414001   Zdokonalování Svazek: 5 Strana: 0413
Zdokonalování, n., die allmählige Ver- vollkommnung. Us. Pdl.

414002   Zdokonalovatelnosť Svazek: 5 Strana: 0413
Zdokonalovatelnosť, i, f., die Perfekti- bilität. J. tr. Kterak dařily se pokrok a z. nekonečna. Pal. Děj. IV. 1. 429.

414003   Zdokonalovati Svazek: 5 Strana: 0413
Zdokonalovati, vz Zdokonaliti.

414004   Zdol Svazek: 5 Strana: 0413
Zdol, u, zdolov, u, m., ve frasích: na zdol, k zdolovu = dolů, niederwärts, unter-, herunterwärts. D. Ze zdola = zdola, von unten an, von unten her. D. Od zdola. Puch. Zdola začíti. Us. Tč. Ze zdola sloužiti, von Pick auf dienen. Dch. Podúva jasenný vetor zdola zhora, krúti po doline suchý list z javora. Čjk. 31. Bude vietor zdola viat, ten mä bude koliebať. Mt. S. I. 42. Ukažže mi sem tvojho sokola, či si ho do pŕs* uderil zdola či zhora dostal do hlavy? Sldk. 35. Od zdola sa jasní, od zdola sa mračí, a to sa čérňajú synečkovy oči. Pck. Ps. 33. Keď som išiel nadol, fajku som si zabol; keď som prišiel zdola, vítaj, fajko moja! Sl. spv. V. 173. I zhora i zdola každý na mňa vola, akobych každému frajeročkou bola. Ib. VI. 203.

414005   Zdola Svazek: 7 Strana: 1133
Zdola, vz Zdol.

414006   Zdolaný Svazek: 5 Strana: 0413
Zdolaný; -án, a, o = unavený, müde. Mor. Džl.

414007   Zdolatelnosť Svazek: 10 Strana: 0526
Zdolatelnosť, i, f. Rgl.

414008   Zdolatelný Svazek: 5 Strana: 0413
Zdolatelný = mohoucí býti zdolán, be- zwingbar. Nezdolatelná zhouba. Msn. Or. 85.

414009   Zdolati Svazek: 5 Strana: 0413
Zdolati = odolati, s co býti, zmoci, ge- wachsen sein, aushalten, widerstehen; pře- moci, besiegen, bezwingen ; unaviti, ermüden. — abs. A jako blesky naňho sa rúťa a va- lašky sa v povetrí krúťa; ktorý padne, ktorý zdolá? Sldk. 38. Z. posluchače. Hvls. Vidíš, človeče, čože zdoláš, že ideš Na Boha s kyjom ? Dbš. Sl. pov. III. 59. Človeče, na čo sa to dávaš, keď ani toľko nezdoláš, ako biedna muška? Ib. III. 61. Tak je zdolal. Kká. Td. 73. Tenť peklo zdola! Nitra VI. 157. Ko- nečně oněmí, když jej nemoc zdolá. Tč. exc. Náš obr vám celou ves zdolá. Čch. L. k. 20. Živého mne nikdo nezdolá. Ib. 69. — co kdy. (To moře) přes noc hráze zdolalo a dyny. Čch. Dg. 694. — čemu, komu. Mus. Odpůrce kéž anděl tvůj ti zdolá. Kká. K sl. j. 165. — s infint. Tolik zdolám ještě udělať (vermögen, im Stande sein). Na Ostrav. Tč. Ze by ovšem křesťané se protiviti zdo- lali. Sš. I. 129. Jakož toho ani okovové učiniti nezdolali. Sš. Sotva zdolá státi. Sš. Srn. bs. 135.

414010   Zdolati Svazek: 9 Strana: 0402
Zdolati. Va Gb. H. ml. III. 2. 323.

414011   Zdolati s inft Svazek: 7 Strana: 1133
Zdolati s inft. Co dokonati nezdolal. Jir.

414012   Zdolejšek Svazek: 5 Strana: 0414
Zdolejšek, šku, m., ve frasi: ze zdo- lejška = zdola. Vz Zdol. D.

414013   Zdolemný Svazek: 5 Strana: 0414
Zdolemný, bezwingbar. Slov. Nezdolemná spása. Hrbň. Rkp.

414014   Zdoleti Svazek: 5 Strana: 0414
Zdoleti = zdolati. — co. Zo sna vybur- covať tréba naších súcich ľudí ku práci, lebo tí jednotlivci konečne len všetko zdoleť nemôžu. Zátur.

414015   Zdoleti Svazek: 8 Strana: 0507
Zdoleti. Vz Porcia (3. dod.).

414016   Zdolina Svazek: 9 Strana: 0402
Zdolina. Na Z-ně, trať u Jemšovic a j. Pr. stár. V. 121.

414017   Zdolina Svazek: 10 Strana: 0526
Zdolina, y, f. = kapsa. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.

414018   Zdolinkovati Svazek: 5 Strana: 0414
Zdolinkovati = dolinkami poďubati. — co: chléb, pečivo. Na Ostrav. Tč.

414019   Zdoliti Svazek: 5 Strana: 0414
Zdoliti, il, en, ení, zdolovati = zdolati. Mor. a slov. Džl., Mřk., Šd., Bdl. Len po- nížená tu zdolí pokora. Sldk. Mart. 9. Divím se, že tu práci zdolíte. Mor. Hý. Čo ten svet nezdolí, to nebe dotlačí. Na Slov. Tč.

414020   Zdoliti Svazek: 7 Strana: 1133
Zdoliti. Vz Mkl. Etym. 47. b. Z-lí velký kaval chleba. Vhl.

414021   Zdolnosť Svazek: 7 Strana: 1133
Zdolnosť, i, f. = vláda, přemoc, schop- nosť, vítězství. Koll. St. 861.

414022   Zdolný Svazek: 5 Strana: 0414
Zdolný = zdolatelný. Kká. K. sl. j. 61. Přitáhne vše nezdolnou silou. Hlk. I. 66.

414023   Zdolov Svazek: 5 Strana: 0414
Zdolov, vz Zdol.

414024   Zdolovaný Svazek: 5 Strana: 0414
Zdolovaný; -án, a, o = vydolovati, ab- teufen. Máme vinohrad již z-ný. Mor. Šd.

414025   Zdolovati Svazek: 5 Strana: 0414
Zdolovati, vz Zdoliti. — Z. = vyhloubiti, vydolovati, abteufen. Z. důl.

414026   Zdolu Svazek: 5 Strana: 0414
Zdolu, vz Zdola. Stanové biechu zdolu (subter) v úvale. BO.

414027   1. Zdoly Svazek: 5 Strana: 0414
1. Zdoly, dle Dolany, Tholl, ves u Plané. PL. Vz Blk. Kfsk. 605.

414028   2. Zdoly Svazek: 5 Strana: 0414
2. Zdoly, vz Zdola. Na Zlinsku. Vz U. Brt. Jak zdoly svito (svítá), tu se dešťu žodyn (žáden) nevypyto (nevypytá, nedo- prosí), vom (westlichen) Thale. Na Ostrav. Tč.

414029   Zdomácnělosť Svazek: 7 Strana: 1133
Zdomácnělosť, i, f., das Heimischsein. Světz. 1869. 7.

414030   Zdomácnělý Svazek: 5 Strana: 0414
Zdomácnělý, heimisch geworden, akkli- matisirt. Us. Šd., Dch.

414031   Zdomácněti Svazek: 5 Strana: 0414
Zdomácněti, ěl, ění, einheimisch, heimisch werden, sich akklimatisiren. — kde. Už jsem zde zdomácněl. Us. Šd. Rostlina ta U nás z-la. Us. Pdl. Vojtěška u nás ve střední Europě úplně z-la. Osv. VI. 688. V klášterech jeptišek z-lo umění zhotovování chrámového roucha. Ddk. IV. 256. Nově založený primat nemohl v Gallii z. Sb. vel. III. 201. — kdy. Ptáci jako Raška (Čermák) brzy z-cní. Na Ostrav. Tč.

414032   Zdomácniti Svazek: 5 Strana: 0414
Zdomácniti, il, ěn, ění, heimisch machen, akklimatisiren, naturalisiren; se = zdomác- něti. — (co) kde: Rostlinu v Čechách. Us. Z. se u někoho. Berg. Jsem z-cněn u jed- noho bohatého měšťana. Kmk.

414033   Zdomácniti co Svazek: 10 Strana: 0527
Zdomácniti co: cizí slovo. Lit. I. 144.

414034   Zdomívati se Svazek: 5 Strana: 0414
Zdomívati se = domnívati se, glauben, meinen. Co ty sa zdomíváš, že já sa ti pro- sím? takové galánky za holenkú nosím. Sš. P. 413.

414035   Zdomyslice Svazek: 5 Strana: 0414
Zdomyslice, dle Budějovice, ves. Arch. II. 471.

414036   Zdoň Svazek: 5 Strana: 0414
Zdoň, ě, m., osob. jm. Arch. III. 491.

414037   Zdonín Svazek: 5 Strana: 0414
Zdonín, a, m., dvůr u Nimburka.

414038   Zdoňov Svazek: 5 Strana: 0414
Zdoňov, a, m., Merkelsdorf, ves v Po- licku.

414039   Zdopiti Svazek: 5 Strana: 0414
Zdopiti, zdopíjeti, zdopíjati, zu Ende trinken. Na Ostrav. Tč.

414040   Zdoplniti Svazek: 5 Strana: 0414
Zdoplniti, il, ěn, ění, zdoplňovati, ver- vollständigen. Šm.

414041   Zdoplniti Svazek: 9 Strana: 0402
Zdoplniti něco. Čes. 1. VI. 543.

414042   Zdor, u Svazek: 5 Strana: 0414
Zdor, u, m., zdora, zdůra, y, f., zdory, pl. = vzdor, vzdora, der Trotz. Bos. Na zdor činiti. Bl. Na zdory někomu píti. Us. Tč. Kráčala sem já po poli, svém milému na zdory. Sš. P. 251. Ej to šecko tej mamince tvojej na zdory. Sl. spv. VI. 220. Což mohli jedni proti druhým s přátely svými na zdoru činiti, toho jste hleděli. Pal. Děj. V. 2. 84.

414043   Zdora Svazek: 5 Strana: 0414
Zdora, vz Zdor.

414044   Zdora Svazek: 7 Strana: 1133
Zdora. Nám na zdoru. Arch. X. 107. Cf. V. Vzdora.

414045   Zďorbí Svazek: 5 Strana: 0414
Zďorbí, zgorbí, n., zgarby, pl. = drobné věci, nářadí a p. U Místka. Škd.

414046   Zdornosť, i Svazek: 5 Strana: 0414
Zdornosť, i, f. = vzdornosť.

414047   Zdorný Svazek: 5 Strana: 0414
Zdorný = vzdorný. A zdorní protivýma kolú sa baranci parohma. Hol. 313. Tentýž zdorný odpor stavů vyšších. Pal. Děj. V. 2. 300.

414048   Zdoroslavíček Svazek: 5 Strana: 0414
Zdoroslavíček, čka, m. = kniha zpěvů nábožných, z němč. přeložená, die Trutz- nachtigall. Jg.

414049   Zdorovati Svazek: 5 Strana: 0414
Zdorovati, zdorovávati = vzdorovati, trotzen. — komu čím. Ráj. — s kým Bosňáci s bulgarskou z-jú silou. Hol. 432.

414050   Zdorovávati Svazek: 5 Strana: 0414
Zdorovávati, vz Zdorovati.

414051   Zdorovitosť Svazek: 5 Strana: 0414
Zdorovitosť, i, f. = vzdorovitosť, die Widersetzlichkeit. D. Neučinil to ze žádné zlosti a z-sti. Kld. II. 55.

414052   Zdorovitý Svazek: 5 Strana: 0414
Zdorovitý = vzdorovitý, trotzig, wider- setzlich.

414053   Zdory Svazek: 5 Strana: 0414
Zdory, vz Zdor.

414054   Zdořík Svazek: 8 Strana: 0507
Zdořík, u, m., tantalium. Am. Orb. 57. V Nz.: tantal.

414055   Zdospěleti Svazek: 5 Strana: 0414
Zdospěleti, el, ení, mannbar werden, gross werden. Slov. Keď zdospěliete. Zátur. Háj. I. 18.

414056   Zdospěti Svazek: 5 Strana: 0414
Zdospěti, ěl, ění = dospělým se státi, gross, mannbar werden. Bž 216.

414057   Zdostač Svazek: 7 Strana: 1133
Zdostač = dostatečně Phl'd. VI. 254.

414058   Zdostalosť Svazek: 8 Strana: 0507
Zdostalosť, i, f. Z. lidu. Phľd. 1895. 145.

414059   Zdostati Svazek: 5 Strana: 0414
Zdostati, zdostávati, bekommen, erhalten. Slov. — co od koho. Od nichž pěkné pajty zdostávali. Sl. let. III. 27.

414060   Zdóstojniti Svazek: 7 Strana: 1133
Zdóstojniti = zdůstojniti. Sokl. II. 558.

414061   Zdoty Svazek: 7 Strana: 1133
Zdoty = odtud, od té doby. Val. Brt. L. N. I. 224.

414062   Zdouchnělý Svazek: 5 Strana: 0414
Zdouchnělý. U N. Kdyně. Rgl.

414063   Zdouchnělý Svazek: 7 Strana: 1133
Zdouchnělý = nahnilý. Rgl.

414064   Zdouň Svazek: 9 Strana: 0402
Zdouň, ě, f, býv. tvrz u Velhartic. Sdl. Hrd. XI. 124.

414065   Zdounecký Svazek: 5 Strana: 0414
Zdounecký. Z. hory u Zdounek na Mor. Vz Km. 1885. 9.

414066   Zdounky Svazek: 5 Strana: 0414
Zdounky, nek, pl., dle Dolany, Zdaunek, městečko v Kroměřížsku. PL. Za stara Vzdounky. NB. Tč.

414067   Zdounský Svazek: 5 Strana: 0414
Zdounský, ého, m., osob. jm. Vz Jir. H. l. II. 353.

414068   Zdouny Svazek: 5 Strana: 0414
Zdouny, dle Dolany, Zdaun, samota u Za- vlekoma. PL.

414069   Zdoupnalý Svazek: 5 Strana: 0414
Zdoupnalý, löchrig. Z. kmen, Mkr., strom. Čch. Dg.

414070   Zdoupnatěti Svazek: 10 Strana: 0527
Zdoupnatěti, ěl, ění. Dříví z-tí. Kdýně. Rgl. Sr. Zdoupnati. VII. 33.

414071   Zdoupnati Svazek: 7 Strana: 1133
Zdoupnati, morsch, löcherig werden. Čch.

414072   Zdoupnělý Svazek: 10 Strana: 0680
Zdoupnělý společenský řád. Zvon VI. 422.

414073   Zdouti Svazek: 5 Strana: 0414
Zdouti, zduji, zduj, je (íc), ul, utí; zdou- vati = sdouti, zusammenblasen; vzdouti, dutím zbouřiti, zvlniti, schwellen, aufblasen, auf blähen; se = nadmouti se, vystoupiti jako voda, aufschwellen. — co. Větrové moře zduli. Us. Z. vodu. Vys. — co kde. Větru násilí všecky propasti pod námi zdulo. Kom. Vodu nad koly z. Vys. — se kde. Kráva na jeteli se zdula. Us. Tč. — se jak. Moře zdulo se u velikou výsosť. V. — se čím. Řeka hlubokými víry se zdula. Eus. — se kam. Řeka se zdula až na staroměstské náměstí. V. — se od čeho. Řeka od dešťů se zdula. V.

414074   Zdouti Svazek: 9 Strana: 0402
Zdouti. Oni to nemohli zdúť = zmoci (veliká procenta platiti). Již. Mor. Seb. 213.

414075   Zdouti co čím Svazek: 8 Strana: 0507
Zdouti co čím. On křídly zdouvá oheň. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 47.

414076   Zdoutnalosť, i Svazek: 5 Strana: 0414
Zdoutnalosť, i, f., die verglommene Be- schaffenheit. Jg.

414077   Zdoutnalý, zdoutnělý Svazek: 5 Strana: 0414
Zdoutnalý, zdoutnělý, verglommen. Z. kmen, Vrch., buk. Hdk. L. k. 94.

414078   Zdoutnati; zdoutněti Svazek: 5 Strana: 0414
Zdoutnati; zdoutněti, ěl, ění = doutná- ním shořeti, zetlíti, ver-, zusammenglimmen. Ros. To dřevo brzo zdoutná. Us. — Jg.

414079   Zdoutnělosť Svazek: 5 Strana: 0414
Zdoutnělosť = zdoutnalosť.

414080   Zdoutnělý, vz Svazek: 5 Strana: 0414
Zdoutnělý, vz Zdoutnalý.

414081   Zdoutněti Svazek: 5 Strana: 0415
Zdoutněti, vz Zdoutnati.

414082   Zdouvati Svazek: 5 Strana: 0415
Zdouvati, vz Zdouti.

414083   Zdověděti se Svazek: 5 Strana: 0415
Zdověděti se, ěl, ění = dověděti se, er- fahren. Vz Zvěděti. Galanečka jeho jak se z-la. na koníčka sedla, pod Ukvaldy jela. Brt. P. 127. Já se musím z., kdo nám to dělá. Kld. II. 260. Sova jak se zdověděla, na tu svadbu přiletěla. Mor. ps. Přindi k nám, synečku, ozvi sa, a co já dělávám, zdovíš sa. Sš. P. 540. — se čeho od koho Dyť se nemože člověk od něho slova z. Us. Šd. — se co. Počkej, až ty se to zdovíš, teprv budeš plakať. Čes. mor. ps. 191. - se čeho kde : u někoho. Us. Tč. — Z. se = poptati se, nachfragen. — se koho. Přijdi k nám dnes večer, až sa mamky zdovím, teprú ti já povím (mám-li tě ráda). Sš. P. 371., Brt. P. 65. — se na koho. Včil se na mňa ludé ptajú a děvčátka zdovídajú, čí sem já čeledín. Brt. P. 70.

414084   Zdověření Svazek: 5 Strana: 0415
Zdověření, n., die Beglaubigung. MP. 3., Nz. Toto hojné obdaření poslal biskup Jindřich ku z. papeži Innocencovi. Ddk. III. 41. Potřebí jest takového veřejného v církvi z.; Přední muže z církve jeruzalemské pro z. s Pavlem a Barnabou poslali. Sš. Sk. 151., 183.

414085   Zdověřený Svazek: 5 Strana: 0415
Zdověřený; -en, a, o, beglaubigt. Z. li- stina. Nz.

414086   Zdověřiti Svazek: 5 Strana: 0415
Zdověřiti, il, en, ení, zdověřovati se = důvěřovati, das Zutrauen schenken. — se komu. Že si sa mi zdověřil, darujem ti život. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 22. — Z., beglaubigen, akkreditiren. — co čím: listinu (pečetí a podpisem). Nz.

414087   Zdověřiti se komu čím Svazek: 7 Strana: 1133
Zdověřiti se komu čím. Phľd. V. 133.

414088   Zďovina Svazek: 7 Strana: 1133
Zďovina, y, f, Mauermasse, f.

414089   Zdovíz Svazek: 5 Strana: 0415
Zdovíz, ves nyní neznámá. Vz Tk. III. 37.

414090   Zdovolená Svazek: 10 Strana: 0527
Zdovolená, é, f. = dovolená, Urlaub. Přišel na z-nou. Nár. sbor. VIII. 20.

414091   Zdovolení Svazek: 9 Strana: 0402
Zdovolení = dovolení. Z. komu dáti. Boršov. Kub. 365.

414092   Zdovoliti Svazek: 10 Strana: 0527
Zdovoliti = dovoliti. Doudl. List. fil. 1902. 254.

414093   Zdoznání Svazek: 9 Strana: 0402
Zdoznání, n. Nezměnitelné z. Laš. Mus. fil. 1897. 445.

414094   Zdožvíkuď Svazek: 10 Strana: 0527
Zdožvíkuď = kdož ví odkud. Val. Čes. I. XI. 133.

414095   zdr Svazek: 8 Strana: 0507
zdr m. zr {d přisuto): zdraly m. zralý. Laš. Brt. D. I. 116. Zdříti m. zříti, rozdraziti m. rozraziti. Vz Gb. H. ml. I. 408. Zdrovna m. zrovna. Dšk. Jihč. I. 15.

414096   zdr Svazek: 8 Strana: 0507
zdr ni. zr (d přisuto): pozdříti m. pozříti. Dšk. Jihč. I. 15.

414097   Zdrabati Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrabati = zdrhati, zdrápati. Na Ostrav. Tč.

414098   Zdrábec Svazek: 9 Strana: 0402
Zdrábec, bce, m. = celá ramena pluhu. Soběslav. Kub. 159.

414099   Zdrábek Svazek: 9 Strana: 0402
Zdrábek, bku, m = kamének, jímž si dívky hrají. U Křenovic. Vchř. Vz Drábka (I. 302. )

414100   Zdraby Svazek: 5 Strana: 0415
Zdraby, pl., m., Lumpen, Fetzen, altes Möbelzeug. Vem své staré zdraby a táhni. Mor. Tč.

414101   Zdrada Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrada m. zrada. Zř. zem. op. a rat. 1562.

414102   Zdrahač Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrahač, zdráhač, e, m. = zdráhal. Bern.

414103   Zdráhal Svazek: 5 Strana: 0415
Zdráhal, a, m., der Spröde, Zauderer, Weigerer. Dch. — Z., osob. jm Šd.

414104   Zdráhala Svazek: 5 Strana: 0415
Zdráhala, y, m. = zdráhal, kdo se zdráhá. Mor. Šd.

414105   Zdráhalka Svazek: 5 Strana: 0415
Zdráhalka, y, f., die Spröde. Rk. — Z., m., osob jm. Mor. Šd.

414106   Zdrahalosť Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrahalosť, i, f. = zdráhavosť. Mor.

414107   Zdrahalý Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrahalý = zdráhavý. Mor.

414108   Zdráhám Svazek: 5 Strana: 0415
Zdráhám, n., die Weigerung. Bern.

414109   Zdráhati co komu Svazek: 5 Strana: 0415
Zdráhati co komu (vytýkati, vorwerfen; zastar.). Boč. z r. 1512. — se = zpěčovati se, rozpakovati se v čem, upejpati se, spröde thun, sich weigern, sich sträuben, sich zieren, sich spreizen. V. Pojď a nezdrahej se; Zdráhá se co sedlská nevěsta. Prov. Často zdráhajíc se mocí předvedena bývá. Sš. P. 727. Přáli bychom si některých knih z bi- bliotheky těchto bratří, a oni zdráhají se pravíce, že jim zapovězeno jest půjčiti knihy ven z domu. Pal. Děj. III. 3. 73. — s inft. Zdráhá se ke mně přijíti. Us. Jaromír zdráhal se opět přijíti k soudu; Vratislav přese všecka o to prošlá upomínání zdráhá se právě jemu platiti obrok; Císař zdráhal se zrušiti investituru dne 4. ledna 1092. vyko- nanou. Ddk. II. 247., 313., 345. (349., IV. 31., V. 214). Jestliže pod takovou zdráhal by sa výminkou ho přijať za kráľa a berlu popustiť. Hol. 11. Zdrahá se Zachariáš víru přidati slovům andělovým. Sš. L. 12. Zdráhal se tak učiniti. Mus. 1880. 160. Faráři mnozí v kostelích od dávna podobojích nyní již se z-li přisluhovati z kalicha. Pal. Děj. III. 3. 227. — Sych., Aqu. — se čeho. J. tr., Nz., Zk., Brt. S. 3. vyd. 196. Lidé nekolní se spásy v Kristu zdráhají. Sš. J. 264 Ale i té náměstku Páně náležité úcty on se tu zdráhá. Sš. Sk. 126. — se v čem. J. tr., Nz. — se k čemu. Medvěd se k medu zdráhá (říkává se, zdráhá-li se kdo k tomu, nač se mu huba směje). Č. — se s čím = zakládati si mnoho na čem, womit prunken. D. Zdráhají se se svou dcerou. Ros.

414110   Zdráhati se Svazek: 7 Strana: 1133
Zdráhati se. Cf. Mkl. Etym. 49.

414111   Zdráhavé Svazek: 5 Strana: 0415
Zdráhavé, zaudernd, spröde, sich sträu- bend, hartnäckig. Us. Mus. 1880. 264. — Z., zart, zärtlich, empfindsam. Na Slov. Bern.

414112   Zdrahavení Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrahavení, n. = rozmazlení, die Ver- zärtelung. Na Slov. Bern.

414113   Zdrahavený Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrahavený; -en, a, o = rozmazlený, verzärtelt. Na Slov. Bern.

414114   Zdrahaveti Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrahaveti, el, ení = rozmazliti se, sich verzärteln. Na Slov. Bern.

414115   Zdrahaviti Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrahaviti, il, en, ení = rozmazliti, ver- zärteln. Na Slov. Bern.

414116   Zdráhavosť Svazek: 5 Strana: 0415
Zdráhavosť, i, f., die Zärtlichkeit, Zart- heit, Weichheit. Na Slov. Bern.

414117   Zdráhavosť Svazek: 5 Strana: 0415
Zdráhavosť, i, f. = zdráhání se, die Wei- gerung.

414118   Zdrahavý Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrahavý, hartnäckig, halsstarrig, eigen- sinnig; zart, zärtlich, weichlich, empfindsam. Na Slov. Bern.

414119   Zdráhavý Svazek: 5 Strana: 0415
Zdráhavý, sich sträubend, weigernd, spreitzend, ungern, spröde; ostýchavý, sich scheuend, scheu. V., Lpř. Děj. I. 197. Zami- lovala si sličného, avšak zdráhavého jinocha. Cimrhn. Myth. 185.

414120   Zdrahniti se Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrahniti se, il, ění = lépe býti, lépe se míti, lépe se vésti, besser gehen. — se komu kdy. Dovídal (doptával) se jich na hodinu, ve které se mu zdrahnilo. Sš. Jan. 4. 52. (Hk.).

414121   Zdrahnouti Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrahnouti, hnul a hl, utí, theuer werden. — kdy oč. Po tom dešti obilí zdrahlo o dva rýnské. Na Ostrav. a Slov. Tč., Bern.

414122   Zdráhňovati Svazek: 7 Strana: 1133
Zdráhňovati, zdrachťovati někoho z ně- čeho = zdržovati od něčeho. Na Hané. Wrch.

414123   Zdrahnúť sa Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrahnúť sa = zdráhati se. Na Slov. Bern.

414124   Zdrahnutí Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrahnutí, n. = zdražení, die Ver- theuerung. Na Slov. Bern.

414125   Zdrahnutý Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrahnutý; -ut, a, o = zdražený, ver- theuert. Na Slov. Bern.

414126   Zdrachtiti Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrachtiti, il, ěn, ění = pohaněti, po- mluviti. — komu co. U Nezamyslic na Mor. Bkř.

414127   Zdralej Svazek: 10 Strana: 0527
Zdralej = zralý. Bydž. Kšť. Lid. 2.

414128   Zdrálek Svazek: 5 Strana: 0415
Zdrálek, lka, m., osob. jm. Slez. Šd.

414129   Zdralněti Svazek: 5 Strana: 0415
Zdralněti, ěl, ění = drala nabyti, ma- gnetisch werden. Pr. Chym.

414130   Zdralniti Svazek: 5 Strana: 0415
Zdralniti, il, ěn, ění; zdralňovati = dralným činiti, magnetisch machen, magne- tisiren.

414131   Zdralňovati Svazek: 5 Strana: 0415
Zdralňovati, vz Zdralniti.

414132   Zdralý Svazek: 5 Strana: 0415
Zdralý = zralý. Bž. 49. Na sv. Bartolo- meja každá plánka zdralá. Poř. ve Slez. Šd.

414133   Zdramatisování Svazek: 5 Strana: 0416
Zdramatisování, n , die Dramatisirung. Us.

414134   Zdramatisovaný Svazek: 5 Strana: 0416
Zdramatisovaný; -án, a, o, dramatisirt. Us.

414135   Zdramatisovati Svazek: 5 Strana: 0416
Zdramatisovati, dramatisiren. Us. Pdl. — co: příběh nějaký. Us.

414136   Zdrancování Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrancování, n., die Ausplünderung. Z. země.

414137   Zdrancovati Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrancovati = vydrancovati, ausplün- dern. V.— co jak: zemi krutě. Šmb. S. II. 229. Čechové kolkolem krajinu z-li. Ddk. III. 23.

414138   Zdraný Svazek: 5 Strana: 0416
Zdraný; -án, a, o, vz Zdráti. Stoj! daj Bohu dušu a chlapcom dukáty. Sem, pane, tie zdrané slovenské mozole. Btt. Sp. 8.

414139   Zdraný na Svazek: 8 Strana: 0507
Zdraný na rozumu. Vrch. Tryz. 85.

414140   Zdrap Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrap, u, m. = hadry, Lumpen. Na Slov. Ssk. — Z. = neúrodné pole, unfruchtbares Feld. Na Zlínsku. Brt — Z. = roztrhaná chalupa chajda, eine abgerissene Hütte. Mor. Šd. — Z. = bídná fara, eine magere Pfründe. Mor. Šd. — Cf. Zdrapek.

414141   Zdrap Svazek: 8 Strana: 0507
Zdrap, u, m. Vily rozkrútily ho v tanci na márne z-py. Co vydělá (handrár), sú len handry, zdrapy. Phl'd. XII. 208.. XIV. 291.

414142   Zdrapa Svazek: 8 Strana: 0507
Zdrapa, y, f. = útržek (papíru atd.). Slov. Kal. S. 213.

414143   Zdrapáky Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrapáky, pl., m. Dal do z-ků = utekl. Na mor. Val. Vck.

414144   Zdrápání Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrápání, n., die Abkratzung; Zerkrat- zung ; das Schleissen (der Federn). Na Slov. Bern.

414145   Zdrápaný Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrápaný; -án, a, o = seškrábaný, ab- gekratzt. — Z. = podrápaný, zerkratzt. — od čeho: od neštovic. Er. P. 239. Vz Hrách, Strniště. — Z. = zdraný, sedraný, ge- schlissen. Z. peří. Na Slov. Bern.

414146   Zdrápati Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrápati, zdrápám a zdrápi; zdrápnouti, pnul a pl, ut, utí; zdrapovati = sdrápati, herab-, abkratzen; vzdrápati, auf-, zerkratzen, zerfleischen. — co komu: strup si z. (sdrá- pati). Us. Nechť si nehty ořeže, aby se ne- zdrápal (říkávají hněvivému). Hš. — co čím komu: tvář nehty. V. Dýmku rukou z.= uchvátiti. Mor. Vck. — co odkud. Zdriapali z něho kraľovský oblek. Dbš. Sl. pov. I 132.

414147   Zdrapek Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrapek, pku, m. = stará, sešlá věc, ku př. motyka a jiné haraburdí. Cf. Zdrap. Na mor. Val. Vck.

414148   Zdrapení Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrapení, n. = zdrápání. Již. Mor. a Slez.

414149   Zdrapený Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrapený; -en, a, o = zdrápaný. Již. Mor. a Slez.

414150   Zdrapiti Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrapiti, il, en, ení, sdrapovati = zdrá- pati. Na Slov. Bern. — Z. = uchvátiti, er- greifen, sieh bemächtigen. — co. Rád by sám něco zdrapil. V již. Mor. a na Slov. Šd., Zátur. — koho zač: za pačesy. Na Slov. Dbš. Obyč. 45.

414151   Zdrápkati Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrápkati, intens. slovesa zdrápati. Cf. Drápkati.

414152   Zdráplavěť Svazek: 7 Strana: 1133
Zdráplavěť = draplavým se státi. Koža z-ví. Mor. a slov. Šd.

414153   Zdrápnouti Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrápnouti, vz Zdrápati.

414154   Zdrápovať Svazek: 7 Strana: 1133
Zdrápovať = upalovati. Brt. D. 298.

414155   Zdrapovati Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrapovati, vz Zdrápati, Zdrápiti.

414156   Zdrásalý Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrásalý, aspidus. Slov. třeb. 15. Zdrá- šalý v VII. 1133. oprav v: zdrásalý.

414157   Zdrásaný Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrásaný purpur minulých úrod. Zvon V. 613

414158   Zdrásati Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrásati, zdrásám a zdráši; zdrásnouti, snul a sl, ut, utí = zdrápati, zerkratzen. — co, koho: své líce. Troj. — koho čím: koně víchem. Ja. Cf. Drásati.

414159   Zdrasnit Svazek: 8 Strana: 0507
Zdrasnit = přemluviti, odraditi. Z-snil ho, ab? ke mně nechodil. Loštice. Brt. D. II. 424.

