263001   Příklon Svazek: 7 Strana: 0471
Příklon, u, příklonek, nku, m. = při- klonění. Brt. D. 197. Čel p-nek. Čch. St. 76., Sš. I. 155.

263002   Příklona Svazek: 2 Strana: 1040
Příklona, y, f., přiklonění, die Hin-, Zu- neigung. Dch.

263003   Příklona Svazek: 8 Strana: 0317
Příklona, y, f. = připodobení (slova ci- zího n. odcizeného k známému slovu domá- címu). Čern. Př. 4.

263004   Přikloněný Svazek: 2 Strana: 1040
Přikloněný; -ěn, a, o, ein wenig zu- geneigt. Vz Přikloniti. V. — Jg.

263005   Přikloňhati s Svazek: 2 Strana: 1040
Přikloňhati se = přibelhati se. — kam. To je dosť, že ses taky jednou k nám při- kloňhal. V Kunv. Msk.

263006   Přiklonilý Svazek: 2 Strana: 1040
Přiklonilý, geneigt. P. slovo, enklitické. — P., v hörn., rechtsinnisch. Hr.

263007   Přikloniti Svazek: 2 Strana: 1040
Přikloniti, il, ěn, ění; přikláněti, el, ěn, ění; přikloňovati, zuwenden, hin-, zuneigen, anlehnen. — co kam. Drva k pevnej hradbě přiklonichu. Rkk. 19. Uši k někomu p. Ms. Bel. — čeho: ucha svého. Ben. — se k čemu: k někoho mravům se p. V. — Jg.

263008   Přikloniti se, co kam Svazek: 7 Strana: 0471
Přikloniti se, co kam. Když se ke mně p-ní (dívka). Čch. L. k. 26. P. ucho k zemi, Čch., k něčím ústům, Mcha., své srdce k někomu. Šml. Ať sa ráčí p. k na- šemu sboru. Výb. II. 248. — sa = pozdra- viti. Slov.

263009   Příklonitý Svazek: 2 Strana: 1040
Příklonitý ; -il, a, o, nakloněný, geneigt. — k čemu: k marnostem. Tkad.

263010   Přiklonka Svazek: 7 Strana: 0471
Přiklonka, y, f. = enclitica. Ndr.

263011   Příklonnosť Svazek: 2 Strana: 1040
Příklonnosť, i, f., vz Enklise.

263012   Příklop Svazek: 7 Strana: 0471
Příklop na stoku, Canaldeckverschluss, na jídla (skleněný), Speiseglocke, Dch., Šp., vývěvy (skleněný), ZČ., hrtánový (jazýček v hrdle, Kehldeckel, m.). NA. V. 205., Šv. 69. P. lbový. P. sedla tureckého, operculum sellae turcicae. Vz Příklůpek.

263013   Příklop, u, příklopec Svazek: 2 Strana: 1040
Příklop, u, příklopec, pce, příklopek, pku, příklopeček, čku, m., der Deckel, die Klappe. P. u máslnice, D., k shasínání svíce, Rohn., p. či sklopec u tkadlců. Krok., ve střechách (dvéře u senníku), Us., zapadací dvéře (poklop) D. P., der Tornisterdeckel. Čsk. P-py v ševcovství, die Treibfüsseln. Dch. — P. u kalhot = poklopec, der Vor- derlatz. Us.

263014   Příklopec Svazek: 8 Strana: 0317
Příklopec u telefonu. Vz KP. VIII. 348.

263015   Příklopec Svazek: 8 Strana: 0572
Příklopec závěrkový, Schlussfallklappe, f. KP. VIII. 352.

263016   Přiklopili Svazek: 2 Strana: 1040
Přiklopili okno, das Klappenfenster. Srn.

263017   Přiklopiti Svazek: 2 Strana: 1040
Přiklopiti, il, en, ení; přiklopovati, zu- decken. — co kam: poklici na mísu, nad mísu. Sych. — co čím: hrnec poklicí, otvor kamenem, Dch., něco kuthanem. Er. P. 275.

263018   Přiklopiti co Svazek: 7 Strana: 0471
Přiklopiti co. Vody přiklopichu vozy i jezdce. BO. — co čím: skleněným zvon- cem. Mj. 33. Ižádný zažha světedlnici ne- přiklopí jí třepem (vase). ZN. — co po kom. P. dvéře po sobě. BO. — co jak. Lístky přiklápějí se po páru k sobě. Mt. I. 63. 8.

263019   Přiklopiti co kam Svazek: 10 Strana: 0304
Přiklopiti co kam. Oči k zemi přiklo- poval. Wtr. Min. 40.

263020   Příklopka Svazek: 2 Strana: 1040
Příklopka, .y, f.. vz Příklop. P. skleněná, der Glassturz. Šm.

263021   Příklopka Svazek: 7 Strana: 0471
Příklopka, y, f. P. dvojsedlá, talířová, prolomená. Zpr. arch. IX. 125., 126.

263022   Příklopkový Svazek: 7 Strana: 0471
Příklopkový. P. jehla, Kehldeckelnadel. Nz. lk.

263023   Příklopný Svazek: 10 Strana: 0304
Příklopný, vz Kbelíkový.

263024   Přiklopotati Svazek: 2 Strana: 1040
Přiklopotati, potám, poci = přicválati, přihnat i se, spornstreichs kommen, anrennen, herzutraben, herrumpeln. Jg. — ke komu kdy. Přiklopotali k nám samým večerem. Sych. — na koho. Dívky naň přiklopotaly. Háj.

263025   Přiklopýtati Svazek: 10 Strana: 0304
Přiklopýtati, přiklopytnouti kam s kým. Tu mušketýři naň s rychtářem p-tli. Zvon III. 390.

263026   Příkloubní Svazek: 9 Strana: 0255
Příkloubní kosťu nohy, os sesamoideum. Ott. XII. 273.

263027   Příkloubní Svazek: 10 Strana: 0304
Příkloubní kůstka, os sesamoideum. Ktt.

263028   Přiklouti Svazek: 2 Strana: 1040
Přiklouti, kluji, ul, utí, přiklinouti atd., vz Klouti, Klobati, dazu picken, zubacken (mit dem Schnabel). Jg.

263029   Přiklouznouti Svazek: 2 Strana: 1040
Přiklouznouti, zl, utí; přiklouzati, při- kluzovati, herbeischleichen, herbeirutschen, schleifend kommen. — kam odkud. P zne k nim k stolu s jiného řádu podlé lávy, NB. Tč. 105. — se kam kudy : přes ná- ledí. Us.

263030   Příklov Svazek: 7 Strana: 1368
Příklov, n, m., epiglotus, zastr. Pršp. 48. 30.

263031   Přikluckati Svazek: 10 Strana: 0656
Přikluckati = přiklusati ? Čas. mus. IV. 63.

263032   Přiklučiti Svazek: 7 Strana: 1368
Přiklučiti pastvisko (k něčemu). Půh. V. 152.

263033   Přiklučovati Svazek: 7 Strana: 0471
Přiklučovati, přiklučiti, ausroden. Šm.

263034   Přikludiť koho Svazek: 7 Strana: 0471
Přikludiť koho = přivésti; se = při- stěhovati se. Laš. Brt. D. 256.

263035   Příkluky Svazek: 2 Strana: 1040
Příkluky, dle Dolany, Prittlach n. Brück- ling, ves u Hustopeče (Auspitz) na Mor.

263036   Příklůpek Svazek: 7 Strana: 0471
Příklůpek, pku, m. = malý príklop, epiglottis.

263037   Příklůpkokonvicovitý Svazek: 7 Strana: 0471
Příklůpkokonvicovitý, arytenoideus. P. vaz, ligamentum epiglottideoarytenoideum. Exc.

263038   Příklůpkokonvičný Svazek: 7 Strana: 0471
Příklůpkokonvičný. P. záhyb, aryepi- glottica plica. Ott. II. 823.

263039   Příklůpkový Svazek: 7 Strana: 0471
Příklůpkový, Epiglottis-. P. uzdička, frenulum epiglottidis.

263040   Přiklusati Svazek: 2 Strana: 1040
Přiklusati, klusáni a kluši; přiklusávati. herbeitraben. — za kým. Když přijde pýcha, tudíž za ní přikluše hanba. Rvač. — kam. Smrť na nás přiklusává. Fil. Zám. Neštěstí k nám jako na poštu přiklusává. Smrž. —

263041   Přikmotřiti s Svazek: 2 Strana: 1040
Přikmotřiti se, přilichotiti se, sich an- vettern. P. se = přimísiti se nevděk, un- gebeten sich beigesellen. Jg. — ke komu.

263042   Přiknísati se kam: k Svazek: 8 Strana: 0317
Přiknísati se kam: k matke (přiblížiti se, přiklátiti se). Phľd. XII. 131.

263043   Přiknist Svazek: 7 Strana: 1368
Přiknist, a, m., adleta, zastr. Pršp. 39. 60. Rozk.: aleta.

263044   Přikňoukati Svazek: 2 Strana: 1040
Přikňoukati =přitlachati, zuraunzen. — co. Ros.

263045   Přikobcrati se Svazek: 2 Strana: 1040
Přikobcrati se = přitrtati se, antrippeln, antrollen. Šm.

263046   Přikobelhati s Svazek: 2 Strana: 1040
Přikobelhati se = přibatoliti se, an- watscheln. Šm.

263047   Přikobrtati s Svazek: 2 Strana: 1040
Přikobrtati se = přikoberati se. Šm.

263048   Přikodlučiti Svazek: 7 Strana: 0471
Přikodlučiti, il, en, ení = připojiti, při- poutati. Ves svět k sobě p-čil. Sv. ruk.297.

263049   Přikodrcati se kam Svazek: 7 Strana: 0471
Přikodrcati se kam = zdlouha a bídně dojeti. Za několik dní p-li jsme se do města. Kos.

263050   Přikojiti Svazek: 2 Strana: 1040
Přikojiti, il, en, ení; přikájeti, el, en, ení; přikojovati, více a dále kojiti, trochu po- kojiti, säugen, stillen, tränken. Jg. — koho (čím): dítě (prsy). Br., Reš.

263051   Přikoktati Svazek: 2 Strana: 1040
Přikoktati, hinzustottern. — co k čemu. On také něco k tomu přikoktá. Ros.

263052   Přikoledovati Svazek: 2 Strana: 1040
Přikoledovati, durch die Koleda sich hinzuerwerben. Na Ostrav. Tč. — si co. Vz Koleda.

263053   Příkoleje Svazek: 2 Strana: 1040
Příkoleje, pl., f., die Wildbahn. Rk.

263054   Přikoleniti Svazek: 7 Strana: 0471
Přikoleniti, anknien, v tělocv. Rgl.

263055   Přikolíbati s Svazek: 2 Strana: 1040
Přikolíbati se, loudavě přijíti, wat- schelnd kommen. Us.

263056   Přikolíkovati Svazek: 2 Strana: 1041
Přikolíkovati = kolíkem připevniti, mit Pflöcken befestigen, anpflöcken. Šm. — co.

263057   Přikolití co kam: k Svazek: 7 Strana: 0471
Přikolití co kam: k čemu. Lpř. Sl. II. 189.

263058   Přikoliti koho Svazek: 10 Strana: 0304
Přikoliti koho = ke kolu přivázati. Tbz. V. 4. 349.

263059   Přikolizovati se Svazek: 2 Strana: 1041
Přikolizovati se, sich einschmeicheln. — komu. Chtěje se pomstiti, k kterýmž choutku měl, i králi se něco p., obžaloval před králem tyto osoby. Čr. — Jir. Anth. II. 14(5.

263060   Přikolkovati Svazek: 2 Strana: 1041
Přikolkovati, doplňkem kolkovati, zu- stempeln. J. tr.

263061   Příkolník Svazek: 7 Strana: 0471
Příkolník, u, m. = příkolní kroužek, Pfaffring. Hrbk.

263062   Příkolovitý Svazek: 2 Strana: 1041
Příkolovitý, subrotatus. P. koruna. Rostl.

263063   Příkon Svazek: 7 Strana: 0471
Příkon, u, m., Zustand, v horn. Hrbk.

263064   Přikonať Svazek: 7 Strana: 0471
Přikonať sa = přijíti. Slov. Němc. VII. 122., I. 110.

263065   Příkonavý Svazek: 2 Strana: 1041
Příkonavý, praktisch. P. cit. Pal. v Mus. 1. a. 93. Opak: přískumný.

263066   Přikonavý Svazek: 7 Strana: 0471
Přikonavý cit (duchovní = svědomí). Pal. Rdh. I. 340.

263067   Příkonečný Svazek: 2 Strana: 1041
Příkonečný, subterminatus. P. květ. Rostl.

263068   Příkop Svazek: 2 Strana: 1041
Příkop, u, m., na Mor. a Slov. příkop«, y, f., v Opavsku: křipopa (Klš.); příkůpek, pku, m.; p., i, f. (Boč. z rkp. 1476.), strsl. ?r?k???, Mkl. B. 27., dlouhá vykopaná jáma, strouha na vodu, der Graben, fossa, V., rokle, rovec, zákop, zákopa, rýha, náplav, výkop (Šm.). P. podzemní: vastrže, zmoka; podél silnice: rejholec; ve vinohradě: náplav. Spodek p-pu (die Grabensohle), běh p-pu (der Grabenzug). Šm. P-pou žene, valí se voda; p-pu čistiti, rozšířiti, zavážeti (štěr- kem a rumem). Us. Hý. Vozka spitý do p-pu nás vykotil. Sych. — P., vykopaná dolina před náspem hradby běžící podél něho. Vz S. N. P. hradební, der Wallgraben, J. tr., záštitný, der Deckgraben, střelčí, der Schüt- zengraben. Čsk. P-pem něco obehnati, ohra- diti. V. Skákati přes p. D. P-pem se oko- pati = obehnati. Ď. P-py lámati (dělati), vy- metati. Háj. Přední, zevnitřní p., spodek p-ku. — Na příkopech, v Praze ulice, kde býval j). okolo starého města. Us. Vz Tk. IV. 38., (il. Jelení p. (za pražským hradem), der Hirschgraben. Dch. — P., násyp, hráz, ohrada města, der Wall, Aufwurf, die Schanze, das Bollwerk. P. příludný (jimž se nepřítel pev- nosť obléhaje blíží), der Laufgraben, die Approche. Šm. P-pem město obehnati, ohra- diti. V. Dále trčicí (Polané) ku bráně přie- kopy. Rkk. 33. Vz Příkopisko.

263069   Příkop Svazek: 7 Strana: 0471
Příkop silniční. — P. = náhon. Mlýn hrčí, jen když vody dosť z p pu teče po žlebech na koleso. Pokr. Pot. II. 288. — P. průchodní = příludný. S. N. XI. 72. — P. Pavel, šenkéř z Přiekopa. Let. 515.

263070   Příkop Svazek: 8 Strana: 0317
Příkop. Na Příkopě v Praze. Tk. X. 71., 97., 181., 385., Arch. XIII. 341. Ale říká se obyčejně Na P-pech. Cf. Toulky po p-pech (v Praze) 1555. Zbrt. Tan. 170. A v těch příkopech až do struhy, kterúž voda do Vltavy teče (1558); P-py aby čistili (v Praze). 1534. Čel. Pr. m. I. 78., 371. Na P-pě je snad podle něm. ,Am Graben'.

263071   Příkop Svazek: 9 Strana: 0255
Příkop. Vyskočiv (soused novoměstský) na příkopy a zlořečiv. Pal. Děj. V. 1. 241. Lid také říká: Na Příkopech. P-py mají oběma městy zaváženy býti. Ib. 2. 244. Ve- zeni jsou po příkopech mezi Starým a Novým městem. Ib. 1. 203. Na P-pě v Praze. Dač. I. 62.

263072   Příkop Svazek: 10 Strana: 0304
Příkop. Vz Příkopy.

263073   Přikopa Svazek: 7 Strana: 0471
Přikopa, y, f. Půh. I. Vz Příkop.

263074   Přikopa Svazek: 8 Strana: 0317
Přikopa, punt, Hosenschlitz. Jevíč. Brt. D. II. 372.

263075   Příkopař Svazek: 7 Strana: 0471
Příkopař, e, m. = kdo příkopy čistí. Us. Šd.

263076   Přikopati Svazek: 2 Strana: 1041
Přikopati; přikopnouti, pnul a pl, ut, utí; přikopávati, ku, předešlému více kopati, zu- graben; zakopati, vergraben. Jg. — co kam: zem ke zdi. — co čím: psa hlínou. Bern. — čeho : přikopej toho příkopku (čásť), té země, zemáků. Vz Přibrati, Pří-.

263077   Přikopčiti Svazek: 2 Strana: 1041
Přikopčiti, il, en, ení, zuhäufeln, anscho- bern. Ros.—co: seno.

263078   Příkopec Svazek: 2 Strana: 1041
Příkopec, pce, m., malý příkop, ein kleiner Graben. Pref. 383.

263079   Příkopec Svazek: 8 Strana: 0572
Příkopec, pce, m., zdrobn. příkop. P. vin- niční. Arch. XV. 557.

263080   Příkopetí Svazek: 7 Strana: 0471
Příkopetí, n. = spodní část punčochy. U Nezamyslic. Bkř. Vz Příkopytí (dod.).

263081   Příkopí Svazek: 2 Strana: 1041
Příkopí, n. = příkopy, die Gräben, coll. Zlob.

263082   Příkopice Svazek: 2 Strana: 1041
Příkopice, e, f., zastr. = příkop. Boč. exc. z 14(52.

263083   Příkopice Svazek: 9 Strana: 0255
Příkopice. Pod tím stavem v té struze p-cí měla voda svobodný průchod. 1491. Arch. XVI. 389.

263084   Příkopisko Svazek: 2 Strana: 1041
Příkopisko, a, m., ein kleiner Graben. Žertovné pořekadlo mor. k rychlému říkání: Běželo psisko přes příkopisko, přes prháč, přes roháč, pres Nevyrovnávalovo humno. Dch.

263085   Příkopistovitý Svazek: 2 Strana: 1041
Příkopistovitý, subspathulatus. P. ty- činka. Rostl.

263086   Příkopky Svazek: 7 Strana: 0471
Příkopky, pole u Trubek, Pk., u Zi- hobce. BPr.

263087   Příkopní Svazek: 2 Strana: 1041
Příkopní, Graben-. Šm.

263088   Příkopní Svazek: 9 Strana: 0255
Příkopní zeď. 1499. Arch. XVII. 556.

263089   Příkopník Svazek: 2 Strana: 1041
Příkopník, a, m., kopáč, hrabák; der Gräber (Šm.), fossarius. Veleš.

263090   Příkopník Svazek: 7 Strana: 0471
Příkopník, a, m.,acilius, Grabenschwimm- käfer, m., brouk. Kk. Br. 62., Brm. IV. 54.

263091   Příkopník Svazek: 10 Strana: 0304
Příkopník, a, m., acilius. Vz Potápník.

263092   Příkopovitý Svazek: 2 Strana: 1041
Příkopovitý. P. listy. Rostl.

263093   Příkopový Svazek: 2 Strana: 1041
Příkopový, Graben-. P. koš. L.

263094   Příkopský Svazek: 7 Strana: 0471
Příkopský Mlýn u Třeboně, v Klato- vech. — P. rybník u Černíkova na Do- mažl. BPr.

263095   Přikoptěti Svazek: 2 Strana: 1041
Přikoptěti, ěl, ění, ein wenig schwarz, russig werden.

263096   Přikoptiti Svazek: 2 Strana: 1041
Přikoptiti, il, ěn, ění, räucherig und schwarz machen. Us. — co čím. Us.

263097   Příkopy Svazek: 10 Strana: 0304
Příkopy. Na Příkopech v Praze. Čch. Kv. 65. Okolo Starého mesta po P-pích. Čes. 1. XII. 467. Shon lidí z P-pů byl tu veliký. Jrsk. XX. 2. 336. Slavný vjezd přes Pří- kopy. 1732. Uč. spol. 1905. IV. 3. Tk. Pam. má: Příkopy, I. 491. Šli jsme přes Příkop. Ib. I. 28 Hostinec na P-pě. Tk. Pam. I. 223., 227.

263098   Příkopy Svazek: 10 Strana: 0656
Příkopy v Praze. Zvon V. 483. Na Příkopě. Tk. Pam. II. 150.

263099   Příkopytí Svazek: 2 Strana: 1041
Příkopytí, n., ta část' punčoch n. obuvi, která ??hu od kotníků dolů kryje, šlapadlo, die Socke. P. přidělati, socken. D., Spravuje p. (říká se o krejčím na mizinu přišlém). U Jičína. Sř.

263100   Příkopytí Svazek: 7 Strana: 0471
Příkopytí, n., Fuss, Füssling am Strumpfe. Rk. Vz Příkopetí (dod.).

263101   Příkopytí Svazek: 7 Strana: 1368
Příkopytí, n., repedica Pršp. 69. 96.

263102   Příkopytí Svazek: 8 Strana: 0317
Příkopytí, n. Punčochy s p-tím = se stře- víčky. XVI. stol. P. vlastně ona čásť punčochy, která jde od kotníku k špičce. Wtr. Krj. I. 484.

263103   Příkorábní, zum Svazek: 2 Strana: 1041
Příkorábní, zum Schifte gehörig. Dch.

263104   Přikorabovati Svazek: 2 Strana: 1041
Přikorabovati, připlaviti, be-, hinzu- schiffen, Ld., zu Schiffe ankommen. Šm.

263105   Příkorně Svazek: 2 Strana: 1041
Příkorně, příkře, protivně, odporně, hart, widrig. P. s kým nakládati. Šš. Oa. 91.

263106   Příkornosť Svazek: 2 Strana: 1041
Příkornosť, i, f., vz Příkoř.

263107   Příkornosť Svazek: 9 Strana: 0255
Příkornosť, i, f. Býti beze vší p-sti. Laš. 1745.

263108   Příkorný Svazek: 2 Strana: 1041
Příkorný, widrig. hart. Způsob méně p-ný citům jednotlivců. Pal. Rdh. III. 189.

263109   Příkoř Svazek: 7 Strana: 0471
Příkoř. Příkořenství. Č. Kn. š. 388., Sš. I. 144.

263110   Příkoř, e. příkora Svazek: 2 Strana: 1041
Příkoř, e. příkora, y, f., příkor (zastr. překor), u. m.. příkořist, příkornosť, i, f., příkořizna, (na Mor. a Slov. přikořizeň, zně, příkořiznosť), příkoří, příkořenství = odpor, protivenství, der Widerstand, Ein- trag, die Widerwärtigkeit, Kränkung, Un- bilde, das Unrecht. Jg. — P. = děj a skutek rušící poklid a směr náš. Hš. Vz S. N. Otnes ode mne přiekořizň. Ž. k 118. 22. Synedristé posměch a p-ru Pánu učinivše napotom jej vydali sluhám k šetření. Sš. Mr. 67. Čechům mnohá příkoří dělají; na stravě někomu zkrácení a příkoří činiti; mnohá příkoří od někoho snášeti; mnohá p. a nátisky někomu činiti. V. Nechce mu nic na příkoř činiti (na vzdory, naschvál). Ros. Neroď se báti příkor lidských. Boč. P-řisť komu udělati. Na Mor. Všeliká p. trpěti. Ml. Na p. dluž- níkovo, zur Kränkung des Schuldners. Řd. Tudy největší potupa a p. se jim zdála býti. Sš. Sk. 89.

263111   Příkoření Svazek: 10 Strana: 0304
Příkoření, n. Mark. Sr. Příkoř.

263112   Přikořeniti Svazek: 2 Strana: 1041
Přikořeniti, il, ěn, ění; přikořeňovati = více kořeniti, nakořeniti, zuwürzen. — co čím: salát pepřem. — čemu čím: žaludku hladem. Vrat. — co, se = kořenem se při- pevniti, za-, vkořeniti se, durch die Wurzeln befestigen, anwurzeln. Strom se přikořenil. Us.

263113   Příkořenství Svazek: 7 Strana: 0471
Příkořenství, vz Příkoř.

263114   Příkoří, n Svazek: 2 Strana: 1041
Příkoří, n., vz Příkoř.

263115   Příkořiny Svazek: 10 Strana: 0304
Příkořiny. Činiti někomu p. Wtr. Str. 205.

263116   Příkořisť Svazek: 2 Strana: 1041
Příkořisť, i, f. == příkoř. P. někomu udělati. Na Mor. Vz Příkoř.

263117   Příkořisť Svazek: 8 Strana: 0317
Příkořisť, i, f. Aby jemu žádné p-sti více nečinili. 1566. L. posíl. II. 23.

263118   Příkořiště Svazek: 7 Strana: 0471
Příkořiště, ě, n. = příkoří. P. jim či- nil. Wtr. Obr. 39.

263119   Příkořivý na koho Svazek: 2 Strana: 1041
Příkořivý na koho. Ten je naň p. (činí mu příkoří). U Rychn.

263120   Příkořizeň Svazek: 8 Strana: 0317
Příkořizeň, zně, f. Z. kap. 88. 42. — Gb. Km. -i. 23., Gb. H. ml. I. 23. Příkořizna. GB, Nov. 15.

263121   Příkořizeň Svazek: 9 Strana: 0255
Příkořizeň mu činili. Pass. (Mus. 1851. 140. ).

263122   Příkořizna Svazek: 2 Strana: 1041
Příkořizna, vz Příkoř.

263123   Příkořizna Svazek: 7 Strana: 0471
Příkořizna. Tristr., Pass., GR.

263124   Příkořný Svazek: 7 Strana: 0471
Příkořný. NB. Tč. 254.

263125   Příkosice Svazek: 2 Strana: 1041
Příkosice, ves u Rokycan.

263126   Přikositi Svazek: 2 Strana: 1041
Přikositi, il, en, ení, hinzumähen. — co, čeho. Vz Při-. Přikos ještě trochu trávy n. přikos trávy, aby bylo na neděli. Us. Tč. — Bern.

263127   Přikositi co Svazek: 8 Strana: 0317
Přikositi co: okno (šikou vysekati), aus- schrägen. Sterz. I. 353.

263128   Příkosmatý Svazek: 2 Strana: 1041
Příkosmatý, ein wenig zottig. Jg.

263129   Příkostek Svazek: 7 Strana: 0471
Příkostek, stku, m., Beingewächs, n.

263130   Přikostnice Svazek: 2 Strana: 1041
Přikostnice, e, f. P. na hnátech hovad pro zdržení hnátů přistavená. Reš.

263131   Přikotaliti Svazek: 2 Strana: 1041
Přikotaliti, il, en, ení, přikutaliti, při- kutoulati; přikotáleti, přikutáleti, el, en, ení, zurollen, zuvvälzen. — co, se k čemu. Ros,

263132   Příkotelní Svazek: 2 Strana: 1041
Příkotelní, ího, m., der Kesselmeister. Šm.

263133   Přikothati se Svazek: 8 Strana: 0317
Přikothati se. (Světí se mají přimluviti) aby ta chromá modlitba některak pracně před Boha p-la se z přímluvy svatých (přibelhala se). Chč. S. 312.

263134   Přikotiti Svazek: 2 Strana: 1041
Přikotiti, il, cen, ení, přikáceti= při- vrci, převrhnouti, anstürzen, anlehnen. — co k čemu. Šm.

263135   Přikotviti Svazek: 2 Strana: 1041
Přikotviti, il, en, ení, přikotvovati — za- n. ukotviti, anankern, entern. Šm. — co : loď. Šm.

263136   Přikotviti ?? ? čemu Svazek: 9 Strana: 0255
Přikotviti ?? ? čemu = připojiti. Po- zednici kleštěmi ke zdivu p. Ott. XIV. 367a.

263137   Přikotyzati se Svazek: 2 Strana: 1042
Přikotyzati se, přikotyzovati se, sich ein- schmeicheln. — se ke komu. Ros.

