 3 Strana: 0715
Střídavka, y, f., das Wechselfieber. Rk.

318626   Střídavka Svazek: 7 Strana: 0795
Střídavka, alternierendes Fieber, febris intermittens: bloudivá, f. i. erratica, bož- cová, eclamptica, čtyřdenní, quartana, cho- lerová, cholerica, jaterní, hepatica, každo- denní, quotidiana, kopřivová, urticata, mra- zivá, algida, mrtvicová, apoplectica, při bolesti žaludkové, cardialgica. padoucniční, epileptica, při omdlení, syncopalis, při po- loztuhlosti, cataleptica, při vzteklině, hydro- phobica, při zánětu pohrudnice, pleuritica, při zánětu plic, pneumonica, potní, f. inter- mittens sudoralis s. diaphoretica, průvodní, comitata, půltřetidenní, semitertiana, roz- dílná, diaphoretica, skrytá, larvirt, třídenní, tertiana, úplavicová, dysenterica, zhoubná, perniciosa, zhoubná ze ztrnutí, f. interm. perniciosa tetanica, ztrnulá, tetanica, žlou- tenková, icterica. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 357., Čes. lk.

318627   Střídavka Svazek: 10 Strana: 0402
Střídavka, y, f. Stav při s-kách: mrazi- vosť, ledovosť, algiditas; s. rozeklaná, febris intermittens dissecta, zhoubná, f. inter. per- nitiosa (srdeční, cardialgica, úplaviční, dys- enterica). Ktt. Sr. Ott. XXIV. 246.

318628   Střídavkový Svazek: 10 Strana: 0402
Střídavkový záchvat, Intermittensanfall. Ktt.

318629   Střídavolistý Svazek: 3 Strana: 0715
Střídavolistý dřín. Rostl. III. b. 116.

318630   Střídavý Svazek: 3 Strana: 0715
Střídavý, Wechsel-, abwechselnd. S-vé písně, Ráj., hospodářství (vz více v S. N.), D., údy (v rostlinství). Rostl. S-vé větry (Moussons, pl.), Nz., případy, Wechselfälle, m. Dch. S. funkce v mathm., alternirend. Stč.

318631   Střídavý Svazek: 7 Strana: 0795
Střídavý. S. úhly, Jd., NA., zpěv ko- stelní, Stárek, plození, Ves. I. 97., rýmy, verše, Dk. Poet. 417., 305., koutrapunkt, Skuherský, úřadování. J. Lpř. Boj se ště- stím střídavým. Šmb.

318632   Střídavý Svazek: 8 Strana: 0387
Střídavý. S. hospodářství lesní. Cf. Ott. XI. 670. a.

318633   Střídečka Svazek: 3 Strana: 0715
Střídečka, vz Střída.

318634   Střídiště Svazek: 3 Strana: 0715
Střídiště (střediště), ě, n., der Ablösungs- platz. Zlob.

318635   Stříditi Svazek: 3 Strana: 0715
Stříditi, vz Střídati.

318636   Stříditi koho Svazek: 10 Strana: 0402
Stříditi koho = střídati. Baw. T. v. 1587.

318637   Střídka Svazek: 3 Strana: 0715
Střídka, y, f., vz Střída 1., 2. - S., ves u Volyně. PL. — S., vz Strojivo.

318638   Střídlivosť Svazek: 3 Strana: 0715
Střídlivosť, i, f. = střízlivost. Mor. Té.

318639   Střídmě Svazek: 3 Strana: 0715
Střídmě, vz Středmě.

318640   Střídměti Svazek: 3 Strana: 0715
Střídměti, ěl, ění, massig werden. Jg.

318641   Střídmiti Svazek: 3 Strana: 0715
Střídmiti, il, en, ení, massigen, tempe- riren. Jg.

318642   Střídmo Svazek: 3 Strana: 0716
Střídmo, střídně, třídně = proměnně, jeden po druhém, abwechselnd. C. — S., massig. Jg.

318643   Střídmost Svazek: 3 Strana: 0716
Střídmost', vz Středmost. S. = stálé sna- žení pud potravní způsobem od Boha usta- noveným ukájeti. Její protivou je nepo- řádná chtivosť jedení a pití t. j. nemírné sobě libování v jídle a pití čili nestřídmosť. MP. 152. Střídmost' vyjasňuje vtip. Us. Tč.

318644   Střídmosť Svazek: 7 Strana: 0795
Střídmosť. Spolky s-sti. Vz Mus. 1845. 604. nn, Ukaz. 72. Blahoslavená s. buď za- chována. Krnd. 215. S. v jídle též i v pití což uspoří, chudé sytí. Hkš. exc. Kam s. nechodí, tam chodí lékař. Bž, Sb. uč.

318645   Střídmosť Svazek: 10 Strana: 0665
Střídmosť, i, f. Spolky s-sti. Vz Ott.

318646   Střídmota Svazek: 3 Strana: 0716
Střídmota, y, f. = střídmost, die Massig- keit. S. jídla, pití; S-sti píleti. Sš. Hc. 29., Mt. 94.

318647   Střídmožilec Svazek: 7 Strana: 0795
Střídmožilec, lce, m., Temperenzler, m. Rk.

318648   Střídmý Svazek: 3 Strana: 0716
Střídmý, vz Středmý.

318649   Střídmý Svazek: 7 Strana: 0795
Střídmý. Mkl. Etym. 292., List. fil. 1878. 209. S. opatrnosť. Bart. 35. S. při stole, Mž. 120.

318650   Střídmý Svazek: 8 Strana: 0387
Střídmý. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 27.

318651   Střídně Svazek: 9 Strana: 0314
Střídně = střídavě. Pal.

318652   Střídní Svazek: 7 Strana: 0796
Střídní, vz Střídný.

318653   Střídnice Svazek: 3 Strana: 0716
Střídnice, e, f. Takové souhlásky, jimiž se ve příbuzných jazycích slova stejného významu, původu a tvaru přece ve znění svém Rozeznávají, jmenujeme střídnicemi: ve strb. ryba a čes. rybu jest tedy české u střídnicí za strb. q a strb. q střídnicí za české u atd. Vz Gb. Hl. 23. a násl., Jer, Nosovka. Za ? nastupuje s. i: jesti (jestb), strć. dasti = dá. Bž. 8. Vz Střídání.

318654   Střídnice Svazek: 7 Strana: 0796
Střídnice. Cf. Šf. III. 577.

318655   Střídnictví, třídnictví Svazek: 3 Strana: 0716
Střídnictví, třídnictví, n. = úřad stříd- níka, das Vikariat, Klassenlehreramt. D.

318656   Střídník Svazek: 7 Strana: 0796
Střídník = vikář. Pal. Rdh. II. 393., Bart. 336., Let. 260., Arch. VII. 621 , Hr. rk. y.

318657   Střídník Svazek: 8 Strana: 0387
Střídník čili kaplan. XVI. stol. Wtr. Živ. c. I. 73.

318658   Střídnonož Svazek: 7 Strana: 0796
Střídnonož, wechselbeinig, v tělocv. Rgl.

318659   Střídnopaž Svazek: 7 Strana: 0796
Střídnopaž, wechselarmig, v tělocv. Rgl.

318660   Střídnoramenně Svazek: 7 Strana: 0796
Střídnoramenně, wechselschulterig, v tě- locv. Čsk

318661   Střídnoruč Svazek: 7 Strana: 0796
Střídnoruč, -ručně, wechselhändig, v tě- locv. Rgl., Čsk.

318662   2. Střídný Svazek: 3 Strana: 0716
2. Střídný = uličný, Gassen-. Ž. wit.

318663   1. Střídný Svazek: 7 Strana: 0796
1. Střídný. S stopy, Dk. Poet. 228, pojmy téhož rozsahu, ale rozdílného ob- sahu). S. trausgressiv. Vz Brt. Ruk. 61.

318664   1. Střídný, třídný, -ní Svazek: 3 Strana: 0716
1. Střídný, třídný, -ní = střídavý, wech- selseitig, wechselnd, Wechsel-. S. hospo- dářství, zpěv, Puch., pojmové, Marek, kolo, Rohn., pastviny, Kouble, vazba, das Leer- gebind, Leergesperre. — S., subst., hlavní učitel třídy, její představený, der Ordinarius, Klassenlehrer.

318665   Střídohrab Svazek: 7 Strana: 0796
Střídohrab, a, m., vz Myší (jména).

318666   Střídolehlý Svazek: 7 Strana: 0796
Střídolehlý. S. verše. Dk. Poet 305., 307.

318667   Střídolupenný Svazek: 3 Strana: 0716
Střídolupenný, střídonitý. Rostl. I. b. 72.

318668   Střídonožně Svazek: 9 Strana: 0314
Střídonožně něco šlapati. Čes. 1. VII. 422.

318669   Střídoručí Svazek: 7 Strana: 0796
Střídoručí, n. Vký Šp. m.: prostřed ruky.

318670   Střídospeřený Svazek: 3 Strana: 0716
Střídospeřený, alternatim pinnatus. Rstl. I. b. 89.

318671   Střídostranný Svazek: 3 Strana: 0716
Střídostranný. S. úhlové, Wechselwinkel. Sedl. G. 9.

318672   Střídování Svazek: 3 Strana: 0716
Střídování, n., der Streckenbau, v hora.

318673   Střídový Svazek: 3 Strana: 0716
Střídový. S. zdění, die Streckenmaue- rung. Bc.

318674   Střídozpěv Svazek: 7 Strana: 0796
Střídozpěv, u, m. = responsoř Hnoj.

318675   Stříduík, třídník Svazek: 3 Strana: 0716
Stříduík, třídník, a, m. = kdo s dru- hým střídou zastává službu n. práci nějakou, der Stellvertreter, Ablöser, Wöchner. — V. Joden jest Bóh, jeden jest, také s-ník boží i lidský, mediatoR. ZN. S. farářův — kaplan. S. biskupský. D. Svatokupectví farářovo i střídnikovo. Hus I. 477. Zabit jest takový knéz Křišťan kazatel, s knězem Václavem, svým střídníkem. Dač. I. 16. — S., vicarius, přednosta duchovního okresu, na Mor. děkan, der Vikar. Dch. Vz Tk. III. 660. — S., der Gefreite. S. N.

