349001   Třebelice Svazek: 4 Strana: 0156
Třebelice, něm. Střebelitz, ves u Tábora.

349002   Třebelice Svazek: 7 Strana: 0922
Třebelice od Třebela. Pal. Rdh. I. 133.

349003   Třebelovice Svazek: 4 Strana: 0156
Třebelovice, dle Budějovice, Třebello- witz, ves u Jamnic. PL.

349004   Třeben Svazek: 4 Strana: 0156
Třeben, bna, m., osob. jm. Pal.

349005   Třebenice Svazek: 4 Strana: 0156
Třebenice, dle Budějovice, Trebnitz, mě. u Lobosic. PL. — T., němec. Třebenitz, Střebenitz, ves u Mníška. — Tk. I. 87., III. 130, IV. 349., S. N., Tf. 300., Arch. I. 502., Pal. Dj. IV. 2. 533.

349006   Třebenice Svazek: 7 Strana: 0922
Třebenice u Lovosic (ne: Lobosic). O tamějších hodinách vz Šbtk. Krat. h. 117.

349007   Třebenice Svazek: 9 Strana: 0346
Třebenice, e, f. Zmocnil se T-ce Pal. Dej. III. 2. 35.

349008   Třebenina Svazek: 4 Strana: 0156
Třebenina, y, f. = čistá syrovátka bez sýření. Us.

349009   Třebestovice Svazek: 4 Strana: 0156
Třebestovice, ves u Sadské. Tk. I. 84., 417., III. 86., Tf. 266.

349010   Třebeš Svazek: 4 Strana: 0156
Třebeš, e, m., Střebesch, ves u Král. Hradce.

349011   Třebešice Svazek: 4 Strana: 0156
Třebešice, dle Budějovice, Třebeschitz, ves u Kutné Hory. PL.

349012   Třebešice Svazek: 4 Strana: 0156
Třebešice, dle Budějovice, ves u Bene- šova v Budějovsku. Vz S. N.

349013   Třebešice Svazek: 7 Strana: 0922
Třebešice, dříve asi Trabšice, kde nyní Terezín. Vz Pal. Rdh. II. 206.

349014   Třebešov Svazek: 4 Strana: 0156
Třebešov, a, m., Třebeschow, ves u Rych- nova; T. veliký, ves u Skalice; T. malý, ves tamtéž.

349015   Třebetice Svazek: 4 Strana: 0156
Třebetice, dle Budějovice, něm. Střebe- litz, ves u Holešova na Mor.; něm. Třebe- titz, ves u Dačic na Mor.

349016   Třebetín Svazek: 4 Strana: 0156
Třebetín, a, m., ves u Bohdanče; něm. Střebietin, ves u Letovic. PL.

349017   Třebetín, a Svazek: 4 Strana: 0156
Třebetín, a, m. T. dolní a horní, Klein- u. Gross-Střebitschen, vsi u Švihova. PL.

349018   Třeběvlice Svazek: 4 Strana: 0156
Třeběvlice, dle Budějovice, ves u Dlaž- kovic. Tk. III. 61.

349019   Třebický Svazek: 4 Strana: 0156
Třebický, ého, m. T. Ignác, průmyslník, † 1864. Vz S. N. — T. Frt.. spisov. Jg. H. 1. 643.

349020   Třebíč Svazek: 4 Strana: 0156
Třebíč, e, f., mě. na Mor. Vz S. N., Tk. IV. 743., S. N. — Třebíčan, a, m. — Tře- bický (m. Třebíčský, vz -ský).

349021   Třebíč Svazek: 7 Strana: 0923
Třebíč od Třebíka. Pal. Rdh. I. 132.

349022   Třebíč Svazek: 8 Strana: 0433
Třebíč od třebiti = tříbiti, čistiti, mítiti, klučiti. Krok 1892. 269. Cf. Čern. Př. 29.

349023   Třebíč Svazek: 9 Strana: 0346
Třebíč, e, m. (na Mor. ), f. (v záp. Čech). Gb. II. ml. III. 1. 122.

349024   Třebíč Svazek: 10 Strana: 0448
Třebíč. Jméno toto bylo masc. do konce XVI. stol. a nyní se ho užívá z pravidla v rodě ženském Mtc. 1904. 222. O původu jeho vz ib. 229.

349025   Třebíčko Svazek: 4 Strana: 0156
Třebíčko, a, n., Třebitschko, ves u Svín.

349026   Třebihošť, ě, f Svazek: 4 Strana: 0156
Třebihošť, ě, f., Třebihoscht, ves u Mi- letína.

349027   Třebichovice Svazek: 4 Strana: 0156
Třebichovice, dle Budějovice, Střebi- chowitz, ves u Smečna. PL., Tk. I. 380.

349028   Třebík Svazek: 4 Strana: 0156
Třebík, a, m, osob. jm.

349029   Třebín Svazek: 4 Strana: 0156
Třebín, a, m., něm. Střebin, ves u Bu- dějovic; T., něm. Třebine, Schehine, ves u Verneřic. PL., Arch. II. 58. — T., osob. jm.

349030   Třebínka Svazek: 4 Strana: 0156
Třebínka, y, f., návrší u Litoměřic. Km.

349031   Třebis Svazek: 9 Strana: 0346
Třebis = třebas. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 14.

349032   Třebišov Svazek: 4 Strana: 0156
Třebišov, a, m., Střebischow, ves u Kla- tov. PL., Arch. I. 533.

349033   1. Třebiště Svazek: 4 Strana: 0156
1. Třebiště, ě, n., Třebischt, Střebischt, ves u Tábora. PL.

349034   2. Třebiště Svazek: 4 Strana: 0156
2. Třebiště, ě, n., strsl. tř?biště, delubrum. Mkl. B. 274. T. = místo, kde pohanským bohům třeby přinášeli. Bdl.

349035   Třebiti Svazek: 7 Strana: 0923
Třebiti = páliti. T. mrtvoly. NZ. I. 444.

349036   Třebivlice Svazek: 4 Strana: 0156
Třebivlice, dle Budějovice, Třiblitz, ves u Třebenic. PL. Vz S. N.

349037   Třebivlice Svazek: 7 Strana: 0923
Třebivlice. Jak tam chytají zajíce. Vz Sbtk. Krat. h. 120.

349038   Třebíz Svazek: 4 Strana: 0156
Třebíz, e, m., Weissthurm, ves u Sla- ného. PL. Vz Tk. II. 430., 472., III. 59., 62., S. N.

349039   Třebízský Svazek: 4 Strana: 0156
Třebízský, ého, m. Václ. Beneš T-ský, spisovat. hist. povídek. Tf. H. 1. 141.

349040   Třebízský Svazek: 7 Strana: 0923
Třebízský (Beneš). Cf. Bačk. Př. 179. V Mtc. 1. psal o něm K. V. Rais. Vz o něm také v jednom z prvních čtyř sešitů ,Na- šich vzorů'.

349041   Třebízský Svazek: 9 Strana: 0463
Třebízský (Beneš ?. ). Vz List. fil. 1901. 286.

349042   Třebízský Svazek: 10 Strana: 0448
Třebízský V. Beneš. Vz List. fil. 1901. 447. nn., Beneš, Nár. list. 1904. 169. 2., Zvon IV. 547., Zl. Pr. XXI. 418. — T. Vojt. dr., spis.

349043   Třebka Svazek: 4 Strana: 0156
Třebka, y, f., osob. jm. Pal.

349044   Třebkov Svazek: 4 Strana: 0156
Třebkov, a, m., němec. Třepkow, ves u Písku. PL. Vz Tf. 288.

349045   1. Třeble Svazek: 4 Strana: 0156
1. Třeble, í, pl., Třebel, něm. Triebl, ves u Černošína. PL. Vz S. N.

349046   2. Třeble Svazek: 4 Strana: 0156
2. Třeble, e, f., der Stift bei der Magnet- nadel. Nz.

349047   Třeblý Svazek: 7 Strana: 0923
Třeblý = po hotově, připravený. Loď t-lá, dělo je třeblé, ist klar. Lg.

349048   Třebně Svazek: 4 Strana: 0156
Třebně, ubertim, hojně. Lex. vet.

349049   Třebnice Svazek: 4 Strana: 0156
Třebnice, něm. Trebnitz, ves a) u Se- dlčan, b) u Horšova Týna. PL. Vz Tk. III. 59 S N

349050   Třebnický Svazek: 4 Strana: 0156
Třebnický Št. Vz S. N., Jg. H. 1. 643.

349051   Třebník Svazek: 4 Strana: 0156
Třebník, u, m., tavola tužebník, spiraea, zemní ořech, die Spierstaude. Rstp. 483., 720. — T. = ritual (obřadová kniha) v li- turgii slovanské. Šf.

349052   Třebnouševes Svazek: 4 Strana: 0157
Třebnouševes, vsi, f., Gross-Třemescho- wes, ves u Hořic. PL., Tk. I. 89. Vz Tře- boučeves ve S. N.

349053   Třebnouševes Svazek: 7 Strana: 0923
Třebnouševes od Třebnucha. Pal. Rdh. I. 136.

349054   Třebnuška Svazek: 4 Strana: 0157
Třebnuška, y, f., němec. Střebnuschka, ves u Zbirova. PL.

349055   Třebný Svazek: 4 Strana: 0157
Třebný = potřebný, nothig. L., Pl. — T. = potřebu mající, dürftig. Pal.

349056   Třebobuz Svazek: 4 Strana: 0157
Třebobuz, e, f., něm. Zebus, ves u Plzně. PL.

349057   Třebočec Svazek: 4 Strana: 0157
Třebočec, čce, m., něm. Triebsees, mě. v Pomořanech. Vz S. N.

349058   Třebohost Svazek: 4 Strana: 0157
Třebohost, a, m., osob. jm Šd.

349059   Třebohostice Svazek: 4 Strana: 0157
Třebohostice, dle Budějovice, německy Střebohostitz, ves u Strakonic.

349060   Třebochovice Svazek: 4 Strana: 0157
Třebochovice, dle Budějovice, ves. Tk. III. 58., 62., 171., V. 261.

349061   Třebomysl Svazek: 4 Strana: 0157
Třebomysl, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 126.

349062   Třebomyslice Svazek: 4 Strana: 0157
Třebomyslice, dle Budějovice, Střebo- mislitz, ves u Brna. PL. Vz S. N.

349063   Třeboň Svazek: 4 Strana: 0157
Třeboň, é nebo i, f., město v Čechách, Wittingau, (dle Vítka rosenberského). Vz S. N., Tk. III. 389., IV. 743., V. 261. — T., Thröm, ves ve prus. Slez. Šd. — Tře- boňan, a, m. — Třeboňsko, a, n. Pč. 44. — Třeboňský.

349064   Třeboň Svazek: 7 Strana: 0923
Třeboň od Třebona. Pal. Rdh. I. 131. Cf. Třeba 1., Tříbiti = čistiti. Gb. Ml. II. 73. Tam jsou nobl páni. Vz o tom a o je- jich gardě v Sbtk. Krat. h. 119. - Cf. Arch. VII. 723., VIII. 606., Rk. Sl.

349065   Třeboň Svazek: 9 Strana: 0346
Třeboň, ě, í. Vavřinec z T-ně. Vz Wtr. Vys šk. 29.

349066   Třebonice Svazek: 4 Strana: 0157
Třebonice, dle Budějovice, Třebonitz, ves u Dušník. PL., Tk. I. 315., 416., III. 83.

349067   Třebonín Svazek: 4 Strana: 0157
Třebonín, a, m. T. dolní a horní. Unter-, Ober-Breitenstein, vsi u Velešína. PL. Vz S. N.

349068   Třeboňka Svazek: 7 Strana: 0923
Třeboňka. T-ky = porostliny u rybníka. Mus. 1880. 573., Světz. 1880. 71.

349069   Třebonský Svazek: 4 Strana: 0157
Třebonský J., spisov. Jg. H. 1. 643.

349070   Třeboňský Svazek: 10 Strana: 0448
Třeboňský archiv. Us.

349071   Třebontice Svazek: 7 Strana: 0923
Třebontice. Pal. Rdh. II. 207.

349072   Třeboradice Svazek: 4 Strana: 0157
Třeboradice, dle Budějovice, Třeboratitz, Přeworaditz, ves u Čakovic. PL., Tk. I. 372., III. 661., IV. 743., V. 261.

349073   Třebošice Svazek: 4 Strana: 0157
Třebošice, dle Budějovice, Třebositz, ves u Pardubic. PL, Vz S. N., Tf. 286.

349074   Třebošín Svazek: 4 Strana: 0157
Třebošín, a, m., Trebschen, mě. ve Frank- furtsku. Vz S. N.

349075   Třebošnice Svazek: 4 Strana: 0157
Třebošnice, dle Budějovice, Třebosch- nitz, dvůr u Neratovic. Pk., Tk. I. 407., 411.

349076   Třebošov Svazek: 4 Strana: 0157
Třebošov, a, m., něm. Třeboschow, sa- mota u Čimelic. PL.

349077   Třebotov Svazek: 4 Strana: 0157
Třebotov, a, m., Třebotau, ves u Rado- tína. PL. Vz S. N., Tk. I. 47., 437., II. 551., IV. 378., V. 261.

349078   Třebotovice Svazek: 4 Strana: 0157
Třebotovice, dle Budějovice, Třeboto- witz, ves u Lišova. PL.

349079   Třebouc Svazek: 4 Strana: 0157
Třebouc, e, f., něm. Třebotz, ves u Ho- řejšího Ročova.

349080   Třeboučeves Svazek: 4 Strana: 0157
Třeboučeves = Třebnouševes.

349081   Třeboun Svazek: 4 Strana: 0157
Třeboun, a, m., němec. Tschebon, ves u Toužíma. PL.

349082   Třeboutice Svazek: 4 Strana: 0157
Třeboutice, dle Budějovice, Třeboutitz, ves u Litoměřic. PL. Vz Tk. III. 130., S. N., Tf. 286.

349083   Třebová Svazek: 4 Strana: 0157
Třebová, é, f. Třebová česká, Böhmisch- Trübau, mě. v Pardubsku. Vz S. N. — T. moravská, Mährisch-Trübau, mě. v Brněn- sku. Vz S. N. — T. dlouhá, Langetriebe, ves u České Třebové. PL., Tk. V. 182. — Třebovan, a, m., ein Trübauer. — Třebov- ský, von Trübau.

349084   Třebované Svazek: 4 Strana: 0157
Třebované, větev Slovanů polabských. S. N.

349085   Třebovati Svazek: 4 Strana: 0157
Třebovati = potřebovati. Slez. Šd.

349086   Třebovati Svazek: 7 Strana: 0923
Třebovati. Laš. Brt. D. 279. Netřebu- jemy světidba. Brt. N. p. I. 142.

349087   Třebovětice Svazek: 4 Strana: 0157
Třebovětice, dle Budějovice, Třebowie- titz, ves u Nechanic. PL.

349088   Třebovice Svazek: 4 Strana: 0157
Třebovice, dle Budějovice, něm. a) Sie- bitz, ves u Změdče veliké, 2. Triebitz, ves u Čes. Třebové. Vz Tk. I. 417., S. N.

349089   Třebovízek Svazek: 4 Strana: 0157
Třebovízek, zka, m., ves, snad Třebíz u Slaného. Tk. III. 83.

349090   Třebovka Svazek: 7 Strana: 0923
Třebovka, y, f. = přítok Tiché Orlice. Krč., Ott. VI. 50.

349091   Třebovle Svazek: 4 Strana: 0157
Třebovle, něm., Třebaul, ves u Kouřimi. PL. Vz Tk. III. 78., 661., V. 261.

349092   Třebovský Svazek: 7 Strana: 0923
Třebovský F. Cf. Bačk. Písm. I. 746., 650.

349093   Třebovský Svazek: 8 Strana: 0433
Třebovský = Mat. Klácel. List. fil. 1894. 422.

349094   Třebsín Svazek: 4 Strana: 0157
Třebsín, a, m., něm. Třepsin, ves u Ne- veklova. PL. Třebsko, a, n., něm. Střepsko, ves u Mi- lína; něm. Triebsch, ves u Svín, vz Třebce.

349095   Třebucha Svazek: 4 Strana: 0157
Třebucha, y, f. = těrbuch, břicho, der Wanst. Slov.

349096   Třebule Svazek: 4 Strana: 0157
Třebule, e, f., rostl., anthriscus, Kletten- kerbel. T. klubičnatá, podhorní. T. zahradní, a. cerefolium, Schd. II. 301., Mr., Rstp. 756., lesní, a. silvestris, vlasoplodá, a. trichosperma, obecná, a. vulgaris. Rstp. 756., Čl. Kv. 346., Slb. 579., FB. 94., S. N., Kk. 198. — T. = kerblík, rostl. V. — T. syrská, daucus gin- gidium. — Jg., Kom. J. 126. T. z lat. cae- refolium. Mz. 355.

349097   Třebule Svazek: 7 Strana: 0923
Třebule, cerifolium. 16. stol. Cf. Rosc. 158., Ott. II. 441., Mllr. 31., 95., Rstp. 392.

349098   Třebule Svazek: 8 Strana: 0433
Třebule, ze sthněm. kërvola a to z lat. cerifolium, řec. xaiQéyvílov. Gb. H. ml. I. 611. T. v strč. léčení. Vz Zbrt. Pov. 62. Dle Cern. Př. a Mus. fil. I. 393. asi z lat. tribulus.

349099   Třebule Svazek: 9 Strana: 0463
Třebule, e, f., vz Krblík.

349100   Třebulka Svazek: 7 Strana: 0923
Třebulka = třebule. Rr. Sb. — T. = potok u Zvolena na Slov. Vz Tředle.

349101   Třebulovník Svazek: 8 Strana: 0433
Třebulovník, a, m., paederus, brouk. T. břehový, p. litoralis, červenoštítý, ruficollis, dlouhokrový, fuscipes, dlouhorohý, sanguini- collis, dvojitý, gemellus, krátkokrový, brevi- pennis, pobřežní, riparius, rybniční, limno- philus. Vz Klim. 224.

349102   Třebulový Svazek: 4 Strana: 0157
Třebulový, Kerbel-. T. polívka.

349103   Třebušice Svazek: 4 Strana: 0157
Třebušice, dle Budějovice, něm. Třebu- sitz, ves u Brandejska; něm. Triebschtitz, ves u Mostu; T. vysoké, Hohen-Trebetisch, ves u Podbořan. PL. Tk. I. 87., III. 71., 72.

349104   Třebušín Svazek: 4 Strana: 0157
Třebušín, a, m., němec. Triebsch, ves u Litoměřic. PL., Arch. I. 505.

349105   Třebušná Svazek: 4 Strana: 0157
Třebušná, é, f., samota u Příbrami. PL.

349106   Třebušov Svazek: 4 Strana: 0157
Třebušov, a, m. = Třebušín. Pal. Dj. I. 2. 495.

349107   Třebutičky Svazek: 4 Strana: 0157
Třebutičky, dle Dolany, Třebutschka, ves u Liběsic. PL.

349108   Třeby Svazek: 4 Strana: 0157
Třeby, pl., f. = háby, nečisté řeči, ši- břinky. Sš. (Hk. )

349109   Třebý Svazek: 4 Strana: 0157
Třebý, na Slov. = potřebný, způsobilý, geschickt. Koll.

349110   Třecí Svazek: 4 Strana: 0157
Třecí, Reib-. T. číše (šálek), kámen, D., rouška, Ros., šídlo, zapalovadlo. Techn. T. šelesť, das Reibungsgeräusch rauher Flächen, palice, das Pistill, Nz. lk., nástroj, Reibungs- instrument, Hd., kolo, das Reibrad, Prm., sirka, das Streichzündhölzchen. Šp. T. miska. T. kladivo, kotel, pánev, písek, rouška. Šm. — T. rybník, kde se ryby trou, der Streich- teich. D. T. kapr, der Stieichkarpfen. D.

349111   Třeći Svazek: 9 Strana: 0346
Třeći. Třečiho roku = předloni. Slez. Lor. 80.

349112   Třecí Svazek: 9 Strana: 0346
Třecí nástroje. Za Hud. polož: Mus. 1850. II. 56. Př.

349113   Třeč Svazek: 4 Strana: 0157
Třeč, e, m., der Reiber. Šm.

349114   Třeček Svazek: 4 Strana: 0157
Třeček, čka, m. = střeček.

349115   Třečkovati Svazek: 4 Strana: 0157
Třečkovati = střečkovati. Krávy trečkují. Sych. — T. = nesmyslným býti, rasend sein, rappeln. Byl.

349116   Třečkovati Svazek: 8 Strana: 0433
Třečkovati. Háj. Herb. 333. a,

349117   Třečoroční Svazek: 9 Strana: 0346
Třečoroční = ku předloňskému roku se táhnoucí. Slez. Lor. 80.

349118   Tředa Svazek: 4 Strana: 0157
Tředa, y, f., zastr. = třída, změna, der Wechsel. Troj. — T. = třída, ulice, die Gasse, Strasse. Vstanu i vztočím se po městu, po tředách i po uliciech. BO.

349119   Tředa Svazek: 7 Strana: 0923
Tředa, Wechsel. Cf. Mkl. Etym. 32. b.

349120   Tředla Svazek: 7 Strana: 0923
Tředla, y, f. = tředle. V Krkonš. Hk.

349121   Tředle, e, tředlka, třelka, tředlínka Svazek: 4 Strana: 0158
Tředle, e, tředlka, třelka, tředlínka, y, f. = ženská len troucí, die Flachsbreche- rin. Kb.

349122   Tředlena Svazek: 8 Strana: 0433
Tředlena, y, f. = tředle. Duf. 240.

349123   Tředlí Svazek: 7 Strana: 0923
Tředlí, f. = tředle. Rk.

349124   Tředlovačka Svazek: 9 Strana: 0346
Tředlovačka, y, f. = trdlice. Čes. 1. IX. 391.

349125   Tředlovna Svazek: 4 Strana: 0158
Tředlovna, y, f. = mědlice, die Flachs- breche. U Nov. města n. M. Hrš.

349126   Tředník Svazek: 4 Strana: 0158
Tředník, a, m. = střídník, vicarius. Jg. Vz Střídník.

349127   Tředník Svazek: 7 Strana: 0923
Tředník, u, m. = lomkámen, tužebník, spiraea, Erdeichel, rostl. Vz Mllr. 101.

349128   Tředníkový Svazek: 7 Strana: 0923
Tředníkový. T. bylina = tředník (dod.). Mllr. 101.

349129   Tředomistr Svazek: 4 Strana: 0158
Tředomistr, a, m. = cechmistr, der Zunft- meister. Ros.

349130   Tředovnický Svazek: 4 Strana: 0158
Tředovnický = cechmistrský, Zunftmei- ster-. Ros.

349131   Tředovnictví Svazek: 4 Strana: 0158
Tředovnictví, n. = cechmistrství, das Zunftmeisteramt. Ros.

349132   Tředovník Svazek: 4 Strana: 0158
Tředovník, a, m. = cechmistr, der Zunft- meister. Ros.

349133   Tředovský Svazek: 4 Strana: 0158
Tředovský, ého, m., osob. jm.

349134   Třeja Svazek: 7 Strana: 0923
Třeja = třá, třeba. U Frýdka. Brt. D. 361.

349135   Třejce Svazek: 8 Strana: 0433
Třejce = střevíce. Chod. Ces. 1. V. 238.

349136   Třela Svazek: 10 Strana: 0448
Třela, y, f. Pant (v stodole), který jde přes střelu do zatyně. Čes. 1. XIV. 289.

349137   Třelce Svazek: 4 Strana: 0159
Třelce, e, n., na Slov. = struhadlo, das Reibeisen. Koll. Čít. 55.

349138   Třelcovna Svazek: 7 Strana: 0923
Třelcovna, y, f., Raspelei, f.

349139   Třelec Svazek: 8 Strana: 0433
Třelec, lce, m., místo střelec, s sesuto. Brt. D. II. 279.

349140   Třeliskála Svazek: 9 Strana: 0347
Třeliskála, ?, ?., jm. obra z pohádky. Mus. ol. 1898. 118.

349141   Třelka Svazek: 4 Strana: 0159
Třelka, v, f. = žena, která tře len. Ktk. Vz Tředle.

349142   Třelka Svazek: 4 Strana: 0163
Třelka, y, f., zastr. = studená zimnice, kaltes Fieber. Mat. verb.

349143   Třelka Svazek: 8 Strana: 0433
Třelka, y, f. Brt. D. II. 441.

349144   Třelko Svazek: 4 Strana: 0159
Třelko, a, n. = třelce. Šm.

349145   Třelna Svazek: 10 Strana: 0448
Třelna, y, f. = místo, kde se tře len. Pokr. 1886. č. 7.

349146   Třelosť Svazek: 4 Strana: 0159
Třelosť, i, f. T. cesty, das Betretensein des Weges. Us. Jg.

349147   Třelý Svazek: 4 Strana: 0159
Třelý = třený. T. cesta, getretener Weg. Ráj.

349148   Třelý do Svazek: 7 Strana: 0923
Třelý do něčeho, muthig, geschickt. Na Hané. Wrch.

349149   Třemdala Svazek: 7 Strana: 0923
Třemdala, diptamus. 15. stol. Vz D. Gesch. 278., Mách. 114.

349150   Třemdala Svazek: 8 Strana: 0433
Třemdala, diptamus, alias bukvice, in margine smldovník (al. penadanum). 1440. Mus. fil. 1896. 263.

