368001   Vejdrna Svazek: 10 Strana: 0475
Vejdrna, y, f., vz předcház. Šuška.

368002   Vejdu Svazek: 4 Strana: 0596
Vejdu, vz Vejíti.

368003   Vejdumek Svazek: 4 Strana: 0596
Vejdumek, mku, m. = prázdné vejce, leere Eierschale. Vz Vejce. Ten hoch je uči- něnej v. (o nafouklém). V Kunv. Msk. Vz Vejdunek. — V. = hlemýžďův domek, das Schneckenhäuschen. Us. Rgl.

368004   Vejdumek Svazek: 7 Strana: 1010
Vejdumek. Má oči jako v. (veliké). Us. Kšť.

368005   Vejdunek Svazek: 4 Strana: 0597
Vejdunek, nku, m. = vejdumek. Us. u Chrud., u Žambk. Kd., Kf.

368006   Vejdunky Svazek: 9 Strana: 0367
Vejdunky, vinohrad na již. Mor. Seb. 192.

368007   Věje Svazek: 4 Strana: 0597
Věje, gt. Vej, dat. Vejům, dle Budějovice, strřím. mě. Vz Veji.

368008   Věje Svazek: 4 Strana: 0597
Věje, e, f. = chumelice, das Gestöber. Byly veliké věje. Us. Vz Věj.

368009   Vějec Svazek: 10 Strana: 0676
Vějec, jce, m, časopis (Klácelův). Vz List. fil. 1905. 448.

368010   Vějecí Svazek: 4 Strana: 0597
Vějecí, Wurf-. Vějecí lopata, die Wurf- schaufel. V.

368011   Věječ Svazek: 4 Strana: 0597
Věječ, e, m., der Schwinger, Worfler (des Getreides). Us.

368012   Věječka Svazek: 4 Strana: 0597
Věječka (na Slov. a na Mor. vějačka, vz toto), vějka, y, f. = trčka. Pt. V. = vějecí lopata, die Wurfschaufel, Auswurfschaufel. Zmítají obilí věječkou, aby se odloučila pleva. Kom. V. na obilí. Pt. Věječkou a opálkou obilí vyčistiti. Us. Věječkou míní se všecko dílo Kristovo. BR. II. 14. a.

368013   Vejentové, vejetánský Svazek: 4 Strana: 0597
Vejentové, vejetánský, správně: Ve- jané, vejský. Vz Veji.

368014   Vějeřicha Svazek: 4 Strana: 0597
Vějeřicha, y, f., exilaria, das Fächelfru- stel. V. čirá, e. crystallina, rostl. Rstp. 1881.

368015   Vejfňaky Svazek: 8 Strana: 0459
Vejfňaky přesmyknutím m. vejňafky. Dšk. Jihč. I. 49.

368016   Vejfuk Svazek: 4 Strana: 0597
Vejfuk, a, m., Weifuk, hájovna u Břez- nice. PL.

368017   Vejfuk Svazek: 7 Strana: 1010
Vejfuk, u, m. = vejdumek. U Kdýně. Rgl.

368018   Vejglov Svazek: 4 Strana: 0597
Vejglov, a, m., Weigelsdorf, ves v Ry- mařovsku na Mor.

368019   Vejhák Svazek: 4 Strana: 0597
Vejhák, a, m., osob. jm. Arch. I. 183.

368020   Vejhel, šp Svazek: 4 Strana: 0597
Vejhel, šp, vz Vejl.

368021   Vejheň Svazek: 4 Strana: 0597
Vejheň, vz Výheň.

368022   Vejhlasný Svazek: 8 Strana: 0459
Vejhlasný m. věhlasný. Čern. Př. 88.

368023   Vejhled Svazek: 4 Strana: 0597
Vejhled, u, m. = vejlet = výlet, der Aus- flug. U Vel. Losenic. Holk.

368024   Vejhled Svazek: 10 Strana: 0676
Vejhled, u, m. =vyhlídka. Čes. lit. XV. 144.

368025   Vejhledno Svazek: 10 Strana: 0475
Vejhledno, a, n. Tu je hezky v. (vy- hlídka). Litom 55.

368026   Vejhon Svazek: 4 Strana: 0597
Vejhon, u, m. = výhon. Pase koně na vejhoně. Čes. mor. ps. 32.

368027   Vejhon Svazek: 8 Strana: 0459
Vejhon = vysočina u Židliehovic na Mor. Vstnk. II. 501.

368028   Vejhončivý Svazek: 4 Strana: 0597
Vejhončivý. Ti mužští jsou vejhončiví (brzy se vyhoní). V Pečíně. Msk.

368029   Vejhonné Svazek: 10 Strana: 0475
Vejhonné, ého, n. plat ovčáku. Ces. 1. XIII. 3.

368030   Vejhor Svazek: 4 Strana: 0597
Vejhor, vz Výhor.

368031   Vejhor Svazek: 9 Strana: 0367
Vejhor, u, m. = úhor. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 7.

368032   Vejhorčivý Svazek: 4 Strana: 0597
Vejhorčivý, vz Výhorčivý.

368033   Vejhorka Svazek: 10 Strana: 0475
Vejhorka, y, f., vz Osivka rostl.

368034   Vejhost Svazek: 4 Strana: 0597
Vejhost, vz Výhosť.

368035   Vejhoznej Svazek: 9 Strana: 0367
Vejhoznej = člen obec. výboru. 1785. Hoš.

368036   Vejhrad Svazek: 4 Strana: 0597
Vejhrad, u, m., vz Výhrad.

368037   Vejhřiště Svazek: 10 Strana: 0475
Vejhřiště, pl., n., ves u Pardubic. Do Vejhřišt Hoš. Pol. I. 150

368038   Vejhuda Svazek: 4 Strana: 0597
Vejhuda, vz Výhuda.

368039   Vejchar, a, m Svazek: 4 Strana: 0597
Vejchar, a, m., osob jm. Šd.

368040   Vejchoda Svazek: 4 Strana: 0597
Vejchoda, y, m., osob. jm. Šd.

368041   Vejchodný Svazek: 8 Strana: 0459
Vejchodný, excentrisch? Já byl odjakživa v. Osv. 1896. 133.

368042   Vejchodný Svazek: 10 Strana: 0475
Vejchodný = kdo rád a dobře chodí. Litom 55.

368043   Vejchoz Svazek: 10 Strana: 0475
Vejchoz = kommisse. V-ze žádati. 1612. Ghet. 100.

368044   Veji Svazek: 4 Strana: 0597
Veji, Vej, -ům, -je, -jích, -ji n. Vejemi, bylo mě. Etrurie; Vejan, a, m.; vejský. Vz Veje.

368045   Věji Svazek: 4 Strana: 0597
Věji, vz Váti.

368046   Vějice Svazek: 4 Strana: 0597
Vějice, e, f. = vějička.

368047   Vějice Svazek: 8 Strana: 0459
Vějice, e, f. = vánice, závěje. Potom v. a zimy udeřily. Arch. XIII. 348.

368048   Vějicí, vějecí Svazek: 4 Strana: 0597
Vějicí, vějecí lopata, die Wurfschaufel. V.

368049   Vějička Svazek: 4 Strana: 0597
Vějička, y, vějice, e, f. = veliký vítr, vánice, grosser Wind. Us. — V. = věječka. V. — V. = proutek lepem pomazaný, na nějž ptáky lapají, die Leimruthe. V. V = lestvice, palička lepová. Šp. Ptáčník vějicemi lepovými, kteréž na rohatinu vystaví, ptáky chytá. Kom. Ptáky na vějičky lapati; pr- kénko na vějice. D. Na vějice mnoho ptáků nachytal. Sych. Vějice polepiti, lepem na- mazati; vějičky nastrkati, nalíkati na roha- tinu (na rohatku, roháče, ostrbu, rejs, pta- čidlo, kozlík, kotrč). Šp. Jíti, sednouti komu na v-ku. Us. Dch. V-ky líceti. Us. Políknu na tě v-ce, dostanu tebe do srdce. Sš. P. 251. Šlechta sedla hladkému řediteli na v-ku. Stnk. V-ky kolem studánky postaviti (na Čermáky atd. ). Us. Hk. Samochtě na v-čky se posadil (Původ neštěstí. Vz Neštěstí. ). Č., Sych. — V. = vějadlo, vějíř, der Fächer. — V. = víčko na očích, das Augenlid. Lek. kn.

368050   Vějička Svazek: 7 Strana: 1010
Vějička. Na v-čku někoho posaditi (oši- diti, napáliti). Us. Rgl.

368051   Vejíčko Svazek: 10 Strana: 0475
Vejíčko, a, n. = vajíčko. Mš. exc.

368052   Vějičník Svazek: 4 Strana: 0597
Vějičník, u, m. = váleček, do kterého vě- jičky na lapání ptáků zastrkují, die Leier. Šp.

368053   Vějidlička Svazek: 4 Strana: 0597
Vějidlička, y, f., flabellaria, rostl. Rostl. I. 273. b.

368054   Vějidlo Svazek: 4 Strana: 0597
Vějidlo, a, n. = věječka, Vějíř.

368055   Vějík Svazek: 10 Strana: 0475
Vějík, u, m. = věnnik, otrhaný keřík jahod atd. Lomnice u Luž. List. fil. 1902. 253.

368056   Vějíř Svazek: 7 Strana: 1010
Vějíř promenadní, Promenade-, divadelní, Theatre-, plesový, Ball-. Cf. Wttr. Obr. 558

368057   Vějíř Svazek: 8 Strana: 0459
Vějíř v XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 185. V. elektrický. Vz KP. VI11. 414.

368058   Vějíř, e, vějířek Svazek: 4 Strana: 0597
Vějíř, e, vějířek, řku, m. = věječka, vě- jidlo = náčiní, jímž obličej před sluncem se chrání aneb čerstvý vzduch na obličej se věje, der Fächer, das Waderl, Wädchen. Vz S. N. Tanec s vějíři. Us. Dch. Poněvadž jednotlivé stavebnosti dvoru těsně k sobě přiléhají, obdrží celek jakýsi způsob v-ře. Ddk. IV. 137. V zahradách rozkládá se ně- kolik v-řů datlové palmy. Svět. Tč. — V. = věječka, die Wurfschaufel. V. MV. nepravá glossa. Pa. — V. = list kapradinový. Vz S. N. — V. = silurská zkamenělina, Bron- teus. Us. Zkr.

368059   Vějířatec Svazek: 4 Strana: 0597
Vějířatec, tce, m., ventilago. V. nejce- lejší, v. maderaspatana, rostl. Rostl. 310.

368060   Vějířek Svazek: 10 Strana: 0475
Vějířek, řku, m., rhipidium rostl. Vz Ott. XXI. 661.

368061   Vějířík Svazek: 4 Strana: 0597
Vějířík, a, m., hornera. V. růžový, h. frondiculata, plíživý, tubulipora verrucosa (mechovky). Vz Frč. 195.

368062   Vějířík Svazek: 7 Strana: 1010
Vějířík. Cf. Brm. IV. 2. 171.

368063   Vějířkový. V Svazek: 10 Strana: 0475
Vějířkový. V. krajky. Vz Krajka.

368064   Vějířnatec Svazek: 9 Strana: 0367
Vějířnatec, tce, m., rbipiphorus, brouk. V. černobřichý, rh. nigriventris, červeno- břichý, abdominalis, dvoj barvý, semiflavus, nápadný, paradoxus, tečkobřichý, notiventris, žlutokrový, apicalis, žlutoramenný, macu- laris. Vz Klim. 511.

368065   Vějířnatý Svazek: 4 Strana: 0597
Vějířnatý, fächerförmig. Rostl.

368066   Vějířnice Svazek: 4 Strana: 0597
Vějířnice, e, f. = vějířník, rostl. Šm.

368067   1. Vějířník Svazek: 4 Strana: 0597
1. Vějířník, u, m. = lontar, rostl., bo- rassus, die Fächerpalme. V. obecný. Jg. Vz Lontar, Rstp. 1639.

368068   2. Vějířník Svazek: 4 Strana: 0597
2. Vějířník, a, m., der Fächermacher. Šm.

368069   3. Vějířník Svazek: 7 Strana: 1010
3. Vějířník, a, m., Fächerträger, me- toecus, brouk. Cf. Brm. IV. 136.

368070   Vějířník Svazek: 9 Strana: 0367
Vějířník, a, m., metoecus, brouk. Vz Klim. 511., Ott. XVII. 201.

368071   Vějířník Svazek: 10 Strana: 0475
Vějířník, a, na. V-ci, riphiphoridae, čeleď brouků nestejnočlenných. Vz Ott. XXI. 661.

368072   Vějířokřídlý Svazek: 4 Strana: 0597
Vějířokřídlý = křídla vějířům podobná mající. V. hmyz. Krok.

368073   Vějířonosný, f Svazek: 8 Strana: 0459
Vějířonosný, fächertragend. Sterz. I. 871.

368074   Vějířovatý, vějířovitý Svazek: 4 Strana: 0597
Vějířovatý, vějířovitý, fächerförmig. V. ústroj = ústroj soustraněný, zpředu zaují- mající půl nebo čtvrť kruhu, ale vzadu úhel ostrý n. přímý mající; v. list žumarový. Rst. 513. V. rozestavení harcovníků. Čsk. V. palma, žábry. Krok.

368075   Vějířovitý Svazek: 9 Strana: 0367
Vějířovitý. V. soustava kanalisační, Fächersystem. Vz Ott. XIII. 896.

368076   Vějířovník Svazek: 4 Strana: 0597
Vějířovník, u, m. = vějířník. Čl. 142.

368077   Vějířový Svazek: 7 Strana: 1010
Vějířový, Fächer-.

368078   Vějiště Svazek: 7 Strana: 1010
Vějiště, ě, n., der Reisbaum (beim Vogel- stellen). Sl. les.

368079   Vejíti Svazek: 4 Strana: 0597
Vejíti, vjíti (u Opavy vejsť, Klš. ), vejdu (zastr. vjidu, vnidu, vendu), vejdi, vejděme, vejděte; vejda (jdouc); všel, vešla, všed (ši), vjití (zastr. veští); vchoditi, il, zení; vchá- zeti, el, ení. V. =jda octnouti se kde vnitř, ein-, hineingehen, eintreten, betreten, ein- kommen; přijíti do čeho, státi se, obrátiti se, vpadnouti v co, wozu kommen, gelangen, werden, worein verfallen; dáti se v co, in etwas eingehen, směstnati se, hinein gehen, Raum haben. Jg. — abs. Vcházeti a vy- cházeti. Kom. Ať vejde! Vejděte! Dejte pozor, aby nikdo nevešel. Us. Vy nevchodíte a těm, kteřie vchodie, vjíti bráníte. (Mat. 23. ). Hus I. 56. Vendi tam, co tam mají. Sš. P. 404. Všel si jako přilezlý; A že vejda tak, vždy zloděj jest a lotr. Hus I. 195., 211. Dva mázy tam vejdou (= se vejdou). D. Nevejde (= nevejde se) to tam všecko. D. — kam (do čeho, v co, mezi co, ke komu, pod co, za co): do domu, V., do svatyně, Kom., do lodí, Vrat., do života, Šm., do pokoje. Ml. Vendeta až do králov- stvie nebeského. Dal. 7. Hned u boží chrám vnideta. Hr. rk. 71. b. Ústa malá dírka a mnoho do nich vchází, někdy také domy, vinice, zahrady i hrady skrze ně prolezou. Prov. D. V. v boj. Us. List ten vešel v desky (byl do nich vložen). Vš. Vchází v duši tě- lesnými smysly. Jel. Aby to mezi lid vešlo. 1542. Nevchoď v súd. Ž. wit. 142. 2. Co by do vaječné skořepiny vešlo. Byl. Vejde se to do košíku; Vyhuboval mu, co se do něho vešlo; Vlej do hrnce vody, co se do něho vejde. Us. Dch. Do muže vešla zlosť, er wurde sehr zornig. Klda. Pospolu vešli do sbornice židovské. Sš. Sk. 166. Vendúce do sklepa viděli jsú, že jim tři postavy sukna zhynuly. NB. Ťč. 180. Jindřich všed do Říma způsobil mu vzdoropapeže v osobě Řehoře VIII. Vejdiž do boje, ve kterém jest vítěz- ství slávou a smrť ziskem. Ddk. III. 150. Ona do komůrky vešla, starý provaz odtaď něsla; Když sem do ní (doliny) vešel, ledva sem z ní vyšel, Sš. P. 118., 514. Nechtěl do domu vjíti. BR. II. 260. Skúpému i to schodí (schází), co mu do ruky vchodí. Na Ostrav. Tč. Jak sa nechceš pomáčať, nevchadzaj do vody; Vejdite už tedy do dědictva svého. Na Slov. Tč. V. v hrad; Tu Cidlina v Labe vchází. Dal. 56. 32. V. v království; Ten obyčej v lid vešel; Vešlo v něj nakažení. Jel. Zlému v cestu jíti musí se. Němc. Káza všem v les vjíti. Dal. 44. 46. V koráby vešli. Kat. 75. Maria Magdalena v duom všedši jeho svaté nohy mazala. Pass. 186. Nezby- tečně jest povědieno, ktož co kupuje, aby se v tom shlédal, móžli to jemu ve dsky, což kupuje, vjíti čili nic. Vš. Jir. 173. Všecky řeky vcházejí u moře. BO. V radu všedše. BR. II. 184. b. A to v knihy súdné vašeho města vešlo, wurde einverleibt. Arch. IV. 365. (Šd. ). Jakož jemu ve dsky zboží vešlo; Ač by se co ve dsky nevešlo, aby se ještě stalo konečně. Půh. II. 2., 519. (Tč. ). Ne- každý, kto mi řieká: Pane, pane, vejde v královstvie nebeské; Jakž v kostel vejdeš, vzpomeň, člověkem proč jsi učiněn; A když vcházieše v jeden hrádek, potkali sú ho desět mužóv (Luk. 17. 12. ); V radu sú vešli, aby popadli Ježíše v řeči; Každý den pán v dóm otcě svého, v sv. cierkev, vchodie. Hus I. 221., 303., II. 339., 395., III. 234. (Tč. ). Dým se rodí z ohně a hned, když u výsosť vejde, z očí lidských zhyne. Hus III. 37. Vejdi v pokoj svój. ZN. Chodí šohaj kole domu, rád by vešel k nám. Sš. P. 632. Vejde on zase ke mně i diem jemu. NB. Tč. 198. Vejdi k ženě bratra svého a lehni s ní, aby vzplodil pokolenie bratra svého (Gen. 38. ). A on věda, že by ne jemu urodili se synové, všed k ženě bratra svého siemě vylil jest na zemi, aby... (Gen. 38. ); Ktož vchodí k ženě blížnieho svého, nebude čist, když se jí dotkne. Hus I. 195., 276. Vchodiechu ke mně hadačky všecky a věštci; Vjíti k ženě. BO. Vejde k děvce mé (coire), zdaby mohl míti z ní syny. Br. A k tomuto chýlí sě, že die centurio: Pane, nejsem ho- den, aby všel pod střechu mú. Hus II. 45. Byla v domě taková bída, že nebylo, co by za nehet vešlo. Er. — kam (kudy, jak). Do města ve slavném průvodu v. Us. Ml. Do něhož samým komínem světlo vchází. Vrat. S vlajícími prapory do města v. Ml. V. s někým do rady. V. Do kostela dy- mníkem světlo vchází. V. Rukou dáním v mír a pokoj vešli. Pam. Val. Meziř. 193. Jeho předsevzetí na dobrý konec vejdou. Abr. z G. 36. Podlé obyčeje pak Pavel vešel k nim. Sš. Sk. 199. (Hý. ). Matiáš mocí a kvaltem v to všel a pan Matiáš proti tomu odpírá, že podlé poručenstvie v to vstúpil a ne kvaltem. NB. Tč. 200. Aby mi ve dsky vešlo bez zmatku. Půh. II. 133. Dne 1. ún. měl instalaci svou vcházeje o bosých nohou vysokým sněhem do tamějšího ckrámu. Ddk. II. 448. V. k někomu bez poskvrnění. Leg. Dne 23/3 vešel císař slavnostním způsobem do Milána. Ddk. III. 249. Chtěl v dědictví otcovské jakýmžkoli způsobem vjíti. V. A již takových zboží spravedlivým řádem v dr- žení všel. Arch. V. 537. Vcházejte do bran jeho s díkčiněním. Žalm. Po dvou z každého vejdou k tobě, aby živi zůstali. Br. Lid mi- loval Davida, neb vycházel i vcházel před nimi. Br. I všel jest Eliáš vichrem do nebes. Bj. Ktož zle vejde, nemóž býti, by dobře spravoval; Když kněz chce vjíti do kostela v processí. Hus II. 212., 126. (Tč. ). Všel jest k učedlníkóm skrze zavřené dvéře; Lotři jsú, kteříž jinudy než skrze něho v ovčinec vcházejí. Hus II. 235., 220. (Tč. ). Poněvadž ústoma vchází tělo Páně k sjednocení člo- věka s Bohem. Sš. I. 403. (Hý. ). Dveřmi v ovčinec v. Chč. 304. Oči, řku, jenž jsú okna, jimiž smrť jest vešla v člověka; Ktož vchodí dveřmi, pastýř jest ovcí; Nižádný nemóž do města vjíti, jedné skrze ty ryb- níky. Hus I. 114., II. 218., III. 84. (Tč. ) — kam kdy. Jindřich V. v březnu vcházel jest do věčného toho města; Od toho času vešlo v obyčej 40 denárů nazvati zlatým. Ddk. II. 446., IV. 170. (Tč. ). V samý sou- mrak do města jsme vešli. Har. II. 84. A po tom trhu vejda do domu bořil některé věci. NB. Tč. 259. Uslyševše to pak vešli na úsvitě do chrámu. Sš. Sk. 60. (Hý. ). Aby statek jeho po dcerách všel v jiný rod mimo rod jeho. Tov. Kteříž tak smyslili, že by duše po smrti člověka do jiných těl vchá- zely. BR. II. 63. b. Dětmar v krátkém času všel jest v známosť knížeti Boleslavu. Háj. 85. V nouzi přátel snadno padesát na lot se vejde. Prov. Šd. — odkud kam. Aby z toho pastviska do těch zahrad koni a dobytkové staroměstských vcházeti nemohli. List z r. 1581. Tč. Raději říci musím, že z úzkých mezí církev nyní na širý svět vešla. Sš. Sk. 107. (Hý. ). — v co: v pověsť, v pokřik; nález v moc vešel. V. V. v manželství. J. tr. To nikdy v pochybnosť nevešlo; Vešel v tuhé přátelství; Jiná ještě knížata vešla jsou přísežně v jednotu proti králi Jindřichu Ddk. II. 46., 292. (Tč. ). Vešlo to v platnosť. J. tr. Vešel jim v posměch. Brt. S. 75., Tov. 40. Tak že by ten kup v nic vešel. Žer. 338. To hanění vešlo v slyšenie dobrým lidem i mně také. NB. Tč. 246. V drženie něčeho v. Vš. Jir. 83. V. v mír a pokoj, v smlouvy. Bart. II. 6., 17. Kdyžby dsky zemské zase v svój řád a v svú moc vešly; A prodlí-li se, nevím, več vejde; Toť pro nic nemuož v muoj úmysl vjíti. Arch. 1. 155., II. 149., III. 20. (Šd. ). U velikou nemilosť vešli; Ko- lovrat některým v nenávisť vešel; Král Václav u veliký smutek v nemoc vjide. Dač. I. 179., 183., 324. Bože! vešliť sú pohané v dědictvie tvé; A však těžce vende v žá- dosť človeka ostánie hřiecha. Hus I. 300., II. 111. (Tč. ). Jak preukázať nemóžeš, vejdeš v zahaňbení. Na Ostrav. Tč. Co se mnohým hodí, to v obyčej vchodí. Prov. Šd. — proti komu. Dal. Nevcházej proti nim v boj. BO. Vejíti v přísloví, Jel., Prot. 73., v obyčej, ve skutek. Jel. Vešlo to ve zvyk. Kom. V sílu vejíti, zu Kräften kommen, mächtig werden. Peš. Prod. A. VIII. Vešlo to ve vzácnosť. Jel. — komu kam, v co (kde, s kým). Vz Vejíti v co. A já tobě v cesto vendo a dám tobě hoběnko. Sš. P. 247. A všichni dobří s svatými angely v ne- beské královstvo vendú. Pass. 19. S ně- kterou drahou v pospoj vejíti. Dch. S ně- kým v osobní závaznosť vejíti; Odkudž vešel v tužší ještě přátelství s císařem. Ddk. IV. 211., 350. (Tč. ). V cestu někomu v-ti, D., V., v nevávisť. Jel. Chceš-li zlému v cestu vjíti, nedej jiskře ohněm býti. Prov. Všel mi v ruce nepřítel. Jel. Ten způsob vešel lidem v obyčej; vešlo jim to v obyčej. Sych. Lidem v domnění to vešlo. Lom. Z Němec se navrátiv s vojskem vešel jest na Moravu. Ddk. II. 367. V. s někým v smír. Bart. Ho- stivit s bratrem v mír vešel. Háj. 56. A tu jsou s nimi Čechové v boj vešli. Dač. I. 17. A vejdete s námi v příbuzenství. Br. Bych proto s tebú ve přiezeň vešel. Chč. Vešel s bratrem do hospody. Us. V. s někým v pří- zeň, v smlouvu, v přátelství, v stav manžel- ský, v radu, V., v dobrou vůli, v pokoj, Flav., v soud, Th., v řeč, v nevoli, Sych., v mír, v boj, Dal.; na cestách v známosť s někým v. Ml. — (kam) proč. Jediné skrze utr- pení do slávy věčné v. možno; Jako skrze jednoho člověka hřích na ten svět vešel; Tímto hříchem Adamovým vešla na svět smrť. Sš. Sk. 172., I. 61., 63. (Hý. ). Pro pláč (nemohla bych) do kostela ani vejít. Er. P. 156. Zástup několika set branného lidu pol- ského vešel na kořisť do Čech; Břetislav v též příčině s Polskem vešel jest v jed- nání; Kterýž v té příčině i s dvorem ně- meckým u spojení vešel. Ddk. II. 86., 177., III. 88. (Tč. ). Až bychom skrze pokušení do království nebeského vešli. BR. II. 669. b. Mnozí pro sytou lakotu v kněžstvie vcházejí. Chč. 375. I z tej příčiny Jan Jizný všel s jinými do domu Andrlova. NB. Tč. 279. — čím. Ježíš sám nevešel jinak k ra- dosti věčné leč utrpením. Sš. J. 255. Inve- stiturou vešel olomúcký biskup v lenní sva- zek k císaři a k říši. Ddk. IV. 265. Smyslem všel nad vše liudi. Anth. Jir. I. 32. — nač. Čtyry míle vlaské vcházejí na jednu německou. V. Putování svatých. 38. Kterýž tehdáž pro vtržení vojenské na velké slovo vešel (= na slovo vzat byl, wurde berühmt). Smrž. — kam (nač). Tehdy všel jest na horu Ježíš a tu sedieše s učedlníky svými... (Jan 6. ). Hus II. 107. V. na hrad, St. skl., Flav., na vrch síně, Troj., na svá odpočí- vadla, Troj., na zlou cestu. Jel.

