283001   Rozvaditi Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvaditi, il, en, ění; rozvazovati = roz- vésti, smluvili vadící-se, die Streitenden aus einander bringen; svaditi, rozpřáteliti, un- einig machen. Jg. — koho. Na noclehu Matěj svadil se s písařem a tak, že se i rvali a já sem jich r-dil a vystrčil. NB. Tč. R. po- hádku, lösen. Šm. Nebyl, kdo by je rozva- dil. Br. — se. R-dili se, až se trhali. Us. Cf. Varuj se, otec jest r děn. Us. — se s kým. Rk.

283002   Rozvaditi Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvaditi. Nelzeť jich jest r. (učiniti, aby se nevadili). Výb. I. 930. — Cf. Gb. v Athen. VI. 13 , kde popírá, že by r. zna- menalo: vádu způsobiti.

283003   Rozvaditi Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvaditi. Nelzeť jich jest r., musieť se dosti navaditi. Op. ums. 199. b. (XV. stol.). — Mus. 1894. 163. Cf. Svaditi.

283004   Rozvaditi Svazek: 8 Strana: 0574
Rozvaditi. Obraťme se na Uhry, kteříž nyní sami vlastní mezi sebou veliký boj mají, přičiňme se, abychom je r-li s naším užitkem (aby se přičinili, aby je svadili, toho nebylo třeba, když už sami mezi sebou boj vedli, tedy zde asi = abychom je smířili). Háj. list. 135. (k r. 1074.).

283005   Rozvaditi Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvaditi. Sr. Rozbrániti, Rozvaděný.

283006   Rozvaditi Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvaditi = svaditi, znepřáteliti. Bývalo zřídka, aby byl mlynář s rybákem rozva- děn. Tbz. XIII. 361. Jsou rozvaděni s ním na smrť. Tbz. XVI. 294. Sr. Rozrůzniti se s někým. — R. = smluviti vadící se. Svadili se na víně, jeden přísežný chtěl jich r. NB. č. 102 Svědkové přiskočili rozvadujíce je. Ib č. 108. (Mš. ). Jakž se mnich s Vol- fartem svadi, ihned je Dětřich rozvadi. Růž. 59. A nebylo i žádného, ježtoby mohl je r. Mam. A. 30a. Andres trestal ho dobrými slovy, ale švec udeřil jím o zem. Já pak chtěl jsem je r. Zápis soudn. z r. 1550. Světz. 1882. 555. Wtr. Když je rozvadil (učinil, že od hádky upustili), šel ven. 1512 Arch. XIX. 107. Kázal je r. Ib. 108. Sr. Když se prali, rozvedl je. Arch. XIX. 108. Sr. také: Rozvésti, Rozvadce, Rozstrčiti, Rozundati, Rozbrániti.

283007   Rozvaditi koho Svazek: 7 Strana: 1377
Rozvaditi koho = dovaditi (2. dod.).

283008   Rozvádka Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvádka, vz Rozvada.

283009   Rozvadovice Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvadovice, Roswadowitz, ves u Lito- vle na Mor. PL.

283010   Rozvah Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvah, u, m., rozvážení, váha, die Ab-, Erwägung. Na r. něco vzíti. Us.

283011   Rozvaha Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvaha, y, f., rozvážení, die Erwägung, der Bedacht. S r-hou čísti. Člověk bez r-hy. Us. Na r-hách býti. Rk. Dřív r., pak od- vaha. Š. a Z. — R. účetní, die Bilanz. R,, příjmy a výdaje srovnané, aby se zjistilo čisté jmění či majetek (reine Aktiva). Šd R. (bilance) tržby n. tržebná, die Bilance o. Balance du commerce; r. začátečná n. počátečná, die Eröffnungsbilanz, hrubá n. z hruba, die Bruttobilanz, r. obchodní, die Handelsbilanz. Nz. R-hu činiti, bilancovati, bilanciren. Nz. R. výnosu, die Ertragsbilanz.

283012   Rozvaha Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvaha = rozvážení, q>QÓvrjdig = před- nosť myšlení ve volbě prostředkův k účelu, vůbec vzhledem k jednání. Vch. Ar. II. 11. Klidně a s r-hou. Dch. S r-hou jednati. Mus. Nepodnikej nic bez r-hy. Kom. Rozvaha — kus chleba. VSlz. I. 224. Váhavě r. k činu se béře Hlk. S. I. 11. Cf. Jg. Slnosť. 621. — R., Bilanz. R. ústřední, Central-, konečná, Schluss-.

283013   Rozvaha Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvaha — kus chleba. Vlasť. I. 224.

283014   Rozváhati se Svazek: 3 Strana: 0192
Rozváhati se, rozvahovati se, Bedenken tragen. — se v něčem. J. tr. — se čím. Strom se ovocem rozvahuje (kloní). Šp.

283015   Rozval Svazek: 3 Strana: 0192
Rozval, u, m = rozvalení, rozvalina, pád, der Umsturz. Jg.

283016   Rozvalená Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvalená, é, f. = údolí u Karlovic na Val. Vck.

283017   Rozvalenec Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvalenec, nce, m. = povalovač. Mor. Šd., Brt. D.

283018   Rozvalení Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvalení, n., der Umsturz, R. městské zdi. Ta zeď jest na r. Žena na r. (těhotná), hochschwanger. D.

283019   Rozvaleniště Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvaleniště, ě, n. = rozvalina. Mus. XI. 13.

283020   Rozvalený Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvalený; -en, a, o, zerfallen, umge- stürzt. R. zdi. Dch. — v čem. Ve sně byli lidé r-ni i bohové (pohrouženi). Šbk. Mnoství Polan bě r-no ve sně. Rkk. 31.

283021   Rozvalený Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvalený. Opět seděl rozvalen na židli. Zvon III. 275. Mjéł hłavu rozvalenú = rozbitou, rozraženou. Val. Čes. 1. XI. 93

283022   Rozváleti Svazek: 3 Strana: 0192
Rozváleti, el, en, ení; rozvalovati, strec- ken, walken. — co čím nač: těsto váleč- kem na vdolky, wirken. Us.

283023   Rozvalchovati Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvalchovati = valchuje rozpleštiti, zerwalken, breit walken. — co čím.

283024   Rozvalina Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvalina, i, f., rozsedlina, die Spalte, Zerspaltung. R. země. Us. — R-ny = sbo- řeniny, sříceniny, ssutiny, die Trümmer, der Ruin. Ten kostel již jest v r-nách. Puch. Na jejich r-nách říše své založili. MP.

283025   Rozvalina Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvalina Lpř. Sl. I. 287., Šf. Strž. II. 280.

283026   Rozvalisko, a, rozvaliště Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvalisko, a, rozvaliště, ě, n. — roz- valina. L.

283027   Rozvaliti Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvaliti, il, en, ení; rozváleti, el, en, ení; rozvalovati, rozházeti, zertrümmen, zer- stören, einreissen, abbrechen, aufsprengen. Jg. - co: hrad, Dal., zdi, V., hradby. Kom. — co čím: hradby děly, střelbou. — se = sbořiti se, rozpadnouti se, ein-, verlallen, ein- stürzen. Jg. Zeď se rozvalila. Žena se mu rozvalila (rozbořila se, slehla). Us. — co skrze co. Skrze hromobití veliké zámky r. Štelc. — se v co. Shnilina těla v popel se rozvaluje. D. — se kde. Rozvalilo se na haldě dříví. Ros. Rozvalovati se po pe- řinách. Kom. — se k čemu. Temná noc rozvali se k zemi i k oblakům. Rkk. 51.

283028   Rozvaliti Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvaliti. Rozvalil se drak (pukl, roztrhl se). Stará glossa. List. fil. 1902. 446 Nádobí dřevěné se r-lo = rozmočilo. Domžl. Čes. 1. XH. 383. — se jak (kam). R-lil se, jak byl dłúhý = natáhl se. Val. Čes. 1. X. 469. Odpoledne se pokaždé r-lil jako paša na židli. Zvon III. 314. — si co kde. R-lil sem si nohu na skle (pořezal). Val. Čes. 1. XI. 93.

283029   Rozvaliti v čem Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvaliti v čem. Tamo, kde bě množ- stvie Polan r-leno ve sně. Rkk. — se kudy. Polotma r-la se po šírém okrskn. Šml. — se jak. Hned se býk na dvé r-li. Jiří v. 169.

283030   Rozvalitý Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvalitý; -it, a, o, stämmig. Cf. Zava- litý. Vůl svou r-tou, důstojnou a hrdou po- stavou budí bázeň. Koll. Št. 24.

283031   Rozvalkaný Svazek: 9 Strana: 0460
Rozvalkaný = rozválený. Slov. Čes. L X. 361.

283032   Rozvalování Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvalování, n., vz Rozvaliti.

283033   Rozvalovati Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvalovati, vz Rozvaliti.

283034   Rozvandrovati se Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvandrovati se, ins Wandern kom- men, Lust zum Wandern bekommen. Ros.

283035   Rozvání Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvání, n., vz Rozváti.

283036   Rozvanouti Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvanouti, vz Rozvíti.

283037   Rozvar Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvar, u, m., Schmalz, n. Rk.

283038   Rozvarek Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvarek, rku, m., etwas Zerkochtes.

283039   Rozvárka, y Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvárka, y, f., Kraut, n., Obsthonig, m. Rk.

283040   Rozvařenec Svazek: 7 Strana: 1377
Rozvařenec, nce. m. = rozvařený. Sal. P. 280. Rozzastaviti něco, versetzen. Arch. X. 267

283041   Rozvařiti Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvařiti, il, en, ení; rozvaľovali, roz- vářeti, el, en, ení, zerkochen. — co v čem kde: hrách v hrnci na krbu při volném ohni. — se. Hrách se rozvařil.

283042   Rozvášněnec Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvášněnec, nce, m., Fanatiker, m. Rk.

283043   Rozvášněnosť Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvášněnosť, i, f., Fanatismus, m. Rk.

283044   Rozvášněný Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvášněný; -en, a, o, leidenschaftlich erregt. Dch., Dk.

283045   Rozvášněti Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvášněti, ěl, ění, leidenschaftlich wer- den. Ros.

283046   Rozvášniti, il Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvášniti, il, ěn, ění, in Leidenschaft, bringen, bewegen. — koho čím: pomlu- vami. — koho, se kde: v mysli. Č.

283047   Rozvašňování Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvašňování zápalných myslí. Šf. III. 374.

283048   Rozváti Svazek: 3 Strana: 0192
Rozváti, vz Rozvíti.

283049   Rozvatrený Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvatrený, entflammt. R. oheň. Slov. LObz. XX. 131.

283050   Rozvatriti Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvatriti = rozžéci. Slov. Cf. Vatra.

283051   Rozvátý Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvátý; -át, a, o, vz Rozvíti. R. hříva. Čch. Bs. 151.

283052   Rozvaz Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvaz, u, m. = rozvázání.

283053   Rozvaz Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvaz = rozdělení sloučených ovcí mí- šanínům. Val. Brt.

283054   Rozvaz Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvaz, u, m. = rozvázání. R. uzlů. Zub. Még. 31.

283055   Rozvázalosť Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvázalosť figur. Koll. III. 273.

283056   Rozvázání Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvázání, n., rozvazování, vz Rozvázati. Dal cierkvi moc svazování i rozvazování. Hus III. 220. R. uzlu, Sych., věcí nesnad- ných. Br. R. stavu manželského. Boč. Šestá odplata naplněnie tohoto přikázánie jest: r. od hřiechóv. Hus I. 148.

283057   Rozvázaný Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvázaný; -án, a, o, losgebunden, ge- löst, aufgelöst. R-án jest svazek jazyka jeho. Hus II. 324. — R., rozpustilý, aus- gelassen. Ta má r-né děti. Us. Rychnov.

283058   Rozvázaný Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvázaný = rozpustilý. Ces. 1. XIII. 89.

283059   Rozvazatelnosť Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvazatelnosť, i, f., die Auflösbarkeit. D.

283060   Rozvazatelný Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvazatelný, auflösbar, auflöslich. D.

283061   Rozvázati Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvázati, rozváži, rozvíži (zastr.), roz- vážu, rozvaž, zastr. rozvěž, al, án, ání, roz- vazovati = rozepíti, auf-. entbinden, auflösen, j aufknüpfen, aufschnüren. Jg. — abs. Pán Bóh spravedlivý žehná a rozvazuje. Hus II. 205. Dítě rozvazuje (začíná mluviti; začíná býti rozpustilým, dováděti); Napil se vína, teď rozvazuje (povídá, co vij. Us. Dch. Ten kanár pěkně rozvazuje (počíná zpívati). Us. — co. Mnějí, aby potupili nevinné a rozvázali vinné. Hus II, 158. Rozváže nás Bůh nebeský. Sš. P. 229. Spěšně váček rozvazujte. Sš. P. 741. R. uzel, provaz, špačky (počíti žertovati). Us., jazyk. D, — co čím. Stouhami uzly stahujeme aneb roz- vazujeme. Kom. R. co mečem, rukou, vi- dličkou. Us. — čeho čím (lépe: co, cf. Roz-). Šak já jich (dveří) rozvážu slovama dobrýma. Šš. P. 290. — se, co komu : šněrovačku. Us. Jemuž já nejsem hoden r. řeménka u obuvi jeho (genitiv pro záporný smysl věty). Sš. J. 28. Jazyk se mu roz- vázal. Dch. — z čeho, s čeho koho, co: z řetězu, Br., ze závazků. Háj. Rozviež pytel s ledví svých. Ben. — se čím z čeho. Všetečnou rozpustilostí ze zákonů se roz- vazovali. Št. — koho od čeho : od svazků hříchů se r. Jel. Kající od hříchů se roz- vazuje. Syr. I duši čistí od vnitřní poskvrny i od viny věčné smrti rozvazuje. Protož od té kletby sebe r. nežádej. Hus III. 220., 227. — co kde. Cožkoli na zemi rozvížete, to i na nebi bude rozvázáno. Br. Což roz- viežete na zemi, bude r-záno i v nebi. Hus III. 217., II. 160. - se kdy v co. Ústa po víně v hovor se rozvazují. Vinař. — se jak. Skrze smrť se svazek manželský rozvazuje. Sš. I. 75. Nerozumně něco v. Hus I. 252. Rozvazek, zku, m., die Auflösung. Zlob. Rozvázka, y, f. = rozuzlení. Nz.

283062   Rozvázati co Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvázati co: záhadku, lösen. Šf. Strž. II. 361. R. peroucí se = roztrhnouti. NB. Tč. 102. — koho od koho: od ženy. Št. Kn š. 82. 28. — jak. R-ala na celou hubu (nadávala, seč byla). Us. Vck. — se. R-la se vášeň lidu. Tk. III. 473. R. se = jíti na stranu. Val. Vck. — se k čemu. Jazyk nemluvněte k prvním slovům se rozvazuje. Vlč.

283063   Rozvazování Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvazování, n., vz Rozvázati, Rozva- diti.

283064   Rozvazovati Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvazovati, vz Rozvázati, Rozvaditi.

283065   Rozvažeč Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvažeč, e, m., der Verführer (von Waaren). J. tr.

283066   Rozvažečný Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvažečný, extricabilis. Reš.

283067   Rozvážená Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvážená, é, f., vz Rozvážený.

283068   Rozvážení Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvážení, n., die Erwägung. R. překá- žek. V. S r-nim někoho trestati. Solf. S bed- livým r-ním. Br.

283069   Rozvážený Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvážený; -en, a, o, abgewogen, erwo- gen. Dostal tři dni na r-nou, Bedenkzeit. Us. — čím. Málomluvenie, r-né rozumem, činí člověka lidem milého a vážného. Hus I. 271.

283070   Rozvážeti Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvážeti, vz Rozvézti.

283071   Rozvažie Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvažie, n. = rozvaha, Bilanz.

283072   Rozvažitel Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvažitel, e, m., der Erwäger.

283073   Rozvažitelnosť Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvažitelnosť, i, f. = považitelnosť, uvažitelnosť, podstatnosť, die Erheblichkeit. Ros.

283074   Rozvažitelný Svazek: 3 Strana: 0192
Rozvažitelný = považitelný, uvažitelný, podstatný, erwägbar, erheblich. Reš.

283075   Rozvážiti Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvážiti, il, en, ení; rozvazovati = na váze rozměřiti, abwägen; přemýšleti, roz- jímati, přemítati na mysli, erwägen, bedenken, überlegen, ermessen,beherzigen,überdenken; rozevříti, aus einander thun. Jg. — co (s kým): zboží (na, váze rozměřiti). Us. R. běh hvězd. Kom. Rozvážím-li to dobře; r. překážky. V, Když jeden to rozváží, šp. (germ.) m.: Když člověk to (na mysli) roz- váží. Zk. Pohleď a rozvažuj Ježíšovy rány. Sš. P. 59. Už jsem si já začal ten svět roz- važovať. Sš. P. 59. Leč by JMK. ráčil to se soudci zemskými r. a k tomu své povolení dáti. Zř. F. I. A. 18. Mají ten mord, který se stal, i tu osobu, která jest ten mord uči- nila, rozvážiti. Zř. F. I. R. 34. — co kde. Rozvažuj v mysli své. Brs. 156. Něco při sobě, u sebe rozvažovati. V. To jednáni mezi sebou rozvažovali. Solf. — co čím: pilným soudem, Reš., rozumem. Hus. Mocí, nožem ústa někomu r. = rozevříti. Aesop. — co si. Rozvaž si to. D. Dobře si rozvažuji jeho osobu (pamatuji se na ni). Kld. — co jak. Skutky jeho s podivením rozvažuje. Br. Muži israelští, dobře rozvažujte ohledem lidí těchto, co činiti hodláte. Sš. Sk. 59. — o čem. Háj.— čeho (lépe: co, vz Roz-): svých bíd r. Kram. Soudce bedlivě rozvažuj všech věci. Pr. — Vz Uvážiti.

283076   Rozvážiti (co Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvážiti (co) komu. Tak si jenom rozvažte, co lidé mluví. Us. Šd. Pán kázal ústa mi r. (otevříti) 1519. Bl.

283077   Rozvážito Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvážito = rozvášitě, rozvážlivě. Slov. Hdž Čít. 115.

283078   Rozvážitosť Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvážitosť, i, f. = rosvážlivosť.

283079   Rozvážitý Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvážitý = rozvážlivý. Tabl.

283080   Rozváživě Svazek: 3 Strana: 0193
Rozváživě (zastr.), rozvážlivě = pováž- livě, uvážlivě, opatrně, moudře, rozšafně, roz- umně, rozmyslně, vorsichtig, bedachtsam, weislich. Rozvážlivě. V. R. jednati. D.

283081   Rozváživosť Svazek: 3 Strana: 0193
Rozváživosť (zastr.), rozvážlivosť, i, f. — opatrnost, die Vorsichtigkeit, Bedacht- samkeit, Weisheit. Ros.

283082   Rozváživý Svazek: 3 Strana: 0193
Rozváživý (zastr.), rozvážlivý. V. Vz Rozváživě.

283083   Rozvážka Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvážka, y, f. = rozvážení.

283084   Rozvážkati Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvážkati = rozvážiti. Št.

283085   Rozvážnosť Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvážnosť, i, f., die Bedächtigkeit, Er- wägung. Strany přísloví vz: Dub, Kovati, Kvapení, Kvapiti, Měřiti, Mlýn, Musil, Náhlý, Obruč, Počíti, Pokoušeti se. Pomalu, Praha, Rada, Rovina, Síla, Spěšný, Švec, Tobole, Znik, Zvon, Želeti.

283086   Rozvážnosť Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvážnosť v mluvení. Vz Zát. Př. 49. nn.

283087   Rozvážný Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvážný = rozvážlivý, überlegt. Mus. — R., Bilanz-. R. účet (bilanční), kniha. Nz.

283088   Rozvážný v Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvážný v jednání ? mluvení. Vz Zát. Př. 49 nn.

283089   Rozvažovací Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvažovací konjunktiv, conjunctivus deliberativus. Ndr. 351.

283090   Rozvažování Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvažování, vz Rozvážení.

283091   Rozvdávaný Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvdávaný; -án, a, o. B-ná = která by se ráda vdala, heirathslustig. Důro r-ná! ČT. Tkč.

283092   Rozvedenec Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvedenec, nce, m, der Geschiedene. Mš.

283093   Rozvedení Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvedení, n. rozvodění, rozvádění, roz- vozování, die Absonderung, Trennung, Schei- dung. R. manželů n. manželství. V. Žaloba o r. nebo o rozvod manželů, žaloba roz- vodní. J. tr. A kdo jest příčinou našeho r.?; Třetí je soužení s milou r. Sš. P. 323., 501. — R. vody po lukách, die Leitung. R. věty, die Amplifikation. R. (rozložení) hlásek, die Lautauflösung.

283094   Rozvedení Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvedení od stolu a lože. Bor. 313 — R. kontrastů, dissonance. Dk. Píseň sama jest stručné r řeckého: Kyrie eleison. Tf. R. ve stilistice, amplifikace. Vz Ott. II. 200.

283095   Rozvedenka Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvedenka, y, f. = žena s mužem roz- vedená. Km. 1885. 374.

283096   Rozvedený Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvedený, vz Rozvésti. R. věta. Vz Věta. Nz. — s kým: s manželkou r. Us. — jak: ruměnec do kruhu r. Us. Dch.

283097   Rozvedený Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvedený. Keř po zdi r-ný. Us.

283098   Rozvěděti se Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvěděti se = zvěděti. Slov.

283099   Rozvědka Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvědka, y, f. = rozvědná práce, Un- tersuchungsarbeit, f. Hř.

283100   Rozvedlý odkud Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvedlý odkud. Dřevo od ratolestí urostlých krásně r-dlé. Pass. 384., Pel. Progr. královéhrad. 1890. 17.

283101   Rozvědný Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvědný. R. (kutná) štola, Suchstol- len. Hř. Vz Rozvědka. (dod.).

283102   Rozvejárený Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvejárený = rozčepýřený. Chvost je r. Phľd. XII. 3(57.

283103   Rozvějce Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvějce, e, m., der Zerweher. Světz.

283104   Rozvejra Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvejra, vz Rozvera v I. Přisp. 347.

283105   Rozvejřenosť Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvejřenosť. Cf. Roztopáš.

283106   Rozvejřený Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvejřený kluk = rozpustilý. Us. Fč. Vz Rozvera 1.

283107   Rozvelebiti Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvelebiti, il, en, ení = velmi velebiti, vz Velebiti. — se kde. R-bíš sě mezi nimi (magnificaberis). B0.

283108   Rozveličiti Svazek: 3 Strana: 0193
Rozveličiti, il, en, ení, rozveličovati, ver- grössern. — se. R-čil sě Hospodin. BO.

283109   Rozvěnčiti Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvěnčiti, il, en, ení, rozvěnčovati, ent- kranzen. Flor.

283110   Rozvěnovati co komu, mezi koho Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvěnovati co komu, mezi koho: svůj statek dcerám n. mezi dcery, als Mitgift vertheilen. Ros.

283111   1. Rozvera Svazek: 3 Strana: 0193
1. Rozvera, y, m. a f., rozverný, rozvý- řený, rozvířený — rozpustilý, spustlý, veselý, ausgelassen. Us. na Mor.

283112   2. Rozvera Svazek: 3 Strana: 0193
2. Rozvera, y, f., rozvernosť, i, f. = rozpustilost', prostopášnost, die Ausgelassen- heit. Pán r-ám a svévoli nezbedné lůzy do- cela zanechán byl. Sš. L. 206. Udělal to ze samé r-ry. Us. na Mor. Hý., Šd. Pak pro- vádějí své r-ry. Sš. P. 732.