318676   Střiebrnice Svazek: 10 Strana: 0402
Střiebrnice, vz Stříbrníce. Mill.

318677   Střiebrný Svazek: 10 Strana: 0402
Střiebrný, vz Stříbrný.

318678   Střiece Svazek: 7 Strana: 0796
Střiece, vz Stříc, 1. Sv ruk. Al. 817., Jir. Mor. 54.

318679   Střieci Svazek: 7 Strana: 0796
Střieci, vz Stříci, List fil. 1878. 209., Jir. Mor 54.

318680   Střieda Svazek: 7 Strana: 0796
Střieda, vz Střída, 1. — S-dy, nach dem Dreschen gebliebene Aehren. Slov. Ssk.

318681   Střiedmík Svazek: 10 Strana: 0402
Střiedmík, medaris. Rozk. P. 95, R. 56. Sr. Stredmík.

318682   Střiedný Svazek: 10 Strana: 0402
Střiedný, vz Střídný.

318683   Střiehať nač Svazek: 10 Strana: 0402
Střiehať nač = číhati. čes. mus. 19. — koho jak. S. koho za každým krokem. = stíhati, pozorovati. Phľd. XXII. 38. Sr. Stříci.

318684   Střiehli Svazek: 3 Strana: 0716
Střiehli — střáhli, hlídali. Kat.

318685   Střiel Svazek: 7 Strana: 0796
Střiel, vz Stříl. Rhaz. III. 25

318686   Střiele Svazek: 3 Strana: 0714
Střiele, vz Čárky. Psčk.

318687   Střielení Svazek: 10 Strana: 0402
Střielení, vz Střílení.

318688   Střielený Svazek: 10 Strana: 0402
Střielený, vz Střílený. S. jiezva. Mš. exc. Vz Stříl.

318689   Střieleti Svazek: 10 Strana: 0402
Střieleti, vz Stříleti.

318690   Střielnice Svazek: 10 Strana: 0402
Střielnice, e, f., vz Střílnice. Mill.

318691   Střielný. S Svazek: 10 Strana: 0402
Střielný. S. koření, basilica. Rostl. F. 32, Lék. B 49a. Vz Stříl.

318692   Střiepně Svazek: 10 Strana: 0402
Střiepně, ě, f. = péče, úřad, zastar. Pel. XXIV.

318693   Střiesti Svazek: 10 Strana: 0402
Střiesti, spergere. — co. Mlhu s. Z pod 147 16. Ž. witt: trúsiti, klem.: rozsypati. Mš.

318694   Střieta Svazek: 10 Strana: 0402
Střieta, y, f., occursus. Mam. F. 31a. Sr. Střetnouti, Střeta.

318695   Střieti Svazek: 3 Strana: 0716
Střieti = šířiti. — co. Vaši dědové ne- pokoj sú veždy střeli. Alx.

318696   Střieti Svazek: 10 Strana: 0402
Střieti. Alx. V. 1490., Kat. 2044. Sr. Stříti a List. fil. X. 138.

318697   Střiezeha Svazek: 9 Strana: 0314
Střiezeha. Bránie sie střiezehami, arman- tur iaculis. Hymni 1418. Věst. op. 1895. 37.

318698   Střiezev Svazek: 10 Strana: 0402
Střiezev. Ev. ol. Sr. Střízvý.

318699   Střiezík Svazek: 10 Strana: 0402
Střiezík, pistricus, Bhm, hex. 105., pa- stricus, ib. 82., pistricus. Rozk. P. 203., R. 60. (Mš. )

318700   Střiezvosť Svazek: 10 Strana: 0402
Střiezvosť, vz Střízvosť. S., sobrietas- Rozk. P. 1315.

318701   Střiezvý Svazek: 7 Strana: 0796
Střiezvý, vz Střízvý.

318702   Střiež Svazek: 7 Strana: 0796
Střiež, vz Stříž.

318703   Střiežaha Svazek: 10 Strana: 0402
Střiežaha, y, f., ardor. Mam. A. 16b. Sr- Střížaha.

318704   Střih Svazek: 3 Strana: 0716
Střih, u, m. = střihnutí, der Schnitt, Zuschnitt. S. krejčovský. D. Vzorek s-hu, das Schnittmuster. Dch. Šířka střihu, die Schnittbreite. Šp. Spatře střihy a všecky kroje. Smil v. 1569. Výkres, vypichování kreslení s-hu; kolečko ku vypichování s-u; nauka o přistřihování s-u; s. kresliti; měřiti dle s-u. S. a Ž. — S. v horn., die Bahn, der Schnitt, das Ablösen. Vz Hř. — S. ovcí, die SchafschuR. Mor. — S. = mezera mezi vodními trubami, der Stoss. Vys. — S. = prostora mezi vory. — S. = místo, ve kterém se čtvrti kola etc. spojují, die Fuge, der Wechsel. Skládati ramena a kola do střihu. Vys. Plocha střihu. Šp. — S. kamenický, der Steinschnitt, strojní, der Maschinen- schnitt. Šp. — Střihem na někoho se podí- vati = po straně. Šml.

318705   Střih Svazek: 7 Strana: 0796
Střih Mkl. Etym. 326 a. S. = dělení nůžkami Vcř II. 31.

318706   Střih Svazek: 9 Strana: 0314
Střih. V III. 716. za Šml. polož: V. 103. S., vz Střída.

318707   Střih Svazek: 10 Strana: 0402
Střih, u, m., scorcia, Rozk. R. 92., sto- ricia. Rozk. P. 1784. (Mš. )

318708   Střiha Svazek: 3 Strana: 0716
Střiha, y, f. = čarodějnice, die Hexe. U Opavy. Pk. Na Slov. stryga, striga. Koll.

318709   Střiha Svazek: 7 Strana: 0796
Střiha, y, f = stryga (nadávka). Slez Zukal

318710   Střihací Svazek: 3 Strana: 0716
Střihací, Schneid-. S. nůžky (krejčovské). V. S. hrana, die Schneidekante. Šp.

318711   Střihač Svazek: 3 Strana: 0716
Střihač, e, m., der Zuschneider. S. ovcí, der Wollscherer. Bj.

318712   Střihač Svazek: 8 Strana: 0387
Střihač, e, m., Blöchełhobel, m. Sterz. I. 518. b.

318713   Střiháč Svazek: 9 Strana: 0314
Střiháč, e, m. = zub. Vz předcház. Lopata.

318714   Střihačka Svazek: 3 Strana: 0716
Střihačka, y, f., která neco stříhá, die Schneiderin. — S., stříž vlny, die Schur. V s-u; v čas s-y. Bern. — Jg.

318715   Stříhačský Svazek: 3 Strana: 0716
Stříhačský, stříhacký, Schneider-, Sche- rer- S-ské nůžky. Sedl.

318716   Stříhačství Svazek: 3 Strana: 0716
Stříhačství, stříhactví, n., die Schnei- derei, Schererei. Us. Jg.

318717   Střihadlo, stříhadlo Svazek: 3 Strana: 0716
Střihadlo, stříhadlo, a, n., střihadelko, střihátko = nástroj střihači, das Schneid- werkzeug. Ros.

318718   2. Střihák Svazek: 3 Strana: 0716
2. Střihák, n, m. = střihací houseník, die Raupenschere. Šp.

318719   1. Střihák, a Svazek: 3 Strana: 0716
1. Střihák, a, m. = píchač, der Kneip- wurm. Cf. Stříhava. Puch.

318720   Střihal Svazek: 7 Strana: 0796
Střihal, a, m. = střihač. Sb sl. ps. II. 1. 86.

318721   Stříhání Svazek: 3 Strana: 0716
Stříhání, n., das Schneiden, Zuschneiden. S. do kola, das Rundschneiden. Šp. Jenž frejóv, tancov, zabylstvie, her, s. rúcha a jiných zlých obyčejóv za hřiech nemají. 'Hus III. 108. S. ovcí. Vz KP. III 290.

318722   Stříhanka Svazek: 3 Strana: 0716
Stříhanka, y, f., kožovka, die Häutel- wolle. Šp.

318723   Střihánky Svazek: 7 Strana: 0796
Střihánky, pl., m., nějaké jídlo. Plečkám s-ky smažila. Sk.

318724   Střihanov Svazek: 3 Strana: 0716
Střihanov, a, m., ves u Vys. Mýta.

318725   Stříhanozubatý Svazek: 3 Strana: 0716
Stříhanozubatý, scissodentatus. S. list. Rostl. III. b. 95.

318726   Stříhaný, střihaný Svazek: 3 Strana: 0716
Stříhaný, střihaný; -án, a, o, geschnit- ten, geschoren, čern., Us. S. list, incisus, hlouběji zařezávaný s cípy úzkými a špi- čatými. Čl. Kv. XXVII.

318727   Střihárna Svazek: 3 Strana: 0716
Střihárna, y, f. S. vlasův (nov.), das Haarschneidekabinet. Rk.

318728   Stříhař Svazek: 10 Strana: 0402
Stříhař, e, m. = myslivec. V zlodějské mluvě. Sr Šplichař.

318729   Střihatel, e, m Svazek: 3 Strana: 0716
Střihatel, e, m., der Schneider, Zu- schneider. Jako beránek přede s-lem svojím němý. Sš. Sk. 101.

318730   Stříhati Svazek: 3 Strana: 0716
Stříhati, vz Střihnouti.

318731   Stříhati vodu Svazek: 10 Strana: 0402
Stříhati vodu — jíti domů po ledě. Nár. list. 1904. 66. 9.

318732   Střihátka Svazek: 3 Strana: 0716
Střihátka, pl., střihátko, a, n., die Schere. Šm.

318733   Střihavka Svazek: 7 Strana: 1387
Střihavka, y, f., mordicus, brouk? Pršp. 22. 30.

318734   Stříhavka Svazek: 10 Strana: 0402
Stříhavka, y, f., mordicus, Rozk. P. 530., mordica. Rozk. R. 68., Mam. A. 27b.

318735   Stříhavka, střihavka, stříhava Svazek: 3 Strana: 0716
Stříhavka, střihavka, stříhava, y, f. — brouk, mordica. — S. = zmije domácí, co- luber dornesticus, die Hausotter. Kom. — S. = škvor. Us. — S. = druh hrušek. Us. -- S. = vosa, Wespe, f., sinex gigas. Vz KP. III. 315. -- S., y, rn., osob. jm. Šd.

