346001   Trepka Svazek: 8 Strana: 0434
Trepka = drevák. XV. stol. Wtr. Krj. I. 97. — T. — hořavka, rhodeus amarus, ryba. Vz Ott, XI. 565.

346002   Trepka Svazek: 9 Strana: 0347
Trepka všetečná = Jan Vodňanský. Vlč. Lit. I. 364. Vz násl. Trepník.

346003   Trepka Svazek: 10 Strana: 0448
Trepka. Slovo cizí. Vz List. fil. XXVI. 369. — T. Al., spis.

346004   Trepkář Svazek: 4 Strana: 0162
Trepkář, e, m., der Holzschuhmann.

346005   Trepkář Svazek: 7 Strana: 0924
Trepkář. Bosákem se vynáší jsa t. (nose trepky). 1496., Krnd. 45.

346006   Trepkář Svazek: 8 Strana: 0434
Trepkář, e, m. = bosák kněz, že chodil v trepkách. Wtr. Krj. I. 554.

346007   Trepkář Svazek: 10 Strana: 0673
Trepkář, e, m. T. hotovil dřevěné a ko- žené podpatky pod obuv dlouhou, nosatou. Wtr. Ěem. 141.

346008   Trepkovec Svazek: 4 Strana: 0162
Trepkovec, vce, m., pedilanthus. Rostl. I. 237. b.

346009   Trepkovice Svazek: 7 Strana: 0924
Trepkovice, e, f. = trepkovina. Rk.

346010   Trepkovina Svazek: 4 Strana: 0162
Trepkovina, y, f., das Pantoffelleder. Rk.

346011   Trepkový Svazek: 4 Strana: 0162
Trepkový. T. dřevo, korek, das Pan- toffelholz. Šp.

346012   Trepky Svazek: 7 Strana: 0924
Trepky, pl, m. = knedlíčky do polévky. Val. Vck.

346013   Trepník Svazek: 4 Strana: 0162
Trepník, a, m. = kdo v trepkách chodí, der Holzschuhmann. Proch.

346014   Trepník Svazek: 7 Strana: 0924
Trepník. 1495. Mus 1884. 528.

346015   Trepník Svazek: 9 Strana: 0347
Trepník. Vlčatý t. = františkán Jan Vodňanský. Vlč. Lit. I. 364., Flš. Písm. I. 307. Sr. předcház Trepka. Jako františkán nosil trepky.

346016   Trepnúť Svazek: 10 Strana: 0448
Trepnúť = tresknouti. T. dveřmi. Slov. Phľd. XXIV. 161.

346017   Trepotáč Svazek: 9 Strana: 0347
Trepotáč, e, m. = kohout. Proch. 158.

346018   Trepoté Svazek: 9 Strana: 0347
Trepoté, převzdívka Malo-Blatničanům na Mor., že vyslovují všude r místo ř. Mus ol. XIII. 25.

346019   Trepsa Svazek: 4 Strana: 0162
Trepsa, y, m., osob. jm. Tk. V. 144.

346020   Treptati Svazek: 4 Strana: 0162
Treptati = spěšně a nesrozumitelně mlu- viti, dreptati, breptati, plappern, unverständ- lich reden. — čím: jazykem. Papr. — T. = třepati, Geräusch machen, klappern, zastr. Ros.

346021   Trepteljka Svazek: 8 Strana: 0434
Trepteljka, y, f. = linduška u Charvatů. Mtc. 1893. 306.

346022   Treptov Svazek: 4 Strana: 0162
Treptov, a, m., mě. v prus. Pomořsku. Vz S. N.

346023   Trepuša Svazek: 10 Strana: 0448
Trepuša, e, f. = treperenda. Slov. Phľd. XXIV. 545.

346024   Trérohý, třírohý Svazek: 4 Strana: 0162
Trérohý, třírohý, dreihörnig, dreizackig. T. vidly. V., Br.

346025   Trérožka Svazek: 7 Strana: 0924
Trérožka, y, f, humus, qui sternitur sub arboribus. 14. stol. Muč.

346026   Trérožka Svazek: 9 Strana: 0347
Trérožka, y, f. = rendlík. Hus. (Nár. list. 1897. 188. ).

346027   Tréřadní Svazek: 4 Strana: 0162
Tréřadní = o 3 řadách. Lodí o tréřad- ných veslech, dreirudriges Schiff. V.

346028   Tréřadý Svazek: 7 Strana: 0924
Tréřadý, in drei Reihen. Rk.

346029   Tresci Svazek: 4 Strana: 0162
Tresci, vz Trestati.

346030   Tresk Svazek: 4 Strana: 0162
Tresk, u, m. = třesk, der Krach. U Opav. Klš. Na Slov.

346031   Tresk Svazek: 9 Strana: 0347
Tresk, u, m. Tresk (spadl) — nohu si zlomil. Slov.

346032   Treska Svazek: 4 Strana: 0163
Treska, y, f. (místo: trestka z tresť) = třtina, das Rohr. Sal., Ras. — T., y, f. (ne: třeska; polsky a rusky treska), ryba, v obec. mluvě: štokfiš (z něm. Stockfisch). T., z rus. a to snad ze skandinávského. Vz Mz. 352. Ryby treskovité, gadoidei, mají malé šupiny v kůži velmi sliznaté, na bradě masitý vous a 2—3 hřbetní ploutve: treska a) obecná, gadus morhua, b) hnědá, g. cal- larias, c) skvrnitá, g. aeglefinus. Frč. 292., Schd. II. 499., KP. II. 378., S. N. Treska s omáčkou, omaštěná, s cibulkou smaženou, močená. Dch. — T. = muší vejce (trusek) i červ, das Fliegenei, die Fliegenlarve. T-y v mase, v sýře. U Opavy. Klš. — Tréska, y, f. = pípka k dýmce. Na vých. Mor. Kd.

346033   Treska Svazek: 7 Strana: 0924
Treska, gadus morrhua, Bakeljau. Cf. Brm. II. 3. 187. nn., Vega II. 12., Odb. path. 949., Kram, slov., Rk. Sl.

346034   Tresknúť Svazek: 9 Strana: 0347
Tresknúť. Dobre, že mu tie lieca ne- tresknú od tučnoty (neprasknou). Slov. Zát. Př. 63b.

346035   Treskovitý Svazek: 4 Strana: 0163
Treskovitý. T-vité ryby, gadoides, die Schellfische: treska. Vz S. N., Treska.

346036   Treskt Svazek: 7 Strana: 0924
Treskt, u, m. = trest. Mkl. Etym. 364. b.

346037   Tresktač Svazek: 9 Strana: 0347
Tresktač, e, m. Hus I. 383.

346038   Treskták Svazek: 7 Strana: 1393
Treskták, a, m., corrector, zastr. Pršp. 40. 83.

346039   Tresktání Svazek: 4 Strana: 0163
Tresktání, n., castigatio, das Strafen. Ž. wit. 72. 14. Vz Trestání.

346040   Tresktání Svazek: 7 Strana: 0924
Tresktání. Ž. kl. 17. 16. a j., Št. Kn. š. 40.

346041   Tresktati Svazek: 4 Strana: 0163
Tresktati, zastar. = trestati. Jir., Hus., Ž. wit. Vz Trestati.

346042   Tresktati Svazek: 8 Strana: 0434
Tresktati, lépe: trestati. Bl. Gr. 266.

346043   Tresktavý. T Svazek: 9 Strana: 0347
Tresktavý. T. řeč. Hus. Post. 33a.

346044   Treskutka Svazek: 7 Strana: 0924
Treskutka, y, f., Elsebaum und sein Obst (střemšinka). Laš. Wrch.

346045   Treskutky Svazek: 10 Strana: 0449
Treskutky, pl., f. = plané hrušky. Slez. Vyhl. II. 45.

346046   Tr?sna Svazek: 4 Strana: 0163
Tr?sna, strslov., fimbria, od tr?sk; příp. -na. Mkl. B. 117.

346047   Tresník Svazek: 7 Strana: 0924
Tresník, a, m. = vrch na Slov. Č. Čt. II. 349., 364., Sokl. I. 97.

346048   Tresnouť čím oč Svazek: 10 Strana: 0449
Tresnouť čím oč. Tresla dlaňami o zá- steru (uhodila). Pohľd. XXIV. 42.

346049   Tresnúť Svazek: 7 Strana: 0924
Tresnúť = třesknouti. Slov. — čím oč. Dbš. Sl. pov. III. 35. - koho. Phľd. II. 2. 51.

346050   Tresnutí Svazek: 7 Strana: 0924
Tresnutí = třesknutí. Slov. a slez. Šd.

346051   Tresny Svazek: 4 Strana: 0163
Tresny, dle Dolany. T. hrubé a malé, Gross-, Klein Tresny, vsi u Rovečína na Mor. PL.

346052   Trésobný Svazek: 10 Strana: 0449
Trésobný (troje po sobě). Mam. V.

346053   Trésor Svazek: 4 Strana: 0164
Trésor, u, m. (fr., z lat. thesaurus) = pokladna, Schatzkammer, f.; skřínka na sklenice, číšky, Glasschrank. Rk.

346054   Tresorový Svazek: 7 Strana: 0924
Tresorový list, Tresorschein, m.

346055   Tresratel Svazek: 4 Strana: 0165
Tresratel, e, m., der Strafer, Bestrafer. V. T. mravů, obyčejův. Jel.

346056   Trest Svazek: 4 Strana: 0164
Trest, u, m. (dříve: treskt) = trestání, pokuta, die Strafe. V. T. = každé zlé jedno- tlivci pro jeho provinění způsobené. S. N. T. = úmyslná za vykonané zlé podávaná nepříjemnosť. Blř. Trestem v užším smyslu slova nazývá se zlé, jež stát jakožto ethický organismus jednotlivci pro určitá provinění ukládá. S. N. T. hrdelní, smrti, D., na hrdle. Us. Strafe vom Baumhacken; zátinek; trest pro lání: jazyčné; pro bití: nedoperné. Šm. Tresty boží, církevní, světské; tresty na cti, na jmění, na svobodě (káznice a vě- zeni), na těle, disciplinarní. Vz více v S. N. T. církevní n. duchovní, tělesný n. časný, léčicí, msticí. S. N. Trest důtklivý, přísný, veliký, ukrutný, náhlý, nelidský, mírný, Us., peněžní, Řd., levný, Nz., přiměřený, pří- slušný, Er., k vině přizpůsobený, potřídný (kde po třídě n. po způsobu zločinu třída trestu se vyměřovala, když ku př. svato- krádci uťata byla ruka), qualifizirte Strafe, Dch.; t. na penězích, zasloužený, v káznici (kázničný); mírnosť, levnosť, stupeň, veli- kosť, míra, výměra, příčina, polehčení, tr- vání, uložení, hodnosť trestu (trestuhodnosť); seznam trestů; t. uložiti někomu, vyměřiti, prominouti; někomu trestem hroziti; zahá- jeni něčeho trestem (Strafsanction); trestu hodný; přikročiti k někomu trestem; trestu oblehčiti, polehčiti; někoho v trest vydati, v t. upadnouti; pod trestem něco před se vzíti; tresty hromaditi, J. tr., osvoboditi koho od trestu; Nalézti, že někdo jest trestu prázden. J. tr. Způsob, vyměření trestu; t. pořádkový, řemeslnický. Šp. Pod trestem dvou zlatých zapovídá se. Us. Má ho v trestu. Ros. Trestem zapovědíti. D. Trestem na ně- koho dokročiti, stihati koho trestem (tre- stati); na mírném trestě přestati; trestu ne- ujde. Sych. T-u někoho zbaviti; t-u znik- nouti (ujíti); k někomu s uložením trestu přistoupiti, přikročiti; bez t-u. D. T. pře- státi; Přišel naň trest. Us. Dch. Nevymíňaj, nevymineš, trestu božiho neujdeš. Sš. P. 251. Blaze obci, jejížto obyvatelé vice hanby než trestu se bojí. Kamp. Božský t. toho nemine, kdo chudobných pýchá. Mor. Tč. Vylévají se trestové ti na všechnu bezbož- nosť a nespravedlivosť; Když Bůh na hříš- níky t. uvodí; Aby se t. ukamenování proti němu nalézti mohl. Sš. I. 27., 42., Sk. 73. (Hý. ). Dočkal se svého trestu. Berg. Trest zmírniti. Šp. Ač se někdy o berlích kul- havý t. vleče, ale přece zřídka mu zločinec uteče. Vz Zločin. Č. T. nechť nebývá větší nežli zasloužení. Vz Pokuta. Rb. T. v strč. právě: T. jíti měl toliko na dobrovolná pro- vinění; ve skutcích nešlechetných trestala se i sama vůle a úmysl zlý, byť se i ne- vykonal. Rb. str. 220. —222. Výstupky a skutkové zlí trestali se; t-u zaslouženému nikdo ujíti nemohl; v trestání mírnosť se zachovávala. Rb. str. 222. —225. Trest byl přiměřený; trest nesl ten, kdo zavinil. Rb. 225. —227. Bez slyšení a průvodů platných neměl nikdo trestán býti; jak měl vinný trestán býti ? Rb. str. 228. —231. T. zaslou- žilý, na výstupky atd. vz Rb. str. 273. O trestech vojenských vz Čnsk. I. 1. 208. a článek Vojenský ve S. N. Strany přísloví vz ještě: Bába, Bandurka, Baňka, Bedro, Brdo, Březoveč, Brod, Čelo, Dlaň, Fald, Holý, Hotový, Hřbet, Hrdlo, Hůl, Chrám, Kabát, Kabátek, Kanduš, Kat, Klicek, Ko- nopí, Konopný, Kopa, Kosť, Kožich, Krk, Kůže, Kvítí, Kyj, Lázeň, Les, Lískovka, Loket, Metla, Noha, Olej, Ostruha, Palice, Památný, Pateř, Pěsť, Pijavka, Popel, Práce, Provázek, Provazník, Pysk, Ruka, Rytíř- stvo, Seno, Sochor, Spropitné, Srst, Špaček, Trdlo, Trestati, Trhnouti na koho, Ucho, Uzel, Veška, Vlas, Vlk, Voda, Vůl, Vyče- sati, Vydrbati, Záda, Zadek, Živý. — Vz Trestání.

346057   2. Tresť Svazek: 4 Strana: 0164
2. Tresť, i, f. = vytlačená šťáva n. míza, ausgedrückter Saft, die Essenz. Tresť vína, L.; t. pátá, die Quintessenz. D. T. absin- tová n. pelunková švýcarská, ananasová, broskvová, hroznová, hrušková, jablková, jahodová, malinová, máslová, meruňková. Kh. T. jehličná, masitá, Fleischextrakt. Dch. T. pro uši, Akustikon, n., čilková, der Nerven- aether. Dch. Vz Trsť. — T., v lučbě, aether. T. solíková, sirková, vodičnatá. Pr. Chym. Tresť síry hoří plamenem žlutým. Chym. T. mravenčí, nakuřovací, omamující, rumová, solná lehká. Kh. T. parožná, Hirschhorn- geist, salmiaková, Salmiakgeist. Šp. T. solná, Salzaether, dusíková, Salpeteraether, enan- tová (vinná), Önanthaether, octová, Essig- aether. Nz. — T. = bytnosť, jádro, hlavní částky věci, stručný obsah, fys. i moral., das wahre Wesen, das Innere, der Kern, die Hauptsache. Jg., Šf. Rozpr. 120. Bohatá t. učených zásad, reiche Essenz der Lehr- grundsätze. Dch. T. veršů těch jest; Doxo- logie ta krátkými slovy obsahuje t. celého listu toho. Sš. I. 110., 149. T. vojska. L. T. řeči, básně, knihy. Bs. T. řeči, básně atd. má Kmp. za chybné m.: rozum, jádro řeči, ale jako jádro tak i trest klásti možno.

346058   Trest Svazek: 7 Strana: 0924
Trest. Cf. Mkl. Etym. 364., Krok 1887. 29. T. starší doby. Cf. Sdl. Hr. I. 90.—92. T-ty u Římanův otroků, vz Vlšk. 252., 264., herců, 390., vojenské, 455., Vestálek 338. Musil z trestu po škole ve škole zůstati. Dch. Třeba t. pokulhával, přece nešlechet- níku za patami kráčí. Horac.

346059   1. Tresť Svazek: 7 Strana: 0924
1. Tresť. Mkl. Etym. 364. a. Dadúc mu v ruku t. Hr. ruk. 251. Jakžto t., kam vieter pochýlí, tam taký člověk se schýlí. Alx. BM. v. 233. (HP. 86.). (Židé húbu s octem) vzděli na t. (tyč) i podali k jeho ústům. Sv. ruk. 185. Postavichu jemu t. na pravici (Kristu rákos); Vzemše húbu na t. podachu jemu píti. Drk. 164. b., 167. b. Cf. Jir. Mor. 56., Ž. kl. 44. 2, Kram. slov.

346060   2. Tresť Svazek: 7 Strana: 0924
2. Tresť = jádro atd. T. uměleckého díla, Dk., pověstí. J. Lpř. T. jejich svě- dectví. Šf. III. 120. Hlavní t. spisu záleží. Šrc.

346061   Trest Svazek: 7 Strana: 1393
Trest. O t. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 834., 859. nn.

346062   Trest Svazek: 8 Strana: 0434
Trest = treska (ryba). Us. Gern. Př. 62. Cf. Třesk (dod.).

346063   Tresť Svazek: 8 Strana: 0434
Tresť. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 63. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 41. — T. = vinné mláto. Brt. D. II. 441. — T., Aether. Cf. Am. Orb. 15.

346064   Trest Svazek: 9 Strana: 0347
Trest po hriechu; T. pozdější \äčší. Zát. Př. 369 Sr. Ib. II. odst. 7. T. soudní. Ib. VIII. D. 5. d. (str. 137. ). Prominutí trestu. Ib. VIII. D. odst. 5. c. (str. 137b. ). Sr. ib. 8, 13b. Spravedlivý trest vždy zločin zboji. Vond. Kiejst. 76. Žakovské tresty ve středo- věku. Vz Wtr. Part. 480. — 492.

346065   Tresť Svazek: 9 Strana: 0347
Tresť, i, f., v obec. mluvě třtina. Gb. H. ml. ?. 1. 392.

346066   1. Tresť, třesť Svazek: 4 Strana: 0164
1. Tresť, třesť (zastr. trsť), gt. třti, trsti, tresti, f., tréstka, trýstka, treska, trýska, y, f., třtí (trestí, Ros., trstí, na Slov. ), n. = rostlina bahní, rákos, třtina, vz toto. V. Tresť. MV. Pa. Strsl. trBstB, arundo, seta, lit. trustis, Halm; příp. -tb. Mkl. B. 166. T., trstina, milava křovištní, calamagrostis, das Rohrgras; t. obecná, arundo donax, das Rohr. Rstp. 1731., 1735., Kk. 110., Slb. 132., 168., Výb. 1. 785. Jako tresť se klátily. V. Klátí se co t. na bahně. Vz Nestálý. Č. T. se neklátí bez větru (pověsť ta není bez příčiny). Ros Č. Chvěješ se jako tresť na bahně. Troj. Úmysly ženské jako t. vrtké. Troj., Bs. Klátí se co t. na vodě. Bs. T. cukrová, cukrovník. Schd. II. 267., Kk. 107. Cukr se dělá z tlučené cukrové tresti (třti). Koll. Hadači na dvě straně kolo rozstúpichu, i na dli tresť černú položichu; Počechu trsti spolu vojevati, i tresť Kublajeva svícezíše; By nepřišli čaroději v nově přinesúce ty trsti rozčepené. Rkk. 48. T. písařova. Ž. wit. 44. 2. Co jste přišli na púšť viděti? tresť větrem klácenú?; Vězte, žeť nehnul se od svého svědectvie jako se hýbá tresť před větrem; Mníte, že Jan byl jako tresť vnitř prázdný, nemaje v sobě milosti božie ?; Jan tresť nebieše větrem klácená, neb ho ani přiezeň chvály pochlebníkem učinila, ani čikolivěk hněv ukrutným učinil; Posmievali sú se jeho královému dóstojenstvie u Piláta, davše t. v ruku jako berlu a korunu trnovú na hlavu. Hus II. 14., 17., 18., 79. — T., u, m., pozdější, lepší hořejší tvary. Reš., Nov. test.

346067   Trestací Svazek: 7 Strana: 0924
Trestací, Straf-. T. prostředek, nástroj. Lpř.

346068   Trestač Svazek: 4 Strana: 0165
Trestač, e, m., der Strafende, Strafer. Tresktač potom milosť má od toho, jehož treskce. Hus I. 383.

346069   Trestal Svazek: 4 Strana: 0165
Trestal, a, m. = trestač. Jg.

346070   Trestanec Svazek: 4 Strana: 0165
Trestanec, nce, m. = trestaný, der Sträf- ling. Měst. bož.

346071   Trestanecký. T Svazek: 10 Strana: 0449
Trestanecký. T. ovzduší. Zvon V. 82.

346072   Trestání Svazek: 4 Strana: 0165
Trestání, n. = kárání, pokuta, kázeň, das Strafen, die Strafe. T. trpěti, snášeti, nésti; těžké t. podniknouti; t. na těle, na hrdle, na měšči; v přísné t. bráti, vzíti; t. prominouti. V. T. na hrdle změkčeno bývá vypověděním. Kom. J. 671. Bez t. zůstávati. Er. Vz Trest. Ouředník rychtáři poručil je do t. vzíti. Břez. 159. Jeden z nich poslu- šenství zachovati nechtěl, tak že jej sotva do t. připravil. Ib. Trestáni holí (slov. pa- licí), die Züchtigung mit Stockstreichen. J. tr. Jestliže by oni skrze takové jich zlé činy jakého t. hodni byli. NB. Tč. Hanlivé t. Jel. En. m. 70. Soudce snaží se ortelem svým v t. bráti ty, kteréž žalobník hodné býti t. ukázal. Bdž. 2. T. hříchův. Pal. III. 3. 63. Lebo sa ja bojím božského trestaná na mojém statečku. Sl. ps. 71. 72. Den tresk- tání a úkora. BO. Lid vida nehodného syna, má sě sjíti k trestánie, buď syn číž člověk; T. neb káránie nezřiezené trpěl jest spasitel náš, proto že řádem tresktal jest zlosť lid- skú a zvláště kněžskú; V t. zavierá se zpra- venie, tak že každý, ktož chce tresktati, ten má spraviti. Hus I. 143., 239. Ucho, kteréž slyší tresktánie, jest ucho života t. j. vede k životu dobrému; T. přijmi rád; Ktož zamietá t., ten nenávidí duše své, ale ktož přivoluje trestáním, vladař jest srdcě; Ktož zamietá t., ten sobě škodí; Převrácení těžce sě spravují t. j. tresktáním polepšují; T. milosrdného nemá nikto zavrci; T. las- kavé jest každému přikázáno od Krista; Abychom my, ač vieme jich zlé činy, v tu dobu přemlčeli, proto abychom dobrého t. neproměnili v prchlivé bráněnie; Obyčej hřešenie netrpí t. Hus I. 246., 247., 282., 382., 383., II. 120., 437. (Tč. ). Bez t. svět by zhynul z ludskej bezbožnosti; Skrovné t. od hříchu brání; Vdovy utiskání není bez t.; Světské t. od zlosti brání; Dosť je času ku trestání. Na Mor. a Slov. Tč. T. jednoho skrotí desátého. Pk. — T. slovy = domluva, die Scheltung, Zurechtweisung. V.

346073   Trestání Svazek: 7 Strana: 0924
Trestání. V t. k věku má patřeno býti. Brikc.

346074   Trestanka Svazek: 7 Strana: 0924
Trestanka, y, f, weiblicher Sträfling. Rk.

346075   Trestanlivosť Svazek: 4 Strana: 0165
Trestanlivosť, i, f. = hodnosť trestu, die Strafbarkeit, Sträflichkeit, Strafwürdigkeit,

346076   Trestanlivý Svazek: 4 Strana: 0165
Trestanlivý = trestu hodný, strafbar, sträflich. Ros.

346077   Trestaný Svazek: 4 Strana: 0165
Trestaný; -án, a, o, gestraft. Vz Tre- stati.

346078   Trestař Svazek: 10 Strana: 0449
Trestař, e, m., trussator. Rozk. P. 1093.

346079   Trestatedlný Svazek: 9 Strana: 0347
Trestatedlný = trestatelný. Vlč. Lit. I. 380.

346080   Trestatelnosť Svazek: 4 Strana: 0165
Trestatelnosť, i, f. = trestu hodnosť, die Strafbarkeit, Strafwürdigkeit. D. T. neple- chých činů. Sš. I. 33.

346081   Trestatelný Svazek: 4 Strana: 0165
Trestatelný = trestu hodný, sträflich, straf- bar. Jg. T. řeč, Reš., přestupek. Aqu.

346082   Trestati Svazek: 7 Strana: 0924
Trestati. Tresktati. Ž. kl. 37. 2. a j., Hr. ruk. 369., Krok. 1887. 29. Tresktati, treskcu ; treskci, ete ; treskce, íc. List. fil. 1884. 96. — abs. Hájnik netresce, ale zá- kon. Slov. Rr. MBš. — co : hřiechy. Kar. 89. Bože, mne netrestej, Gott verzeihe mir die Sünd'. Us. Dch. — koho z čeho : z ne- řádů, Žžk. 14., z nesličnosti. Št. Kn. š. 106. — jak: přísně, tělesně. J. Lpř. Zlého člo- věka tresce Bůh skrze horšího. Bž. exc. — proč. Pro jednu rodinu tresce p. Bůh celú dědinu. Slez. Šd.

