317001   Strop Svazek: 10 Strana: 0665
Strop, u, m. S. americký, betonový, jedno- duchý, obyčejný, povalový, sádrovicový, štukový, s trámy rákosními, trámový, tra- veraový, vídeňský. Vz Ott. XXIV. 269. nn. Úprava stropu. Vz KP. XI. 246., 364.

317002   Stropař Svazek: 10 Strana: 0403
Stropař, e, m. = kdo dělá stropy. Us. Rgl.

317003   Stropčina Svazek: 7 Strana: 0799
Stropčina, y, m. = druh prokuratora vládního. Na Litvě. Kká. Td. 104., 376.

317004   Stropěšín Svazek: 3 Strana: 0727
Stropěšín, a, m., Stropeschin, ves u Hro- tovic na Mor. PL.

317005   Strophant-us Svazek: 7 Strana: 0799
Strophant-us, u, m., lék, jehož užívají v některých chorobách srdečných. Vz Slov. zdrav. 453.

317006   Strophoida Svazek: 7 Strana: 0799
Strophoida, y, f. = křivka rationalní třetího stupně. Čas. math. X. 261.

317007   Stropina Svazek: 3 Strana: 0727
Stropina, y, f. strop, visuté, das Dach, Hangende, každá hornina bezprostředně nadložená hornině jiné, místy = slemeno, hornina nad hlavou horníkovou. Vz S. N.

317008   Stropiti Svazek: 3 Strana: 0727
Stropiti, il, en, ení; střápati, střápati; stropívati = do hromady sehnati, svolati, shromážditi, versammeln, zusammenziehen; učiniti, způsobiti, zurichten, erregen, an- stellen, anstiften, anrichten, anspinnen, an- zetteln; se = sjíti se, shromážditi sc, sich versammeln, sich zusammenziehen. Jg. — co, koho. Stropil je spolu (seštval). Ros. S- ne- voli, různici, svár, nepokoj, bouřku, pozdvi- žení, nesvornosť, V., neštěstí, zradu, spik- nutí, D., rozbroj. Us. S. žalobu. NB. Tč. 117. Albrecht bouřku stropiti chtěl. Dač. 1. 336. — co komu. Štylfr. — co o čem: o ně- čím životu úklady s. Jel. — co kde: bouřku v lidu, v ležení. V. S-pil mezi nimi vraždy. Us. Vojnu na nebi stropil. Ráj. — se s čím. Však ty se s-piš s těmi hadry (učiníš se směšnou). U Rychn. Us. — sobě co z čeho: Sobě smích, posměch, žerty z někoho s. Kom. — co, se proti komu, se na co sjíti se, shromážditi se. Židé pronásledování proti apoštolům v každém městě střápali. Sš. I. 4. S. se na pole, se proti komu. Ros. Stropkov, a, m., mě. v Uhřích v Zem- nensku. S. N.

317009   Stropkovo Svazek: 7 Strana: 0799
Stropkovo, a, n., míst. jm. v Uhřích. P. Kal.

317010   Stropní Svazek: 3 Strana: 0727
Stropní, Estrich-. S. rákos, omítka, trám. Jg., malba. Dch.

317011   Stropnica Svazek: 9 Strana: 0315
Stropnica, e, f. = trám, na kterém, spo- čívá strop. Hoš. 100.

317012   Stropnice Svazek: 8 Strana: 0388
Stropnice = brliny, jimiž za stara příční trámy ve světnici místo desek pobíjeli. Brt. D. II. 434.

317013   Stropnice Svazek: 10 Strana: 0666
Stropnice, e, f. Na trámy stropní klade se s. (kulatá dřeva, blaňky), jež nad zá- hrobní zovou se záklopy. Čes. 1. XV. 35. S. - stropní trám. Vz KP. XL 313.

317014   Stropnice, stropovnice. e, stropovka Svazek: 3 Strana: 0727
Stropnice, stropovnice. e, stropovka, y, f. = stropní trám, poval, der Deckbalken, das Belegeholz. Us. Příční trám pod strop- nicemi. Us. — S., něm. Strobnitz, městys v okr. kaplickém. Vz S. N. = S , Stropnitz, ves u Budějovic. — S. dlouhá, Lang-Strob- nitz, ves u Nových hradů (Gratzen). PL.

317015   Stropnický Svazek: 3 Strana: 0728
Stropnický, ého, m., osob. jm.

317016   Stropnický Svazek: 7 Strana: 0799
Stropnický potok u Borovan. Vchř.

317017   Stropnický Svazek: 10 Strana: 0666
Stropnický Leop., operní pěvec, nar. 1845. Vz Ott.

317018   Stropnicový Svazek: 3 Strana: 0728
Stropnicový, Deckbalken-. Rád. stav.

317019   Stropochodec Svazek: 10 Strana: 0403
Stropochodec, dce, m. Praha 218.

317020   Stroponiti Svazek: 3 Strana: 0728
Stroponiti = stropiti. Však oni něco stro- pom! V Kunv., u Žamb. Msk., Kf.

317021   Stroporys, u Svazek: 3 Strana: 0728
Stroporys, u, m., der Deckenriss. Šm.

317022   Stropování Svazek: 3 Strana: 0728
Stropování, n. = přibírání stropového t. j. v čas rozděláni uhlí ve stropu necha- ného, das Firstenranben. Hř.

317023   Stropoví, n. S Svazek: 10 Strana: 0403
Stropoví, n. S. domu. Msn. Od. 248.

317024   Stropovka Svazek: 7 Strana: 0799
Stropovka, y, f., vz Stropnice.

317025   Stropovnice Svazek: 7 Strana: 0799
Stropovnice, e, f., vz Stropnice.

317026   Stropový Svazek: 3 Strana: 0728
Stropový, Deck-, Firsten-. S. poval, rá- kos. Us. S. dřevení (v dolech) die Firsten- zimmerung. Hř.

317027   Stropový Svazek: 7 Strana: 0799
Stropový. S. vrstvy, das Hangende. NA. V. 565.

317028   Stropový. S Svazek: 10 Strana: 0403
Stropový. S. omítka. KP. IX. 336

317029   Stros Svazek: 3 Strana: 0728
Stros, v hornictví. Vz Berma. Arn. Ze strosa chomáče dýmu se valily. Er. Sl. čít. 70. — S., rozeklaná skála, der Riff. Slov. Tč.

317030   Stroska Svazek: 8 Strana: 0388
Stroska, y, f. = struska. S. kovářské. Chod. NZ. II." 646.

317031   Stroskot Svazek: 3 Strana: 0728
Stroskot, u, m. = stroskotání. S. lodi. Sš. Sk. 281.

317032   Stroskot Svazek: 3 Strana: 0728
Stroskot = pštrosový. S. vajce. Půh. II. 302.

317033   Stroskotání Svazek: 7 Strana: 0799
Stroskotání, n. S. říše. Šmb. Vz Stro- skotati.

317034   Stroskotaný Svazek: 7 Strana: 0799
Stroskotaný; -án, a, o, zerschmettert. Us.

317035   Stroskotati Svazek: 3 Strana: 0728
Stroskotati, -kotám a -koci, -ceš atd. = na kusy stlouci, zerschmettern, zerschlagen. Jg., V. — co: lodí. Flav., V. — co komu: kosti. Kom. — co jak: obrazy na kusy. Exod., v kusy. Troj., Br. — co o koho: kopí. Troj. — se oč. Lodí se o břeh stro- skotaly. Troj. - Sych.

317036   Stroskotati co Svazek: 7 Strana: 0799
Stroskotati co: bouře koráb s-la. Němc. S. sochy, něčí kosti, hlavu; Bóh je s-tá. BO. Rohy hřiešných ztroskoci. Št. N. 159. — se. Nechať rucě mojí se stroskocí. BO. Sloup se z-tal. Koll. IV. 68. Řetězy se z-ly. Pass. mus. 357. — se čím. S. se bouře návalem. Msn. Or. 140. — co kdy jak. To město (Paviu) v 10. stol. Maďaři s bez- příkladnou divokostí téměř do kořen z-li. Koll. III. 215.

317037   Strosniti Svazek: 3 Strana: 0728
Strosniti, il, ční = nevěrným býti, un- treu sein. komu. Žena mu s-nila. Dač. II. 68.

317038   Strossmayer Svazek: 7 Strana: 0799
Strossmayer, yra, m. — S. Jos. Jiří, biskup ďákovský, čestný měšťan i mnohých čes. obcí. Cf. Pyp. K I. 108., 212 , Tf. Mtc. 176., Rk Sl., S. N.

317039   Strossmayer Svazek: 10 Strana: 0403
Strossmayer Jos. Jiří, biskup ďakovský, 4/4 1815. -8/4 1905. Vz Zl. Pr. XXII. 189. (s vyobr. ), Nár. list. 1905. 98. 1. a jiné listy z též doby..

317040   Strossmayer Svazek: 10 Strana: 0666
Strossmayer Jos. Vz Ott.

317041   Strostec Svazek: 8 Strana: 0388
Strostec, stce, m., geranium pusillum. rostl. Phľd. 1894. 376.

317042   Strošek Svazek: 3 Strana: 0728
Strošek, šku, m., echinospermum. S. obecný, e. lappula; sehnutý, e. deflexum. FB. 53., Čl. Kv. 225., Rstp. 1107.

317043   Strošek Svazek: 8 Strana: 0388
Strošek, rostl. Vz Ott. VIII. 445.

317044   Stroška Svazek: 10 Strana: 0403
Stroška, y, f., něj. domácí nářadí. Mus. slov. VII. 58.

317045   Stroštovati Svazek: 3 Strana: 0728
Stroštovati se = stavěti se. Kluk jako píď a jak se s-je! Ve vých. Čech. Všk.

317046   Strotiti Svazek: 3 Strana: 0728
Strotiti, lépe: srotiti. Jg.

317047   Stroubený Svazek: 10 Strana: 0403
Stroubený. To jsou klevety od bab t-né. Zvon. IV. 7.

317048   Stroubiti Svazek: 3 Strana: 0728
Stroubiti, strub, stroubě (íc), il, en, ení; stroubívati, strubovati = troubením svolati, durch Trompete zusammenrufen; svaditi, sešívati, zusammenhetzen. Jg. — co, koho v co: vojsko v hromadu, Ros., lidi v hro- madu (seštvati). V. Stroubil je v hromadil (mnoho hlav pod jeden klobouk strčil). C. — koho k čemu: vojáky k vojně. Kom. — koho s kým. Jednoho s druhým s (se- šívati). V., Br. — koho proti komu. Kom Přátelv proti přátelům v hromadu strubo- vala. Skl. II. 72.

317049   Stroubiti Svazek: 10 Strana: 0403
Stroubiti sobě koho na pomoc. 1621 Uč. spol. 1905. II. 25.

317050   Strouček Svazek: 3 Strana: 0728
Strouček, čku, m., vz Struk, Stroužek. Utrhla si s. rozmaríny. Němc. S. česneku — stroužek. Na Poličku. Kšá. Kohoutu (o štědrý večer) dávají s. česneku. Mor. Šd.

317051   Stroučí Svazek: 3 Strana: 0728
Stroučí = lusky, die Schoten. Us. Kb.. Lng., Bkř., Zmš. Vz Struk.

317052   Strouha Svazek: 7 Strana: 0799
Strouha. V Strouze, samota u Písku a u Vltavotýna. PL.

317053   Strouha Svazek: 8 Strana: 0388
Strouha. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.

317054   Strouha, struha, stružka Svazek: 3 Strana: 0728
Strouha, struha, stružka, y, f.; struha, pl. n.; inst. strouhou nebo struhou, gt. pl. struh, vz Hrouda. S. z kmene stru s pří- ponou -ha, ve kmeni pak obsaženo eufo- nické t, tedy kořen sru, jenž také ve san- skritě se vyskytá a tam téci znamená. Gb. III. 145., Gl. 325. Tedy strouha co do real- ného významu = potok, fliessendes Wasser, vz Potok, der Bach, Graben, die Rinne, das Flussbett. Stl. struga. fluctus, struja, tlumen; kmen stru, jejž shledáváme i v ostrov?, in- sula, tó 7ieQÍQ(>vTov: pol. strumieň; zdroj m. struj; lit. srav?ti, sraviu; sraujas, sravjas, fliessend; strové, srov?; sriautas, der Strom ; struklé, die Röhre, lett. straut; strave, straume, der Strom; strhrněm. stroum; struot, palus; řec. óqv : ßa/J-v^^noi-, stínd, sru, sravati; sr-tas; sr. lett. strauts, der Regenbach: b. struma je tirv/táv. Mkl. aL. 174. Příp. -ha (-ga). Mkl. B. 280., 281. — S., potok, rýha k odtékání vody, příkop, řečiště, tok vody, Jg., stoka, žlab, vantroky (u mlýna). Šp. S. pod zemí: vastrže, hejcuk, zmoka, klus, klús; vedlé cesty: rýholec; k odvádění dešťovky z vino- hradů: náhon; jalová (která u mlýna zbyteč- nou vodu odvádí); dělati strouhu; strouhou, struhou obehnati (opříkopiti): s-hu vyhlou- biti, kopati, rýti. Šp. Učiním strúhy potokové suché. BO. S., jíž nečistoty preč tekou. V. S. neb řečiště. V. Vedení vody po strou- hách dělati. Kom. S-hu vůkol oltáře udělal. Br. Struhy rozděliti. Er. Ať přeskočil vlk strouhu, nepřeskočí řeku. Prov. Cf. Příkop. — S, mlýn u Týna nad Vltavou. PL. Na strouze v Praze. Tk. II. 234. — S., strsl. straga, srb. struga, mjesto gdje se ovce muzu (= místo, kde se ovce dojí); stružnjak, mulctrae genus, pol. stragiew, dolii genus, rum. strung?, der Melkstall. Z rum. Mz. 314., Mkl. aL. 99.

317055   Strouhací Svazek: 3 Strana: 0728
Strouhací, vz Struhací. S. stroj, nástroj, Reibmaschine, f. Dch.

317056   Strouhač Svazek: 7 Strana: 0799
Strouhač, vz Struhač.

317057   Strouháč Svazek: 8 Strana: 0388
Strouháč oprav v: strouhač (náčiní). Chod. NZ. III. 398.

317058   Strouhač Svazek: 9 Strana: 0315
Strouhač, e, m. = poříz. Dšk. Vok. 54.

317059   Strouhačka Svazek: 3 Strana: 0728
Strouhačka, y, f., strašidlo, jímž se hrozí dětem nechtícím si nohy mýti, že přijde a jim je něčím drsným ostrouhá. U Krumlova. Bar.

317060   Strouhal Svazek: 3 Strana: 0728
Strouhal, a, m., osob. jm. Sd.

317061   Strouhal Svazek: 9 Strana: 0315
Strouhal Čen. dr. Sr. Jub. XXX.

317062   Strouhal Svazek: 10 Strana: 0403
Strouhal Čeněk Dr., prof. a spisov. Sr. Zl. Pr. XXI. 94. s podobiznou; Ott. XXIV.; S. Václ. spis. Tob. 217

317063   Strouhal Svazek: 10 Strana: 0666
Strouhal Čeněk dr., nar. 8. /ll. 1850. Vz Ott.

317064   Strouhanec Svazek: 10 Strana: 0403
Strouhanec, nce, m. = jídlo z bram- borů, mouky, soli, mléka atd. Vz více v Čes. 1. XI. 89. Sr. Frncábník.

317065   Strouhání Svazek: 3 Strana: 0728
Strouhání, vz Strouhati. Das Schaben, Reiben. S. písma (zhlazování nožíkem), die Rasur. J. tr. Kleště ku s., die Schlichtzange. Sp. — S. co strouháno, strouhanka, dro- bení, ku př. těsto (strouhané), geriebener Teig. Jg.

317066   Strouhanice Svazek: 8 Strana: 0388
Strouhanice, e, f. = buchta ze strouha- ných zemáků. Zábř. Brt, D. II. 482.

317067   Strouhanička Svazek: 7 Strana: 0799
Strouhanička, y, f. = výškrabek. Po- slední těsto ze zádělu buď z díže nebo z jiné nádoby se vyškrabe, uhněte a nechá na strouhání. U Hořic. Hk.

317068   Strouhanina Svazek: 7 Strana: 0799
Strouhanina, y, f. = bramborová kaše. Zpr. arch. X. 42.

317069   Strouhanka Svazek: 3 Strana: 0728
Strouhanka, y, f. = něco strouhaného, ku př. strouhané těsto clo polívky = strou- háuek. — S. = hrabanina, hrabanka, ste- livo, die Streu. D. Vůz s-ky. Mg., Ktk., Bar.

317070   Strouhankový Svazek: 7 Strana: 0799
Strouhankový. S. polívka, mit gerie- benem Teig. Us. Dch.

317071   Strouhaný Svazek: 3 Strana: 0728
Strouhaný; strouhán, a, o. geschabet, gerieben, geschnitten. S knot, Charpie, V., těsto, houska, Us,, perník, syreček, polívka (vz Strouhanka), Dch., skopovice (geschlich- tetes Schaffell). Šp. Chrám rnějéše v sobě dielo s-né a spojované, vytesané a ryté. Bj. — čím: strojem, struhadlem. Dch.

317072   Strouhati Svazek: 3 Strana: 0728
Strouhati (zastr. strúhali), strouhám a strouži, strouhej a struž; strouhnouti, hnul a hl, ut, utí, strouhávati = něčím ostrým tříti, schaben, reiben, schneiden; struhad- lem zdrobiti, reiben, klein machen; ořezá- vati (na Slov.), beschneiden; na soustruh dělati, drechseln. Jg. Strsl. str?gati neben dem Denominativum strugati, rädere, řec. 6r(jtvysn&ai. Mkl. aL. 144. Koř. str?g, strůg, stnord. strjuka, tergere. Strug? scalprum. Lit. strugas ist entlehnt. Mkl. aL. 174. — abs. Strouhal, strouhal, až přestrouhal (pů- vod neštěstí. Vz Neštěstí.) Č. = co: stromy, sýr, křen, těsto, zelí, Us., ryby, D., kopyto, Aqu., douhy (ořezati, na Slov.). Plk. S. mr- kev, Hlk., řepu, kvačky, okurkový salát (na nožích), Us. Tč., teletiny, Skř. — koho — udeřiti, švihnouti. Já tě strouhnu! Jak ho strúhá, tak ho strúhá (jak ho mele, tak ho mele). Mor. Šd. S. pána, všiváka: dělati. Mor. Sd. — koho čím. Já tě tím bičem strouhnu, až tě všeci čerti vezmou! Mor. Šd. — co komu k čemu: křen k uzenkám. Us. S. komu sladkosti, Einem Süssholz rei- ben. Dch. — co odkud: mech se stromu. — co čím: jablko nožem. Leg. — co komu: mrkvičku (ukazováčkem pravé ruky po uka- zováčku levé ruky rychle jezditi = posmí- vati se). — co kam: syreček na talíř. — se. Kůň se strouhá tře se, zasekává se, nohu nohou tluče). Ja. Už se zase venku strouhá (padá sníh). Ve vých. Čech. Všk.

317073   Strouhati Svazek: 7 Strana: 0799
Strouhati. Mkl. Etym. 327. a. — koho. Bota ho strouhá = tlačí, dře. Mor. Rgl. — co komu: poklony. Us. — S. = chrápati ve spaní. Brt. D 270.

317074   Strouhati Svazek: 7 Strana: 1387
Strouhati v dialekt. Vz List. fil. 1892 366.

317075   Strouhati Svazek: 8 Strana: 0388
Strouhati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 76. Žene kúru strúhať. Phľd. 1896. 460. Uči- tel strúha (řeže) perá z husacích bŕk. Phľd. 1896. 625.

317076   Strouhati Svazek: 9 Strana: 0315
Strouhati, radere. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 363.

317077   Strouhátko Svazek: 3 Strana: 0729
Strouhátko, a, n., der Reiber. S. na ko- ření, mandle atd. Dch.

317078   Strouháuek Svazek: 3 Strana: 0728
Strouháuek, struhánek. nku, m. S. do polívky, geriebener Teig. Rrt, Cf. Strou- hání, Strouhanka.

317079   Strouhavka Svazek: 3 Strana: 0729
Strouhavka, y, f. = řezavka, nemoc, stranguria, das schneidende Wasser. D.

317080   Strouhavka Svazek: 7 Strana: 0799
Strouhavka se zahání močením přes koště.

317081   Strouhovina Svazek: 7 Strana: 0799
Strouhovina, y, f., Grabenschlamm, m. Hř.

317082   Strouchnivělý Svazek: 3 Strana: 0729
Strouchnivělý, morsch.

317083   Strouk Svazek: 3 Strana: 0729
Strouk = struk. Us. Kda.

317084   Strouk Svazek: 7 Strana: 0799
Strouk. Mkl. Etym. 326. b. 497*

317085   Stroumati se Svazek: 8 Strana: 0388
Stroumati se = ostýchati se. Han. Brt. D. II. 391.

317086   Stroupeč Svazek: 3 Strana: 0729
Stroupeč, pče, m., Straupitz, ves u Žatce. PL.

317087   Stroupek Svazek: 3 Strana: 0729
Stroupek, vz Strup.

317088   Stroupek. S Svazek: 10 Strana: 0403
Stroupek. S-pky pána Ježíše = třeslice (briza media), pícní travina. Pacov. Čes. 1. XIV. 50.

317089   Stroupežnická Svazek: 10 Strana: 0666
Stroupežnická Mar., básn., 1809. —1883. Vz Ott.

317090   Stroupežnický Svazek: 3 Strana: 0729
Stroupežnický, osob. jm. Vz S. N.

317091   Stroupežnický Svazek: 7 Strana: 0800
Stroupežnický Lad., dramaturg král. čes. zem. divadla v Praze. Vz Tf. H. 1. 138., 143., Bačk. Př. 185., Pyp. K. 422., Rk. Sl.

317092   Stroupežnický Svazek: 9 Strana: 0315
Stroupežnický Lad. Sr. Jub. XXX., Mus. 1900. 135. L. Str. a jeho život a dílo. Naps. Jar. Kamper v Mus. 1900. 353 nn, 1901. 56.

317093   Stroupežnický Svazek: 10 Strana: 0666
Stroupežnický Lad. 1850. —1892. Vz Ott.

317094   Stroupežnický Lad Svazek: 10 Strana: 0403
Stroupežnický Lad. Vz Obzor lit. a uměl. 1902. č. 3. -10. Jeho život a díla. Napsal Jarosl. Kamper. Mus. 1901. 451. nn. Sr. To b. 217.

317095   Stroupinov Svazek: 3 Strana: 0729
Stroupinov, a, m., Straupinow, samota u Čáslavi. PL.

317096   Stroupinský Svazek: 3 Strana: 0729
Stroupinský mlýn u Žebráka. PL.

317097   Strousiti Svazek: 3 Strana: 0729
Strousiti, il, en, ení; strušovati, herab- falleH lassen. — co. Ros.

317098   Stroutnialý Svazek: 10 Strana: 0403
Stroutnialý = ztrudnělý, zarmoucený. Slez. Vyhl II. 143.

317099   Strouzek Svazek: 9 Strana: 0315
Strouzek = stroužek (česneku). Třeboň. Kub. L. f. 1900. 363.

317100   Stroužek Svazek: 3 Strana: 0729
Stroužek, žku, stroužeček, čku, m. = svazek petržele atd. S. česneku, díl: v jedné paličce česnekové jest as 6 n. 8 stroužečků. Jg Vz Struček. — S. = poříz, osník, nůž bednářský, das Schneide-, Reifmesser. Sp., L. Šbk.

317101   Stroužek Svazek: 7 Strana: 0800
Stroužek, vz Strúžek (dod.).

317102   1. Strouženka Svazek: 3 Strana: 0729
1. Strouženka, y, f., opegraphia. Rostl. I. 83. a.

317103   2. Strouženka Svazek: 3 Strana: 0729
2. Strouženka, y, f., malá strouha.

317104   Stroužinec, nce Svazek: 3 Strana: 0729
Stroužinec, nce, m., puštík, ulula aluco, der Kauz. Pdy. — S., cerithium, plž. Krok II. 126.

317105   Stroužiti Svazek: 3 Strana: 0729
Stroužiti, il, en, ení, drechseln, drehen. — co kde čím: na soustruhu; soustruhem.

317106   Stroužka Svazek: 3 Strana: 0729
Stroužka, y, f., v rostlinství = lehátko čárkovité, úzké, dle délky pukající a to- bolky vymršťující (na př. u strouženky), li- rella. Rostl. I. 83. a.

317107   Stroužkovec Svazek: 3 Strana: 0729
Stroužkovec, vce, m., hydrophyllum. Rostl. I. 244. a.

317108   Stroužník Svazek: 3 Strana: 0729
Stroužník, u, m. = soustruh, die Drech- selbank. Slov. Kon.

317109   Strov Svazek: 7 Strana: 1387
Strov, u, m., scibulum, zastr. Pršp. 95. 2533.

317110   Strova Svazek: 3 Strana: 0729
Strova, y, f. = strava. Slov.

317111   Strova Svazek: 7 Strana: 0800
Strova. Mkl. Etym. 325. a.

317112   Strován Svazek: 8 Strana: 0388
Strován, a, m.= stravovatel. Slov. Kal. S. 171.

317113   Strovár Svazek: 7 Strana: 0800
Strovár, a, m. = stravovatel. Slov. Bern.

317114   Strovárka Svazek: 7 Strana: 0800
Strovárka, y, f. = stravovatelka. Slov. Bern.

317115   Strovárna Svazek: 7 Strana: 0800
Strovárna, y, f. = špižírna. Slov. Bern.

317116   Stroviti Svazek: 3 Strana: 0729
Stroviti, il, en, ení, strovovati = stráviti, snísti, verbrauchen, verzehren. — co. Hrdlo malé mnoho stroví. Mor. Tč. Čo máš s. dněska, na zajtra si skovaj a čo zajtra chceš pracovať, to dneska vykonaj. Slov. Tč. Už som strovil dve sto zlatý. Slov. Dbš. 156. kde. Co se vaří doma, nech se doma stroví. Na Ostrav. Tč. — kdy. Jak deputat stroví v letě, v zimě je při hladě. Slov. Tč. Vz Stráviti.