263138   Přikouknouti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikouknouti, kl, utí, přikoukati, při- kukovati, zusehen, hinzuschauen. Ros., č. — k čemu.

263139   Přikouleti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikouleti, el, en, ení, přikuliti, il, en, ení, přikulovati, hinzurollen. Ros. — co, se k čemu. Us.

263140   Přikoupiti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikoupiti, kup, koupě (íc), il, en, ení; přikupovati, zukaufen. V. — co: sukno. — čeho zač: obilí (neurčitou měrou). Vz Při- brati. — co, čeho k čemu: ke kostelu. Půh. II. 501. Přikup si sukna k tomu suknu, co máš. Us. Tč. Přikup si tu krávu k svým kravám. Us. Tč.

263141   Přikouřiti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikouřiti, kuř, il, en, ení, přikuřovati, zurauchen. Ros.

263142   Přikouskovati Svazek: 2 Strana: 1042
Přikouskovati = kousky přidělati n. na- staviti, anstückeln. — co. Šm.

263143   Přikousnouti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikousnouti, sl, ut, utí; přikusovati, zubeissen. — co k čemu: k chlebu pečené brambory p. Sych. Přikusil jazyk ku chlebu. U Frýdka. Tč. — čeho: chleba k masu. D. Vz Přibrati, Při-. — se = přilnouti, sich anklammern, anhängen. V.

263144   Přikousnouti Svazek: 7 Strana: 1368
Přikousnouti. Bídu bude tříti a nouzi přikusovati. Us.

263145   Příkoutek Svazek: 2 Strana: 1042
Příkoutek, tku m., der Seitenwinkel. L.

263146   Přikouti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikouti, kuji, kul, ut, utí: přikovati, anschmieden, annageln, anschlagen. — co, koho kam: ruce na dřevo, Mand., někoho ke kládě (na řetěz přivázati). — koho na čem. Čes. včel. — co, koho čím: pouty. Šm.

263147   Přikouti, il Svazek: 2 Strana: 1041
Přikouti, il, en, ení, ke kolu připiati, koly upevniti, anpfählen. Ros. — co kde: zločince. Srn.

263148   Přikouzliti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikouzliti, il, en, ení, kouzly přivábiti, herbeizaubern; přimraziti, anbannen. — koho komu čím: sobě láskou. — koho kam: k stromu (přimraziti). Cf. Přičarovati.

263149   Přikování Svazek: 2 Strana: 1042
Přikování, n., přikutí, připoutání, sevření pouty, die Annagelung, Anfesselung. Šm.

263150   Přikovati Svazek: 2 Strana: 1042
Přikovati, vz Přikouti.

263151   Přikrabatiti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikrabatiti, přikarabatiti, il, cen, ení, ein wenig uneben machen. Ros. — co čím.

263152   Přikrácený Svazek: 7 Strana: 0471
Přikrácený; -en, a, o. P. piano, Stutz- flügel, m. Pdl., Rgl.

263153   Příkraclí Svazek: 2 Strana: 1042
Příkraclí, n., die Vorkratzmaschine. Světz. I. 198.

263154   Přikračování Svazek: 2 Strana: 1042
Přikračování, n., das Hinzutreten. P. k někomu, das gerichtliche Verfahren gegen Jemanden. J. tr.

263155   Přikračovati Svazek: 2 Strana: 1042
Přikračovati, vz Přikročiti.

263156   Přikrádeřík Svazek: 2 Strana: 1042
Přikrádeřík, u, m., postranní truhlík u kufru. Us. v Rychnovsku.

263157   Příkrádežník Svazek: 7 Strana: 0471
Příkrádežník, u, m. = přítruhle. Uložil peníze do p-ku. U Dobrušky. Kšť.

263158   Přikradli Svazek: 9 Strana: 0255
Přikradli = přítruhlí, příhrada v truhle. Hoř. 82., 93.

263159   Přikradlý Svazek: 7 Strana: 0471
Přikradlý, heimlich hergeschlichen. Lpř.

263160   Příkradnice Svazek: 2 Strana: 1042
Příkradnice, e, f., prkenná stěna n. kroví, za kterými se zvěř na řevništi střílí, die Schleichwand. Šp.

263161   Přikradnouti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikradnouti, ul, ut, utí; přikrásti, kradu, kradl, den, dení; přikrádati, zustehlen. — abs. Jak se daří? Inu, když člověk trochu pracuje a trochu přikrádá, může býti po- ctivě živ. Us. Sté. — komu: sobě. Br. — se — tajně přijíti, připlížiti se, přilouditi se, připlichtiti se, vnořiti, heimlich kommen, anschleichen. V. — se za kým. Us. — se na koho: kočka na myš se přikradla. — se k čemu: k chaloupce svého děvčete. Hank. — Pozn. Mnozí p. se v uvedeném smyslu kárají, ale užíval ho již V. v S. quadr. 617.

263162   Přikradnouti Svazek: 8 Strana: 0317
Přikradnouti. Keď pán Bôh tých úrod požehná a človek si trochu přikradne, potom už len po biede jakosi vyžije. Phľd. 1893. 522.

263163   Přikradnouti se kam: za Svazek: 7 Strana: 0471
Přikradnouti se kam: za koho. Šml. I. 52.

263164   Příkraj Svazek: 10 Strana: 0304
Příkraj, e, m. = příkrají (místo při kraji na př. lesa). Us. Mš, Msn. Od. 134.

263165   Přikrájeti, vz Svazek: 2 Strana: 1042
Přikrájeti, vz Přikrojiti.

263166   Příkrají Svazek: 2 Strana: 1042
Příkrají, n., pomezí, die Gränze. Aqu.

263167   Příkrajník Svazek: 2 Strana: 1042
Příkrajník, u, m., veliká čtyřhranná síť na ptáky, jíž se v obilí přetahují, der Tyrass. Šp.

263168   Přikrajovač Svazek: 7 Strana: 0471
Přikrajovač, e, m., Zuschneider, m. Šp. P. suken, koží. Pdl.

263169   Přikrajovačka, y, f Svazek: 2 Strana: 1042
Přikrajovačka, y, f., u ševců, das Zu- schneidebrett. Rk.

263170   Přikrajovák Svazek: 7 Strana: 0471
Přikrajovák, u, m. = nůž k přikrajo- vání svršků (obuvi), das Zuschneidemesser. Matj. 103., Vchř.

263171   Přikrajovna Svazek: 7 Strana: 0471
Přikrajovna, y, f., Zuschneidezimmer, m. Šp.

263172   Příkrakov, a Svazek: 2 Strana: 1042
Příkrakov, a, m., ves v Chrudimsku. PL.

263173   Přikrakovati na koho Svazek: 2 Strana: 1042
Přikrakovati na koho (= dotírati). Šm., Ptr.

263174   Přikramařiti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikramařiti, il, en, ení, durch Krämerei sich hinzuerwerben. Us. Tč. — si co. Tč. — se k někomu, herankommen, -schleichen. Na Ostrav. Tč.

263175   Přikrapovati Svazek: 2 Strana: 1042
Přikrapovati, träufelnd regnen. — abs. Přikrapuje (poprchává). Na Ostrav. Tč.

263176   Příkrasa Svazek: 2 Strana: 1042
Příkrasa, y, f., die Verzierung, Zierde. Kos. Drahá rúcha nečinie krásu těla a jedno p-su. Ms. exc.

263177   Příkrasek Svazek: 2 Strana: 1042
Příkrasek, sku, m. =příkrasa. Sš. Zj. 42G.

263178   Přikrásiti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikrásiti, il, šen, ení, přiozdobiti, ver- schönern. Šm. — co čím.

263179   Přikrásný Svazek: 8 Strana: 0317
Přikrásný. Phľd. 1895. 396. Cf. Při-.

263180   Přikrásti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikrásti, vz Přikradnouti.

263181   Přikrášlený Svazek: 8 Strana: 0317
Přikrášlený. P. slovo. List. fil. 1894. 7. — čím. Archy rozvilinami zelenými p-né. NZ. II. 656.

263182   Přikrášliti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikrášliti, il, en, ení, přikrašlovati, vz Přikrásiti. Kdo tu spravedlnosť vede, pámbů ho p-šluje (činí krásnějším). U Rychn. Msk.

263183   Přikrášliti něco Svazek: 8 Strana: 0317
Přikrášliti něco. L. Quis. Vz Kolc. 15.

263184   Přikráti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikráti, zuschneiden. — si čeho. Při- krej si chleba. Na Ostrav. Tč. — komu nač. Přikrál mi na šaty. Ib. Tč.

263185   Přikrátiti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikrátiti, il, cen, ení, abkürzen. — co čím: větu výpustkou. Sš. J. 110.

263186   Přikrátiti co proč Svazek: 9 Strana: 0255
Přikrátiti co proč. Pro pokročilou dobu p další výklady. Mus. 1897. 467.

263187   Příkrátký Svazek: 2 Strana: 1042
Příkrátký, etwaz kurz. P. křídla, nohy. Krok., Rostl.

263188   Přikrčiti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikrčiti, il, en, ení, přikrčovati, ein wenig zusammenziehen, ducken. — co: ra- mena. — čím: ramenama. Us. Tč. — se, sich ducken. Us.

263189   Příkré Svazek: 2 Strana: 1042
Příkré, ého, n., ves u Semil. PL.

263190   Přikremzdovati komu Svazek: 8 Strana: 0317
Přikremzdovati komu = lichotiti se k němu. Brt. D. II. 329.

263191   Příkres Svazek: 7 Strana: 0471
Příkres, u, m., Illustration, f. Rk.

263192   Příkresek Svazek: 2 Strana: 1042
Příkresek, sku. m., die Abzeichnung. Presl.

263193   Přikresliti Svazek: 7 Strana: 0471
Přikresliti, zuzeichnen. — co kam čím: k něčemu. Mus.

263194   Přikrkati Svazek: 2 Strana: 1042
Přikrkati, přikrkávati, dazu krächzen. — P., přikašlávati, hüsteln. Ros.

263195   Příkrm Svazek: 2 Strana: 1042
Příkrm, u, m., příkrmí, n., vařivo, Zu- speise, f., Zugemüse, n.

263196   Přikrmiti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikrmiti,il,en, ení,přikrmovati = trochu nakrmiti, ein wenig zu essen geben; ješte více n. dále krmiti, noch länger speisen, nähren, mästen. — koho: dítě, husu atd, Ros.

263197   Přikrmování Svazek: 9 Strana: 0255
Přikrmování, n. P. dítěte (vedle kojení). Ott. XV. 197. Sr. Přikrmiti.

263198   Příkro Svazek: 2 Strana: 1043
Příkro, vz Příkrý. — P., adv. = příkře, steil. Pref. — P., kvapně, hitzig, voreilig. Ne tak p. přistavujte proti nám. Br. — P., nemilo, těžko, beschwerlich, unangenehm. P. mi poslouchati. L.

263199   Příkrobřehý Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrobřehý = příkrobřežný. Šm.

263200   Příkrobřežný Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrobřežný, steiluferig. Jg.

263201   Přikročení Svazek: 2 Strana: 1043
Přikročení, n., das Hinzutreten, der An- tritt. P. k někomu soudem n. právem, ge- richtliche Procedur. J. tr.

263202   Přikročitelný Svazek: 7 Strana: 0471
Přikročitelný, zugänglich. Lpř.

263203   Přikročiti Svazek: 2 Strana: 1043
Přikročiti, il, en, ení; přikráčeti, 3. os. pl, -ejí, el, ení; přikračovati = blíže kročiti, přistoupiti, zu-, bei-, heran-, her-, antreten; začíti dělati, anfangen, zu Werke schreiten; míti se k někomu, zacházeti ostře s někým, verfahren, angreifen, beikommen. Jg. — na koho čím: mečem. D. Příkrým trestem na toho se přikročilo, kdo ... Sych. Pokutou na někoho p. — k čemu. Vždy blíže k smrti přikročujeme. Rad. zvíř. P. k užší volbě J. tr. P. k dílu, k smlouvě, k závírce a konci řeči. V. P k práci mají mnozí za chybné ?.: dáti se do práce, začíti pracovati, ale tato vazba jest z V. s dostatek doložena, cf. také násl. — k čemu, k někomu čím: těžkými slovy, Apol., mečem, trestem, Zlob., právem (žalovati ho), Jg., pořadem práva o dluh. Pr. Přikročil k nám jinšími pro- středky. Apol. K tomu se jako k zločinci trestáním na hrdle přikračovalo. V. K ženě těhotné právem útrpným se nemá p. Er. P k někomu pokutou atd. mají mnozí za šp. m.: někoho pokutovati, trestati, někomu po- kutu, trest atd. uložiti, ale i tato vazba jest s dostatek doložena. — ke komu s čím jak: s kázní, s trestáním, Ros., s mocí, Br., s žalobou k obeslanému. Jg. Bůh s přísností p-čí na toho, kdo bližního přísně odsuzoval. Sš. L. 74. — ke komu v čem kde. Ne- račiž k nám v hněve svém p. Duch. klín. Přikročuje apoštol hned v první hlavě k stě- žejnému předmětu epištoly. Sš. I. 17.

263204   Příkročný Svazek: 2 Strana: 1043
Příkročný, zugänglich. Tam není p-čno. Us. Dch.

263205   Příkroj Svazek: 2 Strana: 1043
Příkroj, e, m., přikrojení, der Zuschnitt. Při tomto slově žádného p-je potřebí by nebylo. Sš. L. 151. Jak p. jména toho jeví, povstalo jméno to od Římanův. Sš. Sk. 137.

263206   Přikrojení Svazek: 7 Strana: 0471
Přikrojení, n., das Zuschneiden. P. hran, rohů. ZČ. I. 250.

263207   Přikrojený Svazek: 2 Strana: 1043
Přikrojený; -en, a, o, zugeschnitten. — jak. Jméno po řecku p-né; Slova od otců našich dle slovanského mluvidla p-ná. Sš. L. 1., 151. Nyní Gaza sluje Ghuzzeh jménem starým a jen arabsky přikrojeným. Sš. Sk. 102. (Hý.).

263208   Přikrojený jak Svazek: 7 Strana: 0471
Přikrojený jak: kulatě do čtverhranu. Wld.

263209   Přikrojiti Svazek: 2 Strana: 1043
Přikrojiti, il, en, ení; přikrájeti, el, en, ení; přikrojovati, přikrajovati, více n. dle míry krájeti, zuschneiden. — co: košili, botu. — co na co : sukno na kabát. —čeho : chleba, vz Přibrati. Při-. — co jak. Rekové sobě jména hebrejská podlé podoby řec- kých jmen vlastních přikrájeli; Každý národ cizí slova dle svého mluvidla přikrojuje. Sš. Mt. 148.

263210   Příkrojník Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrojník, u, m., nůž, kterým se přikra-

263211   Příkrojník Svazek: 7 Strana: 0471
Příkrojník, vz Přikrajovák.

263212   Přikrojovati Svazek: 7 Strana: 0471
Přikrojovati, vz Přikrojiti. Když se přikrajuje (po druhé krájí) chléb do po- lévky, říká se: To je tak. jako když se člověk po druhé žení. U Kr. Hrad. Kšť.

263213   Příkrok Svazek: 7 Strana: 0471
Příkrok, u, m. = přístup, Zutritt, m. Val. Vck.

263214   Příkromluvnosť Svazek: 2 Strana: 1043
Příkromluvnosť, i, f., die Schroffheit Rauheit der Sprache. L.

263215   Příkropek Svazek: 7 Strana: 0471
Příkropek, pku, m. KP. V. 240.

263216   Přikropiti Svazek: 2 Strana: 1043
Přikropiti, il, en, ení, přikropovati, zu- sprengen. Suk, Ros. — co: ječmen.

263217   Příkropník Svazek: 8 Strana: 0317
Příkropník, a, m. acilius, brouk. P. rý- hovaný, a. sulcatus, žlábkovaný, canaliculatus. Vz Klim. 105.

263218   Příkrosrázný Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrosrázný, steilschüssig. Dch.

263219   Příkrosť Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrosť, i, f., náhlá spaditosť hory, die Jähe, Schroffheit, Steilheit. P. pahrbku. Plk. Po příkrosti té hory chodil. Pass. 859. — P., přísnost, drsnatosť, ukrutnosť, die Rauhe, Strenge, Rauhigkeit, Widrigkeit, Be- schwerlichkeit, Unannehmlichkeit. V. P. zimy, Háj., pokání, Lom., chudoby, Jel., chuti trpkosť). L. Prísnosť práva často velikou p. s sebou nese. Kom. Tak slovo druhé ubírá prvnímu p. Sš. Sk. 25. P. jeho na vlídnost' přeměněna. Sš. I. 8. P. neoblomná. Sá.

263220   Příkrot Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrot, u, m., die Uiberschwemmung. L.

263221   Příkrota Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrota, y, f. = příkrosť. Pýcha v p-tách si zalibuje. Sš. II. 218.

263222   Přikrotiti Svazek: 2 Strana: 1043
Přikrotiti, il, cen, ení, přikrocovati, etwas mehr zähmen. — koho jak čím.

263223   Přikroutiti Svazek: 2 Strana: 1043
Přikroutiti, il, cen, ení, přikrucovati, přisoukati, hinzu-, fester drehen, -winden.— co k čemu: niť k niti. Us. Tč. —- se = přisoukati se, schleichend herankommen. Šm.

263224   Přikroužiti Svazek: 2 Strana: 1043
Přikroužiti, il, en, ení, přikruhovati, mit Ringen befestigen, anringeln. Šm.

263225   Příkrov Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrov, u, m., čím něco přikryto, die Decke. V. P. (Deckel) truhly. Štelc. — P., sukno na umrlčí truhlu, Bahrtuch, n. St. skl.; Sych., Us. Obinu tělo v p. čistý. ZN. Na Mor. pokrov. Mřk. — P. noci (přikrytí, tma). Ráj. — P., zámysl, zástěra, der Deckmantel, Schein. Pod p-kvem počestnosti své omluvy ohlašují. Troj.

263226   Příkrov Svazek: 7 Strana: 0471
Příkrov, das Leichentuch. Tvář bieše p-vem obvázána. ZN. — P. ložní, stragu- lum. Bj. — P. sešitu, Deckel, m. Šf. III. 348.

263227   Příkrov Svazek: 8 Strana: 0317
Příkrov helmice, vz Trak (3. dod.).

263228   Příkrovec Svazek: 7 Strana: 0472
Příkrovec, vce, m. P. rakevní. Vz Pří- krov. Hnoj. 250.

263229   Příkroví Svazek: 2 Strana: 1043
Příkroví, n., co jest při krovu, das Neben- dach, Obdach. Šm., Jg.

263230   Příkroví Svazek: 7 Strana: 0472
Příkroví Na hroby všech dědiců dal pěkné p. Let. 253.

263231   Příkrovka Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrovka, y, f.. die Decke. Šm.

263232   Příkrovní Svazek: 7 Strana: 0472
Příkrovní nebe, deckend. Nrd. Kosm. p. 61.

263233   Příkrovstupní Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrovstupní, steil antsteigend. L.

263234   Příkrovysedlý Svazek: 10 Strana: 0304
Příkrovysedlý. P. skalovina. Msn. Od. 195

263235   Přikrucovac Svazek: 8 Strana: 0317
Přikrucovac, e, m. = přisukovač.

263236   Přikrucovati Svazek: 7 Strana: 0472
Přikrucovati, vz PřikROutiti.

263237   Přikruhovati Svazek: 2 Strana: 1043
Přikruhovati, vz Přikroužiti.

263238   Příkruchta Svazek: 2 Strana: 1043
Příkruchta, y, f., přístavek kruchty, die Zinne. Tu jeho postaviv na p-ty (vrch chrámu). Živ. Jež. 14. (Nemá-li se čísti: příkruchtí. Č.).

263239   Přikrušiti Svazek: 2 Strana: 1043
Přikrušiti, il, en, ení, přikrušovati = přidrobiti, dazu bröckeln. Slov. Bern.

263240   Příkrut, u, příkrutek Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrut, u, příkrutek, tku, m., něco přikrouceného, ku př. uzel v niti atd. krou- cením udělaný, die Zote. Us. — P., kytka, svazeček, das Bündel. Slov. Bern.

263241   Příkruta Svazek: 7 Strana: 0472
Příkruta, y, f., strslov. = věno. Pk.

263242   Příkrutý Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrutý, etwas herbe. - P., tvrdošijný, halsstarrig. Slov.

263243   Příkrvavý Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrvavý, etwas blutig. Jg.

263244   Příkrý Svazek: 2 Strana: 1043
Příkrý,přímý vzhůru n. dolů, náhlý,strmý; adv. příkře; steil, schroff, abschüssig, jäh. Mkl. B. 86. P. vzchod, spád. Dch. P. skála, V., místo, Kom., hora, Sych., cesta. Jel. Příkře vysoký. V. Aby chudobě a p-mu roz- dílu bohatců a chudců přítrž učiněna byla. Sš. Sk. 54. Kdo příkře přistavuje, rád zpátkem padá (rádo se s ním zvracuje). Prov., Jg., Lb., Č. — P., náhlý, kvapný, prchlý, prudký, hitzig, voreilig. V. P. smysl, lékařství (lék). Jel. — P., odporný, přísný, krutý, hart, streng, widrig, grausam. P. zima, kazatel na hříchy, V., krajina, D., život, psaní, Háj., trest, Sych., cesta, Us., slova, Plk.; kázeň, pohrůžka. Us. P. zlosť, ocet. Boč. exc. Netyje hořčicí člověk nebo octem nebo takovým něčím, ješto je příkré ; Bolesť někdy nebude příkrá a umoří brzo. Št. N. 267., 102. Příkře na někoho dokročiti, Sych., někomu do- mlouvati, Br., někoho trestati, Háj., proti někomu mluviti, Solf., k někomu přistou- piti. Br.

263245   Příkrý Svazek: 7 Strana: 0472
Příkrý, steil. P. ledovec, Vrch., úbočí, Šml., sval, J. Lpř., schody, sklon, stezka. Us Pdl. — P. = prudký atd. P. odpor, Kzl. 64., protiva. Křn. — P. = přísný atd. Hořké a p. krmě střehú se lidé. Št. Kn. š. 111. P. povaha, Šbr., odpověď, Us., právo, rodiče, vrchnosť. Pož. P. bolesť. Št. Kn. š. 300. 32.

263246   Příkrý Svazek: 8 Strana: 0317
Příkrý; příkr, a, o. Gb. H. ml. I. 164., List. fil. 1895. 300.

263247   Přikrydlo Svazek: 2 Strana: 1044
Přikrydlo, a, n., vl. příkrov, anť příkrov archy úmluvy sloul slitovnicí (Hý.), pro- pitiatorium, slitovnice. Mm. ex. 31.

263248   Přikryl Svazek: 10 Strana: 0304
Přikryl Kar., kn. a spis., 1718. —1785.; Ondř., spis., nar. 1862. Vz Ott. XX. 687.

263249   Přikryt Svazek: 10 Strana: 0304
Přikryt, u, m., tegimen. Fagif. 38a.

263250   Přikrytě Svazek: 2 Strana: 1044
Přikrytě, tajně, verdeckt, heimlich. V.

263251   Přikryti Svazek: 2 Strana: 1044
Přikryti, kryji, kryj. kryje (íc), yl, yt, ytí; přikrývati, í»e-, zu-, über- verdecken.— co, koho: strechu, D., stul. Us. Sníh osení přikrývá. Kom. Nedostatky svých otců při- krývali. V. Nejprve svou stříšku sluší při- kryti. Prov. A já ti udělám dénko přikrývat tvoje srdénko. Sš. P. 291. Ty každého při- krýváš (na každém něco vidíš). Němc. Ten ho přikryl, der hat ihn zugedeckt, šp. m.: ten mu nasolil, dal; ten mu vyplatil; ten mu vyčesal (laciné z libového); ten ho ťal do živého; ten mu vybil, natloukl a p. — se. Víc nenatahuj, než se můžeš přikryti. Pk. — co, koho, se čím. Přikryvadly a peřinami se přikrýváme. Kom., Er., P. 318. P. se pláštěm. D. Přikrývají se pláštěm obecného dobrého, svobod, poctivosti. Kom. A při- kryjí to přistřením z koží jezevčích. Br. Kdo přikrývá (verbirgt) nenávisť rty lživými, lir. P. krovy křídlící. Let. 299. Počechu stoly ubrusy přikrývati. Pass. 615. Nepři- krývejte se v takových věcech svým sy- nem. Arch. 1. 125. Ale Rokycan komží na hlavu přikrýval vězné a tak je vodil do šatlavy. Let. 73. — co komu: si tvář. V.

263252   Přikrytí Svazek: 2 Strana: 1044
Přikrytí, n. =přikrývání, das Be-, Ver- decken, die Bedeckung. Roucho ku přikrytí (ku přikrývání). Kom. J. 509. — P., čím co přikryto, příkrov, die Decke, Bedeckung. P. hlavy (klobouk atd.). V. Věříme, že jest tělo syna božieho v té svátosti ač v pri- krytí. Št. N. 322. A přikryjí jej p-tím z koží jezevčích. Br-. — Kat. 1847. — P., zámysl, der Vorwand, Schein, die Decke. Pod při- krytím (pod pokličkou, zámyslem). V. Pod přikrytím náboženství zaháleli. V.

263253   Přikryti Svazek: 7 Strana: 0472
Přikryti. — co. Měsíc přikryl mrak. Mcha. P-lo je moře. Anth. Propasti p-ly sú je. Ž. kl. Milosť přikrývá množstvie hřiechóv. Št. Kn. š. 34. P-li sú zemi jako kobylky. BO. — se. Za ,Víc' polož se. — co čím. P. sklenník prkny. Us. Pdl. Noc rouškou svou p-krývá dědinu. Mcha. P. něco postavcem. ZN. A často dobrým při- kryje zlé (črt). Št. Kn. š. 11. Někakú po- dobností se přikryjíc. Št. Kn. š. 134.

263254   Přikrytí Svazek: 7 Strana: 0472
Přikrytí. P. lodí = paluba. Mill. 9. Pod tebou bude prostřien mol a p. tvé budú červie. Hus II. 245. — P. = zámysl. Byly veliké různice pod p-tím víry. Bart. IV. Pod falešným p-tím a úmyslem zlým. Bart. 123. Svou při pod pěkným p-tím rozmno- žování lásky vyvésti usiluje. Výb. II. 1634.

263255   Přikrytí Svazek: 9 Strana: 0255
Přikrytí, n. = přikryvadlo. Mtc. 1900. 343.

263256   Přikrytosť Svazek: 2 Strana: 1044
Přikrytosť, i, f., das Bedecktsein. Jg. — P. =pokrytosť, die Heuchelei. L.

263257   Přikrytý Svazek: 2 Strana: 1044
Přikrytý; přikryl, a, o, gedeckt, zuge- deckt, bedeckt, verdeckt. P. vůz, Us., řeč (temná) Jel. — čím. Chaloupka drnem při- krytá. Kom. Tvář plátnem p-tá. Har. II. 116.

263258   Přikrytý Svazek: 8 Strana: 0317
Přikrytý. P. půhon. Arch. XIII. 187.

263259   Přikryva Svazek: 7 Strana: 0472
Přikryva, y, f. = pokryvka, die Decke; das Zeug. Nemají na koně p-vu.

263260   Přikryvač Svazek: 2 Strana: 1044
Přikryvač, e, m., der Decker, Bedecker, der Dach-, Ziegeldecker. Jg.

263261   Přikryvačka Svazek: 2 Strana: 1044
Přikryvačka, y, f., die Deckerin. Jg.

263262   Přikryvačka Svazek: 7 Strana: 0472
Přikryvačka = pokryvka, velamen. Žena vzemši s hlavy p-čku přikryla studničnú obrubu. Bj.