368080   Vejíti Svazek: 7 Strana: 1010
Vejíti. Vz Vníti. Jir. Mor. 43. a. Aby nevchodil. Asn. 8. — kam (s kým, kudy). Já mu jich dám, co se do něho vejde. Us. Právě v tu chvíli vcházel zasněženou ce- stou do vesnice. Bes. ml. Vejdi do života a neškoď (říkají pijáci kořalce). Us. Tkč. Jak k nim všel. Pass. I všel jest Faraon s vozy u moře. Jir. Anth. S lože, na něž si všel, nesejdeš; Když Vltava vejde v Labe; Když do kláštera vejde panna. Št. Kn. š. 10., 44., 75. — kudy. Otvorem vchází plyn do boty. Mj. 122. Tak snadno kudys vchodí ta nemilosť. Št. Kn. š. 94. — jak. Každý vchází bez úvodu, kam chce. Již hosté řadou vešli. Kká. Tateři třmi prameny vnidú. Dal. 138. Zástavy trhem se zprávou i dluhem bez všie zprávy ve dsky vchá- zejí. Vš. Jir. 216. — več. V. v přísloví; Název ten vešel v užívání. J. Lpř. V. v oblibu, v dluhy, v obecnou známosť, Mus., v závazek, Pr., v bludy, v kacieřstvie. Št. Kn. š. 141. — s kým več: ve spo- jenství, Šmb., ve svazek přátelský, Osv., ve spolek. Mus. 1880. 451.

368081   Vejíti Svazek: 8 Strana: 0459
Vejíti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 137.

368082   Vějitka Svazek: 4 Strana: 0599
Vějitka, y, f. = vějička. Pl.

368083   Vějítko Svazek: 4 Strana: 0599
Vějítko, a, n., der Wedel; Fächel. Sm.

368084   Vejitý Svazek: 10 Strana: 0475
Vejitý = vyjitý, vyšlý. Ty čísla byly už vejitá. Litom. 10.

368085   Vejjezd Svazek: 4 Strana: 0599
Vejjezd, u, m. = výjezd. Žer. 317.

368086   Vějka Svazek: 4 Strana: 0599
Vějka, y, f. = věchet, znamení, aby se tráva někde netrhala. Us. u Češova. Lpř. —V. = věječka. D. — V. = věje.

368087   Vějka, y Svazek: 10 Strana: 0475
Vějka, y, f., ventilabrum. Mam. A. 36b.

368088   Vejkalky Svazek: 10 Strana: 0475
Vejkalky z pařezů (kusy dřeva pařezo- vého). Us. Rgl.

368089   Vejkati Svazek: 4 Strana: 0599
Vejkati, jajkati = naříkati, wehklagen. V tom skrikne pltník: Dajte sem kloko- čovou palicu! A jak ho ňou raz notne od- merali, počal zloděj vejkať, Let. Mt. sl. X. 1. 51. — V. = skučeti jako pes, heulen. Reš.

368090   Vejkažka Svazek: 7 Strana: 1010
Vejkažka, y, f. = výpověď. V. z bytu. Mor. Rgl.

368091   Vejklady Svazek: 9 Strana: 0367
Vejklady, m. = korálové výšivky na plenách. Bukovsko. Kub. L. f. 1900. 364.

368092   Vejklady Svazek: 10 Strana: 0475
Vejklady, m. = ženské krejzlíky. Sušice. List. fil 1902. 253.

368093   Vejklínek Svazek: 10 Strana: 0475
Vejklínek (děrák) = otvor pod oknem pro stékající vodu. Litom. 61.

368094   Vejklíř Svazek: 8 Strana: 0459
Vejklíř, vz Vikýř (3. dod.).

368095   Vejkratli Svazek: 10 Strana: 0475
Vejkratli(!) = výlet. Pohl.

368096   Vejkratna Svazek: 7 Strana: 1010
Vejkratna (!), y, f., Lusthaus, n. Pohl.

368097   Vejkružník Svazek: 10 Strana: 0676
Vejkružník, vz Výkružník.

368098   Vejkuška Svazek: 7 Strana: 1010
Vejkuška, y, f. = podkrovní světnička vikýřová. U Kdýně. Rgl.

368099   Vejl Svazek: 4 Strana: 0599
Vejl, u, m., výl, der Nonnenschleier. Lum. 1861. 1091. Lat. velum, střněm. vîjel, nněm. Weihel. Gl. 358., Mtz. 365.

368100   Vejlimčata Svazek: 8 Strana: 0459
Vejlimčata, vz násl. Vejlišky.

368101   Vejlímek Svazek: 9 Strana: 0367
Vejlímek, mku, m., druh jablek. Hoř. 295.

368102   Vejlišky Svazek: 8 Strana: 0459
Vejlišky, vejlimčata, druh jablek. NZ. V. 586. '

368103   Vejlník Svazek: 8 Strana: 0459
Vejlník, druh jablek. Kat. z Žer. II. 141.

368104   Vejlov Svazek: 4 Strana: 0599
Vejlov, a, m., Weigelsdorf, ves u Lom- nice. PL.

368105   Vejlovati Svazek: 4 Strana: 0599
Vejlovati, velare, die Nonne verschleiern. Mus. 1828. 1. 60. Cf. Vejl.

368106   Vejložek Svazek: 4 Strana: 0599
Vejložek, vz Výložek.

368107   Vejložek Svazek: 10 Strana: 0475
Vejložek, žku, m = široký límec ženské košile. Litom. 68.

368108   Vejlupek Svazek: 4 Strana: 0599
Vejlupek, vz Výlupek.

368109   Vejmaček Svazek: 9 Strana: 0367
Vejmaček, čku, m. To jsou v-Čky (ne- smysly). Hoř. 123.

368110   Vejmě Svazek: 4 Strana: 0599
Vejmě = ve jméno, im Namen. V. bohů. Troj.

368111   Vejmelné Svazek: 7 Strana: 1396
Vejmelné, ého, n. = plat od mletí sladu. Wtr. Obr. II. 494.

368112   Vejmelné Svazek: 9 Strana: 0367
Vejmelné, vz Výmelné. Př. star. VI. 176.

368113   Vejmelný Svazek: 8 Strana: 0459
Vejmelný. V. obilí. XVIII. stol. NZ. IV. 103.

368114   Vejměna Svazek: 9 Strana: 0367
Vejměna, y, f. = výměnek. Je na v-ně. Bechyně. Kub. L. f. 190. 364.

368115   Vejměnice Svazek: 7 Strana: 1010
Vejměnice, e, f. = výměnkářka. U Domžl. Jrsk.

368116   Vejměnice Svazek: 9 Strana: 0367
Vejměnice, e, f. = světnička výměnkářova. Bechyně. Kub. L. f 1900. 364.

368117   Vejměník Svazek: 9 Strana: 0367
Vejměník, a, m. = výměnkář. 1782. Čes. 1. VII. 290.

368118   Vejmětek Svazek: 10 Strana: 0475
Vejmětek, tku, m. Dal mu půl kopy vejmětků (malých ryb). Arch. XIX. 173. Sr. Výmětek.

368119   Vejmětné Svazek: 4 Strana: 0599
Vejmětné, ého, n., vz Výmětné.

368120   Vejminka Svazek: 4 Strana: 0599
Vejminka, vz Výminka.

368121   Vejminkář Svazek: 4 Strana: 0599
Vejminkář, vz Výminkář.

368122   Vejminský Svazek: 10 Strana: 0475
Vejminský domek = výměnkářský. 1755. Vck. Vset. 218.

368123   Vejmlkade Svazek: 10 Strana: 0475
Vejmlkade, dku, m. = výhonek. Milíko- vice. List. fil. 1902. 253.

368124   Vejmluv Svazek: 7 Strana: 1010
Vejmluv, u, m., vejmluva, y, f. = vý- měnek. Rodiče jdou do v-vy. U Domžl. Rgl., Jrsk.

368125   Vejmluvnický Svazek: 10 Strana: 0475
Vejmluvnický = výměnkářský. B. svět- nice. Chod. Čes. 1. XI. 69.

368126   Vejmluvník Svazek: 8 Strana: 0459
Vejmluvník, a, m. = výměnkář? V. spá- val v přístěnku. Chod. NZ. III. 392.

368127   Vejmluvník Svazek: 9 Strana: 0367
Vejmluvník, a, m. = řečník, oratoř. Kor. es. 83.

368128   Vejmola Svazek: 7 Strana: 1010
Vejmola, y, f., potok u Ouval. Ott. VI. 53.

368129   Vejmouti Svazek: 4 Strana: 0599
Vejmouti, ul, ut, utí, vjíti, vjal, vjat, vjetí, vjímati, vnímati, hineinnehmen. Jg.

368130   Vejmrda Svazek: 7 Strana: 1010
Vejmrda, y, f. = křen s octem k masu. Us. Kutn.

368131   Vejmrný Svazek: 7 Strana: 1010
Vejmrný = lichotivý. U Úboče. Rgl.

368132   Vejmutovka Svazek: 4 Strana: 0599
Vejmutovka, y, f. = sosna hladká n. vejmutová, pinus strobus, rostl.. Rstp. 1436., Čl. Kv. 82., S. N.

368133   Vejmutovka Svazek: 7 Strana: 1010
Vejmutovka, Wegmuthskiefer.

368134   Vejmutovka, y Svazek: 10 Strana: 0475
Vejmutovka, y, f. = hedvábná chvojka, pinus strobus, rostl. Čes. L. XI. 290.

368135   Vejnes Svazek: 10 Strana: 0475
Vejnes, u, m. = výnos, užitek. Hoš. Pol. I 150.

368136   Vejnosek Svazek: 4 Strana: 0599
Vejnosek, vz Výnosek.

368137   Vejnšenk Svazek: 4 Strana: 0599
Vejnšenk, a, m., šp. z něm. Weinschenk, prodavač vína, vinárník. NB. Tč. 147.

368138   Vejpada Svazek: 4 Strana: 0599
Vejpada, y, m. a f. No, to bych byla v. (= to bych vypadala). Us. u Dobrušky. To je v tom divný v. (nesluší mu to). U Rychn Msk. Tys v. (ty hezky, krásně vy- padáš)! U Dobrušky. Vk. U Jilem. v. = kdo činí nad svůj stav, kdo jest domýšlivý.

368139   Vejpada Svazek: 10 Strana: 0475
Vejpada, y, m. = chytrý člověk. Volyně. Čes. 1. XIII. 126.

368140   Vejpásek Svazek: 4 Strana: 0599
Vejpásek, sku, m. V. dáti = špačka méně spáliti (odraziti), aby ten, který pase, spíše do kola vhodil a tím se vypásl. Máš už sto (koní), dej v. Us. U N. Bydž. Kšť.

368141   Vejpich Svazek: 4 Strana: 0599
Vejpich, u, m. Na v-chu pod špejcharem stála chýše. Šml.

368142   Vejpich Svazek: 7 Strana: 1011
Vejpich = místo, stavení za městem, na ráně. U Klat. Rgl.

368143   Vejpich Svazek: 9 Strana: 0367
Vejpich. V IV. 599. za Šml. polož: III. 96

368144   Vejplav Svazek: 9 Strana: 0367
Vejplav, u, m. Kládu voru na v. položiti = tak obrátiti, aby vyčnívala koncem, je-li ohnutý, vzhůru. Čes. 1. VIL 20. Sr. Kopavo.

368145   Vejpojný Svazek: 8 Strana: 0459
Vejpojný. Pivo v-né, příjemné atd. (dobře pitelné). 'Wtr. St. Pr. 93.

368146   Vejpoly Svazek: 4 Strana: 0599
Vejpoly, vz Vejpůl.

368147   Vejpon Svazek: 7 Strana: 1396
Vejpon. Vz Štěka (2. dod.).

368148   Vejpona Svazek: 4 Strana: 0599
Vejpona, vz Výpona.

368149   Vejpověď, vz Svazek: 4 Strana: 0599
Vejpověď, vz Výpověď.

368150   Vejpraška Svazek: 10 Strana: 0475
Vejpraška, y, f. = rákoska na vyprašo- vání šatů. Litom. 55.

368151   Vejprava Svazek: 4 Strana: 0599
Vejprava, vz Výprava.

368152   Vejprava Svazek: 9 Strana: 0367
Vejprava = výbava (dceři). 1571. Čes. 1. VIII. 155.

368153   Vejpravka Svazek: 4 Strana: 0599
Vejpravka, vz Výpravka.

368154   Vejprnice Svazek: 4 Strana: 0599
Vejprnice, dle Budějovice, ves. Arch. IV. 35.

368155   Vejprnice Svazek: 7 Strana: 1011
Vejprnice, potok u Horn. Sekeřan. Ott. VI. 6.

368156   Vejproše Svazek: 8 Strana: 0459
Vejproše, vz Výpros (3. dod.).

368157   Vejprovodníček Svazek: 10 Strana: 0475
Vejprovodníček, čka, m. = kdo vyprovází k hrobu. Protivín. List. fil. 1902. 253.

368158   Vejprty Svazek: 4 Strana: 0599
Vejprty, vz Dolany, Weipert, mě. v kraji žateckém. Vz S. N.

368159   Vejpřež Svazek: 9 Strana: 0367
Vejpřež, e, f., hospoda u Frýdštejna. Př. star. V. 121. Sr. Výpřež.

368160   Vejpůl Svazek: 4 Strana: 0599
Vejpůl, m.: ve půl, ve poly; j jest vsuto. Cf. Bž. 50. V., vejpůly, vejpoly, vejpůlky = ve poly, entzwei. Zlob. Našli sme ho až vejpůl louce (in der Mitte der Wiese). Us. Dám ti pohlavek, hned budeš míti hlavu vejpolky, entzwei. Us. Měla fěrtoch dvě poly, roztrhla ho vejpoly. Sš. P. 30. Vzíti někoho vejpůlky (okolo pasu). Us. Slm. Jestli že já tě svým kordem tnu, tak tě vejpůl přetnu. Bart. 186. Cf. Pola, Půl.

368161   Vejpůl Svazek: 8 Strana: 0459
Vejpůl. Chybný výklad: ve 4- půl se vsu- tým j. Strč. je za to: v-úpol n. v-úpól, to se změnilo v novoč. v: vejpůl. Nejspíše přešlo ú v ij a to v aj, rj. Gb. H. ml. 1. 257.

368162   Vejpust Svazek: 4 Strana: 0599
Vejpust, u, m. Na vejpustě = polnosti v Hovězí na Vsacku. Vck.

368163   Vejpusta Svazek: 4 Strana: 0599
Vejpusta, y, f., Neustift, osada u Zlína na Mor. Tč.

368164   Vejpustek Svazek: 4 Strana: 0599
Vejpustek, stku, m. = pastvisko u Da- lečína na Mor. Pk. — V., vz Výpustek.

368165   Vejpustek Svazek: 10 Strana: 0475
Vejpustek, stku, m., louka u Laviček. Čas. mor. mus. III. 146. V, stka, m. = roz- pustilý hoch, nezbeda. Hoš. Pol. 150.

368166   Vejpuště Svazek: 10 Strana: 0475
Vejpuště, ěte, n. = rozpustilec. Dšk. Km. 20.

368167   Vejr Svazek: 4 Strana: 0599
Vejr, a, m., vz Výr. — V., osob. jm.

368168   Vejrati Svazek: 4 Strana: 0599
Vejrati = výrati.

368169   Vejraž Svazek: 10 Strana: 0475
Vejraž, e, f. = vyražení, zábava. S nimi je v. Hoš. Pol. 144.

368170   Vejražka, y Svazek: 4 Strana: 0599
Vejražka, y, f., vz Výražka.

368171   Vejrbloud Svazek: 4 Strana: 0599
Vejrbloud, a, m. = velbloud. Us. u Kr- konoš. Kb.

368172   Vejrobačka Svazek: 10 Strana: 0475
Vejrobačka, y, f. = žákyni výrobního spolku. Nár. list. 1905. 163. 1. odp.

368173   Vejrobák Svazek: 10 Strana: 0475
Vejrobák, u, m. = výrobní spolek. Nár. list. 1905. 163. 1. odp.

368174   Vejrost Svazek: 10 Strana: 0475
Vejrost, u, m. Otec se o mne staral do mého v-stu. Brt. P. n. 813. Po v-stu domů se vrátil, (když vyrostl). Čes. 1. XII. 199.

368175   Vejrosta Svazek: 4 Strana: 0600
Vejrosta, y, m., osob. jm. Šd.

368176   Vejrostek Svazek: 4 Strana: 0600
Vejrostek, stka, m., vz Výrostek.

368177   Vejrouch Svazek: 4 Strana: 0600
Vejrouch, a, m., osob. jm.

368178   Vejrov Svazek: 4 Strana: 0600
Vejrov, vz Výrov.

368179   Vejrovati Svazek: 4 Strana: 0600
Vejrovati, vz Výrovati.

368180   Vejrovina Svazek: 8 Strana: 0459
Vejrovina, y, f. = taškářství a p. Zas nějaká v. (žertem). Osv. 1896. 51.

368181   Vejrovka Svazek: 8 Strana: 0459
Vejrovka, y, f. = Kouřimka, Vírový = potok v Poděbr. XVIII. stol. NZ. IV. 101.

368182   Vejrovka, y Svazek: 10 Strana: 0475
Vejrovka, y, f. = lečba na výry. Zvon II. 101.

368183   Vejrovný Svazek: 8 Strana: 0579
Vejrovný hlas = výří, nehezký. Bl. (Hostn. 33.).

368184   Vejrunk Svazek: 4 Strana: 0600
Vejrunk, u, m. = podíl kapitálu splatný ve lhůtách, zastr. Ze 17. stol. Blk. Paklis grunt koupil a on tobě takové zbroje ne- odvedl, tehdy na závdavku anebo vejruncích sobě za ni sraziti můžeš. Zř. selské p. Třeb. Šd. Vz Verunk.

368185   Vejrunkový Svazek: 8 Strana: 0459
Vejrunkový. V. peníze. Vz Vejrunk, Vě- runkový. Kat. z Žer. I. 243.

368186   Vejřek Svazek: 8 Strana: 0459
Vejřek, řku, m.= výpověď. 1629. Mtc. 1896. 132. Na to p. X. sentenci anebo vejřek učinil. Tov. kn. 75.

368187   Vejřeviště Svazek: 9 Strana: 0367
Vejřeviště, ě, n. = vývěřiště. Hoř 78.

368188   Vejřevně Svazek: 7 Strana: 1011
Vejřevně = veřejně. U Poličky. Zkr. Vz násl.

368189   Vejřevný Svazek: 7 Strana: 1011
Vejřevný = veřejný. Je jako v. cesta = nestálý. U Kr. Hrad. Kšť.

368190   Vejřevný Svazek: 8 Strana: 0459
Vejřevný přesmyknutím m. veřejný. Cern. Př. 16., Dšk. Jihč. I. 49. Cf. List. fil. 1896.160.

368191   Vejřez Svazek: 10 Strana: 0475
Vejřez, u, m. = mladé lesní stromky vy- řezané. Hoš. Pol. 144.

368192   Vejřezek Svazek: 10 Strana: 0475
Vejřezek, zka, m. = mladé dobytče. Již. Čechy. Lit. fil. 1902. 253.

368193   Vejřicha Svazek: 7 Strana: 1011
Vejřicha, y, m. = otevřhuba, člověk drzý. V sev. Čech. Rgl.

368194   Vejřichati Svazek: 7 Strana: 1011
Vejřichati = drze křičeti, hubovati. V sev. Čch. Rgl.

368195   Vejřitec Svazek: 4 Strana: 0600
Vejřitec, vz Výřitec.

368196   Vejřiti Svazek: 4 Strana: 0600
Vejřiti, vz Výřiti.

368197   Vejřiti Svazek: 10 Strana: 0475
Vejřiti. To budou zas jednou mládenci v. (diviti se, koukati se jako výr). Zl. Pr. XXII. 235.

368198   Vejřitka Svazek: 7 Strana: 1011
Vejřitka, y, f. V-ky, proctotrupidae, druh vos. Brm. IV. 336.

368199   Vejřitka Svazek: 8 Strana: 0459
Vejřitka, hmyz. Cf. Ott. VIII. 639.

368200   Vejřitka Svazek: 10 Strana: 0676
Vejřitka, druh vos. Vz Ott. XXV. 158.

368201   Vejřitky Svazek: 10 Strana: 0475
Vejřitky, proctotrupidae, vosy. Vz Ott. XX. 731.

368202   Vejsa Svazek: 4 Strana: 0600
Vejsa. Hejsa, vejsa! Dvrs.

368203   Vejsada Svazek: 7 Strana: 1011
Vejsada, vz Výsada.

368204   Vejsada Svazek: 10 Strana: 0475
Vejsada, y, m. = člověk vynášivý. Římov. List. fil. 1902. 253.

368205   Vejsek Svazek: 9 Strana: 0367
Vejsek, u, m. = presekávání lesa. Lužice. Kub. 364.

368206   Vejselství Svazek: 7 Strana: 1011
Vejselství, n. = poselství. 1552. Wtr.

368207   Vejseva Svazek: 7 Strana: 1011
Vejseva, vz Výseva.

368208   Vejsevek Svazek: 7 Strana: 1011
Vejsevek, vz Výsevek.

368209   Vejsk, vysk Svazek: 4 Strana: 0600
Vejsk, vysk, das Gejauchze. Us. Dch.

368210   Vejskal Svazek: 4 Strana: 0600
Vejskal, vz Výskal.

368211   Vejskati Svazek: 4 Strana: 0600
Vejskati, vz Výskati.

368212   Vejskavka Svazek: 4 Strana: 0600
Vejskavka, y, f. = malý tvrdý knedlík, ein hartes Klöschen. Matka dělá v-ky. Us. ve vých. Čech. Kál.

