361001   Ústroj Svazek: 7 Strana: 0983
Ústroj cévový, cítěcí, čichový, dostře- divý či vnitřní, dřeňový, dutý, obvodový či periferický, odstředivý či zevnější, po- hlavní, pohybovací, pokožkový, rozpleme- ňovací, smyslový, ssací, svalový, škárový, vyživovací, zrakový. Šv., Slov. zdrav., NA., Kk., Dk. Vz Ústrojí.

361002   Ústrojba Svazek: 7 Strana: 0983
Ústrojba, y, f., Gestaltung, Organisirung, Institution. Šd.

361003   Ustrojce Svazek: 4 Strana: 0450
Ustrojce, e, m., der Organisator. První ú. vojenského spolku kozákův. Pal. Dj. V. 2. 281.

361004   Ustrojenec Svazek: 4 Strana: 0450
Ustrojenec, nce, m = ústrojný živočich. Vz Krč. 267.

361005   Ústrojenec Svazek: 8 Strana: 0449
Ústrojenec, nce, m. Jednobuněčný ú. Vstnk. II. 534. Drobnohledný ú. Ott. XI. 694. b.

361006   Ústrojenec Svazek: 10 Strana: 0466
Ústrojenec (zvíře). Ott. XVII1. 147. V IV. 450. ustrojenec oprav v: ústrojenec.

361007   Ustrojení Svazek: 4 Strana: 0450
Ustrojení, n., der Anzug. — U., die Organisation. U. veškeré soustavy věroučné. Pal. Dj. IV. 1. 391.

361008   Ustrojenosť Svazek: 4 Strana: 0450
Ustrojenosť, i, f., die Bereitschaft.

361009   Ústrojenstvo Svazek: 7 Strana: 0983
Ústrojenstvo, a, n. = říše ustrojená, ústrojní živočichové, die organische Welt. Dk., NA., SP., Osv.

361010   Ustrojený Svazek: 4 Strana: 0450
Ustrojený; -en, a, o, angekleidet. Už jsem u-jen. Us. Pacholek už má koně u-né, geschirrt, angeschirrt. Přijeli v 600 koních bohatě u-ných. Pal. Dj. V. 1. 76. Je u-jen jako beran (teple). U Žamb. Dbv.

361011   Ústrojepis Svazek: 4 Strana: 0450
Ústrojepis, u, m., die Organographie. U. rostlin n. vypsání ústrojů rostlinných, O. der Pflanzen; ú. živočichů n. vypsání ústrojů živočišných, zoologische O. Nz.

361012   Ústrojesloví Svazek: 7 Strana: 0983
Ústrojesloví, n. = údosloví. Kk.

361013   Ústrojí Svazek: 4 Strana: 0450
Ústrojí, n, der Organismus. Ú. chutnací n. okoušecí, čidla (pl) chutnací n. okoušecí, chutnadlo, das Geschmacksorgan, Nz.; ú. kožní, der Hautorganismus. Šp. Ú. soustavy dychací. Brt. Jejich tělesné ú. jest od dru- hých rozdílné. Us., TČ. Ú. živé; V církvi ú. sličné se nalezá; Ú. církve pak dále a dále se rozvíjelo. Sš. II. 63., 200., Sk. 117. (Hý. ). Původní ú. člověka. Krok. Ú. sluchové atd. Nz. Vz Ústroj. Ú. (v horn. ) lezné, die Fahr- einrichtung, ochranné, die Schutzvorrich- tung, těžně, die Fördereinrichtung. Bc.

361014   Ústrojí Svazek: 7 Strana: 0983
Ústrojí zámku, das Eingerichte, Včr. Z. I. 56., kondensační u parního stroje, Zpr. arch., říše, obce, světové, státní, spole- čenské, veršů, rozváděcí, pohlavní, věty, Satzgefüge, zřecí. Kžk., Šmr., Jir., Osv., Stč., J. Lpř, Nz. Smyslové ú. jest velmi klamné. Uš.

361015   Ustrojilosť Svazek: 4 Strana: 0450
Ustrojilosť, i, f. = ústrojnosť. Šm.

361016   Ústrojina Svazek: 7 Strana: 0983
Ústrojina, y, f., organischer Körper. Rk.

361017   Ústrojítě Svazek: 10 Strana: 0466
Ústrojítě, organisch. Ú. něco do celku vetkati. T. Uhlíř.

361018   Ustrojiti Svazek: 4 Strana: 0450
Ustrojiti, il, en, ení; ustrojovati, ustrá- jeti, el, en, ení = přistrojiti, uchystati, zu- bereiten, zurichten, zuschicken; obléci, an- ziehen, anlegen. Jg. — co: jídla, U., mlýn, Vys., vlasy komu, Šm., koně, anschirren. Us. Šd. Dříve než nepřátelé jeho moc svou řádně u. postačili. Pal. Dj. III. 1. 354. — co komu. A jich blahu ustrájíte hroby. Sš. Sm. bs. 176. (Šd. ). Štěstí si u. Us. Dch. — co jak. Aby lásku svou k ženám podlé té lásky Páně u-jil. Sš. II. 134. Duch vládne ji (cirkvi) a ustrojuje ji uvnitř po vše věky. Pal. Dj. III. 1. 7. — co z čeho (pro koho komu). Z mé duše, bludné ovčičky, ustroj své ra- dovánky. Sš. P. 74. Bůh z nevěry jednoho lidu víru a spásu druhým ustrojuje; Kteří (Pavlovi nepřátelé) právě z cizích mozolův a potů slávu sobě ustrájeli. Sš. I. 120., 142. (Hý. ). Ustrájejí z ledovců palác pro ubohé člověčenstvo. Sš. — co kde. Bůh ustrájí duše v ústupech a v ústraních. Sš Sk. 83. (Hý. ). — co, koho čím. Bůh ji všemi ctnostmi a přednostmi bytelnými ustrojil. Sš. L 15. (Hý. ). — koho do čeho: dítě do šatů (obléci). Us. — se = pospíšiti si, D.; obléci se, Us.; uchystati se, sich an- schicken. Jel. Ustroj se již, Lazare, jdou pro tebe andělé. Sš. P. 20. Již se u-la. Us. Dch. Vidíme od té doby ustrojovati se zápas čím dále tím zjevnější. Pal. Dj. IV. 1. 130. Vi- děli jsme vznikati a ustrojovati se dvojí střed. Pal. Dj. III. 3. l58. (Šd. ). — se za co: za ženskou. Us. — koho, se k čemu (uchystati se) jak. Rk. Přej svým dcerám u. se k pouti. Sš. Sm. bs. 84. (Šd. ). I druzí apoštolé pod samým dozorem Páně se k ú- řadu apoštolskému ustrájeti musili; Aby u-li mrtevce ku pohřbu; A snad i díl domu k službám božím byl ustrojen. Sš. 1. 2., Sk. 56., 144. (Tč. ). — se v co. Ustrojovali se v jednotu. Pal. Dj. V. 2. 495. (Šd. ).

361019   Ustrojiti Svazek: 8 Strana: 0449
Ustrojiti nelíbí se Blahoslavovi, doporu- čuje: připraviti, přistrojiti, ozdobiti; kuchařka 29 prý pokrmy ustrojuje. Bl. Gr. 320., 324. Ale podnes ho tak užíváme.

361020   Ustrojiti se čím Svazek: 7 Strana: 0983
Ustrojiti se čím: Mikulášem. Us. Vk.

361021   Ústrojitosť Svazek: 4 Strana: 0451
Ústrojitosť, i, f. = ústrojnosť.

361022   Ústrojitosť Svazek: 7 Strana: 0983
Ústrojitosť. Šf. III. 443. Ú. jazyka na- šeho. Pal. Rdh. I. 129.

361023   Ústrojitý Svazek: 4 Strana: 0451
Ústrojitý = ústrojný. Nz. Ú. celek Ib.,

361024   Ústrojitý Svazek: 7 Strana: 0983
Ústrojitý. Ú. bytosť. Pal. Rdh. I. 401.

361025   Ústrojivý Svazek: 4 Strana: 0451
Ústrojivý = organisovaný, organisirt. Ú., obezřetnosť. Sš. I. 157.

361026   Ústrojna Svazek: 4 Strana: 0451
Ústrojna, y, f. = strojírna, das Toilett- zimmer. Šd.

361027   Ústrojně Svazek: 10 Strana: 0466
Ústrojně sloučený, organisch. Nár. list. 1903. 148. 13.

361028   Ústrojnina Svazek: 7 Strana: 0983
Ústrojnina, y, f. = něco ústrojného, věc ústrojná. NA. V. od. 2., 2.

361029   Ústrojnosť, ústrojitosť Svazek: 4 Strana: 0451
Ústrojnosť, ústrojitosť, i, f., die Kost- barkeit, Pracht. Jg. — Ú., organische Be- schaffenheit. Pal. — Ú., organismus, der Or- ganismus. Mechanismus. — lépe: ústrojí. Jg. Ústrojnosť (lépe tedy: ústrojí) oka jest hodna podivení. Sedl., Jg. Ú. rostlin. U. živnostní, der Gewerbsorganismus.

361030   Ústrojný Svazek: 4 Strana: 0451
Ústrojný; -jen. jna, o = dobře ustrojený, pěkný, ozdobný, prächtig, kostbar. Ú. ozdoba palácův. Biancof. Ústrojně někoho chovati, ctíti (skvostně, výborně). V. U. dívka. Na Mor. Tč. Ú. hostina. Sš. L. 117. v čem: v jídle, v nápoji, v oděvu (skvostný, pracht- liebend) V. — Ú. = ústroje mající, orga- nický, organisch. Nz.. Nz. Ik. Ú. lučba, hmota, pacukr, Šp., svět, Dch.. kyselina, zásada. KP. V. 179. Církev jest ú-né tělo Kristovo. Sš. II. 134. (Hý. ). Ú. tvar (v mluvnici). Vz Bž. 25., 40. Ú. tělo. těleso. Jg. Ústrojná říše živočichův a rostlin, neústrojná říše nero- stův. S. N. Nerostové jména bezústrojných nabyli, an zatím rostové ústrojní se nazývají. Krok. Ú. bytosť. Nz.

361031   Ústrojný Svazek: 7 Strana: 0983
Ústrojný. organisch. Ú. látky, SP., život, Ves., svět. Mj. Ú. přehlasování, vz Přehla- sování (dod.). Ú. přestrojování, vz Přestro- jování, Šf. III. 460.

361032   Ústrojopis Svazek: 4 Strana: 0451
Ústrojopis, u, m., die Organographie. Šm.

361033   Ústrojový Svazek: 4 Strana: 0451
Ústrojový = ústrojný. Ú. vlastnosti těl, díl. Rostl.

361034   Ústrojstvo Svazek: 4 Strana: 0451
Ústrojstvo, a, n., das System. Ú. zaží- vací. Nz.

361035   Ustroň Svazek: 4 Strana: 0451
Ustroň, ě, m., ves u Těšína. Tč. S. N.

361036   Ustropěc Svazek: 9 Strana: 0207
Ustropěc = ostropec, ostropes, trubil, ono- pordon acanthium. Slez. Čes. 1. IX. 339.

361037   Ustrouhati Svazek: 4 Strana: 0451
Ustrouhati; ustrnuhnouti, hnul a hl, ut, utí; ustroužiti, il, en, ení; ustruhovati = odstrouhati, abschaben, abfeilen, abreiben; nastrouhati, reiben; upilovati, abfeilen; strou- haje učiniti, durch Schaben, Reiben verfer- tigen, ausschnitzen. Jg. — co. On perník ustrouhal (celý kus nastrouhal, rozstrouhal). Us. Pěkné věci ustroužil (strouhaje udělal). Kos. U. kolečka (= na mizinu přijíti). Bkř. — co z čeho nač: klínek ze dřeva na hrábě. Us. Tč. — čeho: železa, zlata (čásť, drobet). Ros. — co kde: žemle na struhadle. Us. U. zelí na nožích. Us. Tč.

361038   Ustrpení Svazek: 4 Strana: 0451
Ustrpení, n., das Erbarmen, Mitleid U. s někým míti. Us. Tč.

361039   Ustru Svazek: 4 Strana: 0451
Ustru, vz Ustříci.

361040   Ustručniti se Svazek: 7 Strana: 0983
Ustručniti se, sich einschränken. Exc.

361041   Ustrugovati Svazek: 4 Strana: 0449
Ustrugovati = řinčeti, kürren. Nůž stru- gá, ustrnguje. Na Slov. Tč.

361042   Ustruhařiti Svazek: 4 Strana: 0451
Ustruhařiti, il, en, ení = struhařstvím vydělati. Mor. Tč.

361043   Ustruhovati Svazek: 4 Strana: 0451
Ustruhovati, vz Ustrouhati.

361044   Ustruniti Svazek: 4 Strana: 0451
Ustruniti, ustruňovati = strunami potá- hnouti, besaiten; naladiti, stimmen. — co: housle. Bern.

361045   Ústryce Svazek: 4 Strana: 0451
Ústryce, vz Ústřice.

361046   Ustřádati Svazek: 4 Strana: 0447
Ustřádati, ustrádati = nastřádati, er- sparen. — co, sobě. Hus. — abs. Ustřá- dajíce dadí chudým pro Buoh. Hus III. 187.

361047   Ústřadek Svazek: 9 Strana: 0360
Ústřadek, dku, m., vz Ústřadky. Tbz. V. 382, IV. 2. 189.

361048   Ústřadky Svazek: 4 Strana: 0447
Ústřadky, pl., m. = ustřádané peníze, das Ersparte. Us. u Kvasin.

361049   Ustřáhnouti Svazek: 4 Strana: 0447
Ustřáhnouti, hl, utí; ustříci, ustřehu, hl, žen, ení = uchrániti, uvarovati, verhüten; se, sich erhüten. — (se) čeho. Když toho u. nemohli, aby pán z mrtvých nevstal. Br., BR. II. 133. a. Ustřieci miesta. Ž. wit. 126. 1. Neustřežeš se domácího zloděje. L. — co před kým. Žena podruhé se vdávajíc ustřeh- ne-li co před sirotky, to má netoliko zase navrátiti, ale také dílu svého v tom statku jí náležejícího se zbavuje. Kol. 47.

361050   Ustřápati Svazek: 4 Strana: 0447
Ustřápati, zerraufen. — si co: vlasy. Mor. Tč.

361051   Ustřapkati Svazek: 4 Strana: 0447
Ustřapkati, abzupfen, abwetzen. — co: kalhoty. U Olom. Sd.

361052   Ustřapovati se nač Svazek: 4 Strana: 0447
Ustřapovati se nač, sich ereifern. Na Ostrav. Tč.

361053   Ustřebání Svazek: 4 Strana: 0448
Ustřebání, ustřebnutí, n., die Abschlür- fung. Ros.

361054   Ustřebati Svazek: 4 Strana: 0448
Ustřebati, ustřebnouti, bnul a bl, ut, utí = střebáním ujati, abschlürfen. — co. Ros. — čeho odkud: polívky z hrnce. Us. Tč., Šd.

361055   Ustřečkovati Svazek: 4 Strana: 0448
Ustřečkovati, wegbieseln, weglaufen. Us.

361056   Ústřed Svazek: 4 Strana: 0448
Ústřed, u, m., der Mittelpunkt. Jerusalem zůstával vezdy ústředem církve. Sš. Sk. 95.

361057   Ústřed Svazek: 7 Strana: 0982
Ústřed. Tu se jí (řítící se skále) naskytne na ú. vrch vysoký. Msn. Hes.

361058   Ústředa Svazek: 4 Strana: 0448
Ústředa, y, f. = středění, die Centralisa- tion. J. tr.

361059   Ustředění Svazek: 7 Strana: 0982
Ustředění, n., Centralisirung, f. Sbn.

361060   Ustředění Svazek: 7 Strana: 1395
Ustředění oprav v: ústředění.

361061   Ustředěný Svazek: 7 Strana: 1395
Ustředěný, centralisirt. Tch. 1889. 77.

361062   Ústředí Svazek: 4 Strana: 0448
Ústředí, n. = střed, středisko, střední bod, der Mittelpunkt. Že apoštolé hlavitý počet a ú. činili. Sš.

361063   Ústředí Svazek: 7 Strana: 0982
Ústředí smyslné, Dk. Aesth. 90., vyži- vovací, Ernährungscentrum.

361064   Ústředí Svazek: 8 Strana: 0449
Ústředí. čivné ú. Ott. VIII. 703. a. Elek- trický proud na nějaké ú. vésti. KP. VIII. 112. Telefonní ú. Ib. 353. nn.

361065   Ústředí Svazek: 10 Strana: 0466
Ústředí, n. Čivová ú., centra nervorum. Ktt. Ů. organisační, průmyslové. Nár. list. 1903. 144. 3., 177. 5.

361066   Ustřediti Svazek: 4 Strana: 0448
Ustřediti, il, ěn, ění; ustřeďovati = do prostředka dáti, in den Mittelpunkt setzen. — co., Rk., Pl.

361067   Ústředna Svazek: 10 Strana: 0466
Ústředna, y, f., die Centrale. Nár. list. 1905. 25. 4.

361068   Ústředně Svazek: 8 Strana: 0449
Ústředně. Koule běží proti sobě ú. Ztk. 24. (3. vyd.).

361069   Ústřední Svazek: 4 Strana: 0448
Ústřední, Central-, centraler. Vz Ústředí. Ú. sopka, úřad, ráz (Stoss), vláda, Nz., do- zorce, dozorství, moc, řízení, J. tr., cukro- var, čistírna, výbor, ústav, skladiště, rejstřík obchodní, sklad, topení, inventář, kommisse, likvidatura, pokladnice, předchozí rozpočet, řízení, správa, účtárna, spolek, výdej státní, Šp., nádraží, soustava čivstva (Centralnerven- system), palba, pohyb, správa pro vojenské dopravy a železnice, S. N. XI. 95., průřez (trámu), nádržka, Zpr. arch. VIII. 13., IX. 48., matice školská (vydržuje příspěvky a sbírkami české nižší školy v krajinách ně- meckých). Us. Ú. moc nesmí od této řeky nikdy daleko se uchylovati. Pal. Rdh. III. 13. Stejné povinnosti v příčině zachováni moci ú. Ddk. II. 177. Ú. mluva či prařeč. Sš., Sk. 20.

361070   Ústřední Svazek: 10 Strana: 0466
Ústřední dobytčí trh, Nár. list. 1904. 22. 5., kamna, 1903. 257. 20., banka českých spořitelen. 1903. 298. 21.

361071   Ústřednice Svazek: 4 Strana: 0448
Ústřednice, e, f., die Centrale. Ú. po- spoje, u př. hlavní pošta. Dch.

361072   Ústředník Svazek: 4 Strana: 0448
Ústředník, a, m., der Centralist. Šm.

361073   Ústřednosť Svazek: 7 Strana: 0982
Ústřednosť, i, f., Centralisation, f. Pal. Rdh. 11. 488.

361074   Ústřehlice Svazek: 9 Strana: 0360
Ústřehlice, ústřelice, vz Ústřel, ústřele.

361075   Ustřehnouti čeho Svazek: 9 Strana: 0360
Ustřehnouti čeho: dluhů. Braun. 296.

361076   Ústřech Svazek: 4 Strana: 0448
Ústřech, u, m. = došek, vích, der Stroh- büschel. Na Slov. Jg.

361077   Ústřel Svazek: 4 Strana: 0448
Ústřel, u, m., ústřely, pl. = otok na kosti se dělající, die Bein-, Knochengeschwulst; zvl. sebrání se na dásni po bolení zubů, der Zahnschmerz; též loupání v hlavě, Kopf- schmerz. Us

361078   Ústřel Svazek: 7 Strana: 0982
Ústřel bederní, Hexeuschuss, m. Nz. lk.

361079   Ústřel Svazek: 9 Strana: 0360
Ústřel. Zažehnávám vás u-ly, ústřelice! Jste-li z lidí, jděte na luka; jste-li z větrů, do lesů; jste-li z nařknutí, do ohně; jste-li z vody, do moře. Tam hrabejte, bodejte, píchejte, ale tu té hlavě do smrti pokoj dejte ? tomu dopomáhej Bůh otec, syn a duch svatý. Sá. Kant. 77.

361080   Ústřelek Svazek: 4 Strana: 0448
Ústřelek, lku, m., ein weggeschossenes Stück. Šm.

361081   Ustřelený Svazek: 7 Strana: 0982
Ustřelený, abgeschossen. Us. Kká.

361082   Ustřelitel Svazek: 4 Strana: 0448
Ustřelitel, e, m., der Weg-, Erschiesser. L.

361083   Ustřeliti Svazek: 4 Strana: 0448
Ustřeliti, il, en, ení; ustříleti, ejí, ej, el, en, ení; ustřelovati = kus střelením od- raziti, weg-, abschiessen; zastřeliti, todt schiessen. — komu co: ptáku křídlo, nohu. Ros. — koho: srnce ustříleti. Us. U koho. Ž. wit. 63. 6. — koho čím jak: šipkami do smrti, V., do srdce. Us. — se na koho, sich satt schiessen. — se na čem: na biču (biči), sich satt knallen. Na Ostrav. Tč. — Ustřelovati sa = dosti se navolati strela! strela ho ťala, sich satt fluchen. Na Slov. Tč.

361084   Ustřeliti Svazek: 7 Strana: 1395
Ustřeliti. Aby se nic od toho sladu ne- ustřelilo (neodpadlo). Wtr. Obr. II. 335.

361085   Ustřeliti komu co Svazek: 10 Strana: 0466
Ustřeliti komu co: facku (dáti). Us. Rgl.

361086   Ústřelný Svazek: 4 Strana: 0448
Ústřelný. Ú. koření, basilicus. Ms. vodň.

361087   Ústřelový Svazek: 4 Strana: 0448
Ústřelový vřed, Geschwür von Zahn- u. anderen Schmerzen. Us. Vz Ústřel.

361088   Ústřelový Svazek: 9 Strana: 0360
Ústřelový. Ů. koření = mačka. Hoř. 102.

361089   Ústřely Svazek: 4 Strana: 0448
Ústřely (ú-le) zaříkávati. Us. Jrsk. Vz Ústřel.

361090   Ustření Svazek: 4 Strana: 0448
Ustření, n., die Abwischung. Us. — U. = ustranění, die Vertuschung. J. tr.

361091   Ustřený Svazek: 4 Strana: 0448
Ustřený; -en, a, o, abgewischt.

361092   Ústřešek Svazek: 7 Strana: 0982
Ústřešek, šku, m., vz násl. Rk.

361093   Ústřet Svazek: 4 Strana: 0448
Ústřet, u, m. = ústřeta. Koll. Cestp. I. 79.

361094   Ústřetnosť Svazek: 4 Strana: 0448
Ústřetnosť, i, f., das Entgegenkommen. Přátelská ú. Šm.

361095   Ustřetnouti Svazek: 4 Strana: 0448
Ustřetnouti, tnul a tl, ut, utí, potkati, antreffen, begegnen. M. Us. na Mor. Tč. — koho kde. Tč.

361096   Ústřetný Svazek: 4 Strana: 0448
Ústřetný, entgegenkommend. Dch.

361097   Ustřežiti se čeho Svazek: 9 Strana: 0360
Ustřežiti se čeho. Tbz. V. 152. Vz Ustrici

361098   Ustříbřiti Svazek: 4 Strana: 0448
Ustříbřiti, il, en, ení; ustřibřovati, ver- silbern.

361099   Ústřice Svazek: 4 Strana: 0449
Ústřice, e, f, lépe než: ustryce. Ú., čeleď plžů řádu lichomiskatých lastur. Vz S. N. Auster, í. Ú. jedlá, ostrea edulis, kohoutí, o. Marschii, předpotopní, o. diluviana, vrou- bená, o. semiplana, obrovská, o. gigensis, jurská, gryphaea arcuata. Vz Frč. 213., KP. III. 366 Ú. u Římanů, vz Vlšk. 206. Ú. svou perlu tomu dává, kdo ji život odnímá. Tab. lid. Ú. bruselské, pečené. Us.

361100   Ústřice Svazek: 7 Strana: 0982
Ústřice. Vz Kram. Slov., Mkl. Etym. 228. a. Ú. čerstvé, nadívané, dušené, pe- čené, smažené, ? la minute, ? la poulette, nepravé, hollandské, holštýnské, anglické, s mníkovými játry v citronové omáčce, Šp., orličí, ostraea aquilina. Frč. G. 112.

361101   Ústřice Svazek: 8 Strana: 0449
Ústřice, lat. ostrea, střhněm. íister. Cf Gb. H. ml. I. 248.

361102   Ustříci Svazek: 4 Strana: 0449
Ustříci, vz Ustřáhnouti.

361103   Ústřicovitý Svazek: 4 Strana: 0449
Ústřicovitý. Mlži ú-tí (ostreidae) mají nestejné misky, jednu vyhloubenou, druhou plochou pokličce podobnou; svaz svírací umístěn v zámku; zámek jest bez zubů. Vz Ústřice.

361104   Ústřicovna Svazek: 7 Strana: 0982
Ústřicovna, y, f. = nádržka vody, v níž se ústřice vychovávají, Austernpark, m. Šp.

361105   Ústřicový Svazek: 7 Strana: 0982
Ústřicový, Austern-. Ú. chuť, pokrm, skořápka. Šp.

361106   Ústřičí Svazek: 7 Strana: 0982
Ústřičí, Austern-. Ú. brvy, -bart, m. Šp

361107   Ústřičník Svazek: 4 Strana: 0449
Ústřičník, a, m., der Austernhändler. Rk. — Ú. = pták kulík, haematopus ostrealegus. Vz. Frč. 346. Ústřičný, Austern-. Ú. ložiško. Dch.

361108   Ústřičník Svazek: 7 Strana: 0982
Ústřičník obecný, haematopus ostralegus, der europ. Austernfisch. Sl. les., Brm. II. 3. 286. nn.

361109   Ústřičník Svazek: 8 Strana: 0449
Ústřičník, haematopus. Vz Ott. X. 725. b.

361110   Ústřičník Svazek: 9 Strana: 0360
Ústřičník (pták). Vz Šír IV. 14.

361111   Ústřičník Svazek: 10 Strana: 0466
Ústřičník, a, m., strepsilas (arenaria), rod bahňáků (ptáků). Vz Ott. XXIV. 234.

361112   Ustřídati se Svazek: 4 Strana: 0449
Ustřídati se, abwechseln. U-li jsme se jeden s druhým. Us. Tč.

361113   Ustřídmení Svazek: 4 Strana: 0449
Ustřídmení, n., die Mässigung. Kos. Ol. I. 244.

361114   Ustřídmenosť Svazek: 4 Strana: 0449
Ustřídmenosť, i. f.. die Mässigung. Kos. I. 266.

361115   Ustřídmiti Svazek: 4 Strana: 0449
Ustřídmiti, il, en, ení = střídmím uči- niti, zmírniti, mässigen. — komu, V., v čem: v jídle a pití. D., Lk. — co (zmírniti). Rk. — se v čem. Us.

361116   Ústřih Svazek: 7 Strana: 0982
Ústřih. Pevnosť na ústřih. Pck. 126.

361117   Ustřihnouti Svazek: 4 Strana: 0449
Ustřihnouti, ustřihnouti, hnul, ut, utí; ustrici (zastr. ), ustřihu, hl, žen, ení; ustři- hati a ustříhati, ustřihovati, ab-, wegschnei- den. — co: kus papíru. Ros. — co komu: vlasy, sobě nehty. D. U. někomu pohlavek (=dáti). U Olom. Sd. — co na co: na šaty. Ros. Na to si ustřihnu (na tom si dám záležeti). Na Zlínsku. Brt. — si na koho = usednouti. Na koho on si ustřihne, ten se má po pěti. Us. na Mor., Sd., Šd. — se (střihnutím se raniti), sich schneiden. Us.

361118   Ustřihnouti si nač Svazek: 7 Strana: 0982
Ustřihnouti si nač = dáti si záležeti, sich angelegen sein lassen. Mor. Brt. D. 282.

361119   Ustříknouti Svazek: 4 Strana: 0449
Ustříknouti, knul a kl, ut, utí; ustří- kati, ustřikovati, ein wenig bespritzen. — koho (postříknouti). Ros. — komu čeho kam: piva do sklenice. Us. — se čím: blátem, vodou. Us,. Jg., Tč. — komu od- kud. Ú-klo mu z péra. Us. Šd.

361120   Ustříleti Svazek: 4 Strana: 0449
Ustříleti, vz Ustřeliti.

361121   Ustříti Svazek: 4 Strana: 0449
Ustříti, ustrn, ustřel, en, ení = ukryti, verdecken, verheimlichen, vertuschen. — co před kým (zatajiti). Pr. měst., Rk. — U. = postříti, bedecken. — co čím: stůl ubrusem. Us. Tč.

