427001   Zsouti Svazek: 7 Strana: 1158
Zsouti. Aby to penězi zsul (vyplatil). Arch. X. 211. Nemohou mne toho z. Arch. XI. 51.

427002   Zspáliti Svazek: 5 Strana: 0673
Zspáliti, vz Spáliti.

427003   Zspapati Svazek: 5 Strana: 0673
Zspapati, vz Spapati.

427004   Zspéci Svazek: 5 Strana: 0673
Zspéci, vz Spéci.

427005   Zsperu Svazek: 5 Strana: 0673
Zsperu, vz Seprati.

427006   Zspíchati Svazek: 5 Strana: 0673
Zspíchati, vz Spíchati.

427007   Zspilovati, vz Svazek: 5 Strana: 0673
Zspilovati, vz Spilovati.

427008   Zsplašiti Svazek: 5 Strana: 0673
Zsplašiti, vz Splašiti.

427009   Zsplaviti Svazek: 5 Strana: 0673
Zsplaviti, vz Splaviti.

427010   Zsplouti Svazek: 5 Strana: 0673
Zsplouti, vz Splouti.

427011   Zspotřebovati Svazek: 5 Strana: 0673
Zspotřebovati, vz Spotřebovati.

427012   Zspraviti Svazek: 5 Strana: 0673
Zspraviti, vz Spraviti.

427013   Zspustiti, vz Svazek: 5 Strana: 0673
Zspustiti, vz Spustiti.

427014   Zsrdnatěti Svazek: 5 Strana: 0673
Zsrdnatěti, ěl, ění = srdnatým se státi, herzhaft werden, Muth fassen, sich ermannen. V.

427015   Zsrstnatěti Svazek: 5 Strana: 0673
Zsrstnatěti, ěl, ění = srsti nabyti, Dichtes Haar bekommen. Ros.

427016   Zsrůsti Svazek: 5 Strana: 0673
Zsrůsti, vz Srůsti.

427017   Zsřezati Svazek: 5 Strana: 0673
Zsřezati, vz Sřezati.

427018   Zstaralosť Svazek: 5 Strana: 0673
Zstaralosť, i, f.= starosť, stáří, Das Alter. Aesop. 176.

427019   Zstaralý Svazek: 5 Strana: 0673
Zstaralý = sestaralý, starý, alt. Pam. kut., Krab.

427020   Zstarati se Svazek: 5 Strana: 0673
Zstarati se, zstarávati se, vz Sestarati se.

427021   Zstáří Svazek: 5 Strana: 0673
Zstáří = věku, alt. Zstáří jsem 49 let. Krab. Ona jsouci v letech patnácti z. Štelc. — Z., adj., alt. Syna svého 14 let toliko zstářího za ní jest oddal; Syna sedm let zstářího. Kn.

427022   Zstáří Svazek: 7 Strana: 1158
Zstáří. Cf. Gb. Ml. I. 93 , D. Lhrg. 282.

427023   Zstáti Svazek: 5 Strana: 0673
Zstáti, deficere. Zstáli jsu pytajúce. Ž. wit. 63. 7. — v čem. Nebo jsmy zstáli v hněvě. Ib. 89. 7. Cf Sstáti.

427024   Zstaviti Svazek: 5 Strana: 0673
Zstaviti, vz 1. Zastaviti; 2. Sestaviti; 3. Postaviti. Kat. 1149.

427025   Zstavovati Svazek: 5 Strana: 0673
Zstavovati, vz Zstaviti. Věci svěřené nemají býti zstavovány. Arch. IV. 65.

427026   Zstéci Svazek: 5 Strana: 0673
Zstéci, vz Stéci.

427027   Zsteku se Svazek: 5 Strana: 0673
Zsteku se, lépe: vzteku se, vz Vztéci se.

427028   Zstesati Svazek: 5 Strana: 0673
Zstesati, vz Stesati.

427029   Zstětí Svazek: 5 Strana: 0673
Zstětí, vz Stětí.

427030   Zstíhati Svazek: 5 Strana: 0673
Zstíhati, vz Stíhati.

427031   Zstinadlo Svazek: 5 Strana: 0673
Zstinadlo, vz Stinadlo.

427032   Zstisknouti Svazek: 5 Strana: 0673
Zstisknouti, vz Stisknouti.

427033   Zstlačiti Svazek: 5 Strana: 0673
Zstlačiti, vz Stlačiti.

427034   Zstlouci Svazek: 5 Strana: 0673
Zstlouci, vz Stlouci.

427035   Zstoka Svazek: 5 Strana: 0673
Zstoka, vz Stoka.

427036   Zstonati Svazek: 7 Strana: 1158
Zstonati. Když jest zstonal (se rozsto- nal). Výb. II. 929.

427037   Zstonkovatěti Svazek: 5 Strana: 0673
Zstonkovatěti, ěl, ění = stonku nabývati, voll Kiele werden. Hus z-la. Ros.

427038   Zstoupati Svazek: 5 Strana: 0673
Zstoupati, vz Sstoupati.

427039   Zstoupiti Svazek: 5 Strana: 0673
Zstoupiti, vz Sstoupiti.

427040   Zstracenie Svazek: 5 Strana: 0673
Zstracenie, n. = zatracení. Věčné z. člověku; Na z. věčné. Kat. 1961., 1972.

427041   Zstrach Svazek: 10 Strana: 0540
Zstrach, terror. Zstrachové tvoji zamútili mě. Ž. pod. 87. 17.

427042   Zstrany Svazek: 5 Strana: 0673
Zstrany, z strany. Sych. Vz Stran.

427043   Zstrasť Svazek: 5 Strana: 0673
Zstrasť, i, f. = strast. Hus I. 44.

427044   Zstrašení Svazek: 5 Strana: 0673
Zstrašení, n., das Schrecken. Pro z. srdce tvého. Hus I. 58.

427045   Zstrašiti Svazek: 5 Strana: 0673
Zstrašiti, il, en, ení = ustrašiti, leknouti, in Schrecken setzen; se = uleknouti se, er- schrecken. — abs. Zima uškodila neb hróza zstrašila. Hus I. 292. Když zstrašeny jsouce to rozjímaly. BR. II. 290. b. — koho, se. Z. někoho. Lom. Aj ženy s-ly sú nás, jenž přišly řkúce. Luk. 24., Hus II. 139. Zstrašichu sě strážní. ZN. — čím. Vysvobozen jest z smrti, jíž se zstrašil. BR. II. 751. a. Zstra- šeni jsou příkladem Vratislavských. V.

427046   Zstrčiti Svazek: 5 Strana: 0673
Zstrčiti, vz Sstrčiti.

427047   Zstrestati Svazek: 5 Strana: 0673
Zstrestati, vz Strestati. 332

427048   Zstroskotati Svazek: 5 Strana: 0674
Zstroskotati, vz Stroskotati.

427049   Zstrouhati Svazek: 5 Strana: 0674
Zstrouhati, vz Sestrouhati.

427050   Zstrouhati Svazek: 8 Strana: 0519
Zstrouhati. Vezmi jelení roh a zstruže spal. 1440. Mus. fil. 1896. 272.

427051   Zstruhovati Svazek: 5 Strana: 0674
Zstruhovati, vz Sestrouhati.

427052   Zstrýčiti Svazek: 5 Strana: 0674
Zstrýčiti = strýcem učiniti, zum Vetter machen. — koho. Troj.

427053   Zstržek Svazek: 5 Strana: 0674
Zstržek, vz Stržek.

427054   Zstrženec Svazek: 5 Strana: 0674
Zstrženec, vz Strženec.

427055   Zstřásati Svazek: 5 Strana: 0673
Zstřásati, vz Střásti.

427056   Zstřeštiti Svazek: 10 Strana: 0540
Zstřeštiti, crepare, chrastěti. Ztřeščichu kosti. Ev. olom. 70.

427057   Zstřezvění Svazek: 9 Strana: 0412
Zstřezvění, n. Opilec jest blázen do s. (do vystřízlivění). 1510. Arch. XVIII. 495.

427058   Zstříci Svazek: 5 Strana: 0674
Zstříci, vz Stříci.

427059   Zstříhaný Svazek: 10 Strana: 0540
Zstříhaný. Roucho z-né. Chč. Post. 169a.

427060   Zstříhati Svazek: 5 Strana: 0674
Zstříhati, vz Sestřihnouti.

427061   Zstříkati Svazek: 5 Strana: 0674
Zstříkati = postříkati. Zlob.

427062   Zstřískati Svazek: 5 Strana: 0674
Zstřískati, vz Střískati.

427063   Zstuditi Svazek: 7 Strana: 1158
Zstuditi, abkühlen. Aby zstudil jazyk mój. Ev. olom. Luk. 16. 24.

427064   Zstuhnouti Svazek: 5 Strana: 0674
Zstuhnouti, vz Stuhnouti.

427065   Zstúpiti Svazek: 10 Strana: 0540
Zstúpiti, vz Zstoupiti, Sestoupiti. Z. z hradu. Žižk. Fr. 45.

427066   Zstvořiti Svazek: 5 Strana: 0674
Zstvořiti, vz Stvořiti.

427067   Zstydati Svazek: 5 Strana: 0674
Zstydati, z. se; zstydnouti se, dnul a dl, utí = ustydnouti, kalt werden, sintern. — v čem. Jestli zstydl u milosti, druhý jej napomíná skutky dobrého příkladu. Št. (Č.). Vz Stydnouti.

427068   Zstydati Svazek: 7 Strana: 1158
Zstydati. Št Kn. š. 131., 132.

427069   Zstydle Svazek: 10 Strana: 0540
Zstydle = bez zanícení. Z. něco činiti, s leností. Chč. S. II. 257b.

427070   Zstydlosť Svazek: 5 Strana: 0674
Zstydlosť, i, f., vz Stydlosť. Št.

427071   Zstydlosť Svazek: 9 Strana: 0412
Zstydlosť. Chč. S. I. 177.

427072   Zstydlý Svazek: 7 Strana: 1158
Zstydlý, abgekühlt. Z. milosť. Št. Kn. š. 87.

427073   Zstydlý Svazek: 8 Strana: 0519
Zstydlý. Z. modlitba. Chě. S. 244.

427074   Zsubtilněti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsubtilněti, ěl, ění, subtil, fein werden. Ros.

427075   Zsubtilniti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsubtilniti, il, ěn, ění, subtil, fein machen. Eos.

427076   Zsucha Svazek: 5 Strana: 0674
Zsucha, z sucha = suše, trocken. Z. bitec (pěstník), der Fäustler, Faustkämpfer. V.

427077   Zsuji Svazek: 5 Strana: 0674
Zsuji, vz Sesouti.

427078   Zsummovati Svazek: 5 Strana: 0674
Zsummovati = sesummovati, summiren. — co jak: více počtů v jednu summu. Klat. 88.

427079   Zsundati Svazek: 5 Strana: 0674
Zsundati, vz Sundati.

427080   Zsupiti se Svazek: 8 Strana: 0519
Zsupiti se = rozzlobiti se. Jas. Arch. 1896. 129.

427081   Zsuřilý Svazek: 5 Strana: 0674
Zsuřilý = sesuřilý, surově chovaný, roh gepflegt. Dch.

427082   Zsušiti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsušiti, il, en, ení, austrocknen. — co. Ty jsi zsušil řeky. Ž. wit. 73. 15.

427083   Zsutí Svazek: 5 Strana: 0674
Zsutí, vz Sesutí. — Z., die Ablösung, Auszahlung. Zvláště jim slibujem za z., aby oni naši kupitelé vždy bez zmatku při tom zboží zůstali. Tov. 96.

427084   Zsutina Svazek: 5 Strana: 0674
Zsutina, ssutina = zřícenina, der Ein- sturz.

427085   Zsužovati Svazek: 5 Strana: 0674
Zsužovati = usuzovati, abquälen. Zlob. — koho. A takové lidi zsužoval. 1468. Exc.

427086   Zsvadnouti Svazek: 10 Strana: 0540
Zsvadnouti, vz Svadnouti. —- čím: túhú. Hrad. 73b.

427087   Zsvésti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvésti, lépe svésti, vz toto.

427088   Zsvětiti Svazek: 8 Strana: 0519
Zsvětiti. Poslední (cierkev) všecko z-la. Chč. S. 35.

427089   Zsvětlahnědý Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvětlahnědý = světle hnědý, lichtbraun.

427090   Zsvětlamodrý Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvětlamodrý = světle modrý, lichtblau.

427091   Zsvetlazelený Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvetlazelený = světle zelený, lichtgrün. Jg. Zsvetlažlutý = světle žlutý, lichtgelb. Jg.

427092   Zsvětštění Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvětštění, n., das Weltlichmachen. Z. politiky. Osv. I. 239., 288.

427093   Zsvětštiti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvětštiti, il, en, ení = světským učiniti, weltlich machen. D., Osv. I. 238.

427094   Zsvézti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvézti, vz Svézti.

427095   Zsvisle Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvisle, vz Svisle.

427096   Zsvislý Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvislý, vz Svislý.

427097   Zsvisnouti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvisnouti, vz Svisnouti.

427098   Zsvištěti Svazek: 5 Strana: 0675
Zsvištěti, ěl, ění = zhvižděti, zahvižděti. Ozonom vše to zhúkne, zšviští. Phld. V. 54.

427099   Zsvítěziti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvítěziti, vz Svítěziti.

427100   Zsvlak Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvlak, vz Svlak.

427101   Zsvléci Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvléci, vz Svléci.

427102   Zsvrhnouti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvrhnouti, vz Svrhnouti.

427103   Zsvroubiti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvroubiti, vz Svroubiti.

427104   Zsvůdce Svazek: 5 Strana: 0674
Zsvůdce, vz Svůdce.

427105   Zsychravěti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsychravěti, ěl, ění = sychravým časem se státi, nasskalt werden. Dnes tam z-lo. Us. Tč.

427106   Zsypati Svazek: 5 Strana: 0674
Zsypati, vz Sesypati.

427107   Zsyrověti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsyrověti, 3. pl. ějí, ěl, ění, roh wer- den. — kde komu. Jeleního jazyku voda jest užitečná, když komu v hrdle co škodí a z-ví. Čern.

427108   Zsyroviti co Svazek: 10 Strana: 0540
Zsyroviti co = syrovým učiniti. Zach. Test. 60.

427109   Zsyrupovatěti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsyrupovatěti, ěl,ění, syrupartig werden. Rostl. III. a. 89.

427110   Zsytěti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsytěti, ěl, ění = nasycenu býti, satt werden. Ž. wit. 16. 15., 21. 27, 16. 14.

427111   Zsytiti Svazek: 5 Strana: 0674
Zsytiti, il, cen, ení; zsycovati = nasytiti, sättigen. Ráj II. 93.

427112   Zš Svazek: 5 Strana: 0674
Zš. Této skupeniny souhlásek českoslo- venština se varuje a mění často z v j: słajší m. słazší od sład; mlajší m. mlazší. Ht., Kt

427113   Zš Svazek: 7 Strana: 1158
Zš. V zs v Chodsku slyšeti pouhé š: snaší. List. fil. 1891. 52. Také na Dol.: rozščípati — rožščípati — rošščípati — roš- čípati. Vz ib. 1891. 438.

427114   zš Svazek: 8 Strana: 0519
zš mění se v žš: slazší — slažší, mlazší — mlažší. Vz Gb. H. ml. I. 494. — zš mění se v žč a toto dále v žšč, žšť: rozšiti — roz- čiti — rožščiti — rožštiti. Ib. — zš splývá v š: šlechtily m. zšlechtilý, rozšafný — rošafný. Ib.

427115   Zšafrániti co Svazek: 10 Strana: 0540
Zšafrániti co: vodu = učiniti barvy šafránové. 1585. Uč. spol. 1902. 25.

427116   Zšálení Svazek: 5 Strana: 0674
Zšálení, n. = vztek, die Tobsucht, Toll- sucht, Raserei. Ja.

427117   Zšálenosť Svazek: 5 Strana: 0674
Zšálenosť, i, f = zšálení. Rozmáhá se zimnice a odtud z. povstává. Tys.

427118   Zšálený Svazek: 5 Strana: 0674
Zšálený = šílený, von Sinnen, phanta- sirend, toll, rasend. Jako zmámený, zšálený, nezná, co dělá. V. — Z. = střelený do paty, potrhlý, ein Schuss. Us.

427119   Zšálený čím Svazek: 10 Strana: 0540
Zšálený čím: bezpečností. 1604. Čes. 1. XIII. 455.

427120   Zšáliti Svazek: 5 Strana: 0674
Zšáliti, il, en, ení = zblázniti, närrisch, rasend machen. — koho. V. — se, von Sinnen o. närrisch werden. Tys.

427121   Zšarpaný Svazek: 8 Strana: 0519
Zšarpaný čo strom u cesty (otrhaný). Phľd. 1396. 698.

427122   Zšarpati Svazek: 5 Strana: 0674
Zšarpati, niederreissen, abwetzen. Slov. Vz Šarpati. — co. Krásu časy z-ly. Slov. Phld. III. 1. 25.

427123   Zšatiti Svazek: 5 Strana: 0674
Zšatiti, entkleiden. A k tomu jsú naši lidé zšaceni a chromeni. Půh. II. 579.

427124   Zščípání Svazek: 10 Strana: 0540
Zščípání od hadóv. Chč. S. II. 166b. Sr. Zsčípati.

427125   Zščípati Svazek: 10 Strana: 0540
Zščípati = poštípati. Chč. Vz předcház.

427126   Zšed Svazek: 7 Strana: 1158
Zšed, alitus, zastr. Pršp. 63. 50.

427127   Zšediti Svazek: 5 Strana: 0674
Zšediti, il, ěn, ění — zohaviti, zšerediti, verunstalten, hässlich machen. — se kde. Jakož se j' v světě zšedila duše. Št.

427128   Zšediti koho kde Svazek: 9 Strana: 0413
Zšediti koho kde = zohaviti. Jakož jej v světě ve mnohých věcech z-la (duše). Št.

427129   Zšedivahnědý Svazek: 5 Strana: 0674
Zšedivahnědý, braun in's Graue. Um. les. I. 109.

427130   Zšedivamodrý Svazek: 5 Strana: 0674
Zšedivamodrý, graublau. D.

427131   Zšedivělý Svazek: 5 Strana: 0674
Zšedivělý, grau geworden, ergraut, grau. Z. vlasy, Us., zajíc. Kká. Td. 125. Otec, už stařík, so z-lou hlavou a so slzou v oku vítal syna. Phld. III. 1. 2. — čím. Vekom z-lé vlasy. Vaj. Tat. a mor. 40.

427132   Zšedivěti Svazek: 5 Strana: 0674
Zšedivěti, ěl, ění, grau werden, ergrauen. čím: starostmi. — jak. Vlasy jeho už do- cela z-ly. Us. Tč. — kde. Ve službě vědy vlas tvůj zšedivěl. Vrch. Vz Sešedivěti.

427133   Zšedivěti Svazek: 9 Strana: 0413
Zšedivěti. Chč. S. I. 113.

427134   Zšedivěti Svazek: 10 Strana: 0540
Zšedivěti stářím. Čapk. Most. 12.

427135   Zšedlý Svazek: 5 Strana: 0674
Zšedlý, etwas grau. Z. vous. Vrch.

427136   Zšelmile Svazek: 5 Strana: 0674
Zšelmile, viehisch, gottlos, verrucht; schelmisch, schlau. Z. něco zpáchati. Kr. mosk. 106.

427137   Zšelmilosť Svazek: 5 Strana: 0674
Zšelmilosť, i, f. = hovadnosť, zloba, die Gottlosigkeit, Verruchtheit, Brutalität, Bos- heit. Kora. — Z. = lesť, die Schlauheit, Schelmerei. D. Neslýchaná z. Sych., Ler.

427138   Zšelmilosť Svazek: 8 Strana: 0519
Zšelmilosť. Bl. Gr. 280.

427139   Zšelmilý Svazek: 5 Strana: 0674
Zšelmilý = ukrutný, gottlos, verrucht, brutal, viehisch, grausam. Nero v ukrutného a z-lého tyrana se proměnil. V. — Kom. Z. zlosť. Žal. Proti té z-lé ukrutnosti. BR. II. 870. a. — Z. = lstný, čtverácký, schlau, schelmisch. Us.

427140   Zšelmiti se Svazek: 5 Strana: 0674
Zšelmiti se, il, ení = šelmou se státi, brutal, gottlos, verrucht, viehisch, grausam werden. D.

427141   Zšepotati Svazek: 5 Strana: 0674
Zšepotati, lispeln. — o čem. O tebe (tobě) rečnil, spieval, bájil, sníval a o svojej vše láske z-tal. Slov. Phld. III. 309.

427142   Zšeptati Svazek: 5 Strana: 0674
Zšeptati, lispeln. Keď sadla neviest do stolice, z-ly žienky ako včely. Phld. IV. 27.

427143   Zšerediti Svazek: 5 Strana: 0674
Zšerediti (zastr. zšeraditi), zšeredniti, il, ěn, ění (zen, ení, Hugo), zšereďovati, zšered- ňovati = šeredným učiniti, zohavili, hässlich, garstig machen, verhässlichen. V., Št. — koho. Ros. Ten šat ji z-dil. Us. Vaše krása nás z-la. Us. Tč. — koho, se čím: se hří- chem. Hus. Z. se poškvrnami. Št. N. 181. Tak utíkal i biskup Jaromír potupiv bratra svého a z-div ho jedem nešlechetnosti své. Ddk. II. 231. Obraz hřiechem zšeřediti. Hus II. 229. Vezdajšími hřiechy velmě sú se zše- ředili. Št. Kn. š. 30. — se. Nikdy se ne- zšeředil (si nezadal, své cti nepokálel). Št. — co jak. Zajav je dal je krutým způso- bem zšeřediti. Ddk. I. 176.

427144   Zšerediti Svazek: 7 Strana: 1158
Zšerediti. Bart. 93 , Modl. 16. a. — co: korunu panenskou. Št. Kn. š. 70. — kde. Aby nezšeředil v sobě čistoty toho stavu. Št. Kn. š. 90. — se od čeho. Nesnadnoj' světem se obierati a od něho se nezšeře- diti Ib. 167.

427145   Zšeredněti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšeredněti, ěl, ění, hasslich, garstig wer- den. Us. — čím: nemocí, neštovicemi.

427146   Zšeredniti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšeredniti, vz Zšerediti.

427147   Zšeredňovati Svazek: 5 Strana: 0675
Zšeredňovati, vz Zšerediti.

427148   Zšereďovati Svazek: 5 Strana: 0675
Zšereďovati, vz Zšerediti.

427149   Zšermovati Svazek: 7 Strana: 1158
Zšermovati. Sedlácí obrazy oštěpy z-li a zčerkali. Arch. VII 310.

427150   Zšeřaditi Svazek: 7 Strana: 1158
Zšeřaditi = zšerediti. Hus Dc. (Výb. II. 210.).

427151   Zšeřaditi Svazek: 10 Strana: 0540
Zšeřaditi. V VII. 1158 polož před: Zšermovati.

427152   Zšeřený Svazek: 7 Strana: 1158
Zšeřený. vz Zšeřiti se. Lučinou z-nou se ubíral. Čch. Živ.

427153   Zšeřezenie Svazek: 7 Strana: 1158
Zšeřezenie, n. = zšeředěnie. Št. Kn. š. 232. 1.

427154   Zšeřiti se Svazek: 5 Strana: 0675
Zšeřiti se, dunkel werden. — čím. Keď deň sa mátohami zšeril. Phld. IV. 26.

427155   Zšesiti Svazek: 5 Strana: 0747
Zšesiti = užasiti, užasnutím naplniti. — koho. Ten ny zžesil i ohlupil boží mocí. Kat. 2181. Ďábel zžesil lidi. BO. Zžesil je zvuk listu létajícího. BO. Z li nás. BO. — se čeho. Toho sě zžiesli. BO.

427156   Zšesiti Svazek: 8 Strana: 0523
Zšesiti za Zžeru oprav v: zžesiti.

427157   Zšesiti Svazek: 10 Strana: 0540
Zšesiti v V. 747. za Zžeru oprav v: zžesiti.

427158   Zšetilý Svazek: 5 Strana: 0675
Zšetilý = pošetilý. Z. bloud. Msn. Or. 32.

427159   Zšibaliti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšibaliti, betrügen. — koho. Z-líce lid veškeren. Chč., Pal. IV. 1. 419.

427160   Zšieleti Svazek: 10 Strana: 0540
Zšieleti, vz Zšíleti

427161   Zšikměti Svazek: 10 Strana: 0540
Zšikměti, ěl, ění = šikmým se státi. Us.

427162   Zšikovati Svazek: 5 Strana: 0675
Zšikovati, vz Sšikovati.

427163   Zšílenec Svazek: 5 Strana: 0675
Zšílenec = šílenec.

427164   Zšílení Svazek: 5 Strana: 0675
Zšílení, n., das Rasendwerden, die Rase- rei, Verrücktheit, der Wahnsinn. D.

427165   Zšílenosť Svazek: 5 Strana: 0675
Zšílenosť, vz Šílenosť.

427166   Zšílený Svazek: 5 Strana: 0675
Zšílený, vz Šílený.

427167   Zšíleti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšíleti, 3. pl. ejí, el, en, ení = zblázniti se, wahnsinnig werden. — čím: neštěstím, ztrátou peněz.

427168   Zšilhati Svazek: 10 Strana: 0540
Zšilhati. Předešle odpíral, že ji ne- vyloudil, nyní se přiznal, a tak v tom zšilhal, protož mu víra dána býti nemá. Světz. 1888. 153.

427169   Zšilhavěti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšilhavěti, ěl, ění, schielend werden. Ros.

427170   Zšíliti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšíliti, il, en, ení = zblázniti, wahnsin- nig machen. D. — se = zšíleti. D.

427171   Zšimrati Svazek: 7 Strana: 1158
Zšimrati, cf. Šimrati, Phl'd VI. 269.

427172   Zšintovati Svazek: 5 Strana: 0675
Zšintovati = zkopati, aufhacken. Byl.

427173   Zšípiti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšípiti, il, en, ení = šípy postříleti, mit Pfeilen nie- derschiesaen. — koho. Háj.

427174   Zšiptavěti Svazek: 7 Strana: 1158
Zšiptavěti, ěl, ění, heiser werden. Káží ač i řiedko, aby nezšiptavěli. Krnd. 74.

427175   Zšiřa Svazek: 9 Strana: 0413
Zšiřa — zšíři. Slez. Lor. 81.

427176   Zšíří Svazek: 5 Strana: 0675
Zšíří = na šíř, s gt., der Breite nach, breit. Z. šlepěje nožné. Ler. Ani prstu z., ani prstu na šíř; ani za nehet z. V. Z. dlani, jednoho prstu. D. Sto kroků z. Har. Z. na deset kroků. Pref. 342. Budova chrámu 200 sáhů z.; Tisíc pídí z. i zdýlí. Koll. III. 196., 245. — Vazba s akkus. jest pozdější. Jg. Nádoba je tři střevíce z. D. Vz strany vazby: Zdélí. — V Bohuslavicích na Mor. kladou adj. široký, jak. Zalikle cesto jak široká. Neor.

427177   Zšíří Svazek: 7 Strana: 1158
Zšíří. Cf. Gb. Ml. I. 93 , D. Lhrg. 282.

427178   Zšířij Svazek: 8 Strana: 0519
Zšířij. V. Kal. 312.

427179   Zšítati Svazek: 5 Strana: 0675
Zšítati = zmrskati, abpeitschen. — koho jak: až do krve. V.

427180   Zšíti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšíti, vz Sešiti.

427181   Zškareděti Svazek: 5 Strana: 0675
Zškareděti, ěl, ění = škaredým se státi, hässlich werden. — z čeho (čím). Potom jejich děti z hrubého pokrmu zškaredějí. Ras. I. 14.