368213   Vejskavky Svazek: 7 Strana: 1011
Vejskavky = slejšky z mouky a bram- borů na plotně opíkané; jedí se s odvárkou. ČT. Tkč.

368214   Vejskavý Svazek: 10 Strana: 0475
Vejskavý tanec. Lit. II. 17.

368215   Vejskna Svazek: 4 Strana: 0600
Vejskna, y, f. = osoba výskavá, křiklavá, ein Weib, das gern jauchzt, schreit. Jdi ty vejskno! Us. u Dobrušky. Vk.

368216   Vejskoček Svazek: 4 Strana: 0600
Vejskoček, čka, m., vz Výskoček.

368217   Vejskočka Svazek: 4 Strana: 0600
Vejskočka, y, f. = žena, která ráda (do řeči) skáče, ein Frauenzimmer, das gern herumspringt, gern Jem. in die Rede fällt. Bože, ďouče, ty seš v-ka! U Rychn. Msk.

368218   Vejskočný Svazek: 8 Strana: 0459
Vejskočný. V. vdova = netruchlící příliš. NZ. III. 7.

368219   Vejskoň Svazek: 7 Strana: 1011
Vejskoň, ě, m. = výskoň, kdo výská. To je v. (brečák, uplakanec). U Kr. Hrad. Kšť.

368220   Vejskot Svazek: 4 Strana: 0600
Vejskot, u, m., vz Výskot.

368221   Vejslavice Svazek: 10 Strana: 0475
Vejslavice, vrch v Domažl. čes. 1. XII. 384.

368222   Vejslipek Svazek: 4 Strana: 0600
Vejslipek, vz Výslipek.

368223   Vejslov Svazek: 7 Strana: 1011
Vejslov, u, m. = nápěv písně. U Kdýně. Rgl.

368224   Vejslovně Svazek: 4 Strana: 0600
Vejslovně, vz Výslovně.

368225   Vejsluha Svazek: 7 Strana: 1011
Vejsluha, vz Výsluha.

368226   Vejsovák Svazek: 9 Strana: 0367
Vejsovák, rybník v Blovicku. Plz. 21.

368227   Vejstavní Svazek: 8 Strana: 0459
Vejstavní. V. strom. XVIII. stol. NZ. III. 523.

368228   Vejstraha Svazek: 4 Strana: 0600
Vejstraha, vz Výstraha.

368229   Vejstrkov Svazek: 4 Strana: 0600
Vejstrkov, vz Výstrkov.

368230   Vejstřelek Svazek: 10 Strana: 0475
Vejstřelek, lku, m. = líh. Rais. Lep. 522.

368231   Vejstřelky Svazek: 9 Strana: 0367
Vejstřelky, pl., m. = jetel, který teprve vyráží. Veselí. Kub. L. f. 1900. 364.

368232   Vejstřeší Svazek: 8 Strana: 0459
Vejstřeší, n. = díl půdy nad vodvedením. Chod. NZ. III. 395.

368233   Vejstupek Svazek: 7 Strana: 1011
Vejstupek, vz Výstupek.

368234   Vejsuší Svazek: 7 Strana: 1011
Vejsuší, n. = suché místo. U Rychn.

368235   Vejsykovatý Svazek: 4 Strana: 0600
Vejsykovatý, ungewaschen. V. vlna. V.

368236   Vejš Svazek: 4 Strana: 0600
Vejš, vz Výš.

368237   Vejšar Svazek: 4 Strana: 0600
Vejšar, vz Výšar.

368238   Vejšenk Svazek: 7 Strana: 1011
Vejšenk, u, m. = hostina na uvítanou novému tovaryši pořádaná, nebo když z práce odcházel. Vz Zbrt. Hry 27.

368239   Vejšiti Svazek: 4 Strana: 0600
Vejšiti, vz Výšiti.

368240   Vejšivek Svazek: 9 Strana: 0367
Vejšivek, vku, m. = vyšírání. Bukovsko Kub. 364.

368241   Vejška Svazek: 7 Strana: 1011
Vejška, vz Výška.

368242   Vejškrabek Svazek: 7 Strana: 1011
Vejškrabek, vz Výškrabek.

368243   Vejšlap Svazek: 7 Strana: 1396
Vejšlap = pochod. Vz Kutálka (dod ).

368244   Vejšlap Svazek: 10 Strana: 0475
Vejšlap, u, m., Ausmarsch (název Pepíků). Us. Rgl.

368245   Vejšplechce Svazek: 7 Strana: 1011
Vejšplechce, pl. f. = řeč, povídání. To jsou v.! Us. Rgl., Brnt.

368246   Vejšpsaný Svazek: 4 Strana: 0600
Vejšpsaný, vz Výše psaný.

368247   Vejštěpek Svazek: 10 Strana: 0475
Vejštěpek, pka, m. = Obraný hrozen, otrhaný keřík jahodový. Již. C. List. fil. 1902. 253.

368248   Vejt Svazek: 4 Strana: 0600
Vejt, u, m., isatis, der Waid, rostl. V., boryt barvířský, úřet, isatis tinctoria, der Waid. Rstp. 84. Listí z v-tu přiložené vše- liké otoky rozhání. Dch. exc.

368249   Vejt Svazek: 7 Strana: 1011
Vejt. Mkl. Etym. 377. b.

368250   Vejt Svazek: 8 Strana: 0459
Vejt, vajt, rostl. 1339. Reg. IV. 267., 281.

368251   Vejtah, u Svazek: 10 Strana: 0676
Vejtah, u. m. Rybník na trdlo a v. 1561. Arch. XXII. 204.

368252   Vejtař Svazek: 4 Strana: 0600
Vejtař, e, m., der Waidbauer, -händler, -färber. Šm.

368253   Vejtařství, n Svazek: 4 Strana: 0600
Vejtařství, n., der Waidbau, -handel. Šm.

368254   Vejtažní Svazek: 10 Strana: 0676
Vejtažní plod rybí. 1525. Arch. XXII. 68.

368255   Vejtažník Svazek: 4 Strana: 0600
Vejtažník, vz Výtažník.

368256   Vejtažný Svazek: 8 Strana: 0459
Vejtažný. V. ryba. XVIII. stol. NZ. IV. 101.

368257   Vejte Svazek: 9 Strana: 0367
Vejte = veďte. Gb. H. ml. III. 2. 120.

368258   Vejtěl n. vejtrol Svazek: 8 Strana: 0459
Vejtěl n. vejtrol, u, m. = zrno obilní, které se při svážení obilí z klasů vytrolilo. NZ. IV. 398. Vejvod- v. vévod-. Vz Mus. 1896. 243.

368259   Vejtírka, y Svazek: 10 Strana: 0475
Vejtírka, y, ť. = červená handra na for- manských vozích, aby koně nikdo neuhranul. Litom. 64.

368260   Vejtlask Svazek: 7 Strana: 1011
Vejtlask, u, v-sky, m. = žvast. U Kdýně. Rgl.

368261   Vejtlask Svazek: 10 Strana: 0475
Vejtlask, u, m. = řeč vtipná. Volyně. Čes. 1. XII. 125.

368262   Vejtluka Svazek: 10 Strana: 0475
Vejtluka, y, f. Byl taková v. (člověk, který vytlouká hospody). Hoš. Pol. II. 29.

368263   Vejtní Svazek: 4 Strana: 0600
Vejtní, Waid-. Šm.

368264   Vejtník Svazek: 4 Strana: 0600
Vejtník, u, m., die Waidmühle. Sm.

368265   Vejtoče Svazek: 10 Strana: 0475
Vejtoče. Ten má v. či výměty = nad- háňky. Vítějice. List. fil. 1902. 253.

368266   Vejtočka Svazek: 7 Strana: 1011
Vejtočka, y, f. = otvor v hlavni u kola. U Bydž. Kšť.

368267   Vejtočka Svazek: 10 Strana: 0475
Vejtočka = výtočka.

368268   Vejtop Svazek: 10 Strana: 0475
Vejtop, u, vejtopek, pku, m. = výprask. Dostati v. Us. Zvon III. 563.

368269   Vejtopek Svazek: 7 Strana: 1011
Vejtopek, vz Výtopek.

368270   Vejtovna Svazek: 4 Strana: 0600
Vejtovna, y, f. = vejtník. Rk.

368271   Vejtový Svazek: 4 Strana: 0600
Vejtový, Waid-. V. barva. D. Vz Vejt.

368272   Vejtref Svazek: 10 Strana: 0475
Vejtref, u, m. = nápad. Litom. 55.

368273   Vejtruba, y Svazek: 4 Strana: 0600
Vejtruba, y, m., os. jm. Šd.

368274   1. Vejtrubek Svazek: 9 Strana: 0367
1. Vejtrubek, bku, m. = vodní roura, odvod z rybníka, Rímov; koneček dechového ná- stroje (huběnka). Prachatice. Kub. L. f. 1900 364.

368275   2. Vejtrubek Svazek: 9 Strana: 0367
2. Vejtrubek, bka, m. = zvědavý divák. U Studené. Vchř.

368276   Vejtrž Svazek: 4 Strana: 0600
Vejtrž, vz Výtrž.

368277   Vejtuk Svazek: 4 Strana: 0600
Vejtuk, a, m., Wejtuk, samota u Pří- brami. PL.

368278   Vejtýř Svazek: 8 Strana: 0579
Vejtýř, e, m. = vikýř. U J. Hrad. Črmk.

368279   Věju Svazek: 4 Strana: 0600
Věju, vz Váti.

368280   Vejvanov Svazek: 4 Strana: 0600
Vejvanov, a, m., Rabensteiner Mühle, mlýn u Kutné Hory; Weiwanow, ves u Rokycan. PL. Vz S. N.

368281   Vejvanovice Svazek: 4 Strana: 0600
Vejvanovice, dle Budějovice, Nennowitz, ves u Brna. — V., něm. Weiwanowitz, ves u Chrudimi. PL. Vz S. N.

368282   Vejvanovice Svazek: 7 Strana: 1011
Vejvanovice. O v-ské gardě vz v Sbtk. Krat. h. 126

368283   Vejvara Svazek: 4 Strana: 0600
Vejvara, y, m., osob. jm.

368284   Vejvara Svazek: 9 Strana: 0367
Vejvara, y, f. = pivo. Us. vězňů. Kukla 150.

368285   Vejvara Svazek: 10 Strana: 0475
Vejvara Jos., V spis.

368286   Vejvary Svazek: 4 Strana: 0600
Vejvary, dle Dolany, Eibes, místo v Br- něnsku. Šm.

368287   Vejvařečný Svazek: 10 Strana: 0475
Vejvařečný.. voda (na slunci oteplená). Us. Rgl.

368288   Vejvařičný. V Svazek: 10 Strana: 0476
Vejvařičný. V. voda = pramenitá. Litom. 55.

368289   Vejvařisko Svazek: 10 Strana: 0476
Vejvařisko, a, n. = studánka. Č. Třeb. Čes. I. XII. 126

368290   Vejvod Svazek: 9 Strana: 0367
Vejvod (vývod) zachovani dobreho vo- kazati. 1517. Laš. (Mus. fil. 1897. 207. ).

368291   Vejvod Svazek: 10 Strana: 0476
Vejvod, u, m. Aby přišla k vejvodu (aby se z nařčení vyvedla). Světz. 1888. 723.

368292   Vejvoda Svazek: 4 Strana: 0600
Vejvoda, vz Vývoda.

368293   Vejvoda Svazek: 9 Strana: 0367
Vejvoda, y, m. To je divnej v. (louda v řeči). Hoř. 96.

368294   Vejvoda Svazek: 10 Strana: 0476
Vejvoda, y, m. = muž, který ve jménu vrchnosti dozor má nad vrchy, lesy a zvěří a jaksi soudcem jest nad spory hraničnými mezi poddanými (pasekáři). 1698. Vck. Vset. 48.

368295   Vejvoditi Svazek: 4 Strana: 0600
Vejvoditi, vz Vývoditi.

368296   Vejvorec Svazek: 4 Strana: 0600
Vejvorec, vce, m. = puškvorec. Us.

368297   Vejvoz Svazek: 7 Strana: 1011
Vejvoz, vz Vývoz.

368298   Vejvoz Svazek: 9 Strana: 0367
Vejvoz, u, m = úvoz. U Polné. Hoš. 173.

368299   Vejvoz Svazek: 10 Strana: 0476
Vejvoz, u, m. = vjezd. Volyně. Ces. 1. XIII. 126.

368300   Vejvrať Svazek: 7 Strana: 1011
Vejvrať, vz Vývrať.

368301   Vejvrátek Svazek: 7 Strana: 1011
Vejvrátek, vz Vývratek.

368302   Vejvrteček Svazek: 7 Strana: 1396
Vejvrteček, vz Pliznouti (dod.).

368303   Vejžírka Svazek: 8 Strana: 0460
Vejžírka, y, m. = drzý člověk, chvastoun. U Žleb. NZ. II. 695.

368304   Vejžírka Svazek: 10 Strana: 0476
Vejžírka, y, f. = trakťace, hody. Byla to v. Jrsk. XXVII. 14., Zvon III. 694.

368305   Vejžlabek Svazek: 7 Strana: 1011
Vejžlabek, vz Výžlabek.

368306   Vejžvalda Svazek: 4 Strana: 0600
Vejžvalda, y, m., od žvu, vy-žvu = žva- tlati, štěbetati, plaudern, příponou -da jako: ospalda, ožralda. Užívá se slova v. při dětech, když počínajíce už dosti zřetelně mluviti hodně toho namluví; tedy = žva- tlal, štěbetal, der Plauderer. Us. v Plasku, u Plzně. Prk. — V. = huba, vyřídilka, das Mundstück. Ta má dobrou v-du. Tamtéž. Prk.

368307   Věk Svazek: 4 Strana: 0600
Věk, u, m. = trvání, tah času, die Zeit, Zeitdauer. V. V MV. nepravá glossa. Pa. Věk běží. Jel. Dlouhý v. panoval. K tomu nemalého věku potřeba. Us. — V. = jistý čas, doba, dnové, eine gewisse Zeit, die Zeit. Za věku Karla císaře. Do věka = do jistého času. Kat. 1938. Za jejich věku. Kom. Za onoho věku (za dnův oněch). Ten šátek můžeš míti svůj věk. Us. u Rychn. Žádný se za tolik věků nenalezl. Jel. En. m. 8. Po nás nebudou rozvažovati, kdož jest křiv neb práv, než všichni budem spolu trpěti, když v. mine. Arch. II. 150. Aby vědíno bylo, co se za kterého věku při kterých ďálo; Zkáza města Jeruzalema za toho Ještě věku se stane. BR. II. 7. b., 178. (Šd. ). Jaký věk, taký člověk. Prov. Šd. — V. = trvání lidského živobytí, život, die Lebensdauer eines Menschen, seine Le- benszeit, sein Leben. Dlouhý v.; až do největší starosti věku svého živu býti. V. V. svůj v rozkošech tráviti. Har. Nejpěk- nější léta svého věku. Věkem daleko starší. Troj. Jsa již přes 12 let věku svého. Vrat. V. holubí ne delší 12 let. Netěšiti se dlou- hému věku; u vysokém věku ochabuje pa- měť; od útlého věku něčím se zabývati. Ml. Špatný hospodář, který mluví: Po náš v. bude a po nás třebať ani tráva nerostla. Prov. Šd. Přibývání věku ubývání života; Zlému člověku ukrátí Bůh věku. Hkš. Kdo se šťastným nenarodí, ledva kdy v svém věku šťastným bude. Prov. Tč. — V. = lidský i. e. tolik let, kolik člověk průměrně žije, das Menschenalter. Počítá se 30 let na jeden v. lidský. Jg. Nestor žil 3 věky. Jg. — V. = čas, který člověk n. živočich přežil n. věc trvala, stáří, das Alter. Stejného, jednoho věku, v jednom věku; věkem předčiti, před- cházeti. V. Jest mého věku. Bern. Došel ve- likého v-ku. V. koní po zubech se poznává, v. krav z kroužků na rohách. Us. Věkem dítě jest. Šk. V. toho rukopisu nedá se určiti. Us. Starého věku dojíti. V. Věkem prospívati. Nehledíce k věku. Us. Dch. Nad- bytek dodělá se dříve šedivých vlasů, stříd- mosť však delšího věku. Shakes. Tč. V mém věku jest polívka rozhodně lepší než ryba, lépe: lidem mého věku polívka lépe slouží než ryba. Km. Spitihněv umřel za věku mladého. Dal. 25. Pan Aleš Holický ze Šternberka byl sice starší věkem, ale řídil se více jeho příkladem nežli vlastními úmysly. Pal. III. 3. 278. Strany věku jest mladší. BR. II. 13. b. V jakém věku úřad přijal ? BR. II. 210. Přibývá věku, ubývá života. Prov. Šd. Dlouhého věku dojíti. Dch. — V. = jistá čásť lidského života, ein ge- wisses Alter, eine gewisse Altersstufe. V. dětinský, mladý (dětinství, mladosť), kve- toucí, ktvoucí; ve květu mladého věku; v nerozumném věku; na věku i postavě zrůst bráti; věkem dospívati; k věku do- spělému jíti; kdo ještě k svému věku ne- přišel (nedospělý); v. mužský; věku býti sešlejšího, staršího; v. letitý, prodloužený, prodloužilý; starého věku dojíti. V. V. jarý, das jugendfrische Alter. Dch., Sš. II. 33. Lidem věku dospělého. BR. II. 12. b. Byli u věku dítěcím; To pak má v. dozrálý a dospělý před věkem dětinským a nedo- spělým. Sš. II. 39., 117. (Hý. ). Prvý v. člo- věčí jest od jeho narozenie až do zubóv vzrostu a do řeči a slove nemluvnosť; po- tom druhý v. jest do znamenie chlupóv brady a prsí a slove mladosť atd.; Ten v. (mládie) nenie zavázán k práci u vinici. Hus I. 116., II. 65. Přilnul k Rokycanovi teprv u dospělém věku. Pal. Dj. IV. 1. 41. Od útlého věku. D. Byl právě v tom věku, v kterémž... Kom. Ježíš prospíval mou- drostí i věkem. Br. V-ku vdání hodný. Troj. V. sešlý, sešlosti. Har. V. poslední. Jel. Starý v. mrzutý. Bern. Plnomocníci musejí býti 24 let. Řd. V. člověčí. Člověk je: nemluvně (dítě), pachole, mládenec (ji- noch), muž, stařec, kmet; děvčátko, děvče, panna, žena (paní), stařena (bába), babička sešlá (kmetice). Pt. — V. = zvl. poslední čas života lidského, staroba, hohes Alter, das Alter, die Bejahrtheit. Věkem zemdlený, ustalý, plný věku; věkem scházeti. V. V. mne tíží. To ještě není žádný v. Proti věku není léku. Vz Smrť. Prov. Věkem svůj život dokonav zemřel. Háj. Skonal věku svého r. 69. Us. Vk. Muž věkem sešlý. Ros., Pal. V. 1. 225. Kdo sklenice dopívá, věku ne- dožívá. Pk. Šd. — V. = o živočiších a by- linách, das Alter. Každá bylina má svůj jako věk. Byl. — V. = trvání světa ne- určité délky, das Zeit-, Weltalter, die Zeit. V. starý (starožitnosť); za toho našeho času a věku; téměř každého věku noví neduhové se objevují. V. V. dlouhý světa. Troj. V. pomíjí a jiný v. nastává. Br. Před věky, od věků. V našem věku (za našich dnů). Us. V. dávnodávný, uralte Zeit. Dch. — V. určitěji: starý (starodávný; starověk, Nz. ) do r. 476, das alte Zeitalter; střední (pro- střední; středověk, Nz. ) do r. 1492, das Mittelalter; nový (novověk, Nz. ) od r. 1492 až do našich dnů, die neue Zeit. To jest vynález nového věku. Mt. — V. = síla, die Kraft. Ty si mój věk (robur). Gen. 49. 3. (Zk. ). — V. vzhledem k dobrotě: v. zlatý, stříbrný, měděný, železný. — V. určitěji: jistý, vyměřený čas, die Zeitperiode; v. 100 let, století, ein Jahrhundert. — V. = ne- skončený čas, věčnosť, die Ewigkeit. S. N. — V.: na věky, po (u) věky, u věk, věky věkův, věky věkoma, věky věkom {věkům), od věkův až na věky, věčné věky, věčně vě- koma, in Ewigkeit, auf immer. Jg. Na věky (se záporným slovesem = nikdy. ) V. To se na věky nestane. Us. Na věky věkův = věčně. Kom. Tuná (nyní) i na věky. Sl. let. II. 3. Bude svadba za deň za dva a práca — na věky (říkají nevěstě). Dbš. Ob. 24. Věky věkom Amen. Pass. mus. 346. Jenž kraluje věky věkóm, amen. Hr. rk. 63. Sli- bujeme.. věky věkoma žádným zlým ne- zpomínati. Arch. I. 194. Pravda na věky přemáhá, ač na čas poražena bývá. Hus I. 224. Na věky: Zamuťte věky věkom, in saeculum saeculi; Na věky věkoma; Na věky i věky věkóm, in aeternum et saeculum saeculi. Ž. wit. 5. 12., 82. 18., 36. 29., 9. 6. Nebude paměť múdrého též i blázna na věky. Hus. I. 282. Všecko na čas, pán Bůh na věky; Všeho do času, pán Bůh na věky. Prov. Tč. Až na věky věkům. BO., ZN. Na věky věkom mohli v něm bezpečně pře- bývati. Troj. Jemu chvála po všecky věky věkoma. Pís. br. Nic nevejde do města toho vieky viekom nečistého. Št. Shlaď je u věk a věky věkoma! Rkk. 54. — Věkem, viekem snad = sotva, sotně, stěží. Cf. Mus. 1847. I. 303. Já mním, že; ty ssmyslíš věkem. Kat. 1322. Potom pak chtěvše j'ho sřéci, mohli viekem preč utéci pro strach veliké hřímoty. Ap. Š. 109. (Gb. ).

368308   Věk Svazek: 7 Strana: 1011
Věk. Cf. Mkl. Etym. 388. b. V. = život. Míti dlouhý v. Dch. Ten ztrácí věk, kdo chvíli prchnouti nechá. Hdk. — V., Men- schenalter. Ž. kl. 20. 5. — V. = jistá čásť lidského života. V. nemluvčí, Säuglings-, dětinský, Kindes-, pacholecí, Jugend-, mlá- denecký, panenský. Šv. 110. Hus rozeznává šest věků lidských: nemluvnost, mladosť, dorostlosť, mocnosť, starosť a šítnosť. Hus. Výkl. I. 116. Nečekej z léku dlouhého věku. Brt. Ml. 1. 288. — V., Weltalter. Od nepa- mětných věků. Mus. Jaký v., takový člo- věk. Lpř. — V. = stav ? Kterak z malého jsi věku učiněn králem (Saul). Výb. II. 746. — V. = věčnosť. Jezus Kristus jest z pod- staty otcovy dříve všech věků urozen; Věři v syna božieho z otce narozeného přede všemi věky. Št. Kn. š. 15., 13. (17.). — V.: na věky atd. Kdežto přebývá věky věkoma amen. 14. stol. Mus. Bóh pravý na věky věkoma živí. Výb. II. 9. Na vše věky věkoma. Kar. 89. Věky věkóm. Št. Kn. š. 60. Tebe věky věkóm ctieti. Výb. II. 18. Věky věkův. Vz List. fil. I.159. Po všecky věky věkoma, zastr. m.: věky věků. D. Lhrg. 283. — Věkem = sotva. Šf. III. 335., Ap. Š. 109. Str. 601. b. 16. ř. sb. oprav sřéci v: sžéci. Ktož obyčeji z mladu ne- odolá, na starosť jemu věkem odolá. St. skl. III. 120. Cf. Šf. 335. a List. fil. IX. 304.

