405001   Zápara, zápařka Svazek: 5 Strana: 0185
Zápara, zápařka, y, f. = mut vinopal- ský, die Maische. D. Z. = zředěná, částečně kyselinou solnou neb sírovou zobojetnělá melasa. KP. V. 144. Výroba zápar ze suro- viny. Bk. — Z. = zápar, Hefen. Zápary, pl. = neduh, náskoka, odraženina, náhněty, Geschwür unter den Zehen. Ja. — Jg.

405002   Zaparaditi si Svazek: 5 Strana: 0185
Zaparaditi si, il, ění, ein wenig Parade machen, Wind machen, paradiren. Us. Mtl. — se s čím. Us. Tč.

405003   Zapárati Svazek: 8 Strana: 0499
Zapárati. No, ešte hovor z-ral bezpopovec. Phľd. 1894. 324. Vše z-ral. Ib. 1892.140. A ty čo z-ráš do mňa (dotíráš). Phl'd. 1896. 546.

405004   Zapárati se Svazek: 5 Strana: 0185
Zapárati se = zapírati se do koho. Na Slov. Ssk.

405005   Zaparchati Svazek: 5 Strana: 0185
Zaparchati, ein wenig stochern. Na Slov. Bern.

405006   Záparka Svazek: 8 Strana: 0499
Záparka = varmuža. Brt. D. II. 485.

405007   Zaparkániti Svazek: 5 Strana: 0185
Zaparkániti, il, ěn, ění, mit einem Bret- terzaun umgeben. — co: zahradu. Us. Tč.

405008   Zaparkoseti Svazek: 5 Strana: 0185
Zaparkoseti, el, ení = parkosilým se státi, scvrknouti, verschrumpfen. Ta ženská tuším také zaparkosí (neprovdá se). Us. Dch.

405009   Záparna Svazek: 5 Strana: 0185
Záparna, y, f. = místo pro apparaty v lihovarech. Je tam jako v záparně (horko). Na mor. Val. Vck.

405010   Záparno Svazek: 10 Strana: 0518
Záparno. Dnes je z. = dusno. Jhrad. (MS. ).

405011   Záparový Svazek: 8 Strana: 0499
Záparový. Z. odvar, Auťgussabsud. Sterz. I. 273.

405012   Zapartikovati Svazek: 5 Strana: 0185
Zapartikovati = zašantročiti, verpar- ticiren, verschachern. D. — co komu, s kým kam.

405013   Zápař Svazek: 10 Strana: 0518
Zápař, e, f. = příze v kádi naložená k zapařeni. Hoš. Pol. I. 115.

405014   Zapaření Svazek: 5 Strana: 0185
Zapaření, n. = spaření, opaření, die Verbrühung. Chod z., der Maischprocess. Šp.

405015   Zapařenina Svazek: 5 Strana: 0185
Zapařenina, y, f. = místo zapařením na těle povstalé, die Verbrühung, eine ver- brühte Stelle. Us. Šd.

405016   Zapařený Svazek: 5 Strana: 0185
Zapařený;-en, a, o, verbrüht. Z. housky. Kaše z-ná bílá. 16. stol.

405017   Zapařený Svazek: 7 Strana: 1117
Zapařený ječmen. KP. V. 223. Je z-řen do práce. U Kr. Hrad. Dbv.

405018   Zapařilý Svazek: 5 Strana: 0185
Zapařilý, eingebrüht, erhitzt. — čím. Scip.

405019   Zapařilý Svazek: 7 Strana: 1117
Zapařilý, vz Muškovatý (dod.).

405020   Zapařiti Svazek: 5 Strana: 0185
Zapařiti, pař, paře (íc), il, en, ení; za- pařovati = pařením zahříti, be-, aus-, ein- brühen, einbrennen, erhitzen; napařiti, bä- hen; se, sich erhitzen, sich ausbrühen. — co: slad, D., prádlo, Us., chorý úd, D., kuře, abschmoren. Šp. — komu: dobytku, psům. Us. — se čím: během. Us. — se kde. Seno v kopkách, na půdě se zapa- řuje, když se mokré složí. Celý se při tom zapařil . . . . Us. — se komu. Hnidy se ti zapaří. Us. Šd.

405021   Zapářiti Svazek: 5 Strana: 0185
Zapářiti, pař, pářil, en, ení = počíti pá- řiti (v čižbě), zu rudern anfangen. Já za- pářím. — koho: ptáky.

405022   Zápařka Svazek: 5 Strana: 0185
Zápařka, y, f. = zapaření, die Einbrü- hung. Us. Dch. Z. prádla. Pereme ze z-ky. Us. Kšť. Z. zemčat (ve vinopalnách). Us. To přijde k z-ce (bude zapařeno). Msk. — Z. = zápara, die Maische. Šp., Zpr. arch.— Z. = mlíčná mastnota. Vz Varmuška. Na mor. Val. Vck. — Z., y, m. a f. = zlobivý člověk, der Brausekopf, Na Hané. Bkř. — Z., os. jm.

405023   Zápařka Svazek: 8 Strana: 0499
Zápařka = smažená krupice. Han. Brt. D. II. 485. — Z. prádla. Prádlo z odpěru vy- máchané polévá se vřelou vodou, v níž roz- puštěna jest soda a mýdlo. NZ. I. 613. Zápařkový. Z. šišky. Vz Šiška (3. dod.).

405024   Zápařka Svazek: 9 Strana: 0396
Zápařka. I kuchař starý z-ku připálí Obz. 1889. 29.

405025   Zápařkový Svazek: 9 Strana: 0396
Zápařkový. Z. papka dávaná dětem. Vz Papka, Čes. 1. IX. 186.

405026   Zapařovací Svazek: 5 Strana: 0185
Zapařovací, Verdampfungs-. Z. přístroj, Šp., káď, sud, síň (v lihovarech). Zpr. arch. VIII. 102.

405027   Zapařovadlo, a Svazek: 7 Strana: 1117
Zapařovadlo, a, n., Verdampfungsappa- rat, m.

405028   Zapařování Svazek: 5 Strana: 0185
Zapařování, n., vz Zapařiti. Z. řízků řepových, KP. V. 52.; přístroj na z. píce.

405029   Zapařovati Svazek: 5 Strana: 0185
Zapařovati, vz Zapařiti.

405030   Zápas Svazek: 7 Strana: 1117
Zápas = místo, na které při hře míč nebo špaček zaletěti nesmí, jinak hráč propase n. zapase. Bývá to obyč. místo nepřístupné (voda) nebo takové, kde by se škoda státi mohla (osení a p.). U Bydž. Kšť. = Z. Kde je pěkná rovenečka v břehu, tam je z., ovce sa zapasú. Val. Brt. D. 295.

405031   Zápas Svazek: 9 Strana: 0396
Zápas v tělocviku. Vz Čes. 1. VII. 424. nn.

405032   Zápas Svazek: 10 Strana: 0518
Zápas. Budem měť s tým z-sy (práci, co dělat); Máme ze svým z-sy (co dělati, ne- starejme se tedy o věci cizí). Val. Čes. 1. X. 472., XI. 324.

405033   Zápas, u, m Svazek: 5 Strana: 0185
Zápas, u, m. = potýkání, když ze dvou jeden druhého poraziti usiluje, das Ringen, Kämpfen. V z. jíti (vz Hovno), V., choditi. Br. Zápasy (= v zápasy) jíti. St. skl. V z-sy s někým jíti. Naposledy v skoky a zápasy dali se. Břez. 142. Od zápasu upustiti, vo- lební z., pěvecký, pěstní, krvavý, drobný z., Kleingefecht, člun k z-su, das Rennboot, odraz z-su, Echec, boj a z., Kampf und Ringen, z. o cenu, der Preisringkampf; pro něco v z. se pustiti, někomu v z. se posta- viti, z. o svobodu, někoho v z. vyzvati, na z., v z., do z-su vésti. Dch. Z. smrtelný (poslední tažení, agonia). Nz. lk. Z. o život. Z. živlů. Vrch. V tomto z-se za svobodu. Phld. IV. 160. Z. žití. Kká. (Osv. V. 35.). By o tebe šli v z. Kká. Td. 81. Z. o hrdlo či hrdelní, Kampf auf Tod und Leben. Lpř. Slov. 10. Z. kopími, der Speerkampf. Lpř. Z. vésti zbraní, slovem, perem; z. zuřivý; z. za statky hmotné, za potřeby všedního života. Mus. 1880. 470., 483. Z. básnický, kohoutí. Šmb. S. I. 480. 556. Bojovníci v z. chodící. BR. II. 724. Po toľkých z-soch slovenčiny, po neistom sem tam klátení našich literarných snažení či už raz nevznikne život iný? Ppk. 1. 7. Už daly sa i v z-sy. Zbr. Báj. 46. Náš úkol zemský životný s hříchem zápas stálý, klopotný. Čch. Bs. 88. V z. se pustiti. Btt. Sp. 55. V z. hráti. Reš. Jako o z. poslouchali. Zák. sv. Ben. Kdo chodí v zápasy, neplač o vlasy. č. S mocným z. smrť za plecíma. Pk. — Z. v tělocviku, der Ringkampf. Střeh (postavení, z něhož zá- pasíce vycházíme). Na střehu stojino býti. Na střehu státi bez dotyku, s dotykem. V střeh klečmo přejíti. Střeh smíšený (když jeden klečí, druhý stojí). Útok a obrana. Každý útok z výpadu a z chvatu se skládá. Výpad jest vnější a vnitřní. Při úbraně: únik, odvrat, odchvat. Chvaty ze střehu stojmo 1. chvat krční. Úbrana únikem a náponem paží. 2. Chvat záruční. Úbrana odchvatem. 3. Chvat křížní. 4. Chvat břišní a) podběhem, b) přítrhem. 6. Chvat rozkroční. Obrana únikem. 7. Chvat podkolení. Úbrana únikem. 8. Podraz. Chvaty ze střehu klečmo. 1. Chvat záloktní. Úbrana rychlým vztykem. 2. Poraz do podporu klečmo a) přetočením, b) přemecením. Úbrana poklus o rukou. Odchvat. Náchvat jest chvat ze střehu uči- něný a odchvat jest chvat vykonaný hned po náchvatu mnohdy i soudobně. Tš. str. 116., KP. I. 523. O z-sech řeckých a římských vz Vlšk. 518.

405034   Zápasa Svazek: 5 Strana: 0185
Zápasa, y, f. = zápas. Rkp.

405035   1. Zapásati Svazek: 5 Strana: 0185
1. Zapásati, zapásti se, sich einessen, einfressen. Us.

405036   2. Zapásati Svazek: 5 Strana: 0185
2. Zapásati = přepásati, umgürten. — co komu: pás. — se, sich um den Leib fassen, seine Stärke probiren. Us. Tč. — Vz Zápaska.

405037   Zápasce Svazek: 5 Strana: 0185
Zápasce, e, zápasec, sce, m. = zápasník. Šm., Rk.

405038   Zápasek Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasek, sku, m. = obojek, pásek na ruku, das Armband. Na Slov. Koll., Šd.

405039   Zapasení Svazek: 5 Strana: 0186
Zapasení, n., das Treiben des Viehes zu einer kurzen Weide. Us. Vz Zapásati, 1., Zapásti.

405040   Zápasení Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasení, n., das Ringen. V. Z-ním se potýkati. Kom. — Z. = půtka, der Kampf. Z-ním vítězství dobyti. V. — Z. se smrtí, der Todeskampf. D.

405041   Zapasený Svazek: 5 Strana: 0186
Zapasený; -en, a, o = kdo se zapásl. Dobytče z-né. Kká. Td. 187. Pasou-li se ovce na vlhké půdě, tloustnou, ale loj jim sejde na vodu, dostanou vole a motolici; proto takové z-né ovce nesmí se zimovati, nýbrž musí se hned na podzim zabiti. Na mor. Val. Vck.

405042   Zapasený Svazek: 10 Strana: 0518
Zapasený brav od housenek, z. člověk od vší. Litom. 57.

405043   Zápaseti Svazek: 5 Strana: 0186
Zápaseti, vz Zápasiti.

405044   Zápasí Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasí, n., der Gurtriemen. Vytrhl jsem sekeru ze z. NB. Tč. 109. — Z. = zápas. Do z. se dáti. Zlob.

405045   Zápasiště Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasiště, ě, n., nalaióx^a, der Kampf-, Streit-, Wahl-, Ringplatz. Z. u Římanův a Řeků. Vz Vlšk. 41, 47., 228., 231., 232., 366.

405046   Zápasitel Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasitel, zapasitel, e, m. = zápasník.

405047   Zápasiti Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasiti, pas, pase (íc), il, ení; zápašeti (v již. Čech. zapášet, Kts.), zápaseti, ejí, el, ení; zápasati, zápasívati = v zápas jíti, ringen, kämpfen, sich balgen. — s kým, s čím: s chudobou, se smrtí, V., se stínem. Prov. Z. s obtížemi, Us., s překážkami, Šmb. S. II. 237., se zimou, Posp., s nesnázemi. Anth. Jir. I. III., Kom., Br. — s kým jak: do přemožení. Zlob. — čím: rukama s kým z. Z. pěstí. Lpř., Biancof. — kde: v turnaji. D. Ješto se mnou z-ly v evangeliu. Sš. II. V zápase z. Lpř. Slov. 10. Před někým z. Vrat. — oč: o kořisť, Sych., o život. Chmel. O své živobytí z., um seine Existenz ringen. Dch. Z-li mezi sebou o přednosť. Lpř. J. Ten o ni (dceru) se mnou ať zápasí, štít o štít, muž proti muži. Vrch. — zač. Za krále chci z. Šbk. Za život z. Mus. 1880. 486. — kdy. Kdyby v těch létech ještě s Vladislavem a Lipoltem byl musil z. Ddk. II. 442. Jenž (Josue) při utvrzení a upevnění nové správy zemské s Nepřátelskými živly až do smrti zápasiti musil. Sš. Sk. 158. Mysle, že zápasí v křečích. Kká. Td. 153.

405048   Zápaska Svazek: 5 Strana: 0186
Zápaska, y, f. = zástěra, die Schürze. Zapásej si zápasku. Na Morávce. Tč.

405049   Zápaska Svazek: 9 Strana: 0396
Zápaska, y, f. = zápas. Mus. ol. 1898. 120.

405050   Zápaskovať Svazek: 7 Strana: 1117
Zápaskovať = zápasiti. Brt. D. 295.

405051   Zápasna Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasna, y, f. = zápasiště. Lpř.

405052   Zápasní Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasní, Kampf-, Ring-. Z. místo. Us. Z. odměna u Římanův a Řeků, vz Vlšk. 518. Z. síně. Ib. 55. Z. náčiní. Lpř.

405053   Zapasnice Svazek: 5 Strana: 0186
Zapasnice, e, f. = zástěra, hl. mužská, die Schürze. Na Mor. a ve Slez. Tč., Pk., Mtl. Chodila děvucha po ulici, nosila jablečka v zapasnici. Sš. P. 494.

405054   Zápasnice Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasnice, e, f., die Kämpferin, Ringerin.

405055   Zápasnicky Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasnicky, nach Art der Fechter.

405056   Zápasnický Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasnický, Fechter-, Kämpfer-, Ring- kämpter-. Lpř. Sl. I. 41. Z. masť, Vus., nmění.

405057   Zápasnictví Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasnictví, n. = zápasnické umění, die Ringkunst, Fechtkunst. D. U Římanův a Řeku, vz Vlšk. 231.

405058   Zapasnička Svazek: 5 Strana: 0186
Zapasnička, y, f. = opasnička, zástěrka, die Schürze. Slez. Šd.

405059   Zápasník Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasník, a, m., der Ringer, Kämpfer, Ringkämpfer, Wettkämpfer, Atleth. Jg.,Dch., Lpř., V. Z. s býky, der Stierfechter. Dch. Zápasníci z řemesla zručnosť svou a sílu stavěli na odiv. Ddk. IV. 251. Z-ci se po- týkají. Kom.

405060   Zápasný Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasný = zápasní. Lpř. Slov. I. 41. Z. úsilí, Anstrengung im Wettkampfe. Lpř. Papež tyto zápasné hry zákázal. Ddk. IV. 251.

405061   Zápasný Svazek: 7 Strana: 1117
Zápasný. Hry závodné a z-né. Vz Km 1887. 311. Z. obraty, Ringerkunstgriffe, ob- jetí, Ringerumklammerung. Lpř.

405062   Zápasok Svazek: 8 Strana: 0499
Zápasok, sku, m. = zápasel: Phľd. 1894. 548.

405063   Zapasovati Svazek: 5 Strana: 0186
Zapasovati, z něm. passen = činiti, aby něco dobře přiléhalo. — co kam (do čeho). Techn. — Z. = pás někomu dáti, zu-, um- gürten. Č. — koho. — Z., vz Zapásti.

405064   Zapasovati Svazek: 5 Strana: 0186
Zapasovati, einschwärzen, einschmug- geln, einpaschen. — co kam: tabák za hra- nice. Us. Tč.

405065   Zápasovati se s kým kde Svazek: 5 Strana: 0186
Zápasovati se s kým kde, ringen. Selští hoši v neděli se rádi na obecnici zápasují, kdo je mocnější. Na Ostrav. Tč.

405066   Zapásti Svazek: 5 Strana: 0186
Zapásti, vz Pásti; zapasovati, zapasová- vati, ve hře karetní, verpassen. Ros. — Z. = drobet pásti, ein wenig weiden. — koho. Zapas moje kozy. Kld. II. 293. — za koho. Zapas za mne krávy. Tč. — se = navna- diti se. č. Ti se do sebe zapásli (zamilovali). U Žamb. Dbv. — Z. se = počíti se pásti. Us. Dch. Vz Zapadnouti.

405067   Zapásti Svazek: 7 Strana: 1117
Zapásti. Mladý kaj zažene, tam zapase (všude mu dobře). Obz. 1889. 75

405068   Zapásti Svazek: 9 Strana: 0396
Zapásti krávy — na pastvu zavésti. Horen. 9. Z. dobytek. 1459. Vest. uč. sp. 1899. 30. — se do čeho. Do hry se z. (zabrati). Osv. 1901. 436.

405069   Zápästky Svazek: 8 Strana: 0499
Zápästky (Zvolen, Tekov), zápeske (zá- pěstničky, Novohrad). NZ. III. 402.

405070   Zapaščekovati Svazek: 5 Strana: 0186
Zapaščekovati, zapaštěkovati = paščeku otevříti, den Mund aufreissen, zu schreien anfangen. — na koho. Na Ostrav. Tč.

405071   Zapašerákovati si Svazek: 8 Strana: 0499
Zapašerákovati si. Světz. 1894. 351. b.

405072   Zápašeti Svazek: 5 Strana: 0186
Zápašeti, vz Zápasiti.

405073   Zápaška Svazek: 5 Strana: 0186
Zápaška, y, f. = zápas. U Buděj. Šb. D. 14.

405074   Zápašník Svazek: 5 Strana: 0186
Zápašník, u, m., foetidia, rostl. Z. ma- skarenský, f. mauritana. Vz Rstp. 606.

405075   Zápašnosť, i Svazek: 5 Strana: 0186
Zápašnosť, i, f. = zapáchavosť. Jg.

405076   Zápašný Svazek: 5 Strana: 0186
Zápašný = zapáchavý.

405077   Zápať Svazek: 5 Strana: 0186
Zápať, i, f. = zápatek. Na Slov. Bern. Vis v zápati, der Fersenhang. Čsk.

405078   Zapäť Svazek: 8 Strana: 0499
Zapäť = zapiať, zapnouti. Slov. Kal. S. 210. — Z., vz Žapať. Z. za ním vošly (hned za ním). Phľd. 1896. 601.

405079   Zápatek Svazek: 5 Strana: 0186
Zápatek, tku, m. = opatek, Quartier am Schuhe. Chodí na z-ku. Us.

405080   Zápatek Svazek: 10 Strana: 0518
Zápatek, tku, m. Choditi na z-tku: Druzí chodí v střevících, ale vstrčí toliko do střevíce prsty a nohu po ná!tí a na zad ho nevtáhnou na patu, než tak chodí. Lbk. 107.

405081   Zapaťhati Svazek: 5 Strana: 0186
Zapaťhati, humpelnd hinkommen. — kam jak. Ačkoli chromý o jedné noze zapaťhal až do druhé vsi. Tč. Kdo ví, kam se za- paťhal. Us. Kšť.

405082   Zapaťchati Svazek: 8 Strana: 0499
Zapaťchati = klopýtnouti. N. Město. Brt, D. II. 361.

405083   Zápatí Svazek: 5 Strana: 0186
Zápatí, n. = zápěti, co hned za patami jest, hinter der Ferse. V z. býti. Chmel. Pomsta ho v z. stíhala. Ros.

405084   Zápatie Svazek: 7 Strana: 1117
Zápatie, vz Zápacie (dod.).

405085   Zapatiti Svazek: 10 Strana: 0518
Zapatiti, Fersen heben, v tělocv. Rgl.

405086   Zapatkovati Svazek: 5 Strana: 0186
Zapatkovati, v obec. mluvě: zafalco- vati, einfalzen.

405087   Zapatlati Svazek: 5 Strana: 0186
Zapatlati = zamazati, beschmieren. — co. Kšť. — se čím. Celá se těstem zapa- tlala. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

405088   Zápatník Svazek: 5 Strana: 0186
Zápatník, u, m. = u myslivců pazour mysl. psův, Zehe an Vorstehehunden. Us.

405089   Zapatrošiti Svazek: 8 Strana: 0499
Zapatrošiti = pohodit dakde, uschovať tak, že vec nemožno nájsť. Myjava. Phľd. 1895. 447.

405090   Zapatřiti Svazek: 5 Strana: 0186
Zapatřiti, il, en, ení, zapatřovati = za- zříti, zahlédnouti, erblicken, ersehen. Na Slov. Šd. — co. Turek bere raji, čo za- patrí; Ach, ten môj nezdařilý syn! Vleče všetko do krčmy, čo zapatrí. Zbr. Báj. 166., 59. Lotri! lúpä, čo oči zapatria. Zbr. Lžd. 229.

405091   Zapauzovati Svazek: 5 Strana: 0186
Zapauzovati, mit dem Heubaum befe- stigen. — co: vůz. Na Ostrav. Tč.

405092   Zapavovati Svazek: 5 Strana: 0186
Zapavovati, zapaběti, z něm. verbauen, zastaviti. Zlob.

405093   Zapavúčený Svazek: 5 Strana: 0186
Zapavúčený; -en, a, o = pavučinou po- krytý, mit Spinngewebe überzogen. Z. a za- čmuděná izba. Frsc. I. 84.

405094   Zapavúčiť Svazek: 8 Strana: 0499
Zapavúčiť. Čiernym vláknom im nebo (nebe) z-čil (zastřel). Phľd. 1596. 619.

405095   Zapavúčiti Svazek: 5 Strana: 0187
Zapavúčiti, il, en, ení, mit Spinngewebe überziehen. Us.

405096   Zápažbí Svazek: 5 Strana: 0187
Zápažbí, n. = střed pažby, der Mittel- schaft. Čsk.

405097   Zapažditi Svazek: 10 Strana: 0518
Zapažditi = zatarasiti. Všecky stezky zameziti a z. Mart. S. Ind, 248. Sr. Zapažiti.

405098   Zapažení Svazek: 5 Strana: 0187
Zapažení, n., die Verpfählung, Verschal - lung. Pdl., BO., Bc. Z. stěny. Vz Opažení.

405099   Zápaží, n Svazek: 5 Strana: 0187
Zápaží, n. = zapažení, die Verschrän- kung. V z. vzíti. Zlob.

405100   Zapažiti Svazek: 5 Strana: 0187
Zapažiti, il, en, ení; zapažovati = za- hraditi, verpfählen, umzäunen. — co čím: dům mříží železnou. Zlob., Bc, Hrk.

405101   Zapažititi Svazek: 7 Strana: 1117
Zapažititi = pažitem opatřiti. Šd.

405102   Zapážka Svazek: 8 Strana: 0499
Zapážka, y, f. = keson. Sterz. I. 585. b.

405103   Zapckáč Svazek: 5 Strana: 0189
Zapckáč, e, m. = zátka, der Stöpsel. Na Slov. Šd. Z. som preglgnul (spolkl). Nitra VI. 347.

405104   Zape Svazek: 5 Strana: 0187
Zape, a, m. Z. Jos. Vz Jg. H. 1. 656.

405105   Zápec Svazek: 5 Strana: 0187
Zápec, e, m. = zápecek, der Ort hinter dem Ofen. Mezi kachlovým pecem a stěnou zvýšená zeď, pod kterou je pekarčok (pe- kařská pec na chléb), slove zápec. Na zá- peci líhají v zimě děti. Na Ostrav. Tč. Vz Zápecek, Zápecí, Zápekýlko.

405106   Zápecek Svazek: 5 Strana: 0187
Zápecek, cku, m. = místo za pecí. Šd., Tč. Vz Zápec.

405107   Zapéci Svazek: 5 Strana: 0187
Zapéci (vz Péci), zapékati, zapekávati, anfangen zu backen, zu dörren o. dürr zu werden, einhacken; zapáliti, anzünden. — abs. Již zapéká (začíná se péci). Ros. — co kam. Zapekla nám klobásu do buchty, plece do chleba. Na Mor. a ve Slez. Šd. Plecovník jest šunka (pleco) do chleba za- pečená. Na Ostrav. — co kde: v těstě. Ros. Ve Frýdku dostaneš klobásy v rohlíku zapečené. Na Ostrav. Té. Je v něm všecko z-no, er ist ganz verstopft Tč. — pro koho. Pro každého domácího se zapeče kus pleca (šunky) do chleba. Na Ostrav. Té. — komu. Staří zapekli (zapálili) si pipky. Hdk. C. 337. Cf. Zapekačka, Zapékání, Zapékati. — se. Zapekla se ústa, anaž mošna pusta (umlkl, že již nedostává). Č. M. 362.

405108   Zápecí Svazek: 5 Strana: 0187
Zápecí, n. = zápec. Mor. Bkř. Na z. spáti. Vz Zápec.

405109   Zápecí Svazek: 10 Strana: 0679
Zápecí, n. = zákamní. Brt. Sl.

405110   Zapéci se kde Svazek: 9 Strana: 0396
Zapéci se kde. Zapeče li se ventil v sedie. KP. IX. 17. Dobrým skutkům zapekl i za- tvrdil jsem svou mysl. Modl. CL. 119.

405111   Zápeč Svazek: 5 Strana: 0187
Zápeč, e. f. = místo, kam slunce mnoho svítí (peče), ein sonniger Ort. Pole, zahrada v zápeči. Na Mor. a Slov. Vck. Z. a úslň. Btt. Sp. 165.

405112   Zapečadený Svazek: 5 Strana: 0187
Zapečadený = zapečetěný. Sl. ps. 106.

405113   Zapečaditi Svazek: 5 Strana: 0187
Zapečaditi = zapečetiti. Na Slov. Tč., Sl. ps. č. 209.

405114   Zapečatění Svazek: 5 Strana: 0187
Zapečatění, n. = zapečetění. Na Slov.

405115   Zapečatený Svazek: 5 Strana: 0187
Zapečatený = zapečetěný. Na Slov. Bern.

405116   Zapečatiti Svazek: 5 Strana: 0187
Zapečatiti = zapečetiti Na Slov. Bern.

405117   Zápeček Svazek: 5 Strana: 0187
Zápeček, čku, m., vz Zápečka.

405118   Zapečení Svazek: 5 Strana: 0187
Zapečení, n., vz Zapéci.

405119   Zapečenie, n Svazek: 9 Strana: 0396
Zapečenie, n. = zácpa v těle. Phľd. 1898. 502.

405120   Zapečený Svazek: 5 Strana: 0187
Zapečený; -en, a, o = na polo usušený. Z. hrušky. Us. Brt. Vz Zapéci.

405121   Zapečený, vz Svazek: 10 Strana: 0518
Zapečený, vz Pleca (v násl).

405122   Zapečetění Svazek: 5 Strana: 0187
Zapečetění, n., das Versiegeln, die Ver- siegelung.

405123   Zapečetěný Svazek: 5 Strana: 0187
Zapečetěný; -ěn, a, o, versiegelt. Kniha tajně z-ná. Mus. 1880. 453. Pavel se zná, že jest peníze přijal od syna jejího zavá- zané i z-né; Pobral mi peníze mé z-né bez mé vuole. Půh. I. 83., II. 584. Pevné a z-né smlúvy. Arch. I. 258. — čím. List dvěma stříbrnými pečeťma z-ný. Pass. mus. 369.

405124   Zapečetiti Svazek: 5 Strana: 0187
Zapečetiti, il, ěn, ění; zapečeťovati = pečeť přitisknouti, versiegeln, verpetschiren, unter Siegel legen. Nechcete se přičiniti, aby k skutku bylo přivedeno, co jest umlu- veno a zpečetěno; Tak že krásně prý mlu- víváno i zpečeťováno, ale skutkem nic ne- konáno. Pal. Děj. IV. 1. 106. — co: psaní. Us. Každé slovo zapečetí (na každé slovo přisahá). Ros. — co komu. Ros. Z. ně- komu písmo. Na Ostrav. Tč. Z. statek. Dač. I. 144. Z-til jemu komnatu a ta stála mnoho časuov zamčena. Arch. IV. 365. —co čím: pečetí psaní, Us., list, Ms. pr. pr., dvéře. Us. Neb jest je král hned svú pečetí z-til. Arch. V. 517. Tak to platí, jakoby sněhem zapečetil. Sych. Své znání smrtí zapečetil. Boč. — co kam: do papíru. D. — co kde. Přečta rač poslati bratru mému v svém listu zapečetě. Arch. II. 441.

405125   Zapečetiti Svazek: 7 Strana: 1117
Zapečetiti. Pror. Jer. 32. 11., Hugo 328. — co: statek. Let. 514. — čím: pečetma. Pass. 369.

405126   Zapečetiti Svazek: 8 Strana: 0499
Zapečetiti. Že by to chtěl svou duší z. Arch. XIII. 297.

405127   Zapečetitý Svazek: 7 Strana: 1117
Zapečetitý. Listy prstenem z-té.GR. Mus. I862. 374.

405128   Zapečeťování Svazek: 5 Strana: 0187
Zapečeťování, n., vz Zapečetění. Z. listů.

405129   Zapečeťovati Svazek: 5 Strana: 0187
Zapečeťovati, vz Zapečetiti.

405130   Zápečka Svazek: 5 Strana: 0187
Zápečka, y, f. = ovoce (hrušky, švestky atd.) na polo sušené, halbgedörrtes Obst. Jg., Kšá., Vck., Hk. To dítě má ruce jako zápečky (masité, tlusté). Na mor. Val. Džl.

405131   Zápěch Svazek: 7 Strana: 1117
Zápěch, zápněch, u, m. = zapnutí. Má kabát na jeden z. (knoflík). U Studence. Neud.

405132   Zápechová Svazek: 9 Strana: 0396
Zápechová v Mikušovsku na Slov., míst. jm. Sbor. slov. I. 40.

405133   Zapěchování Svazek: 5 Strana: 0187
Zapěchování, n., vz Zapěchovati.

405134   Zapěchovaný Svazek: 5 Strana: 0187
Zapěchovaný; -án, a, o, festgestampft. Z. mlat, ulice, podlaha. Us.

405135   Zapěchovati Svazek: 5 Strana: 0187
Zapěchovati =pěchováním zadělati, ein-, feststampfen, festrammen. Jg., Dch. — co: láhvici (zátku zatlačiti). D. — co čím : uši voskem, Velenský, dlažbu beranem. — co jak: s velikou pilností. — co kam. Mezi hlavy jehel z. vrstvu betonu. Zpr. arch.

405136   Zápeka Svazek: 5 Strana: 0187
Zápeka, y, f. = přívara. Šp.

405137   Zapekačka Svazek: 5 Strana: 0187
Zapekačka, y, f. = krátká dýmka (od zapékati = zapalovati), eine kurze Tabaks- pfeife. Na Slov. Pokr. Pot. 162., Dch.

405138   Zapekanec Svazek: 5 Strana: 0187
Zapekanec, nce, m. = zápečka. Na Slov.

405139   Zapékání Svazek: 5 Strana: 0187
Zapékání, n., vz Zapéci. — Z. = zapa- lování, das Anzünden. Z. faječky děje se tak, že dobre doháňom navlaženým napchanú fajku, tak rečenú dubovku, priložia k vatre a paria, až kúr i Močka vychodí na krátku rúrku von. Vyfúkanú a zachladnutú fajku potom vyfajčia. Dbš. Obyč. 53.

405140   Zapekaný Svazek: 5 Strana: 0187
Zapekaný, vz Zapéci, Zapékati.

405141   Zapékati Svazek: 5 Strana: 0187
Zapékati, vz Zapéci. — Z. = zapalovati, anzünden. — co: faječka. Na Slov. Vz Za- pekání.

405142   Zapékati Svazek: 8 Strana: 0499
Zapékati, vz Zapiecť (násl.).

405143   Zapekávati Svazek: 5 Strana: 0187
Zapekávati, vz Zapéci.

405144   Zápekelné Svazek: 7 Strana: 1117
Zápekelné, ého, u. = pole. MzO. 1890. 180.

405145   Zapekelněný Svazek: 5 Strana: 0187
Zapekelněný. Z. šlachtata. Žalan. Kn. o skut. Krist. I. 239.

405146   Zapekleně Svazek: 5 Strana: 0187
Zapekleně, zapekleněně = zatvrzele, ver- härtet. Kom. Zapekleněně ve zlém předse- vzetí státi. Br.

405147   Zapekleněně Svazek: 5 Strana: 0187
Zapekleněně, vz Zapekleně.

405148   Zapeklenění Svazek: 5 Strana: 0187
Zapeklenění, n. = zatvrzení, höllische, teuflische Verstocktheit. Pro jejich v zlosti z. Br. Z. neb nenapravitelnosť v hříších. BR. II 843. V z. srdce svého (in durantia cordis). BO. Z. v zlosti. Št.

405149   Zapekleněnosť Svazek: 5 Strana: 0187
Zapekleněnosť, i, f. = zatvrzelosť, die Verstocktheit. Stav. svob.

405150   Zapekleněný Svazek: 5 Strana: 0187
Zapekleněný; -něn, a, o = zavilý, ur- putný, zatvrzelý, verstockt, stockisch. Z. hlava, D., žádosť. Žalansk. Mladistvá mysl nebývá tak z-ná a neohebná. Ehr. 135. Z. vyrojenec. Št — v čem: v zlosti, Št. Kn. š. 332., v předsudcích. Sš. J. 105. Svůdce v svědomí z-ný. BR. II. 714.

405151   Zapeklení Svazek: 5 Strana: 0187
Zapeklení, n. = zatvrzení, die Ver- stocktheit. Rokyc. výkl. Vz Zapeklenění.

405152   Zapeklení Svazek: 7 Strana: 1117
Zapeklení, Verhöllichung. Aby ta strana (andělóv) zůstala ve svém z. Hš. Št. 179.

405153   Zapeklení Svazek: 9 Strana: 0396
Zapeklení, n. Aby ta strana (andělů) zů- stala v svém z. Št. Bes. 59.

405154   Zapekleniti Svazek: 7 Strana: 1117
Zapekleniti, il, ěn, ění, verhärten, ver- stocken. Rk.

405155   Zapeklenosť Svazek: 5 Strana: 0187
Zapeklenosť, i, f. = zatvrzelosť, die Ver- stocktheit. Kom. Vz Zapekleněnosť.

405156   Zapeklený Svazek: 5 Strana: 0187
Zapeklený, zatvrzelý = zarytý, ver- stockt, stockisch. Kom. Z. zlosť. Ros. — v čem: v úmysle, Kom., v zlosti. Št. Vz Zapekleněný.

405157   Zapeklený Svazek: 9 Strana: 0396
Zapeklený. Za Št. polož: Bes. 101. Co-li jest ta vůle tak již z-na (pravdě protivná). Št. Bes. 7. Kteří nepravé volili proti pravdě, v tom sú zůstali z-ni. Ib. 46.

405158   Zápeklí Svazek: 5 Strana: 0188
Zápeklí, n. = místo za peklem, der Ort hinter der Hölle. Ros.

405159   Zapeklí Svazek: 9 Strana: 0396
Zapeklí, n. = čásť města Polné nad ta- mějším rybníkem Peklem. Hoš. 102.

405160   Zapeklí Svazek: 10 Strana: 0518
Zapeklí, n. = místo za kamny. Dšk. Km. 6.

405161   Zapeklitec Svazek: 5 Strana: 0188
Zapeklitec, tce, m. = zapeklenec. Mor. Knrz.

405162   Zapeklití Svazek: 5 Strana: 0188
Zapeklití, il, en, ení = zacpati, zatvr- diti, verstopfen, verhärten. — co. Z-klil jest jich srdce. ZN. Zapeklivše svá temena obrátili sú sě k svej libosti (obduravere cervices). BO. — se. Srdce jeho zapeklí sě jako kámen (indurabitur). BO. — v čem. Nepřátelé moji zapeklí se tím více ve zlu; A v hrdosti svojí zapeklivše se ukázali fariseové, že . . . Sš. J. 122., 168.

405163   Zapeklitosť Svazek: 5 Strana: 0188
Zapeklitosť, i, f. = zavilosť, zarytosť, zarputilosť, úrupnosť, urputnosť, die Ver- stocktheit, Halsstarrigkeit, der Starrsinn. Tkadl. Z. Náhledů. Sš. L. 62. Jan právem slov prorokových o z-sti proti Kristu užil. Sš. J. 208. Ana zášť a nevole i z. židů byla nejvýše vystoupila. Sš.

405164   Zapeklitý Svazek: 5 Strana: 0188
Zapeklitý; -klit, a, o = zavilý, urputilý, zatvrzelý, stockisch, verstockt, starrköpfig. Z. hlava, D., vóle, mysl, člověk, pýcha. Tkad. Z. nepřítel, verbissener Feind. Dch. Býti z-tý jako český bratr. Šml. — v čem: ve zlosti. Tkad., Sš.

405165   Zapeklivosť Svazek: 5 Strana: 0188
Zapeklivosť, i, f. = zapeklosť, zatvrdlosť, nadutí žlázy ze vnitřnosti pocházející, die Verstopfung, Verhärtung. Ja. Nahluchlosť ze z-sti, Harthörigkeit vom vertrockneten Ohrenschmalz. Čjk.

405166   Zapeklivý Svazek: 5 Strana: 0188
Zapeklivý = zatvrdlý, verhärtet. Žláza z. Ja., Sal. 232.

405167   Zapeklosť Svazek: 5 Strana: 0188
Zapeklosť, i, f. = zatvrdlosť, die Ver- klebung, Verhärtung. Vz Zapeklý.

405168   Zapeklý Svazek: 5 Strana: 0188
Zapeklý = od poly pečený, halbgebacken. Z. ovoce. — Z. = zatvrdlý, verhärtet, zäh. Z. duše. D. — Z. = zalepený, verklebt. Z. oči. Jg., Šm.

405169   Zapěkniti se Svazek: 5 Strana: 0188
Zapěkniti se, il, ěn, ění, schön werden. — kdy. Po dešti zas se zapěkní. Na Ostrav. Tč.

405170   Zapěkný Svazek: 7 Strana: 1117
Zapěkný = hezký. Z. děťátko. VSlz. I. 35.

405171   Zapeku Svazek: 5 Strana: 0188
Zapeku, vz Zapéci.

405172   Zápekýlko Svazek: 5 Strana: 0188
Zápekýlko, a, n., = zápecek. Vzal kře- sivo zo z-ka. Mor. Šd., Němc. IV. 8.

405173   Zapelešení Svazek: 5 Strana: 0188
Zapelešení, n., vz Zapelešiti.

405174   Zapelešený Svazek: 5 Strana: 0188
Zapelešený; -en, a, o, vz Zapelešiti. — čím. Má v knihách ještě starými dluhy všecko zapelešené (zanešvářené). Slez. Šd.

405175   Zapelešiti Svazek: 5 Strana: 0188
Zapelešiti, il, en, ení, einlagern. — se kde. Kde se plošťky zapeleší, nevyženeš jich snadno. Na Ostrav. Tč. — co komu. Ta povuď rolu nám z-la (pelechu v ní na- dělala). Ib. Tč.

405176   Zapemenouti Svazek: 5 Strana: 0188
Zapemenouti = zapomenouti. Dal. 153.

405177   Zapěna Svazek: 10 Strana: 0518
Zapěna, y, f. = zapěnění. Mark.

405178   Zapěněný Svazek: 10 Strana: 0518
Zapěněný S ústy zapěněnými. Zl. Pr. XXII. 157.

405179   Zapěněti Svazek: 5 Strana: 0188
Zapěněti, ějí, ěl, ění = pěnou se napl- niti, schäumen, voll Schaum sein.

405180   Zapěniti Svazek: 5 Strana: 0188
Zapěniti, il, ěn, ění; zapěňovati = pěnou naplniti, voll-, beschäumen, schäumend ma- chen. — co: olej, vejce. Db. — se. Hodíš-li kamen do vody, voda se zapění. Us. Tč. — jak. Kráva pěkně z-la (mléko při dojení). Us. Šd. — co, koho čím: vodu mydlením, koně hnáním. — Z. = zasypati, ver-, zu- werfen, verstürzen. — co: jámu, doly, Háj., příkopy. V. — co čím. Příkopy okolo města zemí, Kron., jámu smeťmi z. Eus.