414160   Zdrasniti Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrasniti, il, on, ění = zdrastiti. — si co čím kde. Podešve střevíců, bot křídou, na písku z., aby nebyly hladky, die Sohlen Rauhen. Dch.

414161   Zdrásnouti Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrásnouti, vz Zdrásati, Zdrasniti.

414162   Zdrastiti Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrastiti, il, stěn, ění, štěn a ění = draslavým, drsným, nerovným učiniti, rauhen, rauh machen; zchlupatiti, struppig, straubig machen; rozhněvati, erzürnen. — se komu. Zdrastilo se mu hrdlo (když kdo chrápá). Ros. — co proč. Vy strachy zdrastíte (zje- žíte) kšici (kštici) jedúc mimo šibenici. St. skl., Výb. I. 951., Žk. 285. — koho proti sobě = rozhněvati, rozdrážditi. Kos. — se komu kde. Vlasy na prsech jeho když se zdrastí, by celý Egypt proti němu vstal, jemu neodolá. Mus. 1862. 223.

414163   Zdrastiti Svazek: 8 Strana: 0507
Zdrastiti = pobouřiti. Takť se zdrastí a hned počnú o to rady zvolovati. Chč. S. 249.

414164   Zdrášalý Svazek: 7 Strana: 1133
Zdrášalý, aspidus. 15. stol.

414165   Zdraštění Svazek: 5 Strana: 0416
Zdraštění, n., vz Zdrastiti.

414166   Zdraštěný Svazek: 5 Strana: 0416
Zdraštěný; -ěn, a, o, vz Zdrastiti. Jako z-ný vepř vytáhl na ně. Háj. 133l.

414167   Zdráti Svazek: 5 Strana: 0416
Zdráti, vz Zedrati.

414168   Zdráti Svazek: 10 Strana: 0527
Zdráti = zráti. Bydž. Kšť. Lid. 2. V V. 416. Zdřáti oprav v: zdráti.

414169   Zdratovati Svazek: 5 Strana: 0416
Zdratovati, mit Draht überziehen — co čím: hrnec žlutým drátem. Us. Tč.

414170   Zdratý Svazek: 5 Strana: 0416
Zdratý; -at, a, o = zedraný, abgerissen, aufgerissen, zerrissen. Na Slov. Hľadže! tu zas letí ktosi — ošarpaný bedár bosý, nohy zdraté po kolena. Btt. Sp. 79.

414171   Zdráv Svazek: 5 Strana: 0416
Zdráv, vz Zdravý.

414172   Zdrava Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrava, y, f., die Kost. Us. místy. Správně: strava.

414173   Zdrávas Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrávas' je celá věta: zdráva jsi, ale syntakticky pojímá se za nominativ a sklo- ňuje se: zdrávas, u, m. Cf. Otče náš, Listy filol. 1877. 299. Zdrávasek, sku, m. O Maria, o růžičko, zdrávas' žarošská matičko! Sš. P. 64. Z. = ave Maria, modlitba katolíků, která se říká po otčenáši ke cti panny Marie. Vz S. N. Než bys zdrávas odříkal, byl už tam. Osv. Poříkati, pomodliti se zdrávasek, ein Ave, den englischen Gruss. Us. Šd. — Z. = jeden z menších zrnek v růženci zna- menající modlitbu Zdrávas' Maria. Desátek obsahuje 10 zdrávasů a jeden otčenáš. Us. Zdrávasy louskati (růženec se modliti). Us. Jg.

414174   Zdrávásek Svazek: 7 Strana: 1133
Zdrávásek, sku, m. Č. Kn. š. 143. Vz Zdrávas.

414175   Zdrávasoví bratři Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrávasoví bratři = serviti. S. N.

414176   Zdravček Svazek: 5 Strana: 0416
Zdravček, ečku, m., prasides, rostl., zastr. Rozk.

414177   Zdrávček Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrávček, prasides, rostl. Rozk. R. 70., P. 607.

414178   Zdravčic Svazek: 5 Strana: 0416
Zdravčic, e, m., bazilica, rosl., zastr. Rozk.

414179   Zdravčič Svazek: 10 Strana: 0527
Zdravčič, vz Zdračík.

414180   Zdravčík Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravčík, rj. zdravčič, basilica, rostl. Pršp. 31. 48.

414181   Zdrávě Svazek: 5 Strana: 0416
Zdrávě (V.), zdravě, komp. zdravěji, v obec. ml.: zdravějc = ve zdraví, bez ne- duhu, gesund. Z. se navrátil. Us. Rád bych slyšel, abyste sě dobře a z. jměli. Arch. V. 311. Těžkoť jest i v zlaté kleci slavíku, zdravěji mu po zeleném lesíku. Poř. Tč. — Z. = ke zdraví užitečně, heilsam. Vítr z. zemi prospívá. Jg. — Z. = moudře, uvážlivě, bedlivé, klug, reiflich, weise. Zdrávě něco uvážiti, na něco pomysliti; věc z. k mysli připustiti; z. o něčem souditi. V. Zdrávě na něco se rozmysliti. Br., V. — Kat. 937. Jestliže zdravě to posoudíš. Abr. z Gř. Na mnohé věci nyní zdravěji i jasněji patře. 1512. Mus. 1883. 364. A těm, ješto léky hledají, zdravé praví, by . .. Št. Kn. š. 9.

414182   Zdravec Svazek: 5 Strana: 0416
Zdravec, vce, m., rostl. Vz Sbtk. Rostl. 52.

414183   Zdraveň Svazek: 5 Strana: 0416
Zdraveň, vně, f., panicea (radices in apotheca), zastr. Rozk.

414184   Zdravěna Svazek: 5 Strana: 0416
Zdravěna, y, f., hygieia. 1816.

414185   Zdravení Svazek: 10 Strana: 0527
Zdravení, n., sanatio. Rozk. P. 2314.

414186   Zdravenič Svazek: 5 Strana: 0416
Zdravenič, e, m., ipomena (nemoc), zastr. Rozk.

414187   Zdravěti Svazek: 5 Strana: 0416
Zdravěti, ěl, ění = zdraví nabývati, ge- sund werden. Ros., Hdž. Šlb. 56., Šd. Cf. Vzdravěti, Vyzdravěti.

414188   Zdraví Svazek: 5 Strana: 0417
Zdraví (zastr. zdravie; m. sdraví. Bž. 52.), n. = onen stav organického tělesa, ve kterém všechny částky jeho v poměru dle zákona přírody pravidelném se nacházejí, die Gesundheit. Vz S. N. Zdraví duše, roz- umu; živočicha, rostliny, Us.; dobré, ne- dobré, das Befinden. Plk. Z. těla; nedostatek z. (nemoc); pohodlí svému z. činiti; což z. neškodí ale prospívá; což z. přináší; z. škodný, škodlivý; není naděje z.; v nedo- statku z. postavenu býti; ujmu na z. trpěti; nebýti při z.; při síle a z. (čerstvý,; k z. koho navrátiti; k z. komu pomoci; což k z. nápomocné; k z. pomáhati (hojiti); k z. býti. V. Z. se mu navrátilo. Kom. Prodli jim, tvorce, jich zdravie. Výb. II. 13. Ľad (led) chlapcom radosti nesie, po ňom klžú sa vesele a slúži jim to na zdravie. Slov. Zátur. Zle se mám na svém zdraví. Arch. I. 90. Za svého z. dědicem ho učinil. Výb. 1. 436. Šťastný, ktož za z. obmýšlí, co má býti naposledy. Št. Kn. š. 281. Dejž Bůh z. Z. mdlé; tenkého, mdlého z. Kom Nepohnuté z. Jel. Hověti svému z. Opatro- vati své z. Neumí si z. vážiti; má se na z. ne valně; na z. úhonu vzíti; na z. si uškoditi; Jak se máte na z.? Sych. Na něčí z. píti; na z.! D. Z těch kořenů bývá nápoj k z. Jel. Dobrého z.! Jak slouží zdraví? Na zdraví nedostatečný, nezpůsobný. Břez. 275., 167. Na zdraví svém se nelepší. Břez. 11. Že se na z. svém dobře jmáte. Ib. 202. Není z. v těle mém. Ž. wit. 37 4. Mám kříž, že mi z. neslouží; Dej pán Bůh štěstí a zdraví; Mnozí ztratí svévolně své zdraví; Zlaté zdraví, kdo ho má; On na své zdraví buší (nešetří ho); Jde, je tu o z.; Ať slouží ke z.!; Býti dobrého, špatného z.; Jeho z. nestojí za nic; Dá li pán Bůh z.; Z. jeho ochabuje. Us. Dch. Ve z. jsme se dočkali nového roku; Má železné z. Us. Šd. Je na z. schuzelý (churavý). Wtr. Až dá-li pán Bůh ve z. dočkati; Až popřeje-li pán Bůh z.; Ať slouží na z. Us. Šd. Dobře, když dá pán Bůh z.; Daj nám Pámbu zdra- víčka. Us. Brt. Kdo z. utracené z léků na- dobývá, u toho stálého z. příbytku nemívá; Za dobré z.!; Hněv na z. velmi škodí a tělo zemdlívá; Ty svoje z. zkazuješ, když ho skrz obžernosť k nemoci zrazuješ. Na Slov. Tč. Z. duševní, tělesné. Dk. P. 164 On je tlustý, ale není ve z. U Chocerad. Vk. Pán Boh nás požehnaj, všetko nám dobré daj, daj zdravia a chleba, veď nám viac netreba. Phld. IV. 470. Z. je najväčší dar od Boha. Zátur. Pamodaj (pán Boh daj) zdravia ! Tak u nás vravia. Na Slov. Zátur. Ať se obě ve z. zase vrátíme. Sá. Za z. našeho pána!; Zahrajte mi na z. mého děvčete!; Já chci vaše z. píti. Er. P. 87. a., 259., 312. Chceš-li z. zachovať dobré, hleď tráviti skrovně. Kom. Cat. pouč. Ze srdce mu pili na z. Čch. Mch. 55. Vaší urozenosť chtěl jsem navštíviti žádajíce z upřímnej lásky zvěděti o Vašem milém z., již-li milý pán Bůh prvšého z. navrátil Vašej urozenosti. Sl. let. V. 68. Potěšitelné z. Us. Děkujíce pánu Bohu jsme ve z, a dobře se máme. Pal. Děj. IV. I. 355. Každý vínko slaví, kdo má slabé zdraví. Kls. Z. docela svěžího býti; Z. svého píleti v lázněch. Sš. J. 197., L. 66. Oj! fajočka ľubá, moja ty potecha; však mi ten tvoj dýmčok ku zdraviu prospieva. Ppk. II. 107. Pro z. všech pánů stavů sklenici vypil a to z. každý kníže také splniti musil. Bck. II. 2. 201. Dajť Bóh z. v tvém pokoji; Z jeho již na mále bylo. Výb. II. 35., 65. Jáť se pohříchu na svém z. dobře nemám; Zle na svém z. se míti; A rád jsem tvému z.; Rád slyším, že VM. jest ve z.; toho pán Buoh rač prodlíti: Shledáme-li se ve z.; Byste se na z. dobře měli, toho bych vám přál; Bohdaj bych svého ve z. požil, což mi Buoh popřál; Rač v cele jistotě věděti, že Vaše z. rád slyším. Arch. II. 160., I. 91., II. 422., III. 29., 56., IV. 58., 362. Do toho města ve z. sem se dopravil. Žer. r. 1591. Za doptání se na mé z. Vám děkuji. Žer. L. III. 44. Abyste se ráčili na z. i jinač dobře míti, přál bych Vašnosti věrně. Žer. 327. Kak se má na z., zviedá. Hr. rk. 331. Z. Někomu vzdáti (pozdraviti). Dal. 49. Pán Bůh života i z. propůjčuje. BR. II. 22. b. Lepší nemoc v boží bázni nežli z. protiv Bohu; Aby z., sbožie i život raději ztratil. Št. Kn. š. 11., 36. Aby zjevnějé oznámena byla nám naše nemoc, znamenajme, které jest pravé z.: Z. veliké měl člověk před pádem v hřiech v ráji; Buďme konečně dobří milujíce Boha a bližnieho a hledajíce na duši z. svého i jeho; Dokavad volal jest: ,Synu Davidóv ! smiluj se nade mnou', dotud nevzal zdravie, ale když jest řekl: ,Pane!', ihned byl uzdra- ven; Abychom skrze vieru z. na duši vzěli; Pokánie pravé jest z. duše, navrácenie ctnosti. Hus I. 292., 385., II. 48., 84., 406., III. 300. Zdravie mu dušu honí (je čerstvý, čilý). Mt. S. I. 126., Lipa I. 25. Bez z. není bo- hactví; Ostříhej z. pod starosť. Us. Šd. Časně do postele, časně z ní, dodá člověku z. Kmp. Č. 144. Bůh dal chleba, Bůh dá z.; Bůh dal z., Bůh da chleba. Slez. Šd. Hotové z., kdo nemoc poví. Us. Šd. Čistota a pohyb polovička z. Us. Dch. Milosť boží jest dobré z. Us. Tč. Bedlivá čistota půl zdraví; Kdo je v jídle hltavý, škodí sobě na z.; Z. nej- větší dar na zemi. Sb. uč. Kdo všem na zdraví připíjí, sám svoje zabíjí. Us. Zdraví na všecko vystačí. Č. M Chudoba a čistota jest matka z. Exc. Ať péče neumoří, vždy z. podboří; Člověk pro z. všecko váží; Ne- střídmý člověk zdravím plýtvá. Us. Bž. Z. je poklad všech pokladů; Ostříhej česť z mládí a z. po starosť. Us. Hkš. Z. nad bohactví; Z. není penězi k zaplacení; Čer- vená tvář zdraví zář. Lb. První z., druhá krása, třetí bohactví; Čím vic za cudzé z. piješ, tím víc nemoci do seba leješ. Na Slov. Bern. Majíce z. máme všecko. Dobrá mysl půl z. Ros. Panská choroba ubohého zdraví (kde pán již v posteli, sluha ještě veselý). Koll. Čistota půl zdraví. D. Lepší z. nežli ctnosť, uprdni (ubžonkni) se, co budeš moct. Us. Pozbyl z. od častého : na zdraví (pitím)!; Z. hlava všeho; Co máš, ne tvoje, i z. na dvoje (nejisté); Z. od srdce a nemoc k srdci; Veselá mysl půl z. Č. Stran přísloví a pořekadel vz ještě: Kvapný, Lékárna, Mládí, Radosť, Slunce. — Z. = živobytí, das Leben. Komu zdravie, 316 komu drah životek. Rkk. Jestli by nás při z. zachovati nechtěli a vždy smrtí našich žádali. Biancof. Za svého z. Zlob., Šm. Svědkové jsou ještě na z. (na živě). Us. u Kolína. Sml. — Záv., Martim., Zlob. — Z. = pozdravení, der Gruss. Vstoupiv jim z. vzdal. Dal. Ukážiu jemu zdravie mé. Ž, Klem. (Anth. I. 3. vyd. 7.).

414189   Zdraví Svazek: 7 Strana: 1133
Zdraví. Cf. Slov. zdrav. I rač dáti pán Buoh nám se spolu šťastně a ve z. shle- dati. Arch. VII. 96. a j. často. Abychom se šťasně a ve z. shledali. Často v Arch. VII Daj ti pán Bůh z., každý praví, ale inači (jinač) myslí. Slez. Šd. Vinšuju vám ščestí zdraví, čtyry chlívky, žádné krávy a dvě ďúrky v nose — skončilo se (dět- ské říkadlo). Km. 1886. 639. — Z., das Heil. Ukážiu jemu zdravie mé, osteudam illi salutare meum, will ihm zeigen mein Heil. Ž. kl. Pozn. Tento příklad na konci článku vymaž. — Z. = ženské měsíčné. Když máš své zdraví (čmýru), hleď, ať nenastyd- neš. Us. Kšť.

414190   Zdraví Svazek: 8 Strana: 0507
Zdraví. Máme-li od čeho žíti a z., musíme a můžeme se vždy spokojiti. Exc. Ne mnoho z. svému prospěl pro mokrý korbel a pěknou skleničku. Borb. 133. Komu slouží z., červené má tváře, silou jest muž pravý atd. Vz Bráb. Vrch. 19.

414191   Zdraví Svazek: 9 Strana: 0402
Zdraví. Bez zdravia hohatstvie nič; Zdravia, chleba, viac netreba; Zdravia, pria- telóv nedosť; Z. chybí, všetko chybí; Zdravie jedno, chorob sto; Len z., iné ujde; Z. je to najlepšie; Z. má, všetko má; Z. mu dušu na- háňa; Z. mu kypí; Z. najväščí dar; Z. prvé, krása druhé, veno třetí. Slov. Zát. Př. 378b. Sr. ib. 62., VI. odst. 2. Pověry o něm na Hořicku. Vz Hoř. 150.

414192   Zdraví Svazek: 10 Strana: 0527
Zdraví. Člověku je hej, když p. Bůh z. dá. Us. Kto iným na z. pripíja, svoje si zapíja. Rizn. 171. Nauka o trvalosti z. a života lidského, Biostatik.

414193   Zdravica Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravica, zdravice, e, f. = přípitek na zdraví, der Toast (vyslov Tóst; doslovně: topinka). Dch., Šd., Ssk. Z-ci pronésti. Dch. Z-ca podarená. Na Slov. Phld. III. 2. 115. Zdraviciam a štrngu pohárov nebylo konca a kraja. Syt. Táb. 323.

414194   Zdravíček Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravíček (zdráv) půjčoval (říká ten, kdo vrací věc vypůjčenou). V Krknš. Kb.

414195   Zdravíčko Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravíčko, a, n., vz Zdraví

414196   Zdravíčkovati koho Svazek: 10 Strana: 0527
Zdravíčkovati koho = sladce pozdravo- vati. Nár. list. 1897. č. 320.

414197   Zdravíchovatelský. Z Svazek: 10 Strana: 0527
Zdravíchovatelský. Z. jednání, diae- tetica. Presl v Kroku I. a. 14. (1821. ).

414198   Zdravínek Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravínek, nku, m., ambrožka, odon- tites, das Zahnkraut. Z. červený, o. rubra. Vz Kstp. 1154., S. N., Čl. Kv. 246., FB. 59., Slb. 307. Na mor. Val. Vck.

414199   Zdravistý Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravistý = zdravý. Slov. Phľd. III. 1. 16.

414200   Zdraviště Svazek: 5 Strana: 0418
Zdraviště, ě, n. = zdraví. Na Slov. Plk. Zdravištä ako zdravištä, ale chlebištä. Zátur.

414201   Zdraviště Svazek: 9 Strana: 0402
Zdraviště a chlebiště. Zát. Př X. 214.

414202   Zdraviti Svazek: 5 Strana: 0418
Zdraviti, il, en, ení, zdravovati = zdravým činiti, gesund machen. Ros. V každej ne- moci tvory božie z. Slov. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. Umíráme a zdravíme se při císařově milosti, sterben und genesen. Pal. Děj. IV. 2. 59. Ten Mathiáš mnohé zdraviv, mnohé liudi hřiechóv zbaviv, posadil je v božiem lóně. Výb. II. 3. — Z. = pozdravovati, grüssen. Nrd., Vk., Us. u Rožmit. Z. ně- koho a vítati. Hdk. C. 13. A kde kdo ji vítá, zdraví postarožně. Pokr. Z hor 153. Davy nadšené ji zdraví. Čch. Dg. 702. — jak. On své vůdce po vojensku s úklonou tak zdraví. Kká. Td. 332 — Poznam. Dle Brs. 243., Pdg. II. 443. a Brt. S. 3. vyd. 196. ve druhém významu lépe: pozdravo- vati.

414203   Zdraviti Svazek: 7 Strana: 1133
Zdraviti = zdravým činiti. Ž. kl. Ex. 21. 22., Leg. o 52 apošt. 72. — Z. koho = pozdraviti. Lepší toto. Brt.

414204   Zdraviti Svazek: 9 Strana: 0402
Zdraviti = uzdravovati. — koho čím. suchým chlebem Har. I. 46.

414205   Zdravkání Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravkání, n. = zdravice. Na Slov. Šumely spevy, štrngy a z. Sldk. Mart. 40. Pohářík k z. Hdk. C. 248.

414206   Zdravkati Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravkati. Z-li si do noci. Koll. Zp. I. 247.

414207   Zdravkati, zdravkovati si s kým Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravkati, zdravkovati si s kým = na zdraví píti, Gesundheit trinken. Na Slov. Koll., Němc. Svat. Páni zostali sarni zabá- vajúc sa a zdravkajúc si. Klčk. Zb. III. 101. Budeme si z. (připíjeti, toastiren, Gesund- heit trinken). Sl. ps. Šf. II. 158. Z-li mu páni. Pokr. Z hor. 174. Len sa to, vraj, taká utešená vóňa rozľahla po celom svete, že si ľudia nestačili ani zdravkať, čo sa jim tak veľmi kýchalo. Mt. S. I. 79. — kde odkud proč. V tvojom temeni z me- dených pohárov zdravkávalo sa ku pocte templárov. Č. Čt. I. 193.

414208   Zdravkovati Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravkovati, vz Zdravkati.

414209   Zdravní Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravní, Sanitäts-. Rk

414210   Zdrávník Svazek: 5 Strana: 0418
Zdrávník, a, m. = strávník, Der Kost- gänger. Cf. Zdrava. Us. ve východ. Čech. Kal., Brnt.

414211   Zdravník Svazek: 10 Strana: 0527
Zdravník, u, m., rostl. Vezmi brotanu a z Lék. B. 201b.

414212   Zdrávnouti Svazek: 5 Strana: 0418
Zdrávnouti, vnul a vl, utí = pozdravo- vati se, genesen. Padla hráz, tvrz klesla, nemoc zdravia. Sš. Stt. 179.

414213   Zdrávo Svazek: 5 Strana: 0418
Zdrávo, gesund. Hanba je utekať, ale zdravo (praví šelma). Poř. Zatur.

414214   Zdravobytí Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravobytí, n. = zdraví. Slov. Bern.

414215   Zdravodajný Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravodajný = zdravodatný. Šm.

414216   Zdravodárný Svazek: 7 Strana: 1400
Zdravodárný, Gesundheit spendend. Z. voda. Pušk. 232.

414217   Zdravodatný Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravodatný,gesundheitsspendend. Dch.

414218   Zdravodyšný Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravodyšný, Gesundheit athmend Šm.

414219   Zdravohojitelný Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravohojitelný, heilend. Z. lázeň. Mus. 1880. 565.

414220   Zdravohojitelný Svazek: 7 Strana: 1400
Zdravohojitelný, Gesundheit spendenu. Z. studánka. 1731. Mus. 1892. 525.

414221   Zdravokrevnosť Svazek: 10 Strana: 0527
Zdravokrevnosť, i, f., euaemia. Ktt.

414222   Zdravomyslnosť Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravomyslnosť, i, í. = střídmomysl- nosť, skromnomyslnosť, skromnosť, střízli- vosť. Sš. I. 123.

414223   Zdravonohý Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravonohý, gesunde Füsse habend. Lpř. Slov. I. 95.

414224   Zdravonosný Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravonosný, gesundheitbringend. Dch., Vinař.

414225   Zdravosloví Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravosloví, n. = zdravověda, nauka pojednávající o způsobu, jakým nejlépe možno zdraví zachovati, die Gesundheits- lehre. S. N.

414226   Zdravosoudný Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravosoudný, richtig urtheilend. Z. člověk. Koll. Zp. II. 491.

414227   Zdravosť Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravosť, i, f., zdravota = zdraví, die Gesundheit. Z. těla, duše. Měst. bož. Vy- svědčení, policie z-ty; v příčině z-ty; zření k obecné z-tě. J. tr. Z ta duševní. Dk. P. 166., Mus. 1880. 136. Pocit síly a z-ty za- jisté jest příjemný; Ten člověk je plný zdravoty, až překypuje zdravotou. Hš. Na- rodil se na rybách. To bývá znamení z-ty. Kos. v Km. — Z. = prospěšnosť, die Heil- samkeit, Nützlichkeit. Z. bylin. D.

414228   Zdravostvovati Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravostvovati, gegrüsst sein. Slov. Tu celý rákoš plným hrdlom volá: Sláva! žij! zdravostvuj! Sldk. 210. Zdravostvuj, Rolane, ctný! Ld. Z-stvuj môj kraju čarovný, môj kraju milený! Ppk. II.70. (I. 225.). — kde. Mustafa vďačný vzdychal na mohyle šepta- júc : Z-stvuj pri rajských pokáloch! Sldk. 152.

414229   Zdravota Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravota, y, f., vz Zdravosť.

414230   Zdravotář Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravotář, e, m. = lékař. Slov. N. Hlsk. I. 175.

414231   Zdravotna Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravotna, y, f., die Sanitätsanstalt. Na Slov. Ssk.

414232   Zdravotnětechnický Svazek: 10 Strana: 0527
Zdravotnětechnický závod. Nár. list. 1903. 31. 16.

414233   Zdravotní Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravotní, Gesundheits-, Sanitäts-, Wohl- fahrts-, hygienisch, Salubritäts-, gesundheit- lich. Z. čokolada, Techn., správa, policie, vysvědčení, protokol, záležitosť, J. tr., zá- kon, poměry, služba. Čs. lék. Stav z. pana správce jest uspokojivý (nemocnému správci vede se dobře). Šb. Z. vzduch, voda, víno (ku zdraví sloužící). Pk. Z. dozorce, stav, rada, ohledy, kazajka, ústav, úřad. Dch., záloha, die Sanitätsreserve, sbor, pravidlo, vůz, přídavek, setnina, Čsk., osoba, kordon, kommisse, statistika, vlak, Nz. lk., poměry, služba, okres, závada, opatření, Us., Pdl , látky, souvozí, Train. Čsk. Z. zálohy po- třeb lékařských, Sanitätsmaterialreserve. S. N. XI. 57. Z. slovník vydávají od r. 1885. doktorové Chodounský a Thomayer.

414234   Zdravotnický Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravotnický = zdravotní. Z. sbor (sbor zdravotníků, zdravotní), setnina, četa, S. N. XI. 95., výlohy atd.

414235   Zdravotnický. Z Svazek: 10 Strana: 0527
Zdravotnický. Z. rada m.: zdravotní, Sanitätsrath. Věst. XII. 93.

414236   Zdravotnictví Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravotnictví, n., das Sanitätswesen, die Gesundheitspflege. Z. vojenské, vz více v S. N., Vlšk. 455. Z. školné, die Schul- hygiene, Nz. lk., živnostnické, Gewerbe- Hygiene. Sl. les.

414237   Zdravotnictví Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravotnictví v Čech. Vz Ott. VI 121. nn. Z. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 179. nn., 197. nn.

414238   Zdravotnictvo Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravotnictvo, a, n., die Sanitätstruppe. Z. ošetřuje nemocné a raněné a rozděleno jest na 23 zdravotnických čet. Vz více v Čsk. I. 5. 35.

414239   Zdravotník Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravotník, a, m., Sanitätsmann, m. Čerm.

414240   Zdravotnosť Svazek: 10 Strana: 0527
Zdravotnosť, i, f. Z. vody. Sr. Nezdra- votnosť.

414241   Zdravoučký Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravoučký, hübsch gesund. Špň.

414242   Zdravoúdý Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravoúdý, mit gesunden Gliedern. Pal. Rdh. I. 433.

414243   Zdravounký Svazek: 10 Strana: 0527
Zdravounký = zdravý. Rgl.

414244   Zdravověda Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravověda, y, f., die Gesundheitslehre, Hygiene. Vz Zdravosloví.

414245   Zdravověda Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravověda. Vz Mus. 1863. 294., 346., Tf. Mtc. 164., 165.

414246   Zdravovědák Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravovědák, a, m., s příhanou, Diätetiks- krämer. Dch.

414247   Zdravozdravý Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravozdravý, kerngesund. Dch.

414248   Zdravoznalství Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravoznalství, n., Gesundheitskunde.

414249   Zdravstvovať Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravstvovať = zdraviti. Slov. Czm. 110. Cf. Zdravostvovať.