368309   2. Věk Svazek: 7 Strana: 1011
2. Věk = vděk. Příde mu to v. U Kdýně a j. Rgl.

368310   1. Věk Svazek: 8 Strana: 0460
1. Věk. Jenž živ jest na věky věkoma. GR. Nov. 47.

368311   2. Vek Svazek: 8 Strana: 0460
2. Vek m. vděk. Vzal za věk. Dšk. Jihč. I. 16.

368312   Vek Svazek: 9 Strana: 0367
Vek = vlk. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 8.

368313   Věk Svazek: 9 Strana: 0367
Věk. Věky věkóm m. věkóv. Rozb. III. 735. ?? ? seslejšímu věku odkládáme, ne- jistotě podrobeno bývá. Fisch Hosp. 220. Na věky věkoma. Ž. wit. 36. 29. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 59. Ten má věk (má se dobře)! Hoř. 95. Pověry na Hořicku ? věku se táh- noucí. Vz Hoř. 150.

368314   Věk Svazek: 10 Strana: 0476
Věk. Nejsem bezpeč všemu věku (nikdy). Baw. E. v. 1464. My věkem scházíme, stále dnové prchají, uzdy je nezdržují. Škd. F. 192. — V. = 100 let. Hrubý 41.

368315   -věk Svazek: 10 Strana: 0476
-věk: kolivěk.

368316   Veka Svazek: 4 Strana: 0601
Veka, y, f., z něm. der Wecken = houska, kruchovka; menší podlouhlý chléb. U Olom., Kmk., Šd., u Jihl., u Počát. a j. Jdr.

368317   Veka Svazek: 8 Strana: 0460
Veka = vika. Brn. Nár. list. 1896. č. 72. feuill.

368318   Věkati Svazek: 4 Strana: 0601
Věkati, v již. Čech. = štěkati, bellen. Kts. U Nov. Kdýně. Rgl.

368319   Věkem Svazek: 4 Strana: 0601
Věkem, vz Věk (konec).

368320   Vekešný Svazek: 4 Strana: 0601
Vekešný = vykyšný. Holianščí zakázali, habe piva nedávali, že je pivo nevekešný, že só z něho stárke pešný. Sš. P. 715.

368321   Vekež Svazek: 4 Strana: 0601
Vekež, e, f. = máčka vekež, eryngium maritimum, rostl. Rstp. 710.

368322   Věkj-amen Svazek: 8 Strana: 0460
Věkj-amen. Na v. = na veky (věki)- amen. Gb. H. ml. I. 211.

368323   Vekla Svazek: 4 Strana: 0601
Vekla = veklal. Výb. I. 1120. Vz násl.

368324   Veklati Svazek: 4 Strana: 0601
Veklati, vkoli, vkůleš, 3. pl. vkolí, vkol, veklal, án, ání; vkálati, vkálávati = vbod- nouti, hineinstechen. — co kam (v co) St. skl. V druhého nóž do pěsti vekla Alx. V. v. 1599.

368325   Veklíniti Svazek: 4 Strana: 0601
Veklíniti, il, ěn, ění, vkliňovati. — kam. Maďaři od Pečenegů vytisknuti byvše do velkomoravské říše se vklínili, ji ku zhoubě západního Slovanstva i osvěty zhroutili. Kmp. Č. 130.

368326   Věko Svazek: 4 Strana: 0601
Věko, a, n. = víko. Na Mor. Brt., Mtl., Tč., Šd.

368327   Veko Svazek: 10 Strana: 0676
Veko, a, n. = šlic, rozparek u nohavic, poklopec. Slov. Nár. sbor. XV. 5.

368328   Věkobytný Svazek: 4 Strana: 0601
Věkobytný, ewig. V. Bůh. Lšk., Sš. Bs. 47.

368329   Věkodlouhý Svazek: 4 Strana: 0601
Věkodlouhý, Jahrhunderte lang dauernd. Lum.

368330   Věkodobný Svazek: 4 Strana: 0601
Věkodobný, von Jahrhunderte langer Gestaltung. Śm.

368331   Věkodruh Svazek: 8 Strana: 0460
Věkodruh, a, m. = vrstevník. Phľd. 1893. 539.

368332   Věkohyb Svazek: 4 Strana: 0601
Věkohyb, u, m. = samohyb, perpetuum mobile.

368333   Věkojasný Svazek: 4 Strana: 0601
Věkojasný = věčně, od vezdy jasný. Ty jsi slunko v-né. Sš. Bs. 11.

368334   Věkoletý Svazek: 4 Strana: 0601
Věkoletý, Jahrhunderte lang, hundert- jährig. Puch. Strom v. Mus.

368335   Věkolistý Svazek: 4 Strana: 0601
Věkolistý, ewig belaubt, immer grün. Krok.

368336   Věkoněžný Svazek: 10 Strana: 0476
Věkoněžný. V. žena. Msn. Od. 171.

368337   Věkopamátný Svazek: 7 Strana: 1011
Věkopamátný. V. stavby. Dch., díla. ZČ. III. 2.

368338   Věkopamátný Svazek: 8 Strana: 0460
Věkopamátný. V. Lora. Fait. 66.

368339   Věkopomný Svazek: 7 Strana: 1011
Věkopomný. V. stavby. Světz. 1869. 83.

368340   Věkopravný Svazek: 4 Strana: 0601
Věkopravný, ewigsprechend. V. desky. Dch.

368341   Věkopustý Svazek: 4 Strana: 0601
Věkopustý, Jahrhunderte lange öde blei- bend. V. hrady. Kam.

368342   Věkosídlo Svazek: 4 Strana: 0601
Věkosídlo, a, n., der Ursitz. Pl.

368343   Věkoslavný Svazek: 7 Strana: 1011
Věkoslavný den. Kká. K sl. j. 237.

368344   Věkosněžný Svazek: 9 Strana: 0367
Věkosněžný. V. skály. Hanka.

368345   Věkosnubný Svazek: 4 Strana: 0601
Věkosnubný, ewig verbindend. Šm.

368346   Věkosnubný Svazek: 7 Strana: 1011
Věkosnubný věnec, který jméno básníka jím vyznamenaného snoubí s nesmrtelností. Č. Rž. XXXIV.

368347   Věkostálosť Svazek: 4 Strana: 0601
Věkostálosť, i, f.. die ewige Fortdauer. V. slov evangelia, lásky. Sš. J. 309.

368348   Věkostálý Svazek: 4 Strana: 0601
Věkostálý, ewig dauernd, Jahrhunderte lang bestehend. V. řád božské prozřetel- nosti. Sš. J. 124. V. skaliny, Č., tvrze. Ráj.

368349   Věkostálý Svazek: 9 Strana: 0367
Věkostálý svědek (ku př. hora). Pal. Záp. I. 77.

368350   Věkostarý Svazek: 4 Strana: 0601
Věkostarý, uralt. V. vzdělanosť, pověsť. Mus. 219

368351   Věkostraz Svazek: 4 Strana: 0602
Věkostraz, e, m., rostl. Rstp. II. 2069.

368352   Věkostraz Svazek: 8 Strana: 0460
Věkostraz, gomphrena, Kugelamaranth, rostl. Vz Ott. X. 285.

368353   Věkostrazovitý Svazek: 9 Strana: 0367
Věkostrazovitý. V. rostliny, gomphre- neae. Vz Ott. XII. 725.

368354   Věkosvíží Svazek: 4 Strana: 0602
Věkosvíží, ewig frisch. V. květy. Hlas.

368355   Věkosvíží Svazek: 9 Strana: 0367
Věkosvíží stín. Pal.

368356   Věkoš Svazek: 4 Strana: 0602
Věkoš, e, m., Wiekosch, ves u Josefova. PL.

368357   Věkošedý Svazek: 4 Strana: 0602
Věkošedý, altgrau. Rk.

368358   Věkot Svazek: 9 Strana: 0367
Věkot, u. m. = Štěkot. Us. Kub. 158.

368359   Věkotmavý Svazek: 8 Strana: 0579
Věkotmavý. V. chmury. Hudc. 60.

368360   Věkotřída Svazek: 4 Strana: 0602
Věkotřída, y, f., die Altersklasse. Na Slov. Ssk.

368361   Věkování Svazek: 4 Strana: 0602
Věkování, n., vz věkovati. Ve v. po- smrtném rozdílu toho nebude. Sš. J. 88.

368362   Věkovati Svazek: 4 Strana: 0602
Věkovati = po věky trvati, ewig dauern. Tu radosť věkuje. Koll. — v čem. Svatí v nesmrtelných tělech budou v. Měst. bož. V. 177. — V. = někde dlouho zůstati, ci- věti, irgend wo lang bleiben, ausbleiben. Koll.

368363   Věkovec Svazek: 7 Strana: 1011
Věkovec, vce, m. = kdo trvá na věky. Šd.

368364   Věkověčný Svazek: 4 Strana: 0602
Věkověčný = věčný, ewig. Kamar. Již v strčeš. Bdl.

368365   Věkověčný Svazek: 8 Strana: 0460
Věkověčný. V. mlhy. Quis. Ifig. 57.

368366   Věkověký Svazek: 4 Strana: 0602
Věkověký = věčný, ewig. Tat jest hlavní úloha sjezdu našeho, abychom upamatovali svět na věkověkou pravdu: Čeho sobě ne- chceš, nečiň jinému. Pal. Rdh. III. 35.

368367   Věkověrný Svazek: 10 Strana: 0476
Věkověrný druh. Msn. Od. 30.

368368   Věkověstný Svazek: 4 Strana: 0602
Věkověstný. V. nápis kříže. Sš. J. 288.

368369   Věkovidný Svazek: 7 Strana: 1011
Věkovidný, Jahrhunderte sehend. Vz Zatlačiti (konec).

368370   Věkovitě Svazek: 4 Strana: 0602
Věkovitě, ewig. Jsouť ona slova v. platna. Pal. Dj. III. 1. 163.

368371   Věkovitý Svazek: 4 Strana: 0602
Věkovitý, Jahrhunderte lang, alt. Šml. V. dub (velikého věku).

368372   Věkovitý Svazek: 7 Strana: 1011
Věkovitý. Jrsk., Ptů., Čch., Tš., Psp., Osv. I. 277.

368373   Věkovitý. V Svazek: 10 Strana: 0476
Věkovitý. V. odpuštění = na věky. Tbz. V. 6. 174. V. práce = po věky trvající. List. fil. 1905. 363.

368374   Věkový Svazek: 4 Strana: 0602
Věkový, Jahrhunderte betreffend. Pří- hody časové a v-vé, temporum et saecu- lorum. BO.

368375   Věkovzdorný Svazek: 4 Strana: 0602
Věkovzdorný, Jahrhunderten trotzend. Šm.

368376   Věkozvučný Svazek: 4 Strana: 0602
Věkozvučný, ewig tönend. V. harfy. Ráj.

368377   Věkozvuk Svazek: 4 Strana: 0602
Věkozvuk, u, m., der Aeonenton. Šm.

368378   Věkozvuký Svazek: 7 Strana: 1011
Věkozvuký, ewigtönend. V. chvála. Štulc I. 53.

368379   Věkoživý Svazek: 4 Strana: 0602
Věkoživý, Jahrhunderte lebend; ewig. Dch.

368380   Věkožíznosť Svazek: 10 Strana: 0476
Věkožíznosť, i, f. Božská v. Slád. Cor. 175.

368381   Věkožizný Svazek: 4 Strana: 0602
Věkožizný = věčně žijící, věčný, aeter- nus, ewig, ewig lebend. Po zákonu v-ných bogóv. LS. v. 60. Cf. Bdl. Obr. 2. str. 116. V. spása. Sš. Bs. 193.

368382   Věkožízný Svazek: 7 Strana: 1011
Věkožízný, vz Žízný.

368383   Věkožizný Svazek: 8 Strana: 0460
Věkožizný. Cf. Vašek. Filolog. důkaz. 77.-78.

368384   Věkožízný. V Svazek: 10 Strana: 0476
Věkožízný. V. pravda. Kká. Sion. I. 165

368385   Vekrájeti Svazek: 4 Strana: 0602
Vekrájeti, vz Vkrojiti.

368386   Vékrajky Svazek: 10 Strana: 0476
Vékrajky = výkrajky, ovoce, z něhož na- hnilé části vykrájeny. Lišen. Mtc. 1902. 437. 111.

368387   Vekrajní Svazek: 4 Strana: 0602
Vekrajní zámek, das Landschloss. Šm.

368388   Vekrásti se Svazek: 4 Strana: 0602
Vekrásti se, sich einschleichen. — kam. Preto nás spája žára slniečka, že sa vo- kradla ľubosť, ľubenka nám do srdienka (proto nás spojuje záře sl... ). Sl. ps. 48.

368389   Veksl, u, m., šp Svazek: 4 Strana: 0602
Veksl, u, m., šp. z něm. Wechsel: změna, proměna, výměna; směnka; náhon (při vodo- vodu); příčka, příť, příčník (u tesařů); vý- hybka (na železné dráze).

368390   Vekslpolka Svazek: 10 Strana: 0476
Vekslpolka, y, f. = východoslezský tanec. Vz Čes. 1. XII. 80.

368391   Vekše Svazek: 4 Strana: 0602
Vekše, pl., f. = klouby na kožichu (žen- ském) vyšívané. Na mor. Valaš. Vck.

368392   Vekšojd Svazek: 7 Strana: 1011
Vekšojd, u, m., z Wegscheide. Přivedli koně z v-du. Arch. IX. 240.

368393   Věkuvěčně Svazek: 7 Strana: 1011
Věkuvěčně, ewig. V. žíti. Vc. Lab. 8.

368394   Věkuvěčný Svazek: 7 Strana: 1011
Věkuvěčný = věkověčný. Mkr.

368395   Věkuvzdorný Svazek: 4 Strana: 0602
Věkuvzdorný, Jahrhunderten widerstre- bend. V. moc. Kká. Š. 94.

368396   Věkuvzdorný Svazek: 7 Strana: 1011
Věkuvzdorný = věkovzdorný. Zr. Amis.

368397   Veky Svazek: 4 Strana: 0602
Veky, vz Čárky. U Nov. Kdýně. Psčk.

368398   1. Vel Svazek: 4 Strana: 0602
1. Vel, u. m. = povel (nové), das Kom- mandowort. Vz Povel, S. N.

368399   3. Vel Svazek: 4 Strana: 0602
3. Vel, u, m., z lat. velum = rouška, zá- voj, der Schleier. Mz. 365. — Tkad., D.

368400   Vel Svazek: 4 Strana: 0602
Vel- = pra-, Gross-. Velkníže = veliký kníže, Grossfürst, velknížectví, veltržba, vel- kupectví, veltržec, velkupec, velprodavce, velvojvoda, velvojvodství. J. tr.

368401   Vel Svazek: 7 Strana: 1011
Vel, e, f. = rouška. Aby duchovné panny byly črnú velí na hlavách velovány. Pass. mus. 370.

368402   Vel Svazek: 7 Strana: 1011
Vel-, Vele-. Velehrad, Velehlavy, Vele- liby, Veltruby, Veltrusy atd. Pal. Rdh. I. 140.

368403   2. Vel, Veles Svazek: 4 Strana: 0602
2. Vel, Veles, a, m. = bůh stáda, ochránce dobytka, milovník hudby. Jg. V MV. ne- pravá glossa. Pa, Vz Veles.

368404   Vel-um Svazek: 4 Strana: 0617
Vel-um, a, n., lat. = zaodívka, přiodívka, das Schultervelum der Priester in der Kirche. — V. = záslona, der Monstranzschleier. Us.

368405   Vel-um Svazek: 10 Strana: 0477
Vel-um, a, n. = lodní plachta, z lat. Lbk. 6.

368406   2. Vela Svazek: 4 Strana: 0602
2. Vela, y, f. = vel, 3.

368407   1. Vela Svazek: 7 Strana: 1011
1. Vela. Laš. a val. Brt. D. 164. V. vody prejde, kým já zas prijdem k vám. Koll. Zp. I. 373. (158., 182., II. 132.). Kde veľa reči, tam málo z veci; Čo veľa, to škodí. Mt. S. I. 121., 122.

368408   3. Vela Svazek: 7 Strana: 1011
3. Vela, y, f., os. jm. 14. stol. Mus. 1880. 467.

368409   Vela Svazek: 8 Strana: 0460
Vela, y, m., vz Velislav (3. dod.).

368410   Velá Svazek: 9 Strana: 0367
Velá, é, f., hora. ?ck. Hol. 55.

368411   1. Vela, veľa Svazek: 4 Strana: 0602
1. Vela, veľa na Slov., věla ve Slezsku = vele, mnoho, viel. Nebude jich tam vela. Us. Němc. III. 26., 207. Už se ta breza vy- valila, co vela ludí ochladila; Vela vody ujdě, kým ja k tebe prijděm; Vela vody ujdě, ai vela pribudě. Sl. ps. Šf. II. 119. Veľa ako dreva, jako písku. Dbš. Ob. 43. Za veľa chodil starší brat sem a tam hu- stými horami, krásnými poliami, kým se dostal do jednoho mesta; Šiel horami doli- nami za veľa dní; Na veľa, na veľa dal sa predca upýtat (na veliké prosby); Na veľa ju ale predca len pustil (na veliké prosby); Od veľa rokov jednostaj byl chorý; Po nečase veľa rozumu. Dbš. Pov. I. 3., 38., 37., 52., 144., 346. (Šd. ). Pytam se tě, můj mužičku, vela's (kolik's) mi pooral? Jene štyry zahonečky, boch (bo sem) tě se obaval. Sš. P. 677. Co děláš? No, ne veľa!; Není toho veľa. Slez. Šd. Že jí on zaplatí, věla (kolik) s ní nocek spal. Brt. Ps. 155. Lásko věla zlého robíš, nejedno srdečko do hrobu sprevodíš. Sl. ps. 164. Věla ste měli žen- culí, koncův? Nevěla, jen třoch. Na Ostrav. Tč. Buď jen rád, kdy kdo ti dobře dělá, i kdyby to nestálo za věla. Ve Slez. Tč. Vela (kolik) nás je dětí, každému nám treba. Sl. ps.

368412   Veľadiť Svazek: 7 Strana: 1011
Veľadiť = veľatiť. Slov. Phľd. III. 1. 18.

368413   Veládko Svazek: 4 Strana: 0602
Veládko, a, n. = vzrůst, das Wachsthum. Na Slov. Bern. Vz Velátko.

368414   Věladnosť Svazek: 10 Strana: 0476
Věladnosť, i, f. V. vzrůstu. Hš. Pís. 20.

368415   Velák Svazek: 4 Strana: 0602
Velák, u, m., v horn. = hliněná koule slamou prodělaná k stavění. Am.

368416   Velakrát Svazek: 4 Strana: 0602
Velakrát, vielmal. Na Slov. Ssk.

368417   Velapožehnaný Svazek: 4 Strana: 0602
Velapožehnaný; -án, a, o, sehr wohl- thätig, Segen bringend. Medokyše v-ný vliv- na zdravie ludské vykonávajú. Na Slov. Tč.

368418   Velaráz Svazek: 4 Strana: 0602
Velaráz = velakrát. Na Slov. Ssk.

368419   Velary Svazek: 4 Strana: 0602
Velary, ů, m., pl. = Lehmklöser im Berg- bau. D.

368420   Velas Svazek: 4 Strana: 0602
Velas, a, m., osob. jm. Šd.

368421   Velas Svazek: 8 Strana: 0460
Velas, a, m., vz Velislav (3. dod.).

368422   Velat Svazek: 8 Strana: 0460
Velat, a, m., vz Velislav (3. dod.).

368423   Velatice Svazek: 4 Strana: 0602
Velatice, dle Budějovice, Wellatitz, ves u Brna. PL.

368424   Veľatiti Svazek: 4 Strana: 0602
Veľatiti = množiti, zvětšiti, vermehren, vergrössern. — jak. Ktorýkoľvek národ s láskou, vytrvalosťou a mravnosťou pesto- val pravú osvetu: ten valne napredoval i v priemyslu a kupectve a výdatne veľatil sa vôbec ve hmotnom ohľade. Let. Mt, sl. IX. 2. 86.

368425   Velátko Svazek: 4 Strana: 0602
Velátko, a, n., das Waehsthum. Na Slov. Šm. Cf. Veládko.

368426   Velava Svazek: 4 Strana: 0602
Velava, y, f., Wehlau, mě. ve východ. Prusku. Vz S. N.

368427   Velazaslúžilý Svazek: 4 Strana: 0602
Velazaslúžilý = velezasloužilý, hoch- verdient. Na Slov. Tč.

368428   Velba Svazek: 7 Strana: 1011
Velba, y, f., majestas, zastr. Pršp. 86.

368429   Velbabka Svazek: 7 Strana: 1011
Velbabka, y, f., vrch v Čech. Čch. P. cest. 77.

368430   Velbář Svazek: 8 Strana: 0460
Velbář m. herbář. List. fil. 1693. 466.

368431   Velběhy Svazek: 4 Strana: 0602
Velběhy, dle Dolany, Welbiech, ves u Sedlčan. Vz S. N.

368432   Velbín Svazek: 7 Strana: 1011
Velbín, Belvín, a, m. = myslivna u Mnich. Hradiště, Bellevue. Řvn. 543.

368433   Velbiti Svazek: 4 Strana: 0602
Velbiti, il, en, ení, velbovati = velebiti, vynášeti se, chlubiti se, prahlen, sieh preisen. — se kde. Kdož se před lidmi velbuje. Hr. rk. 37. — si co, sich etwas erwählen, herausnehmen, lieb gewinnen. Na Ostrav. Tč.

368434   Velbiti Svazek: 7 Strana: 1011
Velbiti. Ž. kl. 33. 4., 71. 17, 21. 24., v Ž. w. vůbec.

368435   Velbloud Svazek: 4 Strana: 0602
Velbloud (zastr. velblúd, v obec. mluvě: vembloud, v Krkonoších vejrbloud, Kb., ve východních Čechách vemdlout), camelus, das Kameel. Vz Frč. 382., Schd. II. 427., S. N. Dle Šrc. odnáší se slovo v. k řec. 'tkéeac. Vz tam více. V. indijský (mající 2 hrby, drabař, v. baktrijský, c. bactrianus), arabský (jednohrbý, dromedar, c. dromeda- rius). Jg. V. MV. nepravá glossa. Pa. Vz S. N. Vůdcové slepí, kteříž cedíte komára a v-da požíráte. Br. Vymetajíce komára a pohlcujíce velblúda. ZN. Cedí komáry a velbloudy pouští. Běda vám, mistři a zá- konníci a pokrytci, jenž komára vycedíte a velblúda požieráte. Hus III. 109. V-dóv březích s jich telaty. BO. Jsi hrbatý jako velbloud. Us. Šd. Z komára v-da dělati. Us. Někomu v-da na nos pověsiti. D. Sluší mu to co v-du uši. Č. — V. = hlupec, ein dummer Mensch, Tölpel; veliký, nemotorný člověk, ein grosser, ungeschlachter Mensch. Ty velbloude ! Ros. — V. = tlustý provaz na kotvě, das Schiffseil, -tau, Ankerseil. V. Kotva na v-dě přivázaná. Kom. J. 466. Snáze bude projíti velbloudu uchem jehelním, nežli boháči branou nebeskou. — U velbloudů v Praze. Vz Tk. II. 165, 166.. IV. 338.

368436   Velbloud Svazek: 7 Strana: 1011
Velbloud, elephas I. Mach. 1. 18. (po- zději velblúd je camelus). Jir. Mor. 82. Cf. Mkl. Etym. 380. b., Kram. Slov., Jagić. Arch. XI. 141., Brm. I. 3. 58 -59., Rk. Sl. Chtě rohy v. i uší pozbyl. Bž. exc. — V. = hlupák, pejorativní význam leží v druhé části slova (bloud) a nemá to nic společ- ného se zvířetem takto zvaným. List. fil. 1890. 473. - V., os. jm. Arch. VII. 725.- V., u, m. = vodní kolo s naběráky vodními k zavlažování luk. Us. U Bydž. Kšť.