361122   Ustříti Svazek: 10 Strana: 0466
Ustříti = zakryti. U. něco od sebe. Chč. S. I. 55a.

361123   Ustřízlivěti Svazek: 4 Strana: 0449
Ustřízlivěti, ěl, ění, nüchtern werden. Us. Tč.

361124   Ustřízviti Svazek: 4 Strana: 0449
Ustřízviti, il, en, ení, nüchtern machen. Mor. Tč.

361125   Ústřižek Svazek: 4 Strana: 0449
Ústřižek, žku, m. = kus ustřižený, Ab- schnitzel, n. U. sukna Us. Jg., Tč. — Ú., der Coupon. Skr. — Ústřižky, co utěradlem od svíce ustřiženo, oharek, die Lichtschnuppe. Vz Ustřižiny. L

361126   Ustřižení Svazek: 4 Strana: 0449
Ustřižení, n., das Abschneiden, der Schnitt. Us.

361127   Ustřižený Svazek: 4 Strana: 0449
Ustřižený; -en, a, o, abgeschnitten (mit der Scheere). Ustřižiny, pl., f.. die Lichtschnuppen. Vz Ústřižek.

361128   Ustřížka Svazek: 4 Strana: 0449
Ustřížka, y. f., der Coupon. Ú. úroková. Nz. Cf. Ústřižek.

361129   Ustudeniti Svazek: 4 Strana: 0451
Ustudeniti, il, ěn, ění, kalt machen. Us. Šp., Krok 1. a. 27.

361130   Ustudilý Svazek: 10 Strana: 0466
Ustudilý Čech= chladný. 1783. Lit. I. 405.

361131   Ustuditi Svazek: 4 Strana: 0451
Ustuditi, ustuď, il, zen, ení; ustuzovati = studeným učiniti, kaltmachen, erkälten; se = nastuditi se, sich erkühlen, erkälten. V. — co kde: vodu ve sněhu, v ledu. Sal. — se. Ros — se kde: na poli. Us.

361132   Ustukaný Svazek: 8 Strana: 0450
Ustukaný = kdo rád stuká, stone, na- říká. Stukala u-ný. Ona je také u. = ufňu- kaná. Laš. Brt. D. II. 408.

361133   Ustukati se Svazek: 4 Strana: 0451
Ustukati se, sich satt stöhnen; ustuko- rati, jede Weile stöhnen.

361134   Ústup Svazek: 4 Strana: 0451
Ústup, u, ústupek, pku, m. = ustoupení, der Rücktritt, das Weichen, Zurückweichen, die Abtretung, der Abtritt, die Koncession To je velice malý ústupek. Us. Tč. Potřebno na ústupech duchovních a na modlitbách sílu ducha sbírati Sš. P. 136., Sk. 110. (Hý. ). U-pky někoho získati. Dch. Vyklizení li- turgie slovanské z kláštera sázavského bylo zajisté nemalým ú-kem; Byl získán, ale za ú-pků, jež stěží lze ospravedlniti. Ddk. II. 357., V. 65. (Tč. ). Až do konce bez ú-pu setrvati. Ctib. Ú. stran (když soudcové se radí). Jg. — Ú. = místo, kam se ustupuje, der Rückhalt, die Einsamkeit. Ú. lesní, die Waldeinsamkeit. Háj mne k zvěři v ú. loudi. Puch. —Ú. = couvání der Rückmarsch, -zug. S. N. XI. 57., 256. Ú. nucený. Čsk. I zvěděliť asi již o nechvalitebném jeho ú-pu. Ddk. II. 404. — Ú. = výstupek, vedlejší po- koj, komůrka, výklenek, pavlač atd., das Nebenzimmer, der Erker. V. U. okenný, die Fensterschmiege. Soukromí v pokojích ústupkové. Jel. Pravda má mnohé ú-ky (v skrýších obývá). Us. V slovích ú-ků hle- dáš Jel. Zdělal ú-ky ve zdi domu. Br. — Ú. mořský = zátoka, Meerbusen, m. L. — Ú-ky v hora. vz KP. III. 73. Strosse. Ab- satz eines Abbaustosses. Hř. 97. — Ú., Austup, ves v Boskovicku na Mor. — Ú. ve zdi = místo, kde se užší zeď začíná, der Absatz. L. — Ú., die Schande, Schmach. Jemu se nemalý ú. stal. Cf. Ustoupení. Gl. 352. V Jg. Slov. dle Gl. chybně = ujma.

361135   Ústup Svazek: 7 Strana: 0983
Ústup, Seitsprung, v tělocv. Rgl. — Ústupek = granec na kamnech. Val. Brt. D. 282.

361136   Ustupati Svazek: 4 Strana: 0451
Ustupati, zertreten. — co čím. Na Ostrav.

361137   Ústupčivosť Svazek: 8 Strana: 0450
Ústupčivosť, i, f. = ústupnosf. Phľd. 1896. 763.

361138   Ústupčivý Svazek: 7 Strana: 0983
Ústupčivý = ústupný. Slov. Phľd. VIII. 86.

361139   Ústupek Svazek: 7 Strana: 0983
Ústupek, vz Ústup. — Ú. = římsa ka- men. Val. Slavč. 48.

361140   Ustupenice Svazek: 4 Strana: 0451
Ustupenice. Z U-nic, rodina vládycká. Vz S. N., Arch. III 472.

361141   Ustupitel, ustupovatel Svazek: 4 Strana: 0451
Ustupitel, ustupovatel, e, m., der Ab-, Zurücktreter. Jg.

361142   Ustupitelka, ustupovatelka Svazek: 4 Strana: 0451
Ustupitelka, ustupovatelka, y, f., u- stupitelkyně, ustupovatelkyně, ě, f., die Ab-, Zurücktreterin. Jg.

361143   Ustúpiti Svazek: 10 Strana: 0466
Ustúpiti, vz Ustoupiti.

361144   Ústupka Svazek: 7 Strana: 0983
Ústupka, y. f. = ústupná stěna, absät- ziger Streb. Hř.

361145   Ústupkářství Svazek: 10 Strana: 0466
Ústupkářství, n. Slovanské ú. Zvon V. 755.

361146   Ústupmo Svazek: 10 Strana: 0466
Ústupmo polem se potýkati. Msn. II. 81., Škod. II2. 92.

361147   Ústupně Svazek: 4 Strana: 0451
Ústupně = povolně, nachgiebig. Ros.

361148   Ústupné Svazek: 7 Strana: 0983
Ústupné, ého, n., Reugeld. Šd.

361149   Ustupněný Svazek: 9 Strana: 0360
Ustupněný celek od živlu až ? člověku. FIS. Písm. I. 429.

361150   Ústupník Svazek: 7 Strana: 0983
Ústupník, a, m., Cedent. Šd. Ústupný. Ú. těžení. NA. IV. 144. — Ú., Rückzugs-. U. pochva, čára. NA.

361151   Ústupnosť Svazek: 4 Strana: 0451
Ústupnosť, i, f. = povolnosť, die Nach- giebigkeit. U. proti protivenství je dobrá. Us. Tč.

361152   Ústupnosť Svazek: 9 Strana: 0360
Ústupnosť a neústupnost. Vz Zát. Př. VIII. A. odst. 6.; 23. d. m. Sr. ib. 109 nn.

361153   Ústupný Svazek: 4 Strana: 0451
Ústupný; -pen, pna, o, nachgiebig. Za- rytý a neústupný člověk. BR. U. 22. Ú. po- ruba (stěna, předek), absätziger Abbau. Hr. 97. Cf. Ústup.

361154   Ústupov Svazek: 4 Strana: 0452
Ústupov, a, m. Aby se nedostala (děv- čata) někde na ústupov. Sk.

361155   Ustupování Svazek: 4 Strana: 0452
Ustupování, n., das Ab-, Zurücktreten, die Abtretung. U. hvězd (ústup), Jg., svého práva (postoupení). Kom., BR. II. 221.

361156   Ustupovati Svazek: 4 Strana: 0452
Ustupovati, vz Ustoupiti.

361157   Ustuzení Svazek: 4 Strana: 0452
Ustuzení, n., die Erkaltung.

361158   Ustuzený Svazek: 4 Strana: 0452
Ustuzený; -en, a, o, kalt gemacht.

361159   Ústvit Svazek: 4 Strana: 0452
Ústvit, u, m. = úsvit. Na ú-tě. BO.

361160   Ustvořiti Svazek: 4 Strana: 0452
Ustvořiti, il, en, ení; ustvořovati, schaffen, erschaffen. Ros. Vz Stvořiti. — co jak. U-li si jazyk odleskem svého ducha. Kra. 1875. 354. (Kos. ). Věci vidomé a věci toho světa demiurgos co duch nižší u-il. Sš. H. 199.

361161   Ustvořiti Svazek: 7 Strana: 0983
Ustvořiti. Ty synci cosi u-řa (vyvedou). Laš. Brt. D. 282.

361162   Ustydati Svazek: 4 Strana: 0452
Ustydati, vz Ustydnouti.

361163   Ustyděti se Svazek: 4 Strana: 0452
Ustyděti se, ěl, ění = zastyděti se, sich schämen. Ustyďte se. Ž. wit. b. 11. Abyste se ustyděli, proto vám mluvím. ZN. — se za co. Ustyď se za to. Jel. — se čeho. Ctib., Leg. Každý se tebe u-dí. Smil v. 848. Snad se u-dí syna mého. ZN. Kněz vzal v ruce monstranci s tělem božím mněje, že se toho Němci ustydí. Let. 196. Žes tak povýšený nad lidi, každý se tebe u-dí. Výb. I. 873. Vz Ustydnouti.

361164   Ustyděti se Svazek: 7 Strana: 0983
Ustyděti se. Št, Krnd. 169. — zač. Mnozí by se za to u-li. Bart. 309. — se koho. Mne sú se u-li. Výb. I. 400. Smilný smilného se neustydí. Krnd. 23. — s inft. U. se mají prositi za mrzké věci. Výb. II. 893.

361165   Ustyděti se Svazek: 8 Strana: 0450
Ustyděti se. Ať se ustydí. Chč. S. 29.

361166   Ustyděti se Svazek: 9 Strana: 0360
Ustyděti se. Pojmi ? sobě druhého, jehož by se ustyděl. Št. Bes. 102. — Hus I. 240.

361167   Ustyděti se čím Svazek: 10 Strana: 0466
Ustyděti se čím. Tak umlkne, ustydí se Bohem. Št. Ř. ned. 119b., 120a. (Přestane se Boha styděti).

361168   Ustydlosť Svazek: 4 Strana: 0452
Ustydlosť, i, f = studenosť, die Erkäl- tung. U. v lásce. Sš. L. 55.

361169   Ustydlý Svazek: 4 Strana: 0452
Ustydlý, erkältet, kalt. U. láska. D. — v čem: v lásce, Boč., v hněvu. Hlas.

361170   Ustydlý Svazek: 9 Strana: 0360
Ustydlý (jsa) nelez do horka Čes. 1. VII. 377. Ustydlá mysl. Chč. S. L 434.

361171   Ustydnouti Svazek: 4 Strana: 0452
Ustydnouti, dnul a dl, utí = studenosti nabyti, vychladnouti, auskühlen, erkalten, kalt werden; se (ustydnouti se, ustydati se) = ustyděti se, sich schämen, sich scheuen. — abs. — Pouští na se vítr, pak zimu, pak mráz, až ustydne. Žer. 321. Láska k bliž- ním u-dla. Pal. Dj. IV. 1. 401. Polívka už u-dla. Us. — kde. Již v nás krev předkův ustydla. V. Že mi až krev ustydala v žilách. Pdg. III. 2. 90. Slova jí na jazyce u-dla. Jda. Ustydla mezi námi láska. Ros. = se za co. Měla by se za to u. Drsk. — v čem. U. v lásce. Br. — se koho, čeho. U. se své dcerky. Pass, svého syna, Br., svého súdu. V., takýchto panen. Tkad. Poče se jeho ustydati. Bj.

361172   Ustydnouti Svazek: 8 Strana: 0450
Ustydnouti. Láska ustydla. Břez. Font. V. 463.

361173   Ustydnouti Svazek: 10 Strana: 0466
Ustydnouti. Ustydati se čeho = báti se. Baw. Ar. v. 4525. — čím. Těmi bylinami ustydává krev (ty umrtvují). Tbz. XIII. 157.

361174   Ustydnutí Svazek: 4 Strana: 0452
Ustydnutí, n., die Erkaltung. U. vody, lásky. Kom., BR. II. 107.

361175   Ustýchati se Svazek: 4 Strana: 0452
Ustýchati se = ostýchati se, sich scheuen. — se čeho. St. skl., Alx. H. P. 1. — s inft. Zlého ducha viděti se ustýcháš. Leg.

361176   Ustýskati si kde Svazek: 7 Strana: 0983
Ustýskati si kde, vz Ustyskovati si. Jrsk.

361177   Ustyskovati si Svazek: 4 Strana: 0452
Ustyskovati si, sich ängstlich fühlen. — kde. Mor. Tč.

361178   Usubrati Svazek: 4 Strana: 0452
Usubrati = ubabrati. Na Slov.

361179   Úsud Svazek: 4 Strana: 0452
Úsud, u, m. = úsudek, das Urtheil. Jg. Ti lidé nemají žádného úsudu. Us. u Rychn Ntk., Msk. Lidem nepostihlými jsou úsudové, úrady, záměry boží. Sš I. 149. — Ú. = osud, das Schicksal, Verhängniss. Kom.

361180   Úsudek Svazek: 4 Strana: 0452
Úsudek, dku, m. = nález soudcův, das Urtheil, der Urtheilsspruch des Richters. Ú. spravedlnosti; Úsudkův (nálezův) a vý- povědí společným snešením učiněných zpět táhnouti neslušné jest. Kom. J. 663. Každý těch řediteluov před jinými třmi žalobníku odpovídej a třech úsudku konečně obykni. Arch. V. 370. Z toho tedy místa ú. konečný Pilat pronésti uložil. Sš. J. 286. Starý zá- kon předpisy a ustanoveními svými úsudek smrti vynášel nad Člověkem. Sš. II. 213. (Hý. ). Nebude možno vynésti o té věci plat- ného ú-dku. Ddk. II. 411. Ú. právní. D. Ú. o při vynésti. Us. Úsudkem lidu do vlasti volán jest. Hlas. Úsudek pronésti. Sych. Při věcech pochybných dlouho mysli na ú-dek. Pr. — Ú. Páně = soud boží, Gottes Urtheil, das Verhängniss. Podlé božího ú-dku. BR. II. 123. a. Ú. = mínění, die Meinung, das Urtheil. Dle mého ú-ku. D. Nepříjemný ú. O něčem svůj ú. vynésti, vyříci. Aby přá- telství pravý ú. nepřevrátilo. Us. Ve svém ú-ku stálým býti. Bern. Ú. vytříbený. Rk. Lékařský ú. Nz. lk. Ú. obecný a vesměs přijatý; Ten prý úsudek násečně a mimo- chodem vkládá apoštol; Tedy světec poráží křivý a lichý ú. ten; Poněvadž se na jejich (apoštolu) ú-dku přestati mohlo; Autorita hierarchie židovské podlamovala a podko- pávala tu vývoj a výjev svobodného o Pánu ú-dku. Sš. I. 16., II. 217., Sk. 88., 176., J. 124. (Hý. ) Čím značnějším a mocnějším je někdo, tím více rozcházejí se pravidelně ú-dky, jaké o něm pronášejí současníci a potomci; Ú-dku současníků jmenovitě o po- vaze některého muže sluší dáti za všech okolností přednosť před ú-dkem potomků; A jak zní tento ú. o králi Přemyslu Ota- karovi? Ddk. VI. 205., 206. (Tč. ). Ú. pak filosofů byl dvojak Sš. Sk. 205. — Ú. v lo- gice = spojení dvou ponětí, das Urtheil. Ú. jest spojení několika představ vyjádřených v jednotu svědomosti. Marek. Ú. dle starší terminologie = klad, vztahů dvou pojmů (ju- dicium), což novější terminologie nazývá soudem. Při ú-dku v tomto smyslu či soudu činí klad obou pojmů látku, vztah jich k sobě podstatu či dobu jeho. Z obou pojmů, které jsou látkou soudu, klade se jeden (S) na- před jako za podklad a slove podmět (sub- jectum), druhý (P) klade se jako k prvnímu přibylý a zove se přísudek (praedicatum). Soud proslovený slove výrok, věta, věsť (enuntiatio). Soud jest buď kategorický (roz- hodný) anebo hypothetický (podmiňovací). Soud kategorický jest klad o příslušnosti pojmu jednoho do obsahu pojmu druhého. (S jest P); soud hypothetický jest klad o závislosti kladu pojmu jednoho do ob- sahu pojmu druhého (je-li S, jest P). Po- jem, jehož kladem se podmiňuje klad pojmu druhého, slove podmínkou (hypothesis) a pojem, jehož klad podmíněn jest, nazývá se podmíněné, položka (thesis). Dle způsobu platnosti (modalitas) rozeznáváme: a) soud ze skutečnosti čili soud jisticí (judicium asserens), jímž se klade, že jest; b) soud z nutnosti (jud. apodicticum), jímž se klade, že musí býti; c) soud z možnosti (jud. pro- blematicum), jímž se klade, že může býti přísudek s podmětem spojen aneb od něho odloučen. — Dle novější terminologie jest ú. klad soudu z důvodu jeho vztahu k soudům jiným (conclusio), což starší terminologie na- zývala závěrkem. Soud, který se klade z dů- vodu vztahu svého k soudům jiným, slove závěr a tyto jiné soudy návěstí. Návěstí a závěr činí látku ú-dku, dobou jeho jest dů- slednosť t. j. nutné vyplývání závěru z kladu návěstí. Vztah podmětu S a přísudku P v závěru vyplývá návěstmi buď bezpro- středně z těchto pojmů S i P samých; anebo prostředečně ze vztahů pojmů S i P k pojmu jinému M v závěru již se naskytajícímu. Tím se dělí ú. ve dvojí: a) důsledek (consequen- tia), b) ú. ve smyslu užším. Při tomto po- sledním nazývají se pojmy S, M, P členy ú-ku (termini) a to podmět S závěru sluje členem nižším n. dolejším (t. minor), jeho přísudek P členem vyšším n. hořejším (t. ma- jor), třetí pojem M v závěru se již nevy- skytující členem středním (t. medius). Ta kový trojčlenný ú. slove syllogismus; ú. má návěsti dvě: v jedné klade se vztah členu nižšího k členu střednímu, v druhé vztah členu vyššího k témuž členu střednímu. Onano slove návěsť nižší n. dolejší (propo- sitio minor), tato pak návěsť vyšší n. hořejší (p. major). Pro krátkosť zamlčuje se někdy jedna nebo druhá návěsť a takový ú. slove zámlka (enthymema) na př: Každá hmota jest těžká, tedy jest i vzduch těžek (zde vy- puštěna návěsť: Vzduch jest hmota). Každý ú., který rozložiti lze ve dva nebo více ú-dků, nazývá se složeným. Dva neb více úsudků tím způsobem spjatých, že závěr předcházejícího jest návěstí následujícího, zove se řetězem ú-dků; článek předcházející slove nadúsudek, následující pak podúsudek Od řetězu ú-dků liší se ú. řetězový či sorites. Vz Řetěz. S. N. Cf. Jd. 39. a násl. Ú. jed- notný, násobný nebo složený; jednotlivý, zvláštní, všeobecný; vyměřený, nevyměřený; tvrdicí, zapírací; zamezovací, nekonečný; výslovný, podpovědný; odlíčený; záhadný, rozhodný n. jisticí a stanovený. Vz Mark. Log. Ú. ve smyslu užším: ú. podmiňovací n. hypothetický (je-li jedna návěsť podmi- ňovací, druhá thetická), rozlučovací, zkrá- cený, složený ú. smíšený, závadný, mylný, zpětný, odmítavý. Jd. Ú. kladný, positiv, záporný, negativ, výslovný (bezpodmínečný, kategorický), kategorisch, nutný, apodik- tisch, podmiňovací (podmínečný), hypothe- tisch, rozlučitý (rozlučovací), disjunkt, vše- obecný, allgemein, částečný, besonders, par- tikulär, jednotlivý, einzeln, singulär. Nz. Vz Úsudkový. S. N., Jd.

361181   Úsudek Svazek: 7 Strana: 0983
Úsudek. Jg. Slnosť 33. Způsoby ú-dku, vz Způsob.

361182   Úsudí Svazek: 8 Strana: 0450
Úsudí, n. = úsud. Usadím svým vládnouti. Bl. Gr. 237.

361183   Úsudkář Svazek: 7 Strana: 0983
Úsudkář, e, m., Kritikaster, Kritiken- macher, m. Rk.

361184   Úsudkářství Svazek: 7 Strana: 0983
Úsudkářství, n , Aburtheilungssucht, f. Rgl.

361185   Úsudkový Svazek: 4 Strana: 0453
Úsudkový, Urtheils-. Ú. věty: Čistota půl zdraví. Na pěkný kvítek i včela letí. — Pozn. Skromný úsudek pronáší se kondi- tionalem: Nemyslil bych. Neřekl bych. Brt. S. 3. vyd. 10.

361186   Úsudlivý Svazek: 4 Strana: 0453
Úsudlivý = soudný, urtheilsfähig. To je ú. člověk. Us. u Rychn. Ntk., Msk.

361187   Úsudník Svazek: 4 Strana: 0453
Úsudník, a, m. = souditel, der Urtheil- sprecher. Na Slov.

361188   Úsudnosť Svazek: 8 Strana: 0450
Úsudnosť, i, f. = soudnost', Urtheilskraft. Pal. (Krok 1896. 13.).

361189   Usudzovati Svazek: 4 Strana: 0453
Usudzovati = usuzovati. Na Slov. Bern.

361190   Usufruktuář Svazek: 9 Strana: 0360
Usufruktuář, e, m., z lat. = poživatel věci. Ott Říz. II. 314.

361191   Úsuch Svazek: 4 Strana: 0453
Úsuch, u, m. = uschnutí, das Verdorren. Tím sami odsoudili se k věčnému ú-chu. Sš. L. 210. (Hý. ).

361192   Usukati Svazek: 4 Strana: 0453
Usukati, spulen. Vz Usoukati.

361193   Usukovati Svazek: 4 Strana: 0453
Usukovati, vz Usoukati.

361194   Usunouti Svazek: 4 Strana: 0453
Usunouti, ul, ut, utí, usouvati = suna oddáliti, wegschieben, wegstellen, aus dem Wege räumen; se = oddáliti se, sich weg- machen. L. — koho kam odkud. Poesie usouvala mě ve světy vyšší; Vzdálenosť ho vám usune z oka na vždy. Kos. Ol. I. 192., 176.

361195   Usupaný Svazek: 10 Strana: 0467
Usupaný = udychtěný Křičela u-ná. Rais. Lep. 8.

361196   Usupěný Svazek: 4 Strana: 0453
Usupěný, ergrimmt. Šm.

361197   Usura Svazek: 4 Strana: 0453
Usura, y, f. = užitek (v obchodu). Kh.

361198   Usurpace Svazek: 4 Strana: 0453
Usurpace, e, f., z lat. = násilné uchvá- cení něčeho ku př. trůnu, die Usurpation, gesetzwidrige Besitzergreifung.

361199   Usurpator Svazek: 4 Strana: 0453
Usurpator, a, m. = uchvatitel, kdo usur- pací něčeho nabyl (ku př. trůnu), der Usur- pator, gesetzwidriger Usurpator, Thron- räuber.

361200   Usurpatorský Svazek: 7 Strana: 0983
Usurpatorský, Usurpator-. U. choutky. Šmb.

361201   Usurpovati Svazek: 4 Strana: 0453
Usurpovati = násilně něco uchvátiti, zmocniti se něčeho, usurpiren, sich einer Sache widerrechtlich bemächtigen. Rk.

361202   Úsuše Svazek: 4 Strana: 0453
Úsuše, ves. Arch. IV. 35., 147. (Šd. ).

361203   Úsušek Svazek: 7 Strana: 0983
Úsušek, šku, m. = něco usušeného. Šd.

361204   Usušení Svazek: 4 Strana: 0453
Usušení, n., die Trocknung, Dörrung.

361205   Usušený Svazek: 4 Strana: 0453
Usušený; -en, a, o, getrocknet, gedörrt. — kde: na vzduchu, lutttrocken, Šp., v peci.

361206   Usuší Svazek: 7 Strana: 0983
Usuší, n. = louky u Mojného, sam. u Radnic a j. BPk.

361207   Usušiti Svazek: 4 Strana: 0453
Usušiti, il, en, ení; usoušeti, usušovati, trocknen, dörren, auf-, abtrocknen, abdör- ren. — co kde: prádlo na slunci; ovoce v sušárně. — co čím: vzduchem, horkem. — co komu, Jemanden einen Hieb versetzen. Mor. Kčr., Mtl. Takovú ti u-ším = vlepím. Brt.

361208   Usušiti koho Svazek: 10 Strana: 0467
Usušiti koho. Čarami jí udělala a ji u-la. 1571. Čes. 1. XII. 26.

361209   Usušovací Svazek: 4 Strana: 0453
Usušovací stroj, die Trockenmaschine. Techn.

361210   Usutí Svazek: 4 Strana: 0453
Usutí, n., die Abschüttung.

361211   Usutý Svazek: 4 Strana: 0453
Usutý; -ut, a, o, abgeschüttet.

361212   Úsuvka Svazek: 4 Strana: 0453
Úsuvka, y, f., die Einschaltung. Šm.

361213   Úsuvka Svazek: 7 Strana: 0983
Úsuvka. Niť cestopisu ú-kami přetrho- vati. Koll. III.

361214   Usuzovaní Svazek: 4 Strana: 0453
Usuzovaní, n., die Urtheilung. Jg.

361215   Usuzovati Svazek: 4 Strana: 0453
Usuzovati, vz Usouditi.

361216   Usužovati Svazek: 4 Strana: 0453
Usužovati, vz Usoužiti.

361217   Usvacený Svazek: 4 Strana: 0453
Usvacený; -en, a, o = usvěcený, gehei- ligt. U. miesto. BO.

361218   Usvadlosť Svazek: 4 Strana: 0453
Usvadlosť, i, f., welker Zustand. U. těla. Us.

361219   Usvadlý Svazek: 4 Strana: 0453
Usvadlý, welk, dürr, abgewelkt. U. kvě- tina, strom.

361220   Usvadlý Svazek: 9 Strana: 0360
Usvadlý. U. pole. Konáč. Vlč. Lit. I. 346.

361221   Usvadlý Svazek: 10 Strana: 0467
Usvadlý, aridus. U. miesta. Pat. Zim. 20b 5,

361222   Usvadnouti Svazek: 4 Strana: 0453
Usvadnouti, usvadnu (zastr. usvědu, vz Usvěděti), dnul a dl, utí, welken, abwelken, abdorren, von Gram verzehrt werden. — abs. Usvadl květ můj. Us. Silným u. kážeš. BO. Jejich sláva usvadla. Raj. — proč. Čemus raně rozkvetla, rozkvetavši pomrzla, pomrzavši usvědla, usvěděvši opadla? Rkk. 58. — čím (proč): hořem, St. skl., Hr. rk. 297., 423., horkem, Hus III. 16., hladem, BO., žízní, Ryt. křest., žalostí pro vlasť, Us., bídnou služebností. Jel. Usvadla zá- rmutkem tvář má. Br. — kde. Bohatý na svých cestách usvadne. Lom.

361223   Usvadnouti Svazek: 8 Strana: 0450
Usvadnouti v Rkk. Cf. Gb. Ruk. 526., Seyk. Ruk. 108. nn., Mus. 1896. 229., 372., List. fil. 1896. 294., 295.

361224   Usvadnutí Svazek: 4 Strana: 0453
Usvadnutí, n., das Ab-, Verwelken.

361225   Usvadnutý Svazek: 4 Strana: 0453
Usvadnutý; -ut, a, o, šp. m.: usvadlý.

361226   Usvalina Svazek: 4 Strana: 0453
Usvalina, y, f. = uspadlina. Mor. Tč.

361227   Usvaliti Svazek: 4 Strana: 0453
Usvaliti, il, en, ení, usvalovati. — co kam, wohin wälzen, schieben. Na Mor. Tč.

361228   Usvatiti Svazek: 4 Strana: 0453
Usvatiti, vz Usvětiti.

361229   Usvátostniti Svazek: 4 Strana: 0453
Usvátostniti, il, ěn, ění, heiligen. Šd. exc.

361230   Usvázati Svazek: 4 Strana: 0453
Usvázati, usvazovati, zusammenbinden. — se čeho jak: do snopů, genugsam binden. Na Ostrav. Tč.

361231   Usvážeti Svazek: 4 Strana: 0454
Usvážeti, el, en, ení, einheimsen, heim- führen. — co kam: obilí do stodol. Mor. Tč.

361232   Usvěcenec Svazek: 7 Strana: 0983
Usvěcenec, nce, m., der Geweihte. Hnoj. 230.

361233   Usvěcený Svazek: 4 Strana: 0454
Usvěcený; -en, a, o, geheiligt. — komu: Bohu. BO.

361234   Usvědčení Svazek: 4 Strana: 0454
Usvědčení, n., die Uiberführung, Bezeu- gung. Právní u. Ddk. III. 181.

361235   Usvědčený Svazek: 4 Strana: 0454
Usvědčený; -ven, a, o, bezeugt, über- führt, überwiesen. U. zrádce. Ddk. II. 406. — z čeho. Obžalovaný byl z nepravdy u-čen. Dch. Vratislav nad to byl usvědčen ze zlosynného útoku na biskupa Jindřicha r. 1145.; Výsledkem toho jest, že obžalo- vaný, byl-li z činu u-čen, musí věc navrá- titi. Ddk. III. 160., IV. 226. (Tč. ). — čeho. Usvědčeni-li jsme bludu. Kos. Ol. I. 20. — v čem. Kdoby v tom u-čen byl. Pal. Dj. V. 2. 184. — čím čeho. Byl-li svědectvím celé obce u-čen křivého udání, má býti kamenován. Ddk. IV. 225. Sok u-čen svě- dectvím obecného forum. Pal. d. Dj. I. 2. 235.