283113   1. Rozvera Svazek: 8 Strana: 0347
1. Rozvera, vz násl. Rozverný. Brt. D. II. 381. Kluk r. NZ. III. 28.

283114   Rozvěrací Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvěrací, rozvírací, aufschliissig. R. oke- nice, dvéře, nůž. Us.

283115   Rozvěrač Svazek: 8 Strana: 0574
Rozvěrač, e, m. R. hlasivky (sval). Ott. XI. 799.

283116   Rozvěradlo Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvěradlo, a. n., ein Werkzeug zum Oeffnen. R úst. Us.

283117   Rozvěrák Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvěrák, u, m. = šroubovák, šroubovní klíč (klika), Schraubenschlüssel, m. Šp., S. N. XI. 228.

283118   Rozvěrátko Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvěrátko, a, n., Ausweisungseisen, n. Sterz. I. 369.

283119   Rozverně Svazek: 8 Strana: 0347
Rozverně. R, se chychtati. Mor. a slov. Cf. Rozverný. Nár. list. 1896. č, 114. odp. feuill.

283120   Rozvernosť Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvernosť, i, f., rozvířenosť = rozpusti- lost, die Ausgelassenheit. Na Mor. Vz Roz- vera, 2.

283121   Rozvernosť Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvernosť, i, f. = nevernosť, věrolomnosť, Litom. 52.

283122   Rozverný Svazek: 3 Strana: 0193
Rozverný, čtverácký, vz Rozvera. Na Mor. Hý., Šd., KB.

283123   Rozverný Svazek: 7 Strana: 0625
Rozverný. R. prostopášnost. Bdl.

283124   Rozverný Svazek: 8 Strana: 0347
Rozverný, rozvera = veselý, rozpustilý. Záp. Mor. Brt. I). II. 381. R. pěsnička o lásce. Nár. list. 1896. č. 203. odp. feuill.

283125   Rozvěrovati se komu Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvěrovati se komu = příliš se věro- vati, zu sehr betheuern. Ros.

283126   Rozvěřiti Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvěřiti, il, en, ení; rozvěřovati = na úvěr rozdati, rozpůjčiti, auf Kredit ausleihen, hin und her borgen. — co kam: peníze, zboží, Ros., mezi lidi. Us. — co komu. Křivdařům na vše svaty rozvěřoval vlnu. Ms. ovc. Bůh nám rozvěřil své dary. Kom.

283127   Rozveselelý Svazek: 3 Strana: 0193
Rozveselelý = rozveselený, lustig, aufge- räumt. Puch.

283128   Rozveselení Svazek: 3 Strana: 0193
Rozveselení, n., die Erlustigung, Auf- heiterung. K r. někoho přivésti. Plk.

283129   Rozveselenosť Svazek: 3 Strana: 0193
Rozveselenosť, i, f., die Lustigkeit, Auf- geräumtheit. Us.

283130   Rozveselený Svazek: 3 Strana: 0193
Rozveselený; rozveselen, a, o, aufgehei- tert, lustig, aufgeräumt. R-né mysli býti. V.

283131   Rozveseliti Svazek: 3 Strana: 0193
Rozveseliti, il,'en, ení; rozveselovati, er- lustigen, aufheitern, erheitern, aufgeräumt o. heiter machen. — koho. Dyby tady má panenka byla, ona by mě r-la. Sš. P. 297. Šírý svět r-lím; Zpívaj si děvečko, rozve- seluj pole; Zahréte mně na husličky, rozve- selte ty děvečky; Šel sem tam, habech (abych) se r-lil. Sš. P. 519., 550., 615., 688. — se kde. Nemôže sa ve mně srdco r-lit. Sš. P. 347. — se s kým. Až sa moje srdenko s tvojím r-lí. Sš. P. 359. Tu ať jest mladá žena, s kterou bychom se r-lit mohli. Žer. 322. — koho, se čím: trunkem, V., vínem, Us., láskou. Gníd.

283132   Rozveseliti Svazek: 8 Strana: 0347
Rozveseliti. Keď sa r-lí, celý svet je jeho. Phľd. 1894. 442.

283133   Rozvěsiti Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvěsiti, il, šen, ení; rozvěšeti, el, en, ení; rozvěšovati, hin und her aufhängen, hie und da hängen. — co kde: po světnici, Ros., po stranách, Kom., po zdech. Flav. Listy na dveřích rozvěšel. Jiné údy proti chrámu rozvěší. Br.

283134   Rozveslovati. — co Svazek: 3 Strana: 0193
Rozveslovati. — co: loď, mit Rudern in Lauf bringen. Ros.

283135   Rozvésti Svazek: 3 Strana: 0193
Rozvésti, vedu, vedl, den, ení; rozvoditi, il, děn, ění a zen, ení; rozváděti, ěl, ěn, ění; rozvozovati = na různo vésti, rozloučiti, von einander führen, sondern, trennen, absondern, scheiden; rozvody dělati, senken; rozpřáh- nouti, ausholen, schwingen; rozšířiti, aus- breiten, ausdehnen. Jg. — abs. Vezma klín sukně n. pláště, hne-li jím za se, chtě snad rozvésti (ausholen), aby udeřil k onoho klínu, tehdy jest ztratil (při). Št. — co, koho: pe- roucí-se, Ros., tovaryšstvo, manžely, man- želství, V., při, Kom., řeč (rozšířiti), L., Kom., křoví n. réví (rozvody dělati), Us., ruku n. sekeru (rozpřáhnouti). Bibl., Leg. Kdo nás svede, nechť nás rozvede. Prov. R. muže a ženu = rozdvojiti. Ráj. Milovali sme sa jako holubů pára, a kdo nás rozvedl, nech ho pán Bůh kárá. Sš. P. 282. R. vzpor, auf- heben. Nz. R. oblouk, sprengen, Nz., vodu, an verschiedene Orte leiten. Dch. Ach vy rodičovi, co ste vy takoví, že nás r-díte, snad se pomsty nebojíte ? Sš. P. 396. Všecko své jmění r. (= utratiti, promarniti). U Do- brušky. Vk. R. křídla.(roztáhnouti). BO. — koho od koho. Rozveďme je od sebe. Solf. Ta (baba) naše srdce od sebe rozvedla. Sš. P. 165. — se s kým. S manželkou se r. BO. Dala se s ním r. V. R. se s literním uměním. V. Že jste vy mne s mou panenkou rozvedli. Er. P. 180. Pro věno milou s milým r. Er. P. 188. — (co) na co: řeku na po- toky r.. Ros., železo na plechy (rozšířiti). Kom., zlaté na krejcary, počty na činitele. Nz. Rozveda (ausholen) na nepřátely udeřil přátely. Prov. Jg. — co čím. Vinař kmeny mladistvé sází a oblouky rozvodí (traduci- busque propagat). Kom. — co v co. R-díme i v je. Bž. 48. — co komu. Některé panence rozvedu (zkazím) rozkoše. Sš. P. 308. —jak. Žádnej nás do smrti nerozvede. Er. P. 145. Ačkoli sú ku přiebytku rozvedeni, však on nemóž jiné, dokavad ta živa jest, pojieti, ani ona jiného. Hus III. 201.

283136   Rozvésti co Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvésti co: páru, plyn, Šmr., dlouž. Dk. Poet. 228. — co nač: složené číslo na kmenné činitele. Hra. — co več: zlo- zvuk v souzvuk. Dk. R. výraz mathema- tický v řadu. ZČ. — jak: S těžkem on snadně své předsevzetí rozvede (od něho pustě). Arch. VII. 105. Tlak na velikou plochu r. NA. IV. 135. Věc do podrobna r. Tš. — co kudy: vodu v trubách po městě. Us. — co kde: v pojednání šíře něco r. Us. Pdl. — se s kým: s mužem. Pass. mus. 452. — R., rozpřáhnouti, aus- holen, schwingen. Št. Kn. š. 148

283137   Rozvésti koho z čeho Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvésti koho z čeho = vymlouvati mu něco. Val. Čes. 1. XII. 420. — Pacholci ho od Židů rozvedli (odtrhli ho od nich). Wtr. Min. 42.

283138   Rozvěšený Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvěšený; -en, a, o, hie und da auf- gehängt. R. prádlo. Us.

283139   Rozvětí Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvětí, n., das Zerwehen. Puch.

283140   Rozvětiti Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvětiti, rozvětovati, ableiten. — co odkud. Vývodkové zlí, které z výroků jeho někteří neprávě rozvětovali. Sš. I. 68.

283141   Rozvětka Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvětka, y, f., cassiopaea, slimýš. Krok.

283142   Rozvětovati se Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvětovati se = rozvětviti se. Rostl.

283143   Rozvětralý Svazek: 9 Strana: 0460
Rozvětralý. R. kříž. Tbz. V. 274.

283144   Rozvětralý Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvětralý trám. Tbz. V. 9. 61.

283145   Rozvětrovati Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvětrovati = počíti větrovati, zu we- hen, lüften anfangen. — co: obilí, otázku (ventilliren). Jg. Slov.

283146   Rozvětřenec Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvětřenec, nce, m., der Schwärmer. Mus.

283147   Rozvětřený Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvětřený; -en, a, o. Fantasie těles- nými útrapami r-ná. Šml.

283148   Rozvětří Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvětří, n., Wetterscheide, f. Sl. les.

283149   Rozvětřiti Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvětřiti, il, en, ení, rozvětvovati, zer- wehen. — co kudy: lesem hluky. Nej. V.

283150   Rozvětřiti Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvětřiti. Urazená ješitnosť r-la (po- pudila) mně mysl. Šml. — se. R-lo se (na- stal vítr). Paní Běta se v duchu všecka r-la (popudila). Šml.

283151   Rozvětřiti Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvětřiti. Novina ta mysl její r-la. Šml. V. 96.

283152   Rozvětvení Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvětvení, Verzweigung, Verästung, f. R. krkavic na četné žilky. Mus. 1880. 192.

283153   Rozvětvenosť Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvětvenosť, i, f. = rozvětvení. Rm. 115. R. stromu. Us.

283154   Rozvětvenství Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvětvenství, n., ramificatio. Rst. 487.

283155   Rozvětvený Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvětvený; -en, a, o, verzweigt. Celé člověčenstvo není leč r-ný Adam. Sš. I. 63.

283156   Rozvětvený Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvětvený. R. parohy, Mus., spiknutí. Pal. Rdh. III. 282. — jak. Sítnatě r. Kk. Mnohonásobně r-né pásmo horské. J. Lpř.

283157   Rozvětví Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvětví, n., die Verästung (einer Eisen- bahn). Šm.

283158   Rozvětvilec Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvětvilec, lce, m., thamnidium, Klei- sterschimmel, m., plíseň. Vz Rstp. 1979.

283159   Rozvětviti Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvětviti, il, en, ení; rozvětvovati, ver- zweigen, ausbreiten. — se kde. Jeho ro- dina se na Moravě velmi r-la. Us. Tč.. — se v co. Strom rozvětvuje se v korunu. Us. Rodové, v něžto se čeledi ty r-vily, slují domy. Sš. L. 33. — se nač. Hned prvá hypothesa se na dvě ramena r-vuje. Sš. Mt. 16.

283160   Rozvětviti Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvětviti. Nervy celým tělem, po celém těle se r-vují. Dk. P. 8., 14.

283161   Rozvětvování Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvětvování, n., das Verzweigen. R. se klubu, die Affílation eines Clubs. J. tr.

283162   Rozvezení Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvezení, n., das Auseinanderführen.

283163   Rozvezený Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvezený; -en, a, o, auseinandergeführt. Us.

283164   Rozvezlosť Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvezlosť, i, f. = rozpustilost Us.

283165   Rozvezlý Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvezlý, verführt. R. hráz. Us. Sd. — R. = rozpustilý. R. děti. Us.

283166   Rozvezlý Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvezlý = prostořeký. Val. Brt. D. II. 381.

283167   Rozvezně Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvezně =? Na pecí chystaly se děti r. na lůžko. AI. Mršt.

283168   Rozvézti Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvézti, vezu, vezl, zen, ení; rozvoziti, il, zen, ení; rozvážeti, el, en, ení; rozvazo- vati, hin und her o. aus einander führen, verfüliRen. — co: rumy. V. Sládci rozvážejí pivo. Ros. — co v čem kam kudy: zboží v lodích po moři do dalekých krajin r. Us.

283169   Rozvidlený Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvidlený. R. ojmce. KP. IX. 32.

283170   Rozvidňak Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvidňak, u, m. Na rozvidňaku — na úsvitě. Us. Llk.

283171   Rozvídňání Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvídňání, n , das Tagen. Za r. kosí se tráva. Na Ostrav. Tč.

283172   Rozvidňať sa Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvidňať sa, vz násl.

283173   Rozvíďnať sa Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvíďnať sa. Phľd. 1893. 71., 1894. 54.

283174   Rozvídňati se Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvídňati se, rozvidniti se, tagen. — abs. Rozvídňalo se dlúho, ež se na dobře rozvidnilo. — se komu. Už se mu neroz- vidní = umřel. Na Ostrav. Tč.

283175   Rozvidněti Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvidněti, ěl, ění, Tag werden. Mor.

283176   Rozvidnievati sa Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvidnievati sa = rozednívati se. Slov.

283177   Rozvidniti se Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvidniti se = rozedníti se. Plk. — Vz předcház.

283178   Rozviehřiti co Svazek: 8 Strana: 0347
Rozviehřiti co: vlasy. Čch. Otr. 55.

283179   Rozvigłat Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvigłat = rozviklati. Slov. Brt. D. II. 381.

283180   Rozvíchořiti se Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvíchořiti se = rozvichřiti se. Slov. Tóth. B. 28.

283181   Rozvichřený Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvichřený, entflammt. R. vášeň. Šml.

283182   Rozvichřený Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvichřený. Za Šml. polož: IV. 16.

283183   Rozvichřilý Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvichřilý, stürmisch blasend. R. plí- skanice. Šml.

283184   Rozvichřiti Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvichřiti, il, en, ení, stürmend aus einander wehen. L. — R., rozmĺsiti, v ne- pořádek uvésti, sehr verwirren. Šml. — co: království. L.

283185   Rozvichřiti Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvichřiti. Pocit ten r-il mu duší. Šml. I. 40.

283186   Rozvichřiti co komu Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvichřiti co komu. Trpký pocit ne- libosti r-il mu duši. Šml.

283187   Rozvíjecí Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvíjecí výraz, člen věty. Gb Ml. II. 2.

283188   Rozvíjení Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvíjení, n., die Entfaltung.

283189   Rozvíjenství Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvíjenství, n., slovo nové, čas roz- víjení, die Zeit des Aufkeimens. Rostl. III. a. 42.

283190   Rozvíjeti Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvíjeti, vz Rozviti.

283191   Rozvíjeti Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvíjeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 345.

283192   Rozvijka Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvijka, y, f., druh křivé linie, evoluta, franc. developpée, die Evolute, Abwicke- lungslinie, pol.

283193   Rozviklanosť Svazek: 7 Strana: 0625
Rozviklanosť, i, f., Schwankung, Zer- fahrenheit, f. R. věcí. Dch.

283194   Rozviklanosť, rozviklavosť Svazek: 3 Strana: 0194
Rozviklanosť, rozviklavosť, i, f., das Wanken.

283195   Rozviklaný Svazek: 3 Strana: 0194
Rozviklaný, wackelig; schwankend. R. stůl, postel. Us. — v čem: u víře. D.

283196   Rozviklati Svazek: 3 Strana: 0194
Rozviklati, viklám a vikli, rozviklávati — rozhýbati, wackelig, locker, wankend machen; im Vorsatze wankend machen; se, langsam in Gang o. Bewegung kommen. — co: stůl, postel, hřebík, kameny, kolík. Us. — co, koho v čem. R. někoho, se v mysli, se v předsevzetí. Ros. — co, se komu. R. někomu mysl; rozviklala se mu mysl. Ros.

283197   Rozviklavý Svazek: 3 Strana: 0194
Rozviklavý = rosviklaný.

283198   Rozvilec Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvilec, lce, m. = rozpustilec. Han. Brt. D. II. 381.

283199   Rozvilina Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvilina, y, f. = paprutka. Rst. 487.

283200   Rozvilina Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvilina. R. lidového vyšívání (rozvoj). Wtr. Krj. I. 343. Je tam plno květů a r-lin (malovaných). NZ. III. 120.

283201   Rozvilinatý, rozvilinovatý Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvilinatý, rozvilinovatý, na způsob rozvilin, rankend. R. řapíky. Rostl.

283202   Rozviliny Svazek: 3 Strana: 0194
Rozviliny, pl., f., die Rankenfüsse. Nz. Vz Ručička.

283203   Rozvilněný Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvilněný zrak. Tbz XI2. 10. Sr. Vilný.

283204   Rozvilosť Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvilosť, i, f. = rozkvětlosť, Offensein der Blüthe. Rst. 487.

283205   Rozvilý Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvilý, aufgeblüht. R. růže. Us. — R. = rozpustilý, nevázaný. R kluk. Us. Knrz.

283206   Rozvilý v Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvilý v květy. Svět. knih. 420. 21.

283207   Rozvin Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvin, u, m., rozvoj, die Entfaltung. Nz. R. v před. Čsk.

283208   Rozvínati se čím Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvínati se čím. Srdce přemyšlováním se rozviná. Kom. Theatr. 8., 76. Sr. Roz- vinouti.

283209   Rozviniti Svazek: 3 Strana: 0194
Rozviniti, il, ěn, ění, schuldlos sprechen. Šm.

283210   Rozvinouti Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvinouti, vz Rozviti.

283211   Rozvinouti co Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvinouti co. Vojínové r-li palbu, lépe: počali stříleti. Mš.

283212   Rozvinování Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvinování, n., die Entwickelung.

283213   Rozvinování Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvinování funkcí v řady. Stč. Dif. 105.

283214   Rozvinulý Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvinulý. R. víno. Stárek 188.

283215   Rozvinutě Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvinutě = obšírně, zevrubně, ausführ- lich. R. o něčem psáti.

283216   Rozvinutelnosť Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvinutelnosť, i, f., die Entwickelbar- keit.

283217   Rozvinutelný Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvinutelný, entwickelbar, auflöslich. R. závitek. Rostl.

283218   Rozvinutelný Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvinutelný. R. plocha Mus. 1880. 368., NA. V. 66., Jrl. 422., Stč. Zem. 423.

283219   Rozvinutí Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvinutí, n., die Lösung, Entfaltung, Entwickelung.

283220   Rozvinutí Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvinutí plochy v rovinu. Vz Ott. XXII 19

283221   Rozvinutosť Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvinutosť, i, f., obšírnosť, zevrubnosť, die Ausführlichkeit.

283222   Rozvinutý Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvinutý; rozvinut, a, o, aufgerollt, entwickelt, entfaltet. R. korouhev, D.; věta. Vz Rozvedený.

283223   Rozvírací Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvírací, vz Rozvěrací.

283224   Rozvírač Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvírač, e, m. R. hltanový, musculus cricoarytenoideus.

283225   Rozvíradlo Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvíradlo, a, n. R. děložní, der Mutter- spiegel. Šm.

283226   Rozvírák Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvírák, u, m., der Schraubenschüssel. Bur.

283227   Rozvírati Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvírati, vz Rozevříti.

283228   Rozvířelý Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvířelý = rozjarený. Seb. 237.

283229   Rozvířenec Svazek: 3 Strana: 0194
Rozvířenec, nce, m. = rozpustilec, ein Ausgelassener. U Nezamyslic na Mor. Bkř.

283230   Rozvíření Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvíření citu. Nár. list. 1903. č. 243. 13.

283231   Rozvířený Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvířený; -en, a, o = rozpustilý, aus- gelassen. Na Mor. Bkř.

283232   Rozvířený Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvířený, aufgewirbelt. R. plachty, sníh, Čch., vzduch. Knrz., Stč. Zem. 653. — R. = rozpustilý. Vz Rozvera, 1. Brt. D. 263.

283233   Rozvířený Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvířený otvor trouby (na konci širší). Čes. 1. XII. 61. R. nitro. Zvon V. 752.

283234   Rozvířiti Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvířiti, aufwirbeln. Dch.

283235   Rozvířiti co Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvířiti co: prach. Pal. Pam. 538.

283236   Rozvířiti se Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvířiti se, il, en, ení, ausgelassen werden. Mor.

283237   Rozvislosť, i Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvislosť, i, f., das Auseinderhängen.

283238   Rozvislý Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvislý, aus einander hängend. R. laty (Rispen). Vaň.

283239   Rozvisnouti Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvisnouti, snul a sl, utí = rozvěsiti se, aus einander hängen. Jg.

283240   Rozvit Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvit, u, m., die Entfaltung. R. v tělo- cviku. KP. I. 436.

283241   Rozvitek Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvitek, tku, m., rozviti, rozvinutí, vý- klad, die Entfaltung, Auseinanderlegung, Darlegung. Dalejší toho r. k epištolám sv. Petra zůstavujíce. Sš. I. 14. R. povahy lid- ské a povahy celého člověčenstva. Sš. L. 16. Ostatek zůstavuje r-tku dějinnému. Sš. L. 17. Dalejší r. církve té; Duch sv. dalejší r. nauky jeho zbytečným a nemožným učinil; Spojkou a dalejší r. toho, co ve verši na- řknuto, se opovídá. Sš. Sk. 136., 131. J. 213. (Hý.).

283242   Rozviti Svazek: 3 Strana: 0195
Rozviti, viji, vij, ije (íc), il, it, ití; roz- vinouti, ul, ut, utí: rozvíjeti, el, en, ení; rozvinovati, rozvínati = na různo vinouti, rozkládati, vykládati, zavinuté odvinouti, von einander wickeln o. schlagen, enthüllen, aus einander lasseN, entfalten, entwickeln, auf- hüllen, aufrollen; se, sich entwickeln, ent- falten. Jg., V. — co, koho: dítě, korouhev, šňůru, obraz, řady vojska, prapor, vlasy, Us., knihu, D., listy knihy, Kom., šaty. Ros. Rozviň sklad své spanilosti, opoj duši svou milostí. Sš. P. 68. Místněji to apoštol rozvíjí. Sš. I. 27. Kerá je múdrá panenka, nedá rozviť svého vínka. Sš. P. 3. Není teho v dědině, co můj vínek rozvine. Sš. P. 439. — co na koho: tenata. Tkad. — co, se kde: na lodí po bidlech plachty r. Kom. Radosť v srdci našem se rozvila. Kom. Na hrobě se rozvíjá tulipán. Sš. P. 333. R. místo v knize. D. Křesťanský život se jim v mysli nebyl dokona r-nul ještě; Skutečně Pavel obranu svou před králem Agrippou rozvinuje; Milosť ta víc a více se rozvíjeti má v srdci. Sš. Sk. 219., 275., J. 25. Obraz neštěstí svého v mysli rozvíjela. Němc. Dyž se rozvíjalo před na- šima (okny) kvítí. Sš. P. 576. = se v co. Rozvij se v kvítí metlice. Er. P. 487. City a myšlénky v plň se rozvíjejí. Hdk. C. 44. — co komu jak: po částkách si to roz- viňme. Kom. Církev měla podlé míry roz- ličných darů jejich (pohanů) bohatosť života jejich rozvinovati. Sš. Sk. 112. — co jak o čem. Praví to, co hned místněji rozvinuje o veličí jeho. Sš. L. 16. — se. Rozviň se hade. Us. Květ se rozvíjí. Kom. Červená růžičko, proč se nerozvíjáš? Sš. P. 221., 289., 597. — se v čem. Rozvila se v záři raní. Kšá. Š. 24. — se čím. Nejlépe slovy modlitby té citové v nich proudící se r. mohou. Sš. Sk. 50. — komu. Nám už zase husy rozvíjejí (dostávají nové písky). Us. u Rychn. — se proti čemu. Loďstva se proti sobě v úžině rozvinula. Mus. — co k čemu. I hned k žerdi stkvoucí rozvine to vévodské znamení. Ráj.