368437   Velbloud Svazek: 7 Strana: 1396
Velbloud. V-dy požierati a komáry ce- diti. Chč. m. s. III. 98.

368438   Velbloud Svazek: 8 Strana: 0460
Velbloud, z got. ulbandus. Gb. H. ml. I. 48., 423., to z řec. iléyac. Čern. Př. 6., 50. Pův. slov. velbbadb, lid. etym. velbbadb, spo- jením s blažiti (blouditi). Pastr. v Mtc. 1895. 186. Cf. Mus. til. I. 392., List. fil. 1896.156.— V. = slon, elephas. AlxB. 83.

368439   Velbloud Svazek: 10 Strana: 0476
Velbloud: vembłód (han. ), vembloud (Hoš. Pol. I. 25. ), venbloud (jihoč. ). Huj. Progr. 10. Verbloud v Krkonš

368440   Velbloudář Svazek: 4 Strana: 0603
Velbloudář, e, m., der Kameelwärter, -treiber. D., Cyr.

368441   Velbloudářský Svazek: 4 Strana: 0603
Velbloudářský, Kameeltreiber-. Cyr. 446.

368442   Velbloudě Svazek: 4 Strana: 0603
Velbloudě, ěte, n. = mladý velbloud, junges Kameel.

368443   Velblouděnka Svazek: 4 Strana: 0603
Velblouděnka, y. f. = velbloudka. Šm.

368444   Velbloudí Svazek: 4 Strana: 0603
Velbloudí, Kameel-. V. srsť. D., kůže. Sš. Sk. 241.

368445   Velbloudice Svazek: 4 Strana: 0603
Velbloudice, e, f. = samice velbloudí, das Kameelweibchen. Mutterkameel. Lom. — V. = velbloudí kůže, die Kameelhaut. Šp.

368446   Velbloudka Svazek: 4 Strana: 0603
Velbloudka, y, f., die Kamelie, rostl. Šm.

368447   Velbloudník Svazek: 4 Strana: 0603
Velbloudník, a, m., das Dromedar. Vz Velbloud. — V., der Kameel treiber. Har. II. 62. — V., u, m., corispermum, der Wanzen- same. Slb. 250.

368448   Velbloudohlav Svazek: 4 Strana: 0603
Velbloudohlav, a, m., anabula, camelo- pardalis. Rohn. 178.

368449   Velbloudohlavec Svazek: 4 Strana: 0603
Velbloudohlavec, vce, m., barvoměnec, das Chamäleon. Jg.

368450   Velbloudojezdectvo Svazek: 7 Strana: 1011
Velbloudojezdectvo, a, n., Kameelrei- terei, f. Lpř.

368451   Velbloudokrčeč Svazek: 7 Strana: 1011
Velbloudokrčeč, čce, m., Giraffe, f. Rk.

368452   Velbloudovitý Svazek: 4 Strana: 0603
Velbloudovitý, kameelartig.

368453   Velbloudovodec Svazek: 4 Strana: 0603
Velbloudovodec, dce, m., der Kameel- treiber. Cf. Velbloudář, Velbloudník.

368454   Velbloudový Svazek: 4 Strana: 0603
Velbloudový, Kameel-. V. srsť, Ros., tělo. Alx. B. v. 93. (HP. 74). Srstmi v-vými oble- čený. ZN. Dám to město k bydlení v-vému, habitaculum camelorum. BO. Na hrdle v-vém. BO. Čtyřidcěti břemen v-vých. Bj. Oděv z srstí v-vých nosí. BR. II. 49. a. Ne ně- jakým rouchem měkkým a nádherným se odíval, ale velmi sprostným a chatrným, z kůže velbloudové, na níž ještě srst byla, udělaným. BR. II. 12. a.

368455   Velbloudový Svazek: 7 Strana: 1011
Velbloudový. V. seno, veš. Mllr. 57., 12.

368456   Velbnosť Svazek: 7 Strana: 1011
Velbnosť, i, f. = velebnosť, zastr. Pršp. 52.

368457   Velbohád Svazek: 7 Strana: 1012
Velbohád, e, m = veliký boháč. Cch. Petrkl. 13.

368458   Velbov Svazek: 4 Strana: 0603
Velbov, a, m. Za V-vem, jm. polností v Hošťálkové na Vsacku. Vck.

368459   Velboženství Svazek: 4 Strana: 0603
Velboženství, n., grosse, göttliche Macht. Hod. Sv. Mark. ms.

368460   Velbožstvo Svazek: 7 Strana: 1012
Velbožstvo, a, n., numen. Pršp. 86.

368461   Velbrynda Svazek: 4 Strana: 0603
Velbrynda, y, f., nadávka ženským. Us.

368462   Velce Svazek: 8 Strana: 0460
Velce. V. vám děkuji. Kat. z Žer. I. 39.

368463   Velčan Svazek: 4 Strana: 0603
Velčan, a. m., občan z Velké (u Stráž- nice) na Mor. Šd.

368464   Velčanský Svazek: 4 Strana: 0603
Velčanský = velikánský, riesig. U Frýdka. Tč.

368465   Velček Svazek: 4 Strana: 0603
Velček, čku, m., buglosa (obilí), zastr. Rozk.

368466   Velčice Svazek: 4 Strana: 0603
Velčice, dle Budějovice, ves u Trenčína. Šd.

368467   Velčín Svazek: 4 Strana: 0603
Velčín, a, m., osob. jm. Vz Tk. IV. 141.

368468   Velčovice Svazek: 7 Strana: 1012
Velčovice, dle Budějovice, ves u Fren- štáta.

368469   Velčovský Svazek: 4 Strana: 0603
Velčovský, ého, m., osob. jm.

368470   Velda Svazek: 4 Strana: 0603
Velda, y. m., osob. jm. Šd.

368471   Velda Svazek: 8 Strana: 0460
Velda, y, m., vz Velislav (3. dod).

368472   Veldělník Svazek: 4 Strana: 0603
Veldělník, a, m. = továrník, der Fa- brikant. J. tr.

368473   Veldenský Svazek: 4 Strana: 0603
Veldenský. V. sladkovodní vrstvy ob- sahují vápence, pískovce, lupky, sliny a místy i uhlí. Vz Bř. N. 263.

368474   Veldílna Svazek: 4 Strana: 0603
Veldílna, y, f. = továrna, die Fabrik. Vlastník, majitel v-ny, podnětí v-ny, die Fabriksunternehmung; pracovník ve v-ně, soud nad v-mi. J. tr.

368475   Veldílník Svazek: 7 Strana: 1012
Veldílník, a, m., Fabrikant, m.

368476   Veldílo Svazek: 8 Strana: 0460
Veldílo, a, n. Zvič. Mlt. 20.

368477   Velduch Svazek: 7 Strana: 1012
Velduch, a, m. = veliký duch, člověk velikého ducha. Kutn.

368478   Velduchosť Svazek: 4 Strana: 0603
Velduchosť = veleduchosť. Rk.

368479   Velduchý Svazek: 4 Strana: 0603
Velduchý = velikého ducha, grossen Gei- stes. Krok.

368480   Veldůklad Svazek: 7 Strana: 1012
Veldůklad, u, m. Dk. Poet 230.

368481   Veldůklad Svazek: 8 Strana: 0460
Veldůklad, u, m. = hlavní důklad. List. fil. 1896. 407.

368482   Veldůstojný Svazek: 4 Strana: 0603
Veldůstojný = veledůstojný. R. 1674. zemřel v. pán Vácslav Coelestin, probošt. Lib. tumbar. kap. pražské.

368483   Veldůvtipa Svazek: 10 Strana: 0476
Veldůvtipa, y, m. Msn. Od. 287.

368484   1. Vele Svazek: 4 Strana: 0603
1. Vele, velě, lok. Vz Bž. 216. V., zastr., adv. = hrubě, velice, náramně, sehr. Cf. Vela. Ros. Ten imieše dceř jedinu sobě i všem milú vele. Rkk. 39. Tamo i vele duš těká sěmo tamo po dřevěch. Rkk. 15. — Velevele = velice velmi, gar sehr. Vzradova se Voj- mír velevele. Rkk. 20.

368485   2. Vele Svazek: 4 Strana: 0603
2. Vele, e, n. = hřídel vodorovné polo- žený, vřeteno, die Welle, der Wellebaum, Haspelbaum. V., D.

368486   Vele Svazek: 4 Strana: 0603
Vele-. Jím se opisuje superlativ: vele- učený, veledůstojný atd. Vz následující adjektiva a superlativ.

368487   Vele Svazek: 7 Strana: 1012
Vele. Kakž jměla sbožie v. Výb. I. 174. V. ploda přinese. Ev. Radosti jest v tobě v. Sv. Mař. v. 369. V., valde. Kat. str. 92. Cf. List. fil. 1886. 390.

368488   Vele Svazek: 7 Strana: 1012
Vele-. Cf. Mkl. aL. 15.

368489   Veleapoštol Svazek: 4 Strana: 0603
Veleapoštol, a, m. Přibyl v. ten z Athen; Jimž (věcem) v-lé vyučují. Sš. 1. 153, II. 4. (Hý. ).

368490   Veleba Svazek: 4 Strana: 0603
Veleba, y, f. = velebnosť, die Herrlichkeit, Grösse, Majestät. Císařská v. Krok. V. nebes, die Herrlichkeit des Himmels. Dch. Hor- livosť podnět nejvíce béře od v-by stvořite- lovy; Uchvacovatel v-by královské. Sš. Sk. 238., J. 280. — V. = velebení, das Preisen. V. krásy. Dch. A jemuž (Ježíši Kristu) v církvi křesťanské klanba a v. se děje. Sš. II. 80. (Hý. ). Od lidské se vzdálil od veleby. Sš. Snt. 61. — V., y, m., osob. jm. Šd.

368491   Veleba Svazek: 7 Strana: 1012
Veleba. Osv., Hnoj., Šml., Vrch., Čch., Dk. — V. Václ., 1776,—1856, spis. Vz Rk. Sl.

368492   Velebáseň Svazek: 8 Strana: 0460
Velebáseň, sně, f., Epopoë. Sterz. I. 822., Brab. 8.

368493   Velebásník Svazek: 10 Strana: 0476
Velebásník, a, m. VI. Mickiewicz, syn polskeho v-ka. Pokr. 1885. č. 295.

368494   Velebení Svazek: 4 Strana: 0603
Velebení, n., das Preisen, die Verherr- lichung. V. či oslavování Boha = veškery vnitrné i zevnitrné činy, jimiž se Bohu svrchovaná úcta, klanba a poslušnosť pro- jevuje. Sš. I. 28.

368495   Velebenství, n Svazek: 4 Strana: 0603
Velebenství, n., die Verherrlichung, magnificentia. BO.

368496   Velebený Svazek: 4 Strana: 0603
Velebený; -en, a, o, gepriesen. Vz Ve- lebiti.

368497   Velebínek Svazek: 4 Strana: 0603
Velebínek, nka, m. = velebníček, kněz.

368498   Velebitel Svazek: 4 Strana: 0603
Velebitel, e, m., der Preiser, Anbeter. Měst. bož. II. 212. — V. = kdo něco zlepšuje, der Emporbringer, Verbesserer. Jg.

368499   Velebitelka, y, velebitelkyně Svazek: 4 Strana: 0603
Velebitelka, y, velebitelkyně, ě, f., die Preiserin.

368500   Velebiti Svazek: 4 Strana: 0603
Velebiti (zastr. velbiti), il, en, ení = ve- likým činiti, lepšiti, emporbringen, ver- bessern, melioriren; vysoce chváliti, hoch preisen, lobpreisen, rühmen. Jg. — abs. Město je bohaté a může pořád velebit (= zvelebovati, kde čeho třeba). Us. Vk. Protož jest i má býti (ten den) od lidí naj- viece veleben; Více dbají, aby zbohatěli, aby byli velebeni, aby hráli, kláli, veselé světu plodili, než aby pánu Bohu věrně slúžili. Hus I. 110., 465. (Tč. ). — co, koho. Abych pravdu v-bil a bludy tupil. BR. II. 376. b., Arch. I. 446. (Karel IV. ) ačkoli jest českou zemi v-bil (= zveleboval). Pal. Dj. III. 3. 270. Velebiechu tě, gratias age- 249* bant. BO. Král i jiní páni sú od Boha po- sláni, aby nad zlými mstili a dobré aby v-li; V-li sú Boha řkúce, že... Hus I. 466., II. 353. V. hospodářství (lepšiti), Us., Boha, sebe (chváliti). V. Jedni dílo, druzí mistra velebí. Ráj. — co, koho, se čím. Hospo- dářství stavbami, chovem dobytka v. Us. Někoho chválami, Troj., se mnohými přátely v. (chlubiti). Mudr. V. Boha ústy. Chč. 624. V. se mnohými přátely, náboženstvím. Anth. II. 85., Výb. 1. 199. — koho za co. Ně- koho za blahoslaveného v. Kom. L. 60. Budiž za to (= z toho) Bůh veleben. Us. Musíme Boha v. za to vyrčení Gamalielovo; Tu Boha v-bí za milosť v Kristu všechněm lidem uštědřenou. Sš. II. 66., 80. (Hý. ). — co v kom. Velebí v jiném, co v sobě mi- luje. Jel. — co, koho, se nad koho. Zá- konníci se nad jiné velebie svými skutky a zákony. Hus. II. 318. Háj., Br. — koho jak: s velkým hlasem. Br. Do nebe koho v. Us. Dch. Skřivánci vzlétali vzhůru a u hlasitém zpěvu v-li tvůrce nebes i země. Bes. mlád. (Tč. ). Abyste jednomyslně jedněmi ústy v-li Boha; Nébrž se vší smělostí jako vezdy i nyní v-ben bude Kristus na těle mém buďto skrze život, buďto skrze smrť. Sš. I. 138., II. 156. A že tito lidé pravdu sú o Kristovi kázali a jeho v skutcích v-li, protož... Hus II. 320. — co jak kde kdy. Jest jejich účelem ve dne v noci v chrámě v. Boha v hymnech a modlitbách. Ddk. IV. 269. — kde. Já v. budu v těle svém Krista se vší smělotou. Sš. II. 159. V-la se mu na očích (dělala mu laskominy). Sá. — proč. Ač bych jej (Řím) také za jinými příčinami v. mohl; Pohané ale pro milo- srdenství v-bí Boha. Sš. I. 11., 138. (Hý. ). Jenž obrazy v diviech pro své lakomstvie v-bie; Čímž je viece z pýchy v-bie, tiem je viece před Bohem tupie. Hus I. 70., II. 239. — z čeho. Vz předcházející. V-bě Boha z toho. Chč. 149. b. — se = chváliti se, sich preisen, rühmen; zpyšna jíti, stolz einher gehen, einher stolzen. Ros., Kom. Sláva se v-la široko vůkol. Ld. Kam se v-bíš (= jdeš)? Us., Dh. 115. Vy se chlubíte a velebíte. MP. Sami se velebie, z svých skutkóv honosie. Hus III. 279.

368501   Velebitva Svazek: 10 Strana: 0476
Velebitva, y, f. Nár. list. 1905. 149. 1.

368502   Velebivě Svazek: 8 Strana: 0460
Velebivě a nadšeně stáhl obličej. Osv. 1896. 36.

368503   Velebivě Svazek: 10 Strana: 0476
Velebivě mluviti (s chválou). Rais. Sir. 259.

368504   Veleblahý Svazek: 4 Strana: 0604
Veleblahý, überglücklich, sehr glücklich. Mus.

368505   Veleblažený Svazek: 4 Strana: 0604
Veleblažený, sehr selig. V. Bůh. Měst. bož. III. 159.

368506   Velebludař Svazek: 4 Strana: 0604
Velebludař, e, m. = arci-, prabludař, Erzketzer, m. Veliká bezbožnosť v-ře toho. Sš. Sk. 100.

368507   Velebludný Svazek: 10 Strana: 0476
Velebludný loupežník. Msn. Od. 263.

368508   Velebna Svazek: 4 Strana: 0604
Velebna, y. f., majestas. Veleš.

368509   Velebně Svazek: 4 Strana: 0604
Velebně = důstojně, vznešeně, herrlich. Cyr., Bern. — V. = ehrwürdig, mit Hoch- achtung. Bern.

368510   Velebně Svazek: 7 Strana: 1012
Velebně, čelo v. klenuté. Osv. V. proti němu vyjeli. Pass. mus. 427.

368511   Velebník Svazek: 4 Strana: 0604
Velebník, a, velebníček, čka, m. = velebný páv, hochwürdiger Herr. Us. Tyl., Šm., Tč. — V., u, m. = rým, jehož nad- rymek i podrymek dlouhý jest; dává, brává. Puch. V. 18.

368512   Velebník Svazek: 9 Strana: 0367
Velebník, a, m. V-ci svých přikázání. Hus I. 90.

368513   Velebnolepý Svazek: 7 Strana: 1012
Velebnolepý. V. růže. Č. Kn. š. 256.

368514   Velebnolidský Svazek: 4 Strana: 0604
Velebnolidský, grossmenschlich, illu- stris. V. říše. Mus. 10. 73.

368515   Velebnooký Svazek: 4 Strana: 0604
Velebnooký = velkooký, grossäugig, mit herzlichen Augen. V. Hera. Plk.

368516   Velebnosť Svazek: 4 Strana: 0604
Velebnosť, i, f. = velikosť, vznešenosť, vysoká důstojnosť, die Grösse, Herrlichkeit, Hoheit, Majestät. Panská v. (sláva). V. V. udatenství. Troj. — V. božská, Gottes Herr- lichkeit, Majestät. V. Ej došel mňa mandát od Boha samého, že sa mám představit před v. jeho. Sš. P. 62. — V. královská, die königl. Hoheit, Majestät. V. královská zá- visti poddána jest; Ve vinu uražené v-sti upadnouti. Kom. Provinění proti velebnosti královské. Jel. Úrazem v-sti se prohřešil. Sych. Císařská v. V. císařskou uraziti. — V. = titul i jiných osob zvl. duchovních, Hochwürden, Herrlichkeit, Magnificenz. Vaše v. Jg. Vz Velebný.

368517   Velebnosť Svazek: 7 Strana: 1012
Velebnosť. Cf. Jg. Slnosť 48. Ž. kl. 8. 2. a j. V. boží. Št. Kn. š. 25.

368518   Velebnostivý Svazek: 4 Strana: 0604
Velebnostivý = velebný. Činil jsi proti jeho svaté velebnosti a velebnostivé do- brotě. 12. hod.

368519   Velebňoušek Svazek: 4 Strana: 0604
Velebňoušek, ška, m. = velebník. Kos. 01. I. 139.

368520   Velebnověký Svazek: 9 Strana: 0367
Velebnověký. V. služebník. Ld. 143.

368521   Velebný Svazek: 4 Strana: 0604
Velebný = vznešený, veliký, slavný, herr- lich, ansehnlich, rühmlich, vortrefflich. Muž velebného rodu; v. lidé, v. město. Troj., v. chrám, dům. Kom. V. = copiosus. Z Gloss. 129. 7. Ž. wit. má zde velikebný. Všecka obec v-ho města pražského. Arch. I. 203. Rozpomínal sě na svój dřevnie v-bný stav. Pass. 936. — jak. Komonstvo k užasnutí v-bné. Dl. — V. = ctihodný, důstojný, ehr- würdig, hochehrwürdig. V. svátosť, das Hochwürdigste, sanctissimum. Kom. — čím. Stařec velebný dávným věkem. Ld. Ty chceš mnú býti v světě v-bný. Hus I. 259. — V. = titul dávaný sa starodávna krá- lům, vznešeným osobám, nyní toliko kněžím. V. králi. Troj. V. pane. D. V. matka. Us. V. pán není církevní titul, lépe: ctihodný n. velectihodný. Vz Ctihodný a obšírnější výklad v Mus. 1841. str. 444. V., obyč. titul knězi, který by měl pominouti, poněvadž se ho při jmenování svátosti oltářní užívá. Šr. Že sem prosil v-ho otce kněze biskupa. Arch. III. 57. Vz Titul.

368522   Velebný Svazek: 7 Strana: 1012
Velebný. Cf. Mkl. Etym. 378. a. V., magnificus. Ž. kl. 91. 6. a j. — V. = dů- stojný atd. V. pravda. Let. 232., učení, Pož. 5., divadlo, Dk., krása, Vlč., pohled, Nrd., hrůza, mlčení, Šml., chorál. V. božské věci. 1532 Mus. Kto rovný tobě, v-ný v sva- tosti? Jir. Anth. I. 3. vd. 6.

368523   Velebodrý Svazek: 10 Strana: 0476
Velebodrý lovec. Msn. Od. 181.

368524   Velebohatý Svazek: 7 Strana: 1012
Velebohatý, sehr reich. Us. Pdl.

368525   Velebor Svazek: 4 Strana: 0604
Velebor, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 127.

368526   Veleborský Svazek: 4 Strana: 0604
Veleborský, ého, m., osob. jm. Fa.

368527   Veleboř Svazek: 4 Strana: 0604
Veleboř, e, m., němec. Welleboř, ves u Úsova na Mor. PL.

368528   Velebouřlivý Svazek: 7 Strana: 1012
Velebouřlivý, sehr stürmisch V. Zeus. Exc.

368529   Velebovati Svazek: 4 Strana: 0604
Velebovati = velebiti. — se kde: před lidmi. St. Skl. I. 24.

368530   Velebství Svazek: 4 Strana: 0604
Velebství, n. = magnificentia, velebnosť. Ž. wit. 144. 5.

368531   Velebstvo Svazek: 4 Strana: 0604
Velebstvo, a, n. = velebství. Ž. wit. 110. 3.

368532   Velebučivý Svazek: 7 Strana: 1012
Velebučivý, epi/tvxoí. Lpř.

368533   Velebudice Svazek: 4 Strana: 0604
Velebudice, dle Budějovice, Welbuditz, ves u Mostu.

368534   Velebůh Svazek: 4 Strana: 0604
Velebůh, -boha, m. Úcta v-hů. Sš. Sk. 191.

368535   Velebujný Svazek: 7 Strana: 1012
Velebujný = velmi bujný. Lpř.

368536   Velebystrý Svazek: 4 Strana: 0604
Velebystrý; velebyster, stra, o, schnell, scharf, lebhaft. Pod helmicú velebyster vě- hlas. Rkk. 55.

368537   Velebystrý Svazek: 10 Strana: 0476
Velebystrý stařec, Kubl. 174., kůň, rozum. Msn. Hym. 11., Od. 25. V. během. Msn. Od. 116.

368538   Velebystře Svazek: 10 Strana: 0476
Velebystře kráčeti. Msn. II. 41, 44.

368539   Velecelník Svazek: 4 Strana: 0604
Velecelník, a, m. = vrchní dozorce nad celnými úředníky nižšími, vrchní mýtař, princeps publicanorum, ó áíi/atlwvrjc. Sš. L. 179. (Hý. ).

368540   Veleceniti Svazek: 4 Strana: 0604
Veleceniti, il, ěn, ění, hochschätzen. Jg. — co proč.

368541   Velecenný Svazek: 7 Strana: 1012
Velecenný, sehr kostbar. V. svědectví, Šf. Strž. I. 150., výrobek. Mtc. 1. 63. 13.

368542   Velecit Svazek: 7 Strana: 1012
Velecit, u, m., erhabenes Gefühl. Kká v Osv. I. 255.

368543   Velectěnosť Svazek: 4 Strana: 0604
Velectěnosť, i, f., Wohlehrwürden (titul). Šm.

368544   Velectěný Svazek: 4 Strana: 0604
Velectěný; -ctěn, a, o, sehr geehrt, werth- geschätzt. Na nápisech: Velectěnému (vele- váženému) pánu panu N. N. Dch.

368545   Velectihodný Svazek: 4 Strana: 0605
Velectihodný = titul nižších kněží než jsou faráři. Vz Důstojný, Velebný, Titul. Šr.