361236   Usvědčilý Svazek: 4 Strana: 0454
Usvědčilý = usvědčený. — kde. Muž u. u celého národu židovského. Sš. Sk. 120., 125. (Hý. ).

361237   Usvědčiti Svazek: 4 Strana: 0454
Usvědčiti, il, en, ení; usvědčovati = do- svědčiti, svědectvím dokázati, svědomím, svědky ujistiti, beurtheilen, bezeugen, überzeugen. Jg. — koho. V. — co na koho. A to na ně usvědčili lidé. Dal. Kdož by to naň usvědčil. Kn. drn. 114., Dal. 113., Pal. Dj. V. 1. 409. — Ottersd. — kdy na koho. A v tom roce bylo-liby naň shledáno a usvěd- čeno, že jest on tu ceduli sám spisoval. Zř. F. 1. T. XXIX. — koho co čím: svědky. Ms. pr. pr., dobrým svědomím. Žižk. řád. — koho v čem. Kdyby kdo v tom usvědčen byl. Us., J. tr. A byl-liby v proviněních svých usvědčen. Skl. II. 83. Pakli by kdo kterého člověka v tom u-čil. Kn. drn. 114. Kanovníky pohnán a v poslušenství usvěd- čen. Ddk. II. 242. A přijda on usvědčí svět ve hříchu. Sš. J. 249. — Bart. I. 12., 25. — z čeho: z bludu. Dch. — jak. Kteříž by potom čeho takového se dopustili a zřejmě byli usvědčeni. CJB. 277. — koho čeho. A kdož toho usvědčen bude svědky; Toho je může u. Ms. Pr. Toho jej musí u. Pr. měst. 244.

361238   Usvědčivý Svazek: 4 Strana: 0454
Usvědčivý, überzeugend. Us. Dch.

361239   Usvědčovatel Svazek: 7 Strana: 0983
Usvědčovatel, e, m. U. proti někomu. 16. stol, Mus. 1891. 235.

361240   Usvěděti Svazek: 4 Strana: 0454
Usvěděti, usvědnouti = usvadnouti.

361241   Usvědnouti Svazek: 4 Strana: 0454
Usvědnouti, vz Usvadnouti.

361242   Usvědomělý Svazek: 4 Strana: 0454
Usvědomělý; -ěn, a, o = uvědomělý. Květy 1843.

361243   Usvědomění Svazek: 8 Strana: 0579
Usvědomění něčeho. Hans. Neb. 4.

361244   Usvěřiti Svazek: 4 Strana: 0454
Usvěřiti, il, en, ení; usvěřovati = svě- řiti, anvertrauen. — co komu. Kamar.

361245   Úsvět Svazek: 4 Strana: 0454
Úsvět, vz Úsvit.

361246   Usvětiti Svazek: 4 Strana: 0454
Usvětiti, usvěť, il, cen, cení (na Slov. těn, ění), usvěcovati = svatým učiniti, hei- ligen, heilig machen. — čím. Obyčej časem dlouhým usvěcený. Jg. Ten den jsme u-li radovánkami. Us. Tč. Tvé tělo jest mo- cným slovem usvaceno. 13. stol. Mus. 1882. 120. — co: svátek, Štelc., Lom. U. svůj stan. Ž. wit. 45. 5. — co kde: v písni. Puch.

361247   Usvětliti Svazek: 4 Strana: 0454
Usvětliti, il, en, ení, hell machen; se, hell werden. Až se ráno u-tlí. Us. na Ostrav, Tč.

361248   Usvetnouti Svazek: 4 Strana: 0454
Usvetnouti = usvitnouti, zastr. Bieše s ním prve než usvetlo. Bj. — kdy. Když pátého dne usvetlo; Umře dřieve, než zaj- třejší den usvetne. BO.

361249   Usvetnutí Svazek: 4 Strana: 0454
Usvetnutí, n., die Dämmerung, zastar. V prvém u. vstav, šel k rokli lvové. BO.

361250   Usvidrovati na Svazek: 4 Strana: 0454
Usvidrovati na jedno oko, etwas schie- len. Na Ostrav. Tč.

361251   Usvíjeti se Svazek: 4 Strana: 0454
Usvíjeti se, sich winden. — se jak. Usvíjal se až k zemi, tak mu prutem vy- šíbal. Na Ostrav. Tč. — se od čeho. Listy se až usvíjaly od mrazu. Mor. Tč.

361252   Usviněný Svazek: 4 Strana: 0454
Usviněný; -en, a, o, beschmutzt.

361253   Usviniti Svazek: 4 Strana: 0454
Usviniti, il, ěn, ění = pošpiniti, beschmut- zen. — co, se čím: papír inkoustem. — se od čeho. Us. Tč.

361254   Usviňkati Svazek: 4 Strana: 0454
Usviňkati = usviniti. — co čím: papír inkoustem, beklecksen. Na Ostrav. Tč.

361255   Usvírati koho kam Svazek: 4 Strana: 0454
Usvírati koho kam, nach und nach ein- sperren. Vz Usevříti.

361256   Úsvit Svazek: 7 Strana: 0983
Úsvit. Mkl. Etym. 332. b. Na ú-tu 6. sto- letí, Šf. Strž. II. 17, nového věku. Mus. Ráno v úsvit stalo se veliké povětří. Let. 463.

361257   Úsvit, usvít, úsvět Svazek: 4 Strana: 0454
Úsvit, usvít, úsvět, u, m., úsvita, úsvěta, y, f. = svitání, rozednívání, die Morgen- dämmerung. V MV. nepravá glossa. Pa. Do úsvieta leže. Rkk. Na usvítě, na úsvitě, im Morgengrauen. Ž. wit. 118. 148., Dch., Šd., Ž. brn., BO.; na Slov.: na zorách. S úsvitou = na úsvitě. D. Král vstal na prvém úsvitě. BO. Z večera jablunku sadila, na úsvitě se jí ujala. Sš. P. 437. Na úsvitě poslal Bře- tislav k řečenému županu. Ddk. II. 327. Ráno před úsvitem vpadl Žižka do Vožice. Pal. Dj. III. 1. 353. Ranní ú. Tyl. Potom na úsvitě šla Anička z domu. NB. Tč. 248. Ú. nové doby, Anbruch einer neuen Zeit. Us. Dch. Bubnování k úsvitě. Bur. Vz Úsvitka. Usvítati se, usvitnouti, dämmern, tagen.
Už se u-tá (svítá). Us. Tč. Vz Usvetnouti.
Usvítiti, il, cen, ení, anzünden, erleuch-
ten. — co. Usviť ščípu, už je tma. Jedna
svíčka neusvítí celou jizbu. Na Bezk. Tč.

361258   Usvítánie Svazek: 10 Strana: 0467
Usvítánie, diluculum. Na u. Pat. Zim. 7a. 6.

361259   Úsvitka Svazek: 4 Strana: 0454
Úsvitka, y, f., die Tagwache, fr. réveille. Dch., S N. XI. 256. Troubení, bubnování k ú-ce. Čsk. Vz Úsvit, Úsvitný, Čepobití.

361260   Usvitnouti Svazek: 4 Strana: 0454
Usvitnouti, vz Usvítati.

361261   Úsvitný Svazek: 4 Strana: 0454
Úsvitný, morgendämmernd. U. hudba, Tagreveille, f. Dch. Vz Úsvitka.

361262   Úsvitný Svazek: 8 Strana: 0450
Úsvitný. Ú. mše = jitřní. Wtr. Živ. c. II. 946.

361263   Usvlakovati Svazek: 4 Strana: 0454
Usvlakovati, mit Leisten verbinden. — co. Mor. Tč. Usvojiti, il, en, ení, usvojovati, völlig sich eigen machen. — si co. Us. Tč.

361264   Usvoliti Svazek: 4 Strana: 0454
Usvoliti, il, en, ení, usvolovati, zustim- men. — se k čemu, sich herbeilassen. Na Mor. Tč.

361265   Usvornitel Svazek: 7 Strana: 0983
Usvornitel, e, m , Versöhner, m. Koll. Hlas. 166.

361266   Usvorniti Svazek: 4 Strana: 0454
Usvorniti, il, ěn, ění = usmířiti, zur Ein- tracht bringen. — koho. Sych.

361267   Usvorniti Svazek: 7 Strana: 0983
Usvorniti. Koll. IV. 318.

361268   Usvorovati Svazek: 4 Strana: 0454
Usvorovati = do svory dáti. — koho: koně, krávy. Na Ostrav. Tč.

361269   Usvrbovati Svazek: 4 Strana: 0454
Usvrbovati, etwas jucken. — koho. Koza tě usvrbuje, chceš bejt bit? Us. Tč.

361270   -úsy Svazek: 8 Strana: 0450
-úsy příp.: Křivoúsy, Podeúsy atd. Vz Cern. Př. 35.

361271   Usýchati Svazek: 4 Strana: 0454
Usýchati, vz Uschnouti.

361272   Usychraviti Svazek: 4 Strana: 0454
Usychraviti, il, en, ení, usychravovati, nasskalt machen. — se. U-vil se čas, už je podzim. Mor. Tč.

361273   Usykovati Svazek: 4 Strana: 0454
Usykovati, vz Sykati, zischen. — proč. U-val bolestí. Us. Sd. Cf. Usysati.

361274   Usýnati Svazek: 7 Strana: 0983
Usýnati, usýpati, vz Usnouti (i dod.).

361275   Usyněnec Svazek: 4 Strana: 0454
Usyněnec, nce, m., der Adoptirte. Po- svěcení, smířeni s Bohem, odpuštění hříchů a zámluva věčné spásy se ovšem u-ncům dává. Sš. II. 81.

361276   Usynění Svazek: 4 Strana: 0454
Usynění, n. = zvolení za syna, přisvo- jenství, die Adoption. Sš. I. 88. Pán pro- hlídá k u. jejich; Milosť u. božího; Aby- chom u. obdrželi, u. se přiúčastnil. Sš. J. 257., Sk. 131., II. 45. (Hý. ).

361277   Usynění Svazek: 7 Strana: 0983
Usynění, n., vz Usyniti. Sš. II. 81.

361278   Usyniti Svazek: 4 Strana: 0455
Usyniti, il, ěn, ění, usyňovati = synem učiniti, als Sohn annehmen, adoptiren. Ano Bůh nás usynil či syny svými učinil. Sš. II; 81. — koho v kom. Ti pohané, díme, v Bohu usyněni byli. Sš. J. 20. — kdy. Jestliže židé usyněni byli po svém od zá- kona vyproštění. Sš. II. 45. — čím. Ale ti (světci starozákonní) věrou usyněni byvše patřili více do nového než do starého zá- kona. Sš. II 45. (Hý. ).

361279   Usynovniti Svazek: 4 Strana: 0455
Usynovniti, il, ěn, ění = usyniti. Sš. II. 107.

361280   Úsyp Svazek: 4 Strana: 0455
Úsyp, u, m. = násyp, aufgeworfener Hau- fen. L.

361281   Úsyp Svazek: 10 Strana: 0467
Úsyp sněhový se utrhl a řítil se dolů. Zvon IV. 548. Sr. Lavina.

361282   Usypati Svazek: 4 Strana: 0455
Usypati, usypám a usypu, al, án, ání; usýpati; usypovati, usýpávati = sypaje od- níti, ab-, wegschütten; usouti, aufschütten. — komu čeho odkud. Usypal mu krup z hrnce (ne všecky, jen částku). Us. Usypal ovsa z měcha. Mor. Tč. — co: kopec, hro- madu (usouti, nasypati). Bern. — komu zač. Ctib. — koho (zasypati). Skála ho usypala. Us.

361283   Usýpati Svazek: 4 Strana: 0455
Usýpati, vz Usnouti, Usypati.

361284   Usýpati Svazek: 10 Strana: 0467
Usýpati (= usínati). Starý tento tvar jest nám už neznámý. Věst. IX. 36. — U. co. U. brně = oblékati brně (které jsou z drob- ných kroužků kovových a které se musily na tělo takřka sypati). Pel. XXVI.

361285   Usýpavka Svazek: 10 Strana: 0464
Usýpavka, y, f. = usýpavá žena. Koll. Sl. dc. 54.

361286   Úsypek Svazek: 4 Strana: 0455
Úsypek, pku, m. = usypání, das Ab- schütten, der Abschutt. Šd.

361287   Úsypka Svazek: 4 Strana: 0455
Úsypka, y, f. = co se odsypalo, usypalo, der Abschutt. Šd.

361288   Usyřeniti Svazek: 4 Strana: 0455
Usyřeniti, il, ěn, ění = v sýr obrátiti, syřiti, laben, käsen. Na Slov. Šd.

361289   Usyřiti Svazek: 4 Strana: 0455
Usyřiti, il, en, ení, usyřovati, käsen, la- ben. Vz Syřiti, Usyřeniti. — se, käsig, labig werden. Smetana se usyřila. Us. Tč.

361290   Usysati Svazek: 4 Strana: 0455
Usysati = zdychati bolestí siplavým hla- sem, zischelnd seufzen. — čím: bolestí. — od čeho: od bolesti. — po kom, nach Jemanden. Na Ostrav. Tč.

361291   Usytiti Svazek: 4 Strana: 0455
Usytiti, il, cen, ení, usycovati, sättigen, befriedigen. — koho čím. Tím ho neusytí. Us. Tč., Šd.

361292   -úš Svazek: 7 Strana: 0983
-úš, přípona: Mikúš, Ondrúš. Mor. Brt. D. 146.

361293   -uš Svazek: 10 Strana: 0467
-uš příp.: Liduš, Bětuš, Baruš. Dšk. Km. 50.

361294   Uša Svazek: 4 Strana: 0455
Uša, dle Bača, osob. jm. Pal. Rdh. 1. 127.

361295   -uša Svazek: 7 Strana: 0983
-uša, přípona: Veruša (Veruna), Babuša (Barbora), maluša, paluša, dvoruša (jména krav), lapuša (věc daremná). Mor. Brt. D. 146.

361296   -uša Svazek: 8 Strana: 0450
-uša příp. os. jm.: Holuša, Kbrl. Dmžl. 14.

361297   -uša Svazek: 9 Strana: 0360
-uša: babuša, Veruša. Lor. 36.

361298   1. Ušacovati Svazek: 4 Strana: 0455
1. Ušacovati = odšacovati, odhádati, vy- ceniti, abschätzen. Bern.

361299   2. Ušacovati Svazek: 4 Strana: 0455
2. Ušacovati, vz Ušatiti.

361300   Ušáč Svazek: 4 Strana: 0455
Ušáč, e, m. = ušák, der Langohr. D. — U. = ušatý hrnec, ušák, der Henkeltopf. — U. = houba, ušička, kotrč, úško, ucháč, peziza auricula, der Ohrenschwamm, die Stockmorchel. D.

361301   Ušáč Svazek: 10 Strana: 0467
Ušáč, e, m. = zajíc (ušák). Dšk. Km. 49.

361302   Ušáček Svazek: 4 Strana: 0455
Ušáček, čku, m. = malý ušák, Milch- töpflein, n. Dch. — U. = malý nebozez. U Pra- víkova. Dšk.

361303   Ušačka Svazek: 4 Strana: 0455
Ušačka, y, f. = ušatá slepice. V Polic. Kšá.

361304   Ušachtovati Svazek: 4 Strana: 0455
Ušachtovati = do šachty dáti. — co: mrtvoly. Na Mor. Tč. — U. = košerovati. — koho: slepici. U Uher. Hradiště. Tč.

361305   1. Ušák Svazek: 4 Strana: 0455
1. Ušák, a, m. = dlouhé uši mající, zajíc, osel, der Langohr; škvor, jenž do uší łeze, der Ohrwurm. Jg. — U. nadávka. Ty u-ku! Us.

361306   2. Ušák Svazek: 4 Strana: 0455
2. Ušák, u, m. = hrnec, džbán ucha ma- jící, ušáč, ucháč, puclák, kraják, na Mor. láka, der Henkeltopf, Milehasch. Us. Jg., Vrů., Lšk. — U. = ušatý pluh. Vaň. Hosp. 52. — U. = košík na prádlo s dvěma uchama, der Wäschekorb. Us.

361307   3. Ušák Svazek: 4 Strana: 0455
3. Ušák, a, m., osob. jm. U. Václ. Tk. V. 203., Arch. I. 520.

361308   1. Ušák Svazek: 7 Strana: 0983
1. Ušák = výr. Šír. Pt.

361309   2. Ušák Svazek: 7 Strana: 0983
2. Ušák = dva hrnce spojené s jedným veľkým uchom, v nichž sa v čas polných prác do poľa pokrmy vynášajú. Slov. Rr. Sb. — U. = ušaté dláto, Meisselbohrer, m. Hř.

361310   Ušák Svazek: 8 Strana: 0450
Ušák, u, m., eso žaludské. Us. Čern. Př. 77.

361311   Ušák Svazek: 9 Strana: 0360
Ušák, u, m. Kládu voru ušákem vyušiti = u hlavy napříč provrtati. Vz Hlava klády. Us. Čes. 1. VII 20. — U. = druh nebozezu, kterým se kláda voru provrtává. Ib.

361312   Ušákati Svazek: 7 Strana: 0983
Ušákati = pospíchati, eilen. U Úboče. Rgl.

361313   Ušál Svazek: 9 Strana: 0360
Ušál, a, m. = uchál, ušák. Mus. ol. 1898. 119.

361314   Ušáliti Svazek: 4 Strana: 0455
Ušáliti, il, en, ení, blenden, täuschen, betrügen. — koho čím. Us. Tč.

361315   Ušamítati Svazek: 4 Strana: 0455
Ušamítati = šamítáním něco získati. Na Ostrav. Tč. Vz Ušamotati.

361316   Ušámnouti koho Svazek: 7 Strana: 0983
Ušámnouti koho = šlápnouti na nohu. U K. Hrad. Kšť.

361317   Ušamotati Svazek: 4 Strana: 0455
Ušamotati, ušamítati, gehörig wedeln. — se čím: snopy, vom Werfen der Garben ermüden. Us. Na Ostrav. Tč.

361318   Ušan Svazek: 4 Strana: 0455
Ušan, a, m., ssavec z letounů netopýro- vitých, plecotus. U. myšový, p. auritus, rohatý, cornutus, širokouchý, barbastellus, krátkopažný, brevimanus, americký, Maugei, tymorský, tymoriensis, závojný, velatus. Ssav. 173.

361319   Ušaňa Svazek: 8 Strana: 0450
Ušaňa, ě, f. = svině. V šviháčině. Brt. D. II. 520.

361320   Ušanovati Svazek: 4 Strana: 0455
Ušanovati = ušetřiti, verschonen, šp. z něm. — koho v čem. Ani matky v tom neušanoval. V.

361321   Ušantati Svazek: 4 Strana: 0455
Ušantati = špatnou, šantavou chůzí po- kaziti, rozbiti, abwetzen. — co: kalhoty. — se kudy: po městě, herumlungern. Na Ostrav. Tč.

361322   Ušantročiti Svazek: 4 Strana: 0455
Ušantročiti, il, en, ení. — si co, durch Betrügereien erwerben. — koho v čem, betrügen. Us. Tč.

361323   Ušarlatiti Svazek: 4 Strana: 0455
Ušarlatiti, il, cen, ení. Vz Šarlatiti. L.

361324   Ušarpati Svazek: 4 Strana: 0455
Ušarpati, abzupfen, abreissen, zerren, zupfen. — co kde komu: ovoce v zahradě. Na Ostrav. Tč. — koho zač: za šaty, zup- fen. Ib. Tč. — se = utrmáceti se (přílišným namáháním), sich abrackern. — se čím. Na Mor., ve Slez. Tč., Klš.

361325   Ušarvátiti se Svazek: 4 Strana: 0455
Ušarvátiti se, sich satt lärmen, zanken. Mor. Tč.

361326   Ušastati Svazek: 4 Strana: 0455
Ušastati, schlagen. — koho čím. Na Ostrav. Té. — se čeho kam. Ušastal se písku na stěnu, někomu do očí. Ib. Tč.

361327   Ušaškovati se kde Svazek: 4 Strana: 0455
Ušaškovati se kde = šaška dělati, Spass treiben. Mor. Tč.

361328   Ušatati se Svazek: 4 Strana: 0455
Ušatati se, ušetati se = uchoditi se, una- viti se, sich ermüden. Us. Ltk. Také na Mor. Tč.

361329   Ušatec Svazek: 4 Strana: 0455
Ušatec, tce, m., panteos (homo monstro- sus), zastr. Rozk.

361330   Ušatec Svazek: 7 Strana: 0983
Ušatec = kdo má veliké uši. Hvlč. I.32.

361331   Ušatek Svazek: 4 Strana: 0455
Ušatek, tku, m. = ušatá nádoba, ein Ge- schirr mit Henkeln.

361332   Ušatěti Svazek: 4 Strana: 0455
Ušatěti, ěl, ění = dostávati veliké uši, langohrig werden. Ros.

361333   Ušatice Svazek: 4 Strana: 0455
Ušatice, e, f., hedyotis, der Ohrling. U. bílá, h. auricularia, rostl. Rstp. 815.

361334   Ušaticovitý Svazek: 4 Strana: 0455
Ušaticovitý. U. rostliny, hodyotidae: klanochlop, široúst, odhalenec, tulalod, ha- dovka, zubeň, ušatice, chaja. Rstp. 812., 791.

361335   Ušatiti Svazek: 4 Strana: 0455
Ušatiti, il, cen, ení, ušacovati, bekleiden. — se zač. Za ty peníze se už u-tíš. Us. Tč.

361336   1. Ušatka Svazek: 4 Strana: 0455
1. Ušatka, y, f., plž. U. antillská, auri- cula Iudae. Vz Frč. 249.

361337   2. Ušatka Svazek: 4 Strana: 0455
2. Ušatka, y, f., isophyllum. Rostl. I. 258. b.

361338   1. Ušatka Svazek: 7 Strana: 0983
1. Ušatka. Cf. Ott. II. 1053., Brm. IV. 2. 241., 647.

361339   3 Ušatka Svazek: 7 Strana: 0983
3 Ušatka = křídlice, Flügelschraube. Vz Křídlice.

361340   Ušatka Svazek: 10 Strana: 0467
Ušatka, y, f. = pila s listem na koncích oky n. uchy opatřená. Vz Ott. XIX. 735.

361341   Ušátko Svazek: 4 Strana: 0455
Ušátko, a, n. = okrouhlý nebozízek, který není kroucený, vrťátko, der Hohlbohrer.

361342   Ušátko Svazek: 8 Strana: 0450
Ušátko = duté dláto, ouško, Gutsche, f. Sterz. I. 1162.

361343   Ušatnice Svazek: 4 Strana: 0455
Ušatnice, e, f., hedyotis. Rostl. I. 256. b.

361344   Ušatřiti Svazek: 4 Strana: 0455
Ušatřiti = ušetřiti. U Opavy. Klš.

361345   1. Ušatý Svazek: 4 Strana: 0455
1. Ušatý = uši, zvl. veliké uši mající, geöhrt, grossohrig, langohrig. U. pes, V., osel, Kom., zajíc. MV. U. matka, okřídlená, die Flügelmutter. Šp. U. člověk. Us. — U. svědek, který věc stalou slyšel, ale sám neviděl, aneb který, o čem svědčí, sám slyšel, der Ohrenzeuge. V. Jeden svědek očitý jest lepší, jistší nežli ušatých deset. Pr. měst., Vš. Jir. 254. — U. = uchatý, ucha n. držadla mající, Henkel-, U.. hrnec, koš, Sych., dláto, das Rundeisen. Techn. — U. hrozen, víno. V z KP. V. 155., Víno. — Vz. Ušitý.

361346   2. Ušatý Svazek: 4 Strana: 0456
2. Ušatý, ého, m. osob. jm. U. Jíra. Tk. IV. 649.

361347   Ušatý Svazek: 10 Strana: 0467
Ušatý. U. kaleska (kočár). Zvon III. 323.

361348   Úšava Svazek: 4 Strana: 0456
Úšava, y, f.. Uschau, ves u Tachova. PL. Vz S. N.

361349   Uščabiť Svazek: 7 Strana: 0983
Uščabiť = uštípnouti. Mor. Brt. D. 272.

361350   Uščákati Svazek: 4 Strana: 0456
Uščákati, uscákati, bespritzen. — koho čím: vodou. U Uh. Hrad. Tč.

361351   Úšče Svazek: 4 Strana: 0456
Úšče (Uščí, Ú štec). Aleš z Dubé seděním na Úšči. Arch. III. 240.

361352   Uščebený Svazek: 4 Strana: 0456
Uščebený = porouchaný, děravý, ulo- mený, schadhaft, löcherig, abgebrochen, U. hrnec. Na mor. Valaš. Vck.

361353   Uščebetati, uščebotati se s kým Svazek: 4 Strana: 0456
Uščebetati, uščebotati se s kým, sich ausplauschen. Mor. Tč.

361354   Uščekati se Svazek: 4 Strana: 0456
Uščekati se = uštěkati se, sich ausbellen, genugsam bellen. — na koho. Až se na nás u-ká, přestane. Mor. tč.

361355   Uščeknút Svazek: 8 Strana: 0450
Uščeknút = uščignúť. Vz Uščikati. U. haluz. Vých. Mor. Brt. D. II. 408.

361356   Uščekovati Svazek: 4 Strana: 0456
Uščekovati = uštěkovati, jede Weile auf- bellen. — kdy. Pes ve spaní uščekuje, snad se mu sní o čem. Na Ostrav. Tč.

361357   Úščep Svazek: 7 Strana: 0983
Úščep, úštěp, u, m., vorus, zastr. Rozk.

361358   Uščepovati Svazek: 4 Strana: 0456
Uščepovati = uštěpovati, pfropfen. — cor stromky. Na Ostrav. Tč.

361359   Uščeračně Svazek: 7 Strana: 0983
Uščeračně. Cf. Ščířiti se. Mor. Šd.

361360   Uščibřit Svazek: 7 Strana: 0983
Uščibřit = ulomiti. U-bři tam kúsek sýra. Mor. Brt. D. 272.

361361   Uščice Svazek: 7 Strana: 0983
Uščice = uštice, e, f., cyphus, potera, zastr. Bhm.

361362   Uščignút Svazek: 7 Strana: 0983
Uščignút = uščiknouti. Slez. Šd.

361363   Uščigutati se Svazek: 4 Strana: 0456
Uščigutati se, uščikati se, rülpsen. Na Ostrav. Tč.

361364   Uščikati Svazek: 4 Strana: 0456
Uščikati, uščiknouti, knul a kl, ut, utí = ulomiti, abknicken. — co odkud: listy z kloubu. Na Ostrav. Tč.

361365   Uščipati Svazek: 4 Strana: 0456
Uščipati = uštípati, alles spalten. — co, čeho: dřeva. Us. na Ostrav. Tč.

361366   Uščípati koho jak: do Svazek: 10 Strana: 0467
Uščípati koho jak: do smrti. Chč. S. II. 166b.

361367   Uščípiti Svazek: 4 Strana: 0456
Uščípiti, il, en, ení, uščipovati, abspalten, abzwicken. — co odkud: ščípu ze dřeva. Na Ostrav. Tč. — koho čím kam, kde: prsty v nos, na noze, ein wenig zwicken. Ib.

361368   Uščiřiti Svazek: 4 Strana: 0456
Uščiřiti, il, en, ení. — se na koho, nad čím, gehörig lachen. Na Ostrav. Tč.

361369   Uščuhraný, uščuraný Svazek: 10 Strana: 0675
Uščuhraný, uščuraný. U. peří hus = ucourané, ulámané. — U. chléb = okoralý. Brt. Sl.

361370   Uščukati se Svazek: 4 Strana: 0456
Uščukati se, sich satt schluchzen, genug rülpsen. Na Ostrav. Tč.

361371   Uščuraný Svazek: 8 Strana: 0450
Uščuraný = okoralý. U. chléb. Brt. D. II. 408.

361372   Ušdžikati Svazek: 4 Strana: 0456
Ušdžikati, aufschluchzen. Na Ostrav. Tč.

361373   -uše Svazek: 4 Strana: 0456
-uše, přípona jmen podstatných: černuše (černá kráva), Libuše, švekruše. D, hejduše. Mkl. B. 345. Cf. -es, Bž. 235.

361374   -uše Svazek: 7 Strana: 0983
-uše. Cf. Gb. Ml. I. 63

361375   Ušebetati se s kým o čem Svazek: 4 Strana: 0456
Ušebetati se s kým o čem = uštěbe- tati se, sich satt plauschen. Mor. Tč.

361376   -úšek Svazek: 7 Strana: 0984
-úšek, přípona: hrnúšek. Brt. D. 149.