349151   Třemdala, třemdava, třevdava, třev- dala Svazek: 4 Strana: 0159
Třemdala, třemdava, třevdava, třev- dala, y, f. = polej vlaský, jesenka, dictam- mis, Diptam, das Hirschkraut, die Gicht- wurz. T. bílá, d. albus. Rstp. 272. Čl. kv. 327., FB. 87., S. N.

349152   Třemdava Svazek: 8 Strana: 0433
Třemdava. Vz Ott. VIL 479.

349153   Třemelice Svazek: 7 Strana: 0923
Třemelice, míst. jm., z Střimelice. Mus. 1889. 165.

349154   Třemen Svazek: 4 Strana: 0159
Třemen = střemen.

349155   Třemenář Svazek: 7 Strana: 0923
Třemenář, e, m. = kdo třemeny dělá. Us.

349156   1. Třemení Svazek: 4 Strana: 0159
1. Třemení žila, die Sporader. D.

349157   2. Třemení Svazek: 4 Strana: 0159
2. Třemení, n., das Steigbügelzeug. Dch.

349158   Třemenice Svazek: 10 Strana: 0448
Třemenice, e, f. T. sedla = silný řemen visící na sedle, na jehož konci je třemen. Vz Ott. XXII. 761.

349159   Třemeničko Svazek: 4 Strana: 0159
Třemeničko, a, n., něm. Střemeničko, ves u Mohelnice. PL.

349160   Třemeniště Svazek: 4 Strana: 0159
Třemeniště, ě, n., Riemen am Steigbügel.

349161   Třemenní Svazek: 4 Strana: 0159
Třemenní chrt, který na smečce lovce koňmo jedoucího u třmenu provází. Šp.

349162   Třemešek Svazek: 4 Strana: 0159
Třemešek, ška, m., něm. a) Johrnsdorf, zámek u Šumberka na Mor. PL.

349163   Třemešná Svazek: 4 Strana: 0159
Třemešná, é, f. T. bílá a červená, Weiss-, Roth-Třemeschna, vsi u Králové dvora a u Miletína. Pč. Vz Tk. V. 133., 162., S. N.

349164   Třemešná Svazek: 8 Strana: 0433
Třemešná, vz násl. Třemošná.

349165   Třemešné Svazek: 4 Strana: 0159
Třemešné, ého, n., Třemeschna, ves u Jistebnic; Zemschen, ves u Přimdy. PL.

349166   Třemešník Svazek: 4 Strana: 0159
Třemešník, u, m., der Elsehain, das Faul- baumgehölz. Rk.

349167   Třemešno Svazek: 4 Strana: 0159
Třemešno, a, n., mě. v Pozňansku. Vz S. N.

349168   Třemcha Svazek: 4 Strana: 0159
Třemcha, vz Střemcha.

349169   Třemísko Svazek: 4 Strana: 0159
Třemísko, a, n., Tschimischel, ves u Olom. Mus. IV. 320.

349170   Třemíšek Svazek: 4 Strana: 0159
Třemíšek, ška, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 113., 124.

349171   Třemklovce Svazek: 7 Strana: 1393
Třemklovce, terdia, rostl., zastr. Pršp. 32. 90.

349172   Třemlato Svazek: 4 Strana: 0159
Třemlato, a, n., něm. Střemblat, ves u Ondřejova. PL.

349173   Třemošenský Svazek: 7 Strana: 0923
Třemošenský. T. Hory v Příbramsku. Kv. 1884. 305.

349174   Třemošice Svazek: 4 Strana: 0159
Třemošice, dle Budějovice, něm. Stře- moschitz, ves u Vys. Mýta. PL. Vz S. N.

349175   Třemošná Svazek: 4 Strana: 0159
Třemošná, é, f., něm. Třemoschna, vsi u Litomyšle a u Plzně. PL. Vz S. N.

349176   Třemošná Svazek: 7 Strana: 0923
Třemošná, é, f. = horský hřeben mezi Příbramí a Rokyc. Kv. 1884. 436. — T., ves, z Tremešná. Mus. 1889. 166. — T. = potok u Všerub. Ott. VI. 85. a.

349177   Třemošná Svazek: 8 Strana: 0433
Třemošná v. Třemešná. Pal. Pop. 177.

349178   Třemošnice Svazek: 4 Strana: 0159
Třemošnice, e, f., něm. Třemoschnitz, 1. ves u Ronova, 2. dvůr u Plas; něm. Stře- moschnitz, ves u Divišova. PL.

349179   Třemšín Svazek: 4 Strana: 0160
Třemšín, a, m., něm. Hummelberg, ves u Prachatic. PL. — T., vrch v Blatensku. Vz S. N.

349180   Třemšínský Svazek: 10 Strana: 0448
Třemšínský Budislav, básn.

349181   Třen Svazek: 4 Strana: 0160
Třen, a, o, vz Tříti. Us.

349182   1. Třeň Svazek: 4 Strana: 0160
1. Třeň, ě, m. = peň u hub, hloubek, stipes, der Strunk, der Stiel, díl sloupko- vitý či lodyhovitý hub vlastně tak zvaných, nesoucí rouško. Rst. 507., 201. Třeň bílý, hladký, krátký, tlustý, dutý. Vz Houba. Čl. Kk. 77.

349183   2. Třeň Svazek: 4 Strana: 0160
2. Třeň, e, m. = stopka lišejníků plodo- nosná, skládající se z látky od stélkové rozdílné a též vždycky jinak barvené n. př. u malohubek, číšní, stipes, der Strunk. Rst. 507., 201., 212., 221., 224. Třenák, u, m. = třenovec, dens buccalis.

349184   Třeň Svazek: 7 Strana: 0923
Třeň, vz Třiň (dod.).

349185   Třen Svazek: 9 Strana: 0347
Třen, u, m. Od dělání nového třenu ? pile. 1689. Ruk. města Poličkv. Boč. exc. (Vstnk. X. 103. ).

349186   Třen Svazek: 10 Strana: 0448
Třen, u, m. = střenka. T. u nože, das Heft XV. stol. Zahr. 64.

349187   Třeňák Svazek: 7 Strana: 0923
Třeňák = chléb z obilí na žrně třeného. Val. Vck.

349188   Třeňák Svazek: 8 Strana: 0433
Třeňák = chléb atd. Vck. Val. I. 23.

349189   Třeňatý Svazek: 4 Strana: 0160
Třeňatý = hloubkatý, třeň mající, be- strunkt. Rst. 507.

349190   Třenec Svazek: 4 Strana: 0160
Třenec, nce, m., ves v Těšínsku, pol. Trzyniecz. Vz S. N.

349191   Třenec Svazek: 7 Strana: 0923
Třenec, nce, m. = co se tře. T. u elek- triky. Kod. Úv. 258.

349192   Třenek Svazek: 7 Strana: 1393
Třenek, nku, m., manubera, zastr. Pršp. 69. 1800.

349193   Tření Svazek: 4 Strana: 0160
Tření, n., das Reiben, die Reibung. Vz Tříti. T. očí rukou (mnutí). Us. Třením něco setříti. V. — T. = odpor, jejž pohybování těla na jiném těle za příčinou nestejnosti čili drsnatosti jejich trpí, die Reibung, Frik- tion. Jg. Kotálecí, kulící se, kluzké, točité n. čepové t. Sedl. T. při klouzání, gleitende R., při válení, rollende R., ve klidu (které se musí přemoci [Reibung der Ruhe], má-li se klidné těleso pohybovati, Vys. ), v ruchu (R. der Bewegung, které trvání pohybu tělesa překáží. Vys. ); koefficient (poměr) tření; elektřina třením (učiněná); plocha, odpor, úhel tření. Nz. T. těles. Vz KP. II. 25., S. N. — T. se = napřed tlačení, das Drängen, die Vordrängung. T. se do něja- kého stavu. Kom. Bez postrkání a na ně se tření lidí obecných. Žer. 1604. — T. = tře- nice mezi stranami, die Reibung zwischen Partheien. J. tr. O to t. v řečech bylo. Pal. D. IV. 1. 123. — T. lnu, die Flachsbreche. D. — T. máku, das Zerreiben. Us. — T. = mazání, das Schmieren, Einschmieren. V. — T. = ryb pojímání, die Laichzeit, das Lai- chen, die Laiche. Na t. do rybníku sázeli. V. Rybník na t. D. Ryby stojí na t. Us.

349194   Tření Svazek: 7 Strana: 0923
Tření, die Reibung. Cf. MS. 25., Kram, slov., Schd. I. 58. T. při posouvání (po- suvné), statické, hydraulické, ZČ. I. 262., vlačné, gleitend, valné, rollend. Mj., NA. V. 162.

349195   Třenice Svazek: 4 Strana: 0160
Třenice, e, f. = tření, das Reiben. T. ledu, der Eisstoss. Us. — T. = půtka, boj, různice, der Streit, Strauss. Byly t. mezi stavem panským a rytířským. V. Měli t. mezi sebou. St. let. — T. = něco třeného, Geriebenes. Ros. T., na Mor. = prkno, das Brett. Plk. Zahradil sem mu okna třenicí a dubičím. NB. Tč. 78. — T., něm. Třenitz, ves u Cerhovic.

349196   Třenice Svazek: 7 Strana: 0923
Třenice = prkno, deska z měkkého dřeva. Mor. a slov. Brt. D. 279 T. jedlová. Rr. Sb., Sl. let. III. 79. - T. = chumelenice, slota čas. Val. Brt. D. 279., Obz. 1888. 193.

349197   Třenička Svazek: 4 Strana: 0160
Třenička, y, f. T. na mák atd. = stro- jek, kterým se mák tře. Us. Hk.

349198   Třeník Svazek: 7 Strana: 0923
Třeník, u, m. = třelce. Slov. Rr. Sb.

349199   Třenitý Svazek: 4 Strana: 0160
Třenitý. T. rostliny, stipeatae: jelenka, rozpětilec. Vz Rstp. 1953., 1954.

349200   Třenka Svazek: 4 Strana: 0160
Třenka, vz Střenka.

349201   Třenko Svazek: 10 Strana: 0448
Třenko, a, n. = třenka. Hoš. Pol. I. 144.

349202   Třenov Svazek: 4 Strana: 0160
Třenov, u, m. = žernov, der Mühlstein. Ros.

349203   Třenov Svazek: 7 Strana: 0923
Třenov. Cf. Mkl. Etym. 33. b

349204   Třenovec Svazek: 4 Strana: 0160
Třenovec, vce, m. = třenovní zub, sto- lička, der Stock-, der Mahlzahn. Mus. V Mat. verb. nepravá glossa. Pa.

349205   Třenovec Svazek: 7 Strana: 0923
Třenovec. Cf. Mkl. Etym. 33. b.

349206   Třenovec Svazek: 8 Strana: 0433
Třenovec, strsl. čr?novbn-b zabb. Gb. H. ml. I. 28.

349207   Třenovka Svazek: 4 Strana: 0160
Třenovka, y, f. = třená bábovka, jídlo. Us. Č.

349208   Třenovní, třenový Svazek: 4 Strana: 0160
Třenovní, třenový = čelistný, licní, Backen-, Stock-. T. zub (stolička). Vz Tře- novec. Kom., D., Sych.

349209   Třenovník Svazek: 4 Strana: 0160
Třenovník, u, m. = třenovní zub, der Stockzahn. T-ky lvové zlámá. Žalt. 57. 7.

349210   Třeňový Svazek: 4 Strana: 0160
Třeňový = třeni či hloubku náležející, hloubkový. Rst. 507.

349211   Třeny Svazek: 4 Strana: 0160
Třeny, dle Dolany, mlýn u Milína. PL.

349212   Třený Svazek: 4 Strana: 0160
Třený, gerieben. Vz Tříti. T. cesta, Aqu., BO., chodník (vz Stezka), Kom., silnice, krok, zlato, Techn., kámen (pilou rozřezaný, te- saný, lapis sectus). Bj. Barvy parou třené. Dch.

349213   Třený Svazek: 8 Strana: 0433
Třený. T. souhláska, spirans. Ott. IX. 803.

349214   Třep Svazek: 7 Strana: 0923
Třep. Cf. Mkl. Etym. 34. a. Po trepoch boso tancovať. Rr. Sb Ižádný zažha svě- tedlnici nepřiklopí jí t-pem (vase). ZN. — T. = třepaní, klevety. Prišiel do trepu. Slov. Syt. Táb. 98., Rr. Sb.

349215   Třep, u, třípek Svazek: 4 Strana: 0160
Třep, u, třípek, pku, m., lépe: střep, die Scherbe. Jg. T. rozbitý. BO.

349216   Třepací Svazek: 4 Strana: 0160
Třepací = ku třepáni sloužící, zum Schüt- teln dienend. T. stroj. Techn.

349217   Třepač Svazek: 4 Strana: 0160
Třepač, e, m., třepáček, čka, třepálek, lka, m. = kdo rád třepá, der Klatscher, Schläger; kdo rád hubou třepá, mele, das Klatschmaul. Ros.

349218   Třepáč Svazek: 4 Strana: 0160
Třepáč, e, m. = prkno, jímž se hnůj na voze uspleskává. U Příbrm. L. Šbk. U Nové Kdyně. Psčk.

349219   Třepáč Svazek: 7 Strana: 0923
Třepáč = veliká houba. U Kdýně. Rgl.

349220   Třepáček Svazek: 4 Strana: 0160
Třepáček, vz Třepač. — T., čku, m. = placka, ein Kuchen; fisikator. Us.

349221   Třepačka Svazek: 4 Strana: 0160
Třepačka, y, f. = která třepá, die Schlä- gerin. T. lnu, konopi, die Flachsbrecherin. Na Slov. — T. = která mnoho hubou třepá, klevetnice, das Klatschmaul. Peyt. — T. = nástroj, kterým se třepá, Querl, f. Ros. — T. na len, na Slov. = trlice, die Flachs- breche. D. Má hubu jako t-ku (ustavičně mluví). Ros. — T. = moutev, die Querl. Techn. — T. = vytěračka, hadr k vytřepá- vání prachu koňům, onuce, ein Fetzen zum Pferdeabwischen. Výb. L, Ros., Ja. — T., y, m., s příhanou, pacholek od koní, pod- koní, der Stallknecht. St. skl., Výb. I. 946., Žk. 210. Us. u Přer. Kd.

349222   Třepačka Svazek: 7 Strana: 0923
Třepačka = paščeka. Brt. — T. na mouchy = plácačka. Č. Kn. š. 275.

349223   Třepačka Svazek: 7 Strana: 1393
Třepačka, y, f., nebria, zastr. Pršp. 73. 6.

349224   Třepačný Svazek: 4 Strana: 0160
Třepačný, nachrederisch. T. osoba. Šm.

349225   Třepák Svazek: 4 Strana: 0160
Třepák, u, m., samota u Rožmitála. PL. — T., der Tremulant bei der Orgel. Vaň. — T., a, m., nadávka měšťákům. U Poč. Kšá.

349226   Třepák Svazek: 7 Strana: 0923
Třepák. Kšá. oprav v: Kš., Jndr. — T. = třepáč. V Plzeň. Otm. — T. = třepač. Na Plas. BPr. — Cf. Vožice.

349227   Třepáky Svazek: 9 Strana: 0347
Třepáky = bramborové placky. Na jihu. Kub. 158.

349228   Třepal Svazek: 4 Strana: 0160
Třepal, a, třepálek, lka, m. = třepač, třepala, der Mauldrescher. — T. = kdo rád jiné přetřepává, der gern andere durch die Hechel zieht. Ros.

349229   Třepala Svazek: 4 Strana: 0161
Třepala, y, m. = třepač, der Schwätzer. Ten t. pořád tou hubou třepe. Mor. Šd.

349230   Třepálka Svazek: 8 Strana: 0433
Třepálka, y, f. = hůl, kterou se koudel přetřepává, když se má navíňať nebo nadívať. Val. Brt. D. II. 441.

349231   Třepalnice Svazek: 9 Strana: 0347
Třepalnice, e, f. = polévka zelná. Charv. 11.

349232   Třepalo Svazek: 8 Strana: 0433
Třepalo, a, n. = mědlice. Slov. Kal. S. 188.

349233   Třepanec Svazek: 10 Strana: 0448
Třepanec, nce, m. Dala mu dva t-nce (dvakrát ho udeřila).

349234   Třepánek Svazek: 4 Strana: 0161
Třepánek, nku, m. Nedám si dělati t-ky (nedám se tahati za vlasy). U Litomš. Msk.

349235   Třepání Svazek: 4 Strana: 0161
Třepání, n., das Klatschen, Schlagen, Zappeln, Flattern. Jg.

349236   Třepanice Svazek: 4 Strana: 0161
Třepanice, e, f. = potírka, potěračka, die Flachsschwinge. — T. u provazníka že- lezná hůl ku třepání konopí, die Schwinge. D. — T. = nejšpatnější koudel, das schlech- teste Hanfwerg. Jg.

349237   Třepanice Svazek: 7 Strana: 0923
Třepanice. Ne pre baby je sklenica, do- brá jest jim trepanica. Koll. Zp. II. 363.

349238   Třepanina Svazek: 7 Strana: 0923
Třepanina, y, f. = hádka. Měli o to t-ny. Mor. Brt. D. 279.

349239   Třepaniny Svazek: 4 Strana: 0161
Třepaniny, pl., f. = pazdeří při třepání lnu odpadající, potřepanice, die Scheven, Brechscheven. D.

349240   Třepanka Svazek: 4 Strana: 0161
Třepanka, y, f, samota u Vorlíka. -- T. = chlebová šiška kvasnicemi zadělaná, Krapfen von Brodteig. Us. v Prachen.

349241   Třepanka Svazek: 10 Strana: 0448
Třepanka, y, f, vz Hnětynka.

349242   Třepaný Svazek: 4 Strana: 0161
Třepaný; -pán, -ána, -áno, geklatscht, geschlagen, geschwungen. T. len, hedvábí. D.

349243   Třepárna Svazek: 4 Strana: 0161
Třepárna, y, f. = kde se len třepá, paz- derna. Koll.

349244   Třepati Svazek: 4 Strana: 0161
Třepati, třepám n. třepu; třepávati. Strsl. trepati, palpare, lit. trepti, prus. trapt. Mkl. L. 11. — abs. Prší jen třepá, es regnet, dass es klatscht. D. Co darmo máš, ať ne- třepáš, einem geschenkten Gaul schau nicht ins Maul. Dch. — T. = házeti, třásti, hý- bati, míchati, třesením bíti n. práti, schwin- gen, schütteln, schlagen, klopfen; tříti, rei- ben, hecheln; se = sebou házeti, flattern, zappeln. Jg. — čím (kde). Pták třepá křídly (v povětří, Ml. ), ryba ocasem. Ros. T. nohama, Us., hubou (žvatlati). Ros. T. hlavú = třásti. Us. Kd. Blázen vždycky třepe jazykem. Us. — co: len, konopě = tříti, brechen. Reš. — T. = míchati, moutiti, querlen. Koll. — koho = bíti; posuzovati, richten. D. T. krále = přetřepávati, tupiti, durchhecheln. Dal. 139. — koho za co: za vlasy. Us. — co kam: do polívky (mou- titi). Us. — kde (čím). Okolo huby něčím t. (tlouci). D. Podívej se, podívej na můj věnec zelenej, jak se na něm kvítka t-pou, že má bejt dnes zdělanej. Sš. P. 479. Ryba se ve vodě třepe. Us. — s někým ně- koho, beurtheilen. Us. — se. Pták, ryba se třepá. Us. Čerta by vzal, kdyby se mu netřepal. Prov. — se proč. On se pro samé dluhy jen třepe (zappelt). Dch. — se nač. Ustavičně se na mne třepal (sápal). Na Mor. Hý.

349245   Třepatí Svazek: 7 Strana: 0924
Třepatí. Cf Mkl. Etym. 361. (klatschen). — co : hlouposti, dummes Zeug erzählen. Laš. Vck. — co s čím : se silným líhem. ZČ. I. 270., Rm. I. 170. — kam. Akoby do srdca trepla jasná strela. Koll. Zp. 1. 40. — kde: procezeninu v láhvi t. KP. V. 244. V divadelních hrách skouposť jeho t-li Har. II. 203. Šat se třepe ve větru. Us. Pdl. V hospodách lidé pány t-li. 1619. Wtr. 442. — jak. Třepe se jak vrabec na niti. VSlz. I. 236. — čim: stromem (třásti). Laš. Brt. D. 279.

349246   Třepatí Svazek: 7 Strana: 1393
Třepatí v dialekt. Vz List. fil. 1892. 359

349247   Třepati Svazek: 9 Strana: 0347
Třepati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 353. T. za děvčetem. Mus. ol. 1898. 118. - T. = tleskati. Plz. 120.

349248   Třepatí Svazek: 10 Strana: 0448
Třepatí. Oba smíchem se t-li. Zvon III. 62.

349249   Třepatosť Svazek: 4 Strana: 0161
Třepatosť, i, f. = ploskosť, die Flach- heit. Us. v Prach.

349250   Třepatý Svazek: 4 Strana: 0161
Třepatý = ploský, ploskatý, flach. Us. v Prach.

349251   Třepavosť Svazek: 4 Strana: 0161
Třepavosť, i, f., schwingende Beschaffen- heit.

349252   Třepavý Svazek: 4 Strana: 0161
Třepavý = kdo třepá, klatschend, schwin- gend, schlagend, zappelnd. T. jazyk. Mus. III. 1. 113.

349253   Třepavý Svazek: 7 Strana: 0924
Třepavý Chytali ryby na t-vou (udici) Mor. Rgl.

349254   Třepčín Svazek: 4 Strana: 0161
Třepčín, a, m., něm. Třeptschein, ves u Olomouce. PL.

349255   Třepčiť Svazek: 7 Strana: 0924
Třepčiť = třepati. Mor. Brt. D.

349256   Třepčiti Svazek: 4 Strana: 0161
Třepčiti, il, ení. — se nač = třásti se. T-čí na to, jako na boží smilování. U Žam- berka. Msk.

349257   Třepec Svazek: 4 Strana: 0161
Třepec, pce, m. = třapec, die Quaste, Franze. Ctib., Aqu.

349258   Třepenatý Svazek: 4 Strana: 0161
Třepenatý = plný třepení, fransig, fran- zig. T. kraj (listu), Rostl., břeh. Ráj.

349259   Třependa Svazek: 7 Strana: 0924
Třependa, y, f = čumenda. BPk.

349260   Třepení Svazek: 4 Strana: 0161
Třepení, n., das Auftrennen, vz Třepiti. — T. = co třepeno jest, třásně, třapky, třísně, Šp., v obecné mluvě francie (z něm. Fran- sen). Kom. T. na šatech. Sych. — T. = třapec, die Quaste. Kom. — T. = třápy, cupování, die Schleisse, Charpie. D. — T., taenia, čásť mozku. Ssav. — T., střebání = podmáslí, die Buttermilch. V Krkonš. Kb.

349261   Třepeníčko Svazek: 10 Strana: 0673
Třepeníčko, a, n. T-ka = listy mnoho- dílné. Čes. 1. XV. 352.

349262   Třepenina Svazek: 7 Strana: 0924
Třepenina, y, f. = cupanina, Charpie, f. Cf. Třepenka.

349263   Třepenistý Svazek: 10 Strana: 0448
Třepenistý štít (obroubený třepením). Msn. 11 270. Sr. Ostřapený.

349264   Třepenitý Svazek: 4 Strana: 0161
Třepenitý len = vláknitý. Ps. srb. II. 13.

349265   Třepenitý Svazek: 7 Strana: 0924
Třepenitý, gefranst. Kk.

349266   Třepenitý Svazek: 9 Strana: 0347
Třepenitý. T. řasa jazyku. Vz Ott. XIII. 133a.

349267   Třepenka Svazek: 4 Strana: 0161
Třepenka, y, f., die Charpie. Rk.

349268   Třepený Svazek: 4 Strana: 0161
Třepený; třepen, a, o, aufgetrennt, faserig, zerfetzt. T-ná tkanice. Reš. Pokryvka na postel z t-ného hedvábí. Dch.

349269   Třepet Svazek: 4 Strana: 0161
Třepet, u, m. = vztek, furor. Trzepet hněvu tvého popadni jě. Žalt. wit. 68. 25., 73. 1.