263263   Přikryvadlo Svazek: 10 Strana: 0304
Přikryvadlo, a, n. = fafrnoch, vz Kol. Her. I. 416., Uč. spol. 1903. XIII. 8.; po- klička, zátka. Zach. Test. 149.

263264   Přikryvadlo, přikryvátko Svazek: 2 Strana: 1044
Přikryvadlo, přikryvátko, a, n, die Decke, der Deckel. V. P. očí (klapka). Reš. Přikryvadly a peřinami se přikrýváme. Kom. Nemá peřiny ani p-dla. Sych.

263265   Přikrývání, n Svazek: 2 Strana: 1044
Přikrývání, n., das Bedecken. Plášť k p. Vz Přikrytí.

263266   Přikrývka Svazek: 2 Strana: 1044
Přikrývka, y, f., přikryvadlo, přikry- vátko, a, n., die Decke, der Deckel. P. na hrnec, D., na hlavu, poupěte, na koně. Jg. P. koňská dvojitá, žíněná. Kh. — P. hanby, poklička hanby, der Schanddeckel. D. Sla- mená to p. (mdlá výmluva nebo zástěra. Vz Výmluva). C, Ros.

263267   Přikřápati se Svazek: 2 Strana: 1042
Přikřápati se, přikřampati se, schlarfend herankommen, anschlarfen. Šm.

263268   Příkře Svazek: 2 Strana: 1042
Příkře, vz Příkrý.

263269   Příkře Svazek: 8 Strana: 0317
Příkře. Kdo p. staví, rado se podvracuje. 1606. Nov. Př. 100.

263270   Přikřepčiti Svazek: 7 Strana: 0471
Přikřepčiti, il, ení, herbeitanzen. Lpř.

263271   Příkří Svazek: 2 Strana: 1042
Příkří, n., die Steile. Zák. sv. Ben.

263272   Příkřice Svazek: 2 Strana: 1042
Příkřice, ves v Domažlicku.

263273   Příkřič Svazek: 7 Strana: 1368
Příkřič, e, m. = kdo komu příkří, ubli- žuje. Chč m. s. II. 35

263274   Příkřič Svazek: 10 Strana: 0304
Příkřič, e, m. = kdo příkří, hříšník. Chč. olom. 232a.

263275   Přikřihnouti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikřihnouti, hnul a hl, ut, utí, přiskříp- nouti, quetschen. Us. u Petrovic. Dch.

263276   Příkřik, u, příkřiky Svazek: 2 Strana: 1042
Příkřik, u, příkřiky, pl., m., das Bei- fallsgeschrei. L.

263277   Přikřiknouti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikřiknouti, knul a kl, ut, utí, pnkři- kati, přikřikovati, zuschreien, zurufen. D. — na koho. Us. — P., křikem přisvědčiti, Beifall schreien. L. — komu.

263278   Příkřina Svazek: 2 Strana: 1042
Příkřina, y, f., strmina, sráz, příkré místo, die Schroffe. D., Krok., Holý.

263279   Přikřísiti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikřísiti, vz Křísiti. — koho. Šm.

263280   Příkřiti Svazek: 2 Strana: 1042
Příkřiti, křím, kři, il, křen, kření, widrig, widerlich machen. — co komu: sobě (za obtížné míti). L. — se. Ta cesta se příkří (začíná býti příkrou, wird steil). Na Ostrav. Té. — se komu, zuwider sein. Našim se ta kázeň příkří a oškliví. Kom. To jídlo se mi příkří. Us. Tč.

263281   Přikřiviti Svazek: 2 Strana: 1042
Přikřiviti, il, en, ení, přikřivovati, ein wenig krümmen.

263282   Přikřuplý Svazek: 7 Strana: 0472
Přikřuplý = přihlouplý. N. Bydž. Kšť.

263283   Přikuckati Svazek: 2 Strana: 1044
Přikuckati, vz Kuckati.

263284   Příkudlatý Svazek: 2 Strana: 1044
Příkudlatý, etwas zottig. Jg.

263285   Přikudliti Svazek: 2 Strana: 1044
Přikudliti, il, en, ení, přikudlovati, ku- dlatým činiti, zausen. Rd. zv.

263286   Přikudrnatělý. P Svazek: 9 Strana: 0255
Přikudrnatělý. P. vlasy. Arb. Dom. 37.

263287   Přikuchyňský Svazek: 7 Strana: 0472
Přikuchyňský, neben der Küche gele- gen. P. izba. Phľd. II. 227.

263288   Přikuji Svazek: 2 Strana: 1044
Přikuji, vz Přikouti.

263289   Přikukati Svazek: 2 Strana: 1044
Přikukati, více kukati, dazu guckgucken. — P., domluviti, ausschelten. — komu. Háj.

263290   Přikúkati Svazek: 2 Strana: 1044
Přikúkati = přikoukati. Slov.

263291   Přikukati Svazek: 7 Strana: 0472
Přikukati, přikukovati. Kuliši p-kují. Č. Kn. š. 87.

263292   Přikukliti Svazek: 2 Strana: 1044
Přikukliti, il, en, ení, přikuklovati, ver- decken, verkappen, verhüllen. — co: svou tvář. Pass. 584.

263293   Přikul, u Svazek: 2 Strana: 1037
Přikul, u, m., čím se dobytím nápoj při- kaluje, mouka, otruby; na Mor. omastek. Dch.

263294   Přikulhati se k čemu Svazek: 2 Strana: 1044
Přikulhati se k čemu, herbeihinken. Us. — On přikulhává = stává se kulhavým, je drobet kulhavý, hinkt ein wenig: Us.

263295   Přikulhati se kam jak Svazek: 7 Strana: 0472
Přikulhati se kam jak: po špičkách. Hrts.

263296   Přikuliti Svazek: 2 Strana: 1044
Přikuliti, vz Přikouleti.

263297   Příkulovatý Svazek: 7 Strana: 0472
Příkulovatý, fast kugelrund. Rst. 476,

263298   Příkup Svazek: 7 Strana: 0472
Příkup, u, příkupek, pku, m. = přikou- pení, der Zukauf. Šd.

263299   Příkup Svazek: 8 Strana: 0317
Příkup, u, m. Dmi. Urb. 72.

263300   Přikupčiti Svazek: 2 Strana: 1044
Přikupčiti, il, en, ení, durch den Handel vermehren. Jg.

263301   Příkůpek Svazek: 2 Strana: 1044
Příkůpek, vz Příkop.

263302   Příkupka Svazek: 7 Strana: 0472
Příkupka, y, f. = přikoupené pole, zu- gekauftes Feld. Světz. 1880.

263303   Příkupka Svazek: 8 Strana: 0317
Příkupka, y, f. = příkop. Phľd. 1893. 686.

263304   Příkupnice Svazek: 2 Strana: 1044
Příkupnice, e, f. = překupnice.

263305   Příkupník Svazek: 2 Strana: 1044
Příkupník, a, m. = překupník.

263306   Příkupný Svazek: 9 Strana: 0255
Příkupný pozemek. Mus. ol. 1897. 45.

263307   Přikupovati Svazek: 2 Strana: 1044
Přikupovati, vz Přikoupiti.

263308   Přikuřovati Svazek: 2 Strana: 1044
Přikuřovati, vz Přikouřiti.

263309   Příkusek Svazek: 2 Strana: 1044
Příkusek, sku, m. Imbiss, m. Rk,

263310   Přikusovati Svazek: 2 Strana: 1044
Přikusovati, vz Přikousnouti.

263311   Přikutaliti Svazek: 2 Strana: 1044
Přikutaliti, vz Přikotaliti.

263312   Přikutati Svazek: 2 Strana: 1044
Přikutati, vz Přikutiti.

263313   Příkútek Svazek: 7 Strana: 0472
Příkútek, tku, m., epicondylus.

263314   Přikutí Svazek: 2 Strana: 1044
Přikutí, n., vz Přikouti.

263315   Přikutiti Svazek: 2 Strana: 1044
Přikutiti, il, cen, ení; přikutati, přiku- távati = přihrabrati (oheň), zuschüren. Při- kut' trochu ohně. Ros. — P., zahrabati, ver- scharren. — co čím. Us.

263316   Přikutý Svazek: 2 Strana: 1044
Přikutý; -ut, a, o, angeschmiedet. Jg.

263317   Přikvačiti Svazek: 2 Strana: 1044
Přikvačiti, přikváčiti, il, čen, ení, při- kvačovati = nenadále na někoho připadnouti, überfallen, überraschen, überziehen, bedek- ken; přitlačiti, andrücken; přepadnouti, überfallen, überraschen. — Ohradí se před pštrosy, jakoby od nich přikváčeni býti měli. Har. II. 104. — co, koho. Zahynutí jejich, dříve než se ohlednou, přikvačí je. V. Zlá nehoda tebe přikvačuje. Jel. Při- kvačila ho povodeň hrozných zármutků. Br. Mrákoty nás přikvačují. Kom. — na koho. Vítr naň přikvačil. Har. Aby na ně den sváteční nepřikvačil. V. Židé na Krista při- kvačili. Eus. — koho s čím. Ať nás hněv boží nenadále s pokutou přikvačí. V. — koho čím. Přikvačil Bůh Egypt vlnami mořskými. Kom. Ptáčník ptáky sítkami při- kvačuje. Kom. —koho kde. Aby nás v těch zemích hněv Hospodina nepřikvačil. Har. — co kam. Plátno na tvář p. = přitlačiti. Pass.

263318   Přikvačiti Svazek: 7 Strana: 0472
Přikvačiti. Šf. Strž. I. 58., Hus III. 254. — čím: kletbú někoho. Hus III. 253. Vál- kou (na ně) p-čil. Šf. Strž. II. 113.

263319   Přikvačiti Svazek: 9 Strana: 0255
Přikvačiti. Dáti se něčím p. St. Bes. 75. Král chytrostí jednoho knížete po druhém přikvačuje (přepadávaje) a přemáhaje. Pal. Děj. I. 1. 284. To pro veliké bouře, které zemi (Cechy) p-ly, jistiti se nedá. Ib. 70.

263320   Přikvačkovaný Svazek: 8 Strana: 0317
Přikvačkovaný. Dievka na krku čerto- vom pevne p-ná (přitisknutá). Phľd. 1895. 386.

263321   Příkvap Svazek: 2 Strana: 1044
Příkvap, u, m., přikvapení, das Herbei- eilen. P-pem, plötzlich, auf einmal. Dch.

263322   Přikvapiti Svazek: 2 Strana: 1044
Přikvapiti, il, en, ení, herbeieilen; über- raschen. — na koho.

263323   Přikvapiti Svazek: 7 Strana: 0472
Přikvapiti. P. do Řecka, někomu ku pomoci, J. Lpř , v pomoc, na pomoc. Us.

263324   Příkvas, u, příkvasek Svazek: 2 Strana: 1044
Příkvas, u, příkvasek, sku, m., eine kleine Säure, Säuerlichkeit.

263325   Přikvasiti Svazek: 2 Strana: 1044
Přikvasiti, il, šen, ení, přikvašovati, zu- säuern. Ros.

263326   Přikvasněti, ěl Svazek: 2 Strana: 1044
Přikvasněti, ěl, ení, přikysnouti,säuerlich werden. L.

263327   Příkvasný Svazek: 2 Strana: 1044
Příkvasný, säuerlich. Jg.

263328   Přikvésti Svazek: 2 Strana: 1044
Přikvésti, pHkvetnouti, přikvětati, při- kvítati, mehr aufblühen. Ros. Vz Kvésti.

263329   Příkvětný Svazek: 2 Strana: 1044
Příkvětný, Blüthen-, P. úd. Rostl.

263330   Příkvětný Svazek: 7 Strana: 0472
Příkvětný, příkvětový, blüthenständig. Sl. les.

263331   Přikvitnouti Svazek: 2 Strana: 1044
Přikvitnouti, tnul a tl, utí, neočekávaní přijíti, unverhofft, ungebeten kommen. Slov. Bern. — odkud : z křoví. Víd. list.

263332   Přikvitnouti Svazek: 7 Strana: 0472
Přikvitnouti, vz Zrazky.

263333   Příky Svazek: 2 Strana: 1044
Příky, u Opav. přiky. Na p-ky někomu něco dělati = na příč, na, vzdory. Sr.; dlí i na překy. U Přer. Kd. Po přiky., též po- přik = na příč. U Opavy. Pk. Šél příky polem (na příč). Na mor. Zlínsku. Brt.

263334   Příky Svazek: 7 Strana: 0472
Příky. Cf. Mkl. Etym. 242. Jablko na p. rozkrojiti. Kld. 285. Hněv, zvady, zdury, p., zlosti. Kmt.

263335   Příkybře Svazek: 2 Strana: 1044
Příkybře, pl., f., v horn., der Uiberschuss (ein Flötz von verhartetem Thone). Šm.

263336   Příkyčlí Svazek: 8 Strana: 0317
Příkyčlí, n. J. Kliment: Čeští brouci.

263337   Příkyčlí Svazek: 9 Strana: 0255
Příkyčlí (chocholek) = podlouhlý pří- věsek vedle kyčle noh brouků. Vz Klim. XI.

263338   Přikydati Svazek: 2 Strana: 1045
Přikydati, přikydnouti, dnul a dl, ut, utí, přikydávati, více kydati, dazu werfen. Ros.

263339   Přikýchnouti Svazek: 7 Strana: 0472
Přikýchnouti, dazu niesen. — komu k čemu. P-chnul mi ke všem slovům. Lpř. SI. I. 270.

263340   Přikyseliti Svazek: 2 Strana: 1045
Přikyseliti, il, en, ení, mehr sauer machen. Ros. — co.

263341   Příkyselý Svazek: 2 Strana: 1045
Příkyselý, säuerlich. P. chuť. Byl.

263342   Přikysnouti Svazek: 2 Strana: 1045
Přikysnouti, snul a sl, utí, etwas sauer werden. Pivo trochu přikyslo. Us.

263343   Přikýválek Svazek: 7 Strana: 0472
Přikýválek, lka, m., der Jaherr. Kos.

263344   Přikývnouti Svazek: 2 Strana: 1045
Přikývnouti, vnul a vl, utí, přikyvovati, zunicken, herbeiwinken. — komu. Přikývla mu Barka. Sá.

263345   Přikývnouti Svazek: 7 Strana: 0472
Přikývnouti. Všichni pochvalné přiky- vovali k jejím slovům. Sá.

263346   Přikývnutí Svazek: 2 Strana: 1045
Přikývnutí, n., das Zunicken, die Bei- stimmung. Dch. Vz Přikývnouti.

263347   Přikyvování, n Svazek: 2 Strana: 1045
Přikyvování, n., das wiederholte Zu- nicken. Us.

263348   Přiláčit Svazek: 8 Strana: 0317
Přiláčit. Seno pavuzou p. (stáhnouti). Brt. D. II. 445.

263349   Příladí Svazek: 7 Strana: 0472
Příladí, n., Strecke am Wustacker. Rk.

263350   Přilahoditi Svazek: 2 Strana: 1045
Přilahoditi, il, zen, ení; přilahozovati, durch Schmeichelei herbeilocken. — komu, schmeicheln. Ros.

263351   Přilajdati Svazek: 9 Strana: 0255
Přilajdati. Když se tam p-li (pomalu přišli). Kukla 4.

263352   Přilákati Svazek: 2 Strana: 1045
Přilákati, anlocken. — koho kam: do domu, k sobě; — čím: sladkými slovy, sliby.

263353   Přilakomiti koho k čemu Svazek: 7 Strana: 0472
Přilakomiti koho k čemu: k zradě, verlocken. Štulc I. 57.

263354   Přílakomý Svazek: 8 Strana: 0317
Přílakomý. Bl. Gr. 191.

263355   Přílaločný Svazek: 2 Strana: 1045
Přílaločný, sublaciniatus. Rostl.

263356   Přilámati Svazek: 2 Strana: 1045
Přilámati, vz Přilomiti.

263357   Přílanek Svazek: 2 Strana: 1045
Přílanek, nku. m., v lodnictví, das Talje- reep, das Seil beim Hisseblock. Šm.

263358   Přilapiti Svazek: 2 Strana: 1045
Přilapiti, il, en, ení, noch mehr fangen, zufangen. — koho : tři mouchy; p-il much (neurčitým počtem). Us.

263359   Přilaskati Svazek: 8 Strana: 0317
Přilaskati. Kolc. 68.

263360   Přiláskati se ke komu čím Svazek: 10 Strana: 0304
Přiláskati se ke komu čím: sladkými slovci. Msn. II. 17.

263361   Přilaskaviti Svazek: 2 Strana: 1045
Přilaskaviti, il, en, ení, geneigt machen. L.

263362   Přiláti Svazek: 2 Strana: 1045
Přiláti, mit Schelten dazubringen. Šm.

263363   Přilatovati Svazek: 2 Strana: 1045
Přilatovati, latěmi zabiti, ver-, zulatten. Ros. — co čím.

263364   Přílatovitý Svazek: 2 Strana: 1045
Přílatovitý, subpaniculatus. P. květ. Rostl.

263365   Přílaz Svazek: 2 Strana: 1045
Přílaz, u, m. = přílazek. D.

263366   Přílazek Svazek: 2 Strana: 1045
Přílazek, zku, m. = přelazek, lavička přes plot, kudy se přelézá. Mor. Brt. Us. u Brušperka, Mtl., u Hostýnu, Zmš., u Niv- nice. Kch. Zívá sa mu jak psovi na p-ku. Kch. Bodaj ťa vred Hádzal Na našem prie- lazku, K nam chodzíš na posmech, A indze pre lásku. Ps. sl. 69.

263367   Přílazek Svazek: 7 Strana: 0472
Přílazek, přílaz, slov. prielazok. Humna mívají známý všude přílazek. Hrb. Obr. 108. P. = kade sa chodí z humna do dvora; mládenci obyčajne takými prielazy chodie- vajú k svojim vyvoleným pannám. Gazdovci majú dvory plotmy .... a len jedon prie- chod alebo prielaz nechaný. Rr. Sb. Zíveš jak pes na přílazku. Brt. Len že prešli cez prielazok do zahrady .... Phľd. VIII. 1. Eště raz ten prielaz překročím. Koll. Zp. I. 172. — P., transitus. Ž. wit. 143. 14. Výstup naň (prahrebeň Vysokých Tatier) lebo prielaz cezeň (preseň) málo kde mo- žný, Uibergang. Phľd. IV. 253.

263368   Přilba Svazek: 2 Strana: 1045
Přilba, y, f., lépe: přílbice. Jg.

263369   Přílba Svazek: 10 Strana: 0304
Přílba. Mš. tohoto slova nezamítá.

263370   Přilbatka Svazek: 7 Strana: 0472
Přilbatka, y, f., lacuna; membracis, hmyz. Brm. IV. 262., 645.

263371   Přílbatka Svazek: 10 Strana: 0304
Přílbatka. Sr. Ott. XX. 687.

263372   Přílbice Svazek: 2 Strana: 1045
Přílbice, (zastr. přelbice), e, přílbička, y, f., helm, helma, helmice, hemelín (Šm.), šišák, čapka z pevné látky, z kůže n. z kovu pro vojína, aby hlavu jeho proti nepřátel- ským ranám chránila. Vz S. N. Der Helm, die Sturmhaube. Obloučec, chochol na p-ci, mřížky n. okénko v p-ci. Šm. P-cí opatřiti, ozbrojiti, D., p-ci posaditi, sundati, Us., ode- píti, Dch., rozbiti. Háj. P. kožená. Kom. P. na jeho hlavě. BO. — P., cassis, plž. Schd. II. 536.

263373   Přílbice Svazek: 7 Strana: 0472
Přílbice. Št. Kn. š. 96. P. hasičská. Us.

263374   Přílbice Svazek: 7 Strana: 1368
Přílbice = válečná pokryvka hlavy hl. při oděncích sprostých. Zbrt. Krj. I. 110., 162.

263375   Přílbice Svazek: 8 Strana: 0317
Přílbice nepřiléhala tak k hlavě jako lebka a byla později spojena s hledím chránícím tvář; lebka = pokryvka hlavy podoby kulaté nebo šišaté, kryla lebku, ale tváři nikoli. Wtr. Krj. I. 234.

263376   Přílbice Svazek: 9 Strana: 0255
Přílbice. Vytáhl se sedmdesáti p-cemi (70 muži přílbicemi opatřenými). Pal. Děj. II. 2. 122. a j.

263377   Přílbičiti Svazek: 2 Strana: 1045
Přílbičiti = přílbicí opatřiti, helmen. Šm.

263378   Přílbičitý Svazek: 2 Strana: 1045
Přílbičitý, helmförmig. Šm.

263379   Přílbičník Svazek: 2 Strana: 1045
Přílbičník, a, m., der Helmmacher, -schmied. Troj., Tk. II. 377.

263380   Přílbičný Svazek: 2 Strana: 1045
Přílbičný, Helm-. P. klenoty, Cimelien, řec.vi?ifirt}.iov, Helmkleinoden. Dch. — Troj. 205.

263381   Přilboklat Svazek: 7 Strana: 0472
Přilboklat Jarvit, xogv&aiš. Vký.

263382   Přílbokmitný Svazek: 10 Strana: 0304
Přílbokmitný Ares. Msn. II. 401.

263383   Přílbolihotný Svazek: 10 Strana: 0304
Přílbolihotný Hektor, xcď>íOKo^vat^g. Msn II. 93

263384   Přilbošíjci Svazek: 8 Strana: 0572
Přilbošíjci, corylophidae, brouci. Vz Klim.

263385   Přilbošíjník Svazek: 7 Strana: 0472
Přilbošíjník, a, m. P-ci, corylophides, čeleď brouků. Kk. Br. 399.

263386   Přílbovník Svazek: 9 Strana: 0255
Přílbovník, a, m., hoplocephala, brouk. P. červený, h. haemorrhoidalis. Klim. 489.

263387   Přileb Svazek: 7 Strana: 0472
Přileb, a, m., sam. u Zdounek.

263388   Přiléci Svazek: 2 Strana: 1045
Přiléci, vz Přelehnouti.

263389   Přiléci Svazek: 7 Strana: 1369
Přiléci. Přelehnouti oprav v: přileh- nouti. Mají k tomu hradu přiléci. Arch. X. 249.

263390   Přiléci Svazek: 9 Strana: 0255
Přiléci, -lehu atd. Vz Gb. H. ml. III. 2. 163.

263391   Přiléčiti Svazek: 7 Strana: 0472
Přiléčiti. P-čil jemu ucho (Ježíš) = při- ložením zhojil, anlegend heilen. Drk. 160. a.

263392   Příledvinitý, příledvinovitý Svazek: 2 Strana: 1045
Příledvinitý, příledvinovitý, subreni- formis. Listy p. Rostl.

263393   Přiledvinový Svazek: 10 Strana: 0304
Přiledvinový tuk. Msn. II. 385.

263394   Přiléhací Svazek: 7 Strana: 0472
Přiléhací, anliegend. Us.

263395   Přiléhačný Svazek: 2 Strana: 1045
Přiléhačný, passend, anliegend. D.

263396   Přiléhačný Svazek: 7 Strana: 0472
Přiléhačný = přiléhací. Loos.

263397   Přiléhající Svazek: 2 Strana: 1045
Přiléhající, anliegend. P. úhly. Prm.

263398   Přiléhání Svazek: 2 Strana: 1045
Přiléhání, vz Přilehnutí.

263399   Přiléhati Svazek: 2 Strana: 1045
Přiléhati, vz Přilehnouti.

263400   Přilehatka Svazek: 2 Strana: 1045
Přilehatka, y, f., caenomyia, hmyz. Krok.

263401   Přiléhavě Svazek: 10 Strana: 0304
Přiléhavě něco přibrati. Lit. II. 712.

263402   Přiléhavý Svazek: 2 Strana: 1045
Přiléhavý, anliegend. Rostl.

263403   Přilehlina Svazek: 8 Strana: 0317
Přilehlina, y, f. = spečené útroby v člo- věku. Záp. Mor. Brt. D. II. 489.

263404   Přilehlosť Svazek: 2 Strana: 1045
Přilehlosť, i, f., das Nebenanliegen. L.

263405   Přilehlosť Svazek: 7 Strana: 0472
Přilehlosť, i, f. Pravá p. a přivinulosť ku Kristu. Sš. I. 163.

263406   Přilehlý Svazek: 2 Strana: 1045
Přilehlý, který přilehl, daneben liegend. V stavbách a kobách p-lých. Sš. Sk. 34. — k čemu. Celá k moři egejskému p-lá čásť Maloasie. Sš. Sk. 21., 72. — čeho. Koupil vesnice přilehlé kláštera toho. Papr. Zrc. — P., ulehlý, fest. P. role (neoraná, zarostlá). Ros. Cf. Příloh. — P. = přiléhající. Johan.

263407   Přilehni Svazek: 10 Strana: 0304
Přilehni (lbový) sval, musculus epicranius. Ktt.

263408   Přilehnouti Svazek: 2 Strana: 1045
Přilehnouti, (na Slov. přilahnouti), ul, utí; (zastr. přiléci, přilehu), lehl; přiléhati, přilíhati = k něčemu se položiti, sich da- neben legen; ulehnouti, k zemi se skloniti, sich legen, biegen; dolehnouti, anliegen, passen, sich hart anschliessen. Jg. — abs. Přilehni blíž. Ros. Obilí hrubě přilehlo (ulehlo, se sklonilo). Ros. Máloť jich jest na tvrzi, dobudete jí, chcete-li, kdyžkoli přilehnete. Pč. 29. Oděv dobře přiléhá (dolíhá). D., Sych. Dvéře nepřiléhají. — k čemu. D. Chtěli k tomu klášteru přiléci. Půh. II. 159. Dověta nepřiléhá docela k skladbě předvěty; Přiléhá výklad ten více k významům slov; Obrazové jak všady tak i v písmě užívaní ne se všech stran k věci vyobrazené při- léhají ; Řeči Pavlovy ku povaze osob úzce přiléhají. Sš. I. 66., 61., 104., Sk. 2. Země ty přiléhají s jedné strany k horám arab- ským; Což lépe p-há k úmyslům Páně; N? divanech k jídlu se přiléhalo; K osobě na- šeho Jakuba list docela dle obsahu i tvaru přiléhá. Sš. L. 49., 194., 83., Ž. 138. (Hý.). Přiléhá to, jako hrbatý ke zdi. C. Nepřátelé přilehli k Praze. Star. let. Šat k boku při- léhá. Us. Kabát přiléhá k tělu jakby ulil. Us. Mřk. P-hl k městu i dobýval jest jeho. BO. — k čemu čím. Srdcem k statkům p. Sš. Mt. 59. = komu kam. Košile mi na ránu přiléhá. Jg. Jeho rola přiléhá na súse- dovu (n. k súsedové). Na Ostrav. Tč. — adv. To dobře přiléha. Dch., D.

263409   Přilehnouti kam (jak čím Svazek: 7 Strana: 0472
Přilehnouti kam (jak čím). Nepřiléhá ke zdi (o hrbatém). Bdl. Nejsem naučena ze zlatých pohárů, ale sem naučena při- lehna k dunaju (píti). Sš. P. 147. K zemi hlavou přilehl. Č. Kn. š. 65. Papír hladce na prkno přiléhá. Kk. Fys. 49. P-hlo mu na hlavu tolik předivného myšlení. Tbz. Píst k válci obvodem svým neprodyšně přiléhá. Šmr. 1. Forma básně těsně přiléhá k obsahu (shoduje se sním). Šat těsně k tělu přiléhá; Dvéře dobře přiléhají; Jednou stra- nou k něčemu p. Us. Pdl.