361377   Ušelestiti se Svazek: 4 Strana: 0456
Ušelestiti se, genug lispeln, rauschen. — kde. Dnes v lese dost se u-lo. U Uh. Hra- diště. Tč.

361378   Ušelmiti Svazek: 4 Strana: 0456
Ušelmiti, il, en, ení, ušelmovati, ver- schelmen. D. — se kde s kým, genugsam schelmen, Dummheiten treiben. Na Ostrav. Tč.

361379   Ušemrati Svazek: 4 Strana: 0456
Ušemrati, genugsam lispeln. Vz Šemrati. — se na koho, genugsam murren. Na Ostrav. Tč.

361380   Ušeň Svazek: 4 Strana: 0456
Ušeň, šně, f., plž. U. obecná, haliotis tuberculata. Vz Frč. 233.

361381   Ušeň Svazek: 7 Strana: 0984
Ušeň. Cf. Brm. IV. 2. 294.

361382   Ušeň Svazek: 10 Strana: 0467
Ušeň, onos. Rozk. P. 391.

361383   Úšení Svazek: 4 Strana: 0456
Úšení, n. = díry v pltech n. ve vořích, die Ohren, das Geöhr. Us.

361384   Ušení Svazek: 7 Strana: 0984
Ušení. Cf. Houžení, Oušení (dod.).

361385   Ušenko Svazek: 4 Strana: 0456
Ušenko, a, n. = úško, das Öhrchen Ma- minko, bolí u. Na Mor. a ve Slez. Šd.

361386   Ušeptati se s kým kde: ve Svazek: 4 Strana: 0456
Ušeptati se s kým kde: ve škole, ge- nugsam schwätzen.

361387   Ušerediti Svazek: 4 Strana: 0456
Ušerediti, il, ěn, ění = šeredým učiniti, garstig machen. — koho. V. — se od koho (kým). Kdo s šeredým obchodí, od něho se ušeredí. Na Ostrav. Tč.

361388   Ušermovati se jak: do Svazek: 4 Strana: 0456
Ušermovati se jak: do syta, genugsam fechten. — s kým oč. Us. Tč.

361389   Ušet Svazek: 4 Strana: 0456
Ušet, uštu, uštík, u, uštíček, čku, m. cíp, roh, der Zipfel. Ušty šátku. Us. — Ušty = lupeny, z nichž okvětí srostlolupené se skládá Rostl. U. = každá částka hlubším stříhnutím n. seknutím udělaná; slova toho potřebujeme k poznamenání částek kalicho- vých a koruny srostlolupenných. Rst. 105., 511. Cf. S. N.

361390   Ušetati se Svazek: 4 Strana: 0456
Ušetati se = ušatati se.

361391   Ušetnatý Svazek: 4 Strana: 0456
Ušetnatý = ústy mající, laciniatus. Rostl.

361392   Ušetřeně Svazek: 4 Strana: 0456
Ušetřeně = šetrně, schonend. V.

361393   Ušetřené Svazek: 7 Strana: 0984
Ušetřené. Velmi neušetřené to za hřbet kladete. Wtr. Obr. 12.

361394   Ušetření Svazek: 4 Strana: 0456
Ušetření, n., die Schonung. Pro u. dů- stojnosti královské něco propustiti. V. Pro povinné u. něčím prodlévati. Apol. Bez u. osoby. Sněm. 1615. U. a zachování sprave- dlnosti. Trip. Pro ušetření času; Zdá se, že by památka jeho měla u potomstva při- pomínána býti s větším u-ním, nežli bývalo posavad. Pal. Dj. III. 3. 80., IV. 1. 392. K u. jeho tehdejší těžké živnosti. Pam. Val. Mez. 182.

361395   Ušetřený Svazek: 7 Strana: 0984
Ušetřený peníz, Sparpfenig, m. Posp. U. dělník, geschont.

361396   Ušetřile Svazek: 4 Strana: 0456
Ušetřile = šetrně, schonend. Schön. exc.

361397   Ušetřilosť Svazek: 7 Strana: 0984
Ušetřilosť, i, f. = šetrnosť. U. zachovati. 1604. Wtr.

361398   Ušetřitel, ušetřovatel Svazek: 4 Strana: 0456
Ušetřitel, ušetřovatel, e, m., der Ver- schoner. Č. exc.

361399   Ušetřitelka, ušetřovatelka Svazek: 4 Strana: 0456
Ušetřitelka, ušetřovatelka, y, f., die Verschonerin. Č. exc.

361400   Ušetřiti Svazek: 4 Strana: 0456
Ušetřiti, il, en a ín, ení; ušetřovati, uše- trávati = šetřením svým uhlídati, uvarovati, versehen, verwahren; ušanovati, verschonen; uspořiti, auf-, ersparen; zřetel míti, ctíti, achten, werthsehätzen; zachovati, ostříhati, sich befleissen, beobachten; chovati, ver- pflegen; se čeho = varovati se, vermeiden. Jg. — abs. Kdož ušetřeni, propuštěni jsou jen za veliké výkupné. Ddk. II. 407. Pří- mluvy mé od vás ušetřovány nejsou. Arch. rkv. — koho (gt. ) proč. U. ho pro mne aspoň měl. Kom. — koho v čem. V ni- čemž jich neušetřujte. Eus. — koho, čeho. Chudých lidí ušetrovati. Plk. Ušetřuje krát- kosti střídmě mluviti budu. Lom. Ten po- mluvač nikoho neušetří. Us. Dch. Povinni jsou hlavy své ušetrovati (das Oberhaupt). BR. II. 45. b. Mladosti jeho ušetřeno. Dač. II. 16. U. někoho něčeho. Šml. Aby všeliké škody od lidu ušetříni byli. Skl. I. 310. Mohl se k tomu ohlásiti, ale ušetřuje panské nemoci (Rücksicht nehmend) nechtěl naň těžkosti pustiti. Žer. — se čeho. Lom. Ve smyslu uvarovati se, uchovati se, ujíti, zbýti, uniknouti jsou tato slovesa lepší. Vz Brs. 2. vyd. 251. — si čeho: peněz. — si co k čemu: noční čas k navštívení někoho. Plk. — kdy. Barnabáše při tom útoky u-ly. Sš. Sk. 171. (Hý. ) Při tom by u-třil aspoň pět zlatých. Us. Šd.

361401   Ušetřiti abs Svazek: 7 Strana: 0984
Ušetřiti abs. Kdo umí u., ví potom, kde najíti. Sb. uč.— co komu. U-třil jsem Vám tím překvapení. Šml. — koho čím: otázkami. Šml. I. 100.

361402   Ušetřlivosť Svazek: 4 Strana: 0456
Ušetřlivosť, i, f., die Schonung, der Glimpf. Jg.

361403   Ušetřlivý Svazek: 4 Strana: 0456
Ušetřlivý, schonend, glimpflich. Neušetř- livý, nepovlovný. D. Úšetrný, ersparsam, lépe: šetrný.

361404   Úševice Svazek: 4 Strana: 0456
Úševice, dle Budějovice, Auschowitz, ves u Marian. lázní. Vz S. N.

361405   Uši Svazek: 4 Strana: 0456
Uši, vz Ucho.

361406   Úší Svazek: 7 Strana: 0984
Úší, n. = ušení. Cf. Ouší.

361407   Ušibaný Svazek: 4 Strana: 0456
Ušibaný; -án, a, o, abgeprügelt. Bern.

361408   Ušibati Svazek: 4 Strana: 0457
Ušibati, ušibovati, ušibnouti, bnul a bl, ut, utí = ušvihati, umrskati, mit der Ruthe abprügeln. — koho čím: prutem. Na Ostrav. Tč. — U., schieben, laufen. — kam. Ušibal domů, že se za ním kúřilo. Ib. Tč.

361409   Ušice Svazek: 4 Strana: 0457
Ušice, e, f., střílovka, šípenka obecná, sagittaria sagittaefolia, das Pfeilkraut. Vz Rstp. 1679.

361410   Ušička Svazek: 4 Strana: 0457
Ušička, y, f., exidia, der Sprühpilz, houba. U. obecná, e. auricula, žláznatá, e. glandu- losa. Vz Rstp. 1941.

361411   Ušička Svazek: 7 Strana: 0984
Ušička Šátek na u-čky uvázaný. V Pod- ještědí. Pam. arch. XIV. 361.

361412   Ušička Svazek: 8 Strana: 0450
Ušička, y, f. = obloukovitá část u vínků panenských i u čepců, která kryla uši a klí- cím přiléhala. NZ. VI. 59.

361413   Ušíčko Svazek: 10 Strana: 0467
Ušíčko, a, n. U. na čepici, na vínku. Čes. 1. XII. 201. U. vínku = obloučky k lícím vypjaté. Čes. 1. XII. 32. Šátek na u-ka uvázaný. Sá. Prost. m. II. 67.

361414   Ušiditi Svazek: 4 Strana: 0457
Ušiditi, il, zen, ení; ušizovati = ošiditi, betrügen — koho, se. Ros.

361415   Ušiditi Svazek: 9 Strana: 0360
Ušiditi. Ušidil bych ho = nestojí mi za to. Jičín. Kub. L. f. 1900. 364.

361416   Ušikovati Svazek: 4 Strana: 0457
Ušikovati = spořádati, in Ordnung brin- gen. — co: vojsko. D.

361417   Ušiléčitelství Svazek: 7 Strana: 0984
Ušiléčitelství, n. Vz Slov. zdrav. 390.

361418   Ušilhavěti Svazek: 4 Strana: 0457
Ušilhavěti, ěl, ění, schielend werden. D.

361419   Ušilhovati nač Svazek: 4 Strana: 0457
Ušilhovati nač: na pravé oko, etwas schielen. — po čem, nach etwas schielen, es verlangen. Us. Tč.

361420   Ušíliti Svazek: 4 Strana: 0457
Ušíliti, il, en, ení, närrisch machen. — koho čím. Na Mor. Tč.

361421   -ušina Svazek: 7 Strana: 0984
-ušina přípona: měkušina.

361422   Ušindelařiti Svazek: 4 Strana: 0457
Ušindelařiti, il, en, ení, als Schindel- macher verdienen. Na Ostrav. Tč.

361423   Ušinec Svazek: 4 Strana: 0457
Ušinec, nce, m. = ušní prst, der Ohr- finger. Rozk.

361424   -ušinký Svazek: 7 Strana: 0984
-ušinký přípona: malušinký. Brt. D. 153.

361425   Ušinouti Svazek: 4 Strana: 0457
Ušinouti, ul, ut, utí; ušinovati = uhnou- ti, wegbeugen; uchýliti se, obrátiti se, ab- weichen; se = uchýliti se, uhnouti se, sich abwenden, wegbeugen, abweichen, abkom- men. — (se) odkud (kam). U. s pravé cesty. Jel. U. se s pravé cesty. D. U. z pří- mých cest. Kom. Nikam ani na levo ani na pravo z koleje a od svých stezek, BO., z dráhy té neušinujíce. Sš. II. 70. — (se) od čeho. U. od pravé cesty. Sych. U. se od pravé cesty, D., se od zákona. Br. — (se) kam. U. na freje. Har. Každý se na jisté místo ušinul. Tabl. Zuz. — se komu kam: na stranu. Ros. — se komu kde. Ušinula se mu lávka pod nohama. Mor. Šd.

361426   Ušinutí Svazek: 4 Strana: 0457
Ušinutí, n., die Abbeugung, Abweichung, Entweichung; vz Ušinouti. U. nohy (poši- nutí), die Verstauchung. Jg. Synové u. BR. II. 767. a.

361427   Ušinutý Svazek: 4 Strana: 0457
Ušinutý; -ut, a, o, abgebeugt, abgewi- chen; verstaucht.

361428   Ušípané Svazek: 4 Strana: 0457
Ušípané, n. = špinavé, umazané = prase, prasátko, podsvinče, Schwein, n., na Mor. a na Slov. Koupili sme ú-né (= prase). Tč., Šd., Brt., Bkř. Vz Ušípati. Brt.

361429   Ušípané Svazek: 8 Strana: 0450
Ušípané = prase. Cf. Šípati (3. dod.).

361430   Ušípanec Svazek: 10 Strana: 0467
Ušípanec, nce, m. = prase, ušípané. Val. Čes. I X. 469.

361431   Ušípánka Svazek: 7 Strana: 0984
Ušípánka, y, f. = hruška Mor. Brt.

361432   Ušípaný Svazek: 4 Strana: 0457
Ušípaný = ušpiněný, umouněný, be- schmutzt. Ušípané pachole, děvče, Ros., do- bytek (vepřový). Zlob. To dítě je celé ucan- cané a u-né. Mor. Tč., Kld., Šd., Brt. U. člověk. U Kvasin. Mor. Mtl., Tč.

361433   Ušipar Svazek: 7 Strana: 0984
Ušipar, u, m. = párátko do uší. Zbrt. Poct. mr. 22.

361434   Ušipati Svazek: 4 Strana: 0457
Ušipati = ušpiniti, ukáleti, ušišmati, be- schmutzen, beschmieren, besudeln. — se. Ros. — co čím kde.

361435   Uširyvný Svazek: 7 Strana: 0984
Uširyvný, die Ohren durchfurchend, ver- letzend. U. řeč. Lier.

361436   Ušířený Svazek: 4 Strana: 0457
Ušířený, erweitert. U. nozdry. Hdk., Lum. V. 274.

361437   Ušířiti Svazek: 4 Strana: 0457
Ušířiti, il, en, ení, ušiřovati, erweitern, ausbreiten. — co: cestu. Us. Tč.

361438   Ušisko Svazek: 4 Strana: 0457
Ušisko, a, n. = ošklivé, veliké ucho, ein hässliches, grosses Ohr. Bern.

361439   Ušišlati Svazek: 4 Strana: 0457
Ušišlati, ušišmati = pokáleti, ušípati, be- sudeln. V. — se kde: v kuchyni. Sych. — koho. Kněze svěceného tak hanebně ušiš- mete. Št. — co komu. Celou sukni mi ušiš- mal. U Rychn. Ntk.

361440   Ušišmání Svazek: 4 Strana: 0457
Ušišmání, n., die Beschmutzung.

361441   Ušišmaný Svazek: 4 Strana: 0457
Ušišmaný; -án, a, o = špinavý, besudelt. Us. u Rychn. Šaty uválené, u-né. Jir. Ves. čt. 36.

361442   Ušišmaný Svazek: 7 Strana: 0984
Ušišmaný. U. cierkev, zkalená. Krnd. 71.

361443   Ušišmať sa Svazek: 10 Strana: 0467
Ušišmať sa = ustrojiti, obléci. Slov. Phľd. XXIV. 543.

361444   Ušišmati Svazek: 4 Strana: 0457
Ušišmati, vz Ušišlati.

361445   Ušišmati Svazek: 7 Strana: 0984
Ušišmati. Krnd. 58. b.

361446   Ušiti Svazek: 4 Strana: 0457
Ušiti, ušiji, ušij. ušije (íc), il, it, ití; uší- vati, nähen, fertig nähen. — co. Ušiješ hro- ma, keď ani nemáš z čoho. Dbš. Sl. pov. I. 109. — z čeho. Ušila čechel z nového gmentu tej Maři Sedlákové. NB. Tč. 9. — co komu: šaty. Us., Ros. Po takovém hlu- bokém připalování ránu ušij (sešij). Ras. — co jak: s velikou pozorností, krásně. Cf. Šíti. Krejčí mi ušil nový kabát. Us. Šd. Ně- povidaj můj mily, dam ci košulu, baj ci ju ušiju; Malum (košilu) sem se (=si) ušila, malo sem se přikryla; Hrbatá se s krejčím hádá, že jí ušil křivý záda; nehádej se hr- batino, je s tím tělo tvoje vinno. Sš. P. 111., 345., 691. (Tč. ). — co jak dlouho. Nechtěli ste ušit mojej milej čižmy, my sme ich ušili od večera do dňa. Sš. P. 522. — co z čeho. Ušije mi šněrovačku z portele něčího. Er. P. 391. Krajčíri, krajčíri světa širokého, ušijte mi šaty z květu makového. Sš. P. 702.

361447   Ušiti Svazek: 9 Strana: 0360
Ušiti kládu voru = ušákem vrtati. Us. Čes. 1. VIL 20. Vz Ušák.

361448   Ušiti co komu Svazek: 7 Strana: 0984
Ušiti co komu: pohlavek, ránu (dáti). Us. Rjšk.

361449   Ušití, n Svazek: 4 Strana: 0457
Ušití, n., das Fertignähen. Us.

361450   1. Ušitý Svazek: 4 Strana: 0457
1. Ušitý; ušit, a, o, genäht. U. kabát. Ob- chod s u-týra oděvem, das Konfektionsge- schäft. Us. Dch. — pro koho. Tato žena jest pro toho muže jako u ta. U Jižné. Vrů.

361451   2. Ušitý Svazek: 4 Strana: 0457
2. Ušitý = ušatý, Ohren-. U. svědek. D., Marek (Log. ). Vz Ušatý.

361452   Ušívání Svazek: 4 Strana: 0457
Ušívání, n., das Nähen.

361453   1. Uška Svazek: 4 Strana: 0457
1. Uška, y, f., der Ohrlöffel, die Ohr- spritze. L.

361454   2. Uška Svazek: 4 Strana: 0457
2. Uška, husch. Ale u. z pyku ven než zabubnuju na buben, ale uška, ale ven. (Vy- počítávka při hře u Rakovníka). Ces. mor. pís. 31.

361455   -uška Svazek: 10 Strana: 0467
-uška příp.: leptuška, linduška. Vz Dšk. Km 39.

361456   Uškamrati Svazek: 4 Strana: 0457
Uškamrati, uškamrovati, brummen, sei- nen Unwillen zeigen. — nač, nad čím. Na Ostrav. Tč.

361457   Uškarediti Svazek: 4 Strana: 0457
Uškarediti, il, děn, ění = škaredým uči- niti, garstig machen.

361458   Uškarpiti Svazek: 4 Strana: 0457
Uškarpiti, il, en, ení. — co: cestu, mit Strassengräben versehen. Na Ostrav.

361459   Uškatulkovati co Svazek: 10 Strana: 0467
Uškatulkovati co. Zvon III. 573.

361460   Úškatý Svazek: 7 Strana: 0984
Úškatý, vz Ouškatý.

361461   Uškcne Svazek: 10 Strana: 0467
Uškcne, bolus. Rozk. P. 1483 Sr. Ušket.

361462   Uškebnouti se Svazek: 9 Strana: 0360
Uškebnouti se = trhnouti sebou. U Stu- dené. Vchř.

361463   Uškemřiti se Svazek: 4 Strana: 0457
Uškemřiti se, il, en, ení, abrackern. D.

361464   Úšker Svazek: 7 Strana: 0984
Úšker, u, m. = uškeření se. Keď ú. diabla zočil. Phľd. VI. 252.

361465   Uškeřiti se Svazek: 4 Strana: 0457
Uškeřiti se, il, ení = usmáti se, schmun- zeln. Zlob. — na koho.

361466   Ušket Svazek: 4 Strana: 0457
Ušket, ušktu a etu, m. = kus kůže, zá- plata, ein Lederlappen. U. červený dvakrát barvený. BO. Obuv přestarú, ježto na zna- menie vetchosti uštky koženými zkrpána bieše. BO. — Uškety = dvě babulky u ře- začky, jež kosu od vypadnutí chrání. Us. Jestli cívka tuze krátka, napichují se z obou stran cívky na vřeteno ušketky (kloboučky t. j. kolečka ze starého plstěného klobouku udělané). Krok. III. 132.

361467   Ušket Svazek: 7 Strana: 0984
Ušket = štryngle, poutka u bot, aby se mohly na nohy vtáhnouti. Přetrhly se mu oba u-ty. U Kr. Hrad. Kšť. U. = kožené zhlaví u kolovratu. Neud.

361468   Ušketnice Svazek: 4 Strana: 0457
Ušketnice, e, f., Lederlappen an der Sense. Hnka.

361469   Ušketovati Svazek: 7 Strana: 0984
Ušketovati = čípky u kolovratu koží vykládati. Neud. Vz předcház.

361470   Úškľab Svazek: 7 Strana: 0984
Úškľab, u, m. = úškleb. Slov. Vaj. T. m. 14.

361471   Úškľaba Svazek: 7 Strana: 0984
Úškľaba = úškleba. Slov. Čkžk. I. 35.

361472   Uškľabaný Svazek: 7 Strana: 0984
Uškľabaný = ušklebený. Slov. Šd. Vz Ušklebiti.

361473   Uškľabiť sa Svazek: 7 Strana: 0984
Uškľabiť sa = ušklebiti se. Slov. Rr. Sb.

361474   Úškľabok Svazek: 7 Strana: 0984
Úškľabok = úšklebek. Slov. Sldk. 204.

361475   Úškleb Svazek: 4 Strana: 0457
Úškleb, u, m., der Hohn, Spott, das Ge- grinse. Us. Dch.

361476   Úškleba Svazek: 4 Strana: 0457
Úškleba, y, m. a f. = člověk, který se ušklebuje, der Spötter.

361477   Úškleba Svazek: 7 Strana: 0984
Úškleba. Cf. Mkl. Etym. 301. a. Ú. = úškleb. Odstrčil ma s diabolskou ú-bou. Slov. Zbr. Hry. 34.

361478   Úškleba Svazek: 10 Strana: 0467
Úškleba, y, m. = posměvač Koll. Dr. bás. 92.

361479   Ušklebač Svazek: 4 Strana: 0457
Ušklebač, e, m. = úškleba.

361480   Ušklebačný Svazek: 4 Strana: 0457
Ušklebačný, spöttisch, höhnisch. Ros.

361481   Ušklebavě Svazek: 4 Strana: 0457
Ušklebavě, spöttisch, höhnisch. Kos. Ol. I. 206.

361482   Úšklebečný Svazek: 4 Strana: 0458
Úšklebečný = úsměšný. Ú. pohled, tvář.

361483   Ušklebek Svazek: 4 Strana: 0458
Ušklebek, bku, m. = pošklebek, posměch, der Hohn, Spott, die Spötterei, das Gehöhne. To jsou jen samé ú-ky. Us. U-ky jsou jeho zbraň. Sych. Dělá si ze mně jen ú-ky. Us. Šd.,

361484   Ušklebený Svazek: 10 Strana: 0467
Ušklebený. Ploský nos, nad ústy vždy u-nými Hrlš. Hus. 76. U. tvář. Slad. Ant. 54.

361485   Ušklebiti se Svazek: 4 Strana: 0458
Ušklebiti se, il, en, ení; ušklíbati se, ušklebnouti se, ušklíbnouti se, bnul a bl, utí; ušklebovati se = hubu křiviti, špouliti, schie- fen Mund machen, den Mund verziehen; uplakati se, weinen, greinen, grinsen; zhr- zeti, pohrdnouti, hohnlächeln, höhnisch lä- cheln, höhnen, spötteln, spotten. Jg. — se na koho. Dch., Tč, Ros. — se po kom. Us. — se komu. Nemáš se mně nic co ušklebovať. Us. Msk.

361486   Úšklebivý Svazek: 4 Strana: 0458
Úšklebivý, grinsend.

361487   Úšklebně Svazek: 7 Strana: 0984
Úšklebně, spöttisch. Schz.

361488   Úšklebně Svazek: 10 Strana: 0467
Úšklebně se pousmáti. Tbz. III. 2. 259. U. si vésti. Jrsk. III. 218.

361489   Úšklebník Svazek: 4 Strana: 0458
Úšklebník, a, m., der Spötter.

361490   Úšklebný Svazek: 4 Strana: 0458
Úšklebný; -ben, bna, o, grinsend, spöt- tisch. Dch. Ú. tvář. Němc.

361491   Ušklhnouti Svazek: 4 Strana: 0458
Ušklhnouti, hnul a hl, utí, wegschlüpfen, ausglitschen. Us. — odkud. Hladká věc snadno z ruky ušklhne. Na Ostrav., u Uher. Hrad. Tč. Na mor. Valaš. Vck.

361492   Ušklibáček Svazek: 4 Strana: 0458
Ušklibáček, čka, m. = ušklibačný, der Hohnlacher.

361493   Ušklibačka Svazek: 4 Strana: 0458
Ušklibačka, y, f., die Hohnlacherin. Jg.

361494   Ušklibačný Svazek: 4 Strana: 0458
Ušklibačný (D. ), ušklíbačný (Ros. ), höh- nisch.

361495   Ušklíbaný Svazek: 4 Strana: 0458
Ušklíbaný, höhnisch, spöttisch. U. po- směch. Na Ostrav. Tč.

361496   Ušklíbati Svazek: 4 Strana: 0458
Ušklíbati, vz Ušklebiti.

361497   Ušklíbavý Svazek: 9 Strana: 0360
Ušklíbavý chvat. Arb. Dom. 44.

361498   Ušklibečný Svazek: 4 Strana: 0458
Ušklibečný = ušklíbačný.

361499   Úšklibek Svazek: 4 Strana: 0458
Úšklibek, vz Úšklebek.

361500   Ušklíbnutý Svazek: 4 Strana: 0459
Ušklíbnutý; -ut, a, o, abgerupft, abge- zupft. Us.

361501   Ušklihnouti komu Svazek: 10 Strana: 0467
Ušklihnouti komu. Noha jí u-hla = sklouzla. Slez. Vyhl. II 283., Vyhl. Slz. 48.

361502   Uškloubavě Svazek: 8 Strana: 0450
Uškloubavě = úštipně. Mor. Bl. Gr. 91.

361503   Ušklubnouti Svazek: 4 Strana: 0458
Ušklubnouti, uškloubnouti, uškubnouti, bnul a bl, škloubl, ut, utí; ušklubovati, ušku- bovati, ušklubati, uškubati, ušklubávati, ušku- bávati = škubáním odníti, utrhnouti, ab- kneipen, abzwacken, abreissen, abrupfen, abzupfen; slovy týrati, nabírati, mit Wor- ten zusetzen, spotten. — co, koho: dva listy. Us. U. koho = slovy týrati. Br. Na poli je všecko vyschlé, dobytek nemá co ušklíbnouť. Us. Šd. — co odkud. Leč co kde uškubl z nepřátel. Br., Kom. II. někomu od příjmů, z příjmů. Us. Dch. — co (od- kud) čím: růži s keře rukou; někoho řečmi (dobírati). — čeho. Ten té trávy uškubal (neurčitou měrou) — čeho nač: peří na dvě peřiny. Us. Tč. — kdy: za jeden večer u-bali peří na peřinu. Us. Tč. — koho zač: za šaty, zupfen. Us. Tč. — (co) komu = bráti, odjímati, abzwicken, beeinträchtigen. Uškubnouti komu = vzíti, odníti. D. Huse peří u. Us. — se na koho, Jemanden an- fahren. Us. Dch.

361504   Úšklubný Svazek: 4 Strana: 0458
Úšklubný, abzwickbar, abrupfbar, ab- reissbar. Ú-bná semena na poli hrách a řepa, v lidech vdova a panna Č. M. 90.

361505   Ušknouřený Svazek: 4 Strana: 0458
Ušknouřený; -řen, a, o; uškňúřený = zamračený, ušklíbený, finster, trübselig blic- kend. Chodí celý u. Na Mor. Brt., Kd., Šd., Vck.

361506   Ušknouřiti se Svazek: 4 Strana: 0458
Ušknouřiti se, il, ení, grinsen, finster blicken. — na koho. Mor. Šd., Tč.

361507   Ušknouti Svazek: 4 Strana: 0458
Ušknouti, vz Usťknouti.

361508   Ušknúť sa Svazek: 7 Strana: 0984
Ušknúť sa = usmáti se. Slov. Ssk.

361509   Úško Svazek: 4 Strana: 0458
Úško, a, n. ouško; zdrobnělé slovov ucho, das Öhrchen, Öhrlein. V. V pranici bohatý chrání úška a chudobný rouška. Brt. S. 30. Ú. = dolejší čásť ucha, laulouček, Ohr- läppchen, n. V. Ucho zevnitřní skládá se z boltce, úška č. střepinky, a z trubky, žlábku. Ssav. Vz Ucho. — Ú. = co k úšku podobno, držadlo, der Henkel, das Ohr. U. přidělati; ú. u peníze, u naušnice. Us. — Ú, u síňky srdečné, das Herzohr. Ssav. — Ú. jehly, jehelní, das Nadelöhr. D. Ú. kloubové, das Charniersohr. Čsk. — Ú., jméno rostlin. Ú. myší (zájemné koření), alsine; nedvědí (bukvice bílá), hieracium auricula; zaječí, bupleurum. D., Ptk. — Ú. = houba, vz Ucháč.

361510   Úško Svazek: 7 Strana: 0984
Úško = pružný proutek, jímž stahují se košťata. U Úboče. Rgl. — Ú. = propíchnutá dírka v berličce u špruhle, do které se za- strkuje jeřáb. Škd.

361511   Uškobrtati Svazek: 4 Strana: 0458
Uškobrtati, uškobrtnouti, genug burzeln, straucheln. Us. Tč.

361512   Úškočlenec Svazek: 7 Strana: 0984
Úškočlenec, vz Ouškočlenec.