317117   Stroviti co Svazek: 7 Strana: 0800
Stroviti co. Dobrá sviňa (= dobrý ža- ludek) všetko ztroví; Skúpy moc ztroví, lenivý moc zchodí; Usiluj sa hus dostať, zakial vrabca ztrovíš. Slov. Zátur.

317118   Strovnice Svazek: 7 Strana: 0800
Strovnice, e, t.; strovník, a, m. = strávnice, strávník. Slov. Bern.

317119   Strovník Svazek: 8 Strana: 0388
Strovník, a, m = strávník. Slov. Kal. S. 171.

317120   Strovný Svazek: 7 Strana: 0800
Strovný, Proviant-, Speisekammer-. S. truhla (na stravu). Slov. Rr. Sb.

317121   Strovný Svazek: 9 Strana: 0315
Strovný. Polievka strovná, sladká pri- pravuje sa pre chuť, pridá sa hojne papriky a cesneku. Slov. Čes. 1. X. 358.

317122   Strovový Svazek: 9 Strana: 0315
Strovový. S. omáčka. Sbor. slov. III. 26.

317123   Strozak Svazek: 7 Strana: 1387
Strozak, u, m., strapula, zastr, Pršp. 95 16. Z něm. = slamník.

317124   Stroze Svazek: 3 Strana: 0729
Stroze = přísně, důtklivě, ostře, ernst, scharf, streng. S. vytýká to židům; Petr prísně a s. domlouval posluchačům ; Přísně a s. jsme zapověděli vám: Dřívěji s. zbičo- ván byl. Sš. II. 44., Sk. 40., 61, 188. Cf. Strohý.

317125   Stroža Svazek: 10 Strana: 0403
Stroža, e, f., vz Stráž (daň).

317126   Strožák Svazek: 3 Strana: 0729
Strožák, u, m. — sláma ku prostření, das Streustroh. Kmp.

317127   Strožek Svazek: 7 Strana: 0800
Strožek, stropodium. Sv. ruk. 317. b.

317128   Strož?na Svazek: 8 Strana: 0388
Strož?na, y, f. = ostružina. Vyškov. Brt. D. II. 391.

317129   Strožok, u, strožek Svazek: 3 Strana: 0729
Strožok, u, strožek, žku, m. — slam- ník, z něm. Strohsack. Koll. odvozuje Stroh od slov. stru (stříti).

317130   Strpál Svazek: 7 Strana: 0800
Strpál, u, m. Nenie s-la, který by nebol toho roku bohato obrodil. Slov. ZOBz. XXIII. 157.

317131   Strpať Svazek: 8 Strana: 0388
Strpať = trpěti, trnouti. Slov. Ten střpa, tento sa smeje, Pastr. L. 88. S. od strachu. Phľd. 1895. 611. Zuby mu stŕply. Phľd. 1894. 377.

317132   Strpati Svazek: 3 Strana: 0729
Strpati = počíti, báti se. Slov.

317133   Strpčiti Svazek: 3 Strana: 0729
Strpčiti, vz Ztrpčiti.

317134   Strpěliitelnosť Svazek: 3 Strana: 0729
Strpěliitelnosť, i, f., die Leidlichkeit. Jg.

317135   Strpělitelný Svazek: 3 Strana: 0729
Strpělitelný = možný ku strpení, leid- lich. Sol.

317136   Strpělivosť Svazek: 3 Strana: 0729
Strpělivosť, i, f. = trpělivost, die Ge- duld. Jg.

317137   Strpělivý Svazek: 3 Strana: 0729
Strpělivý, geduldig; snesitelný, erträg- lich. Jg.

317138   Strpělnosť Svazek: 3 Strana: 0729
Strpělnosť, i, f., die Erträglichkeit.

317139   Strpělný Svazek: 3 Strana: 0729
Strpělný, mohoucí strpín býti, duldbar, erträglich. St. skl. II. 20.

317140   Strpení Svazek: 3 Strana: 0729
Strpení, die Duldung, Ertragung, das Leiden. Vz Strpěti. To jest k s., erleidlich. — S. = trpělivost, die Geduld. S. míti. V. Dlužníku svému delší s. míti a posho- věti. Br. Žádal o s. v tom dluhu, až by se nějak obmohl. 1452. Mějte malé s., až pře- zvím. Sych. S. přináší spasení. Č. S. s ně- kým míti, nejasně, mohlť by býti smysl, že oba mají s., lépe tedy: poshověj mi, posho- vějž mi. Bl.

317141   Strpený Svazek: 3 Strana: 0729
Strpený; — en. a, o, geduldet, ertragen, gelitten, Bern.

317142   Strpěti Svazek: 3 Strana: 0729
Strpěti, ěl, en, ení; strpívati = snésti, vystáti, ertragen, erdulden, erleiden, aus- stehen ; smlčeti, zu etwas still schweigen, etwas dulden. Jg., Ž. wit. 129. 3. — co, koho. Všecko člověk snáze strpí nežli dobré bydlo. Us. S. slovo protivné. Jir. exc. Čím strpí těžší boj, tiern bude krašší; Zlosť protivníků by jim prospěla, kdyby mile ji strpěli; Láska vše strpí; Ježíš strpěl kříž, křivdu. Hus I. 60., 163., 350., II. 92. Tohoť my nechceme s. CJB. 311. Moudrý strpí bláznivého a ne blázen podobného; Na man- žela svědčí strpět' ženské řeči. Na Mor. Tč. — co proč. Když mile strpějí haněnie pro pána Boha, že tiem velmě Boha ctie: Pro- tož jedno slovo nebo viece jich strpěti k vôli boží velmi jemu líbí se. Hus II. 120., III. 148 — čím. Teď sem položil lék, jímž móžeš s. od jiných hřiechy jazyka. Hus I. 238. — s adv. Kdyby mile s-li a pokorně křivdy a protivnosti. Hus I. 161. — V., Br., Troj. — co komu = trpěti, smlčeti. Ros. Já mu toho nestrpím. Ros. — se s kým: snášeti se, sich vertragen. Jel. Pakliby se nemohla s manžely těmi s Záp. měst. 1453.

317143   Strpitelnosť Svazek: 3 Strana: 0729
Strpitelnosť, i, f., die Erträglichkeit.

317144   Strpitelný Svazek: 3 Strana: 0729
Strpitelný, mohoucí strpen býti, erträg- lich. Sal.

317145   Strplosť Svazek: 3 Strana: 0729
Strplosť, i, f. = strnulost, necitelnost, die Stumpfheit, Gefühllosigkeit. Slov. Bern.

317146   Strplý Svazek: 3 Strana: 0729
Strplý = strnulý, necitelný, stumpf, starr, gefühllos. Slov. Bern.

317147   Strpnouti Svazek: 3 Strana: 0729
Strpnouti, pnul a pl, ut, utí = strnouti, zbrněti, einschlafen, erstarren, gefühllos werden. Us. na Mor. a Slov. a ve Slezsku. Pk., Klš. Jak syna zle činiť vidíš, zuby tvoje strpnou. Na Slov. Tč. — komu. Strply mi nohy, zuby (mám laskominy), Bern., ruce. Koll.

317148   Strpnouti Svazek: 10 Strana: 0403
Strpnouti. Strply mu nohy (zdřevěněly). Phľd. XXII. 498.

317149   Stŕpnuť Svazek: 9 Strana: 0315
Stŕpnuť. Kd vž se počne zvoniť umíráčkem, každý stŕpne. Sbor. slov. III. 134.

317150   Strpnutí Svazek: 3 Strana: 0729
Strpnutí, n., das Erstarren.

317151   Strpnutý Svazek: 3 Strana: 0729
Strpnutý; -ut, a, o = strplý.

317152   Strpný Svazek: 3 Strana: 0730
Strpný, leidsam. Šm.

317153   Strpy Svazek: 3 Strana: 0730
Strpy, dle Dolany, něm. Strp, ves u Vod- ňan. Vz S. N., Pal. IV. 2. 471.

317154   Strsť Svazek: 8 Strana: 0388
Strsť = srsť, t přisuto. Koně stejné strsti. Lék. B. 37. a. — Gb. H. ml. I. 395.

317155   Stru Svazek: 3 Strana: 0721
Stru, u, m. = strniště, die Stoppel. V.

317156   Strubec Svazek: 3 Strana: 0730
Strubec, bce, m., Strups, ves u Budě- jovic. PL.

317157   Strúbek Svazek: 7 Strana: 0800
Strúbek, bka, m. = pole na Vyzovsku. MzO. 1890. 130.

317158   Sťrubiuy Svazek: 3 Strana: 0730
Sťrubiuy, dle Dolany, Straubing, město v Bavořích. Šb.

317159   Strublík Svazek: 3 Strana: 0730
Strublík, a, m., osob. jméno. Šd.

317160   Strubovati Svazek: 3 Strana: 0730
Strubovati, vz Stroubiti.

317161   Struček Svazek: 3 Strana: 0730
Struček, čku, m. S. česnekový, dens allii, Vz Stroužek, Struk. Co struček utrhla, dycky zaplakala, Sš. P. 378. — Němc — S., hrozen, okolík. S. řeřábu. U Písku. Mg.

317162   Struček Svazek: 9 Strana: 0315
Struček, čku, m. Nižádného stručka (kousku) nepomítej. Rozb. III. 720.

317163   Stručí Svazek: 7 Strana: 0800
Stručí oprav v: strúci. Mor. Brt.

317164   Stručí Svazek: 10 Strana: 0403
Stručí, n. Hra na s. Slez Vyhl. II. 244.

317165   Stručina Svazek: 3 Strana: 0730
Stručina, y, f., štírovník, lotus siliquosua, der Hornklee. Mor. Té.

317166   Stručina Svazek: 8 Strana: 0388
Stručina, y, f. = pazúrky, ledenec, lotus corniculatus, rostl. Brt. D. II. 504.

317167   Stručivo Svazek: 3 Strana: 0730
Stručivo, a, n., die Hülsenfrüchte. Šm.

317168   Stručkovatec Svazek: 3 Strana: 0730
Stručkovatec, tce, m., zygophillum. Rst. 1. 220. a.

317169   Stručkovec Svazek: 3 Strana: 0730
Stručkovec, vce, m , stručkovatec, tce, j m., coRchorus, rostl, lipovitá. S-tec mnoho- květný, siliquosus, chlupatý, hirtus, srsto- plody, pilolobus, obloplodý, orinocensis, zo- střený, argutus, vlasatý, pilosus, zakončitý, mompoxensis, trojpouzdrý, trilocularis, ze- linný, olitorius, žahavý, aestuans, pilolistý, serraefolius, trojzubý, tridens, ostrohranný, acutangulus, kulatý, capsularis, srstnatý, hirautus, písečný, arenarius, plstnatý, tomen- tosus, svazečnatý, fascicularis. Rostl. — Jg.

317170   Stručnatý Svazek: 3 Strana: 0730
Stručnatý — plný straků, schotig. S-té listí, kvítek, V., rostlina. Kauble.

317171   Stručně Svazek: 3 Strana: 0730
Stručně = krátce, kurz, gedrängt, präcis. Řeč, jestliže s. věc vypovídá, jadrná slove. Kom. S. selhal. Ros. S. něco vytknouti. — S., Schoten, Hülsen habend. Vz Struk. Bern.

317172   Stručnomluv Svazek: 7 Strana: 0800
Stručnomluv, u, m., Brachylogie, f. Vz KB. 1. vd. 239., Ott. IV. 548.

317173   Stručnopis Svazek: 9 Strana: 0315
Stručnopis, u, m. Nár. list. 1899. č. 287. 3.

317174   Stručnosť Svazek: 7 Strana: 0800
Stručnosť slohu. Vz Vor St. 46.

317175   Stručnosť, i Svazek: 3 Strana: 0730
Stručnosť, i, f. krátkosť, jadrnost, die Kürze, Gedrängtheit, Präcision, Bündigkeit. Mrk., Nz. S. slohu, knappe Fassung. Dch.

317176   Stručný Svazek: 3 Strana: 0730
Stručný = straky mající, schotig, Hülsen- Vz Struk. Pk., Bern. — S. — čistě, hastě, v hromadě se držící, dicht. S. hrách, klas. Ros. — S. == krátki], jadrný, kurz, gedrängt, bürdig, knapp, präcis. S. lež. Ros. S. sloh, způsob psáni, přednesení, přednášení, Nz.; s. nebo sunmmarní jednání (soudní). Vz S. N. S-čný výtah, slovník, rukověť (knížka, das Kompendium). Dch.

317177   Stručný Svazek: 8 Strana: 0387
Stručný. S. žaba = ropucha. Záp. Mor. Brt. D. II. 330.

317178   Stručný Svazek: 9 Strana: 0315
Stručný. S. jednání, (soudní) Vz Ott. Říz. L 13.

317179   Stručný Svazek: 10 Strana: 0666
Stručný. S. (summární) soudní řízení. Vz Ott.

317180   Struditi Svazek: 3 Strana: 0730
Struditi, il, zen, ení; struzovati = zmo- ždili, unaviti, ermüden, — koho kde: koně pod sebou s. Troj. — se komu. Kůň se mu ztrudil (unavil se). St. skl.

317181   Struditi Svazek: 7 Strana: 0800
Struditi. Světa běh mé mládí ztrudil. Štulc. I. 224. Když apoštolé kážíc se z-li. Pass. 14. stol. — se kde. S-li sme se na cestě zlosti. Hus I. 36.

317182   Strufa Svazek: 7 Strana: 0800
Strufa, y, f. = luska. Vz Struk. U Pří- boru. Kčk.

317183   Struh Svazek: 7 Strana: 0800
Struh. Cf. Mkl. Etym. 327. a. S. = ná- stroj podobný ohnutému pořízu k strou- hání hrnčířské hlíny. Vchř. — S. šindele. Vz Jehla (dod. konec). — S. soustruhu, Drehmeissel, -eisen, -stahl. S. ruční, Hand- drehstahl, saňkový, Support-, hrubý, Schrott- stahl, špičatý, Spitzstahl, hladicí, Schlicht- stahl, hákovitý, Drehhaken. VzVčř. II. 66, 56. — S, Hufmesser, n. Ssk,

317184   Struh Svazek: 7 Strana: 1387
Struh, u, m., scabrum. Pršp. 93. 71.

317185   Struh Svazek: 8 Strana: 0388
Struh m. pstruh. Gb. H. ml. I. 421., Dšk. Jihč. I. 23.

317186   Struh Svazek: 10 Strana: 0403
Struh = {nůž) nástroj, kterým kovy na sou- struhu obrábíme. KP. VII. 667.

317187   Struh, u, stroužek Svazek: 3 Strana: 0730
Struh, u, stroužek, žku, m., strsl. strug?, scalprum, vz Strouhati =: struhadlo, das Reib-, Schabeisen. Reš. — S., nástroj ke strouhání kopyt, der Kneif. D., Db. — S. = nástroj ku strouhání koží, měsíc, der
Schlichtmond, Schlichtstahl. Skř., Šp. — S. = osník, poříz, struhač, das Schnitz-, Reifmesser. Us. — S. ku strouhání šindele, jímž se žlábek (zdraž) v šindeli strouhá, das Anzugmesser. Hk., Šm. — S. = hladicí hoblík, der Glatthobel. Reš. S. anglický, německý, žlábkový, závitkový, špičatý, hla- dicí. Šp. — Stroužek, z Stroužek. — S. = soustruh u soustružníka, das Dreheisen. Rps. — Struhy = zaječí zuby, Hasenzähne. Šp.

317188   Struha Svazek: 3 Strana: 0730
Struha, y, f., surmičník stříbrnatý, das Spiessglanzsilber, nerost. Minor. 230.

317189   Struha Svazek: 3 Strana: 0730
Struha, vz Strouha. — S., řečiště, das Flussbett. Na Ostrav. Té. — S., hájovna u Týna nad Vltavou. PL. — S., samota u Sedlčan.

317190   Struha Svazek: 7 Strana: 0800
Struha. V MV. nepravá glossa. Pa. 48.

317191   Struha Svazek: 9 Strana: 0315
Struha, y, f. = místo cihlami ohrazené, kde se na poli dělá oheň. Položí se přes cihly rahýnka a rozdělá se oheň. U Polné. Hoš. 100.

317192   Strúha Svazek: 10 Strana: 0403
Strúha, vz Strouha.

317193   Struha Svazek: 10 Strana: 0666
Struha, y, f. S. obilí = šupina. Čes. 1. XV. 188.

317194   Struhací Svazek: 3 Strana: 0730
Struhací, pozdější strouhací, Schab-, Reib-. S. nůž, hoblík, D., stolec.

317195   Struhač, strouhač Svazek: 3 Strana: 0730
Struhač, strouhač, e, m., kdo strouhá, der Schaber, Schneider. S. zelí. — S., na Slov. soustružník, der Drechsler. Bern. -- S. = nůž osný, osník, poříz, das Schnitz-, Reifmesser. Jg. — S. = hoblík, teslík k od- struhování a vyrovnávání na pěkno, der Höfel. Dch.

317196   Struháček Svazek: 3 Strana: 0730
Struháček, čku, m. = struhátko. Bern.

317197   Struhačiti Svazek: 3 Strana: 0730
Struhačiti, il, en, eni, raspeln. Šm.

317198   Struhačka, strouhačka Svazek: 3 Strana: 0730
Struhačka, strouhačka, y, f. = která strouhá, die Schaberin, Schneiderin. — S. = soustružnice, die Drechslerin. Slov. Bern. — S. = struhátko. Slov. Plk.

317199   Struhadelní Svazek: 3 Strana: 0730
Struhadelní stroj = struhadlo, die Ra- diermühle. Techn. III. 475.

317200   Struhadelník Svazek: 3 Strana: 0730
Struhadelník, a, m. = řemeslník. Ždk.

317201   Struhadílkový. S Svazek: 10 Strana: 0403
Struhadílkový. S. krajky. Vz Krajka.

317202   Struhadka Svazek: 7 Strana: 0800
Struhadka ploskatá, radula complanata, mech na stromech. Let. Mt. sl. VIII. 1. 12.

317203   Struhadlce Svazek: 3 Strana: 0730
Struhadlce, e, n. = malé struhadlo, jímž sc koně čistí, hřbílko, der Striegel. Aqu.

317204   Struhadlník Svazek: 10 Strana: 0666
Struhadlník, a, m. S. dělal bílé dílo plechové. Wtr. Řem 458.

317205   Struhadlo Svazek: 9 Strana: 0315
Struhadlo, a, n. Řezník zabité prase s-dlem od štětin čistí. Fisch. Hosp. 197.

317206   Struhadlo Svazek: 10 Strana: 0403
Struhadlo, a, n. Na s. (hra s kamínky). Ouboč. Rgl.

317207   Struhadlo, struhadelko, struhátko Svazek: 3 Strana: 0730
Struhadlo, struhadelko, struhátko, a, n. = struhák, drhlen, das Reibeisen, Schab- eisen, der Reiber, Schaber, die Reibe, Scheibe. V. Vdávalo se motovidlo, bralo sobě starý trdlo, a struhátko plakalo, že se trdlo vdá- valo. Sš. P. 723., Šp. S. jest kuchyňské ná- činí. Kom. Na s-e žemli strouhati. Us. — S., na Slov., soustružní železo a soustruh, das Dreheisen ; die Drechslerbank. Bern. — S. = kružidlo. S. na zelí, der Krauthobel. Mor. Brt., Šd. — S., ves u Planíce, také: Strhadlo. PL.

317208   Struhadlový Svazek: 10 Strana: 0403
Struhadlový přístroj k mlácení jetele. Nár. list. 1904. 135 22.

317209   Struhadýlko Svazek: 10 Strana: 0403
Struhadýlko, a, n. Truhla na s-ka ma- lovaná (na způsob vln). Litom. 53.

317210   Struhák Svazek: 3 Strana: 0730
Struhák, u, m. = struhadlo, der Schaber. — S. = pilník hrubý, rasple, die Raspel. Šp., Hk., V. S. truhlářský, sochařský, na kopyta koňská, na cín, kovářský, na ko- líčky, ševcovský, ohnutý, hranatý. Šp., Kh. — S., rubus rudis, die Weihe, rostl. ČI. Kv. 371. — S., a, m., Riebeiselfisch. Us. Dch.

317211   Struhalka Svazek: 8 Strana: 0388
Struhalka. Vyšívání na s. V Kunovicích. NZ. IV. 230.

317212   Struhálko Svazek: 3 Strana: 0730
Struhálko, a, n. = struhadlo, das Reib- eisen. Mor. Brt., Šd. Má bradu (vousy) jako s. Us. Šd. Je hladký jako s. — vrapatý, škrablavý, draslavý. Mor. Hý.

317213   Struhálkový Svazek: 3 Strana: 0730
Struhálkový. S. (květovaná) pentle do vlasů nevestiných. Mor. Brt.

317214   Struhance Svazek: 7 Strana: 0800
Struhance, pl., m. = strouhánek. Slov. Rr. Sb.

317215   Struhánek Svazek: 3 Strana: 0730
Struhánek = strouhánek. Mor. Šd.

317216   Strúhání Svazek: 3 Strana: 0730
Strúhání, n., das Schaben.

317217   Strúhání, n Svazek: 7 Strana: 0800
Strúhání, n. = ujímání, bolení v břiše. Mor. Vck.

317218   Strúhanina Svazek: 3 Strana: 0730
Strúhanina, y, f. S. žil. Sal. 76. 32.

317219   Struhanina Svazek: 9 Strana: 0315
Struhanina, y, f. = strouhné brambory. Slez. Lor. 79.

317220   Struhánka Svazek: 3 Strana: 0730
Struhánka = strouhánek.

317221   Struhánky Svazek: 3 Strana: 0730
Struhánky = hrabanka, jehličí v lese shrabané, die Streu. U Nové Kdýně. Psčk.

317222   Struháre Svazek: 8 Strana: 0388
Struháre, území v Novohrad. na Slov. Phľd. XII. 553.

317223   Struhárna Svazek: 3 Strana: 0730
Struhárna, y, f., die Drechslerwerkstätte. Šp.

317224   Struhař Svazek: 3 Strana: 0730
Struhař, e, m.= prknář, der Brettsäger; dělač struh, der Rinngräber; soustružník, der Drechsler. Tk. IL 374., 381., Tč., Šp., MV. S. zámecký, Aufseher bei der Schloss- wasserleitung. Jg.

317225   Struhař Svazek: 8 Strana: 0388
Struhař, e, m. = strhar (3. dod.).

317226   Struhařiti Svazek: 3 Strana: 0730
Struhařiti, il, ení, sich mit Drechslerei abgeben, Drechsler sein. Bern.. Tč.

317227   Struhařka Svazek: 3 Strana: 0730
Struhařka, y, f., die Drechslerin. Slov.

317228   Struhařský Svazek: 3 Strana: 0730
Struhařský, Drechsler- S. řemeslo, sto- lek. Us. Té., Jg.

317229   Struhařství, n Svazek: 3 Strana: 0730
Struhařství, n., das Drechslerhandwerk, die Drechslerei. Bern.

317230   Strúhati Svazek: 3 Strana: 0731
Strúhati, vz Strouhati.

317231   Struhátko Svazek: 7 Strana: 0800
Struhátko, vz Struhadlo. Hádanka. 1. Plné nebe hvězdiček. 2. Jede kočí, má sto očí, do každého něco strčí. Km. 1886. 738.

317232   Strúhavka Svazek: 7 Strana: 0800
Strúhavka, y, f., vz Strouhavka.

317233   Struhavka Svazek: 8 Strana: 0388
Struhavka, y, f. = běhavka. Laš., val. Brt, D. II. 490.

317234   Struhel Svazek: 3 Strana: 0731
Struhel, hle, m., flindersia, die Flindersie, rostl. Rstp. 234.

317235   Struhnatený Svazek: 7 Strana: 0800
Struhnatený = zhraněný. Slov. Ssk.

317236   Struhnatieť Svazek: 7 Strana: 0800
Struhnatieť = zhraněti. Slov. Ssk.

317237   Struhnatiť Svazek: 7 Strana: 0800
Struhnatiť = zhraniti. Slov. Ssk.

317238   Struhov Svazek: 3 Strana: 0731
Struhov, a, m., mlýn u Křelovic. PL.

317239   Struhovací Svazek: 8 Strana: 0388
Struhovací. S. lopata. Hrš. Nách. I. 432.

317240   Struhovačka Svazek: 3 Strana: 0731
Struhovačka, y, f., pl. s-ky, die Abfälle beim Drechseln. Techn.

317241   Struhovačky Svazek: 3 Strana: 0731
Struhovačky, pl., f., vz Struhovačka.

317242   Struhový Svazek: 8 Strana: 0388
Struhový. S. potúček. XVI. stol. Mtc. 1895. 277. Cf. Strouha.

317243   Struhy Svazek: 3 Strana: 0731
Struhy, dle Dolany, ves u Poděbrad. Vz S. N.

317244   Struhý Svazek: 3 Strana: 0731
Struhý. (Vlk) vzal mi baránka struhého. Slov. Dbv. 122.

317245   Struchle, struchlivě Svazek: 3 Strana: 0731
Struchle, struchlivě = smutně, traurig.

317246   Struchlelosť, struchlivosť, struchlosť Svazek: 3 Strana: 0731
Struchlelosť, struchlivosť, struchlosť, i, f. = trúchlivosť. Bern.

317247   Struchlelý, struchlivý, struchlý Svazek: 3 Strana: 0731
Struchlelý, struchlivý, struchlý = smutný, traurig. Ráj.

317248   Struchleti Svazek: 3 Strana: 0731
Struchleti, el, ení, sich betrüben •— v čem: v mysli. Exc. Lépe: vztruchleti. Č.

317249   Struchnět Svazek: 10 Strana: 0666
Struchnět = ztruchlivěti. Brt. Sl.

317250   Strůj Svazek: 3 Strana: 0731
Strůj, e, m. = stroj, kroj, die Mode. Na Ostrav. Tč. — S., die Toilette. Obě dívky daly si na s-ji záležeti. Osv. 1880. — S., stroj, der Anzug. Mor. Bkř. O bože můj, co my mame smutny s. Sš. P. 576. — S. = pochvy, chámy, šle, das Pferdegeschirr. Šp. — S., strůj e, e, f., das Gewerk, Gefüge, Rüstwerk. Dch.