405181   Zapentlený Svazek: 7 Strana: 1117
Zapentlený, vz Zapentliti. Hdk.

405182   Zapentliti Svazek: 5 Strana: 0188
Zapentliti, il, en, ení = pentlí zavázati, mit einer Masche, Binde zubinden, knüpfen. Na Ostrav. Tč. — co, koho: koně. Sk.

405183   Zapěný Svazek: 10 Strana: 0518
Zapěný, gesungen. Ballada z-na z prsou českého lidu. Ner. (Mus. 1905. 348.

405184   Zapepřiti Svazek: 5 Strana: 0188
Zapepřiti, il, en, ení; zapepřovati, pfef- fern. — co: jídlo. Us. — komu kde (u koho) = osočiti ho. Us. — komu. Však já mu zapepřím (= nasolím)! Us. Šd.

405185   Záper Svazek: 5 Strana: 0188
Záper, u, m. = nástroj ku praní. Na Slov. Koll.

405186   Zápera Svazek: 5 Strana: 0188
Zápera, y, f. = zápora. Na Slov. Bern.

405187   Zapěrací Svazek: 5 Strana: 0188
Zapěrací, zapírací, verneinend. Z. úsu- dek. Marek.

405188   Zapěrač Svazek: 5 Strana: 0188
Zapěrač, zapírač, e, m., der Leugner, Verleuguer. Z. Boha. D.

405189   Zapěradlo Svazek: 5 Strana: 0188
Zapěradlo, a, n. = zápora, der Riegel. Us.

405190   Zapěratel Svazek: 5 Strana: 0188
Zapěratel, e, m. = zapěrač.

405191   Záperčivý Svazek: 7 Strana: 1117
Záperčivý = záperkavý. Koll. Hlas. 127.

405192   Záperčivý Svazek: 9 Strana: 0396
Záperčivý, Na kozorožce narozený bude z. Mus. slov. I. 40.

405193   Zapěrka Svazek: 5 Strana: 0188
Zapěrka, y, f. = zapření, die Verneigung. Zlob.

405194   Zápěrka Svazek: 5 Strana: 0188
Zápěrka, y, f. = příčina k sváru, na Slov.záperka, Anlass zum Streit. Vz Zádrapka. Dbš. Obyč. 75., Koll.

405195   Záperkavý Svazek: 5 Strana: 0188
Záperkavý = svárlivý, streitsüchtig. Na Slov. Dbš. Obyč. 75. Vz Záperlivý, Zápěrka.

405196   Zaperlený čím Svazek: 10 Strana: 0518
Zaperlený čím: tvář z-ná potem. Zvon V. 540.

405197   Zaperlíkovati Svazek: 5 Strana: 0188
Zaperlíkovati = perlíkem zatlouci, mit dem Schlägelhammer einschlagen. Us. Tč.

405198   Zaperliti Svazek: 5 Strana: 0188
Zaperliti, il, en, ení. — se kde. Na černém rouše se perly zaperlily (slzy, er- glänzten wie Perlen). Tbz.

405199   Zaperliti se čím Svazek: 10 Strana: 0518
Zaperliti se čím. Tbz. V. 4. 168.

405200   Zaperliti se kde Svazek: 9 Strana: 0396
Zaperliti se kde. Slza se z-la po tváři spanilé. Sl. d. Lear. 121.

405201   Záperlivý Svazek: 5 Strana: 0188
Záperlivý = svárlivý, streitsüchtig. Na Slov. Plk. Vz Záperkavý.

405202   Zapernalý Svazek: 5 Strana: 0188
Zapernalý = trochu perný, etwas bitter, scharf. Us.

405203   Zaperníkovati Svazek: 5 Strana: 0188
Zaperníkovati, mit geriebenem Honig Kuchen bestreuen. Us. Sd.

405204   Zaperu Svazek: 5 Strana: 0188
Zaperu, vz Zaprati.

405205   Zapeřejniti Svazek: 5 Strana: 0188
Zapeřejniti, il, ěn, ění, mit Flaum be- decken, bestreuen. — koho. U Olom. Sd.

405206   Zapeření Svazek: 5 Strana: 0188
Zapeření, n. = zapažení, zabednění, der Verschlag. Nz. V horn. die Verladung. Šp. Ostatně vz Zapeřiti.

405207   Zapeřený Svazek: 5 Strana: 0188
Zapeřený; en, a, o, verschlagen. Z. zeď. — Z., abgefiedert. Z. bažant. Ostatně vz Zapeřiti.

405208   Zapeřený Svazek: 8 Strana: 0499
Zapeřený = zazobaný, majetný. Slov. Zátur.

405209   Zápeřík Svazek: 7 Strana: 1117
Zápeřík, a, m., philopterus, hmyz. Brm. IV. 607.

405210   Zápeřík Svazek: 10 Strana: 0518
Zápeřík, a, m., philopterus, rod čmelů. Vz Ott. XIX. 683.

405211   Zapeřiti Svazek: 5 Strana: 0188
Zapeřiti, peř, peře (íc), il, en, ení; za- peřovati, voll Federn machen, befedern; peřím osaditi, befiedern. — co, koho: šaty (peřím naplniti, zadělati), Us.: bažanta, ko- roptev, ptáka (perem do hlavy píchnouti a tak zabiti, abfedern, abfiedern, Us.; šachtu (krajinami, dřívím podepříti, verschlagen). Vys. Až pták křídla z-ří. Us. Vys. — co čím: stěnu prkny (= přehraditi). Ros., Reš. — se = 1. peřím obrosti, sich verkielen; 2. zbohat- nouti, reich werden; 3. hluboko do něčeho se zabrati, sich in etwas vertiefen; 4. pe- řím se poprášiti, mit Federn sich vollma- chen. Us. Já bych se zapeřil. Us. Až se pták zapeří (peřím obroste). Us. Tč. Neklaď šatů na lože, sic se zapeří. Us. Tč.

405212   Zapeřiti Svazek: 7 Strana: 1117
Zapeřiti se také: zakořeniti se. Strom se z-řil. Val. Vck., Brt. D. 295.

405213   Zápeřník Svazek: 5 Strana: 0188
Zápeřník, u, m., eriophorum, das Woll- gras, rostl. Vz Slb. 118., Suchopýr.

405214   Zápeske Svazek: 8 Strana: 0499
Zápeske, vz Zápästky (3. dod.).

405215   Zápěsť Svazek: 5 Strana: 0188
Zápěsť, i, f., die Handwurzel. Na Slov. Ssk. Vz Zápěstí.

405216   Zápěsť Svazek: 9 Strana: 0396
Zápěsť, i, f. = část ruky za pěstí, carpus. Položiž (nemocnému) jeho ruku z-stí na jeho hlavu. Maš. ruk. 206a.

405217   Zápěstek Svazek: 5 Strana: 0188
Zápěstek, stku, m., pl. zápěstky, der Pulswärmer, Fauststutzel, Handstutzel; ná- pěstek, der Fäustling (als Handschuh), ná- ručka, die Manschette, náramek, Bracelet, Armband, rukávec, der Stutzel, Muff. Dch. Vz Zápěstky, Zápěstník.

405218   Zápěstí Svazek: 5 Strana: 0189
Zápěstí, n. = čásť ruky za pěstí, záručí, die Handwurzel. Sal., Kas., Krok, Schd. II. 325., Nz. lk. Vz Zápěsť.

405219   Zápěstí Svazek: 7 Strana: 1117
Zápěstí, carpus. Vz Ruka. Z., první od- díl ruky, který kloubem spojuje se s před- loktím. Ott. V. 179.

405220   Zapěstiti Svazek: 5 Strana: 0189
Zapěstiti, vz Zapěstovati.

405221   Zapěstiti co kam Svazek: 10 Strana: 0518
Zapěstiti co kam. České hry zapěstěny také na malostranské jeviště. Bílý Obr. 145.

405222   Zápěstka Svazek: 5 Strana: 0189
Zápěstka, y, f. = zápěstek, der Handstutzel. Na Slov. Jv. Vz Zápěstek.

405223   Zápěstky Svazek: 5 Strana: 0189
Zápěstky, pl., f. = vlněné obojky na ruce, zápasek, náruček, rukávníčky okolo článků za pěstmi, der Pulswärmer, Faust-, Hand- stutzel. Koll., Plk., Šd., Dbš. Sl. pov. I. 517., Šp. Z. = rukavice, aké na ruke hneď za päsťou i obecný ľud niekde nosí. Nuž jim zavesil nad posteľ svoje zápästky. Ak z týchto zápästek potečie krev. Dbš. Sl. pov. I 517. Vz Zápěstek.

405224   Zápěstní Svazek: 5 Strana: 0189
Zápěstní, vz Zápěstný.

405225   Zápěstnice Svazek: 5 Strana: 0189
Zápěstnice, e, f. = kosť na zápěstí. Sd. — Z. = zápěstka, obrouček, kroužek na ruku, das Armband. Na Slov. Šd. Zápěstnička, y, f. = zápěstnice.
Zápěstník, u, m., = zápěstka. Šd.

405226   Zápěstný Svazek: 7 Strana: 1117
Zápěstný. Z. kloub, Carpalgelenk, Hand- wurzelgelenk, dna kloubu z-ho, chiragra; kosť, os carpi, Carpalknochen, úvazek, vin- culum carpi. Ktt. exc.

405227   Zápěstný kloub Svazek: 5 Strana: 0189
Zápěstný kloub, das Handgelenk, nára- mek. Mus. 1880. 393.

405228   Zapěstovati Svazek: 5 Strana: 0189
Zapěstovati, zapěstiti, ein wenig halten. — co komu. Zapěstuj mi dítě, až kravám dám. Na Ostrav Tč.

405229   Zápěstozáprstní Svazek: 7 Strana: 1117
Zápěstozáprstní kloub palce, articu- latio carpometacarpea.

405230   Zapestřiti Svazek: 7 Strana: 1117
Zapestřiti, il, en, ení = drobet pestrým učiniti, etwas bunt machen. — co čím: barvami. Dk. Aesth. 182.

405231   Zapestřiti se Svazek: 8 Strana: 0499
Zapestřiti se. Děti z-ly se mezi mládeží. Světz. 1895. 320. a. Na vsi komedianti se z-li. Ib. 482. a.

405232   Zapestviti si Svazek: 7 Strana: 1117
Zapestviti si, vz Pestviti. Mor. Šd.

405233   Zápěť Svazek: 5 Strana: 0189
Zápěť, vz Zápětí.

405234   Zapěti Svazek: 5 Strana: 0189
Zapěti, pěji, pěj, pěje (íc), ěl, ěn, ění, anfangen zu stimmen, anstimmen. Kuři (kou- řové) zapěli. D. — co, koho. Z. píseň. Dch. Lid třikráte zvolal krleš a zapěl píseň: Gospodi pomiluj ny. Ddk. IV. 193. Zapěly ho kury. Prov. — co komu píseň. — jak: velikým hlasem. Vrch. Zapějte v pokoře. JT. Zapěli si z plných plic. Nrd. Bld. 18.

405235   Zapěti Svazek: 5 Strana: 0189
Zapěti, n., die Knüpfung, Verknüpfung. Vz Zapnouti.

405236   Zápětí Svazek: 5 Strana: 0189
Zápětí, n., zápěť, i, f., vz Zápatí = opatek u střevíce, das Quartier am Schuhe. Toms. — Z. = částka nohy za patou, calx, der Hintertheil des Fusses. V zápětí = hned v patách, blízko. Us. V z. za někým jíti, V , přijíti. D. V z. zkáza jejich kráčí. Plác. V z. komu býti, koho stíhati. Jel., Lom., Sych. Pošetilé kvapení v z. má želení. Prov. V z. koho následovati. Plk. V z. vyšla proti němu. Troj. Kletbu v z. míti, den Fluch nach sich ziehen. Dch. Už mi byl v z. Us. Tč. Přišel v z. = hned. Us. Dhn. Pomoc byla v z., ale nic nepomohlo. Us. Vidí klekat jej a v z. meč jak v ruce popravčí se kmitá. Čch. Mch. 72. Zápät za ňou išiel aj zadivený otec. Er. Sl. čít. 64. Stúpaj zápät za nimi; Pribehol vypachtěný jelenčok a zápät za ním pes; Šli všade zápät za ním; Pri hruške bola Ježibaba zas len zápät za ňou. Dbš. Sl. pov. I. 44., 233., 363., VI. 10. Ciestkou ušliapanou bez meškánia priam stúpa v les po predku, an zas zápät za ňou v tej istej huňke, jakú mal, keď o službu sa uchádzal; Potok preskackala hupkajúc zápät v mužov sled jak šantovlivá strnádka. Phld. IV. 24., 26. Jde dievča po zahumní, za ňou zápät šuhaj šumný. Čjk. 44. Stál na hriech, lež zápät za ním prišla kára. Chlpk. Sp. 35. Obyčejně mívá taková branná restituce v z. přísné soudy nad protivníky a spoluvinníky jejich; Vojsko stále v z. mu bylo; To mělo ještě jiné následky v z.; Soběslav stíhal je v z.; Neúroda v z. měla zdražení všech potřeb. Ddk. II. 420., 428., IV. 19., 29., 99.

405237   Zápětí Svazek: 7 Strana: 1117
Zápětí. Cf. List. fil. XV. 175. Potom opět v z. všel do zahrady. GR.

405238   Zápětník Svazek: 5 Strana: 0189
Zápětník, a, m. = kdo za kým jde, der Hintermann, Nachmann, Nachtreter. Aqu., S. N. XI. 306., Čsk.

405239   Zápětnosť Svazek: 7 Strana: 1117
Zápětnosť, i, f. = bezprostředné opako- vání, epizeuxis, geminatio, Verdoppelung.

405240   Zápětný. Z Svazek: 7 Strana: 1117
Zápětný. Z. rýmy. Dk. Poet. 417.

405241   Zapetrov Svazek: 5 Strana: 0189
Zapetrov, a, m., samota u Chýnova. PL.

405242   Zapětý Svazek: 9 Strana: 0396
Zapětý = zapiatý. Jihozáp. Cech. Dšk.

405243   Zápěv Svazek: 5 Strana: 0189
Zápěv, u, m. = zapění, die Anstirnmung.

405244   Zapevněný Svazek: 7 Strana: 1117
Zapevněný. Tyč v dlažbě z-ná. KP. V. 268

405245   Zapevniti Svazek: 5 Strana: 0189
Zapevniti, il, ěn, ění; zapevňovati, fest- machen. — co čím kde Kůl palicí v zemi. Tč.

405246   Zapfenstreich Svazek: 7 Strana: 1117
Zapfenstreich. Cf. Čepobiti, Úvrat (dod.).

405247   Zaphier Svazek: 5 Strana: 0189
Zaphier, sapphirus. BO. Vz Zafír.

405248   Zapchání Svazek: 5 Strana: 0189
Zapchání, n., vz Zapchatí.

405249   Zapchaný Svazek: 5 Strana: 0189
Zapchaný, vz Zapchati.

405250   Zapchatí Svazek: 5 Strana: 0189
Zapchatí, zapchávati, zapchnouti,, chnul a chl, ut, utí = zacpati, verstopfen; pích- nouti, ein-, er-, hineinstechen, einstecken. — abs. Tam boly aj krčiažky na pohotove, nabral do jednoho tej vody, zapchal a dobre do vátošni ochránil. Dbš. Sl. pov. I. 387. — co, koho. Zapchli prase (zapíchli). Mor. Šd. Oči zapchaj, brucho napchaj (žij střídmě). Zátur. — co komu. Zapchaj že mu ústa (ústa nikomu nezašiješ). Zátur. Musel bys moc chleba mať, abys všetkým ľďom ústa zapchal. Zátur. Nesmieme šťastiu každú dierku zapchať, aby dnu vliezť nemohlo. Lipa I. 39. Špatným řečám dobrý člověk uši své zapchává. Na Slov. Tč. — co komu kam. Zapchati si trn do prstu, do nohy. Tč. Zapchni kolek do zemi (zabodni). Mor. Tč. — co čím kam kde. Zlý jazyk chce cudzými chybami zapchať črevo svoje. Na Slov. Tč. Z. krávu nožem (zaříznouti, za- píchnouti). Z. nožem do stromu. Tč. Trním zapchaj tvoje uši, když utrhač mluví, co slyšať nesluší. Na Slov. Tč. A jeho nádobná Katruša, len tak zapchávala si ústa pod prípeckom, aby nezasmiala sa na hlas. Dbš. Sl. pov. III. 13. Cosi mě zapchalo v ruce. Mor. Tč. Darmo zapchávať pred budúcností zvonom sluch bavlnou. Sldk. Mart. 19.

405251   Zapchatí Svazek: 7 Strana: 1117
Zapchatí. Kto nechce z. rukávom, musí dať celú halenu. Slov. Rr. MBš.

405252   Zapchlý Svazek: 10 Strana: 0679
Zapchlý = zapíichnutý. Vz Brt. Sl.

405253   Zapiati Svazek: 5 Strana: 0189
Zapiati, vz Zapnouti.

405254   Zapiatý Svazek: 5 Strana: 0189
Zapiatý, zugeknöpft. — jak: na přezky. Brt. — kde. Mluvíte, jako byste ve mně byl zapiat. Kos. Ol. I. 226. Vz Zapjatý.

405255   Zapidlikať Svazek: 7 Strana: 1117
Zapidlikať = plačky oč prositi, vrangati. Slov. Škult. Rečn. II. 18.

405256   Zapiecť co Svazek: 8 Strana: 0499
Zapiecť co. Fajočku z. = zapáliti. Phľd. 1893. 21.

405257   Zapierati Svazek: 5 Strana: 0189
Zapierati, vz Zapírati.

405258   Zapierati do někoho Svazek: 10 Strana: 0518
Zapierati do někoho = doléhati naň. Tedy začala do něho z. Sbor. slov. 1901. 31.

405259   Zápich Svazek: 5 Strana: 0189
Zápich, u, m. = zapíchnutí, das Ein- stechen. Na Slov. Bern.

405260   Zapíchač Svazek: 5 Strana: 0189
Zapíchač, zapichač, e, m. = zapírač, za- pěrač, železný hřeb u pluhu, který se do hřídele (výše n. níže) zapichuje. Us. Hk. Vz Zapírač. — Z., der Einstecher, Abstecher. Jg.

405261   Zapíchati Svazek: 5 Strana: 0189
Zapíchati, vz Zapíchnouti.

405262   Zapíchnouti Svazek: 5 Strana: 0189
Zapíchnouti, chnul a chl, ut, utí; zapí- chati, zapichovati = píchnutím vstrčili, ein- stechen ; zabiti, todtstechen. Jg. — koho: slepici atd. Us. Z. krále (ve hře v karty) m.: zabiti (stechen). Brt. — (koho) čím: ovci, prase nožem (zabiti). Kolikrát jehlou zapíchla, tolikrát z duše zavzdychla. Hlk. S. I. 65. Nožem do něčeho z. Tč. — co, koho kde. Zvíře v týle (u myslivců). Šp. Paličku zapichol do hrobu koniec Hlavy mrtvého. Ht. Sl ml. 218. — si co kam: jehlu za kůži. Ros. Z. hůl do země, sobě trn do nohy, Us., sobě jehlu do masa. Ros. Na posledku vzal ten kyj a zapichol ho do zeme. Dbš. Sl. pov. I. 376. Veď si mal každý kúsek na koniec noža zapichnúť a tak do úst klásť a jiesť. Dbš. Sl. pov. VII. 13. Do prostred nadutého ohryzka šíp za- pichne. Hol. 97. — komu čím kam. Za- píchl mu za ucho nožem. Ros.

405263   Zapíchnutí Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíchnutí, n., das Einstechen, Erste- chen. Z. prasete.

405264   Zapíchnutý Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíchnutý; -ut, a, o, erstochen, hin- eingestochen, hineingesteckt. Vz Zapích- nouti. Z. tele. — kam: do země.

405265   Zapíjení Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíjení, n., vz Zapiti.

405266   Zapíjení Svazek: 8 Strana: 0499
Zapíjení = večeře dávaná, když se po- slední obilí požalo. U Brloha. Čes. 1. V. 329.

405267   Zapíjený Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíjený; -en, a, o, vz Zapiti.

405268   Zapíjeti, vz Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíjeti, vz Zapiti.

405269   Zapikač Svazek: 5 Strana: 0190
Zapikač, e, m. = železný hřebík. Vz Po- věrák. U Kr. Hrad. Psčk.

405270   Zapikaná Svazek: 7 Strana: 1117
Zapikaná, é, f. Z. při hře na kola. Udělá se kolo nebo několik kol. Jeden vhání dru- hému nebo ostatním do kola čampuli, ostatní tomu holemi brání; vypadne-li při tom ně- komu hůl z ruky, řekne: z-ná a smi si pro ni jíti a vpadla-liby zatím čampule do jeho kola, nic to neplatí. Když se do kola vrátil, řekne: rozpikaná a hraje dále. Neřekne-li výslovně zapikaná a dostane-lí se č. do jeho kola, ztratí je. Us. Fč. Cf. Čampule, Čampulík.

405271   Zapíkati Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíkati, vz Zapéci. — co: chléb (do zásoby péci). Us. — kdy. Slunce dneska zapíká (je horko). Us. Tč.

405272   Zapikati se Svazek: 5 Strana: 0190
Zapikati se = při honičce ohlásiti slovy ,piky miky', že honící pozbývá práva chy- tati ho. U Police. Kšá.

405273   Zapikati si co Svazek: 8 Strana: 0499
Zapikati si co = zamluviti. Zapikal som si strych žita. Dšk. Jihč. I. 21.

405274   Zapiknouti Svazek: 5 Strana: 0190
Zapiknouti, knul a kl, ut, utí, zapiko- vati = zavroubiti, zaopatřiti, zatknouti, ujistiti, sich versichern. — komu co. Kdo sobě co prve zapikl a zahájil, buďto pro- bošství atd. Bech.

405275   Zapílení Svazek: 5 Strana: 0190
Zapílení, n., zapilování, n., das Sägen, Einsägen. Na Slov. Bern.

405276   Zapílený Svazek: 5 Strana: 0190
Zapílený; -en, a, o, gesägt, eingesägt, zackig, gezackt. Na Slov. Bern.

405277   Zapíliti Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíliti, il, en, ení; zapilovati, sägen, einsägen, zackig machen. — co čím: kaz jemným pilníkem. Na Slov.

405278   Zapilování Svazek: 5 Strana: 0190
Zapilování, n., vz Zapílení.

405279   Zapilovaný Svazek: 5 Strana: 0190
Zapilovaný, vz Zapílený.

405280   Zapilovati Svazek: 5 Strana: 0190
Zapilovati, vz Zapíliti.

405281   Zapilství Svazek: 5 Strana: 0190
Zapilství, n., ebrietas, die Trunkenheit.

405282   Zapilství Svazek: 7 Strana: 1117
Zapilství. BO.

405283   Zapilý Svazek: 5 Strana: 0190
Zapilý, trunken. Káže jim blúditi jako zapilým. BO. — Z. = opojující, berau- schend. Z. pitie. BO.

405284   Zápina Svazek: 7 Strana: 1117
Zápina = karabina hasičská, Carabinen-, Gurthaken.

405285   Zápina, zápinka Svazek: 5 Strana: 0190
Zápina, zápinka, y, f. = zapinadlo, die Spange, Schnalle. Z. na knize. Koll. — Z. = zápona, die Schmuckkette. Jg.

405286   Zapínací Svazek: 7 Strana: 1399
Zapínací přístroj. Nár list.

405287   Zapínací Svazek: 10 Strana: 0518
Zapínací kazajka. Hol. Met. II. 210.

405288   Zapínáček Svazek: 5 Strana: 0190
Zapínáček, čku, m., der Knöpfer. Vrať mne, milá, vrať mne dar, co som ti já včéra dal: z-ček z diamantu a prstének za toral. Pck. Ps. 12.

405289   Zapinadéllko Svazek: 5 Strana: 0190
Zapinadéllko, a, n., vz Zapinadlo.

405290   Zapinadlo Svazek: 8 Strana: 0499
Zapinadlo (na mor. Slov.), zarážka (laš.) = železná klika, kterou se dává pluhu směr. Brt. D. II. 447.

405291   Zapinadlo, zapinadélko, zapinátko Svazek: 5 Strana: 0190
Zapinadlo, zapinadélko, zapinátko, a, n. = spinadlo, spona, die Spange, Schnalle, das Band, der Knöpfer. V., Kom., D. Z. u knihy. Šd.

405292   Zapínák Svazek: 5 Strana: 0190
Zapínák, u, m. = veliký okrouhlý kno- flík z kosti n. z perleti, jimž Valaši košile na prsou zavírají. Na mor. Val. Vck., Brt.

405293   Zapínání Svazek: 5 Strana: 0190
Zapínání, n., die Zuknöpfung. Vz Za- pnouti.

405294   Zapínání Svazek: 9 Strana: 0396
Zapínání, n. Z. u kabátu = knoflíky a p. Císař. Mtc. 1900. 343.

405295   Zapínaný Svazek: 5 Strana: 0190
Zapínaný; -án, a, o, vz Zapnouti.

405296   Zapínati Svazek: 5 Strana: 0190
Zapínati, vz Zapnouti.

405297   Zapínátko Svazek: 5 Strana: 0190
Zapínátko, a, n., vz Zapinadlo. Sb. vel. I. 119.

405298   Zapínávati Svazek: 5 Strana: 0190
Zapínávati, vz Zapnouti.

405299   Zápinečka Svazek: 5 Strana: 0190
Zápinečka, y, f. = zápinka. Na Slov. Bern.

405300   Zápinek Svazek: 5 Strana: 0190
Zápinek, nku, m. = přípřež, der Vor- spann. Na Slov. Koll.

405301   Zápinka Svazek: 5 Strana: 0190
Zápinka, y, f. = malá zápina. Vz Zá- pina. Tam som na hrdlo striebornú z-ku ti priväzoval. Čjk. 91. Zapinkání, n., vz Zapinkati.

405302   Zapinkati Svazek: 5 Strana: 0190
Zapinkati = zazpívati jako pěnkava, zu pinken anfangen. Pinkava zapinkala, vesno nám přivolala. Tč. My si známe vycinkať; houkne-li však na nás cizák, bojíme se za- pinkať. Humory 1883. č. 40. — komu jak. Pinka pekne jim zapinkala. Dbš. Sl. pov. V. 83.

405303   Zápinok Svazek: 9 Strana: 0396
Zápinok, nku, m. Dostal z. (povedlo se mu). Zát. Př. 210b.

405304   Zapiplati Svazek: 5 Strana: 0190
Zapiplati = pipláním zakáleti, beschmie- ren. — co. Ros. — co čím: blátem. Tě.— Z. = pokaziti, verpfuschen. — co komu: nemoc (zhoršiti). Ros., Šm.

405305   Zapírací Svazek: 5 Strana: 0190
Zapírací = záporný, verneinend. V pří- padu z-cím (záporném). J. tr. Z. úsudek. Mark.

405306   Zapírací Svazek: 7 Strana: 1117
Zapírací. Vz Jg. Slnosť 33.

405307   Zapírač Svazek: 5 Strana: 0190
Zapírač, e, m., der Leugner, Verleugnen 1612. Z. Krista. Boč. — Z. = zapichač, král v hřídeli plužním, jehož do jiné a jiné dírky zastrkováním délky se pluhu přidává aneb ujímá. Us. V z Zapíchač.

405308   Zapíračný Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíračný = záporný, negativ. Ros.

405309   Zapíradlo Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíradlo, a, n. = zápora, záporník, za- věračka, der Riegel, Vorschub. Res.

405310   Zapírajičnosť Svazek: 5 Strana: 0190
Zapírajičnosť, i, f. (lépe zapírání). Ros.

405311   Zapírajičný Svazek: 5 Strana: 0190
Zapírajičný; zapíranlivý, lépe: zapíravý, zapírající, leuguend, verneinend. Ros.

405312   Zapírák Svazek: 5 Strana: 0190
Zapírák, vz Zapírok.

405313   Zapíranec Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíranec, nce, m. = kdo svůj rod za- pírá. Ať se z-ci bez jazyku rodí. Hdk. C. 110.

405314   Zapírání Svazek: 5 Strana: 0190
Zapírání, n., das Leugnen, Verleugnen, Verneinen. Vz Zapříti. Z. Boha. K čemu to z.? Sych. Z. mu nic nepomohlo. Co pak na tom má, že takové z. vede (tak urputně zapírá). U Dobrušky. Vk. Z. tělesných žá- dostí. Lpř. J. Z. světa, sebe, Selbstverleug- nung. Dch., MP. 3.

405315   Zapíranlivý Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíranlivý = zapírající. Ros. Vz Za- pirajičný.

405316   Zapíraný Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíraný, ver-, geleugnet. — Z., vz Zaprati. Z. košile. Us., Dbš.

405317   Zapíratel Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíratel, e, m. = zapírač. Z-lům trans- substantiae. Pal. Děj. IV. 1. 384.

405318   Zapírati, vz Svazek: 5 Strana: 0190
Zapírati, vz Zapříti, Zaprati.

405319   Zapírávati Svazek: 5 Strana: 0190
Zapírávati, vz Zapírati.

405320   Zapíravosť, i Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíravosť, i, f.. die Negirungssucht. Dch., MP. 3.

405321   Zapíravý Svazek: 5 Strana: 0190
Zapíravý = kdo zapírá. Reš. Vz Zapí- rajičný.

405322   Zapírok Svazek: 5 Strana: 0190
Zapírok, a, m. = zapírák, kdo všecko zapírá, der Leugner, Verleugner. Na Ostrav. Tč.

405323   1. Zápis Svazek: 5 Strana: 0190
1. Zápis, u, m. = kopalý kaučuk, da- picho (kaučuk vlahou zemní proměněný). Vz Rst. 40.

405324   2. Zápis Svazek: 5 Strana: 0190
2. Zápis, u, m. = zapsání i co zapsáno, die Einschreibung, Verzeichnung, Aufzeich- nung, Eintragung. Z. vlastní ruky, vlastní rukou. V. Z. směn, v horn., das Verzeich- nen der Schichten. Hř. Vlastní rukou z. sem na sebe učinil. Žer. 1591. — Z. = nápis. Z. na kostele) smazati. Štelc. — Z = vtělení do knih, die Verschreibung, Einverleibung, Eintragung. Z. dědičný, die Verschreibung eines liegenden Gutes, dlužní, die Schuld- verschreibung, doživotní, womit Jemand sein Gut o. seine Einkünfte für die Lebens- zeit verschreibt, nápadný, die Erbrechts- verschreibung, mittelst welcher man das Gut belastete o. sonst verschrieb, um den Heimfall an den König zu vermeiden, zá- stavní, die Pfandschuldverschreibung, wo- mit Jemand sein Gut für eine Schuld mit dem Rechte des Wiederkaufes verschreibt, věnný, womit die Mitgift in die Landtafel eingetragen wird, věčný, die Verschreibung auf ewige Zeiten; z. s místem a bez místa, bei ersterem wurde ein Spatium (místo) ge- lassen, worauf der Verschreibende künftige Aenderungen vornehmen konnte, Bei letzte- rem behielt er sich keine Aenderungen vor. Gl. 381., Vš. Jir. 322., Jg. Slov. Co kde kladl ve dsky dluhem a zápisem. Vš. 324. Z. spravovati. Vš. Jir. 187. Z. prodaje domu. Bl. Aug. ž. 11. Tu mně z-dil z-sem. Půh. II. 262. Nežli se jest u věnný z. s komor- níkem uvázal. Arch. III. 343 Zápisem ná- padním ve dsky klásti; Z. nápadní učiniti; Z. statku, z. svěřený, z. bez miesta s po- stúpeniem, z. dědictví, z. dluhu; zápisem hnouti, zaměnění zápisu; Ktož jest z. s mie- stem učinil, když chce, móž takový z. zka- ziti. Vz Vš. Jir. 258., 279., 281., 282., 287., 241., 286., 294., 296., 308., 317., 308., 321., 323., 340. Z. s miestem a s uvázáním. Vš. Jir. 290., 280.; v z-se kde má státi ,dědi- com' a kde nic, 310., z-su nepropouštěje kdo chce dědictvie svého uprodati 318., o z-se, kdež se dluh spravedlivý i s úrokem zapisuje, 323., z-su, trhu, věna propuštění. 339. Z. dluhu s úrokem, Vš. Jir. 323.-324, z. postúpeniem 299.. 311. Cf. Vš. Jir. 468., 571. Z. purkrabí karlštejnských společný, vz Zř. zem. Jir. B. 36., z. desk zemských s volí stran obojích napraviti, C. 19., z-vé, jimiž se dědicové a držitelé statkuov k za- placení zavázali, E. 11., z-sové na děti neb na dědice se vztahujíce, E. 19., z-sové neb kšaftové nápadní, F. 1., 3., z-su s rniestem ve dskách kdož by nezrušil, jiného činiti nemůž, F. 2., z. bez místa kdož by učinil, nemaje dětí, F. 6., z. s místem, H. 7. 23., z. svěřený, F. 6., z. bez místa, H. 23., z. na statek a na zboží se vztahující, F. 6., zá- pisové postranní a všelijaké puntování za- pověděno, A. 8, z-su propouštění z desk zemských, H. 11., z. s komorníkem uvá- zání, G. 30., z. pro úroky zadrželé, G. 32., z. propustiti kdož by z desk chtěl, H. 11., z-sové poslední po učiněné správě proti prvnějším moci žádné nemají, H. 15., z., že díl mrtvého na živé připadnouti má, H. 18., z. na vyvazení z rukojemství, H. 21., z. kdož chce dskami dělati, každý osobně má pří- tomen býti, M. 10., z. listovní v zastou- pení pro jakoužkoli věc, C. 18., v z. člo- věk mladý před 20 léty byl-li by v jaký uveden, E. 20., z-sové neb listové na pe- níze obecně berné se vztahujíce, S. 32., z-sem dluh ujištěný maje s komorníkem uvázání, H. 29., z-suov a majestatuov od císařů a králů daných každý má užiti. S. 29. Zápisové latinským jazykem se dáli. V. Z-sem v knihách (dskách) pojistiti. D. Z. v registra, v knihy. Zápis propustiti (dluh z kněh vymazati). Zříz. Ferd. A také zá- pisuov v městských kněhách bořiti nemohl. Arch. IV. 355. Svůj z. z desk propustiti. Vš. Jir. 287. Z-su dskami zapsanému ode- příti. Ib. 289. Z. propustiti a z. desk vy- mazati. Ib. 174. Vyznávají, kterak jsou vi- děli z. v knihách jich městských zapsaný. Arch. II. 457. Při kladení té summy z. můj ať se vyvadí. Žer. 1591. Starší z. jest práv- nější. Bž, Vz S. N. — Z., zápisy = knihy, památky, die Register, Denkbücher. Nalezá se v zápisích (v knihách památních, V.) o židech. Br. Z. postranní, Randglossen. — Z. = písmo učiněné k důvodu některé věci (s jmény svědkův a s pečetí), eine Urkunde, schriftlicher Beweis, Brief. Ms. pr. pr. — Z. = list, die Urkunde. Z. císařův, der Majestätsbrief. Pod jménem z-sů (Urkunde, instrumentum) všichni listové (literae) svě- deční a kteříž pravdu napravují, míní se. CJB. 415. Jakož najjasnejší jeden obecný z. nebo lantfrid způsobiti a učiniti jsú ráčili pro řád a pokoj i spravedlnosť. Tov. 153. Mezi nimi z. učinili. Výb. II. 43. Nedlouho potom následovaly v Praze podobné úmluvy mezi šlechtou českou, o nichž ale z. ne- zachoval se; Král ubezpečil stavy zvláštním zápisem (reversem). Pal. Děj. III. 3. 145., V.-l. 196. Mladosti její šetřeno a na pří- mluvu lidí na zápis jest propuštěna. Dač. II. 16. An pak proti svému z-su pohoní se se mnú a súdí se, ježto by toho neměl proti svému z-su činiti; Tu jest mimo svůj slib a z. na mně dobyl peněz. Půh. II. 592., 603. — Z. = zapsání, list věřitelovi od dluž- níka daný ku pojištění dluhu, die Verschrei- bung, Schuldverschreibung, Obligation, der Schuldbrief. Z. dlužní, Reš., dluhu. D. Vklady z-sů dlužných též správních mohou (úřed- níci desk) opraviti. Zř. F. I. C. XIX. Summu (dluh) zápisem ujistiti. Žer. Z. na summu 1000 zl. svědčící; z. na 1000 zl. vykonati. Žer. Z. na tu summu (1554.). Er. Dluh zna- menitý zaplatili, ježto jemu vedlé zápisuov svých byli povinovali. List z r. 1447. Tč. Ne každý z., ne každý dluh se zpravuje, než sám trh. Vš. Jir. 187. I vece jemu: Vezmi z. svój a napiš padesát (Luk. 16. 6.). Hus II. 297. — Z. = ujištění, pojištění, die Verschreibung. Z. jalový, ungiltige Ver- schreibung. Nál. 215. Však co se věn do- týče, jestiižeby která vdova měla opatření mimo zápis věnný (Heirathsvertrag), tak že by jí na list neb jinam převedeno bylo a chtěla mimo to předešlého zápisu se držeti a obranného listu užiti, má toho svého věna třetí díl ztratiti tomu, v čížby se dědiny tím listem obranným uvazovala. Zř. F. 1. C. XXIX. Vz S. N. Z. na statky někomu učiniti. Ros. Z. na domě, Us.. na dům. D. Panství bratru svému v 200000 gr. českých zápisem postoupil. Mus. Statek v z-sích držeti (zapsaný, in der Pfändung). D. Z. manželstva, Ehepacten, D., rukojemský. Z. zástavní, die Pfandverschreibung. J. tr. Kterúžto ves otec jejich od předkuov na- šich do svého života v zástavě a v zápisu drží. List z r. 1467. Z. na něco někomu ujistiti; Z. na platy, na hrady. Chč. 443., 616. — Z. = smlouva, úmluva, spolek, die Verbindung, Verabredung. Z. obecní o upo- kojení zemské. Z. mezi nimi učinili. K z-su svoliti. Spr. voj. žiž. Na z. někoho z vě- zení propustiti. Kos. Spolek a z. Dch. Kteří grunty koupené máte, ti jeden každý při soudech, jakž zápisové svědčí, peníze sklá- dejte. Zř. sel. Proti světlým z-sům a zá- vazkům svým uvodil lidi pod jednou do Prahy. Pal. Děj. III. 3. 258 Listem i z-sem smluvním. Arch. II. 271. — Z. = zapsání, die Einschreibung, die Inskription. Z. žáků do školy; k z-su jíti; byl při z-su; jdeme právě od zápisu. Us. Tč. Z. k vojsku (od- vod). Čsk. — Z. = poslední vůle, das Te- stament. Svědě ten z. nebo kšaft dětem a otci, bratřiem nebo strýcóm, nebo jiným jakýmžkoli zápisníkóm. Vš. Jir. 267.

405325   Zápis Svazek: 7 Strana: 1117
Zápis. Z-sy měst. Vz Wtr. Obr. I. 17. Co se platilo od z-sóv. Vz Výb. I. 971.

405326   Zápis Svazek: 10 Strana: 0518
Zápis. O z-sech starší doby. Vz Arcb. XIX 595. nn.

405327   Zapísání Svazek: 5 Strana: 0192
Zapísání, n., vz Zapísati, Zápis.

405328   Zapísaný Svazek: 5 Strana: 0192
Zapísaný; -án, a, o, eingeschrieben. Z. historie. Hdž. Rkp.

405329   Zapísaný Svazek: 9 Strana: 0396
Zapísaný = umouněný: umazaný. Z. nos. Mus. slov. II. 25. Vz Nos (v násl. doplňku).

405330   Zapisatel Svazek: 5 Strana: 0192
Zapisatel, e, m., lépe: zapisovatel. Šm.

405331   Zapísati Svazek: 5 Strana: 0192
Zapísati, vz Zapsati.

405332   Zapísávati Svazek: 5 Strana: 0192
Zapísávati, vz Zapsati.

405333   Zápisce Svazek: 5 Strana: 0192
Zápisce, e, m. = zápisník, der Verschrei- ber. Sp.

405334   Zápisčík Svazek: 5 Strana: 0192
Zápisčík, a, m. = zapisovač. Šf. Strž. I. 84.

405335   Zápisčík Svazek: 7 Strana: 1117
Zápisčík bavorský píše takto. Šf. Strž. I. 116.

405336   Zapísčiti Svazek: 5 Strana: 0192
Zapísčiti, il, en, ení; zapískovati, ver- sanden. Ta krajina se zapísčila (pískem za- nesla).

405337   Zápisek Svazek: 5 Strana: 0192
Zápisek, sku, m., zápisky, p!., die Auf- zeichnung, Notiz, Eintragung. Podívati se do z-sků. Us. Dch. Jungmannův z. o poru- šenosti češtiny. Ht. Brs. 118. Z jehož z-sků také čerpal více nežli podezřelou závěrku. Ddk. III. 210. Domácí z-sky; v z-cích za- znamenati. Dch. Vz Zápiska.

