116001   Kotrč Svazek: 9 Strana: 0121
Kotrč, e, m. = ničema. Sušice. Kub. L. f. 1900. 359.

116002   Kotrč, chotrč Svazek: 1 Strana: 0765
Kotrč, chotrč, e, m. = chrastí, roždí, Gebüsch; houba, boletus polycephalus, der Eichhase; rozsocha na žerdi ptáčnické, die Gabel; chatrč, Bauernhütte; na Slov. sveřep, Wildhafer; posada, Hühnerhaus. Jg. Vz Roháč.

116003   Kotrčák Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrčák, u, m. = neúhedný rozsocháč. Slez. Šd.

116004   Kotrčák Svazek: 8 Strana: 0163
Kotrčák, a, m., j m. holubí. K. metavý (metá kotrmelce). Tkč.

116005   Kotrček Svazek: 10 Strana: 0138
Kotrček, čku, m., zdrob. kotrč (chumáč). Zelený k. fialek. Mršť. Obz. 37.

116006   Kotrčí Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrčí, n., das Gestrüppe. Loos.

116007   Kotrčiti Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrčiti = kotrléiti. Rk.

116008   Kotrčka Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrčka, y, f. = pahrbek. Slov. Ssk. — K. — chatrč, chalúpa najmä osamele na kopci lebo skale trčiaca. Slov. Gömör. Rr. Sb.

116009   Kotrčky Svazek: 1 Strana: 0765
Kotrčky, pl., strmina, ein steiler Ort. Na Slov.

116010   Kotrdlenec Svazek: 8 Strana: 0163
Kotrdlenec, nce, m. = kotrmelec. Nové Město. Brt. D. 11. 331.

116011   Kotrgal Svazek: 10 Strana: 0139
Kotrgal, u, m. 1518. Arch. XIX. 420. Vz Kotrkal.

116012   Kotrha Svazek: 8 Strana: 0163
Kotrha, y, f. = maso. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

116013   Kotrhác Svazek: 8 Strana: 0163
Kotrhác, e, m. = řezník. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

116014   Kotrhelec Svazek: 8 Strana: 0163
Kotrhelec, lce, m. = kotrmelec. Dšk. Jihč. I. 23.

116015   Kotrkal Svazek: 1 Strana: 0765
Kotrkal, u, m., okrouhlý štít jezdců, Rei- terschied. V. Z střlat. quadrigale. Gl. 107.

116016   Kotrkal Svazek: 8 Strana: 0163
Kotrkal. Wtr. Krj. I. 269., Arch. XIII. 304.

116017   Kotrkál Svazek: 10 Strana: 0607
Kotrkál, u, m. Každá onačejší panna musila míti k. čili sukni naditou a širokou na obručích, musila býti nafrčená jak staré Brno. Zvon VI. 51.

116018   Kotrla Svazek: 9 Strana: 0121
Kotrla, y, f., vz Skřivan lesní.

116019   Kotrlcovati Svazek: 1 Strana: 0765
Kotrlcovati, kotrlce dělati; říká se o za- jíci, když jest dobře střelen. Sp. Vz Kotrlec.

116020   Kotrlcovati se Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrlcovati se = choditi sem tam pra- cuje nepracuje. U Huštěnovic. Tč.

116021   Kotrlčiti, il Svazek: 1 Strana: 0765
Kotrlčiti, il, en, ení, kotáleti, wälzen. — co kam odkud: dříví (s hory) do údolí k. Um. les.

116022   Kotrlec Svazek: 1 Strana: 0765
Kotrlec, lce, kotálec, kotrmelec (na Mor. kotrbelec); kozelec, zmítanec, der Bur- zelbaum. Od kotiti = káceti. Šf. K. metati, zmítati, dělati, převrci. Us., Kom. — Svět převrací se kotrlcem (mění své úmysly). Kom.

116023   Kotrlec Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrlec. K-rlce vrhati. Brt. Ten člověk, kterýž se od pravdy odvrátí a kotrlec pře- vrže. BR. II. 57. a. Co by blecha k. pře- metla, tak spala (málo). U Dobruš. Vk. Dělá samé kotrmelce, dumme Streiche, Böcke; Udělal kotrmelec a strhl s sebou mnoho jiných (wurde bankerott). Us. Tč. Cf. Havan.

116024   Kotrlec Svazek: 10 Strana: 0607
Kotrlec, trlce, m. = hrozen. Hoš. Pol. I. 138.

116025   Kotrlenec Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrlenec, nce, m. = kotrlec. Zajac dolu brehom utekajúci robí k-lence. Slov. Rr. Sb.

116026   Kotrleti Svazek: 1 Strana: 0765
Kotrleti, el, en, ení = kotáleti, váleti, wälzen. — co na čem: na válcích. Reš.

116027   Kotrleti. Šf Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrleti. Šf. III. 496.

116028   Kotrlíček Svazek: 10 Strana: 0607
Kotrlíček, čku, m. = hrozníček. Hoš. Pol. I. 138. Sr. Kotrolec.

116029   Kotrlka Svazek: 9 Strana: 0121
Kotrlka, y, f., vz Skřivan lesní.

116030   Kotrly Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrly, několik domkův u Vsetína.

116031   Kotrmeláček Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrmeláček čku, m, ve fysice, das Burzelmännchen. Sna.

116032   Kotrmelačiti Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrmelačiti, burzeln. Šm.

116033   Kotrmelcovati Svazek: 1 Strana: 0765
Kotrmelcovati = kotrmelce dělati, bur- zeln. Us.

116034   Kotrmelcový Svazek: 10 Strana: 0139
Kotrmelcový. K voda = kořalka. Čes. 1. XI. 188.

116035   Kotrmelec Svazek: 1 Strana: 0765
Kotrmelec = kotrlec.

116036   Kotrmelec Svazek: 8 Strana: 0163
Kotrmelec: rovný, zpátečný, za palce a zkřižného panáka. Vz NZ. III. 24., Kotmel.

116037   Kotrmelečník, a Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrmelečník, a, m., der Purzelbaum- schläger. Lpř.

116038   Kotrmeliti Svazek: 10 Strana: 0139
Kotrmeliti = kotrliti. Vých. Čech. Mus. 1863. 339.

116039   Kotrmňác Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrmňác, interj. Běžel, běžel a udělal k. = upadl. Vz násl. Mor. Vck.

116040   Kotrmňácnouti Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrmňácnouti = škaredě upadnouti, se udeřiti, stürzen, sich anschlagen. Mor. Val. Vck., Brt. D. 223.

116041   Kotrna Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrna, y, f., vz Králík.

116042   Kotrnák Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrnák, a, m., vz Králík.

116043   Kotŕňať Svazek: 6 Strana: 0688
Kotŕňať = kolébati. Val. Brt. D. 223.

116044   Kotrněnec Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrněnec, nce, m., vz Králík.

116045   Kotro Svazek: 9 Strana: 0445
Kotro = které. U Vel. Revúce. Vz Kotor. Sbor. slov. IV. 31.

116046   Kotrouš Svazek: 9 Strana: 0121
Kotrouš, e, m. = svinutá houska jako hlemýžď. Volyň. Kub. L. f. 1900. 359

116047   Kotrouš Svazek: 10 Strana: 0139
Kotrouš, e, m. = pečivo z černé mouky posypané kmínem. Volyně. Čes, lid. XIII. 124.

116048   Kotrouškovský Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrouškovský Mlýn u Senomat.

116049   Kotrozany Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrozany, dle Dolany. Arch. I. 542.

116050   Kotrš Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrš! kotrš! Volání na králíka. Vz Králík. Mor. Brt.

116051   Kotrválať Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrválať = kotrbálať. Slov. Ssk.

116052   Kotrý Svazek: 6 Strana: 0688
Kotrý = koterý. Slov. Hojže, k tancu běž, vyber sebe (sobě), kotrú chceš. Sl. sp. 232.

116053   Kotrzelec Svazek: 10 Strana: 0139
Kotrzelec, lce, m. = kozelec. Svázali ho do k-zelce. Val. Nár. sbor. VIII. 62.

116054   Kotržina Svazek: 6 Strana: 0688
Kotržina, y, f. = tvrdá věc vůbec, špatná, etwas Hartes, Schlechtes. Maso tvrdé jak k.; Tuhý jak húžva, k-na. Ve vých. Mor. Brt., Vck. To je maso ze staré k-ny. Šd. — K. = kořalka. Slov. Bern.

116055   Kotržina Svazek: 8 Strana: 0163
Kotržina, vz Grža (3. dod.).

116056   Kotřec Svazek: 7 Strana: 1300
Kotřec, lupina Pršp. 34. 37. Rj,: kostřec.

116057   Kotřec Svazek: 10 Strana: 0139
Kotřec, trce, m., lupinacia, houba, Rozk. P. 837. Vz Kostřec.

116058   Kotský Svazek: 6 Strana: 0688
Kotský Jan. Tf. Odp. 253., 257.

116059   Kotsmich Svazek: 6 Strana: 0688
Kotsmich, a, m., os. jm. — K. Vojt., nar. 1835., zemský školní inspektor v Praze. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 178., Tf. Mtc. 231.

116060   Kotsmich Svazek: 9 Strana: 0121
Kotsmich Vojt. Vz Ott. XIV. 984., Jub. XVI.

116061   Kotsmich Svazek: 10 Strana: 0607
Kotsmich Vojt., zem. škol. insp., spis., 15. /10. 1835. —31. /3. 1906. Sr. Nár. list. 1906. 90. 3. a jiné listy z též doby; Zl. Pr. XXIII. 296.

116062   Kotsmoud Svazek: 8 Strana: 0163
Kotsmoud, u, m. = líčidlo ženské. Zbrt. Tan. 123.

116063   Kott Svazek: 6 Strana: 0688
Kott, a, m., os. jam. — K. Frant. Št., nar. 26. pros. 1825. v Podhajčí (v Podhaj- ském mlýně) u Lnář (u Blatné), chodil ve Velkém Břevnově u Prahy do obecné školy, studoval v Praze na gymnasiu malostran- ském a na filosofické fakultě, dokončil r. 1850. právnická a r. 1853. filologická studia, stal se r. 1853. supplentem v Jin- dřichově Hradci, r. 1854. professorem v Ji- číně, r. 1855. v Gorici, r. 1859. v Olomouci, r. 1862. po druhé v Jičíně (kam byl pro své vlastenecké smýšlení a jednání přelo- žen), r. pak 1868. při akadem. gymnasiu v Praze, kde r. 1885. do výslužby dán byl, při kteRéžto příležitosti vyznamenán byl za příčinou své literarní činnosti zásluž- ným zlatým křížem s korunou. V Jindř. Hradci napsal do progRamu na r. 1854. člá- nek: Horatiův soud o starší římské lite- ratuře, v Gorici pak do programmu na r. 1858. výklad o místě ve Vergil. Georg. II. 400. a násl. V Olomouci počal Tacita do češtiny překládati. Posud tiskem vy- dány Dějiny, Germania a čtyři knihy Leto- pisův. Germania a Letopisy I. vydány po druhé. V Jičíně počal r. 1865. sbírati látku ku svému: Česko-německému slovníku hl. grammaticko-fraseologickému. Posud (do konce října 1888.) vydány 102 sešity po 64 str. (A—Ž a dodatky A—K). V Jičíně založil s několika kollegy soukromou vyšší dívčí školu o dvou ročnících, již po pět let spravoval; vystavěl s povolením městské rady v obecném rybníce veřejnou plovárnu a byl po dva roky pokladníkem a po 4 roky jednatelem Musejní společnosti (ku pěsto- vání hospodářství, průmyslu, přírodních věd a památek). Kromě toho byl tam činným po několik let ve spolkových výborech Besedy, Záložny, Městské knihovny atd. Odtamtud psával mnoho do několika teh- dejších novin v Praze vydávaných, hlavně zprávy o jednání Musejní společnosti. V Praze působil posud jmenov. ve Spolku ku pod- porování vdov a sirotků prof. středních škol v rak.-uher. říši a v Ústředním spolku čes. středních škol. Také byl členem kom- misse, která Matiční brus jazyka českého sepsala, jenž r. 1877. po prvé a r. 1881. po druhé vydán byl. Mimo to napsal ně- kolik menších filol. článků do Filologických listův a do Komenského a jakožto jednatel Musejního spolku i článek o mléce. Vz Hospodářské noviny 1864. č. 20. a 21. Cf. Tf. H. 1. 3. vd. 179. a 181., Bačk. Př. 150., 173., Tf. Mtc. 292., Rk. Sl., Světozor 1881. č. 43., Humor, listy. 1886. č. 26., Obálky hl. prvních sešitů Slovníku, Renčov, Huť (dod.), Klikovka a obšírnější jeho biogr. v kalendáři Koledě na r. 1877. str. 95.-96.

116064   Kott Svazek: 7 Strana: 1300
Kott Fr. Bedř., hud. sklad. Vz Srb 121.

116065   Kott Svazek: 9 Strana: 0121
Kott Fr. Bedř., hud. sklad., 1808. —1884; K. Fr. Št., prof a spis., nar. 1825. Vz Ott. XIV. 988., Jub. XVI.

116066   Kott Svazek: 10 Strana: 0139
Kott Fr. St. Sr. Flš. Písm. 740.

116067   Kott Svazek: 10 Strana: 0607
Kott Fr. Št. Dodatek k Ottově Slovníku naučnému XIV. 988.: Mimořád. člen Král. čes. společnosti nauk, čestný člen Spolku ku podporování vdov a sirotků po prof. středních škol v rak. uher. říši. Přeložil ještě: Gaja Velleja Paterkula Dějiny římské až ku konsulatu M. Vinicia. V Praze 1902. a M. Juniana Justina Výtah z Dějin Filipp- ských Pompeia Troga. V Praze 1905. Stran Slovníku vz Doslov v III. Příspěvku. Sr. Zl. Pr. XXIII. 154. s podobiz. na str. 165.

116068   Kottbus Svazek: 1 Strana: 0765
Kottbus, mě. v Prusku, Chotěbuz.

116069   Köttigit Svazek: 6 Strana: 0689
Köttigit, u, m., nerost. Bř. N. 138.

116070   Kottis Svazek: 6 Strana: 0689
Kottis, a, m. = hájovna u Berouna.

116071   Kottler Svazek: 6 Strana: 0689
Kottler M. 1842. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 584., Ukaž. 102., S. N.

116072   Kottlinovitý Svazek: 6 Strana: 0687
Kottlinovitý, kesselartig, kraterförmig. K. prohlubina. Ml.

116073   Kottův Svazek: 7 Strana: 1309
Kottův: Česko-něm. slovník. VII

116074   Kotúč Svazek: 6 Strana: 0689
Kotúč, e, m., vz Kotouč (konec). — K. = ozdoba hlavy ženské. Mor. — K. — hora u Štramberka na Mor. Škd.

116075   Kotúč Svazek: 8 Strana: 0163
Kotúč. Světlý k., eryngium campestre. Slov. Mtc. 1894. 108. Cf. násl. Kotúčový. — K., vz Kotouč (2. dod.).

116076   Kotúč Svazek: 9 Strana: 0121
Kotúč, e, m., ozdoba ze stužek ? věnci. Již. Mor. Šeb. 288.

116077   Kotúček Svazek: 6 Strana: 0689
Kotúček, čku, m., vz Kotouč, Máselnice, Másnica.

116078   Kotúček Svazek: 9 Strana: 0121
Kotúček, čku, m. = korunka pilíře. Čes. 1. VIII. 399

116079   Kotučie Svazek: 9 Strana: 0121
Kotučie, n. Drží sa ho ako k. Slov. Zát. Př. 233b.

116080   Kotúčistý Svazek: 6 Strana: 0689
Kotúčistý = točený. K. kadere. Slov. Rr. Sb.

116081   Kotúčiť sa Svazek: 6 Strana: 0689
Kotúčiť sa = točiti se. Oblaky vonného dýmu k-ly sa do výše. Slov. Phld. III. 1. 17.

116082   Kotúčka Svazek: 6 Strana: 0689
Kotúčka, y, f. = kotouč. Ta húsenica, ako sa jej človek dotkne, do k čy sa zkrčí. Slov. Zátur.

116083   Kotúčka Svazek: 8 Strana: 0163
Kotúčka, y, f. Zeny nosí vlasy pútcem rozdělené, pak na k-čku obkrútené. Slov. Phľd. 1894. 254.

116084   Kotúčka Svazek: 9 Strana: 0121
Kotúčka, y, f., vz Kotula (VI. 689. ), Má- selnice.

116085   Kotúčkový Svazek: 6 Strana: 0689
Kotúčkový, Schnecken-. Slov. Ssk.

116086   Kotúčový. K Svazek: 8 Strana: 0163
Kotúčový. K. kořen, eryngium campestre. Mtc. 1894. 331. Cf. Kotúč (3. dod.).

116087   Kotuha Svazek: 1 Strana: 0765
Kotuha, kotužník, a, m. = pes. Na Slov.

116088   Koťuha Svazek: 6 Strana: 0689
Koťuha, y, f. = ssavec; pes. Slov. Ssk. — K , y, m. = hlupák. Slov. Ssk.

116089   Koťuha Svazek: 8 Strana: 0163
Koťuha, y, f. = veš. Ve šviháčině. Brt. D. II. 521.

116090   Kotul Svazek: 1 Strana: 0765
Kotul, a, m. K. veverovitý, callithrix sciu- reus, opice. Frč. 398.

116091   Kotul Svazek: 6 Strana: 0689
Kotul veverovitý, das Todtenköpfchen; zakuklený, c. personata. Brm. I. 208., 206.

116092   Kotula Svazek: 9 Strana: 0121
Kotula, kotulka, y, f. = mosazný kruh na chomoutě. Slez. Lor. 74.

116093   Kotula, kotulka Svazek: 6 Strana: 0689
Kotula, kotulka, y, f. == cunda, kotouč v máselnici. Vz Máselnice, Kotouč (dod.). — K. = měsidlo do kotlu, kterým se trnky (švestky) v něm se vařící míchají, die Rühr- schaufel. Na již. Mor. Tč., Šd., Vck. — K. = mosazný kroužek na chomoute. Laš., Tč., Vck., Brt. D. 223. — K. = zapínák. Vz Zapínák. Ňadra u košule má Rožnovan otevřena, ale Vsacan zapiata zapínákem nebo kotulou z kosti nebo perleti. Val. Vck. — K. = stočené, sbalené plátno, die Leinwand-, Wäscherolle. Slov. Kotůlka z ubrusa trčala jej zpod pazuchy. Phld. VII. 146. Poukládal sa každý pár o sebe do tohých kotúľok. Ib

116094   Kotulajka Svazek: 9 Strana: 0121
Kotulajka, y, f. = želízko při držátku na péro. U Kašavy. Mus. 1898. 108.

116095   Kotulati Svazek: 1 Strana: 0765
Kotulati = kotaliti.

116096   Kotúlati Svazek: 6 Strana: 0689
Kotúlati = kutáleti. Mor. Mtc. 1878. 35., Slov. Ssk.

116097   Kotulec Svazek: 6 Strana: 0689
Kotulec, lce, m., u souken., die Hand- scheibe. Šm.

116098   Kotúleček Svazek: 8 Strana: 0163
Kotúleček na hlavě. NZ. IV. 437.

116099   Kotulečka Svazek: 8 Strana: 0163
Kotulečka, y, f. = obručka. Slov. Phľd. 1894. 108.

116100   Kotulinský Svazek: 6 Strana: 0689
Kotulinský, os. jm. Žer. Záp. II. 185., Blk. Kfsk. 1342., Sdl. Hr. II. 105., V. 365., S. N.

116101   Kotúlit Svazek: 10 Strana: 0607
Kotúlit = kotáleti. Brt. Slov.

116102   Kotúlka Svazek: 6 Strana: 0689
Kotúlka, y, f. = krúžka, prsteň. Slov. Ssk. Vz Kotoulka.

116103   Kotulka Svazek: 7 Strana: 1300
Kotulka, y, f. = kulaté ohnivko. Brt. D. 260.

116104   Kotulka Svazek: 9 Strana: 0121
Kotulka, y, f., vz Chocholouš, Kotula. — K. = píst v maslince na vaření povidel. Šeb. 288.

116105   Kotuľka Svazek: 10 Strana: 0607
Kotuľka, y, f. Kraj síti železnými k-mi opatrený padá na duo vody. Čas. mus. V. 34.

116106   Kotuľkať sa Svazek: 6 Strana: 0689
Kotuľkať sa = kotouleti se. Kotuľkal sa za ním. Slov. Phld. V. 71.

116107   Kotululú Svazek: 6 Strana: 0689
Kotululú = kotololóc. Br. D. 174. Prší (prvší) vinoček (věneček) uvila, dolů sto- líkom puščila, k. vinočku pre moju staru mamočku. Sl. spv. V. 199.

116108   Koturov Svazek: 6 Strana: 0689
Koturov, a, m., Kotterow, ves u Plzně. Rk. Sl.

116109   Kotušky Svazek: 8 Strana: 0163
Kotušky. V k-kách. Vz Tanec slez. (3. dod.).

116110   Koťušov Svazek: 8 Strana: 0163
Koťušov, a, m., potok v Gemersku. Phľd. 1892. 155.

116111   Kotúžek Svazek: 6 Strana: 0689
Kotúžek, žka, m. = koťátko. V úkrytoch kotia samičky počiatkom juna 2—4 k-žky (svišťata). Slov. Phld. IV. 267. Cf. Koťuha.

116112   Kotužník Svazek: 1 Strana: 0765
Kotužník = kotuha.

116113   Koťužňík Svazek: 6 Strana: 0689
Koťužňík, a, m., der Hundskerl. Vz Koťuha. Slov. Ssk.

116114   Kotva Svazek: 1 Strana: 0765
Kotva, y, f. Strany původu vz Mz. 47. K., kotev, tve, f., kotvice, kotvička, der Anker. Kotvu, kotvici hoditi, uvrci (do moře, Ler. ), vyvrci, spustiti, Jg., vytáhnouti, zdvi- hnouti, V., vyníti, Alx., 1105., zaraziti, utíti (kappen). D. K. zatíná, se zaťala a loď za- stavila; k-vu pustiti, do moře vpustiti; k-vemi lodi zdržovati. Ler. Lodí na kotvách stála. Jel. Lodí se kotvemi drží. Har. K. vržná, Jg., vojenská. — K. Kotvice = háky, kte- rými se železa k zemi upevní tak, aby la- pené zvíře s nimi utéci nemohlo. Šp. — K., studniční hák, der Brunnenhaken. V. — K., máčka, Mannstreu. Tabl. lid. — K., Knopper. — Vz Kotvice.

116115   Kotva Svazek: 6 Strana: 0689
Kotva. Cf. Prk. Přisp. 8. a o skloň. ,kotev' Bž. 99. K., cf. Schd. I. 137. Kotva lodní, Us., horv. sidro; k. Rottmannova, Rottmannsanker , Smithova, Smithsanker (s dvěma pohyblivými rameny okolo příčné osy), Martinova, Martins-, jednoramenná, Bojen-, čtyřramenná, Dregg-; kruh kotvy, das Ankerauge, horv. kolut; kotvu loviti, fischen, horizontalně na podstavec (Anker- schuh) položiti, A. kippen, na jeřáb vy- táhnouti, zavěsiti, katten; kotvu kotvicí sesilniti, Anker verkatten. Kpk. K. hlavní, vlečná, vidličná, dvou-, tříramenná. Pdl. exc. K. balonu, magnetu Vz KP. II. 67., 187., Mj. 356. K. ráznosti, ve fys., der In- tensitätsanker. Nz. Uvrhše z lodie čtyři kotvy. ZN. — K. naděje. Čch. Bs. 17. Ja- zyk tělu kotva. Č. M. 68. — K., kotvice, glochis, der Widerhaken, v bot. Slb. XLII. — K. = máčka. Šf. III. 615., Byl. 15. stol. — K. zemská, kolčatka, nadseda, tribulus, der Burzeldorn, rostl. Slb. 638. — K., ko- tvice, smolka, borka, die Knopper (Gerb- mittel). Šp. — K., y, m., os. jm. — Jan Ctibor Kotva, probošt, f 1637. Mus. 1880. 470., Jg. H. 1. 2. vd. 584., Jir. Ruk. I. 399., Blk. Kfsk. 1342., S. N.

116116   Kotva Svazek: 8 Strana: 0163
Kotva = brusle. Jezdí na kotvě. Přer. Brt. D. II. 331.

116117   Kotvač Svazek: 1 Strana: 0766
Kotvač, e, m., hromádka srostlého ovoce. Rk.

116118   Kotvačka Svazek: 6 Strana: 0689
Kotvačka, y, f. = mačka. Šm.

116119   Kotvář Svazek: 1 Strana: 0766
Kotvář, e, m. Ankerschmied.

116120   Kotvářka Svazek: 1 Strana: 0766
Kotvářka, y, f., die Ankerschmiedin.

116121   Kotvářský Svazek: 1 Strana: 0766
Kotvářský, Ankerschmied-.

116122   Kotvářství Svazek: 1 Strana: 0766
Kotvářství, n. Ankerschmiedshandwerk.

116123   Kotvicať se Svazek: 6 Strana: 0689
Kotvicať se = klátiti se. Dítě se ko- tvicá, lava (lavice) se kotvicá, má kratší noho. V Bohuslav, na Mor. Neor.

116124   Kotvice Svazek: 1 Strana: 0766
Kotvice, e, f., lodní hák = kotva. V. — K., studniční hák, Brunnenhaken. V. — K. = třínohé špičaté železo na záhubu nepřá- telské jízdě n. zlodějům házeno, Fusseisen. Ros. — K., trapa, Wassernuss. K. vzplý- vavá, t. natans. FB. 90., Kk. 224. — Ostatně vz Kotva.

116125   Kotvice Svazek: 6 Strana: 0689
Kotvice, rostl. Vz Kotva, Rstp. 549. K. = trapa atd. Cf. Rosc. 162., Mllr. 39., 107., Rk. Sl., Čl. Kv. 335., Slb. 242., Hdk. C. 379., Schd. II. 306. — K. = vepřovice, kot. Vz toto. Slov. Rr. Sb. — K., Kotto- witz, ves u Hajdy; Göttweih (Chotěvice) v Rakousích. Šb. Děj. ř. I. 40., Blk. Kfsk. 1342., Sdl. Hr. V. 345., Rk. Sl.

116126   Kotvice Svazek: 8 Strana: 0163
Kotvice = šišky na dubě. Záp. Mor. Brt. D. II. 331.

116127   Kotvicovitý Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvicovitý — podobu kotvice mající, ankerförmig. K. jehlice. Frč. 3. K. rostliny, trapaceae: kotvice, prustka, růžkatec. Vz Rstp. 549., Čl. Kv. 335.

116128   Kotvicový Svazek: 9 Strana: 0121
Kotvicový. K. krok hodin. Vz KP. VII. 274.

116129   Kotvicový Svazek: 10 Strana: 0139
Kotvicový kříž. Vz Kol. Her. I. 221.

116130   Kotvička Svazek: 1 Strana: 0766
Kotvička, y, f., malá kotva. — K., tuhý chlup na konci zahnutý, v botan. Kk. 8.

116131   Kotvička Svazek: 10 Strana: 0139
Kotvička, y, f., zdrob. kotva. — K. ry- vízu = hrozníček. Kbrl. Džl. 13;

116132   Kotvičkatý Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvičkatý, kotvičkovaný = kotvičkami obrostlý, widerhakig. Rst. 429.

116133   Kotvičkovitý Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvičkovitý = rozdělený na konci v krátké větve nazpátek ohnuté, wider- hakig. Rst. 429.

116134   Kotvičnatý Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvičnatý = ozubnatý, glochideus, wi- derhackig. K. list. Nz., Ssk.

116135   Kotvičnice Svazek: 1 Strana: 0766
Kotvičnice, e, f., koule s háky, Anker- kugel. Č.

116136   Kotvičník Svazek: 1 Strana: 0766
Kotvičník, u, m., die Ankerblume, rhexia.

116137   -kotvičný Svazek: 6 Strana: 0690
-kotvičný, -hakig. Dvoj-, trojkotvičný. Vz Rst. 429.

116138   Kotvičný Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvičný ozub, der Ankerlappen, kolo, Ankerrad, vodítko, -rolle, úkos, -schräge, hřídel. Šp.