318736   Stříhavý Svazek: 3 Strana: 0716
Stříhavý, kdo rád stříhá, Schneide-, schneidend. Ros.

318737   2. Stříhnouti Svazek: 7 Strana: 0796
2. Stříhnouti, stříhati, vz Stříci. Cf. List. fil. 1884. 90.

318738   Střihnouti a stříhnouti Svazek: 3 Strana: 0716
Střihnouti a stříhnouti, hnul, ut, utí; stříd, střihu, -žeš atd., střihl, žen, ení; střihati, stříhati, střihám, stříhám n. střiži a stříži; střihávati, stříhávati = nůžkami krájeti, mit der Schere schneiden, scheren; nožem nebo jiným nástrojem, schneiden; k sobě přidělávati, spünden. Jg. Strsl. striga, tondeo, strhrněm. str?hhan, streichen. J. Schmidt z. Gesch. der indog. Vokale 1. 55., Mkl. L. 129. — abs. Podívej se, ten zajíc stříhá (upaluje). Dnes tam pořádně střihá, jak by střihal (jest zima). Mor. Hý. Hospod- ský stříhá (holí = dře, mnoho žádá).D. Stři- ženo jako řezáno. Vz Stejnost'. Č Žito, ja- koby střih (střihl = rovné). V Doudlebsku. Hosp. — co: papír, sukno, minci. Us., ovce (nůžkami holiti). V. S. koho = udeřiti. Ná- jemník pilen jest, aby střihl a zdojil ovce. Hus I. 445 Už ho ostříhali (na vojnu odvedli). Mor. Šd. Ať toť střihú ovce sluhy tvé. Bj. S. stádo. Bj. Ovci střihou, koze (kozí) řiť lupá (= našim sousedům zle se děje, bojme se i my téhož). Prov. S. vlnu, vlasy, Us., bradu (holiti), V., roucho, šat (uměle vy- střihovati), Hus., ramena kola, skruže nebo čtvrti kola s. (sříznouti, aby k sobě přilé- haly, zusammenschneiden). Vys. — co jak: vlasy přes hřeben. V. Tys mě střih' jazykem pres prdel (slovy mě porazil). U Jižné. Vrů. S. po niti, Šp. podlé niti, Dch., do klínku, in Zwickel. Šp. Ten mu střih' po fraku (naň vyzrál, napálil ho). V Kunvald. Msk. — (co) čím. Vlasy nůžkami; vodu korábem s. Kom. Stříhati hubou (čpuliti ji). Němc. Hlavu někomu mečem s. (skrojiti). St. skl.. Alx. 1120. Kůň ušima stříhá (poslouchá). Us. Ja. Zvěř sluchy stříhá. Šp. — co komu = (skrojiti). Siemu Tatařín ucho střieže. Rkk. 55. Vz předcházející. — co k čemu: prkno k druhému (přidělati). Jg. — se kde. Pod námi voda střihati se po- čala (rozvírati se). Kom. — (komu) na co (jak). S. někomu na frak, na kalhoty (vypráskati mu). Us. S. na cizí fatky (na cizí útraty jísti, píti). U Olom. Sd. S-nouti na koho = pozor míti, aufmerken ; číhati, lauern. U Olom. Sd. S-ti někomu na kabát podlé oka, bez míry. — s adv.: kosmo, šikmo. Šp. Zle se odievají nynie lidé, že z dalekých vlastí toho dobývají a dobudúce těžce a drazě, pak šeředně, marně a sobě škodlivě stříhají. Hus II. 240. Vítr dnes dobře sříhá (je ostrý). Mor. Šd.

318739   1. Střihnouti co Svazek: 7 Strana: 0796
1. Střihnouti co: trávník. Us. Dlj. Kdy beránka střihli. Št. Kn. š. 81. — Poznam. Str. 717. a. 30. ř. sh. Slova: ,Stříhnouti na koho — Sd.' polož do: Stříci.

318740   3. Střihnúť Svazek: 7 Strana: 0796
3. Střihnúť. Střihne = prší šikmo s boku. Brt. D. 269.

318741   Stříhnutí, n Svazek: 3 Strana: 0717
Stříhnutí, n., der Schnitt.

318742   Stříhnutý, střihnutý Svazek: 3 Strana: 0717
Stříhnutý, střihnutý; -ut. a, o, ge- schnitten, geschoren.

318743   Střihom Svazek: 3 Strana: 0717
Střihom, a, m., město ve Slezsku. Pal. Děj. IV. 2. 93., Tk. IV. 741.

318744   Střihom, ě, f Svazek: 7 Strana: 0796
Střihom, ě, f. (ne: a, m.). Střehomě doby; Do S-mě. Dal. k. 45, 57. Cf. List. fil. 1882. 124.

318745   Střihoň Svazek: 3 Strana: 0717
Střihoň, ě (slov. strygoň), m. = čaro- dejník, Hexenmeister, m. Cf. Střiha, Strigoň.

318746   Střihov Svazek: 3 Strana: 0717
Střihov, a, m., ves v Poděbradsku.

318747   Střihovací Svazek: 3 Strana: 0717
Střihovací, Scher-. S. hřebík u vozu, der Schernagel. D.

318748   Střihovač Svazek: 3 Strana: 0717
Střihovač, e, m., der Fughobel. Šp. S. jednoduchý, s rukověťmi, s klopkou, s klop- kou a rukověťmi, dvoubřitý, Doppelfugh. Skv. — S. = střihovadlo.

318749   Střihovačka Svazek: 3 Strana: 0717
Střihovačka, postřihovačka, y, f. = se- kera kolárská, die Lang-, Spitzhacke, das Langbeil der Wagner. Jg. — S., die Stoss- lade. Skv.

318750   Střihovačka Svazek: 7 Strana: 0796
Střihovačka = čepelka, Fuchsschwanz- säge. Sl. les. — S. = kolářská sekera Wtr. Obr. 588.

318751   Střihovačka Svazek: 10 Strana: 0402
Střihovačka, y, f., truhlářský nástroj. Pokosná s. Vz KP. XL 12. (obraz).

318752   Střihovati Svazek: 3 Strana: 0717
Střihovati, fügen. Vz Střihnouti.

318753   Střihovatý Svazek: 8 Strana: 0387
Střihovatý = šmikovitý, schlechtig, v geol. Sterz. II. 829.

318754   Střihovka Svazek: 7 Strana: 0796
Střihovka, y, f., sirex, Holzwespe, f. Škd., Sš. II. 61.

318755   Střihovnice Svazek: 7 Strana: 0796
Střihovnice, e, f, grosses Flossband zur Verbindung der Flosstafeln. Sl. les.

318756   Střihový Svazek: 3 Strana: 0717
Střihový život, der Plassometer. Prm. IV. 182. S. plochy (střihy), die Schnitt, Ab- lösungsflächen. Hř. S. strana, die Fugenseite. Šp.

318757   Střihový Svazek: 7 Strana: 0796
Střihový. S. příloha (na níž střihy na šaty nakresleny jsou). Us. Pdl.

318758   Střich Svazek: 3 Strana: 0717
Střich, u, m. = struk (u vemene), die Zitze. U Opavy. Klš. Mtl. praví, že u Pří- bora říkají: střik; taktéž na mor. Drahansku, u Prostějova, u Víškova, u Brna (jen) střik. Hý. Kráva dojí na dva střiky. Hý.

318759   Střichy Svazek: 10 Strana: 0402
Střichy = střapaté houby. Slez. Vyhl. II. 224.

318760   Střik Svazek: 3 Strana: 0717
Střik, u, m. = stříknutí, das einmalige Spritzen. — S. = běh, pád vody na kolo vodní, der Stoss, das Gefäll (unterschlächtig). Voda má velký, malý s. Mlýny na potoce mají nápad (vrchní vody; mlýny se spodní vodou mají střik). Mlýn na jednom s-ku = na začátku potoka; mlýn na posledním střiku = na konci potoka. Vys. U koreč- níkňv a vlků ptáme se na nápad, u hřebe- náčův a dvoukružníků na střik. Us. Čím prudčeji voda na žlabách teče. tím větší střik se praví. — S. = paprsek vody, který ne- chávají z trouby neustále srčeti, aby voda v troube nezamrzla, der Strahl. V Želivsku. Sř. — S. = sprcha, die Douche. Šp. — S. u rybníka, kudy voda ze strouhy do rybníka vtéká. Rybník má silný, slabý s. U Hořic. Hk. — S., na Slov. = chuť, laskomina, das Lüstchen, Gelüste. S. na něco míti. Us. — S., morchella esculenta. U Pŕíbora, Mtl. — S. = struk. Vz Střich.

318761   Střik Svazek: 3 Strana: 0717
Střik, u, m., der Spritztropfen. Těch pár s-ků (dešťových kapek) nám nic neudělá. V Kunvald. Msk. — S. střelený, v mech., das Stossgefälle. Šp.

318762   Střik Svazek: 7 Strana: 0796
Střik, der Streichtisch (u pekařů). Šp.

318763   Stříkací Svazek: 3 Strana: 0717
Stříkací, Spritz-, spritzend. S. nástroj, die Spritzmaschine, studnice, der Spritz- brunnen, Hlas., kohoutek, vůz, koupelna (Doucheapparat), malba (Spritzmalerei, f.), Dch., trouba, das Spritzrohr, nádoba, Šp., láhev, roura. KP. II. 404. S. nástroj. Hlas.

318764   Stříkací Svazek: 7 Strana: 0796
Stříkací hydrant, hadice, Us., lázně. Vlšk. 214.

318765   Střikač Svazek: 3 Strana: 0717
Střikač, e, m., der Spritzer. Jg. — S. = stříkačka, die Spritze. Mor. Čern., Tys. S. na květiny, der Blumenspritzer. Dch.

318766   Stříkač Svazek: 7 Strana: 0796
Stříkač= stříkačka bezová, laš. śíkavka; píst do ní: lamař. Mor. Brt.

318767   Stříkačka Svazek: 7 Strana: 0796
Stříkačka dvoukoulá, dvoučinná, dvou- proudní, horská, jednočinná, jednoproudní, lodní, obecní, přenosná, převozná, rourová, sundací, trakařová, vozní, vozová, výzbroj s-ky. Us. Zpr. arch., NA., Khl., Pdl. — S. vnitroděložní, zubní Anelova, k podkožnímu vstřikování: Pravazova, Levinova, děložní atd. Exc. Cf. Slov. zdrav. 357.