317251   Strůj Svazek: 7 Strana: 0800
Strůj. Chlub se baba strůjem a kráva důjem. Č. M. 286.

317252   Strůj Svazek: 10 Strana: 0403
Strůj = příprava jídel. Dšk. Km. 8.

317253   Struja Svazek: 7 Strana: 0800
Struja, e, f. = prúd. Slov. Phľd. 1881. 352.

317254   Strůjce Svazek: 3 Strana: 0731
Strůjce, e, m. = strojitel, nástrůjce, der Be-, Zubereiter, Verfertiger, Anzettler, Ur- heber, Anstifter. S. hodů; Jeden kažáý jest tvůrce a s-ce svého štěstí. V. Nemoci sám sobě strůjcem býti; s-ce lsti a nepravosti. Kom., strůjce žalob, D., pokoje, Br., stolu, Rohn., zločinu, J. tr., kožišiny, usní, konic (upravitel, der Zurichter). Šp.

317255   Strůje Svazek: 3 Strana: 0731
Strůje, e, f. = strojení, vaření, die Ko- cherei. — S. = upravování šalů (u tesařů). — S., vz Strůj.

317256   Strůje Svazek: 7 Strana: 0800
Strůje. Rosol přeumělé strůje. Kká. Td. 341.

317257   Strůjkyně Svazek: 7 Strana: 0800
Strůjkyně, ě, f., Anzettltrin, f. S. piklů.

317258   Strůjna Svazek: 3 Strana: 0731
Strůjna, y, f., úpravna (na usně), die Lederzurichterei. Šp.

317259   Strůjní Svazek: 3 Strana: 0731
Strůjní stolek, der Toilettentisch. Dch.

317260   Strůjník Svazek: 3 Strana: 0731
Strůjník, a, m., ein putzsüchtiger Mensch. U Olom. Sd.

317261   Strůjnota Svazek: 3 Strana: 0731
Strůjnota, y, f. = strojnosť, die Nettig- keit, Dch.

317262   Strůjný Svazek: 3 Strana: 0731
Strůjný, lépe strojný, vz -ný. S-ný = kunstfertig. Dch. — S. = kdo si strůje, mody hledí, putzsüchtig. U Zamberka. Dbv. — S. = kdo umí zábavně a s jistou měrou humoru vypravovati. Us. v Táborsku. Vz Strojný.

317263   Strůjný Svazek: 7 Strana: 0800
Strůjný stolek, Toilettetisch, m. Dch.

317264   Struk Svazek: 7 Strana: 0800
Struk. Mkl. aL. 326. b.

317265   Struk Svazek: 8 Strana: 0388
Struk, u, m., šlíž, mužský úd plodicí. Slov. Mtc. XVIII. 214.

317266   Struk Svazek: 10 Strana: 0403
Struk. Dlhé struhy vlasov (chumáč?) Phld. XXIV. 141.

317267   Struk, strouk, u, strouček Svazek: 3 Strana: 0731
Struk, strouk, u, strouček, čku, m., stroučí, n. = lusk členitý, lomentum, die Gliederhülse; liší se od lusku jen tím, že jest přehrádkami přepažen a proto více- pouzdrý. Kk. 88. Cf. Čl. Kv. XXVII. Strsl. strak?., rus. struk?, pol. s trak, siliqua. Mkl. aL. 99. S. — lusk bránicemi n. škrceninami rozdělený na mnoho pouzder a zvenčí více n. méně členatý: kopejšník, štírovník. Rst. 498. — S., lusk, legumen, die Schote. Vaření polní v luscích a stroučí viděti jest. Kom. Struky dostávati. Bern. Luštěniny mají lusky čili straky, jež v luštinách zavírají. Kom. Zdravý jako struk (lusk). U Opavy. Klš. — S. — co struku podobno, s. česneku, strouček, s. ošlejchu, die Zehe. Ros., Jád. — S. = cecek, die Zitze. Puch., Ssav. Kteráž (kráva) ač jen na jeden struk dojí. Er. P. 317. Vz Střik. ~- S., a, m. = silný člověk. U Příbora. Mtl. — S., na Slov. svatojanský chléb, Jo- hannisbrod, n. Bern.

317268   Struka Svazek: 3 Strana: 0731
Struka, y, f., der Plaid. U Černohorců. Chch.., Dch.

317269   Struka Svazek: 8 Strana: 0388
Struka, y, f. = luska. Zďár. Brt. D. L 510.

317270   Strukatý Svazek: 3 Strana: 0731
Strukatý = struky mající, lomentaceus, gliedhülsig. Rst. 498. Vz Struk.

317271   Strukovina Svazek: 3 Strana: 0731
Strukovina, y, f., prvek ve strucich, das Legumin. Presl.

317272   Strukovina Svazek: 7 Strana: 0800
Strukovina = co má struky, Hülsen- frucht, f. Slov. Mlátiti obilie, s-ny. DŠk. II. 270. Jariny a s-ny boly lepšie. N. Hlsk. XI. 207.

317273   Strukovina Svazek: 8 Strana: 0388
Strukovina, y, f. = luskovina (hrách, čočka a p.). Všetky druhy obilia a s-ny. Phľd. 1893. 390.

317274   Strukovitý Svazek: 3 Strana: 0731
Strukovitý, lomentaceus, lomentiformis, gliedhülsenförmig, jako struk způsobilý. S. šešulina ohnicová. Rstp. 499.

317275   Strukový Svazek: 3 Strana: 0731
Strukový, Schoten-. S-ový hrách, die Schotenerbse; trn = akácie. Bern.

317276   Struktivnosť Svazek: 10 Strana: 0403
Struktivnosť, i, f. z lat. S. dřevěných staveb Čes. 1. XII. 322.

317277   Struktura Svazek: 3 Strana: 0731
Struktura, y, f., lat., sloh (stavební), die Bauart, složení těla, die Struktur. Rk.

317278   Strukturný. S Svazek: 10 Strana: 0403
Strukturný. S. formule. Vot. 24.

317279   Strum Svazek: 10 Strana: 0403
Strum, u, m. = strom. Opava, Ostrava. Šb. D. 56.

317280   Struma Svazek: 7 Strana: 0800
Struma, y, f. = zobol (nemoc). Slov. Dbš. Obyč. 106.

317281   Strůmek, stromek Svazek: 3 Strana: 0731
Strůmek, stromek, mku, m. = strom nízký, spíše keři podobný, arbuscula, das Bäumchen. Rst. 499. Vz Strom.

317282   Strumen Svazek: 3 Strana: 0731
Strumen, e, m. =. pramen, die Quelle. V Krkonš. a na Mor. Kb., Lng., Tč., Sš. Snt. 146. Kořen stru (ve: ostrov, struha). Bdl. Strsl. str?men?. Mkl. B. 236. Přípona -men. Cf. Struha. — S. = dlouhá tůně, lan- ger Tümpel. U Mělníka.

317283   Strumeň Svazek: 3 Strana: 0731
Strumeň, mňa, m., Schwarzwasser, mě. v rak. Slezsku. Tč. Vz S. N.

317284   Strumen Svazek: 7 Strana: 0800
Strumen. Mkl. Etym. 318. b., Schl. Comp. 4. 235., A. Kuhn's Zeitsch. XIV. 223.

317285   Strumenitý Svazek: 3 Strana: 0731
Strumenitý = pramenitý, quellenreich. Kouble.

317286   Struměnka Svazek: 3 Strana: 0731
Struměnka, y, f., climatium. Rostl. I. 272. b.

317287   Struměnka Svazek: 7 Strana: 0800
Struměnka, y, f. = síto k podsívání křehotě granatové. Nár. listy. Vz Křehota (dod.).

317288   Strumenný Svazek: 3 Strana: 0731
Strumenný, ze strumene, pramenný, Quellen-. S. voda. Us.

317289   Strůmkovitý, strombovitý Svazek: 3 Strana: 0731
Strůmkovitý, strombovitý, dendroideus, baumähnlich. S. lodyha zelinná, obzvl. nízká, proti konci rozdělená na větve přiblížené n. svazečné, čímž podoby stromu nabývá. S. roket, hypnum alopecurum. Rst. 499. Zimo- stráz s., buxus arborescens, der Buchsbaum. Sm.

317290   Struna Svazek: 7 Strana: 0800
Struna. V MV. nepravá glossa. Pa. 48. Na veselou strunu uhoditi (pěstovati zda- řile humor). Osv. 1886. Zvučná s. písní. Hdk. Psi za ním (běželi) jak s. (nataženi jsouce). Kká. Td. 35. Srdce její mluvilo všemi s-nami. Osv. 1885. 961. — S. bubín- ková, chorda tympani, hlasová, ch. vocalis, pupeční, ch. umbilicalis, sluchová, ch. acu- stica, šlachovitá, ch. tendinea. Ktt. exc.

317291   Struna Svazek: 7 Strana: 1387
Struna = provaz v mučírnach. Ott. IV. 883

317292   Struna Svazek: 8 Strana: 0388
Struna. Dotial strunu naťahujú, kým ne- pukne. Slov. Nov. Př. 266. Natáhnu s ním jiné struny (jinak s ním zatočím). Us. Ib. 608. Hádanka o struně. Vz NZ. III. 36. — S. S-ny = putiny n. dráty, jimiž jsou rožence při- vázány k bránce. Záp. Mor. Brt. D. II. 452. — S. = kružce (kolovratu). Vz Brt. D. II. 456.

317293   Struna Svazek: 9 Strana: 0315
Struna. Vz Ott. XII. 316. nn. S. praskla. Iné struny natiahnuť (jinak věc dělati). Na jednu strunu bijú (jsou srozuměni). Na tenkú strunu zahúsť. Slov. Zát. Pŕ. 364b.

317294   Struna Svazek: 10 Strana: 0666
Struna, y, f. Vz Ott.

317295   Struna (ne Svazek: 3 Strana: 0731
Struna (ne: strůna), strunka, stru- nečka, y, f., die Saite. S. ze stru = slu, zníti. Bž. 228. S., chorda, strhrněm. stroum, rudens; lit. struna ist entlehnt. Das slav. Wort hangt nicht mit aind. śru zusammen, da diesem slav. slů gegenübersteht. Mkl. aL. 174., 175. Cf. Mkl. B. 117. Příp. -na). S. ze střeva, D., kovová, ocelová, střevní, Kh., střevová, (dracounem opředená), vedlejší, Hd., na citery, na housle, na basu atd. Šp. S. chvějící se. Vz KP. II 282. S-ny piana. Vz KP. II 304. Struny natahovati. Kom., Hd., strunami potáhnouti. D. Nástroj hu- dební o třech strunách. Br. S-ny slabnou, pukají, praskají. Kram. Popustiti s-nu. Sych. Slabo s-y natáhnouti; s-y velmi mnoho na- táhnouti (přetáhnouti). Bern. S-y povolují, popouštějí. Dch. Její chrbet husle byl a šmydec dubový kyj, řemenáče ja to byly s-ny; Na husle sem hrával, struny se mně potrhaly, šmytec se mně zlámal. Sš. P. 671., 685. David všechny tajnosti choti a chotě, tociž Krista a cierkve sv. v žaltáři o desíti s-nách vyzpieval. Hus III. 5. Je to děvče jako strunka. Šml. Nožky měla jako na strunkách. Němc. Vždycky na jednu strunu bíti (= vždycky totéž mluviti, chtíti; 2. srozuměnu s někým býti). Vz Stejnost. C., V. Trhají se mu s-ny (přichází na mizinu. Vz Prodělání). Co po s-ně všecko se mu vede. Vz Štěstí. Č. Jde mu vše jako na strunkách. Dch. Chodi jako po strunách
(o pyšném). Nadbö ti s ním iné struny na-
tiahnuť; Zahúdol mu na tenkú s-nu (ztrestal
ho). Mt. S. Přetočená struna praská. Šp. — S. = náčiní z drátu n. struny k řezání
mýdla, hlíny atd. die Saite. Jg. — S-na
k mrskání vlny. Jel. — S. u kosy. Us. — S. = žíla suchá svazová, die Sehne, Flachse. Ja. — S-na hrbetní = rosolovitý sloupec (kostra) na nejnižším stupni své ustálenosti, chorda dorsalis. Frč. 266. — S. — provaz, das Seil, zastr. S-u pusť dolů. GR. S. = plíšek. Vyřeza strunky zlaté i zteni je na nitech. BO.

317296   Struňák Svazek: 3 Strana: 0732
Struňák, a, m. opisthognatus, ryba pul- covitá. Krok. I. d. 106.

317297   Strunák Svazek: 7 Strana: 0800
Strunák, u, m., Sonometer, m. Mj.

317298   Strunař Svazek: 3 Strana: 0732
Strunař, e, m., der Saitenmacher. Tk. II. 375., 381., Troj.

317299   Strunaření Svazek: 3 Strana: 0732
Strunaření, n., die Saitenmacherei. Jg.

317300   Strunařiti Svazek: 3 Strana: 0732
Strunařiti, il, ení, Saitemnacher sein. Jg.

317301   Strunařka Svazek: 3 Strana: 0732
Strunařka, y, f., die Saitenmacherin. Jg

317302   Strunařský Svazek: 3 Strana: 0732
Strunařský, Saitenmacher-.

317303   Strunařství Svazek: 3 Strana: 0732
Strunařství, n., die Saitenmacherei.

317304   Strunatec Svazek: 3 Strana: 0732
Strunatec, tce, m. = struněnec. Dch.

317305   Strunatosť Svazek: 3 Strana: 0732
Strunatosť, i, f. = pružnosť, die Spann- kraft, Elasticität. Tabl. d. 42.

317306   Strunatý Svazek: 3 Strana: 0732
Strunatý = pružný, elastisch. Tabl.

317307   Strunčík Svazek: 3 Strana: 0732
Strunčík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

317308   Strundžiť sa Svazek: 9 Strana: 0315
Strundžiť sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72b.

317309   Struneček Svazek: 3 Strana: 0732
Struneček, čka, m., osob. jm. Šd.

317310   Struněnec Svazek: 3 Strana: 0732
Struněnec, nce, m. gordius, červ nitro- dyšný. Krok. II. b. 242. S. vodní, g. aqua- ticus, der Saitenwunn. Šm.

317311   Struněnka Svazek: 3 Strana: 0732
Struněnka, y, f. = náčiní k čistění obilí, das Saitensieb. Us. — S., chorda, rostl., řasa chaluchovitá. Rostl. I. 273. a.

317312   Struněný Svazek: 3 Strana: 0732
Struněný, Saiten-. Nástroj s. D. S. klec. mřížka. Jg.

317313   Struněný. S Svazek: 10 Strana: 0403
Struněný. S. mřížka (ze strun). Lbk. 65.

317314   Strunga Svazek: 3 Strana: 0732
Strunga, y, f., na. Slov., zavřené místo k dojení ovec, košár, die Pferche. Do s-gy ovce honiti, naháněti. Bern.

317315   Strunga Svazek: 7 Strana: 0800
Strunga, z rumun. Vz Mkl. aL. 326. b. S. = leska, branka, kterou jest rozdělena pajta ve dvé. Val. Brt. Vz Pajta.

317316   Strungatý Svazek: 7 Strana: 0800
Strungatý = bystronohý. Kôn s. Slov. Zátur. Šd.

317317   Strunice Svazek: 3 Strana: 0732
Strunice, e, f., filaria, červ oblý. Vz Schd. II. 531.

317318   Struník Svazek: 3 Strana: 0732
Struník, u, m., der Saitenhälter (u houslí). Hd.

317319   Strunikovice Svazek: 3 Strana: 0732
Strunikovice, dle Budějovice, městys u Voďnan: ves u Volyně. Vz S. N., Tk. I. 87., III. 50.

317320   Strunina Svazek: 7 Strana: 0800
Strunina, y, f., Saiteninstrument, n. Tóth. B. 9.

317321   Strunistý Svazek: 7 Strana: 0800
Strunistý, saitenartig. Iskriace oko, po- hyb s-tý. Slov. Phľd. X. 266.

317322   Struniti Svazek: 3 Strana: 0732
Struniti == strunami potahovati, besaiten.

317323   Strunitý Svazek: 7 Strana: 0800
Strunitý, saitenartig. Vz předcházející.

317324   Strunka Svazek: 3 Strana: 0732
Strunka, y, f., der Goldfaden. Vz Struna.

317325   Strunka Svazek: 7 Strana: 0800
Strunka. S-ky = ovčí střeva (na uzenky). U Kdyně. Rgl.

317326   Strunkál Svazek: 3 Strana: 0732
Strunkál, u, m., ein grosser Knopf. U Klat. Rk.

317327   Strunkati Svazek: 3 Strana: 0732
Strunkati — prděti. Us. Vrů. — S., auf ein Saiteninstrument spielen.

317328   Strunkavý Svazek: 3 Strana: 0732
Strunkavý, dröhnend. S. hudební ná- stroj. Us.

317329   Strunkov Svazek: 3 Strana: 0732
Strunkov, a, m., Strunkau, ves u Pe- trovic.

317330   Strunkovaný Svazek: 10 Strana: 0403
Strunkovaný zlatohlav. (formy strun). Jrsk. VI. 1. 258.

317331   Strunkovice Svazek: 7 Strana: 0800
Strunkovice v Šumavsku. Tam dali na hodiny tvarohové závaží; Jak šli Strun- kovští do světa, aby seznali hodinářské umění; Jaké měli sluneční hodiny? Jak slavili pouť? Jak hasili kolovrátkem oheň? Proč chtěli stavěti akciový kriminal? Vz Sbtk. Krat. h. 108.—113.

317332   Strunkovická řek Svazek: 9 Strana: 0315
Strunkovická řeka = Blanice.

317333   Strunkovská Svazek: 7 Strana: 0800
Strunkovská řeka. Arch. VII. 381.

317334   Strunkový Svazek: 3 Strana: 0732
Strunkový, vom Goldfaden. Pás z tka- nice s-vé zlaté. Pam. arch. 1869. 338.

317335   Strunkový Svazek: 8 Strana: 0388
Strunkový. S. zlatý čepec. Wtr. Krj. I. 383. S. zlatohlav. Arch. XIV. 314.

317336   Strunník Svazek: 3 Strana: 0732
Strunník, vz Struník.

317337   Strunný Svazek: 3 Strana: 0732
Strunný, Saiten-. S. nástroj. D., Hd.

317338   Strunohudec Svazek: 3 Strana: 0732
Strunohudec, dce, m. —- huslař.

317339   Strunoměr Svazek: 9 Strana: 0315
Strunoměr, u, m. = chordometr. Ott. XII. 318.

317340   Strunonoh Svazek: 3 Strana: 0732
Strunonoh, a, m., loripes, mlž. Krok. II. 128.

317341   Strunovec Svazek: 3 Strana: 0732
Strunovec, vce, m., hlísta. S. obecný, živý vlas, gordius aquaticus; bílý, mermis albicans. Frč. 74.

317342   Strunovec Svazek: 10 Strana: 0666
Strunovec, vce, m., hlísta. Vz Ott.

317343   Strunovitý Svazek: 7 Strana: 0800
Strunovitý, saitenartig.

317344   Strunový Svazek: 3 Strana: 0732
Strunový, Saiten-. S. potah piana. KP. II. 306.

317345   Strunový Svazek: 7 Strana: 0800
Strunový. S. příze, Dch., hygroskop. Mj. 145.

317346   Strunový. S Svazek: 10 Strana: 0403
Strunový. S. nástroje. Vz Strh. Akust. 161., 406.

317347   Strup Svazek: 7 Strana: 0800
Strup. Mkl. Etym. 327 a. S. sladký (koňská nemoc, Strahlsäule, f.). Čsk.— S., a, m., Prahlhans. Laš. Wrch. Vz Strupiti se (dod.).

317348   Strup, u, stroupek Svazek: 3 Strana: 0732
Strup, u, stroupek, pku, stroupeček, čku, na Slov. strupček, ečku, m. = škraloup, škvár, škvarek, svor. Lk. S., staroslovansky strup?. Mkl. aL. 175. Strupy tvořící se při spáleninách nazýváme příškvary. S. N. Strup, die Kruste, Rinde; s-py, der Grind. S. rány. V. Když se zajítřený vřed zavře, sirupem se potáhne. Kom. S-py na hlavě. D. Mokrý s. (strupivá hlava, škraloupy). Ja. Sladký s., der Erbgrind. Ja. Držeti se koho jako s. (stále s ním býti). Us. Kf. Jen se drž toho chleba jako veš strupu. Us. Msk. Je to jako zlý s. (rozšiřuje se to: da- rebáctvo ku př. atd.). U Rychn. Dbv. Mám strúpek na tváři. Mor. Šd. Bude mu zima, má ten kožich jak strúpek (slabý, vetchý, jako pouhou kožku bez chlupů, bez vlny). Mor. Šd. — S. v botan. = stélka lišejní- ková na půdu pevně přirostlá n. do ní za- puštěná a povleku strupovitému podobná. Rst. 499. — S., a, m. = přezdívka nízká. Ty s-e (hřbete)! Us. Nvk., Tě. — S. = ne- úrodné pole. Na mor. Zlínsku. Brt.

317349   Strupáč Svazek: 3 Strana: 0732
Strupáč, e, m., der Grindkopf. Rk. Vz Strupál.

317350   Strupál Svazek: 3 Strana: 0732
Strupál, a, m., nadávka tomu, kdo má strupatou hlavu nebo tvář = strupáč. Mor. Šd.

317351   Strupan Svazek: 3 Strana: 0732
Strupan, a, m., scorpio, der Skorpion. Rk., Krok. II. 249.

317352   Strupaňa Svazek: 8 Strana: 0389
Strupaňa, é, f. = sukně. Val. Bit, D. II. 464.

317353   Strupaní Svazek: 3 Strana: 0732
Strupaní, Skorpion-. S. uštknutí. Ja.

317354   Strupanovitý Svazek: 3 Strana: 0732
Strupanovitý = jako ocas strupaní vy- hlížející na př. hrozen s. čili podvinutý ně- kterých piplovitých, jmenovitě pomněnky, otočníka a j., scorpoides, skorpionartig. Rst. 499.

317355   Strupatěti Svazek: 3 Strana: 0732
Strupatěti, ěl, ění, überharschen. Rána strupatí. D.

317356   Strupatosť, strupuatosť, strupovatosť, strupilosť, strupivosť Svazek: 3 Strana: 0732
Strupatosť, strupuatosť, strupovatosť, strupilosť, strupivosť, i, f., die Grindig- keit. Strupovatosť. V. S. žádá častého vy- mývání (Ja.) a natírání olejem.

317357   Strupatý, strupuatý, strupovatý, stru- pivý, strupavý, struplivý Svazek: 3 Strana: 0732
Strupatý, strupuatý, strupovatý, stru- pivý, strupavý, struplivý (Lex. vet.), strupilý, krustig, grindig. S-vatý. V. S. hlava. Jád., V. S. vřed. Ja,

317358   Strupčice Svazek: 3 Strana: 0732
Strupčice, Trupschitz, ves u Jirkova. Tk. II. 549., PL.

317359   Strúpek Svazek: 10 Strana: 0403
Strúpek, pku, m. = starý scvrklý kožich. Val. Čes. 1. XIV. 45.

317360   Strupeleti Svazek: 7 Strana: 0800
Strupeleti, verkalken. Ssk.

317361   Strupín Svazek: 3 Strana: 0732
Strupín, a, m., myslivna u Dobříše. PL. — S-, ves v Sasku. Pal.

317362   Strupina Svazek: 3 Strana: 0732
Strupina, y, f. = strup.Ros.

317363   Strupinatý Svazek: 7 Strana: 0800
Strupinatý. S. stélka lišejníků. Nk. J.

317364   Strupinský Svazek: 7 Strana: 0800
Strupinský potok u Žebráka, u Zdic. Krč.

317365   Strupiti se Svazek: 7 Strana: 0800
Strupiti se = chlubiti se, stolz sein, prahlen. Laš. Wrch.

317366   Strupitý Svazek: 7 Strana: 0800
Strupitý, krustig, grindig. Rk.

317367   Strupivosť Svazek: 3 Strana: 0732
Strupivosť, i, f. = strupatosť.

317368   Strupivý Svazek: 3 Strana: 0732
Strupivý = strupatý.

317369   Strupivý. S Svazek: 10 Strana: 0403
Strupivý. S. hlava. Rostl. 178b., 185b.

317370   Struplavý. S Svazek: 10 Strana: 0403
Struplavý. S. dítě (mající strupy). Ro- kyc. Post. 52b.

317371   Strupnatka, y, f. S Svazek: 3 Strana: 0732
Strupnatka, y, f. S. zdrobnělá, lepralia hyalina, měkkýš. Frč. 197.

317372   Strupnatý Svazek: 3 Strana: 0732
Strupnatý = strupatý.

317373   Strupnice Svazek: 3 Strana: 0732
Strupnice, e, f., arthonia, rostl, z řádu lišejníků. Hosti. I. 274. a.

317374   Strupovatosť Svazek: 7 Strana: 0800
Strupovatosť, i, f. Vz Strupovitosť (dod.).

317375   Strupovina Svazek: 7 Strana: 0800
Strupovina, y, f., Furfuration, f.

317376   Strupovina Svazek: 10 Strana: 0403
Strupovina, y, f. S. na hlavě, achor. Ktt.

317377   Strupovitosť Svazek: 7 Strana: 0800
Strupovitosť, i, f., die Krustenartigkeit. S. na ovoci, der Grind, Schimmel des Ob- stes, zemáků. Pta.

