304001   Smradlavý Svazek: 7 Strana: 0720
Smradlavý. S. lebeda, heřmánek, rmen, trank. Mllr. 32., 14., 16. S. žid, židovka, sýr (kakánek), smrž (jelenka nestydatá, phallus impudicus, Stinkschwamm, m.). Šm.

304002   Smradlena Svazek: 7 Strana: 0720
Smradlena, y, f. = smraděna.

304003   Smradlena Svazek: 8 Strana: 0371
Smradlena, y, f. = smradina. Dšk. Jihč. I. 7.

304004   Smradlena Svazek: 9 Strana: 0300
Smradlena, y, f. = heřmánek. Mor. Mus. ol. X. 13.

304005   Smradlina Svazek: 3 Strana: 0485
Smradlina, y, f. = smradlavosť. Slov. Bern.

304006   Smradlisko Svazek: 7 Strana: 0720
Smradlisko, a, n. = smradiště. ZObz. XXIV. 41.

304007   Smradlivý Svazek: 9 Strana: 0300
Smradlivý = smradlaví). S. vězení. 1603. Věst. op. 1895. 61.

304008   Smradlucha Svazek: 3 Strana: 0485
Smradlucha, y, m., zuphium, hmyz. Krok.

304009   Smradník Svazek: 3 Strana: 0485
Smradník, u, m., zadek, der Hintere. L.

304010   Smradnosť Svazek: 3 Strana: 0485
Smradnosť, i, f., smradlavosť, die Stin- kigkeit.

304011   Smradnouti Svazek: 3 Strana: 0485
Smradnouti, dnul a dl, utí, stinkend werden. Ta vejce počínají s. Us.

304012   Smrádnút Svazek: 9 Strana: 0300
Smrádnút, Smrádne = nabíhá mu, bojí se Již. Mor. Šeb. 264., 288.

304013   Smradný Svazek: 3 Strana: 0485
Smradný = smradlavý, stinkend. S. tchoř, dudek. Krok.

304014   Smradný Svazek: 7 Strana: 0720
Smradný domek. Výb. I. 1170.

304015   Smradohubý Svazek: 3 Strana: 0485
Smradohubý, das Stinkmaul. Bern.

304016   Smradoch Svazek: 3 Strana: 0485
Smradoch, a, m., smradouch, smrdoch, der Stänker. Us. Škd., D. — S., zvíře, me- phitis, Stinkthier, n. S. černohřbetý, kvítský, jednožihý, pětižihý. Ssav.

304017   Smraďoch Svazek: 7 Strana: 0720
Smraďoch, a, m. = dudek, pták. Šír Pt.

304018   Smradoch Svazek: 9 Strana: 0300
Smradoch, a, m., mephitis, šelma kuno- vitá. Vz Ott. XVII. 115.

304019   Smradouch Svazek: 3 Strana: 0485
Smradouch, a, m. = smrdoch. — S., die Stinkfliege. Plk.

304020   Smradouš Svazek: 3 Strana: 0485
Smradouš, e, m., rhopala, rostl. Rostl. 1289. S. horní, montana. Ib.

304021   Smradovna Svazek: 3 Strana: 0485
Smradovna, y, f., Smradowna, ves u Pa- nenské Týnice. PL.

304022   Smradský Svazek: 7 Strana: 0720
Smradský. Smrad s. (nadávka). Us. Šd.

304023   Smradúch Svazek: 7 Strana: 0720
Smradúch, a, m. = smradoch (zvíře) Rr. Sb.

304024   Smradutosť Svazek: 3 Strana: 0485
Smradutosť, i, f. = smrdutosť. Jg.

304025   Smradutý Svazek: 3 Strana: 0485
Smradutý = smradem natáhlý, smrdutý. Smradochu smraďatý. V již. Mor. Šd. Vz Smrdutý.

304026   Smradutý Svazek: 8 Strana: 0371
Smradutý = smrdutý. Zlín. Brt. D. II. 11.

304027   Smrak, u Svazek: 3 Strana: 0485
Smrak, u, m. = soumrak, die Abend- dämmerung. Pulk.

304028   Smrákání Svazek: 7 Strana: 0720
Smrákání, n., Dämmerung, f. Do s. pra- covati. Sk,, Kká

304029   Smrákati Svazek: 8 Strana: 0371
Smrákati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33., 77.

304030   Smrákati se Svazek: 3 Strana: 0485
Smrákati se, soumrkati se — svečeřovati se, dämmern. Již se smráká.

304031   Smrákavý. S Svazek: 10 Strana: 0379
Smrákavý. S. nebe. Fr. Leg. 80.

304032   Smraskalý Svazek: 10 Strana: 0379
Smraskalý pepř. Luc. 51. Sr. Svraštělý.

304033   Smraskavý Svazek: 3 Strana: 0485
Smraskavý = uvadlý, welk. Slov.

304034   Smraštiti se Svazek: 7 Strana: 0720
Smraštiti se, vz Smrsknouti, Svraštiti.

304035   Smraštiti se Svazek: 8 Strana: 0371
Smraštiti se. Nevolky sa s-til (zamračil). Phľd. 1893. 594.

304036   Smrazek Svazek: 7 Strana: 0720
Smrazek, zku, m. S-ky = zmrzlé hrudy na poli, hrboliny povstalé zmrznntím bláta na cestách. Kredba., Tkč.

304037   Smrazení Svazek: 3 Strana: 0485
Smrazení, n., vz Smraditi.

304038   Smraziti, il Svazek: 3 Strana: 0485
Smraziti, il, žen, ení; smražovati = zimou ztužiti, gefrieren machen. Jg. — S. se = zmrznouti, gefrieren.

304039   Smražiti Svazek: 3 Strana: 0485
Smražiti, il, en, ení, na Slov. = smažiti, rösten. Plk.

304040   Smrcený Svazek: 7 Strana: 0720
Smrcený; -en, a, o, getödtet. Vz Smrtiti. Předci křížem s-ní. Vc. Lab. 125.

304041   Smrceti Svazek: 9 Strana: 0300
Smrceti ? smrtiti. Zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 342. Smrč, e, f. = smrk. U Polné. Hoš. 100.

304042   Smrcinec Svazek: 9 Strana: 0300
Smrcinec, nce, m, Fichtelberg. Vstnk. 1897. 502.

304043   Smrč Svazek: 8 Strana: 0576
Smrč = smrť. V Rovniansku na Slov. Phľd. 1897. 45.

304044   Smrč Svazek: 10 Strana: 0379
Smrč = smršť. Vetrom hnaná s. Slov. Phľd. XXII. 305.

304045   Smrč, i, smrčka Svazek: 3 Strana: 0485
Smrč, i, smrčka, y, f., na Mor. = smrk, smrček, die Fichte. Strsl. srnr?č?, sipho. Příp. -j?,, koř. smrk. Mkl. B. 72.

304046   Smrčák Svazek: 7 Strana: 0720
Smrčák, a, m. = Mařena, Smrt. Km. 1887. 761 , 762. Vynášení S-ka. Vz Brt. Dt. 294.

304047   Smrčany Svazek: 3 Strana: 0485
Smrčany, dle Dolany, ves v Čáslavsku. S. N.

304048   Smrček Svazek: 3 Strana: 0485
Smrček, vz Smrk. — S., čka, m., Smrt- schek, ves a) u Chrasti, b) u Nedvědic. PL., S. N.

304049   Smrček Svazek: 7 Strana: 0720
Smrček. Cf. Mkl. Etym. 310, Mách. 193. S. = houba, Morchel, f. Las. Wrch Slov. LObz. XXIII. 137.

304050   Smrček Svazek: 10 Strana: 0379
Smrček Ant., prof. a spisov., nar. 1859. Vz Ott. XXIII. 534.

304051   Smrčení Svazek: 3 Strana: 0485
Smrčení = smrákání, die Dämmerung. Us.

304052   Smrčensko, a, n Svazek: 3 Strana: 0485
Smrčensko, a, n., ves u Něm. Brodu. PL.

304053   Smrčeti Svazek: 3 Strana: 0485
Smrčeti, el, ení = ku smrti hekati, těžce hekati, stonati, stöhnen, ächzen. — S., mor- tificare, smrcějúcí, mortificator. Z Gloss. 78.11.

304054   Smrčeti Svazek: 7 Strana: 0720
Smrčeti někde = marně čekati. U Kr. Hrad. Kšť.

304055   Smrčeti Svazek: 10 Strana: 0379
Smrčeti v III. 485. oprav v: smrcěti a polož před Smrč.

304056   Smrčí Svazek: 3 Strana: 0485
Smrčí, n., mnoho smrkův, smrčina, smr- koví, smrkovina, der Fichtenwald. — S., smrkové dříví, das Fichtenholz. Pálíme smrčí. Us. — S., něm. Smrtsch, ves u Železného Brodu; něm. Smrtsch, ves u Turnova.

304057   Smrčín Svazek: 7 Strana: 0720
Smrčín, a, m. = smrkový les n. vrch. Šd.

304058   Smrčina Svazek: 3 Strana: 0485
Smrčina, y, f., smrčí = smrkový les, smr- koví, smrkovina, Fichtenwald, m. I při ho- rách nejstudenějších vídáme pěkné s-ny. Um. les. — S., smrkové dřevo, Fichtenholz, n. — S., na Slov. také druh jedle, eine Art Tanne a živice jedlová, Tannenharz, n. — Jg.

304059   Smrčina Svazek: 8 Strana: 0371
Smrčina, dial. smrečina, svrčina. Gb. H. ml. I. 64.

304060   Smrčina Svazek: 9 Strana: 0300
Smrčina, y, f., tanec. Vz Čes. 1. IX. 149.

304061   Smrčinka Svazek: 10 Strana: 0379
Smrčinka, y, f., zdrobn. smrčina. Hruš. 159.

304062   Smrčinový Svazek: 3 Strana: 0485
Smrčinový, Fichten-. S. smola. Tab. lid. 198.

304063   Smrčiny Svazek: 3 Strana: 0485
Smrčiny, Fichtenwald, pohoří za Chebem mezi Čechy, Bavorskem a Sasy. Vz Krč. 275., S. N.

304064   Smrčiny Svazek: 10 Strana: 0379
Smrčiny. Vz Ott. XXIII. 534.

304065   1. Smrčiště Svazek: 3 Strana: 0485
1. Smrčiště, ě, n., ohebný prut, der Peit- schenstiel. Us.

304066   2. Smrčiště, smrkoviště Svazek: 3 Strana: 0485
2. Smrčiště, smrkoviště, ě, n., místo, kde smrčí roste, die Fichtenwaldstelle.

304067   Smrčka Svazek: 3 Strana: 0485
Smrčka, vz Smrk. — S., y, m., osob. jméno. Šd., S. N.

304068   Smrčka Svazek: 9 Strana: 0300
Smrčka, y, f. = smrk. Us. Hoš. 100.

304069   Smrčka Svazek: 10 Strana: 0379
Smrčka, y, f., semicocta (de convivio), Rozk. P. 1719., pulmentum. Rozk. R. 90. — S. Otak., spis. Tob. 217.

304070   Smrčkan Svazek: 3 Strana: 0485
Smrčkan, u, m., sůl z kyseliny smrkové, silvinsaures Salz.

304071   Smrčkový Svazek: 10 Strana: 0379
Smrčkový. S. krajky. Vz Krajka.

304072   Smrčná Svazek: 3 Strana: 0485
Smrčná, é, f., něm. Smrtschna, ves a) u Lipnice, b) u Vimberka; něm. Mirkau, ves u Sušice. PL., Tk. II. 548.

304073   Smrční horní Svazek: 3 Strana: 0485
Smrční horní, Ober-Smrtschnv, ves u Třebíče; S. dolní, Unter-Smrtschny, ves u Brtnice na Mor. PL.

304074   Smrčník Svazek: 3 Strana: 0485
Smrčník, a, m., hora v Rakousích, der Semering. Pal. II. 74.

304075   Smrčník Svazek: 8 Strana: 0371
Smrčník, u, m., vrch u Baň. Bystřice. Phľd. 1894. 633.

304076   Smrčný Svazek: 7 Strana: 0720
Smrčný, Fichten . S. mláz. Hdk Př. 10.

304077   Smrčok Svazek: 7 Strana: 0720
Smrčok, čku, m. = smrček (houba). Slov. ZObz XXIII 137.

304078   Smrda Svazek: 10 Strana: 0663
Smrda, y, m. i f. = darebák, darebnice. Brt. Sl.

304079   Smrdačka Svazek: 9 Strana: 0300
Smrdačka, y, f., pozemek. Pck. Hol. 113.

304080   Smrďák Svazek: 9 Strana: 0300
Smrďák, a, m., byl rybník u Bzence. Mtc. 1897. 369.

304081   Smrďák, u Svazek: 3 Strana: 0485
Smrďák, u, m., Smraďák, mlýn u Ždá- nie (u Kyjova). Tč. — S., smradlavý ká- men, sviník, der Stinkstein. D. Vz Smrdík.

304082   Smrdaňka Svazek: 9 Strana: 0300
Smrdaňka, y, f., pozemek. Pck. Hol. 92.

304083   Smrďatka, smrdavka, smrďavka Svazek: 3 Strana: 0485
Smrďatka, smrdavka, smrďavka, y, f. = smradlavá voda, stinkendes Wasser, Schwefelwasser. D.

304084   Smrďatý Svazek: 8 Strana: 0576
Smrďatý = smrdutý. Slov. Kal. S. 162.

304085   Smrdavosť Svazek: 3 Strana: 0485
Smrdavosť, i, f. = smrdutosť, die Stin- kigkeit.

304086   Smrdavý Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdavý = smrdutý, stinkend. Pass., Jg.

304087   Smrdělý Svazek: 9 Strana: 0300
Smrdělý, foetidus. S. hrob. Ž. pod. 134a. 15.

304088   Smrdeň Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdeň, dně, m., serissa, die Serisse. S. obecná, s. foetida. Rostl. 837.

304089   Smrděna Svazek: 7 Strana: 0720
Smrděna, y, f. = druh hrušek. Mor. Brt.

304090   Smrdění Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdění, n., das Stinken. D.

304091   Smrděnka Svazek: 3 Strana: 0486
Smrděnka, y, f., beskolenec, molinia cae- rulea, rostl. Slb. 162. — S., metla ze sítiny s dlouhou rukověti dřevěnou, jíž se užívá na mlatě, smetačka ve stodole ze smrdí, der Schmielbesen. Mor. Mtl., Kčr., Vch. Na Mo- ravě též smítěnka. Mřk. — S., smrďénka, smítěnka = lopata, jíž se obilí shání, die Schwinge, Windfege, Wedel. Mor. Brt., Šd. — S., varená řípa. U Jižné. Vrú. — S. = posránek. Když se matka s dítětem mazlí, říká: Ty malá smrděnko. Ib. Vrů.

304092   Smrděnka Svazek: 7 Strana: 0720
Smrděnka S-ky = dlouhé vlasy v týle, také gracky. Mor. Brt

304093   Smrděnkář Svazek: 7 Strana: 0720
Smrděnkář, o, m. = kdo nosí smrděnky, grackář. Mor. Brt.

304094   Smrděti Svazek: 3 Strana: 0486
Smrděti, smrď, -dě (íc), ěl, ění; smrdí- vati, stinken. S. od smr?d. Schl. Smr?děti, foetere, koř. smerd?t?. Mkl. aL. 30. — abs. Smrdí jako tchoř, Us., jako dudek. Pk. Lejnem čím více se hýbá, tím víc smrdí (= o nemilých věcech lépe mlčeti). Prov. Jg. Vlastní chvála smrdí (není li- dem příjemna). Us. Čím se víc hovnem mažeš, tím víc smrdí (s rozmarným člově- kem opravdově zacházeti lépe). Smrdí jak cap, Mor. Brt., jako brhel. Mor. Šd. Ty smr- díš, pravil hnůj k bahnu. Hnš. Topí, až kamna smrdí (i. e. mnoho). V Kunv. Msk. Smrdí (= prohrál bulku)! Us. Smrdí jako Lazar; Pane, jižť smrdí, neb již čtyřdný jest. Hus 142., 356. Člověku prvé milému nedadie do třetieho dne přebývati, neb viece smrdí než hnoj neb lajno, a čím rozkošnějie jest krmeno, tiem viece bude smrděti. Hus III. 136. Smrdí jako bzdoch (jako tchoř, kozel). Vz Smrdutý. Lb. Smrdí jako starý (nečistý) nočník. Us. — čím: kozlovinou, prkem, D., peklem, čertovinou, Sych., kozi- nou, psinou, myšinou, volinou, kravinou, koninou, zeminou, plesnivinou, sklepinou, bahnem, cibulí, čmoudem, potem atd. Jg. Ryba smrdí bahnem. D. Zdá se samou sva- tostí býti a smrdí kozlem (smilstvím, ne- pravostmi, ďáblem). Prov. Jg. Smrdí pýchou jako tchoř. Pk. Smrdí grešli, trojníkem (nemá peněz). Us. Ptř. S. čertem (=jako čert). Us. Brt. Kdo hnojem nesmrdí, chle- bem nevoní. V Kunv. Msk. Potok smrdí sírou a bahnem. Pass. O tisíci mluví a gro- šem smrdí. Sk. Ať smrdí hnojem halama. Dh, 125. S. chlapem, pýchou. Chč. 447., 446. Smrdí to hadem, čertem (o věci podezřelé). Na mor. Zlínsku. Brt. Smrděli jsme hřbito- vem, jak (jakmile) nám kartu podali (bylo patrno, že prohrajeme). U Žerovn. Vlk. S. peklem, co kopřiva plotem. Pk. Maž, ty se- dláka pížmem, přec dehtem smrdí. Č. Víno sudem smrdí. Žer. S. kozlem. Har. I. 205. Vdovcovi starému smrdí brada vínem a mladý šohajek voní rozmarynem. Sš. P. 198. — komu. Smrdí mu učení (nerád se učí). Us. Všk. Tomu práce smrdí (línému). Us. Kf. Tobě smrdí česká duše. Dal. 123. Bohu naj viece smrtedlný hřiech smrdí. Hus I. 363. — kdy. Host a ryba třetího dne smrdí. Prov. Jg., Č., Sd. — po čem, german. a šp. místo: čím. Brt. od čeho. Ryba od hlavy smrdí. Koll. Čít. — komu odkud: z úst mu smrdí (mluví hanebně n. sviňsky). Us. Smrdí mu z hrdla (z huby i ze srdce. Vz Nečistý). Vlastní chvála z hrdla smrdí.

304095   Smrděti Svazek: 7 Strana: 0720
Smrděti Cí. Mkl. Etym. 300. — abs. Ani nesmrdí, ani nevoní. Us. Šd — jak. Smrdí, jako kozel, rasův pytel, žoch, pu- kavec, jako mršina. Brt., Dch., Tč. Vlastná chvála smrdí jako střeva porušená. Slov. Tč — čím: žebráckou kapsou. Wtr. exc.

304096   Smrděti Svazek: 8 Strana: 0371
Smrděti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 64., 78. Keď má s., nech smrdí. Phľd. 1894. 442. — komu. (Ten) jako mrtvý smrdí světu. Chč. m. s. III. 16.

304097   Smrděti Svazek: 9 Strana: 0300
Smrděti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 289. To (mazání) nemož chovati, neboť by se smrdělo (zasmrádlo). Maš. ruk. 48a. (Mus. fil. 1898. 211. ). Ib. 290a., 294b. Má s., necb smrdí; Smrdí ako bzdocha; Smrdí-hnojí. Slov. Vz Zát. Př. 239b., 360b. Smrdí málom (je ho málo). Mus. slov. III. 35. Citat Č. v III. 486. je z Ezop 220.

304098   Smrděti s inft Svazek: 10 Strana: 0379
Smrděti s inft. Smrdí mu robiť (nechce r. ) Phľd. XXIV. 343.

304099   Smrdí Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdí, n., druh trávy, z níž dělají smr- děnky. Vz Smrděnka. Mor. Sd., Mtl.

304100   Smrdí Svazek: 9 Strana: 0300
Smrdí, n. = bezkolenec, rostl. Mus. ol. III. 136.

304101   Smrdík Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdík, u, m., der Stinkstein. Čas. duch. V. 3. Vz Smrďák.

304102   Smrdík Svazek: 7 Strana: 0720
Smrdík, u, m. = koutek ve světnici nebo v komoře, ein Winkel. Val. Vck.

304103   Smrdikožka Svazek: 10 Strana: 0379
Smrdikožka Vz Sbor. slov. 1901 140.

304104   Smrdina Svazek: 7 Strana: 0720
Smrdina, y, f = smrad. To voní s-nou Us Rgl.

304105   Smrdinka Svazek: 9 Strana: 0300
Smrdinka m. smrděnka. Svojn. Dšk. Vok. 30.

304106   Smrdinoha Svazek: 7 Strana: 1383
Smrdinoha, y, m, os. jm. Wtr Obr. II. 143.

304107   Smrdipotok Svazek: 7 Strana: 0720
Smrdipotok, u, m. = smrdící potok, ein stinkender Bach. Pk.

304108   Smrdirobota Svazek: 7 Strana: 0720
Smrdirobota, y, f. = smrdící, nepříjemná robota, práce. Mor. Brt. D.

304109   Smrdirobota Svazek: 8 Strana: 0371
Smrdirobota, y, m. = lenoch. Jicko. Brt. D. II. 386.

304110   Smrdlák Svazek: 10 Strana: 0379
Smrdlák, a, m. = smraďoch (žid). Slov. Nár. Sbor 1902. 3.

304111   Smrdlavcovitý Svazek: 10 Strana: 0379
Smrdlavcovitý. S. rostliny, olacaceae. Vz Ott. XVIII. 707.

304112   Smrdlavosť Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdlavosť, i, f. = smradlavost, die Stm- kigkeit.

304113   Smrdlavý Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdlavý, smradlavý, stinkend. S. po- větří. Háj. 1099.

304114   Smrdlavý Svazek: 8 Strana: 0371
Smrdlavý křen, anthemis cotula, rostl. Brt, D. II. 499.

304115   Smrdlena Svazek: 7 Strana: 0720
Smrdlena, y, f. = smraděna. Jdi ode mne s no rozkořípaná. Hrb. Obr. 217.

304116   Smrdlena Svazek: 9 Strana: 0300
Smrdlena, y, f. = špatná píce. Již. Mor. Šeb. 124.

304117   Smrdlivý Svazek: 8 Strana: 0371
Smrdlivý. Nohy potlivé, s-vé. Wtr. Krj. I. 496.

304118   Smrdlouský Svazek: 10 Strana: 0663
Smrdlouský. S. tělo. Čes. 1. XV. 349.

304119   Smrdník Svazek: 7 Strana: 0720
Smrdník, u, m., Stinkstein, m. Rk.

304120   Smrdnouti Svazek: 7 Strana: 0720
Smrdnouti = smradnouti. Když voda zsmrdieše. Žvt. otc. 60. a.

304121   Smrdo Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdo, a, n. = smrděnka, der Schmiel- besen. Dch.

304122   Smrdoch, smrďoch Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdoch, smrďoch, a, m., kdo smrdí, poprda, smraďoch, smrdoň, bzďoch, der Stän- ker. Příp. -och?. Mkl. B. 289. Potupně také o jirchářích, koželuzích, kožišnících. — S., skupec, Stuchlík, der Filz, Knauser. Jg.

304123   Smrdokeř Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdokeř, kře, m., ropala. Rostl. I. a. 235.

304124   Smrdolist Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdolist, u, m., ozophyllum. Rostl. I. b. 219.

304125   Smrdoš Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdoš, e, m., mephitis, das Stinkthier. Krok. — S. = smrdoch.

304126   Smrdotečina Svazek: 7 Strana: 1383
Smrdotečina, y, f. = smrdutá voda te- koucí. 1470. Hrš. Nách.

304127   Smrdov Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdov, a, m., něm. Smedrow, ves u Blo- vic. PL. — S., něm. Smrdov, vsi a) u Haber, b) u Křelovic, c) u Čechtic. S. N.

304128   Smrdovka Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdovka, y, f., eine Art Fischreusen. Puch.

304129   Smrdovník Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdovník, u, m., ploštičník, cimifuga, das Wanzenkraut.

304130   Smrďúch Svazek: 7 Strana: 0720
Smrďúch, a, m. = smrďoch. Mor. a slov. Šd., VSlz. I. 161. Cf. Mách. 192.

304131   Smrďuch Svazek: 10 Strana: 0379
Smrďuch, a, m., vz Mařoch.

304132   Smrdule, e Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdule, e, f., osmilus, hmyz. Krok. II. 259.

304133   Smrďutá Svazek: 9 Strana: 0300
Smrďutá, é, f. pozemek. Pck. Hol. 155.

304134   Smrdutě Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdutě, stinkend. Nenie-li sv. myšlenie, jenž modlitbu jasní a k tomu náboženstvie, tehdy modlitba s. sě kúří. Hus I. 292.

304135   Smrdutka Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdutka, y, f., stapelia, die Stapelie. S. srstnatá, s. hirsuta; pleťová, s. incarnata; kloubnatá, s. articulata. Rostl. 1041.

304136   Smrdutka Svazek: 10 Strana: 0379
Smrdutka, y, f., stapelia, Aasblume, rostl. Vz Ott. XXIII. 1053.

304137   Smrdutosť Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdutosť, i, f. = smradlavost, die Stin- kigkeit. Jg.

304138   Smrdutý Svazek: 3 Strana: 0486
Smrdutý = smradlavý, na mor. Zlínsku smraďutý (Brt.), stinkend, stinkig. S. tělo, žalář, vřed v nose, V., dým, Mand., záchod, Krab., voda, Us., planina, dýchání, Kom., kozel, Lom., hnis. Ja. Dětelová voda uži- tečná jest těm, kteříž mají smrdutý duch. Čern. Moře se zbúří a s-té vypustí pěny. Št. N. 197. S. líh, olej. Dch. Dotýká sě svého údu a piple kurvu; sě biedného, smrdutého a ji biednú biednici a smrdutú; Bohu nenie nic ohavnějšieho, nic smrdutěj- šieho (nad hřích); Tu poznáme, kto jest kozel s-tý a kto nevinná ovce; Jakož smrad hyzdí věc s-tú a oznamuje ji, tak hřiech hyzdi a oznamuje člověka hřiešného; Ně- kteří mohou pláčem mocí boží z toho s-tého obyčeje vstáti; Ó chlevníci, hnojikydové, bohdaj sami z sebe hnis s-tých hřiechóv vykydali!; Člověk strany těla jest nečistá a s-tá věc, pytel lajnuov, pokrm červuov, po člověku črv a po črvu smrad a ohavnosť. Hus I. 205., 232., II. 205., 299., 356., 433. (Tč.). S. oděvec. Hus. Strany pořekadel vz: Datel, Duch, Kaditi bez čeho, Smrděti. — V bot., rostlina. S. rmen, anthemis cotula, die Hundskamille; strom, anagyris foetida. Jg.

304139   Smrdutý Svazek: 7 Strana: 0720
Smrdutý. S. vápenec, NA. V. 621., pěny, St. Kn. š. 41., kozel, Ezp. 1323., výdech. Vz Slov zdrav. S. Marcin = veliká zelená ploštice. Slov. Rr. Sb.

304140   Smrdza Svazek: 8 Strana: 0371
Smrdza, y, f. = smrad. Slov. Zvolen.

304141   Smrdza Svazek: 9 Strana: 0300
Smrdza, vz předcház. Prdza.

304142   Smrečany Svazek: 10 Strana: 0663
Smrečany, ves v liptovské stolici na Slov. Vz Sb. sl. VIII. 47.

304143   Smreček Svazek: 7 Strana: 0720
Smreček = smrček. Slov.

304144   Smrečí Svazek: 3 Strana: 0486
Smrečí, n., der Fichtenwald. Vz Smrčí. Na Ostrav. Tč.

304145   Smrečianka Svazek: 10 Strana: 0663
Smrečianka, y, f., potok v Liptovsku na Slov. Mus. slov. IV. 23.

304146   Smrečina Svazek: 3 Strana: 0486
Smrečina == smrčina. Na Ostrav. Tč.

304147   Smrečina Svazek: 7 Strana: 0720
Smrečina = hora v pohoří karpat. v pra- meništi Ostravice. Škd.

304148   Smrečina Svazek: 8 Strana: 0371
Smrečina. Pod S-nou, trať na Frýdecku. Věst. opav. 1894. 20.

304149   Smrek Svazek: 8 Strana: 0371
Smrek, vz Smrk (3. dod.), Gb. H. ml. I. 298.

304150   Smrek Svazek: 9 Strana: 0300
Smrek, smyrek = smrk. Slez. Lor. 78.

304151   Smrek, smreček, smrekovina Svazek: 3 Strana: 0486
Smrek, smreček, smrekovina, na Slov. = smrk, smrček atd.

304152   Smrekovica Svazek: 7 Strana: 0720
Smrekovica, e, t. = Hora u Liptova na Mor. Pokr. Pot. II. 10.

304153   Smrekový Svazek: 7 Strana: 0720
Smrekový = smrkový. S. šindel. Slov. Let. sl. V. 83.

304154   Smrgál Svazek: 7 Strana: 0720
Smrgál, a, m. = sopláň, malý kluk, který si mnoho dovoluje. U Star. Jičína. Vhl.

304155   Smrh Svazek: 7 Strana: 0720
Smrh. Mkl. Etym. 310. — Brt., Šd., Sl. les.

304156   Smrhov Svazek: 3 Strana: 0487
Smrhov, a, m., Smrhau, ves u Kaplice. PL.

304157   3. Smrk Svazek: 3 Strana: 0487
3. Smrk, u, m., ves a) u Uhlíř. Janovic, b) u Třebíče. PL.

304158   1. Smrk Svazek: 7 Strana: 0720
1. Smrk. Cf. Mkl.Etym. 310., Rosc. 101., Sbtk. Rostl. 193.—198. V MV. pravá glossa. Pa 24. A na krajách smreky stály, takú vuoňu vydávaly. Koll. Zp. I. 24.

304159   2. Smrk Svazek: 7 Strana: 0721
2. Smrk. Potahuje-li někdo, ptávají se: Zač ten smrk? Kolik smrků za groš? Mor. Vck., Hrb.

304160   3. Smrk Svazek: 7 Strana: 0721
3. Smrk = hora v Bezkydech, Tl. M. 7., Km. 1855. 10.; rybník v Písecku. Na Smrku, Wiesenthal, myslivna v Brněnsku. Tč.

304161   Smrk Svazek: 7 Strana: 0860
Smrk, schups! Lopata šmrk šuchla ju z ohniska do pece. Dbš. Sl. pov. I. 338.

304162   Smrk Svazek: 8 Strana: 0371
Smrk, smrek (val. laš.), švrk (laš.), mřek (Tršice). O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64.

304163   Smrk Svazek: 10 Strana: 0379
Smrk, u, m. = smrkání, setměni. Zpívala od úsvitu do smrku. Mod kn. 1898. č. 40. 64. — S. = nos. Pod mrkama (očima) smrky. Brt Čít. 85. — S. strom, picea, Fichte. Vz Ott. XXIII. 536.

304164   Smrk, u, m., smrha Svazek: 3 Strana: 0487
Smrk, u, m., smrha, y, f. = smrž. — S., tuber nucipersicus, die Nusspfirsche. Slov.

304165   1. Smrk, u, smrček Svazek: 3 Strana: 0487
1. Smrk, u, smrček, čku, m., smrč, smrčka, na Slov. a Mor. smrek, smerek, smreček, pinus abies, die Fichte. Schd. II. 273., Kk. 101., Čl. 161., FB. 5., S. N., Čl.

304166   2. Smrk, u, smrček Svazek: 3 Strana: 0487
2. Smrk, u, smrček, čku, m., hlahol chřípí, když se jimi ozher potahuje n. vy- mítá, der Schall des Schnäuzens. Ros. — S., ozher, sopel, der Rotz. — S., na Slov. štipec tabáku, die Prise. To nestojí ani za s. tabáku. Plk.

304167   Smrka Svazek: 3 Strana: 0487
Smrka, y, f. = smrk, mirtus, zastr. Ms.

304168   Smrkací Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkací, Schnäuz-, Schnupf-. S. šátek. Us. — S. tabák = šňupavý. Na Slov.

304169   Smrkač, smrkáč Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkač, smrkáč, e, m., kdo smrká, der Schnäuzer. — S., šňupák, der Schnupfer. — S., na Slov. usmrkanec, der Rotzbube. Slez. Klš., Šd. Sáhni pěkně dvorsky před své místo a nevztahuj ruky naschvál k nejlep- šímu kousku, aby tebe za mlsného s-če ne- měli. Reš. — S., smrkací šátek. Jg.

304170   Smrkačka Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkačka, y, f., která smrká, die Schnäu- zerin; šňupačka, die Schnupferin. — S., rýma, nátcha, der Schnupfen. V. — S., ti- pec slepičí, der Pips. — S., rostlina, Schwarz- kümmel, nigellastrum. S. růžkovitá, brvitá, tenkolistá. Rostl. — Jg.

304171   Smrkačka Svazek: 7 Strana: 1383
Smrkačka, y, f. = rýma, corisa. Pršp. 6 90.

304172   Smrkačka Svazek: 10 Strana: 0379
Smrkačka y, f., rostl. Vz Černucha zde.

304173   Smrkala Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkala, y, m. a f. = kdo posmrkuje, Schnüffler, m. Jdi s-lo smrkalovský. Mor. Šd.

304174   Smrkalka Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkalka, y, f., řezačka, die Futterbank. D.

304175   Smrkalovský Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkalovský, vz předcház.

304176   Smrkán Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkán, u, m. = smrk, ozher. U Košic. Brnt.

304177   Smrkanec Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkanec, nce, m., vz Smrkol. ČT. Tkč.

304178   Smrkánek Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkánek, nku, m.=? Pere-li se obilí na s-nku, bude snětivé. Brt. v Obz 1888. 291.

304179   Smrkatel Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkatel, e, m., der Schnäuzer, Schnup- fer.

304180   Smrkati Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkati, smrknouti, knul a kl, ut, utí; smrkávati, schnauzen. — abs. Smrká = ne- čistotu z nosu pudí. Us.; na Slov. také — šňupá, Plk. a = žere, chlastá. Bern. — co: nos. V., Šf. — se. Smrkati se, smrknouti se, smrkávati se = tmíti se, svečeřívati se, dämmern. Jak se smrklo. Us.

304181   Smrkati Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkati. Cf Mkl. Etym. 191. b., 310. - co čím: tabák lžičkou. Koll. Zp. II. 367. — co kam: tabák do nosa. Koll. Zp. 366. — kde. Tehdá po všem světu smrklo. ML. 117. a. — si zmrknouti = zdřímnouti si. Mor. a slov. Šd. — se = smrákati se. Již se počíná smrákavati. Už sa bolo hodne zmrklo. Dbš. Sl. pov. I. 58.

304182   Smrkavice Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkavice, e, f., die Tabaksdose. Slov.

304183   Smrkavka Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkavka, y, f., coryza, der Schnupfen.

304184   Smrkavka Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkavka = chřipka, Čes. lk.

304185   Smrkavý Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkavý, kdo často smrká, der oft sich schnäuzt. — S., na Slov. šňupavý, Schnupf-. S. tabák. Bern.

304186   Smrkel Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkel, klu, m. = smirgl, Schmirgel, m. Sl. les.

304187   Smrkla, y Svazek: 10 Strana: 0379
Smrkla, y, f. = ženská, která pořád smrká. Slov. Phľd. XXIV. 483. Smrkloň, e, m. = muž, který pořád smrká.
Slov. Phľd XXIV. 483.

304188   Smrknouti Svazek: 7 Strana: 0721
Smrknouti, vz Smrkati.

304189   Smrknouti Svazek: 8 Strana: 0371
Smrknouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 61., 77.

304190   Smrknutí Svazek: 3 Strana: 0487
Smrknutí, n., das (einmalige Schnäuzen). — S., der Schnupfen. Slov. — S., setmění, die Abenddämmerung. D.

304191   Smrkokubič Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkokubič, a, m., dermestes piniperda, der Fichtenzerstörer. Um. les. II. 234.

304192   Smrkol Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkol, u, m. = ozher, sopel. Čce Tkč.

304193   Smrkola Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkola, y, m. = usmrkanec. Čce. Tkč. U Kdýně. Rgl.

304194   Smrkola Svazek: 9 Strana: 0300
Smrkola, vz Smrgola.

304195   Smrkoliti koho Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkoliti koho = bíti. U Kdýně. Rgl.

304196   Smrkoň Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkoň, ě, m. = usmrkanec, der Schnäuz- ler. Prk. Př. 28.

304197   Smrkoň Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkoň = dlouhan (jako smrk); hlupák. U Kr. Hrad. Kšť.

304198   Smrkoš Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkoš, e, m. = smrkoň. S-ši, tahej ty svíčky. U Poličan.