283243   Rozvíti Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvíti, rozváti, věji, il, ál, it, ín, ití, íní; rozvanouti, ul, ut, utí; rozvívati (roz- věvati, zastr.), rozvanovati, auf-, zerwehen. - co: obilí. Ros. — čím. Boreáši, povlovným rozvani větrem. Krok. — se komu. Ta naděje se jim jako květ rozvěje. Br. — se, koho kudy. Černé vlasy se po jejích ňa- drech rozvívaly. Us. Rozvěji je po všech větrech. BO.

283244   Rozvití Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvití, n., das Entfalten, Auf blühen, Aus- schlagen. Jg.

283245   Rozviti Svazek: 8 Strana: 0347
Rozviti. Rozvinouti velikú pilnosť, pompu m. projeviti pilnosť, vystrojiti pompu; r. otázku m. rozložiti. Phľd. XII. 760.

283246   Rozviti Svazek: 10 Strana: 0345
Rozviti, rozvívati. — co jak: voje, zá- stupy v šiky. Ott. XXII. 19. — se. Kvítko se rozvívá. Wtr. exc.

283247   Rozviti co Svazek: 7 Strana: 0625
Rozviti co: plachty, Mour., své síly, Vlč., plášť jehlanu, hranolu, válce, kužele. Us. Pdl. — kde (kdy). V Praze nové spory se r-ly. Gb. U všech národů prosa v litera- tuře později se rozvíjí než poesie. KB. I. — se (kdy) jak. Zde r-nul se během 600 let život všestranně a úplně; Samostatně se r. J. Lpř. Loyolovo símě r-lo se květem skvostným. Čch. Mch. 13. V poslední ty časy r-la se do podivné krásy. Osv. Jazyk český ode doby Jungmannovy úžasně se r-nul. Blý. R. se do šířky, do hloubky. Kzl. 268. — se. Ježek se r-nuje, rollt sich auf. Posp. Kůň se r-nul (rozčesl). Lék. Naše literatura utěšeně se r-víjí. Exc. Řada před- stav se r-nula. Dk. — co, se več. Plochu v rovinu, Jrl. 424, funkce v řady. Stč. Dif. 105. V květ se r. Čch. Bs. 53. (co, se kde) čím. Vnadou tvář se r-víjí. Hlk. Noc hvěz- dami se r-la. Hdk. Vějíř své paní nad hlavou rozvívala dlaní třesavou; Rozvívati struny ševelem. Čch. Bs. 72., 73. — kam. R-nouti v levo, v pravo v bok! Čsk.

283248   Rozvitosť Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvitosť, i, f., das Aufgeblühtsein. Nár. listy 1889.

283249   Rozvitřiti Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvitřiti, vz Rozjitřiti. Us. u Olom. Sd. — co, koho, se. Us. Hý.

283250   Rozvitý Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvitý; rozvit, a, o, entfaltet, entwickelt, aufgeblüht. R. růže. Us.

283251   Rozvitý Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvitý. R. čára či čelí (ve vojenství). Čsk., NA. III. 84.

283252   Rozvitý Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvitý. Léta v bujarosti r-tá. Tbz XIII. 246.

283253   Rozvíži Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvíži, vz Rozvázati.

283254   Rozvížitelnosť Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvížitelnosť, i, f. = rozvazatelnosť, die Auflösbarkeit. Jg.

283255   Rozvížitelný Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvížitelný = rozvazatelný, auflösbar. R. svazek. Trip. 316.

283256   Rozvláčení, rozvlačování Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvláčení, rozvlačování, n., vz Roz- vláčiti.

283257   Rozvláčený Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvláčený; -en, a, o, vz Rozvláčiti.

283258   Rozvláčiti Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvláčiti, il, en, ení; rozvláčeti, el, en, ení, rozvlačovati = sem tam vláčiti, roztá- hati, rozvléci, ver-, wegschleppen. — co: knihy, Tabl. poes., řeč (zdlouha, rozvláčitě mluviti, langsam, gedehnt reden, 2. dlouho mluviti, weitschweifig, viel, lange reden. Jg.). St. skl. II. 182. — co čím : pole bra- nami, zereggen. Vz Rozvléci.

283259   Rozvláčiti Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvláčiti řeč. Alx. V. v. 669. (HP. 17.). — co več. Aniž ý v ej r-čují. Pal. Rdh. III. 249.

283260   Rozvláčitosť Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvláčitosť, i, f., roztáhlosť, širokosť, die Weitschweifigkeit, D.; Langsamkeit. Jg. Beze všech zbytečných frasí a r-stí. Tč.

283261   Rozvláčitý Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvláčitý, vlekoucí se, zdlouhavý, ge- dehnt, langsam; weitschweifig. Královna vážnou a rozvláčitou řečí promluvila. Kom. R. způsob psaní (obšírný). D.

283262   Rozvlačitý Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvlačitý. R. chúdza. Phľd. 1896. 464.

283263   Rozvláčky Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvláčky = koláčky (pekáčky), po- něvadž se brzy rozvlekou, snědí. Veselí. Kub. 156.

283264   Rozvláčně Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvláčně, vz Rozvláčný. R. něco vy- pravovati. Us. Pdl.

283265   Rozvláčnosť Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvláčnosť, i, f., váhavosť, zdlouhavosť, die Säumigkeit, Zauderhaftigkeit, Saumselig- keit ; obšírnosť, rozvleklosť (slohu), die Weit- läufigkeit. Nz. R. v řečech. J. tr.

283266   Rozvláčnosť Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvláčnosť. Cf. Jg. Slnosť 62.

283267   Rozvláčný Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvláčný, rozvláštný, rozvláčitý = zdlou- havý, gedehnt, säumig. Slova platná mají se vážně a rozvláčně mluviti. Kom. — R , obšírný, weitläufig, weitschweifig, breit, lang- athmig, breitgetreten. R. řeč, Hus III. 322., sloh, článek. Dch. — v čem: v řeči. V.

283268   Rozvláčný Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvláčný = lenivý. U Kvasiti.

283269   Rozvlájati Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvlájati, vz Rozvláti.

283270   Rozvlak Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvlak, u, m. = rozvláčení, die Zöge- rung. St. skl. I. 177.

283271   Rozvlak Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvlak. Sv. ruk. 392. — R. = místo, kde nejsou tenata natažena. Sdl. Hr. V. 333.

283272   Rozvláknělec Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvláknělec, lce, m., penicilium. Vz S. N.

283273   Rozvláknělec Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvláknělec, Pinselschimmel, m., plí- seň. Vz Rstp. 1982.

283274   Rozvláknění Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvláknění, n., Auffaserung, f.

283275   Rozvlákniti co Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvlákniti co: hadry, rozemlíti, ver- kleinern, mahlen. Jind. 73., Ott. XVIII. 176.

283276   Rozvláný Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvláný; -án, a, o. R. moře, die wo- gende See. Lpř.

283277   Rozvlasatělý Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvlasatělý = prostovlasý. Ld.

283278   Rozvlasatělý Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvlasatělý. Koll. Zp. II. 56.

283279   Rozvlasatka Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvlasatka, y, f., callirhoe, slimýš. Krok. II. 516.

283280   Rozvlasený Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvlasený = rozvlasatělý. Ntr. I. 263.

283281   Rozvláštnosť Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvláštnosť, i, f. = rozvláčnost

283282   Rozvláštný, -ní Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvláštný, -ní = rozvláčný. — R-ní jídla dávání, das Bescheidessen. V.

283283   Rozvláti Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvláti (zastr.), rozvlájeti, el, en, ení, rozvlájati (zastr.), učiniti, aby se vlálo, vlnilo, pohybovalo jako vlna, rozvlniti, in Bewegung setzen (wie die Fluthen); znepokojiti, ver- wirren, beunruhigen. Jg. — co. Aj, Vletavo, če mútíši vodu? za (= zda) tě lutá roz- vlajáše búria? LS. v. 3. Bdl. Obr. Libušina soudu 53.

283284   Rozvlažení Svazek: 3 Strana: 0195
Rozvlažení, n., rozmokření, die An-, Be- feuchtung. — R., potešení, die Linderung, Erquickung. R. po těžkostech milé jest. Kom. Bůh lačnícím a žíznícím r. slibuje. Kom. K r. svému nic tu nevidím. Kom.

283285   Rozvlažení Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvlažení, refectio. Ž. kl. (333.).

283286   Rozvlažený Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvlažený; rozvlažen, a, o = rozmo- křený, angefeuchtet, befeuchtet. — čím. Kosti jeho jsú r-ny mozkem (medullis ossa irrigantur). BO. — R., potěšený, erquickt, erfreut; erweicht, erwärmt. — čím: láskou. Gníd. — skrze co. Žádosti skrze cizí chlíp- nost rozvlažované. Měst. bož.

283287   Rozvlažený Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvlažený = potěšený. Bl. Gr. 280.

283288   Rozvlažiti Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvlažiti, il, en, ení; rozvlažovati = vlahou rozmokřiti, befeuchten,feucht machen; potěšiti, ulehčiti, lindern, erquicken. Jg. — co, koho. Kdo poslouchá otce, rozvlažuje (potěšuje) mateř svou Ctib. Studnice vzplý- váše ze země rozvlažujíc všecken svrchek zemský. BO. R-žije dúbravu i hvozd, za- hradu. BO. — Kom. Srdce něčí r. Us. — co v čem. Vys. — co, se čím. Srdce naše rozvlažují se vnitřní radostí. V. Záhon vodou r. Us. R-žuje vodami zemi. BO.

283289   Rozvlažiti Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvlažiti. Ať r-ží jazyk mój (vodú). Ev. seit. 26. Luc. 16. 24.

283290   Rozvlažiti co Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvlažiti co. Št. Bes. 74., Mus. 1898. 342.

283291   Rozvlažniti Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvlažniti, il, ěn, ění, lau, warm ma- chen. Ros.

283292   Rozvlažnouti Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvlažnouti, ul, utí, lau, warm werden.

283293   Rozvlčiti Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvlčiti = divokým, rozpustilým učiniti.

283294   Rozvléci Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvléci, vleku, kl, čen, ení; rozvléknouti, rozvlíknouti, ul, ut, ut; rozvláčeti, el, en, ení; rozvlíkati, rozvlekovati = roztáhati, hin und her. ziehen, schleppen, verschleppen; rozšířiti, ausbreiten. — co. Mnoho šatstva rozvléci. D. R. tenata. Aesop. R. otázku, odpověď, předmět. Dch. — se kudy. To přes všecky věci se rozvleklo. Lactant. — co čím: pole branami.

283295   Rozvlečenosť Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvlečenosť, i, f. = rozvleklosť.

283296   Rozvlečený Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvlečený, vz Rozvléci. Vesnice jsou přes hodinu cesty od sebe r-ny. Bdl.

283297   Rozvleklosť Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvleklosť, i, f, die Weitläufigkeit. Vz Rozvláčnosť. Nz.

283298   Rozvleklý Svazek: 7 Strana: 0625
Rozvleklý, verschleppt, ausgebreitet, breitspurig, weitläufig. Dch., Lum.

283299   Rozvlhati Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvlhati; rozvlhnouti, ul a hl, utí, feucht werden. Ros.

283300   Rozvlhati Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvlhati. Zvon V. 572.

283301   Rozvlhlý čím Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvlhlý čím: krví. Škod. II. 208.

283302   Rozvlnění Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvlnění, n., Wellenbewegung, f. R. vzduchu, mořské hladiny, Stč. Zem. 756, citů, obilí. Vlč.

283303   Rozvlněný Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvlněný; -ěn, a, o, wogenerregt. R. ok, obilí. Us. Dch.

283304   Rozvlněný Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvlněný. R. moře, Lpř., úroda klas- natá, Ptů., výpary. Kká. — čím. Osení větrem r-né. Us. Pdl.

283305   Rozvlniti Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvlniti, il, ěn, ění; rozvinovati, die Wellen in Bewegung setzen. — co. Vítr rozvlnil moře. Jg. — co čím: vodu vesly. — se. Moře se rozvlnilo. Tkanička se roz- vlnila (roztřepila, drieselte sich auf). Us Dch.

283306   Rozvlniti. — co Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvlniti. — co. R. vzduch. Dk. Dech r-ňuje hruď. Čch. Věc naše dni r-ňující. Šml. — se odkud (kam čím). Zvonů hlas se r-ní z bání. Kká. Zpod střechy (klo- bouku) na všechny strany se r-ly kučery. Hrts. Skálo, buď kolébkou, zkad život v-ní se zlatým proudem klasů. Vrch. — se komu. Ňádra se jí r-la. Us. Rgl. — se kde (kdy). Kolem nich r-nil se roj divý; Moře před námi se r-lo. Vrch. Na jaře r-lo se na poli osení. Kká. V dílně r-nil se ruch. Us. — co kudy. Zpěvů hlahol po městě r-me. Man. Or. 105, — co več. Kká. K sl. j. 202. — co kdy k čemu. Myšlénky, jež mu v noci r-ly ku zpěvu srdce. Vrch.

283307   Rozvlnovati Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvlnovati = vlnu rozcupovati. U Ry- chnova. Msk.

283308   Rozvod Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvod, u, m., rozvedení, rozloučení, das Auseinanderführen, Scheiden, Trennen. R., rozvedení manželů, die Ehescheidung. Ros., Jel. R. s kým učiniti (rozvésti, rozloučiti se s ním). Výb. I. 240. R. od stolu a lože. Sš. Mt. 81. R. dočasný; příčina r-du. Sš. Mt. 81. Obmeškaný r. průtahu, verzögerte Auflösung des Vorhaltes. Hd. — R., rozlo- žení do země, ku př. vinného kře, hříženice, oblouk, kyvák. der Setzling, Einleger, Senker, Graben, das Gesenk. D., V. 1558. R-dy dě- lati, klásti, Us., pohřižovati. D. Vz Schd. II. 185. Odejmete r-dy jeho. Br. R. jest hrobek, do kterého se starý keř (réva) pochová, aby ze sebe nové keře vydal. Vz Krecht, Truhlice, Klobouk. Vz více v Čk. 185. R. na slepo = dělaný z jara, dokud keř ještě nežene; r. na zeleno = dělaný po kopačce, když křoví již vyrazilo. Čk. 187. — R-dy včel n. rozluky, dělání dvou úlů z jednoho. Vaň. — R., die Abtheilung, Eintheilung. Pal. — R. = rozpřáhnutí, das Ausholen.

283309   Rozvod Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvod = rozvedení. R. tepla, KP. V. 267., dissonance, čísla v části, dlouže, diáXvóig. Dk. R., Steuerung. R parní, Dampf-, šoupátkový, Schieber-, ventilový, Ventil-, s expansí, Expansions-, vratný, Um-, kulissový, Coulissen-. Šmr. 75., 80., 112.— 114., 122., 124. R = místo, kde se dělí mlýnská strouha od řeky. V Podluží. Brt. D. 263.

283310   Rozvod Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvod. Chlapci mají rozvude = vůli. Tišn. Brt. D. II. 381.

283311   Rozvod Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvod parní = přístroj, jenž vstup a výstup páry v parním stroji v pravý čas při každém zdvihu způsobuje. Vz KP. IX. 34.

283312   Rozvod Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvod, u, m. = ústrojí, kterým se řídí působení páry na obě strany pístu při strojích parních a vstup a výstup kapaliny, vzduchu a plynu. Vz Ott. XXII. 20. — R. parní: Mayerův, Riderův, Fareotův, s jedno- duchým šoupátkem, s dvojitým šoupátkem, r. ventilový: Collmannův, Elsnerův, Hartun- gův, kohoutový, kulisový (Stephensonův), Sulzerův, Widnmannův, Allanův, Goochův atd. Vz KP. X. 323. -332. — R. Spor a r. manželů. Vz Ott. Říz. III. 25. nn.

283313   Rozvoda Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvoda, y, f., die Trennung, das Schisma. Veleš.

283314   Rozvoda Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvoda, y, m., os. jm. Výb. II. 370., Arch. VII. 626., VIII. 402. R., zeman, jenž měl libros klevetarum t. j. rád zapisoval, když kdo co pravdě nepodobného roz- právěl; byl člověk kratochvilný. Odtud: Hodí se panu R-dovi k zapsání. Bačk. Písm. 1. 462.

283315   Rozvoda Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvoda Jarosl., spis., nar. 1869. Vz Ott. XXII. 25., Tob. 215.

283316   Rozvoden Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvoden, dně, f., die Uiberschwemmung, das Hochwasser. Zák. sv. Ben.

283317   Rozvodí Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodí, n. = předěl; návrší pod větším hřebenem rozprostřené. Us. Pm.

283318   Rozvodí, n Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvodí, n., die Wasserscheide. Pokr. 1885. č. 44. Sr. Ott. XXII. 25.

283319   Rozvodič Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodič, e, m.,v horn., der Ganghauer. Šm.

283320   Rozvodičko Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodičko, a, n., propagulum. Rostl.

283321   Rozvoditi Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvoditi, vz Rozvésti.

283322   Rozvodítko Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvodítko, a, n. = rozvodíčko, Fort- satz, m. Rst. 487.

283323   Rozvodka Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodka, y, f., das Sägesatzeisen. Tp.

283324   Rozvodnalý Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodnalý = rozvodnilý. Búře vod roz- vodnalých. BO.

283325   Rozvodnatěti Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvodnatěti = zřidnouti. — komu. Koze r-těl lůj. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

283326   Rozvodnati se Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvodnati se = rozvodniti se. R-ly sú se vody. Fror. olom. 14b. 1. Isa. 8. 8.

283327   Rozvodnělosť Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodnělosť, i, f., die Uiberschwem- mung. Mést. bož. V. 32.

283328   Rozvodnělý Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodnělý = rozvodnilý. Rozvodnělý potok. Nudž.

283329   Rozvodnělý Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvodnělý. Mam. V., Pror. ol. 24b. 1. Isa. 28. 2

283330   Rozvodnění Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodnění, n., povodeň, zátopa, die Uiberschwemmung. R. přišlo ze spadlého oblaku. V. R. řeky, Jel., moře. V. R. zlých věci, hříchů, Cyr., bezbožnosti. V.

283331   Rozvodnění Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvodnění. Vš. 466., Dač. I. 21. R. se Slovanů po krajinách Europy. Šf. Strž. II 10.

283332   Rozvodněný Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodněný; rozvodněn, a, o, ange- schwollen, ausgetreten. R. řeka. Jel. Duch jeho jest jako řeka r. V.

283333   Rozvodněný čím Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvodněný čím. Řeka jarem r-ná. Vrch.

283334   Rozvodněti Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodněti, ěl, ění = rozvodniti se. Br.

283335   Rozvodní Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodní, Schieds-. R. žaloba, vz Roz- vedení. J. tr. — R., Ableger-, Senker-. Vz Rozvod.

283336   Rozvodnilý Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodnilý, ausgetreten. R. potok, Pulk., řeka. Br. — R., rozšířený, hojný, verbreitet, reichlich. R. pomsta, Br., hříchové. — Jg.

283337   Rozvodniti Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodniti, il, ěn, ění; rozvodňovati, rozvodnívati, das Wasser austreten machen. — co. Deště řeky rozvodnily. Ros. — se, überschwemmen, austreten, überlaufen, sich ergiessen; rozšířiti se, sich verbreiten. Roz- vodnily se řeky, V., vody. D. Bludové se rozvodnily (rozšířily). Plác. — se čím: pří- valem. Sych. — se kde. Potoky se v lese rozvodňují. Um. les. — se kudy. Povodeň se r-la po všem světě. BO. — se kdy. Vz Čas. — se kam. Málem by se byla zábuba jako tam v Sodomě na celý lid r-la. Sš. 1. 106. Jordan obykl sě jest r. na své břehy. BO.

283338   Rozvodniti co Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvodniti co: myšlénku. Mtc. 1899. 12.

283339   Rozvodniti se kde Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvodniti se kde. Tito neřadové r-li se brzy v básnictví (rozmnožili se). Pal Rdh. I. 301.

283340   Rozvodný Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvodný, trennend, scheidend. R. list, Ehescheidungsbrief, m. Th. R. zdrženlivosť Bech. R. list napsati, komu dáti. Sš. Mr 44 Mt. 22. (Hý.)., BO., ZN. — R., rozvedený, ausführlich. R-dně mluviti, vykládati. Scip.

283341   Rozvodný Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvodný. R. šoupátko, Vertheilungs- schieber, žerď, Steuerstange. Šmr. 147., 91. R. větve (ramenné). Dmk.

283342   Rozvodný. R Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvodný. R. potrubí (síť), kterým zá- silky se rozesílají (v pneumatické poště). Ott. " XIX. 976. R. síť elektrická. Ib. XXI1I. 221.

283343   Rozvodový Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvodový díl, Steuerungstheil. Jind. 20. R. hřídel, die Steuerungswelle. Ib. 88.

283344   Rozvochlovati Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvochlovati, anfangen zu hecheln. Ros.

283345   Rozvoj Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvoj, e, m., die Entfaltung, Entwicke- lung. R. reje, vz. KP. I. 440. Anděl krát- kými slovy veškerého rozvoje spásy lidské dotýká. Sš. L. 16. R. národního hospodářství. Všk. Přivedl národ k velikému r-ji. Tč.

283346   Rozvoj Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvoj v čelí (ve vojenství), S. N. XI. 79., 124., dějin, obchodu, J. Lpř., obyva- telstva, ducha lidského, Osv., socialní, spo- lečenský, průmyslový, politický, kulturní, přirozený událostí, věd, povahy, Šmb., ča- sový, bylinstva, živočíšstva, místní a časový skvrn slunečních, všehomíra, soustavy slu neční, kosmický, embryonalní ssavce, zemský, povrchu zemského, geologický říše orga- nické, individualní, Stč., řady (evoluce), Dk., vzdělanosti lidské, mladistvých sil, KB, nauk přírodních, ZČ., jazyka, Mus., státu, Kř., duševní, umění, literatury. Pdl. R. řad v bok, čelem. Rgl.

283347   Rozvojiti se Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvojiti se, il, en, ení = rozšířiti vojsko (zastr.), válečně se rozložiti, mit dem Heere das Land überfluthen. Tako Tataré sě roz- vojichu. Rkk. 49. Výb. I.

283348   Rozvojka Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvojka, y, f. = čára rozvoje, v území čára, v níž n. za níž se koná rozvoj vo- jenských sborů. Vz Ott. XXII. 25.

283349   Rozvojnosť Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvojnosť jazyka. Blý. (List. fil. 1899. 110)·

283350   Rozvojný Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvojný, entwickelungsfähig. Kos.

283351   Rozvojový Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvojový = evoluční, Evolutions-. Sterz. I. 864. R. pásmo válčícího vojska. Nár. list. 1894. c. 20.

283352   Rozvokát Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvokát, u, m., druh šafránu. Wtr. Obr. 553.

283353   Rozvolač Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvolač, e, m., der Ausrufer. Us. Vký.

283354   Rozvolaný Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvolaný; rozvolán, a, o, berüchtigt. — v čem kde. Ve zlé pověsti mezi lidmi r. (bezectný a vůbec roznesený). V.