263410   Přilejvaný Svazek: 8 Strana: 0317
Přilejvaný. P. chléb (do obyčejného kvasu zamísil se výražek). U Chrud. ŇZ. III. 485.

263411   Přílekavý Svazek: 2 Strana: 1045
Přílekavý, ein wenig furchtsam. V.

263412   Přilénati se Svazek: 10 Strana: 0304
Přilénati se, exuberare. Mam. F. (Mš. )

263413   Přílep Svazek: 2 Strana: 1045
Přílep, u, m., strsl. ?r?l???. Mkl. B. 41. Vz Pří lepek.

263414   Přílep Svazek: 7 Strana: 0472
Přílep, a, m., Waltersdorf, ves v Ra- kousích.

263415   Přílep Svazek: 10 Strana: 0304
Přílep, u, m. P. zpryšťovací, vesicatorium. Ktt. Vz Přílepek v VII. 472.

263416   Přílepák Svazek: 7 Strana: 0472
Přílepák, u, m. = mlýnský kámen z Pří- lep. Frč.

263417   Přilépati Svazek: 2 Strana: 1045
Přilépati, vz Přilepiti.

263418   Přilepěč, přilepitel Svazek: 2 Strana: 1045
Přilepěč, přilepitel, e, m., der Ankle- ber. Jg.

263419   Přílepek Svazek: 2 Strana: 1045
Přílepek, pku, m., věc přilepená, náplasi, das Angeklebte. P. na ránu, das Pflaster. Sal. P. přiložiti. Šm. P., příštipek na botě. Koll. - P., co se něčeho nepevné a bezpotřebně drží, das Anhängsel. P. dvoru a vojska. Ros. Klevetníci, fatkáři, přištívači atd. jsou dvoru přílepkové. Kom. Tento pichlavý p. mohl v péře zůstati. Sych. — Jg.

263420   Přílepek Svazek: 7 Strana: 0472
Přílepek. Šf. Strž. II. 448. P. = ná- plasť: jednoduchý vesikator, einf. Spanisch- fliegenpflaster; p. z běloby, emplastrum ce- russae, Bleiweiss-; p. s bolehlavem, e. conii maculati, Schierlings-; diachylon, p. olov- natý, diachylový, klejtový, masť hůlková hojící, diachylon compositum, zusammen- gesetztes Blei-; p. diachylon natřený, spa- radrap, e. diachylon extensum; p. diachylon jednoduché, e. diachylon simplex. Nz. lk.

263421   Přílepek Svazek: 9 Strana: 0255
Přílepek, nadávka chalupníkům. Wtr. Vys. šk. 189.

263422   Přílepek Svazek: 10 Strana: 0304
Přílepek, pka, m. = chasník řeznický. Neveklov. List. lil. 1902. 251.

263423   Přílepek, přilepenec Svazek: 8 Strana: 0317
Přílepek, přilepenec, nce, m. = kdo se do obce přiženil. Nár. list. 1893. č. 150. feuill.

263424   Přilepení Svazek: 2 Strana: 1045
Přilepení, přilípání, přilipnutí, přilepo- vání, die Anklebung.

263425   Přilepený Svazek: 2 Strana: 1045
Přilepený; -en, a, o, angeklebt.

263426   Přilepí, n Svazek: 2 Strana: 1045
Přilepí, n. = přílepek, das Pflaster. Ja.

263427   Přilepitel, přilepovatel Svazek: 2 Strana: 1045
Přilepitel, přilepovatel, e, m., vz Při- lepěč.

263428   Přilepitelka, přilepovatelka Svazek: 2 Strana: 1045
Přilepitelka, přilepovatelka, y, f., die Ankleberin.

263429   Přilepiti Svazek: 2 Strana: 1045
Přilepiti, il, en, ení; přilípati, přilíp- nouti, pnul a pl, ut, utí; přilepovati, koř. ???. Mkl. aL. 122., 233., an-, aufkleben, an-, aufleimen, an-, aufpappen, an-, aufkleistern. Jg. — co, se na co : ceduli na stěnu. Us. Bláto na kola se přilepilo. Us. Přilepil se na vůz (vsedl a dal se zdarma vézti). Us. P-pil se na mne jako hovno na košili. Us. Ft. — co čím: mazem. Šm. — co komu. Uši oslové někomu p.= oslů nadávati. Jg. Spisům nepravé rozumy p. (nepravý smysl). Vyzn., Šm. — co k čemu. Rk. — k čemu kdy. Přilípal jest jazyk k dasněm v žízni (=lnul). BO.

263430   Přilepiti Svazek: 9 Strana: 0255
Přilepiti. Tuť nepřítel nejraději přilípá a bojuje. Rozb. III. 722.

263431   Přilepiti Svazek: 10 Strana: 0304
Přilepiti. P-lo se mu to (ukradl to). Vlasť. I. 234.

263432   Přilepiti co komu Svazek: 7 Strana: 0472
Přilepiti co komu. To národu přilé- pali, anhängen. Šf. Strž. I. 305. a j.

263433   Přilepiti. K Svazek: 8 Strana: 0317
Přilepiti. K nim přilípá smysl těch, kte- říž... Chč. S. 129.

263434   Přílepka Svazek: 10 Strana: 0304
Přílepka, y, f. Mnozí žáci odnesli si (jim ve škole) vlepenou p-ku (nadávku) do obecného života (byli po ní i později jmeno- váni). Jakb. Mar. 15.

263435   Přileplosť Svazek: 2 Strana: 1046
Přileplosť, i, f., přilnulosť, die Anhäng- lichkeit. Všeliká ku světu p. Sš. Sk. 83. Vz Přilíplosť.

263436   Přilepnouti Svazek: 2 Strana: 1046
Přilepnouti, přilipnouti, pnul a pl, ut, utí, ankleben, sich anhängen. — k čemu: Přemnozí Israelité k bůžkům a modlám tou měrou přilipnuli, že . . . Sš. Sk. 86. Jedna liška druhé nejí a tvrdé k tvrdému nepři- lípá. Aesop.

263437   Přílepný Svazek: 2 Strana: 1046
Přílepný, lepký, klebrig. L.

263438   Přílepov Svazek: 2 Strana: 1046
Přílepov, a, m., ves u Milevska. PL.

263439   Přilepovač Svazek: 2 Strana: 1046
Přilepovač, e, m., lepař, lepák, der An- kleber. Rk.

263440   Přilepování Svazek: 2 Strana: 1046
Přilepování, n., vz Přilepení.

263441   Přilepovaný Svazek: 2 Strana: 1046
Přilepovaný; -án, a, o, zum wiederholten- male angeklebt.

263442   Přilepovatel Svazek: 2 Strana: 1046
Přilepovatel, e, m. = přilepovač.

263443   Přílepový Svazek: 7 Strana: 0472
Přílepový. P. kruhy, Pflasterstreifen, obvaz, Heftpflasterverband.

263444   Přílepšek Svazek: 2 Strana: 1046
Přílepšek, šku, m., přídavek, die Zugabe. Slov. Bern. Přilepšená, é, f., vz Přilepšený. ' Přilepšení, n., die Ver-, Aufbesserung. Na surových příjmích znamenitého p. dosáhli. Sych.

263445   Přilepšený Svazek: 2 Strana: 1046
Přilepšený, aufgebessert. Na přilepšenou někomu něco dáti, Šm., něco dostati, zur Aufbesserung. Us. Sd.

263446   Přilepšiti Svazek: 2 Strana: 1046
Přilepšiti, il, en, ení; přilepšovati, ver-, aufbessern. — komu čeho = nadlepšiti, něčeho přidati, zugeben, zulegen, vermehren: čeládce stravy, koňům obroku, komu služby, Ros., mzdy, J. tr., komu žoldu. V. — komu kdy: v nemoci. Us. Rk. — sobě = stav svůj zlepšiti. Sych. — komu na čem: na mzdě, Sych., lépe: mzdy. — co: práci, dílo, nachbessern. Dch.

263447   Přileptati Svazek: 8 Strana: 0317
Přileptati, anätzen. Sterz. I. 149.

263448   Přílepy Svazek: 2 Strana: 1046
Přílepy, dle Dolany, ves a) u Středo- kluk, b) u Únoště, c) u Kolešovic, d) u Ho- lešova na Mor. PL. Vz Tk. I. 446., III. 657., IV. 170.

263449   Přílesák Svazek: 2 Strana: 1046
Přílesák, a, m., der Waldanwohner. Cf. Podlesák.

263450   Přílesek Svazek: 2 Strana: 1046
Přílesek, sku, m., menší les při větším, das Nebenwäldchen.

263451   Přílesí Svazek: 2 Strana: 1046
Přílesí, n., die Gegend am Walde. Louky na p. Ve Slez. Tč. Vz Při-.

263452   Přílesí Svazek: 7 Strana: 0472
Přílesí = pole u Hynkova.

263453   Přílesní Svazek: 2 Strana: 1046
Přílesní, am Walde gelegen. P. role. Us.

263454   Přileštiti Svazek: 2 Strana: 1046
Přileštiti, il, ěn, ění = přihladiti, ein wenig glätten. Šm. Přílet, u, m., přiletění, der Zu-, Anflug. Číhati na p. ptákův. Us.

263455   Přilétati Svazek: 2 Strana: 1045
Přilétati, látaje přišiti, anflecken. — co nač: záplatu na díru. Us. — Ros. — co k čemu. Rk.

263456   Přiletěti Svazek: 2 Strana: 1046
Přiletěti, ěl, ění; přilítnouti, tl, utí; při- létati, přiletovati, herbei-, zufliegen. — abs. Přiletěl jako střela, er kam wie ein Pfeil angeschossen. D. Přiletieše družná vlasto- vica. LS. v. 18. P-tě holub. Rkk. — s adv. Střeštěně p., herschiessen, geschossen kom- men. D. — kam kdy nač. Ptáci přiletují k nám na léto, Záv., na dvůr. — odkud kam. Pták přiletěl s věže přes dům do stodoly, pod kůlnu. Přiletieše ot Otavy krivy. LS. v. 19. P-těl ptáček z cizí kra- jiny. Er. P. 102.

263457   Přiletěti jak Svazek: 7 Strana: 0472
Přiletěti jak. P-li u velikém množství. Ev. olom. 99.

263458   Příletný Svazek: 2 Strana: 1046
Příletný, herbeifliegend. Jg.

263459   Přiletovati Svazek: 2 Strana: 1046
Přiletovati, letováním spojiti, přitemo- vati, anlöthen. — co k čemu.

263460   Přílev Svazek: 2 Strana: 1046
Přílev, u, m., vz Příliv.

263461   Přilévati Svazek: 2 Strana: 1046
Přilévati, vz Přiliti.

263462   Přílevek Svazek: 2 Strana: 1046
Přílevek, vz Příliv.

263463   Přílevka Svazek: 7 Strana: 0472
Přílevka, y, f. = přílev. Rk.

263464   Přílez Svazek: 2 Strana: 1046
Přílez, u, m., přilezení, das Herbeikrie- chen. Jg.

263465   Přílez Svazek: 8 Strana: 0317
Přílez, u, m. Co do mé tvrze p-zy děláš? Wtr. St. Pr. 223. Konal za nimi p-zy; Koná p-zy k jezuitarům (dochází tam). Wtr. St. nov. 31., 84.

263466   Přílez Svazek: 9 Strana: 0255
Přílez, u, m. Nemají ve vinnicích p-zů dělati. 1516. Arch. XVIII. 382.

263467   Přilézati Svazek: 2 Strana: 1046
Přilézati, vz Přilézti.

263468   Příleze Svazek: 7 Strana: 0472
Příleze, Pröles, ves v Karlovarsku.

263469   Přílezek Svazek: 2 Strana: 1046
Přílezek, zku, m., das Herbeigekrochene. Ros.

263470   Přilezenec, vz Svazek: 10 Strana: 0304
Přilezenec, vz násl. Přileženec.

263471   Přilezlec Svazek: 7 Strana: 1369
Přilezlec, zelce, m., convena, zastr. Pršp 81. 15.

263472   Přilezlík Svazek: 7 Strana: 1369
Přilezlík, a, m. = cizí, ne v dědině zro- dilý. Světz. 1893. 230. c.

263473   Přilezlík Svazek: 10 Strana: 0304
Přilezlík, a, m. = přistěhovalec. Rais. Lep. 46. Sr. Přilezlec v VIL 1369., Přile- zenec.

263474   Přilezlý Svazek: 2 Strana: 1046
Přilezlý, der Flergekrochene; cizozemec, der Fremdling. Čtení Nikod.

263475   Přilézti Svazek: 2 Strana: 1046
Přilézti, lezl, zení; přilézati, herbei- kriechen, gekrochen kommen; s těží přijíti, schwer ankommen: přilouditi se, sich hin- zuschleichen. Jg. — abs. Had přilezl. Sotva přilezl. — odkud kam. Had přilezl z lesa přes strouhu na pole, k chalupě, do sto- doly sobě pro potravu atd. — aby. Přilezl k němu, aby ho kousl.

263476   Přílež Svazek: 7 Strana: 0472
Přílež, e, f., die Anlagerung. Hř.

263477   Přileženec Svazek: 7 Strana: 0472
Přileženec, nce, m. = cizinec, kdo není z obce. Č. T. Tkč. Cf. Ňufek.

263478   Přileženec Svazek: 10 Strana: 0304
Přileženec v VII. 472. oprav v: Přilezenec.

263479   Přiležeti Svazek: 2 Strana: 1046
Přiležeti, 3. os. pl. -ží (V.) a žejí, el, ení = při něčem, vedlé něčeho ležeti, an-, beiliegen, bei etwas liegen, daneben liegen, angränzen, anstossen; s významem pohodlí, snadnosti, užitku, gelegen sein; s významem slušnosti, povinnosti, eigen sein, gehören, gebühren. Jg. — abs. Příležíci ostrov, V., zem, Har., soused. Aqu. Bude-li přiležeti = bude-li příležitost'. V. To město blíže pří- leží. Kn. rož. 18. — čemu, komu. Ty se vtipem knih chlubíš, které tobě nepří- ležejí (nepatří). Jel. Čistá skrovnosť příleží mírné a čisté mysli. V. Toť příleží tvé hod- nosti, abys na spravedlivost' šel. Sych. Tobě to příleží (tvůj úřad to jest). V. Titul mou- drosti řídkým příleží. Jel. Příleží muži váž- nosť. Jel. Ta strana Moravě příleží. Výb. Město to Lazarovi příleželo. V. Co rychtáři příleží od zloděje (gebührt). Sb. 51. Ten úřad mu příleží (steht zu, gebührt ihm). Zř. F. I. A. 31. O věcech víry soud nepří- leží státu. Sš. J. 285. — k čemu. Ty věci k hrůze lidí a k válce příležejí. Jel. Což nejvíce k podstatě výmluvnosti příleží, má za nic položeno býti! Jel. Což k obecnému dobru příleží. Jel. U besednické hory, k niežto sama o sobě dva dvory příležíta. Pč. 22. Na svém právě n. soudu, ke kterémuž pří- leží a přisedí (cui adjacet et assidet, in dessen Umkreise er seine Liegenschaften o. seinen Wolmsitz hat). Vl. zř. 433. Aby ta- kového vydal k popravě, ku kteréžby pří- ležel. Vl. zř. 544. Země k zemi Caesarove příležíše. GR. — na co, na koho. Jestliže jsem psal dobře a jak na historii příleží. Br. Jakž se na písma sv. příleží (přináleží). Plk. Mluvím, jakož na mne p-ží. Nz. Jakož na něho příleží. Zlob. To právo na nás příleží. Jel. — kde. V tom právě, v kterémž to zbožie příleží. Sb. 78. — s inft. Příleží mu to udělati. Vz Dostati se. — aby. Vz P. čemu.

263480   Příležeti Svazek: 7 Strana: 0472
Příležeti. 3. pl.-ží, cf. Ležeti. — abs. Abychom je (řády) zachovávali, jakož p-ží (sluší). Bart. 81. Z zemí přiležejících. Let. 147. — čemu. By toliko židům přiležalo (přináleželo). Bart. 349. Příleží-li súdci, když . . . Vš. 86. (143.). Země jim nejblíže p-žející. Dač. 217. Bohu moc p-ží. Krist. 8. Této modlitbě p-ží dar ducha sv. Hus I. 333. Křesťanské pokoře p-ží. Jel. Enc. m. Které pokuty konšelóm p-ží,. Výb. II. 319. Ta jednota p-ži sv. duchu. Št. Kn. š. 26. — kam. Mnoho zemí, kteréžto sem p-ží. Mand. 46. b. — komu po kom. Ty statky by jemu měly p. po matce. Wtr. exc. — s inft. V tom potazu každému pánu a vládyce p-žie mluviti. Vš. 76.

263481   Přiležeti si Svazek: 2 Strana: 1046
Přiležeti si, el, ení, länger liegen blei- ben, sich gütlich thun länger liegend. Časně vstává, jen někdy si přileží. Us. Dch.

263482   Příležitě Svazek: 2 Strana: 1047
Příležitě, hodně, příhodně, gelegentlich, gelegen, passend. P. něco pověděti. Us. — V. Buď do Hamburka, buď jinam, kam příle- žitěji bude. Žer. 1591. Příležitosť, i, f., věc n. okolí druhé pří-
ležící, die anliegende Gegend, Umgebung.
Jg. P. ostrova (blízkosť). Koc. — P., co
k čemu patří, das Zugehör. Držitel dvoru
a jiných příležitostí. Žer. — P., položení a
správa částek, die Gelegenheit, Einrichtung,
Beschaffenheit. Jg. P. země. Har. Ten dům
má pěkné p-sti. Us. — P., libost, pohodlí
něco učiniti, die Gelegenheit, Bequemlichkeit.
Jg. Byla-liby potom panská p. (bylo-liby
pánu tvému příležito, libo). Žer. — P., pří-
hodnost času a místa. P. jest způsobilost'
vnějších poměrů ku provedení nějakého
zjevu n. činu. Hš. Vz S. N. Gelegenheit, f.
Dej pozor na p. Kom. Nežli se p. usmekne,
hleď jí. Ros., prov. P. hledati, najíti; p-sti
užiti, užívati, Jg., p. míti, promeškati. Dá-li
se, bude-li p. V. Při (nadálé, nahodilé) p-sti.
Za dobré p-sti; p-stí nějaké se chopiti. Šm.
Za každé p-sti něco činiti; p. zavdati; uči-
niti si p. k něčemu; u p-sti té věci pravím,
že ... Dch. Neměla tím (podělováním) k za-
hálce p. a pohnutka se dávati. Sš. Sk. 33.
Varování-se zlých p-stí. Sš. J. 84. P. k hříchu
v theologii = setkání se takových zevněj-
ších poměrů, jimiž člověk snadno sveden
býti může. Jest buď 1) nejbližší, occasio
proxima, aneb 2) vzdálená, o. remota. Obojí
pak může býti a) dobrovolná, o. voluntaria,
aneb b) nutná, o. necessaria a sice buď a)
fysicky nutná aneb ß) mravně nutná. MP.
65., 66. Dobrá p. se nahodila. D. P. mládeži
k pokoutním schůzkám poskytovati. Sych.
P. opominouti. D. P. dělá zloděje. Č. Není
k tomu p-sti. V. P. k schůzkám. Sych. Když
toho p. byla.Eus. Strany přísloví a po-
řekadel vz: Čas, Den, Dřív, Hruška, Kamna,
Klas, Kostel, Lačný, Lýko, Meč, Mlíti, Ne-
bezpečenství, Noc, Příhodný, Růže, Scházeti
čím, Slíbiti co, Spáti, Společnost', Skoda,
Škoditi, Železo. — P., náležitost, das Ge-
hörige. Ujímajíce z p-sti a z pravdy víry
i písem svatých. 1522. — P., okolnost, Um-
stand, m. Vedlé obecného práva Činí se
otázka na svědky o circumstantiích a p-stech,
aby se mohlo tudy vyrozuměti pravdě. Bdž.
68. Poznává se to zajisté ze všech p-stí, že
jest jejich úmysl takový byl. Akt. a kop.
100. — P., nakosení se n. zjednání někoho,
který kam jede, jde, kam jeti chceme, kam co
poslati chceme; též vůz, loď atd. k cestování,
die Gelegenheit. P-stí, po p-sti, skrze p.
něco někomu poslati. S p-stí nějakou se
svézti, jeti (vozem nahodilým). Zjednal si
zvláštní p.; přijel svou vlastní p-sti (vozem).
Jg. Dle Brs. 148. lépe (jak i lid mluví): vůz,
, povoz, kočár atd. Jel se svým povozem. — P., das Unterkommen. Poddanému i jeho dobytku po robotě p. dáti. Slov.

263483   Příležitosť Svazek: 7 Strana: 0473
Příležitosť k hřiechu táhne i ku zlej pověsti. Slov. Tč. P. učí, ku čemu kdo súcí; P. lítá a pilný ju chytá. Laš. Tč.

263484   Příležitostně Svazek: 2 Strana: 1047
Příležitostně, nové slovo. Dle Jg. lépe: při příležitosti, příležitě (V.).

263485   Příležitostný Svazek: 2 Strana: 1047
Příležitostný, Gelegenheits-. Cf. radostný, žalostný. Dch. P. kázání. Lépe: při příleži- tosti, Jg., příležitý. V. Vz předcházející.

263486   Příležitostný Svazek: 7 Strana: 0473
Příležitostný. P. báseň, Šf. III. 269., Mour., Dk. Aesth. 606. a Poet. 129., výklad, KB. 111., řeč, Daneš, potřeba, dar. Us. Pdl. Vz Příležitý.

263487   Příležitý Svazek: 2 Strana: 1047
Příležitý; příležit, a, o = příležící, vedlé ležící, beiliegend, angeschlossen, anliegend. P. spis. J. tr. Vladařství nad p-tými krajinami. Sš. Mt. 205. Posýlám p. svazek spisův. Žer. — čemu. Popluží domům p-té. Sš. Sk. 54. — k čemu. V komnatě nějaké ku chrámu p-té. Sš. Sk. 18. — P., příhodný, pří- padný, dobře se hodící, příslušný, bequem, füglich, schicklich, gelegen. P. čas, místo. V. Tuto příležité jest, abychom přivedli. V. — čemu. Místo vpádům lotrů p. Eus. — k čemu. K přítomné materii p. písma sv. povědění. Kom. Píseň k tomu času p. V. — P., dle libosti, příjemmý, gelegen. Jistý a p. den. Žer. Bude-li příležitě, V., příležito. Us. — P., náhodný, gelegentlich. D. — P., pří- slušný, řádný, náležitý, ordentlich. P. vrch- nosť. D.

263488   Příležitý Svazek: 7 Strana: 0473
Příležitý = příležící. Psaní p-tá dodej, beiliegend. Žer. — komu. Ze všech zemí králi p-cích. Bart. 306. — P. = příhodný, příslušný. Na každém p-tém místě. Pož. 91. Čas p-tý je tomu silný, kdo je v práci pilný. Tč. — komu. Název celému kmenu p-tý. Šf. Strž. II. 345. — P. = příležitostný. O básních p-tých vz Bačk. Písm I. 47.

263489   Přilhati Svazek: 2 Strana: 1047
Přilhati, lhu a lžu (m. l?hju; jako: plači), lžeš atd.; přilži, lha (ouc), lhal, lhán, ání; přilhávati, zulügen. Vz Lháti. — (co) k čemu. Us. K zlému se rádo přilže. Č. M. 29. — se k někomu (lháním se přilichotiti, durch Lügen sich einschmeicheln). Ros.

263490   Přili Svazek: 2 Strana: 1047
Přili, zastr. = přilila. Kat.

263491   Přilíceti Svazek: 2 Strana: 1047
Přilíceti, vz Přilíknouti.

263492   Přilíciti Svazek: 2 Strana: 1047
Přilíciti, il, en, ení, přilicovati = přirov- nati, připodobniti, přiměřiti, vz Licovati, vergleichen. — čemu. Nejedni přilicují hněv včele, jež ze hněvu uštíkajíc žihadlo ztrácí a hyne. Sš. Takovému čeřenu se hněv boží přilicuje, jímž potlumeni a potřeni jsou ne- přátelé Páně. Sš. Zj. 458. — co, se k čemu. Tak že příkon svá k půtkám s bestiemi přilicuje. Sš. I. 5. Pán milosť boží k spáse lidstva zaslouženou k vodě živé přilícil; To přilicují k závodům, v nichž jeden toliko vítězství a koruny dosahoval; Písmo svaté sličnosť pobožného života k libovonné masti přilicuje; Pán čas pobytu svého k svatbě přilicuje. Sš. J. 103., 83., 197., L. 70. Pán přilicuje se k ženichu či k choti a celé své na zemi pobytí přilicuje k svatbě. Sš. Mt. 127. (Hý.). — P. ručnici, anschlagen. Bur.

263493   Přilíciti co k čemu Svazek: 7 Strana: 0473
Přilíciti co k čemu. Něco k něčemu přilicovati a přirovnávati. č. Kn. š. 112.

263494   Přilicovací Svazek: 7 Strana: 0473
Přilicovací (orientovací) bussola, Orien- tir-Busolle. Nz.

263495   Přilicovati Svazek: 7 Strana: 0473
Přilicovati, vz Přilíciti.

263496   Přiličitel Svazek: 2 Strana: 1047
Přiličitel, e, m., der Schminker. Jg.

263497   Přilíčiti Svazek: 2 Strana: 1047
Přilíčiti, il, en, ení; přiličovati = trochu líčiti, ein wenig schminken; více ulíčiti, mehr schminken; ozdobiti, verschönern. — co čím. Všelijakými barvami to přilíčil. Ros. Chtěje tím své modlářství p. Br.

263498   Příličnosť Svazek: 2 Strana: 1047
Příličnosť, i, f., podobnosť, die Aehnlich- keit. Kdež apoštol částečnou nepříličnosť obojího poměru pronáší. Sš. 1. 62. Vz Při- líciti.

263499   Příličný Svazek: 2 Strana: 1047
Příličný , podobný, přiměrný , ähnlich. Vký.

263500   Přilichotiti se Svazek: 2 Strana: 1047
Přilichotiti se, il, cení, sich einschmei- cheln. Vz Lichotiti.

263501   Přilichviti Svazek: 2 Strana: 1047
Přilichviti, il, en, ení, zuwuchern. Ros. Při + lichviti, sr. got. leihvan = půjčiti, odkudž dle Mkl. aL. 120. i lichva pochodí. Hý. — co.

263502   Přílika Svazek: 2 Strana: 1047
Přílika, y, f., strsl, similitudo, die Aehn- lichkeit. Mkl. B. 44. Cf. Příličnosť. P., po- dobizna, předobraz, náznak, der Typus. Adam jest p., prozor Krista. Sš. I. 64.

263503   Přilíknouti Svazek: 2 Strana: 1047
Přilíknouti, ul a kl, ut, utí; přilíceti, el, en, ení, přilicovati, noch mehr (Schlingen) aufstellen. — co, čeho: ok, sítí. Vz Při-. Cf. Líceti.

263504   Přilikovec Svazek: 2 Strana: 1047
Přilikovec, vce, m., nerost, Latrobit, m. Min.

263505   Přilínati Svazek: 7 Strana: 0473
Přilínati, adhäsiren. — abs. Těla v do- tek byvši uvedena přilínají. ZČ. I. 247. — k čemu. P. k sobě mohou buď pevná tě- lesa, buď pevná tělesa k tekutinám, jakož i tyto mezi sebou; Přílíná-li deska k jiné silou n grammů. ZČ. I. 247., 248. Vz Přil- nouti.