361513   Uškodilý Svazek: 4 Strana: 0458
Uškodilý = škodný, schädlich. Jel.

361514   Uškoditel Svazek: 4 Strana: 0458
Uškoditel, e, m., der Beschädiger, Scha- denzufüger. Šm.

361515   Uškoditelka Svazek: 4 Strana: 0458
Uškoditelka, y, uškoditelkyně, ě, f., die Schädigerin. Us.

361516   Uškoditi Svazek: 4 Strana: 0458
Uškoditi, il, zen, ení (na Slov. děn, ění), uškodívati, uškozovati = škodu učiniti, ublí- žiti, schaden, Schaden zufügen, beeinträch- tigen, Einem ein Leid thun. Jg. — komu, čemu. V. Mráz vinici uškodil. Ros. On krá- lovství své že má sobě dosti věrné a ubez- pečené aniž se bojí, aby mu cizí moc a síla co u. mohla. Pal. Dj. III. 3. 288. A vlci lační mnoho dobytku uškodie. Arch. III. 123. Nech budě smrť jakákolivěk, ništ mu neuškodí, který podla vóle bozkej v svém životě chodí. Na Slov. Tč. Mnoho si u-dí, kdo se s opilým vodí; Čím si komu důvěr- nější, tím více ti uškodí. Na Mor. Tč. Bylo hrdlům jich uškozeno. Skl. II. 132. Co viece možóm u-dí než žena?; Co platno jest člo- věku, by vešken svět získal a své duši u-dil?; Kdo jest, jenž by vám u-dil, když dobré věci budete milovati; Bohu nemuož ižadný uškoditi. Hus I. 278, 455., III. 253., 255. (Tč. ). Sekyra lesu neuškodí bez lesu. Prov. Tč. Zloděj zloději, šibal šibalu neuškodí. Mus. U. sobě = nesením, zdvíháním, hýbá- ním ublížiti si. D. — komu na čem: na těle, Jv., sobě na zdraví. Sych. Avšak věr- ným křesťanům na spáse u. nemůže (ďábel). Sš. II. 93. Na zdraví a životu svém sobě u. BR. II. 52. b. Uvedena byla přísnější poli- cie v Basileji, by Čechové přijdouce ani sami uráženi nebyli, aniž komu z věrných na duši u. mohli. Pal. Děj. III. 3. 63. Aby jemu bylo uškozeno na zboží neb na cti neb na těle; Nelze jest. by člověku mohl kto na duši u., když sobě sám hřiechem neuškodí; Budeš-li nenáviděti nepřietele svého, viece si sobě u-dil na duši než jemu na těle. Hus I. 222., II. 206., 395. (Tč. ). Aby, co-li by jí uškozeno bylo na její věnu, aby jí to bylo zaplaceno. Půh. II. 226. — komu jak. Ani za vlas jim neuškodil. Koc., Žalan. 141., Hus III. 274. Ani ďábel, ani člověk móž u. člověku pohoršeje ho, jedné ač by hřiechu přivolil. Hus I. 296. Že tou měrou jim ne- uškodí hrozby nepřátel Páně, aby kázání slova božského závadu vzíti mělo. SŠ. Sk. 52. — čím. Někdy jedním slovem si můžeš mnoho u. Us. Tč. Již-li tajemnú zlostí ni- žádnému nechcete u. ?; Nic nenie platno člověku, ač by vešken svět získal a duši své lakomstvím u-dil. Hus II. 382., III. 191. (Tč. ) U. si řečí, zdvíháním. Lis. — jak dlou- ho. Ovšem viece sú prospěli jeho choti a sobě u-li do smrti. Hus I. 257. Ani na nich mělo co uškozeno býti i od žádného člo- věka už do tří let, Půh. I. 334. — komu kde: Bl., v živnosti, v polích, v lese.

361517   Uškoditi komu Svazek: 7 Strana: 0984
Uškoditi komu. Jed mu nic neuškodil. Št. Kn. á. 2. Kdo pozdě chodí, sám si u-dí. Us. Tč.

361518   Uškodník Svazek: 4 Strana: 0459
Uškodník, a, m. = uškoditel.

361519   Uškopiti Svazek: 4 Strana: 0459
Uškopiti, il, en, ení = odciziti, entwen- den. Plk.

361520   Uškorpiti Svazek: 4 Strana: 0459
Uškorpiti, il, en, ení = uvaditi, ukřičeti, Einen müde o. todt zanken. — koho, Jg., se. D.

361521   Uškortati Svazek: 4 Strana: 0459
Uškortati; uškortnouti, ul a tl, ut, utí; uškortávati = ustrouhati, abschaben, ab- kratzen. — co odkud: kus těsta z díže (s díže). Jg. — čeho (částku)

361522   Uškoubavě Svazek: 7 Strana: 0984
Uškoubavě = úštipně. Mor. Bl. 91.

361523   Uškoudlý Svazek: 4 Strana: 0459
Uškoudlý = zhubenělý, ve tváři spadlý, abgemartert. Us.

361524   Uškovaný Svazek: 7 Strana: 0984
Uškovaný; -án, a, o, vz Ouškovaný.

361525   Úškovati Svazek: 4 Strana: 0459
Úškovati, Oehrlein machen. — co: jehly (úška jim dělati). Na Mor. Tč.

361526   Úškovatý Svazek: 4 Strana: 0459
Úškovatý, geöhrt.

361527   Úškovice Svazek: 4 Strana: 0459
Úškovice, vz Ouškovice.

361528   Uškození Svazek: 4 Strana: 0459
Uškození, n. = ublížení, das Schaden, die Zufügung des Schadens, die Beeinträch- tigung, Beleidigung. V. Pro u. a všecky ne- duhy ten lék jest. Berg. Ačkoli mnozí z pří- tomných Němců, pošramoceni byli, zůstal kníže se svými Čechy bez u. Ddk. III. 48.

361529   Uškozený Svazek: 4 Strana: 0459
Uškozený; -en, a, o, beschädigt. D

361530   Uškrábati Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrábati a uškrabati, uškrábnouťi, bnul a bl, ut, utí = škrábnutím čáru udělati, ritzen, aufritzen, aufschärfen; odškrábnouti, abreis- sen, ab-, wegkratzen. — co, koho. Tys ho uškrábl. Ros. — se oč: o hřebík. D. — čím. U. koho nehtem. Jedním škrábnutím mnoho neuškrábneš. Jg. — komu co: sobě = pod palec schovati, Geld auf den Schwanz schlagen. Jg. — koho, se kde: za uchem se uškrabovati. Us. Uškrábl se na tváři. Us. — co, čeho nač, k čemu. Uškrabl bram- borů, hrnec, bramborů na oběd, k obědu.

361531   Úškrabek Svazek: 4 Strana: 0459
Úškrabek, bku, úškrabeček, čku, m. = co se uškrábe, das Abschabsel; zvláště od nevěrných čeledínů v koupi pro pána na svou stranu uhospodařený peníz, schoř, der Schwänzelpfennig. D. — Jg.

361532   Uškrabiti se Svazek: 10 Strana: 0467
Uškrabiti se = uškrábnouti se. — kde. na hřebíku. Kld. II. 92.

361533   Uškrábnutí Svazek: 7 Strana: 0984
Uškrábnutí, n., Ritzung, f. Lpř.

361534   Uškračený Svazek: 10 Strana: 0467
Uškračený = uškvařený. Val. Čes. 1. XI. 324 Sr. Škraka.

361535   Uškrcení Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrcení, n., die Erwürgung. Jg.

361536   Uškrcený Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrcený; -en, a, o, erwürgt.

361537   Uškrcovati Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrcovati, vz Uškrtiti.

361538   Úškrd Svazek: 7 Strana: 0984
Úškrd, u, m., Leimruthenbehältniss, f. Slov. Loos.

361539   Uškrdnúť se na koho Svazek: 7 Strana: 0984
Uškrdnúť se na koho = po straně, po očku se usmáti. V Podluží. Brt. D. 283.

361540   Uškrkati Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrkati, uškrknouti, knul a kl, ut, utí, durch Streichhölzchen hervorbringen. — co: oheň Na Ostrav. Tč.

361541   Uškŕnat sa Svazek: 7 Strana: 0984
Uškŕnat sa, vz Uškrnouti. Slov. Lipa. I 125.

361542   Uškŕňať sa na koho Svazek: 9 Strana: 0360
Uškŕňať sa na koho. Zát. Př. 32a. Vz Uškrnouti, Ezop. 12. 8, 28. 31. a j.

361543   Uškrnouti se Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrnouti se, ul, utí = ušklebiti se, za- škarediti se. Koll. Vz Uškrvati se.

361544   Uškrnouti se Svazek: 7 Strana: 0984
Uškrnouti se. Jos. 18., Koll. IV. 34.

361545   Uškrnúti Svazek: 8 Strana: 0450
Uškrnúti m. uškrvnúti. Cf. Gb. 11. ml. I. 438.

361546   Uškrnutí se Svazek: 10 Strana: 0467
Uškrnutí se. Když Josef uzřel Ben- jamina, přistúpil k němu raduje se a uškrv se (usmál se). Krok 1887. 262). Jos. Fr. 18.

361547   Uškrobať koho Svazek: 7 Strana: 0984
Uškrobať koho = domlouvati komu. Laš. Brt. D. 283.

361548   Uškrobati Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrobati = uškrábati. Na Mor. a ve Slez. Tč.

361549   Uškrobení Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrobení, n., die Stärkung.

361550   Uškrobenosť Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrobenosť, i, f., die Steifheit. Řeč plná u-sti. Obrana čes. duch.

361551   Uškrobený Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrobený; -en, a, o, gestärkt,

361552   Uškrobiti Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrobiti, il, en, ení; uškrobovati, stär- ken. — co: košile. — co čím: prádlo do- brým škrobem.

361553   Uškrouknouti se Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrouknouti se, kl, utí, anfahren. — se na koho = utrhnouti se, brouknouti. Us. u Jilemn. Ktk.

361554   Uškrpati Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrpati, abschaben. — co: podešvu (šoupaje nohama ošoustati, roztrhati). Na Ostrav. Tč.

361555   Úškrt Svazek: 4 Strana: 0459
Úškrt, u, m. = kotouček kožený mající uprostřed díru, kterou se na stěžeje navlíkne, aby dvéře se zdvihly a nevrzaly. Jg. Cf. Ušket.

361556   Uškrtiti Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrtiti, škrť, il, cen, ení; uškrcovati, erwürgen, erdrosseln. — co: mlýn. Vz Mlýn. — koho, se. Sych. Ros. — čím: provazem. Us. — se komu. Uvázané tele se jim u-lo. Us Sd. — co na kom. Přece jsem to na něm u-til (ze zboží smlouvaje jsem mu utrhl a laciněji koupil). Us. u Rychn.

361557   Úškrtnice Svazek: 4 Strana: 0459
Úškrtnice, f., pl. = kolečka z kůže, která přitužují kosíř na čípku, skrz který jde zá- vlačka, Lederfleckchen an der Sense. Us. Plaňan.

361558   Uškrtnouti Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrtnouti, tnul a tl, ut, utí = upích- nouti, uškrábnouti, ritzen, -stechen. — koho, se. Ros., Jg. — čím: nožem. U. slovo perem, wegstreichen. Us. Tč.

361559   Uškrubiti Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrubiti = uškrobiti. Ve Slez. Tč.

361560   Uškrvati se Svazek: 4 Strana: 0459
Uškrvati se, uškrvnouti se, ul, utí; uškr- vovati = usmívati se, uškeriti se, lächeln, schmunzeln. — se čemu. Kupec se tomu uškrnul. Aesop. — se nad čím: nad něčí záhubou. Ben. — se čím. Ústy mluvila hudě a smilně se jim uškrvujíc. Št.

361561   Úškrviti se Svazek: 7 Strana: 0984
Úškrviti se = usmáti se. Vz Uškrvati se. Josef 219.

361562   Uškřidlicovati Svazek: 4 Strana: 0459
Uškřidlicovati = skřidlicí pokryti, mit Schiefer decken. — co: střechu. Na Ostrav. Tč.

361563   Uškřinouti Svazek: 4 Strana: 0459
Uškřinouti, vz Uskřípnouti.

361564   Uškřítaný Svazek: 4 Strana: 0459
Uškřítaný; -án, a, o = umouněný, ušmou- raný, zvl. o dětech, schmutzig, beschmiert, Mor. Vck.

361565   Uškřupati se na čem Svazek: 4 Strana: 0459
Uškřupati se na čem, genug beissen. Na Ostrav. Tč.

361566   Uškubati Svazek: 4 Strana: 0459
Uškubati, vz Ušklubnouti.

361567   Úškubek Svazek: 4 Strana: 0459
Úškubek, bku, m, etwas Abgezwicktes. Dch.

361568   Uškubnutí Svazek: 4 Strana: 0459
Uškubnutí, n., die Abrupfung, Abzu- pfung. Us.

361569   Uškuliť sa na koho Svazek: 9 Strana: 0360
Uškuliť sa na koho = uškrnouti. Zát. Př. 32a.

361570   Uškvařený Svazek: 4 Strana: 0459
Uškvařený; -en, a, o, geröstet. Stará ve- domkyňa obrátila u-nú tvár proti nim. Dbš. Sl. pov. 1. 22. II. sádlo, houska.

361571   Uškvařiti Svazek: 4 Strana: 0459
Uškvařiti, il, en, ení; uškvařovati = škvařením upéci, usmažiti, rösten, schmoren, ab-, durchprägeln. — co kde: sádlo v pe- káči. U. něco nad ohněm. Us. Tč. Několik vajíček na másle u. Sk. — se čím, Ros., horkem.

361572   Uškvířiti Svazek: 4 Strana: 0459
Uškvířiti, il, en, ení = opáliti, absengen. Uškvířený člověk sluncem opálený; hla- dem umořený. Us.

361573   Uškvrčeti Svazek: 4 Strana: 0459
Uškvrčeti, el, ení, knurren. — se. Co se to dítě uškvrčelo, než usnulo. Na Mor. Tč. — se na koho. Ten pes se dost na nás uškvrčel. Ib.

361574   Uškvrkati Svazek: 4 Strana: 0459
Uškvrkati, prasseln. Nech máslo se topí až uškvrká. Na Ostrav. Tč.

361575   Uškvrknouti Svazek: 4 Strana: 0459
Uškvrknouti, knul a kl, utí, uškvrčeti, el, ení, anbrennen. Ros. Vz Ušvrkati.

361576   Uškvrnouti se Svazek: 9 Strana: 0360
Uškvrnouti se, subridere, usmáti se. Rozb. III. 693.

361577   Uškytati se Svazek: 10 Strana: 0467
Uškytati se. Nár. list. 19. /2. 1900.

361578   Ušlahati Svazek: 4 Strana: 0459
Ušlahati = ušlehati. Na Mor. Tč.

361579   Ušlachtilý Svazek: 4 Strana: 0459
Ušlachtilý = ušlechtilý. Slov. Šd.

361580   Ušlak Svazek: 4 Strana: 0459
Ušlak, u, m. Než to známe, že to město při sobě mořských portuov ani dunajských ušlakuov nemá, kteréžby bohaté clo přiná- šely. Arch. IV. 478.

361581   Úšlák Svazek: 7 Strana: 0984
Úšlák, úšlok, u, m. = poplatek. Arch. VIII. 24., 25. Ú. z obilí. Ib. 26. Z něm. Aufschlag?

361582   Ušlamtati Svazek: 4 Strana: 0459
Ušlamtati, abschlampern. — co kde: šat, se v blátě. Us. na Ostrav. Tč. 240*

361583   Ušlapání, n Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlapání, n., das Niedertreten.

361584   Ušlapaný Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlapaný; -án, a, o, ab-, niedergetreten. Cesta byla u-ná od samého Krista pána. Sš. P. 27. (4. ). Ode mlýna k hájíčku cesta u-ná; kdo tu cestu ušlapal, ten mynářku miloval. Sš. P. 128. — čím: kopyty koňskými. Ddk. II. 203.

361585   Ušlapaný Svazek: 8 Strana: 0450
Ušlapaný. Jak u-ný had se vztyčí. Vrch. Rol. XXX. 23.

361586   Ušlapaný Svazek: 9 Strana: 0360
Ušlapaný. To se už chodí, dyž je cestička u-ná (když má člověk před sebou vzor). Hoř. 124.

361587   Ušlapati Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlapati; ušlapiti, il, en, ení; ušlápnouti, ul a ušlápl, ut, utí; ušlapávati, ušlapovati = šlapnutím uraziti, durch's Treten verletzen, treten; sešlapati, šlapáním stlačiti, utrhnouti, niedertreten, zusammendrücken durch's Tre- ten, eintreten, einstampfen, abtreten, ab- reissen. Jg. — co, koho: hada, cestu. U. dlouhý šat. Us. Tč. Okolo Holodan chodní- ček jako dlaň; a kdo ho ušlapal ? Syneček choďa tam. Sš. P. 129. — co, koho kam: V nohu. Ros. Okolo Hovoran chodníček jako dlaň. Ja (k)do že ho ušlapal? Švarný šohaj choďa k nám ušlapal ho pod naše okénko. Brt. P. 57. — co čím: trávu tancem, Ros., zelí nohama. — co, koho jak, kde, kam čím. Někoho až do smrti (šlapáním usmrtiti). Ros. Zelí v sudu, do sudu nohama. K smrti někoho u. Us. Dch. A zem na něm ula. Er. P. 486. — co pro koho: cestičku pro Hančičku. Er. P. 79. —se čeho kde. U-pal se dost bláta na světě. Us. Tč. — co komu: dva prsty. Ros. Ušlápl mu podpa- tek; Kráva si ušlápla kus provazu; U-pal mu cestu (= pomohl mu). Us. Šd., Hš. Dy- bych já věděla, či nevěsta budu, ušlapala bych si cestu k tomu domu. Sš. P. 335. — se, sich auf den Fuss treten; u. = uprdnouti se. Us. u Něm. Brodu. Brnt.

361588   Úšlapek Svazek: 4 Strana: 0460
Úšlapek, pku, m. = ušlápnutý kus ně- čeho, ein abgetretenes Stück. Zlob., Šp.

361589   Úšlapek Svazek: 7 Strana: 0984
Úšlapek = tráva, kterou jelen ostrými spáry přeřízl. Abtritt, m. Šp.

361590   Ušlapiti Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlapiti, vz Ušlapati.

361591   Ušlapiti Svazek: 9 Strana: 0360
Ušlapiti hada. Ezop. 139.

361592   Ušlapovati Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlapovati, vz Ušlapati.

361593   Ušlažiti Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlažiti = ušlehnouti bičem. Na Mor. Vck.

361594   Ušlehati Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlehati; ušlehnouti, hnul a hl, ut, utí = šlehnutím uraziti, mit der Peitsche ab-, weghauen; šlehnutím raniti, udeřiti, einen Hieb mit der Peitsche versetzen, hauen; umrskati, zu Tode geissein, peitschen. Us. — co odkud: větev se stromů, čím: bi- čem. — koho kam: v tvář, do oka. Us. — jak: až do smrti. Ros.

361595   Ušlechtění Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlechtění, n., die Veredlung. U. srdce.

361596   Ušlechtěný Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlechtěný; -en, a, o, veredelt, verfei- nert. U. vlna, Techn., ovce, Šp., jinoch, mysl, mravy, řeč. Us. Vz Ušlechtilý.

361597   Ušlechtěný čím Svazek: 7 Strana: 0984
Ušlechtěný čím. Duch vědami u. Hlv.

361598   Ušlechtile Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlechtile = ušlechtilým způsobem, edel, auf edle Art. — U. = ozdobně, zierlich. V. — U. = pěkně, schön, herrlich. U. něco roz- děliti. Kom. Těm u. oděným kvítkům rov- nati se nemohou. BR. II. 30. b.

361599   Ušlechtilec Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlechtilec, lce, m., ein edler Mann. Rk.

361600   Ušlechtílek Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlechtílek, lka, m. = ušlechtilý (s pří- hanou), eleganter Herr, die Zierpuppe. Nej.

361601   Ušlechtilosť Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlechtilosť, i, f., edles Wesen, die Fein- heit, Zierlichkeit, der Adel. U. mravů, roz- umu, Aqu., rodu, Troj., duše. Jg. U. rodu m smýšlení zůstává si stejná. Podlipská. Kvítí, jehož u. nad Šalamounovu slávu vy- stavuje. BR II. 249. Kníže Břetislav při u-sti duše své nebyl pamětliv vášnivosti srdce lidského. Ddk. IV. 79.

361602   Ušlechtilý Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlechtilý = přednejší, vzácnější, edel, adelich. U. pokolení lidské, Kom., stvoření. Štelc. Byly tam paní a panny u-lé v hojném komonstvu. Pal. Dj. IV. 2. 102. Neb kto jest v starém zákone nad Davida u-ší král? Hus I. 441. Hrdlička jest pták ušlechtilý. Us. — čím. Žena urozením u. Pulk. — U. o věcech = obzvláštní, znamenitý, výborný, edel. U. dary boží. Kom., sochy, Ben. V., vtip, masť, feine Salbe, Sal. 83 20., žíla, lebenswichtige A., Ib. 87., víno (Edelwein, Šk. ), uznalosť, zjev, ovoce. Dch. Také mnozí páni zpupné statky své podávali králi v u-lá manství (feuda nobilia, Edellehen). Pal. Dj. II. 2. 386. U. jablko, BO., štěp atd. Us. Bis- sus jest plátno velmě u-lé, bielé a tenké; Cyprus jest ostrov, v němž jsú kořenové vinní přeušlechtilí, jenž nesú veliké hrozny vinné. Hus II. 239., III. 21. (Tč. ). V zahra- dách pěstují se stromy u-lé, šp. prý m.: štěpné, ovocné, ale toto mínění jest chybné, vz předcházející příklady. — k čemu. Voda jest ze všech nejušlechtilejší k očím. Čern. — U. zvl. s ponětím tenkosti, měkkosti, ne- důtklivosti, edel, fein. U. dílo pavouka, ko- zlíkové, Jel., údy těla lidského, Ras., věk, dítky, Us., mravy. D. Velmi u-lým železcem vyňal obě oči (fein). GR. — U. s ponětím pěknosti, krásy = spanilý, zdárný, schön, hold, herrlich. U. mládenec, panna, V., tělo, způsoba. Troj. Duše věrná, jenž právě Boha miluje, tak jest u-lá a rozkošná... Hus III. 38. — v čem. Ve svém panenství u-lá. Er. P. 31. 1. — U. = ozdobný, zierlich. V. U. řeč, D., město, Troj., jazyk slovanský. Háj. U. sieň. GR. — čím. Vlasové zlatostkvě- ním u. Troj. — U. s ponětím slušnosti, mravné dobroty, ctnosti, edel, anständig. U. mysl, D.; u. mysli býti. Jel. U. zápas. Dch. Od otce přiučil se způsobům u-lým a mravu dvorskému. Ddk. II. 100. U. chování, Dch., srdce. Tč.

361603   Ušlechtiti Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlechtiti, il, ěn, ění; ušlechťovati = ušlechtilým učiniti, veredeln. Vz Ušlechtilý. — co: ovoce. D. Bóh člověka u-til. Hus II. 266. — co čím: strom štěpováním u. U. své srdce dbáním mateřské řeči. Us. Tč. — co proč: něčí chuť pro krásu u. Krok. — se. Us. Ddk. V. 116.

361604   Ušlechtiti se čím več Svazek: 7 Strana: 0984
Ušlechtiti se čím več Aby vzděláním se u-la v lásku k umění. Vlč.

361605   Ušlechťování Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlechťování, n. U. vína, die Weinver- edlung. Šk. U. rostlin. Vz Schd. II. 242.

361606   Ušleptati se Svazek: 4 Strana: 0460
Ušleptati se, sich ausstannneln. U-li sa, až to vyšeptali. Na Slov. Tč.

361607   Úšlok Svazek: 7 Strana: 0984
Úšlok, vz Úšlák.

361608   Ušlosť Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlosť, i, f. = mdloba od ujití se, Mü- digkeit vom Gehen. Jg. — U. = utečení, die Flucht. Jg. — U. = nouze, bída, Noth, Schön. — U. cesty (ušlapání), die Abgetre- tenheit des Weges. Jg.

361609   Ušľuhať Svazek: 7 Strana: 0984
Ušľuhať = ušlehati. Vietor zemiaky ušľuhal. Slov. ZObz. XXII. 148.

361610   Ušluchtať sa Svazek: 10 Strana: 0467
Ušluchtať sa = zamočiti, ucundrati Slov. Phľd. XXIV. 545.

361611   Ušlundrati Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlundrati, beschmutzen. — co, se kde: ve vodě, v blátě. Us. Tč.

361612   Ušlý Svazek: 4 Strana: 0460
Ušlý = kdo ušel, utekl, flüchtig. Jel. — odkud. Měšťan z Athen ušlý. Karyon. Dlužník od práva u. Pr. měst. Máť jest ona řeka, která navracuje ušlú mladosť. Jel. En. m. 16. U. zisk, entgangener Vortheil o. Ge- winn. J. tr. — U. = od chůze mdlý, müde, ermüdet vom Gehen. Jste-li ušli, vylezte si na vůz. Němc. — čím: dalekou chůzí. Us. — jak: až do ustání. Vz Ustání. Sych. — U. cesta (ušlapaná), abgetreten. Zlob. — U. = opilý, betrunken. Us. u Chrud. Kd. Vz Opilý. Zlob.

361613   Ušlý čemu Svazek: 7 Strana: 0984
Ušlý čemu: pomstě. Lpř. SI. I. 102.

361614   Ušmaniti Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmaniti, il, ěn, ění; ušmaňovati = pryč vzíti, hinwegnehmen. — co komu kde: před hubou. Ros.

361615   Ušmarovati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmarovati, beschmieren. — co čím: boty mastnotou. Na Ostrav. Tč.

361616   Ušmejdati Svazek: 7 Strana: 0984
Ušmejdati = ucárati, urousati, pošpiniti, sedrati. U. šaty. U Kdyně. Rgl.

361617   Ušmejkati Svazek: 7 Strana: 0984
Ušmejkati, vz Usmýkati.

361618   Ušmelcovati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmelcovati, z něm. = rozpustiti, roz- pouštěním učiniti aneb odníti, schmelzen. Ros.

361619   Ušmercie Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmercie = usmrtiti. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 287.

361620   Ušmidlati něco Svazek: 7 Strana: 0984
Ušmidlati něco = uříznouti, abschnei- den. Us. — U. = umazati. U Kr. Hrad. Ksť.

361621   Ušmignouti Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmignouti = uříznouti, abschneiden. — komu co: sobě prut. Na Zlínsku. Brt.

361622   Ušmihati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmihati, ušmigati, durchpeitschen. — koho čím: prutem, karvačem. Na Ostrav. Tč.

361623   Ušmiknouti Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmiknouti, knul a kl, ut, utí, abschnei- den, abhauen. — co čím: sukno nůžkami. Us. Šd. — co jak. U-kl ten konec jedním rázem. Us. Dch.

361624   Ušmiknouti Svazek: 7 Strana: 0984
Ušmiknouti = utéci, entlaufen. Slov. Aj dobrému kocúrovi myš niekedy ušmikne. Rr. Sb. A on sa jim u-kl a do pekla utie- kal. Koll. Zp. I. 8.

361625   Ušmírati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmírati, beschmieren. — se kde. V jeho rukou se vše ušmiře. Na Ostrav. Tč.

361626   Ušmoudati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmoudati = umazati, beschmutzen. — co: papír. Us. u Kr. Hrad. Kšt.

361627   Ušmouhaný Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmouhaný; -án, a, o. U. nebe, von Wol- ken bestreift. Na Mor. Tč.

361628   Ušmouranec Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmouranec, nce, m., ein schmutziger Mensch. U Olom. Šd.

361629   Ušmouraný Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmouraný; -án, a, o = ušmíraný. Ten chlapec má u-nou hubu. Us. Bkř.

361630   Ušmourati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmourati, beschmieren, beschmutzen. Us. Šd.

361631   Ušmudlati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmudlati = omačkati, zerzausen. — koho. Ten ji u-dlal. Us.

361632   Ušmudliti Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmudliti, il, en, ení = ukrásti, stehlen. Ten pase, kde by se co dalo u. Us. U Kunv. Msk.

361633   Ušmúhati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmúhati, mit Streifen überziehen. — co. Oblaky nebe u-ly. Na Mor. Tč.

361634   Ušmúranec Svazek: 7 Strana: 0984
Ušmúranec, nce, m. = ušmúraný.

361635   Ušmuranec Svazek: 10 Strana: 0467
Ušmuranec, nce, m. = ušmouranec. Hauer 15.

361636   Ušmúraný Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmúraný; -án, a, o = ve tváři špinavý, im Gesichte schmutzig. Umyj sa, si u-ný. Má ruce u-né. Na Zlínsku. Brt. U Opav. Klš. Vz Ušmouraný, Ušmouněný.

361637   Ušmúrati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmúrati = ušpiniti, beschmutzen. — co, se čím. Na Mor. a u Opavy. Brt., Klš.

361638   Ušmýkati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmýkati, vz Usmýkati.

361639   Ušmykovati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušmykovati, Aqu., z něm. schmücken, m.: ulíčiti, ukrášliti, ozdobiti. Jg.