283355   Rozvolati Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvolati; rozvolávati, allenthalben aus- rufen. — koho. = ve zlou pověst přivésti, verrufen; r. sebe = sebe samého chváliti. V. — co (kde): po všem světě. V., Čr. R. něco a roztrušovati. Skl. V. 161.

283356   Rozvolati. K Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvolati. K vojně rozvolávati. Arch. VII 44.

283357   Rozvolati se jak. R Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvolati se jak. R-lal se hlasem, že... Tbz V. 5 138.

283358   Rozvolda Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvolda, y, f. = silná, zavalitá ženská. Han. Brt. D. II. 381.

283359   Rozvolnění, n Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvolnění, n., Nachlassen, Lockerung. Koll, Osv.

283360   Rozvolněnosť Svazek: 3 Strana: 0196
Rozvolněnosť, i, f., der Laxismus. MP. 26.

283361   Rozvolněný Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvolněný; -ěn, a, o, lose, flott. Dch.

283362   Rozvolněti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvolněti, ěl, ění = volným se státi, gelinder werden, nachlassen. L.

283363   Rozvolniti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvolniti, il, ěn, ění; rozvolňovati, nach- lassen. — co. Us., L.

283364   Rozvolniti Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvolniti. Kůže se nám r-la. Šml. VIII. 228.

283365   Rozvolňovací Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvolňovací stroj při předení. Ott. XX. 596. Vz násl.

283366   Rozvolňovati co Svazek: 10 Strana: 0346
Rozvolňovati co: bavlnu (roztřásati) před předením jí. Ott. XX. 597.

283367   Rozvoňávati. — kde. Na Svazek: 10 Strana: 0346
Rozvoňávati. — kde. Na tom strome kvet r-vá. Brt. P. n. 665. Sr. Rozvoněti.

283368   Rozvoněný čím Svazek: 10 Strana: 0346
Rozvoněný čím. Starodávné romance, r-né sentimentalitou první mladosti české společnosti Zvon IV. 260. R. země. Ib. 34.

283369   Rozvoněti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvoněti, ěl, ění, zu duften anfangen. — kde. Voňavý hřebíčku, šak sa's mně r-něl po širém políčku. Sš. P. 721.

283370   Rozvoněti co Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvoněti co. Aby's rozvoňával cełú kompanyu (vůní naplnil). Brt. P. n. 64.

283371   Rozvoněti komu čím Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvoněti komu čím. Abych mu vo- ňavými hřebíčkami rozvoňávala. Mor. Brt.

283372   Rozvor Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvor, u, m., silná, tlustá žerď k pá- čení, die Brechstange. Us. — R. = rozor. — R. .= otvor, die Oeffnung. Bkř. — R., der Trieb. R. okenní, der Fenstertrieb. Šp.

283373   Rozvor Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvor, u, m. R, křídel (roztažení). Vrch. Tryz. 136.

283374   Rozvora Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvora, y, f, rozvorka, rozvorečka, koř. vr. Mkl. B. 12. R., dřevo dlouhé pod vozem od přední nápravy k zadní ležící a tak předek a zadek vozu spojující. Jg. Roz- vorou se (v předu) stahuje a rozstahuje vůz. Die Langwiede, der Langwagen. Hk. Roz- vora k předku vozu svorníkem, k zadku pak svírací zdeří jest připevněna. Msk. Cigán ho ztratil z r-ry (neví o svých rodičích). Na Mor. Tč., Kch. — R., u pily, jeden ze dvou trámů spolu vůz nazvaných, na nichž leží dvě podložky (zhlaví a pachole) nesoucí kládu, která se řezati má. Sedl. R. k pile. Ms. 1684. — Jg. .

283375   Rozvora Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvora, longale, u vozu. Sv. ruk. 321. — R. = brázda na poli. U Dačic. Brt — R., y, m. = neohrabaný člověk, kladivo. Val. Vck. — R., os. jm. Výb. II. 312, Arch. VIII. 468.

283376   Rozvorati Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvorati, vz Rozorati.

283377   Rozvorejkati Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvorejkati = rozrorejkati, roztroubiti, rozhlásiti, ausplaudern, ausposaunen. Mor.

283378   Rozvorejkati Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvorejkati. Bl. Přísl. 72.

283379   Rozvorka Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvorka, vz Rozvora.

283380   Rozvorní Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvorní hřeb, rozvorník, der Langwied- nagel, který v zadním konci rozvory za- ražen jest, aby zadní díl vozu (kola) vy- smeknouti se nemohl. Vz Rozvora. Jg.

283381   Rozvorník Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvorník, u, m., zákolesník, der Steuer- nagel, Langwiednagel. Jg., Šp. Vz. Roz- vorník.

283382   Rozvorník Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvorník, u, m. = rozštěpník (3. dod).

283383   Rozvoskovati Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvoskovati, verwichsen. Mnoho vosku r-val, verbrauchte viel Wachs. Us.

283384   Rozvotka Svazek: 10 Strana: 0346
Rozvotka, y, f., Schränkeisen, v tru- hlářství. Rgl.

283385   Rozvoziti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvoziti, vz Rozvézti.

283386   Rozvoziti Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvoziti gatě = rozšoupati. Lisic.

283387   Rozvozník Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvozník, a, m. = rozvážeč. Hrvát. Šd.

283388   Rozvozovati Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvozovati, vz Rozvézti.

283389   Rozvožovati Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvožovati, vz Rozvézti.

283390   Rozvrácenosť Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrácenosť, i, f., die Zerspaltung. Marek. Kh. káz. 7.

283391   Rozvrácený Svazek: 10 Strana: 0346
Rozvrácený. Zoufalá a r-ná domácnosť. Zvou V. 566.

283392   Rozvráskalý Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvráskalý, durchfurcht. Kk. Br 23.

283393   Rozvrat Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrat, u, m., rozkol, rozman, die Zer- spaltung. An také po obrodu onen r. mezi duchem a pletí ostává. Sš.

283394   Rozvrátiti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrátiti, vrať, vrátil, cen, ení, na Slov. těn, ění; rozvraceti, el, en, ení; rozvraco- vati — rozpoltiti, rozbiti, zerspalten, zer- hauen. — co komu čím jak : hlavu mečem, sekerou na dvé r. Biancof., Aesop. Přílbici na dvé r-til. Troj. I r-tí mu hlavu kordem. Pč. 45. Vlk rozvracuje ovce. Sš. J. 174. R. plachtu, aufbrassen. Csk. Hlavy jim rozvra- cují. Pass. 827.

283395   Rozvratný Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvratný, zerspaltend, umstossend. R síla, Šml., důvod. Sš. II. 134.

283396   Rozvratný Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvratný. R. živly. Pal. Děj. I. 2. 28.

283397   Rozvrávorati se Svazek: 10 Strana: 0346
Rozvrávorati se. Slád. Cor. 53.

283398   Rozvražditi se Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvražditi se, il, ěn, ění, rozvražďovati se = nepřítelem se činiti, vražedně postupo- vati, feindlichen Hass hegen. — se proti komu. Lid, kterému jest mnoho dobrého učinil, často se proti němu rozvražďoval. Tract. 15. stol.

283399   Rozvrci Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrci, vz Rozvrhnouti.

283400   Rozvrčeti se Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrčeti se, el, ení, zu knurren an- fangen. Ros. — na koho.

283401   Rozvrh Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrh, u, m., rozvržení, der Anschlag, Akkord, die Repartition, der Plan, Entwurf. R. něčeho (půjčky,účtů, hospodářství, příjmů a vydání). Šp., Šm., Rk. R. polní výpravy, der Feldzugsplan. Dch. R. stavební, staveb- ního nákladu, stavebních útrat, der Bauan- schlag; r. berně, podstaty; upraviti r. ná- kladů. J. tr., Nz. R. k poplachu, Allarmdis- position. Čsk. R. hodin žákům dáti, říci, oznámiti, Us.; r. něčeho činiti. Sp. R. (roz- dělení) řeči. Kom. — R, rozvážlivosť, die Uiberlegung. Jest doma válený, nemá žádný r. Us. Bělohr.

283402   Rozvrh Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvrh práce slohové, Mus., kázání. Us. Cf. Jg. Slnosť 59., 162.

283403   Rozvrhnouti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrhnouti, hnul, ut, utí; rozvrci. vrhu, vržeš atd., vrhl, vržen, ení; rozvrhati, roz- vrhovati = rozhoditi, rozmetati, rozundati, zerwerfen, zertheilen, aus einander werfen; rozpočítati, rozděliti, rozmýšleti, rozsouditi, überlegen, berechnen. Jg. — co: seno, slámu, Jg., zvěř, D., vydání a příjmy (rozpočítati). Us. — co na co (jak) na koho: na díly, V., řeč na 3 díly. D. Útraty na více osob r. Us. Summu na společníky r. Rd. R. daň na někoho, umlegen. J. tr. — co mezi koho (jak). Statek mezi ně rozvrhl. Plk. Díly, kukusy mezi těžaře r. Vys. Statek mnohým odkázaný rovným podílem mezi všecky rozvržen býti má. Pr. exc. — co komu. Cožkoli děláš, pilně sobě rozvrhá- vej. Ottersd. — kde. R. na své mysli. Leg. Rozvrz to ve svém rozumu, tak jeda papež, následuje-li svého spasitele. Hus II. 127.

283404   Rozvrhnouti co jak Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvrhnouti co jak: součin do dvou činitelů, Mj. 72., dílo ve dva díly, Pdl, dekadické číslo v jeho prvočinitele. Šim 54. (88).

283405   Rozvrhnutý Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvrhnutý = rozvržený. Šp.

283406   Rozvrhovací Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrhovací pila = rozvrhovačka. Rohn. — R. = rozvrhový. J. tr.

283407   Rozvrhovačka Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrhovačka, y, f., die Spaltsäge. Puch., J. tr. Vz Rozvrhovací.

283408   Rozvrhovadlo Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvrhovadlo, a, n., Spaltmaschine Šp.

283409   Rozvrhování Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvrhování, n., vz Rozvržení.

283410   Rozvrhový Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrhový, rozvrhovací, Repartitions-. R. výkaz, klíč, ukazadlo. J. tr.

283411   Rozvrkati se Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrkati se, sich ins Girren geben. Holub se r-kal. Ros.

283412   Rozvrnělosť Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrnělosť, i, f., Uibelmuth, m. Dch.

283413   Rozvrnělý Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrnělý, grantig. Dch.

283414   Rozvrnkaný Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvrnkaný = rozplakaný. Us.

283415   Rozvrnkati Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvrnkati dítě = rozplakati. Us.

283416   Rozvroubený Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvroubený, vz Vroubiti. — R. = roz- toulaný. Čce. Tkč.

283417   Rozvroucnělosť Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvroucnělosť, i, f., Ereiferung, f. Sš. Sk. 3.

283418   Rozvroucněti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvroucněti, ěl, ění, sich im Herzen erwärmen, ereifern. Jg.

283419   Rozvroucněti Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvroucněti. Kom.

283420   Rozvroucniti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvroucniti, il, ěn, ění, vroucným uči- niti, erwärmen, ereifern. — koho. — se = rozvroucněti.

283421   Rozvroucniti se čím Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvroucniti se čím. Slád. Cym. 67.

283422   Rozvrstvení Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvrstvení. R. společnosti. Nár. list, 1896. č. 280. 1.

283423   Rozvrstviti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrstviti, il, en, ení, rozvrstvovati, aus einander schlichten, vertheilen. Ros. — co.

283424   Rozvrstviti co Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvrstviti co: národ. NZ. III. 205.

283425   Rozvršiti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvršiti, il, en, ení, rozvršovati, ent- scheiden, aufklären. Na Ostrav. Tč.

283426   Rozvrť Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrť, i, f., nesvornosť, roztržka, der Zwist, die Uneinigkeit. Člověk má u vůli trojí žádost' a ta v ní tu rozvrť činí, neb každá z nich k sobě táhne. Št. Ta jest roz- vrť v sobě veliká protivnosť člověku boha- bojnému, když tělo žádá proti duchu. Št.

283427   Rozvrť Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvrť. Za Št. polož: Bes. 94.

283428   Rozvrtaný Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvrtaný, zerbohrt. Stul od červů r-ný. Us. Tkč.

283429   Rozvrtati co čím Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrtati co čím: prkno nebozezem, zerbohren. — R., rozsmýkati, zničiti, zer- rütten. Mor.

283430   Rozvrtiti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrtiti, il, cen, ení — vrcením rozdě- liti, rozkloktati, zerquirlen. — co od čeho: bílek od vejce. Byl. — co čím kde: na žernách zrna r. = rozemleti. Ostrav. Tč.

283431   Rozvrtiti Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvrtiti, dissociare. 15. stol.

283432   Rozvrtlý Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrtlý = převrácený, verkehrt. R. srdce. Boč. exc.

283433   Rozvrtlý Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvrtlý. Cf. Mkl. Etym. 385. a.

283434   Rozvrtnouti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrtnouti, tnul a tl, ut, utí, ins Dre- hen bringen. — co: vřeteno. Na Ostrav. Tč.

283435   Rozvrtnutý Svazek: 10 Strana: 0346
Rozvrtnutý. R. klouby. Zvon V. 486.

283436   Rozvrzalosť Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvrzalosť, i, f., mrzutosť, üble Laune. Us.

283437   Rozvrzalý Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvrzalý, mrzutý, übellaunig. D.

283438   Rozvrzaný Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvrzaný; -án, a, o, wackelig. R. stůl. — R., nevrlý, mürrisch. Us. Všk.

283439   Rozvrzaný Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvrzaný. R. jako staré schody, jako starý měch. Nov. Př. 557.

283440   Rozvrzaný Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvrzaný. Já jí napravím její r-nou hlavu, té nafoukané princezně. Šml. IV. 99.

283441   Rozvrzati Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvrzati, wackelig, knisternd machen. — co: postel, stolici (rozvtklati). Us. — koho, se = rozveseliti, erheitern. Kom. — R., zerrütten. U Olom. Sd.

283442   Rozvržek Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvržek, žku, m. = rozvržení, die Ein- teilung. Dsky v pětf r-žcích. Sedl.

283443   Rozvržení, rozvrhnutí Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvržení, rozvrhnutí, n., die Zerwer- fung, Zeitheilung, Eintheilung, Repartition, Uiberlegung, Berechnung, der Abschnitt. Jg. R. zvěři, něčeho na díly, r. řeči, knihy. Us. R. národů slovanských, Šf., trojúhelníku (rozbírání), Sedl., daní (rozdělení), Sych., J. tr., podstaty konkursní (na veřitele), obec- ních povinností, břemen. J. tr.

283444   Rozvržený Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvržený; -en, a, o, entworfen atd., vz Rozvrhnouti. R. spis. Us. Dch.

283445   Rozvředěný Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvředěný, schwürig. R. rána. S. N. V. 157.

283446   Rozvřelený Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvřelený. R city. Šml. IV. 53.

283447   Rozvřeliti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvřeliti, il, en, ení, siedend machen: se; siedend werden. Techn. II. 316.

283448   Rozvřeštěti Svazek: 3 Strana: 0197
Rozvřeštěti, ěl, ěn, ění = rozkřičeti, zerschreien. — co komu. Rozvřeštěl mi celou hlavu. Ros.

283449   Rozvůj Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvůj, oje, m. = rozvoj. Na Ostrav. Tč.

283450   Rozvulkanit co Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvulkanit co, entflammen. Phľd. 1895. 284.

283451   Rozvundati Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvundati = rozundati.

283452   Rozvundati Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvundati Cf. Prk. Stud. o dat. § 4.

283453   Rozvundati Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvundati = rozmarniti. Kat. z Žer. I. 181.

283454   Rozvůzka Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvůzka, y, f., čas i samo rozvážení piva. Dnes máme r-ku, die Verführung des Bieres. Us.

283455   Rozvybourati co Svazek: 10 Strana: 0346
Rozvybourati co. Čes. 1. XIII. 200.

283456   Rozvydati Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvydati = rozvdati. — koho kam. Všecky dcery na pěkné grunty rozvydal. Na Ostrav. Tč.

283457   Rozvyprodati Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvyprodati, aus einander verkaufen. Us. Tč.

283458   Rozvýřený Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvýřený = rozpustilý. Han. Brt. D. II. 381.

283459   Rozvýskati Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvýskati. Vz Stískal (dod.).

283460   Rozvysoký Svazek: 7 Strana: 0626
Rozvysoký, vz Roz-. R. um, Bůh. Hrbň. Jsk., Hol. 6.

283461   Rozvyti se Svazek: 10 Strana: 0346
Rozvyti se. Smečky vlků r-ly se ve výši. Zvon III. 487.

283462   Rozvzdychati se Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvzdychati se (smutkem). Flš. Písm. I. 113.

283463   Rozvzlykati Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvzlykati. Že každou hruď slasť toužná r-ká. Proch. 102.

283464   Rozvzteklenec Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvzteklenec, nce, m., der Ergrimmte, Wütherich. Nej.

283465   Rozvzteklený Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvzteklený; -en, a, o, ergrimmt. R-né vlny rozlily se po ulicích. Tč.

283466   Rozvzteklený Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvzteklený hněvem Pal. Děj. I. 1. 376.

283467   Rozvztekliti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvztekliti, il, en, ení, in Wuth brin- gen, ergrimmen. — koho čím: láním.

283468   Rozvztekliti koho Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvztekliti koho. Světz. 1894. 78. b.

283469   Rozvzteklosť Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvzteklosť, i, f., der Grimm. Zlob.

283470   Rozvzteklý Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvzteklý, wüthend, grimmig. Zlob.

283471   Rozvzteknouti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozvzteknouti, knul a kl, utí = roz- vztekliti se, wüthend werden. Zlob.

283472   Rozynový Svazek: 9 Strana: 0280
Rozynový. R. sukně. Dač I. 361.

283473   Rozzačatý Svazek: 10 Strana: 0346
Rozzačatý. Díl ten byl rozzačat, ale nedokončen. Tk. Pam. I. 183.

283474   Rozzálý Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzálý gähnend, klaffend. Vký.

283475   Rozzápasiti se Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzápasiti se, il, ení, ins Kämpfen kommen. Ros.

283476   Rozzáření Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzáření, n., Irridiation. Dk. P. 12.

283477   Rozzáření, n. R Svazek: 10 Strana: 0346
Rozzáření, n. R. zraků. Zvon V. 701.

283478   Rozzářený Svazek: 3 Strana: 0199
Rozzářený, řeřavý, glühend. R. uhel, oheň, Koll., kleště. Baiz.

283479   Rozzářený čím Svazek: 10 Strana: 0346
Rozzářený čím: radostí. Zvon V. 567, Zl. Pr. XXII. 210.

283480   Rozzářiti se Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzářiti se, erglänzen. - kde. Osvěta rozzáří se nad lidem naším. Kos. Ol. I. 79.

283481   Rozzastavení Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzastavení, n., die Verpfändung. Jg.

283482   Rozzastaviti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzastaviti, il, en, ení; rozzastavěti, ěl, ěn, ění; rozzastavovati = sem tam za- stavit i, da und dort o. nach und nach ver- setzen, verpfänden. — co: města. V. Zboží rozzastavoval. V.

283483   Rozzáti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzáti, vz Rozzívati.

283484   Rozzatrápený Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzatrápený. R. dílo. Brt. D. 169. Vz Zatrápený.

283485   Rozzaviť co Svazek: 10 Strana: 0346
Rozzaviť co: Rozzäví ústa, ako vráňa. Mus. slov. V. 95.

283486   Rozzaviti, rozzavliti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzaviti, rozzavliti, il, en, ení = roz- děviti, aufreissen. Slov. Rozzavená ústa, offener Mund. D. exc.

283487   Rozzelenalý Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzelenalý, grünend. Jg.

283488   Rozzelenati se Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzelenati se, rozzelenávati se, grünend werden, ergrünen, aufgrünen. Kom. — abs. Rozzelenala se louka. Us. Podívej se, má milá, tam na tu suchú plánku, jestli se za- zelená, budeš mojú galánkú. Sš. P. 264. Ež se r-ná (suchá jedle); Pomože mňe ten šo- hajek, až se r-ná suchý hájek. Sš. P. 210., 345., (569., 786.). — se kde. Nebudu tvá žena, až se v naší peci dřevo r-ná. Sš. P. 693. — se čím: štěstím (otaviti se, k sobě přijíti), sich erholen, erfrischen, zum grünen Zweig kommen.

283489   Rozzeleněti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzeleněti, ěl, ění = rozzelenati se.

283490   Rozzeleniti se Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzeleniti se = rozzelenati se. Ros.

283491   Rozzev Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzev, rozzěv, vz Rozděv.

283492   Rozzeva Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzeva = rozzíva. Rk.

283493   Rozzevilý Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzevilý = rozděvilý. Rst. 487.

283494   Rozzeviť Svazek: 8 Strana: 0574
Rozzeviť = ústa rozevříti. Slov. Kal S. 153.

283495   Rozzevlý Svazek: 10 Strana: 0346
Rozzevlý. Tak jej r-ho kopím z vozu táhl. Msn. II. 297.

283496   Rozzěvovati Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzěvovati, urgere. Ani rozzěvuj na mne propasť úst svých. Ž. kl. (333.).

283497   Rozzěvovati Svazek: 10 Strana: 0346
Rozzěvovati, vz Rozzívati.

283498   Rozzička, y Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzička, y, f, vz Rozha. Rst. 487.

283499   Rozzimiti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzimiti, il, en, ení = rozmraziti, auf- thauen machen; zmrznouti, einfrieren, er- frieren. Slov. Bern.

283500   Rozzíva Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzíva, y, f., člověk, který na vše ze- vluje, hubu rozdívá, der Gaffer. Ty rozzívo! Us.

283501   Rozzívati Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzívati, rozzezovati, rozzáti, zeji, ál, ání, aufsperren, gähnend öffnen. — co: ústa. Alb., Bech. — co na koho. Ani mě požři hlubokosť, ani rozzevuj na mne propast' úst svých. Modl. ms.

283502   Rozzívati Svazek: 9 Strana: 0280
Rozzívati. Vlk svá ústa na ně r-val. Chč. S. L 384.

283503   Rozzívati Svazek: 10 Strana: 0346
Rozzívati, rozzíti = otevříti. — co nač. Vlk ústa na ně rozzieval. Chč. S II. 121b.

283504   Rozzívený Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzívený krákot vran. Kká. Td. 177.

283505   Rozzlobení, n Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzlobení, n., die Erzürnung. Jg.

283506   Rozzlobenosť, i Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzlobenosť, i, f. = rozzlobení.

283507   Rozzlobený Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzlobený; -en, a, o, erzürnt, ergrimmt. Jest r-ben jako devět kozlů (velmi). U Li- tomš. Bda.

283508   Rozzlobiti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzlobiti, il, en, ení; rozzlobovati = rozhněvati, erzürnen, böse machen, aufbrin- gen. — koho čím: odporem. — se na koho, proti někomu, böse werden. Ros., Sych. — se pro koho. Nestojíš za to, abych se pro tebe rozzlobil. Us. Kom.

283509   Rozzlostiti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzlostiti, rozzlostniti, il, ěn, ění, er- zürnen. — koho. Us. — se na koho, proti komu. Ros.

283510   Rozznobiti se Svazek: 3 Strana: 0198
Rozznobiti se, il, ení = rozmrznouti, sich erwärmen, wenn man erfroren ist. Us. Jg.

283511   Rozznojiti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozznojiti, il, en, ení = rozpařiti, roz- páliti, erhitzen. — se, sich erhitzen; roz- mocniti se, mächtig werden. Tako Tateré sě rozznojichu. Rkk. 40. Vz však Rozvojiti (toto čtení lepší).