116139   Kotvina Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvina, y, f., Kettwa, ves u Klášterce. Blk. Kfsk. 623,, Rk. Sl.

116140   Kotvísať sa Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvísať sa = kolébati se. Val. Brt. D. 224.

116141   Kotvísiť Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvísiť = bláboniti. Val. Brt. D. 224.

116142   Kotviště Svazek: 1 Strana: 0766
Kotviště, ě, n. Ankerplatz.

116143   Kotviti Svazek: 1 Strana: 0766
Kotviti, ankern. Berg.

116144   Kotviti se kde Svazek: 6 Strana: 0690
Kotviti se kde. Čím hlouběji k-la se idea křesťanská v životě. Šmb. S. I. 469 Aby se naše národnosť v moři veškerého Slavjanstva k-la. Koll. III. 315.

116145   Kotvizny Svazek: 10 Strana: 0139
Kotvizny, pole a louky u Čáslavic. Čas. mor. mus. III. 135.

116146   Kotvovky Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvovky, pl., f. = kotvičné hodinky, die Ankeruhr. Šp.

116147   Kotvový Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvový, Anker-. K. šroub, Zpr. arch. VII. 52., hodinky, vz Kotvovky. Dch. — K., Knopper-. K. moučka. Sl. les.

116148   Kotvrdovice Svazek: 1 Strana: 0766
Kotvrdovice, dle Budějovice, Kordowitz v Brněnsku. Mus.

116149   Kotvrdovice Svazek: 8 Strana: 0163
Kotvrdovice, zaniklá ves na Mor. Mtc. 1896. 117.

116150   Kotvrdovský Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvrdovský, os. jm. Tk. II. 185.

116151   Kotvrha Svazek: 8 Strana: 0163
Kotvrha, vz Sejko (3. dod.).

116152   Kotvrla Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvrla, kotvrlka, y, f. = linduška, ptá- ček šedý, snáší se křídloma roztaženýma, jimiž letě ani nehne, s dubu na dub, zpívá časně z jara, alauda arborea, die Wald-, Haidenlerche. Brt., Němc. IV. 421., Vchř., Hdk. C. 379. K. napomíná z jara sedláka: Sej, sej, sedláčku, sej, sej! Ale dudek ho napomíná, aby se neposmíval, žeť se mu bude stěhovati z louky, až sedlák doseče: Po potok, po potok! Zlínsky. Brt.

116153   Kotvrla Svazek: 8 Strana: 0163
Kotvrla, y, f., vz Skřivánek (3. dod.), Sejko (3. dod.).

116154   Kotvura Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvura, y,. f., der Pflichtanker (deR grösste Anker). Šm.

116155   Kotvurovec Svazek: 6 Strana: 0690
Kotvurovec, vce, m, das Pflichtanker- tau. Šra.

116156   Koty Svazek: 6 Strana: 0690
Koty, pl., m., Kotky, ves u Těšína.

116157   Koty Svazek: 9 Strana: 0121
Koty = končetiny. Mě se zdo, že brzo zbuříš kótami = natáhneš brka, upadneš. Lor. 74.

116158   Koty-s Svazek: 6 Strana: 0690
Koty-s, a, m., os. jm. Bž. 115.

116159   Kotýcání Svazek: 1 Strana: 0766
Kotýcání, n. K. plti, kolíbání. Lego.

116160   Kotýcavý Svazek: 8 Strana: 0163
Kotýcavý. K. chůze = potácivá. Kotk. 90.

116161   Kotyledony Svazek: 1 Strana: 0766
Kotyledony, dělohy, klíční listy slovou první listy mladé semenní rostlinky, kteréž se od pozdějších řádných listů tvarem svým a podstatou více méně liší. Vz více v S. N.

116162   Kotyledony Svazek: 6 Strana: 0690
Kotyledony = klíčné lupeny, klapky čili dělohy u rostliny, první listy u klíčí- cích rostlin. Rk. Sl.

116163   Kotýlek Svazek: 6 Strana: 0690
Kotýlek, lku, m. = malý kotel. Šm.

116164   Kotys Svazek: 6 Strana: 0690
Kotys, a, m., horský hřeben pod Tmání. Krč.

116165   Kotyška Svazek: 9 Strana: 0121
Kotyška Václ., č. topograf, nar. 1865. Vz Ott. XIV. 991.

116166   Kotyza Svazek: 1 Strana: 0766
Kotyza, y, m., zastaralé, pochlebník, Schmeichler. V.

116167   Kotyzalka Svazek: 1 Strana: 0766
Kotyzalka, y, f., zastr., pochlebnice, Schmeichlerin. Us.

116168   Kotyzán Svazek: 6 Strana: 0690
Kotyzán, a, m. = mluvka. V Krkonš. Fr. Nečásek.

116169   Kotyzoun Svazek: 1 Strana: 0766
Kotyzoun, a, m., kortyzoun. Hofnarr. Jg.

116170   Kotyzovati Svazek: 1 Strana: 0766
Kotyzovati, kotyzati = lahoditi, pochle- bovati jako kočka. — komu. Kom. — se k někomu, schmeicheln, liebkosen. V.

116171   Kotyzovati Svazek: 6 Strana: 0690
Kotyzovati, kotyzati komu = lichotiti; se = lichotiti se; marně se povalovati. Cf. Kotrlcovati. U Kunovic. Mtl., Tč.

116172   Kotyzún Svazek: 6 Strana: 0690
Kotyzún, a, m. — kotyzoun, pochlebník. Laš. Tč.

116173   Kotzen Svazek: 1 Strana: 0766
Kotzen, v Praze, vz Kotec.

116174   Kotzendorf Svazek: 1 Strana: 0766
Kotzendorf, Mähr., Kočov moravský u Rymařova. — K., Schles., Kočov slezský.

116175   Kou Svazek: 8 Strana: 0163
Kou = kôl. Slov. Phľd. 1893. 372.

116176   Kouba Svazek: 1 Strana: 0766
Kouba, y, m. = Jakub. — K., y, f., mě. Cham v Bavorsku. Har.

116177   Kouba Svazek: 8 Strana: 0163
Kouba, y, m., vz Jakub (3. dod.).

116178   Kouba Svazek: 9 Strana: 0121
Kouba Jos, spis., 1824. —1883. Vz Ott. XIV. 993.

116179   Kouba, y Svazek: 6 Strana: 0690
Kouba, y, m., os. jm. Tk. I. 520., 521., II. 513., III. 334., IV. 729., V. 62., 63., VI. 349. — K. Jos., vysl. prof. karlínské čes. realky, nar. 1824., †. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 200., Sb. Dj. ř. 2. vd. 260., S. N., Ukaz. 102., Rk. Sl.

116180   Koubala Svazek: 6 Strana: 0690
Koubala, y, f., vz Kaubala, sam. u Se- dlčan.

116181   Koubek Svazek: 6 Strana: 0690
Koubek, bka, m., os. jm. Tk. I. 611. — K. Jan Pravosl, 1805.—1854., prof. řeči a liter, české i polské na univers, pražské,
jehož přednášky i já jsem poslouchal. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 107., 118., 119., Jg. H. 1. 2. vyd. 578., Šb. Dj. ř. 2. vd. 260., S. N., Pyp. K. II. 541., Ukaž. 102., Bačk. Písm. 928., Tf. Mtc. 292, Bačk. Př. 132., Rk. Sl.

116182   Koubek Svazek: 8 Strana: 0163
Koubek, bka, m., vz Jakub (3. dod.).

116183   Koubek Svazek: 9 Strana: 0121
Koubek Jan Pravosl., básník. Vz Ott. XIV. 993., Jub. XVI.

116184   Koubek Svazek: 10 Strana: 0139
Koubek Jan Pravosl. Vz Lit. II. 863.

116185   Koubek Svazek: 10 Strana: 0607
Koubek Jan Prav., prof., spis., 4. /6. 1805. —28. /12. 1854. Sr. Zl. Pr. XXI. 516., XXII. 395., Tk. Pam. I. 483.

116186   Koubenec Svazek: 6 Strana: 0690
Koubenec, nce, m., Kaubenetz, samota u Lomnice v Buděj.

116187   Koubíček Svazek: 8 Strana: 0163
Koubíček, čka, m., vz Jakub (3. dod.).

116188   Koubík Svazek: 8 Strana: 0163
Koubík, a, m., vz Jakub (3. dod.).

116189   Kouble Svazek: 6 Strana: 0690
Kouble Jos. Fr., prof., f 1824.; K. Jos. AI, kněz, nar. 1825. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 578., Šb. Dj. ř. 2. vyd. 260., Zl. Jg. 99., 116., 200. (Jos.)., S. N , Ukaz. 102., Bačk. Př. 146., Back. Písm. 928.

116190   Kouble Svazek: 8 Strana: 0163
Kouble, vz Jakub (3. Dod.).

116191   Kouble Svazek: 9 Strana: 0121
Kouble Jos., vikář a spis., 1825. - 1886. Vz Ott. XIV. 996. — ?. Jos., spis., nar. 1855. Vz Ott. XIV. 996.

116192   Koucka Svazek: 6 Strana: 0690
Koucka, y, f. = koustka = nejzazší pole. V Krknš. Kb.

116193   Kouč Svazek: 6 Strana: 0690
Kouč z Kouče Jan a jiní. Blk. Kfsk. 1342.

116194   Koudášiti, kondejšiti Svazek: 1 Strana: 0736
Koudášiti, kondejšiti, v Krkonoších= konejšiti, kolébati. V tom stavení všecko se kondejší (houpá). Us. u Semil. — Kondejška, y, f. = kolébka houpací. Kb.

116195   Koudel Svazek: 1 Strana: 0766
Koudel, e, f. U Opav. kuděl. Pk. Osmečky konopí neb lnu, které při prvním pačesání (hachlování) odpadávají, slézají (co podruhé sleze, pačesy slove. Jg. ). Vz Kk. 146., Werg, Kauder, Hede. V. Za funt koudele nevážiti. V. Váznouti v něčem jako kuřata v kou- deli. Mus. — Pozn. Koudel nemá v gt. koudle, nýbrž: koudele, e nevysouvá se; vz E a -el.

116196   Koudel Svazek: 6 Strana: 0690
Koudel. Přede již k. a rodí statné syny (je vdaná a má již děti). U Žamb. Dbv. Já ráNo stávám, malenkám dávám, kúdelenku přádávám. Sš. P. 540. Kúdelečka kúdelná, Nebudem fa přiasti, radšej pôjdem na tanec nožičkami třiasti. Koll. Zp. I. 312. Kam on chtěl nésť k., odtamtud již nosili len (zboží jeho nebylo tam vzácné). U Rychn. Vk. K. mu hoří = je s ním zle. Us. Kšť., Zkr.

116197   Koudel Svazek: 8 Strana: 0163
Koudel. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 202. Hra: Koudel hoří. Vz Duť. 88.

116198   Koudel Svazek: 8 Strana: 0555
Koudel. Dys (když) sediaci přindou s kou- delem, páni juž dávno tam byli se lnem (pře- dešli je lepším podplatkem). Svoj a nov. Čes. 1. VI. 187.

116199   Koudel Svazek: 9 Strana: 0121
Koudel. Dělá dobrotu, když už koudel hoří (když už je pozdě). Hoř. 125.

116200   Koudel Svazek: 10 Strana: 0607
Koudel = špatnější zcuchaný len; lepší: pačísky. Litom. 65.

116201   Koudela Svazek: 1 Strana: 0766
Koudela, y, m., jm. vlastní. Bž.

116202   Koudela Svazek: 6 Strana: 0690
Koudela, y, f., Kaudela, sam. u Nových Hradův a u Mirošova; přádelna u Vel. Mezi- říčí. PL. — K., y, m. = hlupák. Ty k-lo! U Olom. Sd. — K, os. jm. Tk. V. 48. — K. Jos., suppl. prof. v Táboře, f. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 174.

116203   Koudela Svazek: 9 Strana: 0121
Koudela, y, f = koudel. Kam chceš jíti s k-lou, tam jsem já byl s lenem. Čes. 1. VIII. 328. — K. Petr, prof. a spis., 1838, —1874. Vz Ott. XIV. 997.

116204   Koudelář Svazek: 1 Strana: 0766
Koudelář, e, m. Werghändler. Jg.

116205   Koudelářka, y Svazek: 1 Strana: 0766
Koudelářka, y, f. Werghändlerin. Jg.

116206   Koudelářský Svazek: 1 Strana: 0766
Koudelářský, Werghändler-. Jg.

116207   Koudelářství Svazek: 1 Strana: 0766
Koudelářství, n. Werghandel. Jg.

116208   Koudelatý Svazek: 6 Strana: 0690
Koudelatý, wergig (koudelí naplněný). Rst. 424.

116209   Koudele Svazek: 6 Strana: 0690
Koudele z Žitenic. Vz S. N., Rk. Sl.

116210   Koudeliti se Svazek: 1 Strana: 0766
Koudeliti se, il, ení, třapiti se (o pro- vazích, sich fasern, zasern. Us.

116211   Koudelka Svazek: 1 Strana: 0766
Koudelka, y, f., kleines Werg. — K., příjmí české. — K., strouha v Turnově. — K., druh trávy v bažinách rostoucí. Jg.

116212   Koudelka Svazek: 9 Strana: 0122
Koudelka Al., farář a překlad., nar. 1861. Vz Ott. XIV. 997., Jub. XVI.

116213   Koudelka Svazek: 10 Strana: 0139
Koudelka, y, m. = zloděj koudele (na- dávka). XVI. sto!. Zvon II. 622.

116214   Koudelka, y Svazek: 6 Strana: 0690
Koudelka, y, f. Kaudelka, sam. u Holic v Pardub. Rk. Sl.

116215   Koudelná Svazek: 9 Strana: 0122
Koudelná, é, f. = zábava po spředení lnu. Boršov. Kub. 153.

116216   Koudelňák Svazek: 7 Strana: 1300
Koudelňák, u, m. = koudelný provaz. Mor. Šd.

116217   Koudelnatý Svazek: 1 Strana: 0766
Koudelnatý, wergreich. Ros.

116218   Koudelnice Svazek: 1 Strana: 0766
Koudelnice, e, f., šat koudelný, Hanf- wamms. Háj.

116219   Koudelnice Svazek: 6 Strana: 0690
Koudelnice, e, f = hruška, která se jí, až když hnilici. Mor. Tč

116220   Koudelník Svazek: 1 Strana: 0766
Koudelník, a, m. = koudelář. Troj.

116221   Koudelník Svazek: 6 Strana: 0690
Koudelník, a, m., os. jm. = hejtman sirotčí, přední válečník po smrti Žižkově, padl r. 1430. Rk. Sl.

116222   Koudelný Svazek: 1 Strana: 0766
Koudelný, Werg-. K. niť, knot, provaz, příze (pačesná), plátno. (Hk. ). Jg., V.

116223   Koudelný Svazek: 6 Strana: 0690
Koudelný, vz Koudel. K. kaše (jahelná se zelím). Na Polič. Kšá.

116224   Koudelný Svazek: 7 Strana: 1300
Koudelný. Vz Kudelný (2. dod ).

116225   Koudelný Svazek: 8 Strana: 0163
Koudelný. K. plátno. Duf. 206.

116226   Koudelný Svazek: 10 Strana: 0139
Koudelný. K. dílo = tkadlcovské. Arch. XX. 434.

116227   Koudelov Svazek: 6 Strana: 0690
Koudelov, a, m., Kaudelow, dvůr u Čá- slavě. Blk. Kfsk. 689., Pam. arch. V. 354.

116228   Koudelovitý Svazek: 1 Strana: 0766
Koudelovitý, wergartig. Rostl.

116229   Koudelový Svazek: 1 Strana: 0766
Koudelový = koudelný.

116230   Koudelový Svazek: 10 Strana: 0139
Koudelový, K. paruka. Zr. Nov. 190. 2

116231   Koudo, a Svazek: 6 Strana: 0690
Koudo, a, n. Španělské k., span. Coudon, jídlo. Šp.

116232   Koudoliti Svazek: 1 Strana: 0738
Koudoliti, il, en, ení = másti, wirren. — co: vlasy. Na Slov.

116233   Kouecpřed Svazek: 6 Strana: 0655
Kouecpřed, vz Hysteron pROteRon. Vulgo: Páté přes deváté. Nz. Vz násl.

116234   Kouf Svazek: 1 Strana: 0766
Kouf, u, m., veliký sud, cf. něm. Kufe. V.

116235   Koufhaub Svazek: 8 Strana: 0163
Koufhaub, u, m., zbroj. Arch. XIII. 407.

116236   Kouhát Svazek: 1 Strana: 0766
Kouhát = kohát.

116237   Kouhát Svazek: 10 Strana: 0130
Kouhát, u, m. = kořen pařezu; pařez sám. Žel Brod. Čes. 1. XIII. 28.

116238   Kouchnouti Svazek: 6 Strana: 0690
Kouchnouti = bodnouti, strčiti (loktem do oka). Mor. Knrz.

116239   Kouka Svazek: 1 Strana: 0766
Kouka, y, f., červ srdeční, had. Herzwurm. — K. = škrkavka, v již. Čechách, Spulwurm. Kts. — K., aplisia, plž. Krok.

116240   Koukač Svazek: 1 Strana: 0766
Koukač, e, koukal, a, m., der Gucker, Zuseher. Jg.

116241   Koukačka Svazek: 1 Strana: 0766
Koukačka, y, f., die Guckerin; der Guck- kasten. Jg.

116242   Koukadlo Svazek: 6 Strana: 0690
Koukadlo, a, n. = oko (žert.), Mtc. 1. 1863. 13.; die Lorgnette. Šm.

116243   Koukal Svazek: 6 Strana: 0690
Koukal, a, m., der Gucker. — K, sam. u Sedlčan.

116244   Koukal Svazek: 7 Strana: 1300
Koukal Jos Vz Mus. 1892. 336.

116245   Koukalka Svazek: 6 Strana: 0690
Koukalka, Eoukaska, y, f., Kaukalka, doly u Rokycan.

116246   Koukalova Svazek: 6 Strana: 0690
Koukalova Hora u Zdic. Řvn. 279.

116247   Koukant Svazek: 10 Strana: 0139
Koukant, a, m. Koukant při hře, kdo k ní přihlíží sám nehraje. Nár. list. 1901. č. 352. Sr. Kibic.

116248   Koukaska Svazek: 6 Strana: 0690
Koukaska, vz Koukalka.

116249   Koukati Svazek: 1 Strana: 0766
Koukati, strč. kúkati; kouknouti, knul a kl, knutí, koukávati, schauen, gucken, zu- schauen. — abs. Kouká jako 9 hromů. Č. Kouká jako napíchnuté tele. Vz Hloupý. Lb. Koukej, koukej, jak sedlák hloupej. Da. — po kom, po čem. D. — kudy: skrze sklo. D. — kde. Kam jen kouknu v kraji koli. Puch. — jak: přes rameno k. (hleděti). Prov. Na někoho po očku k. Šm. Kouká na půl dvanáctou. Vz Šilhavý. Lb. — nač. Kouká jako sova na slunce. Vz Hloupý. Lb. Kouká jako žába na hroma (podivně). Sml. Kouká na ni přes jedličku. Er. P. 495. — se na co: na ptáky. U Hradce kr. k. si na co. Hanka. — (komu) odkud. Pan Sláma mu z bot kouká. Č. Jidáš mu z očí kouká. Č. Kostnice (smrť) mu z očí kouká. Č. Je svatý, jen že mu nohy z pekla koukají. Č. Hodná by byla, kdyby po tom co bylo, co jí z rukávu kouká. Sych. Kouká jako myš z komisárku. Vz Hloupý. Lb. Kouká jako sůva z nudlí (podivně). Sml. Kouká z pod čela = škaredě, kaboní se. Us. u Jilem. Bro- díme my je (koně) v Dunaji, jenom jim ouška koukají. Er. P. 421. Kouká jako žába z prachu. Mřk. — K lesu, do lesa, proti slunci, v pro- pasť, před sebe, za truhlu atd. koukati. Vz Hleděti.

116250   Koukati Svazek: 6 Strana: 0690
Koukati. Cf. Mkl. Etym. 146. K. skrze kukátko a jiné věci (kukati), jinak očima volnýma lépe: hledíme, díváme se. Km. 1878. 791. — abs. Jeho panímáma kuká: Co mi to vedžeš za tluka? Sš. P. 462. — se po čem. K-li se po té zřícenině na zdi tak, že ... . Skl. Sl. 329. — jak. Kouká naň skrz prsty (nenávidí ho). Us. Kf. Kouká jako pět (sedmnáct) krejcarů z měkoty (hledí hloupě), jako sedm drahých let (ška- redí se), Us. Kšť., jako osmidenní kůtě (hloupě, blbě), jakoby chtěl na pivo dáti (vesele), u Žamb. Dbv., jako sova z nudlí, u Litomš., Dř., jako kdyby měl na třech hradech najednou co poroučeť (pyšně), Sá., jakoby chtěl devět vesnic vypáliti (škaredě). Us. Kf. Kouká jako zloděj z kůrky (mračí se), u Kozlova u Č. T., jakoby mu kuna vejce vypila (překvapeně, smutně), jakoby chtěl 99 vsí vypáliť Us. Tkč. Zůstala naň s polootevřenými ústy koukat. Sá. — od- kud (kam). Kouká na nás s nebe (umřel). U Rychn. Gth. Smrť mu kouká z očí. Us. Tkč. Z nohavic kolínští a z rukávů loketští páni mu koukají. Us. Sotva z kůže kouká (o churavém). U Rychn. Kovář stojí u ko- mína, kúká z něho lotrovina. Sš. P. 482. Musí se zachytiti všeho, z čeho kouká dosti malé živobytí. Sá. — kam. Kouká na Me- tličany (šilhá). U N. Bydž. Kšť. Kouká na to jako na mastné kroupy. Us. Dř. Co koukáte na mne jako Příbram na Sv. Horu? Šml. — komu. Kanička ti kouká; K-la mu jen hlava. Brnt. — kde. Pod kabátem mu k-la vesta na dobrou ruku (jak). Sá. — s inft. Koukají jen do kapsy okrást (aby okradli). U Dobrušky. Vk.

116251   Koukati Svazek: 7 Strana: 1300
Koukati nač jako na minet (udiveně); Kouká, jakoby chtěl rybník vypálit. Us. Rgl.

116252   Koukati jak Svazek: 10 Strana: 0139
Koukati jak: jako čtyrák skrze dírku, sova z houští, zajíc na nový sníh, tele na nová vrata, sysel z díry, myš z komisárku. Čes. 1. XI. 269. — Koukejme se filutu, myslí že... ! Nár. list. 1900. č. 202.

116253   Koukati kam jak Svazek: 9 Strana: 0122
Koukati kam jak. Koukal na mne jako Příbram na Sv. Horu, jako sova z hrnce. Sml. IV. 84., 213. Kouká na to, jako sýkora na lůj (divně). Tům. Ml. 268. — jak kde. Koukal při tom jako přátelé u hrobu (smutně). Sá. Kř. u pot. 155., Ves. rom. 71.

116254   Koukavý Svazek: 1 Strana: 0766
Koukavý. O látce barvy křiklavé, veselé. Kb. —

116255   Koukl Svazek: 6 Strana: 0691
Koukl Ant., básn. 1860.—1884. Vz Back. Př. 55., 100.

116256   Koukl Svazek: 9 Strana: 0122
Koukl Ant., básn., 1860. —1884. Vz Ott. XIV. 998.

116257   Koukl, a Svazek: 1 Strana: 0766
Koukl, a, m., vlastní jméno.

116258   Koukle Svazek: 1 Strana: 0766
Koukle, ete, n., něco nepatrného. Má dětí jako kouklat = plné kouty dětí. Šm.

116259   Koukléř Svazek: 1 Strana: 0766
Koukléř = kejklíř. Jg.

116260   Kouknouti Svazek: 1 Strana: 0766
Kouknouti, vz Koukati.

116261   Kouknutí Svazek: 6 Strana: 0691
Kouknutí, n. = pohledění, pohled. Sá.

116262   Koukol Svazek: 1 Strana: 0766
Koukol, e, m. a f. Cf. Brs. 4. K., agro- stemma, Kornrade. K. polní, a. githago. V., FB. 83. Vz Kk. 225. K. vlaský, myší, mato- noha, opilec, lolium temulentum, betäubender Lolch. Us. Pšenice v koukol se proměňuje. Kom. K. obilí udušuje. Kom. Všude k. mezi pšenicí (zlí mezi dobrými). Jg., Šp., Č. Není role bez koukole. Č. Až do skonání světa nebude pšenice bez k-le. Vz Zlý. Lb. Od k-le červeného — čtyry neděle do nového (i. e. obilí). Na Želivsku. Sř.

116263   Koukol Svazek: 6 Strana: 0691
Koukol, gt. -e,ne:-u, Bž. 78.; také fem., vz Prk. Př. 24. Cf. Mkl. Etym. 122. K., lolium, nigella. Byl. 15. stol. K. zahradní, a. curonaria, der Gartenraden. Sl. les. Cf. Slb. 621., Čl. Kv. 316., Rstp. 124., Kram. Slov., S. N., Rk. Sl., Mllr. 9., Rosc. 139. Polykarp. Leť, sokole, do pole, nazobej se kúkole. Sš. P. 176. Kolik zrnek má k., tolik zlatých bude státi obilí, ve kterém k. ten rostl; K. se musí s kořenem vypleti; Roste k. i metlice, bude chleba po hromnice; mo- drák a zvonec (svlačec), chlebu konec. Ne- zhaňuj ho, že má mnoho kúkolu v pšenici, dyž sám nemáš zlatej rudy v svojej ka- pustnici. Glč. I. 118. Hra na k. Vz Feuil. Národn. listů ze dne 22/11, 1885. Dohnal. — K., a, m., os. jm. Tk. V. 72., Tf. Odp. 176., Jg. H. 1. 2. vd. 578., Blk. Kfsk. 1342.

116264   Koukol Svazek: 7 Strana: 1300
Koukol — chleba ukroj. 1Brt.

116265   Koukol Svazek: 8 Strana: 0163
Koukol, e. Háj. Herb. 93. b. a j. Cf. Chrpa (3. dod.). Zasévá k. do naší pšenice (svár mezi nás). Šml. I. 194. Kúkol — za est týdní chleba ukroj. Brušp. Hledíková. Cf. Stoklasa.

116266   Koukol Svazek: 9 Strana: 0122
Koukol, rod bylin hvozdíkovitých. Syno- nyma vz v Kroku 1897. 201. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 326b.

116267   Koukolatě Svazek: 1 Strana: 0766
Koukolatě, ěte, n., nezdárné dítě, unge- rathenes Kind. Us.

116268   Koukolka Svazek: 1 Strana: 0766
Koukolka, y, f., řešeto na koukol, Ra- densieb. D.

116269   Koukolnatý, koukolovatý, -ovitý Svazek: 1 Strana: 0766
Koukolnatý, koukolovatý, -ovitý, voll Raden. K. pšenice. Ros.

116270   Koukolní, -ný Svazek: 1 Strana: 0766
Koukolní, -ný, Raden-. K. bylina=koukol.

116271   Koukolnice Svazek: 6 Strana: 0691
Koukolnice, e, f. = koukolka, síto na ječmen a pšenici. Sl. les., Hk.

116272   Koukolník Svazek: 6 Strana: 0691
Koukolník, u, m., die Radeauslesema- schine. Šp.

116273   Koukolník Svazek: 8 Strana: 0555
Koukolník, u, m. K. k odměšování kou- kole od obilí. Ott. XL 663. a.

116274   Koukolník Svazek: 9 Strana: 0122
Koukolník, u, m., trieur, nástroj k čistění obilí od koukole. Vz Ott. XVII. 467a.

116275   Koukolovatý Svazek: 1 Strana: 0767
Koukolovatý, koukolnatý, voll Raden. K. pšenice. — K., koukoli podobný, raden- artig.

116276   Koukolovitý Svazek: 1 Strana: 0767
Koukolovitý, radenartig. K. rostliny. Rostl.

116277   Koukolovitý Svazek: 6 Strana: 0691
Koukolovitý. K. rostliny, sileneae : hvo- zdík, mydlice, šater, silenka, knotovka. Vz Rstp. 117., Slb. 614., Schd. II. 296. K. žito. Šp.