427182   Zškarediti Svazek: 5 Strana: 0675
Zškarediti, il, en, ění = škaredým uči- niti, hässlich machen. — koho. Ros.

427183   Zškřípati Svazek: 5 Strana: 0675
Zškřípati, vz Skřípati.

427184   Zškvařenina Svazek: 5 Strana: 0675
Zškvařenina, y, f. = škvařenina. Mus. XI. 356.

427185   Zškvrknouti Svazek: 5 Strana: 0675
Zškvrknouti, zškvrčeti = škvrknouti, pálíc se syčeti, zischen (beim Einbrennen). Vstříkneš-li vody do ohně, zškvrkne. Kom. — se = scvrknouti se, svraštiti se, einge- hen, sich zusamenziehen. U Kr. Hrad. Kšť.

427186   Zškvrněný čím Svazek: 10 Strana: 0540
Zškvrněný čím: hříchy. Um. rajh. 304.

427187   Zšlapati Svazek: 5 Strana: 0675
Zšlapati, niedertreten. — co komu. Lu- hům květy zšlapati. Hlk. S. I. 62.

427188   Zšlečhtile Svazek: 8 Strana: 0519
Zšlečhtile. Mill. 16. b. (List. fil. 1895. 121.).

427189   Zšlechtile Svazek: 10 Strana: 0540
Zšlechtile, nobilissime. Velmi z. jednati. Mill. 16a. _ Um. roudn. 174.

427190   Zšlechtilosť Svazek: 5 Strana: 0675
Zšlechtilosť, i, f. = ušlechtilosť, das Ver- edeltsein, der Adel. Jg.

427191   Zšlechtilý Svazek: 5 Strana: 0675
Zšlechtilý = ušlechtilý, veredelt. Kon., Puch.

427192   Zšlechtilý Svazek: 9 Strana: 0413
Zšlechtilý. Město veliké a z-lé. M. Polo. (Mus. 1897. 413. )

427193   Zšlechtiti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšlechtiti, il, těn, ění; zšlechťovati, ver- edeln. — co: ovoce, Us., ovce. Šp.

427194   Zšlechťovati Svazek: 5 Strana: 0675
Zšlechťovati, vz Zšlechtiti.

427195   Zšmihati Svazek: 5 Strana: 0675
Zšmihati = zašmihati. Slov. Kde sme ? pýtal sa panic a jemným zšmihal bičíkom. Phld. V. 59.

427196   Zšosatěti Svazek: 10 Strana: 0540
Zšosatěti Život jejich z-těl (stáli se šosáky) Hlk. X. 315

427197   Zšoustati Svazek: 5 Strana: 0675
Zšoustati, vz Sešoustati.

427198   Zšpaněleti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšpaněleti, el, ení, ein Spanier werden.

427199   Zšpaněliti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšpaněliti, il, en, ení, zum Spanier ma- chen. — se = zšpaněleti. V.

427200   Zšpatiti se Svazek: 5 Strana: 0675
Zšpatiti se, il, ěn, ění = špatným se státi, schlecht werden. Jir.

427201   Zšpinavělý Svazek: 7 Strana: 1158
Zšpinavělý, schmutzig geworden. KP. V. 358.

427202   Zšpiniti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšpiniti, il, ěn, ění = ušpiniti, beschmut- zen. Veleš. Košile se zšpiní. GR.

427203   Zšpiniti Svazek: 8 Strana: 0519
Zšpiniti. (Potom) ihned ta košile se zšpiní (zašpiní). GR. Nov. 77.

427204   Zšramovati Svazek: 5 Strana: 0675
Zšramovati = zpružiti, zjízviti, schram- men. D.

427205   Zštěrbivěti Svazek: 5 Strana: 0675
Zštěrbivěti, ěl, ění = zděravěti, klünsig werden. Ros.

427206   Zštípání Svazek: 5 Strana: 0675
Zštípání, n., vz Zštípati. Z. od hadov. Hus II. 236.

427207   Zštípaný Svazek: 5 Strana: 0675
Zštípaný = rozštípaný. Srdce, když po rozličných žádostech rozplyne sě, jako v to- lik čestí bude zštiepáno, koliko těch věcí bude. Št. N. 271. 16.

427208   Zštípati Svazek: 5 Strana: 0675
Zštípati, vz Sštípati.

427209   Zštípiti si co Svazek: 10 Strana: 0540
Zštípiti si co. Zahradu si zštípili a vy- sadlili. Arch. XX. 368

427210   Zštrbený Svazek: 7 Strana: 1158
Zštrbený = vyštěrbený. Z. kosák. Slov. Phl'd. VI. 132.

427211   Zšuchotati Svazek: 5 Strana: 0675
Zšuchotati = šustěti? Slov. Dnu vo vlnistom, veľkom kresle pán hovel si; bol schradlý, malý a lysák. Noviny bol čítal i pohodil; tie z-ly, jak keď zo stromu spadá list. Phld. IV. 12.

427212   Zšuměti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšuměti, ěl, ění, aufbrausen. Phld. IV. 23.

427213   Zšumovati Svazek: 5 Strana: 0675
Zšumovati = pěnu sebrati, abschäumen- Kom.

427214   Zšustěti Svazek: 5 Strana: 0675
Zšustěti, ěl, ění = zašustěti. Keď leják zhučí, zšustí dažď. Phld. V. 53.

427215   Ztáceti se Svazek: 5 Strana: 0675
Ztáceti se, el, ení = potáceti se. — kde. Duch se ztácí v divém boji. Ibl.

427216   Ztáčeti Svazek: 5 Strana: 0675
Ztáčeti, vz Ztočiti.

427217   Ztad Svazek: 5 Strana: 0675
Ztad, ztade = odtud, von da, von hier. Sbierala som ruže v sade, jdem domov ztade. Na Slov. Tč. S bolestí bych kráčel z. Čch. L. k. 32. Agrippa přívětivou ironií zbavuje se všelikých ztad plynoucích důsledů. Sš. Sk. 380. Už sa ta breza nezelená, už je i z. odvezena. Koll. Zp. II. 375. Zkäde strela von, ztade dnu. Sb. sl. ps. I. 113.

427218   Ztade Svazek: 5 Strana: 0675
Ztade, vz Ztad.

427219   Ztadeto Svazek: 5 Strana: 0675
Ztadeto = odtud. Slov. Zátur.

427220   Ztadiaľ Svazek: 5 Strana: 0675
Ztadiaľ = ztade, odtud. Slov. Hdž. Šlb. 58. Kdo sa raz do nej dostane, ten z. ne- vynde viacej. Dbš. Sl. pov. I. 10. Zkadiaľ som, ztadiaľ som. Sl. spv. V. 176. Ba z. pochodiaci človek i velkú panskú stodolu rozoznať mohol. Lipa 191.

427221   Ztadiaľto Svazek: 5 Strana: 0675
Ztadiaľto = ztadiaľ. Poďme z. (odtud)! P. Tóth. Trenč. M. 49. Keď sa či jeden či druhý z nás bude z. vracať; Aby si vedel, z. viac živý nepôjdeš. Dbš. Sl. pov. I. 3., 505. Môj priateľ byva neďaleko z. v me- stečku. Phld. III. 2. 116.

427222   Ztahák Svazek: 5 Strana: 0675
Ztahák, vz Stahák (i dod.).

427223   Ztahati Svazek: 5 Strana: 0675
Ztahati, vz Ztáhnouti.

427224   Ztáhnouti Svazek: 5 Strana: 0675
Ztáhnouti, vz Stáhnouti. — Z. = na- táhnouti, ausstrecken. Vz Vztáhnouti. — co. Ztáh angel svrchek pruta. BO. Ztíhni ruku. Bl. 275., ZN., Hus II. 155., 299. A ztáh Ježíš ruku dotekl sě ho řka: Chci, 332* buď čisť. Hus II. 41. — se jak. Obrany mnohé jsú a široce se ztahují. Vš. Jir. 67. — co čím jak. Nimi (ztaháky, Deichsel- kette) dolu vrchom kone aj vozík sťahujú (zadržují). Slov. Zátur. — kudy. Milík môj ztáhl ruku svú děrú, až se břicho mé třáslo dotknutím jeho. Hus I. 274. — co kam. Jim vyrozuměli, nač se ztahují. Arch. II. 166. A jakož Adam k zapověděnému po- krmu nedóstojně rucě ztáhl. Pass. 22. Kakž najviece srdce k Bohu ztiehněmy. Alb. 83. Což sě k tělesné pomoci ztahuje. Hus III. 310. Z. ruku na někoho; své myšlení na nebe z. Jel. Škoda ta na kupujícího se zta- huje (vztahuje). Pr. měst. Z. ruku do vačku. Bel. ruk. Z. naději k dalekým věcem. Jel. Na horách sa točie řieka, ztáhli by ťa, Janko, dnuka. Koll. Zp. II. 376. — co, koho kde (proč): na řebříce, na škřipci = mučiti, k útrpnému tázání natáhnouti. V. Takž druhý Adam, syn boží, na sv. kříži své do- stojné ruce pro všě hřiešné ztáhl. Pass. 22. Prve než ruku svú k bití stiehne. Hus I. 467. — Z. = odtáhnouti, stáhnouti. Vz Stáhnouti.

427225   Ztáhnouti co Svazek: 10 Strana: 0540
Ztáhnouti co: život svój = prodloužiti, Baw. E v. 2247.

427226   Ztáhnouti co kde Svazek: 7 Strana: 1158
Ztáhnouti co kde. Neb ztáhl jest nad námi Buoh své písmo jako nebe. Št. Kn š. 123.

427227   Ztahoň Svazek: 5 Strana: 0676
Ztahoň, ě, m. = slombidlo, habán, ein langer Mensch. Ros.

427228   Ztajení Svazek: 5 Strana: 0676
Ztajení, n., vz Ztajiti.

427229   Ztajený Svazek: 5 Strana: 0676
Ztajený; -en, a, o, unterdrückt, verheim- licht. Z. lkání. Osv. VI. 594.

427230   1. Ztajiti Svazek: 5 Strana: 0676
1. Ztajiti, il, en, ení, ztajovati, verheim- lichen, unterdrücken. — co: hlas. Vrch. Ráda hoře z-la. Msn. Or. 89. Kdo hanlivá slova z. umí, ten se už na polo pomstil. Exc. — co, se komu. Dech se mi ztajil. Hrts. Z-la mu tráva měkká krok chodce. Čch. Dg. Kv. 1884. 237. — co kam. List pod obálku z. Čch. Petrk. 52. — čím. Rukou ztajil lampy svit. Vrch. — kde. Nic v srdci neztajujte. Msn. Or. 75. Deště šum se ztajil v haluzích. Vrch.

427231   1. Ztajiti Svazek: 7 Strana: 1401
1. Ztajiti. Ztaj se u mlčení Vrch. F. II. 9.

427232   2. Ztajiti s Svazek: 5 Strana: 0676
2. Ztajiti se = roztátí, aufthauen. Musia z. sa ľady sobeckých pŕs. Sldk. 208.

427233   Ztajovati Svazek: 5 Strana: 0676
Ztajovati, vz Ztajiti.

427234   Ztákať Svazek: 7 Strana: 1158
Ztákať = říci ,tak.' Slov. Phľd. X. 163 , XII. 738.

427235   Ztakový Svazek: 10 Strana: 0540
Ztakový. Co jste ji z-ví chlapi dopro- vodili? 1560. Mus. 1863. 406.

427236   Ztaliáněnec Svazek: 5 Strana: 0676
Ztaliáněnec, nce, m. = zvlaštěnec, ein Italianisirter. Šd.

427237   Ztaliáněný Svazek: 5 Strana: 0676
Ztaliáněný, italianisirt. Us. Šd.

427238   Ztaliániti Svazek: 5 Strana: 0676
Ztaliániti, italianisiren. — se. Us. Šd.

427239   Ztáliti Svazek: 10 Strana: 0540
Ztáliti, extendere. Fagif. 38a.

427240   Ztalovatěti Svazek: 5 Strana: 0676
Ztalovatěti, ěl, ění = talovu nabyti, po- debrali se, eitern. Prs ztalovatí. Ja.

427241   Ztalovění Svazek: 7 Strana: 1158
Ztalovění, n., Verjauchung.

427242   Ztam Svazek: 5 Strana: 0676
Ztam. Červené jabľčko z. dnuky hnije: nieraz švárne líčko zlosť v srdci kryje. Slov. Frsc. Zor. I. 94.

427243   Ztamocel Svazek: 7 Strana: 1158
Ztamocel = odtamtud. Val. Slavč. 47., 9.

427244   Ztamocúd Svazek: 8 Strana: 0519
Ztamocúd = odtamtud. Slov. Nár. list. 1896. č. 36.

427245   Ztamodtela Svazek: 9 Strana: 0413
Ztamodtela, ztamodtel = tam odtud. Slez. Lor. 81.

427246   Ztamodtud Svazek: 8 Strana: 0519
Ztamodtud = odtamtud. Věst. op. 1893. 19.

427247   Ztamtud Svazek: 7 Strana: 1158
Ztamtud = odtamtud. Osv. 1882.

427248   Ztamvon Svazek: 8 Strana: 0519
Ztamvon = tam z venku. Slov. Kal. S. 219.

427249   Ztantušiti Svazek: 7 Strana: 1158
Ztantušiti, vz Tantušiti. Tys svojho (Boha) z-šil dávno do batoha. Slov. Phl'd. VIII. 172.

427250   Zťapati Svazek: 5 Strana: 0676
Zťapati, zťapnouti, herab-, herunterschla- gen. — co čím odkud. Kyjem, kamenem hrušky se stromu. Na Ostrav. Tč.

427251   Ztápati se kde: v Svazek: 5 Strana: 0676
Ztápati se kde: v blátě (= ukáleti se), sich beschmutzen. Ros.

427252   Ztapčiti Svazek: 7 Strana: 1158
Ztapčiti = snísti (posm.). Val. Vck.

427253   Ztápěti Svazek: 5 Strana: 0676
Ztápěti, ěl, ěn, éní; ztopiti, il, en, ení = potopiti, pohřížiti, untertauchen. — co, koho. Us. Z. rozvody, Reben einsenken. D. — co kam. (Opliecko) volne kolo ra- mieň splýva vo vlnách sňažných až po lakte a stužky plecnic v sebe ztápa. Phld. IV. 24. V sny darmo duch se ztápí; V hvězd- naté moře ztápěje svůj zrak. Vrch. V čer- vánky ztápím ústa. Hlk. Jak lilii se včelka ztápí do kalichu. Kká. Td. 101. Když kopí medvědu v bok se ztápí. Čch. Dg. Kv. 1884. 732. Zraky v nebeskou tu ztápěl lahodu. Čch. Bs. 88. Levá dlaň ztápí prsty do kadeří temných. Čch. Mch. 33. — co kde jak. Stud jí tváře ztápěl do červánků pod ka- deří. Čch. Dg. 708.

427254   Zťapiť Svazek: 10 Strana: 0681
Zťapiť, ztapnút = natrefiti. Brt. Sl.

427255   Ztáraný Svazek: 7 Strana: 1158
Ztáraný = ztrmácený, abgerackert. Slov. Orl. VII. 196.

427256   Ztárati Svazek: 7 Strana: 1158
Ztárati = ztrmáceti, abmüden, abrak- kern. Slov. Phl'd. VI. 267.

427257   Ztaškařiti Svazek: 5 Strana: 0676
Ztaškařiti, il, en, ení = taškářem uči- niti, zum Spitzbuben machen. — se, ein Spitzbub werden. Jg.

427258   Ztatařiti Svazek: 5 Strana: 0676
Ztatařiti, il, en, ení, zum Tatar machen. — se, ein Tatar werden. Č.

427259   Ztáti Svazek: 5 Strana: 0676
Ztáti, státi, staji, ál, ání, ztaviti, ztávati = rozpustiti se, aufthauen. — abs. Sníh stál. Zlob. — odkud. Již ten sníh z toho pole stál. Ros. — kdy. Sotvy ztál bílý sníh na jař z luhů Tater, již se vydávají hejna lidu toho na pouť do šírého světa. Ntr. VI. 218.

427260   Zťati Svazek: 5 Strana: 0676
Zťati = sťati, stíti. — co. Zťali lipu. Zátur.

427261   Zťato Svazek: 5 Strana: 0676
Zťato = odtud. Na Slov. Koll. Zp. II. 509., Zátur. Ber z. Sldk. 141. Teba nesmie vidieť živý! radnej zaraz odnesiem ťa z. na ďalekej ostrov; Dočkaj! kým sa neobjavíš, neodejdem z. Ppk. I. 23., 64. Keď túto vec vykonáš, vrať sa zase z. Dbš. Sl. pov. I. 468. Hej ty, čo žneš tu pšeničku, nevidel si tu paničku s jedným mladým šuhajom nedávno utekať z. týmto poľom? Č. Čt. II. 77.

427262   Ztávati Svazek: 5 Strana: 0676
Ztávati, vz Ztáti.

427263   Ztavený Svazek: 8 Strana: 0519
Ztavený. Z. sníh. Vrch. Rol. XXXVII. 41.

427264   Ztaviti Svazek: 5 Strana: 0676
Ztaviti, aufthauen. Vz Ztáti. — co več. Žhavý její svit v rubín ztavil cit. Osv. VI. 218.

427265   Ztazatel Svazek: 5 Strana: 0676
Ztazatel, e, m. = zkoumatel, scrutator. Z. srdcí a ledví. Hmn. 1418.

427266   Ztázati Svazek: 5 Strana: 0676
Ztázati, ztázám a ztáži, ztěž, al, án, ání; ztazovati = otázati se, vyptati se, chtíti vě- děti, ausfragen, ausforschen. — čeho na kom. Když na dievcě všeho ztáza (vztáza), ssed atd. Dal. 25. — o čem. Nemá o tom z. nižádný. Leg. Aniž má více o vině toho člověka býti vztazováno, neb skonání jedné pře nemá býti druhé počátek. CJB. 419. — Brikc. — se = ptáti se, forschen, fragen. Jg. — se koho. Ztěž se mistróv těch. Tkad. Ztázal se jich. BO. — se kde (čeho). Po- čechu se shlédati a z. mezi sobú. ZN. Po- něvadž Gúřimští orteluov a práv svých v Praze se ztazují. 15. stol. Mus. 1880. 544.

427267   Ztázati Svazek: 8 Strana: 0519
Ztázati. Ztázal sě jest od nich o postavě jeho. Alx. Nách. k. XVI. Jinde: zpytal, tá- zal se.

427268   Ztázati se na kom Svazek: 7 Strana: 1158
Ztázati se na kom. Ztěž se na babách čarodějných. Výb. I. 632. Jal se na nich ztazovati. 14. stol. Mus. 1888. 105. — se o čem. O těch věcech nechtěj se z-vati; Při božských věcech nepokúšej se z. o div- ných tajnostech. Krnd. 176, 181. — se nač. Beřte se a ztyezte se na to dítě. 14. stol. Mus. 1888. 104.

427269   Ztázati se nač Svazek: 9 Strana: 0413
Ztázati se nač. Chč. S. I 342. — se čeho. Toho všeho se ztaž. XV. stol. Prok. 37.

427270   Ztazna Svazek: 7 Strana: 1158
Ztazna, y, f., parander, bestia?, zastr. Pršp. 21. 97.

427271   Ztazování Svazek: 5 Strana: 0676
Ztazování, n., vz Ztázati. Podlé z. va- šeho i nad to více sem vyznávaje mluvil. 1479. Mus. 1884. 470.

427272   Ztazovatel Svazek: 7 Strana: 1158
Ztazovatel, e, m. Z. pravdy (kdo po ní pátrá). Krnd. 202.

427273   Ztazovati Svazek: 5 Strana: 0676
Ztazovati, vz Ztázati.

427274   Ztažení Svazek: 10 Strana: 0540
Ztažení, extensus. Rozk. P. 2190,

427275   Zťažka Svazek: 7 Strana: 1158
Zťažka = ztěžka. Slov. Phl'd. VI. 255. a j.

427276   Zťažovati sa Svazek: 5 Strana: 0676
Zťažovati sa, vz Stěžovati si. Slov.

427277   Ztéci Svazek: 5 Strana: 0676
Ztéci, vz Stéci.

427278   Ztéci Svazek: 9 Strana: 0413
Ztéci, vz Vtéci.

427279   Ztečení Svazek: 5 Strana: 0676
Ztečení, n. = stečení.

427280   Ztečení Svazek: 7 Strana: 1158
Ztečení. Umřel z-ním krve, Blutfluss. Šf. Strž. II. 187.

427281   Ztečení Svazek: 9 Strana: 0464
Ztečení, n. Z. zdí. Pal.

427282   Ztečený Svazek: 5 Strana: 0676
Ztečený, vz Stečený.

427283   Ztěhotněti Svazek: 5 Strana: 0676
Ztěhotněti, ěl, ění = počíti (o ženách), schwanger werden. V.

427284   Ztěhotniti Svazek: 5 Strana: 0676
Ztěhotniti, il, ěn, ění = obtěžkati, schwän- gern. — koho: ženu. Kšť.

427285   Ztejna Svazek: 5 Strana: 0676
Ztejna = tajně. Hněvk.

427286   Ztek Svazek: 5 Strana: 0676
Ztek, u, m. = ztečení, útok, der Sturm. Z. učiniti. D. Vz Stek. — Z. = vztek. Má na něho z. Us. Brt.

427287   Ztek Svazek: 8 Strana: 0519
Ztek proti němu učinil (stekl ho). Alx. Nách. k. XXII.

427288   Ztek Svazek: 9 Strana: 0413
Ztek. Má na něj zteka (m. vztek). Hoř. 79.

427289   Ztékání Svazek: 5 Strana: 0676
Ztékání, vz Stékání.

427290   Ztékati Svazek: 5 Strana: 0676
Ztékati, vz Stéci. — se = vztekati se, wüthig werden.

427291   Ztěkati Svazek: 5 Strana: 0676
Ztěkati = dostihnouti, ereilen. — koho jak: na svém oři. Troj. — se = ztekati se, wüthen. Aqu. Ztěkavosť, i, f., vz Vztěkavosť. Ziak.

427292   Ztěkavý Svazek: 5 Strana: 0677
Ztěkavý, i, f., vz Vztěkavý.

427293   Ztekle Svazek: 5 Strana: 0677
Ztekle = vztekle, wüthend, rasend. Jg.

427294   Zteklice Svazek: 5 Strana: 0677
Zteklice, e, f. = matonoha. D. exc.

427295   Zteklík Svazek: 5 Strana: 0677
Zteklík, a, m. = zuřivec, ein Wütherich. Ziak.

427296   Zteklosť Svazek: 5 Strana: 0677
Zteklosť, i, f. = vzteklosť, die Wuth, Raserei. Z. z lásky, die Liebeswuth. D.

427297   Zteklý Svazek: 5 Strana: 0677
Zteklý = vzteklý, wüthend, rasend. Z. pes. D. Ty zteklý chlape! — Z. = oteklý, geschwollen. Čern.

427298   Zteknouti Svazek: 5 Strana: 0677
Zteknouti, vz Stéci. — Z., ztékati = otéci, otékati, schwellen, geschwollen sein. — kdy. Žíla po pouštění ztekla-liby. O vod. — se. Vz Vzteknouti se.

427299   Zteknouti Svazek: 8 Strana: 0519
Zteknouti. Nohu si (pádem) navinul, že mu ztekla (otekla). Arch. XV. 46.

427300   Zteknutí Svazek: 5 Strana: 0677
Zteknutí, n. = štěknutí, der Anfall, An- griff, Sturm. V.

427301   Ztekucení Svazek: 10 Strana: 0540
Ztekucení, n. = učiněni tekoucím, Vot. 260.

427302   Ztekutěti Svazek: 5 Strana: 0677
Ztekutěti, ěl, ění = tekutým se státi, fliessend, flüssig werden. Rostl. Pára z-la. Kv. 1871. 196.

427303   Ztela Svazek: 5 Strana: 0677
Ztela = s tolik. Jest ho za tela, ztela, aby to zaplatil. Na Ostrav. Tč.

427304   Ztělesnění Svazek: 5 Strana: 0677
Ztělesnění, n., die Verkörperung. Dch. Z. myšlénky, die Verwirklichung. Kos. Ol. 1, 81.

427305   Ztělesněný Svazek: 5 Strana: 0677
Ztělesněný; -ěn, a, o, verkörpert, ver- wirklicht. — čím. Idea kamenem z-ná. Kos. Ol. I. 28.

427306   Ztělesněti Svazek: 5 Strana: 0677
Ztělesněti, ěl, ěn, ění, körperlich, sinn- lich werden. Ros.

427307   Ztělesniti Svazek: 5 Strana: 0677
Ztělesniti, il, ěn, ění; ztělesňovati, sinn- lich machen. — co. Krok, Rk.

427308   Ztělesňovati Svazek: 5 Strana: 0677
Ztělesňovati, vz Ztělesniti.

427309   Ztěliti Svazek: 5 Strana: 0677
Ztěliti, il, en, ení; ztělovati, tělem uči- niti, verkörpern. D.

427310   Ztělnělý Svazek: 5 Strana: 0677
Ztělnělý, verkörpert. Um. les.

427311   Ztělněti Svazek: 5 Strana: 0677
Ztělněti, ěl, ění = tělným se státi, kör- perlich werden.

427312   Ztelný Svazek: 5 Strana: 0677
Ztelný, vz Stelný.

427313   Ztělovati Svazek: 5 Strana: 0677
Ztělovati, vz Ztěliti.

427314   Ztemna Svazek: 5 Strana: 0677
Ztemna, z temna = temně, dunkel. Byl.

427315   Ztemnělý Svazek: 5 Strana: 0677
Ztemnělý, verdunkelt, dunkel. Z. chodba, Osv. VI. 593., stromořadí, Vrch., duše. Čch. L. k. 62.

427316   Ztemněnec Svazek: 9 Strana: 0413
Ztemněnec, nce, m, scythropus, brouk. Z. dravý, s. mustela. Klim. 536.

427317   Ztemnění Svazek: 5 Strana: 0677
Ztemnění, n., die Verdunkelung, Däm- pfung. Z. představ. Dk. P. 29. Z. od srdce, die Herzdämpfung. Nz. lk.

427318   Ztemněný Svazek: 5 Strana: 0677
Ztemněný; -ěn, a, o, verdunkelt, ge- dämpft. Z. sklo, Mj. 259., světnice. Us.

427319   Ztemněti Svazek: 5 Strana: 0677
Ztemněti, ěl, ění, dunkel werden. Ros.

427320   Ztemniti Svazek: 5 Strana: 0677
Ztemniti, il, ěn, ění; ztemňovati, dunkel machen. — co čím: pokoj záslonou; smysl nejasným psáním. Větší slávou menší ztemní se. Shakesp. Tč. — se = stmíti se, dunkel werden. Us. Tč. — se oč. Představování ztemní se o B. Dk. P. 29. — se komu. Stárnul, oči sa mu ztemnievaly. Mt. S. I. 80.

427321   Ztemňovati Svazek: 5 Strana: 0677
Ztemňovati, vz Ztemniti.

427322   Ztemperovati Svazek: 5 Strana: 0677
Ztemperovati, ternperiren. Har. — co čím.

427323   Ztemperovati Svazek: 10 Strana: 0540
Ztemperovati, z lat. = zmírniti. — co čím, Fel. 39.

427324   Ztenčal Svazek: 7 Strana: 1158
Ztenčal, a, m., attena, zastr. Pršp. 45. 15.

427325   Ztenčení Svazek: 5 Strana: 0677
Ztenčení, n., vz Stenčení.

427326   Ztenčenosť Svazek: 5 Strana: 0677
Ztenčenosť, i, f., die Verdünnung. Jg.

427327   Ztenčený Svazek: 5 Strana: 0677
Ztenčený; -en, a, o, vz Stenčiti. Z. těla (k jednomu konci tloušťky pozbývající), ver- dünnt. Rst. 526.