346083   Trestati Svazek: 7 Strana: 1393
Trestati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 371.

346084   Trestati Svazek: 9 Strana: 0347
Trestati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III 2. 371.

346085   Trestati Svazek: 10 Strana: 0449
Trestati. Byli trestáni pod vinou 4 grošů. 1478. (1749). Mtc. 1905. 385.

346086   Trestati (m Svazek: 4 Strana: 0165
Trestati (m. tresktati, k se odsulo. Gb. Hl. 117. )., trestám a tresci, ceš, atd., trestej a tresci (tresceme, trescete); trestávati. Vz Mazati. — T. = zlým zvl. bitím za provi- nění odplacovati, mstíti, strafen, züchtigen, kasteier, korrigiren; slovy kárati, láti, do- mlouvati, mit Worten strafen, verweisen, einen Verweis geben. Jg. — abs. Když králové mstí a trescí. V. Od múdrého tresk- tánu býti lépe jest než od blázna oklamánu. BO. Věziž, že tresktati jest, z bludu sě neb jiného kárati. Hus I. 239. Tresktati kdo nechtie, ti utrpie; Kto pochlebuje, jedem krmí, kdo tresce, vínem napájé. Hus I. 383., III. 271, Chč. — koho (akkus. ), co, se. Své tělo trestati. Lom. Pán Buoh na Čechy dopustiti a je t. ráčil. Dač. 1. 268. Nejvíc tresce nepřátela, kdo mu dobrodiní dělá. Na Ostrav. Tč. Daže teba Parom trestal! Dbš. 44. Bože môj, Bože môj, cože ma tak tresceš? Ps. sl. 93. T. bližní své. Chč. 97. a. Trestal kovář syna svého, že pýchu pro- vodí. Sš. P. 44. Ach tresci, tresci žebra i kosti, jen mě nesklamej na poctivosti. Sš. P. 200. Kohož miluje Buoh, treskce a mrská každého syna, kteréhož přijímá; Tresktal staršie a zvláště kněží, že sú trhóv v svátek dopustili; Buoh, kteréž miluje, ty treskce; Treskci múdrého a bude tě milovati; Ktož treskce člověka, milosť nalezne potom u Boha viece nežli ten, který pochlebenstvím jazyka klamá; T. kto chce jiného, má sám nevinen býti; Faráře zlého mají t. osadní; Král má moc, zlé kněží t.; Jenž jiné treskce a sě nelepí (= nelepší); Znamenati budú, že kto je tresce, ten k Bohu vede, a kto pochle- buje, ten je od Boha lúčí. Hus I. 143., 132., 152., 241., 261., 383., 475., 476., III. 140., 271. (Tč. ). Neposlušné a výtržné lidi tresk- tati. Arch. I. 214. Kohož Bůh miluje, tohoť tresce a bičuje (toho křížem navštěvuje). Us. T. nepravosti. V. Vzniklé neřády t. (kárati). Br. Hadr vonuci tresce, žádný se polepšit nechce. Mladého raka starý rak trestal, proč leze znak: neukázal mu lépe jak, i lezou oba podnes tak. (Cf. Hrnec kotla tresce, obá sta černá). Mus. Velmi řídcí se sami trescí. Jel. Jenž treskcze vlasti; Treskczy mě; Trzesktal si člověka. Ž. wit. 93. 10., 37. 2., 38. 12. Když ho žena jme tresktati, ne- dadúc j'mu v kostky jhráti. Hr. rk. 369. Jak se trestal strejc (kolik strýc daroval)? V Krkonš. Kb. — koho (gt. ), lépe: co. Měšťanů na hrdle t. lépe: měšťany. Proto pán Bůh dobrých tresce, aby se zlí káli. Č. Cf. Potrestati. — koho čím: metlami, smrtí, mečem, vypověděním ze země, slovy, V., postem o vodě a chlebě, Sych., vězením. J. tr. Moudří trescí se neštěstím jiných. Aesop. A též i nyní se děje a bude se díti, že ti, kteříž z dobré žádosti písmem hříchy treskcí a pravdu káží, ty hubí a za kacieře mají. Hus I. 471. Leč mou lásku národ vzdorem trestá. Sš. Bs. 199. Havéři pro ta- kové všetečné hádky jsou trestáni vězením šatlavním. Dač. I. 122. Nechce-li trestána býti rukou děvy obchozí. Sš. P. 764. Vy se proti mně puříte a treskcete mne rúháním (Job. 19. 5. ). BO. Ty věci (jedovaté) jsú orudie božie a přístrojové, jimiž Buoh treskce hřiešníky; Bude tresktán tresktáním nej- ukrutnějším; Spasitel počal najprve tresk- tati bičem kněžie z lakomstvie; Vyšel jest, aby věrú ženy pohanské tresktal nevěru mistróv. Hus 1. 84., 457., II. 29., 96. (Tč. ). — co, koho na čem. Někoho na hrdle t. V., J. tr. Trestali na Alkibiadovi, že byl ukrutný. V. Tehdy ti úředníci mají hned beze vší milosti na hrdlech trestáni býti a ta relací tak zapsána nemá žádné moci míti. Zř. F. I. A. XXXVI. Netrestej hned, kohos nenapomínal, potom teprv možeš trestať na něm předešlú i včilejší vinu. Mor. Tč. T. někoho na penězích. Er., Žer. Záp. II. 56. Žádná práva ožralství netrescí na hrdle. Žer. 349. On jich netreskce, jedná ač na penězích, jakož činie i arcipřěštové a jiní úředníci. Hus 1. 246. Ješto bouřliví, svár- liví nejednou na statku, na pověsti a na hrdle trestáni byvají. BR. II. 19. b., 124. b. — koho z čeho: z nepravostí, Br., z hříchů. Št. On ho z toho trestal. Ros. Pakli by se kdo mimo toto svolení jináče zachoval, má ten řečník z toho trestán býti. Zř. F. I. H. X. On jest vás tresktal ze zlého. Hr. rk. 149. Že jej ona z toho tresktáše. Ib. 427. Ze lži někoho trestati. Us. Dch. Zlosť nepřátel, z níž je t. ráčil. BR. II. 39. Trestal mne z toho. V. Proto z nedověrství také na- potom trestán jest. Sš. L. 12. Budemy tresk- táni ze zlého účinka. BR. Jedni druhé z vý- stupků trestali. BR. II. 540. b. Bližního v ničem nesúdí ze zlého sa tresce. Na Slov. Tč. T. svět z hřiechu. ZN. T. někoho z kři- vého slova. Pass. 302. T. někoho ze zlého. Št. N. 98., 204. Trestal jej věrně z toho kázní. Smil v. 947. Že by je chtěl z toho tresktati. Arch. II. 36. Tresktav je (úředníky) z nevěry; Židé pána Ježíše nerozumně a nepravě sú tresktali z porušenie neděle neb svátku; Ten jest jeho pravý přietel, kterýž ho z hřiechu treskce; Ktož chce jiného tre- sktati, má sám od toho bludu, z něhož chce tresktati, čist býti; Lid z hřiechu tresktati; Smieme jiné t. z hriechóv malých a jsúce naplněni velikých ?; Sv. Jan byl jest v oko- vách v žaláři proto, že tresktal jest Heroda krále z cizoložstvie; Hyběť bude těm, kteří sú lidské almužny jedli, z hřiechu netresktali; Nemóž hodně tresktati člověk blížnieho svého z malého hřiecha maje na sobě veliký. Hus I. 45., 121., 154., 239., 241., II. 15., 186., 276. (Tč. ). — koho jak: bez ublížení zdraví. J. tr., Er. Bez přestání ho trestal (káral). Treskci, pros, laj s všelikým utrpením a učením. Hus II. 172. Již vyber: kto, kdy,
kterak, koho, proč, kterým řádem má t.;
Protož budeme od spasitele, ač nepokajem
sě, na věky tresktáni. Hus I. 248., 234.
(Tč. ). Tak je pán Bůh trestal hodně a spra-
vedlivě. Dač. I. 292. T. někoho nerozumně,
neprávě, vlažně, svobodně a věrně. Hus I.
121., 245., 277. — koho proč: jiným k vý-
straze. J. tr. Klikar pro těžké přečinění
živým ku příkladu a ostrachu, sobě pak
k zasloužilé pokutě mečem na hrdle trestán
býti má, Pr. (z 17. století). Oslice tresktala
proroka a pána svého a to z božie vóle pro
zlý skutek, že on na zlé jel. Hus I. 242.
Zlí luďé bývajú trestáni pre (= pro) svoje
výstupky. Na Slov. Tč. Pán Bůh pro ne-
pravosť tresce. Dač. I. 282. Spravedlivosť
(hněv) boží hříšníka pro zloskutky trestá.
Sš. I. 27. Bože milý dobrý, pro koho mia
tresceš? Sš. P. 212. Nižádný nemá tresktán
býti, jedné pro blud; Kněžím nepochlebo-
val, ale viece pro výstrahu jich zlého ostře
je tresktal; T. milosrdně z lásky móž menší
vyššieho. Hus I. 239., 260., 382. — koho
zač. Nech ho za to pán Bůh trestá. Us.
Šd. T. někoho za výstupky. Na Slov. Tč.
Za hříchy ji trestat musím, nedávala ona
chudým. Sš. P. 26. Za to tě Bůh ztresce. Ib.
229. Ale tys byla falešná, nech ťa pámbůh
za to trestá. Ib. 350. (Tč. ). T. někoho za
hříchy. Chč. 631. — koho kde. T. móž
nižší v světu vyššieho a tak nekněz kněze; Přede vším světem bude trestán sluha z ne- věry. Hus I. 383., 147. — koho v čem. Nemóžete mne v skutciech tresktati ani v řeči z křivdy, proč mi nevěříte ? Hus II. 118. — koho od čeho. Pakli zmešká toho popraviti, od hříchu nebo pro hřích buď tresktán. Hus I. 103. — se. Tehda biskup sám v sobě počě se tresktati. Pass. 31. (Hý. ). — koho kdy. Ne v vydání tvém trzeskezy mě. Ž. wit. 6. 2. Jakož hříchové jsou menší, větší i největší, tak také méně nebo více pro ně v tomto světě i v budoucím životě pán Bůh t. ráčí. BR. II. 22. a. — koho oč. Pán poddaného svého o svědomí tre- stal. O to trestáni byli. Žer. Sm. 69., 121. Však je zde fojt a konšelé i pán: nechať nás treskcí a kají o to, ale ne ty. NB. Tč. 244. Neměloby písaři proto k hrdlu jíti, ale má o to trestán býti. O. z D. — se s kým = jej trestati. Reš. — že, aby. Trestal ho, že v karty hrál; aby podruhé v karty nehrál. Moudrý netrestá, protože hřešíno, ale aby se nehřešilo. Lb.

346087   Trestati. Z Svazek: 8 Strana: 0434
Trestati. Z viny koho t, Alx. Nách. kap. XXXVI. A bude t. pro hřích a z pravdy i z súdu. Ev. víd. 85. Joh. 16. 8.

346088   Trestatlivosť Svazek: 4 Strana: 0166
Trestatlivosť, i, f. = trestanlivosť. Ros.

346089   Trestatlivý Svazek: 4 Strana: 0166
Trestatlivý = trestanlivý. Ros.

346090   Trestavý Svazek: 4 Strana: 0166
Trestavý, trestající, strafend, Straf-. T. slova, Reš., řeč, Hus II. 69., metla, BO.

346091   Trestenice Svazek: 9 Strana: 0347
Trestenice, e, í., druh hole. Vz Hůl.

346092   Trestěnice, trstěnice Svazek: 4 Strana: 0166
Trestěnice, trstěnice, e, f. = rákosiště, das Rohrfeld. Kana (hebr. ) značí toli co t. Sš. J. 38. (Hý. ).

346093   Tresteník Svazek: 9 Strana: 0349
Tresteník, u, m., potok u Trstené. Mus. slov. II. 22.

346094   Trestil Svazek: 8 Strana: 0434
Trestil, u, m., Aether. Am. Orb. 67.

346095   Trestin Svazek: 10 Strana: 0449
Trestin, a, o T. kyj, baculus arundinis. Pror. ol. 29b1. Isa. 36. 6. Sr. Trstinný.

346096   Trestina Svazek: 4 Strana: 0166
Trestina, y, f. = třtina, tresť, das Schilf, Rohr. A bili hlavu jeho trestinou a plivali na něho. Sš. Mr. 68. Každá křivda jenom z t-ny berlu nosí. Sš. Sm. bs. 172.

346097   Trestinka Svazek: 4 Strana: 0167
Trestinka, y, f., die Hirtenpfeife, Hirten- flöte, Binsenflöte. Šm.

346098   Trestitel Svazek: 7 Strana: 0925
Trestitel, e, m. = trestač. Bern.

346099   Tréstka, trýstka, y Svazek: 4 Strana: 0167
Tréstka, trýstka, y, f. = malá tresť, das Röhrchen. Jg. — T. na Mor. = troubel k dýmce, die Tabakpfeifröhre. Cf. Treska.

346100   Tresťní Svazek: 4 Strana: 0167
Tresťní = k tresti se vztahující, Rohr-. T. zvěř. Žal. 67. 31. (1487. ).

346101   Trestní Svazek: 7 Strana: 0925
Trestní setnina, Disciplinarcompagnie, f. NA. III. 43. — Cf. Pr. tr. 275.

346102   Trestní Svazek: 7 Strana: 1393
Trestní. T. řízení v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 736. un.

346103   Trestní, -ný Svazek: 4 Strana: 0167
Trestní, -ný = ku trestu se vztahující, Straf-. T. kniha, Zlob., metla, die Zucht- ruthe, Dch., případ, der Straffall, Nz., jed- nání, Us., ústav, návrh, nález, soud, moc soudní, lešení, zákon, prostředek (p. tre- stání), příkaz, místo (trestnice), řízení, řád (vz S. N. ), protokol, právo, dům, zákonník, seznam (s. trestů), soudce, věc, záležitosť, vyměření (das Strafausmass), obvod t-ho soudu (der Strafgerichtsbezirk), rozsudek, skutek, jistbice, J. tr., posel, Šp., kyj. Bj. Vz Rb. 273. Činu t-ného se dopustiti. Pr.

346104   Trestnice Svazek: 4 Strana: 0167
Trestnice, e, f. = trestní dům, káznice, dům, ve kterém zločinci k žaláři těžkému odsouzení trest svůj trpí, jsouce pod do- hledem a k práci nuceni. S. N. Die Straf- anstalt, das Strafhaus. Us., J. tr., Nz.

346105   Trestnický Svazek: 4 Strana: 0167
Trestnický, Sträflings-. T. oděv, setnina. Dch.

346106   Trestnictví Svazek: 4 Strana: 0167
Trestnictví, n., die Strafrechtswissen- schaft. Šm.

346107   Trestničí Svazek: 10 Strana: 0673
Trestničí episoda. Nár. list. 1905 353. 2.

346108   Trestník Svazek: 4 Strana: 0167
Trestník, a, m. = trestanec, der Sträf- ling. J. tr.

346109   Trestniště Svazek: 7 Strana: 0925
Trestniště, ě, n., Strafort, m. Neč.

346110   Trestnosť Svazek: 4 Strana: 0167
Trestnosť, i, f. = hodnosť trestu, die Strafwürdigkeit, Straffälligkeit, Strafbarkeit. J. tr.

346111   Trestný Svazek: 4 Strana: 0167
Trestný, vz Trestní. — T. = trestu hodný, strafbar. J. tr.

346112   Trestný Svazek: 8 Strana: 0434
Trestný = z trsti, arundineus. T. kyj. 01. Ezech. 29. 6.

346113   Tresťovitý Svazek: 4 Strana: 0167
Tresťovitý, aetherisch. Presl.

346114   Trestuhodnosť Svazek: 4 Strana: 0167
Trestuhodnosť, i, f., die Strafwürdig- keit. Šm.

346115   Trestuhodný Svazek: 4 Strana: 0167
Trestuhodný, strafwürdig.

346116   Trestunek Svazek: 7 Strana: 0925
Trestunek, nku, m. = trest. Koll. Zp. II. 309.

346117   Treščať Svazek: 7 Strana: 0925
Treščať = třeštěti. Slov. Bern.

346118   Treščeť Svazek: 4 Strana: 0167
Treščeť = třeskati, praskati. — kde. Lávka pod nama tresčí. Slez. Klš

346119   Treščík Svazek: 7 Strana: 0925
Treščík, a, m. = třeštík. Slov. Bern.

346120   Treščiť koho kam Svazek: 10 Strana: 0449
Treščiť koho kam: do ucha = udeřiti. Brt P. n. 502.

346121   Trešl Svazek: 4 Strana: 0167
Trešl, a, m., osob. jm.

346122   Tréšpičatý, tréšpicí Svazek: 4 Strana: 0168
Tréšpičatý, tréšpicí, dreigespitzt. V. T. krondle. V.

346123   Tret Svazek: 4 Strana: 0168
Tret, u, m. = stoupání, kročení, krok, der Tritt, Gang, Sprung; snad z střněm. trët, stoupnutí. Vz Mz. 352. Činili za nimi bystré trety. L. — Trety, ův, pl., m. = divné a směšné jednání, mluvení, počínání, Possen, Alfanzereien, allerlei Sprünge. Kom., Har. K čemu ty trety ? Us. — Trety = hara- burdí, harampátí, věci rozdílného titěrného n. podivného díla, der Plunder, Trudel, snad z něm. Trödel, Mz. 352. Viděl jsem na trhu všelijaké trety. Us. Dáti místo marným tre- tům, eitlem Trödel Raum geben. Dch. Bídný tret, elender Plunder. Dch.

346124   Treť Svazek: 7 Strana: 0925
Treť jako t., Wurst wie Wurst. Dch. Za Kom. polož: Lab. 15.

346125   Tret Svazek: 7 Strana: 0925
Tret = tříti. Slov. Bern.

346126   Treta Svazek: 4 Strana: 0168
Treta, y, f. = tret, haraburdí. To je mi treta, das ist mir Wurst, Plunder, Nichts. Us. Dch.

346127   Tretelník Svazek: 4 Strana: 0168
Tretelník, a, m., odisator, zastr. Veleš.

346128   Treter Svazek: 4 Strana: 0168
Treter, u, m. Jako s treterem běhati (= třeštěně). Na Mor.

346129   Treter Svazek: 10 Strana: 0449
Treter, patrně z retraite. Čes. 1. XI. 321.

346130   Tretera Svazek: 4 Strana: 0169
Tretera, y, m., osob. jm. Šm.

346131   Tretka Svazek: 7 Strana: 0925
Tretka, Lapalie. To je mi t., das ist mir Wurst. Dch.

346132   Tretky Svazek: 4 Strana: 0170
Tretky, ů, pl., m. = trety, die Possen. Přiměšuje k řeči rozličné tretky. Sych. T. a, pletky; To je mu tretka! Dch. Vz Tret, Treta.

346133   Trétlamatý Svazek: 4 Strana: 0170
Trétlamatý, dreirachig. Vinř.

346134   Treťoklasník Svazek: 8 Strana: 0434
Treťoklasník, a, m. = žák třetí třídy. Slov. Phľd. XII. 282.

346135   Tretovati Svazek: 4 Strana: 0170
Tretovati, z něm. treten = šlapati, treten, tancovati, tanzen. — na čem: na nohách (trety, divné skoky dělati). Výb. I. 236., St. skl., Hr. rk. 279.

346136   Trety Svazek: 7 Strana: 0925
Trety, vz Tret, Tretka.

346137   Tréúhelnice Svazek: 4 Strana: 0170
Tréúhelnice, e, f. = tříúhelnice, der Tri- angel. Sal.

346138   Tréúhelnosť Svazek: 4 Strana: 0170
Tréúhelnosť, i, f. = tříúhelnosť, die Drei- eckigkeit. Ros.

346139   Tréúhelný, tréúhlý Svazek: 4 Strana: 0170
Tréúhelný, tréúhlý = tříúhelný, drei- eckig. V.

346140   Tréuch Svazek: 7 Strana: 0925
Tréuch, u, m. = trojůška, ruská čepice selská se třemi uchy (klapkami). Šd.

346141   Treusel Svazek: 4 Strana: 0170
Treusel, sla, m. T. Oldřich zlatník. Tk. V. 56.

346142   Trevačka Svazek: 8 Strana: 0434
Trevačka, y, f.= tředle. NZ. II. 562.

346143   Treval Svazek: 10 Strana: 0449
Treval Emil, spis.

346144   Trevera Svazek: 10 Strana: 0449
Trevera Em., spis.

346145   Treverové Svazek: 4 Strana: 0170
Treverové, Trevirové, kmen germanský v dolejším Porýní. Vj. — Treverský. T-ské území.

346146   Trevir Svazek: 4 Strana: 0170
Trevir, a, m., Trier, dříve Augusta Tre- verorum, hlavní město Treverův. Vz více v S. N.

346147   Treviso Svazek: 4 Strana: 0170
Treviso, a, n., Trevigi, mě. v sev. Italii. — Trevisan, a, m. — Treviský. Vz více v S. N.

346148   Trézub Svazek: 4 Strana: 0170
Trézub, u, m. = trojzub.

346149   Trézubec Svazek: 4 Strana: 0170
Trézubec, bce, m. = třízubec, der Drei- zack. V Mat. verb. nepravá glossa. Pa.

346150   Trézubý Svazek: 4 Strana: 0170
Trézubý = třízubý, dreizackig. D. T-bá udice. Bj.

346151   Trezvák Svazek: 10 Strana: 0449
Trezvák, a, m., nadávka. Slov. Phľd. XXIV. 545.

346152   Trezvosť Svazek: 7 Strana: 0925
Trezvosť, i, f. = střezivosť.

346153   Trgáňat sa s kým Svazek: 10 Strana: 0449
Trgáňat sa s kým = trhati, bíti se. Slov. Phľd. XXIV. 545.

346154   Trganec Svazek: 4 Strana: 0170
Trganec, nce, m. = lepanec. Jedna (dívka) tahá za ruce, druhá sází trgance. Sš. P. 688.

346155   Trgáneť sa Svazek: 7 Strana: 0925
Trgáneť sa = proháněti se ? Slov. Vy- sednul si ti na starú velikú sviňu a t-nel sa po ceste. Dbš. Sl. pov. VII. 34.

346156   Trgati Svazek: 7 Strana: 0925
Trgati = trkati. Slov. Bern.

346157   Trgavý Svazek: 7 Strana: 0925
Trgavý = trkavý. Slov. Bern.

346158   Trgnút Svazek: 7 Strana: 0925
Trgnút, v z Trgati.

346159   Trgovec Svazek: 7 Strana: 0925
Trgovec, vce, m. = trhovec. Slov. Orl. III. 270.

346160   Trgovina Svazek: 7 Strana: 0925
Trgovina = trhovina (dod.). LObz. XXI11. 203.

346161   Trh Svazek: 4 Strana: 0170
Trh, u, m. = trhnutí, tržení, der Riss, Zug. V, trzích' lépe než v, trhách'. Jg. Jedním trhem bych to roztrhl, 50 kvičal chytil. Ros. Navedou si ručičku k držení křídy a dělání trhů. Kom. — T. = tažení v šachách, der Zug im Schachspiel. Hru mu vyhrati dopustil a žádného užitečného ne- udělal trhu. Biancof. 86. — T., die Geberde. Nějakými divokými a plachými trhy. Kom. Inform. 4. — T. = roztrženina, díra, der Riss, das Loch, Ms. bib., Kšá., skulina. Kat. 641. — T. = kupování a prodávání, der Kauf, der Handel. Vymyšleni jsou rozliční trhové, jako koupě, prodaj, směna. V. Mají t. mezi sebou o to pole. Jestliže by kdo od panského kláštera kterou ves neb zboží koupil, že můž toho trhu užiti. Zř. F. I. A. XXXIX. A jakž ot lidí otstúpí, děje trh o hřiešnej kúpi (smlouvá se); Mnoho těch kunštóv umějí, jimižto hřiešný trh dějí. Hr. rk. 295. Učinil trh. Půh. brn. 1406. O trh se rozejíti, wegen des Kaufes nicht einig werden. Bianc. 51. Stojí spolu v trhu o to pole. Rozjíti se od trhu. Ros. Trhem něco koupiti. D. On to trhem dostal (koupil). Us. Právo vkročování v trhy. D. T. slove kou- pení a prodej věci všelikteraké; T. pořádně vykonaný průchod svůj míti má. Rb. Tu je se vším trhem konec, da hört aller Gurken- handel auf. Dch. Trh se rozešel, der Kauf wurde rückgängig; Když se trh zvede n. sejde. J. tr. Učinil jsem s svým bratrem trh a zboží sem u něho kúpil; Učiniv se mnú trh i kúpil u mne zboží. Půh. I. 155., II. 502. (Tč. ). T. konati. Bart. I. 27. A měštěné, ti tesklivi jsú bojiece sě, aby nezmeškali lakomého trhu; Trhovec slove, jenž trhem hledá zisku, kupuje na zisk a prodávaje; Zákonníci a všichni židé po trhu nejedie, neumýjí-li sě; Mnozí oděv zákonničí berú na sě, a když miesto svěcení (na kněžstvo) přijmú, svatý úřad v zisk zemského trhu táhnú; Zjevný hřiešník byl jest ten, kterýž mýtné jest bral neb najímal neb zisku to- hoto světa trhem hledal; Kupiece darmo nedadie, protož také trhem v svém lakom- stvie běžie až do najposlednějšieho faráře. Hus I. 131., 219., II. 36., 313., 316., 322. (Tč). Podlé úmluv při trhu učiněných; Toho já neviem, obě-li kúpil čili jednu, neb jsem já při trhu nebyl. NB. Tč. 29., 42. Nechť se s trhem prodlí do další správy. Žer. 330. Do desk trhem něco vložiti. Vš. VII. 32. Prosím tebe, pusť ten trh a popřej mi té chaloupky. Arch. I. 166. (Šd. ). — T. = smlouva trhová, der Kauf, Kaufvertrag, Kauf kontrakt. T. jiného nic nenie, než mezi prodávajíciem a kupujíciem o kúpi vedlé rovnosti peněz a kúpě s obú stran dobro- volné k přijetí jednoho za druhé svolenie. Vz více Vš. IV. 3. (Jir. vyd. str. 163. ), V. 23., VII. 32. Trh zavříti, učiniti. Ros. Ně- komu v trhu státi. Ros. Prodá-li žena n. služebník bez vědomí pána, nemá státi trh. Brikc. Kdoby o trhu státi nechtěl, dá po- kutu; Trh se spětil (spíčil), wurde rück- gängig; Nedodáním t. se neruší; T. se tvrdí dobrovolným snesením prodavače a kupce o summu; Trh s výminkami k utvrzení (k stvrzení) přijde, když se výminka vy- plní. Er. Ode všech trhů dědinných právo sudího jest od každé kopy groš. Vl. zř. 327. Trh do desk zemských pánu složil. Břez. 169. Když odpíší jim, tehdy ukazují jiným, aby je zstrašili a k trhu jich popu- dili; T. se stane; T. mezi nimi jednal. Hus I. 218., 395., 458. Z trhu ho propustil. Žer. 332. O propuštění trhu z desek vz Vš. VII. 32. (Jir. vyd. str. 340. ). Trh učinil Vašek Házal s Janem; A když jest jim nezdálo trhu držeti, i řekl jest Miloš, otec nevěsty; Mezi otcem a synem stal se t. dobrovolně; A vedlé toho p. Hanuš sě volá podnes na ty dobré lidi, kteříž ten t. udělali, ješto jim hodno věřiti jest; Trhem vešli jsú v statky lovecké od pěti let svrchupsaných; Chce ten purkrecht a polulánie v tom trhu, jakož muž jejie kúpil, držeti. NB. Tč. 12. Ale kupitel sě toho zbraňuje, držie sě t-u svého a chce mu platiti horskými; Též také syn jejie praví, že ó tom trhu nic nevie a že, když to máti jeho kúpila, leta neměl; Syn té vdovy, kterýž se toho trhu mateřina ne- drží a leta neměl jest; A ten tak znal, že sem já to kúpil pravým trhem; A že potom Benešova nechtěla dodati a trhu držeti; Že by jemu druhé peníze na sv. Jiří nynie mi- nulého klásti jměla podlé toho trhu a od toho dne přes rok třetí a tak dále vždy na ten den, až do záplaty toho dluhu; Ten trh před nimi se stal i dokonal; Protož má ten t. před se jíti a prodavatel jest povinovat kupiteli držeti v tejto při, co prodal; Šalda zná se k trhu; Skrze to jemu roku přidal, aby sě trh nerozšel, clo sv. Jiří. NB. Tč. 12.. 53., 68., 153., 159., 164., 196., 255.. 258., 259. Učinil s ním t. o ves Uherče; Slíbila mi t. ten držeti a potom mě z toho vystr- čila; Toho trhu nezdržela; Ten t. byl za- ručen pode sty hř. gr.; Tím trhem učinil mi zmatek na mém trhu; V ten t. Mikuláš upadl; Činil úmluvy a trhy mimo mú vóli; Skrze ten zmatek a pro ten druhý t. Vanka nemohl pohoniti; Překáží mi na mém trhu; T. o to se stal. Půh. I. 374., II. 156., 164., 282., 283., 307., 312., 432., 446. (Tč. ). List na potvrzeni trhu a kúpení. Arch. II. 472. T. čím se tvrdí, tím se ruší. Rb. O trhu a koupi; čeho ke koupi bylo třeba; jak se měly smlouvy tržní vykládati; která práva a povinnosti vzcházely stranám ze smluv tržních, vz Rb. 187. —191. — T. = cena, zač koupeno, der Preis, Kaufpreis. Kat. Žer. — T. = co koupeno, der Kauf, die gekaufte Sache. T. za mírné peníze. V. Vzdání trhu — odevzdání, vydání koupené věci, die Uiber- gabe des Kaufes. Záp. měst. — T. = ve- řejné prodávání a kupování zboží, dobytka, potrav atd., na místě k tomu vykázaném, der Markt, v obec. mluvě jarmark, z něm. der Jahrmarkt. Vz Jarmark. Výroční trh; Na t. vznésti (prodávati); Když obili v t-u přiskakuje. V. Dnes jest t. v N. T. na obilí, na dobytek, na vlnu. Us. V trhu i pšenici prodati (dokud kupují). Smil. Na t. jíti. D. T. o pouti; dovoz na t.; proto je trh, aby jeden druhého ztrh. Šp. T. na koně. Na t. něco vézti, přinésti. Na trhu koupiti. Th. Vz S. N. Co se trhů dotýče, ti mají svo- bodni býti v městech i v městečkách, tak aby každý svobodně bez útisku kupovati i prodávati mohl. Václ. XXIII. Má tři ne- děle před zasazením póhonóv voláno býti po všech městech a městečkách, kdež se trhové dějí, že král i páni svolili se právo pustiti... Tov. k. 33., 34. O trzích týden- ních a výročních v Praze za starší doby vz Tk. II. 59., 407., 410., IV. 743. Kněžím ne- slušie s trhem okolo jíti (Handel treiben); A již pohřiechu Čechové velmě sě od diela táhnú k trhu, aby brzy byli bohati a ne- dělali a lehce byli živi; Jdeš na trh a ne- mieníš oklamati, tehdy chválíš Boha. Hus I. 219., II. 26. Jarmarky neb trhy saditi (uvozovati). V. V ty dni ižádný jim nemá brániti ani zapoviedati k trhóm jíti. Arch. I. 224. Peníze na trh. D. Přeložení výroč- ního trhu. Dch. Hlavní trh; Trh na usně, Ledermarkt. Šp. Propustil na ně (na koně) t. svobodný v zemích svých. Pal. Dj. IV. 2. 494. Kopali jsme kobzole na zítřek do 222* trhu. Us. Šd. Přivoleno, že volný trh ma-
šařský jednúc v téhodni, totižto v sobotu
každú, v Opavě držán býti má. 1520. (Šd. ).
— Se vším na trh choditi (vše vyblep-
tati). Ne se vším na trh, doma také ať se
něco sní. Ros. Nechoď se vším na trh (na
harc). Č. Nedá jinak, by měl nésti z trhu.
Vz Svéhlavý. Č. Vezl na trh cibuli, zase
přinesl ošlejch (prodělal). Vz Nešťastný.
Bez peněz do trhu, bez koupi domů. Us.
Bez peněz do trhu, bez soli do domu. Vz
Ztřeštěný. Lb. Neráda by koza do trhu, ale
musí. D. — T. = místo, kde se prodává a
kupuje, tržiště, der Markt, Marktplatz, em-
porium. V MV. nepravá glossa. Pa. T. spižný
(potravní a kuchyňský), koňský, vetešní
(v obecné mluvě tarmark, z něm. Trödel-
markt), V., obilný n. na obilí, zelný (ne:
zelený) ovocný, vinný, dobytčí, dřevný,
senný, slamný, masný, solní, vaječní, Us.
(Jg. ), vlnný, D., výkladní, Zlob., uhelný. Šf.
T. kuří, tandléřský, uhelný v Praze. Vz Tk.
I. 222. Trh starý, nový (u sv. Havla). Ib.
221., 308., 311., 561. Peněžní t, der Geld-
markt, veřejný, offener Markt, Dch., na ko-
žešiny, Rauchwaaren-, jirchářský, Weiss-
gerber-, na jatečný dobytek, Schlachtvieh-,
koželužský, Rothgerbermarkt. Šp. T. v ži-
dech (v židovské čtvrti města). Hý. Přinésti
něco na trh. Us. Dch. Na trh třeba jíti
skoro z rána. Us. Šd. Učinivše sobě z něho
(z chrámu) trh. BR. II. 45. a. Na trh sě
pořkne a k jinému do komory jde. Hus I.
203. Trh dobytčí, masný, vepřový, zelný
u Římanův. Vz Vlšk. 25., 60., 201., 60. — T. = hlavní místo v městě, v obec. mluvě:
rynk, z něm. der Ring. Strslov. trbgt, fo-
rum. Mkl. B. 31. Der Markt, Ring. Trh
dlážditi. Kom. Po trhu se procházeti. T-em
volati, provolati (veřejně) něco. Th. Pakliby
snad čeledi nebylo, učiňte póhon na trhu
zjevně lid svolajíc města toho, kteréž při-
sedí tomu, ktož pohnán jest, v němž on
neb služebníci jeho obyčejně na trhu bý-
vají. Arch. III. 170. Cf. Gl. 343. a Tkáče.
Ten sněm trhem provolati kázal. Pal. III.
3. 229. Pohoním Jana za tkáče a trhem.
Půh. II. 20., 293. Mezky a koně přivodili
sú k tvému trhu (forum). BO. A to má
vzvědieno býti ohlášením v súdech a v tr-
ziech neb v kostelích. Hus III. 193. Šálený
rozum v rynku i na trhu. Prov. Jest tak
od pití střízliv, že jest mu koňský t. júzký
a okna za kamna vidí. Vz Opilství. Č. — T., slovin. Terg, něm. Feldkirchen, městečko v Korutanech. Vz S. N.