318768   Stříkačka Svazek: 8 Strana: 0387
Stříkačka. S. na máslo, Butterspritze, ť. Jer. S. elektrická. Vz KP. VIII. 414.

318769   Stříkačka Svazek: 8 Strana: 0577
Stříkačka elektrická. Vz KP. VIII. 414.

318770   Stříkačka Svazek: 10 Strana: 0402
Stříkačka olejová, Oelklysmaspritze, v lé- kařství; s. morfiová, Morphiumspritze. Ktt. Sr. Ott. XXIV. 249.

318771   Stříkačka, stříkačka Svazek: 3 Strana: 0717
Stříkačka, stříkačka, y, f. = nástroj ku stříkání, na Mor. střikač, na Slov. sy- kačka, die Spritze. S-čka ku hašeni ohně. Sedl. Kožená trubka u ní, kterou se voda do ohně stříká: had, hadice, střevo. Šm., Šp. S. na oheň n. jen stříkačka, Nz., obyčejná, domácí nebo ruční, parní. S. Bramahova a Repsoldova k hasení ohně. S. přenosná, die Tragspr., na hnojivku, Jauchen-, zahradní, Gartenspr., die Hydronett, Dch., včelařská (má místo otvoru jemný cedník). Lš. Se s-kou ku požáru přijeti; s-ku vodou na- pájeti; s-kou oheň hasiti. Vz Stříkati, S. N., KP. II. 404. S-čka hrtánová ze tvrdého kaučuku (vz Nástroje k ohledávání hrtánu); sklenná Mildnerova s rovným a ohnutým násadcem Anelovým (vz Nástroje k ope- racím očním); injekční jemná s třemi trub- kami ku pracem mikroskopickým (vz Ná- stroj); Amussatova ku vstřikování do mě- chýře (vz Nástroje k operaci na pyji); Pra- vatzova ze stříbra, ze stříbra nového, jen s jednou dutou jehlou; zjinačená Leiterem s jednou jehlou nebo s dvěma jehlami ku vstřikování podkožnímu (vz Nástroj); jemná injekční s 3, 6 násadci (vz Nástroje k pitvě); pro koně (vz Nástroje pro dobytčí lékaře); do sklenníka s dlouhou kautšukovou rourou ku stříkání do dálky (vz Nástroj zahrad- nický, die Treibhausspritze): ušní (cínová, skleněná, míčovitá, gumová, hruškovitá), na kapačku (cínová, skleněná, pružcová); na rány malá nebo větší; Civialova; na rány z pružce; klystyrová (pro děti, pro od- rostlé); poševní; materníková; pružná s dvo- jitou ohebnou rourou ke klystérování sama sebe; táž s jednoduchou rourou; ku vstři- kování zpětnému; pro materník (Martinova). Cn.

318772   Stříkačkárna Svazek: 7 Strana: 0796
Stříkačkárna, y, f., Spritzenremise, f. Kal. čes. has. 1884.

318773   Stříkačna Svazek: 7 Strana: 0796
Stříkačna, y, f, vz Stříkárna. Rk.

318774   Stříkační Svazek: 7 Strana: 0796
Stříkační hadice, hlídka, kolna (stříkač- kárna), píst, truhlík, ústrojí atd. Čerm.

318775   Stříkačnický Svazek: 7 Strana: 0796
Stříkačnický. Spritzenmann . S. četa. Kal. čes has. VI. 55.

318776   Stříkačník Svazek: 3 Strana: 0718
Stříkačník, a, m., der Spritzenmann. Šm.

318777   Stříkačný Svazek: 3 Strana: 0718
Stříkačný = stříkační.

318778   Stříkačový Svazek: 3 Strana: 0718
Stříkačový. S. soustava, das Sprinkler- system. Sp.

318779   Střikadlo Svazek: 3 Strana: 0718
Střikadlo, a, n. střihač, der Douche- apparat, die Spritze, der Spritzapparat. Sp.

318780   Stříkán Svazek: 3 Strana: 0718
Stříkán, a, n. S. lapavý, toxotes jaculator, ryba. Frč. 29G.

318781   Stříkání, n Svazek: 3 Strana: 0718
Stříkání, n., das Spritzen.

318782   Stříkanice Svazek: 3 Strana: 0718
Stříkanice, e, f., das Gespritze. Dch.

318783   Stříkanka Svazek: 3 Strana: 0718
Stříkanka, y, f., der Spritzkrapfen. Šm.

318784   Stříkaný Svazek: 3 Strana: 0718
Stříkaný; -án, a, o, gespritzt. Jg.

318785   Stříkaný čím Svazek: 10 Strana: 0402
Stříkaný čím. Káva rumem s-ná (v krč- mách). Us. Ghet. 84.

318786   Stříkárna Svazek: 3 Strana: 0718
Stříkárna, y, f., das Spritzenhaus. Jg.

318787   Stříkati Svazek: 3 Strana: 0718
Stříkati, stříkávati; stříknouti, knulakl, ut, utí, spritzen. — abs. Jest stříknutý = opilý. Pšenice ráda stříká (zrho z ní padá). Ehr. Nestříkej! — co kam kdy jak. Parní stříkačka dne 12. srpna 1881. na hořící české národní divadlo silným proudem spousty vody z řeky stříkala. — čím. S-ti vodou. Jg., Ler. Příze velkým suchem stříká (se trhá). Na Mor. Počala jedem stříkati. Sš. P. 7. — kam. Bláto do vozu stříká. — odkud kam. S půdy vodou na lidi, po lidech s. Krev z rány stříká. D. Když z tebe krev sv. stříká. Er. P. 503. Krista pána bičují, až krev z něho stříkala. Sš. P. 48., 49., 50. (Tč.). Ach mamulko má milá, dybyste to věděla, jak vysoko krev stříkala z mého mladého těla. Sš. P. 80. — kde. Pod námi voda stříkala. Kom. -- kudy (kam). Tě- mito místy stříkly kroupy. Us. Dch. Ta stříkačka stříkala přes dům až k naší za- hradě. — kdy kde. Měkké dříví při ho- řeni v peci atd. stříká. Dch. — jak. Což pak, až to začne z ní stříkat bez naděje (že se ani nenadějeme). U Dobrušky. Vk.

318788   Stříkati Svazek: 7 Strana: 0796
Stříkati. Mkl. Etym 325. a. — kam čím. Vltava na skalin štíty stříkla chmur- nou pěnou. Vrch. — se stříknouti = opiti se. Us.

318789   Stříkati Svazek: 10 Strana: 0665
Stříkati. Potom trochu s-lo = poprchá- valo. Tk. Pam. II. 343.

318790   Stříkavka Svazek: 3 Strana: 0718
Stříkavka, y, f. —- střihač, die Spritze. D. exc. — S. —= běhavha, der Bauchfluss. Mt.

318791   Stříkavý Svazek: 3 Strana: 0718
Stříkavý. S. lázeň, das Spritzbad. Nz. lk. — S. tykvice, momordica elaterium, der Hundskürbiss. D. S-vá přínavka, nautilus siphunculus, die Spritze, Šm.

318792   Stříkna Svazek: 10 Strana: 0402
Stříkna, y, f. = puška. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XL 141.

318793   Stříknouti Svazek: 3 Strana: 0718
Stříknouti, vz Stříkati.

318794   Stříknutý Svazek: 7 Strana: 0796
Stříknutý = opilý. Us.

318795   Stříknutý Svazek: 8 Strana: 0387
Stříknutý čepec = na bílé půdě zlaté květy. NZ. IV. 304.

318796   Střikoun Svazek: 3 Strana: 0718
Střikoun, a, m., toxotes, ryba břichoplý- tevná. Krok. I. d. 107.

318797   Stříkoun Svazek: 7 Strana: 0796
Stříkoun, Schützenfisch, m. Cf. Brm. III. 3. 58.

318798   Střikovka Svazek: 7 Strana: 0796
Střikovka, y, f., u pekařů, das Streich- holz. Šp.

318799   Střikový Svazek: 7 Strana: 0796
Střikový žlab. Vz Žlab.

318800   Střikový Svazek: 9 Strana: 0314
Střikový kondensator. Ott. XIV. 673b.

318801   Stříl Svazek: 3 Strana: 0718
Stříl, u, m. = úzký a hluboký nežit, die Fistel, das Hohl-, Rohrgeschwür. S. v zubu (dutý zub), Ja., stříl slzavý pištěl slzavá mezi okem a nosem), Ja., s. na břiše, pokostní (mrlina), v pastelínu, zadečný. Ras., Ja., Sal. 5. — S. = bolení rheumatické n. ner- vosní v zubech n. ve skráních, rheumatischer Zahn- oder Kopfschmerz. Sk. Vz Střílení. Jak na Mor. stříly léčí, vz Mtc. 1879. 38. S-y slívati (pověrečně a kouzelně bolesti hlavy zaháněti; někomu vrtochy z hlavy vyháněti). Us. Jg.

318802   Stříl Svazek: 7 Strana: 0796
Stříl = loupání v hlavě atd. Sal. 21. 73 , Zbrt. 250., Sbtk Rostl. 28., Mach. 58., Slov. zdrav. 357 Jak lid stříly zažehnává? Vz Mus. 1853. 478. 479., 1854. 536., Kv. 1885. 342., Mtc. XV. 191. — S. = nežit etc. Na paži přivrhl se střiel; S-ly čistiti. Rhaz. 111. 25., Háj.

318803   Stříla Svazek: 9 Strana: 0314
Stříla, y, f, houser (lumbago), hostec sva- lový. Vz Ott. XVI. 456.

318804   Střílaný Svazek: 7 Strana: 0796
Střílaný. S. voda = do niž se střílelo. Polekaný umyje se s-nou vodou. ČMr. V. 186.

