89001   Ideologie Svazek: 1 Strana: 0568
Ideologie, e, f., nauka o vyvíjení pojmů. Rk. Begriffslehre.

89002   Ideosloví Svazek: 6 Strana: 0460
Ideosloví, n., die Ideenlehre. Dk. Dj. f. 157.

89003   Ideosloví Svazek: 9 Strana: 0086
Ideosloví, ?., Ideologie. Vz Ott. XII. 478.

89004   Ideoslovný Svazek: 6 Strana: 0460
Ideoslovný. Dk. Aesth. 447.

89005   Ideově Svazek: 10 Strana: 0106
Ideově. Poesii i. dráhu raziti; Žádný ne- stál i. na výši doby. Lit. I. 572., 356. Zna- menitě zdokonalil českou řeč a i. rozšířil básnické oblasti. Zvon III. 461.

89006   Ideovosť Svazek: 10 Strana: 0106
Ideovosť, i, f. I. v malířství. Osv. 1896. 370., Nár. list. 1903. č. 141. 13.

89007   Ideový Svazek: 6 Strana: 0460
Ideový, Ideen. I. svět Platonův. Dk.

89008   -ides Svazek: 1 Strana: 0568
-ides. Staroklassická jména v -ides ukon- čená jak se skloňují ? Vz -ades.

89009   Ideš Svazek: 6 Strana: 0460
Ideš (jdeš) ležať! Těmi slovy odhání se pes. Zlínsky. Brt.

89010   Ideže Svazek: 1 Strana: 0568
Ideže, zastr. = kdež. L. S. v. 32.

89011   Idi Svazek: 6 Strana: 0460
Idi = jdi. Mor. a slez. Idi na bok (stra- nou). Šd. Vz Jíti.

89012   Idieuk Svazek: 8 Strana: 0128
Idieuk, u, m. = viděk. 1655. Věst. op. 1892. 47.

89013   Idík Svazek: 6 Strana: 0460
Idík, a, m. = Egid. Pal. Rdh. I. 121.

89014   Idioblast, u Svazek: 9 Strana: 0086
Idioblast, u, ?., druh buňky. Vz Ott. XII. 478.

89015   Idiochromatický Svazek: 6 Strana: 0460
Idiochromatický, idiochromatisch. I. ne- rosty. Vz Bř. N. 175.

89016   Idiom Svazek: 1 Strana: 0568
Idiom, u, m.; nebo idioma, gt. idiomata, n. dle „Slovo", z řec., zvláštnosť vůbec; zvláštnosť nářečí n. mluvy buď kraje něja- kého nebo i pouze jednotlivcův. S. N. Eigen- thümlichkeit einer Sprache, Sprachweise, Mundart. — Idiomatický, nějakému nářečí vlastní, zvláštní, eigentümlich. Rk.

89017   Idiosynkrasie Svazek: 6 Strana: 0460
Idiosynkrasie, e, f. = svécitnosť, ne- pravidelný způsob čití, pokud na zřejmých příčinách nezávisí. Vz S. N.. Dk. P. 14., 20

89018   Idiosynkrasie, e Svazek: 9 Strana: 0086
Idiosynkrasie, e, f., z řec. Vz Ott. XII. 479.

89019   Idiot Svazek: 1 Strana: 0568
Idiot, a, m.; idiota, y, m. (dle „Despota"), z řec, blb, blbec, tupec, S. N., nevěda, ne- douk, nedoučenec, laik. Rk. Idiot, ein Un- wissender, Dummkopf, Pinsel.

89020   Idiotik-on Svazek: 1 Strana: 0568
Idiotik-on, a, n., sbírka slov krajinských, slovník podnářeční. Ein Wörterbuch, welches die in einer gewissen Gegend besonders dem gemeinen Manne eigenthümlichen Wörter ent- hält.

89021   Idiotism-us Svazek: 1 Strana: 0568
Idiotism-us, u, m. a) od „idiot" = blbosť, Blödigkeit; b) od „idiom", zvláštnosť řeči n. nářečí. S. N. Mundartliche Spracheigen- heit eines Landstriches. -idlo, přípona: pravidlo, bělidlo, plavidlo. Č. Idol, u, m., z řec, modla, Götze, Götzen- bild. — Idololater, modlář, Götzendiener. — Idololatrie, e, f., Götzendienst. Idomene-us, a, m., král krétský. Idoučky = jdoučky, jda, chodě, im Gehen. Na Slov.

89022   Idiotismus Svazek: 6 Strana: 0460
Idiotismus. Jg. Slnosť 22.

89023   Ídlo Svazek: 8 Strana: 0128
Ídlo a, n. = jídlo. Dšk. Jihč. I. 45.

89024   Idokras Svazek: 6 Strana: 0460
Idokras, u, m. = vesuvian. Bř. N. 173., Schd. II. 46., KP. III. 193., S. N.

89025   Idolatrie Svazek: 8 Strana: 0128
Idolatrie m. idololatrie. List. fil. 1893.465.

89026   Idovat Svazek: 10 Strana: 0593
Idovat, iter. slovesa jísti. Brt. Sl. 133.

89027   Idrae Svazek: 6 Strana: 0460
Idrae, kmen slovanský. Vz Šf. Strž. I 236., 244.

89028   Idre Svazek: 8 Strana: 0128
Idre, ete, n. = jádro. Také jidre, hidre, idro, jidro, hidro v nom., ostatní pády z pra- vidla dle idre. Kruml. Brt. I). II. 215.

89029   Idre Svazek: 9 Strana: 0086
Idre, ete, n. = jádro, pl. idrata (han. a j. ). Brt. D. II. 215.

89030   Idrialin Svazek: 6 Strana: 0460
Idrialin, u, m., nerost. Vz Bř. N. 228., S. N.

89031   Idrialit Svazek: 6 Strana: 0460
Idrialit, u, m , nerosť. Vz Bř. N. 232., Schd. II. 62.

89032   Idrie Svazek: 1 Strana: 0568
Idrie, e, f., Idrica, horní město v Krajině. Vz S. N. IV. 8.

89033   Idro Svazek: 8 Strana: 0128
Idro, vz předcház;. idre.

89034   Idrový Svazek: 7 Strana: 1277
Idrový = vydrový? Zbav mě úst i-vých. Marg. 281. Mus. 1887. 229.

89035   Idúcky Svazek: 6 Strana: 0460
Idúcky, adv. = jda, jdouce. Slov. I. do- mov čo robí? Hdž. Čít. 116. I. von z dediny chlieb nejedz. Dbš. Obyč. 58.

89036   Idus Svazek: 1 Strana: 0568
Idus. V češt. Idy, f., dle „Ryba". Vz Brs. 30. Idy, 15. den března, května, července a října, 13. den ostatních měsíců (u starých Římanův). Vj.

89037   Idus Svazek: 6 Strana: 0460
Idus. Dle Sv. Skl. 178.: idue, iduí (Kotve).

89038   Idy Svazek: 1 Strana: 0568
Idy, vz Idus.

89039   Idylla Svazek: 1 Strana: 0568
Idylla, y, f., z řec. I. (d<fv). hov = obrázek), rusky selanka (sělo = ves) jest epická báseň, která líčí prostý stav neporušené přirozenosti, jako radosti a žaly i skrovné příhody a ne - hody. Předměty své béře ze života nejpro- stějšího přírodě nejbližších stavů, tedy ze života rybářského, mysliveckého, rolnického a přede vším pastýřského. Ovšem už v nej- starších památkách písemných, jako ve knize Ruth, v Odysseji a j. naskytují se idyllické části roztroušeny, ale jako samostatný druh slovesný idylla má počátek svůj teprve v těch dobách, kdy národ postupnou vzdělaností od prosté přirozenosti se vzdálil a po bý- valých zlatých dobách zatoužil. — Idylla větších rozměrův, umělecký celek několika idyllických dějů, slove idyllickým eposem. Vylučuje mohutné karaktery, prudké vášně, velikolepé činy, kteréžto přísluší eposu heroj- skému a romantickému. Původcem idylly jest Rek Theokrit (ve 3. stol. před Kr. ); jeho vzory spravoval se římský básník P. Vergi- lius Maro. Z našich básníků selanky skládali: Jan Holý, Jaroslav Langer a K. Vinařický. KB. 99. Vz více v Bž. Spůsobech básnictví, str. 83. —86. Idyll, ländliches Gedicht, Hirten- gedicht.

89040   Idylla Svazek: 6 Strana: 0460
Idylla. Cf. Vor. P. 154., Kram. Slov., Jg. H. 1. 2. vd. 265., 402., Jg. Slnosť 122., 129., 130., 145., S. N.

89041   Idylla Svazek: 9 Strana: 0086
Idylla = selanka. Vz Ott XII. 483.

89042   Idyllický Svazek: 1 Strana: 0569
Idyllický, venkovský, prostý, pastýřský. Idyllisch, ländlich, einfach, unschuldig.

89043   Idyllický Svazek: 6 Strana: 0460
Idyllický. I. drama (idyllion, pastýřská hra), das Idyllion, Nz., Jg. Slnosť 141., 145., Rk. Sl., krajina. Dk. O básnické škole i. vz Bačk. Písm. I. 51. a násl.

89044   Idyllism-us Svazek: 10 Strana: 0106
Idyllism-us u, m. Přesladlý i. Lit. I. 357.

89045   Idyllka Svazek: 6 Strana: 0460
Idyllka, y, f. = krátká idylla. Mus. 1880. 367., Jg. Slnosť 145.

89046   Idz Svazek: 7 Strana: 1277
Idz = jdi. Slov. Šd.

89047   ie Svazek: 1 Strana: 0569
ie, v staročeštině dvojhláska, zúžila se skoro vesměs v í a to ve slabikách kmeno- vých i ohýbacích, a v češtině spisovné i vět- šinou v nářečích obecných, vyjma zejména slovenštinu. Ve slabikách kmenových ve slov- cích velmi mnohých: kníže, místo, hřích, číše z: knieže, miesto, hřiech, čieše atd. — V koncovkách ohýbacích ve sklonění Páv v lok. pl.: hadích m. hadiech; ve vzoru Paní v dat. paním m. paniem; ve sklonění Slovo v lok.: slovích m. sloviech; ve mnohých pádech vzoru Znamenie; pak ve mnohých pádech vzoru Boží: božia — božie — boží, božieho — božího; v časování ve vzoru Uměti a Házeti: umím m. umiem, umíš m. umieš, házím m. háziem; v 3. os. pl. vzoru Držeti a Činiti: drží m. držie, činí m. činie (z činia) atd. — ie zúžilo se v é nejčastěji po l: mléko, chléb, chlév, lék (ale lid říká: mlíko, chlív, chlíb, lík), po kteréž souhlásce zúžení později se dokonává nežli po jiných, ano na př. znamení již v 2. pol. 16. století jest pravidlem a naproti tomu, zelé, obilé, veselé (m. í)' ještě v 17. stol. (a na Mor. tu a tam podnes. Bž. ) velmi zhusta bývá. — Častěji slyší se nezúžené ie v některých dialektech, na př. viece, viem, vieko, viera, spieš, kamenie m. více, vím atd (ve Tře- boňsku, okolo Záhřeba na Mor. a v Opavsku) a zvláště ve Slovenštině, kde z pravidla zů- stalo nezúžené ie: boží, gt. božieho, dativ božiemu. (Šb. ) Gb. Hl. 69., 70. Vz í roz- kládá se v ie.

89048   ie Svazek: 6 Strana: 0460
ie zúženo v í. Vz Ž. wit. 222.-223. — ie jest posud ku př. v Opavsku: peřie, pa- zďořie, chvalie, dojie, klačie, ležie, sedžie, chodžie (3. os. pl. sloves III. a IV. tř). Vz Brt. D. I. 134. Cf. List. filol. I. 50., 169.

89049   -ie Svazek: 7 Strana: 1277
-ie Cf. Gb. Ml. I. 14. ie dlouží se v í. Vz ib., Pal. Rdh. III. 246., List. fil. 1891 421. (na Dol.). V Chodsku. Vz Listy fil 1891. 38. -ie skleslo v é. Vz Gb. Ml. I. 15

89050   ie Svazek: 8 Strana: 0128
ie vzniká 1. z krátkého ě: hřěšiti — hriech; 2. z: e, é: otevřen, otevřín; 3. stahováním. Gb. H. ml. I. 190.

89051   -ie Svazek: 8 Strana: 0129
-ie klesá ztrátou jotace v é: ciesař strč., později césar, Gb. H. ml. I. 197. nn.; úží se v í: hřiech — hřích, dušiem — duším. Odpoč. XIII. stol., počátkem XVI. stol. je úžení pro- vedeno, ale v nářečích udrželo se ie. Gb. ib. 19(1. nn. — ie se mění v á: vystrzyehl, Št. Uč. 105. b., aby střáhli ho. Br. (Gb. ib. 204.). — Dlouhé ie bývá -psáno ve starých spisech vět- šinou tak jako é, většinou spřežkami ie, ye: bdienie; někde literou e: posměvaje se; někdy iee, yee: ot Bethanyee; někdy ie, ye': jiésti; někdy ie, ýe: miesto, všichni mnýe; jindy ie: porozeníé; yie, ije, íje: nevijem (nevím) atd. Vz Gb. ib. 188. — Na Slov. čte se ie jako je: trieda — trjeda, Nár. list. 1896. č. 105. odp.

89052   ie Svazek: 9 Strana: 0086
ie. Dvojhl. ie a íe. Vz Šb. Hus. Orth. 36. -ie v listinách lašských z pravidla ne- úženo: syna božieho. Vz Mus. fil. 1897. 208. — ie v jihozáp. Čech. vz Dšk. Vok. 33. nn.

89053   -ie Svazek: 9 Strana: 0086
-ie (-í) koncovka nom. a vok. pl. u, chlap, m. -i: vlcie, úžením jest -í: vlcí, vz Gb. H. ml. III. 1. 49.; nom. a vok. pl. u, oráč a meč': zlodějie, vz ib. 105.; nom., akkus. a vok. sg. u, znamení', mění se v é a úžením v -í: zahynutie, spasenie, v nářečích zacho- váno, vz ib. 163. nn.; gt, sg. u, znamení': dobrého denie, vz ib. '64., -í; dat. a lok. sg. u, duše' m. i: v téj zemie, vz ib 209.; gt. pl. u, duše': z cizích zemie, vz ib. 212., -í; nom. a vok. pl. u, kámen': kamenie (-i), vz ib. 407., 409., -ě, y, -ové; n<>m. a vok. pl. u, hosť: hostie. Vz ib. 342., 346., -i. — Příp. m. -í v 3. os. pl.: sbožní poznajie. List. fil. 1898. 91., 94. 95.

89054   -iec Svazek: 7 Strana: 1277
-iec. Cf. Gb. Ml. I. 61.

89055   -ieho Svazek: 9 Strana: 0086
-ieho, -ího. Vz Gb. H. ml. III. 1. 253. nn., 164.

89056   -iech (-ich Svazek: 9 Strana: 0086
-iech (-ich) koncovka lok. pl. u, chlapa dul)': chlapiech, dubiech, vz Gb. H. ml. III. 1. 59.; lok. pl. u, o áč a meč', vz ib. 110, -ich; lok. pl. u, město': v rúšiech, ňadřiech, v rúš ch, na tělích, vz ib. 142., 144.; lok. pl. u, moře', vz ib. 158., -ech, -éch, -och, -ách; lok. pl. u, znamení' v panstviech, vz ib. 170., -ich; lok. pl. m. -ách u, vládyka': v le- vitiech (novotvar), vz ib. 199., -ách; lok. pl. u, duše': v tajnicíech, vz ib. 213., -ách, -ech; lok. pl. u, panoše', vz ib. 232., -ách; lok. pl. u, paní', nč. -ich, vz ib. 240., -ách; lok. pl. u, hosť a kosť, vz ib. 343., 348., -ech, -ách, -ich; lok. pl. u, kámen': kameniech. Vz ib. 407., 410., -ech, -och. Sr. ib. 253. Vz násl. -ich.

89057   -iej Svazek: 9 Strana: 0086
-iej koncovka dat. a lok. sg. u, paní': ku paniej (zastar. ), vz Gb. H. ml. III. 1. 239.; gt. pl. u, duše' m. -í. Vz ib. III. 1. 212.

89058   -iem (-ím Svazek: 9 Strana: 0086
-iem (-ím) koncovka dat. pl. u, oráč a meč' v dial., vz Gb. H. ml. III. 1. 109.; u, moře' dial.: srdciem, vz ib. 158., -óm; u, duše': dušiem (nč. -ím), vz ib. 212., -ím, -ám; u, panoše', vz ib. 231., -ám; u, paní', vz ib. 240., -ám; instr. sg. u, znamení': dobrým svědomiem. Vz ib 167., -ím. Sr. ib. 253. nn. Vz násl. -ím.

89059   -iema Svazek: 9 Strana: 0086
-iema, íma. Vz Gb. H. ml. III. 1. 253. nn. Koncovka instr. dualu u, paní'. Vz ib. 240., -áma. Vz násl. -íma

89060   -iemi Svazek: 9 Strana: 0086
-iemi, -ími. Vz Gb. H. ml. III. 1. 253. nn. Koncovka instr. pl. u, paní´ (nč. -ími). Vz ib. 240., -ámi, ími.

89061   -iemu (-ímu). Vz Svazek: 9 Strana: 0086
-iemu (-ímu). Vz Sudí a Gb. H. ml. III. 1. 253. nn.

89062   -ierský Svazek: 8 Strana: 0129
-ierský {-írský): kacierský, později kacíř- ský působením příslušných substantiv základ- ních (kacíř). Gb. H. ml. I. 335.

89063   -ieř Svazek: 7 Strana: 1277
-ieř. Cf. Gb. Ml. I. 59.

89064   -ieř Svazek: 8 Strana: 0129
-ieř: haltieř. Lact. 173. a.

89065   -ieř, -éř Svazek: 6 Strana: 0460
-ieř, -éř, strč. kvant.: od frejijerzov. Št. Ě 12. a. Vz Listy filol. VI. 226.

89066   -iéš Svazek: 9 Strana: 0086
-iéš. Koncovka komparativu a superlativu na Císařovsku: bujňéš. Vz Mtc. 1900. 344.

89067   -iev Svazek: 9 Strana: 0086
-iev m. -ův) koncovka gt. pl. u, meč a oráč v XIV. a XV. stol. Vz Gb. H. ml. III. 1. 108.

89068   -iez Svazek: 6 Strana: 0460
-iez, strč. kvant.: penijez. Št. Ř. 109. a. Vz List. filol. VI. 226.

89069   Ifigeni-a Svazek: 1 Strana: 0569
Ifigeni-a, e, f., dcera Agamemnonova.

89070   Ifigenia Svazek: 6 Strana: 0460
Ifigenia = Silorozenka. Kvč. Herodot.

89071   Ifikrat-es Svazek: 1 Strana: 0569
Ifikrat-es, a, m., athénský vojevůdce.

89072   Igastit Svazek: 7 Strana: 1277
Igastit, u, m , meteorit. Cf. Osv. 1875 16.

89073   -igať Svazek: 6 Strana: 0460
-igať, přípona sloves intensivních. Vz -ygať. Zasimoliti se — zastnoligať sa. Vz Brt. D. I. 159.

89074   Igla Svazek: 1 Strana: 0569
Igla, Iglava, Jihlavka, y, f., řeka na Mor.

89075   Igla Svazek: 6 Strana: 0460
Igla, y, f. = jehla. Bž. 26. — I. hranatá, syngnathus pubescens; oblá, s. ophidium, ryba chvostožábrá hranatá. Vz Frč. 283.

89076   Igla Svazek: 7 Strana: 1277
Igla. Cf. Brm. III. 3. 367.

89077   Iglané Svazek: 6 Strana: 0460
Iglané, Igulané, Igolané, větev Slovanův. Šf. Strž. II. 653.

89078   Iglau Svazek: 1 Strana: 0569
Iglau, Jihlava.

89079   Ignac Svazek: 1 Strana: 0569
Ignac, e, m., v obec. mluvě Nácek; šp. Hynek, toto znamená: Heinrich, Heinz. Vz Hynek.

89080   Ignácek Svazek: 6 Strana: 0460
Ignácek, cka, m. = malý Ignác. Bern.

89081   Ignácka Svazek: 6 Strana: 0460
Ignácka, y, f., ignatia, die Fiebernuss. Šm.

89082   Ignát Svazek: 6 Strana: 0460
Ignát. Je-li na sv. Ignáta pěkně, má se seti obilí mnoho, urodíť se; pakli je špatně, nemá se seti nic. Kld.

89083   Ignominie Svazek: 1 Strana: 0569
Ignominie, e, f., z lat., hanba, potupa, Schmach, Schimpf, Schande. — Ignomini- osní, hanebný, potupný, Rk., ignominiös, schimpflich, schändlich, entehrend.

89084   Ignorance Svazek: 1 Strana: 0569
Ignorance, e, f., z lat., nevědomosť, ne- znalosť. Ignoranz, Unwissenheit, Unkunde, Ungeschicklichkeit. Ignorantia facti, neznání poměrů; ig. juris, neznání práva. — Igno- rant, a, m., z lat. nevědomec, neznalec, ne- umělec, Unwissender, Dummkopf. — Igno- rovati, nevšímati si, neuznávati, nechtíti věděti, S. N., ignoriren, nicht wissen, unwis- send sein; nicht wissen wollen.

89085   Ignorantský Svazek: 10 Strana: 0106
Ignorantský. I. útočení. Osv. 1896. 1029.

89086   Igolané Svazek: 6 Strana: 0460
Igolané, vz lglané.

89087   Igor Svazek: 6 Strana: 0460
Igor, a, m., syn Rurikův. Šf. Strž. 1. 87.

89088   Iguanodon Svazek: 8 Strana: 0129
Iguanodon, a, m. = zaniklý zeměplaz. Ztk. 20. (3. vyd.).

89089   Igumen Svazek: 1 Strana: 0569
Igumen, a, m., představený jednoho klá- štera v církvi východní, první hodnostář po archimandritovi, představeném několika klá- šterův. KB. 310.

89090   Igyltiones Svazek: 6 Strana: 0460
Igyltiones, kmen slovanský. Vz Šf. Strž. I. 236., 240.

89091   Iha Svazek: 7 Strana: 1277
Iha! Citoslovce podivu. Iha, toť je celý Samek. Prss., Phľd. XII. 733.

89092   Ihelka Svazek: 6 Strana: 0460
Ihelka, y, f. =jehelka. Slov. Bern.

89093   Ihelné Svazek: 6 Strana: 0460
Ihelné, ého, n., das Nadelgeld. Slov. Loos.

89094   Ihelní Svazek: 6 Strana: 0460
Ihelní = jehelní. Slov. Bern.

89095   Iherusalem Svazek: 6 Strana: 0460
Iherusalem = Jerusalem. Ž. wit. 223.

89096   Ihesus Svazek: 6 Strana: 0460
Ihesus = Jesus. Pana Ihesu Krista. List. hrad. 1467. Té.

89097   Ihla Svazek: 1 Strana: 0569
Ihla, y, f. = 1. jehla; 2. přebroušené ostří na noži. Na Slov. Vz I.

89098   Ihla Svazek: 6 Strana: 0460
Ihla také na Mor. Brt. D. 220.

89099   Ihlancový Svazek: 6 Strana: 0460
Ihlancový =jehlancový. Slov. Let. Mt. S. V. 2. 102.

89100   Ihlanec Svazek: 6 Strana: 0460
Ihlanec = jehlanec. Slov. Let. Mt. S. V. 2. 102.

89101   Ihlárský Svazek: 6 Strana: 0460
Ihlárský = jehlářský, Nadler-. Slov. Bern

89102   Ihlářství Svazek: 6 Strana: 0460
Ihlářství, n. = jehlářství. Slov. Bern.

89103   Ihlatý Svazek: 6 Strana: 0460
Ihlatý, nadelig, spitzig. Slov. Loos,

89104   Ihlava Svazek: 6 Strana: 0460
Ihlava = Jihlava. Na již. Mor. Šd.

89105   Ihliar Svazek: 6 Strana: 0460
Ihliar, a, m. = jehlář. Slov. Ssk.

89106   Ihlica Svazek: 6 Strana: 0460
Ihlica, e, f. = jehlice, Haarnadel. Slov., Rb. Sb. I., das Nadelgewehr. Slov. Ssk. Ježkova j. Ssk. — I. = dobytčí nemoc, eine Krankheit, in der das Vieh nicht strahlen kann. Ssk. Na jihových. Mor. a Slov. Brt. I. černá a žlutá. Jinde na Mor. černou ihlicu nazývají „černou nemocí"; o žluté ihlici praví, že je dobytče: zežabené. Brt. L. N. II. 163. — I. = ihlič. Slov. Bern.

89107   Ihlič Svazek: 6 Strana: 0461
Ihlič, e, m. = jehlice, ononis, die Hau- hechel, rostl. Rr. Sb., Bern.

89108   Ihličí Svazek: 6 Strana: 0461
Ihličí, e. = jehličí. Trok. 3., Ssk. Bern.

89109   Ihlička Svazek: 6 Strana: 0461
Ihlička, y, f. = jehlička. Slov., Bern.

89110   Ihlička, y Svazek: 9 Strana: 0086
Ihlička, y, f. = jehlička. Slov. Zát. Př. 182 b.

89111   Ihličnatý Svazek: 6 Strana: 0461
Ihličnatý-jehličnatý. I. hora. Slov. Phld. III. 1. 9.

89112   Ihličný Svazek: 6 Strana: 0461
Ihličný = jehličný. I. stromy. Slov. Zátur.

89113   Ihlina Svazek: 6 Strana: 0461
Ihlina, y, f., die Strickuadel. Slov. Loos.

89114   Ihlistý Svazek: 6 Strana: 0461
Ihlistý, spitzig. Slov. Loos.

89115   Ihliti Svazek: 6 Strana: 0461
Ihliti, il, en, ení, stricken. Slov. Loos.

89116   Ihlitý Svazek: 6 Strana: 0461
Ihlitý, nadeiförmig. Slov. Loos.

89117   Ihlovati Svazek: 6 Strana: 0461
Ihlovati = beraniti. Slov. Ssk.

89118   Ihlovatý Svazek: 6 Strana: 0461
Ihlovatý = jehlovatý. I-tým srieňom blí- skavú horu palčivo studený fuják otriasa. Vz Sřin. Slov. Sldk. 580.

89119   Ihlovitý Svazek: 6 Strana: 0461
Ihlovitý, nadeiförmig. Slov. Loos.

89120   Ihned Svazek: 1 Strana: 0569
Ihned = hned.

89121   -ího Svazek: 1 Strana: 0569
-ího, přípona jmen přidav, jednoho za- končení a to v genitivu mascul. a neutr. a v akkus. sg. živých bytostí: dnešního dne, vodního kola, zastřelil jsem vodního ptáka,

89122   -ího Svazek: 9 Strana: 0086
-ího, sr. -ieho (předcház. ). Koncovka gt. sg. u, znamení' m. -í v obec. mluvě: uhlího. Šb. Děj. 17., Gb. H. ml. III. 1. 164.

89123   Iho,a Svazek: 6 Strana: 0461
Iho,a, n.= jho. Slov. Hdž. Šlb. 85. V MV. nepravá glossa. Pa.

89124   Ihoch Svazek: 10 Strana: 0106
Ihoch, u, m. = volský krumpolec, křivec, koprdle, z něm. Joch. U Vimperka. Kub. List. fil 1902. 248.

89125   Ihra Svazek: 1 Strana: 0569
Ihra, zastr. = hra. jg. Vz I.

89126   Ihra Svazek: 6 Strana: 0461
Ihra = hra. V MV. nepravá glossa. Pa., List. filol. VIII. 9.

89127   Ihráč Svazek: 8 Strana: 0129
Ihráč, dědina u Kremnice. Phľd. 1894. 176., 1895. 440.

89128   Ihračka Svazek: 6 Strana: 0461
Ihračka = hračka. Slov. Včka. III. 71.

89129   Ihrajúčky Svazek: 6 Strana: 0461
Ihrajúčky, adv. Vzal Milicu popod ruku a išiel s ňou i., spievajúčky po zelených lúkach. Slov. Klčk. V. 185.

89130   Ihratí (sa Svazek: 6 Strana: 0461
Ihratí (sa) = hráti, tancovati. Slov. Oni sa ihrali a ja som sa díval. Ht. Sl. ml. 175. Smiechom sa krú (krev) rozihráva. Kázala mě máti dieťa kolísati; nebudem, ja pôjdem s chlapci sa i. Sl. sp. I. 57. Veselte sa, za- jačkovia, ihrajte sa radi, len nechoďte ka- pustu hlodať do zahrady. Slav. 124. Starej babě dajte hrable, aby dobre hrabala, a tej mladej dajte muža, aby sa s ním ihrala. Sl. spv. 1. 39. Počula som, že si aj s Julkou ihral. Orl. XI. 147.

89131   Ihravo Svazek: 7 Strana: 1277
Ihravo = hravě. Sňah i. padá. Slov. Orl. II. 158.

89132   Ihrišče Svazek: 6 Strana: 0461
Ihrišče, gymnasium. V MV. nepravá glossa. Pa.

89133   Ihřec Svazek: 1 Strana: 0569
Ihřec, zastr. = hřec. Jg.

89134   -ich Svazek: 1 Strana: 0569
-ich, přípona subst. rodu muž.: kožich, D., živočich. Mkl. B. 288.

89135   -ích Svazek: 1 Strana: 0569
-ích, koncovka lok. pl. I. skl. (vedlé: -ech a -ách); v lok. pl. 2. skl. hráčích, me- čích; v lok. pl. 4. skl.: růžích; v lok. pl. 5. dekl. vzorce „Daň": daních; ale vzorec , Kosť' má: v kostech, avšak ve vých. a již. Čech. mají i zde -ich, -ích: v kostich, ko- stích (jako i: v dařich). Jir. Potom je -ích v lok. pl. 6. sklon. (vedlé: -ech, -ách): slo- vích; v lok. pl. 7. a 9. skl.: polích, zname- ních; u jmen přídavných jednoho zakončení v gt. a lok. pl.: dnešních. Kromě toho v okolí pražském v gt. pl. jmen rodu žen.: do ve- řejných místnostích (m. místností). Os.

89136   Ich Svazek: 6 Strana: 0461
Ich, citosl. = já nechci. U Košic. Brnt.

89137   -ich Svazek: 9 Strana: 0086
-ich, vz předcház. -iech. Vz Sudí a Gb. H. ml. III. 1. 253. nn. Koncovka a) gt. pl. u, moře' (místy): polích, lících, srdcích (val. ), Brt. D. I. 68.; u, oráč a meč': rodičích, ko- ních, groších (v nářečích), vz Gb. H. ml. III. 1. 109.; u, znamení': kázáních, vz ib. 169.; u, paní' (novotvar), vz ib. 240.; u, hosť a kosť': hostích, kostích (dialekt), vz ib. 343., 346., -i; u host také: hostóv; b) lok. pl, u, chlap a dub', hl. v obec. mluvě, vz ib. 59., 63., u, oráč a meč', vz ib. 110, -iech, -éch -e: h, -och, ách, někde dial. -ich: mu- žích, ib.; u. znamenie': v nalezeních, vz ib. 163., 169., 170., -iech, -och, -óch, -ách, -iach, -ach, -í, -cch; u, kosť: kostích. Vz ib. 343., 34., -ech, -iech.

89138   -icha Svazek: 1 Strana: 0569
-icha, přípona subst.: pleticha. D., Mkl. B. 289.

89139   -icherný Svazek: 1 Strana: 0569
-icherný, přípona adj.: malicherný. D.

89140   Ichna Svazek: 10 Strana: 0106
Ichna, častá nadávka v XVI. stol. na Rakovnicku. Zvon II. 623. Wtr.

89141   Ichneumon Svazek: 6 Strana: 0461
Ichneumon, a, m. = lumek, der Ichneu- mon. Nz., Schd. II. 400., Kram. Slov., S. N.

89142   -ichný Svazek: 1 Strana: 0569
-ichný, přípona adj. v staroč.: malichný, mladichný. Jir.

89143   Ichor Svazek: 6 Strana: 0461
Ichor, u, m., v bajesloví řeckořím. krev božská, nesmrtelná, tvořená z nektaru a am- brosie v bozích a též i v člověku. Cimrh. Myth. 3., S. N. — I. = krvavá, smradlavá tekutina z vředů snětivých se přýštící. S. N.

89144   Ichorosní Svazek: 8 Strana: 0129
Ichorosní. I. hmota. Schb. Nád. 13.

89145   Ichthyofag Svazek: 6 Strana: 0461
Ichthyofag, a, m. = rybojedce.

89146   Ichthyolith Svazek: 6 Strana: 0461
Ichthyolith, u, m., rybokam, nerost.

89147   Ichtyolový Svazek: 7 Strana: 1277
Ichtyolový. I, mýdlo Nár. listy.

89148   Ichu Svazek: 6 Strana: 0461
Ichu, ichuchu! citosl., označuje radosť a jásot. Kmp. 154., Hlk. II. 95.

89149   ii Svazek: 1 Strana: 0569
ii (ij) přešlo dílem v ej, obecně však v í: božii — boží, myšlenii — myšlení. Jir.

89150   IIa Svazek: 1 Strana: 0569
IIa, Ilka, y, f. = Helena. Na Slov. Plk.

89151   Iikání Svazek: 6 Strana: 0461
Iikání, n. = užívání hlásky i. Toto novo- české iikání. Koll. III. 244. (245.).

89152   IIuhliti Svazek: 7 Strana: 1268
IIuhliti = kvíliti, úpěti, heulen. Št. Kn. š. 278. 34.

89153   ij Svazek: 1 Strana: 0569
ij, vz ii.

89154   Ij Svazek: 6 Strana: 0461
Ij, citosl. Cože vám je? Ij, železo vezieme a tu sme do hliny zaviazli. Dbš. Sl. pov. I. 90.

89155   ij Svazek: 7 Strana: 1277
ij. Dvojhlásky ij na Dol. neslyšeti, místo ní i : pi, napi se. List. fil. 1891. 414.

89156   ij Svazek: 8 Strana: 0129
ij dvojhláska ve Chromecku na Mor. List. fil. 1894. 88. U Letovic, Slavkova, Letonic, Brna, Přer., Kroměř., Tišn., Kunšt., Žďár. mění se ij v imper. v i: nali, pi, napi se, bi, bite, Brt. D. II. 15., 101., 147., 156., 165., 184., 231., 247. U Holešova, Záhoří, Kojet., místy u Přer., Týnce, Konic, Litovle, Jevíčka mění se po š a ž v é n. í, ostatně v i: oží, nabi, napi se, oší, ožé (ožij), ošé (ušij). Cf. ib. 15., 45., 69., 92., 111. U Holešova zůstává: bij, pij, ušij, užij. Ib. 35.

89157   -íj Svazek: 9 Strana: 0087
-íja příp. 3 osoby ve vých. nářečích: klecíja. List. fil. 1898. 97., 98.

89158   -ija Svazek: 6 Strana: 0461
-ija = í: božija = boží, sudija = sudí. Bž. 28.

89159   -íja Svazek: 6 Strana: 0461
-íja koncovka 3. os. pl. sloves v 1. os. sg. v -ím ukončených na Zlinsku: umíja, hoiíja, młatíja. Brt. D. I. 53., Mtc. 1878. 19.

89160   -ija Svazek: 7 Strana: 1277
-ija. Sklonění jmen ženských na -ija. Vz Kvř. Ml. 56.?57.

89161   -ijá Svazek: 8 Strana: 0129
-ijá n. -ijác koncov, kompar. příslovcí umor. Kruml.: špatnijá, teplijác. Brt. D. II. 221., 260. (Zďár).

89162   -ijá Svazek: 9 Strana: 0087
-ijá příp. 3. os. pl. ve vých. nářečích: činija, trpijá, prosijá. List. fil. 1898. 97., 98. Ob. H. ml. III. 2. 29

89163   -ije Svazek: 1 Strana: 0569
-ije (í), přípona, Vz Tvoření slov.