349270   Třepet Svazek: 7 Strana: 0924
Třepet = třepot. Čch. Petrkl 31.

349271   Třepetáček Svazek: 10 Strana: 0448
Třepetáček, čka, m Takoví veselí t-vé také musí býti. Zvon VI 41.

349272   Třepetálek Svazek: 4 Strana: 0161
Třepetálek, lka, m., der Zappelmann. Dch.

349273   Třepetalky Svazek: 7 Strana: 0924
Třepetalky, pl, f. = třepetací hodiny, Zappler, m. Šp.

349274   Třepetání Svazek: 4 Strana: 0161
Třepetání, n., das Zittern, Zappeln, Po- chen. Smáti se až do t. Reš. T. srdce. Háj. T. křídly. D

349275   Třepetati Svazek: 4 Strana: 0161
Třepetati, třepetám a třepeci; třepetá- vati = sem tam čerstvě se pohybovati, třásti se, drkovati, zittern, zappeln, pochen, klop- fen, schimmern; se, zittern, zappeln. Jg. — abs. Srdce třepetá (tluče). Kom. — (se) čím. Ruce a oči chlipností třepetají. Jel. T. křídly. Rad. zv. T. bleskem (blyštiti se). Jel. Zimou, strachem, radostí se t. Ros. — (se) kde. Na kříži t. Ms. Korouhev na věži se třepetá. Motýlové po kvítnici třepetají. Puch. Srdce v nich třepetá. Boč. T-tati se v síti. Us. Dch. Křivánkové v povětří se třepetají Ros. — se = třepetati. Srdce stále se třepetá. Ros. — se komu. Čerta by vzal, kdyby se mu netřepetal. Č. Vz Třepati. Třepetají se mi ruce. Us. Šd. — se nač: na jídlo. Sych.

349276   Třepetati Svazek: 7 Strana: 0924
Třepetati. Cf. Mkl. Etym. 361., Pass. 338. — čím. Sedí chłopek u pece a ku- ľoma třepoce(= hrnec, v němž halečky se vaří). Slez. Šd. — se. Koruhvy se t-ly. Pass. mus. 332. — se kde. V povzdálí se třepetá trubek vřesk Kká. K sl. j. 175.

349277   Třepetati Svazek: 7 Strana: 1393
Třepetati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 371.

349278   Třepetati Svazek: 10 Strana: 0448
Třepetati, třepotati. Hněvem t. Baw, J. v. 552.

349279   Třepetavosť Svazek: 10 Strana: 0448
Třepetavosť, i, f. To zavinila naše ská- kavosť a t. (nestálost). Nár. list. 1905. 299. 1.

349280   Třepetavý Svazek: 4 Strana: 0161
Třepetavý = kdo se třepetá. T-vý skři- vánek. Němc.

349281   Třepetavý Svazek: 7 Strana: 0924
Třepetavý. T. hvězda, kov, křídla, od- lesk, plápol, světélko, vějíř. Čch.

349282   Třepetílek Svazek: 10 Strana: 0448
Třepetílek, lka, m., vz Třepeta. Dšk. Km. 31.

349283   Třepetiti se Svazek: 10 Strana: 0448
Třepetiti se = třpytěti se? Dělal ženským pestré látky, jen se t-ly. Domažl. Čes. 1. XI. 268.

349284   Třepetný Svazek: 4 Strana: 0161
Třepetný = třepetající, zitternd, zap- pelnd, flatternd. T. praporec, blesk. Tkad.

349285   Třepice Svazek: 4 Strana: 0162
Třepice, e, f., cramula, halala. V MV. nepravá glossa. Pa.

349286   Třepihuba Svazek: 8 Strana: 0434
Třepihuba, y, m. = žvanil. Brt, D. II. 432.

349287   Třepilata Svazek: 7 Strana: 0924
Třepilata, y, m. = divoch. Mor. Brt. D. 151.

349288   Třepilosť Svazek: 4 Strana: 0162
Třepilosť, i, f., concavitas, prázdnosť, die Leere. Sal. 196. 28. — T., die Zaserig- keit. Šp.

349289   Třepilý Svazek: 4 Strana: 0162
Třepilý. T. žíla = pulsovní, životní, bicí, srdečnice, přívodnice, die Pulsader. Ja. Prů- dušná žíla třepilá, průdušnice. Sal. 117. 20.

349290   Třepilý Svazek: 8 Strana: 0434
Třepilý = dutý. T. slúp. Alexandr při- (kázal v n)ě 1500 zlatých osúti uzřev, že jsú t-lí. 1487. Krok 1895. 362.

349291   Třepina Svazek: 7 Strana: 0924
Třepina. Z. kl. 21. 16.

349292   Třepina, třepinka Svazek: 4 Strana: 0162
Třepina, třepinka, y, f. = střepina, die Scherbe. Krok., Boč. Kámen rozbil třepinu. BO. — T. = dutost ucha zevnitřního, die Ohrmuschel.

349293   Třepiti Svazek: 4 Strana: 0162
Třepiti, il, en, ení; třepívati = roztlouci v drobné, zvláště podlouhlé části, splittern, fasern. D. — co. Hrom třepí strom. Puch. T-ti vlnu, hedvábí. D. — co kde. Škoda je si na tom hubu třepiť (o tom mluviti). U Rychn. Msk. — si co: hubu = nadarmo tlachati. Us. — se = párati se, na drobné části nebo nitky se rozdělovati, splittern, zasern, sich fasern, sich fädeln. Co není obroubeno, to se rádo třepí. Ros. — se kde. Šátek se třepí na kraji, na konci. Us. — co jak: v třásně. Dch.

349294   Třepiti Svazek: 7 Strana: 0924
Třepiti. Vše vtipně t. v jemné žerty; Obruba se zlatem třepí. Čch.

349295   Třepivosť Svazek: 4 Strana: 0162
Třepivosť, i, f., die Faserigkeit.

349296   Třepivý Svazek: 4 Strana: 0162
Třepivý, třepilý, zaserig, faserig, split- terig. D., Šp.

349297   1. Třepka Svazek: 4 Strana: 0162
1. Třepka, y, m., nadávka měšťákům. U Poč. Kšá.

349298   2. Třepka Svazek: 4 Strana: 0162
2. Třepka, y, f. = trepka, der Holzschuh. Us.

349299   Třepky, třapky Svazek: 4 Strana: 0162
Třepky, třapky, ův, pl., m. = třepení, die Fransen. Ros.

349300   Třepna Svazek: 4 Strana: 0162
Třepna, y, f. = pleskna, klepna. D.

349301   Třepnatý Svazek: 4 Strana: 0162
Třepnatý = plný třepů, mající třepy, Scherben-. T. žába, želva, Schildkröte. V.

349302   Třepnouti Svazek: 4 Strana: 0162
Třepnouti, pnul a pl, utí = udeřiti, vra- ziti, plesknouti, schlagen. Na Slov., na Mor. v již. (Kts. ) a v jihozáp. Čech. Šb. Dlg. 18. — kam: do hřebu. Šb. Akoby do srdce třepla jasná střela. Koll. Šla a třepla ji po hřibetu. U Domažl. Er.

349303   Třepnouti kam čím Svazek: 10 Strana: 0448
Třepnouti kam čím: do něčeho kame- nem = uhoditi. U Dubu. Ces. 1. XIII. 130.

349304   Třepoň Svazek: 7 Strana: 0924
Třepoň, ě, m. = třepač. Us. Šd.

349305   Třeponka Svazek: 7 Strana: 0924
Třeponka, y, f. = třepačka, Schwätze- rin. Šd.

349306   Třepot Svazek: 4 Strana: 0162
Třepot, u, m. = třepání, das Geklatsche. Prší jen třepot. Us. Dch. V utrobách když vášeň zbouzí třepot. Sš. Snt. 167. Tak se nocka sivá s dnem objala milo, že zorničce nad tím do t-tu bylo. Hdk. C. 41.

349307   Třepota, y Svazek: 4 Strana: 0162
Třepota, y, m. = třepal, der Schwätzer.

349308   Třepotati Svazek: 4 Strana: 0162
Třepotati = třepetati. Sd.

349309   Třepotavý Svazek: 7 Strana: 0924
Třepotavý = třepetavý. T. krýdla. Slov. Phl'd II. 565.

349310   Třepotka Svazek: 8 Strana: 0434
Třepotka, y, f. = lejsek šedohnědý (že na plotě sedě často křídloma potřepává). Vz Lejsek, Mtc. 1893. 303. T. = muchavec (Zábř.), muchárek, muscicapa grisola, Brt. D. II. 495.

349311   Třepotně Svazek: 10 Strana: 0448
Třepotně. Hřívy mu po plecích t. vlají, flatternd. Msn II. 114., 271.

349312   Třepotný Svazek: 4 Strana: 0162
Třepotný, zitternd. T-né hvězdy. Dch., Nrd.

349313   Třepotný Svazek: 10 Strana: 0448
Třepotný = lesknoucí se, fo-rtagó?. T. cimbuří Troje. Msn. Od. 203.

349314   Třepýtnouti Svazek: 10 Strana: 0448
Třepýtnouti. Dal jí pěstí, až se zvrhla a nahoru nohama třepejtla. Wtr. exc.

349315   Třes Svazek: 4 Strana: 0162
Třes, u, m. = třesení, das Zittern. Koll. T. tremor. Mocné z Moaba obdirzie (aor. ) trzies. Ž. wit. Moys. 15. T. popadl jě. Ib. 47. 7. Ž. klem. tamtéž: trsas jě popadl. T. země znamením jest přítomnosti boží. Sš. Sk. 197.

349316   Třes Svazek: 7 Strana: 0924
Třes. Mkl. Etym. 360., Šf. Strž. I. 469.

349317   Třes Svazek: 10 Strana: 0448
Třes, u, m. T. končetin (pijáků, majících delirium tremens). Ott. XIX. 923b.

349318   Třesalka Svazek: 4 Strana: 0162
Třesalka, y, f., hypericum, das Hartheu, Johanniskraut, rostl. Kk. 229.

349319   Třesalkovitý Svazek: 4 Strana: 0162
Třesalkovitý. T. rostliny, hypericineae, hartheuartig: třesalka, čajovník atd., vz Kk. 228., 229.

349320   Třesavec Svazek: 4 Strana: 0162
Třesavec, vce, m. = třesoun, der Zitterer. T-ci (shakers, šékrs) = náboženská sekta povstalá roku 1747. mezi kvakery v Man- chestru. Vz S. N.

349321   Třesavice Svazek: 4 Strana: 0162
Třesavice, e, f. = bázeň, strach, die Angst, Furcht. Z leknutí (by) nám svateb- níky nepopadla t. náhlá. Gsl. Kapr. 41.

349322   Třesavisko Svazek: 4 Strana: 0162
Třesavisko, a, n., der Moorgrund. Rk.

349323   Třesaviště Svazek: 4 Strana: 0162
Třesaviště, ě, n. = třesavisko, třasenice, třasovisko, slatina, der Moorgrund, -boden. Kana město leželo na t-ti rákosím orostlém. Sš. J. 38. (Hý. ).

349324   Třesavka Svazek: 7 Strana: 0924
Třesavka opilců, delirium tremens, d. potatorum, Säuferwahnsinn, m.

349325   Třesavka, y Svazek: 4 Strana: 0162
Třesavka, y, f. = zimnice, der Schüttel- frost, das Fieber. Říkání nad t-kou.

349326   Třesavosť Svazek: 4 Strana: 0162
Třesavosť, i, f. = náklonnosť k třesení, zitternde Beschaffenheit. Ros.

349327   Třesavý Svazek: 4 Strana: 0162
Třesavý = kdo se třese, zitternd, bebend. V. T. nohy míti. Ros. T. ruka, Us., hlas, D., vejce (na měkko vařené). T. listy osi- kové (nejslabším větérkem se pohybující). Rst. 507. T. zákal, der Zitterstaar. Nz. lk. T-vým hlasem zpívati. Ler.

349328   Třesavý Svazek: 7 Strana: 0924
Třesavý. T. cedidlo, Schüttelsieb, n., Zpr. arch., dlaň, křídel stín, zástup žen, rty, Čch., světlo, obrna, paralysis agitans

349329   Třesavý Svazek: 8 Strana: 0434
Třesavý. T. most. Zbrt. Pov. 22.

349330   Třesavý Svazek: 10 Strana: 0449
Třesavý zákal, Zitterstaar, cataracta tre- molans. Ktt.

349331   Třesení Svazek: 4 Strana: 0162
Třesení, n. = čin třesoucího, das Schüt- teln. T. ovoce (se stromu). Jg. — T. = stav třesoucího se, das Zittern, Beben. Kom. T. zimničné, V., s zimnicí. Kom. T. srdce, D., rukou, Jel., země, V., při zimnici, opilcův (tremor potatorum). Lk. — čím: strachem, zimou. V.

349332   Třesení Svazek: 7 Strana: 0924
Třesení křečovité, tremor convulsivus, pijáků, t. alcoholicus, při otravě a) rtutí, t. mercurialis, b) olovem, t. saturninus, starců, t. senilis. Ktt. exc.

349333   Třesení, n T Svazek: 10 Strana: 0449
Třesení, n T. svalů, tremor musculorum, dysteria agitans; t. pojídajících opium, tre- mor opioghagorum. Ktt.

349334   Třesenice Svazek: 4 Strana: 0162
Třesenice, e, f., anhaltendes Zittern. Rk.

349335   Třesenina Svazek: 9 Strana: 0347
Třesenina, y, f. = drobné seno. Veselí. Kub. 158.

349336   Třesený Svazek: 8 Strana: 0434
Třesený. Mají třeseného kněze = třesa- vého, třesoucího se, starého. 1589. Wtr. Živ. c. II. 594.

349337   Třesidlo Svazek: 4 Strana: 0162
Třesidlo, a, n., lépe: třesadlo.

349338   Třesivec Svazek: 9 Strana: 0347
Třesivec, vce, m. = třeslice, rostl. Us.

349339   Třesivo Svazek: 10 Strana: 0449
Třesivo, a, n. = huspenina. DŠk. Km. 24.

349340   Třesk Svazek: 4 Strana: 0162
Třesk (zastr. třask). Strsl. tr?skb, fragor. Mkl. B. 34., 35. — Koll. Zpěv. I. 407. — T., interj.: klacks! platz! krach! puff! T., plesk! (pravíme, když kdo koho bije, kam rána padne). Ros. — T., u, m. = třesknutí, praštění, das Rasseln, Gerassel, Krachen, der Knall, Klapps. S velikým t-em. Martim Hromový třesk, donnerndes Geschmetter. Dch. — B., plesk! Třesky, plesky! (Láry, fary. Tintili vantili. Tentočky, onohočky od kočky. Schnickschnack, Larifari, Firlefanz. Vz Lhář, Tlachal). Č. Blesky třesky. Km. To jsou všecko liché třesky plesky. Kos. 01. L 145.

349341   Třesk Svazek: 7 Strana: 0924
Třesk, Gerassel. T. kyjů, mlatů, bitevní. Čch., mečů, hromu, Vrch., zbraně. Hdk. — T. = trest, treska, ryba. Mllr. 49.

349342   Třésk Svazek: 7 Strana: 0924
Třésk do toho ! Šd.

349343   Třesk Svazek: 10 Strana: 0449
Třesk, u, m. Třesků ničích nedbati (plesků, tlachů). Tbz. V. 9. 283.

349344   Třéska Svazek: 4 Strana: 0163
Třéska (zastr. ), vz Tříska.

349345   Třeskání Svazek: 4 Strana: 0163
Třeskání, třaskání, třískání, das Knal- len, Krachen, Schmettern. Us.

349346   Třeskání Svazek: 7 Strana: 0924
Třeskání. Slyší hrozné. t. Výb. II. 1080.

349347   Třeskati Svazek: 4 Strana: 0163
Třeskati, třaskati (zastr. ), třískati, (třís- kám a tříšti, eš); třeskávati, třaskávati, třískávati; třesknouti, třasknouti, třísknouti, knul a kl, ut, utí; třeštěti, 3. os. pl. -ští, ěl, ění. T. = třesk dělati, knallen, krachen; žvaniti, blafati, unnütz plaudern, schwätzen; rozbíjeti, schmettern, zerschmettern. Jg. — abs. To stavení třeští (strojí se ku sbo- ření). Plamen třeští. Jel. Až kosti třeštěly. D. Kyj třeští, když se láme. Co po malu třeští, rádo se zláme. Prov. Zima, až třeští. Na Slov. Třeští led. D. Hrom tříská. Plk. Netřeskej (nežvaň)! Us. Budu třískati (mlu- viti), jako báča starý. Na Mor. Kol. ván. Žena má okno ohradí; v tej chvíli třeskne; i die má žena: Ouvé svaté Maří, jižť jsú jej zabili. NB. Tč. 251. — kde. Sůl v ohni třeští (třesk dělá, praská). Us. Něco pod kamny t-lo, za kamny. Us. — (co, koho) čím, womit ein Getöse, Gekrache machen, knallen, klatschen. Jg. Lokty ho tříská, až ho někdy i s lavice shodí. Sš. P. 764. Ona třískla dveřmi za ním. Us. Šd. Vítr třeská (tříská) okny, dveřmi. Ros. Co tak těmi dveřmi třískáš? Ros. Třeskl dveřmi a šel po svých. T. něco kladivem, někoho holí (bíti). — (čím) kam. Tříská na dvéře. D. T-ti pěstí na stůl. Sych. Třískal holí do hrnců. Us. Truchlou zprávu někomu ve sluch t. Dch. — od čeho. Dříví od ohně třaská. L. — koho za co. Duší lidských za bídné marnosti tříště (tříská). Kom. — někomu = nadávati, hubovati, plísniti, hunzen, aushunzen. D. — jak (koho proč). Třískal ho pro neposlušnosť bez smilování do krve (tloukl). Us. Třieská jakžto z hromu. Jir. Anth. I. 150. Vztekle kolem sebe t., mlátiti. Us. Dch.

349348   Třeskati Svazek: 7 Strana: 0924
Třeskati. Cf. Mkl. Etym. 361. — abs. A třeskne rachot hromu. Čch. — co: ja- blka (srážeti), Slez. Šd., holuby (ostruhami hodně rychle břinkati). Brt. N. p. 528. — koho kdy. Ne v rydánie tvém, Hospodine, třeskni mě. Ž. wit.

349349   Třeskavec Svazek: 4 Strana: 0163
Třeskavec, vce, m. = síran sodovápni- čitý, der Glauberit, nerost. Miner. 253.

349350   Třeskavosť, třískavosť Svazek: 4 Strana: 0163
Třeskavosť, třískavosť, i, f., schlagende, krachende Beschaffenheit. Jg.

349351   Třeskavý, třískavý Svazek: 4 Strana: 0163
Třeskavý, třískavý, knallend, krachend. Us.

349352   Třesket Svazek: 10 Strana: 0449
Třesket = třeskot. Mš.

349353   Třesknouti Svazek: 4 Strana: 0163
Třesknouti, vz Třeskati.

349354   Třesknouti Svazek: 10 Strana: 0449
Třesknouti. Když se povětří srazí, tedy to třeskne (udeří hrom). Luc. 62 Na str. 63: střeskne. — koho kam: v líce = ude- řiti. Rokyc. Post. 87b.

349355   Třesknutí, trasknutí, třísknutí Svazek: 4 Strana: 0163
Třesknutí, trasknutí, třísknutí, n., der Knall, Krach. Třesknutí, V.; t. hromu. D.

349356   Třeskný Svazek: 7 Strana: 0924
Třeskný, lärmend. T. pád, Čch., hudba hromů. Nrd.

349357   Třeskoň Svazek: 7 Strana: 0924
Třeskoň, ě, m. = kdo mnoho třeská, žvástá, Schwätzer, m. Šd.

349358   Třeskonice Svazek: 4 Strana: 0163
Třeskonice, dle Budějovice, Třeskonitz, ves u Liběšic.

349359   Třeskot Svazek: 4 Strana: 0163
Třeskot, u, m. = třesk, třeskání, hřmot, lom, der Knall, das Geplatze, Gerassel, Ge- prassel, Gekrach. Příp. -otb. Mkl. B. 189. T. hromu rovný. Dch. Hřmot a t. od větví a ratolestí se lámajících. Ler. T. hromu, V., bubnů, Kom. J. 59., zbroje a mečův, Ros., dčbánů D. Hlava mi od toho t-tu třeští. Sych.

349360   Třeskota Svazek: 10 Strana: 0449
Třeskota, y, f., tremor. T. je obdržela. Z. pod. Moys. 15. Ž. klem.: třas, witt.: třes.

349361   Třeskotati Svazek: 4 Strana: 0163
Třeskotati = třeskati, krachen. — čím: zuby. Kom.

349362   Třeskotný Svazek: 10 Strana: 0449
Třeskotný rachot kamení, Tbz. V. 4. 17., lomoz. XIII. 160.

349363   Třeskúcí Svazek: 10 Strana: 0673
Třeskúcí = třeskutý. T. zima. Brt. Sl.

349364   Třeskutě Svazek: 10 Strana: 0449
Třeskutě ťal v jeho brnění. Kká. Sion I. 230.

349365   Třeskutosť Svazek: 4 Strana: 0163
Třeskutosť, i, f. = hřmotnosť, hlučnosť, krachende Beschaffenheit. Jg.

349366   Třeskutý Svazek: 4 Strana: 0163
Třeskutý = hřmotný, krachend. T-kutý hlahol. Ros. — T. = krutý, ukrutný, grim- mig. T zima, V., D., mráz. V. Lepší vánoce třeskuté nežli tekuté. Č. M. 457. Všady mráz jen vládne t-tý. Sš. Bs. 171. S čímž beze všeho ohledu na veliké třeskuté mrazy odkládati se nevidělo. Skl. IV. 5. — T. = hřmotný, pilný, hlučný, velmi dobrý, fleis- sig, thätig. T. práce, Ros., hospodář (vý- borný) Ros.

349367   Třesky Svazek: 4 Strana: 0163
Třesky, vz Třesk.

349368   Třeský Svazek: 4 Strana: 0163
Třeský, ého, m., osob. jm.

349369   Třeslavě Svazek: 8 Strana: 0434
Třeslavě. T. to podepsal. Světz. 1895. 15.

349370   Třeslavosť Svazek: 4 Strana: 0163
Třeslavosť, i, f. = třesavosť, zitternde Beschaffenheit. Jg.

349371   Třeslavý Svazek: 4 Strana: 0163
Třeslavý = třesavý, třesoucí, zitternd. T. ruce, Kom., srdce. Šf.

349372   Třeslavý Svazek: 10 Strana: 0449
Třeslavý. Rudá t-vá zář (ohně). Jrsk. XII. 358.

349373   Třeslice Svazek: 4 Strana: 0163
Třeslice, e, f. = druh trávy. T. pro- střední, briza media, das Zittergras. Schd. II. 262., Rstp. 1744, Čl. Kv. 110., Slb. 143., FB. 11. — T. = druh sekyry. Vy tesaři ne tak; vy musíte tesat sekerama, třesli- cema. Slov. Nár. ps. 118.

349374   Třeslice Svazek: 7 Strana: 0924
Třeslice. Cf. Mllr. 25, Rosc. 108.

349375   Třěslo Svazek: 4 Strana: 0163
Třěslo = tříslo. Muže (muži) v třěslech úpasť trpěti budú. Pass 887.

349376   Třesně Svazek: 7 Strana: 0924
Třesně, pl, f., Stücke von Hochzeits- kuchen. Rk. — T. = třešně. Mor. kopáči. Bl. Gr. 173.

349377   Třesně Svazek: 10 Strana: 0449
Třesně, scabra. Rozk. P. 1829.

349378   Třesny Svazek: 4 Strana: 0163
Třesny = částky koláčů, pletenců, pečeň atd., které při selských svatbách dětem a divákům házívají. Us. v Rakovn.

349379   Třesný Svazek: 4 Strana: 0163
Třesný = třeslavý, zitternd. T. ruka. Koll.

349380   Třesohlasý Svazek: 4 Strana: 0163
Třesohlasý, wer eine zitternde Stimme hat. Šm.

349381   Třesohlasý Svazek: 9 Strana: 0347
Třesohlasý. T. píseň. Koll. Bás. 87.

349382   Třesohlavec Svazek: 4 Strana: 0163
Třesohlavec, vce, třesohlávek, vka, m. = třesohlavý, der den Kopf schüttelt. Ros.

349383   Třesohlavosť Svazek: 4 Strana: 0163
Třesohlavosť, i, f., die Neigung zum Kopfschütteln.

349384   Třesohlavý Svazek: 4 Strana: 0163
Třesohlavý, mit dem Kopfe zitternd, der Kopfschüttler, — T., ého, m., osob. jm.