318805   Střílčí Svazek: 3 Strana: 0718
Střílčí = střelčí, Sehiess-. S. had, die Schiessschlange. V.

318806   Stříle Svazek: 9 Strana: 0314
Stříle. Říkání na s. Vz Mus. 1859. 53. Sr. Ústřele.

318807   Stříle Svazek: 10 Strana: 0402
Stříle. Říkání na stříle. Vz Čes. 1. XII. 432.

318808   Střílec Svazek: 3 Strana: 0718
Střílec, lce, m., der Schütze. Když ten střílec vyjel za město, tu ho jal s tú se vší zbrojí; I byl jsem s ním umluven, aby mi s-lce toho i s tú zbrojí navrátil. Půh. II. 97. Střílecí, Schiess-, Schuss-. S. zbraň, Us., otvor, die Schiessscharte. Bur.

318809   Střílení Svazek: 3 Strana: 0718
Střílení, n., das Schiessen. S-ním ode- hnati. Kom. S. z ručnic, z děl, do terče, do ptákův. D. S. v čas soudu. Vz Žer. Záp. I. 18. S. prachem, dynamitem. S. od ruky, das Freihandschiessen. Dch. S. pro česť, ku poctivosti něčí. Čsk. — S. bez prachu = lhání, das Aufschneiden. D. — S. = nátcha, j das Flussfieber. Ja. — S. = trhání, bolesť, j das Stechen, rheumatischer Schmerz. S-ní v hlavě. V. Vz Stříl. — Čern., Ja., Jád., Ctib. Střílenka, y, f. = katuška. Slb.

318810   Střílení Svazek: 7 Strana: 0796
Střílení skal (trhání), Us. Pdl., proti mračnům. Zbrt. 151.

318811   Střílenka Svazek: 8 Strana: 0387
Střílenka, y, f., vz násl. Stříly.

318812   Stříleti Svazek: 3 Strana: 0718
Stříleti, vz Střeliti. Stříležské paseky u Val. Meziříčí. Tč.

318813   Střílí, n., stříly, střílenka Svazek: 3 Strana: 0718
Střílí, n., stříly, střílenka, y, f., lyco- pus europaeus, der Wolfsfuss. Na Mor. Tč.

318814   Střílice Svazek: 3 Strana: 0718
Střílice, e, f, zlobice, bouchaveček, parie- taria glabra, rostl. Květml. 51., Rstp. 1259.

318815   Střílidlo Svazek: 7 Strana: 0796
Střílidlo, a, n., das Geschoss, Projectil, náboj kovový buď z hrubých střeleb či děl (Artilleriegeschoss), buď z ručních zbraní (Infanteriegeschoss) k danému cíli vystře- lený S. podlouhlé (žalud), Langblei, Lang- geschoss, přišpičatelé (Spitz-), kulovité, Kugel-, ručniční, dělostřelecké, plné, Voll-, duté (shrapnely, granáty a půmy), zápalné, Brand-. S. N. XI. 198.

318816   Stříliště Svazek: 3 Strana: 0718
Stříliště, ě, n., der Sehiessplatz. Bur.

318817   Střílitelný Svazek: 10 Strana: 0665
Střílitelný. Zemina s., která se rozpo- juje látkami výbušnými. KP. XI. 304. Sr. Rypný Kopný.

318818   Střílivý Svazek: 3 Strana: 0718
Střílivý. S. (projíždívá) bolesť, schiessen- der Schmerz. Nz. lk.

318819   Střílka Svazek: 3 Strana: 0718
Střílka, y, m., osobné jm. Mor. Šd. — S. = střelka (magnet).

318820   Střílka Svazek: 7 Strana: 0796
Střílka, y, f. Jeden měl šablu, druhej piku, třetí nejaké střílky Sl. let. III. 26. Daleko od kralomoca najlepšej jest býti, jestli nechceš z nenadála strílku okusiti. Glč. I. 171.

318821   Střílky Svazek: 3 Strana: 0718
Střílky, dle Dolany, Střilek. městys u Koryčan na Mor. Tč.

318822   Střilky Svazek: 8 Strana: 0387
Střilky, pl., f., žebrák, zloděj (pomáhá od střílů), bidens tripartitus, rostl. Brt. D. 11. 500.

318823   Střílna Svazek: 3 Strana: 0718
Střílna, y, f., die Scharte, Schiessscharte. Jg., Čsk. S. rikošetní, hmoždířová, demon- tirná, průlomná. Vz S. N. V. 961. a. Vz Střelnice.

318824   Střílnice Svazek: 3 Strana: 0718
Střílnice, e, f. - střílna. Jest-li sestra naše zeď, vzdělajme na tu zeď t. na cierkev z pohanov výkuše neb střielnice střiebrné. Hus III 99. -- S., castellum. Bibl. — S., das Zeughaus. Ski. II. 435.

318825   Střílnový. S. okénko Svazek: 10 Strana: 0402
Střílnový. S. okénko. Hruš. 64. Sr. Střílna.

318826   Střílovice Svazek: 10 Strana: 0402
Střílovice = stříle. Kšť. Lid. 5.

318827   Střilovka Svazek: 3 Strana: 0718
Střilovka, y, f., sagittaria, das Pfeilkraut. D., Rstp. 1679.

318828   Střílový Svazek: 3 Strana: 0718
Střílový, střílný, Fistel-. Vz Stříl. S. místo. - S. koření, eruciata, gentiana minor, die Kreuzwurz. Čerň., Jád.

318829   Střily Svazek: 7 Strana: 0796
Střily, vz Stříl (i dod.).

318830   Stříly Svazek: 8 Strana: 0387
Stříly, střílenka, vlci noha, leonrádka, kar- binec, lycopus europ., rostl. Brt. D. II. 504.

318831   Střimelice, Třemelice Svazek: 3 Strana: 0718
Střimelice, Třemelice, dle Budějovice, Sternberg, zámek v Kouřitnsku. S. hradové i (dolejší), S-ce kostelní (hořejší), vsi u Ces. j Brodu. Vz S. N. Tk. I. 444. í Střimen, vz Střemen. í Střín, u, m. —- slaboučký led, Eis an den Baumzweigen, přípona -ni>, pol. šrzon, der Reif, nslov. srén, pruina. Cf. lit šalna, nslov. slaná, got. hrainei; die Sache ist wohl nach der weissen Farbe benannt. Mkl. B. 116. Mor. Šd. Vz Stříž. Místo sřín. Gb. Hl. 121. Stringendo, vždy náhlej i. Hd.

318832   Střín Svazek: 7 Strana: 0796
Střín. Mkl. Etym. 294.

318833   Střína Svazek: 7 Strana: 0796
Střína, y, f., sirtis, zastr. Rozk.

318834   Stříní, n Svazek: 7 Strana: 0796
Stříní, n , collect. Vz Střín. Brt. D. 270.

318835   Stříniti se Svazek: 3 Strana: 0718
Stříniti se. Voda se stříní (dělá se led). Mor. Brt.

318836   Stříniti se Svazek: 8 Strana: 0387
Stříniti se. Vz násl. Stříštiť se.

318837   Střínko Svazek: 7 Strana: 0796
Střínko, a, n. = střenka. Nov., Rjšk.

318838   Střip Svazek: 7 Strana: 1387
Střip, u, m., siropus, zastr. Pršp. 34. 22.

318839   Střípati Svazek: 3 Strana: 0719
Střípati = střepati, střápati, způsobiti, stiften, machen — co mezi kým. Nepřízeň mezi námi s. chtěl. Boč. exc.

318840   Střípati Svazek: 7 Strana: 0797
Střípati pazdeří (ženské, když předou, do kolenou štípati). Slez. Šd.

318841   Střípek Svazek: 3 Strana: 0719
Střípek, vz Střep.

318842   Střípiti Svazek: 8 Strana: 0387
Střípiti m. třpytiti. Sev. vých. Čech. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 495.

318843   Střískati Svazek: 3 Strana: 0719
Střískati = stlouci, zusammenschlagen, zusammenbrechen. — koho = zbíti. D. — co jak: modly v prach s-ati. Lom. — co čím: hrnce holí. — co proč. Ze zlosti střískal všecko nádobí. Sych.

318844   Střískati Svazek: 7 Strana: 0797
Střískati. Mkl. Etym. 50. b. — co komu. Us. Šd. — s čím. Hrom s deštěm ztřieská. BO. — co jak. Ztřískali kopí v kusy. Výb. I. 815.

318845   Střískový Svazek: 3 Strana: 0719
Střískový, Span-. Vz Třískový.

318846   Stříslo Svazek: 3 Strana: 0719
Stříslo, vz Tříslo.

318847   Stříslo Svazek: 8 Strana: 0387
Stříslo, cf. Čřieslo (3. dod.).

318848   Stříslý Svazek: 8 Strana: 0387
Stříslý = hubený. S. kráva. Záp. Mor. Brt. D. II. 390.

318849   Střísniti Svazek: 3 Strana: 0719
Střísniti, il, ěn, ění = pospiniti, besudeln. Us. — co čím: ovocem.

318850   Střísti Svazek: 3 Strana: 0719
Střísti, vz Třísti. S. se koho = zbaviti se, loswerden. Sem rád, že sera se ho střísl. Mor. Hý.

318851   Střísti Svazek: 7 Strana: 0797
Střísti Cf. Ztřiesti.

318852   Stříš Svazek: 7 Strana: 0797
Stříš ledu Let. 462., 252.

318853   Střiščo Svazek: 9 Strana: 0314
Střiščo = strnisko. Slov. Zát. Př. 227a.

318854   Stříšiti Svazek: 3 Strana: 0719
Stříšiti, vz Střížiti.

318855   Stříška Svazek: 3 Strana: 0719
Stříška, vz Střecha. S-ška na oči. der Augenschirm.

318856   Stříška Svazek: 9 Strana: 0314
Stříška, y, f. Nejprve svou s-ku sluší při- kryti (o své se starati). Rybay.

318857   Stříšť Svazek: 3 Strana: 0719
Stříšť, i, f. S. ledu. U Chrud. Kd. Vz Stříž.

318858   Stříštěný Svazek: 3 Strana: 0719
Stříštěný; -ěn, a, o, zersplittert. Dch.

318859   Stříštit se Svazek: 8 Strana: 0387
Stříštit se. Řeka se stříští — chytá led, na záp. Mor. stříní se. Val. Brt, D. II. 390.