427328   Ztenčeti Svazek: 5 Strana: 0677
Ztenčeti, el, ení, vz Stenčeti. Ztenčele sta oči moji hlediece na výsosť, attenuati sunt oculi mei suspicientes in excelso. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 532., Ž. wit. Ezech. 14.

427329   Ztenčiti Svazek: 5 Strana: 0677
Ztenčiti, vz Stenčiti.

427330   Ztenčovací Svazek: 5 Strana: 0677
Ztenčovací, Verdünnungs-, Verkleine- rungs-. Z. stroj. Techn. I. 317. Vz násl.

427331   Ztenčovadlo Svazek: 5 Strana: 0677
Ztenčovadlo, a, n. = stenčovací stroj, die Verfeinerungsmaschine. Šp.

427332   Ztenčování Svazek: 5 Strana: 0677
Ztenčování, n., vz Stenčovaní.

427333   Ztenčovati Svazek: 5 Strana: 0677
Ztenčovati, vz Stenčiti.

427334   Ztenělý Svazek: 5 Strana: 0677
Ztenělý = zteněný, vybroušený, verfei- nert. Nz.

427335   Zteněnosť Svazek: 5 Strana: 0677
Zteněnosť, i, f. = vyteněnosť, vybrouše- nosť, die Verfeinerung. Nz.

427336   Zteněný Svazek: 5 Strana: 0677
Zteněný; -ěn, a, o, vz Ztenělý.

427337   Zteněti Svazek: 5 Strana: 0677
Zteněti, ěl, ění = ztenčeti. Sal.

427338   Zteník Svazek: 5 Strana: 0677
Zteník, u, m., der Zaspel. Petera. Vz Čteník.

427339   Zteniti Svazek: 5 Strana: 0677
Zteniti, il, ěn, ění = ztenčiti. Ben.

427340   Ztenka Svazek: 5 Strana: 0677
Ztenka, z tenka = tence, dünn. Je přede žněmi, je těch krajíčků nyní ztenka. Sá.

427341   Ztenklý Svazek: 5 Strana: 0677
Ztenklý = schudlý, hubený, mager. Na mor. Val. Vck. Z. důchod (zmalený). Vck.

427342   Ztenknouti Svazek: 7 Strana: 1158
Ztenknouti = tenkým se státi, zhube- něti, mager werden. Mor. Šd.

427343   Ztentotiti Svazek: 5 Strana: 0677
Ztentotiti, il, cen, ení, vz Potentotiti. Ostrav. Tč.

427344   Ztepati Svazek: 5 Strana: 0677
Ztepati, vz Stepati. Ž. wit. 47. 8., 2. 9., 138. 19.

427345   Ztepati koho proč Svazek: 9 Strana: 0413
Ztepati koho proč: z hněvu. Chč. (List. fil. 1898. 465)

427346   Ztepile Svazek: 5 Strana: 0677
Ztepile, vz Ztepilý.

427347   Ztepilosť Svazek: 5 Strana: 0677
Ztepilosť, stepilosť, i, f. = tenkosť, zrost- losť, štíhlosť, die Schlankheit, Geradheit, Wohlgestalt. V., Kká. Td. 97., Č. — Z. = tenkosť, die Feinheit. Scip. Bezž.

427348   Ztepilý Svazek: 5 Strana: 0677
Ztepilý, stepilý = tenký, zrostlý, štíhlý, vysoký, ozdobný, schlank, gerade, wohlge- staltet, schön von Gestalt, fein. V. Z. leto- hrádek. Koll. III. 154. Z. strom, Čern., jasan. Rostl. Z. tělo. Čch. L. k. 19., Bs. 78., Vrch., jun, Čch. Dg. 484., junák, Hdk., jelen, Vký., hory, Kká. v Osv. VI. 518., zrůst. Us. Pdl. Z. větev olivky. Švárný hošík, z-lý jako jedle. Tč. exc. Za ruží tou spel sem stepi- lou. Ntr. VI. 122. Ani Slovák ostatně ne- pohrdá z-lou postavou Slovenky, jejíž nej- krásnější exemplář hledá v Turci. Pokor. Pot. 47. Jest čistý, z-lý lelek zrostlý. BN. — Z. = tenký, jemný, fein. Z. list, Byl., učitel, pokušení. Scip.

427349   Ztěpiti se Svazek: 5 Strana: 0677
Ztěpiti se, il, en, ení = vztěpiti se = po- vstati, pozdvihnouti se, aufstehen, sich er- heben, aufschiessen, wachsen. — kde: na posteli. Ros. Salát v zahradě se ztěpil.

427350   Ztepla Svazek: 5 Strana: 0677
Ztepla, z tepla, za tepla = dokud věc teplá, so lange es warm ist. Ros. Běžel s tím za tepla (pověděl to hned). Us. — Z. = za čerstva, unverzüglich, geschwind. Ros.

427351   Zteplalý Svazek: 5 Strana: 0677
Zteplalý, etwas warm, lau geworden. Z. voda. Us.

427352   Zteplati Svazek: 5 Strana: 0677
Zteplati = ztepleti. Us. Šd.

427353   Ztepleti Svazek: 5 Strana: 0677
Ztepleti, el, ení = teplým se státi, warm, lau werden. Víno zteplelo. Ros. — komu. Postav pivo do studena, aby mi nezteplelo. Dch. — jak. Až voda trochu zteplí, potom pí. Us. Tč. Vz Ztepliti.

427354   Ztepleti Svazek: 7 Strana: 1158
Ztepleti. Chč. m. s. II. 38.

427355   Ztepliti Svazek: 5 Strana: 0677
Ztepliti, il, en, ení = teplým učiniti, warm machen, erwärmen. — se = ztepleti. Čas se zteplil. Us. Tč. — se komu. Zte- plilo se nám. Us. Tč. Přidej do koupele horké vody, aby se mi z-la. Us. Tč. — kde. Zatop, aby se tu vzduch zteplil. Us. Tč. — jak. To pivo se tuze zteplilo (tuze zteplelo). Us. Dch. — kdy. Voda ani v létě se nezteplila (nezteplela). Us.

427356   Zteplučkati Svazek: 5 Strana: 0678
Zteplučkati, warm werden. Už tu pěkně z-lo. V již. Mor. Šd.

427357   Zterigať sa Svazek: 5 Strana: 0678
Zterigať sa. Vz Terigati se. — odkud kam. Zterigać sa s holi zajtrá dolu a zas nazpät to mi nic po vôli! Ur. Pg. 4.

427358   Ztěrky Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěrky, pl., f., vz Zástěrky. Na mor. Val. Vck.

427359   Ztéřelosť Svazek: 5 Strana: 0678
Ztéřelosť, ztýřelosť, i, f. = zetlelosť, zpu- chřelosť, die Morschheit, Faulheit. Mor.

427360   Ztéřelý Svazek: 5 Strana: 0678
Ztéřelý, ztýřelý = zetlelý, zpuchřelý, ver- modert, faul, morsch. Na Mor. Z. dřevo, Kos., veřeje. Sych. Dvě truhlice již z-lé; Suknem Černým již z-lým obestřené stěny. Lesl. leg. 81., 45. — čím: lávka stářím z. Slám.

427361   Ztéřeti Svazek: 5 Strana: 0678
Ztéřeti, ztýřeti, ejí, el, ení = zetleti, zpu- chřeti, shníti, vermodern, verwesen, ver- faulen, morsch werden, eintrocknen, ver- derben. — abs. Dub spadne a na zemi leže hnije, až ztéří. Kld. II. 312. Dříví ztýřelo (zpráchnivělo). — čím: suchem. Us. — kde. Plátno, šatstvo v komoře z-lo. Us. Tč., Brt.

427362   Zteřiny Svazek: 5 Strana: 0678
Zteřiny, pl., f. = senný trus, plevy, Heu- abfälle. Na Slov.

427363   Ztesařiti co Svazek: 10 Strana: 0540
Ztesařiti co = špatně udělati. Ten to z-řil! Máj. III. 16.

427364   Ztesati Svazek: 5 Strana: 0678
Ztesati, vz Stesati.

427365   Ztesati Svazek: 8 Strana: 0519
Ztesati trámy (otesati). Arch. XV. 93.

427366   Zteskněti Svazek: 10 Strana: 0540
Zteskněti. Kraj ještě více zteskněl. Rais. Lep. 534.

427367   Ztěsnatěti Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěsnatěti, ěl, ění = podoby těsta na- byti, die Form des Teiges annehmen. Až železo změkne a z-tí. NA. IV. 174.

427368   Ztěsnati Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěsnati, v z Stěsniti.

427369   Ztěsniti Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěsniti, ztísniti, il, ěn, ění = těsným učiniti, verengen. Ros. — co. Rk.

427370   Ztěšený Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěšený; -en, a, o, getröstet, erfreut. Ni nevedel, či stúpa a či perutě dostal ako vták, tak z-ný bol neborák. Phld. IV. 13. Nuž ktoby môhol všetko znáť, čo a jak Michal uvažoval, čo všetko hútal, plánil, koval dnu duchom svojím z-ným? Phld. IV. 15. (I. 51.).

427371   Ztěšiti Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěšiti, il, en, ení, ztěšovati, trösten, er- freuen. Dch. — koho čím: pěkným darem, dobrou zprávou.

427372   Ztetelený Svazek: 10 Strana: 0681
Ztetelený vzduch. Zvon VI. 333.

427373   Zteteliti se Svazek: 5 Strana: 0678
Zteteliti se, vz Teteliti. — se kam od- kud. Na dvorci klada rozvalená; k tej z-lil sa od prístenia, sem tam sa ztrknul h'ma- tave, až vťatú našiel valašku. Phld. IV. 7.

427374   Ztezka Svazek: 5 Strana: 0678
Ztezka, y, f., vz Stezka. Ddk.

427375   1. Ztěž Svazek: 5 Strana: 0678
1. Ztěž, imper. k ztázati.

427376   2. Ztěž Svazek: 5 Strana: 0678
2. Ztěž, i, f. = stěžení, utržení, důchod, kořisť, Ausbeute. V horn. Z. vyložiti = mezi těžaře rozděliti. Am.

427377   Ztěže Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěže, vz Ztáhnouti.

427378   Ztěžeti Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěžeti, el, ení, schwer werden. — kde. Sůl ve vodě ztěží. Us. Tč. — Z. = stěžiti. Vz Těžeti.

427379   Ztěží Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěží, stěží = sotva. Vz Stěží.

427380   Ztěžiti Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěžiti, il, en, ení = utěžiti, utržiti, lösen, gewinnen. — co na čem: mnoho peněz na obilí. Jg. — čím jak. Pilně ztěž rolí svú. Hug. 48. — Z.= ztížiti. — co čím. Tím nákladem se vůz o mnoho ztěžil. Ostrav. Tč. — co komu. Robotu komu z. Na Ostrav. Tč.

427381   Ztěžka Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěžka = těžce, schwer. Z. slyšeti. Plk. Vz Stěží, Stěžka. Král Jiří dobře znal, že z. tomu by odolal; Daně z. sehnané pro- mrhával. Pal. Děj. IV. 2. 488., V. 1. 100. Z. by k tomu přišlo. Vš. 439. Jde z. Vz Opilý.

427382   Ztěžkati se čím Svazek: 10 Strana: 0540
Ztěžkati se čím. Země se ztěžkala kvítím. Msn. Hym. 57.

427383   Ztěžkati si co Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěžkati si co = těžce nésti, beschwer- lich finden, einer Sache überdrüssig werden. Karyon 261. — se nad čím. Ztěžkav se nad tím. BR. II. 168. a. — Z. = zvážiti, abwägen. — co kde : v ruce. Ostrav. Tč. Vz Potěžkati.

427384   Ztěžklý Svazek: 9 Strana: 0413
Ztěžklý. Z. ruce klesly do klína. Sum. 111.

427385   Ztěžknouti Svazek: 9 Strana: 0413
Ztěžknouti = těžkými se, státi, schwer werden. Nohy mu ztěžkly. Sum. 16.

427386   Ztěžkomyslněti Svazek: 7 Strana: 1158
Ztěžkomyslněti, ěl, ění, schwermüthig werden. Mour.

427387   Ztěžně Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěžně, ztiežně, zastr. = rychle, flugs. Star. let. 34.

427388   Ztěžný Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěžný, ztiežný = tíhový, zastr. Z. voda, das Gliedwasser. Ms. bib. 27. str. 105.

427389   Ztěžování Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěžování, n., vz Stěžování.

427390   Ztěžovati Svazek: 5 Strana: 0678
Ztěžovati, vz Stížiti.

427391   Ztia Svazek: 8 Strana: 0519
Ztia. Cf. Zkial (3. dod.).

427392   Ztiad Svazek: 5 Strana: 0678
Ztiad = odtud. Slov. Dáš? a hneď od- beriem sa z. Phld. V. 63.

427393   Ztiahnúť Svazek: 5 Strana: 0678
Ztiahnúť = vztáhnouti. Sl. let. I. 283.

427394   Ztiato Svazek: 5 Strana: 0678
Ztiato = odtud? Slov. No len sa už teraz z. ponáhlajte. Lipa II. 178. Preč z.! Phld. III. 459.

427395   Ztiažnosť Svazek: 7 Strana: 1158
Ztiažnosť, i, f = ztížnosť. Slov. Phl'd. VI. 274.

427396   Ztičně Svazek: 5 Strana: 0678
Ztičně = přímo? Aby bez prodlení z. jemu v známosť uvozovali. 1618.

427397   Ztierati Svazek: 7 Strana: 1158
Ztierati, confringere. Z. cedry. Ž. kl. 28. 6.

427398   Zticha Svazek: 5 Strana: 0678
Zticha, z ticha = po tichu, tiše, leise, sanft, gemach. Z. mluviti. D., Dch. Stál tu z., ani nehlesl (ani nedýchal). Us. Šd. Holu- bička sedí z., holóbek za ňó pospíchá. Čes. mor. ps. 77. Voda zviera na kotlíku a v bu- blinkách do vôkola poď poď poď poď z. volá. Č. Čt. II. 89. Svieti mesiac nad do- mečkom z. Sl. ps. 151. Spi, snívaj, ľud ne- voľný, môžeš si spať z.: však jeden tu za všetkých v ťažkých putách vzdychá. Btt. Sp. 15. Veje vetrík proti mne z. po údolí. Povedz, Marča, srdce moje, čože teba bolí? Sb. sl. ps. II. 1. 51.

427399   Zticha Svazek: 10 Strana: 0540
Zticha. Je z. jako kanec v žitě. Zbirov Čes. ]. XI. 269.

427400   Ztichati Svazek: 5 Strana: 0678
Ztichati, still werden. — čím. Jímž běh tvorstva ztichá. Sš. Sm. bs. 178.

427401   Ztichavě Svazek: 5 Strana: 0678
Ztichavě, adv. = z ticha. Šd.

427402   Ztichle Svazek: 10 Strana: 0540
Ztichle prohlesnouti. Zvon V. 156.

427403   Ztichlý Svazek: 5 Strana: 0678
Ztichlý, still geworden, still. Dch. Z. harfa, Us. Pdl., hladina vodní, Dch., vichřice. Sldk. 335.

427404   Ztichnouti Svazek: 5 Strana: 0678
Ztichnouti, chl, utí = utichnouti, still werden. Puch. — abs. Kentaurů bouře ztichla hrůzy plna. Vrch. Ztichl hluk. Mcha. Kroky stichly. Vrch. Ztichly už zvučné spievy dávno i hlas. Ppk. I. 75. — komu. Hlas mu ztichl. Us. Vrch. — jak kde. Až šíj bude nahrbena, stihne srdce jako pěna. V slzách, bídě, strastech, hoři ztichne jako perla v moři. Kls. Všecko ztichlo v noci klínu. Kká. Td. 315.

427405   Ztichnouti jak Svazek: 9 Strana: 0413
Ztichnouti jak. Ztichli ako Nemci pri mäse, ako zvony na velký piatok, ako svina v raži. Zát. Př. 238a.

427406   Ztichnouti komu proč Svazek: 7 Strana: 1158
Ztichnouti komu proč. Leknutím stí- chlo jí srdce. Jrsk.

427407   Ztichoučka Svazek: 5 Strana: 0678
Ztichoučka = velmi tiše, ganz still. Us. Kšť.

427408   Ztichounka Svazek: 5 Strana: 0678
Ztichounka = ztichoučka. Us. Kšť.

427409   Ztichúčka Svazek: 5 Strana: 0678
Ztichúčka= ztichoučka. Kráča z. za- myšlený a hľadí do zeme. Č. Čt. I. 202.

427410   Ztíjžij Svazek: 8 Strana: 0519
Ztíjžij = stíží. Háj. Herb: 4.

427411   Ztíkati Svazek: 5 Strana: 0678
Ztíkati, vz Stíkati, Stéci.

427412   Ztínati Svazek: 5 Strana: 0678
Ztínati, vz Setnouti.

427413   Ztírati Svazek: 5 Strana: 0678
Ztírati, vz Setříti.

427414   Ztisknouti Svazek: 5 Strana: 0678
Ztisknouti, vz Stisknouti.

427415   Ztísniti Svazek: 5 Strana: 0678
Ztísniti, vz Stěsniti.

427416   Ztišení Svazek: 5 Strana: 0678
Ztišení, vz Stišiti.

427417   Ztišený Svazek: 5 Strana: 0678
Ztišený; -en, a, o, gestillt, besänftigt. Dch.

427418   Ztišiti Svazek: 5 Strana: 0678
Ztišiti, vz Stišiti.

427419   Ztíž Svazek: 5 Strana: 0678
Ztíž, e, f. = ztížka. Mor. Šd.

427420   Ztížení Svazek: 5 Strana: 0678
Ztížení, n., vz Stížení.

427421   Ztížený Svazek: 5 Strana: 0678
Ztížený, vz Stížený.

427422   Ztíží Svazek: 5 Strana: 0678
Ztíží, adv. = na tíž, in der Schwere, schwer. Kořen z. půl lotu. Byl. Pět zrn z. D. Lotu z. Num. Zlatý řetěz z. železného. Plk. Do pěti zrn z. Jg. Slov. Rusové slé- vali ze stříbra kousky z. jednoho ruble (Hor.). Brt. Vz Zdélí, Bž. 45.

427423   Ztížiti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztížiti, vz Stížiti.

427424   Ztížka Svazek: 5 Strana: 0679
Ztížka, y, f, das Gewicht, die Schwere, Last. To je vám z.; To je z. toho. Mor. Šd.

427425   Ztížnosť, i Svazek: 5 Strana: 0679
Ztížnosť, i, f., vz Stížnosť.

427426   Ztížný Svazek: 5 Strana: 0679
Ztížný, vz Stížný.

427427   Ztkaničený Svazek: 5 Strana: 0679
Ztkaničený; -en, a, o = sešněrovaný, zastr. Jir.

427428   Ztkaničiti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztkaničiti, il, en, ení = tkanicemi ob- saditi, ozdobiti, mit Bändern zieren. Výb. I. 239.

427429   Ztkaničiti Svazek: 7 Strana: 1158
Ztkaničiti, ztkaničkovati sukni (stáh- nouti, aby k tělu přiléhala). Hr. ruk. 284., Ott. VI. 447.

427430   Ztkáti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztkáti, vz Setkati.

427431   Ztkysati při Svazek: 10 Strana: 0540
Ztkysati při svátostech. Obr. Pikle Hank. 47. - Mš.

427432   Ztlačiti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlačiti, vz Stlačiti. Ž. wit. 76.

427433   Ztlachati Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlachati, ztlachávati = ztlampati, tla- chaje přemluviti, beschwatzen. — koho. Ten tě ztlachá. Mudr.

427434   Ztlachávati Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlachávati, vz Ztlachati.

427435   Ztlampati Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlampati, ztlampávati = ztlachati. Jg.

427436   Ztľapkati Svazek: 5 Strana: 0679
Ztľapkati = tleskati, klatschen. — čím. Postrčil pltku na prostried vody a ztľapkal rukama.. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 93.

427437   Ztľcť Svazek: 5 Strana: 0679
Ztľcť = ztlouci. Slov. Phld. III. 1. 51. a j.

427438   Ztlelý Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlelý = setlelý. Slov. Ešte nebol celkom z-lý. Dbš. Sl. pov. I. 490. No beda! Keď sa vy rozpadnete jak prútky bez sväzku samé: vtedy vás ľahko, jak rožďá ztlelé, vrah váš po jednom rozláme. Btt. Sp. 121.

427439   Ztleskati Svazek: 5 Strana: 0679
Ztleskati, vz Stleskati. Z. wit. 97. 8.

427440   Ztleštiti Svazek: 8 Strana: 0519
Ztleštiti = stlouct. Někoho až do pláče z. Arch. XIV. 56.

427441   Ztléti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztléti, vz Tlíti. Než by ti dceru dala, radš by ju posekala, ruce, nohy, tělo, aby celé ztlelo. Čes. mor. ps. 193.

427442   Ztlíti Svazek: 10 Strana: 0540
Ztlíti. Všecko tam počalo ztlíváti. Proch. Hrad, 7.

427443   Ztlojený Svazek: 10 Strana: 0540
Ztlojený = utrápený. Spiš. Sbor. slov. IX. 50

427444   Ztlouci Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlouci, vz Stlouci.

427445   Ztloukati Svazek: 7 Strana: 1158
Ztloukati, vz Ztlouci.

427446   Ztloustlý Svazek: 7 Strana: 1158
Ztloustlý, verdickt. Stonek hlízovitě z-lý. NA. V. 641.

427447   Ztloustnouti, vz Svazek: 5 Strana: 0679
Ztloustnouti, vz Stloustnouti.

427448   Ztloušť Svazek: 5 Strana: 0679
Ztloušť, i, f., die Verdickung. Dch.

427449   Ztloušt Svazek: 7 Strana: 1158
Ztlouští odchylkou m. ztloušti. Gb. Ml. I. 93. Ztloušti. Výb. II. 1588. — Cf. Gb. Ml. II. 148., D. Lhrg. 282.

427450   Ztloušťa Svazek: 5 Strana: 0679
Ztloušťa = ztlouští, adv. Na Mor. Vck.

427451   Ztlouští Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlouští = na tloušť, s gt., in der Dicke, dick, in der Stärke, stark. Ani prstu z. V. A bylo z. na dlaň; a byla z. šesti loket. Br. Muže z. D. Sudu z. Kom. Dvou prstů z. Bar. Voda nechala po sobě ssedliny dva střevíce (lépe: dvou střevíců) z. Kram. Z. jako člověčí rameno. Ler. Sochor ramene z. Ler. Na dně zůstane čistá sůl z. několika prstů. Pref. Stran vazby vz Zdélí.

427452   Ztlouštij Svazek: 8 Strana: 0519
Ztlouštij. V. Kal. 312.

427453   Ztluč Svazek: 5 Strana: 0679
Ztluč, i, f., vz Stluč. D. exc.

427454   Ztlučení Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlučení, vz Stlouci.

427455   Ztlučenina Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlučenina, vz Stlučenina.

427456   Ztlučený Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlučený, vz Stlučený.

427457   Ztlumení Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlumení, n., vz Stlumení.

427458   Ztlumený Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlumený, vz Stlumený.

427459   Ztlumiti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlumiti, vz Stlumiti.

427460   Ztlumočiti komu co Svazek: 9 Strana: 0413
Ztlumočiti komu co. Mtc. 1899. 66

427461   Ztlustěti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlustěti, ěl, ění, dick werden. Ž. wit. Deut. 15. Vz Ztlustnouti.

427462   Ztlustiti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlustiti, il, štěn, ění = tlustým učiniti, verdicken. V.

427463   Ztlustlec Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlustlec, lce, m., evesthetus, hmyz. Krok II. 252.

427464   Ztlustlorohý Svazek: 9 Strana: 0413
Ztlustlorohý, vz Křovák.

427465   Ztlustlý Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlustlý = na jistém místě tlustší, ver- dickt. Z. okraj plodů zapaliček. Rst. 526.

427466   Ztlustnouti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztlustnouti, stnul a stl, utí = tlustým se státi, dick werden. V. — čím: dobrou stravou. — odkud. Člověk neví, z čeho ztlustne. Us. Tč.

427467   Ztlustonosec Svazek: 9 Strana: 0413
Ztlustonosec, sce, m., splenophorus, brouk. Z. černý, s. piceus, slabolesklý, stri- atopunctatus, zkrácený, abbreviatus. Vz Klim. 591.

427468   Ztluščka Svazek: 5 Strana: 0679
Ztluščka, y, f. = stloušťka. To je vám z. na dlaň, na dva prsty. Na již. Mor.

427469   Ztluštění Svazek: 7 Strana: 1158
Ztluštění, n., Verdickung. Z. víčka.

427470   Ztluštěnina Svazek: 7 Strana: 1158
Ztluštěnina, y, f. = ztloustlá širší část něčeho. NA. III. 94.

427471   Ztlúští Svazek: 8 Strana: 0519
Ztlúští = ztlouští. Gb. Km. -a. 22.

427472   Ztmavěti Svazek: 7 Strana: 1158
Ztmavěti, finster werden. Ndr. Lub.

427473   Ztmavěti Svazek: 10 Strana: 0540
Ztmavěti. Tbz. V. 5. 45.

427474   Ztměle Svazek: 5 Strana: 0679
Ztměle, dunkel. Hlas jeho zvučel z. Vrch.

427475   Ztmělý Svazek: 5 Strana: 0679
Ztmělý, dunkel. Kká. K sl. j. 152. Z-lé stromy, koutek, chodba, podvečer, hrob. Vrch.

427476   Ztmělý. Z Svazek: 10 Strana: 0540
Ztmělý. Z. hvozd. Vrch. Ekl. 57.

427477   Ztmíti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztmíti, vz Stmíti.

427478   Ztmíti Svazek: 8 Strana: 0519
Ztmíti. Tíž muky mu ztměla ducha. Kká. Puš. Roz. 97.

427479   Ztmívati Svazek: 5 Strana: 0679
Ztmívati, vz Stmíti.

427480   Ztnúti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztnúti = setnouti. Slov. Phld. III. 1. 56.

427481   Ztobina Svazek: 5 Strana: 0532
Ztobina, y, f. = zlí lidé, böse Menschen. Cant., Puch. II. 112.

427482   Ztobolčelý Svazek: 5 Strana: 0679
Ztobolčelý, kapselartig verändert. Z. plod. Vz Ztobolčení, S. N. XI. 8.

427483   Ztobolčení Svazek: 5 Strana: 0679
Ztobolčení, n., die kapsel artige Ver- änderung (obplodí, jehož středoobplodí na- bylo větší nebo menší pevnosti a tvrdosti). Rst. 142., 526.

427484   Ztočeně Svazek: 5 Strana: 0679
Ztočeně = stočeně, in verdrehter Weise. Ros.

427485   Ztočení Svazek: 5 Strana: 0679
Ztočení, n., vz Stočení, Stočiti.

427486   Ztočenosť Svazek: 5 Strana: 0679
Ztočenosť, vz Stočenosť.

427487   Ztočený Svazek: 5 Strana: 0679
Ztočený, vz Stočený.

427488   Ztočihlavěti Svazek: 9 Strana: 0413
Ztočihlavěti = zvrtohlavěti. Ovce zla. 17. stol. Mtc. 1901. 66.

427489   Ztočilosť Svazek: 5 Strana: 0679
Ztočilosť, i, f. = stočenosť, die Verkrüm- mung, Verdrehung.

427490   Ztočilý Svazek: 5 Strana: 0679
Ztočilý = stočený, verkrümmt, verdreht, gewunden, Z. had. Ben. Job. 26., 13.

427491   Ztočiti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztočiti, vz Stočiti.

427492   Ztočiti se kam. K Svazek: 8 Strana: 0519
Ztočiti se kam. K uchu hlahol gajd se ztáčí. Pokr. Mrt. z. 42.

427493   Ztočka Svazek: 5 Strana: 0679
Ztočka, vz Stočka.

427494   Ztok Svazek: 5 Strana: 0679
Ztok, vz Stok.

427495   Ztoka Svazek: 5 Strana: 0679
Ztoka, vz Stoka.

427496   Ztoľko Svazek: 5 Strana: 0679
Ztoľko = s málo, skoro, wenig gefehlt, fast. Stará pripálila ako zbesnelá a len z., že ho nezchmatla. Dbš. Sl. pov. V. 44. Po- toky krve tiekly tuná, že mu kôň po brucho po nej brodil a čo dalej, to hlbšie zamáral sa, len z. že tam nezakapali. Ib. VIII. 23. Robí o dušu, len z. že sa už nepretrhne. Mt. S. I. 94., Sb. sl. ps. I. 94.