304199   Smrkota Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkota, y, m. = usmrkanec. Na mor. Slov. Hrb.

304200   Smrkov Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkov, a, m., něm. Smrkow, ves v Mi- levsku.

304201   Smrkovák Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkovák, u, m. S. parní = parní mlýn na smrkové tříslo, Fichtenlohdampfmühle. Šp.

304202   Smrkování Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkování, n = vydělávání smrkovým tříslem, Fichtenlohgerbung, f.

304203   Smrkovati Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkovati, vz Smrkati.

304204   Smrkovec Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkovec, vce, m., Smrkowetz, ves u Ho- ražďovic. PL.

304205   Smrkovec Svazek: 9 Strana: 0300
Smrkovec, vce, m., hylobius, brouk. S. černý, s. piceus, malý, pinastri, skvrnitý, abietis. Vz Klim. 555.

304206   Smrkoví Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkoví, n. = smrčí, der Fichtenwald. Ros.

304207   Smrkovice Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkovice, dle Budějovice, Smrkowitz, ves u Písku, b) u Nov. Bydžova. Tk. I. 437., Tf. 288., Dač. II. 93., S. N.

304208   Smrkovina Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkovina, y, f., vz Smrčí, Smrčina.

304209   Smrkovina Svazek: 8 Strana: 0371
Smrkovina, laš. svrčina a švrčiní. Brt. D. II. 498. — S-ny, les, hora a potok na Frý- decku. Věst. opav. 1894. 18.

304210   Smrkoviště Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkoviště, ě, f. = smrčiště.

304211   Smrkovištní Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkovištní, Fichten-, ve smrkovišti rostoucí. Rst. 493.

304212   Smrkovnice Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkovnice, e, f., gastropacha pini, mo- týl. Schd. II. 516.

304213   Smrkovník Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkovník, u, m., goodyera. S. plazivý, g. repens. FB. 23., Čl. Kv. 137.

304214   Smrkovník Svazek: 7 Strana: 0721
Smrkovník, hylobius, Kiefermüsselkäter, m. Sl. les.. Šír II. 62, Kk. Br. 300.

304215   Smrkovník Svazek: 9 Strana: 0300
Smrkovník, a, m., trypopitys, brouk. S. habrový, S. carpini. Klim. 475.

304216   Smrkový Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkový, Fichten-. S. les, smola, dřevo, jehličí, pryskyřice, prkno, háj, šiška (šůta, smolka). Us., Šp.

304217   Smrkový Svazek: 7 Strana: 1383
Smrkový. Význam s vých šišek v po- daní svatojanském. Vz Mus. 1891. 482.

304218   Smrktati Svazek: 7 Strana: 0721
Smrktati = posmrkovati. Na Hané. Bkř.

304219   Smrktavina Svazek: 7 Strana: 0721
Smrktavina, y, f. = smrktavosť. Kůň měl s-nu. Slez. Šd.

304220   Smrktavosť Svazek: 3 Strana: 0487
Smrktavosť, i, f. = ozhřivka, die Rotz- krankheit der Pferde. U Opavy. Klš.

304221   Smrktavý Svazek: 3 Strana: 0487
Smrktavý = ozhnvý. U Opav. Klš.

304222   Smrkyně Svazek: 3 Strana: 0487
Smrkyně, ě, f., oleum de myrtio. Sal. 225. 33.

304223   Smŕlať Svazek: 7 Strana: 0721
Smŕlať kamením = špŕlať skalami (hád- zať). Slov. Rr. Sb.

304224   Smrnda Svazek: 7 Strana: 0721
Smrnda, y, m. a f. = kdo smrdí. ČT. Tkč. Vz Rozsmraděný (dod.).

304225   Smrnkati se Svazek: 3 Strana: 0487
Smrnkati se = loudavě pracovati. Sá.

304226   Smrsk Svazek: 3 Strana: 0487
Smrsk, u, m., tenká, ohebná čásť prutu udičného, nástavek, die Schwippe. Jg. Vz Zmrsk. — S., smrštění, v horn., die Verwer- fung, der Sprung, Hř., Felsenkluft, f. Balbi.

304227   Smrsk Svazek: 8 Strana: 0371
Smrsk, u, m. = trhlina, po níž se zemské vrstvy sešinuly. Mtc. 1895. 318.

304228   Smrskati Svazek: 3 Strana: 0487
Smrskati, vz Smrsknouti.

304229   Smrsklý Svazek: 3 Strana: 0487
Smrsklý, scvrklý, eingeschrumpft. Jg.

304230   Smrsknouti Svazek: 3 Strana: 0487
Smrsknouti, knul a kl, ut, utí; smrštiti, il, ěn, ění, smrskati = mrskáním dolů n. do hromady sraziti, schwippend herab- o. zusammenschlagen; mrskaje sbíti, abpeit- schen; se = sraziti se, einschrumpfen, ein- gehen, kleiner werden, zusammenschrumpfen. Jg. — koko čím: bičem. Us. — koko jak: bez vyslyšeni. Br. — co, koko čím od- kud: hrušky bičem se stromu jednu po druhé smrskal. Us. — koko jak odkud: po hlavč se skály. Ráj. — co v co. Elektrická jiskra na okamžení smrskne vodné páry v kapky. Jg. — se. Kůže, sukno se smršti. Us. — se kde. Smrští se kůže na hova- dech. Kram. Svazy v přehbí se smrštily. Sych. — se čím. Voda ochlazením smrštila se. Pr. Chym. — co = něco řízně vykonati. V Krkonoš. Kb. — Vz Zmrskati.

304231   Smrsknouti Svazek: 7 Strana: 0721
Smrsknouti. — co = zkaziti. S. děvče (zmrhati). U N. Bydž. Ksť. — co komu: hlavu = sraziti. Er. P. 66. — se. Sval se smršťuje. Us. Pdl. Pečeně se smrskla. Us. Rgl. — se čím. Bota mokrem se smrští. Us Bkř.

304232   Smrsknouti se Svazek: 8 Strana: 0371
Smrsknouti se. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64., 78.

304233   Smrsknutí Svazek: 3 Strana: 0487
Smrsknutí, n., das Herabschlagen,-schwip- pen. Jg.

304234   Smrskovati Svazek: 9 Strana: 0300
Smrskovati = při svatební jízdě sbírati pacholku na kolo. U Nymb. Čes. 1. IX. 322.

304235   Smrskovina Svazek: 3 Strana: 0487
Smrskovina, y, f., smrskové pohoří, v horn., das Sprunggebirge. Bc.

304236   Smrskovina Svazek: 7 Strana: 0721
Smrskovina = smrštné pole. Hř.

304237   Smrstek Svazek: 7 Strana: 0721
Smrstek, vz Smrštěk.

304238   Smršče Svazek: 10 Strana: 0379
Smršče, ete, n. = smrček; bičiště ze star- šího smrčišče. Hoš. Pol. I. 149

304239   Smršček Svazek: 3 Strana: 0487
Smršček — smrštěk. Na Mor. u Bzence. Sd.

304240   Smršť Svazek: 3 Strana: 0487
Smršť, ě, m. a f., smrštěná voda v sloup (větrem na moři), die Wasserhose. S. zem- ská, die Land-, písková, die Sand-, mořská, die Meer-, vodná, die Wasserhose. Nz. S. větrná. Us. — S. ve fysice, die Trombe. Nz.

304241   Smršť Svazek: 10 Strana: 0379
Smršť = větrný sloup. Sr. Ott. XXIII. 537

304242   Smrštěk Svazek: 3 Strana: 0487
Smrštěk, šťku, smrstek, stku, m. = bi- čiště (z mladého smrštného stromku), die Schwippe, der Peitschenstiel. Us. Mor. — S., junger Trieb. Na s. štěpovati, kopuliren. Na Valašsku. Šd.

304243   Smrštění Svazek: 3 Strana: 0487
Smrštění, n., vz Smrsknouti, Smrsk,Smrsk- nutí.

304244   Smrštění Svazek: 7 Strana: 0721
Smrštění svalu, Dk. P. 5., žlučnaté ja- ter, bilöse Lebercirrhose, amyloidní ledvin, Amyloidschrumpfnieren. Ktt. exc.

304245   Smrštěný Svazek: 3 Strana: 0487
Smrštěný; -ěn, a, o, vz Smrsknouti. S. (shozená) čásť sloje t. j. poměrně nižší, der niedergeworfene oder gesunkene Theil des Flötzes. Hř. Vz Zdvižený. Kv. 82., Slb. 286., KP. III. 307. U Opav. švrk. Klš. S. bez větví: holomče. Šp. Jedle vysoce rostlá jest jako i smrk, modřín atd. Kom. Jonák pěkný jako mladý s. Dch. — S., modrín, pinus larix, der Lerchenbaum. Bern. — S., myrtus. Sal. 228. 28.

304246   Smrštiti Svazek: 3 Strana: 0488
Smrštiti, vz Smrsknouti.

304247   Smrštiti Svazek: 8 Strana: 0371
Smrštiti. Smrštil (srazil) mu hlavu. Chč. S. 170.

304248   Smrštivosť Svazek: 8 Strana: 0371
Smrštivosť, i; f. S. svalů. Am. Orb. 99. Cf. Smrštnosť.

304249   Smrštivý Svazek: 8 Strana: 0371
Smrštivý. S. vlákno. Am. Orb. 99. Cf. Smrštný.

304250   Smrštnosť Svazek: 3 Strana: 0488
Smrštnosť, i, f., pružnosť, die Elasticität. Nz.

304251   Smrštný Svazek: 3 Strana: 0488
Smrštný; -štěn, štna, o, v horn., Verwer- fungs-, Sprung-. S. plocha, rozsedlina, výška. Hr. Cf. Smrsk. — S., pružný, elastický, ela- stisch. Nz.

304252   Smršťování Svazek: 7 Strana: 0721
Smršťování, n., vz Smrštěný. S. svalů. Dk. P. 6.

304253   Smrť Svazek: 3 Strana: 0488
Smrť, i, f., v pl. smrti = způsoby smrti, die Todesarten, Todesfälle. S., strsl. s?-mr?-t?, lít. mirtis, lat. mors, pův. marti, koř. mer, -t? jest přípona. Schl., Šf., Mkl B. 166., 168., aL. 30. Nom. sg. smrti objevuje se zřídka; vz doleji (S. personifikovaná) a Gb. Hl. 29. Smyrt. Ž. wit. 48. 15. Der Tod, das Ab- sterben, die Hinfahrt. S. jest oddělení duše od těla. Solf. S. jest rozdělení duše od těla (s. tělesná); s. jest rozdělení duše s pánem Bohem časně i věčně (s. duchovní). Zk. exc. Pojem smrti na uvarovanou zlého znamení označuje se slovesy eufemistickými: Až mne nebude; Až mne nestane; Dyby sa maměnka pominuli. Na mor. Zlínsku. Brt. S. jest pro- měna všeho. S. přirozená (na Slov. přírodná), násilná, náhlá, bolestná, snadná, tichá, ohavná, věčná, Us., předčasná (nahodilá, násilná a tato: neúmyslná a zúmyslná a tato opět: vražda a sebevražda). Vz S. N. S. zdánlivá, skutečná, občanská, Us., nečasná (vorzeitig). V. Stí zahynouti, zhasnouti; život na s. nebo s-tí směniti; snem s-ti usnulý, zachvá- cený ; dluh s-tí zaplatiti; s. podstoupiti, do- brovolnou s-tí života si ukrátiti; v nebez- pečenství s-ti se vydati, dáti; což s. při- náší ; s-ti příčinou býti; s-ti poddaný, právu s-ti podrobený, dluhem s-ti povinný; s-ti blízek býti; poslední hodinka s-ti; při půtce s-ti, v poslední půtce s-ti, při poslední ho- dině s-ti, na s-ti. V. S-tí sjíti, sejíti, ode- jíti; koho s. zachvátila; náhlou s-tí sejíti, umříti; den, rok s-ti; s-ti se hroziti, s-ti očekávati. D. Ze s-ti v nesmrtelnosť překro- čiti; sami si mnohými způsoby s. přivozu- jeme. Kram. S. si něčím přitáhnouti (šp. m.: uhoniti, uloviti, způsobiti. Vz Přitáhnouti); s. někomu učiniti; to jest jeho s. (nad tím umře); hněv byl jeho smrť. Bern. Přeje si, aby s. měl již odbytou; S. podíl náš; S-tí pohrdati; S. blahý dar; V hodinu s-ti naší; Podstoupiti s. Dch., Bart. 4. 4. V únoru měsíci dali mně ho na učení a za rok už nám přišel se s-tí (zemřel). U Týniště. Vk. Výminky si otec Jan s manželkou činí až do obojí smrti. Us. Šd. S. pro krátkosť života nikdy velmi vzdálena býti nemůže. Kmp. S. si příčinu hledá. Us. Šd. Svou s před- vídati. Pass. 21. Dochovajiec mne smrti... učiniž. Pass. 44. (Hý.). Pes se dožral s-ti. Sych. S. ho zachvátila. Háj. S-tí s toho světa sjíti; přirozenou s-tí zemříti, skonati, dokonati; někoho s-ti dochovati, doživiti, do s-ti chovati; s-ti se báti, nebáti. Us. S-ti strach od sebe pustiti. Har. S. původa, kšaftujícího, odsouzeného, vz Rb. str. 272. S. jest od nemoci. Kom. S. od hladu. Lk. Dání na s. (Schenkung auf den Todesfall). J. tr. Sejíti zlou s-tí; způsob s-ti; odkázati někomu něco pro s. (auf den Todesfall); příčina s-ti; vykročiti ze života prostředkem smrti; v poslední půtce s-ti býti. J. tr. A tu jsú jemu s. učinili. Pč. 9. Protož se před s-tí hrozí, děsí, třesú a blednou. Zk. exc. S. Kristova nebyla náhodna, nepředvídána, nýbrž předvídána a předzřízena od Boha; Že millionové všeho stáří, pohlaví a stavu se věnovali hrozným útrapám a s-tem; Osten smrti do člověka vrytý; To pak pověděl znače, jakou smrtí oslaví Boha; S-ti pod- padati (verfallen); Jsa na cestě k útrpné a jisté smrti. Sš. Sk. 51., 244., J. 55., 306., Sš. Oa. 240, II. 160. (Hý.). Je mu na s. Lk. Snem s-ti usnouti; na sotnách se s-tí bojo- vati-; S. za pasem; S. mu už v hrdle; S. s ním zahrává; Budu živ jen až do smrti. Č. Touž s-tí z světa sveden byl. V. S. bližší než další. Ler. Umřela touto smrtí = při- rozenou smrtí. Us. v Táb. Že tomu člověku s-ti sešlému čtyř zlatých jest puojčil k jeho potřebě a prosbě; Utekl z vězeni, byl u p. Jičínského a tam jest s. vzal na Tovačově; A na Jiříka jest pán Buoh v ty časy s. do- pustil ; Mateře s-ti dochoval; On jemu po- žár odevzdati chtěl a potom jej nemoc i s. zašla, i poručil mi to před s-tí; V tom jest Tomana s. zachvátila; Tito dluhové se po s-ti její našli; V tom pak ta žena bez opa- třeme smrtí sešla a na cestě zabita; Buoh s. naň dopustil. NB. Tč. 23., 33., 147., 161., 169., 200., 216., 226. Co ti sestra slíbila, když se na s. strojila?; Dvanáct hodin jedna čtvrť, mnohým lidom život — smrť; ta přijde nenadále, sebere pány, krále; Když mně s-tí stuhne srdce, budiž slovo tvé má svíce; K s-ti se ubírá, žalostí omdlívá; Již já mu- sím na s. jíti a hrozné muka trpěti; Něskoro (pozdě) nas litujeće, dy už na smrć vandru- jeće; Požehnej se Anko milá, je čas, bys s. podstúpila; Cudza žena smrc hotová, zabijú ca, budze škoda; Můj koníček sa třese, že mňa na s. ponese; Pokud chasník svobodný, dycky je svým pánem, jak se jednou ožení, smrti naší amen; A jak mně má ožíti, dyž je na smrť zabitý; Košťál zvadne, zámek spadne, ty má musíš býti do nejdelší s-ti. Sš. P. 9., 56., 57., 75., 97., 113., 503., 572., 666., 694., 704. (Tč.). S. mile přijati. Kat. 2727. Zatím jej smrt zašla; To mi drží po mého muže s-ti až do dnešního dne; Ubit byl v jeho vlastním domu kyji až nemálo do s-ti. Půh. I. 169., II. 205, 268. (Tč.). Ty máš nás od s-ti svú s-tí vykúpiti; Na dřevě Eva i Adam s. snědli, nahotu vzeli, v hanbu a v núzi upadli; S-ti se lekati; Nechť tě bodů jehlú, však tebe do s-ti nezabodú; Každú hodinu čekáme na sě s-ti; Pokúšeni bývají lidé nemocmi, škodami aneb svých milých smrtmi; Byl vinen jeho smrtí; Ohavnú a ukrutnú sú ho s-tí umořili; To sem před se položil, že lépe jest pro pravdu s. trpěti než pro pochlebenstvie časnú odplatu vzieti; Pracoval jest s lidem v kázání až do s-ti; Budem hodni, aby nás zvláštní milostí na- vštievil nynie, potom na smrti a konečně v súdný den; S-tí té vykúpil; Aby viděli, že sú sě před nimi jiní směle na s. posa- dili ; (Kristus) zavřený ráj lidem položením s-ti své otevřel; Na s-ti bode (zbožie), an by nerád ot něho umřel a s sebú nelze vzieti; Bode zbožie člověka v zdravém ži- votě, na smrti, na súdě a v pekle; Ač kto řeč mu zachová, s-ti neokusí na věky ; (Pastýř) život svój položí na s. za ovcě; Pro spasení těla svého na s. nasaditi; Jde jim na s. Hus I. 189., 199., 246., 264., 284., 346, 457., 471., 474., II. 1., 6., 7., 60., 68., 77., 121., 167., 171., 172. (Tč.). Že jde k otci skrze s., a že po s-ti brzy k nim přijde; Pro s. něčí se mútiti; Druhú smrtí umřel zde na duši, než jest ji z těla pustil, neb jest ji byl rozkoší tělestnú umořil; Dej pán Bóh, aby z té s-ti mnozí vstali a byli ob- živúce v duši osvieceni; Bohatci a Lazarovi s. rovně odměřila; Pomyslil jest před s-tí, co ho má potkati po s-ti; Takto s. duše se děje, že najprve jest lektánie neb libosť v srdci o hřiechu a tu ještě nenie s. du- chovnie; druhé přivolenie k hřiechu smr- telnému, a tu již jest s. duše; třetie skutek, čtvrté obyčej; Něčí s. oplakati; Spasiteli osidlo k s-ti kladli; Každému nemilosrdnému po s-ti výmluva přestane; K s-ti někoho připraviti; Kristus byl poslušen otce svého až na s. kříže; S. duši od těla lúči; A on dal sě sám za tě na s. ohavnú; Člověk ne- vie, dnes-li sě s. přiblíží; Chvála . . ., zbožie na s-ti neutěšie; Hotov jest života pro něho na s. nasaditi; Má se k s-ti vždy hotově ; Před s-tí dán jest čas k zaslúženie a k zí- skání milosti božie; Každému živočichu při- rozeno jest báti se s-ti neb úrazu těla; Ač súdce n. popravce sobě s-ti nechce, neb není vinen, však chce řádem s-ti zlému, tím jeho miluje, neb chce, aby viece ne- hřešil ; Raduje se kněz s-ti, aby vzal ofěru; Někomu s-tí hroziti; A nasadie svých živo- tóv k s-ti pro pravdu. Hus II. 208., 211., 244., 302., 354., 366., 394, 400., III. 2., 97., 107, 111., 128., 134., 147., 157., 161., 196., 208., 286. (Tč.)- Každý deň sme k s-ti bližší. Mt. S. — S předložkami. Do s-ti, až do s-ti. Chci tě milovati do své s-ti (dokud živ budu). V. Pamětliv toho budu do nej- delší s-ti. Sych. Mé radosti už je konec do s-ti. Šd. Do s-ti ho zabil. Us. Šd. Kamením až do s-ti někoho uházeti. V. Do s-ti se najísti, nažrati, nahněvati, nasmáti atd. — Ke s-ti. Ke s-ti se strojiti. Rádi by dědili, ale nerádi k s-ti posloužili; Někoho k s-ti doraziti. Nejsi k smrti, nejsi k světu. Us. Již je k s-ti. BO. Nemocného k s-ti připra- viti. Až k smrti se strašiti. Us. K s-ti pra- covati; až k s-ti ssekati. V. -- Na smrť. Na s. nemocný; na s. poraniti. Har. Na s. nebezpečný, raněný. Dch. Na s. někoho dopáliti. Us. Vrů. Zapomněl jsem na to jako na smrť. Us. Na s. kyji jej ubili. Pass. 548. Hrom 4000 (lidí) na s. zabi. Kat. 2894. Na s. se roznemohl. Pass. 175. Na s. stonati. Žer. 313. Na s-ti ležeti (umírati). V. —Před s-tí, při s-ti, po s-ti. V. Po s-ti chodí (straší). Us. Sláva po s-ti. Dcera jeho na smrť leží. Břez. 46. Již dcera má na s-ti jest. ZN. — Se s-tí se potýkati, se s-tí bo- jovati, V., zápasiti. Us. Še s-tí se mi to loučí (říkají, když někdo nerád něco od sebe dává). U Olom. Sd. Bojí se s-ti jako obrazu na stěně (Vz Strach); Po smrti ten úterý n.: Třetí den no s-ti (Vz Nikdy); Mnoho psů (chrtů) zaječí s.; Pro s. není léku (by člověk snědl apatéku); Proti s-ti není léku a proti Mořeně není kořene ; Proti smrti radě neroste koření v zahradě; S. jest hořký traňk (nápoj); S. sobě příčinu najde; Po s-ti času nebude. Č. Čas přechodí, smrť přichodí. Slez. Tč. Dvou s-tí nebude, a jedné minouti nelze. Pk. Jaký život, taká smrť, jaká smrť, taký soud. Sk. Lepší před s-tí holba piva, nežli po s-ti vědro (vz Zisk); Po s-ti pečené marná; Spíše bych se své s-ti nadál (vz Neočekávaný). Lb. Mluví jako liška před s-tí (zkroušeně n. spleteně); Za zdravého života dobře činiti, po s-ti času nebude; S. všem věcem konec činí; S. jest jista, ale hodina není jista; S. jista, hodina nejista; Něco za něco, s. darmo. Vz Abra- ham, Brada, Cesta, Dnes, Dopiti, Dopřísti, Dotroubiti, Drn, Duše, Dýchati, Hlava, Ho- dina, Houf, Hřbet, Hřbitov, Hrdlo, Hrobař, Hudec, Kahanec, Kapusta, Klobásy, Kohou- tek, Konec, Kopyto. Kosť, Kvapný, Melu- sina, Milosť, Moucha, Nemoc, Noha, Odbo- leti, Oko, Otec, Pán, Pára, Pokoj, Popel, Práh, Řeka, Soudní, Starý, Svět, Svítiti, Tažení, Tráva, Umíráček, Umříti, Umrlčina, Veta, Země, Zvoniti, Živel. — S., s vedlej- ším ponětím trestu, der Tod, die Todes- strafe, die Hinrichtung. Na s., k smrti od- souditi; za hodného smrti uznati, usouditi; ortel s-ti na někoho vynésti; pokutou s-ti trestati, s-tí trestati. V. Vydati koho k s-ti. Sš. J. 279. Ten vyjde šťastně z houští mrz- kých činů, jiný jde na s. pro jedinou vinu. Shakesp. Tč. Dievek na dvě stě s-ti dachu; Proto je napřátelóm na s. dali; Na s. jíti. Dal. 40., 138., 144. S. od meče. Kat. 3392. Na s. kráčeti. Dr. v. 78. Aby neodsúdil na s. člověka, když vie, že jest nevinen; Pro závisť dali sú Krista na s. Hus I. 187., 188. (Tč.). S-ti pokutovati; na s. a život; na s. jíti. Bern. S. ohavná. Kom. Na s. vydati, D., dáti někoho. Sych. Na s. někoho vésti, Jel., zraditi; Vynésti na někoho výrok s-ti (zlomením holi). J. tr. — S ponětím násilí, nevčasnosti. S. si učiniti, sich entleiben. Dch. Aby někdo za zlé vrahy s. podnikal; Místo někoho v s. se vydati. Sš. I. 61. Již riedko nalezne se křesťan, jenž by na s. se o boží zákon postavil; Pro ně dal se k té s-ti; Hotově poddal by své tělo na s., než by Boha rozhněval; Dal se za ni na s. ohavnú. Hus I. 234., II. 78., III. 128., 143. (Tč.). S-tí za vlasť umříti; s. pro vlasť podstoupiti. D. Smrť Páně za hříchy lidské. Us. — S. personifikovaná, jako osoba představená. S. plyne po vodě, nové léto k nám jede. Us. Potkala ho smrti; Nadešla ho smrci na je- dnej silnici; Chodí smrti po předdvoru. Sš. P. 10., 12., 775. Jest syn s-ti. Dch. Kdo dobře jí a dobře spí a k tomu dobře fáká (kálí), před tím s. sama utíká. Ros. Vrť se jak vrť, nic nedá na to smrť. Zúmyslně s-ti v hrdlo lézti (v nebezpečenství života se dávati). Kom. S. nechodí po horách, ale po lidech. S. na mne sáhla, mne přeskočila (když koho zima pojde). S. mu z očí kouká (vz Nemoc); Dobrý pro s. poslati (o zdlou- havém); Vás aby někdo pro s. poslal; Každý s-ti daň zaplatí; S-ti se nevykoupíš; S. vždy za pasem vězí (vždy jsme v nebezpečenství); S. všecky v jeden snopek váže; S. nevy- bírá; Se s-tí žádný oldomašu nepil (každý musí umříti. Slov.), Č.; Smrť mu při dve- řích stojí (již jednou nohou v hrobě). Bern., Č. S. se o ně otírá. Kom., Č. Jako s. vy- hlíží. Us. S. vše béře. D. Kde nic není, tu ani s. nebéře. V., Č. Kde není, s. nebéře. Č. Kde nič nieje, tam ani s. neberie. Mt. S. Starý má s. před očima a mladý za zády. Pk. S. uzříti = umříti. Sš. L. 39. Neuprosná s. Us. Je bledý jako s. Us. Šd. S. nešanuje místa ani osob. Dh. 17. Kde nic nenie, tu ani zloděj ani s. nemá co bráti. Vš. VII. 29. Střelila ho smrti střelů preukrutnú; Nejsu to tam hosci, smrć tam stoji a našeho pana vzać se stroji; Vitaj ty mi, vitaj, smrti milá, hdzě (kde) si toli času, hdzě si byla?; Kdo to chodí po mém dvoře, dělá se mi za ša- fáře? Já sem smrti Hospodina, prosím tebe, odevři mňa. Sš. P. 10., 13., 16. O předsta- vování smrti vz Sš. P. 768.—775. Vyvolené s tohoto světa srpem smrti odřezuje; Již sě mu (starému) srdce třese, plíce jedva vietr k dýchání přijímají, pleci se nad hlavu pozdvihují, chřbet se krčí, tělo se třese, již na paty cídí a s. u dveří stojí; A ihned sě ho nemoc chopí a s. ho udáví. Hus. III. 57,, 110., 111. Kdo smrť na své vlastní oči uhlédne, bude dlouho živ. Mor. Smrť nebere, kde nic není, ani císař pán. Vz Nuzný. Lb. S. bóře napořád. Č. S každým s. tancovati bude. Bern. Č. Vz Smrťák. — S., způsob s-ti, der Tod, die Todesart. Ohavnou s-tí sejíti. S. na kříži. Br. S. ta nebyla obyčejná nýbrž ohavná, ukrutná, přebolestná; Sešel Titus oby- čejnou, tichou s-tí; S. krutá; S-tí násilnou sejíti; S. časná (těla), věčná (věčné nebla- ženstvi); S. strastná; Opět o náměstné smrti Páně mluví (mors vicaria); Výkupná s. Páně; S. smírná, spasná; Podstoupati ukrutné s-ti; Tak vylíčil Pán blažené ovoce svojí obě- tovné s-ti; s-tí ohavnou někoho odpraviti; Zdála se ta s. býti v očích lidí ohavnou, podlou a otrockou. Sš. II. 166., 379., L. 97., Mt. 18., I. 63., Sk. 140., J. 22., 52., 54., 55., 76., 176., 279., 308. (Hý.). Kterak se má do- ptati té s-ti tajné manžela svého; S-tí při- rozenou umřel prve než rok ku právu stánie přišel. NB. Tč. 93., 147. Mnohé cizoložníky znal sem, jenž sú hanebnými smrtmi sešli; On jest za ny hřiešné ukrutnú s. trpěl; Ale světí s-tí věčnú neumřeli sú, neb sú jie ni- kdy neokusili; Abraham a jiní zemřeli sú s-tí tělestnú; Proroky jejie rozličnú smrtí zhubili sú; Někteří zemřeli s-tí duchovní a všichni s-tí tělestnú. Hus I. 206., II. 6., 122., III. 6., 174. (Tč.). — Smrti, pl. Obětovali se Pánu v zármutcích a smrtech. V. K smr- tem odsuzují. Br. Vz začátek tohoto článku. — S. věčná, v theologii = zatracení. V. V kterú kolivěk hodinu jiesti budete, to věz přes mú zápověď, smrtí umřete (Gen. 3.); Bóh nechce s-ti zlého, ale aby se obrátil a byl živ; Před Člověkem život i s., zlé i dobré, což se jemu bude líbiti, dáno bude jemu. Hus I. 335., II. 272., 299. (Tč.). — S., neduh, morphea. — S., světluška, culex pipiens, die Lichtmücke. Kom. J. 223.