89164   -ije Svazek: 6 Strana: 0461
-ije (je, ji) prípona kollektiv: bučí, boří, vrbí, jedlí, olší, lipí, šípí, maliní, kaliní atd. Mor. Brt. D.

89165   Ijeden Svazek: 1 Strana: 0569
Ijeden, ni jeden, nikdo, niemand. Kat. 495, 1370., 1825., 1831., 1870 atd.

89166   Ijeden Svazek: 6 Strana: 0461
Ijeden. Bž. 45. Cf. Zápor, List. filol. X. 253. I neosta ijedna. BO. Že jemu i jeden vody nepodadieše. Hr. ruk. 259. Nemám s ním ijedné nepřiezni. Kn. rož. 245.

89167   -iji Svazek: 1 Strana: 0569
-iji, -iju. Místo toho -ím. Vz -ím, -aju.

89168   iji Svazek: 8 Strana: 0129
iji staženo v í. Plur. nom. mas. dobri-ji = dobří. Gb. H. ml. I. 557.

89169   -ijo Svazek: 7 Strana: 1277
-ijo. Sklonění jmen mužských a střed- ních kmene -ijo. Vz Kvř. Ml. 52., 62.

89170   ijo Svazek: 9 Strana: 0087
ijo. Přehlasování v příponách substantiv kmene ijo v starší době na Lašsku vz v Mus. 1897. 203.

89171   -ijó Svazek: 9 Strana: 0087
-ijó (m. -ijú) příp. 3. os. pl. ve vých. ná- řečích: prosijó, chodijó, vijó, stojijó. Vz Gb. H. ml. HL 2. 29., 30.

89172   ijou Svazek: 6 Strana: 0461
ijou m. -í v 3. os. pl. sloves končících se v 1. os. sg. v -ím v dolském nářečí: imijou, hořijou, prosijou. Vz Brt. D. I. 53.

89173   -ijou Svazek: 9 Strana: 0087
-ijou příp. 3. os. pl. ve vých. nářečích: klečijou. Vz List fil. 1898. 97.. 98.

89174   -íjou Svazek: 9 Strana: 0087
-íjou příp. 3. os. pl. ve vých. nářečích: chodijou. Vz List fil. 1898. 97., 98.

89175   -iju, -ijú, -íjú Svazek: 9 Strana: 0087
-iju, -ijú, -íjú příp. 3. os. pl ve východ, nářečích: chodiju, chodiiú, ležíjú. Vz List. fil. 1898. 97., 98, Gb. H. ml. III. 2. 29., 30.

89176   -ik Svazek: 1 Strana: 0569
-ik (ic), přípona jmen podstatných: okamžik. Mřk. Cizí slova na-ik rnají krátké i: medik, technik, akademik, Šlesvik. Mk.

89177   -ík Svazek: 1 Strana: 0569
-ík, přípona jmen podstatných rodu muž., před níž se dlouhá kmenová samohláska krátívá: slavík, stehlík, kominík. Přípona tato značí často jména zdrobnělá nebo něco méně váženého: koník (kůň), oslík, správčík, písařík, kovářík, králík, stolík (stul), kolik (kůl), červík, chlapík, mužík, tatík (táta), větřík (vítr), Václavik. Potom substantivuje adjektiva a participia: malý — malík, bez- božník, bídník, bojovník, kouzelník, muče- dlník, nájemník, rybník, rolník, senník, jedlík, prchlík. T., Pk., Mkl. B. 251.

89178   -ík Svazek: 6 Strana: 0461
-ík přípona. Vz Bž. 232., Brt. D. L 145., Listy filolog. VI. 226.-227. Přípona jmen kmenů národů, rodin: Moravčík, Bavořík, Hesík, Latiník, Němčík, Sasík. Šf. III. 430. Místo ní na mor. Zlinsku -ák. Vz -ák. Pří- pona jmen místních: Orlík, Světlík, Hliník, Jeseník, Křeník (vsi). Pal. Rdh. I. 138. V lučbě příponou touto vyznačuje se, kde třeba, prvek na rozdíl od též látky slou- čené: vápník, křemík. Mj. 23.

89179   -ík Svazek: 7 Strana: 1277
-ík příp. jmen zdrobnělých. Vz Gb. Ml. I. 54,, 62., Věst. I. 12. nn.

89180   -ik Svazek: 8 Strana: 0129
-ik m. -ík v Háj. Herb.: malik. List. fil. 1894. 298.

89181   -ík Svazek: 8 Strana: 0129
-ík se mění v Brn. v několika slovech v -ék: psék, bičék. Brt. D. II. 162. Cf. í (3. dod.). Zdrobnělých na -ík na Zábřežsku ne- znají: vozík, nožík, nýbrž jen na -íček: vo- zíček, nožíček. Na Boskovsku ani těch neznají říkajíce: male nuž, male červ. Ib. 290. Cf. -ek (3. dod.).

89182   -ík Svazek: 9 Strana: 0087
-ík: farářík, pastýři k. Hus II. 322. (Mus. 1898. 242. ). Sr. List. fil. 1899. 258., Lor. 35. Odkud jsou jména na -ík odvozena. Vz Věst 1899. 24., VIL 35. nn.

89183   -ík Svazek: 10 Strana: 0106
-ík konc. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 257. Ign. Hošek dokazuje proti Horákovi, že slova ukončená v -ík nejsou odvozená od sloves, nýbrž že jsou denomi- nativa. Vz Mus fil. 1902. 62. nn., VII. 300. nn., List. fil. 1902. 96.

89184   -ika Svazek: 1 Strana: 0569
-ika, přípona jmen podstatných: osyka (v Čech. ), osika na Slov. Mkl. B. 253.

89185   -íka Svazek: 8 Strana: 0129
-íka m. -ika: Hedvíka (v Háj. Herb.). List, fil. 1894. 299.

89186   Ikar-os Svazek: 1 Strana: 0569
Ikar-os, a, m., syn Daidalův, Daedalův.

89187   Ikarský Svazek: 7 Strana: 1277
Ikarský. I. hry = veliký artista leží na zádech a vyhazuje malé artisty nohama do výše. Nrd.

89188   Ikati Svazek: 6 Strana: 0461
Ikati = koktati, stottern. Slov. On sa bojí récť zrovna a pád syna matke ohlásiť; toľko iká a vyšlými celú tvár slzmi poléva. Hol. 132. (26,).

89189   Ikavec Svazek: 6 Strana: 0461
Ikavec, vce, m.=jíkavec, der Bergfink, pták. Jísti, hltati jako i. Mor. Šd. Ten chlapec je jak i. (čilý). U Olom. Sd. I po nás hurtem jak i-ci sa rúťá. Hol. 243. — I. = člověk potutelný. U Místka. Škd.

89190   Ikbyca Svazek: 6 Strana: 0461
Ikbyca, e, f., secale cereale silvaticum, der Waldroggen. Slov. Ssk.

89191   -íko Svazek: 1 Strana: 0569
-íko, přípona subst. v již. Čech.: masíko. Z toho: masíčko. Kts.

89192   Ikon Svazek: 10 Strana: 0106
Ikon, u, m., z řec. = obraz. Grm. VIII.

89193   Ikonografie Svazek: 10 Strana: 0106
Ikonografie, e, f. Nár. list. 1904. 244. 13.

89194   Ikonoklasm-us Svazek: 6 Strana: 0461
Ikonoklasm-us, u, m. = obrazoborství. Šmb. D. I. 333.

89195   Ikonoklasta Svazek: 6 Strana: 0461
Ikonoklasta, y. m., pl. -sté = obrazo- borce. Šmb. D. I. 337., S. N.

89196   Ikonoklastický Svazek: 10 Strana: 0106
Ikonoklastický = obrazoborný z řec. I. zkáza Chyt. 63.

89197   Ikonolatrie Svazek: 1 Strana: 0569
Ikonolatrie, e, f., z řec., klanění se obra- zům, Bilderdienst.

89198   Ikonologie Svazek: 1 Strana: 0569
Ikonologie, e, f., z řec., obrazosloví, vý- klad význakův, Erklärung der alten Sinn- bilder und Denkmäler. Rk.

89199   Ikosaëdr Svazek: 6 Strana: 0461
Ikosaëdr, u, m. = dvacítistěn. Vz S. N.

89200   Ikráč Svazek: 6 Strana: 0461
Ikráč, e, m. = jikráč, der Rogener. Slov.

89201   Ikrnáč Svazek: 6 Strana: 0461
Ikrnáč, e, m. = jikráč. Slov. Bern.

89202   Ikro Svazek: 6 Strana: 0461
Ikro, a, n. = lýtko, die Wade. Cf. List, filol. VIII. 9. Má veliká ikra Slov. Mz. V ikrách. mě bolí. Laš. Té., Brt. D. 220.

89203   Ikro Svazek: 8 Strana: 0129
Ikro, a, n. = lýtko. Deti tiež začaly hma- tať ikry Kátine. Phľd. 1893. 280.

89204   Ikrovatý Svazek: 1 Strana: 0569
Ikrovatý = jikrovatý.

89205   Ikry Svazek: 1 Strana: 0569
Ikry = jikry.

89206   Ikry Svazek: 6 Strana: 0461
Ikry, vz Jikra. Slov. Ssk.

89207   Ikřice Svazek: 6 Strana: 0461
Ikřice =jikřice.

89208   Ikřina Svazek: 6 Strana: 0461
Ikřina = jikřina, rybí samice. Němc. IV. 422.

89209   Ikter-us Svazek: 6 Strana: 0461
Ikter-us, u, m. = žloutenka. Vz S. N.

89210   Ikto Svazek: 1 Strana: 0569
Ikto = nikdo; ikomu = nikomu. Kto obýrá, takový ikomuť dá pokoj. Št.

89211   -iký Svazek: 1 Strana: 0569
-iký, přípona adj.: veliký.

89212   -il Svazek: 6 Strana: 0461
-il se mění místy na Mor. v -jul: b'uł — biła, p'uł — pila atd. Vz Brt. D. I. 103. V Bo- boluskách ił v pft. mění se v iuł: muatiu — muatiua, dojiu — dojiua. Vz Brt. D. I 135.

89213   Íl Svazek: 6 Strana: 0461
Íl = jíl. Slov. Bern.

89214   -il Svazek: 8 Strana: 0129
-il příp. os. jm.: Budil, Přibil. Kbrl. Sp. 12.

89215   Ilabatýr Svazek: 1 Strana: 0401
Ilabatýr, vz Habedí.

89216   -ile Svazek: 1 Strana: 0569
-ile, přípona subst., košile. Vz -le. Troj- slabičná na -le nepřijímají v gt. pl. í: ko- šile — košil m. košilí. Vz Tvoření slov.

89217   Ile-us Svazek: 6 Strana: 0461
Ile-us, u, m. == zúžení, neprůchodnost střeva. Vz Slov. zdrav., S. N,

89218   Ilec Svazek: 6 Strana: 0461
Ilec = jilec. Slov. Beru.

89219   -ilec Svazek: 8 Strana: 0129
-ilec příp. os. jm.: Hanilec. Kbrl Sp. 12.

89220   Iledvábina Svazek: 1 Strana: 0416
Iledvábina, y, f., hedbávina, hedvábný šat, Seidenstoff. V.

89221   Iledvábitý Svazek: 1 Strana: 0416
Iledvábitý, seidenhaarig. Rk.

89222   Ileptan Svazek: 6 Strana: 0291
Ileptan, u, m. Sfk. Poč. 456.

89223   Ili Svazek: 1 Strana: 0569
Ili. = neb, oder. Na Slov.

89224   Ili Svazek: 10 Strana: 0107
Ili, jméno písmene i \ abecedě Husově. Mš.

89225   Ili-on Svazek: 1 Strana: 0570
Ili-on, a, n., Ili-um, a, n., Troja. — Ilij- ský = trojský.

89226   Ilia-s Svazek: 1 Strana: 0569
Ilia-s, dy, f., Homerův hrdinský zpěv o válce Trojské, Ilias. Ilias post Homerum = Ilias po Homérovi = něco zbytečného.

89227   Iliada Svazek: 6 Strana: 0461
Iliada, lépe: Ilias.

89228   Ilias Svazek: 6 Strana: 0461
Ilias. Obsah Iliady vz ve Vor. P. 158.

89229   -ilík Svazek: 8 Strana: 0129
-ilík příp. os. jm.: Martilík. Kbrl. Sp. 12.

89230   -ilinký Svazek: 10 Strana: 0107
-ilinký příp.: malilinký. Dšk. Km. 33.

89231   Ilka Svazek: 7 Strana: 1277
Ilka, y, f., jm. os.

89232   Illava Svazek: 6 Strana: 0461
Illava, y, f., míst. jm. v Uhrách.

89233   Illegalisovati Svazek: 1 Strana: 0570
Illegalisovati, z lat., nezákonitým, proti- zákonným činiti, illegalisiren, gesetzwidrig machen. — Illegalita, y, f., nezákonnosť, protizákonnosť, bezpraví, Illegalität, Gesetz- widrigkeit. — Illegalní, nezákonný, proti- zákonný, S. N., illegal, ungesetzlich, gesetz- widrig, unrechtmässig, widerrechtlich.

89234   Illegitimita Svazek: 1 Strana: 0570
Illegitimita, y, f., z lat., nezákonitosť; neplatnosť. Illegitimität, Unrechtmässigkeit; Ungiltigkeit.

89235   Illegitimní Svazek: 1 Strana: 0570
Illegitimní, nezákonný, nespravedlivý, illegitim, unrechtmässig; unzulässig.

89236   Illgot Svazek: 10 Strana: 0107
Illgot, u,. = železný špalek z kokyll vy- tažený. Vz KP. X. 157.

89237   Illiberalism-us Svazek: 1 Strana: 0570
Illiberalism-us, u, m., z lat., nesvobodo- myslnosť. Illiberalität, niedrige Denkungsart.

89238   Illiberalita Svazek: 1 Strana: 0570
Illiberalita, y, f., skouposť, skrblosť, Un- freigebigkeit, Knickerei. — Illiberalní, ne- svobodomyslný; neštědrý, skrbý, Rk., nicht freisinnig; unfreigebig, karg.

89239   Illicin-us Svazek: 6 Strana: 0461
Illicin-us, a, m. I. Petr, kanov. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 571., Jir. Ruk. 1. 297.

89240   Illuminace Svazek: 1 Strana: 0570
Illuminace, e, f., osvětlení, zvláště slav- nostní osvětlení domu, zahrad, měst při ra- dostných událostech. Illumination, Beleuch- tung; Ausmalung eines Kupferstiches. — Il- luminista, y, f., kdo rytiny barví, der Il- luminist. Gl. — lllumiuovati, osvětliti, omalovati, illuminiren, erleuchten, beleuch- ten, mit Farben ausmalen; opiti, betrinken. S, N.

89241   Illuminace Svazek: 6 Strana: 0461
Illuminace. Má i-ci v hlavě. Vz Opilý. — I. řimská. Vz Vlšk. 156.

89242   Illuminat Svazek: 6 Strana: 0461
Illuminat, a, m. = osvěcenec. Pcht. Vz S. N., Rk. Sl.

89243   Illuminator Svazek: 6 Strana: 0461
Illuminator, a, m. == malíř ozdob do knih. Tk. II. 379. 382.

89244   Illuminator Svazek: 9 Strana: 0087
Illuminator, a. m. = malíř ozdob do knih. Vz Illuminista, Ott. XII. 442 a.

89245   Illuminator Svazek: 10 Strana: 0107
Illuminator, a, m. Lit. I. 5., Půh. ol. ?I. 482.

89246   Illuminovaný Svazek: 6 Strana: 0461
Illuminovaný; -án, a, o, illutninirt. Je i-ován = opilý. Us. Knihy pěkné i-né, mit Farben ausgemalt. Mus. 1880. 221., 234.

89247   Illuse Svazek: 1 Strana: 0570
Illuse, e, f., z lat., mam, přelud, Illusion, Täuschung, Blendwerk, Trug. — Illusorní, klamný, S. N., illusorisch, täuschend, bezüg- lich; fruchtlos, verfänglich.

89248   Illuse Svazek: 6 Strana: 0462
Illuse, vz Jg. Slnosť. 103.

89249   Illusionář Svazek: 10 Strana: 0107
Illusionář, e, m. Nár. list. 1904 16 3.

89250   Illusionista Svazek: 10 Strana: 0107
Illusionista, y, m. Nár. list. 1904. 16. 3.

89251   Illusionistní Svazek: 10 Strana: 0107
Illusionistní slabosť. Nár. list. 1902.

89252   Illusivnosť Svazek: 10 Strana: 0593
Illusivnosť, i, f. Nár. list 1906. 55. 13.

89253   Illusornosť Svazek: 10 Strana: 0107
Illusornosť, i, f. = klamnosť, zdánlivosť. Nár. list. 1902.

89254   Illustrace Svazek: 1 Strana: 0570
Illustrace, e, f., z lat., vysvětlení, objas- nění; nákresy v knihách atd. buď k vysvět- lení nebo k ozdobě. S. N. Illustration, Er- klärung, Erläuterung. — Ilustrovati, kres- lenými ozdobami opatřiti, Rk., illustriren, erläutern; verherrlichen.

89255   Illustrace Svazek: 9 Strana: 0087
Illustrace, e, f, z lat. Vz Ott. XII. 518.

89256   Illustrativní Svazek: 8 Strana: 0129
Illustrativní stránka knihy. List. fil. 1893. 409.

89257   Illustrativní Svazek: 10 Strana: 0107
Illustrativní vševědnosť, banálnosť frase. Nár. list. 1903. č. 298. 13.

89258   Illustratorský Svazek: 10 Strana: 0107
Illustratorský pokus. Čch. Kv. 208.

89259   Illustris Svazek: 6 Strana: 0462
Illustris = osvícený, lat., titul. Jg. Slnosť. 125.

89260   Illyrie Svazek: 1 Strana: 0570
Illyrie, e, f., Illyrien. — Illyrové. Vz více v S. N. IV. 21. —24.

89261   Illyrský Svazek: 6 Strana: 0462
Illyrský. Přehled literatury i-ských Slo- vanů po 1. 1833. Vz Šfk. III. 261., Mus. 1853.

89262   Ilmek Svazek: 8 Strana: 0129
Ilmek, niku, m., rostl. Vz Dřínek (3. dod.).

89263   Ilmenit Svazek: 6 Strana: 0462
Ilmenit, u, m., nerost. Vz Br. N. 199.. S. N.

89264   Ilmenit Svazek: 9 Strana: 0087
Ilmenit, u, m. = železo titanové. Vz Ott. XII. 523.

89265   Ilogaj Svazek: 6 Strana: 0324
Ilogaj ! hugaj! Tak se voli pohánějí. Šd., Brt,

89266   Ilok Svazek: 6 Strana: 0462
Ilok, lka, m., der Lolch; die Tollgerste. Slov. Loos.

89267   Ilovatina Svazek: 6 Strana: 0462
Ilovatina, y, f. = jilovatina. Slov. Bern.

89268   Ilovatý Svazek: 6 Strana: 0462
Ilovatý, aschgrau. I. kráva. Sš. P. 538. Vz Jílovatý.

89269   Ilovnica Svazek: 6 Strana: 0462
Ilovnica, e, f. = potok a ves u Skočova ve Slez. Tč.

89270   Ilozpáviti Svazek: 3 Strana: 0160
Ilozpáviti, il, en, ení, aus einander strec- ken wie der Pfau seinen Schweif. — co. Koll.

89271   Iluš Svazek: 8 Strana: 0129
Iluš, e, f., obec v Mtransku. Phľd. XII. 74., 424.

89272   -ilý Svazek: 1 Strana: 0570
-ilý. Adj. v -ilý ukončená jsou tvořena od partc. pft. act. (Bž. ): zmužilý, otužilý. D. Žalosť nad dopustilými hříchy. V.

89273   -im Svazek: 1 Strana: 0570
-im. Jména měst v -im jsou rodu žen. a skloňují se dle „Kosť". Vz Chrudim.

89274   -ím Svazek: 1 Strana: 0570
-ím, přípona subst.: otčím (otčim; od otec), Mkl. B. 289.; koncovka v dat. pl. 4. skl. růžím a 5. skl. vzorce „Daň": daním; v obec. mluvě i ve vzorci „Kosť": kostím m. kostem; hlavně: Husím, myším, pídím, vším. (Mk. ); v dat. pl. 7. skl. polím a instr. sg. a dat. pl. 9. skl. znamením; u adjektiv jednoho zakončení v lok a instr. sg. rodu muž. a střed. a v dat. pl. dnešním. — Slovesa na -ím (v 1. os. sg. ), dříve na, -ěju, -iji, -ju. Vz -aju; -ím m. -iji u Opavy: pím m. piji, vy- lím m. vyliji. Šb. Místo-ím v 1. os. sg. praes. na Hané o n. u. Vz O.

89275   -im Svazek: 6 Strana: 0462
-im. Jména měst atd. Vz Boleslav (dod.).

89276   Im Svazek: 6 Strana: 0462
Im = jim. Lepšia jest im (dětem) kaša. Ht. Sl. ml. 226.

89277   -ím Svazek: 6 Strana: 0462
-ím. Slovesa, jichž 1. os. sg. vyzvukuje v -ím, mají ve 3. os. pl. a) -ia, b) -iu, c) -eju, d) i, e) -um v lašském nářečí. Brt. D. I. 121. Vz tam a -ia, -iu atd. V různořečí pomoravském mají a) -í, b) -íjú, c) -íja, d) iá. Vz Brt. D. I. 32. V různořečí hranickém a) í, b) -ijú. Vz Brt. D. I. 82. V nářečí dolském -ijú: chodijú. Vz Brt. D. I. 54., -ja.

89278   -im Svazek: 7 Strana: 1277
-im: Chrudim. D. Lhrg. 59. píše -ím: Kouřím.

89279   -im Svazek: 9 Strana: 0087
-im (ym) koncovka instr. 8g. u, oráč a meč' na Lašsku: za kopcym, Gb. H. ml. III. 1. 103.; dat. pl. u, hosť a kosť': hostím, kostim (dial. ). Ib. 343., 347., -em.

89280   -im Svazek: 9 Strana: 0087
-im koncovka a) instr. sg. u, znamení', vz Gb. H. ml. III. 1. 167., -iem, -ém, -í; u, pa- noše' (novotvar): súdcím, vz ib. 2. 9., -ú; b) dat. pl. u, oráč a meč': otczijm, vz ib, 110.; u, znamení', vz ib. 169., -om, -am, -ám, -iam; u, duše': duším, vz ib. 212., -ám, -iem; c) lok. sg. u, znamení' m -í: po svým z mrtvých vstáním. Vz ib. 166. Sr. předcház.

89281   -ima Svazek: 1 Strana: 0570
-ima, přípona subst.: ženima, Kebsweib. D. Mkl. B. 239.

89282   -ima Svazek: 6 Strana: 0462
-ima. Číslov. od pěti počínajíce mají v instrum. příponu -ima, jsou-li bez subst.: přišel s pětima. Spojena jsouce se substan tivy mají obyč. -i: před pěti dňama. Na Zlinsku. Brt.

89283   -íma Svazek: 9 Strana: 0087
-íma koncovka instr. dualu u, znamení': proti těma přikázáníma, vz Gb. H. ml. III. 1. 168.; instr. pl. u, paní': paníma, Us., vz ib. 240., -ámi, -imi; u, znamení': se zname- níma. Us. Vz ib. 170., -ími. Sr. předcház. -iema.

89284   Imaginace Svazek: 1 Strana: 0570
Imaginace, e, f., z lat., obraznosť, do- mýšlivosť. Rk. Einbildungskraft, Einbildung, Imagination.

89285   Imaginarní Svazek: 6 Strana: 0462
Imaginarní. Vz S. N.

89286   Imaginerní Svazek: 1 Strana: 0570
Imaginerní, pomyslný, nemožný, do- mnělý, Rk., imaginär, eingebildet, einbilde- risch.

89287   Imaginovati Svazek: 1 Strana: 0570
Imaginovati, smysliti, usmysliti, domní- vati se, Rk., imaginiren, sich einbilden, wähnen, meinen.

89288   Imal Svazek: 8 Strana: 0129
Imal m. ilm = jilm. Dšk. Jihč. I.48. (pře- smykn.).

89289   Imal Svazek: 9 Strana: 0087
Imal, imel. imala, imaly, jelam, Dšk. Vok. 27., imélo = jmelí. Mus. ol. 1898. 106.

89290   Imaly Svazek: 8 Strana: 0129
Imaly = jmelí. Dšk. Jihě. I. 46.

89291   Imanie, n Svazek: 6 Strana: 0462
Imanie, n. = jmění. Slov. Radšej ťa mám nad i. svoje. Sl. ps. 354. Prebijú sa svetom aj bez j. Dbš. Sl. pov. III. 6. — Zbr. Lžd. 74., Č. Čt. I. 125. Imbrez, u, m. = hamerejz, druh nebozezu. Šp.

89292   Imatrakiv Svazek: 7 Strana: 1277
Imatrakiv, u, m. = kámen z vodopádu řeky Uroxena v Čuchonsku. Mus. 1886. 614.

89293   Imě Svazek: 1 Strana: 0570
Imě, n. strč. = jméno. Vz Jméno.

89294   Imě Svazek: 6 Strana: 0462
Imě. V MV nepravá glossa. Pa. Hora, Hostajnov jiej imě. Rkk. 45. Phares jemu jmě bieše. Alx.

89295   Imě Svazek: 8 Strana: 0129
Imě, chybně strč. místo jmě. Gb. Kuk. 506. Cf. Mus. 1896. 242., List. fil. 1896. 317.

89296   Imě Svazek: 8 Strana: 0551
Imě. Vz Mus. 1896. 379.

89297   Imel Svazek: 8 Strana: 0129
Imel, ímel m. jilm, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 46.

89298   Imel Svazek: 9 Strana: 0087
Imel, vz předcház. Imal.

89299   Imelie Svazek: 6 Strana: 0462
Imelie = jmelí. Slov. Ssk.

89300   Imen Svazek: 6 Strana: 0462
Imen, imenek, imeneček = kousek, drobek. Nechala sem si imenek masa a kočka mně ho uchmatla. Slez. Šd.

89301   Imenie Svazek: 6 Strana: 0462
Imenie = imanie. To bylo jeho i. Slov. Čjk. 117.

89302   Imentomorák Svazek: 6 Strana: 0462
Imentomorák, a, m., z lat. immortalis. Ve vých. Čech. Jir.

89303   Iměti Svazek: 6 Strana: 0462
Iměti = míti. Imala som miloga, kao moža lipoga (lepého). Sš. P. 799. Jedinu drnžu i. Rkk. 8.

89304   Iměti Svazek: 8 Strana: 0129
Iměti chybně strč. m. jmieti. Gb. Ruk. 506. Cf. Mus. 1896. 242., List. fil. 1896. 317.

89305   Iměti Svazek: 8 Strana: 0551
Iměti. Vz Mus. 1896. 379.

89306   Imferiorní Svazek: 6 Strana: 0464
Imferiorní = nižší, podřízený. I. národ. Kutn.

89307   -ími Svazek: 1 Strana: 0570
-ími, koncovka instr. pl. 9. skl.: zname- ními; n přídav. jmen jednoho zakončení v instr. pl. dnešními.

89308   -imi Svazek: 9 Strana: 0087
-imi konc. instr. pl. u, paní a znamení': paními, s předměstími. Vz Gb. H. ml III. 240., 163., 170, -ámi, -ami, -iami, -áma, -ama, -í -íma. Sr. předcház. -emi.

89309   Imid Svazek: 6 Strana: 0462
Imid. u, m, v lučbě. Šfk. 446., Šfk. Poč. 62., S. N.

89310   Imidazolový Svazek: 10 Strana: 0107
Imidazolový derivát. Vstnk. XI. 505.

89311   Imidoderivat Svazek: 10 Strana: 0107
Imidoderivat, u, m., \ lučbě. Vz Vstnk. XII. 50.

89312   Imidoether Svazek: 10 Strana: 0107
Imidoether, u, m., v lučbě. Vz Vstnk XII. 56.

89313   Imidochlorid Svazek: 10 Strana: 0107
Imidochlorid, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 53.

89314   Imidový Svazek: 6 Strana: 0462
Imidový. 1. zásada, die Imidbase. Šp.

89315   Imidový Svazek: 8 Strana: 0129
Imidový. I. kyselina. Vstnk. III. 246.

89316   Imidoxanthid Svazek: 10 Strana: 0107
Imidoxanthid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 53.

89317   Imipresario Svazek: 6 Strana: 0462
Imipresario, a, m., vlas. = podnikatel oper, der Opernunternehmer; ředitel herecké společnosti.

89318   Imitace Svazek: 1 Strana: 0570
Imitace, e, f., z lat., napodobení, zvl. v hudbě. Rk. Imitation, Nachahmung, Nach- macherei.

89319   Imitace Svazek: 6 Strana: 0462
Imitace drahých kamenů. Osv. I. 672.

89320   Imitace Svazek: 9 Strana: 0087
Imitace, e. f., z lat. = napodobení. Vz Ott. XII. 532.

89321   Imitace Svazek: 10 Strana: 0593
Imitace, e, f., z lat. I. leštění dřeva. Vz KP. XI. 58 nn.

89322   Imitační Svazek: 10 Strana: 0593
Imitační pud. Nár. list. 1905. 56. 3.

89323   Imitovati Svazek: 1 Strana: 0570
Imitovati, napodobiti, imitiren, nach- ahmen.

89324   Immaterialism-us Svazek: 6 Strana: 0462
Immaterialism-us, u, m. = spiritualismus, nauka o bezhmotnosti duše. KRam. Slov.

89325   Immaterialní Svazek: 1 Strana: 0570
Immaterialní, z lat., netělesný, nehmotný, immateriell, unkörperlich, geistig.

89326   Immaterialnosť Svazek: 10 Strana: 0107
Immaterialnosť, i, f. I. světla. Nár. list 1904. 38. 13.

89327   Immatrikulace Svazek: 1 Strana: 0570
Immatrikulace, e, f., z lat., zápis, za- pisování do seznamu (matriky) členův něja- kého spolku. Immatrikulation, Einschreibung.

89328   Immatrikulační Svazek: 6 Strana: 0462
Immatrikulační, Immatrikulations-. I. taxa, list. Us. Pdl.

89329   Immatrikulovaný Svazek: 6 Strana: 0462
Immatrikulovaný; -án, a, o, immatri- kulirt. Studující na universitě i-ný. Us. Pdl.

89330   Immatrikulovati Svazek: 1 Strana: 0570
Immatrikulovati, zapsati ku př. na uni- versitě, S. N., immatrikuliren, einschreiben.

89331   Immaturní Svazek: 1 Strana: 0570
Immaturní, z lat., nezralý, nedospělý, immatur, unreif, unzeitig.

89332   Immediatní Svazek: 1 Strana: 0570
Immediatní stavy n. města, která jsou bezprostředně poddána panovníku (císaři). Rk. Immediat, unmittelbar.

89333   Immer Svazek: 1 Strana: 0570
Immer, něm., překládá se slovy: vždy, vždycky, pokaždé, pořád; jakkoli, ačkoli, byť, -koli; někdy pouze časoslovy opětova- cími. V Indii za krále volen býval (wurde immer der gewählt), kdož nejrychleji běžeti mohl. V. Kdežkoli (wo immer) bydleti budete, města spuštěna budou. Br. Kamžkoli (wohin immer) se obracel, ukrutnosť provodil. Br.

89334   Immerse Svazek: 6 Strana: 0462
Immerse, e, f., z lat = vstup měsíce do stínu zemského (při zatmění). Stč. Z. 220.

89335   Immerse Svazek: 10 Strana: 0107
Immerse, e, f., z lat. = pohřbívání po nořením do vody. Ott. XX. 2.

89336   Immersní Svazek: 6 Strana: 0462
Immersní system drobnohledů. Čl.

89337   Immobilarní Svazek: 9 Strana: 0087
Immobilarní exekuce. Vz Ott. Říz. L 80.

89338   Immobilní Svazek: 1 Strana: 0570
Immobilní, z lat., nemovitý, nehnutelný; k pochodu nepřipravený, Rk., immobil, un- beweglich, standhaft; ungerüstet.

89339   Immoralita Svazek: 1 Strana: 0570
Immoralita, y, f., z lat., nemravnosť, ne- vázanosť mravů, Immoralität, Unsittlichkeit. — Immoralní, nemravný, Rk., immoralisch, unsittlich.

89340   Immortelka Svazek: 6 Strana: 0462
Immortelka, y, f., acroclinium. I. růžová, a. roseum; béloskvoucí, a. album. Rt., Dlj. 32.-33.

89341   Immunita Svazek: 1 Strana: 0570
Immunita, y, f., z lat., osvobozenosť od daní; zaručená ochrana; netknutelnosť. Rk. Immunität, Steuerfreiheit, Freiheit.

89342   Immunita Svazek: 6 Strana: 0462
Immunita osobní, immunitas personalis; věcná, i. realis. Šmb. S. II. 55.

89343   Immunita Svazek: 9 Strana: 0087
Immunita, y, f., z lat. Vz Ott. XII. 535.

89344   Immunitní Svazek: 6 Strana: 0462
Immunitní, Immunitäts-. I. práva, území. Šmb. D. II. 57., 201.

89345   Immutace Svazek: 1 Strana: 0570
Immutace, e, f., z lat., proměňování, Im- mutation, Veränderung, Verwandlung.

89346   Imo Svazek: 7 Strana: 1277
Imo = mimo. Šel ímo. U Úboče. Rgl.

89347   Imo Svazek: 8 Strana: 0129
Imo = mimo. Již. Čech. Dšk. Jihč. I. 23.

89348   Imokokainový. I Svazek: 8 Strana: 0129
Imokokainový. I. alkaloid. Vstnk. IV. 26.

89349   Impastovati Svazek: 6 Strana: 0462
Impastovati — barvy nakládati, impa- stiren, die Farben dick und fett auftragen Nz.

89350   Impastovati Svazek: 10 Strana: 0107
Impastovati = dáti do něčeho přísadu pastovou nebo těstovou, těstovati co, v malíř- ství: barvy tlustě klásti. Strz., Zach. Test. 146.

89351   Impense, pl Svazek: 6 Strana: 0462
Impense, pl., f. = útraty, výlohy, die Kosten. Kh.

89352   Imperativ Svazek: 1 Strana: 0570
Imperativ, vz Rozkazovací způsob.

89353   Imperativ Svazek: 7 Strana: 1277
Imperativ, vz Rozkazovací, Gb. Ml. II. 161., Brt. Ruk. 17. V záporném i. užíváme z pravidla sloves opětovacích : jdi — ne- choď, běž — neběhej. D. Lhrg. 259. Místo něho: 1) inft.: Zůstať tu; 2) 3. os. sg.: Šla sem. D. Lhrg. 259.

89354   Imperativní Svazek: 1 Strana: 0570
Imperativní, z lat., rozkazovací, impe- rativ, gebietend.

89355   Imperativy Svazek: 8 Strana: 0129
Imperativy pod' a choď (jdi) pojí se s dru- hým imperativem asyndeticky: Poď ho (dítě) vezmi! N. Město. Choď je zapros. Zábř. Brt. D. II. 290.

89356   Imperator Svazek: 1 Strana: 0570
Imperator, a, m., lat., velitel; nejvyšší vůdce; panovník, císař. Rk. Oberbefehlshaber, Kaiser.

89357   Imperatorský Svazek: 6 Strana: 0462
Imperatorský, Kaiser-. I. doba. Kos. Ol. I. 257.

89358   Imperdyantský Svazek: 10 Strana: 0107
Imperdyantský kortyzoun. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 177.