116278   Koukolový Svazek: 1 Strana: 0767
Koukolový, Raden-. K. voda: semeno.

116279   Koukolový Svazek: 10 Strana: 0139
Koukolový K úroda (špatná). Hamz. 37.

116280   Koukolový. K Svazek: 6 Strana: 0691
Koukolový. K. květ. Us. Pdl. — K. Hora, vrch u Zdic. Krč.

116281   Koukolský Svazek: 6 Strana: 0691
Koukolský, os. jm. Blk. Kfsk. 1017.

116282   Koukořík Svazek: 9 Strana: 0122
Koukořík, u, m. = bledule. Hoř. 108.

116283   Koukoví Svazek: 1 Strana: 0767
Koukoví, n., kollekt., Kiesel. Rk.

116284   Koukový Svazek: 1 Strana: 0767
Koukový kámen, Feuerstein. V., Rostl.

116285   Koula Svazek: 6 Strana: 0691
Koula, y, m., os. jm. — K. Jan, český malíř. — K. Václ. Jan. Jg. H. 1. 2. vyd. 578.

116286   Koula Svazek: 8 Strana: 0163
Koula, y, m., z Mikuláš. Kbrl. Sp. 9.

116287   Koula Svazek: 9 Strana: 0122
Koula Jan, archit., malíř a spis., nar. 1855. Vz Ott. XIV. 998., Jub. XVI.

116288   Koula Svazek: 10 Strana: 0607
Koula Jan, prof., spis., nar. 1855. Sr. Zl. Pr. XXII. 202, Máj. III. 366.

116289   Koulaná Svazek: 6 Strana: 0691
Koulaná, kálaná, é, f. = mor. tanec nyní již zaniklý; také píseň, kterou se dopro- vázel. Vz Brt. P. 2.

116290   Koulati Svazek: 6 Strana: 0691
Koulati = kouleti. Přindi se podívať, jak se bude kúlať hlava krvavá. Sš. P. 593.

116291   Koulavý Svazek: 6 Strana: 0691
Koulavý, rollend. Loos.

116292   Koule Svazek: 1 Strana: 0767
Koule, e, f., kule, kulka, kulička, kul- čička. Tedy instr. sg. koulí n. kulí; pl. gt. kulí n. koulí, dat. koulím n. kulím, lok. v kulích n. koulích, instr. kulemi n. koulemi. Mk. Stran původu vz Mz. 52. K. jest těleso tvaru okrouhlého, které vzniká, otáčíme-li půlkruh kolem svého průměru co osy; střed tohoto průměru jest spolu střed koule, který leží od každého bodu povrchu stejně daleko. Vz více v S. N. Die Kugel, Sphäre. Koule okrouhlá, vydutá, prázdná, praskací, svíticí, řetězová, bořicí, tesaná, ohnivá, biliardová, sněhová, zemská (zeměkoule), nebeská (k. nebes, Himmelsk. ), parní, Jg., Nz., V., Kom., vzdušná (ballon). Nz. K. do ručnice, do děla (Kanonen-, Stückkugel), V., k hraní. Jg. K. s opasem, opásaná, Gürtelkugel, Čsk., s úsečí, pásem a výsečí, K. mit Segment, Zone und Sektor. Ck. Průměr, povrchnosť, plocha, ry- chlosť, povrch koule. Šp., Nz. Úseč z koule (Kugelabschnitt), výseč z koule (Kugelaus- schnitt). Nz. Aby v ní (neděli) nehřešil, ne v kostky hrál anebo v jiné hry, jakžto pa- stevci na pastvě v koule neb toušie n. v kotny o penieze. Z14. stol. Dráha letu kulky. Forma na kulky. Šp. Koule líti; k. vystydla. Šp. Koule fičí (okolo někoho). Šp. Kouli vrhati, vrci, trčiti. Tš. V kule hráti. V. Koulí a ku- želkami hráti. Kom. Vz Střela. Jak se koule otáčí, tak světa losy sedají. Pk. — K. ohnivá = povětroň. S. N. Meteor. — K. (v tělocviku). Po kouli napřed, nazad, stranou běhati; kouli sounožným poskokem puditi; skokem na kouli se obraceti; jednonož kouli puditi. Tš. (str. 104. ). — V loterii: Saditi na první, druhou atd. kouli (na první, druhé číslo, které dle po- řádku v. tahu loterním vyjde). — K., holub mořský, láhvice, der Kugelfisch, die Meer- flasche. Rohn. — Koule ženská = zásnět, snětek, zlé břemeno, nezdárný plod, slove zvrhlosť zúrodněného v dělohu se dostavšího vajíčka, kterážto v době vývoje jeho ne- mocí zárodku povstává: k. boubelnaté či vodnaté a k. masité či krevní. Vz více v S. N. Mondkalb, Kugel. Která žena má kuli v břiše. Jád. K. se jí hnula a stoupá jí k srdci. Lk. — K., vz Nástroj k vytahování kulí. Cn. — K. kamzíková, Gemskugel, slove svalená, tvrdá, kulovitá hmota, kterou někdy nalézáme v panderu (Wanst) starých kamzíků. Šp. — K. = posada kulatá. Na Mor.

116293   Koule Svazek: 6 Strana: 0691
Koule. Cf. Mkl. Etym. 145., KP. I. 511., 517., II. 269., Schd. I. 187. K. házecí, Ib. I. 45., Geisslerovy, Sté. Zem. 674., oskulační, Stč. Dif. 213., zápalná, NA. III. 134., vá- penné, Bř. N. 257. (239., 240.), žloutkové, Ves. I. 71., zploštěná Šp. Koule nebeská, ohnivá. Vz Schd. I. 210., 256. Lití kulí: v šálkách, formách. NA. III. 127. Má koně jako kule (tlusté). Us. Kšť, Fch. Mazal kouli. Vz Opilý. Us. Sn. — K. mořská, zostera oceanica, algae oceanicae, die Meer-, Seebälle, Meerkugeln. Mllr. 113. — U tří koulí, údolí u Broum. Jsfk.

116294   Koule Svazek: 9 Strana: 0122
Koule. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 215. O kouli vz v Ott. XIV. 999. Soustruho- vání koulí vz v KP. VII 260. K. v dělo- střelectví: dělová plná, řetězová, svítivá, žhavá. Ott. XIV. 1000

116295   Koule Svazek: 10 Strana: 0139
Koule = brejle. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140.

116296   Kouledlo, a, n Svazek: 6 Strana: 0691
Kouledlo, a, n., das Kollerwerk. Zpr. arch. IX. 55.

116297   Koulení Svazek: 6 Strana: 0691
Koulení, n., vz Kouleti. K. kuželek, očí, Us. Pdl., dříví (válení), větrů v šachtě (prou- dění vzduchu). NA. IV. 148.

116298   Koulenice Svazek: 10 Strana: 0607
Koulenice, e, f. Na slámě byla pěkná k. (po ní se to hezky koulelo). Rais. Sir. 26.

116299   Koulenka Svazek: 1 Strana: 0767
Koulenka, y, f., globularia. K. obecná, g. vulgaris. FB. 64. Die Kugelblume.

116300   Koulenka Svazek: 6 Strana: 0691
Koulenka, Cf. Čl. Kv. 265., Slb. 291.- K. bezrohá, acera bullata. Brm. IV. 2. 307.

116301   Koulenka Svazek: 8 Strana: 0163
Koulenka, kulenka, rostl. Vz Ott. X. 198.

116302   Koulenkovitý Svazek: 6 Strana: 0691
Koulenkovitý. K. rostliny, globulariae : koulenka. Slb. 291.

116303   Kouleti Svazek: 1 Strana: 0767
Kouleti, 3. pl. -ejí, koulej, leje(íc), el, en, ení; kuliti, 3 pl. -lí, il, en, ení; koulívati, rollen, kollern, wälzen. V. — se. Koulelo se, koulelo, červené jablíčko. Da. — se, co po čem: po zemi. Us. — čím: kulí. Br. K. červeným jablíčkem. Er. P. 483. — čím kam: kulí do kuželek. — se odkud. Jablko od jabloně daleko se nekoulí. Ctib. — co kam, kudy atd. Míč ke zdi, proti hráči, za psem, přes niť, skrze stromy, z besídky, na pole, v jámu, pod kůlnu, mezi slepice, se sou- druhy za chalupu atd. k. Us.

116304   Kouleti Svazek: 9 Strana: 0122
Kouleti. O tvarech vz Gb. H. ml. III 2 338.

116305   Kouleti co čím kam Svazek: 6 Strana: 0691
Kouleti co čím kam: nohou na dvůr, ke zdi a p. Us. — se kudy, odkud, kde. Slzy k-ly se po její tváři. Šml. I. 91. Ptáče z vejce se koulelo, hervorkollern. Dch. V temné řase zrak se koulí divě vytřeštěn. Čch. Bs. 81.

116306   Koulička Svazek: 10 Strana: 0139
Koulička = kulička, zdrobn. koule. Dšk. Km. 36.

116307   Koulíčkovati se Svazek: 1 Strana: 0767
Koulíčkovati se = házeti po sobě sně- hovými kulemi; v střed. Čech. koulovať se. U Bydž. Nk.

116308   Koulidláto, a Svazek: 6 Strana: 0691
Koulidláto, a, n., der Hohlstäbler beim Horndrechsler. Šm.

116309   Koulili Svazek: 6 Strana: 0691
Koulili, ě, f., Planiglobium, n. Šm.

116310   Koulím Svazek: 9 Strana: 0122
Koulím, u, m. = kaolin. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 6.

116311   Koulinadlo Svazek: 6 Strana: 0691
Koulinadlo, a, n., das Formeisen. Šm.

116312   Kouliti Svazek: 6 Strana: 0691
Kouliti, vz Kouleti.

116313   Koulitka, y, f Svazek: 6 Strana: 0691
Koulitka, y, f., das Scheibenthierchen. Šm.

116314   Koulitosť Svazek: 8 Strana: 0555
Koulitosť, i, f. K. zeměkůry. Am. Orb. 84.

116315   Koulitý Svazek: 6 Strana: 0691
Koulitý, kugelrund, kugelig. Šm.

116316   Koulivý Svazek: 10 Strana: 0139
Koulivý, rollend. K. oči. Nár. list. 1885. č. 51.

116317   Koulka, y Svazek: 6 Strana: 0691
Koulka, y, f., Kaulka, sam. u Smíchova.

116318   Koulotvámosť Svazek: 8 Strana: 0555
Koulotvámosť věci. Am. Orb. 93.

116319   Koulotvar Svazek: 8 Strana: 0555
Koulotvar, u, m. Am. Orb. 71., 81.

116320   Koulovina Svazek: 6 Strana: 0691
Koulovina, y, f., das Sphaeroid. Šm.

116321   Koulovitý Svazek: 6 Strana: 0691
Koulovitý, kugelförmig. Dch.

116322   Koulozvěrný Svazek: 8 Strana: 0555
Koulozvěrný, K. jednodušina. Am. Orb. 100.

116323   Koumadlo Svazek: 10 Strana: 0139
Koumadlo, a, n. = zrcadlo. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

116324   Koumák Svazek: 9 Strana: 0122
Koumák, a, m., jm. koně líného. Čes. 1. IX. 171. Koumar, a, m., jm. koně barvy železné. Ces. 1. IX 171.

116325   Koumar Svazek: 1 Strana: 0767
Koumar, u, m., koumarová barva, že- lezná, eisengraue Farbe. — K., koumarové barvy sukno, graues Tuch. Jg.

116326   Koumar Svazek: 8 Strana: 0555
Koumar. Postavy k-ru (sukna). Arch. XV.

116327   Koumarooký Svazek: 6 Strana: 0691
Koumarooký = bleskooký, jasnooký, jasnoočka, ykavy-äm?. Lšk.

116328   Koumarový Svazek: 1 Strana: 0767
Koumarový, grau, eisengrau. V.

116329   Koumarový Svazek: 10 Strana: 0139
Koumarový. K. sukně (sukně železné barvy). 1566. Čes. 1. XI. 74.

116330   Koumati Svazek: 1 Strana: 0767
Koumati, strč., rozuměti, slíditi, na stopu přijíti, cítiti, vermerken, vernehmen, inne werden, erfahren. Švihličku k. = německy mluviti. Koll. (Bž. ) Užívá se složeného: zkou- mati. Jg. K. (míti pozor při krádeži). Sř. K. = číhati, pátrati. U Humpolce. Sř. — K. = seděti v žaláři za mřížemi. Da.

116331   Koumati Svazek: 6 Strana: 0691
Koumati = cloumati, zevlovati, lelkovati. U Kdyně. Rgl. Cf. Mkl. Etym. 147.

116332   Koumátko Svazek: 10 Strana: 0139
Koumátko, a, n. = zrcadélko. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

116333   Koumavec Svazek: 10 Strana: 0139
Koumavec, avce, m. = vyzvědač. V zloděj. mluvě.

116334   Koumavý Svazek: 1 Strana: 0767
Koumavý = koumač = chytrý, obezřelý zloděj. Sř. — K., loudavý, langsam. K-vě choditi. Us. Libochov.

116335   Koun Svazek: 6 Strana: 0691
Koun Jos., naroz. 1795., kněz. Jg. H. 1. 2. vyd. 578., Šb. Dj. ř. 2. vd. 261., S. N., Rk. Sl.

116336   Koun Svazek: 9 Strana: 0122
Koun Jos., farář a spis., 1795. —1859. Vz Ott. XIV. 1000.

116337   Kounice Svazek: 1 Strana: 0767
Kounice, dle Budějovice, 1. ves v kr. pražském; 2. K. dolní, Kanitz u Brna; 3. K. horní v kr. znojemském. Karel hrabě Kounic nebo z Kounic. Vz Jméno, S. N.

116338   Kounice Svazek: 6 Strana: 0691
Kounice, Kanitz, mě. u Pohořelic v Br- něn. ; Kaunitz, vsi u Dolních Kralovic a u Čes. Brodu; K. Horní, Ober-Kanitz, mě- stečko u Hrotovic; K. Dolní, Unter-Kanitz, obec u Ivančic. V Dolních K. jsou pečin- káři, ženy mají tam po třech jazycích; obyvatelé slovou také Rochusové, že mají za patrona sv. Rocha a hodiny postrkují tam hráběmi. Vz Sbtk. Krát. h. 174. — Tk. VII. 277., Žer. Záp. II. 185., Blk. Kfsk. 1342., 1466., Sdl. Hr. I. 24., 133., II. 277., IV. 345., V. 362., Rk. Sl. — Z Kounic kní- žata a hrabata. Vz S. N., Rk. Sl.

116339   Kounicové Svazek: 9 Strana: 0122
Kounicové (Kúnicové) v Čechách. Vz Pal. Děj. II. 1. 369.

116340   Kouniti Svazek: 1 Strana: 0767
Kouniti. säumen. Rk.

116341   Kounov Svazek: 6 Strana: 0691
Kounov, a, m., Kaunow, ves u Dobrušky; Kaunowa, ves u Řenčova v Rakovn. Blk. Kfsk. 1342., Sdl. Hr. II. 55., 65., Rk. Sl.

116342   Kouopnisko Svazek: 6 Strana: 0658
Kouopnisko, a, n. = pole po konopí, der Hanfacker; místo, kde se konopí močí, die Hanfröste Olom. Sd.

116343   Koupací Svazek: 6 Strana: 0691
Koupací, Bade-, K. prádlo, vanna. Us.

116344   Koupač Svazek: 6 Strana: 0691
Koupač, e, m. = kdo se koupá, der Ba- der. Loos., Mour.

116345   Koupačka Svazek: 6 Strana: 0691
Koupačka, y, f. = koupání, das Baden. — K. = místo ku koupání, der Badeort, die Schwemme. Olom. Sd. — K. = šla- hačka, mrskačka, mrzkut. U Fryšt. Džl.

116346   Koupadelna Svazek: 6 Strana: 0691
Koupadelna, y, f. = koupárna.

116347   Koupadlo Svazek: 6 Strana: 0691
Koupadlo, vynech: ,lépe.'

116348   Koupadlo, a Svazek: 1 Strana: 0767
Koupadlo, a, n., lépe: kupadlo, vz -dlo. Bad.

116349   Koupaliště, ě, n Svazek: 6 Strana: 0691
Koupaliště, ě, n., der Badeort, zastr. Pk. 411*

116350   Koupání Svazek: 1 Strana: 0767
Koupání, n., das Baden.

116351   Koupanina, y, f Svazek: 6 Strana: 0692
Koupanina, y, f., die Baderei. Dch.

116352   Koupárna, koupadlna Svazek: 1 Strana: 0767
Koupárna, koupadlna, y, f., koupelna. Badeanstalt. D.

116353   Kouparna, y, f Svazek: 6 Strana: 0692
Kouparna, y, f., das Bad, der Badeort. Šm.

116354   Koupati Svazek: 1 Strana: 0767
Koupati, koupám a koupi; koupávti, baden, waschen. — koho: psa, ovce, Ros., tělo, sebe. Us. — se, koho v čem, kde: za lesem, Us., v studené vodě, Us., se v řece, v blátě (tam padnouti). Koupá se, drže se břehu (bezpečně si počíná). Jg., Lb. — se jak: bez cizí pomoci, bez měchýřův.

116355   Koupati Svazek: 9 Strana: 0122
Koupati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 352.

116356   Koupati co kde Svazek: 6 Strana: 0692
Koupati co kde. Vlaštovka křídla v modru koupá. Osv. VI. 596. K. se v nepřátelských vodách. Dal. C. 50. — jak. Kup sě a drže se břehu. Smil. Pot ručejemi koupal naše těla. Vrch.

116357   Koupati se jak Svazek: 10 Strana: 0607
Koupati se jak. Kúpa sa, ako žába v močidle. Phľd. XXIV. 340.

116358   Koupátko Svazek: 8 Strana: 0163
Koupátko, a, n., Badecabine, f. Jeř.

116359   Koupátko Svazek: 10 Strana: 0607
Koupátko, a, n. K. pro ptáky. Rgl.

116360   Koupavý Svazek: 1 Strana: 0767
Koupavý, badelustig. K. ryba. Bech.

116361   Koupě Svazek: 1 Strana: 0767
Koupě, ě, f. = kup, kupování, der Kauf. K. dle ukázky (nach Probe), dle vzoru (nach Muster), na zkoušku (zur Probe), bezvými- nečná, na ohledání. V koupi něco přidávati, přikládati (přídavek). V. To je dobrá k.; udělal dobrou koupi. Ros. V prodaji a koupi obchod vésti. V. Koupi uzavříti. Sych. Šli na koupi (kupovat). Us. Sešlo s koupě. Právo přední koupě. D. K. na zisk, na výdělek, J. tr., návratná (Rückkauf). Šp. To je ke koupi v každém krámě šp. m. to lze v každém krámě koupiti. Km. Jak při koupi psáno, tak má býti dáno; K. ruší nájem. Rb. Lidé na koupě jezdící. Ler. Koupi zamítnouti. Kupující, dokud schválení nedá, ku koupi vázán není. Vz Trh, Prodej. — K. = věc koupená, zboží, na Slov. tovar, die Waare. V. K. přemykati, překupovati. V. Dobrá, laciná k. V. Na dobrou koupi netřeba kupců pobízeti. V., Č. Dobrá k. kupce nehledá. Pk. Špatnou koupi prodával. Jel. Zlá to k., jest velmi neodbytná. Č. Laciné koupi nikdy se neraduj. Č., Pk.

116362   Koupě Svazek: 6 Strana: 0692
Koupě = výměna peněz za skutečné hod- noty. S. N. IX. 574. Cf. Mkl. Etym. 148. Koupě chtivý, kauflustig. Šp. K. s výhra- dou, k. zpáteční, Kauf mit Vorbehalt des Wiederkaufes. Pr. tr. K. věci nadějné (toho, co kdo v naději očekává), der Hoffnungs- kauf. J. tr. Nenie dosti kupcóv, aby jen na jedné kúpi hledali zisku. Šf. Kupci jmají té kúpě dobývati, ješto by byla k užitku lidem. Št. Kn. š. 172. O řádných k. v starší době. Cor. jur. IV. 3. 1. 393., IV. 3. 2 416. — K. = zboží atd. Pobrali mi mé kúpě i peníze. Půh. I. 186. Kdyby pro svój zisk tu kúpi přinesli; Na roky kúpi dávali. St. Kn. š. 173. — K. (Koupí), Kaupy, ves u Břežnice.

116363   Koupě Svazek: 8 Strana: 0163
Koupě. Zlá to k., velmi neodbytná (zlá žena). Bl. Gr. 295. Na dobrou koupi (zboží) netřeba kupců pobízeti. NZ. IV. 391.

116364   Koupě Svazek: 9 Strana: 0445
Koupě. Když viní z dluhu za kupiu (za koupené věci krámné). Kn. rožm. čl. 66.

116365   Koupěchtivosť Svazek: 6 Strana: 0692
Koupěchtivosť, i, f, die Kauflust. Us. Pdl.

116366   Koupěchtivý Svazek: 1 Strana: 0767
Koupěchtivý, šp. m. kupec, kupovatel. Bs. —

116367   Koupej Svazek: 9 Strana: 0122
Koupej, e, f. = koupě. Ld. Neujalo se.

116368   Koupěj Svazek: 10 Strana: 0139
Koupěj, e, m. a f. = koupě. S tím kou pějem. Římov. 1710. V moc té koupěje. Ib.

116369   Koupel Svazek: 1 Strana: 0767
Koupel, e, f. Gt. koupele, ne: kouple, vz -el, E. (Dříve také: k., e, m. a posud na Mor. V tem nejprvším koupeli. Mor. pís. 468. ). Křest jest koupel nového zákona (nového rození, rodu). Kom., V. V čistém koupeli křtu. V. K. k omytí. Berg. K. ovlažovací, studená, teplá, vlažná; do koupele jíti; kou- pel si koupiti; v koupeli se nastuditi; kou- pelemi se pozdraviti. Us. Připrděno mu v koupeli. Vz Hloupý. Prov., Č. — Vz Lázeň.

116370   Koupel Svazek: 6 Strana: 0692
Koupel, cf. Mkl. Etym. 126. — K. celá, das Vollbad, ruční, das Handbad. Dch. K. řím. a řec. Vz Vlšk. 216., 221. Cf. Slov. zdrav. V cierkvi sv. jest jedna kúpěl t. j. křest aneb pokánie. Hus III. 257. Tuť chtí na nich (manželkách) žáhu si sehnati, tuť potom musí (manželky) vytrpěti i koupel vymyti (trpěti). Reš. Hrad. (Sbor. bist. 1886. 298.). K-le, der Badeort. Ssk. O první k-li narozeného dítěte na Mor. vz Brt. Dt. 5.

116371   Koupel Svazek: 8 Strana: 0163
Koupel. Dostal sa do horúceho kúpeľa. Phľd. 1894. 373. — O strč. sklon. cf. Gb. Km. -i. 19.

116372   Koupel Svazek: 9 Strana: 0122
Koupel, i; přechází do vzoru, duše' a do masc: z té k-le, do toho k-le. Vz Gb. H. ml. III. 1. 362. K. nevodová a) sluneční, b) vzdu chová, c) písečná, d) zemitá; vodní a) sedací, b) úplná, e) poloviční, d) místní atd. Vz Ott. XIV. 1003.

116373   Koupel Svazek: 10 Strana: 0139
Koupel. Na Valašsku voda z dětské koupele vylévá se na travníček, aby dítě bylo vždy čerstvé a rostlo jako tráva. Mtc. 1. 1897. 65.

116374   Koupelík Svazek: 1 Strana: 0768
Koupelík, u, m., láznička, Badestüblein. Bern.

116375   Koupelištč Svazek: 8 Strana: 0163
Koupelištč. Ml. Hüb. 186.

116376   Koupeliště Svazek: 1 Strana: 0768
Koupeliště, ě, n. Badeplatz, -ort. Rk.

116377   Koupelky Svazek: 1 Strana: 0768
Koupelky, lek, pl., f., necky ke koupání dětí. Do k-lek dítě klásti. Us.

116378   Koupelna Svazek: 1 Strana: 0768
Koupelna, y, f. Badeanstalt. Dch.

116379   Koupelna Svazek: 9 Strana: 0122
Koupelna. Zařízení k-ny. Vz Ott. XIV. 1003.

116380   Koupelnice Svazek: 1 Strana: 0768
Koupelnice, e, f., lazebnice, Baderin. Na Slov.

116381   Koupelnictví Svazek: 6 Strana: 0692
Koupelnictví, n., die Badekunst. Bern.

116382   Koupelník Svazek: 1 Strana: 0768
Koupelník, a, m., lazebník, Bader. Na Slov. Bern.

116383   Koupelný Svazek: 1 Strana: 0768
Koupelný, lazební, zum Bade gehörig. Na Slov.

116384   Koupelný Svazek: 10 Strana: 0139
Koupelný K. nádoba, Msn. II. 343., trojnož. Škd. Od. 124.

116385   Koupelověda Svazek: 1 Strana: 0768
Koupelověda, y, f. Balneologie. Rk.

116386   Koupelový Svazek: 10 Strana: 0139
Koupelový. K. kamna. Nár. list. 1903. č. 257. 20.

116387   Koupení Svazek: 1 Strana: 0768
Koupení, n., das Kaufen, der Kauf. V. Žaloba na dání po kúpení. O. z D.

116388   Koupený Svazek: 1 Strana: 0768
Koupený; -en, a, o, gekauft, Koupený chlap. V.

116389   Koupený Svazek: 6 Strana: 0692
Koupený. Deset nás to mělo k-ných (to koupilo). Zlinsky. Brt.

116390   Koupidlo, a Svazek: 6 Strana: 0692
Koupidlo, a, n., das Kaufmittel. Koupil bych, jen kupidla. Us.

116391   Koupil Svazek: 1 Strana: 0768
Koupil, a, m. Darmodal umřel, Koupil (Kupsobě) nastal (nyní se musí vše kupo- vati). Jg., Šm.

116392   Koupili-us, a Svazek: 6 Strana: 0692
Koupili-us, a, m. — K. Jan, děkan, † 1623. Jg. H. 1. 2. vd. 578.

116393   Koupiti Svazek: 1 Strana: 0768
Koupiti, 3. pl. -pí, kup, koupě(íc), il, en, ení; kupovati, kupovávati, kaufen. — abs. Jak jsem koupil, tak prodávám (narrata re- fero. Dch. Jak jsem vzal, tak jsem dal. Jak jsem slyšel, tak to povídám). Vz Pověsť. Č. Jak koupíš, tak užívej. Rb. — co: zboží, sukno, dům, pole. Us., V. Co nekoupíš, lehce můžeš dáti. Lb. Kdo tě nezná, koupil by tě (a kdo tě zná, darmo by tě nevzal). Vz Ni- čema. Lb., Č. — co od koho, od čeho: od žida. Us., V. Jalóvku siu od pastuchy kúpi v úvalě tam u vysokej trávě. Rkk. 21. Jestliže by kdo od kláštera ves koupil bez povolení královského. Ferd. I. zř. — co jak. K. něco na jisto. Šp. Kupovati na drobno, na libry, na vědra. Us. Na svůj ná- klad jídla si kupoval. Pref. 14. Kupovati bez peněz (krásti). Us., Č. K. co dle běžné ceny, pod cenou, nad cenu věci. K. něco trhem (instr. ), D., úkolem (in Bausch und Bogen), Šm., dražbou. J. tr. Kristus koupil sobě lidi krví svou k dědictví. Chč. 444. Laciný přítel, jejž dobrým slovem a klobou- kem k. můžeš. Č. Nejdražší jest, co se pros- bou kupuje. Č. Ptáka z ruky koupiti. Šp. — čeho šp. m. co, leč by to byl genitiv dělivý při jménech hmotných a hromadných. Koupil si tabáku. Zpěv. Pohleď, kohos kou- pil a čehos koupil. Chč. 444. Koupil jsem si na čepici manžestru. Er. P. 392. — co komu: sobě dům. D., Vác. III. — co nač: na prodej, na překup, na zisk, na výdělek. V. Kdyby se na konšelstvo kupoval. Výb. K. na větší míru, váhu. Er. Obilí na chléb. K. poh. 163. K. někomu střevíčky na svátek. Sš. P. 360. Já si koupím zejtra na ně (na košile). Er. P. 239. A na to sobě braň ku- povali. Chč. 445. — zač: za 100 zl., za ho- tové peníze. Us., D., V. Kúpil za pät prstov, šiestu dlaň. Mt. S. Koupil za pět prstů a še- stou dlaň. Č. Kupovati za pět prstů (krásti). Č. Zač statek koupen byl ? Žer. Záp. II. 153. — co k čemu, vz k. co jak (instr. ) — kolik. Koupil s rubáš kmentu. Jir. dh. — co kdy. O jarmarce kup střevíce. Er. P. 212. K. něco při dražbě, J. tr., při světle, za tmy. Us. — po čem: po groši; po zlatém husy koupil (každou za zlatý). — proč, pro koho: na závazek lásky něco k. Er. P. 151. Pro otce (otci) ten statek koupil. Us. — co v čem: zajíce v pytli kupovati (slepě). Jg. — co kde: vz k. co od koho. — se kam: v úřad se koupiti. V. — s adv. K. něco zpět, draho, lacino. Us.