368546   Velectnosť Svazek: 8 Strana: 0460
Velectnosť, i, f. Žen. listy. 1896. 67.

368547   Velecudný. V Svazek: 10 Strana: 0476
Velecudný. V. choť. Msn. Od. 143.

368548   Velečaizný Svazek: 8 Strana: 0460
Velečaizný = veliký. U Bystřice. Brt. D. II. 78.

368549   Velečák Svazek: 4 Strana: 0605
Velečák, u, m. = silurská zkamenělina, arionellus. Us. Zkr.

368550   Velečasný Svazek: 4 Strana: 0605
Velečasný, frühzeitig. Dch.

368551   Velečervený Svazek: 4 Strana: 0605
Velečervený, hochroth. Šm.

368552   Velečestný Svazek: 4 Strana: 0605
Velečestný, hochehrbar, sehr ehrenvoll. Mus., Dch.

368553   Velečetný Svazek: 7 Strana: 1012
Velečetný, sehr zahlreich. Dk., Osv. Doklady jsou v-né. Mus. 1880. 426.

368554   Velečilý Svazek: 7 Strana: 1012
Velečilý, sehr eifrig, lebhaft. Us. Pdl.

368555   Velečin Svazek: 4 Strana: 0605
Velečin, u, m. = veleskutek, veliký čin. Bdl. Mluviti, velebiti v-ny boží. Sš. Sk. 21.

368556   Velečistný Svazek: 4 Strana: 0605
Velečistný, mächtig reinigend. Dch.

368557   Velečistý Svazek: 7 Strana: 1012
Velečistý, sehr rein. V. labuť. Č. Kn. š. 365.

368558   Veleda Svazek: 4 Strana: 0605
Veleda, y, f. = věštkyně u Germanů božsky ctěná. Vj.

368559   Veledar Svazek: 7 Strana: 1012
Veledar, u, m., grosse Gabe. Ntr. VI. 146.

368560   Veledávný Svazek: 7 Strana: 1012
Veledávný. V. doba (velmi dávná). Dk.

368561   Veleden Svazek: 7 Strana: 1012
Veleden, dno, m. Hš. Št. 130.

368562   Veleděsný Svazek: 10 Strana: 0476
Veleděsný oheň. Škd. Od. 59.

368563   Veledílna Svazek: 7 Strana: 1012
Veledílna, y, f., grosse Werkstätte. Us. Pdl.

368564   Veledílo Svazek: 4 Strana: 0605
Veledílo, a, n. = veliké dílo. MP.

368565   Velediv Svazek: 4 Strana: 0605
Velediv, u, m. = veliký div. Slibujíce před zraky jejich v-vy učiniti. Sš. Sk. 265. (Hý. ).

368566   Veledobrý Svazek: 10 Strana: 0476
Veledobrý muž. Msn. Od. 71.

368567   Veledrahý Svazek: 4 Strana: 0605
Veledrahý, sehr theuer. Mus.

368568   Veledrom Svazek: 10 Strana: 0476
Veledrom, u, m. = závodní dráha, v mluvě cyklistské. Nár. list. 29. 10. 1899.

368569   Veledržka Svazek: 10 Strana: 0476
Veledržka, y, f., das Grossmaul. Nár. list. 1902. 100. l.

368570   Veledub Svazek: 7 Strana: 1012
Veledub, u, m., grossmächtige Eiche. Čch. Bs. 67.

368571   Veledúbravy Svazek: 7 Strana: 1012
Veledúbravy, pl., f., ves. Pk. Npj. 22.

368572   Veleduch Svazek: 4 Strana: 0605
Veleduch, a, m., das Genie. Šm.

368573   Veleduch Svazek: 7 Strana: 1012
Veleduch tvůrčí. Dk., Mus.

368574   Veleduchosť Svazek: 4 Strana: 0605
Veleduchosť, i, f., die Geistesgrösse. Rk.

368575   Veledůležitosť Svazek: 8 Strana: 0460
Veledůležitosť. V. pravidla. Stč. P. př. 85.

368576   Veledůležitý Svazek: 4 Strana: 0605
Veledůležitý, hochwichtig, sehr wichtig, äusserst o. besonders wichtig, belangreich. Dvě hodnosti, které v žití chrámového kněžstva v-ty jsou; V. zpráva. Ddk. III. 43., 111. (Tč. ).

368577   Veledůležitý. V Svazek: 7 Strana: 1012
Veledůležitý. V. věc, Šml., událosť. Čpavek pro rostlinstvo v-tý. Mj. 115.

368578   Veledůstojník Svazek: 4 Strana: 0605
Veledůstojník, a, m., der Grosswürden- träger. Šm.

368579   Veledůstojník Svazek: 7 Strana: 1012
Veledůstojník. Šf. III. 177.

368580   Veledůstojnosť Svazek: 4 Strana: 0605
Veledůstojnosť, i, f., Hochwürden.

368581   Veledůstojný Svazek: 4 Strana: 0605
Veledůstojný, hochwürdig, hochgeehrt. Ten v. stav církve mysli jejich docela za- rážel. Sš. Sk. 34. V. knížecí konsistoř arci- biskupská. Šd. V. = titul děkanův a viká- řův. Šr. Vz Titul, Důstojný.

368582   Veledušnosť Svazek: 10 Strana: 0476
Veledušnosť, i, f. Vin. I. 30.

368583   Veledušný Svazek: 7 Strana: 1012
Veledušný, vntQ&v^oq Lpř.

368584   Veledůvtipnosť Svazek: 10 Strana: 0476
Veledůvtipnosť. Msn. Od. 31., 342.

368585   Velehlasno Svazek: 4 Strana: 0605
Velehlasno, alta voce, sehr laut.

368586   Velehlavy Svazek: 4 Strana: 0605
Velehlavy, dle Dolany, ves. Mus. VIII. 416.

368587   Velehlavý. V Svazek: 10 Strana: 0476
Velehlavý. V. hydra. Lit. II. 428

368588   Velehltavě Svazek: 10 Strana: 0476
Velehltavě něco požírati. Msn. II. 45.

368589   Velehlučný Svazek: 7 Strana: 1012
Velehlučný, sehr geräuschvoll. Lpř.

368590   Velehojný Svazek: 7 Strana: 1012
Velehojný, sehr zahlreich. Dk.

368591   Velehora Svazek: 4 Strana: 0605
Velehora, y, f. = hora vyšší než 2530 metrů (8000). Blř. — V., das Hochgebirgs- land. Š. a Ž.

368592   Velehornatina Svazek: 7 Strana: 1012
Velehornatina, y, f. NA. V. 548.

368593   Velehorský. V Svazek: 10 Strana: 0476
Velehorský. V. výše. Zvon IV. 568.

368594   Velehoří Svazek: 7 Strana: 1012
Velehoří, n., Hochgebirge, n. Mus. 1888. 51.

368595   Velehrad Svazek: 4 Strana: 0605
Velehrad, u, m., někdy hlav. mě. mor. království. Dal. 40. a 41. Vz S. N. — V, ves u Uher. Hradiště. Vz S. N. — Vele- hradský.

368596   Velehrad Svazek: 9 Strana: 0367
Velehrad. Odkud jeho jméno? Vz Mtc. 1900. 313.

368597   Velehrad Svazek: 10 Strana: 0476
Velehrad. Vz Zbrt. Bibl. II. 917. nn.

368598   Velehrad na Svazek: 7 Strana: 1012
Velehrad na Mor. Výb. I. 314., II. 1560. V., nynější Hradiště. Šf. III. 491.

368599   Velehrádek Svazek: 4 Strana: 0605
Velehrádek, dku, m. Welehradek, ves u Hořic. PL.

368600   Velehrouda Svazek: 7 Strana: 1012
Velehrouda, y, f., Grossscholle, f. Čch. Ba. 107.

368601   Velehroudovatý Svazek: 4 Strana: 0605
Velehroudovatý, grossschollig. V. země. Krok.

368602   Velehrozný Svazek: 4 Strana: 0605
Velehrozný, sehr schrecklich. V. hlas. Krok.

368603   Velehrudný. V Svazek: 10 Strana: 0476
Velehrudný. V. Tarna. Msn. II. 75.

368604   Velehřmotný Svazek: 7 Strana: 1012
Velehřmotný, sehr geräuschvoll. Lpř.

368605   Velehurtný. V Svazek: 10 Strana: 0476
Velehurtný. V. válka. Msn. II. 6.

368606   Velehustý Svazek: 10 Strana: 0676
Velehustý kosatec. Škod. Il2. II. 33.

368607   Velechlubnosť Svazek: 7 Strana: 1012
Velechlubnosť, i, f., grosse Prahlsucht. Lpř.

368608   Velechlubný Svazek: 7 Strana: 1012
Velechlubný, sehr prahlerisch. Lpř.

368609   Velechlumný Svazek: 4 Strana: 0605
Velechlumný. V. Olymp. Kuzmány.

368610   Velechrám Svazek: 4 Strana: 0605
Velechrám, u, m., der Dom, die Metro- pole. Dch., Šd.

368611   Velechvalný Svazek: 7 Strana: 1012
Velechvalný, sehr lobenswerth. V. úsilí. Mus. 1880. 575.

368612   Velechvín Svazek: 4 Strana: 0605
Velechvín, a, m., Welechwin, ves u Li- šova. PL.

368613   Velechvost Svazek: 4 Strana: 0605
Velechvost, u, m., maenura superba, pták. Km. 1877. 269.

368614   Velechvost Svazek: 7 Strana: 1012
Velechvost. Cf. Brm. II. 2. 657.-658.

368615   Velechvostý Svazek: 7 Strana: 1012
Velechvostý, grossschweifig. V. pra- ptenec, archaeopteryx macrurus. Stč. Zem. 715.

368616   Velechytře Svazek: 10 Strana: 0476
Velechytře mluviti. Msn. II. 68.

368617   Velechytřec Svazek: 10 Strana: 0476
Velechytřec, trce, m. V. Odysseus. Msn. II. 179, Od. 325.

368618   Velej Svazek: 4 Strana: 0605
Velej (kolik) krajů, tolej krojův. Ve Slez. Šd.

368619   Velejasný Svazek: 7 Strana: 1012
Velejasný, sehr hell. Lpř. V. hvězda. Stč.

368620   Velejelen Svazek: 7 Strana: 1012
Velejelen, a, m., megaceros giganteus Brm. I. 3. 141.

368621   Velejemný Svazek: 4 Strana: 0605
Velejemný, hochfein. Dch., Šp.

368622   Veleještěr Svazek: 4 Strana: 0605
Veleještěr, a, m. V-ři, megalosauri, řád předpotopních plazů ještěrovitých až 50 stop dlouhých. Vz S. N.

368623   Velejícen Svazek: 10 Strana: 0476
Velejícen, cnu, m. Mořský v. brázditi. Msn. Od. 79.

368624   Velejícný Svazek: 10 Strana: 0476
Velejícný. V. moře. Msn Od. 39.

368625   Velek Svazek: 4 Strana: 0605
Velek, lka, m., osob. jm. Tk. I. 312., IV. 744., Pal. Rdh. I. 127., Arch. I. 164., 222., Žžk. 8. — V. Jos., spis. nar. 1829. Vz S. N.

368626   Velek Svazek: 7 Strana: 1012
Velek, lka, m. V. Jos., nar. 1829., spis. Vz Rk. Sl.

368627   Velek Svazek: 8 Strana: 0460
Velek, lka, m., vz Velislav (B. dod.).

368628   Velekam Svazek: 7 Strana: 1012
Velekam, u, m., Megalith, m. Rk.

368629   Veleklamný Svazek: 7 Strana: 1012
Veleklamný, sehr trügerisch. Bendl I. 194.

368630   Velekňahyňa Svazek: 4 Strana: 0605
Velekňahyňa, e, f., die Grossfürstin. Na Slov. Ssk.

368631   Velekněz Svazek: 4 Strana: 0605
Velekněz, e, m., sacerdos maximus, sum- mus pontifex, der hohe Priester. Šd. V-ži = veleradové či členové velerady (synedria) židovské, již z kněžského stavu byli spolu jsouce hlavami 24 tříd. Sš. J. 130. Cf. Vele- rada. (Hý. ).

368632   Veleknězování Svazek: 4 Strana: 0605
Veleknězování, n., vz Veleknězovati. Po několikaměsíčném v. Jonathana. Sš. Sk. 107.

368633   Veleknězovati Svazek: 4 Strana: 0605
Veleknězovati = veleknězem býti, das Amt eines hohen Priesters bekleiden. — abs. Ze synův Annanášových Ananus v-val později. Sš. J. 274. — kdy. Kaifáš léta odchodu Páně v-val. Sš. J. 194. — jak dlouho. Annáš po let osmero v-val. Sš. Sk. 46., L. 50.

368634   Velekněžský Svazek: 4 Strana: 0605
Velekněžský, Hohepriester-, hoheprie- sterlich. A cokoli jich bylo z rodu v-ho; V. důstojenství na se potáhnouti; V. ro- dina; V. důstojenec; Důstojenství v. za- stávati. Sš. Sk. 45., 46., 60., 258., L. 50.

368635   Velekněžství Svazek: 4 Strana: 0605
Velekněžství, n., das Hohepriesterthum. Ve v. po někom nastoupiti. Sš. Sk. 258.

368636   Velekněžstvo Svazek: 4 Strana: 0605
Velekněžstvo, a, n. = velekněži. Apo- štolé a s nimi shromážděné v. (biskupové). Sš. Sk. 176.

368637   Veleknieža Svazek: 4 Strana: 0605
Veleknieža, ete, m., der Grossfürst. Na Slov. Ssk.

368638   Velekopcovitý Svazek: 10 Strana: 0476
Velekopcovitý Olymp. Škod. II2. 18., 107.

368639   Velekoule Svazek: 7 Strana: 1012
Velekoule, e, f., grosse Kugel. V. me- teorová. Osv. V. 19.

368640   Velekrál Svazek: 10 Strana: 0476
Velekrál, e, m. Bál. 10.

368641   Velekrása Svazek: 4 Strana: 0605
Velekrása, y, f., das Grossschöne. Nz.

368642   Velekrása Svazek: 7 Strana: 1012
Velekrása. Vz Jg. Slnosť 44.

368643   Velekrásné Svazek: 4 Strana: 0605
Velekrásné, ého, n., das Grossschöne. Nz.

368644   Velekrásný Svazek: 4 Strana: 0605
Velekrásný, grossschön, sehr schön. Nz.

368645   Velekrátký Svazek: 4 Strana: 0605
Velekrátký, sehr o. äusserst kurz. Us. Tč.

368646   Velekresťan Svazek: 8 Strana: 0460
Velekresťan, a, m. 1505. Vlč. Lit. 254.

368647   Velekruh Svazek: 8 Strana: 0460
Velekruh, n, m. Osv. 1896. 219.

368648   Velekrušný Svazek: 10 Strana: 0476
Velekrušný. V. práce. Krok. II. b. 212. (1827. ).

368649   Velekrutý Svazek: 4 Strana: 0605
Velekrutý, sehr grausam. V. bitva, ein heisser Kampf. Šm.

368650   Velekříž Svazek: 4 Strana: 0605
Velekříž, e, m., das Grosskreuz (Orden). Rk.

368651   Velekřížník Svazek: 4 Strana: 0605
Velekřížník, a, m., der Grosskreuz (Per- son). Šm.

368652   Velekujíř Svazek: 4 Strana: 0605
Velekujíř, e, m., /roAc^/ý/uros-. Vký.

368653   Velekupec Svazek: 4 Strana: 0605
Velekupec, pce, m., der Grosshändler. Sš. L. 156.

368654   Velekvětý Svazek: 4 Strana: 0605
Velekvětý, hochblüthig.

368655   Velelepota Svazek: 4 Strana: 0605
Velelepota, y, f. = veliká lepota. Koll. Sp. III. d. Cest. 1. 80.

368656   Velelepý Svazek: 4 Strana: 0605
Velelepý = velice lepý, prächtig, gross. Div. z ochot. 30.

368657   Veleles Svazek: 4 Strana: 0605
Veleles, a, m., der Hochwald. Šm.

368658   Velelia Svazek: 4 Strana: 0605
Velelia. Olia, velelia, bra bra, březovica tam. Refrain. Sš. P. 622.

368659   Veleliby Svazek: 4 Strana: 0605
Veleliby, dle Dolany, Welelib, ves u Nim- burka.

368660   Veleliterarní Svazek: 7 Strana: 1012
Veleliterarní jazyk. Dk.

368661   Velelítý Svazek: 4 Strana: 0605
Velelítý (zastr. velelutý) = ukrutný, grau- sam, hart, schrecklich. V. pótka. Rkk.

368662   Velelítý Svazek: 10 Strana: 0476
Velelítý. V. seč. Msn. II. 100., 236.

368663   Veleľubnosť Svazek: 10 Strana: 0476
Veleľubnosť, i, f., magnificentia. Ž. pass. 28. 3.

368664   Velelubstvo Svazek: 4 Strana: 0605
Velelubstvo, a, n. = velebství. Ž. wit. 95. 6.

368665   Veleměsto Svazek: 4 Strana: 0605
Veleměsto, a, n., die Hauptstadt. Při pouti do v-a onoho (Říma). Sš. Sk. 145.

368666   Velemilý Svazek: 4 Strana: 0605
Velemilý, sehr lieb. V. služba. Č.

368667   Velemín Svazek: 4 Strana: 0605
Velemín, a, m., ves u Lovosic. Vz S. N. Něm. Wellemin. Jakub z Velemína. Vz Jir. H. 1. II. 301. — Tk. I. 87., III. 130., Arch. I. 502.

368668   Velemínský Svazek: 4 Strana: 0605
Velemínský, ého, m., osob. jm.

368669   Velemínský Svazek: 10 Strana: 0476
Velemínský K., spis. Sr. Mus. 19042. 42.

368670   Velemitský Svazek: 4 Strana: 0605
Velemitský (Velemyšlský) z Velemyšlovsi, jm. staročes. rodiny rytířské. Vz S. N., Tf. Od. 394. Vz Velemyšloves.

368671   Velemlok Svazek: 7 Strana: 1012
Velemlok, a, m., cryptobranchus, Riesen- molch, m. Cf. Brm. III 2 105, 110., Ott. V. 743.

368672   Velemluvství Svazek: 10 Strana: 0476
Velemluvství, n. Zvon V. 763.

368673   Velemnohý Svazek: 4 Strana: 0605
Velemnohý, sehr viel. V. léta. Chmeln.

368674   Velemoc Svazek: 4 Strana: 0605
Velemoc, i, f., die Grossmacht. Šm.

368675   Velemocně Svazek: 10 Strana: 0476
Velemocně. To v. jímá. Zr. Nov. 309. V. panovati. Msn. Hym. 8.

368676   Velemocnosť Svazek: 4 Strana: 0605
Velemocnosť, i, f, grosse Macht. Jg.

368677   Velemocný Svazek: 4 Strana: 0606
Velemocný, hoch-, übermächtig. Byl za- jisté mužem v-cným; Osoba až do r. 1228. v Německu v-cná Ludvík. Ddk. II. 236., V. 145. (Tč. ).

368678   Velemocný Svazek: 8 Strana: 0460
Velemocný. Dle Bl. Gr. 326. z pol.

368679   Velemohutný Svazek: 7 Strana: 1012
Velemohutný, sehr mächtig. V. duch. Šmb.

368680   Velemoře, e Svazek: 7 Strana: 1012
Velemoře, e, n., grosses Meer. Cch. Bs. 128.

368681   Velemoudrosť Svazek: 7 Strana: 1012
Velemoudrosť, i, f., grosse Weisheit. Lpř.

368682   Velemoudrý Svazek: 4 Strana: 0606
Velemoudrý, hochweise, sehr weise. Plk.

368683   Velemožný Svazek: 4 Strana: 0606
Velemožný, hoch-, sehr mächtig, sehr einflussreich. V. paní. Ddk. II. 256.

368684   Velemužný Svazek: 4 Strana: 0606
Velemužný, mannskräftig. Šm.

368685   Velemyslnosť Svazek: 4 Strana: 0606
Velemyslnosť, i, f., der Grosswahn. Rk.

368686   Velemyšloves Svazek: 4 Strana: 0606
Velemyšloves, vsi, f., Welmschloss, ves v Žatecku. Vz S. N. Od Velemysla. Pal. Rdh. I. 136. Vz Velemitský.

368687   Velen Svazek: 4 Strana: 0606
Velen, a, m., osob. jm. Pal.

368688   Velen Svazek: 4 Strana: 0606
Velen, ě, f., ves u Brandýsa n. L. Vz S. N. Od Velena. Pal. — V. malá, Klein- Wöhlen; V. veliká, Gross-Wöhlen, vsi u Be- nešova (Bensen).

368689   Velen Svazek: 8 Strana: 0460
Velen, a, m., vz Velislav (3. dod.).

368690   Velena Svazek: 4 Strana: 0606
Velena, y, f., osob. jm. Pal.

368691   Velenadaný Svazek: 4 Strana: 0606
Velenadaný, hochbegabt. V. paní. Ddk. V. 65.

368692   Velenásilný Svazek: 10 Strana: 0476
Velenásilný muž Škd. Od. 40.

368693   Velenec Svazek: 4 Strana: 0606
Velenec, nce, m., ves. Arch. II. 179. — V. pyramidalní, anacamptis pyramidalis. Let. Mt. S. VIII. 1. 21. (Šd. ).

368694   Velení Svazek: 4 Strana: 0606
Velení, n., das Befehlen, der Befehl. Dý- mem nám jest v. jeho. Rkk. V. vojenské, vz Povel. Později přičiňuje ke svým po- zdravům v. Sš. II. 227. (Hý. ).

368695   Velenice Svazek: 4 Strana: 0606
Velenice, Wellnitz, ves a) u Kr. Hradce, b) u Zákup. Vz S. N., Tk. I. 444.

368696   Velenka Svazek: 4 Strana: 0606
Velenka, y, f., Velenky, něm. Welenka. ves u Sadské. PL., Tk. III. 62., Tf. Odp. 366

368697   Velenky Svazek: 4 Strana: 0606
Velenky, vz Velenka. — V., druh ja- blek. Mor. Bkr.

368698   Velenký Svazek: 7 Strana: 1012
Velenký z Mnichova. D. Gesch. 369.

368699   Velenosák, a Svazek: 7 Strana: 1012
Velenosák, a, m., Senkerkeilhaue, f. Hrbk.

368700   Velenov Svazek: 4 Strana: 0606
Velenov, a, m., Welenow, ves u Bosko- vic. — V., Wellenow, ves u Zavlekoma. PL. — Tk. I. 87., 444.

368701   Velenovice Svazek: 4 Strana: 0606
Velenovice, dle Budějovice, ves. Vz Tk. III. 458., IV. 225.

368702   Velenovský Svazek: 10 Strana: 0476
Velenovský J. Dr., prof. a spis.

368703   Velenožka Svazek: 4 Strana: 0606
Velenožka, y, f. V. ušňovitá, sigaretus haliotoideus, měkkýš. Frč. 244.

368704   Velenský Svazek: 4 Strana: 0606
Velenský, ého, m. V. z Mnichova, jm. strč. rodiny vládycké. Vz S. N. V. Oldř. Vz Tf. H. 1. 76., Šb. H. 1. 303., Jir. H. l. II. 309.

368705   Velenutný Svazek: 4 Strana: 0606
Velenutný, sehr dringend Šm.

368706   Velený Svazek: 7 Strana: 1012
Velený, commandirt. Lpř.

368707   Veleobec Svazek: 10 Strana: 0476
Veleobec, obce, f., Grosscommune. Nár. list. 1884. ě. 325.

368708   Veleobrana Svazek: 4 Strana: 0606
Veleobrana, y, f. Proto Zlatoúst vylití ono ducha sv. jmenuje v-nou Petrovi proti židům ustrojenou. Sš. Sk. 131.

368709   Veleobratně Svazek: 4 Strana: 0606
Veleobratně, sehr geschickt. Ml.

368710   Veleobsáhlý Svazek: 4 Strana: 0606
Veleobsáhlý, viel umfassend. Muž v. učenosti. Krok.

368711   Veleohtížný Svazek: 10 Strana: 0476
Veleohtížný. V. zvukomalba. Pokr. 1885. 6. 138.

368712   Veleop Svazek: 4 Strana: 0606
Veleop, a, m., opice mající v mládí nej- větší úhel lícní a proto největší podobnosť s člověkem. V. černý či šimpanz, troglo- dytes niger; v. rudý či orangutang, satyrus orang; v. obrovský či gorilia, gorilia eugena. Vz Frč. 400.