349385   Třesohlavý Svazek: 9 Strana: 0347
Třesohlavý, os. jm. 1513. Arch. XVI1I. 559.

349386   Třesolka Svazek: 9 Strana: 0347
Třesolka, y, f. = konipásek. Týn n. Vlt. Kub. L. f. 1900. 364.

349387   Třesolka Svazek: 10 Strana: 0449
Třesolka, y, f. = dárek dětem v den sv. Mikuláše. Vz Čes. 1. XI. 120.

349388   Třesoměr Svazek: 7 Strana: 0924
Třesoměr, u, m , Seismometer = nástroj k měření otřesů zemských. Stč. Zem. 792.

349389   Třesomozk Svazek: 4 Strana: 0164
Třesomozk, a, m. = blázen, der Narr.

349390   Třesonohý Svazek: 4 Strana: 0164
Třesonohý, dem die Füsse zittern. Us.

349391   Třesooký Svazek: 4 Strana: 0164
Třesooký, dem die Augen zittern. Us.

349392   Třesopis Svazek: 7 Strana: 0924
Třesopis, u, m. = nástroj k měření a zapisování otřesů zemských, Seismograph, m. Stč. Zem.

349393   Třesopisec Svazek: 7 Strana: 0924
Třesopisec, sce, m. = kdo otřesy zemské zapisuje, Seismograph, m. Stč. Zem. 792.

349394   Třesoruký Svazek: 4 Strana: 0164
Třesoruký, dem die Hände zittern. Us.

349395   Třesořitka Svazek: 4 Strana: 0164
Třesořitka, vz Trasořítka. U Chocně. Ktk.

349396   Třesosrdečný Svazek: 4 Strana: 0164
Třesosrdečný, dem das Herz zittert. Us.

349397   Třesot Svazek: 4 Strana: 0164
Třesot, u, m. = třesení. Vinař. Pojal ho zajisté t. a hrůza. Sš. Mr. 71.

349398   Třesoun Svazek: 4 Strana: 0164
Třesoun, a, m., der Zitterer. Vz Třesa- vec.

349399   Třesovice Svazek: 4 Strana: 0164
Třesovice, dle Budějovice, ves u Ne- chanic. PL.

349400   Třestan Svazek: 10 Strana: 0449
Třestan, a, m. = křesťan. Vz Litom. 17.

349401   Třesticha Svazek: 4 Strana: 0166
Třesticha, y, f., gynestum, die Erdpalme. T. holedárná, g. baculiferum. Rstp. 1614.

349402   Třestichvost Svazek: 4 Strana: 0166
Třestichvost, a, m., zastr. = třesořitka ? Ždk.

349403   Třestkutka Svazek: 8 Strana: 0434
Třestkutka, y, f., vz Střemšín.

349404   Třesu Svazek: 4 Strana: 0167
Třesu, vz Třásti.

349405   Třesula Svazek: 7 Strana: 0925
Třesula, y, f. = třesulka. ZObz. XXI. 273.

349406   Třesulka Svazek: 4 Strana: 0167
Třesulka, y, f. = třeslice prostřední, briza media. Rstp. 1715.

349407   Třesutí Svazek: 4 Strana: 0167
Třesutí, n. = třásně, Franzen. Švové sukně t-tím byli ozdobeni. Ctib. Hd. 72.

349408   Třesutka Svazek: 4 Strana: 0167
Třesutka u Jg. = třesulka.

349409   Třesútka Svazek: 8 Strana: 0434
Třesútka. Věnec pozlacený t-mi. Arch. XIII. 439.

349410   Třesutka Svazek: 10 Strana: 0449
Třesutka, y, f. T. srdce, cardiotomus. oční, nystagmus, das Augenzittern (třesení). Ktt.

349411   Třesútkový Svazek: 8 Strana: 0434
Třesútkový. T. věnec. Arch. XIII. 439. Vz předcház.

349412   Třesutný. T Svazek: 10 Strana: 0449
Třesutný. T. hrůza. Msn. II. 188. Sr.

349413   Třesutý Svazek: 4 Strana: 0167
Třesutý = třesoucí se, zitternd. T. osyka, populus tremula. Um. les. T. síto, das Schüt- telsieb. Šp. T-té mračno klasodrtné. Hdk. Lum. V. 257.

349414   Třesutý Svazek: 10 Strana: 0449
Třesutý.

349415   Třešča Svazek: 4 Strana: 0167
Třešča, m., dle Báča = člověk potřeštěný, der Schussbeutel. Na mor. Zlínsku. Brt.

349416   Třeščeti Svazek: 9 Strana: 0347
Třeščeti, el, ení. Zima bylo, tak třeščalo (zima třeskutá). Val. Čes. 1. X. 380.

349417   Třeščiplot Svazek: 7 Strana: 0925
Třeščiplot, a, m. = divoch, Wildling, m. Mor. Brt. D. 151.

349418   Třeščka Svazek: 4 Strana: 0167
Třeščka, y, f. = prkno. Ješín ad Dal.

349419   Třeše Svazek: 4 Strana: 0167
Třeše, e, f., u tkadl., brdo? V Čásl.

349420   Třešeň Svazek: 10 Strana: 0449
Třešeň, šně, f., Kirschbaum. Nár. list. 1903. 163. 3. Vz Třešně.

349421   Třešetka Svazek: 7 Strana: 1393
Třešetka, y, f., crebina, rostl. Pršp. 25. 90 — Rj.: řešetka.

349422   Třešice Svazek: 4 Strana: 0167
Třešice, dvůr u Kosic v Čech. Vz S. N., Arch. II. 71.

349423   Třešín Svazek: 7 Strana: 0925
Třešín, a, m., míst. jm. u Černé. Pk.

349424   Třešiti se, lépe Svazek: 4 Strana: 0167
Třešiti se, lépe: stříziti se, zu Grundeis werden. Voda se třeší. Us.

349425   Třešňák Svazek: 4 Strana: 0167
Třešňák, a, m. = čermák, motacilla rube- cula, das Rothkehlchen. Us. — T., u, m. = jídlo moučné nadívané třešněmi, der Kirsch- kuchen. Vz Třešňovec.

349426   Třešňák Svazek: 8 Strana: 0434
Třešňák, a, m., vz Dlask (3. dod.).

349427   Třešně Svazek: 4 Strana: 0167
Třešně, vz Střešně a doplň: T. z jat. ce- rasus, na Slov. čerešňa, m. čr užívá Čech tř. Ht. Čr?šnja — střešně — třešně (čr změk- nouc v čř stává se skupeninou obtížnou a mění se vsutým t ve čtř a změnou další ve stř a tř. Gb. Hl. 121. Cf. Mkl. L. 31. U Opavy:
střešňa, ě, f. Klš. Die Kirsche. T.: ptáčnice,
srdcovky, chrupavky. Vz Višeň. Čl. Třešně
a višně: amarelky, bělice, beránky, bestvín-
ské, blyskavky, cikánky, černé jadrnice,
černé uherky, černé velké, černé velké ku-
laté, černé velké uherky, černé ze všech
největší, červené beránky, červené bledé
polouherky, červené zouvalky, černice dlou-
hopolské, drobnice (černé: černice; červeno-
bílé: bělice na mor. Zlínsku. Brt. ), chru-
pavky, jadrnice n. královky, janovky, kaca-
fírky, koláky, kostelnice (veliké červené
rané u Nového Města nad Metují. Hrš. ),
kozlice, křupky (veliké červené pozdní),
kulaté, májovky, mařinky, merhyně, mra-
morové, plavé uherky, plavky (žluté), pla-
zivky, polouherky, princezky, ptáčnice, roz-
těžky, skalky, sklenovky, sladké, sladušky,
smrtky, srdcovky, svatojanky, španělky, tu-
recké, uherky, vítovky červené (velmi rané),
vosenky (barvy pivoňkové), vyblištilky, zou-
valky. Am. Cf. Rstp. 480., Čl. 38., Čl. Kv.
375., Kk. 253., 187., FB. 101., Slb. 514., Schd.
II. 308. T. bláznivé n. vlčí, psí, židovské n.
mořské. Kh. Začala sa čerešnička prímať,
začal sem ja dievčence objímať; začala mi
čerešnička rasti, začal som sa za dievčenci
triasti. Sl. ps. II. 1. 2. Vz Třásti. Po sa-
dečku chodžu, čerešeňki sadžu, čerez tebe,
moja máti, neženaty chodžu (zpívá jinoch
ženiti so chtící). Sbt. 161. Zasadil som če-
rešničku v zime v tej nádeji, že se ona
príme. Začala tá čerešnička pukať, začal
šuhaj za dievčatky kukať; začala tá čereš-
nička kvitnút, začal šuhaj za dievčatky
lipnuť; začala tá čerešnička rodiť, začal
šuhaj za dievčatky chodiť. Slov. Stúr. 43.
Pred našim oblokom roste čerešnička: už
ma kdosi lubí, eště som maličká. Koll. I. 83.
Slubovali sme si, keď čerešně kvítly: če-
rešně dozrely, my sme si odvykli. Koll. I.
108. Zakvitla čerešňa samým bielým kvetom:
keď ma šohaj nechce, puojdem širým sve-
tom. Ib. 1. 111. Vz více v Stk. 160. —165.
Ta třešně má třešní jak drštěk (= mnoho).
Mor. Šd. Kmotr nekmotr se třešně dolů.
Km. To je tolik, jako když dá volu třešni
(=nic). Vz Jahoda. Us. Jaké je počasí,
když kvetou třešně, takové bývá, když
kvete žito. U Bysterska. Sn. Vz. Třešňový-
Matka, jížto zemřelo děcko, nesmí jísti ja-
hod ani třešní do nanebevzetí panny Marie
(jinde říkají: do sv. Jana Křtitele). V ten
den rozdává prý panna Maria dítkám ze-
mřelým v nebi jahody a třešně; ono pak
dítko, jehož matka přikázání onoho neza-
chovala, nedostane prý nic. Mus. 1853. 475.
S velikými pány není dobře třešní jísti;
maso snědí a pecku ti mrští do očí. Šp. — T., něm. Třeschnie, ves u Písku. PL.

349428   Třešně Svazek: 7 Strana: 0925
Třešně. Cf. Kram, slov., Rosc. 165., Dlj. 50., Mllr. 83. Plané střešně slovou drobnice (černice n. bělice). Štěpované : uherky, křupy — chrupaně = veliké, tvrdé, skalky, májovky (ranné), hrachůvky, drdolaně (ve- liké, bílé), mulky (měkké, plané); hamrlím na Zábřežsku říkají turkyně. Brt. D. 313. Je-li hojně třešní všude, dobře i žitu bude. Us. Tč. T., význam jich v podání svato- janském. Vz Mus. 1891. 481.

349429   Třešně Svazek: 8 Strana: 0434
Třešně, střešně, strsl. čr?šnja. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 28. V jihozáp. Čech. křešně. Dšk. Jihč. I. 19. — T. hadí = rulík. Žďár. Kár. list. 1894. č. 74. odp. feuill.

349430   Třešně Svazek: 9 Strana: 0347
Třešně. Jak odkvétají t, tak i žito a vinnice. Fisch. Hosp. 271. Vz Třešňový. — T. černé = plody rulíku zlomocného. Us.

349431   Třešně Svazek: 10 Strana: 0449
Třešně. Pošlete něco třešeň (třešní). Čern. Z. 305. Sr. Čerešňa.

349432   Třešněnka Svazek: 9 Strana: 0347
Třešněnka, y, f., mikania, rostl. Vz Ott. XVII. 288.

349433   Třešnice Svazek: 4 Strana: 0167
Třešnice, e, f. = třešňová zahrada, der Kirschgarten. Pl. Us. u Rychn.

349434   Třešník Svazek: 4 Strana: 0167
Třešník, u, m, der Kirschmeth. Šm.

349435   Třešník Svazek: 7 Strana: 0925
Třešník = třešnice. Šd.

349436   Třešňočervený Svazek: 9 Strana: 0347
Třešňočervený. T. barva. Wlt. 26.

349437   1. Třešňovec Svazek: 4 Strana: 0167
1. Třešňovec, vce, m. = jídlo s třešněmi, bublanina třešňová, der Kirschkuchen. Us. u Ronova. Rgl. Vz Třešňák.

349438   2. Třešňovec Svazek: 4 Strana: 0167
2. Třešňovec, vce, m., něm. Kerschbaum, ves u Kaplice; T. horní a dolní, Unter-, Ober-Johnsdorf, vsi u Lanskrouna. PL.

349439   Třešňoví Svazek: 7 Strana: 0925
Třešňoví, n., Kirschbäume. Rk.

349440   Třešňovina Svazek: 4 Strana: 0168
Třešňovina, y, f., der Kirschsaft. Šm.

349441   Třešnovka Svazek: 4 Strana: 0168
Třešnovka, y, f. = voda z třešní tažená, der Kirschgeist. D. Nalij mi t-ky. T-u píti, na ní si pochutnati. Us. — T. = třešnice. U Rychn. Msk.

349442   Třešňovka Svazek: 7 Strana: 0925
Třešňovka připravuje se destillací z kva- šené břečky višňové. Vz KP. V. 596. nn.

349443   Třešňovo Svazek: 4 Strana: 0168
Třešňovo, a, n., die Kirschfarbe. Šm.

349444   Třešňový Svazek: 4 Strana: 0168
Třešňový, Kirsch-. T. knedlíky, Dch., koláč. Vz Prm. III. č. 15. T. voda (třešnovka). Šm. Jsou-li za t-vého květu hezké dni, jsou také za květu žita. Us. Vz Třešně, Ťřeš- ňovec.

349445   Třešňový Svazek: 9 Strana: 0347
Třešňový květ. Jaký čas na t. květ, ta- kový na květ žitný. Hoř. 204. Sr. Třešně.

349446   Třešonovský Svazek: 7 Strana: 0925
Třešonovský, ého, m. = potok v po- hoří karpat. Škd.

349447   Třešov Svazek: 4 Strana: 0168
Třešov, a, m.. Třeschow, ves u Náměště. PL.

349448   Třešovice Svazek: 4 Strana: 0168
Třešovice, dle Budějovice, Třeschowitz, ves u Strakonic. — T. = Střešovice. Vz Tk. I. 32., II. 550., III. 97., IV. 66., Arch. I. 546.

349449   Třešpytel Svazek: 4 Strana: 0168
Třešpytel, tla, m. = třeštidlo. Us.

349450   Třešť Svazek: 4 Strana: 0168
Třešť, ě, f., Triesch, městečko v Jihlav- sku. PL. Jest dlužen do Třeště (= blázní). Mor. Ros. Koupil si lán v Třešti (= třeští, blázní). Us. Vlček. Vz S. N.

349451   Třešť Svazek: 8 Strana: 0434
Třešť. Koupil si lán v Třešti (kdo třeští). Cern. Př. 21.

349452   Třešťák, třeštan, třeštík Svazek: 4 Strana: 0168
Třešťák, třeštan, třeštík, a, m. = blá- zen, der Narr. Reš., Jg.

349453   Třešťať Svazek: 8 Strana: 0434
Třešťať = třeštiti. Slov. Zátur.

349454   Třeštěně, střeštěně Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštěně, střeštěně = bláznově, geschos- sen, närrisch. T. pobíhati, Us., přiběhnouti. D.

349455   Třeštěnec, střeštěnec Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštěnec, střeštěnec, nce, m. = fučík, blázen, der Aberwitzige, Geschossene, Narr, Schwärmer.

349456   Třeštění Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštění, vz Třeštěti, das Knistern, Kra- chen. T. ohně. Br. — T. = šílení, bláznění, die Narrheit, das Delirium. D., Nz., Nz. lk. T. zuřivé, delirium furibundum; šeptavé, d. musitans; t. opilců, d. potatorum (tremens); ospalé, d. somnolentum. Nz. lk.

349457   Třeštěnkyně Svazek: 7 Strana: 0925
Třeštěnkyně, ě, f., Närrin, f. Kká. Td. 237.

349458   Třeštěný Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštěný; -štěn, a, o = střeštěný.

349459   Třeštěti Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštěti, ěl, ění, vz Třeskati, krachen, prasseln. — abs. Trubači třeštěli (= zvučně troubili, drčeli, schmetternd blasen). Biancf. 109. Kopie třeščie. BO. Dnes venku třeští (silně mrzne). Us. Sd. — kde. Oheň v lese třeští (praská). Pís. br. — čím = praskati, spratzen. Nz. lk. — T. = blázniti, närrisch, wahnsinnig sein. — abs. Štěstí když chřestí, tuť třeští, boj se neštěstí. Prov. — komu. Třeští mu mozek. Ros. — kde: na mysli. Koc. — čím: milostí. V. — komu od čeho. Hlava mi od toho třeskotu třeští (bolí). Sych.

349460   Třeštěti Svazek: 7 Strana: 0925
Třeštěti. Mkl Etym. 361. Oheň třeštěl. Výb. II. 1488. Postel t-la. 1570. Wtr.

349461   Třeštiburda Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštiburda, y, f. = třeštikulka. Šm.

349462   Třeštice Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštice, dle Budějovice, Treschtitz, ves u Telče na Mor. PL.

349463   Třeštidlo, střeštidlo Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštidlo, střeštidlo, a, n. = třeštěnec, třeštil, ein geschossener, sinnloser Mensch, Schuss. D., Šd. Vz Třeštík.

349464   Třeštiechu Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštiechu, zastr. = třeštili. Kat.

349465   Třeštihlav Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštihlav, a, m. = třeštikulka. Šm.

349466   Třeštihora Svazek: 9 Strana: 0347
Třeštihora, y, f. Je dlžen devět měchů popela do T-ry (o potřeštěném). Mus. 1898. 118.

349467   Třeštichlup Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštichlup, a, m. = třeštidlo. V Hra- decku. Kšť.

349468   Třeštík Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštík, a, m. = třeštidlo, ztřeštěný, tr- žený, střelený, pošetilec, blázen. V., Šf.

349469   Třeštík Svazek: 9 Strana: 0347
Třeštík, a, m. Ješče nezaplatil T-ovi za čepicu (posud se nevybláznil). Mus. ol. 1898. 118.

349470   Třeštík Svazek: 10 Strana: 0449
Třeštík J., spis.

349471   Třeštikudla Svazek: 9 Strana: 0347
Třeštikudla, y, m. = ztřeštěný. Tům. Ml. 99.

349472   Třeštikulka, y, třeštipidlo Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštikulka, y, třeštipidlo, a, třešti- prd, a, třeštiprdlo, a, m. = třeštidlo. Us. —Jg.

349473   Třeštil, a, třeštílek Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštil, a, třeštílek, lka, m. = třeštidlo.

349474   Třeštilka Svazek: 8 Strana: 0434
Třeštilka, y, f. = ztřeštěná ženská. Krs. Moor. 33.

349475   Třeštilov Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštilov, a, m. Ta je ještě dlužna do T-va (posud třeští, blázní). Us.

349476   Třeštimaďar Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštimaďar, a, m., der Magyaroman. Šm.

349477   Třeština Svazek: 4 Strana: 0168
Třeština, y, f., Tritschein, ves u Ousova na Mor. PL. Třeštiněmec, mce. m., der Germanoman. Šm.

349478   Třeštiprd atd Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštiprd atd., vz Třeštikulka.

349479   Třeštiprdlo Svazek: 8 Strana: 0434
Třeštiprdlo, a, n. = ztřeštěnec. Sterz. II. 880.

349480   Třeštipulka Svazek: 10 Strana: 0449
Třeštipulka = treštipuška. Dšk. Km. 51.

349481   Třeštipuška Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštipuška, y, m. a f. = třeštidlo. Sml.

349482   Třeštiti Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštiti, il, ěn, ění; třeštívati. Strsl. tře- štiti od tr?skcb, ferire. Mkl. B. 437. (Hý. ). — T. = uhoditi až třeskne, třesknouti, schlagen, dass es kracht. Na Slov. — koho čím jak. On ho kyjom třeščil po hlavě až k usmr- cenie. Slov. Tč. — T. = nepokojiti, trápiti, einen narren, wahnsinnig machen, betrüben, aufziehen. — koho. Nač ho třeštíš? Ros. T. hlavu. Bern. — co komu. Ta věc mu třeští mozek. Ros. — koho čím. Sebe i jiné třeští černým uměním. Kom. — za koho = tr- pěti, leiden, Schaden leiden. Mor. Mtl., Tč. — co: zrak, sinnlos stieren. Dch. — čím kam. Tiem udeřením od železa i od lesa (dřeva) dřizky (tříštky) v nebesa od těch kol třeštiechu (lítaly). Kat. 2886. — se = házeti sebou, tlouci se, sich schlagen, flattern; blázniti se, trápiti se, sinnlos werden, toben, rasen, schwärmen. Jg. — se kde. Pták se třeští v kleci. Jg. — se po kom = blá- zniti se, žádati si ho. Us. On se po té dívce třeští. Dch. — se proč. Ros. — se kam. Jak třeští zrak se na oheň. Kká. Š. 52.

349483   Třeštiti Svazek: 7 Strana: 0925
Třeštiti. Mkl. Etym. 361. — se nad čím. Hrubě nad svým neštěstím se třeštil. Abr.

349484   Třeštiti kam jak Svazek: 10 Strana: 0449
Třeštiti kam jak. K nebi třeští oko bez naděje. Vrch. Z hl. 39.

349485   Třeštivě Svazek: 10 Strana: 0449
Třeštivě. Fantasie jeho t. pracuje. Zvon V. 527.

349486   Třeštivec Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštivec, vce, m., vz Třeštík.

349487   Třeštivka Svazek: 8 Strana: 0434
Třeštivka, y, f., delirium tremens. T. opilců. Nár. list. 1894. č. 332. odp.

349488   Třeštívko Svazek: 7 Strana: 0925
Třeštívko, a, n. = třeštivo. Šp. Vz Ště- pina, Štípánek.

349489   Třeštivo Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštivo, a, n. = dříví z polen naštípané, gespaltenes Holz. Us. v Šum.

349490   Třeštivo Svazek: 10 Strana: 0449
Třeštivo, a, n. = dlouhá louč, odštěpek z celé délky polena. Volyně Čes. 1. XIII. 125.

349491   Třeštivosť Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštivosť, i, f. = třeštění, zuřivosť, die Raserei. D., Nz. lk.

349492   Třeštivosť Svazek: 9 Strana: 0347
Třeštivosť = šálenosť mysli tápající jen bezuzdnou obrazností po domnělém dobru svrchovaném. Pal. Pam. 428.

349493   Třeštivý Svazek: 4 Strana: 0168
Třeštivý = bláznivý, zšílený, schwärme- risch, närrisch, wahnwitzig. T. chvíle = tře- štivosť. D.

349494   Třešťka Svazek: 4 Strana: 0168
Třešťka, y, f. = třeštěnosť, geschossenes Wesen. Když naň t. sedne. Us. — T., y, m. = třeštěnec, ein geschossener Mensch, der Schusspartl. Us. Jg.

349495   Třešuobarvý Svazek: 9 Strana: 0347
Třešuobarvý. T. růže. Wlt. 49.

349496   Třeť Svazek: 7 Strana: 0925
Třeť, i, f. = třetina. Šd.

349497   Třeťa Svazek: 7 Strana: 0925
Třeťa. Půl t. sta. Vz List. fil. 1886. 390., Třetí (konec).

349498   Třeta Svazek: 10 Strana: 0449
Třeta, tertia (modlení v klášterních sbo- rech třetí n. o třetí hodině). Rozk. P. 2278.

349499   Třeťačka Svazek: 4 Strana: 0168
Třeťačka, y, f. = třetinice, třetnice, třeti- denní zimnice, das Dreitagsfieber. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Vz Třetidenka.

349500   Třeták Svazek: 4 Strana: 0168
Třeták, a, m. = třetí muž, der dritte Mann —T. = třetí roj, der dritte Schwarm. Us. Lš.

349501   Třeťák Svazek: 9 Strana: 0347
Třeťák, jm. místa u Hovězí na Mor. Vck.

349502   Třetě Svazek: 4 Strana: 0168
Třetě, zastr. = po třetí, zum drittenmale. Leg. 45.

349503   Třetenek Svazek: 7 Strana: 1393
Třetenek, nka, m., trinco, ryba?, zastr. Pršp. 16. 75.

349504   Třeti Svazek: 4 Strana: 0169
Třeti = tříti, — co: bídu. U Opavy. Klš.

349505   Třetí Svazek: 4 Strana: 0169
Třetí, podle Dnešní, der dritte. V. Strsl. tretii, tertius, lit. trečias, prus. tirts, got. thridja, latin. tertius, strindic. trtija, řec. rcítoc. Mkl. L. 11., 12. (Hý. ). Ne moje, ne tvoje, ale třetího, duobus litigantibus tertius gaudet; Dva se hádají, třetí se těší. Dch. Jazyk třetí k škodě letí (der Zwischen-, Achselträger); Jak sa vaďá dva vespolek, ne- chcej třetí býť, neb sa možú proti tebe (= tobě) oba obrátiť. Na Slov. Tč. Mezi dvoma zvadlivýmí třetí se raduje. Mor. Tč. Třetí od konce. Us. Nz. Tys dostal moc a já málo, třetímu se nedostalo; A už je dněskaj třeci deň, co ten můj pan co vyjel ven; A tvá matka leží třetí ode dveří; Ej už mia po třetí k Brnu vezú, a už mia má milá už od- vedú; Ty dvě dušičky plakaly, ta třećja sobě zpivala. Sš. P. 16., 97., 161., 578., 788. Jeden raz periny, druhý raz truhličku, a na treťom raze dievča za ručičku. Sl. ps. 381. Cožkoli vydělá nebo činiti bude, z toho má věřiteli dáti třetí peníz, až jemu docela za- platí; Proti tomu ptali sme zlínských konšel, byli-li na těch dvú rokuov, prvé, druhé i třetie? NB. Tč. 19., 151. Prosila jsem jeho jednú, druhé i třetie, aby...; A pak na třetím roce nebude-li, mají naň přísud dáti; Tu nebyl na tom roku na prvním Martin ani na druhém, ani také na třetím; Bylo mně a jemu a třetímu bratru ve dsky vlo- ženo. Půh. II. 41, 139., 251., 531. Najprve ctiece Boha, druhé připravujíc duši a třetie a najposlé tělo; Vstal třetí den Kristus z mrtvých. Hus I. 116., 384. Třetieho na dcět dne. BO. Kde jsou dva, tam se lehce dá mezi nimi najít třetí (dítě: o manželích). Kda. T. díl, Us., koleno. V. Po t. D. Bydlí v třetím patře. Us. Po každé t. den. D. Zle statku dobytého nedočká t. koleno. Cokoli bývá zle nashromážděno, toho neužívá třetí koleno. Urozený, co třetí břevno pod la- vicí. Prov. Jg. Pů (půl) třeťa lokťa. Na již. Mor. Brt.