405338   Zápiska Svazek: 5 Strana: 0192
Zápiska, y, f. = krátká zpráva, die No- tiz, Aufzeichnung, Inskription. Nz. Inkon- trovací z-ky, Inkontrirungsdaten. Šp. — Z., zápisky = knížka poznámek, das Notizen- buch, Anmerkebuch. Šp. — Dle Jg. lépe: zápisek.

405339   Zápiska Svazek: 7 Strana: 1117
Zápiska. Šf. III. 203.

405340   Zapískám Svazek: 5 Strana: 0192
Zapískám, n., der Pfiff.

405341   Zapískání Svazek: 5 Strana: 0192
Zapískání, n., die Verunreinigung. Na Slov. Bern. Vz Zapískati.

405342   Zapiskaný Svazek: 5 Strana: 0192
Zapiskaný; -án, a, o, verunreinigt, be- schmutzt. Na Slov. Bern. Má ruce z-né. Mor. Šd. Vz Zapiskati.

405343   Zapískaný Svazek: 5 Strana: 0192
Zapískaný, gepfiffen. Z. píseň.

405344   Zapískati Svazek: 5 Strana: 0192
Zapískati (zapyskati, Plk ) = zanečistiti, beschmutzen. Bern., Koll. — koho čím. Také na mor. Šd

405345   Zapískati Svazek: 5 Strana: 0192
Zapískati; zapísknouti, knul a kl, utí: zapištěti, ěl, ění = zahvízdati, anfangen zu pfeifen, einen Pfiff thun. — abs. Někdo tu zapískl. Zapištěla tu myš. Us. Lokomotiva zapískla. Us. Šd. Staříček zapískli a přišel k nim ohnivý chlopek. Slez. Šd. Iba vták vyrusený vaším krokom zapiskne a letí. Phld. III. 3. 301. Vyskočiť, patama sa uhodiť a zapísknúť. Pck. Ps. 103. Šel tudy, měl dudy, ani nezapískal. Prov. — komu. Já tobě, sobě zapískám. Ros. Rád zapískám tomu, kdo rád tancuje. Dvorsk. — co: skoč- nou. Lpř. Jestli slůvko zapísknete (= po- víte)! Kká. Td. 354. Dbá on (na napome- nutí), jakoby mu hus zapískala Ros. — čím: píšťalou, hubou. — na koho, nač: na píšťalu, Kld. II. 268., na psa. Z. na prsty, na klíč. Šd. Zapískni naň, ať stojí. Šd. Z. někomu na klarinet. Němc. Vezmi bača tú fujeru a zapískaj na tú hrubú. Sl. spv. V. 187. Hneď si zapískala na dieročku spodňú. SI. ps. 13. — koho: housata. (Sedí-li husa na vejcích a někdo u ní hvízdá, říká se, že zapíská housata, že se nevylíhnou). Na vých. Mor. — jak. Pronikavě z. Vlč. Raz junák zapískne— z dvanásť pušiek blyskne; druhý raz zapískne, tisíc chlapcov zvýskne, tretí raz zapískne, šabličky zazvonia. Btt. Sp 9. Na něco zjemňounka z. Osv. I. 181. (Sá.). A já jsem si zpomněl na jednu bo- hatú, hned mně zapískala (má píšťalka), až na tu devátů (dírku). Sš. P. 708.

405346   Zapískati jak Svazek: 10 Strana: 0518
Zapískati jak. Z-kal, až projel kostmi mráz. Tbz. V. 6. 207.

405347   Zapiskávati Svazek: 5 Strana: 0192
Zapiskávati, vz Zapiskati.

405348   Zapískávati Svazek: 5 Strana: 0192
Zapískávati, vz Zapískati.

405349   Zapísknouti Svazek: 5 Strana: 0192
Zapísknouti, vz Zapískati.

405350   Zapísknutí Svazek: 5 Strana: 0192
Zapísknutí, n., der Pfiff. Dch.

405351   Zapisknutý Svazek: 5 Strana: 0192
Zapisknutý; -ut, a, o, verunreinigt, be- sudelt, beschmutzt. Vz Zapiskati.

405352   Zapísknutý Svazek: 5 Strana: 0192
Zapísknutý; -ut, a, o, gepfiffen. Z. ton.

405353   Zapískovati Svazek: 5 Strana: 0192
Zapískovati vz Zapísčiti.

405354   Zápiskový Svazek: 10 Strana: 0518
Zápiskový. Z pozůstalosť (zápisků). Čas. mor. mus. I. 97.

405355   Zápisky Svazek: 9 Strana: 0396
Zápisky a rčení různá. Vz Zát. Př. XVI. odst. 20.

405356   Zápisna Svazek: 5 Strana: 0192
Zápisna, y, f. = písárna, die Schreib- stube, v horn. das Zechenhaus. Bc.

405357   Zápisně Svazek: 5 Strana: 0192
Zápisně = zápisem, verschriebenermas- sen. Prodal některá zboží sva na dobro a dědičně a nikoli jako před tím toliko zá- pisně. Mus. 1880. 237.

405358   Zápisné Svazek: 5 Strana: 0192
Zápisné, ého, n., die Einschreibgebühr. Vz Vlšk. 245.

405359   Zápisní Svazek: 7 Strana: 1117
Zápisní. Z-né držení, Arch. VIII. 519., listina, tabularmässige Urkunde. Neč.

405360   Zápisní, -sný Svazek: 5 Strana: 0192
Zápisní, -sný = k zápisu náležící, Ein- schreib-. Z. knihy, summa, list (zástavní, Pfandbrief). Us. Z. arch, Aufnahmsbogen, J. tr., lhůta, taxa, Immatrikulationstaxe. Šp. Z. knížka, das Notizbuch, Aufzeichnungs- buch. Dch., Šp. Mocí tohoto listu z ho svo- lujem společně. Arch. III. 214. Kdyžby kdo komu zapsal dluh jmenovitý, jakožto v zá- pisných knihách svědčí. Ib. II. 513. Po vy- jití toho půlletí vezmúce summu z-nú mají město zase postúpiti. List z r. 1514. — Z. (allodialní a zpupný), emphyteutisch. Z. domy, Pr. měst., dsky zemské, V., vz Vš. VI. 32., dvory, Pr., statek (emphyteusis), dědina, Faukn. 27., Zříz. Ferd., Dač. I. 82., lidé. Apol. Na z-né dědiny práva vedení způsob. Zř. zem. Jir. 6. 24. Zápisné dědiny spravoval-liby kdo dskami památnými. Vz Zř. zem. G. 2. Z-né dsky dvoje, veliké a maié. Vš. Jir. 280. Z. ves. Dač. I. 118. Z. dědiny; V kraji pracheňském lidé z-ní jsú se zdvihli; Z ným samým zbožiem u desk žádný se s žádným spolčiti nemůže; Velké dsky z-né jsú pro bohaté pány a zemany, kteříž zbožie široka, znamenitá a veliká mají. Vš. Jir. 22., 268., 280. Z. právo, vz Kus. Že nám chce beze všech peněz a beze všeho úplatku ty všecky vsi z-né vrátiti. Arch. V. 548. — Z. = zastavený, verpfän- det. Na z-ných gruntech nemůže se věno klásti. Vš. 217., 263. — Vz S. N.

405361   Zapisnice Svazek: 5 Strana: 0192
Zapisnice, e, f. = zápisní kniha, das Gedenkbuch, Protokoll. Let. Mt. S. VIII. 1. 89. Městské z. boly německé, ale už sú slovenské. Sl. let. I. 150. Vz Zápisník. — Z., die Reversausstellerin. Z. živá a pozů- stalá. List z r. 1604. Tč.

405362   Zápisnička Svazek: 5 Strana: 0192
Zápisnička, y, f., das Vormerkungsbuch. Šm.

405363   Zápisničný Svazek: 5 Strana: 0192
Zápisničný = zápisný. Z. kniha. Sl. let. V. 238.

405364   Zápisník Svazek: 5 Strana: 0192
Zápisník, a, m., zápisnice, e, f. = který n. která má na něco zápis, na koho zápis v knihách jest, zní, dem o. der etwas ver- ve dsky. Kn. rož. 104. Neměl-li jest pokání pravého. Dal. H.31. Byl by toho neproměnil. Alx. V. 2220. Vz více příkladů v Listech filol. X. 248.—249. — d) Ve slovesných tva- rech perifrastických významu trpného. Strč. Jsem nechválen . . . novoč.: nejsem chválen. Otec ot ižádného jest neučiněn. ŽKlem. 135. a. Že j' nepřikázano nám. Št. Uč. 60. a. Běda mně, ež jsem inhed neutracena. Pass. 115. Vedlé toho: Nebude proměněno. Alx. V. 2399., Alx. H. 3. b. Cf. Ne (Slov. II. 99. b.) c) Strč. Jsem nehoden ... nč.: nejsem hoden. Jenž toho bieše nehoden. Alx. V. 1783. Z novoč. může býti: jsem nehoden. — f) Strč. Ne zákon jest . . . novoč.: není zákon (= zákon brání). Krev jeho (Ježíšova) za tyto peniezě prodána . . . nezákon jich jest ijednomu jmieti. Hrad. 88. a. — g) Ve vě- tách bezpodmětných. Stč. Jest nelzě, jest ne- viděti, slušie nedóvěřiti . . . nvč.: není lze, není viděti, nesluší důvěřiti. Nelzě by tam hnúti zrakem. Ap. Š. 33. Toho je nám nelze. Št. N. 133. By jich bylo nevídati. Alx. B. 2. Bieše neznati trávy. Alx. V. 1725. — Vedlé toho: Čbánu lze mluviti nebieše. Hrad. 130. B. Nebude viděti Čecha. Alx. B. 2. a. Vz více příkladů v List. X. 250. — h) Ve výrazech, kde infinitiv pojí se s finitním tva- rem sloves modalních: chtieti, jmieti, ráčiti. Strč. Chci chud nebýti, nvč. nechci chud býti. Mnohý chce chud nebýti. Št. N. 194. Rač se toho nedáliti. NRada 105. Rač nám nejměti za chlúbu. Kat. 6. Vz více v List. X. 250. — i) Ve výrazech, kde ve tvaru finitním je slo- veso znamenající mnění, znamenání, stihnutí a na něm visí infinitiv n. věta. Nemně, že by směl brániti (mně, že by nesměl brániti). Dal. Jir. 28. Neklana s koně nikdy nekláti vidiechu. Dal. Jir. 17. — k) Když zápor se týká pojmů několika vyslovených souřadně, bývá ne někdy jenom při prvém z nich. Na ten čas bez města budieše, by sě byli lépe nedomněli a s králem příméřie vzěli. Alx. V. 1633. Hospodář svým sluhám ukruten nebuď i své ženě. Št. N. 123. (Lišty fil. X. 250.) — Pozn. 2. Ve staré češtině často bývá způsob I. (samotno ne), kde zvyk novočeský žádá způsobu III. (ne-, a při tom ni- nebo jiný výraz pro zápor kvantitativní). Strč. Vše nebylo ztraceno = nč. nic nebylo ztra- ceno. Strč. I kúska chleba mu nepodali = nč. ani kouska chleba mu nepodali. V češtině pozdější a nové, a podobné v jazycích slo- vanských jiných, vyslovuje se zápor způso- bem III. zpravidla a skoro vždycky tenkráte, když vedlé záporného slovesa jest podmě- tem nebo členem některým rozvíjecím výraz významu kvantitativního nebo jinými slovy: když vedlé slovesa s ne- jest u podmětě, předmětě (doplňku), přívlastku nebo v pří- slovečném určení výraz, jenž má význam kvantitativní na př. slovo každý, všechen, jeden (aliqnis), kdo (koli), co (koli), kdy (koli) atd. V jazyce staročeském bývá v těchto případech často zápor vysloven způsobem I. Všecko písmo nenie k jinému než . . . Št. Uč. 59. a. (Novoč.: Nic ve všem písmě není k jinému . . .). My všichni nebudemy ť přieti (novoč.: Nikdo z nás nebude přáti). Hrad. 86. b. Jeden člověk živ neosta (novč.: ni- jeden). Alx. V. 500. Netbajě všeho obluda (novoč : žádného, nižádného). Alx. H. 9. 29. Řeč šeredná všem neslušie (= nikomu ne- sluší). Št. Uč. 56. a. I jednoho neživichu. Dal. Jir. 12. Ve všech zemiech tajno nenie, že ... NRada 40. Často se to stává, že kdyžto namáhá hlava, ve všech údiech statka nenie (novoč.: v žádném údě). Dal. C. 17. Jiež (zrady) nelzě zbýti kady (novoč.: nikady, nijakým způsobem). Alx. BM. 2. b. Kdyby slunce ztratilo krásu, ovšem by měsíc krásen nebyl (= nijak by krásen nebyl. Vz Ovšem v dodatcích). Vz více příkladů v Listech filol. X. 251.— 253. — Sem patří dále pří- klady, kde pro zvýšení a sesílení záporu po- loženo jest strč. vytýkavé i, začež v češtině novější a nové z pravidla jest záporné ni, ani; čeština stará mívá tu tedy způsob 1. I jeden rnúdrý neraď sě s cizími (= ani jeden rnúdrý). Dal Jir 4. Z pekla nenie vykúpenie i jednomu. Št. Uč. 146. b. Aby mu i krópě vody nepodali. Krist. 77. b. Vz více příkladů v Listech X. 253. Cf. Ani, I. Několik příkladů z vlastních sbírek: Jako za nic neváže toho přikázanie, i listóv ne- chtěl čísti. Št. Kteréžby (nesvornosti) obec- nému dobrému nyní i budoucně nepřekážely. Zř. F. I. A. X. Jsem za ni rukojmí na mnoho místech, ješto i dnes odvazen nejsem. Půh. I. 154. Zastojí za ny, aby i jeden z nás ne- zahynul. Z 14. stol. (Č. dod.). A i jednoho slovce neotpovědieše; Nemohl by nade mnú i jedné moci jmieti. Hr. rk. 235., 249. Nelzě i jednomu ničiež čsti zbaviti přísahami. Kn. rožm. Bóh jest kakás upřiemnosť a nelzě se jí i jednomu obinúti (vymknouti). Št. Zavede tě pán i krále, kteréhož ustavíš nad sebú, v lid, jehož neznáš ty i otcové tvoji. Hus I. 56. — Zbylé archaismy. V záporu tuto (v 2. pozn.) ukázaném jeví se odchylka od obecného zvyku slovanského nejpatrnější. V jazyce nynějším ve všech příkladech uve- dených žádali bychom vedlé ne-ještě negace kvantitavní a podobně v jazycích slovanských jiných. Strč. Vše nebylo ztraceno, ve všech zemiech nenie tajno atd. jenom s jiným vět- ným přízvukem a jiným významem mohlo by býti i větou novočeskou, totiž: vš? n?- bylo ztraceno (ale jen něco), ve všech zemích tajno není (jen v některých); s přízvukem a významem obyčejným nejsou ty věty v ja- zyce nynějším možny. Jenom několik ar- chaismů zachovalo se ve způsobu starém. Především jsou to věty se slovesem nechati. Sloveso toto je vlastně ne-chajati. non cu- rare, tedy záporným. Mělo by se tedy říkati nechám ničeho, ale říká se: nechám všeho, poněvadž se zapomnělo, že nechati je zá- porné, ano bráno za kladné. Taktéž je to u: nenáviděti všech (Ž. wit. 5. 7.), které kladným býti se zdálo, poněvadž náviděti zřídka se vyskýtalo. Jiné zbytky: Věčně se nevrátím (m.: nikdy na věky); Celé léto nepršelo (nikdy v celém létě). Vz Listy X. 254. — II. Způsob druhý: zápor děje se slovcem ni samotným (bez ne). Způsob tento vyskýtá se: a) při výrazech jednotlivých mimo větu: nikto, ničso (nic), nikdy, nikde, nijeden, nižádný, nijak, nijaký, nikako, nikterý atd. — b) Při popírání věty předcházející tázací nebo jisticí. Strb. byšę li dobr?jši ? ni! . . . oni glagolaachą: ni! Mkl. Lex. a Synt. 185. V češtině pouhé ni v tomto případě nebývá, ale bývá tu sesílené ni-koli(v). Je ta práce hotova? nikoliv! Us. Zápor ten jest kvanti- tativní. Vz Začátek článku. — c) V záporné větě. Nic mi jest známo. Alx. V. 1163. — Pozn. 1. Ve staré češtině slovce ni mívá jiné místo nežli v češtině nové Zejména to bývá v těch případech, kde se jím popírá pojem vy- jádřený výrazem předložkovým: proti klad- nému v čem jest záporné staroč. ni-v-čem, s opakováním předložky v-ni-v-čem, novoč. v ničem atd. Vnivčem na světě. Št. Ř. 115. b. Vnivčem. Pam. 294. Vnivecz. Št. Uč. 43. b. Dosud udrželo se v jazyce spisovném v-ni-več. Kroupy osení vniveč obrátily. Kram. Vz více v Listech X. 255. — Pozn. 2. Ve staré češtině často bývá způsob II. (samotno ni), kde zvyk novočeský žádá způsobu III. (ni- a při tom i ne). Nic mi jest známo. Alx. V. 1163. Nikte jeho oblúditi moci bude. Pass. 10. Ni jeden byl. LMar. 10. Nic pro- spěje nepřietel. Ž. Klem. 71. a. Kdež nic protivného bude trpěti. Alb. 82. a. Nikakž jeho s kříže snieti možiechu. Pass. 15. S tiem ani pokrmu beřte. Št. N. 56. Každá nečistota aniž buď jmenována mezi vámi (nč.: žádná n. ani jmenována nebuď). Hug. 26. — Když členové souřadní se popírají opakovaným ni- ni, bývá vedlé toho v češtině nové ještě ne- gace kvalitativní, v češtině staré pak pra- videlně nebývá. Ani vazba ani smrť mohly změniti mysl jeho. Mudr. (1475). Ani toho jistím, ani odmlúvám (novoč. ani nejistím ani neodmlouvám). Št. N. 108. O nížto (ra- dosti) ani čtla ani slýchala. Kat. 60. Neb jest ani opraveno ani mnú vydáno. Vš (1515). Vz více příkladů v Listech X. 256. a cf. Ani. — Strč. Hledáš ni{z) nalezneš t. j. pří- sudek jest dvojitý a člen jeho jeden, nejča- stěji první, jest kladný. V tomto případě způsob starý zůstává, záporné slovce vy- skýtá se tu však ve formě ustálené a-ni-ž; vyvinulť se časem rozdíl u významu, že jest aniž = neque, ani = ne quidem. Hledáš jeho niž nalezneš. Hrad. 32. d. Když ty řeči vzvědě, ni sě s kým potáza, inhed rozkáza. Alx. V. 416. Volali jsú, ní byl, kdo by spasena (sic) je učinil. Ž. wit. 17. 42. Tak i v době pozdější. Varuj se smiechu ani při- jímaj řeč všetečnú. Písecký 1512. A tak vy- slovily by se tytéž věty i. novočesky: Oči slze prolévejte, aniž plakati přestávejte. — Nejedl ni pil, nejmě dcery ni syna, oko je nevídalo ani ucho slýchalo atd. t. j. ze členů souřadných prvý popírá se slovcem ne, ostatní pak samým ni a tedy způsobem II.; v češtině nové je tu buď týž způsob (s ani, aniž), nebo způsob III. (ani-ne). Jenž na se nepomnie ani tbá milosti božie (novoč. aniž dbá, nebo: ani nedbá). Jid. 119. Ten se nehněvá a ni družce k tomu (hněvu) přivede (nč. aniž přivede, ani nepřivede). Alb. II. b. Ptáci nesejí ani žnou. Br. 17. a. — Staroč. Člověk dětí ni domu zpoměne t. j. jsou dva členové souřadní, druhý z nich má při sobě ni a sloveso kladné, tedy způsob II.; člen prvý výrazem zvláštním popřen není a zá- pornosť vztahuje se i na něj jenom smyslem. V češtině nové je za to způsob III. anebo I. spolu s III. (Člověk) dětí ni domu spo- mene (novoč. nezpomene ani dětí ani domu, nezpomene dětí ani domu). Alx. V. 597. Sobě ni nám odpočine. Alx. H. 10. 8. Na hřiech ani hanbu tbaje. NRada. 1129. Vz více pří- kladů v Listech X. 256.—257. — Strč. nie, psáno nye, kteréžto jako ňe nebo ně neb nie čísti lze. Nie jest slovce záporné a zna- menalo zápor vlastně kvantitativní. A také protiv tomu nemluví kostel, nye má za to, že Josef pěstún také jest panenské čistoty byl. Št. Uč. 42. a. Třetí má zpověď býti jen proto, by Buoh odpustil. Nye aby kněz odpustil boží mocí ty hřiechy. lb. 153. b. Vz více v Listech X. 257.—259. — III. Způ- sob třetí. Zápor děje se slovci ne a ni pospolu. 1. Způsobem tímto popírá se quale (skrze ne) i quantum (skrze ni). — 2. Způ- sobem tímto mnohdy nejen se popírá, ale nad to klade se i opak (skrze ne). Neradím nikomu zavazovati se sliby. Zde není vý- znam jen záporný (neradím = zdržuji se rady), nýbrž i opakokladný (= radím, aby se nikdo sliby nezavazoval). Zápory ne a ni se ruší, když se obsáhají. Na př. ve vý- razech jednotlivých mimo větu: nenic = něco, nijeden nekatolík = vesměs katolíci. Ve větě pomocí přízvuku větného, když ku př. proti výroku Nikdo tu nebyl s důrazem zvláštním na ne namítne se: Nikdo tu n?byl? Z pra- vidla však zápory ne a ni se neruší, po- něvadž se neobsáhají jsouce disparatními, ježto prvým popírá se kvalita, druhým kvan- tita. — Způsob tento vyskýtá se a) při vý- razech jednotlivých a mimo větu: nenic, kdež ne a ni se ruší. — b) V záporné větě a to z pravidla nebo často v češtině nové i staré a ve slovanštině veškeré tam, kde vedlé záporného slovesa jest u podmětě nebo v některém členu rozvíjecím (v předmětě, doplňku, přívlastku, přívlastkovém určení) výraz významu kvantitativního; způsob I. a II. bývá tu mnohdy ovšem také, zvláště v jazyce starém, ale většinou bývá zde způsob III. To je nikdy neslýcháno. Pass. 51. Netbaj nice na to. Jid. 109. Nižádný úraz nenie nalezen na něm. Prov. 117. b. Aby ho nikterý nepřietel nikda nejímal. Pass mus. 357. Z ničehéhož sem tebe nikdy nevinil. Trist. 22. Vz Listy X. 259. —261. — Zápor se sesiluje. a) Sesílen jest zápor ve způsobu III. proti 1. a II., v: nikto nevie proti člověk nevie a nikto vie. — b) Především opako- váním, násobením a stupňováním záporných výrazů. Ne a ne! nechtěl a nechtěl! nic a nic! nikde nic! pranikdo, zhola nikdo, zhola nic, naprosto nic, pranic a p. — c) Jiný způsob sesilování v tom záleží, že z celku, který má býti popřen, vyjme se nějaký dílec ceny minimalní a ten se popírá. Dílec ten vytkne se, zvláště přízvukem větným a často též vytýkavým i. Jest to dílec z celku který- koliv a minimalní, popřením pak jeho t. j. popřením dílce, jímž rozuměti se může dílec kterýkoliv a všeliký, popírá se do minima i celek. Výraz takový ve kterémkoli členu věty býti může. Ze sta jeden se nevrátil. Alx. V. 542. (Hlavní přízvuk má j?den; jiné bylo by: ze sta jeden se nevrátil = 1% bylo jak. Zaplaň ohňů mocně zář. Msn. Or. 158. Oko jeho radostně z-lo. Šbr., Čch. Dg. 612. Pochodně dle přaní panovnice v domě za- planuly. Msn. Or. 94. — kdy jak. Tou chvílí zaplanul chrámu krov ve klikatých blesků záři siné. Čch. Mch. 76.

405365   Zápisník Svazek: 8 Strana: 0499
Zápisník, a, m. — zapisovatel. Byl ce- chovným z-kem. Phľd. XII. 473. Aby mu na groše platili, jako jiná města svým z-kóm činí. Půh. V. 234.

405366   Zápisný Svazek: 8 Strana: 0499
Zápisný — zastavený. Z. zboží, summa. Arch. XV. 329., 342.

405367   Zápisný. Z Svazek: 10 Strana: 0518
Zápisný. Z. dědiny. Vz Arch. XIX. 500., Zápisní.

405368   Zapisovací Svazek: 5 Strana: 0207
Zapisovací, Einschreibe-, Einschreib-, Vorsehreibungs-. Z. kniha (zápisník). J. tr., Nz.

405369   Zapisovač Svazek: 5 Strana: 0207
Zapisovač, e, m. = zápisník.

405370   Zapisovačka Svazek: 5 Strana: 0207
Zapisovačka, y, f., vz Zápisnice.

405371   Zapisování Svazek: 5 Strana: 0207
Zapisování, n., das Einschreiben. Z. a puntovaní proti králi. Vz Zř. zem. Jir. A. 8.

405372   Zapisovatel Svazek: 5 Strana: 0207
Zapisovatel, e, m., der Schriftführer, Protokollist. Z. telegrafu Morseova. Vz KP. II.257., 258. Z. dějin, Lpř. Děj. I. 17., protokollu, der Protokollist, Aktuar, Šd., knihovní, der Ingrossator. J. tr.

405373   Zapisovati Svazek: 5 Strana: 0207
Zapisovati, vz Zapsati.

405374   Zápisovka Svazek: 5 Strana: 0207
Zápisovka, y, f. = první zápisník, das Schmierbuch. Šp.

405375   Zapíščiti Svazek: 5 Strana: 0207
Zapíščiti, vz Zapísčiti. Na Ostrav. Tč.

405376   Zapištěti Svazek: 5 Strana: 0207
Zapištěti, vz Zapískati.

405377   Zápitek Svazek: 5 Strana: 0207
Zápitek, tku, m., der Nachtrunk. Dch.

405378   Zapiti Svazek: 5 Strana: 0207
Zapiti, piji a pím, pij a pí, il, it, ití, vz Píti; zapíjeti, el, en, ení = po něčem, na něco píti, nachtrinken; pije zahnati, ver- trinken; se = opiti se, sich betrinken. — abs. Často zapíjí. Ros. — co: hoře, hořkosť, Ros , starosti, vrtochy, D., zámutek, Plk., rozum. Zapijme to, Petře (když se dva udobřují). Č., Dch. Z. jídlo, auf die Speise nachtrinken. Dch. Nemohl jsem paměť na ní zapiti. Kká. Td. 302. Z. dušičku (po pohřbu mají přátelé společnou hostinu, při které se zapíjí dušička zemřelého). Us., Němc., Kšť. (Rechtoři) prach školní jen za- píjejí. Slez. ps. Šd. Zapijme tu zlosť! Mor. Sd. Zapily ho kury. Bl. 296. Kdo všem na zdraví připíjí, sám svoje zapíjí. Us. Šd. — se = opiti se. St. skl., Jád. Lot jsa mezi zlými nepoblúdil; a vyšed od nich zapil sě. Št. Pili ste a zapili ste sě. BO., ZN. Zapil sě a v tom zapití ubezumil sě s dcerama. Št. N. 236. 21. Byl by dobrý hospodář, jenom kdyby se tak nezapíjal. Mor. Šd. — čeho. Nejprv jez a potom zapij vody. Us. Tč. Mladého si sýra zjete a zapijete žinčice; ten valašský stav bych nedal ani za tri tisíce. Sl. spv. V. 187. — co, se čím. Prá- šek (lék) vodou z. Us. Z. se vínem, pitím (opiti se). Jád. Co tam budeš, můj synečku, jídať? Chléb komisní, vodičkú zapíjať. Sš. P. 590. Jímžto (vínem) se kto z. muože. Pass. mus. 275. — se kam. Voda v zem, do země se zapila. Us. Dch. — jak. Svo- bodku chcem zapíjeti pohár po poháru. Hdk. C. 131. — kdy Ořechy louskal a v neděli pivel zapíjel. Sk. — kde. Z. tru- chlivosť veřejně mezi přáteli, Sá., v ho- spodě. Us.

405379   Zapíti Svazek: 5 Strana: 0207
Zapíti, vz Zapnouti.

405380   Zapití Svazek: 5 Strana: 0207
Zapití, n., der Nachtrunk. V tom z. hořká smrť jim sladka byla. Pravn. 2027. Vz Za- pojiti, 1. — Z. = opití, die Berauschung, der Rausch. Kšch., Št. — Vz Zapiti.

405381   Zapiti Svazek: 8 Strana: 0499
Zapiti. (Mnozí v neděli) více se zapíjejí nežli v jiné dni. GR. Nov. 36.

405382   Zapíti Svazek: 8 Strana: 0499
Zapíti, zapnu, zapla a zapli m. zapali. Vz Gb. H. ml. I. 125.

405383   Zapíti Svazek: 9 Strana: 0396
Zapíti (zapnouti). zapěl a zapal. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 12.

405384   Zapiti sa Svazek: 9 Strana: 0396
Zapiti sa = při pití dlouho meškati. Zát Př. 229. Pozn

405385   Zapitý Svazek: 5 Strana: 0207
Zapitý; -it, a, o, nachgetrunken. Vz Za- piti. Z. víno. Us. — Z. = pohlcený. Vzduch v každé tekutině z. Kodym. Úv. do živ.

405386   Zapitý Svazek: 9 Strana: 0396
Zapitý = zapiatý. Kel. Brt. D. I. 93.

405387   Zápivek Svazek: 9 Strana: 0396
Zápivek, vku, m. = zpropitné. U Semil.

405388   Zapízdřit co Svazek: 9 Strana: 0396
Zapízdřit co = pomazati něčím mazlavým. Val. Čes. 1. X. 301.

405389   Zapizgřený Svazek: 5 Strana: 0207
Zapizgřený; -en, a, o = uslintaný, ubryn- daný, ušušněný, undelikat. Vz Pizgřiti. Na Mor. a Slov. Šd.

405390   Zapjantati Svazek: 5 Strana: 0207
Zapjantati, verfitzen. — co kam: nohy do šatů ženských. — se, sich verfitzen. Niti se z-ly. Na Ostrav. Tč.

405391   Zapjati Svazek: 5 Strana: 0207
Zapjati, vz Zapnouti.

405392   Zapjatý Svazek: 5 Strana: 0207
Zapjatý; -at, a, o, zugeknöpft. — jak. Byl z té stránky zapjat až po krk (nebyl přístupný). Šml.

405393   Zapjoť Svazek: 5 Strana: 0207
Zapjoť = zapjati. Na Ostrav. Tč.

405394   Zapka Svazek: 5 Strana: 0207
Zapka, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

405395   Zapl Svazek: 9 Strana: 0396
Zapl = zapnul. Zapla. Dial. Gb. H. ml. III. 2. 180.

405396   Zaplácání Svazek: 5 Strana: 0207
Zaplácání, n., vz Zaplácati.

405397   Zaplácaný Svazek: 5 Strana: 0207
Zaplácaný; -án, a, o, vz Zaplácati. Z. buchta (špatně udělaná). Dch.

405398   Zaplacatělosť Svazek: 5 Strana: 0207
Zaplacatělosť, i, f., die Flachheit, Platt- heit.

405399   Zaplacatělý Svazek: 5 Strana: 0207
Zaplacatělý, etwas flach, platt. Dch.

405400   Zaplacatěti Svazek: 5 Strana: 0207
Zaplacatěti, ěl, ění, flach, platt werden. Jg.

405401   Zaplácati Svazek: 5 Strana: 0207
Zaplácati, anfangen zu patschen, klat- schen. Vz Plácati. — co čím: zeď hlinou, beschmutzen. — co komu: oči (= uplatiti ho). Us. — komu kam. Z-cal mu na ra- meno, klopfen. Us. Kšá., Šd.

405402   Zaplácati čím Svazek: 10 Strana: 0518
Zaplácati čím. Pták z-cal křídly (a od- letěl). Zvon V. 525.

405403   Zaplacení Svazek: 5 Strana: 0207
Zaplacení, n., die Bezahlung, Berichti- gung. J. tr., Nz., V. Vz Zaplatiti. Z. hoto- vými, die Barzahlung. Když přišlo k z , utekl. Klat. To není penězi k z., lépe: to nelze penězi zaplatiti. Dobrá žena není k z., lépe: dobré ženy není ceny. Km. I. 28. Není hotových k z. Sych. Se z-ním pro- dlévati. D. Z. dluhu, mzdy dělníkům. Jg. Na z. pak toho lidu. Skl. II. 219. Z. výloh. J. tr. Z. schopen, zahlungsfähig, zahlhaft. Dch. Ma od ní zaplacenie hleděti; Fojt náš Kličkoví povinen k z. býti nechce. NB. Tč. 145., 269. Škody, ješto před z-ním jistiny vzal. Půh. I. 382. 302

405404   Zaplácení Svazek: 5 Strana: 0208
Zaplácení, n., vz Zapláceti.

405405   Zaplacený Svazek: 5 Strana: 0208
Zaplacený; -cen, a, o, bezahlt, berich- tigt, eingelöst. Z. směnka, Us. Pdl., sazba. Dch. — komu. Prodal sem za dva tisíce kop gr. mně úplně zaplacených. Arch. I. 409. — Z. = zatracený, eufem. U Jižné. Vrů.

405406   Zaplacený Svazek: 7 Strana: 1117
Zaplacený. To je nezaplacená věc (vzá- cná). Brt. D.

405407   1. Zapláceti Svazek: 5 Strana: 0208
1. Zapláceti, vz Zaplatiti.

405408   2. Zapláceti Svazek: 5 Strana: 0208
2. Zapláceti, 3. os. pl. -cí, el, en, ení; zaplacovati = zalátati, záplaty vsaditi, spra- viti, zašiti, zu-, verflicken. — co kde: na sobě kabáty. Martim. — co čím: kabát kusem sukna.

405409   Zaplacovati Svazek: 5 Strana: 0208
Zaplacovati, vz Zapláceti, 2., Zaplatiti.

405410   Zapláči Svazek: 5 Strana: 0208
Zapláči, vz Zaplakati.

405411   Zapláděti Svazek: 5 Strana: 0208
Zapláděti, vz Červiti.

405412   Zaplahotiť sa Svazek: 8 Strana: 0499
Zaplahotiť sa plachtou (zabaliti se). Slov. Sbor. slov. I. 48.

405413   Záplach Svazek: 9 Strana: 0396
Záplach. Otvoril ústa ako na záplach. Zát. Př. 234b.

405414   Zapláchnouti Svazek: 5 Strana: 0208
Zapláchnouti, chnul a chl, ut, utí, za- plachovati, ein wenig abspülen. — co čím: hrnec vodou. Us. — Z., ein wehig schmelzen. Svíčka z-chla. — Z., ein-, hineinströmen. — kudy kam. Otevřeným oknem, dveřmi vítr do svědnice zapláchl. Mor. Šd. — Vz Zapláknouti.

405415   Záplachtí Svazek: 5 Strana: 0208
Záplachtí, n., epidromus, zastr. Jg.

405416   Zaplakání Svazek: 5 Strana: 0208
Zaplakání, n , das Weinen, der Anfang des Weinens. Us.

405417   Zaplakání Svazek: 10 Strana: 0518
Zaplakání, n. Smutné to až na z. Vzáj. I. 5.

405418   Zaplakaný Svazek: 5 Strana: 0208
Zaplakaný; -án, a, o, mit Thränen be- netzt. — kde. Pošlu Vám psaníčko, psaníčko napsané, za každým slovečkem bude zapla- kané. Sš. P. 595.

405419   Zaplakati Svazek: 5 Strana: 0208
Zaplakati, pláči, plač, pláče (íc), al, ání; zaplakávati, anfangen zu weinen, in Thränen ausbrechen. — abs. Někdo zaplakal. Us , Ros., Háj. Co jest u nás, nezaplakal. Us. A bylo děťátko, jen zaplakať. Er. Sl. čít. 22. Nitra milá, Nitra, ty slovenská máti, co pozrem na tebä, musím zaplakati. Ty si bola nekdy všetkých krajin hlava, v ktorých tečie Dunaj, Visla i Morava. Sl. spv. II. 45., Mt. S. I. 7. Dyž já budu ležať v černém lesi, zaplačeš, milá, zpomeňa si. Brt. P. 10. Už mňa môj najmilejší zanechává, milovať mňa už přestává a moje bystré oko zapla- kává. Sl. spv. V. 174. Vídeňská kasárna není hodná stati, nejedna matička musí za- plakati. Čes mor. ps. 257. Hľadí po čerstvej zelenej diale a na skalu sa usadí i v širokých prsách posbieru paru a vydúchne si smutnú fujaru, prsty na dierky položí: zaplače hora. Sldk. 9. Tancovala, zaplakala: čože som ja, milý Bože, dokázala! Sl. ps. Šf. I. 47. Vzal lasečku (hůlčičku) a zaplakal, čeho sem se ja dočakal!; Po druhé zaťali, dřevo zapla- kalo, po třetí zaťali, dřevo promluvilo; Za- plakala má panenka choďa po dvoře. Sš. P. 118., 143., 403. — co, koho: svou bolesť (pláčem si odlehčiti, seinen Schmerz ver- weinen). D. Musíť tebe zaplakati máti tvá. Výb. II. 45. 6. Aby (plačem) skonávajícího nezaplakali (z klidu ho nevytrhovali). Na Slov. Němc. III. 324. — nač proč. Člověk na hříchy zapláče z milosti. Ctib. Zaplač každý člověk za to. St. skl. Zapomeneš, zaplačeš na mó věrnó lásko. Sš. P. 393. Žalem za- plakala. Us. Tč. Pro někoho z. Dch., Kyt. 1876. 74. Nikdo proň nezapláče (oka nesmočí, slzy neuroní, neukápne). Us. Tkč. Pro velikó lásku voba zaplakali; Všeci ludé zaplakali, že Janoška zverbovali. Sš. P. 360., 571. — jak. Když to mluvil, v hojnosti zaplakal. Flav. Bys krví zaplakal, nevyprosíš (o la- komém). Č. Keď mu šablu podala, žalostně zaplakala: Jaj, bodaj som ťa bola, jaj, nikdy nepoznala; Horce zaplakala: Ej, jako si sa kúpal, keď ťa voda vzala? Sl. spv. III. 109., 113. Keď ju došívala, horko zaplakala. Sl. ps. Šf. II. 133. Šila ona košulečku. Šila. šila, vyšívala a prehorko zaplakala. Mt. S, I. 27. Ja vzkríkla, vzlykom zaplakala, lež darmo. Phld. IV. 25. Tak žalostně zaplakala, že se brána otevřela. Sš. P. 358. — nad čím. Br. Zaplakal nad ní. Šml. Ale nikdo nezaplakal nad nima. Dbš. Sl. pov. IV. 53. Vždycky nad ní (nad pentlí) z-la. Er. P. 149. Z-lo dievče nad svojou svobodou. Sl. ps. 366. Z-lo dievče nad svojim šuhajom. Slov. Tč. Milí moji rodičové, loučíme se s vami, a jak více nepřiňdeme, zaplačte nad námi. Na Ostrav. Tč. Ubohá vdova odišla. Ach, ale by bol kameň zaplakal nad ňou. Frsc. Zor. I. 89 Jedle v tmavý šat se obláči, nade mnou časem zapláči. Nitra VI. 101. — kde. Ja bych si sedla oj na jeho okénko, až by zaplakalo v něm jeho srdénko. Pck. Ps. 12. — oč. Spíšej by ze skály voděnka kapala, než bych já, šohajku, o ťa zaplakala; Nezaplače o něho žádnej; Zpomenú, zaplačú o mne černé oči: Jak to uslyšela zaplakať musela o věneček svůj. Sš. P. 326., 501., 631., 756. — za kým. Kdo zaplače za ním. Msn. Or. 63. Čo raz spomenula muža, musela za ním z. Phld. IV. 330. — kdy. A když svůj Ná- rod viděl v mdlobě, na řeč a vlasť že kydá kal a v duševní že dlí porobě, tu i on po- prvé zaplakal. Čes. pís. — ke komu zač. Zaplač každý k Bohu za to, rozpomena právě na to. Hr. rk. 139. — si. Sá. — si jak. Drobet si z-kal a potom byl zase vesel. Us.

405420   Zaplákati Svazek: 5 Strana: 0208
Zaplákati, vz Zapláknouti.

405421   Zaplakati koho Svazek: 8 Strana: 0499
Zaplakati koho = umírajícímu pláčem smrť stížiti. Phl'd. 1894. 716. Cf. Zamodliti.

405422   Zaplakati nač Svazek: 10 Strana: 0518
Zaplakati nač: na své hříchy. Rokyc. Post. 351. — jak. Z-la jako dítě, když se mu vzdor nezdaří. Tbz. II. 8 401.

405423   Zaplakati proč Svazek: 7 Strana: 1117
Zaplakati proč: z veliké bolesti. Mnč. R. 103. — čím. Byť bys krví z-kal, nevy- prosíš (o lakomém). Lb. — k čemu. K tej řeči žena z-la. Jdš. v. 280.