263506   Přilínavosť Svazek: 7 Strana: 0473
Přilínavosť, i, f., Adhaesion, f. Rk.

263507   Přilínávý Svazek: 7 Strana: 0473
Přilínávý, adhaesiv. Rk.

263508   Přilinovati Svazek: 2 Strana: 1048
Přilinovati, noch mehr Linien machen. Ros.

263509   Přilípati Svazek: 2 Strana: 1048
Přilípati, vz Přilepiti.

263510   Přilípati Svazek: 9 Strana: 0459
Přilípati. Tvrdé ? tvrdému nepřilípá = nelne, nelepí se. Ezop. 102. 3. Sr. Přilepiti.

263511   Přilípavosť, i Svazek: 2 Strana: 1048
Přilípavosť, i, f., die Klebrigkeit, An- hängigkeit. Jg.

263512   Přilípavý Svazek: 2 Strana: 1048
Přilípavý, klebrig, Heft-. P. přílepek (flastr), Ja., náplasť. S. N.

263513   Přilípavý Svazek: 7 Strana: 0473
Přilípavý neduh. Kar. 8., zánět, adhae- sive Entzündung.

263514   Přílipka Svazek: 2 Strana: 1048
Přílipka mísková, patella vulgata, měkkýš břichonožec. Frč. 231.

263515   Přílipka Svazek: 7 Strana: 0473
Přílipka, y, f. Cf. Brm. IV. 2. 294.-295.

263516   Přílipka Svazek: 7 Strana: 1369
Přílipka, pastella, plž. Ott. V. 808. b.

263517   Přilíplosť Svazek: 2 Strana: 1048
Přilíplosť, i, f., přilnulosť, die Anhäng- lichkeit. P. k pozemskému statku. Sš. Mr. 45. Cf. Příleplosť.

263518   Přilíplý. P Svazek: 10 Strana: 0304
Přilíplý. P. připomenutí. Čad. 97.

263519   Přílipnosť Svazek: 2 Strana: 1048
Přílipnosť, i, f., zastr., příslušnosť. Kat. 1371.

263520   Přilípnouti Svazek: 2 Strana: 1048
Přilípnouti, pl, ut, utí, ankleben. — co k čemu. Vz Přilepiti.

263521   Přilípnutí Svazek: 2 Strana: 1048
Přilípnutí, n., das Ankleben, Festhalten. Pro své k bůžkům a k nebohům p. Sš. I.105.

263522   Přilipovati Svazek: 2 Strana: 1048
Přilipovati, mehr geben (im Spiele). Us.

263523   Přilísaný Svazek: 10 Strana: 0304
Přilísaný = přihlazený. Mart. S. Ind. 234.

263524   Přilísati se Svazek: 2 Strana: 1048
Přilísati se, přilísávati se, sich ein- schmeicheln. — se ke komu: k rodičům. Reš. — Har. — čím. Tím p. se chtě. Pulk.

263525   Přiliskati Svazek: 2 Strana: 1048
Přiliskati, vz Přilištiti.

263526   Přílisný Svazek: 2 Strana: 1048
Přílisný, schmeichlerisch. P. člověk. Us. Tč Vz Přílišný.

263527   Přílist Svazek: 7 Strana: 0473
Přílist, u, m., Beiblatt, n. Sl. les. Vz Rst. 476.

263528   Přílistovitý Svazek: 2 Strana: 1048
Přílistovitý, subfoliaceus. P. děloha. Rostl.

263529   Příliš Svazek: 2 Strana: 1048
Příliš (zastr. přeliš), od lih, strsl. l?h?, nimius. Kt. P., příp. -ij?s, jíž tvoří se kom- parativ. Liš, liše jest kompar. strsl. lih?. Mkl. B. 322., 325. Vz Přeliš, Přelich. P. = nad míru, tuze, nad to, zu, zu sehr, gar zu, allzu. V. To jest příliš. D. To jest p. a přes potřebu. V. Co p., to p.; Co p., to mnoho. Co p., nezdravo. Co mnoho, to p. V. Co vhod, to dobro, co p., nezdravo. C. Co mnoho, to mnoho, co příliš, to příliš. Lb. Příliš tě to na nás. Prov., Ros. — Se slovesy. P. si počíná. Jde to příliš do peněz, na peníze, do měšce, na měšec. D. Něco p. oslaviti, kořeniti, Us., obtížiti. V. Rohy mu v čas štěstí p. rostou. Prov. Chtivého koně nemáš p. hnáti. — S adjektivy. P. bedlivý, stydlivý, lakomý, bázlivý, V., tučný, veliký, D., malý. Kram. Varuj se p. zdravých krmi, dobrých lidí a velikého štěstí. Prov. Chladného jest žaludku příliš. Prov. Máš p. dlouhý jazyk (o mlsném). Us. — Pozn. P. pojí se s po- sitivem, v lat. stává nimis s positivem, nebo komparativ: p. veliký — major. Proelium atrocius — bitva príliš krutá. — S příslovci. P. draho, spěšně a kvapně, V., daleko. D. Ani p. mnoho, ani p. málo. V. P. mnoho mluví, ale málo škodí. Prov. P. mnoho na- ložiti (přetížiti). V. P. náramné svou cení. Prov. P. mnoho ani vůz nesnese. Prov., Č. — Až p., Har., přes p. V. To jest přes p. D. Nad p.

263530   Příliš Svazek: 7 Strana: 0473
Příliš se slovesy P. Boha milovati i žádný nemóž. Št. Kn. 35. (9.). To by bylo přes p., gar zu stark. Dch. — S adj. Takéž viera jedna jest p. malá a druhá p. veliká. Št. Kn. š. 29. — S adv. P. převráceně se miluje; Ač's jej rozhněval p. velmi; P. ča- sto. St. Kn. 8. 2., 17., 156.

263531   Příliš Svazek: 7 Strana: 1369
Příliš. Po příliš nestává než, nýbrž pouhý konditional. Vz Brt. Ruk. 64.

263532   Přiliščać Svazek: 9 Strana: 0255
Přiliščać uši = klásti ke hlavě (o koni). Slez. Lor. 77.

263533   Přílišenství Svazek: 2 Strana: 1048
Přílišenství, n., přílišnosť, das Uiber- mass. Boč. exc.

263534   Přílišenství Svazek: 9 Strana: 0255
Přílišenství, n., abundantia. Ž. pod. XXIX. 7.

263535   Přílišený Svazek: 7 Strana: 0473
Přílišený = přílišný. Hr. ruk. M. 629.

263536   Přílišiti Svazek: 7 Strana: 0473
Přílišiti = nadsazovati, übertreiben. Ve své řeči přilišuje poněkud Festus. Sš. Sk. 275.

263537   Přílišiti. Kde Svazek: 10 Strana: 0304
Přílišiti. Kde p-šil hřích, tu... Mat. Šf. 74.

263538   Přiliškovati se Svazek: 2 Strana: 1048
Přiliškovati se, jako liška se přilouditi, přilichotiti, sich einschmeicheln. Ros.

263539   Přílišně Svazek: 2 Strana: 1048
Přílišně, zu sehr, übermässig. P. víno píti, lakoměti, se vynášeti. V. Nesluší se p. vypínati. Prov.

263540   Přílišník Svazek: 2 Strana: 1048
Přílišník, a, m., der Ultra,

263541   Přílišník Svazek: 7 Strana: 0473
Přílišník. Nesmířlivý u víře p. Třk. II. 214.

263542   Přílišník Svazek: 9 Strana: 0255
Přílišník, a, m., der Ultra. Pal. Děj. V. 2. 393.

263543   Přílišnosť Svazek: 2 Strana: 1048
Přílišnosť, i, f., vykročení z míry, ne- mírnosť, die Uiberschwänglichkeit, Über- trebung, Uibertriebenheit, das Uibermass. Jg. Každá p. škodí. Ros. Všeliké přílišnosti se vystříhati. V. — P. v žaludku, sordes primar, viarum, saburra, cruditas, gastricis- mus. Sal. 116. 17.

263544   Přílišnosť Svazek: 7 Strana: 0473
Přílišnosť. Každá p. obracuje se v te- sknost. Výb. II. 791. V rúše a v takových věcech móž býti hřiech z p-sti. Št. Kn. š. 164. Hodné jest, aby ten den lépe lidé bez p-sti pojedli. Hus I. 116.

263545   Přílišný Svazek: 2 Strana: 1048
Přílišný, nemírný, übertrieben, überspannt, übermässig, unmässig, überschwänglich. V. P. skrbnosť, skoupost', žádosť jídla, pití, stud sedlský. V. P. ctižádost', pýcha, radosť, D., bída, Solf., horko, Har., horlivosť, na- máhání. Dch. Přítel přílišný není přílišný. Na Ostrav. Tč. Vím, že mu zde jsem p. Dch. Přílišného ať nic není. Jel. Nic přílišného nedělati. V. P. přísnosť, popudlivosť. Us. Bdění p. unavuje. Kom. V právích p-ná vtipnosť zamítá se. CJB. 365. P. dobrota, holá že- brota. P. štědrota, hotová chudoba. P. štěstí, pouhé neštěstí. Prov.

263546   Přílišný Svazek: 7 Strana: 0473
Přílišný. P. žalosť. Výb. I. 15. P. utr- pení, milosť, chvála, naděje. Št. Neb jedni mají neplnú vieru a druzí přielišnú. Št. Kn. š. 8. Marně tratie zbožie skupí i p-šní. Hus II. 300. P. vysoké mysli. Smil. Přilit. Cf. Rstp. 1073.

263547   Přilištiti Svazek: 2 Strana: 1048
Přilištiti, il, ěn, ění, přiliskati, přilisko- vati, přiliskávati, = přihazovati, dazuschla- gen. Ros.

263548   Přilištovati Svazek: 2 Strana: 1048
Přilištovati, mit Leisten vermachen. Ros. — co.

263549   Přilit Svazek: 2 Strana: 1048
Přilit, zastr. = příliš, tuze, zu sehr.

263550   Přilit Svazek: 2 Strana: 1048
Přilit, u, m., ciminalis, rostlina. P. obecný, c. vulgaris; hořec malý, gem. Enzian. P. po- ložený, studený, zimní, mydlicový. Rostll.

263551   Přílitek Svazek: 2 Strana: 1048
Přílitek, tku, m., der An-, Zuguss. Šp.

263552   Přiliteření Svazek: 7 Strana: 0473
Přiliteření, n., Alliteration. Nz., Dk.

263553   Přiliti Svazek: 2 Strana: 1048
Přiliti, liji n. leji, lij, lije (ic), il, it, ití; přilévati, přilívati, zugiessen , nachfüllen. Šat ten přiléhá, jakoby byl přilit, wie an- gegossen. Sych. — co : vodu (vůbec, ne- hledíce ku kolikosti). — čeho (neurčitou měrou, vz Při-): vody, vína, ale: dva litry vína. Brt. — co, čeho kam. Vody do moře p, (=do lesa dříví voziti — něco zbyteč- ného dělati). V. Bláta do louže p. (věc zhor- šiti). Šm. Bláto do louže p. Ros..— čeho k čemu. K teplému horkého p. Ros. Ne- přilívej louže k blátu. Mudr. 185. Nebez- pečné jest oleje k ohni přilévati. Jg.

263554   Přiliti Svazek: 8 Strana: 0317
Přiliti. Aby pokoj dal a víceji sobě ne- přilíval (nepřitěžoval). 1613. Kutn. šk. 135.

263555   Přilití, n Svazek: 2 Strana: 1048
Přilití, n., das Zugiessen. P. vody do vína. Jel. Vz Přiliti.

263556   Přilítnouti, z Svazek: 2 Strana: 1048
Přilítnouti, znul a zl, ut, utí, přilítati, přilizovati, ein wenig lecken, belecken. — čeho. Us. — se, sich einschmeicheln. Bern.

263557   Přílitový Svazek: 7 Strana: 0473
Přílitový. P. rostliny, gentianeae verae : hořec, zátulan, hořepník, přilit, prostřelenec, nostřek, zeměžluč, žarcanka, ploskoplodka, ďubanka, puchatka. Vz Rstp. 1071. nn.

263558   Přilitý Svazek: 2 Strana: 1048
Přilitý; -it, a, o, zugegossen. Us.

263559   Přilitý Svazek: 7 Strana: 0473
Přilitý. Forma k desce přilitá. NA. IV. 200

263560   Příliv Svazek: 7 Strana: 0473
Příliv zvýšený, Spring-, snížený, Nipp- fluth. Stč. Zem. 762.

263561   Příliv Svazek: 8 Strana: 0317
Příliv. P. mořský vysoký a nízký. Vz Ott. VIL 690.

263562   Příliv Svazek: 10 Strana: 0304
Příliv moře. Vz Plutí.

263563   Příliv, přílev Svazek: 2 Strana: 1048
Příliv, přílev, u, přílivek, přílevek, vku, m.. přílivka, přílevka, y, f. = při- lití, das Zu-, Hinzugiessen Příliv moře, die Fluth, odliv, die Ebbe. Jg. Vz Moře. Život duchovní ustavičného pěstování a ustavič- ného p-vu potřeben jest. Sš. 1. 24.

263564   Přilívati Svazek: 2 Strana: 1048
Přilívati, vz Přiliti.

263565   Přílivka Svazek: 2 Strana: 1048
Přílivka, y, f., vz Příliv. — P., der Zu guss. Nechej trochu mlíka na p-ku. Ve Slez. Tč.

263566   Přílivový Svazek: 7 Strana: 0473
Přílivový obvod řeky (kde se v moře vlévá). Vz Ott. I. 301.

263567   Přilnavě Svazek: 8 Strana: 0317
Přilnavě. Pohleděl p. na Elišku. Světz. 1894. 561. c.

263568   Přilnavost Svazek: 2 Strana: 1048
Přilnavost, i. f., přívislosť, adhaesio, jest vlastnosť těles, jíž, těsně-li k sobě přiléhají, k sobě lnou tak, že k jich odloučení od sebe jakési síly potřebí jest. S. N.

263569   Přilnavost Svazek: 7 Strana: 0473
Přilnavost. ZČ. I. 247., Ott. I. 198., MS. 25.

263570   Přilnavý Svazek: 2 Strana: 1048
Přilnavý. P. desky, Adhäsionsplatten. Ck.

263571   Přilnouti Svazek: 2 Strana: 1048
Přilnouti, lnu, lni, lna (ouc), lnul, utí == přichytiti se, přilepiti se, přivinouti se, sich anschmiegen, ankleben, anhängen. = čemu. Duchovním věcem sú p-li. Hus. I. 416. — (se) komu kam. Přilnula mu košile na ránu. Ros. Košile mu přilnula se na záda. Us. Bolesl. P. na lep. Volk. — (se) k čemu. Němci se řítili a k vozům přilnuli. St. skl. Zem přilne ke kořenům. Puch. Srdce jeho přilnulo k ženě. Koc. Přilnul k zemi život náš. Kom. Judští slepě k Assyrským přilnuli. Br. Žába k tváři jeho se přilnula. Štelc. P. k jedné straně (k ní se přidati). Bdl. A tak Cechové přilnuvše k hradbě silně k ní štur- movali. Let. 201., 68. P-la kože k kostem. BO. — k čemu jak. Aby celým srdcem k němu p-li. Sš. J. 263. Libostí k rozkošem p. Jel. — k čemu proč. K koži mé p-ly sú kosti mé pro zchuravění těla, BO.

263572   Přilnouti Svazek: 7 Strana: 0473
Přilnouti, adhaerere. Ž. wit. 21. 16. a j. — kam jak. Nevinní p-li jsú v mne. Ž. brn. Podlé zákona přítažnosti tím lépe přilne jedno těleso k druhému, čím . . . .; Tak pevně k sobě přilnou. ZČ. I. 247., 248. K tomu jednomyslně a skutkem p-li. Šf. III. 325. P. k něčemu celou myslí, s celým srdcem. Osv. I. 162. Nechť mi jazyk přilne k dásním mým, nebudu-liť na tě pomníti. Výb. II. 1632. Ale boží mocí tak k nim jich rúcho p-lo, jakž . . . Pass.

263573   Přilnouti Svazek: 9 Strana: 0255
Přilnouti. P-la duše má po tobě. XIV. stol. Mus. fil. VII 94.

263574   Přílnučí Svazek: 7 Strana: 1369
Přílnučí, n., fiscarium, zastr. Bhm.

263575   Přilnulosť Svazek: 2 Strana: 1049
Přilnulosť, i, f., die Anhängigkeit. P. k vlasti. — P., přilnavosť, die Adhäsion. Šm.

263576   Přilnulosť Svazek: 7 Strana: 0473
Přilnulosť = přilnutí, Adhaesion. Nz., Vnč. 19.

263577   Přilnulosť Svazek: 9 Strana: 0255
Přilnulosť, i, f. P. k přírodě. Mtc. 1899. 66.

263578   Přilnulý Svazek: 2 Strana: 1049
Přilnulý, anklebend. — k čemu: k zemi. Plk.

263579   Přilnulý. P Svazek: 7 Strana: 0473
Přilnulý. P. šat, Čch. Sl. 117., těleso. ZČ. I. 247. P. či oskulační rovina; Těsně p. rovina. Vnč. 3., 4.

263580   Přilnutelnosť Svazek: 2 Strana: 1049
Přilnutelnosť, i, f., das Adhäsionsver- mögen. Rk.

263581   Přilnutí Svazek: 7 Strana: 0473
Přilnutí, n. = přilnulosť. P. kapaliny k tělesu pevnému. ZČ.

263582   Přilnutí Svazek: 10 Strana: 0304
Přilnutí, n., fiscarium. Rozk. P. 2529. (o lovu).

263583   Přilnutosť Svazek: 7 Strana: 0473
Přilnutosť, i, f. = přilnulosť, přilnutí. Šp.

263584   Přilnutý Svazek: 2 Strana: 1049
Přilnutý, lépe: přilnulý. Jg. — k čemu. Skrze speklou krev byla již ta sukně při- lnutá k jeho tělu. Lom.

263585   Příloh Svazek: 2 Strana: 1049
Příloh, u, m., na Slov. préloh = úhor, úlehlé, das Brachfeld. Puch., Ros. Osení v p-hu. D. P. orati (mísiti). Ros. Orá v tom zeleným p-hu. Er. P. 412. Slez s brlohu, děkuj Bohu, že máš krávy na p-hu. Slez. Tč.— P., kus půdy u lesa travou porostlé. Slavie II. 4. 15. — P., lado, die Fehde. Na Slov. Leží p-hem nezoraná rolí. Bern.

263586   Příloh Svazek: 7 Strana: 0473
Příloh. Mkl. Etym. 162., Phl'd. VI. 6., Hdž. Šlb. 88.

263587   Příloh Svazek: 10 Strana: 0304
Příloh, u, m. = nevzdělaná ovocná za- hrada, do níž se ukládá také různé hospo- dářské nářadí. Litom. 51.

263588   Příloh Svazek: 10 Strana: 0656
Příloh, u, m. = přéloh, úhor. Arch. XXII 24.

263589   Příloha Svazek: 2 Strana: 1049
Příloha, y, f. = příloh. P. pole, které se ob rok osívá. V. — P., novější, co k ně- čemu příleží, ku př. spis, lépe: příložek. Jg. Der Beischluss, die Beilage, Einlage, der Beleg. Jg. P., doklad nějaký k tomu, co v úředním zadaní uvedeno jest, Vz S. N. V příloze se čisté pravdy dočtete. Sych. P., spis přiložený; číslo p-hy; v příloze; spis p-hami opatřiti; p. doplňovací. P-ha následuje v závěrce, šp. m.: p. se zároveň vrací. Sp., Jv., J. tr. P. k čemu (k proto- kolu). Rk. P-hou, im Anhang. J. tr.

263590   Příloha Svazek: 7 Strana: 0473
Příloha obrázková, románová, střihová. Us. Pdl. P-hy k úřednímu zadání. Bor. 33. — P. = přídavek, vedlejší příjem. Těžko žíti, když příjem malý a příloh žádných. Slov. Džl.

263591   Příloha Svazek: 8 Strana: 0317
Příloha. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83.

263592   Přílohy Svazek: 9 Strana: 0255
Přílohy, trať u Čes. Třebové. Čes. 1. IX 284.

263593   Přílomek Svazek: 2 Strana: 1049
Přílomek, mku, m., úlomek, das Bruch- stück. Ros.

263594   Přilomiti Svazek: 2 Strana: 1049
Přilomiti, il, en, ení; přilámati, lamám a lámi; přilamovati, mehr brechen, dazu brechen. Jg. - co: přilomil jednu větev. — čeho: přilámal větvi celou nůši. Jg. Vz Při- brati, Při-.

263595   Přilomiti Svazek: 7 Strana: 0473
Přilomiti. A vrzal šmytcem, jak vrzal, přilamoval prsty, jak přilamoval. Kmk. Kuk. II. 211.

263596   Přiloučiti Svazek: 2 Strana: 1049
Přiloučiti, il, en, ení; přilučovati = při- pojiti, verbinden, anschliessen, hinzufügen. — co. Okolnosť tu p. potřebí bylo. Sš. I. 20. — co, se k čemu, ke komu. K druhé straně se p. Plk. — Leg., St. skl., Kat. 2117.

263597   Přiloudati se Svazek: 2 Strana: 1049
Přiloudati se, langsam kommen. — od- kud. Již se z louky přiloudal.

263598   Přilouditi Svazek: 2 Strana: 1049
Přilouditi, il, zen, ení, na Slov. děn, dění; přiluzovati = přivábiti, an-, zu-, herbei- locken, ankirren. Jg. — koho čím : krměmi. Měst. bož., ptáky hvízdáním. Sych. Volavý ptáček mnoho ptactva hlasem svým přiloudí. Sych. — co, koho k čemu, ke komu. Dítky k dobrému p. Reš. Obec k sobě p. Záv. — se k čemu = tajně, nepozorovaně přijíti, herzu-, hin-, einschleichen. P. se k městu. Ros. — Kom., Sych., Solf. — se kudy, kdy. Nepřátelé horami se p-li. Us. — Sych. Smrt často znenáhla a mezi lékař- stvím se přiluzuje. Pont. o stat. — Jg.

263599   Přilouditi se kam: do Svazek: 7 Strana: 0473
Přilouditi se kam: do světnice. Sá. P. někoho na svou stranu. Us. Rgl.

263600   Přiloupiti Svazek: 2 Strana: 1049
Přiloupiti, il, en, ení. dazu rauben. Šm. — si co, čeho.

263601   Přilouskati Svazek: 2 Strana: 1049
Přilouskati, přiluskovati, noch mehr auf- knacken. — čeho: ořechů. — co: dva ořechy. Vz Při-.

263602   Přilouzení Svazek: 2 Strana: 1049
Přilouzení, n., die Anlockung. Vz Při- louditi.

263603   Přilouzený Svazek: 2 Strana: 1049
Přilouzený; -en, a, o, angelockt.

263604   Příložany Svazek: 2 Strana: 1049
Příložany, dle Dolany, ves v Znojemsku. PL.

263605   Příložek Svazek: 2 Strana: 1049
Příložek, žku m., obkladek, der Um- schlag. P. z soli a z medu proti tvrdosti ža- ludku. Jel. — P. = příloha. Ros. Vz Pří- loha.

263606   Přiloženec Svazek: 2 Strana: 1049
Přiloženec, nce, m. = příloha, přiložený spis. Vz Příloha. Ros.

263607   Přiložení Svazek: 2 Strana: 1049
Přiložení, n., die Beilegung, Anlegung. V. P. obkladku. —- P. = příloha, vz Pří- loha, D. — P., der Umschlag. V.

263608   Přiložený Svazek: 2 Strana: 1049
Přiložený, -en, a, o, bei-, angelegt. P. spis, die Beilage. D. — kam. Příloha k žá- dosti p-ná. Prach s octem smíchaný a s šát- kem na čelo p-ný. Byl.

263609   Přiložený čím Svazek: 7 Strana: 0473
Přiložený čím. Hrob kamenem p-ný, zugedeckt. Výb. I. 422.

263610   Přiloží Svazek: 7 Strana: 0473
Přiloží, n., der Schluss am Rock. Šp.

263611   Přiložitel Svazek: 2 Strana: 1049
Přiložitel, e, m., der Zuleger, Hinzuthuer. Jg.

263612   Přiložitelka Svazek: 2 Strana: 1049
Přiložitelka, y, f., die Zulegerin. L.

263613   Přiložiti Svazek: 2 Strana: 1049
Přiložiti, lož, lože (íc), il, en, ení; při- klásti (zastr. přikladu), kladl, den, eni; při- kládati (přiložovati) — k něčemu klásti, klada připojiti, an-, beilegen, dazu o. auf etwas legen, ansetzen, beischliessen ;: přikryti, zu, nachlegen, hinzufügen; p. se = přiblížiti se, připojiti se, sich an etwas hängen, ihm nahen. Jg. — abs. Čím se víc přikládá, tím více hoří. Č. Už nepřikládej. Dch. — co : teplé víno, D., obkladky, Us., ruku (= pracovati), D., pečeť, Boč., ostruhy, L., pilník (lepšiti něco, zdokonalovati), V., ručnici. Po- slední ruku přiložiti. Bern. — čeho. Boha vzývej, sám ruky (ruku Jg.) přikládej. Č., Brt. S. §. 76. 5. Katolickému náboženství víry přikládáme, šp. m.: víru (všecku). Brt. P-dá si božských vlastností šp. m.: božské vlast- nosti. Brt. — co kam (nač, do čeho). P. do kamen. Dch. P. šat na bolavé místo. Byl. P. dříví na oheň, D., masť na ránu, Us., kuši na ořech (natáhnouti), V., šat na bolesť. Lk. — co komu, čemu. Jimžto neroďte srdce přiložiti. Dal. Já mu p-žím (přitížím). Us. Nechtěl tomu víry přiložiti. Sych. Při- ložil mu také polínko = přitížil mu. Ft. — co kam k čemu (komu). P. železo k magnetu, ruku k srdci, Jel., víru k ně- čemu, Jel, Háj., Apol., péči k něčemu. Jel. P. mysl k učení; pilnosť, bedlivosť, práci k něčemu, V., pečeť k listu, Boč., ručnici k líci. Us. Přibývá-li zbožie komu, nepři- kládej srdce k tomu. Smil v. 1810. P-žil jsem k němu svú pečeť. Půh. II. 81., I. 311. Vinu k někomu p. pro nepřiezeň. St. skl. P. kužel k přeslici. Kom. Mysl svou a pe- čování k zemským věcem p. Kom. Prax. 410. P. k sobě ženu, muže. Ms. pr. pr., Lk. P. nůž někomu k hrdlu. D. Dle uvedených příkladů také : p. ruce (rukou) k dílu. k práci, ač tato trase za germanismus se pokládá ; ale touž frasi měli i Římané : extremam v. summam manum imponere alicui rei v. in aliqua re (Virg. Aen. 7. 573., Sen. Ep. 12. 4., Quint. I, prooem. 4). Cf. Manus extrema necedit operi. Cie. Brut. 33. 126. Vz také Přikročiti k dílu. V. Ovšem říkáme také; dáti se do díla, do práce, míti se k dílu, ku práci. Z též příčiny kára se frase: víru k něčemu p. Ale ef. též v přeneseném smyslu: Péči k něčemu přiložiti. Chč. 451. a ostatní podobné předcházející věty. Ovšem říkáme také: něčemu uvěřiti, povoliti, při- svědčiti, místo dáti atd. Mladček k tomu mysli nepřiložil. BO. Nepřiložili jeho k hro- bom králóv. BO. — se v čem s kým. Pli se v manželství s ženami cizokrajnými. BO. — co čím: kamenem pohřbeného p. í při- kryti). Kom. — co jak. Tu lason nábožným obličejem přiloživ ruku na obraz slíbil. Troj. 44. — co proti komu. P-žil jsem k němu svú pečeť proti Janovi. Půh. II 81., 127.— oč. Zima-li o sv. Kateřinu, přilož o peřinu. Er. P. 94. — co v čem. Co se v koupi při- loží (přídavek). — se k čemu, ke komu —- přiblížiti se, připojiti se. I nebudúť se moci přiložiti k tobě bez škody nepřátelé. Ms. (Mus.).

