406001   Zaprášení Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprášení, n., die Bestäubung. — Z., die Bescheissung. Bern.

406002   Zaprášení plic Svazek: 10 Strana: 0519
Zaprášení plic, pneumokoniosis, Staub- inhalationskrankheit. Ott. XIX. 978., 925a. Z. plic prachem křemičitým, chalicosis pul- monum. Ott.

406003   Zaprášený Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprášený; -en, a, o, bestäubt. Dch. — Z. = pochvístaný, posraný, bemacht, be- schissen. Bern. — Z. vši = rozlezlé. U Ry- chnova. Ntk.

406004   Zaprášeti Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprášeti, el, en, ení. Vz Zaprositi. — co. Kdož se bude v náš den postiti anebo mše zaprášeti, ten . . . Výb. II. 13. 11. Cf. Doprášeti, Odprášeti se.

406005   Zaprášiti Svazek: 5 Strana: 0216
Zaprášiti, praš, práše (íc), il, en, ení; zaprašovati, Staub machen, bestäuben. — abs. Velmi tam zaprášil. — co: obrazy, Ros., knihy. D. — čím: prachem, Bl. Gr. 309., moukou. Někomu vlasy pudrem z — si = zalhati si. Us. Jinak je hodný, ale rád si zapráší. Us Kšť. Ten Prášil vždy rád si zapráší. Us. Šd. - kde. Tristram mezi nimi tak zapráši (sekal). St. skl. — koho. Vítr vál a celé nás zaprášil. Us. Tč. — se. Ty děti znají podsívať (s chutí jísti), až se za- práší. Dch. Pivo se zaprášilo. Suk. — co komu. Kdo do popela fouká, sám sobě hubu zapráší. Exc. — se odkud. Z-lo se zajíci z kožicha (byl střelen). — se kam. Na tebe sa zapráši, du wirst es büssen. Na Slov. Mt. S. I. 107. — kdy. Na jaře zamaž, na podzim zapraš (obilí do země). Pran. Tč. — Z. = zachvístati, po-, zasrati, be- machen, bescheissen. Bern.

406006   Zaprášiti Svazek: 7 Strana: 1119
Zaprášiti. Aby papeži nic v oči neza- prášilo. Bart. 71.

406007   Zaprášiti co komu Svazek: 8 Strana: 0500
Zaprášiti co komu: soudci oči (uplatiti ho). Hl. Gr. 309.

406008   Zaprášiti. Po Svazek: 9 Strana: 0397
Zaprášiti. Po nudlích se jen z-lo (hnedle jsme je snědli); Jen se po něm z-lo (rychle utekl) Hoř. 96.

406009   Zaprašivění Svazek: 5 Strana: 0217
Zaprašivění, n., vz Zaprašivěti.

406010   Zaprašivení Svazek: 5 Strana: 0217
Zaprašivení, n., vz Zaprašiviti.

406011   Zaprašivený Svazek: 5 Strana: 0217
Zaprašivený; -en, a, o, vz Zaprašiviti.

406012   Zaprašivěti Svazek: 5 Strana: 0217
Zaprašivěti, ěl, ění, räudig werden.

406013   Zaprašiviti Svazek: 5 Strana: 0217
Zaprašiviti, il, en, ení, räudig machen. Beru.

406014   Zapráška Svazek: 5 Strana: 0217
Zapráška, y, f. = zaprášení. Dnes pra- cuji na z-ku (= jen se práší). V již. Čech. Kál. Práci na z-ku odbývati. Č. M. 425.

406015   Záprašky Svazek: 7 Strana: 1119
Záprašky či výročka = otčenášky za zemřelé a ve svátek. Lač. Brt. D. 295.

406016   Zaprašovač Svazek: 7 Strana: 1119
Zaprašovač, e, m., der Stäuber, přístroj. Rgl. Z. léků práškových do míst odlehlých. Vz Slov. zdrav.

406017   Zapraštěti Svazek: 5 Strana: 0217
Zapraštěti, vz Zaprásknouti.

406018   Zaprataný Svazek: 8 Strana: 0500
Zaprataný. Stolík medicínami z-ný. Phľd. 1895. 207. Chyža z-ná nábytkom. Ib. 1896. 78. Cf. Zapratať.

406019   Zapratati Svazek: 5 Strana: 0217
Zapratati, zapratávati = vložiti, vypl- niti, hineinlegen, einfüllen; zameziti, ver- rammeln, verlegen. Na Slov. Bern., Tč. — co čím. Kde hory svoj stín rozstrely, vchod húšťou svojou zaprataly. Phld. IV. 6.

406020   1. Zaprati Svazek: 5 Strana: 0217
1. Zaprati, peru, per, pera (ouc), pral, prán, ání; zapírati = zatlouci, zabiti, ver- schlagen. -- co: vrata, dům. Ros. — kam. Hromy v tebe zaperú. Na Slov. Dbš. Obyč. 30. — čím. Kostely bratrské kolím jsou zaprány (zataraseny). 1602. Wtr.

406021   2. Zaprati Svazek: 5 Strana: 0217
2. Zaprati, peru, per, pera, pral, án, ání, ein wenig waschen, vorwaschen. Pojď a dro- bet zaper. Us. — Z., ein wenig auswaschen. — komu co. Z-la si ucouranou sukni. Us. Kšf. — kde: prádlo v studené vodě, v po- toce. Us. — Z. = špatně vyprati, verwa- schen. — co. Z-la prádlo (tak je vyprala, že v něm špína zůstala). Us.

406022   3. Zaprati Svazek: 5 Strana: 0217
3. Zaprati = přikryti, zavaliti, zasypati, bedecken, verschütten. — co čím Na Slov. Bern.

406023   Záprava Svazek: 5 Strana: 0217
Záprava, y, f. = zapravení i čím se za- pravuje, die An-, Zurichtung, Fettmachung, Würzung eines Gerichtes. Sůl jest první z. jídel. L. Z. = jícha, zadělání, omáčka. Někdy dražší z. než ryba. L. Z. = naložení ovoce. Bern. Vyrobili si na jednu meřičku zbožia. Pekne si ho zomlely, múku na ko- rytce preosialy a večer z-vu do toho daly, že ešte pred polnocou vstanú toho chleba napiecť. Dbš. Sl. po v. IV. 20. Z. dolní, das Untergestell, der Zuschlag (v hutnictví). Šp. Vrchní z-vou nazývají se části vysoké peci nad formou, ostatní pak jmenují zápravou dolní. NA. IV. 164. Pod roštěm vysoké peci jest čtverhranná z. NA. IV. 164. Tá- lenica, tam: pec, kotlík, rúry, túnka, sudy, slad, záprava. Hdž. Šlb. 85. — Z. dluhu = zapravení, zaplacení, die Bezahlung, Berich- tigung. Bern.

406024   Záprava Svazek: 7 Strana: 1119
Záprava = správa, Gewähr. Tov. 136. — Z. = sklep? Ležela mrtvá na z-vě. LObz. XVIII. 236.

406025   Zaprávaný Svazek: 5 Strana: 0217
Zaprávaný; -án, a, o, zugerichtet. — čím. Zelná polévka z-na kyselou smetanou. Na Slov. Němc. III. 331.

406026   Zaprávati Svazek: 5 Strana: 0217
Zaprávati = zapravovati. Vz Zapraviti.

406027   Zapravení Svazek: 5 Strana: 0217
Zapravení, n. = zaplacení, die Bezah- lung, Berichtigung. Z. řádu, cla, úroků, dluhu. Us. Z. ztráty (uhražení), rozdílu v ceně, Deckung des Unterschiedes im Preise. Obch. zák. 364. Z. útrat, Šim. 89., taxy. Vz Za- praviti. — Z. = zadělání, die Einmachung. Z. jídla. Bern. — Z. = zabalení, die Ein- wickelung, Vermachung. Bern.

406028   Zapravenosť Svazek: 5 Strana: 0217
Zapravenosť, i, f. = zapravení. Z. dluhu. D.

406029   Zapravený Svazek: 5 Strana: 0217
Zapravený; -en, a, o = zaplacený, be- zahlt, berichtigt. Z. účet, zboží. Us., Chmel. — Z. = zadělaný, eingemacht. Bern. Z. ovoce, ryby. Koll. — čím. Polévka z-ná kyselou smetanou. Pokr. Pot. 108. — Z. — zabalený, eingewickelt. Bern. — Z. = za- dělaný, vermacht. Bern. Z. úl (zacpaný). Us. — Z., upravený, hergerichtet, zugerich- tet, bestellt. Pole už mám z-né. Mor. Šd. Pec jest z-na (opatřena zápravou). NA. IV. 172. — Z. = po hotově jsoucí, fertig, bei der Hand. — jak. Pravú, vždy do vtip- ného žartu z-nú odpoveď nerada zostala dlžna. Na Slov. Zátur. Priat. I. 6. — Vz Zapraviti.

406030   Zapravit co kam Svazek: 8 Strana: 0500
Zapravit co kam: toporo do sekery. Val. Brt. D. II. 421.

406031   Zapravitel Svazek: 5 Strana: 0217
Zapravitel, e, m., der Zu-, Anrichter, Vermacher. Jg.

406032   Zapravitelka Svazek: 5 Strana: 0217
Zapravitelka, y, zapravitelkyně, ě, f, die Zu-, Anrichterin, Vermacherin. Jg.

406033   Zapraviti Svazek: 5 Strana: 0217
Zapraviti, prav, pravě (íc), il, en, ení; zapravovati = zaplatiti, bezahlen, berichti- gen ; zadělati, einmachen; zabaliti, einwik- keln; zadělati, zacpati, vermachen, zudecken, verstopfen; upraviti, herstellen, zurichten, herrichten, bestellen; nahraditi, ersetzen; spokojiti, befriedigen. — co, koho: jídlo (upraviti), L., těsto, ovoce (zadělati), Koll., pole (upraviti), Sych., cesty, Vrat., dluh (zaplatiti), V., věřitele (spokojiti), úroky, D., díru, jámu (zadělati, zahraditi), na Mor. a Slov., Tč., škodu (nahraditi), mzdu, clo, daň (zaplatiti). Us. Své potřeby z. Dch. Z. pokutu, poplatek, Us., pec (zápravou opa- třiti, zustellen). Šp. Krajina bude mať zkade potreby krajinské zaprávať. Phld. III. 2. 162. — co komu. On mi to z-vil. Půh. I. 301. On si to místo zaprál (= zapravil, za- mluvil). Mor. Lpř., Rk. Ja, vidíte, už kraj hrobu chodím, sotva pominie pár dní, pár hodin a úmor dych mi zapraví (ucpe). Sldk. 57. — co čím: včely slamou (zadělati). Rozml. o vč. Díru mechem z.; Co slovem nespravíš, to zlatem zapravíš; Zlatem i peklo z-víš a do nebe přinděš. Na Ostrav. Neroz- umieme, by tiem domem těch dluhóv z. mohl. NB. Tč. 222. Měl to penězi z. Půh. I. 301. — co odkud. Veřejné stavby z pro- středků zemských se zapravují. Řz. 1850. Něco ze svého z. Us. Že se zpečuje zapra- vovať desátek z klášterní vsi Hostěradic. Ddk. VI. 51. — co (za koho) jak. Má-li jemu Pavel jakožto rukojmie ten dluh za Tomana, toho dluhu jistce, z. podlé práva, NB. Tč. 130. Aby každý mistr, zabíje-li hovado, hnedky loj s ladvenicami odebral a v jedno spolu pekne zapravil. Sl. let. V. 325. — co, se kam. Obilí do země z (za- dělati). Us. Šd. Už se musíme do těch kob- zolů z., abysme jich domů dostali (= dáti se do nich, do vykopávání jich). Slez. Šd. Jak se nemoc do něho z-ví, smrť ho ne- pustí. Slez. Šd. Z-la jsem se do rytí (dala jsem se do rytí). Šd. Z. se do jídla, sich einlassen. Mor. Tě.