318860   Stříštiti Svazek: 3 Strana: 0719
Stříštiti, il, ěn, ění, zusammensplittern. Šm. — co.

318861   Střita Svazek: 7 Strana: 1387
Střita, trusa, zastr. Pršp. 41. 16.

318862   Střítecký Svazek: 3 Strana: 0719
Střítecký, ého, m., osob. jm. Šd.

318863   Střítecký Svazek: 10 Strana: 0402
Střítecký J., spis. Tob. 217.

318864   Střítež Svazek: 3 Strana: 0719
Střítež, e, f., Arnsdorf, ves u Hranic na Mor.; vsi u Val. Meziříčí, u Třebíče, u By- střice na Mor., Tč., u Mohelnice na Mor., v Milevsku, u Golč. Jeníkova, u Chrasti, u Richmbnrka, u Kralovic, u Litomyšle, u Klatov, u Volyně, u Pelhřimova, u Na- savrk, u Ml. Vožice. Vz Tk. III. 660., S. N.

318865   Střítež Svazek: 7 Strana: 0797
Střítež od čr?t, sumpfige Waldung, Röh- richt. List. fil. IV. 301.

318866   Střítež Svazek: 8 Strana: 0387
Střítež. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 28.

318867   Střítežský Svazek: 7 Strana: 0797
Střítežský, ého, m., os. jm. Arch. VIII. 314.

318868   Stříti Svazek: 3 Strana: 0719
Stříti, stru, střeš atd., střel, en, ení = roztahovati, ausbreiten, ausdehen; setříti, verwischen, abwischen. Strsl. st?ra, str?tí, sternere, řec. óróypvui, stind. star, strnoti. Mkl. L. 27. — co. Rokyc. Stůl s. Us. — co jak kam. Střete větve svoje v pros- bách ku blankytu. Sš. Bs. 4.

318869   Stříti Svazek: 7 Strana: 0797
Stříti, sternere. Vz List. fil. 1883. 138. — se kudy. Paprsky slunce strou se po stěně. Schz.

318870   Stříti Svazek: 8 Strana: 0387
Stříti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 28., 78.

318871   Střiv Svazek: 7 Strana: 0797
Střiv, u, m. = nízký vykrojený střevíc; vyšší na zavázání slove: šňurák, v Troube- licích: baganč. Mor. Neor. Vz Střívě

318872   Střívě Svazek: 3 Strana: 0719
Střívě, pl., f. — střevíce, botky. Na vých. Mor. Věk., Brt., Sš. P. 703,, Sš. Mt. 140.

318873   Střívě Svazek: 7 Strana: 0797
Střívě, vz Střeví.

318874   Střivka Svazek: 7 Strana: 1387
Střivka, y, f., morbula, zastr. Pršp. 22. 30.

318875   Střiza Svazek: 7 Strana: 1387
Střiza, y, f., gladipes, zastr. Pršp. 17 399.

318876   Střízběnka Svazek: 9 Strana: 0314
Střízběnka, y, f. = psinka, padanka. Mus. ol. 1898 116.

318877   Střízbisko Svazek: 7 Strana: 0797
Střízbisko, a, n. = přízvisko, příjmení. U Léskovce na Mor. Brt D. 66.

318878   Střízbiti Svazek: 7 Strana: 0797
Střízbiti, střízviti sa = čistiti se. Kráva sa střízví Mor. Brt. D 270.

318879   Střízbý (sr Svazek: 3 Strana: 0719
Střízbý (sr. starč. střívný) = střízlivý. Mor. Kd., Sd.

318880   Střízek Svazek: 3 Strana: 0719
Střízek, zku, na., das Scheuerfass. Vz Střez. Šp.

318881   Střízek Svazek: 3 Strana: 0719
Střízek, střížík, střížíček, střížiček, střízlík. střízlík = malý ptáček, králíček, na Mo- ravě plotníček (Brt.), troglodytes, regulus, motacilla trochulus, das Goldhähnchen, der Winter-, Nessel-, Meissen-, Zaunkönig. V.. Kom. Vz Frč. 354., Schd. II. 442., S. N. Toho střížička bych po jídle snědl (das kleine Männchen stecke ich in Sack). Sych. j Jsi jako střízlík. Us. Vrů. Ty střižičku vtáčku, ty neseješ, nevořeš, jenom dycky lauduješ. Sš. P.' 728. 5. Stříž, e, f., v tělocviku. S. zanožmo, prednožmo. Tš., KP. I. 573,

318882   Střízka Svazek: 7 Strana: 0797
Střízka, y, m., os. jm Výb. II. 1327.

318883   Střízký Svazek: 7 Strana: 0797
Střízký = střízvý. Nikdá střízcí nebyli Kom. Lab. 82.

318884   Střízlíček Svazek: 7 Strana: 0797
Střízlíček, vz Stříž, 4., Curkálek

318885   Střízlíček Svazek: 8 Strana: 0387
Střízlíček, čka, m., vz Stříž 4.

318886   Střízlíček Svazek: 9 Strana: 0314
Střízlíček, vz Šír II. 138. Na Mor. u Zubří: střiž. u Loučky: číž. u Věřovic: plotňáček, plotňáček. Mus. ol. III. 76.

318887   Střízličí Svazek: 10 Strana: 0402
Střízličí hlas. Rais. Lid. 182. Sr. Střízlík.

318888   Střízlík Svazek: 3 Strana: 0719
Střízlík, vz Stříž, 4.

318889   Střízlík Svazek: 7 Strana: 1387
Střízlík pták: paleček, v Čech. a na Oslavansku, plotníček, na Hané, stříž, na Val., oříšek, v Podluží, králík, v Tatrách, střízlíček a cvrkálek, v Čechách. Vz Mtc. 1893. 234.

318890   Střízlík Svazek: 10 Strana: 0402
Střízlík pták, troglodytes parvulus. Vz Ott. XXIV. 254.

318891   Střízlisko Svazek: 3 Strana: 0719
Střízlisko, a, m. = hubený muzik. Šm. Vz Střízlý.

318892   Střízlivě, střízvě Svazek: 3 Strana: 0719
Střízlivě, střízvě, po střížím, po stříz- livá = neopile, nüchtern. S. živu býti. Hus III. 104. D. Střízvě. V. Střízvě žíti. Sš. Hc. 25. Po střiezvu se ho ptal, kdo by jemuto učinil? NB. Tč. 108.

318893   Střízlivec Svazek: 7 Strana: 0797
Střízlivec, vce, m. = střízlivý člověk. Osv. I. 339.

318894   Střízlivěti Svazek: 3 Strana: 0719
Střízlivěti, střízvěti, ěl, ění; střízvívati, nüchtern werden. — čeho: vína. Ms. fragm. Cerron. — od čeho: od zlosti. Ms. M.

318895   Střízlivosť Svazek: 7 Strana: 0797
Střízlivosť. Vědeckému počínání s. jest prvním požadavkem. Dk. Aesth. 6.

318896   Střízlivost, střízvosť Svazek: 3 Strana: 0719
Střízlivost, střízvosť, i, f., die Nüchtern- heit. V. S. jest zdrželivost' od zbytečných potrav. Kom. K střízlivosti ponoukati. Br. Nestřízlivosť = opilosť. Br.

318897   Střízlivoučký Svazek: 10 Strana: 0665
Střízlivoučký. Zvon VI. 207.

318898   Střízlivý Svazek: 7 Strana: 0797
Střízlivý. Mkl. Etym. 355. S pozoro- vatel, politika, Vlč., soudnosť, Osv., sloh. Byl jsem s-iv jako čbánek vody. Šml. — čím: vínem. Kom. Lab. 135. D. Lehrg. 284. tuto vazbu neschvaluje.

318899   Střízlivý Svazek: 9 Strana: 0314
Střízlivý. V VIL 797. za Šml. polož V. 14

318900   Střízlivý Svazek: 9 Strana: 0462
Střízlivý. Za Šml. v VII. 797. polož: V. 14.

318901   Střízlivý, střízvý Svazek: 3 Strana: 0719
Střízlivý, střízvý; dříve a na Sloven. posud střezlivý, střezvý, na Mor. střízbý (Šd.); střízliv. Střízvý je strsl. trezv?, příp. -v?.. Mkl. B. 219. S, = kdo se neopil nebo z opilosti vyspal, lačný, přenes. = rozumu prostného se držící (Sš. II. 338.), nüchtern. S. kritik = rozvážný, besonnen, nüchtern. Sš. II. 151. Za s. jak živ to žádnému nedal (nevyhuboval) jako tenkrát (jsa opilý). U Chocerad. Vk. S-vý život vésti. V. Co s-vý na srdci má, to se opilému na jazyku vypukne. V. Co v srdci s-vého, to je na jazyku opilého. Horný-. Co s. v sobě kryje, to opilý ze sebe ven vylije. Hnš. Kdo je málo střízlivý, bývá časně šedivý aneb aspoň plešivý. Na Ostrav. Tč. — v čem, v pití, y požívání vina. D. — od čeho. Vz Trh. C. — čím: vínem. Kom. (D. této vazby neschvaluje). Střízlý = hubený, mager. Us. Dch., Šm.

318902   Střízov Svazek: 3 Strana: 0719
Střízov, a, m., Střisau, ves u Chotěboře. PL., S. N.

318903   Střízvě Svazek: 7 Strana: 0797
Střízvě = střízlivé. Daj nemocnému po střízvu. 1529. Exc. Tiežie sě jeho po střiezvu, kdo by jemu to učinil. NB. Tč. 108.

318904   Střizvění, n Svazek: 3 Strana: 0719
Střizvění, n. = střízlivění. Sš. I. 338. Cf. násl.

318905   Střízvěti Svazek: 3 Strana: 0719
Střízvěti = střízlivým býti, nüchtern sein. --- abs. Není dosti bdíti a s.; S. je všady míru držeti a přes meze opatrnosti nepřekráčeti, veškery náruživosti na uzdě míti. Sš. II. 262., 389. — komu. Vám s-me. Sš. I. 338. Střízvo, a, n., vz Střízvý.

318906   Střízví Svazek: 7 Strana: 0797
Střízví, n., vz Střezví (dod ).

318907   Střízviti se Svazek: 7 Strana: 0797
Střízviti se, vz Střízbiti se (dod.)

318908   Střízvomyslnosť Svazek: 3 Strana: 0719
Střízvomyslnosť, i, f. = střídmomysl- nosf. Sš. I. 123.

318909   Střízvosť Svazek: 3 Strana: 0719
Střízvosť, i, f. — střízlivosť, mírnosť, krotkost. Sš. II. 262., 351. Oni pak přika- zatele ookory a s-sti v posmechu měli. Hus II. 345 S. slova. ZN.