414250   Zdravšký Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravšký = zdravulký. Slov. Rr. Sb.

414251   Zdravulký Svazek: 5 Strana: 0418
Zdravulký = velmi zdravý, sehr gesund. Na mor. Val. Brt., Vck.

414252   Zdravunký Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravunký = zdravulký. Slov. Rr. Sb.

414253   Zdravý Svazek: 5 Strana: 0419
Zdravý; -zdráv, a, o; kompar. zdravější, na Slov. zdravší. Strbul. si-dravt. Vz Gb. Hl. 28. Koř. zdru (býti silným) — zdráv. Bž. 31. Z. = čerstvý, ne nemocný (o živočichu a rostlině), gesund. Málo, nehrubě z.; téměř nikdy není zdráv; zdravého učiniti. V. Z. člověk, tělo, úd. Dokud jsme zdraví a čerství. Sych. Z. člověk, zvíře, strom. Pk. Pozdravujíce jiné říkáme : Bohdej zdráv byl (zdrávi byli). Bůh dej zdravu býti. Pass. S Bohem zdrávi byli. Zdráv buď. Spi zdráv. Zdráv buď král! Zdráv spal. Zdrávi spali; zdrav vstal, nosil, chodil, jedl: zdrávi vstali atd. Zdráv při- cházel, bratře. Br. Aby přišli s ním zdrávi to stráviť. Dbš. Obyč. 15. Na zdrávi buctě, kmotre. Na Slov. (nář. hron.). Šd. Buďte zdravý otec a dobre sa majte. Odpověď: Choďte zdraví s Bohom!; Idem do sveta svoje štěstia hľadať; zdrávi sa tedy majte!; Zvolala: Zdrávi tuná buďte. Dbš. Sl. pov. I. 31., 46., 351. A keď nedáte, majte sa zdrávy; ,No, dobre že sa tu majte, zdrávi že ostávajte', dí odcházející, jemuž se od- povídá: Lenže zdrávi, s pánem Bohem idite, choďte. Dbš. Obyč. 14., 40. Zdraví ostávajte, milí hospodári. Mt. S. I. 179. Buoh daj zdráv byl. Arch. III. 393. Zdrávi požili, zažili. Nič si z toho nerob, keď si zdravý; Čo nič mať nebudeme, len aby sme boli zdraví; Všetko to pán Boh po- môže, len abysme boli z-ví. Slov. Zátur. Jaký Pomahej Bůh, taký Bohdej zdráv. Prov. na Slov. Zdrávas Maria (pozdrav; za- čátek modlitby; zdrávas, u, m. Vz Zdrávas). Zdrav sedral! Zdráv byl. Č. Bohdej zdráv byl, pane kmotře. Zk. Zdrávi vzkazovali. Sami zdrávi byli (odpovídají tomu, kdo ně- koho vzkazuje pozdravovať). Us. Šd. Zdrávi povídali (že mu hráli na varhany. Říkají, když řeči nevěří). Us. Kšá. Z. zuby, Us., oko. Mj. Zdráv se prošel; Zdráv, Vašku, tancoval (říkají tomu, kdo maje někde ně- jakou pořízenou špatně pochodil). Na Zlín- sku. Brt. Co dělají děti? Jsou zdrávy, mají se k světu a na umření ani pomyšlení. Us. Zdráv užil (i ironicky). Us. Wtr. Ani z. člověk toho bídného nápoje nesnese; Kdo je zdráv, ani neví, co má; S tím tělem je kříž, když zdrávo není; Stálé zdraví!; Zdráv (se zdravou kůží) vyváznouti. Us. Dch. On nedbá, veď mu je kôn zdravý (jen má-li koně zdravého). Č. Čt. II. 56. Prišla na druhý den, sadla si mu konča hlavy a ani ,dobrý deň', ani ,zdraví buďte' neriekla, len tieto slová po trikrát opakovala: Vstaň hore !; Zdrávy buďte vtáčatká, všetky dobré bôžatká! Zdráva Živa Živena, matka naše milená. Phld. IV. 39., 469. A ešče nepo- viedal: Ostávajte zdravi (ještě se neloučil, nedal: s pánem Bohem)! Sl. ps. 98. Ej, klinček, klinček, fialočka, odpadla's mi, milá, od srdiečka; ja za tebou vädnem ako trava, ostaň, moje milá, ostaň zdrava; Cesta, milá cesta, či ťa skoro prejdem? Frajerečka moja, či fa zdravú najdem? Zdravu ju ty najdeš, neverí ťa dočkať, zažiadalo sa jej tvoje líčka bozkať. Sl. spv. I. 11., 18. Čo by koza neskácala, keď má štyri nôžky ; čo by dievča netančilo, keď ma zdravé nôžky! Ib. IV. 152. Sestřičky, družičky, ostávajte zdravy, už mi snímať idú zlatú partu s hlavy; Keď ochodil milý z dvora, vyťal krížik do javora a pod krížik čtyry slova: Milá moja, ostaň zdravá! Btt. Sp. 17., 171. Bohdaj zdráv pojčil. NB. Tč. 238. By zdráv jsa dobře se měl, přálť bych; Abych já právě zdráv byl, říci nemohu. Žer. 313., 348. Ale vie Buoh, že často, zdrávi jsúc, chcem viece slúžiti světu než Bohu. Št. Kn. š. 9. Jidáš řka: Zdráv mistře! políbením zradil mistra; Viera tvá tě zdrávu učinila; Jest-li zdráv a nemá zbožie, chudoba ho nuzí; jest-li bohat, zbožie ho mučí. Hus I. 261., II. 402., III. 109. Dnes snad chodíš zdráv a jasen a v jutře budeš snad uhašen. Alx. V. 1869. (HP. 45.). Zdravý dnes, zejtra kdes. Us. Dch. Jedno shnilé jablko nakazí mnoho zdravých. Prov. Šd. Zdravý nemocnému nevěří. Č. M. Ten mlad jest, kdo zdráv, ten bohat, kde bez viny, ten vesel, kdo si hlavy neláme a s Bohem se těší. Bž., Hkš. Snadno jest zdravému raditi nemocnému. Šd. Nemocných se ptávají, zdravým dávají. Tč. Jak chceš zdravý býť, musíš zdržánlivě žíť. Na Slov. Tč. Nepotřebují zdraví lékaře. Dokud člověk zdráv i voda mu sladka. Us. Bž. Mladý — zdravý. Mor. Šd. Kdo je do 30 roků nie zdravý, do 40 nie múdry, do 50 nie bohatý, potom už nech sa neufá. Poř. Zátur. Zdravý nemoci a nemocný smrti se naděj. Prov. Tč. Stran přísloví vz ještě: Holka, Krev. — od čeho. Jak si zdráva od pána Boha, co bědákáš? Mor. Brt. Ode všeho malomocenství zdráv budeš. Pass. — Lk. — čím. Není žádným neduhem ne- zdráv. Lk. -- kde (jak): v srdci. Lk. Před vámi (jsú) zdrávi u plnosti. Hus III. 168. Mohliby ten lístok na pošte prečítať; ne- budem, nebudem, nebudem ti písať. Ale ťa pozdravím od chmáry na hore, aby si zdravý bol v tom šírom tábore. Čjk. 49. Kdo zdráv jest na těle, čist na duši. Anth. Jir. I. 112. Člověk na těle zdravý. Hr. rk. 53. Jeden měštěnín jsa zdráv na životě učinil poru- čenstvie své poslednie vuole. Arch. I. 398. Co platno člověku, když bude na těle krásný a zdravý a na duši hřiechem malomocný? Hus II. 43. Čím lidé jsou rozkošnější, tím obecně jsú na těle i na duši nezdravější. Ib. II. 387. Co mu po kostele, když je zdráv na těle (pokud se mu dobře darí, nedbá o pána Boha). Prov. slez. Šd. — nač: na oči i na uši z. Ler. Z. na ruku. Jir. Anth. II. 2. vyd. 355. -- kdy. Jsem v svém ži- votě zdráv. Výb. I. 250. Bude člověk v bla- hoslavenstvie tak zdravý v mocech, jako v ráji jest byl. Hus II. 337. — jak. Z. jako buk (vz Tělo), Č., jako bor, jako ryba ve vodě. Us. Z. jako řípa, jako Rus, Dch., jako syslice, Sá., jako hlohyně, Sá., jako rys, jako cveček, jako křen, jako ořech (strom), jako fík, Brt., jako lipa. Lipa I. 25. Zdravý, len tak kvitne. Zátur. Rastie rovno jako svrčina a zdravo jako ryba. Mt. S. I. 94. Posud byli tatíček zdrávi jako kříček na mezi. Sk. — Z, o jiných věcech, gesund, ganz, unverdorben, unversehrt. Z. kmen. Aký to zdravej chuti mok podáva nám réva vinná! Zátur. — Z. = celý, neporušený. Zdravého smyslu. V. Není zdravého roz- 316* umu. Ros. Není při zdravém rozumu. Kom. Z. rada (dobrá). Troj. Z. učení. Br. V zdravé paměti něco zachovati. Reš. Z. kniha (ne- závadná). U Žamb. Dbv. Z. rozum, úsudek, četba, Us., vtip. Šml. I. 47. Z. kůže. Šp. Nenechal na něm z-ho chloupku, er liess kein gutes Haar an ihm; Pivo zdravé lék, nezdravé jed. Dch. Rozumem zdráva's byla. Lpř. Z. soudnosť. Stč. Zmp. 71. Apoštol má před očima zdravou přírodu lidskou. Sš. II. 135. Z. náhled, Osv. I. 157., humor, satira. Mus. 1880. 10., 159., 367. To jí ještě za z-ho života poručila; A to jich otec pravil za z-ho života, že jich opatřil. NB. Tč. 196., 199. Čeho na mně žádáte, jest věc veliká i požaduje z-ho uvážení. Pal. Děj. IV. 2. 505. Dal mu to za zdravého rozumu. Pref. 17. Pro lepšie svědomie svú jsem vlastnie pečeť přivěsil k tomuto listu s dobrým rozmyslem a zdravým životem; S dobrým rozmyslem a s přátel svých zdravú radú udělali sme smlúvu; Že mu byl řekl za z-ho života. Arch. III. 283., IV. 243., 367. Ktož ostojí, buď jeho hlava zdráva. Dal. 145. Za zdravého života něco prodati. 1478. List. hrad. Tč. Člověk bez mozku, bez roz- umu a z-ho soudu; Někteří za zdravého života sobě hroby připravovali; Což i roz- umu z-mu odpírá. BR. II. 22. a., 381. a., 802. b. Tu mi slíbil p. Beneš za svého bratra za z-ho života i po jeho životě vy- vaditi mě i mé erby; Za svého z-ho života toho žádnému ve dsky nevložila. Půh. I. 133., 201. (288., 381., II. 543.). Od myslí nepravých nečekej rad zdravých. Us. Bž. Za zdravého života dobře činiti, po smrti času nebude. Prov. — kde: na mysli. Smrž. Nová soustava vojenská, zdravá ve svých základech. Osv. I. 343. Zdravá duše v z-vém těle. Us. Třeba chaloupka dřevěná, jen když v ní srdce zdrávo. Šd. exc. — v čem. Tresciž je přísně, ať jsou zdraví (stál) u víře. Har. Kdo má trpké mravy, není v mravech zdravý. Mor. Tč. Ten je pekný, kdo je v čnosti též i v mravoch zdravý. Slov. Tč. Aby cierkev sv. v svých syniech byla zdráva. Hus II. 339. — Z. = zdraví jevící, gesund. Z. barva tváři. Us. Z. chrapot, Hrts., stolice (vyprázdnění břicha). Us. — Z. = ke zdraví sloužící, hojitelný, gesund, heilsam, dienlich. Z. povětří, V., pokrm. Ros. Varuj se příliš zdravých krmí, dobrých lidí a velikého štěstí. Prov. To je zdravé! Odpověď: Koho nic nebolí. Us. Šd. Kde je větrno, tam je zdrávo. Na Ostrav. Tč. Čo je iným zdrávo, to buď aj nám právo. Na Slov. Tč. Ostatně je vám zdrávo, že jste poznali. Sá. Co jednomu právo, i druhému zdrávo, was dem Einen recht, ist dem Anderen billig. Us. Dch. Z. pod- nebí. Lpř. J. Bude to tvé duši zdrávo. Smil. Zdravý vzduch boží duch. Na Mor. Šd. Pravda peprná, ale zdravá. Šd. exc. — Z toho viděti, že mylné jest mínění těch, již píší: ,Chybně: z. vzduch, voda, víno ve smyslu zdravoty dodávající; zde má státi: zdravotný'. — k čemu. To jest z. k jídlu. Sych. — komu. (Ta práva) nejsú Čechom zdráva. 15. stol. — Z. voda, heiliges Brün- del, koupel u Koryčan; Rosenthal, ves u Uhřic; něm. Zdrawawoda, myslivna u Mor- kovic na Mor.; samota u Starých Hvězdlic, Gesundwasser.

414254   Zdravý Svazek: 7 Strana: 1133
Zdravý. Cf. Mkl. Etym. 49. a. Abych nebyl zdráv (kleje se žid). Wtr. Byste se dobře měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Arch. VIL 92. a J. Buďte tu zdrávi jak na lukách trávy. Šml. — na čem: na duši skrze křest. Výb. 1.933. — čím. Ani kterým neduhem nezdráv. Št. — jak: jako zoun. Čce. Tkč. Z. jako stará vrba (nezdravý). Rr. MBš. — Z. = neporu- šený atd. Z. zásady, Pdl., soud. Ottersd.

414255   Zdravý Svazek: 7 Strana: 1400
Zdravý. Nejsem na zdraví zdráv. Arch. XI. 130.

414256   Zdravý Svazek: 8 Strana: 0507
Zdravý. Cf. Gb. H. ml. I. 32. Je zdráv jako ryba v řece. Šml. VII. 61. — nač. Na nohy špatně zdravý. Kat. z Žer. I. 109. — na čem. (Ten lotr) nenie na jeho (své) osobě zdráv. Arch. XIV. 284.

414257   Zdravý Svazek: 9 Strana: 0402
Zdravý. Z. jak (vz ještě): ako Turek, ako zrubec. Zát. Př. 63a. Z. ako stará vřba; Z. ľahko radí; Z. nemocnému neverí; Z. všetko přenese. Zát. Př. 378b., 62. nn. Buďte tu zdrávi, jak na lukách trávy. Šml. IX. 52. Kdo chce zdráv býti: Nermuť se mnoho, ne- pečuj, jakž můžeš, hněvu se zpěčuj, pí málo, skrovně večeřej, za stolem dlouho nesedej, nespi ve dne, nedrž vody (moče), ani větry, ujdeš škody. Nár. sbor. 1900 185. Buď vesel, pokoj zachovej, v mírné střídmosti se chovej. Ib. 191. Ať se z toho místa zdravej nehnu, není-li tomu tak. Us. Hoř. 124. Člověk zdravý, boháč pravý. Mus. ol. 1898 203. — več. Zdráv jsi v slezenu, v iatry. Maš. ruk. 42b. — kde: v srdci. Ib (Mus. fil. 1898. 210. ).

414258   Zdravý Svazek: 10 Strana: 0527
Zdravý. Byl z. na obě oči. 1512. Arch. XIX. 148. — jak. Z. jako struk. Vlasť. I. 237. Z. jako chren. Phľd. XXIII. 600. Jsme z daru pána Boha zdrávi. Zvon VI. 42. Nepovedel ani: Buďte zdrávi (neporoučel se). Phľd. XXIV. 342.

414259   Zdravý jak Svazek: 10 Strana: 0680
Zdravý jak: jako výlupek, lusk, struk. Brt. Sl.

414260   Zdraž Svazek: 5 Strana: 0420
Zdraž, e, f. = žlábek, die Rinne, der Lauf. Z. v šindeli (vz Stružince, Struh), Us., z. kladky, NA. IV. 216., provazová, der Seillauf. Šp. Z. u tkadlce = žlábek, do něhož se prut vkládá. Hk. — Vz Pramen.

414261   Zdráža Svazek: 5 Strana: 0420
Zdráža, e, f. = zdražení, drahota, die Vertheuerung, Theuerung. Je to z., nelze toho koupiť. Slez. Šd.

414262   Zdražati Svazek: 5 Strana: 0420
Zdražati = zdražiti, vertheuern ; se = zdráhati se, spröde thun, sich weigern. Na Ostrav. Tč.

414263   Zdráždění Svazek: 5 Strana: 0420
Zdráždění, n., vz Zdrážditi.

414264   Zdráždění Svazek: 8 Strana: 0507
Zdráždění. Z. smrkového pletiva pochá- zející od mladých mšic. Čl. Zrůd. 24.

414265   Zdrážděný Svazek: 5 Strana: 0420
Zdrážděný; -ěn, a, o, gereizt. — čím: žádostí. Troj.

414266   Zdrážditi Svazek: 5 Strana: 0420
Zdrážditi, zdráždi, il, ěn, ění = rozšká- dliti, rozhněvati, auf-, anreizen. — koho: V., Br., Ros. Zdráždíš-li psa, vrčí. Kom. Petr sv. uťav Malchovi ucho ještě je více z-dil. BR. II. 182 b. — koho na koho: nepřítele na sebe. Br. — V. — koho k če- mu: k boji. Troj. — koho kde: v hra- diech. Ž. wit. 105. 16. — koho čím. Us. Tč. — aby. Zdráždili nás, abychom se do hry dali. Sych.

414267   Zdrážditi koho proti komu Svazek: 7 Strana: 1133
Zdrážditi koho proti komu. Výb. II. 1321.

414268   Zdráždlivý Svazek: 5 Strana: 0420
Zdráždlivý = popudlivý, reizbar. Ros.

414269   Zdražení Svazek: 5 Strana: 0420
Zdražení, n., die Vertheuerung. Z. obilí, Us.. chleba, masa. Us. Dch.

414270   Zdrážení Svazek: 5 Strana: 0420
Zdrážení, n., die Reizung, Erhitzung. — Z., der Anfall einer Krankheit. Na Slov. Bern.

414271   Zdražený Svazek: 5 Strana: 0420
Zdražený; -en, a, o, vertheuert. Z. chléb, maso. Us.

414272   Zdražeti Svazek: 5 Strana: 0420
Zdražeti, el, ení, theuer werden.

414273   Zdráží Svazek: 5 Strana: 0420
Zdráží = v ceně asi, tak draho as, bei- läufig im Werthe. Bylo to zdráží desíti zla- tých (v ceně 10 zl.) Us. —Z. = dráže, theuerer. Což dále ten dům z. jest (oč jest dražší). Záp. měst. 1447. Zlatá koruna, kteráž by znamenitého pokladu z. byla Biancof. 112.

414274   Zdražil Svazek: 5 Strana: 0420
Zdražil, a, m., osob. jm. Šd.

414275   Zdražiti Svazek: 5 Strana: 0420
Zdražiti, zdraž, že (íc), il, en, ení; zdra- žívati, zdražovati, theuer machen, vertheu- ern. — co. On zdražuje obilí. Ros , Reš. — co čím. Kamení velikými penězi z. Jel. — co, se jak. Vše o polovičku z. Us. Tč. Nad míru jsou se v díle svém nasadili a z-li. Prm. IV. 123. Díla podlé své vůle a libosti z. Er. — se. Koupě se zdražuje. Reš. Potraviny se zdražily. Ddk. VII. 30. — se čím, s čím. On se s tím velice zdra- žuje. Us. na Mor. Šd. Král český přijímá, kohož muož, slyšav od krále uherského vý- pověď příměřie a tím sú se také pěší z-li. Pal. Děj. V. 1. 129. — kdy. Při velkém návalu zdražováno bývá všechno a všude. Sb. vel. I. 75.

414276   Zdražiti Svazek: 5 Strana: 0420
Zdražiti, il, en, ení, aufreizen. Slov. Bern.

414277   Zdražívati Svazek: 5 Strana: 0420
Zdražívati, vz Zdražiti.

414278   Zdrážnění Svazek: 5 Strana: 0420
Zdrážnění, n. = zdrážení. Slov. Bern.

414279   Zdrážniti Svazek: 5 Strana: 0420
Zdrážniti = zdrážiti. Slov. Bern.

414280   Zdražovací Svazek: 5 Strana: 0420
Zdražovací prodej = dražba, die Auk- tion. Nz.

414281   Zdražovati Svazek: 5 Strana: 0420
Zdražovati, vz Zdražiti.

414282   Zdrbati Svazek: 5 Strana: 0420
Zdrbati; zdrbnouti, bnul a bl, ut, utí — drbáním strhnouti, herabkratzen. V. — si co: neštovici. Ros. — koho. Ta nemoc ho zdrbala (zkřesala, seslabila ! Sych. — od- kud. Zdrbal si strup z rány. Us. Tč. — co komu. Neštovice mi celou tvář z-ly. Us. Tč. — si o kom = pomluviti ho. U Král. Hrad. Kšť.

414283   Zdrcení Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrcení, n. (vz Zdrtiti), die Zermalmung.

414284   Zdrcený Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrcený; -en, a, o, zermalmt, vz Zdrtiti. — čím: žitím. Osv. V. 635. Stal jsem zdr- cen bolem. Kká. Td. 58.

414285   Zdrcka Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrcka, y, f. = zrcadélko. U Domžl. Jrsk.

414286   Zdrcka Svazek: 8 Strana: 0507
Zdrcka. Z-ky na kloboucích, Glaszierath. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 411. (Jrsk.).

414287   Zdrcnouti se Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrcnouti se, cnul a cl, ut, utí = sra- ziti se, zusammenstossen. — se s kým. Us. — Z. se = sraziti se, gerinnen. Mléko se zdrclo. Us. u N. Kdyně. Rgl.

414288   Zdrcnouti se Svazek: 7 Strana: 1133
Zdrcnouti se = opiti se. Us. Kšť.

414289   Zdrcovati Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrcovati, vz Zdrtiti.

414290   Zdrcující Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrcující, zermalmend, niederschlagend, vernichtend. Z. zpráva, pohled, slova, rána osudu, Us. Pdl., síla, Vlč., kritika. Mus. 1880. 517. Z. odsouzení ústavácké politiky. Tě. ex. Události stranu svou zdrcující kladl až do doby Přemysla Otakara. Ddk. IV. 210.

414291   Zdrejchnouti Svazek: 9 Strana: 0402
Zdrejchnouti. Kovář má koni dvě nohy z. a ohledati a (potom) podkovy udělati. 1669. Mtc. 1898. 398.

414292   Zdrepeneť Svazek: 8 Strana: 0507
Zdrepeneť = zlenivěti, státi se nehybným, nečinným. Slov. Kal. S. 213.

414293   Zdrha Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrha, y, f. = tvrdá věc, etwas Hartes. Maso tvrdé jako z. Na mor. Val. Vck. — Z., y, m. a f. = ničema, ein Taugenichts. Ib. Vck.

414294   Zdrhadlo Svazek: 9 Strana: 0403
Zdrhadlo, a, n. = kúsok šatky na čištěni nasmolené dratve. Sbor. slov. III. 32.

414295   Zdrhák Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrhák, u, m. = zdrzok. Slov. Ssk.

414296   Zdrhák Svazek: 9 Strana: 0403
Zdrhák, u, zdržek, žku, m Jím ševci dratve zdrhují. Slov. Mus. 1848. II. 336.

414297   Zdrhať Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrhať. Švec zdŕha dratvu zdržkem = přetahuje dratev hadrem, aby srovnal smůlu, aby zdrhl silné vrstvy smůly. Čes. 1. XI. 434. Sr. Zdrhnouti.

414298   Zdrhati Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrhati, vz Zdrhnouti.

414299   Zdrhati Svazek: 9 Strana: 0403
Zdrhati, zdrhnouti. Nezdruhuji tě (ne- srážím) chceš-li se tam podívati. Sá. Povíd. 316. Z. po. Chč. S. I. 176.

414300   Zdrhlík Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrhlík, u, m. = ostrá zavírka kola, scharfer Hemmschuh, Radschuh. Šmd., Čsk.

414301   Zdrhnouti Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrhnouti, va Zdrbati.

414302   Zdrhnouti Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrhnouti, hnul a hl, ut, utí; zdrhati = sdrhnouti, drhna sraziti, smeknouti, abstrei- fen; stržiti, einstreichen, gewinnen; zadrh- nouti, schnüren, einengen; se = opiti se, sich Berauschen. — co. Zdrhl (stržil) on hezké peníze. Ros. Klasy zdrhovati (se sto- jatého obilí). Us. Šd. Odtiaľ, kde slávy našej kolíska, zdvihla kríž, zdrhla pohana. Sldk. 47. — co odkud: listí s ratolesti, D., s prutu, Čern., špínu s hrnce (smýti). Us. — co kam: v těsná pravidla (zadrh- nouti). Div. z ochot. — se. Hřmělo, až se okna zdrhaly. Na Ostrav. Tč. — co komu. Až se mu někdy hodí zdrhnout Němci kličku. Kká. Td. 227. — se z čeho = vymluviti, vykroutiti se, sich ausreden, herauswinden, durchhauen. To je takový člověk, ze všeho se zdrhne. Na mor. Val. Vck. — koho = vytlouci mu, durchprügeln. U Příbora na Mor. Mtl. — Z. = utéci, davonlaufen, schnell laufen, sich aus dem Staube machen. Mor. Vck., Kčr., Vck., Tč., Mtl. Zdrhnul, než sme přišli. Tč. Sdrhej (utíkej). Šd. Hle, jak zdrhá! Viděls? Ten zdrhal, tak se za ním prášilo! Zdrhl. Šd. Včera byli doma a dneska už zdrhli. Us. Šd. — kudy s čím. Zdrhali sme dolů grúněm s tabákem. Sš. P. 536.

414303   Zdrhnouti Svazek: 8 Strana: 0507
Zdrhnouti. Už zdrhl = utekl (z domova). Heršpice. Rous.

414304   Zdrhnouti co Svazek: 7 Strana: 1133
Zdrhnouti co. Přísnosť censury ho (spis) umaluje a zdrhuje. Jg. — se = sraziti se. Sukno se zdrhlo. Us. místy. Rgl. Zdrhati se = zdráhati se. V Chodsku. List. fil. 1891. 35.

414305   Zdrhnutí Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrhnutí, n., die Abstreifung. Vz Zdrh- nouti.

414306   Zdrhnutý Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrhnutý; -ut, a, o, abgestreift. Vz Zdrhnouti. — Z. = opilý, betrunken. Us. Ntk., Vrů.

414307   Zdrhování Svazek: 8 Strana: 0507
Zdrhování látky při šití. Čes. 1. VI. 280.

414308   Zdrhovati Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrhovati = zdržovati, authalten. Vš., Us. u Turn.

414309   Zdrhovky Svazek: 9 Strana: 0403
Zdrhovky, vz Zdržky.

414310   Zdrchaný Svazek: 5 Strana: 0421
Zdrchaný; -án, a, o, zerzaust, verfitzt, verworren. Z. niti. — Z. = zdrhnutý, opilý, betrunken. Byli všichni z-ní. Us. Kšť.

414311   Zdrchati Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrchati = rozčechrati, smásti, zerzausen, verwirren. — co komu: vlasy, Us., slámu, niti. D. — čím: vlasy rukou. — koho zač za vlasy, zausen. — se = opiti se, sich be- trinken. Z-li se tak, že neznali světa. Us. Kšť.

414312   Zdriapati Svazek: 5 Strana: 0422
Zdriapati = zdrápati. Na Slov. Dbš.

414313   Zdrkotati Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrkotati, klappern. Zuby z-ly. Phld. III. 1. 27. — Z., erzittern. — kde. Jak sem začala tancovať, tak pode mnou nohy z-ly. Us. Šd.

414314   Zdrmati Svazek: 7 Strana: 1133
Zdrmati. I dochytil ho za pôdlohy chvist, zdrmal, aby skoro dal. Slov. Phľd. V. 71. 518

414315   Zdrmiti Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrmiti, il, en, ení, zdrmovati = zdr- moliti. Slov. — co jak. Ty padnuvše pod koleso máš právo ležať, kým ťa beh strmý cvalom letiacich na prach nezdrmí. L. Ku- báni.

414316   Zdrmoliti Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrmoliti, il, en, ení = zdrtiti, rozměl- niti, zmačkati, zermalmen, zerquetschen. — co, Ros., čím: rukou. -- co komu: hlavu, rütteln, schütteln. Na Ostrav. Tč. — Z. = tahati, zausen. — koho zač: za vlasy. Na Ostrav. Tč. — Z. = splésti, verwirren, ver- fitzen. — co. Všecko zdrmolíš, že ti není rozuměti, co chceš. Us. Kšť.

414317   Zdrnělý Svazek: 7 Strana: 1134
Zdrnělý. Z. ottomanská porta počne sa rúcať. Slov. N. Hlsk. I- 248. — Tóth. B. 52.

414318   Zdrnovatělý Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrnovatělý = v drn nashromážděný n. p. listy lodyhy, caespitosus, rasig. Rst. 523.

414319   Zdrobek Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrobek, vz Drobek.

414320   Zdrobení Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrobení, n., die Zermalmung, Zerbröcke- lung, Zerschmetterung. Bern. Vz Zdobiti.

414321   Zdrobený Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrobený; -en, a, o, zermalmt, zerbrök- kelt. Vz Zdrobiti. (Sotva) chladný z-né lá- mať mráz prestane kosti. Hol. 90. Z. kámen. Kom.

414322   Zdrobilý Svazek: 7 Strana: 1134
Zdrobilý. Pečivo malé a z-lé. Wtr. Obr. II. 259.

414323   Zdrobiti Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrobiti, zdrob, il, en, ení; zdrobovati, verkleinern, zerbröckeln, zermalmen. — co (jak): na kusy. V. Z. hlas, in Triller auf- lösen. Dch. Z. koláč, zerbröckeln, brök- kelnd aufessen. Na Ostrav. Tč. — koho. Dovoľte mi pri tomto vašom ohni trochu sa obhriať, lebo ma nočnia zima celkom z-la, už venkoncom ďalej nevládzem. Dbš. Sl. pov. I. 139. Z-la ho zima, beutelte, rüt- telte (semlela ho). Na Mor. a Slov. Vck., Šd. — se komu kde. Dal sem to do kapsy a všecko se mně tam z-lo (rozdrobilo). Us. Šd.

414324   Zdrobna Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrobna = drobně, klein, brockenweise, in kleinen Stücken. Z. krájeti, kráčeti. Bibl. Z. zdrobí, že nemá z čeho, arme Leute kochen mit Wasser. Us. Tč.

414325   Zdrobněle Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrobněle, verkleinert. Nebo i tak z. a pěstěně se tu jméno to čte. Sš. I. 145.

414326   Zdrobnělina Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrobnělina, y, f., die Verkleinerung. — Z. = zdrobnělé slovo, diminutivum, das Ver- kleinerungswort. Pk. v Km. Tvoříce z-ny dloužíme aneb zkracujeme kmenové i kon- cové samohlásky: čas — čásek, dar — dárek, hrad — hrádek, chlad — chládek, mrak — mráček, hovado — hovádko, buk — bůček, kot — kůtek, most — můstek, hora — hůrka, slovo — slůvko, lože — lůžko; brus — brou- sek, chlup — chloupek, sud — soudek, chuť — choutka, chalupa — chaloupka, ucho — ouško; buben — bubínek, dno — dénko; čep — čípek, jelen — jelínek, pla- men — plamínek, řeka — říčka, tělo — tílko; břicho — bříško, hřib — hříbek, list — lístek, kniha — knížka; jazyk — jazýček, lysa — lýska, postel — postýlka. Vz více v Pk. Pr. 25., Jméno. Tráva — travička, kráva — kravička, bouda - budka, houba — hubka atd. Vz Skrácení. Slov. III. 383. a., Bž. 23. Z-ny tvořené přípo- nami: -ek, -ka, -ko, -ec, -eček, -ečka, -ečko, -ena, -enka, -ina, -inka, -ík, -íček, -ice, -ička, -ičko-, -íčko. Vz Bž. 235. a jednotlivé tyto přípony. O z-nách místních jmen cf. Km. 1884. 199. I ve z-né jmen osad znamenáme někdejší jejich pustosť. Vz tamtéž.

414327   Zdrobnělina Svazek: 7 Strana: 1134
Zdrobnělina. Z-lin užívá lid na Mor. a) o některých svatých a jejich sochách neb obrazích: Sv. Josefek, Floriánek, Te- rezka, Pambúček, Pámbíček. b) Na sesilně- nou záporu. Nemám ani chútečky na jídlo. Nemáme ani otrusinky. Brt. D. Vz násl.

414328   Zdrobnělka Svazek: 7 Strana: 1134
Zdrobnělka, y, f. = zdrobnělina. Šd.

414329   Zdrobnělosť Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrobnělosť, i, f., deminutio, die Ver- kleinerung. Nz , Ssk.

414330   Zdrobnělosť Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrobnělosť. Pocit tělesné z- sti, Micro- manie. Ktt. Z. jména v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 114.

414331   Zdrobnělý Svazek: 5 Strana: 0422
Zdrobnělý, verkleinert, klein. Z. forma názvu. Tč. Z. slovo, vz Zdrobnělina, Jméno. Z. slova druhého stupně, subdiminutiva: strom — stromek — stromeček, dům — domek — domeček. Nz.

414332   Zdrobnělý Svazek: 7 Strana: 1134
Zdrobnělý. Tvoření jmen z-lých vz v Brt. D. 149., 153., Gb. Ml. I. 54. nn., II. 185., Km. 1883. 291. Z. slovesa. Vz Brt. D. 259., časoslovo Z. subst. a adj. Vz D. Lhrg. 48. nn., 75. nn. Z. slova měnívají ráda rod: smrček — smrčka, došek — doška, řádek — řádka, muchoplašek — muchoplaška, žabec — žabka. BPk. Z. slova dodávají řeči srdečnosti. Brt. Ruk. 99.

414333   Zdrobnělý Svazek: 7 Strana: 1400
Zdrobnělý. Tvoření jmen z-lých a zhru- bělých u Dol. Brtch. Vz List fil. 1893. 115. nn.

414334   Zdrobnělý Svazek: 9 Strana: 0403
Zdrobnělý. Z. slova na Hořicku. Vz Hoř. 83. Vz Programm učit. ústavu v Kutné Hoře na r. 1897. (Sr. List. fil. 1897. 478. ). Z. tvary na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 226.

414335   Zdrobnělý Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrobnělý. O z-lých slovech v čes. řeči. Vz progr. učitel. ústavu v Kutné Hoře za r. 1897.

414336   Zdrobnění Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrobnění, n., die Verkleinerung. Nz.

414337   Zdrobněnka Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrobněnka, zdrobňovačka, y, f., druh hádanky.

414338   Zdrobněný Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrobněný; -ěn, a, o, verkleinert.

414339   Zdrobněti Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrobněti, ějí, ěl, ění, klein werden. — več. V útlé svrasklí postavy zdrobněli (ďáblové). Ráj. Zakotvený koráb ve člunek zdrobněl. Tč. exc.

414340   Zdrobniti Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrobniti, il, ěn, ění; zdrobňovati = zdrobiti, klein machen, verkleinern.

414341   Zdrobňovací Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrobňovací = zmenšovací, zdrobnělý. Z. slovo. Vz Zdrobnělý. Nz.

414342   Zdrobňovací Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrobňovací. Stroj hlínu z-cí. Vz KP. IX. 95. nn,

414343   Zdrobňování Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrobňování hrnčířské a cihlářské hlíny. Vz KP. IX. 94. nn.

414344   Zdrobňující Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrobňující, verkleinernd. Z. buben, die Brechtrommel bei der Pulvererzeugung. Čsk.

414345   Zdrohnúť Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrohnúť, umfallen, ausrutschen. Slov. Ssk.

414346   Zdrochnút Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrochnút, vz Zdrohnúť, Hrochnouti. Na Slov. Daj mi, čo Nie tvoje, lebo hneď zdroch- neš. Mt. S. 1. 114. Šibenec odtrhol sa mu od váhy a hlava zkotúlala sa na jednu stranu a tělo odkveclo na druhú, len tak zdrochlo. Dbš. Sl. pov. IV. 63. — s čím kam. Od- trhla sa mu hlava a tam ten zdrochnul so všetkým dolu. 1b. IV. 63.

414347   Zdroj Svazek: 5 Strana: 0423
Zdroj, e, m. = pramen, zřídlo, die Quelle. der Ursprung. Koř. ri = řinouti, stupň. roj, z(d)roj. Gb. Hl. 144., Úv. 29., Bž. 49. — Ráj. Krok., Č., Sedl. Z. Heronův. Vz KP. II. 87., 109. Z. tepla, Stč. Zmp. 501., teplový, Kk. Fys. 90., svitu, Des Schimmers Quell, Dch., práce, ZČ. I. 255 , usedavý, intermittirender Brunnen, Mj. 129., galvanický, ZČ., krve, blaha. Čch. Bs. 72., 96. Bůh, všeho bytí z. Čch. Bs. 89. Z mého štěstí. Hdk. Hlavní z. dějin uherských této doby, Jan z Thu- rocze. Ddk. IV. 123. Nejpřednějším zdrojem světla jest slunce. Kk. Skloniti témě před věčným zdrojem. Dch. By v ocean své lásky zdroje srdcí lidských sved. Vrch. Jako Bůh jest zdrojem všeho bytí, tak jest pramenem všeho dobra. Sš. Mr. 45.