349506   2. Třetí Svazek: 4 Strana: 0169
2. Třetí, na Slov. = tření, das Reiben. Bern.

349507   Třetí Svazek: 7 Strana: 0925
Třetí čtení návrhu ve sněmě. Us. V t. nebe byl vztržen. Št. Kn. š. 32.

349508   Třetí Svazek: 9 Strana: 0347
Třetí. Půl třeťa. Vz Gb. H. ml. III. 1. 319. Když dva se perou, třetí bývá bit. Hoř. 121.

349509   Třetí šust Svazek: 9 Strana: 0347
Třetí šust, tanec ve vých. Slez. Vz Čes. 1. VII. 38.

349510   Třetice Svazek: 4 Strana: 0169
Třetice, e, f. = třetí ráz, třetí počet, tři, das Dreimalige. Užívá se nejvíce s před- ložkou do: do třetice, zum Drittenmal. T., Arch. II. 90. Může se do t. ve své při opra- viti. Pr. měst. Do třetice všeho dobrého, Alle gute Dinge sind drei. Vz Konec. Č. Všetko dobré do tretice. Mt. S. Do třetice vybral. GR. — T., die Terze. T. z čtvrtého základu (t. čtyřikrát kladená). Šp. Vz Terce. — T., vz Třetík.

349511   Třeticový Svazek: 4 Strana: 0169
Třeticový, Terzen-. Vz Terce. T. od- padky, Terzenabfälle, t. usně, Terzenleder, podešvice, Terzensohlleder. Šp.

349512   Třetidenka Svazek: 4 Strana: 0169
Třetidenka, y, f. = třetačka.

349513   Třetienádstý Svazek: 7 Strana: 0925
Třetienádstý = třináctý. Št. Kn. š. 247. 38.

349514   Třetihora Svazek: 4 Strana: 0169
Třetihora, y, f., das Flützgebirge. Nej- starší hory nazýváme prvohory, mladší druho- hory, pak jsou třetihory a nejmladší čtvrto- hory. Krok. Za útvaru třetihorního pokryvalo moře Uhry, Vídeň, Moravu až k Č. Třebové, čásť Francie, Italie, Švýcarska atd. Vz Třeti- horní. Útvar numilitový třetihor skládá se z vápenců, pískovců, jílův a slepenců. V něm jest mnoho skořápek dirkonožců. Útvar hně- dého uhlí skládá se ze slepenců, pískovcú, jílů, lupků, hnědého uhlí a má místy veliká ložiště solná. Hojná ložište hnědého uhlí leží na jí- lech spočívajících na pískovcích a slepencích. Skameněliny: lasturovci, hmyzi, ryby, listy dvouděložných rostlin a kmeny. Vz Prahory, Prvohory, Druhohory, Naplaveniny. Bř. 255., 267. Vz Schd. II. 98., KP. III. 43., Krč. 814., Frč. Geol. 2. vyd. 131. a násl. Starší t-ry a) alpské, b) karpatské, vz Krč. 844.; vy- vřelé hmoty v mladších třetihorách, vz Krč. 961.; fauna mladších třetihor, vz Krč. 870.

349515   Třetihora Svazek: 7 Strana: 0925
Třetihora. Cf. Chdt. 19., 28., Frč. G. 130. nn.

349516   Třetihorní Svazek: 4 Strana: 0169
Třetihorní (tertiarní) útvar = všecky vrstvy nad útvarem křídovým až k vápencům uložené. Veškeré horniny vrstev usazených vyznačují se svou nepatrnou tvrdostí a drží v sobě otisky zkamenělin úplně vyvinutých zvířat a rostlin, srovnávajících se úplně s na- ším rostlinstvem a živočišstvem, neboť mnohé druhy a čeledi tvorstva tohoto žijí posud. Angl. geolog rozdělil útvar tento ve tré od- dílů: 1. útvar eocenový (od řec. twc — raní záře a y. aivóc — nový), který vyznamenává se vrstvami numilitovými (hl. mezi Terstem a Lublaní, v Alpách a Tatrách); 2. v útvar miocenový (/(siov — méně, xcuvóc — nový), který vyznamenává se hojnými zkameněli- nami, i kosťmi velikých ssavců a plazů (u Vídně, Mohuče atd. ); 3. útvar pliocenový (nlelov — více a xaivóg — nový), ve kterém jsou takové zkameněliny, k nimž druží se tvorstvo a rostlinstvo nynější s nepatrnými odchylkami. V něm jest sůl, hnědé uhlí, jantar, trypl, opal břidličný atd. Vz S. N., Třetihora. Útvary t-ní, Krč. 814.; starší t. útvar, Krč. 819., 833., 842.; mladší t. útvary, Krč. 819., 854.; t. útvar na Islandu, Grön- landu a v sev. Americe, Krč. 958.; u Tře- boně a Budějovic, 910., podapeninský, 954.; t. česká fauna a flora, ib. 912., 915.

349517   Třetihorní Svazek: 10 Strana: 0449
Třetihorní doba byla před dobou dilu- vialní. Vz Zvon III. 650.

349518   Třetík Svazek: 4 Strana: 0169
Třetík, a, m. = dítě bílého muže a mu- latky, terceron; třetice, děvče z týchž ro- dičův. Krok. II. 551.

349519   Třetikráte Svazek: 7 Strana: 0925
Třetikráte. Po t., zum drittenmal. Mus. 1880. 391.

349520   Třetikysličník Svazek: 4 Strana: 0169
Třetikysličník, u, m., tritoxydum. Krok. I. 146.

349521   Třetímezcítmý Svazek: 4 Strana: 0169
Třetímezcítmý, zastr. = dvacátý třetí, der drei und zwanzigste. St. skl. III. 112.

349522   Třetina Svazek: 7 Strana: 0925
Třetina. Slunce již z třetiny vyšlé. Us. Opravoval školákům péra z třetiny (každý třetí brk byl jeho). Us. T. a výš co slove. Vz Zř. zem. 700., Cor.jur. IV. 3. 2. 447.- T., y, m., os. jm. Vck.

349523   Třetina, třetinka, třetinečka Svazek: 4 Strana: 0169
Třetina, třetinka, třetinečka, y, f. = třetí částka, das Drittel. V., Br. T. lidu v Čechách zemřela. Háj. Dvě t-y. D. Třetina činná třísla, die Lohterze. Vz Terce. Šp. Do- staneš t-nu po staříkovi (= nic; 0: 3 = 0). Mor. Brt. T. dobytka, což (který) kopyto dělí. Zř. mor. 1604. A také což věřitel u něho najde, z toho muož t-nu vzíti. NB. Tč. 19. Drží mi t-nu toho věnného práva v Něm- čičkách; Drží mi t-nu vinných desátkóv a t-nu lesů. Půh. II. 155., 195. T. = dávka v zemích jihoslovanských tureckým begům placená dle zákona tureckého. Šd. T. u ju- ristů: t. správná, manželská, věnní. Vz Jg. Třetina správná, das Drittel bei der Gewähr. Wenn nämlich der Gewährleister eines ge- kauften Gutes die Gewähr nicht leistete, hatte der Käufer das Recht, die Exekution auf den Besitz des Gewährmannes zu führen, wobei aber nur um ein Drittel der Kauf- sumiue mehr abgeschätzt wurde. Když kto 222 za 3000 dědictví kúpí, třetina té summy jest jeden tisíc a přijde-li nezpráva na to dě- dictví kúpené za tu summu, tehdy tomu, ktož jest kúpil, dědictvie zprávce jeho, cožby za 4000 zl. stálo, bude odhádáno a více nic. Vš. IV. 12. T. věnná, das Drittel der Mit- gift. Der Mann war verpflichtet, der Braut zur antidos die Hälfte der dos zu geben. T. věnná jest tolikéž, co po panně jmenováno jest a toho polovice, jako takto: jmenováno jest někomu po panně 1000 zl., třetina bude 1500 zl. Vš. V. 8. Ručiti statek sirotčí tře- tinou výše, das Waisengut um ein Drittel des Schätzungswerthes höher verbürgen. Gl. 343. Vz více ve Vš. IV. 12., V. 8., 9. (Vš. Jir. 191., 218., 219. ). Aby mi plnil 500 kop. gr. a t-nu výše. Půh. II. 126. — T. čtyři číšky, míra tekutých věcí, das Drittel- theil von Ńösel. Kom. J. 763. — T., samota u Netolic. PL.

349524   Třetínadcte Svazek: 4 Strana: 0170
Třetínadcte = třinácte. St.

349525   Třetínadctý Svazek: 4 Strana: 0170
Třetínadctý = třináctý. A divná věc jest. že bez meče železného jich dvanacte s tře- tienadstým, s Pavlem, takměř vešken svět sú v Kristovu vieru uvedli; Toto při kázání položeno jest v čtení třetienadcté neděle po sv. Trojici. Hus I. 180., II. 368.

349526   Třetínástý Svazek: 7 Strana: 0925
Třetínástý. Výb. I. 837., Sv. ruk. SB. 86.

349527   Třetinice, třetnice Svazek: 4 Strana: 0170
Třetinice, třetnice, e, f. = třetačka. Jád.

349528   Třetinina Svazek: 7 Strana: 0925
Třetinina, y, f., die dritte Potenz. Rk. Slov. Loos.

349529   Třetinka Svazek: 8 Strana: 0434
Třetinka, y, f. = třetí služka ve větším hospodářství pomáhající hospodyni hlavně v kuchyni, při obědě a p. U Bolesl. NZ. IV. 108. Cf. Staršinka, Mladšinka.

349530   Třetinka Svazek: 10 Strana: 0449
Třetinka, y, f., nádoba na tekutiny. Arch. XXI. 521. Vz Třetina.

349531   Třetinník Svazek: 8 Strana: 0434
Třetinník, a, m., Drittelbauer, m. Sterz. I. 704. b.

349532   Třetinový Svazek: 10 Strana: 0673
Třetinový. T. dělení trámu. KP. XI. 288.

349533   Třetiny Svazek: 10 Strana: 0449
Třetiny. V T-nách, pole u Pacova. Čes. I. XIV. 441.

349534   Třetirocký Svazek: 9 Strana: 0347
Třetirocký sníh. Mus. ol. 1898. 116.

349535   Třetirodička Svazek: 10 Strana: 0449
Třetirodička, y, f., žena po třetí rodící. Ktt.

349536   Třetírozenec Svazek: 4 Strana: 0170
Třetírozenec, nce, na. = třetírozený, der Drittgeborene. Pulk., Háj.

349537   Třetisadra Svazek: 4 Strana: 0170
Třetisadra, y, f, der Flötzgyps. Krok. I. c. 85.

349538   Třetivápno Svazek: 4 Strana: 0170
Třetivápno, a, n., der Flötzkalkstein. Krok.

349539   Třetižernov Svazek: 4 Strana: 0170
Třetižernov, u, m., der Flötzsandstein. Krok.

349540   Třeťka Svazek: 7 Strana: 0925
Třeťka, y, f., die Terz. Rk.

349541   Třetnice Svazek: 4 Strana: 0170
Třetnice, vz Třetinice.

349542   Třetnice Svazek: 7 Strana: 1393
Třetnice, e, t, tertiana, zimnice, zastr. Pršp. 62. 19.

349543   Třetník Svazek: 4 Strana: 0170
Třetník, u, m., halbseidener Stoff. Jg.

349544   Třetníkový Svazek: 4 Strana: 0170
Třetníkový, halbseiden. Us. Jg.

349545   Třetočka Svazek: 10 Strana: 0449
Třetočka, y, f., něj. jídlo. Slez. Vyhl. II. 203.

349546   Třeťolocký Svazek: 7 Strana: 0925
Třeťolocký = třeťorocký, tříletý. Val. Slavc. 47.

349547   Třeťorocký Svazek: 7 Strana: 0925
Třeťorocký, dreijährig. Nadrobila bych ti t-kej kůrky. Val. Vck.

349548   Třetužel Svazek: 4 Strana: 0170
Třetužel, vz Střetužel.

349549   Třetý Svazek: 4 Strana: 0170
Třetý, na Slov. = třený, gerieben. Bern.

349550   Třetý Svazek: 9 Strana: 0347
Třetý = třený. Ev. víd. Luk. 3. 4.

349551   Třevačka Svazek: 7 Strana: 1393
Třevačka, y, f., nějaké náčiní při su- šení lnu. NZ. II. 93., 517.

349552   Třevce Svazek: 10 Strana: 0449
Třevce. Kuřie t., morsus gallinae. Rostl. T. 37. Sr. Čřevce.

349553   Třevdala Svazek: 4 Strana: 0170
Třevdala, vz Třemdala.

349554   Třevdava Svazek: 4 Strana: 0170
Třevdava, vz Třemdala,

349555   Třevdavovitý Svazek: 4 Strana: 0170
Třevdavovitý. T. rostliny, dictamneae: třevdava. Vz Rstp. 271., 272.

349556   Třevdavý Svazek: 7 Strana: 0925
Třevdavý kořen. Mllr. 11. Cf. Třevdava.

349557   Třevec Svazek: 7 Strana: 1393
Třevec, vce, m , nuptoria, zastr. Pršp. 30. 38

349558   Třeví Svazek: 4 Strana: 0170
Třeví, n. = střeví, obuv. Vtáhla třevie na své nohy. BO. Z té řeči bratřie černí mnišie proti bosákóm dovodí, že Kristus chodil v třevích jako oni. Hus II. 22. Ševci činie z kože třevie. Št.

349559   Třeví Svazek: 7 Strana: 0925
Třeví. Ž. kl. 107. 10. Za Št. polož : Kn. š 171., 170. 23., 254. 37.

349560   Třěví Svazek: 9 Strana: 0347
Třěví. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 131.

349561   Třevíc Svazek: 4 Strana: 0170
Třevíc, e, m. = střevíc. Též švec zpósobí kuoži, aby byla kóže třevícem; Dá-li kto tvým nohám t-ce. Hus III. 213., 292. (Tč. ). Vz Střevíc.

349562   Třevíc Svazek: 7 Strana: 0925
Třevíc. Št. Kn. S. 18., Sv. ruk. 335., Pass. 456.

349563   Třevis Svazek: 4 Strana: 0170
Třevis, a, m., Weissenthurm, ves na Mo- ravě. Mus.

349564   Třevle Svazek: 4 Strana: 0170
Třevle = střevle, die Fischbrut. Aqu. V Krkonš. Kb.

349565   Třevle Svazek: 7 Strana: 0925
Třevle. Sv. ruk. 317. b.

349566   Třevle Svazek: 7 Strana: 1393
Třevle, tronile, ryba. Pršp. 15. 47.

349567   Třevní Svazek: 4 Strana: 0170
Třevní = střevní, Darm-. T-ní nemocí trápen jsa ležieše. ZN.

349568   Třevník Svazek: 10 Strana: 0449
Třevník, u, m., philipendula. Rostl. D. 72a.

349569   Třevo Svazek: 4 Strana: 0170
Třevo, a, n. = střevo, der Darm. Zarmú- tila se t-va jeho. BO. Ó jsú-li v tobě lito- stivá třěva, křesťane, jenž pláčeš těla, od něhož jest odstúpila duše, a nepláčeš duše, od kteréž jest odstúpil Bóh. Hus II. 357. Vz Střevo, S. — T. hrdelné, die Halsröhre. Kat 3138.

349570   Třevo Svazek: 7 Strana: 0925
Třevo. Pass. 392., Modl. 101. b., Dal. C. 40. Živá t-a z nich vláčiechu. Výb. II. 11.

349571   Třevo Svazek: 8 Strana: 0434
Třevo m. střevo, s sesuto. Brt. D. II. 279.

349572   Třévrtlovy Svazek: 9 Strana: 0347
Třévrtlovy, pozemek (každý tam má tři věrtele rolí). Pck. Hol. 167.

349573   Třez Svazek: 4 Strana: 0170
Třez, u, m., třízek, zku, m., lépe: střez.

349574   Třezalka Svazek: 4 Strana: 0170
Třezalka, y, f., hypericum, das Johannis- kraut. T-ka obecná, h. perforatum, čtvero- hraná, h. quadrangulare, čtverokřídlá, h. tetrapterum, hezká, h. pulchrum, chlumní, h. montanum. Rstp. 193. Cf. Čl. 60., Čl. Kv. 319., FB. 84., Slb. 629. T. pochybná, dubium, rozestřená, humifusum, srstnatá, hirsutum, kališnatá, calycinum, širokolistá, androsae- mum. Rostl. Dle Sbtk. 294. také: sv. Jana bylina, dle Čern. a Hájka zvonček, zvoneček červený. O pověrách ku t-ce se táhnoucích vz Sbtk. 294. — 295.

349575   Třezalka Svazek: 7 Strana: 0925
Třezalka. Cf. Zbrt. 128., Rosc. 147., Mllr. 55. Význam její v podání svatojan- ském. Vz Mus. 1891. 480.

349576   Třezalka Svazek: 8 Strana: 0434
Třezalka = laskavec, amaranthus cau- datus. Vck. Val. I. 156. Hojení jí. Vz Vck. Val. I. 159.

349577   Třezalka Svazek: 9 Strana: 0347
Třezalka, vz Čarovník.

349578   Třezalka Svazek: 10 Strana: 0449
Třezalka také ještě: děravec, křížek, krevníček.

349579   Třezalkovitý Svazek: 4 Strana: 0170
Třezalkovitý. T. rostliny hypericineae: žlutol, krevníček, třezalka. Rstp. 191. Cf. Slb. 629., Schd. II. 312., S. N.

349580   Třezenice Svazek: 7 Strana: 0925
Třezenice, dle Budějovice, Drösing, ves v Rakousích.

349581   Třezlivý Svazek: 4 Strana: 0170
Třezlivý, na Slov. = třízlivý.

349582   Třezvý Svazek: 4 Strana: 0170
Třezvý, nüchtern. Vz Střízlivý. Bzd.

349583   Třezvý Svazek: 7 Strana: 0925
Třezvý. Koll. III. 307. Vz Střezvý.

349584   Tři Svazek: 4 Strana: 0175
Tři (u životných rodu muž. také tří; tři je skráceno ze tří, strč. třie, strsl. trije. Gb. Hl. 138. ); gt. tří (tak obyčejně; také čítáme třech, tvořené dle zájmenného skloňování, Ht., D.; třech jako v lok. již v strslovan. řeči. Schl. V obecné mluvě vůbec třech); dat. třem; akkus. tři; lok. třech; instrum. třemi (také: třími; třmi je zastaralé; v ob. mluvě třema. D., Kts. ). Na mor. Zlínsku: nomin. muž. živ. třé, než. tři, rod žen. a střed, tři; gt. a lok. třech, dat. třem, akk. tři, instr. třema. Brt. v Mtc. 1878. 16. Tři, skr. tri, zd. thri, řec. r^eřc, lat. tres, strsl. trije, lit. trys, goth. kmen thri, nněm. drei. Schl. Cf. Mkl. L. 122., 130. Odkud to slovo odvozuje Šf., vz Mus. 1848., 1. 3. str. 232. — Tří (tři) páni. V., muži, hadi, dubové. Vz Čtyři. Tři dni, tři léta; Dvá jednoho pán a tří vojsko; Tří králův. V. Třmi věcmi koná sě hřiech. Hus I. 275. Třmi důvody potvrzuje. BR. II. 610., 611. Třími místy. Skl. I. 306., 321., Dal za to tři sta jak jeden krejcar. Mor. Šd. Tři sta bohů prabohů! Slov. Třem ženám se ještě vždycky klep povedl. Bayer. Třmi kyji biti. BR. II. 771. a. Jeden za tři, druhý za pět bez dvou (= je- den jako druhý). Vz Podobný. Lb., Dch. Třmi prúdy. Rkk. 51. Nejeď pro ni, pošli pro ni tři sta koní; Jak nejstarší vdával, tři sta (zlatých) jí zadával (věnoval); Ulianka čistá panna, u Dunaja šaty prala, dojeli tam třé husaři: Poď Uliško, pojeď s náma; Pěkné pohřeb bych ti udělat dal: dal bych tobě tróbit, na vše zvony zvónit a třema kně- zama k hrobu doprovodit; Uvila ho (věnec) třema řady, třema řady pro krajany; Dva naléla, tři napsala, tak synečka oklamala. Sš. P. 82., 119., 167., 247., 305., 564. (Tč. ). A při tom byli jsú tři dobré člověky, kte- rýmž jest hodno věřiti; Dává vinu Stuhlí- kovi rybářovic ze třech zlatých; Mohlo býti na tři hodiny před večerem; Dávaje mu vinu ze tří postavův a žádal práva naň; Před tiemi třími člověky poručil; Se třmi hospodyňami přebýval. NB. Tč. 49., 67., 93., 129., 197., 250. Ze tří set kop; Jim třem věno vložila; Dvěma neb třmi pano- šemi; V třech nedělích; Drží jí tři hřivny platu na třech láních; Vpadl mi ve dvór a ve tři člověky. Půh. 1. 167., 216., 261., II. 100., 113. (Tč. ). Tyto tři věci: viera, naděje a láska činie modlitbu Bohu vzácnú; Čo jest pokánie? Tři. Které? Bohu zpoviedá- nie, srdečné želenie a dosti učiněnie; Hřiech třmi kusy se plní: vnuknutím, libostí a při- volením; Na světě (bode zbožie) třmi bo- deními, to věz: dobýváním, držením a ztra- cením; neb těžce ho člověk dobývá, těžce chová a těžce ztracuje; A rci a věř, že ty tři osoby jsú ne třie Bohové, ale jediný pravý Bóh. Hus I. 315., 341., 367., II. 77., 229. (Tč. ). Se třmi provazy. GR. Tři halíře, tři páry bot. D. Tři sta, vz Dvě stě. Tři a dvacet. Us. Příkladem oněch tří. Kom. Třem odolati. Us. Ve třech letech. Us. Před třmi dny. Br., V. Třemi koňmi (v obec. mluvě: nebozízem). D. Pokoušeje ho třími hříchy. Štelc. Tři božské osoby. Us. Povím všecko ve třech slovech (krátce). Ani tři počítati neumí. Staví se jakoby ani tři počítati ne- uměl. Us. Tři za dvě bereš. Na Slov. Bern. Straka ze kře a tři v keř. Kázali mu tři krále napsati (chytře se ho zbavili). Jg. Za tři pracovati, jísti (vydatně). Us. Brt. Žer- tem říkají: Kape se třech (m.: se střech i. e. prší-li). A odpovídá se: Ne se třech, ale se čtyrech (i. e. rohů střehy). Dch.

349585   Tří Svazek: 4 Strana: 0176
Tří-, vz Troj-, Třou-.

349586   Tři Svazek: 7 Strana: 0926
Tři. Šf. III. 629. Tři, gt. třech, instr. třemi vyšel skoro z obyčeje, za to obecný je tvar třmi. Nudž. Mus. 1888. 367. Na Val.: tré, než tři, gt. třoch (truch), dat. třom (třum), lok. třoch (třuch), instr. třema (třoma). Vck. Jak na Laš. ? Vz Brt. D. 117. Jak na jihových. Mor.? Vz Osv. 1884. 58. (Brt.). V pivních 9 řád. polož dvakrát za D.: Lhrg. 204.

349587   Tří Svazek: 7 Strana: 0926
Tří. Na tří = na třikráte. Neud.

349588   Tři Svazek: 8 Strana: 0434
Tři. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 179., Gb. Km. -i. 48., 49. O skloň. u Kroměř. vz Brt, D. II. 26., u Kojet. a Přer. 51., u Bystřice 80., u Litovle, Konice a Jevíčka 118., v Brněn. 173., u Tišn. 194., u mor. Kruml. 217., na Žďársku 257., u Kunšt. 288.