346162   Trh Svazek: 7 Strana: 0925
Trh, skand. torg, dan. toro. Šf. Strž. I. 481. Cf. Mkl. Etym. 354., Zbrt. 108., 138., 139., Cor. jur. IV. 3. 2. 447., Zř. zem. 470., 700., Kram. Slov., Sdl Hr. 182., Rk. Sl. — T. = kupování a prodávání. V trh dědic- tvie sirotčího vejíti. Vš. 256. V trhu aby nižádného neoklamávali. Výb. II. 1433. Ne- dostatek kazí trh. Mus. 1880. 462. — Št. Kn. š. 173., 204., Wtr. Obr. 793. T. a ži- vot v nich v Čech. v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr. 590. nn. — T. = smlouva trhová. Za kteréž dědiny trhem dal 236 grošů. Arch. III. 344. — T. = veřejné kupování atd. T. denní, dobytčí, huntýřský, týdenní, čtvrt- letní, rybný, Us. Pdl., literarní, Lum., velký (= zimní). Němc. Plat od trhu. Vz Výb. I. 971. Čeho je na trhu nejvíc? Řečí. Brt. Vedeš-li dobytče na trh, vezmi z lávky, kudy nejvíc lidí chodí, tři kousky dřeva a schovej je u sebe a budeš míti mnoho kupců. U Kr. Hrad. Kšť. — T. = tržiště. Bibl. mik. Sir. 12. 38.

346163   Trh Svazek: 7 Strana: 1393
Trh. Reg. IV. 856. (r. 1337.). Policie na trzích v Čech. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 417. nn.

346164   Trh Svazek: 8 Strana: 0434
Trh. Prvého trhu se drž. Cf. Kupec (3. dod.). Phľd. 1894. 195. Tak sem ho rád uvi- děl, jako matku z trhu (rád, poněvadž vždy něco přináší). Vck. Val. I. 111. Chceš otřžiť (dostať). Odo mňa ľahko môžeš, blízko si trhu (utržení něčeho). Phľd. 1894. 440. V trhu ně- komu státi. Arch. XIII. 260. — (Ten dialekt) má své trhy a spády v hlaholu mistrné, in pronuntiatione. Bl. Gr. 341.

346165   Trh Svazek: 9 Strana: 0347
Trh. Proto je t., aby druh druha strh (oklamal) Hrub. 30. Na t. ne so všetkým; T platí, t. tratí; Trhu prvého se drž. Zát. Př. 369a. _ Čemu prodávati, dokud není trh. Šml. IX. 71

346166   Trh Svazek: 10 Strana: 0449
Trh výroční. Vz Souk. 1903. 8. T. devi- sový, effektní, eskomprní., s papíry. Nár. list. 1893. 312. 22., 291. 21. O trhu starší doby vz Arch. XIX. 579., Souk. 1903. 8. Trh dávati = určovati tržní cenu. Mtc. 1904. 38. T. nebo jarmark (hra dětská). Šumava. Rgl.

346167   Trh Svazek: 10 Strana: 0673
Trh. Trhy ve XIV. stol. T. týdenní, vý- roční; dobytčí, dřevný, koňský, kurní, masný, obilní, ovocný, sviňský atd. Vz Wtr. Rem. 329 nn. Sr. Čel. Priv. 1. 798., II. 1282.

346168   Trhací Svazek: 4 Strana: 0172
Trhací, zum Reissen dienend. T. stroj, Techn., prach, das Sprengpulver, Dch., kra- bice, vz S. N. X. 175., pouzdro, die Spreng- büchse, soudek. Čsk.

346169   Trhač Svazek: 4 Strana: 0172
Trhač, e, m., der Reisser, Abpflücker. Ros. — T., druh bramborů. U Místka na Mor. Škd. — T. vysoký, excedra, vodní had. Aqu.

346170   Trhač Svazek: 7 Strana: 0925
Trhač kopyt (náčiní kovářské). Us. Pdl.

346171   Trhač Svazek: 8 Strana: 0434
Trhač, e, m. = nástroj k štípaní prutů (v košíkářství). KP. VIII. 119.

346172   Trháček Svazek: 4 Strana: 0172
Trháček, čku, m. = náčiní k trhání prutův u košíkáře, der Reisser. Vz Trhák. Techn. I. 1. 135. — T. = nožík u zlato- tepců, das Reissmesser (beim Goldschläger).

346173   Trháček Svazek: 7 Strana: 0925
Trháček = popruh, Tragband. Laš. Wrch. T. u trávnice. Džl. Vz násl.

346174   Trhačena Svazek: 10 Strana: 0449
Trhačena, y, f. = košile. Haná. Ces. 1. XII. 234.

346175   Trhačka Svazek: 4 Strana: 0172
Trhačka, y, f. = která trhá, die Reis- serin, Pflückerin. T. ovoce, kvítí, bylin. — T., na Slov. = trhání, das Reissen. T. ko- nopi byla letos lehká. Bern. Kalendář na trhačku, der Blockkalender. Dch. — T. = kůstka prsní mladých kuřat, kobylka, kterou hravě dva tahávají; kdo větší kus jí utrhne, ten vyhraje, der Bügel, das Brustbein. Us. Jg. — T. v loterii, die Abreissnummer. Dch.

346176   Trhačka Svazek: 7 Strana: 0925
Trhačka = trhák, tráka, tráčka, cíp u plachty. Mor. Brt.

346177   Trhačka Svazek: 7 Strana: 1393
Trhačka = stuha. Mor. a slov. NZ. II. 22. — T. = zlatka na čtyři kusy roztržená (dělalo se to r. 1848.).

346178   Trhačka Svazek: 8 Strana: 0434
Trhačka, y, f. = trhací stroj, Fitzen- reisser, m. Sterz. I. 928. — T., vz Šanda (3. dod.). — T-čky = šaty před krámem vy- vesené, jež zloději rádi strhují. Us.

346179   Trhačka Svazek: 9 Strana: 0347
Trhačka, y, f., vz Opasek. T. = náramek, tráčka. Mor. Mus. ol. IX. 104.

346180   Trhadlo Svazek: 4 Strana: 0172
Trhadlo, a, n. = druh oradla se sedmi krojidly, Zerreissapparat, m. Vz KP. III. 231. — T. = luční brány, die Wiesenegge. Pta.

346181   Trhák Svazek: 4 Strana: 0172
Trhák, u, m. = trhací zub (dravců), der Reisszahn. — T., trháček = kšandy přišité na travnici, na plachetku. Mor. Bkř.

346182   Trhák Svazek: 7 Strana: 0925
Trhák, vz předcház.

346183   Trhalo Svazek: 10 Strana: 0449
Trhalo děvče, tanec. Vz Brt. p. n. 941.

346184   Trhan Svazek: 4 Strana: 0172
Trhan, a, m., na Mor. a na Slov. — otrha- nec, škluban, rašmák, ein Haderlump. Přišel tam jakýsi t. Šd. Vy trhani, ihr Lumpen- pack (nadávka). Šd., Sd., Škd. — T. = ni- čema, pobuda, tulák, der Lump, Raufbold. Na Mor. a také v Čech. Vrů., Ntk,, Jsk., Škd. — T. v Čech. v novější době dělník při stavění železnic, také škuban; dohlížitel slove: figurant (figura, kus půdy k práci za jistou mzdu vyměřený), ein Eisenbahn- arbeiter. — T. = zlý pes, ein schlimmer Hund. U Rychn. Ntk.

346185   Trháňať sa Svazek: 7 Strana: 0925
Trháňať sa, sich abrackern. Slov. Phľd. VII. 122.

346186   Trhance Svazek: 8 Strana: 0434
Trhance = džqance, kousky pod polévku. Val. Brt. D. II. 473.

346187   Trhanček Svazek: 4 Strana: 0172
Trhanček, ečka, m., na Slov. = trhan. — T., čku, m. = trhané plátno, die Charpie. Ms. bib. T. do rány klásti. Ja. — Jg.

346188   Trhaně Svazek: 4 Strana: 0172
Trhaně, ě, f., vz Trhanec.

346189   Trhanec Svazek: 4 Strana: 0172
Trhanec, nce, m. = trhan. Bern. — Tr- hance, ův, pl., m. = trhané těsto, trhaně (ě, f. ), nudle, škubance, die Zwicknudel, Wolger. Na Mor. a Slov. Sd., Šd., Plk.

346190   Trhanec Svazek: 10 Strana: 0449
Trhanec, nce, m. = potrhané, rozsekané těsto v zapražené polívce. Slov. Mus. slov. IV. 26. Sr. Slov. IV. 172.

346191   Trhánek Svazek: 4 Strana: 0172
Trhánek, nka, m. = trhan.

346192   Trhání Svazek: 4 Strana: 0172
Trhání, n. = tahání, škubání, smýkání, das Reissen, Zupfen, Zerren; Pflücken, Rupfen; das Zucken, der Krampf. T. žilin n. nervů, šatů, strun, kvítí, trávy, ovoce. Us. T. -se kůry přílišnou šťávnatostí nebo mrazy. Vz Rstp. 322. Od t. tesův od jed- noho kmene 3 krejcary. Břez 234. Od t-ní latí 1 groš. Ib. — T. v břiše. Krab., v zubech, v uších. Lk. T. čím: rukou, nohou, někým, sebou. D. — Ten má t. o tu knihu, o tu věc (nepokoj, rád by ji dostal). Nebožka tetka měla na to vždycky t-ní (ráda by to byla měla). U Rychn. Ntk., Fch.

346193   Trhání Svazek: 7 Strana: 0925
Trhání skal, zdí, hradeb prachem, dyna- mitem, S. N. X. 175., Mj., víčkem (očním), Augenzucken, n.

346194   Trhanice Svazek: 4 Strana: 0172
Trhanice, e, f., Reissen. Byla o to ve- liká t-ce. Cf. Dračka. — T., pfostenartige Zaunhölzer. Strop z hlazených t-nic.

346195   Trhanice Svazek: 7 Strana: 0925
Trhanice = stodolní stěny dřevené s hlav- ními pilíři zděnými. U Strunkovic. Rjšk.

346196   Trhanice Svazek: 8 Strana: 0434
Trhanice, vz Stropnice (3. dod.).

346197   Trhanice Svazek: 9 Strana: 0347
Trhanice, e, f. Strop chalupy měl čtvero trámů, na nich t. Mus. ol. X. 148. Vz násl.

346198   Trhanicový Svazek: 9 Strana: 0347
Trhanicový strop jizby (z trhanic). Mus. ol. X. 148. Sr. Huntinový.

346199   Trhanina Svazek: 4 Strana: 0172
Trhanina, y, f. = něco trhaného, etwas Gerissenes; der Riss. Jg. T. = zvěř, kterou dravá zvěř roztrhala; také kůže roztrhané zvěři. Šp.

346200   Trhanina Svazek: 10 Strana: 0449
Trhanina, y, f. Zachvátil mne vír všeli- kých měkanin a trhanin. Koll. v Pal. Záp. II. 48.

346201   Trhanisko Svazek: 4 Strana: 0172
Trhanisko, a, n. = trhan. Na Mor. a Slov.

346202   Trhaniti Svazek: 7 Strana: 0925
Trhaniti, il, ěn, ění = trhanem býti.

346203   Trhánkový Svazek: 4 Strana: 0172
Trhánkový, Zwicknudel-. T. polívka. Sd.

346204   Trhánky Svazek: 9 Strana: 0347
Trhánky, pl., m. T. z krupice (Jídlo). Šeb. 108.

346205   Trhano Svazek: 8 Strana: 0434
Trhano = trhaně. T. rozprávalo. Phľd. 1895. 428.

346206   Trhanov Svazek: 4 Strana: 0172
Trhanov, a, m., Chodovo, Chodenschloss, ves u Klenče. PL.

346207   Trhanovice Svazek: 4 Strana: 0172
Trhanovice, dle Budějovice, také Trha- vice, něm. Reisendorf, ves u Libavy. PL.

346208   Trhanský Svazek: 7 Strana: 0925
Trhanský, Haderlump-. T. život. — T. spolek v Uher. Hrad. = šelmovský. Tč.

346209   Trhaný Svazek: 4 Strana: 0172
Trhaný; -án, a, o, gerissen, gezupft, zer- rissen, gepflückt. T-né kroupy, Zlob., zelí. Jel. T. svítek, Us. Dch., lať (trhanice), ha- lušky (řezance, nařezané kousky rozvále- ného těsta). Slov. Dbš. 38. Za zelena trhané (česané) hrušky kyselé bývají. Prov. — kde. Není to vonička na poli trhaná, ale je vonička v krámě kupovaná. Sš. P. 785.

346210   Trhaný Svazek: 7 Strana: 0929
Trhaný = tměný. Mor. Brt. D.

346211   Trhaný Svazek: 9 Strana: 0347
Trhaný. Měl t-né spaní. Tům. Ml. 119.

346212   Trhaný čím Svazek: 7 Strana: 0925
Trhaný čím. Hradby střelbou t-né. Dch.

346213   Trhaný. T Svazek: 10 Strana: 0449
Trhaný. T. dlaskání dlaskovo. Havl. 19.

346214   Trhař Svazek: 8 Strana: 0434
Trhař, e, m. = kdo na trhu kupuje. Rai . Rod. 93. — T. = kdo žene voly na trh. Dač. Brt. D. II. 403.

346215   Trhaři Svazek: 10 Strana: 0449
Trhaři = Křivsoudovští v Ledečsku. Čes. 1. XI. 405.

346216   Trhatel Svazek: 4 Strana: 0173
Trhatel, e, m., der Reisser. Šm.

346217   Trhati Svazek: 4 Strana: 0173
Trhati, trhávati; trhnouti, trhnu, trhni, hna (ouc); ul, ut, utí a trhl, žen, žení; přech. minulý trh (trhši, -še). Vz Nou-, Vi- nouti. Starosl. trbgnąnti, rumpere. Mkl. B. 423. — T. = prudce hýbati, tahati, smý- kati, schnell nehmen, reissen, anziehen, hin- reissen, zausen, zupfen, rucken, zerren; na kusy rušiti, násilně rozděliti, rozervati, rváti, reissen, zerreissen, brechen, spalten; zabiti rybu, reissen, tödten, schlitzen; rušiti, ka- ziti, ničiti, mučiti, zerreissen, stören; bráti, odlučovati, nehmen, reissen, nieder-, ab- reissen; jíti, gehen; hnouti sebou, rucken, sich bewegen; se = hnouti se, zucken, einen Ruck thun; potrhovati se, sápati se, řítiti se, auf Jemanden losgehen, über ihn her- fallen, ihn angreifen; tahati se, rváti se, raufen, sich um etwas balgen; ve dvé se násilím děliti, reissen, entzwei gehen; od- trhovati, vzdalovati se, sich entfernen, Je- manden verlassen. Jg. — abs. Kruhy že- lezné jsou k přetahování hřídele mlýnského, aby trhnouti nemohl (sebou hnouti). Us. Díra trhala (když prachem jsouc nabita se roztrhla). Vys. Tak jsou ty ubozí vojáci trháni (týráni). V Kunv. Msk. Trnie, jenž bode a trhá, znamená nevěrné a protivníky cierkve svaté. Hus III. 24. Taková výloha trhne. Dch. — co, koho: ovoce, trávu, len, zuby, lusky, koho (mučiti), Us., šaty, Ros., rybu (zabiti), Kom., něčí pověsť, Jel., svor- nosť (rušiti ji). Kom. T. měď, das Kupfer schleissen (v hutn. ). Sternb. 132. T. spolek; Jinou kořalku tam netrhají než jen bílou (nepijí). U Rychn. Pán Bůh rač nám dáti, abychom měli co trhati. Er. P. 48. a. Ko- nopie trhal, svá diela dělal a kamž jemu bylo potřebie, jezdil. NB. Tč. 108. Pan Ježíš vymlúvaje své učedlníky, že sú klasy trhali a mnúce rukama zobali, neb sú byli lačni. Hus I. 210. Urostly na ní tři růže, žáden jich trhat nemůže; Chodila po roli, trhala kúkoli, aj tu dobromysel, co by šohaj přišel; Červená modrá fiala, kdes ju pa- nenko trhala?; Na hoře na dole, v tem zeleném hajku, trhala má milá modrú fia- lenku; Druhým rozem sem cě viděl, dys růže trhala, pytal sem cě o růžičku, tys mi ji nědala; Pod kostelem lilija, trhala ju má milá; V našim dvoře kvitnu růže, ja jich trhač něbudu; milovalach dvu mladencův, milovač jich něbudu. Sš. P. 116., 238., 220., 281., 373., 391., 534. (Tč. ). T. brázdu (vy- orati). U Hrad. Kšť. Za času sluší hrušky če- sati, višně trhati, i svým časem jahody sbí- rati. Prov. — (co, koho, se) čím. T. nohou, rukou, otěží. T. sebou jako posedlý; Srdce se trhlo strachem. D. Něco zuby t. V. Co mnou trháš? Us. Něco nehty t. Kom. Trhni vozem. Ros. T. pérem (čáru udělati); ryby nožem t.; něco kleštěmi. Us. Tato zpráva jím trhla. Us. Dch. Trhlo ho to kapsou (= stálo ho to mnoho peněz). U Olom. Sd. Já ani jednou perem netrhl. Bl. 119. Chytil Matuše a trh jím a nedal sě jim rváť. NB. Tč. 96. Udicemi (tělo) trháchu. Dr. v. 46. Trhne mnou Mámil. Kom. Škoda sobě tím hubu trhati. Sych. Kde jazyk svévolný pravdu povídá, tejlem jej trhají. Vinař. Skálu prachem t-ti. Šp. Nádoby ohněm se trhají. Vys. T-ti koho rukama. Us. Psem spícím netrhej. Kde tě nesvrbí, nedrbej a psem, když chce spáti, za ocas netrhej. Rým., Č. Lépe trhati konopě rukama než krkem (viseti na šibenici). Mor. Bayer. — se, koho za co. Vz předcházející příklad. T. koho za kabát. L. Trhl jím za kuklu. Solf. T-aje se za svój nuož. Půh. II. 29. — co, se na koho, nač. T. ruku na zabití. L. Čert (ďas) na něho trhl. Prov. Sych. Aj, na měť sě (ďábel) již trhal několiko let a ještě mi jest, úfám Bohu, za vlas neuškodil. Hus III. 274. T. (jíti) na nepřítele. Neštěstí, bída naň trhla. Us. T. se na koho (sápati se). Ros. Trhlo na něj (dohnala ho konečně pokuta. Vz Trest). Č. Také někdy na pány trhne (neštěstí). Č. — (co) kam. T. chmel do nůše. Trhnouti do města. Troj. Sebravše se polem trhli před hrady páně Koldovy dobývat jich. Pal. Děj. IV. 1. 188. Chytil ho za vrch a trhl jím za stuol a dal mu dva pohlavky. NB. Tč. 96. Nepřítel trhl v zemi, v město. Us. Trhala je (jahody) do fěrtoška, dávala je synečkovi do klobóčka. Sš. P. 690. — co, kde, na čem, na kom. Šaty na hostech trhati (nutiti je, aby ještě zůstali; příliš pobízeti. Č. ). Nedá on na sobě šaty trhati (se nutiti). Ros. Trávu na vinici t., Ros., květiny na louce. Ml. T-al se jako pes na řetěze. Ros. Pamatuj si má slova a netrhej se na zdraví. Us. Seje mój milý hrach, ja som sa učila na ňom lusky trhať. Sl. ps. 111. Loupe a trhá to ve hlavě. Dch. Budu trhat lileje u panenky Marie. Sš. P. 9. T-la jsem ji v zahrádce. Er. P. 153. T-á mne v životě. Us. Ovoce v zahradě, jahody v lese t. Us. Hřídel ve střihách trhl (sebou hnul). Vys. — co odkud. Vítr trhá cihly se střech. D. T. sobě vlasy s hlavy. Us., T. Kdo z ni jabka trhať bude, ten pomsty boži něujdě; Až se (si) všecky vlasy z hlavy trhala. Sš. P. 179., 424. (Tč. ). — co, se komu. T. ně- komu zuby. Us. Trhají se mu struny (při- chází na koráb, prodělává). Us. Zaleha, aby tirhl chudým (rapere). Ž. wit. 9. 9. (30. ). Skáče a hesuje, až se mu v nohách žíly trhají. Ctib. Hád. Budeme si trhat jabučka červené. Sš. P. 241. Zrak se mu trhá (oči mu jdou v sloup). Ml. — (co) kdy. Hrušky trhají-li se za zelena, kyselé bývají. Vz Trhaný. Pravili, že do rokování dáti se ne- mohou, nežli až přes les trhnou. Pal. Děj. IV. 1. 214. Dítě ve spaní sebou trhá. Ml. Tak jest pán Ježiš svým učedlníkóm póst odpúštěl a v svátky klasy trhati a rukama mnúti a zrna zobati pro hlad. Hus I. 270. Když se v létě trhají konopě poskonné, některé mezi nimi nalezají se kurvičky, jsou to s rozstřepanou hlavičkou a po řídku jich bývá. Vz Sš. P. 514. — proti komu (proč). Chce na pomoc králi uherskému trhnouti proti císařovi řeckému. Plk. — s kým kam. Trhněte s vojskem mezi ně v prostřed. Mus. — se s kým. Cožkoli začne, vše se s ním trhá (nemá štěstí). Us. Se mnou se všecko trhá. Vz Neštěstí. Č. Trhal sě jest s tím člověkem a že jest jeho tu prosil, aby jemu na mostu kvaltu nečinil. NB. Tč. 19. Když jest ta děvečka po koně šla na pole, že jest pacholíček k ní přijda s ní sě trhal a jí násilé učiniti chtěl. NB. Tč. 276. Trhal jabka s pacholátkem. Sš. P. 179. Za našó vsó jahode só, trhala je má panenka, já také s ňó. Sš. P. 690. — (se) od koho, od čeho. T. od pevnosti (jíti). Bur. T. se od někoho = straniti se. Aesop. Že se od nich vězňové trhají (odtrhují). Bl. Živ. Aug. 91. Císař když nedržel smlouvy, hned se mnozí od něho trhali. Pal. Děj. IV. 1. 106. Ihned od toho hradu trhl do Prahy. Let. 55. — se oč, o koho. Trhali se o to zboží. Sych. Trhají se o kůži oslovou. Prov. O ně- koho se trhati. Hlas. I chtěl uchytiti (týlec) i bude sě s niem o týlec trhati; Praví, že sě s tú děvečkú o ohlav trhal a že jí hanby žádné neučinil. NB. Tč. 251., 276. — co proč. Trhám tě pro štěstí. Er. P 78. — jak. Křižováni, vláčeni, po kusu trháni; Každý jako po kusu trhá ctnosť. Hus III. 228., L 229. — se. Niť, provaz, kabát, struna, šat, zeď (se boří), dům se trhá. Us. Dlouho byli spolu dobří, nyní se trhli (= roz- dvojili, entzweiten sich). Us. Dch. Pivo se trhlo = zkalilo, wurde trüb. Techn. Cesta se ani netrhla, tolik vozů jelo (v jednom po ní jeli). Us. Lidé, vozy se netrhnou (ne- přetržitě jdou, jedou). Us. Jsk. Do toho města bezpečného množství se národů s mno- hými dary pobéře, tak že se nikda cesta do něho netrhne. BR. II. 887. a. A trhne-li se mysl, máme nepřivoliti; Též ženo nežá- dej cizího muže: trhneliť se kdy vóle, ne- přivoluj. Hus. II. 27 a., I. 287. (Tč. ). — se komu proč. Tekly jí slzy jako z okapu a slova se jí lítostí trhala. Smil.

346218   Trhati Svazek: 7 Strana: 0925
Trhati. Mkl. Etym. 354. — abs. Což kdyby tak něco trhlo (se stalo). Us. Jrsk. — co: vazby. Vrch. Trhá ju psotník. Prss. Gaz. — čím: zvoncem. Šbr. Trhlo jím to pokaždé, když ji spatřil. Sá. Jak to trhlo jeho srdcem! Kká. Rtové jeho bolestně 505 sebou trhli. Vlč. Trhá sebou jako čert na řetěze. Us. Kšť. — nač. Netrhej se na mne jako ze řetězu. Us. Brnt. Ne na vše trh- nouti, co chce sednouti. Č. M. 254. T. se na dobré pověsti lidí. Bart. 89. Ten se na všechno trháše. Hr. ruk. 31. — kam. Ne- přítel k městu trhnul. Mus 1880. 28. — odkud. T. srdce od srdce. Šml. Z třesou- cích se rtů trhala se jí kletba zlá. Dvor. — se. Hrnec se trhá (puká). Us. Dvéře se ne- trhly (pořád jimi někdo vcházel). Us.Vk.— se po kom. Ten se po tátovi netrhl (ne zdařil). U Domažl. Jrsk. — se čeho = od- loučiti se od čeho. Us. Rišk.

346219   Trhati Svazek: 8 Strana: 0434
Trhati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65. T. prve než uzrá. Čes. 1. VI. 128.

346220   Trhati Svazek: 9 Strana: 0347
Trhati. O tvarech sr. Gb H. ml. III. 2. 255. — co. Ten tu kořalku trhá (pije). Hoř. 95.

346221   Trhátko Svazek: 7 Strana: 0926
Trhátko, a, n., Sprengeisen, n. Rk.

346222   Trhavě Svazek: 7 Strana: 0926
Trhavě, ruckweise. Mour.

346223   Trhavka Svazek: 4 Strana: 0174
Trhavka, y, f. = trhačka, kůstka prsní ptáků. D.

346224   Trhavka Svazek: 9 Strana: 0347
Trhavka, y, f. = trhané číslo vsazené do lotterie. Rub. 313. Sr. Trhačka

346225   Trhavý Svazek: 4 Strana: 0174
Trhavý = který trhá, reissend, zerreiss- lich. T. proud, Ráj., bolesť. Sal. T. skok. Hdk. L. Kv. 96. Míti t-vou noc, t-vý spá- nek = nepokojný, unruhig. U Olom. Sd.

346226   Trhavý Svazek: 7 Strana: 0926
Trhavý. T. kritika, Prk., žid (který se- bou pořád trhá). Us. Rjšk.

346227   Trhavý. T Svazek: 10 Strana: 0449
Trhavý. T. nátka. Nár. sbor. VIII. 139.

346228   Trhdějce Svazek: 4 Strana: 0174
Trhdějce, e, m. = trhodějce.

346229   Trhlavec Svazek: 7 Strana: 0926
Trhlavec, vce, m. = člověk vrtkavý. Laš. a slez. Šd., Brt. D. 279.

346230   Trhlavý Svazek: 4 Strana: 0174
Trhlavý = trhlý, tržný. Nesmíš být taký t-vý. Slez. Šd.

346231   Trhlenina Svazek: 4 Strana: 0174
Trhlenina, y, f. = skulina, Ritze, f. Na Slov. Bern. Vz Trhlina.

346232   Trhlík Svazek: 4 Strana: 0174
Trhlík, a, m. = potrhlý. Reš. — T., osob. jm. Šd.

346233   Trhlina Svazek: 4 Strana: 0174
Trhlina, y, f. = natržení, skulina, die Spalte, der Riss, Ritz, die Kluft, Fissur, der Sprung, die Lücke. Us. Dch. Dřevěná socha vzala škodu trhlinami; T. ve zdi; T-nu způ- sobiti. Dch. T. země, výmol, der Erdriss. Š. a Ž. T. řitná, die Analfissur; cévnatková. die Chorioidealruptur. Nz. lk.

346234   Trhlina Svazek: 7 Strana: 0926
Trhlina ve skále, v ledě, v stavení, příčná, podélná. Mour. T. železa, Kantenriss, m. Včř. Z. I. 6., bradavek, kožní, materníku, řiti, Slov. zdrav. 373., břišní, Bauchruptur, hráze, Dammriss, žlázy hrudní, Brustdrüsen fissur. Ktt. exc.

346235   Trhlina Svazek: 10 Strana: 0449
Trhlina, y, f. T. hrázořitní, ruptura peri- necanalis, hrmohrázová, r. vulvoperinealis, Dammriss, kožní, rima cutis. Ktt.

346236   Trhlinovitý Svazek: 7 Strana: 0926
Trhlinovitý. T. lišej, eczema fissum.

346237   Trhlosť Svazek: 4 Strana: 0174
Trhlosť, i, f. = potrhlosť, die Verrückt- heit, die Rissigkeit.

346238   Trhlozub Svazek: 4 Strana: 0174
Trhlozub, u, m., dryptodon, der Schlitt- zahn. T. poduškovitý, d. pulvinatus. Rstp. 1809.

346239   Trhlý Svazek: 4 Strana: 0174
Trhlý = roztržený, gerissen, ritzig, ris- sig. T. zeď. D. T. stavení. T. litina, Prm. IV. 201., šat, Dch.; ryba (vykuchaná). Us. Dbv. — od čeho: dřevo od mrazu t. Vys. — T. člověk = náhlý, pošetilý, bláznivý, střelený, verrückt, irre, schuss. T. blázen. Reš. Všem zdál se nesmyslný a trhlý. Jel. Enc. m. 29. On je trochu trhlý. Us. Bkř., Šd. Trhlý švec. Šd. T. jako švec. Us. Hý. Umenie odpúzie hněv, jenž člověka činí jako trhlého blázna. Hus II. 426.

346240   Trhlý nač Svazek: 7 Strana: 0926
Trhlý nač: na pití. U Skrýj. Brnt.

346241   Trhmo Svazek: 4 Strana: 0174
Trhmo, v hudbě, staccato. Šm.

346242   Trhnouti Svazek: 4 Strana: 0174
Trhnouti, vz Trhati.

346243   Trhnutí, n Svazek: 4 Strana: 0174
Trhnutí, n., der Ruck, Riss, Strich. T. (roztrhnutí) srdce, cardiorhexis. Nz. lk. T. perem, der Federstrich. Dch. T-tím něco rozevříti. Us. Dch.

346244   Trhnutý Svazek: 4 Strana: 0174
Trhnutý; -ut, a, o, gerissen (einmal), ge- rupft, gezuckt.

346245   Trhoděj, e, trhodějce Svazek: 4 Strana: 0174
Trhoděj, e, trhodějce, e, m., der Kon- trahent. Dějeť pak se kupování a prodá- vání, kdyžto t-ce svolí se v určenú cenu, neb záplatu jistú ustanovíce. CJB. 363. V prodávání a v kupování svolení t-ce že má býti, zjevno jest. CJB. 365. Jě sě ven metati trhodějcóv a kupcóv. ZN. Řemeslníci, kupci a t-ci aby plné svobody v těch tr- zích jměli. Arch. I. 224.