89359   Imperfect-um Svazek: 1 Strana: 0570
Imperfect-um, a, n., čas neskonalý, jest forma časoslovná, kterouž se děj neskonalý času minulého vynáší. Zk. Jak staročeština imperfektum tvořila, o tom vz Šf. Počátky staročes. mluvnice, str. 103. Tam čteme: Tento v češtině dávno zašlý, v srbštině obojí, jižní i lužické, posud kvetoucí, významem latin. imperfectu se rovnající čas tvoří se přista- vením zakončení, od opětovacích vzatého, -jách ke kmenu m. -ch, -ech, -uch minulého času: pi-jách m. pi-ch, nes-jách m. nes-ech, vin-jách m. vin-uch, tvoř-jách m. tvoř-ich. Mající v minulém čase -ěch přistavují kon- covku -jách po ě: mřě-jách, zřě-jách, kypě- jách, umě-jách. Slovesa na -ati třetí a páté tř. ana-ovati šesté tř. pravidelně koncovky -jách nepřijímají, nýbrž jen a prodlužují: maz-ách, slyš-ách, or-ách, pís-ách, jím-ách, milov-ách; mimořádně však nacházíme i slo- vesa páté tř. prvního druhu druhého oddílu na -aju, -ati s jách: voła-jách, čeka-jách, pita-jách. Opětovací slovesa, povahou svou, jakožto trvalé působení znamenající, kratší formy čili prostě minulého času naskrze schopna nejsou: vzná-šách, napájách, vyhán- jách. Polominulý čas, jejž Dobrovský praete- ritum iterativum a continuativum jmenoval, blíží se sice jak koncovkou svou tak i vý- znamem, na trvání činnosti visícím, k formě sloves opětovacích; avšak nicméně od těchto podstatně se liší, že kmenové samohlásky nikdy neprodlužuje; na př. polomin. kro-jách, chod-jách, nes-jách, nos-jách, opětov. krá-jách, cház-jách, náš-jách. Přehlasováním a skraco- vaním povstalo a sice dosti časně z původní formy -jách, -ějách, -jáše, -ějáše na prvním stupni -jéch, -jéše, na druhém -jich, -jíše: młuvjéch, umjéch m. młuvjách, umějách, młuvjéše, umjéše m. młuvjáše, umějáše; na- posledy młuvíše, umíše, bíše, chodíše atd. Po a naopak vymizelo přehlasované je: znách, znáše, m. znajéch, znajéše. Následují příklady. Vz také Zk. v S. N. IV. 27.; Gb. v S. N. VIII. 667.; Kt. Starč. mluvnice a Jir. Nákres staroč. mluvnice. Forma im- perfekta vyhynula během 15. a 16. stol. z ja- zyka českého a místo ní opisuje se imper- fectum neskonalou formou příčestí minulého a časoslovem jsem: chytal jsem, chytával jsem. Zk. — Vz Čas (minule neskonalý). Mkl. S. 790.

89360   Imperfectum Svazek: 6 Strana: 0462
Imperfectum. Vz Bž. 169., Listy filol. 1882. 128., Sf. III. 601., GP. 153.

89361   Imperfectum Svazek: 7 Strana: 1277
Imperfectum. Vz Předminulý (dod.), Gb. Ml. II. 159. I. a aoristy v Rkk. Cf. Pro- gram Klatov. gymn. za rok 1889. 18. nn.

89362   Imperfectum Svazek: 8 Strana: 0551
Imperfectum v Rkk. Vz Osv. 1896. 891. Tvoření imperfekt v strč. Vz Mus. 1896. 371.

89363   Imperfektiva Svazek: 9 Strana: 0087
Imperfektiva na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 2». 0.

89364   Imperfektivum Svazek: 6 Strana: 0462
Imperfektivum (iterativum) po záporech v čest. Vz List, filol. X. 271.— 272.

89365   Imperfektní Svazek: 1 Strana: 0571
Imperfektní, z lat., nedokonalý; soumi- nulý; imperfekt, unvollkommen, unvollendet; halbvergangen.

89366   Imperfektum Svazek: 8 Strana: 0129
Imperfektum v Rkk. Vz Gb. Ruk. 531. nn., Vašek. Filol. důkaz. 73., Mus. 1896. 219.

89367   Imperfektum Svazek: 9 Strana: 0087
Imperfektum. Vz Gb. H. ml. III. 2. 53., 62., 450, Lisr. fil. 1898. 111., 120., Ott XII. 540. 1mp. u Husa. Vz Programm Akadem. gymn. na r. 1894. 18. nn.

89368   Imperial Svazek: 1 Strana: 0571
Imperial, u, m., císařský peníz; zlatý peníz v Rusku = 16 zl.; veliký format pa- píru, větší než royal, nejvíce na rytiny. S. N. Imperialfolio, das allergrösste Papier.

89369   Imperial Svazek: 7 Strana: 1277
Imperial, u, m. = sedadly opatřená střecha některých poštovních vozův a omni- busů zvl. ve Francii. Nár. list. 19/l0 1890.

89370   Imperial Svazek: 8 Strana: 0129
Imperial = jemný zelený čaj. Vilím. Cen- ník.

89371   Imperiales Svazek: 8 Strana: 0129
Imperiales = druh doutníků. Us.

89372   Imperialism-us, u Svazek: 10 Strana: 0107
Imperialism-us, u, m. = oddanosť císař- ství. Politický im. Nár. list. 1903. č. 291. 21.

89373   Imperialista Svazek: 1 Strana: 0571
Imperialista, y, m., dle „Despota", pří- vrženec císařství. Rk. Imperialist.

89374   Imperialistický Svazek: 6 Strana: 0462
Imperialistický, imperialistisch. Šmb. D. II. 291.

89375   Imperialistní Svazek: 10 Strana: 0107
Imperialistní proud, politika. Nár. list. 1904. 107. 21., 1903. 312. 21.

89376   Imperialka Svazek: 10 Strana: 0107
Imperialka, y, f., druh cul. rovky. Dhnl. exc

89377   Imperie Svazek: 10 Strana: 0593
Imperie, e, f., z lat. Světová i. Nár. list. 1905. 1. 17.

89378   Impersonalní Svazek: 1 Strana: 0571
Impersonalní, z lat., neosobní (časoslovo), unpersönlich. I. konto, počet věcný. Rk.

89379   Impertinence Svazek: 1 Strana: 0571
Impertinence, e, f., z lat., neslušnosť, nestydatost, Impertinenz, Ungebühr, Verwe- genheit, Grobheit, Unverschämtheit. — Im- pertinentní, neslušný, nestydatý, hanebný. S. N. Impertinent, ungeziemend, unschick- lich, frech, grob, unverschämt.

89380   Impetigo Svazek: 6 Strana: 0462
Impetigo = chrásta. Vz Slov. zdrav., S. N.

89381   Impieta Svazek: 1 Strana: 0571
Impieta, y, f., bezbožnosť, nesvědomitosť, nelaskavosť (k Bohu, k vlasti, k rodičům a podob. ). Vj. Impietät, Gottlosigkeit, Bosheit, Frevel.

89382   Implicite Svazek: 6 Strana: 0462
Implicite = zahrnutě, včetně, mit ein- begriffen. Kh., S. N.

89383   Implikace Svazek: 6 Strana: 0462
Implikace, e, f., z lat. = zahrnutí, die Verwickelung. Kh.

89384   Implosivní Svazek: 7 Strana: 1277
Implosivní souhlásky. Vz List. fil. 1888. 29.

89385   Imponderabili-a Svazek: 1 Strana: 0571
Imponderabili-a, í, n., dle „Gymnasium", věci, částky, jichž vážiti nelze. Rk. Impon- derabilien, unwägbare Stoffe (z. B. Licht, Wärme).

89386   Imponovati Svazek: 1 Strana: 0571
Imponovati, z lat., ukládati, poroučeti někomu, imponiren, auflegen, befehlen; do- jem působiti, Eindruck machen; obdivování n. úctu si zjednati, Achtung, Ehrfurcht ein- flössen. S. N.

89387   Impopularita Svazek: 1 Strana: 0571
Impopularita, y, f., z lat., neoblíbenosť u lidu. Impopularität, Unbeliebtheit beim Volke. — Impopularní, u lidu neoblíbený, Rk., impopulär, beim Volke nicht beliebt.

89388   Import Svazek: 1 Strana: 0571
Import, u, m., dovoz, přívoz (zboží), Ein- fuhr. — Importace, e, f., z lat., přivážení zboží, Importation, die Einfuhr fremder Waaren. — Importovati, dovážeti, impor- tiren, fremde Waaren einführen.

89389   Importní Svazek: 10 Strana: 0593
Importní, z lat. = dovozný; dovážející. Americký i. dům. Nár. list. 1905. 131. 23.

89390   Importunita Svazek: 1 Strana: 0571
Importunita, y, f., nevhodnosť, obtíž- nosť. Importunität, Beschwerlichkeit, Zu- dringlichkeit.

89391   Importunní Svazek: 1 Strana: 0571
Importunní, nevhodný, obtížný, impor- tmi, lästig, ungelegen.

89392   Imposantní Svazek: 1 Strana: 0571
Imposantní, z lat., velikolepý, znamenitý, svou velikostí a výtečností překvapující, Rk., imposant, auffallend, Ehrfurcht gebietend, Bewunderung erregend.

89393   Imposantní Svazek: 6 Strana: 0462
Imposantní průvod, číslo, kRása. Osv. í. 346., 367.

89394   Impost Svazek: 1 Strana: 0571
Impost, u, m., z lat., náklad, daň, zvláště ze zboží. Import, Auflage, Steuer. I. musi- kalní, daň hostinských z hudby. Rk., S. N.

89395   Impost Svazek: 8 Strana: 0129
Impost na muziku. 1709. L. posíl. L 76.

89396   Impošta Svazek: 1 Strana: 0571
Impošta, y, f., u zedníků záklenek, patka klenbová. Kmp.

89397   Impotence Svazek: 1 Strana: 0571
Impotence, c, f., z lat., nestatečnosť, sla- bosť, vysílenosť; nerodnosť, neplodnosť. Rk., S. N. Impotenz, das Unvermögen.

89398   Impotence Svazek: 9 Strana: 0087
Impotence. Vz Ott. XII. 512.

89399   Impotentní Svazek: 1 Strana: 0571
Impotentní, nedostatečný, slabý, vysílený; nerodný, neplodný. S. N. Impotent, untüch- tig, unvermögend.

89400   Impraegnace Svazek: 6 Strana: 0462
Impraegnace, e, f. = napájení, nasako- vání, nasycení vodou, die Imprägnation. I. látka.

89401   Impraegnační Svazek: 10 Strana: 0593
Impraegnační = mořící. I. barvy. Rgl.

89402   Impraegnovati Svazek: 6 Strana: 0462
Impraegnovati = napájeti, napouštěti, impraegniren. Im. dřevo, Zpr. arch. IX. 30., železniční pražce. Ib.

89403   Impressařský Svazek: 8 Strana: 0129
Impressařský = knihtiskařský. I. to- varyš. Wtr. St. nov. 57.

89404   Impresse Svazek: 1 Strana: 0571
Impresse, e, f., z lat., kněhtiskárna. Die Buchdruckerei. V. — Impressor, a, m., knihtiskař. Der Buchdrucker. V.

89405   Impressionistický Svazek: 10 Strana: 0593
Impressionistický stih. Zvon V. 494.

89406   Impressionistní Svazek: 10 Strana: 0107
Impressionistní zor. Nár. list. 1903. 319. 13

89407   Impressivnosť Svazek: 10 Strana: 0107
Impressivnosť, i, f. Nár. list. 1904. 121. 13.

89408   Impressorský Svazek: 1 Strana: 0571
Impressorský, tiskařský, Buchdrucker-.

89409   Impressorství Svazek: 1 Strana: 0571
Impressorství, n., tiskařství, Buch- druckerei. Us.

89410   Impressorství Svazek: 10 Strana: 0107
Impressorství, n. = knihotisk. Kom. Did. 94.

89411   Imprimatur Svazek: 6 Strana: 0462
Imprimatur, lat. = ať se tiskne, povo- leno k tisku (dříve za časů censury doložka schvalovací na rukopise k censurnímu úřadu předloženém). Rk. Sl.

89412   Imprimovati Svazek: 7 Strana: 1277
Imprimovati = tisknouti (knihy). 1558. Pal. Rdh. I. 94.

89413   Improbace Svazek: 1 Strana: 0571
Improbace, e, f., zamítnutí, neschválení, nepotvrzení. Rk. Improbation, Missbilligung, Tadel.

89414   Improbovati Svazek: 1 Strana: 0571
Improbovati, z lat., zamítnouti, neschvá- liti, nepotvrditi, neztvrditi, improbiren, miss- billigen, tadeln.

89415   Improduktivní Svazek: 1 Strana: 0571
Improduktivní, z lat., neúrodný, ne- plodný. Rk. Improduktiv, unfruchtbar, un- einträglich.

89416   Impromtu Svazek: 6 Strana: 0462
Impromtu (änprontü), -tua, d. -tuu, lok. tui (= jednání bez přípravy). Sv. Skl. 177.

89417   Improvisace Svazek: 9 Strana: 0087
Improvisace, e, f., z lat Vz Ott. XII. 544.

89418   Improvisace, e, f Svazek: 6 Strana: 0462
Improvisace, e, f. = skládání něčeho (řeči, básně, hudebního kusu atd.) bez pří- pravy.

89419   Improvisační Svazek: 10 Strana: 0593
Improvisační nadání. Zvon VI. 275.

89420   Improvisator Svazek: 1 Strana: 0571
Improvisator, a, m., z lat., (ex impro- viso), kdo bez přípravy dílo uměleckého druhu vyvede, zvl. kdo díla básnická vy- tváří. S. N. Improvisator, Stegreifdichter. —

89421   Improvisatorka Svazek: 10 Strana: 0107
Improvisatorka, y, f. = skladatelka (s patra). 1. básní. Luž. Kv. 1. 71.

89422   Improvisovati Svazek: 1 Strana: 0571
Improvisovati, nepředvídaně, neočekávaně, bez přípravy něco skládati, básniti, mluviti, Rk., improvisiren, aus dem Stegreif dichten; witzig sprechen o. singen.

89423   Improvisovati Svazek: 10 Strana: 0593
Improvisovati = bez přípravy podati, přednášeti, z lat. Zvon V. 509.

89424   Impubertas Svazek: 1 Strana: 0571
Impubertas, lat., nedospělosť pohlavní, Unmündigkeit, Unmannbarkeit.

89425   Impuls Svazek: 1 Strana: 0571
Impuls, u, m., z lat., podnět, pobídka, působení. S. N. Antrieb, Drang, Anreizung.

89426   Impulsivnosť Svazek: 10 Strana: 0107
Impulsivnosť, i, f. Nár. list. 1903. č. 243. 13.

89427   Imputace Svazek: 1 Strana: 0571
Imputace, e, f., přičítání, obvinění, Im- putation, Zurechnung, Beschuldigung, An- schuldigung. — Imputovati, přičítati ně- komu něco, viniti někoho z něčeho, impu- tiren, zurechnen, die Schuld geben. S. N.

89428   Imro Svazek: 6 Strana: 0462
Imro, Imrík, a, m = Emerich. Slov. Dbš.

89429   -imu Svazek: 1 Strana: 0571
-imu, koncovka dat. sg. adj. na Slov. do- brimu m. dobrému; řidčeji: — jemu = dobr- jemu. Šf.

89430   -ímu Svazek: 1 Strana: 0571
-ímu, koncovka jmen přídav. jednoho za- končení v dat. sg. rodu muž. a střed.: dnešnímu.

89431   -ímu Svazek: 9 Strana: 0087
-ímu, konc. dat. sg. u, znamení' (místy): psanimu, k zelímu. U Domažl., na Žďársku a j. Šb. D. 17, Brt. D. II. 252., Gb. H. ml. III. 1 165., 253.

89432   -in Svazek: 1 Strana: 0571
-in. Přípona subst. Hospodin. Jg. — -in, -ina, -ino (-ův, -ova, -ovo) přípony jmen přídavných přisvojovacích. Místo genitivu uží- váme u jmen osob určitých, jsou-li v sing., přídavných jmen přivlastňovacích tvořených, jsou-li jména podstatná rodu muž., příponou, -ův (-ova, -ovo), pakli jsou rodu žen., příponou -in (-ina, -ino), při čemž se před -in (ina, -ino) tvrdé souhlásky změkčují a hrdelnice směžďují (h v ž, ch v š, k v č; r v ř, c v č, d v ď, t v ť: otec — otcův, kovář — kovářův, mistr — mistrův; druha — družin, macecha — macešin, kmotra — kmotřin, matka — matčin, zlatnice — zlatničin, teta — tetin. To jest město Davidovo (= Davida), Br., zahrada matčina (= matky). Us. Dci mateřina. Kat. 3. Husy paňmáminy, Er. (Mkl. S. 90. );
sestřin, holčin, nevěstin. Mkl. B. 132. Avšak
jsou příklady i ze staroslovanské i ze staro-
české mluvy, že se přípony -in (-ina, -ino)
i k substantivům rodu muš. dávaly: holubin,
Neklanin, pastušin. (Ht., Č. ). Zastena pláčem
holubiným. Rkk. 7. Slyše volánie pastušino.
Rkk. 31. Přijde nová radosť v junošino srdce.
Rkk. 29. Osoba musí býti určitá, chcemeť
touto příponou říci, že něco majetnici jediné,
určité přináleží: matčin čepec = čepec jisté
matky. Č. Klade-li se místo genitivu jméno
přídavné přivlastňovací, nemívá nyní onen
genitiv žádného přívlastku; pakli má u sebe
nějaký přívlastek, zůstává jméno podstatné
nyní z pravidla v genitivu. Vzal kosti Saulovy
a kosti Jonaty (m. Jonatovy), syna jeho. Br.
Husy matčiny jsou tlusty. Ale: Husy naší
matky jsou tlusty. Ale říkali také: Přivedl
duši Hektorovu, toho pracovitého muže. Mudr.
— Pass., Troj. A novočeský výraz, slova
Isaiáše proroka' zněl by staročesky: a) slova
Isaiáše prorokova; o) slova Isaiášova proroka;
c) slova Isaiášova prorokova. Gb. Zahrada
sestry, která v Praze jest, je veliká, zde ne:
sestřina (smysl by mohl býti: zahrada sestřina
v Praze jest). (Vz o tom více v článku: Genitiv, ku konci: O náhradě genitivu ad- jektivy a v článku: -ův, -ova, -ovo). — U Plzně, Manětína a na Plaště přivlastňuje se jedné osobě u masc. příponou -ovo, u fem. příponou -íno pro vše pády, rody a čísla. Udělal to přes otcovo zákazy; matčino šaty se mi líbí. Prk. v Listech filolog. II. 231. Vz o tom více v článku -ův. — Není-li řeč o majetnici jedné, určité, nýbrž o celém druhu n. rodu osob, neužíváme přípon -in (-ina, -ino), a -ův (-ova, -ovo), nýbrž jiných: žebrák — hůl žebrákova t. j. hůl jistého žebráka, ale: hůl žebrácká = taková, jakou mívá žebrák kterýkoli, jakou mívají žebráci vůbec; vdoví, pastuší, otcovský, bratrský. — U jmen zvířat se neužívá přípon -in a -ův, aneb jen zřídka, poněvadž u zvířat vlastnictví vždy více na celý rod než na jednotlivce přenášíme: hadí, včelí, beraní, lví. Ale: Eva hadovou řečí svésti se dala (i. e. řečí jistého hada). Č. Vz -ský, í (přípona str. 566., b. ) — Přídavná jména tato skloňují se jako přídavná jm. na -ův (ova, -ovo) zakončená. Vz Otcův, Tvoření slov.

89433   -ín Svazek: 1 Strana: 0572
-ín, přípona jmen podstatných: čeledín, ovčín, Jičín, komín, kmín, klín, kravín. Vz Mkl. B. 132. Značí často místo n. prostor: ovčín, včelín, Kolín, Tetín, Berlín. T. Jména v -an zakončená, která v sg. tuto příponu přijímají, v pl. zase ji odvrhují: měštěnín, dvořenín, pl. měšťané, dvořané. Schl. — -ín před -ský krátí prý dlouhé í v i: Berlín — berlinský. Pk. Vz stran toho -ský. — Vz také -ice. — Po -ěnb a-janb- může -inb od- padnouti: dvořenín — dvořan, krajenín — krajan, měštěnín — měšťan, Říměnín — Říman. Mkl. B. 132.

89434   -in Svazek: 6 Strana: 0462
-in. Str. 572. a. 9. ř. sh. za Rkk. 29 při- dej : Knížetini služebníci. 1432. Oldřich Pu- blik, přísežný puRkrabin. Pč. 45. S purkra- biným synem. Ib. 9. Na biskupin stolec vznide. Dal. 56. Služebník purkrabin. Pč. 47. Vz Bohušin, Hrabin (dod.), Hynčin, Pa- pežin, Starostin. Kniežetina dobroděnie. Arch. čes. III. 112. Jel jsem k knížetině milosti; Aby knížetina milosť nám ku pomoci přibyl. Arch. čes. IV. 406. z let 1449., 1450. Kunino město. Půh. I. 133. Markrabin komorník. Půh. II. 29. O zámcích markrabiných. Tov. 25. (nápis). Úředníci starostini. Arch. III. 236. Jidechu v dóm jinošin. BO. A skrze to jest jímán v margrabině městě v Hra- dišti. Půh. I. 127. Vz více příkladů téhož druhu v Jir. Nkr. 63. §. 286., Bdl. Obr. L. S. 27., Prk. Přisp. 14., 27. Listy filol. 1886. 374., 387. Bž. 123. píše: V strč. tvořena jména tato b) přípouou ~in, ina, ino od jmen v -a, -ia, (-ě) nehledíc k rodu jako: pa- stušin, palmin, holubin, junošin, Kaipin: táž přípona připínána druhdy i ku kmenům souhláskou zavřeným, přidávalo-li se pří- davné tak tvořené přívlastkem ku jménům rodu ženského: v krajiny Neklaniny, glava čelědína. Rkk. (Cf. Jir. Nkr. 63.). V komoře purkrabině. Pč. 47. — K tomu dodává Tč.: Kuní Město, Půh. I. 337., ale obyč. Kunino; manželka Kozihlavina, Půh. II. 315., Anna, Milostina dci, II. 218., 255., poručník Milo- tiných dětí, II. 93., ku páně Milotině ruce, II. 516., Anna, vdova někdy Nelepina, II. 218,, páně Puščiným kázáním, I. 302., zá- stavníkem Sazeminým, II. 221., Mikšík z Ra- diny, vsi, II. 199., 127.; Bohušin, I. 233., 253. a j. (llkrát), maje moc hrabinu, II. 346., syna pana Hynčina z Lipé, II. 94., 275., Žofka, dci Kadaličina pohoní Václ. Kada- lice, II. 264, Sudku, někdy řečenú. Pukli- činu, fena Závišina. D. ol. VI. 266. Památ- kou takového tvoření jsou jm. pomístná v -in: Ostřetín (hrad Ostřatou vystavěný), Slavětín, Hradenín, Kojetín, Radotín, Bělotín (Bělota), Černotín, Vsetín, Žebětín, Slavětín. Cf. Bělotín — bělotský, Černotín — černot- ský, Kojetín — kojetský, Žebětín — žebět- ský atd. Vz Brt. D. I. 152. O užívání adj. v -in vz: -ův a Gb. v Listech filol. 1886. 374. a násl. a 387. a násl.

89435   -ín Svazek: 6 Strana: 0463
-ín. Cf. Bž. 228., Prk. přisp. 27., -in (před- cházející), Brt. D. I. 143., 152., -ský. Muřín (mouřenín), Julín, Frolín. Brt. D. 143. Ru- sín. Dal., Litvín, Tatařín, Uhřín. Šf. III. 432. Zakončení -ín jest výhradně příznak osobních jmen v singul., jež v plur. pravi- delně se odvrhuje: Rusín — Rusi, Turčín — Turci, Tatařín — Tataři, Uhřín - - Uhři. Nerůdných forem Rusíni, Turčíni atd. v ni- žádném starém pramenu veškerého jazyka slovanského najíti nelze. Šf. III. 433.

89436   In Svazek: 6 Strana: 0463
In = jeden, strč. Odtud: inhed (= jeden hod) = ihned, hned. Bž. 140.

89437   In Svazek: 6 Strana: 0463
In (Jin), a, m., Enus, der Inn, řeka v Ra- kousích. Cf. Inn.

89438   -in Svazek: 7 Strana: 1277
-in. Cf. Gb. Ml. I. 59., II. 76., 78., D. Lhrg. 280. Závišin (= Závišův). D. ol. VI. 266. U neživotných. Létorosti palminy. Anth. I. 3. vd. XL.

89439   -ín Svazek: 7 Strana: 1277
-ín. Vz -ří (dod.): Krumsín—krumeský, Bělotín — bělotský, Borotín — borotský, Hulín — hulský, Pitín — pitěnský. Brt. D. 152.

89440   -in Svazek: 8 Strana: 0129
-in: čelist osličina. Ev. víd. 127. Mat. 18. 6. (Mnč.). Skloň. adj. v -in vz v List. fil. 1895. 271. — -in místo -ín bývá ve Vel. Kal.: Bu- din. List. fil. 1894. 299.

89441   -ín Svazek: 8 Strana: 0129
-ín z: -janin. Vz Gb. H. ml. I. 99. — -ín příp. osob. jmen: Cyrín, Cuřín, Kubín. Vz Kbrl. Sp. 12.

89442   -in Svazek: 9 Strana: 0087
-in u Husa vz List fil. 1899. 452.

89443   -in Svazek: 9 Strana: 0087
-in, -ina, -ino. O skloň, adjektiv na -in vz Otcův, Gb. H. ml. III. 1. 262. nn.

89444   -in Svazek: 9 Strana: 0087
-in. Jména na -in podr/ují u Husa sin- gularové -in i v pl.: měštěnínóv. Hus L 249. Sr Čeledín.

89445   -in Svazek: 10 Strana: 0107
-in, vz Trestin. Ve spisech Husových. Vz List. fii. XXVI. 452.

89446   In duplo Svazek: 1 Strana: 0573
In duplo, dvojnásob. Rk. Doppelt, zwei- fach. —

89447   In flagranti Svazek: 1 Strana: 0578
In flagranti, lat., při skutku (koho po- stihnouti). Rk. Auf frischer That.

89448   -in -ina, -ino Svazek: 10 Strana: 0593
-in -ina, -ino. Adj. possessívní tvoří se obyčejně od jmen osobních. Na Litomyšlsku říká se také: kravin (roh) a p. Ale připíná se jen ke jménům rodu ženského, ale také děvčetin, poněvadž jest děvče rodu žen- ského aspoň svým významem. Vz Litom. 25.

89449   In originali Svazek: 1 Strana: 0580
In originali, lat., v původním znění; prvopisně. Rk. In der Urschrift.

89450   In solidum Svazek: 1 Strana: 0580
In solidum, z lat., jeden za všecky všichni za jednoho. Rk. Alle für Einen und Einer für Alle.

89451   In statu quo Svazek: 1 Strana: 0580
In statu quo, lat., v tom stavu, v jakém dřív něco bylo nebo nyní jest, v posavadním stavu. Rk. In dem vorigen (jetzigen) Zustande.

89452   -ina Svazek: 1 Strana: 0572
-ina, přípona jmen podstatných rodu žen. Němci mají z pravidla složeniny. Třetina, pětina, desetina, D., zvěřina, jelenina, Ht., slezina, otčina, dolina, křovina, olšina, jistina, mydliny, pevnina, bylina, hlubina, zadina, ořešina, bzdina, březina, dědina, jelenina, křovina, lesina, souchotiny, zadina, čeština, cizina, bublina atd. Mkl. B. 139. Před ní se dlouhá kmenová samohláska krátí: býlí — bylina, louka — lučina, skála — skalina, péro — peřina. Pk. — Jména zhrubělá v -ina bývají fem., ačkoliv z pravidla dle významu by masc. býti měla: chlapina, hadina, čerto- vina, lotrovina. Ht., Č. Někdy se z vsouvá: babina — babizna, rus. podobina — čes. podobizna. Vz -ň (přípona). — Stran změny předcházejících souhlásek vz -in. Vz Tvoření slov. — -ina příponou v již. Čech.: nožina = nohavice. Kts. — Od slov v -ina zakončených tvořila se u starých adj. příponou -ný (ne: -ni): dědinný, jistinný. Šf. — Vz také -in (-ina, -ino).

89453   -ina Svazek: 6 Strana: 0463
-ina. Přípona tato znamená a) půdu: celina, mělina, tvrdina, sušina, mokřina, no- vina, červenina atd.; b) drobné odpadky: řezina, odrobina, omelina; c) slámu: pro- sina, hrachovina, vičina; d) zápachy: kra- vina, myšina, rybina; e) vedlejší tvary k ji- ným slovům bez zvláštního významu: chlap — chlapina, pucheřina, měchuřina, cesta — čeština, šatina; f) = lat. -etum: dubina, březina, vrbina atd. (místní jm.: Lipina, Dubina, Bučina, Jilina. Pal. Rdh. I. 138.); g) různé: ozimina, jařina, sekanina, náhlina (náhlý člověk) atd. Brt. D. L 143.

89454   -ina Svazek: 7 Strana: 1277
-ina. Gb. Ml. I. 59.

89455   -ina Svazek: 8 Strana: 0129
-ina příp. os. jm.: Sobina, Petřina. Kbrl. Sp. 12. Jm. místní v -ina na Slov. Vz Phľd. XII. 68. — -ina mění se v Brn. místy v -ena: malina — malina. Brt. D. II. 161. Cf. i (3. dod.).

89456   -ina Svazek: 9 Strana: 0087
-ina: divočina, oblina atd Vz Lor. 29., 34. U Husa. Vz List. fi,. 1899. 451.

89457   -ina Svazek: 10 Strana: 0107
-ina příp. Pepina, březina. Vz Dšk. Km. 16. Ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 451.

89458   Ináč Svazek: 6 Strana: 0463
Ináč = jináč.

89459   Ináč Svazek: 9 Strana: 0087
Ináč. Ten je mu i. vzácný jak my všeci (grrdace). Vz Mtc. 1899. 229.

89460   Inačej Svazek: 6 Strana: 0463
Inačej = jináč. Slez. Šd.

89461   Inačí Svazek: 6 Strana: 0463
Inačí. Inača (a nepřehlasováno) řeč. Mor. Brt. D.

89462   Inačiti Svazek: 6 Strana: 0463
Inačiti = jinačiti. Slov. Ssk.

89463   Inade Svazek: 6 Strana: 0463
Inade, anderen Weg. Ssk.

89464   Inadem Svazek: 9 Strana: 0087
Inadem = jinudy. I. choditi. Císař. Mtc. 1890. 345.

89465   Inady Svazek: 6 Strana: 0463
Inady = jinady. Šd., Ssk.

89466   Inach-os, a Svazek: 1 Strana: 0572
Inach-os, a, vystavěl mě. Argos. — I., řeka v Argolidě.

89467   Inak Svazek: 1 Strana: 0572
Inak = jinak. Na Slov.

89468   Inak Svazek: 6 Strana: 0463
Inak = jinak. Na moju hřiešnu dušu je nie inak. Sb. sl. ps. I. 115. — Ssk.

89469   Inakade Svazek: 6 Strana: 0463
Inakade = inade. Slov. Ssk.

89470   Inakadial Svazek: 6 Strana: 0463
Inakadial = jinady. Slov. I. nemohli sluhovia přisť k senu. N. Hlsk. II. 242. Z i. (odjinud) to nevie. Let. Mt. S. VII 2. 30.

89471   Inakady Svazek: 6 Strana: 0463
Inakady = jinady. Slov. Ssk.

89472   Inakam Svazek: 6 Strana: 0463
Inakam = jinam. Slov. Ssk.

89473   Inakde Svazek: 6 Strana: 0463
Inakde = jinde. Slov. Ssk.

89474   Inakedy Svazek: 6 Strana: 0463
Inakedy = jindy. Slov. Ssk.

89475   Inakial Svazek: 6 Strana: 0463
Inakial. Slov. Nehonosí se věcmi od i. (odjinud) odvedenými. Dbš. Úv. 147.

89476   Inakší Svazek: 6 Strana: 0463
Inakší = jinačí. Sb. sl. ps. 172.

89477   Inaktivní Svazek: 10 Strana: 0107
Inaktivní — nečinný), I. látka (lučební). Vot. 80.

89478   Inam Svazek: 6 Strana: 0463
Inam = jinam. Slov. Ssk.

89479   Inam Svazek: 8 Strana: 0129
Inam = jinam, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 45.

89480   Inaš Svazek: 6 Strana: 0463
Inaš, e, m. = sluha. Slov. Němc. IV. 316., Mt. S. I. 27.

89481   -ínať Svazek: 6 Strana: 0463
-ínať, přípona sloves intensivnich, vz: •ýnať, -ýznat, Brt. D. I 158.

89482   Inaugurace Svazek: 1 Strana: 0572
Inaugurace, e, f., z lat., slavné uvedení do úřadu, zasvěcení místa k jistému účelu; slavnosť při udílení hodnosti akademické. S. N. Inauguration, feierliche Einweihung o. Einsetzung zu einer Würde. — Inaugurační řeč, řeč při nastoupení na úřad. Inaugurations-. — Inaugurovati, zasvěcovati, slavně v úřad uváděti, inauguriren, einweihen, einsetzen. Rk.

89483   Inaugurace Svazek: 6 Strana: 0463
Inaugurace, e, f. Vz Vlšk. 338., 342.

89484   Inauguralní Svazek: 9 Strana: 0087
Inauguralní. L přednáška. Wtr. Živ. vys. šk. 132.

89485   Iňava Svazek: 6 Strana: 0463
Iňava, y, f. —jíní. Laš. Brt. D. 220.

89486   Incasso Svazek: 1 Strana: 0572
Incasso, a, n., z lat., vybírání, vyzdviho- vání hotových peněz, die Einziehung baren Geldes. I. -Geschäft, inkassní obchod, obchod s vybíráním peněz. I. einesWechsels besorgen, vybrati peníze pro někoho za směnku. S. N.

89487   Incerace Svazek: 10 Strana: 0107
Incerace, e, f. Zach. Test. 29. Vz násl

89488   Incerování, n Svazek: 10 Strana: 0107
Incerování, n. = způsob, kterým kámen působí; metáním elixíru krůpěje po krůpěji na tělo nedokonalé působí v živé stříbro anebo ve ferment vnikajíc do nejhlubších částí těla. Zach. Test. 146.

89489   Incerovati co čím Svazek: 10 Strana: 0107
Incerovati co čím. Zach. Test 34.

89490   Incerující Svazek: 10 Strana: 0107
Incerující olej. Zach. Test. 29.

89491   Incest-us Svazek: 1 Strana: 0572
Incest-us, u, m., z lat., pokrevní smilství. Rk. Blutschande.

89492   Incidence Svazek: 1 Strana: 0572
Incidence, e, f., z lat., případ, událosť, pře mezitímní, Incidenz, Einfall, Eintritt. —

89493   Incidentní Svazek: 1 Strana: 0572
Incidentní, případný, příležitostný. Rk. Incidenz-.

89494   Incinerace Svazek: 10 Strana: 0107
Incinerace, e, f, z lat. = spalování mrtvol. Ott. XX. 2.

89495   Incitace Svazek: 1 Strana: 0572
Incitace, e, f., z lat., dráždění, podněco- vání, Anreizung, Antrieb, Aufregung.

89496   Inclus-um Svazek: 6 Strana: 0463
Inclus-um, a, m., lat. = příloha, přilo- žené listiny, cenníky, směnky, faktury: ku- pecky. Kh.