304254   Smrť Svazek: 7 Strana: 0721
Smrť. Cf. Mkl. Etym. 190., Šf. III. 501., Er. P. 513.—518., Slov. zdrav. 343., Mříti, Umříti, Zemříti. Laš. smryć. Brt. D. 357. S. a pohřeb dle zvyků, názorů a pověr lidu mor. Vydal Brt. v Obz. 1891. č. 13. S. je duše s tělem rozdělení, jíž jsou všichni lidé podrobeni. Sb. uč. Král smrtí skoná. Let. 496. Stín smrti paď mu na čelo. Zr. Gris. To je s-ti naší prkýnko (kolovrat = s tím je u konce). Us. S. ukáže, kdo co má; Škoda a smrť nejdříve se oželí; Od věku není léku a od smrti felčara; S. každému zlému lék. Bž. exc. Netřeba s-ti se báti, ale zlých skutků se vystříhati (třeba). Hkš. K smrti se strojme, sic překvapí nás. Sb. uč. Věštění smrti. Vz Zbrt. 292. — S před- ložkami. Nikdo by nebyl do smrti řekl, že . . . Sá. — K smrti někoho nenáviděti; Měla jsem ho ráda až k smrti. Sá. Súdil syna božieho a podal k s-ti. Št. Kn. š. 20. Mnohokrát nakloněný k smrti dlouho živ bývá. Krnd. 212. Kdo jsa nemocen ve snách na bílém koni jezdí, chystej se k smrti. Mus. — Na s. unavený. Mour. Abys ne- hřešil, často na s. pamatuj. Bž. exc. — Až po smrti za rok ti to dám (nikdy). Us. Bkř. — Po smrci nech sa, kto chce, vrcí. Slov. Rr. MBš. Lépe jest nepřátelům po smrti nechati, nežli u přátel za živa hle- dati. Šd. exc. Po smrti král i sedlák pa- nuje. Bž. exc. — Pro smrť, pro případ s-ti. Pr. tr. — S. v těhotenství n. při porodu. Kžk. Por. 316. — Ten náš život nestojí za smrť. Us. — S. s ponětím násilí, nevčas- nosti. Práci i s. proň nesli; S. trpěti; S. někomu učiniti. Št. Kn. š. 12 , 20., 168. S. udatnému nestrašna; S. pro vlasť mila a pochvalna. Bž. exc. — S. personifikovaná. Zapomněli jsme na to jako na s. Šml., Brt. S. naň zavolala (umřel); S. k němu nesmí (když se nemoc zlomila, říkají). Tkč. Rok má krok a život v patách s. Us. Silné jest milování jako s. Rais 47. Jedináť s. rovně měří, tak šarlat jako šerzi. Výb. I. 384. S. bere napořád. Pana. 3., 17. S. kosi chudé železnou, bohaté stříbrnou a krále zlatou kosou. Na Vsacku. Vck. S tvojím živoby- tím s. za rovno chodí. Slov. Tč. S. všecko rovná. Sb. uč. S. není preberná či mladý či starý, buď jest muž neb žena. Bern. S. se blíží každému mladému i starému. Výb. II. 1154. S. v trampotách vzýváme a když přijde, zavíráme. Us. Šd., Lpř. Komu se s. ukáže, zemře do dne a do roka. Němc. D. B. S. nehledí, kdo starý, kdo mladý; S. nehledí na zuby; S. má kosu a ne sekeru; Člověk na světě okolo smrti plete. Bž. exc. O vynášení smrti na smrtnou neděli vz Brt. Dt. 281. nn., Km. 1887. 677 , 713., 758. nn., Obzor (v Brně) 1883. 131., Zbrt. 291. Po- věry o smrti vz v Mus. 1853. 475., 1855. 56. — S. = způsob smrti. Rozličnými smrtmi (Todesarten) hynouti. Kom. Lab. 20. Pře- skočila ho smrť (když koho zima obešla). Brt. S. hrdinská. Náhlú smrtí umříti. Výb. II. 14. Zemřel hladnou s-tí. Us. Šd. Zlapal je a zutrácel rozličnými smrtmi. Let. 334. Musíť za to ukrutnú s. vzieti. Výb. II. 560. Nech budě s. jakákolvek, ništ mu neuškodí, který podla vóle bozkej v svém životě chodí. Slov. Tč. Komu se umříti nechce, tomu se žádná s. nelíbí; Netolikero smrtí, kolikero utrpení. Bž. exc. Snadnější s., když zároveň s nepřítelem. Lpř. Bezbožných oby- čejné jaký život, taková s. Hkš. — S. věčná. Ktož umře v smrtedlném hřieše, ten ne- zbude věčné smrti. Št. Kn. š. 9. — Jak se Čech pronáší o smrti. Sebral hlavně Jan Tykač (Tkč.) I. V nemoci. A) Když nemoc smrti se končí. Dlouhá nemoc — jistá s. Bude těžko odcházeti Může lehko odejíti. Má už čas, už si tu dosť pobyl. Už by mohl jíti. Má již vyhlídnuté místo na hřbitově; Za toho již nic nedám. Za toho škoda krejcaru. Dozrál, umře, zemře, půjde, pojede, poplave, pojde (ve zlosti řečeno), nebude ho, nevstane víc, neostane, nebude chodit, nebude dlouho dělat, dodělá, do- stůně, doheká, dokašle, doklepe, do- bekne, nevyjde, doleží. Není mu pomoci. Chystejte rakev, truhlu, máry, hromničku. Dejte mu zvonit, sbít pět prken. Šijte ru- báš. Bude dělat kšaft. Handluje v prknech. Zazpívají mu. Již slyší andělíčky zpívati. Čce. Bere již za kliku u hřbitova. Šml. Odnesou ho. Budou strojiti funus Už je s ním konec, amen. Kladou mu od hodiny do hodiny. Čeká se co chvíli, že shasne. Půjde k Abrahamu, za bílou zeď, k otcům, do nebe. Musí odejíti. Rozloučí se se ži- votem, se světem. Je to jeho poslední ho- dinka. Pošlete pro doktora a zároveň pro kněze. Veta po něm. Oplakají ho. Udělá z ženy vdovu. Už mu nepomůže leč lopata, než motyka a rýč; Už se mohou přátelé těšiti. Nebude dlouho dělati, trávu šlapati ; Nebude on novou kapustu jísti, nové šípky zobati; Už dopil; Už mu netuší; Psi mu za uchem vyjí; Kostnice, smrť mu z oči kouká; Smrdí krchovem; Má smrť za pa- sem; Smrt se o něho otírá; Smrť mu už v hrdle; Smrť si s ním zahrává; Má jednu nohu v hrobě; Jednou nohou nade hrobem stojí. Už je jednou nohou v hrobě. Půjde do díry; Jde naň ta s kosou. Rgl. Dospívá pro nebeskou žatvu. Dbv. Brzy schladne. Němc. Pracuje k hodince smrti. Vor. St. 64 Kdo má prsty umrlé, brzy zemře. Vz Umrlý (dod.). Kšť. Má smrtelné lakotě. Vz Smr- lelný (dod.) Bere se k poslední hodince. D. Hodinku mu zvoní. Už dělá v (o) po- sledním. Vk. Asi už na svoje nohy nevstane. Sá. Vrány již na něho pijí litku. U Olom. Sd. Jest (chodí) na posledních vlakách. Na Hané. Wrch. Už brzo zkejsne. V Kunv. Msk. Život plál již poslední zásobou (umíral). Hlk. Už má zapřaženo. Us. Šml. Nebude svět s divokými husami hlídati; Žákům děkuje za služby; Hrobař mu vezme míru; Strojí se na dalekou cestu ; Appeluje na onen svět; Všecken na onen svět hledí; Leží na smrti, do hodiny (Ros); Je jako pára nad hrncem; Má na kahánku; Už je s ním na kahanci; Má málo na kahanci; Hrobař ho tu hledal: Už mu ve dně svítí; Už ho na mále; Potýká se (zápasí se smrtí); Na sotnách se smrtí bojuje, Hodinka se mu dosýpá; Už se s ním svečeřívá; Už mu hudci v hrdle hudou (má smrtelný chrapot). Č. Smrť mu kouká z očí; Smrdí umrlčinou. Smrť je za dveřmi; Smrť naň kývá; Smrť už tluče, klepe na dvéře. Má již duši za zuby, na jazyku. Bude lacinější kořalka (umíra-li kořala). Čert se naň těší. Čert se ho už dočkal. Čert už se naň chystá, strojí. Umírá, dokonává, dodělává Je v po- sledním tažení. Už má oči v sloupu. Už se ubírá se světa. Nebude už dlouho světla pá- liť. Slavč. 107. Cf. Kulíšek, sýček na střeše kuvíká, někdo v domě umře. Umrlčí mlej- nek (brouk) mele, někdo zemře. V Krkonš. Kšť. Kdo po zpátku chodí, zacoufá si ro- diče (tomu rodiče brzy umrou). U Kr. Hrad. Kšť. — B) Když se nemoc zlomí. Vyjde z toho. Ještě se mu nechce. Má vyhráno. Ještě není jeho čas. Ještě nevypršela jeho hodina. Bude dlouho živ (o kom se mlu- vilo, že zemřel, nebo komu zvonili hodinku a on se pozdravil). Mráz kopřivu nespálí. Má tuhou kůži Má zaschlou duši, dobrý kořen. Spíše ho musí utlouci, dáti mu se- kerou, palicí, než by umřel. Vyvázne. Ještě se jim všem vysměje (hrobařům atd.). Smrť k němu nesmí. Kom. Má proti smrti privi- legia. Marně naň čekají (hrobaři, přátelé). Dal smrti polenem. O toho s. Nezavadí. Má tuhý život. Ještě sám nás někoho odnese. Dal smrti kvinde, dobrou noc. Vyhrál nad smrtí. Ještě mu nepůjdeme na funus. Tomu už je hej! Smrť nemá k němu ještě moci, práva. Smrť ho jen poškádlila, dala mu vý- strahu ; Měl na nrále. Sedí, leží v pevné kůži Pro toho si čert ještě nepřijde. Do nebe nesmí a v pekle ho ještě nechtějí. — II Ve smrti Umřel, zemřel, dokonal, sko- nal, dodělal, dokašlal, dobědoval, dohrál, dotrampotil, dobojoval, odkokrhal, dostonal, dokejkloval. Ros., shasl, dožil, dopracoval, dosloužil, dodýchal, dovzdychal, dohekal, doklepal, dochodil, dochřadl, doležel, do- trpěl, došlo mu, je po něm. Smrť ho uškr- tila. Došly mu měchy. Už nežije. Vydechl duši, ducha, život. Vypustil duši, ducha. Je v Pánu. Zesnul v Pánu. Vyhasl. Bdl. Byl ze živých vyňat. V. Ztratil se z počtu živých. Zavřel oči na vždy. Je na prkně. Leží na marech. Už ho hlava (zuby) nebolí. Už ho ani zuby, ani hlava nebolí. Odešel. Odešel k velké armádě. Odebral se k vel- kému houfu. Přišla si proň paní Zubatá, ta s kosou, ta hubená. Vzal za své. Za- klepal, zatřepetal nohama, botkama, bačko- rami, nožkama, papučama, krbálama. Mor. Šd. Natáhl špády, boty, kamaše, bačkory, klepeta, kotíky, krpce. Us. Zmotal krbce. Slov. Už zbledl. Us. Koll. Přestal chléb jesť. Mor. Má po chlebíčku. Nechtěl chleba jísti. Už nedýchá. Už nepláče. Už ho nic nebolí. Zamhouřil, zavřel oči — na vždy. Oněměl. Je vzhůru bradou. Je nebožtíkem. Je mrtev, mrtvolou. Pán Bůh mu odlehčil. Bůh se nad ním smiloval. Bůh mu bolesti ukrátil. Sešel. Skončil život. Už nebude šlapat bláto. Je andělíčkem, mezi andělíčky (o dětech). Zapomněl dýchati a pak do toho nemohl přijít. Kšť. Schoval se. Skryl se, Došla niť jeho života. Shasla svíce jeho života. Pán Bůh ho povolal. Smrť naň zavolala. Co platno, musíme tam všichni. Zaplatil smrti daň, dluh; Zaplatil hrobaři a zvoníkům. Smrť ho navštívila, zasáhla, zastihla, zachvátila. Má to odbyto a nás (na nás) to čeká. Má pokoj, po bolesti. Už nic neví. Odešel k otcům, cestou všech lidí, všeho těla. Odešel k pokoji. Smrť ho smetla. Už ho žádný nezbudí. Složil své kosti, hnáty, svých pět švestek. Nebude k soudnému dni troubiti (umře). Č. Už sko- lenčil. Brt. D. 265. Už se má dobře. Bdl. Odlahlo mu od všetkého Rr. Sb. Zakúsl do země. Mt. S. I. 112. Sotva oči zamžil, už se prali. U Rychn. Črk. Kdyby už jednou zdechl! Us. Dch. Dědáček už sa nám ztra- tili, zminuli. Mor. Šd. Zvadl mně z bílé ruže květ (umřela mi milá). Sš. P. Zvony mn )iž odehráli. Šml. Již na něm roste trávníček. Vor. Padl na desku. Slov Rr. MBš. Šňupe, hlídá, hryže hlínu; Odešel do Hlinska. Us. Nežije. Už ho nic netrápí Anděl smrti se ho dotknul. Ruka Páně se ho dotkla. Peruť smrti ho ovanula. Dech smrti ho ovanul. Zhebl (ve zlosti řečeno). Usnul snem smrti Napsáno mu Bylo. Již vytrpěl. Otrčíľ hušky = natáhl bačkory. Val. Slavč. 40. Ten za medvědem k nám již ne- zabrousí atd. — III. Při pohřbu a po něm Zvoní mu na poslední; Už jde po hřbetě na mši. Už mu dotroubili, vytroubili (po slední); Hryže zemi; Už je pod drnem. Č. Už mu zvoní, vyzvánějí, hrají, už mu zvony hrají, už mu stelou (v hrobě). Už ho nesou, vyprovázejí, pochovali, pohřbili, zahrabali, zakopali, červi žerou. Už poprvé hlídá (dle pověry pohřbený stojí tak dlouho na stráži, až ho nový příchozí nebožtík vystřídá). Ulehl na vždy. Už má odzvoněno. Už tam leží, odpočívá, dříme, spí, hnije, tlí, prach- niví, hlínu hryže n. šňupe, kohoutky pase, s Melusinou sůl líže. Už na něm tráva ro- ste; Už ho tu není. Je v zemi, na hřbitově, na krchově, na sv. poli, na kostofranku (u Semil). Leží, odpočívá v pokoji. Už je prach a popel. Zaplatil hrobaři a zvoníkům, Položil, sklonil hlavu do hrobu, do země. Sklesl v hrob. — IV. Na věčnosti. Je tam. Je ten tam. Je na onom světě, na pravdě boží, u Boha, u pána Boha, na boží mi- losti, u Abrahama, v nebi. Už ho Bůh soudí. Bůh mu buď milostiv. Odešel, ode- bral se na věčnost, na věčné odpočinutí, k věčnému odpočinku. Dostal se k věčnému prahu. Vrátil se do lůna Abrahamova (o ži- dech). Šel na zelenou louku (o židech). Šel tam, odkud se nikdy nevrátí. Už se tam ra- duje. Už ví, jak je to tam Pán Bůh si ho vzal k sobě. Bůh ho k sobě povolal. Pán Bůh si poslal pro něho k obědu a nechal si ho tam k večeři. U Litomš. Bda. Odpo- čívá věčný sen. Us. Šel do nebe, do věčné radosti. Bůh mu již odplatil. Dej mu Bůh nebe, věčnou slávu, věčnou radosť. Odpusť mu p. Bůh hříchy. Dej mu Bůh lehké od- počinutí Už se tam s nimi (dětmi, přáteli atd ) sešel. Vem ho tam čert. Čert ho vzal, odnesl (do pekla). Šel ke všem čertům, ke všem všudy. Už ho tam čert dře, smaží, praží. Už se tam čert s ní žení. Už ho tam čerti melou, perou. Má tvrdě ustláno (byl Hříšník) Měkce leží, spí (byl dobrý) Země je mu lehká, těžká. Musí se v hrobě obrá- tit. Nebude míti, nedojde pokoje. Má tam co, z čeho, zač, proč odpovídat. Nedojde spasení. Bude strašit. Přišli, vzali ho rohatí. Nedostalo se mu hlíny na hrob (o lakomci). Spadne mu hrob (skoupému). Nebude moci shníti, neshnije (o nešlechetném). Nikdo
proň nezapláče, oka nesmočí, slzy neuroní,
neukápne. Odpusť mu pán Bůh. Ať ho Bůh
soudí! Ať je zatracen! Ať jde na věčné za-
tracení. Ať mu tam p. Bůh, jako on jiným
— Cf. Zemříti, Umříti, Mách. 214. — S. = mlynářík, sýkora. Šír. Pt.

304255   Smrť Svazek: 7 Strana: 1383
Smrť. O umírajícím: Béře již za kliku hřbitovní. Šml. O zemřelém: Otrčil hušky. Val. Slavč. 40. Přestal chléb jésť; Má po chlebíčku. Us Pověry o ní vz v Mtc. 1892. 286. — Vynášení smrti a jeho výklady. Vz NZ. II. 194., 1893. 453. nn.

304256   Smrť Svazek: 8 Strana: 0371
Smrť, z mbr, koř. mer. Cf. Gb. H. ml. I. 62., 64., 70., 77. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 177., Gb. Km. -i. 37., 5. Co s. neudáví, tož jenom pokazí. Heršpice. Rous. — A) Frase, když nemoc smrtí se končí. Brzo půjde do Hajan (zemře). Světz. 1893. 101. (Rais). Išiel morky pásť. Phľd. 1894. 60. Hodil krpcom = zemřel. Phľd. 1893. 475. Nebude viac kašu dúchať = zemřel. Phľd. 1894. 127. Prestal podšívať (švec umřel); Mrdol fúzom; Kňaz dokázal; Na mrcha koni sedí (umře); Knězovi do no- havic, do vačku hledzí (umírá). Ib. 193. Už je het, fuč; Vytrčil kopytá; Krpcami striasol; Zaspal na večnosť; Usnul v Pánu; Vyvalil sa; Už je stuhlý, stuhnutý, studený; Už je na daske (desce, prkně) vystretý, vytiahnutý; Už je hore znak, hore znakom, hore bradou; Už mu je ameň; Už mu popol na nos sedá; Už umrčinou razí, do zeme hľadí; Už mu s. za chrbty stojí; Nos sa mu končí; Mohol by ho na velký piatok v kapustnici zésť; Je na pravdě božej; Už je tam; Vzal ho Boh (k se- be); Čert ho vzal; Už je boží; Na druhý svet išiel; So sveta sišiel; Ta (tam) šiel, odkiaľ sa nevráti; Ztratil sa so sveta; Zpomedzi nás sa ztratil; Minul; Vyvzdychal; Už sa rozsypal. Ih. 372.—373. Chodí už na ostatných (skoro umre); Už je na ostatných stupkách. Ib. 376. Už mu duša na jazyku sedí (dodělává). Ib. 442. Keď mu je s. na pažeráku (na jazyku). Ib. 678. Šiel na dolniu zem s doskami; Šiel k Abrhámovi morky pásť (umřel). Slov. Nov. Př. 593. Již je na boží milosti. Bl. Gr. 298. Dluh smrti zaplatil. 1526. Snm. I. 99. Táh- nouti k smrti. Alx. Nách. k. XI. Došly mu roky. Brt, D. II. 379. Už mlátí z posledního. Šml. VIII. 46. Bude hlídat vrabce (umře). Dšk. Jihč. I. 24. — B) PH pohřbu a po něm. Odišiel s doskami na Dolní zem (pochován). Phľd. 1894.258. Už v hrobe hnije; Už sa roz- sypal; Už je se zemou smiešaný; Už ho není, verú; Už je tam, kde loj kopú (v hrobě). Ib. 372.—373. — Do smrti nám nic není, neboť jsme-li my, není smrti, a je-li s., není nás. Epikur. Ztk. 17. (3. vyd.). S. nepreberá; Po smrti sa je zle modliť a na starosť vandrovat. Slov. Nov. Př. 318., 320. Ľepši kopa za života, ež po smrči dvě. Mor. Čes. l.V. 421. S. po- maly již hnízdo vláčí. Kat. z Žer. II. 324. — Zvyky při smrti dítěte na Mor. Vz Duf. 31. nn. Co všecko věští na Slov. s. ? Vz Phľd. 1894. 712. nn. Horí-li svieca pri ňom (ne- mocném) temno, umre. Phľd. 1894. 712. Jiné pověry vz v Zbrt. Pov. 134., 135., 166., Vck. Val. I. 131. nn., Phľd. 1895. 16. nn. — S. Vynášení Smrti. Vz NZ. III. 235., V. 584., Vck. Val. I. 77., Ces. 1. V. 184. nn., Oestr. Mon. (Böhm.) I. 441. Cf. Smrťka (i dod.).

304257   Smrť Svazek: 8 Strana: 0576
Smrť. Cf. Dostati se kam (3. dod.).

304258   Smrť Svazek: 9 Strana: 0300
Smrť. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1 343., 387. Má ho k smrti ráda. Hoř. 86. Může mít z toho smrť; Do nejdelší smrti by mi to nenapadlo; Moh toho míti nadosmrti dost. Ib. 94. S. smíří každýho (učiní konec ne- přátelství). Ib. 122. S. ho strčila (říká se, spadne-li kdo bez patrné příčiny). Čes. 1. VII. 41. S. rovně měří, tak šarlatu jako šeři. Šml. III. 185. S. hasí závisť; Po s. ho poslať (když někdo dlouho se nevrací); S. ho tam čakala; Po smrti fuk do země; K smrti každý den bližej; Smrti neujdeš; Do smrti nezabudnu; Po smrti niet lekára; Smrti sa i červiak bráni; Smrti sa mi rovná, Po smrti sa modliť pozde; Do smrti se nenazdať; Smrti sa nik nevyprosí; Smrti sa z hrsti nevykrúti; S. istá, hodina nie; S. má kosu, nie sekeru; S. naň zabudla; S. nedá pardón; Smrť nesmrť odvážnému; S. nevyberá ni- koho; S. nezabudne; S. príde z nenazdania; S. si zádrapku najde; S. s každým bude tancovať; S. ťa všade čaká; S. všetko vy- rovná atd. Vz Zát. Př. 78., 360b. —361a. Mladej má s. za zády, starej před očima; S. na jednej nikdy nepřestává (v rodině jich vždy několik členů po sobě zemře). Seb. 223., 91. Jakými znameními se smrť ohlašuje: obraz spadne se stěny, nábytek praská, ozve se rána, krtice ryje pod stavením, pes vyje, straka řehtá, sova houká u stavení, umrčí hodinky se ozývají atd. Vz Nár. sbor. 1901. 170. — S., když nemoc smrtí konci. Do hrobu vyzerá. Čes. 1. VII 41. Pude do nebe. Má duši na jazyku. Hoř. 121. Už je více tam, než tady. Hoř. 95. Mele, nabírá z posledního. Ib. 93., 121. Mele poslední. Holic. 14. Nos se mu obostřil, zemře. Maš. ruk. 176b. S. mu čakajú. Zát. Př. VI. 677. Sr. Zát. Př. 79. —81. — Po smrti. Krpci zmetal. Do zemi zahryzol. Čes. 1. VII. 4. Už má vode- hráno. Už mu je dobře. Zvrd. Zaklepal ka- mašema. Už je na soudnej stolici. Je na svědomí. Už je na pravdě boží. Neřek ani jahelník (zabil se). Hoř. 121. Už je nata- žený. Ib. 92. Už stvrdí. Hoř. 121. Sr. Zát. Př. 79. —81. — Když se nemoc zlomí. Utekl smrti z kabele, hrobařům s lopaty (ozdravěl). Mus. ol. 1898. 119. Sr. Zát. Př. 78a. Roz- hádzal smrti hniezdo. Mus. slov. ?I. 12. — Pověry ? smrti se táhnoucí na Hořicku, vz Hoř. 151., na Slov. Vz Čes. 1. VII. 41. — S. = kostra. To je s. Hoř. 94. — S. = Mo- rana, Mořena. Vynášení smrti. Vz Př. star. I. 22.

304259   Smrť Svazek: 10 Strana: 0379
Smrť. Smrti nom. sg. Na Mor. Sš. 10., 12. a j. Sr. Ott. XXIII. 538. Už neuslyší kukačky kukat; Už nebude dlouho světla pálit; Už se chystá k Abrahamu (brzo umře. ) Čes. 1. XII. 484., 486. Už mu idú podkovy strhať (umírá). Mus. slov. V. 37. Sr. Ůmorník zde. Dal smrti výkupné, nuž ho přeskočila (ozdravěl); S. neobíde nikoho; Smrťou vyplatíš všetko. Rizn. 65,, 167., 168. A pane, s. je nějaký jurista! Nenadělá lejster, nebere ani peníze, ani tenounké plátno, ani pytle obilí jako na ouřadech, a kolek má jediný pro kaž- dého. Rais Vlast. 239. S. rovně dělí: Ani šarlatu, ani šeři nedbá, všem rovně měří. Ta pána s sluhú, a kralovu berlu i pape- žovu v hrobě položí s motykú. Nechť v kost- nici rozeznají, které papežovy, královy a sedlákovy jsú kosti. Hus. Post. 248. Po smrti, môj pane. všetko tu zostane. Sbor. slov. VIII. 85. S. jest jen dlouhý spánek bez děsného sna, jímž život byl. Zr. Poes. 159. Smrti se nikdo nevyhne. Zvon V. 554. Proroci smrti (věci, znamení, z kterých se soudí na něčí smrť) Vz Vlasť. I. 196. To je cesta s. (na níž lze zlomiti vaz). Úbočí. Rgl. Hra na smrť). Vz Brt. Čít. 120. — S. Vyná- šení smrti. Vz Vyhl. II. 126. nn., Čes. 1. XIII. 274., 278. V Tovačově. Vz Čes. 1. XIV. 344. Pověry táhnoucí se k smrti (u Kr. Městce) vz v Čeč. 179. Sr. Svítek, Vyhl. II. 62.

304260   Smrť Svazek: 10 Strana: 0663
Smrť. S. zlo jest nejhorší a chce svůj den. Slád. Rich. II. 72. Úmorník ho chytil (umírá). Mus. slov. V. 42. — Onedlho pojdze do hliníka (umře). Mus. slov. VII. 91. — Pôjde, kde loj kopú (umře). Mus. slov. IV. 10. — Dostal se do hlinskýho (zemřel). Brt. Slov. 96. Pasie morke; Škrábe mrkvu; Mrkvu škrabe, zem hryzie (zemřel, je pochován). Phld. XXIV. 341.

304261   Smrťák Svazek: 3 Strana: 0490
Smrťák, u, m., strašidlo smrt představu- jící, které děti na smrtelnou neděli po vsi nosívají a konečně do vody házejí. Také Mařena, Marena, Mořena, Smrťholka, Smr- tolka, Smrtnice, Smrť; bývá došek hůlkou prostrčený a jako děva s ústy i rukama při- dělanýma vystrojený. S. P. 768. Děti chodí se s-kem. Us. Jg. Cf. Mořena. — S., pruský husar s kalpakem, na němž smrť byla vy- obrazena.

304262   Smrťák Svazek: 7 Strana: 0723
Smrťák, der Klappermann, ein Bild des Todes. Cf. Km. 1887. 759., Mach. 192. Chlapci chodí s S-kem. Vz Brt. Dt. 283. — S. = bledý jako smrť. Ty děti jsou jako s-ci. U Kdýně. Rgl.

304263   Smrťák Svazek: 10 Strana: 0379
Smrťák, a, m. = bídný, vyhublý člověk Tbz. I. 25., V. 6, 276.

304264   Smrtce Svazek: 10 Strana: 0379
Smrtce, e, f., zdrobn smrť. Darius nechce (se) vyvinúti od smrtci (smrtce). Alex. B. M. 147. (Mš. ).

304265   Smrtec Svazek: 9 Strana: 0461
Smrtec, tce, m. = umrlec Je jako s. Tbz. IV. 1. 81.

304266   Smrtečka Svazek: 10 Strana: 0379
Smrtečka, y, t., zdrobn. smrť. Nár. sbor. 1902. 17.

304267   Smrtedlnosť Svazek: 10 Strana: 0379
Smrtedlnosť, i, f. = smrtelnosť. Rozk. P. 1376.

304268   Smrtedlný Svazek: 8 Strana: 0371
Smrtedlný, -dlen. Gb. H. ml. I. 164.

304269   Smrtedlný Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtedlný = smrtelný. Um. roud. 2759., Alx. V. 2022., Rozk. P. 2341. (Mš. ). - S. = mrtvý. Šenk jej v hlavu zatě, země pokry s-ného. Baw. E. v. 2943.

304270   Smrtedlý Svazek: 3 Strana: 0490
Smrtedlý = smrtelný. Na s-dlé posteli ležeti. NB. Tč. 11., 23., 65., 191.

304271   Smrteldný Svazek: 8 Strana: 0371
Smrteldný m. smrtedlný. Dač. Pam.

304272   Smrtelně Svazek: 3 Strana: 0490
Smrtelně = na smrť, tödtlich. S. někoho raniti. D. Jeden šíp raní s., jedna jiskra rozněcuje žár. Prov. V. Vlček. S. hřešiti. Hus I. 109., 209., 274., II. 129. — S., silně, sehr. S. někoho nenáviděti. Us.

304273   Smrtelnice Svazek: 3 Strana: 0490
Smrtelnice, e, f., die Sterbliche.

304274   Smrtelnický Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtelnický, dem Sterblichen eigen. Lpř.

304275   Smrtelnictví Svazek: 3 Strana: 0490
Smrtelnictví = smrtelnost.

304276   Smrtelnička Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtelnička, y, f., = Mořena. Vz Vykl. Obrz. 125.

304277   Smrtelník Svazek: 3 Strana: 0490
Smrtelník, a, m., der Sterbliche. Us.

304278   Smrtelníkový Svazek: 9 Strana: 0301
Smrtelníkový, mortificatorum. S. syn. Ž. pod. LXXVIII. 11.

304279   Smrtelnost Svazek: 3 Strana: 0490
Smrtelnost', i, f., smrti podrobenosť, die Sterblichkeit, Mortalität. Hus III. 29. Pro s. opatrnosti potřeba jest. Kom. — S., časný a smrtelný život, die Zeitlichkeit. V. — S., mrtvola (zastr.), der Leichnam. — S., moc usmrcení, die Tödtlichkeit. S. jedu. Jg. -- S. — číslový poměr úmrtí, která v jistém množství žijících lidí v jistém čase se při- házejí, 1c veškerému počtu těchto lidí žijících. Vz S. N.

304280   Smrtelnoška Svazek: 3 Strana: 0490
Smrtelnoška, y, f. Pár vajíček vod sle- piček a trochu másla, aby se ta s. spásla. Sš. P. 769. Vz Smrťka.

304281   Smrtelnuška Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtelnuška, vz Smrtelnoška, Smrto- lenka. Mor Brt.

304282   Smrtelný Svazek: 3 Strana: 0490
Smrtelný; smrtedlen, dlna, dlno. Vz Mkl. B. 152. — S., smrti podrobený, netrvalý, sterblich. S. život, člověk. V. S. hříšník. Hus I. 209., 368., 370., III. 273. On byl po těch dvou dnech skoro s-ný (na smrť ne- mocný). V Dobrušce. Vk. Jsme s-ní, proto třeba dělati pořádek. Us. Šd. Aj tato slova miení Kristus, že jsů naplněna, kteráž jest mluvil ještě jsa s nimi s-ný. Hus II. 149. (III. 124.). — na čem. Učiněn jest na duši i na těle smrtedlen. Ms. Bel. — S., smrt působící, přinášející, záhubný, tödtlich, tod- bringend. Jg. S. kulka, rána, nemoc. V. Sou- chotiny dlouho trvající smrtelné jsou. Kom. Tedy dobře: s. hřích, ač se to za chybné pokládá. S. hřiech. Hus L 21., 119., 311., 367., 375., 380., II. 32., 89., 217., 272., 435., 437., III. 187., 257. Kletba má býti jedné pro hřiech s-ný. Hus III. 225. Ktož umře v s-ném hřieše. Št. Každý hřiech s-ný má pochop a hniezdo ve vóli a koná se v skutku. Hus I. 275. A ten leží v s-nej nemoci. Sš. P. 6. Jazyk neskrocený nepokojné zlé plné jedu s-ného. Hus I. 225. S. nepřítel (úhlavní), Ms. pr, pr., boj (vražedlný). Troj., záští. D. — S., ku smrti se vztahující, Tod-, Sterbe-. Na s-né posteli. V., Čr. S. úzkosť (také = velmi veliká), boj (zápas se smrtí), Us., spáni, D., bolesť, hodinka. Z. wit. 17. 5. S. brána. Dch. S. pot na čele se mu vyrážel. Er. Sl. čít. 13. Nechť tvé prostěradlo lněné jest mé roucho s-né. Sš. P. 57. S. den. BO. — S. neděle, smrtná, pátá neděle v postě, dominica judica, der Todtensonntag, schwarze Sonntag.

304283   Smrtelný Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtelný. S neděle. Vz Slovan. sborník 1887. 3. seš. Pověry o ní vz v Mus. 1853. 493. Má s-né lakotě (hlad před smrtí), dlouho nebude. U Kr. Hrad. Kšť.

304284   Smrtelný Svazek: 8 Strana: 0371
Smrtelný. Je-li na s-nou neděli pěkně, podaří se len. CT. Tkč.

304285   Smrtelný Svazek: 9 Strana: 0301
Smrtelný. S. neděle (obyčeje). Vz Chorv. 83.

304286   Smrtelný. S Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtelný. S. neděle (topení smrti). Vz Čes 1. XIII. 274.

304287   Smrťholka Svazek: 3 Strana: 0490
Smrťholka, y, f., die Todesjungfrau. Vz Smrťák, Smrtola.

304288   Smrtholka Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtholka. Cf. Km. 1887. 714., 762, Zbrt. 291

304289   Smrtholka Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtholka. Vz Hoš. Pol. H. 138.

304290   Smrtí Svazek: 3 Strana: 0490
Smrtí hlava (umrlčí), der Todtenkopf.

304291   Smrtice Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtice. Pl. S = /v^-?. Lšk. Dle Lpř.: Smrť, bohyně smrti, Záhuba; Sudice.

304292   Smrtící Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtící, tödtend. Vz Smrtiti. Ž. wit. S. rána, Osv., skok. Čch.

304293   Smrtič Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtič, e, m., Tödter, m. Cf. Šelmo- smrtič.

304294   Smrtihlav Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtihlav = smrtohlav. Brm IV. 397., Ott. I. 505.

304295   Smrtihlav Svazek: 9 Strana: 0301
Smrtihlav, a, m., acherontia, Todtenkopf, motýl. Vz Stein. 43., Exl. 65.

304296   Smrtihlav Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtihlav, a, m, acherontia atropos, motýl. Vz Ott. XX1I1. 579., Smrtohlav v I. 491.

304297   Smrtihodný Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtihodný zločin, lépe, lépe: hrdelní, úhlavní. Mš.

304298   Smrtin Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtin, a, o. Jste smrtina kořisť. Klicp. v Blaníku 1820. 290.

304299   Smrtina, y Svazek: 3 Strana: 0490
Smrtina, y, f., das Skelet. D. Smrtinosný, todbringend. S. střely. BO.

304300   Smrtiplodný Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtiplodný, toderzeugend. S. jed. Sš. Bs. 199.

304301   Smrtisko Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtisko, a, n., ohyzdná smrť. S. sme zanesly, praporec jsme přinesli. Vz Smrťák. Sš. P. 772.

304302   Smrtiště Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtiště, ě, n., Todesplatz, m. Šd.

304303   Smrtitedlný Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtitedlný. Něco s-ného vypiti (usmrcu- jícího). Krist. llla.

304304   Smrtiti Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtiti, il, cen, cení, na Slov. těn, tění, usmrtiti, tödten.„— koho jak, čím: bez bolestí. Bern. Čas marností s. MM. — Jg.

304305   Smrtiti Svazek: 8 Strana: 0371
Smrtiti. Mohou s. Chč. S. 166. — S. = chodili se Smrtholkou na smrtnou neděli.

304306   Smrtiti Svazek: 9 Strana: 0301
Smrtiti, mortificare. — koho. Ž. pod. XLIII. 22.

304307   Smrtivka, smrtvodka Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtivka, smrtvodka, y, f., die Blau- säure. Rk.

304308   Smrtivý Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtivý, tödtend. Rk.

304309   Smrtivý. S Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtivý. S. střela, dech, ocel. Tbz. XVI. 410., XIII. 360., V. 1. 422.

304310   Smrtivzdornosť Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtivzdornosť, i, f., der Todestrotz. Pcht.

304311   Smrtivzdorný Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtivzdorný, dem Tode trotzend. Kká.

304312   Smrtizvěstný Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtizvěstný, todweissagend. Šm.

304313   Smrtka Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtka, y, f. = smrt. Dejte nám, dejte nového koláče, ať se nám s. nerozplače; Nosím, nosím s-tku k zelenému čtvrtku; kam tu s-tku zaneseni? Nové léto přine- seni. Sš. P. 773. Přišla si pro něho s. = zemřel. U Vys. Lng. Vz Smrťák, Smrtel- noška.

304314   Smrtka Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtka, y, f. = mlynářík, sýkora. Šír Pt.

304315   Smrťka Svazek: 8 Strana: 0371
Smrťka. Na Poličku. Cf. NZ. IV. 334. Kto zo zasnúbených umre, stane se Smrtko1,!. V Sar- vaši na Slov. Phľd. 1894. 718. Nošení Smrtky (Smrtholky). Cf. Duf. 129. nn. Na moste sišly sa dve smrtky (zimnice a osýpky). Phľd. XII. 728. Vz Smrť, Smrtholka.

304316   Smrťka Svazek: 9 Strana: 0301
Smrťka, y, f. = bídná žena. Zát Př. 85b.

304317   Smrtka Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtka Jos., spis., Tob. 217.

304318   Smrtlivý Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtlivý = usmrcující, tödtend. Kde s-lý střelec na pěkný krdělec karaběnkou míří. Hdk. C. 82.

304319   Smrtně Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtně. Choroba s. ho stihla. Zr. Let. II. 54. S. někoho raniti. Msn. Od. 147.

304320   Smrtnica Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtnica, e. f. = smrtná neděle. Vz Smrtelný (konec). Val. a slez. Vz Brt. L. N. I. 214., Šd.

304321   Smrtnice Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtnice, e, smrtnička, y, f. = Mo- rana. Vz Smrť, Smrťák, Sš. Ps. 770. Má milá smrtničko, zanechej mne ešče. Sš. P. 11.

304322   Smrtník Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtník, a, m. S-ci, tenebrionidae, temně barvení brouci s tenkými tykadly a s krov- kami často ve švu srostlými. S. obecný, blaps mortisaga. Vz Frč. 185., Schd. II. 509. — S. = smrtelník. Prostor a čas nám s-kům jsou závada stálá. Sš. Bs. 178.

304323   Smrtník Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtník = brouk. Cf Kk. Br. 245 -247., Ott. IV. 144., Brm IV. 132. nn. Vz Smut- ník. — S. Benignus, minorita. 1697. Vz Jir. Ruk. II 235., Ukaz. 71. — S.Melchior, evan. kněz 1637. Vz Jir. Ruk. II. 235. — S., u, m. = smrtiště. Šd. Boj na s-ku. Orl. II. 1.

304324   Smrtník Svazek: 9 Strana: 0301
Smrtník, a, m., blabs, brouk. S. končitý, b. mucronata, věštivý, similis. Klim. 485. — S. Benignus, kazatel ve XVII. a XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. II. 1. 36., Flš. Písm. 510.

304325   Smrtnorozenec Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtnorozenec, nce, m. S. lidský. Msn. II. 8.

304326   Smrtnosť Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtnosť, i, f, Sterblichkeit, f. S. lásky. Dk. Poet. 53.

304327   Smrtnotělý Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtnotělý muž. Msn. Od. 242.

304328   Smrtný Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtný, ku smrti se vztahující, Todes-. S. postel, St. skl., neděle (smrtelná), der Todtensonntag. V., Sš. P. 767., 768. S. zá- pas. Dch. S. lože, duma, sňatek. Sš. Bs. 192., 60., 61. Dnes sme veseli, zejtra na s-né posteli. Slez. Tč. — S., smrtelný, sterblich. S. člověk. Hlas. A stane se (tělo) ze s-ného nesmrtným. Sš. II. 180.

304329   Smrtný Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtný, Todes-. S. kalich, úzkosť, Osv., bledosť, mdloba, Čch., zvon. Sldk. 303. S. týden = pátý postní. Brt. S. neděle. Cf. Km. 1887. 677., 714., 759., Mus. 1888. 355, Brt. Dt. 281. Písně k ní. Vz Sš. P. 768., Er. P. 57. Dítě na s. neděli narozené do roka zemře. Us. Brt. — S. = smrtící. S. šíp, Čch , zbraň, Kká., dávka, dosis letalis. Z smrtné moci nevyňatý. Sv. ruk. 103. Cf. Zvýš, 1. — S. = smrtelný. S. děvice, Zr. Amis, žena. Msn (Hes)

304330   Smrtný Svazek: 7 Strana: 1384
Smrtný. S. neděle. Cf. Lum. 1858. 640., Obzor 1892. (Brt.), NZ. 11. 193., 1893. 453. nn., Zlatá Praha 1889. 207.

304331   Smrtný Svazek: 8 Strana: 0372
Smrtný. S. neděle. Cf. NZ. III. 235., Vck. Val. I. 77., Z časů dávných a našich. F. Vy- koukal. 1893. Samostatné spisy o s. neděli a výklady obyčeje vůbec. Vz NZ. II. 552. nn. — S. svojba = hostina po pohřbě svobodného n. svobodné. Prostěj. Brt. D. II. 386.

304332   Smrtný Svazek: 9 Strana: 0301
Smrtný. S. neděle na Vyzovsku. Vz Mus. ol. XII. 58. Na Slez. Vz Ces. 1. X. 242. S. čižmy (opuchlé nohy) Mus. slov. III. 35.

304333   Smrtný S Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtný S. neděle (černá) ve Slezsku. Vz Vyhl. II. 36. — čím: rodem. Msn. Od. 80. Vz Smrtelný.

304334   Smrtodajný Svazek: 9 Strana: 0301
Smrtodajný. S. zbraň. Br. Věk. 240.

304335   Smrtodyšný Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtodyšný, todathmend. Šm.

304336   Smrtohlav Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtohlav, a, m., acherontia atropos, motýl. Vz S. N., Smrtonoš.

304337   Smrtohlav Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtohlav, vz Smrtihlav.

304338   Smrťoch Svazek: 3 Strana: 0491
Smrťoch, a, m. = smrťák. Kadibudí, ka- dibudí, ať se s. neprobudí. Sš. P. 773.

304339   Smrťoch Svazek: 7 Strana: 0723
Smrťoch, a, m. = Smrťák. Cf. Mách. 192.

304340   Smrťoch Svazek: 9 Strana: 0301
Smrťoch, vz Mařena.

304341   Smrtola, Smrtolka Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtola, Smrtolka, y, f. = Smrťholka, Morana. Bdl. Žala milá, žala, zralé žito žala, ale ju nezralú smrtolka sežala; Smr- tolenko, Smrtolo, kams klíče děla? dala sem jich, dala svatému Janu, aby otevřel do nebe bránu. Sš. P. 560., 769., 772. Vz Smrťák.