346246   Trhodějce Svazek: 7 Strana: 0926
Trhodějce. Výb. II. 378., Bib. mik. Sir. 26. 28.

346247   Trhomné Svazek: 4 Strana: 0174
Trhomné, ého, n., něm. Trahona, ves u Veseřic. PL.

346248   Trhoň Svazek: 7 Strana: 0926
Trhoň, ě, m., vrch ve Zbirovsku. Krč.

346249   Trhonice Svazek: 4 Strana: 0174
Trhonice, dle Budějovice, Trhonitz, ves u Jimramova. PL.

346250   Trhonín Svazek: 4 Strana: 0174
Trhonín, a, m., ves u Vimberka.

346251   Trhoun Svazek: 4 Strana: 0174
Trhoun, a, m. = kdo se trhá, lopotí. Mor. Šd.

346252   Trhoun Svazek: 10 Strana: 0449
Trhoun, a, m. = dítě, které mnoho trhá oděv. Strn. Poh. 93.

346253   Trhovačka Svazek: 4 Strana: 0174
Trhovačka, y, f., = dražidlo, das Reiss- model (u bednářů). Šm.

346254   Trhovan Svazek: 7 Strana: 0926
Trhovan, a, m., circumforaneus, zastr. Rozk., Veleš.

346255   Trhovati Svazek: 4 Strana: 0174
Trhovati = kupovati — co: krávu. L. — T. = kupliti, handeln. — čím. Rk. — s kým. Krok. -- v čem. Lydia trhovala v nachu či purpuru. Sš. Sk. 193. — se = smlouvati se, handeln, feilschen. Trhuje se jako žid. Plk.

346256   Trhovati sa s kým jak Svazek: 10 Strana: 0449
Trhovati sa s kým jak: ako Žid s pe- niazmi Rizn. 176.

346257   Trhové Svazek: 4 Strana: 0174
Trhové, ého, n. = plat od prodeje na trhu, das Markt-, Standgeld.

346258   Trhově Svazek: 9 Strana: 0347
Trhově něco zceniti. Chč. S. I. 267.

346259   Trhovec Svazek: 4 Strana: 0174
Trhovec, vce, m. = trhoděj, kupec, der Marktfahrer, Marktbesucher, Fierant. Skř., J. tr. T. a obchodník prohlídá především, aby... Sš. II. 130. Vypoviedámy, aby plné svobody řemeslníci, kupci a t-ci v těch trziech měli. Arch. I. 224. Rozešla se po- vesť o vašem obrácení-se na všech místech, bezmála skrze obchodníky a t-vce. Sš. II. 241. (Hý. ). I nechali sú t-vci všech věcí tržných; Z domu božieho zle t-vce vyvrhl; A tomu na znamenie stoly t-vcóm a penieze převrátiv a rozsypav řekl jest; Ale ten ne- slove trhovec, jenž svú věc prodá, aby sobě jiné potřeby dobyl, netbaje zisku; Nebrzo kto bude t-hovcem, by nebyl lichevníkem; a proto nešlušie knězi, aby byl t-vcem; Stoly převracel a t-ce vymrskal z chrámu božieho; T. slove, jenž trhem hledá získati a na zisk; Spravedlnosť (ukázal jest), že z chrámu t-ce vymetal jest. Hus I. 132., 397., 216., 219., 238., 382., II. 307. Slovo kupec znamená i toho, jenž kupuje, i toho, jenž prodává, jako to slovo t-vec. Hus III. 230. (Tč. ). — T. = malý vozík s dřívím na trh, der Marktwagen. Na mor. Valaš. Vck.

346260   Trhovec Svazek: 7 Strana: 0926
Trhovec. Cf. Zbrt. 108.

346261   Trhovec Svazek: 8 Strana: 0434
Trhovec, vce, m. = kupec. Chč. S. 235.

346262   Trhovec Svazek: 9 Strana: 0347
Trhovec. Hus I. 219.

346263   Trhovectvo Svazek: 4 Strana: 0174
Trhovectvo, a, n. = kupectví, obchod, der Handel. Za Domitiana bylo hlavou t-ctva Řím město. Sš. Zj. 476. (Hý. ).

346264   Trhovek Svazek: 4 Strana: 0174
Trhovek, vka, m., trhovka, y, f. = do- bytek na trhu koupený, das Marktstück (Vieh). Zdála se mi klisna pěkná a byla přece jen vylíčená trhovka. Us. Dch.

346265   Trhovice Svazek: 4 Strana: 0174
Trhovice, e, f. = cesta, po které se do trhu chodí, der Marktweg. Us.

346266   Trhovice Svazek: 8 Strana: 0434
Trhovice, e, f. = sprostá halena z hrubé huně. Mor. a slov. NZ. III. 424.

346267   Trhovina Svazek: 7 Strana: 0926
Trhovina, y, f. = kupectví. Slov. Czm. 205.

346268   Trhovina Svazek: 9 Strana: 0347
Trhovina, y, f. = hloupá řeč. Mus. ol. 1898. 118.

346269   Trhovisko Svazek: 4 Strana: 0175
Trhovisko, a, n., přípona -isko. Mkl. B. 277. T. = trhovišté. Zabili synečka a to v t-visku. Čes. a mor. ps. 136. (Slav. ). Kvetla Antiochia co světové t. Sš. Sk. 149. (Hý. ).

346270   Trhovisko Svazek: 7 Strana: 0926
Trhovisko, trhoviště. Cf. Mkl. Etym. 354.

346271   Trhoviště, tržiště Svazek: 4 Strana: 0175
Trhoviště, tržiště, ě, n. (na Slov. a na Mor. trhovisko, a, n. ) = trh, kde se prodává a kupuje, Marktplatz, m. Vz Trh. Tržiště věcí prodajných. V. T. volové, Aqu., ote- vřené. Boč. — T. = hlavní místo v městě, rynk, der Markt, Ring, Ringplatz. Kat je na tržiště nesieše. Dal. — Kom., Bck. II. 1. 246. — T. = město kupecké, Handels- stadt, f. O tom tržišti, o Tyru. Br. Ješto So- luň znamenitým obchodištěm a trhovištěm byl. Sš. II. 241.

346272   Trhovka Svazek: 4 Strana: 0175
Trhovka, y, f. = nůše na trh, ein Markt- korb. Us. — T., ein Marktmuster (ode všeho, co se prodává). Mřk.

346273   Trhovka Svazek: 9 Strana: 0347
Trhovka, y, f., vrch v Plzeň., Plz. 13., pozemek v Hořicku, Hoř. 137., cesta u Bu- koviny v Turnovsku. Př. star. V. 120.

346274   Trhovka Svazek: 9 Strana: 0463
Trhovka, y, f. = nákupní brašna. Us.

346275   Trhovka Svazek: 10 Strana: 0673
Trhovka, y, f. = taška do trhu. Zl. Pr. XXIII 51.

346276   Trhovky Svazek: 4 Strana: 0175
Trhovky, dle Dolany, samota u Zalužan,

346277   Trhovle Svazek: 4 Strana: 0175
Trhovle, e, f. = kupectví, der Handel. Krok. II. 468.

346278   Trhovna Svazek: 4 Strana: 0175
Trhovna, y, f., die Markthalle. Dch.

346279   Trhovní Svazek: 4 Strana: 0175
Trhovní = trhu se týkající, Markt-, Mess-. T. zboží. D., peníze (na trh), novina (vy- myšlená). Reš., Th. T. póhon, vz Póhon. Půh. I. 125. T. hluk. Hý. — T. = ku koupi se vztahující, Kauf-. T. zápis, smlouva. Pr. měst. — T., ího, m. = trhovník. Jg.

346280   Trhovnice Svazek: 4 Strana: 0175
Trhovnice, e, f., die Händlerin. Jg.

346281   Trhovník Svazek: 4 Strana: 0175
Trhovník, a, m., strsl. trbgovBnikb, mer- cator, kupec, Händler, příp. -ikB. Mkl. B. 247. T., kdo na trhu kupuje, der Markt- käufer. T-ci, die Marktleute. Odejdi tamto na trh mezi t-ky. Sš.

346282   Trhovnisko Svazek: 7 Strana: 0926
Trhovnisko, a, trhovniště, ě, n. = trho- visko. Bern.

346283   Trhovo Svazek: 10 Strana: 0673
Trhovo. Práce na t. =jarmareční. Brt. Sl.

346284   Trhovský Svazek: 4 Strana: 0175
Trhovský, Markt-. Aby v odpustky t-ské nedoufali. Hus III. 138.

346285   Trhovství Svazek: 4 Strana: 0175
Trhovství, n. = obchod, kupectví, der Handel. Nejeden kupec docela pojde ve svém t. Sš. Zj. 476. (Hý. ). T. pilný. Hus III. 233.

346286   Trhový Svazek: 4 Strana: 0175
Trhový, od trhu, Markt-, Mess-. T. hluk, Jel., místo (trhoviště). V., cena, chléb, D., právo, věc, peníze. Us. Obecní trhoví lidé: kramáři atd.; nebezpečenstvie trhová. Št. T. zboží, pospoj, dílo, práce (při které bývá menší důkladnosť než při zakázce), Dch., úředník, Pal., den. Dch., Šd., NB. Tč. 233. T. půhon. Vz Půhon, Kn. drn. XLIX., Půh. I. 229. — T. = ku koupi se vztahující, Kauf-. T. desky zemské (v nichž se koupě a pro- deje zapisují), V., Arch. I. 429., list, zápis, cena, D., vklad, Faukn., smlouva, povinnosť. Vz Kupní, Obchodní, Tržební. — T., ého, m. = dohledač trhový, der Marktmeister. L. — Trhové Sviny, Schweinitz, městečko v Bu- dějovsku.

346287   Trhutka Svazek: 4 Strana: 0175
Trhutka, y, f., riccia, die Riccie. T. sivá, r. glauca, plovoucí, r. fluitans, zplývavá, r. natans. Rstp. 1825.

346288   Trhutka Svazek: 10 Strana: 0449
Trhutka, y, f., riccia, rod mechu. Vz Ott. XXI. 689.

346289   Trhutkovitý Svazek: 10 Strana: 0449
Trhutkovitý. T. rostliny, ricciaceae. Ott. XXI. 690.

346290   Trhutkovitý. T Svazek: 4 Strana: 0175
Trhutkovitý. T. rostliny, riccieae: trhutka. Rstp. 1825.

346291   Trchati Svazek: 4 Strana: 0175
Trchati. Ať z pelecha trchá = vstává. Kol. ván. 222.

346292   Trchlý Svazek: 7 Strana: 0926
Trchlý, opessus, zastr. Bhm.

346293   Tria Svazek: 7 Strana: 0926
Tria = tři. Slov. a u Hrozenkova na Mor. Tria chlapi. Brt L. N. II. 133.

346294   Tria Svazek: 8 Strana: 0435
Tria, y, f. — hubená kráva (trdla, d před I vypadlo). Pastr. L. 147.

346295   Triacetonamin Svazek: 7 Strana: 0926
Triacetonamin, u, m., v lučbě. Rm. I. 359.

346296   Triadický Svazek: 7 Strana: 0926
Triadický. T. číslo. Šim. 47. Cf. Tria- dika.

346297   Triadika Svazek: 4 Strana: 0176
Triadika, y, f. = soustava tříciferná, die Triadik, triadisches Zahlensystem. Nz.

346298   Triage Svazek: 4 Strana: 0176
Triage (triáž) = paběrky, vybrakované zboží, das Ausgelesene (Schlechte) einer Waare, der Ausschuss. Kh.

346299   Triakontaëdr Svazek: 4 Strana: 0176
Triakontaëdr, u, m. = těleso o 30 stej- ných routovitých plochách, der Triakonta- eder. S. N.

346300   Triamidobenzol Svazek: 7 Strana: 0926
Triamidobenzol, u, m., v lučbě. Rm. II. 38.

346301   Triamidobenzoový Svazek: 7 Strana: 0926
Triamidobenzoový. T. kyselina. Rm. 11. 142.

346302   Triaminomethan Svazek: 10 Strana: 0449
Triaminomethan, u, m., v lučbě. Sr. Vstnk. XII. 51.

346303   Triangl Svazek: 4 Strana: 0176
Triangl, u, m., z lat. = trojúhelník, troj- hran, Dreieck, n. — T. = třínožka, kovový, hudební nástroj. Vz KP. II. 296., Tříhránek. T., it. triangolo, ocelová tyčka do tří rohu zahnutá, na niž se ocelovou týčinkou tluče. Červený vynalezl r. 1878. zvonový t., vy- dávající jasný zvonkový hlas. Mlt. — T. = troják, trojačka, podstavec na troje svíčky o velikonocích při obřadech církevních. Šd.

346304   Triangulace Svazek: 7 Strana: 0926
Triangulace, e, f., z lat., Triangulirung. Stč. Zem. 321.

346305   Triangulační Svazek: 7 Strana: 0926
Triangulační, Triangulations-. T. bod, Pr. tr., práce, síť. Stč.

346306   Triangulování Svazek: 7 Strana: 0926
Triangulování, n. = triangulace. T. trigonometrické, grafické. NA. V. 97.

346307   Triangulovati Svazek: 4 Strana: 0176
Triangulovati = na trojhrany rozděliti (aby se snáze měřiti mohlo), trojcovati, troj- úhelničiti, trianguliren. Nz.

346308   Triarchie Svazek: 4 Strana: 0176
Triarchie, e, f., z řec. = trojpanství, je-li vláda svěřena třem osobám. S. N.

346309   Triariové Svazek: 4 Strana: 0176
Triariové, nejstarší a nejvycvičenější vo- jínové římských legií. V bitvách stávali až v třetí řadě v záloze. Vz Vlšk. 438., 446.

346310   Trias Svazek: 4 Strana: 0176
Trias, u, m. = triasový útvar, vz Triasový, Krč. 609., Frč. Geol. 95. Trias rázu ně- meckého, slezskopolský, anglický, rázu alp- ského, spodní alpský, rhaetský, svrchní alp- ský, svrchní v sev. Americe, západně za řekou Mississipem, švýcarský, v Chorvatsku a Slavonsku, karpatský, sedmihradský, ba- nátský, spodní. Vz Krč. 612., 622., 624., 625., 626., 629., 650., 652., 654., 641., 644., 646., 647., 649.

346311   Triasový Svazek: 4 Strana: 0176
Triasový či kamenosolný útvar jest po většině útvarem mořským a skládá se ze tří pásem (odtud jméno jeho) a) z pásma pestrého pískovce, b) z pásma lasturnatého vápence a c) z pásma pestrého slínu. Vz Bř. 262., KP. III. 42, Krč. 647.

346312   Triasť Svazek: 8 Strana: 0434
Triasť = třásti. Slov. Kal. S. 188.

346313   Triaška Svazek: 7 Strana: 0926
Triaška, y, f. = třesení, chvění; zimnice. Slov. Telom učiteła prebehla sladká t. Phľd. II. 64. Zimničná t. Ib. VI. 210., Ev. šk. II. 150., Dbš. Obyč. 106. — ZObz. XXIII. 259.

346314   Triaška Svazek: 8 Strana: 0435
Triaška, y, f. = zimnice. Phľd. 1893. 371.

346315   Triazol Svazek: 10 Strana: 0449
Triazol, u, m., v lučbě. Sr. Vstnk. XII. 59.

346316   Triazolkarbonový Svazek: 10 Strana: 0449
Triazolkarbonový. T. kyselina. Sr. Vstnk. XII 60.

346317   Triáž Svazek: 4 Strana: 0176
Triáž, vz Triage.

346318   Tribalius Svazek: 4 Strana: 0176
Tribalius, a, m. T. Martin Holický, farář smolnický. 1600. Jg. H. 1. 643.

346319   Tríbeč Svazek: 4 Strana: 0176
Tríbeč, bče, m., hora na Slov. Krč. 648.

346320   Tribokové Svazek: 4 Strana: 0176
Tribokové, pl., kmen galský.

346321   Tŕíboký Svazek: 7 Strana: 0926
Tŕíboký, vz Tříbočný.

346322   Tribometr Svazek: 4 Strana: 0176
Tribometr, u, m., das Reibungsmesser, der Tribometer. Nz.

346323   Tribonian-us Svazek: 4 Strana: 0176
Tribonian-us, a, m., slavný řím. právník, sestavil pandekty, † 546 po Kr.

346324   Tribrachys Svazek: 4 Strana: 0176
Tribrachys, řec. = stopa veršová: u u u, chodila. Vz S. N. Trojkratka, běžec. Rk.

346325   Tribromaldehyt Svazek: 7 Strana: 0926
Tribromaldehyt, u, m. = bromal. Ott. IV. 748.

346326   Tribromomethan Svazek: 7 Strana: 0926
Tribromomethan, u, m. = bromoform, kapalina. Vz Ott. IV. 750.

346327   Tribu-s Svazek: 4 Strana: 0176
Tribu-s, -e, -i, s, -i, -í; pl. -e, -í, -ím, -e, -e, -ích, -emi (podlé Růže; nebo trib-us, -y, -ě dle Ryba). T. = jistá třída lidu ve str. Římě, jichž bylo z počátku tré, na- posled 35, eine Volksabtheilung, Zunft, Tri- bus.

346328   Tribuľaŕ Svazek: 8 Strana: 0434
Tribuľaŕ, e, m. = kaditelnice. Laš. Slovo cizí. Brt. D. II. 219.

346329   Tribuleci-us Svazek: 4 Strana: 0176
Tribuleci-us, a, m. T. Sigm., farář a spisov. 1597. Jg. H. 1. 643., Jir. H. 1. II. 295.

346330   Tribun Svazek: 4 Strana: 0176
Tribun, a, m., lat. = představený tribui, jisté třídě lidu v str. Římě, der Tribun, Zunftmeister. — T. vojenský = vyšší dů- stojník, jichž v legii 6 bylo. — T. plebis, zástupce obecného lidu proti patriciům. Vz S. N., Vlšk. 64., 439., 441., 442., 437.

346331   Tribuna Svazek: 4 Strana: 0176
Tribuna, y, f. = zvýšené místo k řečnění, řečniště, die Rednerbühne, Tribune.

346332   Tribunal Svazek: 4 Strana: 0176
Tribunal, u, m., lat. = soudní stolice, soudní dvůr, soud, der Richterstuhl, das Tribunal. Cf. Vlšk. 61., 64., 388.

346333   Tribunat Svazek: 4 Strana: 0176
Tribunat, u, m. = uřad tribunský. Rk.

346334   Tribut Svazek: 4 Strana: 0176
Tribut, u, m., z lat. tributum = berně, daň, plat, poplatek, die Abgabe, Steuer, Auflage, der Tribut. Pustil od t-u. V. T. dávati. Br. Něčím t. platiti; někomu pod t. náležeti. Kr. mosk.

346335   Tributar Svazek: 10 Strana: 0449
Tributar, a, m. kněz, který, když se nesměl ženiti, ženy od manželů jejich za plat sobě najímal. Tk. XII. 243

346336   Tric Svazek: 10 Strana: 0449
Tric (tryk, ang. ) = úskok. Nár. list. 23. /8. 1896. Dhnl.

346337   Tricat Svazek: 7 Strana: 0926
Tricat = třicet. Slov. Ht.

346338   Triciatok Svazek: 7 Strana: 0926
Triciatok, tku, m. = třicátek. Slov. Čkžk. VIII. 29.

346339   Triciepka Svazek: 10 Strana: 0449
Triciepka, y, f. = čásť tkadlcovského stavu. Mus. slov. VII. 58.

346340   Triclini-um Svazek: 4 Strana: 0177
Triclini-um, a, n., lat. = léhadlo, byla tři okolo stolu pro devět osob. Vz S. N., Vlšk. 89., 90., 134., 135.

346341   Tricot Svazek: 4 Strana: 0177
Tricot (trikó) = pletená práce, pletený spodní přiléhající oděv, die Strickarbeit, ge- strickte Kleidung, enganschliessende Strumpf- hosen. Vz S. N.

346342   Tricotový. T Svazek: 10 Strana: 0450
Tricotový. T. úloha (balletky). Nar. list. 1903. 2 2. 9.

346343   Trictrac Svazek: 7 Strana: 0926
Trictrac = stará hra. Zbrt. Hry 99.

346344   Tricyanhydrin Svazek: 7 Strana: 0926
Tricyanhydrin, u, m., v lučbě. Vz Rm. 1. 31.

346345   Tricykl Svazek: 7 Strana: 0926
Tricykl, u, m. = trojkolka. Kutn.

346346   Tridecylový Svazek: 7 Strana: 0926
Tridecylový. T. kyselina. Vz Rm. I. 429.

346347   Trident Svazek: 4 Strana: 0178
Trident, a, m., it. Trento, něm. Trient, mě. v Tyrolsku. Vz více v S. N. — Tri- denťan, a, m., pl. -né. — Tridentský. T. sněm n. sbor r. 1545. Vz S. N.

346348   Tridsiatok Svazek: 8 Strana: 0434
Tridsiatok, tku, m. Prišiel na psí t. (na mizinu). Phľd. 1894. 411.

346349   Tridu-um Svazek: 4 Strana: 0178
Tridu-um, a, n., lat. = třídnoví, doba tří dnů, eine Zeit von 3 Tagen.

346350   Tridymit Svazek: 4 Strana: 0178
Tridymit, u, m., nerost. Vz Bř. 186

346351   Tridziť Svazek: 9 Strana: 0347
Tridziť = trkati. Slov. Zát. Př. 118a.

346352   Trie Svazek: 8 Strana: 0434
Trie v Rkk. Vz List. fil. 1896. 323.

346353   Triečka Svazek: 9 Strana: 0347
Triečka, y, f. = žena troucí konopě. Mor. Čes. ). 1898. 232. Sr. Třička.

346354   Triečnica Svazek: 7 Strana: 0927
Triečnica, e, f., Reibschale, f. Slov. Ssk.

346355   Triek Svazek: 8 Strana: 0435
Triek. Že tu dva vzteklce k sobě poběh- neta aneb jiná t-ky. 1500. Rokyc. Post.

346356   Trielce Svazek: 7 Strana: 0927
Trielce, e, n. = třelce. Slov. Rr. Sb.

346357   Trieliť Svazek: 8 Strana: 0434
Trieliť = páditi; klásti mnoho dříví na oheň; chvatně jíti. Slov. Kal. S. 188.

346358   Trieliti Svazek: 7 Strana: 0927
Trieliti, ruere, páditi, utíkati. Slov. Phľd. IV. 15. Vz Treliti.

346359   Triem Svazek: 7 Strana: 0927
Triem, u, m., Chor, Gallerie. Slov. Chlpk. Sp. 20., Orl. XI. 211.

346360   Trienni-um Svazek: 4 Strana: 0178
Trienni-um, a, n., lat. = tříletí, eine Zeit von 3 Jahren.

346361   Trieslovina Svazek: 7 Strana: 0927
Trieslovina = tříslovina. Slov. N. Hlsk. III. 356.

346362   Triesma Svazek: 8 Strana: 0434
Triesma, pl. = střapce. Slov. Kal. S. 188. Vz Úrosky (3. dod.).

346363   Triesnatý Svazek: 7 Strana: 0927
Triesnatý = třásnatý. Slov. Ssk.

346364   Triesočka Svazek: 7 Strana: 0927
Triesočka, y, f. = třísečka, kolíček, dřívko. Slov. DŠk. I. 102.

346365   Triesti Svazek: 7 Strana: 0927
Triesti, movere. Pass. 377 , 322., 341. T. se, trepidare, tremere. Ž. kl. 26. 1. a j. — List. fil. X. 119. Trzisl se bratr, lek se Ev. olom. 44.

346366   Triestka Svazek: 9 Strana: 0347
Triestka, y, f. = bičiště z Terstu. Brloh. Kub. 158.

346367   Triethylamin Svazek: 10 Strana: 0450
Triethylamin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 132., Vot. 252.

346368   Triezneť Svazek: 9 Strana: 0347
Triezneť = střízlivým býti. Phľd. 1897. 182.

346369   Trifasový Svazek: 10 Strana: 0450
Trifasový rheostat, Ott. XXI. 653., sou- stava. Vot. 262

346370   Trifenylamin Svazek: 7 Strana: 0927
Trifenylamin, u, m, v lučbě. Vz Rm II. 29.

346371   Trifenylbenzol Svazek: 7 Strana: 0927
Trifenylbenzol, u, m. v lučbě. Vz Rm. II. 288.

346372   Trifenylchlormethan Svazek: 10 Strana: 0450
Trifenylchlormethan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 1.

346373   Trifenylkarhinol Svazek: 10 Strana: 0450
Trifenylkarhinol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. II. 2., 13.

346374   Trifenylmethan Svazek: 7 Strana: 0927
Trifenylmethan, u, m , v lučbě. Vz Rm. II. 240.

346375   Trifenylmethyl Svazek: 10 Strana: 0450
Trifenylmethyl, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 1.

346376   Trifenyloctový Svazek: 7 Strana: 0927
Trifenyloctový. T. kyselina. Vz Rm. II. 241.

346377   Trifoli-um Svazek: 4 Strana: 0178
Trifoli-um, a, n. = třílist, trojlístek, zvl. jetel, das Drei-, Kleeblatt.

346378   Trifori-um Svazek: 7 Strana: 0927
Trifori-um, a, n., lat. = úzká chodba, která se uvnitř znamenitějších chrámů nad arkadami, jež dělí střední loď od bočních, a pod hořejšími okny kolem ve zdi vine. NA. I. 49, 62.

346379   Triformacetal Svazek: 8 Strana: 0434
Triformacetal, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 24.

346380   Trifylin Svazek: 4 Strana: 0178
Trifylin, u, m., fosforečnan železnato- lithnatý. Vz Bř. 148.

346381   Triga Svazek: 10 Strana: 0673
Triga, y, f., lat. = trojspřežení. Trigy na nár. divadle v Praze. Vz Máj. IV. 496.

346382   Trigantina Svazek: 4 Strana: 0178
Trigantina, y, f. = lehká řecká loď o jedné plachtě, griech. Fahrzeug mit einem drei- eckigen Segel, die Trigantine.

346383   Triglav Svazek: 4 Strana: 0178
Triglav, a, m., Tříhlav, v slov. bájesloví = Bůh s třemi hlavami (přijmi modly Slun- covy u Polabanů. Vz Mus. 1863. 148. 150. ); v MV. nepravá glossa, Pa.; posud hora v Kra- jinsku. Rk. Vz Sbtk. 182., S. N.

346384   Triglav Svazek: 7 Strana: 0927
Triglav, Terglau, hora. Šf. Strž. II. 353., Mách. 30.--31. — T. bůh. T. vyobrazoval se malou soškou o třech rouškou zlato- hlavovou zastřených hlavách, jež značily vládu nad třemi říšemi: vzdušní (nebeskou), zemskou a vodní (podzemskou). Vrch. Pr. 12.

346385   Triglycerid Svazek: 8 Strana: 0434
Triglycerid, u, m., tuk. Vstnk. IV. 143. T-dy slují všechny aetherové sloučeniny tří- atomového alkoholu glycerinu, v nichž ve- škeré tři alkoholické hydroxyly glycerinu na- hradily svůj vodík jednoatomovými zbytky kyselin. Vstnk. IV. 101.

346386   Triglyf, u Svazek: 4 Strana: 0178
Triglyf, u, m. = trojřez, ve stavit. ozdoba vlysu dorického konce trámu naznačující; skládá se z 2—3 úzkých, kolmých žlábků úzkou páskou oddělených. Vz S. N., Vlšk. 6.

346387   Trigon Svazek: 4 Strana: 0178
Trigon, u, m., z řec, trojúhelník, Drei- eck, n. Cf. Vlšk. 217.

346388   Trigonalní Svazek: 4 Strana: 0178
Trigonalní, trigonální = trojúhelničný, Trigonal-. T. čísla (= trojúhelníkem dobená, figurirt). Nz.

346389   Trigonometrický Svazek: 4 Strana: 0178
Trigonometrický = trojúhloměmý, tri- gonometrisch. Nz.

346390   Trigonometrie Svazek: 4 Strana: 0178
Trigonometrie, e, f. = trojúhloměřství, trojhranoměrství. Rk. T. = náuka o určo- vání vzájemných vztahů částí trojúhelníku (stran, uhlů atd. ) co do jich velikosti po- mocí úkonů geometrických. T. = nauka o vypočítávání určených, ale neznámých částí trojúhelníku z určujících částí daných. Jdč. III. 12. T. plochá a sfaerická dle toho, jsou-li trojúhelníky v rovině nebo na po- vrchu koule. Vz S. N. Die Lehre von. den Dreiecken, die Trigonometrie.

346391   Trichiasa Svazek: 4 Strana: 0179
Trichiasa, y, f., z řec. = obrácení řas proti oku. Vz S. N.

346392   Trichiasis Svazek: 7 Strana: 0927
Trichiasis, vz Slov. zdrav. 375.

346393   Trichina Svazek: 4 Strana: 0179
Trichina, y, f., vz Svalovec, KP. II. 184., S. N.

346394   Trichina Svazek: 7 Strana: 0927
Trichina. Cf. Slov. zdrav. 375., Kram. slov., Hlb. II. 166.

346395   Trichinovitosť Svazek: 7 Strana: 0927
Trichinovitosť dobytka vepřového. Vz KP. VI. 448.

346396   Trichloracetylan Svazek: 4 Strana: 0179
Trichloracetylan, u, m., trichloracetyl- saures Salz. Nz.

346397   Trichloracetylový Svazek: 4 Strana: 0179
Trichloracetylový. T. kyselina, die Tri- chloracetylsäure. Nz.

346398   Trichlorbutylaldehyd Svazek: 7 Strana: 0927
Trichlorbutylaldehyd, u, m. Vz Ott. V. 736.

346399   Trichlorid Svazek: 10 Strana: 0450
Trichlorid, u, m. T. fosforu. Vot. 18.

346400   Trichlormethylester Svazek: 8 Strana: 0435
Trichlormethylester, stru, m. Vstnk. III. 410.

346401   Trichloroctový Svazek: 8 Strana: 0435
Trichloroctový. T. kyselina, Vstnk. III. 410.

346402   Trichloroctový. T Svazek: 10 Strana: 0450
Trichloroctový. T. kyselina. Vot. 27., 247.

346403   Trichlorpyrimidin Svazek: 10 Strana: 0450
Trichlorpyrimidin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 591.