116394   Koupiti Svazek: 6 Strana: 0692
Koupiti, kupúvati. Mor. Brt. D. Cf. Mkl. Etym. 148. O časování slovesa ,kupovati' vz v List. filol. 1886. 293.-297. O časování na Lašsku vz Brt. D. 130. — abs. A tu lib kup lib nekupi, jižť bez škody neot- stúpí. Hr. ruk. 405. Kdo kupuje, čeho ne- potřebuje, bude prodávat, čeho potřebuje. Sb. uč. O kupujícím vz Vš. 170., 462., Cor. jur. IV. 3. 1. 402., IV. 3. 2. 420. — co. Předal (prodal) chléb a kúpil nůž. Jaká éapka, taký prém, co jsi kúpil, to si vem. Slez. Šd. Nemá můj tatíček za toli sedni- ček, aby mně kupoval barvu do mých líček. Sš. P. 311. — co, čeho komu. Kup si meč. Výb. II. 37. Kupte si ho! Us. Brt. Koupil si podšívku (opil se). U Hořic. Hk. Chtěl jsem si chleba kúpiti. Pass. 586. Ne- měla baba roboty (práce), kúpila si praša. Pořek. slez. Šd. A dy bys bul dobrý muž, kupjul bys mi nový vůz. Sš. P. 681. — co od koho. Od kováče kúpil uhlie (špatně pochodil). Rr. MBš. — jak. Kúpil to z ná- hody. Brt. D. — co nač. Něco na sebe k. Dch. A chce mu platiti horskými (pe- nězi), na kteréž kúpil purkrecht; Aby z toho statku byly Iva postavy sukna kupeny na chudinu. NB Tč. 153., 198. — zač, co čeho. Mír za peníze od nepřítele k. Šmb. S. II. 204. Něco za hříšné peníze k. (draho). Vz Hříšný. K. něco za Ježíš Maria (ukrásti). U Kr. Hrad. Cikán kupuje za pět prstův a sáh (sáhnutí) = krade. Us. Kšť. Kúpím si tam za troník stravy a za druhý perníku. Sš. P. 367. Cože si mi, milý, za prstenčok kúpil (= který)? Anth. Bart. 81. Kuoň za penieze kúpil. Pč. 15. Za zlato chleba k. Dal. 130. Dar boží za penieze k. Hus I. 410. Peniez pak nenie k jinému než k. zaň. Št. Kn. š. 174. Za čo som kúpil, za to pre- dám. Zátur. Všecko kúpíš za peňáze, šaty, zboží, role, ale čnosti nenalezneš i v zlatej stodole. Glč. I. 232. — kdy. Když v čase koupíš, dobře postoupíš. Slez. Tč. To sukno jsem na svobodném jarmarku kúpil za své penieze. NB. Té. 10. — kde. U mne se to nekoupí (já nesouhlasím). Us. Kdož masa kúpí u něho. Hr. ruk. 407. To zboží jsem u Václava kúpil; Za to měl mi k. na dě- dině, an za to nic nekúpil. Půh. I. 304, II. 439. — pro koho. Nekupuj pro vtáka, než máš klietku. Slov. Rr. MBš. — co, čeho čím. Hrob, jejž koupil Abraham cenou stříbra od synů ... Sš. Sk. 77. Když ne- móžte almužnú kúpiti královstvie nebe- ského; Kristus svú svatú krví kúpil duše lidské. Št. Kn. š. 111., 184. — odkud. Ač můj kabát šerkový, není vyloupen, ale z mých mozolů koupen. Bž. exc. — s inft. Kúpil mi hřeben žlté vlasy česať. Ht. Sl. ml. 239.

116395   Koupiti Svazek: 7 Strana: 1301
Koupiti Listy fil. 1892. 214. Kupoval se na konšelstvo. Výb. I. 1050. Koupil do bytek k masu (na maso). Arch. IX. 181.

116396   Koupiti Svazek: 8 Strana: 0163
Koupiti, sthněm. choufôn. Gb. H. ml. I. 265. (37.). Jaká čapka, taky prym, co si kupil, to si vem. Slez. Nov. Př. 275. Keď kupuješ, jednaj, jakobys nepotreboval a kúpiš. Phľd. 1893. 644.

116397   Koupiti Svazek: 8 Strana: 0555
Koupiti. Aby mi voluov kúpil. 1481. Půh. VI. 142.

116398   Koupiti Svazek: 10 Strana: 0139
Koupiti. Keď kupuješ, jednaj sa, ako by's nepotreboval a kúpiš (lacno). Rizn. 62. — co. Tu (ženskou) kdo by koupil, brzo by ji vrátil. Us.

116399   Koupiti co Svazek: 9 Strana: 0122
Koupiti co. Čo nekupuje, to nelutuje (co nic nestojí, z toho se snáze uštědří). Mus. slov I. 55. — si. Kup si, přidají ti. Us. Seb. 221. — co zač. Koupil za Jesus Maria uteč (ukradl). Mus. ol 1898. 109. — O po- řekadlech atd. vz Zát. Př. 326b.

116400   Kour Svazek: 1 Strana: 0768
Kour, a, m. zastr. (kur) = kohout. Koury pějí. V. Vz Frč. 350.

116401   Kour Svazek: 6 Strana: 0692
Kour. Vz Ven (konec). — K., u. m. = hráď lísová, die Sperrhürde. Šp.

116402   Koura Svazek: 1 Strana: 0768
Koura, kura, y, f., kuřice, kurka = sle- pice, Henne. V. Nevěděl, kolik kur doma měl (ve strachu). Dal. Kury liška, berany vlk pobral. Jel. — K. na Slov. = kuře. Plk.

116403   Kourový Svazek: 6 Strana: 0693
Kourový = kuří, Hühner-.

116404   Kouř Svazek: 1 Strana: 0768
Kouř (zastr. kúř), e, m. K. = plyn a pára, skládající se z nedohořelých n. neshořelých částek zvl. uhelných, pocházejících z těles hořících nebo silně roztopených. Vz S. N. K. čpavý, stechender 'Rauch. Dch. Z komína jde, valí se k.; kouřem se zadusil; syrové dříví činí silný kouř; pusť k. oknem ven; k. kamny do pokoje vchází, se žene; kouř z látek hořících se vyvinuje atd. Us. V kouř (dým) to půjde (nic z toho nebude). Ć. Vz Marné počínání. Č. — K. bažantí, Fasanen- rauch, dělá se k tomu účelu, aby se bažanti do bažantnice vrátili, kteří z ní odletěli. Šp. — K., kouřník, včelina, Rauchtopf der Biener. Us. Ber.

116405   Kouř Svazek: 6 Strana: 0692
Kouř, vz Mkl. Etym. 148. K. černý, hustý, smrdutý, milířský (z milíře), der Meiler- rauch; vodnatý, modrý, modravý, přižloutlý. hnědý, světlošedý atd. Sl. les. Má to chuť kouřem, es schmeckt nach R. Dch. Je tu kúřu, že može pantoky věšať. Zlinsky. Brt. Hádanka: Otec se rodí a syn po střeše běhá. Km. 1886. 719. — K. = mhla. Kouř vrchový, der Höhenrauch. NA. V. 384.

116406   Kouř Svazek: 9 Strana: 0122
Kouř. Padá-li k. z komínů dolů, žene-li vítr k. z kamen do světnice, bude pršeti. Čes. 1. IX. 254. Střecha děravá, k. v domě, zlá žena k tomu, vyhánějí hospodáře z domu. Rub. 303.

116407   Kouř. K Svazek: 8 Strana: 0163
Kouř. K., že by ho mohl krájet. Nov. Př. 650.

116408   Kouřava Svazek: 6 Strana: 0692
Kouřava, y, f., das Staubgewölk. Laš. Tč. K-vy tejto pustatiny kalilv oči. Trok. 92.

116409   Kouře Svazek: 1 Strana: 0768
Kouře, zastr, nyní kuře. V.

116410   Kouřelnice Svazek: 6 Strana: 0692
Kouřelnice, e, kouřelnička, y, f., das Räucherpfännchen, die Kasolette. Šm.

116411   Kouřen Svazek: 6 Strana: 0692
Kouřen, řně, f. = ohnisko; výklenek (že ohnisko ve výklenku bývá); též místo k ulo- žení něčeho. Us. Hk.

116412   Kouření Svazek: 1 Strana: 0768
Kouření, kadění, pára, das Rauchen, Räuchern, Dampfen, die Räucherung. V. K. od ohně, z vonných věcí. V. K. tabáku. Jg. Nepomohlo babě ani k. (koření). Vz Marné Počínání. Prov., Č.

116413   Kouření Svazek: 6 Strana: 0692
Kouření, vz Slov. zdrav., Rk. Sl.

116414   Kouření Svazek: 10 Strana: 0607
Kouření, n. = dýmka. Máte špatné k. Brt. Slov.

116415   Kouřený Svazek: 1 Strana: 0768
Kouřený, geräuchert. K. mše, hrubá, ve- liká, Hochamt. Rk.

116416   Kouřevod Svazek: 6 Strana: 0692
Kouřevod, u, m., der Rauchabieiter. KP. V. 267. Vz Kouřovod.

116417   Kouřicí Svazek: 1 Strana: 0768
Kouřicí tabák (kuřlavý). Rauchtabak. D.

116418   Kouřidlo Svazek: 1 Strana: 0768
Kouřidlo, kuřidlo, a, n., čadidlo; v dělo- střelectvu: Dampfkugel. Čsk. — K., kadidlo, Rauchwerk. — K., kadidelnice, Rauchfass. V.

116419   Kouřidlo Svazek: 8 Strana: 0163
Kouřidlo, fumada, ve vojenšt. znamení za dne kouřem dané. Vz Ott. IX. 767.

116420   Kouřil Svazek: 9 Strana: 0122
Kouřil Tom, prof. a č. historiograf, naŕ. 1844. Vz Ott. XIV. 1006.

116421   Kouřilovy Svazek: 6 Strana: 0692
Kouřilovy, Kauřilowy, samota u Želez. Brodu.

116422   Kouřim Svazek: 1 Strana: 0768
Kouřim, ne: Kouřím. Stran skloňování vz Chrudim. K., město v Čechách. Vz více v S. N. — Kouřiman, a, m. — Kouřimanka, y, f.; Kouřimský Kouřimsko, a, n. Pojedeme do Kouřimi. Blízko od Kouřimi. Háj. Od K-mě. Lom.

116423   Kouřim Svazek: 6 Strana: 0692
Kouřim, ě a i, Bž. 101., gt. -i. Pal. Rdh. I. 130. Do K-mě. Hr. ruk. 15. Okolo K-ma. Štelc. Nejlépe: -ě. Vz Boleslav, Chrudim. Kauřim, mě. v Pardubsku. Dříve Zlicov. Dal. 131., 132. Cf. Sdl. Hr. IV. 180., Rk. Sl., Tf. Odp. 389., Blk. Kfsk. 1342., Let. (rejstřík), Pal. Rdh. II. 126., Tk. I. 611., II. 538., III. 649., IV. 729., V. 244., VI. 349., VII. 384., 385., Tk. Žk. 222. V K-mi mají zvony obrácené srdcem vzhůru. Vz Sbtk. Krat. h. 271. - K , mlýn u Plzně.

116424   Kouřim Svazek: 7 Strana: 1301
Kouřim. Pečeť města Kouřimě. Arch. IX. 540., 558.

116425   Kouřim Svazek: 8 Strana: 0163
Kouřim. O pův. slova cf. Cern. Př. 28., 29. (dle lidové pověsti). K., a, m. Do K-ma. V. Kal. 167. Z K-ma, k K-mu (m.). List. fil. 1895. 322. Do K-ma. XVI. stol. Cel. Pr. m. II. 320. Mezi K-mem a Č. Brodem. Ib. 137. Vodička z K-ma. 1526. Snm. I 25., Břez. Font. V. 355. Do K-mě. List. fil. 1895. 320., Arch. XIV. 234. (1474.).

116426   Kouřim Svazek: 9 Strana: 0122
Kouřim, původně Zlič. Vz Uč spol. 1897. VIII. 13. K., ě, f. Gb. H. ml. III. 1. 110.; později i -i (Kouřimi). Ib. 312. Časem také z K-ma. Ib. 312., Arch. XVIII. 428. (r. 1508. ). Do K-mě: Pal. Děj. III. 1. 289., IV. 1. 76., V. 1. 141. Do K-mi: Pal. Děj. III. 1. 396., V. 1. 141., Mus. 1871. 56. Do K-ma. 1424. Pal. Děj. III. 2. 6., 421., Dač. I. 21. 311., 147., Wtr. Ziv. vyš. šk. 567. (1606). Rada města K-ma. 1656. Čes. 1. VIII. 336. Do K-ma. 1632. Kor. jes. 27.

116427   Kouřim Svazek: 10 Strana: 0139
Kouřim. Do K-mě. Tk. XII. 186. a j. V starší době také Gúřim. 1514. Arch. XXI. 19. Rada města Kouříma. 1519. Arch. XXI. 125. a j. často.

116428   Kouřimec Svazek: 6 Strana: 0692
Kouřimec, mce, m., Kauřimetz, myslivna u Křivoklátu.

116429   Kouřimka Svazek: 8 Strana: 0164
Kouřimka, y, f., potok. Cf. Vejrovka (3. dod.).

116430   Kouřimsko Svazek: 9 Strana: 0122
Kouřimsko, a, n Staré K. jako soukrají. Vz Pal. Děj. II. 2. 244.

116431   Kouřimsko, a Svazek: 6 Strana: 0693
Kouřimsko, a, n., dříve Zličsko. Dal. 38., Sdl. Hr. I. 34.

116432   Kouřimský Svazek: 6 Strana: 0693
Kouřimský. K-ští berou na lívance; K. líknou na pstruhy v Ostráku (v blízkém lese) lívanci. Cf. Kouřim. Vz Sbtk. Krat. h. 61., 271. K. župa, archidiakonat. Vz Tk. I. 611., II. 296., VI. 78., 163. — K. Václ. Tk. IV. 153. — K., vz Fortunatus. — K. Jan. Blk. Kfsk. 1068.

116433   Kouřimský Svazek: 9 Strana: 0122
Kouřimský. K. župa. Pal. Děj. II. 2. 244.

116434   Kouřitelnice Svazek: 6 Strana: 0693
Kouřitelnice, e, f. — kadidelnice. Hnoj.

116435   Kouřiti Svazek: 1 Strana: 0768
Kouřiti, 3. pl. -ří, kuř, kouře (íc), il, en, ení, kouřívati, dým činiti, čaditi, rauchen, dampfen, Rauch von sich geben, qualmen; zakuřovati, räuchern; bzdíti, smraditi, stän- kern, fisten, räuchern. V. - - abs. Pec, kamna kouří. Kouříš? Us. — co: tabák. Us. — komu: Hospodinu k. (kaditi). D. — co komu kam: kouří mu něco pod nos (pohrdá jím). Kom. — čím kam. Moře až k nebi vlnami kouří. Kom. — se odkud. Kouří se z ko- mína. Jg. Páry ze žaludku do hlavy se kouří. Plác. Pára z lesa se kouří. Háj. Kouří se mu z huby (lže). D. Lže, až se mu od huby kouří. Us. Kouří se mu z vah (přišel na mizinu. Vz Prodělání. ) Č. — se kde. nad lesy se kouřilo, Háj., za kamny. Ve světnici se kouří. D. — se za kým. Kouří se za ním (lže. Vz Lháti, Lhář. ). Č., Lb. — se. Práší (lže), až se kouří. Č. Kde se kouří, tu rád oheň bývá. V. — se čím. Meč jeho krví se kouří. L. — kdy. Vltava sě kúřie v raněj pářě. Rkk. 31. — se kam kudy: Kouří se kamny, nějakým otvorem, do pokoje, po celé síni, přes dvůr atd. Us.

116436   Kouřiti Svazek: 6 Strana: 0693
Kouřiti také = topiti, slov., Jv.; lháti, u Příbora, Mtl.; běžeti. Laš. Mtl. — abs. Lesy kouří (= z lesů se kouří), bude pr- šeti. Us. Vrů. Kouřící se potoky. Posp. Pec kúriti počala, zhorela jej košela, máme kuoru lipovú, uděláme jej novů. Koll. Zp. I. 23. Nekuř (nepraš). Laš. Brt. D. 225. Kdo kouří, smrdí jako prase, kdo šňupe, vypadá jako prase, kdo šňupe a kouří, je celé prase. Us. Kšť. — se. Dym še kuři; Prach se kuři; Lže, ež se kuři. Laš Brt. D. 225. — se čím. Mlha, jíž k-lo se jitro. Vrch. Krví prolitou se (země) kouří celá. Čch. Bs. 134. — se komu odkud. Tak cigán lže, až sa mu z hlavy kúri. Slov. Rr. MBš. — jak. Mhla v hustých kotoučích se k-la z dna; Kouří to co čert. Us. Kouří jako z posví- cenského komína. Us. — kde. V těch ka- mnech kurja (topí). U mor. Kopin. Osv. 1884. 48. Kuric v peci (topiti). U Uher. Hrad. Brt. D. 225. - se v čem. Vltava se kuří v raniej páře. Exc.

116437   Kouřiti Svazek: 8 Strana: 0555
Kouřiti. Kouří, jako když chléb pečou. Us.

116438   Kouřiti Svazek: 9 Strana: 0122
Kouřiti. Jeli sme, až se nám k-lo (rychle). Hoř. 126.

116439   Kouřiti jak Svazek: 10 Strana: 0607
Kouřiti jak. Kouří jak cikán za plotem (mnoho). Rais Sir. 47. Kouřil, jako když pýrem zatopí, jako furiant. Rais. Koř. 120., 133.

116440   Kouřitý Svazek: 6 Strana: 0693
Kouřitý, rauchartig. Dch.

116441   Kouřivý Svazek: 1 Strana: 0769
Kouřivý, kouřlivý = kouřící, Dampf-, Rauch-. K. oběť. Háj.

116442   Kouřlavý Svazek: 1 Strana: 0769
Kouřlavý, lépe: kuřlavý. Jg.

116443   Kouřmo Svazek: 8 Strana: 0164
Kouřmo. Mlhy zastírají k. oblohu. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 262. odp. feuill. KouřovitĚ. Rohovka lehce k. zakalená. Schb. Nád. 24.

116444   Kouřmo Svazek: 10 Strana: 0607
Kouřmo, a, n. = mhla, střížaha. Hoš. Pol. I. 138., Ott. XXIV. 254.

116445   Kouřnice Svazek: 1 Strana: 0769
Kouřnice, e, f., das Rauchzimmer. Rk.

116446   Kouřník Svazek: 1 Strana: 0769
Kouřník, u, m., vz Kouř (na konci).

116447   Kouřno Svazek: 6 Strana: 0693
Kouřno. Dnes je k. (mlhavo); Za lesem je k. Us. v Sirákově u Polné. Zl. VI.

116448   Kouřný Svazek: 6 Strana: 0693
Kouřný, rauchend, dampfend. Dch.

116449   Kouřovod Svazek: 6 Strana: 0693
Kouřovod = kouřevod. K. stojatý, ležatý (ve hvozdu). Zpr. arch. VII. 60., VIII. 62.

116450   Kouřový Svazek: 1 Strana: 0769
Kouřový, Rauch-. K. barva. Rostl.

116451   Kouřový Svazek: 6 Strana: 0693
Kouřový. K. roura. Zpr. arch. VIII. 88.

116452   Kouřový Svazek: 10 Strana: 0139
Kouřový. K. kanál v peci, odvod. KP. IX. 231., 232.

116453   Kousací Svazek: 1 Strana: 0769
Kousací, Beiss-. K. zub, D., koruna zubu, svaz, Kaumuskel. Presl.

116454   Kousadlo Svazek: 1 Strana: 0769
Kousadlo, a, n. K. slovou veškeré zuby dravcův a psů. Das Gebiss. Kousadla u hmyzu: hořejší pysk, dvě hořejší čelisti, dvě dolejší čelisti, dolejší pysk. Jhl.

116455   Kousák Svazek: 1 Strana: 0769
Kousák, kusák, u, kusáček, čku, kusáky, pl., m., zuby, řezáky, der Schneidezahn. D.

116456   Kousal Svazek: 6 Strana: 0693
Kousal, a, m., os. jm. 1570.

116457   Kousal Svazek: 9 Strana: 0122
Kousal Jos, farář a spis., nar. 1856. Vz Ott. XIV. 1008.

116458   Kousala Svazek: 6 Strana: 0693
Kousala, y, m. = kousal, der Beisser. Mor. Šd.

116459   Kousanec Svazek: 9 Strana: 0122
Kousanec, nce, m. = zuby kousnutím vy- tlačené. Vých. Čech. Čes. 1 X. 64.

116460   Kousání Svazek: 1 Strana: 0769
Kousání, n., das Beissen. K. žaludka. V.

116461   Kousati Svazek: 1 Strana: 0769
Kousati, kousám a kouši, kousej, kousaje (íc), al, án, ání; kousávati; kousnouti, snul a sl, ut, utí, beissen; pomlouvati, nachreden; štípati, stechen; vaditi se, sich zanken. Jg. — abs. Pes, který velmi (mnoho) štěká, ne- rád kouše. Jg. Mrtvý (Umrlý) pes (nepřítel) nekouše. Jg. Mouchy, komáři kousají (lépe: štípají), L., pepř, chřen kousá, štípá. Jg. — koho, co: maso, chléb; pes psa nekouše. Pes kouše blížící se. Kom. — komu co: housku dítěti. Us. — kam: do masa. Us. Kousl do kyselého jablka (nechutná mu to). Do pysků se k. Nt. Kousni se v nos, v bradu, v prst (k hněvivému). Č. Klaní se do nohou a v paty kouše. Č. Nekousal Jidáše v ko- leno. Vz Jidáš. Č. — kdy. Vůči (v oči) s tebou dobře a krom očí kousá co pes (štípe co had). Prov. — koho čím. Vždy mne svými řečmi koušete. Br. — se. Psi hned se kou- sají, hned se lížou. L. — se s kým. Kouše se s každým (hněvá se). Us., Č. — po kom. Zlý pes po každém kousá. — jak. Kouše okolo sebe jako vlk (o hněvivých a lakotných). Jg.

116462   Kousati Svazek: 6 Strana: 0693
Kousati. Mkl. Etym. 127.

116463   Kousati Svazek: 7 Strana: 1301
Kousati v dialektech. Listy fil. 1892. 365.

116464   Kousati Svazek: 8 Strana: 0164
Kousati. Kóše na knedle z vysoka = ne- chutnají mu. Brt. D. II. 332. Kósni se do prsta, do pyska = vtip se. Ib.

116465   Kousati Svazek: 9 Strana: 0122
Kousati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 325.

116466   Kousavě Svazek: 6 Strana: 0693
Kousavě, beissend. K. mluviti. Us.

116467   Kousavec Svazek: 1 Strana: 0769
Kousavec, vce, m, der Beisskäfer. Rk.

116468   Kousavec Svazek: 6 Strana: 0693
Kousavec, der Bissige. Dch. — K., rha- gium, brouk. K. dvoupáskový, r. bifascia- tum; lapavý, r. indagator; hlodavý, r. mor- dax; pátravý, m inquisitor, Kk. Br. 354., Šír. II. 61., krátkorohý = lapavý, kurz- hörniger Nadelholzbock. Brm. IV. 192.

116469   Kousavec Svazek: 9 Strana: 0122
Kousavec, vce, m., rhagium, brouk. K. černopásý, r. bifasciatum, hlodavý, mordax, jednopásý, unifasciatus, páskovaný, syco- phanta, slídivý, inquisitor, šíropásý, Ecoffeti. Vz Klim. 637.

116470   Kousavec Svazek: 10 Strana: 0139
Kousavec, vce, m., rhagium, rod tesa- říků. Vz Ott. XXI. 644.

116471   Kousavka Svazek: 1 Strana: 0769
Kousavka, y, f., der Flohkäfer. Rk.

116472   Kousavosť Svazek: 1 Strana: 0769
Kousavosť, i, f., die Bissigkeit. K. koně; k. pepře (pernosť). V.

116473   Kousavý Svazek: 1 Strana: 0769
Kousavý, zastr. kúsavý, bissig. K. kůň, pes. V., Jel. K. svědomí = hryzoucí. V. K-vá se mu dostala pod čepec = vadivá, zlostná. Lpř. — K. = leptavý, perný, ätzend, beissend. K. kámen, D., kořen, pepř. V. Tato zemčata mají kousavou chuť. Rostl.

116474   Kousavý Svazek: 6 Strana: 0693
Kousavý. K. šelma. Kká. Vlka sä opý- taj, či na Boha ven, on zuby na tebä kú- savé vycerí. Hdž. Šlb. 26. K. kanec, pes. Hus I. 466., 235. K. svědomí. Hus I. 21.

116475   Kousavý Svazek: 10 Strana: 0139
Kousavý. Zdržovala se, aby neřekla nic kousavého. Sá. IV. 94.

116476   Kouseček, vz Svazek: 6 Strana: 0693
Kouseček, vz Kousek.

116477   Kousek Svazek: 1 Strana: 0769
Kousek, sku, kouseček, kousíček, čku, m., ein Stückchen. K. másla, sýra, cukru, zázvoru, křídy, mýdla, svíčky atd. Us. Pro dobrý kousek najde se koutek. Vz Jídlo. Č. Ostatně vz Kus.

116478   Kousek Svazek: 6 Strana: 0693
Kousek, sku, m. Po slovesech záporných má v gt. -a. Bž. 80. Nikde kouska lsti. Sá. On umí na malém kousku obrátiť (dle po- třeby umí hned jinak mluviti). Us. Vk. Co se ty máš posmívati, dy ty němáš kúska gatí. Slez. a mor. Šd. Kousky (= drobení v polévce). U Počát. Kš. Na kousky je vy- bráno a na kousky se chumelí (chvilkami). U Rychn. Msk. Co dělá váš chlapec? Chodí na kousky (i. e. litiny, která v truskách vysokých pecí zůstává). U Zbir. Lg. — K., der Streich. To je študentský k. Us. Mour. — K., ska, m., os. jm. K. ze Sobětižek. Vz Blk. Kfsk. 1342.