304342   Smrtolenka Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtolenka, smrtolinka, y, f. = Smrtel- nuška, Smrť. Km. 1887. 714.

304343   Smrtolka Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtolka. Obcházení s-ní vz v Km. 1887 677., Brt. Dt. 283

304344   Smrtolný Svazek: 9 Strana: 0301
Smrtolný. Šmrtolno zelina = andělíka.

304345   Smrtonosí Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtonosí meč. Krok I. c. 23. (1822. ).

304346   Smrtonosný Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtonosný = smrť nosící, usmrcující, todbringend, tödtlich. S. uražení, rána. J. tr. S. zákon, jed. Sš. I. 319., Ob. 161.

304347   Smrtonosný Svazek: 8 Strana: 0372
Smrtonosný. O tomto slově praví Bl. Gr. 335., že jest to ficta locutio. S. učení, pestifera doctrina. Břez. Font. V. 430.

304348   Smrtonoš Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtonoš, e, m., planeta Mars. Vz S. N. — S., bůh vojny, Mars deus. V. Vyhlíží jako s. (říká se o vyzáblých). — S. = smrtohlav, motýl. Jg.

304349   Smrtonoš Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtonoš motýl. Cf. Brm. III. 448.-450

304350   Smrtonoš Svazek: 9 Strana: 0301
Smrtonoš. Kraluje-li na nebi S., bude mnoho nemocí; žádoucno, aby dával člověk pozor na sebe, rodinu, byliny, stromy a do- bytek. Sá. Kant. 33. Sr. Ott. XVI. 893.

304351   Smrtonoška Svazek: 7 Strana: 0723
Smrtonoška, y, f. = sova pálená. Má-li někdo z domácích umříti, zaklepá prý s. na okno svým zobákem. Us. Kšť. — S. = smrťák. U Golč. Jeníkova. Kal. Než ji skosí S. (Smrť) krutá. Zl. Praha. 1889. č. 21. Cf. Mách. 182.

304352   Smrtonoška Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtonoška, y, f. = sudička; střela, Msn. II. 27., 276.

304353   Smrtopis Svazek: 10 Strana: 0380
Smrtopis, u, m. = nekrolog. 1816. Lit. I. 662.

304354   Smrtospánek Svazek: 3 Strana: 0491
Smrtospánek, nku, m., lethargus. Vocab.

304355   Smrťuch Svazek: 10 Strana: 0380
Smrťuch, a, m. = Mařena.

304356   Smrtvodka Svazek: 7 Strana: 0724
Smrtvodka, y, f., vz Smrtivka. Rk.

304357   Smrvati Svazek: 3 Strana: 0491
Smrvati, na někoho n. na něco žádost míti. V Krkonš. Kb.

304358   Smryć Svazek: 8 Strana: 0372
Smryć = smrť. Laš. Brt. D. I. 104.

304359   Smrznouti Svazek: 10 Strana: 0380
Smrznouti se. Luc. 67. Vz Zmrznouti se.

304360   Smrž Svazek: 3 Strana: 0491
Smrž, e, m. (na Mor. a na Slov. smrh, u, m., smrha, y, f.) — smrže, houba, mor- chella, die Morchel. Jg., Schd. IL 258., Kk. 77., Čl. 182., Rostl. 1927. S. tlustonohý, m. crassipes; pospolitý, m. esculenta; špičatý, m. conica; chutný, m. deliciosa; kadeřavý, m. crispa; podneslý, m. elata; pýřitý, m. pubescens. Rostl. 1928. Veliký, více placatý, bleděhnědý s. slove chřapáč. D. Špargl je jako smrže (pěkný). Us. Hřiby, smrže. Köm. S. smradlavý. Jg. Jest opalen jako s. (velmi). Us. u Litomš. Bda. — Na Mor. říkají dětem, když za veliké zimy vyjíti chtějí, že půjdou na smrže a škliby. Mrk.

304361   Smrž Svazek: 7 Strana: 0724
Smrž. Bartol. Cf Mllr. 63., Rosc. 67.

304362   Smrž Svazek: 8 Strana: 0372
Smrž, smrža, smrha (horň.), kočičí pa- zúrky, majůvka, morchella, houba. Brt. D. II. 512. Má obličej jako smrža (od neštovic poďubaný). Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

304363   Smrž Svazek: 10 Strana: 0380
Smrž, panirus. Rozk. P. 839., R. 76.. Rostl. drk. 180b. s., morchella, houba. Vz Ott. XXIII. 540. Když s. prachem si pohrává. Dost. Pov. 248.; zde má býti: smršť. — S. Jan, spis., nar. 1835. Sr. Ott. XXIII. 540.

304364   Smrža Svazek: 8 Strana: 0372
Smrža, vz Smrž (3. dod.).

304365   Smržek Svazek: 3 Strana: 0491
Smržek, žku, m., vz Smrž.

304366   Smržice Svazek: 3 Strana: 0491
Smržice, něm. Smržitz, ves u Prostě- jova. PL.

304367   Smržná, é Svazek: 3 Strana: 0491
Smržná, é, f., Simmersdorf, ves u Polné. PL.

304368   Smržov Svazek: 3 Strana: 0491
Smržov, a, m., něm. Smržow, ves a) u Lo- mnice, b) u Smiřic, c) u Čes. Dubu; S. dolní, ves u Letovic na Mor.; S. horní, ves u Bře- zové. PL., Tk. II. 548., III. 659.

304369   Smržovice Svazek: 3 Strana: 0491
Smržovice, dle Budějovice, něm. Smr- žowitz, ves u Kdyně.

304370   Smržovitý Svazek: 3 Strana: 0491
Smržovitý. S. rostliny, discophori. Rostl. 1927.

304371   Smržovka Svazek: 3 Strana: 0491
Smržovka, y, f., ves v Jablonsku. Vz S. N.

304372   Smržovka Svazek: 7 Strana: 0724
Smržovka = druh zbraní, řemdich, če- kan. Morgenstern, m. Šm. S. = koule jako ježek na všech stranách hřeby obitá a na řetízku visící. Wtr. Obr. 290.

304373   Smřežkovaný Svazek: 9 Strana: 0300
Smřežkovaný. Půlky (sukně) s-né (mezi půlkami jsou vloženy krajky Čili mřežky). Vck Svat. 18.

304374   Smřežovati Svazek: 3 Strana: 0487
Smřežovati, vergittern. Byl.

304375   Smříčí Svazek: 3 Strana: 0487
Smříčí, n., něm. Mrzitsch, ves u Krum- lova. PL.

304376   Smříčno Svazek: 3 Strana: 0487
Smříčno, Mříčno, a, n., něm. Wemritsch, Wemerschitz, ves u Jilemnice.

304377   Smucenal Svazek: 7 Strana: 0724
Smucenal, u, m., passionale; zastr. Rozk.

304378   Smúcení Svazek: 3 Strana: 0491
Smúcení, n. S. zraku = kalení. Vz Mr- čení. Sal. 87. 18. — Ž. wit. 19. 2.

304379   Smúcený Svazek: 3 Strana: 0491
Smúcený; -cen, a, o, vz Smoutiti = smut- ný, tristis, afflictus. Proč smuczen chozju; smuczen jsem. Ž. wit. 42. 2., 39. 7.

304380   Smúceti Svazek: 9 Strana: 0301
Smúceti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2 339.

304381   Smúceti Svazek: 10 Strana: 0380
Smúceti, smucovati. Čím se více smu- cuješ. Hrad. 58b. v. 354. Ta mě hróza smucí. Kat. brn. 196. — Alx. V. 1893. Sr. Smú titi se.

304382   Smucovati Svazek: 3 Strana: 0491
Smucovati, conturbare. Ž. wit. 38., 7., 41. 6.; tribulare. Ž. wit. 118., 157., 59. 14.

304383   Smucovati koho Svazek: 9 Strana: 0301
Smucovati koho. Chč. S. L 309.

304384   Smučila Svazek: 3 Strana: 0491
Smučila, y, f., delphinorhynchus, druh pliskavic. Ssav., Rozk.

304385   Smud, vz Svazek: 3 Strana: 0491
Smud, vz Smoud.

304386   Smuda Svazek: 7 Strana: 0724
Smuda, y, m. a f. = dareba, ničema. Val. Vck., Brt.

304387   Smudění Svazek: 3 Strana: 0491
Smudění, n. = praskot, die Verpuffung. Nz.

304388   Smuděnka Svazek: 8 Strana: 0372
Smuděnka, y, f. = smrďénka. Brt. D. II. 438.

304389   Smudic Svazek: 8 Strana: 0372
Smudic, e, m. Fotel pletený zo s-ča. Phľd. 1893. 275.

304390   Smudík Svazek: 7 Strana: 0724
Smudík, u, m. = střelný prach. Sbor. vel. I.

304391   Smudina Svazek: 3 Strana: 0491
Smudina, y, f., das Kreosot. Pr. Chym. II. 229.

304392   Smuditi Svazek: 3 Strana: 0491
Smuditi, il, ění, verpuffen, Nz.; kouřiti se, rauchen. — odkud: z komína. Slov. Er. Vz Smouditi.

304393   Smuditi Svazek: 10 Strana: 0380
Smuditi = cmuditi, při nepatrném ohni vařiti. Jičín. List. fil. 1802. 252.

304394   Smuditi. Na Svazek: 7 Strana: 0724
Smuditi. Na ohnisku s-lo se niekoľko polien. Phľd. VII. 262.

304395   Smudlina Svazek: 3 Strana: 0491
Smudlina, y, f. = smouzenina, räucheri- ger Geschmack. Bern.

304396   Smudlosť Svazek: 3 Strana: 0491
Smudlosť, i, f., angebranntes Wesen.

304397   Smudlý Svazek: 3 Strana: 0491
Smudlý = přísmudlý, angebrannt, räu- cherig. Aqu., D.

304398   Smudník Svazek: 3 Strana: 0491
Smudník, u, m., ručničný prach, das Schiesspulver. Pr. Chym.

304399   Smudnouti Svazek: 3 Strana: 0491
Smudnouti, vz Smoudnouti.

304400   Smudný Svazek: 3 Strana: 0491
Smudný, vz Smoudný.

304401   Smúdřeti Svazek: 3 Strana: 0491
Smúdřeti, vz Smoudřeti.

304402   Smugila Svazek: 7 Strana: 0724
Smugila gangickä, platanista gangetica. Brm. 1. 3. 753.

304403   Smuh Svazek: 3 Strana: 0491
Smuh, a, m., sciaena, ryba břichoplý- tevná. Krok. I. d. 108. Vz Smuha.

304404   Smúh Svazek: 10 Strana: 0663
Smúh, U, m. černý pruh na bílém. Brt. Sl.

304405   Smuha Svazek: 3 Strana: 0491
Smuha, y, f., na Slov., černá čára, prouh. Us. — S-y, sciaenoidei, ryby. S. šedá, sciaena aquila; černá, corvina nigra. Vz Frč. 295.

304406   Smuha Svazek: 7 Strana: 0724
Smuha jílová, Lettenbesteg, m., v geol. Hř. — S. ryba, Umberfisch. Cf. Brm. III. 3. 82.-85., Odb. path. III. 950.

304407   Smuha Svazek: 10 Strana: 0380
Smuha, ryba. Vz Ott. XXII. 719.

304408   Smuhlý Svazek: 3 Strana: 0491
Smuhlý, pullus, mattbraun. Rst. 494.

304409   Smuhlý Svazek: 8 Strana: 0372
Smuhlý. S. tvár (slncom osmahlá). Phľd. XII. 479.

304410   Smuchlaný Svazek: 3 Strana: 0491
Smuchlaný — schumlaný. Rst. 494.

304411   Smula Svazek: 3 Strana: 0491
Smula, y, f., forca (ferculum gratum), zastr. Rozk.

304412   Smůla Svazek: 3 Strana: 0491
Smůla, y, f. V. Vz Smola.

304413   Smůla Svazek: 9 Strana: 0301
Smůla. S. obuvnická, bednářská; Příprava smůly; Používání jí. Vz KP. VIL 201. — 203.

304414   Smůla Svazek: 10 Strana: 0380
Smůla bednářská, ševcovská. Vz Ott. XXIII. 541., Smola. — Má smůlu. Na Slov.: Sedí, čo na metle. Mus. Slov. IV. 27.

304415   Smunditi Svazek: 7 Strana: 0724
Smunditi = vařiti (potupně). Brt. D. 266.

304416   Smunec Svazek: 3 Strana: 0491
Smunec, nce, m., lophius, ryba. Krok.

304417   Smunec Svazek: 7 Strana: 0724
Smunec. Cf Brm III 3. 141.

304418   Smunec Svazek: 7 Strana: 1384
Smunec = ďas mořský, ryba. Ott. VII. 66.

304419   Smuorka Svazek: 7 Strana: 0724
Smuorka, y, f. = šňůrka. U Březové na Mor. Brt.

304420   Smurka Svazek: 3 Strana: 0491
Smurka, y, f., der Bolus, nerost. Techn. III. 62.

304421   Smurkový Svazek: 3 Strana: 0491
Smurkový, aus Bolus. Vz Smurka. S. nádoby. Mus. 9. 194.

304422   Smúřiti se Svazek: 7 Strana: 0724
Smúřiti se = chmúřiti se, smušiti se. Jos. 18.

304423   Smuřiti se, vz Svazek: 3 Strana: 0491
Smuřiti se, vz Smouřiti se.

304424   Smusiti Svazek: 10 Strana: 0380
Smusiti = přinutiti. Jelen ovci smusí, že s ním v súdě státi musí. Baw. E. v. 1498.

304425   Smušilosť Svazek: 3 Strana: 0491
Smušilosť, i, f. = zasmušilosť, die Düster- heit.

304426   Smušilý Svazek: 3 Strana: 0491
Smušilý, finster, düster. S. matornosť. Krok., Sš. Bs. 179.

304427   Smušiti Svazek: 3 Strana: 0491
Smušiti, il, en, ení, finster machen.

304428   Smušiti co (komu Svazek: 7 Strana: 0724
Smušiti co (komu). Trampoty mu čelo s-ší. Kká. Kdyžto jelen ovci smuší. Ezp. 1497.

304429   Smut Svazek: 8 Strana: 0372
Smut, u, m. = smutek. Dět. Jež. 3. a. — Gb. H. ml. I. 177.

304430   Smut, u, m., lépe Svazek: 3 Strana: 0491
Smut, u, m., lépe: smutek. Jg.

304431   Smuta Svazek: 3 Strana: 0492
Smuta, y, smutcc, tce, m. — smutný. Pokorný. Z hor. 91. — S., ženská zádum- čivá, neveselá, trudnomysiná. Us. u Jilemn.

304432   Smuta Svazek: 7 Strana: 0724
Smuta = zmätok. Slov. Cf. Czm. 102.

304433   Smutecký Svazek: 8 Strana: 0372
Smutecký = smuteční. S. rouška. 1601. Wtr. Krj. I. 381.

304434   Smutečně Svazek: 3 Strana: 0492
Smutečně choditi, in Trauer. Jg.

304435   Smuteční Svazek: 7 Strana: 0724
Smuteční lůžko, Schaubett, n., papír (s černým okrajem), Hs., mše, Čch., prapor, pochod.

304436   Smuteční Svazek: 8 Strana: 0372
Smuteční. S. šat u starých Čechů, vz NZ. III. 6.-7., na Mor. vz Brt. D. II. 471. Cf. násl.

304437   Smuteční, -čný Svazek: 3 Strana: 0492
Smuteční, -čný, Trauer-. S. oděv (smu- tek), D., klobouk, Us., vůz, Kram., čas, den, kůň, kazatel, oběd, plášť, případ, rok, zpěv, hodina, hra, hudba, píseň, pompa, noc, zvonění atd. Bern. S. lešení, máry, po- božnosť. Dch. — S. vrba, bříza. Č.

304438   Smutečnice Svazek: 7 Strana: 0724
Smutečnice, e, f., Trauerweib, n. S. zpí- valy smutným hlasem chvály zemřelého. Vlšk. 478.

304439   Smutečník Svazek: 7 Strana: 0724
Smutečník, a, m., luperus, brouk. Kk. Br. 388.

304440   Smutečník Svazek: 9 Strana: 0301
Smutečník, a, m., luperus, brouk mande- linkovitý. S. černopásý, 1. nigrofasciatus, černý, pinicola, červenonohý, saxonicus, dlouhorohý, longicornis, modrý, xanthopus, temný, niger, zelenokrový, viridipennis, žluto- nohý, flavipes. Vz Klim. 693., Ott XVI. 467. Smutek. S. v duši kosti suší. Šeb. 216. — Černý smutečný šat jest v Čechách od r. 1558 Dač. I. 82.

304441   Smutečnosť Svazek: 3 Strana: 0492
Smutečnosť, i, f., der Trauerzustand. PL, Bern.

304442   Smutečuík Svazek: 3 Strana: 0492
Smutečuík, a, m., der Trauernde. Nej. — S., u, m., něco smutečného, ku př. šat, vůz, Trauergewand, n., Trauerwagen usw. (neužívá se tohoto slova). Jg.

304443   Smutek Svazek: 3 Strana: 0492
Smutek, tku, m., smoucení, nepokoj mysli pro zlé potkalé, Jg., žalost, lítost, die Nie- dergeschlagenheit, Trauer, Traurigkeit. Vz Choditi, Ledaco, Nos, Oficír, Slepice, Smích, Stín, Srdce, S. N. Polehčení, oblevení s-tku; plný s-tku; S. nad mrtvým; Oděv s-tku. V. S. složiti. St. skl. Čas s-tku. D. S. obecný (po celé zemi). Us. Pámbu mně dej, aby mě už nikdy žádnej s. nezašel. U Dobrušky. Vk. Ty můj smutku, co si mám počíti? Ehr., Dch. Račiž mé v smutku těšiti. Sš. P. 66. A jak věnek pozbudu, s-tku a žalosti na- budu. Sš. P. 434. Mužie z smiecha nemú- drého dojidú smutka velikého. Dal. 16. S. z něčeho míti. Alx. 1103. V s-tku býti. Alx. S. suší kosti. Prov. S. dvorní a zemský. Čsk. — S., stav smuteční, der Zustand, wo man Trauer anlegen muss. S. míti, v s-tku býti. V. Má s., jest v smutku (někdo mu umřel). Jest s. u dvora. Us. Dle odkazu s. se řídí. Jg., Lb. — S., oděv smutku, das Trauerkleid, die Trauer. V s. se obléci, s. na se vzíti. Bern. S. nésti. V. Do s-tku se strojiti, v s-tku choditi. Us. Náklady na s. J. tr. Již ty po své sestře s. musíš nosiť. Sš. Bs. 26. Král s. shodil a oženil sc. Er. Sl. čít. 65. Pro něj s. neponesu ani ho ne- mám. Sš. P. 216. Všecko po nebožtíkovi cí- sařovi v s-ku chodí. Žer. Nosí s. po otci. S. vléci, složiti, shoditi, přestati nositi. D. O nošení s-ku vz Dač. I. 82.

304444   Smutek Svazek: 7 Strana: 0724
Smutek. Ž kl. (337.), Mkl. Etym. 190., Vlšk. 511. Zbav nás smutka. Výb. II. 24. Střiehl ho od smutka. 1b. 15. S-ku, móžeš-li, nedopúštěj, pakli dopustíš, ne všem ozna- muj. Ib. 649. S. krobianův = nečistota za nehty. Zbrt. Poet. m r. 31.

304445   Smutek Svazek: 8 Strana: 0372
Smutek holé nezdraví. Vz Zbrt. Tan. 246. Cf. Smuteční (i dod.).

304446   Smútek Svazek: 10 Strana: 0380
Smútek, tku, m, = špína za nehty. Za nehty mu vězelo na dva millimetry smútku. Litom. 52.

304447   Smutek. S Svazek: 10 Strana: 0380
Smutek. S-tku se vystříhej jakožto od vraha svého života. Jrsk. VII. 2. 56. Smutek vždy vábí — dotýká se duše černým sa- metem měkce a tklivě. Zvon V. 614. Sr. Ott. XXIII. 541.

304448   Smuteň Svazek: 3 Strana: 0492
Smuteň, tně, f., phyllanthus, der Phyl- lanthus. S. srpitá, p. falcatus; dlouholistá, p. ceramicus; brasilská, p. brasiliensis; kru- šinová, p. rhamnoides; mnohokvětá, p. mul- tiflorus, bílá, p. Nururi; močopudný, p. uri- naria. Rostl. 1351.

304449   Smuten Svazek: 10 Strana: 0380
Smuten, tna, o, vz Smutný.

304450   Smutenník Svazek: 3 Strana: 0492
Smutenník, a, m., tribulans. Ž. wit. 77. 42 Vz Smucovati.

304451   Smutenský Svazek: 10 Strana: 0380
Smutenský Sv. Fr. Vz Rypáček.

304452   Smutěti Svazek: 9 Strana: 0301
Smutěti = smutným býti. Br. Hod. 233.

304453   Smutidlník, a, m Svazek: 3 Strana: 0492
Smutidlník, a, m., der Plager. Ž. wit.

304454   Smutil Svazek: 7 Strana: 0724
Smutil, a, m., Trauerfalter, m. Rk.

304455   Smutilka Svazek: 7 Strana: 0724
Smutilka, y, f., melecta, Waffenbiene, f. Cf. Brm. IV. 267.

304456   Smutilka Svazek: 9 Strana: 0301
Smutilka, y, f. = včela cizopasná. Vz Ott. XVII. 62.

304457   Smutilka Svazek: 10 Strana: 0380
Smutilka, y, f., melecta. v zoolo Sr. Ott. XXII1. 542.

304458   Smutilník Svazek: 7 Strana: 0724
Smutilník. Hank. Sb 253.

304459   Smutilník, a Svazek: 3 Strana: 0492
Smutilník, a, m, der Plager. Rk.

304460   Smutiti koho Svazek: 10 Strana: 0380
Smutiti koho Co nás velice smutí. Šf. v Pal. Záp. II. 39.

304461   Smútiti, vz Svazek: 3 Strana: 0492
Smútiti, vz Smoutiti.

304462   Smutivý. S Svazek: 10 Strana: 0380
Smutivý. S. píseň (člověka smutna činící), roucho (smuteční). Tbz. V. 4. 360., XIII. 218.

304463   Smutka Svazek: 3 Strana: 0492
Smutka, y, m., osob. jm. Šd.

304464   Smutkovati Svazek: 7 Strana: 1384
Smutkovati = smutek míti. Kľ. V. 141.

304465   Smutkový Svazek: 3 Strana: 0492
Smutkový = smutečný, Trauer-. S. rou- cho, Ros., Kom., Br., vůz. J. tr.

304466   Smutkový Svazek: 8 Strana: 0372
Smutkový = smuteční. Šat s. a vdoví v XV. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 637., 291.

304467   Smútlivý Svazek: 7 Strana: 0724
Smútlivý = smutkový, smutečný. S. vŕba, Phľd. U. 295.

304468   Smutlo Svazek: 10 Strana: 0380
Smutlo = zmrzlo. Je tam s. Mor. Kmk

304469   Smutna Svazek: 7 Strana: 0724
Smutna, y, f., tragoedia. MV. Hank. Sb. 417.

304470   Smutná Svazek: 7 Strana: 0724
Smutná, é, f. = potok u Bechyně, Dch., v pohoří karpat. na Mor. Škd. — Abych nehrál smutnou. Us.

304471   Smutnář Svazek: 7 Strana: 0724
Smutnář, e, m., Friedhof, m. Rk.

304472   Smutně Svazek: 3 Strana: 0492
Smutně, traurig. Včilka sem už vopuš- čené jako hruška v poli, hrušky chlapci vo- trhají, hruška smutně stojí. Sš. P. 337.

304473   Smutněti Svazek: 3 Strana: 0492
Smutněti, ěl, ění, traurig werden. Us. Bf.

304474   Smutněti Svazek: 7 Strana: 0724
Smutněti, traurig sein. Všecko smutní, nebe i země. Lenz.

304475   Smutníce Svazek: 3 Strana: 0492
Smutníce, e, f. S. příšerná, sciara Tho- mae; s. podzemní, s. subterranea, členovci dvoukřídlí. Vz Frč. 156.

304476   Smutnice Svazek: 7 Strana: 0724
Smutnice. Cf. Brm. IV. 474.-477., IV. 229.

304477   Smutník Svazek: 3 Strana: 0492
Smutník, a, m., blaps, hmyz. Krok.

304478   Smutník Svazek: 7 Strana: 0724
Smutník = smrtník (brouk). Ott. IV. 144.

304479   Smutník Svazek: 9 Strana: 0301
Smutník, a, m., motýl. Vz Exl. 94.

304480   Smutnil Svazek: 7 Strana: 0724
Smutnil, a, m., Trauerfalter, m. Rk.

304481   Smutnil Svazek: 9 Strana: 0301
Smutnil, a, m., morimus, brouk. S. višňový, m. funereus. Klim 656.

304482   Smutnilka, y Svazek: 7 Strana: 1384
Smutnilka, y, f., die Trauernde Hdk. Hoř. 33.

304483   Smutniti Svazek: 3 Strana: 0492
Smutniti, il, ěn, ění, traurig machen. — koho čím kde.

304484   Smutniti koho Svazek: 9 Strana: 0301
Smutniti koho: duše. Pal.

304485   Smutno Svazek: 3 Strana: 0492
Smutno, adv., traurig. Rk.

304486   Smutno Svazek: 7 Strana: 0724
Smutno srdci bez lásky. Osv. S. jak na cintoríne (hřbitově). Dbš. Obyč. 43. Je nás smutno. U Hump. Krjk.

304487   Smutnoherna Svazek: 7 Strana: 0724
Smutnoherna, y, t. Pl. II. 437.

304488   Smutnohra Svazek: 3 Strana: 0492
Smutnohra, y, f., tragoedie, truchlohra, die Tragödie, das Trauerspiel. S. nábožná, světská, didaktická. Nz. Básnik smutnoher. Nz. Vz Truchloherec, -hra.

304489   Smutnohra Svazek: 7 Strana: 0724
Smutnohra. Cf. Jg. Slnosť. 121., 137.

304490   Smutnokrásný Svazek: 7 Strana: 0724
Smutnokrásný. Čch. Bs. 177

304491   Smutnokvět Svazek: 3 Strana: 0492
Smutnokvět, u, m., lyperauthus. Rostl. I. a. 270.

304492   Smutnooblaký Svazek: 3 Strana: 0492
Smutnooblaký, düster. Krok.

304493   Smutnopíseň Svazek: 3 Strana: 0492
Smutnopíseň, sně, f., das Trauerlied. Víd. list.

304494   Smutnosměšný Svazek: 7 Strana: 0724
Smutnosměšný pohled. Koll. IV. 193.

304495   Smutnost Svazek: 3 Strana: 0492
Smutnost', i, f., smutek, die Traurigkeit. Ros.

304496   Smutnosť Svazek: 8 Strana: 0372
Smutnosť. Tu jest nějaká s. Kld. III. 184.

304497   Smutnotvárný Svazek: 7 Strana: 0724
Smutnotvárný hrad. Koll. III. 34.

304498   Smutnouti Svazek: 3 Strana: 0492
Smutnouti, tnul a tl, utí = smutněti. Bern.

304499   Smutňovitý Svazek: 3 Strana: 0492
Smutňovitý. S. rostliny, phyllantheae. Rostl. 1351.

304500   Smutnožertovný Svazek: 8 Strana: 0372
Smutnožertovný obrázek. Osv. 1896. 191.

304501   Smutný Svazek: 3 Strana: 0492
Smutný; smuten, tna, tno = smutek cí- tící, truchlivý, traurig, betrübt. Mezi vese- lými smutný nebuď. Kom. S. mysl. D. Kam se smutná obrátím ? Lom. Bude smutno a truchlo (město). Ben. V. Byl s-ten jako ten, který celú noc nespal. BN. Dělati s-ho. Us. Dch. Má smutnou. Vz Opilý. Us. Sn. Kam sem se smutná dostala ?; Všecky duše řadem jdou, vesele zpívají, jenom jedna smutna jde, žalostivě plače; Jak já nemám smutná býti, nad synáčkem omdlévati; Jak pak němam s-tna być, za starého kažú iść (jíti). Sš. 23., 43., 75., 370. (Tč.). Jest-li smutna, on chlácholí, okúnie-li sě ona, on jest ne- mocen. Hus I. 202. Sedí smutná, ako čoby jej sliepky boly chlieb pojiedly. Mt. S. S-ný jako vrba. Mt. S. Smutný duch vysušuje kosti. Prov. — po čem. Smutná sóm, já neviem po kom. Sl. p. č. 79. — proč. Pro jehož smrť byli sú smutní. Hus II. 157. Ty proto nebuď rozpačný, by pro déšť, slotu neb mrazy neb které světské přiekažy chtěl smuten a truchel býti. Smil v. 1621. Skrze takovú věc velmi smutna byla. BN. — na čem: na duši. GR. — S. nebe (kalné, po- šmourné), trüb. S. tvář, obličej. V. — S., ku smutku se vztahující, Trauer-. S. oděv, píseň. V. — S., něco smutného obsahující a smutek působící, Trauer-, traurig, tragisch. V MV. nepravá glossa. Pa. S. noviny; S. skončení vzíti. V. S-ná podívaná. Dch. S. příhoda. D. S. hra, smutnohra. V. — S., kalný, trüb. S. pivo. Us.

304502   Smutný Svazek: 7 Strana: 0724
Smutný. Cf. Ž. kl. (337.). — jak. S-ná jest duše má až do smrti. Drk. Mns. 1888. 333. S. ako ta pustá nočnia hodina. Nár. nov. IV. č. 83.—S. = nepohodlný, obtížný, molestus. Co jste s-ní tej ženě. Drk. Mus. 1888. 330. — S. = něco smutného obsahu- jící. Přišel s veselou, se smutnou. Gb. Došel smutných (konců). Sá. — S-ný, potok u Ha- nova. — Na Smutném, vrch u Zdic. Krč. — S., ého, m., os. jm. — S. Jiří Ferd., Děkan 1714. Jg. H. 1. 627., Jir. Ruk. II. 235.

304503   Smutný Svazek: 8 Strana: 0372
Smutný. S-ní vypovídají se z Mutic přes Útěchovice do Veselíčka. NZ. III. 229. — Na Smutném, míst. jm. v Slezsku. NZ. III. 162.

304504   Smutný Svazek: 10 Strana: 0380
Smutný. Bože, potěš, keď budeme smutni a požehnej, keď budeme mrtvi. Sbor. Slov VII. 129. - jak: k smrti. Zr. Leg. 98. — S. Vád, spisov. — S. Jan, vz Hraše Jan.

304505   Smutný z čeho Svazek: 9 Strana: 0301
Smutný z čeho. Jsúci smutná z toho, šla do komňaty. Ezop. 22.

304506   Smuva Svazek: 3 Strana: 0492
Smuva, y, f. = smlouva, der Ehevertrag. U Opav. Klš.

304507   Smúvať sa Svazek: 8 Strana: 0372
Smúvať sa = smlouvati se, hovořiti. Mor. Mtc. 1894. 339.

304508   Smuvati Svazek: 3 Strana: 0492
Smuvati = smlouvati. U Opav. Klš.

304509   Smyca Svazek: 8 Strana: 0372
Smyca, e, f., fragaria elatior, rostl. Brt. D. II. 503.

304510   Smýcení Svazek: 3 Strana: 0492
Smýcení, n., vz Smytiti.

304511   Smýcenina Svazek: 7 Strana: 0724
Smýcenina, y, f., Waldhau, m. Rk. S., derpula. Rozk.

304512   Smýčák Svazek: 3 Strana: 0492
Smýčák, m., der Bartwisch. Dch.

304513   Smyčcový Svazek: 3 Strana: 0492
Smyčcový. S. žíně. Us. S. nástroje. Vz Nástroje. Geigen-, Geigenbogen-, Streich-.

304514   Smyčec Svazek: 3 Strana: 0492
Smyčec, Čce, v obec. mluvě šmytec, tce, na Moravě smyček, čku, m., od smýkati, poněvadž se jím po strunách smýká, der Geigen-, Fiedelbogen. Smyčec. V. Housle se smyčcem smýkají. Kom. Smyčcem struny přebíhati. Us. Žíně u s-ce; smyčcem dolů = tah dolů, der Abstrich; smyčcem na- horu = tah nahoru, poussé, der Aufstrich; tahy smyčcem, die Bogenbewegung; hla- vička u smyčce, der Kopf; hůlka u smyčce, der Stock. Hd. Vz Ořech (ku konci).

304515   Smyčec Svazek: 7 Strana: 0724
Smyčec Cf. List fil. XI. 163., Mkl. B. 255., Smyk, Mkl. Etym. 311.

304516   Smyčec Svazek: 10 Strana: 0380
Smyčec na odřezávání výtlačků v cihlář- ství. Vz KP. IX. 154., Ott. XXIII 542.

304517   Smyček Svazek: 9 Strana: 0301
Smyček, vz Smyčec.

304518   Smýčenina Svazek: 3 Strana: 0493
Smýčenina, y, f. = mýtina. Sl.

304519   Smýčí Svazek: 7 Strana: 0724
Smýčí, n. = roždí? Kteří luhy vedle řeky máte, o tom se vám přikazuje, aby žádný břehu nezasekával a toku smýčím nezužoval, tak aby voda odpad volný měla. Arch. pam. 1857. 68.

304520   Smyčidlo Svazek: 7 Strana: 0724
Smyčidlo, a, n , Borstwisch, n. Šp.

304521   Smýčit koho odkud Svazek: 9 Strana: 0301
Smýčit koho odkud = tahati. Val. čes. 1. X. 137.

304522   Smýčiti Svazek: 3 Strana: 0493
Smýčiti, il, en, ení; smýčívati = smý- kati, tahati, schleppen, ziehen; smýkáním utírati, smetákem čistiti, kehren. — co, koho: živého ho smýkali. V. Kocur liči (počítá), už ostatní smyči (tahá). Sš. P. 743. — kudy čím: koňmi po městě. Baba plače a nařiče, že se smyči po blatě. S. P. 681. — čím. Děvečky světnice smetákem smýčí. Us. — kdy. Před poklízením musíme s. Us. — odkud: dříví z lesa s. (smýkati). Us. — co jak: za sebou něco s. (táhnouti). Us. Šd.

304523   Smýčiti Svazek: 7 Strana: 0724
Smýčiti seno = shrabovati. Wtr. exc. S. = vléci. Smyči to za sebu. Brt. D. 266. — Cf. Mkl. Etym 311.

304524   Smýčiti Svazek: 8 Strana: 0372
Smýčiti. Smyči se (táhne se) jak smola. Slez. Nov. Př. 646. — S. Aby lesy plundro- vány a smýčeny nebyly. XVI. stol. Mtc. 1895. 276. — Arch. XIII. 137.

304525   Smyčka Svazek: 3 Strana: 0493
Smyčka, vz Smečka, Oko.

304526   Smyčka Svazek: 10 Strana: 0380
Smyčka Frant., přírodop., nar. 1870. Sr. Ott. XXIII. 542.

304527   Smyčkovací Svazek: 7 Strana: 0724
Smyčkovací steh. NZ. I. 9.

304528   Smyčkování Svazek: 8 Strana: 0372
Smyčkování, n. Obšívání a s. látky. NZ. VI. 33.

304529   Smyčkovati Svazek: 3 Strana: 0493
Smyčkovati, smyčky dělati, Knoten ma- chen, knöteln. — se, smyčky dostávati, sich knöteln. Jg. Příze se smyčkuje. Us. na Mor. Niť navoskovati, aby se při šití ne- smyčkovala. Dch. — S., psy na smečku dáti, koppeln. Šp.

304530   Smyčkovitý Svazek: 3 Strana: 0493
Smyčkovitý, plný smyček, knotig. S. příze. Us.

304531   Smyčkovodný Svazek: 3 Strana: 0493
Smyčkovodný (o psech, kteří na smečce dobře se dají voditi), koppelbändig. Šp.

304532   Smyčkový Svazek: 3 Strana: 0493
Smyčkový chrt, který se v čas polování nepouští se smyčky. Šp.

304533   Smyčky Svazek: 3 Strana: 0493
Smyčky, pl., f. = saňky, Schlitten. Kom.

304534   Smýd Svazek: 8 Strana: 0372
Smýd, u, m., Fuselöl, n. Am. Orb. 68.

304535   Smýdil Svazek: 8 Strana: 0372
Smýdil, u, m., Amyl. Am. Orb. 68.

304536   Smydka Svazek: 7 Strana: 0724
Smydka, y, f. = snidka. Vz Snida. S. chleba. Dumný. (Šd.).

304537   Smydka Svazek: 9 Strana: 0301
Smydka, y, f. Veľké húby režú (ve sbierkách) na okrúžkv a s-ky. Sbor. slov. V. 75. Vz S. v VII. 724.