414348   Zdroj Svazek: 7 Strana: 1134
Zdroj. Mkl. Etym. 278.

414349   Zdroj Svazek: 8 Strana: 0507
Zdroj. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 72.

414350   Zdrojezpyt Svazek: 7 Strana: 1134
Zdrojezpyt, u, m., Acrotismus, m. Rk.

414351   Zdrojitý. Z Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrojitý. Z. Arkadie. Msn. Hym. 65.

414352   Zdrojmistr Svazek: 7 Strana: 1134
Zdrojmistr, a, n., Brunnenmeistr, m. Rk.

414353   Zdrojnice Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrojnice, e, f. = zdrojná žíla. Rk.

414354   Zdrojník Svazek: 8 Strana: 0507
Zdrojník, a, m., crenitis, brouk. Z. tečko- rýhý, c. punctatostriatus. Vz Klim. 113.

414355   Zdrojnivka Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrojnivka, y, f., fontinalis. Rostl. I. 272.

414356   Zdrojný Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrojný. Z. žíla (tepna), die Arterie. Osv. I. 625. Z. krev, das Arterienblut. Rk.

414357   Zdrojný. Z Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrojný. Z. či arterialní krev. Sr. Srdeč- nice. Ott. XXIII. 996.

414358   Zdrojobýl Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrojobýl, u, m., phytocrene, rostl. Z. velikánský, p. gigantea. Vz Rstp. 773.

414359   Zdrojovec Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrojovec, vce, m., gammarus, kývoš. Krok. II. 245.

414360   Zdrojovka Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrojovka, y, f., montia, die Montie, rostl. Z obecná, m. fontana Vz Rstp. 650., Čl. Kv. 305., Slb. 563. Z. trojřadová, fonti- nalis antipyretica, druh mechu. Let. Mt. S. VIII. 2. 17. Vz Zdrojůvka.

414361   Zdrojovník Svazek: 8 Strana: 0507
Zdrojovník, u, m. = potočka (rostl.). Slov. Kal. S. 213.

414362   Zdrojůvka Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrojůvka, y, f., fontinalis, das Quellen- mos8. Z. trojřadová, f. antipyretica. Vz Rstp. 1801., Zdrojovka.

414363   Zdromaštiti Svazek: 8 Strana: 0507
Zdromaštiti = roztříštiti. Dva štíty na lidi se překotily a co postihly, všecko pobily, zdromaštily, zdávily; Ohavně zbiti, ztlačeni, podáveni a zdromažděni sou. Noviny nešťastné z Hory Kutny (1590.). (Ant. Truhlář.)

414364   Zdropati Svazek: 5 Strana: 0423
Zdropati = zdrápati. Na Ostrav. Tč.

414365   Zdropocený Svazek: 9 Strana: 0403
Zdropocený = rozbitý. Vytažena (ze šachty) z-na. Dač. II. 127.

414366   Zdroponiti Svazek: 5 Strana: 0423
Zdroponiti = zdrobiti. Plk.

414367   Zdrov Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrov, sanius (inter lapides). Rozk. P. 97. Sr. Sdrov.

414368   Zdrovna Svazek: 8 Strana: 0507
Zdrovna = zrovna, d vsuto. Vz zdr. Dšk. Jihč. I. 15., Gb. H. ml. I. 408

414369   Zdrozda Svazek: 8 Strana: 0507
Zdrozda, y, f. = drozd. Chod. Gb. H. ml. I. 496.

414370   Zdrpat Svazek: 7 Strana: 1134
Zdrpat, vz Zdrpnouti. Slez. Šd.

414371   Zdrpnouti Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrpnouti, pnul a pl, utí, abkratzen. — abs. Zdrpnul = umřel. U Místka. Škd. — co: strup. Ib.

414372   Zdrsnatělý Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrsnatělý = zdrsnělý, rauh geworden. Rostl.

414373   Zdrsnatění Svazek: 7 Strana: 1134
Zdrsnatění, n., das Rauhwerden, die Ex- asperation.

414374   Zdrsnatěti Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrsnatěti, ěl, ění, rauh werden. Vus.

414375   Zdrsnatiti Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrsnatiti, il, ěn, ění, rauh machen. Vus.

414376   Zdrsnělý Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrsnělý, vz Zdrsnatělý.

414377   Zdrsněti Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrsněti;, ěl, ění = zdrsnatěti. — kde. Kůra na prutě z-la. Us. Tč.

414378   Zdrsniti Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrsniti, il, ěn, ění, zdrsňovati = zdrsna- titi. Ros.

414379   Zdrtek Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrtek, tku, m., vz Zdrtky.

414380   Zdrtění Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrtění, n., vz Zdrtiti.

414381   Zdrtěný Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrtěný; -ěn, a, o = zdrcený, zerdrückt, zermalmt. Na Mor. a Slov. — jak. To je z-né na ohrabky (zlomené, porouchané). Mor. Šd.

414382   Zdrtiti Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrtiti, il, cen, ení; zdrcovati, zerdrücken, zermalmen, verkleinern, zerbröckeln, zer- reiben, zerschmettern, niederschmettern. — co : sůl, kámen, suchý chléb, Us., Tč., okovy, Vlč., pouta. Vrch. Závory a mříže mi snadno zdrtiť. Kká. Td. 300. -- koho. Dch. Nač by křísil osud, koho jednou zdrtí? Kyt. 1876. 87. — co, koho čím. Bouřka krupo- bitím osení z-la. Sych. On krokem zdrtí zmije. Vrch. Myth. I. 216. Kmen tíží svou ho zdrtil. Us. Pdl. Vždyť takového náhlou smrtí Horský vánek zdrtí. Hdk. C. 138. — co oč. Však svou ruku zdrtí o krumlov- skou skálu. Kká. 5. 117. — Cf. Sdrtiti.

414383   Zdrtiti co komu Svazek: 7 Strana: 1134
Zdrtiti co komu. Vrch.

414384   Zdrtky Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrtky, pl., m. = drmůlky, drobečky (v polívce), geriebener Teig in der Suppe. U Slavkovic na Mor. Knrz.

414385   Zdrůbek Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrůbek, bku, m. = odpadek dříví při sekání. Přinesli plnou nůši zdrůbků. Cf. Tříska. U Kut. Hory. Kál.

414386   Zdrušec Svazek: 7 Strana: 1134
Zdrušec, šce, m., urnus, bestia, zastr. Pršp. 21. 94.

414387   Zdrůvna Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrůvna, vz Zdrovna.

414388   Zdrúzgání Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrúzgání, n. = zdrcení. Vz Zdrúzgati.

414389   Zdrúzganý Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrúzganý; -án, a, o = zdrcený. Vz Zdrúzgati. Niesol som modlám záhubu, pod mlatom mojím z-né hrýzly zem im svätú. Sldk. Mart. 8. Pole krupobitím z-né. Mor. Vck.

414390   Zdrúzgati Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrúzgati = zdrtiti. Na Slov., Mor. a ve Slez. Šd. — co. Zdrúzga duch času naše okovy. Lipa II. 154. Ozrutný medveď valí sa chrastou, kde kročí, všetko zdrúzga. Dbš. Sl. pov. VII. 38. — koho. Jeho vojáci z-li nepriateľa. Dbš. Sl. pov. I. 278. Zima ho z-la (semlela, durchbeuteln). Mor. Tč., Šd. — co kde: mezi zuby. Slov. Tč. — co čím: jablko zuby. Tč. Bouřka krupobitím pole z-la. Mor. Vck.

414391   Združbiti koho Svazek: 10 Strana: 0527
Združbiti koho. Sá. XVII. 92.

414392   Združenosť Svazek: 7 Strana: 1134
Združenosť představ. Dk.

414393   Združený Svazek: 7 Strana: 1134
Združený. Z. formule, sloučeniny. Rm. I. 14., 19.

414394   Združený Svazek: 8 Strana: 0507
Združený. Z. stroj elektrický. KP. VIII. 103.

414395   Združiti Svazek: 5 Strana: 0423
Združiti, vz Sdružiti.

414396   Zdrvělosť Svazek: 7 Strana: 1134
Zdrvělosť, i, f. = bílá hniloba, Weiss- faule, f. Sl. les.

414397   Zdrvelý Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrvelý = zdrvený. Slov. Ssk.

414398   Zdrvené Svazek: 10 Strana: 0527
Zdrvené drevo = počínající trouchnivěti. Slov. Phľd. XXIV. 606.

414399   Zdrvení Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrvení, n., vz Zdrviti.

414400   Zdrvený Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrvený; -en, a, o, verholzt. — Z., starr, erstarrt. Z. zraky. Exc.

414401   Zdrvěti Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrvěti = zdřevěněti, zkřehnouti. Kolíky zdrvěly. Slov. Phld. IV. 54.

414402   Zdrviti Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrviti, il, en, ení, zdrvovati, holzig ma- chen. Cf. Zdřevěniti. — Z. = zdrtiti. — co, koho. Sem to písmo! Nech vidím ho a zdr- vím. Slov. Phld. IV. 232. Ten nežije v světě, kdo jich četu zdrví. Hdk. C. 27. — co, koho jak. Zdrvím ťa na kyslú plánku. Dbš. Obyč. 44.

414403   Zdrvovati Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrvovati, vz Zdrviti.

414404   Zdrýpati Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrýpati, zdrýpnouti =zdrápati, zdráp- noui. — co odkud: pupenec z haluzky. Na Ostrav. Tč.

414405   Zdrýpnouti Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrýpnouti, vz Zdrýpati.

414406   Zdrznouti Svazek: 5 Strana: 0423
Zdrznouti, sich erdreisten. Rk.

414407   Zdrž Svazek: 7 Strana: 1134
Zdrž, e, f. = brzda. Z. vlečná (sáňková), kotoučová; špalíčková, článková, pasová a kuželová. Vz KP. VI. 819.

414408   Zdrž Svazek: 8 Strana: 0507
Zdrž, zdrže, brzda, Bremse. Z. samočinná, automatische li, pásmová, Band-, souvislá či spojitá; continuirliche B., parní, Dampf-, sku- pinová, Gruppen-, ruční, Hand-, vzduchotla- ková, Luftdruck-, vřetenová, Spindel-, vaku- umová, Vacuum-; zdrže utáhnouti, Bremsen fest, zdrže popustiti, Bremsen los. Ptrl. 9.

414409   Zdrž Svazek: 9 Strana: 0403
Zdrž, e, f. Z. vodní = stavba, kterou se plavba lodí zvolňuje. Nár. list. 1897. č. 293. 2.

414410   Zdržadlo, a Svazek: 5 Strana: 0423
Zdržadlo, a, n., das Haltmittel, Aufhal- tungsmittel. Z. u zámku, die Zuhaltung. Pdl. Z-dla, pl., die Wasserwehr.

414411   Zdržák Svazek: 5 Strana: 0423
Zdržák, u, m , der Halter. Z. = řetěz u voje, kterým se vůz zdržuje, die Halt- kette. Mor. Knrz , Mtl. — Z. = ohlav, die Halfter. Na Slov. a Ostrav. Plk., Tč. — Z., die Sperrfeder am Zündnadelgewehr. Čsk.

414412   Zdržání Svazek: 5 Strana: 0424
Zdržání, n. = zdržení. Slov. Bern.

414413   Zdržanlivé Svazek: 5 Strana: 0424
Zdržanlivé, zurückhaltend, massig, ent- haltsam. Jak chceš zdravý býť, musíš z. žíť; Žij múdře a z. Slov. Tč.

414414   Zdržanlivosť Svazek: 5 Strana: 0424
Zdržanlivosť, i, f. = zdrženlivost, die Enthaltsamkeit. Na Mor. a Slov. Tč., Hdž. Čít. 119. Z. nechce bývať s žádnym masti- bruchom. Slov. Tč. Z. jest hlavní ctnosť. Mor. Tč.

414415   Zdržanlivý Svazek: 5 Strana: 0424
Zdržanlivý = zdrženlivý. Na Mor. a Slov.

414416   Zdržaný Svazek: 5 Strana: 0424
Zdržaný = zdržený. Slov. Bern.

414417   Zdržatel Svazek: 5 Strana: 0424
Zdržatel, e, m. = zdržitel. Slov. Bern.

414418   Zdržati Svazek: 5 Strana: 0424
Zdržati = zdržeti. Slov. Bern.

414419   Zdržávati Svazek: 5 Strana: 0424
Zdržávati = zdržovati. Slov. Bern.

414420   Zdržek Svazek: 9 Strana: 0403
Zdržek, vz předcbáz. Zdrhák.

414421   Zdržel Svazek: 5 Strana: 0424
Zdržel, e, f., die Häringsnase. Šp.

414422   Zdrželík Svazek: 5 Strana: 0424
Zdrželík, a, m., echinus, ryba, zastr. Aqu.

414423   Zdrželivě Svazek: 5 Strana: 0424
Zdrželivě, enthaltsam, zurückhaltend, reservirt. Z. se chovati. V., odpověděti. Dch. — Z. = s překážkou, mit Hinderniss. D.

414424   Zdrželivec Svazek: 5 Strana: 0424
Zdrželivec, vce, m., der Enthaltsame. Desolda.

414425   Zdrželivosť Svazek: 5 Strana: 0424
Zdrželivosť, i, f. = mírnosť, střídmosť, die Enthaltsamkeit, Enthaltung. Zdrželivosť = držení na uzdě všech žádostí, pochotí a chtíčů; různí se od mírnosti, že tamta již jako povaha došlá cíle a dokonalá z., tato ale ještě na potýčkách se chtíčemi nalezá se. Sš. II. 63. Se z-stí, mit Reserve; Dnové z-sti t. j. dnové postní v mírnějším smyslu, die Abstinenztage. Dch. Napomínaje k z-sti a úctě věcí svatých. Ddk. II. 124. Dar z-sti sobě daný měl. BR. II. 618. a. Z. od jídla a pití. V. — Kom. — Z. = čistota, die Keuschheit. O její nezdrželivosti a chlíp- nosti. V. — Kom. — Z. = držení něčeho, die Haltung, Erfüllung. Boč.

414426   Zdrželivý Svazek: 5 Strana: 0424
Zdrželivý = zdrženlivý, zdrživý, vz -avý = zdržující se od něčeho, střídmý, mírný, enthaltsam. Zdrželivého jazyka. V. Z. soud o něčem vynésti. Ndr. — od čeho: od cizího. Eus. Nezdrželivý od marnosti, od nesmírného pečování. Bart. 345. 18., 345. 20. — v čem: v jídle a pití. Bart. 345.17. V jednání a slovech studeně z-va byla. Sá. — Z. = čistotný, nehříšný, keusch. V. — Z. čeho = držící, zachovávající, haltend, erfüllend. Z. slibův, Kor., víry, V.; smluv nezdrželivý. Kom. Čechové jsou slibu a přípovědí svých z-ví. V. Nezdrželivý smluv a slibův. Bart. 345. 19.

414427   Zdržení Svazek: 5 Strana: 0424
Zdržení, zdržování, n., die Fassung, Er- haltung, Unterhaltung, Beibehaltung, Beo- bachtung, Zurück-, Aufhaltung, der Einhalt atd., vz Zdržeti. V. Nezdržení smluv. Cyr. Z. příměří neporušiti. Troj. Toho na z. (plnění) hrad kázali postaviti. Háj. Zavírka vozu jest k z. v příkrém sstupování vozu. Kom. Zdržování zlých lidí. Zlob. Tomu na jistotu a z. (Einhaltung) svou vlastní pečeť přivěsiti jsem kázal. Tov. 4., 130., Arch. II. 279., List. hrad. z r. 1479, Tě. Než nestalo-liby se smlouvě dosti, muož pohnáno býti z ne- zdržení smlouvy. Z. F. I. D. XXXIV.

414428   Zdržení Svazek: 10 Strana: 0680
Zdržení, n. Na cestě bylo z. v Přerově. Tk. Pam. II. 389.

414429   Zdrženlivě Svazek: 5 Strana: 0424
Zdrženlivě = zdrželivě. Z. se chovati. Dch.

414430   Zdrženlivosť Svazek: 5 Strana: 0424
Zdrženlivosť, i, f. = zdrželivosť. Pont. o stát., Nz. lk. Vladislav jevil z. všady, kde politika císařská měla se zřejmě osvědčovati; Biskup Jindřich, původce duchovenské z-sti. Ddk. III. 263, IV. 289. Dar z-sti, die Gabe der Enthaltsamkeit. BR. II. 551. b.

414431   Zdrženlivý Svazek: 5 Strana: 0424
Zdrženlivý = zdrželivý. Sych.

414432   Zdržený Svazek: 5 Strana: 0424
Zdržený; -en, a, o, abgehalten, zurück- gehalten; erhalten. Bern. Nezdržný, unauf- haltsam. Dch. Jiná jich všecka práva pó- honná a zdržaná vymazali. Arch. I. 392. — Vz Zdržeti.

414433   Zdržeti Svazek: 5 Strana: 0424
Zdržeti, zdrž, že (íc), el, en, ení; zdržo- vati, zdržívati, zdržovávati = sdržeti, zu- sammen-, beisammenhalten; obsahovati, ent- halten, fassen; zachovati, erhalten, aufrecht erhalten, unterhalten; v jistém stavu, v mezech držeti, chovati, halten, erhalten; plniti, držeti, halten, einhalten, erfüllen; zpět držeti, za- držeti, zastaviti, překaziti, auf-, an-, zurück-, einhalten; se = obmeškati se, zastaviti se, verweilen, sich aufhalten; na čas někde by- dleti, sich aufhalten; zachovati se, erhalten werden; obsaženu býti, enthalten sein; ode- příti si co, přemoci vlastní žádost, varovati se, meiden, sich enthalten. Jg. — abs. Co vyřkli, to aby bylo zdrženo. Půh. II. 172. — co, koho. Zdržuje ho stud. Jel. Město zdrželo útok jeho. Flav. Víru a slib z-ti (plniti). V., Br., Ros. Nemoc z. D. Něčí místo z, (zastávati). Arch. II. 434. Z. koho (zadržeti, aby nepadl). V. Z. výmínky, lhůtu, J. tr., nepřítele, Čsk., hru. Us. Bkř. Slíbil mi to z. Půh. II. 395. Pilířové stavení zdržují. BR. II. 862. a. Potřebné věci mají žádány býti od Boha, ne pokrmóv sladkosti, ale ty věci, kteréž tělce zdržievají (= udržují). Hus I. 331. Přísahu z. Hus I. 105. Toť jsem já zdržel. Ps. o záští. A protož slibujeme svou dobrou a čistou věrou kupitelům našim to všecko zdržeti a v celosti zachovati. Tov. 151. Statečná věc jest koho zdržovati, odejíť je statečnějšá. Slov. Tč. Z. hory (zachovati). Vys. Ten žalm proroctví o Mesiášovi zdržuje (obsahuje). Kom. Bůh nebe i země zdržuje (zachovává). V., Br. Z. smlouvu. Br. — co, koho, se kde (v čem, na čem, pod čím, za čím, při čem, po čem, u koho, mimo co). Řád ve světě z. (zachovati); vypově- děnec v místě vykázaném se zdržuje. Kom. Z. se v mezech, Jel., se ve službě. Har. Všecky v řádu zdržovati; mysl v mezech zřízených z.; ta kniha to vše v sobě zdržuje (obsahuje); to vše v tom trém se zdržuje (jest obsaženo). Br. Z. co v paměti; z. se v sobě, v okovech, v žalářích. V. Mnohá zvířata ve vodě se zdržují. Pt. Zdržovati se v hospodě. Ml. Ta zvířata na zemi se zdržují (žijí, bydlí). Pt. Mnohá zvířata pod zemi se zdržují. Pt. Zdržuje se po městech, po ostrovech. Har. Z. někoho v městě při sobě. V. Kdoby věc vypůjčenou za sebou zdržel. Er. Přísahu jsem vykonal toliko to opustiv, co proti slovu božímu a čistému učení křesťanskému v ní se zdržuje. Žer. F. 6. Zdržíte se u nás déle? Us. Šml. Dlouho mě tam z-li. Us. Všecko tvoje chování zdržuj pod dobrú ochranú; Pstruhové v čisté a skalisté vodě se zdržují; On se dlouho v městě zdržoval; Vždycky zdržuj od no- vinek jazyk za zubami; Kdo v dešti venku jest, venku se zdržuje, zmokne. Us. Tč., Km. Mnoho mimo dům se zdržoval, Hrts. Bojové z-li se v zemi české několik set let. Tk. Čch. 2. Z. se při dvoře; Opatření ta zdržovala ho doma. Ddk. III. 222., III. 158. To v tom psaní se zdržuje. Žer. 342. Lid vojenský až posavad v Budějovicích se zdržoval. Dač. I. 353. Cicero se tu (v Soluni) na svém vyhnanství zdržoval. Sš. II. 235. Mojžíš zdržoval se na Sinai hoře u hospo- dina. Sš. Sk. 6. Vojsko se tehdáž zdržovalo na pomezí uherském. Čr. A to ve 23 kapi- tolách pořád, totiž od 3.—26. zdržuje; To se v páté prosbě zdržuje (jest obsaženo); Zástupové ho hledali a u sebe z. chtěli; Podlé toho, že se tu všechny povinnosti k bližnímu zdržují; (Apoštol) byl by jej sám při sobě zdržel. BR. II. 3., 27. a., 215., 639. b., 739. — co komu. Kteří jim usta- vičně věrnosť zdrželi. V. Paklibychom toho všeho nebo na díle neučinili a kupitelům našim nezdrželi. Tov. 161. Len miernosť a zdržanlivosť zdržuje člověku zdravia. Hdž. Čít. 119. Než ty (práva a milosti) jim zdr- žány a zachovány úplně a docela mají býti; Za to maje, že jemu to zdrží, co sú jemu slíbili; A což sú nám okolní země slíbily, aby nám to zdržely. Arch. I. 200., II. 23., III. 419. Víry Bohu nezdrželi. BR. II. 56. a. — Br. — co, koho, se na čem (čím) Na sobě zdržeti (zadržeti, zatajiti). V. Aby tou poctivou lží měšťany své jako na uzdě zdržovali. V. — koho, se čeho. Zdržeti se skákání nemohli. Kom. L. 76. Zdržuje ho stud těch nepravostí. Jel. Nemohl se z. smíchu. Us. Šd. Z. se soudu. Us. Zdržovati se manželky (neobcovati s ní). Šmb. S. I. 408. Zdržuj se nápoje prudkého, mládenče, neb on zdraví tvoje porušuje. Kmp. Č. 134. Jednej veci sa zdržuj, mnohých sa na ráz nechytaj. Na Slov. Tč. — co, koho, se od čeho. Z. se od smíchu, od pláče, od slzí, od nepravostí, od lži, od hněvu, od mluvení, od jídla a pití. V. Aby se již dále takových věci Nedopouštěli, nýbrž se od toho zdržo- vali ; Nedostatkové, jenž jsou kverky až posavad od takového hor pavování z. mohli. Nar. o hor. a kov. Z. koho od čeho. Jel. Zdrž od něho ruku (nebij ho). Kom. Lid od zpoury z. Us. Tč. Tu nalezneš, od čoho sa máš zdržovať a co činiť svědčí. Na Slov. Tč. Když si mladý, zdržuj sa od vína. Na Slov. Tč. Či ho snad nouze od tažení do Moravy zdržela? Ddk. III. 108. Nemohl Jiří z. se od slz. Pal. Děj. IV. 1. 367. (III. 3. 265.). Zdrž se ot súdu, leč obě straně sly- šeti budeš. Vš. IX. 1. Ten ovšem zdrž sě od boje tělestného; Ktož pomní, že se ne- hodných věci dopustil, také má se od ně- kterých hodných věcí zdržeti; V neděli neb jiný den světiti, jest sě od hřiechu zdržeti ... Hus I. 167,, II. 90., 409. Z. se od marností. Chč. P. 141. a. — koho, co, se čím (v čem). Odplatami a pomstami v povinnosti koho z. Kom. Z. koho rukou, mocí. V Koně rukou v běhu. Us. Nedal se ničím z. v úmyslech svých. Ddk. II. 158. Loď osm dní zdržána byla větrem. Žer. 1591. Pokáním by se zdržel a v hřiechy zase nenavrátil. Hus II. 45. — se proč. j Nemohl se smíchy z. D. Kde té doby král německý pro pořízení věcí říše se zdržoval. Ddk. II. 226. A tedy potřeba i toho. co dovoleno jest, zdržovati se pro svědomí druha a pro nekladení mu žádného úrazu a pohoršení; Že snad tajně u apoštolů jiných ku poučení svému se zdržoval. Sš. II. 15., 16., I. 136. — co, se jak. Z. něco pohro- madě. V. A ty všecky věci slibujeme sobě z. ctně a věrně. Tov. 5. Prosíme, abyste nám v tom neráčili za zlé míti, neb jsme toho sebú nemohli zdržeti (překaziti). 1466. Smlouvy bez přerušení z. (plniti). Akt. m. Ferd. Zdrželo se dnes bez deště. Sych. Ten byl včera pořádně zdržen (opilý). V Kunv. Msk. Ďalej sa už nevedel zdržať a roztvoril zase tú knihu. Dbš. Sl. pov. I. 241. Připo- vídáme to všecko v celosti bez porušení z. a zachovati. Pam. Val. Meziř. 89. Týmž slovem všecky věci chová, živí a zdržuje. Kosmogr. 9. A. S velikou prací a prosbou někoho z. Arch. I. 44. Zdržím rád, co roz- kážeš. Arch. II. 422. Jeho mocí, aby naň sáhnouti nemohli, zdržáni byli. BR. II. 330. Abych vás aspoň tím způsobem při čisté pravdě zdržel. BR. II. 613. a. Když to na- plníš, tehdy všecky dřéve psané řeči lehce zdržíš. Hus. III. 128. — co s kým. Pakliby on i čeho i s námi nezdržel. Faukn 34. — co v čem. JMK., aby mohla budoucně český národ v pokoji z., to před se vzíti ráčil. Zř. F. I. A. I. K čomu kdo z malička zvykne, v tom sa vždycky zdržuje ; Jak sa ve spaní zdržuješ, prodáváš slobodu tělu k lenivosti. Na Slov. Tč. Šedouše držel v běhu. Kká. K sl. j. 173. Vyjeli proti nim ve smutku páni uherští, aniž v takové neobyčejné pro- měně od slzí z. se mohli. Pal. Děj. III. 3. 265. Nemohl jsem se v tom z., abych Vaš- nosti napomenouti neměl. Žer. 328. Vojsko n (v) pochodu z. Us. Cf. Z. co čím. — koho kam. Ty si pán nad vecmi sveta, zdržuj jich pod nohu. Na Slov. Tč. — koho při čem: při dobré míře (při dobré vůli). Us. Kdo chce pri pokoji s jinými obcovať, ten sa má pri dobrých mravoch všemožne zdržovať. Na. Slov. Tč. — co jak za koho. Kteréžto úmluvy svrchupsané my za nás i za naše budúcie slibujem ve všech kusiech ctně, věrně a neporušitelně z. a zachovati. List hrad. z r. 1447. Tč. — kdy. Jindřich zdržoval se té doby v Sasích; Svatopluk v mesíci říjnu na Litomyšli se zdržoval; Zdržel se v Řezně jen týden. Ddk. II. 392., 403., III 29. Před přibytím Fi- lippa zdržoval se ve stranách těch; Tudy Pavel sám všech učených blikter se při vyučování svém zdržoval; Že před poslá- ním listu tohoto apoštol po dvakráte u Galatů zdržoval se. Sš. Sk. 96.. I 156., II. 48. Kteráž nás, jako nějaká kotev bárku, v čas bouřky při Bohu zdržuje. !'.R. II. 754. b. V utrpení od rozkoši tělestné sě zdržujíce. Hus II. 87. — jak dlouho. Biskup ještě nějaký čas v Lombardii zdrcen byl; Slabý odpor nemohl ho na dél z.; Ta výprava ho bez mála za dvě léta mimo domov zdržela; Zdržoval se totiž papež za celý rok až do měsíce října v Segnech; V okolí nynějšího Berouna zdržel se sedm dní. Ddk. II. 337., 427., 438., III. 185., IV. 28. Patnáct dní, za kterých se Pavel v Jerusalemě zdržoval; An Petr na poušti u Jana se někdy ač ne- drahnou dobu zdržoval. Sš. II. 15., J. 34. Arciknížata rakouská až do sedmého kolena císařství římské na sobě zdržovali. Dač. I. 257. Však zdržoval-liby se tu na dlouze, dejte mu navěstí. Žer. 348. Z. se někde za dlouhý čas. V. — že. Sotva se zdržel, že na kněze nesáhl. V. — aby. Proto matka nepoložila jest v mysli, jakoby její prosbu neuslyšal, ale že hodně se zdržel, aby časem svým jejie prosbu naplnil. Hus II. 35. — aby-ne. Nemohu se z, abych hrozných soudů neměl ohlašovati. Br. Zdržte se, abyste jich utrhavě nepomlouvali. Flav. Nemohl se toho z., aby vám toho neoznámil. Háj. Kněz Prokop Veliký nemohl se z., aby ne- chopil se slova nápodobně; Stolice římska žeby Slezáky zdržovati měla, aby Neletěli do své záhuby. Pal. Děj. III. 3. 77., IV. 2. 323. Bázeň je zdržuje, aby k hřiechu ne- klopotali. Hus II. 8. Vz Brániti (konec), Zápor.

414434   Zdržeti co Svazek: 7 Strana: 1134
Zdržeti co. Domnění všechněch přijmiž, soud svůj zdržuj. Phľd. V. 205. Věci stvo- řené zdržuje a zachovává. Pož. 66. Z. svůj stav. Št. Kn. š. 125. — co kde. Tento rukopis řeči sv. otců v sobě zdržuje (ob- sahuje). Šf. III. 206. a j. — se od čeho: od krve vylití, Bart. 242., od skutku těles- ného; Z. se od ženy tělesným skutkem. Št. Kn. š. 70., 67.

414435   Zdržeti co jak Svazek: 8 Strana: 0507
Zdržeti co jak. Dobře zdržal přísahu. XIV. stol. Mus. 1893. 340. v. 63.

414436   Zdržiak Svazek: 7 Strana: 1134
Zdržiak, u, m. = zdržák. Slov. Phľd. II. 367.

414437   Zdržitel, zdržovatel Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržitel, zdržovatel, e, m., der Auf-, Ab-, Erhalter. Kom. Z., že múdře všecky věci drží; Aby z toho chválil stvořitele, z-le a zachovatele. Hus I. 85.

414438   Zdržitelka Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržitelka, zdržovatelka, y, f. Milosť nenie rodička zámutkův, ani zdržitelka (obsah) nectností. Biancof. 73.

414439   Zdrživosť Svazek: 5 Strana: 0426
Zdrživosť, i, f. = zdrželivosť. Zlob.

414440   Zdrživý Svazek: 5 Strana: 0426
Zdrživý = zdrželivý. Zlob.

414441   Zdržka Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržka, y, f. = zdržení. Zlob.

414442   Zdržky Svazek: 9 Strana: 0403
Zdržky, drhovky, f. = pápěrky. Sušice Kub. L. ť. 1900. 365.

414443   Zdržlivosť Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržlivosť, i, f., die Enthaltsamkeit, Tč.

414444   Zdržlivý Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržlivý, enthaltsam. Vz Zdržlivosť.

414445   Zdržnosť Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržnosť, i, f. = zdrželivosť. Veleš.

414446   Zdržný Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržný = zdrželivý. Veleš.

414447   Zdržok Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržok, žku, m., der Pechwisch. Slov. Ssk.

414448   Zdržovací Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržovací, zum Zurückhalten dienend. Z. válec. Techn.

414449   Zdržovadlo Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržovadlo, a, n. = zdržadlo.

414450   Zdržování Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržování, n., die Zurückhaltung. Z-ní v hudbě = retardace, die Retardation. Zv. Z. se, der Aufenthalt. J. tr. Místo pobytu, z. se, der Aufenthaltsort. J. tr. — Vz Zdr- žeti.

414451   Zdržovatel Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržovatel, vz Zdržitel.

414452   Zdržovatelka Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržovatelka, v z Zdržitelka.

414453   Zdržovati Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržovati, vz Zdržeti.

414454   Zdržovně Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržovně = zdrženlivě. Na Slov. Bern.

414455   Zdržovnosť Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržovnosť, i, f. = zdrženlivosť. Na Slov. Bern.

414456   Zdržovný Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržovný = zdrženlivý.

414457   Zdržunek Svazek: 5 Strana: 0426
Zdržunek, nku, m. = pobyt, der Auf- enthalt. Aby nemohli nikde v panství z-ku míti. Sl. let. IV. 138.