427497   Ztonkovatělosť Svazek: 5 Strana: 0679
Ztonkovatělosť, i, f., die Kieligkeit. Ros.

427498   Ztonkovatělý Svazek: 5 Strana: 0679
Ztonkovatělý, kielig. Z. husa, kachna. Ros.

427499   Ztonkovatěti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztonkovatěti, ěl, ění = stonky obrostati, Kiele bekommen. Husa ztonkovatí.

427500   Ztonouti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztonouti, ul, ut, utí = utonouti, untertau- chen, untersinken. Ž. wit. Moys. 10. Vz Sto- nouti. — abs. Lodí ztonuly. Jel Kteří na ledu se provalivše z-li. Pal. Děj. III. 2. 138. A mnozí z-li jsou. Dač. I. 18. Tu se s nimi led prolomí, někteří se dobudu a druzí ztonú. Let. 49. Neb tu jedni zbiti, druzí hlavy zlá- mali, třetí z-li, čtvrtí samými strachy zce- peněli. Rkp. budišín. Pal. Děj. III. 1. 395. — kde: v moři. Troj. Stádo vepřů v moři z-lo. BR. II. 149., 150. — od čeho: od po- vodně. Chč. 611.

427501   Ztonouti Svazek: 7 Strana: 1401
Ztonouti. Aby neztonuli od povodně Chč. m. s. III. 122

427502   Ztonulý Svazek: 5 Strana: 0679
Ztonulý = utopený, ertrunken, versunken. Dch.

427503   Ztonutý Svazek: 5 Strana: 0679
Ztonutý = stonulý, utopený, ertrunken. — kde: v moři. Troj. 301.

427504   Ztopení Svazek: 5 Strana: 0679
Ztopení, n., die Ersäufung. 15. stol. Vz Ztopiti.

427505   Ztopení Svazek: 7 Strana: 1158
Ztopení, Uiberschwemmung. Z. rybníka. Arch. VIII. 481.

427506   Ztopený Svazek: 5 Strana: 0679
Ztopený; -en, a, o, vz Stopený, Stopiti.

427507   Ztopiti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztopiti = 1. potopiti; 2. zatopiti, vz Sto- piti.

427508   Ztopiti Svazek: 7 Strana: 1401
Ztopiti Hledaje, co by ztopil (sebral) NZ. II. 523.

427509   Ztopiti co Svazek: 8 Strana: 0519
Ztopiti co. Přikázal, aby zdi zbořili a z-li. Alx. Nách. k. XXX. — co kam. Dřív do těchto mých prsou ocel ztopí (vrah). Cch. Otr. 47. V taký zmatek (ho) ztopí (vrhne). Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 161.

427510   Ztopoření Svazek: 5 Strana: 0679
Ztopoření, n., erekce, die Erektion. Bo- lestivé z., priapismus. Z. pyje, erectio penis. Nz. lk.

427511   Ztopoření Svazek: 7 Strana: 1158
Ztopoření. Cf. Slov. zdrav.

427512   Ztopořeti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztopořeti, el, ení = ztrnouti, zdřevěněti, starr werden, erstarren. Ja.

427513   Ztopořiti Svazek: 5 Strana: 0679
Ztopořiti, il, en, ení = ztužiti, starr ma- chen. Světoz. 1. 32.

427514   Ztopořivý Svazek: 5 Strana: 0679
Ztopořivý = naduřivý, schwellbar, erektil. Z. těleso (houbovité). Nz. lk.

427515   Ztopořivý Svazek: 10 Strana: 0540
Ztopořivý ústroj ku př. pyje. Ott. XIX. 445.

427516   Ztoť Svazek: 5 Strana: 0679
Ztoť, ztáti, ztajati, aufthauen. U Uher. Hrad. Tč.

427517   Ztotožnění Svazek: 5 Strana: 0679
Ztotožnění, n., die Identificirung. Pal. Rdh. I. 323.

427518   Ztotožněti Svazek: 5 Strana: 0680
Ztotožněti, ěl, ění = totožným se státi, identisch werden.

427519   Ztotožniti Svazek: 5 Strana: 0680
Ztotožniti, il, ěn, ění, ztotožňovati = totožným učiniti, identificiren, identisiren. — koho s kým. Mus. 1880. 480.

427520   Ztotožňovati Svazek: 5 Strana: 0680
Ztotožňovati, vz Ztotožniti.

427521   Ztoulaný Svazek: 7 Strana: 1158
Ztoulaný. Z. kůtě = tulák. U Lužan Kšť. Z. holoubek. Schz. Přír.

427522   Ztoulati Svazek: 5 Strana: 0680
Ztoulati, vz Ztúlati.

427523   Ztovárniti Svazek: 8 Strana: 0519
Ztovárniti výrobu (po způsobu továren provozovati). Nár. list. 1893. č. 262.

427524   Ztovaryšiti Svazek: 5 Strana: 0680
Ztovaryšiti, vz Stovaryšiti.

427525   Ztožniti Svazek: 5 Strana: 0680
Ztožniti, il, ěn, ění = ztotožniti. Nz.

427526   Ztrábiti Svazek: 5 Strana: 0680
Ztrábiti, vz Strábiti.

427527   Ztracená Svazek: 5 Strana: 0680
Ztracená, é, f., čes. tanec. Škd. exc.

427528   Ztraceňátko Svazek: 5 Strana: 0680
Ztraceňátko, a, n., vz Ztraceně, 2.

427529   1. Ztraceně Svazek: 5 Strana: 0680
1. Ztraceně, verlorener Weise. Z. šíti, mit Hohlstich nähen. V Poličce. Kšá. — Z. = roztroušeně, zerstreut. Chodí tak z. U Rychn. Gth.

427530   2. Ztraceně Svazek: 5 Strana: 0680
2. Ztraceně, ěte, ztraceňátko, a, n. = ztracené dítě, ein verlorenes Kind. Kram.

427531   Ztracenec Svazek: 5 Strana: 0680
Ztracenec, nce, m. = ztracený člověk, ein Verlorener. — Z. = do kletby daný, der Geächtete, Verbannte. Že jest z. proti králi i proti všie zemi. Arch. II. 100. Knížata z-ce vypovídají i psance. Ms. cís. pr. — Tkad., Boč. — Z. vojenský = pakostník, záškodník, der Trossbub. V. Kuchtíci a z-ci pro posluhu se připojují k vojsku. Kom. J. — Z-ci = vojínové, kteří bitvu začínají, přední stráže, enfants perdus (anfáň perdý,ztracené děti), die Vorläufer, Plänkler. Čsk. Mus. Vz S. N.

427532   Ztracenec Svazek: 7 Strana: 1158
Ztracenec (vojín). Výb. II. 999. a j.

427533   Ztracení Svazek: 5 Strana: 0680
Ztracení, n., das Verlieren, der Verlust. K z., na z. přijíti (ztratiti se). D., Mus. 1880. 84. Již hrad na z. byl. Dal. Počnúc od ža- loby do pře z. O. z D. Pod z-ním hrdla zapovědíno bylo. Vrat. Proti z. smysla. Jád. Pod hrdlem z. Vz Spodobení. Na Zlínsku. Brt. Aby žádný do vinohradů neběhal a škody tam nečinil pod hrdla z-ním. Mus. 1880. 231. Z. (pozbytí) práva. Šp. Ten kuoň fojt k sobě vzal a žalobníkovi pode pře z-ním rok složil do dne jmenovitého i ne- postavil se až dosavad; Proněžto podlé takového těžkého účinka vedlé práva na- šeho jest odsúzen trestán býti k z. hlavy; I dán jest jí rok pode cti z.; Což se pak vyznávanie fojtova dotýče o z. těch koží. NB. Tč. 5., 7., 169., 181. Hřiešnej duši na z. Výb. II. 3. Juž hrad na z-niu bieše. Dal. 69. Aby nižádný domácí ani cizí žádné mince černé ani bielé drobných peněz pod z-ním hrdla i zbožie do země naší nenesl. Arch. V. 281. Kázal mi na ten den státi pod té při z-ním. Tov. To má jemu učiniti pod z-ním té pře. Půh II. 348. Vz S. N. — Z. = zhouba, das Verderben, die Vernichtung. Ž. wit. 87. 12.

427534   Ztracení Svazek: 7 Strana: 1158
Ztracení. Ať bychom zlým hřiechem nedošli z-nie zlého. Št. Kn. š. 58. Aby stáli před JKMtí pod pří z-ním. Arch. VII. 530.

427535   Ztraceniště Svazek: 5 Strana: 0680
Ztraceniště, ě, n. = zákoutí, ústraní. Mor. Knrz.

427536   Ztracenosť Svazek: 5 Strana: 0680
Ztracenosť, i, f., das Verlorensein, der Verlust. Obec v z-sti mravů zašla. Měst. bož.

427537   Ztracenůška Svazek: 8 Strana: 0519
Ztracenůška, y, i. = stračí nožka, stračka. U Místka. Čern. Př. 57.

427538   Ztracený Svazek: 5 Strana: 0680
Ztracený; -cen, a, o, verloren, eingebüsst. Z. vojsko (vz Ztracenec), V., čas, člověk (neznamenitý), Jel., ráj, stráž (der Aviso- posten, vz Ztracenec), polívka (ve které vejce zatřepáno). D. Již jest z-ná (věc, na- děje). Ros. Z-nou věc najíti; z. člověk (o kterém se neví, kam se poděl). Us. Ta- kové věci kdo páchá, z. (zkažený) jest. Kom. Z. syn, lépe: marnotratný. Brt. Za z-nou dáti, míti (věc). D. Z. práce (marná). Bibl. Věc z-ná buď navrácena. Us. Hledej ztracené. Us. Šd. Z. jmění; Pokládati věc za ztracenou ; K z-né věci komu pomoci. Dch. Z. směnka, verlorener Wechsel. Šp. Z. rovnováha. Hrts. Času z-ho nenahradíš. Mž. 6. Míšeň zůstala mu navždy z-nou. Ddk. II. 461. Z. či jalová hlava (v lijectví), z. roubení. NA. III. 123., IV. 140. Jsou tam jako na z-né vartě (v za- pomenutí). Us. Olv. Dobře se měj z-ný ráji mladosti. Koll. Z-ný čas nikdy se nenavrátí. Bž., Hkš. Z-né mudrováním se nevrátí. Bž. — nad něčím (malomyslný). — čeho. Ani hluchý, ani práv z-ný nemohou býti v počet svědků. Ms. pr. kut. Aby byli jměni za z-né všie obce toho města. Arch. IV. 383. — proč: pro vědu, pro svět, lépe: vědě, světu. — jak. Boj navždy z-ný. Čch. Bs. 95. — na čem. Zdá se mi, že jest na hlavě ztracen (in seinem Sinn verloren). Dch. — Z. voda, Verlorenwasser, ves u Albrechtic ve Slez. Tč.

427539   Ztracený Svazek: 7 Strana: 1158
Ztracený ráj Miltonův. Vz obsah v Vor. P. 198. — Z. = vyhublý, mager. Us.

427540   Ztráceti Svazek: 5 Strana: 0680
Ztráceti, vz Ztratiti.

427541   Ztracovati Svazek: 5 Strana: 0680
Ztracovati, vz Ztratiti.

427542   Ztračiti Svazek: 10 Strana: 0540
Ztračiti = ztratiti. Slez. Vyhl. II. 297.

427543   Ztrampotovati Svazek: 5 Strana: 0680
Ztrampotovati = zbědovati, abkümmern. Ros.

427544   Ztrápeně Svazek: 5 Strana: 0680
Ztrápeně, abgeplagt.

427545   Ztrápení Svazek: 5 Strana: 0680
Ztrápení, n., die Abquälung, Bestürzung.

427546   Ztrápený Svazek: 5 Strana: 0680
Ztrápený; -en, ena, o = utrápený, usou- žený, abgeplagt, abgemartert. V. Se srdcem z-ným, gebrochenen Herzens. Dch. Neopouštěj mého srdce z-ho; Bolí mne to srdce z-né; Ach běda mně z-nému. Sš. P. 62., 247., 788. — čím: nemocí, Štelc., žízní, Rvač., smradem. Vrat. Mnohé rozličnými neduhy z-né uzdra- voval. BR. II. 211. — od čeho: od jedovaté věci. Byl. — jak. Vizte, žeť jest již až příliš z-pen. BR. II. 377. a. — kde: v nitru. Dch. — proč. Je celá z-ná pro mého Her- mana. Er. P. 255. Skrze Antikrista s-ní. Hus III. 310.

427547   Ztrápený Svazek: 7 Strana: 1158
Ztrápený na duši i na těle. Pal. Rdh. I. 276.

427548   Ztrápiti Svazek: 5 Strana: 0680
Ztrápiti, ztrap, ztrápě, il, en, ení (novější: strápiti); ztrápívati = zmučiti, zbědovati, abquälen, abmartern. — koho, se (čím): žízní. Rvač. Mistra Jeronyma jali ste a z-li. Arch. III, 191. Všecek sem sa strápil. Sš. P. 573. — se čeho (= zděsiti se, bestürzt werden, na Slov.). Holý.

427549   Ztrápiti se Svazek: 7 Strana: 1158
Ztrápiti se, compungi. Ž. kl. 34. 16.

427550   Ztras Svazek: 5 Strana: 0680
Ztras, zastr. = stráž.

427551   Ztrásciť Svazek: 9 Strana: 0413
Ztrásciť = střásti. Bošác. Čes. 1. 1898. 224.

427552   Ztrasť Svazek: 5 Strana: 0680
Ztrasť, lépe: strasť.

427553   Ztrastný Svazek: 5 Strana: 0680
Ztrastný, lépe: strastný.

427554   Ztrašiti se nad čím Svazek: 9 Strana: 0413
Ztrašiti se nad čím. I s-li se nad mou drostí jeho (divili se jí). Chč. S. I. 108.

427555   Ztráta Svazek: 5 Strana: 0680
Ztráta, y, f., perditio, der Verlust, die Einbusse. Ž. wit. 102. 4. Z. lidu; z-u vzíti (tratiti); k z-ě přijíti; z-u navrátiti. V. Z. času, jmění. D. Ztrátu trpěti, v ztrátu při- jíti ; z-u přemoci, v sobě zhrýzti. D. Z-y své nabyti. Ráj. Z-u na váze nebo na míře bráti. Us. Páni o túž při (straně) ke ztrátě naleznú, für Jem. ungünstig entscheiden. O. z D., Arch. II. 502. Zněmčený saský rolník po ztrátě řeči drží se ještě pevně svých zvyků. Koll. III. 261. Poručníky k své při na zisky, na z-u udělati. Zříz. Vojsko to bylo při Římanech k zisku i k ztrátě. Flav. Podíl ve ztrátě vzešlé někomu prominouti OZ. 259. K těm půhonům původ i pohnaný mohou poručníky k své při na zisk i na ztrátu dskami udělati. Zř. F. I. C. XXV. Vz Společník. Budu při vás k zisku i k z-ě. Sych. Několik ztrát na mošnu ho přivedlo. Sych. Jde mu to na z-u. Šm. Pod ztrátou hrdla (vz Ztracení). Rk. Počet z-y, účet ze ztráty. Nz. Z. váhy v kapalinách, v plynech. Vz KP. II. 38., 58. Měnná z., der Verlust nach Procenten (bei Coursen). Nz. Z. cukru, směnky; uhražení z-ty, die Verlustdeckung, z. při výrobě, der Fabrikationsverlust. Šp. Ztráta hmoty, der Substanzverlust. Nz. lk. Celková z., der Totalverlust. Dch. Ztráty kursové, die Coursdifferenzen; Nepřítel utrpěl veliké z-ty. Us. Pdl. Z. občanských prav (úplná, částečná). Lpř. Sl. I. 102. Z. samo- statnosti, osobní svobody. J. Lpř. Toho roku bylo mu želeti ztráty mateře Boženy. Ddk. II. 173. Z. cti, hrdla, statku; z. peněžitá; Při nějakou někomu k zisku a ztrátě po- ručiti. Mus. 1880. 37., 232., 494. Z. volnosti. Ib. 1880. 518. Z. zdravja, múdri praviá, odzbožňuje kniežata. Slov Tč. Po ztrátě posmievánie člověk častokrát mievá. Tkadl. I. 96. Z-tu nalezenú navrátiti. Vš. Jir. 312. Nedaj našim dušiem ztráty. Výb II. 23 Budevě bohata mine najú všě zlá ztráta. Mst. Pakli kto mní, by Buoh z ukrutnosti, ale ne z dobroty na lidi přepúšťal které ztráty. Št Kn. š. 30. Odplatu za tu ztrátu tělestnú vzal. Hus I. 101. V ni v čemž ne- vzeli z-tu. Alx. M. 54. (HP. 91.). Neb na kohož spadne ztráta: zavři před ním, dějí, vrata. Alx. V. v. 342. (HP. 9.). Mnohý proto došel z-ty. Alx. Jir. Anth. I. 3. vyd. 36. Z-tu v pokladě vzíti. Alx. Jak koho rádi máme, po z-tě poznáme. Č. Z. cti veliké neštěstí a se ctí chudoba lehčí než hanoba. Tč., Šd. exc.

427556   Ztráta Svazek: 9 Strana: 0413
Ztráta jmění. Vz Žát. Př. 173b. ?. B. odst. 11. Ztrátu mít a rmoutiti se proto víc neiž třeba, je dvojí škoda. Rub. 181.

427557   Ztrátce Svazek: 5 Strana: 0681
Ztrátce, e, m. = kdo ztratil, der Verlust- träger, Verlierer. Solf. c. 3.

427558   Ztratecz Svazek: 7 Strana: 1158
Ztratecz, tartarus, zastr. Pršp. 5. 87.

427559   Ztratený Svazek: 5 Strana: 0681
Ztratený; -en, a, o = ztracený. Slov. Hľadám ho ako z-nú ihlu. Lipa I. 33. Z-ný je, kto natoľko len vládne práva, koľko mu cudzia milosť dobrovoľne dáva. Zbr. Báj. 1. 9.

427560   Ztrátež Svazek: 5 Strana: 0681
Ztrátež, e, m. = ztráta. Ten z. těch 40 zl. NB. Tč. 214.

427561   Ztratila sem kravarenka Svazek: 10 Strana: 0540
Ztratila sem kravarenka, tanec. Vz Brt. P. n 971.

427562   Ztratislav Svazek: 5 Strana: 0681
Ztratislav, a, m., nom. fictum. St. skl. III. 246.

427563   Ztratitelnosť Svazek: 5 Strana: 0681
Ztratitelnosť, i, f., die Verlierbarkeit.

427564   Ztratitelný Svazek: 5 Strana: 0681
Ztratitelný, verlierbar. Kom.

427565   Ztratiti Svazek: 5 Strana: 0681
Ztratiti, ztratím, ztrať, -tě (íc), il, cen, ení; ztráceti, cej, cejí, el, en, ení; zkracovati = nechtě n. nevěda pustiti, verlieren; po- zbyti, o něco přijíti, verlieren, darum kommen, beraubt werden; se =• ztracenu, zhubenu býti, vertilgt werden; ke ztracení přijíti, verloren gehen, wegkommen; zmizeti, sich verlieren, verschwinden. Jg. — abs. Jest již ztracen (= jest po něm veta. Šb. a Mtc. IX. 185. mají tuto frasi za lepší). D. Kteříž mají ztraceni býti, ostanú na zemi. Št. Kn. š. 24. Co máme, nevíme, až když ztratíme. Bž., Šd. Co ztraceno, mudrováním se nevrátí. Hkš. Ztratila sem, našla sem, rozbila sem, ráda jsem, za ten žbán pána mám. Sš. P. 163. — co, koho : svůj statek, zboží, přízeň, paměť. V., měšec, peníze, mluv (nemluviti, když je toho třeba). D. Ztratil mluv, konec (nemůže dále mluviti. Vz Mlčeti). Lb. Z. dobré jméno, Dal., panenstvo. Št. N. 5. Ne- ztracuj mne, ne perdas; Aby z-ly mě. Ž. wit. 27. 3., 118. 95. Z. srdce, vůni, jmění, smysly, chuť, sílu, D., naději, Har., bitvu, Cyr., boj, Rkk., pole, Šm., česť, Apol., svůj lid, Koc, svého pána, Ros., při, V., Zř. F. I. C. XI., Tov. 69., Kn. rož. 21., Hus I. 149., Půh. I. 264., Háj., Jdn. 101., O. z D. Ten aby česť, statek a hrdlo ztratil. Zř. F. I. A. XXXI., B. VI. Když panna se vdá bez otcovy vóle, má své věno ztratiti. O. z D. Má se vystřieci, aby i peněz i dědin neztratil. O. z D. Póhon a náklad z. O z D. Tehdy by ztratil dědictví i všechen svój nápad. O z D. Z. matku i otce (osiřeti). Z-til svou hovornosť, Osv. I. 270., chuť k jídlu. Us. Hojže Bože, Bože drahý, ber len! veď čože ztratím? Na svet ten som prišiel nahý a nahý sa navrátim. č. Čt. II. 136. Ztratila veľká pani prsteň zlatý, ktorý keď našol sedlák, šiel, že jej ho vráti. Zbr. Báj. 12. Stav říšských knížat ztrácel tím všechen význam. Ddk. IV. 108. Ztratil jmění (někdy lépe: utratil, prohrál, prohýřil a p.). Km. 1880. 414. Ztracilach (ztratila sem), ztracilach, zelenu ratolesć, co mi odbirala od srdečka bolesć; Vezouce nevěstu ztrácejí bič, aby naň od ženských mohli peněz žádati; Šak už mě ztratíte, jak jablůň jabliško. Sš. P. 240., 461., 480. Země z-la samostatnosť. Lpř. Děj. I. 34. Z. pěšinku. Šml. I. 16. Z-la krásu, věnec (= dopustila se, není poctiva, je zmrhalka). Hš. Sl. 140., Bdl. Spivajme veselo, spivajme, jak zname; šak len toľko z našej mladosci mame. Nepujdze to nam tak, ked vinok ztracime. Sl. spv. VI. 231. Jak nemám byť žalostivá, dyž sem poctivosť ztratila; Z-la sem poctivosť, já pozbyla sem krásu. Brt. P. 10., 78. Ej. kto si nič neztratil, nech aj nič nehľadá. Sl. spv. I. 20. Z-la sem smutná mú milú hrdličku, která hrkútala mojemu srdečku. Koll. Zp. II. 236. Ztracila sem lásku, juž ji něnabudu, pokud živa budu. Sš. P. 355. Ten ztrácí věk, kdo chvíli prchnout nechá. Hdk. Z. majetnosť. J. tr. Z. hrdlo. Nález, 158., J. tr., Dač. I. 109., Pal. Děj. V. I. 393., Arch. V. 508., česť. Pal. Děj. V. 1. 395. Syn, bratr atd. diel svój ztracuje, kdyby svým počátkem otce, bratra nebo strýce zabil nebo hanebně ochro- mil. Vš. Jir. 262. Něčí milosť z. Smil v. 204. Póhon z. Půh. II. 483. Vůdce svého, hvězdu z-li. BR. II. 9. Z. oko, své dobré jmě. Dal. 136., 135. Ztratě obec neufej do hrada. Dal. Dva penieze ztracujem. GR. Z. zdraví; A když to ztratí, což jest miloval s tolik; Z. Boha, sbožie, život. Št. Kn. š. 9., 22., 30., 36. Z. chválu a přiezeň lidskú, živnosť, jediného syna. Hus I. 455., II. 110. Z. milosť. Ib. II. 431. Máš mě, nedbáš mne, ztratíš mě, poznáš mě (zdraví a j.). Bž., Šd. Dobre že nohy neztratí (mnoho běhá, div si nohy neuběhá). Us. Zátur. Stud jen jednou ztratíš. Šd. Nelituj podkovníčku, aby pod- kovy neztratil. Šd. exc. — Pozn. Z. mandat, šp. prý m.: pozbyti mandatu; z. ostýchavosť, šp. prý m. pozbyti ostýchavosti atd.; ale ztratiti něco ve smyslu pozbyti něčeho, při- jíti oč, nalézáme v V., Rkk., Vš., Št., Dal., Koc., Ros., St. skl.. Rad. zv., Har., Br. atd., tedy jest ta frase dobra. Cf. Brs. 275. — čeho. Ten ztratil peněz (i. e. mnoho). Jsme nestateční bojiece sě chvály světské ztratiti a přiezni a druzí obrokóv. Hus I. 455. Vz Spodoba (III. 566. 6. 4.). Jinak táhne-li se ztráta k celku, klademe akkus. (ne gt.!) Tedy: ztratil citu, zlatky šp. m.: cit, zlatku. Vz Z. Brt. — koho, se odkud: někoho s očí z. V. S očí se nám ztratil. Har. Z duše zášť se ztrácí. Osv. V. 634. Slunce s nebe z-lo se. Lpř. Oj jedě chlop z Osiny, ztracjul babu z košiny. Sš. P. 681. Škoda tebe, ma- lovaný pasku, z-la som od šohajka lásku. Pck. Ps. 31. Kebych bola, ako nie som, bohata, dala bych si spraviť reťaz zo zlata; priviazala bych ju k srdci milého, žeby som sa neztratila od neho. Dbš. Obyč. 166. Z-la som poklad ot srdečka mého, ako ta hrdlička, čo ztratí milého. Sl. ps. Šf. II. 111. Z-til se z počtu živých. Pal. Děj. IV. 1. 110. Ztrať se z parády (nechlub se)! U Olom. Sd. Ztratil se od nich. BR. II. 292. b. Z luk krása již se ztratila. Mus. Po cizím chvátil a své z huby ztratil. Č. — co komu. Má (vdova) toho svého věna z. tomu, v čížby se dědiny tím listem vobraním uvazovala. Zř. F. I. C. XXIX. I poče naň žalovati chtě j'mu zbožice z. řka (promrhati). Hr. rk. 349. Spíše se ti tlusté prase ztratí nežli žena. V Kunv. Msk. Kto si ztratil, nach si hľadá. Dbš. Obyč. 82. Když sa ti čas ztratí, víc sa ti nevrátí. Na Slov. Tč. Dědáček už se nám z-li (již odešel; již umřel). Mor. Šd. — se. Třeba jsem toho místa nedostal, však se proto neztratím. Dch. Daja pozor nic se neztratí. Mor. Brt. Síla louhu se ztratí. Šp. Pohříchu z-la se akta těchto schůzí skoro všecka. Ddk. II. 267. Mladosť, milá mladosť, ver si sa ztratila, jakoby som kameň do vody hodila. Sl. ps. Šf. II. 35. Všeliká stopa po něm se z-la. Vlč. Po čem nic není, to se neztratí. V Kunv. Msk. Už se ztrácí (hyne, schne). Us. Kšť. Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú, zostavme sa, bratia! veď sa ony ztratia, Slováci ožijú. Sl. ps. Pokr. Pot. 239. — co s čím, s kým. To je klevetnice, s ní škoda slovo z. Us. Vrů. Léta s tebou jsem z-la. Er. P. 178. Peníze s míškem ztratil. Us. Šd. — co proč. Nejedna matička pro tě syna ztratí. Sš. P. 585. To by byla pří- lišná přísnosť, kdyby měli pro takovou vinu hrdlo a život z. Dač. I. 210. Pro pevnosť bylo mnoho lidí ztraceno. Dač. I. 210. Já jsem proň ztratil své základy a těch mi ne- odložil. Půh. II. 495. Lidé pro hlúposť člo- věcké sú z-li přirozenie. Hus II. 129. Pro ně (pro ty hříchy) nebude věčně ztracen. Št. Kn. š. 26. Hrdlo pro nějakou věc z. Rad. zv. Aby žádný nevěda neupadl v po- kutu, pro kterouž by měl česť z., aneb hrdlo a statek. Vl. zř. Úvod. — co, se kde. Milosť u někoho z. V. Žádný u toho neztratí. Us. On se ve světě neztratí. Ml. V bitvě ztratil život. J. Lpř. To se mezi ostatním ztratí. Us. Vrch ztrácí se v rovině. Bf. Z-til na vojně ruku (pozbyl ruky). Pk. Jdi a ztrať se v křiku, v dýmu (říkají tomu, kdo ne- hezky vypravuje nebo lže)! Na již. Mor. Šd. V očích se mu z-la. Kn. poh. 704. Ztratí se to jako moucha v pekle (je to malé, je toho málo). Us. Sk. Z. pevnou půdu pod nohama. Mus. 1880. 431. Ztráceti pod sebou půdu. Osv. I. 154. Zbytečný květ na jabloni se ztratí (mladík se vybouří). Brodz. V tam- ních lesech ztratil oko. Ddk. IV. 133. Svo- boda, svoboda, premilá svoboda, ver si sa z-la ako v koši voda. Phld. III. 468. Už si všetku lásku u mňa z-la. Sl. ps. Z-la jsem pantoflíček ve pšenici. Er. P. 117. Ztratil jsem klobouček u děvčete. Er. P. 132. Sigmund král uherský ztratil boj v pohanech, verlor eine Schlacht gegen die Heiden. Let. 6. Dobrý sa vo svete neztratí. Zátur. — co na kom, na čem. Neztratil na něm nic, ani slané vody s ližicu (neprodělal). Na mor. Val. Vck. Každé těleso ponořené do kapaliny ztrácí tolik na váze, kolik obnáší váha vy- tlačené kapaliny. ZČ. I. 296. Co na síle se získá, ztratí se na čase. ZČ. I. 284. Kristus na kříži obdržal, co Adam na dřevě ztratil. Hus I. 370. Ani myšlénky větami projádřené na jednotě neztrácejí. Sš. Sk. 129. Proste jeho svaté milosti, aby jeho trudná smrť na nás hříšných nebyla ztracena. 14. stol. Mus. 1880. 435. Na tom paliku sukna ztratil 22 zl. NB. Tč. 53. Jestli mne vyplatíš, na mně to neztratíš. Brt. Anth. 104., Er. Ps. 208. Já vám to chci ujistiti, že na tom nic neztratíte. Let. 354. Neztratí se to na mně (odměním se). Br. Čas na něčem z. J. tr. Ztratil na akciích několik set zl. — Pozn. Dobře tak o ztrátě hmotné, ale o ztrátě nehmotné lépe: z. co, ubývati, pozbývati s gt. Pozbyl vážnosti, ztratil vážnosť, ubylo mu vážnosti místo často slýchaného: ztratil na vážnosti. Vz Brs. 275., Ht. Brs. 291. — co za koho: slovo, šp. m.: slovo za někoho uroniti, přimluviti se za koho. Brt. S. 170 Já som ti verila, za teba by bola i život z-la. Sl. ps. Šf. II. 87. Drahou věc za malé půjčení z. Chč. 449. Za to pomyšlení Boha jsem z-la. Sš. P. 43. — co o čem. O tom slov ztráceti nebudeme, správně: o tom slov šířiti nebudeme. Brt. S. 170. — co, se v čem: ve hře, Jg., chvíli v zahálce, V., čas v něčem z. J. tr. V my- šlénkách se ztrácí. Vrch. — co čím (na čem), se komu čím. Úpadkem kupce mnoho jsem ztratil. Ml. Dne 14/4. manželku smrtí ztratil. Ddk. III. 142. Onen smyslem a snaž- ností zíště a druhý nedomyslení a leností ztratí. O. z D., Arch. II. 502. Proč má jeden druhým ztráceti? Dch. Ona pak toho syna hříchem z-la. Hus II. 110. Nečekej od po- chlebníka, aby se komu pravdou stratil (aby pravdu pověděl). Mudr. — se komu (pro někoho více nebyti). Háj. Ztratilo se mi péro. Us. — se od čeho: od smysla (pozbyti smyslu). Tkad. — co na koho Pánbůh na něho míru ztratil (o velikém). Jir. Ves. čt. 359. Rakousko z-lo na Turecko některé krajiny, správně: postoupilo, muselo po- stoupiti a p. Brs. 275., Km. IX. 431. — co kdy. Na neštěstí v brzce jsem matku ztratil. Us. Tč. Zoře se ztrácí východem slunka. Sš. J. 60. Staré zápisy mezi Čechami a Ra- kousy že ztratily věkem novějším patrnosť svou. Pal. Děj. III. 3. 287. U pobytí mi jest teu hynst ztracen. Půh. I. 376. — co, se jak. To což mají dobrého, s velikým zlým obecným z-li. Vš. Tímto během na žalobě ztratil. Vz Běh. Pr. Která příčina mnohdy přechodem s jedné na druhou konečně i mimo rozum a smyslnosť lidskou se ztrácí. Mj. 2. Ztratil se jako smrad, jako rtuť, Us. Vrů., jako mhla (zmizel). Ztrať se jako mhla (kliď se). Us. Z. se jako Ječmínek, na Mor. Šd., jako kamfor, na Slov. Zátur., jako kafr. Na již Mor. Šd. Na ten čas, co jsem ho neviděl, jaksi velice se ztratil (sešel, zhubeněl). Us. Šd. Ztratí se jako mák v popeli (o malém). U Litomyšl. Bda. Včela z pomsty a hněvu někoho uštíkajíc žehadlo ztrácí; Dvakráte zdál se již dle těla ztracen býti. Sš. II. 122., Sk. 83. Jestli se ti něco ztratí z neopatrnosti, máš mať škodu, též i posměch. Na Slov. Tč. Dál a dál se ztrácí palby hřmění. Kká. K sl. j. 188. Neztratí sa jako děravý groš (se neztratí) = zlé trvá. Zátur. Vyznáváme, že sme 50 tisiecóv kop gr. jménem základu spravedlivě propadeného straně druhé svrchu- psané ztratili a propadli. Arch. III. 253. — co proti komu. Ztratil (při) protiv pánu Vaňkovi. Půh. I. 312. Ti právo své proti JMK. ztratí. Zř. F. I. O. V. — co kam (jak). Z nichž (louči) dým se k stropu ztrácí po kotouči. Kká. K sl. j. 233. Bílá stezka v šerý háj se ztrácí. Osv. VI. 596. Plachty, jak se v dálku ztrácejí. Osv. VII. 29. Zrak se ztrácí nebes do azuru. Osv. VI. 594. Držitel takový by měl penieze své k úřadu desk z.