406034   Zapraviti co kde Svazek: 7 Strana: 1119
Zapraviti co kde: Železa ve zdi dobře z. Us. Rgl.

406035   Zápravka Svazek: 10 Strana: 0519
Zápravka, hora u Jabrikové. Mus. slov. VII. 52.

406036   Zápravní Svazek: 5 Strana: 0218
Zápravní kámen, der Gestellstein. Vys.

406037   Zapravotění Svazek: 5 Strana: 0218
Zapravotění, n. = žalování, die An- klage. Na Slov. Žádať bude za okamžité mňa z úradu složenie a z. mňa dalšie u pr- vej instancie. Phld. III. 1. 92. Vz Zapra- votiti.

406038   Zapravotěný Svazek: 5 Strana: 0218
Zapravotěný; -ěn, a, o = žalovaný, an- geklagt. Na Slov. Vz Zaprovotiti.

406039   Zapravotiti Svazek: 5 Strana: 0218
Zapravotiti, il, ěn, ění. — koho, ihm einen Rechtsstreit anhängen, anklagen. Na Slov. Rozhodne sa osvedčil, že on tolkú sumu něbudě platiť. Dobre, povie žid, já vás zapravotím. Pokr. Pot. 341.

406040   Zapravování Svazek: 5 Strana: 0218
Zapravování, n., die Bezahlung, Berich- tigung, Tilgung. Z. dluhů, Nz., Mus. 1880. 226., laudemia, die Laudemialentrichtung. Šp. Vz Zapraviti.

406041   Zapravovaný Svazek: 5 Strana: 0218
Zapravovaný; -án, a, o, nach und nach wiederholt bezahlt, gezahlt. Dluh- po delší dobu z-ný. Us. Vz Zapraviti.

406042   Zapravovatel Svazek: 5 Strana: 0218
Zapravovatel, e, m., der Bezahler, Be- richtiger. Z. daní.

406043   Zapravovati Svazek: 5 Strana: 0218
Zapravovati, vz Zapraviti.

406044   Zaprázdniti Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprázdniti, il, ěn, ění; zaprazdňovati zaměstnati, naplniti, einnehmen, einfüllen. — co. Voda tu krajinu zaprázdnila. Martim. — se čím = zaměstknávati se, sich beschäf- tigen. Rybolov je v ňom veľmi vydatný, tak že sa ním i teraz blízo štvrť milliona ľudí riadne zaprazdňuje. Tóth. Báj. I. 75.

406045   Zaprazdňovati Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprazdňovati, vz Zaprázdniti.

406046   Zápraž Svazek: 5 Strana: 0218
Zápraž, e, m. = čásť zástinku přede dveřmi, za prahem, zámět, zástinek. Us.

406047   Zápraž Svazek: 7 Strana: 1119
Zápraž = přípřež. Uh. Brt. D. 295.

406048   Zapražen Svazek: 8 Strana: 0500
Zapražen, žně, f. = zápraží. N. Mesto na Mor. Čes. 1. V. 178.

406049   Zapražení Svazek: 5 Strana: 0218
Zapražení, n., das Einbrennen, Rösten.

406050   Zapražený Svazek: 5 Strana: 0218
Zapražený; -en, a, o, eingebrannt, ge- röstet. Z. polívka = polívka z vody se za- vařenou jíškou. Podlé rozličných přídavků slove pak z. bramborová, nudlová, krupičná atd., Einbrennsuppe. Kšá.

406051   1. Zápraží Svazek: 5 Strana: 0218
1. Zápraží, n. = chodba okolo stavení vyvýšená, die Gräthe. D., Čch. L. k. 55., Šand. II. 88. Z. domu. Kká Td. 322. Na z. čekati. Kká. Td. 179. Seděly důvěrně vedlé sebe na z. Us. Ntk. Z. u jezu. NA. IV. 252. Z. u stavidla složitého. NA. IV. 255.

406052   2. Zápraží Svazek: 5 Strana: 0218
2. Zápraží, n. — místo za Prahou. Vojsko v Z. sbírali. Mus. I. c. 53. Cf. Zápražsko.

406053   Zápraží Svazek: 7 Strana: 1119
Zápraží. Bol ten stihl mne na z. mla- dých let, Schwelle. Štulc I. 96.

406054   Zápraží Svazek: 8 Strana: 0500
Zápraží, vz Násep (3. dod.).

406055   2. Zápraží Svazek: 9 Strana: 0397
2. Zápraží = západní Čechy. Pal. Děj IV. 1. 169. — Z. V Čech.: zásep; na Mor. více násep (val. a slov. náspa; na Zábřežsku: násp; u Brna: náspa n. pl. na náspech; na Jemnicku: náspě, na náspách). Čes. 1. VIII. 24.

406056   Zápraží Svazek: 10 Strana: 0519
Zápraží, vz Pražiny.

406057   Zápražina Svazek: 7 Strana: 1119
Zápražina, y, f. = zápraží. Kronbauer.

406058   Zapražiti Svazek: 5 Strana: 0218
Zapražiti, praž, il, en, ení; zapražovati, ein-, verprägeln, einbrennen. — co: po- lévku, jichu (omáčku) = pražením zadělati, Us., řípu, Dch., hartovnicu. Chlpk. Dramat. I. 22. — Z. něco, verschwellen, mit Schweller versehen. Sd. — co čím: jídlo jíškou, moukou. Us. — komu = stepati koho, übel zurichten. Koll. Veď mu (medvědu) Jano zapražiu (střeliv naň)! Na Slov. Šd. Natočil vina do kuľača a hrdo sa rozhostil na tej lúke pri ohníčku, že veď mu on zapraží, čo sa to vláči na tú lúku. Mt. S. I. 51. — co kde. Kúp mi panvičku; vieš, že nemám na čom ani z Dbš. Sl. pov. VII. 12. — Z. koho = zničiti, verderben. Slov. Ssk.

406059   Zapražiti Svazek: 7 Strana: 1119
Zapražiti. Nevie z. ani zasmažiti do polievky. Koll. Zp. I. 11.

406060   Zapražiti koho Svazek: 8 Strana: 0500
Zapražiti koho = dopáliti. Phľd. 1894. 373.

406061   Zápražka, zaprážka Svazek: 5 Strana: 0218
Zápražka, zaprážka, y, f. = jíška, mouka s jakoukoli mastnotou upražená, kterou se polívka a jiná jídla upravují, die Einbrenne. Z-kou zelí upraviti. — Z. = polívka ze zapražené mouky uvařená. Us. Ktk.

406062   Zaprážkový Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprážkový, zápražkový, Einbrenn-. Z. polívka. Us. Sd.

406063   Zápražní Svazek: 5 Strana: 0218
Zápražní hradba, zápražník, die Graben- schere, Tenaille (v pevnost. stavit.). Čsk.

406064   Zápražník Svazek: 5 Strana: 0218
Zápražník, u, m., vz Zápražní.

406065   Zápražník Svazek: 9 Strana: 0397
Zápražník, u, m. = hradba klešťovitá. Sterz. II. 1076.

406066   Zapražování Svazek: 5 Strana: 0218
Zapražování, n., vz Zapražení, Zapražiti.

406067   Zapražovati Svazek: 5 Strana: 0218
Zapražovati, vz Zapražiti.

406068   Zápražsko Svazek: 5 Strana: 0218
Zápražsko, a, n. = krajina za Prahou. Šd. Cf. Zápraží.

406069   Zaprcaný, zaprckaný Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprcaný, zaprckaný = posraný, be- schissen, bemacht. Chodí celý z-ný. Mor. Šd.

406070   Zaprcatělý Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprcatělý = malý a zavalitý, žertov. Chlapík z-lý, ale silný. U Kr. Hrad. Kšť.

406071   Zaprcati se Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprcati se = posrati se, podělati se, sich bescheissen, bemachen. Vz Zaprcaný. Vz Zaprcnouti.

406072   Zaprckati Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprckati = zaprcati, ein wenig farzen, scheissen.

406073   Zaprclík Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprclík, a, m. = úborek. Je to takový z. V Kunvald. Msk.

406074   Zaprcnouti si Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprcnouti si, ein wenig farzen. Us. Šd.

406075   Zaprcovati Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprcovati, vz Zaprtiti.

406076   Záprd Svazek: 5 Strana: 0218
Záprd, u, m. = záprdek. Bern.

406077   Zaprdání Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprdání, n. = poprdání. Bern.

406078   Zaprdati Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprdati = poprdati. Bern.

406079   Záprdek Svazek: 5 Strana: 0218
Záprdek, lépe: záprtek, tku, m. Jg. Z. = zkažené vejce, taubes Ei. Us. Kal., Hlk., Mřk., Ktk. Vz Výdumek. Je jako z. (= sla- boučký). U Žamb. Dbv.

406080   Zaprdnouti Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprdnouti, dl, utí = uprdnouti se. Bern.

406081   Zaprdnutí Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprdnutí, n. = uprdnutí. Bern.

406082   Záprdok Svazek: 9 Strana: 0397
Záprdok, dku, m. Zát. Př. 247b. Vz Zá- prdek.

406083   Zaprdovati Svazek: 5 Strana: 0218
Zaprdovati, nach einander farzen. Bern.

406084   Zapreclíkovati Svazek: 5 Strana: 0218
Zapreclíkovati, kräuseln.— co komu: vlasy. Na Ostrav. Tč.

406085   Zapredajný Svazek: 7 Strana: 1119
Zapredajný = zaprodajný. Slov. Orl. X. 193.

406086   Zapredání Svazek: 5 Strana: 0218
Zapredání, n. = zaprodání, der Verkauf. Na Slov. — Z., der Verrath. Bern.

406087   Zapredaný Svazek: 5 Strana: 0219
Zapredaný; -án, a, o = zaprodaný, ver- kauft. Na Slov. Bern. — Z. = zrazený, ver- rathen. Ib. Bern.

406088   Zapredati Svazek: 5 Strana: 0219
Zapredati, zapredávati = zaprodati, ver- kaufen. Na Slov. Bern. Ve Slez. zapře- dati. Šd. — co kde zač. Oj, zapredali tam tí, zapredali my a zapredávame na trhu lichej nesvornosti za svet, za marný v po- dlej zbabelosti život biedneho Slovenstva. Sldk. 196. Vlastnú zapredal svoju krajnu ohavník. Hol. 53. Beda tebe (= tobě) i tvej duši! Zapredal si krev, rodinu za kus mi- zerného chleba. Btt. Sp. 80. — co komu zapředati. Na Ostrav. Tč. Jednu dceru měla, ďablam zapředala. Sš. P. 790. — Z. = zra- diti. Slov.

406089   Zapredavač Svazek: 5 Strana: 0219
Zapredavač, e, m. = zrádce. Na Slov. Bern.

406090   Zapredávati Svazek: 5 Strana: 0219
Zapredávati, vz Zapredati.

406091   Záprek Svazek: 5 Strana: 0219
Záprek, u, m. = překážka, odpor, das Hinderniss, der Widerstand Koľké sú v tom samom už zápreky a prekážky rozkvetu a dobrobytu krajiny. Phld. III. 2. 154. Veď tieto poviestky sú tiež len výtvory ducha ces všemožné zápreky a odpory . . . Dbš. Sl. pov. I. 6. Jim k vôli opúšťa tu človek bezpečné byty svoje a vzdoruje tam hore všetkým záprekom i nebezpečenstvám. Phld IV. 265.