283512   Rozzobati, rozzobávati Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzobati, rozzobávati, aufpicken. — co. Vrabci ovoce rozzobali. Us.

283513   Rozzouti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzouti, zuji, zul, ut, utí; rozzouvati, die Schuhe aufbinden. — co komu: stře- více. Us.

283514   Rozzpívati Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzpívati, ins Singen bringen. — koho. — R., zu singen anfangen aber den Gesang nicht beendigen. — co: píseň. — se, ins Singen kommen. Us. Dch. Rozzundati, lépe: rozundati. Jg. Rozzuřenec, nce, m., ein Erboster. Us. Dch.

283515   Rozzpívati se Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzpívati se. Č. Kn. Š. 72.

283516   Rozzpósobiti Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzpósobiti = rozděliti. Zbožie mezi chudé r. Pass. 44.

283517   Rozztratiti se Svazek: 7 Strana: 0626
Rozztratiti se = roztrousiti se, sich nach und nach verlieren, verschwinden. Us Vck.

283518   Rozzubený Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzubený; -en, a, o = rozesmáný. Zu- boun r-ný pořád se jen zubí (směje). Čce. Tkč.

283519   Rozzúfalý Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzúfalý = velmi zoufalý. R. osud vrahů. Hdž.

283520   Rozzuřiti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzuřiti, il, en, ení, grimmig machen; se, grimmig werden, ergrimmen. — se na koho. Ros.

283521   Rozzuřiti Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzuřiti. R ří se boj, bouře. Čch., Mus.

283522   Rozzutý Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzutý ; -ut, a, o, mit aufgebundenem Schuhzeug; ohne Schuhe o. Stiefel. Vz Roz- zouti. Šel nah a rozzut. BO.

283523   Rozzvoněný Svazek: 9 Strana: 0280
Rozzvoněný zvon. Pal. Děj. III. 1. 99.

283524   Rozzvoniti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzvoniti, il, ěn, ění, zum Läuten brin- gen. — co kde jak. Velikým namáháním zvony na věži rozzvonili. Us.

283525   Rozzvoniti Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzvoniti zvony. Č. Kn. š. 137.

283526   Rozzvučený Svazek: 10 Strana: 0346
Rozzvučený zvon. Zr. Krist. 19.

283527   Rozzvučeti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozzvučeti, el, ení, ertönen. — se čím kdy. Jím rozzvuč se v bujarém plesu. Kká. Š. 119.

283528   Rozzvučeti co Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzvučeti co : hudbu. Čch. Zvěsť o tom se r-čí. Msn. Or. — se več. Srdce v píseň se r-čí. Osv. — Hrts., Kyt. 1876. 48. — se kde čím. R-li se kolem lásky hymnem. Čch. Bs. 53.

283529   Rozzvučný Svazek: 7 Strana: 0626
Rozzvučný, auseinder tönend, ůiaymvttův, Lpř.

283530   Rozžádati se Svazek: 3 Strana: 0198
Rozžádati se, žádostí se rozpáliti, ins heftige Verlangen kommen.

283531   Rozžádostiti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozžádostiti, il, ěn, ění, zum Verlangen entzünden. Us. Dch. — koho k čemu. Us. — čím: domluvami.

283532   Rozžahnouti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozžahnouti, vz Rozžíci.

283533   Rozžaliti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozžaliti = rozžehti. Slov.

283534   Rozžalostiti Svazek: 3 Strana: 0198
Rozžalostiti, il, ěn, ění, in Trauer ver- setzen. — co komu: srdce. Gníd. — se = žalosti se oddati, sehr trauern. — se v čem. V pláči hořkém se r. Leg. R-stil se u milo- srdí. BO.

283535   Rozžalostiti se Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžalostiti se. Výb. I. 296. — se nad kým. Sv ruk. 375. — Za Leg. polož: , Pass. mus. 451.

283536   Rozžalostnění Svazek: 10 Strana: 0346
Rozžalostnění, n. Hrozné r. Tbz. XI2. 11.

283537   Rozžárlený Svazek: 8 Strana: 0347
Rozžárlený. R. mysl. Kká. Puš. Roz. 77.

283538   Rozžárliti Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžárliti, il, en, ení, rozřevniti, rozhor- liti, zornig machen, erzürnen. koho proti komu. R-lím vás proti nenárodu. Sš. 1. 110.

283539   Rozžarovati Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžarovati, vz Rozžářiti.

283540   Rozžářiti Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžářiti, il, en, ení, glühend machen. — co: ocel. Tabl. poes. — co, kde čím: že- lezo ve výhni, v peci silným ohněm.

283541   Rozžatý Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžatý; rozžat, a, o, angeschnitten. Mám rozžatou pšenici. Us. — R., lepe: rozžžený, od rozžíci, angezündet, vz toto. Jg. '

283542   Rozžatý Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžatý; -at, a, o, entflammt. — čím: láskou. Šf. Strž. I. 508. Obličej nachem r. Čch.

283543   Rozžavenosť Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžavenosť, i, f., die Entflammung. Mi- losť boží r. jeho (Pavlovu) ochladila. Sš. I. 8.

283544   Rozžavený Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžavený; -en, a, o, entflammt.

283545   Rozžbrachati Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžbrachati = rozmočiti. Střevíce v rose r. Čce. Tkč.

283546   Rozžbráchlati Svazek: 8 Strana: 0347
Rozžbráchlati, vz Žbráchlati.

283547   Rozžbrachtati Svazek: 8 Strana: 0347
Rozžbrachtati, vz Žbrachlati.

283548   Rozžbroudati Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžbroudati = rozbryndati. Žbroudo rozžbroudaná, vždyť všecko rozžbroudíš. ČT. Tkč.

283549   Rozžbrundati Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžbrundati = rozbryndati. — co : víno. Mor. Šd.

283550   Rozždímati co Svazek: 3 Strana: 0199
Rozždímati co: prádlo, zerwinden.

283551   Rozžďovka Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžďovka, y. f., ramalina, Bandflechte, f., lišejník. Vz Rstp. 1833.

283552   Rozžebroniti se Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžebroniti se = dáti se do žebronění CT. Tkč.

283553   Rozžéci Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžéci, vz Rozžíci. Ž. kl. (333).

283554   Rozžeh Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžeh, u, m., die Entzündung, Flamme, das Feuer. Krok.

283555   Rozžehací Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžehací houba. Zünd-.

283556   Rozžehač Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžehač, e, m., der Anzünder.

283557   Rozžehačka Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžehačka, y, f., die Anzünderin. — R., die Zündmaschine.

283558   Rozžehadlo Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžehadlo, a, n., das Feuerzeug, die Zündmaschine, nástroj k rozžehání. R. lu- čebné (chemické), Doebereinerovo, vzdušné (pneumatické), fosforové, Nz., vodíkové, Šfk. 45., čínské, kostíkové, platinové, Nz., elek- trické. Vz KP. II. 202., 332., IV. 721.

283559   Rozžehadlo Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžehadlo u Římanů. Vz Vlšk. 152.

283560   Rozžehati Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžehati, vz Rozžíci.

283561   Rozžehátko, a Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžehátko, a, n. = rozžehadlo. Šm.

283562   Rozžehlě Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžehlě = milosrdně. Pros ho za to, byť, vezrě r. na to, ráčil mi mé hřiechy odpustiti. Pravn. 2294.

283563   Rozžehnání, n Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžehnání, n., r.-se = rozloučení-se, der Abschied. Rozjeli se s mnohým r-ím. Ctib. Po r. se s nimi vrátili jsme se. Har. Čas mého se světem se r. na blízce jest. Sych. — Jg-

283564   Rozžehnaný Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžehnaný, jenž se rozžehnal, der Ab- schied genommen hat. R-ná = rozžehnání. Na rozžehnanou (rozloučenou) připiti, zum Abschied. Sych., Kom., Ros.

283565   Rozžehnati se Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžehnati se, rozžehnávati se = roz- loučiti se, Abschied nehmen. Sš. P. 357. — se s čím: se školou, se světem. V. S vaší milostí se r. Žer. 1591. Laskavě se s nimi r-hnav pustil je od sebe. Čr. R. se někým, Ros , Br., Dh. 6., Vrat., Sych., Háj. — se kdy. Po dobrém se rozžehnali při svém rozvedení. Sych.

283566   Rozžehnouti Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžehnouti, hnul a hl, ut, utí = roz- žíci, ent-, anzünden.

283567   Rozžehnouti Svazek: 9 Strana: 0280
Rozžehnouti. Hus II. 266.

283568   Rozžehnutí Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžehnutí, n., die Entzündung.

283569   Rozžehnutý Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžehnutý; -ut, a, o, entzündet. Ros., D.

283570   Rozžehnutý Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžehnutý. Jiskra r-tá v plápol. Vrch

283571   Rozželelý Svazek: 10 Strana: 0346
Rozželelý. Msn. Od. 347.

283572   Rozželení Svazek: 7 Strana: 0627
Rozželení, n., wehmüthige Stimmung. Mého hřiecha r.; Srdečné r. Pravn. 532. 2058.

283573   Rozželený Svazek: 3 Strana: 0199
Rozželený; -en, a, o, wehmüthig ge- stimmt. Mé srdečko pláče ve mně, že je všecko r-né. Sš. P. 259.

283574   Rozželený Svazek: 9 Strana: 0280
Rozželený něčí nehodou. Pal. Dej. I. 2. 35.

283575   Rozželiti Svazek: 3 Strana: 0199
Rozželiti, il, en, ení; rozželeti, rozželo- vati= změkčiti koho, želem naplniti, Jeman- den erweichen, rühren; se, sich erweichen, gerührt werden, sich erbarmen; žalostí po jíti, sich zu Tode grämen. Jg. — koho. Us — se jak. Rozželel se až do velikého pláče. Milič. — se proč nad kým. Z pravé víry nad knížetem se rozželil. Plk. — Leg. — se čím na co. Srdečnou milostí na pře- dešlý příbytek se rozžehli. Plk. — se kde: v srdci. Č. V útrobách r-lil se. Sš. L. 152. — se komu čeho. Toho sě Kardínovi velmi rozželi (rozželilo). St. skl. — se. Rozželilo se srděnko moje. Sš. P. 370. Nic platno není, byť se člověk i rozželel. Ros.

283576   Rozželiti koho Sv Svazek: 7 Strana: 0627
Rozželiti koho Sv. ruk. 234.

283577   Rozžena Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžena, y, f., getrenntes Eheweib, hrvát. Šd.

283578   Rozženba Svazek: 9 Strana: 0281
Rozženba, y, f. Ženba jest, ale r-by nieť Zát. Př. 90b.

283579   Rozženělý Svazek: 9 Strana: 0281
Rozženělý = kdo se chce ženiti. U Polné. Hoš. 100.

283580   Rozženěný Svazek: 3 Strana: 0199
Rozženěný; -ěn, a, o, heirathslustig. Jest všecek r-ný. Mor. Šd.

283581   Rozženiti Svazek: 3 Strana: 0199
Rozženiti, il, ěn, ění, alle Söhne verhei- rathen. — koho. On své syny již všecky rozženil. Us. — se, die Ehe lösen. Snadno se oženiti, ale těžko r. Č. M. 383.

283582   Rozženiti se Svazek: 8 Strana: 0347
Rozženiti se. Oženiv se nerozženíš se. Kolc. 99.

283583   Rozženivý Svazek: 10 Strana: 0346
Rozženivý, -rv-^oyafioe. Msn. Od. 255.

283584   Rozženu Svazek: 3 Strana: 0199
Rozženu, vz Rozehnati.

283585   Rozžertovati koho Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžertovati koho, zum Scherzen brin- gen. Kos. Ol. I. 14.

283586   Rozžeru Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžeru, vz Rozežrati.

283587   Rozževený Svazek: 7 Strana: 0627
Rozževený = otevřený. S r-nými ústy. Mus. 1889. 475

283588   Rozžhavenosť Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžhavenosť, i, f., die Entzündung, das Glühen Kod.

283589   Rozžhavený Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžhavený; -en, a, o, glühend. R. uhlí (rozžžené), Kamar, vzduch, Šml. — jak Ocel do bílého žáru r-ná. Kk.

283590   Rozžhavěti Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžhavěti, vz Žhavěti.

283591   Rozžhavidlo Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžhavidlo, a, n. = rozhřívadlo, Er- hitzungsapparat, m. Hř.

283592   Rozžhaviti Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžhaviti, il, en, ení, rozžhavovati, erhitzen, glühend machen. Us. Hř.

283593   Rozžhínati Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžhínati, vz Rozžíci.

283594   Rozžhnouti Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžhnouti, vz Rozžíci.

283595   Rozžialený Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžialený; -en, a, o = rozželený. Slov Koll. Zp. I. 379., Sl. ps. 118.

283596   Rozžiariť sa na koho Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžiariť sa na koho = rozhněvati se. Slov. Rr. Sb.

283597   Rozžíci Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžíci, rozžhu, rozežhu, rozžžeš, e atd., rozžhou, rozžži, rozžha, rozžehl, rozžžen, ení; rozžehati, rozžíhati, rozžíhávati, rozže- hávati, rozžehovati, rozžahovati = rozsvítiti, podpáliti, ent-, anzünden; se, sich entzün- den, entzündet werden. - abs. Rozžhou, co by čert za zlé neměl (jen málo). Us. u Solnice. Fch. — co komu: svíci, Us., železo, D., myšlénku. Kos. Ol. I. 306. Já ti rozžu svíčečku naprotivaj okna. Sš. P. 187. Už mně rozžíhajte, moje děti, světlo. Sš. P. 59. Rozži jemu vhodně hvězdy za pochodně. Sš. Bs. 3. — co kdy. Při mém umírání rozži svíčku. Sš. P. 231., Er. P. 156. — co, se kde. Rozžehlo se srdce mé ve mně. Ps. Ms. Žena rozžhúc světlo v té světlnici, hle- dala by penieze v domu. Hus II. 265. Svieci r-hla. GR., BN. — se čím: během (rozpá- liti se). St. skl. — Pozn. Někteří toto slovo míchají žíti (žnu) a píši chybně: rozžati, rozžíti, rozžat, rozžetí m. rozžíci, rozžžen, rozžžení; rozžínati chyb. m.: rozžehati. On je rozžal (šp. m. rozžehl) ku plápolu. Tak i: rozžatá pšenice, ale: rozžžená svíce. Jg. Cf. Rozžíti.

283598   Rozžíci Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžíci, rozžéci, rožhínati, rozžhnouti, rozžehnouti. Cf. Žéci, List. fil. 1878. 208 — co: hranici, Dch., vzpouru, Kká., něčí žádost'. Št. Kn. š. 78. 23. — co kdy. Z ve čera rozžehli světla. Jrsk. — co, se kde (kdy). Aby světlo pravé v nich rozžal (rozžehl). Pož. 19. Válka rozžehla se okolo města. Lpř. Jak často u vás v tiché noci dómu, při hudbě proudů noc rozžala (roz- žehla) mi v hrudi krásy plamen. Osv. VII 32. — se. Když rozžže se hněv jeho. Ž. wit. 2. 13. — co, se čím (v čem). Ohněm jeho mysli um jste si rozžehli. Hdk. Roz- žehl sem se během velikým (rozpálil). Hr. ruk. 19. Oněm básniem, jimiž smilní viece se v svem smilstvě rozžehují, nic nedějí. Št. Kn. š. 3. — od čeho. Zapálený, že by od něho rozžehl. Km.

283599   Rozžíci Svazek: 8 Strana: 0347
Rozžíci. U Malenovic rožít, rožéł, rožatý. Br., D. II. 3.

283600   Rozžíci Svazek: 9 Strana: 0281
Rozžíci: rožhnu, rozžnu (rožnút), rožhnul, rozžal, rožal, rozžat, rozžatý, rožatý. Vz Gb. II. ml. III. 2. 258.

283601   Rozžidnouti Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžidnouti, dnul a dl, ut, utí, dünn, weich, flüssig machen. — co. Návěští to rozžidlo mysl jeho. Sš. Mt. 129. — se, flüs- sig werden.

283602   Rozžíhačka Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžíhačka, vz Rožíhačka.

283603   Rozžihadlo Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžihadlo, a, n. = rozžehadlo. Na Ostrav. Tč.

283604   Rozžíhati Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžíhati, vz Rozžíci.

283605   Rozžilovati Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžilovati, zergliedern.

283606   Rozžínati Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžínati, vz Rozežíti, zerschneiden, an- schneiden. — R., chybně m.: rozžehati. Vz Rozžíci.

283607   Rozžírati Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžírati, vz Rozežrati.

283608   Rozžíravosť Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžíravosť, i, f., das Umsichfressen, Um- sichgreifen. R. rány. Jg.

283609   Rozžíravý Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžíravý. R. rána, um- sich fressend, krebsartig. D.

283610   Rozžířiti Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžířiti, il, en, ení = rozžíci, rozpáliti. — co: železo, glühend machen. D. — se od čeho: jeden uhel od druhého se roz- žířil. Us.

283611   Rozžiti Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžiti, žiji, il, it, ití; rozežvati, žvu, al, án, ání; rozžívati, rozežvávati = rozžvýkati, rozkousati, zerkauen. Jg. Ten chléb nedobře se dá rozžiti. Hus II. 111. — co. Doktorové světí jsú zubové, neb pokrm písma sv. roz- žívají. Hus III. 47. Nechtie jich rozžvati. Hus. — co čím: potravu zuby třenovnými. Kom. Vz Nechutný.

283612   Rozžíti Svazek: 3 Strana: 0199
Rozžíti, rozžnu, žal, at, etí; rozžnouti, rozžínati, zu schneiden anfangen. — co čím: pšenici srpem. R. pole a dožíti.

283613   Rozžívati Svazek: 9 Strana: 0281
Rozžívati, vz Rozžiti.

283614   Rozživený Svazek: 3 Strana: 0199
Rozživený; -en, a, o, lebhaft erregt. Dch.

283615   Rozživiti Svazek: 3 Strana: 0199
Rozživiti, il, en, ení, rozživovati, erre- gend beleben. Dch.

283616   Rozživotněný Svazek: 10 Strana: 0346
Rozživotněný. Člověk vrhá se v tuni divě r-nou. Masar. Stud. 32.

283617   Rozžízniti Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžízniti, il, ěn, ění, dürstend machen. — R. = rozpáliti, rozžéci. U Kdyně. Rgl.

283618   Rozžižavěti Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžižavěti, ěl, ění, glühend werden. Presl.

283619   Rozžižaviti Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžižaviti, il, en, ení, novější m. roz- šířiti. Jg.

283620   Rozžižlati Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžižlati = na kousky rozstříhati, roz- ciclati, špatné rozkrájeti, schnippeln, schnip- pern, zerfetzen, zerstümmeln. — co čím: chléb nožem. — koho = zmrzačiti, ver- stümmeln. Na Slov. Plk.

283621   Rozžižlaviti Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžižlaviti, il, en, ení = rozžižaviti, glühend machen. — se = rozžižavěti, glü- hend werden. To uhlí se zase r-lo. Na mor. Drahansku. Hý.

283622   Rozžlučiti koho Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžlučiti koho = rozzlobiti. Kmk.

283623   Rozžlutnouti, tl Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžlutnouti, tl, utí, gelb werden. Berl. král. II. 80.

283624   Rozžmoliti Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžmoliti, il, en, ení, rozžmolovati = mačkáním roztrhati, mit den Händen zer- reiben. — co čím, kde: klas, chléb v pr- stech, prsty. — co kam: těsto do polívky. Šm.

283625   Rozžmoulati Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžmoulati = rozžvýkati. Žmoulo r-laná (kdo plnými ústy žmoulá). Čce Tkč.

283626   Rozžnouti Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžnouti, vz Rozežíti.

283627   Rozžokovati Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžokovati, den Sack aufmachen. Ros.

283628   Rozžrati, rozežrati, rozžírati se kde Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžrati, rozežrati, rozžírati se kde. Lišej po celé tváři se rozežral, sich zerfres- sen, sich fressend ausbreiten.

283629   Rozžuchlaný Svazek: 10 Strana: 0346
Rozžuchlaný = rozmočený. R. botiska. Nár. list. 1904. 147. 9.

283630   Rozžuchłaný Svazek: 10 Strana: 0346
Rozžuchłaný = rozbříždělý, rozředlý. Val. Čes. 1. XII. 229.

283631   Rozžurchlati Svazek: 8 Strana: 0347
Rozžurchlati, vz Žurchlati.

283632   Rozžúť Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžúť = rozžouti, rozžvýkati. Maso zuby r. Laš. Tč.

283633   Rozžuvati Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžuvati, vz Rozžúť.

283634   Rozžvachati Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžvachati = rozžvýkati, zerkauen. Bern.

283635   Rozžvachlati Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžvachlati = rozmačkati. R. šaty. ČT. Tkč.

283636   Rozžvachtati se Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžvachtati se, ins Plauschen kommen. Ten člověk, když se r-tá, nemůže přestati. Us. Hý.

283637   Rozžvandati Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžvandati = rozžvástati. Žvando roz- žvandaná! ČT. Tkč.

283638   Rozžvaniti Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžvaniti, il, ěn, ění = rozžvýkati, zer- nagen, zerkauen. — co: jídlo. Us.

283639   Rozžvástati Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžvástati = vyklevetiti. Vše po vsi r-tal. Us. — se = do povídáni se dáti. Tkč.

283640   Rozžvati Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžvati, zerkauen. — co. Nechtie jich (pecenců) r. Hus II. 111. — se, sich ins Plau- dern geben. Ros.

283641   Rozžvatlati se Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžvatlati se, ins Plaudern kommen. Ros.

283642   Rozžvehtati Svazek: 8 Strana: 0347
Rozžvehtati, rozžvahtati = rozžvýkati. ČT. Tkč.

283643   Rozžvýkati Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžvýkati, rozžvýkávati, rozžvykovati, zerkauen. — co čím kde. Jestliže růže v ústech (zuby) rozžvýkáš. Byl.

283644   Rozžžati Svazek: 7 Strana: 0627
Rozžžati, správně: rozžéci. Vz List. fil. 1883. 158.

283645   Rozžžavenosť Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžžavenosť, i, f., die Erhitzung, Glulh.

283646   Rozžžavěti Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžžavěti, ěl, ění = rozžižavěti, řeřa- vým se státi, rozpáliti se, erglühen. Jg.

283647   Rozžžaviti Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžžaviti, il, en, ení, glühend machen. Krok.

283648   Rozžžení Svazek: 3 Strana: 0200
Rozžžení, vz Rozžíci, die Entzündung. — R., roznícení. Kat. 2391.

283649   Rož Svazek: 7 Strana: 0627
Rož = rež, žito. Slov. Němc. IV. 312., Koll. Zp. I. 195.

283650   Rožák Svazek: 9 Strana: 0281
Rožák, u, m. = zub krabice. Kut. Hora. Kub. 156.

283651   Rožánek Svazek: 7 Strana: 0627
Rožánek, nka, m., gehörntes Schaf. Rk.

283652   Rožánek Svazek: 10 Strana: 0346
Rožánek Otak., spis. Tob. 215.

283653   Rožanka Svazek: 3 Strana: 0200
Rožanka, y, f., rohatá ovce, gehörntes Schaf. D.

283654   Rožár Svazek: 7 Strana: 0627
Rožár, u, m. = druh slezu. U Kdýně. Rgl.

283655   Rožať Svazek: 7 Strana: 1377
Rožať (= rozžať, rozžéci). Dol. Brtch.

283656   Rožátov Svazek: 7 Strana: 0627
Rožátov, a, m., mlýn u Ml. Boleslavě.

283657   Rožaviti Svazek: 3 Strana: 0109
Rožaviti = rozdáviti hubu, aufsperren. Mor. Tč.

283658   Rožberk Svazek: 7 Strana: 0627
Rožberk, a, m. = kaplička u Kr. Hradce. Processi šlo pod R. Kšť.

283659   Rožce Svazek: 9 Strana: 0281
Rožce = rožánky. Již. Čechy. Kub. L. f. 1900. 362.

283660   Rožčiti Svazek: 8 Strana: 0347
Rožčiti, vz násl. z,š.

283661   Rožda Svazek: 8 Strana: 0347
Rožda, y, f. = rozbíhání-se (větve z kmene); R. kalichu či kyb. Am. Orb. 14., 95.

283662   Rožďalovice Svazek: 3 Strana: 0200
Rožďalovice, dle Budějovice, něm. Rož- dialowitz, mě. v Čechách. Vz S. N., Tk. III. 136.