318910   Střízvosť Svazek: 7 Strana: 0797
Střízvosť. Aby soudy v s-st vedli. Výb. II. 1402.

318911   Střízvý Svazek: 3 Strana: 0719
Střízvý, vz Střízlivý. Skrovnosť odhoní hřiech lakot)-, střiezvu mysl učiní. Št. N. 224. S. útroba; Znám jest výrok Ciccronův. že nikdo za s-va netancuje. Sš. Hc. 27., Mt. 206. A že nemóž býti tak statečný, nenie-li s-vý v jedení skrovný. Hus I. 119. Bděme a striezvi buďme. ZN. Ctnosť učí s smyslem s-vu býti. BO.

318912   Střízvý Svazek: 7 Strana: 0797
Střízvý. Št. Kn. š. 171 , Mkl Etym. 355 Aby člověk striezvy z mesta odchojel. Čkžk. XI. 90. Kerý s-vý život vede, dycky dobře jedě. VSlz. I. 228. Netoliko od zapitie ví- nem mají střiezvi bvti, ale . . Kšch. 30. S. buď. Ev. olom. 124., 195.

318913   Střízvý Svazek: 8 Strana: 0387
Střízvý, strsl. tr?zvb. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 28.

318914   1. Stříž Svazek: 3 Strana: 0719
1. Stříž, e, stříže, e. střižba, stři- hačka, y, f. — čas střihání ovec, Schaf- schur, f. Kom., Sych., Ros.

318915   2. Stříž Svazek: 3 Strana: 0719
2. Stříž, e a i, f. hrubá váha jedno- tlivé mince (stříbra n. zlata a mědi dohro- mady), der Schrot. Skř., Nz. Stříž a zrno : mince, mincovní ráz, der Miinzfuss. Šp. Vz KP. IV. 289. Groš na českou s. a zrno bitý. D. Vz Zrno.

318916   4. Stříž Svazek: 3 Strana: 0719
4. Stříž, e, střízek, žka, střížík, a, i střížíček, čka, m. — pták pobřežný, hi- j rundo riparia, die Ufer-, Wasserschwalbe. —

318917   7. Stříž Svazek: 3 Strana: 0720
7. Stříž, e, Střížek, žka, m., osob. jm. Mor. Šd.

318918   8. Stříž Svazek: 3 Strana: 0720
8. Stříž, e, f., ostříž, okrotice, kulatička, cephalauthera, rostl. 81b. 211.

318919   4. Stříž Svazek: 7 Strana: 0797
4. Stříž, střízlíček. Cf. Šrcl. 58., Mkl. Etym. 326. a., Brm. II. 2. 184. Pozerá ako striež (dieťa v kolíske, o ktorom sa nazdáli, že už spí). Slov. Zátur. Střízlíček křičí: ,Řizi, řizi' napomínaje tak, aby se na zimu dříví řezalo. U Bydž. Kšť. Proč má býti s. králem ptáků? Vz Mus. 1854. 543.

318920   9. Stříž Svazek: 7 Strana: 0797
9. Stříž = rejsek nejmenší, Zwergspitz- maus, f. Slez. Šd.

318921   Stříž Svazek: 7 Strana: 1387
Stříž, e, m , vz Střízlík (2. dod.).

318922   3. Stříž Svazek: 8 Strana: 0387
3. Stříž = tříšť. Od slov. srěžb, Reif, Eis, Treibeis. Vz Jag. Arch. XV. 480.

318923   4. Stříž Svazek: 8 Strana: 0387
4. Stříž, e, m., val., střízlíeek, kokorišek: (uh.), podplotníček (Strážn.), podplotňáček (Ivanč.), hrdzíček (Brumov), ndtonník (St. Hrozen.), čížíček (Mor. Ostrava), troglodytes parvulus, pták. Brt. D. II. 496. Jiná jm. byla již dříve uvedena. Cf. také Pałčac. ,Stříž' uvádí již Bl. Gr. 316. — S., ostříž, ťaleo sub- buteo, pták. Ib. 494.

318924   Střiž Svazek: 10 Strana: 0665
Střiž, e, f. = místo, kde se dva konce skruží mlýnského kola setkávají. Čes. 1. XV. 230.

318925   3. Stříž, e Svazek: 3 Strana: 0719
3. Stříž, e, f. (lépe než stříš, tříž, e, f., stříšf), stříž, e, m., na Slov. střiež, u, m. = dělající se led na vodě, das erste Eis, Grund- eis. Aqu. — S. = rozpukaný led na řece, das Treibeis. S. jde. Us. — S. = jíní, der Reif. Let. 462. — S. vinná ~ vinná sůl, der Weinstein. D.

318926   6. Stříž, e, střížava Svazek: 3 Strana: 0720
6. Stříž, e, střížava, y, f. = mžení, Jhavina, Šediny ti sype na hlavu a ti v ducha ralhu a stříže dýmá. >Sš. Snt. 46. Cf. Střížaha. (Šd.).

318927   Stříža Svazek: 7 Strana: 1387
Stříža, e, f., přítok Sázavy. Ott. VI. 67. a.

318928   Střiža letnica Svazek: 3 Strana: 0720
Střiža letnica, paseky u Rožnova. Tě.

318929   Střížaha Svazek: 7 Strana: 0797
Střížaha polož před Střižanov.

318930   Střížaha Svazek: 7 Strana: 0797
Střížaha = suchá takořka mhla, která někdy v létě se objevujíc má sice podobu, nikoli však podstatu vodnaté mhly Stč. Zem 624. — Cf. Střížava, Střížeha, Podýmí. — S. = šmouhy po nebi, které je viděti, svítí-li slunce přes oblaky. U Uh. Hrad. Tč. Po nebi strježavy sa táhnú. Trok. 64. — S. = ohrada, kolo okolo měsíce. Džl. Střižek, Coupon, m. Let. Mt. sl. VIII. 2. 105.

318931   Střížaha Svazek: 10 Strana: 0402
Střížaha, s. Střiežaha.

318932   Střížaha, y Svazek: 3 Strana: 0720
Střížaha, y, f. = spálení od mrazu květu, listí, der Frostbrand. — S.= hustá mlha, požáry, der Sonnenrauch, der Höhenrauch. S-hy, střížavy = kalný obzor v čas dlouhého sucha, též tolik co mhla. Ve Valašsku na Mor. Vck. S-hy v srpnu, zima v únoru. Kda. Vz Stříž, 6., S. N.

318933   Střižanov Svazek: 3 Strana: 0720
Střižanov, a, m., Strčanau, vz Strčano.

318934   Střížava Svazek: 3 Strana: 0720
Střížava, vz Stříž, 6., Střížaha.

318935   Střižba Svazek: 3 Strana: 0720
Střižba, y, f. = stříž, die Schafschur. Kos.

318936   Střiže Svazek: 3 Strana: 0720
Střiže, zastr. = stříhl. Výb. I. 1120. 14.

318937   Střižec Svazek: 3 Strana: 0720
Střižec, žce, m. = kdo střihá, der Sehe- rer. S. ovcí. Ben., BO.

318938   Střížek Svazek: 3 Strana: 0720
Střížek, čka, m., der Zaunkönig. Vz Stříž, 4. U Opav. Pk. — S., žku, m. = ostřižek, Abschnitzel, n. Dch. Vz Střížky.

318939   Střížek Svazek: 9 Strana: 0314
Střížek, žku, m = hořejší část máselnice. Slov. Čes. 1. 1897. 466.

318940   Stříželka Svazek: 3 Strana: 0720
Stříželka, y, f., osob. jm., na Mor. Sd.

318941   Střižena Svazek: 3 Strana: 0720
Střižena, y, f. = střížaha. Mor. Bkl., Sd., Brt.

318942   Stříženec Svazek: 8 Strana: 0387
Stříženec, nce, m. = ostříhaný kněz ma- jící tonsuru. Kub. Hol. 132.

318943   Střižení Svazek: 3 Strana: 0720
Střižení, n., das Schneiden, Scheren. Us.

318944   Střižený Svazek: 3 Strana: 0720
Střižený, geschoren, geschnitten. S. vlna, V., ovce. Hus III. 44.

318945   Střižírna Svazek: 10 Strana: 0402
Střižírna, y, f. = prostor určený ke stříži ovci. Její zařízení vz v KP. IX. 401.

318946   Střížiti Svazek: 3 Strana: 0720
Střížiti, il, en, ení = střížím (ledem) po- táhnouti, überharschen. — se. Voda se stříží. Us. Jg.

318947   Střižka Svazek: 3 Strana: 0720
Střižka, y, f. S. ovcí (která ovce stříhá), die Schererin. D. — S. ovcí, die Schafschur. Tč. - S. = ovce, das Schaf. Mor. D.

318948   Střížka Svazek: 8 Strana: 0387
Střížka, y, f., přítok Černé a, hosp. na Frýdecku. Věst, opav. 1894. 18.

318949   Střížkov Svazek: 3 Strana: 0720
Střížkov, a, m., ves a) u Prahy, b) u Be- nešova. Vz S. N., PL., Tk. I. 87., III. 660., IV. 172.

318950   Střížlík Svazek: 7 Strana: 0797
Střížlík, a, m. = stříž, 4.

318951   Střížmo Svazek: 7 Strana: 0797
Střížmo. Veleskok s., Scherriesensprung, m.; výsed s., das Scheraufsitzen. Čsk.

318952   Střižník Svazek: 10 Strana: 0402
Střižník, a, m. = obchodník se střiž- ným zbožím. Rgl.

318953   Střižný Svazek: 3 Strana: 0720
Střižný = co lze snadno stříhati, Schur-, Scher-. S. ovce, Us., vlna, die Schurwolle, D., zboží, die Schnittwaare. Kupec s-ného zboží. Nz.

318954   Střižný Svazek: 9 Strana: 0314
Střižný. S. vlna. Arch. XVI. 528.

318955   Střížov Svazek: 3 Strana: 0720
Střížov, a, m., Střischau, ves u Jihlavy; Střižau, ves v Olom.: ves u Třebíče. Tč. Vz S. N.