89497   Inclusive Svazek: 1 Strana: 0572
Inclusive, lat., včetně, v to počítaje. Rk. Einschliesslich, mit Einschluss.

89498   Incognito Svazek: 1 Strana: 0572
Incognito, vz Inkognito.

89499   Incolat Svazek: 1 Strana: 0572
Incolat, vz Inkolat.

89500   Incourant Svazek: 6 Strana: 0463
Incourant = neplatný, co vyšlo z oběhu, nicht o. wenig gangbar; kupecky. Kh.

89501   Incterkalarie Svazek: 6 Strana: 0466
Incterkalarie = mezitímni příjmy. Pr. tr.

89502   Inčko Svazek: 10 Strana: 0107
Inčko = nyní. Dšk. Km. 36.

89503   Ind Svazek: 1 Strana: 0572
Ind, a, m. Indier. Staří Indové. V.

89504   Ind-us Svazek: 1 Strana: 0573
Ind-us, a, m., Ind, řeka v Asii.

89505   Indá Svazek: 6 Strana: 0463
Indá = jindy. I. panny byly, pěkné si chodily, včilek nerozezná panenky od ženy. Sš. P. 500.

89506   -inda Svazek: 8 Strana: 0129
-inda příp. os. jm.: Malinda. Kbrl. Dmžl. 13.

89507   -inda Svazek: 10 Strana: 0107
-inda příp.: cifilinda. Dšk. Km. 23.

89508   Indaj Svazek: 7 Strana: 1277
Indaj = jindy. I. som lietavala. Slov. Obr. Ps.

89509   Inde Svazek: 6 Strana: 0463
Inde = jinde; jinam. Mor. a slov. Inde (jinam) ide každý den, ku mne príde raz v týdeň; I. po domě. Sb. sl. ps. I. 45., 186., Sš. P. 195. Kde ti dajú brindze, obracaj sa inde; kde ti dajú prasa, ta priď zasa. Zátur.

89510   Indě, inděl Svazek: 1 Strana: 0572
Indě, inděl = jinady, wo anders her. Na Slov.

89511   Indecence Svazek: 1 Strana: 0572
Indecence, e, f., z lat., neslušnosť, ne- ctnosť, vada, Indecenz, Unanständigkeit, Un- schicklichkeit. — Indecentní, neslušný, ne- ctný. Rk. Indecent, unanständig, unschicklich.

89512   Indefinitnosť Svazek: 6 Strana: 0463
Indefinitnosť, i, f. I. sloves. Vz List. filol. V. 312.

89513   Indeľ Svazek: 6 Strana: 0463
Indeľ = jinam. Slov. Přišiel šuhajko k nám, ej ani si nesadol, len riekol dobrú noc, ej pošiel i. na noc. Mt. S. I. 27.

89514   Indelikatní Svazek: 1 Strana: 0572
Indelikatní, nejemný, neslušný. Rk. Inde- likat, unzart, grob.

89515   Indemnita Svazek: 1 Strana: 0572
Indemnita, y, f., z lat., náhrada škody. Rk. Indemnität, Schadenersatz.

89516   Indemnita Svazek: 9 Strana: 0087
Indemnita. Vz Ott. XII. 553.

89517   Inden Svazek: 8 Strana: 0129
Inden, u, m.,v lučbě. Vstnk. IV. 1.

89518   Independentní Svazek: 1 Strana: 0572
Independentní, z lat., neodvislý, Rk., unabhängig, selbstständig.

89519   Index Svazek: 1 Strana: 0572
Index, lat., ukazovatel, obsah, seznam, S. N., rejstřík. Register, Nachweiser, Inhalts- verzeichniss.

89520   Index Svazek: 6 Strana: 0463
Index lomu (světla). Mj. 260., ZČ. III. 81., Rm. 104. I. studentský, das Meldungs- buch. Dch.

89521   Indi-um Svazek: 10 Strana: 0593
Indi-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XIV. 398.

89522   Indi-um, a, n Svazek: 6 Strana: 0463
Indi-um, a, n. == kov r. 1863. nalezený. S. N. XI. 454., Šfk. Poč. 302., KP. II. 144., IV. 119.

89523   Indián Svazek: 1 Strana: 0572
Indián, a, m., pl. Indiáni, ne: Indiáné, vz -an, -é. Indianer. I. v Americe: Eskimáci, Aztekové, Karajbové, Patagonci atd. Tl. Vz více v S. N. IV. 33. — Indiánka, y, f. Indianerin. — Indiánský, indianisch.

89524   Indián Svazek: 6 Strana: 0463
Indián, a, m, druh holubů. Mor. Brt. — I., u, m., souhvězdí. Stč. Zem. 25. — Indi- áni, národ. Mus. 1828. III. 53.

89525   Indian Svazek: 8 Strana: 0129
Indian, a, m. = krocan. Us.

89526   Indiánek Svazek: 10 Strana: 0107
Indiánek, nka, m. = malý krocan.

89527   Indianisovati koho Svazek: 8 Strana: 0129
Indianisovati koho: přistěhovalce. Stč. P. př. 128.

89528   Indiánský Svazek: 6 Strana: 0463
Indiánský, indianisch. I. proso, Moor- hirse, Sl. les.; i. jazyky, vz Šrc. 354.-356., 380., 436., řeřicha, tropaeolum majus. Rt.

89529   Indiánský Svazek: 9 Strana: 0087
Indiánský kohout = krocan. Wtr. Živ. vys. šk. 186.

89530   Indican Svazek: 6 Strana: 0463
Indican, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 554.

89531   Indici-um Svazek: 1 Strana: 0572
Indici-um, a, n., lat., známka, znamení, naznačení. Rk. Merkmal, Anzeichen.

89532   Indický Svazek: 1 Strana: 0572
Indický, indský (z Indie). Indisch. I. jazyk, literatura, náboženství, ocean, společnosť. Vz více v S. K. IV. 35. I. moře, slepice, datle, květ, proso, ořech, pepř. V., Jg.

89533   Indický Svazek: 6 Strana: 0463
Indický. I. kurry, indisches curry (jídlo), Šp.; vlastovka, salangana, die Salangane- Sl. les., sloup, KP. I. 104., pepř, Mllr. 28., tabák. Ib. 62.

89534   Indický Svazek: 8 Strana: 0129
Indický. I. prosodie a metrika. Vz Zl. Jg. 222.

89535   Indička Svazek: 1 Strana: 0573
Indička, y, f., indická slepice, na Mor. morka, kalekutische Henne. Kom.

89536   Indičský Svazek: 10 Strana: 0107
Indičský, indijský, indský = indický. Baw. Ar. v. 3397.

89537   Indie Svazek: 1 Strana: 0573
Indie, e, f., východní (přední a zadní), západní. Indien. Vz S. N. IV. str. 36. — 41. — I. východní. 1. Přední Indie. 2. Zadní I. 3. Souostroví indické n. Notasie (ostrovy sundajské veliké: Sumatra, Java, Borneo, Celebes; sundajské malé (Timor atd. ); sou- ostrovy Moluky; souostroví Filippské. — Přední I. anglická. Praesidentství: a) Kalkut- ské, b) Allahabad, c) Madras, d) Bombaj. Tl. — I. západní. Vz Amerika.

89538   Indie Svazek: 10 Strana: 0593
Indie, e, f. Zadní I. = řiť. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 54.

89539   Indifference Svazek: 1 Strana: 0573
Indifference, e, f., z lat., netečnosť, lho- stejnosť. Rk. Indifferenz, Gleichgiltigkeit, Kaltsinn.

89540   Indifferentism-us Svazek: 1 Strana: 0573
Indifferentism-us, u, m., lat., netečnosť, zvláště vzhledem k vyšším duševním zájmům člověka, jako jsou: náboženství, svoboda, národnosť. Gleichgiltigkeit, Lausinn (besonders in Religionssachen). Vz S. N. IV. 41. —

89541   Indifferentista Svazek: 9 Strana: 0087
Indifferentista, y, m., přívrženec indiffe- rentismu. Vlč. Lit. II. 1. 127.

89542   Indifferentní Svazek: 1 Strana: 0573
Indifferentní, netečný, lhostejný, nevšímavý, vlažný. Indifferent, gleichgiltig, kaltsinnig.

89543   Indifferentní Svazek: 6 Strana: 0463
Indifferentní oxydy, poloha tělesa, Mj. 26., 69., rovnováha. ZČ. I. 74.

89544   Indigenat Svazek: 1 Strana: 0573
Indigenat, u, m., právo tuzemství, občan- ství. Rk. Heimathsrecht.

89545   Indigesce Svazek: 6 Strana: 0463
Indigesce, e, f. = porušené trávení. Slov. zdrav.

89546   Indigkarmin Svazek: 9 Strana: 0087
Indigkarmin, u, m Vz Ott XII. 606.

89547   Indignace Svazek: 1 Strana: 0573
Indignace, e, f., z lat., rozhorlenosť, spra- vedlivá nevole pro nedůstojné nakládání s námi neb jinými. S. N. Indignation, Miss- fallen, Verdruss, Unwille, Aerger.

89548   Indignovaný Svazek: 10 Strana: 0107
Indignovaný, z lat., indigniert, rozhor- lený, pohněvaný. Jrsk., Zvon III. 22.

89549   Indigo Svazek: 6 Strana: 0463
Indigo. Vz Indich, Šfk. 589.

89550   Indigokarmin Svazek: 7 Strana: 1277
Indigokarmin, u, m. Vz Rm. II. 214.

89551   Indigopurpurin Svazek: 7 Strana: 1277
Indigopurpurin, u, m. Vz Rm. II. 214.

89552   Indigotin Svazek: 6 Strana: 0463
Indigotin, u, m., v lučbě. Sfk. Poč. 553

89553   Indigotin Svazek: 9 Strana: 0087
Indigotin, u, m.: C16H10N2O2,, látka kry- stallická Vz Ott. XII. 608.

89554   Indigovník Svazek: 6 Strana: 0463
Indigovník, u, m., indigofera anil, Anil- indigo, rostl. Vz Kk. 256.

89555   Indigsulfunový Svazek: 7 Strana: 1277
Indigsulfunový. 1. kyselina. Vz Rm. II. 213.

89556   Indich Svazek: 1 Strana: 0573
Indich, u, m. Indigo. I. audhský, bengalský, bílý, brasilský, červenofialový, červený, fia- lový, javský, karakaský, koromandelský, laguayrský, manilský, madraský, modro- fialový, modronachový, modrý, nachofialový, nachový, ohnivý, sražený, tabulkový, zelený (čínská zeleň). Kh.

89557   Indich. Vz Svazek: 6 Strana: 0463
Indich. Vz Rstp. 369., Kk. 256., Šfk. 589., Sch. II. 311.

89558   Indichárna Svazek: 1 Strana: 0573
Indichárna, y, f., dílna na indich. Techn. Indigofabrik.

89559   Indichový Svazek: 1 Strana: 0573
Indichový, od: indich, u, m., indigo, a, n. = modré barvivo z listů rostliny indich zvané. Rk. I. modř, červeň, karmin, kypa, purpur (nach), roztok. Nz. Indigo.

89560   Indichsíran Svazek: 7 Strana: 1277
Indichsíran, u, m. Věstn. II. 134.

89561   Indiján Svazek: 9 Strana: 0087
Indiján = čokoládová kobližka. Us. Kub. 152.

89562   Indijský Svazek: 10 Strana: 0107
Indijský. I. moře. Mill. 121. Vz Indičský.

89563   Indikace Svazek: 1 Strana: 0573
Indikace, e, f., z lat., udání, oznámení. Rk. Anzeige.

89564   Indikan Svazek: 9 Strana: 0087
Indikan, u, m. = beztvarý glukosid. Vz Ott XII. 608.

89565   Indikan, u Svazek: 6 Strana: 0463
Indikan, u, m. Vz Šfk. 589.

89566   Indikativ Svazek: 1 Strana: 0573
Indikativ, u, m., z lat., způsob ukazovací, anzeigende Art. — I. se klade, když je řeč o dějích skutečných nebo o dějích, které mluvicí za skutečné pokládá; když něco prostě, buďsi kladmě buďsi záporně, vyřčeno aneb když po něčem přímě se tážeme. Zk., Vn. — Mimo to klade se i o dějích pouze myšlených: 1. po: ké, kéž, kéže, kýž, kýže (ve větách přání), aby se co událo, konalo aneb, aby se bylo co v minulosti událo, což se však nestalo. Kéž se Bůh smiluje. Kom. Kéž jsem se nikdy nenarodil. Kon. — 2. Po „ať", když s důvěrou očekáváme, že se za působením druhého co stane. Ať nekraluje hřích ve vašem těle. Št. Ať jsou slova ta tobě příjemna. — 3. Po: „nechať, nechť", když očekáváme, že druhý kdo přání našemu na překážku nebude. Přikládá se: prosím, medle. Nechť medle jdeme na poušť. Br. Nechť jsem zachován při živobytí. Br. — 4. Kde se v němčině konjunktiv klade a to: a) při ča- soslově míti. Učinils, čehož jsi učiniti neměl (was du hättest nicht thun sollen). Br. — b) Při: lépe bylo, lépe jest, es wäre besser gewesen. Lépe mi bylo tam ještě zůstati. Br. — c) Při: „kdokoli, jakžkoli, kdežkoli" atd. Kdežkoli bydleti budete, města zpustošena budou. Br. — d) Když možnosť činu časem budoucím vynášíme: könnte, dürfte. Ale řekneš někdo. Knihy nejsou modly, dí někdo. Kom. — Zk. Vz Kéž, Ať atd.

89567   Indikativ Svazek: 6 Strana: 0463
Indikativ. Cf. Bž 167., Brt. S. 3. vyd. 101.

89568   Indikativ Svazek: 7 Strana: 1277
Indikativ, u, m. Cf. Gb. Ml. II. 160.

89569   Indikator Svazek: 9 Strana: 0087
Indikator, u, m., z lat. = ukazatel, přístroj, jímž stanoví se graficky změny tlaku ve strojích a apparatech pracujících s napnu- tými plyny nebo kapalinami. Vz Ott XII. 609.

89570   Indikator, u Svazek: 6 Strana: 0463
Indikator, u, m., der Indikator. I. vě- trní. Bc.

89571   Indikatorní Svazek: 6 Strana: 0463
Indikatorní čára. Zpr. arch. IX. 12.

89572   Indikce Svazek: 1 Strana: 0573
Indikce, e, f., z lat., oznámení, svolání církevního shromáždění; občasí 15 let. Rk. Indiktion, Ankündigung.

89573   Indikovaná Svazek: 6 Strana: 0463
Indikovaná síla. Zpr. arch. IX. 14.

89574   Indiktový Svazek: 6 Strana: 0463
Indiktový letokruh, Indiktionscyklus. Nz.

89575   Indin, u Svazek: 6 Strana: 0463
Indin, u, m Sfk. 594., Nz.

89576   Indirektní Svazek: 1 Strana: 0573
Indirektní, z lat., nepřímý, indirekt, mittelbar, nicht geradezu. I. daň (kterou platí ten, kdo nějaké zboží spotřebuje). S. N. I. řeč, vz Řeč nepřímá. — I. otázka. Vz Věta tázací.

89577   Indirubin Svazek: 7 Strana: 1277
Indirubin, u, m. Cf. Rm. II. 214.

89578   Indisin Svazek: 6 Strana: 0463
Indisin, u, m. = violové barvivo. Vz S. N.

89579   Indiskrece Svazek: 1 Strana: 0573
Indiskrece, e, f., z lat., neskromnosť, tlachavosť, všetečná dotíravosť, Indiskretion, Unvorsichtigkeit, Unbesonnenheit, Unhöflich- keit. — Indiskretní, neskromný, dotíravý, nesmlčenlivý. S. N. Indiskret, nicht ver- schwiegen, plauderhaft; unbescheiden.

89580   Individualisace Svazek: 1 Strana: 0573
Individualisace, e, f., z lat., zjednotli- vování, zosobování, obmezení na jednotlivce. Individualisation. Vz Zk. Ml. II. 176. —

89581   Individualisace Svazek: 6 Strana: 0463
Individualisace. Vz Jg. Slnosť. 36.

89582   Individualisační Svazek: 10 Strana: 0107
Individualisační. Zvon IV. 295.

89583   Individualism-us Svazek: 1 Strana: 0573
Individualism-us, u, m., soustava zjednotli- vující. — Individualisovati, zjednotliviti, ojednotiti, zosobiti, individualisiren. — In- dividualista, y, m., dle „Despota", přívr- ženec soustavy zjednotlivujíci, Individualist. — Individualita, y, f., osobnosť, osobenství, osobní povaha; jednotlivosť, Individualität, Persönlichkeit, Eigenthümlichkeit. — Indi- vidualní, osobní, jedinecký. Individuell, eigenthümlich, besonders. — Individu-um, a, n., lat., osoba, jednotlivec; jedinec, jediník. Rk. Einzelnes Wesen, Person.

89584   Individualisovati co Svazek: 8 Strana: 0129
Individualisovati co. Čl. L. Jos. 20.

89585   Individualistka Svazek: 9 Strana: 0087
Individualistka, y, f., z lat Nár. list. 1898. č. 83. feuill.

89586   Individualistní Svazek: 10 Strana: 0593
Individualistní snaha. Nár. list. 1904. 286. 13.

89587   Individualní Svazek: 6 Strana: 0463
Individualní náhled, ZČ. I. 6., způsob. Kos. 0l. I. 286.

89588   Individuálnosť, i Svazek: 6 Strana: 0464
Individuálnosť, i, f., die Individualität. Vz Individualita. I. geologická, Stč. Z. 685., národní. Sbn.

89589   Individuovati Svazek: 6 Strana: 0464
Individuovati = ojediňovati. Hlv.

89590   Indivinace Svazek: 10 Strana: 0107
Indivinace, e, f., z lat. Zvon III. 326.

89591   Indoběl Svazek: 6 Strana: 0464
Indoběl. Vz Šfk. 59]., Štk. Poč. 554., Schd. 1. 404.

89592   Indoeuropan Svazek: 6 Strana: 0464
Indoeuropan, a, m., der Indoeuropäer. Krč. G 1034.

89593   Indoeuropan Svazek: 9 Strana: 0087
Indoeuropan, a, m. Vz Ott XII. 615.

89594   Indoeuropejec Svazek: 6 Strana: 0464
Indoeuropejec, jce, m. = indoeuropan. Šfk. Strž. 1. 37.

89595   Indoeuropský Svazek: 9 Strana: 0087
Indoeuropský. I. jazyky. Vz Ott. XII. 617. ??. 149. a.

89596   Indoeuropský. I Svazek: 6 Strana: 0464
Indoeuropský. I. jazyky. Vz S N.

89597   Indofenol Svazek: 9 Strana: 0087
Indofenol, u, ?., barvivo. Vz Ott. XII. 619.

89598   Indogermanský šp. m Svazek: 6 Strana: 0464
Indogermanský šp. m.: indoeuropský. Šf. Strž. 1. 39.

89599   Indol Svazek: 6 Strana: 0464
Indol, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 555.

89600   Indol Svazek: 9 Strana: 0087
Indol, u, m. = chemická sloučenina. Vz Ott. XII 629.

89601   Indolence Svazek: 6 Strana: 0464
Indolence, e, f., lat. = necitelnosť; ne- tečnosť. Kram.

89602   Indolentní Svazek: 1 Strana: 0573
Indolentní, z lat., necitlivý. Rk. Indolent, unempfindlich, gleichgiltig; grob, sorglos.

89603   Indomodř Svazek: 6 Strana: 0464
Indomodř, e, f. Vz Šfk. 590., Šfk. Poč. 553., Schd. I. 403.

89604   Indomodří Svazek: 9 Strana: 0087
Indomodří, n., vz násl. Isatin.

89605   Indorsace Svazek: 6 Strana: 0464
Indorsace, e, f., z lat. = vyhotovení vy- daného nařízení, Einrückung der ergangenen Verordnung, Indorsirung. Pr. tr.

89606   Indossace Svazek: 6 Strana: 0464
Indossace, e, f. = převod (směnky). Vz Žíro.

89607   Indossant Svazek: 1 Strana: 0573
Indossant, a, m., it., rubopisec, kdo směnku jinému rubopisem odstupuje. — Indossat, a, m., rubopisník, komu směnka rubopisem byla odstoupena. — Indossament (indos- sement), rubopis, přepsání směnky na jiného, Uibertragung eines Wechsels auf einen Andern; in. in bianco, rubopis nevyplněný. — Indossovati, přenésti na někoho směnku rubopisem. Rk. Indossiren.

89608   Indossat Svazek: 6 Strana: 0464
Indossat, u, m. = rubopis (co psáno jest na druhé straně listu, zvl. přepsání směnky na jiného). Rk. Sl.

89609   Indová Svazek: 7 Strana: 1277
Indová = jindy. Val. Vck. Mor. Rgl., Brtch.

89610   Indové Svazek: 1 Strana: 0573
Indové, vz více v S. N. IV. 43. — 48.

89611   Indoxyl Svazek: 7 Strana: 1277
Indoxyl, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 219.

89612   Indoxyl Svazek: 9 Strana: 0087
Indoxyl, u, m., v lučbě. Vz Ott. XII. 622.

89613   Indra Svazek: 8 Strana: 0129
Indra, y, m., vz násl. Jindřich.

89614   Indri, a Svazek: 6 Strana: 0464
Indri, a, m. = požast krátkoocasý, lichá- notus brevicandatus. Vz Frč. 397., Schd. II. 392.

89615   Indruch Svazek: 8 Strana: 0129
Indruch, a, m., vz násl. Jindřich.

89616   Indský Svazek: 10 Strana: 0107
Indský. I. moře. Mill. 116. Sr. Indičský.

89617   Indukce Svazek: 1 Strana: 0573
Indukce, e, f, z lat., zavedení, přemluvení; návod; závěrka z jednotlivostí o všeobec- nosti. Induktion, Anleitung; Folgerung. In- dukcí dokazovati, dokazovati řadou příkladův, skutkův. — Induktivní, povolující; lákavý, zavádivý; odvoděný. Rk. Induktiv.

89618   Indukce Svazek: 6 Strana: 0464
Indukce fotochemická, SP. II. 110., elek- trická. KP. 235., Schd. I.153. — Čs. lk. VII. 78., 111., Jg. Slnosť. 163.

89619   Indukce Svazek: 8 Strana: 0129
Indukce, e, f., z lat. I. (elektřiny) = sou- bud.

89620   Indukce Svazek: 9 Strana: 0087
Indukce. Vz Ott. XII. 624.

89621   Indukční Svazek: 6 Strana: 0464
Indukční, Induktions-. I. stroj, KP. II. 236., apparat

89622   Indukční Svazek: 8 Strana: 0551
Indukční přístroj (elektr.). Vz KP. VIII. 471.

89623   Indukovaný Svazek: 8 Strana: 0551
Indukovaný (navedený) proud elektrický. Vz KP. VIII. 470.

89624   Indukovati Svazek: 8 Strana: 0129
Indukovati elektrický proud. Vz KP. VIII. 43.

89625   Induktivní Svazek: 6 Strana: 0464
Induktivní methoda. ZČ. I. 6.

89626   Induktivní Svazek: 9 Strana: 0087
Induktivní methoda. Vz Ott. XII. 624.

89627   Indulgentní Svazek: 1 Strana: 0573
Indulgentní, z lat., shovívavý, mírný. Rk. Indulgent, nachsichtig, schonend, mild.

89628   Indulin Svazek: 6 Strana: 0464
Indulin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 538.

89629   Indulin Svazek: 9 Strana: 0087
Indulin, u, ?., barvivo. Vz Ott. XII. 629.

89630   Indult Svazek: 7 Strana: 1277
Indult, u, m., Verwilligung, lat. I-ty opatům obnovujeme. Arch. IX. 430.

89631   Industrialie Svazek: 7 Strana: 1277
Industrialie, í, f. Stč. Luň. 45.

89632   Industrialisace Svazek: 10 Strana: 0107
Industrialisace, e, f., z lat, I. země = zprůmyslnění. Nár. list. 1903. č. 165. 1.

89633   Industrialism-us Svazek: 1 Strana: 0573
Industrialism-us, u, m., zlat., průmysl- nictví. — Industrialista, y, m., dle „Des- pota", přívrženec industrialismu. Industrialist. — Industrialka, y. f., škola průmyslnická, Gewerbeschule; škola, v níž se učí děvčata ženským pracím. Industrialschule. — Indu- strie, e, f., průmysl, průmyslnosť, Industrie, Gewerbe, Gewerbfleiss. — Industrijní, průmyslný. Industrie-, Gewerbs-. Rk. I., in- dustrialni učitelka. Industriallehrerin.

89634   Industrialní Svazek: 6 Strana: 0464
Industrialní mappa (zobrazující rozšíření rozmanitých závodů průmyslových v jedno- tlivých zemích). Stě. Zem. 386.

89635   Indy Svazek: 6 Strana: 0464
Indy = jindy. Us. Ssk., Bern

89636   Indy Svazek: 8 Strana: 0129
Indy = jindy, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 45.

89637   Indych Svazek: 1 Strana: 0573
Indych, u, m. Vz Indich.

89638   Indych Svazek: 6 Strana: 0464
Indych. Schd. I. 403., Vlšk. 97., Kram. Slov., S. N.

89639   Indych Svazek: 9 Strana: 0087
Indych. Było to modrúčké jak i. Val. Čes. 1. X 133.

89640   Indze Svazek: 6 Strana: 0464
Indze = jinam. Slov. Tvoj najmilejší i. cbodziť bude. Sl. ps. 97.

89641   -íně Svazek: 1 Strana: 0574
-íně, přípona jmen zdrobnělých, mladé znamenající: pradlíně, švadlíně, přadlíně, čmudlíně, Maříně, Kačíně. Dch.

89642   -ině Svazek: 10 Strana: 0107
-ině příp.: hospodyně, rohatině. DŠk. Km. 16.

89643   -inec Svazek: 1 Strana: 0574
-inec, přípona jmen podstat. rodu muž. označujíc místo, kde zdržuje nebo chová se, co původním jménem označeno. Bž. Němci mají složeniny. Holub — holubinec, ovce — ovčinec, hosť — hostinec. Ht. Vz Tvoření slov.

89644   -inec Svazek: 6 Strana: 0464
-inec. Cf. Bž. 234. Místní jm.: Husinec, Sovinec, Kozinec. Pal. Rdh. I. 138. — Značí trus: kravinec, ptačinec, holubinec, koninec a p.

89645   -inec Svazek: 8 Strana: 0129
-inec mění se u Brna v -enec: kobelenec. Brt. D. II. 161.

89646   -inečké Svazek: 8 Strana: 0129
-inečké příp. označující něco hodně zdrob- nělého: malinečké. Dolnobeč. List. fil. 1893. 115.

89647   -inečký Svazek: 7 Strana: 1277
-inečký zdrobňuje: malinečké. Dol. Brtch. List. fil. 1893. 115.

89648   -iného Svazek: 9 Strana: 0087
-iného ?. -ina (gt. a akkus. m. a n.: panin, gt panina-paniného. Vz Gb. H. ml. III. 1. 263.

89649   -inejm Svazek: 8 Strana: 0129
-inejm v instr. sing, místo -iným místy. Vz List. fil. 1895. 274, -ovejm (3. dod.).

89650   -ínek Svazek: 1 Strana: 0574
-ínek, přípona jmen podstat. rodu muž.: tatínek, hřebínek.

89651   -ínek Svazek: 8 Strana: 0129
-ínek příp. jm. os.: Havlínek, Kubínek. Vz Kbrl. Sp. 12.

89652   -inek Svazek: 9 Strana: 0087
-inek: pasinek. Lor. 34.

89653   -ínek Svazek: 10 Strana: 0107
-ínek příp.: vtáčínek, Francínek, pla- mínek. Dšk. Km. 33.

89654   -inem Svazek: 8 Strana: 0129
-inem konc. instr. adj. v -in m. -iným. Cf. List. fil. 1895. 274., -ovem.

89655   -iném Svazek: 9 Strana: 0087
-iném m. -ině (-inu) v lok. sg. m. an.: o vašnostiném (m. -ně) způsobu. Gb. H. ml. III. 1. 26S.

89656   -inému Svazek: 9 Strana: 0087
-inému m. -inu v dat. sg. m. a n. · pani- nému zdraví m. -nu. Vz Gb. H. ml. III. 1. 264.

89657   -inenké Svazek: 8 Strana: 0129
-inenké příp. označující něco hodně zdrob- nělého: malinenké. Vz List. fil. 1893. 115.

89658   -inenký Svazek: 7 Strana: 1277
-inenký zdrobňuje: malilenké. Dol. Brtch. List. fil. 1893. 115.

89659   -iněves Svazek: 8 Strana: 0129
-iněves v. -iňoves. Zrčinaves, k tomu dat. a lok. sg. Zrčiněvsi, z toho pak nom. sg. -iňoves: Vitiňoves, Jičiňoves, v. -iněves.

89660   Infallibilista Svazek: 1 Strana: 0574
Infallibilista, y, f., die „Despota", pří- vrženec neomylnosti papežovy. Infallibilist. — Infallibilita, y, f., z lat., neomylnosť (papežova). Rk. Infallibilität, Unfehlbarkeit.

89661   Infam Svazek: 1 Strana: 0574
Infam, z lat., nectný, hanebný. S. N. Ehrlos, verrufen, schändlich. Infamní, infamský, ne- ctný, hanebný. — Infamie, e, f., pohanění, špatná pověsť, hanba. Rk. Ehrlosigkeit, Schande; Schmähung, Schimpfrede.

89662   Infant Svazek: 1 Strana: 0574
Infant, a, m., z lat., dítě. Titul synův královských rodin ve Španělsku a Portugalsku. Königl. Prinz in Spanien u. Portugal. Titul dcery: infantka. S. N.

89663   Infantě Svazek: 6 Strana: 0464
Infantě, ěte, n. Ty i. (nadávka)! V Plzeň. Stč.

89664   Infanterie Svazek: 1 Strana: 0574
Infanterie, e, f., osobní stráž infantův. Vz Infant. Nyní pěchota. Soldaten zu Fuss. Fussvolk. I. jest nyní vedle jízdy a dělo- střelstva zbraní nejhlavnější a nejdůležitější činíc již velikým svým počtem nejpřednější bojovný šik. V pěchotě radové rakouské jest nyní 46 pluků buď z hlavní části buď veskrz slovanských (10 českých, 4 moravské, 9 slo- venských, 13 polských a rusínských, 10 slo- vinských a jihoslovanských). Čsk. I. řadová, lehká (harcovníkův. Vz Myslivci. ). — Infan- terista, y, m., dle „Despota", pěší voják, pěšák. Infanterist.

89665   Infanterie Svazek: 9 Strana: 0088
Infanterie, jídlo. Vz Šulánky.

89666   Infekce Svazek: 1 Strana: 0574
Infekce, e, f., z lat., nákaza. S. N. An- steckung, Verpestung.

89667   Infekce Svazek: 10 Strana: 0107
Infekce, e, f. z lat = nákaza; morové bolesti, mor. 1585 Schulz 27.

89668   Infekční Svazek: 6 Strana: 0464
Infekční = nakažlivý. I. nemoc. Us. Pdl. Vz Slov. zdrav.

89669   Infekční Svazek: 9 Strana: 0088
Infekční. I. nemoci = nakažlivé. Vz Ott. XII. 633

89670   Infernalis Svazek: 1 Strana: 0574
Infernalis, z lat., infernalní, pekelný, ďá- belský. S. N. Unterirdisch, höllisch, abscheu- lich. —

89671   Inficirovati Svazek: 1 Strana: 0574
Inficirovati, z něm. a to z lat. inficere, nemocí nakaziti. Vz Infekce. S. N. Anstecken, verpesten.

89672   Infidelis Svazek: 1 Strana: 0574
Infidelis, lat., nevěrný, věrolomný, untreu, treulos. In partibus infidelium, v krajinách nevěřících (pohanův, kde dříve křesťané byli a kde ovšem časem opět mohou býti). Rk.

89673   Infíekční Svazek: 6 Strana: 0464
Infíekční tečna (tečna obratu), body (body obratu). Vz S. N. X. 263.

89674   Infiltrace Svazek: 1 Strana: 0574
Infiltrace, e, f., z lat., nádor; vsrkání, Infiltration, Einflössung. — Infiltrovati, na- pouštěti, nasakovati. Infiltren, einflössen. Rk.