414458   Zdřadlo Svazek: 5 Strana: 0415
Zdřadlo, zřadlo, a, n. = zrcadlo, der Spiegel. U Frýdka. Tč.

414459   Zdřáti Svazek: 5 Strana: 0416
Zdřáti = zráti, reifen. Na Ostrav. Tč.

414460   Zdřejmý Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřejmý = zřejmý. Bž. 49.

414461   Zdřemkávať si Svazek: 7 Strana: 1133
Zdřemkávať si = podřimovati. Slov. Orl. IX. 77.

414462   Zdřeň Svazek: 10 Strana: 0527
Zdřeň = mřeň, mřínka (ryba). Rgl.

414463   Zdřený Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřený; en, a, o, gerieben, gestrichen. — čím: niť voskem z. Sal.

414464   Zdřetel Svazek: 8 Strana: 0507
Zdřetel m. zřetel, d vsuto. Us. ve vých. Cech. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 493.

414465   Zdřevělosť Svazek: 10 Strana: 0527
Zdřevělosť, i, f. Z. nohy. Zr. Leg. 73. Kdo mne to vzbouzí z mé z-sti? Zr. Strat. 303.

414466   Zdřevěnalosť Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevěnalosť, i, f. = tuhosť, zkřehlosť, ztrnutí, das Holzwerden, die Holzigkeit. D., Mus.

414467   Zdřevěnati Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevěnati, zu Holz, Holzig werden, starr werden, erstarren. — abs. Jak toho ne- přijmete, zdřevěnáte. Kld. II. 181. Řepa z-la. Us. Tč. Jeden zaťal, hned z kameňal, druhý zaťal, hned znal; Nerúhajte, ne- sekajte, zkámeňáte, zdřevěnáte. Sš. P. 42., 41. — komu proč. Že mu za ty rouhavé řeči jazyk nezdřevenal. Mor. Šd. — Vz Zdřevěněti.

414468   Zdřevěnati Svazek: 9 Strana: 0402
Zdřevěnati v V. 421. oprav v: Zdřevěnatěti.

414469   Zdřevěnělosť Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevěnělosť, i, f. = zdřevěnalosť. Z. mysli. Mus. 1880. 191.

414470   Zdřevěnělý Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevěnělý, holzig, zu Holz geworden, verholzt. Z. kořen, klouby, Byl., úd (ztuhlý), nohy. Us. Jg , Dch., Šp. Jak tyč by polknul, tak si kráčí z-lý. Kká. Td. 351.

414471   Zdřevěnění Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevěnění, n., die Verholzung, das Hol- zigwerden. Vz Zdřevěněti. — Z = ztuhnutí, ztrnutí, die Erstarrung, Steifheit, der Starr- krampf, Schlaf (eines Gliedes), die Klemme. Z. nohy, zubů (vyvstání). Ja. Z., nemoc koňská, když kůň nemůže polykati. Z. = nemoc kozí, dřevinka. Ja.

414472   Zdřevěněný Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevěněný; -ěn, a. o, zu Holz oder holzig geworden, verholzt. Z. řepa, kolník, ředkev. — Z , starr, erstarrt. Z. noha. Us.

414473   Zdřevěněti Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevěněti, ěl, ění, zu Holz o. holzig werden, verholzen. — abs. Řepa, kolník, ředkev z-la. — kdy. Řepa, kvaček na zimu zdřevění. Us. Tč. — Z. = ztuhnouti jako dřevo, erstarren, starr werden. Us. — abs. Ani slova viac nepovedal, akoby z-nel. Mt. S. I. 104. — kde: v nohách z. Pokr. Z hor. 185. — jak. Krhla zkameněla kamenným mramorem, Anna z-la zeleným javorem. Sl. ps. Šf. II. 39. Kupa skamenela meravým kameňom, ja som zdrevenela zeleným javo- rom. Sl. spv. I. 19. — čím: hrůzou a stra- chem. V. — komu. Zdřevěněly mi nohy, údy. Sych., Šd. — kdy. V štěstí všickni smyslové jeho ztupěli a jako zdřevěněli. V.

414474   Zdřevěniti Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevěniti, il, ěn, ění, zdřevěňovati, zu Holz machen, holzig machen. — Z., starr machen. — koho (tuhým jako dřevo uči- niti). Puch., Rk.

414475   Zdřevlý Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevlý = zdřevěnělý. Z. trupy (zmrt- vělé). Vký.

414476   Zdřevnatělosť Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevnatělosť, i, f. = zdřevěnalosť.

414477   Zdřevnatělý Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevnatělý = zdřevenělý. Z. buňka, Kk., ředkev, kolník. Us. Pdl.

414478   Zdřevnatění Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevnatění, n., das Verholzen. Z. ko- řenů = choroba rostlin, která v tom zaleží, že buněčné blány v pletivech, jež obyčejně jemnými zůstávají, neobyčejně ztloustnou. Pta.

414479   Zdřevnatěný Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevnatěný; -ěn, a, o, verholzt. — Z., erstarrt. Už sú z-né, ze kterých tak veľmi sa hojná, tak bezepríkladná štedrota ľála, ruky. Hol. 399.

414480   Zdřevnatěti Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřevnatěti, zdrevnatěti, holzig werden, verholzen. V., Šp , Dch. Řípa z-la. Us. Pdl. Byliny zdřevnatějí. Us. — Z., faserig, saft- los werden. — kdy. K jaru uzené maso vyschne a z-tí.

414481   Zdřez Svazek: 5 Strana: 0421
Zdřez, u, m. = střez. Us.

414482   Zdřídelník Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřídelník, u, m. = kaluže na loukách neb i potoky, které nezamrzají, proto že jejich voda teče ze zřídel, das Quellgewäs- ser. Na z-cích se zdržují divoké kachny. Na Ostrav. Tě.

414483   Zdřídelný Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřídelný, Quell-. Vz Zřídelný. Na Ostrav. Té.

414484   Zdřídlo Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřídlo, a, n. = zřídlo, die Quelle. Na Ostrav. Tč.

414485   Zdřímalosť Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřímalosť, i, f. = usnutí, der Schlum- mer. Puch.

414486   Zdřímalý Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřímalý = usnulý, eingeschlummert, schlummernd. Reš., Lom.

414487   Zdřímaly. Z Svazek: 10 Strana: 0527
Zdřímaly. Z. ospalosť církevních správců. 1592. Hrubý 166.

414488   Zdřímati Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřímati, mám a mi (zdřímu); zdřím- nouti, mnul a ml, utí = lehce usnouti, po- číti spáti, ein-, entschlummern; se = zdří- mati, schlummern. — abs. Rád bych trochu zdřímnul. Ros. Zdřímati vičkám svým ne- dám. Br. Zdřímají se. Br. Nejednó maměnka nejednó zdřímala, než oná dcerušce peřiny zchystala. Sš. P. 447. Moji zdriemli, moji sladko spia. Phld. III. 3. 209. Zdřiemachu se všecky i zesnuchu. ZN. Sv. Lucia s matkú u hrobu ostavši na modlitbách sě zdřímala. Pass. 43. — kde. Ocelku v ruce vzal, ohňa si rozkřesal. Tak sa uňho zhříval, až sa uňho zdřímal. Sš. P. 794. Z. v loktech ženy. Vrch. Pri vretienci zdriemala, neskoro sa zbadala, iba keď jej horela z ľanú biela kúdeľa. Čjk. 46. — si. Ani jsem si nezdřím. Us. Hnsk. — komu. Zdřímala mi noha = strnula. Na Ostrav. Tč. Seděl tak, až se mu konečně zdřímalo. Kld. II. 129., 140. — jak. Sladce z. Vlč. Zdriemne po stojačky. Slov. Mt. S. I. 181. — se kdy. Ať bych niekdy nezdřiemal se v smrti. Žal. 12.

414489   Zdřímavka Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřímavka, y, f. = dřímoty, der Schlum- mer. Ale tak na mne přišla z. Us. Kšk.

414490   Zdřímavý Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřímavý = kdo zdřímá, schläfrig; ne- dbalý, nachlässig. Br.

414491   Zdřímlý Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřímlý, eingeschlummert. Na Slov. Hol. 43.

414492   Zdřímnutí Svazek: 7 Strana: 1133
Zdřímnutí, n., das Schläfchen. Posp.

414493   Zdříně Svazek: 8 Strana: 0507
Zdříně, ě, f. = modřín. Us. Tkč.

414494   Zdříně Svazek: 10 Strana: 0527
Zdříně = modřín. Č. Třeb. Čes, 1. XI. 38.

414495   Zdřípaný Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřípaný; -án, a, o, zerrissen. Z. šat. Us. Z. člověk, zerlumpt. D.

414496   Zdřípati Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřípati = zedrati, potrhati, ver-, zer- reissen, zerfetzen. — co: šaty. D.

414497   Zdřískati Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřískati, vz Zdřízhati.

414498   Zdřískati Svazek: 7 Strana: 1133
Zdřískati. Sv. ruk. Al. 811.

414499   Zdřistati Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřistati = zklevetiti, einen Klatsch er- dichten. — co na koho. Na Ostrav. Tč.

414500   Zdříti Svazek: 8 Strana: 0507
Zdříti m. zříti. Vz zdr.

414501   Zdřízhaný Svazek: 8 Strana: 0507
Zdřízhaný = ztřískaný. Vz Gb. H. ml. I. 327. Kosti zlámané a z-né. Háj. Herb. 281. a.

414502   Zdřízhati Svazek: 5 Strana: 0422
Zdřízhati, zdřizhati, zdřískati = stří- skati, roztlouci, zdrobiti, rozraziti, zerschel- len, zerschmettern, zertrümmern. — co komu čím; ruce a nohy kolem. V. — proč. Všecko nářadí ze zlosti zdřizhal. Sych.

414503   Zdřoc Svazek: 9 Strana: 0403
Zdřoc, zdřaju = zráti. Slez. Lor. 81.

414504   Zdřoť Svazek: 5 Strana: 0423
Zdřoť — zřoť, zřaju, zřal = zráti, reifen. Na Ostrav. Té.

414505   Zdubasiť Svazek: 7 Strana: 1134
Zdubasiť. Zlapať a z. koho = zdepčiti? Slov. Phľd. X. 8.

414506   Zďubati Svazek: 5 Strana: 0426
Zďubati = zezobati, mit dem Schhabel zer-, aufpicken. — co, koho. Holubi všecku rež z-li; Vrány zajíca tak z-ly, až ho za- ďubaly. Us. Tč. Vz Zďobati.

414507   Zdubeněti Svazek: 9 Strana: 0403
Zdubeněti. Od strachu z. Nár. sbor II. 59.

414508   Zdubínati Svazek: 7 Strana: 1134
Zdubínati, vz Zdubněti.

414509   Zďubkaný Svazek: 5 Strana: 0426
Zďubkaný = zďobaný. Prk

414510   Zdůbkovati Svazek: 5 Strana: 0426
Zdůbkovati = zdůbky dělati, schnörkeln.

414511   Zdubněti Svazek: 5 Strana: 0426
Zdubněti, ěl, ění, vor Schrecken wie ein Baum sinnenlos dastehen. Na Slov. Ssk. Potom národy zdubnejú, čiahnu prstami do stojacích dúbkom vlasov. Sldk. Mart. 25.

414512   Zducmat co Svazek: 9 Strana: 0403
Zducmat co = zdrchati. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 56.

414513   Zducmatěti Svazek: 5 Strana: 0426
Zducmatěti, ěl, ění, zdužmatěti, dick, paustig werden. Zhrubl, ztučněl, zducmatěl. Bech.

414514   Zducněć po kim Svazek: 9 Strana: 0403
Zducněć po kim = okřiknouti koho. Slez. Lor. 81.

414515   Zdučno Svazek: 10 Strana: 0680
Zdučno = udatně. Val. Brt. Sl.

414516   Zdúdliti co kam Svazek: 9 Strana: 0403
Zdúdliti co kam. Zdúdlila hlavu do pliec. Phľd. 1897. 449.

414517   Zdúdolený Svazek: 10 Strana: 0527
Zdúdolený. Z. srsť (o koních) = schl- pená, odstávající. Slov. Phľd. XXIV. 606.

414518   Zduhl Svazek: 7 Strana: 1134
Zduhl, vz Zdluhl (dod.).

414519   Zduch Svazek: 5 Strana: 0426
Zduch, vz Vzduch.

414520   Zducha Svazek: 5 Strana: 0426
Zducha, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

414521   Zduchati Svazek: 5 Strana: 0426
Zduchati, zduchnouti, chnul a chl, ut, utí, anfachen. — co čím: oheň ducháním. Na Ostrav. Tč — Z. = sfouknouti, aus- blasen. — co čím. Dúfa, že on jedným zduchne slovom z poľa slávy všetkých chrabrých Ľachov. Zbr. Lžd. 185.

414522   Zduchmati Svazek: 5 Strana: 0426
Zduchmati, vz Duchmati. U Olom. Sd.

414523   Zduchněti Svazek: 8 Strana: 0507
Zduchněti. Když stěny k zemi přiléhající z-ly. Chod. NZ. II." 570.

414524   Zduchnouti Svazek: 5 Strana: 0426
Zduchnouti, vz Zduchati.

414525   Zduchovatělý Svazek: 8 Strana: 0580
Zduchovatělý. Z. příroda (oduševnená). Hanš. Neb. 23.

414526   Zduchovatěti Svazek: 5 Strana: 0426
Zduchovatěti, ěl, ění, vergeistigen. Šm.

414527   Zduchovatiti Svazek: 5 Strana: 0426
Zduchovatiti, il, ěn, ění, begeistigen. Šm.

414528   Zduchovice Svazek: 5 Strana: 0426
Zduchovice, dle Budějovice, Zduchowitz, ves v Příbramsku u Dobříše. Vz S. N., Tk. 1. 85., 417.

414529   Zduchovnělosť Svazek: 5 Strana: 0426
Zduchovnělosť, i, f., das Geistigge- wordensein.

414530   Zduchovnělý Svazek: 5 Strana: 0426
Zduchovnělý, vergeistigt, geistig gewor- den. K jakému cíli to podobenství z-lé apoštol na Galatské obrací? BR, II. 637.

414531   Zduchovněný Svazek: 5 Strana: 0426
Zduchovněný; -ěn, a, o, beseelt, belebt. Kom., Br.

414532   Zduchovněti Svazek: 5 Strana: 0426
Zduchovněti, ěl, ění, geistig werden. Us. Zduchovňuje i člověk suchodrsný. Phld. I. 3. 123.

414533   Zduchovniti Svazek: 5 Strana: 0426
Zduchovniti, il, ěn, ění, zduchovňovati, beseelen, beleben, geistig machen. Nz.

414534   Zduchovniti co Svazek: 8 Strana: 0507
Zduchovniti co. Chč. S. 263.

414535   Zduji Svazek: 5 Strana: 0426
Zduji, vz Zdouti.

414536   Zdůkazniti komu co Svazek: 10 Strana: 0527
Zdůkazniti komu co = dúkazy o něčem přesvědčiti. Smíš. 1905. 64.

414537   Zdůkladniti Svazek: 5 Strana: 0426
Zdůkladniti, il, ěn, ění; zdůkladňovati, begründen. Krok. -- co.

414538   Zdůkladňovati Svazek: 5 Strana: 0426
Zdůkladňovati, vz Zdůkladniti.

414539   Zdůl, zdůla, zdůlu, zdůly Svazek: 5 Strana: 0426
Zdůl, zdůla, zdůlu, zdůly = ze spodu nahoru, von unten hinauf. Vz Důl, Důla, Zdola. Ona pak již začala od zdůla bělati. Kld. II. 10.

414540   Zdůla Svazek: 5 Strana: 0426
Zdůla, vz Zdůl.

414541   Zdůle Svazek: 5 Strana: 0426
Zdůle, vz Zdoly.

414542   Zdůležitěti Svazek: 8 Strana: 0507
Zdůležitěti, wichtig werden. Světz. J 895. 379. b.

414543   Zdůlí, šp Svazek: 5 Strana: 0426
Zdůlí, šp. m.: zdola. Vz Zdůl.

414544   Zdůlka Svazek: 9 Strana: 0403
Zdůlka = zdola. Čes. 1. VIII. 275.

414545   Zdůlkovatěti Svazek: 5 Strana: 0426
Zdůlkovatěti, ěl, ění, blatternarbig wer- den. Ros.

414546   Zdůlkovati Svazek: 5 Strana: 0426
Zdůlkovati, Gruben, Grübchen machen, zergraben. — co: zemi. Um. les., čím: rýčem.

414547   Zdůlní Svazek: 9 Strana: 0403
Zdůlní, trať ve Žďársku. Př. star. V. 122.

414548   Zdulosť Svazek: 5 Strana: 0426
Zdulosť, i, f, die Aufgeschwollenheit, das Aufschwellen Z. vody.

414549   Zdulovati Svazek: 5 Strana: 0426
Zdulovati = prohledati, durchsuchen. Na Slov. — co (kde). Všetky skrieně z-la. Dbš. Sl. pov. I. 87. Z-li všetky kúty v zámku, ale nic nenašli. Dbš. Sl. pov. I. 72. Raz on odešiel na polovačku a ona z-la každý kútik v dome. Ib. I. 343.

414550   Zdůlu Svazek: 5 Strana: 0426
Zdůlu, vz Zdola, Zdůl.

414551   Zdůly Svazek: 5 Strana: 0426
Zdůly, vz Zdola, Zdůl.

414552   Zdulý Svazek: 5 Strana: 0426
Zdulý, schwellend, aufgeschwollen. Vz Zdouti. Z. vody. Br.

414553   Zdumalý Svazek: 5 Strana: 0426
Zdumalý. I v ležení zbudenom, z-lom bolo hluché mlčania a úžas. Na Slov. Ppk. II. 164.

414554   Zdumaný Svazek: 5 Strana: 0426
Zdumaný; -án, a, o, nachdenkend ge- worden? Z. čelo. Hdk.

414555   Zduměti Svazek: 5 Strana: 0426
Zduměti, ěl, ění, anschwellen? Z-li, zdu- řeli, utekli. Sš. Sk. 110.

414556   Zdumliti Svazek: 5 Strana: 0426
Zdumliti, il, en, ení = dupati, stampfen, herumspringen. U Místka. Mtl.

414557   Zdumněti Svazek: 5 Strana: 0427
Zdumněti, ěl, ění, ernst, finster werden ? — komu. A v tom tá jeho tvár jasná zdu- mnie, čelom mu prejde tôňava. Na Slov. Btt. Sp. 120.

414558   Zdumnívati se Svazek: 5 Strana: 0427
Zdumnívati se, vermuthen, denken, auf den Gedanken kommen. Na Ostrav. Tč. Cf. Domnívati se.

414559   Zduň Svazek: 5 Strana: 0427
Zduň, i, f. = Zdounek. Půh. III. Na Zduni.

414560   Zdunčať Svazek: 9 Strana: 0403
Zdunčať = zduněti Zrútil sa, len tak zem pod ním zdunčala. Zát. Př. 235b.

414561   Zdunčati Svazek: 7 Strana: 1134
Zdunčati = zdundžati. Slov. Sb. sl. ps. I. 132.

414562   Zdundžati Svazek: 5 Strana: 0427
Zdundžati = zduněti, zaduněti. Na Slov. Lapil som ju za uši, hodil som ju o bralo, len tak pod nou zdundžalo. Chlpk. Sp 125.

414563   Zduněk Svazek: 7 Strana: 1134
Zduněk, ňka, m. = krně, malý. Lib. NZ I. 548

414564   Zduněti Svazek: 5 Strana: 0427
Zduněti, ěl, ění, ertönen, erdröhnen. — komu kam. Vopred Slovák kráča pešky: Vystúp sa z cesty! zdunie mu v uši. Pozde! L. Kubáni. Vz Zdupotati.

414565   Zduniť Svazek: 8 Strana: 0507
Zduniť = spadnouti. Z. do priepasti. Phľd. 1896. 138.

414566   Zdupaný Svazek: 5 Strana: 0427
Zdupaný; -án, a, o, niedergetreten, zer- stampft. Zvadlý byl pod voknem a z-ný trávníček. Čes. mor. ps. 141. — čím. Tráva kopytem z-ná. Výb. I. 36.

414567   Zdupati co (čím Svazek: 5 Strana: 0427
Zdupati co (čím): Nohama. Koně zdu- pali obilí. Us. Č. Prušáctvo hnusné zdupal. Kká. Td. 122.

414568   Zdupkati Svazek: 5 Strana: 0427
Zdupkati = zadupati, stampfen. — čím: nohama. Baiz. — jak kam. Praskol do koní, oni z-li v ôsmero na hrbľovatú dlažbu. KVaj. BD. I. 206.

414569   Zdupkotati Svazek: 5 Strana: 0427
Zdupkotati = nohama deptati, anschla- gen, ausstampfen. Na Slov. Tč. — čím. Každá ovce zdupkoce nohami a hned sprchne do hromady, když sa čeho zlekne. Slov. Tč.

414570   Zdúpněti Svazek: 5 Strana: 0427
Zdúpněti, ěl, ění = ohromenu býti, be- täubt werden, starr werden, erstarren. Na Slov. Němc. VII. 173. — abs. A poď k ne- vernej žene! Tato celá zdúpnela, keď sa pred ňou postavil jej prvší mužík. Dbš Sl. pov. I. 455. — od čeho. Zdúpnel od ľaku a zbledol ako stena. Ib. II. 14., Mt. S. I. 112.

414571   Zdupnouti Svazek: 7 Strana: 1134
Zdupnouti = zadupnouti. Zdupnú jako capi. Slov. Ntr. 11. 37.

414572   Zdupotať Svazek: 9 Strana: 0403
Zdupotať na koho. Phľd. 1897. 81.

414573   Zdupotati Svazek: 5 Strana: 0427
Zdupotati, stampfen. — kdy. V tom počuje z. koňa, až tak zem zdunela. Dbš. Sl. pov. VI. 29. — kde. Až raz zdupoce kôň pred domom. Ib. VI. 25.

414574   Zdur Svazek: 5 Strana: 0427
Zdur, u, m. = vzdor, der Trotz. Na zdur, na zdury, zum Trotz. Slov. Bern.

414575   Zdura, y Svazek: 5 Strana: 0427
Zdura, y, m., osob. jm. Šd.

414576   Zdůra, zdůrka Svazek: 5 Strana: 0427
Zdůra, zdůrka, y, f., zdůry, pl. = vzdora, der Trotz. Na zdůru někomu něco učiniti. Jel. Aj to Karlovským pacholkům všecko na zdůry; Hned tu predlík (svítek) za zdůry popad ty bandury; Provod jede proti nám, po věnečku nese nám; nám ho- renským panenkám. A horenským k vůli, dolenským na zdůry. Sš. P. 450., 705., 769. Svojemu milému na zdůry. Ps. mor. Na zdůry dívčině. Pck Ps. 73. Srdce plno zdůr. Hdk. Za vol. 14. Budem šohajkovi na zdůry robívať. Sl. ps. 205. Na tej skale vystavím chrám slávy branám pekelným na zdůry. Sldk. 218. Já nechci ani toho tak vykládati, jakoby mi to na zdůry učinili, než lituji jich . . . Žer. 315.

414577   Zduráčiti Svazek: 5 Strana: 0427
Zduráčiti = zblázniti. Na Slov. Ssk.

414578   Zdúraný Svazek: 5 Strana: 0427
Zdúraný; -án, a, o = zplašený, aufge- scheucht. Na Slov. Phld. III. 1. 37.

414579   Zďuravěti Svazek: 5 Strana: 0427
Zďuravěti, ěl, ění, löcherig werden. Sýr, staré dřevo z-lo. Na Ostrav. Tč.

414580   Zdůrazniti Svazek: 7 Strana: 1134
Zdůrazniti, zdůrazňovati, betonen, nach- drucksvoll hervorheben. Křn.

414581   Zdůrazniti co Svazek: 8 Strana: 0507
Zdůrazniti co. Mus. 1896. 202.

414582   Zdůrazňovací Svazek: 7 Strana: 1134
Zdůrazňovací, Nachdruck legend, be- tonend. Z. moc (spojky) Křn 3. vd. 345.

414583   Zďurbati se Svazek: 5 Strana: 0427
Zďurbati se = z nemoci nebo z lenivosti se trochu vymaniti, etwas flinker werden. No tož přece ses jednou zdurbal (zduřbal)! Na mor. Val. Vck.

414584   Zdurditi Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurditi, il, ěn, ění = popuditi, roz- drážditi, aufreizen, aufbringen, ausser sich bringen; se, von Sinnen kommen, sich er- zürnen, aufgebracht werden, toben. — koho čím: výčitkami. — se proč. Us. — se kde: v mysli. Puch. — Z. se = sraziti se, gerinnen. Mléko se z-lo. U Místka a Pří- bora. Škd., Mtl.

414585   Zdurditi Svazek: 9 Strana: 0403
Zdurditi. Zelnice se sama o sobě nesmí zhřívati, nebo by se z-la, zřepila (svařila). Vyzov. Mus. ol. XIII. 112.

414586   Zdurení Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurení, n., vz Zduriti

414587   Zdurený Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurený; -en, a, o = zbouřený, zburco- vaný, vyplašený, aufgescheucht, geweckt, erregt. Z. vietor. Slov. Syt. Táb. 44.

414588   Zdurený. Zo Svazek: 8 Strana: 0507
Zdurený. Zo sna z. Phľd. XII. 721.

414589   Zduriť sa Svazek: 10 Strana: 0527
Zduriť sa = splašiti se. Kone sa mu z-ly. Sbor. slov. 1900. 132., 1904. 606.

414590   Zduriti Svazek: 5 Strana: 0427
Zduriti, il, en, ení = zbuditi, zburcovati, vyplašiti, polekati, -auf-, erwecken, auf- scheuchen, schrecken. Na Slov. — koho. Jak keď poľovník srnku by zduril zpod kvetného krúha chladu. Sldk. 304. Zrazu sä ohnivý, durný kôň čohosi zdurí, začne fŕkať, zpínať sä. Hdž. Čít. 171. To kamaráta zdurilo; Nuž som sa v tom trhla a teba zdurila; Hodne ho vyšticoval, že mu voly zduril; Ráno ešte ani dobre nesvítalo, už jich macocha zdurila; Vtedy se stará za rozum lapila, zdurila starého. Dbš. Sl. pov. I. 563., 131., 44., 336., 425. — koho k čemu. Hromy sa rozletia, strašne zemou zburia a plemeno Slávy ku životu zduria. Na Slov. Tč. — odkud. Potom ho už zduril z hniezd, strelec namieril a vtáka v tom letku za- strelil. Dbš. Sl. pov. III. 7. Vz Z. koho. — se. Jalovica z-la sa a hybaj ako zvetrelá na dvor a z dvora na ulicu a vždy ďalej. Dbš. Sl. pov. VII. 16.

414591   Zdurive Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurive = zdurne. Na Slov. Bern.

414592   Zdurivosť Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurivosť, i, f. = zdurnosť. Na Slov. Bern.

414593   Zdurivý Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurivý = zdurný. Na Slov. Bern.

414594   Zdurkati Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurkati = zburcovati, zduriti. — koho. Môj blud bol, že som si predstavoval närod ako lva driemajúceho, ktorého treba len z. a zdvihne sa celý razom na zadné. Phld. III. 1. 83.

414595   Zďurkovatěti Svazek: 5 Strana: 0427
Zďurkovatěti, löcherig werden. Měkké dřevo brzy z-tí. Na Ostr Tč.

414596   Zďurkovati Svazek: 5 Strana: 0427
Zďurkovati, löcherig machen. — co čím: dřevo vrtáním. Ostrav. Tč.

414597   Zdurlivě Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurlivě = zdurně. Na Slov. Bern.

414598   Zdurlivosť, i Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurlivosť, i, f. = zdurnosť. Na Slov. Bern.

414599   Zdurlivý Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurlivý = zdurný. Na Slov. Bern.

414600   Zdurmatělosť Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurmatělosť, i, f. = duřmatosť, Auf- geschwollenheit, f.

414601   Zdurmatělý Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurmatělý = naběhlý, nadutý, auf- geschwollen, aufgebläht, voll. Rostl. Hlav- kové zelí z-lé = jehož hlava plna a tuha, tvrda. Dch.

414602   Zdurmatění Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurmatění, n., die Erektion. S. N.

414603   Zdurmatěti Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurmatěti, ěl, ění = naběhnouti, na- fouknouti se, nadouti se, aufschwellen. Jg.

414604   Zdurnate Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurnate = zdurne.

414605   Zdurnatění Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurnatění, n. = zdurmatění, ztopoření. Z. pyje, erectio penis. Nz. lk.

414606   Zdurnatosť Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurnatosť, i, f. = zdurnosť. Na Slov. Bern.

414607   Zdurnatý Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurnatý = zdurný. Na Slov. Bern.

414608   Zdurne Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurne = vzdorovitě; naběhle. Na Slov. Bern.

414609   Zdůrně Svazek: 5 Strana: 0427
Zdůrně = vzdorně, trotzig. Kor.

414610   Zdurněti Svazek: 5 Strana: 0427
Zdurněti, ěl, ění = zpitoměti, stumpf- sinnig werden, dumm werden. — nad čím. Sami židé nad novotou a neočekávaným během spásy té z-li a zpitoměli. Sš. I. 149.

414611   Zdurnosť Svazek: 5 Strana: 0428
Zdurnosť, i, f. = naběhlosť, die Auf- geblasenheit. D.

414612   Zdůrnosť Svazek: 5 Strana: 0428
Zdůrnosť, i, f. = vzdorovitosť, die Trotzig- keit. Nemohol vystáť z. lidskú. Klčk. Zb. IV. 83.

414613   Zdurný Svazek: 5 Strana: 0428
Zdurný = naběhlý, aufgeblasen. D.

414614   Zdůrný Svazek: 5 Strana: 0428
Zdůrný = vzdorovitý, zpurný. Na Slov. Hradní dával mi otázky z-né. Mor. Džl. — Z. = plachý, scheu. Z. pták. Slov. Zátur. Priat. I. 29.

414615   Zduroš Svazek: 5 Strana: 0428
Zduroš, e, m. = člověk zdurný, nepřívě- tivý. Na Slov. Zátur. Háj. I. 37.

414616   Zdurovat Svazek: 9 Strana: 0403
Zdurovat = vzdorovati. Vyzov. Mus. ol. 1898, 59.

414617   Zdůrovitý Svazek: 5 Strana: 0428
Zdůrovitý = vzdorovitý, trotzig. D.

414618   Zdury Svazek: 5 Strana: 0428
Zdury, pl. = vzdory. Slov. Ssk.

414619   Zdůry Svazek: 7 Strana: 1134
Zdůry, vz Zdůra.

414620   Zduřisko Svazek: 8 Strana: 0507
Zduřisko, a, n. = bařina. Slez. Věst. op. 1893. 20.

414621   Zdusiti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdusiti, zdus, il, šen, en, ersticken. — koho, co. Kdo s koho muž, ten toho zduš. Prov. Z. plamen. Hdk. Či zdusiť ohne (ohně) Vnikána môžete? Č. Čt. II. 157. Ach, ten kopec na hrobečku mnohý úsměv zdusí. Hlk. S. I. 21. Z. něčí výkrik. Osv. VI. 594. Vytrhni obraz môj z pamäti, zdus každé ľúbosti hnutie. Sldk. 255. — co kde čím Z. se dýmem. V. Skřek v plamenech se zdusil. Kká. K sl. j. 196. Někteří havéŕi v dole se zdusili; Jiní v té skrýši ohněm zdušeni; Z-lo se švubem pět havéřuov; V dole hor- ním z-lo se pět havéřuov smradem. Dač. I. 109., 125., 145., II 24. — co s kým. Se Soběslavem zdusil sporu svíce. Tč. exc.

414622   Zdusniti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdusniti, il, ěn, ění = dusným učiniti, schwül, stickend, erstickend machen. — se komu. Z-lo se králi těsné sídlo. Hdk. Lum. V. 243.

414623   Zdůstojněti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdůstojněti, ěl, ění, an Würde gewinnen. Us. Tč.

414624   Zdůstojněti Svazek: 9 Strana: 0403
Zdůstojněti. Pal. Pam. 426.

414625   Zdůstojniti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdůstojniti, il, ěn, ění, zdůstojňovati, Würde geben, erheben. Kom. — koho. Žalansk.