406092   Zapremovati Svazek: 5 Strana: 0219
Zapremovati, verbrämen. — co: sukni. Ros.

406093   Zapreti Svazek: 5 Strana: 0219
Zapreti, el, en, ení, zapírati = zavříti, schliessen, einsperren, sperren. Vz Zapření, Zapřený, Zapříti. — co. Janko ostal zapreť dvere. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 115. Zapri (zavři) oblok. Phld. III. 527. Čakať musel bych snaď, až by mi oči prišlo zapreť. Phld. III. 305. — co, koho kam. Pán zapreu Hraška do škatule. Dbš. Sl. pov. I. 45. Zaprel sa sám do svojej chyžky. Ib. I. 408. — co komu. Kdo ide po zadku, nech si zapre (zatvorí) záhradku (= práca má isť istým poriadkom). Pořek. Zátur. — Z. = naraziti, udeřiti, anstossen, eingreifen. — komu kam. A tu som mu rúrou do boku zapreu, hněd bylo po ňom. Na Slov. Černo- hronské nář. — Z. = zavaditi, anstossen. Bern. — Z. = opříti. — se kam čím. Tu ten, len sa do každého zaprel hrbtem a všetkých devät múrov sa vyvrátilo. Dbš. Sl. pov. I. 569. — Z. = zapříti, leugnen, verleugnen. — co. Bo jestliby ona mate- řinskú, zaprel i já bych lásku synovskú. Zbr. Lžd. 118. Vy, ľud marný, chlebohladný, bez milosti, spasenia, zapreli ste ideálný vzlet prorokov, nadšenia. Phld. III. 3. 280. — V z Zapříti.

406094   Zapretí Svazek: 5 Strana: 0219
Zapretí, n. = zapření. Na Slov. Bern.

406095   Zapretý Svazek: 5 Strana: 0219
Zapretý = zavřený, verschlossen. Na Slov. Vz Zapreti. Dlaň je ruka vystretá, päsť je ruka zapretá. Hdž. Šlb. 38. Dvere toho z-té. Dbš. Sl. pov. I. 417. Z-tú zámku vo vrecku maj. Dbš. Obyč. 94. — Z. = za- přený, ge-, verleugnet. Na Slov. Bern.

406096   Zaprevitěný Svazek: 5 Strana: 0219
Zaprevitěný; -ěn, a, o = zasmetěný, za- mazaný. Us. Holk.

406097   Zaprevodený Svazek: 5 Strana: 0219
Zaprevodený; -en, a, o = zavedený, ein- geführt. Slov. Behom času prežily sa pra- vidla Bernolákom do spisovnej reči našej z-né. Viktorin.

406098   Zaprevoditi Svazek: 5 Strana: 0219
Zaprevoditi, zaprevésti = zavésti, ein- führen. Slov. — co. Že chceš zničiť vcele pravoslavie, zaprevodiť násilne latinstvo. Lipa III. 47. Vz předcház. — co kam jak. S jeho privolením zaprevodil i tam liturgiu slovanskú. Let. Mt. S. X. 1. 29.

406099   Zaprchati Svazek: 5 Strana: 0220
Zaprchati, vz Zaprchnouti.

406100   Zaprchnouti Svazek: 5 Strana: 0220
Zaprchnouti;, chnul a chl, utí; zaprchati, zaprchávati, zaprchovati = zavlažiti. regnen, einnässen. — komu kdy. Na sena nám pěkně zaprchávalo, kdyby chtělo taky na otavu zaprchnouti. Us. Šd. Chvála pánu Bohu, to nám na to oseníčko pěkně za- prchává. Us. Šd. — jak. Hodně, málo za- prchlo. Us. Nepršelo, jen tak zaprchlo, leda prach zmočilo. Us. Tč.

406101   Zaprchovati Svazek: 5 Strana: 0220
Zaprchovati, vz Zaprchnouti.

406102   Zapríčinok Svazek: 5 Strana: 0220
Zapríčinok, nku, m., filos., causatum. Na Slov. Ssk.

406103   Zápriška Svazek: 9 Strana: 0397
Zápriška, y, f., vz Zákryvka.

406104   Zaprlení Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprlení, n. = zapálení, zahanbení. Bern. Vz Zaprliti.

406105   Zaprlený Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprlený; -en, a, o = zapálený, zahan- bený. Vz Zaprliti.

406106   Zaprlený jak Svazek: 10 Strana: 0519
Zaprlený jak. Bola z-ná až po uši (za- pýřená). Slov. Phľd. XXII. 40.

406107   Zaprliti Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprliti, il, en, ení, zaprlovati = zapáliti, zahanbiti, beschämen, erröthen machen. — koho jak. To mě tak zaprlilo. Na Mor. Šd. — se = zapáliti se, zapýřiti se, sich schämen, schamroth werden. Bern.

406108   Zaprlovati, vz Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprlovati, vz Zaprliti.

406109   Zaprodajný Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprodajný = na prodej jsoucí, feil, be- stechlich. Chmel.

406110   Zaprodanec Svazek: 10 Strana: 0519
Zaprodanec, nce, m. = člověk zaprodaný. Tbz. III. 2. 202.

406111   Zaprodání Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprodání, n., der Verkauf. Vz Zaprodati.

406112   Zaprodaný Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprodaný; -án, a, o, verkauft. Vz Za- prodati.

406113   Zaprodati Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprodati (vz Prodati), zaprodávati, ver- kaufen. — co = prodati. Ros., Sych. Z. své právo. Dch. Tak všecky děti zaprodal. Kld. II. 83. — co komu: synu dům. Zlob. Z. se peklu. Vrch. Z-dal sem tě Turku škare- dému. Sš. P. 145. — se někomu (v moc se mu cele podati, sich eigen geben, sich verkaufen). Chmel. — co kam. Josefa za- prodali bratří do Egypta. Sš. Sk. 51. — co jak. Z-dal hrad svój Buzov pod takú úmluvú, že . . . Půh. II. 395. Abychom to místo jakožto dědičné věrným poddaným dle milostivé libosti zaprodali. 1732. Děj. Vsetínské str. 273. Vck.

406114   Zaprodati co Svazek: 7 Strana: 1119
Zaprodati co. Št. Kn. š. 149.

406115   Zaprodavce Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprodavce, e, m., der Mäkler. Šm.

406116   Zaproklatovati Svazek: 5 Strana: 0222
Zaproklatovati = říci proklatý, ver- flucht sagen, fluchen. Puchm.

406117   Zaprorokovati Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprorokovati, ein wenig wahrsagen. — komu. Já ti zaprorokujem, čo náleží robiť tebe (tobě). Zbr. Hry. 60.

406118   Zápros Svazek: 7 Strana: 1119
Zápros, u, m., imprecamen. Pršp. 82.

406119   Zaprositel Svazek: 7 Strana: 1119
Zaprositel, e, m., imprecator. Pršp. 80.

406120   Zaprositi Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprositi, vz Prositi; zaprošovati, za- prášeti, anfangen zu bitten. — koho. Plk. — co: Ktož sie bude postiti anebo mše zaprá- šeti. Mus. 1880. 296. Aby mše zaprosili. Št. Kn. š. 11. Však to nenie tobě hřiech; pakli jest, ale malý, odbudeš ho almužnú, zaprosíš mši, dáš kněžím platu dvě kopě a budú za tě věčně zpievati vigilie. Hus II. 357. — co komu. Prosila sem, aby mi ho nahého ne- pochovávali, že se (= si) někde zaprosím (košili). Slez. Šd. Z. si soudce (prose od- vrátiti, einen Richter verwerfen). Chmel. — koho oč, k čemu. Us. Tč. — koho jak. Pěkně-li tě zaprosi, udělej mu to. Mor. Šd. — koho kam nač: k sobě na oběd (po- zvati, wohin bitten, einladen). Us. I vás, páni, všetkých zaprošujem za hosťov do zámku. Zbr. Hry. 137.

406121   Zaprositi co Svazek: 7 Strana: 1119
Zaprositi co: mši. Lg. Kr. v. 232. — koho. Z-sil on dvou bratrů. Č. Kn. š. 94.

406122   Zaprositi co komu Svazek: 9 Strana: 0397
Zaprositi co komu. Chč. (Flš. Písm. I. 223. ).

406123   Zaprositi koho kam: do Svazek: 10 Strana: 0519
Zaprositi koho kam: do světnice (aby tam vešel). Jrsk. V. 196.

406124   Zaprositi koho oč Svazek: 8 Strana: 0500
Zaprositi koho oč. Lerm. II. 90.

406125   Zaprostírati Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprostírati, vz Zaprostříti.

406126   Zaprostiti Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprostiti, il, štěn, ění = zamířiti, Rich- tung nehmen. — kam. Kam zaprostí, tam jde. Na Ostrav. Tě. Zaprostil přímo do lesa. Ib. Tč. Zaprostil tam cestu. Ib. Tč.

406127   Zaprostranný Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprostranný = příliš prostranný, ši- roký, zu weit. Z. výměr. Mark.

406128   Zaprostřední Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprostřední, auf das mittlere folgend. Z prostředních a z-ních věků, aus dem Mittelalter und Nachmittelalter. Č.

406129   Zaprostříti Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprostříti, stru,el, en, ení, zaprostírati, überdecken. — co čím: papírem. Us. Šd.

406130   Zaprošení Svazek: 7 Strana: 1119
Zaprošení, n. = prosba. Sv. Mař. v. 161.

406131   Zaprošovati Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprošovati, vz Zaprositi.

406132   Zaprouditi kudy Svazek: 10 Strana: 0519
Zaprouditi kudy. Závisť z-la jejím nitrem. Zvon III. 221.

406133   Zaprováděti Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprováděti, vz Zaprovoditi. Na Ostrav. Tč.

406134   Zaprovoditi Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprovoditi, il, děn, ění a zen, ení; za- provázeti, zaprovozovati = až někam provo- diti, hinbegleiten, hinführen, hinbringen — koho kam. Mnoho duší do temnice zapro- vodí. Omyl. 49.

406135   Zaprovozovati Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprovozovati, vz Zaprovoditi.

406136   Zaprplaný Svazek: 7 Strana: 1119
Zaprplaný = zapiplaný, beschmutzt. Mor. Šd.

406137   Zaprplať sa Svazek: 10 Strana: 0519
Zaprplať sa = zamazati se. Slov. Phľd. XXIV. 482.

406138   Záprseň Svazek: 5 Strana: 0222
Záprseň, sně, f., záhrobec před stavením, záhrobeň, podezdívka okolo stavení. Us. Ehr., Jir., Kd. — Z. = předprseň, die Brustwehr. S. N.

406139   Záprseň Svazek: 8 Strana: 0500
Záprseň, vz Násep (3. dod.).

406140   Záprseň Svazek: 9 Strana: 0397
Záprseň. Vz Záhrobeň, Záhrobek, Zábřeží, Zástěnek, Předsínek, Pohrádka.

406141   Záprsí Svazek: 7 Strana: 1119
Záprsí, n. = záňadří. Herm. Zák. 18.

406142   Zaprskání Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprskání, n., die Bespritzung; Be- speiung.

406143   Zaprskaný Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprskaný; -án, a, o, bespritzt; bespieen. Kotel je od trnek (povidel) z-ný (když po- vidla se vaří). Mor. Šd. Podlaha od vápna z-ná (když se bílí). Šd.

406144   Zaprskati Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprskati; zaprsknouti, sknul a skl, ut, utí; zaprskovati, zaprskávati, an-, bespritzen. — co: příval zaprskal osení. Ros. Prská slinami (mluvě) a celého mě zaprskal. Us. Šd. — komu. Komu zaprskne kolčava oči, ten oslepne. U Kr. Hrad. Kšť. — (co) kam. Zaprskni tam něco, ať není holé místo. Mor. Šd. Jiskra zaprskla až do slámy a zapálila. Us. Tč. - kam proč jak. Zaprskej honem do města pro doktora (zaběhni, zajdi). Na Ostrav. Tč. — co, kam čím. Šat blátem z. Us. Tč. Oko koni vodou z. Db. Oči slinami někomu z. Us.

406145   Zaprskávati Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprskávati, vz Zaprskati.

406146   Zaprsknouti Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprsknouti, vz Zaprskati.

406147   Zaprsknouti. Z Svazek: 9 Strana: 0397
Zaprsknouti. Z ciziny žádná jiskra mezi lid naš nezapryskla. Mus. 1898. 344.