318956   Střížovec Svazek: 10 Strana: 0402
Střížovec, vce, m., pole u Červ. Lhoty. Čas. mor. mus III. 142.

318957   Střižovice Svazek: 3 Strana: 0720
Střižovice, dle Budějovice, ves u Kro- měříže, u Štětí, u St. Benátek, u Mnich. Hradiště, u Blatné, u Blovic.

318958   Střížstvo Svazek: 7 Strana: 0797
Střížstvo, a, n. = čarodějnictví. Cf. Strídžit. Sl. let. I. 93.

318959   Střmen Svazek: 3 Strana: 0720
Střmen, vz Střemen.

318960   Střmen Svazek: 7 Strana: 0797
Střmen, vz Třmen, Mkl. Etym. 325. a.

318961   Střmen Svazek: 10 Strana: 0402
Střmen = stremen, Leier, hud. nástroj. Gest. U. 295., Gest. Rom. (Mus. 1862 364. )

318962   Střmenář Svazek: 3 Strana: 0720
Střmenář, e, m., der Steigbügelmacher. Troj., Tk. 11. 549.

318963   Střmenění, n Svazek: 3 Strana: 0720
Střmenění, n., das Versehen mit einem Steigbügel.

318964   Střmeniště Svazek: 7 Strana: 0797
Střmeniště, ě, n. = střemeniště. Vš. 70.

318965   Střmeniti Svazek: 3 Strana: 0720
Střmeniti, il, ěn, ění, mit einem Steig- bügel versehen. Bern.

318966   Střmenní Svazek: 3 Strana: 0720
Střmenní. S. žíly. O vod.

318967   Střňnat Svazek: 9 Strana: 0315
Střňnat = trnouti. S. strachy. Mus. ol. 1893. 116.

318968   Střumpel Svazek: 7 Strana: 0800
Střumpel, ple, m. = rampouch. U Opav.

318969   Stťšán Svazek: 3 Strana: 0730
Stťšán, vz Sršán. Bž. 49.

318970   Stuba Svazek: 7 Strana: 1387
Stuba, y, f., něm., druh nejlehčího vě- zení v 16. stol. Wtr. Obr. II. 835. Vz Svět- nice (dod.).

318971   Stubinko, a Svazek: 3 Strana: 0735
Stubinko, a. n., Stubendorf, ves u Oso- blahy ve Slez. PL.

318972   Stuccatura Svazek: 3 Strana: 0735
Stuccatura, y, f., v obecné mluvě št«- katura, práce sádrovou n. vápennou maltou, die Stuccatur, Gypsarbeit. S. = ozdoba na stropech, římsách atd. ze sádry n. z vápna zhotovená. Vz S. N.

318973   Stucco Svazek: 3 Strana: 0735
Stucco, it., malba sádrová, jíž se užívá k vypuklému dílu ve stavitelství.

318974   Stucco Svazek: 10 Strana: 0404
Stucco v III. 735. malba oprav v malta

318975   Stuče Svazek: 3 Strana: 0735
Stuče, e, f., die Gewitterwolke. Šm.

318976   Stůčka Svazek: 3 Strana: 0735
Stůčka, y, f., v obec. mluvě štučka = svinutý, stočený kus plátna, obyč. 60-70 loket dlouhý, die Rolle, der Ballen, die Webe. Jg. S. plátna. Sm.

318977   Stůčka Svazek: 7 Strana: 0801
Stůčka kobercová, Teppichrolle, Dch., papíru. Hš., pergamenů. Čch. Mch. 13.

318978   Stučka Svazek: 8 Strana: 0389
Stučka, y, m. = churavec. Brušp. Me- dikova. Cf. Stukať.

318979   Stučka Svazek: 8 Strana: 0577
Stučka, y, f. = klička. Sbor. slov. I. 36.

318980   Stučka Svazek: 9 Strana: 0315
Stučka, y, f. — slučka. Sbor. slov. II. 36.

318981   Stůčkový Svazek: 3 Strana: 0735
Stůčkový, Ballen-. Webe-. S. plátno, ko- berec, Rolltepich. Dch. . Stučnělosť, i, f., die Feistigkeit.

318982   Stučnělý Svazek: 3 Strana: 0735
Stučnělý, feist Bern.

318983   Stučněti Svazek: 3 Strana: 0735
Stučněti, el, ční = tučným sc státi, feist werden. Bern. Vz Ztučněti.

318984   Stučněti z Svazek: 7 Strana: 0801
Stučněti z polévky. 1530. Mus. 1891. 463.

318985   Stučniti Svazek: 3 Strana: 0735
Stučniti, il, ěl, ění, feist machen. Jg.

318986   Stučnouti Svazek: 3 Strana: 0735
Stučnouti = stučněti. Bern.

318987   Stučov Svazek: 3 Strana: 0735
Stučov, a, m., paseky u Rožnova. Tč.

318988   Stud Svazek: 7 Strana: 0801
Stud panenský. Št. Kn. š. 81. Před tebou plakať mně není studem. Osv. V. 635. S. jen jednou ztratíš. Šd., Bž., Hkš.

318989   Stud Svazek: 7 Strana: 1387
Stud. Povinného studu zvlášť se plaše leká lidská zášť. Pušk. 158.

318990   Stud Svazek: 8 Strana: 0389
Stud. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 7(5. Stud dvořeními nekrmí. Nov. Př. 123.

318991   Stud Svazek: 9 Strana: 0315
Stud. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 87a. Studu niet, ani bázne. Ib. VII 205.

318992   Stud, styd Svazek: 3 Strana: 0735
Stud, styd, u, m., na Slov. studa, styda, y, f., die Scham. Strsl. stud?., km. stůd, ? příp. Mkl. B. 19., 22. S. = nepříjemný pocit, který v nás povstává, když vlastní n. cizí skutky nám slouží k necti. S. N. Pro s. Kom. Bez s-u kurva; s. mající (panna); K s-u přivésti: s-em se červenati, začervenalý; přílišný, sedlský s.; s. odložiti, složiti, od- vrci; s-u neměti, bez s-u býti; s sebe všecken s. setříti, svléci; na s. zapomenouti. V. Nevěstky stud svůj mrhají. Kom. Lichý s., falsche Sch. Dch. Nějaká jiskřička s-du u nich se zjevovala. Ler. Věz, že tresktání jest troje, prvé lásky, druhé bázně, třetí studu; Na líciech najviece s. se ukazuje; S. míti; Česť, ctnosť, s. a bázeň ktož má, nenie blázen. Hus I. 240., III. 19., 45., 259. (Tč.). Hřešiti bez s-u a míry. Pešín. S. k zlému míti. Tkad. S-u se odříci, oprnouti. D. S-u prázdný člověk. Us. Cela i s-u nemá. Č. Při kom je s., při tom i svědomí. Km. Vše učir.íš bez studu, když lidé při tom nebudú. Smil v. 1375. Oko studu rozsudí; S. prodán, život zmrhán. Pk. Žena bez studu je hřeben bez zubu. Slez. Tč. Bylina (strom, stěp) bez květu, panna bez s-u, řídko při- chází k jakému užitku, p., Č. Kdo se s-em pýří, snadno nezahýří. C. Kde bázeň, tu š. a kázeň. Prov. — Š. = hanba, úd stydký, die Schau, das Schamglied. Krab.

318993   Studánec Svazek: 10 Strana: 0404
Studánec, nce, m. = studánka. Dšk. Km 42.

318994   Studánek Svazek: 3 Strana: 0735
Studánek, nku, m. = studánka.

318995   2. Studánka Svazek: 3 Strana: 0736
2. Studánka, y, f., ves u Pardubic; Brünnel, lázně u Ústí n. Orl. a u Dobrušky; Johannesbad, lázeň u Král. Dvora; Kaiser- bad, lázeň u Solnice. PL.

318996   Studánka Svazek: 7 Strana: 0801
Studánka. Cf. Krč. G. 67., Zbrt. 291. K dobré s-ce ušlapaná cestička; Kde s.. voda jest teplejší. Bž. exc. — S. = jamka v kaši atd. mastnotou naplněná, z níž si přimašťují Na Žďársku. NZ. I. 72. — S. = kruh měsíce. Měsíc má studánku, Hof. m. Dch., Kv., Pk.

318997   Studánka Svazek: 8 Strana: 0389
Studánka. Kult s-nek u starých Čechů. Vz Zbrt, Pov. 37. — S. = hospoda. U s-ky se zastaviti neškodívá poutníkovi (tomu, kdo jde mimo). Šml. VII. 168.

318998   Studánka Svazek: 9 Strana: 0315
Studánka. Léčivé s-ky. Vz Nár. sbor. 1901. 158.

318999   Studánka Svazek: 10 Strana: 0404
Studánka. Žádná s. nemá tolik vody, aby se nedobrala. Rais. Lep. 328. — S. = důlek v tváři. Tbz. V. 6. 228.

319000   1. Studánka, studénka (-dýnka), y Svazek: 3 Strana: 0735
1. Studánka, studénka (-dýnka), y, f. - pramen, malá studna, der Brunnen, die Brunnenquelle. Studýnka, studénka. V. Do s-ky pro vodu choditi. Us. Nalézá se šťastná voda ta ve s-ce, do které se se všech čtyr stran světa voda stéká a jež blíže kríž- ných cest se nachází. Sš. P. 760. Po napití s-ce záda ukazuje. Vz Nevděčný, Plíti. Lb. Povídají, že porodíš syna; máš ho zrodiť na ty slavné hody, když zamrznú v stu- denenkách vody ; A v tej studenečce jalenek pijaval, na teho jalenka myslivec čihaval. Sš. P. 5., 523. A v tej studence chladná vo- děnka jako led, nemožu na tě, mé zlaté dítě, zapomnět; V šírém poli stojí hruška zelená, pod tú hruškú studenenka kamenná; Pod horú studenka, vody z ní ubývá; po náhlaj šohajku, frajerka umierá; Vímť já bařinečku, bařinku zelenú, na tej bařinečce studenku studenú. Sš. P. 226., 285., 306., 523 (Tě-). — S. v mysl = prameny klestím prikryté, jež mají nepřikryté lužánky, v nichž jsou mezi rozštípenými kolíčky lepem na- mazané vějičky k lapání ptáků. Šp., Zkr., Všk. — S. = cisterna, do níž se dešťová voda schází, die Cisterne. V.