427566   Ztratiti Svazek: 8 Strana: 0519
Ztratiti. Z-til jsem za ním pěkných pár zlatých. Bit. D. II. 289. Bojíce se těl i statkův z. na hrad se stěhovali. Břez. Font. V. 361.

427567   Ztratiti Svazek: 9 Strana: 0413
Ztratiti. Ztratiť kľúč od zadku; Ztratil p. Boh od nej karotku; Ztratil sa ako káfor; Ztrativ, poznáš, čo's mal. Zát. Př. 380b. Ztratil sa ako dym, ako lanský pneli, ako mak v zemi ako smrad, ako vietor, len smrad po sebe nechal; že ani smradu, ani šlaku po ňom nezostalo, ako živé striebro (rtuť). Ib. 235b. Ztratí sa pod rukama (keď je dačoho málo). Mus. slov. I. 11.

427568   Ztratiti co Svazek: 7 Strana: 1158
Ztratiti co : čitedlnosť, Žer. 310., své královstvie, Výb. I. 399., věčné milosrden- stvie, Výb. II. 634., Chč., duši, dary. Št. Kn. š. 65., 188. (64., 84., 184.). — co kde. Hledaci na to, v očoch sa to z-lo. Val. Brt. D. Jeden pro druhého mnoho v ne- besiech dobrého ztratí. Št. Kn. š. 39. — čím. Tak že jest skutkem tělesným na jevě panenstvie neztratila. Št. Kn. š. 70. — jak. Věčně ztratie Boha. Št. Kn. š. 128. Na dlouhou chvíli ztratil hlavu. Hlk. — se kam. Obrysy ztrácejí se v neurčitosť. Dk. Aesth. 43. — co za kým. Často za takovými pány netolik duše, ale i sbožie ztracijí. Št. Kn. š. 170. — se s kým = tělesně obcovati. Exc.

427569   Ztratiti co Svazek: 10 Strana: 0540
Ztratiti co: bitvu, u Pal.: prohráti. Věst. XII. 97. — se kde. Ztratí sa to pod rukami (je toho málo). Sbor. slov. VII 133. — sa jak. Ztratil sa ako s husy voda. Rizn. 175. Tam se ztráceli, jako voda v písku. Jrsk. XXVIII. 1. 101. Ztratil se, jako mák v po- peli. Jrsk. XIII. 3. 217.

427570   Ztratiti se jak Svazek: 10 Strana: 0681
Ztratiti se jak. Ztratil se jako sůl ve vodě. Máj. IV. 217.

427571   Ztrátočet Svazek: 7 Strana: 1159
Ztrátočet, čtu, m., Verlustrechnung, f. Ssk.

427572   Ztratolkavý Svazek: 5 Strana: 0683
Ztratolkavý = nad ztrátou lkající, einen Verlust bejammernd. Z. zpěv. Koll. Zněl. 306.

427573   Ztratov Svazek: 5 Strana: 0683
Ztratov, a, m., místní jm. Arch. V. 519.

427574   Ztrava Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrava, měli bychom psáti ztrava, neboť je ve slově tom obsažen pojem zničení. Mk. Vz Strava.

427575   Ztravenec Svazek: 5 Strana: 0683
Ztravenec, nce, m., ypomena, zastr. Rkp. vodn.

427576   Ztrávenina Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrávenina, y, f., chymus, der Speisebrei; upravení z-ny, chymificatio, die Speisebrei- bereitung. Nz. lk.

427577   Ztraví Svazek: 5 Strana: 0683
Ztraví, n.= potrava, die Kost. Jiní hrdě se mají u z. neb drahém rúše o novém kroji. Št.

427578   Ztraví Svazek: 7 Strana: 1159
Ztraví. Št. Kn. š. 199. 11.

427579   Ztravice Svazek: 5 Strana: 0683
Ztravice, vz Stravice.

427580   Ztravitelka Svazek: 5 Strana: 0683
Ztravitelka, y, f., die Verzehrerin. Léto schranitelka a zima z. Lpř.

427581   Ztráviti Svazek: 5 Strana: 0683
Ztráviti, vz Stráviti.

427582   Ztráviti Svazek: 8 Strana: 0519
Ztráviti. Když se kdo ztráví (otráví) hu- bami. Háj. Herb. 140. b.

427583   Ztráviti Svazek: 10 Strana: 0540
Ztráviti = otráviti. Chč. S. I. 67a. a j.

427584   Ztravnatělý Svazek: 10 Strana: 0540
Ztravnatělý chodník. Věst. X. 340.

427585   Ztravně Svazek: 10 Strana: 0540
Ztravně, f. Prokop tu sobě z. utěžieváše. Hrad. 5a. — Mš.

427586   Ztravní Svazek: 5 Strana: 0683
Ztravní, n., die Zehrungskosten. Vz Stravnie.

427587   Ztrávník Svazek: 8 Strana: 0519
Ztrávník, a, m. = člověk jídlu oddaný. GR. Nov. 90. 30.

427588   Ztrávný Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrávný, vz Strávný (hodový).

427589   Ztravný Svazek: 7 Strana: 1159
Ztravný, frugalis, zastr. Hank. Sb. 438.

427590   Ztravný Svazek: 8 Strana: 0519
Ztravný. Pakli (kdo) sobě kúpí krmě tři, jest to již velmi bohatý a z. Kabt. 33.

427591   Ztravný Svazek: 9 Strana: 0413
Ztravný. Pán veselý, ztravný a bezsta- rostný. Pal. Děj. I. 2. 27.

427592   Ztravování Svazek: 7 Strana: 1159
Ztravování, Verzehrung. Z. kvasnic. Vz KP. V. 436.

427593   Ztravující Svazek: 10 Strana: 0540
Ztravující plápol. Zvon V. 538.

427594   Ztrážkyně Svazek: 10 Strana: 0540
Ztrážkyně = strážkyně. Tbz. V. 6. 370.

427595   Ztrblietať sa Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrblietať sa = zatřpýtiti se, aufleuchten, erglänzen. Na Slov. Cf. Trblietať. — kudy. Údoliami ztrblieta sa osvety lúč vyjasnelá. Phld. IV. 481. — kde. Vtedy tá jeho duša zavretá prebúdza sa z ťažkej dumy, v tých zhaslých očiach dač' sa ztrblieta a fúz šedivý zašumí. Btt. Sp. 119.

427596   Ztrepotati Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrepotati, vz Střepati.

427597   Ztresktati Svazek: 5 Strana: 0683
Ztresktati, zastr. = ztrestati. Jel., Hus.

427598   Ztrestadlnosť Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrestadlnosť, i, f. = hodnosť trestu, die Sträflichkeit. Jg. Slov.

427599   Ztrestadlný Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrestadlný = hodný trestu, sträflich. Jg. Slov.

427600   Ztrestanec Svazek: 10 Strana: 0540
Ztrestanec, nce, m. = ztrestaný člověk. Tbz. V. 5. 210.

427601   Ztrestatelnosť Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrestatelnosť, i, f. = strestatelnosť.

427602   Ztrestatelný Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrestatelný = napravitelný, koho trestati lze, strafbar. Kon. hor. 20. Vz Strestatelný.

427603   Ztrestati Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrestati, vz Strestati.

427604   Ztrháňati sa Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrháňati sa, vz Strháňati sa (dod.).

427605   Ztrhaný Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrhaný, vz Strhaný.

427606   Ztrhati, co čím Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrhati, co čím: šat prací. Us. Ostatně vz Strhati.

427607   Ztrhávati Svazek: 5 Strana: 0683
Ztrhávati, vz Strhávati.

427608   Ztrhlosť, i Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrhlosť, i, f., die Abgerissenheit, Zer- rissenheit. Z. mysli, der Wahnsinn. Zák. sv. Ben.

427609   Ztrhlý Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrhlý, vz Strhlý.

427610   Ztrhnouti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrhnouti, vz Strhati.

427611   Ztrhnutý Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrhnutý, vz Strhnutý.

427612   Ztrhovati Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrhovati, Strhovati.

427613   Ztrkati Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrkati, stossend (mit den Hörnern) ver- wunden. — koho. Vůl ho ztrkal. Br. — Z., vz Strkati.

427614   Ztrmácený Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrmácený, vz Strmácený.

427615   Ztrmáceti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrmáceti, vz Strmáceti.

427616   Ztrmočiti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrmočiti, il, en, ení, strmočovati = sto- čiti, skroutiti, verdrehen. — se. Dítě se z-lo. Bech. Cierkev z-ná. Rozb. 1841.

427617   Ztrnatělý Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrnatělý, ztrnovatělý = trnovatým uči- něný, dornartig, dornig. Rostl. III.b. 504.

427618   Ztrnatěti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrnatěti, ěl, ění = trnů nabyti, dornig werden. Rostl. III. b. 140.

427619   Ztrnčiť sa Svazek: 7 Strana: 1159
Ztrnčiť sa = zturčiti se (i dod.). Val. Brt. D. 302.

427620   Ztrnčiti se Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrnčiti se = poblázniti se, zfanfrněti se. Val. Vck. I jinde na Mor. Kd.

427621   Ztrnosť Svazek: 7 Strana: 1159
Ztrnosť, i, f. = strnulosť. Sotně z. mine. Ezp. 2088.

427622   Ztrnouti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrnouti, vz Strnouti.

427623   Ztrnovatělý Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrnovatělý, vz Ztrnatělý.

427624   Ztrnúiti Svazek: 10 Strana: 0540
Ztrnúiti, vz Ztrnouti.

427625   Ztrnule Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrnule, vz Strnule.

427626   Ztrnulec Svazek: 9 Strana: 0413
Ztrnulec, lce, m. = ztrnulý člověk. Tbz. V. 359.

427627   Ztrnulosť Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrnulosť, i, f., die Erstarrung. Vz Schd. II. 341., Strnulosť.

427628   Ztrnulosť Svazek: 10 Strana: 0540
Ztrnulosť, ztrnutí svalů lícních a pažních chladem, paramyotonia; Ztrnutí trupu a šíje v čáře rovné, orthotonus. Ktt.

427629   Ztrnulý Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrnulý, vz Strnulý.

427630   Ztrnutí Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrnutí, vz Strnutí.

427631   Ztrnutí Svazek: 10 Strana: 0540
Ztrnutí, vz předcház. Ztrnulosť.

427632   Ztrnutina Svazek: 7 Strana: 1159
Ztrnutina, y, f., spasmus. Pršp. 61.

427633   Ztrnutý Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrnutý, vz Strnutý.

427634   Ztrojačiti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrojačiti, il, en, ení, triplicatum facere, verdreifachen. Šd.

427635   Ztrojačněný Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrojačněný, -ěn, a, o, ztrojačený, tri- plicatus, verdreifacht. Phld. II. 3. 97.

427636   Ztrojení Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrojení, n., vz Ztrojiti.

427637   Ztrojený Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrojený; -en, a, o = trojím učiněný, verdreifacht, dreifach. Z. hvězdy. Stč. Zmp. 143., 43.

427638   Ztrojiti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrojiti, il, en, ení, ztrojovati = trojím učiniti, verdreifachen. Dobytek se ztrojil (rozmnožil). Us. — Z., vz Strojiti.

427639   Ztrojiti Svazek: 7 Strana: 1159
Ztrojiti. Šf. III. 450.

427640   Ztrojmocniti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrojmocniti, il, ěn, ění = povýšiti na mocnosť třetího stupně, umocniti na třetí stupeň, auf die dritte Potenz (zum Kubus) erheben. Nz.

427641   Ztrojnásobiti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrojnásobiti, il, en, ení, verdreifachen. Us. Tč., Nz. Vz násl.

427642   Ztrojnásobniti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrojnásobniti, il, ěn, ění = ztrojnáso- biti. — co. Tuším, z-la šťastná láska jeho síly. HVaj. BD. II. 137. — se. Oproti vče- rejšku z-bnil se jistě počet lidstva. Sb. vel. I. 63.

427643   Ztrojnásobniti Svazek: 7 Strana: 1159
Ztrojnásobniti. Pal. Rdh. I. 236.

427644   Ztrojněný Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrojněný; -ěn, a, o, ternarius factus. Phld. II. 3. 97.

427645   Ztrojniti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrojniti, il, ěn, ění, verdreifachen. Cf. Ztrojněný.

427646   Ztrojovati Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrojovati, vz Ztrojiti.

427647   Ztroliti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroliti, vz Stroliti.

427648   Ztrolky Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrolky, ův, m., pl. = výtrolky, der Vorsprung. Us. Vz Strolky.

427649   Ztropiti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztropiti, vz Stropiti.

427650   Ztroponiti Svazek: 7 Strana: 1159
Ztroponiti = ztropiti, učiniti. Nahradili škodu, kterou z rozpustilosti z-li. Fabri- tius. Vyd. nové v Kroměř. 1887. 79.

427651   Ztroskati se Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroskati se = želeti, skružiti se, com- pungi. Ž. wit.

427652   Ztroskot Svazek: 7 Strana: 1401
Ztroskot, u, m = ztroskotání. Vrch. F. I. 28.

427653   Ztroskot Svazek: 9 Strana: 0413
Ztroskot, u, m. Z. lodi. Slád. Bouře. 12.

427654   Ztroskotalec Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroskotalec, lce, m., der Schiffbrüchige.

427655   Ztroskotání Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroskotání, n., vz Stroskotati.

427656   Ztroskotanina Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroskotanina, y, f. = zřícenina, die Ruine. Mus. IX. 202.

427657   Ztroskotaný Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroskotaný; -án, a, o, zerschmettert. Vz Stroskotaný (dod.).

427658   Ztroskotati Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroskotati, vz Stroskotati.

427659   Ztroskotati Svazek: 9 Strana: 0413
Ztroskotati. Ač sláma ztroskoce pod cepy. Št. Bes. 88.

427660   Ztrouditi Svazek: 7 Strana: 1159
Ztrouditi, betrüben. Srdce něčí z. Č Kn. š. 390.

427661   Ztrouditi Svazek: 10 Strana: 0540
Ztrouditi = ztýrati. — co. Své tělo z. Hus. (Vstnk. XI. 703),

427662   Ztroudnatělosť Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroudnatělosť, i, f. = zetlelosť, die Morschheit. Jg.

427663   Ztroudnatělý Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroudnatělý = zetlelý, morsch, ver- modert. Us.

427664   Ztroudnatěti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroudnatěti, ěl, ění = zetleti, vermo- dern.

427665   Ztroudovatěti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroudovatěti, vz Ztrúdovatěti.

427666   Ztrouchnatětí Svazek: 7 Strana: 1159
Ztrouchnatětí = ztrouchnivěti. Ev. šk. II. 79.

427667   Ztrouchněti Svazek: 7 Strana: 1159
Ztrouchněti = ztrouchnivěti. Čch. Nov. ps.

427668   Ztrouchnivělosť Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrouchnivělosť, i, f., die Vermoderung.

427669   Ztrouchnivělý Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrouchnivělý, vermodert. Hanka. Z. dřevo = zetlelé, Moderholz, n. Šm.

427670   Ztrouchnivělý Svazek: 7 Strana: 1159
Ztrouchnivělý. Z. budova. Pal. Rdh. III. 92.

427671   Ztrouchnivění Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrouchnivění, n., vz Ztrouchnivěti.

427672   Ztrouchnivěti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrouchnivěti, ěl, ění, vermodern. Rostl.

427673   Ztroupelnatěti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroupelnatěti, ěl, ění = státi se jako trupel. Kámen z-těl. Us. Hk.

427674   Ztroupěti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroupěti, ěl, ění = troupem se státi, zhloupěti, verdummen. Cf. Troupěti (V.).

427675   Ztroupovatěti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztroupovatěti, ěl, ění = ztroupěti.

427676   Ztrouti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrouti, vz Ztrúť.

427677   Ztrpasličeti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrpasličeti, el, ení, zwerghaft werden. Šm.

427678   Ztrpasličiti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrpasličiti, il, en, ení, zwerghaft machen. Šm.

427679   Ztŕpať Svazek: 5 Strana: 0684
Ztŕpať = trnouti, erstarren, vor Furcht zittern? Slov. Biedu treli všetci neslýchanú a sám král ztŕpal, čo to bude z jeho kra- jiny. Dbš. Sl. pov. V. 41.

427680   Ztrpčený čím Svazek: 10 Strana: 0540
Ztrpčený čím: závistí. Kká. Sion. II. 151.

427681   Ztrpčeti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrpčeti, el, en, ení; ztrpčívati, herb werden. Víno ztrpčelo. Ros.

427682   Ztrpčiti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrpčiti, il, en, ení; ztrpčovati, ztrpčí- vati, derb machen. — co komu čím: život svým chováním. Jg., Šd., Ddk. II. 227., III. 195., Tč., Sb. vel. III. 205., Dch. — koho kde. Oni ho ztrpčili v radách svých (po- pudili na sebe). Lom., Jer.

427683   Ztrpčívati Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrpčívati, vz Ztrpčeti, Ztrpčiti.

427684   Ztrpčovati, vz Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrpčovati, vz Ztrpčiti.

427685   Ztrpení Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrpení, vz Strpení.

427686   Ztrpěti Svazek: 9 Strana: 0413
Ztrpěti. Ztrátu z. = utrpěti. Pal. Záp. I. 69.

427687   Ztrpklý Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrpklý, etwas herb. Nrd.

427688   Ztrpknouti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrpknouti, knul a kl, utí, herb werden. Víno to ztrpkne. Us. Tč.

427689   Ztrpněti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrpněti, ěl, ění; ztrpnívati, herb wer- den. Víno ztrpnělo. Ros.

427690   Ztrpniti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrpniti, il, ěn, ění = trpkým učiniti, herb machen. Ros.

427691   Ztrpnívati Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrpnívati, vz Ztrpněti.

427692   Ztŕpnouť Svazek: 5 Strana: 0684
Ztŕpnouť = ztrnouti? Vz Ztŕpať. Slov. Hej, ztŕpli ti teraz! Len tak jim mravce po chrbáte behali, ako čoby už kožu z nich boli párali. Dbš. Sl. pov. I. 551. Milý žiak ztŕpnul, keď zazrel ten dom a toho chlapa. Ib. II. 16.

427693   Ztrpnouti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrpnouti = ztrpněti, herb werden. Ztrply zuby. Vz Laskominy. — komu od čeho. Zuby od ovoce mi ztrpnuly. Us. Tč.

427694   Ztrsnatělý Svazek: 10 Strana: 0540
Ztrsnatělý. Z. žito Nár. list. 1885. čís. 120.

427695   Ztrubčeti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrubčeti, el, ení = trubcem se státi, se zroditi. Koubl. Hosp. 4.

427696   Ztrúbiti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrúbiti, il, en, ení = zatroubiti. Mm. Lev. 25.

427697   Ztruditi Svazek: 5 Strana: 0684
Ztruditi, vz Struditi.

427698   Ztrúdnatěti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztrúdnatěti = ztroudnatěti. — kde Zrnko v zemi z-tí. Mor. Šd.

427699   Ztrudněný Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrudněný; -ěn, a, o, betrübt. Z. mysl. J. z Hvězdy.

427700   Ztrudniti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrudniti, il, ěn, ění = ztruditi.

427701   Ztrudovatěti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrudovatěti, ěl, ění, kupferig werden. Všecek ztrudovatěl. Ros.

427702   Ztrúdovatěti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrúdovatěti. Švestky ztrúdovatěly = zakrsly, v trúdy se proměnily, byly jako troud. Mor. Vck.

427703   Ztruchlelý Svazek: 5 Strana: 0685
Ztruchlelý, traurig. Z. duše. Štulc. I. 218.

427704   Ztruchleti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztruchleti, el, ení, traurig werden. Gníd. 23.

427705   Ztruchlivěti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztruchlivěti, ěl, ění, traurig werden. — čím: neštěstím. Us. — od čeho. Tč.

427706   Ztruchlomyslněti Svazek: 7 Strana: 1159
Ztruchlomyslněti, ěl, ění, trübsinnig werden. Šír Pt.

427707   Ztruchnělý Svazek: 5 Strana: 0685
Ztruchnělý, morsch. Studna ta byla sta- rými z-mi břevny obrúbena. Koll. IV. 92.

427708   Ztruchněti Svazek: 10 Strana: 0540
Ztruchněti, ěl, ění = zarmoutiti se. Vyhl. II. 235.

427709   Ztruchomyslněti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztruchomyslněti, ěl, ění = ztruchleti. — čím. Č.

427710   Ztrúpati Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrúpati = zdrobiti se, zastr. — čím. Chlebi dávností velmi sú ztrúpali, vetustate comminuti sunt. BO.