116479   Kousek Svazek: 10 Strana: 0139
Kousek, sku, m. = trochu. K. piva. Sobě- nov. Kub. List. fil. 1902. 249.

116480   Kousíčátk Svazek: 10 Strana: 0139
Kousíčátk, a, n. = kousíček. Dšk. Km. 34.

116481   Kousíňátko Svazek: 10 Strana: 0139
Kousíňátko, a, n. = kousíček. Dšk. Km. 34.

116482   Kouska Svazek: 6 Strana: 0693
Kouska, y, f. = kousek. Nemáš kousky rozumu. U Jindř. Hrad. Vlk.

116483   Kouskář Svazek: 6 Strana: 0693
Kouskář, e, m. = kdo prodává malé kousky sukna. Us.

116484   Kouskovati Svazek: 1 Strana: 0769
Kouskovati, zerstückeln. — co čím: trháním, nožem. Us.

116485   Kouskovatý, -ovitý Svazek: 1 Strana: 0769
Kouskovatý, -ovitý, stückweis, zer- stückelt. Ros.

116486   Kouskový Svazek: 1 Strana: 0769
Kouskový, Stück-.

116487   Kousnouti Svazek: 1 Strana: 0769
Kousnouti, vz Kousati.

116488   Kousnouti Svazek: 10 Strana: 0139
Kousnouti = střeliti, V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

116489   Kousnutí Svazek: 6 Strana: 0693
Kousnutí, n.j der Biss. Us. Pdl.

116490   Kousoví Svazek: 1 Strana: 0769
Kousoví, n., malé pole u cesty. Us. Prach.

116491   Koustek Svazek: 9 Strana: 0122
Koustek, stku, m. = kousek. Holic. 14. Sr. Kouštěk.

116492   Koustíček Svazek: 1 Strana: 0769
Koustíček, m. kousíček (vz Kousek), t jest vsuto. Gb. Hl. 122.

116493   Koustíček Svazek: 7 Strana: 1301
Koustíček masa. Kom.

116494   Koustíček Svazek: 8 Strana: 0164
Koustíček, t přisuto. Mus. fil. I. 394. Dle List. fil. 1896. 158. není tu ť přisuto, nýbrž k. od kouštěk (kúšček, kúsček).

116495   Kousulovati Svazek: 6 Strana: 0659
Kousulovati, z lat. = o radu se tázati, raditi se. Kh. — K. = Konsul sein. Šm.

116496   Koušček Svazek: 8 Strana: 0164
Koušček = kousíček. Brt. D. L 40. (u Hro- zenkova).

116497   Koušenec Svazek: 6 Strana: 0693
Koušenec, nce, m. — morče, das Meer- schwein. Slov. Koll. IV. 113

116498   Koušer Svazek: 6 Strana: 0693
Koušer, vz Košer.

116499   Kouštěk Svazek: 1 Strana: 0769
Kouštěk, vz Kus.

116500   Kouštíček Svazek: 6 Strana: 0693
Kouštíček, čku, m. = kousek, vz Kus. Kupuje-li matka dítěti na šaty říkává: Ale přidejte k., aby rostlo. Kld.

116501   Kout Svazek: 1 Strana: 0769
Kout, a či u, koutec, tce, koutek, tku, koutík, u, kouteček, koutíček, čku, m. — K. =úhel, der Winkel: prostý, rovný, tupý, rozevřený, ostrý, boční. Jg. Vz Úhel. Měřiti podlé úhelnice (úhelnicí) kouty. Kom. — K. v pokoji, v domě, der Winkel. Poustky doma, čtyry kouty a pec pátý. Jg. Zloděj kouty zů- staví a oheň vše pobere. Jg. Po všech koutech hledati, šťárati. V. Kde pán do koutů na- hlédá, tu hospodářství dobře stojí. V. Máť on hojnosť prázdných koutův (chlubný). Č. Šíti kouty v hromadu. Vz Šíti co v co. Č. — K., skrýš, ein Winkel, Schlich. Do kouta zalézti (tajiti se). V. Když kocour přijde, myši v k. lezou. Jg. Kdo z kouta měří, ji- stěji udeří. Jg. — K., slehnutí, šestineděle, die Niederkunft. Žena je, leží v koutě. V. Přišla, čeká se do kouta. Us. Do kúta se dostať (do pôlohu prísť; do postielky prísť; za plachtu sa dostať). Mt. S. — K. = předek, der Ahne. Vyvodíc urození své čtyřmi kouty, aby dva dědy a dvě bábě ukázali dobré urozené vládiky po otci i po mateři. Pakli neukáže těch 4 koutův, tedy není dobrý, ale chlap. Chč. — K., těsné místo, ein enger Ort, Winkel. V těsný k. koho vehnati (do nesnazí). Vz Nesnáze. Č., L. Do kouta něco zastrčiti; v kout něco n. něčím hoditi. Kom. Někoho k mlčení přivésti a do k-a vtlačiti. Čr. Kouty někým vytírati. Zadní k. někým vymetati. Vz Nemilý. Č. — K., úzký konec, na př. louky, pole, Winkel. Boček, Us. — K. = celé obydlí, eine abgelegene Wohnung, Winkel. Vlastní k. a kuchyně. V. Kouta svého se držeti. Jg. Cizí kouty potírati (v ci- zině bydleti). Vz Žebrota. Č., Jg. V koutě seděti (pokojně se chovati). Panenko sedávej v koutě, budeš-li ctná (hodná, dobrá, tichá, pěkná, ctnostná), najdou tě. Prov. Stran pří- sloví vz Myš, Pec, Psota. — K. Kouty = zbytky po odvážení rud do kouta smetené. Erzüberbleibsel. Rohn. — K. Kouty ústní, Mundwinkel. Jg. — K., hra dětí. Hráti v kouty. L. Vz Koutek. — K. Kouty, dle Dolany, ves v Domažlicku. Da.

116502   Kout Svazek: 6 Strana: 0693
Kout, zlínsky kút. Brt. Cf. List. fil. 1882. 184. — K. = vnitřní odchylka dvou sou- sedních boků či stěn tělesného úhelníku. Jd. Geom. II. 22. Vz Úhel. — K. oční, der Augenwinkel. Nz. — K. = skrýš. Ve všech kútiech pilně hledá. Žk. 267. — K. = ohniště. U Klobouk. Bka. — K. = slehnutí. Do k. (šestinedělce) nositi. Us. Zkl. — Kouty ústní, anguli oris. Ti si vytřeli z koutků (řekli si trpkou pravdu). Na Hané. Bkř. Vz Zdvihač, Stahovač. Koutek spojivky, annulus conjuctivae. K. oční, der Augen- winkel. — K., sam. u Neštědic; pole u Týna na Mor. Koutky, pole u Přerova. Pk. — K. Holubí, lom u Mirošova. Zpr. arch. VIII. 93. — K. = pobořená tvrz v Berounsku. Vz S. N.

116503   Kout Svazek: 7 Strana: 1301
Kout = slehnutí. O k. šestinedělek na Mor. Vz NZ. II. 13. nn. Chłapé ležá v kútě (říkají o kosení luk, když selky dělníkům koláče pekou a slepice vaří.) Mor. NZ. I. 598.

116504   Kout Svazek: 8 Strana: 0164
Kout. O pův. cf. Jag. Arch. XVI. 396. Cizí kouty vytloukati (v cizině žíti). Kat. z Žer. 4. Zena je v koutě (protože její postel v koutě postavena jest). Duf. 37.

116505   Kout Svazek: 9 Strana: 0122
Kout. Vytlouká všecky kouty (všude vleze). Hoř. 91. Sháná štyry kúty do jed- noho (nedělá nic). Mus. ol. 1898. 115. Po- řekadla atd. vz v Zát. Př. 327a. Kdo z kouta míří, jistěji udeří. Šml. X. 180. — K. = předek, rod. Uvoditi urození své čtyřmi kouty, dvěma předky dobrými (urozenými) po meči a dvěma po přeslici. Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 469. ). — K. šestinedělek. Vz Šeb. 11.

116506   Kout Svazek: 10 Strana: 0139
Kout = okršlek, tříkoutnosť, kolečko = gra- fická figura nebo nákres geometrický, jímž znázorňovali složení a přípravu kamene. Zach. Test. 11.

116507   Kout Svazek: 10 Strana: 0607
Kout, u, m. Kouty sešívati (choditi z kouta do kouta). Rais Lid. 191.

116508   Kouta Svazek: 1 Strana: 0769
Kouta, pl., n., koutní pole. Půjdem na kouta. Na Mor.

116509   Kouták Svazek: 10 Strana: 0139
Kouták, u, m, vz Polivečník.

116510   Koutálek Svazek: 1 Strana: 0769
Koutálek, lka, m., filistata, pavouk. Krok.

116511   Koutan Svazek: 1 Strana: 0769
Koutan, a, m., enoplosus, ryba. Krok.

116512   Koutec Svazek: 6 Strana: 0693
Koutec, vz Kout.

116513   Koutecký Svazek: 6 Strana: 0693
Koutecký = kdo bydlí v koutě. Boček na dědině? Ne, ten koutecký. Mor. Šd.

116514   Kouteček, vz Svazek: 6 Strana: 0693
Kouteček, vz Kout.

116515   Koutek Svazek: 1 Strana: 0769
Koutek, tku, m., ein kleiner Winkel. K. oka. V. Koutkové očí slzy ze sebe potí. Kom. Koutky úst (mezi pysky). Us. V koutky (důlky) hráti. Sych. Šije koutky v hromadu (když kdo zaháleje po koutech chodí). Č.

116516   Koutek Svazek: 6 Strana: 0693
Koutek, vz Kout. — K., tka, m., os. jm. Mus. 1880. 372., Blk. Kfsk. 1342.

116517   Koutek Svazek: 8 Strana: 0164
Koutek. Hojení bolavých ústních koutků. Mtc. 1893. 148.

116518   Kouti Svazek: 1 Strana: 0769
Kouti, kuji, kuj, kuje (íc), kul n. koul, kut, kutí; kúvati, kouvati, schmieden; ko- vati, beschlagen. Jg. — abs. Dokud železo horké, kuj. Jg. — co: stříbro, železo, štěstí, peníze, kolo, koně (kovati); lesť, šibalství, úklady, zradu; zlou kouti = snovati, zamý- šleti. Jg. Nepravosť kuje a snuje každý. Kom. — co kdy: Železo za horka nejlépe kouti (dokud k čemu chuť, příležitosť). Ros. — co komu. Komu Bůh rozum nedal, kovář mu ho neukuje. Jg. Každý sobě štěstí kuje. Jg. — co, se kde. Cigáni mu klince kujú v ža- lúdku (o hladovém). Mt. S. Každý se lahodně vůči maje lesť kuje v srdci. Kom. Srozuměl, že se něco nového na paláci kuje. V. — se. Nyní se tvá kuje (o tebe běží). Jg., Něco se kuje. D. — co čím proti komu. Šípy, je- dovaté ohněm zlosti, proti nevinným kují, strojí, ocelují, brousí. Br.

116519   Kouti Svazek: 6 Strana: 0693
Kouti, cf. Mkl Etym. 153. O časování vz Listy filol. 1883. 450., Bž. 187. — kam. Do jedné báně kujú (jsou srozuměni). Val. Vck. K. někoho v pouta. Nrd. Kosm. ps. 44.

116520   Kouti kdy Svazek: 9 Strana: 0122
Kouti kdy. Vz Zát. Př. 148b.

116521   Koutíček Svazek: 6 Strana: 0693
Koutíček, vz Kout.

116522   Koutina Svazek: 6 Strana: 0693
Koutina, y, f. = louka mezi potokem, polostrov. Šm. — K., die Gesindstube. Slov. Loos.

116523   Koutina Svazek: 10 Strana: 0139
Koutina, y, f. Koniživná k. Argu. Msn. Od. 42.

116524   Koutkář Svazek: 6 Strana: 0693
Koutkář, e, m. L. 1792. 98 většinou k-řův (kteří sobě v koutkách nebo z chlévů jiných domů chaloupky vystavěli) neb cha- lupníků žalovalo v Poličce na špatné obecni hospodářství. Mus. 1881. 451.

116525   Koutkavec Svazek: 6 Strana: 0693
Koutkavec, vce, m. = kdo má ústní koutky bolavé. U Olorn. Sd.

116526   Koutkavý Svazek: 6 Strana: 0693
Koutkavý = koutkavec. Olom. Sd.

116527   Koutko Svazek: 8 Strana: 0164
Koutko, a, n. = prázdný prostor mezi kopyty kravskými. N. Město. Brt. D. II. 332.

116528   Koutkování Svazek: 1 Strana: 0769
Koutkování, n., das Verstecken. Noční k. a ven z domu toulání. Plk.

116529   Koutkování Svazek: 9 Strana: 0445
Koutkování, n. Nemohl snésti dlouho toho k. (skrývání-se). Wtr. Part. 72.

116530   Koutkovati Svazek: 1 Strana: 0770
Koutkovati, sich verbergen, Winkel suchen. — se s kým: s děvčetem (do koutů s ním zalézati). Us. K. se se službou boží. Br. — se = práci se vyhýbati. Ros., Dač.

116531   Koutkovati co Svazek: 8 Strana: 0164
Koutkovati co: kapsy (prohlížeti). Zas mne k-ješ? Brt. D. II. 332. — se s kým. Ib. 261.

116532   Koutkovati se Svazek: 6 Strana: 0693
Koutkovati se. Kdež ty se k-ješ? Dh. 152.

116533   Koutkovati se Svazek: 10 Strana: 0139
Koutkovati se = skrývati se někde v koutě. Kde se tak dlouho k-la taková kniha. Mart. S. Před. IX. (1636. ).

116534   Koutkovatý Svazek: 1 Strana: 0770
Koutkovatý, winkelig. Us.

116535   Koutkovina Svazek: 6 Strana: 0693
Koutkovina, y, f., Winkelwerk. Ten dům je sama k. Dch.

116536   Koutkový Svazek: 6 Strana: 0693
Koutkový = koutový. Nz. lk. K. dláto. Us. Pdl.

116537   Koutkový Svazek: 10 Strana: 0139
Koutkový lišej, blepharadenitis angularis. Ktt.

116538   Koutnatý Svazek: 1 Strana: 0770
Koutnatý, hranatý, winkelig. D.

116539   Koutní Svazek: 1 Strana: 0770
Koutní, -ý, koutečný, Winkel-. K. ulice.

116540   Koutní Svazek: 9 Strana: 0122
Koutní. K. plachty. Vz Nár. sbor. 1899. 29. nn.

116541   Koutnice Svazek: 1 Strana: 0770
Koutnice, e, f., omladnice, šestinedělka, Wöchnerin. D. — K., úhelnice, das Winkel- mass. — K., koutek oční, Augenwinkel. Zlob. — K., skříně koutní. Us. Bol. — K. u varhan, Winkelhaken. — K., orithyia, korýš. Krok.

116542   Koutnice Svazek: 6 Strana: 0693
Koutnice, das Winkeleisen, v pion. Čsk. — K. ve mlýně, die Eckpfoste, Nz., der Wagenbaum. Šp.

116543   Koutnice Svazek: 7 Strana: 1301
Koutnice, e, f. = úvodnice. Cf. NZ. I, II. 13.? K. = šestinedělka. Vz NZ. I., II. 13. nn. — K. = skříň v koutě ve světnici na bibli a rodinné vzácnosti. NZ. I. 346.

116544   Koutnice Svazek: 8 Strana: 0164
Koutnice = třístranná skříň v koutě po- stavená (na spisy a p.). Oestr. Mon. (Böhm.). I. 436. Jrsk.

116545   Koutnice Svazek: 9 Strana: 0122
Koutnice. Pověry ku k-cím se táhnoucí vz v Hlídce. 1899. 163. (Brt).

116546   Koutnice Svazek: 10 Strana: 0607
Koutnice, e, f. = koutní plachta, tou bylo odděleno od ostatní seknice místo (kout), určené obyčejně pro šestinedělku; almárka v koutě na knihy, rychtářské právo atd. Litom. 62.; vyšívaná plena ženská, úvodnice. Rgl.

116547   Koutníček Svazek: 6 Strana: 0693
Koutníček, čku, m. = římsovník, der Gesimshobel. Šp.

116548   Koutníček Svazek: 10 Strana: 0139
Koutníček, čka, m., vz Skřítek.

116549   Koutníček Svazek: 10 Strana: 0607
Koutníček, čka, m., vz Postelníček.

116550   Koutník Svazek: 1 Strana: 0770
Koutník, u, m., vz Porožník. Ozdobný hrnec, ve kterém se posýlá do kouta šesti- nedělkám. Mý. — K., koutnice, úhelnice, das Winkelmass. — K., a, m., Winkelspinne. D.

116551   Koutník Svazek: 6 Strana: 0693
Koutník = kout, das Körpereck. Jd. Geom. II. 22. — K, a, m., os. jm. K. Jan, učitel v Kostelci n. Orl., přispěl do tohoto slovníku. Vz Ktk.

116552   Koutník Svazek: 7 Strana: 1301
Koutník, u, m, lépe: tělesný úhelník, Körperecke. Sold. 18.

116553   Koutník Svazek: 10 Strana: 0139
Koutník, u, m, hrnec. Vz Polivečník.

116554   Koutný Svazek: 1 Strana: 0770
Koutný. Úzká a k. rada (bratrská). Jir. Vz Koutní.

116555   Koutný Svazek: 6 Strana: 0693
Koutný. K. ulice, Seitengasse. Koll. III. 143. — K, ého, os. jm. Blk. Kfsk. 967., 1099. — K. Lorenz. 1610. Jg. H. 1. 2. vd. 578.

116556   Koutný Svazek: 8 Strana: 0164
Koutný. K. koš, ve kterém se nosí ženám Do kouta. Brt. D. II. 332. Koutro. NZ. IV. 32.

116557   Koutoměr Svazek: 1 Strana: 0770
Koutoměr, u, m., der Winkelmesser. Jg.

116558   Koutosemenný Svazek: 6 Strana: 0694
Koutosemenný. K. plod, jehož semena připevněna jsou v pouzdrovém koutě vni- třním. Vz Rst. 424.

116559   Koutovatý Svazek: 6 Strana: 0694
Koutovatý, winkelig. Šm.

116560   Koutovic Svazek: 1 Strana: 0770
Koutovic, jm. vymyšlené. S Koutovic Jankem tančiti (s Lavicovic Honzou) = doma zůstati. Jg.

116561   Koutovitý Svazek: 6 Strana: 0694
Koutovitý, winkelartig. Šm.

116562   Koutový Svazek: 1 Strana: 0770
Koutový, Winkel-. K. dláto. Viereisen. Us.

116563   Koutový Svazek: 7 Strana: 1301
Koutový (koutný) kámen, Eckstein, m. Zrcd. 10. b.

116564   Koutra Svazek: 1 Strana: 0770
Koutra, pl., a koutro, a, n., záslona še- stinedělek. Strojiti k. Us.

116565   Koutra Svazek: 6 Strana: 0694
Koutra m. koltra asi z vlaš. coltra. Vz List. fil. IX. 1.

116566   Koutro Svazek: 9 Strana: 0122
Koutro, a, n. = okřídlí n? střeše. Ces. 1. VIII. 315. Vz Okřídlí.

116567   Koutskov Svazek: 1 Strana: 0770
Koutskov, a, m., pekelec.

116568   Koutský Svazek: 6 Strana: 0694
Koutský Mlýn, Kautsko, mlýn u Uhlíř. Janovic. — K. Frant. 1769.—18:;4. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 578., S. N., Rk. Sl. O jiných K. vz Blk. Kfsk. 1342., Sdl. Hr. I. 140., III. 304.

116569   Koutule Svazek: 1 Strana: 0770
Koutule, e, f. K. popelavá, psychoda phaloenoides, členovec dvoukřídlý. Frč. 157.

116570   Kouty Svazek: 6 Strana: 0694
Kouty, pl., m., myslivna u Velk. Mezi- říčí; hájovna u Horní Bobrové; ves u Po- děbrad ; Kauta, sam. u Sobotky a u Tur- nova; Kauth, vsi u Votic, u Ledče a u Nov, Kdyně; samota u Votic; něm. Kauty, vsi u Třebíče, u Hořic, u Hlinska; sam. u So- botky; hájovna u Křivoklátu; K. Horní a Dolní, Ober-, Unter-Kauty, vsi u Ml. Vo- žice. PL., Tk. I. 405., IV. 266., 404., Blk. Kfsk. 1342., Sdl. Hr. I. 255., IV. 371., Rk. Sl.

116571   Koutyt Svazek: 10 Strana: 0607
Koutyt = koupiti. K. si co k jídlu. Litom. 89.

116572   Kouvrš Svazek: 6 Strana: 0660
Kouvrš, vz Konvers.

116573   Kouzále Svazek: 9 Strana: 0122
Kouzále, e, n. = kozle. Jihozáp. Cech. Dšk. Vok. 49.

116574   Kouzar Svazek: 7 Strana: 1301
Kouzar, u, m. = borová šiška. U Křimic. Hra.

116575   Kouzedlník Svazek: 8 Strana: 0164
Kouzedlník. Výměr tohoto slova vz v Zbrt. Pov. 89. Pověry o něm vz v Zbrt. Pov. 159. Kouzla na Slov. Vz PhľD. 1895. 89.

116576   Kouzelice Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzelice, e, f., hamameRis, deR Zauber- strauch. Šm.

116577   Kouzelna Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzelna, y, f., die Magie. Berg.

116578   Kouzelně Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzelně, zauberisch. Mus. 1880. 262.

116579   Kouzelnice Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzelnice, e, f., čarodějnice, die Zau- berin, Hexe. V.

116580   Kouzelnický Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzelnický, Zauber-, Hexen-, zaube- risch.

116581   Kouzelnictví Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzelnictví, n., die Zauberei, Hexerei. D. —

116582   Kouzelnictví Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzelnictví, vz Pocta (tam výměr). K. bílé, magia alba, die weisse Magie; pově- rečné. Janiš o spir. 41. Vz násl. Pokuta za k. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 416.

116583   Kouzelník Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzelník, a, m., čarodějník, der Zau- berer, Hexenmeister. V. K-ci kouzly svými jiné třeští. Kom.

116584   Kouzelník Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzelník. Sv. ruk. 323. K, kdo obzvl. zrak lidský mámí tak, že hledícím zdá se, že ty a jiné divné a k víře nepodobné a nemožné véci se dějí; slove též kej kléř. Konečný f 1622.

116585   Kouzelník Svazek: 7 Strana: 1301
Kouzelník. Cf. Mách. 167.

116586   Kouzelný Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzelný, Zauber-, zauberhaft. K. baba, dalekohled, hra (vz S. N. ), koflík, nalévák (Trichter), opera, pohár, svítilna = čarovná (laterna magica, jest optický nástroj, jímž se průsvitavé obrazy na skle malované v temnu ve zvětšovacích rozměrech na bílou stěnu metají. Vz více v S. N. ). Nz. K. motouz, Zauberfaden (hračka k mluvení do dálky). Dch. —

116587   Kouzelný, cf Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzelný, cf. Mkl. Etym. 150. K. baby, Št. Kn. š. 93., láhev, NA. V. 181., kruh, Dch., rána, Posp., slovo. S. N. I. 16. K. román, hra, opera. Jg. Slnosť. 152., 153. K. kroužek = řez na kůře ovocného stromu, dokud jest míza, as 1—21/2 cm. šiř., čímž se sráží šťáva a strom vyhání pupeny. Du- mek. K. svítilna. Us.

116588   Kouzelství Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzelství, n. = kouzelnictví.

116589   Kouzeň Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzeň, zně, f., podkamní. D.

116590   Kouzeň Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzeň, vz Pícka, Kouzně.

116591   Kouzlář, kouzlíř Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzlář, kouzlíř, e, m., der Eskatno- teur. Rk., Svt. 173.

116592   Kouzlení Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzlení, n., čáry, das Hexen, Zaubern. V.

116593   Kouzlič Svazek: 8 Strana: 0555
Kouzlič, e, m. = kouzelník. Krs. Moor. II. 29.

116594   Kouzlitel Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzlitel, e, m., der Zauberer. Šm.

116595   Kouzliti Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzliti, il, en, ení, čarovati, zaubern, hexen; velmi těšiti, bezaubern, hoch erfreuen. Jg. — čím: jedem. Reš. — koho čím. Kouzlí milou lahodností. Chmel. Krásnou hudbou sluch náš kouzlil. Us.

116596   Kouzliti Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzliti. Mistři jich k-li díla nesmrtelná. Vlč. Něčí sluchy k. Šf. Tatr. mus. 19. Mlhy ten kouzlí obraz prchavý. Vrch. — komu co. Jakou zrak mi kouzlí vidinu? Čch. Bs. 152. — čím. (Léto) byt živočichům svou vnadou kúzliti spíší. Šf. Tatr. m. 17. V slu- jích luny hravý svit svým leskem kouzlil barev hru. Vrch. Myth. I. 205. Nábožen- stvím neklúzlete. 15. stol. Mnč. R. 95. — odkud. Teplé počasí kouzlí ze země ze- lené koberce. Šbr. Zaj. 47. Lidský duch z prsou tvých k. bude zlaté klasy. Vrch. — co več. Ten v trpké sny mé kouzlí mládí eden. Osv. VI.. 591.

116597   Kouzliti Svazek: 8 Strana: 0164
Kouzliti. Poče všemi kúzlami k. Alx. Nách. 204. Kouzlovati. Alx. Nách. k. II. Kov. Starobylosť slova kov. Vz PhľD. 1893. 336. Když k. je rozžhaven, trus vypaDá a vzácný kov očištěn zůstává. Bráb. 112.

116598   Kouzlivý Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzlivý = kouzelný. Mus.

116599   Kouzlo Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzlo (zastr. kúzlo), a, n., pl. kouzly, ův, m., ale více: kouzla, kouzel, n., Zau- berei, Hexerei, Zauber, Zauberwerk. V. kouzla provoditi; s kouzly se obírati; na čáry a kouzla se oddati. V. Kouzlem všecky svedl. Lom. Kouzly z někoho vypleniti. Br. Kou- zlům něco přičítati, Lom., připisovati. Štelc. Vyučiti někoho v kouzlech a čárách. Štelc. Kouzla se přidržeti. Lom. — Vz Rb. str. 267.

116600   Kouzlo Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzlo, got. skôhsl. Šf. I. 469., 63. O pů- vodu vz Prk. Př. 22., Mkl. Etym. 150., 31. — Sv. ruk. 326. Kouzla. Št. Kn. š. 38., 93. Kouzlem chráněný. Dch. K. žití, lásky. Vrch. Ženy se s kúzly a s čáry obierají. Kšch, 25. Tílko, z něhož dýše k. neskonalé. Čch. Bs. 92. Někakým kúzlem to byli uči- nily. Pass.

116601   Kouzlo Svazek: 9 Strana: 0122
Kouzlo. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 132.

116602   Kouzlo Svazek: 10 Strana: 0139
Kouzlo. Zažehnávání kouzel. Vz Čes. 1. XII. 432., 437., Vlasť. I. 197.

116603   Kouzlo hra Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzlo hra, y, f. = kouzelná hra. Kutn.

116604   Kouzlomoc Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzlomoc, i, f. = zázračná moc. Vlč.

116605   Kouzlomocný Svazek: 9 Strana: 0122
Kouzlomocný. K. vláda. Louk. 76.

116606   Kouzloplný Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzloplný, bezaubernd, zauberisch, zau- bervoll. Č.

116607   Kouzlostrojce Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzlostrojce, e, m. = kouzlař. Šm.

116608   Kouzlování Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzlování, n. = kouzlení. Br.

116609   Kouzlovati Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzlovati = kouzliti. Jg.

116610   Kouzlovec Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzlovec, vce, m., das Amulet. Rk.

116611   Kouzlověrný Svazek: 6 Strana: 0694
Kouzlověrný, auf Hexerei glaubend. Šm.

116612   Kouzlový Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzlový = kouzelný. Koll.

116613   Kouzně Svazek: 1 Strana: 0770
Kouzně, ě, f., v již. Čechách = temná komnata. Původně kovárna. Kts. Místo pod kamny na dříví. Da. Vz Kouzeň.