317378   Strupšín Svazek: 3 Strana: 0732
Strupšín, a, m., Strupschein, ves u Zá- břehu na Mor. PL.

317379   Strupuatosť Svazek: 3 Strana: 0732
Strupuatosť, i, f. = struputosť.

317380   Strus Svazek: 3 Strana: 0732
Strus, a, m., zbabělý, die Memme. Babí s. Us. — S. = pštros. BO. Starosl. strus?, struthio, strhněm. stríiz. Mkl. aL. 175

317381   Strus Svazek: 7 Strana: 0800
Strus, u, m. = trus. Holubí s. Us. Rjšk.

317382   Strúsiť Svazek: 7 Strana: 0800
Strúsiť = strousiti.

317383   Strusk Svazek: 3 Strana: 0732
Strusk, a. m., struska, y, f. = červ v mase, strusná moucha, die Schmeissfliege. D.

317384   2. Strůska Svazek: 3 Strana: 0733
2. Strůska, y, f. = troud, der Zunder. Hořící s. D. — S., vz Struska.

317385   Struska Svazek: 7 Strana: 0800
Struska. S-ky senné, Heuabfälle. Rgl.

317386   1. Struska, strůska Svazek: 3 Strana: 0733
1. Struska, strůska, y, f. = sklu nebo emailu podobné odpadky při rozpouštěni kovu, truska, die Schlacke. Vz Prm. V. č. 1. str. 4. S-ka vlažná, tuhá, syrová, ostrá, krátká, od železa, od mědi, od stříbra, od cínu; s-u tahati, vytahovati. Vys.

317387   Struskavec Svazek: 3 Strana: 0733
Struskavec, vce: m., truskavec, fragaria sterilis, die Prasselbeere. Jg.

317388   Struskovací Svazek: 8 Strana: 0389
Struskovací, Ansiede-. S. zkouška, střep. Sterz. I. 207.

317389   Struskovatěti Svazek: 3 Strana: 0733
Struskovatěti, él, ění, verschlacken. Sp., Techn.

317390   Struskovatý Svazek: 3 Strana: 0733
Struskovatý, voll Schlacken. Jg.

317391   Struskový Svazek: 7 Strana: 0800
Struskový, Schlacken . S. cihla, Zpr. arch. VIII. 93., čap. NA. IV. 163.

317392   Struskový Svazek: 9 Strana: 0315
Struskový rošt = nejspodnější čásť roštu. Vz Ott. IX. 4.

317393   Strusový Svazek: 3 Strana: 0733
Strusový = pštrosový, zastr. BO.

317394   Strušov Svazek: 9 Strana: 0315
Strušov, a, m., pozemek. Pck. Hal. 59.

317395   Struvit Svazek: 3 Strana: 0733
Struvit, u, m., nerost fosforečnan vod- natý. Vz S. N., Bř. 139.

317396   Struvit Svazek: 10 Strana: 0403
Struvit, u, m. nerost. Vz Vstnk. XI. 832.

317397   Struvit Svazek: 10 Strana: 0666
Struvit, u, m. = krystallisovaný fosfo- rečnan hořečnatoammonatý. Vz Ott.

317398   Struzuk Svazek: 10 Strana: 0403
Struzuk, u, m. = jesle v chlévě. Slez. Vyhl. II. 310.

317399   Stružák Svazek: 3 Strana: 0733
Stružák, a, m., samota u Písku. PL.

317400   Stružák Svazek: 10 Strana: 0403
Stružák, u, m. = slamník, z něm. Stroh- sack. Hauer 14.

317401   Strúžať Svazek: 7 Strana: 0800
Strúžať = strouhati. Slov. Ssk.

317402   Strúže Svazek: 3 Strana: 0733
Strúže = strouze, prkna řeže = chrápe, tvrdě spí. Na Slov. Cť. Strouhati.

317403   Stružek Svazek: 3 Strana: 0733
Stružek, žku, m. = odstružek, das Ab- schabsel. — S., na Mor. = nástroj ke strou- hání zelí, housky, křenu atd. Pk., Šd., Mtl., D. Vz Struhadlo. Das Reibeisen, der Kraut- hobel. — S. šindelový = železné náčiní k vystruhování žlábků. Vz Struh. — S. dračkový = železný nůž ve dřevě na způsob hoblíků zasazený, jímž se strouhají dračky. Na Valašsku na Mor. Vck.

317404   Strúžek, žku Svazek: 7 Strana: 0800
Strúžek, žku, m. = dlhá, ušúlkaná ha- luška, šúlanec. Slov. Rr. Sb. — S. = stru- hátko; s. dračkový = železný nůž zasazený ve dřevě na způsob hoblíku, na dračky; s. rámový na vystruhování žlábku v rámě oknovém pro sklo; šindelový, jímž se v šin- deli žlábak vystruhuje. Val. Brt. D. 270. Cf. Stroužek.

317405   Strúžeň Svazek: 7 Strana: 0801
Strúžeň, žně, stružňa, ě, f. = stolice na šindel. Val. Brt. D. 270

317406   Stružena Svazek: 7 Strana: 0801
Stružena, y, f. = ostružina. Mor. u Hra- nic. Rgl.

317407   Struženec Svazek: 10 Strana: 0403
Struženec, nce, m., rybnik u Svetonova. Hoš. Pol. I. 149.

317408   Stružéní Svazek: 3 Strana: 0733
Stružéní, n. = stružina.— S., ostružník, die Brombeerstaude. Us. na mor. Drahansku. Hý.

317409   Stružení Svazek: 9 Strana: 0315
Stružení, n. = ježnník, rostl. Mor. ol. III. 136.

317410   Stružícat Svazek: 10 Strana: 0666
Stružícat, -cu = ledajak strouhati. Brt. Sl.

317411   Stružice Svazek: 7 Strana: 1387
Stružice, e, f., levigal, zastr. Pršp. 93. 77.

317412   Stružidlo Svazek: 10 Strana: 0403
Stružidlo, a, n. S. k zapouštění zděří

317413   Stružina Svazek: 3 Strana: 0733
Stružina, y, f. = ostružina, die Brom- beere. U Litovle. Kčr.

317414   Stružina Svazek: 10 Strana: 0403
Stružina, y, f. = potok u Škrdlovic. Hoš. Pol. 143.

317415   Stružince Svazek: 3 Strana: 0733
Stružince, pl., malé lešení, do něhož přiříznuté šindele rovnají, aby zdraž se v nich vystruhovala. Hk.

317416   Stružinec Svazek: 3 Strana: 0733
Stružinec, nce, m., Struschinetz, ves u Lomnice v Jičínsku; u Jistebnice a u Cho- těboře. PL.

317417   Stružinka Svazek: 3 Strana: 0733
Stružinka, y, f. - malá stružina. Proč s-ko v struze stojíš? snad se tuze sucha bojíš V Já se sucha nic nebojím, kde sem zrostla, tady stojím. Sš. P. 322.

317418   Stružinový Svazek: 3 Strana: 0733
Stružinový, Brombeer-. S. keř — stru- žéní. Us na mor. Drahansku. Hý.

317419   Stružinské Svazek: 3 Strana: 0733
Stružinské jablko: veliké, hranaté, žluté.

317420   Stružinsky Svazek: 9 Strana: 0315
Stružinsky, potok ve Slez. Lor. 82.

317421   Stružka Svazek: 3 Strana: 0733
Stružka, y, f., vz Strouha. — S., y, m., osob. jm. Mor. Šd.

317422   Stružka Svazek: 7 Strana: 0801
Stružka Galileiova = stroj k verifikaci zákonů prostého pádu užívaný. ZČ. I. 106.

317423   Stružkan Svazek: 3 Strana: 0733
Stružkan, a, m., cleonymus, hmyz. Krok.

317424   Stružkař Svazek: 10 Strana: 0666
Stružkař, e, m. = kdo se stará o strouhy. Škod. IR II. 179.

317425   Stružkovací Svazek: 10 Strana: 0403
Stružkovací přístroj. Nár. list. 1903. č. 134. 21.

317426   Stružkovcovitý Svazek: 3 Strana: 0733
Stružkovcovitý. S. rostliny, hydrophyl- leaceae. Rstp. 1115.

317427   Stružkovec Svazek: 3 Strana: 0733
Stružkovec, vce, m., desmodium, das Büschelkraut. Vz Rstp. 389., 1116.

317428   Strúžkový Svazek: 7 Strana: 0801
Strúžkový. S. neděle = smrtná. Slov. Rr. Sb.

317429   Stružky Svazek: 3 Strana: 0733
Stružky, samota u Tábora.

317430   Stružky Svazek: 8 Strana: 0389
Stružky, vz Súkance (3. dod.).

317431   Stružlie Svazek: 7 Strana: 1387
Stružlie, n., kollekt., stružlina. Slov. Phl'd. XII. 740.

317432   Stružligať Svazek: 10 Strana: 0403
Stružligať, vz Stružlikat. Sbor. čes. 110.

317433   Stružlikati Svazek: 3 Strana: 0733
Stružlikati = řezati, schnitzeln — čím: nožem. Koll.

317434   Stružlina Svazek: 7 Strana: 0801
Stružlina, y. f., Hobelspan, m. Slov. Phľd. III. 525., Rr. Sb.

317435   Stružlinka Svazek: 10 Strana: 0403
Stružlinka, y, f., zdrobn. stružlina. (VII. 801. ) Zlato se proměnilo na samé s-nky. Čas. mus. VI. 4.

317436   Strúžna Svazek: 3 Strana: 0733
Strúžna, y, f. = stolice, na níž se šindele strúží, die Schnitzbank; struhy, nože na zelí, der Krauthobel. Na Slov. Vz Struhadlo.

317437   Stružní Svazek: 10 Strana: 0403
Stružní Či strouhací stroj. Ott. XVIII. 567. 26*

317438   Strúžnice Svazek: 3 Strana: 0733
Strúžnice, e, f., něm. Strausnitz, ves u Čes. Lípy. Vz S. N., Tf. 287.

317439   Strúžnice Svazek: 7 Strana: 0801
Strúžnice, e, f. = stružna. stolice, na níž se v šindeli výstruhem žlábek vystru- huje, když se dříve byl (šindel) na strýci k tomu pořízem upravil (uhladil). Val. Vck.

317440   Stružník Svazek: 7 Strana: 0801
Stružník, n, m.. Drechselbank. Loos.

317441   Stružník Svazek: 10 Strana: 0404
Stružník, u, m. = louka (dříve rybník). Hoš. Pol. 143.

317442   Stružník, a Svazek: 3 Strana: 0733
Stružník, a, m., hydraena, hmyz Krok. II. 254.

317443   Stružný, -ní Svazek: 3 Strana: 0733
Stružný, -ní, Graben-, Bach-. S. rak (ze strouhy) n. potoční, ryba. Jg.

317444   Stružok Svazek: 9 Strana: 0315
Stružok = stružek. Slez. Čes. 1. VIII. 56.

317445   Stružok Svazek: 10 Strana: 0404
Stružok, u, m. = struhadlo. Slez. Vyhl. II. 199. Strúžok na vyškrabúvanie cesta (těsta) z koryta. Phld. XXIV. 813.

317446   Stružský Svazek: 7 Strana: 0801
Stružský = u struhy bydlící. U Plotiště. Kšť.

317447   Strvalosť Svazek: 7 Strana: 0801
Strvalosť, i. f., Ausdauer, f. Dch.

317448   Strvalý Svazek: 3 Strana: 0733
Strvalý, beharrlich, ausharrend. Dch. Strvati, vz Setrvati.

317449   Strvání Svazek: 10 Strana: 0666
Strvání, n. Měj s. = posečkej trochu. Vz Brt. Sl.

317450   Strvanlivosť Svazek: 10 Strana: 0404
Strvanlivosť, i, f. S. ve všem dobrém. Čern. Z. 71. (1645. ) '

317451   Strvga Svazek: 7 Strana: 0801
Strvga, vz Striga, Mus. 1889. 365., Mách. 173. Ó stryga, to je cosi (podiv)! 1 No, stryga, to je cosi (= nic)! Val. Vck. S. snad místo staryga, což u Slováků téměř jedno značí, jelikož jen staré osoby stry- gouňstvím a čarodějstvím se zanášejí Koll. Zp. I. 419. Bosorka, na Hrozenkovsku stryga. jest z pravidla záškodnou čaroděj- nicí. Mtc. XVI. 121.

317452   Strvjoch Svazek: 7 Strana: 0801
Strvjoch, a, m. =-= strýček. Slez. Šd., Bit. D. 145.

317453   Strvk Svazek: 7 Strana: 0801
Strvk. Přátel kapsa a s. míšek. U Opav.

317454   Strvzniť sa Svazek: 7 Strana: 0801
Strvzniť sa = smluviti se. V Oravě na Slov. Rl. Pr. II. 7.

317455   Strýc Svazek: 3 Strana: 0733
Strýc (v obec. mluvě strejc), e, strýček, čka, na Sloven. strýk, a, m. S., vok. sg. strýče. Us. Pane strýce. D. Pl. strýcové. Strsl. strycb m. stryj?c?, patruus, příp. ?c?. Mkl. B. 307., 313. S. = otcův bratr, der Vetter. Ros., Bdž., jeho žena: strý- cová, jeho syn: strýcovic, jeho dcera: strý- covna a společně: strýcovci. Pt. Vz Ujec. Strýc též bratra mého syn, bratrovec, der Neffe. Ros. Též také i Mikše Plesníka za- mítá, protože jest Valentovi pravý strýc. NB. Tč. 197. To věno po její smrti a po její dětech na jich strýce nedílného jest připadlo. Půh. I. 162. Poručníka činí Hynka z Jinošova, strýce svého. Půh. II. 53. — S. = příbuzný, der Vetter. Daleký, blízký strýc. Strýc z 15. kolena. Vz Přítel, Matka, Pes. Č. Děti jeho před tím dalekým s-cem lepší právo mají. Žer. Záp. II. 20. S. můj stupný. Půh. II. 540. Pane strejče mně ob- zvláště a velice milý. Žer. 15. Hle, strýče, mněs věřiti nechtěl. NB. Tč. 141. Němému vlastní s. nerozumí. Ni u strýce ni u děda, kdož nic nemá, tomu běda. U strýce nic, málo u děda; kdo svého nic nemá, tomu běda. Prov. Jg. — S. = každý hospodář v dědině. Brt. Strýčkovi Pivodovým se roz- leželo a od tej doby neviděl ich žádný opi- lých. Mor. Brt. Vz Opilý. — S. člověk (obyčejně s příhanou), der Patron, Hecht, Mensch. S. nepobuda (tulák). Sych. S. ne- trefaa mu poradil. Sych. Byl to nějaký s. z Leznika. Us. na Policku. Zkr. — Strýčka péci = někomu udělati, nápojem jakýms okouzlili, Einem den Liebestrank geben. V. Tuším, jemu tam strýčka pekou, příliš tam pospíchá. C. Vz Spěch. — S. = stolice, na níž se něco ostruhuje jako: dědek, kozel, die Schneide-, Schnitzbank. Jg., Vck. Vz Stolice. — S. Udělati strýčka : když ženci denní práci na poli už ukončili, ale ještě kousek pole nažnou, tedy tento kousek na- žatého pole slove strýček a oni udělali strýčka; když posledního kusu pole nedo- žali anebo nedosekali, říká se, udělali kosu, zůstala státi koza. — S., osob. jm. Tf. 361., Tk. — Strýček, mužík, mandragora, rostl. Dch. — Stryc! Stryc! křik vrabčí. Us. u Přer. Kd.

317456   Strýc Svazek: 7 Strana: 0801
Strýc. Mkl. Etym 327. b.. Zř. zem. 477., 700., Šrc. 243.. 253. S. = otcův bratr. Vz Uječek. Brt. Dětské říkadlo: Strýče Pa- vlíků, poďme na viku. navážeme, nasečeme nošu velikú. Km. 1886. 628. — S. = man- dragora. Št. Kn. š. 8. 26. — S. Jiří. Vz Šb. Dj. ř. 290., Streyc, Sbn. 904, Rk. Sl.

317457   Strýc Svazek: 9 Strana: 0315
Strýc nahoru, tetka dolů (říká se, tanči-li dva nestejně). Us. Hoř. 94. Kdo nikoho ne- potřebuje, ten všude strejčky a tetičky uajde. Rub. 194.

317458   Strýc Svazek: 10 Strana: 0404
Strýc. Sr. Strejha, Strejka, Strejda. — S. = šroub ve vinném lisu. Čes. 1. XIII. 475.

317459   Strycb Svazek: 3 Strana: 0734
Strycb, u, m., z něm., gestrichenes Maas, korec, 11/2 míry, 4 věrtele, der Strich. Vz Míra. Je strychem plná. D. — S. míra polí = jitro, das Joch. Jitro n. strych drží 3 provazce. Gl. 325. — S., cecek na vemeně kravském, die Zitze. Lépe: struk. Us. u Li- tornšl. Vz Střih, Střik, Strouha.

317460   Stryci-us Svazek: 7 Strana: 0801
Stryci-us, a, m. S. Augustin, Slovák. Cf. Jir. Ruk. II. 251.

317461   Strýcová Svazek: 3 Strana: 0733
Strýcová, é, f., vz Strýc.

317462   Strýcovati Svazek: 3 Strana: 0733
Strýcovati, strýčkovati, někomu se n. sobě = strýcem jmenovati, sich vettern. D. — komu. On tnu strýcuje. Jg. Po kom se strýcují, sobě strýcují. Ros. — Jg.

317463   Strýcovec Svazek: 3 Strana: 0733
Strýcovec, vce, m., vz Strýc.

317464   Strýcovic Svazek: 3 Strana: 0733
Strýcovic, e, m., vz Strýc.

317465   Strýcovna Svazek: 3 Strana: 0733
Strýcovna, y, f, vz Strýc.

317466   Strýcovský Svazek: 3 Strana: 0733
Strýcovský, vetterlich. D.

317467   Strýcovství Svazek: 3 Strana: 0733
Strýcovství = krevní přátelství po otci, die Vetterschaff.

317468   Strýcovství Svazek: 7 Strana: 1387
Strýcovství, n. Půh. V. 201.

317469   Strýcův Svazek: 3 Strana: 0733
Strýcův, -cova, -ova = strýcový, dem Vetter gehörig. S ova dcera. Vz Otcův.

317470   Strýček Svazek: 3 Strana: 0733
Strýček, vz Strýc.

317471   Strýček Svazek: 10 Strana: 0404
Strýček, mandragora, rostl. Čes. 1. XII. 290.

317472   Strýčen Svazek: 7 Strana: 0801
Strýčen, a, m = strýčenec, syn bratra otcova Št. Kn š. 65. 26.

317473   Strýčena Svazek: 7 Strana: 0801
Strýčena. Št. Kn š. 65. 26.

317474   Strýčena, strýna Svazek: 3 Strana: 0733
Strýčena, strýna, y, f. = teta, die Muhme.

317475   Strýčeně Svazek: 3 Strana: 0733
Strýčeně, ěte, n. = sestříně, der Vetter. D. Děti druhého větví jsou si strýčeny n. ujčeny n. tetěny — zovouce se strýceňaty, ujčeňaty, tetěňaty. Měst. bož. IV. 48.

317476   Strýčeně Svazek: 7 Strana: 0801
Strýčeně. Št. Kn. š. 65.

317477   Strýčenec Svazek: 3 Strana: 0734
Strýčenec, nce, m. = otcova bratra syn, Res., Výb. L, O. z D., tež mé strýny syn, der Neffe. Strýčenci, děti od bratra a sestry, die Geschwisterkinder. V.

317478   Strýčenec Svazek: 7 Strana: 0801
Strýčenec. Sv. ruk. 315. b.

317479   Strýčenice Svazek: 3 Strana: 0734
Strýčenice, e, f., dcera otcova bratra, Vatersbruderstochter. Bern.

317480   Strýčenka Svazek: 7 Strana: 0801
Strýčenka, y, f., vz Strýčena. Rk.

317481   Strýčenky Svazek: 9 Strana: 0315
Strýčenky, jm. místa u Liptálu na Mor Vck.

317482   Strýčený Svazek: 3 Strana: 0734
Strýčený, od strýce pocházející, vom Vetter abstammend. Geschwister-. S. bratr, V.,Br., Dal., sestra. Troj., Tov. 84. Strýčená bratřie. Dal. Přistúpil jest před nás bratr s-ný jednoho spoluobyvatele našeho na poli zabitého se synem jeho žalujíce na ženu jeho. NB. Tč. 17. Po naší s-né sestře paní Anně; Drží sirotka mého s-ného bratra. Půh. II. 55., 591.

317483   Strýčený Svazek: 8 Strana: 0389
Strýčený. Zabil mi bratra s-lio. Arch. XIII. 234.

317484   Strýčený komu Svazek: 7 Strana: 0801
Strýčený komu. Jsú sobě s-ní. Št Kn. š. 65.

317485   Strýčice Svazek: 3 Strana: 0734
Strýčice, Stritzitz, ves u Budějovic. PL.

317486   Strýčíček Svazek: 3 Strana: 0734
Strýčíček, vz Strýc.

317487   Strýčíně Svazek: 3 Strana: 0734
Strýčíně, ěte, n., můj syn k mé strýny vnuku ze syna, der Vetter. D.

317488   Strýčiti, strýčkovati Svazek: 3 Strana: 0734
Strýčiti, strýčkovati, vz Strýcovati.

317489   Strýčkování Svazek: 7 Strana: 0801
Strýčkování, n., Nepotismus, m. Dk. Aesth. 508.

317490   Strýčkovice Svazek: 3 Strana: 0734
Strýčkovice, dle Budějovice, Streitsch- kowitz, ves u Merklína.

317491   Strýčkovský Svazek: 7 Strana: 0801
Strýčkovský, Vetter-. S. zdvořilkování. Koll. III. 270.

317492   Strýčkovství Svazek: 3 Strana: 0734
Strýčkovství = strýcovství. Kos. Ol. I. 302,

317493   Strýčna Svazek: 7 Strana: 0801
Strýčna, y, f, Muhme, f. Rk.

317494   Strýčný Svazek: 3 Strana: 0734
Strýčný = strýčený. Slov. Rybaj.

317495   Strýčný Svazek: 8 Strana: 0389
Strýčný. S. brat = bratranec. Phľd. XII. 560. a j.

317496   Strýdžie Svazek: 7 Strana: 0801
Strýdžie = jedovatý. S. huby (houby). Slov. Zátur. S. deň (v ktorom proti ško- dlivej moci stryg (strig) ohradžujú sa jede- ním česnaku a čiaranim krížov česnako- vých na domové a maštalné dvére). Slov. Mt. S. I. 207., Sbtk. Rostl. 296., Sb. sl. ps. I. 207.

317497   Strydžiť Svazek: 7 Strana: 0801
Strydžiť = čarovati, hexen. Slov. Hdž. Vz Stridžiť (dod.)

317498   Stryehninný Svazek: 3 Strana: 0734
Stryehninný, Strychnin-. S. dusičnan, salpetersaures Strychnin. Nz. lk.

317499   Stryga Svazek: 3 Strana: 0734
Stryga, y, f. — čarodějnice. Na Slov. Vz Striha.

317500   Stryga Svazek: 9 Strana: 0315
Stryga. Vz o nich v Čes. 1. VIL 113.

317501   Strygin Svazek: 7 Strana: 0801
Strygin, a, o, der Hexe gehörig. S. pravota. Nár. nov. IV. Č. 96.

317502   Strygoň Svazek: 3 Strana: 0734
Strygoň, ě, m. - čarodějník. Slov. Hdk. C. 204.; Dbš. 44.

317503   Strygoňský Svazek: 7 Strana: 0801
Strygoňský = čarodějnický. Slov. Dbš. Sl. pov. V. 79.

317504   Strygoňstvo Svazek: 7 Strana: 0801
Strygoňstvo, strygouňstvo, strygúnstvo, a, n. = čarodějnictví. Slov. Klčk., Koll., Čkžk., Loos.

317505   Stryha Svazek: 7 Strana: 0801
Stryha = stryga. č. Sebr. sp. II. 36.

317506   Strych Svazek: 8 Strana: 0389
Strych. Každý střez měl dva s-chy. Ev. víd. 45. Joh. 2. 6.

317507   Strych Svazek: 10 Strana: 0404
Strych. Sto strychuov pšenice. Chč. S. II. 203b, - Baw. Ap. 211a.

317508   Strychář Svazek: 3 Strana: 0734
Strychář, e, rn., modalerurn, zastr. Veleš.

317509   Strycheř Svazek: 7 Strana: 0801
Strycheř, e, m., modabrum, zastr. Veleš.

317510   Strychnidin Svazek: 10 Strana: 0404
Strychnidin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 587.

317511   Strychnin Svazek: 3 Strana: 0734
Strychnin, u, m. = ústrojný alkaloid, kulčibovina (Nz. lk.), prudký jed v někte- rých, rostlinách, na př. ve vraních okách, das Strychnin. Rk. Vz Šfk. 627., Kk. 175., S. N., Schd. II. 290.

317512   Strychnin Svazek: 7 Strana: 0801
Strychnin. Vz Em II. 387., MS. 333 , Slov. zdrav. 356., KP. VI. 393.

317513   Strychnin Svazek: 10 Strana: 0666
Strychnin, u, m. Vz Ott.

317514   0S0t,rychninovitý Svazek: 7 Strana: 0801
0S0t,rychninovitý. S. rostliny. S. N. XI. 487.

317515   Strychninový. S Svazek: 10 Strana: 0404
Strychninový. S. sůl. Vot. 83.

317516   Strýchovačka Svazek: 3 Strana: 0734
Strýchovačka, y, f., z něm., náčiní pe- kařské, Streiche, f.

317517   Strýchovaný Svazek: 10 Strana: 0404
Strýchovaný. Z každého korce s-né míry. 1663. H. Jir. Mýto. 90, 1. Proti tomu: míra s vrchem.