361640   Ušněrovati Svazek: 7 Strana: 0984
Ušněrovati, ganz schnüren. Us.

361641   Ušní Svazek: 4 Strana: 0461
Ušní = k uchu se vztahující, od ucha, pyro ucho, Ohr-, Ohren-. U. zpověď, Kum., parátko, D., lžička, Aqu., hnůj, Hlas., prst. Orb. p., bubének, červ (škvor, na Slov. uchál), Us., bolesť, Bern., lékař (Ohrenarzt), Šp., balsam, Dch., Bern., svědek (ušatý, ušitý), Šm., maz (hnůj), střepinka. Nz. U. katarrh hojí se smíšeninou oleje mandlového a ma- joránkového (ol. mand. jednou tolik co oleje maj. ). Us. Vz Ucho, Ušný.

361642   Ušní Svazek: 7 Strana: 0984
Ušní pátradlo, Ohrsonde, stříkačka, -spritze, závrať, Ohrenschwindel, zrcadlo, Ohrspeculum. Ktt. exc.

361643   Ušní Svazek: 10 Strana: 0467
Ušní lékařství, otiatria, Ohrenheilkunde; vleklý vlhký katarrh u., otitis interna catarrhalis chronica humida. Ktt.

361644   Ušnice Svazek: 4 Strana: 0461
Ušnice, e, f. = ušní lžíce n. parátko, der Ohrlöffel. BO. — U. = zaušnice, zapálení žláz zaušních u koček za obecného naka- žení, der Mumps. Jg. — U., rostlina, si- lenka dvoulůžná, silene otites, cucubalus oti- tes. Čl. Kv. 315., Slb. 625.

361645   Ušnice Svazek: 7 Strana: 1395
Ušnice, pl., f. = náušnice. Mor. (Zboro- vice). Šd.

361646   Ušnička Svazek: 8 Strana: 0450
Ušnička, y, f., vz Skybka (3. dod.).

361647   Ušník Svazek: 4 Strana: 0461
Ušník, u, m. = ušní prst, malík, der Ohr- finger. Sal., Kom. orb.

361648   Ušník Svazek: 7 Strana: 0984
Ušník = vobědník, polívečník, hrnec s jedním uchem. U Kdýně. Rgl.

361649   Ušník Svazek: 10 Strana: 0467
Ušník, u, m. = hrnec s uchem. Dšk. Km. 32.

361650   Ušňořiti Svazek: 4 Strana: 0461
Ušňořiti, il, en, ení; ušňořovati = ozdo- biti, zieren, verzieren. — co. Lom.

361651   Ušňovitý. U Svazek: 4 Strana: 0461
Ušňovitý. U. plžové, haliotida, mají ulitu netočenou miskovitou aneb v ploše točenou vždy s průlomy aneb se zářezem na posled- ním závitku: škulenka řecká, ušeň obecná. Vz Frč. 233.

361652   Ušňupanec Svazek: 4 Strana: 0461
Ušňupanec, nce, m., ein starker Schimp- fer. Us. Šd.

361653   Ušňupaný Svazek: 4 Strana: 0461
Ušňupaný; -án, a, o, von Schnupftabak besudelt. Us.

361654   Ušňupati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušňupati, mit Schnupftabak bestreuen, beschmutzen. Us. Šd. — se čeho: tabáku, sich satt schnupfen. Na Mor. Tč.

361655   Ušný Svazek: 4 Strana: 0461
Ušný = ušní, Ohr-, Ohren-. U. maz, ce- rumen aurium, nemoc, váček (Ohrbläschen), výtok, Ohrenfluss, zrcadlo, Ohrenspiegel, m., chrustavka, Ohrknorpel, lžička, Ohrlöffel, polyp, Ohrpolyp. Nz lk. U. bolesť, Ohren- schmerz, Nz. lk., Ras., díra. Sal. U. svědek (= ušatý), der Ohrenzeuge. J. tr. Vz Ušní.

361656   Ušný Svazek: 10 Strana: 0467
Ušný sluch, auditus auris. Ž. pod. 17. 45. Z. witt.: slyšení ucha.

361657   Ušochtaný Svazek: 7 Strana: 0984
Ušochtaný; -án, a, o = užvatlaný, ne- čistý. Rgl.

361658   Ušoplstaný Svazek: 9 Strana: 0360
Ušoplstaný = ušpiněný. Již. Mor. Šeb. 288.

361659   Ušoulati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušoulati = uváleti, rollen, rund wälzen. Koll. — co, čeho z čeho: halušky z těsta; Ušouli tabáku z pěkných listů. Na Mor. Tč. — U. = ukliditi, aufräumen. — co komu kdy kde. Všecko jim ve světnici za živa ušoulala. Us. u Rychn. Ntk.

361660   Ušoupati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušoupati = šoupáním otříti, otrhati, ab- reiben, abschaben. Ušoupaná a ukálená žena. V. — co čím, co oč: kámen o kámen, ka- menem.

361661   Ušoupati Svazek: 8 Strana: 0450
Ušoupati. Ušoupnouti poklonu. Světz. 1895. 554. c.

361662   Ušoupnouti co Svazek: 10 Strana: 0467
Ušoupnouti co. U-pl několik poklon a šel. Rais. Vlast 108.

361663   Ušoustati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušoustati; ušoustnouti, stnul a stl, ut, utí = šoustáním otříti, ab-, wegreiben; usmý- kati, zu Tode reiben, schleppen. —co, koho. Ros. — co komu kde. Ušoustlo mu to u samé huby (= ulítlo, pozbyl toho). Mor. Šd. Vz Ušoupati.

361664   Ušoustnouti se Svazek: 7 Strana: 0984
Ušoustnouti se = ubzdíti se. Us. Rgl.

361665   Úšov Svazek: 4 Strana: 0461
Úšov, a, m., také Úzov, Ausche u Olom. Jg. — Úšovan, a, m. — Úšovský.

361666   Ušpajdaný Svazek: 7 Strana: 0984
Ušpajdaný = vyšmatlaný. Slez. Šd.

361667   Ušpajdati Svazek: 7 Strana: 0984
Ušpajdati = vyšmatlati. Slez. Šd. Vz Špajdati.

361668   Ušpajžnouti Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpajžnouti = upajznouti. Us. Všk.

361669   Ušparinkovati Svazek: 10 Strana: 0675
Ušparinkovati = mezery mezi trámy (stěnami) deštičkami z jedlového dříví vy- plniti. Slov. Čes. 1. XV. 81.

361670   Ušpatiti Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpatiti, il, ěn, ění, ušpatovati, schlecht machen, bemakeln, beschmieren. — co čím. Na Ostrav. Tč.

361671   Ušpehovati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpehovati, erspähen. — co, koho. Na Ostrav. Tč.

361672   Ušpehovati co Svazek: 10 Strana: 0467
Ušpehovati co = vyzvěděti. Baw. Ar. v. 2991.

361673   Ušpejčiti se čím Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpejčiti se čím: cestou = utrmáceti se, müde werden. U Rychn. Ntk.

361674   Ušpejliti Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpejliti, vz Špejliti.

361675   Ušpendliti Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpendliti, il, en, ení; ušpendlovati = špendlíkem upevniti, auspendeln. — co: šá- tek, klobouk, stužku.

361676   Ušperkováti Svazek: 4 Strana: 0461
Ušperkováti = pěkně upraviti, ušlechtiti, zieren, schmücken. Kom. — koho, se čím: prsteny, krásným šatem. — U. = sádlem (šperkem) namazati, mit Speck anstreichen: co: boty. Na Ostrav. Tč.

361677   Ušperkovati co čím Svazek: 10 Strana: 0467
Ušperkovati co čím. Kom. Did. 252.

361678   Ušpetiti Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpetiti = ušpatiti. Ve Slez. Tč.

361679   Ušpicovati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpicovati, koppen, reinigen. — co: ječ- men. Us. Tč.

361680   Ušpičatiti Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpičatiti, il, ěn, ění, zuspitzen. — co čím: tužku nožem.

361681   Ušpihlaný Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpihlaný; -án, a, o = špihláním zro- bený, ausgeschnitzelt. Us. Šd.

361682   Ušpihlati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpihlati, špihláním uříznouti, ukrojiti, aus-, abschnitzeln. Vz Špihlati. Us. Šd.

361683   Ušpilkovati Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpilkovati, aufspeilen. —co: klobásy Na Ostrav. Tč.

361684   Ušpinění, n Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpinění, n., die Beschmutzung. Us.

361685   Ušpiněný Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpiněný; -ěn, a, o, schmutzig. U. prádlo; U. jako bota. Us. Dch. Strany pořekadel vz: Andílek, Bílý, Brambor, Havíř. — od čeho. Er. P. 280.

361686   Ušpiněný Svazek: 8 Strana: 0450
Ušpiněný. U-ní vypovídají se z Bláta přes Močidlo do Prádla. NZ. III.229.

361687   Ušpiniti Svazek: 4 Strana: 0461
Ušpiniti, il, ěn, ění, ein-, beschmutzen. — co, koho, se: ubrus. Sych. — čím: omáčkou. Vz Sáze. — se kde: v kaluži.

361688   Ušpintati Svazek: 4 Strana: 0462
Ušpintati = ušpiniti, beschmutzen. Ros.

361689   Ušpížiti Svazek: 4 Strana: 0462
Ušpížiti, il, en, ení = uložiti, einsam- meln. — co kde: v stozích. Mus.

361690   Ušpláchaný Svazek: 4 Strana: 0462
Ušpláchaný; -án, a, o, vz Ušpláchati. To víno je z cesty v bečce, v sudě ještě u-né. Mor. Šd.

361691   Ušpláchati Svazek: 4 Strana: 0462
Ušpláchati, ušplechati (na Slov. ), ušplí- chati, ušplechtati, ušplíchnouti, chnul a chl, ut, utí = pošplíchati, bespritzen. — koho čím: vodou. — čeho: vody (částku vody rozliti). Us. — se = šplícháním umáčeti, sich bespritzen. — se kde: ve vodě. Us. Tč. Víno v sudě cestou se celé ušplíchá. Us. Šd.

361692   Ušplhnouti Svazek: 4 Strana: 0462
Ušplhnouti, hnul a hl, utí, entschlüpfen. — komu odkud: ryba mi z ruky ušplhla. Na Ostrav. Tč.

361693   Ušplíchati Svazek: 4 Strana: 0462
Ušplíchati, vz Ušpláchati.

361694   Ušplouchati Svazek: 7 Strana: 0984
Ušplouchati = ušpláchati. Us. Kšť.

361695   Ušpluhnouti Svazek: 4 Strana: 0462
Ušpluhnouti = ušplhnouti. — komu od- kud kam. On ušpluhnul mu z ruky na zem, do vody. Na Ostrav. Tč.

361696   Ušplundati Svazek: 4 Strana: 0462
Ušplundati, vz Ušprundati.

361697   Ušporati Svazek: 4 Strana: 0462
Ušporati, ušpárati, erstochern. — co čím: dírku šparákem. Na Ostrav. Tč.

361698   Ušpořiti Svazek: 4 Strana: 0462
Ušpořiti = uspořiti. — co čím. Ten groš je dobře utracen, jímž se čtyři ušpoří. Us. Tč.

361699   Ušpouliti Svazek: 7 Strana: 0984
Ušpouliti = ušpuliti. Tbz.

361700   Ušpouliti co Svazek: 10 Strana: 0467
Ušpouliti co: rty k úsměvu. Tbz. V. 9. 102.

361701   Ušpráchati Svazek: 4 Strana: 0462
Ušpráchati a užbráchati = poneřáditi, besudeln, bemachen. Ros. — se kam. Jeden vzal palcát nad hrobem Jana Žižky a na ten hrob se ušpráchal nestoudně. Dač. I. 191.

361702   Ušpráchati se Svazek: 8 Strana: 0450
Ušpráchati se = usrati se. Slova toho nedoporučuje Bl. Gr. 223.

361703   Ušprtati Svazek: 4 Strana: 0462
Ušprtati, ušprtnouti = ušplhnouti. — komu odkud. Úhoř mu ušprtl z ruky. Na Ostrav. Tč. — U., rollen machen, drehend stossen. — co čím: krejcar prsty. Na Ostrav. Tč.

361704   Ušprundalý Svazek: 4 Strana: 0462
Ušprundalý, beschmutzt. Panny u. Št. Vz Ušprundati.

361705   Ušprundati se Svazek: 4 Strana: 0462
Ušprundati se, ušplundati se = ušplí- chati se, umáčeti, umazati se, sich bespritzen, beschmutzen. Us. Vz Ušprundalý.

361706   Ušprymovati Svazek: 4 Strana: 0462
Ušprymovati, Scherze treiben. — se s kým. Us. Tč.

361707   Ušpuliti Svazek: 4 Strana: 0462
Ušpuliti, il, en, ení. — co: hubu, den Mund rümpfen.

361708   Ušpuliti se na koho Svazek: 7 Strana: 0984
Ušpuliti se na koho. Hrts.

361709   Ušpunkaný Svazek: 4 Strana: 0462
Ušpunkaný; -án, a, o = zašpiněný, be- schmutzt. Na Mor. Bkr.

361710   Ušpuntiti Svazek: 4 Strana: 0462
Ušpuntiti, ušpuntovati, verkorken. — co: sklenici. Us Tč.

361711   Ušramotiti se kde Svazek: 4 Strana: 0462
Ušramotiti se kde, sich satt lärmen. Na Mor. Tč.

361712   Ušrotovati Svazek: 4 Strana: 0462
Ušrotovati, schroten. — co jak: ječmen na hrubo Us. Tč.

361713   Ušroubovati co Svazek: 4 Strana: 0462
Ušroubovati co, anschrauben. Ros.

361714   Úšť Svazek: 4 Strana: 0462
Úšť, ě, f., Auscha, mě v Litoměřicku. PL. Vz Úštěk.

361715   Ušta Svazek: 4 Strana: 0462
Ušta, vz Pyskatý.

361716   Uštachetovati Svazek: 4 Strana: 0462
Uštachetovati, mit Stacketen versehen. — co: plot. Na Mor. Tč.

361717   Ušťárati se nad čím Svazek: 4 Strana: 0462
Ušťárati se nad čím, sich satt grübeln. Na Mor. Tč.

361718   Ušťastniti Svazek: 4 Strana: 0462
Ušťastniti, uštěstiti, il, ěn, ění = šťast- ným učiniti, beglücken. — koho čím: dary, láskou. — co komu: život. Jg.

361719   Uštěbetati se Svazek: 4 Strana: 0462
Uštěbetati se, sich satt zwitschern. Us.

361720   Uštědřitel Svazek: 4 Strana: 0462
Uštědřitel, e, m, der Geber. Měst. bož. I. 220.

361721   Uštědřitelka Svazek: 4 Strana: 0462
Uštědřitelka, y, f., die Geberin. Jg.

361722   Uštědřiti Svazek: 4 Strana: 0462
Uštědřiti, il, en, ení; uštědřovati = ště- dře uděliti, reichlich geben, spendiren. — komu co. Us. Dch. — komu čeho. Sych., Č. By nám u-la koledy. Kld. ván. Které (milosti) vám Bůh dobrotivě u-dřuje beze všech zásluh vašich. Sš. II. 95. — se = ště- drým se učiniti (přes kapsu se uhoditi), frei- gebig werden. Ros., Sych., Leg. — co komu: korunu. Ddk. II. 55. Úkonu či ději, jejž vy- konávati měli, povahu oběti u-dřil. Sš. L. 197. — co jak. Bůh podlé dobrolíbeznosti své a podlé svobodného volení zámluvy svoje uštědřuje; Skrze ducha sv. nám Bůh dary dotčené u-dřuje: Podlé daru, jenž mu milo- stivě bez zásluhy uštědřen byl; Kterou (svá- tosť) jim vzkládáním rukou u. zamyslili; Bůh všem lidem po částech toliko a po míře dary ducha sv. uštědřuje. Sš. 1. 99., 141., II. 104., Sk. 98., J. 62. (Hý). — kdy. Ves Knínice, kdež již r. 1095. tamějšímu farnímu kostelu za příležitosti svěcení jeho dva lány rolí i s poplatníkem byla u-la. Ddk. II 431. Někteří berou slova ta o milostech za to- hoto života skrze evangelium uštědrovaných. Sš. Sk. 41. Doba, v niž milosť a apoštol- ství mu (Pavlovi) uštědřeno bylo; Hermes, praefekt římský, za Trajana na den křestu svého svým 12: 30 otrokům svobodu uštědřil. Sš. 11. 13., 139. (Hý. ). — proč. Poněvadž skrze ni (modlitbu) se darové ducha sv. uštědřují. Sš. II. 159. — kde. Příhodno bylo, aby se v Jerusalemě duch sv. lidstvu u-il; Ve věcech k Bohu se odnášejících mně mi- losť Kristova ušlechtilého zdaru u-la. Sš. Sk. 7., I. 142. (Hý. ).

361723   Uštědřiti Svazek: 7 Strana: 0984
Uštědřiti. Cf. Mkl. Etym. 298.

361724   Úštěk, a Svazek: 4 Strana: 0462
Úštěk, a, m. (Úšť, Úští), Auscha, v Če- chách. Rk, Šm. Vz S. N., Tk. IV. 414.

361725   Uštěkanec Svazek: 7 Strana: 0984
Uštěkanec, nce, m. = uštěkaný. Šd.

361726   Uštěkaný Svazek: 7 Strana: 0984
Uštěkaný; -án, a, o. U. pes = štěkáním unavený. Us. Šd.

361727   Uštěkati se Svazek: 4 Strana: 0462
Uštěkati se, sich satt bellen; uštěkovati, jede Weile aufbellen. Us. Tč.

361728   Uštěpáček Svazek: 7 Strana: 0984
Uštěpáček, čka, m. = sedmihlásek pták. Brm. II. 2. 210.

361729   Uštěpačně Svazek: 7 Strana: 0984
Uštěpačně, bissig, hämisch. Dch.

361730   Uštěpačník Svazek: 9 Strana: 0463
Uštěpačník, a, m. = člověk uštěpačný. Šml. VI. 82.

361731   Uštěpačný Svazek: 4 Strana: 0462
Uštěpačný, bissig. Strany pořekadel vz Jazyk, Špička, Úštěpek.

361732   Uštěpavý. U Svazek: 10 Strana: 0467
Uštěpavý. U. slovo. Škod. II2. 18. Sr. Uštipavý.

361733   Úštěpečnosť Svazek: 9 Strana: 0360
Úštěpečnosť, Bissigkeit. Byla nevole pro jeho ú. Pal. Záp. I. 177.

361734   Úštěpek Svazek: 4 Strana: 0462
Úštěpek, vz Úštipek.

361735   Úštěpný. Ú Svazek: 10 Strana: 0467
Úštěpný. Ú slovo. Škod. II2. 19.

361736   Uštěpovati co čím Svazek: 4 Strana: 0462
Uštěpovati co čím, zu Ende steppen. Us., Tč.

361737   Úštěrb Svazek: 7 Strana: 0984
Úštěrb, u, m. = úštěrbení, Abbruch, m. Vz. Uštěrbiti. Šd.

361738   Úštěrbek Svazek: 4 Strana: 0462
Úštěrbek, bku, m., vz Úchabek.

361739   Úštěrbek Svazek: 7 Strana: 0984
Úštěrbek, bku, m., vz předcház.

361740   Uštěrbiti Svazek: 4 Strana: 0462
Uštěrbiti, il, en, ení, uštěrbovati, schartig machen. Na Ostrav. Té. — čím čemu. Ale tím celitosti a pravosti a přesnotě listu v nejmenším se neuštěrbuje. Sš. I. 16.

361741   Uštěrbování Svazek: 4 Strana: 0462
Uštěrbování, n. Tenkráte již nějakých u. pozoroval. Sš. II. 3. Vz Uštěrbiti.

361742   Úštěrkati se čím kde Svazek: 4 Strana: 0462
Úštěrkati se čím kde: ořechy v kapse, klappern lassen. Na Ostrav. Tč.

361743   Úštěstiti Svazek: 4 Strana: 0462
Úštěstiti, il, ěn, ění. — se komu, glü- cken. Us. Tč.

361744   Úštětice, Úštice Svazek: 4 Strana: 0462
Úštětice, Úštice, dle Budějovice, Ausch- titz, ves v Neveklovsku. Vz S. N.

361745   Uštětkovati Svazek: 4 Strana: 0462
Uštětkovati, mit der Weberbürste durch- bürsten. Na Ostrav. Tč.

361746   Úští Svazek: 4 Strana: 0462
Úští, n., vz Úštěk.

361747   Uštice Svazek: 4 Strana: 0462
Uštice, e, f. = nádoba s uchy, ein Ge- schirr mit Henkeln. — Ú., vz Úštětice.

361748   Uštíček Svazek: 4 Strana: 0462
Uštíček, vz Úšeť.

361749   Uštídati Svazek: 8 Strana: 0450
Uštídati = ujímati komu čeho, skrbliti. Kotk. 75.

361750   Uštichať Svazek: 9 Strana: 0361
Uštichať. Všetkého mu upíchal, uštichal (pichlavě vyčet)). Zát. Př. 57a.

361751   Uštiji Svazek: 4 Strana: 0462
Uštiji, vz Uscati.

361752   Úštik Svazek: 4 Strana: 0462
Úštik, u, m., der Biss. Proti u-kům ha- dím: Kdo na vztýčeného hada pohleděl, od ú-ku uléčen byl. Sš. Sk. 290., J. 53. (Hý. ). — Ú. = úštipek. Není tajno, jaký úštik ne- boli úštipek na mú ženu udělal. NB. Tč. 245.

361753   Uštíkati Svazek: 4 Strana: 0462
Uštíkati, vz Ušťknouti.

361754   Uštiknouti Svazek: 4 Strana: 0462
Uštiknouti, vz Ušťknouti.

361755   Uštiknutý Svazek: 8 Strana: 0450
Uštiknutý = uštípnutý. Phl'd. 1894. 268.

361756   Úštip Svazek: 4 Strana: 0463
Úštip, u, m. = žert, der Scherz. Pově- děno úštipem, chyť se toho dovtipem. Č. M. 88. — Ú., rother Fleck nach dem Bisse, Stiche, die Quarl.

361757   Úštip Svazek: 8 Strana: 0450
Úštip. Rád mluvíval k lidu úštipem. Šml. VII. 151.

361758   Úštip Svazek: 10 Strana: 0467
Úštip, u. m. Na úštipě, in extasi. Mam. V.

361759   Uštipací Svazek: 4 Strana: 0463
Uštipací kleště, Kneip-, Reisszange. No- mencl.

361760   Uštipáček Svazek: 4 Strana: 0463
Uštipáček, čka, m. = posměváček, der Spötter, Spottvogel. D., Lom.

361761   Uštipačka Svazek: 4 Strana: 0463
Uštipačka, y, f., die Spötterin.

361762   Uštipačne, úštipačně Svazek: 4 Strana: 0463
Uštipačne, úštipačně = posměšně, ehren- rührend, spottend. U. utrhati, V., o někom mluviti. Us. — Jg.

361763   Uštipačnosť Svazek: 4 Strana: 0463
Uštipačnosť, i, f, uštipačnosť = úsměšky, das Spotten, die Spötterei. Jg.

361764   Uštipačný, úštipačný Svazek: 4 Strana: 0463
Uštipačný, úštipačný = posměvačný, úsměšný, utrhavý, důtklivý, spöttisch, ehren- rührig, schimpfend, Schimpf-, Stichel-, Spott-. Úštipačna řeč, V., uštipačná řeč, báseň, Sych., slova. Kom. Slovy uštipačnými někoho do- jímati. Sych. U. člověk. — Jg.

361765   Uštípání Svazek: 4 Strana: 0463
Uštípání, n., vz Uštípnutí.

361766   Uštípaný Svazek: 4 Strana: 0463
Uštípaný, vz Uštípnutý.

361767   Uštípati Svazek: 4 Strana: 0463
Uštípati; uštípnouti, pnul a pl, ut, utí; uštipovati = štípnutím kousek utrhnouti, ab- kneipen, abreissen, štípnutím raniti, umrtviti, beissen, kneipen, stechen, zu Tode stechen, erbeissen; uštipačně utrhati, spotten, sticheln; se = koupati se, sich beissen. — co, koho: kus dřeva. Us. Uštípne ho štír, V., had. Ros., sršeň, včela, husa, blecha. Us. Mouchy by ho uštípali. Us. Šd. Je nemocný, uštípla ho blecha (= nic mu není). Šd. Píše nás neprávě uštipuje. Arch. V. 308. Ten kohout ho uští- pal (umrtvil). U. koho = úštipečně trhati. V. — koho jak. Had až do smrti ji uštípl. Štelc. Hadové kúzedlníka do smrti u-li. Pass. mus. 349. Jedním krátem kus pelena u. Jg. — koho kam. Šla kuřička na jarmark, uštipil ji v řiť chrobák. Slez. Šd. — koho kde: po krčmách, na branách. NB. Tč. 245. Netřeba nás v tom u. Arch. I. 362., 380. — čím: hřebíky kleštěmi, dříví sekerou, ně- koho nehty. — čeho: chleba, uštipovati (kousek po kousku). — co, čeho od čeho. Mnoho třísek od klády. Jg. — komu na čem. Posieláš mi přiepisy listóv Klenov- ského a Kocovského, v nichž lživé mi ušti- pují na mé cti svú smyšlenú a nedóvodnú lží. Arch. III. 371.

361768   Uštípati Svazek: 10 Strana: 0467
Uštípati. Krejčímu kde se hodilo, píchl, uštípl (uštipačne prohodil). Zvon III. 662.

361769   Uštípati koho Svazek: 7 Strana: 0984
Uštípati koho. Vyskočil, jakoby ho uštípl had. Šml.

361770   Uštipavosť, i Svazek: 4 Strana: 0463
Uštipavosť, i., f., die Neckerei, Stichelei. Potom dělal si král o tom žerty ač ne bez, u-sti. Pal. Dj. IV. 2. 79.

361771   Uštipavý Svazek: 4 Strana: 0463
Uštipavý = uštipačný. Ros., Dač. II. 14.

361772   Úštipečně atd Svazek: 4 Strana: 0463
Úštipečně atd., vz Uštipačně.

361773   Úštipečnosť Svazek: 4 Strana: 0463
Úštipečnosť, i, f. = uštipačnosť.

361774   Úštipečný Svazek: 4 Strana: 0463
Úštipečný, spöttisch. Vz Uštipačný.

361775   Úštipečný Svazek: 9 Strana: 0361
Úštipečný. Ů. rozmluva. Pal. Záp. I. 82.

361776   Úštipek Svazek: 4 Strana: 0463
Úštipek, pku, m. = něco uštípnutého, das Abgezwickte, Abgekneipte, Abgespaltene. Us. — Úštipky = přeháňky, poslíčky, pří- šlehy, zvěstujíeí bolesti před porodem, die Rüpfer. Us. — Ú. svědomí, Gewissensbisse, m. Šm. — Úštipek a pl. úštipky = štiplavá slova, die Stichelei, Neckerei, Spötterei, der Spott. V. Ú. — důtka, úsměšky, pošměšky, úšklibky, uštipačnosť, špičky. D. Ú-ky sná- šeti. Záv. S ú-ky na koho dorývati, Flav., dotírati. Us. Uštipků rozličných pocítiti: S ú-ky se potkati. Rvač. A ty vždy, Blažku, s ú-pkem mluvíš. NB. Tč. 235. Tolik vložil ú-pků doskočných do listu svého, že.. Pal. Dj. IV. 2. 399. U. jedovatý. Kom. Jestliže co v řečňování kratochvilného přiměšuješ, žerty ať jsou, ne úštipky. Kom. Má úštipky co palice. Vz Hrubý, Uštěpačný. Č.

361777   Uštipení Svazek: 10 Strana: 0467
Uštipení, n. = uštknutí. U. střihavky. Řeči Příbr. Han. 53.

361778   Uštipiti Svazek: 4 Strana: 0463
Uštipiti, il, en, ení = uštknouti, uštipnouti. U Opavy. Klš.

361779   Úštipka Svazek: 4 Strana: 0463
Úštipka, y, f. = úštipná řeč, úštipek. Ú-kami na někoho házeti. Kom. — Ú. = uštipačná báseň, das Spottgedicht. D.

361780   Úštipkář Svazek: 4 Strana: 0463
Úštipkář, e, m., der Stichler. Us. Dch.

361781   Úštipkářství Svazek: 7 Strana: 0984
Úštipkářství, n., Gespötte, n. Rk.

361782   Uštipkovati Svazek: 4 Strana: 0463
Uštipkovati = úštipky dávati, sticheln.

361783   Uštíplavý Svazek: 4 Strana: 0463
Uštíplavý = uštíplivý.

361784   Uštiplavý Svazek: 9 Strana: 0361
Uštiplavý. U. slovo. Ezop. 332.

361785   Uštíplivosť Svazek: 4 Strana: 0463
Uštíplivosť, i, f. = úštipnosť.

361786   Uštíplivý Svazek: 4 Strana: 0463
Uštíplivý, spöttisch, neckisch, stachelig. L., Na Mor. Tč.

361787   Úštipně Svazek: 4 Strana: 0463
Úštipně, spöttisch. Psali o to dobře pro- tivně a ú. Arch. III. 48.

361788   Úštipně Svazek: 8 Strana: 0450
Úštipně = uštěpačně. Bl. Gr. 91.