406148   Zaprsknutí Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprsknutí, n., vz Zaprskání.

406149   Zaprsknutý Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprsknutý, bespritzt.

406150   Zaprskovati Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprskovati, vz Zaprskati.

406151   Záprsní Svazek: 7 Strana: 1119
Záprsní, retromammalis.

406152   Záprstí Svazek: 5 Strana: 0222
Záprstí, n., metacarpus, das Metakarpium, die Mittelhand. Z. obsahuje pět mírně dlou- hých, trubkovitých kostí. Vz Schd. II. 325., Nz. lk.

406153   Záprstí Svazek: 7 Strana: 1119
Záprstí, vz Ruka, Podprstí (dod.). Vy- říznutí z., exstirpatio metacarpi.

406154   Záprstní Svazek: 5 Strana: 0222
Záprstní kosti, die Mittelhandknochen. Nz.

406155   Záprstní Svazek: 7 Strana: 1119
Záprstní, metacarpahs. Vz Podprstní (dod.). Z. kostí, ossa metacarpi, kloub, arti- culatio metacarpalis.

406156   Záprstočlánkový Svazek: 7 Strana: 1119
Záprstočlánkový = sikový, metacarpo- phalangeus. Z. kloub.

406157   Zapršalý Svazek: 5 Strana: 0222
Zapršalý, vz Zapršeti. Bor sa so svetom a trp na posteli, básnickým letom buď hrdina smelý! A padni z letov jak cnosť zneuznalá, zahrada kvetov zlosťou zapršalá. Syt. Táb. 298.

406158   Zapršeti Svazek: 5 Strana: 0222
Zapršeti, el, ení, ein wenig regnen, an- fangen zu regnen; aus einander springen, in Stücke zerfallen. — abs. Kdyby jenom zapršelo, aby ovsy nalily. Us. Ntk. — komu. Již nám sotva zaprší. Us. — jak. Trochu zapršelo, ledva že prach zmokl. Us. Tč. Svá- tost roztříštěná v pádu třeskném na podlahu chrámu rozpršela deštěm drahokamů. Čch. Bs. 69. — kde komu. Trávu, seno nám na pokosách zapršelo (zamočilo). Us. na Ostrav. Tč.

406159   Zapršeti Svazek: 9 Strana: 0397
Zapršeti, Rok nezaprší tam, kde dali zemřelému pod hlavu polštář místo hoblo- vaček. Čes. 1. IX. 253.

406160   Záprška Svazek: 5 Strana: 0222
Záprška, y, f., ein kleiner Regen, ein Spritzer. Přišla jen z., co prach zapršela. Na Ostrav Tč.

406161   Zaprtačiti Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprtačiti, il, en, ení, vz Prtačiti. Us. Šd.

406162   Zaprtalosť Svazek: 5 Strana: 0222
Zaprtalosť, i, f. = zatvrdlosť, zacpanosť, die Verstopfung, Verhärtung, Anschoppung. Z. plícná. Jád.

406163   Zaprtalý Svazek: 5 Strana: 0223
Zaprtalý = zatvrdlý, zapeklý, zacpaný, verstopft, verhärtet. Z. hlíza, Ja., útroby břišné. Rostl.

406164   Zaprtání Svazek: 5 Strana: 0223
Zaprtání, n., vz Zakrnění, Zaprtati.

406165   Zaprtati Svazek: 5 Strana: 0223
Zaprtati, zaprtnouti, tl, ut, utí = zkaziti, verderben, verpfuschen, Ros.; zatvrditi, za- cpati, verhärten, verstopfen. — co čím. Us. Tč. — co, se kam = zašprtnouti. Šd.

406166   Zaprtati Svazek: 7 Strana: 1119
Zaprtati. Cf. List. fll. XIV. 167.

406167   Záprtek Svazek: 5 Strana: 0223
Záprtek, tku, m., lépe než: záprdek = vejce zkažené, jalové, smrduté, potřepek. Jg., Brt., Bkř., Pk., Šd. Z-tek, co smrdí na de- váté hony. Mor. Brt. Ze p-ku kuřete míti nemůžete, ani čížka z krkavčího vejce. Lom., Č. M. 214 — Z. = i jiná pokažená věc. — Z. = nadávka zakrsalým n. špinavým. Ty ševcovský z-ku! Us., Jg. Jsi malá jako z. Slez. Šd., Vck. — Z. = poslední ptáče v hnízdě, der Nesthocker. Z Místska. Tkd. — Tu noc ze soboty na svatodušní neděli ženou brzy z rána dobytek na pastvu, brzy po půl noci. Když lidé ráno vstávají, pasáci už ženou z pastvy domů. Hospodyně upeče každému pasákovi zavinutý koláč, kterému říkají zahybáč. Který pasák nejpozději na pastvu přižene, tomu říkají záprtek a vy- práskají mu. U Vyzôvic. Šd.

406168   Záprtek Svazek: 7 Strana: 1119
Záprtek, verlegenes Ei, Windci, Sporci, u. Ct. List. fil. XIV. 167., Mkl. Etym. 343. b. — Z. (pasák), vz Vyžerpole.

406169   Záprtek Svazek: 8 Strana: 0500
Záprtek. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 33. Z. = malé vejce, které slepice snesla, když byla před tím snesla vejce příliš veliké, obyčejně o dvou žloutcích. Chodsky. Vz Čes. 1. VI. 134. — Z. = pasák atd. Cf. Vck. Val. I. 163.

406170   Zaprtiti Svazek: 5 Strana: 0223
Zaprtiti, il, cen, ení, zaprcovati = za- prtati. Z. wit.

406171   Zaprtiti Svazek: 8 Strana: 0500
Zaprtiti. Aby se vejce nezaprtila (neza- smradla). 1440. Mus. 1896. 269.

406172   Zaprtiti Svazek: 9 Strana: 0397
Zaprtiti, corrumpere. Ž. pod. Pat. 211.

406173   Záprtkový Svazek: 7 Strana: 1119
Záprtkový, vz Záprtek. Z. smrad. Šd.

406174   Zapru Svazek: 5 Strana: 0223
Zapru, vz Zapříti.

406175   Zapruditi Svazek: 5 Strana: 0223
Zapruditi, il, děn, ění a zen, ení; za- pruzovati = pruzením hnáti. Ros. — Z. = zanítiti, entzünden. — co, se čím: nějakou čásť těla chůzí, močí.

406176   Zaprudkalý Svazek: 5 Strana: 0223
Zaprudkalý, herblich? Z. záchuť. Rostl. III. b. 145.

406177   Zaprunditi Svazek: 7 Strana: 1119
Zaprunditi, vz Prouditi. Mocný potok náhle z-dil. Zr. Gris.

406178   Zaprunovati Svazek: 5 Strana: 0223
Zaprunovati, verbrunnen, v horn. Šp.

406179   Zaprútkovati Svazek: 5 Strana: 0223
Zaprútkovati = proutím zaplésti, zastr- čiti, mit Ruthen ausflechten, verrammeln. — co kde. Děravé dno na lésce z. Mor. Šd.

406180   Zapruzení Svazek: 5 Strana: 0223
Zapruzení, n., die Schwitze.

406181   Zapruzovati Svazek: 5 Strana: 0223
Zapruzovati, vz Zapruditi.

406182   Zápruží Svazek: 5 Strana: 0223
Zápruží, n. = plot, týn, hráz, der Zaun, die Feldgränze; náspy, die Schanze, Ver- schanzung. Jg. Ve vojen. stavitelství = pa- rallela, příkop rovnoběžný ke zdi pevnostní, rovnoběžka, die Parallele, Tranchée. Vz S. N., NA. III. 158. Přední z., die Vorpa- rallele; chodby v z., das Cheminement. Čsk.

406183   Zapružiti Svazek: 7 Strana: 1119
Zapružiti, vz Zpružiti. Rk.

406184   Zápružní Svazek: 5 Strana: 0223
Zápružní zákop. NA. III. 161. Vz Zá- pruží.

406185   Zaprv Svazek: 5 Strana: 0223
Zaprv = zprva, früher, ehemals, ehedem. Z. to tak bylo, ale včil se časy změnily. Na Ostrav. Tě.

406186   Zaprýskati Svazek: 5 Strana: 0223
Zaprýskati, zaprýštiti = zaprskati, be- spritzen. — co čím. Mor. Té. — kam. Voda zaprýštila až k nám, jak ju vypustil. Mor. Tč.

406187   Zapryskyřiti co Svazek: 8 Strana: 0500
Zapryskyřiti co = pryskyřicí pokryti, beharzen. Sterz. I. 423. b.

406188   Zapryščený Svazek: 8 Strana: 0500
Zapryščený. Z. oči = zanícené. Slov. Mtc. XVIII. 212.

406189   Zaprýštiti Svazek: 5 Strana: 0223
Zaprýštiti, vz Zaprýskati.

406190   Zaprzniti Svazek: 5 Strana: 0223
Zaprzniti, il, ěn, ění = naprzniti. Ros.

406191   Zapřaboh Svazek: 5 Strana: 0215
Zapřaboh (zapřiboh), a, m. = zapírající Boha, der Gottesleugner. Zlob.

406192   Zápřada Svazek: 5 Strana: 0215
Zápřada, y, f. = zapřádání. Šd.

406193   Zapřádati Svazek: 5 Strana: 0215
Zapřádati, vz Zapřísti.

406194   Zapřádávati Svazek: 5 Strana: 0215
Zapřádávati, vz Zapřísti.

406195   Zapřadení Svazek: 5 Strana: 0215
Zapřadení, n., das Anspinnen, der An- fang des Spinnens; das Einspinnen, die Ein- spinnung. Bern.

406196   Zapřadený Svazek: 5 Strana: 0215
Zapřadený; -en, a, o, angesponnen, ein- gesponnen. Bern.

406197   Zápřah Svazek: 5 Strana: 0215
Zápřah, u, m. = potah, spřež, das Ge- spann. Šd., Koll. Ale keď vrátili se k zá- prahu, dobre od divu nezkapali: tie zadní voli zjedli (snědli) prední z. Dbš. Sl. pov. IV. 81.

406198   Zapřaha Svazek: 5 Strana: 0215
Zapřaha, y, f. = zápřah, das Gespann. Mosí mať štveru z-hu. Sl. let. III 250.

406199   Zapřáhání Svazek: 5 Strana: 0215
Zapřáhání, n,, das Einspannen. Časné z. peníze shání. Vz Pracovitosť. Lb.

406200   Zapřáhaný Svazek: 5 Strana: 0215
Zapřáhaný; -án, a, o, eingespannt. Koně často z-né musíme dobře krmiti.

406201   Zapřáhati Svazek: 5 Strana: 0215
Zapřáhati, vz Zapřáhnouti.

406202   Zapřáhati Svazek: 9 Strana: 0397
Zapřáhati. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 326. V jihozáp. Čech.: zapřít (zapříct), zapříc, zapříhnout a zapřáhnout. Dšk. Vok. 11.

406203   Zapřáhávati Svazek: 5 Strana: 0215
Zapřáhávati, vz Zapřáhnouti.

406204   Zapřáhlý Svazek: 5 Strana: 0215
Zapřáhlý = zapřáhnutý, eingespannt. Pod cudzím z-hlí dýchali jarmom. Hol. 55. Brvno, čo z-hlých dvakrát šest ledva do- táhlo z hája volov. Hol. 118.

406205   Zapřáhnouti Svazek: 5 Strana: 0215
Zapřáhnouti, hnul a hl, utí = zatoužiti, sehr begehren, wornach entbrennen. — s inft. Zaprahnul viděti svého otce. Č.