317518   Stryj Svazek: 3 Strana: 0734
Stryj, e, m. = strýc, zastr. Jg.

317519   Stryja Svazek: 3 Strana: 0734
Stryja, e, m., osob. jm.

317520   Stryjal Svazek: 10 Strana: 0404
Stryjal, a, m., čarodějník, erpulo. Rozk. P. 1053.

317521   Stryjanka Svazek: 7 Strana: 0801
Stryjanka, y, f. = tetička. Pyp. K. 248.

317522   Strýječný Svazek: 3 Strana: 0734
Strýječný = strýčený,Vetter-. S. bratr. D.

317523   Strýk Svazek: 3 Strana: 0734
Strýk, vz Strýc. Mor. a Slez.

317524   Stryk Svazek: 7 Strana: 0801
Stryk, u, m. = strich. Brf. D. 270.

317525   Strýk Svazek: 8 Strana: 0389
Strýk, a, m. = strýc. Val. Brt. D. II. 460.

317526   Stryk Svazek: 10 Strana: 0404
Stryk, a, m., vz Strýka.

317527   Stryk, ? Svazek: 9 Strana: 0315
Stryk, ?, m. = hospodář; matčin bratr; příbuzný. Slez. Čes 1. IX. 143. Vz Strýc.

317528   Strýka, y, strýko Svazek: 3 Strana: 0734
Strýka, y, strýko, a, m. -. otcův bratr, strýc. Slov. Dbš. 33.

317529   Strýko Svazek: 7 Strana: 0801
Strýko. Mkl. Etym. 327 b. Vz Ujco.

317530   Strýkov Svazek: 3 Strana: 0734
Strýkov, a, m., Stritschkov, ves u Brez- nice ; samota u Votic. L.

317531   Strýle Svazek: 3 Strana: 0734
Strýle, e, f., lépe: střevle, mladý losos, junger Lachs. Jg.

317532   Strýma Svazek: 8 Strana: 0389
Strýma, y, f., jm. kraví. Us. NZ. III. 8.

317533   Strymilov, Strmilov Svazek: 3 Strana: 0734
Strymilov, Strmilov, a, m., něm. Trem- les, městys v Jindřichohradecku. Vz S. N.

317534   Strymon Svazek: 3 Strana: 0734
Strymon, a, m., ve starověku řeka v Thra- cii. Vz S. N. — Strymonský.

317535   Strýna Svazek: 7 Strana: 0801
Strýna. Mkl. Etym. 327. b. V MV. ne- pravá glossa. Pa. 48. Cf. Tetéč.

317536   Strýna Svazek: 8 Strana: 0389
Strýna. Umre-li s., bude iná, umre strýc, nemáš nic. Phľd. 1898. 699. — S. = každá hospodyně v dědině. Val. Brt. D. II. 460. Cf. Teta, Tetička.

317537   Strýna m Svazek: 10 Strana: 0404
Strýna m. stryjna, paterna, Rozk. R. 88., patrona. Rozk. P. 1648.

317538   Strýna, strýnka, strýnečka Svazek: 3 Strana: 0734
Strýna, strýnka, strýnečka, y, f. = otcova sestra, des Vaters Schwester, die Muhme, MV., D., matčina sestra; strýcova manželka n. dcera, Ros.; bratrova, dcera. V.. Tč., Dbš. 33., MV.

317539   Strýně Svazek: 3 Strana: 0734
Strýně, 6, f., vz Teta. Břez.

317540   Strýnín Svazek: 3 Strana: 0734
Strýnín, a, m. = syn strýcův, bratranec. Kom.

317541   Strýnina Svazek: 3 Strana: 0734
Strýnina, y, f. = sestřenice. Kom.

317542   Strynka Svazek: 8 Strana: 0389
Strynka, y, f. = prabába. Strážn. Brt. D. II. 460.

317543   Strýný Svazek: 3 Strana: 0734
Strýný = ku strýci se vztahující, Vetters-. S-ná =. dcera strýcova. V. — S. = ku strýně, otcově sestře se vztahující. S. sestřenec, sestra, sestříně. D. — Jg.

317544   Strýšek Svazek: 3 Strana: 0734
Strýšek, šku, m., z něm., (šp. m.: čárka), das Strichlein. Pref.

317545   Strýškovati Svazek: 3 Strana: 0734
Strýškovati,strýšky dělati, čárati, z něm. Strichlein machen. — U soukeníků = vlnu česati, schrubbein. D.

317546   Stryšní Svazek: 3 Strana: 0734
Stryšní = strych (korec) obsahující, einen Strich umfassend. S. pytel, nádoba. Ros.

317547   Strýštitý Svazek: 3 Strana: 0734
Strýštitý hrnec = tak plný, že přetéká. U Jižné. Vrů.

317548   Strzeblo Svazek: 10 Strana: 0404
Strzeblo, a, n. = stříbro. Brt. P. n. 684.

317549   Strzielokol Svazek: 8 Strana: 0577
Strzielokol. 1440. Mus. fil. 1896. 419. Vz Střelokol (III. 705.).

317550   Strzolka Svazek: 7 Strana: 0801
Strzolka, v, f.= hnědý bituminosní pí- skovec. Krč. 804.

317551   Strzub Svazek: 3 Strana: 0734
Strzub, u, m. = žebřina nad korytem (žlabem) upevněná, kam ovcím atd. žrát dá- vají, žebřík na píci, die Futterraufe. Llk., Klš. Koňům seno za s. se dává. U Opav. Pk. Cf. Jesle.

317552   Strzub Svazek: 7 Strana: 0801
Strzub, vz Ostrb, Ostrévka. Mor. a slez. Brt., Kld.

317553   Strzub Svazek: 8 Strana: 0389
Strzub = jesle. NZ. III. 198.

317554   Strž Svazek: 3 Strana: 0734
Strž, e, f. = něco strženého, der Bruch. S. = od deště n. přívalu v poli vymletý, hluboký příkop, rokle, der Bruch, Graben, Us. (Vor) houpavě se nese dál podél strží, podél skal. Hdk. C. 163. — S. = díra od vody v jezu n. hrázi stržená, der Wehrbruch D., Cyr. — S. ledu = jití ledu, der Eisstoss, Eisgang. Zlob. — S. = sbořená šachta, der Verbrach, Bruch. Vz Berma. — S. = pro- vaz ku strhování sítí, die Schnellleine. Šp. — S. = provaz, kterým se zábradlí (die Schlagwand) stahuje, die Rückleine, v mysl. Šp. — S. sněhová, die Lavine. S. a Ž. — S. mračen a náhlý příval všecko šmahem strhl. Us. Tč. Řeči pustí jako v strži (v prů- trži). Hlk. I. 154. — S., e, m., odpadlík od víry, der Abtrünnige. Vz Stržka.

317555   Strž Svazek: 7 Strana: 0801
Strž. Cf. Mkl. Etym. 354. Máme tu s. (rybníku) svým nákladem zadělati. Arch. X. 365 — S Bílá. Klammerloch, m., na Šumavě. Čechy. I. 31.

317556   Strž Svazek: 9 Strana: 0315
Strž, e, f. = jez Kamení ke strži voziti. Čes. 1. 1898. 172.

317557   Stržán Svazek: 7 Strana: 0801
Stržán, u, m. = stržeň, dřeň ve vředu. U Čes. Kruml. Plsk.

317558   Stržba Svazek: 3 Strana: 0734
Stržba, y, f. = strmina, der Abgrund. Rozk.

317559   Strže Svazek: 7 Strana: 0801
Strže, praeciputium. 15. stol.

317560   Strže Svazek: 10 Strana: 0404
Strže, vz Strž.

317561   Stržeje Svazek: 3 Strana: 0734
Stržeje, vz Stěžeje.

317562   Stržek Svazek: 3 Strana: 0734
Stržek, žka, m. m = poběhlec, odpadlec, der Abtrünnige. V., Br. — S. = pták, který či- hařům z lepu uletěl. — S., žku, m. = něco strženého. Stržky strun, Stücke gerissener Saiten. Us. U ševců ku tření dratví, der Streichfetzen. Sp. — S. = poslední část nápoje, kteráž po více doušcích v nádobě zůstává a která se najednou dopíjí. S. jest menší než doušek. V Holohlavech. Sř. — S-ky strun.

317563   Stržek Svazek: 7 Strana: 0801
Stržek. Mkl. Etym. 354.

317564   Stržek Svazek: 9 Strana: 0315
Stržek, žku, m. Malé stržky vody (na pasece) sbírají se v drobné kalužky. Nár. list. 18?7. č. 255. odp. feuill. — S., žka, m. = odpadlík. Abyste od těch evange- listských stržků zapleteni nebyli. Mart. S. 68.

317565   Stržeň Svazek: 3 Strana: 0734
Stržeň, žně, f., stržen, ženu a žna, m. = vnitřek stromu, hnátu, péra (v hnátech: číš, das Mark; v rostlinách: dřeň, stŕeň, duše, der Kern, das Mark; ve vředech: střeň, chuchel, chuchval, der Butz, Ast. Rk.). S., strsl. st?tža a str?žen?., medulla, srb. strž, srž, srč; mlrus. stryžiú ze stržin a serdce; virus, střižeń, Mark, Butz im Ge- schwür, schnellere Strömung des Flusses; čes. stržen vedlé strzen, střen a dřeň, dřen, zreň; pol. zdrzen, drdzeň, držeń, rdzeń . . . Mit Unrecht würde man aind. sarga Harz der vatica robusta u diese Pflanze selbst her- beiziehen. Das čech. strzen entspricht einem aslov. st?žden?. Mkl. aL 218. Příp. -en?. Mkl. B. 127. Stržeň, mozk. V. Vlil driak v s. GR. lieč prochodí až do spojení i všeliké smahy n. s-nóv. ZN. Láska nešťastlivá srdcu stržeň robí. Sl. ps. II. 5. 145. S. ve dřevě. V. Zevnitř kůra, vnitř lyka jsou: s. jest, nejvnitřnější. Kom. S. n. duše n. dřeň. Um. les. S. bzový. Jád. — S., výmol, der Riss. Koubl. Hosp. 38. — S. = trýzeň. Slov. — S., arundineturn. BO.

317566   Stržeň Svazek: 7 Strana: 0801
Stržeň = dřeň vz toto, Mkl. Etym. 322. a. Stržeň chřbetnice, v němžto je mozk, slove mícha. Rhaz. IV. 12. Stržen s nebe a stržeň v dřevě, jak Moravci ří- kají. Bl. 41. Stržeň, vimen. Boh. 32. — S. = suk Val Vck.

317567   Stržeň Svazek: 8 Strana: 0389
Stržeň m. střen. Lact. 102. Vz Gb. H. ml. I. 349. — S. = dubová dračka. Cf. násl. Stržňový.

317568   Stržeň Svazek: 9 Strana: 0315
Stržeň, žně, f. = dřeň. S. jest stromů srdce. Fisch. Hosp. 123. — S. = sukovité místo v dřevě. Vých. Cechy. Ces. 1. X. 66.

317569   Stržené Svazek: 3 Strana: 0735
Stržené, ého, n. = stržený peníz, der Erlös. J. tr.

317570   Strženec Svazek: 3 Strana: 0735
Strženec, nce, m., Strženetz, ves u Votic. PL. — S. = stržený. Ros.

317571   1. Stržení Svazek: 3 Strana: 0735
1. Stržení, n. = strhnutí, das Brechen. S. hráze, náspu, ledu, D., rybníků. V. — S. háku = polámání, die Verhebung. Us. — S. lidu = shromáždění, die Versammlung. Akt. m. Ferd. — Jg.

317572   2. Stržení Svazek: 3 Strana: 0735
2. Stržení = koupení, prodej, koupě, der Kauf, Verkauf, Handel. Sjednání a s. do- konává kupování. Ms. pr. hr. Ale toť jest nedokonalé s., když kupujícímu prodavač dí: Zač chceš? CJB. 365. Ne vytčení té záplaty ale sjednání a s. dokonává kupo- vání. 1b. — S. = utržení, koupí obdržení, die Lösung. Vz Stržiti. Jg. — S., der Ein- riss. Jg.

317573   1. Stržení Svazek: 7 Strana: 0801
1. Stržení. Nevyčkav jiných zemi s. (příchodů). Výb. II. 1387.

317574   Strženice Svazek: 3 Strana: 0735
Strženice, e, f., dřenovice, canalis me- dullosus, die Markröhre. Nz.

317575   Strženina Svazek: 3 Strana: 0735
Strženina, y, f. = stržené pole, strž, vý- mol, der Bruch. Jg.

317576   Strženní Svazek: 3 Strana: 0735
Strženní, od stržně, Mark-. S. trubka.

317577   1. Stržený Svazek: 3 Strana: 0735
1. Stržený; stržen, a, o = strhnutý, fort-, herabgerissen. S-na je rouška. Dch. — od- kud. Cedule s rohu s-ná. Us.

317578   2. Stržený Svazek: 3 Strana: 0735
2. Stržený; stržen, a, o = prodaný, ver- kauft, veräussert. To dříví jest již strženo. Ros. — S. = koupí, prodajem obdržený, gelöst. S-né peníze. Us. Nač obrátíš s-ný groš? Sk. — zač. Cena za pole s-ná. Sš. Sk. 54.

317579   Stržený Svazek: 10 Strana: 0404
Stržený = polapený. V zloděj. mluvě.

317580   Stržina Svazek: 3 Strana: 0735
Stržina, y, f. = strž, rozpuklina, der Bruch, Riss. Č.

317581   Stržínek Svazek: 3 Strana: 0735
Stržínek, nka, m., osob. jm. Mor. Šd.

317582   Stržinek Svazek: 10 Strana: 0666
Stržinek, nku, = kopeček. Vz Brt. Sl.

317583   Stržiti Svazek: 3 Strana: 0735
Stržiti, il, en, ení = koupiti, kaufen, trhem dostati, utržiti, bekommen, lösen. Jg. — abs. Prodavač cení, kupec trží, až strží (až se oba smluví). Kom. — co: bitku, Schläge kriegen. Dch., peníze (lösen). Šp. — co za co. Co on strží do roka jenom za dobytek! Us. Šd. Ten purkrecht od něho za 40 hř. kúpil a stržil. NB. Tč. 156. — Stržil (= koupil) ten dům za tisíc zlatých. Ros., Sych. Tolik za ty voly stržil (utržil). Ros. Peníze za vězně stržili. V. Peníze za dílo s. (dostati). Šp. — co kdy. Že před časem byla s-la od Doroty Benešové plášť za 7 zl. NB. Tč. 196. — se oč. Stržil se o dům a o kůň i vypili litkup. Exc. — čeho. Ten dnes stržil peněz (neurčitou mě- rou, jinak: co). — co z čeho. Osm kop grošů z něho stržila (utržila) a vybrala. V. — co čím: peníze dražbou. J. tr. Stržka, y, f. = strž, der Wassergraben im Weingarten. S-ky mezi vinohrady. Gl. 325. — S. = ztráta pod cenou jmenovitou, das Disagio. Nz.

317584   Stržiti Svazek: 8 Strana: 0389
Stržiti = koupiti. Bakalář stržil od Ko- láře 24 dřeva za 70 gr. míš. 1540. Ned. Zá- bran. 33.

317585   Stržllický Svazek: 8 Strana: 0389
Stržllický, vz Shonlivý (3. dod.).

317586   Stržma Svazek: 7 Strana: 0801
Stržma, y, f, sirtis. zastr.

317587   Stržma Svazek: 7 Strana: 1387
Stržma, syrtis. Pršp. 14.

317588   Stržní Svazek: 3 Strana: 0735
Stržní, lépe: střenový, Mark-. Jg.

317589   Stržnický Svazek: 3 Strana: 0735
Stržnický. S. hra = hazardní, Hazard-. U Chrud. Kd.

317590   Stržník Svazek: 3 Strana: 0735
Stržník, a, m. = hazardník, hazardní hráč, der Hazardspieler. U Chrud. Kd.

317591   Stržník Svazek: 10 Strana: 0404
Stržník, a, m. = lichvář. U Vys. Mýta. Mš. — S. = kdo málo podává, když ku- puje, kdo při koupi strhuje. Hoš. Pol. I. 143.

317592   Stržňový Svazek: 3 Strana: 0735
Stržňový = dřenový, Mark-. S. vrstva. Nz.

317593   Stržňový Svazek: 8 Strana: 0389
Stržňový. S. plot = z dubových draček. Val. Brt, D. II. 439.

317594   Stržný Svazek: 7 Strana: 0801
Stržný, abschüssig. Lpř.

317595   Stržoň Svazek: 3 Strana: 0735
Stržoň, ě, m. = stržeň, chuchel v ráně. Vz Stržeň. U Opav. Klš.

317596   Stržovy Svazek: 10 Strana: 0404
Stržovy, louky u Kojetic. Čas. mor. mus. III 142.

317597   Stržový. S Svazek: 10 Strana: 0404
Stržový. S. vrba = potoční. Bachweide. Rgl.

317598   Stř Svazek: 3 Strana: 0682
Stř-. Kr- v násloví přešlo v čr-, pak od konce 13. století v tř, nyní s přídechem s zní: stř- (obecně tř-): črievic, třevíc, střevíc (krevíc: u tkadlce řemen u podnožky). Jir. Cf. Gb. Hl. 115., Prk. Arch. f. sl. Ph. II. 707.

317599   Stř Svazek: 7 Strana: 0786
Stř- mění se na Hrozenkově na Moravě v čer:- čerešňa, čereva, čerepy. Brt. Jinde místy v č: čevo (střevo), čepaň n. čepaňa (střep). Brt. S se vysouvá: třílet, třízlík. List. fil. 1891. 51.

317600   stř Svazek: 8 Strana: 0384
stř.. Z str s odsuto: tříbro, třevo, třemcha, třešně, třída, třecha, třmen, tředa, třízlík. Gb. II. ml. I. 488., 489., Dšk. Jihč. I. 40., 41.

317601   Střabee Svazek: 3 Strana: 0683
Střabee, bce, m. Pan kaplan má chlapce střabce. Er. P. 6.

317602   Střadač Svazek: 3 Strana: 0683
Střadač, e, m., der Sammler. D.

317603   Střadačka Svazek: 3 Strana: 0683
Střadačka, y, f., die Sammlerin. Jg.

317604   Střádal Svazek: 3 Strana: 0683
Střádal, a, m., der Sparmeister. Dch.

317605   Střádání Svazek: 3 Strana: 0683
Střádání, n., das Sammeln, Sparen. S. peněz.

317606   Střadatel Svazek: 3 Strana: 0683
Střadatel, e, m. = střadač, der Sammler, Sparer. Stč. Alg. 100.

317607   Střádati Svazek: 3 Strana: 0684
Střádati, střádávati = spořiti, shromaž- ďovati, sparen, sammeln. V. Střádati m. sřá- dati, vz Vsuvka. — abs. Kdo neumí střá- dati, musí strádati. 0. Uměj střádati, ne- budeš strádati. C. M. 429. — co: peníze. D. — co k čemu. Puch. — co komu (čím): peníze dětem. Us. Tím jen pravé bohactví si střádá. Sš. Snt. 177. — jak. S pilností velikou něco s.

317608   Střádný Svazek: 3 Strana: 0684
Střádný, lépe: střídný, střídající sc, ab- wechselnd. Jg.

317609   Střáhnouti Svazek: 3 Strana: 0684
Střáhnouti, vz Stříci.

317610   Střap Svazek: 7 Strana: 0788
Střap = cár. Val. Slavč. 57.

317611   Střap, a, m Svazek: 3 Strana: 0691
Střap, a, m., kučeravé dítě, ein Kraus- kopf. Mor. Vz Střapal. Brt., Šd. — S., pře- zdívka děvčat, der Fratz. U Opavy. Klš. — S., střápal = ženská, jež chodí střapatá, ne- ustrojená. Na Mor. Brt. — S. = člověk roz- cuchaných vlasu, jemuž visí vlasy po hlavě dolů. Mor. Šd. Cf. Střapáč. — S., u, m. = střapec. Na Mor. Škd.

317612   Střapáč Svazek: 3 Strana: 0691
Střapáč, e, m., ein haariger, zottiger Mensch. U Olom. Sd. Vz Střap.

317613   Střapáček Svazek: 7 Strana: 0788
Střapáček, čku, m. = kohoutek luční, lychnis flos cuculi. Skar.

317614   Střapačka Svazek: 7 Strana: 0788
Střapačka, y, f. = střapec, kozia brada, clavaria flava, Korallenpilz. ZObz. XXII. 138.

317615   Střapačkový Svazek: 3 Strana: 0691
Střapačkový, Krauskohl-. Slov.

317616   Střapajda Svazek: 3 Strana: 0691
Střapajda, y, m. — střapáč. U Olom. Sd.

317617   Střapák Svazek: 3 Strana: 0691
Střapák, a, m. = šereda. Slov. Hdk.

317618   Střápal Svazek: 3 Strana: 0691
Střápal, a, m. = střap, a. Mor. Brt.

317619   Střapaňa Svazek: 7 Strana: 0788
Střapaňa = ovce s vlnou střapatou. Val. Brt.

317620   1. Střápati Svazek: 3 Strana: 0691
1. Střápati — střádati, sparen. Ten toho nastřápal. U Švihova. Kd.

317621   2. Střápati Svazek: 3 Strana: 0691
2. Střápati = stropiti, způsobiti, veran- lassen, erregen, anzetteln. — co: krvavou šarvátku, Plác., smích, Kom., Dač. II. 17., pronásledování, Sš. 1. 4., vybíjení a pálení. Bck. II. 1. 139. — se, sich zerzausen, zer- fasern; sich ereifern. Na Ostrav. Tč. Co se střapáš ? — co komu. Když co mohou komu s. zlého, hned z toho chechty mají. Kom. — se kde. Galaty se už na nohách střapajú. Tč. - se na koho. Us. na Mor. Hý.

317622   2. Střápati Svazek: 8 Strana: 0385
2. Střápati. Smích si z něho s-li. Šmnl. VIII. 146.

317623   Střápati co komu Svazek: 7 Strana: 0788
Střápati co komu. Aby vám nějaký smích střápali. Abr.

317624   Střapatina Svazek: 10 Strana: 0399
Střapatina, y, f. Mor. Rgl.

317625   Střapatka Svazek: 3 Strana: 0691
Střapatka, y, f., rudbeckia, rostl. Slb. 442.

317626   Střapatosť Svazek: 7 Strana: 0788
Střapatosť, střapavosť, i, f., rauhe, zot- tige Beschaffenheit. Bern.

317627   Střapatý Svazek: 7 Strana: 0788
Střapatý. Už idú pre Hanu strapatú. Sl. ps. 382. S-mu pod pecú ležať dáme. Brt. N. p. I. 142. — jak: jako kropáč, Kld. I. 77., ako hrachová kopa, Orl. IX. 248., jako jež. Rgl.

317628   Střapavosť Svazek: 7 Strana: 0788
Střapavosť, vz Střapatosť (dod.).

317629   Střapavý Svazek: 9 Strana: 0313
Střapavý. S. housenky. Mus. ol. 1898. 205.

317630   Střapcovaný Svazek: 3 Strana: 0691
Střapcovaný. Plachta s. (která má třapce, třepení, mit Fransen besetzt). Slez. Šd.

317631   Střapcovati se na koho Svazek: 3 Strana: 0691
Střapcovati se na koho — sápati se, hart anfahren, loses Maul haben. Mor. Šd., Bkl., Kd.

317632   Střapcovitý. S Svazek: 10 Strana: 0399
Střapcovitý. S. nohavice 1724. Hrubý 242.

317633   Střapčatý Svazek: 7 Strana: 0788
Střapčatý = strapatý. Slez. Šd.

317634   Střapčiti se na koho Svazek: 3 Strana: 0691
Střapčiti se na koho = střapcovati se. U Zábřehu na Mor. Kčk. Vz Střapiti.

317635   Střapec Svazek: 3 Strana: 0691
Střapec, pce, střapeček, čku, m., třapec, třepec, pce, m., třepení, die Quaste, Franse. Vz Třapec. U šavle mu s. visí. S. na biči. Bkl. — S., na Mor.: hrozen, die Weintraube. Šd. — S., dlouhá srst na ocase, die Zotte. Ssav. — S., zerzaustes Kind. Vz Střap. Na Ostrav. Tč. — S-ce = nedodělané konce osnovy u tkadlců, ku kterým se nová osnova přivazuje. Na Ostrav. Tč.

317636   Střapec Svazek: 7 Strana: 0788
Střapec. Mkl. Etym. 325. b. — S. = štětka, dlouhý chvost chlupů na pohlavním údu srncovu. Brm. I. 3. 171. — S., vz Střa- pačka (dod.).

317637   Střapec Svazek: 8 Strana: 0385
Střapec, pce, m. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 109. — S. = malý chlapec. Jevíčko. Brt. D. II. 390. — S. Nakradené strapce hrozien (hroznů). Phľd. 1895. 78. — S. = cár. Slov. Zátur. — S. sněhový = vločka. Slov. Kal. S. 170.

317638   Střapec Svazek: 9 Strana: 0313
Střapec, Na Slov.: kytaj, kytajec, ky- tajka. Sbor. slov. II 45.

317639   Střapečkovitý Svazek: 9 Strana: 0313
Střapečkovitý. S. okraj zástěry. Horen. 156.

317640   Střapení Svazek: 3 Strana: 0691
Střapení, n. střepení, die Zerfetzung. — S. = die Franse. Mor. Strápený; -en, a, o, vz Ztrápený.
Střapený; -en, a, o, zerfetzt, aufgetrennt.
Kom. L. 28.

317641   2. Střapiti Svazek: 3 Strana: 0692
2. Střapiti = třepiti, zerfetzen, auftren- nen, auffasern. Košile so mi střapí. Mor. Šd. Vz Střápati se.

317642   3. Střapiti se Svazek: 7 Strana: 0788
3. Střapiti se = vynášeti se, zakládati si na něčem. To se to s-lo u muziky. Val. Vck., Brt. D. 269.

317643   1. Střapiti se na koho Svazek: 3 Strana: 0692
1. Střapiti se na koho — ježiti. Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Strapčiti.