361789   Uštipník Svazek: 9 Strana: 0361
Uštipník, a, m. Vlč. Lit. II. 1. 35.

361790   Úštipnosť Svazek: 4 Strana: 0463
Úštipnosť, i, f. = uštipačnosť, die Spötterei.

361791   Uštípnouti Svazek: 4 Strana: 0463
Uštípnouti, vz Uštípati.

361792   Uštipnutí Svazek: 4 Strana: 0463
Uštipnutí, n., das Abkneipen, Abbeissen, Abspalten, Stechen, Kneipen, Beissen; das Erbeissen, zu Tode Stechen; das Spotten. Jg.

361793   Uštípnutý Svazek: 4 Strana: 0463
Uštípnutý; -ut, a, o, abgekneipt; abge- spalten, zerspalten, gestochen, gebissen; zu Tode gestochen, erbissen. Jg.

361794   Úštipný Svazek: 4 Strana: 0463
Úštipný = uštipačný, spöttisch. U. po- smívání, Lom., řeč, Reš., slovu. Sych., Th. Jiných mnoho řečí ú-pných mluvili. Pal. Dj. V. 2. 13. Ú-pnými slovy staří oni mu- drci ho nedrbí; Toho se bál, aby některý ú. vtipec vší té kejklířské ozdoby v smích neobrátil. Jel. Enc. Mor. 16., 65. Od naří- kání ú-ho obranu začínáte. Štr. Prosil sem Blažka několikrát, aby mě těch řečí úštip- ných zbavil. NB Tč. 235. Že mi vždy ú-pné listy píšete. Arch. I. 241.

361795   Uštipování, n Svazek: 4 Strana: 0463
Uštipování, n., das Abzwicken, Abknei- pen; das Necken, Sticheln. Pokládajíce naše psaní za u. Arch. I. 381.

361796   Uštipovati Svazek: 4 Strana: 0463
Uštipovati, vz Uštípati.

361797   Uštíralý Svazek: 4 Strana: 0463
Uštíralý = opeklý, geröstet. U. maso, Vrat., krmě. Krab. U. chléb (okoralý). Us.

361798   Uštíralý Svazek: 7 Strana: 0984
Uštíralý. Barva bledá u-lá. Polič. Po- kuty 99.

361799   Uštírati Svazek: 4 Strana: 0463
Uštírati = při ohni se usušiti, am Feuer dürr werden, anbrennen. — kde. Maso uští- ralo při ohni. Jg. — U. = okorati, krustig werden. Ten chléb hned uštírá. Us.

361800   Uštířiti Svazek: 4 Strana: 0463
Uštířiti, il, en, ení, — se jak: na smrť, sich zu Tode zerren. Us. Dch.

361801   Uštítiti Svazek: 4 Strana: 0463
Uštítiti, il, ěn, ění; uštiťovati, schützen, verwahren. — koho = štítem zachrániti. Jg. — se čeho = uvarovati se, sich schützen, sich verwahren. Ros.

361802   Uštkati se Svazek: 10 Strana: 0467
Uštkati se. Mohla se u. a uplakati. Hrlš. Hus. 49. Vz Štkáti.

361803   Uštknouti Svazek: 4 Strana: 0463
Uštknouti, uštknouti, uštiknouti, uštnouti, ušknouti, ušťnouti, ul, uštkl, uštikl, ut, utí; uštikovati; na Slov. uštipnút = uštípnouti, uštipovati, ukousnouti, štípnutím raniti, beis- sen, stechen, kneipen, zwicken; prsty stis- knouti něco, mit den Fingern zwicken; kous- nouti, beissen; odštípnouti, abzwicken. Jg. — abs. Štír ušťkne. Prov. U. jako pes — kousnouti. Včela uštíkajíc žihadla pozbývá. Sš. Jako had chce u. Hus I. 231. — koho. Had ho uštknul. V., Št., Br. Pavouk ji uštnul. Čern. U. nemocného (štípnouti, cítí-li). Jád. — co, abzwicken. Us. Tč. — koho komu. Had mu dítě uštknul. Aesop. — čím: že- hadlem (štípnouti), Us., něco nehtem (od- štípnouti). Jel. Auktority úsměškem u. s. neodváží. Kos. Ol. 1 19.

361804   Uštknouti Svazek: 7 Strana: 0984
Uštknouti. Cf. Mkl. Etym. 344. b , Slov. zdrav. 390. U. hada. Sv. ruk. 326. Zuření po u.

361805   Uštknouti koho jak Svazek: 10 Strana: 0467
Uštknouti koho jak: k smrti. Tbz. V. 1. 337.

361806   Ušťknutí Svazek: 4 Strana: 0464
Ušťknutí, uštknutí, uštnutí, uštiknutí, n., der Biss, Kniff. Vlaského kopru voda hojí hadové u. Čern. Hadí u. D., Šm., Lk. U. od hada. D., Ros. Had uštknutím jed vlévá. V. Peské u. na sobě nenechám (nedám se pomlouvati). Dvrs. Vz Ušťknouti.

361807   Uštknutí Svazek: 7 Strana: 1395
Uštknutí hadem Léčení ho na Mor. Vz Mtc. 1893. 150.

361808   Uštknutina Svazek: 8 Strana: 0450
Uštknutina, y, f. = uštknuté místo, Ab- biss, m. Sterz. I. 7.

361809   Ušťknutý Svazek: 4 Strana: 0464
Ušťknutý, uštknutý, uštnutý, uštiknutý; -hnut, a, o, gebissen, gekneipt, gezwickt, gestochen. U. od hada. Br. U. žehadlem. Aqu. Učiň hada měděného a pověs jej na znamenie: Ktož uštnutý bude naň hleděti, ten živ bude. Hus II. 236.

361810   Úštko Svazek: 10 Strana: 0467
Úštko, a, n., zdrobn. ucho (úško). Groše musejí býti s úštky. 1560. Z kn. nymb. Wtr.

361811   Uštnouti Svazek: 4 Strana: 0464
Uštnouti, vz Ušťknouti.

361812   Ušťouchati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušťouchati, abstossen. — se kdy: při práci (unaviti se). — se čím kde. Ušťu- chaly sme se lokty na cestě (jdouce z polí). Us. Tč.

361813   Ušťourati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušťourati, na Slov. = upíchati, abste- chen. Ros. — koho čím kde: myš v díře klackem u.

361814   Úštrba Svazek: 7 Strana: 0984
Úštrba, y, f., Verringerung, Verletzung, f. Slov. Toth. Vz Uštěrbiti.

361815   Úštrba Svazek: 8 Strana: 0450
Úštrba, Bez ú-by. Phľd. 1895. 284.

361816   Uštrbení Svazek: 8 Strana: 0450
Uštrbení. Nepomýšlam na u-nie jeho slávy. Phľd. 1894. 27.

361817   Uštrbenie Svazek: 7 Strana: 0984
Uštrbenie = úštrba (dod.). Slov. Ev. šk. I. 54.

361818   Uštrychovati Svazek: 4 Strana: 0464
Uštrychovati = štrychem urovnati (sy- pací zboží), abstreichen. Us. Tč.

361819   Uštrykovati Svazek: 4 Strana: 0464
Uštrykovati = uplésti, stricken. Us. Tč.

361820   Uštúchaný Svazek: 10 Strana: 0467
Uštúchaný = utlučený. Po cestě u. Jrsk. XIII 3. 121.

361821   Ušťúchati se Svazek: 4 Strana: 0464
Ušťúchati se, sich abmüden, abzappeln. Šm.

361822   Ušťuklaný Svazek: 4 Strana: 0464
Ušťuklaný; -án, a, o, zänkisch, zank- süchtig. U. roba. Us. u Olom Sd.

361823   Uštulovat se Svazek: 10 Strana: 0467
Uštulovat se = usmívati se. Litom. 54.

361824   Ušťuralý Svazek: 4 Strana: 0464
Ušťuralý = uštíralý. U Olom. Sd.

361825   Ušťurati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušťurati, vz Uštírati. U Olom. Sd.

361826   Ušturkati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušturkati, ušturknouti, knul a kl, ut, utí, gehörig stossen (im Gedränge). Na Ostrav. Tč.

361827   Uštvanec Svazek: 9 Strana: 0463
Uštvanec, nce, m. = člověk uštvaný. Tbz. IV. 2. 156.

361828   Uštvánius Svazek: 4 Strana: 0464
Uštvánius Tob. z Mezříčí, děkan 1585. Vz Jg. H. 1. 646., Jir. H. 1. II. 301.

361829   Uštvanosť Svazek: 10 Strana: 0467
Uštvanosť, i, f. Pocit u-sti (unavenosti). Zl. Pr XXI. 242.

361830   Uštvaný Svazek: 7 Strana: 0984
Uštvaný, abgehetzt. U. pes. Šmb.

361831   Uštvati Svazek: 4 Strana: 0464
Uštvati, uštívati, uštvávati = štváním dostati, uhoniti, erhetzen, erjagen; zemdliti, umrtviti, zu Tode hetzen, müde hetzen, ab- hetzen. Stará liška těžce se u. dá. V. Co uštvaný medvěd. Zlob. — koho kým. Bez- děčnými chrty řídko zajíce uštveš. Prov. Švec jelena kopytem, kovář kladivem jelena neuštve. Klat. Mnohými chrty zajíce uštveš, viele Hunde sind des Hasen Tod. Us. Dch. — koho kde: zajíce v poli. Č. — koho na koho, hetzen, reizen. Tč.

361832   Ušty Svazek: 4 Strana: 0464
Ušty, vz Ušet.

361833   Ušubati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušubati = ušíbati. Na Ostrav. Tč.

361834   Ušubranec Svazek: 9 Strana: 0361
Ušubranec, nce, m. Šeb. 230. Vz Ušubraný.

361835   Ušubrání Svazek: 4 Strana: 0464
Ušubrání, n., die Beschmutzung.

361836   Ušubraný Svazek: 4 Strana: 0464
Ušubraný; -án, a, o, schmierig, schmut- zig, schlampet. Na Mor. Šd. A to (děvče) rádo robí, u-né chodí. Sš. P. 95.

361837   Ušubrati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušubrati, brám a bři; ošubrávati, na Mor. a Slov. = ušpiniti, beschmutzen. — koho, se. Bern. — čím.

361838   Ušubraviti Svazek: 4 Strana: 0464
Ušubraviti, il, en, ení, verschmieren, besudeln. — co čím: blatem. Na Mor. Tč.

361839   Ušúchati Svazek: 9 Strana: 0361
Ušúchati = užmoliti. Slov.

361840   Ušukati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušukati = vypátrati, auffinden. Slez. Tč.

361841   Ušúlať Svazek: 10 Strana: 0467
Ušúlať dačo medzi rukama. Mus. slov. VII. 54.

361842   Ušúlati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušúlati, vz Šúlati. Ušúlá tam několik šulanců. Mor. Šd.

361843   Ušúlati co Svazek: 8 Strana: 0450
Ušúlati co. U-lal motúz dlhočizný. Dbš. U-lal si % hlíny kozu s dlúhym chvostom. Slov. NZ. III. 30.

361844   Ušuľkaný Svazek: 7 Strana: 0984
Ušuľkaný = ušúlaný. U. halužky. Slov. Rr. Sb.

361845   Ušuľkati Svazek: 7 Strana: 0984
Ušuľkati = ušúlati. Adama u-kal zo hliny. Slov. Zbr. Hry 191.

361846   Ušumařiti Svazek: 4 Strana: 0464
Ušumařiti, il, en, ení. — si co, erfie- deln, ergeigen. Tč.

361847   Ušumělý Svazek: 4 Strana: 0464
Ušumělý = ošumělý, abgerissen, vom Tragen abgewetzt. Troj. 131.

361848   Ušumiti se Svazek: 4 Strana: 0464
Ušumiti se, il, en, ení, Ros., ošumiti se, abreissen, abwetzen. Jg. — U., rauschen. Les smrkový se ušumí, když vítr duje. Na Ostrav. Tč.

361849   Ušupati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušupati, ušupnouti, pnul a pl, ut, utí, wegschwippen. — koho čím, durchpeit- schen. Na Ostrav. Tč.

361850   Ušúpati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušúpati = ušoupati. — co čím. Na Ostrav. Tč.

361851   Ušupati koho Svazek: 4 Strana: 0453
Ušupati koho = učiniti, aby šupal, se- děl, setzen; usupnúť, sich setzen. Děcko již uśupnulo, už śupe.

361852   -ušurný Svazek: 7 Strana: 0985
-ušurný přípona: malušurný. Mor. Brt. D. 153

361853   Úšust Svazek: 4 Strana: 0464
Úšust, u, m. = zašust, die Lavine. Na Slov. Kd.

361854   Úšust Svazek: 10 Strana: 0467
Úšust, u, m., vrch v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 165.

361855   Ušustati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušustati, reiben. — co čím: pískem. — komu co kam: písek do očí. Us. Tč.

361856   Ušustiti Svazek: 4 Strana: 0464
Ušustiti, il, ěn, ění, aufrauschen. — kde. Co to u-lo v chrasti? Us. Tč.

361857   Ušuškati se s kým Svazek: 4 Strana: 0464
Ušuškati se s kým, ušuškovati, lispeln. Na Mor. Tč.

361858   Ušušlati se s kým Svazek: 4 Strana: 0464
Ušušlati se s kým, sich satt flüstern. Na Ostrav. Tč.

361859   Ušušmati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušušmati = ze špíny vyprati, im ersten Wasser waschen. U Žamb. Dv.

361860   Ušušňanec Svazek: 8 Strana: 0450
Ušušňanec, nce, m. = umazaný, ušuš- ňaný. Již. Mor. Nár. list. 1896. č. 151. odp. feuill.

361861   Ušušňaný Svazek: 4 Strana: 0464
Ušušňaný = umazaný. U. plátno, límec. Ve vých. Čech. Všk.

361862   Ušušňati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušušňati = umazati, beschmieren. — co: košili. Us. ve vých. Čech. Všk.

361863   Ušušněný Svazek: 4 Strana: 0464
Ušušněný; -ěn, a, o, berotzt, schmutzig. Cf. Sušeň. Na Mor. Šd.

361864   Ušušněný Svazek: 8 Strana: 0450
Ušušněný. Vz Ušušniti. U. Honza. Kld. IV. 141.

361865   Ušušniti Svazek: 4 Strana: 0464
Ušušniti, berotzen, beschmutzen. — co čím. Us. u Olom. Sd.

361866   Ušvábiti Svazek: 4 Strana: 0464
Ušvábiti, il, en, ení = utíti, ose kati, ku př. ocas, abschneiden, abhauen. Reš. Cf. Ušvobiti.

361867   Ušvaciti Svazek: 4 Strana: 0464
Ušvaciti, il, en, ení, ušvacnouti, cl, ut, utí = ustříhnouti, abscheren, abhauen. — co: vlasy. Mor. Šd. — si co: kus chleba, kaval (abschneiden). Šd.

361868   Ušvácnout koho čím Svazek: 9 Strana: 0361
Ušvácnout koho čím: bičem (švihnouti). Seb. 214.

361869   Ušvalcovati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušvalcovati = švalcem ušiti. — co: krpce. Na Ostrav. Tč.

361870   Ušvandrati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušvandrati, ušvandrovati, ušvandryko- vati se s kým, kauderwelsch reden. — jak: po německy. Nu Ostrav. Tč.

361871   Ušvarniti Svazek: 4 Strana: 0464
Ušvarniti, il, ěn, ění = švarným učiniti, ušlechtiti, fesch machen, veredeln. — co jak. Ušvarnili jazyk po této stránce. Kos. 01. I. 16.

361872   Ušvažiti Svazek: 8 Strana: 0450
Ušvažiti = ušvácnout, ukrojiti veliký kus.

361873   Ušveholiti se Svazek: 4 Strana: 0464
Ušveholiti se, genugsam zwitschern. Ptáček se u-lil. Na Mor. Tč.

361874   Ušvihaný Svazek: 4 Strana: 0464
Ušvihaný; -án, a, o, durch-, abgepeitscht. U. had. ZN.

361875   Ušvihnouti Svazek: 4 Strana: 0464
Ušvihnouti, hnul a hl, ut, utí; ušvihati, ušvihovati, mit der Peitsche o. Gärte ab- hauen, absehwippen. — co čím: ratolesť bičem (sraziti). U. někoho prutem, bičem, recht durchpeitschen. Us. Tč. — koho = šviháním umrtviti, zu Tode peitschen. Jg. — se koho, sich müde hauen. Ušvihá se celý den těch koní, až hanba. Jg.

361876   Ušvihýcnúť Svazek: 7 Strana: 0985
Ušvihýcnúť = uříznouti. Val. Slavč. 44.

361877   Ušvitořiti se Svazek: 4 Strana: 0464
Ušvitořiti se, il, ení = ušveholiti se. Us. Tč.

361878   Ušvobiti Svazek: 4 Strana: 0464
Ušvobiti, il, en, ení — ušvábiti, weg- stibitzen. — co komu. Na Ostrav. Tč. Cf. Ušvábiti.

361879   Ušvolati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušvolati = ušoulati, in der Hand etwas rollen. — co: švelky. Na Ostrav. Tč.

361880   Ušvondraný Svazek: 4 Strana: 0464
Ušvondraný; -án, a, o = ušubraný, ucouraný, schmutzig. Chodí celá u-ná. Mor. Šd.

361881   Ušvondrati Svazek: 4 Strana: 0464
Ušvondrati = učvochati, ušlundrati, ab- schlampen. — co: šat. Na Mor. Tč.

361882   Ušvrknouti Svazek: 4 Strana: 0464
Ušvrknouti, knul a kl, ut, utí = ufrnk- nouti, wegfliegen. Pták nám z klece ušvrkl. Na Ostrav. Tč.

361883   -uť Svazek: 4 Strana: 0464
-uť, přípona jmen podstat. rodu žen.: la- buť, peruť, rtuť. D. Vz T, Mkl. B. 201., Bž. 231.

361884   -uť Svazek: 7 Strana: 0985
-uť přípona: sanuť. Brt. D. 142

361885   -uta Svazek: 4 Strana: 0465
-uta, příp. subst.: bohuta. Mkl. B. 201.

361886   Uta Svazek: 4 Strana: 0465
Uta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 127.

361887   -uta Svazek: 8 Strana: 0450
-uta příp. os. jm.: Vašuta. Kbrl. Sp. 13.

361888   Utábořiti co kam Svazek: 8 Strana: 0450
Utábořiti co kam. Svůj veškerý lid u-řil Y les. Vrch. Rol. XXXI. 53.

361889   Utábořiti se Svazek: 4 Strana: 0465
Utábořiti se, il, en, ení, Lager schlagen. — se s kým kde. U. se s vojskem na poli, v lese, za řekou atd. Us. Ale nyní bohoslužby všechněch podmaněných národů se v Římě u-ly. Sš. I. 12. (Hý. ).

361890   Utáčení Svazek: 10 Strana: 0467
Utáčení, n. Válcové, konické u. u sou- struhu. Vz KP. VII 671.

361891   Utáčeti Svazek: 4 Strana: 0465
Utáčeti, vz Utočiti.

361892   Utádynkovati Svazek: 4 Strana: 0465
Utádynkovati, vz Tádynkovati. Jestliže JM. utádynkuje neb utiskne. Arch. II. 6.

361893   Utáflovati Svazek: 4 Strana: 0465
Utáflovati = táflování skončiti.

361894   Uťafnouti Svazek: 7 Strana: 0985
Uťafnouti = useknouti. U Kdýně. Rgl.

361895   Uťafnutý Svazek: 4 Strana: 0465
Uťafnutý; -ut, a, o, vz Ťafnouti.

361896   Uťáganý Svazek: 10 Strana: 0675
Uťáganý = unavený, utahaný. Brt. Sl.

361897   Útah Svazek: 4 Strana: 0465
Útah, u, m. = náčiní, jímž se řetěz vozu utahuje. Us.

361898   Utah Svazek: 8 Strana: 0450
Utah. To je s ňém ú. (hótah) = je ho co utáhnouti. Záp. Mor. Brt. D. II. 408.

361899   Utahák Svazek: 10 Strana: 0467
Utahák, u, m. = zákolník. Dšk. Km. 28.

361900   Utahák, u, utahovač Svazek: 4 Strana: 0465
Utahák, u, utahovač, e, m. = pavuz- ník, das Heuseil. D.

361901   Utahání, n Svazek: 4 Strana: 0465
Utahání, n., die Abarbeitung. D.

361902   Utahanina Svazek: 7 Strana: 0985
Utahanina, y, f. = nemoc od přílišné práce. NZ. I. 455.

361903   Utahaný Svazek: 4 Strana: 0465
Utahaný; -án, a, o. Všecek utahaný (zemdlený) domů přišel. Us. U. šátek (= ob- nošený). Us. Šd. Vz Utahati.

361904   Utáhlý Svazek: 8 Strana: 0450
Utáhlý střevíc = úzký. Zbrt. Tan. 46.

361905   Utáhlý Svazek: 10 Strana: 0467
Utáhlý. Bolesť noh v úzkých a u-hlých střievích. XV. stol. (List. fil. V. 229. )

361906   Utáhnouti Svazek: 4 Strana: 0465
Utáhnouti, utíhnouti, ul, ut, utí a (zastr. utahu), utáhl, tažen, ení; utáhati, utahati, utahovati = táhna čím hnouti, erziehen; od- níti, abnehmen, abziehen, wegnehmen, davon nehmen; stáhnouti, zusammenziehen, befesti- gen; umdliti, umrtviti taháním, müde, zu Tode ziehen; usmýkati, zu Tode schleppen; uká- leti, durchs Schleppen beschmutzen; přílišné útraty dělati, über-, ausziehen, berauben, viel zu zahlen nöthigen; odjeti, abziehen, weg- ziehen, davonziehen, wegschleichen, abmar- schiren; táhna cesty uraziti, ergehen, mar- schirend zurücklegen. Jg. — abs. Mnohos nabral, neutáhneš. Us. — co, koho: vůz, D., sud (stáhnouti), Us., koně (taháním umdliti). Kůň ho utahal (usmýkal). Us. Jeho študije rodiče utahují. Ehr. Fazory keř (révu) utahují = seslabují. Čk. U. nohy, schnüren. Chč. P. 216. U. koho = taháním ukáleti. Ros. Krčmář utahuje lidi (přetahuje, draho prodává). Jg. Mnoho píce přes zimu utahal (spotřeboval). Celé své jmění utahal (pro- marnil). Us. Dch. U. prádlo = ušpiniti. Za den košili utahal. — co komu. Utahujeme i mrtvým, co jim náleží. Koll. Cest. I. 1. hl. 3. — co, se čím (proč, kde). Čtyřmi koňmi toho neutáhne. Us. Jednou rukou to utáhnu. Jg. Sud obručem u. (stáhnouti), Us., koně, se prací utahati. Zloděj věci, luhár (= lhář) řečí pravdu utahuje. Na Slov. Tč. Ženské zapínadly se utahují pro ten- kosť. Ros. Nákladem na syna se utahuje (mnoho naň vydává). Us. Čep klínem v hří- deli u. Vys. — co od čeho: od summy (odníti). Bern. — s kým (odtáhnouti, od- jeti zvl. s vojskem). Utáhli s vojskem až do Pomořan. Ros. Přes 4 míle s vojskem za den utáhnouti nemožné jest, leč.... (cesty uraziti). Cyr. — před kým (kam) = odtáhnouti. Cyr. Utáhl před námi k Znojmu. Arch. V. 307. Utahovati za hory = cou- vati. Tč. — co kde. Z toho draka taká krv tiekla, čoby vo mlyne dva kamene utiehla. Dbš. Sl. pov. I. 376. — koho, co jak. Vrchnosť poddaného na krev utahuje. Č. M. 420. Kůň ho až do smrti utahal (usmý- kal). Ros. Utahuje se na krejcar (šetří). U Počt. Kš. — se = stáhnouti se. To děvče se příliš utahuje. Us. — U. se = přílišný náklad na něco vésti, Us., taháním pošpiniti. Ros. U. se někam, na Slov. = stěhovati se. Bern. — co kudy. Jeden kůň ten vůz po rovné cestě utáhne. Us. Tč.

361907   Utáhnouti Svazek: 7 Strana: 1395
Utáhnouti odkud = odtáhnouti. Snm. I. 547. a j.

361908   Utáhnouti Svazek: 8 Strana: 0450
Utáhnouti. Krajíř z pole utáhl jest = odtáhl. Břez. Font. V. 519.

361909   Utáhnouti odkud proč Svazek: 10 Strana: 0467
Utáhnouti odkud proč. Aby pro ne- záplatu (nezaplacení žoldu) z pole neutáhli. Arch. XX. 253. (57. ). -si = spořiti, sobě utrnouti. Troška utiahni sí, mnoho zachováš si. Slov. Sb. sl. VIII. 84.

361910   Utáhnouti se s kým kam Svazek: 7 Strana: 0985
Utáhnouti se s kým kam. Utíhl se s dívkou do lesa (odešel). Prss. Gazd. r.

361911   Utáhnutí, n Svazek: 4 Strana: 0465
Utáhnutí, n., vz Utáhnouti, Utažení.

361912   Utáhnutý Svazek: 4 Strana: 0465
Utáhnutý; -ut, a, o, vz Utáhnouti, Uta- žený.

361913   Utahovací Svazek: 4 Strana: 0465
Utahovací, zum Zusammenziehen die- nend. D. U. řemen, der Packriemen. D. U. kleště, die Brennerzange. Šp.

361914   Utahovač Svazek: 4 Strana: 0465
Utahovač, e, m., der Pressbengel. Skv. — U., der Zusammenzieher, Schnürer. — U., das Heuseil. Vz Utahák.

361915   Utahováček Svazek: 4 Strana: 0465
Utahováček, čku, m. = řetízek, jímž se lišně k řebřině úvinkem upevňuje, die Ret- telkette am Wagen. Jg.

361916   Utahovačka Svazek: 4 Strana: 0465
Utahovačka, y, f. U-ky, die Wendkugel- zange, Brennerzange. — U., die Schnürerin.

361917   Utahovák Svazek: 4 Strana: 0465
Utahovák, u, m., der Schraubbock. Svk., Šp. — U. = provaz k upevňovaní pavuzy. U Polič. Kšá. Vz Utahovač.

361918   Utahovák Svazek: 7 Strana: 0985
Utahovák = řemen, Packriemen, m, Čsk., provaz, vazák, Bohrer-, Hanf-, Binde- strick. Hrbk.

361919   Utahování Svazek: 4 Strana: 0465
Utahování, n. = stahování, svírám, die Zusammenziehug. U. těla. Oblouk k uta- hování sedel, víček. Šp. — U. = obírání zbytečnými útratami, die Beraubung, das Pressen. U. rodičů nákladem. Us. — U. = ucházení, útěk, der Abzug, die Flucht. Dal se v u. s pole. Akt. m. Ferd. Vz Utáhnouti.

361920   Utahovati Svazek: 4 Strana: 0465
Utahovati, vz Utáhnouti.

361921   Útaj Svazek: 4 Strana: 0465
Útaj, e, m. = útajek. Dch.

361922   Útaj Svazek: 7 Strana: 0985
Útaj, e, m. Vazba z ú-je, Collusionshaft.

361923   Útajek Svazek: 4 Strana: 0465
Útajek, jku, m. = utajení, die Verheim- lichung. Pro kněžie útajek mějechu a toho obraza velmi ctichu. Výb. I. 403. Příčina toho ú-jku jenom mystická býti může. Sš. Mr. 33. — Ú. = tajné místo, ein geheimer, verborgener Ort. Rk.

361924   Utajemný Svazek: 4 Strana: 0465
Utajemný = zakrytý, verborgen. D.

361925   Utajenosť Svazek: 4 Strana: 0465
Utajenosť, i, f., die Zurückhaltung. Dch.

361926   Utajený Svazek: 4 Strana: 0465
Utajený; -en, a, o = skrytý, vázaný, verborgen, gebunden, latent. U. teplo, elek- třina. Šp., Nz.

361927   Utajený Svazek: 7 Strana: 0985
Utajený. U. skrýš, Hdk., hlas, Vlč., zív- nutí, Hrts., vztek, Čch., hněv, smích. Pdl.

361928   Utajitel Svazek: 4 Strana: 0465
Utajitel, e, m., der Verheimlicher, Ver- berger.

361929   Utajitelka Svazek: 4 Strana: 0465
Utajitelka, y, f., utajitelkyně, ě, f., die Verheimlicherin.

361930   Utajiti Svazek: 4 Strana: 0465
Utajiti, il, en, ení; utajovati = ukryti, verbergen, verstecken, verheimlichen, ver- hehlen. Jg. — co: smích, D., oheň (udu- siti), Us., dech, Šm., zuby (bolesť jejich utišiti). Us. — co před kým. Us. — co, se čím. Kterak jsem se neutajil ničím (ni- čeho nezadržel). Sš. Sk. 236. Něčí strach svou výmluvností u. Sych. — co kde. Šídla v pytli neutajíš. L. U. v sobě bolesť, zármutek. Us. Šd. — se v čem. V tom ne- mohli sú se u. BO. V pláči se u. = utišiti, sich beruhigen. Jg. — čeho. Že svej cti uměl hájiti a všej řeči u. Kat. 2463. Otázky té jsem utajil. Kos. Ol. I. 152. — se. Uta- jila se země judská (siluit). BO. Potom tak se utají, že mníš, že duše nezuostala v nich. Jel. Enc. m. 63. Hned začnou znovu hrát, že budou všemu nožky hrát a utájeť se dech. Hdk. C. 90. Utajž se (= umlkni, mlč)! BR. II. 140. a. — se čeho. Pak kterak sě dále zjedná, toť se tebe neutají. Arch. V. 291. A tudy ovšem ty soudu svého se u. máš! Sš. I. 134. — se kde jak. Podlé toho světci a světice se utajovali ve skrytosti. Sš. II. 220. — se komu. Jakož se časem svým tobě i všie země neutají. Arch. II. 23. — se k čemu = utišiti se. K té řeči se král utajil. St. skl. — se proč. Smíchy se utajiti nemůže (utišiti se). Us. — se kdy = unaviti se, müde werden. Po tom křiku tak se utají, že... Jel.