304538   Smýjati Svazek: 7 Strana: 0724
Smýjati = smývati. Vz Smýti. Zmýjaš uhory aj polia (o řece) Slov. Ppk. II. 41.

304539   Smyjky Svazek: 3 Strana: 0493
Smyjky, ův, m., pl., pomyje, das Spü- licht. Stelc.

304540   1. Smyk Svazek: 3 Strana: 0493
1. Smyk, a, m., der Herumstreicher. Vz Smykala. Na Ostrav. Tč. Co se dycky smy- káš, ty smyku? Tč.

304541   2. Smyk Svazek: 3 Strana: 0493
2. Smyk, u, m., smýkání, der Ruck. Udělá s ním dva s-ky. Lom. — S., die Strichart, der Bogenstrich. S. táhlý, vlečený, vyra- žený n. odražený, skákavý; s-ky smíšené (na houslích). Hd. — S., nástroj, jímž se něco smýká n. vláčí, die Schleife; sáně, V.; zadní díl sedlských saní, jenž se po zemi smýká. Čert lichváře jako na s-ku do pekla povleče. Kram. Na s-ku zboží voziti, dříví voziti n. plaziti (když jeden konec dřeva n. klády na dvou kolečkách leží a druhý konec po zemi se vleče). Us. Vz Kláda. — S., sochor k vozu místo kola, der Hemmstock. — S., místo, kde saně se smýkají, das Schlit- tengleis; sráz, utřená cesta s hory dolů, kterou se klády spouštějí, spúšť, hryzňa. Vz KP. III. 321., 320. — S., splav, die Schleusse. Us. u Pardub. Hk. — S., nástroj, jehož uží- vají, když roj do úlu vpravují. Lš. — S., na Slov. brány trnové, die Dornegge a místy smyčec. — S., nástroj, jímž starí obilí vy- mýtali, die Schleife, Dreschmaschine. Br. Ne cepů, nýbrž smyků kovaných, kteří voly taháni bývali, k mlácení užívali. Kom. — S., druh síti rybářské, das Wurfgarn. Kom. J. 427.

304542   1. Smyk Svazek: 7 Strana: 0724
1. Smyk = kdo nemá nikdy na spěch (ene se smýší, táhne se jak smola). Slez. Šd.

304543   2. Smyk Svazek: 7 Strana: 0724
2. Smyk = smykaný povoz. Týž den vyvezli dva (pacholky) na smyku a sťali je; Vezen jest (zvon) na nízkém smyku s kolečkami. Let. 318., 325. — S = vrch stromu se suky, který vzadu k saním se přivazuje, aby je s víchu zdržoval. Hdk., Hk. — S., vz Plaz, Mkl. Etym. 311. S po- zemní, Erd-, dřevný, Holz-, mokrý, nasse R., sněhový, Schnee-, suchý. Trocken-, vodní, Wasserriese, prkenný, Bretter-, le- dový, Eis-, rozkladný, Fach-, stálý, Lager-, kládový, tyčený, Stangen-, částečný, Stück- riese, -Riesbahn. Sl. les., Škd. — S. země = sesutí země, Erdabrutschung, f. Sl. les.— S. = smyčka. Udělati na šňůře s. U N.
Kdýně. Rgl. — S. = kůl kravám na krk
zavěšený, aby neběhaly. Laš. Wrch. — S. = tanec lašský, podobný koulané. Brt. N. p. III. str. XLIII.

304544   Smyk Svazek: 7 Strana: 1384
Smyk. Na něm se ruchadlo na pole veze. NZ 1. 545.

304545   Smyk Svazek: 8 Strana: 0372
Smyk. Smyky = vłáky u pluhu. Slez. Brt. D. II. 449. — S., a, m. = tulák. Ty smyku! Brušp. Hledíková.

304546   2. Smyk Svazek: 9 Strana: 0301
2. Smyk, v hud., Strichart. Za Hud. polož: Mus. 1850. II. 4., 20.

304547   Smyk Svazek: 10 Strana: 0380
Smyk, u, m = smyknutí, trhnutí. Zpětný s. lafettový, při něm trhne sebou jen roura, lafetta však sebou nehne. Nár list. 1904, 52. 2. — S na včely. Nár. list. 1903. č. 140. 5. — S. strom, který se jenom silnějším koncem na vůz n. sáně přivazuje, tenčím pak koncem po zemi se smýká. Val. Čes. 1. XII. 46. — S. tanec na Těšínsku. Vz Brt. P. n. 981. — S. Vzali ho na smyka (byl koněm smýkán k popravišti). XVI. stol. Zvon II. 593.

304548   Smykací Svazek: 3 Strana: 0493
Smykací, Streich-. S. nástroj (houslový). Hd.

304549   Smykací Svazek: 9 Strana: 0301
Smykací. Za Hud. polož: Mus. 1850. II. 19., 56.

304550   Smykací Svazek: 10 Strana: 0380
Smykací kypřič (nástroj). Nár. list. 1905. 131. 21.

304551   Smykač Svazek: 3 Strana: 0493
Smykač, e, smýkal, a, m., der Schlep- per. — S. — smyk, a.

304552   Smýkač Svazek: 7 Strana: 0724
Smýkač, das Backel-, Gärbeeisen. Hck.

304553   Smykačka Svazek: 7 Strana: 0724
Smykačka = smyk, plaz, Gleitbahn, Holzschleife, f.

304554   Smýkačka Svazek: 10 Strana: 0380
Smýkačka, y, f. = smýkání. Msn. Od. 275.

304555   Smykačka, smýkalka Svazek: 3 Strana: 0493
Smykačka, smýkalka, y, f., die Schlep- perin. Jg.

304556   Smykadlo Svazek: 7 Strana: 0724
Smykadlo, a, n., Gleitbacken. Šmr. 125.

304557   Smykadlo Svazek: 10 Strana: 0380
Smykadlo, a, n. Po s-dle se loď do moře smýká. Stan. I 92.

304558   Smýkal Svazek: 3 Strana: 0493
Smýkal, smejkal, a, m., osob. jm. Šd. — Vz Smykač.

304559   Smýkal Svazek: 10 Strana: 0380
Smýkal Jos, spis. Tob. 217.

304560   Smykala Svazek: 3 Strana: 0493
Smykala, y, f., die Herumstreicherin. Na Ostrav. Tč. Vz Smyk, 1.

304561   Smykala Svazek: 7 Strana: 0724
Smykala, y, m. = tulák, smyk, 1.

304562   Smýkání Svazek: 3 Strana: 0493
Smýkání, n. vz Smýkati. S. kol hnacích u lokomotívy. Vz KP. II. 374.

304563   Smykat se Svazek: 8 Strana: 0372
Smykat se = potulovati se. Brušp. Hle- díková.

304564   Smykati Svazek: 3 Strana: 0493
Smykati, vz Smeknouti, Smýkati.

304565   Smýkati Svazek: 3 Strana: 0493
Smýkati, smýkávati; smýknouti, knul a kl, ut, utí = tahati, vláčiti, dráti, vléci, schleppen, ziehen, zerren, schleifen; se — tahati se, vléci se atd., sich schleppen, zie- hen; toulati se, plahočiti se, umherschwei- fen, um-, herumziehen. Jg. — koho za co: za vlasy. Ros. — co, koho, se kudy, jak. Po hodech a posvíceních se s. Reš. Smý- kal syny své skrze oheň podlé obyčeje pohanského. BO. S. po ulici. Ros. Smýkati se po břiše na horu, dolů. Us. S. se po světě, Zlob., po zemi. Troj. Vidíš, aniť po sobě smýkají dlúhé podolky, hustým pra- chem jako oblaky v povětří dělajíce. Hugo. Na sedmeré saně sanuť nakládali, ješče se jí nohy po zemi smýkaly; Budou mě vá- zati, po zemi smýkati. Sš. P. 40., 75. Jakž se ti Němci po zemi české smýkali. Let. 195. — čím, kým. Ros. S. něčím (odho- diti). Us. S. něco koňmi, D., housle smyč- cem, Kom., někoho ulicemi. — co: dříví, Ros., zboží (na smyku voziti), D., klobouk (smeknouti). S. kolí (ve vinohradě atd. ze země vytahovati). Mor. Šd. — kým oč. Smýkl jím o zem. Us. Smyk sebou. Vz Pác. Brt. — se. Lepší blechy chytat nežli se smýkat. Slez. Tč. — se kde: okolo jezer, v lesích. Jel. Smýká mě ve skráni, v zubě, v noze (trhá). Mor. Šd. — co odkud kam. Pušku hbitě s paže smykne ve svalovitou pěsť Kká. Š. 49. — se na koho = dotí- rati se na koho, anfahren. Na Mor. Brt. — se od čeho. Dům od domu se s. Reš. — se komu. Noha se mu smýkla. Bern.

304566   Smykati Svazek: 7 Strana: 0724
Smykati. Larvii smyká (sundavá). Kom. Lab. 15.

304567   Smýkati Svazek: 7 Strana: 0724
Smýkati. Cf. Mkl. Etym. 311., Mkl. aL. 144., 161., 174. — se kudy: po skalách. Kká. — se odkud kam. Loď se smýká s vlny na vlnu. Sládek. — s čím kam. Hospodář chmát měch a smýk s ním do kúta. Mor. Brt. D. — se s kým. S. se s nevěstkou. Us Zimmerhackel. — kým. Smýkl sebou (hodil sebou, pospíšil si). Nap.

304568   Smýkati Svazek: 9 Strana: 0301
Smýkati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 366 — co odkud. Klobouky s hlavy s-li (snímali) Zastr. Wtr. (Čes. 1. VII. 2. ).

304569   Smýkavá Svazek: 3 Strana: 0493
Smýkavá, é, f. Na s-vou hráti, grübeln. D.

304570   Smýkavka Svazek: 3 Strana: 0493
Smýkavka, y, f. = klouzačka, die Gleit- bahn. Slov.

304571   Smýkavka Svazek: 7 Strana: 0724
Smýkavka, vz Smykačka (dod.).

304572   Smýkavosť Svazek: 3 Strana: 0493
Smýkavosť, i, f. = kluzkosť, die Schlüpf- rigkeit. Slov.

304573   Smýkavý Svazek: 3 Strana: 0493
Smýkavý, schlüpfrig. Na s -vou hráti. Šm. Vz Smýkavá.

304574   Smýknouti Svazek: 7 Strana: 0724
Smýknouti, vz Smykati.

304575   Smýknutí Svazek: 3 Strana: 0493
Smýknutí, n., das Rucken, Schleifen, Ausgleiten.

304576   Smýkot Svazek: 7 Strana: 0725
Smýkot, u, m. = smýkání. Měl statného druha při s-tu (saní). Hdk. Dřev.

304577   Smykový Svazek: 8 Strana: 0576
Smykový. S. dotek, Streichkontakt. KP. VIII. 287.

304578   Smykový Svazek: 9 Strana: 0301
Smykový. S. deska parního stroje. KP. IX. 31.

304579   Smyksovati Svazek: 3 Strana: 0493
Smyksovati == smýkati, mocí sníti, mit Gewalt abreissen. Slov. Plk.

304580   Smykula Svazek: 7 Strana: 0725
Smykula, y, f. = tulačka, honcula. Mor. Brt. D.

304581   Smýliti Svazek: 3 Strana: 0493
Smýliti = zmásti, zmýliti. Kat. 3105.

304582   Smylstvo Svazek: 3 Strana: 0493
Smylstvo, a, n. Jezdí s-stvem (kdo má koně s kravou zapřaženého). U Chocně. Ktk.

304583   Smyreči Svazek: 9 Strana: 0301
Smyreči, smyrečina = smrkový les. Slez. Lor. 78.

304584   Smyrek Svazek: 9 Strana: 0301
Smyrek, vz Smrek.

304585   Smyrk Svazek: 7 Strana: 0725
Smyrk, smyrek, vz Smirgl. Šmr. 147 , Šp.

304586   Smyrkovati Svazek: 7 Strana: 0725
Smyrkovati, schmirgeln. Šp.

304587   Smyrkový Svazek: 7 Strana: 0725
Smyrkový, Schmirgel-. S. brousek. Us. Pdl.

304588   Smyrna Svazek: 3 Strana: 0493
Smyrna, y, f., město v Malé Asii. Vz S. N. — Smyrňan, a, m., pl. -né. — Smyrn- ský n. smyrenský. — S., petržel macedonská, smyrnium, die welsche Petersilie. V.

304589   Smysl Svazek: 3 Strana: 0493
Smysl, u (dříve -a), m., v již. Čech. smy- sel. Kts. — S., myšlénka, sententia, der Sinn, der Gedanke. V. Zuby máš tento s. Ciceronův držeti: Hněv ať jest daleko. Jel. Kniha hlubokých smyslův. Štelc. Vystříhá od kacířů, ohavné jejich s-ly vyčítaje i skutky. Br. — Kom. — S. = domnění, die Meinung, der Gedanke. Neděliti se v s-lu (také tak smýšleti). V. Jaký máš s. o trestání cizo- ložníkův? Br. Obadva na svém s-lu stojí. V. Kolik hlav, tolik smyslů, kolik děr, tolik syslů (kolik hlav, tolik klobouků). V tom smyslu shledav se s panem pjsařem nej- vyšším od něho jsem stvrzen. Žer. Lepšího s-u nabyti; Jaký jest s. váš ? Dch. (Svůj) s. držeti. Jel. En. m. 13. S. svůj proměniti. Pulk. — S., ponětí, průpovědi, rozum, der Sinn der Schrift, der Rede usw. S. opačný mají ta slova. Br. Slova má v opačném smy- slu béřete; Překladatel s. převrátil; Řeč učinil v tento s. Sych. S. protivný, od- porný, D., příkrý. Jel. Slovo to má dvoj- násobný smysl. Slovům s. nějaký dáti. Br. Resoluce přečtena na ten s. Apol. V užším, širším s-u. Nz. V týž rozum a s. o čem promluviti. Nz. S. doslovný, buchstäblicher Sinn. Učiniti poručení v s. ten. Skl. I. 70. Vyhlásiti něco v slôvích a v s-lu tomto. Skl. 2. 90. A nemámeť slova z slova, ale smysl z smysla vykládati. CJB. 365. Uvedl jsem nadepsaná práva městská v kratičkou summu, nic v nich strany titulů, artikulů, s-lu jich neměně ani k nim co přidávaje. Kol. Předml. Návrh na změnu volebního řádu ve smyslu národní rovnoprávnosti, lépe větou: návrh na znl. vol. řádu, tak aby se vyhovělo nár. rovnoprávnosti. Vz Brs. 2. vyd. 233. Ve s-slu zákona se naři- zuje, lépe: po zákonu, podlé zákona se na- řizuje. Jv. Kdyby udaje básnické ve smyslu historických dat vzaty býti mohly šp. m.: za data historická jmíny býti mohly. Km. Odpověděl v tento s. Flav. Něco na dvojí s. vzíti (zweideutig auslegen). Bs. V přene- seném s-lu. Nz. Ten s. s sebou nésti; v týž n. na týž s. o něčem promluviti. Kom. Na- tahovati slova ku s-lu; převrátiti s. zákona. Nz. Mnohé věci nad s. člověčí sú. BO. Stav věcí vypsati v ten smysl; Zpráva v ten s. zní; To ku s-lu věty se hodí. Dch. Kšaft jeden s. a jednostejná slova v sobě obsa- hující na několika exemplářích napsán býti může. Kol. 57. (Slovo to) užívá se v písmč sv. druhdy ve prostrannějším s-u; S. právní (sensus forensis); S. je zračit a očividen; Zdá se, že protiklad či antithesa předešlého s-u vymáhá; s. ten nejlépe ku spojitosti při- léhá ; Ten s. se nám nejlépe ke slovům apo- štolovým příhoden býti zdál; Že ten a ne jiný s. dotčená slova mají; Týž a nejiný s. vynořují slova; S. lehko dostupen jest; Na našem místě s. prvější jest dopadnější a průvodnější; V naší kapitole slovo tělo ve vlastním, nepřenesném s-u slyší; Přesný a pravý s. výroku toho; Oboji čtení stejný s. řine; S. výroků těch hlouběji proniknut a na jisto téměř postaven, stanoven jest; Rozdílem tím vazeb nemění se ani v nej- menším s. věty hlavité; Nad to nesmí se věc ta ve příkrém a přísném s-lu bráti; Hlubší s. se pod rouškou litery v nich skrývá; Ale přeslibné to slovo svoboda lehko se na ten s. béře; Leč prvnější s. více doléhati se zdá a obyčejný jest; Aniž se tím v podstatě s. přeměňuje; Ve smyslu dalejším, obvyšném a duchovním nastíněno jest vítězné Kristovo na nebe vstoupení; Ten s. na oce (lok. sl. oko) jest; Ač vlastně s. odlišen není; S. vytáčeti; S. slov těch přístupen, aniž potřeben je výkladu něja- kého; S. ve slova ta vnesený; O tom ne- jeden s. panuje; Ta slova ve s-u nejbližším k Davidovi směřuji, ale pod stínem osoby Davidovy jest s. vyšší zahalen, jenž se od- nášel ku Kristu; S. náprostý, absolutný; Úsečný s. slov; Říci co ke komu v jistém
s-lu mravném; Bráti slovo to ve s-u ži-
dovskomessiášském; Církev výrokem slav-
ným s. slov těch ustanovila; Právem v tom
skrytý s. nějaký hledali; S. tím rozličným
čtením se rozlikuje; Petr otevřel jim s.
místa onoho prorockého; S. ten vyniká
z následujícího dílu; Ještě jiní jinak ta
slova slyší se s-em pravým se nepotkáva-
jíce; Avšak haeretici ku protivným dokona
s-ům výrok ten natahovali; Žádal, aby mu
s. slov těch přepodivný otevřen byl; Nad
to se slovům jiný s. při takovém výkladu
podsunuje; Slova ta hlubší smysl nejen při-
pouštějí než i v sobě chovají; A slovům
těm dle svého náhledu s. pravý podčínělí;

304590   Smysl Svazek: 7 Strana: 0725
Smysl. Slez., mor. a slov. smysel. Šd., Loos. Zmisel. Bern. S. = myšlénka. S. kosmo- politická, nábožná, Pal., světová, životní či vitalní. Dk. P. 22., 24. — S. = ponětí atd. S. slova absolutní či prostý, vztažný, Dk., podmětný, předmětný, Hlv., chybný, Dch., původní a přenesený. Us. Slova dvo- jího smyslu, Tč., pohoršlivého. Dik. II. 2. Slovům nepravý s. podkládati. Mus. Listu toho byl tento s. Vrat. — S. v hermeneu- tice = jisté pojmy, jez mluvící nebo slyšící se slovy v souvislosti pronešenými pojí. An pak mluvíce atd. slovům jednotlivým, jichž ku vystihnutí myšlének svých užíváme, je- diný toliko pojem podsunujeme, tudy bývá s. věty námi pronešené vždy aneb aspoň z pravidla jeden. — 1. Třeba činiti rozdíl mezi smyslem pravým a křivým. Smyslem pravým či s-lem mluvícího, sensus verus vel auctoris, rozumíme onen s., který tytéž jako mluvící pojmy jednotlivým slovům podkládá, a s-lem křivým či nepravým a falešným, s. falsus, pojmy odchodné od pojmů mluvícím samým jednotlivým slovům podložených.— 2. Při smyslu pravém pak, aspoň v hermeneutice biblické, nutno lišiti s. doslovný ode s-lu tajničného. Prvý, do- slovný (Nz.) či literní, jejž také gramma- tickým, historickým a grammatickohistori- ckým jmenují (s. literalis vel grammaticus, historicus, grammaticohistoricus), je s., jejž slova za souvislostí svou již samoděk ři- nou; druhý, tajničný či tajemný, hlubší, obvyšný, vyšší, skrytý, duchovní anebo my- stický (s. mysticus vel altior, sublimior, spiritualis), je s., jenž pod rouchem smyslu literního jako pod nějakou korou jest ukryt a tudy jediné z výkladu samého mluvícího dostupen. Obůj může býti dále buď slovný, s. verbalis, Worts., buď věcný, s. realis, Sachs., dle toho totiž, řinou-li jej pouhá slova anebo úkon nějaký jinotajný, ovšem ale slovy popsaný. — Konečně může s. literní slovný za slohem či formou a tva- rem řeči býti buď vlastní, proprins (a to již abstraktní, již konkretní, již eufemistický, již dysfemistický, vz slova ta), buď emfa- tický (vz Emfase), buď konečně nevlastní, improprius (a to již tropický [t. j. metafo- rický, synekdochický a metonymický], již allegorický, již parabolický, již ironický, již hyperbolický, již gnomický, vz slova ta), užívá-li totiž řečník buď vlastních (a to již abstraktních . . .) buď emfatických buď konečně nevlastních (a to již tropických . .) slov: a s. mystický věcný buď (předobrazný či) typický buď (označný či) symbolický, je-li úkon mystický slovy popsaný typem (vz Typus) anebo symbolem (vz Symbol).— Poznam. 1. Na oce jest, že s. mystický ne- jen s. doslovný předpokládá, nýbrž že si ho bez literního s-lu ani mysliti nelze. — Pozn. 2. Taktéž patrno (již z výměru s-lu samého), že s. (jak nyní slovo to béřeme) není tožen s významem jednotlivých slov; význam tento totiž jest aneb aspoň může býti mnoholičný (mnohonásobný), s. ale osnuje se vezdy na jediném toliko každého slova pojmu u souvisu s jinými proneseného. Hý. — S. = moc myslící atd. Hned smysla pozbyl. Výb. I. 284 Najvěčšie šlechta tu je, kdež s. mravy okrašluje; Jmajúc s-la u mále; S-lem všel nad vše liudi; Až s-la viece přistupi; Jmieše v sobě s. mladý, n'umě sobě dáti rady; Jež (věc) před jeho s-lem skryta; Čtvrté věci s-lem nemohu dosieci. Alx. (Anth. I. 3. vd. 32.-34). Če- hož s-lem svým nemohú dojíti; Každý člo- věk, který má s., dlužen jest těm věcem se naučiti; A protož třebaj' mnoho s-la, ktož má učiti jiné. Št. Kn. š. 7, 12, 143. — S. = přítomnosť ducha atd. Smyslem se pominouti. Let. 507. S-la pozbyv. Pass. Z s-la vystúpiti, v s. se vrátiti. Výb. II. 7. — S = nástroj atd. S-ly nižší (chuť a čich) a vyšší (sluch, zrak); chemické (chuť, čich); mechanický (hmat), dynamické (sluch a zrak). Dk. P. 24. S. prostověstné (hmat a zrak), tělovestný (hmat). Ib. 55., 56. Cf. Slov. zdrav. 346. — S. = cit atd. S náboženský, pro barvy, pro rhythmus, pro tony, Dk., pro krásu, Stč., Tš., Šmb., Vlč., pro obecné dobré. Tf. Smysl člověka jest od narození víc ku zlému než k dobrému nakloněn. Us. Tč. — S. = směr, Richtung, f. Síly působí ve smyslu protivném. Mj. 61. Koule pohy- bující se ve stejném smyslu. ZČ. I. 257. Vrstvy jdou v stejném, v protivném s-lu. NA. V. 565.

304591   Smysl Svazek: 9 Strana: 0301
Smysl. Úsloví atd. Vz Zát. Př. 67., VI. odst. 11.

304592   Smysl Svazek: 10 Strana: 0380
Smysl představuje nám představy o světě smyslném. Čad. 16. — S. = důvtip. Rád vidím s. tvój. Baw. Ap. 218b. — S. = vě- domí. Tuž se tepruv k smyslu navráti. Baw. T. v. 1597., 1613.

304593   Smyslec Svazek: 3 Strana: 0495
Smyslec, slce, m., der Erfinder, Dichter. Slov. Bern.

304594   Smyslec Svazek: 10 Strana: 0380
Smyslec, slce, m. Chč. ol. Kar. 226a.

304595   Smyslecký Svazek: 3 Strana: 0495
Smyslecký = básnický, dichterisch. Slov.

304596   Smyslectví Svazek: 3 Strana: 0495
Smyslectví, n., básnictví, die Dichtkunst. Slov. Bern.

304597   Smyslek Svazek: 3 Strana: 0495
Smyslek, slku, m., smyšlénka, die Er- dichtung; báseň, Gedicht, n. Slov.

304598   Smysleti Svazek: 3 Strana: 0495
Smysleti, vz Smysliti.

304599   Smyslík Svazek: 3 Strana: 0495
Smyslík, u, m., prasius, kámen, zastar. Rozk.

304600   Smyslitel Svazek: 8 Strana: 0372
Smyslitel. S. regule. Bl. Gr. 69.

304601   Smyslitelnosť Svazek: 3 Strana: 0495
Smyslitelnosť, i,- f., die Erdenklichkeit; Einbildungskraft. Jg.

304602   Smyslitelný Svazek: 3 Strana: 0495
Smyslitelný, co smyšleno býti může, er- denklich, ersinnlich; kdo smysliti může, er- finderisch. Plk.

304603   Smysliti Svazek: 3 Strana: 0495
Smysliti, il, šlen, ení; smysleti, smýšleti, en, šlen, ení; smyslívati, smýšlívati, smyšlo- vati = myslí nalézti, vymysliti, erdenken, ersinnen, ausfindig machen; smysleti, smý- šleti = v mysli míti, myslí hledati, zamýšleti, in Gedanken o. m Sinne haben, damit um- gehen, nachdenken; smysliti, smysleti, smý- šleti = souditi, mysliti, zdání míti, urtheilen, denken, meinen, davon halten ; domnívati se, dünken, vermuthen, glauben; erdichten, er- finden ; gesinnt sein, denken. Jg., Ž. wit. 40. 2., 130. 2. — abs. Aby smyslil, kterak by to předejíti mohl. V. Jakž já smýšlím (se domnívám). V. Za mnú, kdo tak smýšle! Rkk. 53, Ó by smysleli a rozuměli a naj- poslednější věci patřili; Protož, milý, smysl a rozuměj, komu paseš tělo; By smysleli chytrci, tohoto světa lakomci; Smyslmy, kterací smy byli. Hus III. 132., 135., 137., 138. — co. Totéž s. (souditi). V. Kdo smyslí něco lstivého. Aqu. S. novinu, nepravdu (lež), Us., nemoc (dělati se nemocným). Ráj. Avšak jiní opak toho smyslí. Sš. II. 68. Nesmysliš těch věcí, které božské jsú, ale ty, kteréž jsú lidské; Ó by božské věci smyslili a světa tohoto věci srozuměli; Již ste slyšeli, co máme smysliti a rozuměti. Hus I. 238., III. 135., 141. — co proč: novinu dobrou pro něčí útěchu. L. — na koho, na co. Smýšlela na jiné (hochy). Č. Na něčí neštěstí s. — oč. Ve dne v noci o to smýšlela, aby . . . Háj. Smýšleli o to, aby. Br., Žal. 30. Stále o to smýšlejí. Us. Ti hoši smýšlejí o vrabce (činí jim nástrahy). V Kunv. Msk. Zle o Kristu smýšleli. Sš. L. 139. Takoví vydřiduchové smejšlejí jen o člo- věka. U Dobrušky. Vk. — (co) s kým. Smýšlí se mnou totéž. Jel. S někým spolu smýšleti. V. — jak (s kým). Bůh pak dej vám jednostejně smýšleti vespolek podlé Jesu Krista. Sš. I. 138. Já přec o vás na dobrou stranu smýšlím. Sš. II. 58. Ne za jedno s druhým s-eti. V. Tomu na odpor smýšlím, ich bin der entgegengesetzten Mei- nung. Us. — o čem. Kterak o tom smýšlím, slyšel jsi. Jel. O věcech obecných moudře s. V. Vysoce, mnoho, nevysoko o sobě s. V.O něm nevážně s. Br. Vykladači někteří o Římanech smyslili toto. Sš. Sk. 44. O víře v srdci svém tak smýšlel, jak slovy vy- znával. Žal. 114. Židé o nějakém tělesném pokrmu smýšleli. Sš. J. 104. O čemž já málo smýšlím, že by se státi mělo. Žer. 319. Jinak smýšlejí lidé o nás, než my o sobě. Pk. — sobě, si = vymysliti, erdichten, 2. něco si ve hlavu vzíti, na to připadnouti, sich etwas einbilden, darauf verfallen, Ein- fall haben. Smyslili sobě, že . . . Jel. Když si smyslí, také již to chce. Us. Smyslet si podívat sa tam; Co si smýšláš (vymýšlíš). Ja di, nesmýšlaj si! Na mor. Zlínsku. Brt. Přijde, kdy si smyslí. Us. — k čemu. Abyste smýšleli ke střídmosti. Sš. I. 121. — co kde. O smysl každý hřiešný zde v světě ten súd boží. Hus III. 139. To zajisté smý- šlejte u sebe, což i u Krista Ježíše. Sš. II. 163. — aby, že. Nesmýšlím, aby paní služku takovou držela. Žer. Bezbožní smyslí, že Boha není, když . . . Br. — s adv.: právě, Jel., D., jednostejně, rovně tak. V. Dobře smýšlející. D. Po anglicku s. Us. Vysoce o sobě smýšleti. Štr. Z písma sv. zdravě s. (rozuměti) a řéci móžem, že sám Bóh hřiechy odpúštie a zadržuje. Hus III. 220. Šlechetně o kom s. Us. Dch. Jindy smýšlel jinak, teď obrátil. Dch. Nedopadne smýšleli, že . . . Sš. L. 37. Moudře smýšlejí, již v dobách šťastných neštěstí se obávají. Kmp.

304604   Smysliti Svazek: 7 Strana: 0725
Smysliti =smyslem (rozumem) správně pracovati, intelligere, cogitare. Vz Gb. v List. fil. 1882. 303. V 16. stol. ustoupilo sloveso to tvaru smýšleti. Jir. Mor. 82. — Budeme-li tak smysliti. Jord. To sem ne- smysleć slíbila. Št. N. 18. — co. Aby ne- chtěli viece smysleti, nežli jest třeba smy- sleti. Št. Kn. š. 10. — nač. Smyslí na pracného. Ž. gl. — oč. O vrchnosť svou zle smýšlejí. Pož. 123. — o čem (jak). Tak i o pravdách služebných i podstat- ných má smýšleno býti. 1512. Mus. 1883. 364. Smyslte o pánu v dobroti (sentite de domino in bonitate). Ev. olom. 148.— jak. Ač jsem nepokorně smyslel. 2. gl. Když sem byl malý, smyslel (sentiebam) sem jako mladý a myslil jsem (cogitabam). Ev. olom. 106. — komu. Kdo si umí smysliť, nemusí se nadělat'. Us. Brt. Tomuť každý smyslí, čemuž se jest učil. Výb. II. 649. — si co. Co si to ten člověk smyslil, was ist ihm eingefallen? Us. Dch. Jen přeludy si smyslil. Vrch. Keďby nebol sa do tých, čo mi smýšľal, vpľétol osídel. Hol. 5. — kde. Co oni při tom smyslí. St. 1. 1509. — kdy. Dřív jinak smýšlel, teď obrátil. Dch. — s inft. Zmysléľ si podívať se tam (napadlo mu) Brt. D. 300.

304605   Smysliti Svazek: 8 Strana: 0372
Smysliti. Kdo si umí smyslit, nemusí se nadělat. Mor. NZ. V. 542.

304606   Smyslivosť Svazek: 3 Strana: 0496
Smyslivosť, i, f., myslivost, smyšlení, mocnost, die Erfindsamkeit; licoměrnost, die Falschheit. Jg.

304607   Smyslivosť Svazek: 7 Strana: 0725
Smyslivosť. Cf. Jg Slnosť. 33.

304608   Smyslivý Svazek: 3 Strana: 0496
Smyslivý, ersinnend, dichtend; licoměrný, falsch. L.

304609   Smyslivý Svazek: 7 Strana: 0725
Smyslivý. S. mohutnosť. Vz Jg. Slnosť. 33. S. důvtip. Msn. Or. 62.

304610   Smyslně Svazek: 3 Strana: 0496
Smyslně, rozumně, moudře, povážlivě, verständig, mit Bedacht. V. — S., vtipně, dovtipně, sinnreich, scharfsinnig. L. S. napsal. Pam. kut. — S., licoměrně, verstellt, falsch. L. — S., způsobem pod smysly spadajícím, sinnlich. L. S. představiti, versinnlichen. Nz.

304611   Smyslně Svazek: 10 Strana: 0380
Smyslně, = důvtipně. S. něco dovésti. Chč. S. I 86a.

304612   Smyslník Svazek: 8 Strana: 0372
Smyslník, a, m. = smyslný člověk. GR. Nov. 70. 33.

304613   Smyslno Svazek: 10 Strana: 0380
Smyslno, a, n. Obor s-na. Čad. 101.

304614   Smyslnoduchovní Svazek: 7 Strana: 0725
Smyslnoduchovní. Vz předcház. S jed- nání. Pal. Rdh. 1. 405.

304615   Smyslnorozumový Svazek: 7 Strana: 0726
Smyslnorozumový. S. city (jež se za- kládají dílem na smyslné, dílem na duševní přirozenosti lidské). Pal. Vz násl.

304616   Smyslnosť Svazek: 3 Strana: 0496
Smyslnosť, i, f, smyslu přítomnosť, roz- umnost, povážlivost, opak: nesmyslnost; die Besonnenheit, der Verstand. — S., dovtip, vtipnosť, důmyslnost, bystrost smyslu, der Scharfsinn, die Scharfsinnigkeit. V. S. ke zlému. Reš. Vojenská s. (ve věcech vojen- ských). Bern. — S., licoměrnost, die Gleiss- nerei. L. — S., čilosť, způsobilost smyslův, smyslové, die Sinnlichkeit, Sinneskraft. Bůh stvořil člověka však ve svobodě, aby mohl pokušen býti skrze smyslnosti neb čichy těla. Stav. svob. — Jg. Vz S. N. — S., takový způsob jednání a sebeurčování, jež toliko a výhradně smyslnými motivy se podněcuje, die Sinnlichkeit, Fleischlichkeit, Fleischlust, sinnlicher Genuss. Vz S. N. Nad rozum s. předkládati. L.

304617   Smyslnosť Svazek: 9 Strana: 0301
Smyslnosť. Ůsloví atd. Vz Zát. Př. 67. VI.

304618   Smyslnosť Svazek: 10 Strana: 0380
Smyslnosť i, f. Chorobná s. muže, pria- pismus, nymphomania, satyriasis. Ktt.

304619   Smyslný Svazek: 3 Strana: 0496
Smyslný, rozumný, povážlivý, moudrý, opatrný, vernünftig, bedächtig, bedachtsam, verständig. V., Kat. 1901., 2475., 2540. S. pacholík. Br. Ktož sě v tom dvém kochá, nebude s. (sapiens). BO. — čím. S. srdcem (sapiens in corde). BO. — S., svých smyslův užívající, jsoucí při smyslech. Kat. 857. — S., vtipný, ostrovtipný, důmyslný, scharf- sinnig, sinnreich. V. — od čeho: od při- rození velmi s., vtipný. Plác. — k čemu: ke všem věcem s. a vtipný. Krab. — S., ke smyslům náležející, smyslový, Sinn-, Sinnes-, Sinnen-, sinnlich. S. nástroj, D., údy, síly. Krab. — S., chytrý, obmyslný, arglistig, verschmitzt. — S., smyšlený, erdichtet, er- sonnen, vorgeblich, scheinbar. L. — S., smyslům podlehlý, čitelný, sinnlich. S. žá- dosti. L. — Jg.

304620   Smyslný Svazek: 7 Strana: 0726
Smyslný = rozumný. S. anděl. Št. Kn. š. 141. — S = vtipný. S. řeč, Ezp. 271, mluva MH. 6. Vtipný a s. Let. 211. — S. = smyslům podlehlý. S. rozkoš, Pdl., nečistota, Št. Kn. š. 128., pud, náruživosť. Dk.

304621   Smyslný v čem Svazek: 9 Strana: 0301
Smyslný v čem. Žena s-ná v psaní (roz- umná). Har. J. 150.

304622   Smyslolud Svazek: 3 Strana: 0496
Smyslolud, u, m., co smysly oluzuje n. smyslům luzné jest. Stoje, vděčný s-de, nad tvé krásy pramenem (o růži), č. R. stol. 62.