89675   Infiltrat Svazek: 8 Strana: 0129
Infiltrat, u, m. Čas. čes. lék. 1888. 53.

89676   Infinitiv Svazek: 1 Strana: 0574
Infinitiv, u, m., způsob neurčitý (časo- slova). — a) Infinitiv jest jméno, přípona jeho -ti u přirovnání s jinými jazyky svědčí, že jest to pád, nejspíše dativ kmene v -i. Gb. Tvarem jest inft. ztrnulý pád sg. sub- stantiva příponou -ti tvořeného; který však pád to jest, není rozhodnuto. Mkl. S. 844. — b) Z infinitivu nemá se i na konci vy- pouštěti. Vz Brousek infinitivný (na konci tohoto článku) a I (zaniká, f. ). Chceme-li i vynechati, musíme předcházející t změkčiti: hrabať, loviť. Os. V infinitivě začalo se od- souvati i velmi záhy; již v RZ. dlužno čísti iskať pravdu m. iskati; v Rkk. dát šíju a slyšeť znova m. dáti a slyšeti atd. a v Rukop. hra- deckém (Výb. I. 181. ) a jak zřieť na jeho těle; Lomnický píše dokonce být, rýmovat, dokazovat atd. Gb. Hl. 86. — V obecné mluvě v mnohých krajinách i se vypouští, aniž se t měkčí, ale jinde zase, kupř. pod Krko- noši t se mění v ť. V již. Čech. mluví se také: dát, věřit, a kromě toho se tam a jinde klade c m. s: moct, vect, plect, máct, kláct, kráct m. mésti, vésti, plésti, másti, klásti, krásti. Kts. Což vysvětlí se tím, že vsouvá se mezi kmen a příponu -ti eufonické s: záb-s-ti, tép-s-ti; odtud tedy: plétsti čili (ts = c) plect; tím tak zvané rozlišování vysvětleno; v Čech. s se vsulo a se kmenovou zubnicí ve smíšenou hlásku c spojilo, kdežto na Mor. před vsutým s kmenová zubnice vysuta (jak výslovnosť obecná učí); odtud i v písemní řeči vysutím d, t dostáváme tvary: plésti, vésti (z pletti, vedtij. Bž. Brt. píše o této věci takto: Někteří z infinitivu i odsouvají. Proč ubohé toto i nejnovější spisovatelé čeští v takovou nenávisť vzali, jest nepochopitelno. Není snad spisovné řeči na škodu, liší-li se aspoň něčím od řeči obecné a čeština nemá těch růzností věru mnoho. Radili bychom našim novotářům, aby poslouchali řečníka, který i v infinitivu vyslovuje, a jiného, který je odsouvá. Mají-li sluch český, poznají, že jest odsouvání to velmi na ujmu rythmické lahodě řeči. Novotou takovou mizí všecek rozdíl mezi českým in- finitivem a supinem, čehož velmi želeti jest. Správná čeština činí přísný rozdíl mezi infi- nitivem a supinem, kladouc supinum na ozna- čenou účelu po slovesech pohybování. Vz Su- pinum. — c) Časoslova dvouslabičná kmene zavřeného (končí-li se kořen sou- hláskou) nekrátí dlouhé kmenové samohlásky v infinitivu, ani když inftiv složením třísla- bičným se stává: nésti — donésti, klásti — neklásti, péci — napéci. — Pozn. 1. Říká se také: Když v příčestí času min. rodu činného stojí před l souhláska, nekrátí se ani ve třísla- bičném inftvu kmenová sam.: nesl, kladl, pekl. — Pozn. 2. Po právě měli bychom i tyto tříslabičné infinitivy krátiti, než posice délku podporuje (Pk. ). — Pozn. 3. V již. Čech. se kmenová samohláska dvouslabičného infinitivu nedlouží: vest, nest, pect, tect. Kts. — Pakli kmen jest otevřen (končí-li se samohláskou), tu se v infinitivě trojslabičném kmenová samohláska krátí, krátí-li se také v příčestí minulého času: krýti — ukryti, mýti — umyti, bíti — nabiti — zabiti, dbáti — nedbati, lháti — nalhati, znáti — poznati, státi — dostati, víti — uviti, rýti — vyryti, býti — odbyti. — Pozn. Říká se také: Stojí-li v příčestí času minulého rodu činného před l krátká samohláska, krátí se ve tříslabičném infinitivu kmenová samohláska: šil — našiti, žil — požiti, bral — nabrati, spal — zaspati. Us. — Také mají dlouhou kmenovou samo- hlásku v trojslabičném infinitivě časoslova s kmenovou samohláskou u: plu- vyplouti, ku- okouti, tlu- natlouci a složená časoslova od mříti (mru), vříti (vřu), příti (pru), tříti (tru), mlíti (melu), jíti (jdu) a p: umříti, zavříti, otevříti, popříti, utříti, vymlíti. Po- znati je možná též dle toho, že v příčestí hlásku í mění v e: umřel, zavřel, otevřel, popřel, utřel, vymlel atd. Potom i tam zů- stává kmenová samohláska dlouhou, kde vznikla stažením se dvou samohlásek: dostáti (od stojati), zahřáti = zahříti (hřejati), zaváti, vysmáti se atd. Poznávají se dle toho, že mají v příčestí minulého času dlouhou kme- novou samohlásku: dostál, zahřál, zavál, vy- smál se, dopřál. Naproti tomu skracuje se v 6. třídě kmenovní samohláska v opětovacích slovesech, odvozených od složených finitiv- ních 4. třídy; v čemž často se chybuje, tedy rozšířiti — rozšiřovati, skrátiti — skracovati, povýšiti — povyšovati, ponížiti — ponižo- vati; tedy ne: rozšiřovati atd. — Zvláštní nesnáz činí infinitiv sloves dle vzoru -pnu, -píti. Ta měla do 14. stol. ie m. í v inftvě a tím rozeznávalo se pieti (pnu) od píti (piji), žieti (žnu) od žíti (žiji) atd. Když pak v 14. stol. ie se zúžilo v í, měly inftvy píti od pnu a piji, jíti od jmu a jdu atd.; stejný tvar, z čehož nezřetelnosť povstala. Proto přeložil obecný jazyk tato slovesa do třídy druhé, ale jen s těmi formami, které dle třídy prvé by byly nezřetelny, tedy zejména s infinitivem: pnouti, jmouti, žnouti, tnouti atd.; dále pak užívá forem zase pravidelných jako v pří- čestích: pjal, jal, žal, ťal; pjat, jat, žat, ťat. Ježto na Mor. a na Slov. mají v inftvě kon- covku -ati, tedy držmo se jí také kladouce pjati, jati, žati m. pnouti, jmouti, žnouti; složené tvary: ujati, pojati, požati, nažati atd. (Brs. 17. ) — d) Infinitivu času minulého nemáme. Opisuje se, ku př.: Mluvili o něm, aniž to věděli (ohne es gewusst zu haben. ). Viděl prý ho. Er soll ihn gesehen haben. Tvrdili, že je poslali. Sie behaupteten, sie geschickt zu haben. — e) Infinitiv má činný a trpný význam, ale rod jím označen býti nemůže. Metlami bíti kázán, virgis ver- berari jussus. Byl v žałář saditi kázán. Leg. Jir. Nákr. 87. Cf. Ich sah ihn mit Füssen treten, calcari. Grimm. — Mkl. S. 847. — f) Infinitiv sloves neskonalých označuje trvání, opětování a opakování děje (děj trvací, opětovací n. opakovací), inft. pak sloves skonalých jednodobosť neb ukončení děje (děj jednodobý n. ukončený). Onen odpovídá z pravidla řeckému infinitivu praesentis, tento řec. infinitivu aoristu. U sloves počíti, začíti a jiných klade se infinitiv sloves neskona- lých. Začal, přestal psáti. Přestal dýchati. Kom. — V záporných větách klade se z pra- vidla infinitiv sloves neskonalých. Vz Ne. — Mkl. S. 847. — g) Infinitiv jest odtažité jméno časoslovné, ale podržuje povahu časo- slova, pojí se s pádem časoslova samého a s příslovci, ne s jmény přídavnými a obsa- huje způsob činnosti, trvání a dokončení. — Kdy klademe infinitiv? O tom napsal Brt. v Km. II. str. 605., 624., 658., 672., 687. násl. článek. (Jakožto úvod předesýláme toto pozn.: Dle toho, je-li podmětem věty aneb náleží-li k přísudku, dělí se infinitiv v infin. a) podmětový, b) přísudkový. V obou těchto případech pronáší se infinitiv buď a) obecně, beze vztahu k určitému jednot- nému podmětu — infinitiv obecný, buď /?) vztahem k určitému jednotnému podmětu — infinitiv jednotný. — Pozn. Za infit. obecný položiti můžeme větu neosobní; za infinitiv jednotný jen větu osobní; dle toho onen slouti může též neosobní, tento osobní. Ati Uytiv dlužno mluviti = dlužno, aby se mlu- vilo; (hľ 6t líytiv dlužno, abys mluvil: máš mluviti. Niederlova Mluvnice jazyka řeckého strana 857. ). — A. O infinitivě podmě- tovém. I. Infinitiv obecný (neosobní) bývá podmětem mnohých sloves a výrazů ne- osobných, jako jsou: a) sloveso bezpodmětné jest, kteréž ve spojení s infinitivem znamená možnosť, povinnosť, nutnosť. To jest viděti, že bláznivých lidí bezčíslný jest počet. Št. N. 7. Tu slyšeti dusot koní, tu viděti hrozné krupobití. Kom. Lab. 73. Nejednu pohanskú paní bieše viděti slziece. Kat. 8256. Vz Býti (s infinitivem, str. 117. a jiné příklad y v Km. II.. 606. ). — b) Slovesa bezpodmětná: má, musí, sluší, hodí se, neškodí, může, líbí se. Vz tato slovesa. To sě má zítra státi. Kat. 1552. Musí se ta věc v tajnosti chovati. Kom. Lab. 50. Časem zablázniti neškodí. Mudr. 83. Vz Km. II. 607. — c) Jména (s jest) a to a) adjektiva: snadno, těžko, příkro, mrzko, pracno, volno, bezpečno, pohodlno, možno, náležito, hodno, milo, veselo, pochotno, kratochvilno, divno, žalostivo, břidko, stydko, ohyzdno, hrozno, teskno; dobře, zle, lze. To divno povědieti. Kat. 1500. Usilnoť (= těžko) sě obci protiviti. Dal. 49. 29. Nebez- pečno jest na těch stolicích seděti. Kom. Lab. 71. Stydko je mluviti. Št. N. 136. Těžko z kamene olej vytlačiti. Mudr. 55. Vz víc příkladů v Km. II. 607. — Pozn. Vedlé vy- tčených adjektiv užívá se často substantiva věc s příslušným adjektivem. Pěkná věc jest pěknou míti bibliotheku. Kom. Lab. 37. Te- sklivá jest věc o tom připomínati. Bart. 32. Vz Km. II. 608. — ß) Substantiva: třeba, netřeba, potřebí, dosti, hanba, hřích, bída, radosť, útěcha, umění, moudrosť, maličkost', čas. Vz tato slova. Netřeba než zapřáhnouti a jeti. Kom. Lab. 30. Zeptati se potřebí. Kom. Lab. 57. Útěchať bude i to poznati. Št. N. 106. Bohatému dobře činiti ztráta, Mudr. 168. Vz více příkladů také v Km. II. 608. — II. Infinitiv jednotný (osobní). Infinitiv s dativem bývá podmětem u výrazů v před- cházejícím odstavci (I) uvedených. ad a). Je vám býti tu nebo tam. Us. Jižtě nám v smutné té propasti zahynouti. Kom. Lab. 31. Vně je psóm ostati. Št. N. 300. Kak mi učiniti tomu. Kat. 3117. Čistému srdci je viděti Boha. Št, N. 286. — ad b). Mně a tobě sluší se bíti. Dal. 28. 24. Víc mi se psáti nehodí. Arch. I. 91. S jedním se mi mlu- viti dostalo. Kom. Lab. 133. — ad c). Kaž- dému souditi snadno. Kom. Lab. 32. Lépe by bylo Božejovi střiebra nebrati. Dal. 56., 59. Hrozná věc zlým a divně radostná do- brým vstáti z mrtvých. Št. — Vz více pří- kladů v Km. II. 608. — B. O infinitivě přísudkovém. Infinitiv přísudkový buď jest předmětem aneb určením, dle toho jest: a) předmětový, b) určovací. — Pozn. Přísudkem vlastním se sponou jest bývá in- finitiv nejčastěji ve výměrech: To jest Bohu slúžiti, svój stav neb úřad vésti ke cti božie. Št. N. 54. Tlachati není cepem máchati. Lou- piti není koupiti. — a) O inft. předmět- ném. I. tř. Infinitiv pouhý (jednotný). Infinitiv pouhý berou k sobě za předmět: 1. slovesa, která vedlé infinitivu nepřipou- štějí jiného předmětu: a) slovesa moci, umění a zvyklosti: moci, dovésti, stačiti, stíhati, uměti, věděti, znáti, učiti se, zvykati. Vz tato. Móž to slyšeti každý. Dal. 5. 23. Ne- mohli stačiti doluov dělati. Let. 65. Vie žati žito. Zpěv. I. 251. Neobyčejných věcí uží- vati zvykli. Kom. Lab. 28. — Pozn. Velmi zhusta užívá se v staré češtině časoslova ne- táhnouti s Následujícím až k označení dvou dějů po sobě jdoucích (nyní = sotva — již). Netáhla sv. Agatha té modlitby dokonati, až ihned duši pustila. Pass. 212. Nyní bychom vazbu tu dobře napodobiti mohli časoslovem stihnouti. Nestihl se pomodliti, všecky modly se zlámaly. — b) Slovesa povinnosti, nut- nosti, volnosti: mám, musím (strčes. drbím), smím. Vz tato slovesa. Což více mluviti mám, pane můj. Kom. Lab. 138. Proč ten blud či- niti smieš (se osměluješ)? Kat. 1220. Sraziti nám drbí Luděk voje pod jednu ránu. Výb. I. 15. — c) Slovesa chtění: a) osobná: chci, nechci (staroč. nerodím), ráčím, musím, žá- dám, naději se. Vz tato slovesa. Nechcú tě za súdcu jmieti. Dal. 3. 18. Neroď nic stý- skati sobě. Kat. 3002. Naději se brzy ve Francii býti. Žer. L. I. 68. — ß) Neosobná: chce se mi, žádá se mi, stýská se mi, stíhá se mi. Chce se mi píti. Výb. I. 188. Stesklo se mi s ním choditi. Vrat. 120. Že se vám nestíhá v takový déšť na pole jíti. Us. — d) Slovesa hodlání: hodlám, chystám se, stro- jím se, míním, myslím, ukládám, uvoluji se, slibuji, zavazuji se, přisahám, hrozím, dů- věřuji si, troufám si, zdráhám se, zpěčuji se, rozpakuji se, bráním se, varuji se, stra- chuji se, bojím se, stydím se, hanbím se. Vz tato slovesa. Co hodláš učiniti? Us. Neroz- pakujte sě slova božieho rozsévati. Št. N. 80. Umříti se já nebojím. Sš. Pís. 66. — e) Slovesa snažení: snažím se, hledím, usi- luji, přičiním se, pokouším se, zůstávám, přestávám, meškám, dlím, obleňuji se, liknuji se, nedbám, odříkám se. Vz tato slovesa. Učení všecko stíhati se snaží. Kom. Lab. 110. On se dal plakati. Sš. P. 669. Neupúščej búřiti u vrahy. Výb. I. 17. Vtom sě oblení pracovati. Št. N. 123. Nedbali plniti slibu. Tov. 95. — Vz víc příkladů k a -e v Km. II. 625. — 2. Slovesa, která vedlé infinitivu při- bírají předmět osobní, v němž podmět infi- nitivu jest obsažen. a) Slovesa rady, po- bídky, příkazu: radím, napomínám, káži, velím, poroučím. Vz tato slovesa. Rychtář napomínal s nižádnou zbraní nechoditi. Let. 376. Poroučejí mu počítati. Kom. Lab. 56. — Pozn. 1. Slovesa rady a pobídky mívají obyčejně jen tehdy infinitiv, když osoba, které radíme, kterou pobízíme, vyjadřena není; sice mají konditional. — Řídký jest infinitiv místo obyčejného konditionalu po slovesech prosby. Pánóv prosi vedlé sebe sésti. Dal. 5. 28. — Pozn. 2. Není-li osoba, které při- kazujeme, vyjádřena, má infinitiv význam passivný. Žádného do města přikázal jsem nepouštěti. Arch. I. 88. — b) Slovesa učení, působení: učím, zvykám, pomáhám. Vz tato slova. Umění učí lidi skrovně mluviti. Anth. I. 140. 1 děkoval pánu Bohu, že mu jest ráčil pomoci přes tu vodu se přepraviti. Let. 59. — c) Slovesa připouštění a bránění: dá- vám, dovoluji, dopouštím, přeji, bráním, há- jím, zapovídám, nechávám. Vz tato slovesa. Nedal jsem se jim rozcházeti. Žer. Sn. 83. Ani zlému větru na sebe vanouti nedal. Kom. Lab. 81. Deváté přikázanie brání, žá- dati bližnieho svého ženy. Št. N. 300. — Vz Km. 627. — II. tř.: Infinitiv s akku- sativem. Infinitiv s akkusativem klade se a) po slovesech viděti a slyšeti. Viděli jsme se nedaleko býti od ostrova Kandy. Pref. 519. Viděl jsem je v blátě váznouti. Kom. Lab. 29. Slyšel jsem tu některé z nich chlubiti se. Kom. Lab. 128. — Není-li akkus. osobný vyjadřen, infinitiv mívá význam pas- sivný. Panna Maria omdlela, když viděla vésti Krista. Pref. 189. Jak uslyšel smlouvu čísti, dal se v odpovídání. Žer. Záp. II. 155. — b) Po slovesech myšlení a projevování, a) při stejných v obou větách podmětech. Nic nemajíce všecko se míti pravili. Kom. Lab. 116. Ku statku právo míti se hlásí. Žer. Záp. II. 11. Vinným zná se býti. Vš. 33. Pán mrtvé křísil, aby dokázal se býti pánem života. Ev. Mat. 120. — ß) Při růz- ných v obou větách podmětech. Ukazovali nám kmen stromový, jejž pravili palmovým býti. Har. I. 208. Někteří plesali pravíce tu božského cosi býti. Kom. Lab. 46. Vybrali 9 mužů, které hodnými býti kněžského úřadu soudili. Prot. 57. — Pozn. Ačkoli vazba tato v jisté míre (při různých podmětech téměř jen infinitiv býti), české skladbě dobře svědčí, podobá se přece, že teprve působením latiny většího rozměru nabyla. Vyskytáť se nejča- stěji ve spisech věku XVI. U Štítného a spisovatelů současných velmi zřídka se jí dočítáme ku př. Št, N. 429.: Darmo se mní vítězem býti proti hřiechu, ktož jen pomsty se bojí. Sice klade Št. pouhý akkusativ nebo instrumental, kde pozdější spisovatelé infinitiv přičiňují: Prvý roh proti Bohu řekl jsem hrdosť. Pravie boha lhářem. Vz Št. N. 147., 152., 162., 179., 184., 188., 220., 245., 276., 318. Bludným jeho dobře znali. Výb. II. 219. Sám se hřiešným poznal. Pass. 302. Vz také Listy filolologické a paed. 310, Akkus. — b) O infinitive určovacím. Infinitiv určovací, češtině a řečtině vlastní (v latině jen u básníků) značí 1. vztah či rozsah vlast- nosti neb činnosti nějaké, infinitiv vztahový; i určují se jím: a) adjektiva zvl. snadnosti a libosti (srv. lat. supinum na -u). Oheň dobr jest sě zhřieti. Pass. 132. Mandragora ovoce dobře vonie, ale jísti není chutné. Št. Dobrým mila by byla pravda slyšeti, i od oslice. Št Čistota všem liba slyšeti. Št. N. 225. Vz Krásný, Lehký, Potřebný, Protivný, Snadný, Těžký, Tvrdý. — b) Substantiva. Udělá se mi chuť podívati se. Kom. Lab. 37. Mám obyčej ráno vstávati. St. skl. V. 125. Abych mohl chvíli míti na obecné věci mysliti. Žer. Sn. 8. Vz Moc, Povinnosť, Právo, Svoboda, Úmysl, Vůle, Žádosť. — 2. Dosah či míru, po kterou až platnosť má činnost neb vlastnosť nějaká — infinitiv dosahový; i určují se jím adjektiva: hotov, ochoten, volen, povinen, dlužen, hoden, důstojen, žá- dostiv, snažen, schopen, pilen, leniv, nedban- liv, prázden, mocen, silen. Proti své vůli něco činiti povinni nejsou. Kom. Lab. 119. Dlužna jsta sě milovati. Št. N. 93. Bude snažen střieci sě zlého. Št. N. 131. Kolíne, nejsi hoden státi. Sš. P. 585. Vz Dlužný, Důstojný, Hotov, Hodný, Mocný, Netbavý, Pilný, Prázdný, Schopný, Silný, Žádostivý. — Pozn. Sem též počísti jest infinitivy tak řečené absolutní (samostatné), jež vyjadřují míru, pokud má platnost výrok činěný. Ale pravdu říci, nic horšího pan posel do sebe neměl, nežli že velice skoupý byl. Vrat. 42. Jest nám tu zima pod okny státi. Sš. P. 746. Co neviděti budou svátky. Us. — 3. Účel neb cíl činnosti nějaké — infinitiv účelný. Jím určuje se a) sloveso dáti: Otec dal dítě sv. Marině pěstovati. Pass. 407. Královna dá oznámiti. Kom. Lab. 97. Svato- pluk se mu dá znáti. Dal. 28. 14. — b) Slo- vesa hoditi se, sejíti se. Hnilý klát se nehodí ani do kamen dat. Sš. P. 343. — c) Slovesa chůze a posýlání mají po sobě z pravidla supinum. U spisovatelů střední doby kladen za supinum často nesprávný infinitiv. Jiní náboženství konati vybíhají. Kom. Lab. 13. — Pozn. Lid užívá zhusta infinitivu účel- ného po časoslově býti, odpovídaje ku př. na otázku, čemu (nač) to je ?' infinitivem: jísti, píti. Taktéž: Prádlo jest ještě váleti. Žito jest ještě vázati. — O jiných platno- stech infinitivu. Kromě případů vytčených má infinitiv 1. platnosť substantivnou; i užívá se ho a) podmětem. Zlého člověka znamení jest, všude práv žádati a co se či- niti má, z rejster toliko chtíti věděti. Kom. Kab. Léhati měkce, choditi hladce, jísti a píti lahodně nepřináleží ku podstatě zdraví. Kom. Did. 14. Mluviti stříbro, mlčeti zlato; Slíbiti a dáti jest dvojí. Mudr. 78., 93. — b) Předmětem. Pustiti ho tam za nehodné soudil. Kom. Lab. 86. Turci za veliký hřích mají polapeného ptáka zabiti a snísti. Vrat. 71. — c) Přívlastkem, zastupuje-li infinitiv přívlastek substantivní či přístavku. A což toto jest za ukrutnosť s člověkem jako s ho- vadem zacházeti. Kom. Lab. 54. — Pozn. Zvláště zřejmá jest substantivní platnosť in- finitivů jísti a píti. I nesměchu sě bíti v čelo před bohyni v súmrky jim dávati jiesti. Rkk. 8. Dachu knězu jiesti, píti. Dal. 59. Vz Km. II. 660. — 2. Platnosť způsobovou ve větách vztažných a tázacích a) jest: kdo (= má kdo), co, čemu, čím, nač, zač, kde, kam, odkud, kudy, kdy atd. Ještě je (= má) vám kdo pomoci. Us. Bylo odkudy dluhy platiti. Žer. Záp. II. 149. Tu se bylo čemu dívati. Har. I. 169. — ß) Není: kdo (= nemá kdo) atd. Nenie co šíti, ano vše děravo. Výb. I. 487. Není se čím ubezpečiti. Kom. Lab. 87. Není se ho proč báti. Kom. Lab. 23. Vz Km. II. 661. — y) Mám: co atd. Hromáždie, což mohú, aby měli co propiti. Št. Sotva se čím přikryti neb vyživiti mají. Kom. Lab. 123. Bude míti s kým pracovati. Žer. L. I. 55. — ď) Nemám: co atd. Čeho víc žádati neměl. Kom. Lab. Šla bych si stěžovat, ne- mám komu. Er. P. II 93. Nemáme čím hrdi býti. Št. N. 215. Nemám se já tady kdy baviti. Sš. P. 13. — Pozn. Podobně se pojí s infiniti- vem nemám nic. Nejmám niče činiti s tiem. Anth. I. 73. — e) Vím, nevím: co atd. Ne- vím toho jakými slovy vymluviti. Kom. Lab. 132. Každý vie kde nalézti, což komu jest třeba. Št. Nevím nic jiného psáti. Arch. I. 92. — 3. Má infinitiv platnost způsobovou, když nastupuje za způsoby žádací a to a) za imperativ. Nevysazovati dětí na slunce. Ne- svěřovati vesla těm, kteří na vodách nebý- vali. Č. Mudr. 364. — b) Za optativ. Ó ten- krát já být blesků pánem. Hál. Děd. 55. — c) Za konjunktiv rozvažovací. Pravda jest, což tajiti? Kom. Lab. 81. — Pozn. Též za předvetí vět podmínečných užívá se infini- tivu. A byť o zem se bíti, není se kam díti. Č. Mudr. 184. Dáti ho (obrázek) do knížek, nesměstná se, zamknout ho do truhly, udusí se. Sš. P. 474. — 4. Platnost citoslovce — infinitiv zvolací, jímž se prostě jmenuje předmět citu. Ó šeredné zlé! v tajně dru- hému lstivým a zlostným srdcem utrhati. Št. N. 154. Nejsa králem, českým králem se psáti. Let. 498. Pozdě po lidech slova chy- tati. Č. Mudr. 79. — O shodě přísudko- vého jména infinitivního. Má-li infini- tiv ‚býti´ při sobě jméno přísudkové (doplň- kové neb určovací), platnost mají o shodě jeho pravidla tato. 1. Substantivum klade se do přísudkového instrumentalu. Nedaj jiskře ohněm býti. Dal. 8. 38. — Zřídka jen vyskytuje se dativ. Dachu z mála vojsku býti. Dal. 8. 42. — 2. Participia i adjektiva (z pravidla ve formě neurčité) kladou se buď do přísudkového dativu neb do nominativu; u pozdějších teprve spisovatelů vyskytuje se za dativ přísudkový instrumental adjektiv formy určité. — 3. Co se týče grammatické shody mezi dativem podmětovým a dativem přísudkovým, pamatovati jest, že přísudkový dativ sing. rodu muž. zastupuje dativ všech rodů a obou čísel. Nesluší mně, vám, sestře, bratru býti veselu. Vz Lze. — Jen zřídka vy- skytuje se rod ženský. By mi bylo živě býti. St. skl. I. 138. — Podlé různých druhův infinitivu platí tato pravidla o shodě parti- cipia neb adjektiva přísudkového: I. Infi- nitiv podmětový jak osobní tak neosobní má jméno přísudkové v dativě. a) Proč mi živu býti? Anth. I. 49. Všichni, jimžto bude spasenu býti, na pravici stanú. Pass. 15. — b) Slušíť při tom opatrnu býti. Št. N. 37. — c) Nesnadno jest pokornému srdci tak pilnu býti těch marností. Št. N. 117. Zléť jest úst svých nebýti mocnu. Št. N. 66. Lépe poctivě umříti, než potupně živu býti. Č. Mudr. 315. Vz více příkladů z Km. II. 673. — II. Infinitiv předmětný. 1. Slovesa, která vedlé infinitivu nepřipouštějí jiného předmětu, mají jméno přísudkové v nomina- tivě. Lež nikdy nemóž dobra býti. Št. N. 115. Kolik set let živ býti moci bude. Kom. Lab. 52. Počal jsem vesel býti. Kom. Lab. 52. Vz více v Km. II. 674. — Pozn. Řídký jest tu dativ přísudkový. Začnouce živu býti mřeme. Kom. Did. 65. Boj se býti netbavu spasenie. Št. — 2. Slovesa, kteráž vedlé in- finitivu přibírají předmět osobní (nejčastěji v dativě) mají jméno přísudkové v dativě. Raziť vám opatrnu býti. Št. N. 98. Hektor kázal všem k boji býti hotovu. Troj. 237. Nedaj jim býti obmeškánu. Št. Vz více v Km. II. 674. — 1II. Infinitiv určovací má jméno přísudkové v dativě. Ctnosť jest všecko opu- stiec chudu býti; Čtvrtá blaženosť jest synem božím nazvánu býti. Št. N. 223., 245. — IV. Infinitiv platnosti substantivní má jméno přísudkové v dativě. Duchem chudu
býti jest pokornu býti, ne hrdu. Št. N. 282.
Volili jsme raději umříti, nežli živu býti tak
bídně. Prot. 188. Vz Km. II. 675. — Do-
datek. Sloveso řídicí a infinitiv splývají
v jeden pojem, pročež doplněk závislý na
infinitivě nespravuje se tytýž co do pádu
infinitivem, nýbrž slovesem řídícím. Tak
nesluší světa milovati. Št. N. 113. Nesmím
jemu pravdy pověděti. St. skl. V. 104. Sena
jim jísti dajte. Dal. 64. 26. Ta bázeň jest
báti se ztratiti té odplaty, jižto Buoh svým
dává. Št. N. 250. Dávno jsem žádostiv byl
té noviny slyšeti. Žer. L. I. 146. Vz Enal-
lage, 1. Vz více příkladů v Km. II. 675.
— Pozn. Nepovšimnutí této vazby bylo
snad příčinou, že mluvnice naše uvádějí ta-
táž slovesa, jakoby se pojila s genitivem,
jimž jediné akkusativ přísluší. Mezi taková
slovesa počítá ku př. mluvnice Zikmundova
i v 2. vydání jísti a píti, kteráž sama o sobě
jiného pádu než akkusativ nikdy nemají. — Brousek infinitivný. 1. Někteří spisovatelé novější užívají důsledně supina za infinitiv; jiní zase střídavě tu infinitivu tu supina, jak jim právě z péra vyběhne. Nehledíc k jiným důležitějším věcem, aspoň libozvuku bylo by šetřiti. Infinitivy vésti, nésti, volati zajisté liběji znějí, nežli supina vest, nest, volat, aniž infinitivy v -iti (mluviti) odporny jsou českému duchu. Vz počátek tohoto článku. — 2. Některé vazby infinitivné, jako bezpodmětné jest s infinitivem, přísud- kový dativ atd. vytracují se z nenáhla z řeči spisovné. Dle obdoby vazeb německých užívá se zbytečně přespříliš sloves museti, míti, lze jest a j.; anebo mění se bezpodmětná vazba nesprávně v podmětnou: Hora jest viděti m. horu jest viděti. Vojáci jsou vi- děti m. vojáky jest viděti. — 3. Slovesa zů- stati užívá se často zbytečně a chybně za příkladem vazeb německých. Zůstaň státi, seděti = stůj, seď; zůstal státi m. stanul, zastavil se. Hodiny zůstaly státi m. zastavily se. Zůstali vězeti v blátě m. uvázli, uvízli. Taktéž: Naučil jsem se ho znáti v Praze m. poznal jsem ho. — 4. Slovesa dáti, ne- chati, lze jest (může se) nesprávně se ve- spolek zaměňují. — 5. Z míry hojná jsou nyní substantiva slovesná (-ání, -ení, -tí) kladená za správné infinitivy podmětem, předmětem i v pádech předložkových. Vz Abstrakta. — Pozn. Kromě infinitivu hradí Čechové německá substantiva slovesná: a) pře- chodníkem; b) větami aby, že (jak, kterak), aniž; c) supinem; d) jinými obraty. Vz Ab- strakta. — 6. Již Jg. poznamenal, že slovce německé zu rádo by mělo svého zástupce v češtině. Co zde má mezi námi co dělati ? Měli mnoho co vypravovati. Mám mnoho co na práci. S tím nemám nic co činiti. — Ve všech těchto a podobných větách jest co takovým nepovolaným zástupcem německého zu. Vz Co, str. 142., a. — Druhým takovým zástupcem něm. slovce zu chce býti před- ložka k. Odhodlal se k přerušení bitvy m. přerušiti bitvu. Plan byl snadno k prove- dení (bylo snadno provésti). — Vz také Mkl. S. 844. —871.; Zk. Skl. 636. —660; Zk. Ml. II. 124. —131.; Ht. Sr. mluv.; Brs. 16. Cf. Niederlovu Mluv. jaz. řec. str. 358. a násl.

89677   Infinitiv Svazek: 6 Strana: 0464
Infinitiv. Přípona infinitivu jest -ti (-ť), kterouž připínáme ku kmeni infinitivnému. Bž. 174. — Inft. má buď thema rovné kmeni prostému, nebo přibírá ku kmeni prostému příznaky; příznaky infinitivů jednotlivých tříd zoveme jinak též známkami třídními. Bž. 171.— 172. — Na mor. Val. končí se inft. v ť: volať (vz Brt. L. N. I. 223.) místy i na Mor. v t: pect, žat. Vz Brt. D. I. 76. — Na Zlínsku krátí se dlouhé kmenové samo- hlásky dvouslabičných infinitivu kmenův otevřených : dat, pit, kryt, chtět, měť, plut, ale: hrát, stát, bát atd. Ze kmenů zavře- ných nedlouží se toliko: klast, krast, přast, jest (jísti). Brt. — Proti češtině jest a pře- hlasováno v infinitivu a parte, perft. sloves V. tř. vzoru hráti: hřít, přít, smít sa, okřít; hříl, příl, smíł sa, okříł; kromě toho: vsík- nút, dosíhat, zapříhat, uzíbnút, vzítý. Brt. v Mtc. 1878. 2. Kvantita dvouslab. infini- tivů ve strč. Vz List. filol. VI. 218. — In- finitivem nezávislým vyjadřuje se na Mor. a) podmínka, úmysl, rozkaz a p.: Edem hodně pršeť, a bylo by hneď po všeckéj slávnosti (kdyby pršelo). Edem neměť strachu a všecko se vám vydaří. To si pomysleť (to si pomysleme)! No néni z toho nic, ít spat (poďme spat). Ono je to enom kde ít, hneď člověk něco utratí (sotva člověk někam vyjde). Keď ja íť (abych šla)! On včil ze švagrovu a z děťmi a mě enem za- biť a zabiť atd. Cf. Ale pravdu říci nic hor- šího do sebe neměl, nežli že skoupý byl. Vrat. Z pravidla bývá inft. ve větách tázacích, kde řeč spisovná užívá slovesa míti s infi- nitivem. Už íť? Pustiť ho? Už hnáť? . . . Častý jest v řeči lidové zvláštní způsob infinitivu vztahového, češtině spisovné ne- známého. Kúřiť kúřil bych celý deň, ale jesť (jísti) nejed sem ešče. Hledáte-li ho? No hledať, nehledám ho. Vz tam více pří- kladů. — b) Inft. mívá význam a platnosť substantívni. Vz;íi si jest (jídlo) na pole. Puč mi kúřiť ... — c) 1. jest doplňkem sloves a jmen. Dalo sa pršať. Nabrál sa íť do lesa. Já pamatuju celú našu dědinu vy- hořeť. Je zvyk pršeť a moda snih padač. Ten baťoh býl těžký nésť..... V nářečí val. a uh. pojí se rád bych s infinitivem. Rád bych pomocť — Stihnouti s infinit, opisuje kondicional: Už je tma, ale stihlo býť pod mračnem, bylo by ešče tmější. — Umět s infinit, značí v Podluží na Mor. děj opětovaný jako lat. solere a něm. pflegen. Ženy rády umá naříkat. — Irrealný kondi- cional minulý ve větách podmíněných opi- suje se často inft. se slovesem míti v první větě a se slovesem moci ve větě druhé. Měli ste ít s nama, mohli ste také něco do- stat (dybyste byli šli, byli byste dostali). . d) Často bývá i epexegetickým doplňkem celé věty a mívá tytýž význam účelný. Dybyste tak kýšky měli napit. Dál chlapca slúžit . . .e) I. účelný. Zanésl sem si boty spravit. Čemu to je? ptáky chytat. Byl zvonit klekání ... f) I. ve větách bezpod- mětných. Bylo vám tam nechodiť. Toho psa bylo by uvázať ..Brt. D. I. 192.—194. Vz tam více příkladu. Cf. také ještě Brt. S. 3. vyd. 188., Prk. Přisp. 38., Brt. v Mtc. 1878. 27. - Str. 575. a 2. ř. sh. přidej: Vz Kvantita a Gb. Hl. 132. — Ib. ř. 17. sh. středník (;) za atd. vymaž. — Str. 577. b. 3. ř. zd. za 674. přidej: Cf. Brt. S. 3. vd. 105. — Str. 578. a. ř. 24. zd. za uvízli při- dej: Vz Zůstati (konec). — O syntaktické platnosti strč. infinitivu vz List. filol. X. 304. Cf. i S. N.

89678   Infinitiv Svazek: 7 Strana: 1277
Infinitiv. Cf. Gb. Ml. I. 137., II. 164., Brt. Ruk. 19., D. Lhrg. 287. I. v rus. na -tb m. -ti, na Slov. -ť. D. Gesch. 15. Kam se ve větě klade. Vz D. Lhrg. 325.

89679   Infinitiv Svazek: 8 Strana: 0129
Infinitiv, vz -ti. Kvantita i-vu dvou- a víceslabičného. Vz Gb. H. ml. I. 602. I. místy v Přerovsku a Kojet. končí se v ť, místy v t. Brt. D. II. 40. V N. Dědině v ť: nésť, dať. Ib. 4. U Malenovic v t. Ib. 3. Influence či soubud elektrický. Cf. In- dukce, KP. VIII. 31. Magnetická i. Vz KP. VIII. 22.

89680   Infinitiv Svazek: 9 Strana: 0088
Infinitiv. Vz Ott. XII. 634., Gb. H. ml. III. 2. 66., 452., Lor. 73. O kvantitě infini- tivu vz v Gb. H ml. III. 2. 71. nn. Inf. končí se v Jilemnicku na -ť. Bes. 1871. 508. O inft. a supinu v jazycích slov. Dr. A. Schleicher. Vz Mus. 1849. ?. 153. I. účelu v Maš. ruk. vz v Mus. fil. 1898. 211., vztahu. Ib. 1899. 96. I. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 269. I. odvesti n. odvésti, pokryti n. po- krýti. Vz Mtc. 1901. 13.

89681   Infinitiv Svazek: 10 Strana: 0593
Infinitiv v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 128.

89682   Infinitivný Svazek: 6 Strana: 0464
Infinitivný. I. souvětí. Vz Mus. 1880. 139., 313.

89683   Infirmář Svazek: 10 Strana: 0107
Infirmář, e, m., z lat. = nemocnice. Vz Gb. Slov.

89684   Inflammace Svazek: 1 Strana: 0578
Inflammace, e, f., z lat., zapálení, zánět. Rk. Entzündung, Brand.

89685   Inflexe Svazek: 6 Strana: 0464
Inflexe, e, f., z lat., v geometr. Vz S. N. X. 263., IV. 53. I. == bod obratu, obratník křivky. Stč. Dif. 150.