406206   Zapřáhnouti Svazek: 5 Strana: 0215
Zapřáhnouti (v již. Čech. zapřahnout, Kts.), ul, ut, utí; zapříci, zapřehu (zastr. za- přahu), přez (zaprež, V.), přeha (ouc), přáhl, přažen a přežen, ení; zapřahati, zapřáhati (na Zlínsku: zapříhati, Brt), zapřahovati, zapřáhávati, an-, vor-, ein-, bespannen, an- schirren. — abs. Jak zapřáhl, tak jede (o zarputilých v předsevzetí). Kos. Jak za- přáhl, tak táhne, Br., tak potáhne. D. Jak kdo zapřáhl, tak pojede, přitáhne. Vz Mládí. Lb., Šp. Avšak přece v zlém předsevzetí svém, jakž zapřáhli, tak táhli. BR. II. 747. b., 56. b., 355. — koho (akkus.): koně, Br.; šp. hříbat (gt.) na místě akkusat. hříbata. Ros. Zapřáhněte koně vraný, pojedeme na námluvy. Čes. mor. ps. 228. A bysme zapřáhli tři sta vranych koni, už tveho věnečka žaden nedohoni; Zapřahaj, mily Janičku, ty brane (vrané) koničky. Sš. P. 378., 415. Tu jsú koně mé čtyři zapříhli a jeli jsú na vydávánie. NB. Tč. 274. A on pro ňu přijel hunkovský abdekr, čtyrech psů (m.: čtyři psy) zapřáhl, pátý mu utekl. Sš. P. 699. — koho kam: koně do vozu, Br., D., Kram., Vrat., do jha, V., do pluhu, V., Kom., Háj.; někoho do práce, do díla, Us., k vozu. Br., Ml. Zapriahajte koně, ko- ničky do zvlače. Sl. ps. 379. Už sa rojí sbor nebeský svatobníkov, domeníkov, po dva vichry, po dva blesky zapriahajú do vozíkov Btt. Sp. 41. My hľa milej zbavení voľnosti a práva našeho, v ľudskú zaprahnúť do- brovoľne sa máme služebnosť. Hol. 106. Z. někoho ku práci. Us. Dch. Chtěla-li Marie do pole, zapřáhlo se do skvostného vozu čtvero koní Němc. I. 129. Vezmite ... a na krk zaprahnite jarmo. Hol. 54. Do čehož je jako do nějakého jha zapřahám; Jestliže byste to činili, tedy by vám to tak slušelo, jako byste vola a osla neb koně do jednoho vozu neb jha zapřáhali. BR. II. 51. b., 603. a. Kolikrát jsem do něho zapříhal (= mu domlouval). Na Mor. Brt., Šd. — koho komu. Dybych si zapřáhla sto padesát vozů, můj zelený vínek žádný nedovezú. Sš. P. 377. — koho kde. Koně u vozu z. Němc. I. 24. Koně za vozem (naopak věc začínati, chybně si počínati). Ros., Č. — jak. Maje, než dlužen, málo víc, pojede do Drbalovic, za- přáhne všemi desíti. Lom. Zapřáhl přímo, ale jel křivo. Pk. — kdy. Po svadbe dali zapriabnúť štyry kone do hrdého koča a leteli k šuhajovmu otcovi. Dbš. Sl. pov. I. 262. Z počátku do těžkého jha zapřaháni byli. BR. II. 40. b. — proč. V nádvoří prohánějí se čtyři bělouši ohněm sršící, které Hory na rozkaz ,Časův' střelhbitě do ohnivého vozu slunečního zapřáhají. Cimrh. Myth. 94.

406207   Zapřáhnouti Svazek: 7 Strana: 1119
Zapřáhnouti. Už má zapřažíno (brzy umře) Šml. Star. f.

406208   Zapřáhnouti Svazek: 8 Strana: 0500
Zapřáhnouti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 54., 107., 108.

406209   Zapřáhnutí Svazek: 5 Strana: 0216
Zapřáhnutí, n., das einmalige Einspan- nen. Vz Zapřažení.

406210   Zapřáhnutý Svazek: 5 Strana: 0216
Zapřáhnutý; -ut, a, o, eingespannt. Vz Zapražený. — kde. Už konicky ve voze sú z-té. Šš. P. 455. Vz Zapřáhnouti.

406211   Zapřahování Svazek: 5 Strana: 0216
Zapřahování, n., das wiederholte Ein- spannen.

406212   Zapřahovaný Svazek: 5 Strana: 0216
Zapřahovaný; -án, a, o, wiederholt ein- gespannt.

406213   Zapřahovati Svazek: 5 Strana: 0216
Zapřahovati, vz Zapřáhnouti.

406214   Zapřásti Svazek: 5 Strana: 0216
Zapřásti = zapřísti. Bern.

406215   Zapřáti Svazek: 5 Strana: 0217
Zapřáti, přeji, přej, ál, ání, ein wenig wünschen, anfangen zu wünschen. — komu. No, zapřejme si k novému roku, wünschen wir uns gegenseitig Glück. Šd. — Z.= po- milovati, liebkosen. — koho. Zapřej mě (zvl. o dětech)! U Jilemn.

406216   Zápřaž Svazek: 5 Strana: 0218
Zápřaž, e, f. = zápřež, zápřah, das Ge- spann. Bern. Když se mlátí, to na jednu z. vařá = na celý den najednou se vaří. Slez. Šd. Jíme dva rázy za deň, na jednu zápřaž. Ib. Šd.

406217   Zapřaženec Svazek: 10 Strana: 0519
Zapřaženec, nce, m. = do něčeho za- pražený. Nár. list. 19. /6. 1896.

406218   Zapřažení Svazek: 5 Strana: 0218
Zapřažení, n., das Einspannen. Vz Za- přáhnutí.

406219   Zapřažený Svazek: 5 Strana: 0218
Zapřažený; -en, a, o, eingespannt. Z. koně. Kdož v potažném koni k cizímu vozu z-ném pozná svůj majetek. Ddk. IV. 231. Vz Zapřáhnutý. — Z., bespannt. Z. vůz. Lpř. Slov. 1. 92.

406220   Zapřážka Svazek: 5 Strana: 0218
Zapřážka, y, f.= zápřah. Toho mladého volka do z-ky ještě neberu. Mor. Šd.

406221   Zápřažné Svazek: 5 Strana: 0218
Zápřažné, ého, n,, das Einspanngeld. Šm.

406222   Zápřažný Svazek: 5 Strana: 0218
Zápřažný = do zápřahu, Zug-. Z. lichva = potah, das Zugvieh. Na Slov. Z. dobytek. Us. Šd. Z. robota. Vz Robota.

406223   Zapřecení Svazek: 7 Strana: 1119
Zapřecení, zapřetění, n. = zápověď, ve- titum, zastr. Rozk., Veleš., Pršp. 82.

406224   Zapřéci Svazek: 7 Strana: 1119
Zapřéci = zapřáhnouti. Pan Lev kázal hned z. a jel spěšně s hradu. Let. 345.

406225   Zápřed Svazek: 5 Strana: 0218
Zápřed, u, m. = co zapředeno, das Ge- spinnst. Vinař.

406226   Zapředati Svazek: 5 Strana: 0219
Zapředati, vz Zapredati.

406227   Zápředek Svazek: 5 Strana: 0219
Zápředek, dku, m., der Kokon. Stn. I. 17.

406228   Zapředení Svazek: 5 Strana: 0219
Zapředení, n., das Einspinnen. Příznivé z. boje, günstiges Kriegsengagement. Dch.

406229   Zapředený Svazek: 5 Strana: 0219
Zapředený; -en, a, o, eingesponnen. Z. jednaní s někým. Šmb. Stř. II. 206.

406230   Zapřediště Svazek: 7 Strana: 1119
Zapřediště, ě, n., der Einspinnungsort. Kk. Mot. 109.

406231   Zápředník Svazek: 5 Strana: 0219
Zápředník, a, m. = druh pavouků. Krok. Z-ci, therididae. Z. lunovitý, theridium lu- natum. Vz Frč. 123.

406232   Zápředník Svazek: 7 Strana: 1119
Zápředník. Cf. Brm. IV. 713, Odb. path. 111. 913.

406233   Zápředník Svazek: 10 Strana: 0679
Zápředník, a, m, pavouk. Vz Ott. XXV. 345.

406234   Zapředu Svazek: 5 Strana: 0219
Zapředu, vz Zapřísti.

406235   Zápřeka Svazek: 7 Strana: 1119
Zápřeka, y, f. = zápora přes cestu, Querbalken am Waldwege usw. U Studence. Neud.

406236   Zapřelý Svazek: 10 Strana: 0519
Zapřelý = zatajený. Z vina. Drk. dram. asc. v. 14.

406237   Zapřená Svazek: 5 Strana: 0219
Zapřená, é, f. Cestoval na z-nou. Us. Několikrát na z-nou do Prahy se vrátil. Pal. Děj. III. 1. 172. Býti někde na z-né. Dch. Byl tu, ale jen jako na z-nou. Šd. Marináři nelítostivě s námi zacházeli a ob- zvláště v noci někdy ledačíms na z-nou na nás hodili. Har. II. 24.

406238   Zapřenec Svazek: 5 Strana: 0219
Zapřenec, nce, m., renegatus, der Ver- leugnen 1531. Jg.

406239   Zapření Svazek: 5 Strana: 0219
Zapření, n. = zavření, die Verschlies- sung, Zuriegelung. Z. jezu. Mus. IX. 62. Z. dveří (zastrčení závorou). Us. — Z., die Verleugnung. Z. sebe samého. To není k z. D. Zapření kromě soudu učiněné nebývá škodné. Pr. Z. víry. Ať pro z. mistra svého nezúfá. Hus II. 135. Vz Zapříti.

406240   Zapřený Svazek: 5 Strana: 0219
Zapřený; -en, a, o, verschlossen, zuge- riegelt. — čím: dvéře sochorem z. Us. Našel z-ný dům, zugemacht, zugeriegelt. Na Ostrav. Tč. Chtěl sem tam íst a tam je za- přené. Slez. Šd. — Z. mzda (odepřená), versagt. Jel. — Z., verleugnet. Z. víra. Us. Na zapřenou (tajně, neohláse jména svého). Byli jsme tam na zapřenou. Us., Th. Vz Zapřená.

406241   Zapřený Svazek: 7 Strana: 1119
Zapřený. V tom jí sklesla hlava na z-né ruce. Prss. Obr. 58.

406242   Zapřepeliti Svazek: 5 Strana: 0219
Zapřepeliti, il, en, ení = zazpívati jako křepelka, wie eine Wachtel singen. Vz Za- křepeliti. Na Ostrav. Tč.

406243   Zapřeskovati Svazek: 5 Strana: 0219
Zapřeskovati, verschnallen. Šm.

406244   Zapřeskovati co do čeho Svazek: 9 Strana: 0397
Zapřeskovati co do čeho Ott. XIII. 943.

406245   Zapřetění Svazek: 5 Strana: 0219
Zapřetění, n., das Verbieten. Veleš.

406246   Zapřetiti Svazek: 5 Strana: 0219
Zapřetiti, il, ěn, ění = zahroziti, drohen. — komu. Zapřieti jim Kristus řka. Br. On z-tiv jim přikázal. Sš. L. 93. Pán podlé své lásky nezapřetil Jidášovi, aniž vyzradil skrb- losť jeho. Sš. J. 198. Z-til duchu nečistému. MP. Děj. bibl. II. 90. — Z. = zahaliti, za- kryti, zavříti, schliessen, verhüllen, bedek- ken. V tom temna noc posula vsju zemju, rozvali sje k zemi i k oblakóm i zapřeti zraky zapoljená i křestjan i Tatar protiv sobě. Rkk. 51. (v Jarosl. 142.). Hanka a po něm jiní vykládali zapřetiti chybně = zahroziti. Vz o tom vice v Č. dodatcích k Jg. Slov. str. 60., Mus. 1871. 419. a Listy filol. a paedagog. II. 99., kde se též význam skrýti, zavříti i jinými doklady doporučuje. Cf. Zapřeti.

406247   Zapřetiti Svazek: 7 Strana: 1119
Zapřetiti. I z-ti jim, aby žádnému ne- pravili o něm. Marek 2. a. 30. — Stran Rkk. vz: Ošťádal v klatovském programmu za r. 1889. 17. a Rkk. od Jana Černého. V Praze 1888.