349589   Tři Svazek: 8 Strana: 0578
Tři. O skloň. ok. r. 1440. Také: se trží lžícemi. Vz Mus. fil. 1896. 447.

349590   Tři Svazek: 9 Strana: 0347
Tři. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 402.

349591   Tři Svazek: 10 Strana: 0449
Tři. Třmi slovy. Hus. (Vstnk. XI. 751. ).

349592   Tři bubny Svazek: 4 Strana: 0176
Tři bubny, také Bubeň, bně, f., Drei- trommel, ves u Slatinan v Chrudim. S. N.

349593   Tři dvory Svazek: 4 Strana: 0178
Tři dvory, Dreihöfen, samota u Golč. Je- níkova. PL.

349594   Tři chalupy Svazek: 4 Strana: 0179
Tři chalupy, Drei Chaluppen, samota u Lysé v Jičínsku.

349595   Tři kameny Svazek: 4 Strana: 0179
Tři kameny, samota u Prahy. PL.

349596   Tři králi Svazek: 4 Strana: 0179
Tři králi, samota u Pelhřimova. PL.

349597   Tři sekery Svazek: 4 Strana: 0181
Tři sekery, Dreihacken, ves u Plané. PL.

349598   Tři sta Svazek: 8 Strana: 0435
Tři sta = nejmenší pokuta prý 300 kruchů soli (6 hřiven). Vz Pras. Těš. 65.

349599   Tří (tré-, troj-) zubec Svazek: 4 Strana: 0185
Tří (tré-, troj-) zubec, bce, m. = troj- subá vidlice, der Dreizack. Jg. — T., dan- thonia, rostl. Vz Čl. Kv. 107., FB. 10., Slb. 178.

349600   Tří- (tré-, troj-) úhelnice Svazek: 4 Strana: 0185
Tří- (tré-, troj-) úhelnice, e, f. = tří- úhelník. Sal.

349601   Tří- (tré-, troj-) úhelník Svazek: 4 Strana: 0185
Tří- (tré-, troj-) úhelník, u, m., tří- hraník, triangulum, rcíyowov, das Dreieck. T. jest obrazec třemi rovnými hranami za- vřený. Log. T. jest plocha třemi stranami obmezená. Sedl. T. v rovině jest přímočárný obrazec omezený třemi přímkami. V pravo- úhlém t-ku slove nejdelší strana, ležící proti pravému úhlu, přeponou n. podponou (hy- potenusou) a obě ostatní odvěsnými (ka- thetami); strana základní n. podstava t-u. T. sfaerický slove obrazec na kouli omezený oblouky tří největších kruhů koule. Vz více v S. N. T. ostroúhlý, pravoúhlý, tupoúhlý. S. N. T. stejnohranný, stejnoramenný, gleich- schenkelig, lichostranný, ungleichseitig, pří- moúhelný, rechtwinkelig, kosoúhelný, schief- winkelig, ostrý n. ostroúhelný, spitzwinkelig, Sedl.; plochý, flach, přímočárný, eben-, ge- radlinig; sfaerický, kulitý, křivočárný, sphä- risch, krummlinig; rovnostranný, gleichsei- tig, nerovnostranný, ungleichseitig, pravo- úhelný, rechtwinkelig, tupoúhelný, stumpf- winkelig, pravidelný n. rovnostranný, regel- mässig, gleichseitig, větší, menší; kruh do t-u vepsati; t. sestaviti, sestrojiti, ze stran a z úhlů složiti. Nz. T. arithmetický Pascalův. Stč. Alg. 46. T. vrcholový, das Scheiteldrei- eck; t. kruhem obepsati; kruh t-kem obe- psati; dva t-ky mají dvě strany vespolek rovné. Nz. Vz Pravítko.

349602   Tří- (tré-, troj-) úhelnosť Svazek: 4 Strana: 0185
Tří- (tré-, troj-) úhelnosť, i, f., drei- eckige Beschaffenheit. Jg.

349603   Tří- (tré-, troj-) úhelný Svazek: 4 Strana: 0185
Tří- (tré-, troj-) úhelný n. -úhlý = tři úhly mající, tříhraný, dreieckig, drei- winkelig. Ros., Reš.

349604   Tříaktovka Svazek: 7 Strana: 1393
Tříaktovka, y, f., dreiaktiges Stück Us.

349605   Tříarchový Svazek: 7 Strana: 0926
Tříarchový, drei Bogen enthaltend. T. sešit. Us. Pdl.

349606   Tříb Svazek: 4 Strana: 0176
Tříb, u, m. = nástroj ku tříbení obilí, smyk, der Dreschwagen, die Dreschwalze. Kom. J. 398. Vz Tříby. Před časy obilí tří- bili tříbem. Kom. T-bem potříti. Sš. Snt. 33.

349607   Tříbarevný Svazek: 4 Strana: 0176
Tříbarevný praporec, dreifärbig, vz Tri- kolora.

349608   Tříbarva Svazek: 4 Strana: 0176
Tříbarva, y, f. = tři barvy, die Drei- farbe. Orlové s t-vou. Víd. list. 1815. 38.

349609   Tříbarvý Svazek: 9 Strana: 0347
Tříbarvý Us

349610   Tříbek Svazek: 4 Strana: 0176
Tříbek, bku, m. = malý tříb. — T., bka, m., Tříboh, a, m. = Čemoboh, který vše potírá, Lues. Krok. II. 381.

349611   Tříbek Svazek: 7 Strana: 0926
Tříbek. Cf. Zbrt. 200., 201.

349612   Tříbení Svazek: 4 Strana: 0176
Tříbení, n., das Dreschen. — T. = či- stění, die Reinigung, Sichtung. Kom.

349613   Tříbení Svazek: 7 Strana: 0926
Tříbení vkusu, krasocitu, Pdl., jazyka, Šmb., pojmů, J. Lpř., politických názorů.

349614   Tříbený Svazek: 4 Strana: 0176
Tříbený; -en, a, o, gedroschen. — T. = čistěný, gesäubert, gesichtet. Jg.

349615   Tříběžek Svazek: 4 Strana: 0176
Tříběžek, žka, m. = zajíc mající jednu nohu postřelenou neb ustřelenou, der Drei- läufer. Us. Dch., Šp.

349616   Třibič Svazek: 4 Strana: 0176
Třibič, e, m., der Sichter. Šm.

349617   Tříbič Svazek: 10 Strana: 0449
Tříbič, e, m. T. rudy. Tbz. V. 1. 339.

349618   Třibidlo Svazek: 4 Strana: 0176
Třibidlo, a, n. = prosivadlo, das Sichter- zeug. D.

349619   Tříbitel Svazek: 7 Strana: 0926
Tříbitel, e, m., Läuterer, m. Osv. VI. 54.

349620   Tříbiti Svazek: 4 Strana: 0176
Tříbiti, il, en, ení; tříbívati. Strsl. trebiti, g zvl. obilí, cíditi, podsívati, sieben, sichten; potírati, hubiti, aufreiben, vertilgen; se = díti se, vor sich gehen. Jg. — abs. Tříbeni budete jako plevy, kteréž pomíjejí. Br. — co, koho. T. obilí, Us., mouku. Orb. p. T. pšenici. Bj. Čápi hady tříbili aneb pojedli. Štelc. — co, koho čím. Před časy obilí tříbívali tříbem. Kom. Pokušením někoho t. Br. — koho jak. Že těch, kteříž jejich nepřátelé jsou, nenávidí a je podlé své nej- větší mocnosti s pomoci pána Boha všemo- houcího t. budou a chtějí. Skl. — co od čeho. Krajinu od pařezů tříbiti. Us. Dch. — se s kým. Tříbili (= přebírali) se s nimi jako s plevami. Bart. — co, koho skrze co: pokolení lidské skrze paliče t. Br. — kde. Satan svaté sobě na říčici podané t. se snaží. Kom. Bůh židy pod správou řím- skou předivně tříbil (sužoval). Plác. — se = díti se. Mnohé neřesti se tříbily. V.

349621   Tříbiti Svazek: 7 Strana: 0926
Tříbiti. Mkl. Etym. 352. — co: vkus, smysl, Dk., jazyk, své náhledy. Osv. — čím : vkus cvikem, Dk., uměním. Pdl — kde. Vkus na dílech uměleckých t. Us. Pdl.

349622   Tříbiti Svazek: 8 Strana: 0434
Tříbiti, strsl. tr?biti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 28.

349623   Tříbiti koho Svazek: 10 Strana: 0449
Tříbiti koho: žebráky = tříditi, rozdělo- vati. 1607. Schulz 53. a j.

349624   Tříbivý Svazek: 4 Strana: 0176
Tříbivý, sichtend. Rk.

349625   Tříbočný, tříboký, trojbočný Svazek: 4 Strana: 0176
Tříbočný, tříboký, trojbočný, trigonus, dreiseitig. T. vaječník kosatce obecného. Rst. 507.

349626   Třibovaný Svazek: 7 Strana: 0926
Třibovaný = kleštěnec, eunuchus. Sv. ruk. 315.

349627   Třibovaný Svazek: 10 Strana: 0449
Třibovaný, vz Třibovati.

349628   Třibovati Svazek: 4 Strana: 0176
Třibovati, zastr. = řezati, klestiti, ent- mannen, kastriren.

349629   Tříbratrový Svazek: 7 Strana: 0926
Tříbratrový. T-vá=paní od tří bratrů (znak pražského domu). Wtr. Obr. 80.

349630   Tříbratrý, trojbratrý Svazek: 4 Strana: 0176
Tříbratrý, trojbratrý, triadelphus, drei- brüderig, když tyčinky jednoho květu na tři svazky srostlé jsou na př. u posedu mo- mordiky. Rst. 507.

349631   Tříbro Svazek: 8 Strana: 0434
Tříbro m. stříbro. Us. Gb. H. ml. I. 483.

349632   Třibřichy Svazek: 4 Strana: 0176
Třibřichy, dle Dolany, něm. Střibřich, ves u Chrudimi. PL. Vz S. N.

349633   Tříbunčužný Svazek: 4 Strana: 0176
Tříbunčužný baša (nové slovo), ein Basse von drei Rossschweifen. D.

349634   Tříby Svazek: 4 Strana: 0176
Tříby, ů, pl., m. = zubaté smyky, válce na rozmačkání hrud na poli. Sš. Vz Tříb.

349635   Třicátá Svazek: 7 Strana: 1393
Třicátá, é, t., horní podíl. Arch. XII. 415. Vz Vort (a. dod.).

349636   Třicátek Svazek: 4 Strana: 0177
Třicátek, tku, m. Vz Třidcátek.

349637   Třicátek Svazek: 7 Strana: 0926
Třicátek. Arch. VIII. 39., Koll. Zp. I. 48. Vz Třidcátek.

349638   Třicátek Svazek: 10 Strana: 0449
Třicátek, tku, m. T. jsem vydal (1/30 z vlastního jmění). Pal. Záp. II. 92.

349639   Třicátkový Svazek: 4 Strana: 0177
Třicátkový. T. poplatek, dávka. Šp. Vz Třidcátek.

349640   Třicátnictví Svazek: 7 Strana: 0926
Třicátnictví, n., Dreissigstamt, n. Bern.

349641   Třicátník Svazek: 4 Strana: 0177
Třicátník, a, m., der Anführer über Dreissig. On Martinovi Podivinskému 35 dal, prose jeho, aby je Ďurďovi t-ku do- nesl. NB. Tč. 26. — T. = kdo má 30 let, der Dreissiger. Ženil se jsa t-kem. H. Jir. — T., u, m. = 30 krejcarů. Gl. 344.

349642   Třicátník Svazek: 10 Strana: 0449
Třicátník (podle třicíti příček do něho zasezenýcb). Vz Rejkan.

349643   Třicátný Svazek: 8 Strana: 0434
Třicátný. T. officiant. 1752. Mtc. 1895. 143.

349644   Třicátý Svazek: 4 Strana: 0177
Třicátý, der dreissigste. T. groš: an. 1570. ist im Landtag beschlossen worden, dass man Ihr Majestät von allem, was verkauft wird, den 30. Groschen geben solle. Gl. 344. Léta Kristova třicátého. BR. II. 12. a.

349645   Tříce Svazek: 4 Strana: 0177
Tříce = střevíce, Schuhe. Us. v Domažl. Vezem Vám nevěstu, má nové tříce; Tříce na přesky, jen jsú se leskly. Er. P. 325., 338.

349646   Třicet Svazek: 4 Strana: 0177
Třicet, vz Třidcet.

349647   Třicetiletý, třicítiletý Svazek: 4 Strana: 0177
Třicetiletý, třicítiletý, dreissigjährig. T. válka. Vz S. N.

349648   Třicetina Svazek: 4 Strana: 0177
Třicetina, y, f., das Dreissigstel. Šd.

349649   Třicetipanství Svazek: 7 Strana: 0926
Třicetipanství, r^iaxovta^x^, Dreissig- herrschaft. Lpř.

349650   Třicetisáhový Svazek: 7 Strana: 0926
Třicetisáhový, dreissigklafterig. Lpř.

349651   Třicetiuzlý Svazek: 7 Strana: 0926
Třicetiuzlý, mit 30 Knoten. Lpř.

349652   Třicetiveselní Svazek: 7 Strana: 0926
Třicetiveselní, dreissigruderig. T. loď. Lpř.

349653   Třicetiveslice Svazek: 7 Strana: 0926
Třicetiveslice, e, f. = třicetiveselní loď (dod.) Lpř.

349654   Třicetivládí Svazek: 7 Strana: 0926
Třicetivládí, n. = třicetipanství. Lpř.

349655   Třicetník Svazek: 7 Strana: 1393
Třicetník, a, m. = představený třiceti, Wtr. Obr. II. 49.

349656   Třicetník Svazek: 8 Strana: 0434
Třicetník, a, m. = setník. Kabt. 30.

349657   Třicí a třecí Svazek: 4 Strana: 0177
Třicí a třecí = co tříti lze, reibbar. V. — T. = čím se tře, Reib-. T. kámen (pěna mořská), V., v obec. mluvě: pimštajn z něm. Bimsenstein. — T. = na čem se co tře, Reib-. T. kámen. Plk.

349658   Tříciferní Svazek: 4 Strana: 0177
Tříciferní, vz Triadika.

349659   Třícípý Svazek: 4 Strana: 0177
Třícípý, dreizipfelig. T. šátek. Us.

349660   Třicítina Svazek: 4 Strana: 0177
Třicítina, y, f. = třicetina.

349661   Třicítka Svazek: 4 Strana: 0177
Třicítka, y, f., die Zahl dreissig. Už mu táhne t. = bude míti brzo 30 let. Us. Němc.

349662   Třicítka Svazek: 10 Strana: 0449
Třicítka, y, f. = sud o 30 litrech. Rgl. 29

349663   Třícoulový Svazek: 9 Strana: 0463
Třícoulový. T. pravítko. Mus. 1901. 265.

349664   1. Tříč Svazek: 4 Strana: 0177
1. Tříč, e, m., Tritsch, ves u Vysokého. PL.

349665   2. Tříč Svazek: 4 Strana: 0177
2. Tříč, e, m. = kdo tře, der Reiber. Us. Čsk.

349666   Tříč Svazek: 7 Strana: 0926
Tříč = škrablavý papír, Glaspapier, n.

349667   Tříče Svazek: 4 Strana: 0177
Tříče, ete, n., šp. m. trojče. Cf. Dvojče, ne dvouče. Brs. 2. vyd. 246.

349668   Tříček Svazek: 4 Strana: 0177
Tříček, čku, m. = hmoždíř. Mor.

349669   Tříčka Svazek: 4 Strana: 0177
Tříčka, y, f., die Reiberin. — T., šp. m. trojka. Vz Brs. 2. vyd. 246.

349670   Tříčlen Svazek: 4 Strana: 0177
Tříčlen, a, m., vz Trinom.

349671   Tříčlenka Svazek: 7 Strana: 0926
Tříčlenka, y, t. = trojčlenka. Sim. 88.

349672   Tříčlenkový Svazek: 7 Strana: 0926
Tříčlenkový = tříciferní. T. číslo. Šim. 33.

349673   Tříčlenný Svazek: 4 Strana: 0177
Tříčlenný, dreigliederig. T. slova. Sš. II. 211.

349674   Tříčlenový Svazek: 7 Strana: 0926
Tříčlenový. T. pravidlo, vz Trojčlenka, Šim. 84., poměr, rovnice. Ib. 79., 10.

349675   Tříčměry Svazek: 4 Strana: 0177
Tříčměry, dle Dolany, Tritschmersch, ves u Nových hradů. PL.

349676   Tříčtvrták Svazek: 4 Strana: 0177
Tříčtvrták, a, m. = mladý zajíc, který má ? své obyčejné velikosti, der Dreiläufer. Šp.

349677   Tříčtvrteční Svazek: 7 Strana: 0926
Tříčtvrteční takt, Dreivierteltakt. Zv.

349678   Třičtvrteláník Svazek: 8 Strana: 0434
Třičtvrteláník, a, m = vlastn k ? lánu 45 korců). Vz NZ. III. 144.

349679   Tříčtvrtletí Svazek: 4 Strana: 0177
Tříčtvrtletí, n., eine Zeit von 9 Monaten. Us.

349680   Tříčtvrtletní Svazek: 4 Strana: 0177
Tříčtvrtletní, D., tříčtvrtletý, drei- vierteljährig. V.

349681   Tříčtvrtní Svazek: 4 Strana: 0177
Tříčtvrtní takt, der Dreivierteltakt. Rk.

349682   Tříčtvrtník Svazek: 4 Strana: 0177
Tříčtvrtník, a, m., der Besitzer von drei Viertel eines Bauernhofes. Rk.

349683   Třída Svazek: 4 Strana: 0177
Třída, y, f. Čr?da — črieda — střída — třída, jako u třešně, vz toto. Gb. Hl. 121., Bž. 45. Slovo třída nekrátí í: třídou, tříd. T. = řád, řada, oddělení, stupeň, die Klasse, Abtheilung, das Departement. Třída dalšího vzdělání, die Fortbildungsklasse. Us. Dch. Třída let, die Altersklasse; t. věřitelů, die Klasse der Gläubiger. J. tr. T. služební, die Dienstklasse. Čsk. T. věku, die Altersklasse; t. zvuku (zvučí), Klangfächer der Stimme bei Deklam.; hlavní třída, die Hauptklasse z. B. der Einheiten. Nz. Třída dělnická; t. o dvou. o třech... cifrách (číslicích); uda- vatel třídy (Klassenexponent). Nz. T. v rostl. = vyšší oddělení soustavy rostlin rozdělu- jící se na podtřídy, řády, podřády atd. Rst. 507. Cf. Kk. 65., Sch. II. 379. Sami třídu a stranu činili. Sš. I. 155. Ještě jazyk ta- mější (atethiopský) k semitské třídě se čítá. Sš. Sk. 103. (Hý. ). — T. slovesa. Sloveso dělí se na šest tříd. Vz Časování. — T. = střídám, der Wechsel, die Abwechslung, Ablösung, Reihe. Dosta se třieda (řada) na páva. Smil v. 836. Když svú třiedu vypl- něchu. M. Aby slúžili před skříní na třiedu (vicissim). BO. Střežéchu třiedami (per vices) chrám. BO. — T. = ulice, die Strasse. Vstanu a obejdu město po třiedách a po uliciech, hle- dati budu toho, jehož miluje duše má. Hus III. 35. Nehledaj okolo v třiedách městských (in vicis). BO. Vyběhni na třiedy a na ulice městské (in plateas et vicos civitatis). Luk. 14. 21., ZN. — Ostatně vz Střída a S. N.

349684   Třída Svazek: 7 Strana: 0926
Třída. Mkl. Etym. 32. b., Šf. III. 555. Stát druhé, třetí třídy. J. Lpř. Praha vřaděna jest do první třídy vojenské sazby činžovní; T. diaetní, hodnostní; Cestující první, druhé, třetí, čtvrté t. (ve vlaku a na lodi); T. vo- ličská, Wählerclasse, Pdl., pracovní. Šmb. Deset tříd tvrdosti. ZČ. I. 244. T. = známka na vysvědčení. Vysvědčení první třídy (s vy- znamenáním), druhé, třetí t-dy. Us. Pdl.

349685   Třída Svazek: 9 Strana: 0347
Třída slovesná. Vz Sloveso.

349686   Třída Svazek: 10 Strana: 0450
Třída, y, f. = řád. Jehožto třídu držíte na zemi. Kar. 7.

349687   Třidcátek Svazek: 4 Strana: 0177
Třidcátek, tku, m. = třidcátá částka (cf. Desátek), das Dreissigstel. — T., na Slov. = třidcáté mýto, bývalé mýto na hranicích uherských zřízené r. 1848. Zoll, m. Šd., Zříz. sněm. — T., v Uhřích též úřad, který tři- dcátky (mýta) vybírá, das Dreissigstamt, Zollamt. — Psí třidcátek, vlčí právo (právo silnějšího), das Recht des Stärkeren. Vyšel na psí t. (vše ztrávil). Bern. Prídeš na psí triciatok (spálíš se). DBš. 45 — Třidcátky, pl. = růženec se 3 desátky, rosarium cum tribus Pater. D.

349688   Třidcátek Svazek: 7 Strana: 0926
Třidcátek, tku, m., ein Waarenzoll in Ungarn (1/30) zboží. Mtc. XVI. 109.

349689   Třidcaternosť Svazek: 4 Strana: 0177
Třidcaternosť, i, f., die Dreissigfältig- keit. Ros.

349690   Třidcatero Svazek: 4 Strana: 0177
Třidcatero, vz Třidcaterý. — T., subst., dreissig. T. dětí. D.

349691   Třidcaterý Svazek: 4 Strana: 0177
Třidcaterý; -ter, a, o = třidcetnásobný, dreissigfach. — T., třicet obsahující, dreissig. T. počet. V.

349692   Třidcátka Svazek: 4 Strana: 0177
Třidcátka, y, f. = třicítka, die Zahl dreissig. Scip.

349693   Třidcátka Svazek: 7 Strana: 0926
Třidcátka, y, f. = celní úřad, Zollamt, n. Slov. Mtc. XVI. 109.

349694   Třidcátkový Svazek: 4 Strana: 0177
Třidcátkový úřad, das Dreissigstamt (Zollamt in Ungarn), výměra, das Dreissigst- ausmass, úředník. T. dávka, sazba. J. tr.

349695   Třidcátky Svazek: 8 Strana: 0434
Třidcátky. Čel. Pr. m. II. 607. a j.

349696   Třidcátnice Svazek: 4 Strana: 0177
Třidcátnice, e, f. = třicetiletá ženská, die Dreissigerin.

349697   Třidcátnictví, -stvo Svazek: 4 Strana: 0177
Třidcátnictví, -stvo, a, n., das Dreissigst- amt.

349698   Třidcátník Svazek: 4 Strana: 0177
Třidcátník, a, m. = kdo má 30 let, ein Dreissiger. — T. = vůdce 30 mužů. — T. = výběrčí třidcátků (v Uhřích), der Dreissigst- beamte. D. — T., u, m. = mince 30 krejcarů, eine Geldmünze von 30 Kreuzern. V. — Jg.

349699   Třidcátný Svazek: 4 Strana: 0177
Třidcátný = celný, Dreissigstamts-, —. T., ého, m. = třidcátník.

349700   Třidcátný Svazek: 7 Strana: 0926
Třidcátný, ého, m. = třidcátník. Mtc. XVI. 109.

349701   Třidcátý Svazek: 4 Strana: 0177
Třidcátý, der dreissigste. T. den. V.

349702   Třidcet, třicet Svazek: 4 Strana: 0177
Třidcet, třicet (zastr. třideset), v nepří- mých pádech: třidceti, třiceti n. třidcíti, třicíti, dreissig. Vz Pět. Předposlední í je zpětná přehláska a staženina z ia, kdež nyní i e přichází. Ht. Sr. m. 247. Cf. Bž. 8. 286. Třidcet let starý. D. Po třiceti, V., po tři- dcíti. Us. Ve třidcíti. V. Ten vražedlník vsazen a žalobníci zaručeni jsú pode třiceti hřivnami. NB. Tč, 95. Třicet tyranů v Athe- nách. VzS. N. Ze třidcíti. Půh. I. 174., 151., BR. II. 110. a. Třidceti. Půh. II. 108., Hus I. 343., BO., Bj. Mají pro mne jeti konima třidceti. Sš. P. 423.