263614   Přiložiti Svazek: 2 Strana: 1050
Přiložiti, il, ení, přílohem ležeti, brach liegen, Ruhen. D.

263615   Přiložiti Svazek: 7 Strana: 0473
Přiložiti = připojiti, Hr. ruk. P. 10.; přikryti, ib. U. 654.; přičítati. Ib. D. 247. - Ž. wit. 61. 11., 40. 9., 143. 12. — čeho. Praví, že musil svého přiložiti (dodati). Výb. I. 1019. — co kam. P. něco k spi- sům, Šp., k někomu své srdce, Osv. I. 266., Č. Kn. š. 57., Osv. I. 273., Sv. ruk. 146., závaží na misku, ZČ. I. 247., Mj. 101., snažnost na něco, Št. N. 119. 31., se k muži, Št. Kn. š. 83., k někomu svú mysl, ib. 22., k něčemu sluch, Arn. 2395., oko ke sku- lině. Us. Mohl by více příkladů shledati, kdoby k tomu pilnou bedlivosť p-žil. V. Všichnu snažnost k svému spasenie p. Hus II. 409. Kterýž lékař tak velikú péči móž p. k raněnému na těle; Aby pilnosť svú k kázání p-la (cierkev). Ib. II. 338., III. 62. — co čím. Tělo kamenem p-ži. Hr. ruk. 263. — komu. Bieše jeden, ješto někdy p-dal Alexandrovi (stranil). BO. Ktož mu budú p. (pomáhati). Arn. 1548. — co čemu. P. něčemu cenu, velikou důležitosť, Us. Pdl., pověrám víru, pověstem velikou váhu. Us. Slovu ,příroda' p-dáme smysl nejroz- ličnější. Dk.

263616   Přiložiti Svazek: 8 Strana: 0317
Přiložiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83.

263617   Přiložitý Svazek: 10 Strana: 0304
Přiložitý = přiložený. Ti s ručnicemi a p-tými kohoutky naň se valili. Faust. 112.

263618   Příložka Svazek: 2 Strana: 1050
Příložka, y, f., Apposition, f. Vz Pří- stavka. Šm.

263619   Příložka Svazek: 7 Strana: 0474
Příložka, y, f. = příloha, ZObz. XXIV. 213., Jg. Slnosť. 80., příkladek. Šp.

263620   Příložka Svazek: 9 Strana: 0255
Příložka, y, f. = klempířské náčiní, na němž se ohýbají okraje plechu a sklepávají stojaté sdrápky. Ott. XIV. 346b.

263621   Příložka Svazek: 10 Strana: 0304
Příložka, y, f. Dřevěná p. v oknech (po- klopka). Ott. XX. 24. Sr. Poklopka. P. vedle předložka = předložka, praeposice. Klc. 70.

263622   Příložka Svazek: 10 Strana: 0656
Příložka, y, f = nástavka dřeva hra- něného. KP. XI. 285.

263623   Příložkový Svazek: 9 Strana: 0255
Příložkový. P. kladivo. Vz předcház. Dosedací.

263624   Příložně Svazek: 7 Strana: 0474
Příložně, im Anhange. Rk.

263625   Příložnice Svazek: 2 Strana: 1050
Příložnice, e, f., die Zuhälterin. Rk.

263626   Příložnice Svazek: 8 Strana: 0317
Příložnice, e, f. P. (vodítko) u hoblíku. Vz Ott. XL 418.

263627   Příložníček Svazek: 2 Strana: 1050
Příložníček, čka, m., numerius, der Sichler, pták. D. — P., kasička, der Brachkäfer. Puch.

263628   Příložnička Svazek: 2 Strana: 1050
Příložnička, y, f., der Brachpilz. Puch.

263629   Příložník Svazek: 2 Strana: 1050
Příložník, a, m., der Zuhälter.

263630   Příložný Svazek: 7 Strana: 0474
Příložný. P. úhel, Anschlagwinkel, Včř. Z. II. 27., úhelnice, Winkelmass mit An- schlag, Us., desky, Stossplatten, Pcl. 66., pravítko (rýsovací, přikládací), Reisschiene, Schlaglineal. Nz.

263631   Přilpěti Svazek: 7 Strana: 0474
Přilpěti, ankleben. — na čem. Šmb.

263632   Přilstiti se Svazek: 2 Strana: 1050
Přilstiti se, il, ění, durch List gelangen. — se ke komu čím. Koll.

263633   Příluba Svazek: 8 Strana: 0317
Příluba, vz Prieluba.

263634   Přilubiti Svazek: 2 Strana: 1050
Přilubiti, zastr., ale na Slov. posud zalíbiti. Bern.

263635   Přílubsko Svazek: 7 Strana: 0474
Přílubsko, a, n., ves. Arch. II. 203.

263636   Přilucati se Svazek: 7 Strana: 0474
Přilucati se, vz Napucati se.

263637   Příluček Svazek: 7 Strana: 0474
Příluček, čku, m. = přídavek. Val. Brt.

263638   Přilúčený Svazek: 7 Strana: 0474
Přilúčený = připojený. Cierkev s p-mi osadami. Výb. I. 583., Kar. 81.

263639   Přilúčiti Svazek: 2 Strana: 1050
Přilúčiti, zastr., vz Přiloučiti. Kat. 2117.. Výb. I. 572.

263640   Přilúčiti Svazek: 7 Strana: 0474
Přilúčiti. Hr. rk. 698. P. se k někomu. Ezp. 1652. Kteréž přilučujem k zemi klad- ské. Arch. VIII. 377.

263641   Přílučka Svazek: 7 Strana: 0474
Přílučka, y, f. = příluček. Brt. L. N I. 187.

263642   Přílud Svazek: 2 Strana: 1050
Přílud, u. m., příluda, y, f. = vábení, přilouzení, die Anlockung, Anreizung, Lock- speise. Bern. — P., přízrak, Phantom, n., spectrum. Všecky přístrachy a příludy za nic sobě polož. Ryt. P. noční o nás zažeň. Boč. P-dy noční se straňte. Sš. Hc. 28.

263643   Příludek, dku Svazek: 10 Strana: 0304
Příludek, dku, m. = zákop při obléhání pevnosti. Ott. XVII1. 549.

263644   Přilúditi Svazek: 10 Strana: 0304
Přilúditi, vz Přilouditi.

263645   Příludka Svazek: 2 Strana: 1050
Příludka, y, f., příludní příkop, der An- näherungsgraben, approche. Bur. Vz Příkop.

263646   Příludka Svazek: 7 Strana: 0474
Příludka, Schleichpatrulle. Čsk.

263647   Příludník Svazek: 2 Strana: 1050
Příludník, a, m., vabič, lakač, der An- locker. Šm.

263648   Příludný, příludový Svazek: 2 Strana: 1050
Příludný, příludový přízrakový, ge- spenstisch, phantastisch. Kliďte se již od nás preč p-ná snů mamidla. Sš. Hc. 36. — P-ný, anlockend. P. zlato. L. —- P. příkop, vz Pří- ludka.

263649   Příludový Svazek: 2 Strana: 1050
Příludový, vz Příludný.

263650   Příluh Svazek: 2 Strana: 1050
Příluh, u, m. — příloh. Na Ostrav. Tč.

263651   Příluka Svazek: 2 Strana: 1050
Příluka, y, f., od přiloučiti co k čemu. Genitiv p-ky: Nepřítel dostoupil města. Vz Brt. Mtc. IV. 6., Genitiv.

263652   Příluka Svazek: 7 Strana: 0474
Příluka, ves u Litomyšle.

263653   Přilúkati Svazek: 2 Strana: 1050
Přilúkati, anlocken, koho kam. Všecky děti k sobě p-kal. Na Ostrav. Tč.

263654   Příluky Svazek: 2 Strana: 1050
Příluky, dle Dolany, ves u Zlína na Mor. PL.

263655   Příluky Svazek: 7 Strana: 0474
Příluky, Prziluk, také u Val. Meziříčí.

263656   Přilumati Svazek: 2 Strana: 1050
Přilumati, přilámati, an-, hinzubrechen. — co: haluz. Na Ostrav. Tč. Přiluzovati, vz Přilouditi. Přílůž, i, f., choť, die Gattin. Krok. 3. 333.

263657   Přilvice Svazek: 2 Strana: 1050
Přilvice, dle Budějovice, Prilwitz, ves. Krok.

263658   Přilysalý, přílysý Svazek: 2 Strana: 1050
Přilysalý, přílysý, ein wenig kahl. Rostl.

263659   1. Přím Svazek: 2 Strana: 1050
1. Přím = pru, vz Příti.

263660   2. Přím Svazek: 2 Strana: 1050
2. Přím, vz Přímý.

263661   3. Přím Svazek: 2 Strana: 1050
3. Přím, a, m., ves u Rychnova.

263662   4. Přím Svazek: 2 Strana: 1050
4. Přím, u, m., obyč. příma, y, f., trám, na kterém patra leží, der Spreitzbalken. Má obilí plnou pernu až pod přímu. Us. v Tře- boňsku. — Přímy = tlustá dřeva v pivo- váře jalové dno upevňující, die Riegeln. Us.

263663   Přím Svazek: 7 Strana: 0474
Přím, a, m., os. jm. Výb. II 1332. — P., u, m. = sek, kryt. V tělocv. Rgl.

263664   Příma Svazek: 2 Strana: 1050
Příma, y, f., vz Přím, 4.

263665   Přimáčeti Svazek: 2 Strana: 1050
Přimáčeti, el, en, ení, zutunken. Vz Při- močiti. — co kde. P. si chléb v máčce. Na Ostrav. Tč.

263666   Přimačkati Svazek: 2 Strana: 1050
Přimačkati, přimáčknouti, knul a máčkl, ut, utí, zu-, andrücken. D. — koho čím kam: rukou ke zdi.

263667   Přimáčknutý Svazek: 10 Strana: 0304
Přimáčknutý. Paní S., žena tichoučká, byla do šerých koutů svého bytu ptá zlým nějakým tajemstvím své minulosti. Zvon IV. 54.

263668   Přimálený Svazek: 8 Strana: 0317
Přimálený. Vz Brt. D. II. 283. Cf. Při- (3. dod.).

263669   Přimalovati Svazek: 2 Strana: 1050
Přimalovati, hinzu malen. — co čím stín tužkou, barvou, štětcem.

263670   Přímalý Svazek: 2 Strana: 1050
Přímalý, etwas klein. Jg.

263671   Přimámiti Svazek: 2 Strana: 1050
Přimámiti, il, en, ení, gauckelnd herbei- locken. — koho čím: sliby.

263672   Přimámiti koho kam: k Svazek: 7 Strana: 0474
Přimámiti koho kam: k zlému. Šml.

263673   Přímastek Svazek: 2 Strana: 1050
Přímastek, stku, m., die Zugabe von Schmalz ; die Ausschmückung, Verbrämung. Pověděl to s p-kem. Us. Kál.

263674   Přimastiti Svazek: 2 Strana: 1050
Přimastiti, il, štěn, ění, přimašťovati, zu schmalzen, fetter machen. — abs. Přima- štuje, aby lépe chutnalo (chválí). Č. — komu čím: sádlem. Kuch.

263675   Přimastiti komu ?? Svazek: 9 Strana: 0256
Přimastiti komu ??. Chč. S. I. 12'.

263676   Přimastný Svazek: 9 Strana: 0256
Přimastný = příliš mastný. Slov. Zát. Př. 248a.

263677   Přimaščiti Svazek: 7 Strana: 0474
Přimaščiti, přimaščovati. (Husité) na kázání nepřimaščují svatým. Výb. II. 756.

263678   Přimazati Svazek: 2 Strana: 1051
Přimazati, ži, přimazovati, přimazávati, zu-, anschmieren, aufkleistern. Jg. — co kam. Přimaž si másla na chléb, k chlebu. Us. Tč.

263679   Přimazati čeho Svazek: 9 Strana: 0256
Přimazati čeho: másla. Jrsk. XXIII. 40. V II. 1051. oprav co v: čeho.

263680   Přimbaba Svazek: 7 Strana: 0474
Přimbaba, y, f, matricaria melissa febri- fuga. Exc.

263681   Přimče Svazek: 2 Strana: 1051
Přimče = přimkla, přidala kvasnice. Výb. I. 225.

263682   Přimčený Svazek: 2 Strana: 1051
Přimčený; -en, a, o, zugeschlossen.

263683   Přimčieti Svazek: 7 Strana: 0474
Přimčieti, vz Mčieti. — koho. Já tě přimčím, transferam. Otc. 144. a. Diabli, ješto se přimčie, discurrunt. Otc. 23. a. — se kam. S číms se sem na svět přimčalo (tělo)? Výb. I. 364., Hod. 83. a. (Loď) přimče se (přimkla, přiblížila se) k němu upřiemo. Hr. ruk. 29. — komu čeho. Tuť j'mu (pe- kaři) žena kvasnic přimčie (přidá). Hrad. 136. b. Cf. List. fil. 1884. 457.

263684   Přimda Svazek: 2 Strana: 1051
Přimda, y, f., hrad v Plzeňsku na ba- vorských hranicích, Pfrirnburg, Pfraumburg, Frauenberg. Vz S. N., Tk. I. 621., II. 398., III. 657., IV. 738.

263685   Přimda Svazek: 7 Strana: 0474
Přimda. Cf. Výb. II. 1332., Arch. VII. 363. 631., VIII. 600.

263686   Přimda Svazek: 9 Strana: 0256
Přimda, y, f. = odr v stodole. Týn. n. Vlt. Kub. L. f. 1900. č. 362. — ?., tvrz, z něm. Frimberg, Primberg. Sdl. Hr. XIII. 5.

263687   Přímě Svazek: 7 Strana: 0474
Přímě, direct, offen. P. si počínati, vésti. P. jednati. Us. Lpř.

263688   Přímec Svazek: 2 Strana: 1051
Přímec, mce, m., der Orthotyp (Krystall- form). Šm.

263689   Příměčový Svazek: 7 Strana: 0474
Příměčový či zevní kútek kosti ramenné. Ott. IV. 547.

263690   Přimediti Svazek: 2 Strana: 1051
Přimediti, il, ěn, ění, mit Honig ver- süssen. Jg. — co: kávu, koláč.

263691   Přimel Svazek: 2 Strana: 1051
Přimel, e, m., nerost, Pinit, m.

263692   Přímelek Svazek: 2 Strana: 1051
Přímelek, lku, m., das Zugemahlene, der Zugang. Šm., Šp.

263693   Přimeli Svazek: 2 Strana: 1051
Přimeli, vz Přimleti.

263694   Přímělkov Svazek: 7 Strana: 0474
Přímělkov, a, m., Přimielkau, ves u Brt- nice v Jihlavsku.

263695   Příměna, y Svazek: 10 Strana: 0304
Příměna, y, f. = proměna. Post. mus.

263696   Příměnek Svazek: 2 Strana: 1051
Příměnek, nku, m., příměnka, y, f. (Břez. 132.), přídavek, nádávek, vývazek, die Zugabe. V. — P., deputat, n. Děvečce se dává služby a za ?-?? tři kopy. Ms. 1632. — P., die Klausel. Tato přiměnka listům vpisuje se tímto obyčejem. CJB. 417.

263697   Příměnek Svazek: 8 Strana: 0317
Příměnek. Dcera dostala p. 25 zl. jsouc již vdaná a vybytá. Mus. 1894. 138.

263698   Přímení Svazek: 7 Strana: 0474
Přímení, n., das Geradmachen. Us.

263699   Přímění Svazek: 8 Strana: 0317
Přímění m. příjmení, j odsuto. Dšk. Jihoč. I. 46.

263700   Přiměni Svazek: 9 Strana: 0256
Přiměni, n. P. = půl sudu piva (přidaný na zpropitné). Ruk. města Poličky. Boč. exc. Vz Příměnek.

263701   Přiměnitelně Svazek: 2 Strana: 1051
Přiměnitelně, accidentaliter. Veleš.

263702   Přiměniti Svazek: 2 Strana: 1051
Přiměniti, il, ěn, ění, přiměňovati = ještě k tomu měniti, zuwechseln. Jg. — P., aestimare. Žalt. vit.

263703   Přiměniti Svazek: 7 Strana: 1369
Přiměniti, aestimare Ponidž Mladota jistinu neprovedl a k tomu škody přimě- nil. Půh. III. 626., IV. 460. Toto ještě při měňuji, bedingen. Arch. IX. 296

263704   Příměnka Svazek: 7 Strana: 1369
Příměnka, Klausel, f. Prodal mu zbožie své s takovými p-kami, jakož . . . Arch IX. 353. Vz Přiemenka (2. dod.).

263705   Příměnka Svazek: 8 Strana: 0572
Příměnka, Clausel. I s těmi p-kami. Arch. XV. 202., 243.

263706   Přimenšiti Svazek: 7 Strana: 1369
Přimenšiti, verkleinern — komu čeho. Wtr. Obr. II. 379.

263707   Příměr Svazek: 2 Strana: 1051
Příměr, u, m., vz Parametr. — P., měřidlo, pravidlo, die Regel, Richtschnur, Massgabe. Aby soudcové p. spolu měli, podlé něhož by škody a urážky cenili; Pán tuto církvi dal poukázání a p., jakým se po veškeren čas bytování svého řídí a spravuje. Sš. Mt. 83., 261. — P., srovnání, ku př.: Černý jak kavka. Brt.

263708   Příměr Svazek: 7 Strana: 0474
Příměr = srovnání. P. uvedený spojkou jako a) výrokem. Jsem už jako pára nad hrncem ; b) přívlastkem. Hrušky jako z vosku. Chlap jako hora. Vyrazila rosička jako ma- ková zrníčka. Brt. S 3. vyd. 7. 4., 15 8. Cf. Brt. D. 336. nn., Mus. 1887. 505. P-ry a podobenstva. Cf. Brt. S. 3. vd. 183.

263709   Příměr Svazek: 7 Strana: 1369
Příměr P-ry a podobenstva. Vz Brt. Ruk. 64.

263710   Příměrce Svazek: 2 Strana: 1051
Příměrce, e, m., mluvce, der Bundesge- nosse. L.

263711   Příměrek Svazek: 2 Strana: 1051
Příměrek, rku, m., die Zugabe (beim Messen), das Zumass. J. tr., V.

263712   Příměrek Svazek: 8 Strana: 0317
Příměrek. V celku našiel som šest n. osm prímerkov (té rostliny = exemplářů). Phľd. XII. 657. a j. Mohol som čo najkrajšie prí- merky navyberať; Pet p-kov rastliny aj s ko- reňom vykopal. Phľd. 1896. 529., 530.

263713   Příměrně Svazek: 2 Strana: 1051
Příměrně, přiměřeně, angemessen. Kristus nás Boha právě, p. a dokonale znáti naučil. Sš. J. 25.

263714   Příměrnosť Svazek: 7 Strana: 0474
Příměrnosť, i, f., Angemessenheit. P. slohu; pravidla příměrnosti. Nz. Když uznává jich p. ke svým záměrům. Pal. Rdh. I. 345.

263715   Příměrný Svazek: 7 Strana: 0474
Příměrný, Waffenstillstands-. List p. posielám. Arch. VII. 247. — P., angemes- sen. Která (síla) p-na je svrchovaná veleb- nosti a slávě boží. Sš. II. 196.

263716   Příměruý Svazek: 2 Strana: 1051
Příměruý, ku příměří se vztahující, Waf- fenstillstands-. Ms. (Mus.). —P., přiměřený, angemessen. P. slova, Jg., ponětí. Mus. — komu. To ustanovenie zvířatóm jest pří- měrné. Ms. pv. pr.

263717   Přiměřeně Svazek: 2 Strana: 1051
Přiměřeně, angemessen. Vz Přiměřený. Slovo toto může se také nahraditi předlož- kami : dle, vedlé, podlé. Dávejte podlé statku almužnu, Št. P. poměrům časovým = dle času; p. potřebám školním — dle potřeb školních. Brs. 149.

263718   Přiměřenost Svazek: 2 Strana: 1051
Přiměřenost, i, f., die Angemessenheit, Zweckmässigkeit. Jg.

263719   Přiměřenosť Svazek: 9 Strana: 0256
Přiměřenosť konání (a nepřiměřenosť). Vz Zát. Př. 149., IX. odděl. 10.

263720   Přiměřený Svazek: 2 Strana: 1051
Přiměřený; přiměřen, a, o, případný, příslušný, slušný, vhodný, způsobný, vz tato slova, angemessen. Šf. Rozpr. 386. - čemu: času, ceně, mluvě, známosti věcí, Srn., slohu, věci. Dch. Život víře p-ný. Sš. I. 59. Tyto novoty jsou přiměřeny poměrům časovým, šp. prý m.: srovnávají se s potřebami času, ale slovo ono doloženo jest z Chč., vz Při- měřený k čemu. — k čemu. Nebo srdce samo v sobě p-no jest k malým věcem. Chč. P. 109. b. Vz Přiměřiti.

263721   Přiměřený Svazek: 7 Strana: 0474
Přiměřený. P. vzdálenosť. Us. — čemu. Četba duchu mládeže p-ná. KB. IV. — k čemu: k věci. Pal. Rdh. III. 218.

263722   Příměří Svazek: 2 Strana: 1051
Příměří, n., přímíří (sr. mír, Gb. Hl. 81.), pokoj do času, der Waffenstillstand. V. P., přestávka v nepřátelských podnicích ve válce. S. N. P. vypověděti, protrhnouti; 1 pod p-řím vpády dělal. V. Dáno a ulo- ženo p. Troj. P. s nimi měli. Pč. 29. A tu uložili p. mezi stranami. Let. 156. P. s ně- kým vzíti, Alx. 1135., učiniti. Arch. I. 23. P. ob noc vzíti. Dal. 104. V pravém p., ježto sama se mnú učinila; V křesťanském p.; Pod p. se měšťanóm stal; V tom p. mój zabit; To jest p. nade mnou rušil; Učinil p. mezi mnú a mezi Hlaváčem; P. mají míti až do sv. Václava. Půh. I. 151., 177., 210., 287., ?. 40., 130., 518. P. aneb zavěšení zbraně mohlo by jim zjištěno býti. Skl. 610. Čtvrtek, pátek, sobota a neděle, tyto čtyři dni pokládali se v témdni za světější než ostatní tři a v nich takové p. svědomitěji se zachovávalo. Živ. Karla IV. P. udělati. Kom. P. utvrditi na 2 měsíce; p. s někým míti. Troj. Za p. žádati někoho. Dvě kron. To proti p. se stalo. Boč. P. někomu držeti. Br. Povolili k příměří. BO. — P., smlouva, spolek, das Bündniss. Senator věděti musil. s kým jest obec v jaké jsmlouvě aneb p. V. — P., das Stillstehen. Život pak veškerých nástrojných těl v trojí věk se dělí, totiž v zrost, příměří n. stálosť a v stáří n. rušení. Koubl. Hosp. kn. 12.

263723   Příměří Svazek: 7 Strana: 0474
Příměří. Mkl. Etym. 197. S králem p. vzeli. Alx.V. v. 2136. (HP. 52.). Potom mezi sebú p. uložicha. Výb. II. 847.

263724   Přiměřiti Svazek: 2 Strana: 1051
Přiměřiti, il, en, ení; přimířeti, el, en. ení (na Slov. přiměrati), přiměřovati = veli- kost věci v srovnání s jinou přivésti, míry srovnati, anmessen, anpassen, vergleichen ; přidati v měření, zumessen; měřiti někam. wohin zielen. Jg. —co, čím k čemu. Jedno k druhému p. V. Ne k cizímu, nýbrž k svému se přimířel (jednal dle vlastních prostředkův). Jel. Šavlí dobytou k srdci přiměřil (jí mířil), aby zahubil. V. —co komu jak: Přídavkem jsem vám čtvrtku plátna přiměřila. Sych.

263725   Přiměřiti Svazek: 7 Strana: 1369
Přiměřiti. Jemu (světu) se přiměřuje oděvem. Chč. m. s. III. 17.

263726   Přiměřiti co k čemu Svazek: 7 Strana: 0474
Přiměřiti co k čemu. Přiměřiž tedy nevěru k nevěře. Krnd. 49. Nětřa (netřeba) hubě věřit, ene k ni p. (když se kdo upejpá, ale dobře mu chutná, dá-li se mu co). Us. Brt. — co s čím = srovnati. Šf. III. 226.

263727   Přiměřiti se Svazek: 2 Strana: 1099
Přiměřiti se, dämmern. Už se p-lo, když jsme šli. Us. Tč. Příšeřitý, gespensterhaft, gespenstartig. Šm.

263728   Příměřní Svazek: 9 Strana: 0256
Příměřní. Poslal p. list do Hradce. Sdl. Hr. IV. 156.

263729   Příměřní, přímířní, -ný Svazek: 2 Strana: 1051
Příměřní, přímířní, -ný, k příměří se vztahující. P. běh, der Zustand des Waffen- stillstandes. Píši příteli běhu p-ného, neb ještě pokoje není než příměří. Mus. 1828. II. 25. V tom čase p-ním rok a den dobro- tivý hledati a držeti mají. Záp. měst. 1450.

263730   Příměřný Svazek: 7 Strana: 0474
Příměřný, vz Příměřní. Službu svú vzka- zuji, pane milý, času p-ho. Arch. VII. 385. a j. tam často. Cf. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli a bratře milý, vedlé běhu nynějšího. Arch. VII. 389. a j. Cf. V té míře = toho času, této chvíle, Míra (dod.).

263731   Příměs Svazek: 2 Strana: 1051
Příměs, u, m., přimíšení, der Zusatz, strsl. ?r?mes?, koř. slovesný a příp.-?. Mkl. B. 41., 16. Vz Příměsek.

263732   Příměs Svazek: 7 Strana: 0474
Příměs, Anhängsel. Šf. III. 199.

263733   Příměsek Svazek: 7 Strana: 0474
Příměsek. Šf. III. 16., 207., Kom. Lab. 130.

263734   Příměsek, přímisek Svazek: 2 Strana: 1051
Příměsek, přímisek, sku, m., příměška, y, f., příměs, u, m., příměs, i, f., přísada, strsl. pri + més + ?k?, koř. m?s. Mkl. B. 16., 255. Kázal čistý peníz stříbrný beze vší příměšky kovati. Pulk. Výchoďané sil- ného vína bez p-si vody nepožívají. Sš. J. 40. Aby v nauce té žádné p-si nebylo. Sš. II. 390. — Kom. L. 12. 5. Vz Příměs.

263735   Přiměsiti Svazek: 2 Strana: 1051
Přiměsiti, vz Přimísiti.

263736   Příměskový Svazek: 2 Strana: 1051
Příměskový (nové), Zusatz-.

263737   Přimésti Svazek: 2 Strana: 1051
Přimésti, vz Přimetati.

263738   Příměstí Svazek: 2 Strana: 1051
Příměstí, n., der Vorort. Dch.

263739   Příměstský Svazek: 7 Strana: 0474
Příměstský = při městě jsoucí, bydlící a p. Šd.

263740   Přiměščenín Svazek: 9 Strana: 0459
Přiměščenín, a, m. Jakeš, p. náš. 1417. Mšín. 12.

263741   Příměška Svazek: 2 Strana: 1051
Příměška, vz Příměsek.

263742   Přiměšování Svazek: 2 Strana: 1051
Přiměšování, n., das Beimischen, die Einmischung. D.

263743   Přiměšovati Svazek: 2 Strana: 1051
Přiměšovati, vz Přimísiti.

263744   Příměštěnín Svazek: 2 Strana: 1051
Příměštěnín, a, m., der Vorstädter. Lex. vet.

263745   1. Přímět Svazek: 2 Strana: 1051
1. Přímět, u, m., přimeť, i, f., zánět ko- nečného členu i na ruce i na noze, obyč. pod nehtem n. v nejbližším okolí jeho, pa- naritium. S. N. Vz tam více a Sal. 41. Nagel- geschwür, n. P. na prsou. — P-ty = nešto- vičky z horkosti n. drbáním naskočilé, die Hitzblattern. Jg.