116614   Kouzně Svazek: 9 Strana: 0122
Kouzně, ě, f. = cestička mezi domy. Křemže. Kub. 153.

116615   Kov Svazek: 1 Strana: 0770
Kov, u, m., od ku [kouti, vz u v ov (av) a Gb. Hl. 145. ], co se kouti, kovati může. Kovy nazýváme veškeré chemické prvky těl nerostných, jichž čítáme nyní 50. S. N. Vz Šfk. 14., 26., 130. Das Metall, Erz. Kovy mají zvláštní vid kovový (zvláštní lesk a barvu) a neprůhlednosť, jsou velmi hutné ale méně tvrdé, tažné, jen některé křehké. Jsou dobří vodičové tepla a električnosti. Bř. 62. Kovy a) drahé (vyšší, edel): zlato, platina, stříbro, rtuť; b) obecné (nižší, sprosté, unedel), «a) tažné: železo, měď, olovo, cín, cinek; ß) křehké: arsen, vizmut, antimon. Bř. — Kov drahý, vzácný, lehký, těžký. Nz. K. podlé vlastností zásaditých kysličníků svých: kovy žíravin či alkalické, k. zemitých žíravin, k. zemin, k. těžké či rudokovy. Vz více v S. N. Šfk. 140. —143. dělí kovy na A) lehké: I. tř. Kovy žíravin či alkalické, Alkalime- talle: a) pravé kovy žíravin: kalium, natrium, lithium; b) kovy zemnitých žíravin, Erdal- kalimetalle: baryum, Strontium, calcium: II zeměkovy či kovy zemnin, Erdmetalle: mag- nesium, yttrium, erbium, terbium, thorium, cerium, lanthan, didym; alumium, glycium, zirkonium; kovy: yttrium, erbium, terbium, thorium, cerium, lanthan a didym patří snad do násl. třídy. — B. K. těžké. III. mangan, železo, chrom, kobalt, nikl, uran, zinek, cad- mium; IV.: arsen, antimon, vizmut, tellur, vanadin, wolfram, molybden, tantal, niobium; V. tř.: olovo, měď; VI. tř. drahé kovy: rtuť, stříbro, zlato, platina, iridium, ruthenium, rhodium, palladium, osmium. — Vz také Bř. 55. a násl. Poněvadž toto království z daru a milosti pána Boha nad jiné země horami a kovy, zvl. od zlata a stříbra obdařeno jest. Nar. v h. a k. Frd. I. 89. K. zlatý, stříbrný. Pr. I. 89. Narovnání o hory a kovy v krá- lovství českém. Pr. 88. K. ryzí (který v pří- rodě v původní čistotě se nalézá). Pt. K. bla- horodý (který ani v ohni ani na vzduchu po- vahy své nemění, zlato, stříbro atd. ). Vys. Vz Ruda. — O kovích dělati (kovati). V. Kovy bíti. V. Kovy kouti, legovati, směšo- vati, mísiti. Nz. Kovů hledati, dobývati. Us.

116616   Kov Svazek: 6 Strana: 0694
Kov. VMV. nepravá glossa. Pa. Cf. Kram. Slov., Rk. Sl. K. litý, tažený, napuštěný, ZČ. I. 239., hrubý, legovaný, Kaizl 149., Newtonův, Roseův, Kk. Fys. 52., dobytý, erzeugt. J. tr. Kovy čtveromocné, dvoj- mocné skupiny manganové, křehké, kujné, lehké, pětimocné, platinové, ryzí či samo- rodé, šestimocné, těžké, trojmocné, vzácných zemin, žíravin, žíravých zemin. Šf. Poč. 608., Schd. I. 262., 317., 320., 341., KP. IV. 42., 268., 278., 389. Objevení kovů a smlouvy o ně v době starší. Vz Zř. zem. Jir. 454., 692. Cf. také Bř. N. 78.. 79., 83. 85., 104., 201., Schd. II. 25., 34., 50., 57., Sb. uč. 1860. 145., MS. 322. a násl. Dělníci kovem pracující všelikým nehodám a nemocem vy- dáni jsou v šanc. Vz Slov. zdrav. 55.

116617   Kov Svazek: 7 Strana: 1301
Kov. Vz Ott. VI. 158.

116618   Kov Svazek: 9 Strana: 0122
Kov. Vz Ott. XIV. 1024.

116619   Kov Svazek: 10 Strana: 0139
Kov, u, m. Výroba kovů. Vz KP. X. 137. nn.

116620   Kova Svazek: 6 Strana: 0694
Kova, y, f. = podkova. Slov. Bern.

116621   Kovací Svazek: 1 Strana: 0770
Kovací kladivo (ku př. ku kování koní), Hufhammer, Čsk., kleště, nářadí, truhlík, stolice. Vys.

116622   Kovací Svazek: 9 Strana: 0122
Kovací kladivo = ruční, kterým se vládne jednou rukou. Ott. XIV. 285. Vz Přitloukací.

116623   Kovácký Svazek: 1 Strana: 0770
Kovácký = kovářský. Schmied-. Na Slov.

116624   Kovácký Svazek: 6 Strana: 0694
Kovácký měch. Sb. sl. ps. I. 89., Ssk.

116625   Kováč Svazek: 1 Strana: 0770
Kováč = kovář na Slov. V Čech. slove nyní k. zvl. ten, kdo došlé železo v hamru kuje, liše se od obyčejného kováře, der Nach- schmied. Us., Č.

116626   Kovač Svazek: 6 Strana: 0694
Kovač, e, f., Kowatsch, ves u Konec- chlumí v Jičín. Blk. Kfsk. 778, Sdl. Hr. V. 205., 300., Rk. Sl. — K., Gaubitsch, obec v Dol. Rakousích.

116627   Kováč Svazek: 6 Strana: 0694
Kováč. Sl. ps. č. 34. Také u Uher. Hrad. Brt. D. 224. Cf. Mkl. Etym. 153. Robí ako k. z ohňa. Zátur. Hrnčár hrnčára a k. ko- váča nenávidí. Glč. I. 278.

116628   Kováč Svazek: 7 Strana: 1301
Kováč, burax. Pršp. 33. 9.

116629   Kováč Svazek: 8 Strana: 0164
Kováč. Nieto majstra naD k-ča, ten zo starého nové spraví. Slov. Zátur. Na to drží k. klieště, aby sa nepálil. Slov. Phľd. 1894. 256.

116630   Kováč Svazek: 10 Strana: 0607
Kováč, e, m. = nějaká rostl. Prešp. 809. Vz Gb. Slov.

116631   Kovačica Svazek: 8 Strana: 0164
Kovačica, e, f., Antalfalva, slov. mě. v Ba- nátě. Vz Phľd. XII. 466.

116632   Kováčik Svazek: 6 Strana: 0694
Kováčik, a, m. = zdrobnělé kováč. — K., os. jm. Slov. Pokr. Pot. I. 349.

116633   Kovačina Svazek: 6 Strana: 0694
Kovačina, y, f. = okuje, der Hammer- schlag. Hř.

116634   Kovačisko Svazek: 6 Strana: 0694
Kovačisko, a, n. = špatný kováč. Slov. Bern.

116635   Kováčka Svazek: 6 Strana: 0694
Kováčka, y, f. = kováčova žena, die Schmiedin. Slov. Kováč byl vlkolak a k. striga. Dbš. Sl. pov. I. 520.

116636   Kováčňa Svazek: 6 Strana: 0694
Kováčňa, ě, f, = kovářská výheň. Slov. Bern.

116637   Kováčová Svazek: 8 Strana: 0164
Kováčová, é, f. = obec a potok ve Zvo- lensku. Phľd. XII. 251.

116638   Kováčovati Svazek: 6 Strana: 0694
Kováčovati = kovářiti. Slov. Bern.

116639   Kováčovice Svazek: 8 Strana: 0164
Kováčovice, dle Budějovice, obec v Te- kově. Phľd. XII. 251.

116640   Kováčský Svazek: 6 Strana: 0694
Kováčský = kovářský. K. cech. Slov. Sl. let. II. 250.

116641   Kováčství Svazek: 6 Strana: 0694
Kováčství, n. = kovářství. Slov. Bern.

116642   Kovadlička Svazek: 6 Strana: 0694
Kovadlička, y, f, u zlatníka, das Daumeu- eisen. Šm.

116643   Kovadlina Svazek: 1 Strana: 0770
Kovadlina, y, f., kovadlo, nákovadlo, ná- kovadlí, na Moravě a Slov. nákova, nákov; malá k.: babka; špalek pod kovadlinu. Am- boss. Šp. Mezi mlatem a kovadlem býti. D. (Sr. Vlka za uši držeti). Znova něco na ná- kovadlo vzíti (znova do práce). Na Slov. Na jedno kovadlo tlouci (= za jedno býti). Kovadlo = kovadlina, hlavně v hamřích, na kterou hamr tluče. Vys. Na kovadlině horké železo kouti, obraceti, táhnouti, vytloukati. Vz Nákov. — K. Kovadlo, kosť kovadlová v uchu, der Amboss.

116644   Kovadlina Svazek: 6 Strana: 0694
Kovadlina anglická, Horn-, francouzská (s jedním rohem), německá (bez rohů), vzor- kovaná, Gesenk-, ruční (malá). Bank-; Ko- vadlinka má tvar kostky, která přechází v trn, jímž se zaráží do špalíčku nebo na stůl, das Stöckel. Včř. Z. II. 11., 12. K-nka na pouzdra, A. zu Gehäusen, na nytování, A. zum Nieten. Šp. K. ševcovská. Matj. 101. Babka v k-ně, das Stöckchen im A. Šp. Cf. Kladivo. — K. v uchu. Vz Slov. zdrav., Schd. II. 348, Šv. 66., KP. II. 291.

116645   Kovadlina Svazek: 8 Strana: 0164
Kovadlina. Srdce bije k-nou (jako kova- dlina). Boušk. 64.

116646   Kovadlina Svazek: 9 Strana: 0122
Kovadlina. Vz Ott. XIV. 1018.

116647   Kovadlina Svazek: 10 Strana: 0139
Kovadlina, y, f. Sedí na něm jako čert na k-ně (pořád ho pronásleduje). Zased by si sem jako čert na k-ně. Čes. 1. XI. 163.

116648   Kovadlinář Svazek: 1 Strana: 0771
Kovadlinář, e, m., der Ambossschmied. Jg.

116649   Kovadlinářka Svazek: 6 Strana: 0694
Kovadlinářka y, f. = žena kovadliná- řova. Šm.

116650   Kovadlinářský Svazek: 6 Strana: 0694
Kovadlinářský, Ambosschmied-. Šm.

116651   Kovadlinářství Svazek: 6 Strana: 0694
Kovadlinářství, n., das Ambosschmied- handwerk. Šm.

116652   Kovadlinářtsví Svazek: 1 Strana: 0771
Kovadlinářtsví, n., Ambossschmiedhand- werk.

116653   Kovadlinka Svazek: 6 Strana: 0694
Kovadlinka, vz Kovadlina.

116654   Kovadlinka Svazek: 10 Strana: 0139
Kovadlinka, y, f. = kosf kovadlinková, os incae. Ktt.

116655   Kovadlinkový Svazek: 10 Strana: 0139
Kovadlinkový, vz předcház. Kovadlinka.

116656   Kovadlinový Svazek: 6 Strana: 0694
Kovadlinový, kovadlový, Amboss-. Šm.

116657   Kovadliště Svazek: 1 Strana: 0771
Kovadliště, ě, n., Ambossstock Rk.

116658   Kovadlna Svazek: 8 Strana: 0164
Kovadlna. Byla tam k. zbroje. Kosmogr. 320. b. Kovále, houba, vz Tanečnice (3. dod.).
Kováníčko. Sukně s k-čkem. Arch. XII.
546.

116659   Kovadlník Svazek: 1 Strana: 0771
Kovadlník, a, m. = kovadlinář. Žid., Tk. II. 375.

116660   Kovadlný. K Svazek: 10 Strana: 0607
Kovadlný. K. zbroje. Vz Gb. Slov.

116661   Kovadlo Svazek: 1 Strana: 0771
Kovadlo = kovadlina.

116662   Kovadlo Svazek: 6 Strana: 0694
Kovadlo, a, m., os. jm. Tk. III. 49., V. 446.

116663   Kovadlo Svazek: 10 Strana: 0607
Kovadlo, a, n. Je jako na kovadle (mezi dvěma jazyky). Mus. slov. VIL 43.

116664   Koval Svazek: 1 Strana: 0771
Koval = kovář. V Opav. Pk. Také na Mor.: Kovalu, kovalu, popřej mi noclehu. Mor. P. 30.

116665   Koval Svazek: 6 Strana: 0694
Koval, dle Bern. kovál. K. něch i v zlatě sedí, přece z něho kuzňa hledí. Slez. Šd. — K., vz Kohout mořský (dod.). — K. Kovále = druh hub. Vz Beranice (dod.).

116666   Koval Svazek: 7 Strana: 1301
Koval, u, m. = mor. tanec. Brt.

116667   Koval Svazek: 10 Strana: 0139
Koval, a, m. Popěvek na kovala. Slez. Vz Vyhl. II. 271.

116668   Kovala Svazek: 10 Strana: 0139
Kovala, y, f. = cholera. Slez. Vyhl. II. 125.

116669   Kovalčík Svazek: 6 Strana: 0695
Kovalčík, a, m., der Schmiedegesell. Laš. Tč.

116670   Koválen Svazek: 6 Strana: 0695
Koválen, lne, f. = kováčňa. Slov. Bern.

116671   Kovalica Svazek: 7 Strana: 1301
Kovalica, e, f. = kovářka. Cf Koval. Mor Brt. D. 147.

116672   Kovalíček Svazek: 6 Strana: 0695
Kovalíček, čka, m. = zdrobn. koval Slez. Šd.

116673   Koválíček Svazek: 9 Strana: 0122
Koválíček, vz Budníček menší.

116674   Kovalinec Svazek: 9 Strana: 0445
Kovalinec, nce, m., pole u Trstené. Mus. slov. IL 22.

116675   Koválisko Svazek: 6 Strana: 0695
Koválisko, a, n. = kovačisko. Slov. Bern.

116676   Kovalka Svazek: 6 Strana: 0695
Kovalka, y, f. = žena kovalova, ko- vářka. Slez. a mor. Šd. Dle Bern. kovalka.

116677   Koválovati Svazek: 6 Strana: 0695
Koválovati = kováŕiti. Slov. Bern.

116678   Kovalovice Svazek: 6 Strana: 0695
Kovalovice, dle Budějovice, Kowalowitz, vsi u Kojetína, u Víškova a u Posořic. PL., Rk. Sl.

116679   Kovalský Svazek: 6 Strana: 0695
Kovalský (koválský, Bern.), Schmiede-. Vz Koval. K. tovaryš, řemeslo. Mor. a slez. Tč. Dyšíš jak k. měch. Slez. Šd.

116680   Kovaň Svazek: 1 Strana: 0771
Kovaň, ě, f., jm. místní. Mus.

116681   Kovan Svazek: 6 Strana: 0695
Kovan, a, m., os. jm. Arch. I. 353.

116682   Kovaň Svazek: 6 Strana: 0695
Kovaň = kovárna. Us. Rk. Sl. K-ně = hamry. Pam. Vel., Loos. Meziříčí. — K. = kovanina, kovaná práce, die Hammerarbeit. Hr. — K. (od Kovaná. Pal. Rdh. I. 131.), Kowan, městečko u Ml. Boleslavě. Tk IV. 379., V. 155., Rk. Sl.

116683   Kovanda Svazek: 1 Strana: 0771
Kovanda, od kov-ati, vz -nda.

116684   Kovanda Svazek: 6 Strana: 0695
Kovanda, y, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1342.

116685   Kovanda Svazek: 10 Strana: 0139
Kovanda St., básník Zl. Praha. 1904.

116686   Kovaně Svazek: 7 Strana: 1301
Kovaně, ě, f., fabrica, zastr Bhm.

116687   Kovanec Svazek: 6 Strana: 0695
Kovanec, nce, m, Kowanetz, ves u Ml. Boleslavě. Rk, Sl.

116688   Kování Svazek: 1 Strana: 0771
Kování, n., činnosť, das Hämmern, Schmie- den, Beschlagen. K. koní. — K. = co ko- váno jest, kovanice, der Beschlag. Kůň po- třebuje kování (podkov). Jel. Truhla, šatník, hůl, dýmka, ručnice atd. má pěkné kování. Jg. K. (Garnitur) slove okov a ozdoba na zbrani lovecké, Šp.; k němu patří: čepec předpažbí či botka, Vorderschaftskappe, hlavenní kroužky, Gewehrringe, matice cídičová, Putzstockmut- ter, listec jazýčkový, Züngelblatt, lučík, šrouby, plátek pro řemenní kroužek. Čsk. I. 4. str. 16. a násl. Kování na špičce voje: kačírek; na zadní části voje: vozatajík, formánek. Šp. K. na chomout, hladké, s koníčkem, na okno, na okenici, na válec k záslonám, rohovní. Kh. K. na dvéře, k. nábytku. — K., sno- vání (zlého), das Schmieden, Brüten, Anzet- teln. K. zrad. Syr.

116689   Kování Svazek: 6 Strana: 0695
Kování, das Hämmern. K. mokré, kove-li se navlhčeným kladivem, das Nasschmie- den. Vz Včř. Z. 12. — K., der Beschlag. K. na okna a dvéře, na okenice. Vz Včř. Z. I. 29., 43.

116690   Kování, n. K Svazek: 10 Strana: 0607
Kování, n. K. ku spojování a upevňo- vání; ku pohybování dřevěných kon- strukcí, k závěru. Vz KP. XI 253.

116691   Kovanice Svazek: 1 Strana: 0771
Kovanice, e, f., kování. K. truhly. Be- schlag. Aqu.

116692   Kovanice Svazek: 6 Strana: 0695
Kovanice, Kowanitz, ves u Nimburka. Sdl. Hr. V. 273.

116693   Kováníčko Svazek: 1 Strana: 0771
Kováníčko, a, n. = kování, der Beschlag.

116694   Kováníčko Svazek: 7 Strana: 1301
Kováníčko = kování, kované zboží Arch. X 535.

116695   Kovaníčkovaný Svazek: 9 Strana: 0122
Kovaníčkovaný. K. prýmy. Sdl. Hrd. IX. 19. Sr. Kovaničkový.

116696   Kovaníčkový Svazek: 6 Strana: 0695
Kovaníčkový čepec. Sdl. Hr. II. 264., Rk. Sl.

116697   Kováníčkový Svazek: 8 Strana: 0164
Kováníčkový čepec. Wtr. Krj. I. 382.

116698   Kováníčkový Svazek: 10 Strana: 0139
Kováníčkový prým. 1519. Arch. XIX. 444.

116699   Kovanín Svazek: 6 Strana: 0695
Kovanín, a, m., Kowanin, ves u Volyně. Sdl. Hr. III. 275.

116700   Kovanina Svazek: 1 Strana: 0771
Kovanina, y, f., das Geschmiede. Rk.

116701   Kovanina Svazek: 6 Strana: 0695
Kovanina, vz Kovaň.

116702   Kovaniště Svazek: 6 Strana: 0695
Kovaniště, ě, n., die Hufbeschlagbrücke. Rk.

116703   Kovánítko, a Svazek: 6 Strana: 0695
Kovánítko, a, n., u nožíře, das BündcheN- eisen. Šm.

116704   Kovanka Svazek: 6 Strana: 0695
Kovanka, kovanička, y, f., kováníčko, a, n., der Beschlag Šm.

116705   Kovansko Svazek: 6 Strana: 0695
Kovansko, a, n., Kowansko, ves u Nim- burka.

116706   Kovaňský Svazek: 6 Strana: 0695
Kovaňský pán. Dal. 107., Tk. IV. 730., Rk. Sl.

116707   Kovanský Svazek: 10 Strana: 0607
Kovanský V., spis.

116708   Kovaný Svazek: 1 Strana: 0771
Kovaný, naproti: litý, gehämmert, ge- schmiedet. K. železo, ocel. Us. K. koly: že- lezem pobité. Us. K. vědra, s železnými obruči. Rkk. K. botky, s podkůvkami. Jg. — čím: zlatem. Er. P. 293. Dýmka stříbrem kovaná. Us., Sš. P. 178. Vz Kovati. — K. Němec (pouhý N. ), der Stockdeutsche. — K. člověk = hrubý, litý, massiv. Jg. — K., beschlagen, své věci dobře znalý. Prk.

116709   Kovaný Svazek: 6 Strana: 0695
Kovaný Němec. Šf. Strž. I. 219.

116710   Kovarčič Svazek: 7 Strana: 1301
Kovarčič, e, m., fabriolus, zastr. Veleš.

116711   Kováren Svazek: 6 Strana: 0695
Kováren, rně, f. = kovárna. Rk., Loos.

116712   Kováren Svazek: 8 Strana: 0164
Kováren. Ďač., Telč. Brt, D. II. 278. Kováříček, čku, m. = černavý bob. Us. Tkč. — K., čka, m., červená ploštice stro- mová. Brt. D. II. 210.

116713   Kovariant Svazek: 1 Strana: 0771
Kovariant, u, m., v mathem. Stč.

116714   Kovárna Svazek: 1 Strana: 0771
Kovárna, y, f., Schmiede. V. K. polní, Feldschmiede. Čsk.

116715   Kovárna Svazek: 6 Strana: 0695
Kovárna, cf. Mkl. Etym. 153. V k-ně, Us., v k-rni. U Jičína. Ltk. K. polní pro pohyb ruční a nohou; K. polní s větrníkem na kolách. Wh. — K., Kowarna, samota u Vodňan, u Sušice a u Vinohrad (u Prahy).

116716   Kovárně Svazek: 10 Strana: 0139
Kovárně, ě, f., fabrica. Rozk. P. 2468. Sr. Kovárna.

116717   Kovárně Svazek: 10 Strana: 0607
Kovárně, ě, f. = kovárna. Litom. 3.

116718   Kovarný Svazek: 6 Strana: 0695
Kovarný = obmyslný, úskočný, nolv- /A,ŕjxavoq. K. Odysseus. Vký.

116719   Kovary Svazek: 6 Strana: 0695
Kovary, dle Dolany, Kowar, ves u Za- kolan. Rk. Sl.

116720   Kovář Svazek: 1 Strana: 0771
Kovář, e, kovářík, a, kováříček, čka, ku- jíř, e, m. Na Slov. kováč, na Mor. kuzněc, pol. kovał, der Schmied. K. od ku (kouti, vz U v ov). K. v kovárně vzdýmaje na výhni (ohnisku) měchem (dymadlem) oheň v něm železo rozpaluje. Potom je kleštěmi vytahuje, na kovadlinu klade, kladivem a perlíkem (velikým kladivem) kuje (buší), Pt., pilníkem vystruhuje, ková, kutí. Šp. Vz více v S. N. K. vojenský, při praporci jízdných, usedlý; k. zbraní. D. Jako v Praze studený kovář kladivem na železo tluka zvoní, aby o něm, že tudy jde, v domích věděli. Har. II. 167. (V Plasku a Plz. k. studený, který řemesla neprovozuje; opak: horký. Prk. Zde má slovo to jiný význam, označujíc snad ko- váře bez ohně pracujícího. ) Komu pán Bůh nedal, kovář neukuje. Na Slov., Č., Pk. Ra- ději kováře než kováříka. Č. Lépe kováří- kovi než kováříčkovi. Lb. Najde kovář uhlíře (a uhlíř kováře = kdo koho potřebuje). Č. Od kováře uhlí kupovati = z druhé ruky, draze. Na Slov. Proto má kovář kleště, aby se sám nepálil (= nezžehl. Lb. ). Na Slov. Kováři, když se sejdou, mluví o kleštích. L. Dobře tomu k-ři, jenž na obě ruce kuje; K. provinil a koláře oběsili. Pk. — Vz Tk. II. 539., Náraz, Narážka. — K., houba, vz Koloděj. Jg.

116721   Kovář Svazek: 6 Strana: 0695
Kovář. Cf. Rk. Sl., Mkl. Etym. 153. K-ři = jednotliví řemeslníci; kováře = ro- dina jistého kováře. Vz -é. Zlinsky. Brt. O jeho náčiní vz: Dláto, Domek, Hřeboun, Kladivo, Kleště, Klíč, Kovadlo, Kružidlo, Kružítko, Měch, Nádobí, Nůž, Osekáč, Pil- ník, Prstenec, Rašple, Řezací, Rohatina, Sechomr, Sekáč, Stolička, Svírák, Štemfl, Vrták. K. koní a vozů, Huf- und Wagen- schmied. Dch. Studený k. = na mizinu přišlý. Mor. Brt. K-ři, ješto železo kují a měď. BO. Pane k-ři, rač s námi píti. NB. Tč. 93. K. dycky v kuzni kuje, nikda ženky nemiluje; K. stojí u komína, kúká z něho lotrovina; K-ři, k-ři, co jste vy tak pyšní? Nechtěli jste kovať mojej milej čižmy. Sš. P. 482., 522. K. smrdí, bude pršeť (padá kouř ze spálené rohoviny). Č. T. Tkč. Písně o k-řích vz v Er. P. 391. Dětské říkadlo: Kuje, kuje kovaliček v zelene dolince, co ukuje, to přepije, přijde do dom, ženu bije; žena neboha, troje děti ma: jedno chodi do školy, druhe šije bačkory, třeti sedi na
kamenci (říčním štěrku), drži gajdy na ra-
menci, tak se pěkně hra: trarararara. Km.
1886. 629. Pověry o k. vz v Mus. 1854.
538. K. štěstí nekuje, každý je sobě hotuje.
Prov. — K. = hovnivál, brouk. Mor. Brt. — K. = kovářík, luskavka, brouk. Kováře kla- dou si děti na znak na dlaň povzbuzujíce ho, by vyskočil: Kovářu, kuj! Brt. Dt. 38. — K., boletus luridus, Hexen-, Schuster- pilz, giftiger Löcherschwamm. Sl. les., Odb. path. III. 855. — K., os. jm. — K. Mat., dr. fil., prof. v Praze, nar. 1840. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 179. — K. Mat. Radosl., prof. v Pardub., 1837.-1872. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 167., Šb. Dj. ř. 2. vd. 261. — K. Eman., dr. a docent české univer. v Praze, spisov. Bačk. Písm. I. 928. — Kováři, paseky na Vsacku. Vck.

116722   Kovář Svazek: 7 Strana: 1301
Kovář. Patron k-řů sv Eligius. Zbrt. 241.

116723   Kovář Svazek: 8 Strana: 0164
Kovář, vz Kováč. Kováři vypovídají se z Huti přes Měchovice do Kováně. NZ. III. 229. Špatný k., jenž se jiskry bojí. Šml. VIL 70.

116724   Kovář Svazek: 9 Strana: 0122
Kovář. Přísloví atd. Vz Zát. Př. 324b. _ K. = stvořitel. Králi náš, kováři světa. Modl, ms. XXXIX. 61., ???. 98. — K. = přísný rada. V zlodějské řeči. Kukla 162. — K., vz Budníček menší. — K. = čes. nár. tanec. Ott. XIV. 1015. — w. Mat. Radoslav; Mat. dr., spis. a prof.; Eman. dr., 1861. —1898. Vz Ott. XIV. 1015., Jub. XVI., Nár. list. 1898. o. 193. 2. (Eman. ).

116725   Kovář Svazek: 9 Strana: 0445
Kovář Eman. dr. Vz Př. star. VI. 90.

116726   Kovář Svazek: 10 Strana: 0139
Kovář v lidovém podání na Velvarsku. Vz Čes. I. XI. 266. nn. — K., tanec. Vz Brt. P. n. 989.

116727   Kovářče Svazek: 7 Strana: 1301
Kovářče, ete, n. = kovářovo dítě.

116728   Kovářčin Svazek: 1 Strana: 0771
Kovářčin, a, o, der Schmiedin gehörig. Us. —

116729   Kováře Svazek: 1 Strana: 0771
Kováře, dle Budějovice. Tk. III. 72.

116730   Kováříček Svazek: 9 Strana: 0122
Kováříček, čka, m. = uhelníček (sýkora). — K. Lad., učit. a spis., 1862. —1893. Vz Ott. XIV. 1016.

116731   Kovářík Svazek: 6 Strana: 0695
Kovářík, agriotes, brouk. K. obilní, a. lineatus, a. segetum, der Saatschnellkäfer; tmavý, a. obscurus; chlupatý, a. pilosus; locikový, a. sputator; spálený, a. ustulatus. Vz Kk. Br. 216.-218., Šír II. 61., Schd. II. 507., Brm. IV. 118., Kram. Slov. — K. = slunéčko brouk. Mor. Brt. — K., os. jm. Blk. Kfsk. 1342.

116732   Kovářík Svazek: 9 Strana: 0122
Kovářík, a, m. = uhelníček (sýkora); budníček menší. — K. Kováříci = pružnici, elateridae, brouci. Ott. XIV. 1016. K., agriotes, brouk. K. rýhovaný (obilní), a. lineatus, světlý, pallidulus, štíhlý, sobrinus, temný, aterrimus, začoudlý, ustulatus atd. Vz Klim. 437.