368713   Veleosa Svazek: 4 Strana: 0606
Veleosa, y, f. lépe: veliká n. větší osa. Sedl., Jg.

368714   Veleosvícený Svazek: 7 Strana: 1012
Veleosvícený; -en, a, o, sehr erleuchtet. Osv. I. 70.

368715   Velepádný Svazek: 4 Strana: 0606
Velepádný, mit Wucht fallend. Šm.

368716   Velepamátný Svazek: 4 Strana: 0606
Velepamátný, sehr denkwürdig. Den u Chlumce jest tedy v dějinách našich v-ný. Ddk. III. 10.

368717   Velepanský Svazek: 10 Strana: 0476
Velepanský kočár. Kká Sion. I. 132.

368718   Velepastýř Svazek: 4 Strana: 0606
Velepastýř, e, m. = arcipastýř, nejvyšší pastýř, der Erz- o. oberste Hirt. Ale pravý p. lidský s Kristem v-řem sjednocen jest. Sš. J. 173.

368719   Velepastýřský Svazek: 7 Strana: 1012
Velepastýřský. V. požehnání. Špch. 73.

368720   Velepěkný Svazek: 4 Strana: 0606
Velepěkný, hochfein. V. usně. Šp.

368721   Velepestrý Svazek: 10 Strana: 0476
Velepestrý. V. roucho. Škod. II2. 122.

368722   Velepilný Svazek: 7 Strana: 1012
Velepilný, sehr fleissig. Stč.

368723   Velepíseň Svazek: 4 Strana: 0606
Velepíseň, sně, f. = píseň písní, píseň Šalamounova, canticum canticorum, das hohe Lied. Sš. J. 298. (Hý., Šd. ).

368724   Veleplatný Svazek: 4 Strana: 0606
Veleplatný, vollgiltig. Šm.

368725   Veleplodný Svazek: 4 Strana: 0606
Veleplodný, sehr fruchtbar. V. básník.

368726   Velepochop Svazek: 7 Strana: 1012
Velepochop, u, m., vz. Pochop.

368727   Velepolitik Svazek: 10 Strana: 0476
Velepolitik, a, m. Osv. 1896. 547.

368728   Velepotřeba Svazek: 10 Strana: 0476
Velepotřeba, y, f. Msn. II. 149.

368729   Velepotřebí Svazek: 4 Strana: 0606
Velepotřebí, sehr nöthig. — komu čeho proč. Bylo mu toho pro dolíčení viny od- půrců v. Sš. Sk. 87.

368730   Velepoučný Svazek: 7 Strana: 1012
Velepoučný, sehr lehrreich. Us. Pdl.

368731   Velepracný Svazek: 10 Strana: 0476
Velepracný výrobek. Msn. Od. 214., 312.

368732   Veleprodej Svazek: 4 Strana: 0606
Veleprodej, e, m. = velprodej. Nz.

368733   Veleprorok Svazek: 4 Strana: 0606
Veleprorok, a, m. V. Mojžiš, Isajáš. Sš. J. 259., Sk. 279. (Hý. ).

368734   Veleprospěšný Svazek: 7 Strana: 1012
Veleprospěšný, sehr nützlich. Lpř.

368735   Veleproud Svazek: 4 Strana: 0606
Veleproud, u, m. = veletok.

368736   Veleproudný Svazek: 4 Strana: 0606
Veleproudný, grossfluthig. V. moře. Lšk.

368737   Velepružný Svazek: 7 Strana: 1012
Velepružný, sehr elastisch. Stč.

368738   Velepryšt Svazek: 4 Strana: 0606
Velepryšt, a, m. = velekněz. Sš. Sk. 239.

368739   Velepříkrý Svazek: 7 Strana: 1012
Velepříkrý, sehr steil o. schroff. Bendl I. 193.

368740   Velepřísný Svazek: 7 Strana: 1012
Velepřísný, sehr streng Msn Or. 155.

368741   Velepřítel Svazek: 4 Strana: 0606
Velepřítel, e, m., der intime Freund. Pl.

368742   Velepříznivý Svazek: 7 Strana: 1012
Velepříznivý, sehr günstig. Stč

368743   Velepták Svazek: 7 Strana: 1012
Velepták, a, m. = veliký pták. Čch. Pt. 55.

368744   Velepusobný Svazek: 4 Strana: 0606
Velepusobný, effektvoll. Dch.

368745   Velepůst Svazek: 7 Strana: 1012
Velepůst, postu, m Mlč. 87.

368746   Velepůvabný Svazek: 7 Strana: 1012
Velepůvabný, sehr reitzend. Stč.

368747   Velepyšný Svazek: 7 Strana: 1012
Velepyšný, sehr stolz. Lpř.

368748   Velerada Svazek: 4 Strana: 0606
Velerada, y, f., synedrion, der hohe Rath. V. židovská skládala se podlé sedmdesátera rádců od Mojžíše povolaných (Num. 10. 16. ) ze 71 údů, skládajíc se z náčelníků starost a zákonníků. Sš. Šk. 46. Když tedy veškera ta v. se shromáždila; Zasedati ve v-dě ži- dovské; Štěpán před v-du postaven jest; Byl tě pak Nikodem z v-dy jerusalemské; Náčelné osoby v-dy židovské; Sebrali tedy velekněži a fariseové v-du; Až by se v. řádně sešla. Sš. Sk. 46., 64., 67., J. 46., 123., 193., 274. Cf. Velekněz. (Hý. ).

368749   Velerádce Svazek: 4 Strana: 0606
Velerádce, e, m. = člen velerady židov- ské, velerada, der Synedrist. Biřiče vyslali v-ci pro zajetí Pána. Sš. J. 134.

368750   Veleradnice Svazek: 4 Strana: 0606
Veleradnice, e, f. = sněmovna velerady. Velekněz přibyv do v. svolal dotčené ve- škery osoby; Apoštolé nezdráhali se ho do v. následovati. Sš. Sk. 61.

368751   Veleradný Svazek: 4 Strana: 0606
Veleradný, kundig sehr guter Rath- schlüsse. Lšk.

368752   Veleradný Svazek: 10 Strana: 0476
Veleradný král. Msn. II. 67.

368753   Velerozkácený proud Svazek: 10 Strana: 0476
Velerozkácený proud (mořaký). Msn. Od. 83.

368754   Velerozměřený Svazek: 4 Strana: 0606
Velerozměřený; -en, a, o, wohlberech- net. Div. z ochot. 99.

368755   Velerozumný Svazek: 9 Strana: 0367
Velerozumný. Ld.

368756   Velerůzno Svazek: 10 Strana: 0476
Velerůzno. Lidé v. žijící. Msn. II. 41.

368757   Veleryčný. V Svazek: 10 Strana: 0476
Veleryčný. V. podloubí. Msn. Od. 46.

368758   Velerychlý Svazek: 10 Strana: 0476
Velerychlý. Msn. II. 40 V. laňka. Škod. II2. 157.

368759   Veleřečí, n Svazek: 4 Strana: 0606
Veleřečí, n. = vysokořečí. Sš. II. 209.

368760   Veleřečivosť Svazek: 4 Strana: 0606
Veleřečivosť, i, f., die Grosssprecherei (slovo nové). Světz. I. 357. (Jg. ).

368761   Veleřeka Svazek: 4 Strana: 0606
Veleřeka, y, f. = veletok, der Strom. Nz.

368762   Veleříše Svazek: 4 Strana: 0606
Veleříše, e, f, die Grossmacht. V. ra- kouská. MP. Dj. bib. II. 266.

368763   Veleřvoucí Svazek: 10 Strana: 0476
Veleřvoucí býk. Msn II 349.

368764   Veles Svazek: 4 Strana: 0606
Veles, a, m., vz Vel. Votke, Pam. strsl. 185. Ženě své zlé toho by přál, aby divokou husí byla a někam k Velesu za moře za- letěla a věčně se domů nevrátila. Reš.

368765   Veles Svazek: 7 Strana: 1012
Veles bůh. Cf. Mus. 1875. 405., Slov. sborn. 1886 318.

368766   1. Veles Svazek: 8 Strana: 0460
1. Veles (bůh). Vz NZ. III. 529. nn., V. 589.

368767   2. Veles Svazek: 8 Strana: 0460
2. Veles, dvůr v Nitran. Phľd. XII. 247.

368768   Veles Svazek: 9 Strana: 0367
Veles, a, m. = běs, čert. Vz Čes. 1. VII. 354.

368769   Velesbírka Svazek: 7 Strana: 1012
Velesbírka, y, f., grosse Sammlung. Šmb. S. I. 77.

368770   Velesborničník Svazek: 4 Strana: 0606
Velesborničník, a, m. = náčelník, před- stavený sbornice, nadsborničník, der Archi- synagog. Sš. L. 91.

368771   Velesborný Svazek: 10 Strana: 0476
Velesborný společník. Msn. II. 153.

368772   Velesenstvie Svazek: 4 Strana: 0606
Velesenstvie, n., zastr. = nadšení, der Enthusiasmus. Kat. 2176.

368773   Velesenstvie Svazek: 7 Strana: 1396
Velesenstvie. Kat. 2176. Dle Flš. v List. fil. 1893 328. = daemonium, od boha Velesa.

368774   Veleschopný Svazek: 7 Strana: 1012
Veleschopný, sehr begabt, fähig. Us. Pdl.

368775   Velesilný Svazek: 10 Strana: 0476
Velesilný muž. Msn. Od. 57.

368776   Velesíň Svazek: 10 Strana: 0476
Velesíň, ě, f. = veliká síň. Msn. Od. 328.

368777   Veleskladný Svazek: 4 Strana: 0606
Veleskladný. V. ložnice, nolvy. ^^mc. Lšk.

368778   Veleskok Svazek: 4 Strana: 0606
Veleskok, u, m. (při tělocviku na koni), der Weitsprung, Hochsprung. V. roznožmo, po zpátku, střížmo, zprosta, skrčmo, za- nožmo, přednožmo, pobok. Tš. Vz KP. 1. 457., 460.

368779   Veleskutek Svazek: 4 Strana: 0606
Veleskutek, tku, m., grosse That, die Grossthat. Slyšíme je mluviti našimi jazyky v-tky boží. Sš. Sk. 17. (Hý. ).

368780   Veleskvělý Svazek: 7 Strana: 1012
Veleskvělý, sehr glänzend. Dk.

368781   Veleskvostný. V Svazek: 10 Strana: 0476
Veleskvostný. V. roucho. Škod. II2. 122.

368782   Veleslav Svazek: 4 Strana: 0606
Veleslav, u, m. = veleslavnosť. Bern. Velesláva, y, f., der Triumph, die Glorie. Šm.

368783   Veleslav Svazek: 8 Strana: 0460
Veleslav, a, m., vz násl. Velislav.

368784   Veleslavení Svazek: 4 Strana: 0606
Veleslavení, n., das Loben, Hochprei- sen, Rühmen, die Verherrlichung.

368785   Veleslavenství Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslavenství, n. = sláva, velebnosť, die Erhabenheit, Majestät, Herrlichkeit. Výb. I. 336. Ale však otcovo i synovo i ducha svatého jedno jest božství, rovná chvála a spolu věčné v. Št. Veliký v svém v. Leg. A. 50. V., majestas. ZN. Pravda jest v. všech věkóv; Proši, aby tvé v. naplnilo slib; Bůh ve svém přeslavném v. bez po- čátku byl jest vždy; Dóm v. mého; V. Hospodinovo se jest zračilo. BO. An jde na súd zvláště ve svém v. s velikú mocí. Pass. 16. (Hý. ). Vidí Boha (v nebi) v jeho v. Pass. mus. 331.

368786   Veleslavený Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslavený; -en, a, o, hochgepriesen, glorreich. V. kníže. Háj.

368787   Veleslaví Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslaví, n., die Herrlichkeit. Rk.

368788   Veleslavice Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslavice, dle Budějovice, Weislowitz, ves v Krumlovsku. Vz S. N., Tk. III. 104.

368789   Veleslavín Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslavín, a, m., ves u Prahy, odkud pocházel otec Daniele Adama z Veleslavína. Jg. Vz S. N., Tk. I. 32., 83., 415., II. 264. -266., III. 82. — V. Dan. Adam, knihtiskař a spis., † 1599. Vz S. N., KP. I. 326., Sbn. 613., 915., 917., 918., 921., 923., 956., 934., Tf. H. 1. 204., Šb. H. 1. 303., Jir. H. 1. II. 309. — Z V. Ad. Samuel. Vz Jir. H. 1. II. 315.

368790   Veleslavín Svazek: 7 Strana: 1012
Veleslavín. Z V-na Dan. Adam., 1546. až 1599. Cf. Výb. II. 1593. nn., Pyp. K. II. 548., Slavín II. 71., Bačk. Písm. I. 933., Tf Mtc. 67., Mus. 1886. 139. nn., Rk. Sl.

368791   Veleslavínčina Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslavínčina, y, f. = písemná čeština z doby Veleslavínovy. Šd.

368792   Veleslavínovec Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslavínovec, vce, m. = kdo se při- držuje češtiny z doby Veleslavínovy. Šd.

368793   Veleslavínština Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslavínština, y, f. = veleslavínčina. Kos. Ol. I. 20.

368794   Veleslavitel Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslavitel, e, m., der Lobpreiser, Ver- herrlicher. — V., der Triumphator.

368795   Veleslaviti Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslaviti, il, en, ení = velice slaviti, velebiti, hochpreisen, verherrlichen. — koho. Na věky budu v. Boha. Ros. — V., Br., ZN. — V. = vítězství slaviti, triumfovati, triumphiren. — co: dobytí města. Bern. — co čím: slavným průvodem.

368796   Veleslaviti koho Svazek: 8 Strana: 0460
Veleslaviti koho. Stačí: slaviti, chváliti. Bl. Gr. 324.

368797   Veleslavně Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslavně, herrlich.

368798   Veleslavnosť Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslavnosť, i, f. = velebnosť, die Herr- lichkeit. Ó najvyššie božstvie, ó hrozná v-sti (majestas)! Ms. 14. věku. — V. = tri- umf, der Triumph. Bern. S v-stí přijat býti má. Vodn. — Šf.

368799   Veleslavnosť Svazek: 7 Strana: 1012
Veleslavnosť. Pravn. 1514.

368800   Veleslavnosť Svazek: 10 Strana: 0476
Veleslavnosť, i, f. = velebnosť. Něčí v. uraziti. Kar. 65.

368801   Veleslavný Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslavný = slavný, velebný, herrlich, preiswürdig, glorreich, hochberühmt, maje- stätisch, prächtig. V. jméno (boží). V., Kom., Br., stutkové. Kram. V. Orest. Lšk. Zve- stuju vám pověsť veleslavnú. Rkk. — V. = titul. V. kníže, Rkk., c. k. zemská školní rada, Us., kapitola. Bern. — V. = trium- falní, Triumph-. V. vůz, oblouk, brána, ko- runa, roucho, obrazy. Bern.

368802   Veleslavný Svazek: 7 Strana: 1012
Veleslavný. Pravn. 59.

368803   Veleslibný Svazek: 4 Strana: 0607
Veleslibný, vielversprechend. Dch.

368804   Veleslibný Svazek: 8 Strana: 0460
Veleslibný. V. představa. Stč. P. př. 10.

368805   Velesličný Svazek: 4 Strana: 0607
Velesličný, sehr schön. Lšk.

368806   Velesložitý Svazek: 7 Strana: 1012
Velesložitý, sehr zusammengesetzt. V. dojem. Dk.

368807   Velesnadný Svazek: 7 Strana: 1012
Velesnadný, sehr leicht. Dk.

368808   Velesněm Svazek: 4 Strana: 0607
Velesněm, u, m. = velerada. Sš. Sk. 176. Štěpán stál před v-mem. Sš. Sk. 74. (Hý. ).

368809   Velesněmovník Svazek: 4 Strana: 0607
Velesněmovník, a, m. = člen velesněmu. Ale nyní velekněz přetrhuje ono v-ků na tváři Štěpánově utkvění. Sš. Sk. 73. (Hý. ).

368810   Velespanilý Svazek: 7 Strana: 1012
Velespanilý, sehr schön o. wohlgestal- tet Šb., Šmb.

368811   Velespasitelný Svazek: 7 Strana: 1012
Velespasitelný, sehr heilsam, heilbrin- gend. Lpř.

368812   Velespasný Svazek: 7 Strana: 1012
Velespasný, sehr heilsam, hei'bri igend. Hlv., Lpř.

368813   Velesprávce Svazek: 4 Strana: 0607
Velesprávce, e, m., der oberste Ver- walter. V. Bůh. Sš. II. 204. (Hý. ).

368814   Velespravedlivý Svazek: 4 Strana: 0607
Velespravedlivý, sehr gerecht. Vele- spravedlivý soudce. Us. Tč.

368815   Velesrdnatý Svazek: 7 Strana: 1013
Velesrdnatý, sehr herzhaft, muthig. Lpř.

368816   Velesrdný Svazek: 10 Strana: 0476
Velesrdný muž. Msn. II. 233., Od 144. V. jarosť Msn. Od. 203.

368817   Velestálý Svazek: 7 Strana: 1013
Velestálý, sehr fest, standhaft Lpř.

368818   Velestát Svazek: 4 Strana: 0607
Velestát. u, m., der Grossstaat. Bulhar- sko na v. slovanský pozvedl. MP.

368819   Velestatný Svazek: 4 Strana: 0607
Velestatný, sehr kräftig, tapfer. Us.

368820   Velestavba Svazek: 10 Strana: 0476
Velestavba, y, f. Rgl.

368821   Velestinný Svazek: 7 Strana: 1013
Velestinný, schattenreich. Lpř.

368822   Velestkvostný Svazek: 7 Strana: 1013
Velestkvostný, prachtvoll. Us. Pdl.

368823   Velestradalný Svazek: 4 Strana: 0607
Velestradalný, nulvao-ioc. Vký.

368824   Velestrastný Svazek: 10 Strana: 0476
Velestrastný stařec. Msn. Od. 216.

368825   Velestrašný. V Svazek: 10 Strana: 0476
Velestrašný. V. tíseň. Msn. II. 143.

368826   Velestrmný Svazek: 10 Strana: 0676
Velestrmný. V. Ida. Škod. II2. II. 36.

368827   Velestrojný Svazek: 7 Strana: 1013
Velestrojný, Tra^-roiWo?, sehr zierlich o. kunstvoll gearbeitet. Lpř.

368828   Velestrom Svazek: 10 Strana: 0476
Velestrom, u, m. Slovanský v. Sbor. čes. 47.

368829   Velestrůjný Svazek: 10 Strana: 0476
Velestrůjný = obmyslný. V. Odysseus. Škod. Od. 8., 79., II2. 28. 1.

368830   Velestúr Svazek: 7 Strana: 1013
Velestúr, a, m., vrch u Kremnice na Slov. Orl. VII. 209., Sb. sl. ps. I. 197., Ntr. VI. 324., BZv. 27.

368831   Velesvataný. V Svazek: 10 Strana: 0476
Velesvataný. V. královna. Msn. Od. 71. Sr. Svataná.

368832   Velesvatě Svazek: 4 Strana: 0607
Velesvatě, hochheilig. V Jerusalemě Jakob apoštol mladší bratr Páně v. bisku- poval. Sš. Sk. 226. (Hý. ).

368833   Velesvátosť Svazek: 4 Strana: 0607
Velesvátosť, i, f., sanctissimum. Šd.

368834   Velesvatyně Svazek: 4 Strana: 0607
Velesvatyně, ě, f., das Allerheiligste. Bibl.

368835   Velesvěcený Svazek: 7 Strana: 1396
Velesvěcený kněz. Krs 187.

368836   Velesvět Svazek: 4 Strana: 0607
Velesvět, a, m., macrocosmos. Nz.

368837   Velešetrný Svazek: 4 Strana: 0607
Velešetrný, schonungsvoll. Šm.

368838   Velešice Svazek: 4 Strana: 0607
Velešice, dle Budějovice, Welleschitz, ves u Horažďovic. PL.

368839   Velešín Svazek: 4 Strana: 0607
Velešín, a, m., městečko v Krumlovsku, něm. Welleschin. Vz S. N.

368840   Velešina Svazek: 4 Strana: 0607
Velešina, y, f., Weleschina, samota u Ne- pomuka. PL.

368841   Velešov Svazek: 4 Strana: 0607
Velešov, a, m., Welleschau, ves u Ji- hlavy.

368842   Velešov Svazek: 10 Strana: 0476
Velešov, a, m., hora u Potštejna. Jrsk. V. 10.

368843   Velešovice Svazek: 4 Strana: 0607
Velešovice, dle Budějovice, Wellspitz, ves u Rousinova na Mor. PL.

368844   Velešovice Svazek: 7 Strana: 1013
Velešovice. Tam jsou proslulí muzikanti. Jak jednou jeden z nich zahnal hafana basou nezkrotiv ho koláči. Vz Sbtk. Krat. h. 212.

368845   Velešumný. V Svazek: 10 Strana: 0476
Velešumný. V. moře. Škd. Od. 191.

368846   Veletělo Svazek: 4 Strana: 0607
Veletělo, a, n., der Hauptkörper. Vražen do srdce v-la slovanského klín. MP.

368847   Veletěžký. V Svazek: 10 Strana: 0476
Veletěžký. V. pohroma. Msn. II. 108.

368848   Veleti Svazek: 4 Strana: 0607
Veleti, velím a veli, 3. pl. velejí (Chč. 616. ), velej, veleje (íc, Troj. ), el, en, ení = kázati, poručiti, radu dáti, wollen, befehlen, gebieten, schaffen, anordnen, heissen, an- weisen. Jg. — abs Chci se tak zachovati, jak velíte. Sych. Já tebe proši a také veli. Tristr. 354. Uče je, kterak mají zpósobní býti, když sě chtie právě, jako on velí, modliti; Bohatec, jenž jest byl živ tak, jako ty velíš, umřel jest. Hus I. 289., III. 117. — co. Což rozum velí. Lom. To nutnosť velí. Us. Dch. Bůh vždy velí dobré, ďábel vždy zlé. Hus I. 89. — (co) komu. Z té, co velela všem ostatním, jsi nyní ta, jíž nikdo neslyší. Shakesp. Tč. Sbor válečný, jemuž velel sám, zaskočil ležení německé; Dvorský župan Skrbimír velel jednomu, Boleslav dru- hému křídlu. Ddk. III. 10., II. 428. Dobře si velel (= přál), dokud měl z čeho. Us. v Hradecku. Kšť. I božie přikázánie i při- rozené i příkladné nám to velí. Hus i. 148. V. vojsku. Us. Kdo ti to velel ? D. — co skrze koho. Ktož vámi hrzie, mnú hrzie, to věz, když v tom jich neposlúcha, co Kristus skrze ně velí. Hus TI. 75. — jak. Ani sě ani jiného slušie dobrovolně zabiti kromě těch, kteréž Bóh veli zabiti vyda- ným zákonem neb zjevením. Hus I. 159. Cizí Antikrist, kterýž co proti hlasu Kri- stovu velí. Hus II. 225. (Tč. ). — kde. Z té všie řeči, jakož i sv. Pavel v dnešní epi- štole velí, vezměme naučenie. Hus I. 6. — kdy. V tažení v tom velel Václav vojsku českomoravskému; V každé výpravě velel značnému oddělení dobře ozbrojených jízd- ných manu, Ddk. III. 27, VI. 81. — aby. Velel, aby se mu psalo. D. Velí-li otec neb mátě dceři, aby muže pojala... Hus II. 31. Ondřej velel synu svému, aby se odloučil od své milované choti. Ddk. V. 123. — S infinit. Trapné zkušenosti předešlého roku na Mor. velely záhy pomýšleti na za- bezpečení Prahy. Ddk. V. 294. Proti velí mi sobě z desk vyložiti, ješto mi vložil za 200 hř. gr. Půh. I. 333. Všecky milovati i nepřátely velí; K takovým velí se ostře míti, jich do domu nepřijímati; Slov užívá i obecných veleje se v Pánu posilniti. BR. II. 25., 81. b., 661. Velí pečlivosti pilnu býti; A tu kněžie nynější berú pochop, že velé sobě od zpovědi penieze dávati; Miesto zde v světě najnižšie, na němž velí se Kri- stus posaditi; Pokoře se (Kristus) velí od sebe naučiti; A velí kříž po sobě nésti; A páni to rušie, velejíce kněžím panovati, súditi... Hus I. 329., II. 341., 363., 422., III. 114.. 219. (Tč. ). Dobré mysli býti velím. Kom. Ne takť velí dávati, aby jiným bylo oblehčenie a vám súžení, ale rovnosť učiňte. Št. Též póvod pohnaného na vysvědčení póhona aneb na otpierání póhona: otkad sě velí pohoniti ?.... Kn. rož. 41. — V., Br., Troj., Rkk., Sych., Háj., Dal.