405424   Zaplakati zač Svazek: 9 Strana: 0396
Zaplakati zač. Zaplač za groš (říkají fňukalovi, aby ho zlobili). Seb. 17.

405425   Zaplakávati Svazek: 5 Strana: 0208
Zaplakávati, vz Zaplakati.

405426   Zapláknouti Svazek: 5 Strana: 0208
Zapláknouti, knul a kl, ut, utí; zaplá- kati, zaplakovati, weg-, verspülen. — co kde: zlou chuť v hubě. L. — co kam: do bláta. Kos. Vz Zaplácnouti.

405427   Zapláknouti Svazek: 7 Strana: 1117
Zapláknouti. Ani nezaplákne = neza- pláče. Val. Vck.

405428   Zaplakovati Svazek: 5 Strana: 0208
Zaplakovati, vz Zapláknouti.

405429   Zaplálý obraz Svazek: 10 Strana: 0518
Zaplálý obraz matčin měla v duši. Zvon V. 156.

405430   Zaplameniti Svazek: 5 Strana: 0208
Zaplameniti, il, ěn, ění, zaplameňovati, entflammen. — se. Nebe se z-lo. Na Ostrav. Tč.

405431   Zaplameniti Svazek: 9 Strana: 0396
Zaplameniti, inflammare. Ž. pod. XCVI. 3.

405432   Záplan Svazek: 5 Strana: 0208
Záplan, u, m. = vzplanutí. Nech sa iní k cieľom svojim ženú v bezosvätodušnom zaplane. Hdž. Rkp.

405433   Zaplání Svazek: 5 Strana: 0208
Zaplání, n., das Aufflammen. Vz Zapláti.. Osv. VI. 54. Láska k lidstvu v plném z. Kyt. 1876. 36.

405434   Zaplaňkovati Svazek: 5 Strana: 0208
Zaplaňkovati = plaňkami zahraditi, verschränken. — co: zahradu.

405435   Zaplaňkovati Svazek: 8 Strana: 0499
Zaplaňkovati místo. Čel. Pr. m. I. 470.

405436   Zaplankovati co Svazek: 10 Strana: 0518
Zaplankovati co: grunty. Arcb. XX. 513.

405437   Zaplanouti Svazek: 5 Strana: 0208
Zaplanouti, ul, ut, utí = zapáliti, ent- flammen ; zapáliti se, sich entflammen, sich röthen, auflodern. — koho: nepřátely. Ps. ms. — kde. V srdci jejím láska zaplanula. Us. Z-nul mír boží nad dušemi. Kká. K si. j. 138. V oku jejím zaplanula na okamžik podivná záře. Hrts. V níž lidskosti znak svorně zaplane. Čch. Mch. 7. — čím (proč od čeho). Celý zaplanul vztekem od jedu zlosti. Čes. vč. Láskou z., in Liebe auflodern. Dch. Pochybností z-nul prudce. Kká. K sl. j. 232. Velerit, jímž duch váš z-nul. Kká. Nevolí zaplanul zrak jeho. Šbr. Z-nul po- směchem ve tváři král. Hlk. S. 1. 83. — těch, kteří se nevrátili). (Kateřina) jeho řeči
za vlas nerozumějieše. Kat. 32. Z pekla nenie
vykúpenie i jednomu. Št. Uč. 146. b. I slova
nepromluviece. Hrad. 25. b. (Sv. Pavel) li-
bosti též i na chvilku nepovolil. Št. N. 135.
I člověka na něm (na hradě) nebieše. Dal.
Jir. Vz více příkladů v Listech X. 261.-262.
Zápor v příkladech těchto jest způsobu I.;
novočesky položili bychom za něj častěji
způsob III. Nijeden se nevrátil, nerozuměla
jeho řeči ani za vlas, ani člověka tam ne-
bylo. Sem tedy patří: ani na krok, ani za
mák, ani zbla. Listy X. 261. Cf. Mkl. S
193. —195. — Žádný, žádúcí. Vz Žádný. — I kto a p. Kdyby vy (ženy) pokorny byly
a čisty myslí a postavú, i kto (= nikdo) by
byl hrd a smilen vida, ano to jest vám pro-
tivno. Št. Uč. 57. b. Takový i komu (= ni-
komu) ť dá pokoj. Št. N. 158. (Žáci) i po-
sledniej (ni posledniej) dadí kvapa. Mst. 187.
Jsou to věty záporné II. způsobu. Za větu
nedám pokoje nikomu (způs. III.) mohlo se
říci strč. též : nedám pokoje i komu (způs. I.);
obě věty měly touž platnosť, proto Braly se
i za stejné a tím pojetím stalo se i komu =
nikomu, ikto = nikto. Když pak i kto mělo
význam = nikto, mohlo se místo takový ni-
komu ť dá pokoj (způs. II.) říci také: takový
i komu ť dá pokoj. Vz více v Listech X.
265. — Přízvuk v záporech větný. Něco
jsme již pověděli a o větném přízvuku starč.
vz Listy X. 266. Cf. Přízvuk. — Úhrn po-
savadních pravidel. V jazyce jest negace
kvalitativní a kvantitativní; ve formě větné:
člověk nevie I., a nikto vie II. Původně sta-
čila pro zápor každá z nich sama; stačila
negace kvalitativní pro případy své všecky
i pro věty, ve kterých později musí býti
negace složitá: každý nevie (nč. nikdo neví);
i stačila negace kvantitativní rovněž tak
pro všecky případy své, t. j. když ve větě
byl výraz kvantitativní a byl záporný, bylo
sloveso bez záporu: nikto vie atd. Vedlé
toho vyvíjela se a přibyla časem negace
složitá (nikto nevie III.). Vznik a počátek
svůj vzala ze snahy sesíliti negaci jedno-
duchou. Časem však rozšířila se tou měrou,
že usus pozdější v jistých případech ani
nedopouští bývalých způsobů prostých (I.
a II.). Změna ta vykonala se záhy; příklady
způsobu nikto vie vyskytují se jenom v tex-
tech starých, příklady pak způsobu každý
nevie nemo scit nalézají se v hojnosti do-
statečné jenom ve staré češtině, vedlé obo-
jích pak vládne v týchže textech starých
také způsob složitý nikto nevie. V tomto
způsobu nově přibylém složeny jsou dva zá-
pory ne a ni, které jsou disparatní a proto
nemohou se obsáhati a rušiti, ale ovšem
mohou se sesilovati a v skutku se sesilují.
O žádný vz Žádný. Vz Listy X. 266.—267. — Podoby v jazycích jiných: v litevštině, v němčině, v jazyku anglickém, v latině, v jazyku francouzském. Vz Listy filol. a paedagog. X. 267.—271. — Některé jiné stránky negace české. a) Proti perfektivu věty kladné bývá ve větě záporné imperfek- tivum, nejčastěji iterativum. Lépe by bylo jemu, by sě byl nenarázal (kladně: by se byl narodil). Hrad. 76. b. Lépe by mi sě bylo stalo, bych se byl nenarázal. Št. Uč. 151. Nerúšajte pořádu. Št. Uč. 26. b. Ne- dada svých noh umývati. Hrad. 77. b. Miň té řeči a nesmúcej našich pánuov. Kat. 166. Vz více příkladů v Listech X. 271.—272. Cf. Rozkazovací způsob. — b) Ve větě záporné bývá imperfektum proti aoristu nebo per- fektu věty kladné. Že mu nedadiechu vsiesti na kuoň. Troj. 114. a. Jehož (Jidášovo) srdce Ježiuš dobře vědieše, však naň toho nezjě- vieše. Hrad. 78. a. Vz více v Listech X. 272. — Poznam. Imperfektiv a imperfekt užíváme v záporech místo tvaru nahoře uve- dených proto, že popřením formy trvací a opakovati zápor jest důraznější a mocnější než popřením formy perfektivní neb indif- ferentní. Vz Listy X. 273. — c) Při pojmech bránění, obavy a p. bývá negace na pohled nelogická. Hřieši bránie dobrému, aby k vám Nepřišlo. Alb. 61. B. Bojím se, abyste se neuchýlili od sprostnosti. Br. Báli se, aby jich někdo z peněz neobral. Kn. poh. 379. Vazby tyto jsou známy též v jazycích jiných a vznikly přechodem parataxe v hypotaxi. Ve větách způsobu tohoto bylo původně složení souřadné, smyslem asi =, hříchové brání, dobré nemá přijíti'; ,kéž se neuchýlíte od sprostnosti, bojím se za vás o to'. Věty neobsáhaly se, negace věty druhé nebyla tedy alterována významem věty prvé; ale časem způsob myšlení měnil se a přecházel od parataxe k hypotaxi; v pojetí hypotak- tickém však věta řídící obsáhá větu pod- řízenou; v příkladech našich věta negativní jest obsáhána pojmy bránění, obavy a p. a tím více méně alteruje se její záporný vý- znam ; Následek toho jest jakási Nejistotu a zdánlivá nelogičnost smyslu a podlé toho i rozdílná někdy vazba, říká se na příklad způsobem starým: hříchové brání, aby dobré k nám nepřišlo a způsobem domněle logic- kým řeklo by se: Hříchové braní, aby dobré k nám přišlo. Listy fil. X. 273. Cf. Zk Skl. 431., Brániti, Překážeti, Báti. — d) Zápo- rem zřizuje se ve slovanštině též komparace. V komparaci ,Múdrosť jest dražší než sbožie' Alb. 23. jest proti větě kladné s kompara- tivem položen podmět jiný s ne (než = ne že); smysl vlastní tedy jest: moudrost' jest dražší, nikoli zboží; a!e výraz původem svým odporovací dostal pozdějším pojetím význam srovnávací a než vtlačeno tu do významu ,quam'. Spojení takové může býti nejen při komparativu, ale i mimo komparativ. Ne. . ., až. Nezapěje kokot, až mě zapříš třikrát. Krist. 90. a. Ješče řeči nebieše dokonala, až sě jiej tu anděl zjěvi. Kat. 90. — Ne tak brzo . . ., až. Ne tak brzo vesl dosěhú, až běchu bliž při břěhu. Alx. V. 575. — Prvé, dřéve než . . ., až. Prvé než jest Abraham byl, až jsem ja. Krist. 79. b. (Čechové po- zdější) dřéve než na nepřátely vyndiechu, až svú zemju zhubiechu. Dal. C. 79. — Ne- táhnu (s inft.) . . ., až. Netaže Giezius slova skonati, až židové počěchu volati. Hrad. 80. b. Netáhl sě jie dotknúti, až jeho světlosť nebeská ohromila. Pass. 105. Cf. Netáhnouti. — e) Místo: Co se stalo, kdo k nám přišel a p. říká se někdy s významem podivení : Co se nestalo! Hádejte, kdo k nám nepři- 303 šel! — f) Někdy zápor nahrazuje se ironií. Nalezl jsi peníze? Ano nalezl! Toto! i toto (=ne! nikoli!)! — g) V řeči obecné jest několik zvláštních výrazů záporných. Na př. vymlouvá-li se někdo nepravdivě, že ztratil peníze, odpovídá se mu ve smyslu záporném: Čerta jsi ztratil! Zápor tím jest nahrazen, že místo vlastní věci cenné a vzácné polo- žena jest věc jiná bezcenná a potupná, a bývají tu vedlé čerta, ďasa, kata, blázna také výrazy jiné nízké. — Gb. v List. filol. a paedag. X. 240.—275. (Podáno skráceně.) Cf. Mkl. Die Negation in den slavischen Sprachen v Denkschriften der kais. Akade- mie der Wissenschaften phil. histor. Kl. XVIII. (1869.) 335.-364., Mkl. S. 170., 193.—195., Archiv für slav. Philol. VIII. 2. Heft., Než, Ne, Záporný, Nic. — Připojujeme k: g) ještě následující článek o záporu. Nemá vody ani kapku, ani kapinku, ani kapek, ani krapet; mlíka ani trochu, ani trochet; smetany ani lžičku, ani náprstek, ani co by se do ná- prstku vešlo, ani co by se moucha utopila, ani co by oblíz', ani co by pysky smočil, svla- žil; másla ani ždibec, ani ždibek, ani žďabec, ani co by se myš udávila; soli ani štipec, ani špetku, ani na špičku nože, ani co by se na dlaň vešlo, ani co by do štipce po- bral; mouky ani prachu, ani prášku; chleba ani drobet, ani sousto, ani do úst (do huby); slámy ani stýblo; kusa rozumu, za troník (m. troník), za špetku, ani za mák, ani za grešli rozum; kouska citu; ani vindry, ani videnskej, ani videnskýho, ani krejcaru peněz; nemá co do úst dát, ani do úst, am do huby, co dát dobytku; nemá což jeho jest; kam by hlavy položil, hlavu sklonil; nemá svého pozemku, ani co by dlaň položil, ani co obnáší má dlaň; chce stavět a nemá ani tříšky (m. třísky), ani dračky; nepatří mu ani šindel, došek na střeše, ani cihla na komíně; je na holičkách; ptáčky mu vylítaly; má kapsu jako sklo, čistou jako sklo, jakoby ji vyplácli, jako stodoly přede žněma, má v kapse jako po vyhoření, kapsa má souchotiny, nemá drob- ných ; ti mu toho dali: jednu prázdnou, druhou vysypanou; nenechal tam, ani co by do oka padlo, ani prášku; nezbylo tam ani zbla; na poli není ani klásku; nerozumí tomu ani za mák, rozumí tomu jako koza petrželi, houby tomu rozumí; nedostal jsem ani co by za nehet padlo; ani co by se za nehet vešlo; ani co by za nehet vlezlo; nedal na to správy ani za groš; nemá při tom škody ani za špendlíkovou hlavičku, ani co obnáší špendlíková hlavička; ani kdyby mně platil, neudělal bych to za ne- beské království, za modré s nebe, za zlatý prase; nedal bych za to ani novák, že mne ten člověk chce okrást; nesázím na to ani zlámanou sirku; nevzal bych za to moc peněz, tisíc zlatejch, stovku, desítku, pětku, nevím co; nestojí mě to ani fuk, nedám za to ani zlámanou grešli; neudělal, ani co by prstem hnul; ani prstem nehnul; nestojí to ani za fajfku tabáku, ani za šňupec tabáku, ani za starýho čerta, ani za řeč, aby se po tom shýb, aby to vyhodil oknem, ani za dobrý slovo; nestojí za to, aby ho na lo- patu vzal, aby si s ním hubu vyplách, aby se na něj vyplil, aby ho do Jizery hodil, aby do něho kop, aby si botu o něj otřel (kramflík o něj otřel), aby ho zem nosila, aby mu chřtán zakroutil, aby mu šláp na krk, aby se s ním špinil; jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet; svázat je do jednoho pytle bude vždycky stejnej na vrchu (oba nestojí za nic); snadno jsem to unes, co mi dali, co mi nadělili, co mi uštědřili, co mi nasypali; já jsem myslel (m. myslil), bůh ví, co špatného jsem neřek, nevyved = vždyť jsem nic špatného neřek, nevyved; ani si u nás nesed (= nic se u nás nepo- zdržel, nic si nepobyl); ani se u nás ne- ohřál, neotočil; neřek ani a ani b, ani se nezmínil, ani hubou neklap, ani hubu ne- otevřel, neřek ani muk, ani mý ani tvý, ani čerte ďáble, ani necek, ani nepíp, ani nehles, ani nešpet, ani nekuňk, ani nedutal, ani ne- mukal; neřek ani: pol (m. polib) nás kapsu; byl tiše jako prasátko v žitě; stál jako sloup, jako Lotova žena, jako panák v zelí, jako dřevěný panák, jako dub, jako pařez, jako vůl, jako kůl, jako bluma, jako ťululum na ptáky, jako Honza z boudy, jako zaře- zaný = neříkal nic; ani nezavadil (= nic nekoupil, nic nevyhrál, nic nechytil, nic ne- střelil, žádnou práci nedostal atd., srv. ještě: ani o chlup, o péro nezavadil); zastřelil za- jíce — ani ne; vyhrál krejcar — ještě míň; ani jsem si nezdřím, ani jsem oka neza- mouřil (m. nezamhouřil); ani vlásku na hlavě mu nezkřivil, ani stýblo přes (na) cestu mu nepoložil, ani mu stýblo křížem nepoložil; odešel s prázdným, s prázdnýma rukama, s nepořízenou, suchou hubou; ten to chytil, ten to namák, ten to chňap, splakal nad vejdělkem; ta se vytancovala: jeden ji ne- vzal, druhej ji nechal: vystála důlek, pro- dávala vocet; ani nehnul, ani si neskočil, ani se neotočil; nechybí ani chlup, ani chlou- pek nechybělo, nejsi ani o chlup, ani o vlas lepší; ten mu dá vydělat jako dráteník pra- dleně; ten mu přeje jako valach hříběti; je stálý jako voda v koši, je tam platen jako pes v kostele, jako husa v nebi, jako pátý kolo u vozu. Us. V Boleslavsku. Hnšk. v Pdg. 1884. 131. Vz Nic. Cf. V letě smrdí vala- chovi (pastýři) demikatom kapsa, v zime hladem zamorený nestojí i za psa. na Slov.

405438   Zaplantání Svazek: 5 Strana: 0195
Zaplantání, n., vz Zaplantati.

405439   Zaplantaný Svazek: 5 Strana: 0195
Zaplantaný; -án, a, o = zapletený, ver- wickelt, verstrickt. Na Mor. Šd. Vz násl.

405440   Zaplantati Svazek: 5 Strana: 0195
Zaplantati = zamotati, zaplésti, ver- wickeln, verstricken. Na Mor. Šd., Vck. — se kam. Z. se do něčeho. Vz Plantati. Šd., Kch. — se s kým: se ženskou, sich ver- bandeln. Šd.

405441   Zaplanulý Svazek: 5 Strana: 0195
Zaplanulý, aufgelodert. Dch.

405442   Zaplanúti Svazek: 7 Strana: 1117
Zaplanúti. Ž. kl. 104. 19.

405443   Zaplápolati Svazek: 5 Strana: 0195
Zaplápolati, aufflammen, auflodern. — v čem. V milování jejím srdce jeho zaplá- polá. Troj. — (komu) jak. Sosna Alpínova zaplápolá jim v ústrety. Č. Oheň vesele za- plápolal. Us. Pdl. Plamen prudším jasem zaplápolal. Mkr. — kde. Ve stanech žár zaplápolal. Msn. Or. 25. — kam. Mehme- dův naň lstivý pohled zaplápolal. Kká K sl. j. 160.

405444   Zaplápolati čím Svazek: 10 Strana: 0518
Zaplápolati čím. Světélko větrem z-lo. Zr. Čer. 26.

405445   Zapláskati Svazek: 5 Strana: 0195
Zapláskati; zaplasknouti, sknul a skl, utí = počíti pláskati, losklatschen; 2) uplá- skati, verpatzen. Vz Pláskati.

405446   Zaplasknouti Svazek: 5 Strana: 0195
Zaplasknouti, vz Zapláskati.

405447   Zapľasnúť Svazek: 8 Strana: 0499
Zapľasnúť. (Milá) okénko zapľasla (za- vřela). Phl'd. 1897. 3.

405448   Záplasť Svazek: 5 Strana: 0195
Záplasť, i, f., emplastra. Rozk.

405449   Zaplašiti Svazek: 5 Strana: 0195
Zaplašiti, zaplášiti, il, en, ení; zapla- šovati, verscheuchen. — co, koho. Svetlo zaplašuje temnotu. Us. I zaplašte tu neplechu. Sš. Sm. bs. 42. — čím: ptáky střelbou. Us. Z. něčím nudu. Hrts. Z. ve- selým slovem zármutek. Vlč. — odkud. Z-šil jí uděšení z duše. Osv. I. 277. Z. s pole zloděje. Kos. 01. I. 44. Z. ptáky ze zahrady. Us. Tč. Z-šil jsem tíseň z hrudi její. Čch. Bs. 22. S oblohy vždy její hrdinně zaplašují všechny mlhy a mraky. Sš. Bs. 171. Zaplaš z očí mrákotu. Nitra. VI. 33.

405450   Záplať Svazek: 5 Strana: 0195
Záplať, i, f. = záplata. Na Slov. Bern.

405451   Záplat Svazek: 10 Strana: 0518
Záplat, u, m. = odměna. Baw. E. v. 1583. Srv. Záplata.

405452   Záplať Svazek: 10 Strana: 0518
Záplať, i, f. Povoleno k tomu proti záplati 1612. Listář 106. Sr. Záplat.

405453   2. Záplata Svazek: 5 Strana: 0195
2. Záplata, záplatka, y, f. = láta, lata, příšivek, Fleck auf ein Kleid, ein angesetztes Stück, ein Lappen. V. Plný záplat. Z-tu dáti, přišiti na kabát. Z. na boty, na střevíce (příštipek). Us. Z-ty vsazovati (záplatovati); Ten kabát má mnoho záplat. Šp. Z. z kůže, ze tkaniny; Ten kabát je samá z. Us. Dch. Preto sa i drží čeľaď domu, ako z. starých nohavic. Zbr. Hry 46. Roucho měli zápla- tami zplácené. Bl. Ž. Aug. 77. Lépe spraviti malou dírku než hledati velké z-ty (o rychlém smíření se, než je z toho větší hněv. Prin- cipiis obsta); Na hrubý pytel hrubou záplatu. Dch. Lepší je mládenec trebárs o záplate ako starý vdovec vo sriebre vo zlate. Sš. P. 70. Záplata na záplate a švíka niet (= cibule). Mt. S. I. 138. Záplata na záplatě, žádného švu nemá (peří na ptáku). Větší z. než díra (vymlouvá-li se někdo více než třeba, vz Výmluva; n. 2. více dáti třeba než dostal)., Jg., Č. Záplata musí větší býti než díra. Č.

405454   3. Záplata Svazek: 5 Strana: 0195
3. Záplata, y, f., mlýn u Sušice. — Z., jm. polí na Opuce u Renčova. Zaplátání, n., das Zuflicken.

405455   Záplata Svazek: 7 Strana: 1117
Záplata. Ct. List. fil. XII. 353. Z. = za- placení. Proč se ráčíte o z-tu starati, ano vám to nenáleží. Bart. 183. Sem chudý k z-tě tvých muk. Pravn. 494., 691. — Z. = odměna. Z. peněžitá. Šf. Strž. II. 182. Za to čekal z-ty znamenité. Bart. 34.

405456   Záplata Svazek: 8 Strana: 0499
Záplata, merces, mzda. Přinesl z-tu, dle Bl. lépe: peníze. Z. je prý skutek, non ma- teria, qua solvitur, sed ipsa solutio; a z. je prý vlastně flek, kus sukna etc. k plácení, zašívání. Bl. Gr. 328.

405457   Záplata Svazek: 9 Strana: 0396
Záplata. I z. zdobí. Zát. Př. X. 90. Na malou dírku malá z. (stejné stejným se splácí). Hoř. 117. Sr. Železo.

405458   1. Záplata, záplatka Svazek: 5 Strana: 0195
1. Záplata, záplatka, y, f. = zaplacení i to, čím se platí, die Zahlung, Aus-, Be- zahlung. Skl. II. 272., 283. Z. za koupi. Bez záplaty (darmo); něco ze z-ty sobě vypůjčiti; o z-tu nastoupati; z. od lázně. V. Bez z-ty kupovati; to za z-tu nám přichází. Br. Za velikou z-tu něco koupiti. Jel. Zas to máte v polovici záplatě (= záplaty). Us. Vk. Ze z-ty nás vezli. Har. Z-tu od někoho chtíti. Us. Proti slušné z-tě něco činiti. Nar. o h. a k. Z-tu od někoho bráti. Z-tou koho me- škati. Posavád k z-tě přijíti nemohu; Páni mně až posavad k z-tě nedopomohli. Sl. let. V. 80. Ona žádá z-ty dluhu toho; Tu vinu jemu dávaje, žeby od otce jeho tři zl. vypůjčil a žeby ten dluh zpraven nebyl žádaje od toho Šojcara z-ty; I žádá právem naučen býti, nemá-li jemu obžalovaný zá- platu učiniti?; Ta sukna prodána býti mají vědomím a z nich p. Mikulášovi z. se státi; Aby ti lidé k své z-tě přijíti mohli; Žeby jemu druhé peníze na sv. Jiří nynie minulého klásti jměla podlé toho trhu a od toho dne přes rok třetí a tak dále, vždy na ten den až do z-ty toho dluhu. NB. Tč. 14., 31., 34., 45., 222., 255. Dokavadž se řečená z. nestane. Arch. IV. 490. Že jim pro skrovnou z-tu ten povoz obtížný jest. 1595. Že by ta lazňa topena byla a to beze všie z-ty pe- něžité. List z r. 1480. Tč. Aby sě před nimi těch peněz z. a listu vrácenie stalo. List z r. 1449. Mus. 1880. 405. Pakli by z-tou prodléval. Václ. XIII. Jiná věc slove kúpě a jiná penieze nebo z-ta; Za starých roz- dielne kúpě a z. jmenována jest bývala. Vš. Jir. 163. Poslu tvému jsem zaplatiti poručil a ještě mu dodal na z-tu až do Prahy. Žer. 251. — Z. = odměna za práci, odplata, mzda, die Entlohnung, das Deservit, der Lohn, die Belohnung. Za práci z-tu dáti, míti. Na mírnější z-tě přestati. Žer. Odměnná z. Kdo z opatrování cizích věcí z-tu čeká. Er. Uhři hodnou záplatu v té bitvě vzali. Bart. 2245. Řečníkům z. buď taková, kdo by obdržel při o sto kop grošů českých, půl třetí kopy gr. českých jemu dáno bude. Kol. 20. Dějeť pak se kupování a prodávání, kdyžto trhodějce svolí se v určenú summu, neb z-tu jistú ustanovíce, neb bez ceny a z-ty nejde ižádné prodávání. CJB. 363. Kdož- by je ve vězení měl, bude jich moci do roka v službě bez z-ty (unentgeltlich) užívati. Zř. F. I. U 7. Z. svědkům vysazená, tarif- mässige Zeugeugebühr. J. tr. Vozka nechce dále žádaje z-ty. Brt. S. Za to jsem dostal takovou z-tu, že jsem se ho ujal. Us. Šd. Dostaneš dobrou z-tu. Us. Šd. Nad míru jsou se v díle svém a z-tě nádenní nasadili a zdražili. Prm. r. IV. 123. Z-tu bráti. Bart. II. 11. Mnozí hodnou z-tu v bitvě té vzali. Bart. Za takové obdarování koláč a z-tu slušnú dvě stě zl. úplně a docela přijali sme. Arch. V. 536. Vidouce, že jim z. chy- bila, tedy jinou cestou k přivedení sobě zisku vymyslili; Oba darmo vám bez z-ty kázávali. BR. II. 133. a., 619. b. Z. za něco, od něčeho. J. tr. Z. poslu od cesty. Šp. Hoden dělník z-ty své. Jaká služba (robota, zásluha), taková záplata. Prov.

405459   Zaplátaný Svazek: 5 Strana: 0195
Zaplátaný; -án, a, o, geflickt. Z. kabát.

405460   Záplatár Svazek: 8 Strana: 0499
Záplatár. Čel. Pr. m. II. 564.

405461   Záplatář Svazek: 5 Strana: 0195
Záplatář, e, m., der Flickschneider. Šm.

405462   Záplatář Svazek: 9 Strana: 0396
Záplatář. XVI. stol. Vlč. Lit. I. 409.

405463   Záplatářství Svazek: 7 Strana: 1117
Záplatářství, n. Flickarbeit, f.

405464   Zaplátati Svazek: 5 Strana: 0195
Zaplátati, zaplatávati = záplatu dáti, spraviti, flicken. — co (čím): suknem, koží. 302* Us. Aby jednu dieru zaplátali, dve nové delajú. Zbr. Hry 49.

405465   Zaplatávati Svazek: 5 Strana: 0196
Zaplatávati, vz Zaplátati.

405466   Záplatek Svazek: 5 Strana: 0196
Záplatek, tku, m. = zaplácení, záplata, die Bezahlung. Reš., Lom. Čeládku jídlem, mzdou a záplatkem opatrovati. Reš.

405467   Záplatek Svazek: 10 Strana: 0518
Záplatek, tku, m. = zaplacení. Arch. XXI. 248.

405468   Zaplatení Svazek: 5 Strana: 0196
Zaplatení, n. = zaplacení. Na Slov.

405469   Zaplatěný Svazek: 5 Strana: 0196
Zaplatěný = zaplacený. Na Slov.

405470   Zaplátí Svazek: 5 Strana: 0196
Zaplátí, plaji, ál, ání, aufflammen, auf- lodern, zu schimmern, zu flackern anfangen. Vz Pláti. — abs. Pohled jeho zaplál. Kká. K sl. j. 185. Boj o to zaplál. Vrch. — kde. Až jí zaplála korouhev nad hlavou. Sk. Nikdy víc by v slunci (kalich) nezaplál. Hdk. A v její mladé tváři zaplály drobné hvězdičky jak světla na oltáři. Nitra VI. 94. — jak. V jeho (blesku) záři les zaplál v barvě fijalové; Pláně sněhů bleskem za- plály. Vrch. Celý prostor zaplál jediným plamenem. NA. IV. 184.

405471   Zaplatí Svazek: 7 Strana: 1168
Zaplatí = dotěrně prositi, zudringlich bitten. Val. Vck., Slavč. 24.

405472   Záplatina Svazek: 5 Strana: 0196
Záplatina, y, f., geflicktes Zeug, lauter Flickzeug. Ať se šat pořádně spraví, aby nebyl sama z. Us. Dch.

405473   Zaplatitel Svazek: 5 Strana: 0196
Zaplatitel, e, m., der Bezahler. D.

405474   Zaplatitelka, y, zaplatitelkyně, ě Svazek: 5 Strana: 0196
Zaplatitelka, y, zaplatitelkyně, ě, f., die Bezahlerin.

405475   Zaplatiti Svazek: 5 Strana: 0196
Zaplatiti, plať (na Mor. zaplac), tě (íc), il, cen, ení (na Slov. těn, ění); zapláceti, el, en, ení; zaplacovati = placením uspo- kojiti, be-, abzahlen, Geld erlegen; zažiti, zakusiti, büssen, die Zeche bezahlen; odmě- niti, belohnen. — abs. Zaplať pán Bůh. Us. Nemoci z. V. Aby poručník uručil, že od- súzený zaplatí. CJB. 381. Pán Boh zaplať a viac naklaď. Mt. S. I.109., 182., Dbš. Obyč. 44. Pánbu zaplať a vynahraď. Slez. Šd. Upřímné ,Zaplať pán Bůh' mu je milejší než zlatý peníz. Mtc. lid. 1871. Dobre je to, keď sa hodne nasbiera toho ,Pán Boh zaplať'. Us. Zátur. Tam dostaneš lžíci medu za ,Za- plať Pánbu'. Us. Tč. Zaplatil, kde byl co dlužen. Us. Šd. — co (komu): dluh, po- kutu, službu, dobrodiní (odměniti), N., clo, vozné, řad. D. A proč vy sa děvčátka ne- vydáte, alebo vy čarovať neumíte? A já mám na lúce taký kořeň, kerá mně zaplatí, povím o něm. Pck. Ps. 13. Z. někomu, aby mlčel. Dch. Neplať, já to sám zaplatím. Us. Šd. Co propijó, zaplatijó, žádnýho se nebo- jijó. Mor. Tč. Ten mu z-til (poscal ho). Us. Pi, Ondřiško, pi, len sa neopi, co prepiješ sto zlatý, však to gazda zaplatí. Sl. spv. III. 95. A ešte sám zaplatil mzdu Judášom vyjednanú. Zbr. Báj. 15. Ej veď ty mně to ešte zaplatíš. Mt. S. I. 115., Dbš. Obyč. 45. Zdrahá-li se zkoušku podstoupiti, zaplatiž kaplanovi sedm denárů. Ddk. IV. 227. Nalej milá, nalej vína, šak mi ti ho zaplatíma, ne tak groši širokýma, než dukáty než žlutýma; Zaplaćum (zaplatí) ci všickni svaci, zaplaćum, matka boži stokrat vice nahradzi. Sš. P. 564., 748. Ten před námi stoje znal, že ona jemu 10 zl. pojčila, ale nevie, za- platil-li jest jí těch peněz zasě čili nic; Hřebíkuov Vlkovi nedávej, leč mi zaplatí, což mi jest dlužen. NB. Tč. 13., 121. Lekár nedbá, jak kdo zemre, když sa mu len za- platí. Na Slov. Tč. Mně moji falešníci mé cti nezaplatíja. Brt. P. 78. Zaplať vám pán Bůh toho daru (m.: ten dar). U Rychn. Ntk. Neměl odkud mu z. dluh. Pal. Děj. V. I. 414. Zaplatil smrti dluh = umřel; Zaplatil hrobaři a zvoníkům = umřel; Z-til smrti daň = umřel. Tkč. Nezaplatil Blažkovi če- pici (= byl neopatrný, bláznil). Us. Tč. Slíbil těch sto kop z. i nezaplatil; Jistina mi zaplacena, ale škod nic. Půh. I. 165., II. 357. Sedem rokov češ (dívku), sedem strež a potom zaplať komu, aby ti čerta vzal z domu (aby si ji vzal za ženu). Pořek. Zátur. Každý smrti daň z-tí. Bž. Každý, jakož zde živ bude, tak bude jemu zapla- ceno. Hus II. 273 — co čím: dluh dluhem, Us., hotovými; neměti čím z., V., patami (utéci). Prov. Vzal-lis lýčí, zaplať řemenem, vzal-lis řemen, zaplať koží. Pk. Zaplacovachu mi zlým za dobré. Ž. wit. 34. 12. Odvahu svou smrtí z-til; Ulekli se obrazu toho tak, že to smrtí z-li. Cimrhn. Myth. 190., 254. Z-li mu obuškom. Mt. S. I. 98. Ber, vlčko, však ty to z-tíš raz kožou. Btt. Sp. 8. Ne- opatrnost svou z-til životem. Us. Ovce moje, ovce, máte zlaté zvonce, keď jich potratíte, kožkou zaplatíte. Sl. spv. III. 86. Čože chceš so mňou, že mi do oplanov nadáváš? Toto chcem, že mi za to kožou zaplatíš. Dbš. Sl. pov. V. 44. Nemá věřiteli svému čím za- platiti. NB. Tč. 284. V uherskej zemi jest to právo, že který dlužník nemá čím pla- titi, tedy hrdlom zaplatí; Bůh vie, čím to oni vám zaplatia. Sl. let. III. 53., VI. 341. Kterýmž z-li hotovými penězi. Let. 130. Někdo to smrtí z-tí! Er. P. 466. Slibujem dáti a z. hotovými penězi; Pakli kto dlužen jest groše české, ten aby mohl z. zlatými uherskými. Arch. II. 255., 423. Spasitel svú smrtí z-til za ny dluh smrti našie. Št. Vlastní dům zlatem nezaplatíš. Prov. Šd. Nemaje čím zaplatiti, musí kravím oknem ven vyskočiti. Prov. — komu kdy. Za kože vybrané mají na sv. Václava z. Us. Šd. Nejlépe z. za paměti. Us. Kterouž (bitvu) vzdorokrál Rudolf druhého dne smrtí z-til. Ddk. II. 287. To jemu nalezeno skrze konšely, aby z-til jemu ve dvú nedělí konečně na hotový groš. Arch. IV. 365. Aniž těch peněz jí po dnešní den zaplatil. Půh. II. 123., 217. Za- platí potom, keď pán Boh bude hudcom platiť (nikdy). Poř. Zátur. Zaplatí potom, keď se mu myš okotí (nikdy). Poř. Zátur. Zaplatí vám na malé (na psí) letničky (nikdy). Vz Dlužník. Sych. Z. do času. Bk. Z. na Čas určený, zur bestimmten Zeit. Vác. XIII. — komu za co: za práci. V., Nz. Již za- placují mi zlé za dobré. Ž. wit. 37.21. Janku, Janošíčku, zaplať za hubičku, kerú sem ti dala večér při měsíčku. Pck. Ps. 8. Z. za někoho. Chč. 609., Nz. No, synku, len abys za ňu moc nezaplatil. Němc. ,Pánbu zaplať za oběd (za večeřu) a naspoř zas' praví čeládka nebo hosť, načež hospodář nebo hospodyně odpovídá: Pánbu ti (vám) po- žehnej. Mor. Vck. Ticho, dievča, neplač ty, škoda sa ti zaplatí. Neplač, dievča, neplač ty, za džbán sa ti z-tí. Sl. spv. III. 100. Zaplať pán bůh za to. Us. Dch. Z. někomu za službu. Us. Šp. Potom Margetin muž musiel jest jakožto rukojmie to sukno za Junáka z. tomu člověkovi; Margetin muž za to sukno dva zlatá dal a z-til. NB. Tč. 48. Tento potom z-til za kašu (= na toho se to svezlo, ten to vypil). Dbš. Sl. pov. III. 36. Velké peníze za to z-til; Johanité z-li za polovici predia rovenského 45 hřiven zkoušeného stříbra. Ddk. IV. 67., 166. Těch peněz mi za svého otce z. nechtí. Půh. II. 593. Za ztracené lyčko řemenem zaplatíš. Vz Dluh. Lb. Zaplať pán bůh za koláč, za placku pohlavek. U Kr. Hrad. Kšť. Zaplať pán Bůh za buchty, za kapustu odpusťte (i. e. neoplatím). Prov. — jak: bez odporu. Us. Podlé povozního listu z., nach Massgabe Des Frachtbriefes. Obch. zák. Perně to musíš zaplatiti. Vz Vyhrůžka. Č. Pánbu zaplať na sto rázů. Slez. Šd. Ty zaplatíš mi trestem za tu mysli zpozdilosť. Msn. Or. 68. Kdo nejlíp spokojen, jest nejlíp zaplacen. Shakesp. Tč. Z-til mu do halíře. Er. P. 362. Jednaj sa ako cigáň, zaplať ako pán (= ze smlu- vené ceny neutrhuj při výplatě); Zjednaj ako cigáň a zaplať ako človek; tvrdo zjednaj, mäkko zaplať. Poř. Zátur. Povinovat jest ten dluh z. podlé práva; Nebylo jí zaplaceno docela, doplna; Aby od téhož mimo jiné zaplacen byl. NB. Tč. 13., 32., 38., 146. Splnili jsú mi a hotovými penězi z-li úplně a docela všecku summu peněz jistinných. Arch. IV. 40. (47., 237.). Tu jemu nalezeno skrze konšely, aby zaplatil jemu ve dvú nedělí konečně na hotový groš. Ib. IV. 365. Žoldnéři se nechávají najmouti od každého, kdo jim dobře z-tí. Ddk. III. 264. Ty všecky škody slibujeme jim z. úplně penězi hoto- vými ; My jim jmámy spravedlivě z. bez nátiskuov. Listy z 1. 1467. a 1423. Tč. Kážeť své i s lichvou z. Dal. 168. Skrovně smluv a poctivě zaplať. Cf. Z. čím. — od čeho: od lodí, Br., od míle cesty, Er., od kabátu. Z. od něčeho. Nz. Já od ní chci z. Er. P. 176. Kdybyste pro mne něco měli ku čtení, já Bych Vám od toho z-til, co byste chtěli. Us. Němc. Už je od tej práce zaplaceno a i peníze propité (říkají tomu, kdo se do něčeho plete). Mor. Brt. Zabit jest, že nechtěl platiti od přívozu. Exc. Už si ty, Mariška, ej, už si ty raz naša, už sme z-li, ej, od tvojho sobáša. Sl. spv. I. 28. Sedlákům od vozů z. Vrat. 188. — proč. Prosí, aby jí to z-til bez svády pro dobrú vuoli, kterúž jsú jemu udělali. NB. Tč. 20. — co komu kde. Nech vám Pánbu všemohoucí z-tí vašu velikú lásku na světě stálým zdravím. Mor Brt. Abych jemu z-til penězi hotovými před právem. NB. Tč. 25. Pij hrdlo, jez hrdlo, zaplatíš hrdlo (třeba na šibenici). Us. Bž. Druzí mnie, by bylo s Bohem jako s krč- mářkú, u niež propije v počet i zaplatí a potom na jiný dluh pie opilec. Hus II. 106. — kam. Ochorel a Čo na trhu získal zdárne, z-til stonásobne do lekárne. Zbr. Báj. 8. — co odkud, z čeho. Z. z něčeho potravné, verakcisen. Šp. Z. městu z místa na trhu, das Stand-, Lagergeld bezahlen. Us. Šd. Tedy z toho zuostalého statku Linhartova nebožtíka má zaplacen býti; Mají-li jemu ty penieze z toho základu zaplaceny býti. NB. Tč. 39., III. To zboží drží a z toho mi z. mého zboží nechce. Půh. II. 407., 495. — na čem. Na kterémžto dluhu jim něco zaplaceno jest. Arch. II. 420. Zaplať vám to pán Bůh na duši. Er. P. 183.