317644   Střapiti se s kým Svazek: 9 Strana: 0313
Střapiti se s kým = hněvati. Val. Tům. 12.

317645   Střapkář Svazek: 7 Strana: 0788
Střapkář, e, m., vz Cimbal (dod.).

317646   Střaplena Svazek: 7 Strana: 0788
Střaplena, y, f. = slepice, která má do vrchu peří. Mor. Brt.

317647   Střapně Svazek: 3 Strana: 0692
Střapně, ě, m., komorník menšího soudit, villicus, zastr. Mus.

317648   Střapoch Svazek: 3 Strana: 0692
Střapoch = střapúch,

317649   Střapole Svazek: 3 Strana: 0692
Střapole, ves u Rokycan.

317650   Střapoliti se na koho Svazek: 7 Strana: 0788
Střapoliti se na koho = střapcovati se. Val. Vck.

317651   Střapoň Svazek: 3 Strana: 0692
Střapoň, ě, m. = střapáč. Olom. Sd.

317652   Střapoš Svazek: 3 Strana: 0692
Střapoš, e, m., osob. jm. Dbš. 51.

317653   Střapúch Svazek: 3 Strana: 0692
Střapúch, a, m. — střapoch, střapák.

317654   Střásání Svazek: 3 Strana: 0692
Střásání, n., das Herabschütteln. Choditi na s-ání. Děvčata se scházejí na přástku a chasníci přijdouce za nimi střásají jim pa- zděří a chmour s klína a se zástěrek. V By- stersku. Sn.

317655   Střásaný Svazek: 3 Strana: 0692
Střásaný; -án, a, o, dobře naměřený, na- třesený, wohl geschüttet. Dal sem mu s nou míru mouky. Us. Dbv.

317656   Střásati Svazek: 3 Strana: 0692
Střásati, vz Střásti.

317657   Střaslečka Svazek: 8 Strana: 0385
Střaslečka, y, f. = přeslička, rostl. U Cí- sařova, NZ. VI. 73.

317658   Střaslička Svazek: 3 Strana: 0692
Střaslička, y, m. = člověk vše rychle konající, ein behender Mensch. U Nezamyslic na Mor. Bkl.

317659   Střaslina Svazek: 8 Strana: 0385
Střaslina, y, f., vz Střaslavica (3. dod.).

317660   Střásňa Svazek: 7 Strana: 0788
Střásňa, pl., n., die Franzen. Brt. D. 269

317661   Střásňa Svazek: 10 Strana: 0399
Střásňa, pl, n. = kusy ? Kapráli lítale a bile do toho palaškama, až z nich s. lítale. Han. 97.

317662   Střásniti se Svazek: 3 Strana: 0692
Střásniti se, il, ění. — na koho, Je- manden scharf anfahren. Cf. Střapiti se, 1. U Olom. Sd.

317663   Střásno Svazek: 7 Strana: 0788
Střásno, a, n. = kousek plátna (asi na tři prsty široký), při kterém zůstalo asi na píď zdélí příze. U Fryšt. Džl.

317664   Střásti Svazek: 3 Strana: 0692
Střásti, stresu střes, střásl, střesen, ení; střásati, střásávati — třesením sraziti, ab-, herabschüttelu; v hromadu třásti, zusam- menschütteln ; hýbati sem tam, schütteln, erschüttern. V., Jg. — co kam. Ale on střásl tu ještěrku do ohně. Br. Peří v jeden roh peřiny se střáslo. Us. - co, se odkud. Hrušku se stromu s. Us. Vše se sebe střeše jako pes. Ros. Sláma s vozu se střásla. Us. - Ctib. co kde: peří v peřině s. Ros. — čím: plecemi (sem tam hýbati). Bern. — se koho = zprostiti se, sich losmachen, na Slov. Psoty se s. Bern., Šd.

317665   Střásti Svazek: 10 Strana: 0399
Střásti. Tak jsem se ulekl a střásl. Pal. Záp. II. 5. — se čeho = zbaviti se. Střásl se opět této země. Slám. Put. 75.

317666   Střásti co Svazek: 7 Strana: 0788
Střásti co: jho, Sbn., pouta. Pdl. — co kam (čím). Růže střásla na mou hlavu vonný déšť listový. Hrts. Každým jeho slo- vem tíže v ňadro přítomných se střásá; Na šáteček dolů ti je střesem. Hdk. Šípek větrů každým hnutím do klína jim střásal růže. Vrch. — co odkud. S víček střásá sen. Kká. Povinnosti se sebe s. Vlč. — kde. Zle nad námi se střásá. Wtr. exc Něco v láhvi s. Mj. 108. Ztřiaslo ju na celom tele (zachvěla se). Dbš. Ztřese hlavy na zemi mnohých, in terra. Gloss. 13. stol. — čím. Ztřiasol krpcami (umřel) Slov. Zátur. Bůh nebem i zemí ztřásá. Ler. — od čeho. Aj tohto mládenca ztřiaslo od ľaku (zachvěl se). Dbš. Sl. pov. IV. 36 — jak. Byl bych lvem svá pouta setřásl. Vrch. Ztrasiem ťa ako planú hrušku. Mt. S. I. 117. — se koho. U Prostěj. Vrch. — se na koho střásati = střásniti se.

317667   Střeb, u Svazek: 3 Strana: 0698
Střeb, u, m. — střetání, das Schlürfen, Greschlürfe. Přišel vichor o posupném s-bě. Sš. Bs. 187.

317668   Střeba Svazek: 3 Strana: 0698
Střeba, y, m., piják, der Säufer. Mor. Šd.

317669   Střebací Svazek: 7 Strana: 0790
Střebací, Aufsaugungs-. S. síla. Mour.

317670   Střebač Svazek: 3 Strana: 0698
Střebač, e, střebák, a, m. = kdo strebe, der Schlürfer; na Slov. = piják, der Trinker, Säufer. Bern.

317671   Střebačka Svazek: 3 Strana: 0698
Střebačka, y, f., die Schlürferin. — S., die Säuferin. — S. = stŕebání, das Ge- schlürfe. Bern.

317672   Střebák Svazek: 3 Strana: 0698
Střebák, vz Střebač.

317673   Střebání Svazek: 3 Strana: 0698
Střebání, n., die Aufsaugung, vz Stře- bati, Schd. II. 355. — S. = podmáslí. Kb. — S. = jícha. Reš.

317674   Střebání Svazek: 7 Strana: 0790
Střebání, n. Vz Slov. zdrav.

317675   Střebanica Svazek: 7 Strana: 0790
Střebanica, e, f., Sauferei, f. Slov. Ssk.

317676   Střebanina Svazek: 3 Strana: 0698
Střebanina, y, n. = jícha, pití, das Ge- tränk. Sal., Rostl.

317677   Střebati Svazek: 3 Strana: 0698
Střebati, střebám a střebu; střetávati, střetnouti, bnul, bl, ut, utí, střétsti = ja- zykem chlemtati neto srkati, po málu píti, (ein)schlürfen, (ein)saugen; píti, chlastati, trinken, saufen. Jg. — abs. Jak ráz s-nul, líčkem zblednul, jak okusil, umřít musil. Sš. P. 169. — s kým. Pojďte s námi s. Šd. — co. Psi krev jeho střebali. V. S. polívku. Mor. a slez. Vck., Pk., Kldy. ván. 22. S. ležák. Blesk, co do mně bije, jenom střebe páru; Duch tvůj bludný jed ten morný střebe. Sš. Bs. 8., 199. (Hý.). — co odkud. Lev z něho krev střebal. Lom. Lík ze střepu s. Sych. Lůza tato krev nám ze žil střebe. Sš. Bs. 204.

317678   Střebati Svazek: 7 Strana: 1386
Střebati v dialekt. List. fil. 1892. 293.

317679   Střebati Svazek: 9 Strana: 0313
Střebati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 352

317680   Střebati co Svazek: 7 Strana: 0790
Střebati co komu. Křivda nám duši střebe. Čch. Bur. — co jak: hltavě. Osv. — koho kde. V mozku mne to střebe (mrzí mne to). B. Janda.

317681   Střebavec Svazek: 3 Strana: 0698
Střebavec, vce, m., ostillio. Aqu.

317682   Střebavec Svazek: 9 Strana: 0313
Střebavec, vce, m., trať. Pck. Hol 70.

317683   Střebavka Svazek: 3 Strana: 0698
Střebavka, y, f., das Saug-, Lympfge- fäss, míznice. Nz. lk. S. = céva, jejíž obsah není zbarvený. Vz Schd. II. 357., 361.

317684   Střebavosť Svazek: 3 Strana: 0698
Střebavosť, i, f., das Saugvermögen. Sm.

317685   Střeběcko Svazek: 9 Strana: 0313
Střeběcko, ?, n., pozemek. Pck. Hol. 230

317686   Střebek Svazek: 7 Strana: 0790
Střebek, bka, m. = kdo rád střebe. Šd

317687   Střebel Svazek: 7 Strana: 0790
Střebel, bla, m. = střevel ryba. Slez. Šd.

317688   Střebenice Svazek: 3 Strana: 0698
Střebenice, dle Budějovice, ves u Hro- tovic na Mor. Tč.

317689   Střebeský Svazek: 7 Strana: 0790
Střebeský Jan, 1827. Jg. H. 1. 630.

317690   Střebetice Svazek: 3 Strana: 0698
Střebetice, dle Budějovice, ves u Hole- šova na Mor. Tč.

317691   Střebětín Svazek: 3 Strana: 0698
Střebětín, a, m-, ves u Boskovic. Tč.

317692   Střebikrev Svazek: 3 Strana: 0698
Střebikrev, krve, m. = vlkodlak, der Vampyr. D. — S., rostlina, pimpinella san- guinaria, Herrgottsbärtlein, n. — S. = vlaský bedrník, sanguisorba V. — S. — krkavec, sanguisorba offic, das Sperberkraut, rostl. D.

317693   Střebikrevka, střebíkrevka Svazek: 3 Strana: 0699
Střebikrevka, střebíkrevka, y, f. = pijavka, der Egel. V.

317694   Střebívejce Svazek: 3 Strana: 0699
Střebívejce, e, n., das Schlürfei. V.

317695   Střebíz, Třebíz Svazek: 3 Strana: 0699
Střebíz, Třebíz, e, m., něm. Weissthurm, ves n Slaného. PL.

317696   Střeblacko Svazek: 10 Strana: 0400
Střeblacko, a, n. = rybí potěr. Val Čes. 1. X. 470.

317697   Střeble Svazek: 3 Strana: 0699
Střeble = střevle. — S., něm. Strobel, ves u Přimdy. PL.

317698   Střebličky Svazek: 9 Strana: 0313
Střebličky, pl., f. = drobný jehličky sně- hové sfoukané se střech. Val. Čes. 1. X. 379.

317699   Střeblon Svazek: 7 Strana: 1386
Střeblon, a, m., argendes, zastr. Pršp. 13. 86.

317700   Střebnatý Svazek: 3 Strana: 0699
Střebnatý = měkký, mohoucí střebán býti, Schlürf-. Reš.

317701   Střebný Svazek: 7 Strana: 0790
Střebný, schlürfbar. Bern.

317702   Střebohostice, Třebohostice Svazek: 3 Strana: 0699
Střebohostice, Třebohostice, Střebo- hostitz, ves u Úval. PL.

317703   Střebokrevka Svazek: 3 Strana: 0699
Střebokrevka, vz Střebikrevka.

317704   Střebor Svazek: 3 Strana: 0699
Střebor, a, m. (m.: Střězibor. Bž. 48.), osob. jm. Pal.

317705   Střebor Svazek: 7 Strana: 0790
Střebor, a, m. z: Střezibor. Pal., Mus. 1889. 162, 169.

317706   Střeboun Svazek: 3 Strana: 0699
Střeboun, a, m., gomphostes, ryba břicho- plýtevná. Krok. I. 108. d.

317707   Střebovejce Svazek: 3 Strana: 0699
Střebovejce, vz Střebívejce.

317708   Střebovice Svazek: 3 Strana: 0699
Střebovice, dle Budějovice, ves u Klim- kovic ve Slez. Tč.

317709   Střebovský Svazek: 3 Strana: 0699
Střebovský, ého, m., osob. jm. Šd.

317710   Střebrnice Svazek: 7 Strana: 0790
Střebrnice, e, f., argentela, zastr. Rozk.

317711   Střebron Svazek: 7 Strana: 0790
Střebron, ě, m., argendos, zastr. Rozk.

317712   Střebronosný Svazek: 3 Strana: 0699
Střebronosný = stříbronosný, zastr. S. Mže. LS. v. 40.

317713   Střebropěný Svazek: 7 Strana: 0790
Střebropěný, weissschaumig. Rkk.

317714   Střébsti Svazek: 3 Strana: 0699
Střébsti = střebati. Kldy. Ván. 22.

317715   Střebula Svazek: 3 Strana: 0699
Střebula, y, f., jm. ženské, která pořád střebe. Tu máš, ty s-lo, nastřeb se. Mor., Šd.

317716   Střebule Svazek: 9 Strana: 0313
Střebule. V tom batůžku byty jen hadry a trochu s-le. 17. stol. Mtc. 1901. 72. Sr. násl.

317717   Střebulka Svazek: 9 Strana: 0313
Střebulka, v, f. = zelina petrželi podobná. Mus. ol. 1898. 116.

317718   Střebunka Svazek: 7 Strana: 0790
Střebunka, y, f., vz Hrúd (dod.).

317719   Střecák Svazek: 3 Strana: 0699
Střecák, u, m., národní tanec. Mus VIII. 61.

317720   Střece Svazek: 3 Strana: 0699
Střece = stříce, zastr.

317721   Střecí Svazek: 7 Strana: 0790
Střecí, obvius, zastr. Hank. Sb. 182.

317722   Střeče Svazek: 7 Strana: 0790
Střeče, e, n., nella, zastr. Rozk.

317723   Střeček Svazek: 3 Strana: 0699
Střeček, čka, m., v obec. mluvě také = ovad, rod hmyzu z čeledi mouchovitých, oetrus, die Bremse. S. od strěkati = bodati. Ht. S. koňský, gastrus equi,sobí, ovčí, oestrus ovis, volský, hypoderma bovis, člověčí, ma- rokánský, abisinský, dešťový. Vz S. N., Schd. II. 519., Frč. 160. V MV. nepravá glossa. Pa. Larva s. Šp. Štípnutí od s. Šp. S-kem pobodnuté dobytče střečkuje. Kom. Sedl naň s. Vz Útěk. Č. — S., skřeček = živočich k syslu podobný, Erdzeisel. Ros. — S. = člověk n. zvíře, jenž rychle běhá. Us. — S., čku, m., bylina, der Rittersporn, delphi- nium consolida, na Slov. stračka. — S. = střečkování. Kráva se dala do střečku. Brt. S. 59.

317724   Střeček Svazek: 7 Strana: 0790
Střeček. Cf. Mkl. Etym. 325 a. — S. = ovad. Cf. Brm. IV. 495.-498., Brk, Bunk. Popadá ho s. Brt.

317725   Střeček Svazek: 7 Strana: 1386
Střeček, oestrum. Pršp. 22. 24.

317726   Střeček Svazek: 10 Strana: 0400
Střeček, oestrus. Vz Ott. XVIII. 657., XXIV. 212. Oetrus v III. 699. oprav v: oestrus. — Jeli střečkem = rychle. Val. Čes. 1. X. 472. Sr. Střečkovati.

317727   Střečí Svazek: 3 Strana: 0699
Střečí = obvius, zastr.

317728   Střečka Svazek: 3 Strana: 0699
Střečka, y, m., na Mor. = vzteklík, fučík, der Tollkopf. Plk. Na Slov. střečko.

317729   Střečkovati Svazek: 7 Strana: 0790
Střečkovati. Mkl. Etym. 325. a. Cf. Gzíti.

317730   Střečkovati, třečkovati Svazek: 3 Strana: 0699
Střečkovati, třečkovati — běhati jako krávy střečkem bodnuté, laufen wie von einer Bremse gestochene Kühe; běhati, laškovati, herumlaufen, muthwillig sein. Jg. — abs. Kráva střečkuje. Šd. Jak já budu kédovati na ty moje kédy, budu Turek s-ati, bude konec vojny. Sš. P. 685. — kde: tele po dvoře střečkuje. MM. — čím: svými my- šlénkami, in seinen Gedanken Bockssprünge machen. Sych. — se. Kráva se strečkuje (běhá). Bern. — kudy: světem s. Koll. — k čemu. Obě baby k manželství se střeč- kovaly. Dač. II. 3. — kdy. Obě baby staré k starosti se s-ly. Dač. II. 3.

317731   Střečkový Svazek: 7 Strana: 0790
Střečkový. S. boule.

317732   Střečkula Svazek: 7 Strana: 0790
Střečkula, y, f. = kráva, která ráda strečkuje. Mor. Brt. D.

317733   Střeď Svazek: 3 Strana: 0699
Střeď, gt. strdi, f., u některých stred, u, m., strdí, n. = tekutý med bes voštin, der Seim, Honig, Honigseim; prostřední částka medu (odtud jméno). Plást slove stred ve vosku, ale stred slove kromě vosku. Hus III. 51. Země ta oplývá mlékem a s-dí. MP. Plástka stredu tekúcieho rtové jejie, ale najposlednéjšie věci jejie hořké jako pelyněk; Dali jemu kus ryby pečené a plástku strdí; Jez střeď (t. j. požívej Kri- stova božstvie jakožto najslazšie vieci); V jedné osobě chtěl jest dvě věci ukázati, neb s. u vosku jest božstvie v člověctvie; Plást teče, protože v sobě strdí přehojnosť zachovati nemóž; Cierkev sv. pod jazykem svým stred a mléko má; Nad med a strzed. Žalt. wit. 18. 11. Proto světí doktorové slovú plást, neb skrytú tajnosť písma sv. jak stred z plástu vynášejí a kážíce jiným zjevují; Ktož mnoho strdi jie, nenie jemu dobro. Hus I. 277., II. 144, 148., III. 51., 57., 74. (Tč.). Co jest slazšie strdi a silnějšie lva? BO. Z trubiček cukrových sladkosť a stred vyssávali. Ler. Sladká jest jako stred v ústech. Br. Nad s. sladší řeč jeho z úst mu plynula. Smrž. V ústech má med a s., v srdci chová závisti jed. Horný. — S., plást medu, der Honigkuchen. V.

317734   Střed Svazek: 3 Strana: 0699
Střed, u, m. = prostředek, střediště, stře- dina, das Centrum, die Mitte, der Mittelpunkt. Nz. Doístúpichu mýta s-em lesa. Rkk. Střed kola, tížný, sil, kolísání. Sedl. S. pohybu, otáčení, kyvu, kývání, rovnováhy, tíže. Vys. Měření ze s-du, die Centralmessung. Nz. S. reje. Vz KP. I. 440. S. massy, rovnoběž- ných sil. Nz. Střed čivů cévových, Gefäss- nervensystem, dýchací, Athmungscentrum, n. S-dem zeměkoule, mitten durch die Erd- kugel. Dch. Srdce je s. života. Sš. II. 45. Bude mi ho (narození) střed milého leta, budě hojnosť po všem světě květá. Sš. P. 5. Praha leží ve s-du země, lépe: u pro- střed země; Bylo by nám milo, kdybys i ty by ve s-du našem, lépe: mezi námi; Vyvolili ho ze svého středu germanism. a správně: ze sebe (Cf. Dva ze sebe na radu vyslali. Vš. 11. Radili se, koho by měli ze sebe voliti za vůdce. K. poh. 401.) V našem s-du m.: mezi námi, v rodině naší a p. Brt. Volili dva ze svého středu. Žer. Záp. Cf. předcházející frase. Strzied sboru chváliti tie budu. Ž. wit. 31. 23. Jdechu v střed jemu = naproti. Mus. — S. v math. S. křivek i ploch onen bod, v němž se veškeré jím vedené tetivy rozpolují n. s. jest společný průřez průměrů; ve fysice s. sil jest bod, kolem něhož při pohybu centralním pohy- bování se děje. S. tíže = těžiště. S. N.

317735   Střed Svazek: 7 Strana: 0790
Střed uchýlení, křivosti, Vnč. 16., 18., promětnosti, Čs. math.X. 173., mnohostěnu, plochy, promítání, kollineace, podobnosti, Jrl. 167., 240., 364., 425., optický čočky, hmoty, ZČ, kužele, souhradbí, NA., kruhu, paprsků, Jd., napjetí atd. Pek. Na obraze, jenž má mnoho postav, musí býti s. nebo osa. Dk. S. skály, Pravn. 417., mistróv. Hr. rk. 205. Zlatý s. mezi spornými stra- nami Dch. Vezměte nás do svého středu, chybně m.: mezi sebe. Brt. S. 3. vd. 82. D. Cf. Z, předložka VII. Pozn. 1.; Prostředek (i dod.), Kruh. Móžem z sebe knězě dáti. Dal. 58. Ráčili z sebe voliti osoby hodné. Výb. II. 1101. Jakž toho důležitá a nuzná potřeba byla, diktátora z sebe volili. Polit. hist. str. 18. (1584.).

317736   Střed Svazek: 8 Strana: 0577
Střed, u, m., střeď, gt. strdi, f. Se strdí. 1440. Mus. fil. 1896. 441.

317737   Střed eil Svazek: 3 Strana: 0700
Střed eil, dně, f., der Mittelbruch am Schlosse. Šm.

317738   Střed. S Svazek: 10 Strana: 0400
Střed. S. ve fysice: hmotný, kyvu, rovno- běžných sil, tlakový. Strh. Mech. 184., 409., 166. (179. ), 444. — Vyslali ze svého středu. lépe: Vyslali jsme z sebe posly. Arch. XX. 4 Aby z sebe osoby vybrali. Ib. 284.

317739   Středa Svazek: 3 Strana: 0699
Středa, y, f. S. místo črěda (t jest vsuto). Cf. Gb. Hl. 121., 122. Strsl. sréda, medium; cf. sr?do ve sr?d?ce, cor. Mkl. B. 33. — S. = střed, die Mitte. Ros. Nebyti o středě doma (impotens?). Smil. — S. = střední den týdne, čer Mittwoch. V. Středa škaredá = popeleční, sazometná (Char- oder Passions- mittwoch). Jg. Vz S. N. S. smetná (pope- leční). Slov. Němc Černá s. (= sazometná). Ve Slez. na Mor. Šd., Bdl. Gl. Na škaredou s-du neráda předu (pořekadlo odtud, že se v týž den přástky končí). Dch. Škaredou s-du neráda předu, ráda spím, co dobrého, všecko sním. Hrš. Aj středo, středo, jak seš dlóhá, že mně můj synecek vypovídá; Dobře mi, dobře bez žene, mužů se píć od neděle do s-de; Ve s-du začnu hospodářiť, ve čtvrtek se ženkú se vadiť; Ve s-u třeba se zas napiť, ve čtvrtek třeba to zaplatiť; V nedelu sa napit, v pondělí popravit, v útery tancovat, ve středu zaplatiť; Kdo má zlú ženu v neděli, nech jde do lesa v pondělí, v úterý na ňu kyj chystý, ve středu jí ním vytřísky; Na škaredou s-du chodí chasa mužská s medvědem. Sš. P. 204., 648., 654., 655., 665.. 732. (Tč.). Jest Škaredá s. (kdo se škaredí). D. — S. = střída, řada, die Ordnung, Reihe. Učitel jejich nemá bytu, chodí jen středou (každý den n. týden pře- bývá a stravuje se u jiného). Us. Dch. Byt s-dou, die Wechselwohnung. Dch. — S., Neumarkt, místo na Mor. Tk.

317740   Středa Svazek: 7 Strana: 0790
Středa. Mkl Etym. 292., Zbrt. 291., Mách. 206. Bláznivá s. = první v postě, černá. Břez. — Jan ze Středy, kancléř cís. Karla IV., bisk. litomyšl. a olom. Sepsal F. Tadra. Mus. 1886. 85., 276.

317741   Středa Svazek: 9 Strana: 0313
Středa. Úsloví sr. v Zát. Př. 364a. S. = střída. — S. Pase li kdo několik houfů husí, pase středu. Blatná. Kub. 157. — S. = olpadek, drobek. Sčeňátka jedí střědy, ježto padají s stolov. Rozb. III. 730.

317742   Středa Svazek: 10 Strana: 0400
Středa. Choditi po středě (střídavě někam). Sr. Střída. — Dělá, jako nebožtík S. (o tom, kdo něco dělá špatně n. zbytečně). Ml, Bo- lesl. Čes. 1. XII. 176.

317743   Středák Svazek: 10 Strana: 0665
Středák, a, m. = prostřední jezdec v prv- ním pořadě, Mittelmann. Ott. XXIV. 213

317744   Středáres Svazek: 3 Strana: 0700
Středáres, u, m. = školné, které se ve středu odvádí. Cf. Sobotáres. D.

317745   Středavý Svazek: 3 Strana: 0700
Středavý, abwechselnd. Šm.

317746   Středeční Svazek: 9 Strana: 0313
Středeční společnosť = ve středu se schá- zející. ??l. ?am. 466.

317747   Středeční Svazek: 10 Strana: 0400
Středeční zábava (ve středu v témdni uspořádaná), Pokr. 1885. č. 169., půst. Chč. Post. 213b. - Věst. XII. 94. doporučuje stře- dový, poněvadž je středeční chybně od- vozeno od středek, ale středový není v tomto významu známo.

317748   Středečný Svazek: 7 Strana: 0790
Středečný od středa; dříve i strední. Vm

317749   Středeěný Svazek: 3 Strana: 0700
Středeěný, Central-. S. síla. Sedl. F. 115.

317750   Středek Svazek: 3 Strana: 0700
Středek, dku. m. = střed, prostřed, die Mitte, der Mittelpunkt. S-dku se drž. U Rychn. Ve středku slov. Ht. Brs. 46.

317751   Středek Svazek: 7 Strana: 0790
Středek děla (díl čepový), Mittel-, Zapfen- stück, n. NA. III. 94.

317752   Středění, n Svazek: 3 Strana: 0700
Středění, n. = ústředa, die Centralisation. J. tr. S. n. zastředění úhlů, das Centriren der Winke], das Reduciren auf das Centrum. Nz.