427711   Ztrúpati Svazek: 7 Strana: 1159
Ztrúpati, vz Trúpati (dod.).

427712   Ztrupelení Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrupelení, n., die Verkalkung. Z. kovu. DJ. 4.

427713   Ztrupeliti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrupeliti, il, en, ení, ztrupelovati, oxy- diren, verkalken. Nz.

427714   Ztrúpěti čím Svazek: 10 Strana: 0540
Ztrúpěti čím Chleby dávností velmi sú ztrúpaly, comminuti sunt. Jir. stanoví inft. trúpati. Mš. Sr. Trupel.

427715   Ztrupleti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrupleti, el, ení = truplem se státi. Vz Trupel. Ostatní z-li (zatvrdili se). Sš. I. 114.

427716   Ztrusk Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrusk, u, m. = škvára, die Schlacke. — Z. = vejce muší, das Fliegenei.

427717   Ztruskovatěti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztruskovatěti, ěl, ění, schlackig werden. Ros.

427718   Ztruskovatěti Svazek: 8 Strana: 0519
Ztruskovatěti. Seno z tí. Us.

427719   Ztrustovati Svazek: 10 Strana: 0540
Ztrustovati Továrny z. = v trust spo- jiti. Nár. list. 1903. 319. 21.

427720   Ztrúť Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrúť = ztrouti, ztroviti, ztráviti, ver- dauen. — co. Dobrý žaludek všecko ztruje. Na Ostrav. Tč.

427721   Ztruzení Svazek: 5 Strana: 0685
Ztruzení, n., vz Struditi.

427722   Ztruzený Svazek: 5 Strana: 0685
Ztruzený, vz Struditi.

427723   Ztrvati Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrvati, vz Setrvati.

427724   Ztrýzněný Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrýzněný; -ěn, a. o, gequält, gepeinigt, geplagt. Z. tělo. Us. Člověka tak z-ho, do- katovaného jsem nikdy neviděl. Koll. IV. 118. — jak. Uzřievše jeho tak bláznovie z-na. Pass. XIV. Jsúc tak velmi z-na. Výb. II. 20. — čím: bitím, posty.

427725   Ztrýzniti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrýzniti, il, ěn, ění; ztryzňovati = zmu- čiti, zermartern, misshandeln. Zlob., Sych. — koho čím. Vz Trýzniti.

427726   Ztržení Svazek: 5 Strana: 0685
Ztržení, n., vz Ztrhnouti. Z. rybníků, der Durchbruch der Teiche. Vš. Jir. 154.

427727   Ztrženosť Svazek: 5 Strana: 0685
Ztrženosť, i, f., šp. m.: hotový peníz, stržené peníze. Kmp.

427728   Ztržený Svazek: 5 Strana: 0685
Ztržený, vz Stržený, Stržiti.

427729   Ztržiti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztržiti, vz Stržiti.

427730   Ztřápati Svazek: 5 Strana: 0680
Ztřápati, vz Stropiti.

427731   Ztřásati Svazek: 5 Strana: 0680
Ztřásati, vz Střásti.

427732   Ztřásniti se Svazek: 5 Strana: 0680
Ztřásniti se, il, ěn, ění = zblázniti se. Mor. Knrz.

427733   Ztřásti Svazek: 5 Strana: 0680
Ztřásti, vz Střásti.

427734   Ztřebovati Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřebovati = zpotřebovati. — kde. To všecko ztřebuje se v domě. Slez. Šd.

427735   Ztřelený Svazek: 10 Strana: 0540
Ztřelený. Jenž uzdravuje ztřelené srdcem. contritos corde. Ž. pod. 146. 3. Ž. witt.: skrušené.

427736   Ztřepati Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřepati, vz Setřepati.

427737   Ztřepený Svazek: 10 Strana: 0540
Ztřepený = třepením vroubený Z. aigis (štít). Msn. II. 327., Škod. II2. 107., II. 51.

427738   Ztřepiti Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřepiti, il, en, ení = roztřepiti, zer- schmettern, auf-, zerfasern. V.

427739   Ztřesení Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřesení, n., vz Střásti.

427740   Ztřeskalý Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřeskalý = ztřískaný (zastr.), zerschla- gen, zerschmettert. Ms. Alch. 66.

427741   Ztřeskati Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřeskati, ztřískati = roztřískati, zer- schlagen, zerschmettern.

427742   Ztřesu Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřesu, vz Střásti.

427743   Ztřeštěně Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřeštěně, ztřeštile = pošetile, nerozvážlivě, geschossen, närrisch. Lom.

427744   Ztřeštěnec Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřeštěnec, nce, m , ein geschossener, verrückter, toller Mensch, ein Geschossener, Schuss, Wildfang. Ros., D., Čch. Dg. 695. Zdejší obyvatelé pod vůdcovstvím duchov- ních z-ců zavraždili všecky jinověrce. Koll. III. 240.

427745   Ztřeštění Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřeštění, n. = bláznění, die Verrückung, Bethörung, tolles Wesen, der Aberwitz. V., Korn.

427746   Ztřeštěnosť, ztřeštilosť Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřeštěnosť, ztřeštilosť, i, t. = bláznov- ství, die Tollheit, der Aberwitz. D. — Z. = vztek, die Tollsucht. Ja. — Z. = nerozvážlivosť v jednání, die Geschossenheit, der Schuss. Jg. Strany pořekadel vz: Zmatek, Nabiti, Oko, Pátý, Sedlo a hlavně Zřeštěný.

427747   Ztřeštěný, ztřeštilý Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřeštěný, ztřeštilý = bláznivý, pošetilý, nesmyslný, närrisch, toll, verrückt, aber- witzig. V. Z. oděv. D. Víno činí z lidí stře- štěné blázny. Štelc. — Kom. — Z. = nepo- vážlivě jednající, potrhlý, kvapný, střelený do paty, geschossen, ein Schuss. Sych., D. Strany přísloví a pořekadel vz: Blázen, Čistý, Doma, Hlava, Kolečko, Kotrba, Kožich, Kůň, Les, Med, Nejapný, Pátý, Pět, Plovati bez čeho, Prohloupiti, Rozum, Snop, Svinouti, Šálený, Tady, Trh, Včerejší, Vítr, Zajíc. Cf. Ustojí se svým časem jako mladé pivo. Č. Zbytečný květ na jabloni se ztratí (mladík se vybouří). Brodz.

427748   Ztřeštěti Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřeštěti, ěl, ění = ztřeštiti se, närrisch werden. Us.

427749   Ztřeštidlo, střeštidlo Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřeštidlo, střeštidlo, a, n. = ztřeště- nec, der Wildfang, Schuss. Tys hrozné z. Co z. běhati. Us.

427750   Ztřeštile Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřeštile, vz Zstřeštile, Ztřeštěně.

427751   Ztřeštilosť Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřeštilosť, vz Zstřeštilosť, Ztřeštěnosť.

427752   Ztřeštilý Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřeštilý, vz Zstřeštilý, Ztřeštěný.

427753   Ztřeštiti Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřeštiti, il, ěn, ění; ztřešťovati = zbláz- niti, toll machen, verrücken, bethören; se, toll, närrisch, unsinnig werden. — koho. V., Ros. — se čím: láskou. Vlč. Div se neztřeštím prací a starostí. Ros. — koho čím = poděsiti, erschrecken. Mor. Tč. — se po kom. Může se po ní (dívce) z. Ros., Jg.

427754   Ztřešťovati Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřešťovati, vz Ztřeštiti.

427755   Ztřézvěti Svazek: 5 Strana: 0683
Ztřézvěti, nüchtern werden. Vz Střéz- věti (dod.).

427756   Ztřídati Svazek: 7 Strana: 1159
Ztřídati, vz Střídati.

427757   Ztřiesti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztřiesti, střiesti, conquassare. — co: hlavy. Ž wit. 109. 6. — se. Ztřiesla jsú sě rty má. Ž. wit. Hab. 16.

427758   Ztřímati Svazek: 5 Strana: 0684
Ztřímati = zdržovati, zdržeti. Slov. Ne- mohl se z. Němc. VII. 14. Triráz chce hor skočiť, triráz ho dač' ztríme. Btt. Sp. 86.

427759   Ztřípati Svazek: 5 Strana: 0684
Ztřípati = střípati.

427760   Ztřískaný čím Svazek: 9 Strana: 0413
Ztřískaný čím. Oul smradem z. (plný). Ces 1. VII. 381.

427761   Ztřískati Svazek: 5 Strana: 0684
Ztřískati, vz Střískati.

427762   Ztřísniti Svazek: 5 Strana: 0684
Ztřísniti, vz Střísniti.

427763   Ztříštiti co Svazek: 10 Strana: 0540
Ztříštiti co = rozmietati Kká. Sion. II. 201.

427764   Ztřízniti Svazek: 10 Strana: 0540
Ztřízniti, vz Ztrýzniti. Pass. 479. — Mš.

427765   Ztučnatělosť Svazek: 5 Strana: 0685
Ztučnatělosť, i, f. = ztukovatělosť, tuč- natosť, adiposis, die Fettigkeit. Nz. lk.

427766   Ztučnatělý Svazek: 5 Strana: 0685
Ztučnatělý = ztukovatělý, tučnatý, adi- posus, fett. Nz. lk.

427767   Ztučnatění Svazek: 7 Strana: 1159
Ztučnatění, n., Verfettung, f. Z. srdce.

427768   Ztučnatěti Svazek: 8 Strana: 0519
Ztučnatěti = ztučněti. Schb. Nád. 5.

427769   Ztučnati Svazek: 5 Strana: 0685
Ztučnati = ztučněti. — kde. Na dobré paši stádo ztučná. Na Ostrav. Tč.

427770   Ztučnělosť Svazek: 5 Strana: 0685
Ztučnělosť, i, f., die Fettsucht, Verfet- tung. Z. celková, chorobní. Vz Čs. lk. 11. 54., V. 4., Nz. lk.

427771   Ztučnělý Svazek: 5 Strana: 0685
Ztučnělý, feist. Nz. lk.

427772   Ztučnělý Svazek: 8 Strana: 0519
Ztučnělý. Z. srdce. Vstnk. IV. 102.

427773   Ztučnění Svazek: 5 Strana: 0685
Ztučnění, n., das Fettwerden.

427774   Ztučněni Svazek: 8 Strana: 0519
Ztučněni. Kysiologické a pathologické z. Vz Vstnk. IV. 92.

427775   Ztučněti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztučněti, ějí, ěl, ěn, ění = tučným se státi, fett werden, Fett ansetzen. V., Ž. wit. 64. 13. — čím. Aby sám statky jejich v po- kutě propadenými ztučněl. V. — Br. — Vz Ztučnati.

427776   Ztučniti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztučniti, il, ěn, ění, fett, feist machen, verfetten. Ž. wit. 22. 5. — koho čím: do- brým a pořádným krmením. — co kde: hlavu v oleji (namastiti, namazati, salben). Výb. I. 608.

427777   Ztučnouti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztučnouti, ul, utí = ztučněti, ztloust- nouti, dick, fett werden. V.

427778   Ztud Svazek: 7 Strana: 1159
Ztud = odtud. U Kr. Hrad.

427779   Ztud Svazek: 8 Strana: 0519
Ztud = odtud. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 185.

427780   Ztudlikovati Svazek: 5 Strana: 0685
Ztudlikovati = zdráhati se, widerstre- ben ? Slov. Poď, braček, lebo ver' už čas — a pojímal ho za pravicu Ten ztrhal sa však, ztudlikoval. Phld. V. 70.

427781   Ztuha, z tuha Svazek: 5 Strana: 0685
Ztuha, z tuha, ztuhoučka, ztuhounka = tuhým způsobem, steif. Z. kráčeti. Hlas. Z. přiléhati. Rst. 526. Z. natáhnouti, napnouti. Us. Píst z. procházi. ZČ. I. 283. — Z. = zostra, přísně, streng, genau. Z. žíti, něco bráti. D. Z. na někoho nakračovati, Einem hart zu Leibe rücken. Dch. Rozpovedá: i hrubý sa vyrúti naňho Agilmund a z tuha rozpálen takovú jemu odpoveď hádže; I po ňom sa tedáž nad míru bojovný zdvihne Milín a ztuha rozpálen takovýmito rečňuje slovmi; Kam tak pospícháš? Hol. 20., 105., 376. Mé potěšení bývalo z. jíti do kostela, abych milého viděla. Koll. Zp. H. 230. Ne- čaruj ma, dievča, nečaruj ma z tuha, čaro- vaná láska tá nebýva stála. Sb. sl. ps. II. 1. 124

427782   Ztuhlosť Svazek: 5 Strana: 0685
Ztuhlosť, i, f., die Erstarrung, Steife. Reš., Schd. II. 341. Násilné zajisté ustálení uvodí za sebou z. a tato smrť. Pal. Děj. IV. 2. 3.

427783   Ztuhlost Svazek: 10 Strana: 0540
Ztuhlost' kloubu svalová, anchylosis muscularis; mrtvolná z. po smrti, rigor mortis. Ktt.

427784   Ztuhlota Svazek: 5 Strana: 0685
Ztuhlota, y, f., die Todesstarre. Dch.

427785   Ztuhlý Svazek: 5 Strana: 0685
Ztuhlý, erstarrt, starr, steif. Kom. Z. ruce. Přišli jsme jako rampouch stuhli. Z. olej, ztuhlé údy. Us. Z. cukr, erstarrter Zucker. Šp. Z. kámen. Kká. K sl. j. 176.— jak. Své mládě našel stuhlé v led. Kká. Š. 52. Z. na kosť (zmrzlý jako roh). Us. Kšť. — čím: zimou. Us. Vz Stuhlý.

427786   Ztuhlý Svazek: 8 Strana: 0519
Ztuhlý. Na daske s. = mrtvý. Phľd. 1894. 372. — jak: v led. Černý Ccnci 132.

427787   Ztuhnouti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztuhnouti, vž Stuhnouti.

427788   Ztuhnutí Svazek: 5 Strana: 0685
Ztuhnutí, n. = ztrnutí, zdřevěnění (ne- duh), die Erstarrung, Klemme, der Starr- krampf. Ja. Bod z., der Erstarrungspunkt. Šp. Až ke z., bis zum Erstarrungspunkt. Nz. Z. svalové, die Muskelstarre. Nz. lk.

427789   Ztuhnutí Svazek: 7 Strana: 1159
Ztuhnutí. Vz Slov. zdrav.

427790   Ztuchlec Svazek: 5 Strana: 0685
Ztuchlec, chlce, m. = stuchlík.

427791   Ztuchlík Svazek: 5 Strana: 0685
Ztuchlík, vz Stuchlík.

427792   Ztuchlina Svazek: 5 Strana: 0685
Ztuchlina, vz Stuchlina.

427793   Ztuchlosť Svazek: 5 Strana: 0685
Ztuchlosť, i, f. = stuchlosť, die Dumpfig- keit.

427794   Ztuchlý Svazek: 5 Strana: 0685
Ztuchlý, vz Stuchlý.

427795   Ztuchnouti Svazek: 5 Strana: 0685
Ztuchnouti, vz Stuchnouti.

427796   Ztukovatělosť Svazek: 5 Strana: 0685
Ztukovatělosť, i, f. = ztučnatělosť. Nz.

427797   Ztukovatělý Svazek: 5 Strana: 0685
Ztukovatělý = ztučnatělý, adiposus. Nz. lk.

427798   Ztulačení Svazek: 5 Strana: 0685
Ztulačení, n., die Verbummelung. Dch.

427799   Ztulačený Svazek: 5 Strana: 0685
Ztulačený; -en, a, o = kdo toulání zvykl, ztoulaný, liederlich geworden, ein Vaga- bund. Us. Kšť. Z-lých větrů roj. Hdk. Les. kv. 102.

427800   Ztulačiti se Svazek: 5 Strana: 0685
Ztulačiti se, il, en, ení, liederlich, ein Vagabund werden. Chlapec se z-čil. Us. Č., Kšť.

427801   Ztulati Svazek: 5 Strana: 0685
Ztulati = mluviti scestně. Darmo ztuláš, ž' mě omlúváš. Výb. I. 362.

427802   Ztúlati Svazek: 5 Strana: 0685
Ztúlati = ztoulati, durchwandern. — co. Ztúlachu všicku zemi. BO. — se. Komu ty svietiš mesiačku? Či tejto pustej doline? Či tamto tomu potôčku? Keby si mna chcel počúvnúť, ja bych ti inšie naložil; po noci sa len tak ztúlaš a mne bys' v dačom oso- žil. Čjk. 53.

427803   Ztuliti Svazek: 5 Strana: 0686
Ztuliti, il, en, ení, vz Stouliti.

427804   Ztuocel Svazek: 9 Strana: 0413
Ztuocel, ztuocuď, ztuocáď = odsud. Val. Č?s. 1. X. 384.

427805   Ztuodsaď Svazek: 5 Strana: 0686
Ztuodsaď = ztuodtaď. Na Ostrav. Tč.

427806   Ztuodtaď Svazek: 5 Strana: 0686
Ztuodtaď, von hier weg. Až já z. půjdu. Na vých. Mor. Tč., Šd.

427807   Ztuodtel Svazek: 5 Strana: 0686
Ztuodtel = ztuodtaď. Na Ostrav. Tč.

427808   Zťupati Svazek: 5 Strana: 0686
Zťupati = drobně sesekati, kleinschlagen, kleinhacken. — co jak: haluze do hromá- dek, do otépek. Na Ostrav. Tč.

427809   Ztupělec Svazek: 10 Strana: 0540
Ztupělec, lce, m. = ztupělý člověk. Jrsk. XX. 2. 358.

427810   Ztupělosť, i Svazek: 5 Strana: 0686
Ztupělosť, i, f., die Stumpfheit. D., Dch.

427811   Ztupělý Svazek: 5 Strana: 0686
Ztupělý, stumpf, abgestumpft. Dch. Z. nůž. D.

427812   Ztupělý Svazek: 8 Strana: 0519
Ztupělý cit. Brab. 74.

427813   Ztupení Svazek: 5 Strana: 0686
Ztupení, n. (novější: stupení), die Ab- stumpfung, Stumpfheit. Z. mysli. Hus III. 175. Z. hlatí. Krok. — Z. = zhanbení, die Beschimpfung.

427814   Ztupený Svazek: 5 Strana: 0686
Ztupený; -en, a, o, abgestumpft. Vz Ztupiti. Z. nůž, srp. Šd. Z. v bot. = děla- jící tupou hranu; dělající výřez tupoúhlý n. zaokrouhlený, gestumpft. Rst. 526. — Z. = zhaněný, beschimpft.

427815   Ztupěti Svazek: 5 Strana: 0686
Ztupěti (novější: stupěti), ějí, ěl, ěn, ění = tupým se státi, stumpf werden. — abs. Ten nůž, zub ztupěl. Již všechen ztupěl (stal se hloupým). — komu kdy. Ztupěly mu oči. Ros. Čápovi ve stáří nos ztupí. Rad. zv. V stěstí jeho smyslové ztupěli. V. — po čem: po tom víně hlava ztupí. D. — Jg.

427816   Ztupěti Svazek: 9 Strana: 0413
Ztupěti od něčeho. Fisch. Hosp. 164.

427817   Ztupilosť Svazek: 5 Strana: 0686
Ztupilosť = ztupělosť.

427818   Ztupilý Svazek: 5 Strana: 0686
Ztupilý = ztupělý.

427819   Ztupiti Svazek: 5 Strana: 0686
Ztupiti (novější: stupiti), il, en, ení; ztupovati = tupým učiniti, abstumpfen, stumpf machen. V. — co: nůž. Ros. Smil- stvo żtupuje smysl. Lom. Pán zrak jich ztu- pil. BR. II. 292. b. — co komu: břitvu.— co čím: břitvu holením. Sych.— co kde: hlati na hranách z. Pr. Chym. — koho == zhaněti, aus-, beschimpfen. D.

427820   Ztupkať Svazek: 7 Strana: 1159
Ztupkať. Plecím kol mu s-ly kostrubätá vlasov. Slov. Phľd. VIII. 170.

427821   Ztuplosť Svazek: 8 Strana: 0519
Ztuplosť, i, f. Krs. Moor. 88.

427822   Ztuplý Svazek: 9 Strana: 0413
Ztuplý člověk = otupělý. Nár. list. 1898. č. 271.

427823   Ztupnouti Svazek: 5 Strana: 0686
Ztupnouti = ztupěti, stumpf werden. Jg. Při tak mnohých smrťách mohla veru ztupnúť v cele citedelnosť naša. Zbr. Hry 198.

427824   Ztupovati Svazek: 5 Strana: 0686
Ztupovati, vz Ztupiti.

427825   Zturčený Svazek: 5 Strana: 0686
Zturčený; -en, a, o = zhovadělý, ent- menscht.

427826   Zturčeti Svazek: 5 Strana: 0686
Zturčeti, el, ení, türkisch, ein Türke werden. V.

427827   Zturčiti Svazek: 5 Strana: 0686
Zturčiti, il, en, ení = poturčiti, türkisch machen. Šd. — se = nemilosrdným, vztek- lým se státi, hartherzig, ein Türke werden. Ros. Dělá kusy, div se nezturčí. Us. Kšť., Ntk.

427828   Zturčiti se Svazek: 7 Strana: 1159
Zturčiti se = zblázniti se. Val. Brt. D. 302, Lib. NZ. I. 455. Vz Ztrnčiti se (dod.).

427829   Ztúřati se Svazek: 5 Strana: 0686
Ztúřati se, närrisch werden. Div se ne- ztúřal= nezbláznil. Na vých. Mor.

427830   Ztutnati Svazek: 5 Strana: 0686
Ztutnati = zetleti, porušiti se, morsch, faul werden. Zhnily a z-ly jsú rány mé. Ž. k. 37. b.

427831   Ztuto Svazek: 7 Strana: 1159
Ztuto = odtud. Keď já z. povandrujem. Koll. Zp. I. 25.

427832   Ztuvon Svazek: 5 Strana: 0686
Ztuvon = z venku, von draussen, von aussen. Slov. Tu sa ozve z. smích. Dbš. Sl. pov. I. 249.

427833   Ztužení Svazek: 5 Strana: 0686
Ztužení, n., vz Ztužiti.

427834   Ztužený Svazek: 5 Strana: 0686
Ztužený; -en, a, o, abgehärtet. Z. šíje nese lehčeji břímě. Jel. — čím. Mysl láskou k vlasti ž. Puch. — Z. = stlačený, konden- sirt. Z. mléko. Ves. I. 52.

427835   Ztužilý Svazek: 10 Strana: 0540
Ztužilý = otužilý. Msn. II. 182.

427836   Ztužitelný Svazek: 5 Strana: 0686
Ztužitelný, koercibel, kondensirbar. Nz., Nz. lk. Z. plyn. Kk. Tys. 32.

427837   Ztužiti Svazek: 5 Strana: 0686
Ztužiti, ztuž, il, en, ení; ztužovati = tuhým učiniti, sesíliti, upevniti, ztvrditi, abhärten, fest o. hart o. steif machen, an- ziehen, verdichten, versteifen, verankern, erstarren machen. Jg. — co: srdce, D., mysl. Reš., Kom. Z. provaz, anziehen, Us. Tč., horko, vítr. NA. IV. 174. Význam z čeho z. Sš. I. 58. Vazbu něčí z., verschär- fen. Čch. Dg. 612. — co, se kde jak. Z. co v někom. Kká. K sl. j. 90. V loktech mých se v reka ztužíš. Kká. K sl. j. 89. — co komu jak. V kámen ztuž mu paži. Kká. K sl. j. 136. — se komu. Škola, knihy vieš na čo sú? Tie ťa k pánu Bohu nesú, abys poznal jeho diela, by sa ti z-la viera. Zátur. Háj. I. 29. — co, se proti čemu: boj proti městu z. Br. Mysl (se) proti nebezpečenství. Jel. — se kde: na cestách. Sych. — se v čem: v snášení psotných věcí. Pont. o stat. — se. Vítr se ztužil. Us.

427838   Ztúžiti se Svazek: 10 Strana: 0540
Ztúžiti se = roztoužiti se. Baw. T. v. 447.

427839   Ztužka Svazek: 5 Strana: 0686
Ztužka, y, f., vz Stuha.

427840   Ztužovati Svazek: 5 Strana: 0686
Ztužovati, vz Ztužiti.

427841   Ztvárať Svazek: 7 Strana: 1159
Ztvárať = dělati, vyváděti. Slov. Phľd. VI. 111.

427842   Ztváření Svazek: 10 Strana: 0540
Ztváření smrti spadlo jest na mě. Ž. klem. 54. 5. Formido mortis cecidit super me. Vz List. fil. 1903. 358.

427843   Ztvářenie Svazek: 7 Strana: 1159
Ztvářenie, n., formido. Ž. kl. 54. 5.

427844   Ztvářiti co Svazek: 9 Strana: 0413
Ztvářiti co = dělati. Ztváří už rozpočty. Žeran. 175.

427845   Ztvištěti Svazek: 8 Strana: 0519
Ztvištěti v V. 475. b. oprav v: Zšvištěti.

427846   Ztvormovati Svazek: 10 Strana: 0541
Ztvormovati, lépe: zformovati. Jg. v Mus. 1843. 404. Sr. Tvorma.

427847   Ztvrda Svazek: 7 Strana: 1159
Ztvrda, y, m. = zatvrzelec. Slov. Phľd. X. 225.

427848   Ztvrda, z tvrda Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrda, z tvrda, hart, schwer. Hej, švagre! čo tu pašmeš, há!? Tak pristúpil mu takoj ztvrda. Phld. V. 55. Ale jedna rana jesto, ktorá sa z. zahojí. Zátur. Háj. I. 43.

427849   Ztvrďalý Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrďalý = zatvrzelý, verstockt. Jmáte srdce zkameňalé a k slitovániu z-lé. Hr. rk. 151.

427850   Ztvrdenice Svazek: 7 Strana: 1159
Ztvrdenice, e, f., constipatio, nemoc, zastr. Pršp. 61.

427851   Ztvrděti Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrděti, ěl, ění = ztvrdnouti, starr wer- den. Lom., Ž. wit. 89. 6.

427852   Ztvrditi Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrditi, vz Stvrditi.

427853   Ztvrditi se kdy Svazek: 10 Strana: 0541
Ztvrditi se kdy. V sedmi dnech se to ztvrdí. Luc. 66.

427854   Ztvrdlina Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrdlina, y, f., die Verhärtung. Z. (ra- kovnice, ztvrdlosť, hlíza hranatá, hrbovatá) jest nepřirozená zatvrdlosť žlázovitých údův, der Krebsknoton, bösartige Verhärtung. Ja. Z. kostěná. Ja.

427855   Ztvrdlosť Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrdlosť, i, f., vz Stvrdlosť.

427856   Ztvrdlý Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrdlý, vz Stvrdlý.

427857   Ztvrdlý v čem Svazek: 10 Strana: 0541
Ztvrdlý v čem: v zápasech života. Lit. I. 802.

427858   Ztvrdnouti Svazek: 9 Strana: 0413
Ztvrdnouti. Ztvrd (= ztvrdl) = umřel.

427859   Ztvrdnouti, vz Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrdnouti, vz Stvrdnouti.

427860   Ztvrdnutí Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrdnutí, n., vz Stvrdnutí.

427861   Ztvrdnúti Svazek: 10 Strana: 0541
Ztvrdnúti, vz Ztvrdnouti.

427862   Ztvrnně Svazek: 7 Strana: 1159
Ztvrnně se brániti. Trist. 89. a.

427863   Ztvrnnosť Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrnnosť, i, f., die Anmassung, Arro- ganz, der Hochmuth. Bude otpoviedati v z-sti, respondebit arrogantia. BO. Vz Ztvrnosť.

427864   Ztvrnnosť Svazek: 9 Strana: 0413
Ztvrnnosť. Nechtěla jim pro svou z. a zlosť úrokuov vydávati. 1412. Mtc. 1899. 380.