405476   Zaplatiti Svazek: 7 Strana: 1117
Zaplatiti. Z-ci = zaplatím. St. Kn. š. 174. 22. — abs. Dítě z-lo = počuralo ně- 517 koho. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Kdo z-tí, ten pán, a kdo neplatí, je cham. VSlz. I.227. — co: dluh. Št. Kn. š. 43. — komu zač. Už mně z-tilo (dítě) za chování (počuralo mne) U Kr. Hrad. Kšť. — (co, komu) čím. Mám čím z. Dik. II. 40. To hrdlem z-tíš. Posp. Kapsa má nic nemá, z-tíme patama. Šd. Z-til mu chlpami z dlane. Slov. Rr. MBš. — co jak. Ten (prach) jsem skrze pana Hysrle z-til. Arch. X. 210.

405477   Zaplatiti Svazek: 8 Strana: 0499
Zaplatiti. Vtedy c' (ti) to z-cí, keď sa z pekla vrací. Phl'd. XII. 559. — komu čím: obuškom. Slov. Nov. Př. 591.

405478   Zaplatiti Svazek: 9 Strana: 0396
Zaplatiti. Z-tí, keď sa mu myš okotí. Zát. — co. Zaplať dlhy ako druhý; Z-til čtyry týdne na mesiac. Zát. — čím: pa- tami; Z-til to hrdlem. Zát. — jak: do grajciara. Zát. Př. 378a. — kde. Z-tí vám u nebeské brány (nikdy). Šeb. 217. — kdy: Z-tí vám na sv. Dyndy (nikdy). Šeb. 217.

405479   Zaplatiti co jak Svazek: 10 Strana: 0518
Zaplatiti co jak. I mnoho z. ľahko, kde jest z čoho; i málo ťažko, kde raz niet. Rizn. 166.

405480   Záplatitý Svazek: 10 Strana: 0518
Záplatitý = majíci záplaty. Z. sukně, Msn. Od. 357.

405481   Záplativý Svazek: 5 Strana: 0197
Záplativý = plný záplat, voll angeflickter Lappen. Us. Záplatka, y, f. = malá záplata. Vz Zá- plata, 2.

405482   Záplatkář Svazek: 5 Strana: 0197
Záplatkář, e, m. der Flickschneider. Dch.

405483   Záplatník Svazek: 5 Strana: 0197
Záplatník, u, m. = plech nad zákolníkem u vozu, aby bláto na osu nepadalo, der Kothdeckel. Jg.

405484   Záplatník Svazek: 9 Strana: 0396
Záplatník, u, m. = zákolník. Volešná. Hoš. 102.

405485   Záplatník Svazek: 10 Strana: 0518
Záplatník, u, m. Z. železný zasazený uprostřed dveří. Kr. Městec. Čeč. 182. — Z., vz předcház. Záblatník.

405486   Záplatnosť Svazek: 5 Strana: 0197
Záplatnosť, i, f. = splatnosť, výplatnosť, die Zahlbarkeit. J. tr.

405487   Záplatný Svazek: 5 Strana: 0197
Záplatný = výplatný, splatný, zahlbar, entgeltlich. Z. smlouva, entgeltlicher Vertrag; z. směnka, zahlbarer Wechsel. J. tr. — Z , geflickt. Z. říza. Msn. Or. 113.

405488   Záplatný Svazek: 9 Strana: 0396
Záplatný. Kdybychom Kunětickou Horu s zbožím k tomu hradu z-tným \yplatiti chtěli. 1459. Arch. XVI. 137.

405489   Záplatovaný Svazek: 5 Strana: 0197
Záplatovaný, geflickt. Z. kotel, Hrm. 70., oděv.

405490   Záplatovati Svazek: 5 Strana: 0197
Záplatovati, flicken. — co: kabát Kos. — kdy odkud. By bylo z čeho časem z. Us. Tč.

405491   Zaplatovati Svazek: 5 Strana: 0197
Zaplatovati = plátem zastříti, mit einer Platte, mit Blech vermachen. Ros. — co.

405492   Záplatový Svazek: 5 Strana: 0197
Záplatový, geflickt. Z. kalhoty. Č.

405493   Záplav Svazek: 5 Strana: 0197
Záplav, u, m., das Hinflössen, Hinschwem- men ; das Hingeflösste, Hingeschwemmte. Z. na louce (kal mezi travou). Us. Dch.

405494   Záplava Svazek: 5 Strana: 0197
Záplava, y, f. = místo, kde se dříví zaplavuje, die Holzschwemme. Us. — Z. = kalná voda v řece, okalek, trübes Wasser. D. — Z. = zaplavení, die Uiberschwem- mung. Potopa a z. D. Z. luk. NA. IV. 88. — Přen. Z. řeči, Schwall von Reden. Dch. (Lid) vše drtil dněvů záplavou. Čch. — Z. = okalek, záře na nebi zvl. když počíná svítati, blíkava, weisser Schein am Himmel. Dělá se z. na nebi, bude brzo svítati. Us. — Z. = požáry, okalek večer na horizontu
při jasném nebi vídaný, záškleba, červánky,
die Abendröthe. Když je na obloze z., hrozí
nějaké neštěstí. U Kr. Hrad. Kšť. Večerní
z-vy. Čch. Mch. 39., Bs. 54. Pri ohnivých
z-vách jasnjeho večera. Phld. I. 1. 21. Z.
červánků. Vrch. Z. záře. Msn. Or. 25. Nad
večeřadlem Páně z. s nebeských luhů se
rozprostřela; Z. vzplanula nad nocí zašlého
věku starozákonného. Sš. J. 221., L. 14. — Z = zář od ohně, die Feurröthe. Us. Lg. — Z. = jasný oblak větrem puzený, hellere Wolken vom Winde getrieben. Us. — Z. — stavidlo, nástroj při plavení dříví, aby se zadrželo, malé hrábě, der Holzrechen. — Z. v rybníce = prkna v stojanu k zadržování vody, die Vermachung des Wasserabflusses. — Z. u jezu = kláda dlouhá, z jakýchž jez sestaven, das Kronenholz, der Wehr-, Streich- baum. Nz., Šp. Z. předprsní: hlavní, prsní; dolení n. spodní, povodní. Us. Jg. — Z. = kamenná hráz, kterou se voda z řeky do pevnostního příkopu pouští, der Bär. Vz S. N.

405495   Záplava Svazek: 10 Strana: 0518
Záplava = hlavní stěna jezu. Táb. Če. 1. XI. 60.

405496   Záplava y Svazek: 10 Strana: 0679
Záplava y, f., vz Splávek.

405497   Zaplavati Svazek: 5 Strana: 0197
Zaplavati, vz Zaplaviti, Zaplouti.

405498   Zaplávati Svazek: 5 Strana: 0197
Zaplávati = podobu záplavy míti, sich röthen. Nebe v ohni zaplává. Čch. Bs. 163.

405499   Zaplávati Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplávati, vz Zapluť.

405500   Zaplavělý Svazek: 5 Strana: 0197
Zaplavělý = drobet plavý, strohgelb. D., Nz. lk.

405501   Zaplavení Svazek: 5 Strana: 0197
Zaplavení, n., vz Zaplaviti. V horn. die Ersäufung. Dch.

405502   Zaplavený Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplavený; -en, a, o, überschwemmt, überfluthet, inundirt, v horn. ersoffen. Od- vodnění z-ných dolů. Dch. — čím. Talíř vínem z-ný. Kká. Td. 171.

405503   Zaplaviti Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplaviti, il, en, ení; zaplavati, zaplavovati = zanésti, zakaliti, ver-, über-, beschwem- men; plavením zavésti, wohin flössen. — co Písek trávu zaplavil. Voda luka, pole za- plavila. Us. Voda doly z-la. Us. Dch. Zámek tvój zaplaví hromová mrákava. Na Slov. Té. Tu řítí se proudy přes veškeré dědiny, zaplavují osení a sady. Cimrh. Myth. 43. Potopa sveřepých národů z-la vzdělaný svět. Vlč. Jedno vojsko z-lo Rakousy, druhé Štyrsko; Češi z-li za Dunajem ležící kraje. Ddk. V. 153., 174. Bôle z-ly ňádra devy. Sldk. 300. — co čím. Voda luka pískem zapla- vila. Šp. Zemi proudem z., das Land über- flutben. Dch. Někoho žalobami z., mit Klagen überschütten. Dch. Krajinu vojskem z. Us Voda údolí bahnem z-la. Us. Ťč. — se na čem s kým. Syn na člunu s otcem se pryč zaplavil. Omyl. — komu. Hledám panny, která mi lstivě zaplavena jest (po moři za- vezena). Biancof. 81.

405504   Zaplavlý Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplavlý, strohgelblich. Šm.

405505   Záplavně Svazek: 8 Strana: 0499
Záplavně. Jeho statek mezi loudavě po- kojným ostatním životem selským z. se vy- jímal. Světz. 1895. 320. c.

405506   Záplavný Svazek: 5 Strana: 0198
Záplavný. Z. vlna, die Fluthwelle, Dch.; jez. Vz Záplava. NA. IV. 251.

405507   Zaplavování Svazek: 10 Strana: 0518
Zaplavování, n., vz Zaplavení. Us.

405508   Záplavový Svazek: 7 Strana: 1118
Záplavový dvůr, Rechenhof. m. Sl. les.

405509   Zapľeciť Svazek: 8 Strana: 0499
Zapľeciť mašíka = vraziti mu nůž za pleco místo do malé komory = nedokonale zabiti. Val. Brt. D. II. 421.

405510   Zaplecovati Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplecovati, vz Plecovati. Zaplecuje žá- dosť slávy. V.

405511   Záplečí Svazek: 5 Strana: 0198
Záplečí, n. = místo za plecemi, der Ort hinter der Schulter.

405512   Záplečí Svazek: 7 Strana: 1118
Záplečí, v hutn., Ofenrasr, Rast eines Hochofens. Hř.

405513   Zápleční Svazek: 7 Strana: 1118
Zápleční, Rast-. Z. úhel, pec, v hutn. Hř.

405514   Zaplechovati Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplechovati, verblechen. - co: střechu.

405515   Zaplemeniti Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplemeniti, il, ěn, ění, zaplemeňovati. einpflanzen, einzüchten. — co kde: cizí do- bytek v Čechách. Us. Tč., Šd., Sd. — se kde: sich einnisten. Židé v Rakousku se z-li. Tč. Tam se myši z-ly. Us.

405516   Zapleniti Svazek: 5 Strana: 0198
Zapleniti, il, ěn, ění, zapleňovati = uha- siti, löschen. — co: železo. Na Slov. Bern. — Z. schlackig machen. — co: železo. Vz Pleniti. — Z. si, ein wenig verheeren, ver- wüsten, rauben. Us.

405517   Záples Svazek: 5 Strana: 0198
Záples, u, m., das Erjauchzen, Gejauchze. Dch.

405518   Zaplesání Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplesání, n. = záples.

405519   Zaplesati Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplesati, frohlocken. — nad čím: nad štěstím přátel. — proč: radostí. Cant, Moja duša vřelou láskou zaplesá. Sl. ps. — jak: jásotem. Msn. Or. 25. — kdy, kde. Tak hovoríš. Na tvú zaplesá reč císar, ochotní zaplesajú na svých Nemci tu všetci mysľách. Hol. 376.

405520   Zaplesati Svazek: 7 Strana: 1118
Zaplesati. Ten z-sal z ušlechtilé žádosti tak mocného krále. Sb. vel. III. 291.

405521   Záplesk Svazek: 5 Strana: 0198
Záplesk, u, m. = zaplesknutí, das Klat- schen. Jg.

405522   Zapleskati Svazek: 5 Strana: 0198
Zapleskati, vz Zaplesknouti.

405523   Zaplesknouti Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplesknouti, zaplísknouti, skni, sknul a skl, ut, utí; zapleskati, zaplískati, zapleštiti a zaplištiti, ští, il, ění = začíti pleskati, klatschen, anfangen zu klatschen; pleskáním znamení dáti, auf Jem. klatschen, ihm klat- schend ein Zeichen geben; pleskáním za- stříknouti, etwas verplantschen, verschmieren, plätschernd bewerfen, bespritzen, bekleksen; zabreptati, losschwatzen. Jg. — co. Maje mu oči otevříti, ještě více je zaplískal. Vz Z. co komu. BR. II. 336. Z. někoho = zabiti, todt schlagen. Na mor. Val., Vck. Zapleščím tě jako psa (zabiju). Mor. Šd. Zapleščím ťa = udeřím. Na mor. Zlínsku. Brt. Z. okno, dvéře, vrata = rychle zavříti, schnell zu- machen, zuschlagen. Mor. Tč. Já jsem rychle dvéře zapleštil a utíkal do jizby. Kld. II. 257. — čím: bičem (zaprásknouti), rukama (zapleskati). A když jeli krajem lesa, pohonič bičem zapleskal. Sš. P. 41. — proč. Za- pleskali jste radostí. Jel. Enc. m. 13. — kde jak. Šplouch! zaplesklo to těžce v moři. Osv. I. 86. — komu kam: koňovi na krk. — abs. Něco tu zaplesklo — čím kam: rukama na něco z. — kde: v divadle. — co čím: blátem (díru), Kom., Někomu dary oči, uši z. (= uplatiti, bestechen), Ros., Br., Lom. — co komu. Když Někdo proti Nim co plískne, oni mu ihned hubu zapleští, jej potlačují. Berl. kr. I. 266. -- co komu čím. Právě učiní, jakoby krásně ho zmyl a ihned hovnem jemu tvář zaplíštil. Hus I. 231.

405524   Zaplesknouti Svazek: 7 Strana: 1399
Zaplesknouti. Oči mi zapleští. Arch. XI 261.

405525   Zaplesknouti čím Svazek: 7 Strana: 1118
Zaplesknouti čím. Kohout z ničehož nic křídloma zapleskne. Sá. — co komu kde. Dvere mu pred nosom z-skli. Rr. Sb.

405526   Zaplesknutí Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplesknutí, n. = plesknutí.

405527   Záplesky Svazek: 7 Strana: 1118
Záplesky, pl., m., kleine Wellen am Uler. Rk.

405528   Zaplesnati Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplesnati = zaplesnivěti.

405529   Zaplesnělý Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplesnělý = zaplesnivělý. Na stranu práva dejstvov z-lých. Sldk. 208.

405530   Zaplesnený Svazek: 10 Strana: 0518
Zaplesnený = zaplesnivělý, zaplesnělý. Z. poval. Slov. Phld. XXII. 41.

405531   Zaplesněti Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplesněti = zaplesnivěti.

405532   Zaplesniti se Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplesniti se = zaplesnivěti. Na Ostrav. Tč.

405533   Zaplesnívati Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplesnívati, vz Zaplesnivěti.

405534   Zaplesnivělý Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplesnivělý, schimmelig. Z. chléb.

405535   Zaplesnivění Svazek: 10 Strana: 0518
Zaplesnivění plic, pneumomycosis. Vz Ott. XIX. 978.

405536   Zaplesnivěti Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplesnivěti, ějí, ěl, ění, zaplesnívati, verschimmeln. Ros. — kde: zelí v komoře z lo. Us. Tč. — kam. Prach se nasedá na prádlo a potom do toho z-ví. Mor. Šd.

405537   Zaplésti Svazek: 5 Strana: 0198
Zaplésti, pletu, pleť, pleta (ouc), tl, ten, ení; zapletati, zaplétati, zaplítati, zaplítá- vati, zaplétávati = splésti, uplésti, flechten; zandati, zahraditi, zadělati pletením, ver- flechten, mit Flechtwerk vermachen, ver- zätinen; pletením zavinouti, ein-, verflechten, verschlingen ; zamotati, zamásti, zmásti, ver- stricken, verfitzen, verwickeln, verwirren, verfangen, bestricken; zatemniti, verwirren, verdunkeln; se = vlasy si uplésti, sich die Haare flechten, einflechten ; zamotati se, chy- titi se, sich verflechten, sich verschlingen, sich verwirren, sich verwickeln, sich mit, Jem. in etwas einlassen. Jg. — co: vlasy, Us., cestu (zahraditi), Ros., ratolesti. D. Z. koho. Br. Rozmluvy zaplítati. Kká. Td. 19 Mamka céru zaplétají. Pck. Bs. 5. Kópil sem jí pantlo modró: To máš, milá, na rozchodnó! Děz to pantlo zapletala, přežalostně zapla- kala. Brt. P. 109. — čeho, správně: co. Pomož, má milá, teho plota zaplést. Sš. P. 731. — co, se komu: vlasy. Us. Tak sobě zapletl stezky (t. čistotu zaslíbiv. Zde = zahraditi, pletením zadělati). Št. Maměnka jí lelíček zapletla. Us. Kúpil sem ti pentlu modrú. A jak jí ju zaplétali, přežalostně zaplakali. Čes. mor. ps. 131. Verný môj sivku; už tomu štvrť stoletia, co ma vozíš. Ovisla tá tvoje, ktorú si tak hrdo nosieval, hlava, a bystré kedysi nohy už sa ti zapletajú. Zbr. Báj. 53. Bola by som si radšej šedivý vrkoč zapletala (hořekuje nešťastně provdaná žena). Na Slov. Zátur. — co čím (kde). Proutím zapletám díru v plotu. Us. Domácími válkami koho n. se z. V. Nezaplítej se časnými věcmi; Ptáčník ptáčky vějicemi lepovými zapletá. Kom. Z. se dobrovolnými závazky. Jel. Tkáme plátno, šijeme vrecia! Prepletala som, zapletala som červeným, belavým, bielym harasom. Sl. spv. VII. 233., Mt. S. L 145. Tátoš premenil sa zase na prašivého koníka a len tak nohama zapletal. Dbš. Sl. po v. VI. 36. Bludové méně vážní, jimiž Filippané se zapletli. Sš. II. 179. Smlouvy pro nějaký zisk tělesný s újmou slávy boží činěné, jimiž když se i ten pobožný Jozafat někdy byl zapletl, přetěžce jemu to od Boha váženo bylo ; Kteréžby rozličnými hříchy se zapletly. BR. II. 603. b., 727. b. Zapletu cestu tvú trním. BO. — co, koho, se, kam, (več, do čeho). Růže v kadeře si zapletej. Čch. Dg. 721. Z. v léč, v osidlo, se v nepotřebné práce, se v dluhy, V., v rozepři, J. tr., se ve zlé, Jel., Br., ve válku, Kram., v síť, Us., se v oka. Chmel. Z. se do osidel, do těž- kostí, Jel., se do dluhů, Jel., někoho do svých záměrů, D., si něco do vlasů, Ros., někoho do vojny. Šm. Z. se do sporů, Šmb., do ne- bezpečenství. Šml. Nechtějíce tomu, aby hlouběji zaplétal se do věcí českých. Pal. IV. 1. 97. Zapletše se do soukromých různic a půtek. Odpor ponenáhlu tak se zmohl, že i Uhry a Polsko do něho zaple- teny byly; Tato krajina byla po vymření Babenbergů zapletena v osudy Rakous. Ddk. II. 349., III. 127., V. 292. Z. někoho v kle- bety. Phld. III. 475. Do tří oborů těch (ro- diny, národa a člověčenstva) se zaplita život každého člověka. Sš. Sk. 25. Zapletá lidi v mnohé hříchy. BR. II. 786. a. — co jak. Nezaplétaj mňa na tuho. Sš. P. 436. Mamka dceru zapletává: Nezaplétaj, mamko, tuho. Čes. mor. ps. 227., Brt. P. 89. Z. vrkoče do ocáska. Na Ostrav. Tč. — co, se kde. U nás se život zaplétá a Rozplétá (u nás se lidé Rodí i mrou). Šml. Z. se v provaze, D., v manželském stavu. Kom. Lekno okolo hlavy mé se zapletlo. Br. — se. Zapleť se a nechoď rozcuchaná. — se s kým. Ros. Nechť se s tebou zapletá, kdo tě ještě ne- poznal. V. Z. se s kým do poměrů nepřá- telských, Osv. I. 165., do války. Lpř. J., Ddk. III. 27. Král Koloman s bratrem svým Almošem do nebezpečné pře se zapletl. Ddk. II. 398. S tím rodem v manželství se zapletl. BR. II. 6. a. — kdy. Časem se za- pletl do pochybností. Šml. I. 57. — proč. Pro svój zisk sú mě zapletli ve světské obchody. Hus III. 15.

405538   Zaplésti Svazek: 7 Strana: 1118
Zaplésti. Z-ti se s ní (má s ní dítě). Us. Kšť.

405539   Zaplésti se jak kam Svazek: 10 Strana: 0518
Zaplésti se jak kam. Zaplietol sa, ako mucha do pavučiny, ako kohút do pazderia. Rizn. 176.

405540   Zaplešcit Svazek: 8 Strana: 0499
Zaplešcit zajíce = zabiti. Vz Zalepiti (3. dod.).

405541   Zapleščiť Svazek: 7 Strana: 1118
Zapleščiť, vz Zaplesknouti. Brt. D. 295.

405542   Zapleštiti Svazek: 5 Strana: 0199
Zapleštiti, vz Zaplesknouti.

405543   Záplet Svazek: 5 Strana: 0199
Záplet, u, m. = zapletení, die Verwik- kelung, das Gewirre. Da, Dch., Jg. Na ruky obrácení stal se zřídlem z-tů. Kos. Ol. I. 234. — Z., a, m., selenops, pavouk plícnatý. Krok II. 249.

405544   Zápleť Svazek: 5 Strana: 0199
Zápleť, i, f., die Verflechtung. Pod zá- pletí větví mohutných. Čch. Bs. 42.

405545   Zapletací Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletací, zaplétací, zum Flechten die- nend. Lpř. Slov. I. 41.

405546   Zapleták Svazek: 5 Strana: 0199
Zapleták, u, m. = vrkoč, drdol, der Haar- schopf. D.

405547   Zapletal Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletal, a, m., der Verflechter. — Z., der Konfusionsrath, Wirrmaier. — Z., osob. jm.

405548   Zapletal Svazek: 7 Strana: 1118
Zapletal Jos. = Fr. Bartoš. Vz Bačk. Př. 141.

405549   Zapletal Svazek: 9 Strana: 0396
Zapletal z Luběnova rytíř Fr. f 22. /3. 1898. maje 72 léta.

405550   Zapletálek Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletálek, lku, a, osob. jm. Šd.

405551   Zapletalík Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletalík, a, m., osob. jm. Šd.

405552   Zapletanec Svazek: 8 Strana: 0499
Zapletanec, nce, m., druh koláče. Phľd. 1895. 588.

405553   Zapletání Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletání, zaplétání, n., das Verflechten, Verstricken, Verwickeln.

405554   Zapletaný Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletaný, zaplétaný; -án, a o, verfloch- ten, verstrickt, verwickelt.

405555   Zapletati Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletati, zaplétati, vz Zaplésti.

405556   Zaplétávati Svazek: 5 Strana: 0199
Zaplétávati, vz Zaplésti.

405557   Zápletek Svazek: 5 Strana: 0199
Zápletek, tku, m. = zapletení, die Ver- wickelung, Verflechtung; das Gewirre, Ver- flochtene. Z. přikrytých řečí. Jel. Finanční z-tky, der Finanzknäuel. Šp. Osudný z. Mus. 1880. 266. Nejeden uzel a z. zůstane ne- rozvázán; Výklad všech jejich dalších z-tků nebylby zde na místě. Pal. Děj. IV. 2. 12., V. 1. 404. — Z., ein kleines seidenes Band. U Klobouk. Bka. — Z. = mrzutosť, klepy. Us. Wtr.

405558   Zápletek Svazek: 8 Strana: 0499
Zápletek vlasů. Phľd. 1894. 673. Vlasy na z-tky česané. Vz Vlas (3. dod.). — Z. = mrzutost. Ten z. přezlý u těch osad k okla- mání světa. Chč. S. 281.

405559   Zápletek Svazek: 10 Strana: 0518
Zápletek, tku, m. = zápletka. Bez z-tků, bez svárů. Chč. S. II. 164a.

405560   Zapletení Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletení, n, die Verflechtung, Hinein- flechtung, Verwickelung, Verstrickung. V.

405561   Zapletení Svazek: 7 Strana: 1118
Zapletení. Vz Jg. Slnosť. 136.

405562   Zapletenina Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletenina, y, f. = spletenina. Šd. Vz Zapletení, Zápletek.

405563   Zapletenosť Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletenosť, i, f., die Komplicirtheit. J. tr.

405564   Zapletený Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletený; -en, a, o, verflochten, ge- flochten, hineingeflochten, umschlungen, um- wunden, umwickelt, verwickelt, verstrickt, verworren. Us. Vz Zaplésti. Z. vlasy, Ros., příběh, Kom., cesta (zahrazená), Ros., pře, D., z. věc (zatemnělá). V. Z. poměry. Osv. I. 486. — v čem: v bludu. Jel. — s kým. Je s ním zapleten. Us. Sd. — čím: těles- nými věcmi. Us. Jg. — jak. Vlasy ve vrkočích z-né. Us. Hol. 402. Copánky kolem čela z-né. Vlč.

405565   Zapletený Svazek: 8 Strana: 0500
Zapletený. Po ostatcích bude moc z-ných děvčat (dvojsmyslně). Tvarožná. Hledík.

405566   Zapleti Svazek: 7 Strana: 1118
Zapleti. Víru z mého života jste z-li. Hlk. Pod dut.

405567   Zapletichati Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletichati = zamásti, zamotati, ver- wirren; zašantročiti, verpartiren. — co: při. Jg.

405568   Zapletichu Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletichu, zastr. = zapletli, y, a. Kat.

405569   Zápletka Svazek: 5 Strana: 0199
Zápletka, y, f., die Verschlingung, Ver- wickelung. Z-tky náboženské. Šmb. S. II. 25. — Z. = hra divadelní zapletením vý- tečná, das Intriguen8tück. Jg. — Z., mi- lostná, die Liebesintrigue.

405570   Zapletlosť Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletlosť, i, f., die Verwickelung, Ver- wirrung.

405571   Zapletlý Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletlý = zapletený, verflochten, ver- wickelt, verworren.

405572   Zapletová Svazek: 5 Strana: 0199
Zapletová, é, f., míst. jm. u Nákla na Mor. Pk.

405573   Záplevák Svazek: 5 Strana: 0199
Záplevák, u, m., helenium, die Helenie, Rostl. Z. jesenní, h. autumnale. Vz Rstp. 889.

405574   Zaplevelený Svazek: 5 Strana: 0199
Zaplevelený; -en, a, o, vom Unkraut ver- unreinigt. Dch.

405575   Zapleveleti Svazek: 5 Strana: 0199
Zapleveleti, el, ení = plevelem zarůsti, mit Unkraut verwachsen.

405576   Zapleveliti Svazek: 5 Strana: 0199
Zapleveliti, il, en, ení, mit Unkraut ver- unreinigen. — co: pole. Dch.

405577   Zaplevení Svazek: 5 Strana: 0199
Zaplevení, n., vz Zapleviti.

405578   Zaplevený Svazek: 5 Strana: 0199
Zaplevený; -en, a, o, vz Zapleviti. — čím kdy. Při vítce byl ječmennými plevami z-ný. Šd.

405579   Zapleviti Svazek: 5 Strana: 0199
Zapleviti, il, en, ení = plevami smísiti, mit Spreu vermischen. — co: hlinu.

405580   Zaplhněný Svazek: 7 Strana: 1118
Zaplhněný = plhem, pýřím zarostlý. Z pole. Mor. Vhl.

405581   Zaplhněný Svazek: 8 Strana: 0500
Zaplhněný, vz Ujatý (3. dod.).

405582   Zaplhniti Svazek: 7 Strana: 1118
Zaplhniti, vz předcház. a Plhniti (dod).

405583   Zaplchtiti Svazek: 5 Strana: 0199
Zaplchtiti, depactare? Lex. vet. (Č.).

405584   Zapliak Svazek: 7 Strana: 1118
Zapliak, a, m. = čtverák ? Slov. Phľd. XII. 195.

405585   Zapliak Svazek: 8 Strana: 0500
Zapliak. 195. oprav v: 194.

405586   Zaplieniť sa Svazek: 7 Strana: 1118
Zaplieniť sa. Huba (houba) ničí drevo, kde sa zaplieni (zahnízdí). Slov. N. Hlsk. XXI. 14.

405587   Zaplieskať čím Svazek: 8 Strana: 0500
Zaplieskať čím. Veselo zaplieskal bičom (zapráskl). Phľd. XII. 275.

405588   Zaplieskati Svazek: 9 Strana: 0396
Zaplieskati, sr. Zaplesknouti.

405589   Zaplíhati Svazek: 10 Strana: 0519
Zaplíhati. Chléb s pečeným masem z. Msn. Od. 325. Sr. Plíhati.

405590   Zaplihotati Svazek: 10 Strana: 0519
Zaplihotati. Štruksy kolem nohy z-ly (se zaklátily, zatřepetaly). Rais. Lop. 198. Modračka kolem noh se jí z-la. Rais. Lid. 210.

405591   Zaplichtiti co kde Svazek: 9 Strana: 0396
Zaplichtiti co kde. Zaplichtil mouku ve vodě místo zápražky. Mus. ol. 1898. 120.

405592   Zaplískaný čím Svazek: 10 Strana: 0519
Zaplískaný čím. Rozum bludy z-ný. 1592. Hrubý 163.

405593   Zaplískati Svazek: 5 Strana: 0199
Zaplískati, vz Zaplesknouti.

405594   Zaplítati Svazek: 5 Strana: 0199
Zaplítati, vz Zaplésti.

405595   Zapliti Svazek: 5 Strana: 0199
Zapliti, pliji, plij, plije (íc), il, it, ití; zaplivnouti, vnul a vl, ut, utí; zaplivati = plitím zanečistiti, verspucken, verspeien, bespeien; zanešvářiti, beflecken, beschmeis- sen (von Fliegen). — co komu: oči. Jg. Zapľuje im oči. Zbr. Hry 216. Zapľul mně hubu (tvář). Mor. Šd. A nedajú mu pokoja, a zapľjú mu celú tvár. Čjk. 37. — kam. Zapľuvala mu triraz do očí. Dbš. Sl. pov. VI. 78.

405596   Zaplívati Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplívati, vz Zapliti.

405597   Zaplivnouti Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplivnouti, vz Zapliti.

405598   Zaplkání Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplkání, n , vz Zaplkati.

405599   Zaplkaný Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplkaný; -án, a, o = potřísněný, be- schmutzt, befleckt. Kotlina (kotel) od po- videl z-ná. Mor. Šd.

405600   Zaplkati Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplkati, zaplkovati = potřísniti, po- mazati, beschmutzen, beflecken. — co čím. — se, sich ins Geschwätz einlassen. Jak se dvě sejdou, hned se zaplkají. Mor. Šd.

405601   Záplň Svazek: 5 Strana: 0200
Záplň, ě, f., die Volle, der volle Raum, la plein. Dk.

405602   Zaplnění Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplnění, n., die Füllung, Vollfüllung. Poskytuje mnoho látky k zaplněniu diela. Sl. let. II. 2.

405603   Zaplněný Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplněný; -ěn, a, o, vollgefüllt.— čím. Všetké domy, lež aj fara a školy z-né boly vojakami. Sl. let. I. 189.

405604   Zaplniti Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplniti, il, ěn, ění, zaplňovati, füllen, voll füllen, ausfüllen. — co. Národy slo- vanské zaplňujú najväčšiu čásť Europy. Sl. let. V. 118. Medzeru tú zaplniť môžú národ- nie zabavníky. Syt. Táb. 374. Zo všetkých stran prihrnuli sa ľudia a mesto aj krajinu zaplnili. Dbš. Sl. pov. III. 57. Nová před- stava zaplní celé vědomí naše. Dk. P. 33. — co čím. O rok na to Boleslav a Boriš poznovu zaplnia zbrojami kraje slovenské. Let, Mtc. sl. VIII. 1. 60. Kostel rozšířili, sto- licami zaplnili. SI. let. VI. 213.

405605   Zaplniti co čím Svazek: 10 Strana: 0519
Zaplniti co čím. Pole trním a hložím z. Arch. XX. 552.

405606   Zaplňovati Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplňovati, vz Zaplniti.

405607   Záplodek Svazek: 7 Strana: 1118
Záplodek, dku, m., Fötus, m. Rk.

405608   Zaplodnění Svazek: 7 Strana: 1118
Zaplodnění, n., Fructescenz, f. bot. Rk.

405609   Zaplodniti co čím: půdu Svazek: 10 Strana: 0519
Zaplodniti co čím: půdu (hnojem). Stan. II. 8

405610   Zaploniti se Svazek: 5 Strana: 0200
Zaploniti se, il, ěn, ění = zapýřiti se, erröthen. Děvče se zaploní, dolóv sklopí oči. Hanka.

405611   Záploťa Svazek: 9 Strana: 0396
Záploťa, pole. Pck. Hol. 197.

405612   Záplotek Svazek: 5 Strana: 0200
Záplotek, tku, m. = záplotí, místo za plotem, ein Ort hinter dem Zaune. Na zá- plotku. Šd. Ten jen pozáplotky jezdí na oslovi. Nitra VI. 182.

405613   Záplotí Svazek: 5 Strana: 0200
Záplotí, n , der Ort hinter dem Zaune. Rk. Vz Záplotek.

405614   Zaplotiti Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplotiti, il, cen, ení = plotem zahra- diti, umzäunen. Us. Ntk., Vk. — co komu kde. Vy ste jím za humnom vrata zaplo- tili, aby nemohli do humna s vozom vtiah- núť. Phld. III 539.

405615   Záplotnictvo Svazek: 5 Strana: 0200
Záplotnictvo, a, n. = sousedé za plotem bydlící? Na Slov. Phld. I. 3. 121.

405616   Zaplotnička Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplotnička, y, f., die Kesselplatte. Us. Dundr.

405617   Záplotník Svazek: 5 Strana: 0200
Záplotník, u, m. = posed červený, ěerno- posed, osech, bryonia dioica, die Zaunrübe. Vz Rstp. 621. — Z., a, m., osob. jm. Mor. Šd.

405618   Záplotník Svazek: 7 Strana: 1118
Záplotník = záplotný. Phľd. I. 3. 121.

405619   Záplotný Svazek: 5 Strana: 0200
Záplotný = za plotem jsoucí, hinter dem Zaun befindlich. Na Slov. Zátur. Nápr. 27.

405620   Zaplouhati Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplouhati; zaploužiti, il, en, ení = plouháním zašpiniti, zavléci, beschleppen. — co: trávu. — sobě co: šaty. Us. — se = zarousati se, sich durchs Schleppen des Klei- des z. B. im Thaue beschmutzen. Kmk., Chml.

405621   Zaplouti Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplouti, pluji, ploul a plul, utí; zaply- nouti, ul, utí; zaplovati, zaplavati, bis wo- hinter hinfliessen, schwimmen, schiffen. — abs. Kdo ví, kam zaplouli. Ros. — s čím. Drak s vodou, když jí přibývalo, zaplynul. Aesop. — v čem. Daleko zaplynul v štěstí svém. L. — s čím odkud kam. Zaploul s loďkou z rybníka do potoka. Z. od břehu ku břehu Us. Tč. Z koského ostrova z na Rhodus. Sš. Sk. 242. Na koráb vsedše pryč zapluli (= odpluli). Pass. 1024.

405622   Zaplouti Svazek: 9 Strana: 0396
Zaplouti. V V. 200b. v 1. ř. za Aesop polož: Ezop. 135.

405623   Zaplovati Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplovati, vz Zaplouti.

405624   Zaplovovací Svazek: 10 Strana: 0519
Zaplovovací apparát acetylenový. KP. X. 122., 127.

405625   Zaplozování Svazek: 7 Strana: 1118
Zaplozování, n ,Fruchtentwickelung. Rk.

405626   Zaplpaný Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplpaný = rozplpaný. V již Mor. Šd.

405627   Zapluhař Svazek: 5 Strana: 0200
Zapluhař, e, m., zastr. = oráč, der Pflüger. Aqu., Lex. vet., Svěd. 1509. Za- pluhaři dobrému neb pacholku má se dáti 4 kopy. Beck. IL 1. 190.

405628   Zapluhaviti Svazek: 5 Strana: 0200
Zapluhaviti, il, en, ení = pokáleti, ver- unreinigen. — co čím. Na Ostrav. Tč. Na Slov. Bern.

405629   Zaplukati Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplukati = zaplákati, zapláchnouti, ein wenig ausschweifen. — co kde. Konce šatu zamazané ve vodě zaplukej a potom vy- drhni. Na Ostrav. Tč.

405630   Zapluskati Svazek: 5 Strana: 0200
Zapluskati = zaplískati, bespritzen. — co čím: cestu blátem. Na Ostrav. Tč.

405631   Zapluštiti Svazek: 5 Strana: 0200
Zapluštiti = zapleštiti. — koho. Ně- koho jako psa z. Na Mor. u Bzence. Šd.

405632   Zapluť Svazek: 5 Strana: 0200
Zapluť, ul, utí = zapliti, verspeien. Slov. Bern. Na Mor. Šd.

405633   Zaplutí Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplutí, n. = zaplití, die Verspeiung. Na Slov. Bern.

405634   Zaplutý Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplutý; -ut, a, o = zaplitý, verspieen. Na Slov. Bern. Z. stůl. V již. Mor. Šd.

405635   Zaplynouti Svazek: 5 Strana: 0200
Zaplynouti, vz Zaplouti.

405636   Záplzní, n Svazek: 5 Strana: 0200
Záplzní, n, die Gegend hinter Pilsen. Us.

405637   Zápněch Svazek: 7 Strana: 1118
Zápněch, u, m., vz Zápěch.

405638   Zapnouti Svazek: 5 Strana: 0200
Zapnouti, pnu, pni, pna (ouc), ul, ut, utí; zapíti (na Slov. zapati), pnu, pial (pal, ne: zapl), piat (pat), pětí (na Slov. zápatí); zapínati, zapínávati (na Ostrav. zapjáti, zapjóti. Tč.). = založiti na petlici, na kno- flík atd., schnallen, zuschnallen, zuknöpfen, zuhäfteln, anknöpfen, zumachen. — co. Hubu zapni, uši napni. Č. M. 77. — se, co jak: na přezku, V., na knoflík. D. Tiskla ho k sobě a ruce její zapialy se kolem krku jeho. Včř. Pov. Z. se až pod bradu. — co komu: kabat. D. — co, koho kam: v pouta, Ben , BO., do želez. Us. Tč. Z. provaz na přední vůz vlaku. NA. IV. 218. Z. někoho, něco do šátku. Us. Křečovitě zapiala se mu na krk. Včř. Pov. — kde. Bidlo v kloubku z. Vz Zapnutý. — se. Zapni se. Us. — co čím: kabát knoflíky. Rydlo šrouby z. ZČ. 24. — si na koho. Zapali si na faráře (umluvili se naň, chtějí se mu pomstiti). V Kunv. Msk.

405639   Zapnouti Svazek: 7 Strana: 1118
Zapnouti místo zapíti v Chodsku zřídka. List. fil. 1891. 34. — do čeho. Do čeho zapne (čeho se chopí), tomu nepovolí. Us. Kšť.

405640   Zapnutí Svazek: 5 Strana: 0200
Zapnutí, n. = zapětí, das Zuschnallen, Zuknöpfen. Bern.

405641   Zapnutý Svazek: 5 Strana: 0200
Zapnutý; -ut, a, o, zugeschnallt, zuge- knöpft. Vz Zapiatý. Z. kabát. Us. — kde. Bidlo v kloubku z-té. NA. IV. 207. — jak. Tyč jedním koncem z-tá. Mj. 205.

405642   Zapnyet Svazek: 7 Strana: 1118
Zapnyet, u, m , Lethe, zastr. Pršp. 14

405643   Zapobíhati kam: k Svazek: 10 Strana: 0519
Zapobíhati kam: k lidem. Msn. Hym. 7.

405644   Zapobiti Svazek: 5 Strana: 0200
Zapobiti, il, it, ití = pobiti, be-, verschla- gen. — co čím: střechu šindelem. Dch.

405645   Zapobřišnicový Svazek: 5 Strana: 0200
Zapobřišnicový, retroperitoneal. Nz. lk.

405646   Zapobřišniční Svazek: 7 Strana: 1118
Zapobřišniční = zapobřišnicový. Z. hlíza, abscessus retroperitonealis, žlázy, Retro- peritonealdrüse. Ktt. exc.

405647   Zapobřišniční Svazek: 10 Strana: 0519
Zapobřišniční. Zánět buničiny z-ční, retroperitonitis. Ktt.

405648   Zapocení Svazek: 5 Strana: 0200
Zapocení, n., das Schwitzen, Verschwit- zen. D. Přišel do z. Dosti toho bude na z. Sych.

405649   Zapocený Svazek: 5 Strana: 0200
Zapocený; -en, a, o, schwitzig, ver- schwitzt, schweissig. Z. ruce. D. Přišel vše- cek z.

405650   Zapocívati Svazek: 5 Strana: 0201
Zapocívati, vz Zapodsévati.

405651   Zapocovati Svazek: 5 Strana: 0201
Zapocovati, vz Zapotiti.

405652   Započať Svazek: 5 Strana: 0201
Započať = započíti. Na Slov. Bern.

405653   Započátečný Svazek: 5 Strana: 0201
Započátečný, Anfangs-. Šm.

405654   Započatý Svazek: 5 Strana: 0201
Započatý; -at, a, odpočatý, in An- griff genommen, angefangen. Z. předsevzetí. Har. Táhl ve směru započatém dále. Lpř. J. Děj I. 33. Aby dokonáno bylo dílo za- počaté. Ddk. II. 56.