406248   Zapřetiti Svazek: 8 Strana: 0500
Zapřetiti (zapřietiti) = hrozbami odstra- šiti, hroze zakázati komu, ohroziti koho. Cf. Mus. 1895. 497., 498. Y zaprziety gym gezyff a rzka. Ev. Mat. 9. 30. (ruk. v Universitní knihovně XVII. A. 4. str. 136. a.). Cf. Gb. Ruk. 568., Mus. 1895. 310., 1896. 280.

406249   Zapřezdívati Svazek: 5 Strana: 0219
Zapřezdívati, Spottnamen geben. Puchm.

406250   1. Zápřež Svazek: 5 Strana: 0219
1. Zápřež, i n. e, f. = zapřežení, die An-, Einspannung. Na jednu z. orati (nevypřáh- nouti, až zorá). Jednou zápřeží pole zvo- rati. Br. Pole na jednu zápřež (co jeden kůň za den zorá). U Rychn. Msk. Odbydeme to při jedné zápřeži (= najednou). V Kun- vald. Msk. Zbylo mu orání ještě na jednu z. (třeba mu ještě jednou jeti, aby dooral). U Rychn. Ntk. Udělali to na jednu z. (na- jednou); Sbírají obilí na dvojí z. (ve dvou dílech, každý na jiném poli); Učitel učí na dvojí z. = nejprve jedny (menší), pak druhé (větší) děti. Prk. Na jednu z. jísti (žertem = jednou denně). Tam jedí na jednu z. Us u Kr. Hrad. Kšť. - Z. = potah, das Ge- spann. Vaň.. Sych. Nakrm náležitě z. svoji. Šbk. Z. zatáhla. Dch.

406251   2. Zápřež Svazek: 5 Strana: 0220
2. Zápřež, e, f. = podpora, die Stütze. Ten dům má dobrou z. s obou stran, s jedné školu a s druhé Hospodu. Us.

406252   Zápřež Svazek: 10 Strana: 0519
Zápřež, e, f. Na jednu z. pracovati rz svorně, společně. Kmk.

406253   Zapřežení Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřežení, n., die Ein-, Anspannung, Bespannung, Anjochung, der Bezug. Tu zví z z. a vezení, který počet koní má. V. To z. (= zápřež) za zlosť nestojí. Sych.

406254   Zapřežený Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřežený = zapražený, an-, eingespannt. Z. koně. Ddk. IV. 268.

406255   Zápřeží Svazek: 7 Strana: 1119
Zápřeží = zápřež. Bělokřídlé z. (oblaka). Čch.

406256   Zápřežní Svazek: 9 Strana: 0397
Zápřežní dobytek nedobře zažívá. Fisch. Hosp. 37.

406257   Zápřežní, -ný Svazek: 5 Strana: 0220
Zápřežní, -ný = tažný, Anspann-, Zug-, Z. kůň. Břez. 145. Z. pluh, Dch., tyčka. NA. IV. 69.

406258   Zápřežnictví Svazek: 7 Strana: 1119
Zápřežnictví, n, Attelage. Vz Ott. II. 996.

406259   Zápřežník Svazek: 5 Strana: 0220
Zápřežník, a, m., der Anspanner. D.

406260   Zapřibožství Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřibožství, n., die Gottesverleugnung. Nebyl v nevěře své k z. postoupil. Sš. J. 284.

406261   Zapřibůh Svazek: 7 Strana: 1399
Zapřibůh. Za zapřiboha rozkřičen byl. Jg. Záp.

406262   Zapříci Svazek: 5 Strana: 0220
Zapříci, vz Zapřáhnouti.

406263   Zapříci se komu zač Svazek: 9 Strana: 0397
Zapříci se komu zač: za jeho ramena. Maš ruk. 206b.

406264   Zapřicinitel Svazek: 8 Strana: 0500
Zapřicinitel, e, m., Verursacher, m. Phľd. 1893. 102.

406265   Zapříčiněný Svazek: 5 Strana: 0220
Zapříčiněný, verursacht. Na Slov. Ne- pokoje Jurajom z-né. Ssk. Sl. Let. I. 25.

406266   Zapříčiniti Svazek: 5 Strana: 0220
Zapříčiniti, il, ěn, ění, zapříčiňovati, verursachen. Na Slov. — co. Či i jeho krst z-la Šarolta? Lipa 11. Ty nemoci zapříči- ňuje tato nynější moderní přestrouhaná a převrhlá civilisace; On jediné z-nil neštěstí syna svého. Nitra VI. 282., 286. Ženil sa pokladník Zmok a tento jeho krok z-nil hádku veľkú, koho si pojme za manželku? Zbr. Báj. 40. — co komu. Studia dokonal po bordelloch a zo všetkých vecí na svete najmieň starosti mu zapříčinila kniha. Phld. III. 1. 18. Ó koliké môže zapříčiniť biedy žena mužovi neverná! Zbr. Hry 108. Potla- čovanie řeči zapříčiňuje každému členu ná- roda takú boľasť, jakú by asi cítil, keby mu bol jazyk skutočne z hrdla vyrvaný; len surovci sú toho schopní dopustiť sa ta- kého zločinu na celom národe. Ppk. I. 7.— kde. Vonkajšou pomocou z. premeny vo vnútorních záležitosťách srbských. Lipa 160.

406267   Zapříčiniti co Svazek: 8 Strana: 0500
Zapříčiniti co = způsobiti, dle Phľd. germ., lépe: robiť; z něčeho pojíť, povstat´; mať čo z čeho narobiť a p. Phľd. XII. 373.

406268   Zapříčiti Svazek: 5 Strana: 0220
Zapříčiti, il, en, ení, vz Příčiti. — kam. Či som do hate nezapriečil? Kyt. 1876. 22.

406269   Zapříčkovati Svazek: 5 Strana: 0220
Zapříčkovati = závorou zamknouti, zu- riegeln. Šp.

406270   Zapřídati Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřídati, vz Zapřísti.

406271   Zapřiečiť komu co Svazek: 10 Strana: 0519
Zapřiečiť komu co rz zhatiti (plány). Phľd. XXII. 36.

406272   Zapřietiti Svazek: 7 Strana: 1119
Zapřietiti, vz Zapřetiti.

406273   Zapřietiti Svazek: 8 Strana: 0500
Zapřietiti v Rkk. Cf. Mus. 1896. 280., předcház. Zapřetiti.

406274   Zapříhať Svazek: 5 Strana: 0220
Zapříhať = zapřahati. Na Zlínsku. Brt.

406275   Zapříhati Svazek: 10 Strana: 0519
Zapříhati koně. Gl. roudn. 29a.

406276   Zapříhlý Svazek: 10 Strana: 0679
Zapříhlý = zapražený. Vz Brt. Sl.

406277   Zapříkati se čemu Svazek: 9 Strana: 0397
Zapříkati se čemu = protiviti se. Val. Čes. ]. X. 136.

406278   Zapřikázati Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřikázati (vz Přikázati), zapřikazo- vati = zaporoučeti, verbieten. Hil.

406279   Zapřikazovati Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřikazovati, vz Zapřikázati.

406280   Zapříkopiti Svazek: 5 Strana: 0220
Zapříkopiti, il, en, ení, zapříkopovati = příkopem ohraditi, mit einem Graben um- geben. — co: lesy. Us.

406281   Zapříkopní Svazek: 5 Strana: 0220
Zapříkopní, hinter dem Graben gelegen. Z. hradba. NA. III. 141.

406282   Zapříkopovati Svazek: 5 Strana: 0220
Zapříkopovati, vz Zapříkopiti.

406283   Zapřísaha Svazek: 7 Strana: 1119
Zapřísaha, y, f. = zapřísáhání. Šd.

406284   Zapřisahač Svazek: 7 Strana: 1119
Zapřisahač, e, m. Stárek. Chrys. 297.

406285   Zapřisáhanec Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřisáhanec, nce, m., der Verschwo- rene. Ide zelenou lúkou a na tejto postretne sa so svojím sokom, závistníkom, z-com nad jeho ščastím, životem. Mt. S. I. 56.

406286   Zapřisáhání Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřisáhání, n., das Be-, Verschwören. D.

406287   Zapřisáhaný Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřisáhaný, beschworen. Lpř.

406288   Zapřisáhati Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřisáhati, vz Zapřisáhnouti.

406289   Zapřísáhlý Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřísáhlý = který zapřísáhl, verschwo- ren. Z. odporník. Sych. Zapřísáhlí odpůrcové těchto svědectví. Sš. I. 14. - proti komu. Nepřátelé proti sobě z-lí. Sš. Sk. 45.

406290   Zapřísáhnouti Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřísáhnouti, zapřísahnouti, ul, ut, utí; (zapřisíci, zapřisahu), sáhl, sažen, ení; zapří- sahati, zapřisáhati, zuschwören, eidlich ver- sichern; se, sich verschwören, sich eidlich verbinden. Jg. — komu. Zapřisěžesta oba sobě. BO. Bůh tobě zapřísáhl (přísahou uji- stil). Br. — koho = přísahou zavázati, eid- lich verbinden. Troj. Ale lépe: zaklínati koho (skrze Boha). Jg. Císař jal se knížat prositi a zapřisáhati, aby ho v dnešní rozhodné chvíli neopouštěli. Ddk. II. 384. — se ko- mu. Sych. Ona se mu musela zapřisáhať, že to řekne; Musel se jim zapřísáhnout, že do smrti nepoví, kde byl. Kld. I. 287., II. 273. Zaprisahal sa jim, aby ho za živa v kotli uvarili, ak to nie pravda. Dbš. Sl. pov. III. 95. — se proti komu. D. — se čím: přísahou. Plk. Z. se Bohem (ne: přisáhati u Boha). Os. — s inft. Zapřisáháme se ne- přátelům až do poslední krůpěje krve se brániti. Sych. Dnes se zapřisahaji muže nikdy nepojiti. Kat. — kde. Veľkoduchého aniž nenechává medzi živými Kaksada, čo prám včul sa pred ukrutnými ohavník bra- trami zaprisahal, že musí sám Proslava za- klať. Hol. 297. — se jak. A obidvaja po- mlčky sa zaprisahali: stoj čo stoj, princezka musí býť mojou ženou. Mt. S. I. 55. Ruší Zigmund pokoj, ktorý zaprisahal na dvacať liet. Zbr. Lžd. 89. Princezku ale sedemrazy zaprisahal, že ho nesmí prozradit; Keď sa odberal od svojej milej, na kolenách ju za- prisahal, aby čakala za ním za sedem rokov. Dbš. Sl. pov. I. 5., VI. 23. — kdy. V té noci jsem svůj život zapřísáhl vlasti. Kyt. 1876. 57. -- že. Zapřisáhl se, že mu toho neodpustí. Ros. — se čeho = zaříci se čeho, sich verreden, verschwören. Ničehož ve světě se z. nemáme. Hlas.

406291   Zapřísáhnouti Svazek: 7 Strana: 1119
Zapřísáhnouti. Na to zapřísahal jsem při Bohu přednostu. Mus. 1887. 524.

406292   Zapřísáhnutí Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřísáhnutí, n. = zapřisežení.

406293   Zapřisahovati Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřisahovati, vz Zapřisáhnouti. Bern.

406294   Zapřiséci Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřiséci, vz Zapřisáhnouti.

406295   Zapřisežení Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřisežení, n. = zapřísáhnutí, spiknutí, die Verschwörung. Ben. V. Z. jejich ukrotil. Pulk.