304623   Smyslomatný Svazek: 3 Strana: 0496
Smyslomatný, sinnverwirrend.

304624   Smysloplodný Svazek: 3 Strana: 0496
Smysloplodný, genetisch. Šm.

304625   Smysloplodný Svazek: 7 Strana: 0726
Smysloplodný. S. přehlasování Vz Pře- hlasování (dod.).

304626   Smysloschopný Svazek: 7 Strana: 0726
Smysloschopný. Dk. Poet. 401.

304627   Smyslosled Svazek: 7 Strana: 0726
Smyslosled, u, m = významosled, Sy- nesis. Z. B. Sie (das Weib) bat ihn. Nz.

304628   Smyslov Svazek: 3 Strana: 0496
Smyslov, a, m., něm. Smislow, ves u Tá- bora. PL.

304629   Smyslově Svazek: 7 Strana: 0726
Smyslově, empirisch. Psp.

304630   Smyslovec Svazek: 9 Strana: 0301
Smyslovec, vce, m., sensibile. Kadeřávek. Mus. 1897. 553., Kadeř. Ps. 149., 180., 181.

304631   Smyslověda Svazek: 10 Strana: 0380
Smyslověda, y, f. = logika. Čad. 95.

304632   Smyslověrný Svazek: 7 Strana: 0726
Smyslověrný, sinngetreu. Dk. Poet. 535.

304633   Smyslovosť Svazek: 10 Strana: 0380
Smyslovosť, í, f. = soubor podmínek daných naší tělesnou konstrukcí při tvoření poznání. Vz Ott. XXIII. 544.

304634   Smyslový Svazek: 3 Strana: 0496
Smyslový, od smyslů, k nim náležející, Sinn-, Sinnen-. S. údy. L. — S., smyslům podlehlý, smyslný, sinnlich. S. věc, radosť. Koll. - S., nebo významový přízvuk, der Redeton (der Ton, welchen ein Wort im Zusammenhange der Rede hat). Nz.

304635   Smyslový Svazek: 7 Strana: 0726
Smyslový. S. ústroje, organa sensuum, Sinnesorgane, Stff. v Enc. p. I. 267., Šv. 10., nervy, pocit, Dk., poznání, Hlv., krásno. Dk.

304636   Smyslství Svazek: 7 Strana: 0726
Smyslství, n. Hš Št. 47 Předml.

304637   Smysluplný Svazek: 3 Strana: 0496
Smysluplný, prägnant, sinnvoll. Nz.

304638   Smyšiti se Svazek: 3 Strana: 0496
Smyšiti se, il, ení. Kůň se smyšil, das Pferd setzt auf, od myš, neduhu koňského.

304639   Smyšleně Svazek: 3 Strana: 0496
Smyšleně = vymyšleně, falešně, erdichtet, falsch. V.

304640   Smyšlení, smýšlení Svazek: 3 Strana: 0496
Smyšlení, smýšlení, n., vymyšlení, vy- mýšlení, die Ersinnung, Erdenkung, das Denken. Umění rozumného s. Kom. — S., domnění, die Meinung. V témž býti smy- šlení a domnění; nízké, vysoké o sobě s. V. Dobré s. o někom míti. Br., J. tr. S. jest o tobě. Kom. Vysokým o sobě s-ním nadutý. Plác. Na jiné s. někoho přivésti, umstimmen; změna s.; s. jeho se obrátilo; zpráva o s., der Stimmungsbericht (politi- ckých úřadů o s. lidu); jiného s. nabyti; svého s. se držeti; šosácké s., der Pfahl- bürgersinn; téhož s. býti. Dch. Mužové se s-ním nám protivným lépe: s. nám protiv- ného. Km. Dvěma členoma rozbírá ono tožné a stejné s. Sš. II. 164. — S., básnení, smyšlená věc, die Erdichtung, Einbildung. V. Ta pověsť jest pouhé s. zahálčivých lidí. Jg. — S., vytrvalá vůle chtění n. nechtění, die Gesinnung. Vz S. N. Rád bych věděl jeho s. Smířlivé s. Dch. S. dětenčí, otcov- ské, synovské. Sš. I. 87. S. na burse, die Stimmung. S-ení příznivé, klidné, ochablé (günstig, ruhig, still, flau). Skř., Dch.

304641   Smyšlenina Svazek: 3 Strana: 0497
Smyšlenina, y, f. = vymyšlenina, das Hirngespinst. Šd.

304642   Smyšlenka Svazek: 3 Strana: 0497
Smyšlenka, smyšlínka, y, f. = smyšlení, smyšlená věc, die Fiktion, Erdichtung, Dich- tung. Nz., J. tr. Fenyx, noh, harpye s-ky jsou. Kom. Křivá s., falsche Erdichtung. Dch. Na s-ky slova lacino se koupí. Pk. — V., Br., Sych., Apol., Bern.

304643   Smyšlénka Svazek: 7 Strana: 0726
Smyšlénka. Pokrytci svými smyšlínkami šoulají se po nebi Dik. Předml. S-ky lid- ského domnění ruší čas, úsudky samé pří- rody stvrzuje. Pal. Rdh. III. 57.

304644   Smyšlénkář Svazek: 3 Strana: 0497
Smyšlénkář, e, m. = smyslec, der Dichter. Slov.

304645   Smyšlenkářský Svazek: 3 Strana: 0497
Smyšlenkářský, básnířský, Dichter-. Slov. Bern.

304646   Smyšlénkářství Svazek: 3 Strana: 0497
Smyšlénkářství, n., básnířství, die Dich- terei, Dichtkunst. Slov.

304647   Smyšlený Svazek: 3 Strana: 0497
Smyšlený; smyšlen, a, o = vymyšlený, erdichtet, fingirt, ersonnen, erfunden, falsch. S. věc (báseň, nepravda), příčina, řeč, no- vinky, bohové. V. Když se věc stalá povídá, historia jest: když smyšlená, bajka (báseň). Kom. S. příhody vypravovati. Sych. Jakož naň žaloval žalobu s-nú, té mi se žalobě nezdá odpovídati, leč by mi právo rozkázalo. NB. Tč. 41. S. (domnělý, slepý) účet, fin- girte Rechnung. Nz.

304648   Smyšlený Svazek: 7 Strana: 0726
Smyšlený. Obsah literatury básnické buď částečně neb i zcela může Býti smyšlený KB. 1. S. slunce (stejnoměrně v rovníku celý kruh probíhající). Stč. Zem. 111.

304649   Smýšleti Svazek: 3 Strana: 0497
Smýšleti, vz Smysliti.

304650   Smýšlidlo Svazek: 3 Strana: 0497
Smýšlidlo, a, n., kdo má nové a nové choutky. Na Policku. Kšá.

304651   Smyšlínek Svazek: 8 Strana: 0576
Smyšlínek, nku, m. Žádný jiný než ďábel takových smyšlínků jim nenavrhl. Spis sva- dební Adamovi z Valdšteina. 1597.

304652   Smyt Svazek: 8 Strana: 0372
Smyt = prsť. Bl. Gr. 349.

304653   Smýť Svazek: 9 Strana: 0301
Smýť, i, f. Na smýti aby nepásli; Oddáno mu kus smýti panské. 1513. Arch. XVII. 448., 482. Sr Smýtiti.

304654   Smytečný Svazek: 7 Strana: 0726
Smytečný. S. citera, Streichzither. Dch.

304655   Smytelnosť Svazek: 7 Strana: 0726
Smytelnosť, i, f., Abwaschbarkeit, f. S. písma Us.

304656   Smytelný Svazek: 7 Strana: 0726
Smytelný, ab-, wegwaschbar. Us.

304657   Smýti Svazek: 3 Strana: 0497
Smýti, smyji, smyj, yl, yt, ytí; smývati, abwaschen, reinigen. Vz Zmýti. — co. Smyji nečistotu hříchů tvých. Br. Zlou povesť všecky dunajské vody nesmyjí. Syr. — co komu odkud: špínu s těla, bláto s někoho. Us., D. Nesmyjeť to s sebe, dokudž bude živa, byť pak třebas všecky vody z Dunaje na sebe vlila. Reš. Jakobys mi hlavu smyl. Němc. Zdali by co na nás šeredného bylo, abychom my to svým náboženstvím a skrú- šením smyli s sebe. Hus III. 179. Krev se s kosti s-la GR. — co, se čím. S. vinu vodou. Kat. 850. Tvář jeho slzami smýval. Kom. Jak se zhyzdíš jednou vadou, ne- smyješ se žádnou vodou. Prov. Jg.

304658   Smýti Svazek: 7 Strana: 0726
Smýti. Vz Zmýti. — co. Zmýli rúcha svá, BO , vinu. Němc. Čo nám časy na- kydaly, to krev zmyje, oheň spálí. Slov. Tč. — co čím: skvrnu hříchů smrtí. Vrch — co komu: krvavou dýku Kká. — co kam odkud. Povůď (povodeň) všecku úrodu s polí do potoka zmyla Us. Tč.

304659   Smytí, n Svazek: 3 Strana: 0497
Smytí, n., die Abwaschung. Jg.

304660   Smýtiti Svazek: 3 Strana: 0497
Smýtiti, il, cen, ení = les posekati, den Wald abhauen. Jg. — co komu: lesy. Půli. I. 308., II. 16., 284., 533.

304661   Smýtiti Svazek: 7 Strana: 1384
Smýtiti. Což by bylo smyceno na kněž- ském. Půh. III. 427.

304662   Smýtiti Svazek: 9 Strana: 0301
Smýtiti les (porážeti) a prodati. 1500. Arch. XVII. 486.

304663   Smytka Svazek: 3 Strana: 0497
Smytka, y, f, smet. Fil. zám. 45.

304664   Smýto Svazek: 3 Strana: 0497
Smýto, a, n., obyč. pl. smýta = místo nánosem zaplavené. U Bělohr. Bf.

304665   Smývací Svazek: 7 Strana: 0726
Smývací štetec, tuš, Lavirtusch Pdl.

304666   Smyvačka Svazek: 3 Strana: 0497
Smyvačka, y, f., mycí lavice, die Wasch- bank. Šp.

304667   Smyvadlo Svazek: 3 Strana: 0497
Smyvadlo, a, m., místo k mytí, lavacrum. S. hřiechů. Modl. ms.

304668   Smývání Svazek: 3 Strana: 0497
Smývání, n., das Abwaschen. — S., voda hu smytí, das Waschwasser. Aesop.

304669   Smyvanky Svazek: 7 Strana: 0726
Smyvanky, pl., f Třetí den po naro- zení dítěte přicházejí hoši a děvčata na s. Přinášejí vejce a pohladíce jimi dítě se koupající kladou je do vody. Ta dostává babička (babici). Vdané ženy házívají do vody peníze. Následuje malá hostina. U Ko- jetína. Wrch.

304670   Smývati Svazek: 3 Strana: 0497
Smývati, vz Smýti.

304671   Smyvky Svazek: 7 Strana: 0726
Smyvky, pl., m. = voda, kterou se něco smylo. Us Brt. L. N. II. 177.

304672   Smyvky Svazek: 8 Strana: 0372
Smyvky = splašky. Mtc. 1894. 21.

304673   Smyžný Svazek: 7 Strana: 0726
Smyžný = svižný. Cf. Smižno (dod.) Pán Bóh jim dá hlas na spev súci a zobá- čik hmyz žerúci i krielca s-né. Slov. Zátur. Háj. 1. 17.

304674   -sň Svazek: 3 Strana: 0497
-sň (-sn?), přípona, píseň z pě-ti. Schl. Vz Píseň, Báseň.

304675   sn Svazek: 8 Strana: 0372
sn m. stn, t odsuto: šťasný, šesnáct. Cf. Gb. H. ml. I. 307. Pocesnej, radosně. Dšk. Jihč. I. 20. Za cizí sn, šn je čes. šň: šňůra, šňorek, šňupka. Vz Gb. H. ml. I. 376.

304676   Sná Svazek: 7 Strana: 0726
Sná = snad. Val. Slavč. 95.

304677   Sna Svazek: 8 Strana: 0372
Sna = snad, d odsuto. Dšk. Jihč. I. 17.

304678   -sňa Svazek: 9 Strana: 0301
-sňa: pěsňa, plesňa. Slez. Lor. 34.

304679   Snabdění Svazek: 3 Strana: 0497
Snabdění, n., vz Snabděti. Lidského s. rozšafná opatrnosť. Arch. III. 121.

304680   Snabděti Svazek: 3 Strana: 0497
Snabděti (zastr.), ěl, ěn, ění; snabditi, il, ěn, ění; snabdívati — bedlivě šetřiti, sta- rati se, pozorovati, hleděti, Acht haben, aufmerken, sehen; shledati, bemerken, finden. Jg. — co. Kovář sedí podlé nákovadlé snab- děje dielo ot železa (Eccl. 38. 29.). BO. S. písma. ZN. Snabdím poslední jich časy. BO. Kto mú pokoru snabdí? BO. Nesnabděj obličeje chudého (nehleď na osobu chudého). BO. Hlubokosti řečné (říčné) snabděl jest (scrutatus est). BO. — čeho čím. Abychom této vojny našie netoliko snabdieli počátkův svou opatrností, ale i středmostí i skonání. Troj. S. žil i počátkov jich. Sal. S. ušima. Bibl. Mých slov snabděj svým srdcem. BO. — aby. Závisť snabdí, aby poskvrnu nalezla i u výborných. Št. N. 153. Slyšte, synové, kázeň otcovu a snabděte, abyste uměli múdrosť. Výb. II. 177. — že. Nebos snabděl (= pozoroval), že pyšně činiechu. BO. Snab- děl jest David, že jest jeho Hospodin po- tvrdil králem. Žer. exc. — Cf. Pobděti.

304681   Snabděti Svazek: 7 Strana: 0726
Snabděti. Mkl. Etym. 25. b. Snabděti. Krnd. 184. b., List. fil. 1884. 460. Snabdi a snabděj. Snabdě (íc). Otc. 340 a. Snabděl sem Št. Ř 154. a. Protož opatř a snabdi. AlxP. 80. Jakž sme snabdili Kar. 23. Snab- děte, abyste měli múdrosť. Výb. II. 177.— koho. Neroďte mne snabděti (considerare), že jsem smědá B. mik. Cant. 1. 5. — čeho. Snabděj toho, jakú měl Kristus k tobě lásku. Kruml. 48. a. Aby šel a snabděl pilně obyčejóv Kajnových. Výb. II. 485.

304682   Snábděti Svazek: 9 Strana: 0301
Snábděti. Zaniklo. Vz Gb. H. ml. III. 2. 289.

304683   Snabdis Svazek: 7 Strana: 1384
Snabdis. Pršp. 14.: letophagus.

304684   Snabdiš Svazek: 7 Strana: 0726
Snabdiš, e, f., letaphagus, zastr. Rozk.

304685   Snabzenství Svazek: 3 Strana: 0497
Snabzenství, n., snabdění, snažnosť, péče, bedlivost, die Bemühung, Sorgfalt, Aufmerk- samkeit, zastr. Ms. 14. stol. St. skl. I. 211.

304686   Snáč Svazek: 3 Strana: 0497
Snáč, e, m. — snář, vykladač snův, der Traumdeuter. Us. — S., kdo sny má, der Träumer. Nej.

304687   Snad Svazek: 3 Strana: 0497
Snad, u, m., snadnost', die Leichtigkeit, Fertigkeit. Na snadu, na snadě (na snad, zastr.) něco míti (snadno to míti moci). Výb. I. 254. Slova a obraty na snadě míti. Bs. Mají vždycky vojsko na snadu. V. Protož tiem s-dem a pochybováním jsú k hřešení hotovejšie. Hus II. 50. Na s-u býti. Sych. Není-li nic toho na s-du. V. Jinak: On to má na snadu, jest mu to na s-du = on to snadno dělá. — S., u, m., das Vielleicht. To jsou samé s-dy, pane V., pro samé snady umře člověk kolikrát hlady. Šml. v Osv. 1873. 146.

304688   Snad Svazek: 3 Strana: 0497
Snad, adv., může býti, dosti možno, möglich, vielleicht, etwa, hoffentlich. Na Mor. snaď, Kd., u Opav. něhdě. Klš. Kohúti nezpíváte, snad už o mně nedbáte? Snaď si myslíš své panenství se mnú zatajiti. Sš. P. 23., 216., 322. Snad přijede nebo nepřijede; A potom snad (= asi) 17 neděl živ byl; Žalobník řekl, že tomu snad jest na pět nebo na šest let. NB. Tč. 53., 108., 183. Pros Boha, zdať snad odpuštěno bude tobě to myslenie srdce tvého; Snad mu velí otec, aby byl mnichem. Hus I. 342., II. 31. S. někde, s. jeden. V. Aby se s. nemusil obá- vati člověka nemocného. Br. Kdyby toho s. potřebí bylo. D. Snad a nesnad je dvoje. Prov. Snad s by, vz As. Snad by ho pře- mohl. — Snad a bez snadu = zajisté, jistě, bez pochyby, ohne Zweifel, ganz gewiss. Jg. Z nichžto snad a bez snadu jeden ani druhý nikdá v boji nebyl. V. — Suad-li, snadt. Tvé líce jest bledé, snad-li leknutím. Sych. Snadť Bóh ne tak toho pomstí. Hus. II. 50.

304689   Snad Svazek: 7 Strana: 0726
Snad, u, m. Mkl. Etym. 312, Krnd. 147. a., b. Na snadě jest, že . . . Šf. III. 3. 78., Pal. Dj. 111. 1. 8. Nynie nejmám na snad. Hr. ruk. 329. Pak kdež z toho snadu praví o světu. Krnd. 168. — S., das Vielleicht. Protož tiem snadem a pochybováním jsú k hřešenie hotovější (že říkají: Snad to není hřích). Hus Post. 50. Kroucení-se po samých snadech, Möglichkeit. Šf. Strž. I. 263.

304690   Sňad Svazek: 7 Strana: 0726
Sňad = žízeň. Mám velký s. Val. Vck. Vz Smad.

304691   Snad Svazek: 7 Strana: 0726
Snad, adv. Cf. Ž. kl. (337 ). Ač sě kde v mých sloviech potknu, snad mne proň v tom nic nedotknú. Alx. S. možieše tak juž jmieti druhé lieto po desieti. Anth. I. 3. vd. 34. Snáď = prý. Snáď ste byli na púti? Brt. D. 175. — Bez snadu Št. Uč. 146. a., Mus. 1880. 87., Šml. Na čerst. vz. Myslil jsem, že bez snadu musím umřít. U Košic. Brnt. A bez snadu by i zlořečil; A bez snadu že se to i nynie shledává. Krnd. 55., 183.

304692   Snad Svazek: 9 Strana: 0301
Snad. Největší zásluhy o sbor získal sobě bez snadu král Sigmund Pal. Děj. III. 1. 151.

304693   Snad Svazek: 10 Strana: 0380
Snad Dává si večer své šaty na snad (aby je ráno snadno našla). Deštná. Mš.

304694   Sňad, u Svazek: 3 Strana: 0497
Sňad, u, m. Na víně propíjá, na žemlič- kách projí (hospodyně), a nás nebožátka hladem, sňadem moří. Sš. P. 559.

304695   Snada Svazek: 3 Strana: 0497
Snada, y, f., compada, nějaké domácí nářadí, zastr. Rozk.

304696   Snadečky Svazek: 3 Strana: 0497
Snadečky, náhodou, nahodile, fortuitu, zastr. Lex. vet.

304697   Snaden Svazek: 10 Strana: 0380
Snaden, dna, o, vz Snadný.

304698   Snadenství Svazek: 7 Strana: 0726
Snadenství, n. = možnosť facultas. S., bez přiekazy Bohu posluhovati. ZN.

304699   Snaditi Svazek: 3 Strana: 0497
Snaditi, il, zen, zení (na Slov. děn, dění); snadívati = snadniti, ulehčovati, leicht ma- chen, erleichtern. — co komu. Us. Snaditi komu = pochlebovati. Us. u Jilemn., u Plaň. — se = snadniti se, snažiti se, sich bemühen. Ros.

304700   Snadlo Svazek: 8 Strana: 0372
Snadlo = snadno. Dšk. Jihč. I. 7.

304701   Snadlý Svazek: 10 Strana: 0380
Snadlý = snadný. Úbočí. Rgl.

304702   Snadně Svazek: 3 Strana: 0498
Snadně, snadničce, komp. snadněji, sná- zeji, snáze, snáz, v obec. mluvě snáz. S. = bez nesnáze, bez těžkosti, bez starosti a práce; lépe než: lehce, leicht, mit leichter Mühe, leichtlich. Vz Lehký. Snadně přetrpěti; Jeden každý snázeji to snášeti bude; Abych tím snázeji vítězství obdržel. V. S. se to praví. Ros. S. tomu věřím. Jel. Velebí tu ohavnosť, aby tím snáze mohli zklamati. Hus III. 314. S. na něčem se ustanoviti. Žer. 315. S. něco poskvrniti. Hus III. 39. Jide na pivo, klobúk má křivo, jak je mu to snadně; Zapomeneš snadně, má děvečko, na mě, tak jak to jablečko, dyž s jabloně spadne; Mám málo na dně, vypiju snadně, vypiju, dám nalit, půjdu dom bez galit (kalhot). Sš. P. 525., 588., 647. Třtina se s. zláme. Sych. Letního času snáze bývá o potravy. Br. Jako v sou- struhu se s. dělá, tak doktorové cierkve sv. s. slovo božie káží. Hus III. 82. Snáze jest v kalné vodě ryby loviti. Prov. Mus. III. Snáze je o společníka než o pomocníka. Č. M. 235.

304703   Snadně Svazek: 7 Strana: 0726
Snadně. Aby tomu mohlo snáz poroz- umíno býti. 1512. Mns. S. u něho nalezneš milosť. Št. Kn. š. 17.

304704   Snadničce Svazek: 3 Strana: 0498
Snadničce, V., snadničko, vz Snadně, Snadno.

304705   Snadničký Svazek: 3 Strana: 0498
Snadničký, vz Snadný.

304706   Snadnince Svazek: 10 Strana: 0380
Snadnince = velmi snadno. Tbz. V. 4. 116.

304707   Snadniti Svazek: 3 Strana: 0498
Snadniti, il, ěn, ční; snadnívati, leicht machen. — co komu. Vz Snaditi. — se oč = snažili se, sich bemühen, befleissen. Ros. Nebo se byli o to nesnadnili (neshodli) a poprali. Dač. I. 45.

304708   Snadno Svazek: 3 Strana: 0498
Snadno (snadničko, snadňounko), neutrum adj. snadný, vz toto. — S., adv., snadně. Strany kompar. vz Snadně. Leicht. Ty pří- činy dají se snadno poraziti. Sych. A bylo s. zabrániti příchozím. Br. Jemu jest se s. smáti. D. Jemu je s. mluvit'; To nejde tak s.; Mohlo by se s. státi; S. se to řekne, ale . . . Dch. Mám vtipu dosti, s. se tomu umění bez mistra, naučím. Žer. 11. Zem, vlasť, místo i krajinu premeniť je snadno, rod nezmeníš, i zlú zvyklosť premeniť ne- snadno. Slov. Tč. Holému s. se hlava oholí. Kdo lehce věří, snadno pochybí. Snadno tomu pískati, kdo rád tancuje. S. hůl na- jíti, kdo chce psa bíti. Kdo chce z kuchyně psa vyhnati, s. najde hůl. Horný. Není mu s. jim se zalíbiti. Br. Vz Přirozený.

304709   Snadnokol Svazek: 3 Strana: 0498
Snadnokol, u, m., prchnit, nerost. Miner. 427.

304710   Snadnoplavek Svazek: 3 Strana: 0498
Snadnoplavek, vku, m., Hydroboracit, m., nerost. Min. 356.

304711   Snadnost Svazek: 3 Strana: 0498
Snadnost', i, f., lehkost, die Leichtigkeit. S. práce, umění, vyvedení něčeho. Jg. Strany přísloví a pořekadel vz Hora, Máslo, Mýdlo, Pas, Peří, Voda. — S., způsobnost, schop- nost, náchylnost, die Fertigkeit, Geneigtheit, Neigung, Anlago, Geschicklichkeit. S. člo- věka k neduhu, k nákaze, Jg., k učení, Jel., ku mluvení. — S., sklonnosť, vlídnost, ochot- nost, die Willfährigkeit, Gefälligkeit. 8. v rozmlouvání. Jel.

304712   Snadnota Svazek: 3 Strana: 0498
Snadnota, y, f. = snadnost. Šd.

304713   Snadnotavnosť Svazek: 7 Strana: 0726
Snadnotavnosť. i, f., Leichtscbmelzbar- keit, f. Hř.

304714   Snadnotavný Svazek: 7 Strana: 0726
Snadnotavný, leichtschmelzbar. Hř.

304715   Snadnověrnosť Svazek: 10 Strana: 0380
Snadnověrnosť, i, f. S. slabších charak- terů. Osv. 1896. 195.

304716   Snadnovznětlý Svazek: 7 Strana: 0726
Snadnovznětlý, leicht entzündbar. S. vášeň Dk. P. 149., Roz. f. 97.

304717   Snadný Svazek: 3 Strana: 0498
Snadný; snaden, dna, dno; kompar. snad- nější, snazší, snadší; snadničký. Kdy lépe klademe snadný než lehký, vz Lehký. S., nevelikou prací učiniti se dující, lehký, leicht, nicht schwer. Tato úloha jest snadna. Us. S-dný porod. Byl. Pro snadší vyrozumění, ku snadnějšímu vyrozumění, Us. Dělá si to snadným, lépe: dělá, Činí si tu věc snadnou, usnadňuje si to. S. pomoc; Snadným způ- sobem. Dch. Na první dotázku s-á odpověď se dáti může. Žer. 314. Snadný já, děvečko, snadný já počet dám, dojda k farářovi hned sa vyzpovídám. Sš. P. 343. Vz Trudný. — s inft. Ne tak snadno učiniti. V. Snaden odsúditi = může snadno odsúzen býti. Výb. I. 922. Nejisti sú kroci jejie ani snadni při- stihnúti. BO. Snadné jest zavříti. Ben. V. Snadno jest Bohu zavříti mnohé. Br. Bohu jest tato věc snadna učiniti. Pass. — Št. — k čemu: S. ku zlámání, ku snesení, k spo- kojení, k rozhněvání, V., k poznání. D. S-ni jsou k zlapání. Bl. — s co. Kterážto věc s pochop jest s. (snadna pochopiti). Ms. — S. = náchylný, způsobný, geneigt, Anlage habend, fertig, bereit, geschickt, geläufig. — k čemu: k neduhu, Plk., k poklésce, Br., k hněvu, Bern., k podezření, k zlému do- mnění. V. S-ný bývá k věření. V. K ne- moceru s. Ler. Krmě k zažití snadná. Ler. Havran s. k učení. Jel. Kdo k věření s-ný, snadný k oklamání. Č. Soudce buď snaden k rozmlouvání. Pr. — v čem. U vymyšlení a u vyvedení s. byl. Hlas. — S., prívetivý, dobrotivý, willfährig, bereitwillig, gefällig. S. člověk. Kom. Má matička dosť snadná, že ona mně tě nedá. Sš. P. 269. — k čemu: k rozmlouvání. Jel. Bůh jest s. k odpuštění. Br. S. k podpisování listův. V. Konšel buď volný a s-ný k rozmlouvání. Kol. 7. Moc- náři k odpuštění snadni. Sš. Mr. 48. — komu. Každému jest s. (přístupný). V. — v čem: v rozmlouvání (vlídný). S. v od- pověděch. Lom.

304718   Snadný Svazek: 7 Strana: 0726
Snadný a lehký. Brt. S. 3. vd. 180. 2. Nenie to s. věc. Výb. II. 42. Králové mohú s to snadnie býti (mohou to učiniti). V. Písecký. — s inft. Píseň zpívati snadná. Bl. Odtud jest zlosť najnesnazší vyhnati. Št. — k čemu. Aby snadni byli k udílení. Výb. II. 1412

304719   Snadný Svazek: 7 Strana: 0726
Snadný = smadný. Brt. D 266.

304720   Snadný Svazek: 8 Strana: 0372
Snadný, snadší. Háj. Herb, index. Byl pře- nesnadný pustiti, co míti chtěl. 1559. Wtr. Živ. c. I. 475.

304721   Sňah Svazek: 7 Strana: 0726
Sňah, u, m. = sníh. Slov. Phľd. II. 365., Koll. Zp. 1. 365.

304722   Snaha Svazek: 3 Strana: 0498
Snaha, y, f. = usilování, síla, die Kraft, Kraftanwendung, Mühe, das Bestreben. S., strsl. snaga, studium, příp. -ga; sr. let. sna contendere. Mkl. B. 280., 281. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Vyhoň Dub tamo s niem snahú chváta se vsiú chasú svojú. Rkk. 30. Radou i snahou někomu pomáhati. Div. z ochot. Vší snahou se přičiniti. Řd. Odpor- nické s-hy; s-hy překaziti; s-hy jeho k tomu se nesly, aby . . . Dch. Ale snaha Pavlova veškera šla tam, aby ... Sš. II. 206. Přes vši svoji s-hu. Bž. Předrnl. Dar nejdražší jest naděje a s. Kká. M. ž. 15. Aby s-hu po cti v lidských myslech zarodilou vy- kořenili. Sš. II. 169. — S., snahota = Či- stota, die Reinheit, Reinlichkeit. U Opavy, Klš., Pk., na Ostrav. Šd.

304723   Snaha Svazek: 7 Strana: 0726
Snaha. Mkl. Etym. 312. S. národní, Čch., náboženské, politické, společenské, Vlč., re- formatorské, vědecké, ušlechtilé; S. jeho zůstaly jalovými; Snahám svým průchod zjednati. Mus. 1880. 478., 479. S. v učení, Dch., po učenosti. Anth. I. 3. vd. VI.

304724   Snaha Svazek: 8 Strana: 0372
Snaha. Starší doklady vz v Seyk. Ruk. 135. Cf. ,o snaze'. Krejč. Psych. 33.

304725   Snahditel Svazek: 8 Strana: 0372
Snahditel, e, m. = strážný, vigil. O tomto slově a o snabditi praví Bl. Gr. 175., že jsou zastaralá.

304726   Sňahosrstý Svazek: 9 Strana: 0301
Sňahosrstý. S. psisko. Slov.

304727   Snahota Svazek: 3 Strana: 0498
Snahota, y, f. = čistota. Vz Snaha. Ve Slez. Tč.

304728   Snahový Svazek: 3 Strana: 0498
Snahový, Bestrebungs-. Své věty jsou věty substantívni vyjadřující předmět snahy při slovesech: snažiti se, pokoušeti se, hle- děti, ustanoviti a p. Uvozují se spojkou aby. Dychtí po tom, aby úřadu dojíti mohli. Snažte se, abyste bez úhony před Bohem nalezeni byli. O to usiloval, aby léta v za- hálce zmařena nebyla. Vz Slovesa nahoře uvedená a: státi oč, nésti se, snésti se. — Pozn. Při stejných v obou větách podmě- tech bývá též při některých slovesech in- finitiv. Určuje-li však věta snahová náměstku ukazovací, infinitiv místa míti nemůže. — Brt. S. §. 494.

304729   Snahový Svazek: 7 Strana: 0726
Snahový. S. věty. Cf. Ndr. 891. S. vý- znam slovesa. Gb. Ml. II. 156.

304730   Snahuľa Svazek: 7 Strana: 0726
Snahuľa, e, f. = osoba n. věc, která snaží (čistí). Hádanka. Já jdu pro s-ľu (metlu), pro krasuľu (vápno) a do tlustého pro omastu (sůl). Slez. Sd.

304731   Sňahulec Svazek: 10 Strana: 0380
Sňahulec, lce, m., střemenáč, kur rousný, Schneehuhn Sb. sl. 1901. 155., VIII. 140.

304732   Snách Svazek: 3 Strana: 0498
Snách. Ve snách, vz Sen.

304733   Snacha Svazek: 3 Strana: 0499
Snacha, y, f., strsl. sn?cha, rus. snocha, skr. snušâ, strněm. snura, řec. wó?, lat. nurus, Schl., Mkl. aL. 144., 141., 161., B. 292., vind. synâha, slovin. snaša, Jg., z sy- nocha. Č. S. = synova zena, die Schwieger- tochter, Schnur; 2. žena bratrova, švagrová, des Bruders Frau, die Schwägerin. Čes. nár. pís. L 231. Vz Tchán. — S., pronuba, dru- žička, stará svatbí, die Kranzel-, Braut- jungfer. V MV. nepravá glossa. Pa.

304734   Snacha Svazek: 7 Strana: 0726
Snacha Cf. Šrc. 260.

304735   Snacha Svazek: 8 Strana: 0372
Snacha. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 58., 18.

304736   Sňákati Svazek: 3 Strana: 0499
Sňákati, na Slov. = smrkati. Koll.

304737   Sňal Svazek: 3 Strana: 0499
Sňal, vz Sejmouti.

304738   Snannejšie Svazek: 7 Strana: 0726
Snannejšie = snáze. Slov. Hybaj, kade s. Rr. Sb.

304739   Snapitek Svazek: 3 Strana: 0499
Snapitek, správně: s napitek, ein Trunk. Jg.

304740   Snáričok Svazek: 7 Strana: 0726
Snáričok, čku, m., zdr. snář (kniha). Slov. Sl. spv. IV. 149.

304741   Snárodniti se s kým Svazek: 7 Strana: 0726
Snárodniti se s kým = něčí národnosť na se vzíti. Pal. I. 96., Šbm. S. I. 316.

304742   Snář Svazek: 3 Strana: 0499
Snář, e, m., kdo sny má, der Träumer. Br. — S., snů vykladač, der Traumdeuter. — S., kniha vykládající sny, das Traum- buch. Vz S. N. — Jg.

304743   Snář Svazek: 7 Strana: 0726
Snář kniha. 15. stol. Cf. Jg. H. 1. 746 , Zbrt. 228., Hš. Dod. k Jg. H. 1 I. 26., II. str. X., Sbn. 353, 377., 802., D. Gesch. 167., 287., 322.

304744   Snář Svazek: 9 Strana: 0301
Snář, e, m. = kdo sní. Ezop. 308.

304745   Snář Svazek: 10 Strana: 0380
Snář, e, m. Sr Ott. XXIII. 544.

304746   Snářka Svazek: 3 Strana: 0499
Snářka, y, f., die Träumerin; die Traum- deuterin. D.

304747   Snářský Svazek: 3 Strana: 0499
Snářský, Träumer-, träumerisch. S. chvíle. Č. Sl. nár. ps. I. 1822. Předml.

304748   Snářství Svazek: 3 Strana: 0499
Snářství, n. = videní snů, die Träumerei; vykládání snů, die Traumdeuterei. D.

304749   Snářství Svazek: 7 Strana: 0726
Snářství. Pal. Rdh. III. 242. S. se za- voditi dáti. Ib. I. 88.

304750   Snasť Svazek: 3 Strana: 0499
Snasť, i, f., lanoví, das Tackelwerk. Vj., Vký.

304751   Snášeč Svazek: 3 Strana: 0499
Snášeč, e, m. = donášeč, der Zuträger. Vš.

304752   Snášečka Svazek: 10 Strana: 0380
Snášečka, y, f. = slepice, která snáší vejce. Nár. list. 1905.

304753   Snášel Svazek: 3 Strana: 0499
Snášel, a, m., osob. jm. Šd.

304754   Snášel Svazek: 10 Strana: 0380
Snášel Jos., spis. Sr. Zvon IV. 166., Tob. 217.

304755   Snášelivě Svazek: 3 Strana: 0499
Snášelivě trpěti, geduldig. V.

304756   Snášelivičný. S Svazek: 10 Strana: 0380
Snášelivičný. S. srdce. Msn. Od. 165., 238.

304757   Snášelivost Svazek: 3 Strana: 0499
Snášelivost, i, f., snášenlivost' = trpě- livost, die Duldung, Geduld, Gelassenheit, Toleranz, Verträglichkeit. V. Vz S. N. S. sluší na křesťany. Sych. S. v protivenstvích. Boč. S. náboženská, religiöse Toleranz.

304758   Snášelivý Svazek: 10 Strana: 0663
Snášelivý. Byl k jinověrcům s. Dvoř. Mor. 191.

304759   Snášelivý, snášenlivý Svazek: 3 Strana: 0499
Snášelivý, snášenlivý = snášející, trpě- livý, geduldig, duldsam, verträglich, gelassen, tolerant. Vz Bratr. V. Snášenlivý, snášivý, vz -avý. — koho. Jeden druhého s. Štelc.

304760   Snášení Svazek: 3 Strana: 0499
Snášení, n., das Zusammentragen. Ma jednu hromadu s. V. — S., trpění, die Er- tragung, Duldung. S. zimy, horka; k s. ne- možný. V. — S. se, Verträglichkeit, f. Muže a ženy vespolek se snášení. Br.