405655   Zápočeň Svazek: 7 Strana: 1118
Zápočeň, čně, f., pulpitus, zastr. Rozk. Cf. Zopáčeň (dod.).

405656   Započetí Svazek: 5 Strana: 0201
Započetí, n., das Beginnen, der Beginn. Z. útoku, Šem. S. I. 224., válečné hudby, Ddk., kvašení, der Eintritt der Gährung.

405657   Započínací Svazek: 5 Strana: 0201
Započínací, Eröffnungs-. Šm.

405658   Započínati Svazek: 5 Strana: 0201
Započínati, vz Započnouti.

405659   Započinek Svazek: 5 Strana: 0201
Započinek, nku, m. = započetí. Šd.

405660   Započísti Svazek: 5 Strana: 0201
Započísti, počtu, čti, četl, čten, ení; za- počítati = spočísti, verrechnen. — co kam: do summy, D., mezi ostatní peníze. Puch.

405661   Započítati Svazek: 5 Strana: 0201
Započítati, vz Započísti.

405662   Započíti Svazek: 5 Strana: 0201
Započíti, vz Započnouti.

405663   Započíti Svazek: 10 Strana: 0519
Započíti. Prvním květnem započne se s výčepem ležáku m.: počne se ležák točiti; bude započato se stavbou m: počne se stavěti. Brt. ve Věst. XII. 95.

405664   Započnouti Svazek: 5 Strana: 0201
Započnouti a započíti, počnu, počni, počna (ouc), čal, čat, četí; započínati = po- číti, počínati (tato slovesa z pravidla stačí na místě: započnouti, započíti. Bs., Š. a Z., Jv.), anfangen, beginnen. — abs. Kvašení už započalo. Zpr. arch. IX 43. — co: spa- sení. Br. Co si ten člověk započne? Us. Tč. Teraz len cítime, že nový deň nastáva a my nový život započíname. Lipa 210. Všetko, co som ja bol dobré započal, zdárne ke koncu priveď. Hol. 388. Čo otec zapo- čal, dokoná syn. Na Slov. Tč. — co jak: s rozvahou. Ml. Tresti (trestej), Bože, tresti, len dobre započni, od mojho milého, lebo je falešný. Sl. ps. Tímto výkonem započala vlastní vláda biskupův olomúckých. Ddk. IV. 266. — s infinit. Započal psáti epištoly. Štelc. Nad našou krajinou započalo svítať. Na Slov. Tč. V tom zahrmí, až zem sa celá započínala strásať. Hol. 8. — odkud. Od východu slunce vojnu započali. Sš. P. 591. — kdy. Na počátku června bylo oblé- hání města započato a trvalo až do září. Snad již v květnu se započaly předběžné úmluvy o sňatku. Ddk. IV. 78., III. 199. Pět dní po datum listu tohoto nepřátelství započne. Ddk. On úřad svůj vlastně teprv po vzkládání jemu rukou započal. Sš. II. 17. — v čem: v díle. Kká. K sl. j. 240.— proč. Válka, kterouž ve prospěch Bedři- chův započal vévoda Leopold v měsíci červnu proti Soběslavovi. Ddk. IV. 22. — co s kým: s bratrem nějakou živnosť z Us. — co kde. Započal svou činnosť na Moravě. Ddk. V. 5. V jednotě obnovení pravdy započal. Kom. — s čím: se stav- bou, dle Brs. 2. vyd. 269. správně: začíti stavěti. S Vladislavem z. jest nám počí- 021tání nepřetržené řady markrabat morav- ských; Započněme s vychovatelstvím; Ten- kráte chtělo se z. s ženěním nižšího ducho- venstva a končiti s manželstvím biskupů. Ddk. IV. 111., 245., 289.

405665   Započnouti Svazek: 9 Strana: 0464
Započnouti. S výčepem ležáku započne se 1. května, správně: ležák počne se točiti; Pivovar započne výstavem piva 16. dubna, správně: začne vystavovati pivo. Mtc. 1901. 267. Vodička.

405666   Zápočný Svazek: 9 Strana: 0397
Zápočný. Z. zboží = na zakázku robené. Slov. Čes. 1. IX. 327.

405667   Zapod Svazek: 8 Strana: 0500
Zapod. Z. boky sa vzali = za to místo na těle, které jest pod boky. Mikl. IV. 251.

405668   Zapodievať sa Svazek: 9 Strana: 0397
Zapodievať sa, vz Zapodíti.

405669   Zapodievať sa s čím Svazek: 8 Strana: 0500
Zapodievať sa s čím = zabývati. Ktorí sa floristikou zapodievajú. Phľd. 1896. 528.

405670   Zapodíti Svazek: 5 Strana: 0201
Zapodíti, ději, děl, ěn, ění; zapodívati = založiti někde, verlegen. — se = podíti se lam, wohin gerathen, sich wohin verlieren. L. — Zapodívati se (zapoděvati se) = zaná- šeti se, obírati se, sich abgeben, beschäf- tigen. Na Slov. — se s čím. Koll. Když člověk s myšlénkami zapodívať se začne. Nitra VI. 321. S takými ľuďmi zapodie- vať sa nechcem. Zbr. Hry 88. Potrebná je známosť řeči slovanskej každému, kto s uhorskou zapodieva sa historiou. Lipa 1864. p. 5. Ktokolvek má pred sebou dielo, j s ktorým zapodieva sa celkom duša jeho, j ten nemôže býť nešťastlivým. Lipa 391. Ja mosím mójmu pánovi jesť variť a nie sa tu s vámi zapodievať; Ale tento sa nechcel s obludou dľho zapodievať; Čo sa s tou mrcinou zapodievaš?; Kráľovým rádcom to hneď nebolo po vôli, že tak a tak — kňažna jediná — s popelvárom zapodieva sa. Dbš. Sl. pov. I. 82., 301., 321., II. 3. Nezapodie- vaj sa s čertom. Mt. S. I. 92. Ani sa nejdem s tebou z. (opovržlivě někomu se povídá). Na Slov. Zátur. — se čím. Moravania za- podievali sa tiež kupectvom a tržbou. Let. Mt. S. X. 1. 21. V tejto době ešte nebars zapodieval sa človek roľníctvom. Tóth. Sl. báj. I. 94.

405671   Zapodjevať, zapodívati se s čím Svazek: 5 Strana: 0201
Zapodjevať, zapodívati se s čím = obírati se. Na Slov. Vz Zapodíti se.

405672   Zapodleti Svazek: 5 Strana: 0201
Zapodleti, el, ení = podlým se státi. Slabá je vlasť oná, ktorá syna má len jed- neho ! Bo keď tento zapodlie, zmarnie sa a zkoná, na pomoc už nemá žiadneho. Hdž. Rkp.

405673   Zapodobalý Svazek: 5 Strana: 0201
Zapodobalý. Řepa je letos z-lá (podobá se, že jí bude dosť). U Rychn. Ntk. Ozimní obilí bylo z jara tuze z-lé (podobalo se, že bude pěkné). Ib. Ntk.

405674   Zapodobati se Svazek: 5 Strana: 0201
Zapodobati se. Ten ječmen se pěkně zapodobal (podobalo se, že bude pěkný). Vz Zapodobalý. U Rychn. Vk. — se komu = zalíbiti se, Gefallen woran finden. Ta ženská se mi zapodobala. Na Ostrav. Tč. Zapodobalo se mu k nám chodiť. Ib. Tč.

405675   Zápodobenství Svazek: 7 Strana: 1118
Zápodobenství, n., prosalegoria. 15. stol.

405676   Zápodobenství Svazek: 10 Strana: 0519
Zápodobenství, n. Slov. třeb. 15.

405677   Zápodobno Svazek: 5 Strana: 0201
Zápodobno, zastr. = slušno. Jakož i tomu víru dáti z. Měst. bož. Mužu vlásti mužem z. Rkk. 74. Vz Zápodobný a Bdl. Obrana Libušina soudu. V Brně 1879.

405678   Zápodobno Svazek: 8 Strana: 0500
Zápodobno m. podobno. Vz Gb. Ruk. 567.

405679   Zápodobný Svazek: 5 Strana: 0201
Zápodobný, aequus, rectus, debitus, de- cens, billig, gerecht. Vz Zápodobno. Mají moc rok na jiné miesto, kamžkoli se jim z-né zdálo, odložiti. Arch. III. 242. Jakož se vám bude zdáti z-né. Pulk. M. S. v arch. z. brn. p. 18. Také zdá se všem z-né. Výb. I. 852. Smil. Jako se mu zdálo z-né. Půh. II. 27. Jestližeby radě se to z-né zdálo. Arch. I. 952. Dokudžby se KMti a pánóm za podobné zdálo. Tov. k. 31.

405680   Zápodobný Svazek: 7 Strana: 1118
Zápodobný. To snášeti jest zápodobno. Šf. 111. 322. Jakož se nám zdá z-ně. Jos 183.

405681   Zápodobný Svazek: 7 Strana: 1399
Zápodobný Protož nezdá se z-né jinak požívati než tak. Chč. m. s. 26.

405682   Zápodobný Svazek: 8 Strana: 0500
Zápodobný. Poněvadž se vám to zdá z-né (slušné). GE. Nov. 33.

405683   Zapodsévati Svazek: 5 Strana: 0201
Zapodsévati, zapodsívati = začíti pod- sévati, anfangen zu sieben.. Ros. V obecné mluvě: zapocívati.

405684   Zapodšívkovati Svazek: 7 Strana: 1118
Zapodšívkovati, mit Uuterfutter ver- sehen. Us.

405685   Zapoháněti Svazek: 5 Strana: 0201
Zapoháněti, vz Zapohnati.

405686   Zapohnaný Svazek: 8 Strana: 0500
Zapohnaný = zažalovaný. Z. základ. Půli. VI. 26.

405687   Zapohnati Svazek: 5 Strana: 0201
Zapohnati = drobet pohnati, anfangen zu treiben, ein wenig antreiben. — koho. Půh. brn. 1459. Z. koně. Tč. — komu. Oře, synek, oře, čtyrma koňma za vodú, němá mu kdo zapohoniť, dyž já němohu. Čes. mor. ps. 56. Oraj, oraj, můj synečku, oraj za vodú a kdož tobě zapoháňá, dyž já ne- možu? Brt. P. 77. — koho kam: k soudu (zažalovati). Sd. kn. op.

405688   Zapohnati oč Svazek: 10 Strana: 0519
Zapohnati oč. Sr. předcház. Mlčeti čím.

405689   Zapohoniti Svazek: 5 Strana: 0201
Zapohoniti, il, ěn, ění, vz Zapohnati.

405690   Zapohoršiti se nač Svazek: 7 Strana: 1118
Zapohoršiti se nač = pohněvati se. Vck.

405691   Zápohoří Svazek: 5 Strana: 0201
Zápohoří, n., les u Zašové. Pk.

405692   Zapochlebiti se někomu Svazek: 7 Strana: 1118
Zapochlebiti se někomu, sich ein- schmeicheln. Orl. II. 56.

405693   Zapochovati Svazek: 7 Strana: 1118
Zapochovati, begraben. Vck.

405694   Zapochvatnouti Svazek: 5 Strana: 0201
Zapochvatnouti, tl, ut, utí = lapiti, fangen, ergreifen. — koho kde: v ložci. Smrť Jer. ms.

405695   1. Zápoj Svazek: 5 Strana: 0202
1. Zápoj, e, m. = nápoj po jídle, der Nachtrunk. Us. Protivnosť všakú čil lehcě v tom zápoji. Pravn. 2094.

405696   2. Zápoj Svazek: 5 Strana: 0202
2. Zápoj, e, m. = zapojení, spojení, die Schliesse. D. Z. lesa, der Schluss des Wal- des. Šp.

405697   2. Zápoj Svazek: 7 Strana: 1118
2. Zápoj, vz Spon (dod ).

405698   Zápoj Svazek: 8 Strana: 0500
Zápoj. Z. korun stromových ve výši. Ott. XI. 666. b.

405699   Zapojati si Svazek: 5 Strana: 0202
Zapojati si = umíniti si, sich vorneh- men Na mor. Val. Vck.

405700   Zapojatý Svazek: 5 Strana: 0202
Zapojatý, eingenommen (vom Kopfe). Rk.

405701   Zapojčání Svazek: 5 Strana: 0202
Zapojčání, n. = zapůjčení. Na Mor. a Slov. Bern.

405702   Zapojčati Svazek: 5 Strana: 0202
Zapojčati = zapůjčiti. Na Mor. a Slov. Tč., Bern.

405703   Zapojčávati Svazek: 5 Strana: 0202
Zapojčávati = zapůjčovati. Bern.

405704   1. Zapojení Svazek: 5 Strana: 0202
1. Zapojení, n., die Tränkung, Benetzung

405705   2. Zapojení Svazek: 5 Strana: 0202
2. Zapojení, n , die Verbindung.

405706   1. Zapojený Svazek: 5 Strana: 0202
1. Zapojený, getränkt, benetzt. — Z. = opojený, trunken. Bern. — čím. Tím po- vstalo, že tito nenávistí proti Slovanstvu z mládí z-ní svědkové. Šf. III. 415.

405707   2. Zapojený Svazek: 5 Strana: 0202
2. Zapojený; -en, a, o, verbunden. — čím.

405708   Zapojený čím Svazek: 9 Strana: 0397
Zapojený čím: duchem svatým. Kom. Ohláš. 87. Z. boží milostí. Modl. CLXI. 139.

405709   Zapojeti Svazek: 10 Strana: 0519
Zapojeti = něco málo stranou zajeti. Krok II. b. 313.

405710   Zapojištění Svazek: 7 Strana: 1118
Zapojištění, n., concertatio, zastr. Rozk.

405711   1. Zapojiti Svazek: 5 Strana: 0202
1. Zapojiti, poj, poje (íc), il, en, ení; zapájeti, ejí, ej, el, en, ení; zapojovati — napojiti, navlažiti, tranken, benetzen; píti, trinken; opiti, betrinken, berauschen. — abs. Zapájí (= pije) jako hus (pomálu pije). Ros. Vína a všeho, jenž z. móž, nepila jsem. Bj. Ktož zapojuje, sám bude zapojen. Anth. Jir. I. 3. vd. 67. 15. — co, koho. Navští- vil jsi zemi i zapojil jsi ji. Ž wit. 64. 10. Potoky jeho zapojí osenie jeho. Ib. 64. 11. I bude se pak sám zapájeti zře a pomně na to, že se jest někdy podpíjel otec jeho. Kšch. 5. Kedy církev všekřesťanská rody naše zapojí, srdce slávy zahojí? Hrbň. Jsk. Netoliko od zapitie vínem mají střiezvi býti, ale aby jich nezapojila ani milosť, ani nenávisť, ani strach, ani naděje. Kšch. 30. — co, koho, se čím. Vlahou se zapájí. Kom. Vínem koho z. Jel., BO. Duši slad- kostmi zapájeti. Kram. Když se již (bohové) lahodným pitím zapojí, tehdy na té se straně nebe, která jest nejvyšší, usadí. Jel. Enc. m. 51. Město, ješto jest vínem vilnosti své zapojilo všecky lidi. ZN. Jímž jest zapojila všecky národy. Pal. Děj. IV. 1. 418. (Čch.). - koho jak. Všecky v jednoho ducha z. Ros., Br.

405712   2. Zapojiti Svazek: 5 Strana: 0202
2. Zapojiti, il, en, ení; zapojovati — spo- jiti, vereinigen. — co s čím.

405713   1. Zapojiti Svazek: 7 Strana: 1118
1. Zapojiti. Kar. 107., Výb. I. 608. Koně se z-li = napájením studenou vodou one- mocněli. Němc.

405714   Zapojiti koho čím Svazek: 9 Strana: 0397
Zapojiti koho čím. Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 438. ). A mysl mú tvú krví zapoj. Modl. LXXXI. Z. koho milostí tohoto světa. Chč. S. L 127.

405715   Zapojívati Svazek: 5 Strana: 0202
Zapojívati = zapojovati. Bern.

405716   Zápojný. Z Svazek: 10 Strana: 0519
Zápojný. Z. pití (zápoj). Mam. A. 34b.

405717   Zapojovati Svazek: 5 Strana: 0202
Zapojovati, vz Zapojiti.

405718   Zapokel Svazek: 5 Strana: 0202
Zapokel = zakel, zapokud, zakud, so lang als. Stalo se to, z. tam nebyl. Na Ostrav. Tč.

405719   Zapokojiti Svazek: 5 Strana: 0202
Zapokojiti, il, en, ení; zapokojovati = spokojiti, zufrieden stellen; zaplatiti, be- zahlen, befriedigen. Kom. — koho. Us., Omyl.

405720   Zapokojiti co komu Svazek: 9 Strana: 0397
Zapokojiti co komu: outraty právu = zaplatiti. Laš. ?us. fil. 1897. 445.

405721   Zapokojiti koho Svazek: 7 Strana: 1118
Zapokojiti koho. Arch. IX. 431.

405722   Zapokojovati Svazek: 5 Strana: 0202
Zapokojovati, vz Zapokojiti.

405723   Zápol Svazek: 5 Strana: 0202
Zápol, u, m. = zápas, das Ringen, der Ringkampf. Z. o cenu. Dch., Kka. K sl. j. 45.

405724   Zápola Svazek: 5 Strana: 0202
Zápola, y, f. = křik, sváda. Vz Zápolé. Na Slov. Bern. — Z. = převislý skalní bal- van, ein überhängender Felsblock. Na Slov. V Tatrách nejedna zápoľa či skalná stena. Phld. IV. 259. Viesť kone a voly cez úzke z-ly. Hrbň. Rkp. Sp. st. d. Stojí šuhaj na zápole, na z-le rozpukanej, jako dáka pustá bašta v zrúcanine rozsypanej. Phld. III. 473. Pod kterou z-lou zavalený je poklad? Dbš. Obyč. 91. Na sedem míl do vôkola posháňal som všetky pramene na jedno miesto a prichlopil som veličiznou z-lou, ktorú ani tisíc chlapov z miesta nepohne; Hrom za hromom udieral do tých zápol; Chcel už pod z-lu do jednej diery odskočiť: v tom okamžení udrel hrom do tej z-ly; Hnal neborku pred sebou, až ju priviedol na vysokú z-lu; Taliga letela dolu z-lou. Dbš. Sl. pov. I. 35., 168., 169., 205.

405725   Zápolé Svazek: 5 Strana: 0202
Zápolé, n. = zápolí. — Z. — mírná hádka. Mieł s ním z. Na Zlínsku. Brt. — Z. = zá- pola, převislý skalní balvan. Němc. VII. 73. Zablúdili do jednej Hlbokej tesnej doliny. Samé z. se vypínaly z jednej i z druhej strany doliny. Dbš. Sl. pov. I. 21.

405726   Zápolé Svazek: 7 Strana: 1118
Zápolé = zalíbení. Val. Slavč. 19., 59.

405727   Zápoľé Svazek: 8 Strana: 0500
Zápoľé. U Bazałů měli z. s chystáním na svaďbu = práci. Val. Brt. D. II. 421.

405728   Zapoledne Svazek: 8 Strana: 0500
Zapoledne = doba od oběda do 4. nebo 5. hodiny. Poličko. NZ. IV. 519.

405729   Zapoleďnovati Svazek: 5 Strana: 0202
Zapoleďnovati, über die Mittagszeit bleiben. — kde: v lese. Na Ostrav. Tč.— si v lese. Mor. Šd.

405730   Zápolení Svazek: 5 Strana: 0202
Zápolení, n., das Ringen, der Ringkampf. Vz Vlšk. 47., 366. Vz Zápoliti.

405731   Zapolení Svazek: 5 Strana: 0202
Zapolení, n., das Entbrennen. Z. pluc, die Lungenentzündung. Ostrav. Tč. Vz Za- poleti. — Z., das Erröthen. Vz Zapoliti se.

405732   Zapolený Svazek: 5 Strana: 0202
Zapolený; -en, a, o = zapálený, roz- horlený, entbrannt, entzündet. Z. líca, glü- hend roth, krankhaft roth. Na Ostrav. Tč. Zře Záboj na Slavojeva zapolena zraky i pěniem dále srdce jímáše. Rkk. 9. — čím: zlobú. Rkk. 26.

405733   Zapolený Svazek: 7 Strana: 1118
Zapolený. Z-na zraky. U Frýdka se často a mění v o (zapálena — zapolena). Tč.

405734   Zapoletěti Svazek: 5 Strana: 0202
Zapoletěti, ěl, ění = zaletěti, odletěti, eine kurze Strecke weiter wegfliegen, sich entfernen. Hlas II. 6.

405735   Zapoletěti do Svazek: 9 Strana: 0397
Zapoletěti do Čech. Č. (Mus. 1871. 226. ).

405736   Zapoleti Svazek: 5 Strana: 0202
Zapoleti, el, en, ení (koř. -pl, Gb. Hl. 146.), zastr. = zapáliti, anzünden, entbrennen machen. Vz Opoleti. — se k čemu. I za- polesta sě oba k ranám. Rkk. 12. — jak. Z. se velmi rúče. Ž wit. 6. Tateré sě vele zapolechu. Rkk. 48. — Z. se = erubescere, začervenati se, erröthen. Zapolejí sě všickni (erubescent); Obličej sě zapolé (erubescit); Zapolé sě měsiec (erubescet); Čelo nechtělo sě zapoleti (erubescere); Ale brž se neza- hanbili a zapoleti sě neuměli. BO.

405737   Zapoleti Svazek: 7 Strana: 1118
Zapoleti, erubescere. Ž. kl. 34. 26., 6. 11. Cl. Poleti (dod.), Zápoliti.

405738   Zápolí Svazek: 5 Strana: 0202
Zápolí (zastr. zápolé), n. = místo za po- lem, der Ort, die Gegend hinter dem Felde. D., Pl. Již nemám pokoje, bloudím po zá- polí. Hdk. C. 334. — Z. — oklika, nepřímá cesta, obcházení, der Umweg, Umschweif, Schleichweg, die Schwenkung, Biegung. Pocestný kam směřuje, přímo bez z. ať se ubírá. Kom. Z. řeči = okliky. V. Z. činiti řečí. Br. Přímo a bez z. na někoho dorá- žeti. Kram. S barvou ven! k čemu to pro- tivné z.? Sych. Z. hledati. D. Z. dělati = (řečí okolkovati), Umschweife machen. Cyr., Nz., Pl. Řekové je (Bulhary) zápolími lsti- vých úkladův i násilím od stolice římské odtrhli. Šb. vel. III. 118. Tak se rozcházejí na z. rozličná zoufalí vykladatelé; Jan se opět po svém z. vrací do koleje k vypra- vování o vojácích. Sš. J. 145., 288. Leda- jakés z a závratí neužitečné dělal. Ler. Evangelista začav psáti o sv. Petrovi a pádu jeho z. učinil a od věci se poodnesl. BR. II. 371. b.

405739   Zápolí Svazek: 7 Strana: 1118
Zápolí. Dej se (jeď) raději v z. Č. Kn. š. 118. Vedl jsem tě skrze okolí a z. k sobě. Kom. L 109.

405740   Zápolí Svazek: 9 Strana: 0397
Zápolí, n. To je summa toho spisu, ačkoli to skrze divná z. vede. Kom. Ohláš. 73.

405741   Zápolina Svazek: 10 Strana: 0519
Zápolina, y, f. = červánky? Jak je na novy rok z. a věter, bude vojna. Slez. Vlasť. I. 212.

405742   1. Zápoliti Svazek: 5 Strana: 0203
1. Zápoliti, il, ení = potýkati se (za půl bráti), ringen; zacházeti, mit etwas ringen, womit umgehen, sich zu thun machen. — s něčím, s někým. Us. Neumím s koňmi z. (zacházeti). Us. Vk. A s tím světským py- chem zápolí hávy rozmanitých řeholí. Čch. Mch. 11. Obě strany zápolily s sebou již beze všeho pořádku. Ddk. VI. 201. — jak. Tož lásku dýše ke mně mocně zápolil. Msn. Or. 48. — oč. O vládu s ním zápolil. Msn. Or. 64. S otcem svým již málem z-lil (o slávu). Čch. Mch. 61. — kde. Naděje s bázní v jeho nitru zápolila. Jrsk.

405743   2. Zápoliti Svazek: 5 Strana: 0203
2. Zápoliti, il, en, ení, zapolovati, eine Jagd anstellen. Vz Polovati, Polovačka. Na Slov. — si (jak). Veď keby ste si takto sami išli zapoľuvať, to by hádam bola naj- lepšia pečenka. Dbš. Sl. pov. VI. 87. Bez pušky si zapoľujem. Frsc. Jor. I. 96.

405744   2. Zápoliti na Svazek: 7 Strana: 1118
2. Zápoliti na medvěda. Orl. III. 204.

405745   Zapoliti se Svazek: 5 Strana: 0203
Zapoliti se, poleji se, il, ití = začerve- nati se, roth werden, sich röthen. — kde. Zapolilo se na záchodě. Na Ostrav. Tč. — Z. = zastyděti se, schamroth werden, er- röthen. Ž. wit.

405746   Zapolitisovati si Svazek: 5 Strana: 0203
Zapolitisovati si, ein wenig politisiren. Rada si z-la. Šd. — kde jak. Při sklenici piva vlastenecky si z. Vlč. Tužb. 43.

405747   Zapolítnouti nač Svazek: 7 Strana: 1118
Zapolítnouti nač. J. Kolár. Vz Zapo- letěti.

405748   Zápolivý Svazek: 7 Strana: 1118
Zápolivý. Z. písně taneční a žertovné, jimiž se mládenci a družičky na svatbách na vzájem škádlívají. Brt. N. p. III. str. CXXII.

405749   Zápolky Svazek: 5 Strana: 0203
Zápolky, pl. Zápolky se dáti (v zápas se dáti), ins Ringen sich einlassen. Zlob.

405750   Zápolky Svazek: 7 Strana: 1118
Zápolky, polož za: Zapolitisovati si.

405751   Zapolmati koho kam Svazek: 8 Strana: 0500
Zapolmati koho kam: k soudu. 1604. L. posíl. I. 58., II. 6. (1566.).

405752   Zápolná Svazek: 9 Strana: 0397
Zápolná, é, f., pozemek. Pck. Hol. 55.

405753   Zápolní Svazek: 5 Strana: 0203
Zápolní, hinter dem Feld befindlich. Us.

405754   Zápolník Svazek: 5 Strana: 0203
Zápolník, a, m. = zápasník. D.

405755   Zápolník Svazek: 7 Strana: 1118
Zápolník, a, m , der Ringer. Lpř.

405756   Zápolný Svazek: 5 Strana: 0203
Zápolný = těkavý, výskočný, scestný, ausschweifend. Z. sloh.

405757   Zápolný Svazek: 5 Strana: 0203
Zápolný = za polem jsoucí, hinter dem Felde befindlich. — Z., ausschweifend, muth- willig. Z. skoky činiti. Koll. Zn. 254.

405758   Zapolovati si Svazek: 8 Strana: 0500
Zapolovati si, vz Zápoliti 2. Phľd. 1894. 488.

405759   Zápoľový Svazek: 5 Strana: 0203
Zápoľový. Od Izabelly, Zápoľovej vdovy (vdovy Jana ze Zápole). Ssk. Sl. let. I. 24.

405760   Zápolský Svazek: 5 Strana: 0203
Zápolský = za Polskou ležící, hinter Polen gelegen. Z. kraj, země. Us. Tč. — Z., ého, m., osob. jm. Šd.

405761   Zapomanouti Svazek: 5 Strana: 0203
Zapomanouti, vz Zapomenouti. Žvt. otc. 54. a.

405762   Zapomanulý Svazek: 10 Strana: 0519
Zapomanulý hřích (na který kdo za- pomenul). Št.

405763   Zapomanutí Svazek: 7 Strana: 1118
Zapomanutí, n. = zapomenutí. Ž. kl. 136. 5.

405764   Zapomanutý. Z Svazek: 10 Strana: 0519
Zapomanutý. Z. země, terra oblivionis. Ž. witt. 87., 13. — Z. = pomatený. — čím, Byla strachem všecka z-tá. Jrsk. XXVII. 9.

405765   Zapomělec Svazek: 5 Strana: 0203
Zapomělec, lce, m., der Vergessliche. Us. Šd. Vz Zapomenlivec.

405766   Zapomělka Svazek: 5 Strana: 0203
Zapomělka, y, f, vz Zapomělky. — Z., die Vergessliche. Us. Šd.

405767   Zapomělky Svazek: 5 Strana: 0203
Zapomělky, pl., f. = pozdní ovoce, na stromě nechané, zapomenuté. Ty jahody jsou z., něsmí jich jísť, bo by všecko zapoměl. Ve Slez. Šd. Vz Zapominalka.

405768   Zapomenlivec Svazek: 5 Strana: 0203
Zapomenlivec, vce, m. = zabudlivec, der Vergessliche. Vz Zapomělec.

405769   Zapomenlivosť Svazek: 5 Strana: 0203
Zapomenlivosť, i, f., die Vergesslichkeit. Dk. P. 82. Z. znamení lenosti. Č. 134. Z. dcerka lenosti. Vz Práce. Lb.

405770   Zapoměnlivosť Svazek: 9 Strana: 0397
Zapoměnlivosť. Vz Zát. Př. III. odst. 6., 8. ?

405771   Zapomenlivý Svazek: 5 Strana: 0203
Zapomenlivý, vergesslich. Cf. Zapome- nulý. Jsem dnes celý z. Mor. Šd. Na Slov. Bern.

405772   Zapomenouti Svazek: 5 Strana: 0203
Zapomenouti (zastr. zapomanouti, vz Gb. Hl. 64.; za-po-mbněti. Ht. Sl. ml. 123.), pomeň, mena (ouc), ul, ut, utí; zapomněti, zapomníti, pomni, mněl (v obecné mluvě: zapoměl, vz N), mnění; zapomínati, zapo- mínávati = vypustiti z paměti, vergessen ; se = z nepaměti chybiti, sich vergessen, fehlen; něčeho zapomenouti, nicht gedenken, ausser Acht lassen, vergessen. Jg. Zapo- menouti, Zapomněti. V. — abs. Zapomiél sem jak by mne zamazál. Na Zlínsku. Brt. Pán Bůh to tak již řídí, aby se, co víme, nezapomnělo a co nevíme, se přizvědělo. Bdl. Vzpom. 137. — s infinit. Z-nul čísti. Us. Z-nul dýchať a pak do toho nemoh' přijíť (žertem = umřel). Us. Kšť. Zapomiél sem si vzíť provázka. Na Zlínsku. Brt. Já sem, si z-mněl halenečku vzíti. Čes. mor. ps. 209. Zapomenul ho obeslati. Arch. IV. 4 — co. Kom. Nemnoho zapomenul (poně- vadž se nemnoho byl naučil). Ros. Více zapomněl, než se jak živ naučil. Vz Mu- dráček. Č. Choť si co zapamatuju, hned to zapomim. Slez. Šd. A byl jeho (sen) zapo- manul. Kšch. 3. Bóh sešli ránu na mne, uč to zapomanu. Alx. Anth. I. 3. v. 36. — čeho: zapomenuv života, prvního úmysla. Št Nezapomeňte své řeči (říkají tomu, komu se řeč přetrhuje). Us. Šd. Prvý mesiac čo hodina žena muža pripomína; druhý mesiac čo deň to deň a na tretí — raz za týž deň. Už sa hrobček uľahýna, žena muže zapo- mina ; sotva hrobček uľahnutý, už je Adam zabudnutý. Btt. Sp. 91. Při čemž asi sotva z-nul Moravy; Jaromír jal se zapomínati slibu, papeži přísežně daného. Ddk. II. 149., 257. Jel sedlák orati, zapomněl voprati. Er. P. 417. Nemohl zapomnět' své švárné děv- čice. Sš. P. 285. Stojmír byv v Němcích 13 let vší řeči české zapomenul. Háj. 62. Zapomeň lkánie svého. Anth. II. 29. Mohl jest zapomenúti onoho svého hoře. Star. skl. IV. 175. Píše mi JM., že bych JMti zapomenul. Arch. II. 443. Krála a pána svého nezapomínaj. Pal. Děj. IV. 2. 400. Ludvík zapomenul viery a slibuov svých. Výb. 556. Vodnatelný haní toho, komu prst tloustne, a sám svého břicha zapoměl. Mor. Zda sme z-li sukně jeho? Výb. II. 31. Bóh sešli ránu na mě, ač (= jestliže) toho zapomanu. Alx. V. v. 453. (HP. 11.). Davida i jiných pro- rokuov zapomněl; Matka všecka sebe za- pomenuvši rúcho na sobě ztrhala. Pass. 256., 501. Zapomenúc zlé milosti smilné aneb klevet na besedě aneb sváróv; Že jeho spra- vedlnosti zapomenú. Št. K. š. 3., 31. Když jiní tebe zapomanú. Modl. 110. a. Toho Buoh ząpomane. R. zv. 735. Zapomeň ľudu svého. Ž. wit. 44. 11. O běda bláznivým rnasopustníkóm,"jenž zapomenúce dobroděn- stvie tak velikého dadie se k marnostem; Ale jáť nikdy nezapomanu tebe; Aby toho tak zapomenul, jakoby toho nikdy nebylo. Hus II. 78., III. 97., 183. — V., Tkad., Biancof., Háj., J. tr. Zapomenuli jsú skutkóv jeho. Ž. wit. 105. 13. Zdali zapomene Bóh svého smilovánie. Krist. 1. b. — nač, na koho (obyčejná vazba). Dolinu sem přešél a vrška nemožu, na tebe cérečko zapoměť nemožu. Pck. Ps. 16. Z. na zámluvu, V., na svou povinnosť, D., na jídlo. Br. Dávno na nás zapomněl. Us. Šd. Z. na stud. Lpř. Slov. I. 46. Už som zapomnela, ej na milých se- dem, na teba nemôžem, šuhajko môj jeden. Sl. sp. IV. 150. Zapoměla jsem již na mlá- denců devět, na tebe desátý, Honzíčku můj zlatý, zapomět nemožu; Vem sobě bohatú a já chudobného a tak zapomíme jeden na druhého. Slez. pís. Šd. Nemohu na tě, mé zlaté dítě, zapomnět; Spíš bych zapomněla na celou rodinu, na tebe, synečku, nemohu hodinu. Anth. Brt 56., 61. Zapoměť nemože na tebe, děvečko. Čes. mor. ps. 114. A ješče žádnej něměl a už na mne zapomněl; Už sem zapomněla, na koho sem chtěla, na tebe, synečku, leda bych musela; Nemožu, synečku, sivý holubečku, na tebe zapomněť; Ty kojetské batě na vodě na blatě, nemožu zapomnět, můj synečku, na tě; Už sem za- pomněla na červenó růžo, na tebe, synečko, zapomnět nemůžo; A i na ťa, synku, zapo- menu, půjdu podle, na tě nepohlednu; Ty můžeš mět hinó (jinou), já také hiného, za- pomenem na sebe; Počkaj, Janku, za rok za dva zapomeneš na muziku. Sš. P. 211., 225., 236., 256., 305., 628., 667. Všichni na nás zapomenuli. Vrat. 161. Nezapomienajte na dřevnie. BO. Přátelské služby si, připo- mínej, na křivdy zapomínej. Us. Šd. Za- pomněl jsem na to jako na smrť. Us. Dch., Šd., Lb., Ros., Pešín. — se nač, na koho čím. Nezapomínej se na přítele myslí. Br. Přátelé se na tebe zapomenou. V. Na svou vlasť se z. Br. — J. tr. — se nad čím, nad kým. Panny, ježto se nade cti a sluš- ností zapomínaly. Jel. Nad svou poctivostí se z. V. Z. se nad ctí a věrou. Er. Aby nad císařem se nezapomínal; Zapomenuvše se nad oním božským přikázáním. Skl. I. 319., 337. Nad kartami na celý svět zapo- míná. Osv. 1884. 543. Sám nad sebou se zapomíná. Dch. Ta lehká mysl tvá nad Bohem se zapomíná. Sš. Bs 63. Bezmála zapomínali se Galaté nad svými učiteli. Sš. II. 67. Dcery se zapomněly v hněvu nad otcem svým a jej zde zavřely pro jeho pře- stupek. Tč. exc. Z-nuv se nad posvátným stavem svým. Ddk. II. 230. Vzteklý povyk učinili nade vším studem a bázní a Hade vším dobrým řádem se zapomenuvše. Bart. 63. I nevím, jak jste se nad tím zapomněli. Anth. Jir. II. 127. Směli ste se nad ní z. Žer. 321. Nad synem i manželkou se za- pomněl. Vrat, 111. Ale nenieť div, žeť se on nad svú ctí a věrú tak lehce zapomanul jest; Ale VM. velice se nad ním zapomněla; Žaluji na ty bezectníky, kterak sú se nad svú ctí zapomněli; Proti těm, ježto se k nám nepravě mají, zapomněvše se nad svými pří- sahami a povinnostmi. Arch. II. 40., III. 11., IV. 82., V. 300. Bratří moji zapomanuli sú sě nade mnú. BO. — Br , Plac, Koc., J. tr. j — co, čeho kde: knihu ve škole. Us. Ne- zapomene hrušky v popele (chytrý jest). Prov. Zapoměl syneček u milej klobúka. Čes. mor. ps. 249. Zapomene-li hospodyně v peci bochník chleba, zemře ještě v témž roce. U N. Bydž. Kšť Zapomněla jsem vě- nečka zeleného na stole. Sš. P. 450. — St. skl., Ctib. — v čem. Však nechtě, by se kto domněl, by v čem své moci zapomněl. Výb. I. 144. (Alx.). Z. se v úloze, aus der Rolle fallen. Dch. Posléze zapomněl se Ja- romír v tomto počínání a mstivosti své do té míry, že . . . Ddk. II. 257. Jestli to tak a srozumíme-li, očby se to jednalo a nás se v tom tu dotýkalo, neračte nás v tom zapomínati a nám to oznámiti a věděti dáti. Arch. III. 306. — kdy. Jednú zapomenu, po druhé zpomenu, po třetí má milá za tebú poběhnu. Sš. P. 571. Ktož v dobrém bydle jeho (Boha) zapomanú. Št. K. š. 35. I ještě po jeho smrti té jeho ženy nezapomínaj. Arch. II. 72. V hojnosti zapomínáme na Boha. Kld. II. 130. — koho na čem. Na- zapomínej přítele svého na mysli své. Ben. — se. Zapomenul se. Us., Tkad. Vz na- hoře. — čeho jak dlouho. Nezapomene toho do nejdelší smrti. Us. (Brt.). Nemohl ani chvilinku z. Sá. — koho proč. By kdy zapomanul tebe pro chudobu. Výb. II. 13. 26. Pakli že pro jiné hosti nás kuchaři zapomenú. Žk. 151. — jak. Na čisto jsem na to zapomněl. Us. Šd. — co komu. Horní- kům nezapomněl služeb, jež mu byli pro- kázali. Mus. 1880. 495. Počkej, to ti nikdy nezapomenu. Us. Šd. Strana národní ne- zapomenula knížeti nadsazování Němcům. Ddk. II. 390. — na koho při čem. Pana Šmilaura prosím, aby na mne nezapomínal při věci jemu vědomé. Žer. L. III. 150. — se s kým (= chybiti, klesnouti, o děvčeti, fehlen, fallen). Ona se s ním zapomněla. Us. Vck. — Vz Zabudnouti, Zabyti.

405773   Zapomenouti Svazek: 7 Strana: 1118
Zapomenouti. U Staré Vsi na Mor. za- pomněć, zapomnim, -mníš, -mnimy, -mniće, -mňa. Brt. D. — čeho. Ezp. 2041., Št. Kn. š. 85., 103., 124. — nač. Lčk. Sr. 19. Za- pomněl sem na to, jak by mne zamazal. Brt — se nač. Na Jeruzalem se zapomínal. Výb. II. 1674. — se proč. Z-mněl se láskou. Prss. — se proti komu. A také se i pro- tiv Bohu zapomínali často. Št. Kn š. 138.

405774   Zapomenouti Svazek: 8 Strana: 0500
Zapomenouti. O tvarech vz Gb. II. ml. I. 106. Zapomněl něco za dveřmi (říkají o tom, kdo vkročiv do jizby nepozdravil). Brušp. Hledíková.

405775   Zapomenouti Svazek: 9 Strana: 0397
Zapomenouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 247. Zapomněli jsme se s řečí = dlouho jsme mluvili. Mtc. 1900. 146.

405776   Zapomentlivý Svazek: 8 Strana: 0500
Zapomentlivý. Dšk. Jihč. I. 48., List. fil. 1896. 160.

405777   Zapomenulosť Svazek: 5 Strana: 0204
Zapomenulosť, i, f. = zapomenutí, die Vergessenheit.

405778   Zapomenulý Svazek: 5 Strana: 0204
Zapomenulý = kdo zapomenul, verges- sen, vergessend. — na koho, nač: na Boha, na svou povinnosť. D. — proč: láskou. Zlatoh. — koho, čeho: sebe z. Ryt. křesť. — nad čím: nad ctí, ehrver- gessen. J. tr. Nad svú ctí zapomenulý. Arch, V. 416. Nad svú ctí a duší z-lá. NB. Tč. 248. — Vz Zapomnělý, Zapomenouti.