406296   Zapřisežený Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřisežený, ge-, verschworen. Martim.

406297   Zapřisieci Svazek: 10 Strana: 0519
Zapřisieci, vz Zapřísáhnouti.

406298   Zapřísti Svazek: 5 Strana: 0220
Zapřísti (vz Přísti), zapřídati, zapřádati, anspinnen, anfangen zu spinnen; předa vto- čiti, einspinnen; předa otočiti, opřísti, za- dělati, um-, einspinnen; se, sich einspinnen, sich verweben. — co Z. nové spojení, Dch., hovor. Vlč. Kanárkové zapřádající milostné romány. Kos. v Km. 1884. 647. — se. Hou- senka se zapředla. Us. Zapřádá se hovor, entspinnt sich. Dch. — co, se kam. Z. se do nití. Us. Do hovorů někoho zapřádati. Kos. Ol. I. 164. Z. někoho v rozmluvu, do intriky. Hrts. V labyrinth snů, dum i klamů jsem se zapřádal. Vrch. Z. někoho v delší hovor. Kká. Td. 155. Přednášení jeho, za- přádajíc se do množství otázek vedlejších, prodloužilo se. Pal. Děj. III. 3. 82. — komu. Z. si vlasy. Us. Mlčí, jakby mu pavouk ústa zapředl. Us. Šd. — kde. Božský vděk se zapřádá v tvé tváři. Čch. Bs. 76. — co na koho. Na někoho, sítě zapřádati, ihn umstricken. — jak. Útek hry počíná se těsněji zapřádati. Šml. I. 29. Historickým způsobem Pavel zapřídá obranu svou. Sš. Sk. 252. — čím. Vonným dýmem soumrak zapředen. Čch. Bs. 146. — co s kým. Z. s někým nějaké jednání. Šmb. Stř. II. 98. Zapříti, pru (odchylkou zapřu; zastr. za- přím, zapříš, vz Přieti, Příti), při, pra (ouc), přel, en a ín, ení; zapírati = záporou zam- knouti, zavříti, zustemmen, verrammeln, ver- riegeln, vermachen, verschliessen; nepřiznali se, leugnen, verneinen, ab-, verleugnen, in Abrede stellen; neznati se k něčemu, ver- leugnen ; odepříti, abschlagen; odříci se, ent- sagen, verleugnen; se = upřeně se držeti, sich worauf stützen, steifen; zaléhati, sich stemmen, sich drängen, sich einlegen. Jg. — abs. Zapírá-li obžalovaný, připouštějí se svědkové. Kom. Zapřel, jak by zamazal. Č. Kdo zapřel, právu se vypřel. Pk., Bž. A já, jakož nezapříš, mohu se ještě káti. Hus III. 245. — co, koho se: bohy, Chmel., své slavné předky; syn nezapři otce svého (ná- sleduje ho), V., něco schovaného, Us., dvéře (závorou zamknouti), Us. Jg., Šd., Vck., Kld. II. 112., sebe (odříci se všeho). Br. Zapírali se silní sloupové. Ld. Zapři se sám. Sš. Sm. bs. 183. Sám dobrovolně v ruce nepřátelům šel a jim, moha se zapříti, sám se oznámil. BR. II. 372. Čert zaprísahal nás, že zapreme pána Boha a len v neho dúfať budeme. Sl. let. I. 94. Víru zaprel a zostáva horší od pohana, kdo pečlivost o domáci od sebe odhaňá. Na Slov. Tč. Byl tak slabého ducha, že pravdu zapřel. Dch. Nedovedl z. povahu svou. Vrch. Kůň tučný zapře všecky své vady. Rgl. Nejsem ten, což dím, bychť to z. chtěl. NB. Tč 235. A mám za to, že toho zapřieti nebudou moci. Arch. V. 334. Zapřieti koho = zavříti. Dal. 67. By Krista zapřela. Výb. II. 19. Pána našeho zapírajíce. ZN. Velmi brzo mne zapříš; Potom jatý veden k Kaifášovi, kdež Petr pána zapíral. BR. 356. a., 372. Ktož chce po mně přijíti, zapři sám sebe a vezmi kříž svój a poď po mně. Hus I. 181. — čeho (= nepřiznati se). Všeho zapřel. Soudcové vzkříšení budoucího zapírali. Br. Z. své víry. Knst. Zamané lotři po silnicích brali a potom toho zapřeli. Pal. Děj. V. 2. 161. Z. své vóle. Smil v. 1971. A tu jednoho póhonu zapřel a zatajil; Potom mi toho zapřel a já jsem skrze to svého věna odsúzena. Půh. II. 600. Přijde-li na súd a zapří úmysla. Št. N. 83. Viery jest zapřel. Št. Ř. 89. a. Zapra své vóle i sebe. N. Rada. 1971. Jestli kto viery zapřel. Hus I. 150., J. tr., Troj., Pass. — Ale lid Made akkusativ. Brt. — co, koho, čeho čím: vrata sochorem, špalkem (zamknouti) Ros. Neměli bychom čím dvéře zapřít. Kld. 53. Zapíral se císařem (spoléhal naň). D. Tím vzkříšení z mrtvých nezapírá. Bs. — co, se nač, oč, več = podpírati se. Zadní zapierachu sě na kopie i v drva u přieč zasazená za drva. Rkk. 18. Se oč. Rk. Za- přel hlavu o ruce. Us. Knrz. — co jak: s přísahou. V., J. tr. Lhář zapírá i zjavnú pravdu vesele. Na Slov. Tč. Dvéře na záporu z. Us. Tč. Do živé duše zapíral, že to ne- udělal. Us. Tč. Slovem ,nedostal od člověka' zapírá lidský původ nauky. Sš. II. 12. Po- hrůžkou učiněnou těm, kteřížby Krista slo- vem neb životem zapírali. BR. II. 725. V oči vše zapřel. Vš. 448. Ale všeho toho zapírala s zaklínáním se pode všecky čerty. Let. čes. 316. Pod přísahou zapřev spasitele; Skutky zlými zapírají (že Boha znají); Zlými skutky Krista sú zapřeli; Petr zapřev Krista pod přísahú ihned jest plakal. Hus I. 409., 390., 399., II. 271. Skutky něco zapírati. Chč. 298. Že mne třikrát zapříš. Hrad. 79. a. — koho kde. Kdo mne zapři před lidmi. Br., ZN. Z. se, něco před někým. Us. Tč. Teraz ma taký vzau (vzal), čo som ho ne- chcela, pred ktorým som najviac dvere za- pierala, tomu som sa teraz za ženu dostala. Sl. ps. Cf. H. 126. — se v čem, (kde). Ms. V tom skutku z. se nemůže. Č. exc. Keď právo dědičné zaprelo sa v osobě kňaza Michala, urazil sa tým prospěch a právo Srbska. Lipa 162. Ty krev matky v sobě zapíráš? Msn. Or. 143. Herci světa styděli by se zapřieti svého v boji světském hesla, ale nestydie se v duchovniem zapřieti Boha. Hus. 1. 108. Nikdy v tom se nezapru. Msn. Or. 56. — se čeho. Toho skutku z. se ne- může (nemůže jej zapříti). Č. exc. Sám pán Ježíš zapřel se nás. Sš. P. 776. — co kam. Chlapec sedě na táčkách zapřel jednu nohu do čelisti. Kld. II. 38. Veď som ťa videla pri hore borovej, kde si sa zapieral do va- lašky svojej. Dbš. Obyč. 166. Žrebci včul predkom na výsosť sa pnú, včul zadkami hádžu, včul sem i tam skáču a jeden do druhého zapíra, strašne při tom frkajú. Hol. 152. — proč. Z. něco strachem. Us. Ja pro slávu tohoto světa s pomocí pána Boha víru svou zapírati nebudu. Mus. 1880. 230. Ač dříve (Petr) byl na oslovení jediné služby Pána zapřel. Sš. Sk. 23. Třikrát mě zapříš pro svój život. Hr. rk. 227. Když kto o bliž- niem, jeho skutky dobře věda, jich ze zá- visti zatají neb jich zapři. Hus. — s infinit. Krista zapírají Bohem býti. Čr. — čeho v čem. Zapírá ve všem vůle své. Pís. br. — čeho, co komu. Zapírá mu to (odpírá). Jel, Muž jí toho všeho zapřel. Pass. Z. někomu vstup do domu, verwehren. Tč. Nezapieraj mi, moja Marienka, okienca; ako ho zapreš, tak ho otvoríš. Mt. S. I. 32. — koho kdy: po nabytí statkův. V. — že-ne. Pohnaný zapíral, že otec jeho úředníkem nebyl. Je-li z. záporné: Nezapíral, by zaň neslíbil. Vz Brt. S. 3. vyd. 130., Zápor. — Vz Zapreti, Prieti (příti).

406299   Zapřísti co jak Svazek: 7 Strana: 1119
Zapřísti co jak. Při do nekonečna za- přádati. Hol.

406300   Zapřísti dobytek Svazek: 10 Strana: 0519
Zapřísti dobytek = zapřáhnouti. Ouboč. Rgl.

406301   Zapřít co: dvéře Svazek: 10 Strana: 0519
Zapřít co: dvéře = za závlačku zavřít, zatáhnouti. Brt. P. n. 1196.

406302   Zapříti Svazek: 8 Strana: 0500
Zapříti. Zapřel se za jeho ramena (lékař). 1440. Mus. fil. 1896. 450. Zapřel jednu nohu do čelisti. Kld. II. 38.

406303   Zapříti Svazek: 9 Strana: 0397
Zapříti. Ten zapře Krista Pána na kříži a nos mezi očima Tům. Ml. 79.

406304   Zapříti co čím Svazek: 7 Strana: 1119
Zapříti co čím: dvéře (opříti). Výb. II. 1533. — Pravn. 1415. — se čeho = zříci se. Brt. D. 295. Ty sa svého taťka neza- přeš (jsi mu podoben). Vhl. — se čím = dokládati se. Z-ral se císařem. U Kr. Hrad. Dbv.

406305   Zapřitý Svazek: 5 Strana: 0222
Zapřitý = zapřený, zavřený, verschlossen. Když prosí vně o nevěstu u zapřitých dveří, tedy zpívají vzájemně vně i vnitř sobě od- povídajíce. Sš. P. 426.

406306   Zapřižený Svazek: 5 Strana: 0222
Zapřižený = zapřažený. Na Hané. Bkř.

406307   Zapřliť sa Svazek: 8 Strana: 0500
Zapřliť sa = zapýřif sa. Phľd. 1896. 721.

406308   Zapsalý Svazek: 5 Strana: 0223
Zapsalý, eingeschrieben, eingetragen. — kam: v zemské dsky. Arch. II. 512.

406309   Zapsanec Svazek: 5 Strana: 0223
Zapsanec, nce, m. = vypověděnec, der Verbannte. Jel. — Z. = zapsaný, nekatolík, odpadlík, der Akatholik. Us. okolo Řípa. Dch.

406310   Zapsání Svazek: 5 Strana: 0223
Zapsání, zapisování, n., die Einschreibung, Eintragung, Notirung. Z. (zápis) vlastní ruky, V., dlužní. D. Z. ceny, die Preisnotirung. Šp. Z. do inventáře. Šp. A od takových svědků z. písaři městskému po dvou gro- ších českých. Vác. XXVIII. Z. listovní v za- stoupení pro jakoukoli věc. Vz Zř. zem. Jir. C. 18. Z. knihami veřejnými (vložení do kněh), die Anschreibung, Einverleibung. J. tr. — kam: v počet svatých. Aqu.

406311   Zapsaný Svazek: 5 Strana: 0223
Zapsaný; zapsán, a, o, eingeschrieben, eingetragen, notirt. Vz Zapsati. Z-ný statek držeti (v zápisech, v zabavení). D. Z. vojsko. Chmel. Co se hlavních peněz z-ných s úroky dotýče, neviděli jsme těch listů. NB. Tč. 217.— čím: z. dědicem. Jel. — zač: statek za věno z. Aqu. — kde. Statek v zemských deskách z-ný. Us. Měl ho v černé knize zapsaného (neměl ho rád). Us. Na Penčicích mám peníze z-né. Půh. II. 603. — jak (kdy). Item kdo by prodal dědictví jemu od někoho po smrti s uvázáním zapsané. Vš. 172. Společenstvo z-né s ručením obme- zeným, neobmezeným, registrirte Genossen- schaft mit beschränkter, unbeschränkter Haftung. Us. Pdl. Že sahal na naše lidi, kteréž v zápisiech máte ciesařovým majesta- tem zapsané. Arch. III. 13. — komu. Dě- dictví tobě z-né. Vš. — kam čím. Právo za- psané v tu půdu čela potem. Čch. L. k. 76.