368849   Veleti Svazek: 7 Strana: 1013
Veleti. Cf. Mkl. Etym. 377. b.. List. fil. 1884. 465. — abs. Hospodin velí. Ž. wit. 28. 10. — aby. Práva velé, aby . . . Št. Kn. š. 157.

368850   Veleti Svazek: 8 Strana: 0460
Veleti. O pův. cf. Gb. H. ml. I 79.

368851   Veleti Svazek: 9 Strana: 0367
Veleti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 295.

368852   Veletice Svazek: 4 Strana: 0608
Veletice, dle Budějovice, Welletitz, ves v Žatecku. Vz S. N., Arch. II. 59.

368853   Veletín Svazek: 4 Strana: 0608
Veletín, a, m. a) Weletin, ves u Sedl- čan; b) Welletein, ves u Uher. Brodu. Vz S. N.

368854   Veletlačný Svazek: 7 Strana: 1013
Veletlačný. Nz.

368855   Veletlačný, veletlaký Svazek: 4 Strana: 0608
Veletlačný, veletlaký, Hochdruck-. V. parostroj. Šp.

368856   Veletlak Svazek: 4 Strana: 0608
Veletlak, u, m., der Hochdruck. Rk.

368857   Veletoč Svazek: 4 Strana: 0608
Veletoč, e, m. (při tělocviku). Vz KP. I. 486.

368858   Veletoč Svazek: 7 Strana: 1013
Veletoč, Riesenwelle Rgl.

368859   Veletok Svazek: 4 Strana: 0608
Veletok, u, m. = veliká řeka. V. = řeka přítokem mnoha jiných řek zvětšená a dlou- hou cestu k moři konající, der Strom. S. N. Největší v.: Maraňon v již. Americe, Missi- sipi v sev. Americe; Nil a Niger v Africe; Ob, Jenisej, Lena a Ind v Asii; Volha v Eu- ropě; Mörrö (Murray) v Australii. Tl. 13 Volga, Dunaj, Rýn, Labe. S. N.

368860   Veletok Svazek: 7 Strana: 1013
Veletok v jeho spěchu zastaviti ne- můžeš, ale z něho čerpati lehko. Sb. učit.

368861   Veletoký Svazek: 7 Strana: 1013
Veletoký, stark fliessend, heftig strö- mend. Lpř.

368862   Veletov Svazek: 4 Strana: 0608
Veletov, a, m.. Welletau, ves v Kolínsku. Vz S. N.

368863   Veletové Svazek: 4 Strana: 0608
Veletové (Luticové), kmen slovan. mezi Labem, Odrou a mořem. Pal. Dj. I. 1. 113.

368864   Veletrh, velkotrh Svazek: 4 Strana: 0608
Veletrh, velkotrh, u, m., die Messe. Nz.

368865   Veletrpěč Svazek: 10 Strana: 0476
Veletrpěč, e, m. V. Odysseus. Msn. II. 133.

368866   Veletrudný. V Svazek: 10 Strana: 0476
Veletrudný. V. práce. Msn. II. 96.

368867   Veletřískárna Svazek: 10 Strana: 0476
Veletřískárna, y, f. = místnosť, kde se dělají veliké třísky. Osv. 1896. 461.

368868   Veletucet Svazek: 7 Strana: 1013
Veletucet, ctu, m., Grossdutzend. Rgl.

368869   Veletučný. V Svazek: 10 Strana: 0476
Veletučný. V. brav. Škd. Od. 170.

368870   Veletvarnosť Svazek: 4 Strana: 0608
Veletvarnosť, i, f. = velkoleposť. Nz.

368871   Veletvarný Svazek: 4 Strana: 0608
Veletvarný = velkolepý, grandios. Nz.

368872   Veletvor, veltvor Svazek: 4 Strana: 0608
Veletvor, veltvor, u, m., der Koloss, kolossales Werk. Nz. V. státu římského. Sš. I. 12.

368873   Veletvorný, veletvorový Svazek: 4 Strana: 0608
Veletvorný, veletvorový, kolossal. Nz.

368874   Veletvorový Svazek: 4 Strana: 0617
Veletvorový = veletvorný. Nz.

368875   Veletvrz Svazek: 10 Strana: 0476
Veletvrz, e, f. Tbz. V. 1. 10.

368876   Veleučený Svazek: 4 Strana: 0608
Veleučený, hochgelehrt, doctissimus, ti- tul. Us. V. pane!

368877   Veleúčinný Svazek: 7 Strana: 1013
Veleúčinný, sehr wirksam. Mour.

368878   Veleuměle Svazek: 4 Strana: 0608
Veleuměle, kunstreich. Dch.

368879   Veleumělý Svazek: 7 Strana: 1013
Veleumělý, kunstreich.

368880   Veleumělý. V Svazek: 10 Strana: 0476
Veleumělý. V. práce. Tbz. XVI. 204.

368881   Veleumný Svazek: 8 Strana: 0460
Veleumný. Phľd. XII. 725.

368882   Veleútěšný Svazek: 4 Strana: 0608
Veleútěšný, sehr tröstlich, trostreich. Slova ta i pro církev v-ná byla. Sš. Sk. 108.

368883   Veleúzký Svazek: 9 Strana: 0367
Veleúzký. V. točenka. Ulič. 140.

368884   Veleužitečný Svazek: 7 Strana: 1013
Veleužitečný, sehr nützlich. Lpř.

368885   Veleválečník Svazek: 4 Strana: 0608
Veleválečník, a, m., ein grosser Krie- ger. Hvls.

368886   Velevážený Svazek: 4 Strana: 0608
Velevážený; -en, a, o, hochgehalten, Hoch- geehrt. V-nému pánu, panu N. N. (na ná- pisech). Cf. Velectěný.

368887   Velevážnosť Svazek: 4 Strana: 0608
Velevážnosť, i, f., hohe Würdigkeit. Dch.

368888   Velevážný Svazek: 4 Strana: 0608
Velevážný, hochgeehrt, hochernst. Byl to v. okamžik. Dch. Původce této smlouvy v-né rozžehnal se s tímto světem. Ddk. II. 467.

368889   Velevděčný Svazek: 4 Strana: 0608
Velevděčný; -čen, čna, o, sehr dankbar — komu čeho. Jsem vám té poznámky v-čen. Kos. Ol. I. 222.

368890   Velevěhlasný Svazek: 4 Strana: 0608
Velevěhlasný, sehr klug. Bž. 56.

368891   Velevele Svazek: 4 Strana: 0608
Velevele = převelice. Rkk. 20., Kos. 01. I. 133. Vz Vele.

368892   Velevelký Svazek: 4 Strana: 0608
Velevelký, sehr gross. Šf.

368893   Velevěstec Svazek: 10 Strana: 0476
Velevěstec, stce, m. Tbz. XIII. 146.

368894   Velevévoda Svazek: 7 Strana: 1013
Velevévoda, y, f., Grossherzog, m. Rk.

368895   Velevezný Svazek: 4 Strana: 0608
Velevezný = mnoho vezoucí V. Vltava. Turin.

368896   Velevhodný Svazek: 7 Strana: 1013
Velevhodný, sehr geeignet. Us. Pdl.

368897   Velevítaný Svazek: 4 Strana: 0608
Velevítaný, sehr erwünscht, V-ná a vhodná pokynutí. Bž. Předml. Každý vý- kon byl mu v-ný; V. stát sousední; Tako- véto polní tažení bylo královně matce vele- vítaným. Ddk. III. 77., IV. 46., V. 170. (Tč. ).

368898   Velevkusně Svazek: 8 Strana: 0460
Velevkusně. V. něco dělati. Krs. Moor. 44.

368899   Velevkusný Svazek: 7 Strana: 1013
Velevkusný, sehr geschmackvoll. Us. Pdl.

368900   Velevládce Svazek: 4 Strana: 0608
Velevládce, e, m., der Grossherr. Šm.

368901   Velevládný Svazek: 4 Strana: 0608
Velevládný, hochgebietend, weitherr- schend. Ráj., Dch.

368902   Velevrub Svazek: 4 Strana: 0608
Velevrub, a, m., unio, lasturovec či mlž. Vz Frč. 209., 210. V. malířský, unio pic- torum; v. perlonosný, u. margaritifer. Vz Frč. 220., Schd. II. 537.

368903   Velevrub Svazek: 7 Strana: 1013
Velevrub Cf. D ad. 39., Brm. IV. 2. 349., 353.

368904   Velevrub Svazek: 9 Strana: 0367
Velevrub malířský. Sr. Ott. XVI. 707a.

368905   Velevtip Svazek: 7 Strana: 1013
Velevtip, u, m., sehr grosser Witz. Ntr. VI. 300. Velevydatný, sehr ausgiebig. Us. Pdl.

368906   Velevýroba Svazek: 4 Strana: 0608
Velevýroba = velkovýroba. 'Šp.

368907   Velevyslanec Svazek: 7 Strana: 1013
Velevyslanec, nce, m., Grossbothschafter. Mus. 1880. 168.

368908   Velevysoký. V Svazek: 10 Strana: 0476
Velevysoký. V. postava. Čes. 1. XII. 328.

368909   Velevyzáblý Svazek: 10 Strana: 0476
Velevyzáblý muž. Ces. 1. XII. 323.

368910   Velevýznačný Svazek: 7 Strana: 1013
Velevýznačný, sehr bezeichnend, be- deutungsvoll. Stč., Frč.

368911   Velevýznamný Svazek: 4 Strana: 0608
Velevýznamný, von sehr grosser Be- deutung, bedeutungsvoll. Ddk. V. 254.

368912   Velevzácný Svazek: 4 Strana: 0608
Velevzácný, sehr rar, sehr kostbar, sehr theuer. Krok. To je v. zjev. Us.

368913   Velevzdálenosť Svazek: 4 Strana: 0608
Velevzdálenosť, i, f., bedeutende Ent- fernung. Pl.

368914   Velevzdálený Svazek: 4 Strana: 0608
Velevzdálený; -en, a, o, sehr entfernt. Pl.

368915   Velevzdyšný Svazek: 7 Strana: 1013
Velevzdyšný, stark tönend, seufzend. Lpř.

368916   Velevznešený. V Svazek: 10 Strana: 0476
Velevznešený. V. Hera. Škod. II2. 106.

368917   Velevztržený Svazek: 10 Strana: 0477
Velevztržený vítr. Msn. II. 193.

368918   Velez Svazek: 4 Strana: 0608
Velez. Páni Hovoře z viery doděkovachu a pod Veleziú blíz ves jemu dachu. Dal. 61. Vz Velezský.

368919   Velezajímavý Svazek: 7 Strana: 1013
Velezajímavý, sehr interessant. V. úkaz Mus., Stč., Pdl.

368920   Velezásada Svazek: 8 Strana: 0460
Velezásada, y, f., das oberste Princip. I)k. (Krok 1895. 370., 1896. 13.).

368921   Velezasloužilý Svazek: 4 Strana: 0608
Velezasloužilý, sehr verdient, hochver- dient. Us.

368922   Velezáslužný Svazek: 7 Strana: 1013
Velezáslužný, sehr verdienstvoll. Mus. 1880. 164.

368923   Velezástup Svazek: 10 Strana: 0477
Velezástup, u, m. V. ovec. Man. Od. 187.

368924   Velezávod Svazek: 10 Strana: 0477
Velezávod, u, m., Grossetablissement. Pokr. 1885. č. 173.

368925   Velezběhlý Svazek: 4 Strana: 0608
Velezběhlý, sehr gewandt. Šm.

368926   Velezdobný Svazek: 7 Strana: 1013
Velezdobný, sehr zierlich. Lpř.

368927   Velezhoubný Svazek: 7 Strana: 1013
Velezhoubný, sehr verheerend, ver- derblich. Lpř.

368928   Velezjevný Svazek: 7 Strana: 1013
Velezjevný, ganz offenbar, klar. Dk.

368929   Velezkušený Svazek: 7 Strana: 1013
Velezkušený, erfahrungsreich. Rk.

368930   Velezločinec Svazek: 4 Strana: 0608
Velezločinec, nce, m., ein sehr grosser Uibelthäter. V. nejaký neobyčejný a svr- chovaný. Sš. Sk. 256.

368931   Velezly Svazek: 7 Strana: 1013
Velezly, sehr böse. Bendl I. 134.

368932   Velezmužilý Svazek: 7 Strana: 1013
Velezmužilý, sehr mannhaft. Msn.

368933   Veleznačný Svazek: 7 Strana: 1013
Veleznačný, sehr merkbar, kennbar; be- deutend, erheblich, beträchtlich. V. pokrok. Stč.

368934   Veleznalý Svazek: 4 Strana: 0608
Veleznalý, sehr kundig, gewiegt. V. vo- jín. Dch.

368935   Veleznamenitý Svazek: 7 Strana: 1013
Veleznamenitý, sehr merkwürdig, be- deutend. V. úspěch. Šmb. S. I. 503.

368936   Veleznámý Svazek: 4 Strana: 0608
Veleznámý, sehr bekannt, geläufig.

368937   Veleznojný. V Svazek: 10 Strana: 0477
Veleznojný. V. slunce. Msn. Od. 87, 294.

368938   Velezpozdilec Svazek: 10 Strana: 0477
Velezpozdilec, lce, m. Msn. Od. 127.

368939   Velezrada Svazek: 4 Strana: 0608
Velezrada, y, f., der Hochverrath. Vz S. N. Žaloba z v-dy; Pře o v-du, do níž byl pražský biskup Menhart zlomyslně vta- žen. Ddk. III. 33., 46.

368940   Velezrada Svazek: 7 Strana: 1396
Velezrada. Pojem v-dy v 16. stol. Vz Wtr. Obr II. 774. nn.

368941   Velezrádce Svazek: 4 Strana: 0608
Velezrádce, e. m., der Hochverräther. Byli jako v-ci vypověděni. Ddk. VI. 31.

368942   Velezrádný Svazek: 4 Strana: 0608
Velezrádný, hochverräterisch. V-ho Alberta ze země vypudil. Ddk. V. 210.

368943   Velezrádný Svazek: 7 Strana: 1013
Velezrádný. Pal. Rdh. III. 286.

368944   Velezřejmý. V Svazek: 10 Strana: 0477
Velezřejmý. V. dílo. Msn. Hym. 19.

368945   Velezský Svazek: 4 Strana: 0608
Velezský. V. hora. Dal. 34. 21.

368946   Velezvěr Svazek: 4 Strana: 0608
Velezvěr, a, m., dinotherium. Rk.

368947   Velezvláštní Svazek: 4 Strana: 0608
Velezvláštní, ganz sonderbar. Je to v. věc, že... Us. Dch.

368948   Velezvučný Svazek: 10 Strana: 0676
Velezvučný pták. Škod. Il2. II. 36.

368949   Veležádoucí Svazek: 7 Strana: 1013
Veležádoucí, sehr erwünscht. Lpř.

368950   Veležádoucný Svazek: 7 Strana: 1013
Veležádoucný, sehr erwünscht. KB. V.

368951   Veležertva Svazek: 7 Strana: 1013
Veležertva, y, f., grosses Opfer. Msn. Hes.

368952   Veležice Svazek: 4 Strana: 0608
Veležice, dle Budějovice, Welleschitz, ves a) v Bydžovsku, b) u Štětí. Vz S. N.

368953   Veležírný Svazek: 10 Strana: 0477
Veležírný = úrodný. V. půda. Msn. II. 94., rok, země. Škod. F. 148., Od. 26., IP. 168.

368954   Veleživný. V Svazek: 10 Strana: 0477
Veleživný. V. země. Škod. II2. 58.

368955   Veležrec Svazek: 10 Strana: 0477
Veležrec, žerce, m. Tbz. XIII. 203., XVI. 147.

368956   Veležupan, a Svazek: 7 Strana: 1013
Veležupan, a, m., Grossgespann, m. Šf. Strž. II. 286. a j.

368957   Veležupanství Svazek: 7 Strana: 1013
Veležupanství, n , Grossgespannschaft, f. Šf. Strž. II. 266., 271. a j.

368958   Velflík Svazek: 4 Strana: 0608
Velflík, a, m., osob. jm.

368959   Velflík Svazek: 10 Strana: 0676
Velflík Albert V., prof. a spis. Vz Zl. Pr. XXIII. 323. s podobiz. na str. 321.

368960   Velflovici Svazek: 4 Strana: 0608
Velflovici (rodina pražská). Dal. 169. a 170., Tk. I. 628., II. 552.

368961   Velfovec Svazek: 4 Strana: 0608
Velfovec, vce, m., der Welfe. Ddk. III. 128.

368962   Velfský Svazek: 4 Strana: 0608
Velfský, Weifen-. Velfskou stranu u Řezna zaměstnával Ddk. III. 131.

368963   Velhad Svazek: 10 Strana: 0477
Velhad, a, m. Lind. — Lit. I. 801.

368964   Velháň Svazek: 7 Strana: 1013
Velháň, ě, m. Čože vietiš tými okáľami ako v.? Slov. Zátur. DŠk. V. 375.

368965   Velhartice Svazek: 4 Strana: 0608
Velhartice, dle Budějovice, mé. u Su- šice. PL., S. N.

368966   Velhartice Svazek: 7 Strana: 1013
Velhartice. Jak tam vedou z panského dvora syrovátku po trubách do města. Vz Sbtk. Krat. h. 126.

368967   Velhartický Svazek: 4 Strana: 0608
Velhartický, ého, m., osob. jm.

368968   Velhartický Svazek: 10 Strana: 0477
Velhartický Adolf, básn. Zl. Pr. 1904.

368969   Velhati Svazek: 4 Strana: 0608
Velhati, Jemanden wohin einlügen. Vz Lháti. — se kam. On se do pekla velže. Us. Velhal se v úřad. Jg. — se komu. Vypálil předměstí Nimburským, velhav se ponocným, že jede pan Hořický i pustili ho s ochotností. Let. 290.

368970   Veľhlavý Svazek: 7 Strana: 1013
Veľhlavý = veľkohlavý. V. Karpaty. Orl. II. 2.

368971   Velhora Svazek: 8 Strana: 0460
Velhora, y, f. Čch. Otr. 39.

368972   Velhoratý Svazek: 4 Strana: 0608
Velhoratý, hochgebirgig. Vký.

368973   Velhory, pl Svazek: 4 Strana: 0608
Velhory, pl., f., das Hochgebirge. Nz.

368974   Velchrabrý Svazek: 4 Strana: 0608
Velchrabrý, sehr tapfer. V. čin. Krok.

368975   Velí Svazek: 7 Strana: 1013
Velí, velie. Cf. Mkl. Etym. 378. a. Velí pecen. Dal C. 5., mráz, Otc. 416. b., sbor lidu. ML. 111. a. Nikdě nečtem by tak vělie bývalo v světě veselie. Alx

368976   Veli Svazek: 9 Strana: 0367
Veli. Mało veli = sebe méně. Jak mało veli moheł = kdykoli jen mohl. Slez. Lor. 80.

368977   Velí, velý Svazek: 4 Strana: 0608
Velí, velý, zastr. = veliký, gross. Da- riuš mluví u v. pokoře. Alx. V. v. 1292. (HP. 32. ). Srazista sě oba oščepoma, zlo- mista je oba velím praskem. Rkk. 55. — Dal., St. skl., Leg. Přírodo, matko velá! Dch. — Velím, instr., adv. = velmi, sehr. Záviděchu bohatstvo jej velím. Rkk. 46. A nám Buoh dává darmo v. (= mnohem) viece. Hr. rk. 339. Byl by velím (mnohem) viece mdleji. Alx. B. v. 285. (HP. 79. ). Ta lázňa velím sešla. List z r. 1480. V. jasný. Št.

368978   1. Velice Svazek: 4 Strana: 0609
1. Velice (komp. veličeji) = velmi, sehr, höchlich. V. moudrý, v. chváliti, milovati, prositi, se báti. V. Člověk v. dobrý. Ktk. To znajíce Vaší milosti v. prosíme za na- učenie. NB. Tč. 110. Dzěci nad ňu plakaly, žeby v. jedly; Donesla mu lužovice: Pij Janíčku, pij velice. Sš. P. 91., 168. (Tč. ). Mé zboží mi zahubil v. i pálil. Půh. II. 90. Rodičóm v. jsme zavázáni. Hus I. 150.

368979   2. Velice Svazek: 4 Strana: 0609
2. Velice, něm. Welitz, ves u Budějo- vic. PL.

368980   1. Velice Svazek: 7 Strana: 1013
1. Velice. Těší nás v. Us. Dch. Velicět se podiví. Výb. II. 20. Cf. List. fil. VI. 226.

368981   2. Velice Svazek: 7 Strana: 1013
2. Velice = potok u Vinařic. Kv. 1885. 643.

368982   Velicěm Svazek: 4 Strana: 0609
Velicěm, zastr. lok. Vz Šf. Sebr. sp. III. 588., Bž. 130.

368983   Velicí Svazek: 4 Strana: 0609
Velicí nervy (podvolné), die Willens- nerven. Nz.

368984   Velící Svazek: 4 Strana: 0609
Velící, kommandirend. Šm.

368985   Velicky Svazek: 4 Strana: 0609
Velicky = velice. Křesťanskú vieru v. rozšířil. Pass. 916., Výb. I. 297.

368986   Velický Svazek: 4 Strana: 0609
Velický, zastr. = veliký, gross. Leg. Pán panství strážnického a velického. Mtc. 1882. 161. Cf. Bž. 216. — V., ého, m., osob. jm.

368987   Velicsky Svazek: 7 Strana: 1013
Velicsky = velice. Výb. I. 297.

368988   Velictví, velictvo Svazek: 4 Strana: 0609
Velictví, velictvo, a, n. = velikosť, die Grösse, Erhabenheit. Leg. A. 31., Jg. Sl. 52.

368989   Velič Svazek: 4 Strana: 0609
Velič, e, m., osob. jm. Mt. S. VIII. 2. 77. — V., der Befehlshaber, Diktator. Na Slov. Ssk.

368990   Veličajzný Svazek: 9 Strana: 0367
Veličajzný = veliký. U Jimramova. Nár. list. 1900. č. 168.

368991   Veličák Svazek: 7 Strana: 1013
Veličák, a, m., der Grosse, Hochgestellte. Šd.

368992   Veličancný Svazek: 10 Strana: 0477
Veličancný = velikánský. Val. Brt. D. I. 347. Sr. Veličanzný.

368993   Veličanský Svazek: 4 Strana: 0609
Veličanský = velmi veliký, sehr gross. Mor., slez. Sd. Tč. V. člověk, chalupa, ja- blko, čepice. Šd.

368994   Veličaný Svazek: 7 Strana: 1013
Veličaný = veličanský. Slez. Šd.

368995   Veličanzný Svazek: 4 Strana: 0609
Veličanzný = veličanský. U Olom. Sd.

368996   Veličava Svazek: 7 Strana: 1013
Veličava, y, f. = velikosť. Slov. Sldk. 63., 261.

368997   Veličavě Svazek: 7 Strana: 1013
Veličavě, grossartig. Slov. Smýšľaš skromne, konaľs v.; Čo s chatrným počalo sa žartom, to sa končí veľmi v. Zbr. Lžd. 148, 120.

368998   Veličec Svazek: 4 Strana: 0609
Veličec, čce, m., magnas, zastr. (pták). Aqu.

368999   Veličejší Svazek: 4 Strana: 0609
Veličejší, vz Veliký.

369000   Velíček Svazek: 8 Strana: 0460
Velíček, čka, m., vz násl. Velislav.