361931   Utajiti co Svazek: 7 Strana: 0985
Utajiti co: blud, Št. Kn. š. 2., teplo, Kk., slzy. Vrch.

361932   Utajiti co Svazek: 9 Strana: 0361
Utajiti co: vor n. pramen = v plavbě zastaviti. Čes. 1. VII. 22. — se. Utajil sa ako žaba. Zát. Př. XV. 59.

361933   Utajivý Svazek: 10 Strana: 0467
Utajivý = diskretní. Rgl.

361934   Útajno Svazek: 7 Strana: 0985
Útajno. Je tam tak ú. Dk. Vz Útajný.

361935   Útajný Svazek: 4 Strana: 0466
Útajný = tajný, skrytý, verborgen, ge- heim. — koho. Jeho (Boha) nic nemóž býti útajno, neb vše vidí. Št. — před kým. Před ním nic útajno nenie. Št.

361936   Útajný Svazek: 7 Strana: 0985
Útajný. Za první Št. polož: Kn. š. 186. 9. Ú. zátiší, Dk., kázeň, disciplina arcani Řehák.

361937   Utajování Svazek: 9 Strana: 0361
Utajování budí nedůvěru. Šml. IV. 139.

361938   Utalafčiť se Svazek: 10 Strana: 0467
Utalafčiť se = unaviti se. Šumava. Rgl.

361939   Utancovati Svazek: 4 Strana: 0466
Utancovati, ertanzen, tanzen können — co. Utancoval dva tance a víc ne (jen tolik mohl tancovati). Ros. — koho (tancem unaviti, usmrtiti). — se kdy s kým; při muzice.. Us. Tč. — se jak: až do potu bis zum Schweisse tanzen.

361940   Utancovati si co jak Svazek: 7 Strana: 0985
Utancovati si co jak. Nohy až po ko- lena by si u-val. Mus. 1889. 366. — se = zkrotnouti. Jen ho nech, však on se u-cuje U Kr. Hrad. Kšť.

361941   Uťanka Svazek: 4 Strana: 0466
Uťanka, y, f., sparasion, hmyz. Krok. II. 260.

361942   Utanouti Svazek: 4 Strana: 0466
Utanouti, vz Tanouti. — komu kde. To mi na mysli u-lo. Us. Tč. — Utanouti se = skrýti se, sich verstecken, ducken. U Místka na Mor. Škd.

361943   Utant Svazek: 4 Strana: 0466
Utant, a, m., zastr. = ušatý pes, prak, der Brack. St, skl. IV. 209. Koncovka -ant svědčí o cizím původu. Mz. 360.

361944   Utantnati Svazek: 10 Strana: 0467
Utantnati oheň (udusiti). Wtr. exc.

361945   Utantovati Svazek: 4 Strana: 0466
Utantovati = unaviti, utahati, sehr pla- gen, durch Herumtreiben müde machen. Na Slov. Plk. — U., mit eitlen Worten be- thören.

361946   Utantušený Svazek: 7 Strana: 0985
Utantušený; -šen, a, o = umořený, usou- žený — čím: prácami Slov. Sokl. I1.276.

361947   Utápati Svazek: 4 Strana: 0466
Utápati = pokáleti, umáčeti, im Wasser oder Kothe schleppen, beschmutzen. — koho, se Jg., Ros. — se čím: blátem. Jg.

361948   Uťapati Svazek: 4 Strana: 0466
Uťapati, uťapnouti, pnul a pl, ut, utí, uťapiti, il, en, ení; uťapovati, herunterschla- gen. — co čím odkud: žerdkou hrušku se stromu u. Na Ostrav. Tč. — čeho. Ib. Tč. — někoho = pomluvami z mnoha stran někomu uškoditi, že podlehnouti musí. Na Zbir. Lg.

361949   Utápěcí Svazek: 10 Strana: 0467
Utápěcí. Ponořovací či u. apparat acety- lenový. KP. P. X. 117., 122., 128.

361950   Uťapiť Svazek: 7 Strana: 0985
Uťapiť, errathen, von ungefähr treffen. Slov. Loos. — se nač = spolehnouti. Val. Vck., Slavč. 84.

361951   Uťapit se nač Svazek: 8 Strana: 0450
Uťapit se nač = uchytiti se čeho. Brt. D. II. 373.

361952   Uťapiti se komu Svazek: 10 Strana: 0467
Uťapiti se komu = podařiti se. Tak sa mu u-lo, ako slepej kure zrno. Mus. slov. VI. 110.

361953   Uťapkaný Svazek: 9 Strana: 0361
Uťapkaný, vz Tapóšek.

361954   Uťapkati Svazek: 4 Strana: 0466
Uťapkati, betatscheln. — co čím = něco dlaní n. něčím pleskatým utlouci. — U. = kladivem lehce na něco tlouci. Na Ostrav. Tč.

361955   Utaraniti Svazek: 4 Strana: 0466
Utaraniti, il, en, ení, einrammen. — co čím kam: koly do země taranem. Na Ostrav. Tč.

361956   Utarasiti Svazek: 4 Strana: 0466
Utarasiti, il, en, ení; utarasovati, Te- rasse machen, dämmen. U tarasil asi (na) 5 loket. Us. — co čím = upevniti: svah kameny, befestigen, Ros., břehy pevnými tarasy.

361957   Utarasiti Svazek: 9 Strana: 0361
Utarasiti. Lež pevně utarasená. Ezop. 58.

361958   Utarčený Svazek: 4 Strana: 0466
Utarčený; -en, a, o = ukvičený. U Olom. Sd.

361959   Utarmoniť Svazek: 7 Strana: 0985
Utarmoniť = zmrhati, Rr. Sb.; odehnati. Slov. Ssk.

361960   Utarý Svazek: 10 Strana: 0467
Utarý = úterý. Dšk. Km. 11.

361961   Utasiti Svazek: 4 Strana: 0466
Utasiti, il, en, ení = ustraniti, entfrem- den, entziehen. — co. Hos.

361962   Utasiti Svazek: 9 Strana: 0361
Utasiti peníze = utratiti. Z hor. Nár. list. 1898. č. 163. odp. feuill.

361963   Utaškařiti Svazek: 4 Strana: 0466
Utaškařiti, il, en, ení, erschwindeln — co. Us. Tč.

361964   -útať Svazek: 7 Strana: 0985
-útať: chrputať Val. Brt. D. 158.

361965   Utatarovati koho Svazek: 4 Strana: 0466
Utatarovati koho = tatarem ubiti, durch- peitschen — koho jak: po nohách. Na Ostrav. Tč.

361966   Utatě Svazek: 7 Strana: 0985
Utatě, gestutzt U. srdčitý. Kk. Br. 22.

361967   Uťatec Svazek: 9 Strana: 0361
Uťatec, tce, m., pygidia, brouk. U. zubo štítý, p. dentecollis. Klim. 451.

361968   Uťatí Svazek: 4 Strana: 0466
Uťatí, zastr. utětí, das Abhauen. Bel.

361969   Uťati Svazek: 7 Strana: 0985
Uťati = utíti, utnouti. Rr MBš.

361970   Uťatí Svazek: 7 Strana: 0985
Uťatí, n. = sekery všeho druhu, allerlei Hacken. Vy máte moc u. Val. Vck., Brt., Slavč. 8.

361971   Uťatohlavec Svazek: 7 Strana: 0985
Uťatohlavec, vce, m., coptocephala, brouk. Kk. Br. 368.

361972   Uťatohlavec Svazek: 9 Strana: 0361
Uťatohlavec, vce, m., coptocephala, brouk. U. Čtveroskvrnný, c. quadrimaculata, malo- tečký, rubicunda, modrý, chalibaea, opásaný, unifasciata, skalní, scolopina, žlutonohý, fe- moralis. Vz Klim. 673.

361973   Uťatokrovec Svazek: 8 Strana: 0579
Uťatokrovec, vce, m., abraeus, brouk. Vz Klim. 378.

361974   Uťatokrový Svazek: 8 Strana: 0450
Uťatokrový hlavokryjec (brouk). Vz Klim. 296.

361975   Uťatokřídlý Svazek: 8 Strana: 0450
Uťatokřídlý loužník (brouk). Klim. 114.

361976   Uťatý Svazek: 4 Strana: 0466
Uťatý; uťat, a, o, abgehauen, gestutzt, abgestuzt. U. listy věnečenky kretické. Rst. 512. U. svlačec. Nz. lk. U- kus (tříska). V. On (kocour) tam leží za ploty, ocásek má uťatý. Sš. P. 711. — od čeho. Jakož Jan vysoce jemu na česť sáhl pravě, že by byl od šibenice uťatý. Sd. kn. op.

361977   Uťatý Svazek: 7 Strana: 0985
Uťatý. U. makadla, krovky. Kk. Br. 4., 6.

361978   Utaviti Svazek: 10 Strana: 0467
Utaviti, zulöthen. Pkr. 1885. č. 328.

361979   Utázati čeho Svazek: 7 Strana: 0985
Utázati čeho. A pakli atd. Alx. dle Athenaea 1887. 226. a dle List. fil. 1885. 271. šp. m.: vztazovati (= vyšetřovati, zkoumati). — se s kým. Řečník utieže se s ním bude žalovati řka. Výb. 1. 612. Jak se jest s svými utázal. Arn. v. 100.

361980   Utázati se Svazek: 4 Strana: 0466
Utázati se, táži a tíži se, utazovati se = uraditi se, usnésti se, sich unter einander berathen. Kat. 102., Troj., Vs. — čeho. A pakli se to kdy udá utazovati tobě súda,. Alx. V. v. 230. (IIP. 7. ). — se mezi kým: mezi stranami. Mus. — se s kým. Výb. I. 612., Arch. I. 413., Půh. II. 628. — se s kým kde. Na posudku úředníci se utá- zali s p. Herartem a s jinými zemany. Půh. I. 266.

361981   Utázati se nač Svazek: 10 Strana: 0467
Utázati se nač = vyptati se. Což sluší ku požitku toho života, na to se každý pilně utáže. Chč. S. L 127b. (128a).

361982   Útažek Svazek: 4 Strana: 0466
Útažek, žku, m. = útěžek. Na Slov. Bern.

361983   Utažení Svazek: 4 Strana: 0466
Utažení, n., die Befestigung, Zusammen- ziehung, vz Utáhnouti. Utažení šroubu. Zpr. Arch. XI. 2. 10.

361984   Utažený Svazek: 4 Strana: 0466
Utažený; -žen, a, o, fest angezogen, be- festigt, zusammengezogen. U. tělo, dívka (stažená). Us Vz Utáhnouti.

361985   Uťažiti se komu Svazek: 4 Strana: 0466
Uťažiti se komu. Uťažilo sa mu robiť (jest obtížno). Na Beskyd. Tč.

361986   -utb Svazek: 4 Strana: 0464
-utb = out, příp. jmen podstat.: kohout, žrout. Bž. 231.

361987   Utčení Svazek: 4 Strana: 0466
Utčení, n. U. tedy od u. ne od u tečenie slovo béře, že jeden na druhého utýká, a ne proto, že se jeden před druhým k po- honu utieká. Vš. Jir. 103. Vz Útok.

361988   Utéci Svazek: 4 Strana: 0466
Utéci (v obec. mluvě: -utecti, utýcti, utect utyct, u Opav. utěc, utěkat, Klš. ), uteku, češ...., kou; utec, ka (ouc), kl, utečení; utíkati, utékati (zastr. utěkati), utíkávati — pryč uplynouti, hinweg-, wog-, fort-, ent- fliessen; pryč zajíti, zaběhnouti, prchnouti, vyváznouti, uběhnouti, entfliehen, entlaufen, entwischen, entspringen, entkommen, ent- rinnen, durchkommen, durchgehen, davon gehen, wegfliehen, weglaufen, ausreissen, fortlaufen; varovati se, ubíhati, fliehen, ver- meiden; minouti, verlaufen, vergehen; se = ujíti se, ucházeti se, Zuflucht nehmen; přijíti, kommen; osupiti se, dáti se do koho, sich über einen machen, ihn angreifen, an- fahren, anfallen; předběhnouti, dříve něco učiniti, vorkommen, voreilen. Jg. — Utéci, na Zlínsku: prsknút, zdrhnút, změtat, dát do kyt, zdírat, zděrovat, zdŕhat, sypat, šru- bovat, Brt. — abs. Kdo utekl, vyhrál. Č. Utíká, an ho nehoní (má zlé svědomí). Vz Ničema. Č. Utíká zvěř, Us., čas. D. Skutek utek (utekl). Prov. Ještě dotud mnoho vody uteče (než se to stane). Ros. Neuteče-li, ale ukane. Ctib. Utekl (ukázal paty, hřbet; obrátil voje; dal se v nohy; poradil se s nohami, s Vaňkem; vypadl po měsíci; Sebral písek na podešve. Č. Cf. Spáliti, Prásknouti, Hřib). Nemohli jsme utéci. Vrat, Nevěděl kudy utéci. Br. Utíkal, jakoby mu hlavu zapálil, Us., jakoby na ostruhu vzat byl, Sych., jakoby mu nad hlavou hořelo (rychle), jakoby ho na vidle bral, Šg., jakoby mu k hrdlu sáhal, Lb., jakoby kulku pustil, Us. u Žamb., Dbv., jako šipka, jako po- trhlý, Us., Dch., koľko mu nohy stačili. Dbš. Sl. pov. I 134. Uteká, uteká, že by ho any na sto konoch nedohonil. Ib. I. 183. Uteč (= vyhni se, vari)! Us. Vck. Kde sú jaké pletky, uteč odtuď hnedky. Na Mor. Tč. Utíkal, kam ho oči vedli. Us. Neutí- kejte tak děti, ať nepadnete. Us. Tč. Bor ta tvoja mladosť brzy uteče. Sl. ps. Šd. Čas utíká jako voda, jako nic. Us. Dch. Ten klíč musí zde někde být, vždyť nemá nohy, aby utekl. Us. Dch. Tak se nad ním práší, co utíká; Utíká, až se nad nim práší. Brt. S. 140. Mým lidem, ježto tam byli utekli, pobral všecko. Půh. II. 293. Počali utíkati, kam kdo mohl. Pal. Dj. III. 2. 279. Kam kdo ví, utečete. BR. II. 368. a. Která
myš do mých pastí přijde, žádná neuteče.
Smil. Jakž jest utekl, jest tomu viece než
rok. NB. Tč. 222. Utíkej, děvče, utíkej,
zdaleka chlapcům vyhýbej; Brandeburko
hotěké; Z hodů domů pospíchám, vezma
kabát utíkám. Sš. P. 374., 683., 688. Kdož
utíká, jest vinen. Bart. Proti hriechu móžeš
čakati boje, ó člověče, a móžeš vítězem býti:
jedné nic proti ženě, s níž bojovati jest
utiekati, ale nepřistupovati; Utíkal a s ve-
likým strachem šel, kam ho oči nesly. Hus
I. 276., III. 306. Služ jako sluha, aneb utec
jako srna. Č. Němý hluchému pošeptal, aby
beznohý utíkal. Prov. Pokázal se, že utekl.
Ros. Co se vleče, neuteče. Koll. Přízeň
utekla. Jel. Utíkající ten slove, kdo před
soudem uchází. Brikc. Utíkej, Káčo, utíkej,
honí tě kocour divokej; Káča utíká, co
může, kocour jí dohonit nemůže. Us. Utíká
jako ďábel před křížem. Prov. — co. Ti,
ješto o budoucí věci myslí, přítomné utíkají.
Jel. — čeho (=varovati se): zlých spolků,
Br., hříchů, Troj., Bl., zahálky. Kom., trestu,
Sych., smilstva a modlářství. Knst. Ruky
všemohoucího nemohu utéci. V. Osuda nelze
utéci. Alx. BM. v. 118. Mohli u. těch zlých
věcí. Chč. P. 86., 148. b. I sám musím utí-
kati zlého i jiné od toho vystříhati. Žer.
Obecných nákladů neutíkám. Anth. II. 353.
Mnozí kříže a zármutku utíkají; Aby věcí
zlých utíkali; Máme jiné od nevěry odvo-
diti a ovšem jí sami utíkati. BR. JI. 192.,
601., 747. U. osidla. Alx. Abychom utiekali
pochlebenstvie. Hus II. 49. Aby utekl těch
hříchův. Chč. 453. Dětinných žádostí utiekaj.
ZN. Neutečeš zlé příhody; Rukú všemohú-
cieho ani živ ani mrtev uteku. BO. — Jel.,
St., Koc. — s čím. Což přiběhlo a jako
s vodou pryč uteklo. V. Kde se mají s ža-
lobami utíkati. Nar. o h. a k. Vladislav
utekl prý s mnohými stejně smýšlejícími
jinochy do Bavor. Ddk. III. 53. K němu
jsú utekli s těmi koňmi. Půh. I 337. U.
s životem. Kat. 2798. Kto j' sě utekl s tú
nevinú. Hr. rk. 433. Naděje utekla s Ma-
tějem do pekla (zklamala ho). V Moravanu
1878. 57. S tím mi utekl. Půh. II 493. Utekia
s vojákem. Us. Ucěkajte s pánem ve dně
v noci, něujdzě přece moji moci. Sš. Ps. 13.
Neb se jest prve napřed s žalobú utekl,
mluvě ke mně hanlivá slova. NB. Tč. 239.
U. se s řečí = předběhnouti. Reš. — kudy
(jak). U. hore dolinami. Ht. Sl. ml. 230.
Ta utíká po ulici, jakoby ji honil. Něm. Ku kterýmž se s přívrženci svými přes Labe utekli. Ddk. II. 305. A já se udělám maličkým zajíčkem a já ti uteču zeleným hájíčkem. Sš. P. 691. Pavel nečekaje zjev- ného obráněnie božieho utekl jest v koši z Damaška skrze okno spuštěn přes zeď. Hus 1. 355. Zadními dveřmi utéci. D. Myš derou utekla. Us. On přes tvrdé tvrze, s prací utekl. Pass mus. 357. — komu, čemu: rodičům. Us. Utíkají mu vojáci. Ros. Kto jste utekli meči. V. Tatíček se nahně- vali a já jsem jim utěk pryč. Slez. ps. Šd. Drž groš, aby ti zlatý neutek. Jir. Ves. čt. 359. (Šd. ). Muoj člověk Urban ježto mi utekl, z jeho dědiny noční věcí přichází na mú dědinu. Půh. II. 588. Myslila jsem, že uteče roku (že dříve roku bude choditi). Us. Vk. Utek jí zrak (oslepla). V Kunv. Msk. Žena mu utekla. Us. Dch. Andulička mladá, milovat se nedá, utíká mně Er. P. 132. Uteklo mi po třech korcích žita (nic nevyrostlo). V Kunv. Msk. — (komu s čím) odkud. Utekl od nás, Ros., Vrat., s vrchu. U. z bitvy. Vc. 'A on se ji počal bati, počal od ni utikati. Sš P. 90. Ani jsem od svého statku utíkal. NB. Tč. 103. Utiekaj sě od něho a varuj; Protož taký k Bohu pospiechá a od zahynutie utieká; Od dóstojenstvie utiekati. Hus I. 90., 117., 406. U. od ovec. Chč 301. A prvé nežli ten jmenovaný Jan byl utekl z toho vězenie, i prosil, aby jemu bylo polehčeno. NB. Tč. 150. Utekla ďasu z bělidla (je černé pleti). Us. Bdl. U. ze světa (zabiti se). Us. Dbv. Kteří z měst a ze země utekli, mohou jen tehdáž vrátiti se, když obce k tomu svolí; Z gruntů svých všecko opustíce utíkají. Pal Dj. III. 3. 162., V. 1. 390. Byliť zejména Oldřich i Lutolt utekli se ven ze země; Utíkali pryč z hra- dův a podhradí. Ddk. II. 369., 416 (Tč. ). U. z dědin. Chč. 450. Pán k tomu ponouká, aby v čas obležení Jerusalema, kam kdo ví a co nejrychleji může, jako z ohně utíkal. BR. II. 107. b. Z rady mé k stavům se utekl. Žer. L. I. 14. U. z ohně, Alx. 1104. Z osudu nelze u. Alx. A tu byl jest po- paden král Sedechias utiekaje z Jeruzalema od bojovníkóv krále babylonského. Hus II. 335. Utekla mu s brdci (o impotentním). Mus. U. ze země, V., někomu z vězení. Us. Děrou ve dně utíká voda ze sudu. Jd. — (se) před kým (jak). U. před nepřítelem. V.. Br., Jel., Ros. Vášně se před rozumem utíkají. Jel. Kvapné rychlosti v řeči ne- užívej, aby snad slova neutíkala se před rozumem. V. Jiní jako před smrtí v honech utíkají. V. Před dílem u. V. Opařený ko- hout i před deštěm utíká (o tom, kdo škodou zmoudřeli. Us. Dch. Řekové před ním utí- kají. Troj. 234. Kdožkoli mne spatří, přede mnou z cesty utíká. Kom. U. před mocí a násilím nebezpečným. Bart. 191. Utekl před hospodú svú. Bj. Před morem nelze u. ani se schovati a ukryti. Anth. II. 153. U. před vlkem. Chč. 304. Zikmund utekl před Žiž- kou. Dač. I. 325. Utíká jako ďábel před křížem. Vz Bázlivý. Lb. Až jen přijde vé- voda váš do Čech, však my před ním ne- utečeme. Pal. Dj. III. 3. 94. Utiekají před božím slovem z kostela; Pravíme, aby ni- žádný dobrovolně sobě smrti nečinil, chtě u. před tesknostmi časnými, aby neupadl u věčné; Ona po něm běží a on před ní utieká. Hus I. 128., 159, II. 98 (Tč. ). Více pes běží za tebú, jak před ním utíkáš. Us. Tč. — (se) na koho, na co (jak kam). Utekli se na žalobu ku králi. Cr. Hleď, aby se zase s útokem na svého pohnaného prve nežli on na tě, utekl. Vš. Jir. 55. (Hřiešník) se utec na boží zpověď. Hus III. 184. Ke lži na radu se u. Rvač. U. se na radu. Reš. U. se na koho = obořiti se. On se s důtkli- vou řečí, s okřikem na něho utekl. V. Slovy přísnými se naň utekl. V. — (se jak) kam (ke komu, do čeho, za co, pod co, nač, mezi co). Utéci k městu, k lesu. Us. Jest potřeba, aby ihned utekl se k úřadu. O. z D. A že se přihází, že psanci nevy- vedení utíkají se k právu a jeho užívají. Zř. F. I. U. XXVI. K němu utekl (útočiště k němu měl). V., Arch. I. 70. K výmluv- nosti se utéci. Ros. Kdo se prve k mlýnu uteče, ten také prve semele. Prov. U. do lesa, Us., do města. Flav. Utekl se v ko- žíšku do vody. Prov. — Br., Har. Utekl za řeku. Us. Pod něčí ochranu u. Měčislav utekl se na Rus. Ddk. II. 94. U. se na tvrz. Pč. 18. Turci na zámek Ostřehom utekli. Dač. I. 182. Anděl Lotovi rozkázal na hory utéci. BR. II. 107. b. Tehdáž sem se byl k Chvalovi na Klukovice utekl s dobytkem; S žalobami se na nás utíkajíce. Arch. I. 175., 376. (Šd. ). Ja, co je mně po tej Uliance, po- bija ju uteče k maměnce. Sš. P. 238. U-kla se k Hospodinu. Pass. 6. Abyste se pilně k trůnu milosti jeho na modlitbách utíkali. BR. II. 367. b. Ó Pane, k milosrdenstvie tvé- mu se utíkáme. Dač. I. 269. Nebylo k komu se utíkati. Dač I. 299. Utéci se k svému koniu. Dal. 93. Čím více ucházel se Boleslav o přízeň jejich, tím spíše utíkali se k Jin- dřichu II.; Měčislav utekl se do Prahy k Ol- dřichovi; Museli bychom u. se k takovým prostředkům, jenž by... Ddk. II. 72., 113., VI. 117. My pak, nemohúc o to strany roz- děliti, utíkámy se k vašie múdrosti prosiece za naučení; Utekl jsem se k ctným lidem prose, aby...; K nám zase sě utíkají na- učení žádajíc o to; Protož sě k vám utí- káme jakožto k starším našim naučení a rady žádajíce. NB. Tč. 29., 33, 73., 85. Utec se k nesmiernému božiemu milosrden- stvie; Aby oni majíc pokušenie, k svému se otci utekli; Má se k němu utéci a jemu se modliti; Byl-lis velikým hřiešníkem, utec se k štědrému krve vylití syna božího; K čí utečete pomoci? Hus I. 294., 349., II. 42., III. 158., 193. (I. 359., II. 97., 192., III. 260). Můj mily ucěk mi do papraci. Sš. P. 656. Spravedlnosť do nebe utekla. Skutek do Naděje utek. Šd. exc. Utekl do pivnice. NB. Tč. 2. Čímž vyjasňuje se ta okolnosť, proč asi uteklí se Vratislav a matka jeho do Uher; Jaromír utekl se do ciziny. Ddk. II. 195., II. 241. Budú-li vás puditi, utecte do jiného miesta: Utec odsovad do nebes. Hus II. 171., III. 103. Můoj člověk podeň utekl noční věcí. Půh. I. 374. A já sa spra- vím malú rybečkú a já utečeni pod tu vo- dičku. Sl. ps. 59. Na to volaná děva utíká opět mezi družice. Sš. P. 725. — se ke komu čím. Nikdy jest jemu toho dluhu nezpomínal, než již všetečnú žalobú k němu jest se utekl. NB. Tč. 60., 285. — kdy. Uposlechnuvše utekli jsou se vypovězenci asi r. 1057. do Uher; Soběslav hned první noci utekl z Prahy ze strachu před Fridri- chem. Ddk. II. 199., III. 292. Z města o půl noci u. Pass. 329. Co budzěš ucěkać za cely rok, dohonim ja cěbe na jeden krok. Sš. P. 13. V nemoci k Bohu se u. Pass. 3. (Hý. ). Vz U. se oč. — se kam oč zač, s čím, v čem. U. se k někomu o pomoc, o pravidla k neznabohu, V., o ochranu, Apol., za ochranu. Boč., o radu, Us., s pros- bou. J. tr. Ve všech věcech (potřebách) k němu se utíká. Us., Ros. Blažený, kdo se ku Kristovi ve svátosti utíká. Sš. J. 188. Ota o záštitu skráceného práva svého k Li- deři se utíká. Ddk. III. 6. K němu jakožto ku pánu svému o své těžkosti se utíkali. Bart. 1. 34. Dvě ženě k nám o naučení se utíkají. NB. Tč. 94. O nějakou věc k soudu se u. Tov. Nevěděli kam se u. o svou duši. Let. 436. Učí nás, před záležitostmi vážněj- šími k Bohu se utíkati o radu. Sš. Sk. 16. (Hý. ). — se ke komu na čem. A k němu (Kristu) se na modlitbě utíká. Sš. II. 35. — za kým. Nevěřila bych tě, dyby se's mně pekl, šak's mně včera večír za jinó utekl. Sš. P. 387. Utíkal jsem za ním, ale nedo- honil jsem ho. Us. — proč. Odtud pro hlad utíkati musela. Pal. Dj. III. 3. 59. U. stra- chem z města. Let. 328. U. ze strachu. Ddk. III. 292. U. pro dluhy. V. — jak: bez pokuty a trestání. V. Bez čepice utekl. Oběma nohama utíkal (= rychlej. Us. Tím čas utekl. Us. Chvílčička za chvílčičkou utíká, šetř času. Sych. A oni podlé mož- nosti utíkali. BR. II. 641. a. Tataři brzo zpátkem utekli. Dač. I. 196. Horem pádem utekli. Us. A tú všetečnú žalobú že se jest utekl bez svědkuov. NB. Tč. 285. Utíkati jako terpentínem = střečkovati. U Litovle. Kôr. Cvalom utěkali z doliny. Tov. 351. Pryč pádem u-li. Zpěv. I. 33. Kteříž jsú z města proti svým slibóm a přísahám utekli. Arch. IV. 383. Utíkaje podlé moře. BO. Cf. U. abs. (na začátku článku). — pass. Nemá býti žádána, ale utíkána od lidí (lidská sláva). V. Člověk morem zara- žený utíkán má býti. Kom.