89686   Inflexionspunkt Svazek: 1 Strana: 0578
Inflexionspunkt, v math. obratník, bod obratu. Stč.

89687   Inflorescenee, vz S Svazek: 6 Strana: 0465
Inflorescenee, vz S. N.

89688   Influenca Svazek: 9 Strana: 0088
Influenca = chřipka.

89689   Influence Svazek: 1 Strana: 0578
Influence, e, f., z lat., vliv, působení v něco. Rk. Einfluss, Einwirkung.

89690   Influenční Svazek: 6 Strana: 0465
Influenční obrazec momentů průřezu. Sln. I. 38.

89691   Influenza Svazek: 7 Strana: 1277
Influenza, vz Chřipka (i dod.).

89692   Inforinatomri-um Svazek: 10 Strana: 0107
Inforinatomri-um, a, n., z lat. = vycho- vatelna, vzdělavatelna. Grm. VIII.

89693   Informace Svazek: 1 Strana: 0578
Informace, e, f., z lat., poučení, zpráva, Unterricht, Auskunft.

89694   Informační Svazek: 8 Strana: 0130
Informační, Informations-. I. kancellář. Dhnl. exc.

89695   Informativní Svazek: 10 Strana: 0593
Informativní stať, účet. Zvon VI. 239., Nár. list. 1906. 27. 18.

89696   Informator Svazek: 1 Strana: 0578
Informator, a, m., lat., domácí učitel, vychovavatel, Lehrer, Erzieher. Rk.

89697   Informatorní Svazek: 10 Strana: 0107
Informatorní = vychovatelský, vzdělava- telský.

89698   Informovati Svazek: 1 Strana: 0578
Informovati, poučiti, berichten, belehren, Auskunft geben, informiren.

89699   Infula Svazek: 6 Strana: 0465
Infula. Vlšk. 328., 335.

89700   Infulat Svazek: 1 Strana: 0578
Infulat, a, m., z lat., smějící užívati infule, ein infulirter Prälat. Us. Vz Infulovaný.

89701   Infule Svazek: 8 Strana: 0130
Infule biskupů. Vz Wtr. Krj. I. 222.

89702   Infule, e Svazek: 1 Strana: 0578
Infule, e, f., z lat. (mitra), biskupská čepice. Infel, Bischofshut. — Infulovaný, hodnostář církevní, jenž, ač v důstojnosti pod biskupem stojí, přece infuli smí nositi: opat, prelat, přednosta kapitule, probošt, kanovník, ovšem i biskup. S. N. Ein Infulirter, der den Bischofshut tragen darf.

89703   Infuse Svazek: 1 Strana: 0578
Infuse, e, f., z lat., vlévání, nálev. S. N. Einguss, Aufguss.

89704   Infusor Svazek: 6 Strana: 0465
Infusor, u, m. I. Hüterův. Wld.

89705   Infusoria Svazek: 1 Strana: 0578
Infusoria, pl., n., lat., nálevníci, po- levníci (živočiši). Rk. Dle Gymnasium. In- fusorien, kleine dem blossen Auge nicht sichtbare Thierchen in Flüssigkeiten.

89706   -ingen Svazek: 1 Strana: 0578
-ingen. Německá slova v -ingen ukončená mění se v češtině v -ing, -ink: Göttingen — Gotting n. Gottink, u (dle Brs. -a), Nördling (-k), Tübing (-k). Ht. Dle Brs- str. 46.: Feld- kirchy, Hohenlindy, Saarbrücky, Ellwanky, Erlanky, Göttinky, Sigmarinky, Tübinky podlé Ryba: gt. Feldkirch, Feldkirchám, ve Feldkirchách, Feldkirchami (cf. za Dolán- kami).

89707   Ingenieur Svazek: 1 Strana: 0578
Ingenieur, fr., inžinýr, a, m. (enženiér). Rk. Feld-, Landmesser. Vz S. N. IV.

89708   Ingeniosní Svazek: 1 Strana: 0578
Ingeniosní, z lat., duchaplný, ostrovtipný, ingeniös, sinnreich, scharfsinnig, geistreich, erfinderisch. — Ingeni-um, a, n., lat., při- rozená vloha, vtipná hlava. Rk. Verstand, angeborene Fähigkeit, Anlage.

89709   Ingesta Svazek: 1 Strana: 0578
Ingesta, gt. ingest, n., pl., dle „Slovo"; lat., pokrmy do těla dané. Rk. Dem Körper gereichte Speisen.

89710   Ingliša Svazek: 8 Strana: 0551
Ingliša, e, f. = cukrovinka. Císařov. Čes. 1. VI. 76.

89711   Ingolstadt Svazek: 1 Strana: 0578
Ingolstadt, u, m., pevnosť v Bavorsku. Vz více v S. N. IV. 55.

89712   Ingoust, vz Svazek: 1 Strana: 0578
Ingoust, vz Inkoust.

89713   Ingoustárna Svazek: 9 Strana: 0088
Ingoustárna, y, f., místnosť, kde se dělá inkoust. Nár. list. 1897. č. 149.

89714   Ingredience Svazek: 1 Strana: 0578
Ingredience, í, f., pl., dle „Růže", látky, z nichž se lék složený dělá. Také v kuchařství atd. se tohoto slova užívá. S. N. Ingredienzien, Zuthaten, Bestandtheile.

89715   Ingriše Svazek: 9 Strana: 0088
Ingriše = cukrovinky. Kadlč. 129.

89716   Ingrossace Svazek: 1 Strana: 0578
Ingrossace, e, f., z lat., zapisování do knih, Ingrossation, Eintragung in das Pfand- buch. — Ingrossator, a, m., knihovní zapiso- vatel. Rk. Pfand-, Hypothekenbuchhalter. Vz Vš. 564.

89717   Ingrossator Svazek: 7 Strana: 1277
Ingrossator = nejnižší písař, který jen opisoval. Vz Wtr. Obr. J. 723., Písař, Pro- tonotarius (dod.), Kancléř (2. dod.).

89718   Ingrossator, a, m. I Svazek: 6 Strana: 0465
Ingrossator, a, m. I. zemských, dvor- skych desk. Vz Tk. III. 4., S. N., Zř. zem. Jir. 453., 691.

89719   Ingrossista Svazek: 6 Strana: 0465
Ingrossista, y, m. = přepisovaě na čisto. Tk. 11. 293.

89720   Ingrowitz Svazek: 1 Strana: 0578
Ingrowitz, Jimramov, a, m., na Mor.

89721   Inguinalní Svazek: 8 Strana: 0130
Inguinalní žláza. Vstnk. II. 572.

89722   Inhaerence Svazek: 1 Strana: 0578
Inhaerence, e, f., z lat., přívěsek; vlast- nosť. Inhaerenz, das Anhangen. — Inhae- rentní, na něčem visící, lnoucí, Rk., inhärent, anhangend.

89723   Inhalace Svazek: 1 Strana: 0578
Inhalace, e, f., z lat., vdechování; vssá- vání. Inhalation, Einathmung. — Inhaler (angl. inheler), u, m., trubice, kterouž se teplý vzduch do plic vdechuje. Rk. — Inhalační. Vz Nástroj inhalační. Inhalations-.

89724   Inhalace Svazek: 9 Strana: 0088
Inhalace. Vz Ott. XII. 645.

89725   Inhalace, vz Svazek: 6 Strana: 0465
Inhalace, vz Slov. zdrav.

89726   Inhalační Svazek: 6 Strana: 0465
Inhalační přístroj, vz Inhalator. Wld.

89727   Inhalační Svazek: 9 Strana: 0088
Inhalační choroby. Vz Ott. XII. 645.

89728   Inhalator Svazek: 6 Strana: 0465
Inhalator, u, m. = vdechovadlo. S. N. V. 644.

89729   Inhed Svazek: 1 Strana: 0579
Inhed = ihned. Výb. I., Kat. 257., 916.

89730   Inhed Svazek: 6 Strana: 0465
Inhed. Za Výb. I. přidej: 731., Pass. (Mus. 1883. 112.), Št. Kn. š. 3., Ž. wit. 69. 4., 36. 20., Hr. ruk. 457., Sv. ruk. 387. To uslyše i. sě jest vrátil BO. Vz In (Bž. 140.).

89731   Inhed Svazek: 7 Strana: 1277
Inhed, mox. Ž. kl. 36. 20 a j

89732   Inhed Svazek: 8 Strana: 0130
Inhed, přesmyknutím ihned, sesutím hned. Vz Krok 1892. 256.

89733   Inhed Svazek: 9 Strana: 0088
Inhed. Maš. ruk. 38a., 201b. ·, hynhed, 289b, hned 181a. a j.

89734   Inhed Svazek: 10 Strana: 0107
Inhed. Výklad vz v Mš. Slov.

89735   Inhede Svazek: 6 Strana: 0465
Inhede = ihned. Št. Kn š. 160.

89736   Inhedky Svazek: 10 Strana: 0593
Inhedky, ecce. I. hnutie zemie stalo sie. Pat. Zim. 52a9.

89737   Inhední Svazek: 10 Strana: 0107
Inhední. Zločince dopadnou v i-ním horkém účinku. XV. stol. Mus. 1879. 150.

89738   Inhedž Svazek: 10 Strana: 0107
Inhedž, inhedže = inhed Alx. Jhr. 388.

89739   Inhiace Svazek: 1 Strana: 0579
Inhiace, e, f., z lat., mocná žádosť. Rk. Inhiation, eine starke Begierde.

89740   Inhibice Svazek: 1 Strana: 0579
Inhibice, e, f., z lat., zápověď, zadržení, Rk., Inhibition, das Verbot.

89741   Inhumace Svazek: 1 Strana: 0579
Inhumace, e, f., pohřbení, Beerdigung.

89742   Inhumace Svazek: 10 Strana: 0107
Inhumace, e, f, z lat. = pohřbení do hrobu o zemi k hnilobě. Ott. XX. 2.

89743   Inhumanní Svazek: 1 Strana: 0579
Inhumanní, z lat., nelidský, nevlídný, Rk., inhuman, unmenschlich, ungehildet, gefühllos, hart, grausam.

89744   Inhumovati Svazek: 1 Strana: 0579
Inhumovati, z lat., pohřbíti, v zem za- hrabati, Rk., beerdigen.

89745   Inchoativní Svazek: 1 Strana: 0579
Inchoativní, z lat., začínající, einleitend, anfangend. — Verba inchoativa, časoslova začínavá, která v sobě pojem počínání nesou: blednu, sladnu = počínám bledým, sladkým býti. Zk.

89746   Ini Svazek: 7 Strana: 1277
Ini = ani. On ini jeho dědicové nemají žádné škody mieti; Já mu neodpoviedal ini on mně; Ini jeho lidem. Arch. VII. 510., VIII. 33., 87., IX. 352. a j. tam.

89747   Iniciace Svazek: 1 Strana: 0579
Iniciace, e, f., z lat., zasvěcení do něčeho, Rk., Initiation, Einweihung, Einführung.

89748   Inicialka Svazek: 1 Strana: 0579
Inicialka, y, f., z lat., začáteční písmeno ku př. knihy n. kapitoly nějaké, které bývalo větší a ozdobené. S. N. Initialbuchstabe, An- fangsbuchstabe. — Inicialní, začáteční, pů- vodní, Rk., initial, anfänglich, beginnend.

89749   Inicialky Svazek: 6 Strana: 0465
Inicialky. Vz KP. I. 307.

89750   Iniciativa Svazek: 1 Strana: 0579
Iniciativa, y, f., z lat., první krok, počátek učiněný v nějaké věci, Initiative, Einleitung, Eröffnung; zákonodární právo činiti ve sně- mích návrhy k zákonům, S. N., Eröffnungsrecht.

89751   Iniciativní Svazek: 10 Strana: 0593
Iniciativní, z lat. I. orgán = popud dávající. Nár. list. 1904. 355. 2.

89752   Inie Svazek: 7 Strana: 1277
Inie, e, f., inia, druh delfinů. Vz Brm. I. 3. 750.

89753   Initi-um Svazek: 1 Strana: 0579
Initi-um, a, n., dle „Slovo", počátek, zá- klad něčeho. Anfang, Beginn. — Ab initio, od počátku. Rk.

89754   Inižto Svazek: 8 Strana: 0551
Inižto = anižto. Arch. XV. 15. Cf. lni.

89755   Injekce Svazek: 1 Strana: 0579
Injekce, e, f., z lat., námítka; vstřikování. Rk. Injektion, Einwendung, Einwurf; Ein- spritzung.

89756   Injekce Svazek: 6 Strana: 0465
Injekce. Vz Slov. zdrav.

89757   Injekční Svazek: 6 Strana: 0465
Injekční stříkačka. Wld.

89758   Injektor, u Svazek: 6 Strana: 0465
Injektor, u, m. = přistroj k napojení parního kotlu, napáječ, srkadlo. Šp., Hrm. 20., Šmr. 55. I. parní, paroproudní. Zpr. arch. XI. 3. 26.

89759   Injuriant Svazek: 6 Strana: 0465
Injuriant, a, m. = kdo křivdu činí. Kn. těš. 1633.

89760   Injuriosní Svazek: 1 Strana: 0579
Injuriosní, z lat., cti se dotýkající, Rk., injuriösní, schimpflich, schmähend, ehren- rührig.

89761   -inka Svazek: 1 Strana: 0579
-inka, přípona substant, f., hubinka, ho- dinka, maminka. D. Vz -ečka.

89762   -inka Svazek: 6 Strana: 0465
-inka znamená plody keřové: jalovinka, šípinka, hložinka, dřínka, dubinka. Brt. D. 143.

89763   -inka Svazek: 7 Strana: 1277
-inka příp. jmen zdrobnělých. Cf. Gb. Ml. I. 55.

89764   -inka Svazek: 8 Strana: 0130
-inka příp. os. jm.: Holinka, Hlavinka. Kbrl. Dmžl. 13.

89765   -ínka Svazek: 8 Strana: 0130
-ínka m. -inka bývá v Háj. Herb.: bublinka. List. fil. 1894. 298.

89766   -inka Svazek: 9 Strana: 0088
-inka: maminka atd. Vz Lor. 34.

89767   -inka Svazek: 10 Strana: 0107
-inka příp.: Lízinka. kravinka, holčinka. Vz Dsk. Km. 33.

89768   Inkarnace Svazek: 6 Strana: 0465
Inkarnace, e, f., z lat. = vlepťba, ple- titba. Sš. II. 45.

89769   Inkarnat Svazek: 6 Strana: 0465
Inkarnat, u, m. == barva tmavočervená. Kram. Slov.

89770   Inkarnát Svazek: 10 Strana: 0593
Inkarnát, u, m., z lat. = barva tmavo- růžová. — I. = francouzský jetel této barvy. Rgl.

89771   Inkassní Svazek: 6 Strana: 0465
Inkassní, inkassový (Stat. př. kn. 1874. 58.) obchod, das Inkassogeschäft. Sl. les.

89772   Inkasso Svazek: 1 Strana: 0579
Inkasso, a, n., vz Incasso.

89773   -inkatý Svazek: 10 Strana: 0107
-inkatý příp.: malinkatý, saminkatý. Dšk. Km. 19.

89774   Inkde Svazek: 8 Strana: 0130
Inkde = jinde. Ye Vel. Revúci. Phľd. 1893. 562.

89775   -inké Svazek: 8 Strana: 0130
-inké příp. označující něco hodně zdrob- nělého: malinké. V Dolnobeč. List. fil. 1893. 115.

89776   Inklinace Svazek: 1 Strana: 0579
Inklinace, e, f., z lat., odchylka od směru kolmého k směru šikmému, Inklination, Nei- gung; náklonnosť, Hang, Zuneigung. I. přímky ku přímce, i. přímky k rovině, i. plochy k ploše, i. jehly magnetické, zemské osy, ekliptiky k rovníku, drah těles nebeských. S. N. — Inklinatorický, odkloněný, od- chýlený, abgeneigt. — Inklinatori-um, a, n., sklonoměr. Ck. — Inklinovati, kloniti, skloniti, přikloniti, Rk., inkliniren, Neigung zu etwas haben.

89777   Inklinace Svazek: 6 Strana: 0465
Inklinace = naklonění magnetické střelky (magnetky) kosmo k zemi, je-li na vodo- rovné ose zavěšena. Dle Km. Cf. Schd. I. 140., Stč. Zem. 669.

89778   Inklinační Svazek: 6 Strana: 0465
Inklinační, Inklinations-. I. jehla, jehlice. Mj., Stč. Zem. 668.

89779   Inklusive Svazek: 1 Strana: 0579
Inklusive, vz Inclusive.

89780   -inko Svazek: 10 Strana: 0107
-inko příp.. jablinko, hnedlinko, brzinko. Dšk. Km. 33.

89781   Inkognito Svazek: 1 Strana: 0579
Inkognito, lat., nepoznaně, tajně, uner- kannt, heimlich, unter fremdem Namen. I. cestovati, na zapřenou. Vz S. N. IV.

89782   Inkolat Svazek: 1 Strana: 0579
Inkolat, u, m., z lat., indigenat, právo občanské v statu, jehož nabývá domácí samým rodem, cizinci pak přijetím do svazku statního, což slove naturalisací. S. N.

89783   Inkommodita Svazek: 1 Strana: 0579
Inkommodita, y, f., z lat., obtížnosť, ne- pohodlnosť. Rk. Inkommodität, Unbequem- lichkeit, Beschwerde, Last; Ungemach.

89784   Inkompaktní Svazek: 1 Strana: 0579
Inkompaktní, z lat., nesouvislý, nece- listvý. Rk. Inkompakt, unzusammenhängend, nicht fest.

89785   Inkompatibilita Svazek: 10 Strana: 0107
Inkompatibilita, y, f. I. hlásek, jejich neslučitelnosť ve skupiny. Hlavn. 38.

89786   Inkompetence Svazek: 1 Strana: 0579
Inkompetence, e, f., z lat., nenáležitosť, nepříslušnosť. Rk. Inkompetenz, Unbefugt- heit, Ungiltigkeit; Unzulänglichkeit.

89787   Inkoncinnita Svazek: 1 Strana: 0579
Inkoncinnita, y, f., z lat., nesrovnalosť, neskladnosť, nešikovnosť. Rk. Inkoncinnität, Ungereimtheit.

89788   Inkonformita Svazek: 1 Strana: 0579
Inkonformita, y, f., z lat., nesrovnalosť, nestejnosť. Rk. Inkonformität, Ungleichför- migkeit.

89789   Inkongruentní Svazek: 1 Strana: 0579
Inkongruentní, z lat., neshodný, Rk., inkongruent, nicht übereinstimmend, unpas- send, unfüglich.

89790   Inkonkretní Svazek: 1 Strana: 0579
Inkonkretní, z lat., netělesný, nehmotný, Rk., inkonkret, unkörperlich.

89791   Inkonsekvence Svazek: 1 Strana: 0579
Inkonsekvence, e, f., z lat., nedůslednosť, Inkonsequenz, Folgewidrigkeit, Ungereimt- heit. — Inkonsekventní, nedůsledný, ne- náležitý, nepříslušný, Rk., inkonsequent, fol- gewidrig, schlusswidrig, widersinnig, unge- reimt.

89792   Inkonstitucionalní Svazek: 1 Strana: 0579
Inkonstitucionalní, z lat., protiústavní, Rk., inkonstitutionell, verfassungswidrig.

89793   Inkooust Svazek: 6 Strana: 0465
Inkooust zlatý a stříbrný (jak se dělá), vz Prm. III. č. 15., kopírovací, vz Prm. III. č. 20., červený kampešový, vz Prm. III. č. 21., fialový, snímací, KopiR-, Ktzr., dobRý, vz Prm. III. č. 6. Cf. Šfk. 572., Štk. Poč. 545., Kram. Slov. 1. sympathetický. Vz Šfk. Poč. 352., Schd. I. 387., 348., 357.

89794   Inkorporace Svazek: 1 Strana: 0579
Inkorporace, e, f., z lat., přivtělení, vtělení, připojení. Rk. Inkorporation, Einver- leibung. — Inkorporovati, přivtěliti, při- pojiti k něčemu, Rk., inkorporiren, einver- leiben.

89795   Inkorporovaný Svazek: 10 Strana: 0107
Inkorporovaný, Z lat. = vtělený, přidě- lený Fara i-na klášteru. Mtc. 1903. 284.

89796   Inkorrektní Svazek: 1 Strana: 0579
Inkorrektní, z lat., nesprávný, Rk., in- korrekt, unrichtig, fehlerhaft.

89797   Inkoust Svazek: 1 Strana: 0579
Inkoust, u, m., z řec ľyy. av6tov, červený inkoust, jehož císařové k podpisu užívali. Tinte. I. bledý, zrzavý, černý (duběnkový, alizarinový; alizari = mořena, rostlina), ba- revný, červený n. karmínový, autografický, kamenopisný, kopirovací, kovní, lithogra- fický, lučební, modrý, nevymazatelný, ne- utralní, nezrušitelný, přejímací, přepisovací, rejsovní, sympathetický, zelený, zibový, zna- menací, žlutý. Kh., S. N. — Inkoustem psáti. Us. Drako psal práva ne inkoustem, ale krví. V. Na Mor. ingúst. Brt. — Inkoustový. I. skvrna. Tinten-.

89798   Inkoust Svazek: 7 Strana: 1277
Inkoust. Plíseň na inkoustu. Vz Kříst. Kápne-li komu inkoust nebo pečeť na psaní, adresát bude míti radosť. Mtc. 1892. 195. -ino. Cf. Gb. Ml. I. 59.

89799   Inkoust Svazek: 8 Strana: 0130
Inkoust dle Dob. Dur. 312.

89800   Inkoust Svazek: 9 Strana: 0088
Inkoust. Vz Ott. XII. 657.

89801   Inkoust Svazek: 10 Strana: 0593
Inkoust anthracenový, duběnkový. Rgl.

89802   Inkoustárna, y, f Svazek: 9 Strana: 0088
Inkoustárna, y, f, vz předcház. Sr. In- goustárna. Ve Věst. VI. 29. doporučuje se: inkoustovna. Vz -árna.

89803   Inkoustář Svazek: 10 Strana: 0107
Inkoustář, e, m. = inkoustník (VI. 465. ). Čes. J. XI. 373.

89804   Inkoustiti Svazek: 6 Strana: 0465
Inkoustiti = inkoustem mazati. Us. Brv.

89805   Inkoustový Svazek: 6 Strana: 0465
Inkoustový prášek. Vz Kram. Slov.

89806   Inkrement-um Svazek: 1 Strana: 0579
Inkrement-um, a, n., lat., přírostek, po- stupování k většímu. Rk. Inkrement, Zunahme.

89807   Inkriminace Svazek: 1 Strana: 0579
Inkriminace, e, f., z lat., obžaloba ze zločinu. Beschuldigung. — Inkriminovati, viniti koho ze zločinu, Rk., eines Verbrechens beschuldigen.

89808   Inkrustace Svazek: 1 Strana: 0579
Inkrustace, e, f., z lat., zkorovatění. Inkrustation, steinartiger Uiberzug eines Körpers. — Inkrustovati, korovatěti, Rk., inkrustiren, bekrusten, mit Rinde überziehen.

89809   Inkrustace Svazek: 6 Strana: 0465
Inkrustace, e, f., z lat. I. skleněné. Vz KP. IV. 582.

89810   Inkubace Svazek: 6 Strana: 0465
Inkubace = doba mezi vniknutím na- kažliviny do těla a vybuchnutím prvních chorobných příznaků. Vz Slov. zdrav., Čs. Ik. VI. 89 , VI. 90., S. N.

89811   Inkubační Svazek: 6 Strana: 0465
Inkubační doba (od nakažení až do doby, kdy se příznaky nákazy objevily). Hosp. list.

89812   Inkulpace Svazek: 1 Strana: 0579
Inkulpace, e, f., z lat., obžaloba, Inkul- pation, Beschuldigung, Anklage. — Inkul- pant, a, m., obviňovatel, Beschuldiger, An- kläger. — Inkulpat, a, m., obžalovaný, ob- viněný, S. N., der Beschuldigte, Beklagte.

89813   Inkunabule Svazek: 1 Strana: 0579
Inkunabule, í, n., pl., dle „Pole", slovou nejstarší tištěné knihy, prvotisky (paleotypy), z druhé polovice 14. stol. Vz více v S. N. IV. Inkunabeln, die ersten Druckwerke.

89814   Inkunabule Svazek: 6 Strana: 0465
Inkunabule české. Vz Hš. Dodatky (I. č. 73.) k Jg. H. 1.

89815   Inkunabule I Svazek: 9 Strana: 0088
Inkunabule I. 579. V 2. pol. XIV. stol. oprav v: XV. stol.

89816   Inkurse Svazek: 1 Strana: 0579
Inkurse, e, f., z lat., vpád. Rk. Inkursion; feindlicher Einfall, Streifzug.

89817   Inkusace Svazek: 1 Strana: 0579
Inkusace, e, f., z lat., obžaloba, hana, Beschuldigung. — Inkusator, a, m., žalobník, der Ankläger. — Inkusovati, žalovati, viniti koho z čeho, Rk., beschuldigen.

89818   Inkvirent Svazek: 1 Strana: 0579
Inkvirent, a, m., z lat., vyšetřovatel; vy- šetřující soudce. Inquirent, Untersucher; der peinliche Untersucher, Richter. — Inkviro- vati, vyšetřovati, inquiriren, untersuchen. —

89819   Inkvisice Svazek: 1 Strana: 0579
Inkvisice, e, f., hrdelní vyšetřování, zvl. vyšetřování nešlechetnosti kacířské, Inquisi- tion, das peinliche Verhör, Ketzer- o. Glau-
bensgericht, — Inkvisit, a, m., vyšetřovanec,
der peinlich Angeklagte. — Inkvisitor, vy-
šetřovatel, vyšetřující soudce, Inquisitor,
Nachforscher, Ketzer- o. Glaubensrichter. —

89820   Inkvisice Svazek: 6 Strana: 0465
Inkvisice, vz S. N.

89821   Inkvisice. Vz Svazek: 9 Strana: 0088
Inkvisice. Vz Ott. XII. 658.

89822   Inkvisiční Svazek: 1 Strana: 0580
Inkvisiční process, Rk., S. N., inquisitorisch, peinlich verhörend.

89823   -inký Svazek: 1 Strana: 0580
-inký, přípona jmen přídavných: malinký, vz -ičký.

89824   -inky Svazek: 10 Strana: 0107
-inky příp.: neninky. Dšk. Km. 37.

89825   Inlet Svazek: 10 Strana: 0593
Inlet, u, m. = sypek; sypkovina. Rgl.

89826   Inn Svazek: 1 Strana: 0580
Inn, lat. Oenus, Jin, a, m., řeka, padá u Passova do Dunaje. S. N.

89827   Inn Svazek: 6 Strana: 0465
Inn, vz In.

89828   Innervace Svazek: 8 Strana: 0130
Innervace. Středomotorická i. Mus. 1894. 443.

89829   Innervace, e Svazek: 9 Strana: 0088
Innervace, e, f., z lat. Krč. Assoc. 76.

89830   Innervační Svazek: 8 Strana: 0130
Innervační činitel, Mus. 1894. 567., pocit. Krejč. Psych. 31.

89831   Innsbruck Svazek: 1 Strana: 0580
Innsbruck, Inšbruk, u, m., hl. město Tyrolska. Vz více v S. N. IV. 64. = lnns- bručan, Inšbručan, a, m. — Inšbrucký.

89832   Innsbruk Svazek: 6 Strana: 0465
Innsbruk polož před: -ino.

89833   1. -ino Svazek: 1 Strana: 0580
1. -ino, přípona rodu střed., vz -in (-ina, -ino).

89834   2. Ino Svazek: 1 Strana: 0580
2. Ino, gt. Inoe (Inoje) či dle lat. Inony, f., dcera Kadmova a Hermionina, macecha Frixova a Hellina. Šf. skloňuje: Ino, gt. Ino-y (dle „Žena"); Zk.: Ino, gt. Ino-i (dle „Kosť" n. Inony dle „Žena"); dle Brs. 30.: Iny — Inony. Vz Leto.

89835   -íno Svazek: 6 Strana: 0465
-íno. Na Plzeň., Plašte a Manetínště při- vlastňuje se jedné osobě u fem. příponou -íno pro vše pády, rody a čísla: Matčino šaty se mi líbí. List. filol. II. 231.

89836   Ino Svazek: 6 Strana: 0465
Ino = ano. Laš. Brt, D. 172. — Ino = i. Ona (hvězda) nam sviti široko, široko ino vysoko. Sš. P. 800. — Ino, gt, Iny není as správný. Cf. Hera — Hery a Hero (Hqů, cHqov?) také Hery?

89837   -ino Svazek: 8 Strana: 0130
-ino, ustrnulý nom. neut. sg. obyč. v Čech. jihozáp.: sestřino (syn, dcera, dítě). List. fil. 1895. 277. Cf. -ovo.

89838   -ino Svazek: 9 Strana: 0088
-ino ustrnulý nom. sg. pro všecky rody: matčino (bratr, sestra, pole). Záp. Čechy. Vz -in.

89839   Inobligatní Svazek: 1 Strana: 0580
Inobligatní, z lat., nepřikázaný, nepo- vinný, inobligat, unverbindlich.

89840   Inohda Svazek: 7 Strana: 1277
Inohda = jindy. Bude, čím býval i. Slov Orl. II. 19.

89841   Inohlativosť Svazek: 6 Strana: 0465
Inohlativosť = jinohlativosť. Slov. Loos.

89842   Inohranivosť Svazek: 6 Strana: 0465
Inohranivosť = jinohranivosť. Slov. Loos.

89843   Inochodník Svazek: 6 Strana: 0465
Inochodník, a, m. = mimochodník. Bž. 140.

89844   Inokde Svazek: 6 Strana: 0465
Inokde = jinde. Slov. Žili (tam) ako i. Dbš. Sl. pov. I. 410.,

89845   Inokedy Svazek: 6 Strana: 0465
Inokedy = jindy, inakedy. Slov. Ssk., Phld. IV. 112. I. pohrává si, ale dněs .... Chlpk. Sp. 84.

89846   Inokulace Svazek: 6 Strana: 0465
Inokulace, e, f., z lat. = očkováni. Vz S. N.

89847   Inomluvný Svazek: 7 Strana: 1277
Inomluvný = jiné mluvy užívající. Slov. ZObz. Inosebný, vz Prosebný (dod.).

89848   Inomora Svazek: 8 Strana: 0130
Inomora, y, f., území v Nitransku. Phľd. XII. 74., 424.

89849   Inomost Svazek: 6 Strana: 0465
Inomost, u, m., Inomostí, n., Innsbruck. Sd.

89850   Inorazovec Svazek: 6 Strana: 0465
Inorazovec, vce, m., der Amphibolit. Slov. Ssk.

89851   Inorečový Svazek: 8 Strana: 0130
Inorečový. I. dedina, Phľd. 1895. 602.

89852   Inorodec Svazek: 8 Strana: 0130
Inorodec == jinorodec. Phľd. XII. 315.

89853   Inorodný Svazek: 6 Strana: 0465
Inorodný = jinorodý. Slov. Ssk., Loos.

89854   Inosit Svazek: 6 Strana: 0465
Inosit, u, m. = cukr svalový v lučbě. Vz Šfk. Poč 512., S. N.

89855   Inosit Svazek: 7 Strana: 1277
Inosit = druh cukru v útrobách těla. Vz KP. VI. 462.

89856   Inosit, u Svazek: 9 Strana: 0088
Inosit, u, m., druh cukru. Vz Ott. XII. 667.

89857   Inosový Svazek: 6 Strana: 0465
Inosový. I. kyselina, Inosinsäure. Šp., S. N.

89858   Inostranec Svazek: 6 Strana: 0465
Inostranec, nce, m. = jinostranec. Vz Cudzozemec. Za Nesvojím pánom hrnie se vždy hladovitých množstvo inostrancov. Zbr. Lžd. 247.

89859   Inostranný Svazek: 6 Strana: 0465
Inostranný = cudzozemský. Slov. Czm. 85.

89860   Inosurie Svazek: 10 Strana: 0107
Inosurie, e, f. = vyměšování inositu močí. Ktt.

89861   Inošík Svazek: 8 Strana: 0130
Inošík, a, m. = junák, Phľd. 1893. 56.

89862   Inota Svazek: 6 Strana: 0465
Inota = jinota. Slov. Loos.

89863   Inotajka Svazek: 6 Strana: 0465
Inotajka, y, f. — jinotaj. Slov. Ssk.

89864   -inou Svazek: 9 Strana: 0088
-inou m. -inu (akkus. f. u adj. possess. ): viděl paninou sukni m. paninu. Vz Gb. H. ml. III. 1. 263.

89865   Inovať Svazek: 6 Strana: 0465
Inovať, i, f. = jinovatka. Mor. a slov. Ssk. Po horách stele sa i. Sl. ps. 22. Okolo Buchlova veliká i., staral se syneček, kde bude nocovať. Sš. P. 462.

89866   Inovatět Svazek: 10 Strana: 0593
Inovatět, ěl, ění = jinovatkou se po- krývati. Brt. Sl. 133.

89867   Inovec Svazek: 6 Strana: 0465
Inovec, vce, m., nerost. Krč. G. 808. — I., vrch u Trenčína. S. N.

89868   -iňoves Svazek: 8 Strana: 0130
-iňoves, vz -iněves.

89869   Inozemec Svazek: 6 Strana: 0465
Inozemec = jinozemec. Slov. Loos.

89870   Inoznač Svazek: 6 Strana: 0465
Inoznač, e, f. = jinotaj. Slov. Ssk.

89871   Inoznačný Svazek: 6 Strana: 0465
Inoznačný = jinoznačný. Ssk.

89872   Inrotulace Svazek: 1 Strana: 0580
Inrotulace, e, f., z lat., složení spisů před rozhodnutím soudcovým, srotulování, Inrotulation, das Einpacken der Akten. — Srotulovati, spisy v hromadu složiti, Rk., inrotuliren, einheften.

89873   Insekt Svazek: 1 Strana: 0580
Insekt, z lat., hmyz, Kerbthier. — In- sektolog, a, m., hmyzoznalec. Rk. Kerb- thierkundiger.

89874   Insektidin Svazek: 8 Strana: 0130
Insektidin, u, m. = prostředek hmyz hu- bící. Vz Nár. list. 1894. č. 224. inser.

89875   Inselgruppe Svazek: 1 Strana: 0580
Inselgruppe, souostroví, ostroví. — In- selkette, výspořadí, ostrovořadí, pásmo ostrovův. Š. a Ž.

89876   Inserat Svazek: 1 Strana: 0580
Inserat, u, m., z lat., vklad; zaplacené návěští v novinách. Rk. Einrückung, Bekannt- machung in öffentlichen Blättern. Daň z inse- ratův. Náklady na inseraty. Plat za inseraty. Šp. — Inserace, e, f., vložení, vsazení, die Einrückung. — Inserenda, pl., n., zprávy určené k vytisknutí v novinách, einzurückende Anzeigen. — Inserovati, vkládati, vtisknouti, inseriren, einschalten, einverleiben. — Insert = inserat. Rk.

89877   Inserční Svazek: 6 Strana: 0465
Inserční poplatek, die Inseratgebühr. Pr. tr.

89878   Inserent, a, m Svazek: 6 Strana: 0465
Inserent, a, m., z lat. = kdo do novin zprávy vkládá.

89879   Insignie Svazek: 1 Strana: 0580
Insignie, f., pl., dle „Růže", z lat., znaky důstojenství, vyznamenání, Rk., Insignien, Zeichen, Elrrenschmuck.

89880   Insinuace Svazek: 1 Strana: 0580
Insinuace, e, f., z lat., vloudění; tajné donášení, nadýmání do uší, poštívání, dotí- ravé lichocení-se. S. N. Einschleichung, Ein- schmeichelung; dodání, Einhändigung. —

89881   Insinuační Svazek: 1 Strana: 0580
Insinuační dokument, stvrzení nějakého doručení. Rk. Einhändigungsschein.

89882   Inskribovati Svazek: 1 Strana: 0580
Inskribovati, z lat., zapsati, inskribiren, einschreiben. — Inskripce, e, f., zapsání, zápiska; nápis. Rk. Inskription, Einschreibung; Inschrift, Überschrift.