346404   Trichoblast Svazek: 9 Strana: 0348
Trichoblast, U, m. = buňka podobná chlupu. Vz Ott. XII. 479.

346405   Trichtýř Svazek: 4 Strana: 0179
Trichtýř, vz Trychtýř.

346406   Trik Svazek: 10 Strana: 0450
Trik, u, m. = hra, úskok, angl. Používají takových triků agentských. Nár. list. 1904. 3. 15.

346407   Trikaprylalkohol Svazek: 10 Strana: 0450
Trikaprylalkohol, u, m. Vz Vstnk. XI. 11.

346408   Trikarballylový Svazek: 7 Strana: 0927
Trikarballylový. T. kyselina. Vz Rm. I. 543.

346409   Trikarbonový Svazek: 8 Strana: 0435
Trikarbonový. T. kyselina. Vstnk. III. 4.

346410   Triko Svazek: 7 Strana: 0927
Triko, vz Tricot.

346411   Trikolon Svazek: 4 Strana: 0179
Trikolon, u, m., z řec. = trojčlenná věta, pak také báseň neb sloka, skládající se ze tří i více řádek, v nichž však toliko tři rozdílné druhy veršů se objevují na př. čtyřřádková strofa alkaická. S. N. Vz Zk. Ml. II. 199., Sš. 27.

346412   Trikolora Svazek: 4 Strana: 0179
Trikolora, y, f., z lat. = stužka tříba- revná, ku př. červená, bílá a modrá. Rk.

346413   Trikotový Svazek: 7 Strana: 0927
Trikotový. T. látka, Tricotstoff, m. Pdl.

346414   Tríkusý Svazek: 8 Strana: 0435
Tríkusý. T. mužský střevíc. Wtr. Krj. I. 489.

346415   Tril Svazek: 7 Strana: 0927
Tril, e, m. Trile dělati = námitky. Na mor. Slov. Bkř. Cf. Tryl (dod.).

346416   Tril, u Svazek: 4 Strana: 0179
Tril, u, trilek, lku, m., z it. trillo, fr. trille, něm. der Triller, třesuté drobení hlasu ve zpěvu n. ve hře na nástroj hudební. Rk. T. jest vícenásobné, rychlé a rovnoměrné střídání se předrážky s hlavním tonem; t. jednoduchý, dlouhý, odražný (Prell-) nebo úsečný n. krátký; jednoduchý; řada trylků (trylkový řetěz); trylkové tony. Hd. — O pů- vodu vz Mz. 351., Mlt. 114., S. N.

346417   Trilateralní Svazek: 4 Strana: 0179
Trilateralní, trilaterální, z lat. — troj- stranný.

346418   Trilek Svazek: 4 Strana: 0179
Trilek, vz Tril.

346419   Trilichový. T Svazek: 10 Strana: 0450
Trilichový. T. plátno, uniforma. Zvon III. 713., 718.

346420   Trilikati Svazek: 7 Strana: 0927
Trilikati = trilovati. T. píseň. Laš. Tč.

346421   Trilion Svazek: 4 Strana: 0179
Trilion, u, m., vz Trillion.

346422   Trilka Svazek: 4 Strana: 0179
Trilka, y, f., vz Tril.

346423   Trilkovati Svazek: 4 Strana: 0179
Trilkovati, trillern.

346424   Trilkový Svazek: 7 Strana: 0927
Trilkový, Triller-. Vz Tril (konec).

346425   Trillion Svazek: 4 Strana: 0179
Trillion, u, m., tisíckrát tisíc billionů n. millionkrát billion, jednička s 18 nullami. Vz S. N.

346426   Trilo Svazek: 8 Strana: 0435
Trilo, a, n. = část stavu tkadlcovského, kterou se osnova pot rá V Hontě. Phľd. 1894. 310.

346427   Trilobit Svazek: 4 Strana: 0179
Trilobit, a, m. T-ti = nejstarší zřetelné zkameněliny, trojlaloční korýši, kteří již v dobách prvohor vyhynuli. Vz Bř. 256., 257. Cf. Trojlaločnatec, Schd. II. 528., S. N., Krč. 268., 363.

346428   Trilogie Svazek: 4 Strana: 0179
Trilogie, e, f., z řec. = soubor tří tra- goedií obsahem souvisících. Vz S. N.

346429   Trilovati Svazek: 4 Strana: 0179
Trilovati, trilkovati = trilky dělati, tril- lern. V: z Tril. — T. = vírem bubnovati, wir- beln. D.

346430   Trimelitový Svazek: 7 Strana: 0927
Trimelitový. T. kyselina. Rm II. 195.

346431   Trimesinový Svazek: 7 Strana: 0927
Trimesinový. T. kyselina. Vz Rm. II. 193.

346432   Trimethylamin Svazek: 4 Strana: 0180
Trimethylamin, u, m., zásada, Basis. Vz Šfk. 617.

346433   Trimethylarsen Svazek: 4 Strana: 0180
Trimethylarsen, u, m.: As(C2H3 )3, te- kutina. Vz Šfk. 632.

346434   Trimethylbenzol Svazek: 7 Strana: 0927
Trimethylbenzol, u, m. Vz Rm. II. 62.

346435   Trimethylen Svazek: 7 Strana: 0927
Trimethylen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 277.

346436   Trimethylendiamin Svazek: 10 Strana: 0450
Trimethylendiamin, u, m., v lučbě. Vz Vstuk. XI. 131.

346437   Trimethylenmočovina Svazek: 10 Strana: 0450
Trimethylenmočovina, y, f. Vz Vstnk. XI. 131.

346438   Trimethylkarbinol Svazek: 7 Strana: 0927
Trimethylkarbinol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 259.

346439   Trimethyloctový Svazek: 7 Strana: 0927
Trimethyloctový. T kyselina Vz Rm II. 423.

346440   Trimethylsulfoni-um Svazek: 10 Strana: 0450
Trimethylsulfoni-um, a, n., v lučbě. Vot. 30.

346441   Trimetr Svazek: 4 Strana: 0180
Trimetr, u, m., z řec. = tříměr, tříměří. Vz více v Zk. Ml. II. 188.; Sš. 15., 16., S. N., Senarius.

346442   Trimetr Svazek: 10 Strana: 0673
Trimetr, u, m. Sr. Hexapodie zde. T. iambický; Tvar t-tru iambického. Vz Král. Metr. I. 306., 328 nn. 43

346443   Trimezdcietmý Svazek: 7 Strana: 0927
Trimezdcietmý = třiadvacátý. Let. 10.

346444   Trimolekularní Svazek: 10 Strana: 0450
Trimolekularní reakce. Vot. 239.

346445   Trimolekulový Svazek: 10 Strana: 0450
Trimolekulový. T. reakce. Vz Vstnk. XI. 706.

346446   Trimorfický Svazek: 4 Strana: 0180
Trimorfický, z řec. = trojí podobu ma- jící. S. N.

346447   Trináctkrát Svazek: 4 Strana: 0180
Trináctkrát, dreizehnmal.

346448   Trinakri-a Svazek: 4 Strana: 0180
Trinakri-a, e, f. = staré jméno Sicilie. — Trinakrijský. Vz S. N.

346449   Trináste Svazek: 10 Strana: 0450
Trináste dní. Mill. 125.

346450   Trincle Svazek: 4 Strana: 0180
Trincle. Z T. Štěp. 1697. Jg. H. 1. 643., Jir. H. 1. II. 296.

346451   Trindirindv Svazek: 9 Strana: 0348
Trindirindv. Večer t. (veselo), ráno har- tete (ospale?) Mus. ol. 1898. 118.

346452   Trindy rindy Svazek: 7 Strana: 0927
Trindy rindy, starý sýr, kdosi nám ho vymísil (něco prozradil). Us. Kd.

346453   Trinidad Svazek: 4 Strana: 0180
Trinidad, a, m., britský ostrov v Záp. Indii. Vz S. N.

346454   Trinitáři Svazek: 4 Strana: 0180
Trinitáři = řád duchovní (zaniklý) od r. 1198. Trinitarier. Vz S. N.

346455   Trinitas Svazek: 4 Strana: 0180
Trinitas, lat. = trojice, zvl. trojice otce, syna a ducha svatého.

346456   Trinitrobenzoový Svazek: 8 Strana: 0435
Trinitrobenzoový. T. kyselina. Vstnk. IV. 19.

346457   Trinitrocymol Svazek: 8 Strana: 0435
Trinitrocymol, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 6.

346458   Trinitrofenolen Svazek: 4 Strana: 0180
Trinitrofenolen, u, m. = trinitrofeno- lova kyselina, pikrová kyselina, hořká látka z fenolu. Vz KP. IV. 480.

346459   Trinitroisopentan Svazek: 10 Strana: 0450
Trinitroisopentan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 46.

346460   Trinitroparethyltoluol Svazek: 8 Strana: 0435
Trinitroparethyltoluol, u, m. Vstnk. IV. 6.

346461   Trinksa Svazek: 4 Strana: 0180
Trinksa, y, f., osob. jm.

346462   Trinksaus Svazek: 4 Strana: 0180
Trinksaus, a, m. T. Mikuláš. Tk. III. 414.

346463   Trinkšir Svazek: 10 Strana: 0450
Trinkšir, u, m., z něm. Trinkgeschirr. Jaspisový španělský šál nebo t. Světz. 1887. 274.

346464   Trinom Svazek: 4 Strana: 0180
Trinom, u, m. = trojčlen, algebraický výraz nějaké veličiny vyjádřený třemi členy sčetně n. odčetně spojenými (a + b — c).

346465   Trinomický Svazek: 4 Strana: 0180
Trinomický = trojčlenný, ze tří členů se skládající. S. N.

346466   Trio Svazek: 4 Strana: 0180
Trio, a, n., z it. = trojzpěv, trojhlasná skladba, Rk., instrumentalní skladba pro 3 nástroje. Mlt.

346467   Triola Svazek: 4 Strana: 0180
Triola, y, f. = skupina tří not místo dvou. Mlt. Vz S. N.

346468   Triolein Svazek: 8 Strana: 0435
Triolein, u, m., v lučbě: C3H5(Cl8H33O)3Og. Vstnk. IV. 105., 144.

346469   Triolet Svazek: 4 Strana: 0180
Triolet, u, m. = trojzvučka, malá báseň o 8—10 řádcích, zvláštním způsobem slo- žená a to tak, že první dva řádky činí úplnou větu, načež se první řádek opakuje ve čtvrtém a sedmém verši, tedy třikrát se klade, odkud jméno té lyrické básně. Dch., Rk. Vz Zk. Ml. II. 213.; Mk. Ml. 330.; Sš. 51. Příklad v Poslu z Budče 1850. č. 3., Pobídnuti k radosti od Chmel. v Jg. Slo- vesnosti.

346470   Triolet Svazek: 7 Strana: 0928
Triolet. Cf. Vor. P. 114., Jg. Slnosť. 111.

346471   Triolový Svazek: 4 Strana: 0180
Triolový. T. půlnota, Trionlenhalbe, čtvr- tina, Triolenviertel. Hd.

346472   Trioxybenzol Svazek: 7 Strana: 0928
Trioxybenzol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 97.

346473   Trioxymethylen Svazek: 7 Strana: 0928
Trioxymethylen, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 335.

346474   Trioxynaftalin Svazek: 7 Strana: 0928
Trioxynaftalin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 306.

346475   Tripalmitin Svazek: 7 Strana: 0928
Tripalmitin, u, m.: C3H5 (C16H31 O2)3. Vz KP. VI. 463.

346476   Tripalmitin Svazek: 8 Strana: 0435
Tripalmitin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 144.

346477   Tripel Svazek: 4 Strana: 0180
Tripel, plu, m., der Polierschiefer, Tripel, hornina břidličnatá složení hlinitého, jíž se k cídění a leštění kovův užívá. Vz S. N. T. jest na omak suchý, drsný, zemitý. Ob- sahuje hlavně kyselinu křemičitou, kyslič- níky hlinitý a železitý. Vz Zemina. Bř. Cf. Schd. II. 43. T., od města Tripole, tripolská hruda. Mz. 352.

346478   Tripelalliance Svazek: 4 Strana: 0181
Tripelalliance, e, f. = trojspolek, spol- čení-se tří politických mocí. S. N.

346479   Tripl-um Svazek: 4 Strana: 0181
Tripl-um, a, n., lat. = trojí opis nějaké listiny. S. N.

346480   Trípláštový Svazek: 10 Strana: 0450
Trípláštový isolator. Ott. XXIII. 221.

346481   Triplé, n Svazek: 4 Strana: 0181
Triplé, n. = ve hře na kulečníku trojí náraz koule na stěny kulečníku. S. N.

346482   Triplet Svazek: 9 Strana: 0348
Triplet, u, m., kolo cyklistické. Nár. list. 1897. 8/4. odp.

346483   Triplika Svazek: 4 Strana: 0181
Triplika, y, f., z lat. = odpověď na du- pliku, die zweite Antwortschrift, Triplik.

346484   Triplikat Svazek: 4 Strana: 0181
Triplikat, triplikát, u, m., z lat. = třetí stejný exemplár spisu tištěného, listiny právní neb mince. S. N.

346485   Triplikovati Svazek: 10 Strana: 0450
Triplikovati = po třetí k soudům se od- volati. Slám. Put. 486

346486   Triplit Svazek: 4 Strana: 0181
Triplit, u, m. = tvrdokámen obecný bez- vodý, das Eisenpecherz. Vz Bř. 168., S. N.

346487   Triplit Svazek: 10 Strana: 0450
Triplit, u, m., nerost. Vz Mtc. 1903. 50.

346488   Triplo Svazek: 4 Strana: 0181
Triplo. In triplo, z lat. = trojnásobně, dreifach. Cf. Triplikat.

346489   Triploidit Svazek: 9 Strana: 0348
Triploidit, u, m., nerost. Mtc 1900 391.

346490   Tripoda Svazek: 4 Strana: 0181
Tripoda, y, f., řec. = třínožka, der Drei- fuss. Us. Cf. Vlšk. 143., 195.

346491   Tripodie Svazek: 4 Strana: 0181
Tripodie, e, f., z řec. = třístopí, jest spo- jení tří stop rhythmických v celek rozměrný, který buď sám veršem jest neb částí jeho, die Tripodie. S. N.

346492   Tripol-is Svazek: 4 Strana: 0181
Tripol-is, e, f., mě. v Africe. Vz S. N. — Tripolan, a, m., pl. -né. — Tripolský.

346493   Tripolina Svazek: 4 Strana: 0181
Tripolina, y, f., die Trippelerde. Šm.

346494   Tripper Svazek: 4 Strana: 0181
Tripper = kapačka, zánět sliznice roury močové, povstávající nákazou z nečistého tělesného obcování způsobenou, gonorrhoea, blenorrhoea. Vz více v S. N.

346495   Tripropylaminoxyd Svazek: 10 Strana: 0450
Tripropylaminoxyd, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 132.

346496   Triptolem-os Svazek: 4 Strana: 0181
Triptolem-os, a, m., syn Eleusinin, mi- láček Demetřin, k jejímuž rozkazu učil lidi pole vzdělávati, síti a žíti. S. N.

346497   Tripudi-um Svazek: 4 Strana: 0181
Tripudi-um, a, n. = věštba, která se či- nila z pozorování zrání kuřat (obyč. před bitvou; u Řím. ). Vz S. N., Vlšk. 345., 343.

346498   Tririfový Svazek: 10 Strana: 0450
Tririfový utěrák. Slov. Phľd. 1902. 386.

346499   Tríročák Svazek: 10 Strana: 0450
Tríročák, a, m = vojín sloužící tři roky. Nár. list. 1903. 269. 5.

346500   Tríř Svazek: 8 Strana: 0435
Tríř = Trier mě. Pass. 330.

346501   Trisdiazobenzolamid Svazek: 8 Strana: 0435
Trisdiazobenzolamid, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 14.

346502   Trisekce Svazek: 4 Strana: 0181
Trisekce, e, f., z lat. = rozdělení úhlu na 3 stejné části, die Trisektion. S. N.

346503   Trisektorie Svazek: 7 Strana: 0928
Trisektorie, e, f. = druh křivek. Čs. math. X. 154.

346504   Trisne Svazek: 4 Strana: 0183
Trisne, zastr. = tržné. Gl. 344.

346505   Trisni-us, u, m Svazek: 7 Strana: 0928
Trisni-us, u, m. = křečovité stažení žvý- kače a skráňového svalu. Rk. Sl. T. = tr- vající křeč žvýkacích svalů. Dr. Šel.

346506   Tristanka Svazek: 4 Strana: 0183
Tristanka, y, f., tristania, rostl. myrto- vitá. Rostl. I. 233. b.

346507   Tristearin Svazek: 7 Strana: 0928
Tristearin, u, m.: C3 H5 (C18 H35 O2)3. Vz KP. VI. 6. 463.

346508   Tristich-on, a Svazek: 4 Strana: 0183
Tristich-on, a, n., řecky — trojverší, tří- n. trojřadí, spojení tří veršů v jediný celek aneb v jednu strofu, tudyž třířádková báseň, strofa. S. N. Vz Zk. Ml. II. 199.; Mk. Ml. 321.; Sš. 27.

346509   Tristobohuvať Svazek: 7 Strana: 0928
Tristobohuvať = říkati: Tri sto bohů (klíti). Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 116.

346510   Tristram Svazek: 4 Strana: 0183
Tristram, a, m. T. a Isolda, roman. Vz Jir. H. 1. II. 296., Lum. IV. 69., Sabn. L. 180., 181.

346511   Tristram Svazek: 7 Strana: 0928
Tristram. Cf. Vlčk. 38., Pyp. K. II. 300., Výb. I. 804., Zbrt. 228., Hš. Dod. I. 11. č. 69., Mus. 1846. 277. O jeho stáří. Vz Mus. 1861. 273. Rozbor tohoto románu. Vz List. fil. VI. 108.—139.

346512   Trístram Svazek: 8 Strana: 0435
Trístram. Cf. Vlč. Lit. 24., 27.

346513   Tristrof-on Svazek: 4 Strana: 0183
Tristrof-on, u, m., řec. = trojsložná báseň, báseň o třech slohách. Rk.

346514   Trisulfaldehyd Svazek: 7 Strana: 0928
Trisulfaldehyd, u, m, v lučbě. Vz Rm. I. 344.

346515   Trithioničnan Svazek: 7 Strana: 0928
Trithioničnan, u, m., trithionsaures Salz. Nz.

346516   Trithioničný Svazek: 7 Strana: 0928
Trithioničný. T. kyselina, Trithionsäure. Nz.

346517   Triticin Svazek: 4 Strana: 0184
Triticin, u, m. = sliz v mouce pšeničné. S. N.

346518   Triton Svazek: 4 Strana: 0184
Triton, a, m. = bůh mořský, syn Posei- donův a Amfitritin, jenž s otcem a matkou v hlubinách mořských ve zlatém paláci pře- býval. Původně znamenal T. ječící a šumivé vody. Vz více v S. N., Vlšk. 68. — Trito- nové, bůžkové mořští, synové a průvodcové Neptunovi, před jehož vozem se hnali ozna- mujíce příchod jeho zvukem rohů mořských. Rk. — Triton, a, m., bylo jezero v Africe. — T., vz Čolek.

346519   Triton Svazek: 9 Strana: 0348
Triton, u, m. = velká kvarta, Triton, hud. Mus. 1850. II. 23. Př.

346520   Tritonia Svazek: 4 Strana: 0184
Tritonia, Tritogenia, e, f., příjmí Athe- nino.

346521   Tritonikon Svazek: 4 Strana: 0184
Tritonikon, u, m. = kovový nástroj klap- kový místo kontrafagotu zavedený. Vz KP. II. 318., S. N.

346522   Tritonka Svazek: 4 Strana: 0185
Tritonka, y, f. T-ky, tritonida, jsou bři- chonožci, mají dlouhou baňatou ulitu s vy- sedlými zahnutými žebry. T. veliká, trito- nium variegatum. Vz Frč. 141., Schd. II. 536.

346523   Tritonka Svazek: 7 Strana: 0928
Tritonka. Cf. Brm. IV. 2. 287.

346524   Tritorozenka Svazek: 10 Strana: 0451
Tritorozenka, y, f. = Athena. Msn. 11/402.

346525   Triumf Svazek: 4 Strana: 0185
Triumf, u, m., z lat. triumphus a to z řec. &Qtaf, ißoc = slavný průvod n. vjezd římských vůdců do Říma, obdrželi-li veliké vítězství; též vítězství samo, der Triumph, das Sieges- gepränge, die Siegesfeier (Sieg). Vz S. N., Vlšk. 459. — 465. Vítězosláva.. Šm. T. slaviti. Br. T. nad nepřátely obdržel. — T. = vůbec plesání nad obdrženém vítězství, vítězná ra- dosť, radovánky, der Triumph, die Freude. T. držeti (slaviti), vésti. Jg. Triumfator, a, m. = kdo vítězství slaví, der Triumphator. Vz Vlšk. 89., 126.

346526   Triumf Svazek: 7 Strana: 0928
Triumf = radovánky, zábava. Měli jsme (když se králi syn narodil) rozličné t-fy veselíce se. Arch. X. 232.

346527   Triumfalní Svazek: 7 Strana: 0928
Triumfalní = triumfní. T. vůz, Čch., rej, Vrch., průvod, vjezd. Mus. 1880. 153.

346528   Triumfatorský Svazek: 4 Strana: 0185
Triumfatorský vůz, der Triumphwagen. Kos. Ol. I. 144.

346529   Triumfetka Svazek: 4 Strana: 0185
Triumfetka, y, f., triumfetta. Rostl. I. 223. a.

346530   Triumfní Svazek: 4 Strana: 0185
Triumfní, Triumph-. T. brána v Římě, oblouky. Vz Vlšk. 460., 126.

346531   Triumfovati Svazek: 4 Strana: 0185
Triumfovati = vítězství slaviti, einen Siegeszug halten, triumphiren. Rk. — T. = plesati, radovati se, frohlocken, jauchzen. — nad čím. Triumfují nad zkázou naší. Kom.

346532   Triumvir Svazek: 4 Strana: 0185
Triumvir, a, m., lat. = trojpán, trojvládce, der Triumvir. T-ri u starých Římanů druž- stvo tří mužů za rozličnými účely volené. Vz S. N., Vlšk. 340., 303.

346533   Triumvirat Svazek: 4 Strana: 0185
Triumvirat, triumvirát, u, m. = troj- panství, trojvláda, spojení tří vynikajících mužů ku vládě, das Triumvirat.

346534   Trivi-um Svazek: 7 Strana: 0928
Trivi-um, a, n. Grammatika, dialektika a rhetorika sluly ve středověku dohromady t. Šmb.

346535   Trivialisovati co Svazek: 9 Strana: 0348
Trivialisovati co. Vlč. Lit. I. 419.

346536   Trivialka Svazek: 4 Strana: 0185
Trivialka, triviálka, y, f., z lat., nazý- vala se obecná škola vesnická n. městská.

346537   Trivialní Svazek: 4 Strana: 0185
Trivialní, triviální, z lat. = obyčejný, obecný. T. školy = národní, Volksschulen. — T. = všední, Rk., zobecnělý, zevšednělý, oklepaný, otřelý, uliční, gemein, alltäglich, niedrig, gering, abgenutzt, trivial. Nz.

346538   Trivialní Svazek: 10 Strana: 0451
Trivialní škola = obecná (že si v ní žáci osvojovali vedle náboženství tři základní znalosti: čtení, psaní a počítání; z lat. trivium = místo, kde se stýkají tři cesty, tres viae). Lit i. 421.

346539   Trivialnosť Svazek: 4 Strana: 0185
Trivialnosť, triviálnosť, i, f. = věc otře- paná, všeobecně známá, eine alltägliche Sache; všednosť, sprostota, nízkosť, die Gemeinheit, Trivialität.

346540   Trivium Svazek: 8 Strana: 0435
Trivium: čtení, psaní a počítání. Stč. P. př. 13.

346541   Trizma Svazek: 4 Strana: 0185
Trizma = tryzna.

346542   Trizňavý Svazek: 7 Strana: 0929
Trizňavý. To vám uznám, lebo dakto je veľmi netrizňavý (nedůtklivý?). Slov. Phľd. X. 77.

346543   Triznovati Svazek: 4 Strana: 0185
Triznovati = bojovati, kämpfen, strsl. Vz Tryzna v S. N.

346544   Trjem Svazek: 9 Strana: 0348
Trjem — pavlač, vykleneí z trámů. Slov. Mus. 1848. II. 331.

346545   Trjezvosť Svazek: 7 Strana: 0929
Trjezvosť = třezvosť. Slov. Bern.

346546   Trjezvý Svazek: 7 Strana: 0929
Trjezvý = třézvý, třízvý. Slov. Bern.

346547   Trk Svazek: 4 Strana: 0185
Trk, u, m. = trknutí (drk, strk, drc), der Stoss, Ruck. D. — T. = běh, der Lauf. Ktož jsú v tom trku, že i tam točí jimi tělesné žádosti. Št. Trk světský, das Gewirre in der Welt. Št., N. Synové tohoto světa sú v ústavném světském trku. Št.

346548   Trk Svazek: 10 Strana: 0451
Trk, a, m. = kohout. V zloděj. mluvě. Sr. Trnka.

346549   Trka Svazek: 10 Strana: 0451
Trka, y, f. = slepice. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

346550   Trkač Svazek: 4 Strana: 0185
Trkač, e, m., der Widder. T. vodní, der Stossheber, hydraulische Widder. Nz., Ck. Trkal, a, m., osob. jm.

346551   Trkač Svazek: 8 Strana: 0578
Trkač hydraulický (beran) = zařízení, jímž se voda dopravuje do větší výšky než jest daný spád. Vz Ott. XI. 1000.

346552   Trkač Svazek: 10 Strana: 0451
Trkač, e, m. T. vodní, druh proudových pump. Vz Ott. XX. 989.

346553   Trkačka Svazek: 8 Strana: 0435
Trkačka, y, f. = kráva (potupně). Pro- stej. Brt. D. II. 403.

346554   Trkadlo Svazek: 7 Strana: 0929
Trkadlo, a, n. = přistrkovadlo válcové, Walzenpussoir, n. Šp.

346555   Trkan Svazek: 4 Strana: 0185
Trkan, a, m., osob. jm. Šp.

346556   Trkan Svazek: 7 Strana: 0929
Trkan, a, m. = kdo se špatně učí. U Li- bunce Dr. Jakubec. NZ. I. 456.

346557   Trkanec Svazek: 4 Strana: 0185
Trkanec, nce, m., na Mor. = trhnutí, der Stoss mit dem Horn. D.

346558   Trkáni Svazek: 8 Strana: 0435
Trkáni = Brekaři. Tkč.

346559   Trkanice Svazek: 4 Strana: 0185
Trkanice, e, f., das Gestosse. To tam byla t. (dobytek mnoho se trkal). Us. Vrů.

346560   Trkati Svazek: 4 Strana: 0185
Trkati, trkávati; trknouti, knul a kl, ut, utí. Na Slov. trgati, ve Slez.: bůsti. Šd. T. = rohy tlouci, šťouchati, mit, den Hör- nem stossen. — abs. Trká co beran. Pk. Někde dobytče trká, jinde zase trče. Na Mor. a Slov. Šd. Proč by koza netrkala, dyž ona má rožky. Sš. P. 615. Srazili mu rohy, aby netrkal. Nedal pán Bůh svini rohův, aby netrkala. Dobře že svině rohů nemá, neb by trkala. Prov. Zdá se býti co ovce, ale trkal by co beran (rádby škodil, kdyby mohl). Prov. — koho čím: rohy. V., BO. Tak dlouho lokty osobu trká, až mu zpívá. Sš. P. 764. — koho, se. Vůl ho trkl. Us. Turek pohan míří křesťany jako vlk berany spolu se trkající. Dač. I. 80. Na moudrého mrkni, hloupého trkni. Pk. Dobré bydlo ho trká (protože se má dobře, jest nespokojen). Us. Hsp., Šd. — po kom: po lidech. Ros. — koho kam: do ramena ho trkl. Sych. — se s kým. Kráva s kravou se trkala. V.

346561   Trkati Svazek: 7 Strana: 0929
Trkati Mkl. Etym. 354. Trká-li kráva, ať se jí přetáhne přes hřbet špinavou ko- šilí nebo ať vandrovní přetáhne ji palicí (= holí) a nebude t. Val. Vck. Cf. o tom NZ. I. 19.

346562   Trkati Svazek: 8 Strana: 0435
Trkati. Trkało ho dobré bydło. Brt. D. II. 403. — co komu = dáti. Švihácina Brt. I). II. 520.

346563   Trkavec Svazek: 4 Strana: 0186
Trkavec, vce, m. = trkavý, der Stösser. Ros.

346564   Trkavosť Svazek: 4 Strana: 0186
Trkavosť, i, f. = sklonnosť ku trkání, die Stössigkeit. Ros.

346565   Trkavý Svazek: 4 Strana: 0186
Trkavý = kdo trká, stössig. Trkavý vůl, beran, kozel, kráva. Ros. T. a nepoddaný jako bůvol. Sych. T. závisť. Koll.

346566   Trkavý Svazek: 7 Strana: 0929
Trkavý. T-vé krávě nedal Bůh rohův. Bž. exc.

346567   Trkavý Svazek: 10 Strana: 0451
Trkavý. T. tendence spisu. Mtc. 1903. 259.

346568   Trklavosť Svazek: 4 Strana: 0186
Trklavosť, i, f. = trkavosť. Jg.

346569   Trklavý Svazek: 4 Strana: 0186
Trklavý = trkavý. Jg.

346570   Trklica Svazek: 7 Strana: 0929
Trklica, e, f. = kořalka. Na již. Mor. Na Slov. terkelica. Šd.

346571   Trklý Svazek: 7 Strana: 0929
Trklý = trknutý. T. na mozek (hloupý) Us. — T. = podnapilý. Us.

346572   Trklý Svazek: 10 Strana: 0451
Trklý = podnapilý. Us.

346573   Trkmanický mlýn Svazek: 4 Strana: 0186
Trkmanický mlýn, Trkmanitzer Mühle, u Podivína.

346574   Trkmanska Svazek: 9 Strana: 0348
Trkmanska, trať v Bořeticích. Šeb. 188.

346575   Trknouti Svazek: 4 Strana: 0186
Trknouti, vz Trkati.

346576   Trknutí Svazek: 4 Strana: 0186
Trknutí, n. = trk. D.

346577   Trknutý Svazek: 4 Strana: 0186
Trknutý; -ut, a, o, mit einem Horn ge- Btossen. — T. = napilý, berauscht. Je t., hat eine Spitz. Sd., Šd. — T. = hloupý. Us. Vrů.