116733   Kovářík, a, kováříček Svazek: 1 Strana: 0771
Kovářík, a, kováříček, čka, m., malý, nepatrný kovář. — K. = druh síkorek. — K. = jistý brouk. Jg. K. krvavý, elater san- guineus; polní, e. segetum. Vz více v Frč. 187. Schnellkäfer. — K. = druh horních du- chův, Berggeist. Balb. d. mont. s.

116734   Kovařiti Svazek: 1 Strana: 0771
Kovařiti, il, ení, das Schmiedehandwerk treiben.

116735   Kovářka Svazek: 1 Strana: 0771
Kovářka, y, f., die Schmiedin. Us.

116736   Kovářka Svazek: 7 Strana: 1301
Kovářka = sýkora uhelníček.

116737   Kovářov Svazek: 6 Strana: 0695
Kovářov, a, m., Kowařow, vsi u Milev- ska, u Chrudimě, u Nedvědic a u Litovle; Schmitzau, ves u Podstaty. Arch. V. 522., D. ol. III. 44., VI. 498., 500., Tk. III. 134., V. 165., Blk. Kfsk. 1342., Sdl. Hr. I. 154. až 157., III. 114., 117., Rk. SI.

116738   Kovařovic Svazek: 9 Strana: 0123
Kovařovic Kar., hud. sklad., nar. 1862. Ott. XIV. 1017., Jub. XVI.

116739   Kovařovice Svazek: 1 Strana: 0771
Kovařovice, dle Budějovice. Tk. I. 397. III. 58. Schmieding.

116740   Kovařovice Svazek: 6 Strana: 0695
Kovařovice, dle Budějovice, Kowařo- witz, ves u Dnespek ; Schmieding, ves u Chval- šin. PL , Tk. III. 5., 58., Blk. Kfsk. 379., Rk. Sl.

116741   Kovařovič Svazek: 10 Strana: 0607
Kovařovič Fr., spis.

116742   Kovářový Svazek: 10 Strana: 0607
Kovářový = kovářský. Uč. spol. 1905. I. 14.

116743   Kovářský Svazek: 1 Strana: 0771
Kovářský, Schmiede-. V. K. dílna (ko- várna), kleště, tovaryš, uhlí, kladivo, bůh (Vulcanus). V., Jg. K. práce, železo (kované), oheň, nářadí, mistr, účet, pilník, řemeslo atd. Šp. Strašiti koho kovářskou zástěrou = prázdný strach naháněti. Prov., Jg.

116744   Kovářsky Svazek: 6 Strana: 0695
Kovářsky. Po k. po ledě se voziti (= zadní nohou do ledu cveky tlukouce). Mor. Brt. Dt. 208.

116745   Kovářský Svazek: 7 Strana: 1301
Kovářský. K. zboží v Čech. Vz Ott. VI. 159.

116746   Kovářsky Svazek: 8 Strana: 0164
Kovářsky. Tiskl mu po kovářsku ruku. Šml. VII 154.

116747   Kovářský Svazek: 8 Strana: 0164
Kovářský. K. dílo černé: kování koní, vozů; k. dílo bílé: zhotovování seker, srpů, lopat, hřebíků a p. Hrš. Nách. I. 503.

116748   Kovářský Svazek: 9 Strana: 0445
Kovářský. K. nástroje falcovník, hul- tokne, kladiva, klát na nákovu, klestě, kropáč, ksenk, kutáč, mech (měch), nákova, nebozezy, pilníky, preš, prieboje, rašple rohatina, seclík, struh, štekle, úcinka, vrták a j. Vz Sbor. slov. III. 30.

116749   Kovářský Svazek: 10 Strana: 0139
Kovářský. K. obyčeje, pověry, památky. Vz Čes. 1. X. 161. nn.

116750   Kovářský. K Svazek: 6 Strana: 0695
Kovářský. K. ulice v Praze. Tk. II. 539.

116751   Kovářství Svazek: 1 Strana: 0771
Kovářství, n., das Schmiedehandwerk. K. je řemeslo, jež vzděláváním prutového železa na hrubší výrobky se zabývá. S. N. Vz Kovář.

116752   Kovářstvo Svazek: 1 Strana: 0771
Kovářstvo, a, n. = kováři, eine Schmiede- gesellschaft. — K. = kovářství. Veleš.

116753   Kovářův Svazek: 1 Strana: 0771
Kovářův, -ova, -ovo, dem Schmiede ge- hörig.

116754   Kovářův Svazek: 8 Strana: 0164
Kovářův. Ševcova žena a kovářova ko- byla chodívají bosy (tito mistři starají se více o cizí než o své). Nár. list. 1894. č. 107. odp. feuill.

116755   Kovatel Svazek: 10 Strana: 0607
Kovatel, e, m. = kdo něco kuje, utvořuje. K. lží. Vz Gb. Slov.

116756   Kovatelný Svazek: 6 Strana: 0695
Kovatelný, schmiedbar. Šm.

116757   Kovati Svazek: 1 Strana: 0771
Kovati, kovávati. Vz Kouti, Bušiti; schmie- den, hämmern, beschlagen. Jg. — abs. Ne- může-li kovati, ale pomáhá dýmati (vždy k něčemu platen). Č. Rovně konáno, brzo zbroušeno. Lb., Šp. Tyto peníze jsú za cie- saře D. kovány. Pass. 587. — co, koho: koně, kolo, koly, vědro, truhlu, dvéře, okna. Us. Železo kovati, dokud horké jest (= užiti času, příležitosti), Jg.; zradu (snovati, ins- geheim schmieden, anzetteln), Br., lesť. Cyr. — co s kým. Poče s ním vše zlé k. Let. 181. — jak: koně na ostro, na hladko. Us. — co kde čím atd. Dnes jsem koval koně pod kulnou, v konírně, novým kladivem za 50 kr. před mnohými diváky atd.

116758   Kovati Svazek: 6 Strana: 0695
Kovati. Cf. Mkl. Etym. 153. O časování vz Listy filol. 1883. 450., Bž. 197. ,Rovně konáno' oprav v: ,Rovně kováno.' — co: kosu. Sokl. II. 551. Ková synek, ková vrata, ty vrata jsou z stříbra, zlata. Sš. P. 749. K. (kouti) zlú radu. Slov. Ssk. — čím. Mlatem německé helmy kováše. Dal. 155. — kde. Na chřbetě mém k-li. Ž. wit. 128. 3.

116759   Kovati Svazek: 7 Strana: 1301
Kovati v dialektech. Vz List. fil. 1892. 281.

116760   Kovati Svazek: 8 Strana: 0164
Kovati, kouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. 74. — co: kameň (mlýnský = křesati). PhľD. XII. 282.

116761   Kovati Svazek: 9 Strana: 0123
Kovati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 373., 380., 383. — co: peníze. 1423. Pal. Děj. III. 1. 518.

116762   Kovatina Svazek: 6 Strana: 0695
Kovatina, y, f. = kuté, kované železo. Hdž. Čít. 211.

116763   Kovčín Svazek: 6 Strana: 0695
Kovčín, a, m., Kowtschin, ves u Planice.

116764   Kovec Svazek: 1 Strana: 0771
Kovec, vce, m., kujíř, der Zeugschmied. Th. —

116765   Kovec Svazek: 9 Strana: 0123
Kovec, vce, m., chalcoides, brouk. K. lepý, ch. pulchella, lesklý, nitidula, měďový, fulvi- cornis, modravý, gaudens, modrý, cyanea, skvělý, splendens, úzký, chloris, zelenavý, laeta, zelený, helxines, zlatý, aurata, žluto- rohý, metallica. Vz Klim. 698.

116766   Kověkovati Svazek: 10 Strana: 0139
Kověkovati, vagire. Mus. 1864. 153. Jir.

116767   Koveleč Svazek: 1 Strana: 0771
Koveleč, lče, m., u Třebenic. Tk. III. 130.

116768   Kověr Svazek: 6 Strana: 0695
Kověr, u, m. = kaluže, die Lacke. Slez. Tč.

116769   Kovera Svazek: 10 Strana: 0139
Kovera, y, m., slov. Kovlad, duch, král zlatých bani. Vz Sbor. slov. 1901. 37.

116770   Koverovice Svazek: 6 Strana: 0695
Koverovice = Koberovice.

116771   Kovéř Svazek: 1 Strana: 0771
Kovéř, e, m. = havíř. Ros.

116772   Kovíčeti Svazek: 1 Strana: 0771
Kovíčeti, kovíkati, křičeti, jako sejc, schreien wie der Kauz. Šp. — K., naříkati.

116773   Kovíčeti Svazek: 6 Strana: 0695
Kovíčeti, vz List. fil. 1882. 31.

116774   Kovíkati Svazek: 6 Strana: 0695
Kovíkati, vz Kovíčeti, Kuvíkati. Vz Šf. III. 557.

116775   Kovil, vz Svazek: 6 Strana: 0696
Kovil, vz Kavil.

116776   Kovina Svazek: 6 Strana: 0696
Kovina, y, f. = kovovina. Šd.

116777   Kovíř Svazek: 6 Strana: 0696
Kovíř, e, m. = havíř. Šm.

116778   Kovit Svazek: 9 Strana: 0123
Kovit, u, m. = kladivo, kterým kovají koně. Bechyně. Kub. L. f. 1900. 359.

116779   Kovítek Svazek: 1 Strana: 0771
Kovítek, tku, m., druh křemenů, Schiller- stein. Min.

116780   Koviti Svazek: 1 Strana: 0771
Koviti, il, en, ení, metallisiren. Rk.

116781   Kovitosť, i Svazek: 6 Strana: 0696
Kovitosť, i, f., die Beschaffenheit eines Metalls habend.

116782   Kovitý Svazek: 1 Strana: 0771
Kovitý, metallisch. Rk.

116783   Kovka Svazek: 7 Strana: 1301
Kovka, y, f, belestra. Pršp. 86 76.

116784   Kovkop Svazek: 1 Strana: 0771
Kovkop, a, m., horník ve kovových ho- rách. Vys., Háj. Bergmann, -hauer.

116785   Kovkop Svazek: 6 Strana: 0696
Kovkop. Dch., Pl. I. 41., Šf. Strž. I. 513. a j.

116786   Kovkop Svazek: 8 Strana: 0164
Kovkop. K-pové vypovídají se ze Skalska přes Rudy do Stříbra NZ. III. 229.

116787   Kovkopecký Svazek: 6 Strana: 0696
Kovkopecký, Bergmanns-. Šm.

116788   Kovkopnický Svazek: 10 Strana: 0139
Kovkopnický. K. kladivo (kovokopů). Čes. 1. XII. 407.

116789   Kovlad Svazek: 10 Strana: 0139
Kovlad, a, m., vz předcház. Kovera.

116790   Kovlad, a, m Svazek: 7 Strana: 1301
Kovlad, a, m. = bůžek vládnoucí zem- skými poklady. Slov. Mus. 1889. 366. Cf. Runa (dod.).

116791   Kovnatosť, i, f Svazek: 6 Strana: 0696
Kovnatosť, i, f., der Metallgehalt. Hrbk., Hř.

116792   Kovnatý Svazek: 1 Strana: 0771
Kovnatý, metallreich.

116793   Kovnatý Svazek: 6 Strana: 0696
Kovnatý. K. hory. Šf. III. 19.

116794   Kovní Svazek: 1 Strana: 0771
Kovní, Metall-. K. lesk. Jg.

116795   Kovní Svazek: 10 Strana: 0139
Kovní přirozenost Uč. spol. 1902 27.

116796   Kovnice, e Svazek: 6 Strana: 0696
Kovnice, e, f., das Münzhaus. Šm., Loos.

116797   Kovník Svazek: 6 Strana: 0696
Kovník, a, m., der Münzmeister; Metall- arbeiter (kovovnik). Šm.

116798   Kovno Svazek: 1 Strana: 0771
Kovno, a, n., mě. v severozápadní Rusi. — Kovňan, a, m. — Kovenský. Vz více v S. N.

116799   Kovnosť Svazek: 1 Strana: 0771
Kovnosť, i. f., Hämmerbarkeit. Us.

116800   Kovný Svazek: 1 Strana: 0771
Kovný, Ros., dající se rozkovati, hämmer- bar, Vys.; 2. co kov v sobě má, metallisch. Kovná voda, Zlob.; 3. z kovu, Metall-. Plechy kovné. Presl.

116801   Kovobarvec Svazek: 6 Strana: 0696
Kovobarvec, vce, m., metallites, der Metallrüssler, brouk. K. malý, m. atoma- rius; měkkovlasý, m. mollis. Kk. Br. 294., Šír II. 61., Sl. les., Brm. IV. 151.

116802   Kovobitný Svazek: 10 Strana: 0139
Kovobitný hrot. Msn. II. 377.

116803   Kovobitý Svazek: 6 Strana: 0696
Kovobitý bič, erzbeschlagen. Msn. Or. 83.

116804   Kovoboký Svazek: 6 Strana: 0696
Kovoboký, erzseitig. Lpř. Sl. II. 398.

116805   Kovobraný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovobraný, mit ehernen Thoren, /«Axo- nvíog. Lpř. Sl. II. 398.

116806   Kovobrněný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovobrněný, erzgepanzert. Lpř.

116807   Kovobytný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovobytný, im ehernen Hause (Tempel) wohnend, xaixioixog. Lpř. Sl. II. 398.

116808   Kovodárny Svazek: 6 Strana: 0696
Kovodárny, erzspendend. K. skály. Pl. I. 32.

116809   Kovodělnický Svazek: 9 Strana: 0123
Kovodělnický. K. závod. Mrštík 118.

116810   Kovodělník Svazek: 6 Strana: 0696
Kovodělník, a, m. = kovník, kovovník, der Metallarbeiter. Šm.

116811   Kovodělný Svazek: 10 Strana: 0607
Kovodělný závod. Nár. list. 1905. 26., 9. — K. řemeslo. Wtr. Řem. 456.

116812   Kovodělství, n Svazek: 6 Strana: 0696
Kovodělství, n., die Metalltheilung. SP. II. 233.

116813   Kovodlažný Svazek: 10 Strana: 0139
Kovodlažný dům Zeva, palác. Msn. II. 13, 254., Od. 118.

116814   Kovohladný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovohladný, metallgierig. Šm.

116815   Kovohlasný Svazek: 10 Strana: 0139
Kovohlasný, ????. ???????. K. Stentor. Škod. II2. 108., Msn. II. 96. Sr. Kovohlasý v VI. 696.

116816   Kovohlasý Svazek: 6 Strana: 0696
Kovohlasý, erzstimmig. Lpř.

116817   Kovohlavý Svazek: 8 Strana: 0555
Kovohlavý drabčík, blýskáček (brouci). Vz Klim. 200., 339.

116818   Kovohlazecký Svazek: 6 Strana: 0696
Kovohlazecký. K. umění, die Kunst Metalle zu glätten. Světz. 1871.

116819   Kovohnědý Svazek: 8 Strana: 0164
Kovohnědý, metallbraun. Ml. Hüb. 190.

116820   Kovohoblíř Svazek: 10 Strana: 0139
Kovohoblíř, e, m. Nár. list. 1901. č. 357.

116821   Kovohojný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovohojný, erzreich. Lpř.

116822   Kovoholenní Svazek: 6 Strana: 0696
Kovoholenní Achaiové, /aAxoxv-/,utJe?. Lpř.

116823   Kovohrotný Svazek: 10 Strana: 0139
Kovohrotný. K. dřevce. Msn. II. 348., Od. 127. Sr. Kovohrotý v VI. 696., I. Přisp. 164.

116824   Kovohrotý Svazek: 6 Strana: 0696
Kovohrotý, erzspitzig. Lpř.

116825   Kovohrotý Svazek: 8 Strana: 0164
Kovohrotý. K. dřevce. Mus. 1895. 213.

116826   Kovohřbetník Svazek: 10 Strana: 0139
Kovohřbetník, a, m. = rak. Msn. Hym. 93.

116827   Kovochrámový, im Svazek: 6 Strana: 0696
Kovochrámový, im ehernen Tempel woh- nend. Lpř. 81. II. 398.

116828   Kovokop Svazek: 1 Strana: 0772
Kovokop = kovkop. Ros.

116829   Kovokopytný Svazek: 1 Strana: 0772
Kovokopytný, metallfüssig. K. býk. Koll.

116830   Kovokopytný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovokopytný, erzhufig. Lpř. Sl. II. 398.

116831   Kovokrytý Svazek: 9 Strana: 0123
Kovokrytý. K. štít. Louk. 26.

116832   Kovokrzný Svazek: 10 Strana: 0140
Kovokrzný. K-ní Achaiové, vojsko. Msn. II. 11., 31., 64., Od. 17.

116833   Kovokujec Svazek: 1 Strana: 0772
Kovokujec, jce, m. = kovec.

116834   Kovol Svazek: 6 Strana: 0696
Kovol, a, m. == koval, kovář. Laš. Brt. D., Škd.

116835   Kovol Svazek: 10 Strana: 0140
Kovol, a, m. = kovář. — K,. tanec ve vých. Slez. Vz Čes. 1. XI. 103.

116836   Kovoléčba Svazek: 10 Strana: 0140
Kovoléčba, y, f, Metallotherapie. Ktt.

116837   Kovolesklec Svazek: 6 Strana: 0696
Kovolesklec, skice, m., plusia, motýl. K. konopný či gamma, p. gamma; šediv- kový, p. chrysitis; černočárný, p. triplasia; žahavkový, p. urticae; omějový, p. moneta; kostřavový, p. festucae; hluchavkový, p. iota; kopřivový, p. interrogationis. Kk. Mot. 234.-237.

116838   Kovolesklec Svazek: 8 Strana: 0164
Kovolesklec. Vz Ott. IX. 895.

116839   Kovolesklec Svazek: 9 Strana: 0123
Kovolesklec, sklce, m., abrostola, Me- talleule, motýl. Vz Stein. 118.

116840   Kovolesklý Svazek: 1 Strana: 0772
Kovolesklý, metallglänzend. Rk.

116841   Kovolesklý Svazek: 8 Strana: 0555
Kovolesklý, vz Potočník, Vodař (3. dod.).

116842   Kovolesklý Svazek: 9 Strana: 0123
Kovolesklý klínokrovec, brouk. Klim. 663.

116843   Kovolesklý Svazek: 10 Strana: 0140
Kovolesklý. K. kopí. Msn. II. 233.

116844   Kovoleskný Svazek: 10 Strana: 0140
Kovoleskný chybně m. kovolesklý.

116845   Kovolící Svazek: 10 Strana: 0607
Kovolící helm. Škod. II. II. 105.

116846   Kovolícný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovolícný, erzwangig. Lpř. Sl. II. 398.

116847   Kovolíček Svazek: 6 Strana: 0696
Kovolíček, čka, m., elater segetum, der Schmied, brouk. U Místka. Škd.

116848   Kovolíček Svazek: 10 Strana: 0140
Kovolíček, čka, m., zdrobn. kovol = kovář. Vých. Slez. Ces. 1. XI. 103.

116849   Kovolijec Svazek: 1 Strana: 0772
Kovolijec, jce, m., slevač, kovolijce, e, Erz-, Metallgiesser. Rk.

116850   Kovolijecký. K Svazek: 10 Strana: 0607
Kovolijecký. K. dílo. Wtr. Rem 259.

116851   Kovolijectví Svazek: 1 Strana: 0772
Kovolijectví, n., Metallgiesserei. Rk.

116852   Kovolijna Svazek: 6 Strana: 0696
Kovolijna, y, f. = slevárna kovů, die Metallgiesserei. Šp.

116853   Kovolistec Svazek: 6 Strana: 0696
Kovolistec, listce, m., der Eutomglanz. Hř.

116854   Kovolitec Svazek: 1 Strana: 0772
Kovolitec, tce, m. = kovolijec. Kovolitecký, Metallgiesser-. K. umění.

116855   Kovolitectví Svazek: 1 Strana: 0772
Kovolitectví = kovolijectví.

116856   Kovolitina Svazek: 6 Strana: 0696
Kovolitina, y, f, der Erzguss. Šm.

116857   Kovolum Svazek: 10 Strana: 0140
Kovolum kapaliny. Vot. 65.

116858   Kovomodrý Svazek: 10 Strana: 0140
Kovomodrý, metallblau.

116859   Kovomodře Svazek: 10 Strana: 0140
Kovomodře, metallblau. K. lesklý. Hol. I. 351.

116860   Kovonohý Svazek: 6 Strana: 0696
Kovonohý, erzfüssig. Lpř.

116861   Kovonosný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovonosný, metallführend, -hältig. Sl. les.

116862   Kovonosný Svazek: 8 Strana: 0164
Kovonosný, erzreich. K. ruda, Phľd. 1893. 299.

116863   Kovonožec Svazek: 10 Strana: 0140
Kovonožec, žce, m. = kůň. Škod. IP. 147.

116864   Kovoobchodník Svazek: 1 Strana: 0772
Kovoobchodník, a, m., obchodník s ko- vem, Metallhändler. Rk.

116865   Kovooděnec Svazek: 6 Strana: 0696
Kovooděnec, nce, m. = kovooděný. Lšk.

116866   Kovooděný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovooděný, erzgepanzert, xalxox'ixuv. Lpř.

116867   Kovoostý Svazek: 10 Strana: 0140
Kovoostý. K. dřevce. Msn. Ol 83.

116868   Kovopancéřný Svazek: 10 Strana: 0140
Kovopancéřný vojín. Msn. II. 234. (391. ). Kovopestrý vůz. Msn. II. 177.

116869   Kovopevný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovopevný, erzfest. Lpř.

116870   Kovopis Svazek: 1 Strana: 0772
Kovopis, u, m., Metallschrift. Rk.

116871   Kovopisec Svazek: 1 Strana: 0772
Kovopisec, sce, m., Metallsehreiber. Rk.

116872   Kovopisectví Svazek: 1 Strana: 0772
Kovopisectví, n. Metallschrift. Rk.

116873   Kovopisný Svazek: 1 Strana: 0772
Kovopisný, Metallschrift-. Rk.

116874   Kovopracovník Svazek: 9 Strana: 0123
Kovopracovník, a, m. Nár. list. 1898. 3. /12.

116875   Kovoprázdný Svazek: 1 Strana: 0772
Kovoprázdný, metalllos. Rk.

116876   Kovopražný Svazek: 10 Strana: 0140
Kovopražný palác. Škd. Od. 121., ????. ? ????? ????. Škod. II2. 16.

116877   Kovorouchý Svazek: 10 Strana: 0140
Kovorouchý = kovaným brněním oděný, ????. ??????. K. vojín. Škod. II2. 21., 24., 14- 83.

116878   Kovorudý Svazek: 9 Strana: 0123
Kovorudý. K. bedruňka, potosia cupren, brouk. Klim. 406.

116879   Kovoryjec Svazek: 1 Strana: 0772
Kovoryjec, jce, m., Metallgraveur.

116880   Kovorytectví, n., die Svazek: 6 Strana: 0696
Kovorytectví, n., die Erzgravierkunst. Bdl.

116881   Kovosečnv Svazek: 6 Strana: 0696
Kovosečnv, mit Erz gemacht. K. rány. Lpř. Sl. II. 398.

116882   Kovoskum Svazek: 1 Strana: 0772
Kovoskum, u, m. = kovověda.

116883   Kovoskumce Svazek: 1 Strana: 0772
Kovoskumce, e, m., der Metallurg. Rk.

116884   Kovosloví Svazek: 1 Strana: 0772
Kovosloví, n. = kovověda.

116885   Kovoslovný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovoslovný == kovovědný. Šm.

116886   Kovosráž Svazek: 6 Strana: 0696
Kovosráž, e, f. = galvanoplastika. Zl. kl. 1856. č. 23.

116887   Kovostrojství Svazek: 6 Strana: 0696
Kovostrojství, n., praktische Metallurgie. Šm.

116888   Kovoškorněný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovoškorněný == kovoholenný. Lpř. Sl. II. 398.

116889   Kovoštítný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovoštítný, erzbeschildet. Lpř.

116890   Kovoštítý Svazek: 9 Strana: 0123
Kovoštítý. Vz Krytorypec.

116891   Kovošupý Svazek: 9 Strana: 0123
Kovošupý. Vz Listonosec.

116892   Kovotepec Svazek: 1 Strana: 0772
Kovotepec, pce, m., Metallschläger. Rk.

116893   Kovotěžký Svazek: 6 Strana: 0696
Kovotěžký, erzbelastet, /«Azo/S«^»/?. Lpř.

116894   Kovotina Svazek: 8 Strana: 0164
Kovotina, y, f. K-ny = věci ukované, Geschmeide. Sterz. I. 1072.

116895   Kovotisk Svazek: 1 Strana: 0772
Kovotisk, u, m., Metalldruck. K. slove umění, přenášeti rytiny v kovových deskách vyhloubané pomocí nějakého barviva na papír. Vz více v S. N.

116896   Kovotisk Svazek: 6 Strana: 0696
Kovotisk a) ocelotisk, b) měditisk. Rk. Sl.

116897   Kovotiskař, e, m Svazek: 6 Strana: 0696
Kovotiskař, e, m., der Metalldrucker. Dch.

116898   Kovotlačitel Svazek: 6 Strana: 0696
Kovotlačitel, e, m. = kovotiskař. Dch.

116899   Kovotlačitelský K Svazek: 10 Strana: 0607
Kovotlačitelský K. výrobky. Rgl.

116900   Kovotřpytný Svazek: 9 Strana: 0123
Kovotřpytný. V z Sametník.

116901   Kovoústý Svazek: 6 Strana: 0696
Kovoústý, mit eherner Mündung. Lpř. Sl. II. 398.

116902   Kovovatý Svazek: 1 Strana: 0772
Kovovatý, rudovatý, metallisch. D.

116903   Kovově Svazek: 6 Strana: 0696
Kovově, erz-. K. zelený, hnědý, Kk. Br. 20, 31., lesklý. Us. Pdl.

116904   Kovovec Svazek: 1 Strana: 0772
Kovovec, vce, m., Metallurg. Th.

116905   Kovověda Svazek: 1 Strana: 0772
Kovověda, y, f., Metallurgie, Erzkunde. Rk.

116906   Kovovědný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovovědný, metallurgisch. Šm.

116907   Kovovina Svazek: 1 Strana: 0772
Kovovina, y, f., Metallstoff.

116908   Kovovitosť Svazek: 1 Strana: 0772
Kovovitosť, i, f. Presl. Metallität. Rk.

116909   Kovovitý Svazek: 1 Strana: 0772
Kovovitý, metallartig. Rk.

116910   Kovovlad Svazek: 6 Strana: 0696
Kovovlad, a, m. = pán nad baniami. Slov. Dbš. Sl. pov. II. 32., 37.

116911   Kovovna Svazek: 1 Strana: 0772
Kovovna, y, f., Metallniederlage.

116912   Kovovník Svazek: 1 Strana: 0772
Kovovník, a, m. = kovec.

116913   Kovovník Svazek: 6 Strana: 0696
Kovovník, a, m., der Metallarbeiter. Hř.

116914   Kovovražedný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovovražedný, mit Erz tödtend; z kovu udělaný; aus Erz geschmiedet, xa.lxônlr\6to-;. Lpř.

116915   Kovový Svazek: 1 Strana: 0772
Kovový. K. hora, Krab., důl, Jg., kyse- lina, Ja., míchanina, Presl, směs (slitina, smí- šenina), kysličník, teploměr, Nz., barva, hory n. báně (kde se ruda dobývá). Vys. Metali-.

116916   Kovový Svazek: 9 Strana: 0123
Kovový. K. průmysl. Vz KP. VIL 333. nn.

116917   Kovový Svazek: 10 Strana: 0140
Kovový papír. Vz Ott. XVIII. 185.

116918   Kovový. K Svazek: 6 Strana: 0696
Kovový. K. úhrada, průmysl, Kaizl 246., 124., manometr, Mj. 136., nástroj, Blech- instrument, Dch., tlakoměr, Stč. Zem. 562., arsen, lesk, vid, NA. IV. 168., IV. 474., čistota, plocha, deska, pouzdro, Šp., barva, zvuk, kouř, sůl atd. Sl. les. K. dýchání, metallisches Athmen.