414626   Zdůstojniti Svazek: 8 Strana: 0507
Zdůstojniti. Jest v císařské slávě zdůj- stojněn. 1613. Kutn. šk. 130.

414627   Zdušení Svazek: 5 Strana: 0428
Zdušení, n., vz Zdusiti.

414628   Zdušený Svazek: 5 Strana: 0428
Zdušený; -en, a, o, erstickt, er-, unter- drückt. Z-né vášně doutnají. Rubeš.

414629   Zduševnělý Svazek: 7 Strana: 1134
Zduševnělý = zduševněný. Z. zjev. Hš. Sl. 136.

414630   Zduševnělý Svazek: 8 Strana: 0507
Zduševnělý. Z. oko. Bráb. 155.

414631   Zduševnění Svazek: 10 Strana: 0680
Zduševnění, n. Nár. list. 1906. 55. 13.

414632   Zduševněný Svazek: 5 Strana: 0428
Zduševněný; -ěn, a, o = zduchovněný, beseelt. Nz.

414633   Zduševniti Svazek: 5 Strana: 0428
Zduševniti, il, ěn, ění = zduchovniti, beseelen. Nz. — co.. Čch. Dg. 1884 357.

414634   Zdušisko Svazek: 7 Strana: 1134
Zdušisko, a, n. = bahnisko, odkud špatný vzduch vychází. Laš. Tč.

414635   Zdušiti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdušiti, il, en, ení = duchem učiniti, vergeistern. D.

414636   Zdušněti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdušněti, ěl, ění = zdychavičněti. Ros. — Z. = dušným, parným se státi, schwül wer- den. Us. Tč.

414637   Zdušno Svazek: 5 Strana: 0428
Zdušno, schwül. Je tam parno a z. Sldk. 113.

414638   Zdušný Svazek: 5 Strana: 0428
Zdušný, schwül. Ssk.

414639   Zdúť něco Svazek: 10 Strana: 0527
Zdúť něco = zmoci. Mor. Čes. 1. XI. 22.

414640   Zdutěl Svazek: 5 Strana: 0428
Zdutěl, a, m. = hněvivý člověk, zorniger Mensch, Brausekopf, m. Na Slov. Plk.

414641   Zdutí Svazek: 5 Strana: 0428
Zdutí, vz Zdouti.

414642   Zdúti se Svazek: 5 Strana: 0428
Zdúti se = zdouti se, anlaufen, anschwel len. Křeček se zdul; vůl se zdul. Na Mor. a Slov. Bern., Šd.

414643   Zdutov Svazek: 5 Strana: 0428
Zdutov, a, m., osob. jm. Šd.

414644   Zdutý Svazek: 5 Strana: 0428
Zdutý; -ut, a, o, aufgebläht, angeschwol- len. Z. hrvol. Phld. IV. 3. Z. vůl, kráva. Šd. Z. moře. Hdk. Vz Zdouti.

414645   Zduvač Svazek: 8 Strana: 0507
Zduvač, e, m. = lebeda, atriplex, rostl. Brt. D. II. 500.

414646   Zdúvat sa Svazek: 8 Strana: 0507
Zdúvat sa = durditi se, zlobiti se. Phľd. 1893 22

414647   Zdúváti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdúváti = zdouvati. Vz Zdouti. Z. = nafukovati, nadouvati, aufblähen, aufblasen. Slov. Němc. VII. 52. — co. Chlieb unúva, až ho zdúva. — se. Jak voda se zdúvá divoká. Hol. 90. Začne sa drak z., či ja mám s takou muchou bojovať? Dbš. Sl. pov. I. 106. — se kde. Uzře kráľa naraz na obvýšném sa prestole z. Hol. 39. Žába v močiari zdúva sa z jari, co bude ale s ňou po Michale? Btt Sp. 198.

414648   Zdúvati Svazek: 7 Strana: 1134
Zdúvati. Zdúva ho (větry ho trápí). Slov. Rr. Sb. — Z. = utíkati. Ten zdúval, až sa prášilo. Val. Brt. D. 298.

414649   Zdůvěrněle Svazek: 10 Strana: 0527
Zdůvěrněle pokračoval (mluvil). Zvon V. 701.

414650   Zdůvěrnělý Svazek: 10 Strana: 0527
Zdůvěrnělý ton (mluvy). Zvon V. 686.

414651   Zdůvěrněti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdůvěrněti, ěl, ění = důvěrným se státi, vertraulich werden. — abs. Poměr náš k Bohu zdůvěrněl. Sš. — s kým. Brzy se mnou z-něl. Kos. v Km. — jak: rázem. Us.

414652   1. Zdůvěřiti Svazek: 5 Strana: 0428
1. Zdůvěřiti, il, en, ení, zdůvěřovati, an- vertrauen. Slov. — co se komu. Abyste vedel, komu chcete zdúveriť výchov svojho syna. Lipa I. 265. Každému sa nezdůvěruj, než ho dobre poznáš. Na Slov. Tě. Zdúver sa mi, jako to pán Boh dobrým manželom přikázal. Phld. III. 544.

414653   2. Zdůvěřiti se Svazek: 5 Strana: 0428
2. Zdůvěřiti se, il, en, ení = zbortiti se, sich werfen. Deska (podlaha) se z-la. Mor. Šd., Knrz.

414654   Zduvisko Svazek: 7 Strana: 1134
Zduvisko, a, n. = závěj, na poli miesto, kde vietor sňach zdul. Slov. Dbš.

414655   Zdůvodění Svazek: 5 Strana: 0428
Zdůvodění, n., die Beweisführung, Argu- mentation. Nz.

414656   Zdůvoditi Svazek: 5 Strana: 0428
Zdůvoditi, zdůvodniti, il, ěn, ění; zdů- vodovati, zdůvodňovati = důvodem dokázati, motiviren, begründen. — co, Ros., čím.

414657   Zdůvodnění Svazek: 5 Strana: 0428
Zdůvodnění, n. = důvody opatření, die Motivirung.

414658   Zdůvodněný Svazek: 5 Strana: 0428
Zdůvodněný; -ěn, a, o = důvody opa- třený, begründet, rnotivirt. Z. spis. J. tr. Z. návrh. ŘZ. 1850.

414659   Zdůvodniti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdůvodniti, vz Zdůvoditi.

414660   Zdůvodniti něco něčím Svazek: 9 Strana: 0403
Zdůvodniti něco něčím. Mus. 1898. 20.

414661   Zdůvodňovati Svazek: 5 Strana: 0428
Zdůvodňovati, vz Zdůvoditi.

414662   Zdůvodovati Svazek: 5 Strana: 0428
Zdůvodovati, vz Zdůvoditi.

414663   Zdůyoditelnosť Svazek: 8 Strana: 0507
Zdůyoditelnosť, i, f. Dk. (Krok 1896. 14.).

414664   Zdužeti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdužeti, zdužněti = dužným se státi, feist, dick werden. Us.

414665   Zdúžeti Svazek: 8 Strana: 0507
Zdúžeti. Ako zdúžel na mládence (zmo- hutněl a p.). Phľd. 1894. 74.

414666   Zdužilec Svazek: 5 Strana: 0428
Zdužilec, lce, m., cacutia, die Cacucie, rostl. Z. červcový, c. coccinea. Vz Rstp. 534.

414667   Zdužina Svazek: 7 Strana: 1134
Zdužina, vz Dužina. Vysypal včely do úla a zavrel z-ny. Slov. Phľd. VIII. 3. —

414668   Zdužiti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdužiti, zdužniti, il, ěn, ění = dušným učiniti, feist, dick machen. — co čím:: tělo jichami z mas dobrých. Ms. bib. — se = sesíleti, stark werden. Na mor. Val. Vck.

414669   Zdužnatělý Svazek: 5 Strana: 0428
Zdužnatělý = zdužnělý. Z-lá ježle, syco- nus, die Feigenfrucht. Sl. les.

414670   Zdužnatěti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdužnatěti, ěl, ění = zdužněti. Lodyha z-la. Us. Pdl.

414671   Zdužnělosť Svazek: 5 Strana: 0428
Zdužnělosť, i, f. = zbytnosť, zbytnění, die Hypertrophie. Nz. lk.

414672   Zdužnělý Svazek: 5 Strana: 0428
Zdužnělý, feist, dick geworden. Z. ka- lichy. Rostl.

414673   Zdužnění Svazek: 5 Strana: 0428
Zdužnění, n., hypertrophia = zbytnění. Čs. lk. Cf. Zdužnělosť.

414674   Zdužněný Svazek: 5 Strana: 0428
Zdužněný = zbytnělý, hypertrophisch. Nz. lk.

414675   Zdužněti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdužněti, vz Zdužeti.

414676   Zdužniti Svazek: 5 Strana: 0428
Zdužniti, vz Zdužiti.

414677   Zdv Svazek: 7 Strana: 1134
Zdv. Z této skupeniny na Dol. a j. d vypadá: zvíhnót. Cf. List. fil. 1891. 431.

414678   zdv Svazek: 8 Strana: 0507
zdv m. zv, d vsuto: zdvíře m. zvíře. Dšk, Jihč. I. 16. — Z zdv se d odsouvá: zvíhati m. zdvíhati. Dšk. Jihč. I. 16.

414679   Zdvíci Svazek: 7 Strana: 1400
Zdvíci = zdvihnouti. — co: válku. Arch. XI. 172

414680   Zdvicze Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvicze, Simpola, zastr Pršp. 49. 33.

414681   Zdvih Svazek: 5 Strana: 0428
Zdvih, u, m. = tlak na těleso v tekutinu ponořené vzhůru působící. Vz S. N. — Z. = zdvihnutí, die Hebung, der Hub, Hupf, die Hebe. Sopečný z., vulkanische Hebung. Dch. Výkon čerpadla asi 175 litrů za mi- nutu při 70 zdvizích. Čermák. Zdvih pístě u stříkačky celý se využitkuje, doráží-li páka na nárazce. Ib. Kal. čes. has. Z. ven- tilu : stroj n. klika stojí na zdvihu, steht im Hub. Šmr. 59., 74., 132. Z. pístě, der Kolbenhub, z. vody, die Wasserhebung, čitadlo z-hu, zdvihočet, der Hubzähler; z. šťávy, die Safthebung. Šp. Z., hyb, otáčka, obrátka. Hrk. Z. zvonu na věž. Us. Dch. Z. závaží R na výšku s. ZČ. I. 251. — Z., der Aufschlag, Auftakt, die Hebung, arsis; lépe: dvih. Vz Arsis. Zdvih a kles, arsis a thesis.

414682   Zdvih Svazek: 9 Strana: 0403
Zdvih pístu = dráha pístu od jednoho konce parního válce až na druhý konec. KP. IX. 30.

414683   Zdvihací Svazek: 5 Strana: 0429
Zdvihací, zdvíhací = co se zdvíhá, was gehoben werden kann, Hebe-, Zug-, Fall-, Schlag-. Z. most. V. — Z. = čím se zdvíhá (zdvíhadlo), womit etwas gehoben wird, Hebe-. Z. sochor, Us., nástroj, Ros., kleště, břevno, D., pracky, Kram., čep (patka, ru- čička u pily atd.). Sedl. Z. stroj (čerpací stroj), die Hebemaschine, Dch., NA. IV. 4., Čsk, lano, das Aufzugsseil, Dch., loď, das Hebeschiff, Dch., roura (u pumpy), Mj. 130., NA. IV. 6., provaz, řetěz, NA. IV. 4., zá- myčka, Ib. IV. 156., vrata, Ib. IV. 256, šroub, die Elevationsschraube, Šand. II. 86., kolíček, der Hebnagel, zobáček, der Hebe- schnabel, pánev (překlopovací, houpavá), die Schaukelpfanne. Šp.

414684   Zdvíhací Svazek: 9 Strana: 0403
Zdvíhací stroje: skladky, kladkostroj, elevator, zvratidlo, vytahovadlo, zdvihák či hever, zdvihadlo. Vz Ott. XIII. 240.

414685   Zdvihač Svazek: 5 Strana: 0429
Zdvihač, zdvíhač, e, m. = kdo zdvíhá, der Aufheber. — Z. = nástroj ke zdvíhání, der Heber. Vz Zdvihák, Zdvihadlo. Us.

414686   Zdvíhač Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvíhač, e, m., musculus levator, sval. Z. boltce, m. l. auriculae, brady, m. I. menti, dělohy, elevator uteri, hlavy, e. capitis, chřípí, m. l. alae nasi, koutku ústního, m. 1. anguli oris, lopatky, m. l. scapulae, před- stojnice, m. l. prostatae, přepony patrové, m. l. veli palatini, pysku hořejšího, m. l. labii superioris, řiti, m. l. ani, žebra, m. l. costae, zlazy štítný, m. l. glandulae thyre- oídeae. Ktt. exc.

414687   Zdvihač Svazek: 10 Strana: 0527
Zdvihač hoření víčkový, musculus levator palpebrae superior, z. řiti, musculus levator ani. Ktt.

414688   Zdviháček Svazek: 5 Strana: 0429
Zdviháček, čku, m. = zvedáček, das Hebblättchen. Šp.

414689   Zdvihačka Svazek: 5 Strana: 0429
Zdvihačka, zdvíhačka, y, f., die Heberin. — Z. = vidlice k vyzdvihování sítí a plachet, die Hebegabel. Šp, NA. IV. 116.

414690   Zdvíhačka Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvíhačka, Geschossheber, m. Čsk.

414691   Zdvihadlo Svazek: 5 Strana: 0429
Zdvihadlo, zdvíhadlo, a, n. = zdvihák, přístroj k zdvíhání břemen, die Hebemaschine, der Hebel, Hebebaum, Aufzug, die Winde, Čsk., Šp., der Rollstuhl zum Auffahren. Dch. Z. vodní (stroj ku zdvíhání vody), die Wasserhebmaschine. Šp. Vz S. N. — Z. = kvasnice. Kb. Také u Žamb. Kf.

414692   Zdvíhadlový Svazek: 8 Strana: 0508
Zdvíhadlový. Z. dok. Vz Ott. VIL 769.

414693   Zdvihák u Svazek: 5 Strana: 0429
Zdvihák u, m. = zdvihadlo, der Heber, Hebekopf die Winde, Bauholzhebe, der Däumling, die Hebtatze. Čsk., Šp., Sl. les. Vz Hever, Patka, Hejble, Palečník, Kolozub (die Fuhrmannswinde). Z. lokomotivní, ten- drový, vagonový, šroubový, bez tlapy, s tla- pou, vozový (jednoduchý, dvojitý, s tlapou), špalíčkový. Šp. Z. na pivo, der Bierheber, Dch., anglický. NA. IV. 233. Hřídel na z-ky (palečný), die Daumenwelle. Nz. Rameno v hřídeli (hejble, zdvihák), die Tatze, der Hebelarm. Šp. Z. hůlkový, trojnohý, na vozy a lokomotivy; Z., hůlkový teploměr; z. Hay- leyův, obyčejný, kuželový, kladkový, hy- draulický. Wld.

414694   Zdvihákový Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvihákový vůz (u něhož je pojezdný zdvihák). Zpr. arch. XI. 3. 13.

414695   Zdvíhaná Svazek: 9 Strana: 0403
Zdvíhaná. To bude z. (je-li věc těžká)! Jičín. Kub. 365.

414696   Zdvíhání Svazek: 5 Strana: 0429
Zdvíhání, n., das Heben, die Hebung atd. Vz Zdvíhati. Z. vody šachtami na den. NA. IV. 156. Stroje ku z. břemen a k vyvino- vání tlaku: jeřáb, zdviž, pater noster, lis. Prm. IV. 225.

414697   Zdvíhání Svazek: 10 Strana: 0527
Zdvíhání, n. Umělé z. vody. Nár. list. 1905. 8. 2.

414698   Zdvíhaný Svazek: 5 Strana: 0429
Zdvíhaný; -án, a, o, gehoben atd., vz Zdvíhati.

414699   Zdvíhati Svazek: 5 Strana: 0429
Zdvíhati (ne: zdvihati, vz Časoslova opa- kovací; m. vzdvíhati); zdvihnouti (zdvinúti. Tristr. 132.), ul, zdvihnuv m. zdvih(v) jest tvar novočeský, Gb. v Listech fil. 1884. 263., ut, utí; (zdvihu, žeš; inft. zdvici. Č.), hl, žen, ení; zdvíhávati = vzhůru bráti, vznésti, dáti, heben, aufheben, erheben, in die Höhe heben, aufrichten; začíti, způsobiti, učiniti, anheben, anfangen, entspinnen, er- regen; omlouvati, vytýkati, vorwerfen, vor- halten; vyzdvihnouti, zrušiti, zkaziti, auf- heben ; se = vzhůru se vznésti, vyzdvihnouti se, vstáti, povstati, aufstehen, sich erheben; bráti se, dáti se, sich begeben, sich erheben; nepřátelsky povstati, sich erheben; pyšně si vésti, sich (stolz) erheben; kaliti se, sich heben, sich trüben; povstati, entstehen, auf- kommen, sich erheben. Jg. — abs. Takoví nálezové bývají zdvíháni. 1535. Mus. 1883. 142. Kdyby ženskému pohlaví jíti nemělo též jako i mužskému, byl by grunt práva českého zdvižen. Vš. Jir. 245. — co, koho: křidlo, padlý peníz, Us., kotvy, různice, bouřku, V., ruku, Har., stany, Troj., šichtu (přestati pracovati); právo, zákon, spolek (zrušiti), Er., žalobu (učiniti; 2. vrátiti, zru- šiti). Pr. Zdvíhati něco těžkého. Vz Sbtk. Rostl. 65. Nepořád žalobu zdvíhá. Č. M. 343. Z. půhon, die Citation aufheben. Vš. Gl. 385. Z. stané právo, Zř. F. I. C. XL, spolek (aufheben). Vl. zř 483. Z. rukavici (přijati nabízený souboj), Us. Pdl., obilí (vyčištěné měřiti a na sýpku nositi). Us. Jdr. On vždy zdvíhá peklo (činí různice). Mor. Šd. Z. krovy (lenoše se váleti). U Ne- zamyslic. Bkř Nový odpor z. Us. Dch. Slyší-li kdo ponejprv hřímati, ať zdvihne něco těžkého a bude silným. Na mor. Val. Vck. Z. kopí, Čsk , zrak, Mcha., obležení, Ddk. III. 24., 107., soudy, klatby, Bart., poručníky dětí a statků, Vš. Jir. 340., most, Tč. 21., řeč o almužně. Št. N. 304. 14. Len co misu položila a oči zdvihla, tu ti jej už sedí za stolom jedna stará tetka. Dbš. Sl. pov. III. 81. I zdvihá apoštol všecky po- budky, bolesť, lásku, rozpaky, obrazy a co jen přítulnosť vnuknouti může. Sš. II. 46. Jedné ruce samé takovú tiež z. jest ne- snadno. Arch. II. 297. Vojnu z. Ib. IV. 104. Soud o něco z. Pravn. 1569. — co, se kam: oči k nebi, V., mysl k Bohu, Kom., někoho ke křtu. Ms. pr. pr. Z něco na stůl, Us., se na cestu (brati se, dáti se). Us. číši k ústům z. Nrd. Ball. 19. Z. k někomu zraky. Šml. Z. se na Turčína; Zdvíhaje mu k tváři pohled žhavý. Kká. K sl. j. 78., 15. Mrákava do výsosti se zdvíhá. Hol. 21. Chmel na tele z.; Zdvihni na mě nůši trávy. Er. P. 393., 480. V Následcích toho zdviženo jest j pole (vojna) na ně; Jindřich II. skončiv vojnu zdvihl se válečně do Říma: Ve shodě s tímto rozvrhem zdvihl se král k prohbí u Brodu Bavorského; Kníže zdvihl se na cestu, na hranice, ku Praze. Ddk. II 36., 77., 132., 366., 368., 416. Zdvihl na něho oštěp. Mus. 1880. 30. Balouni v Praze sobě nepokojně počínali, pročež zdvihla se na ně chasa pražská. Dač. I. 191. Z. se na vojnu. Anth. Jir. I. 35. Ruku na někoho z. BO. Odtad se zdvihli (odešli) na jednu horu. Pass. mus. 364. Zdvihl sem oči své k horám a k tobě, jenž přebýváš k nebi. Hus III. 37. — čeho kam: svých zraků k někomu, šp. m. co. Vz Z. Brt. — co, se proti komu (oč). Z. proti někomu válku, Cyr., Boj, V., protivenství, Plác, při, žalobu. Rk. Se proti komu z. Us., Chč. 608. Z. koho proti komu = popuditi, zbouřiti. Plk., Tur. kron. Když se pohnaný o to zdvihne proti komorníku. Kn. rož. čl. 20. Z. proti někomu pole (válku), Šmb. S. II. 215., odboj. Mus. 1880. 484. Zdvihli válku proti králi Jiřímu. Dač. I. 39. Hrozná jednota knížat a pánů zdvihla se na to proti němu. Ddk. II. 381. Tiem-li jsem zavinil, abyste sě zdvihli proti mně v boji? BO. — se. Zdvíhá se bouře, prach, kouř, víno, Us., moře, vítr, Pref., žluč, D., vojsko, Zlob., nevole. Aesop. Zvěř se zdvihla (vstala a utekla). Us. Zdvih' se a ten tam; Síly nemocného se zdvihly; Led se zdvihl. Dch. Nejblíže pahorek se zdvíhá. Mcha. Pořád jsem kopala, ani jsem se nezdvihla. Us. Šd. Opona se zdvihla. Us. Plat za bí- lení plátna a na posly se zdvíhá (se ruší). 1700. Děj. Vset. 303. Velmi sě zdvižechu vlny i metáchu korábem. Výb. II. 56. Válka se zdvíhá; Spolci se zdvíhají a v nic se obra- cují. Vš. Jir. 6., 271. Mnoho měst již nikdy více se nezdvihlo (nepovzneslo, nevzmohlo, nesebralo). Us. — co čím: sochory, Kom., rukama, skřipcem (praporec, hissen). Us. Jediným ohněm tak mnoho skály zdvihli, co by . .. (odtrhli). Vys. Z. něco rumpálem. Čsk. Moře však větru velikého dutím se zdvíhalo. Sš. J. 101. A tou výpovědí ty všechny nevole ráčil jest zdvihnouti a v nic obrátiti. Dač. I. 99. Dosti nečiněniem smlúvě každá se smlúva ruší a zdvíhá. Vš. Jir. 335. Rameny zdvíhal hrobový kámen. BO. — koho kdy (jak). A ten půhon za krále Jiřího s vůlí všech pánův a vší země zdvižen jest. Tov. 38. On svůj plat při tom času z. má. Tov. 80. Břetislav r. 1038. s veškerým lidem svým do Polska byl se zdvihnul; Na zprávu o smrti krále Vratislava zdvihl se Kunrat brněnský bez prodlení do Prahy, aby dosedl na trůn český; Počátkem února zdvihl se kníže Oldřich s přátely svými do Řezna; Potom zdvihli se na Norimberk a odtud do Řezna; Kníže přesvědčil se o lživosti žalob, jež před léty na Otíka zdviženo; Již v listopadu zdvihl se proti němu Přemysl. Ddk. II. 122., 342., 375., 383., 433., IV. 79. Při všem k vývoji člověčenstva oči zdvíháme. Šml. I. 42. Zdvihnouti někoho po pádu. Kom. — co komu: koni nohu, Us.; někomu o něco při, Pr. měst.; někomu půhon z. (z desk vyma- zati). Zříz. Ferd. I. S. XIV., C. XXXVIII. Ktožby odpor udělal a k němu pohnal, ne- stane-li k němu, bude mu ten odpor i s pů- honem zdvižen. Vl. zř. 527. Z. komu co = vytýkati. Mel. o por. Někomu čípek zdvih- nouti (napraviti), die angeschwollenen Drü- sen, Mandeln drücken. Us. Šd. Hluboký vzdech jí ňádra zdvíhá. Mcha Šuhaj, šuhaj, z druhej strany, poď mi zdvíhať batoh trávy. Sl. ps. Šf. I. 39. Podź, synečku, podź mi zdvihać (trávu), možu se ci ešče pridać (tobě prospěti). Sš. P. 538. Někomu řemeslo z. (zakázati, odjíti). Us. Potom sobě zdvíhali (nadávali): Nepojal jsem sobě ženy kurvy, jako ty. NB. Tč. 239. Ktož by jie (žaloby) tu nevložil v ty desky při póhonu, byl by jemu póhon zdvižen. Vš. Jir. 363. — co, se odkud. Obilí z mlatu. Vz Zdvíž. A proto ten komorník úřad najímá, aby od jiných komorníkov, jež v nájmě má, veliký groš zdvihl. O. z D. Z. od země. Rk. Zemané se jako z praku zdvihli. Dal. Z druhé strany zdvihl se proti Bojům jiný nepřítel. Tk. Č. 2. Žlab eufratský má nejpatrnější prostou výšku, z něho zdvíhá se krajina zvolna na západ i na východ. Lpř. Děj. I. 39. Z. se s křesla. Šbr. Andělé se od nich k nebi zdvihovali. Na Slov. Tč. Nebála se, že by tím nebožku z hrobu zdvihla. Sá. Hned se dravci od země zdvihli a do povětří letěli. Er. Sl. čít. 45. Zdvíhá se mi od žaludku. Us. Šd. Z Francie zdvihlo se nesčíslné množ- ství a vzalo kříž na sebe. Ddk. III 146. Má od přísahy zdvižen býti jak ten, ktož křiv jsa chtěl by přísahati; Kto úrok ten nebo plat komorní od desk zdvihne. Vš. 24., 43., 361. Zdvihl mi z mých lidí hřiven patnácte. Půh. I. 345. Král Vladislav zase se zdvihl do Uher z Prahy. Let. 254. — se komu. Pokrm se mu zdvíha. D. — se kde. Prach na silnici se zdvíhá. Us. Pahorek se nad úžlabinou v levo zdvíhal. Vlč. Sklepení, jež nad sloupy se zdvíhá. Mcha. Vlasy se mi na hlavě dosud zdvíhají, když si na to vzpomenu. Sá. V ruce svojí hůl zdvíhal. Vrch. Za Foinikií zdvíhá se na východě Libanon I.př. Děj. I. 33. Z. někomu v krku (žertem = někoho si podati). N. Byd. Kšť. Za nimi se měsíc výše zdvíhá. Kká. K sl. j. 104. Mezi nimi se zdvíhaje pravil. Lpř. Slov. I. 58. Zdvižen před ním most hradní. Pal. Děj. V. 2. 346. Škody všecky mezi stranami z. ráčil. Dač. I. 99. Zdvihna úroky na lidech a na gruntech; Páni takové danie na plném súdu mají z.; U desk úroky z. slušie na menšieho písaře desk malých. Vš. Jir. 210., 251, 330. V žaludku se zdvíhá. Zlob. — (kde) proč. A škody mezi stra- nami z příčin hodných se zdvíhají. Pr. V. 342. Stané právo bylo zdviženo pro roz- vodnění. Nál. K nevině se z., zur Verthei- digung der Unschuld sich erheben. Kn. rož. čl. 10., 63. Gl. 385. Z. se k útoku. Dch. Při všem k vývoji člověčenstva oči zdví- hame. Šml. I. 42. Z. se proč (zlobiti se). Us. Vrů. Víly zdvíhaly nožky své k tanci. Šml. I. 17. V hněvu v odpor vojákovi ruku zdvih. Hdk. Teď zdvihl se národ v spra- vedlivém hněvu proti nelidskému ukrut- níku; Jindřich zdvihl se k té cestě v srpnu. Ddk. II. 63., 430. Válku proti němu k vůli papeži římskému zdvihnuvše. Dač. I. 38. Z těch příčin taková věc se zdvíhá a v nic obrací. 1532. Mus. 1880. 497. Císař římský, pro něhož nemohl antikrist hlavy z. BŘ. II. 703. a. Ku poznání pravdy se z. Hus III. 197. Ňadra se zdvíhala touhou. Šml. — se več: v pýchu. Rd. zv. V takú bujnosť zdvihl se. BO. — co, se oč. Nemá potom pozůstávati ani vůle znova, o to při z. Ddk. II. 269. O všecko se lidé zdvíhají. Šml. — se čím odkud: větrem z přístavu se z. Pref. — se proti komu oč. Když se po- hnaný proti komorníku o to zdvihne, že ho nepohonil s právem trhy. Kn. rož. 20. — se s kým kam: do Říma (odebrati se). Pulk. Císař sám s Liutici zdvihnouti se hodlal na Buděšín. Ddk. II. 97. — jak. Siná v kresle tvár se strmo zdvihla. Phld. IV. 12. Keď si ja zaspievam hola' po dzed- zine, nejedna panenka hlavu hore zdvihne. Sl. spv. IV. 153. Ňadra její zdvíhala se ne- pokojně. Hrts. Zdvíhati závaží na různé výšky. ZČ. I. 251., 252. Skála se zdvihla na zvrat. Kn. poh. II. 135. Takové rozepře od žádného aby nižádným vymyšleným způ- sobem zdvihováno a připomínáno nebylo. Pam. Val. Meziř. 94. Když jsme komu co odpustili, toho jsme potom ničím zlým ne- zdvíhali. Pal. Děj. III. 2. 5. Kdo mocí a pychem zdvíhal se k útoku. Ib. IV. I. 918. O tom artikuli takto vypovídáme, že sobě toho na obě straně více zdvíhati a ničímž zlým zpomínati nemají. List hrad. 1581. Za mrtvého ho zdvihli. Troj. 256. V ten den, když Alexandr na vojnu se s mociú zdviže. Alx. 1102. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 36.). Za paži někoho z. Kat. 1054. Kedy sami za všeľud náš oruž víťaznú zdvihněte? Hrbň. Jsk. — kudy. I zdvihl se Otík s vojskem přes hory. Ddk. II. 393. Nejspíše z Verony dolinou Adiže nahoru zdvihl se císař z jara r. 1097. do Němec. Ddk. II. 363.

414700   Zdvíhati Svazek: 9 Strana: 0403
Zdvíhati. O tvarech vz Gb. H. ml. III 2. 244. — co komu čím: zlým = mstíti se, trestati. Pal. Děj. III. 2. 5.

414701   Zdvíhati co Svazek: 8 Strana: 0508
Zdvíhati co. Zdvihše hlasy své. Ev. víd. 102. Luc. 17. 13. — se s čím. Juž sedm- desátá (švestka) padla (na zemi) a te (ty, Petře) se's s každó zdvíhal (pro každou se shýbl). Brn. Brt. D. II. 177.

414702   Zdvíhati co před kým Svazek: 10 Strana: 0527
Zdvíhati co před kým = na paměť mu uváděti. Baw. Ar. v. 5526.

414703   Zdvíhati. Vz Zvednouti Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvíhati. Vz Zvednouti. — co: odboj, Zl., celou zemi, aufbieten, Sbor. hist. IV. 73. Oves je těžký, snopa je co zvihat. Na již. Mor. Brt. Kdo v pokoji odpočívá, ne- chcej ho dvihati. Glč. I. 269 Uderila jedna, uderila druhá, kde kerá panenka, hore hlavu dvihá. Sl. p. 244. Vidíš ho, nezdvihneš ho; nevidíš ho, zdvihneš ho (červivý lískový oříšek). Mt. S. I. 134. — kdy. Její dceru na křtu zdvihl (byl jí kmotrem). Hus. III. 207. Pred búrkú keď sa mračno dvihá. Trok. 101. — odkud. Od Senice sa valný zástup dvihal. Trok. 108. — kde. Ty mne netýrej, již se ve mně zdvíhá žluč. Sá. Před chrámem na levé straně zdvíhá se kopec. Koll. IV. 272. — co komu. Poď mi zdvihat batoh trávy. Sl. sp. 66. — proč. Z-hati se proč = durditi se a p. Rjšk. Z. sklenici na poctu něčí. Us. Pdl. — co zač. Ta velčovská hrdina za kloboukem četina a dy přijdě do maštale, šimla za ocas dvihá. Sš. P. 535.

414704   Zdvíhátko Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvíhátko, a, n., das Hebwerkzeug. Vz Zdvíhadlo. Z. Na jehelní plitku, přístroj delo- střelci k tempovaní potřebný, der Nadel- bolzenheber. S. N. XI. 228.

414705   Zdvíhávati Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvíhávati, vz Zdvíhati.

414706   Zdvíhavosť, i Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvíhavosť, i, f., das Hubvermögen. Dch.

414707   Zdvihlý Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvihlý, er-, gehoben. Zdvihlou kývne hlavou a okom na Svatopluka mihne. Hol. 14. (25.).

414708   Zdvihnouti Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvihnouti, vz Zdvíhati.

414709   Zdvihnutí Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvihnutí, zdvíhání, zdvižení, n., das Auf- heben. Vz Zdvižení. Těžké-li či lehké, zdví- háním shledej. Kom. Z-tím ruky se přihlá- siti. Us. Pdl. Příčina k zdvižení žaloby. V. Ty pře s žalobami k zdvižení přicházejí. Pr. měst. — Vz Zdvižení, Zdvíhati.