89883   Insolace Svazek: 6 Strana: 0465
Insolace, e, f. = osluněnl, ozáření pa- prsky slunečními. Stč. Zem. 517.

89884   Insolační Svazek: 6 Strana: 0465
Insolační doba. Cf. Insolace, Stč. Zem. 536.

89885   Insolence Svazek: 1 Strana: 0580
Insolence, e, f., neslušnosť, drzosť, nesty- datosť, Insolenz, Ungebührlichkeit, Unver- schämtheit; hlouposť, Albernheit; zpupnosť, Hochmuth. — Insolentní, zpupný, hrubý. Rk.

89886   Insolidní Svazek: 1 Strana: 0580
Insolidní, z lat., nepevný, nedůkladný, ne- správný. Rk. Insolid, nicht fest, nicht haltbar, dauerhaft, nicht gründlich, nicht rechtlich.

89887   Insolvence Svazek: 1 Strana: 0580
Insolvence, e, f., z lat., nemožnosť, ne- schopnosť k placení, Insolvenz, Zahlungsun- fähigkeit. — Insolventní, nedostatečný k placení. Rk. Insolvent, zahlungsunfähig.

89888   Inspekce Svazek: 1 Strana: 0580
Inspekce, e, f., z lat., dohlídka, přihlížení, Aufsicht, Besichtigung. — Inspektor, a. m., dohlížitel. Aufseher. — Inspektorat, u, m., obydlí, úřad dohližitele. Amt und Wohnung des Inspektors. — Inspicient, a, m., do- hlédač, dozorce. Aufseher. — Inspicirovati, dohlížeti, Rk., inspiciren, besichtigen, Auf- sicht führen.

89889   Inspekční Svazek: 6 Strana: 0465
Inspekční, Inspektions-. I. služba. Nl.

89890   Inspektor Svazek: 6 Strana: 0465
Inspektor tovární, průmyslový. Kaizl. 346.

89891   Inspirace Svazek: 1 Strana: 0580
Inspirace, e, f., z lat., oddechnutí; vnuk- nutí, nadšení. Inspiration, Eingebung, Be- geisterung. — Inspirovati, nadchnouti, vnuknouti, inspiriren, einhauchen, anfeuern, begeistern. — Inspirovaný, nadšený. Rk. Begeisterte, Seher.

89892   Inspirační Svazek: 10 Strana: 0107
Inspirační tajemství. Zvon III. 681.

89893   Inspiratorka Svazek: 10 Strana: 0107
Inspiratorka, y, f., z lat. = nadšenka; žena nadšení vzbuzující. Nár. list. 1903. č. 257. 17.

89894   Instaliace Svazek: 1 Strana: 0580
Instaliace, e, f., z lat., uvedení v úřad. Installirung, Einsetzung, Einführung in ein Amt. — Installovati, uváděti n. usazovati v úřad, installiren, einsetzen, einführen, an- stellen. Vz Fara. Rk.

89895   Installační Svazek: 6 Strana: 0465
Installační hostina římská. Vz Vlšk. 202.

89896   Installator Svazek: 6 Strana: 0465
Installator, a, m. = plynovodec, der In- stallateur. Šp.

89897   Instance Svazek: 1 Strana: 0580
Instance, e, f., z lat., stolice soudní. Instanz, Gerichtsbehörde, Gerichtshof. Prvá, druhá, třetí instance. K 2. instanci se odvolati. Druhá i. stvrdila rozsudek prvé instance, zamítla odvolání-se. Když výpověď nižší instance od vrchního práva potvrzena jest. Er.

89898   Instanční Svazek: 10 Strana: 0593
Instanční postup. Nár. list. 1904. 354., 1.

89899   Instaurace Svazek: 1 Strana: 0580
Instaurace, e, f., z lat., obnovení, opětné otevření. Instauration, Erneuerung-, Wieder- herstellung, Wideraufrichtung. — Instau- rator, a, m., obnovovatel, obnovitel. Er- neuerer, Wiederhersteller. — Instaurovati, obnovovati. Rk. Instauriren, wiederherstellen, wieder aufrichten, wieder eröffnen.

89900   Instinkt Svazek: 1 Strana: 0580
Instinkt, u, m., z lat., pud, chtíč, žádosť. Rk. Naturtrieb.

89901   Instinkt Svazek: 8 Strana: 0130
Instinkt znamenalo původně co naše slovo pud, nyní = ušlechtilejší pud. Vz Krejč. Psych. 14.

89902   Instinktivně Svazek: 8 Strana: 0130
Instinktivně tmy se báli. Krej. Psych. 14.

89903   Instinktivní Svazek: 6 Strana: 0465
Instinktivní, instinktmässig. Us. I. vnuk- nutí. Ves.

89904   Instinktový Svazek: 6 Strana: 0465
Instinktový pohyb. Dk. P. 7. 397

89905   Institoris Svazek: 6 Strana: 0466
Institoris Mich. (Mošovský), evan. ka- zatel, 1733.-1803. Vz Šb. Dj. ř. 2. vd. 252., Jg. H. I. 2. vd. 571., Jir. Ruk. I. 298., Sbn. 769., Pyp. K. II. 453., S. N. — I. Jindř. 1501. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 571., Jir. Ruk. I. 297., S. N.

89906   Instituce Svazek: 1 Strana: 0580
Instituce, e, f., z lat., ustanovení, zřízení; vyučování; v pl.: nauky, vědomosti, čásť římského práva. Institution, Einsetzung, An- ordnung. — Instituovati, stanoviti, zříditi, instituiren, einsetzen, stiften, anordnen, er- richten; unterweisen. — Institut, u, m., ústav, Anstalt, Lehranstalt; zřízení, nadání, Anordnung, Stiftung. Rk.

89907   Instrukce Svazek: 1 Strana: 0580
Instrukce, e, f., z lat., navedení, naučení o něčem, návod k něčemu, Weisung, Unter- weisung, Vorschrift, Dienstanweisung, In- struktion. Z i-ce vystoupiti, vykročiti. V. —

89908   Instrukční Svazek: 6 Strana: 0466
Instrukční, Instruktions . I. řízení. Pr. 1884. Vi.

89909   Instruktivní Svazek: 10 Strana: 0593
Instruktivní stať. Zvon VI. 240.

89910   Instruktor Svazek: 1 Strana: 0580
Instruktor, a, m., učitel domácí. Unter- richter, Lehrer.

89911   Instrument Svazek: 1 Strana: 0580
Instrument, u, m., z lat., nástroj (hudební), Werkzeug; vz Nástroj; listina, Urkunde, Be- weisschrift.

89912   Instrument Svazek: 10 Strana: 0107
Instrument, u, m. I. u řezníků = nástroj, kterým se zdvihají těžké kusy masa. Kšť. Lid. 10.

89913   Instrumentace Svazek: 6 Strana: 0466
Instrumentace, e, f. = hudební sazba, \ die Instrumentation. 1 lud , S. N.

89914   Instrumentace Svazek: 9 Strana: 0088
Instrumentace, e, f., Instrumentation. Vz Mus. 1850. II 10. Př., Ott. XII. 676.

89915   Instrumentační Svazek: 10 Strana: 0107
Instrumentační nápad. Nár. list. 1904. 73. 5.

89916   Instrumental Svazek: 1 Strana: 0580
Instrumental, u, m., sedmý pád ve sklo- ňování jmen. Instr. sg. 3. sklonění (Žena) měl v staroč. pravidelně -ú povstalé z -oju m. starosl. -oją: rybú; u Čechů v prus. Slezsku je -úm: rybúm. Vz -úm. U 1. a 2. sklon. jest v -em m měkké (m´), staroslov. mb m. mi. Kt. U 4. sklon. (Růže) bylo ú z -eju m. staroslov. -eją: dušú z dušeju m. dušeja. Kt. — V instr. pl. jmen podst. jest u Čechů v prus. Slezsku vždy -oma neb -ama. Vz oma. Také v Čech. v obec. mluvě klade se: -ma, -ama, -ema (vz tyto přípony): holubama, mužema, pláštěma, rybama, růžema, kostma,
slovama, polema, knížatama, znameníma, no-
výma, dnešníma. Vz Skloňování. — Kdy
klademe instrumental? O tom napsal
Brt. následující článek, jejž u výpisu podá-
vám. (Vz 6. svazek Bibliotheky paedago-
gické: Fr. Bartoš o, Instrumentale'. V Praze
1874. ): Instrumental způsoby nominalné
označuje způsobu, kterou podmět, svou by-
tosť nebo činnost na jevo dávaje, na se béře.
Podlé povahy této nominalné způsoby roze-
znáváme dva druhy instrumentalu způsoby
nominalné: A. Instr. nominalné způsoby sa-
mostatné, od podmětu různé (instrumental
porovnávací): On orlem letí. Instrumen-
talu toho jen malé zbytky zachovaly se v řeči
naší. Místo něho čteme již v Rkk.: Ajta Ja-
roslav jak orel letě. Tu Vratislav jak túr
jarý skoči. I vyrazi Záboj v před jako kru-
pobitie. Krev sě vale jak bystřiny dščevy.
(Výb. I. 50. 49. 15. 50). Zde rozeznávati
sluší a) původní vazby české, zachovalé v řeči
lidu a v jeho literatuře, v národních pohád-
kách a písních. — b) Vazby napodobené od
básníků novějších dle vzorů polských a ru-
ských. — B. Instrum. nominalné způsoby in-
dividualně nesamostatné, od podmětu neod-
lučné (instrum. přísudkový). Tehdy byl děd
můj pacholetem. David byl králem židov-
ským. Pojmy pachole, král a p., věk a stav
znamenající, bez určitého podmětu indivi-
dualné samostatnosti nemají jsouce pouhými
abstraktnými názvy měnivých zjevů podmě-
tových. Poněvadž však původní význam
obojího druhu těchto instrumentalů jedním
a týmž jest a poněvadž v každém jednot-
livém případě nesnadno určiti, který pojem
více převládá, lepší si zjednáme přehled in-
strumentalu způsoby nominalné, rozdělíme-li
si časoslova, s nimiž se instr. tento pojí, na
jisté kategorie. Instr. způsoby nominalné se
pojí: 1. S časoslovem Býti. Vz Býti ve
slovníku str. 115. a. ř. s h. 14. — Pozn. Jest
nyní otázka, kdy se časoslovo Býti s no-
minativem přísudkovým pojí. O tom vz Býti ve slovníku, str. 114. b. ř. s hora 8. — 2. S konkretnými časoslovy existence (státi, seděti) a s časoslovy ruchu podmětného (le- těti, skákati, padati) a s některými časoslovy faktitivnými. Chrudoš zarve jarým túrem. L. S. 94. Stůj hezky panáčkem. Us. Chodila k nám malou dcerkou. Us. On větrem letí. Moře vlnami se válelo. Kom. Lab. 58. Hrozné tělo jeho osykou se třese. Er. Kyt. Vz Jíti, Ležeti, Téci, Točiti, Poslati, Váleti, Letěti, Vyletěti, Prohoditi, Řezati, Planouti čím. — b) Jiný druh tohoto instrumentalu ozna- čuje se jmény hromadnými. Lid valil se zá- stupem. Har. II. 170. Vz Hnáti, Státi, Hr- nouti se, Sletěti se — čím. — c) Označuje proleptickou způsobu, které podmět výsledkem děje časoslovného nabývá. Rozstoupiti se kolem. Us. Neporušený dosavad díl Malé strany lehl popelem. Pal. III. 1. 315. Anna zdreveněla zeleným javorem (po proměně jeví se ve způsobě javoru). Zpěv. II. 4. Vz Lehnouti, Postaviti, Položiti se — čím. — 3. S časoslovy: naroditi se, vychován býti, ostati, zdáti se, ukázati se, potrvati, slouti, umříti, založiti se, zůstati, obrátiti se, zje- viti se, jmenovati se, nazývati se — čím (vz tato časoslova) k naznačení zevné způsoby, kterou měnivá bytosť podmětu na jevo se stavíc sama od sebe na sebe béře. Matka Kristova pannou jest zůstala. Bart. 234. Šel jsem, abych se nesmělým nezdál. Kom. Lab. 30. Lhářem se okáže. Anth. II. 15. Vz jmeno- vaná slovesa. — 4. S časoslovy: činiti se, dělati se, stavěti se, tvářiti se, učiti se, prokázati se, mníti se, pokládati se, praviti se, jmenovati se, nazývati se, psáti se čím. K naznačení zevné způsoby, kterou podmět svou měnivou bytosť na jevo stavě sám si přikládá. Kámen hrobem se v tu chvíli učinil. Pass. 564. Kak jest veliká křivda tiem sě mnieti neb činiti, jímž kto nenie. Št. kn. šest. 183. Má se ve dsky sirotkem psáti. Výb. I. 622. Vz ona časoslova. — 5. S časoslovy: učiniti, udělati, stvořiti, poroditi, křestiti, vychovati, žádati, dáti, poslati, přijati, vzíti, přivítati, vyvo- liti, uznati, ustanoviti, vyhlásiti, provolati, usaditi, korunovati, posvětiti, míti, mníti, míniti, souditi, rozuměti, poznati, pokládati, potvrditi, vykládati, připodobniti, viděti, pa- matovati, nalézti, zastati, shledati, spatřiti, jmenovati, zváti, nazývati, přezývati, volati, praviti, tlumočiti, nařknouti, dotýkati, po- hnati, dostati, vykřikovati (— čím) k nazna- čení zevné způsoby, která se podmětu od ji- nud přikládá, ve které se dle soudu a roz- umu jiných podmětův jeví, aneb ve které se podlé vůle, přání, úmyslu jiných podmětů jeviti má. Učinili cikána králem a on nej- prve svého otce zabil. Č. Mudr. 35. Mlá- denec, že křesťanem vychován jest, odpo- věděl. Vrat. 86. Vzal od něho ctí a darem kóň. Půh. I. 127. Telemachus byl usazen králem. Troj. 519. Pamatuji ho malým chlap- cem. Us. Vz ostatně jmenovaná slovesa. — Posn. 1. Adjektiva i participia neurčitého zakončení pojí se s těmito časoslovy v ak- kusativě přísudkovém. Starosta uzřev cie- saře hněviva, poče jemu raditi. Výb. I. 297. Ktož Boha nemá milostiva, ten jeho ne- móž zbýti hněviva; Každá svátosť činí člo- věka svata. Št. kn. šest. 122., 209. — Pozn. 2. Často bývají obě části výrokové i nomi- nalná (subst. n. adjekt ) i verbalná v jednom slově (časoslově) obsaženy. Kněží zpikartilí. Bart. 97. Počkej šohajku, až si podívčím. Sš. P. 228. Kavka, by se na sněhu válela, nezbělí. Č. Mudr. 223. Vz Brt. Instr. 23. — II. Instr. jakosti označuje na způsob. lat. ablativu qualitatis tělesné i duchovní vlast- nosti, kterými jakostný nějaký stav podmětu podmíněn jest, kterými podmět za jistých okolností svou bytosť na jevo staví. Užívá se ho 1. výrokem. a) Ve spojení s časo- slovem býti. Nebyl ni v čemž myslú křivú. Výb. I. 159. Všecko dílem mistrovským bylo. Vrat. 59. Kaks ty dobrý všem tem, již jsú pravým srdcem čistým. St. skl. II. 42. — b) Ve spojení s konkretními časoslovy exi- stence a p. Onen leží zbitú hlavú. Výb. I. 1124. Silným srdcem na smrť pro víru šli. Pass. 490. Ty vody přejeli suchou nohou. Háj. 75. Myslí čistú vzevře v sebe. Kat. 44. Vz: Ležeti, Jíti, Téci, Spáti, Pomíjeti, Při- vítati, Státi, Seděti, Převésti, Přejeti, Po- kleknouti, Padnouti, Táhnouti, Poděkovati, Snésti, Odpovídati, Přiložiti, Obrátiti, Pohle- děti, Vzdáti, Klaněti se, Vyslyšeti, Vyzná- vati, Zplakati, Milovati, Žádati, Vzdychati, Přivstati, Pracovati — čím. — 2. Přívlast- kem. Biskup dal nůž čistým stříbrem po- zlaceným. Let. 245. Rúcho ač barvy vdoví, ale krojem lepým činily sobě. Št. kn. šest. 84. Ostaň, dcero, ostaň jaborem vysokým listečkem širokým. Sš. P. 145. — III. In- strum. způsoby verbalné označuje způ- sobu, ve které děj časoslovný se uskutečňuje. Jím se kladou: 1. substantiva, která nějaký konkretný, špecialný způsob děje označují. Bezpečněji krokem než skokem. Č. Pojeď honem. Sš. P. 278. Všichni šli valem do Prahy. Chron. 458. Nehody řadem chodívají. Č. Mudr. 155. Zlomista oščepy velim praskem. Výb. I. 52. Pryč pádem utíkali. Zpěv. I. 33. Vz: Jeti (skokem), Pospíchati (během), Běžeti (hupkem), Honiti, Kročiti, Jísti, Hnáti se, Obořiti se, Jíti, Řítiti se, Tříti se, Hnouti se, Točiti se, Odplynouti, Valiti se, Tlačiti se, Zlomiti, Padnouti, Přinésti, Stavěti se, Státi, Utéci, Letěti, Zdělati, Postaviti se, Míti, Dělati, Kliditi se — (co) čím. — 2. Substantiva, jichž instrumental jest původně významu příčinného. Boží náhodú do Mar- silie připluli. Pass. 603. Nešetrností prach se zapálil. Har. I. 57. Vz: Spraviti, Spatřiti, Vytéci, Pobrati, Přijíti, Psáti (dobrým úmy- slem). Jeti, Pozvati, Spadnouti (co, koho, na koho) čím. — 3. Substantiva, jichž in- strumental jest původně významu prostřed- kového. Král dostal pevnosť zradou. Har. I. 197. Dobyli města chytrostí. Har. Vz Dosíci, Pobrati, Tisknouti, Bráti se. Dráti se. Vzíti, Tlačiti se. Navštíviti, Připraviti, Potkati se, Vtrhnouti, Strojiti se, Položiti se, Pomi- nouti, Napomínati — čím. — 4. Substantiva, která označují způsob děje časoslovného všeobecný, abstraktný. Jedním způsobem se rodíme. Č. Lvovým obyčejem v boji se za- táčel. Troj. 231. Vz: Rozděliti se, Hubiti, Vésti, Pokusiti se — čím. — 5. Subst., která jsou s časoslovem a) soukmenná, b) sou- značná. Soukmenná: Dlúhým tahem Němci tahú. Rkk. Matka pravým snem pro děti nemóž usnúti. Št. kn. šest. 69. Vz: Řváti, Hroziti, Milovati, Žádati, Zhřešiti, Sloužiti, Požehnati, Prositi, Plakati, Radovati se, Za- rmoutiti se, Točiti se, Souditi, Dělaný, Skle- nutý, Mříti, Darovati, Nenáviděti, Mluviti, Hořeti, Štípnouti, Nahoditi se. Kamenovati. — Pozn. Bez přívlastkův užívá se takových instrumentalů jen tehdy, když se zvláštní důraz na ně klade, kterýmžto důrazem samým své obyčejné všeobecnosti pozbývají. Keř na poušti ohněm hořieše a neshořel. Pass. 264. Rána štipmem štípe. Us. Kamením ho kamenovali. Pass. 361. Ctnosť se náhodou nenahodí. Č. Mudr. 22. — Souznačná. Za- stena pláčem holubiným. Rkk. Tichými slovesy hovořiti. Rkk. Vz Plakati, Pokloniti se, Vo- lati, Jíti, Roznemoci se, Zavolati, Zahřímati, Pohlédnouti — čím. — 6. Substantiva, která sama sebou nijakého způsobu neoznačují, může se bez přívlastku jen ve spojení s před- ložkou, sl za instrumental způsoby verbalné užívati, poněvadž by sice význam takového instrumentalu ve větě zřejmým nebyl, an by se i za příčinný pokládati mohl. S radosti to učinil. Výb. I. 319. S hanbou preč jíti. Výb. I. 209. Vz Běžeti, Uvázati, Krotiti, Vykračovati si, Vítati — (koho) s čím. — 7. Jsou-li však taková substantiva opatřena přívlastkem, užívá se jich za instrumental způsobu bez předložky, s', převládá- li význam příčinný neb prostředkový; sice přibírají i v té příčině předložku, s'. Uhří silnú mocí vtrhli do Moravy. Háj. 79. Cukr nejídá se plnou hrstí. Č. Vz: Mluviti, Sloužiti, Hnáti, Při- táhnouti (brannou rukou), Stéci, Vpadnouti, Povstati, Pěstovati — čím. — 8. Adjektiva v jednočtu i mnohočtu. Zlým uživeš toho. Výb. I. 80. Žádný jeho dobrým nezpomane. Výb. I. 922. Vz: Požívati, Oplatiti, Zpome- nouti, Odplatiti — čím. (str. 33. -39. ). — IV. Instr. hmoty. Hledíce ku grammatice rozeznáváme 1. hmotu vnější, značící věc, která činem vnějším k nějakému předmětu se přičiňuje, zaujímajíc ho tou měrou a tím způsobem, jak k tomu děj časoslovný uka- zuje. — 2. Hmotu vniternou, obsaženou bytně (immanentně) v ději časoslovném a jím pak a skrze něj ven vyplývající, řekna se prý- štící. — A. Instr. hmoty vnější klade se 1. po časoslovech činných, ježto značí a) vyplnění prostoru prázdného: naplniti, na- cpati, naložiti, napustiti, nadchnouti, zahá- zeti, zasypati, zakopati, zanésti, zamazati, zabiti, zaprášiti, zaplaviti, zalidniti, vyma- zati, nasutý, namočiti, napuštěný, zavatý, zapustiti, zasmažiti, zaneprázdniti, vyzdíti — čím. Těšínskými jablky měšec nacpává. Č. Mudr. 524. Namočte mi šatku vínem. Zpěv. II. 11. Tou vodou zapouštějí pole a zahrady. Pref. 134. Vz stran příkladů nahoře uvedená časoslova. — Pozn. 1. Zřídka označuje se instrumentalem látka, ze které co zhotoveno jest. Obyčejnější jest v té příčině genitiv s předložkou z neb od. Dvůr rozvezen jest a tiem kamenem hrad na Žlutci dělán. Arch. I. 168. — Pozn. 2. Časoslovo naplniti a p. pojí starší čeština též s genitivem dělivým. Nabita biechu tato kola všady železných hřebóv. Kat. Vz Naplniti, Naplněný, Nalo- žiti, Nanésti čeho. — b) Vyplnění povrchu prostorového, přimnožení prostoru. Časoslova sem hledící většinou jsou složena s předlož- kami: ob, po, pod, při, vy: obložiti, oseti, obarviti, obsaditi, obvinouti, oplésti, obestříti, potáhnouti, povléci, posypati, popsati, po- kryti, pobiti, pokropiti, podšiti, přikryti, vysaditi, osaditi, obvěsiti, ozvučený, obitý, obsypati, poviti, podšitý, líčiti, vysázený, vykládaný, mazati, zbarvený, kovaný — čím. — Dvě ručnice okládal stříbrem. Žer. Záp. II. 90. Orestes osadí brány svými. Troj. 486. Byl liškou podšitý. Har. II 19. A to ka- pradí zelené, je její krví zbarvené. Er. Kyt. 31. Vz stran příkladů vypsaná časoslova. — c) Po časoslovech značících zhyzdění, zhor- šení stavu prvotného ve smyslu hmotném i mravním, jako: pokáleti, pošpiniti, poskvr- niti, zprzniti, zhyzditi, nakaziti, nakvasiti; obžalovati, nařeknouti, obviniti, ušpiniti, na- przniti, napustiti, očkovati, viniti — čím. Neušpiní se saze uhlím. Č. Mudr. 39. Nečiňte nikomu násilé ani koho obviňte křivdú. Št. kn. šest. 153. A tu sekretář dlouho četl ob- vinění jeho, kterýmž byl falešně obžalován. Hos. 131. Vz jmenovaná časoslova. — Pozn. Instr. pojený s časoslovy viniti, nařeknouti a p. vykládá se neprávě příčinou. Vz o tom Brt. Instr. str. 43. — Pozn. 2. Viniti pojí se též s předložkou z, nařknouti s předlož- kami z a v. Vz tato časoslova. — d) Po časo- slovech, jichžto vztah ku předmětu vzdálenější jest, jež znamenají: opatřiti, obdařiti, obmy- sliti, zásobiti, poděliti, poctíti, nadati, zalo- žiti, nasytiti, nakrmiti, napojiti, živiti, obléci, odíti, ozdobiti, okrášliti, oženiti, dařiti, da- rovati, sděliti, pověřiti, navštíviti, obohatiti, umnožiti, chovati, opásati, věnčiti, proplésti. Bozi nás vícestviem dařichu. Výb. I. 18. Nahého rúchem obmysliti jest skutek milo- srdný. Št. kn. šest. 251. Penězi mne pán založiti chtěl. Vrat. 95. Vila věnec olivový, jetelíčkem proplítaný. Er. Vz stran příkladů uvedená časoslova. — Pozn. 1. Živiti se po- jíme též s předložkou z, neudáváme-li po- krm přímo, nýbrž pramen, z něhož výživu čerpáme. Živí se z práce svých rukou. Us. — Umění, řemeslo atd. výživu poskytující, kla- deme do instrumentalu prostředku. Cikáni řemeslem kovářským se živí. Har. II. 211. — Obléci, odíti a p. pojí se též s předložkou v s akkus. Vz Obléci, Odíti, Strojiti, Obaliti, Obouti. — 2, Po časoslovech stavoměnných a zvratných k vytčení hmoty, kterou pod- mět ponenáhlu v sebe neb na sebe pojímá, kterou se naplňuje, jako: nabobněti, nabu- břeti, napáchnouti, načpěti, nadchnouti, na- práhnouti, navlhnouti, navříti, podejíti, na- téci, nalívati se, barviti se, zapadnouti, obrůsti, oprysknouti, bohatnouti, počíti, načichnouti, zaběhnouti, zaprášiti, zahustiti, zajíti (rzí), podejíti (vodou), zaliti se, zanésti se, zarůsti, opršeti, prokvétati, zasednouti — čím a: hojný, plný, obtěžkaný, těhotný, bohatý, pro- niknutý, nadchnutý. Povětří počernalo dýmem. Troj. 360. Juž každý dól krví natekl. Výb. I. 1124. Zarostl mi chodník ořeším. Sš. P. 346. Žena Pilatova počala synem. Št. kn. šest. 10. Vz stran příkladů vypsaná časo- slova a jména přídavná. — Pozn. Plný pojí se s instr. vždy jen ve smyslu hmotném = naplněn, nacpán. Značí-li pak tolik co, něco hojně obsahující', pojí se s genitivem. Vz Plný. — Bohat též, na něco'. Vz Bohatý. — Hojný též, od něčeho' i s pouhým geni- tivem. Vz Hojný. — B. Instr. hmoty vni- terné. Kdežto hmotou zevnou označujeme věc, která dějem časoslovným s jiným předmětem ve spojení vchází, byvši od něho před tím odloučena: jest hmota vniterná s předmětem jiným již spojena a odlučuje se od něho dějem časoslovným, aneb jest v ději časoslovném bytně obsažena a z něho vyplývá: Krokodilové, když utíkají, libou pížmovou vůní kadí a po sobě zanechávají. Har. II. 166. Klade se 1. po časoslovech značících hojnosť, oplývání, lití jako: téci, přetékati, překypovati, přeplývati, oplývati, pršeti, deštiti, kapati, prskati, chumeliti, po- titi se, plivati, chrliti, plakati, soptati, kro- piti, stříkati, kydati, sypati, plýtvati, vříti — čím. Býci na Jasona soptili litými pla- meny. Troj. 55. Jali se někteří blátem naň kydati. Pass. 76. Čím srdce jest přeplněno, tím ústa přetékají. Č. Mudr. 20. Vz stran příkladů vypsaná časoslova. — Pozn. Druhdy hmota po časoslovech dotčených ve větě též podmětem (jinak předmětem) se vyskytuje. Prší jalovec. Sš. P. 723. V Praze pršela síra. Prot. 336. Oblak soptá rudý blesk. Jab. 107. — I genitiv s instrumentalem se střídá. Ja- kož všecka země vody byla oplývala, tak vešken národ lidský byl v hřieše a smrti. Výb. I. 773. — 2. Po časosl. značících zápach, vůni, smrad, dech, chuť: páchnouti, voněti, zaváněti, raziti, čpěti, smrděti, dýchati, chut- něti, zapáchati, cítiti (stuchlinou), kaditi, smra- diti, kouřiti, dýmati — čím. Ne všecko piž- mem a kadidlem voní. Č. Mudr. 186. Sámť každý uzří, že vonějí něco tyto knihy sva- tým písmem. Št. kn. šest. 5. Vz stran pří- kladů vypsaná časoslova. — Pozn. 1. Instru- mentaly s časoslovy vytčenými spojené po- kládány jsou neprávě za přirovnávací. Vz Brt. Instr. str. 50. — Pozn. 2. Po časoslo- vech zápachu klade se hmota tytýž do ge- nitivu s předložkou od. Celý zámek od nich (od jídel) voňal. Pov. 348. — 3. Po slove- sech označujících lesk, kmit: hořeti, pláti, planouti, plápolati, hárati, sálati, zářiti, sví- titi, třpytiti se, skvíti se, lesknouti se, bly- štěti se, rdíti se, pýřiti se, běleti, zelenati, kvésti, prokvítati, hemžiti, svítiti, zalesk- nouti se — čím. Jezero ohněm a sírou hoří a vře. Har. I. 174. Plápolati boží milostí. Št. kn. šest. 124. Zlatem zalesklo se líce. Hál. Prap. 81. Vz stran příkladů vypsaná časoslova. — Pozn. 1 Instr. s časoslovy s vrchu položenými pojený vykládají gram- matikové nepravě příčinným. Vz Brt. Instr. 53. — Pozn. 2. Kromě instrumentalu a nomi- nativu pojí se hmota po časoslovech těchto též s předložkami v, od a s přirovnávací spojkou jako, ovšem ve smyslu poněkud jiném. Tak ta panna stkví se v kráse. Sš. 5. Vz Stkvíti se, Třpytiti se, Svítiti se, Roznítiti. — 4. Po časoslovech označujících zvuk, hlahol: zněti, zvučeti, ozývati se, rozléhati se, hlaholiti. hučeti, řičeti, hřměti, zahlaholiti, hřímati. Zahučala hukom zlatá hora. Pov. 533. Zlato vitých trub zvukem zvučí. Č. Vz vypsaná slovesa. — Pozn. I tento instr. někdy ne- právem příčinným se vykládá. Vz Brt. Instr. 55. (Str. 40. —55. ) — V. Instr. prostředku a nástroje klade se po časoslovech 1. pro- jeviti se, ukázati se, prozraditi se, počati, skončiti se, vydati se — čím. Hned se vídá tváří, co se v srdci vaří. Č. Mudr. 266. Věk nový počal se nám r. 1848. Pal. Vz slovesa vypsaná. — 2. Vykázati se, zavděčiti se, propůjčiti se, zavázati se, ručiti, nabízeti, odměniti se, posloužiti, přispěti, spláceti, od- platiti — čím. Zavázal se tou záplatou. Žer. Záp. II. 155. Vdovy jim pokrmem posloužily. Pass. 78. Vz vypsaná slovesa. — 3. Zaměst- návati se, zanášeti se, obírati se, meškati se, zaneprazdňovati se, zacházeti, obchoditi, trá- piti, truditi se, baviti se, blažiti se, kochati se, hráti. Vyššími věcmi se obírali. Bl. Čím kdo zachází, tím také schází. Č. Mudr. 20. Vz vypsaná časoslova. — 4. Spravovati se, říditi se, káti se, kázati se. My se chceme vámi spravovati. Bart. 61. Blaze tomu, kdo se cizím neštěstím kaje. Č. Mudr. 207. Vz vytčená časoslova. — 5. Vymlouvati se, osvěd- čovati, přísahati, zaklínati, slíbiti. Bohem se osvědčovali. Prot. 50. Bohem tě zaklínám. Pass. 324. Vz vytčená časoslova. — 6.. Kla- mati, lháti, posmívati, obluzovati — čím. Já jsem neklamal jím. St. skl. Aby vašimi milostmi nelhal jako mnú lže. Tov. 97. Vz vypsaná slovesa. — 7. Jeti, plaviti se, létati, orati, dopravovati, objeti, jezditi, dojížděti, projeti. Svůj osud koněm neobjedeš. Č. Mudr. 159. Proti vodě nemohli lodími projeti. Har. II. 141. Vz vytčená slovesa. — 8. Hýbati, trhnouti, kývati, kynouti, třásti, chvěti, drko- tati, klátiti, kotáceti, trmáceti, třepati, me- tati, zmítati, točiti, kotouleti, kroutiti, vrtěti, mrkati, mhourati, krčiti, máchati, sáhnouti, mířiti, hoditi, vrci, mrštiti, praštiti, práti, švihnouti, šibati, stříleti, lučiti, udeřiti, tlouci, bíti, hrabati, kopati, lomiti, lomcovati, mlá- titi, séci — čím. Hýbali jsou hlavami svými. Ctib. Hád. 5. On už leží nohú třesa. Výb. I. 1124. Kůň nohou kopal. Vrat. 49. Červe- ným jablíčkem koulela. Er. P. II. 36. Vz vytčená slovesa. — Pozn. 1. Většinu instru- mentalů s vytčenými časoslovy spojených vykládají mluvnice naše neprávě předmětem. Vz Brt. Instr. 62. — Pozn. 2- Když se ne tak k tomu hledí, jakým prostředkem po- hybování se děje, nýbrž více k tomu, co předmětem jeho jest, pojí se s některými z vytčených časoslov akkusativ. Lumír slovy i pěniem bieše pohýbal Vyšehrad i vsie vlasti. Výb. I. 13. Lámala matka své ruce. Sš. P. 68. I máchachu silno ostré meče. Výb. I. 48. — 9. Plesati, tleskati, pleskati, louskati, chřestati, práskati, hrkati, klepati, břinkati, zvoniti, skřípěti, vrzati, šoustati, šuměti, ji- skřiti, blýskati, blikati. Zvoní koně podko- vami. Er. P. II. 50. Skřipěli zuby svými. Ctib. Hád. 5. Očima blyskaje návěští dával. Kom. Lab. 82. Vz vypsaná časoslova. — 10. Vládnouti, pohrdati, zhrdati. Malý jazýček, ale vším tělem vládne. Č. Mudr. Přátelé pohrdali jsou mnou. Ctib. Hád. 4. Vz vy- tčená slovesa. — Pozn. Vládnouti =, vládcem, pánem býti někomu' pojila stará čeština druhdy s dativem. Vz Vládnouti. Opovr- hnouti pojí se též s akkus. — 11. Do- vésti, provoditi, dosvědčiti, dokázati, dolíčiti, odsouditi, ukázati. Chci na ně listem do- vésti. Půh. I. 135. To provodil svědky. Žer. Záp. II. 81. Vz vytčená slovesa. —12. Četná časoslova přechodná, kterými se označuje půso- bení podmětu na zevné předměty, jež jsou cílem činnosti podmětové. Prostředek, jímž pod- mět na zevné předměty působí, jest nástrojem činnosti. U Časoslov: chrániti, házeti, zba- viti, ošiditi, vynutiti, odbyti, vyraziti, uha- siti, hraditi, vybrati, proraziti, uraziti, krá- jeti, udeřiti, troubiti, pracovati, navštíviti (koho nemocí) atd. — čím. Žádného neu- razil ani slovem ani skutkem. Tov. 97. Sv. Michal trúbí trúbú. Sš. P. 42. Viděl jsem, že se tu jen tělem a tělu pracuje. Kom. Lab. 28. Vz vytčená časoslova. (Str. 56. —64. ). — VI. Instr. ceny. Instrumentalu prostřed- kového užíváme k označení ceny, t. j. věci, kterou n. za kterou čeho docházíme, kterou dáváme výměnou za věc jinou. Vz Koupiti, Platiti, Vykoupiti, Zaplatiti, dojíti atd. — čím. Vlk koží platí. Č. Mudr. 33. Dvěma sty dukátů mohli jsme svobody dojíti. Vrat. 172. (Str. 65. ) — VII. Instr. míry. Instru- mentalem prostředkovým označujeme míru, oč totiž která věc kterou předčí ve spojení s komparativy jmen přídavných a příslovek i s časoslovy pojem komparativný v sobě zavírajícími. Paní Jitka umřela jest prve několika lety nežli Hájek bratr její. Arch I. 164. Ta hora svú dálí jest odtad dvúcat dní neb málem dále. Kat. Nenie právo jedniem dnem dále šesti neděl k roku přihnati. Kn. Rož. 54. Vz: Starší, Víc, Méně, Dále, Blíže, Výš, Prve, Napřed, Umenšiti se. (Str. 66. ). — VIII. Instr. příčiny. Jím naznačujeme 1. osobný i věcný původ děje passivného. a) Ve spojení s časoslovy formou passivnými. Aj vícestvie bohem dáno. Výb. I. 31. Králem nebeským odtud vyvedeni. Pass. 300. Pány moravskými byl obeslán. Tov. 26. Vz Sou- zený, Vsazený, Zdupaný, Zlámaný. — b) Ve spojení s časoslovy významem pas- sivnými. Co on činí, ďáblovú mocí jest (jest způsobeno). Výb. I. 277. Milosť všechny jiné šlechetnosti působí a jí jsú všechny. Št. kn. š. 33. Vz: Státi (řádem), Žíti, Slouti, Jíti, Schá- zeti, Padnouti (jednou ranou), Spadnouti, Pukati se (horkem), Mříti (horkem), Zdech- nouti (horkem), Zhynouti (morem), Stonati, Nuzeti (hladem), Rozlézti se (červy), Roz- padnouti se, Probuditi se (hrůzou), Spáti (nespati hořem), Vyhořeti (ohněm), Pomrz- nouti (zimou), Ubyti (válkami), Sraziti se (horkem), Kysati (kvasem), Vadnouti, Schnouti (žízní), Práhnouti, Umdlíti, Vyschnouti, Zbo- hatnouti, Schudnouti, Ohlechnouti, Spust- nouti, Zčernati, Chřadnouti, Osmahlý, Has- nouti, Šedivěti, Pučeti, Množiti se, Zmítati se, Počiti se, Klátiti se, Zachvěti se, Drko- tati (zimou), Třásti se, Hnouti se, Plaviti se (dobrým větrem), Míti (mužem česť), Bráti (růst ústním podáním církev brala), Vzíti (škodu vodou), Obnoviti co — čím. — c) Ve spojení s adjektivy významu passivného. Kdo není málem spokojen, více není hoden. Č. Vz: Pevný, Sešlý, Němý (studem), Dobrý, Strakatý, Směšný, Krásný, Hezký, Svatý, Slavný — čím. 2. Vniterný původ pocitů působících různé mimovolné stavy a zjevy tělesné jakožto účiny rozmanitých affektů, tytýž volnou samočinnosť podmětu stavujících aneb na prosto rušících. Já zde hořem nyju. Výb. I. 56. Div že se zlostí nerozpukl. Prot. 295. Onen závistí pro něco chřiedne. Št. kn. šest. 93. Popukala bych se smíchy. Sš. P. 481. Vz: Vztéci, Zpukati se, Pozbyti (hořem smyslu), Omdléti, Upadnouti (hořem v ne- moc), Rozskočiti se, Rozpuknouti se, Roz- nemoci se, Lámati (žalostí ruce), Pominouti se, Rozpuknouti se (zlostí), Třásti, Chřad- nouti, Ustáti, Trnouti, Vstáti (hrůzou vlasy mu vstávaly. Jg. ), Zašlý, Pominouti se, Po- pukati se, Hleděti (lítostí h. nemohu. Kom. ), Blyštěti, Číti, Sloužiti (mdlobou s. mu ne- mohu. Pass. ), Nésti, Mluviti, Vléci, Dívati se — čím. — 3. Zevný původ pocitů a) Ve spojení s časoslovy. Tiem blahaji (blažena jsem. Kat. 393. ). Vz: Radovati se, Veseliti se, Zarmucovati se, Truchliti, Lkáti, Stýskati si, Horšiti se, Starati se. Vzíti (za vděk málem), Chlubiti se, Chváliti se, Velebiti se, Hono- siti se, Veličiti se, Pýchati se. Nadýmati se, Vznášeti se, Posmívati se, Haniti, Hroziti, Leknouti se, Styděti se, Zastyděti se — čím. — b) Ve spojem s adjektivy. Tiem byl vesel. St. skl. IV. 44. Kak svými hrd jest ščepy. Výb. I. 172. Král Jan tiem velmi ne- chuten byl. Výb. I. 486. Vz: Radostný, Obra- dovaný, Hrdý, Zarmoucený, Žalostivý, Tesk- livý, Hněvivý. — 4. Vniterný původ jed- nání, pohnutku děje aktivného. Maria hořem plakala. Kam. II. 41. Koně hladem řeho- tají. Sš. P. 97. Král hněvy vzhoru skočí. St. skl. IV. 342. — Pozn. Aby význam in- strumentalu pohnutky více ozřejměl, přiči- ňuje se k němu často vhodné participium. Strachem zděšeni jsouce utíkali. Žalansk. Strachem obklíčený nazpět se obrátil. Anth. II. 271. Vz více příkladů v Brt. Instr. 73. Vz: Řehotati (hladem), Řehtati, Skákati, Výskati, Pískati (bujností), Skřipěti, Skrýti se (strachem), Rozběhnouti se, Utéci (strachy), Ustoupiti, Seděti (strachem za pecí), Vskočiti, Tepati se (v čele hněvy. Pass. ), Bíti (komu co pýchem. Půh. ), Chvátati, Obrátiti se (stra- chem) — čím. — 5. Různé okolnosti pří- činné, jež jeví se býti buď zevnou pobudkou k nějaké činnosti buď její podmínkou a p. V tom smyslu vyskytují se v instrumentale příčiny substantiva verbalia spojená s geni- tivem osoby nebo přisvojovacím adjektivem, kteréžto vazby rovnají se na mnoze latin- ským ablativům absolutným. Kázáním krále Václava přivěsili jsme naši pečeť. Arch. I. 58. Trojanští sejdou se na síň královým roz- kázáním. Troj. 432. Často si velikou práci nesl mým kázaním. Št. kn. šest. 18. Draho- miř božím přepuščením sě jest propadla. Výb. I. 320. Vz více příkladů v Brt. Instr. str. 74. —75. — 6. Důvod poznatku. Přítele poznáš tím pravého, miluje-li tebe víc než co tvého. Č. Bradou dává se znáti kozel a lidé moudrou mluvou. Č. Vz tamtéž str. 75. (Str. 67. —75. ) — IX. Instr. vztahu. Jím ur- čujeme a obmezujeme A) jakostný stav podmětu označujíce věc, se strany které výrok o podmětu proslovený platnosť má; ve spojení 1. s časoslovem býti a jinými časo- slovy existence. V světě buď tělem, ve mně srdcem. Kom. Lab. 137. Josef byl tělem v Aegyptě, ale myslí v zemi svaté. Št. kn. šest, 139. Vz: Býti, Bydleti, Seděti (u dvora bydlem. Arch. ), Sedění, Rod (odkud jsi ro- dem). Pojíti (on pošel rodem od knížat. Pass. ). Mel otce Araba jménem Abdela. Har. II. 241. — 2. S jakostnými časoslovy stavoměn- nými: blednouti, vadnouti, kvésti, a s ja- kostnými časoslovy pocitů: truchliti, nýti, mříti (Srdcem mřela v tuhách. Št. ), vsto- nati, odpočinouti, pozoufati, pominouti se (smyslem), vzblouditi (myslú ve mnohém. Výb. II. 1078. ), blouditi (smyslem. Výb. I. 236. ). Vz časoslova zde vypsaná. — 3. S ča- soslovy bezpečiti se, ujistiti se, tajiti se, chvá- tati, prodlévati a p., pak s některými časo- slovy nepřechodnými a nečetnými přechod- nými. Vz: Ubezpečiti, Kvapiti, Píliti, Pospí- chati, Dlíti, Meškati, Zmeškati se (dskami. Tov. 83. ), Ustáti (bojem. Troj. 254. ), Doko- nati (svým životem. St. skl. II. 65. ), Potknouti se, Sraziti se (oščepoma. Výb. I. 41. ), Po- tkati se, Týkati se, Věřiti (srdcem), Znáti (koho jménem), Vstáti (těly z mrtvých), Státi (podlé koho hrdly. Let. ), Vstoupiti, Překá- žeti, Přijíti (k někomu svou osobou. Žer. ). — 4. S časoslovy: prospívati, rovnati se, převyšovati, lišiti se, přesahati, sahati, vyni- kati, předejíti, vjíti (Smyslem všel nad vše liudi. Anth. I. 32. ), Děliti se (od koho) — čím. Sedláci nemají se rovnati rúchem, stravú a čeledí... vladykám. Št. kn. šest. 163. Krok všecky jiné v lidu Čechově mou- drostí a vtipem daleko přesahal. Háj. 2. Kněží řečtí nedělí se od lidu obecného ni- čímž. Har. I. 277. Vz vytčená časoslova. — — 5. S četnými adjektivy. Různí rodem. Us. Vz: Podobný, Vzdálený, Rozdvojený, Mladý, Starý, Příbuzný, Pokorný, Chudý, Pozdní, Hodný, Zlý, Spravedlivý, Krásný, Přítomný, Hrdinný, Mocný, Valný, Silný, Moudrý, Vzácný, Přední, Odkrytý, Vinný, Dlužný, Jistý, Bezpečný, Svobodný, Lítý. — B. Instrumentalem vztahu určujeme a ob- mezujeme směr, kterým podmět někam obrá- cen jest, vytýkajíce tu čásť podmětu, která zvláště směrem naznačeným se chýlí. Zástup obrátí se tylem v předek. Výb. I. 1124. Velmi ulnul srdcem k světu. Výb. I. 766. Okem utkvěl v stropu. Hál. Prap. 18. Má meč koncem doluov držeti. Tov. 116. Ven koncem. Us. Vz: Přichýliti se, Nachýliti se, Přiléhati, Ulnouti, Skloniti se (hlavou), Na- kloniti se (milostí ke komu), Položiti se (uchem na zem), Strměti, Píti se. Utkvěti, Lehnouti, Položiti, Seděti (hlavou k oknu), Státi, Držeti (meč koncem vzhuoru. Tov. ), Skloniti (meč koncem dolů), Mluviti (ke komu tváří v tvář). — Pozn. Instrumentalem vztahu obmezujeme druhdy obsah celé věty přičiňujíce: mým vědomím, mým soudem, mým rozumem a p. — X. Instr. prostoru. Jím označujeme 1. přímý směr, kterým pod- mět v prostoru místném se pohybuje aneb kterým podmět z prostoru do prostoru vniká ve spojení a) s časoslovy ruchu podmětného ve smyslu hmotném i pomyslném: jíti, bě- žeti, letěti, táhnouti, jeti, cválati, klusati, bráti se, hnáti se, stoupati, kráčeti, dráti se, obrátiti se, pustiti se, dáti se, spěchati, bro- diti se, plovati, blížiti se, téci, plynouti, va- nouti, hleděti, dívati se, planouti, šuměti, dostati se, vrátiti se, spěti (lesem), plaviti se, lézti (branou), váti, vyjeti (branou), sko- čiti (oknem), nahlédati (oknem), vyhlédnouti (dveřmi), vylézti, vytéci. Pútníci svú cestú šli. Pass. 566. Půjdeme horami. Sš. P. 458. Táhnou roty polem, táhnou roklemi. Č. Ci- sterna pěti rourkami vyteče. Kom. Lab. 45. Vz dotčená slovesa. — b) Se substantivy směr ruchu prostorového označujícími. Cesta životem není procházka polem. Č. Pouť světem. Sš. — c) Ellipticky. Vratno krajinou. Výb. I. 18. Naříká si cestičkou. Č. Zpáteč- ními kroky chlumkem vzhoru. Výb. I. 47. Vz více v Brt. Instr. str. 85. — 2. Přímý směr, který předmětu rušenému prostorem místním vykazujeme, ve spojení s časoslovy ruchu předmětného: pustiti, hoditi, hnáti, vléci, puditi, metati, kouleti, sypati, líti, vy- hoditi, voditi (co, koho) — čím. Vyházeli sedm konšelů okny ven na ulici. Pal. III. I. 24. Lev je z okny hradu metáše. Výb. II. 68. Vz vypsaná časoslova. — 3. Prostor místný, po kterém ruch směry různými se nese a šíří. Chodil hustými horami. Pov. 3. Vz: Toulati se, Blouditi, Rozliti se, Rozlo- žiti se, Rozstoupiti se, Dníti se (krajem se dní. Jalb. ), Kvíliti — čím. — Pozn. 1. In- strumentalem tímto vytýkáme druhdy pro- stor, kterým nějaký jakostný stav adjekti- vem nebo substantivem označený se šíří. Úvalem ticho, temno jako v hrobě. Máj. 35. Pusto a nevlídno ladem i sadem. Er. Nepuo- jdem valalom, bo valalom blato. Zpěv. I. 164. — Pozn. 2. Místo klidného stavu na otázku kde? označuje se instrumentalem jen některých substantiv, jako: místem a místy ve smyslu distributivném (zde onde), polem ležeti, trhem a domem pohnati, krajem, ko- lem, stranou a p. Místem studénka jest. Har. II. 170. Svým miestem bude o tom pově- dieno. Let. 7. Tu polem leželi. Let. 109. Potok byl krajem hluboký. Er. P. III. 22. (Str. 84. —86. ). — XI. Instr. času. Jím označujeme 1. prostor časový, kterým děj časoslovný jistým směrem se nese. Bóh dnem svieti, nocí mračí. Kat. On k nám časem přicházel. Bl. Děkan časy svými kněžstvo obsýlal. Bart. 25. Já mním, ty se ssmyslíš věkem. Kat. Vz Letěti, Státi se, Chvátati, Dojíti, Táhnouti, Ukliditi, Jeti, Čas (časem). Jitro, Léto, Doba, Nocleh. — 2. Jednotlivé doby ve smyslu distributivném, kterými stav časoslovný se buď zmáhá aneb klesá. Distri- butivnosť označuje se z pravidla číslovkou každý, vzrůstání nebo klesání stavu časo- slovného časoslovy stavoměnnými a kompa- rativy. Ples ten každým dnem víc vzrostal. Sš. Nesčíslné zástupy každým okamžikem se množily. Pal. III. 1. 255. Víno roků po- stupem (= každým rokem) násobí své vděky. Č. — (Str. 87. —89. ). Vz předcházející článek: Instrum., B. — XII. Dva instrumentaly závislé na jednom časoslově (v poměru podřadnosti). Nedajte sebú točiti vlnami to- hoto světa. Št. kn. šest. 130. Prosbú jeho dal sebú hnúti. Výb. I. 430. Kým nepohneš brkem, toho strč podavákem. Č. Mudr. 137. A sám potom zlú smrtí hořem umřel. Let. 191. Vz více příkladů v Brt. Instr. 90. — Vz také Mkl. S. 687. —739.; Zk. Skl. 173. —198.; Zk. Ml. II. 23. —26.; Jir. Nákres 73. a násl.; Mtc. 1870. str. 44.; Brs. 92., Ht. str. 35., 48. atd.