263746   2. Přímět Svazek: 2 Strana: 1052
2. Přímět,u, m., příhoz, přívrh, nadvržek, der Zuwurf. Šm. — P., přívlastek, das At- tribut. Pal. Radh. 111. 297. Vz Přímětek.

263747   1. Přímět Svazek: 7 Strana: 0474
1. Přímět, cancer, 1402., ecthyma. Cf. Příčes, Příčesť. P. kožní, panaritium cuta- neum, okosticový, p. periosteale, podkožní, p. subcutaneum, široký, latum s. malignum s. pustulosum. Ktt. exc.

263748   2. Přímět Svazek: 7 Strana: 0474
2. Přímět, Zugabe. I malý p. k evan- geliu přilípaný a jemu odporný. Sš, II. 9. Rozebrav všecky p-ty mysli. Pal. Rdh. III. 297. P. = několik draček, které se u otvoru peci na uhlí hodí a zapálí, aby se chléb v peci lépe pekl. U Solnice. Frch.

263749   Přímět Svazek: 7 Strana: 1369
Přímět, u, m., inflatura. 15. stol. D. Gesch. 279.

263750   Přímět Svazek: 8 Strana: 0317
Přímět, u, m., rostl., vz Tvrdníček (3. dod.).

263751   Přímět Svazek: 9 Strana: 0256
Přímět, u, m. Úřad nejvyššího komor níka obsahoval područí dnešního finančního ministeria spolu s některými příměty (Zu- gaben) nejvyššího hofmistra. Pal. Děj. I. 2. 67. — P. = co se na těle přimitá, pryskýř, ne- štovice. Proti p-tu. Maš. ruk. 223a.

263752   Přímět Svazek: 10 Strana: 0304
Přímět, u, m. = zánět prstu. Vz Ott XIX. 139., Vidlák.

263753   Přimetati Svazek: 2 Strana: 1052
Přimetati, přimítati, přimetávati; při- mésti, metu, metl, ten, ení = k druhému mésti, hinzuwerfen, hinzukehren; metaje přikryti, zuwerfen. Jg. — co čím (k čemu): piliny chvoštištěm, smetákem ke zdi. Obilí zemí přimítáme (přihazujeme). Um. les. Ke slovu působí přímítají středověcí vykladači. Sš. II. 59. — se = přitřepati se, přicápati se, an- zappeln, angezappelt komme». Šm.

263754   Přimětati Svazek: 7 Strana: 0474
Přimětati = přisněžovati. Val. Vck. — P. = poznamenati. Slov. Vz Czm. 98.

263755   Přimetati Svazek: 9 Strana: 0256
Přimetati = házeti, klásti. Přimitá na ně oděv. Chč. S. I. 242.

263756   Přimetati co čím Svazek: 7 Strana: 0474
Přimetati co čím. Kamením ji p-tali. 15. stol.

263757   Přímětek Svazek: 2 Strana: 1052
Přímětek, tku, m., co přimeteno, přívržek, der Zusatz. P-ky n. poznamenání. Marek. A tak povstaly p-ky a vysvětlivky. Koll. Ještě nejeden p. vykladači dostavují. Sš. J. 76. — P., epitheton, das Attribut. Vz Pří- mět, Epitheton, Perissologie, Přívlastek. Obuj ten p. vzat z verše 4. Sš. I. 83. Blaženosť věrců mnohými p-tky vyličuje; P. ten u větší míře přísluší křesťanům. Sš. O. 204. (Hý.). P. potřebný, krásivý n. krášlivý, okrašlovací, stálý. Nz. — P., v horn., der Pfand. Bc.

263758   Přímětek Svazek: 7 Strana: 0475
Přímětek = poznámka, scholion. Nz. — P. zdobivý, epitheton ornans. Vch. Ar. 40.

263759   Přímětice Svazek: 2 Strana: 1052
Přímětice, dle Budějovice, Brenditz, ves na Mor.

263760   Přímětice Svazek: 7 Strana: 0475
Přímětice, ves u Znojma.

263761   Přimětiti n. přimotiti se Svazek: 2 Strana: 1052
Přimětiti n. přimotiti se = podebrati se, eitern. Slov.

263762   Přímětka Svazek: 2 Strana: 1052
Přímětka, y, f., die Klausel. Vz Příměnek.

263763   Přímětkový Svazek: 2 Strana: 1052
Přímětkový, Attribut-. — P., v horn. P. deska, das Pfandbrett, klín, der Pfandkeil. Bc.

263764   Přimetl, sp Svazek: 2 Strana: 1052
Přimetl, sp. m.: přijměti.

263765   Přímětně Svazek: 2 Strana: 1052
Přímětně, připadle, hinzugeworfen. L.

263766   Přímětník Svazek: 2 Strana: 1052
Přímětník, u, m , starček, křížové koření (že proti přímětu ho užívali), senecio vul- garis, Kreuzkraut, n. — P., s. jacobaea, lipavý, lesní, tenkolistý, obecný, vodní, bájni, vejčitý. Vz Čl. Kv. 198.. FB. 44., Slb. 447., 443. -- P. vlaský, bodlák požehnaný, Carduus benedictus. Jg. — Schd. II. 281.

263767   Přímětník Svazek: 7 Strana: 0475
Přímětník, vz Rstp. 932., Mllr. 30., 97. — P., phlyctaenosis. Vz Přímět, 1.

263768   Přímětník Svazek: 10 Strana: 0304
Přímětník, u, m., senecio jacobea, rostl. Vz Ott. XXII. 855.

263769   Přímětnosť Svazek: 7 Strana: 0475
Přímětnosť, i, f. Záhada p-sti. Dk. Dj. f. 227.

263770   Přímětný Svazek: 2 Strana: 1052
Přímětný, epithetisch. — P., Geschwür-. P. koření. Cf. Přímět, 1.

263771   Přímětný Svazek: 7 Strana: 1369
Přímětný. P koření, herba cruciana. 15. stol. D. Gesch. 279.

263772   Přímětovitý Svazek: 10 Strana: 0304
Přímětovitý, puchýřkovitý, phlyctaenu- loides. Ktt.

263773   Přímětový Svazek: 2 Strana: 1052
Přímětový = přímětný. P. koření. Jád.

263774   Přímětový Svazek: 7 Strana: 0475
Přímětový zánět spojivky bez osutiny, Conjunctivitis phlyctaenulosa sine exanthe- mate.

263775   Přímezný Svazek: 10 Strana: 0304
Přímezný, affinis. Mš.

263776   Přimhouřeně Svazek: 10 Strana: 0304
Přimhouřeně. Jen p. něco viděti (málo). Hlk. X. 346.

263777   Přimhouřený Svazek: 2 Strana: 1052
Přimhouřený ; -řen, n, o. P. oči, halb- goschlossene Augen. Šm.

263778   Přimhouřiti Svazek: 2 Strana: 1052
Přimhouřiti, il, en,ení; přimhuřovati, blinzeln. -- co: oči. Č. -- adv. Blikavě přimhuřovali ti, kdo slovo o uzdravení brali. Sš. Sk. 47.

263779   Přimhouřiti Svazek: 9 Strana: 0256
Přimhouřiti. Pro ni jsem oči p-řil a přivřel ústa. Šml. IX. 170.

263780   Přímí Svazek: 8 Strana: 0318
Přímí, n. = příjmí. Arch. XIII. 227.

263781   Přímice Svazek: 7 Strana: 0475
Přímice = pila se hřbetem ve dřevě za- puštěným. Us. Hk.

263782   Přímič Svazek: 7 Strana: 0475
Přímič pateře = přímidlo, náčiní k tělu připevněné, aby člověk byl nucen tělo přímo držeti, druh šněrovačky, der Geradhalter.

263783   Přímíč Svazek: 8 Strana: 0318
Přímíč, erector, sval. P. pyje, trupu. Vz Ott. VIII. 701. b.

263784   Přímičký Svazek: 7 Strana: 0475
Přímičký, ziemlich aufrecht. Rst. 476.

263785   Přímidlo Svazek: 2 Strana: 1052
Přímidlo, a, n. P.dratu, der Drahtrichter.

263786   Přímidlo Svazek: 7 Strana: 0475
Přímidlo, vz Přímič (dod.).

263787   Přimieniti Svazek: 8 Strana: 0318
Přimieniti u Husa = zmíniti, erwähnen; jinak = měniti, v to pojíti, mit einbegrciťeu. Vz (výklad a citaty) v Mus. 1895. 309., Při- míniti.

263788   Přimihnouti Svazek: 2 Strana: 1052
Přimihnouti, hnul a hl, ut, utí, přimí- hati, mit den Augem zuwinken. L.

263789   Přimihnouti se komu Svazek: 10 Strana: 0304
Přimihnouti se komu. To se jí p-hlo, když klečela před křížem u cesty (na mysl připadlo); Zamítla myšlénku se přimihnuvší. Zvon III. 656., 498.

263790   Přimíchání Svazek: 7 Strana: 0475
Přimíchání, n. = přimísení, die Bei- mengung. Šp.

263791   Přimíchanina Svazek: 2 Strana: 1052
Přimíchanina, y, f., etwas Beigemischtes, die Beimischung. Presl.

263792   Přimíchaný Svazek: 7 Strana: 0475
Přimíchaný, přimíšený, beigemengt.

263793   Přimíchati Svazek: 2 Strana: 1052
Přimíchati, vz Přimísiti.

263794   Přimíchati Svazek: 2 Strana: 1058
Přimíchati, přimíchávati, přivoněti, zu- riechen. Na Slov. Bern.

263795   Přimíchati Svazek: 7 Strana: 0475
Přimíchati polož za Přimíchanina.

263796   Přimílati Svazek: 2 Strana: 1052
Přimílati, vz Přemleti.

263797   Přimílení Svazek: 2 Strana: 1052
Přimílení, n., vz Přimíliti. Sš. 1. 112., Ž. k. 48. S.

263798   Přímilení Svazek: 9 Strana: 0256
Přímilení, n., placatio. Nedá Bohu p. svého. Ž. pod. XLVIII 8.

263799   Přímilenka Svazek: 2 Strana: 1052
Přímilenka, y, f., postranná milenka, die Nebengeliebte. Šm

263800   Přimíliti Svazek: 2 Strana: 1052
Přimíliti, il, en, ení; přimíleti, el, en. ení, přimílati = milým učinili, lieb machen. — koho. Stud mladici přimílí. Gníd. — se ke komu =lísati se. Výb. I. 923., Pal. IV. 252. Přimíleti a tuliti se ku kmenovcům svým. Pal. Radh. III. 228. Kdyby se chtěl k ní jen trochu přimilovati. Němc. — se komu. Kdo pravdu činí, nepřimílá se sobě. Sš. J. 56.

263801   Přimíliti se Svazek: 7 Strana: 0475
Přimíliti se. Přimíliti se komu. Výb. I. 923.

263802   Přímilostie Svazek: 7 Strana: 1369
Přímilostie, u., dispendatio, zastr. Pršp. 82. 68.

263803   Přímíněčně Svazek: 7 Strana: 0475
Přímíněčně = s přímínkou. Sš. Sk. 247.

263804   Příminek Svazek: 2 Strana: 1052
Příminek, nku, m., přímínka, y, f., při- mínění, soupojemnosť, synekdocha. Sš. Sk. 68. Někteří p-kou tuto slovem vdov veškeré chudé slyší. Ib. P., příčitka, imputace, die Zurechnung, Imputation. Sš. (Hý.). Vz Příčitka, Přimínění.

263805   Přimínění Svazek: 2 Strana: 1052
Přimínění, n., přičítáni, příčitka, impu- tace, die moralische Zurechnung, Imputation. Co následuje, nemůže se o vněšném něja- kém přičítání a p. pouze slyšeti. Sš. I. 51. (Hý.). Vz Přímínka.

263806   Přimínění Svazek: 7 Strana: 0475
Přimínění. Výb. II. 863.

263807   Přimíniti Svazek: 2 Strana: 1052
Přimíniti, il, ěn, ění; přimiňovati = k tomu míniti, připočísti, zurechnen. Dluh nebývá p-něn, ale odplacen. Sš. I.51. — co (v čem) k čemu. Hřiechové úst jsú: lež, z úmysla Boha k marnému p.; Závistník i sám bude chváliti, aby mohl podobně ohyzdu p. Št. N. 141., 195. -- o čem (zmí- niti, erwähnen.) Hil.

263808   Přimíniti Svazek: 7 Strana: 0475
Přimíniti. P., aestimare. Ž. wit. 87. 5. — k čemu. Ze jest třetího člověka k nim přimínil a požádal. NB. Tč. 197. Slyším, že jsem byl také k tomu přimíněn ; A p-nil také k tomu týž p. Burjan. Arch. VII. 145., VIII. 108. Nevezmeš jména p. Boha svého nadarmo t. j. nepřimieníš ho ke lži. Hus I. 286.

263809   Přímínka Svazek: 2 Strana: 1052
Přímínka, y, f., der Beisatz, die Bedin- gung. Faukn. Prosíme za přijímání těla bo- žího bez p-ky způsoby vína aneb kalicha. Hil. Vz Příminek.

263810   Přímínka Svazek: 7 Strana: 0475
Přímínka. Dávám JMti na vědomie, že sem učinil příměřie s p. Jiříkem s tú p-kú, že . . . Arch. IV. 17. S takovými přímien- kami. Arch. VIII. 505., 524. a j. tam. — P, synecdoche. Vz Náznamek (dod.), Sš. Sk. 199.

263811   Příminký Svazek: 7 Strana: 0475
Příminký = přímičký. Rk.

263812   Přimírati Svazek: 2 Strana: 1052
Přimírati, vz Přimříti.

263813   Přimířeti Svazek: 2 Strana: 1052
Přimířeti, vz Přiměřiti.

263814   Přímíří Svazek: 7 Strana: 0475
Přímíří, vz Příměří.

263815   Přimířiti Svazek: 2 Strana: 1052
Přimířiti, il, en, ení = v mír uvésti, smí- řiti, versöhnen. — čím koho komu: Bohu prosbú. Hank. sbírk.

263816   Přimířiti Svazek: 7 Strana: 0475
Přimířiti. Tu se luňák k ní přimieří. Ezp. 349.

263817   Přimířiti Svazek: 8 Strana: 0318
Přimířiti. Ježíš otci p-řil hříšné (al. po- ručil). 1418. Hymn. (List. lil. 1895. 212.).

263818   Přímířný Svazek: 7 Strana: 0475
Přímířný = přiměrný, Waffenstillstands-. Aby listy přímieřně učinili. Arch. VII. 302.

263819   Přímisek Svazek: 2 Strana: 1052
Přímisek, vz Příměsek.

263820   Přimísiti Svazek: 2 Strana: 1052
Přimísiti (zastr. přimísiti), měs, il, šen, šení; přimíchati (zastr. přiměšati), přiměšo- vati, přimíchovati, přimisovati, bei-, ein- mischen, hinzu o. darunter mischen, ver- mengen; p. se = připojiti se, sich einmengen, einmischen, dazu mischen o. mengen. V. — co: mouku. — čeho (neurčitou měrou). P. mouky, ale: p. všecku mouku. Vz Při-, Brt. — co, čeho, se k čemu. Kdo vám poro- zumí, když k řeči své cizích slov přiměšu- jete? Sych. P. se k velikým lidem. Chč. 418. Ovšem při mši svaté k vínu vody něco při- měšovati náleží. Sš. J.292. Žádný se k tomu zástupu p. nesmí pod hrdlem. Har. 11. 252. Medu k nápoji p. Sych. Priměšuje k řeči rozličné tretky. Sych. Přiměšuje se k ní opovážlivá všetečnost". V. Mnozí svarové se k tomu přiměšovali. V. Voda k vínu při- měšována. býti má. Lor. K prvnímu zlému p-lo se jiné zlé. Bart. K té svádě p-li se jiní. Bart. — J.tr. — co, čeho, se kam. P. něco mezi něco. D. P. sečky do ovsa. Na Ostrav. Tč. Přimísil se do jejich spo- lečnosti. Sych. Do píce prach, votruby p.. Ja., prachu, votrub (s dostatek). Do latin- ských diplomů srbských slov přimíchávati počínáno. Krok. — co, čeho, se čemu, komu (čím). Přiměsili se velikým mužům učeností. Jel. Aby žena jinému se nepři- měšovala. Háj. P. pravdě lži. Har. Do nápoje dobytku mouky, otrub p. Us. Pověst' obecná pravdě přiměšuje lží. Jel. — co kdy. Jestliže co v řečňování kratochvilného přiměšuješ, žerty ať jsou, ne úštipky. Kom.

263821   Přimísiti co, čeho, se k čemu Svazek: 7 Strana: 0475
Přimísiti co, čeho, se k čemu. P. se k čemu; křivdy ku pravdě. Št. Kn. š. 45., 148. Raději s pravdú trp odsúzenie, než by co p-sil křivdy. Ib. 147. K veselí jeho ne- přiměsí sě cizí. BO. — kdy. Za minc- maistrstvie Rotlebova tolik sú mědi p-li. Št. Kn. š. 161.

263822   Přimislav Svazek: 7 Strana: 0475
Přimislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 124.

263823   Přimístiti Svazek: 10 Strana: 0304
Přimístiti = přistavili. — co: křeslo. Msn. Od. 317.

263824   Přimíšení Svazek: 10 Strana: 0304
Přimíšení, n. = příměšek. Bez p. zřenie míti v Buoh. Chč. S. I. 30a.

263825   Přimíšenina Svazek: 2 Strana: 1052
Přimíšenina, y, f., ďas Beimengsel. Vz Přimíchanina.

263826   Přimíšený Svazek: 2 Strana: 1053
Přimíšený; -en, a, o, beigemengt.

263827   Přimíška Svazek: 2 Strana: 1053
Přimíška, y, f., die Beimischung. Horší zboží musí býti na p-ku k lepšímu. Na Ostrav. Tč. Vz Příměška.

263828   Přimítati Svazek: 2 Strana: 1053
Přimítati, vz Přimetati.

263829   Přímiti Svazek: 2 Strana: 1053
Přímiti, il, en, ení: zpřímiti, gerad machen, richten. — co. Nepřiemil jest v uobezřeniu očí mú. Z. k. 100. 7. — co čím: panáka rukou. — se kde: v posteli. Krok. Muž jazyčný nepřiemen bude v zemi. Ž. k. 139. 121. Cf. Zpřímiti. Č.

263830   Přímiti Svazek: 7 Strana: 0475
Přímiti. Mkl. Etym. 266. — co: témě. Kká. Křiveniny své máme p. Kom. — co kam. K nebi rámě přímí. Kká. K sl. j. 17.

263831   Přimítka Svazek: 7 Strana: 0475
Přimítka, y, f., die Hinzufügung (eines Lautes). Nz. A poznání to nejde z p-ky, nébrž z dožití a ze zkušenosti. Sš. II. 109.

263832   Přimítka Svazek: 8 Strana: 0318
Přimítka, y, f. = připřež. Zábř. Brt. D. II. 373.

263833   Přimítnouti Svazek: 7 Strana: 0475
Přimítnouti, vz Přimetati. Sš. Sk. 255.

263834   Přímivý Svazek: 7 Strana: 0475
Přímivý sval, arrector pili. Pečírka.

263835   Přímka Svazek: 2 Strana: 1053
Přímka, y, f., přímá čára, eine gerade Linie. Dvěma body sestavená čára jest p. Nz. P. = čára, jejíž všecky části mají týž směr. Sedl. P. = nejkratší čára spojující dvě tečky. Všecky části její leží v jedné a též rovině jakož i v jednom a témž směru. S. N. P. prostopádná n. závažní, sbíhající (con- vergens), srovnalostná, pravidelná, poměrná, nakloněná, záměrná. Sedl. P-ky rovnoběžné, na sobě kolmé, mimoběžné (windschief), se protínající (sich schneidende). P. tvořící, tvorná (erzeugende gerade L.); přímky sbí- havé sekou nebo přetínají se na pospol; p-ku v kruh vnésti, vpraviti; roveň vésti dvěma přímkami, jež se vespolek sekou. Nz. P-ku spustiti kolmo. Sedl. P. se dotýká křivky. Hra.

263836   Přímka Svazek: 7 Strana: 0475
Přímka. Cf. List. fil. XIV. 175. P. prosto- pádní (svislá, kolmá, má-li směr jako šňůra se závažím visícím; svislice, kolmice), vodo- rovná či horizontalní (vodorovnice, má-li směr jako voda tiše stojící), šikmá (kloní-li se stranou), rovnoběžná (rovnoběžnice, ro- vnoběžka), Exc.; řídící (přímky = tři pevné mimoběžné přímky, podlé nichž se pohy- buje přímka, má-li vytvořiti hyperboloid jednoduchý). S. N X. 256., hlavní, největ- šího spádu, obzorná (v persp.), promítající, rozpolující, úběžná (unendlich ferne), zá- kladní (v persp.), Jrl. 423., Jd. Geom. I. 9., IV. 29., NA. V. 81., omezená, styčná, povrchová, vertikalná, Jrl. 5., 189., 191., 404.; přímky různoběžné, rozbíhavé, mimo- běžné, průmětné (Projections-), rovných mocností, Jd. Geom. I. 7., IV. 29., 68., nor- malné, těžné, poledníkové, uzlové (v astron.), NA. V. 2., 138., 392., 394.; p. Eulerova, Čs. math. X. 270., součinitelů, vyrovnávací. Zpr. arch. IX. 75., 76.

263837   Přimknouti Svazek: 2 Strana: 1053
Přimknouti, knul a kl, ut, utí a ničen, ení; přimykati = přistrčiti, přisunouti, an-, herbei-, herrücken; přivříti, die Thüre an- lehnen, anschliessen. — co: dvéře. D. — komu co, čeho = přistrčiti, vz Při-, Při- brati. — se k čemu = přiblížiti se, an- rücken, sich annähern. Jg., St., skl. — se s čím kam. S číms se sem (ty tělo) na svět přimčelo? Rozml. duše s těl.

263838   Přimknouti Svazek: 7 Strana: 0475
Přimknouti. Sv. ruk. NM. 63. — co. Biřič přimekl vrata. Wtr. exc. Přimkla snivá noc svůj pohled němý. Kká. K sl. j. 171. — co kam. Dívku p. na hruď blahem rozechvělou. Čch. SI. 57. P. se k čemu. Vz Zaškvrknouti. Ticho, šuhaj, ticho, přimkni sa k okienku. Bl. Ps. 35. — co jak. Víčko jen z polovice. Hlk. S. I. 26. — Poznam. Poslední dvě řádky v Slov. vynech. Vz Přimčieti.

263839   Přimknouti Svazek: 7 Strana: 1369
Přimknouti. Na trest šatlavou ho při- mkli (vsadili ho tam). Wtr. Obr. II. 380., 714.

263840   Přimknouti co kam Svazek: 10 Strana: 0304
Přimknouti co kam: bradu v močál. Msn. Hym. 85.

263841   Přimknutí Svazek: 2 Strana: 1053
Přimknutí, n., der Anschluss. Šm.

263842   Přimknutý Svazek: 7 Strana: 0475
Přimknutý, vz Přimknouti. Seděl k zemi p-tý. Šír. Pt.

263843   Přímkový Svazek: 2 Strana: 1053
Přímkový, figurirt. P. čísla. Stč. Alg. 46.

263844   Přímkový Svazek: 7 Strana: 0475
Přímkový. P. souřadnice, Čs. math. X. 177., obrazy poledníku. Stč. Zem. 441.

263845   Přimladušký Svazek: 8 Strana: 0318
Přimladušký = dosti mladý ještě. Phľd. 1895. 396.

263846   Přímladý Svazek: 2 Strana: 1053
Přímladý, etwas jung. Leška.

263847   Přimlátiti Svazek: 2 Strana: 1053
Přimlátiti, il, cen, ení; přimlacovali, zu-, hinzudreschen. -- co: korec obilí; — čeho: obilí. Vz Při-.

263848   Přimlátiti co čím Svazek: 7 Strana: 1369
Přimlátiti co čím: kladivem. Chč. m. s III. 22.

263849   Přimlčeti Svazek: 2 Strana: 1053
Přimlčeti, el, en, ení = něco zamlčeti, etwas dabei noch verschweigen. Jg. — co.

263850   Přimlklý Svazek: 2 Strana: 1053
Přimlklý, trochu zatajený, gedämpft. P hlas. C.

263851   Přimlknouti Svazek: 2 Strana: 1053
Přimlknouti, knul a kl, utí, still werden. L.

263852   Přimlknouti Svazek: 7 Strana: 0475
Přimlknouti. Prziemylknú, conticescent, Ž. wit. Ann. 9., prziemkni, taceas, ib. 27. 1., prziemykl (sem), silui, ib. 38. 3., prziemkly, siluerunt. Ib. 106. 29.

263853   Přimlouvání Svazek: 2 Strana: 1053
Přimlouvání, n. = přimluva. Šm.

263854   Přimlouvati Svazek: 2 Strana: 1053
Přimlouvati, vz Přimluviti.

263855   Přímlsek Svazek: 10 Strana: 0304
Přímlsek, sku, m. Tk. Pam. I. 70.

263856   Přímluva Svazek: 2 Strana: 1053
Přímluva, y, f.,přimluvení, řeč, die Rede, Anrede, Ansprache. Trip. Dobiv hospodář osvieti čelerf p-vami rozumnými. Št. N. 50. Duchodar či charisma potěšivé p-vy. Sš. Sk. 53. — P., předmluva, die Vorrede. Tuto sě po- čínají knížky o hřiešiech a najprv p. St. N. 110. - P., prosba, die Fürsprache, Fürbitte, Vorbitte, das Fürwort. P-vou někoho upo- kojiti. V. P-vu podati. D. Někoho v něčem za p-vu žádati. Háj. Na žádosť a p-vu něčí. Flav. O p-vu někoho požádati; p-vou svou někoho oblomiti. Sych. Něčí p-vou něco obdržeti, dostati; p-vou někomu pomoci. Us. — P., žaloba, die Klage. Byť naň žád- ného bludu ukázáno nebylo, k samé p-vě jejich trpěti musí. Eus. P., domluva, vý- čitka, das Zureden, der Vorwurf. Tkadl., Br. — P., mínění, zdání, hlas, die Stimme. Meinung, das Urtheil. P. v potazu; k p-vě přistoupiti; p-vu svou učiniti, sententiam ferre; při volení hlasy a přímluvy sbírati; neděliti se úmyslem a p-vou; v p-vě své mírnost! zachovati; něčí p-vu poraziti; při obecném jednání svobodnou p-vu míti. V. Purkmistr na konšely přímluv podávati a podlé většího počtu zavírati má. Pr. měst. Jednoho každého soudce obzvláštně p. neb hlas v hromadu se sbírá. Bdž. 140. A nej- prvnějši p-vu učinil téměř na tento rozum. Žer. Žáp. I. <S. Jestliže kdo potřebuje rady, poraď; jestliže přímluvy, skloň se (svol). Kom. P-vu na podporách stavěti věc nejistá. Rb. (vz str. 271.), Pr. A pokudž mi co lep- šího ukázáno bude, že rád od této své pří- mluvy pustím. Žer. A proto že od předešlé p-vy odstoupiti nemůže. Žer. Rozsudek do- kavad nebude stranám přečten, v tajnosti zůstati má, též i p-vy při uvažování činěné. Kol. 32. — P., die Debatte. Stav rytířský v p-vách na sněmích před stavem duchovním přednost! obdržel. Žer. L. I. 29.