304761   Snášenlivosť, snášenlivý Svazek: 3 Strana: 0499
Snášenlivosť, snášenlivý, vz Snášeli- vosť atd.

304762   Snášeti Svazek: 3 Strana: 0499
Snášeti, vz Snésti.

304763   Snašička Svazek: 3 Strana: 0499
Snašička, y, f., mladá snacha. Č.

304764   Snašín Svazek: 3 Strana: 0499
Snašín, a, m., vz Snuřín.

304765   Snašině Svazek: 3 Strana: 0499
Snašině, ě, f., die Schwägerin. Kom.

304766   Snáška Svazek: 3 Strana: 0499
Snáška, y, f., der Fürtrag. Jg., Nz. — S., snášecí kniha, das Skontro, Skontrobuch, Sammlungsskontro. Nz.

304767   Snáška Svazek: 10 Strana: 0380
Snáška, y, f. = snůška. Czam. Slov. 224.

304768   Sňať Svazek: 7 Strana: 0726
Sňať = sníti. Slov. Bern.

304769   Sňatecí Svazek: 3 Strana: 0499
Sňatecí, k sňatku se vztahující, Trauungs-. S. kniha, list. Zlob.

304770   Sňatečný Svazek: 3 Strana: 0499
Sňatečný, Verlobungs-. S. den. BO.

304771   Sňatek Svazek: 7 Strana: 0726
Sňatek občanský nucený či povinný či přikázaný (matrimonium civile Obligatorium), občanský volný (m. c. facultativum), občan- ský výpomocný či z nouze (m. c. subsidi- arium), Víšek 4., soukromý, Katech, trid.
332., církevní (náboženským způsobem uči-
něný), církevně platný, svátostní, S. N. XI.
170 8. pod dubem, pod rokytou. Vz Sbtk.
Rostl. 73., 137. S. řím. a řec. Vz Vlšk. 511.
S. příbuzných. Vz Slov. zdrav. 348. — S. =
shromáždění. S. plebs, ecclesia, congregatio,
synagoga, populus. Cf. Ž. kl. (337.). Přivedli
jej v sňatek svój. B. olom. 258 Vešken s.
i súdie prosbu k němu učinichu. Hr. rk.
43. (41). Z jednostejné té jich společnosti
a sňatku Otter. I. 16. S. sedláků. Výb. II.
1364. Cf. Výb. II. 29., Pal Rdh. I. 185. — S. = sejatek, die Fruchtnahme von einem angebauten Felde. U Zborovic na Mor. Šd.

304772   Sňatek Svazek: 8 Strana: 0372
Sňatek = sněm, sbor. Já vezde učil v sňatce a v chrámě. Čtení zimn. času. Joan. 19. 20. — S. = obilí na stojato. Prodali sňatky a pole pronajali. Kojetín. Brt. D. II. 386.

304773   Sňatek Svazek: 9 Strana: 0301
Sňatek, tku, m. = druh krupičného ná- kypu v mlé e. Nepomuk. Kub. L. f. 1900. 363.

304774   Sňatek, sňatek Svazek: 3 Strana: 0499
Sňatek, sňatek, tku, sňateček, čku, m. Vz Snětí. S. m. sjatek od sjíti, n se vsulo, vz N. S., spojení, spolek, die Vereinigung, Verbindung, Gesellschaft, das Band, Bünd- niss. S-tky zlých lidí. Ps. Ms. S. něčí se spolučlověkem přetrhnouti. Zlob. — S. manželský n. svatební, snětí, oddavky, svatba, spolek manželů, die Kopulation, Ehever- bindung, Vermählung, das Beilager; das Eheband,. die Ehe, der Ehestand. V. Man- želé v sňátku manželském zůstávají. Br. S. manželský jest svazek nerozvížitelný. Sych. — Kom. S. se rozešel. J. tr. Komu se s. přiblíží, nazad se mu ruce svíží. Pk. Ne- rozvazatolnosť, nerozlučitelnosť s-u. Sš. Mr. 44. S. občanský, die Civil-Trauung, Civil- ehe. Us. Šd. Nabídnutí k sňatku. Dch. Ženu s-em pojíti. Us. — S., shromáždění dvou n. více lidí k jakémukoliv cíli, die Versamm- lung, Zusammenkunft. Jg., Ž. wit. 15. 4., 63. 3. S. hodovníkův. S. lidu za příčinou služeb božích, sbor, shromáždění. St. skl. Rád bych učinil tu s. (sbor, klášter). St. skl. V sňatcě velikém = v církvi. Hank. — S., snem, sjezd, der Landtag; užívalo pak se tohoto slova, když se nechtěli dotýkati rozdílu mezi slovy sněm a sjezd. Obsýlali jsme Tvú milosť a jiné pány na sněm do Prahy a na jiné sňatky, kteréž mívali po krajích v zemi české. 144. Gl. 316. — Ž. 25. 4. Vz Sjezd.

304775   Sňati Svazek: 3 Strana: 0499
Sňati = sníti, sejmouti.

304776   Sňatkový Svazek: 7 Strana: 0727
Sňatkový cíl. Č. Kn. š. 240.

304777   Sňatý Svazek: 3 Strana: 0499
Sňatý; sňat, a, o == spojený, vereinigt, verbunden. S. manželé. — s kým. S pánem svým jsouc sňata. Sš. Bs. 2. — S., dolů vzatý, herab-, abgenommen, aufgehoben. S. pěna. — odkud. Klobouk s hlavy s. Zlob. — Jg-

304778   Sňatý Svazek: 9 Strana: 0301
Sňatý spojený, oddaný. Ezop. 60.

304779   1. Snáz Svazek: 3 Strana: 0499
1. Snáz, vz Snadně.

304780   Snáz Svazek: 10 Strana: 0380
Snáz, e, f., utvořeno z negativního nesnáz. Mark.

304781   2. Snáz, snáze Svazek: 3 Strana: 0499
2. Snáz, snáze, e, f., snázka, y, f. = snadnost, die Leichtigkeit. Zlob.

304782   Snázinko Svazek: 9 Strana: 0301
Snázinko = snadně. Nár. list. 1901. 130.

304783   Snazný Svazek: 9 Strana: 0301
Snazný = čistý, fein. S. papír. Boč. exc. (Vstnk. X. 103. ).

304784   Snazší, ne Svazek: 3 Strana: 0499
Snazší, ne: snazší, d rozlišilo se v z: snadný— snazší; tak i zazší od zadní. Mk., Mkl. B. 325.

304785   Snáž, šp Svazek: 3 Strana: 0499
Snáž, šp. m.: snáze, snáz. Vz Snadně.

304786   Snážejc Svazek: 10 Strana: 0380
Snážejc = snáze. Us. Dšk. Km. 48.

304787   Snažen Svazek: 10 Strana: 0380
Snažen, žna, o, vz Snažný.

304788   Snažen Svazek: 10 Strana: 0380
Snažen, žně, f., studium. Rozk. P. 1017.

304789   Snaženec Svazek: 7 Strana: 0727
Snaženec, nce, m. S. libomudrctví (kan- didat filos.). Nár. list. 1859.

304790   Snaženec Svazek: 10 Strana: 0381
Snaženec, nce, m. Štěstí mladého s-ce. Nár. list. 1885. č. 78. — Pokr. 1885. č. 11. Není dobře utvořeno, neníť participia perft. pass snažený. Lépe: snažil, snažitel, snaživec. Mš Sr. -ec v dod.

304791   Snažení Svazek: 3 Strana: 0499
Snažení, n., die Bestrebung, Bewerbung, Anstrengung, Bemühung. D. Naše s. jest překaziti mu v tom. Ráj. Jeho s. a bažení k tomu míří, aby . . . Dch.

304792   Snažení Svazek: 7 Strana: 0727
Snažení duševní, Mus., vědecké.

304793   Sňaženka Svazek: 7 Strana: 0727
Sňaženka = sněženka. Slov. Loos.

304794   Snaženství Svazek: 3 Strana: 0499
Snaženství, n., zastr., snažnost, snaha, das Streben, der Eifer, die Bemühung. Z lásky té povstává s., úctou jiné předcházeti. Sš. I. 125. I pálili nad ním kadidlo velikým snaženstvím; S. jeho proměnije písmo na stěnách, assiduitas ejus variat picturam. BO. Ač nemuožeš s. míti, v tu dobu tobě není nic lepšího, jediné se v pokoře zdržel. Hus III. 185.

304795   Snaženství Svazek: 7 Strana: 0727
Snaženství. Šf. III. 575., Pal. Rdh. I. 353. S., raolimen. 1424. Vynikaje bystrostí a s-stvím nad spolužáky. Šml. Těži se tebe se s-tvím. Sv. ruk. 161. Měst svým s-stvím dobyl. Výb. I. 460 Vida jeho s.; S velikým s-stvím ho prosila. Pass. mus. 408., 462. Cné s. Pravn. 846 Vše s. své k něčemu, na něco obrátiti; Vším s-stvím stojiec po tom. Št. Kn. š. 164., 62., 144

304796   Snažený Svazek: 3 Strana: 0499
Snažený; -en, a, o == dosažený či obna- žený ? Č. Když jest pravda s-ná, ktož chce kakýms všetečstvem sě múdrejším ukázati ? O 7 vstup.

304797   Snažící Svazek: 7 Strana: 0727
Snažící mohutnosť. Vz Jg. Slnosť 32.

304798   Snažil Svazek: 3 Strana: 0499
Snažil, a, m. = snažitel. Dch.

304799   Snažílek Svazek: 7 Strana: 1384
Snažílek, lka, m., vz Snažil.

304800   Snažilský Svazek: 7 Strana: 0727
Snažilský, streberisch. Dch.

304801   Snažilství Svazek: 7 Strana: 0727
Snažilství, n., Streberthum, Streben, n. Dch., Nár. listy.

304802   Sňažina Svazek: 7 Strana: 0727
Sňažina sněžina. Slov. Ssk.

304803   Sňažinka Svazek: 7 Strana: 0727
Sňažinka, y, f. = sněženka, druh bílých zemáků. Slov. LObz. XVI. 53.

304804   Snažitel Svazek: 3 Strana: 0499
Snažitel, e, m., der Streber. Dch.

304805   Snažitelský Svazek: 3 Strana: 0499
Snažitelský, streberisch. Dch.

304806   Snažiti Svazek: 3 Strana: 0499
Snažiti, il, en, ení = čistiti, reinigen U Opav. Klš.

304807   1. Snažiti Svazek: 7 Strana: 0727
1. Snažiti = čistiti, uklízeti. Laš. Brt. D. 267.

304808   Snažiti se Svazek: 3 Strana: 0499
Snažiti se, žím, snaž, snaže (íc), il, ení; snažovati se, snažívati se = přičiniti se, pracovati, streben, sich bestreben, sich be- mühen, sich Mühe geben, trachten, sich be- fleissen, bewerben, sich anstrengen, wett- eifern. Jg., Ž. wit. 44. 5. — s inft. Sna- žuje se dojíti lepších darů. D. Snažil se dary porušiti soudce. Sych. Snažoval se slávu jeho rozšířiti. V. Snaž se přijíti. Br. Abychom se snažili také dostati. Žer. Záp. I. 16. Vojsko snažilo se Prahy dobyti šp. prý m. dobývalo Prahy, ale mínění toto jest liché. Cf. věty předcházející. — čeho. Vždy sě toho snaž, aby . . . Arch. I. 35. 1432. — oč (jak). Pilně se o něco s. V. A jak choť ten o choť svou se snaží. Sš. Bs. 179. S. se o milosť vytrvati v dobru; O dobré věci se snažte; Jenom o záhubu jeho se snažili. Sš. II. 32., 49.,Mr. 53. Sluší se Vám o to velice snažiti. Žal. 128. O to se má s pilností snažiti, aby ... — na co, na koho (jak). Snažte se na to, abyste ... Ben. V. Vší pilností snažme se na ně a zbíme (sbijme) je všechny. Háj. — Výb. L, Troj., Br., Jel. Ktož se na to snaží. Smil v. 1321. Na to se snažil (ďábel), kterakby. Pass. 27. Chci se na to s. Výb. II. 48. Vše- lijak sem se na to snažoval, abych se Vás doptati mohl. Žer. 346. Podlé tvoru (forma) nám daného na krotkosť se snažiece. BO. — k čemu, K tomu se snažme . . . Rváč. K tomu se vší pilností snažíce. Sněm. 1515. Tím více se k svému jazyku snažili. Dal. 2. — s adv.: poctivě o něco se s., Us., opravdově. — aby. Snažte se, aby byl za- placen. D. Snažte se, abyste čisti byli na- lezeni. Br. — V. Chci se s., abych tvé milosti mohl se odsloužiti. Žer. 351. — se kam: ku předu, lépe: o dokonalosť, přednosť, pokrok.

304809   2. Snažiti se Svazek: 7 Strana: 0727
2. Snažiti se. Cf. Mkl. Etym. 312. — s inft. Ve spise snaží se dokázati. Us. Pdl. Snažujte se česť mu dáti. Výb. II. 1688. Adam nesnažoval se takového panství, jako Kain, vyzdvihnouti. Kosmogr. 26. B. — se nač. Snaž se na to, aby . . . .; Ještě se na to snažíš. Pass. mus. 470. Najviec sě na to snažil. Výb. I. 267. — se k čemu. S. se k idealu, Osv. I. 161, k nějakému cíli, Dk., k službám božím, Kar. 122, k dokonalosti. Pal. Rdh. I. 42. K zdraví jeho vždy se snaží. Ezp. 2021. — se čeho. Vždy se dobrého snaž. Brt. S. 3. vd. 44. a. — se za čím. Věda sama snaží se za pravdou. Dk.

304810   Snažiti se Svazek: 8 Strana: 0372
Snažiti se. Byť se na tě veškeren svět snažil (sápal). Rokyc. (Vlč. Lit. 190.).

304811   Snažiti se s něčím Svazek: 7 Strana: 1384
Snažiti se s něčím = hleděti si ně- čeho. Pfleger. 11. 272

304812   Snaživec Svazek: 7 Strana: 0727
Snaživec, vce, m. = snažil. Dch.

304813   Snaživec Svazek: 8 Strana: 0372
Snaživec, vce, m. = člověk snaživý, be- strebsam. Světz. 1895. 259. c.

304814   Snaživosť Svazek: 3 Strana: 0500
Snaživosť, i, f. = snažnost, die Bestreb- samkeit. Krok.

304815   Snaživosť Svazek: 7 Strana: 0727
Snaživosť. Pal. Rdh. 1. 337. Cf. Jg. Slnosť. 32.

304816   Snaživý Svazek: 3 Strana: 0500
Snaživý; snaživ, a, o = snažný, snažící se, strebend. S. působnost mysli. Pal. Mus. I. b. 10.

304817   Snaživý Svazek: 7 Strana: 0727
Snaživý, strebsam. S. síla, Lenz, mladík, muž, žák, úsilí, Us., podnik. Mus. 1880. 276.

304818   Sňažka Svazek: 7 Strana: 0727
Sňažka, y, f. = sněžka. Cf. Sňah Let. Mt. sl. X. 1. 19., Loos.

304819   Snažlivec Svazek: 7 Strana: 0727
Snažlivec, vce, m. = snaživec. Osv. I. 130.

304820   Snažlivý Svazek: 3 Strana: 0500
Snažlivý, strebsam. S. přání. Dch.

304821   Snažlivý Svazek: 9 Strana: 0301
Snažlivý. Byl o to snažliv. Wtr. Živ. vys. šk. 120.

304822   Snažlivý člověk Svazek: 7 Strana: 0727
Snažlivý člověk. Osv. I 270.

304823   Snažně Svazek: 3 Strana: 0500
Snažně, komp. snažněji. S., se snahou, pilně, bedlivě, opravdově, eifrig, kräftig, emsig, angelegentlich. S. prositi; o něco státi, starati se; pečovati o něco; s něčím se obírati, něco konati. V. Sv. Ondřej božie slovo s. kázaše. Pass. 19. Snažněje klekají před svými pány nežli před tělem božím; Snažnějé sú sě káli; Modliti se pánu Bohu s.; S. hřiechu se brániti; (Milovníci světa) velmě žádostivě, pilně a s. jdú okolo s ob- chody svými a ne tak duchovní s obchody svými; Čím více na koho tesknost spadne, tím snažněji má se modliti. Hus I. 74., 85., 460., II. 229., 304., III. 184. (Tč.). Velmi s. děkoval. GR. S. ke všemu se míti. BN. S. rady něčí následovati. Pulk. S. čítati, činiti, běhati, Reš., někomu sloužiti. Dal. S. po- vinnosti konati. Dal. S. pracovati, D., nač naléhati. Sych. — S. = pěkně, čistě, do cista, rein. Shrabte to s. Ve Slez. Tč.

304824   Snažně Svazek: 7 Strana: 0727
Snažně. Čechové s. = udatně, opravdově, statečně etc. Moravci protáhnouce á inepte říkají: snážně = celeriter, spěšně, rychle. Bl. Gr. 339. S. komu sloužiti, něčeho žá- dati, na paměti něco míti. Výb. II. 3., 16. Vás po všem městě s. hledati kázal. Pass. mus. 365. Příklady s následovati Kar. 90. S. se připraviti, něčeho hledati, něčí vůli činiti, koho odchovati, něco obmýšleti. Št. Kn. š. 6., 29., 37., 43., 187.

304825   Snažnice Svazek: 3 Strana: 0500
Snažnice, e, f. = snažná ženština, ein fleissiges Frauenzimmer. Slov. Bern.

304826   Snažník Svazek: 3 Strana: 0500
Snažník, a, m., snažný člověk, ein fleis- siger Mensch. Slov. Bern.

304827   Snažník Svazek: 7 Strana: 0727
Snažník, a, m., assiduus. 16. stol.

304828   Snažno Svazek: 3 Strana: 0500
Snažno. To na s. nevím, das weiss ich nicht genau. Opav. Klš.

304829   Snažno Svazek: 7 Strana: 1384
Snažno. Na snažno něco dělati = na čisto. Opav. Šb. D. 58.

304830   Snažnost Svazek: 3 Strana: 0500
Snažnost, i, f., snažení-se, bedlivost, pil- nosť, die Anstrengung, Mühsamkeit, Mühe, Bemühung, der Fleiss, Ernst. Se vší s-stí, s velikou s-stí a prací; vší s-tí pracovati, s nejvyšší s-tí; myšlením a s-tí k něčemu mířiti, směřovati; s. na něco vynaložiti; žádné s-ti nelitovati; s. v něčem; s. v něčem přiložiti; bez zvláštní s-ti a pilnosti. V. Se vší s-tí na něco se oddati. Smrž. Pro kte- rážto věc hodně dlužni jsú poddaní s. při- dati svému knížeti k vyvedení vší sprave- dlnosti. CJB. 395. Vší s-tí vešken dóm byl čištěn, aby nic nebylo, což by jeho očima sě nelíbilo; S velikú s-stí sú jeho hledali; Vší s-stí stojí o to, aby jeho prikázánie plnil. Hus II. 209., III. 35., III. 128. Utvrdi města pilnů s-stí. BO. Se vší s-tí někoho prositi. Ojíř. S. svou na něco obrátiti. Jel. Okazuje svou s. k centru. Toms. — Š., snadnost, die Leichtigkeit. S. něco učiniti. Troj.

304831   Snažnosť Svazek: 7 Strana: 0727
Snažnosť. Pož. 45. Všicku s. obrátil ke mně; S. oč míti (péči). Št. Kn. š. 18., 102. Usilujíce svými skutky a s-stmi života věč- ného na Bohu sobě zasloužiti. BR. II. 507. b.

304832   Snažnosť Svazek: 9 Strana: 0301
Snažnosť. Učiníš-li ? tomu svú s. Modl. CIV.

304833   Snažný Svazek: 3 Strana: 0500
Snažný; snažen, žna, o = snažící se, bed- livý, pilný, pracovitý, eifrig, emsig, fleissig, ernstlich. Jg. S. a pilný; s. žádosť, práce, V., Žer. 1591., prosba, Us., služebník. Zák. sv. Ben. Kdo mnoho vyhledává, jest snažný. Kom. — v čem. S. v božiem zřízení. Št. Třebať v tom paměti s-né. Smil v. 1012. S. v dobývání statku. Ros. — Troj. — čeho. Toho úřadu snažen byl. Leg. S. spasení. Št. Mám toho snažen býti, abych . . . Pass. V otrapě svého milováni tak byl snažen, že ji uloudi. Troj. 28. Hospodin snažen jest mne, sollicitus est mei. Ž. wit. 39. 18. Nebť jejie (kroniky) vši písaři ne velmi sú snažni byli. Dal. 2. Ktož snažen jest toho, což . . . Št. Kn. š. 68. — Dal. — k čemu. K do- brým skutkům snažen jest. Ctib. — S. = snadný, hotový, křepký, bereit, fertig, schnell, behend. Víno duši snažnou činí. Krab. — s inft. Lid bieše snažen jeho poslúchati. ZN. — k čemu. K jídlu snažný, Aqu., k bojování. Pulk. — S., snožný = čistý, rein. S. rež. Ve Slez. a na Mor. Pk., TČ., Klš., Mtl.

304834   Snažný Svazek: 7 Strana: 0727
Snažný. Mkl. Etym. 312. S. kazatel. Pass. 14. stol. Nemá mnien býti s., jenž opúštie neškodlivé věci. Kar. 124. — kde. Neb snažnu býti i v nižšiem stavu lépe mi se líbí.. . Št. Kn. š. 176. — čeho. Buď mne snažen. Pravn. 1049. S. hospodářství, Št. Kn. š. 69. (46.), svého dobrého. Št. N. j 123. — k čemu. K proštění jich snažni byli. Výb. I. 471. Kdo tlustým hlasem ob- dařen, k lakomství jest velmi snažen. Výb I. 958. — s inft. Zbožím se vypínati sna- žní. Kom. — na čem. Býti snažnu a ústavnu na modlitvách. Št. Kn. š. 70. — o čem. Král byl snažen o stavu jich (poddaných). Kar. 122

304835   Snažný Svazek: 7 Strana: 0727
Snažný = sněžný. Vz Snah. Slov. Ppk. I. 182., Sldk. 476., Orl. VI. 63., Phl'd. II. 365

304836   Snažný k čemu Svazek: 9 Strana: 0301
Snažný k čemu. Chč. S. I 75.

304837   Snažný o čem Svazek: 10 Strana: 0381
Snažný o čem. Aby král byl snažen o stavu jich více než o tvém. Kar. 122. —- čím, Hospodin snažen jest mnú, sollicitus est mei. Ž. pod. 39. 18. — S. = silný, sta- tečný. Litom. 52.

304838   Snažovati se Svazek: 3 Strana: 0500
Snažovati se, vz Snažiti se.

304839   Sndič Svazek: 8 Strana: 0390
Sndič = kdo se rád soudí. NZ. IV. 341., Čes. 1. V. 30.

304840   Snebehřmotný Svazek: 7 Strana: 0727
Snebehřmotný (!), vipißge/terrj?. Tký. Dle Lpř.: vysokohřmící, -hlučný.

304841   Sněd Svazek: 3 Strana: 0500
Sněd, u, m., na Slov. a Mor. = snět, der Brand. Bern.

304842   Sněď Svazek: 3 Strana: 0500
Sněď, i, f., esca, jídlo. Vký. Strsl. s?n?d?, cibus. Mkl. B. 54. Cf. Snědek, 2.

304843   Sněd Svazek: 10 Strana: 0381
Sněd, u, m. = jídlo, pastus. Ještě k snědu bylo hojně. Pat. Jer. 75. 10.

304844   Snědák Svazek: 3 Strana: 0500
Snědák, a, m., podvodník. Toho s-ka ani cítiti nemohu. Ve vých. Čech. Všk.

304845   Snědavý Svazek: 3 Strana: 0500
Snědavý, smědavý, braunschwärzlieh. Zlob.

304846   Snědavý Svazek: 7 Strana: 0727
Snědavý. Mkl. Etym. 310.

304847   1. Snědek Svazek: 3 Strana: 0500
1. Snědek, dka, m., jedlík, der Esser, Nimmersatt. Plk.

304848   2. Snědek Svazek: 3 Strana: 0500
2. Snědek, dku, m., jedení; jídlo, pokrm, das Essen, die Speise, Nahrung. To psům k s-dku vyvrhl. Troj. Zhola nic k snědku nezůstalo. Sych. Súsedé jim snosie veveřice a jiné věci k s-dku. Pč. 35. Nemáte něco k s-ku? Brt. S. 67. Hledá, kde by našel co k s-ku. Us. Šd. Dostali sme samé snědky (zbytky). Us. Tč. Dědku, dej oříšek k s-u. Pk. — S., co se snědlo a v žaludku ležeti zůstalo nezažité, unverdaute Speise; též ne- moc odtud povstalá, die Fresskrankheit, das Fressfieber. D., Jg. Synon.: nezažitosť, nezá- živnosť. čern. Zůstal mi s. v žaludku. Us. Žloutenice se stává ze s-ku. Lék. kn. Ne- zralá jablka žaludek studí, sliny množí a s. přivozuje. V. — S., na Slov., lépe: snětěk, vz Sněť, srostlé maso v životě ženském, das Mondkalb. Bern. — S., rostlina, kři- vatec, snědkové koření, ornithogalum, die Vogelmilch. Schd. IL 269., Čl. 149., FB. 19., Čl. Kv. 122., Slb. 203., Rostl. 1590., 1591. S. vrcholičnatý, odvislý. Presl.

304849   Snědek Svazek: 7 Strana: 0727
Snědek = jídlo. Nemoha (vlk) nic sobě nhoniti k snědku. Tkadl. S. = nemoc etc. Řetkev, po samém jídle když se jí, poru- šuje pokrmy, odkavadž potom s., nezažitosť, zacpání žil atd. pochází. Háj. Hovorí sa (od snedku), že keď človek všeličo dohromady pojie a žalúdok mu to stroviť nemôže, speče sa mu to pohltané v žalúdku do gule. Phľd. XI. 211. — S. = rostl. Cf. Rosc. 110, Mllr. 74.

304850   Snědek Svazek: 8 Strana: 0372
Snědek = jídlo. S. k nasycení těla. Chč. Mik. 490. — S. = catarrhus ventriculi. Lé- čení ho na Slov. Vz Mtc. XVIII. 207.

304851   Snědek Svazek: 9 Strana: 0301
Snědek, nemoc. Léčení (lidové) ho. Vz Hoř. 103. Vz násl.

304852   Snědek Svazek: 10 Strana: 0381
Snědek, dku, m., ornithogalum, rostl. Vz Ott. XVIII. 889. — S. Žehnání na snědek. Vz Čes. 1. XIV. 12.

304853   Snedělek Svazek: 3 Strana: 0500
Snedělek, lka, m. — s neděle. Již tu zů- stanu až do snedělka. U Dobrušky, na Mor. Hý., Vk.

304854   Snědení Svazek: 3 Strana: 0500
Snědení, n., das Zusammenessen, Auf- essen, die Verzehrung.

304855   Snědený Svazek: 3 Strana: 0501
Snědený; sněden, a, o, gegessen, aufge- gessen. Napřed s. D. Vaření od spolu s. Kom. Maji sě ostřiehati od těch kněžie, jako od vlkóv hltavých, aby nebyli na zbožie od nich snědeni. Hus II. 297. Sně- dený peče chléb (když kdo prve mzdu utratí než ji zaslouží, Ros., nebo: peče chléb na oplátku. Us.) Prov. Rúcha vaše od molóv snědena sú. Hus II. 18.

304856   Snědený Svazek: 7 Strana: 0727
Snědený. Lepšie dělené, ako naraz zjie- dené; Čo je v lete zelené, všetko v zime zjiedené. Slov. Šd.

304857   Sněděti Svazek: 3 Strana: 0501
Sněděti, ěl, ění, rostig werden. L.

304858   Snědivý Svazek: 3 Strana: 0501
Snědivý = snědý. Zlob.

304859   Snědkový Svazek: 3 Strana: 0501
Snědkový, das Essen betreffend. — S. koření, vz Snědek.

304860   Snědky Svazek: 9 Strana: 0301
Snědky, vz Pojedky. — S. = svadlé uši (nemoc). Nár. sbor. 1901. 144. Vz Snědek.

304861   Snědl Svazek: 7 Strana: 0727
Snědl, a, m , os. jm. Arch. VII. 371.

304862   Snědník, a, m Svazek: 3 Strana: 0501
Snědník, a, m., špižírník, der Speise- meister, pol. L.

304863   Snědný Svazek: 3 Strana: 0501
Snědný, essbar. Aqu., Pass.

304864   Snědný Svazek: 7 Strana: 0727
Snědný. S. potřeby (Nahrungs-), věci. Arch. VII. 300., VIII. 55., IX. 145.

304865   Snědný Svazek: 10 Strana: 0381
Snědný, essbar. Jmáte-li tuto něco sned- ného. Pat. Zim. 54a26.

304866   Snědobledý Svazek: 10 Strana: 0381
Snědobledý. S. čelo. Klicp. Blaník 1820. str. 291.

304867   Snědočerný Svazek: 3 Strana: 0501
Snědočerný, schwarzbraun. Reš.

304868   Snědolící Svazek: 10 Strana: 0381
Snědolící žena. Kká. Sion II. 90.

304869   Snědost Svazek: 3 Strana: 0501
Snědost, i, f., smědost, dunkelbraune Farbe, Bräune. V.

304870   Snědotemný Svazek: 10 Strana: 0381
Snědotemný kámen. Msn. II. 380.

304871   Snědotvářný Svazek: 3 Strana: 0501
Snědotvářný, brunett. Šm.

304872   Snědotvářný Svazek: 7 Strana: 0727
Snědotvářný S. Vlachyně. Koll. III. 241.

304873   Snědoučký Svazek: 7 Strana: 0727
Snědoučký = hezky, hodně snědý. Osv. V. 635.

304874   Snědovice Svazek: 3 Strana: 0501
Snědovice, dle Budějovice, něm. Schne- dowitz, ves u Štětí. PL.

304875   Snědovitý Svazek: 3 Strana: 0501
Snědovitý = snětivý, brandig. Slov.

304876   Snědovlasý Svazek: 7 Strana: 0727
Snědovlasý, braunhaarig. Dch.

304877   Snědý Svazek: 3 Strana: 0501
Snědý, smědý, braun. S. místo: hnedý z gnědyj, zde přechází g proti pravidlu v s. Šf. S. barva. V. Mouřenín snědý jest. Kom. — kde: na tváři. — S. chléb, na Mor. = černý, režný, schwarz. D., Šd. — S., hager und bleich. U Místka. Škd.

304878   Snědý Svazek: 7 Strana: 0727
Snědý. Mkl. Etym. 310.

304879   Sněgoň Svazek: 10 Strana: 0663
Sněgoň, a, m. = slivoň. Brt. Sl.

304880   Sněh Svazek: 7 Strana: 0727
Sněh, u, m. = sníh. Rk., Bern.

304881   Sněhařka Svazek: 7 Strana: 0727
Sněhařka, y, f. = mlynářík, sýkora. Šír. Pt.

304882   Sněhobělý Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhobělý, sněhobílý, schneeweiss. Jg. Vz Složený.

304883   Sněhobílý Svazek: 7 Strana: 1384
Sněhobílý. Dle Věst. I. 38 lépe: sněžno- bílý.

304884   Sněhobílý Svazek: 10 Strana: 0381
Sněhobílý květ, Čch. Kv. 151., Msn. II. 313., kůň. Tbz V. 5. 93.

304885   Sněhoburný Svazek: 7 Strana: 0727
Sněhoburný, schneebrausend. Lpř.

304886   Sněhochlum Svazek: 7 Strana: 0727
Sněhochlum, u, m., Schneeberg, m. Koll. III. 240

304887   Sněhochodný Svazek: 7 Strana: 0727
Sněhochodný, über den Schnee wandelnd. Lpř.

304888   Sněhojasný Svazek: 10 Strana: 0381
Sněhojasný zz jasný jako sníh S. libel- lula. Zr Čer. 71.

304889   Sněhokrytý Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhokrytý, lépe: sněhem krytý, schnee- bedeckt. Jg.

304890   Sněholom Svazek: 7 Strana: 0727
Sněholom, u, m., Schneebruch, m. (roz- lom sněhem, potom sněhový). Sl. les.

304891   Sněhomet Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhomet, u, m., der Schneeabstäuber (eine Maschine auf Eisenbahnen). Rk.

304892   Sněhoplod Svazek: 7 Strana: 0727
Sněhoplod, u, m., symphoricarpus, Schnee- holder, m., rostl. Rk.

304893   Sněhosejpka Svazek: 7 Strana: 0727
Sněhosejpka, y, f. = metelice. Vký.

304894   Sněhostkvělý Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhostkvělý, schneeweiss. Pl.

304895   Sněhotice Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhotice, dle Budějovice, něm. Sniho- titz, ves u Vyškova na Mor. PL.

304896   Sněhotlak Svazek: 7 Strana: 0727
Sněhotlak, u, m. = tlak sněhový, sněhu, Schneedruck, m. Sl. les.

304897   Sněhotřpytný. S Svazek: 10 Strana: 0381
Sněhotřpytný. S. čelo. Zr. Nov. 174., Zr. Mad. 53. a j., Zr. Strat. 149.

304898   Sněhoun Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhoun, a, m., der Schneemann. Šm.

304899   Sněhov, Směhov, a Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhov, Směhov, a, m., něm. Sniehow, ves u Něm. Brodu. PL.

304900   Sněhovatý Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhovatý, plný sněhu, schneeig. Zlob.

304901   Sněhovec Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhovec, vce, m., sněžník, der Schnee- berg. Nz. — S. = sníh. Pan S. nás navštívil (žertem). Ros.

304902   Sněhoviště Svazek: 7 Strana: 0727
Sněhoviště, ě, n. = sněžiště. Rk.

304903   Sněhovitý Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhovitý, schneeartig. Šm.

304904   Sněhovitý Svazek: 7 Strana: 0727
Sněhovitý = sněhu podobný, schnee- artig. S. tělo. Kk.

304905   Sněhovka Svazek: 7 Strana: 0728
Sněhovka = shrnovačka, Schneeschaufel. Sl. les. — S. = druh kobližek. Hnsg. — S. = káně rousňák. Šír. Pt. — S. = druh řípy, boule de neige. Dlj. 15.

304906   Sněhovlasý Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhovlasý, schneehaarig. PL

304907   Sněhový Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhový, Schnee-. S. hora (sněhovka, sně- hovec, sněžka, sněžník), oblak, voda (sněžná, sněhovka), koule, barva, Jg., chýše Esky- mákův. Vz KP. I. 30. Prška a metelice s-vá. Reš. S. vrstva, stěna, vítr, Dch., po- krov. Dch.

304908   Sněhový Svazek: 7 Strana: 0728
Sněhový. S. pluh (na drahách), NA. IV. 211., háv vrchů, slepota, brejle, Nz. lk., vichřice, Us , bouře, Sl. les., koule, vz Knedlík.

304909   Sněhový Svazek: 10 Strana: 0381
Sněhový pluh = široké prkno opatřené po stranách prkénky, jako jsou na pluhu krahulíku; byl opatřen řetězem, do kte- rého se zapřáhalo i pět koní. Vz Čes. 1. XI. 278.

304910   Sněhula Svazek: 7 Strana: 0728
Sněhula, y, f. = bílá koza. Mor. Brt.

304911   Sněhulák Svazek: 7 Strana: 0728
Sněhulák, a, m = sněhový panák, Schnee- mann, m. Vz Sněhoun. Us Kšť, Km. 1887. 559., Tč., Brt., Hk., Rjšk - S. = bílý ku- latý bob. U Bydž. a Hrad. Kšť.

304912   Sněhule Svazek: 7 Strana: 0728
Sněhule, Schneeammer, f. Sl. les., Brm. IL 2. 295., 315., Vega I. 77 , 225., Mkl. Etym. 312.