283663   Rožďalovice Svazek: 7 Strana: 0627
Rožďalovice. Do R-vic posýlají pro kle- vety Vz. Sbtk. Krat. h. 97.

283664   Rožďalovice Svazek: 8 Strana: 0347
Rožďalovice, dříve Drožďalovice. Čem. Př. 32.

283665   Rožďalovský Svazek: 7 Strana: 0627
Rožďalovský, ého, m., os. jm. Let. 441., Jir. Ruk. 201., 1., Sbn. 855 , Rk. Sl.

283666   Rožďalovský Svazek: 10 Strana: 0346
Rožďalovský voštíp. 1511. Arch. XIX. 9.

283667   Rožděný Svazek: 10 Strana: 0346
Rožděný, z rozha. List. fil. II. 317.

283668   Rožděti Svazek: 3 Strana: 0200
Rožděti, vz Růžclěti.

283669   Roždí Svazek: 3 Strana: 0200
Roždí, vz Rozha.

283670   Roždí Svazek: 9 Strana: 0281
Roždí = křoví. Hoš. 109.

283671   Roždíčko, roždička, roždinka Svazek: 3 Strana: 0200
Roždíčko, roždička, roždinka, vz Rozha.

283672   Roždinečka Svazek: 10 Strana: 0346
Roždinečka, y, f. = větvička. Hoš. Pol. 142.

283673   Roždivěnka Svazek: 3 Strana: 0200
Roždivěnka, y, f., ramalina, rostl, lišej- níková. Rostl. I. 273.

283674   Róžďka Svazek: 10 Strana: 0346
Róžďka, y, f. = roždička, větvička, ulmus. Rozk. P. 593., Voc. Zdík r. 1424. Sr. Rozba, Roždička.

283675   Roždlachniti Svazek: 3 Strana: 0200
Roždlachniti, il, ěn, ění = rozžvaniti, rozčaniti. — co. Ta kráva všecko r-chní. U Rychnova. Msk.

283676   Rožďovatý Svazek: 3 Strana: 0200
Rožďovatý, plný roždí, voll von Reisig. Reš.

283677   Rožďový Svazek: 3 Strana: 0200
Rožďový, rožděný, reisicht. Zlob. R. uhlí, Grubenkohlen. Techn.

283678   Róže Svazek: 3 Strana: 0200
Róže, zastr. = růže.

283679   Rožec Svazek: 3 Strana: 0200
Rožec, žce, rožek, žku, rožeček, čku, m., malý roh, das Hörnchen. Proč by koza netrkala, dyž ona má rožky. Sš. P. 615. — R., rohlík, das Kipfel. U Opav. Klš. — R., die Ecke. Měla v ruce šáteček, v každém rožku kvíteček. Sš. P. 313. — R., ve mlýně hůlka, která pytlíkem otřásá, der Beutel- • stock. — R., rostlina, cerastium, das Horn- kraut. R. nepravidelný, c. anomalum, krátko- plátečný, c. brachypetalum, klubkatý, c. glo- meratum, pětimužný, c. semidecandrum, trs- natý, c. triviale, polní, c. arvense. FB. 81. R. okoličnatý, obecný, podlouhlý, lepavý, rumný, lesní, vodní, širolistý. Flora. — Vz Čl. Kv. 309., Slb. 606.

283680   Rožec Svazek: 7 Strana: 0627
Rožec. Šátek na rožek zavázati. Mor. Hrb. Obr. 27. Nahnali mu do rožka (roz- umu). Slov. Rr. Sb .— R., cerastium. Cf. Rstp. 127., Mllr. 30., Ott. V. 306.

283681   Rožec Svazek: 8 Strana: 0574
Rožec, žce, m., ceruchus, brouk. Vz Klim. 381.

283682   Rožek Svazek: 3 Strana: 0200
Rožek, vz Rožec.

283683   Rožek Svazek: 7 Strana: 0627
Rožek. Volek je v rožkóch = mladý. Val. Brt. D. 263.

283684   Rožek Svazek: 7 Strana: 1377
Rožek, žku, m = druh obalenky (ro- haté) na hlavu. Mor., slov. NZ I. 19.

283685   Rožek Svazek: 8 Strana: 0347
Rožek = rohlík. R. rascou (kmínem) a soľou posypaný. Phľd. XII. 402. — R. = druh koláče. Phľd. 1895. 588. — R. barani, rostl, vz Vranec (3. dod.). — R., žka, m. = býk. Ve šviháčině. Brt. D.. II. 520. — R., vz Tanec mor. (3. dod.).

283686   Rožek Svazek: 8 Strana: 0574
Rožek. Rožky (bábiky, zuzka, fiziere) = špice životku na prsích, proti sobe vybíhající. Sbor. slov. I. 43.

283687   Rožek Svazek: 9 Strana: 0281
Rožek: bábik, zuzka, fizier. Na prsech vy- bíhá živófek ve d\ě špice proti sobě ležící, zvané rožky. Sbor. slov. II. 43. — R. v účesu. Vz Phľd. 1897. 614. — R. = špička dýmky. Val. Čes. 1. X. 137.

283688   Rožek Svazek: 10 Strana: 0346
Rožek, žku, m. Kto nemáš v rožku, hýbaj si nôžku. Sbor. slov. VIII. 84. — R. Kar., (pseud. K. Egor), učit. a spis., nar 1876. Vz Ott. XXII. 27., Nár. list. 1904. 295. 3., Zvon IV. 517, Máj. III. 111., Zl. Pr. XXII. 34., Tob. 215. — R., žku, m., tanec. Vz Brt. P. n. 875.

283689   Roželov Svazek: 3 Strana: 0200
Roželov, a, m., něm. Roschelau, ves u Rož- mitála. PL.

283690   Rožemberk Svazek: 7 Strana: 0627
Rožemberk. Rožmberkové. Vz Ukaz. 65. Rk. Sl. - Z R-ka Jošt, bisk. vratisl. 1428.— 1467. Vz Tf. H. 1. 54, Šb. Dj. ř. 284. — Z R-ka Jošt, 1488.—1539., vladař domu rožmberského. Šb. Dj. ř. 284., Jg. H. 1. 621. — Z R-ka Petr (starý pán z R-ka), † 1347. Vz Tf. H. 1. 54., 58., Jir. Ruk. II. 205., Výb. II. 1546, Pyp. II.305., Mus. 1887. 272., 1862. 125, Rožmberský (dod.).

283691   Rožemberk, Rožmberk Svazek: 3 Strana: 0200
Rožemberk, Rožmberk, a, m., Rosen- berg, jméno rodiny pánů z Růže, kteří se německy nazvali Rosenberg. — R., hrad v okresu vyšebrodském. Vz více v S. N., Žer. Z. II. 189. — R., jméno rybníka u Tře- boně.

283692   Rožemberský Svazek: 7 Strana: 0627
Rožemberský, vz Rožmberský.

283693   Rožen Svazek: 3 Strana: 0200
Rožen, žnu, rožeň, žně, rožník, u, rož- níček, čku, m., něco končitého jako roh, strsl. ražbni. a raždbní., fuscina. příp. -bni. Mkl. B. 145., 151., 159. R. jest jednoduchá tyč, obyč. železná, na jednom konci ostrá, na druhém klikou opatřená. Slouží k na- pichování masa. R. se položí na podstavce, klikou se točí a maso, poléváno jsouc tukem, nad volným ohněm se peče. Vz S. N. Der Spiess, Bratspiess. R. železný k pečení, rož- níček ptačí; na rožen vstrčiti. V. Na rožni péci. Kom. Už tého jalenka (jelínka) na rožeň strkajú. Sš. P. 523. S rožně padl do ohně. Cf. Z bláta do louže. Slm. Choditi s rožnem n. Blažejem (žebrati o masopustě na společnou hostinu). Na Slov. Jv. Na rožně péci, na r. dáti. Ros. R. samojdoucí, samo- tížný (se závažím). D. R. na ptáky. Obrací rožeň a jiný jí pečeni (on má práci a jiný užitek). Ros. On drží pečeni a my rožeň. Prov. V holích svých železné rožny mívají (nože, dýky ?). Dh. 101. — R., kůl. Každou noc jsme se rožny obtýkali. Tur. kron. — R., šp. místo hrozen. Vz Ž, H.

283694   Rožeň Svazek: 7 Strana: 0627
Rožeň. V MV. pravá glossa. Pa. 23. Cf. Mkl. Etym. 227, Mz. v List. fil. 175. (veru). Aby ho na řozni pálili. Us. Tkč. Vstrčili ho na rožeň. Let. 328. Hlavu odpovědníka kat vystrčil na rožnu železném z staré věže. Let. 407. — R. = železné kopí. Lum. V maso- pustě chodí chlapci s rožněm. Když vejdou do jizby, vhodnou r. do stropu. Slov. Němc. — R. Rožně, hrabice = dřevěné dlouhé zuby rovnoběžné, jimiž obilí při sekání se zachy- cuje, by stejně se kladlo. V severovýchod. Čch. Frch., Hk. Vz Hrabice.

283695   Rožeň Svazek: 8 Strana: 0347
Rožeň. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36. R. vína, z hrozen, h odsuto. List. fil. 1895. 433. — R. = španělský tenký rapír. XVII. st. Dač. Prostopr., Wtr. Krj. II. (sv.) 12.

283696   Rožeň Svazek: 9 Strana: 0281
Rožeň. Hryze rožeň (děvče od milého opuštěné). Mus. ol. 1898. 105.

283697   Rožeň Svazek: 10 Strana: 0346
Rožeň, žně, m. = nástroj mučící. Vck. Vset. 192. Vz Rošt. — R. Řožně kosy = příčky zachycující obilná stébla. Litom. 64.

283698   Roženec Svazek: 3 Strana: 0200
Roženec, nce, m., vz Růženec. — R., u kos hrabečných. Zlob.

283699   Roženec Svazek: 7 Strana: 0627
Roženec = rožeň ku pečení. Val. Vck. Poče se vám zajíc na r-nci. Brt. N. p. I. 316. — R. = rožeň u hrabice. Vchř. — R. = roh. Chytňa kozu za rožence. Brt. P. 39.

283700   Roženec Svazek: 8 Strana: 0347
Roženec u kosy. Vz Prst (3. dod.).

283701   Roženec Svazek: 10 Strana: 0346
Roženec, nce, m. = jeden ze 14 kolíků, které se zastrkují do hrabicí kosy. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.

283702   Rožénky Svazek: 8 Strana: 0347
Rožénky, pl., f. — dřevěné vidle senné. Val. Brt, I). II. 38 .

283703   Róžený Svazek: 3 Strana: 0200
Róžený věneček. Hus I. 223. Vz Róže.

283704   Rožený Svazek: 10 Strana: 0346
Rožený, der Gehörnte. Krok. 1889. 239. pozn. 1.

283705   Róžený Svazek: 10 Strana: 0346
Róžený (ruožený). V ruožené se tváři stkvie se. Baw. Ar. v. 3058. R. olej Lék. B. 179b. Sr. Růžený.

283706   Rožíhačka Svazek: 7 Strana: 0627
Rožíhačka m. rozžíhačka, y, f. = sirka. Mor. Vck.

283707   Rožiň Svazek: 7 Strana: 0627
Rožiň, gt. rožně, m. = rožeň. Laš. Té.

283708   Rožínek Svazek: 3 Strana: 0200
Rožínek, nka, m., pták, das Sprüstel. Puch.

283709   Rožinka Svazek: 3 Strana: 0200
Rožinka, y, f. R. horní, opatská, zámecká, vsi na Mor., pošta tamtéž. PL.

283710   Rožinka Svazek: 7 Strana: 0627
Rožinka. Chytati na r-ku raky. Nap.

283711   Rožinky Svazek: 3 Strana: 0200
Rožinky, pl, f. = pruty u hrabice, die Sensenspitzen. Na Mor.

283712   Rožír Svazek: 7 Strana: 0627
Rožír, u. m. = smolák, sevlák, sium, Mohrenkümmel, m., Zuckerwurzel, f. Mllr. 99.

283713   Rožít Svazek: 8 Strana: 0347
Rožít, vz Rozžíci (3. dod.).

283714   Rožíti Svazek: 3 Strana: 0200
Rožíti = rozžíci; rožéł, fut. rožnu, imper. rožni, praes. rožihám, na mor. Zlínsku. Brt.

283715   Rožiti Svazek: 7 Strana: 1377
Rožiti = rohy přibíjeti. Rd. SI. II. 371.

283716   Rožka Svazek: 7 Strana: 0627
Rožka, y, f. = zvl. sváteční čepec dívek. V Podluží. Brt.

283717   Rožka Svazek: 7 Strana: 1377
Rožka, y, f, vz Rohatinka (2. dod.).

283718   Rožka Svazek: 8 Strana: 0347
Rožka, y, f. = cíp, roh, Val. Vck. Val. I. 34.

283719   Rožka Svazek: 8 Strana: 0574
Rožka, y, f. = ovce s rohy v předu proti sobě ohnutými. Slov. Kal. S. 153.

283720   Rožka Svazek: 10 Strana: 0346
Rožka, y, f. = jalovice. V zloděj. mluvě. Čes. 1 XI. 141.

283721   Rožkaňa Svazek: 7 Strana: 0627
Rožkaňa, ě, f. = ovce s malými růžky, jen s výpuček. Val. Brt. Slov. Ssk.

283722   Rožkatý Svazek: 7 Strana: 0628
Rožkatý = mající malé růžky. R. na nebi mesiac. Ppk. I. 152., Orl. VIII. 8. R. diabel. ZObz. XXIV. 98.

283723   Rožkov Svazek: 7 Strana: 0628
Rožkov, a, m., osada na Opavsku. Pk. Čest. 7.

283724   Róžkovaný Svazek: 7 Strana: 1377
Róžkovaný, hornförmig geformt. Šd.

283725   Rožku Svazek: 7 Strana: 0628
Rožku, a, m. = vůl s pěknými růžky. Mor. Brt.

283726   Rožkula Svazek: 3 Strana: 0200
Rožkula, y, f., dlouhý brambor, ledvinka. Slov. Jg.

283727   Rožkuľa Svazek: 7 Strana: 0628
Rožkuľa rožkule = rožky, rohlíky, bram- bory. Slov. Zátur., Rr. Sb.

283728   Rožky Svazek: 3 Strana: 0200
Rožky, pl., m., druh pečiva. Slov. Hdk.

283729   Rožky Svazek: 7 Strana: 0628
Rožky, vz předcház.

283730   Rožkydaný Svazek: 3 Strana: 0144
Rožkydaný rozprášený, roztroušený, zerstreut; obnažení/, entblösst, R. panna, Koll.

283731   Rožkyslý Svazek: 3 Strana: 0144
Rožkyslý rozkysalý. L. Rozkysnout i, vz Rozkysati.

283732   Rožllíček Svazek: 9 Strana: 0281
Rožllíček, čku, m. = modřenec, rostl. Hoř. 99. Vz Rožeň.

283733   Rožmberk Svazek: 3 Strana: 0200
Rožmberk, a, m., vz Rožemberk.

283734   Rožmberk Svazek: 8 Strana: 0347
Rožmberk, a, m. V. Kal. 2. 227. (m sla- bikotvorné). List. fil. 1894. 296. R., z Rosen- berg. Cern. Př. 37. Jošt z R-ka. 1428.-1467., spis. Vz Vlč. Lit. 228., 277. |

283735   Rožmberk Svazek: 9 Strana: 0281
Rožmberk. Jošt z R-ka. Vz Flš. Písm. I. 284.

283736   Rožmberský Svazek: 3 Strana: 0200
Rožmberský rybník, vz S. N. v článku: Čechy a Rožemberk.

283737   Rožmberský Svazek: 7 Strana: 0628
Rožmberský. R. erb. Mus. 1880. 85. R. starý pán. Vz Rožemberk (dod.). R. kniha (kniha starého pána z Rožmberka). Vz Ro- žemberk (dod.), Pal. Rdh. II. 152., List.fil. VII. 261.-292. (text).

283738   Rožmberský Svazek: 8 Strana: 0348
Rožmberský m. rožmbergský, g odsuto. Cf. předcház. R. knihy. Cf. Vlč. Lit. 30.

283739   Rožmberský Svazek: 9 Strana: 0281
Rožmberský. Kniha r-ská. Vz Flš. Pism. I. 120., Mus. 1899. 221. Nadadí tě, jako Tá- boří R-ho (vezmou ti). Arch. XVI. 38.

283740   Rožmberský Svazek: 10 Strana: 0346
Rožmberský. R. růže. Vz Kol. Her. T. 80., 106., 109., 213.

283741   Rožmitál Svazek: 3 Strana: 0200
Rožmitál, a, m., mě. v Čech., Rosenthal. — R. starý, ves v Čech. — Vz Tk. I. 363., II. 491., III. 658, Žer. Z. II. 189., S. N.

283742   Rožmitál Svazek: 7 Strana: 0628
Rožmitál. Cf. Arch. VII. 719., 720 , VIII. 602., Rk. Sl. Z R-la Lev. Pyp. K. 360., Jg H. 1. 621., D. Gesch. 275. Kateřina z R-la. Arch. IX. 11.

283743   Rožmitál Svazek: 8 Strana: 0348
Rožmitál. Cesta p. Lva z R-la, Vz Vlč. Lit. 284.

283744   Rožmitál Svazek: 9 Strana: 0281
Rožmitál. Zdeněk Lev z R-la a na Blatné. Vz Pal. Děj. V. 2. 398.

283745   Rožmitálka Svazek: 9 Strana: 0281
Rožmitálka, vz Skalice.

283746   Rožmitálský Svazek: 7 Strana: 0628
Rožmitálský. Jakou rebelii R-ští r. 1810. způsobili. Vz Sbtk. Krat. h. 97.

283747   Rožná Svazek: 3 Strana: 0200
Rožná, é, f., ves u Rozinky na Mor.

283748   Rožnák Svazek: 3 Strana: 0200
Rožnák, u, m., der Eckstein. U Opav. Klš.

283749   Rožňář Svazek: 7 Strana: 0628
Rožňář, e, m. = kdo točí rožněm. Us. Šd.

283750   Rožnatec Svazek: 3 Strana: 0200
Rožnatec, tce, m., orthocera. Presl.

283751   Rožnava Svazek: 3 Strana: 0200
Rožnava, y, f., mě. v Uhřích, Rosnavia, Rosenau. Vz S. N. — Rožnavan, a, m., pl. -né. — Rožnavský, Rosenauer.

283752   Rožnay Svazek: 7 Strana: 0628
Rožnay, e, m. R. Samuel, kazatel církve evang., † 1815. Vz Šb. Dj. ř. 284., Pyp. K. 381., Jg. H. 1. 621., Bačk. Pís. 81., 931., Zl. Jg. 81., Rk. SI., S. N.

283753   Rožnay Svazek: 9 Strana: 0281
Rožnay Sam., slov. veršovec. Vz Phľd. 1898. 40., Vlč. Lit. slov. I. 267., Flš Písm. 563.

283754   Rožnay Svazek: 10 Strana: 0346
Rožnay Sam., slov. básn. Vz Ott XXII. 36., Lit. L 536., 663., II. 146., 872.

283755   Rožně Svazek: 3 Strana: 0201
Rožně, ův, pl., die Haken, Spitzen am Bock o. das Hakenzeug. Puch.

283756   Rožné Svazek: 7 Strana: 0628
Rožné, ého, n. = zárožné. Vz Rohové

283757   Rožní Svazek: 3 Strana: 0201
Rožní, Eck-. R. dům. Zlob. Němc.

283758   Rožnice Svazek: 3 Strana: 0201
Rožnice, e, f., rožen u hrabice, die Sen- senspitze. Us.

283759   Rožníček Svazek: 3 Strana: 0201
Rožníček, vz Rožen. V.

283760   Rožník Svazek: 3 Strana: 0201
Rožník, vz Rožen.

283761   Rožník Svazek: 7 Strana: 0628
Rožník, rožeň. Vz Mz. v List. fil. XVI. 175. — R. měsíc (některý letní měsíc). Pa- ležev posýlal na hrozny v r-ku úpal. V Pod- luží. Hrb. Obr. 140.

283762   Róžník Svazek: 10 Strana: 0346
Róžník, basar. Rozk. R. 70. V Rozk. P. růžník. Vz toto v VII. 1378.

283763   Rožník Svazek: 10 Strana: 0608
Rožník, a, m. = obchodník s kožemi. Rgl.

283764   Rožniště, rožnišťko Svazek: 3 Strana: 0201
Rožniště, rožnišťko, a, n., der Stab. Rohn.

283765   Rožnítiti Svazek: 7 Strana: 1377
Rožnítiti za Roznimrati chybně m: roz- nítiti.

283766   Rožnítiti co Svazek: 7 Strana: 0612
Rožnítiti co: něčí lásku, srdce, Mž., povstání, Šmb., boj, válku, Mus., oheň. Št. — co čím. Ať srdce mé r-tí se láskou. Mž. 41. Když jím (zrakem) srdce rozněcují. Hr. rk. 277. — se v čem. Roznietí se v té žádosti. Št. Kn. š. 97. — co, se kde. Záští se v něm r-lo. Šmb. Oheň lásky své v nich rozněť. Mž. 8 (39.). Různice mezi nimi se r-ly. Šmb. Válka okolo města se r-la. Lpř. Aby světlo pravé v nich r-til. Pož. 19. Abych oheň milosti v lidech na zemi r-til. Št. kn. š. 51. — co, se k čemu. K němuž jest duch sv. r-til žádánie naše. Št. Kn. š. 189. — co komu: mysl. Lpř.— se več. V prvý světla lesk když se r-cuje zora bledá. Kká. K sl. j. 175.

283767   Rožnolist Svazek: 3 Strana: 0201
Rožnolist, u, m., ceratophyllum, der Zin- ken. Slb. 241.

283768   Rožnout Svazek: 8 Strana: 0348
Rožnout m. rozežhnouti (z hn odsuto h). Gb. H. ml. I. 467.

283769   Rožnouti Svazek: 3 Strana: 0201
Rožnouti = rozžíci. Us.

283770   Rožnov Svazek: 3 Strana: 0201
Rožnov, a, m., mě. na Mor., něm. Rožnau, vz více v S. N., Tk. III. 658. — R., Rosenau, vsi a) u Vyššího Brodu, b) u Kaplice. PL. — R., Strodenitz, ves u Budějovic. PL.