427865   Ztvrnný Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrnný, ztvrný, zastr. (vztvrný) = tvrdý, pyšný, osupilý. Na všelikého z-ho. Výb. I. 326. Z. králová, mysl, člověk. St. skl. Nevzplašuj sprostného ztvrnnú řečí: pomni, že die sv. Pavel: Neškřekaj na star- šieho. Št. Vz Vztvrný. — Z. = pěkný ? Z. rúcho. St. skl. IV. 397.

427866   Ztvrzení Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrzení, n., die Bekräftigung, Bestäti- gung. Vz Ztvrditi, Stvrditi.

427867   Ztvrzenka Svazek: 7 Strana: 1159
Ztvrzenka, y, f., Certificat, n. Pr. tr.

427868   Ztvrzený Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrzený; -en, a, o = stvrzený. Vz toto (dod.).

427869   Ztvrzování Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrzování, n., die wiederholte Behaup- tung.

427870   Ztvrzovati, vz Svazek: 5 Strana: 0686
Ztvrzovati, vz Ztvrditi.

427871   Ztyčiti Svazek: 5 Strana: 0686
Ztyčiti, vz Styčiti.

427872   Ztykati Svazek: 5 Strana: 0686
Ztykati = tečkami opatřiti, punktiren. Pardus ztykán jest po krásné koži černými miesty. Št.

427873   Ztylosť Svazek: 5 Strana: 0686
Ztylosť, i, f. = vykrmenosť, tlustosť, die Dicke, Fettheit. Jg.

427874   Ztylý Svazek: 5 Strana: 0686
Ztylý = tlustý, tučný, dick, fett. Ps. ms. Kká. K sl. j. 210. Z. brach. Ib. (Osv. V. 34.).

427875   Ztylý Svazek: 7 Strana: 1159
Ztylý. Ž. kl. 21. 30., Gen. 2. 6. (Mus. 1890. 455).

427876   Ztyraněti Svazek: 5 Strana: 0686
Ztyraněti, ěl, ění = tyranem se státi, Tyrann werden. Brikc.

427877   Ztyraněti Svazek: 7 Strana: 1159
Ztyraněti, ěl, ění, tyrannisch werden. Výb. II. 1322.

427878   Ztýrání Svazek: 5 Strana: 0687
Ztýrání, n., vz Ztýrati. Z., jehož se byli na biskupu Janu dopustili. Ddk. II. 254.

427879   Ztyraniti Svazek: 5 Strana: 0687
Ztyraniti, il, ěn, ění = tyranem učiniti, zum Tyrann machen; se = ztyraněti.

427880   Ztyraniti koho Svazek: 9 Strana: 0413
Ztyraniti koho = utýrati. Šml. IV. 145.

427881   Ztýraný Svazek: 5 Strana: 0687
Ztýraný; -án, a, o, abgeplagt, vexirt, sekkirt, abgemartert, entkräftet. Z. tělo, dobytek. Us. — čím: paměť pracemi z. Us. Dch. — Vz Ztýrati.

427882   Ztýrať Svazek: 7 Strana: 1159
Ztýrať = stýřeti, ku př. o zrnu v zemi. Slov. Rr. Sb.

427883   Ztýrati Svazek: 5 Strana: 0687
Ztýrati, vz Stýrati.

427884   Ztýřelosť Svazek: 5 Strana: 0687
Ztýřelosť, vz Stýřelosť, Ztéřilosť.

427885   Ztýřelý Svazek: 5 Strana: 0687
Ztýřelý, vz Stýřelý, Ztéřilý.

427886   Ztýřelý Svazek: 7 Strana: 1159
Ztýřelý. Z. dřevo. Val. Slavč. 5.

427887   Ztýření Svazek: 5 Strana: 0687
Ztýření, n., die Verwitterung (von Ge- steinen ; von Flüssigkeiten, zvětrání). Šp.

427888   Ztýřenina Svazek: 5 Strana: 0687
Ztýřenina, y, f., das Verwitterungsprodukt (von Mineralien, von Gesteinen; von Flüssig- keiten, zvětralina). Šp.

427889   Ztýřeti Svazek: 5 Strana: 0687
Ztýřeti, el, ení, vermodern, morsch werden. Vz Stýřiti. Ztýří dřevo, než počne hníti. Pk. — kde: v zemi. Us. Tč.

427890   Ztýti Svazek: 5 Strana: 0687
Ztýti, ztyji, yl, ytí = ztloustnouti, fett werden. Us. Vz Týti.

427891   1. Zu Svazek: 5 Strana: 0687
1. Zu, německé, 1. k naznačení stupně u jmen přídavných a číslovek. To dřevo bylo příliš dlouhé. Byl k lidem příliš tvrdý. Své věci cenou mimo spravedlnosť nadsazují. Jel. Zu gut: příliš dobrý, předobrý, přídobrý; zu viel: příliš, příliš mnoho; mehr als zu viel, přespříliš. Zu klug, tuze moudrý, vele-, přemoudrý. — 2. Zu s infinit.: a) s pouhým infinitivem. O čemž dále psáti není k tomu čas příhodný. Byl. 0 velikou věc se pokusil, ale Bohu jest snadna učiniti. Pass. Ta voda jest dobrá píti ráno i večer. — b) Dle smyslu slovem takovým, jež s smysl tento jest. Anderer nicht zu gedenken. Ať nemluvíme o jiných. Br. Pasáci přibíhali chtějíce mu v nouzi pomoci. Nach der Gestalt zu urtheilen, wäre ich der Meinung. Po osobě domnívám se, že by... Lépe jest, aby nesliboval, než aby slíbě neplnil. Slíbil, že se polepší (er ver- sprach sich zu bessern). — Es ist nicht zu leugnen. Nelze popírati, dlužno přiznati. Mk. Stráž. 93. Zu — als dass. Větší tato věc jest, nežli aby se při ní práce a času litovati mělo. Kom. Byl příliš dobrým počtářem, aby Nebyl nahlédl. Osv. 1874. 1. 122. Vz Než — aby. Nur zu: jen do toho, jen dále, jen s chutí, jen chutě. Es ist schon zu: již jest zavřeno, zamčeno. Us. — Pozn. Již Jg. poznamenal, že slovce něm. zu rádo by mělo svého zástupce v češtině. Měli mnoho co vypravovati. Vz Co. Druhým jeho zástupcem chce býti předložka k. Odhodlal se k pře- rušení bitvy (přerušiti bitvu). Plán byl lehko k provedení (bylo snadno provésti). Nebyl nikde k nalezení (nebylo ho nikde nalézti). Brt. Vz více v Km. 1874. str. 689. a Ab- strakta.

427892   2. Zu = z Svazek: 5 Strana: 0687
2. Zu = z. Zu obú stran. NB. Tč. 157., 165., 264. Zu obce. U Uh. Hrad. Tč. Koře- nek, člověk zu obce, vyznává tak. NB. Tč 165.

427893   Zuavové Svazek: 5 Strana: 0687
Zuavové, arabský kmen v algírské pro- vincii ; franc. vojsko oděné po způsobu tohoto kmene. Vz S. N.

427894   Zub Svazek: 5 Strana: 0687
Zub, u, zoubek, zúbek, bku, zoubeček, čku, m., zubisko, a, n., zubček, ečku, m., der Zahn. Na Hané pl.: zobe. Bkř. Instr. zu- bama také na Mor., zuboma ve Slez. Šd. Zuby jsou ústroje kostěné, v lůžkách čelistí obo- jích oklíněné k potírání pokrmův. Jg. Člověk má 1. osm řezacích zubů, Pž. (řezákův, S. N., Nz., předních, Jhl., kousacích, Jg., ku- sákův, Šp., Schneide-, Vorderz., dens inci- sivus; u ovcí slove takový: lopatka, Šp.); 2. čtyři špičáky čili kly, S. N. {psí, oční zuby, Augen-, Hunds-, Spitzz., dens caninus); 3. 20 stoliček, Pž. (třenáků či třenovců n. čelistných n. lícních, vz S. N., temenních, zadních, Lk., třenovních, Jhl., třenových, Rk., črenových, Šp., Hdž. Šlb. 80., stranných, stranovních, třenovníkův, střenných, stře- novných, Lk., Backen-, Mahl-, Stockz., dens buccalis). Z. mlíční, mlíčník, cucák, cicák, padavý (vz Schd. II. 328), dens lacteus (caducus); u koní vlček. Šp. Zuby vklíčené, eingekeilte Z., vrostlé, eingewachsene Z., přirostlé, angewachsene Z., řasnaté (schmelz- faltige Z., Schd. II. 383.), žlábkované, Fur- chen-, celistvé (ungefurchte), pátrové (Gau- men-), Nz.; z. křivý: brlozub; z. vykotlané (kotlavé, děravé, vyžralé, vyžrané, červivé, vyjedlé, prázdné, štěrbivé, vyhlodané, dro- bivé, na Mor. koráby), stálé či nepadavé; otupělé, tupé, zlomené, ostré, špičaté, úzké, dlouhé, skleslé, zapuštěné, otřené, Šp., moudré, zuby moudrosti, dentes sapientiae, die Weisheitszähne, Nz. lk., D., svrchní či hořejší, dolejší či dolní či spodní, Jg., vlčí, Uiberzahn (zub nadbytný, ostrý, malý, před jinými stojící), Jg., ostré, dobré, zdravé zuby. Us. Zub přirozený, umělý, nakažený, viklavý. Us. Pdl. Kolozub = zub vyrostlý pod jiným, nevytrženým a tím křivo do úst vyrostlý. Brt. Zuby hrochové, slonové, kančí, vepřové. Kh. Zuby žraloků, jednoduché, mezerní, složené, stálé. Vz Schd. II. 130., 383., 327., 328. Z. u koní jsou dle času: mlíční (hříběcí, mlíčníky, vlčky), řadovací (stálé); dle položení: přední či široké či kousací, hákové (kly, špičáky) a třenovní (zadní, žvýkací); žlábkové vedlé prostřed- ních a řezacích; kly v každé čelisti dva, které v 8 létech ztupějí, Ja.; vymazané (vytřelé, vypsané, které ztratily jádro, die Kennung). Šp. Cf. NA. IV. 96., 97. Z. hadí: pohyblivé, jedovaté, Giftzähne, děravé, rýho- vané Jhl. Z. zaječí: ostruha; veliké zuby medvědí: klovy. Šp. Z. má kořen, tělo či krk a korunu. Presl. Zuby vězí svými ko- řeny v obou čelistech přioděných dásněmi (Zahnfleisch). Hořejší časť zubu — koruna a krk — jest pokryta tvrdým, skelnatým povlakem — sklovinou (Schmelz), Pž., skle- ninou. Nz. Zub vyvinuje se uvnitř čelisti v malém váčku — v zubové tobolce — ze zrna pupenu podobného. Pž. Dítě dostává, strká, vystrkuje zoubky; strkají, řezají či řežou, lezou mu zoubky; dítě stůně k zoub- kům, má již zoubky. Us. Nové zuby dostati. D. Zub leze, se utvrzuje, hnije, se viklá, se vyžírá, prší, vypadává, se kazí. Lk. Z. mi kotlá, kotlaví. Lk. Zuby dostávati, nové dostati, zaluskovati, váleti, házeti, svrci, shazovati (o koních); z-y se řezají, viklají, počínají žloutnouti. Šp. Z. si vytrhnouti (dáti vytrhnouti). Us. Z-y šklebiti, ceniti, štířiti, vyštířiti, D., zatíti, Us., si brousit (o kancích), Aesop., na něco si brousiti (chuť na to míti). Sych. Zoubek míti nai něco (chuť). Chmel. Rozbolely ho zuby. D. Zuby zimou jechtají, cvakají. Us. Bolí mě zub. Zub zubu nedoskakoval (zima bylo). Ros. To bolení zubů ukrocuje. Byl. Buk- vicová voda spomáhá proti bolesti zubův. Čern. Zub si vyraziti, Us., do kořene vy- lomiti. Har. Není co na zub vložiti. Us. Někoho na zub vzíti (pomlouvati). Us. Lé- kaři trhají zuby. Aqu. Zubama popadnouti, chytiti, trhati, kousati, škřipěti, zmílati, V., na ořech hrýzti. Kom. Zuby někoho roz- trhati. Divoký kanec zubami seká. Kom. Škřípím naň zubami. Solf. Zubami jektati. D. Zuby naň zkřípiechu. Pass. XIV. Mus. 1883. 113. Šířka, tloušťka, délka, výška, kořen, tělo či krk, koruna, hlava, sklovina, bok či strana, čelo, okrouhlosť, Nz., bolení, Us., nečitelnosť (laskominy), škřípění, V., řezání se, vyžírání, červivosť zubu. Us. Vý- voj, vlákno, hniloba, kotlavosť, růst, hnití, zárodek, jektaní, cvakání, změna zubů. Nz. lk. Kosa, šika, úkos zubu, die Zahnschräge; špička zubu; Počet zubů, kraj, řez zubu, der Zahnschnitt. Šp. Díra, kotlina v zubu, Us.; prášek, kartáček na zuby. D. Klíč, kleště, kozí nohy, pelikán, kleště zobákové či páčivé atd. na zuby, vz S. N. a Nástroje (k trhání zubův). O zubech a tahání jich vz Čs. lk. II. 106., 219., II. 279., 300., V. 141., VI. 44., VII. 227., VIII. 391. O vy- víjení se zubův u živočichův a jejich dru- zích a nemocech vz S. N. Schudli sme ti na špatu, kosti tvrdé máme, na nás každý žralok si darmo zuby zláme. Vaj. Tat. a mor. 85. Radostně sně svój ščít črn dvú zubú. Rkk. 17. Dáti co komu na zub (na malou pochoutku); Z-by od kyselého ovoce trnou; Chutné jídlo dobře na zub jede. Dch. Jak nejsou peníze, nemám do toho vel- kého zubu (chuti). U Rychn. Na ty jahody mám dlouhé zuby (chuť), Ib. Otcové naši planá jablka jedli a nás zuby brní (my za jejich chyby trpíme). Jrsk. Štičí zuby si po- dávali (vadili se). Drsk. Nemáš do toho žád- ných zubů (chuti). U Kvasin. Msk. Takovou ti vrazím, že hned zuby po zemi sbírati budeš. Us. Kčř. Házeti přes zuby (dáviti). Us. Kšť. Cukroví jde dobře na zoubek. Proch. Často ji zuby bolívají. Us. Šd. To je dobré od bolení zubil Us. Šd. Pracuje, až se mu zuby potí. U Řenčova. Venku ze sebe vyvádí a— doma suší zuby (nemá co jísti). U Hrad. Kšť. Je mu teplo, až se mu zuby potí (žertovně — je mu zima). U Kr. Hrad. Kšť. Hoch dívá se holce na zuby (líbá se s ní). U Žamb. Dbv. Nemám do čeho zub strčiti. lb. Dbv. Tema zoboma nemóže to už poglempať (pohrýzti, pokou- sati); Máš zuby jako mrož, jako lopaty (veliké). Slez. Šd. Nemíti zelového, jablko- vého atd. zubu (nerád jísti zelí, jablka atd.). U Olom. Sd. Není toho ani na zub, pod zub; Má zuby jako řepa (husté, zdravé); Zuby otrčati (vz Zubiti se); Nejez perníku, vypadají ti zuby; Udeřila jsem se do dveří, tak mně zuby zaščerčely; Už sem si na to zuby strojil (chystal); Vzal to mezi zuby; Pes ho drapl zubama; Kdyby tak bylo něco na zub, zum Beissen (některé frase jen na Mor.). Us. Šd. Ale Hanák o výměně ani na zub sobě položiti nedal (ani slyšeti ne- chtěl). Ehr. Děti, ani co by o zub zavadilo, nedostanou. Sk. Drukajú mi moje zuby, jak by mně chtěly vyletět z huby. Brt. P. 181. Sáhla mu na zub (zkusila ho); Vzala si ho na zub (chtěla ho pomlouvati). Šml. A v tom ohni vykročí potvora mi před oči, čerí na mnä zubiska a očima zablýska. Chlpk. Sp. 125. Pritisknúc ju črenovými zubami. Syt. Tab. 262. Čože ti dám pod zuby (jísti)? Kyt. 1876. 23. Trefil tomu na zub. Osv. Silné drápy veťal do očí, mocné do hrtána zubiska. Hol. 109. Bodaj mu ci- gáni zuby kovali! Lipa I. 1. Pod stenou sedí Ilonka mladá, do tmavej noci se díva, drumblence k zúbkom bielym prikláda, v nich sa duša jej ozýva. Ntr. V. 60. Skáče a zúbky úsměškom cerí nevinná to duše malá. Sldk. 524. Bôže môj, bože môj z vysokého něba, keď si mi dal zuby, daj že mi aj chleba. Pokr. Pot 30. Ký že ti Perun zuby ukázal? Sl. ps. Šf. I. 120. Nasypala bych mu soli mezi oči, piesku mezi zuby. 1b. II. 57. Byly kyslé (plánky) a zuby mu po nich tŕply. Č. Čt. II. 478. Když chceš zahnať psa, neceň naň zuby. Chch. Vlka sä opýtaj, či na Boha verí, on zuby na tebä kúsavé vycerí. Hdž. Šlb. 26. Trnky sú trpké, zuby od ních tŕpnu. Ib. 30. Něboli ju hlava, ale ju bola zuby, že jeji syneček už za inu chodi; Ty máš velké zubiska, natáh bys mně kůžiska. Sš. P. 333., 743. Anička ma- ličká, zúbky sa ti režú; Žene (ženě) treba do hrnce a keď jej nedáš, sám nebudeš mať čo pod zuby; Seká zubama ako divý kanec. Mt. S. I. 34., 63., 95. Už ma vraj zub nič nebolí; Lipa na zuby dá dobré uhlie, abysme je čistili; Tebe (tobě) kožka na dudy a mne lojík pod zuby; Zjezdte ma, vlčky, zjedzte, už ma môj milý nechce; vytri si, vičko, zuby, už ma môj milý ľúbi; Keď sa vilci sišli, tak sa shovárali: Kdeže bysme niečo pod zuby dostali?; Akože tým starým ba- bám na súdny deň bude, ktorá nemá žiad- nych zubov, ako škrípať bude? Sl. spv. II. 52., 64., III. 98., IV. 127. Na vrštíčku stála, pekná sa mi zdála; keď som prišiel ku nej, len jeden zub mala. Sb. sl. ps. II. 1. 113. Národ oboj jedny roztrhaly zuby. Koll. IV. 81. By zrádnik nedostalo, keď mu zúbky pôjdu; Kdo zuby ukáže (zaštíří sa). Dbš. Obyč. 6. 177. Tie halušky mu veľmi pod zubami chrapčaly; Jemu len tak klepaly zuby od strachu; Od zubov richtárom! ne- budete si vy s mojou teličkou gamby ma- stiť !; Všetci jedli tak ako na hody. Jednako voľač masnejšieho už od dávna nedostalo sa jim na zuby; Bolby ho v zubách roz- sekal, tak jich ceril, tak sekal a vrčal a hneval sa. Dbš. Sl. pov. I. 44., 348., II. 80., VIII. 11., 13. Každý před časem ztracený zub jest závdavek na onen svět; Dobré zuby jsou nejlepší důkaz zdravého, pevného těla; Chléb zuby očišťuje. Sb. uč. Židé Mojžíše svého i podnes zuby se drží. Jel. Zubama naň skřípá. BR. II. 22. b. Zuby na stěně škohrtají. Št. Kn. š. 9. Zubové jim vypadali neb se viklali; Lékařstvím si zuby zase tvrdili. V. Snad opět kanec kúsavý klapaje zuby řekl by... Hus I. 466. Baba, baba, tu máš zuba deravého, daj mi zaň zdravého (těmi slovy odhazují děti vypa- dané zuby). Slov. Dbš. Obyč. 6. Hřích má levové (lví) zuby. Slov. Tč. Myš má malé zuby, ale mnoho zboží zhubí. Na Mor. Tč. Ještěrka maličká, ale má zuby ostré. Bž. Ale vem to nešť, když prasklo oko, ať praskne zub. Němc. VI. 199. Lítá, lítá, nemá křídel, kúsá, kusá, nemá zubů (sníh). Mor. Šd. Má chlupy na zubech (je moudrý). Mor. a slez. Šd. Kdo už bledé, už červené uka- zuje zuby (ústa), znamení je neomylné, že ho psota hubí. Slov. Tč. Kde z. bolí, tam 3e jazykem šťourá. Kôň hryzie gazdu i zu- bami i nohami (jí oves a ková se). Zátur. Hneď zuby vypluješ (tak tě uderím); V zu- boch by ho od zlosti rozsekal; Budeš obe- dovať (večerať) zubami o stôl; Kdo v čas stáva, vytiera si zuby (má co jísti), kdo neskoro, vytiera si oči; Heglo ho v zuby (naděje ho sklamala); Nemá ani zuba do brány (ničeho); Zuby mi trhaj, len mi to ne- zpomínaj (když něco nerádi slyšíme); Už sa mu nastýkalo do zubov (zpyšněl), Zátur. Človek nerobotný honí zuby po opratě. Slov. Tč. Kdo nemá zubů, nechť jídá kaši. Bayer. Lepšé sú zuby vlkové nežli jazyk ludský. Mor. Tč. K tvrdému chlebu třeba ostrých zubů. Tč. Kdo léhá mezi otruby, přichází svini pod zuby. Šd. Čím méně zubů, tím více chleba (starší úřadníci mívají větší plat). Us. Kšť. Štika umřela, ale zuby ostaly (zlé i po smrti původců trvá). Šd. Jazyk dobře věří, když zub bolí. Šd., Hkš. Prudký pes přichází vlku pod zub. Jrsk., Hkš. Smrť nehledí na zuby. Bž. Jazyk za zuby míti (mlčeti). V. Měj (mívej), radímť, jazyk za zuby. Jg., Pk., NB. Tč. 240., Vrů. Dobře jazyk za zuby míti. D., Šd., Tč. Ne- držte toho za zuby. Sych. Toho posudku mohl jste za zuby nechati. Sych. Slušíť na zubích držeti. Ctib. Zuby, nehty se něčeho držeti, přidržovati. Us. V zuby komu hle- děti (když jí; chuť nač míti). Har. Na zuby komu žehnati (hubovati naň). V. Zuby na slunci (větru) sušiti (hladověti; zaháleti. Č.). Kram. Spadl mu zub (nemůže se vymluviti. Vz Výmluva). Má řídké zuby, jest lhář (lže; nebo: daleko se dostane). Kšť, Jg., Mus. 1853. 471., Kld., Šd., Vck. Má zlatý zoubek (jest vadivá). Zubem sekati (vaditi se). Vz Váda. Psím zubem někoho hlodati (pomlou- vati. Vz Kleveta. Č.). Má toho sotva na zub (o hladovém). Š. a Ž. Snad tu něco na zub padne. Tvrdáť jest to kosť na jeho zuby. Mus. Také (někdy i) štěňatům (ště- ňátkům, štěncům) zuby dorostají. V. Ořech tvrdý, zub červivý, mladá žena, kmet še- divý; toho spolku radím se střez, věc nej- lepší jest rovná spřež. Reš. Ukázati komu vlčí zoubek. Mus. Když pán Bůh dal zuby, dá také do huby. Šp. Pozdě tvarůžky dá- vají, když lidé zubů nemají; Pozdě dávají husto, když v hubě zubů pusto (jest); Co prošlo devět zubů, to projde také devět vrchů; Rtové a zuby závory dvojí. Pk., Hkš. Dokud zuby máš, najez se chleba; Máš-li chléb, zuby se najdou; Za zubů chleba se najísti (použiti příležitosti); Těmi zuby té kůže nedotáhneš (vz Nesnáze); Zuby mi na to piští; Má dlouhé zuby; Zaostřiti zuby na něco (vz Mlsný); Na zub mu to nepadne (málo to naň; vz Žrout); Jektá zuby (zima jím třese; vz Nemoc); Míti na někoho zuby (vz Nenávisť); Rád by zuby na něho pustil (hněvá se); Skoč (padni) oko nebo zub (vz Odvaha); Mezi zuby slovo mluviti (mumlati); Dobře se ty zuby znají (vz Stejnosť); To na zoubek (o darech, jež kmotři a příbuzní šestinedělkám přinášejí); Drž se zuby za vítr; Nemíti, co pod zuby klásti, co na zuby vložiti, čím o zub zava- diti; Jedním zubem chléb nyní jísti třeba (zlé časy); Máme zuby, by jen bylo na zuby (vz Chudoba). Č. Ostří si zuby (vz Pomlouvač); Jedním zubem jísti chleba, když potřeba (vz Šetrnosť). Lb. Narodil sa so zuboma; Milý milej zuby ukázal. Mt. S. I. 123. Darovanému koni na zuby nehleď (se nedívej), Einem geschenkten Gaul schau nicht ins Maul! Mt. S. I. 122., Šd., Tč. Již ma duši za zuby (na jazyku = umírá). Tč. Obouvá-li se dříve levá bota, nebolí zuby; Hodí-li kdo zub přes hlavu, naroste mu opět, ale musí při tom říci: Myšičko, já ti dám kostěný a ty mi dej železný; První zub dítěte má matka zesť (snísti), nebudou ho potom zuby boleť; Narodí-li se dítě se zuby, bude z něho mora (můra); Zdálo-li se komu, že mu zub vypadl aneb že si jej sám vy- táhl bez bolesti, umře někdo starý z ro- diny ; Rostou-li dítěti dříve dolejší zoubky, zůstane na živě, pakli hořejší, brzo zemře (jámu si kope). Na mor. Val. Vck. Kdo jí chléb přes kořeny nesený, toho zuby ne- . bolí. Us. Trháme-li ve snách zub, brzy někdo z našich přátel nebo známých ze- mře. Us. Kdo ji, když hrana zvoní, toho budou boleť zuby; Má-li novorozeně zuby, brzy mu vypadají a nové mu nenarostou. Us. Kdo má dlouhé prsty, málo zubů, a je bledý, ten brzy umře; Kterému děcku první z. z vrchní dásně vyroste, hrob si kopá; Slamou, na které šestinedělka leží, nesmějí se zuby dloubati, sice by vypadaly. Mus. 1853. 471., 473., 476. Kdo vytržený zub za- vrtá do kříže náhrobního na hřbitově, po- zbude bolení zubů navždy. Mus. Kdo nosí u sebe zub z černého psa, toho prý žádný pes nepokouše. Mus. Co činiti, aby zuby nebolely? Vz Mus. 1853. 476. Co činiti, vy- padne-li dítěti první zub, aby mělo ostatní zuby pevné? Vz Mus. 1853. 473. Jak se bo- lení zubů zaříkává? Vz Mus. 1853. 480., 1855. 55. Kdo bodá nožem do stolu, toho zuby bolívají; Vytrhne-li si někdo zub a hodí ho myším, říká se, že ho nebudou zuby boleti. U Kr. Hrad. a N. Bydž. Kšť. Zuby žabou sčítané prý vypadnou (proto úst před žabou neotvírají, aby jich nespočítala). Na Mor. Hrb. Vezmi tříšťku ze stromu, do kte- rého hrom z jara ponejprv uhodil, udělej si z ní kartáček a tím zuby si čisti, aby tě nebolely; Ženy vyjdouce s dítětem z ko- stela, sedají na kámen, aby dítě dostalo tvrdé zuby. Us. Sbtk. O národním léčení zubů vz také Sbtk. Rostl. 85., 125, 174., 190. — Z., přenes. Zub žárlivosti, Dch., bídy. Čch. L. k. 59. — Z., zuby = co k zu- bům nějak podobno jest, der Zahn, Zacken. Z. hvězdový, der Sternzahn; tlustý, silný, tenký, slabý. Šp. Dřevený zub (palec). Prm. IV. 121. Délka, řada, vůle zubu (die Zahn- luft). Šp. Z. nasekati, vypilovati. zasaditi. Us. Trámy spojené svými zuby. Zpr. arch. VIII. 95. Na vrch se k tomu ještě vyšijou zúbečky. Brt. L. N. II. 89. Zub na pile, der Zahn, Zacken. Us. Pila s velikými zuby. V. Zuby u pily párové (po dvou), roze- vřené; pila s vybroušenými zuby; zuby pily se sevřely. Vys. Mnoho zubů, žádnou hubu ; ostří mám a řežu dosť, k noži žádná podobnosť (pila). Slez. Šd. Zub na kole, der Radzahn. Kom. Zub kotvy, die Anker- zinke. Rohn. Zub hřebenu. Na hřeben zuby vyřezávati, den Kamm zähnen. D. Plužní zub (krojidlo), das Sech. V. Zub oštípu, der Knebel am Spiesse. V. Z. listu, listní, der Blattzahn. Rostl. Z. u klíče (klíční), der Bart, Kamm. Vz Klíč. D. Zuby slovou horníkům hráně, Krystalle, Zähne. Us. Č. Zub pilníku. Vz Pilník. Zub u hrabí, die Zinke am Rechen. D., Šp. Nese-li kdo hrábě hore zubama, bude pršať. Na mor. Val. Vck. Z. na noži. — Z. přenes. Z. českého jazyka (vada), ein Fehler. Konst. Zub hory = úzké témě hory, podobné zubu. Vz Hora. Zub času Hlodá na čem, germanis. m.: Čas ničí něco. Brs. 276. Cf. Bačk. Výsk. 65. — Z. v botanice. Z. 1. cípek malý, ostrý, nepřesa- hující čtvrtinu průměru ústroje, na němž est a představuje trojúhelník ramen stejně dlouhých, rovných aneb křivých; 2. protah šídlovitý na obústí mechů; 3. vůbec každý protah zubovitý k. p. ua nitkách tařice. Rst. 527. Babí zub, zubová bylina, dentaria, die Streubelwurz, Schuppenwurz. V. Telecí zou- bek, ervum hirsutum, die Kornwicke. Zlob. Z. koňský = kukuřice americká, obrovská. Us. Pdl., Rt. Z. psí, kandík, eurythronium dens canis. Dch. — Z., a, m., os. jm. Z. Jan. Tov. 5. Z. uzdář. Tk. II. 72. Z. z Doubravice. Sdl. Hrd., IV. 82.