304913   Sněhule Svazek: 10 Strana: 0663
Sněhule = brambory. Čes. 1. XV. 143.

304914   Sněhulík Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhulík, u, m., podusa nivalis, der Schneefloh. Šm.

304915   Sněhulka Svazek: 7 Strana: 0728
Sněhulka, vz Sněhule. — S. = sněženka. Čch. Pr. 104.

304916   Sněhuplný Svazek: 7 Strana: 0728
Sněhuplný, schneevoll. S. zima. Koll. IV. 159.

304917   Sněhurka Svazek: 9 Strana: 0301
Sněhurka, y, f. Vz Vym. Poh. 155. nn.

304918   Sněhurka, y Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhurka, y, f., das Schneewitchen. Dch.

304919   Sněhýr Svazek: 3 Strana: 0501
Sněhýr, a, m., die Schneeammer. Vz Sně- hule. Šm.

304920   Sněchú Svazek: 3 Strana: 0501
Sněchú se = sňali se. Výb. I.

304921   Snějaký Svazek: 10 Strana: 0381
Snějaký. Jakož se stal u nás s. purk- recht. NB. č. 168.

304922   Snejna Svazek: 10 Strana: 0663
Snejna, y, f. = síra. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

304923   Snejší Svazek: 9 Strana: 0301
Snejší = snazší. Jihozáp. Cech. Dšk. Vok. 10.

304924   Snejší Svazek: 10 Strana: 0381
Snejší = snazší. Dšk. Km. 47., List. fil. 1902. 255.

304925   1. Sněm Svazek: 3 Strana: 0501
1. Sněm, zastr. = sňav. Kat. 1076. Sněmši = sňavši. Kat. 2571.

304926   2. Sněm Svazek: 3 Strana: 0501
2. Sněm, u, m. S. ze snjem m. sjem od sjíti, n se vsulo. Ht. Strsl. s?n?m?.V MV. nepravá glossa. Pa. S., shromáždění, sbor. S. = sbor osob k tomu oprávněných, který schází se občasně, aby jednal jménem a na místě veškerenstva země, veliké společnosti lidské aneb tříd obyvatelstva, kterou nebo které zastupuje dle zákona aneb obyčeje právního. S. N. Die Versammlung. S. vše- obecný, duchovní, kněžský, říšský, o zvo- lení krále. V. S. království n. sněm stavů království, Us., zemský, Reš., husí (židovská škola), D., obecný, Er., říšský, ustavující, ústavodárný, J. tr., církevní (obecní n. eku- menický, provincialní a synody dioecesní), poradný, rozhodující, volící, zákonodárný, krajinský. Vz více v S. N. S. švýcarský, anglický atd. Rk. S. generalní (valný), der Generallandtag der böhm. Länder, wohin die Landtage der einzelnen inkorporirten Länder ihre Deputirten mit Instruktionen schickten; panský, das Herrenge richt, Land- recht ; zápovědný, der Landtag, weil er eigens vom Könige angeordnet (zapověděti = ju- bere) wurde, während der s. panský sich zu bestimmten Zeiten ohne weiteren Befehl des Königs versammelte. Gl. 316. S., der Land- tag, sjezd, der Kreistag, sbor, Synode n. Concilium, hromada, Versammlung einer Gemeinde, J. tr., ostatně vz Sjezd. Bisku- pové na církevních sněmích roztržky rov- nají. Kom. S. valný zapovědě. Dal. Sněm rozepsati a položiti do nějakého města; s. míti, držeti, V., Skl. I. 64., 89., Bart. 1. 4., Arch. I. 21., vzdáti. Skl. I. 162. Arcivoj- vodství zastupuje se v záležitostech zem- ských sněmem zemským. ŘZ. 1880. I. §. 6. Poněvadž by to proti zřízení zemskému a předešlým sněmuom bylo; A protož již na minulém v království tomto držaném sněmu narovnání učiniti jsme ráčili. Nar. o h. a k. I učinili jsme sněm obecný, svoláni zeman i měst. Tov. 5. Sněmu odtažení, das Auf- schieben, der Verzug. Odtiežení s-u velmi se zle lidem líbí a pro nic ho neodtichnú. Arch. II. 13. Jíti do zemského s-mu. Dch. Sněm o něco, vz O s akkus. 4. d. Pozn. Mnoho sněmuov o to jsme měli. Let. 143. Byl ve- liký s. o pokoj. Let. 131. Zanech s-mu = nemluv, mlč. Ve Skuhrově. Dhn. S. onen jerusalemský slaven byl léta 50. n. 51. oby- čejného letopočtu; Podlé toho pak jejího tenkrát od apoštolů zavedeného pořádku všady a vezdy v církvi s-mové drželi se během tímto, že předchodně věci se ohle- dují a přetřásají; potom hlasují náčelníci církve a především hlava církve, po němž jiní následují buď obšírně své míněni ob- jasňujíce, buď prostě k jiným se přidávajíce; posléze vynáší se nález jménem ducha sva- tého co pravda všeobecně platná; Stal se tu jakoby nějaký malý s. Sš. II. 18., Sk. 178., 235. (Hý.). Ale valný snem zapovědě. Dal. k. 3. 28., k. 83. 1. Řka všem, ktož biechu při sněmu. Smil v. 116. Domové církve s. jsú sborové a s-vé věrných po všem světě. Hus III. 23. S. rakouský snad již zase k obnovení přišel; Vida, jaká mi překážka dotčeným s-mem se činí, rád bych jej odložil. Žer. 340., 350. Pro jeho potřeby nemohl k semnu přijeti; V Olomúci o semnu mluvila jsem s ním; Po těch semuích; Tu o semnu nechtěli na se žalovati; Náklady činil na dva semny; Mnoho mezi tím sem- nuov minulo. Půh. I. 257., 297., II. 68., 125., 306., 308. (Tč.). Složili sú sobě sněm. Star. let. Nebylo lze ukládati sněmu v té krajině bez něho. Br. S. odtáhnouti (odložiti). Č. Š. konati. Břez. S. rozepsati (ne: vypsati). Bs. S-my pokládati a rozepisovati králi ná- leží. Rb. Toliko nám přísluší rozpisování a pokládání obecných sněmů a sjezdů po krajích. Zříz. Ferd. obnovené., Pr. Schůze s-mu, lépe: seděni s-mu. Šb. S. kde roze- pisovati a pokládati se mohl. Vz Rb. 272. Vz o sněmích také Tk. II. 297., IV. 741., Žer. Záp. I. 167., 271., 274; generalní s. Ib. I. 5., 65, 82., II. 179., Dač. vyd. Rezek, II. 337. — S. = soud, das Gericht. Pohoním k panskému, brněnskému sněmu vedlé: k soudu, k popravě. Půh. O suchých dnech v jednom z těch čtyř sněmuov. Maj. Car. Arch. III. 138. Páni a vládyky na plném soudu, na plném sněmě na tom zuostali. Vl. zříz. č. 18. (Bdl.). Pohoní p. Adama trhem ku prvnímu panskému semnu. Půh. I. 147. To má se konati o prvním panském semnu; Že mi měl na první sněm panský ve dsky vložiti ves Olnice se vším právem a toho neučinil. Půh. II. 331., 353.

304927   1. Sněm Svazek: 7 Strana: 0728
1. Sněm. Sněm se s ním protivníky ukro- til. Výb. I. 465.

304928   2. Sněm Svazek: 7 Strana: 0728
2. Sněm. Gt. senmu, zastr. Jir. Cf. List. fil. 1878. 209., Rk. SI , S. N, Wtr. Obr. 792., Arch. IX. 249. a j. tam. Vichrů divý s. Čch. Bs. 7. Do prvního panského senmu Půh I. 201. Poňovadž jest póhon senmu minutěho; Aby na tom senmě odpovídal. Půh. II. 516., 551. Ze sněmů bratrských. Vz Výb. II. 1393 nn. Potom v Benešově s. složichu (učinili). Výb. II. 848 Zradie vy na senmech. Bil. víd. 93. Sněmy v čas soudu býti neměly. Vz Kn. dr. XXXVII. O s-mech. Cf. Vš. Jir 466., Jg. H. 1. 746., Tk. VI. 356., VII. 419., Pal. Rdh. I. 185 , II. 101., Ukaz. 37. S. mor. = úředně od zeměpána svolaná schůze všech čtyř stavů: sjezd = důvěrná schůze stavovská v dobách zvl. důležitých. Arch. X 341. S. panský, zápovědný. Vz tato slova i v dod.

304929   Sněm Svazek: 7 Strana: 1384
Sněm Gt senmu, Půh. Ml. 333., 336, 280 , semnu. Ib. 165. a j. Zemské sněmy v Čech., jejich složení a činnosť. Cf. Ott. VI 508., 547 , 552., 749. nn. Sněžka. Vz Ott. VI. 21 b.

304930   Sněm Svazek: 8 Strana: 0372
Sněm. O pův. slova cf. Krok. 1892. 268. 0 tvarech cf. Gb. H. ml. I. 177. S , olim senm, saltem in obliquis pro sněmu efferri potuit. Dob. Dur. 225.

304931   Sněm Svazek: 9 Strana: 0301
Sněm. Na panském senmu. 1449. Arch. XVI. 117.

304932   Sněm Svazek: 10 Strana: 0381
Sněm. Vz Ott. XXIII. 547.

304933   Sněmec Svazek: 7 Strana: 0728
Sněmec, germanice, zastr. Hank. Sb. 417.

304934   Sněmek Svazek: 7 Strana: 0728
Sněmek, mku, m., zdrob. sněm. Dch.

304935   Sněmíkový Svazek: 7 Strana: 0728
Sněmíkový = sněmový. S. výjev. Kká. Td. 341.

304936   Sněmiště Svazek: 3 Strana: 0502
Sněmiště, ě, n., strsl. s?n?mště, con- ventus. Mkl. B. 274.

304937   Sněmka Svazek: 3 Strana: 0502
Sněmka, y, f., die Sylbe, zastr. Mat. Beneš. kníž.

304938   Sněmování Svazek: 3 Strana: 0502
Sněmování, n., vz Sněmovati. S. při soudě, vz Žer. Záp. I. 30., 34., 35., 82., 85., 100.

304939   Sněmovati Svazek: 3 Strana: 0502
Sněmovati, sněmovávati = sněm míti, na sněmě seděti, Landtagsabgeordneter sein; sich berathschlagen. V. Není času s. Sych. A když počali sněmovati, hned se svadili. Dač. I. 78. — o čem. Zlob.

304940   Sněmovati Svazek: 7 Strana: 0728
Sněmovati. Arch. VIII 204. - kde: v Praze. — s kým: s stavy českými Dač. I. 264.

304941   Sněmovna Svazek: 3 Strana: 0502
Sněmovna, y, f., sněmovní světnice n. dům, Jg., místnost, ve které se sněm shro- mažďuje a radí, der Versauimlungssaal, das Landhaus, die Landtagsstube. — S., sněm sám, der Landtag, Reichstag. S-vna vyšší (panská), dolejší n. nižší (poslanců). S. uza- vřela. Vz S. N. Povolání do panské s-vny. Dch.

304942   Sněmovní Svazek: 7 Strana: 0728
Sněmovní památky = knihy protokollů sněmovních, na Mor. počínají se r. 1518. Cf. Arch. X. 243.

304943   Sněmovní, -ný Svazek: 3 Strana: 0502
Sněmovní, -ný, Versammlungs-, Land- tags-. S. den, snesení, V., světnice (sněmov- nice, sněmovna), svolení, nález, D., daně, Ros., prázdniny, výbor, rokování, práce, odbor, zvyk, pořádek, doba atd., Us., člá- nek, žádost'. J. tr. S. sezení míti, lépe: sně- movati. Já podlé sněmovního snesení kráčeti a postupovati musím. Žer. 342.

304944   Sněmovnice Svazek: 3 Strana: 0502
Sněmovnice, e, f., eine Abgeordnete; die Landstube. D.

304945   Sněmovnictví Svazek: 7 Strana: 0728
Sněmovnictví, n., Parlamentarismus, m. Rk.

304946   Sněmovničí Svazek: 7 Strana: 0728
Sněmovničí, Abgeordneten-. S plat. Lpř.

304947   Sněmovník Svazek: 3 Strana: 0502
Sněmovník, a, m., kdo sněmuje, der Landtagsabgeordnete, Deputirte, Parlaments- mitglied. Kom.

304948   Sněmový Svazek: 3 Strana: 0502
Sněmový den, Versammlungstag, m. Bern.

304949   Sněmový Svazek: 10 Strana: 0381
Sněmový lid (který chodí do sněmu). Msn. Od. 29.

304950   Snění Svazek: 3 Strana: 0502
Snění, n., zdání se ve snách, sen, vidění noční, der Traum. V. S. víc než pěnou není. Träume sind Schäume; S. jen oblouzení, Dch. S. == obraznosť jevící se ve spaní; někdy zove se s. obrazností zádumčivou za bdění, hlavně nekyne-li jí možnosť býti uskutečněnu. Hš.

304951   Sněniovatel Svazek: 3 Strana: 0502
Sněniovatel, e, m., Kram., sněmovník, der Landtagsabgeordnete. Kom.

304952   Sněpel Svazek: 7 Strana: 0728
Sněpel, storax, zastr.

304953   Snesek Svazek: 9 Strana: 0301
Snesek, sku, m. = směska. U Křenovic. Vchř.

304954   Snesení Svazek: 3 Strana: 0502
Snesení, vz Snešeni.

304955   Snesený Svazek: 7 Strana: 0728
Snesený, vz Snešený.

304956   Snesitelně Svazek: 3 Strana: 0502
Snesitelně, leidlich, leidentlich. V. — S., trpělivě, geduldig. S. trpěti. V.

304957   Snesitelnost Svazek: 3 Strana: 0502
Snesitelnost', i, f., možnosť snésti, die Erträglichkeit. Ros. S. bolesti, zlého. — S., snosnosť die Tragfähigkeit. Nz. — S., sná- šení, trpělivost, snášelivost, die Duldsamkeit, Geduld, Langmuth. V. S. a strpení míti. Reš. Vy, kdož s-tí tyranům se udatně brá- níte. V. S-tí někoho ctíti. V. — Jg.

304958   Snesitelný Svazek: 3 Strana: 0502
Snesitelný, mohoucí snesen, trpěn býti, leidlich, leidentlich, erträglich. V. Jest sne- sitelnější nespravedlivý hejtman než spra- vedlivý nepřítel. Flav. Přátelsky za to žá- dám, abyste tu míněnou a uloženou pokutu v nějakou jinou snesitelnější obrátili. Žer. 350. — S., trpělivý, snášelivý, geduldig, duldsam, langmüthig. Člověk pokorný, tichý, s-ý, že ho nebrzo kdo mohl shledati, aby se hněval. V. Soudce zatím s-ným poslu- chačem řečníků zůstává. Bdž. 135.

304959   Snesitlivosť Svazek: 3 Strana: 0502
Snesitlivosť, i, f. = snášelivost, die Duld- samkeit, Geduld.

304960   Snesitlivý Svazek: 3 Strana: 0502
Snesitlivý = snesitelný, trpělivý, snáše- livý, duldsam, geduldig. Ros.

304961   Sněska Svazek: 3 Strana: 0502
Sněska, y, f. = sméška (ječmen s ovsem a vikou setý.)

304962   Sneslivosť Svazek: 7 Strana: 0728
Sneslivosť, i, f.. Tragfähigkeit, f. Dch.

304963   Sneslivý Svazek: 7 Strana: 0728
Sneslivý, tragfähig. Dch.

304964   Snesný, snosný Svazek: 3 Strana: 0502
Snesný, snosný, který snese, na Mor. S. žaludek pro tento pokrm, der etwas erträgt.

304965   Snésti Svazek: 3 Strana: 0502
Snésti, snesu, snes, snesa (ouc), sl, sen a šen, ení (vz -sen, Brs. 2. vyd. 21.), sno- siti, il, šen, ení; snášeti, 3. os. pl. -ejí, sná- šej, snášeje (íc), el, en, ení; snášívati. — S. = do hromady nésti, zusammentragen, -bringen, -stecken, sammeln; s hůry dolů nésti, herab-, heruntertragen; udržeti, ne- zlomiti se, neklesnouti pod břemenem, nésti, trpěti, aushalten, ertragen, ausdauern, tra- gen, erdulden, ausstehen, leiden, dulden, er- leiden, vertragen, einstecken; snésti, snášeti se = dohromady nésti, zubüssen, beisteuern, Kollekte machen, beitragen; s hůry dolů se nésti, letěti, herabfliegen, -schweben; vzná- šeti se, létati, schweben, fliegen; s. se oč, na čem, o čem — s někým na něčem jistém zůstati, smluviti se, übereinkommen, einwil- ligen, sich vergleichen, einig werden, über- einstimmen ; srovnávati se myšlením, zdáním, beistimmen, einerlei Meinung sein; trpěti se, dobře s někým býti, svorným býti, sich ver- tragen, verträglich sein. Jg. — abs. Farář jest zavázán, aby sám pracoval a nemóž-li snésti, aby pomocníka věrného měl. Hus II. 66., 181. — co: kameni, BO., Ros., snopy atd. Us. Něco trpělivě snášeti; rady snášeti (raditi se; ve sněmě hlasy sbírati); led člo- věka snesl (udržel); neštěstí, odporné n. tvrdé věci s. V. Počínají pomalu hlavy snášeti. Kom. Jak on tě kozel snese (spad- neš)! Us. Vrů. Nečistotu, bídu a psotu snášeti. Reš. Trest, nedostatek snášeti. Us. Dch. Snášeti nouzi šp. prý m. trpěti, ale toto mínění jest mylné; vz předcházející doklady. Bože můj, Bože můj, jenom mě neopusť, co nemožu snésti, to na mno ne- dopusť ; Dej, zajíčku, kožíšek, zimu snáší Ježíšek, ať v teplicku spí; Co sem udělala včera, dneska, všecko mně vodinka dolů snesla; A když bylo kole vesna, tu kuřička vajco sněsla; Kokokokokokodák, sněsla vajce za paták; Má křivda veliká, můj zá- rmutek těžký, šak mně ho pomůže milý pán Bůh snésti. Sš. P. 53., 69., 242., 434., 490. (Tč.). Staří nemohu břemen zákona snésti jako silní; Přivazují břemena těžká a nesnesitelná, to věz, jichž nemohú snésti a kladů na ramena lidská. Hus I. 269., 453. S. zimu, horko, bolesti, něčí chyby. D. Sneste, co máte, neb mám hlad. Sych. S. paměť (co kdo pamatuje, před soudem zazname- nati). Pr. měst. Snes to (dolů to nes); ta loď mnoho snese, Us.; slepice vejce snáší, legt. BO. S. úprk vojska (vydržeti, odolati mu). Troj. Dítě snositi (nepotratiti). Leg. S. křivdy. Har. — co, se jak. O to za jedno se snesli. V. Za jednoho člověka se snesli (jednohlasně). V., Br. Až do dne tu bolesť mlče snášel. V. Ženám v ten čas něco v dobrém snes. Mel. o porodu. Tvrdší práci bez ublížení sobě s. Kom. Něco pokojnou myslí s., V., dobrou myslí. Háj. Křivdy rovnou myslí s. Kom. S teskností snáší i malé chvilky pro- dlení. Kom. Něco s mlčením s. (urážky). Sych., Ml. A za jednoho člověka so snesše (Nerozdílně). V. Když kůň se na zadních nohách snáší. Db. Jak v tom sv. otcové na velkém díle se snášejí; Bůh v dlouho- čekání a trpělivosti snášel nádoby hněvu. Sš. Sk. 83., I. 104. Ne všecko bez pozna- menání psaného neb vytisknutého v hlavě a paměti snášeti může Dač. I. 3. Tolik muk veselou tváří snášel. Žal. 112. Křivdy trpě- livě snášeti. Hus I. 332. — se s kým, čím. Musíme se s lidmi s. Us. S. se se štěstím (šťastným býti). V. Snášejí se co pes s koč- kou. Ros. S někým dobře se snášeti. J. tr. To s pravdou se snáší. Us. Dch. Majíce staré ženy pěkně se s nimi snášejí. Žer. 320. Snáším se s domněním pana N. (souhlasím). Snáším se s jeho míněním. Bs. — (se) na čem. Ne všichni se na tom, která by z nich nejlepší byla, snášejí; Na tom se všichni snášejí; Páni se na tom jednomyslně snesli. V. Plavač snáší se na vodě. Us. Na tom se snášejí rabínové. Br. Co na sněmích sne- šeno bylo, za zákon platilo. Ml. Slepice na jaře atd. na půdě atd. snášejí. Ml. Ráčili jsme se na tom se stavy království českého snésti. Nar. o h. a k. Na čem se větší po- čet přísežných snese, to svůj průchod míti má. Kol. 33. JMK. na tom jest se se stavem panským a rytířským a městským s. ráčil. Zř. F. I. A. IX. Kněz Řehoř dosti spurně se postavil vždy pravě, že se na tom všichni snesli. Jdn. 161. Snesl jsem se s panem otcem jeho na tom, abychom ho v neděli příští okřtíti dali. Žer. 326. — se oč (vz nahoře). O to pole jak živi se nesnesou. Us. O vše se pěkně s-li a přátelsky. Bl. Aug. 67. S. se o krále. Bart. 4. 1. O způsob správy se s.; Snesl se s pány přátelsky o všecko (smířil se). V. Konšelé k hodině určité do rady scházeti se mají pod poku- tou, o kterouž by se společně snesli. Kol. 4. Jednomyslně jsme se o tento nález snesli. Žer. O hory a kovy JMC. takto se jest se všemi třemi stavy s. ráčil. Nar. o h. a k. A s kýmž by se koli o tištění týchž práv a zřízeni zemských s. mohl. Zř. F. I. A. II. Napomínáme vás, abyste s pánem o to přá- telsky se snesli. Jdn. 240. — J. tr. — kudy. Tam vyletěl nad hliněnskou horu, tam se snášel dolů po jaboru, aj po zeleném stro- mečku. Sš. P. 185. — kdy. Pavel se s nimi v něm (o evangeliu) snášel na rozmluvách veřejných a soukromých. Sš. II. 18. — se v co. Jednomyslně jsme se v tento nález snesli. Žer. — co jak dlouho. Žena ta po jeden den onu nemoc snášeti mohla. Sš. L. 134. — se mezi kým. Mezi sebou se sná- šeti. Us. S. se mezi lidmi. Zlob. Bylo mezi námi sneseno. V. — se. Muž a žena dobře se snášejí (jsou svorní). V. Pokudžby se strany, kterýchž se vlastně a ne jiných do- týkalo, snesou. Zř. F. I. C. XIX. Když se strany snesou, poklidové několikeří vzíti se mohou. Faukn. — se skrze koho. A ta- kové věno i také obvěnění, pokud by se manželé snesli skrze přátely své, tak při tom zůstaveni býti mají. Kol. 41. — se o čem. O tom se snesli a na tom zůstali, aby . . . Háj. Snesli jsme se o tom, že by- chom jim hostinu strojiti dali. Har. — Vrat., Solí'., Sych. — co proč: něčí chyby pro dobrou vůli snášeti. Us. Snes dobrého pro jeho ctnost'. Ros. — V. Pro obhájení spra- vedlnosti cokoli snášej. Kmp. — se při kom, u koho (nějakého mínění býti). V pravdě se to při nás snášelo, že. . . Akt. Ferd. U mne se snáší (jsem toho mínění), aby rukojmové propuštěni byli. V. — se odkud kam. Pták snáší se s věže na strom (z povětří na strom); seno ze senníka do chléva. Us. K zemi se snésti. Us. Dch. Snášeti něco do stodoly. Pták se stromu k němu se snesl. Us. Oral sem tam včeraj, dněska, všecko mi to voda sněsla, snesla mi to do tarasu, čim ja budu chovať chasu. Sš. P. 244. Kamení na hromadu s. Ros. S. básně v hromadu. Aesop. — Kom., Ros. — co (se) v čem. Aby se s vámi v nich sná- šeli. Žer. 343. Všichni tři stavové v tom se snesli jednomyslně. Bart. 2. 21. A v tom se všichni otcové snášejí. Sš. Mt. 14. V tom se všichni snášíme, že se to musí státi. Ml. Snášeti se s kým v čem (srovnávati se). J. tr. — co, k čemu. Maso k jídlu sná šeti. Proch. — co kde. V paměti něco sná- šeti (míti). V. Snášeti se v povětří. Us. Ptáci se nad námi snášeli. Us. (Br.). Snesla jsem jich padesát na kopečku v kopřivách; Sle- pička vám snese jiný (vejce) v komoře v koutku, na zeleným proutku; Snášela bych se ti nad hlavičkou; S. se nad světničkou. Er. P. 25., 61., 106., 220. Slepice snesla vejce za kamny. Er. P. 61. Syn s mateří na tom purkrechtu snášeti se nemohli. NB. Tč. 166. — co komu. On mi to snese. Us. — že. Snášejí se na tom (souhlasí), že to proto udělal. V. — aby. Snesli se na tom, aby ... Br. Krátkosť času nesnáší (— nedovoluje), aby sněm obecní položen byl. Břez. Bylo snešeno, aby útok učinili. V.

304966   Snésti Svazek: 7 Strana: 0728
Snésti. Veď nechceť Buoh, by kto přijal pokánie těžšie než snésti móž. Št. Kn. š. 31. — co. Snášeti material k slovníku. Us. Prosím, sneste mne (vyslyšte mne). Us. Tisíc rokov znáša národ slávský trpký los žitia. Ppk. I. 39. Milosť (láska) vše snese. Št. Kn. š. 33. Blázen budeš, když nemóžeš znésť jazyka ženy, nebo ona přirozenosť svojú nepřemění. Laš. Tč. Kdo chce míti oheň, musí i dým s. Km. — co komu: dary. Us. Pdl. — se jak kudy. Jarým skokem po stupních se snesl. Čch. Mch. 63. — co s kým: boj. Osv. V. 640. — co kdy. Byl těžce zraněn a nemoha při hojení sebe bolesti s. do studnice vskočil. Dač. I. 203. — se. Snášeli se, až z toho mohl zlý duch míti radosť (nesnášeli se). Janda, — co komu k čemu (odkud). Z koutů sluje mech jí snesl ku podušce. Co křídlem slova sneslo se jí k sluchu. Vrch. Vše tam k těše ti snesu. Čch. — odkud. Z nebe sen se snesl. Us. Tu se z mračen dolů snesl stín; S dubu zvolna snášel se list žlutý. Vrch — se kam (jak). Andělů zástup se k němu snášel s nebe; Bouř černými se snesla pe- rutěmi nad celý kraj; Jitro se sneslo k po- rosené trávě. Vrch. Mezi kmeny čirá noc se snesla Čch. Sníh snášel se ve vločkách na hrob; Na krajinu snášelo se večerní šero. Hrts. Části v jeden celek s. Tf. — co proč. Kdyby byla od pajmámy, dala bych se do stonání, ale že je od milého, snesu já ju z lásky jeho. Sš. P. 114. Všecko skrze po- koru snášeti. Alx. P. 101. — s inft. Snáší se při nás omluva její slušná býti (zdá se). Wtr. exc.

304967   Snešení Svazek: 7 Strana: 0728
Snešení sněmů. Vz Jg. H. 1. 746., 747.

304968   Snešení, n Svazek: 3 Strana: 0503
Snešení, n., lépe: snesení = sebrání, shromáždění, die Zusammentragung, -brin- gung. S. sena, kamene v jednu hromadu. Jg. — S., smlouva, ujednání, die Uiberein- kuuft, Abrede, der Vertrag, Beschluss. S. učiniti, mezi sebou udělati; z jednomyslného s.; s. obce, rady římské. V. S. obapolné; Podlé tohoto našeho se stavy s. Nar. o h. a k. S. úpustné, der Ablassungsbeschluss. J. tr. S. posud platné. Us. Dch. Po přečtení tohoto sněmovního s. všichni jednomyslně zkřikli. Zk. exc. Koupě se stává dobrovol- ným s-ním prodávajícího a kupujícího. Pr. S. se o něco, J. tr., o věno, Pr. měst., o po- koj. D. Obecné všech sneěení se stalo. Cyr. Z obecného s. uložili (mu, aby . . .) Br. Skrze starší s. obce se vynáší. Kom. S. rady do N. se poslalo. Kram. S. apoštolské (12 článků víry), Apol., sněmovní. Zlob., V., Kom., zemské, Th., společné; podlé s. většího počtu. Er. — S. sena (dolů, nesení), das Heruntertragen, Herabtragen. Us.

304969   Snešený Svazek: 3 Strana: 0504
Snešený, lépe: snesený; -sen (šen) -ena, -eno, zusammen-, herabgetragen ; beschlossen, ertragen. S-né a sebrané fabule. Aesop. S-ná lží hromada. Jel.

304970   Snešený kdy Svazek: 7 Strana: 0728
Snešený kdy. Sbírka ku konci 13. sto- letí s-ná. Jir. Anth. I. 3. vd. 8.

304971   1. Snět Svazek: 3 Strana: 0504
1. Snět, u, m., sněť, í, f., snítka = špa- lek, peň, der Stamm. Ratolesť některá stromu sama stromem býti chtíc od snětu se od- česla a spadla. Kom. — S., snětev, větev, ratolest, der Ast. Slon svým pyskem s. stro- movou k zemi sehnul. Kram. Snítka se stromu k okulování. Us. Sesbírala s-ty větry sklácené. Sá. Jeden s. prken (jedna vazba prken). Us. — Jg.

304972   2. Snět Svazek: 3 Strana: 0504
2. Snět, a, m., něm. Sniet, ves u Kralo- vic. PL., Tk. I. 406., 408., III. 73.

304973   Sněť Svazek: 3 Strana: 0504
Sněť, i, f., choroba květy a semena hu- bící zvl. u obilí, der Brand, uredo. Sněti- vosť, snětlivosi, smetivosi, smětivosi, sněti- vina, mri, úžeh. Vz Rez, Padlí (druhy sněti). S. obilní, kozíbrady luční, smradlavá, pše- niční (stává se nejvíce, když prší na květ a zima jest), pecičkovitá (pecička), prašná, v ječmeně, Jg., pšeničná n. mazlavá, kuku- řičná. Čl. 184., 185., Kk. 73., KP. III. 250. — S., mrtvina, mrlina, mrť, uhlík, der Brand, heisse Brand, v medicíně. S. horká, studená, vlhká, suchá, bílá. Rostl., Lk. Š. na noze (neduh koňský). Ja. — S-, v botanice, aeci- dium, rostl, pýchavkovitá; rhinantus crista galii, der Hahnenkamm. Rozk. — S-ti v bot., palea, maličké šupiny mezi kvítky spolu- lůžných rostlin. Rostl. I. a. 59. — S. (na Slov. snědek) = koule, zásnět, zlé břemeno v maternici, das Mondkalb. Vz Snědek. Ja.

304974   1. Snět Svazek: 7 Strana: 0728
1. Snět. Že jest samého Boha snět (větev, potomek). Výb. I. 417. — S. = do voru svázané chmelné tyče neb prkna, Tafel, Hopfenstangentafel, Brettertafel. Na Vltavě. Špd. — S. = trup lidský. Val. Brt. D. 267.

304975   Sněť Svazek: 7 Strana: 0728
Sněť, gangraena. Cf. Mkl. Etym 312., Slov. zdrav. 346. S. bělavá, gangréne blanche, bílá, weisser B., černá, schwarzer B., hni- lobná, septischer B., horečková, Fieber-, horká, heisser B., hrtanu, g. laryngis, kožní, Haut-, křečová, g. spastica, lícní (vodní rak), noma, lůna, gangraena vulvae, námelová, nemocniční, Spital-, ohromující či zhoubná, plicní, g. pulmonum, plic (náhlá zánětlivá, acuta pneumonica, po úrazu, traumatica, převleklá, metastatica, vmetková, embolica); při cukrovce, proleženinná, Decubital-, samo- statná, idiopathica, věkem sešlých, maran- tischer B., slezinná, souměrná, symmetri- scher B., starců, g. senilis, stlačením, stu- dená, sphacelus, suchá, trockener B., tlaková, Druck-, po úrazu, úrazová, úst, g. oris, víček, g. palpebrarum, vlhká, feuchter B., vmetková, g. embolica, z oznobení, Er- frierungs-. Ktt exc. Snětí stižený, munifi- cit. Nz. lk. S. slezinná dobytka. Cf. KP. VI. 441. — S. v bot. Cf. Rosc. 68., Šma- tlák (dod). S. suchá, ustilago, Staubbrand 1. na obilí či obilná, u. carbo, 2. na prose, u. destruens, Hirse-, 3. na kukuřici či ku- kuřičná, u. maydis, Mais-, 4. nepáchnoucí v obplodí žitném, u. secalis, Roggenkorn- brand; s. mazavá, tilletia caries, hl. na pše- nici (proto i pšeničná); s. v žitných stéb- lech, urocystis occulta, Roggenstengelbrand. Pta.

304976   Snět Svazek: 8 Strana: 0372
Snět = peň bez haluzí (slov.). Brt. D. II. 510. Cf. Houba (3. dod.).

304977   Sněť Svazek: 10 Strana: 0381
Sněť, cenda, Rozk. P. 771., centra. Rozk. R. 74. Sr. Ott. XXIII. 547. S. plieni, gan- graena. Ott. XIX. 924b. S. plieni rozsáhlá, diffuser Lungenbrand, s. jazyku (jazyková), g. linguae, s. plieni ohraničená (omezená), g. circumscripta. s. teplá, g. calida, s. vlhká, g. humida; nákaza snětí slezinnou, Milz- bradinfektion; s. nemocniční, g noseco- mialis, Hospitalbrand, z proležení, g. per decubitum, decubitus. Ktt. — S. je dřevo celé, nerozštípané. Hoš. Pol. II. 118.

304978   Snětek Svazek: 7 Strana: 0728
Snětek, tku, m., Darmfieber. — S. = sněť, zásněť atd. Mondkalb, n. Val. Vck.

304979   Snětění Svazek: 3 Strana: 0504
Snětění, n., das Brandigwerden. Bern.

304980   Snětěti Svazek: 3 Strana: 0504
Snětěti, ěl, ění, sněť dostávati, brandig werden. Jg.

304981   Snětev Svazek: 3 Strana: 0504
Snětev, tve, f., větev, der Ast. Us. č.

304982   Snětev Svazek: 7 Strana: 0728
Snětev. Vz Mkl. Etym. 387. b.

304983   2. Snětí Svazek: 3 Strana: 0504
2. Snětí, n., sejmutí, vzetí, das Abnehmen, der Abzug. S. klobouku. Jg. Po s. našeho dílu, nach Abzug. Nar. o h. a k. — S., sňatek, die Verbindung. S. manželské n. svatební. Apol., Br. Smlouvy svatební v šesti nedělích ode dne snětí manželského knihami městskými stvrditi se mají. Kol. 45. Man- želství jest s. hodných lidí. . . Hus III. 201., 197. Také: s. se. Snětí se s takovým man- želem. Br. O s. se Přemysla s Libuší. Dal.

304984   4. Snětí Svazek: 3 Strana: 0504
4. Snětí, n., obstih, soujem, der Inbegriff, Complex. Nz.

304985   2 Snětí Svazek: 7 Strana: 0728
2 Snětí manželské. Když manželku v prv- ním snětí (obcování) prve porušenou býti seznal. Výb. II. 1570.

304986   4. Snětí Svazek: 7 Strana: 0729
4. Snětí. Šf. III. 588.

304987   5 Snětí Svazek: 7 Strana: 0729
5 Snětí = větve. Us.

304988   Snětí Svazek: 10 Strana: 0381
Snětí, n. = souloh. Pokus s., Cohabita- tionsversuch. Ktt.

304989   1. Snětí, n. S Svazek: 3 Strana: 0504
1. Snětí, n. S. obilní = snět. Zlob.

304990   3. Snětí, s. se Svazek: 3 Strana: 0504
3. Snětí, s. se, n. = zapálení se, die Ent- zündung. Plk.

304991   Snětilec Svazek: 7 Strana: 0729
Snětilec, lce, m. = míst. j. v M. Hontu na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 13.

304992   Snětina Svazek: 3 Strana: 0504
Snětina, y, f. = sněť. Kn. o nebi. 112.

304993   Snětiště Svazek: 3 Strana: 0504
Snětiště, ě, n., lépe: stoklasa, lolium te- mulentum, der Lolch, die Trespe. Jg.

304994   Snětiti Svazek: 3 Strana: 0504
Snětiti, il, cen, ení; snětívati = snětivé činiti, brandig machen, mit dem Brande anstecken. — se = snětěti. Pšenice se snětí. Us.

304995   Snětitý Svazek: 3 Strana: 0504
Snětitý, sněty mající, ästig. Mus.

304996   Snětivě Svazek: 3 Strana: 0504
Snětivě, brandig.

304997   Snětivec Svazek: 7 Strana: 0729
Snětivec, vce, m = míst. jm. v M. Hontu na Slov. Let. Mt. IV. 2. 13

304998   Snětivěti Svazek: 3 Strana: 0504
Snětivěti, ěl, ění; snětivívati = snětivým se stávati, brandig werden. — po čem. Po ročním semenu osení ne tak snadno snětiví. Kouble.

304999   Snětivina Svazek: 3 Strana: 0504
Snětivina, y, f. = snětivosť. Zlob.

305000   Snětivka Svazek: 3 Strana: 0504
Snětivka, y, f., kleiner Ast. Vz Snět. Dch.