414710   Zdvihnutý Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvihnutý, zdvižený, aufgehoben. Zdvih- nutý most, Troj.; zdvižené moře, víno. V. — Vz Zdvižený, Zdvíhati.

414711   Zdvihočet Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvihočet, čtu, m. = čitadlo zdvihli, Hubzähler, m. Šp.

414712   Zdvihování Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvihování, n., die allmählige, wieder- holte Hebung. Vz Zdvíhati.

414713   Zdvihovati Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvihovati, vz Zdvíhati.

414714   Zdvihový Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvihový. Z. stopa (v metrice). Dk. Vz násl.

414715   Zdvihutý Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvihutý = zdvíhací. Z. most. Háj., Solf., Bž. 231. Vz Zdvíhací.

414716   Zdvikati Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvikati = zdvíhati, zastr.

414717   Zdvinúti Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvinúti, vz Zdvíhati.

414718   Zdvíře Svazek: 8 Strana: 0508
Zdvíře m. zvíře, d vsuto. Vz zdv, Dšk. Jihč. I. 16.

414719   Zdviž Svazek: 5 Strana: 0431
Zdviž, vz Vzdviž.

414720   Zdvíž Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvíž, e, zdvíže, e, f. = zdvíhání obilí, Aufhub, m. D. Z obilní. Prm. Vz Zdvíhati co (obili). Býti při zdvíži. Us. Domlátili, zítra bude zdvíže. Sych. Z. obilí = měření vyčištěného obilí do pytlů, nošení ho na sýpku a vysypávání ho tam na hromadu. Lis. Ktk, Psčk., Jndr. Mlatci jdou od zdvíže. Us. Jdi ku zdvíži (dohlednout k ní). Us. Jdr. Častá zdvíž, výmlat blíž. Cf. také: Opilství, Nestřídmosť. Lb , Šp., Šd. — Z., der Aufzug. Z. parní, der Dampfaufzug. Vz Prm. III. č. 20. Pumpa na z. (ssací), die Saugpumpe. Nz. Z. (dráha) šoupátka, der Schieberweg. Šp. Z. či postup pístu (u loko- motivy). NA. IV. 206. Z. na pytle; kladky, provazy ke zdvížím; z. páteřní. Wld. Kliku parního stroje na z. postaviti (ji z polohy mrtvých bodů vyšinouti). Hrm. 98. — Z.= zápalná oběť, das Brandopfer. Ž. wit. (Č.).

414721   Zdviž Svazek: 9 Strana: 0403
Zdviž, e, f = hever. Jižní Cechy. Kub. L. f. 1900. 365

414722   Zdviže Svazek: 5 Strana: 0431
Zdviže, zastr. = zdvihne. Kat.

414723   Zdvíže Svazek: 8 Strana: 0580
Zdvíže, ete, n. Posadí se u samého zdví- žete u šranku (v soudě). Schrank? Kn. drn, 35. Cf. předcház. Zapadací.

414724   Zdvižení Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvižení, n., die Hebung, Erhebung. Z. břemene pakou. Us Hlasování dálo se z-ním ruky. Lpř. Děj. I. 85. Z. krajin. Vz Schd. II. 137. Krater či jícen z., der Erhebungs- krater. Nz. Údolí z-ním povstalá, Erhebungs- thäler, n. Z. úroka svatojirského. Vš. Jir. 404. — Z. = zdvih (dvih), die Hebung, Arsis. Vz. Zdvih. — Z , die Aufhebung, Kassirung, Annulirung. Póhon k z. přive- deš. Vš. Jir. 63. Z. téhož dictum a zvodu. List z r. 1639. Z. opatrovnictví, die Kuratels- aufhebung. J. tr. Přijde-li žaloba k z. Kol. 12. O z. pří a žalob. Kol. 17. Mají purk- mistr i konšelé všickni zejména jmenováni býti v půhonu n. v obeslání, sic bude z., Annulirung, Aufhebung. Nál. 159. Cf. Zma- tek.

414725   Zdvižení Svazek: 8 Strana: 0508
Zdvižení, n. = pýcha, hrdosť. GR. Nov. 7. 14.

414726   Zdvižení Svazek: 10 Strana: 0527
Zdvižení (pří). O z. pří v starší době vz Arch. XIX. 597.

414727   Zdviženina, y Svazek: 10 Strana: 0527
Zdviženina, y, f. Z. povrchu země. Ott. XIX. 838.

414728   Zdvižený Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvižený ; -en, a, o, gehoben, erhoben, aufgejagt, aufgewirbelt, angefangen. Z. válka, Us., prach, Dch., kapital. Šp. Rolu promě- níce z-ma rukama veškeru ostatní shluklou řadu propouštějí. Sš. P. 732. Spor o ná- sledství od Svatopluka z-ný. Ddk. II. 389. Mluvil k nim přede všemi pány z-ma ru- kama i slzavýma očima; Slíbili zdviženými prsty. Pal. Děj. III. 3., 273. a 277. Se zdvi- ženými prsty přísahu slavnú učinili sú. Arch. I. 270. — jak. Hráz na loket z-na. Us. — čím. Břímě pakou z-né. Us. — Z., aufge- hoben, annulirt, kassirt. Z. žaloba, pohon. Vz Zdvižení, Zmateční.

414729   Zdvižitý Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvižitý = zdvihutý. Z. most. Háj., Dal. k. 39.

414730   Zdvížka Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvížka, y, f., vz Zdvíž. — Z. Na zimu se vinné keře tyčkami aneb zemí pokrý- vají, z jara pak se tyčky nebo země zase odstraňuji a révy motykou nebo tyčkou vyzdvihují pravidelně ráno, aby do večera oschly a toto zdvíhání slovo zdvížka. Čk. 157.

414731   Zdvižná Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvižná, é, f., das Richtessen, Richt- trinken. Jg.

414732   Zdvižná Svazek: 10 Strana: 0527
Zdvižná. Sr. Zvižná (násl).

414733   Zdvižné Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvižné, ého, n., die Gleiche. Stavěli z. Us. u Plotiště. Kšť. — Z. = zpropitné, které se dává zedníkům a tesařům, když zedníci dostavěli stavbu pod střechu aneb tesaři postavili vazbu a krov kytkou ozbobili. Hk.

414734   Zdvižnosť Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvižnosť, i, f. Theorie z-sti (zdvihu), die Erhebungstheorie. Nz.

414735   Zdvižný Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvižný = ke zdvíži se vztahující, Auf- hub-; vyvýšený, erhöht. Us. — Z. obyva- telstvo, die flottirende Bevölkerung. Stat. 1871. 142.

414736   Zdvižný Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvižný. Z. stopy. Dk. Poet. 231. Cf. předcház.

414737   Zdvižný Svazek: 8 Strana: 0508
Zdvižný. Z. klapka (u pumpy), Aufstei- gungsklappe, f. Sterz. I. 298.

414738   Zdvojeně Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvojeně, doppelt. Rostl. III. a. 16.

414739   Zdvojení Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvojení, zdvojování, n., die Verdoppe- lung. — Z., reduplikace. Vz Zdvojka.

414740   Zdvojení Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvojení. Vz Jg. Slnosť 78.

414741   Zdvojenka Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvojenka, y, f., leda, der Zwillings- faden. Z. náhnědlá, l. ericetorum. Vz Rstp. 1872.

414742   Zdvojený Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvojený; -jen, a, o. Z. slova, vz Pří- dech, pozn. 2., Šrc. 285.—288. Z. souhláska, Křn., kmeny (kmeny se zdvojkou, redupli- kací), Bž. 223., krok, der Doublirschritt, Čsk., hvězdy, Stč. Zmp. 41., 140., láska. Msn. Or. 150. Aj vám radosť žitia z-ná buď! Zátur. Vinš. I. 53. Z. stráž, der Doppel- posten. Čsk.

414743   Zdvojeti Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvojeti, el, ení, sich verdoppeln. Dch.

414744   Zdvojiti Svazek: 5 Strana: 0431
Zdvojiti, il, en, ení; zdvojovati = dvoj- násobným udělati, verdoppeln; na dva kusy rozmnožiti, in zwei Theile scheiden. — co. Ráj. Kteří foneticky píší, zdvojují tu i tam souhlásky. Ht. Brs. 45. A byl-li prve přísný na né, zdvojil nyní přísnosť svou. Pal. Děj. IV. 2. 433. — se. Us. — se čím. Vojsko přibytím spojenců se z-lo. Us.

414745   Zdvojka Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojka, y, t., v mluvn. reduplikace, die Reduplikation: pello: pe-puli, notím: 7rt-7Toí>;xa. Ndr.

414746   Zdvojmocnění Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojmocnění, n., vz Zdvojmocniti.

414747   Zdvojmocněný Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojmocněný; -ěn, a, o. Z. (čtvercové) číslo, die Quadratzahl. Nz. Z. veličina. Stč. Alg. 24.

414748   Zdvojmocniti Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojmocniti, il, ěn, ění = na druhý stupeň, na mocnosť druhého stupně pový- šiti, uvésti, na druhou mocnosť povýšiti, na druhý stupen umocniti, quadriren, zur zweiten Potenz erheben: a2 = a druhé (moc- nosti); (a+b)2 = druhá mocnosť dvoučlenu rovná se čtverci prvního a čtverci druhého členu a dvojnásobnému součinu obou členů: a2 + 2ab + b2; (a ± b). (a ± b) = a2 ± 2ab + b2 čte se. druhá mocnosť součtu (nebo rozdílu) dvou veličin rovná se součtu čtverců jednotlivých oněch veličin, přidajíc (n. odejmouc) dvojnásobný jich součin nebo: rovná se součtu zdvojmocněné veličiny první a zdvojmocněné veličiny druhé a (n. bez) dvojnásobného součinu obou veličin. Nz. — Cf. Sečtveření.

414749   Zdvojnásobení Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojnásobení, n., die Verdoppelung. Z. kapitálu, lis. Pdl, obyvatelstva. Osv. 1. 514., dělohy. Klž. Por. 128

414750   Zdvojnásobený Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojnásobený; -en, a, o, doppelt, dop- peltliegend n. p. listy třešňové, višňové v pupenu. Rst. 523.

414751   Zdvojnásobiti Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojnásobiti, il, en, ení, zdvojnásobo- vati, verdoppeln, doppelt geben. Ls Tč., Nz., Stč. Alg. 53. se kdy (čím). Kapi- tal se přiražením úroku v několika létech z-bí. Us. Pdl. Počet obyvatelstva se za krátkou dobu z-bil. Us. Pdl.

414752   Zdvojnásobniti Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojnásobniti, il, ěn, ění, zdvojnásob- ňovati = zdvojnásobiti. — co. Tož z-li své kroky, pospíchali k tomu místu. Kld. I. 262. — co komu: pokutu. Šp. — co čím: přidáním.

414753   Zdvojnásobnovati Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojnásobnovati, vz Zdvojnásobniti.

414754   Zdvojnásobování Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojnásobování, n., die Verdoppelung. Postup z. (či měřický). Osv. I. 520.

414755   Zdvojnásobovati Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojnásobovati, vz Zdvojnásobiti.

414756   Zdvojování Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojování, n., die Verdoppelung. Z. kořene, vz Tvoření slov.

414757   Zdvojování Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvojování, reduplicatio. Šf. III. 535.

414758   Zdvojovatel Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojovatel, e, m. = znaménko zdvojo- vací, das Verdoppelungszeichen. Nz.

414759   Zdvojovati Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvojovati, vz Zdvojiti.

414760   Zdvojpásemněný Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvojpásemněný řetízek hodinkový (dvojitý). Kos.

414761   Zdvorilosť Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvorilosť, i, f. = dvornosť, slušnost v chování, die Höflichkeit. V. Mnoho dá- vati na z. Jg. Z. je skrovničký prostředek a Nejmenší útrata, kterouž velké věci lacino kupujeme. Kmp. č. 86. Žádati není ještě hrubství, bez žádání však něco obětovati jest z. Exc. Říci někomu několik bezcen- ných z-stí. Hrts. Nevykročení) tu ještě z mezí slušnosti a z-sti; Když byli ponejprv ně- které z nich navštívili, neprokázána jim ani obecná z.; Kardinalové sami napotom před- cházeli je z-stí. Pal. Děj. III. 3. 69., 73. O z-sti vlaských kavaglierů nikdy sem po- chybnosti neměl. Žer. 317. Z. není um lehký ani hravý. Kká. Td. (Osv. V. 542). Chceš-li přijíti do vážnosti, uč se milé z-sti; Z. jest malá útrata, za níž hezké věci a hodnotu kupujeme. Sb. uč., Hkš. Z. ve slovech mnoho nestojí a přece mnoho platí. Exc. Pozdra- vení z., děkování povinnosť, grüssen ist Höflichkeit, danken ist Schuldigkeit; Z. — krásná pěkná ctnosť. Dch. Z. je hezká věc; Zdvořilosti nikdy nazbyt. Vz Česť, Chlap, Sedlák, Švec. Z-sti nezhřešíš. Bž. Jedna z. druhou žádá, stíhá. Č., Bž. Z. i kočku těší. Bž., Šd. Z. a láska k blížnému človeka nad zlatohlav krásí. Slov. Bern.

414762   Zdvorna Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvorna = dvorně. Kor.

414763   Zdvornosť, i Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvornosť, i, f. = zdvořilosť.

414764   Zdvorný Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvorný = zdvořilý. Zlob.

414765   Zdvořák Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvořák, a, m. = člověk zdvořilý, ein höflicher Mann, der Weltmann; obyčejně v negaci: Ty nezdvořáku! Us. Šd. — Z., osob. jm. Šd.

414766   Zdvořile Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvořile, höflich. Z. si vésti. V., se cho- vati. Ros. Z. se usmál. Us. Pdl. Děkuji z., ich danke recht sehr; Psáno to až nad míru z. Us. Dch. Lépe jest hloupé a po selsku pravdu mluviti než z. lháti. Exc. Lépe jest po hrubešsku se najísti, než zdvořile hladem mříti. Pk.

414767   Zdvořilec Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvořilec, lce, m. = zdvořilý, zdvořák. MM.

414768   Zdvořílek Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvořílek, lka, m. = zdvořilkář. Šm.

414769   Zdvořilkář Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvořilkář, e, m. = přílišný zdvořilec. Nejeden z. vydal se v šibřinky. Sš. II. 126.

414770   Zdvořílkovati Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvořílkovati, zimperlich complimen- tiren. Rk.

414771   Zdvořilosť Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvořilosť. Nebyl pro z. bit (je nezdvo- řilý). Us. Kšť.

414772   Zdvořilost Svazek: 9 Strana: 0403
Zdvořilost'. Vz Zát. Př. XVI. odst. 10. h.

414773   Zdvořilosť Svazek: 10 Strana: 0527
Zdvořilosť i kočku teší, vlídnou řečí více získáš nežli sečí. Lit. list. XIX. 363.

414774   Zdvořilostný Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvořilostný, Höflichkeits-. Z. průpo- věď. Šd.

414775   Zdvořilůstka Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvořilůstka, y, f., die Höflichkeits- formel. Šd.

414776   Zdvořilůstkář, e Svazek: 7 Strana: 1134
Zdvořilůstkář, e, m., höflicher Mensch. Vondrák.

414777   Zdvořilý Svazek: 5 Strana: 0432
Zdvořilý = slušný, uctivý, příjemný, höflich. V. Z. dvořák, V., člověk, Kom., služebník, Br., poklona. D. Z. všude uvítán bude, mit dem Hute in der Hand kommt man durch das ganze Land; Ten je krásně z-lý, dřevákem v kaši se hrabe! Dch. Z-lé odpuštění dával. Žer. 315. Ať zdvořilá si k němu! Kká. Td. 150. Z-lý a přívětivý buď se všemi, důvěrný však jen s někým. Exc. Buď z., ale ne obtížný; Z. kdo jest, má u lidí česť. Sb. uč. — Z. = dobře vy- padající (po nemoci), gut aussehend. Už je přeci zase ňákej zdvořilej; Už je drobet zdvořilejší. Na Plašte. Prk.

414778   Zdyar Svazek: 5 Strana: 0432
Zdyar, u, m. = žďár, zastr.

414779   Zdybati Svazek: 5 Strana: 0432
Zdybati, zdybnouti, bnul a bl, ut, utí, ertappen, erwischen. — co kde komu = ukrásti, wegstibitzen. Na Ostrav. Tč.

414780   Zdyblati Svazek: 5 Strana: 0432
Zdyblati, schnell hin u. herbewegen. — čím: nohama. Na Ostrav. Tč.

414781   Zdygnúť Svazek: 7 Strana: 1134
Zdygnúť = klopýtnouti. Laš. Brt. D. 298.

414782   Zdyhati Svazek: 8 Strana: 0508
Zdyhati. Kedz kuň zdyhá, najbaržej virgá. Šariš. Phľd. 1895. 377.

414783   Zdych Svazek: 5 Strana: 0432
Zdych, u, m. = vzdych, vzdech, der Seuf- zer, Stosseufzer. Mor. Šd.

414784   Zdycha, y, m Svazek: 7 Strana: 1134
Zdycha, y, m. = člověk, který pořád vzdychá Šd.

414785   Zdycháč Svazek: 7 Strana: 1134
Zdycháč, e, m. = zdycha (dod.). Ev. šk. III. 247.

414786   Zdychánek Svazek: 5 Strana: 0432
Zdychánek, nku, m., spiraculum. Rozk.

414787   Zdychánek Svazek: 7 Strana: 1400
Zdychánek. Pršp. 4. 69.: spirabulum.

414788   Zdychánek Svazek: 10 Strana: 0527
Zdychánek, nku, m. Sr. Sdychánek.

414789   Zdýchání Svazek: 5 Strana: 0432
Zdýchání, n., vz Zdychati.

414790   1. Zdychati Svazek: 5 Strana: 0432
1. Zdychati, zdychnouti, chnul a chl, utí = vzdychati, lkáti, seufzen. V — abs. Matky smútie se, zdyší. Št. Uč. 58. a. — jak. Těžce z Aesop.

414791   2. Zdýchati Svazek: 5 Strana: 0432
2. Zdýchati = zdechnouti, scípnouti, kre- piren. Na Slov., Mor. a ve Slez. Brt. Ten člověk dycky zdychá zdá se, že bude brzo po něm. Na Ostrav. Tč. Kurka (slípka) leží, nedychá, bojím se, že zdychá. Slez. Šd. Dúr, Dúr (Jura), bohdaj búl; Michal, Mi- chal, bohdaj zdychal (Jura t. j. jaro, ktoré on otvára, bohdaj vždy bolo; Michala, za- čiatečníka jesene a zimy, bohdaj by nikda nebolo). Mt. S. I. 204.

414792   Zdychati Svazek: 8 Strana: 0508
Zdychati = umírati. Co tam slýchať? Ne- chcú staré baby zdychať a mladé za muž brať. Slov. Zátur.

414793   Zdýchati se Svazek: 10 Strana: 0527
Zdýchati se, conspirare. Již se biechu z-li židové. Pat. Zim. 36b3.

414794   Zdychava Svazek: 5 Strana: 0432
Zdychava, y, f., místní jm. na Slov. Let., Mt. S. IX. 1. 39.

414795   Zdychavičněti Svazek: 5 Strana: 0433
Zdychavičněti, ěl, ění = dychavičným se státi. Kůň z-čněl. Us. Kšť.

414796   Zdychavka Svazek: 7 Strana: 1134
Zdychavka, y, f., říčka v gemerské sto- lici. Rr. Sb.

414797   Zdychnouti Svazek: 5 Strana: 0433
Zdychnouti, vz Zdychati.

414798   Zdychnutí Svazek: 5 Strana: 0433
Zdychnutí, n., der Seufzer. Koll Čít. 66.

414799   Zdychtivěti Svazek: 5 Strana: 0433
Zdychtivěti, ěl, ění, begierig werden. Mus.

414800   Zdýl Svazek: 7 Strana: 1134
Zdýl = zdél. Na zdýl osnovy má býti 36 loket; Každý postav na rámě má na 30 loket z. Pk. MP. 94.

414801   Zdýlčejc Svazek: 8 Strana: 0508
Zdýlčejc. Čti z. (volněji). Dšk. Jihč. I..42.

414802   Zdýlený Svazek: 5 Strana: 0433
Zdýlený, vz Zdýliti.

414803   Zdýlí Svazek: 5 Strana: 0433
Zdýlí, n. = zdélí. Vz toto.

414804   Zdýlij Svazek: 8 Strana: 0508
Zdýlij = zdýlí. Háj. Herb. 14. a.

414805   Zdýliti Svazek: 5 Strana: 0433
Zdýliti, zdéliti, il, en, ení = prodloužiti, verlängern. Zdýlené listy, Rostl.; zoban zdýlený. Krok.

414806   Zdylka Svazek: 5 Strana: 0433
Zdylka, y, f. = délka. To je z.! U Bo- husl. na Mor. Neor.

414807   Zdýlný. Z Svazek: 10 Strana: 0680
Zdýlný. Z. stodola nízké zdi má vrata z předu a ze zadu ve svislích. Brt. Sl. 399.

414808   Zdyló Svazek: 9 Strana: 0403
Zdyló = z dýlí. Gb. H. ml. III. 2. 440.

414809   Zdýmací Svazek: 10 Strana: 0527
Zdýmací zařízení. Nár. list. 1903. 159. 6.

414810   Zdymadlo Svazek: 5 Strana: 0433
Zdymadlo, zdýmadlo, a, n., der Blas- ofen. Us. pr. hor.

414811   Zdymadlo Svazek: 8 Strana: 0580
Zdymadlo, a, n. = huť. Kn. drn. 15. pozn.

414812   Zdymadlo Svazek: 9 Strana: 0403
Zdymadlo, a, n. Z. u jezu, Kammer- schleusse. Z. u Klecan. Vz Nár. list. 1897. č. 293. 2. Vz násl. Zdýmka.

414813   Zdymadlo Svazek: 10 Strana: 0527
Zdymadlo sestává ze sklopného jezu, jímž komorným průplavem propouštěny jsou lodi ze vzedmuté vody. Dolen. Pr. 569., 565. obraz.

414814   Zdýmání Svazek: 8 Strana: 0508
Zdýmání vod. Čel. Pr. m. I. 373.

414815   Zdýmati Svazek: 5 Strana: 0433
Zdýmati, vz Zedmouti.

414816   Zdýmati Svazek: 9 Strana: 0403
Zdýmati. Hladom zdýma. Zát. Př. 68b.

414817   Zdýměti Svazek: 5 Strana: 0433
Zdýměti, ěl, ění = v dým se obrátiti, verrauchen. Rostl.

414818   Zdýmiti Svazek: 7 Strana: 1135
Zdýmiti = ukrásti, stehlen. Val. Vck., Slavč. 11.

414819   Zdýmka Svazek: 9 Strana: 0403
Zdýmka, y, f. = plavidlová komora v ka- nalisaci řeky. Nár. list. 1897. č. 197. 2. Vz Zdymadlo.

414820   Zdýmľe Svazek: 5 Strana: 0433
Zdýmľe, pl., m. = pupenec. Poškrábala jsem se na ruce a to Mně naskákaly také zdýmľe. Slez. Šd.

414821   Zdymnouti Svazek: 7 Strana: 1135
Zdymnouti = zavinouti. VSlz. I. 234., Vhl.

414822   Zdymnút Svazek: 8 Strana: 0508
Zdymnút = utéci. Já bych z takové služby zdymnut (Jicko). Brt. D. II. 424.

414823   Zdystylovati Svazek: 10 Strana: 0527
Zdystylovati. Vodu z materií z. 1585. Uč. spol. 1902. 20. Sr. Zdestillovati.

414824   1. Ze Svazek: 5 Strana: 0433
1. Ze, předložka, vz. Z.

414825   2. Ze Svazek: 5 Strana: 0433
2. Ze = asi, etwa, beiläufig. Na Mor. a Slov. Poviem ti ze dva ze tri slova. Sl. ps. 69. Ze sednáct kop žita. U Prostěj., u Niv- nice. Vchd., Kch.

414826   -zě Svazek: 7 Strana: 1135
-zě (u Bozě, ve 14. stol. a výjimkou vedlé toho také: u Boze). Gb. Hl. 101.

414827   Ze = za Svazek: 5 Strana: 0004
Ze = za. Ze sebe býti, státi = za sebe býti, státi. Na Ostrav. Tč. — Brt. v Listech filol. II. 145. —153. (vz tam více příkladů); Zk. S. 231.—236.; Zk. Ml. II. 30.—31., Mkl. S. 530.—533., Jg. Slov. Některé příklady při- činěny z vlastních sbírek. — Pozn. Před- ložky s a z často se pletou, čehož příčinou jest nevýslovnosť. Kdy to či ono psáti, nej- lépe poznáme ze slovanských nářečí, která užívají za z formy iz, jako bývalo i v če- štině. Kromě toho dobře jest pamatovati si, že s předložkou s korresponduje předložka na, s předložkou z předložka v. Předložkou s s genit. označuje se vzdalování od povrchu něčeho a předložkou z vycházení z vnitra něčeho. Že někdy Němec aus, Latiník ex a Řek §§ kladou tam, kde my Slované s, spo- čívá na různém názoru, který ani u nas ne- bývá vždy týž. Dívka byla na trávě, jde s trávy (Mkl. S. 570.: priide sb polja); pa- kli byla ve trávě, jde z trávy; co je v nebi, přichází z nebe, co na nebi, s nebe; dal-li otec synka na učení, vrací se mu s učení (idutb st učenBJa, Mkl. S. 572.), dal-li do učení, vrací se z učení; chodíce na ryby a na raky, vracíme se s ryb, s rakův; když býváme na pouti, chodíme s pouti (drug-b mi priide sb pąti. Mkl. S. 571.); žijíce na světě, scházíme se světa; jsme-li někde na na svatbě, vracíme se se svatby (vorotilb sja so svadßby. Mkl. S. 571.); mám-li něco na paměti, sejde mi to s paměti (sidje malo s pameti. Mkl. S. 571.): co máme na očích, sejde s očí; sedí-li pták na stromě, může se stromu sletěti aneb vzletěti (vzhůru). Podlé toho dobře rozeznáváme smysl vět: kape se džbánu a kape ze džbánu, poprvé totiž s povrchu, podruhé ze vnitřku, obakrát ovšem shora dolů. Konečně, máme-li na po- čátku, proč bychom neměli s počátku a má- me-li na novo i v nově, proč bychom ne- měli i s nova i z nova. Th. Vodička v Km. 1878. 79. — Ten z toho není, šp. m.: s to; On z něho není, šp. m.: s něj. — Tč. praví, že ve Slez. znamená s jenom něm. mit, lat. cum, jinak že užívají z.

414828   Ze dne Svazek: 5 Strana: 0434
Ze dne, vz Den.

414829   ze Sanoka Svazek: 7 Strana: 0652
ze Sanoka Řehoř. Pyp. K. II. 15., 17.

414830   ze Škudl Svazek: 8 Strana: 0407
ze Škudl Jan, spis. Vz Bl. Gr. 286.

414831   Ze Šternberka Svazek: 7 Strana: 0871
Ze Šternberka. Páni ze Š. od r. 1249., dříve: z Chlumce. Vz Pal. Rdh. I. 116., Tk. VI. 356., VII. 420., Arch. VIII. 605, S. N., Rk. Sl. — Kašpar hrabě ze Š-ka, 1761.—1838. Působil při založení Musea českého. — František Jos. hrabě ze Š-ka. 1763.-1830. Dal r. 1796. podnět k založení společnosti přátel umění a r. 1818. k zalo- žení Musea čes. Bačk. Písm. I. 57. — Ze Š-ka Aleš Holický. Ukaz. 111., Jg. H. 1. 637. — Ze Š-ka Fr, Kašp., Jar. Joach. Cf. Bačk. Písm. I. 932.

414832   Ze za Svazek: 5 Strana: 0463
Ze za, vz Zá.

414833   Ze zdola Svazek: 10 Strana: 0529
Ze zdola m zdola. Kredba v Paedag. 1883. 90.

414834   Ze zhora Svazek: 5 Strana: 0463
Ze zhora = se shora. Pustili naň z. kámen. Er. Sl. čít. 36.

414835   Ze-ový. Z Svazek: 5 Strana: 0456
Ze-ový. Z. přípony: -ěz, -íz, -oz: řetěz, kněz, vítěz, peníz, lomoz. Bž. 234.

414836   Ze-spatu Svazek: 9 Strana: 0404
Ze-spatu. Vz Gb. G. ml. III. 1. 334.

414837   Ze-vzdálí. Vz Svazek: 9 Strana: 0404
Ze-vzdálí. Vz Gb. H. ml. III. 1. 218.

414838   Zeagonit Svazek: 5 Strana: 0433
Zeagonit, u, m., nerost. Vz S. N.

414839   Zebanuska Svazek: 5 Strana: 0433
Zebanuska, y, f., lycus, hmyz. Krok II. 252.

414840   Zebaoth Svazek: 5 Strana: 0433
Zebaoth, hebr. = pán zástupů (těles ne- beských). S. N. Ó, velký Bože, mocný Ze- baothe! Phld. III. 1. 27.

414841   Zebe Svazek: 5 Strana: 0433
Zebe, vz Zábsti.

414842   Zeberer Svazek: 5 Strana: 0433
Zeberer, a, m. Z. Jan. f 1789. Vz Jg H. 1. 657., Šb. H. 1. 309., Jir. H. 1. II. 353.

414843   Zeberer Svazek: 7 Strana: 1135
Zeberer Jan. Cf. Bačk. Písm I. 170., 189., Zl. Jg. 93.

414844   Zeberer Svazek: 9 Strana: 0403
Zeberer J. Vz Flš. Písm. 479.

414845   Zeberer Jan Svazek: 10 Strana: 0527
Zeberer Jan. Lit. I. 49., 236.

414846   Zeberka Svazek: 5 Strana: 0433
Zeberka, y, f., jméno vrchu a lesa na Vsacku. Vck.

414847   Zeberu Svazek: 5 Strana: 0433
Zeberu, vz Sebrati, Zebrati.

414848   Zebice Svazek: 5 Strana: 0433
Zebice, dle Budějovice, místní jm Arch. III. 548.

414849   Zebín Svazek: 5 Strana: 0433
Zebín, Žebín, a, m. = vrch a dvůr u Ji- čína. Us. Cf. Sedl. Hrad. I. 121., 11. 124., Blk. Kfsk. 535., 536., 778. Kde nyní je dvůr, tam a v okolí byla dříve ves. Blk. — Z., míst. jméno v Dolních Rakousích pod Rohy. Šb.

414850   Zebinovice Svazek: 5 Strana: 0433
Zebinovice, e, f., lamarckea, rostl. lilko- vitá. Rustl. III. a. 77.

414851   Zebinský Svazek: 5 Strana: 0433
Zebinský, ého, m., osob.jm. Dal. Jir. 155.

414852   Zebiť Svazek: 9 Strana: 0403
Zebiť, frieren. Sbor. slov. I. 57.

414853   Zébl Svazek: 9 Strana: 0403
Zébl = zábl. Dial. Gb. H. ml. III. 2. 155.

414854   Zeblíci Svazek: 5 Strana: 0433
Zeblíci, zebleču, zeblíkat = svléci, aus- ziehen. Na Ostrav. — co: sváteční šaty. — koho z čeho: ze šatu. Tč. Cf. Zevlíci.

414855   Zeblík Svazek: 7 Strana: 1135
Zeblík (žeblík?), u, m., degea, zastr. Rozk. — Pršp. 21. 4. zebolík, ranopar, serpens.

414856   Zeboně Svazek: 7 Strana: 1135
Zeboně, ě, f., voramen, zastr. Veleš.

414857   Zebor Svazek: 5 Strana: 0433
Zebor, a, m., psí jméno. Škd. exc.

414858   Zebra Svazek: 5 Strana: 0433
Zebra, y, f. = druh rodu koňů, equus zebra. Z. obecná, horská. Vz více v S. N., Frč, 383., Schd. II. 426.

414859   Zebra Svazek: 7 Strana: 1135
Zebra. Cf. Brm. I. 3. 50., Hlb II. XXXVI.

414860   Zebráně Svazek: 7 Strana: 1135
Zebráně, ě, n., rapina, zastr. Bhm.

414861   Zebranec Svazek: 5 Strana: 0433
Zebranec, nce, m. = sebranec, unehe- liches Kind, der Bastard. Prezývala mě, sem taký zebraněc, že nevím ani, komu patřím. Slez. Šd. Také na Slov. Bern.