283771   Rožnovatý Svazek: 3 Strana: 0201
Rožnovatý, na způsob rožnu, oben zu spitzig. L.

283772   Rožnovjačka Svazek: 9 Strana: 0281
Rožnovjačka, y, f., míst. jm. Pck. Hol. 194.

283773   Rožnovjané Svazek: 3 Strana: 0201
Rožnovjané bydlí u Rožnova. Kld. Rož- novan, a, m.; rožnovský.

283774   Rožnový Svazek: 7 Strana: 0628
Rožnový. R. kozy, Bratspiessstützen. Lpř.

283775   Rožnový. R Svazek: 10 Strana: 0346
Rožnový. R. krajky. Vz Krajka.

283776   Rožnový, rožňový Svazek: 3 Strana: 0201
Rožnový, rožňový, Spiess-, Pfahl-. Vz Rožen.

283777   Rožný Svazek: 3 Strana: 0201
Rožný, úhelný, Eck-, eckig. Bern. — R., rohatý, gehörnt. Rožná lichva = rohatý do- bytek Slov. Bern. — R., osobní jméno. Mor. Šd.

283778   Rožný Svazek: 8 Strana: 0348
Rožný = rohatý. R. lichva (= dobytek). Phľd. XII. 39.

283779   Rožný Svazek: 9 Strana: 0281
Rožný. Když kačeny prsa rožné (rožná) dostávají, bude tuhá zima. Čes. 1. VIL 373.

283780   Rožový Svazek: 7 Strana: 0628
Rožový = režný = žitný. Vz Rož (dod.). R. chlieb. Slov. Phl'd. VII. 141.

283781   Róžový. R Svazek: 10 Strana: 0346
Róžový. R. voda. Lék. B. 222a. Sr. Rů- žový.

283782   Rožščiti Svazek: 8 Strana: 0348
Rožščiti, vz násl. zš.

283783   Rožšiti Svazek: 8 Strana: 0348
Rožšiti, vz násl. zš.

283784   Rožštiti Svazek: 8 Strana: 0348
Rožštiti, vz násl. zš.

283785   Rožtek Svazek: 8 Strana: 0348
Rožtek, tku, m. = růžek. R. zásterky. Phľd. XII. 270.

283786   rp Svazek: 10 Strana: 0346
rp m. rb: chrpa m. charba. Šb. D. 22.

283787   Rpety Svazek: 3 Strana: 0201
Rpety, dle Dolany, něm. Erpet, ves u Ho- řovic. PL. Vz Tk. III. 59.

283788   Rput Svazek: 3 Strana: 0201
Rput, u, m., tvrdost, prchlivost, zastr. Ros.

283789   Rpuť Svazek: 3 Strana: 0201
Rpuť, i, f., poutec, der Scheitel. Na rputi hlavy baňky sázeti. Kn. lék.

283790   Rputiti se Svazek: 3 Strana: 0201
Rputiti se, il, ění; rputívati se = dur- diti se, zlobiti se, zürnen, böse thun. — se na koho, proti někomu. Ros.

283791   Rputiti se Svazek: 7 Strana: 0628
Rputiti se = urputiti se. Ros. Cf. List. fil. 1890. 179.

283792   Rputnosť Svazek: 3 Strana: 0201
Rputnosť, i, f. = urputnosť, die Hals- starrigkeit. Zlob.

283793   Rputnosť Svazek: 7 Strana: 0628
Rputnosť = urputnosť. List. fil. 1890. 179.

283794   Rputný Svazek: 3 Strana: 0201
Rputný, zastar. = urputný, halsstarrig. Zlob.

283795   Rputný Svazek: 7 Strana: 0628
Rputný = urputný. Cf. List. fil. 1890. 179 (Mz.).

283796   Rpyle Svazek: 3 Strana: 0201
Rpyle, e, f., argula (super aera), zastr. Rozk.

283797   Rpyle Svazek: 7 Strana: 1377
Rpyle, argula, zastr. Pršp. 7. 47.

283798   Rpzprostřelosť, rozprostřenosť Svazek: 3 Strana: 0167
Rpzprostřelosť, rozprostřenosť, i, f., die Ausbreitung. Troj. 20. 2.

283799   Rrta Svazek: 7 Strana: 0573
Rrta. Křičel o retu; Na obraně a retš. Koll. IV 101., III. 50.

283800   rs Svazek: 9 Strana: 0281
rs = ř. Vz Ř.

283801   rsk Svazek: 8 Strana: 0348
rsk (řsk) mění se v: rck (řck): mořckej. Doudl. Kts. 14.

283802   -rský Svazek: 8 Strana: 0348
-rský z: -ŕbsk-: morský, později morský působením substantiva moře. Gb. H. ml. I. 334.

283803   -rstvo Svazek: 8 Strana: 0348
-rstvo, -rstvie, z: -ŕbstv-, s odchylkami: -řstvo, -řstvie, které potom se staly pravidlem: císarství — císařství, kacérstvo — kacířstvo. Vz Gb. II. ml. I. 335.

283804   rsz Svazek: 9 Strana: 0281
rsz = ř. Vz Ř.

283805   rš Svazek: 8 Strana: 0348
rš, rš mísí se v ř: krščen, křtěn. Cf. Gb. H. ml. I. 349.

283806   Rtan Svazek: 8 Strana: 0348
Rtan, u, m. místo hrtan. Brig. F. 109. (Gb).

283807   Rtáuov Svazek: 3 Strana: 0201
Rtáuov, a, m., jm. dvora v Chlumecku. Ptr.

283808   Rtek Svazek: 8 Strana: 0348
Rtek, gt. retku, strč. 01. cant. 4. 11.; nč. rtík. Gb. H. ml. I. 175.

283809   Rtěna Svazek: 7 Strana: 1377
Rtěna (rtyena), y, f, labira, zastr. Pršp. 49. 35.

283810   Rtíček, čku Svazek: 7 Strana: 0628
Rtíček, čku, rtík, u, m., vz Ret.

283811   Rtín Svazek: 3 Strana: 0201
Rtín, a, m., něm. Hertine, ves u Teplice. PL.

283812   Rtina Svazek: 7 Strana: 0628
Rtina, y, f. = rytina. Rk.

283813   Rtišovice Svazek: 3 Strana: 0201
Rtišovice, Ertischowitz, ves u Milína. PL.

283814   Rtousiti Svazek: 7 Strana: 0628
Rtousiti = rdousiti. Krnd. 199.

283815   Rtový Svazek: 3 Strana: 0201
Rtový, Lippen-. R, písmeno. Us. Zpěvánie rtové. BO.

283816   Rtový Svazek: 7 Strana: 0628
Rtový. R. zpievání, cantus labiorum. B. mik. Sir. 39. 20.

283817   Rtusiti Svazek: 3 Strana: 0201
Rtusiti, vz Rdousiti.

283818   Rtut Svazek: 3 Strana: 0201
Rtut, u, m., rtuť, i, f .(zastr. rduť), v obec. ml. tut' (Vz T), v Krkonš. truť, Kb., u al- chymistův: jedovatý had, Vys., na Slov.: živé stříbro, argentum vivum, niercurius, das Quecksilber. R. m.: tru-ť z tru-, truji. Ht. Skup. 64., Gb. Hl. 124. Strsl. rtutb, příp. -utb, hydrargyrum. Mkl. B. 201. R. jest těžký kov, podobající se barvou a leskem stříbru, ale jest kapalný. Vz více v S. N. R. tekutá, bílá, velmi pohyblivá; r. nalézá se v podobě krůpějí v dutinách rud. Vz Kov. Bř. R. živá (tekutá, neumrtvěná), mrtvá. Vys. R. Bertholletova, Bertholleťs Knaliqueck- silber, Howardova, Howarďsches Kn. Nz. R. alkalisovaná, panenská, třaskavá, tarta- rovaná. Kh. R. samorodná, se stříbrem (amal- gam), se sirou (cinobr, rumělka), se solíkem (soličník rtutičnatý), Techn., rohová, Šfk. 340., dvanáctistěnná, dodekaedrisches Mer- kur o. Amalgam. Nz. Vz Šfk. 334., 345., Bř. N. 113., Schd. II. 59., KP. IV. 193., 202., 482., Krč. 645. R. vždycky se mektati chtící. Kom. R. jest tekutá, aniž však mokrá. Kom. Má r. v mozku (v hlavě. Vz Nestálý). Jest jako rtuť (o pohyblivém). Us. Rozpuštěnina rtuti; r. mrtviti. Šm.

283819   Rtuť Svazek: 7 Strana: 0628
Rtuť. V MV. pravá glossa. Pa. 23. Cf. Šfk. Poč. 287., Rm. I. 192., Schd. I. 354., 388, Slov. zdrav. 333., Rk. Sl. Nevzniklo přesmyknutím hlásek z truť. List. fil. 1890. 180. (Mz.). Léčení rtutí, Quecksilbercur, f. Výška rtuti. Šp. Má v sobě r. (jest živý, pohyblivý); Vytratiti se jako r. (tajně zmi- zeti). Us. Tkč. Byl, jakoby do něho rtuti nabil (pohyblivý). Wtr. exc. Dch. Čilý jako r. Us. Fč. Nevrť sebou pořád jako r. Rais. Děti nikde dlouho nevydrží, nébrž se jako r. mektají semo tamo. Sš. II. 117.

283820   Rtut Svazek: 7 Strana: 1378
Rtut, u, m. = rtuť. Čtyři libry rtutu. Arch. XI 12.

283821   Rtuť Svazek: 8 Strana: 0348
Rtuť. O strč, skloň. cf. Gb. Km. -i. 39.

283822   Rtuť Svazek: 10 Strana: 0346
Rtuť, vz Ott. XXII. 38., Vstnk. XIV. 305. Dějiny, vlastnosti, výroba, upotřebení rtuti. Vz KP. X. 235. nn. Otrava rtutí, mer- curialismus. Ktt.

283823   Rtuťárna Svazek: 3 Strana: 0201
Rtuťárna, y, f., die Quecksilberhütte. Techn.

283824   Rtutěnka Svazek: 7 Strana: 0628
Rtutěnka, vz Rtuťovka.

283825   Rtutičitý Svazek: 3 Strana: 0201
Rtutičitý, Quecksilber-. Presl.

283826   Rtutičnatosť Svazek: 7 Strana: 0628
Rtutičnatosť, i, f., Mercurialismus.

283827   Rtutičnatý Svazek: 3 Strana: 0201
Rtutičnatý, se rtutí spojený, quecksilber- haltig. R. kysličník, soli, Nz., siřičník, siran, dusičnan. Pr. chym.

283828   Rtutičník Svazek: 3 Strana: 0201
Rtutičník, u, m., das Merkurid. Miner.

283829   Rtutírna Svazek: 3 Strana: 0201
Rtutírna, vz Rtuťárna.

283830   Rtutitec Svazek: 3 Strana: 0201
Rtutitec, tce, m. R. černý, aethiops mer- curii per se, Quecksilberhalbsäure. Šm.

283831   Rtutitka Svazek: 8 Strana: 0348
Rtutitka, y, f. Vz Am. Orb. 63.

283832   Rtutitý Svazek: 3 Strana: 0201
Rtutitý, rtutí upravený. R. kysličník, síran, siřičník, soličník, dusičnatan. Pr. Chym.

283833   Rtutizna Svazek: 3 Strana: 0201
Rtutizna, y, m., Amalgam. Kodym. (Ktk.).

283834   Rtuťnatec Svazek: 3 Strana: 0201
Rtuťnatec, tce, m., rtutivec černý, nier- curius praecipitans, der Quecksilberkalk. Šm.

283835   Rtuťnatka Svazek: 7 Strana: 0628
Rtuťnatka horečnatá, hydrargyria fe- brilis.

283836   Rtuťňatka Svazek: 10 Strana: 0346
Rtuťňatka, y, f. = opar po rtuti, rtuťovka, hydrargyrosis (otrava rtutí); r. prudká, ná- hlá, h. acuta. Ktt.

283837   Rtuťnatý Svazek: 10 Strana: 0346
Rtuťnatý. R. formace rud. Vz Ott. XXH. 79a.

283838   Rtutnatý. R Svazek: 3 Strana: 0201
Rtutnatý. R. kysličník, Quecksilberoxyd, soli, Quecksilberoxydsalze. Nz.

283839   Rtutní, rtutný Svazek: 3 Strana: 0201
Rtutní, rtutný, od rtuti, Quecksilber-, R. páry, neduh, vřed, Ja., kyvadlo, teploměr, horizont, der Quecksilberhorizont. Nz.

283840   Rtuťování Svazek: 3 Strana: 0201
Rtuťování, n., die Quickarbeit.

283841   Rtuťově Svazek: 7 Strana: 0628
Rtuťově neposedný hoch. Hrts. Hum. 13.

283842   Rtuťovitě Svazek: 10 Strana: 0346
Rtuťovitě. Divoká radosť pohybuje jí rtuťové krví. Zvon IV. 202.

283843   Rtuťovka Svazek: 7 Strana: 0628
Rtuťovka, rtutěnka, y, f. = vleklá otrava rtutí, Quecksilberkrankheit, f.

283844   Rtuťovka Svazek: 10 Strana: 0346
Rtuťovka, y, f., vz Rtuťnatka

283845   Rtuťový Svazek: 3 Strana: 0201
Rtuťový, od rtuti, Quecksilber-. R. ho- rizont, Nz., ruda, D., kysličník, soličník, dusnouhličník. Pr. Chym. Na hromadu rtu- ťovou (acervus Mercurii). BO. R. nemoc, hydrargyrosis. Vz S. N.

283846   Rtuťový Svazek: 7 Strana: 0628
Rtuťový. R. vývěva, Mj. 123., ZČ. I. 478., barometr, Stč. Zem. 558 , teploměr, ib. 494., sloupec, ib. 480., manometr, Šmr. 47., ky- vadlo, ZČ. I. 160., závěra, -schluss, Šp., sírník, -sulphid. Sl. les.

283847   Rtuťový Svazek: 10 Strana: 0346
Rtuťový. R. rudy, páry. KP. X. 236, 239

283848   Rty, pl Svazek: 3 Strana: 0201
Rty, pl., m., vz Ret.

283849   Rtyně Svazek: 3 Strana: 0201
Rtyně, něm. Ertina,- ves u Smiřic. — R., něm. Hertin, ves u Náchoda. PL.

283850   Rtyně Svazek: 7 Strana: 0628
Rtyně. Ve Rtyni u Úpice nesmí se zpí- vati: Jezte špičky od žemličky, však jste z Rtyně. Vz Sbtk. Kr. h. 35.

283851   1. Rub Svazek: 3 Strana: 0201
1. Rub (imper. od robiti) od ruky = ar- beite schnell. Na Ostrav. Tč.

283852   2. Rub Svazek: 3 Strana: 0201
2. Rub, u, m., roubení, rubáni, sekání, das Hauen. Nech mne, řezbě ty jsi zvykla, já rubu. Hdk. — R., něco roubeného, jako roubený chlív, roubená stodůlka, roubená chaloupka, gezimmertes Gebäude als: Stall, Scheune, Wohnstube. Zlob. Cf. Srub. — R., roub, který se štěpuje, das Pfropfreis. R. ja- bloňový. Ms. o štěp. — R., na Slov. vrub, das Kerbholz. Bern. — R., strana roubená, nehladká, spodní (líc svrchní). R. kůže (die Aasseite) oškrábati. D. Splstěný r. (u kůže), die verfilzte Aasseite. Šp. Sukno má dvě strany, líc a rub. Us. Po rubu = po druhé straně. Br. Na ruby kabát, šat, punčochy atd. obrátiti, vzíti (švem na vrch). Us. Trefný jsi jako kožich na ruby. Prov. Obrátil pláštík na ruby (změnil své přesvědčení). Prov. Sukno jest na líci hladší nežli na rubu. Ml. Má hubu na ruby (veliké zuby); Na ruby ju převrátím; Na ruby sukňu obléká. Sš. P. 482., 730., 558. Na rub obrácený, verkehrt- flächig. Nz. Summa na rubu prokázaná. Dch. Každá věc má rub a líc. Sš. Sm. bs. 186. — Přeneseně: Vše na ruby převrátiti, obrátiti (zmásti, pokaziti). Us. Všecky mé věci na ruby zpřevrácel a zmátl. Br. To vše že klesne a na ruby se obrátí. Br. Vše na opak a na ruby stojí. Kom. Město na ruby obrátiti (1. v nepořádek uvésti, 2. s prstí smásti, zni- čiti). V. Svět by se na ruby obrátil. Sych. Vše na ruby, zvrub na líc. D. Ten dnes na ruby vstal (o nevrlém). Prov. Vše na ruby dělati, popadnouti. D. Někoho na rub chvá- liti (ironicky). Na rub chvalič (posměškář, persifleur). Nz. Věci na ruby postavovati. Nz.

283853   3. Rub Svazek: 3 Strana: 0202
3. Rub, u, m., der Stoss, v tělocviku. Rub vrchní, vnitřní, vnější. Vz KP. I. 529.

283854   4. Rub Svazek: 3 Strana: 0202
4. Rub, u, rubek, bku, rubeček, čku, m., zastr., strsl. rabt (pannus), příp. -b, rus. rub-B, altes Kleid, alt, Mkl. B. 40. Pol. reby, lit. rumbas. Sr. lat, lamberare (scindere), limbus. Mkl. aL. 98. — R. = šat, oděv, sukně do hlezna, talaris, das Kleid. Na Slov. = rubáč, sukně. Hdk. Cf. Rubáš. Litvané po- dnes nazývají šaty rubač. Jir. Jakož světník (kdo světí) neděle svléká všednie ruby, šaty n. rúcho, móž-li míti svátečnie lepšie, obleče se v ně; Potvorností n. odraností rubóv. Hus I. 121., II. 240. R., plátěná sukně (bílá n. černá) selek na předku nesešívaná. Na Mor. a Slov. Šd. — R., tkanina plátěná atd., das Tuch, Leinenzeug. R. lněný, linteum, ma- nicleta, potný, sudale, semicinctum. Lex. vet. Mužie pašů, ženy ruby stroja. Rkk. 69. R., rouška, závoj, Schleier, m. Hus, Jád. Cf. franc. robe.

283855   2. Rub Svazek: 7 Strana: 0628
2. Rub. Cf. Mkl. Etym. 281. R. peníze. NA. IV. 53. Tobě je všecko jedno, r. nebo líc (nemáš ničeho). Čce. Tkč. — Přenes. Na ruby býti s někým (hněvati se). Us. Kšť.

283856   4. Rub Svazek: 7 Strana: 0628
4. Rub, vestimentum. Bhm. 43. Hanebná miesta těla svého jedniem rúbkem zakryjí. Mill. 109.

283857   5. Rub Svazek: 7 Strana: 0628
5. Rub = les u Přerova. Pk.

283858   Rub Svazek: 8 Strana: 0348
Rub = šat. Ve Vel. Revúci. Phľd. 1893. 374. Stal na ruby (kdo je z rána nevrlý). NZ. V. 544.

283859   4. Rúb Svazek: 9 Strana: 0281
4. Rúb. Za Rkk. 69. polož: Pal. Děj. I. 1. 189.

283860   Ruba Svazek: 7 Strana: 0628
Ruba, y, f. = rouška. Kln. Bs. 205. Vz Rub, 4.

283861   Ruba Svazek: 10 Strana: 0346
Ruba, y, f., = spodní konopná košile. Mor. Zákrejs. Sr. Podolek.

283862   Rubač Svazek: 3 Strana: 0202
Rubač, e, m., ve Slez. a na Mor. lesák, drvoštěp, der Holzhauer. Mor. Šd. Vz Po- rubní.

283863   Rubáč Svazek: 3 Strana: 0202
Rubáč, vz Rubáš.

283864   Rubáč Svazek: 7 Strana: 0628
Rubáč = spodnice (sukně). Mor. Brt. — R. = druh čepce vlasy i uši kryjícího. Laš. — Cf. Mkl. Etym. 281., Rubáš (i dod.).

283865   Rubač Svazek: 8 Strana: 0348
Rubač, e, m. = dřevorubec. Phľd. 1893. 305.

283866   Rubáč Svazek: 8 Strana: 0348
Rubáč, e, m. = košile od pasu do polo- vice lýtek. Má také jiná jména, vz Spodnica (3. dod.).

283867   Rubáč Svazek: 8 Strana: 0574
Rubáč. Též: rubáš, s podnik, spodnica --— sukňa plátená, ktorá hore objíma do poli prsia, od pásu sa rozšíri a spadá volne v ria- sach dolu. Slov. Sbor. slov. I. 38. Horní časť r-če slove: stan, stanka, stánek, driek; dolní: odolok. Ib.

283868   Rubáč Svazek: 9 Strana: 0281
Rubáč, na Hané: rubáš. R. jako oděv v Čechách již za Husa zanikal. Na Hané sloul také: opasek, na Valaš.: leknice. Čes. 1. VIII. 188. — R., jm. místa u Liptálu na Mor. Vck.

283869   Rubač Svazek: 10 Strana: 0346
Rubač: valašská košula ženská. Sklá- dala se ze životku a kabotku. Životek za- krýval prsa a sáhal až po pás; kabotek pokrýval hruď od krku až k životku, u krku byl všitý do límečku. Vz Vyhl. II. 195.

283870   Rubačka Svazek: 3 Strana: 0202
Rubačka, ý, f., rubalka, palestra. Vz Patka. U Chrud. Kd. - R,, y, f., die Holz- hauerin. — R., kalačka, sekera, die Schrot- axt. D., Aqu.

283871   Rubačka Svazek: 8 Strana: 0348
Rubačka, y, f. = rvačka. Dšk. Jihoč. I. 8.

283872   Rubačka Svazek: 9 Strana: 0281
Rubačka, y, f. = rubáni míče. Krok 1896 135.

283873   Rubačství Svazek: 3 Strana: 0202
Rubačství, n., porážení n. kácení dříví, das Holzschlagen. Živí se r-stvím. Us. na Mor. Hý.

283874   Rubadlo Svazek: 7 Strana: 0628
Rubadlo na uhlí, Kohlenbrechapparat, Kohlenbrecher, m. Hř.

283875   Rubák Svazek: 7 Strana: 0628
Rubák, u, m. = bidlo, Raubhaken, m. — R. = klát, na němž se rube. Slov. Zátur.

283876   Rúbaň Svazek: 7 Strana: 0628
Rúbaň, ě, f. = dědina v Malém Hontu.

283877   Rubáň Svazek: 8 Strana: 0348
Rubáň, ě, f. = lesní seč. Phľd. 1893. 53., 1894. 676.

283878   Rubaňa Svazek: 3 Strana: 0202
Rubaňa, ě, i. = mýtina. Pomaly ovečky hore rubaňami. Sl. p. 118.

283879   Rúbane Svazek: 9 Strana: 0281
Rúbane, louky u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

283880   Rubání Svazek: 3 Strana: 0202
Rubání, n., vz Rubati. — R. v horn. = dobývání nerostů zvl. dobývání celíků či pi- lířů (také: poruba), der Pfeilerabbau, Pfeiler- verhieb, Abbau, Verhau, Verhieb. R zpá- tečně, der Rückbau, Pfeilerrückbau, dovrchní, schwebender Pfeilerabbau, směrné, streichen- der Pfeilerabbau. Hř.