349703   Třidcetiletý Svazek: 7 Strana: 0926
Třidcetiletý, dreissigjährig. Rk.

349704   Třidcetkrát Svazek: 4 Strana: 0178
Třidcetkrát, dreissigmal.

349705   Třidcetnásobnosť Svazek: 4 Strana: 0178
Třidcetnásobnosť, i, f., die Dreissigfach- heit. Ros.

349706   Třidcetnásobný Svazek: 4 Strana: 0178
Třidcetnásobný = třidcaterý, dreissig- fach. Jg.

349707   Třidcetník Svazek: 7 Strana: 0926
Třidcetník, třidcátník, a, m. = celník. Slov. Mtc. XVI. 109., Rk.

349708   Třidcetokovní Svazek: 4 Strana: 0178
Třidcetokovní, dreissigeimerig. T. sud. Kartig.

349709   Třidcítidenní Svazek: 4 Strana: 0178
Třidcítidenní, dreissigtägig. V.

349710   Třidcítiletý Svazek: 4 Strana: 0178
Třidcítiletý, dreissigjährig. T. válka. Us.

349711   Třidcítka Svazek: 4 Strana: 0178
Třidcítka, y, f., die Zahl dreissig. Us. T. vyšla z loterie. Us.

349712   Třidcítník Svazek: 7 Strana: 0926
Třidcítník = třidcátník. Rb.

349713   Třídečnosť Svazek: 4 Strana: 0178
Třídečnosť, i, f. = rozdělení na třídy, die Klasseneinteilung.

349714   Tříděn Svazek: 8 Strana: 0434
Tříděn, dně, f. == střídavé dávání obědu chudým. U Přelouče. Quis.

349715   Tříden Svazek: 9 Strana: 0347
Tříden, dně, f. = pazderna. M. Losenice. Hoš. 101.

349716   Třídění, n Svazek: 4 Strana: 0178
Třídění, n. = roztřídění, die Klassifici- rung. Balb., J. tr. T. pozemností.

349717   Třídenilátko Svazek: 4 Strana: 0178
Třídenilátko, a, n. = třídenní dítě, ein dreitägiges Kind. Šm.

349718   Třídenka Svazek: 10 Strana: 0450
Třídenka, y, t. = zimnice opakující se každého třetího dne, Dreitagsfieber. Us. T. dvojitá, intermittens tertiana duplicata, před- ožná, interm. text. anteponens. Ktt.

349719   Třídenní Svazek: 4 Strana: 0178
Třídenní, dreitägig. T. mor. V.

349720   Třideset Svazek: 4 Strana: 0178
Třideset. Z třidesíti hř. Půh. I. 335.

349721   Třídevítiklanný Svazek: 8 Strana: 0434
Třídevítiklanný. T. vřed. Vck. Val. I. 127.

349722   Třídevítní Svazek: 8 Strana: 0434
Třídevítní. T. vřed. Vck. Val. I. 127.

349723   Třídicí Svazek: 7 Strana: 0927
Třídicí, sortirend. T. váhy. ZČ. I. 92.

349724   Třidič Svazek: 4 Strana: 0178
Třidič, e, m., der Sortirer. Dch.

349725   Třídič Svazek: 10 Strana: 0450
Třídič, e, m., nástroj v papírnách. Ott. XVIII. 178.

349726   Třídidlo Svazek: 7 Strana: 0927
Třídidlo, a, n., Sortirmaschine, -apparat. KP. V. 230., Zpr. arch. VII. 63. T. uhlí Hř. T. bubnovité, kružné, kyvotočné. Hrbk.

349727   Třídílní Svazek: 4 Strana: 0178
Třídílní, dreitheilig, dreibändig. Us. T. kniha, slovník.

349728   Třídílnosť Svazek: 4 Strana: 0178
Třídílnosť, i, f., die Trichometrie. Rk.

349729   Třídílnosť Svazek: 8 Strana: 0434
Třídílnosť. Princip t-sti (v hudbě). NZ. III. 299.

349730   Třídílový Svazek: 7 Strana: 0927
Třídílový = třídílní. Zv.

349731   Třídílový Svazek: 9 Strana: 0347
Třídílový n. trojný rozměr, dreitheilige Ordnung, hud. Mus. 1850. H. 6. Př.

349732   Třídírna Svazek: 10 Strana: 0450
Třídírna, y, f. = místnost, kde se něco třídí. Zl. Pr. XXII. 176.

349733   Tříditi Svazek: 4 Strana: 0178
Tříditi, vz Stříditi.

349734   Třídka Svazek: 10 Strana: 0450
Třídka, vz Střídka Us.

349735   Třídlanní Svazek: 7 Strana: 0927
Třídlanní, von drei Handbreiten. Lpř.

349736   Třidlo Svazek: 4 Strana: 0178
Třidlo, a, n. = nástroj ke tření, ein Reib- werkzeug, der Reiber.

349737   Třidlo Svazek: 7 Strana: 0927
Třidlo, vz Rozjimač.

349738   Třidlo Svazek: 8 Strana: 0434
Třidlo, a, n., vz Dřidlo (3. dod.).

349739   Třídní Svazek: 4 Strana: 0178
Třídní, Klassen-. T. učitel (hlavní učitel některé třídy), Us., loterie (Klassenlotterie), obchod se zbožím třídním, kolek (dle třídy, klassenmässiger Stempel), J. tr., system vě- znictví, vz S. N., daň, die Klassensteuer. Dch., J. tr. T. známky, vz Známka.

349740   Třídnice Svazek: 7 Strana: 0927
Třídnice, e, f. = kniha třídní, Classen- buch, n. Šd.

349741   Třídnictví Svazek: 4 Strana: 0178
Třídnictví, n. = střídnictví.

349742   Třídnictví Svazek: 8 Strana: 0434
Třídnictví, n. T. ve škole = úřad tříd- ního učitele. Věst. 1896. 147.

349743   Třídníček Svazek: 9 Strana: 0347
Třídníček, čka, ?., zdrobn. třídník. Hus II. 332.

349744   Třídník Svazek: 4 Strana: 0178
Třídník = střídník, zástupce farářův, jeho vikář, kaplan, vicarius, der Pfarrvikär, Kaplan. A tu faráře jali s třiedníkem. Pč. 29. A farářové radí střiedníkóm, aby na- háněli za třidceti mší, za zpověď, za svá- tosť...; Dělá-li věrně s lidem t., on za svú práci odplatu vezme a farář vždy musí odpověď dáti, že jest prázdnil; A mým do- mněním třiedníci věrní jsú v cierkvi sv. viece než nynější prelátové platni; Lakomý farářík neb třiedníček, který zpovědí, ká- záním... zisku hledá. Hus I. 456., II. 67., 322. Cf. Hus I. 435. (Tč. ). Děkan, probošt i třiedníci. Hr. rk. 9. — T. ve vojště, der Gefreite. Kda.

349745   Třídník Svazek: 7 Strana: 0927
Třídník = kaplan. Št. Kn. š. 27., 239. 13. — T. = třídní učitel, Classenvorstand, Ordinarius. Tč. — T., u, m. = třídní kniha, do které se jméno nepřítomných žáků, ne- hezké chování žáků atd. zapisuje, Classen- buch, n.

349746   Třídnoví Svazek: 4 Strana: 0178
Třídnoví, n. = doba tří dnů, das Triduum. Bý.

349747   Třídný Svazek: 4 Strana: 0178
Třídný, vz Střídný.

349748   Třídobý Svazek: 10 Strana: 0450
Třídobý takt. Nejed. 107., 159., Mus. 1905. 371.

349749   Třídošírý Svazek: 7 Strana: 0927
Třídošírý, breitstrassig. Lpř.

349750   Třídovní Svazek: 4 Strana: 0178
Třídovní, klassenmässig. Šm.

349751   Třídový Svazek: 4 Strana: 0178
Třídový, Klassen-.

349752   Třídrátový Svazek: 4 Strana: 0178
Třídrátový, dreidrähtig. D.

349753   Třidsaterý Svazek: 10 Strana: 0450
Třidsaterý užitek. Kruml. 14b.

349754   Třidsetikrát Svazek: 4 Strana: 0178
Třidsetikrát = třicetkrát. Kat. 2553.

349755   Třie Svazek: 7 Strana: 0927
Třie. Vz List. fil. II. 175., IV. 311, V. 237.

349756   Třied Svazek: 8 Strana: 0434
Třied (trzyed), sorte. Podle obyčeje popo- vého t. vnide, aby oběť zažehl. Ev. víd. 118. Luc. 1. 9.

349757   Třieda Svazek: 7 Strana: 0927
Třieda, vices. Pass. 275., Smil. 835.

349758   Třiedníček Svazek: 10 Strana: 0450
Třiedníček, čka, m., kněz, zdrobn. třied- ník.

349759   Třiedník Svazek: 9 Strana: 0347
Třiedník, a, m. Hus. Post. 32a. Vz Třídník.

349760   Třiepček Svazek: 10 Strana: 0450
Třiepček, pečku, m, resticula. Rozk. R, 96.

349761   Třieska Svazek: 4 Strana: 0178
Třieska, y, f. = třesení, strach, tremor, zastr. Ž. wit. 54. 6. Vz Třísti = třásti.

349762   Třieska Svazek: 7 Strana: 0927
Třieska, stipula. Ž. kl. 154. 9. Vidí třiesku v oku. Bib. mik. Luk. 6. Starší tvar dřiezha, dřízka. Ev. olom. 163.

349763   Třieska Svazek: 8 Strana: 0434
Třieska , vz Tříska,

349764   Třiesli sě Svazek: 4 Strana: 0178
Třiesli sě = třásli se. Kat. 13.

349765   Třieslo Svazek: 7 Strana: 0927
Třieslo. Třísla, útroba, viscera, Sv. ruk An. 177., lumbi, DalC. 56., renes. Ž. kl. 25. 2.

349766   Třiesti Svazek: 9 Strana: 0347
Třiesti, třasu, třeseš; nč. třásti. Vz Gb. II. ml. III. 2. 147.

349767   Třieščka Svazek: 7 Strana: 0927
Třieščka, třieska, assula. Vdova sbíra- jící t-ščky (colligens ligna). Ev. olom. 113. Vz Třieska (dod.).

349768   Třieti Svazek: 7 Strana: 0927
Třieti. List. fil. X. 138. Vz Tříti.

349769   Třietý Svazek: 4 Strana: 0178
Třietý, zastr. = třený. T. stezky. E. V. (Bž. (185. ).

349770   Třietý Svazek: 7 Strana: 1393
Třietý. Mnč. Ev. 112. L. 3. 5.

349771   Třievy Svazek: 7 Strana: 0927
Třievy, calceamenta. 14. stol. D. Gesch. 187. Vz Třeví.

349772   Třiezvo Svazek: 10 Strana: 0450
Třiezvo = střízlivě. Slov. Sbor. čes. 22.

349773   Třiezvý Svazek: 7 Strana: 0927
Třiezvý = třízvý, střízlivý. Mt. S 126. — T., frisch. Vietor fúka t., ostrý. Slov. LObz. XXIII. 116.

349774   Třífackový Svazek: 10 Strana: 0450
Třífackový klobouk (na tři facky) = y. Vz Bílý. Obr. 102.

349775   Třígrošák, u Svazek: 4 Strana: 0178
Třígrošák, u, m., das Dreigroschenstück.

349776   Třígrošíčkový. T Svazek: 10 Strana: 0450
Třígrošíčkový. T. krajky. Vz Krajka.

349777   Tříhádkový. T Svazek: 10 Strana: 0450
Tříhádkový. T. krajky. Vz Krajka.

349778   Tříhlasý Svazek: 7 Strana: 0927
Tříhlasý, dreistimmig. T. sbor, Zv., pí- seň. Pdl.

349779   Tříhlav Svazek: 4 Strana: 0178
Tříhlav, vz Triglav.

349780   Tříhlavec Svazek: 4 Strana: 0178
Tříhlavec, vce, m. = tříhlavý, der Drei- kopf. — T. = Cerberus. Zlob.

349781   Tříhlavý Svazek: 4 Strana: 0178
Tříhlavý Cerberus, dreiköpfig. Kom. J. 240.

349782   Tříhodinný Svazek: 10 Strana: 0450
Tříhodinný zápas. Nár. list. 1885. ě. 330.

349783   Tříhorkový. T Svazek: 10 Strana: 0450
Tříhorkový. T. násada = ryby od 0, 4 až 0, 6 kg, poněvadž potřebují ke vzrůstu tří let. Horko u rybářů = jeden rok.

349784   Tříhran Svazek: 4 Strana: 0178
Tříhran, u, m., vz Tříúhelník.

349785   Tříhran Svazek: 10 Strana: 0450
Tříhran, u, m. T. měchýřový, trigonum Lieutaudii. Ktt.

349786   Tříhranatosť, tréhranatosť, tříhra- nosť, tréhranosť Svazek: 4 Strana: 0178
Tříhranatosť, tréhranatosť, tříhra- nosť, tréhranosť, i, f., die Dreikantigkeit, Us. Tréhranosť. V.

349787   Tříhranatý Svazek: 7 Strana: 0927
Tříhranatý, dreieckig. Bern.

349788   Tříhranatý Svazek: 8 Strana: 0435
Tříhranatý. T. lopatka, Lome. (Zbrt. Tan. 120.).

349789   Tříhránek Svazek: 4 Strana: 0178
Tříhránek, nku, m., der Triangel. Kom. Vz Triangl.

349790   Tříhraník, tréhraník, trojhraník Svazek: 4 Strana: 0178
Tříhraník, tréhraník, trojhraník, u, m. = tříhraná figura, tříúhelník, trojúhelník, das Dreieck. Všeliké měření děje se skrze t. Kom. J. 761.

349791   Tříhraniti Svazek: 4 Strana: 0178
Tříhraniti, il, ěn, ění = tříhraným či- niti, dreikantig machen. Plk.

349792   Tříhranitka Svazek: 4 Strana: 0178
Tříhranitka, y, f., trigonia, mlž. Krok. II. 262.

349793   Tříhraňka Svazek: 4 Strana: 0178
Tříhraňka, y, f., herminea, hmyz šupino- křídlý. Krok. II. 129.

349794   Tříhrannosť Svazek: 7 Strana: 0927
Tříhrannosť, i, f. = trojhrannosť. Bern.

349795   Tříhranný. T Svazek: 10 Strana: 0450
Tříhranný. T. podoba. Ott. XX1X. 889.

349796   Tříhraný, tříhranný, tříhranatý, tré- hranatý, třéhraný, tréhranný, troj- hraný, trojhranný Svazek: 4 Strana: 0178
Tříhraný, tříhranný, tříhranatý, tré- hranatý, třéhraný, tréhranný, troj- hraný, trojhranný, dreieckig, dreikantig. Jg. Tříhraný, tříhranný. V. T. peníz. Jel. T. meč. Rk. T. v rostl. — o třech bocích rovných a tolikéž hranách ostrých na př. stéblo skřípiny mořské, triqueter, triquetrus, dreischneidig. Rst. 508.

349797   Tříhrotnice Svazek: 4 Strana: 0179
Tříhrotnice, e, f., tricuspidaria. Rostl. I. 226. a.

349798   Tříhrotozub Svazek: 4 Strana: 0179
Tříhrotozub, a, m., tricaulodon, druh vyhynulých slonů. Vz S. N. XI. 515.

349799   Třihřálka Svazek: 4 Strana: 0178
Třihřálka, y, f., samota u Troje u Prahy.

349800   Tříhřbetý Svazek: 4 Strana: 0179
Tříhřbetý = tři hřbety mající. T. hora, dreigipfelig. Háj. Pam. kut. 1675.

349801   Tříhvězdí Svazek: 4 Strana: 0179
Tříhvězdí, n., das Dreigestirn. Mus. V. a. 9. (Č. ).

349802   Tříhvězdí Svazek: 7 Strana: 0927
Tříhvězdí (víra, láska, naděje). Č. Rž. LXXX.

349803   Tříhvězdový. T Svazek: 10 Strana: 0450
Tříhvězdový. T. krajky Vz Krajka.

349804   Tříchlopný Svazek: 4 Strana: 0179
Tříchlopný, dreiklappig. Šm.

349805   Tříjazyčník Svazek: 10 Strana: 0450
Tříjazyčník, a, m. = obhájce toliko tří jazyků: židovského, řeckého a latinského. Perwolf.

349806   Třijce Svazek: 10 Strana: 0450
Třijce = střevíce. Domažl. Hruš. 65.

349807   Tříjediný Svazek: 4 Strana: 0179
Tříjediný; -den, dna, o, dreieinig. Šm.

349808   Tříjedlí Svazek: 10 Strana: 0450
Tříjedlí, n. Dreitannenberg, hora v Orli- ckých horách. Jrsk. XXII. 174.

349809   Tříjehlový Svazek: 10 Strana: 0450
Tříjehlový stávek. Ott. XIX. 905.

349810   Tříjiterní Svazek: 4 Strana: 0179
Tříjiterní = tři jitra obsahující, drei- morgig. T. pole. D.

349811   Tříkamenný Svazek: 7 Strana: 0927
Tříkamenný = o třech kamíncích. T. náušnice. Lpř.

349812   Tříkati Svazek: 4 Strana: 0179
Tříkati, vz Stříkati.

349813   Tříkladný Svazek: 7 Strana: 0927
Tříkladný, dreifach gelegt. Lpř.

349814   Třiklasovice Svazek: 4 Strana: 0179
Třiklasovice, dle Budějovice, Třiklaso- witz, ves u Soběslavi. PL.

349815   ťřikliditi co kam Svazek: 10 Strana: 0656
ťřikliditi co kam. Dříví (klády) do údolí p = dopraviti. Slám. Put. 358.

349816   Tříkolka Svazek: 7 Strana: 0927
Tříkolka, y, f, Tricycle, n. (Velociped). Rk.

349817   Tříkolka Svazek: 8 Strana: 0435
Tříkolka, velociped. Us. Nár. list. 1894. č. 224.

349818   Tříkolový. T Svazek: 10 Strana: 0450
Tříkolový. T. krajky. Vz Krajka. T. velociped. Pokr. 1885. č. 112.

349819   Tříkomorní Svazek: 4 Strana: 0179
Tříkomorní, drei Kammern enthaltend. 1404.

349820   Tříkončitka Svazek: 4 Strana: 0179
Tříkončitka, y, f., mathiola, rostl. řeři- chovitá. Rostl. I. 217. a.

349821   Tříkorec Svazek: 4 Strana: 0179
Tříkorec, rce, m., das Drittheil vom Schef- fel. Kom. J. 764.

349822   Tříkoutní, -ný Svazek: 4 Strana: 0179
Tříkoutní, -ný, dreiwinklicht. T. linie. Krab. 18., Reš.

349823   Tříkoutnosť Svazek: 10 Strana: 0450
Tříkoutnosť, i, f., vz Kout (zde).

349824   Tříkrál Svazek: 10 Strana: 0450
Tříkrál, e, m. Ten čtvrtý k. (o koledách). Zr. Rok. 68.

349825   Tříkrálový Svazek: 4 Strana: 0179
Tříkrálový. T. voda (na den sv. tří králů svěcená). Vz S. N.

349826   Tříkrálový Svazek: 7 Strana: 0927
Tříkrálový, Dreikönig-. T. křída, Zbrt. 16 , 257., voda (svěcená o tři krále) proti kouzlům, ib. 149., zima. Čch. St. 52.

349827   Třikrálský. T Svazek: 8 Strana: 0435
Třikrálský. T. hra na Val. Vz Vck. Val. I. 70. nn.

349828   Třikrát, -te Svazek: 4 Strana: 0179
Třikrát, -te, dreimal. Kolo t. oběhlo. D. T. do roka. Us. Baba jest t. horší nežli čert. Lom. Povrch tichého oceanu jest tři- krát tak veliký jako starý svět, chybně m.: trikrát větší. Brt. S. 3. vd. 29. Každý lán t. do roka orati; Po t. pobrala mé víno z těch vinohradóv; T. tam jel. Půh. II. 239., 351., 571. (Tč. ). Synek se obrátil, t. se za- točil a svůj ostrý palaš do srdce namočil; T. klášter objechal, Marijanku zavolal. Sš. P. 87., 92. Ač sem co koho zklamal, na- vracuji čtvero, to jest t. více (Luk. 19. ). Hus II. 305.

349829   Třikrátmilostný Svazek: 10 Strana: 0673
Třikrátmilostný. T. královna. Slád. Rich. II. 49.

349830   Třikrátný Svazek: 4 Strana: 0179
Třikrátný, dreimalig. U Uher. Hradiště. Tč. T-ným tím opětováním na troje zapření jeho mlčemně namykaje. Sš. J. 306.

349831   Třikrátosmistěn Svazek: 4 Strana: 0179
Třikrátosmistěn, u, m., Triakisoktaëder. Krok. III. 259.

349832   Třikrátzlý Svazek: 7 Strana: 0927
Třikrátzlý, ého, na., os. jm. Wtr. Obr. 89.

349833   Tříkrejcarák Svazek: 4 Strana: 0179
Tříkrejcarák, a, m. = groš. U Kromě- říže. Bkř.

349834   Tříkrejcárky Svazek: 10 Strana: 0450
Tříkrejcárky, f., vz Krajka.

349835   Tříkrok Svazek: 4 Strana: 0179
Tříkrok, u, m., der Dreischritt (v tanci). Šm.

349836   Tříkrokový Svazek: 9 Strana: 0348
Tříkrokový tanec. List. fil. 1900. 62.

349837   Tříkvětý Svazek: 8 Strana: 0435
Tříkvětý. T. prýt (rostl.). Čl. Zrůd. 14.

349838   Třílánový Svazek: 10 Strana: 0450
Třílánový grunt. Tbz. V. 9. 94.

349839   Třílb Svazek: 7 Strana: 0927
Třílb, vz Stříle. U Rokyc. Fč.

349840   Tříleták Svazek: 4 Strana: 0179
Tříleták, a, m. = tříleté tele, dreijähriges Kalb. Fuch. Cf. Tříletek.

349841   Tříletek Svazek: 4 Strana: 0179
Tříletek, tka, m. = dobytče tříleté, zvl. kůň, ein Dreijährling (Pferd). Us. Dch. Cf. Tříleták.

349842   Tříletí Svazek: 4 Strana: 0179
Tříletí, n. = doba tří let, das Triennium. Rk.

349843   Tříletka Svazek: 4 Strana: 0179
Tříletka, y, f. = šestizubá ovce, sechs- sichtiges Schaf. — T. = tříleté dobytče. D., Us. Dch. Cf. Tříletek.

349844   Tříletní, -letý Svazek: 4 Strana: 0179
Tříletní, -letý, dreijährig. Tříletní čas, Reš., tříletý čas. V.

349845   Tříliberka Svazek: 4 Strana: 0179
Tříliberka, y, f., ein Gewicht von 3 Pfund. — T. = dělo tříliberní koule me- tající, der Dreipfünder. Jg.

349846   Tříliberní Svazek: 4 Strana: 0179
Tříliberní, dreipfündig. Jg.

349847   Třílich Svazek: 4 Strana: 0179
Třílich, u, m., z něm. Drillich a to z lat. trilicium = tkanina třínitná, tažené plátno. Kom. Třílich, drill, vz Tkanina.

349848   Třílich Svazek: 7 Strana: 0927
Třílich oprav v : Třilich. Cf. Trylich.

349849   Třílímcový Svazek: 8 Strana: 0435
Třílímcový. T. plášť. Rais. Rod. 36.

349850   Třílist Svazek: 4 Strana: 0179
Třílist, u, m. = trojhran v podkopu, das Kleeblatt in der Miene. Bur.

349851   Třílístek Svazek: 4 Strana: 0179
Třílístek, stku, m., das Dreiblatt. Jete- lový t. Us.

349852   Třílistka Svazek: 10 Strana: 0450
Třílistka, y,. = hořký jetel, vachta. Nár. sbor. VIII. 139.

349853   Třílistník Svazek: 4 Strana: 0179
Třílistník, u, m. = trojlistník, jetel vodní, hořký, trojice vodní, trojan vodní, bobrek, vachta trojlistá, menyanthes trifoliata, der Bitterklee. Rst. 1082. Cf. Kk. 177., FB. 52., Slb. 375., Schd. II. 289.

349854   Třílistý Svazek: 4 Strana: 0179
Třílistý, dreiblätterig. T. rozrazil, vero- nica triphyllos. Flora 2.

349855   Třílodní Svazek: 7 Strana: 0927
Třílodní basilika, chrám (o třech lodech). NA., Šmb.

349856   Tříloketka Svazek: 4 Strana: 0179
Tříloketka, y, f. = loktuše, plachta troj- loketní. Mor. Šd.

349857   Tříloketní Svazek: 4 Strana: 0179
Tříloketní, dreiellig.

349858   Třílotní Svazek: 4 Strana: 0179
Třílotní = tří lotů, dreilöthig. Jg.

349859   Třílotový Svazek: 4 Strana: 0179
Třílotový = třílotní. Vz Lot.

349860   Třímać Svazek: 7 Strana: 1393
Třímać = třímati.

349861   Třimany Svazek: 4 Strana: 0179
Třimany, dle Dolany, Třiman, ves u Rad- nice. PL.

349862   Třímat Svazek: 8 Strana: 0435
Třímat'. Skromne vedeli sa t, (chovati). Phľd. 1895. 738.

349863   Třímati Svazek: 4 Strana: 0179
Třímati, třímávati, na Mor. a na Slov. = držeti, halten. Koll. — co. Stůjte a třímejte podání kterým jste se naučili; Třímej lásku. Sš. II. 284., 300. (Hý. ). Jak nese jej! jak jej třímá. Sš. Sm. bs. 115. — co čím (v čem). V porobě ji třímá svět svou vládou lichou. Sš. Bs. 61. Hedbávnou rukou přítele vy- bírej a železnou třímej. Brt. S. 47. — si co. Ale mi ho (děvčete) nedajú, ňachže si ho trimajú. Sl. ps. (Tč. ). — co kde. Srp třímati v ruce. Koll. — co jak. Duch sv. s hlavou Kristem církev ve spojbě třímá. Sš. II. 320. (Hý). — za koho. A již (jaro) samo vládu za ni (zimu) třímá. Sš. Bs. 167. — se. Co jednou k srdci přivřelo, zvláště ve mladosti, škrab jak chceš, třímá se, aspoň skvrny na vždy nechává. Koll. — se čeho. Já sa trí- mám kalendára, napred prinde masopust. Sl. ps.