414862   Zebrání Svazek: 5 Strana: 0433
Zebrání, n., vz Sebrání.

414863   Zebraný Svazek: 5 Strana: 0433
Zebraný, vz Sebraný.

414864   Zebrati Svazek: 5 Strana: 0433
Zebrati, zberu, zbeř, zebral, án, ání; zbírati = pleniti. — co: město. Pláč. Ko- stel vyloupiti a zebrati. V. Klášter zebral a zapálil. V. Dům z-li a vydrancovali. V. Okolo 17 měst hrazených zebrali a vypálili. Dač. I. 20. Ostatně vz Sebrati a dodatky.

414865   Zebrati se Svazek: 7 Strana: 1135
Zebrati se = sejíti se Už se myslim nězeberem. Laš. Brt. D. 298. Jak se zebe- reme, tak se zedereme (nějak bude, se přece uživíme). Vck.

414866   Zebrník Svazek: 10 Strana: 0527
Zebrník, vz Zubrník. Mš.

414867   Zebrovice Svazek: 5 Strana: 0433
Zebrovice, e, f. = usně zebrová, das Zebraleder. Šp.

414868   Zebrový Svazek: 5 Strana: 0433
Zebrový, Zebra-. Z. kůže. Vz Zebrovice. Jrsk. Z. sítina, die Zebrabinse, rostl. Dch.

414869   Zebrový Svazek: 10 Strana: 0527
Zebrový. Z. dřevo. Vz KP. XI. 44.

414870   Zebří. Z Svazek: 10 Strana: 0527
Zebří. Z. kopyto Hol. Met. I. 439. Sr. Zebra.

414871   Zebřidlý čím Svazek: 10 Strana: 0527
Zebřidlý čím. Oblek z-dlý kouřem (po- kálený, prosáklý). Msn. Od. 204.

414872   Zebříkovitý. Ž Svazek: 10 Strana: 0546
Zebříkovitý. Ž. schody. Zvon VI. 140.

414873   Zebu Svazek: 5 Strana: 0433
Zebu, vz Zábsti.

414874   Zebu Svazek: 7 Strana: 1135
Zebu = býk. Vz., Kram. Slov.

414875   Zebuky Svazek: 5 Strana: 0433
Zebuky, dle Dolany, Zehub, ves v Čá- slavsku. PL.

414876   Zebus Svazek: 5 Strana: 0433
Zebus (Scebuz), vz Chcebuzy.

414877   Zebzdurovati Svazek: 5 Strana: 0433
Zebzdurovati = zevzdorovati, trotzig, widerspänstig werden. Na Ostrav. Tč.

414878   Zebzduřić śe Svazek: 9 Strana: 0403
Zebzduřić śe = počíti vzdorovati. Z. se nač. Slez. Lor. 81. Z. se proti komu. Kadlč. 142.

414879   Zebzový Svazek: 7 Strana: 1135
Zebzový květ = bezový. 15. stol D. Gesch. 292.

414880   Zecchini Svazek: 5 Strana: 0433
Zecchini, starší zlatá mince v Římě = 4 zl. 70 kr. Balcar.

414881   Zecko Svazek: 10 Strana: 0527
Zecko, a, m. = jedlík. Slov. Phľd. XXIV. 606.

414882   Zeclík Svazek: 9 Strana: 0403
Zeclík, u, m. = náčiní kovářské. 1676. Mus. ol. XII. 35.

414883   Zecpati Svazek: 5 Strana: 0433
Zecpati, cpám a cpu, cpej a cpi; zecpá- váti, auf Jem. schieben. — co na koho = strčiti. Puch.

414884   Zecte Svazek: 5 Strana: 0433
Zecte = sneste. Na Slov. Už ma len zecte, keď ste ma upiekli. Lipa II. 260.

414885   Zectíti Svazek: 5 Strana: 0433
Zectíti, il, ěn, ění, beehren. — koho. Ti ho tam zectili (vynadali mu, schmähen). Us. Ti se z-li! U Rychn.

414886   Zeč, lépe Svazek: 5 Strana: 0433
Zeč, lépe: seč = s co. Jg.

414887   Zečísti Svazek: 5 Strana: 0433
Zečísti, vz Sčísti.

414888   Zečkati Svazek: 5 Strana: 0433
Zečkati, etwas warten. Zečkej trochu, ež si zakúřím. Us. Tč. Vz Sčekati.

414889   Zečtení Svazek: 5 Strana: 0433
Zečtení, n. = sečtení. Z. jmen. V.

414890   Zečtenosť Svazek: 5 Strana: 0433
Zečtenosť, vz Sečtenosť.

414891   Zečtený Svazek: 5 Strana: 0433
Zečtený, vz Sečtený.

414892   Zečtverčný Svazek: 5 Strana: 0433
Zečtverčný, vervierfacht. Šd.

414893   Zečtverhraniti Svazek: 5 Strana: 0433
Zečtverhraniti, il, ěn, ění = čtverhran- ným učiniti, viereckig machen. — čím: dub sekerou z. Č.

414894   Zečtvernásobiti Svazek: 5 Strana: 0433
Zečtvernásobiti, il, en, ení, vervierfa- chen. — co: počet galejí. Lpř. J.

414895   Zečtverniti Svazek: 5 Strana: 0433
Zečtverniti, il, ěn, ění, vervierfachen. Šd.

414896   Zečtveření Svazek: 5 Strana: 0433
Zečtveření, n. = povýšení na druhou Mocnosť. Šim. 136. Cf. Zdvojmocniti.

414897   Zečtveřený Svazek: 7 Strana: 1135
Zečtveřený = zdvojmocněný. Pdl.

414898   Zečtveřiti Svazek: 7 Strana: 1135
Zečtveřiti, il, en, ení = na druhou moc- nosť povýšiti, zdvojmocniti. Šim. 112., 124.

414899   Zeď Svazek: 5 Strana: 0433
Zeď, zdi; zédka, zídka, y, f., die Mauer, das Mauerwerk. Z. skloňuje se podlé Kosť. V pl.: zdi, zdech, zdmi lépe než: zdě, zdích, zděmi. Jg. Vz E, -emi. Zdi, Kom.; zdem, V., Kom.; zdech, V., Troj., Flav.; zdích, St. skl.; zdmi. V., Kom. Cf. Bž. 101. Z. = stěna z kamene n. cihel a vápna n. hlíny, die Mauer, das Mauerwerk, die Wand. Jg. Z. příční, prostřední (mezizeď), hradební, Schanz-, městská, V., na hlínu, přední, proti ohni (lépe než: ohnivá, Jg), D., ohnivá (lépe: štít, Brt.), Br., Kom., hlavní, Us., prů- čelná, Stirnm., břehová, pobřežní, Strandm., převěšená, ausgekragte M., ohradná n. ob- hradná, Futterm., poprsná, die Brüstung, das Fensterparapet, podkrovná n. podkrov- nice, unter dem Dachstuhl, smíšená, gemischt, z tesaného kamene, z kvádrů (v obec. ml. zeď štuková), Quader-, hrázděná, Riegelm., Nz., čelní, die Stirnwand, požární, die Feuer- mauer, průčelná, die Stirnmauer, obvodná, die Umfassungsmauer, z režných cihel, Dch., zevnější (kterou parní kotel atd. jest obe- zděn), Š im., dělící, die Theilungsmauer, Zpr. arch., tarasová, svobodně či o samotě sto- jící, Pcl. 112.—115., opěrná, Pek. 161., spo- lečná, vz Rb. 274., suchá (bez vápna nebo malty), Vys., soumezní; kleště do zdí; žlá- bek na zdi. Šp. Zdi lité. Vz KP. I. 202. Z. štítní, sklepová, hraniční, základní, Us.; nezrušené zdi, Št. Kn. š. 23. Zeď hladová v Praze okolo Petřína postavená nákladem cis. Karla IV. 1. 1360., aby lidu chudobnému se umírnilo tenkráte hladu. Pal. Děj. II. 2. 166. Z. rovná, gerade o. Scheibenmauer, 317 klenbovitá, gewölbartige, obloukovitá, ge- bogene M., z. sklonitá, schiefstehende M. Bc. Zdi hradební města Prahy. Vz Tk. II. 553. Z. městské římské, vz Vlšk. 43., ky- klopské, 65., 68., mykenské, 65., tyrintské, 65., v Argu, 65., v divadle, 29., v Platejích, 65., v Pompejích, 66., z. Aurelianova, 4L, příčná v chrámech, 8., 13., 21. Vývěšek, nálepek na zdi. J. tr. Průčelí zdi. Nz. Zeď dělati, zdíti, vésti, hnáti, stavěti, pro-, roz- bořiti, Us., obmítati, obvrhovati, D., pora- ziti, Flav., oškrábati, odrabati, prostrkati, vyšibrovati, vycvekovati (auschiefern), sbou- rati, sbořiti, rozvaliti, strhnouti, shroutiti, pobourati, zvýstupkovati, navrhnouti, pro- lomiti; zeď puká. Šp. Zdí, zdmi obehnati, ohraditi místo. Zdí zavříti. V. Po zřícenině na zdi se drápali. Skl. 329. Opři to o zeď. Us. Dch. Zahradu zdí obehnati. Na zeď se drápati (krachseln). Dch. Stabilita, střed či centrum, tloušťka, grafické vyšetření zdi. Pek. 175., 176., 180., 184. Nesedejte blízko u zdi, máme málo křehčené (říká hospo- dyně hosti podávajíc mu koláče, aby si nerozbil loket trhaje pečivo). U Kr. Hradce. Kšť. Je za zídkou = na hřbitově. Us. Město ohražují městské zdi. Kom. Město zdmi ohražené. V. Díru ve zdi lámati. Har. Bera- nem zdi porážejí. Flav. Zeď do rovnosti vyhnati; Zeď do výšky nábřeží vyzdvih- nouti. Stat. př. kn. 1877. 96. A jižť sú drahně zdi povrhli děly okolo města. Arch. III. 304. Ke zdem města Normberka. V. Vychvaluje zdi a na zdech strážné. BR. II. 886. Ohrazena zedmi. BO. Mezi ni- miž není muže, který by se zdí (jako zeď) postavil pro pravdu proti tém, kteří mluví lež. Hus III. 314. Pokora všudy projde, i zeď proráží. Šd. exc. Jde (má) ode zdi ke zdi (opilý). Vrů. Půjde za bílou zeď (umře). Tkč. Mluví, že by zeď pohnul (do- vedně). U Žamb. Dbv. Je to jako zeď (husté). Us. Dhn. Je jako zeď (bledý). Us. Kšť. Marné napomínání, jako když hrách na zeď hází. Dch. exc., Vlč. Nepřiléhá ke zdi (je hrbatý, shrbený). Bdl. exc. Chtěl hlavou zeď pro- raziti, die Mauer mit dem Kopf einrennen. Dch. Čelem zdi neprorazíš. Bž. exc. Pevný jako zeď. D. Hlavu tlouci o zeď. D. Tluc hlavu o zeď, hlavou zdi neprorazíš. Sych. Tluc hlavu o zeď, co si vytlučeš? Prov. Zdi hlavou neprorazíš. Kom. D. 241. Zeď společná ze spolku opatrovati se má. Pr. — Z. rohová, u kopyta koňského, stěna, die Wand. Ja. — Z. = místní jm. Ze Zdi Ma- těj. Tk. V. 86.

414900   Zeď Svazek: 7 Strana: 1135
Zeď. Cf. Mkl, Etym. 405. b. Z, v pl. u nových také zdě, zděmi. D. Lhrg. 180. Městská z. a parkan v Čech v 15. a 16. stol. Cf. Wtr. Obr. I. 215. nn., 794. Palác obe- zděný zdmi. Mill. 74. Jinde v Mill. obecně zděmi. Jir. — Postaviti z = roztáhnouti před někým svrchní oděv, aby neviděl, co se děje. V zlodějské řeči. Us.

414901   Zeď Svazek: 8 Strana: 0508
Zeď. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 73. O strč. skloň. vz Gb. Km. -i. 28.

414902   Zeď Svazek: 9 Strana: 0403
Zeď. Jde ode zdi ke zdi (opilý). Hoř. 122.

414903   Zeď Svazek: 10 Strana: 0527
Zeď, vz Múr.

414904   Zedění Svazek: 5 Strana: 0434
Zedění, n. = snědení. Na Slov. Nepýtal od bratra veľa, len ho pre Boha prosil, aby mu dač dal na zedění. Dbš. Sl. pov. I. 136., Č. Čt. II. 477.

414905   Zedený Svazek: 5 Strana: 0434
Zedený = snědený. Na Slov. Bern.

414906   Zederach Svazek: 5 Strana: 0434
Zederach, u, m , melia, der Zederach, rostl. Z. hladký, m. azederach. Vz Rstp. 239.

414907   Zederach Svazek: 9 Strana: 0403
Zederach, melia, rostl. Sr. Ott. XVII. 63.

414908   Zederachovitý Svazek: 5 Strana: 0434
Zederachovitý. Z. rostliny, meliaceae: myřiseň, hantol, dvojnák, zederach, zadi- rachta, břeslenec, lansa, nálel, guara. Rstp. 236. Cf. S. N.

414909   Zedírání Svazek: 5 Strana: 0434
Zedírání, n., vz Sedrání.

414910   Zedírati Svazek: 5 Strana: 0434
Zedírati, vz Zedrati.

414911   Zédka Svazek: 5 Strana: 0434
Zédka, y, f., vz Zeď. Počali sobě zédku dělati ze suchého kamene. Pal. Děj. III. 1. 334.

414912   Zedky Svazek: 5 Strana: 0434
Zedky, pl., m. = snědky, vz Snědek, Futterüberbleibsel. Slov. Podivné je, že Slovák pozostatky krmu, čo nechal statok (dobytek), menuje zedkami (od zjiesť), čo ale zostane z jedla ľudského, volá oprzen- kami. Zátur. Na Pavla čiapky, vyhadzuj gazda zedky (bude neskorá jar). Poř. Zátur. — Z., nackte Strohhalme. Slov. Ssk.

414913   Zedky, zetky Svazek: 10 Strana: 0527
Zedky, zetky, pl., m. = zbytky žrádla, které dobytek nesežral. Slov. Phľd. XXIV. 814. Sr. Zjedky.

414914   Zedl Svazek: 5 Strana: 0434
Zedl, a, o = snědl, a, o. Na Slov. a Mor. Co si zedla? U Rožn. Co že si mi zedla? Sl. ps. 45. Lahko by ťa aj zedol (snědl). Němc. VII. 7.

414915   Zedlicar Svazek: 5 Strana: 0434
Zedlicar, a, m. Vz Blk. Kfsk. 1459.

414916   Zedmouti Svazek: 5 Strana: 0434
Zedmouti, zdmouti, ul, ut, utí; zdýmati = zdouti, vzdýmati, zvýšiti, aufschwellen; dechnouti, oddechnouti, einhauchen, schwer athmen. — abs. Jeho utroby zdýmají, jakby Vezúva krátery v něm plály. Nitra VI. 141. Jako mech (měch) fučala, jak gajdy zdý- mala ta istá Dora naša, keď išla zo salaša. Sl. spv. V. 174. — co: vodu, Ros., oheň, Tč., stříbro (ohněm rozpustiti). Vys. — co jak čím. Hráz vodu vtékající na jistou výšku zdýmá. Pref. Z. vodu jezem, stavi- dlem. Z. vodu jezem do určité výše. NA. IV. 251. A keď raz dychom ostatním zdý- mam, skelet tvoj ešte raz poobjímam. Sldk. 298. — proč. Hladom zdýma. Mt. S. L 105. Už ledva zdýmal od bolesti a tam omdlie- val; Děti od hladu zdýmaly. Dbš. Sl. pov. III. 62., 64. Nemohol ani čihý ani hotta poviedať, len zdýmal od ľaku (leku). Dbš. Obyč. 116. — se, aufschwellen. Zdýmá se moře. Zlob., řeky. D. Podpal, ostatní se zdýmá. Hdk. C. 162. Drak zdýmá sa. Dbš. Sl. pov. VII. 78. — se kdy. Již v pondělí dne 21. července zedmula se Vltava tak, že v Praze vozili se ve člunech. Pal. Děj. III. 3. 55.

414917   Zedmutí Svazek: 5 Strana: 0434
Zedmutí, n., die Aufblähung, Anschwel- lung. Z. vody. NA. IV. 227.

414918   Zedna Svazek: 5 Strana: 0434
Zedna. Zevnitř a z. (často), intus et ex- tus. BO.

414919   Zedna Svazek: 7 Strana: 1135
Zedna, funditus BO.

414920   Zedňácký Svazek: 7 Strana: 1135
Zedňácký, Freimaurer-. Pdl.

414921   Zedňáctví Svazek: 5 Strana: 0434
Zedňáctví, n., das Freimaurerwesen. Dch.

414922   Zedňák Svazek: 5 Strana: 0434
Zedňák, a, m., der Freimaurer. Dch.

414923   Zednář Svazek: 5 Strana: 0434
Zednář, e, m. = zedňák. Bdl., Dch. Svo- bodný z. Dch.

414924   Zednář Svazek: 7 Strana: 1135
Zednář. Vz Nár. listy 1889. 23/8., odpol. čísl. a Jos. Svátka Obrazy z kulturních dějin čes.

414925   Zednář Svazek: 9 Strana: 0403
Zednář. Svobodní z-ři. Vz Vlč. Lit. II. 141., 143, 153.

414926   Zednářský Svazek: 5 Strana: 0434
Zednářský, Freimaurer-, freimaurerisch. Dch. Z. myšlénka, spolek. Bdl. v Dobr. 9.

414927   Zednářství Svazek: 5 Strana: 0434
Zednářství, n., das Freimaurerwesen, die Freimaurerei, das Logenthum. Dch., Bdl. v Dobr. 9.

414928   Zednati Svazek: 7 Strana: 1135
Zednati něco = zjednati. Arch. VIL 38. a tam často.

414929   Zední Svazek: 5 Strana: 0434
Zední, Mauer-. Z. cihla, kruh, Nz., stráž. BO. Z. kámen, věnec n. koruna, Us., rum. Techn. Z. střída (v základce na sucho vy- zděná střída, základková střída, die Ver- satzstrecke). Hř. — Z. = na zdi rostoucí, mauerbewohnend. Rst. 523. Z. routa. V. — Z. šoupálek (pták). Dch.

414930   Zední Svazek: 7 Strana: 1135
Zední úhel, angulus murorum. Ol. 2. Pass. 26. 25.

414931   Zednice Svazek: 5 Strana: 0434
Zednice, e, f. = žena zedníkova, des Maurers Weib. Bern., Ros.

414932   Zednice Svazek: 8 Strana: 0580
Zednice, e, f., chalicodoma, rod včel sbí- rajících břichem. Vz Ott. XII. 18.

414933   Zednický Svazek: 5 Strana: 0434
Zednický, Maurer-, Mauer-, Mörtel-. Z. tovaryš, mistr, lžíce, die Maurerkelle, kla- divo, Us., lopata, Ros., řemeslo. Jel. Z. práce. Vz KP. I. 203. Z štětka, pánvice, dláto, palička, omítačka, Us., Pdl., náčiní, Čsk., kořalka. Us. Kšť. Plave jako z-ká tříska. Us. Šd.

414934   Zednický Svazek: 7 Strana: 1135
Zednický, ého, m. = zedník. Mtc. 1892. 282.

414935   Zednický Svazek: 8 Strana: 0508
Zednický. Z. cech (pravidla). Vz Mtc. 1896. 300. nn.

414936   Zednický Svazek: 9 Strana: 0403
Zednický pot. Vz Tesařský.

414937   Zednický Svazek: 10 Strana: 0527
Zednický, tanec. Vz Brt. P. n. CXXIV

414938   Zednictví Svazek: 5 Strana: 0435
Zednictví, n. = umění stavěti zdi z ka- mene, z cihel a z malty, das Maurerhand- werk, Ros. Vz více v Š. N.

414939   Zednictví Svazek: 7 Strana: 1135
Zednictví. Vz Kram. Slov.

414940   Zedníček Svazek: 5 Strana: 0435
Zedníček, čka, m. Z. obecný, tichodroma muraria, pták pěvec. Vz Frč. 354. Z-kové, certhidae, ptáci pěvci, mají dlouhý tenký buď rovný aneb zahnutý zobák, v křídle deset ručních per, na zadním prstu silný dráp; rádi lezou po zdech a po stromech: šoupálek, brhlík, z. obecný. Vz Frč. 354. — Z., vz Zedník.

414941   Zedníček Svazek: 9 Strana: 0403
Zedníček, čka, m., pták. Vz Uhelníček.

414942   Zedničí Svazek: 5 Strana: 0435
Zedničí, lépe: zední, Mauer-, Tur. kron.

414943   Zedničina Svazek: 5 Strana: 0435
Zedničina, y, f. = zednictví. Us., Sd., Šd. Ta z. včil za nic nestojí. Us. Šd.

414944   Zedničiti Svazek: 5 Strana: 0435
Zedničiti, il, ení, Maurer sein, das Maurer- Handwerk treiben. D., Sd., Bern., Kos. Ol. i. 61., Šd. — kde jak dlouho. Z-čil tam u toho mistra dva roky. Us.

414945   Zedník Svazek: 5 Strana: 0435
Zedník, a, m., zedníček, čka, m., der Maurer. V. Z. z kamení aneb z cihel zdi vzdělává. Kom. Z-kovi kamení podávati. Us. Zedník drží spořidlo. Vz Spořidlo. Z. staví z kamene a cihel, jež maltou pomocí zednické lžíce spojuje, zdi (stěny) a klene sklepy; lešení si staví ze stenířův (trámů), koz a prken; stěny obvrhuje (obmítá) mal- tou, míšeninou vápna s pískem, ometačkou Bílí a natírá (líčí). Pt. Z. důlní, der Gruben- maurer. Bc. O zednících vz Tk. II. 378., 382. — Lex. vet. c. 1410. habet: Ermes zedník, ermonia, zednictvo, quod idem esse constat ac přízedník, anachoreta (eremita). Ztesali kamenie na čtyři hrana, ježto jsú zhladili z-ci. Bj. Z. od bláta, zlatník od zlata. Sk. Vz Er. P. 405. — Z. svobodný. Vz S. N. — Z., osob. jm. Z. Ondřej. Vz Blk. Kfsk. 1133.

414946   Zedník Svazek: 9 Strana: 0403
Zedník, a, m, pták. Vz Bělořiť.

414947   Zednikovka Svazek: 5 Strana: 0435
Zednikovka, y, f., samota u Prahy v Kar- línsku. PL.

414948   Zedníkův Svazek: 5 Strana: 0435
Zedníkův, -ova, -ovo, dem Maurer ge- hörig. Z-va lžíce. BO.

414949   Zednina Svazek: 5 Strana: 0435
Zednina, y, f., das Mauerwerk, Mauer- objekt. Dch.

414950   Zedníti se Svazek: 5 Strana: 0435
Zedníti se = rozedniti se, tagen, Tag werden. Dočkej, až se zední. Us. Tč.

414951   Zednívati se Svazek: 5 Strana: 0435
Zednívati se, vz Zedníti se.

414952   Zedný Svazek: 10 Strana: 0527
Zedný = zední. Z. dúpě Olom. Cant. 2. 14. Z. úhel. Olom. 2. Par. 26. 15. (List. fil. XIII. 380. ).

414953   Zeďovitý Svazek: 5 Strana: 0435
Zeďovitý = složený ze sklípků čtyrhran- ných (kostkovitých anebo čtyrbokých) stří- davě na sobě ležících, jako kvádry ve zdi n. p. složené výtrusy bradavnice pomaran- čové, mauerförmig. Kst. 523.

414954   Zedranec Svazek: 10 Strana: 0527
Zedranec, nce, m. = zedraný člověk. Jrsk VIII. 3. 7.

414955   Zedrání Svazek: 5 Strana: 0435
Zedrání, n., das Abreissen, Abnützen, die Abnützung.

414956   Zedraný Svazek: 5 Strana: 0435
Zedraný ; -án, a, o = sedraný, otrhaný, abgerissen, abgenützt. Z. šat, kabát. Us., Mus. 1880. 28. S dětmi v z-né chalupě sedí. Vš. Prokuratoři pře z-né zastávají. Jir. Ves čt. 382. Z. život. Výb. II. 10. — čím. Co jste vy tú robotěnkú z-ní. Sš. P. 512. — Vz Sedraný.

414957   Zedrati Svazek: 5 Strana: 0435
Zedrati, zderu, zdéřeš, zderou, zdeř, dral, án, ání;zdírati, zdírávati = dera stáh- nouti, her-, abreissen; utrhati, verleumden ; roztrhati, zerreissen, aufreissen, zerfleischen. — abs. Zdráv zedral (říkají ševci). Bl. 298. Jeho královstvie ani se zruší ani zdéře. Kat. 30. — co. Měl již dávno bláznovské střevíce z. Reš. Už sem te pantličke zedrala, co mně má maměnka jednala; ešče jedné zederu, potom vod maměnke pojedu; Perme ju (košelku) perme, enom jí nezederme. Sš. P. 443 , 543. Z. kůži, knihy, Us., šaty, Ros., peří. Ros. — komu = utrhati. Ps. ms. — co odkud, s čeho. Eus. — co s kým: boj (bojovati). Rad. zv. — se s kým oč = seprati se. — co komu. Vezmi matku s dcerou, ty ti hlavu zderou. Prov. — jak. Bez nich hrad se v suť a v rumy zdírá. Sš. Bs. 176. — kde. Košula se zdere na mém hříšném ćele. Sš. P. 111. Ten mě dobil velice, zedral na mně tři biče. Sš. P. 711. Trním, hložím po úskalí darmo zderieš nôžky svoje! Phld. III. 458. — co čím (komu). Něčí život kopím z. Výb. II. 48. — kdy. Každou noc troje střevíce zederou. Kld. II. 96. Šak ona ten jazyk do roka zedere. Sš. P. 432. — Vz Sedrati.

414958   Zedrati Svazek: 5 Strana: 0435
Zedrati, n. = sedrání. Na Slov. Bern.

414959   Zedrati Svazek: 9 Strana: 0403
Zedrati poddané. Rozb. III 744.

414960   Zedrati co Svazek: 7 Strana: 1135
Zedrati co: sukni. Pož 141. Kdo zodral opätky, nech chodí na sáre. Slov. Lipa I. 120. Už som krpce zodral, čo chodím ku tebe. Sl. ps. 300. — jak. Zdráv zodral a oderky do špitála (hovoria novú šatu po prvé majúcemu dieťatu potahujúc ho za uši) Slov. Zátur. Mohla by som celé mesto zbe- hať a nohy až po kolená zodrať a predca by som groša nedoniesla Chlpk. Dram. II. 57. Bude robiť, co ruky po lakte zoderie. Frsc. Zor. 1. 90. Zodral ho do deviatej kože (o bitce). Slov Zátur. To som dávno v krp- cách zodral. Zátur. — kdy. Dobre že si té palce nezoderie v robote (tak pilně pra- cuje). Slov. Zátur.

414961   Zedratý Svazek: 5 Strana: 0435
Zedratý = sedraný. Na Slov. Bern.

414962   Zedrávati Svazek: 5 Strana: 0435
Zedrávati, vz Zedrati.

414963   Zedreť Svazek: 5 Strana: 0435
Zedreť, vz Zedříti. Na Slov. Bern.

414964   Zedření Svazek: 5 Strana: 0435
Zedření, n. = sedření.

414965   Zedřený Svazek: 5 Strana: 0435
Zedřený; -en, a, o = sedřený. Vz Se- dříti. Z. člověk od práce, prací. Us. Dch.

414966   Zedříti Svazek: 5 Strana: 0435
Zedříti, vz Sedříti.

414967   Zedvar Svazek: 10 Strana: 0527
Zedvar, u, m, lék. 1741. Schulz. 250.

414968   Zedvara Svazek: 9 Strana: 0403
Zedvara, y, f., ziziber. XV. stol. List. fil. 1898. 198.

414969   Zedvic Svazek: 5 Strana: 0435
Zedvic, e, m., vz Blk. Kfsk. 1459.

414970   Zedvojní Svazek: 9 Strana: 0403
Zedvojní plnění něčeho (plnění toho nebo onoho podle volby něčí). Ott. Ěíz. II. 249.

414971   Zedvojný Svazek: 7 Strana: 1135
Zedvojný odkaz = na vybranou, Wahl- vermächtniss, n. Pr. tr.

414972   Zedzený Svazek: 5 Strana: 0435
Zedzený; -en, a, o = snědený. Na Mor. v Poduží. Brt.

414973   Zedžoc Svazek: 9 Strana: 0403
Zedžoc, zedžeju = svléci. Slez. Lor. 81.

414974   Zeékání Svazek: 8 Strana: 0508
Zeékání v české řeči vlivem německým. Koll.

414975   Zeeland Svazek: 5 Strana: 0435
Zeeland, u, m., provincie království nizo- zemského. Vz S. N.

414976   Zéf Svazek: 8 Strana: 0508
Zéf, u, m. = odtok z rybníka. Litovel. Brt. D. II. 424.

414977   Zefa Svazek: 5 Strana: 0435
Zefa, y, f. = Josefa. Slez. Šd.

414978   Zefina Svazek: 7 Strana: 1135
Zefina, y, f. = Josefa. Prss.

414979   Zefír Svazek: 8 Strana: 0508
Zefír, u, m. = látka. Lizn. — Z. = safír kámen. Wtr. Krj. I. 532.

414980   Zefiroso Svazek: 5 Strana: 0435
Zefiroso, v hud. = jako jemné šepotání. Mlt.

414981   Zefka Svazek: 5 Strana: 0435
Zefka, y, f. = Josefka, Josefa. Slez. Šd.

414982   Zefyr Svazek: 5 Strana: 0435
Zefyr, u, m., z řec. = vlažný, západní vítr, der Zephyr. — Z., a, m., v řec. bájesloví = tento vítr zosobněný, u Římanů Favonius: krásný, okřídlený mladík nesoucí v náručí pestré květiny; byl ochráncem květin a zemských plodů. Vz S. N.

414983   Zegsiti se Svazek: 5 Strana: 0435
Zegsiti se, il, ení, wild werden = střeč- kovati. Krávy se zegsí, jak jest parno nebo když je sviby (ovádi) štípají. Na Ostrav. Tč.

414984   Zegzulka Svazek: 7 Strana: 1135
Zegzulka = zezulka. Zegžiti. Vz Macek (dod).

414985   Zegžit Svazek: 10 Strana: 0527
Zegžit v V. 1135. oprav v: zegźit.

414986   Zehlinatěti Svazek: 5 Strana: 0435
Zehlinatěti, ěl, ění, zu Lehm werden. Miner. 80.

414987   Zehltiti Svazek: 5 Strana: 0435
Zehltiti, vz Sehltiti.

414988   Zehmati Svazek: 5 Strana: 0435
Zehmati = ožírati, abfressen. — co jak. Vol obykl býlé z. až do kořene, ad radices carpere herbas. BO.

414989   Zehnálek Svazek: 5 Strana: 0435
Zehnálek, lka, m., osob. jm. Vck.

414990   Zehnati Svazek: 5 Strana: 0435
Zehnati = sehnati. — Z. = zbuditi, auf- wecken. Mor. Brt. — koho. Zežeň (zbuď) už ty kluky. Us. na Mor. Šd.

414991   Zehnouti Svazek: 5 Strana: 0435
Zehnouti, vz Sehnouti.

414992   Zehnutý Svazek: 5 Strana: 0435
Zehnutý = sehnutý. Na Mor. a ve Slez. Šd.

414993   Zehrada Svazek: 8 Strana: 0508
Zehrada, y, f. = zahrada. Brt. D. II. 438.

414994   Zehrádka Svazek: 5 Strana: 0435
Zehrádka, y, f. = zahrádka. Milý sv. Matěji, máme v tobě naději, abys nám dal kadlátke do té naše zehrádke. Sš. P. 734.

414995   Zehralý Svazek: 5 Strana: 0435
Zehralý, ins Spielen gekommen. Z. moře (větry naduté), wogendes Meer. V.

414996   Zehrání Svazek: 5 Strana: 0435
Zehrání, n., vz Zehrati.

414997   Zehraný Svazek: 5 Strana: 0435
Zehraný, vz Zehrati.

414998   Zehrati Svazek: 5 Strana: 0435
Zehrati, vz Sehrati.

414999   Zehráti se komu Svazek: 9 Strana: 0403
Zehráti se komu = zpříčti se. Ezop. 306. 20.

415000   Zehrubění Svazek: 5 Strana: 0436
Zehrubění, n., die Verrohung. Dch.