346578   Trkoliti Svazek: 4 Strana: 0186
Trkoliti, il, en, ení = strkati, stossen. — koho kam: do žaláře. Leg. — Plác. — se, wanken. Plác. 5.

346579   Trkoliti koho Svazek: 10 Strana: 0451
Trkoliti koho = strkati. — se s kým kam. Ďabli se s ním t-li do pekla. Rokyc. Post. 350, 351.

346580   Trkolní Svazek: 7 Strana: 1394
Trkolní palice ve mlýně. Wtr. Obr. II. 507.

346581   Trkoš, e, trkola Svazek: 4 Strana: 0186
Trkoš, e, trkola, y, m. = trkoun, der Stösser. — T. = hrubeš, ein roher Mensch.

346582   Trkot Svazek: 4 Strana: 0186
Trkot, u, m. = trkání, das Gestoss. Jg

346583   Trkotati Svazek: 10 Strana: 0451
Trkotati. Inou rečou trkocú, nie našou (mluvi). Slov. Phľd. XXII. 223.

346584   Trkotati si v čem Svazek: 7 Strana: 0929
Trkotati si v čem = křápati, povídati. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 519. Cf. Drkotati. Ssk.

346585   Trkotavý Svazek: 7 Strana: 0929
Trkotavý, geschwätzig. Slov. Loos.

346586   Trkoun Svazek: 4 Strana: 0186
Trkoun, a, m. = trkoš.

346587   Trkov Svazek: 4 Strana: 0186
Trkov, a, m., něm. Trkow, ves u Chlumce. Vz Tk. III. 84., 87, S. N.

346588   Trkovky Svazek: 4 Strana: 0186
Trkovky, dle Dolany, samota u Mirovic. PL.

346589   Trkule Svazek: 4 Strana: 0186
Trkule, e, f. Našla t. mykuli (za trkání drbání). Č. M. 38. Cf. Trkoš.

346590   Trkvas Svazek: 7 Strana: 0929
Trkvas, a, m. = hlupák, ťulpa. U Uher. Hrad. Brt.

346591   Trkvas Svazek: 8 Strana: 0435
Trkvas = hlupec. Také slov. Phľd. 1893. 621.

346592   Trlek Svazek: 4 Strana: 0186
Trlek, lka, trlenec, nce, m. = trdlo, hlupák, nemehlo, der Tölpel. Jel., Rokyc. Aesop. T. bláznivý seděl u Stadic. Pal. Dj. IV. 1. 119., Let, 138.

346593   Trlék Svazek: 10 Strana: 0451
Trlék, a, m. Děti (takových manželů) bývají trléci jacís neřádní. Rokyc. Post. 416b.

346594   Trlena Svazek: 7 Strana: 0929
Trlena = trdlena. Rk.

346595   Trlenda Svazek: 4 Strana: 0186
Trlenda, y, f. = trdlena. Plk., Berl. král. 142.

346596   Trlenec Svazek: 4 Strana: 0186
Trlenec, nce, m., vz Trlek.

346597   Trlenec Svazek: 9 Strana: 0348
Trlenec, nce, m. = hlupec. Ezop. 131., 220, 326.

346598   Trlice Svazek: 7 Strana: 0929
Trlice. Mkl. Etym. 352. Cf. Tříti, Šf. III. 495 T., kterou čarodějnice dojí. Vz Zbrt. 99., 100.

346599   Trlice Svazek: 8 Strana: 0435
Trlice m. trdlice, d odsuto. Gb. H. ml. I. 410.

346600   Trlice Svazek: 10 Strana: 0451
Trlice, e, f. T-cí někoho pozdraviti = na potupu do t-ce postaviti. Vlasť. I. 204. Části t-ce v Starej Pazovej na Slov.: pačieska, štetka železná, trlo, válov. Vz Mus. slov. VIL 58.

346601   Trlice, trdlice Svazek: 4 Strana: 0186
Trlice, trdlice, e, f. = nástroj, na němž se len n. konopě tře, die Flachs-, Hanfbre- che. V., MV. Trlice z trdlice, koř. tr, bulh. trblicb, pol. cierlica, tarlica z tardlica. Mkl. B. 103. T. na len, mědlice, lamka, klepačka, třepačka, chřastačka, ohýbačka. Us. T. ku tření lnu jinač potěračka sluje. Us. T-cí len tříti. Us. Tříti n. lámati len na t-ci. L. Ta kráva je suchá jako t. Má hubu jako t-ci (pořád mu klape). Us., Č. M. 601. Janka za- kryjem halinó a chlupatého pruždinó (neb: trdlicú). Sš. P. 708. Zaplatím ti na sv. trdlici. Vz Nikdy. Č. Vz Len, Lamačka. — T. = kláda, do které za ruce, nohy neb i hlavu strkávali zločince, nástroj mučicí, der Stock, Block, Klotz im Gefängnisse. V. Vz více v Km. 1882. 127. Pk. Kdoby lál a hro- moval, aby do trlic dáváni byli. Dač. I. 81. Dali ji hlavu, ruce do t-ce. Koll. Strkati koho za ruce do t-ce. Ros. — T. = hloupá ženská (nadávka). Cf. Trdlo. — T., osob. jm. Sd.

346602   Trlicovati Svazek: 4 Strana: 0186
Trlicovati = trlicí lámati, tříti, brechen. — co: konopí. Reš.

346603   Trlič Svazek: 4 Strana: 0186
Trlič, e, m. = hořec hořký, prostřelenec, gentiana amarella, die Enzianwurzel, rostl. Slb. 379., Nz. lk.

346604   Trlikač Svazek: 4 Strana: 0186
Trlikač, e, m., der Trillerer, modulator. Veleš.

346605   Trlikati Svazek: 4 Strana: 0186
Trlikati, trillern; místy = rychle choditi. Mor. Škd.

346606   Trlinek Svazek: 7 Strana: 0929
Trlinek, nka, m., ves na Slov.

346607   Trlisko Svazek: 4 Strana: 0186
Trlisko, a, n. = trdlisko, trdlo. Plotice daly se na cestu k t-skům, jež jim mlíční byli vyhledali, der Streichort der Fische. Světz. 1881. 336.

346608   Trliti Svazek: 4 Strana: 0186
Trliti, il, ení = třásti se, zittern, beben. Sá.

346609   Trliti kde Svazek: 9 Strana: 0348
Trliti kde. Mlýn nad vodou jenjen trlí. Sá. Kř. u pot. 33.

346610   Trlkovitý Svazek: 10 Strana: 0451
Trlkovitý blázen. Tbz. V. 9. 318. Sr. Trlék.

346611   Trlo Svazek: 4 Strana: 0186
Trlo, vz Trdlo.

346612   Trlo Svazek: 10 Strana: 0451
Trlo, a, n. Tedy ryby do trla dorastú. Slov. Sb. sl. 1901. 163.

346613   Trloň Svazek: 9 Strana: 0348
Trloň, ě, m. = trdlo člověk. Hořen. 286.

346614   Trlovati se Svazek: 4 Strana: 0186
Trlovati se = trdlovati se. Sá.

346615   Trma, vrma Svazek: 4 Strana: 0186
Trma, vrma = zmatek; tlačenice. Na Slov., Koll.

346616   Trma-vrma Svazek: 8 Strana: 0435
Trma-vrma, gt. trmy-vrmy, f. = zmatek. Trmyvrmy dúfal použiť k úteku. Phľd. 1894. 507. Okolo bola t., premávka tak živá. Phľd. 1895. 53.

346617   Trmácení Svazek: 4 Strana: 0186
Trmácení, n., Plagen, n. Nač je to t. (chození, posýlání atd. ). Vz Trmáceti.

346618   Trmáceti Svazek: 4 Strana: 0186
Trmáceti, el, en, ení; trmácívati = tý- rati, soužiti, strapiziren, umsonst schicken, bemühen, plagen, peinigen, quälen. Jg. — koho: lidi. V., D. A když ji tak nemilo- stivě trmaciechu, počě. Pass. 36. (Hý. ). — co komu: si hlavu učením. Us. Sá. — koho kam. Ale když jste se mimo naději mou tak ráno z hůry odebrali, nechtěl jsem vás zase k sobě trmáceti. Žer. 349. — koho proč. Koně pro milou t. Dle Er. P. 226. — kým. Prosil ho, aby vojskem netrmácel da- remně. Dvě kron. Vojskem t. V. Tepruv by vámi t. chtěla. Ctib. Hád. 33. — se = tý- rati se, soužiti se, sich plagen, strapiziren. Nač se tam mám t. (jíti)? Darmo se tam trmácí (jde). Ros. — se čím (pro koho). Jestli já jen vší snažností věrně se trmácím pro jiné, mzda má přec mne nemine MM. Netrmácej se cestou tak dalekou. Us. — se po čem (kudy): po světě, Biancof., po zemi, D., po žrádle. Aqu. T. se světem. Us. Šd. — se kde, kdy. V necestě se t. Us. Každému jest místo ukázáno, aby všetečně ve všem běhu života svého sem tam se ne- trmácel. V. — Jg. — se s kým.

346619   Trmáceti kým Svazek: 9 Strana: 0348
Trmáceti kým. Darmo lidmi trmácí. Arch. XVIII. 413.

346620   Trmáceti se na čem Svazek: 10 Strana: 0451
Trmáceti se na čem. Na nové zásobě slov se trmáceje. Mark.

346621   Trmácivý Svazek: 4 Strana: 0186
Trmácivý, abmühend. Rk.

346622   Trmácivý. T Svazek: 10 Strana: 0451
Trmácivý. T. lezenice po horách, t. cesta. Jlnk. Jas. I. 7., 16.

346623   Trmácka Svazek: 4 Strana: 0186
Trmácka, y, f. = trmácení, obtíže, Mühe, vergeblicher Gang. Bezpotřební tam t-ku udělali. 1520.

346624   Trmácník Svazek: 7 Strana: 0929
Trmácník, a, m. = kdo se trmácí. Us. Bkř.

346625   Trmácný Svazek: 4 Strana: 0186
Trmácný, abmüdend. Dch.

346626   Trmácov Svazek: 7 Strana: 0929
Trmácov, a, m. = hrad mezi Tišnovicemi a Černou Horou. D. ol. I. 502.

346627   Trmač Svazek: 4 Strana: 0186
Trmač, e, m. = trmal, 1.

346628   Trmačka Svazek: 7 Strana: 0929
Trmačka, y, f. = trmácení. Měl proto velkou t-čku. 1607. Wtr. exc. Aby dalších t-ček a nákladuov zbaven byl. Arch. X. 79.

346629   Trmačov Svazek: 8 Strana: 0435
Trmačov, a, m., zřícenina na Mor. Mtc. 1896. 121.

346630   1. Trmal Svazek: 4 Strana: 0186
1. Trmal, a, m. = trmač, der Plager, Strapizirer. T-lové = toulaví lidé, Herum- streicher. Reš.

346631   2. Trmal Svazek: 4 Strana: 0186
2. Trmal, a, m. T. z Tožic, jm. starodáv. rodu v 17. stol. vyhynulého. Vz S. N.

346632   Trmání Svazek: 7 Strana: 0929
Trmání, n. = trmácení. B. Kn. II. 19.

346633   Trmaniti Svazek: 4 Strana: 0186
Trmaniti, il, ěn, ění, verschwenden. — co: statek. Na Ostrav. Tč.

346634   Trmantice Svazek: 7 Strana: 0929
Trmantice, dle Budějovice, Türmantz, ves u Krnova. Pk.

346635   Trmaš Svazek: 8 Strana: 0435
Trmaš, e, m., potok v Nitran. Phľd. XII. 71., 554.

346636   Trmati Svazek: 4 Strana: 0186
Trmati, trmávati = trmáceti. — kým kam. Aby se s lidmi netrmalo na zámek, aby neobmeškávali svých živností. Mus. IX. 285.

346637   Trmati Svazek: 7 Strana: 0929
Trmati. Tak tŕmala koliebkou, až ju pře- vrhla. K. Nov. 1888. 80.

346638   Trmati Svazek: 9 Strana: 0348
Trmati. Aby lidí darmo netrmali. 1503. Arch. XVII. 50.

346639   Trmati Svazek: 10 Strana: 0674
Trmati. Příklad uvedený v IV. d. jest z: Arch. XXII. 71. (z r. 1525. ).

346640   Trmec Svazek: 4 Strana: 0187
Trmec, mce, m., osob. jm. Šd.

346641   Trmenec Svazek: 10 Strana: 0451
Trmenec, nce, m. = mokřina v louce, te- mener, tymenec. Mš.

346642   Trměti Svazek: 4 Strana: 0187
Trměti = strměti. Pl.

346643   Trmice Svazek: 4 Strana: 0187
Trmice, Türmitz, mě. u Ústí n. L. PL.

346644   Trmice Svazek: 7 Strana: 0929
Trmice. Arch. III. 518, Pal. Rdh. II. 406.

346645   Trmin Svazek: 9 Strana: 0348
Trmin, u, m. = termín. Las. Mus. fil. 1897. 210.

346646   Trmočiti Svazek: 4 Strana: 0187
Trmočiti, il, en, ení = točiti, kroutiti, drehen, winden. — se kde. Ďábel v po- době mládence dvorně okolo ní se trmočil. Sekl.

346647   Trmoliti Svazek: 4 Strana: 0187
Trmoliti, il, en, ení = drmoliti. — čím: nohami, mit den Füssen schnell bewegen. Na Ostrav. Tč. — kam. Vidíš, jak trmolí domů (= běží)? Ib.

346648   Trmositi se Svazek: 4 Strana: 0187
Trmositi se. Dudajúc i sám trmosí sa (gajdoš), Dbš. 64.

346649   Trn Svazek: 4 Strana: 0187
Trn, u, trnek, nku, trník, u, trneček, trníček, čku, m. Vz Trní. Trn jest pichlavý výrostek z kůry, spina, der Dorn. Strsl. trBnb,, rus. term., příp. -nB, koř. tr. Mkl. B. 115., L. 30. (Hý. ). T. = výrostek nahý, ostrý, píchavý, ze dřevního těla vyniklý a tedy mnohými svazky cevnými protažený, kte- rými s ním spojen. Trny jsou vůbec osy vedlejší, totiž větve zakrsalé a jejich díly, jako řapíky, listy, stopky zdřevnatělé. Trny má na př. hloh tupolistý, ostrolistý, leskutý a ohnivý hlodaš. Rst. 508. T. jest větev zbytečná, často kypty listovitými, šupino- vitými opatřená, na konci v tuhou špici vybíhající. T. větevný, místovětevný, jedno- duchý, větevnatý. Vz Rst. 65., Kk. 24., 32. Když bodú tyrnem. Ž. wit. 31. 4. Utíkal trn netrn, pole nepole, křoví nekřoví. Klda. Žena, co poslúchá muža, jest bez trna růža. Mor. Tč. Růže má trny. Us. T. do nohy si zabodnouti, zaraziti. Us. V nožici bolný trn. Rkk. Když záhy t. rozkvétá, záhy se žito vymetá (brzké žně); Trn jako hloh, obé kole (vz Stejnosť); Vytrhl mu trn z nohy (pomohl mu. Vz Pomoc); Jest mu t. v očích (nenávidí ho. Ros. ); Jest mu příjemný jako trn v noze (vz Nenávisť); Trn si z nohy, z paty vytáhl (zbavil se nesnází); Ba tak právě, tu trn vězí (vz Uhodnutí). C. Jest mu trnem v obuvi (solí v očích). U Litmš. Dř. Musíš-li, i ostré trny strávíš. Šml. Trn v noze a myš v stoze, moucha v jiše a mol v drahém rouše, kozel v zahradě a nepřítel v radě, vlk mezi kozami, svárové mezi bra- třími a čert mezi babami; kde to přebývá, tu dobře nebývá. Rým. Rádby dobyl z své nohy trn a vstrčil do cizí. Ros. Vytrhl trn z cizí nohy a vstrčil do své. D. Vyňav z cizí ruky trn, vsadil ve svou (jinému po- mohl, sám si uškodil. Vz Neprozřetelný). Lb. Tu t. vězí (vlk leží). Sych. Z mládí se trn ostří. Bern., Šp. O pověrách k trnu se táhnoucích vz Sbtk. 17., 19., 20., 122., 185. až 187. — T. = řiť snopu, der Strohstürzel. Trnem snop dolů obrátiti. Vz Řiť. Us. — T. = neduh oční. Jád. — T. = trní (keř). V., Kom. Der Dorn, Dornbusch, Dornstrauch.
V MV. nepravá glossa. Pa. Trn vydává rů-
žičku a skořípka drahou perličku. Pk. Na
trn růži očkovati. U Hronova. Hrš. Měla
sem galánů jak na trně trnek. Sš. P. 235.
Ty jabloň, ty mně ho (mládence) nakloň,
ty trň, ty mně ho hrň. Sš. P. 760. Ach mám
srdce zarmúcené, jak do trňa zatlačené. Na
Ostrav. Tč., Sš. P. 197. Nepochádzá hrozno
z trňa, ani fík z bodláka. Slov. Tč. O vim
ci ja zahradečku z trňa, v ni rutvička ze-
lená. Sš. P. 750. — Trny ochranné, die
Schutzpflöcke (v hora. ). Bc. — T. psí =
ptačí zob, ligustrum vulgare, der Zaun-
riegel, das Beinholz, die Rainweide. D. — T. římský, echinops, die Kugeldistel. Linn. — T. bílý, echinops sphaerocephalus. Sternb. cat. pl. — Trn židovský, trnitý řešetlák, čišník kolcatý, paliurus aculeatus, der Stech- dorn. Rstp. 305.

346650   Trn Svazek: 7 Strana: 0929
Trn. Mkl. Etym. 355., Kram. slov., Mllr. 63., Rosc. 7 , 17. Šla má milá na travičku na zelený drn, vrazila si do patičky z ne- nadání trn. Pís. Bf. Uviezne-li trn v noze. Št. Kn. š. 121. Trn sě z mladu ostře pučí. Alx. — Hádanka: Malušičké, černušičké, na chodníčku jejda (trn)! Brt. Dt. 151., Km. 1886. 752. — T. obratlový = výčnělek z oblouku obratlového. Slov. zdrav. 376., Stff. v Enc. paed. I. 270. T. vnitřní bra- dový, spina mentalis interna, kosti kyčelní, s. ossis ilei, kosti sedací, s. ossis pubis, lištkový, s. helicis, nosní, nosový, s. nasa lis (hoření, superior, přední, anterior, zadní, posterior). Ktt. exc. T. hřebene kyčelního, erista ilei. Ott. IV. 677 — T. v zámečnictví a p. = jehlancovité n. kuželovité želízko ocelové, kterým se otvory v železe probité vyrovnávají, rozšiřují a p., der Dorn. Vz Včř. Z. II. 16., Kloub. Trn na soustruhu. Vz ib. 65. T. u závěs na dveřích a oknech. Vz Závěsa. T. klíče, vz Klíč. T., Dorn am Gewehr. Čsk. T. = druh bodáku. Štuc s tr- nem, Dornstutzen. NA. III. 51.

346651   Tŕn Svazek: 7 Strana: 0929
Tŕn, u, m. = švestkový strom. Val. Slavč 13.

346652   Trn Svazek: 8 Strana: 0435
Trn. O pův. cf. Gb. H. ml. L 65. To mu bylo trnem v botě (nemilé). Šml. VII. 146. Je mu ako trn v päte. Slov. Nov. Př. 559.— T. španělský, kvítko sedmero bratří, phila- delphus coronarius, rosil. Brt. D. II. 506. — T. = pařez. Trny dobývati. Sev. vých. Čech. Prof. Votruba.

346653   Trn Svazek: 9 Strana: 0348
Trn. Trň sa z mladi ostrí; T. zavčasu škrabe atd. Vz Zát. Př. 369a. Trepú (třesou) trnem (švestkovým stromem. Sr. Trnka). Vyzov. Mus. ol. XII. 59.

346654   Tŕň Svazek: 9 Strana: 0348
Tŕň = trn. Mor. a slov. Brt. D. I. 30.

346655   Trn Svazek: 10 Strana: 0451
Trn. Když záhy t. rozkvétá, záhy se žito vymetá (kvete). Ott. Kal. 1904. — T. kosti kyčelní, spina ossis ilei; bolestné místo v trnu obratlovém. Ktt.

346656   Trna Svazek: 4 Strana: 0187
Trna, y, f., osob. jm. Mor. Šd.

346657   Tŕňa Svazek: 7 Strana: 0929
Tŕňa, n. = trní, collect. Slov. Zátur.

346658   Trnac Svazek: 7 Strana: 0929
Trnac, e, m. V Horní Lehotě na Slov. mají na staveních pavláčky, při vrchu hezky vyřezané ; nazývají je t. Němc. Mus. 1889. 355., Sl. let. V. 167. — Rl. Pr II. 7.

346659   Trnác Svazek: 10 Strana: 0451
Trnác, e, m. = týnec, dům na sloupech. Orava. Šb. D. 14.

346660   Trnák Svazek: 4 Strana: 0187
Trnák, u, m. = kladivo na trny, der Dornhammer. Šp. — T., vojenský trhací stroj. Vz Torpedo. S. N. XI. 242., Čsk. — T., a, m., osob. jm. Šd. — T., torpedo, der Zitterfisch. Krok. I. d. 105.

346661   Trňák Svazek: 4 Strana: 0187
Trňák, u, m. = trnovka, der Dorn-, Schlehenstock. U Opav. Klš. — T., a, m., osob. jm. Slez. Šd.

346662   Trňák Svazek: 7 Strana: 0929
Trňák = podmořní mina, Torpedo, n. Čsk.

346663   Trňák Svazek: 9 Strana: 0348
Trňák, a, m, raja, Rochen, ryba. Mus. 1849. IV. 64.

346664   Trnař Svazek: 9 Strana: 0348
Trnař, e, m., oxymirus, brouk. T. rychlý, o. cursor, zrzavý. Vz Klím. 638.

346665   Trnatěti Svazek: 4 Strana: 0187
Trnatěti = trny dostávati, dornig wer- den. Rst. 508.

346666   Trnatý Svazek: 4 Strana: 0187
Trnatý = plný trnů, trny opatřený, spi- nosus, dornig, bedornt. T. lodyha a větve jahlice obecné, listy bodláku nachýleného, cesminy europské. Rst. 508. T. stračí noha.

346667   Trnava Svazek: 4 Strana: 0187
Trnava, y, f., mě. v Uhřích, Tyrnau. — T., něm. Trnawa, vsi a) u Nechanic, b) u Tře- bíče, c) u Holešova na Moravě. Vz Tk. II. 393., 514., IV. 743., V. 261., Žer. Záp. I. 56., 65., 199., S. N. — T., říčka v Bydžovsku se počínající. — Trnavan, a, m. = obyvatel Trnavy, u Bern.: Trnavec a Trnavčan. — Trnavský. T. dialekt (trnavčina). Šd.

346668   Trnava Svazek: 7 Strana: 0929
Trnava, y, f. Pod obločkem zahradečka a v nej t., v tej t-vě rozmarija bíly veršek má. Sb. sl. ps. II. 1. 50. Vz Trninka (dod.).

346669   Trnava Svazek: 10 Strana: 0451
Trnava, y, f., potok vsacký. Vck. Vset. 10.

346670   Trnavá Hora Svazek: 8 Strana: 0435
Trnavá Hora, vrch v Gemer. Phľd. XII. 339.

346671   Trnavčina, y, f Svazek: 7 Strana: 1394
Trnavčina, y, f. = mluva trnavská Šd.

346672   Trnaveček Svazek: 10 Strana: 0451
Trnaveček, čku, m., zdrobn trn. Brt. P. n. 837. — T. = tanec toho jména. Ib.

346673   Trnavěti Svazek: 4 Strana: 0187
Trnavěti, ěl, ění, dornig werden. Rst. 508. Cf. Trnatěti.

346674   Trnavka Svazek: 4 Strana: 0187
Trnavka, y, f., něm. Trnawka, vsi a) u Přelouče, b) u Příbora, c) u Lipníka, d) u Klatov. PL., Žer. Záp. I. 265.

346675   Trnavka Svazek: 7 Strana: 0929
Trnavka u Lipníka. Tam postavili sv. Lukáše z vesnice na pastviště. Vz Sbtk. Krat. h. 209. — T., přítok Želivky. Ott. VI. 68. a.

346676   Trnavka Svazek: 8 Strana: 0435
Trnavka, y, f., obec v Tekovsku. Phľd. XII. 339.

346677   Trnavo Svazek: 10 Strana: 0445
Trnavo, a, n. Světlo tmavem proniklo. Rais. Lep. 271.

346678   Trnavský Svazek: 7 Strana: 1394
Trnavský. T. různořečí na Slov. Vz Šb D. 68.

346679   Trnavský Svazek: 8 Strana: 0435
Trnavský. T. různořečí na Slov. Phľd. 1893. 233.

346680   Trnavský Svazek: 10 Strana: 0451
Trnavský V. P., spis.

346681   Trnavý Svazek: 4 Strana: 0187
Trnavý = trnitý.

346682   Trnčák Svazek: 4 Strana: 0187
Trnčák, u, m. =vdolek namazaný trn- kami (= švestkami, povidly). Mor. Brt, Šd. T. udělati = pokrváceti zemi krví z nosu. U Olom. Šd. — T., a, m. = nemotora. Mor. Brt.

346683   Trnčák Svazek: 7 Strana: 0929
Trnčák = vdolek atd. Tož si vyber, dyž sú samy t-ky! Brt. — T. = rybník u Stu- dené a j. Vlchř.

346684   Trnčený Svazek: 4 Strana: 0187
Trnčený. T. máčka (ze suchých trnek, švestek). Mor. Kd.

346685   Trnčí Svazek: 7 Strana: 0929
Trnčí, n. Sýkora drnči okolo t. U Úboče. Rgl.

346686   Trnčí, n Svazek: 4 Strana: 0187
Trnčí, n., Terntsch, ves u Klatov. PL. — T. = trnina. Rk.

346687   Trnčina Svazek: 4 Strana: 0187
Trnčina, y, f. = trní, der Dornstrauch. Mus.

346688   Trnčisko Svazek: 4 Strana: 0187
Trnčisko, a, n. = trní. Pl.

346689   Ťrnčiť sa Svazek: 7 Strana: 0929
Ťrnčiť sa = fantiti se. Zlinsky. Brt. D. 279.

346690   Trnčoví, n Svazek: 4 Strana: 0187
Trnčoví, n. Zahrada porostlá, vysázená samým trnčovím = trnkovými (= švestko- vými) stromy. Mor. Šd.

346691   Tŕnec Svazek: 8 Strana: 0435
Tŕnec, nce, m. = mladý trnový (švest- kový) stromek. Val., slov. Brt. D. II. 403.

346692   Trnec Svazek: 9 Strana: 0348
Trnec, n??, ?., rhamnusium, brouk. ?. dvojbarvý, r. bicolor, žlutý, glaucopterum. Klim. 638.

346693   Trneče Svazek: 9 Strana: 0348
Trneček Han. Sr. Jub. XXXIII.

346694   Trnečka Svazek: 4 Strana: 0187
Trnečka, y, f, vz Trnka.

346695   Trnečník Svazek: 4 Strana: 0187
Trnečník, u, m. =jídlo z trnek. Vz Trnka. Kram. 223*

346696   Trnění Svazek: 4 Strana: 0188
Trnění, n., das Verwachsen mit Dornen; das Verzäunen mit Dornen. Bern.

346697   Trněný Svazek: 4 Strana: 0188
Trněný = trnem hrazený, umdornet; tr- nový, Dorn-. T. koruna, Jel., plot.

346698   Trněti Svazek: 4 Strana: 0188
Trněti, ěl, ění, zu Dorn werden; mit Dornen verwachsen. L.

346699   Trní Svazek: 4 Strana: 0188
Trní, n. = mnoho trnů, keř trnový, trn, trnčina, trnoví, trnisko, trniště, kře trnaté pospolu rostoucí, die Hecke, der Dornstrauch, -busch. Vz Trn. Tirnye spinal. Ž. wit. 57. 10., 117. 12. V MV. nepravá glossa. Pa. Bodlá- kové t. Reš. T. plný, trním vysázený; drs- natý od trní. V. Trním korunovaný. Přístup k něčemu trním zatarasiti. Kram. Cesta trním porostlá. Gníd. Chodíme bosi po trní; V tom domě je člověk samým trním ob- klíčen (obklopen); Už otrhaný, nelez do trní (wer Butter auf dem Kopfe hat, gehe nicht an die Sonne). Dch. Hodil(a) jí (mu) špendlík do trní = bude se nesnadno vdá- vati (ženiti). U Litomš. Dř. Spatřil jsem tě v hustém trní. Nár. ps. Šd. Kdiž sa trním jednúc zem zašpatí, ťažko potem zlé ko- reně je rylom klčovati. Na Slov. Tč. Do- brotivosť sbírá vonné růže medzi trním. Na Slov. Tč. Jak za humny vyjeli, nikde cesty neměli, po samém trní jeli; Já tobě chod- níček kamením zahážu a trním zatrním; Kdo mi dal cestečku kamenim vysypać, cestečku kamenim a chodniček trnim?; Narúbeme štyry fůry trnja, budeme mať zimovisko doma; Tři dni, tři noci jeli po trní cha- vučným, po kameni horucným. Sš. P. 22., 290., 371., 681., 775. (Tč. ). Země chamradím a trním zkažená; Avšak zbožie trnie jest: neb myšleními mnohými mysl derú; Bychom my vám trním zbožie nazvali, snad byste nám neuvěřili; I zdali sbierají s trnie viněnky (jahody vinné) a s bodlákóv (n. s hložie) fíky?; Oni jsú trnie, jenž vlnu ovčiček Kri- stových dře a bodláci, jenž kóži Šalamú- novu rozdierají; Jako lilium mezi trním, tak přietelkyně má mezi dcerami; Jako li- lium mezi trním, ačť mnoho bodenie a tr- hanie trpí, však proto bělosti své a vóně neztratí. Hus II. 58., 77., 292., 294., III. 24., 25. (Tč. ). Po vojně kopím v trní (má se ho- diti). Vrů. Za někým jako za trním seděti (v ochraně něčí). Čr. Stojí jako na trní (už by rád odešel někam spěchaje); Vězíme co v t. ježci. Vz Nesnáze. Č. Vrabci v t. A ti vrabci z toho t. frnk brnk. Prov. na Slov. Na t. nerostou fíky. Vz Zlý. Lb, Jg. Medle kdo sbírá z bodláčí fíky a z trní hrozny? Koule. Nerostou v t. hroznové. V. Nic po t., když růže opadne. Sedím tu jako na t. Ros. Má se jako nahý v trní (zle). D. Vz Prst. O pověrách trní se týkajících vz Trn, Sbtk. 185. —187. — T. bílé, berberis dumetorum, die Berberstaude, die Preissei- beere. L. — T. černé, der Schwarzdorn. Vz Trnka. Ras. — T. psí, vz Trn. — T. zá- mořské vonné, aspalathus. — T. kozlové, tra- gacantha, der Bocksdorn, die Bocksdistel. L. — T. (trní) = trnčoví = švestky, švest- kové stromy, Pflaumen-, Zwetschkenbäume. Na Mor. Brt., Šd., Vck.