427895   Zub Svazek: 7 Strana: 1159
Zub. Cf. Mkl. Etym. 400. b. a aL. 269., Rm. II. 412., Kram. Slov. Zubík = zoubek. Prss. Lůžko zubu, alveolus. Vz Ott. IL 34. Zuby myší = první, telecí = druhé, hovězí = třetí; Pověry o zubech dětí. Brt. v Km. 1886. 244., Brt. Dt. 7. Bolení zubů. Cf. Mách. 53., 54., 58. Viklání zubů. Slov. zdrav. 397. Hniloba zubu, Zahnfäule, krvá- cení zubu, -blutung, nalévání-se zubů, -ein- schiessen, obložení zubu, -belag, řezání zubů, Zahnen, n,. Zahndurchbruch, m , ob- tížné řezání-se zubů, dentitio difficilis, ho- rečka při řezání-se zubů, -fieber, skřípění zubů, -knirschen, vady zubů, -defecte, vy- lomení, vymknutí zubu, -luxation, vytažení, vytrhnutí zubu, -extraction; umělý z.; štěr- bina, trhlina v zubu, -lücke, lektání při řezání-se zubů, -kitzel, háček, pilník, prá-
šek, želízko na zuby, -haken, -pulver, -feile,
-eisen, nasedlina na zubech, -beleg. Ktt.
exc. Mali na něho zub (strojili se na něho);
To hovädo len teraz ešte váľa (dostává)
zuby. Slov. Rr. Sb. Poznajú si zuby; Zuby
si ukazujú; Žena si zuby jazykom zoderie.
Slov. Rr. MBš. Ta slova mají zuby. Komor.
kn. 1533. Někoho v zuboch mať lebo nosiť
(ohovárať). Orl. IX. 248. Trefila tomu na
zub: Na tom si budou ještě dlouho zuby
brousit (dlouho zkoumati). Šml. Má na ni
zuby (laskominy). Us. Totě mráz, až z. na
z. dopadá. Rais 36. Ukazuje psí zuby (o hně-
vivém). Kšá. Kousá předními zuby (už nemá
hladu). Kmk. Pov. II. 13. Směje se svým
zubům (nemá proč se smáti). Us. Kšť.; Mě-
šťák vyloží se v neděli z okna a šťourá si
v zubech, aby lidé myslili, že měl k obědu
pečeni. Sbtk. Krat. h. 295. Z. hádanka),
vz Ústa (dod ). Řídké zuby, dlouhé cesty
(kdo má řídké zuby, přijde prý daleko do
světa); Kdo si potře bolavý z. šťavou z roze-
třených pilousů, přestane prý ho boleti.
Us. Kšť. Obouvá-li se napřed levá bota,
nebolí zuby. Mtc. 1892. 195. Pomoc od bo-
lení zubů na Mor. Vz Mtc. XV. 291. — Z. v botan. Z. lvový, z mořského koně. Mllr. 60., 40. Z. koňský = kukuřice koň- ská. ZObz. XVII. 130.

427896   Zub Svazek: 8 Strana: 0519
Zub. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82. Zuby: detské, teľacie, mliečne, múdre, volské, hry- záky (přední), črenové (zadní), očné, kolozub. Phľd. 1891. 377. Umělé zuby měly již Rimanky atd. Vz Wtr. Krj. I. 100. Pomoc od bolení zubů. Cf. NZ. III. 525. (pověry), Mtc. 1893. 147., Phl'd. XII. 564., Zbrt. Pov. 49., 64. Kdo včas vstáva, vytiera si zuby (má co jísti), kdo neskoro, vytiera si oči. Slov. Zátur. Už mu narástly múdre (druhé) zuby; Tak mu bolo teplo, až sa mu zuby pocily (potily); Poznajú si zuby (budou se míti rádi); Na prázdno zuby mu kleply (nic nedostal); Má z. naňho (zlosť); Ked sa snívá dakomu, že mu zub vy- padol, umře niekto z priatelov; keď i krv tečie pri tom, niekto z rodiny. Phľd. 1892. 174., 560., 1894. 377., 714. Nemá, oč by zuby zavadil; Nemá čo pod zuby (dáti). Mor. Nov. Př. 627. — Z. = česanie vlasov nie hlboko do čela. V Honte. Phľd. 1894. 311. — Z. babí, vz Smetaník (3. dod.).

427897   Zub Svazek: 9 Strana: 0413
Zub. So zubami narodzený — věštec; Zubami sekať, zaškrípať; Zuby ako koly, biele ako krieda; Zuby daľs, daj Boh chleba; Zuby jeho všetko semelú; V zuby ho heglo; Pod zuby lépe ako na zuby; Zuby mocné ako oceľ; Zuby múdrosti; Zuby mu hrkajú; Cez zuby odpovedať; Zuby sa mu režú; Zuby si ukazovať, vysúšať, vytierať, vysty- kať; Zuby štencom dorostú; To dobré na zuby; Zuby vyceriť; Nemá čím zuby zakryť; Má zubov ako žaba; Zubov nemáš, jedz kašu, · Nemá čo na zub vložiť atd. Vz Zát. Př. 381., 66a. 36b. (o zlostném). To má zuby (je drahé). Ib. 193b.

427898   Zub Svazek: 10 Strana: 0541
Zub. Kdo má bolení zubů, říká, když měsíce ubývá: Měsíček schází, od nás od- chází, červíčku, jdi pryč a neškoď mi víc. Mtc. 1. 1897. Obrz. 55. Kdo si řeže nehty a vždy uřezané spálí nebo do země zakope, toho prý zuby nikdy nebolí. Us. Skoč mi zub nebo oko půjdu na dědka. Zvon III. 193. Kdo má řídké zuby, jest lhář. Mtc. 1. 1897. Obrz. 63. Bůh dal zuby, Bůh dá i chleba. Us. Bude voziť zuby na oprati (bude tříti bídu). V Bzenecku. Čes. 1. XIV. 422 Svet ju nosí v zuboch; Zúbky si poznať (o za- milovaných); Nemá si čím zuby zakrýt' (hubený). Slov. Phľd. XXII. 44., XXIV. 343. Zuby skoro rastů, ale chlebíček pomaly. Sb. sl. VIII. 85. Zub k zubu mi nejde (jsem na mizině); Vyskiera zuby, ako pes na otruby. Mus. slov. IV. 28., VIII. 15. Hovořiti přes zub = jen tak, na piano. Litom. 46. Co to nesete? Rozumy pro zuby. Us. Léky od bolení zubů, antodontalgica. Ktt. — Z. dlouhý a krátký, druh krajek, Vz Krajka — Zub babí, vz Řeřišnice rostl. — Z. Felix Em, archivář a spis. f.

427899   Zuba Svazek: 5 Strana: 0690
Zuba, y, f., phylotoma, pták vrabcovitý. Krok I. c. 120.

427900   Zubáč Svazek: 5 Strana: 0690
Zubáč, e, m. = zubatý, der Grosszahn. D. Vz Zubal. — Z., náčiní domácí. A já jí zas udělám špás, propiju jí zubáč, motovidlo, sekáč. Čes mor. ps. 283. Cf. Zubáček.

427901   Zubáč Svazek: 8 Strana: 0519
Zubáč, e, m. = pes. Lerm. II. 143.

427902   Zubáček Svazek: 5 Strana: 0690
Zubáček, čku. m., das Zackeisen. — Z., čka, m., os. jm. Z. Vít (Dentulus) v 16. stol. Vz Jg. II. l. 658. — Z., vz Zubák.

427903   Zubačka Svazek: 8 Strana: 0519
Zubačka, y, f. = žena mající veliké zuby, zubaňa. Phľd. 1894. 377.

427904   Zubačka Svazek: 9 Strana: 0413
Zubačka, y, f. = hrubá ženská. Zát. Př. 57b. — Z. = ovce v druhém roce. Fisch. Hosp. 68. Vz Lopata.

427905   Zubačka Svazek: 10 Strana: 0541
Zubačka, y, f., jm. Jesa. Hoš. Pol. 146.

427906   Zubadlár Svazek: 5 Strana: 0690
Zubadlár, a, m. = caňkář, udidlář, der Gebissemacher. Na Slov. Bern.

427907   Zubadlárka Svazek: 5 Strana: 0690
Zubadlárka, y, f., die Frau des Gebisse- machers. Na Slov. Bern.

427908   Zubadlení Svazek: 5 Strana: 0690
Zubadlení, n., das Zäumen. Slov. Bern.

427909   Zubadlený Svazek: 5 Strana: 0690
Zubadlený;-en,a, o, gezäumt. Slov. Bern.

427910   Zubadliti Svazek: 5 Strana: 0690
Zubadliti, il, en, ení = udidlo dáti, uzditi, zäumen. Na Slov. Bern.

427911   Zubadlo Svazek: 5 Strana: 0690
Zubadlo, a, n. = udidlo, v obec. mluvě caňk, das Gebiss, der Zaum. Na Slov. Bern., Sl. let. IV. 204. Držať jich na zubadle těžko. Sldk. 568. Z-dla zlatom vybíjané. Dbš. Sl. pov. I. 313. Svého si hneď každý pristrájá k válke nosáka, uzdy mu navľéká i na ostré pojme zubadlo. Hol. 19. Tak povedá; i hneď penavých a zubadla hryzúcích ten na pravú, ten zas na ľavú stranu žrebcov obráťá. Ib. 20.

427912   Zubadlo Svazek: 7 Strana: 1159
Zubadlo. Mkl. Etym. 450. b.

427913   Zubaj Svazek: 5 Strana: 0690
Zubaj, e, m., os. jm. Sl. let. V. 165.

427914   Zubák Svazek: 5 Strana: 0690
Zubák, a, m., zubáček = roční beran, einjähriges Lamm, der Zeithammel, Zwei- schaufler. D. Dle NA. IV. 103. dva roky starý beran. Dle Rjšk. jehně do druhého léta. — Z., u, m. = zubatý hoblík, dráček, der Zahnhobel. Rohn., Dch., Skv., Šp., Hk. Zubák člunkový, člunkář zubatý, der Zahn- schifthobel; zubák loďkový, der Zahnschiff- hobel. Skv. — Z. = zubatý srp, srp na obilí, poněvadž ostří jeho zubovitě na- klepáno jest, na konci ostří jde do hrotu k zabírání nebo k podbírání obilí; srp na trávu je jiný a slove klepanec. U Jičína, u Hořic a j. Hk. — Z. = kamenický špičák. U Hořic. Hk. — Z. = veliká kroupa. Mor. Bkř. — Z. = zouvák, der Stiefelknecht. Us. — Z. = zub, der Zahn. Už máš zubáky (říkají dětem). Na mor. Val. Vck. — Z. Dal se do z-ků (do noh, utekl). Na mor. Val. Vck. — Z., a, m., ves u Púchova na Slov. Šd. — Z., os. jm. Arch. III. 360.

427915   Zubák Svazek: 7 Strana: 1159
Zubák, a, m., dentosus, zastr. Pršp. 45.

427916   Zubák Svazek: 8 Strana: 0519
Zubák, a, m. = zubáč. Phľd. 1894. 377.

427917   Zubák Svazek: 10 Strana: 0541
Zubák, u, m. = kleště na zuby, Pacov. Čes. 1. XIV. 51.

427918   Zubakan Svazek: 5 Strana: 0690
Zubakan, u, m., enoplium, hmyz medu- lovitý. Krok II. 265.

427919   Zubákový Svazek: 5 Strana: 0690
Zubákový = k zubáku se vztahující. Z. želízko, das Zahnhobeleisen. Us. Pdl.

427920   Zubál Svazek: 5 Strana: 0690
Zubál, a, zubatec, tce = zubáč, zubatý, der Grosszahn. Ros., Šd., Brt.

427921   Zubáľe Svazek: 5 Strana: 0690
Zubáľe, pl. = zubiska, grosse Zähne. Ukazuje z. Mor. Šd. A skrivenými sekajú sa zubáľmi. Hol. 149.

427922   Zubalík Svazek: 5 Strana: 0690
Zubalík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

427923   Zubalka Svazek: 5 Strana: 0690
Zubalka, y, f., odotomyia, hmyz. Krok II. 265.

427924   Zubalný Svazek: 5 Strana: 0690
Zubalný = zubadlný. Z. železo. Slov. Hdž. Čít. 171.

427925   Zubalo Svazek: 10 Strana: 0541
Zubalo, a n. = zubaďo. Orava. Šb. D. 73.

427926   Zuban Svazek: 7 Strana: 1159
Zuban, u, m. = chléb. V zloděj. řeči.

427927   Zubáň Svazek: 10 Strana: 0541
Zubáň, ě, m. = kdo má velké zuby. Slov. Phľd. XXIV. 606.

427928   Zubaňa Svazek: 8 Strana: 0519
Zubaňa, č, f., vz Zubačka (3. dod.).

427929   Zubanec Svazek: 5 Strana: 0690
Zubanec, nce, m. = zubák, srp zubatý, die Zahnsichel.

427930   Zubanec Svazek: 10 Strana: 0541
Zubanec, nce, m. = chléb. V zlodějské mluvě. Vz Zuban v VIL 1159.

427931   Zubání Svazek: 5 Strana: 0690
Zubání, n., das Zahnen. Na Ostrav. Tč. Přišel do vředu (Fraisen) skrze z. Na Ostrav. Tč.

427932   Zubaník Svazek: 5 Strana: 0690
Zubaník, a, m., os. jm. Šd.

427933   Zubar Svazek: 7 Strana: 1159
Zubar, a, m. = zubr. MV., Hank. Sb. 437.

427934   Zubař Svazek: 5 Strana: 0690
Zubař, e, m., der Zahnarzt. Šd.

427935   Zubařský. Z Svazek: 10 Strana: 0541
Zubařský. Z. škola. Rgl.

427936   Zubatá Svazek: 5 Strana: 0690
Zubatá, é, f. = smrť, der Tod. Až přišla ta z. Us. Šd.

427937   Zúbata Svazek: 7 Strana: 1159
Zúbata, pl., n = zoubky. Phľd. XII. 732.

427938   Zubatcový Svazek: 8 Strana: 0519
Zubatcový tlustohlavec, brouk. Vz Klim. 62.

427939   Zubatě Svazek: 5 Strana: 0690
Zubatě, zackig. Z. Hořeti. Šp.

427940   Zubatě Svazek: 10 Strana: 0541
Zubatě. Buď hladký na pravo, na levo, hrubý do zadu, ale do předu do řezu z. nabroušený. Zvon IV. 13.

427941   Zubatec Svazek: 5 Strana: 0690
Zubatec, tce, m., dondia, rostl. Vz Slb. 587. — Z., vz Zubál. — Z. svazkovitý, desmodus rufus, upír z rodu létačů, der Bündelzähnler. Bmr. Živ. z. I. 331.

427942   Zubatec Svazek: 8 Strana: 0519
Zubatec, letoun hmyzožravý, desmodus. Vz Ott. VII. 383.

427943   Zubatěnka Svazek: 5 Strana: 0690
Zubatěnka, y, f., achnodonton, rostlina třtinovitá. Rostl. I. 264. b.

427944   Zubatěti Svazek: 5 Strana: 0690
Zubatěti, ěl, ění = počínám zuby dostá- vati, zvl. veliké zuby dostávati, grosse Zähne bekommen. Res , Ros.

427945   Zubatí se Svazek: 5 Strana: 0690
Zubatí se = zubatěti. Není rok starý a už se zube. Na Ostrav. Tč.

427946   Zubatica Svazek: 5 Strana: 0690
Zubatica, e, f., sparus dentex, der Diebel, Döbel, die Elte (ein Fisch). Slov. Bern.

427947   Zubatiti Svazek: 5 Strana: 0690
Zubatiti, il, cen, ení = zubatým činiti, zähnen. D. — co čím pilu pilníkem.

427948   Zubatka Svazek: 5 Strana: 0690
Zubatka, y, f., sibaldia, rostl. Vz Slb. 512.

427949   Zubatnúť Svazek: 5 Strana: 0690
Zubatnúť, ul, utí = zubatěti. Slov. Bern.

427950   Zubatnutí Svazek: 5 Strana: 0690
Zubatnutí, n. = zubatění. Slov. Bern.

427951   Zubatoděrec Svazek: 5 Strana: 0690
Zubatoděrec, rce, m., sistostrema, houba. Rostl. I. 274.

427952   Zubatosť Svazek: 5 Strana: 0690
Zubatosť, i, f., die Grossxähnigkeit; das Zähnehaben. Reš.

427953   Zubatosť Svazek: 8 Strana: 0519
Zubatosť listu. Čl. L. Jos. 19.

427954   Zubatý Svazek: 5 Strana: 0691
Zubatý = zuby mající, der Zähne hat. Z. netopýr. Kom. Visí, visí visutô, pod ním sedí zubatô : keď visutô odpadne, zubatô to uchmatne (slanina a kočka). Mt. S. 138. Vz Visufec. — Z. = veliké zuby mající, grosse Zähne habend. V. Z. ženská. Us. Tč. Ta zubatá! Šd. — Z. = konec jako zuby mající, gezähnt. Z. kolo, Sedl., Tč., Šp., dle Včř. Z. II. 1. lépe: ozubené; trní, Hank., pachole (1. ve mlýně; 2. hospodáříček na uhořelou svíčku), D., pemrlice, Us., list (cf. Pilovitý). Rostl. Z. hradba. NA. III. 144., Z. kolostroj, das Zahnräderwerk, Šp., zdi. Čch. Mch. 31., Dch. Prstnatě z. Kk. Br. 25., 31. Jazyk z-tý není bohatý. Mor. Tč. Slunko je ještě z-té (na jaře, když ještě málo hřeje). Mor. Šd. Ehe kaňa z-tá, ráda by ty húsata; a my húsat nemáme, ani ti jich nedáme. Brt. L. N. II. 96. Sedí panna zubatá a dísnoma škrabotá a žádného nehryze (pila). Slez. Šd. — Z. = pichlavý, dojímavý, spitzig, beissend. Z. omluva. Žer.

427955   Zubatý Svazek: 7 Strana: 1159
Zubatý. Z. slunce (které v zimě svítí, ale nehřeje). Mor. Brt. D. 302.

427956   Zubatý Svazek: 8 Strana: 0519
Zubatý. Z. chlapec = nepodajný, do bitky hotový. Phľd. 1894. 377.

427957   Zubatý Svazek: 9 Strana: 0413
Zubatý chlapec = řečí opovážlivý. Zát. Př. 85a. _ z. Jos. dr. Sr. Jub. XXXVI.

427958   Zubatý Svazek: 10 Strana: 0541
Zubatý Jos. dr., prof. a spis. Vz Zl. Pr. XXII. 321. s podobiz.

427959   Zubavkář Svazek: 5 Strana: 0691
Zubavkář, e, m., der Zahnleistenhobel. Skv. Z. posuvný, der Zahnleistenhobel zum Verstellen. Skv.

427960   Zubavkář Svazek: 8 Strana: 0519
Zubavkář, e, m., Zahnleistenhobel, m. Cf. Ozubník. Ott. XI. 419.

427961   Zubavky Svazek: 5 Strana: 0691
Zubavky, pl., f. = kovářské kleště v zubech k sobě zahnuté, die Schmiedezange. Us.

427962   Zubavosť Svazek: 5 Strana: 0691
Zubavosť, i, f. = zubatosť. Na Slov. Bern.

427963   Zubavý Svazek: 5 Strana: 0691
Zubavý = zubatý. Na Slov. Bern.

427964   Zubčák Svazek: 5 Strana: 0691
Zubčák, u, m., u kameníků, der Zahn- hammer. Šm.

427965   Zubček Svazek: 5 Strana: 0691
Zubček, bečku, m., das Zähnchen. Bern.

427966   Zúbček Svazek: 7 Strana: 1159
Zúbček, bečku, m., exentum, zastr. Pršp. 79.

427967   Zubčice Svazek: 5 Strana: 0691
Zubčice, dle Budějovice, Subschitz, ves v Krumlovsku. PL., Blk. Kfsk. 654., Sdl. Hrd. III. 308.

427968   Zubec Svazek: 5 Strana: 0691
Zubec, bce, m. = malý zub, der Zahn, die Zinke. Trézubec. Mat. verb. Aby byl troubel vložen na zubce. Khl. 42. Z. zápal- níku, die Zündstiftwarze. Čsk. Strúhajú zubce na brdá. Mt. S. I. 206. Z. (ozubec), der Einhängedorn des Seitengewehres. Čsk.

427969   Zubec Svazek: 8 Strana: 0519
Zubec, bce, m., colobicus. Z. lemovaný, c. marginatus. Vz Klim. 349.

427970   Zubec Svazek: 9 Strana: 0413
Zubec, bce, m. = ovce. Př. star. VI. 176. Sr. Zubkyně.

427971   Zubeč Svazek: 10 Strana: 0541
Zubeč = chléb. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 48.

427972   Zubeček Svazek: 9 Strana: 0413
Zubeček, čku, m. Z-Čky česneku = ze- vnitřní sloupkové. Fisch. Hosp. 92.

427973   Zúbek Svazek: 5 Strana: 0691
Zúbek, bku, m. = zoubek, das Zähnchen. Pl, Alx. Anth. Jir. I. 3. vyd. 34.

427974   Zubeň Svazek: 5 Strana: 0691
Zubeň, bně, f., dentella, die Zahnblume, rostl. Z. plazivá. Vz Rstp. 815.

427975   Zubeňák Svazek: 5 Strana: 0691
Zubeňák, a, m., dentex, ryba okounovitá. Krok.

427976   Zubení Svazek: 5 Strana: 0691
Zubení, n., das Zahnen. Tys. 274. — Z. = smích, das Lachen. Vz Zubiti se. Bern.

427977   Zuběník Svazek: 5 Strana: 0691
Zuběník, u, m., plumbago, rostl. limon- kovitá. Rostl. I. 241.

427978   Zuběníkovitý Svazek: 5 Strana: 0691
Zuběníkovitý. Z. rostliny, plumbagineae. Rstp. 1238.

427979   Zubený Svazek: 5 Strana: 0691
Zubený; -en, a, o, gezahnt. Z. kolo. NA. IV. 3. Vz Ozubený, Zubatý.

427980   Zuber Svazek: 5 Strana: 0691
Zuber, bra, m. = zubr. Slov. Bern.

427981   Zuber Svazek: 9 Strana: 0413
Zuber, bru, m. = čásl tkadlcovské krosny. So snuvadla ide priadza na z. a s toho na- víja sa na vršták. Sbor. slov. III. 31. Vz Zubier.

427982   Zuberec Svazek: 7 Strana: 1159
Zuberec, rce, m., obec na Oravsku. LObz. XX. 2.

427983   Zuberek Svazek: 5 Strana: 0691
Zuberek, rku, m. = sítko uvnitř fukaru (obilního mlýnku na Čištění obilí). Slez. Šd.

427984   Zúberky Svazek: 9 Strana: 0413
Zúberky, svah u Lopeníku. Sbor. slov. III. 145.

427985   Zubersko Svazek: 9 Strana: 0413
Zubersko, a, n., pozemek. ?ck. Hol. 196.

427986   Zuberský Svazek: 5 Strana: 0691
Zuberský. Na zuberském poli sú bravenci v roli. Sš. P. 771.

427987   Zubeť Svazek: 5 Strana: 0691
Zubeť, i, f., der Zahnschnitt (in der Wappenkunde). Šm.

427988   Zubezpečiti Svazek: 5 Strana: 0691
Zubezpečiti, il, en, ení, zubezpečovati = ubezpečiti, versichern, vertrösten. Akt. a kop. 1611.

427989   Zubí Svazek: 5 Strana: 0691
Zubí = zubní, Zahn-. Z. lůžko, V., červ, maso, paradlo (párátko). Ros.

427990   Zubíček Svazek: 5 Strana: 0691
Zubíček, čka, m., os. jm. Šd.

427991   Zubidlo Svazek: 5 Strana: 0691
Zubidlo, a, n., u hodinářů, das Räder- schneidezeug (zum Einschneiden der Zähne in das Räderwerk). Šm.

427992   Zubier Svazek: 7 Strana: 1159
Zubier, u, m., u tkadlce. K navíjaniu potrebný je z. (brabce). Slov. Phľd. XI. 537. Vz Zubíř (dod.).

427993   Zubík Svazek: 7 Strana: 1159
Zubík, u, m., vz Zub. Prss. Gazd.

427994   Zubikant Svazek: 5 Strana: 0691
Zubikant, a, m. = muzikant (žertovně). Us. Rjšk.

427995   Zubikláč Svazek: 5 Strana: 0691
Zubikláč, e, m. = zubí paradlo, der Zahnstocher. Slov. Plk.

427996   Zubíkov Svazek: 9 Strana: 0413
Zubíkov, ?, n., j m, místa u Kateřinie na Mor. Vck.

427997   Zubilom Svazek: 5 Strana: 0691
Zubilom, a, m. = zubitrh, Der Zahnbrecher. Ros.

427998   Zubín Svazek: 9 Strana: 0413
Zubín, u, m., bylina. Sal. (Vstnk. VIII. 515a. )

427999   Zubína Svazek: 5 Strana: 0691
Zubína, y, f. = ženská, která se pořád zubí, směje. Us. na Plaště. Prk. Přísp. 27.

428000   Zubina Svazek: 7 Strana: 1159
Zubina. Zánět zubin, dásní, střílení v zu- bech, Zahnentzündung.