317753   Středěný Svazek: 7 Strana: 0790
Středěný; -ěn, a, o, centrirt. Vz Včř. II. 24. S. čára. Mj. 294.

317754   Středík Svazek: 3 Strana: 0700
Středík, u, m. — střední bod, střed, der Mittelpunkt. Šp.

317755   Středina Svazek: 3 Strana: 0700
Středina, y, f. prostředek, die Mitte. Div. z och.

317756   Středina Svazek: 7 Strana: 0790
Středina. Koll. III. 97., Šf. Strž. I. 120.

317757   Středisko Svazek: 3 Strana: 0700
Středisko, a, n., der Centralpunkt. Dch.

317758   Střediště Svazek: 3 Strana: 0700
Střediště, ě, n. = střed. Nz. Ik.

317759   Střediště Svazek: 7 Strana: 0790
Střediště politické, náboženské. J. Lpř.

317760   Středitel Svazek: 7 Strana: 0790
Středitel, e, m., Centrirer, m. Šp.

317761   Střediti Svazek: 3 Strana: 0700
Střediti, il, ěn, ční, hl. ve slož.: sestře- diti a pod., concentriren. — co: úhly. Vz S. N.

317762   Středivý Svazek: 3 Strana: 0700
Středivý, centripetal. Šm.

317763   Středkový Svazek: 3 Strana: 0700
Středkový řez, der Medianschnitt; s-vá žíla, die Medianvene. Nz. Ik.

317764   Středmě Svazek: 3 Strana: 0700
Středmě (zastr.), střídmě — nepřílišně, mírně, mässig. Středmě, střídmě se chovati, živu býti, odpovídati; S. toho historie do- týkají (málem slov). V. S. se někde míti. Br.

317765   Středmík Svazek: 3 Strana: 0700
Středmík, u, m., medaris lapis, kámen, zastr. Rozk.

317766   Středmitelný Svazek: 3 Strana: 0700
Středmitelný = prostředkem, mittelbar. Lékové proti červům nejvíce s-ně účinkují. Ja.

317767   Středmolebý Svazek: 7 Strana: 0790
Středmolebý. Plémě lidské s-bé, mittel- mässig grossen Kopf habend (kaukaské). Šf. Strž. I. 36., Pal. Rdh. II. 5.

317768   Středmosť Svazek: 7 Strana: 0790
Středmosť, modestia, sobrietas. Moravci užívají toho slova místo čes. střízlivosť, Bl. 250 S s-tí trestati. Výb. II. 1399. Vz Střídmosť (i dod.).

317769   Středmost, střídmost Svazek: 3 Strana: 0700
Středmost, střídmost, i, f. = prostřed, die Mitte. Počátkňv, středmostí a skonání vojny šetřiti. Troj. S. = nepřílišnosť, mírnosť, die Mässigkeit. Z s-ti nevykročiti; mírnost a s. ve štěstí zachovati. V. Slova s-ti mluviti. Br. Se s-mostí všeho požívati. Sych. Více lidí od nestřídmosti než od meče hyne. Kram. S-sť v jídle. Lk. Mezi tím tě napomínám, aby všelijakou středmost' za- choval bez pohoršení církve. Žer. 11. Stříd- most a střídlivosť jest taková, že málo kdy v těžké nemoci upadají. Mor. Tč. Kam s. nechodí, tam chodí lékař. Č. — S. = pro- středek, cesta, pomoc, das Mittel, die Hilfe. Sal.

317770   Středmozemní Svazek: 3 Strana: 0700
Středmozemní = středozemní. Troj.

317771   Středmý Svazek: 7 Strana: 0790
Středmý. Mkl. Etym. 292., Št. Kn. š. 119. Za s. plat. Šf. Strž. II. 443. — v čem: v jídle. Ler. — Cf. Střídmý (dod.).

317772   Středmý Svazek: 9 Strana: 0313
Středmý. S-mí bratří na Mor. chtěli pla- titi jen zákonné úroky a jen pánům zákonně oprávněným. 1422. Vz Pal. Děj. III. 1. 474.

317773   Středmý Svazek: 10 Strana: 0400
Středmý = střídmý. Člověk s. jest dlouho- věký (dlouho žije). Kom. Did. 85.

317774   Středmý, střídmý Svazek: 3 Strana: 0700
Středmý, střídmý = prostřední, mittlere. Středmé postavy býti. Troj. Ctnost', jenž jest prostředek mezi hřiechy, musí mieti počátek od syna božieho, jenž jest s. osoba mezi otcem Bohem a mezi duchem sv. Hus II. 166. S. velikosť Pč. 14. — Sal., Leg. — S. = mírný, skrovný, míry šetřící, mässig. Střídmý život vésti; střídmý smích, s. řeč (městská), V., večeře; s. na mále přestává; s. (člověk) žádosti krotí. Kom. — v čem: v pokrmu a nápoji, Ros., v jídle a pití. Rk.

317775   Středňák, u Svazek: 3 Strana: 0700
Středňák, u, m., nebozez hornický, der Mittelbohrer. C, Hř. Vz Středovík.

317776   Středně Svazek: 3 Strana: 0700
Středně = prostředně, mittelmässig. Jg. — S. = střídmě, wechselweise. Aqu.

317777   Střední Svazek: 7 Strana: 0790
Střední. Mkl. Etym. 292. S. čas, den, slunce, hodnota, ZČ. I. 167., rychlost, Mj., hlas, Fr. Chlum, souhlásky, Ndr., stav, půda (hlinitá). Us. Pdl.

317778   Střední, -ný Svazek: 3 Strana: 0700
Střední, -ný = prostřední, mittlere, cen- trisch, Mittel-, Central-. S. den (středa), V., člen, Us., síla (složená), Sedl., prst, Krok, věk (středověk), pojem, článek, bod. rod (vz Rod), ráz (Centralstoss), úhel (Central- vvinkel), plocha. Nz. S. Amerika. Vz S. N. S. směr. KP. I. 436, Jest to s-ní věc mezi dvěma krajnostmi; s. barvy, Dch, písmo. S. kůra, die Mittelrinde. Šp. Zákal čočky pouzdrový s-dný, der Centralkapselstaar; Zákal čočky s., der Centrallinsenstaar. S. střevo, der Mitteldarm. Nz. lk. S. pilník. Vz Středník. S. devon, lias, dogger, malin. Vz Krč. 482., 661., 669., 675., 680. S. rod, neutrum. Vz Rod. Jež (slovo) ve formě s-né (medialně) o vykleštěncích se užívá. Sš. II. 59. — S., střídmý, mässig. Onyáš byl člověk středný a střízlivý. Háj.

317779   Střednice Svazek: 3 Strana: 0700
Střednice, e, f. = středová čára, die Mittellinie. Šp. S. optická. Vz Bř. 65. — S., ves u Mělníka.

317780   Střednice Svazek: 7 Strana: 0790
Střednice Vz Ton.

317781   Střednictví Svazek: 3 Strana: 0700
Střednictví, n., der Centralismus. Sm.

317782   Středník Svazek: 3 Strana: 0700
Středník, a, m. = zástupce, der Stell- vertreter, Vermittler. Kristus nového svě- dectví s-kem jest. ZN. — Star. let. — S., u, m., znamení oddělovací, der Strichpunkt (;). — S. — střední pilník, die Vorfeile.

317783   Středník Svazek: 7 Strana: 0790
Středník. Vz Pilník. — S. = střed. S. země Msn. Or. 120. - S., Strichpunkt. Cf. Gb. Ml. II. 59.

317784   Středno Svazek: 7 Strana: 0790
Středno = středně. Zrna bude len s. Slov. N. Hlsk. XVII. 187.

317785   Střednočinný. S Svazek: 3 Strana: 0700
Střednočinný. S. slovo, neutroactivum. Nz.

317786   Střednosť, i, střednota Svazek: 3 Strana: 0700
Střednosť, i, střednota, y, f. = střed, die Mitte. S. země. Ros. — Troj.

317787   Střednotrpný Svazek: 3 Strana: 0700
Střednotrpný. S. slovo, neutropassivum. Nz.

317788   Středný Svazek: 3 Strana: 0700
Středný, vz Střední.

317789   Středoasijský Svazek: 7 Strana: 0790
Středoasijský, mittelasiatisch. Šf, Pal. S. vysočina. Osv.

317790   Středoběžný Svazek: 3 Strana: 0700
Středoběžný = ku středu běžící. S. po- hybování, die Centralbewegung. Astr., Nz.

317791   Středoblána Svazek: 7 Strana: 0790
Středoblána, y, f. Zánět s-ny žilní, mesophlebitis. S. cev, tunica media.

317792   Středobod Svazek: 7 Strana: 0791
Středobod, u, m, Mittelpunct, m. Dk. S. zemský. Stč.

317793   Středobojný Svazek: 3 Strana: 0700
Středobojný = odstředivý, Centrifugal-. S. síla. Sedl. F. 115.

317794   Středobřišek Svazek: 3 Strana: 0700
Středobřišek, šku, m. der Mittelbauch, die Nabelgegend, mesogastrium, umbilicalis regio. Nz.

317795   Středobřiší Svazek: 7 Strana: 0791
Středobřiší, n. = středobříšek. Stff., Ott. IV. 677.

317796   Středobříškový Svazek: 7 Strana: 0791
Středobříškový, mesogastrisch. Nz. lk.

317797   Středobřišní Svazek: 7 Strana: 0791
Středobřišní. S. krajina, regio meso- gastrica.

317798   Středobytosť Svazek: 3 Strana: 0700
Středobytosť, i, f., das Mitttelwesen. Ariani syna božího za s. mezi Bohem a tvorstvem kladli. Sš. J. 238.

317799   Středocestí Svazek: 7 Strana: 0791
Středocestí. Pal. Rdh. I. 17

317800   Středocestí, n Svazek: 3 Strana: 0700
Středocestí, n., der Mittelweg. Nej.

317801   Středočasný Svazek: 3 Strana: 0700
Středočasný, mittelzeitig. S. n. obojetná slabika. Nz.

317802   Středočerný Svazek: 7 Strana: 0791
Středočerný křivák. Vz Křivák.

317803   Středočeský Svazek: 7 Strana: 1386
Středočeský. Dle Věst. I. 37. lépe: střednočeský.

317804   Středočeština Svazek: 9 Strana: 0313
Středočeština, y, f. Pal Pam. 691.

317805   Středočnělkatý. S Svazek: 7 Strana: 0791
Středočnělkatý. S. květy. Hg. 58.

317806   Středodobý Svazek: 7 Strana: 0791
Středodobý. S. slabika (v metrice). Dk. Poet. 208.

317807   Středodruží Svazek: 3 Strana: 0700
Středodruží, n., der Mittelschlag. D.

317808   Středoeuropský Svazek: 3 Strana: 0700
Středoeuropský, mitteleuropisch. S-ký jurský útvar. Krč. 660.

317809   Středofrancký Svazek: 10 Strana: 0400
Středofrancký. Nár. list. 1903. č. 159. 12.

317810   Středofrancouzský Svazek: 7 Strana: 0791
Středofrancouzský kraj. Ndr. Anthr. I. 108.

317811   Středohlas Svazek: 3 Strana: 0700
Středohlas, u, m., die Mittelstimme. S. hořejší a dolejší. Hd.

317812   Středohlas Svazek: 9 Strana: 0313
Středohlas, u, m. Za Hud. polož; Mus. 1850. II. 13. Př.

317813   Středohlaví Svazek: 7 Strana: 0791
Středohlaví, n., mesocephalus, Mittel- haupt, n.

317814   Středohoral, -horák Svazek: 3 Strana: 0700
Středohoral, -horák, a, m., der Mittel- gebirgsbewohner. Šm.

317815   Středohorský Svazek: 9 Strana: 0462
Středohorský. S. vrchy v Čech. Tbz. V. 179

317816   Středohorský. S Svazek: 10 Strana: 0400
Středohorský. S. vrchy. Tbz. V. 9. 70.

317817   Středohory Svazek: 3 Strana: 0700
Středohory, mittleres Bergland, 630 až 2530 metrů vysoké. Š. a Ž.

317818   Středohoří Svazek: 7 Strana: 0791
Středohoří v Čech. Vz Ott. VI. 27. b.

317819   Středohoří Svazek: 7 Strana: 1386
Středohoří. Dle Vest. I. 37. lépe : Střední Hory.

317820   Středohoří, n Svazek: 3 Strana: 0700
Středohoří, n., das Mittelgebirge. Vz Krč. 898., 966., 972. S v Litoměřicku. Mus.

317821   Středohrudí Svazek: 3 Strana: 0701
Středohrudí, n.. die Brustbeingegend, sternalis regio. Nz., Ssav. 63.

317822   Středohubec Svazek: 3 Strana: 0701
Středohubec, bce. m., echinanthus, ježák. Krok. II. 515.

317823   Středohybný Svazek: 7 Strana: 0791
Středohybný = uprostřed hybný. S-ní vosové, fiéódov aiólot.

317824   Středochlopný Svazek: 3 Strana: 0701
Středochlopný, mittelklappig. Rst 4G7.

317825   Středoitalský Svazek: 7 Strana: 0791
Středoitalský, mittelitalisch. J. Lpř

317826   Středokamenný Svazek: 7 Strana: 0791
Středokamenný, mesolithisch. S. doba. NA. V. 686.

317827   Středokluky Svazek: 3 Strana: 0701
Středokluky, dle Dolany, ves u Prahy. Tk. 1. 46.. 47., IL 549., III. 660., IV. 741.. S. N.

317828   Středokostí Svazek: 7 Strana: 0791
Středokostí, n., diaphysis, v anatomii střední díl kostí dlouhých (kosti stehenné, ramenné atd.). S. N. XI. 370.

317829   Středokrácení Svazek: 7 Strana: 0791
Středokrácení, syncopatio, n., zastr. Hank. Sb. 176.

317830   Středokrat Svazek: 3 Strana: 0701
Středokrat, a, m. = člověk neutralní, k žádné straně nenáležející, ein neutraler Mensch. Pal. III. 1. 205.

317831   Středokraty Svazek: 3 Strana: 0701
Středokraty, pl., m. = středoceští. Č. 8. zdá se býti jisté položení vojenské čili jisté místo ve zřízeném vojště, ležícím polem. Pal. Rdh. I. 186. Sněm obecný na sty ve Zdicích mezi Berúnern a Žebrákem učinivše v úmluvu vnikli sme. Zápis stavů českých 1. 1423. Aby s námi mohli se na s-ty vojsk našich sjeti, glejt dán od pánů strany tá- borské pánům strany Albrechtovy. 1438. Tak že se (člověk ten) jakoby ve s-tech mezi pleťským a duchovným nalezá, Sš. I. 179.

317832   Středokraty Svazek: 7 Strana: 0791
Středokraty. Sjiezdie se na s. s Straj- nem. Arch. IX. 205.

317833   Středokruk Svazek: 3 Strana: 0701
Středokruk, u, m., der Mittelkreis. S-hu se drže. Sš. Sk. 269.

317834   Středolabí Svazek: 10 Strana: 0665
Středolabí, n. = krojina při středním Labi Us.

317835   Středolebý Svazek: 7 Strana: 0791
Středolebý, mesocephalisch. S. lidé. Stč. Zem. 811.

317836   Středoletí, n Svazek: 3 Strana: 0701
Středoletí, n., der Mittensommer (červen, červenec). D., Gl. 324.

317837   Středolist Svazek: 8 Strana: 0577
Středolist, u, m. Am. Orb. 74. Cf. Středo- listí.

317838   Středolistí Svazek: 3 Strana: 0701
Středolistí, n. = mezilistí.

317839   Středolodí Svazek: 7 Strana: 0791
Středolodí, n = střed lodi. Mour.

317840   Středolodní Svazek: 3 Strana: 0701
Středolodní plachta, das mittlere Segel. Nej.

317841   Středomíra Svazek: 8 Strana: 0386
Středomíra, y, f. Am. Orb. 108.

317842   Středomoří Svazek: 3 Strana: 0701
Středomoří, n., die Mitte des Meeres. Jg.

317843   Středomoří Svazek: 8 Strana: 0386
Středomoří. Krs. Moor. 75.

317844   Středomořský Svazek: 3 Strana: 0701
Středomořský, Mittelmeer-. S. okres. Krč. 660.

317845   Středomozek Svazek: 7 Strana: 0791
Středomozek, zku, m., Mittelhirn, n.

317846   Středonosý Svazek: 7 Strana: 0791
Středonosý, mesorhinus. Ndr. Anthr. I. 77.

317847   Středoobplodí Svazek: 3 Strana: 0701
Středoobplodí, n., die Mittelhaut, Vz Obplodí. Rst. 497.

317848   Středopáský Svazek: 9 Strana: 0313
Středopáský, vz Mšicojed.

317849   Středopažbí Svazek: 7 Strana: 0791
Středopažbí, n., Mittelschaft, m. Rk.

317850   Středoplovoucí Svazek: 3 Strana: 0701
Středoplovoucí, in der Mitte fliessend. S. potok. Pass. 1011.

317851   Středoplovoucí Svazek: 3 Strana: 0701
Středoplovoucí, honigfliessend. Pass. 1011.

317852   Středopostí Svazek: 3 Strana: 0701
Středopostí, n.; středopůst, postu, m. = prostrední týden v postě (po neděli kýchavní), die Mittfasten. Háj., Bart. Po středopostí oblehli hrad Ostromeč; V pondělí při s-tí stopilo se přes 100 osob. Dač. I. 26., 155. Zanechal jsem toho od středupostí až do sv. Jiří. NB. Tč. 78. (208., 211.). Slíbil mi pode stem hř. gr., že mi sě měl konec státi do s. s Ježkem; Má peníze dáti na s. Půh. 1. 227., II. 620.

317853   Středopostí Svazek: 7 Strana: 0791
Středopostí. Výb. I. 1013., U. 393 , Bart. 256., Arch. VII 4, IX. 51. a j., Let. 91 , 240.

317854   Středopostní Svazek: 3 Strana: 0701
Středopostní, Mittenfasten-. S. neděle (čtvrtá v postě), trh, Us., čtvrtek, Zlob., rok. NB. Tč. 219.

317855   Středoprsí Svazek: 8 Strana: 0386
Středoprsí, u. S. u hmyzu, mezosternum. Ott. XI. 389.

317856   Středoprsový Svazek: 3 Strana: 0701
Středoprsový, mesomfalum. S. N. S-vý článek, der Mittelbrustring. Nz.

317857   Středoprsový Svazek: 7 Strana: 0791
Středoprsový článek, mesomfalus.

317858   Středorodý Svazek: 7 Strana: 0791
Středorodý. S. přerývka, rým, zakon- čení verše. Dk. Poet. 256., 406., 244.

317859   Středořada Svazek: 10 Strana: 0400
Středořada, y, f. Vstoupili do s-řad (mezi ně). Msn. Od. 363.

317860   Středořecký Svazek: 7 Strana: 0791
Středořecký, mittelgrieehisch. J. Lpř.

317861   Středoříše Svazek: 8 Strana: 0386
Středoříše, c, f. S. vzduchu. Zvič. Mlt. 36.

317862   Středosemenný Svazek: 7 Strana: 0791
Středosemenný. S rostliny, centrosper- meae. Odb. path. III. 654.

317863   Středosilurský Svazek: 7 Strana: 0791
Středosilurský, mittelsiluriseh. S. bři- dlice. Kv. 1884. 557., Krč.

317864   Středoskvrnný Svazek: 8 Strana: 0386
Středoskvrnný. Vz Prsoštítec (3. dod.).

317865   Středosloupec Svazek: 3 Strana: 0701
Středosloupec, pce, m. = semenice slou- peční, columna, die Mittelsäule. Slb. XL VI.

317866   Středosloví Svazek: 3 Strana: 0701
Středosloví, n. = hláska ve středu slov- ního kmene jsoucí, der Inlaut. Vz Jer, Bž. 8.

317867   Středoslovní Svazek: 7 Strana: 0791
Středoslovní, Inlaut-. S. průzev. Ndr.

317868   Středoslunce Svazek: 8 Strana: 0386
Středoslunce v sousluní Oriona. Am. Orb. 6.

317869   Středosměrný Svazek: 3 Strana: 0701
Středosměrný, Centripetal-. S. síla. Sedl.

317870   Středosrdí Svazek: 3 Strana: 0701
Středosrdí, n., eordium medium, das Mittelherz. Sm.

317871   Středostěna Svazek: 3 Strana: 0701
Středostěna, y, f. = mezizeď, mezizdí, die Zwischenmauer. S-nu sbořil. Sš. II. 97.

317872   Středosvětí Svazek: 3 Strana: 0701
Středosvětí, n. = střed svátku. Na s. vstoupil Ježíš do chrámu. Sš. J. 123.

317873   Středošedý Svazek: 7 Strana: 0791
Středošedý, halbgrau. Lpř.

317874   Středoškolní Svazek: 8 Strana: 0386
Středoškolní = středoškolský. S. knihy, učebnice. Vz List. fil. 1895. 462. nn.

317875   Středoškolský Svazek: 8 Strana: 0386
Středoškolský. S. výchova, List. fil. 1895. 232., studia. Vést, 1896. 137.

317876   Středotažný Svazek: 3 Strana: 0701
Středotažný = středosměrný.

317877   Středotečký Svazek: 9 Strana: 0313
Středotečký, vz Slunéčko.

317878   Středotočka Svazek: 3 Strana: 0701
Středotočka, y, f. == střediště. V našem domě jest s. celého národního úsilí o zdo- konalení literatury. U Skryje. Kal.

317879   Středoucho Svazek: 7 Strana: 0791
Středoucho, a, n., Mittelohr, n. Máz- dřivka s-cha, -diphtheritis; zánět s-cha, Otitis media.

317880   Středoústka Svazek: 7 Strana: 0791
Středoústka, y, f., mesostomum, hmyz. Vz Brm. IV. 141.

317881   Středoústní Svazek: 10 Strana: 0400
Středoústní oddělení (druh souhlásek artikulovaný ve střední části úst: 1, r, n, t, d). Kle. 49. (List fil. 1905. ).

317882   Středoušní Svazek: 10 Strana: 0400
Středoušní. Trubička do dutiny s, bu- bínkové, Paukenhöhlenröhrchen; s. zánět, katarrh ušní, otitis interna seu media, Ohren- katarrh; tuberkulosní hnisavý zánět s-šní, o. media purulenta tuberculosa; prudký katarrhalní zánět s-šní, o. interna catarrhalis acuta; vleklý kat. z. s, o. interna catarrhalis chronica. Ktt.

317883   Středovati se Svazek: 3 Strana: 0701
Středovati se, sich koncentriren. — kde. Obchod středoval se na řece, při řece. Bdl.

317884   Středovati. V Svazek: 7 Strana: 0791
Středovati. V ní všecku lásku středujíc. Zr. Gris.

317885   Středověčí, n Svazek: 3 Strana: 0701
Středověčí, n. = středověk. Das.

317886   Středověčina Svazek: 8 Strana: 0386
Středověčina, y, f. = středověk. Nár. list. 1896. č. 119. feuill.

317887   Středověda Svazek: 3 Strana: 0701
Středověda, y, f. = věda středná t. j. vědomost' věcí podmíněně budoucích, die mittlere Erkenntniss, scientia media. Sš. Mt, 165. Vz Poznání.

317888   Středověk Svazek: 3 Strana: 0701
Středověk, u, m. (od stěhování-se ná- rodův — do 16. stol.), das Mittelalter.

317889   Středověk Svazek: 7 Strana: 1386
Středověk. Dle Věst. I. 37. lépe : střed- nověk, střední věk.

317890   Středověk Svazek: 10 Strana: 0400
Středověk, u, m. = dospělost mužného věku. Hyna. Vz Čad. 115.

317891   Středověkosť Svazek: 3 Strana: 0701
Středověkosť, i, f. — středověk. Mus.

317892   Středověkost Svazek: 10 Strana: 0400
Středověkost, i, f. = dospělosť mužného věku. Hyna. Vz Čad. 115.

317893   Středověký Svazek: 3 Strana: 0701
Středověký, mittelalterlich. S. spisovatel, cestovatel. Sš. J. 39.

317894   Středověký Svazek: 7 Strana: 1386
Středověký. Dle Věst. I. 38. lépe: střed- nověký.

317895   Středoverší Svazek: 7 Strana: 0791
Středoverší, n. = slova uprostřed verše. Dk. Poet. 313., 440.

317896   Středovětrný Svazek: 3 Strana: 0701
Středovětrný, in der mittleren Luft be- findlich. S. nebe. Ráj.

317897   Středovík Svazek: 3 Strana: 0701
Středovík, u. m. = středňák, středník. Hř.

317898   Středovka Svazek: 3 Strana: 0701
Středovka, y, f., der Ruhepunkt in der Mitte des Verses. Č.

317899   Středovojští Svazek: 10 Strana: 0400
Středovojští, n. = střed vojska. Msn. II. 68.

317900   Středovrták Svazek: 10 Strana: 0400
Středovrták, u, m, lépe: kolovrátek, Centrumbohrer. Rgl.

317901   Středovský Svazek: 3 Strana: 0701
Středovský, ého, m., osob. jm. Pal. I. 1. 132.

317902   Středovský Svazek: 7 Strana: 0791
Středovský Jak. Jiří, 1679.-1713, farář, mor. historik. Rk. Sl.

317903   Středovský Svazek: 10 Strana: 0665
Středovský Jan Jiří, 1673. —1713. Vz, Ott.

317904   Středový Svazek: 3 Strana: 0701
Středový, centrisch, Mittelpunkts-. S. rov- nice, úhel, čára, Nz., list, deska, das Mittel- blatt, de Mittelplatte. Nz. lk.

317905   Středový Svazek: 7 Strana: 0791
Středový. S. průmět; zobrazování, Stč, rovina, osvětlení, Jrl., čep, hřeb, náboj, paprsky, ZČ., rovnice kruhu, ellipsy, hyper- boly. Jd., bod. Vnč. 12.

317906   Středový. S Svazek: 10 Strana: 0400
Středový. S. odpoledne (ve středu). Rais. Lep. 59. Sr. předcház. Středeční.

317907   Středovzdušný Svazek: 8 Strana: 0386
Středovzdušný. S. sněm (v mracích). Zvič. Mlt. 14.

317908   Středozemec Svazek: 3 Strana: 0701
Středozemec, mce, in., der Mittelländer. Sm.

317909   Středozemí Svazek: 3 Strana: 0701
Středozemí, n. = prostřed země, daleko od moře, das Mittelland. V MV. nepravá glossa, Pa. — S. = prostředek země, der Mittelpunkt der Erde. Krok.