346700   2. Trní Svazek: 4 Strana: 0188
2. Trní, ves u Sobotky; samota u Mě- čína. PL.

346701   Trní Svazek: 7 Strana: 0929
Trní. Na trní rostou trnky; Kdo lže, bere t. místo růže; Láska jako růže není bez trní. Us. Val. V t. něco schovati. Pož. 172. Trnia prechádzaj pešky, bo koňmo nemôžeš. Slov. Sokl. II. 310. Cf. Mách. 175., 186.

346702   Trní Svazek: 7 Strana: 1394
Trní. Kdo se t. bojí, nenatrhá růží. Světz.

346703   Trní Svazek: 8 Strana: 0435
Trní. Hodila sestře do trní groš (říká se o mladši sestře, vdá-li se dříve než starší). U Chrasti, Strakon. NZ. III. 109., IV. 194. Ovce jsouc v t. vždy tu něco nechá vlny. Bl. Gr. 305. T. psí, vz Psí tmí (3. dod.).

346704   Trní Svazek: 9 Strana: 0348
Trní, n. Obracaj sa, ako holý v třni. Mus. slov. I. 10. — T. = hloh. Mor. Mus. ol. III. 136.

346705   Trní Svazek: 10 Strana: 0451
Trní, n. Kdo se trní bojí, nenatrhá růží. Rais. Vlast. 222.

346706   Trniak Svazek: 4 Strana: 0188
Trniak, u, m., mlýn u Zdounek. PL.

346707   Trnice Svazek: 4 Strana: 0188
Trnice, e, f. = pánev, die Pfanne. U Kvasin. — T. = druh stolku šicího. U Kostelce nad Orl.

346708   Trnický Svazek: 4 Strana: 0188
Trnický, ého, m. T. z Trnice Jiřík. Jir. H. 1. II. 296, S. N.

346709   Trníček Svazek: 9 Strana: 0348
Trníček, čku, ?., rameno Dyje. Šeb. 191.

346710   Trničkatý Svazek: 4 Strana: 0188
Trničkatý = drobnými trny prorostlý, feindornig. Rst. 508.

346711   Trníčko Svazek: 4 Strana: 0188
Trníčko, a, n. = malé trní, das Dörn- lein. Byl. 349. T. bíle kvete. Er. P. 151. b.

346712   1. Trník Svazek: 4 Strana: 0188
1. Trník, u, m., na Slov. = trn, trní, das Dörnchen. Bern.

346713   2. Trník Svazek: 4 Strana: 0188
2. Trník, a, m. = kapr, jenž se tře, tr- delník, der Laich-, Streichkarpfen. D.

346714   Trnina Svazek: 4 Strana: 0188
Trnina, y, f. = trní. St. let. 508., Háj., Puch., Č., Bck. II. 1. 303. Trniny, trniny, zelené trniny! Sl. ps. 35.

346715   Trninka Svazek: 7 Strana: 0929
Trninka, y, f., zdrob. trnina. Pred oken- kom zahradenka a v něj t., v té t-ke roz- marýnok bielym prokvitá. Sl. ps. Šf. I. 85. Cf. Trnava (dod.).

346716   Trnisko Svazek: 4 Strana: 0188
Trnisko, a, n. = trní (špatné, nehezké), abscheuliche Dornen.

346717   Trnistý Svazek: 7 Strana: 0929
Trnistý = trnitý. T. cesta. Let. Mt. sl. VIII. 2. 82.

346718   Trniště, trnoviště Svazek: 4 Strana: 0188
Trniště, trnoviště, ě, f. = místo, kde trní roste, der Dornenplatz, die Dornhecke, der Dornbusch, das Dorngesträuch. Jg.

346719   Trništný Svazek: 4 Strana: 0188
Trništný = plný trní, dornig.

346720   Trniti Svazek: 4 Strana: 0188
Trniti, il, ěn, ění; trnívati = trním hra- diti, mit Dornen zäunen, bepflanzen. — co: pole. Us. — se. Pole se trní, kdy ho rolník nevláčí. Na Ostrav. Tč.

346721   Trnití co komu Svazek: 10 Strana: 0451
Trnití co komu: cestu {obtížnou činiti). Pal. Záp. II. 94.

346722   Trnitý Svazek: 4 Strana: 0188
Trnitý, gedornt. Rostl. I. 93. a.

346723   Trnivý Svazek: 4 Strana: 0188
Trnivý = trnitý.

346724   Trnka Svazek: 7 Strana: 0929
Trnka. Vz Mllr. 83., Rosc. 165., Rk. Sl. — T. = švestka. Bylo to v trnky = když se švestky trhaly. Brt. D. — Trnky = po- vidla. Cf. Kadlátko. — Trnky, vz Tanec čes. (dod.). — T. Frant. 1798.—1837. Pal. Rdh. III. 265., Zl. Jg 286, Šb. Dj. ř. 300 , Bačk. Písm. I. 256., 590., 863., Rk. Sl.

346725   Trnka Svazek: 8 Strana: 0435
Trnka. Nechávají-li se stopky na trnkách, budou na rok zase trnky; Když trnky n. jiné ovoce lehko od stopek odpadáva, bude na rok mnoho ovoce. Vck. Val. I. 164. Někomu rostou všady jen trnky a každá cesta trním zarůstá. Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

346726   Trnka Svazek: 9 Strana: 0348
Trnka. Plané trnky jísti (s nechutí něco dělati). Arch. XVI. 52. — Ukazoval mu suchú trnku = dlouhý nos, vysmíval se mu. Val. Čes. 1. X. 42. Nadrobil mu trnek do podmáslí (napálil ho). Tum. Ml. 155. — T. Fr. Sr. Jub. XXXIII.

346727   Trnka Svazek: 10 Strana: 0451
Trnka, y, f., prunus spinosa. Vz Ott. XX. 843b. — T. = slepice. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI 142. Sr. Trk (nahoře). — T., tanec. Vz Brt. P. n. 987. — T. Fr., slez. spis. v XVIII stol. Vz Vyhl. I. 38.

346728   Trnka, trnečka Svazek: 4 Strana: 0188
Trnka, trnečka, y, f. = ovoce kře pod jménem trn n. trní známého, die Schlehe. Jg., V., Kom. Trpké jako t. Us. Má oči jako trnky (černé). Jg., Rk. Měla sem včera sy- nečka, měl oči jako trnečka; dneska už ho nechco, slyšela sem něco, láli mo jeho ma- tička; Budu čekat na jiného, na takého jak su (sem) sama, čiprného jako lana, červe- ného jako růžička, co má oči jak trnečka; Dybys mně zaplatil (dukáty), jak na trnce trnek, ty mně nezaplatíš můj zelený vínek; Černé oči jako trnka, z tebe bude hospo- dyňka. Sš. P. 274., 325., 377., 611. Měla sem galánů jak na trne trnek, včil by sa mi zešel ledajaký synek. Sš. P. 235. Oči černé oči — jak černá trnečka: dala bych vás vařit na noc do hrnečka. Na noc do hrnečka — do vlažné vodičky, aby nešidily chudobné děvečky. Er. P. 160. Čierné oči, čierné, ako ta trnoučka, veť sa mi vrezaly do mojho srdečka. Koll. I. 72. Černé oči, černé, jako ta trnečka, jak ste sa vřezaly do mojho srdečka. Sš. P. 219. Jestli na podzim mnoho trnek, bude příštího roku mnoho žita. Er. P. 88. V trnky rok (= dávno). Mor. Brt., Km., Šd. Nebyl u nás v trnky rok. Tr. — T. = sám keř, na němž trnky rostou, trní černé, slivoň trn, prunus spinosa, der Schwarz-, Schlehendorn. V., Rstp. 477. Cf. Čl. Kv. 375., Kk. 253., FB. 101., Slb. 514., Schd. II. 308. Pod trnkú. BO. — T., na Mor. = švestka, místy karlata, die Pflaume, der Pflaumbaum. U Zábřehu, u Přerova, u Kroměříže, na Zlínsku, u Nové vsi atd. Kčk., Kd., Nl. Do humna (do za- hrady) běžela, trnky (Zwetschkenbaum) se chytila. Sš. P. 150. Vařím trnky (= švestky; ovoce). Sš. P. 549. Vz Švestka. — Trnky vařené = povidla. Mor. Brt., Sd., Nl., Kčr., Bka. Kde říkají povidlům trnky, tam říkají švestkám kadlátka. U Přer. a j. Kd. Buchty s trnkama. Sš. P. 682. — T. bílá = slíva, špendlíky. Na Valaš. Nl. Vz Vojtěch. — T., y, m. T. Ant. 1826. Jg. H. 1. 643. — T. Frant. 1804. Jg. H. 1. 643., Šb. H. 1. 300. — T. Jan, nar. 1797., spis. Jg. H. 1. 643. Cf. S. N.

346729   Trnkati Svazek: 4 Strana: 0189
Trnkati = drnkati, klimpern. Na Ostrav. Tč.

346730   Trnkavec Svazek: 7 Strana: 0929
Trnkavec, vce, m., pole u Mor. Ostravy; je posud z části posázeno trnkami. Wrch.

346731   Trnkoplodný Svazek: 4 Strana: 0189
Trnkoplodný, Schlehen erzeugend. Jg.

346732   Trnková Svazek: 7 Strana: 0929
Trnková, é, f., Tränkau, ves v prus. Slez. Šb.

346733   Trnkovica Svazek: 4 Strana: 0189
Trnkovica, e, f. = povidla ve sladkém mléce syrovém rozředěná. Cf. Trnka. Na Mor. Brt.

346734   Trnkovice Svazek: 7 Strana: 0929
Trnkovice = slivovice z trnek (švestek). Mor. Džl. — T. = trnkové víno, Schlehen- wein, m. Sl. les.

346735   Trnkovišně Svazek: 4 Strana: 0189
Trnkovišně, ě, f. = slíva rakouská, střemcha mahaleb, padus mahaleb, prunus mahaleb. Rstp. 481.

346736   Trnkovitý. T Svazek: 10 Strana: 0451
Trnkovitý. T. oči = malé černé. Jrsk. V. 178.

346737   Trnkový Svazek: 4 Strana: 0189
Trnkový = od trnky, Schlehen-. T. květ, pecky, víno. Us.

346738   Trnkový. T Svazek: 10 Strana: 0451
Trnkový. T. oči (černé jako trnky). Zl. Pr. XXI. 247.

346739   Trnký Svazek: 7 Strana: 0929
Trnký rok = ve kterém se urodilo mnoho trnek, což bývá zřídka. Proto: Neviděl jsem ji jak v t. rok (dávno). Mor. Džl.

346740   Trnky Svazek: 10 Strana: 0451
Trnky, tanec (švec). Na Hlinecku. Čes. 1. XI. 42., XIII. 158.

346741   Trnník Svazek: 8 Strana: 0435
Trnník, a, m. = třecí kapr. Dšk. Jihč. I. 11.

346742   Trnobranský Svazek: 4 Strana: 0189
Trnobranský, ého, m., osob. jm. T. Václ., spis. Jg. H. 1. 643.

346743   Trnobranský Svazek: 7 Strana: 0930
Trnobranský Václ., 1819.—1883. Cf. Bačk. (Př. 30., 61. a Písm. I. 839.), Rk. Sl.

346744   Trnobrany Svazek: 4 Strana: 0189
Trnobrany, dle Dolany, ves u Liběšic. PL.

346745   Trnobřich Svazek: 7 Strana: 0930
Trnobřich, a, no., serrosalmo, ryba. Brm. III. 3. 219.

346746   Trnobřich Svazek: 10 Strana: 0451
Trnobřich, ryba T. hltavý, serrasalmo piraya. Ott.

346747   Trnobřichý Svazek: 7 Strana: 0930
Trnobřichý. T. ryby, characinidae. Brm. III. 3. 219.

346748   Trnohmatec Svazek: 8 Strana: 0435
Trnohmatec, tce, m., centrotoma, brouk. T. soumračný, c. lucifuga. Vz Klim. 271.

346749   Trnokrový Svazek: 9 Strana: 0348
Trnokrový, vz Zelenolesklec.

346750   Trnokřín Svazek: 4 Strana: 0189
Trnokřín, u, m., catesbea, die Dornlilie. Šm.

346751   Trnokřížový Svazek: 4 Strana: 0189
Trnokřížový svaz, ligamentum tuberoso- sacrum (spinososacrum).

346752   Trnol Svazek: 4 Strana: 0189
Trnol, u, m., aquartia, rostl. lilkovitá. Rostl.

346753   Trnoloketní Svazek: 7 Strana: 0930
Trnoloketní, spinocubitalis.

346754   Trnomezižeberní Svazek: 7 Strana: 0930
Trnomezižeberní, spinointercostalis.

346755   Trnonožec Svazek: 8 Strana: 0435
Trnonožec, žce, m., chaetarthria, brouk. T. semenový, ch. seminulum. Vz Klim. 115.

346756   Trnonožka Svazek: 7 Strana: 0930
Trnonožka, y, f., Zuckfuss (Pferdekrank- heit). Rk.

346757   Trnopleč Svazek: 10 Strana: 0451
Trnopleč, e, m. Msn. Hym. 4.

346758   Trnopuk Svazek: 4 Strana: 0189
Trnopuk, u, m. = měsíc máj, květen, tráven, der Mai. Březen, za kamna vlezem; duben, ještě tam budem; trnopuk, s kamen fuk! Prov. Er. P. 70. Vz Máj.

346759   Trnorep Svazek: 7 Strana: 0930
Trnorep, a, m., uromastix spinipes, Dorn- schwanz. Brm. III. 227.

346760   Trnoslava Svazek: 10 Strana: 0451
Trnoslava, y, f., plurna, Rozk. P. 637., purna. Rozk. R. 71. Sr. Trnoslíva.

346761   Trnoslavy Svazek: 7 Strana: 1394
Trnoslavy, pl, f., plurna, ovoce. Pršp. 26. 37.

346762   Trnoslíva Svazek: 4 Strana: 0189
Trnoslíva, y, f. = slivka větší než trnka, trnoslívka, prcavka, záhorka, slivoň prcavka, prunus insititia, die Krieche, Kriechpflaume, der Kriechling. Rstp. 477. Cf. Čl. Kv. 374., Schd. II. 308. Us. u N. Kdyně. Rgl.

346763   Trnoslíva Svazek: 7 Strana: 0930
Trnoslíva, trnoslava, trnoslavka. U Kdýně. Rgl.

346764   Trnoševý Svazek: 8 Strana: 0435
Trnoševý kožojed, brouk. Klim. 359.

346765   Trnoštítec Svazek: 9 Strana: 0348
Trnoštítec, tce, m, tragosoma, brouk. T. horský, t. depsarium. Klim. 637.

346766   Trnoštítý Svazek: 8 Strana: 0435
Trnoštítý jednočlenec, brouk. Klim. 357.

346767   Trnoústec Svazek: 9 Strana: 0348
Trnoústec, ústce, ?., pityophthorus, brouk. T. drobnostopý, p. micrographus, hrubostopý, macrographus, hladký, glabra- tus. Vz Klim. 630.

346768   Trnouti Svazek: 4 Strana: 0189
Trnouti, trnu, trň, trna (ouc), ul, utí = třásti se, brněti, dřevěněti, mrtvěti, zittern, starren, beben. Jg. Od trBpB, rigere. Mkl. B. 428. T. místo trpnouti. Listy filol. 1877. 303. (Gb. ), Bž. 47. — abs. Bezednou pro- pasť zahlídna všechen jsem trnul. Sych. Trnó chlapci, trnó, už jich vezó k Brnó. Sš. P. 574. Všichni trnuli. BR. II. 142. a. Voda trne, german. m.: tuhne, mrzne. Jg. — čím (proč): strachem, zimou, V., udi- vením, Us., děsem. Dch., V. — komu. Trne mi noha, ruka, Ros., srdce, Kom., zub. Us. Až mi srdce trnulo na to hledě. Brt. S. 114. — kde. Žíly v těle trnou. L. Hrůzou mi v těle kosti trnou. Kom. — od čeho. Od leknutí všechen trnu. Ros. — oč: o své panství. Ráj. — nad něčím. Br. — kdy. Při udeření blesku vždy trne. — po čem. Kysela jim navařil, až po něm zuby trnuly. Č.

346769   Trnouti Svazek: 7 Strana: 0930
Trnouti m. trpnúti, subst. utrpení. List. filol. IV. 303., 1884. 273. — čím (kde). Slastí i bolem t-la v něm duše. Šml. T. hořem, Msn., nejistotou, Lpř., bázní. Kká. — kde Před jeho mocí trnou nebesa i země. Mž. 110. Nad tím srdce v hloubi mile t-lo. Osv. I. 273.

346770   Trnouti Svazek: 9 Strana: 0348
Trnouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 256. Nad tím srdce trnulo. Mart. S. 7., Kom. Ohláš. 100.

346771   Trnov Svazek: 4 Strana: 0189
Trnov, a, m., něm. Trnow, ves u Opočna. PL.

346772   Trnová Svazek: 4 Strana: 0189
Trnová, é, f., něm. Trnowey, ves u Lito- měřic; něm. Trnowa, vsi a) u Skalska, b) u Pardubic, c) u Manetína, d) u Dobříše, e) u Zbraslavi; něm. Dornhof, dvůr u Ka- šperských hor; něm. Tirna, ves u Domažlic. PL., Tk. I. 626., II. 551., III. 87., V. 194., S. N.

346773   Trnovanský Svazek: 4 Strana: 0189
Trnovanský, ého, m. T. z Trnovan a z Je- lení hory, rodina erbovní v Litoměř. Vz S. N.

346774   Trnovany Svazek: 4 Strana: 0189
Trnovany, dle Dolany, něm. Trnowan, ves u Litoměřic; něm. Turn, ves u Te- plice; něm. Tyrnovan, ves u Žatce. PL., Tk. I. 78., Tf. 286., S. N.

346775   Trnovatosť, trnovitosť Svazek: 4 Strana: 0189
Trnovatosť, trnovitosť, i, f., dornige Beschaffenheit. Ros.

346776   Trnovatý Svazek: 7 Strana: 0930
Trnovatý. T. rozjímání. Šf. III. 303.

346777   Trnovatý, -vitý Svazek: 4 Strana: 0189
Trnovatý, -vitý = plný trnů n. trní, dornig, stachelig. V. Strom při pařezu t. Ler. T. hloh, Um. les., pole.

346778   Trnovčí Svazek: 4 Strana: 0189
Trnovčí, n., něm. Trnowetz, samota u Mníška. PL.

346779   Trnovec Svazek: 4 Strana: 0189
Trnovec, vce, m., mě. Dreikirchen v Sedmi- hradsku. Bern.

346780   Trnovec Svazek: 7 Strana: 0930
Trnovec = trnový prut. Mor. Šd. — T. klíšťovitý, gasteracantba arcuata, pavouk. Brm. IV. 712. — T. = rybník v Písecku.

346781   Trnovec Svazek: 8 Strana: 0435
Trnovec, vce, m., statek v Novohrad. na Slov. Phľd. XII. 339.

346782   Trnoví Svazek: 4 Strana: 0189
Trnoví, n. = trní. Ros.

346783   Trnovice Svazek: 4 Strana: 0189
Trnovice, e, f. = hůl trnová, trnovka, der Dornstock. D.

346784   Trnovisko Svazek: 4 Strana: 0189
Trnovisko, a, n. = trnoviště. Aqu.

346785   Trnoviště Svazek: 4 Strana: 0189
Trnoviště, ě, n. = místo, kde trní roste, vepretum, die Hecke. Ler., Rstp. 508.

346786   Trnovitosť Svazek: 7 Strana: 0930
Trnovitosť, i, f., vz Trnovatosť. T. kr- vinek, akanthoglobulia.

346787   Trnovitý Svazek: 4 Strana: 0189
Trnovitý. Vz Trnovatý. T. vypuklina nebo násadec (na kosti), der Stachelfortsatz. Nz.

346788   Trnovka Svazek: 4 Strana: 0189
Trnovka, y, f. T. česká, truncatula se- micylindrica, mechovka. Vz Frč. 195. — T., vz Trnovice, Trňák.

346789   Trnovnica Svazek: 7 Strana: 0911
Trnovnica, e, f., pole u Jasené na Mor. MzO. 1890. 177.

346790   Trnovničí Svazek: 7 Strana: 0930
Trnovničí, n., Akazienbestand. Šp.

346791   Trnovník Svazek: 4 Strana: 0189
Trnovník, u, m., akacie, robinia, die Robinie. T. obecný, r. pseudacacia, leporatý, r. viscosa, štětinatý, r. hispida. Rstp. 374. Cf. Čl. Kv. 385., Kk. 256., FB. 104., Slb. 542., Schd. II. 312. — T. = nápoj z trnek, der Schlehenwein. D.

346792   Trnovník Svazek: 7 Strana: 0930
Trnovník. Cf. Mllr. 89., Rosc. 167.

346793   Trnovník Svazek: 10 Strana: 0451
Trnovník, u, m. = akát, Akazie, robinia, rostl. Vz Ott XXI. 861.

346794   Trnovníkoviště Svazek: 7 Strana: 0930
Trnovníkoviště, ě, u., Akazienort. Sl. les.

346795   Trnovníkový Svazek: 7 Strana: 0930
Trnovníkový, Akazien-. T. dříví. Šp.

346796   Trnovo Svazek: 4 Strana: 0189
Trnovo, a, n., mě. v Bulharsku. Vz S. N.

346797   Trnovo Svazek: 7 Strana: 0930
Trnovo. Cf. Šf. Strž. II. 234.

346798   Trnovo Svazek: 8 Strana: 0435
Trnovo, a, n., riečka v Turci. Phľd. XII. 339.

346799   Trnový Svazek: 4 Strana: 0189
Trnový = co z trní jest, Dorn-, Dornen-, Schlehen-. Strsl. trsnovb, spineus, příp. -ovB. Mkl. B. 231. Kristus t-vú korunu má na hlavě, ani s drahým kamením perlovú. Hus I. 175. T. plot, koruna, V., hůl (tr- novka), ohrada. Šp. — T. = bodlavý, dornig, stachelig. T. křoví. V. Spatřil jsem tam dvě růže t-vé. Slez. ps. Šd. — T., přen. T. sval, der Dornmuskel. Nz. lk. Řeka t., torrens spinarum. BO. Cesta k spáse je trnová, ale cíl je štastlivý. Na Slov. Tč. — T. pes, bo- dlavý pes, ryba, spinax, der Dornhundfisch. V. — T. lopouch, acanthus mollis, der Bä- renklau. Bern. — T. vrabec, arundinetus. Žid.

346800   Trnový Svazek: 7 Strana: 0930
Trnový smyk (brány). NA. IV. 75. T. prut, kůl. Cf. Mách. 127., 182.

346801   Tŕňový Svazek: 9 Strana: 0348
Tŕňový. T. zima (když tŕň kvitne). Slov. Zát. Př. 226.

346802   Trnový Svazek: 10 Strana: 0451
Trnový. Máš hlavu, jako t. kopec (ježatou). Hauer 14. — T. krajky, vz Krajka.

346803   Trnož Svazek: 4 Strana: 0189
Trnož, e, trnože, e, f.; trnož, e, m. = podnoží u stolu, spojidlo noh stolu, der Fusstritt, das Tischgestell. Ťukel jsem si na t.: Jakú večeřu máš ? Sš. P. 665. Míti nohy na t-ži (= býti pozván k hodům). Us. — T. pod nohy = stolička. V. Chtějí se t-že na lavice stavěti (poddaní chtějí na pány hráti). Vz Pyšný. Sych., Č-, Lb.

346804   Trnož Svazek: 7 Strana: 0930
Trnož. Cf. List. fil. XI. 194. Dá si nohy na t. = odpočine si. Čce. Tkč.

346805   Trnožeberní Svazek: 7 Strana: 0930
Trnožeberní, spinocostalis.

346806   Trnoží Svazek: 4 Strana: 0189
Trnoží, n. = trnož. Na Mor. Bkř.

346807   Trnožilný Svazek: 4 Strana: 0189
Trnožilný = trnatý, dornnervig. T. list, jehož žebra a žíly v trny se prodlužují. T. pcháč hralovitý. Rst. 508.

346808   Trnožka Svazek: 4 Strana: 0189
Trnožka, y, m., osob. jm. — T., y, f. = podstávka pod polena, jež se mají pilou pře- řezávati, das Gestell.

346809   Trnožovitý Svazek: 10 Strana: 0451
Trnožovitý stůl (mající trnože). Rais. Koř. 27.

346810   Trnožový Svazek: 8 Strana: 0435
Trnožový. T. stůl (s trnožem). Čel. 1. V. 320.

346811   Trnucha Svazek: 4 Strana: 0189
Trnucha, y, f., catesbaea, die Katesbäe. T. dlouhokvětá, c. spinosa. Rstp. 812. — T., scomberoides, ryba. Krok. I. d. 107.

346812   Trnutí, n Svazek: 4 Strana: 0189
Trnutí, n., das Beben, Zittern, Starren; Entsetzen. Mám t. zubů. Us. T. rané, der Wundstupor. Nz. lk.

346813   Trnuvka Svazek: 4 Strana: 0189
Trnuvka, y, f., der Schlehdornstock. Us. u Místka. Škd. Vz Trnovka.

346814   Trny Svazek: 4 Strana: 0189
Trny, dle Dolany, dvůr u Tovačova na Mor.

346815   -tro Svazek: 4 Strana: 0189
-tro, přípona jmen podstatných: jitro, strsl. utro m. ustro, játra, jádro n. játro (vnitrní), patro. Mkl. B. 174.

346816   -tro Svazek: 8 Strana: 0435
-tro. Subst. ukončená v -tro nepřijímala z pravidla v gt. pl. pohybného e: jitro — jitr (jiter). Otc. 1. Cf. Gb. H. ml. I 165.

346817   Troa-s Svazek: 4 Strana: 0190
Troa-s, dy, f. = území v severozápadní části Malé Asie. Vz S. N.

346818   Troba Svazek: 4 Strana: 0190
Troba, y, f., Koll., lépe: utroba. Jg.

346819   Trobador Svazek: 4 Strana: 0190
Trobador, a, m., vz Troubadour.

346820   Tróbela Svazek: 7 Strana: 1394
Tróbela, y, m. = hlupák. Dol. Brtch

346821   Tróbovsky Svazek: 7 Strana: 1394
Tróbovsky. Tróbo t-ská (hlupáku)! Dol Brtch.

346822   Trocedorf Svazek: 4 Strana: 0190
Trocedorf, a, m. T. Valent. Jg. H. 1. 643.

346823   Trocilka Svazek: 8 Strana: 0436
Trocilka, trucilka, y, f. = štricle: chleba, másla. Ert. D. II. 484.

346824   Trocišek Svazek: 7 Strana: 0930
Trocišek. Jana z Chocně Knížky o mor- ních příčinách z r. 1531.

346825   Trocišek, trochyšek Svazek: 4 Strana: 0190
Trocišek, trochyšek, šku, m., z řec. TQoyióxoq, koláček lékárnický, das Zeltlein, Küchelein, die Pille. Kom. T. ku kadění, františek, die Räucherkerze. D. — Vz Mz. 353.

346826   Trocmandorf Svazek: 9 Strana: 0348
Trocmandorf hrabě = Trautmansdorf. Har. J. 43.

346827   Trocnov Svazek: 4 Strana: 0190
Trocnov, a, m., Trotzenau, dvůr u Bo- rovan v Budějovsku. Žižka z Trocnova. Vz Tk. IV. 119., 287., 415., V. 261., S. N.

346828   Trocnovák Svazek: 10 Strana: 0451
Trocnovák, a, m. = Trocnovan, Žižka. Tbz. II. 417.

346829   Trocnovan Svazek: 7 Strana: 0930
Trocnovan, a, m. = Žižka. Čch. L. k. 18.

346830   Trocoun Svazek: 8 Strana: 0436
Trocoun, u, m. = dracoun. Wtr. Krj. I. 388.

346831   Troček Svazek: 4 Strana: 0190
Troček, čku, m., z něm. der Trog. = míra na rudu do peci dávané. Us.

346832   Tročky Svazek: 9 Strana: 0348
Tročky, les na již. Mor. Šeb. 189.

346833   Tročník Svazek: 9 Strana: 0348
Tročník, u, m., fasticiata. Sal. VIII. 515b.

346834   Tród Svazek: 7 Strana: 0930
Tród, u, m. = troud. De s tródem = opatrně. Mor. Neor.

346835   Trodrevník Svazek: 9 Strana: 0348
Trodrevník, ?, ?., nadávka. Zát. Př. 272b.

346836   Troezen-e Svazek: 4 Strana: 0190
Troezen-e, y, f., Troezen, a, m., mě. v Peloponnesu. Vz S. N. — Troezeňan, a, m. — Troezenský.

346837   Trof Svazek: 9 Strana: 0348
Trof, a, m. = drop? V tom letělo přes nás několik trofů. Har. II. 16.

346838   Trofae-ura, šp Svazek: 4 Strana: 0190
Trofae-ura, šp. m.: tropae-um, a, n., z řec. zcóncuov =. znamení vítězné, znamení dobytého vítězství, das Siegeszeichen, Tro- päen. Vz S. N.