89917   Instrumental Svazek: 6 Strana: 0466
Instrumental. Pád sedmý, jímž obyč. j označujeme nástroj, kterým něco konáme, i slove j-lem (nástrojným pádem). Bž. 63. O koncovkách i-lu vz také: Bž. 84., 101., 126. — Sír. 581. a 15. ř. sh. polož srovná- vací m. porovnávací. — I. srovnávací. Po- hnal mě holomkem (jako h-ka); Ač sedí na jednom zboží hospodářem. Kn. rož. čl. 31., 51. Slzy potóčkem sé valéchu. Kat. j 698. Kdo Martinka zhusta světí, statek dý- mem mu vyletí. Č. M. 60. Co z úst vrabcem vyletí; Vyjel teletem, volem se vrátil; Co malým ptáčkem do knih vletí. 1b. 79., 343. Hořelo srdečko plamenem; Ty zakvitneš růží a já kalinú. Sš. P. 274., 797. Kvitni mi růžičkou. Koll. Zp. I. 18. Už ti nevoňajú rozmarýnom líčka. lb. 145. Mořem rozlilo se množství lidu. Exc. Stál panáčkem. Us. Ježkem o soupeře svého se otíraje. Kos. Vz Bdl. Obr. L. S. 137. - Cf. Ht. Brs. 116.— I. přísudkový. Za přísudkový nominativ klaďme instrumental, jestliže řeč jest o tom, v jaké měnivé způsobě jeví se podmet. Pdg. II. 390. Chč. klade tento instr. k nazna- čení proměnlivé, nepodstatné podoby, kteRou podmět na se béře. A protož množ ženou býti muž podlé toho rozumu a žena mužem. Chč. P. 42. a. Vlk pastýřem ostane. 76. a Pravda bude se bludem zdáti. 21. a. Vz více příkladů a jiné vazby vedlé instrum. u Chć. v Program. Obec. real, gymnasia v Praze na r. 1877. str. 12. — O instr. pro- středku vz tamtéž str. 13. — O i. v nářečí bohuslavském na Mor. vz Program brněnské realky na r. 1884. str. 3. O instr. prostoro- vém, časovém, způsobovém, příčinném, lát- kovém a předmětném, výrokovém v mor. nářečích vz Brt. D. I. 182. —183. Cf, Brt. S. 3. vd. 188., Šf. Strč. ml. (ve Výb. I.) 126. ;

89918   Instrumental Svazek: 7 Strana: 1278
Instrumental. Cf. D Lhrg. 285., 287., 298., 301. Jím vyjadřujeme a) předmět, vz Gb. Ml. II. 122.; b) doplněk, 123. (List. fil 1890. 44. nn.); c) příslovečné určení, 125.; d) přívlastek. 128. Cf. Vm. v Km. 1891. 132. nn. (dělí jej jen na čtyři druhy). O vý- razích doplňkových s hlavním zřetelem k instr. doplňkovému. Naps Jar Hruška v List. fil. 1890. 125.—137. Jesuity arci- knížeti navrženo. Výb. II. 1459. Mohú-li kým naučeni býti, rádi přijmú. Št. Kn. š 142.

89919   Instrumental Svazek: 8 Strana: 0130
Instrumental. Cf. Brt. D. II. 287.

89920   Instrumental Svazek: 9 Strana: 0088
Instrumental. Vz Ott. XII. 676., Mus. fil. 1898. 209 a 1899. 96 (v Maš. ruk. ). I. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 67.

89921   Instrumentál Svazek: 10 Strana: 0107
Instrumentál. K otázce o funkcích slo- vanského i-lu na základě ruštiny vz Mus. fil. 1902. 365. nn.

89922   Instrumental Svazek: 10 Strana: 0593
Instrumental v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 125. Jak český i. se porušuje a hyne, o tom napsal Brt. ve své Rukojeti str. 59. -66. a ve Věst. XIII. 5.

89923   Instrumentalní Svazek: 1 Strana: 0586
Instrumentalní, nástrojní. Instrumental-. I. musika, hudba na nástroje (bez zpěvu); instr. arithmetika, rozřešení jistých počtů mechanickými prostředky. Rk.

89924   Instrumentalní Svazek: 7 Strana: 1278
Instrumentalní hudba v 17. a 18 věku. Vz Srb. 48. nn.

89925   Instrumentář Svazek: 10 Strana: 0107
Instrumentář, e, m. Hudbu při svatebním hodě provozoval i. Mandl na varhanách no- sících. Zvon IV. 37.

89926   Instrumentista Svazek: 8 Strana: 0130
Instrumentista, y, m. = kapelník. 1556. Mus. 1894. 210.

89927   Instrumentovati Svazek: 1 Strana: 0586
Instrumentovati, z lat., hudební kus na rozličné nástroje hudební rozděliti. Rk. Instru- mentiren, für Instrumente besetzen.

89928   Instruovati Svazek: 1 Strana: 0586
Instruovati, z lat., vyučovati, naučení n. navedení dávati k něčemu; opatřiti, upraviti. Rk. Instruiren, belehren, unterrichten; Ver- Haltung-sichren vorschreiben.

89929   Insubordinace Svazek: 1 Strana: 0586
Insubordinace, e, f., z lat., nekázanosť, neposlušnosť, vzpoura proti představeným. Rk. Insubordination, Zuchtlosigkeit, Unge- horsam, Auflehnung gegen Vorgesetzte.

89930   Insula Svazek: 10 Strana: 0107
Insula, y, f., lat. = ostrov Lobk. 7., 20. a j.

89931   Insult Svazek: 1 Strana: 0586
Insult, u, m., z lat., osopení, zneuctění, hana. — Insultace, e, f., zpupné chování-se, pohanění. Insultation, Beleidigung, Beschim- pfung, Hohn, Verhöhnung. — Insultovati, s někým zpupně zacházeti, osopovati se, tu- piti. Rk. Insultiren, übermüthig beleidigen, beschimpfen; misshandeln.

89932   Insurgence Svazek: 1 Strana: 0586
Insurgence, e, f., z lat., povstání, vzpoura. Insurgenz. - Insurgenti, ův, m., povstalci, bu- řičové. Rk. Insurgenten, Aufrührer, Empörer.

89933   Insurrekce Svazek: 1 Strana: 0586
Insurrekce, e, f., z lat., povstání, vzpoura, Insurrektion, Empörung, Aufstand; zemská hotovosť (zvl. v Uhrách). Landesaufgebot, Landsturm.

89934   Inšaký Svazek: 10 Strana: 0593
Inšaký = inakší. V Hrušově na Slov. Čas. mus. IV. 4.

89935   Inší Svazek: 6 Strana: 0466
Inší = jinší, jiný. Ja sem si nenašel fra- jerenku inší; Náš tatíčku najmilejší, nena- rodíš se nám inší. Sš. P. 389., 775. (790.).

89936   Inší Svazek: 8 Strana: 0130
Inší. Inšia řeč. Brt. D. I. 46. (Lhot,).

89937   Inšpruk Svazek: 1 Strana: 0586
Inšpruk, vz Innsbruck.

89938   Inštrument Svazek: 6 Strana: 0466
Inštrument, u, m. = instrumentum. U řez- níků = nástroj, kterým se těžké kusy masa zdvihají. Podej mi i. U N. Bydž. Kšť.

89939   Inť Svazek: 8 Strana: 0130
Inť m. jenť. Dšk. Jihč. I. 46.

89940   Intabulace Svazek: 1 Strana: 0586
Intabulace, e, f., z lat., vklad do knih veřejných, zapsání do desk zemských. Inta- bulation, Einschreibung. — Intabulační, vkladní. Intabulations-. — Intabulovati, zapsati do knih. Rk. Intabuliren, eintragen, einschreiben.

89941   Intaglio Svazek: 9 Strana: 0088
Intaglio = kámen do hloubky řezaný. Ott. XII. 841a.

89942   Intarse Svazek: 10 Strana: 0593
Intarse, e, f. = vykládaná práce z různo- barevných prken. Strz., KP. XI. 95.

89943   Intarsie Svazek: 6 Strana: 0466
Intarsie, e, f. == ornament ve slohu re- naissančním tím způsobem zhotovený, že se vyřezaná kresba do půdy přiměřeně vyře- zané zasazuje. Method IX. 126.

89944   Intarsiový Svazek: 8 Strana: 0130
Intarsiový. I. práce. Hlas. nár. 20./5.1894.

89945   Integrace Svazek: 1 Strana: 0586
Integrace, e, f., integrování, Integration. Stč. Vz Integrovati.

89946   Integrační Svazek: 1 Strana: 0586
Integrační, Integrations-. I. stálá, Inte- grations-Constante. I. činitel, Integrations- faktor. I. podmínka, Integrationsbedingung. I. vzorec, Intergrationsformel. Stč.

89947   Integral Svazek: 1 Strana: 0586
Integral, u, m., výsledek integrování, was durch Integration erhalten wird. I. neomezený, unbestimmtes I., omezený, bestimmt be- gränztes I., jednostranně omezený, einseitig begränztes I., jednoduchý, einfaches I., zdvo- jený, Doppelintegral, ztrojený, dreifaches L, množný n. vyšší, vielfaches L, všeobecný, allgemeines L, zvláštní, besonderes I., částečný, partikuläres L, jednotlivý, singuläres I. Stč.

89948   Integralní Svazek: 1 Strana: 0586
Integralní počet, nauka o vyšetřování in- tegralů. Integralrechnung. Stč.

89949   Integrální Svazek: 9 Strana: 0088
Integrální počet. Vz Ott. XII. 681.

89950   Integrita Svazek: 1 Strana: 0586
Integrita, y, f., z lat., neporušenosť, ce- litosť, Integrität, Vollständigkeit. Rk.

89951   Integrovati Svazek: 1 Strana: 0586
Integrovati (daný výraz differentialní), integriren = vyhledati původní výraz, jehož differencováním se dostane daný výraz diffe- rencialní. Stč.

89952   Intellekt Svazek: 10 Strana: 0593
Intellekt, u, m., z lat. = rozum(nosť), vzdělání. Sterz., Nár. list. 1905. 8. 13.

89953   Intellektualismus Svazek: 6 Strana: 0466
Intellektualismus, u, m. = soustava filosofická na pouhém rozumu založena. Blř.

89954   Intellektualista Svazek: 1 Strana: 0586
Intellektualista, y, m., dle „Despota", mudřec rozumový, jenž tvrdí, že smyslové vše jen zdánlivě představují a toliko rozum pravé poznává. Der Intellektualist. — In- tellektualní, rozumu se týkající, rozumný, Rk., intellektuell, geistig, verständig.

89955   Intellektualné Svazek: 6 Strana: 0466
Intellektualné poznání. Hiv.

89956   Intelligence Svazek: 1 Strana: 0586
Intelligence, e, f., z lat., rozumnosť, vzdělanosť rozumu, duševní sila. Intelligenz, i Einsicht, Verstand. — Intelligentní, roz- umný, znalý, Rk., intelligent, verständig, ein- sichtsvoll.

89957   Intelligent Svazek: 10 Strana: 0107
Intelligent, a, m. = vzdělanec. Vstnk. X. 191.

89958   Intence Svazek: 1 Strana: 0586
Intence, e, f., z lat., úmysl, záměr, před- sevzetí, Rk., Intention, Absicht, Vorhaben, Anschlag.

89959   Intence Svazek: 6 Strana: 0466
Intence, také úmysl, pro který kněz mši slouží a i stipendium mešní, odměna za slouženou mši. Rjšk.

89960   Intendance Svazek: 1 Strana: 0586
Intendance, e, f., z lat., vyšší dohlídka, vrchní dozorství; obydlí vyššího dohlížitele, správce. Intendanz, Oberaufsicht, Verwaltung. I. vojenská = vojenské dozorství. Vz Rf. 125. — lntendanční, Intendanz-. I. vojenské oddělení, obstarání správní (administrativní), záležitosť, (ku př. stravování, zásobování vojska). Čsk. — Intendant, a, m., nejvyšší dozorce. — Intendantura, y, f., dozorství. Rk. —

89961   Intensita Svazek: 1 Strana: 0586
Intensita, y, f., z lat., ráznosť, vnitřní síla. Intensität, innere Kraft, Stärke. — In- tensivní, důsažný; sesilovací, mocný, trvalý, intensiv, innerlich, der innern Stärke nach. — Intensiv-um, a, n., časoslovo sesilovací n. zmocňovací. Rk.

89962   Intensita Svazek: 6 Strana: 0466
Intensita síly, ZČ. I. 51., Sté. Zem 669., osvětlení, ZČ. III. 9., chvěje, zvuku, Mj., světlosti. Jrl. 323., 332.

89963   Intensitní Svazek: 6 Strana: 0466
Intensitní čáry (čáry světlosti). Krč. 109., Jrl. 344.

89964   Intensivní Svazek: 6 Strana: 0466
Intensivní veličina, SP. II. 59., pol. Stč. Zem. 670.

89965   Intensivum Svazek: 7 Strana: 1278
Intensivum. Cf List. fil 1893. 112.

89966   Interabdominalní Svazek: 8 Strana: 0130
Interabdominalní žláza. Vstnk. II. 572.

89967   Interamna Svazek: 1 Strana: 0587
Interamna, y, f., mě. Umbrie, nyní Terni. — Interamňan, a, m. — Interamenský. Intercedovati, z lat., vložiti se v něco, přimluviti se zač. Intercediren, dazwischen- treten, fürbitten, sich für Jemanden verbürgen. — Intercesse, e, f., z lat., prosba, zastávání- se. Rk. Intercession, Verwendung, Fürsprache, Vermittlung, Bürgschaft.

89968   Interdikce Svazek: 1 Strana: 0587
Interdikce, e, f., z lat., zápověď, zákaz. — Interdikt, u, m., zápověď, zákaz, zvl. přijímati svátosti neb konati služby boží. Rk. Interdikt, Untersagung, Verbot; richter- licher Untersuchungsbefehl.

89969   Intere Svazek: 6 Strana: 0466
Intere v popěvku při pochůzce se smrtí na jaře. Intere, intere, milý muži, smrť stojí za dverma, drží kůži. Rjšk.

89970   Interess Svazek: 1 Strana: 0587
Interess, u, m., z lat., účastenství, zále- žitosť, důležitosť, věc; dobré, prospěch. Vz Zájem. Das Interesse, Antheilnehmen, Theil- nahme; der Werth, der Reiz; Vortheil. —

89971   Interess Svazek: 6 Strana: 0466
Interess. Zajisté, kdyby státu rakous- ského nebylo již odedávna, musili bychom v interessu Europy a humanity přičiniti se co nejdříve, aby se utvořil. Pal. Rdh. III. 14. — I. = úrok. Dáti se pod i. = vypůj- čiti si peníze. U Kr. Hrad. Kšf. I-sy žerou kapitál. Us. Kšá.

89972   Interessantní Svazek: 1 Strana: 0587
Interessantní, zajímavý, důležitý, interes- sant, unterhaltend, einnehmend, anziehend, wichtig. — Interessent, a, m., účastník, strana. Interessent, Theilnehmer, Theilhaber. — Interessovati, zajímati, někoho se do- týkati; i. se oč, v něčem účastenství míti, interessiren, anziehen, Theilnahme erregen, rühren, hinreissen, Antheil haben. — Inte- ressy, ův, m., úrok, úroky, Rk., Interessen, Zinsen eines Kapitals.

89973   Interessantnosť Svazek: 10 Strana: 0107
Interessantnosť, i, f. Nár. list. 1903. č. 148. 13.

89974   Interference Svazek: 1 Strana: 0587
Interference, e, f., z lat. I. vln. Ck.

89975   Interference Svazek: 6 Strana: 0466
Interference vln (křížení), světla. Mj., KP. II. 145., 290., Schd. I. 92.

89976   Interference Svazek: 6 Strana: 0466
Interference, vz S. N.

89977   Interference Svazek: 9 Strana: 0088
Interference. Vz Ott. XII. 687.

89978   Interference Svazek: 10 Strana: 0593
Interference, e, f., z lat. = křížení (vln) světla. Sterz.

89979   Interferenční Svazek: 6 Strana: 0466
Interferenční mřížky Norbertovy. ZČ I. 48

89980   Interferometr Svazek: 10 Strana: 0593
Interferometr, u, m., z lat. = přístroj k měření interference. Vz Vstnk. XIII. 731.

89981   Interfoliovati Svazek: 1 Strana: 0587
Interfoliovati, z lat., do knih bílé listy vkládati, vždy jeden list tištěný a jeden bílý. Rk. Interfoliiren, mit Papier durchschiessen.

89982   Interimistický, interimní Svazek: 1 Strana: 0587
Interimistický, interimní, z lat., pro- zatímní, předbežný, Rk., interim, interimi- stisch, einstweilen, unterdessen, vorläufig.

89983   Interjekce Svazek: 1 Strana: 0587
Interjekce, e, f., z lat., mezislovce, cito- slovce. Interjektion, Ausrufungs- oder Em- pfindungswort. Mezislovce zvukodobná, jež zvuky přírodní napodobují. Vyskytují se často v pohádkách prostonárodních, u větě tytýž určité sloveso zastupujíce. Janek bác (= udeřil) na mošnu, dva vojáci vyskočili. Kovář vzal kladivo a břink, břink, břink čerta třikrát za ucho. Vojtíšek hop (= vyskočil) z pod lůžka. Sotva to dořekl, peníze hrk do země nazpátek. Vodník se dal do hlasitého smíchu a žblunk do vody. Poh. Kuldovy. — KB. 233.

89984   Interjekce Svazek: 6 Strana: 0466
Interjekce Jg. Slnosť. 59.

89985   Interjekce Svazek: 7 Strana: 1278
Interjekce. Cf. D. Lhrg 159. nn.

89986   Interjektionalní Svazek: 6 Strana: 0466
Interjektionalní či citoslovný stupeň mluvy. Ďk. P. 93 , List. filol. I. 8.

89987   Interkalace Svazek: 6 Strana: 0466
Interkalace, e, f. = vsouvám dnů pře- stupních. Stč. Zem. 127.

89988   Interkalar Svazek: 1 Strana: 0587
Interkalar, u, m., uprázdnění nějakého duchovního obročí (fary atd. ). — Interka- larní, vložený, přestupný. Interkalar-, Ein- schaltungs-. Rk. I. rozdělení plodin, čas, účet, rok. Šp.

89989   Interkluse Svazek: 1 Strana: 0587
Interkluse, e, f., z lat., zavření, závorka. Rk. Interklusion, Einschaltung, Einklammerung.

89990   Interkonfessionalní Svazek: 6 Strana: 0466
Interkonfessionalní = mezináboženský, Pr. tr.

89991   Interlineace Svazek: 1 Strana: 0587
Interlineace, e, f., z lat., psaní mezi řádkami. Das Schreiben zwischen den Zeilen. — Interlinearní, meziřádkový, zwischen- zeilig. — Interlinovati, psáti mezi řádkami, Rk., zwischen den Zeilen schreiben.

89992   Interlocutori-um Svazek: 10 Strana: 0107
Interlocutori-um, a, n. = vpadání do řeči, mezimluva. Zbytečnými i-riemi aby ani soudu ani stran nezaneprazdňoval. Svět. 1886. 19.

89993   Interlocutorní Svazek: 10 Strana: 0108
Interlocutorní užitek. Světz. 1886. 19

89994   Interludi-um Svazek: 1 Strana: 0587
Interludi-um, a. n., z lat., mezihra, me- zihří. Rk. Zwischenspiel.

89995   Interluni-um Svazek: 1 Strana: 0587
Interluni-um, a, n., z lat., čas mezi úplňkem a novým měsícem. Rk.

89996   Intermediárný Svazek: 10 Strana: 0108
Intermediárný. I. poloha. Vot. 79.

89997   Intermezzo Svazek: 1 Strana: 0587
Intermezzo, a, n., it. mezihra, mezihří; šprým. Zwischenspiel, Nebenunterhaltung. Rk.

89998   Intermisse Svazek: 1 Strana: 0587
Intermisse, e, f., z lat., zanedbání, pře- stávka. Rk. Intennission, Unterlassung, Unter brechung.

89999   Internacionalní Svazek: 1 Strana: 0587
Internacionalní, z lat,, mezinárodní. Rk. International.

90000   Internat Svazek: 7 Strana: 1278
Internat, u, m. = ústav vzdělávací, v němž mají chovanci též úplné zaopa- tření. Nár. listy 30/l2. 1885.