317910   Středozemí Svazek: 7 Strana: 0791
Středozemí. Šf. Strž 280 a j.

317911   Středozemní Svazek: 10 Strana: 0400
Středozemní moře. Vz Ott. XXIV. 216.

317912   Středozemní, -ný, stredozemský Svazek: 3 Strana: 0701
Středozemní, -ný, stredozemský, mit- telländisch. Nz. S. moře. Troj., Sych. Vz více v S. N.

317913   Středozimí, n Svazek: 3 Strana: 0701
Středozimí, n. = čas prostřed zimy, der Mittwinter. Jg.

317914   Středožaludeční Svazek: 3 Strana: 0701
Středožaludeční, Mittelbauchs-. Šm. S. okres. Sm. Cf. Středobřišek.

317915   Středuivosť Svazek: 3 Strana: 0700
Středuivosť, i, f., die Cenfralisationssucht. Sm.

317916   Středují Svazek: 3 Strana: 0701
Středují, n. = co mezi krajnostmi je uprostřed, Št. N. 301.

317917   Středula Svazek: 3 Strana: 0701
Středula, y, f. jm. kraví. Mor. a slez. Brt., Šcí.

317918   Středule Svazek: 7 Strana: 0791
Středule = kráva, která se ve středu narodila. Mor. Brt.

317919   Středulesí, n Svazek: 3 Strana: 0701
Středulesí, n., Mittelwald, ves u Hranic na Mor. Tč.

317920   Středvěkosť Svazek: 7 Strana: 0791
Středvěkosť, i, f. Koll. Zp II. 354.

317921   Střeh Svazek: 3 Strana: 0701
Střeh, u, m. = pozor, die Achtung, Obacht. Míti s. na někoho, po někom. Ros. Posta- viti se na s.; na s.! Zum Fechten — Stel- lung! Vz KP. I. 573., Zápas.

317922   Střeh Svazek: 7 Strana: 0791
Střeh sklopný a vztyčný. NA. III 65.

317923   Střeh Svazek: 10 Strana: 0400
Střeh, a, m. = vojín střehoucí jistého místa, Schildwache. Ott. XVIII. 940.

317924   Střehla Svazek: 3 Strana: 0699
Střehla, y, f. = pstruh. U Klobouk na Mor. Bkl.

317925   Střehmo Svazek: 7 Strana: 0791
Střehmo = pozorně. Keď s vypátral, že je mŕtvo všade. Slov. Phľd. X. 4.

317926   Střehnout Svazek: 10 Strana: 0665
Střehnout = krásti. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

317927   Střehom Svazek: 3 Strana: 0701
Střehom, ě, f., Ostřehom, Strigonium, Gran, mě. v Uhřích. Dal. 99. — S., ves u So- botky. = Střehoman, a, tu. — Střehomský.

317928   Střehotati Svazek: 7 Strana: 0791
Střehotati = stříci. Slov. Keď usnem, iní za mňa strehocú. Phľd X. 123 (9.).

317929   Střehoun Svazek: 3 Strana: 0702
Střehoun, a, m., jm. psí, ein Name der Hunde. Jg.

317930   Střehov Svazek: 3 Strana: 0702
Střehov, a, m., ves ve Slezsku, Strigau.

317931   Střehová Svazek: 3 Strana: 0699
Střehová, lépe: Třebová, vz S.

317932   Střehovaéka Svazek: 8 Strana: 0386
Střehovaéka, y, f. Kolárska s. (sekera). 1593. Mus. 1894. 513.

317933   Střehovat Svazek: 10 Strana: 0665
Střehovat = stříci, vyhlídati koho. Brt. Sl.

317934   Střehu Svazek: 3 Strana: 0702
Střehu, vz Stříci.

317935   Střehúc Svazek: 3 Strana: 0702
Střehúc = ostříhajíc. Kat.

317936   Střech Svazek: 7 Strana: 0791
Střech, a, m. = Střez, Střezan, Střezek, Střezibor, Střezimír, Střezislav, Střezivoj. Mus. 1889 161.

317937   Střecha Svazek: 7 Strana: 0791
Střecha. Mkl Etym. 325. b. S. jehlan- covitá, křížová, pavillonová, NA., oblá, pilová, Pcl. 41., kostelní. Hr ruk. 11. b. Na střeše. Pass. 314. Keď gazda nevyjde na střechu, sejde s. na gazdu Slov Rr. MBš S. otrhaná špatně chválí hospodáře. Bž. Co na s. neshnije (díra)? Brt. — S. = deštník. Když já byl malý chlapec, to při dešti střechu nad sebou nikdo nenosil. Němc.

317938   Střecha Svazek: 8 Strana: 0386
Střecha. Části s-chy na Mor. Vz Brt. D. II. 433. S. na Slov. — doškový krov. Zátur.

317939   Střecha Svazek: 9 Strana: 0313
Střecha klobouku: graca, krepeľa, pártica, pártička. Sbor. slov. II. 128.

317940   Střecha Svazek: 10 Strana: 0400
Střecha, vz Krov, Krytina, Ott. XXIV. 221. nn.

317941   Střecha, stříška, střéška Svazek: 3 Strana: 0702
Střecha, stříška, střéška, y, f. S. od stře ve stříti, das Dach, Gedeck. Strsl. stréha, tectum, res strata. Mkl. B. 286. S. vnitřní (vazba střechová), zevnitřní (krytba, krov n. vlastní střecha); prostor pod krovem: podstřeší, podkroví, podnebí, ponebí, půda, (hůra); vazba střechy: pozednice, vazné trámy, krokve, kalenice (kukle, kobka, vrch, hřeben střechy), námitky, latě, hambalky, záporníky či mečíky, stolice (sloupy stoličné, práhy stoličné n. sanice, krokevnice), tram- lík či krátče, rozpěrák, průvlač, spony; krytba: šindele, tašky, prejsy, břidlice, sláma, plech. Š. a Ž. (Valter). Vz tato slova. S. s odka- pera na jednu stranu: plášť; s odkapem na dvě strany: sedlová; lomená sedlová: man- sardská, báňovitá; nejhořejší vodorovný díl: hřeben, kalenec; nejdolejší: odkap. Vz S. N. S. jednostranná n. plášť, lomená n. mansard- ská (francouzská), mansardka (Mansarddach), jalová (Nothdach), valbovná (Walm- n. lie- gendes Dach), Nz., zborcená, došková, šin- delová, prejsová, břidlicová, tašková, ple- chová, Us., odkapová (Trauf-), slaměnná, šindelná, V., z listí, vlaská, oboustranní, po- ložitá, rovná, čtyrhranná, břidličná, Us., besídková (se sklonem nepatrným), novo-, staroněmecká či gothická, jednosvislá (jedno- stranná, pultová, kosina), kuželová, karku- lová; kolmé stěny při sedlové střeše: štít, lomcnice, průčelí, hlavina, bedra, příbedří; Š. a Ž.; s. přímoúhelná. Šp. Střecha jedno- stranná, jednospaditá, poloviční = kosina, das einhängige Dach, Pultdach; obojstranná, dvoustranná, dvouspaditá, obospaditá, das zweihängige Dach, Satteldach; valbová. holandská n. čtyřhranná, das holländische oder Zeltdach; lolmená, podlomená, das französische, gebrochene oder Mansarden- dach. Der herabhängende Theil des Da- ches: svisel; der Raum unter dem Dache: podstřeší, podkroví. Šm. S-cha prozatímná (das Nothdach); Lepenka na s-chu, die Dach- pappe ; Půda pod s-chou ; Bouře s-chu strhla; S. spadla. Dch. Vrch střechy (kalenice), okno ve střeše (vikýř), římsa u střechy, komora pod s-chou, lať na s-chu; spád, sklon, kraj vazba, vázání s-chy, Nz., pokryvač, pobijec, pošivač, latování s-chy; dříví na s-chu, žlab na s-chu, sláma na pošívání s-chy. Šp. Na střeše. Ž. wit. 101. 8. S-chu taškami n. kří- dlící krýti n. pokryti, dosky pošiti, šindelem pobiti. Nz. S. přesahá. Šp. Popřej mi s-chu u vás. Ziak. Neb jest mi oheň vstrčen do mého žoldru do střechy v noci. NB. Tč. 81. Hospodine, najsem duostojen (hoden), aby všel pod mú střechu. Pass. 4. Na tej našej s-še laštovečka nese; Stodolenka prázdná, střechy na ní není; Nepí Janku, nepí, s. na tě letí, zabije ti ženu a tvé drobné děti; Zlá žena je ďura v střeše a dy prší, všudy teče. Sš. P. 284., 503., 650., 740. (Tč.). S-chy mi kazí. Půli. II. 34. Ba střechu (střelu i. e. Perunovu; eufemismus)! Na mor. Zlínsku. Brt. Hodila ho (vínek) na střešku k svojemu poiěšku, jak ta střeška spadně, můj vínek uvadně. Sš. P. 759. Snadněji s-chu loupati nežli pobíjeti. Vz Šetrnosť. Lb. Nejprve svou s-chu (stříšku) přikryj (přikryti sluší. Říká se tomu, kdo rád jiné spravuje). Vz Vada. Ros., C. Dým, střecha děravá, zlá žena k tomu, ty věci vyhánějí hospodáře z domu. Rým. Groš na s-chu uvrže, spadnou mu dva (dobře se mu daří). Lepší vrabec v hrsti, nežli čáp na střeše. V. Někoho na vrch s-chy vyvésti (oklamati). Hledí z pod s-chy (hněvá se). Us. Na mou s-chu hází a na jeho padá. Č. Vzíti koho pod střechu. Š. a Ž. Zle no- hám pod bláznovskou střechou. Prov. Pk. Čím vyšší s., tím prudší odkap. Vz Výška. Lb. Lenoch i před svou střechou zmokne. Šp. — Vz S. N. — S. v horn., die Traufbühne. Šp. — S. u klobouku, střeška, stříška, hrana, facka, die Krempe, Stülpe. — S. u houby, der Hut, Us.

317942   Střecha, y Svazek: 10 Strana: 0665
Střecha, y, f. Stavba střech; S. křížová, mansardová, pilová, pultová Či plášťová, sedlová, stanová, valbová, věžovitá. Vz KP. XL 333. Sr. Brt. Sl. Zatížení konstrukcí střech krytinou, sněhem, vahou krokví, větrem atd. Vz KP. XI. 336.

317943   Střecháč Svazek: 7 Strana: 0791
Střecháč, e, m., vz zdrobň. střecháček. Slez. Sláma. Put. 200. S. = širák (klobouk). Phľd. XI. 81.

317944   Střecháček Svazek: 3 Strana: 0702
Střecháček, čku, m. = širák, široký klo- bouk, ein breiter Hut. U Rožn.

317945   Střechan Svazek: 3 Strana: 0702
Střechan, u, m. = hranol vodorovný, das Doma. Bř. 30.

317946   Střechan Svazek: 7 Strana: 0791
Střechan polož před Střechař.

317947   Střechař Svazek: 3 Strana: 0702
Střechař, e, m., der Dach-, Ziegeldecker, pokryvač. Tys.

317948   Střechař Svazek: 9 Strana: 0313
Střechař, e, m., vz Rehek.

317949   Střechaté Svazek: 10 Strana: 0400
Střechaté = mužské klobouky na Klim- kovsku ve Slez. Vz Vyhl. II. 179.

317950   Střechatka Svazek: 3 Strana: 0702
Střechatka, y, f., sialis, hmyz síťokřídlý. Krok. II. 259., Frč. 151.

317951   Střechatka Svazek: 7 Strana: 0791
Střechatka. Cf. Brm. IV. 521.-522.

317952   Střechatka Svazek: 10 Strana: 0400
Střechatka, hmyz. Vz Ott. III. 702., XXIII. 103

317953   Střechatý Svazek: 9 Strana: 0313
Střechatý. S. klobouk (se střechou). Věst. op. 1896. 19.

317954   Střechel Svazek: 9 Strana: 0313
Střechel, vz Střechýl (rampouch). Bdl. Mor. 13.

317955   Střechélek Svazek: 3 Strana: 0702
Střechélek, lku, m. = střechýl, rampouch. Sd.

317956   Střechna Svazek: 3 Strana: 0702
Střechna, y, f., osob jm. Pal. Rdh.

317957   Střechov Svazek: 3 Strana: 0702
Střechov, a, m., ves u Vlašimi. Tk. IIÍ. 660.

317958   Střechovec Svazek: 7 Strana: 0791
Střechovec, vce, m. S. Jiří, radní písař 1630. 1650 Vz Jir. Ruk. II. 392.

317959   Střechovec Svazek: 9 Strana: 0313
Střechovec, vce, m. = široká střecha klo- bouku. Sbor. slov. II. 128.

317960   Střechovitě Svazek: 7 Strana: 0791
Střechovitě, dachartig. Us. Pdl.

317961   Střechovitý Svazek: 3 Strana: 0702
Střechovitý, dachartig, dachförmig. List dolů n. nahoru s., rückwärtsanliegend und oberschlächtig. S. kalich, zákrov. Nz. Vz Rst. 497., Čl. Kv. XXVII.

317962   Střechový Svazek: 3 Strana: 0702
Střechový, Dach-. Učinili sú sě jako seno polské a kořenie s. (tectorum), jenžto jest usvadlo prve nežli uzrálo. Bj.

317963   Střechulec Svazek: 7 Strana: 0791
Střechulec, lce, m. = rampouch, střechýl Slov Dbš. Sl. pov. III. 32.

317964   Střechýl Svazek: 3 Strana: 0702
Střechýl, e, m. = spodní čásť střechy, se které kape, das Wetterdach. — S. = ram- pouch, der Eiszapfen. Na Mor. a ve vých. Čech. Brt., Kld., Šd. Veliké s-le veliký len. Kld.

317965   Střechýl Svazek: 7 Strana: 0791
Střechýl. Cf. Mkl. Etym. 325 b., Střem- chel (dod.).

317966   Střechýl Svazek: 10 Strana: 0400
Střechýl = cukroví podobné rampouchu. Val. Čes. 1. XIII. 416. Sr. Trdlovec (násl. ).

317967   Střechýlek Svazek: 3 Strana: 0702
Střechýlek, lku, m. = dlouhý a tenký kousek cukroviny. Mor. Lpř.

317968   Střechýlovitý Svazek: 3 Strana: 0702
Střechýlovitý, eiszapfenförmig. Krok.

317969   Střeinšilka Svazek: 3 Strana: 0706
Střeinšilka, y, f. - střemcha, U Rožnova. Bayer.

317970   StřeJák Svazek: 9 Strana: 0314
StřeJák, u, m. = streleckí/ ostrov v Praze. Us.

317971   Střejc Svazek: 7 Strana: 0791
Střejc, e, m = střevíc. U Úboče. Rgl.

317972   Střejík Svazek: 3 Strana: 0702
Střejík, u, m. == střevíc. U Opav. Klš. Vz Streik. (Cf. I. 591., j se střídá s v).

317973   Střejvě Svazek: 7 Strana: 0791
Střejvě = střevíce. Čes. mor. ps 274.

317974   Střek, a Svazek: 3 Strana: 0702
Střek, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.

317975   Střekač Svazek: 8 Strana: 0386
Střekač, e, m. = stříkačka. Mor. Nár. list. 1896. č. 254. feuill.

317976   Střekati Svazek: 3 Strana: 0702
Střekati = stříkati. Slov.

317977   Střekov Svazek: 3 Strana: 0702
Střekov, a, m., Schreckenstein, ves u Uští. PL. Vz S. N.

317978   Střekovský Svazek: 7 Strana: 0791
Střekovský, ého, m., os. jm Arch. VIII. 441.

317979   Střel Svazek: 3 Strana: 0702
Střel, u, m. = střelení, výstřel, der Schuss. Jg. — S. = střela (zastr.), das Geschoss. Ž. wit. — S. = stříl.

317980   Střela Svazek: 7 Strana: 0791
Střela, y, f. Mkl. Etym. 325. b.. List. fil. 1878. 203. S. skládala se z vřeteniště, na něž byla nahoře zasazena hlava (hrot či železo), dole byla peřená. Vz Zbrt. Krj. I 191. Střela rozprostranivá či expansivní, olověná, stlačovací či kompressivní, švý- carská, francouzská. NA. III. 105., 106. — S. hromová či boží = blesk. Cf. Mách. 64. už 66. — S. kopyta. Kterému koni střelka
hnije. Ruk. kd. — S. = psí jm. Škd. — S, os. j m. — S. Jiří Domažlický, bakal. 1605. Jg. H. 1. 630., Jir. Ruk. II. 248.

317981   Střela Svazek: 7 Strana: 1386
Střela, potok u Bečova. Ott. VI. 85. b.

317982   Střela Svazek: 9 Strana: 0314
Střela. Úsloví vz v Zát. Pŕ. 364a. - S., atulo (aculo, jaculo), pták. Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 114. (240. ) asi = šídlo, úpolník, mlyniříček, parus major. Vz tam.

317983   Střela Svazek: 10 Strana: 0400
Střela, y, f., projektil. Vz Ott. XXIV. 225. - 228. — S. = rána udeřením. Brt. P. n. 1196. — S. K., spis., Tob. 217.

317984   Střela, střelka, střelečka Svazek: 3 Strana: 0703
Střela, střelka, střelečka, y, f. Od stři-ti, vz -la. Strsl. str?la, sagitta, strhrněm. strala, lit. strëla ist entlehnt. Příp. -la. Mkl. L. 59., B. 102. (Hý.). — S. = zbroj, která se vystře- luje, der Pfeil, das Geschoss. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz KP. IV. 487., S. N. Střely dštichu jako příval s mrakov. Rkk. 48. S. ruční, malá, veliká; z lučiště střelou postře- len. V. S. ostrá, házecí. D. Motá se co ne- peřená střela. Mus. S. dělová: železná plná koule (do hladkých děl), železná dutá kule (ráže kamenné, do húbic: granát), puma (dutá železná koule ráže kamenné do hmož- dířů) ; s. špicatá (krátký válec v předu do tupé špičky sříznutý do děl tažených), duto- koulové a krabiční kartáče, zapalovací strely, svíticí míče, kameny (obyčejné). Rf. S. špi- čatá, zápalná, prostorná (das Spielraumge- schoss), plná; pláštík, obal, lůžko s-ly, Ge- schossmantel, Geschosslager. Čsk. Okovaná s. doňho! Slov. Dbš. Ženy jazykem jako s-lou nějakou mysl a srdce lidská pronikají, čehož naposledy nebývá dobré skončení. Žer. 328. A jak já půjdu do kostela, přes tvé srdečko půjde s., půjde s., litování pro falešné milování; Měla sem synečka jako jiskeřička, udeřila s. do jeho srdečka; Udeř, střelo, udeř, enom ho nezabi; Choć by s-ly z nebe praly, maširovać musi. Sš. P. 229., 274., 594. (Tč.). S-ly ďáblovy jsou hněv, závisť, pýcha, smilstvie; Ne bojácných a ženkyluov povolal, kteří v čas pokoje na- táhnúce a vypustíce s-lu svú, v den boje k s-le nepravé obracují se. Hus III. 119., 305. (Tč.). Předvídaná s. méně škodí. Tela praevisa minus feriunt. Pk. Mraky střel tu s hory na Tatary. Rkk. 51. S-ly letie. BO. Vystřel s-lu. Bj. S-lu na lučiště nakládá. GR. S-ly hNěvu vypouštěti. Kram. Ranil ho střelami vtipu svého. Tabl. — S. jasná, nebeská = blesk, hrom, der Donner, Blitz. Strela ti do duše! Strela do tebe! Strela do tvej matěry! Jasná strela do tebe! Letí, letí, jako strela, jako jasná strela! Slov. Dbš. Vem to strela! Mor. a slov. Šd. Strela do tě bije! Mor. Sd. Sto strel do toho! Us. na Mor. Kch. Strela do tebe bila! Slov. Tč. Už sem se oženil, jak by mně hlavu sťal, strela mu v matěri, kdo mně tu radu dal. Sš. P. 507. — S. kloboučnická = nástroj, jímž vlnu n. chlupy mrskají, der Fachbogen. Rohn. — Střelka magnetová (jehla magnetem natřená), die Magnetnadel. D. — S., strední část kopyta koňského, der Strahl. Ja. — S. v zámku, die schiessende Falle. D. — S. První s. načepovaného piva jest kalná. Mor. Brt. — S. = poloměr kruhu, der Halbmes- ser. D. — S. světla. M. V. — S. = znamení v knihách, der Pfeil. Bibl. — S. = nástroj dětský ku střílení, ein Schiesswerkzeug. — S., doxa, rostl., zastr. Rozk. — S., Strahl, ves u Strakonic. Vz S. N.

317985   Střelák Svazek: 3 Strana: 0703
Střelák, a, m. = osob. jm. Mor. Šd.

317986   Střeľák Svazek: 8 Strana: 0386
Střeľák, u, m. = zub třenovní. Han. Brt. D. II. 390.

317987   Střelárna Svazek: 3 Strana: 0703
Střelárna, y, f. = střelbovna. Ros.

317988   Střelárník Svazek: 3 Strana: 0703
Střelárník, a, m. = střelbovník. Ros.

317989   Střelař Svazek: 8 Strana: 0386
Střelař, e, m., v kloboučnictví, Facher, m. Sterz. 1. 871.

317990   Střelba Svazek: 3 Strana: 0703
Střelba, y, f. = střílení, das Schiessen, Geschoss. S. se slyší, s-bu jest slyšeti. Us. S. do ptákův. D. Města s-bou dobývati. V. Někoho s-bou přivítati. Sych. S-bu na ně- koho pustiti. Biancof. A po té pouštěli na ně velikou i malou s-bu s těmi ohnivými nástroji, že jich veliký počet skapal. Skl. I. 312. S. o základ, o závod, o cenu (das Bestschiessen). Šp. S. na město, drobná, ruční. Šm. Zasahací s., bestreichendes Feuer; s. s podložkou (která není od ruky); s. do terče, das Scheibenschiessen; svobodná s., das Freischiessen; jednotlivá s., das Einzel- feuer; hromadná s., Général-décharge; da- leká s., das Weitfeuer; různá s., das Ge- plänkel; křížová s., das Kreuzíeuer; Vedený do s-by, umělec ve střelbě, znalec s-by; Na s-bu sem (následuje) s. tam, auf das Her- überschiessen folgt das Hinüberschiessen; s-bu zacíti, ukončiti, zastaviti, přetrhnouti, říditi; s-bou zapáliti, do křížové s-by vzíti, do střelby se dáti atd. Dch. Jak za humny přijechal, velku s-bu udzělal, Marijance hlas vydal. Sš. P. 92. — S. = nástroje ku stří- lení, zvl. děla, die Artillerie, das Geschütz. S-by dostatek má. Žer. L. I. 74., V. Aby zbroj a s-bu nesli. V. S. hradební, doby- vací, bránicí, jízdecká. Bur. Střelby a jiné vojenské nástroje někomu ukázati. Vrat. S. polní, hrubá, těžká. Vrat., D. S. mnoho- hlavňová, kulomet, das Orgelgeschütz. Čsk Turek do dvora jede, velkou s-bu vede a na vrata udeřil: Kačenko otevři. Sš. P. 125. Na to z 10 děl n. z velké s-by, také í z malé s-by se střílelo. Bck. II. 3. 231.. — S. — střela, das Geschoss, der Pfeil. Čern., Jel.

317991   Střelba Svazek: 7 Strana: 0792
Střelba do terče, Dch., radostná. Mour. S. ku ptáku. Vz Zbrt. 291. S. šla. Mus. 1888. 379. — S. = střílecí nástroje. S. bo- řicí, batterijní, pevnostní, horská, pobřežní, pomořní, lodní, námořní, obranná, házecí. Čsk. Starší názvy hrubé střelby: bouchoun, boucharon, buchoun, boucharoun, buchoun, čtvrtnice, čtvrtník, dělo, granátnice, hadí kartoun, harcovnice, hmoždíř, houfenice, houfnice, hovorka, hrochoun, hurtoun, chme- lík, jaromířice, jaromířka, kartán, kartána, kartoun, kus, moždíř, petarda, pražka, puška, rychlice, sokol, sokolnice, srubnice, střelba, střeloun, šaršoun, šaršounek, švihovka, ta- rasnice, trubačka. — Starší názvy drobné střelby : arkabuz, arkabuza, arkabuzík, bam- bitka, bandytka. brokovnice, flinta, flintice, hákovnice, hákovnička, hákovní ručnice, kulovnice, mušket, mušketa, mušketoun, pandytka, píšťadlo, pišťal, píšťala, píštěl, píštěla, pistole, pištol, poloháhovnice, puška, ručnice, ričnička (kl. Pistole), srubnička, tarasnička, tažnice. Jg.

317992   Střelba Svazek: 9 Strana: 0314
Střelba. Složil střelbu o vůl (o vola = dal ho do výhry) Dač. I 103.

317993   Střelbovna Svazek: 3 Strana: 0703
Střelbovna, střelárna, y, f. = zbrojnice, das Zeughaus, zastr. Ros.

317994   Střelbovník, a, střelbonoš Svazek: 3 Strana: 0703
Střelbovník, a, střelbonoš, e, m., kdo nad střelbovnou správu vede, der Zeugmei- ster, zastr. Ros.

317995   Střelbový Svazek: 7 Strana: 0792
Střelbový, Geschütz-. S. oheň Trok. 74.

317996   Střelcová Svazek: 3 Strana: 0703
Střelcová, é, f. = žena střelcova, des Schützen Frau. Jg.

317997   Střelcovský Svazek: 3 Strana: 0703
Střelcovský = střelčí, kušařský, Arm- brustmacher-. S. dělnice (dílna), řemeslo. Záp. mě. 1448.

317998   Střelcovský Svazek: 8 Strana: 0386
Střelcovský. S. remeslo. Arch. XIV. 439.

317999   Střelcový Svazek: 3 Strana: 0703
Střelcový, Schützen- S. zástupové, Bj., cíl. Pulk.

318000   Střelče Svazek: 3 Strana: 0703
Střelče, ete, n., der kleine Schütz, Amor. Šm.