263857   Přímluva Svazek: 7 Strana: 0475
Přímluva = řeč. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 435. P-vy k nemocným. R. Smolík. 239. Až se i jiným potom líbiti žádaly v p-vách dvorských. Št. Kn. š. 84., 75.— P. = před- mluva. Slovo předmluva jest neštítenské. Vz List. filol. 1888. 125. — P. = prosba. Abyste nás ráčili v své paměti mieti dobrú p-vú před jeho milostí. 1466.

263858   Přímluva Svazek: 8 Strana: 0318
Přímluva = předmluva. P. v první ka- noniku sv. Petra, Bl. Gr. 102. má tam toto slovo za zastaralé.

263859   Přímluva Svazek: 9 Strana: 0256
Přímluva. O p-vách vz v Zát. Př. 249. nn., XVI. odstav. 14., 15., 19. e.

263860   Přímluvce Svazek: 2 Strana: 1053
Přímluvce, e, m. a f., orodovník a oro- dovnice. Bž. 71. Der Fürsprecher, Fürbitter, Vorbitter, die Fürsprecherin usw. V., Lom. P. máme u otce. Br. Cf. Přímluvci.

263861   Přímluvce Svazek: 9 Strana: 0256
Přímluvce, e, m. Hus Post. 115b.

263862   Přímluvci Svazek: 8 Strana: 0318
Přímluvci. P. psaní. 15G8. L. posíl. I. 10., 51. P. list. 1543. Kutn. šk. 5. Vz Pří- mluvný.

263863   Přímluvčí Svazek: 2 Strana: 1053
Přímluvčí, dle Dnešní, fürbittend, für- bittlich, Fürbitte-. P. list, psaní dáti. V. Listy přímluvci měl od Sixta. Plác. P. úřad. Šm. — P., m. a f., subst, = přímluvce, der Vorbitter, die Fürbitterin. D. Přímluvčího míti. Sych. Kteří u bohů za lidi mají býti p-čími. Měst. bož. II. 181.

263864   Přímluvec Svazek: 2 Strana: 1053
Přímluvec, vce, m. = přímluvce. Na Slov.

263865   Přimluvení Svazek: 8 Strana: 0318
Přimluvení = domluva, pokáráni. Hodni jsou propter hanc phrasin nemalého p. 131. Gr. 113.

263866   Přimluviti Svazek: 2 Strana: 1053
Přimluviti, il, en, ení; přimlouvati = k někomu mluviti, zu Jemanden sprechen, zusprechen; domlouvati, zureden. Vorwürfe machen, schelten, anfahren; naváděti, ein-, zureden; p. se: mluviti, ozvati se k čemu, drein reden, zusprechen; za někoho prositi, fürsprechcn, vorbitten, für Jemanden spre- chen, ein gutes Wort einlegen; mínění, zdání své dáti, právo vynésti, seine Stimme geben. Jg. — komu (čím) = domlouvati. Přimlu- vil našemu tlumači, že nám o tom neoznámil. Pref. Horkými, tvrdými slovy někomu p. V. Potom lidé láli a přimlouvali králi Jiřímu. Let. 198. — Tkad., Br. — (se) oč. Dosti tomu, byť bylo oč přimlúvati. Tkad. A o ta- kového žádného žádný se přimlouvati nemá zjevně ani tajně. Zř. F. I. T. 29. — se k čemu (mluviti, ozvati se; mínění, zdání své dáti). J. tr. Přimluv se k otci svému Er. P. 522. Některé se k tomu nepřimluviechu neb tajně s Vlastú svět jmějiechu. Dal. 11. 37. Ku pravdě se p. V. K ničemuž potřebnému při- mlouvati se neumějí. Preť. Že z nich nej- mírněji k věci se přimlouval. Br. Aby se přimluvil ku králi (prosil). Br. Senator tehdáž se přimlouvej, když naň podáno bude a to mírně a krátce. V. Vz Přímluva (konec). A k tomu se přimlouvali i Židé (hlásili se). P. se k někomu (přilichotiti se). Ros. Avšak k tomu že se přimlouvati nemůže za touto příčinou. Žer. f. 15. Jestliže by se komu... nelíbilo, aby se k tomu každý volně při- mlouvati a své zdání oznámiti mohl. Zř. F. I. A. 3. Věříme, že se k tomu jich milosť přimluví a přičiní. Ps. o zští. — se ke komu za koho. Kniežata se za ni k cí- sařovi přimluvichu. Dal. G9. Přimluvte se za mne k Efronovi. Br. — V., Apol., J. tr., Chč. 378. — se (za koho) jak. Na odpor nám se přimluvil. Žer. Záp. 1. 9. Poněvadž podlé Boha p-vá se za svaté; Sám duch sv. p-vá se za nás vzdycháními nevýslovnými. Sš. I. 93., 92. Jedni se na dobrou stranu přimlouvali. Čr. — na koho. A jiní vždy naň při- mlúvali a žalovali. Let. 9. — se u koho pro koho, šp. m.: ke komu za koho. — se kde proti komu. Mnohem víc se jich na sněmu proti sobě přimlouvalo. Trip. Nechtěl se v radě židovské proti apoštolům přimlouvati. Jg. Či nevíte o Eliovi co praví písmo, kterak přimlouvá Bohu proti Israelovi (stížnost proti Isr. u Boha vede) ? Sš. I. 112. — Pal. IV. 2. 301. — aby. K tomu se při- mlouval, aby byli trestáni. Bart.

263867   Přimluviti se čemu Svazek: 7 Strana: 0475
Přimluviti se čemu. Přimlúvajž se ktož chce kterému (vodě n. vínu). Výb. I. 928. Přimluv se Kristu pánu. Brt. N. p. 589. — se k čemu. Vrať se duše, vrať se se mnú, p-vím se k mému synu. Sš. P. 25. K něčemu se p. Hr. rk. 403., Mus. 1880. 499. (citat z r. 1532.), Št. R. 72. b., Krnd. 122. Psal mi, bych se k vám (u vás) p-vil. Arch. VII. 403. Chciť se k vaší řeči p. Výb. II 289. — kde (komu jak). Učinil psaní, v němž obšírně jim přimlouval, aby .... Mus. 1880. 456. Ať se p-ví (Ludmila) před Bohem. Výb. II. 239. — komu z čeho. Náhle nemluv proti Bohu, ani jemu z toho pacholka přimlúvaj (domlouvej). GR. (Mus. 1862. 379.).

263868   Přímluvka Svazek: 2 Strana: 1054
Přímluvka, y, f. =přímluva. St.

263869   Přímluvka Svazek: 7 Strana: 0475
Přímluvka. Pustiti od p-vek dvorských. Št.

263870   Přímluvkyně Svazek: 9 Strana: 0256
Přímluvkyně. Měl vydatnou p-ni. Šml. IV. 19.

263871   Přímluvně Svazek: 7 Strana: 0475
Přímluvně, fürbitterisch. Bern.

263872   Přímluvnice Svazek: 2 Strana: 1054
Přímluvnice, e, f., die Fürsprecherin.

263873   Přímluvnice Svazek: 9 Strana: 0256
Přímluvnice (Marie). Modl. CLXXXX 170.

263874   Přímluvník Svazek: 2 Strana: 1054
Přímluvník, a. m = přímluvce. Bern.

263875   Přímluvný Svazek: 2 Strana: 1054
Přímluvný = přímluvčí. P. list, psaní na někoho učiniti, V., p. list dostati, Em- pfehlungsschreiben. J. tr., Eus. P. slova, Für- sprache, f. Ráj. — P., přívětivý, leutselig. P-ný (přívětivý) jest a velmi snadný (affa- bilis). — ke komu. Ktož jest s ní (s mú- drostí), má radosť, a v jeho myslenie pří- mluvná (přívětivá) jest k němu. Št. N. 255.

263876   Přímluvný Svazek: 8 Strana: 0318
Přímluvný, vz Přímluvci. P. psaní. 1566. L. posíl. 1. 46.

263877   Přímník Svazek: 2 Strana: 1054
Přímník, a, m., sr. strsl. ?r?m?n? = rec- tus, der Aufrichtige. Mkl. B. 147., Zlob.

263878   Přímniti Svazek: 7 Strana: 0475
Přímniti. Mój zápisník úmysl svój přímní a přátelstvie změní. Vš. Jir. 292.

263879   Přímnosť Svazek: 2 Strana: 1054
Přímnosť, i, f. = upřímnosť, die Aufrich- tigkeit. Pís. 1529. Boč.

263880   Přímnouť Svazek: 8 Strana: 0318
Přímnouť = přijmouti. Chod. Gb. H. ml. I. 380.

263881   Přimnouti Svazek: 2 Strana: 1054
Přimnouti, mnul, ut, utí, přimnívati, dazu reiben. — co.

263882   Přímnouti se Svazek: 7 Strana: 0475
Přímnouti se = přijmouti, ujmouti se. Kytka se přímne, přímla. U N. Kdýně. Rgl.

263883   Přímnožek Svazek: 2 Strana: 1054
Přímnožek, žku, m.,přimnožení, die Ver- mehrung, der Zuwachs. P. jmění. Mus. P. hříchů zákonu přičítá. Sš. 1. 76. — P. v mluv- nici, augmentum: slabičný: ri/? — ??????, časový: &(>'/(,) í/(./oť. Nz. Vz Ndr. §. 273.

263884   Přímnožek Svazek: 7 Strana: 0475
Přímnožek, augmentum. Šf. III. 593., Nz.

263885   Přimnožení Svazek: 2 Strana: 1054
Přimnožení, n., die Vermehrung.

263886   Přimnožený Svazek: 2 Strana: 1054
Přimnožený; -en, a, o, ein wenig ver- mehrt. P-né vydání knihy, vermehrte Auf- lage. Dch.

263887   Přimnožený Svazek: 8 Strana: 0318
Přimnožený, adauctus. 1438. List. fil. 1892. 142.

263888   Přimnožitel Svazek: 2 Strana: 1054
Přimnožitel, e, m., der Vermehrer. Jg.

263889   Přimnožiti komu čeho Svazek: 7 Strana: 0475
Přimnožiti komu čeho. Pane, přimnož nám viery. Hus II. 50. — se komu kolik kdy. Letos se mi o dvě měřice ovsa p-lo. Us. Tč.

263890   Přímný Svazek: 2 Strana: 1054
Přímný, přímý, grad. P. cesta. Rd. zv.

263891   Přímo Svazek: 2 Strana: 1054
Přímo, vz Přímý. — P., přímě, z příma, na p., upřímo, upřímě, gerade, eben, stracks, nicht krumm, nicht schief. Jg. Nepřímě hle- děti, V., přímě směřovati, Har., přímo pres něco jíti. Br. Příme státi, p. hlavu držeti. Ros. — P. Vojsko p. z Toulona přichází (zrovna, bezprostředně, unmittelbar). — Kram. Směnku p. vydati, einen Wechsel direkt stellen. J. tr. To seno musíme p. krást (za deště říkají). Us. Mluví přímo a dělá křivo. Prov. V p. odpovědě jim. M. — P., zrovna, zhola, schlechtweg. Ž příraa mluviti (bez obalu). Jg.

263892   Přímoběh Svazek: 2 Strana: 1054
Přímoběh, u, m., der Geradlauf. Šm.

263893   Přímoběžný Svazek: 2 Strana: 1054
Přímoběžný, geradläufig. Šm.

263894   Přímoběžný Svazek: 9 Strana: 0256
Přímoběžný. P. nůžky klempířské. Ott. XIV. 345.

263895   Přimoc Svazek: 9 Strana: 0256
Přimoc. To je p. (příliš mnoho). Sbor. sl. III. 51. a j.

263896   Přimoci koho k čemu Svazek: 2 Strana: 1054
Přimoci koho k čemu, na-, přivésti, namluviti k čemu, vermögen. Na Mor. Tč.

263897   Přímočárně Svazek: 7 Strana: 0476
Přímočárně, geradlinig. Světlo se šíří p. ZČ. III. 3.

263898   Přímočárnice Svazek: 2 Strana: 1054
Přímočárnice, e, f., orthosia, motýl. P. lipová, o. stabilio, die Lindeneule; p. barvo- měnná, o. instabilis, die Mandeleule, das Chamäleon; p. ovocná, o. munda, die Garten- birneule; p. vrbinová, o. gracilis, die Wei- dericheule, die Zierliche; p. zimolezová, o. gothica, die Heckenkirscheneule ; p. březová, o. miniosa, die Mennigrothe; p. dubová, o. cruda, die Eichbuscheule. Km. (Č. Kalandra).

263899   Přímočárnice Svazek: 7 Strana: 0476
Přímočárnice. Cf. Kk. Mot. 209.—213., Brm. IV. 435.

263900   Přímočárnice Svazek: 9 Strana: 0256
Přímočárnice, motýl. Vz Stein 103. —104., Exl. 145.

263901   Přímočárnosť Svazek: 7 Strana: 0476
Přímočárnosť, i, f., Geradlinigkeit, f. P. paprsků světla. Mj.

263902   Přímočárý Svazek: 2 Strana: 1054
Přímočárý, geradlinig. Prm. P. obrazec. Sedl. P. trojhran. Šm.

263903   Přímočarý Svazek: 7 Strana: 0476
Přímočarý = přímočárný. P. pohyb, měřítko, šíření-se světla, ZČ., plocha, Regel- fläche, Jrl. 422., obrazec. Jd. Geom. I. 2.

263904   Přímočinný Svazek: 7 Strana: 0476
Přímočinný, geradwirkend. P. stroj. Šmr. 76.

263905   Přimočiti Svazek: 2 Strana: 1054
Přimočiti, il, en, ení, pnmáčeti, el, en, ení, přimočovati, ein wenig anfeuchten, ein- weichen. Us. — co.

263906   Přimodliti co kam Svazek: 7 Strana: 0476
Přimodliti co kam. Hvězdy p-dlil bych k zemi. Kká.

263907   Přimodliti se ke komu Svazek: 9 Strana: 0256
Přimodliti se ke komu. Přimodlím se ? chrámu tvému. Hod. XIV. stol. Mus. fil. VII 99.

263908   Přimodliti se za koho Svazek: 2 Strana: 1054
Přimodliti se za koho. P-dli se též za nás, bete ein wenig auch für uns. Us. Tč.

263909   Přimodralý Svazek: 2 Strana: 1054
Přimodralý, bläulich.

263910   Přimodralý Svazek: 10 Strana: 0304
Přimodralý prouh pod očima. Dost. Poh. 82.

263911   Přimodrati Svazek: 2 Strana: 1054
Přimodrati, etwas blau werden. — abs. Rána p-la. Us. Tč.

263912   Přímodrý Svazek: 2 Strana: 1054
Přímodrý = přimodralý. Byl.

263913   Přímodrý Svazek: 8 Strana: 0318
Přímodrý. Háj. Herb. 11. a.

263914   Přimodřiti Svazek: 2 Strana: 1054
Přimodřiti, ü, en, eni, ein wenig blau machen. Šm.

263915   Přímoduchosť Svazek: 2 Strana: 1054
Přímoduchosť, i, f., das Geradezu, Šm.

263916   Přímohlať Svazek: 8 Strana: 0318
Přímohlať, i, f. Vz Am. Orb. 98.

263917   Přímohlavec Svazek: 7 Strana: 0476
Přímohlavec, vce, m., orthocephalus.

263918   Přímohlavý Svazek: 7 Strana: 0476
Přímohlavý, mit emporragendem Haupte. Lpř.

263919   Přímohledný Svazek: 7 Strana: 0476
Přímohledný hranol. ZČ. III. 156.

263920   Přímohran Svazek: 8 Strana: 0318
Přímohran, u, m. = pravoúhelník. Sterz. II. 656.

263921   Přímohrotý Svazek: 2 Strana: 1054
Přímohrotý, geradstechend. Šm.

263922   Přimoknouti Svazek: 2 Strana: 1054
Přimoknouti, knul a kl, utí; přimokaťi, durch Regen etwas nass werden. — abs. Jak p-kne, budeme orati. Us. Tč.

263923   Přímokřídlý Svazek: 7 Strana: 0476
Přímokřídlý. P-dlí, orthoptera, Gerad- flügler. Nz.

263924   Přímokvět Svazek: 2 Strana: 1054
Přímokvět, u, m., hybanthus, rostl. fial- kovitá.

263925   Přímolebý Svazek: 7 Strana: 0476
Přímolebý, mit emporragendem Schädel. Lpř.

263926   Přímoletý Svazek: 8 Strana: 0318
Přímoletý, v lesn. rischdrähtig. Sterz. II. 711.

263927   Přímoletý Svazek: 10 Strana: 0304
Přímoletý oštěp. Msn. II. 384.

263928   Přímolící Svazek: 7 Strana: 0476
Přímolící plémě lidské, orthognatisch, Vlach.

263929   Přímolícní Svazek: 7 Strana: 0476
Přímolícní tvar. Šv. 4.

263930   Přímolícnosť Svazek: 7 Strana: 0476
Přímolícnosť, i, f. P. lebky. Vlach.

263931   Přímoliný Svazek: 2 Strana: 1054
Přímoliný = přímočárý. D.

263932   Přímolitý Svazek: 7 Strana: 0476
Přímolitý, rischdrähtig (im Forstw.). Šm.

263933   Přímomluvnosť Svazek: 7 Strana: 0476
Přímomluvnosť, i, f., die Offenheit der Rede. Rk.

263934   Přímomyslný Svazek: 7 Strana: 0476
Přímomyslný, geradsinnig. Dch.

263935   Přímonoh Svazek: 2 Strana: 1054
Přímonoh, a, m., bryx, druh sajek. Ssav.

263936   Přímonohý Svazek: 2 Strana: 1054
Přímonohý, geradbeinig. Šm.

263937   Přímoodstálý Svazek: 2 Strana: 1054
Přímoodstálý, erectopatens. P. lodyha. Rostl.

263938   Přímoosa Svazek: 8 Strana: 0318
Přímoosa, y, f. P. křišťálu. Am. Orb. 87.

263939   Přímoosý Svazek: 7 Strana: 0476
Přímoosý, geradachsig. P. trám. Zpr. arch. VIII. 13.

263940   Přímopádný Svazek: 2 Strana: 1054
Přímopádný, senkrecht. Dch.

263941   Přímopásový Svazek: 10 Strana: 0304
Přímopásový nosič u příhrad. Ott. XX. 679b., Nár. list. 1901. č. 269.

263942   Přímopjatý Svazek: 7 Strana: 1369
Přímopjatý. P. hrubostřelba, ev&vrova i. e. ÖQyava = metající šípy ve dráze vodo- rovné s nepatrným jen úhlem elevačním. Ott. V. 225 Ct. Úhlopjatý.

263943   Přímopřímý Svazek: 2 Strana: 1054
Přímopřímý, schnurgerade. Dch.

263944   Přímopůsobící Svazek: 7 Strana: 0476
Přímopůsobící, directwirkend. Zpr. arch. VII. 54.

263945   Přímoravní Svazek: 8 Strana: 0318
Přímoravní, vz Mokřidlo (3. dod.).

263946   Přímorek Svazek: 2 Strana: 1054
Přímorek, rku, m., malý mor, eine kleine Seuche. Mkl. B. 412.

263947   Přímorek Svazek: 9 Strana: 0256
Přímorek, rku, m. Vypukly nové p-ky (mory). 1568. Wtr. Vys. šk. 51.

263948   Přímoroh Svazek: 2 Strana: 1055
Přímoroh, u, m., acaenitus.hmyz. Krok.

263949   Přímorohý Svazek: 2 Strana: 1055
Přímorohý, geradhörnig. Šm.

263950   Přímorostlý Svazek: 2 Strana: 1055
Přímorostlý, gerade gewachsen. MM.

263951   Přímorovný Svazek: 2 Strana: 1055
Přímorovný, schnurgerade. Dch.

263952   Přímorožec Svazek: 8 Strana: 0318
Přímorožec, žce, m.. P. pasan, Pasananti- lope, antilope oryx. Sterz. II. 502.

263953   Přímořan Svazek: 2 Strana: 1054
Přímořan, a, m., der Küstenbewohner.

263954   Přímořec Svazek: 2 Strana: 1054
Přímořec, řce, m., obyvatel přímořský, der Küstenbewohner. Hlč.

263955   1. Přímoří Svazek: 2 Strana: 1054
1. Přímoří, n., mor, die Pest. Bylo v Praze p. Har. Za práci v čas p. při lidech nemoc- ných. Gl. 273. P. poskakovalo, na bolesti však řídko někdo umřel. Břez. 31. Měsíce ledna p. Čechách; i na Krumlově promírali. Břez. 259.

263956   2. Přímoří Svazek: 2 Strana: 1055
2. Přímoří, n., vůbec krajina při moři ležící, tedy totéž co pomoří, die Küste. P., strsl. primorije, příp. ij?. Mkl. B. 66., 411. V Rakousku země s hlavním městem Goricí, das Küstenland.

263957   Přímoří Svazek: 10 Strana: 0304
Přímoří, n. Čas. p. (moru). 1607. Schulz 54.

263958   Přímořní Svazek: 7 Strana: 0476
Přímořní, vz Přímořský.

263959   Přimořovati se Svazek: 2 Strana: 1055
Přimořovati se, sich abdarben. Puch.

263960   Přímořský Svazek: 7 Strana: 0476
Přímořský. P. nižina. J. Lpř.

263961   Přímořský, přímořní Svazek: 2 Strana: 1055
Přímořský, přímořní, See-. P. oblasť ve vých. Sibiři. Vz S. N. O něm dí, že z Cae- sarey p-ské pocházel. Sš. Sk. 70. P. území. Dch. Přímořské město. Sš. Sk. 115.

263962   Přimositi Svazek: 2 Strana: 1055
Přimositi = přimusiti. Mor. Tč.

263963   Přímosledný Svazek: 2 Strana: 1055
Přímosledný = ani na levo ani na pravo se neodchylující, nýbrž přímo k cíli vytče- nému kráčející, rovno- n. přímoběžný, gerad- läufig. A p-né si dráhy zhotovte. SŠ. Ž. 117.

263964   Přímosměrný Svazek: 7 Strana: 0476
Přímosměrný. P. napjetí proudu elek- trického. Nár. listy.

263965   Přímosměrný Svazek: 8 Strana: 0318
Přímosměrný. P. proud elektřiny, stroj elektrický. Vz KP. VIII. 72., 93.

263966   Přímost Svazek: 2 Strana: 1055
Přímost', i, f., die Geradheit. Offenheit; der gerade Sinn, die Aufrichtigkeit. Ros. Strany přísloví vz: Srdce, Upřímo, Věrný.

263967   Přímosť Svazek: 7 Strana: 0476
Přímosť mluvy; mužná p. Dk. Budiž p. mezi námi. Vrch. P. = pravosť, Geradheit. Št. Kn. š. 274. 29.

263968   Přímostek Svazek: 2 Strana: 1055
Přímostek, stku, m., Neben-, Seiten- brücke, f.

263969   Přímot Svazek: 2 Strana: 1055
Přímot, u, m. = přímota, přímět.

263970   Přímota Svazek: 2 Strana: 1055
Přímota, y, f. = přímět (příčes, nešto- vičky vedlé rány), das Bläschen, die Blatter. Us. — P., chyba v motání. To přadénko jest plno přímot. Us. Dch. — P., přímost, die Richte. D.

263971   Přímota Svazek: 9 Strana: 0256
Přímota, y, f. Mine-li se při motání nití roh motovidla, že niť navinula se jen na tři rohy, jest p. Čes. 1. IX. 163.

263972   Přímotaše Svazek: 7 Strana: 1369
Přímotaše, e, f., bruma, zastr. Veleš.

263973   Přimotati Svazek: 2 Strana: 1055
Přimotati, více motati, zuweifen. —čeho. Us. — co, čeho k čemu. — se někam, přivrávoraii se, wankend kommen. P-tal se přece k nám. Us. Tč., Bkr.

263974   Přímotek Svazek: 7 Strana: 0476
Přímotek, tku, m. = něco přimotaného. Na již. Mor. Šd.

263975   Přímotěn Svazek: 7 Strana: 0476
Přímotěn, tně, f., cupania, die Cupanie, rostl. Vz Rstp. 228.

263976   Přímotěn Svazek: 10 Strana: 0304
Přímotěn, tne, f., capania. Sr. Ott. XX. 693.

263977   Přimotiti se Svazek: 2 Strana: 1055
Přimotiti se = přimětiti se. Na Slov.

263978   Přímotvar Svazek: 2 Strana: 1055
Přímotvar, u, m.,jehlanec kosočtverečný, die rhombische Pyramide o. das Orthotyp. Bř. N. 28.. Schd. II. H)., S. N.

263979   Přímotvarový Svazek: 2 Strana: 1055
Přímotvarový, orthotypní. P. soustava. Vz S. N.

263980   Přimoučiti Svazek: 2 Strana: 1055
Přimoučiti, il, en, ení, mit Mehl einstau- ben. — co. Puch.

263981   Přímoučký Svazek: 2 Strana: 1055
Přímoučký, vz Přímý.

263982   Přimouditi co Svazek: 2 Strana: 1055
Přimouditi co, anbrennen. Us.

263983   Přimoudřelý Svazek: 2 Strana: 1055
Přimoudřelý, altklug. Jg.

263984   Přimoudřiti si Svazek: 2 Strana: 1055
Přimoudřiti si, il, ení, klüger werden.' Us.

263985   Přímoúhelník Svazek: 2 Strana: 1055
Přímoúhelník, u, m., das Rechteck. Sedl.

263986   Přímoúhelný, přímoúhlý Svazek: 2 Strana: 1055
Přímoúhelný, přímoúhlý, geradwinke- lig, rechtwinkelig.

263987   Přímounký Svazek: 7 Strana: 0476
Přímounký = přímický. Rst. 476.

263988   Přimoutiti Svazek: 2 Strana: 1055
Přimoutiti, il, cen, ení, ein wenig trüben. — CO Čím.

263989   Přímovec Svazek: 7 Strana: 0476
Přímovec, vce, m., Orthoklashaloid. Hř.

263990   Přímovětvý Svazek: 2 Strana: 1055
Přímovětvý, geradästig. Šm.

263991   Přímovlasec Svazek: 10 Strana: 0304
Přímovlasec, sce, m = šurpek, ortho- trichum, rod mechu. Vz Ott. XVIII. 899., XX. 693.

263992   Přímovlasý Svazek: 7 Strana: 0476
Přímovlasý. P. vlna, plémě ovčí. NA. IV. 103.

263993   Přímovlnitý. P Svazek: 10 Strana: 0304
Přímovlnitý. P. pila, gerade Wellensäge. Ktt.

263994   Přímovlný Svazek: 7 Strana: 0476
Přímovlný. P. ovce. NA. IV. 103.

263995   Přímovod Svazek: 7 Strana: 0476
Přímovod, u, m. = přístroj, aby táhlo od svého směru se neuchylovalo. Hrm. 101.

263996   Přímovod Svazek: 9 Strana: 0256
Přímovod u parního stroje. Vz KP. IX. 31.

263997   Přímovodný Svazek: 7 Strana: 0476
Přímovodný, direct leitend. P. pohyb. Hrm. 109.

263998   Přímovýstup Svazek: 7 Strana: 0476
Přímovýstup, u, m. = přímý výstup, Rectascension, gerade Aufsteigung, v astr.

263999   Přímozřízenosť Svazek: 2 Strana: 1055
Přímozřízenosť, i, f., šlechetnost, Recht- schaffenheit, f. Kram. exc.

264000   Přímozřízený Svazek: 2 Strana: 1055
Přímozřízený ; -en, a, o, šlechetný, recht- schaffen. Kram. exc.