116919   Kovozákladný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovozákladný, erzfest, yauoßatriq. Lpř.

116920   Kovozářný Svazek: 10 Strana: 0140
Kovozářný. K. paveza, Msn. II. 234., měsidlo. Msn. Od. 224.

116921   Kovozbrojný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovozbrojný, erzgerüstet. Lpř.

116922   Kovozkumný Svazek: 6 Strana: 0696
Kovozkumný, erzprüfend. K. úřad. Us.

116923   Kovoznačný Svazek: 8 Strana: 0164
Kovoznačný = označující, že v něčem jest jistý kov obsažen. K. vidmo. Stč. Kon. 105.

116924   Kovoželezný Svazek: 10 Strana: 0140
Kovoželezný. K. roura. Nár. list. 1904. 3. 11.

116925   Kovstvo Svazek: 1 Strana: 0772
Kovstvo, a, n., das Metallreich, die Metalle.

116926   Kovyl Svazek: 1 Strana: 0772
Kovyl, u, m., brada sv. Jana, das Pfrie- mengras. D.

116927   Kovyl Svazek: 8 Strana: 0164
Kovyl. Kolc. 52., 147.

116928   Kovýř Svazek: 1 Strana: 0772
Kovýř = kovéř. Ros.

116929   Koykovice Svazek: 6 Strana: 0696
Koykovice, dle Budějovice, Koikowitz, ves u Těšína.

116930   1. Koza Svazek: 1 Strana: 0772
1. Koza, kozka, kozička, y, kozice, e, f., kozel, zla, m.; kozle, kůzle, ete, n. Die Ziege. K. domácí, divoká (kamzík), angorská, kav- kazská, syrská n. indická, Jg., kašmírská (vz Frč. 380), tibetská, aegyptská. Vz Srna a více v S. N. K. se prská (k. se oprskala); nosí pět měsícův; k. kozí, kozlí n. kotí se rodíc po dvou, třech kozlatech. Us. Koza se okotila. Pk. K. se bahní (prská). Us. Koza vřeští, vříská. D. Chlév na kozy (kozinec). Šp. Stádo koz. Us. Kozy chovati (míti), Jg., pásti, na pastvu hnáti. Us. Ať jsou vlci syti a kozy celé (o nalezení prostředku mezi dvo- jím nebezpečím). V. Dobře bývá, když jsou vlci syti a kozy celé. Lb. Jakoby na zlatou kozu dal (tak je rád). Ros. Čí koza, drž ji za rohy (co máš, to drž). Č. Vz Stav. Neví už kam koz hnáti (neví si pomoci). Vz Ne- snáze, Rozpaky, Lb., Jg., Č. Neráda by k. do trhu, ale musí. Vz Bezděčný. Na Slov., Č. Neráda by kozka na trh. Až koza dí: Řemen (= nikdy)! Č. Rozumí tomu, jako k. (svině) petrželi. Vz Hloupý. Č. My o voze, ty o koze. Na Slov. Lb. Vz Nedorozumění. Jest vlny na koze, jako chlupu na žábě. Jg. Vlk mezi kozami (Mol v drahém rouše. Trn v noze). Jg. K. v zelí (=má se dobře). Vz Bla- hobyt. Jg., Č. Kdyby k. delší ocas měla, hvězdy by smetla (nosí jej vzhůru). Čr. Špatně koza dojí (špatní důchodkové). Mus. Kozy pásti = krásti. Us. Rád kozy pase = krade. Č. Ještě se koza neokotila a již kůzle po stře- chách (po poli, Pk. ) běhá (o chloubě před časem). Bern., Č. K. za kozami, husa za hu- sou, ovce za beranem. (O neučeném, který jen jinými se řídí). Č., L. Dobrá koze bříza (psu moucha). Jg. Rozvažuje si to, jako k. pepř. Vz Hloupý. Č. Má ho rád, jako koza nůž. Vz Nenávisť. Rád tam jde, jako koza k řezníku. Vz Nemilý. Č. Žeň kozy (pávy) po svých, z tohoť nic nebude. Vz Odbytí. Č. Mluví jako k. před smrtí. Vz Tlachal. Č. Byť zlatou kozu sliboval, nevěř. Č. Jakoby ho na zlatou kozu (zlatého koně) posadil (je rád). Č. Zadním kozám snáze než přední, any mají zrcadla (řiť) před sebou (kdo maje po ruce práce jiných po nich práci má snazší). Č. Raději by s kozou tancoval, než by co dal. Vz Lakomý. Č. Lepší přítel v radě, než koza v zahradě. Šp. Aby tě k. potrkala (Vz Proklínání); Na koze vlny nenahoníš (vz Nuzný); Je s ním, jako s kozou na ledě (vz Rozpaky). Lb. Nahnať dakomu kozy na most (do rozpaků přivésti). Mt. S. Kozu k zelí (kočku k zelí) postavil. Vz Nejapný. Lb. — K. = necudná, chlipná žena, Vettel. To je stará k. ! Us. Mladé kozy rády sůl lízají a staré i se slánkou berou. Reš., Sych. Mladá koza ráda sůl líže a stará i se slánkou vezme (sžírá). O smilných. Č. Staré kozy také rády sůl lízají. Šp. — K. = cic, prs, die weibliche Brust. Dítěti kozu dáti. Jg. Trkla ho koza (odstaven). Č. Hmatati na k., po kozách. Us. — K. = podkladek o čty- řech nohách. Holz-, Rüst-, Schrotbock. K. k řezání dříví, k lešení. Us. Kozy ve mlýně u hranice. K. v tělocviku. K. postavuje se jako kůň na dél a na šíř a skládá se z těla a ze čtyř noh šoupacích. Stran cvičení vz Kůň. Tš. — K., klády před pilířem most- ním, aby mu ledové kry neuškodily: kozel, ledolom, kobyla, Eisbock, -baum. Us. — K. neb chvost = zůstání po zadu mezi ženci. Kdo při polní prácí za jinými pozadu zů- stává, jest, na koze'. Er. Když ženci kus pole nedožali, říká se: Udělali kozu, zů- stala státi koza. Vz Strýček. — K., chroust, babka, der Maikäfer. D. — K., posvětáč, Fackelleuchter (ze dřeva). Na Slov. — V kozy hráti = na malé dřevěné třínožky zdaleka holí házeti (hra). Us.

116931   2. Koza Svazek: 1 Strana: 0772
2. Koza, y, f., Capella, jedna z nejkrás- nějších hvězd první velikosti na severní polo- kouli. Vz S. N.

116932   Koza Svazek: 6 Strana: 0696
Koza. Cf. KP. III. 290., Šrc. 68., Kram. Slov., Rk. Sl., Mkl. Etym. 136. K. bezoarová. Osv. VI. 552. K. jména: bělena, sivaňa (má sivou hlavu), červenka, sněhula, popelka, uzděná (brňavá), babuša, závija (zavijastá, s černou hlavou), kakuša (kol očí černá), bosula (přepásaná černým pasem), krytyša (má nějaký fléček, už je přikrytá), droběna, srna, liška, zajaňa (jak zajíc šedá), harvaňa (havraňa, černá jak havran), stračena, ma- kovica (strakatá), švadlena (pěkně strakatá), votyča (má rožky jak vidlička) = vidlica, šutka = šutaňa (bezrohá) = šutěna, cabruša (má bílé dlouhé chlupy, jimiž se po zemi cabře, šubře), líza, šupěna, čomyla, čožika, maňa. Km. 1885. 103. (Brt.), Brt. D. 319. K. bečí, mečí, mekoce, stuká. Laš. Brt., Tč. K. se prčí, je skotná, oprčila se. Brt. D. 325. K., která rohov nemá, více mléka dává. Glč. II. 226. Prč (tak se k. odhání)! U Nov. Města na Mor. Brt. Hoj, cic, koza, kozina! daj nám sýra, gazdina, ak nám sýra nedodáš, slabých chlapóv vychováš. Sl. sp. 52. Černá k. trče nebo netrče a bílá k. nebo netrče nebo trče (obě trkají. Cf. Jeden za 18, druhý za 20 bez dvou). Val. Vck. K. ostřeji vidí než jiné zvíře. GR. Stydí se jako k. v zelí (nestydí se). Us. Bda. Je s ním řeč jako s kozou na ledě (žádná). U Rychnova. Dhn. Kdyby koza delší ocas měla, všem by oči vyrážela. Brt. Paní mámo, poďte sem, k. mele ocasem (posmívají se mazlíčkovi, který se pořád mátky dovolává).
Proč koza nežere, když ji šaíář uhlídá?
Protože uhlí nežere; Pásl bych já kozy,
ale mne to mrzí, dyž každá kozička ocas
hore drží. Us. Brt. Jož só koze nasyceny
(říkají dětem, když byly pláčem něco vy-
nutily a plakati přestaly). U Bohusl. Neor.
Je zle, k. dojí krev! V Kunv. Msk. Za
trojník táhl by kozu do Šternberka. U Olom.
Sd. Koza pět měsícóv malé nosí, stromóm
velmi škodí, někdy dvě i tri kozlence, štyry
zridka splodí; Kolko rokóv k. žije, z rohóv
sa poznává; K. capa žalovala, že stromy
objédá, straka vránu, že bez stydu na mr-
šiny sedá. Glč. II. 227, 246. Na strom
nachýlený i kozy skáčí; Réva a k. vody
nemilují; Svedeš jen jednou kozu na led.
Bš. exc. Dětské říkadlo: Ide k. do Kra-
kova, podkovama křeše, za ňú ide krásná
paní, hřebeněm se češe. Česala se hřebe-
něm, mazala se ščetkú, namazala hubu me-
dem, aby měla sladků. Km. 1886. 637. K.
mekoce: Meee! čert ně (mě) bere do kabele!
Na Hané i koza s kozlem jsou povahy ha-
nácké, flegmatické, k čemuž se výborně hodí
nářečí hanácké. Koza totiž nemohouc se
dostati na hrušku, povzdychla si toužebné:
Debe bel hák! Domnívalať se tolik dvornosti
do kozla, že se dovtípí a hák odněkud při-
nese. Ale ten dělal se nerozumě a ne-
hýbaje se z místa přisvědčil toliko flegma-
ticky koze: Debe bel, bel be! Km. 1886.
407. Hra na kozu. Vz Brt. Dt. 174 — K. = sopel, ozhr, der Rotz. Vyžeň kozu
na pastvu (vytři si nos). U Litovle. Kčr. — K. = necudná žena. Mladá k. ľúbi sol, stará
uchytí ju aj so solničkou. Slov. Rr. MBš — K. = hloupé odrostlé děvče. To je hlúpá, stará k. Brt. Mlsná k. (děvče). Brt. — K. = podstavek. K. pod lešení, der Rüstbock; k. k navalem piva na vůz, der Bierbock, Schrott- bock, Suk; rožňová, die Bratspiesstütze. Lpř. Sl. I. 476.; k. = tesařská stolice. Vchř. K. = klády mostové (na nichž most leží) NA. III. 173., 166. K. v tělocviku, vz KP. I. 461. K. měřická (stahovací), der Ver-
ziehbock. Hrbk. — K. Žnec na koze. Vchř.,
Jsk., Bkř. Cf. Hóser, Janovač. Tys vzal
malou kozu, musíme za tebe dotahovati
(malý kus práce na poli, na louce v zahradě
atd.); Zůstaň na své koze; Ona nebyla ještě
na své koze (nebyla posud na poli atd.);
Séci do kozy = séci obilí, vedouc kosu
v obilí tak, že sečené obilí se klade na
vedlejší obilí ještě stojící; pak se odebírá
a klade na pokládky; opak toho jest séci
do pokosů nebo na pokosy. Tu se kosa vede
z obilí ven a sekáč dělá sám pokosy. Na
Hané. Wrch. — K. Hra na kozu. Hoch se
shrbí a na jeho záda jiní skáčí. Vz Mtc.
1879. 169., Brt. L. N. I. 63. — K. = po-
dlouhlé červené jablko. Mor. Brt. — K, ca-
pella, hvězda. Vz S. N. — K., die Garn-
winde. Ssk. — K. = dudy, der Dudelsack.
Ssk. — K. mostní = zbraň, splž, ledovník. — K., y, m., os. jm. D. ol. III. 147., Žer. Zap. II. 185., Sdl. Hr. III. 187., IV. 227. — U koz v Praze. Tk. II. 154.

116933   Koza Svazek: 7 Strana: 1301
Koza. Ten by jel na koze (koni na ocase), jen když jede. U Kdýně. Rgl. Ten by za troník tancoval s kozou v louži. Ib. O k. cf. Mách. 161., 65. — Kozy (hvězdy). Cf ib. 59.

116934   Koza Svazek: 8 Strana: 0164
Koza. Hospodyně jsou jako kozy každou chvíli stonajíce a teprve, když ženská umře a koza pojde, že možno jim uvěřiti, že jim přece něco bylo. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 149. odp. feuill. Sľubuje kozu so zlatýma rohama. Phľd. 1894. 440. Prečo k. chvostu nemá? Vz NZ. III. 30. K. není žádný doby- tek, pojde, kdy chce. U Strakonic. NZ. IV. 390. I k. by nepošla na jarmak, keby ne- mušela. Phľd. 1895. 187. Černá k. tŕče nebo netrče, bílá k. nebo netrče nebo tŕče (obě trkají). Vck. Val. I. 109. K. pila, k. drž (užíval-lis příjemného, snášej i zlé). Vek. Val. I. 110. K. z voza — vozu lehčejší. Phľd. 1895. 188. Rozumí koze od prdele k noze (ničemu nerozumí). Us. — K. = prs. Prodalo (dítě) kozu = bylo odstaveno. Nov. Př. 651. — K. = hráč. Vz Druha (3. dod.). — K. = veš, koťuha. Ve šviháčině. Brt. D. II. 521. — K. Odřel kozu = dostal, dodělal starýho = učinil při domlácení (žita) poslední ránu. U Krumlova, NZ. III. 334. Cf. Starý (3. dod.). K. = kdo při hře míčem nejménkrát po sobě plochou palaestry míč do výše vyhodil. Us. Tkč. — K. Pradená (pradena) sa na kozu vystierajú. V Hontě. Phľd. 1894. 310. K. = svíjačka, na kterou jdou vyvařená přadena příze. U Liptova, Phľd. 1894. 85. Vz Brkalo, Terefere (3. dod.). — K. = vodomil (brouk) Mor. Rous. Kozáčiť. Phľd. 1893. 136.

116935   Koza Svazek: 8 Strana: 0555
Koza. Prve než k. porodila, anoť kozle skáče. Bl. (Ces. 1. VI. 128.). — K. = rýho- váné dřevo u provazníků na provazy, aby se při točení nespletly. U J. Hrad. Črmk.

116936   Koza Svazek: 9 Strana: 0123
Koza. Víme o tom zrovna tolik, jako k. o vepřové pečeni. Šml. IV. 61. Stojí jako k. na ledě (nejistě); Je jako z kozy duch (slabý); Vidí skrz něj jako skrz hubenou kozu. Hoř. 126., 86., 118. Neví kam koz hnáti (neví si rady). Wtr. Ziv. vys. šk. 324. pozn. Drbe-li se ?. ? zeď, bude pršeti. Čes. 1. IX. 254. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 324b. Há danka: Čtyry choďoury (nohy), dva doďoury (cecky), dva klepáče (uši), dva roháče, na konci bartoš (ocas) = koza. čes. I. VII. 347. Vz Kozí. — K. = kamzík. Čes. 1. VI. 594. — K. = člověk přistrojený za kozu, chodí se sv. Mikulášem. Chorv. 125. — K. = kupa sena. Na jihu. Kub. 153.

116937   Koza Svazek: 10 Strana: 0140
Koza. Kozy sú krávy chudobných ľudí. Rizn. 64. Lépe pán ve vodě, než koza v zahradě. Džl. Čes. lid. XII. 308. Kozy pásti = krásti o výročních trzích. V zloděj. mluvě. Těžko je koze svěřit zahradu. Slez. Vyhl. II. 66. Záhy-li kozu slyšeti, můžeš se, rolníku, těšiti. Ott. Kal. 1904. Popěvek o koze ve Slez. Vz Vyhl. II 268. — K. Sto- lice střechy na kozu. Vz KP. IX. 305.

116938   Koza Svazek: 10 Strana: 0607
Koza, y, f. Má řečí, jako k. bobkov (mnoho). Mus. slov. VII. 90. — K. = čásť krosny (tkadlc. stavu). Mus. slov. VII. 58.

116939   Kozaber Svazek: 6 Strana: 0697
Kozaber, bra, m., myslivna u Dobříše a u Mníška.

116940   Kozací Svazek: 1 Strana: 0772
Kozací = kozí, na Slov. Plk.

116941   Kozacina Svazek: 6 Strana: 0697
Kozacina, y, f., das Ziegenfleisch. Loos.

116942   Kozácká Svazek: 9 Strana: 0123
Kozácká, é, f. = tanec. Vz předcház. Kozák.

116943   Kozácko Svazek: 9 Strana: 0123
Kozácko, a, n. =krajina, kde bydlí Ko- záci (u Soběslave). Čes. 1. IX. 214.

116944   Kozácký Svazek: 1 Strana: 0772
Kozácký, Geisshirten-. — K., Kosaken-. K. pluk, šavle, kůň. Us.

116945   Kozáctví Svazek: 6 Strana: 0697
Kozáctví, n., das Kosakenleben. Šm.

116946   Kozáctvo Svazek: 6 Strana: 0697
Kozáctvo, a, n., die Kosaken.

116947   Kozáč Svazek: 1 Strana: 0772
Kozáč, e, m., seglia, houba.

116948   Kozáček Svazek: 6 Strana: 0697
Kozáček, vz Kozák.

116949   Kozáček Svazek: 9 Strana: 0123
Kozáček, vz Racek (pták).

116950   Kozáček Svazek: 10 Strana: 0140
Kozáček, čka, m = černý župan sou- kenný. XVI. stol. Čes. 1.

116951   Kozačenek Svazek: 6 Strana: 0697
Kozačenek, nka, m , vz Kozák. Hdk. v Osv. I. 15.

116952   Kozáčina Svazek: 6 Strana: 0697
Kozáčina, y, f. = kozáctvo. Osv.

116953   Kozačka Svazek: 1 Strana: 0772
Kozačka, y, f., Ziegenhirtin. — K., žena kozákova.

116954   Kozačka Svazek: 6 Strana: 0697
Kozačka, y, f., bývalá vinice a zahrada spolku pomologického ve Vinohradech. — K. = čes. národní tanec. Bačk.

116955   Kozadírek Svazek: 6 Strana: 0697
Kozadírek, rka, m., ves u Libáně. Dle Rk. Sl.: Kozadirky. Tam pekou o posvícení buchty v panské cihelně. Vz Sbtk. Krat. h. 61.

116956   Kozaida Svazek: 10 Strana: 0140
Kozaida, tanec. Vz Brt. P. n. CXXII.

116957   1. Kozák Svazek: 1 Strana: 0772
1. Kozák, a, kozáček, čka, m. Kozáci, zvláštní třída ozbrojeného obyvatelstva v Ru- sích. Kosak. Vz více v S. N. — K., lehký jezdec, ein leichter Reiter. Kram. — K., tanec. K-ka tancovati (jako kozák). Vz Tanec. — K., kozí pastýř, Ziegen-, Geisshirt. Us. — K., chroust, babka, Maikäfer. Us. u Petrovic. Dch. — K., druh sluk, die Feldschnepfe. D.

116958   2. Kozák Svazek: 1 Strana: 0773
2. Kozák, u, m., houba, podobná hřibu, Geissfuss, Röhrenschwamm, Schweinpilz, Zie- genbart, boletus luteus. Na Slov. peprník. — K. houba, lanýž, Trüffel. Kom. — K., hrnec na mléko, Milchtopf. Na Slov.

116959   2. Kozák Svazek: 6 Strana: 0697
2. Kozák =jedláhouba o vysokém kloubku s červenou čapkou. Mor. Brt., Škd., Mtl. K. březový, osykový, Brt., lipový, Kapuziner- pilz, habrový (jalovcový hřib, hlohový hřib, modřák, Satanspilz, Rothfuss, Pfeffer-, Wolfs- röhrchenpilz). U Uher. Hrad. K. = hřib špič- ník, boletus scaber. Rstp. 1916. — K. = ko- zel, samec, eine Bierart. Šp.

116960   Kozák Svazek: 7 Strana: 1301
Kozák = obyvatel kolem Želče v Tá- borsku. Sdl. Hr. VII. 78. — K., u, m. = mor. tanec. Brt. — K. = deštník. U Brna. Šb. D. 44.

116961   Kozák Svazek: 8 Strana: 0164
Kozák Březový (Zlín), kozár, kozárek (záp. Mor.), březák (val.), léskovňák (val.), plávka (N. Lhotky), kominář (Zábř.), boletus scaber, houba, Brt. D. II. 511. — K. osikový, osičák, osičňák, janek, hanák (Zlín.), němeček, Zábř., boletus rufus, houba. Ib. 511. — K. = hrnec na mléko. Ib. 263. — K. = hřib. Val. Vck. Val. I. 56.

116962   Kozák Svazek: 9 Strana: 0123
Kozák, a, m. Vz Ott. XIV. 1028. —1047. K-ci byli jen zvláštní spolek válečný a utvo- řili se na poč. XVI. stol. napodobením bratr- ských rot českých. Vz Pal. Děi. IV. 1. 459. — K. (kozácká), nár. tanec. Ott. XIV. 1047. — ?. Fr., evang. farář a spis., nar. 1857.; Mart., učit. a spis., nar. 1861. Vz Ott. XIV. 1047.

116963   Kozák Svazek: 9 Strana: 0123
Kozák, a, m., vz předcház. Kozačko. Čes 1. IX. 211. nn. — K., u, m., nezralé ovoce, snad také puchr. Čes. 1. IX. 188.

116964   Kozák Svazek: 10 Strana: 0140
Kozák, a, m. = obyvatel krajiny u Ledče, že tam mají mnoho koz. Vz Čes. 1. XI. 404. — K. = hráč, jenž nezkušené venko- vany láká ke hře a obehrává, Bauernfänger. Us. Mš.

116965   Kozák Svazek: 10 Strana: 0607
Kozák, a, m. = tanec v Tešínsku. Vz Slám. Put. 322.

116966   1. Kozák, cf. Mkl Svazek: 6 Strana: 0697
1. Kozák, cf. Mkl. Etym. 136. - K., der Kosak. Trp, kozáče, budeš atamanem. Pk. Cf. S. N., Rk. Sl. — K. = pijan. Dobrý k. Bavor., Jir. exc. — K. = odstavené dítě. To je hodný k. (žert). Ve vých. Čech. Kšť. — K., os. jm. Blk. Kfsk. 1036., Sedl. Hr. III. 292.

116967   Kozákov Svazek: 1 Strana: 0773
Kozákov, a, m., vrch mezi Jičínem, Lo- mnicí a Turnovem, bohatý drahokamy.

116968   Kozákov Svazek: 6 Strana: 0697
Kozákov = vrch u Jičína, vz S. N., Rk. Sl. Byls ješté na K-vě, když se to stalo (nebyls ještě na světě). U Turnova. Kšť. — K, Ko- zakov, ves u Rovenska. Blk. Kfsk. 532., 534., Rk. Sl.

116969   Kozákov Svazek: 7 Strana: 1301
Kozákov, a, m. = vrch v Semilsku. Mzr. 137.

116970   Kozakovice Svazek: 6 Strana: 0697
Kozakovice, dle Budějovice, Kosakowitz, několik domkův u Příbora.

116971   Kozákův Svazek: 1 Strana: 0773
Kozákův, -ova, -ovo, což kozákovo jest. Vz Kozák.

116972   Kozalec Svazek: 1 Strana: 0773
Kozalec, lce, m., artemisia dracunculus, Estragon. Kk. 164.

116973   Kozalec Svazek: 6 Strana: 0697
Kozalec, cf. Rstp. 903, S. N.

116974   Kozamyška Svazek: 6 Strana: 0697
Kozamyška, y, f., = chroust. Us. u Jem- nice. Cf. Kozomyška.

116975   Kozáň Svazek: 8 Strana: 0164
Kozáň, nadávka jako: Ty kozo! Dolnobeč. Brtch.

116976   Kozánek Svazek: 6 Strana: 0697
Kozánek, nka, m., os. jm. na Mor. Šd.

116977   Kozánek Svazek: 7 Strana: 1301
Kozánek Jan dr., advokat v Kroměříži, 1819— 14/1 1890 Vz Národ. listy 1890. ze dne 19/1 č. 18.

116978   Kozár Svazek: 1 Strana: 0773
Kozár, u, m., houba, die Lorche. Rozk.

116979   Kozár Svazek: 6 Strana: 0697
Kozár, vz Kozař. Koll. I. 327.

116980   Kozár Svazek: 8 Strana: 0164
Kozár, u, kozárek, rku, m., vz Kozák (3. dod.).

116981   Kozara Svazek: 6 Strana: 0697
Kozara, y, f., hora u Pezinka na Slov. Pokr. Pot. I. 55. — K, capraria, die Herz- blume, rostl. Rstp. 1151.

116982   Kozárka Svazek: 6 Strana: 0697
Kozárka, y, f. = kozařka. Koll. I. 327.

116983   Kozárna Svazek: 9 Strana: 0123
Kozárna, y, f. = kozí chlév. Hodslavice. Mus. ol. XI. 84., 127.

116984   Kozárov Svazek: 6 Strana: 0697
Kozárov, a, m., Kozarov, ves u Tišnova Rk. Sl.

116985   Kozarovať Svazek: 8 Strana: 0165
Kozarovať. Katerina, biela zora, trefila si na kozára, on ťa bude kozarovac, tvoje vlásky natahovac. Sl. spv. II. 62.

116986   Kozárovice Svazek: 1 Strana: 0773
Kozárovice, dle Budějovice, v Kouřim- sku. Tk. I. 348., III. 650.

116987   Kozarovice Svazek: 6 Strana: 0697
Kozarovice, Kozarowitz, vsi u Mirovic v Plzeň, a u Veltrus. PL., Tk. III. 650., Blk. Kfsk. 650., Rk. Sl.

116988   Kozarovna Svazek: 6 Strana: 0697
Kozarovna Anna. Žer. Záp. I. 130.

116989   Kozář Svazek: 1 Strana: 0773
Kozář, e, m. = kozák, Ziegenhirt; na Slov. kozár, a, m. Č.

116990   Kozař Svazek: 9 Strana: 0123
Kozař, e, m. = uherský zloděj. Mus. ol. 1898. 108.

116991   Kozařský Svazek: 9 Strana: 0123
Kozařský. K. banda. Vz předcház. Kozař. Mus. ol. 1898. 108.

116992   Kozašice Svazek: 6 Strana: 0697
Kozašice, dle Budějovice, Kozaschitz, ves u Přelouče. Arch. I. 527., Rk. Sl.

116993   Kozatý Svazek: 1 Strana: 0773
Kozatý, prsnatý, cecatý, hochbusig, hoch- brüstig. Us.

116994   Kozbělesy Svazek: 3 Strana: 0110
Kozbělesy, dle Dolany, Rosawitz, ves u Podnioklí. PL.

116995   Kozbrad Svazek: 7 Strana: 1301
Kozbrad, u, m., ador, rostl. Pršp. 32. 84.

116996   Kozbrad Svazek: 10 Strana: 0607
Kozbrad (?), ador. Prešp. 784. (de herbis ignotis. Ve Vel. ador měl, snad náměl, Kornbrand). Vz Gb. Slov.

116997   Kozčín, a Svazek: 6 Strana: 0697
Kozčín, a, m., Kowtschin — Kovčín.

116998   Kozdelec Svazek: 1 Strana: 0773
Kozdelec, lce, m. = kotrlec. Us. v Krkonoš. — K., prodělek. Jest na tom k. (prodělá se). Us. Sklenařice.

116999   Kozdras Svazek: 6 Strana: 0697
Kozdras, a, m., os. jm. Tk. V. 246.

117000   Kozdras Svazek: 8 Strana: 0165
Kozdras = Kodros. GR. Nov. 132. 25.