346839   Trofoneurosa Svazek: 7 Strana: 0930
Trofoneurosa, y, f., Vz Slov. zdrav. 376.

346840   Troglodyté Svazek: 4 Strana: 0190
Troglodyté, z řec. = jamníci, jeskyňáci, die Troglodyten, v starém věku divocí oby- vatelé jeskyň v Africe. Rk.

346841   Trogma Svazek: 4 Strana: 0190
Trogma, y, f. T. rypákovitá, maena vul- garis, ryba. Vz Frč. 295.

346842   Trogon Svazek: 7 Strana: 0930
Trogon, a, m. T. pruhovaný, harpactes fasciatus. Brm. II. 209.

346843   Trohla Svazek: 4 Strana: 0190
Trohla = truhla. Mor.

346844   Trohlice Svazek: 4 Strana: 0190
Trohlice, e, f. = truhlice. Us. u Brna.

346845   Troch Svazek: 4 Strana: 0190
Troch, u, trošek, šku, trošíček, tro- šinek, čku a nku, trochýnek, trochánek, nku, trochet, chtě, trochétek, trochýtek, tku, m., trocha, troška, trošička, tro- šinka, y, f. Strsl. troha, mica, koř. tr, te- rere, příp. -oha. Mkl. B. 289. T. = kus ně- čeho, malosť, drobet, ein Wenig, Bischen, Etwas, nicht viel. Jg. Nějakou trošku oleje. V. Jest toho nemalá trocha v Májovém snu napsáno. Dh. 108. Trocha pravdy; Co je o trochu dříví; I tu trochu polívky mi vy- čítají, ač jí nemám zadarmo; Je tam ještě troška mouky; Trocha naděje. Dch. Bude-li toho hodný troch, pořídím sobě hodný žok. Kol. vánč. 12. Troška ke trošce činí trochu. Us. Je ho jenom trocha a nadělá křiku za čtyři. Holá troška. Šd. Velmi malá trocha soli. Jel. Přidej málo ku malému a trochu ku trošce, málo k malému přidané na mnoho vyroste. Ostrav. Té. Maličká troška jich vy- chována byla; Přines mi trochu vody. Br. Dali se do hodování, honem však se svou trochou hotovi byli. Sych. Jíti s troškem do mlýna (s nepatrnými věcmi do důležitých se míchati). Us. — Adv. trochu, trošku, tro- šičku = málo, ein wenig, ein bischen, nicht viel, winzig. O něčem trošku jinak smýšleti; trochu plakati. Kom. To je trochu z cesty (abseits); Trochu více rozběhu dostalo se pracím veřejným; Toť trochu divné, das ist doch ein wenig sonderbar; Trochu si po- stěžovati; Jdi trochu dál. Dch. Čí to do- meček na tom vršku? Šiel bych doňho, čo len trošku. Ps. sl. 182. Jenom někdy po- přestaňte trochu, aby lidé sobě odchrknouti mohli. Pal. III. 3. 78. Nech trochu počkají. Sš. P. 535. Trošičku se napiti. Ib. 648. Sedni si trochánku. Us. u Rychn. Trochu všetečný. Lom. T. lépe; Trochu mnoho si připil; Umí trochu latinsky. D. Počkejte trochu. Us. —

346846   Troch Svazek: 7 Strana: 0930
Troch. Mkl. Etym. 362. Ta trocha peněz. Dch. Stojánek s trochou hliněného nádobí. Rais. 26. Odbehla do komory trocha toho občerstvenia doniesť. Dbš. Sl. pov. 8. 3. Jak se máte ? Ja tak po troše. Brt. D. 253. — T. = třech. Pochytali sa po troch, po štyroch okolo krkov. Slov. Ht. Sl. ml. 237. — Troch, a, m., os. jm. Arch. IV. 96, VIII. 6.

346847   Troch Svazek: 8 Strana: 0436
Troch. V té číši troch vzácný zbyl (troška). Krs. Moor. 76. To (ovoce) za námi po troše odsýlej. Kat. z Žer. I. 92. — T. = trók, drak. Zábř. Brt. D. II. 403.

346848   Trocha Svazek: 10 Strana: 0451
Trocha, y, f. Po troše, po troše, nezebereš do nose (nůše). Val. Čes. 1. X. 464.

346849   Trochaický. T Svazek: 10 Strana: 0451
Trochaický. T. metrum. Jg. v Kroku I. 6. 8. Sr. Trochejský.

346850   Trochánek Svazek: 10 Strana: 0451
Trochánek, nku, m. = trocha. Je t. (trochu) zanedbaný. Nár. list. 1902. 25. 1.

346851   Trochár, troškár Svazek: 4 Strana: 0190
Trochár, troškár, a, m., na Slov. = kupec, který po troše kupuje, prodává, der Kleinhändler. Koll., Plk

346852   Trochař Svazek: 7 Strana: 0930
Trochař = kdo po troše do mlýna vozí. U Skuhrova. Semerd.

346853   Trocheidoskop Svazek: 4 Strana: 0190
Trocheidoskop, u, m., z řec. = přístroj ku způsobování rozličných sestavení barev, aby se oku předváděly barevné vzorky.

346854   Trochej Svazek: 4 Strana: 0190
Trochej, e, m., lat. trochaeus, z řec. = dvouslabičná stopa veršová: — u, stála, skrýše.

346855   Trochejský Svazek: 4 Strana: 0190
Trochejský, trochäisch. Vz Trochej. T. verše = z trochejů složené. Vz Zk. Ml. II. 192., 205. —208.; Mkl. Ml. 316., 326. —328.; Sš. 19., 20., 31. —36., S. N.

346856   Trochejský Svazek: 10 Strana: 0674
Trochejský. Řady t-ské; O trocheji a kolech trochejských vůbec. Vz Král. Metr. I. 25 nn. T-ské systemy a strofy; Jednotlivá kola a metra t-ská. Vz Král. Metr. I. 276., 257 nn.

346857   Trochet Svazek: 4 Strana: 0190
Trochet, vz Troch.

346858   Trochilník Svazek: 8 Strana: 0436
Trochilník, u, m. = žlábkovník, hoblík. Ott. XI.

346859   Trochisky Svazek: 4 Strana: 0190
Trochisky, z řec. = trocišky.

346860   Trochlavný Svazek: 10 Strana: 0451
Trochlavný, parvulus. Zjevil si to t-vným. Pat. Zim. 13b. 3. Sr Trochlavý v d. IV. 190.

346861   Trochlavý Svazek: 4 Strana: 0190
Trochlavý = maličký, nepatrný, klein, unbedeutend. Žes toho zatajil od smyslných a múdrých a zjevil si to trochlavým. Mat. 11. 25. (15. stol. ).

346862   Trochliti Svazek: 4 Strana: 0190
Trochliti, il, en, ení, trochlívati = plý- tvati. — čím. Us. u Vorlíka.

346863   Trochliti Svazek: 10 Strana: 0451
Trochliti = trousiti; plýtvati. List. fil. 1902. 252.

346864   Trochloslav Svazek: 9 Strana: 0350
Trochloslav, a, m., smyšlené jm. Slád. Jak. 71.

346865   Trochoida, y, f Svazek: 7 Strana: 0930
Trochoida, y, f. = cycloida, Vnč. 55., kotálnice, die Wälzungslinie. Jrl. 425.

346866   Trochu Svazek: 4 Strana: 0190
Trochu, vz Trochu, Dnes.

346867   Trochy Svazek: 9 Strana: 0348
Trochy, omnino. XV. stol. List. fil. 1901. 45.

346868   Trochyšek Svazek: 4 Strana: 0190
Trochyšek, vz Trocišek.

346869   Trochýtek, trochétek Svazek: 4 Strana: 0190
Trochýtek, trochétek, tku, m. = troch, trocha. Us.

346870   Trochytka Svazek: 4 Strana: 0190
Trochytka, y, f. = drobka, das Brösel, der Brocken. T. chleba, housky. Us.

346871   Troilit Svazek: 4 Strana: 0190
Troilit, u, m. = žlutohnědý kyz magne- tový. Vz Bř. N. 207., 225.

346872   Troilit Svazek: 7 Strana: 0930
Troilit, meteorit. Osv. 1875. 10.

346873   Troizene Svazek: 4 Strana: 0190
Troizene, vz Troezene.

346874   Troj Svazek: 4 Strana: 0190
Troj-, vz Tří-, Třou-.

346875   1. Troj Svazek: 4 Strana: 0190
1. Troj = trojí. Troj blud. Št. Okolo Ja- rošova teče voděnka troja. Sš. P. 529. Ač věříme, že Buoh jest trój v osobách; Užitek, jenž z tresktánie pocházie, jest trój; Příslušie trój úřad pastýři: pastva zdravá, obrana ovcí a uzdravení ovcí nemocných; A tu věz, že- trój jest křest, t. vody, krve a ducha; Ten hřiech trój i tělo častokrát klátí; Buoh jest jediný v bytu a trój v osobách. Hus I. 82., 240., II. 166., 233., 387., 160. (Tč. ). Troja půda. Na Mor. Brt. Vz Troje.

346876   2. Troj Svazek: 4 Strana: 0190
2. Troj, e, m., ves u Prahy. Jg. Vz Troja,

346877   1. Trój Svazek: 7 Strana: 0930
1. Trój. Vz List. fil. 1886. 385. Že jeden Buoh divně t. jest v jednotě a jeden v tro- jici. Št. Kn. š. '25.

346878   Troj Svazek: 9 Strana: 0348
Troj. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 499.

346879   Troj císařství Svazek: 8 Strana: 0436
Troj císařství: Rakousko, Rusko a Ně- mecko r. 1872. Vz Nár. list. 1894. č. 272. sir. 1.

346880   Troj čarý Svazek: 9 Strana: 0348
Troj čarý, vz Krytorypec.

346881   Troj kopcový Svazek: 7 Strana: 1394
Troj kopcový, dreihügelig. T. Kriváň. Obz. 1892. 131.

346882   Troj papežství, n Svazek: 8 Strana: 0436
Troj papežství, n. Vlč. Lit. 97.

346883   Troj sbírkový Svazek: 8 Strana: 0578
Troj sbírkový. T. publikace. Osv. 1896. 1127.

346884   Troj sborový Svazek: 8 Strana: 0436
Troj sborový. T. volební soustava (dle níž jsou volitelé rozděleni ve tři sbory). Nár. list, 1893. č. 302.

346885   Troj stožár Svazek: 7 Strana: 0932
Troj stožár, u, m., Dreimaster, m. Dch

346886   Troj zoraný Svazek: 10 Strana: 0452
Troj zoraný úhor. Skd. Od. 77.

346887   Troj-a Svazek: 4 Strana: 0190
Troj-a, e, f. Troj-a, -e, -i, -i n. u, e n. o. -i, -í n. ou, území a město v severozápadní části Malé Asie. Vz S. N. — T. (Trojánek, Trojánka), samota u Semil. — T., zámek u Prahy. PL. Vz Tk. I. 114. Vz Troj, 2. — Trojan, a, m. — Trojský, lépe než: Tro- janský.

346888   Troja Svazek: 7 Strana: 0930
Troja, e, f. = potok ve Slezsku. VSlz. III. 141.

346889   Trojáč Svazek: 7 Strana: 0930
Trojáč, e, m., triplax, brouk. Kk.

346890   Trojáč Svazek: 8 Strana: 0436
Trojáč, e, m., triplax, brouk. T. červeno- nohý, t. rufipes, červenoštítý, scutellaris (col- laris), dvojbarvý, bicolor, měďobarvý, aenea, rudohlavý, lepida, ruský, russica. Vz Klim. 308.

346891   Trojáček Svazek: 4 Strana: 0190
Trojáček, čku, m. = něco trojakého, zvl. tři vějice spojené, drei Leimruthen beisam- men D. — T., čka, m, osob. jm.

346892   Trojačiti Svazek: 7 Strana: 0930
Trojačiti, in drei Theile theilen. Šd.

346893   1. Trojačka Svazek: 4 Strana: 0190
1. Trojačka, y, f. = druh trdlice, eine Flachsbreche. D.

346894   2. Trojačka Svazek: 4 Strana: 0190
2. Trojačka, y, f. = hora na hranici mo- ravsko-slezsko-uherské v Beskydech. Tč., Vck.

346895   Trojačka Svazek: 7 Strana: 0930
Trojačka, vz Směska (dod.).

346896   Trojačka Svazek: 8 Strana: 0436
Trojačka, trojanka, y, f., trojdk, u, m. = žito seté s ječmenem a ovsem. Vck. Val. I. 19.

346897   Trojačka Svazek: 9 Strana: 0348
Trojačka, y, f. = bod, ve kterém se schá- zejí tři plochy, pozemky atd. Slez. Lor. 80. — ?., vrch mor. Karpat. Bdl. Mor. 2.

346898   Troják Svazek: 4 Strana: 0191
Troják, u, m. = neco trojakého. T-ják v kartách n. kostkách = tři oka, der Dreier. Ros. — U tkadlce = 3 niti v jedné třtině na místě dvou. Us — T., samota u Rych- nova. PL. — T. = trojí úl. Všk., Šd. — T. = ječmen setý se žitem a s pšenicí, tro-
janka. Mor. Vck., Nl. — T. = tréhraný
hraničník, ein dreieckiger Gränzstein. — T. = trojzub, der Dreizack. Mor. Šd. — T., a, m. = pijan, jenž trojí nápoj pije. Puch.

346899   Troják Svazek: 7 Strana: 0930
Troják = ječmen atd. Vz Směska (dod.). — T. = trojitý hvozd. KP. V. 270.

346900   Troják Svazek: 7 Strana: 1394
Troják, u, m. = tatar ze tří prutů sple- tený. Mor. Brtch.

346901   Troják Svazek: 8 Strana: 0436
Troják koryčanský. Vz Tanec mor. (3. dod.). — T., vz předcház. Trojačka.

346902   Troják Svazek: 9 Strana: 0348
Troják, u, m., nár. tanec mor. Mus ol. VIII. 38.

346903   Troják Svazek: 10 Strana: 0451
Troják, u, m, tanec na Těšínsku. Vz Brt. P. n. 984, 881. — T., trojče = ručnice o třech hlavních. Vz Ott. XX. 1016. — T. = pluh. Dšk. Km. 28.

346904   Trojako Svazek: 4 Strana: 0191
Trojako, auf dreierlei Art. Samohlásky stupňujeme trojako. Ht. Sl. ml. 29. — T. = trojnásobně, dreifach. Bern.

346905   Trojakosť Svazek: 8 Strana: 0436
Trojakosť, i, f., Dreifachheit, f. Am. Orb. 98.

346906   Trojakoverší Svazek: 7 Strana: 0930
Trojakoverší, u. = trikolon. Sš. Pros. 3. vd. 33.

346907   Trojaktovka Svazek: 10 Strana: 0451
Trojaktovka, y, f. = trojaktová hra. Vz násl.

346908   Trojaktový. T Svazek: 10 Strana: 0451
Trojaktový. T. hra. Lit. II. 363.

346909   Trojaký Svazek: 4 Strana: 0191
Trojaký, na Mor. a na Slov. = trojná- sobný, dreifach. D. Jestli buděš mať pe- ňážček nejaký, založ chudobného a získáš užitek trojaký. Na Slov. Tč.

346910   Trojaký Svazek: 7 Strana: 0930
Trojaký. Bývame v jednej izbe trojakí (tři rodiny). DŠk. V. 245. Máme trojaké děti, dreierlei. Šd.

346911   1. Trojan Svazek: 4 Strana: 0191
1. Trojan, u, m. = třílistník. Vz toto. Slb. 275. — T-y (Trojerovice), ves u Kralovic. — T., ein dreieckiges Gestell. Šd. — T. = trojzub, der Dreizack. Mor. Šd. — T. = hořký jetel, bobřek, der Bitter-, Fieberklee, trifolium fibrinum (menyanthes trifoliata). Nz. lk.

346912   2. Trojan Svazek: 4 Strana: 0191
2. Trojan, a, m., osob. jm. Pal., Tk. V. 261. — T. Jan Bylanský. 1597. Jg. H. 1. 643., Jir. H. 1. II. 294. — T. Nigellus z Osko- řína, † 1604. Jg. H. 1. 643. Cf. S. N. — T. Václ. 1745. Jg. H. 1. 643., Jir. H. 1. II. 294. — T. Frant., nar. 1816. Jg. H. 1. 643., Šb. H. 1. 300. — T. Al. Pravosl. Tf. H. 1. 180. — T. Adam. 1632. Jir. H. 1. II. 293. — Cf. S. N.

346913   1. Trojan Svazek: 7 Strana: 0930
1. Trojan, tribrachys. 15. stol. D. Gesch. 306.

346914   Trojan Svazek: 7 Strana: 1394
Trojan Al. Prav.† 9/21893.

346915   Trojan Svazek: 8 Strana: 0436
Trojan, u, m. = bobřek, vachta, limonka, trymfulija (laš.), menyanthes trifoliata, rostl. Brt. D. II. 505.

346916   Trojan Svazek: 9 Strana: 0348
Trojan Al. Pr. dr. Sr. Jub. XXXIII. - ?., u, m. = slez. tanec. Čes. 1. IX. 114. Vz Tanec.

346917   Trojan Svazek: 10 Strana: 0451
Trojan Pravosl. Dr. Vz Tk. Pam. I. 497., Ott.

346918   2 Trojan od Svazek: 7 Strana: 0930
2 Trojan od Trojice, jm. křestní. Výb. II. 1644. — T. Frant. Tf. Mtc. 35., Ukaz. 112., Šb. Dj. ř. 300., Rk. Sl. — T. AI. Pravosl., naroz. 1815., dr. a notář, zem. a říšský poslanec. Vz Rk. Sl., S. N.

346919   Trojánec Svazek: 7 Strana: 0930
Trojánec, nce, m. = obyv. Troje. Pyp. K. II. 36.

346920   Trojánek Svazek: 4 Strana: 0191
Trojánek, nka, m., vz Troja; hájovna u Držkova.

346921   Trojánek Svazek: 10 Strana: 0451
Trojánek, nku, m. Napředl za den t. nej- tenších nití. Sá. Prost. m. II. 73. Sr. Troják.

346922   Trojanice Svazek: 7 Strana: 0930
Trojanice, e, f. = puška. Sdl. Hr. VI. 157.

346923   1. Trojanka Svazek: 4 Strana: 0191
1. Trojanka, vz Troja.

346924   2. Trojanka Svazek: 4 Strana: 0191
2. Trojanka, y, f. = míchanina (tří věcí) viky, ovsa a ječmene. Na Vsacku. Vck. Cf. Troják, Vičák.

346925   Trojanka Svazek: 8 Strana: 0436
Trojanka, vz předcház. Trojačka.

346926   Trojanov Svazek: 4 Strana: 0191
Trojanov, a, m., něm. Trojern, ves u Ka- plice. PL.

346927   Trojanovice Svazek: 4 Strana: 0191
Trojanovice, dle Budějovice, Trojano- witz, ves u Frenštatu. PL. Vz S. N.

346928   Trojanský Svazek: 4 Strana: 0191
Trojanský, vz Troja. T. kronika. Vz Jir. Rkv. k děj. čes. II. 294., S. N. T. válka. Vz S. N.

346929   Trojanský Svazek: 7 Strana: 0930
Trojanský. T. kronika. Cf. Vlčk. 35., Jg. H. 1. III 92., Pyp. K. I. 53., 133., II. 308., 337 , List. fil. VI. 46., VII. 124.-129., Rk. Sl., D. Gesch. 155. nn. T. válka. D. Gesch. 309. nn.

346930   Trojanský Svazek: 8 Strana: 0436
Trojanský. T. chronika (první tisk český). Cf. Vlč. Lit. 250.

346931   Trojar Svazek: 4 Strana: 0191
Trojar, a, m., samota u Budějovic.

346932   Trojatec Svazek: 9 Strana: 0348
Trojatec, tce, ?., tribolium, brouk. T re- zavý, t. ferrugineum, splynulý, confusum, vlážní, madens. Klim. 491.

346933   Trojatek Svazek: 4 Strana: 0191
Trojatek, tku, m., trillium, das Dreiblatt. T. nicí, t. cernuum. Rstp. 1570.

346934   Trojatka Svazek: 4 Strana: 0191
Trojatka, y, f., botys, hmyz. Krok.

346935   Trojatosť, trojitosť Svazek: 4 Strana: 0191
Trojatosť, trojitosť, i, f., die Dreifach- heit. Ros.

346936   Trojatý Svazek: 4 Strana: 0191
Trojatý = trojnásobný, dreifältig, drei- fach. Ros. Vz Trojitý.

346937   Trojatý. T Svazek: 10 Strana: 0451
Trojatý. T. koruna papežská. Hrlš. Hus. 134.

346938   Trojba Svazek: 4 Strana: 0191
Trojba, y, f. = trojice, trojlístek, die Dreizahl, das Kleeblatt. Duše svaté přemá- haly onu t-bu přetrpkou (přeneseně). Sš. Mr. 58. (Hý. ).

346939   Trojbarevně Svazek: 10 Strana: 0451
Trojbarevně něco potisknouti. Ott. XX. 332.

346940   Trojbarevnosť Svazek: 7 Strana: 0930
Trojbarevnosť, i, f., trichroismus. Mj., NA, Hř.

346941   Trojbarva Svazek: 4 Strana: 0191
Trojbarva, y, f., Trikolór. Šm.

346942   Trojbarvan Svazek: 4 Strana: 0191
Trojbarvan, a, m. T. olovitý, Kalochrom, n., Rothbleierz, n. Pr. Chem. 249.

346943   Trojbarvý Svazek: 4 Strana: 0191
Trojbarvý, dreifarbig. T. svlačec. Rostl. III. b. 140.

346944   Trojbas Svazek: 7 Strana: 0930
Trojbas, u, m. = hudební nástroj ple- chový, Tritonikon, n. Dch.

346945   Trojbasický Svazek: 4 Strana: 0191
Trojbasický. T. kyselina fosforečná, dreibasische Phosphorsäure. Šp.

346946   Trojběžný Svazek: 10 Strana: 0451
Trojběžný pilník. Rgl.

346947   Trojblažený Svazek: 9 Strana: 0348
Trojblažený. T. sídlo. Wtr. Ziv. vys. šk 211.

346948   Trojbočný Svazek: 4 Strana: 0191
Trojbočný, vz Tříbočný.

346949   Trojbok Svazek: 4 Strana: 0191
Trojbok, u, m., dreiseitiger Körper. Rostl. Tak nazýváme trojúhelník tělesný, přihlí- žíme-li k bokům jeho. Jdč. II. 22.

346950   Trojboký Svazek: 4 Strana: 0191
Trojboký, dreiseitig. Šm.

346951   Trojboký Svazek: 8 Strana: 0436
Trojboký. T. pořadenstvo. Am. Orb. 73.

346952   Trojboký Svazek: 9 Strana: 0348
Trojboký důlek v kládě voru vysekati. Čes. 1. VII. 21. T. sloup. KP. VII. 259.

346953   Trojbor Svazek: 4 Strana: 0191
Trojbor, u, m., trilema. Krok. II. 567.

346954   Trojbrať Svazek: 4 Strana: 0191
Trojbrať, i, f. Této t-ti zůstavili rodiče bohaté dědictví, diesen dreien Geschwistern. MP. Děj. bibl. II. 63.

346955   Trojbratrý Svazek: 4 Strana: 0191
Trojbratrý, vz Tříbratrý.

346956   Trojbrázdový Svazek: 10 Strana: 0451
Trojbrázdový rovnatel provaznický (ná- činí). Ott. XX. 8l4b. Sr. Trojbrázdý.

346957   Trojbrázdý Svazek: 4 Strana: 0191
Trojbrázdý, dreifurchig. Us.

346958   Trojbřichý Svazek: 7 Strana: 0930
Trojbřichý, trigastrique.

346959   Trojbřit Svazek: 4 Strana: 0191
Trojbřit, u, m. = trojúhelník tělesný, přihlížíme-li ku hranám či břitům jeho. Jdč. II. 22.

346960   Trojbřitký Svazek: 8 Strana: 0436
Trojbřitký, dreischneidig. T. meč. Sterz. I. 657. b.

346961   Trojbytostný Svazek: 7 Strana: 1394
Trojbytostný. Vrch. F. II. 137.

346962   Trojce Svazek: 10 Strana: 0451
Trojce, e, na. = Trojan. Msn. II. 182.

346963   Trojcestí Svazek: 4 Strana: 0191
Trojcestí, n., dreifach getheilter Weg, der Dreiweg, trivium. V.

346964   Trojcestka Svazek: 4 Strana: 0191
Trojcestka, y, f, trivia, bohyně trojcestí. Šd.

346965   Trojcestný Svazek: 4 Strana: 0191
Trojcestný (trojstranný, trojspádný) ko- hout, der Dreiweghahn. Suk.

346966   Trojcípý Svazek: 7 Strana: 0930
Trojcípý, triscuspidalis, dreizipfig. Ne- domýkavosť chlopně t-pé, Tricuspidalisin- sufficienz, f.

346967   Trojcísařský Svazek: 7 Strana: 0930
Trojcísařský. T. bitva u Slavkova. Tl. M. 46.

346968   Trojcovati Svazek: 4 Strana: 0191
Trojcovati = trojúhelničiti, triangulo- vati, trianguliren. Nz. Vz Trojhranovati, Triangulovati.

346969   Trojcový Svazek: 7 Strana: 0930
Trojcový. T. sadba (trojúhelná), Pflan- zung in Dreiverband. Sl. les.

346970   Trojčan Svazek: 7 Strana: 0930
Trojčan, a, m. = poutník od nejsv. Tro- jice (poutnického místa). Na Hané. Bkř.

346971   Trojčáří Svazek: 9 Strana: 0348
Trojčáří. Pal. Děj. I. 2. 264.

346972   Trojčástečnosť Svazek: 7 Strana: 0930
Trojčástečnosť, i, f. = trojdílnosť. Rk.

346973   Trojčatný Svazek: 4 Strana: 0191
Trojčatný = po třech mající. T. větve. Rostl.

346974   Trojčatý Svazek: 9 Strana: 0348
Trojčatý čív jazyku. Ott. XIII. 133b. Sr Trojčatný.

346975   Trojče Svazek: 4 Strana: 0191
Trojče = trůjče.

346976   Trojčenec Svazek: 7 Strana: 0930
Trojčenec, nce, m. = trojče. Poesia, spev a tanec sú na raz zrodené t-ci. Slov. Orl. X. 27.

346977   Trojčep Svazek: 7 Strana: 0930
Trojčep, u, m., Trocar, m.

346978   Trojčetný Svazek: 7 Strana: 0930
Trojčetný, dreizählig. Slov. Ssk.

346979   Trojčina, y Svazek: 7 Strana: 1394
Trojčina, y, f. = trojverší, tercina. Šd.

346980   Trojčiny Svazek: 7 Strana: 0930
Trojčiny. pl., f. = pole na Vsacku. Vck.

346981   Trojčíslicový Svazek: 4 Strana: 0191
Trojčíslicový. T. soustava. Stč. Alg. 5.

346982   Trojčíslo Svazek: 4 Strana: 0191
Trojčíslo, a, n., die Dreizahl, numerus ternarius. T. jest posvátné číslo v křesťan- ství. Sš. Skl. 134.

346983   Trojčiti Svazek: 9 Strana: 0348
Trojčiti = třeštiti. U Prahy. Kub. L. f. 1900. 364.

346984   Trojčitý Svazek: 10 Strana: 0451
Trojčitý parní stroj. Ott. XIX. 255.

346985   Trojčlánkový Svazek: 7 Strana: 0930
Trojčlánkový, dreigliedrig. Mus. 1880. 392.

346986   Trojčlen, u, trojčlenec Svazek: 4 Strana: 0191
Trojčlen, u, trojčlenec, nce, m., tri- phasia. Rstp. 186. — T., vz Binom.

346987   Trojčlenec Svazek: 8 Strana: 0436
Trojčlenec, nce, m., triarthron, brouk. Vz Klim. 289. — T., tritoma, brouk. T. beze- skvrnný, t. impustulata, černý, picea, čtvero- ďubký, quadriguttata, čtveroskvrnný, quadri- pustulata, desítitečný, decempunctata, dvou- skvrnný, bipustulata, hnědoštítý, fulvicollis, nedílný, atomaria, mnohotečný, multipunctata, ramenoskvrnný, humeralis, rudoštítý, rufi- collis, topolový, populi. Vz Klim. 328.

346988   Trojčlenidlo Svazek: 7 Strana: 0930
Trojčlenidlo, a, n., Regedetrie. Slov. Ssk.

346989   Trojčlenka Svazek: 4 Strana: 0191
Trojčlenka, y, f. = regula de tri. — T., hylotoma, hmyz. Vz S. N.

346990   Trojčlenník Svazek: 8 Strana: 0436
Trojčlenník, trixagus, brouk. T. plsťnatý, t. tomentosus, zakouřený, fumatiis, žlutý, fla- vescens. Vz Klim. 358.

346991   Trojčlennosť Svazek: 7 Strana: 0930
Trojčlennosť, i, f., Dreigliedrigkeit. Frč. G. 95.

346992   Trojčlenný Svazek: 7 Strana: 0930
Trojčlenný. T. počet (trojčlenka), de- putace, Pdl., makadla. Kk. Br. 18.

346993   Trojčlenný, -člený Svazek: 4 Strana: 0191
Trojčlenný, -člený. Vz Trinomický. T. úsudek.

346994   Trojčlenový Svazek: 7 Strana: 0930
Trojčlenový, dreigliederig. T. výraz (trinom). Šim. 31.

346995   Trojčtenkový Svazek: 7 Strana: 0930
Trojčtenkový = trojciferní. Šim. 144.

346996   Trojčtverec Svazek: 7 Strana: 0930
Trojčtverec, rce, m. T. magický. Š. Hartmann.

346997   Trojčtvrteční Svazek: 4 Strana: 0191
Trojčtvrteční, Dreiviertel-. Šm.

346998   Trojdechý Svazek: 10 Strana: 0451
Trojdechý. T. slovo okolostojicnosť. Krok. I. d. 145.

346999   Trojdělení Svazek: 4 Strana: 0191
Trojdělení, n., die Dreitheilung. Šm.

347000   Trojden Svazek: 4 Strana: 0191
Trojden, dne, m., triduum. Šd.