405779   Zapomenulý Svazek: 7 Strana: 1118
Zapomenulý hřiech. Št. Kn. š. 235. 38.

405780   Zapomenutelnosť Svazek: 5 Strana: 0204
Zapomenutelnosť, i, f, die Vergesslich- keit. D.

405781   Zapomenutelný Svazek: 5 Strana: 0204
Zapomenutelný = co zapomenuto býti může, vergesslich, D ; 2. zapomnělý, verges- send, vergesslich. Z posluchač. V. Starci jsou bez paměti a z-ní. Žal. Vz Zabudlivý.

405782   Zapomenutí Svazek: 5 Strana: 0204
Zapomenutí (zastr. zapomanutí, Ž. wit. 9. 19.), n. = puštění z paměti, z mysli, das Vergessen, die Vergessenheit. V z. uvésti, Dáti, přijíti. V. V z. něco dáti. Syr. Ta věc v z. přišla. Mus. 1880. 161., Ddk. II. 419., Ros. Vešlo mu to v z. Sych., Dch. Zasloužené z.; v z. upadnouti. Šmb. Stř. II. 147., 148. Bůh tak památku Jorámovu v tom trojím koleně jako v z. uvedl. BR. II. 6. A. Co by mělo jimi hnúti k myšlení o nebeských věcech, to jim bude k z.; Sláva otcova nebude v z. (Eccl. 3.); A budúcí časové všichni z-tím budú spolu přikryti; Byla v něm paměť bez z., rozum bez blúzenie. Hus 1. 71., 147., 283., II. 431). Z čeho: povinností, D., sebe samého, chudých. Ps. ms. Avšakť jemu o tom jeho cti a viery z. smlčáno nebude. Arch. II. 40. Z. na koho: na Boha. Kram. Z. v dobrém škodné jest. Bern.

405783   Zapomenutí Svazek: 9 Strana: 0397
Zapomenutí, n. Úsloví vz Zát. Př. 19b.

405784   Zapomenutí Svazek: 10 Strana: 0679
Zapomenutí, n Z. jest bezděčné odpu- štění. Máj. IV. 427.

405785   Zapomenutka Svazek: 5 Strana: 0204
Zapomenutka, y, f. = květ polní, sedmi- krása ozimá, matečník menší, chudobka, úpo- říček, cikánka, kakuška, bellis perennis, die Maasliebe. V z Rstp. 868.

405786   Zapomenutosť Svazek: 5 Strana: 0204
Zapomenutosť, i, f., das Vergessen, die Vergessenheit.

405787   Zapomenutosť Svazek: 9 Strana: 0397
Zapomenutosť, i, f. Zarděl se studem nad svou z stí. Mus. 1898. 342

405788   Zapomenutý Svazek: 5 Strana: 0204
Zapomenutý; -ut, a, o = v zapomenuti daný, vergessen, in Vergessenheit gerathen. Z. věc, D., stráž, Dch., hrob. Mch. V zemi z-té, in terra oblivionis. Ž. wit. 87. 13. — Z. = zapomenutelný, vergesslich. Ctib. — Z. = zapomenulý, vergessend, vergessen, vergesslich. Tkad. Ona je tak z-ta! Mám už hlavu z-tou. Na Mor. a ve Slez. Šd. — Z. = pomatený, verwirrt. Zůstala celá zapo- menutá. Kld. 87. Šel na pole z-tý, potkal ho člověk a povídal mu: Co tak z-tý jdete? Kld. II. 74.

405789   Zapomenutý Svazek: 7 Strana: 1118
Zapomenutý. Komu česť platí, musíť býti velmi nad sebú z-tý, aby měl... Arch. VII. 112.

405790   Zapomenutý Svazek: 8 Strana: 0580
Zapomenutý = zapomenulý. Člověk svého slibu z-tý. Tov. kn. 99.

405791   Zapoměti Svazek: 5 Strana: 0205
Zapoměti, m.: zapomněti.

405792   Zapomětlivosť, i Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomětlivosť, i, f. = nepamětlivosť, die Vergesslichkeit. D., Nz. lk.

405793   Zapomětlivý Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomětlivý = zapomínající, vergessend, vergesslich. D

405794   Zapomínalka Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomínalka, y, f. = ovoce, které pozdě uzrává, jako jahody teprv v záři zralé. Na Ostrav. Tč. Vz Zapomělky.

405795   Zapomínání Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomínání, n., das allmählige Vergessen. Sš. P. 82.

405796   Zapominatelnosť Svazek: 5 Strana: 0205
Zapominatelnosť, zapomínatelnosť, i, f., = zapomenulosť, die Vergesslichkeit.

405797   Zapominatelný Svazek: 5 Strana: 0205
Zapominatelný, zapomínatelný = nepa- mětlivý, zapomenulý, vergessend, vergesslich. Z. posluchač. Br., V. — nad čím: nad sebou. Kom.

405798   Zapomínati Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomínati, vz Zapomenouti.

405799   Zapomínávati Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomínávati, vz Zapomenouti.

405800   Zapomínavosť Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomínavosť, i, f. = zapominatelnosť. Jg.

405801   Zapomínavý Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomínavý = zapomínající, vergessam, vergesslich. Aqu.

405802   Zapomínka Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomínka, y, f. = zapomenutí, die Ver- gessenheit. Dch., Šd. Z. na vlasť. Tč. exc.

405803   Zapomínka Svazek: 9 Strana: 0397
Zapomínka = pozdní omoklá jahoda. Mus. ol. 1898. 120.

405804   Zapomítati Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomítati = opomítati, verwerfen. — co: moudrosť. Krab.

405805   Zapomnělec Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomnělec, lce, m., ein Vergessener. Šm.

405806   Zapomnělec Svazek: 10 Strana: 0519
Zapomnělec, lce, m. Tbz. III. 2. 40. Vz násl.

405807   Zapomnělivý Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomnělivý = zapomněnlivý. Vz -avý.

405808   Zapomnělosť Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomnělosť, i, f., die Vergesslichkeit. Z. povinnosti, nad povinností, na povinnosť. Jg. — Z. = odpuštění veřejné viny, amne- stie. Sych. — Z. = pozbytí smyslu. L.

405809   Zapomnělý (ne Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomnělý (ne: zapomělý) = který za- pomněl, zapomenulý, vergessend, vergessen, vergesslich. — nač: na svou povinnosť. D., Kom. — nad čím. D. Nad svou povinností. Apol., J. tr. — Vz Zapomenutý.

405810   Zapomnění Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomnění, n. = zapomenutí, das Ver- gessen. Z. minulosti. Čch. Dg. Kv. 1884. 231. Z. čeho, nad čím, nač. Jg., Šml.

405811   Zapomněnlivosť Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomněnlivosť, i, f. = zapomnělosť, die Vergesslichkeit. MM.

405812   Zapomněnlivý Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomněnlivý = snadno zapomínající, leicht vergessend, vergesslich. Z. člověk. Berg.

405813   Zapomněti Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomněti, vz Zapomenouti.

405814   Zapomnětlivec Svazek: 10 Strana: 0519
Zapomnětlivec, vce, m. Tbz. V. 1. 290.

405815   Zapomnieti Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomnieti = zapomenouti. Deut. 18.; 9. 11. (32.).

405816   Zapomnúť Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomnúť = zapomenouti. Na Slov. Bern.

405817   Zapomnutí Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomnutí = zapomenutí. Na Slov. Bern.

405818   Zapomoci Svazek: 5 Strana: 0205
Zapomoci, ein wenig helfen. Vz Pomoci. — komu. Chudobný, keď mu zapomožeš, je schopnější k práci. Na Slov. Tč.

405819   Zápona Svazek: 7 Strana: 1118
Zápona = spona. Cf. Zbrt. Krj. I. 269. Plašč s z-nú. Kar. 107. Také měli na sobě čisté z-ny (brože). Výb. II. 1121. Z. = ná- ramek. Okrášli se z-nami Sv. ruk. 83.

405820   Zápona Svazek: 8 Strana: 0500
Zápona, vz Halže (3. dod.).

405821   Zápona Svazek: 9 Strana: 0397
Zápona, y, f. = zástěra. Muž s vozem nepostačí do komory (voziti), kde žena v z-ne von nosí. Zát. Př. 95a. Vz Zástěra.

405822   Zápona, záponka Svazek: 5 Strana: 0205
Zápona, záponka, y, f. = zapinadlo, přezka, spona, die Schliesse, Spange, das Häftchen, der Knopf. Hr. rk. 293. Z. na hrdlo. V. Z. (halže). Kom. Z. na klobouk, Ros., u šněrovačky. D. Z. na nose (kroužek). Plác. Z. z nového stříbra (na desky knih). Dch. Z. u knihy. Čch. Mch. 84. Ruka šla knihu otvoriť. Rozhodím ťažké, zlaté z-ny. Sldk. 261. Jakož sme VMti častokrát psali, by ráčila VM. svůj klejnot a svú z-nu vypraviti; A v tom mi dluze dáno jest z. zlatá, prsten
zlatý; Že jej viděl u Václava v z-ně a potom
že jest v tu z-nu vložil neb vsadil jiný ká-
men. Arch. III. 369., IV. 346., 372. Záponka
měděná. BO. — Z., die Achsenklappe. Čsk. — Z. = poutko, die Schlinge (u krejčího). — Z. = náramek, das Armband. Uzře naušnice a záponky na rukú své sestry; Prsten a zá- porní a huol, jižto v ruce držíš; Dal jsem jé zápony na rucě; Okrášlévala sě svú zá- ponú; Záponami (náramky) někoho okrásiti. BO. — Z. = zástěra, die Schürze. Na Slov. Bern., Němc. VII. 187., 249. Paní majstrová nerada nosieva ruky v záponke. Phld. III. 433. Krajšia som, Ďuričko, ako ty, lebo mám záponu z tafaty. Keď ty máš záponu z ta- faty a já mám vo váčku dukáty. Sl. spv. II. 54., Sl. ps. Šf. II. 150.

405823   Zaponáhlať sa s čím Svazek: 10 Strana: 0519
Zaponáhlať sa s čím = pospíšiti si. Val. Čes. 1. X. 473.

405824   Záponečka Svazek: 5 Strana: 0205
Záponečka, y, f. = malá zápona. Vz Zá- pona.

405825   Záponice Svazek: 5 Strana: 0205
Záponice, e, f. = zápona. A záponic to- likéž (armillas, náramnic). BO. Mužie i ženy dali sú záponice i naušnice, prsteny i sponky s pravých ruk. BO.

405826   Záponka Svazek: 5 Strana: 0205
Záponka, y, f., vz Zápona.

405827   Záponka Svazek: 10 Strana: 0519
Záponka, y, f. Nenosieva ruky v zá- ponke (je pracovitá). Riz. 173.

405828   Záponný Svazek: 10 Strana: 0679
Záponný, vz předcház. Plachta.

405829   Záponový Svazek: 8 Strana: 0500
Záponový. Prsten brněného či z-vého díla, Wtr. Krj. I. 530. Prsten dílem z-vým (byla to as práce filigránská). Ib. 182.

405830   Zaponsko Svazek: 9 Strana: 0397
Zaponsko, a, n., trať u Roudného. Př. stár. V. 122.

405831   Zapopadati Svazek: 5 Strana: 0205
Zapopadati, vz Zapopadnouti.

405832   Zapopadnouti Svazek: 5 Strana: 0205
Zapopadnouti, ul, ut, utí (zapopásti, za- popadu, zastr.), padl, paden, dení, zapopadati = popadnouti, ergreifen. — co. Har., Ctib. Zbroj teda, zbroj hroznú zapopadnime, na- proti poďme, bráňme zlatú voľnosť a ze zá- huby vydrime krajnu! Hol. 55. Ba pluhy aj, zedraných mnoho kos, mnoho radlic a rýlov, čo kdo mohol, zapopadli a hneď rozpálili v ohňoch i všeliké sebe (sobě) z nich na neprá- teľa chystali zbrojstvo. Exc. Tu hneď ľubo- hlasú zapopadám harfu a chválné ve svor- ném spívám súzvuku pesne Bohu. Hol. 398. Zrutnú do hroznej zapopadáš tenčicu pasti. Hol. 62. — co čím. Naňho chytrý hupky vysedne: trúbu ľavou a pravou zapopadne meč od krvi kalný. Hol. 56.

405833   Zapopadnouti Svazek: 7 Strana: 1118
Zapopadnouti. Brali, co kdo z-dl. Let. 310., Výb. II. 1513.

405834   Zapopelati Svazek: 5 Strana: 0205
Zapopelati = ,popelím, podpolím' za- zpívati. Křepelka zapopelala na louce. Na Ostrav. Tč. Cf. Zapřepeliti, Zakřepeliti.

405835   Zapopelený Svazek: 5 Strana: 0205
Zapopelený; -en, a, o = popelem poprá- šený, znečištěný, mit Asche bestaubt, be- schmutzt, aschig. Ten chléb je celý z-ný. Us. Šd.

405836   Zapopeliti Svazek: 5 Strana: 0205
Zapopeliti, il, en, ení = do popela za- kutiti, in Asche vergraben, einäschern. D. — co. Z. louku = popelem posypati, mit Asche bestreuen. — co komu: si tvář. Němc. 1. 154. — se kde: u pece. Us. Šd.

405837   Zapopletať sa Svazek: 10 Strana: 0519
Zapopletať sa = zapotáceti se. Val. Čes. 1. XI. 92.

405838   Zapopučený Svazek: 5 Strana: 0205
Zapopučený = zaobalený. Na vých. Mor.

405839   Zapopučiti Svazek: 5 Strana: 0205
Zapopučiti, il, en, ení, zapopučovati = zaobaliti, einhüllen. Vz Zaobaliti. Na vých. Mor.

405840   1. Zápor Svazek: 5 Strana: 0205
1. Zápor, u., m., zápora, y, f. = zapření, zapírání, die Verleugnung. Na z. Us. Chodí tam na z. (tajně). Us. Jg., Ehr., Knrz. Z. v něčem činiti. Rkp. 1664. Někoho na z. hnáti (k zapírání nutiti). Sych. Nezmění rad božích pouhý z. Sš. Snt. 98. V zápor s kým vejíti. Čsk. Nebo k nim (židům) ten zápor se nese; Z. ten vztažitý jenom a poměrný jest; Již pak tento z. svůj místněji dosvěd- čuje ; Líčení Petrova z-ru; Tedy se z. ne- táhne k cele budoucnosti; Saduceism byl pouhým všeho náboženství z-rem; Při třetím zapření přičinil kletbu (Petr), aby záporu svému víru zjednal. Sš. I. 111., 165., II. 27., L. 205., J. 122., Sk. 259., Mr: 67. — Z. = pravení, že ,neť , negace, die Verneinung. Mame z. kvalitativní a kvantitativní. Tvr- zení : Člověk jest v pravdě blažen, homo est vere beatus může se popříti způsobem dvojím.: a) kvalitativně, když přímo a bezprostředně popře se samo quale (myšlénkový obsah) jeho a praví se, že člověk není v pravdě blažen, homo non est vere beatus; nebo: b) kvantitativně, když až do minima popře se quantum žádoucích případů, ve kterých by quale positivní se jevilo, potvrzovalo a osvědčovalo a když se praví: nemo est vere beatus, homo nusquam est vere beatus, homo numquam est vere beatus atp., strč.: nijeden člověk jest blažen, nikto jest blažen, člověk nikdy (nikde, nijak) jest blažen atd. Positivní quale ,homo est beatus' nepopírá se zde přímo; ale popírá se, že by se po- tvrzovalo v příkladech praktických, že by se potvrzovalo u kohosi, kdesi, kdysi, jaksi; popírá se až do minima quantum žádoucích dokladů praktických; tím ovšem podtíná a boří se i platnosť samého positivního quale, popírá se i samo quale, ale toto popření není přímé, nýbrž děje se prostřednictvím popřeného quanta. — Záporová slovce. Pro slovné vyjádření záporu máme dvě slovce: ne a ni (strč. též nie). — 1. Slovcem ne po- pírá se quale, nikoli quantum (vz Listy filol. X. 243.). — 2. Slovcem ne mnohdy a z pravidla nejenom se popírá, nýbrž nad to klade se i opak. To bývá při jménech a ně- kterých zájmenech (ve výrazech jednotlivých) a při slovesech (ve větách): nečistý, nevěrný, nešťastný, nepravý, nejeden, v sboží nesvého otce, Št. N. 139. (nesvój = nevlastní, cizi), nečesť, neprávo, nepravda, nerozum, nemoc, nečas; (Radislav) nemně, by (Václav) se směl brániti (R. nejen nedomníval se, že by V. odvážil se obrany, nýbrž — s položením opaku — domníval se, že V. se neosmělí atd.), Dal. Jir. 28.; Neřku, byť berně byla bez hřiechu všem, ktož který neřád v ní držie neb činie (t. j. nejen neřku, že jest bez hříchu . . ., ale nad to i řku, že jest se hří- chem . . .). Št. N. 88. To ti neradím. Us. (Vz Listy filol. X. 244. Tam více příkladů). — Pozn. Někdy bývá význam jen záporný a nikoli spolu opakokladný: hora nevysoká není hora nízká, nýbrž jenom není vysoká. (Vz v List. filol. X. 244. více příkladů a zevrubnější vysvětlení). — 3. Když dvě ne- se setkají, tedy záporný význam jejich někdy navzájem se ruší, někdy se sesiluje. Zápor se ruší, když ne-1 a ne-2 se obsáhají. Aby se nenelíbila takovým lidem. Št. N. 6. Nebuď toho ižádný nepilen. Št. N. 274. Ty mi nejsi neznámý. Us. Pakli pojmy ne-1 a ne2 se neobsáhají, nýbrž vedlé sebe a mimo sebe leží, tedy zápor ovšem se neruší, nýbrž sesiluje se: ne a ne! nevím, nevím! Ach není tu, není. Pís. (Vz Listy fil. X. 245.). Cf. Ne (ve slovníku). — Ni, strč. též nie. Slovcem ni- popírá se quantum, nikoli quale. Ni ve spojení s -kdo (aliquis), -kdy, -jak atd. popírá kvantitavní rozšíření v čísle, v čase, ve způsobu atd., ni samo o sobě znamená zápor kvantitavní prostě a vůbec. Hledáš jeho, niž nalezneš. Hrad. 32. a. (Vz více v Listech filol. X. 245.-246.). — 2. Slov- cem ni se jen popírá a neklade se spolu opak. — 3. Když ve větě několik výrazů s ni- se setká, neruší se, nýbrž sesilují se. Každý z výrazů těch popírá totiž kvantitu ve smyslu a směru jiném (co do počtu, místa, času, způsobu atd.): nikdo nikdy nikam ne- vycházel. Kvantity tyto jsou vespolek různo- rodé, zápory ni-1, ni-2, ni-3 týkají se věcí disparatních, neobsáhají se, nýbrž leží vedlé sebe, a proto ani neruší se, nýbrž se sesi- lují. — Způsoby záporu. Záporná slovce ne a ni bývají' dílem samotna, dílem po- spolu a podlé toho rozeznáváme tři způ- soby záporu. I. Zápor děje se slovcem ne samotným (bez ni). Způsob ten vyskýtá se: a) při výrazech jednotlivých, z věty vyňatých: neveliký, nevěrný; nemrav; ne bez viny; nedbati, nenechati atd. — b) Při popírání věty předcházející tázací nebo jisticí. Jsi-li prorok? I odpovědě: nee. ČEvang. 5. Jedni praviechu, že dobrý jest, ale jiní praviechu : nee. Ib. 36. — c) V záporné větě. Hora není vysoká. Netrať naděje. Člověk není nesmrtelný. — Pozn. 1. Ve staré češtině mívá slovce ne mnohdy místo jiné nežli v če- štině nové (vz Ne, Slov. II. 99. b.). a) Slovce ne bývá co nejblíže při výrazu tom, kterého se týká přede vším. Tedy při tom výrazu, který by v příslušné větě kladné měl hlavní přízvuk větný (důraz). Učinil jsem tak. Stalo se tnou vinou. Záporně způsobem strč..: Uči- nil jsem ne tak. Stalo se to ne mú vinú; způ-obem novočeským: Neučinil jsem tak. Nestalo se mou vinou. Netak činie blázni. NRada 160. Ne tak sobě vážím toho. Št. N. 100. Dietky ne svú vinú jsú v hřiechu. Št. N. 189. Ne každý spasen bude, ktož je kře- sťan. Št. N. 189. Cizoložňata budú diel bráti v sboží ne svého otce. Št. N. 95. Vz více v List. fil. X. 247. — b) Je-li pojem, jehož se zápor týká především, vyjádřen některým pádem s předložkou, tedy bývá ne před vý- razem předložkovým. Stalo se po mnohých létech. Záporně strč.: ne po mnohých létech, novočes.: po nemnohých létech. Jí bě ne do veselé. Jid. 152. Ne v svój čas jedie a pijí. Št. N. 134. Ano zvěř ne na čtyřech nohách stojí, ale na dvú. Št. N. 152. Vz více příkladů v List. fil. X. 248 — Ovšem i pro způsob nynější jsou příklady již v ja- zyce starém : Nebylo by j'mu do spanie. AlxN. 2448. Že ť j'mu nebieše do smiechu. Hrad. 141. b. — c) Ve slovesných tvarech peri- frastických významu činného, složených ze slovesa býti a part. elového neb infinitivu. Strč. Nejsem volal, nevolal bych byl, ne- volati budu, nemoci budu volati . . . novo- čes. : nevolal jsem, nebyl bych volal, nebudu volati, nebudu moci volati. Nejsi pomohl jemu. ŽKap. 88. 44. Nejsú zemdlely stopy mé. Ž. wit. 17., 37. Ješto se bude nelíbiti. Št. Ř. 84. b. Tři dni nejědl bieše. Dal. Jir. 39. Jichž (knih) jsem nebyl slíbil. Št. Uč. 158. b. Nemoci budú zdieti. Dal. Jir. 35. Ne- řkli by byli, nou dixissent. Hrad. 39. b. — Vedlé toho nalézá se způsob nynější ovšem též v textech starých. Ten je nemohl položiti schrieben ist. Pr. měst., Vš. 219. Z. (knihovní vlastník), ein an die Gewähr Gebrachter. J. tr. Z-ci tebe by z dědictvie kúpeného právem vyvedli. Vš. Jir. 174. Urozený pane, příteli a z-če náš; A Beneš odpieral, že Hanuš z Kolovrat všechny z-ky přebyv jemu Benešovi jest to právo zapsal. Arch. IV. 134., I. 441. — Z. = komu co odkázáno, der im Testamente Bedachte. Plk. Svědč ten zápis nebo kšaft dětem a otci, bratřiem nebo strýcóm jiným jakýmžkoli z-kóm. Vš. Jir. 267. — Z. = kdo se komu v jednotu zapsal, společník, der Alliirte, Verbündete. Mus., Akt. m. Ferd., Pal. Rdh. I. 187. Ně- kteří ze z-kův dostavili se dobrovolně. Pal. Děj. V. 1. 408. Jestiť váš z., jakož jste se v Strakonicích spolu zapsali. Arch. II. 35. — Z. = kdo zapisuje, der Unterschreiber; kdo podepsán jest, der Unterschriebene. Toms. Radlinský Ignác, stoličný z. v D. Kubíne. Syt. Táb. 387. — Z. = poručník, der Vor- mund. Vinila z-ky, že měvše jí zachovati dědictvie jejie, jsú to od nie odcizili a pro- dali. Arch. IV. 319. — Z., u, m. = zápisní kniha, protokol, Strazza, Strazzenbuch, das Notizenbuch, Aufnahmsbüchel, das Proto- koll Dch., Šp., Nz. lk. Papír v z-ku. Kká. Td. 334. Z stráží, das Wachprotokoll, ta- báku, Tabakjournal, mužstva, Mannschafts- grundbuch, krámský, Ladenstrazza, z. do- střelu, das Schiessbuch, z. poukazný, An- weisungsprotokoll, z. zbraní, Armatursproto koll, z. podavací, Exhibitenprotokoll, z. posýlek, Ordonanzprotokoll, Čsk., z. o stavu plynoměru, Gasmesserständeaufnahmsbüch- lein. Šp.

405841   2. Zápor Svazek: 5 Strana: 0210
2. Zápor, u, m., zápora, y, f., záporek, rku, m., záporka, y, f. = závora, der Rie- gel, Vorlegbaum. Záporem dvéře zavříti. Plk. Z-ry hrází. Ráj. Z-ru něčemu učiniti = zameziti. — Z. = podpora, tyčka, die Stütze. Reš. — Z. = prohlubina v zemi, kterou dělá zvěř svými spáry, když rychle běží. Der Eingriff des Wildes. Šp., Dch.

405842   Zápor Svazek: 7 Strana: 1118
Zápor. Cf. D. Lhrg. 253. § 16., Brt. Ruk. 98. V z-ru obyč. gt. m. nom. D. Lhrg. 285. Gt. m. akk. skoro vždy u lepších spisov. Ib. 288., 289. Co, což, něco, nic zůstávají z pravidla v akkus., wenn sie unbestimmt gebraucht werden. Jb. 289. Vz Záporný (i dod.). Toho není. Žk. 106. Nemám v domě kapky mlíčka; Nemám člnka ani vesla; Ce- stičky nevieme; Dobrej cesty nenašli. Ht. Sl. ml. 210., 217. Pravdy nepovědúc. BO. Nedaj vlkóm ovec pásti. Smil. v. 1298. Zá- porný gt. na Mor. veskrz. Vz Brt. v Pdg. 1881. 137. U co, něco, nic, to, ono bývä často akkus. Vz Brs. 2. vd. 115. I jinde. Cf. Mus. 1878. 141. Brániti, aby ne... Cf. Zbrániti (s příklady s inft.). — Dokud mimo ně někdo nepopluje. Vz Sirena. Aby se někudy nechodilo.

405843   Zápor Svazek: 7 Strana: 1399
Zápor. Neroďme milovati světa. Chč. m. s. III. 116 a j. tak. Z. nadbytečný. Vz Mtc. 1893. 199. nn.

405844   Zápor Svazek: 8 Strana: 0500
Zápor. Nechválí mnichy (akkus.). Chč. S. 243. Neváží sobě nic prikázanie božieho pře- stúpiti. Chč. m. s. III. 52. Genitiv záporu u sloves přechodných jest v Mnč. Ev. seit. a víd. napořád. Záporný gt. na Haně a na Bo- skovsku je posud dosti pravidelný. Čím blíže k českým hranicím, tím více tato vazba mizí. Brt. I). II. 286. — Z. Bol to letný z., v kto- rom človek za dve minúty zmokne do nitky. Phľd. 1895. 735. — Z. = jez. Slov. Kal. S. 210.

405845   Zápor Svazek: 9 Strana: 0397
Zápor. Nebuduj ty mlýna. Brt. P. n. 16. a j. tam. Aby strana jedna druhé nebořila; Neb všeho spolu držeti mysl naše není do- spěšná; Kdež nemohli zpívati svých písniček. Št. Bes. 18., 29., 85. a jinde všude. V zá- porných větách užívá se z pravidla v bibli genitivu, ale vyskytují se již i tam výminky: Nemilujtež světa, ani těch věcí, kteréž... 1. Jan 2. 15. Ale: Bera, což sem nepožil. Luk. 19 22. (Rozb. Král. 47. ) Benedikti Nudožerský učí: Záporné sloveso chce ge- nitivu, ale bývá také akkusativ. Záporný gt. jest pravidelný ve vých. Čech. Vz Čes. I. X. 62. Z. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 345

405846   Zápor Svazek: 10 Strana: 0519
Zápor. Dostává Slovana (noviny) na z. (na zapřenou, tajně). Tk. Pam. I. 370. — Z. = negace. Vz Brt. Slov. 226. nn.

405847   Zápora Svazek: 5 Strana: 0210
Zápora, y, f. = zápor, zapření, die Leug- nung. Vz Zápor. — Z. = dřevená neb jiná zástrčka, jížto zastrkují se dvéře, při nichž zámku není ku př. u chlívku, der Riegel. Šd. Dvéře na z-ru zavříti. Us. Tč. Železná z. Kld. II. 52. Jazyk má dvě zápory: pysky a zuby. Mor. Tě. — Z. = šraňk, der Schlag- baum, die Barriere, der Vorlegbaum. Čsk., NA. IV. 190. Celní z., Kká. Š. 54., mýtní, der Mauthschlagbaum, der Mauthschranken. J. tr. Z-ru zatáhnouti. Us. Tč. Silnice se z-rou zavírají. NA. IV. 182. — Z. = vodo- |
rovný trám, na nějž zavřená křídla vrat
stavidlových nahoře přiléhají. NA. IV. 255.
— Z. = překážka, das Hinderniss. Dostal
se tam přes všecky zápory. Us. — Z. =
sekvestrace, die Sequestration. Už je na to
z. U Rychn. Črk. — Z. = podpěra, die
Stütze, Strebe. Nz., Šp. Z. = dřevo, jímž
se něco podpírá. Us. Vck. V tom závory
a hever vzali, obratně pritkli ku uhlom a
zakrútili, podvážili — zvrt jeden — dva
i zfrungal dom. Phld. IV. 2. Vz Zápor. 2.
Záporčivý, negativ. Z. smysl. Jir.

405848   Záporečka Svazek: 7 Strana: 1118
Záporečka. Z-ku zakotúlal. Brt. N. p. I. 195.

405849   Záporečka Svazek: 10 Strana: 0519
Záporečka, y, f. = závora. Brt. P. II. Vysv. Sr. Zápora

405850   Zaporiadenie Svazek: 7 Strana: 1118
Zaporiadenie, n. = zařízení. Slov. Phľd. VIII. 273.

405851   Záporka Svazek: 5 Strana: 0211
Záporka, y, f. = malá zápora, der Rie- gel. Něskoro dělať z-ku, když koňa ukradli. Slez. Šd. — Z. = částice záporná: ne, ni. Brt. S. 3. v. 121., Ndr. Vz Zápor, 1.

405852   Záporka Svazek: 7 Strana: 1118
Záporka. Za Ndr. polož: 462.

405853   Záporně Svazek: 5 Strana: 0211
Záporně, verneinend, negativ. Z. odpo- věděti, Us., se prohlásiti. J. tr. Kývá z. hlavou. Hrts.

405854   Zápornice Svazek: 5 Strana: 0211
Zápornice, e, f., die Schleusse. Cf. Zá- pora. — Z. = signum negationis, v měři- ctví. Phld. II. 4. 121.

405855   Záporník Svazek: 5 Strana: 0211
Záporník, u, m. = zápora, zapěradlo, die Stütze, Strebe. Z. = kůl záporný, der Strebepfeiler zum Abwehren der Eisschol- len. Nz. V arch. podpěrka, mečík, das Strebe- band. Nz. Z-ky u jezu zatlouci, aby ho voda nestrhla. Us. Zdělali z-ky a štemfle u těch zdí (aby nespadly). Bart. 310. 21.— Z-kem dělati (zapírati). Ros., č. Na z. se spoléhati (na zapírání). D., Th. Když jim z. stačiti nemohl. Skl. II. 139.

405856   Záporník Svazek: 9 Strana: 0397
Záporník, u, m. Dávati trámy, mostnice, kolie k z-kům (mostním). Arch. XVII. 50.

405857   Zápornosť Svazek: 5 Strana: 0211
Zápornosť, i, f., die Negation. Přechod z kladnosti nulou do zápornosti, der Uiber- gang aus dem Positiven durch Null ins Negative. Nz.

405858   Záporný Svazek: 5 Strana: 0211
Záporný = k záporu náležející, vernei- nend, negativ. Z. veličina. Nz., Sedl. Z. do- ložka. J. tr. Log. o jest nekonečně z-ný. Šim. 158. Z. odpověď. Ddk. IV. 172. — Z. = zapřen býti mohoucí, was geleugnet werden kann. To nezáporné jest, že ... . Šť. — Z. = negativní, kontradiktorický, popírací, zapírací. Z. představy; úsudek. Marek. Z. slovesa. Neporušená řeč lidu všude na Moravě genitivu záporného užívá důsledně a bez výjimky; kde ve starší řeči spisovné akkusativ se vyskytá, jest to jen výjimkou, sice i tu genitiv záporný pravi- delný jest. Líto mi tudíž, že jsem ve své antigenitivné horlivosti přebrousil (Mtc. 1873. 36.) a jsem nyní všecek těch, jenž učí, že záporná slovesa přechodná vždy pojiti jest s genitivem, ješto by jakýmkoli mudrováním o věci té nastaly nekonečné zmatky. Brt. v Mtc. Vz Akkus. 3. (str. 18. a. ř. shr. 21.), kde se přece připouštějí výjimky; Akkusa- tiv. 5. (str. 19. a. ř. sh. 9.); Genitiv E. (str. 387. a. ř. zd. 8. atd.); Věta záporná (IV. str. 650. b. ř. zd. 21.); Ne, 10. (II. str. 100. a. ř. sh. 33.); Časoslovo záporné (I. 163. b. str. zd. 14.); Ani (I. str. 27.); Ni (II. str. 168.); I. (str. 564. b. ř. zd. 24.); Gt. v Brs. 2. vyd. str. 115.; Mkl. S. 170. Brt. ve své Skl. 3. vyd. 42. opakuje: Genitiv při zá- porných slovesech přechodných jest pra- vidlem i ve starším jazyce spisovném i v ne- porušené řeči lidu i v ostatních jazycích slovanských. V Brs. 2. vyd. str. 115. praví též: vyjmouc akkusativ u náměstek co, nic, něco, to, ono a p. jest (při záporných slo- vesech přechodných) genitiv záporný ode dávna pravidlem. Vz tam více a i příklady. — Poznam. Ale i uvedená zájmena bývají dosti zhusta v genit.; vz násl. příklady. — Pk. ve svém Bruse (v Praze 1874.) praví na str. 14.: Genitiv záporný hradí akkusa- tiv předmětu jinojazyčný. Vz tam příklady na str. 14. a 15. Vm. v Nauce o větě praví na str. 20.: Po záporných slovesech pře- shodných klademe záporný genitiv za ak- kusativ věty kladné. Vz tam příklady. V programu brněnské realky 1884. 3. píše Neoral: v dialektu bohuslavském na Mor. jest u záporných přechodných sloves veskrz genitiv. Ku příkladům ve slovníku hl. při akkusativu a genitivu přidej ještě tyto: Neb dievky mužóv na hradě nejmiechu. Dal. Jir. 22. Aby životóv neztratili. Dal. Jir. 22. Jak za humny vyjeli, nikde cesty neměli. Sš. P. 22. Keď nemám sklenice, napijem se z kopky. Zpěv. 224. Jmá jedno dědinu a statku nejmá. Arch. I. 467. Toho žádný v moci nemá. Chč. 383. Že nechová jazyka přirozeného; Nebudú-li svých milovati. Dal. Jir. 152., 122. Chudoba lichvy nezná. Mudr. 171. Já jsem svátků nesvětila ani pátků ne- postila. Sš. P. 27. Otče milý, nečiň mi té křivdy. Pass. 32. Muž nemá zastírati hlavy. BR. II. 563. a. Hej husičky, nekalte tej vo- dičky. Sš. P. 265. Co se mi nelíbí, toho nechci. Er. P. Nesuď jiných, najprv vyhoď brvno z oka tvého. Na Slov. Tč. No ja vám len istotnú pravdu hovorím, pane, ja som vám dosiaľ ani jednu lež nepovedal, ani ďalej nevypustím z úst pustého slova. Phld. III. 3. 144. Neukazujte mi tej brněn- skej věže; Aby nešidil děvčete hodného; A včilej nepozná panenky od ženy. Mor. ps. Brt. Nedělaj chodníčka přes našu zahrádku; Říčice vody nepřijímá, syneček pravdy ne- povídá; Můj kůň něchce této travěnky. Brt. P. 22., 84., 154. Krávy veděnky nemajú; A ona se ulekla, slovečka neřekla; Zkazuju mu ješče více, by mu tekly bokem plíce, bo- kem plíce,játra, srdce, by nešidil panen více; Už nemáš k nám chodívat', sloveček o lásce mluvívať; Nesvádé toho na mne, sveď to na jinýho; Aby si nešidil děvčete švarného; A co mně dáš, to mně dáš, pane Bože věčný, edem mně nedávej staré baby s dětmi; Já krav nevyženu; Všecí lidé povídajó, že já se v noci tólám, a já hledám potěšení, kte- rého doma nemám; Aby nerušila lásky mezi náma; Kuchařka sa bojí, škopíček ju honí, putenky ju pomúvajú, že nenosí vody. Sš. P. 102., 111., 114., 311., 379., 386., 420., 497., 636., 662., 704. Bodaj si, šuhajko, toľko ráz umierau, koľko si mi razy pravdy nepovedau. Sl. ps. 73. Po západu slunce neber vody z potoku. Kld. Toho ja neviem, obě-li kúpil, čili jednu, neb jsem já při trhu nebyl. NB. Tč. 42. Lakomství a ohně, při- kládaje, neuhasíš. Č. M. 52. Zdá se, že toho neučinil; Toho trhu jemu nezdržela. Půh. I. 211., II. 164. Však své síly neposlabi. Alx. V. v. 1641. (HP. 40.). Protož apoštolé neučili jiného, než což Kristus učil; Ale zlý nebude mieti toho života věčného, o němž 303* die pán Ježíš; Mnoho rozkazují a sami při- kázanie božieho neplnie; Otec dobrý nedal by synu za chléb kamene; Což jest Bóh svázal neb spojil, toho člověk neluč rózno; Příčiny křiku jejie neotázal, volajície ne- utěšil ani zkrotil křiku; Ba běda nám kně- žím, nevedeme-li lidu k spasení; Ktož nejie dóstojně těla božieho, nebude živ; Nedá svobody svým lidem, aby mohli své pro- dati. Hus 1. 6., 41., 289., 308., II. 39., 97., 301., III. 174., 192. Ja si mu ručiček špiniť nedám. Er. P. 228. a. Nedá sobě s hlavy sdělať svého věnečka; Koníček nechce žrát travěnky. Brt. P. 119., 135. Co pak, ty ko- níčku, co pak tak těžko jdeš? Zdaliž mého těla unésti nemůžeš; Volek nechce vody píti; Nechtěla jísti chleba režného. Sš. P. 87., 624., 682. Toho ale dětem a přátelům svým k hanbě že učiniti nechce, aby se měl vyplacovati. Pal. Děj. V. 1. 155. Té vůně nikdo snésti a číti nemůže. Ler. Když uzřechu, jenž nemóže kříže nésti. Ans. A že potom nechtela trhu držeti; Toto vám ozna- mujem, že jsme jich o to sami srovnati ne- chtěli. NB. Té. 196., 232. Nechtě tu života ztratiti. Hr. rk. 241. Nemohu na ten čas své sestry v jejím zármutku navštíviti. Břez. 206. Nechtěli tu přerušiti zákona božího. BO. Bůh nevelí žádnému statku všeho roz- dati, ale praménky toliko jinam z něho vy- pouštěti. BR. II. 609. b. Nedejtež falešným apoštolům lásky v sobě ke mně uhasiti. BR. II. 636. a. Přes to ona nemá svého véna ztratiti. Půh. I. 259. Nesměje hniezda klásti. AlxV. v. 875. (HP. 22.). Prosili, aby nedali jich tisknuti v ten hřiech. Hus I. 461. Kdo sv. neděle nesvěří, ten ukazuje . . . .; Ďábel zavalil jest vešken svět v zlosť, jakož die písmo, a já nezavalil sem všeho světa v zlosť. Hus I. 113., III. 245. — S akkusa- tivem. Dokud mu děvčina koníčky ne- chytne. Brt. P. Nevyplatímy to jedniem vlasem. Dal. Jir. 9. V kroniku něco nepra- vého psáti nemá. Kuthen. Držel mne na řeči a konec mi o to neučinil. Půh. Olom. 1412. Což sobě nechceš, nečiň jinému. Št. Měščené nemají právo staviti pána. Kn. rož. Jir. uvádí v Mus. 1878. 144. tyto příklady (z Mkl. IV. dílu str. 500.): 1. staroslovanské (z Clozova homiláře, z Ostromirova evan- gelia): Nepridochb pravedniky prizvatB. Ženą junosti tvoeję da neostaviši. Ne prěljuby SBtvori; 2. srbské (z národ. písně): Nemoj, Mirko, drugo učiniti. Nevodi mi lijepu djevojku. Neprodaji majku; 3. maloruské (z nár. písní): Otcevskuju słavu nevterjaty. Biłyj śvit nevydiły. Neroskravaj serce moje; 4. ruské: Ja ščastie tvoje nemog ustroitB. Nepokinu věru christianskuju; polské: Do czegož nieprzyvodzisz serca śmertelnych; lužické: Ta koza mľoko nedáva; Z češtiny samé mimo jiné Mkl. srovnává dvě výpo- vědi, totiž: Tu sílu David neměl a Síly David neměl a takto se o nich pronáší: Wenn man (diese beiden Sätze) gegenüber- stellt, so wird man geneigt sein einen Un- terschied anzunehmen wie etwa: er hat nicht die Kraft und: er hat keine Kraft, il n'a pas la force a il n'a pas de force. Im er- ateren Falle ist die Negation nur relativ, daher der Akkusativ. Bdl. v Obraně Libuš soudu (v Brně 1879.) na str. 146. uvádí tyto věty: Kteréž také obyčeje neměli. Tov. k. 219. Neomočiv nikde nohu; Člověk nejmě- ješe známku brady. Anth. I. 91., 94. Bóh nevzývali sú. Ž. Klim. Rozmarýn netrháte. Sš. P. 390. Proč mé srdečko netěšíte? Er. P. 22. Bílé ovce a chaloupku nikdy víc nenašel; Zdali vy mou lásku neznáte ?; Jak živ jsem žádnému škodu neudělal; Jak živ jsem žádnému oves nespás. Er. P. II. 14., 73., III 81. Bdl. tam končí takto. Konstrukce akkusativu při záporném (přechodném) slo- vese není chybná, ač připouštím, že genitiv se častěji klade než akkusativ, anoť že jsou spisy, kde na sto takových genitivů přijdou sotva dva akkusativy. — Z. = podpěrací, Stütz-. Z. pilíř, der Strebepfeiler. Nz.