283881   Rúbanica Svazek: 9 Strana: 0281
Rúbanica, e, f., druh sekery. Mus. slov. II. 22.

283882   Rubanice Svazek: 3 Strana: 0202
Rubanice, e, f., das Gemetzel. Čsk.

283883   Rúbanice Svazek: 7 Strana: 0628
Rúbanice. Sš. P. 182.

283884   Růbanice Svazek: 10 Strana: 0346
Růbanice, e, f. Ustoupil mu půl r-ce. 1724. Mtc. 1903. 18. U Bzence = povšechné jméno luk povstalých z vysekaných lesů. Čes. 1. XIII. 375.

283885   Rubanice, pl Svazek: 3 Strana: 0202
Rubanice, pl., f., louky na sečení sena, die Wiese. Máme daleko na r. Mor. Šd.

283886   Rúbanicový Svazek: 7 Strana: 0628
Rúbanicový hrúd, vz Hrúd, keř, chod- ník, cesta. Mor. Šd.

283887   Rubanina Svazek: 3 Strana: 0202
Rubanina, y, f., mýtina, paseka, der Holz- schlag. V tej hodonskej R-ně leží synek, za- bitý je. Sš. P. 151. — R., odpadky při ru- báni, das Hauerwerk. Hř.

283888   Rubanina Svazek: 7 Strana: 0628
Rubanina = hromada dobyté rudy, Hau- werk, n. Hř.

283889   Rubanisko Svazek: 3 Strana: 0202
Rubanisko, a, n., místo rubu, kde se dříví seká, poráží, der Holzschlag. V r-sku zůstával jsem přes obed. Hdk.

283890   Rubanisko Svazek: 8 Strana: 0348
Rubanisko, a, n. Phľd. 1892. 659.

283891   Rúbanka Svazek: 7 Strana: 0628
Rúbanka, y, f., das Holzschlagen. Slov. Phľd. V. 54.

283892   Rubár Svazek: 7 Strana: 0628
Rubár, a, m. = drvoštěp. Slov. LObz. XXI. 22., Dbš. Sl. pov. II. 50.

283893   Rubárik Svazek: 7 Strana: 0628
Rubárik, a, m., zdrobn. rubár. Dbš. Sl. pov. II. 50.

283894   Rubáriť Svazek: 7 Strana: 0628
Rubáriť = rubářem býti, Holzhauer sein. HNaj. BD. I. 34.

283895   Rubárský Svazek: 7 Strana: 0628
Rubárský, Holzhauer-. R. chalupa. Slov. Dbš. Sl. pov. II. 50.

283896   Rubárstvo Svazek: 7 Strana: 0628
Rubárstvo, n., das Holzhauen. ZObz. XXI. 22.

283897   Rubáš Svazek: 7 Strana: 0628
Rubáš = spodní čásť košile z hrubého plátna konopného. Vz Rukávec, Oplečí, Zbrt. Krj. 47., 90., 265. Val. Brt. — R. = šat. Bílý r. Drk. hry 328. — R., rubáč = řásná suknice konopná n. plátěná, nahoře se- braná a všitá do širokého pasu. Vz NZ. I. 23. R. sedlek. Cf. Hus II. 240., Št. N. 137. — R. = košile na umrlého. Šijte r. (umře). Tkč. Na rubáši nesmějí se dělati uzly, aby umrlce netlačily. Mus.

283898   Rubáš Svazek: 8 Strana: 0348
Rubáš. R. ženský skládal se ze dvou částí, hořejší pokrývala trup od paží až k boku, do- lejší část balila ostatní tělo jako suknice; byl to spodní šat, úlohou svou košili se podoba- jící. Vz Wtr. Krj. I. 92. R. mužský = odě- vací sukně prostého lidu, jinde kytle. Ib. 137. Dle Wtr. Krj, 169., 344. = košile, ale ho- nosnější. Cf. Cechel.

283899   Rubáš Svazek: 9 Strana: 0281
Rubáš, vz předcház. Rubáč.

283900   Rubáš, rubáč Svazek: 3 Strana: 0202
Rubáš, rubáč, e, m. V Krkonoš. čechel. Kb. Příp. -ašjb. Mkl. B. 343. R., vůbec šat k oblékání, zvl. pak košile krátká bez rukávů, jakovou nosí Hanačky a Slovačky. D., Kom. Rubáč mu voní (fěrtoušek). Na Mor. R-še kradl. Pč. Kup, Janku můj, s rubáš kmentu. Dh. 128. Aj již r-ši skoro i u sedlek budú vypovědieni; Také mně hřiešné popřeješ toho rubáše n. suknice. Hus II. 240., 305. — R., na Mor. spodek košile, der Hemde- stock; vrchní díl košile: rukávce. Brt, Vck. Prodala rubáč, rukávce, dala si hádat cigánce. Sš. P. 661. Vz Košile. - R. dlouhý šat ženský, langes Frauenkleid. Apol. Sr. Robe, fr. — Rubáš, košile na umrlého, das Todten- hemd. Us. Vzal by i umrlému rubáš (zloděj). Č.

283901   Rubáše Svazek: 7 Strana: 0628
Rubáše. V R-ších = pole u Studené. Vlchř.

283902   Rubášik Svazek: 7 Strana: 0628
Rubášik, u, m., zdrobn. rubáš. Slov. LObz. XXIII. 83.

283903   Rubaška Svazek: 3 Strana: 0202
Rubaška, y, f., bílá ruská košile. Dalibor.

283904   Rubaška Svazek: 8 Strana: 0348
Rubaška, y, f. = košile. Phľd. 1893. 709.

283905   Rubášový. R Svazek: 7 Strana: 0628
Rubášový. R. řása. Čch. Sl. 17.

283906   Rúbať zeľé Svazek: 8 Strana: 0348
Rúbať zeľé = sbírati zelné kłúby (ko- šťály) i s hlávkami. Val. Brt. D. II. 381.

283907   Rubati Svazek: 3 Strana: 0202
Rubati, vz Roubiti. R., strsl. rabiti (se- care), lett. röbs, die Kerbe. Mkl. aL. 98. Sr. Rabuše. li., sekati, hauen, abhauen; tlouci, schlagen. — co, koho. Obraz r. jako dřevo a oheň z něho udělati. Št. N. 294. Kdo tě rúbal, nech tě hojí. Sš. P. Poďme, ho rú- bajme, huslí nadělajme. Sš. P: 144 Boží muky rubal a pálil. Pč 30. Rubaj hřiechy, seč na obě straně. Hus I. 178. Když člověk rubá dříví. Hus. Zlá vojna se rúbať (vésti) musí. Mt. S. 1874. R. míč = cukati. U Chrud. Kd. — co kde. Na mém věnu rubala les a brala Půh. II. 181. R. dřevo v lese. Us. Tč. — co jak. R. maso na drobně kusy. Sš. P. 464. Rúbal mi les bez mé vóle. Půh. II. 579. — kam: někoho na obě ruce. Výb. II. 51. — čím: někoho prudkými ranami. Výb. II. 51. — co komu kdy. V první súmrak rubáše jim hlavy. Dač. 33.

283908   Rubati Svazek: 7 Strana: 0628
Rubati = sekati. — kam. Rubala jako do pňa. Mt. S. Nerúbaj nad sě, ať třiesky v očí nepadají. Výb. I. 634. — se = práti se. Zná sa r. Slov. Němc. — se s kým jak Já bych sa s ním do krve rúbal. Brt. P. N. 294. — čím: bičom = práskati. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 139.

283909   Rúbati Svazek: 7 Strana: 1378
Rúbati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 293.

283910   Rubazonový Svazek: 10 Strana: 0346
Rubazonový. R. kyselina. Vz Vstnk. XII. 58.

283911   Růbě Svazek: 8 Strana: 0348
Růbě, ěte, n. = robě, 2-3leté dítě. Zábř. Brt. D. II. 457.

283912   Rubeanovodík Svazek: 7 Strana: 0628
Rubeanovodík, u, m., Rubeanwasser- stoff, m. Nz.

283913   Rubeanovodíkový. R Svazek: 7 Strana: 0628
Rubeanovodíkový. R. kyselina. Rm. I. 118.

283914   Rubec Svazek: 3 Strana: 0202
Rubec, bce, m. = rubač, der Holzmacher. Cf. Dřevorubec. Dch.

283915   Rúbec Svazek: 7 Strana: 0628
Rúbec, bce, m. = roubek, urúbaná vět- vička lebo prútek ku štepeniu. Slov. Rr. Sb. — R. = perník ze sušené řípy. Mor. Knrz.

283916   Rubec Svazek: 8 Strana: 0348
Rubec, bce, m. = ostrůžek z perníku. N. Město. Brt, D. II. 381.

283917   Rúbek Svazek: 7 Strana: 0629
Rúbek, bku, m., vz Rub, 4.

283918   Rubek, bku Svazek: 10 Strana: 0346
Rubek, bku, no. Já dosežeeh s hlávky rubka mého. Vít. 54a. Sr. Rub 4

283919   Rubel Svazek: 3 Strana: 0202
Rubel, ble, m., der Knebel. Dch., Šm. — R. = rubl.

283920   Rúbel Svazek: 7 Strana: 0629
Rúbel = vrúbel, prútok šteparský. Slov. Rr, Sb.

283921   Rubellan Svazek: 3 Strana: 0202
Rubellan, u, m., nerost, příbuzný slídě šestiúhelné. Vz S. N., Bř. N. 157., 160.

283922   Rubellit Svazek: 3 Strana: 0202
Rubellit, u, m., černá odrůda turmalinu. Vz S. N.

283923   Rúbenie Svazek: 3 Strana: 0202
Rúbenie, n. = roubení, krupice, die Grütze. Sal. 26.

283924   Rúbenie Svazek: 8 Strana: 0348
Rúbenie. Olej ze semence, prosa, rúbenie. máku atd. 1452. Arch. XIV. 464.

283925   Rubeník Svazek: 7 Strana: 0629
Rubeník, u, m. Červeny bily rubenik, padesat synkův za trojnik. VSlz. I. 99.

283926   Rubenik Svazek: 10 Strana: 0346
Rubenik. Červeny r. (šátek) ? Slez. Vlasť. I. 99.

283927   Rúbenina Svazek: 3 Strana: 0202
Rúbenina, y, f. = tesané roubení. Klna. Vz Roubenina.

283928   Rúbénka Svazek: 7 Strana: 0629
Rúbénka, y, f. = roubená studánka. Mor. Brt. L. N. II. 33.

283929   Rübenzahl Svazek: 7 Strana: 0629
Rübenzahl, a, m. Vz Zbrt. 290.

283930   Ruberythrový Svazek: 7 Strana: 0629
Ruberythrový. R. kyselina. Rm. II. 351.

283931   Rubeš Svazek: 7 Strana: 0629
Rubeš, e, m., os. jm R. Frant. Jar., adjunkt soudní, 1814.—1852. Vz Tf. H. 1. 119., 129., Šb. Dj. ř. 284., Pyp. K. 546., Slavín II. 21., Tf. Mtc. 86., Bačk. Písm. I. 832. nn., 931., Rk. Sl., S. N.

283932   Rubeš Svazek: 9 Strana: 0281
Rubeš Fr. Sr. Jub. XXVII, Flš. Písm. 573.

283933   Rubeš Svazek: 10 Strana: 0346
Rubeš Fr. Jar., básn. a humor. 1814. až 1853. Vz Ott. XXII. 45., List. fil. 1904. 53. nn., Zvon III. 603., Tob. 215.

283934   Rubeška Svazek: 9 Strana: 0281
Rubeška V. dr. Sr. Jub. XXVII.

283935   Rubeška Svazek: 10 Strana: 0346
Rubeška Václ. dr., prof. a spis., nar. 4. /1. 1854. Vz Tob. 215., Ott. XXII. 46., Zl. Pr. XXI. 191. s podob.

283936   Rubešovský Svazek: 3 Strana: 0202
Rubešovský humor míti (jaký míval Rubeš). Šml.

283937   Rubešovský Svazek: 9 Strana: 0281
Rubešovský humor. Šml. IV. 181. Sr. Rubeš.

283938   Rubiacin Svazek: 3 Strana: 0202
Rubiacin, u, m., v lučbě, der Rubiacin. Nz.

283939   Rubiadin Svazek: 8 Strana: 0348
Rubiadin, u, m.: C15H10O4. Vstnk. IV. 26.

283940   Rubiadinglykosid Svazek: 8 Strana: 0348
Rubiadinglykosid, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 21.

283941   Rubian Svazek: 3 Strana: 0202
Rubian, u, m., v lučbě, der Rubian. Nz.

283942   Rubical Svazek: 8 Strana: 0348
Rubical, a, m. — Rýbrcoul, Krakonoš. 1618. NZ. III. 50.

283943   Rubice Svazek: 7 Strana: 0629
Rubice, e, f. = štola. Hnoj. 36.

283944   Rubicon, Rubikon Svazek: 3 Strana: 0202
Rubicon, Rubikon, a, m., nyní Pisatello, říčka v hořejší Italii, jež byla hranici mezi Italií a Galií, pověstná přechodem Caesaro- vým, jímž dáno znamení k válce občanské; odtud znamená Rubikon překročiti = učiniti rozhodný krok. Rk.

283945   Rubidi-um Svazek: 3 Strana: 0202
Rubidi-um, a, n., nový kov žíravin. Vz S. N.

283946   Rubidi-um Svazek: 7 Strana: 0629
Rubidi-um, a, n., v lučbě. Schd. I. 263., Šfk. Poč. 242.

283947   Rubidi-um Svazek: 10 Strana: 0346
Rubidi-um, a, n., prvek. Vz Ott XXII. 47., Vstnk. XIII. 359.

283948   Rubidin Svazek: 7 Strana: 0629
Rubidin, u, m., v lučbě. Rm. II. 226.

283949   Rubidnatý Svazek: 10 Strana: 0346
Rubidnatý hroznan. Vot. 88.

283950   Rubifikace Svazek: 3 Strana: 0202
Rubifikace, e, f., znak červeným inkou- stem.

283951   Rubifikovati Svazek: 3 Strana: 0202
Rubifikovati, rubificiren, načervenati (červeným inkoustem, rudkou). Kh.

283952   Rubijervin Svazek: 7 Strana: 0629
Rubijervin, u, m., v lučbě. Em. II. 389.

283953   Rubík Svazek: 3 Strana: 0202
Rubík, vz Roubík.

283954   Rubín Svazek: 3 Strana: 0202
Rubín, u, rubínek. nku, rubíneček, čku, m., drahokam, červený diamant, der Rubin. R. jasně červený, žlutý. V. Vz Korunt. Šfk. 203., Bř. N. 189., 188., Schd. II. 39., KP. III. 187., IV. 297. R. arsenový, Arsenikrubin. Nz.

283955   Rubín Svazek: 7 Strana: 0629
Rubín. Cf. Schd. I. 337. — R., a, m., os jm. 1568.

283956   Rubín Svazek: 7 Strana: 1378
Rubín zapuzuje každou trpkou myšlénku a způsobuje vzájemnou lásku ; ale byl i sym- bolem krutosti, hněvu, krvežíznivosti, ale i smělosti, statečnosti, jež neděsí se krve prolévání. Mění-li barvu, jest to znamení neštěstí. Cf. také Drahokam (2. dod.). Nár. listy.

283957   Rubina Svazek: 3 Strana: 0202
Rubina, y, f., putamen, vnější, namnoze dužnatá vrstva peckovice, jako u vlaského ořechu. Čl. Kv. XXVI. Die Leite, Schlauche.

283958   Rubína Svazek: 7 Strana: 0629
Rubína. Cf. Rst. 487.

283959   Rubinovice Svazek: 3 Strana: 0202
Rubinovice, něm. Rudersdorf, ves u Trut- nova.

283960   Rubínoviua Svazek: 7 Strana: 0629
Rubínoviua, y, f., Rubinsäure, f. Hrvát. Šd.

283961   Rubínový Svazek: 3 Strana: 0202
Rubínový, Rubin-. R. sklo, Nz., červe- nosť. Jg.

283962   Rubínový Svazek: 8 Strana: 0348
Rubínový. R. sklo. Vz Mrš. 34., 68., 87., 93., 95., 122., 124., 128.

283963   Rubinspinel Svazek: 3 Strana: 0202
Rubinspinel, n, m., lépe: rubínový spinel, tmavočervená, průzračná odrůda spinelu. Bř. N. 188., KP. III. 188.

283964   Rubisko Svazek: 3 Strana: 0202
Rubisko, a, n., vymýtěný les v 1. a 2. roce, paseka; v 3. roce už se chytá seč, pak mladá hora n. les. Der Waldhau. Na Mor. a Slov. Brt. — R., v horn., dílo, těžení, der Abbau. Šp.

283965   Rubisko Svazek: 8 Strana: 0348
Rubisko, vz Dělnišče (3. dod.).

283966   Rubisko Svazek: 9 Strana: 0281
Rubisko, a, n. R. se položilo pořádně (podťatý strom dobře padl). Kadlč. 186. — R. = porubisko, paseka. R. holé (úplná mý- tina), tmavé (kde jest menší část' stromů po- sekána), světlé (kde jest větší čásť stromů vysekána). Val. Čes. 1. X. 64.

283967   Rubisvět Svazek: 9 Strana: 0281
Rubisvět, jako kazisvět. Slov. Mus. 1848. II. 323.

283968   Rubiště Svazek: 7 Strana: 0629
Rubiště, ě, n., Verhaustelle, f. Hrbk.

283969   Rúbiti Svazek: 3 Strana: 0203
Rúbiti, vz Roubiti.

283970   Rubiti Svazek: 7 Strana: 0629
Rubiti = daň rozvrci, Steuer vorschreiben. Sl. let. VI. 324.

283971   Rúbka Svazek: 9 Strana: 0281
Rúbka, y, f. = šatka na hlavu. Slov. Nar. list. 1898. č. 208. feuill.

283972   Rubl Svazek: 3 Strana: 0203
Rubl, u, m., stříbrný i papírový peníz ruský, 1. zl. 62 kr. R. = 100 kopějek. Der Rubel. Vz S. N.

283973   Rubl Svazek: 10 Strana: 0346
Rubl od rubiť = sekati, poněvadž ruble byly původně sekané kousky stříbra. Vz Ott XXII. 49.

283974   Rúblík Svazek: 7 Strana: 0629
Rúblík, vz Roubík (dod.).

283975   Rublov Svazek: 7 Strana: 0629
Rublov, a, m. = pole na Vsacku. Vck.

283976   Rubní Svazek: 8 Strana: 0348
Rubní. Zeď r. či zevnější. Hrš. Nách. I. 36.

283977   Rubný Svazek: 3 Strana: 0203
Rubný = rubový, rubní.

283978   Ruboč Svazek: 7 Strana: 0629
Ruboč, e, m. = rubáč. Laš. Tč.

283979   Rúbok Svazek: 7 Strana: 0629
Rúbok, bku, m. = zástěra. Slov. Dbš. Obyč. 8.

283980   Rubopis Svazek: 3 Strana: 0203
Rubopis, u, m., das Indossament (eines Wechsels). R. nevyplněný, das I. in bianco; r. ku přijetí peněz za směnku; přenésti na někoho směnku rubopisem (rubopisně); rubo- pisné přenesení směnky; listy pojišťovací mohou se převoditi rubopisem. Šp. Vázán býti pořádkem rubopisův = pořádkem, ve kterémž jdou po sobě rubopisy (rub). J. tr.

283981   Rubopisec Svazek: 3 Strana: 0203
Rubopisec, sce, m., der Indossant, J. tr.

283982   Rubopisník Svazek: 3 Strana: 0203
Rubopisník, a, m., der Indossat, J. tr.

283983   Ruboš Svazek: 7 Strana: 0629
Ruboš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

283984   Rubový Svazek: 8 Strana: 0574
Rubový. R. rukávce = tenké, na sviatok z mušelínu nebo perkálu. Sbor. slov. I. 42.

283985   Rubový Svazek: 9 Strana: 0281
Rubový rukávec = jemný z mušelinu n. perkálu. Sbor. slov. II. 42.

283986   Rubový, rubný Svazek: 3 Strana: 0203
Rubový, rubný. R. strana, peníze atd., das Revers. Nz.

283987   Rubr-um Svazek: 3 Strana: 0203
Rubr-um, a, n. = záhlaví. R. = nápis na přední straně spisu buď úřadu buď pri- vatní osobě podaného. Obsahuje hlavně adressu, jméno podavatelovo a krátký ob- sah spisu samého. Druhdy bylo r. titul knihy neb i nadpis jednotlivých oddělení knihy. S. N.

283988   Rubricisté Svazek: 3 Strana: 0203
Rubricisté = vykladači rubrik. Vz Ru- brika. Pkt.

283989   Rubriční Svazek: 3 Strana: 0203
Rubriční, Rubriken-. R. účet (sloupcový). J. tr.

283990   Rubrika Svazek: 3 Strana: 0203
Rubrika, y, f., z lat. rubrica, červená křída, rudka, Röthel, m. — R., záhlaví, nadpis, přehrada, sloupec (protože se dříve nadpisy v knihách psávaly červeně), die Rubrik. R. (n. oddíl) výdajů, výdajová n. výdajní. Nz. — R-ky = v bohoslužbě pravidla, kterak by náleželo obřadů užívati, úkony a formy boho- služebné prováděti. Pkt. Že to mají v své rubrice t. j. v svém ustavení; Dokud jsem byl mladý v létech i rozumu, také jsem byl z té r-ky bláznivé, ale když mi dal pán Bůh poznánie v písmě, již jsem tu r-ku t. j. usta- novenie toho zabylstvie ze své hlúposti, vy- mazal ; Aj teď máš r-ku dobrú, jenž má za- loženie v písmě svatém. Hus I. 302. Pane, to je teď jinší r. (jiná lepší věc atd.)! Na Mor. Hý.

283991   Rubrikator Svazek: 3 Strana: 0203
Rubrikator, a, m. R-ři byli malíři, kteří za první doby knihtiskařství tištěné knihy rubrikovali t. j. barevnými, obyč. červenými začátečnými literami opatřovali. Vz S. N.

283992   Rubrikovati Svazek: 3 Strana: 0203
Rubrikovati = rubrikami n. nadpisy opatřiti; v sloupce rozděliti, rubriciren.

283993   Rubrikový Svazek: 9 Strana: 0281
Rubrikový. R. soustava, Rubrikensystem, n. Blom. I. 16.

283994   Rubřina Svazek: 7 Strana: 0629
Rubřina, y, f., potok u Domažl. Řvn. 288.

283995   Rubý Svazek: 3 Strana: 0203
Rubý, kde rub jest. Kehr-. Na rubě straně, auf der verkehrten Seite. Us.

283996   Rucajmo Svazek: 7 Strana: 0629
Rucajmo, zerstörend. Prišli r. Slov. Phľd. I. 1 15.

283997   Rúcanina Svazek: 7 Strana: 0629
Rúcanina, y, f. = zřícenina. Slov. Bern.

283998   Rúcati Svazek: 3 Strana: 0203
Rúcati, zerstören. U Březové na Mor. Té.

283999   Rúcati se Svazek: 8 Strana: 0348
Rúcati se = řítiti se. Phľd. 1895. 50.

284000   Rúceti Svazek: 9 Strana: 0281
Rúceti, vz Routiti.