349864   Třímati Svazek: 7 Strana: 0927
Třímati. Mkl. Etym. 362. — co: číši, lodi kormidlo, Čch., Man. Cizí třímá vítěze půda. Msn. Or. 19. Slechta pole třímá. Kká. Nech ho (dzevče) sebe (sobě) trímajú (po- drží). Sl. spv. I. 14. Když vichor větve třímá. Čch. Dg. v Kv. 1884. 735. — co čím. Zmozolenou dlaní třímám prostou kleč. Čch. Bur. — kde. T. si něco v lok- tech. Kká. Klíč ve pravici jako dýku tří- mal. Kká. Td. 164. — co jak dlouho. Vždy jsem od rána (jej) meč třímal až po večer. Kká. Td. 349. — co kam. Nad moře svou náruč třímá. Kká. K sl. j. 107.

349865   Třímati Svazek: 7 Strana: 1393
Třímati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 359.

349866   Třímati co Svazek: 10 Strana: 0450
Třímati co. Mlinar trimal slovo = do- stál slovu. Spiš. Sbor. slov. 1901. 84.

349867   Třímecítma Svazek: 4 Strana: 0180
Třímecítma = 23. V. Na Radu vyšší, v níž třímecítma soudců sedalo. BR. II. 21. b. Vz Jedenmecítma.

349868   Třímecítmerosť Svazek: 4 Strana: 0180
Třímecítmerosť, i, f., die Dreiundzwan- zigerleiheit. Ros.

349869   Třímecítmý Svazek: 4 Strana: 0180
Třímecítmý = třetí a dvacátý, der drei und zwanzigste. V.

349870   Tříměr Svazek: 4 Strana: 0180
Tříměr, u, m., vz Trimetr.

349871   Tříměrný Svazek: 7 Strana: 0927
Tříměrný, r^e-r^o?. T. verš. Lpř.

349872   Tříměří Svazek: 4 Strana: 0180
Tříměří, n. = tříměr.

349873   Tříměsící Svazek: 7 Strana: 0927
Tříměsící, n. = doba tří měsíců, ein Vierteljahr. Lpř.

349874   Třiměsíčný Svazek: 4 Strana: 0180
Třiměsíčný, dreimonatlich. V.

349875   Třímillionový Svazek: 10 Strana: 0674
Třímillionový jazyk = vorové přístavišti na Smíchově (stálo prý 3, 000. 000 zl. ).

349876   Třímocný Svazek: 7 Strana: 0927
Třímocný, dreiweithig. Sl. les.

349877   Třímuž Svazek: 4 Strana: 0180
Třímuž, e, m. = třípán, triumvir. Víd. list. 1813. 197.

349878   Třímužný, trojmužný Svazek: 4 Strana: 0180
Třímužný, trojmužný, dreimännig, tri- andrus. T. květy o třech tyčinkách anebo rostliny takových květů. Rst. 508.

349879   Třímužstvo Svazek: 4 Strana: 0180
Třímužstvo, a, n., triandria, třída květu s 3 tyčinkami. Rostl. I. 206. b.

349880   Třín Svazek: 4 Strana: 0180
Třín, a, o, vz Třený, gerieben.

349881   Třiň Svazek: 7 Strana: 0927
Třiň, třeň, ě, f., dragma, zastr. Rozk.

349882   Třina Svazek: 9 Strana: 0348
Třina, y, f. = co se utřelo. T-ny z jate- lmy, sena (struskv). Mus. ol. 1898. 118.

349883   Třináct, -te Svazek: 4 Strana: 0180
Třináct, -te, v nepřímých pádech, tři- nácti, dreizehn. V. Vz Pět. Tak jest sprostný a upřímný, jako jest na dvou kostkách tři- náct (nikdy). Reš. Při tomto slově, počítá-li se, říká se na Slov. vždy:, pán Buh při nás. ' Jeden, dva... třináct, Pámbu při nás, čtrnáct atd. (Třináctka jest počet ne- šťastný. ) Také na Mor. tak říkají. Brt. Toho mi neplnil od třinácti let. Půh. I. 358.

349884   Třinácternásobnosť Svazek: 4 Strana: 0180
Třinácternásobnosť, i, f., die Dreizehner- eiheit. Ros.

349885   Třinácternásobný Svazek: 4 Strana: 0180
Třinácternásobný, dreizehnerlei. Ros.

349886   Třinácterý Svazek: 4 Strana: 0180
Třinácterý, dreizehnfach, dreizehnerlei. T. koleno. BR. II. 6. a. Jest jich t-ro = třináct. Us.

349887   Třináctihláskový Svazek: 4 Strana: 0180
Třináctihláskový, dreizehnsilbig. Tři- náctihláskový verš. Krok. I. b. 153.

349888   Třináctiletý Svazek: 4 Strana: 0180
Třináctiletý, dreizehnjährig. V., Pal. III. 3. 284.

349889   Třináctina Svazek: 4 Strana: 0180
Třináctina, y, f., Dreizehntel, n. Rk.

349890   Třináctisložný Svazek: 10 Strana: 0450
Třináctisložný verš. Lit. I. 537.

349891   Třináctivrkočka Svazek: 4 Strana: 0180
Třináctivrkočka, y, f., der Dreizehn- zopf (eine Art Seestern). Šm.

349892   Třináctka Svazek: 4 Strana: 0180
Třináctka, y, f., die Zahl dreizehn, der Dreizehner. Us.

349893   Třináctý Svazek: 4 Strana: 0180
Třináctý, der Dreizehnte. T. den. V. V knihách třinadstých. Hus III. 297.

349894   Třinásob Svazek: 4 Strana: 0180
Třinásob, u, m., das Dreifache. Zlob.

349895   Třinásobný Svazek: 4 Strana: 0180
Třinásobný, dreifach. Zlob.

349896   Třinda Svazek: 4 Strana: 0180
Třinda = tři. Er. P. 27.

349897   Třínitný Svazek: 4 Strana: 0180
Třínitný, činovatý, dreifädig. Us.

349898   Třinka Svazek: 4 Strana: 0180
Třinka, y, f., ves u Třebenic. PL.

349899   Třínko Svazek: 7 Strana: 0928
Třínko, a, n., vz Střenko (dod.).

349900   Třinný Svazek: 4 Strana: 0180
Třinný, lépe: třtinný, Rohr-. Jg.

349901   Třínoh Svazek: 4 Strana: 0180
Třínoh, u, m. = třínožka, der Dreifuss. Kom.

349902   Třínoha Svazek: 7 Strana: 0928
Třínoha, y, f. = třínožka. Koll. St. 823.

349903   Třínohý Svazek: 7 Strana: 0928
Třínohý, dreifüssig. T. plod. T. většina v rakous. říšské radě (němečtí liberálové, Poláci a Hohenwartův klub). Us. r. 1891. Myslilo se, že se utvoří, ale neutvořila se.

349904   Třínohý, trénohý Svazek: 4 Strana: 0180
Třínohý, trénohý, dreifüssig. T. stolice, stůl, Us., hrnec. Kom.

349905   Třínotek Svazek: 4 Strana: 0180
Třínotek, tku, m. = látka trojtkaná, der Drillich.

349906   Třínotkový Svazek: 4 Strana: 0180
Třínotkový papír = na způsob třínotku prouhovaný, do kufrů a kočárů, das Drell- papier. Dch.

349907   Třinový Svazek: 4 Strana: 0180
Třinový zub = třenový. Na Ostrav. Tč.

349908   Třínož Svazek: 7 Strana: 0928
Třínož, e, m. = třínožka. Čch. Bs. 137., Lpř.

349909   Třínožec Svazek: 7 Strana: 0928
Třínožec, žce, m. = třínožka. NA. I. 18., Koll. St. 781.

349910   Třínožka Svazek: 4 Strana: 0180
Třínožka, y, f. = třínohá stolice, der Dreifuss. V. T. soustružnická. Hk. Cf. Vlšk. 143., 195. — T., čes. tanec. Dch.

349911   Třínožka Svazek: 7 Strana: 0928
Třínožka. Cf. List. fil. XI. 194. — T.= třínohá svíčička. Us.

349912   Třínožka Svazek: 10 Strana: 0450
Třínožka, y, f., bora na Slov. Kál. Slov. 88.

349913   Třínožník Svazek: 4 Strana: 0180
Třínožník, u, m. = třínožka. Dch.

349914   Třínožník Svazek: 7 Strana: 0928
Třínožník, u, m. = trojnožník. Bern.

349915   Tříny Svazek: 8 Strana: 0435
Tříny = zbytky od krmení koní na cestě. Val. Krt. D. II.'403.

349916   Tříobolák Svazek: 7 Strana: 0928
Tříobolák, u, m., Dreiobolenstück, n., peníz. Lpř.

349917   Tříočka Svazek: 9 Strana: 0348
Tříočka, y, f. = mající tři oči. Vym. Poh. 14.

349918   Tříočka Svazek: 10 Strana: 0450
Tříočka, y, f., vz Krajka.

349919   Tříoký, tříoční, trojoký Svazek: 4 Strana: 0180
Tříoký, tříoční, trojoký, dreiäugig. Šm.

349920   Třiolový Svazek: 9 Strana: 0348
Třiolový. T. půlnota, Triolenhalbe. Za hud. polož: Mus. 1850. II. 23. Př.

349921   Tříosmerkový Svazek: 7 Strana: 0928
Tříosmerkový, Dreiachtel-. T. takt. Zv.

349922   Tříosmina, trojosmina Svazek: 4 Strana: 0180
Tříosmina, trojosmina, y, f., das Drei- achtel. Šm.

349923   Tříosminový Svazek: 7 Strana: 0928
Tříosminový = tříosmerkový. T. takt. Fr. Chlum.

349924   Tříosminový, tříosmičkový Svazek: 4 Strana: 0180
Tříosminový, tříosmičkový. Dreiachtel-. Šm. T. takt. Šm. Tříosobný, trojosobný, dreipersönlich. Šm.

349925   Tříostrý Svazek: 10 Strana: 0450
Tříostrý. T. dýka. Tbz. XVI. 354.

349926   Třípán Svazek: 4 Strana: 0180
Třípán, a, m., der Dreiherr, Triumvir. Šm.

349927   Třípanský úřad Svazek: 4 Strana: 0180
Třípanský úřad, das Dreiherrenamt, Tri- umvirat. Jg.

349928   Třipaslička Svazek: 7 Strana: 1393
Třipaslička, y, f. Malá t., milostnice naší paní. Arch. XII, 40. (trpaslička ?).

349929   Třípatrový Svazek: 4 Strana: 0180
Třípatrový, dreistöckig. T. dům. Us.

349930   Třípažní Svazek: 7 Strana: 0928
Třípažní, tribachius.

349931   Třípek Svazek: 10 Strana: 0450
Třípek, pku, m., drobn. třep, střep.

349932   Třípeněžník Svazek: 4 Strana: 0181
Třípeněžník, u, m. = trojník, Bern.

349933   Třípídný Svazek: 4 Strana: 0181
Třípídný, drei Spannen lang.

349934   Třípinetní Svazek: 4 Strana: 0181
Třípinetní, dreimassig.

349935   Třípodlažní Svazek: 4 Strana: 0181
Třípodlažní, dreistöckig. T. dům. Ros.

349936   Třípolní, trojpolní, -ný Svazek: 4 Strana: 0181
Třípolní, trojpolní, -ný, dreifeldig. T-ní hospodářství, trojtřídné, trojstranné (když se veškerá polnosť statku na 3 díly rozdělí a do jednoho dílu seje se ozimé, do druhého jaré obilí, a třetí se úhoří). Puch. Trojpolní hospodářství. V. — Jg.

349937   Tříposchoďový Svazek: 10 Strana: 0450
Tříposchoďový dům. Rgl.

349938   Třípouzdrý Svazek: 9 Strana: 0348
Třípouzdrý semeník (rostlin). Čl. Fyll. 21.

349939   Třípramenný Svazek: 4 Strana: 0181
Třípramenný, dreiquellig. — T-ný pro- vázek dreisträngig. T-ný provázek z viery, lásky, naděje, kterého se má každý křesťan držeti. Hus III. 152.

349940   Tříprstka Svazek: 9 Strana: 0348
Tříprstka, y, f. = trdlice s dvěma žlábky. Čes. 1. IX. 162.

349941   Tříprstý Svazek: 7 Strana: 0928
Tříprstý datel, der dreizehige Specht. Šír. Pt.

349942   Třípruhový Svazek: 4 Strana: 0181
Třípruhový, dreistreifig. Šm.

349943   Třípůlní Svazek: 9 Strana: 0348
Třípůlní takt, Dreizweiteltakt. Mus. 1850. IL 6. Př. Sr. Třípůlový.

349944   Třípůlový Svazek: 7 Strana: 0928
Třípůlový takt. Fr. Chlum., Zv.

349945   Tříradlicový Svazek: 10 Strana: 0450
Tříradlicový, tříradličný pluh. Nár. list. 1903. 136. 9., 1894. 135. 21.

349946   Tříramenný Svazek: 7 Strana: 0928
Tříramenný, dreiarmig. T. svícen, kotva. Pdl.

349947   Třírazový Svazek: 4 Strana: 0181
Třírazový. T. průba (třetího čísla). Slov.

349948   Tříročí Svazek: 4 Strana: 0181
Tříročí, n., das Triennium. Cf. Tříletí.

349949   Tříroční Svazek: 4 Strana: 0181
Tříroční strom, kůň, dreijährig. Us.

349950   Třírohý, trérohý, trojrohý Svazek: 4 Strana: 0181
Třírohý, trérohý, trojrohý, dreihörnig, dreizackig, dreispitzig. T-hé vidle, D., klo- bouk (na tři facky). Us.

349951   Tříroký Svazek: 4 Strana: 0181
Tříroký, tříletý, dreijährig. V. T. dítě.

349952   Třírolioim Svazek: 8 Strana: 0435
Třírolioim, u, m., trilemma. Mark. Toto slovo zaniklo. Krok 1896. 12.

349953   Třírozparkový Svazek: 4 Strana: 0181
Třírozparkový, dreischlitzig. Šm.

349954   Třírožka Svazek: 4 Strana: 0181
Třírožka, y, f. = vidlice třírohá, drei- spitzige Gabel. — T., vachta, rostl. U Počát. Kšá.

349955   Třírožník Svazek: 4 Strana: 0181
Třírožník, u, m., tricera, rostl, pryšco- vitá. Rostl. I. 237. b.

349956   Třírožník Svazek: 7 Strana: 0928
Třírožník, u, m. = trojhranný svícen. Hnoj. 45. — T. = vrch v již. Čech. Vchř.

349957   Třírožný Svazek: 7 Strana: 0928
Třírožný = třírohý. T. klobouk. Koll. IV. 124.

349958   Tříruký Svazek: 4 Strana: 0181
Tříruký, dreihändig.

349959   Třířadí, trojřadí Svazek: 4 Strana: 0181
Třířadí, trojřadí, n., Tristichon. Nz.

349960   Třířadně Svazek: 7 Strana: 0928
Třířadně, dreireihig, in 3 Reihen. Lpř.

349961   Třířadní Svazek: 7 Strana: 0928
Třířadní = třířadý. Lpř.

349962   Třířadovka Svazek: 9 Strana: 0348
Třířadovka, y, f. = harmonika. Nár list. 1897. č. 198. inser.

349963   Třířadý Svazek: 4 Strana: 0181
Třířadý = o třech řadách, dreireihig. T. vesla. BO.

349964   Třířečník Svazek: 4 Strana: 0181
Třířečník, u, m. = slovník o třech ře- čech, dreisprachiges Wörterbuch. Rohn.

349965   Třířečný Svazek: 4 Strana: 0181
Třířečný, dreisprachig. T. slovník. — T. = kdo tři řeči umí, der Sprachen redend. Bern.

349966   Třířízka Svazek: 4 Strana: 0181
Třířízka, y, f., u stav., der Dreischlitz.

349967   Třísáhový Svazek: 4 Strana: 0181
Třísáhový, drei klafterig. Us.

349968   Třísalka Svazek: 10 Strana: 0450
Třísalka, y, f., zdrobn, tříska. Dšk. Km. 31

349969   Třísečný Svazek: 4 Strana: 0181
Třísečný, dreihauig. T. louka. Us.

349970   Tříselec Svazek: 4 Strana: 0181
Tříselec, lce, m., die Gerbsäure. Tpl.

349971   Tříselna Svazek: 4 Strana: 0181
Tříselna, y, f. = kůlna na tříslo, die Loheschupfe. Šp. Tříselnatosť, i, f., das Gerbvermögen. Šp.

349972   Tříselnák Svazek: 7 Strana: 0928
Tříselnák, u, m. = tříslovina, Lohrinde, f. Sl. les.

349973   Tříselnatý Svazek: 4 Strana: 0181
Tříselnatý, gerbestoffhaltig. T. rostlin- stvo. Šp.

349974   Tříselnatý Svazek: 7 Strana: 1394
Tříselnatý. T. látky. Vz KP. VI. 627.

349975   Tříselní Svazek: 7 Strana: 0928
Tříselní, Leisten-. Vz Tříselný.

349976   Tříselní Svazek: 10 Strana: 0450
Tříselní krajina, regioinguinalis, Inguinal- gegend. Ktt.

349977   Tříselní, -ný Svazek: 4 Strana: 0181
Tříselní, -ný, Loh-. T. mlýn (mlýn na tříslo), die Lohmühle, jáma, die Versatz- grube, nádoba, das Lobgefäss. Šp.

349978   Tříselnice Svazek: 4 Strana: 0181
Tříselnice, e, f., die Lohbrühe, Gerb- flüssigkeit. T. dubová (z dubové kůry), die Eichenrindebrühe, Eichenlohbrühe; čerstvá, stará, silná, slabá, zahuštěná, sesílená t., frische, alte, starke, schwache, koncentrirte Lohbrühe; řídká, dünnflüssige L.; nádržka na t-ci, der Lohbrühebehälter; pumpa na t-ci, Lohbrühpumpe, f. Šp. T. vyžilá, aus- genützte L.; závratka, veraltete L.; kyselá, saure L.; T. přímou parou se zahřeje: kůže se v t-ci mírně pohyhuje; t-ci řídší učiniti; zkoušená, zbylá, užívaná t., die untersuchte, rückständige, gebrauchte L. Šp. Vz Třísl- nice. — T. = nemoc příjičná, bubo insons, Leisten oeule, f. Nz. lk.

349979   Tříselník Svazek: 4 Strana: 0181
Tříselník, a, m, der Lohbereiter, Loh- müller. Šp. — T., u, m. = dubník, dubárna, tříselní mlýn. Americký t., amerikanische Lohmühle. Šp. Vz Tříslník.

349980   Tříselnosť Svazek: 4 Strana: 0181
Tříselnosť, i, f., die Gerbekraft.

349981   Tříselný Svazek: 4 Strana: 0181
Tříselný, Loh-. T-ný truhlík, der Loh- kasten, výtah, der Lohauszug, Lohextrakt. Šp. T. odvar, die Lohbrühe. Nz. Vz Tří- slný. — T., Leisten-, inguinalis. T. kruh, der Leistenring, dučej (průchod), der Leisten- kanal. Nz. T. kýla, der Leistenbruch, žláza, die Leistendrüse, kraj, die Leistengegend, jáma, -grube. Nz. lk.

349982   Tříselný Svazek: 7 Strana: 0928
Tříselný. T. brázda v břiše, salcus in- guinalis. Vz Ott. IV. 677.

349983   Tříseň Svazek: 4 Strana: 0181
Tříseň, sně, f., pl. třísně, die Franse. Cf. Třásně. Nz. —T., das Webergereiss, Trumm, Zettelgarn. Us. Šm. Vz Třísně. — T. = kalisko, der Sudel. Jiné písně jsou jen holé třísně. Sš. Snt. 172. Cf. Třísniti, Potřísniti.

349984   Tříseň Svazek: 7 Strana: 0928
Tříseň. Vz Kram, slov., Mkl. Etym. 325. a. T. korouhví. Čch. Sl. 88.

349985   Třísetina Svazek: 4 Strana: 0181
Třísetina, y, f. = třístý díl, das Drei- hundertel. Šm.

349986   Třísetlelý Svazek: 10 Strana: 0450
Třísetlelý, vz Tři staletý.

349987   Třisk Svazek: 4 Strana: 0181
Třisk, u, m. = třísknutí, der Krach, Klaps. Ros. T. (= bác) do dveří. Mor. Šd. — T. = trysk; toto lepší. Jg.

349988   1. Tříska Svazek: 4 Strana: 0181
1. Tříska (zastr. třístka), tříšťka, tří- stečka, třístička, y, f. = kus odštípeného dřeva, der Holzspan, Span, Splint, der Splitter Cf. Dřízha. T-ky lískové k čeření (y pivovárství;, Šp., tříslová, der Lohspan. Šp. T-ky tesařské: otesky. T-ka někdy = dračka, dřezha, dřízha, der Span. Šp. Dřízka. Kat. 2885. Třísky od dříví, V., ze dřeva. D. Tesař otesává a třísky odletují. Kom. Z třísek otýpky skládati; Lodí na proudě řeky jako t. se zmítala; Třísky roztřískané lodí. Kom. Mlátil do toho, až z toho t-ky lítaly. Us. Dch. Ať aspoň nařeže tříštěk, když nemá nic jiného na práci. Us. Dch. Vís-li, na koho ty třísky prší (na koho na- ráží)? Vz Narážení. Č, Mus. T-u si zadrh- nouti, do prstu zadříti, vyndati, vypíchnouti. Us. Když dub padne, ledakdo třísky sbírá (po bohatém mnohý dědí). Prov. Místo peřin prachových dají t-ek jedlových. SŠ. P. 776. Protož my křesťané sbieráme drva n. třiesky v svátek, neb sbieráme hřiechy, abychme hořeli u věčném ohni. Hus I. 131. Plove jako zednická t. Us. Je jako t. (tenký, hu- bený). Us. Šd. Suchý jako t. Dch. T. ne- padne daleko od pně. Pk. Má třísky za ušima (o větroplachu; o lstivém). Prov. na Slov.

349989   2. Tříska Svazek: 4 Strana: 0182
2. Tříska, y, m., osob. jm.

349990   Tříska Svazek: 4 Strana: 0184
Tříska, vz Tříska, der Span

349991   Tříska Svazek: 7 Strana: 0928
Tříska. Cf. Mkl. aL. 290., Třieska (dod.), Mkl. Etym. 361., 50. b. T., hastula. Sv. ruk. 320. a. Strom nepadne po první třísce Us.

349992   Tříska Svazek: 8 Strana: 0435
Tříska. O pův. slova cf. Gb. H. ml I. 42. Trieska daleko od kláta nepadá (dítě podobno rodičům). Slov. Zátur. Je na triesku vyschnutý (hubený). Phľd. 1894. 373. Jak t. jsem vyhub'. Słow. Lil. Ven. 28. Dá na sebe (sobě) triesky rúbať. Slov. Nov. Př. 526.

349993   Tříska Svazek: 8 Strana: 0435
Tříska. Má třísku za uchem (třeští. Cf. Třešť). Čern. Př. 21.

349994   Tříska Svazek: 9 Strana: 0348
Tříska, y, f. Úsloví vz v Zát. Př. 369a.

349995   Tříska Svazek: 10 Strana: 0450
Tříska. Z toho hned triesky frčia (o hněv- livém); Na ňu rúbajú a na mna triesky pa- dajú (ji kárají a na mne to padá). Mus. slov. IV. 28, VII. 90.

349996   Tříska Svazek: 10 Strana: 0674
Tříska. Má peněz jako třísek. Máj. IV. 242.

349997   Třískač Svazek: 4 Strana: 0182
Třískač, e, m., der Polterer; der Schreier, das Plaudermaul. Us. Sd.

349998   Třískal Svazek: 4 Strana: 0182
Třískal, a, m. = třískač. U Olom. Sd.

349999   Třískala Svazek: 4 Strana: 0182
Třískala, y, m. = třískač. Sd. Ten t-la toho natříská, der Mauldrescher. Šd.

350000   Třískání Svazek: 4 Strana: 0182
Třískání, n., das Gekrach, Gepolter. V., Jád.