405859   Záporný Svazek: 7 Strana: 1118
Záporný. Cf. List. fil. XIV. 178. Z. soud. Dk. V z. větách klade se gt. místo akkus. Cf. D. Gesch. 28, Gb. Ml. II. 7., 106 § 390., Brt. Ruk. 98., 99.

405860   Záporný Svazek: 9 Strana: 0464
Záporný. Genitiv v z. větách ve spisovné řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 261.

405861   Záporný Svazek: 10 Strana: 0519
Záporný genitiv. V podřečí polnickém jest místo něho z pravidla akkusativ. Ne mněli jsme pokoj. Vz Hoš. Pol. I. 122., Brt. Slov. 226. nn.

405862   Záporolibec Svazek: 5 Strana: 0212
Záporolibec, bce, m., wer gern alles leugnet. Nejzarytější z-bci neodvážili se ně- jakého útoku na list ten. Sš. II. 5.

405863   Zaporoučeti Svazek: 5 Strana: 0212
Zaporoučeti, vz Zaporučiti.

405864   Záporový Svazek: 7 Strana: 1118
Záporový. Z. příslovce (ne, ani). Gb. Ml. I. 180. Z. genitiv. Gb. Ml II. 106.

405865   Zaporožec Svazek: 5 Strana: 0212
Zaporožec, žce, m. Co Ukrajina? hned poviem. Je to čarovný kraj, Z-žcov rodinná zem. Ppk. II. 141. (Zbr. Lžd. VIII.).

405866   Zaporučiti Svazek: 5 Strana: 0212
Zaporučiti, ruč, ruče (íc), il, en, ení; zaporoučeti = zapověděti, verbieten. — co komu. On mu to již zaporučil. Us. — s inft. Zaporučil mu tam choditi. Us. — aby — ne. Zaporučil mu, aby tam necho- dil. Vz Zápor, 1. — se = zaručiti se, bür- gen. Na Slov. — se kým. Má dvoma zá- možnými muži se z. Sl. let. III. 167.

405867   Zaposel Svazek: 5 Strana: 0212
Zaposel = zapotel, zaposud, zapotud, bis dahin, bis zu dem Punkte, bis zu der Zeit. Na Ostrav. Tč.

405868   Zaposteliť Svazek: 9 Strana: 0397
Zaposteliť ženu. Němc. III. 318., ?us. 1859. 503.

405869   Zaposteliti Svazek: 5 Strana: 0212
Zaposteliti, il, en, ení = do postele ulo- žiti, zu Bett bringen. Na Slov. Němc. -- koho: dítě.

405870   Zapošáhnouti Svazek: 5 Strana: 0212
Zapošáhnouti, hnul a hl, ut, utí, hin- reichen. — co. Kde bech to moh zapošáh- nouť = kdybych k té práci stačil. V Krkonš. Kb.

405871   Zapoščati Svazek: 5 Strana: 0212
Zapoščati = zapůjčiti. — co komu, vorschiessen, leihen. U Uher. Hrad. Tč.

405872   Zápošev Svazek: 5 Strana: 0212
Zápošev, švu, m., die Uibernath. Kšá., Šp.

405873   Zápoševek Svazek: 5 Strana: 0212
Zápoševek, vku, m. = zápošev. U Po- ličky. Kšá.

405874   Zapoševní Svazek: 7 Strana: 1118
Zapoševní, retrovaginalis.

405875   Zapošiti Svazek: 5 Strana: 0212
Zapošiti, vz Šíti; zapošívati = zašiti, ver-, ein-, übernähen, einschlagen. Zapoší- vaný šev, die Uibernath. Us. — co komu kde čím: sukni po kraji třepením. Kram. — co kam: zadek do vesty. Us.

405876   Zapošívač Svazek: 10 Strana: 0519
Zapošívač, e, m. Přístroj u šicího stroje. Ott. XXIV. 604.

405877   Zapošívačka Svazek: 8 Strana: 0580
Zapošívačka dírek n límců (riglářka). Nár. list. 1897. č. 58. odp.

405878   Zapošívaný Svazek: 5 Strana: 0212
Zapošívaný, vz Zapošiti.

405879   Zapošívati Svazek: 5 Strana: 0212
Zapošívati, vz Zapošiti.

405880   Zápošivka Svazek: 7 Strana: 1118
Zápošivka, y, f. = zápoševek.

405881   Zapošťaný Svazek: 5 Strana: 0212
Zapošťaný = zapůjčený. Cf. Zapoščati. Na již. Mor. a na Slov. — komu. Aby peníze sobě z-né cechu navrátil. Sl. let. V. 145.

405882   Zapota Svazek: 5 Strana: 0212
Zapota, y, f., achras, der Breuapfel. Z. obecná, a. sapota, manilská, a. dissecta. Vz Rstp. 1022.

405883   Zapotáceti se Svazek: 5 Strana: 0212
Zapotáceti se, el, ení, ein wenig wan- ken. Můj pán se zapotácel. Kká. Td. 57.

405884   Zapotáceti se kam (k čemu Svazek: 10 Strana: 0519
Zapotáceti se kam (k čemu). Kká. Sion II. 62.

405885   Zapotec Svazek: 5 Strana: 0212
Zapotec, tce, m. Otec zapotec, mať ko- strbatá, děti vyškulata. (Hádanka). Vz Vy- škule. Dbš. Sl. pov. I. 485.

405886   Zapotel Svazek: 5 Strana: 0212
Zapotel, vz Zaposel.

405887   Zapotiti Svazek: 5 Strana: 0212
Zapotiti, il, cen, ení; zapocovati = potem zašpiniti, be-, verschwitzen; se, in Schweiss kommen. — co: prádlo. D. — se. Pracoval, až se celý zapotil. Us. Šd. Honzíček se dnes zapotil (= počural, v dětské řeči). — se čím kde, kdy: v posteli, při práci, prací. Us. — se komu. Zapotila se mu ruka. Ros.

405888   Zapotiti koho Svazek: 10 Strana: 0519
Zapotiti koho. Příkrá sestra nás z-la. Hlk. XI. 24.

405889   Zapotnalý Svazek: 5 Strana: 0213
Zapotnalý = zavlhlý, verquollen. Okna, dvéře jsou z-lé, nelze jich zavříti. Us. Šd.

405890   Zapotnaný Svazek: 8 Strana: 0500
Zapotnaný. Z. kôň = zapoutaný, svázaný (na pastvě). Phľd. XII. 674.

405891   Zapotnati Svazek: 5 Strana: 0213
Zapotnati, vz Zabobněti. — kdy. Dvéře, okna v zimě zapotnají. Us. Šd.

405892   Zápotocký Svazek: 5 Strana: 0213
Zápotocký = za potokem jsoucí, hinter dem Bach befindlich, gelegen. Dch. Přichá- zejí námluvníci v z-kou vísku. Čes. ps. Šd. — Z., ého, m., osob. jm. Šd., Kšť.

405893   Zápotoč Svazek: 5 Strana: 0213
Zápotoč, e, f. = zápotočina, zápotočí. Šd.

405894   Zápotočí Svazek: 5 Strana: 0213
Zápotočí, n., vz Zápotoč.

405895   Zápotočina Svazek: 5 Strana: 0213
Zápotočina, y, f. = krajina za potokem, die Gegend hinter dem Bach. Šd. Vz Zá- potoč.

405896   Zápotoky Svazek: 9 Strana: 0397
Zápotoky, ulice v Trstené. Mus. slov. II. 21.

405897   Zapotovitý Svazek: 5 Strana: 0213
Zapotovitý. Z. rostliny, sapoteae: želez- nec, darmota, dvojčet, máva, hlivouš, pakor, sisol, zapota, opíhled. Vz Rstp. 1014., Za- pota.

405898   Zapotrošiť Svazek: 8 Strana: 0500
Zapotrošiť = zašantročiti. Kal. S. 210.

405899   Zapotrošiti Svazek: 5 Strana: 0213
Zapotrošiti, il, en, ení. — se někde = zabaviti se, zvl. o tom, kdo déle v hospodě zůstal, sich irgendwo zu lange aufhalten. Us. na Mor. Brt. — si s kým = pohovo- řiti, ein wenig plauschen. Na mor. Val. Šd. — se také — drobet se opiti, ein wenig sich berauschen. Na Zlínsku. Brt. — se komu kde = ztratiti se, sich verlieren, verloren gehen. Hľadal si čiapku, ktorá sa mu v sene z-la. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 366.

405900   Zapotřeba Svazek: 10 Strana: 0519
Zapotřeba m. zapotřebí v popěvku. Já budu voják, fasovat tabák, peníze a chleba, všecko, co je z. Mš.

405901   Zapotřebí Svazek: 5 Strana: 0213
Zapotřebí = potřeba, potřebí, třeba. Br., Ros., Sych., D., Gb. v Listech filolog. II. 103, 106., 111. To mi není z., abych se s tebou trápil. Us. Tč. A v skutku bylo mu takových přátel velmi z.; Tam bylo jeho přítomnosti z.; Barbarossa měl peněz z.; K honům bylo z. i osobní neohroženosti. Ddk. II. 250., III. 275., IV. 31., 247. — Pozn. Něktěří toto slovo za chybné mají, poněvadž prý postačuje potřebí, ale potom by i potřebí bylo špatné, poněvadž by i třeba postačilo. Ostatně se předložky často hro- madí. Vz Předložka, Potřebí.

405902   Zapotřebnosť Svazek: 5 Strana: 0213
Zapotřebnosť, i, f. = potřebnosť, po- třeba, die Nothwendigkeit, der Bedarf. Rkp. 1684.

405903   Zapotřebný Svazek: 5 Strana: 0213
Zapotřebný = potřebný, nothwendig, nö- thig. Z-bné se pak vidí nezatajiti. Kom. Z. věc. U Uher. Hrad. Tč. Vz Potřebný.

405904   Zapouchati Svazek: 5 Strana: 0213
Zapouchati = počíti hníti, anfangen zu faulen. Dřevo to zapouchá.

405905   Zapouchlý Svazek: 5 Strana: 0213
Zapouchlý = nahnilý, anfangend zu faulen. Z. dřevo. Us.

405906   Zapouchnouti Svazek: 7 Strana: 1119
Zapouchnouti, anfaulen, stinkend wer- den. Rgl.

405907   Zapoulený Svazek: 10 Strana: 0519
Zapoulený rz zamračený. Hruš. 160.

405908   Zapouliti se Svazek: 10 Strana: 0519
Zapouliti se = zamračiti se. Hruš. 160.

405909   Zapoupělosť Svazek: 5 Strana: 0213
Zapoupělosť, i, f., die Verknospung. Šm.

405910   Zapouštěcí Svazek: 5 Strana: 0213
Zapouštěcí, vz Zapustiti. Z. zámek. Pdl.

405911   Zapouštění Svazek: 5 Strana: 0213
Zapouštění, n., vz Zapustiti.

405912   Zapouštěný Svazek: 5 Strana: 0213
Zapouštěný; -ěn, a, o, eingestemmt, ein- gelassen. Vz Zapustiti. Z. zámek, závorka. Sand. II. 86.

405913   Zapouštěti Svazek: 5 Strana: 0213
Zapouštěti, vz Zapustiti.

405914   Zapoutati Svazek: 7 Strana: 1119
Zapoutati, fesseln. Koll. Zp. I. 397.

405915   Zapouzeti Svazek: 5 Strana: 0213
Zapouzeti, vz Zapuditi.

405916   Zapová Svazek: 5 Strana: 0213
Zapová, é, f. Z. Honorata. Vz S. N., Tf. H. 1. 195., Jg. H. 1. 656., Sb. H. 1. 308.

405917   Zapovaditi Svazek: 5 Strana: 0213
Zapovaditi, il, zen, ení = zabaviti, ver- pfänden. — co: listy, čím: pečeťmi. Ms.

405918   Zápověď Svazek: 5 Strana: 0213
Zápověď, i, f. = ohlášení (zastr.), die Ankündigung, Ansage. — Z = příkaz, roz- kaz (zastar.), die Verordnung, der Befehl. Ev. sv. Jan. ms., Výb. I. 8., Šb. Z. králova (příkaz); Cyrus učinil z., aby se dělal boží duom. BO. Kdybychom nedrželi kostelnieho přikázánie, hřiech bychom smrtedlný z net- bánie na kostelní z. měli. Št. Kn. š. 241. — Z. = zákaz, zaporučení, das Verbot, die Untersagung. Vác. XXXV. Kdyžby jeden druhému bez z-di dobytek zajal na jakéž- kolivěk škodě. Vl. zř. 477., Arch. V. 513. Z. gruntů, das Verbot, durch welches der Eigenthümer das Betreten eines Grund- stückes verhinderte. Gl. 381. Z. gruntů s pastvami jak se má vykonati. Zř. zem. Jir. 6. 23. Z. gruntu s myslivostí. Ib. V. 26., L. 47. Z. vydati (zapověděti). D. Z. na něco učiniti. Ros. Z. komu v čem učiniti. Háj. Přes z. někde pásti. Nález. pr. Z. vy- vážení peněz, das Geldausfuhrverbot. Šp. Všichni proti z-di (= přes z.) do lesa od- běhli. Kká. Td. 128. Obnovuje výslovně dávní z. sňatků kněžských. Ddk. II. 274. Přes naší z. do města se vrátil. Us. Bž. Husitské služby boží přestaly vábiti k sobě zvědavosť obecnou, tak že ani z-di dále potřebí nebylo. Pal. Děj. III. 3. 69. V pře- dešlých zřízeních o tom nemalé z-di sou. Smil Osov. Zř. selské. Kdyby pak veřejná z. mše sv. sloužení v zemi byla; Aby 50 kop gr. dal, ktož takové lovy přes z. činilby; Kdyby přes z. na jeho grunty hnal. Arch. IV. 36., 436., V. 513. Pod z-dí nesměli vy- jíti. BO. To pak učinil proti boží z-di. BR. II. 124. b. Proti z-di boží, proti kostelní z-di. Št. Kn. š. 3., 9. Čili by vážil sě tolik ohyzdy a z-di božie? Št. Kn. š. 18. Vz Rozkazovací způsob. — Z. soudní na věci soudní = zabavení, gerichtlicher Beschlag. Us. - - Z. = místo zahájené, kde se nesmí pásti, tráva trhati, sekati a p. Zápověď naznačuje se tyčkou, víchou. Na Mor. Šd. Vehnal voly do z-di; měl krávy v z-di: zítra poženeme do z-di. Na Mor. u Bzence. Šd. — Z. = jméno pole u Nákla na Mor. Pk.

405919   Zápověď Svazek: 7 Strana: 1119
Zápověď Vydal z. dělati dluhy. Neč.

405920   Zapovědací Svazek: 5 Strana: 0213
Zapovědací, Prohibitiv-, Verbot-. Z. zří- zení, soustava (zápovědná), das Prohibitiv- system, Šp., list, das Verbotschreiben, Faukn. 88.

405921   Zapovědač Svazek: 5 Strana: 0213
Zapovědač, e, m., der Verbieter. Aqu.

405922   Zapovedať Svazek: 5 Strana: 0213
Zapovedať = zapovídati. Na Slov. Bern.

405923   Zapověděnec Svazek: 5 Strana: 0213
Zapověděnec, nce, m., irregularis, cti neb důstojenství obloupený. Aqu.

405924   Zapovědění Svazek: 5 Strana: 0213
Zapovědění, n. = zákaz, zápověď, das Verbieten, Verbot. Eva v té hrdosti pře- stúpila božie zapověděnie. Št. N. 60. Vz Zápověď.

405925   Zapověděný Svazek: 5 Strana: 0213
Zapověděný; -děn, a, o, verboten, Pro- hibitiv-. Z. věci, V., zboží, Us., čas, D., schůze, hra. Sych. Z. peníze, Arch., Pal. Děj. IV. 2. 125., choutky. A s tiem jest Štefek počal zděnými slovy haněti jej. NB. Tč. 254. Z-děný. Kom. J. 867. Všechno po- kolenie lidské pod jabloní v smrť upadlo, když první člověk z jabloni z-děné jedl; Čas mají zachovati manželé, neb v čas zapověděný nemají spolu tělesným skutkem bydleti. Hus I. 96., III. 209. Abychom se báli zlého z-děného. Modl. 14. b. — kým: Bohem Br. Rady dávno obcí z-né. Arch. I. 213. — kde. Pokrmy buď v zákoně z-né aneb nezapověděné. BR. II. 522. Vz Zapo- věděti, Zápověď.

405926   Zapověděny Svazek: 7 Strana: 1119
Zapověděny. Výb. II. 376., 1438., Kn. rož. čl. 290. Jedla z dřeva z-ho. Exc. Z-ný k jedení. Krnd. 200.

405927   Zapověděny Svazek: 8 Strana: 0500
Zapověděny den = kdy nikdo neměl krve pouštěti. 1440. Mus. fil. 1896. 267. — Z. ja- blko (kmínové). Nár. list. 1896. č. 299. Příl. — Z. = poručený, uložený. Kdyby pokoj jemu z-ný porušil. 1469. Čel. Pr. m. II. 20.

405928   Zapověděti Svazek: 5 Strana: 0214
Zapověděti (zapovědíti), povím, 3. os. pl. vědí, věz, vědě (íc), věděl, věděn a vě- dín, ění (v obec. ml. a ve spisech odchyl- kou, vězen, u D. vězín; zapovězení); za- povídati = ohlásiti, oznámiti (zastr.), ansa- gen, an-, verkünden, bekannt machen; roz- kázati (zastr.), anordnen, gebieten; zapo- ručiti, zakázati, zabrániti, untersagen, ver- bieten; zabaviti, právně zadržeti (zastr.), arretiren, mit Arrest belegen, in Beschlag nehmen. — abs. Jest zapovědieno. VŠ. Jir. 134. Má zapověděna býti. Št. Uč. 87. a. Vz Zapověděný. — co: manželstvo (ohlá- siti, zastr.), Jg., sněm (rozkázati, rozepsati, zastr.), Dal. 3., obchody nespravedlivé, Br., peníze (odvolati). D. Zapověděl háj (aby do něho nechodili a dříví nesekali). Sl. Zákon zemský zapovídá všetky samovolné doprosta rozjazdy; Kozáci pak tvoji sa po celej rojá zemi. Zbr. Lžd. 227. Jakož pak i fojt nás spravuje, když ten statek zapovídal, že tej truhličky tutu nebylo. NB. Tč. 143. A tak ne práci zapovídá, ale nezřízenou péči. BR. II. 30. a. Tiem při- kázáním brání pán Bóh a zapoviedá mo- dloslúženie; Z-děl jest zlé, přikázal dobré a dopustil potřebné. Hus I. 64., 99. — čeho, šp. m.: co. D. — co komu: víno, Us., řemeslo, D., dům, město (vyobcovati), Us., školu, vodu i pastvu (Wasser und Land versagen, aqua et igni interdicere), V., ně- komu grunty (l. pastvu na cizím gruntu, Zříz. 1564; 2. přátelství vypověděti, V.; 3. Kdo pánům n. lidem myslivostí uškodil, tomu byly grunty zapověděny. On směl po cestách veřejných a svobodných jezditi a choditi, ale ne po pěšinkách, mezích, polích a lesích, neřkuli myslivosť na nich provo- zovati. Sdl. Hrad. IV. 109.); ty věci zákon židům zapovídal, Br.; někomu peníze, dluh. Us. Vlasta to vší zemi zapověděla (rozká- zala, zastar.). Dal. Z. někomu stavbu, vz Stavba, Obstaviti, III. 648. Tatínek si to vědro zapoví (zamluví). Us. Vk. Zapovím ti ty tance, zvolenovské mládence. Co ty mně zapovídáš, dyť ty mě ešče nemáš. Sš. P. 269. Páni konšelé zapověděli (= poru- čili) jemu: Dáš-li jemu, dáš nám druhé. NB. Té. 169. A kdyžby jeden druhému chtěl grunty zapovědieti, daj jeden druhému věděti listem pod pečetí svú . . . ., že jemu grunty své zapovídá; Pakliby jeden dru- hému grunty zapověděl a přes tu zápověď že by jeden druhému na škodě dobytek zajal. Arch. V. 513. — s inft. Zapověděl hráti. Us. Zapověděl mu tam choditi. Ros. Pod hrdlem zapověděl jim jíti do země. V. Zapověděl mu otevříti. Kom. — kam: na vojnu (provolati), Dal. XVIII. 1., LXXIX. 36., St. skl., na sněm (rozkazem povolati), Dal., zastr. — co jak: pod pokutou, pod trestem (ztracení hrdla), D., pod ztracením hrdla, Vrat., pod hrdlem (cf. Kázati, Pově- děti), V., Anth. II. 104., pod statkem i hrd- lem, V., pod ztrátou nějakého práva, J. tr., s pohrůžkou. Chmel. Že vám grunty své všecky se vší a všelijakou zvolí, myslivostí, též s pastvami zapovídám; Grunty své všecky podlé práva zapovídám. Faukn. 87., 88. Svatě něco z. Chmel. Z. něco z úřadu svého, Kraft seines Amtes. Háj. 363. Své grunty někomu pastvou, myslivosti z. (aby nepásl na nich ani nelovil). Boč. Krádež se zapovídá právem přirozeným. Er. I přijde cuzí úsilno v dědinu, i cuzími slovy zapo- vída (zapovídal = poroučel). Rkk. 8. Z-děl všem služebníkům pod ztrátou služby, aby se žádný o dítěti nezmiňoval. Němc. I. 99. Z-li pod poctivostí. Prot. 23. Prostým lidem myslivosť na některých místech pod vylou- pením očí a na některých pod stětím hlavy jest zapovědíno. Anth. II. 168. Neb jest to pán Buoh pod věčným života zachováním zapověděl každému člověku, aby k ženě krvotoké nepřistúpal; Kristus pod těžkú klatbú z-děl, aby se nic neslušného zákonu božímu nepřidávalo. Hus III. 210., 304. Dle starých předpisů církve bylo zapovězeno manželství mezi křestěncem a kmotry. Ddk. III. 57. Ciesař to pověděl i svým slovem zapověděl (kázal), aby se všichni v chrám brali. Výb. II. 7. Tiem slovem: ,Nepožádáš domu', zapoviedá Bóh nezřiezenú žádosť čeledína, ženy i statku blížnieho. Hus I. 274. Zapovídáme z moci sv. Petra a přika- zujeme, aby . . . Ddk. II. 284. — co kde, kdy: v přikázání. Kom. Krčmy v svátek zapověděli. Dal. Těm věřiti zapoviedá Jezus ve čtenie sv. Matěje. Pass. 10. Ve všech Čechách mají kněžie svátky zapoviedati (nařizovati, kázati). Št. Z toho přikázanie dále rozuměj, že v tom zapoviedá Buoh i dotknutie i políbení i hleděnie nezřiezené cizie ženy. Hus I. 275. — co proč: schůzi z vyššího rozkazu. Ml. To pro možnosť klamu zapověděno. Dch. — by — ne. Obla- kům zapovím, aby nevydávaly více na ně deště. Br. Zapověděl, aby jim jísti nedali. Svěd. Zapověděli pod hrdlem, aby žádný k mieru s nepřáteli neradil. Anth. II. 104. Mistru Janovi zapovědíno, aby nekázal. V. Z-děl, aby nižádný s zbraní nechodil. Hus I. 340. Z-děl jí, aby v tu pušku nenahlé- dala. Kšch. 24. Z-věz, ať jemu chleba ne- dadie. BO. Zapovídáme dále, aby židé ne- navštěvovali lázni nebo krčem křesťanských. Ddk. VIII. 168. Vz Brániti, Poručiti, Zápor. - co proč kde jak. Jestliže v čímkoli domu věci někoho cizího k čížkoli žádosti prá- vem zapoviedají se, tehdy. . . (zabavují se). Brikc. — co čím. Císař Matiáš mandaty svými přísně sjezd zapověděl. Dač. I. 244. — se. Zapovídá se vchod do zahrady. Dch.

405929   Zapověděti Svazek: 7 Strana: 1119
Zapověděti. Kn. rož. čl. 290. Zapově- zeno. Pal. Rdh. III. 253. Kázal králi z. = oznámiti. Pož. 1C8. — Já jsem se zapoví- dal = rozpovídal, dal do povídání. Us. Rais. — co jak. Z-di všem pod vypověděním z českého jazyku (národa). Výb. II. 428. — s inft. Proč jest vám Buoh to ovoce zapo- viediel jiesti? Rkp. Mus. 1884. 240. Cf. Bdl. Obr. 78. — aby-ne. Mnichům zapovědieno, aby se k svým místům nevracovali. V.

405930   Zapověděti Svazek: 9 Strana: 0397
Zapověděti. Zapoviedal toho zbožie na třech trziech okolních. Kn. rožm. čl. 295.

405931   Zapověděti s inft Svazek: 8 Strana: 0500
Zapověděti s inft. A já z-dám vám nésti ani míška ani.. . Ev. vid. 128. Luc. 10. 4. — aby — ne. Z-děl, aby lesy mýceny nebyly. Arch. XIII. 344. — Z. = zamluviti si"co. Zapovězte je (švestky) letos u něho, aby jich jiným neprodal. Kat. z Žer. I. 90.

405932   Zapovědíti Svazek: 5 Strana: 0214
Zapovědíti, vz Zapověděti.

405933   Zápovědní Svazek: 5 Strana: 0214
Zápovědní = zapověděný, verboten. Z. ryby lapati. Mus. V z Zápovědný.

405934   Zápovědní Svazek: 10 Strana: 0679
Zápovědní ryby lapati. Arch. XXII. 65.

405935   Zápovědník Svazek: 5 Strana: 0214
Zápovědník, a, m. = na čí žádosť věci něčí se zapovídají (zabavují), der Verbot auf etwas legt. Brikc.

405936   Zápovědný Svazek: 5 Strana: 0214
Zápovědný = k zápovědi se vztahující, záporný, negativ, Verbot-. Z. slova. Ps. ms., O moci svět. 1522. — Z. = zapovídací, za- braňovací, verbietend, Verbots-, Prohibitiv-. Z. list, der Verbotsschein. J. tr., BO., Nz., Šp. Z. zřízení či soustava, das Prohibitiv- system. J. tr., Šp., Nz. — Z. sněm (mimo- řádný), der durch königlichen Befehl (zá- pověď) berufene Landtag. Kn. rožm. čl. 203., 206., Mus. Z. sněm t. j. rozepsaný od krále ku kterékoli době (kromě sněmů obyčej- ných v suchých dnech). Pal. Děj. II. 2. 388. Rozdíl mezi sněmy obecnými a zápověd- nými: obecní sněmové odbývali se spolu co dnové soudní v určité doby na určitých místech, aniž potřebí bylo svolávati k nim národ, zápovědnými pak nazývali se sně- mové mimořádní, které rozpisoval panovník ke dni a místu, jak se jemu kdy potřebné aneb vhodné býti zdálo. Pal. Děj. I. 2. 236. Nechodívali na sněmy zemské obyčejné, alebrž jen na z-né sněmy. Ib. Děj. II. 2. 386. — Z. = zapověděný, verboten. Z. louka; Z-dnými slovy zjevně mezi lidmi domlúvali. NB. Tč. 108., 102. Chceš-li vě- děti, kterým se zapověděl pán Bóh pojí- mati a kterak váží smilstvie ta zápovědná; Třetí obyčej v čas z-dný, čtvrtý v míestě z-dném. Hus I. 198., 200. Z-dné věci (illi- cita); z. skutek učinil, rem illicitam; z. krmě (interdicta). BO.

405937   Zápovědný Svazek: 7 Strana: 1119
Zápovědný = zapovídací. Z. tabulka, Verbotlegungstafel. Pr. tr. Z, clo. Prohibi- tivzoll. Tl. M. 97. — Z. = zapověděný. Z. slova. Ž. kl. 51. 6. Z krmě; Oženil se v z. čas, vetito tempore. Št. Kn. š. 200., 37., 91. 9. — Z. voda = ve které se nesmí lo- vili. Brt. — Z. sněm. Na něm se jen o po- litických věcech jednalo. Pal. Rdh. II. 231.

405938   Zápovědný Svazek: 8 Strana: 0500
Zápovědný = zapověděný. Mají ručnice z-dní. Arch. XII. 306.

405939   Zápovědný Svazek: 9 Strana: 0397
Zápovědný = zapověděni). Hledá zdraví léky z-mi. Št. Bes. 91. Jako jest se v ráji bylo stalo o onom dřevu (stromu) z-dném. Ib. 62.

405940   Zapovězení Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovězení, n., odchylkou m.: zapově- děni. Vz Zapověděti, Zapověděni.

405941   Zapovězený Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovězený, odchylkou m.: zapověděný. Vz toto a Zapověděti. Z. hry, vz Hazardní.

405942   Zapovídací Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovídací, Untersagungs-. Z. právo. J. tr.

405943   Zapovídací Svazek: 10 Strana: 0679
Zapovídací tabulka u cesty (že se tudy nemá choditi, jezditi). Tk. Pam. II. 106.

405944   Zapovídač Svazek: 7 Strana: 1119
Zapovídač, e, m. Verbieter. Ev. olom.

405945   Zapovídání Svazek: 7 Strana: 1119
Zapovídání gruntů. Sdl. Hr. IV. 109., 110. Vz Zápověď.

405946   Zapovídání Svazek: 9 Strana: 0397
Zapovídání gruntů. Sdl. Hr. IV. 109. a j.

405947   Zapovídati Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovídati, vz Zapověděti.

405948   Zapovídati Svazek: 10 Strana: 0519
Zapovídati. Co se z-dá, toť nejvíc vnady má. Kká. Sion II. 117. Co se z-dá, toho lidé náramně chtiví bývají. Frant. 40., 11. — se čeho = zaprisahali se. Žaba sa zapo- vedala močila a predsa dońho skočila. Slov. Mus. slov. V. 37. — se kde. Trochu jsem se tam zapovídala (dlouho povídala, za-
meškala se). Zvon V. 215.

405949   Zapovídka Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovídka, y, f. = přípověď, das Ver- sprechen, die Verlobung. To já (s ním) nemám žádné z-dky. Slez. Šd. — Z. = jm. lesa a vrchu na Hrabském u Bilovce ve Slezsku. Šd.

405950   Zapovídka Svazek: 8 Strana: 0500
Zapovídka = přípověď. Oni z-ku tajnú mezi sebou jsou učinili. 1674. L. posíl. I. 70.

405951   Zapoviti Svazek: 10 Strana: 0519
Zapoviti = poroditi. Z-la mu dceru. Sá. XVII. 15.

405952   Zapovrci Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovrci, vz Zapovrhnouti.

405953   Zapovrhati Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovrhati, vz Zapovrhnouti.

405954   Zapovrhnouti Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovrhnouti, ul, ut, utí; zapovrci, vrhu, vrz, vrhl, vržen, ení; zapovrhati, zapovrho- vati, verachten, verwerfen. — koho. Vču- lek teda ma obchádzaš, na všecko zabývaš, se mnú shovárať sa nechceš a mňa zapo- vŕhaš. Sl. spv. III. 117., Sl. ps. 149. Včil zapovrhajú ty jména: Pavel, Jura, Běta a j. Na mor. Val. Vck. Veľkú po predkoch došlú zapovrhne majetnosť Hol. 385. — koho kdy. Koho nechceš v štěstí míti za přítele, ten tě zapovrhne v neštěstí tvém cele. Na Slov. Tč.— čím, kým. On už mnú zapovrhl. Us. Šd. — Vz Opovrhnouti.

405955   Zapovrhnouti Svazek: 8 Strana: 0500
Zapovrhnouti. Právo a řád z-hl. Arch. XV. 115.

405956   Zapovrhnutí Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovrhnutí, n. = zapovržení.

405957   Zapovrhnutý Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovrhnutý; -ut, a, o = zapovržený.

405958   Zapovrhování Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovrhování, n., die Verachtung.

405959   Zapovrhovaný Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovrhovaný; -án, a, o, verachtet.

405960   Zapovrhovati Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovrhovati, vz Zapovrhnouti.

405961   Zapovržení Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovržení, n., die Verachtung.

405962   Zapovržený Svazek: 5 Strana: 0215
Zapovržený; -en, a, o, verachtet.

405963   Zapozďalý Svazek: 5 Strana: 0215
Zapozďalý = opozděný, verspätet. Z. = který se omeškal, hl. o obilí, které pozdě dozrálo a které kromě toho špatné jest. U Žamb. Dbv.

405964   Zapozdění Svazek: 5 Strana: 0215
Zapozdění, n. = opozdění, die Verspä- tung Us. Šd.

405965   Zapozděný Svazek: 5 Strana: 0215
Zapozděný: -ěn, a, o = opozděný, etwas verspätet.

405966   Zapozdilý Svazek: 8 Strana: 0500
Zapozdilý. Poutník v poli z-lý. Lerm. II. 43.

405967   Zapozditi Svazek: 5 Strana: 0215
Zapozditi, il, ěn, ění, sich mit etwas verspäten, zu spät anfangen, vergessen. Kněz Václav zapozdi pohřiechu. Dal. 49. — s inft. O radu přijíti zapozdil. Leg. Desátky tvé nezapozdíš obětovati. BO. Sv. Václav rozličně se trudě v radě přijíti za- pozdil. Pass. 852. -- se = opozditi se, sich verspäten. Mt. S. I. 191. — se kde. Z. se na cestě, u souseda, Us. Tč., na priadkách. Dbš. Obyč. 116. — se čím. Tou řečí jsem se zapozdil, že pošta beze mne odjela. Us. Tč.

405968   Zapozditi se Svazek: 7 Strana: 1119
Zapozditi se. Kar. 114.

405969   Zapožičání Svazek: 5 Strana: 0215
Zapožičání, n. = zapůjčení. Na Slov. Bern.

405970   Zapožičaný Svazek: 5 Strana: 0215
Zapožičaný; -án, a, o = zapůjčený. Na Slov. Bern.

405971   Zapožičati Svazek: 5 Strana: 0215
Zapožičati = zapůjčiti. Na Slov. Bern.

405972   Zapožičávati Svazek: 5 Strana: 0215
Zapožičávati = zapůjčovati. Na Slov. Bern.

405973   Zaprackaný Svazek: 5 Strana: 0215
Zaprackaný; -án, a, o = prackami za- matlaný. Šd. — Z. = zapiatý. Vz Zaprac- kati.

405974   Zaprąckati Svazek: 5 Strana: 0215
Zaprąckati = prackami zamatlati. Šd. — koho. Šd. — Z. = zapnouti, anschnallen. Na Slov. Bern. Doktor si opasok opáše a mocne zapracká. Dbš. Sl. pov. I. 405.

405975   Zapracovaný odborník Svazek: 10 Strana: 0519
Zapracovaný odborník. Zvon V. 569.

405976   Zapracovati Svazek: 5 Strana: 0215
Zapracovati, ein wenig arbeiten. Nie len zapracovať než i zavarovať (zachovati) to, čo je zapracované a nadobodnuté, má ve- det dobre vychovaný človek. Pr. šk. ev. I. 25. — za koho. Zapracuj trochu za mne. Us. Tč. — co sobě. Smilujte se nad slepým žebrákem, který sobě (chleba) nemůže z. = prací dobyti, sich verdienen, erwerben. Mor. Brt., Šd.

405977   Zapracovati se v co Svazek: 8 Strana: 0580
Zapracovati se v co. Nár. list. 1897. č. 66. 9.

405978   Záprad, u Svazek: 5 Strana: 0215
Záprad, u, m. = zápřed. Na Slov. Loos.

405979   Zápradok Svazek: 5 Strana: 0215
Zápradok, dku, m. = zápředek. Na Slov. Loos.

405980   Záprah Svazek: 5 Strana: 0215
Záprah, u, m. = zápraží. Šd.

405981   Záprah Svazek: 8 Strana: 0500
Záprah. Nerovný záprah krivo ide. Phľd. 1893. 567.

405982   Zaprahnouti Svazek: 9 Strana: 0397
Zaprahnouti. Řeka z-hla (přeschla). čes. 1. IX 282.

405983   Zaprakovati Svazek: 7 Strana: 1119
Zaprakovati = zauzliti. Nap.

405984   Zaprakticirovati Svazek: 8 Strana: 0500
Zaprakticirovati. Ukradené lžíce v Pro- stějově z-val. Tov. kn. 109.

405985   Zaprání Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprání, n., die Bedeckung, Verschüt- tung. Na Slov. Bern. — Z., das Tagwerk im Goldbergwerke, labor unius diei, quod vulgariter zapranye nuncupatur. Urbář 1399. 89. Vyd. Emler. — Vz Zapraný, Zaprati.

405986   Zapraný Svazek: 5 Strana: 0216
Zapraný; -án, a, o = z části vypraný, theilweise gewaschen; špatně praný, tak že špína v prádle zůstala, schlecht gewaschen, so daS8 der Schmutz in der Wäsche blieb. Us. Kšá. — Z. = pokrytý, zasypaný, be- deckt, verschüttet. Na Slov. Bern.

405987   Zaprasečený Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprasečený; -en, a, o = zamazaný, be- schmutzt. Z. šaty. Us.

405988   Zaprasečiti Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprasečiti, il, en, ení = zamazati, po- káleti, beschmutzen, besudeln, verunreinigen. — si co čím: šaty blátem, omáčkou.

405989   Zaprasenčený Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprasenčený = zaprasečený. U Rychn. Ntk.

405990   Zaprasenčiti Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprasenčiti = zaprasečiti. Vlezl do bláta a celý se tam z-čil. U Rychn., u Kr. Hradce. Kšť.

405991   Zaprasení Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprasení, n., vz Zaprasiti.

405992   Zaprasený Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprasený; -en, a, o, vz Zaprasiti.

405993   Zaprasiti Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprasiti, il, en, ení = zaprasečiti. — co čím: blátem, kolomazí, povidly. Us. Tč.

405994   Zapráskání Svazek: 5 Strana: 0216
Zapráskání, n., der Peitschenknall. Vz Zaprásknouti.

405995   Zapráskaný Svazek: 5 Strana: 0216
Zapráskaný; -án, a, o. Ten bič je dosti z-ný, eingeknallt. — Z. = zablácený, zama- zaný, beschmutzt, verunreinigt. Přišel celý z-ný; měl boty z-né. — Z. = pochvístaný, po-, zasraný, beschissen. Přišel domů celý z-ný. Us. Bern.

405996   Zapráskati Svazek: 5 Strana: 0216
Zapráskati, vz Zaprasknouti.

405997   Zaprasknouti Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprasknouti, zaprásknouti, sknul a skl, utí; zapraskati, zapráskati, zapraštěti, ěl, ění, schnalzen, knistern, knacken, losschnal- zen. — abs. Kočí zapráskl. — na koho čím: na koně bičem. — kde. Sůl na ohni zapraští. Jg. — kdy kde čím. V tom dačo na dvore zapráska bičom. Klčk. V. 8. — Z. = prasknouti, prasseln - - abs. Zlomené zaprašťaly kosti a prebitý ostrím vybehol ven prez tylo končár. Hol. 121. Klesť za- praskla. Vrch. — jak. Sám ale jak v hladkú uderí meď, píka na náhle zapraští a v tom na tisíc rozkáče sa zlomkóv. Hol. 21. - - kde. Stiskl ho, že hned v něm zapraštěly kosti. Us. Šd. — Z. = mocí vraziti, mit Gewalt hineinstossen. — kam. Král Svato- pluk ťažký do dutého zapraskne štíta jaseň. Hol. 156. — Z. = pochvístati, po-, zasrati, bescheissen. Na Slov. Bern.

405998   Zaprásknouti co: dvéře Svazek: 10 Strana: 0519
Zaprásknouti co: dvéře (zavříti). Zvon V. 377.

405999   Zaprasknutí Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprasknutí, zaprásknutí, n., der Peit- schenknall. Ostatně vz Zaprasknouti.

406000   Zapraskotati Svazek: 5 Strana: 0216
Zapraskotati, ein wenig prasseln, zu prasseln anfangen. — kdy kde. Na krbě po všechen boží rok nezapraskotalo pla- ménku. Kos. v Km. 1884. Oheň na ohništi z-tal. Us. Tč.