406312   Zapsati Svazek: 5 Strana: 0223
Zapsati, píši, piš, píše (íc), psal, án, ání; zapisovati, zapísati = zaznamenati, ein-, an-, aufschreiben, eintragen, verzeichnen; kni- hami, dskami ujistiti, in die Bücher ein- tragen, bücherlich versichern, intabuliren; zápisem ujistiti, přivlastniti, dáti, verschrei- ben, schriftlich zueignen o. versichern, ver- briefen ; vyobcovati, ächten; se, sich ein-, auf-, verschreiben. Jg. — abs. Dáti se za- psati. Us. Když je (očistníky pohnaný) bude jmenovati, mají hned zapsáni býti. Zř. F. I. C. XXXIV. — co. V. Dle pověsti, kte- rou zapsal dějepisec. Tk. Kam jen to za- psat (říkají, když se něčemu neobyčejnému diví ku př., že k nim přišel) ? Toto narození zapsal Pistor. Dač. 1. 46. Zapsati vojsko, Chmel., žáka, známku nějakou. A móž své z., komu chce. O. z D. Platy dědičné, věčné z. Sob. 91. Písař má jeho svědomí z. a potom čísti na soudu. Zř. F. I. B. XXXIX. — co, se kam (čím): něco do register, V., do knih, D., Kom., do pamětní knihy, dlužní list, dluh, dům do desk zemských, Us., do knihy, do protokolu. J. tr. Z. ně- koho v počet přátel, V., v knihu, ingros- siren, Arch. III. 238., se v knihu, J. tr., Us., něco v akta, Bel., něco v dsky, Arch. IV. 444., Vš. Jir. 212., 241., Let. čes. 257., v pří- jem. J. tr. A cožby se takto směnilo, to aby v desky zemské k těm nebo k tomu zámku vloženo a zapsáno bylo podlé pořádku. Zř. F. I. B. 14. Své příběhy do knihy za- pisovati. Žáka do školy z. Tč. Zapiš si to do komína (= zapomeň na to). Us. Šd. Za- pište mu to na kožu, aby nezabudol (vy- práskejte mu). Lipa I. 85., Zátur. Zapiš si to za ucho, za uši, nimm dirs ad notam. Dch., Šd. Rada muož dluh obci potřebný na městě z. NB. Té. 70. Dědictví jí zapsal do svých desk. Sš. Bs. 185. V jedné ruce kalamář, v druhé ruce péro; chtěl, abych ho zapsala do srdečka svého. Er. P. 244. Chcel si ma on zapísať do sr- dénka svého. Sl. ps. 35. Písař dycky pilně píše, do srdce si mne zapíše. Sš. P. 482. Jeden mnich téhož kláštera zapsal do leto- pisů k r. 1108 ... Za to vděční mniši za- psali do úmrtních kněh úmrtí jeho. Ddk. II. 405., III. 268. Manželce své Jitce z Kun- statu zapsal věno do desk moravských. Pal. Děj. IV. 1. 101. Zapiš na tram, vezmeš, až dam (úvěr v hospodě). Us. Grunty do kněh perkmistrských z. 1579. Zapiš si to křídou na zeď. Š. a Ž. Zapiš si to černou křídou do komína (zapomeň na to). Us. Vrů. Ně- koho ke dvoru z. Štěstí. Něco k příjmu z. J. tr. Grunty pod právo zemské z. Zř. F. I. Grunty, kteréž se kněhami městskými pod šos a pod právo městské zapisují. Vác. IV. K žalobě a k soudu muž sobě každý poručníka dskami z. Vš. — co, se komu: sobě. Us. Někomu statek z. = za vlastní dáti. Pr. měst. Z. se komu. V. Z. někomu hospodu. Us. Každý krejcar si zapíšu. Sá. Zapsal se čertovi. Us. Šd. Komu dědictví své zapíše. Vš. Jir. 177. Nedrží svých listů zapsavše mi úroky doživotně. Púh. II. 313. — co nač, na koho (čím): statek na dluhy z. = k jistotě dluhu zastaviti. Zříz. Ferd. Peníze na někoho z. Chmel. Na ten dluh dům svůj mu zapsal. Us. Kukus do kněh na něčí jméno z. Vys. Statek na odkoupení z. (Rückkauf). Er. Na kteréž peníze jsme pět hř. platu zapsali ve vsi Traplicích. 1407. Tč. Daň na někoho z. J. tr. — koho, se kde (čím). Zapsal ho v poslední své vůli po sobě dědicem. Plk. Šenkéřičko, s Bohem buďte! co sem propíl, pamatujte; zapište si bílu krídu, zaplatím vám, až k vám prijdu; zapište si nade dveri, až k vám prijdu k vašej céri. Pck. Ps. 70. V čemž se též zapsali (svým podpisem slíbili). Br. A ten zvod z. mají u desk. Zř. F. I. C. 29. Ko- morníky, sudí, písaře v soudu zemském z. Zř. F. 1. C. 4. Už máš u mne zapíšáno. U Rychn. U někoho dobře zapsán býti. Us. Dch. Zlatem ve vděčných srdcích zapsán buď každý skutek váš. Vlč. Není ve Vídni dobře zapsán. Osv. I. 71. Čin krvavý zapsán jest v Historii. Ddk. II. 296. Tomáš Morus říkal, že pohané ovšem dobrodiní v prachu, urážky ve mramoru zapisovali. Sš. II. 124. Zapsáno máme v historiích od starých skribentů ře- ckých nám pozůstavených. Žer. L. III. 111. To všecko před sudím do kněh se zapíše. Vrat. 82, Na kteréžto penieze na 100 hř. v Podolí v naší vsi deset hř. platu jsme jim zapsali; A na to jsme dávali deset hř. úroku a zapsali na lidech našich v Jarošově; Jakož jsme prve jim díl platuov na týmž starém městě v některej summě zapsali. Listy Uher. Hrad. z 1. 1467., 1514. Tč. Na té vsi jsú jemu peníze zapsali 60 Hř. gr.; Na tom peníze zapsali otci mému a mně; Základ zapsán na Litovli; Na těch menovitých věcech ješto své věno ma zapsáno, toho se paní drž; Tohož mi jest nezpravil, jakož mi se zapsal v zprávním listě; Na tom zboží jsú mi peníze zapsány; Mám na tom zapsáno sto hř. gr.; Otec jeho zapsal jemu v Proši- měřicích i na všem zboží, že mu měl na každý rok vydávati čtyři hř. platu; Listem, v němž mi se je zapsal, že jsem jeho strýc nedílný. Půh. I. 126., 147., 167., 216., 338., 369., II. 173., 186 , 471. — se, co, koho zač. Někoho za vinného z. Brikc. Někomu něco za věno z. Aqu. Z. se někomu za jiného. J. tr. Někteří za janičary se zapisují. Vrat. 9. Za své mateře duši zapsali svým listem na tom zboží 4 hř. gr. platu úročného; Slíbili mu za zprávu na Dyakovice, a své erby jemu za tu zprávu zapsali. Půh. II. 180., IV. 44. Nás za tu zprávu Havlovi zapsal. Půh. I. 305. Co v ústach zlostných lož bola, to v božích súdoch za smutnú pravdu zapísali. Sldk. Mart. 3. — (se komu) jak: s při- tisknutím pečeti. Us. Pakliby který pán kterého služebníka o hrdlo připravil .... aneb jej sobě bez viny zapsal. VI. zř. 479. Těch čtyř úřadóv (nejvyšších zemských) nemá král zastaviti ani zapsati žádnou věcí. O. z D. Když vdova své věno v jinú ruku trhem zapíše dskami. O. z D. Zástavy, kte- ráž se dluhem zapisuje, jest bezpečnější ta, kteráž trhem a se zprávú ve dsky vcházie. Vš. Jir. 214. Z města vypověděni a na věčné časy zapsáni byli. V. Seznání z. se má v těch slovích, jakož jest učiněno. J. tr. Když své věno v jinú ruku (einer dritten Person) trhem zapíše dskami. O. z D. Tak chudému jako i bohatému spravedlivě za- psati ; Chci počty a jiné všecky věci bez falše a klamu zapisovati. Sl. let. V. 64. Aby se vkladové též po česku zapisovali. Pk. Něco správně z. Dch. Zapiš dluhem ženě po své smrti s miestem nebo bez miesta. Vc. Měst ani jiných úřadův císař nezapisuj nikomu doživotně ani dědičně. Pal. Děj. III. 3. 176. Statky svým příbuzným v ji- stých summách peněžitých k za- pisovati. Mus. 1880. 226. Vedlé sebe to za- psal. 1477. Tč. exc. Jeho povinnosť jest z. svědomí v těch a takových slovích, jakž svědek mluví, Beze vší proměnnosti slov. Bdž. 68. Lečby mi Hrádek k dědictví za- psal. Arch. II. 43. Zapsali to mocně na ubr- many dskami. Arch. II. 512. Dědictvie své prodá nebo na fortel jinému zapíše. Vš. Jir. 194. Svój statek zapsati s miestem a bez miesta. Vz Zápis. Vš. Jir. 286. Mám to prve zapsáno než on; A zapsav se pode ctí a pod věrú; Zboží, ješto je mám zapsané v pe- nězích, mi drží přes panský nález; Ješto mi p. Smil jej (Bohdalov) zapsal v mých dluzích ve 140 kop gr.; Zapsal se pod zá- kladem 50 hř. gr.; Aby mi spravoval tak, jakož mi se jest zapsal beze všech súduov, bez omluvy a bez odpory svú prací a ná- kladem. Půh. I. 237., 279., 343., II. 107., 298., 592. Vz Z. co kam, co komu čím. — co, se komu čím (proč, nač). Z. se ně- komu listem pro některou věc. Zříz. Ferd., Er. Z. co dskami. Nález. pr., Vác. I., Zř. F. I. A. 7., 10. Chceš-li dědictví své z. dlu- hem ve stu gr. Er. Z. se komu krví, zápi- sem. Háj. Jestližeby se kto komu zapsal listem pro kterú věc. VI. zř. 107. Než se listem komu k zastoupení v soudu za psal, podlé toho se vždy zachovej. Zř. F. I.
C. XVII. Měl-liby se kto komu zavázati
pod pokutú v statek uvázání, toho purkrabí
registry nezapisuj, než ukaž jemu ke dskám.
VI. zř. 398. Z. něco protokolem, veřejnými
knihami, listem, pro Něco n. v něčem, zá-
stavou v jisté summě. J. tr. Z. čím co na
něco, vz Komín. Zapište to bílú křídú, za-
pište to na čárečky, na dvérečka (co jsem
vypil). Pís. Brt. Spoustou črt se zapsal ko-
váři hluboko boj vnitra do tváři. Čch. Statky
svobodné, zemské dskami zemskými z. Dač.
I. 131. Nepriateľstvo zapiš vodou, aby čo
najskôr do zábudku prišlo. Zátur. Priat. IV.
127. A to oba fojti registry svými rychtář-
skými zapsaly a jest tomu na 4 léta. NB.
Tč. 228. Přievod ten dskami zapsán byl.
Vš. Jir. 235. Žádný dědictvie žádného za-
pisovati listem ani kšaftem nemóže. Vš. 316.
Hanušovi dskami zemskými z. Arch. I. 410.
Ježto mi to strýc mój zapsal dobrým listem.
Půh. II. 113. Vz Z. co jak. — kdy. Za živa
zapsal ďáblu svou duši. Stnk. O sl. her. 139.
Hde (kde), má milá, hde se skovať, zétra
budó zapisovať (na vojnu). Čes. mor. ps. 244.
Historie knihu zapísanú tebe (tobě) zvláštne
do ruk podáva; nuž ty zapiš tam si tvoju
stranu časom, ktorý tebe nastáva. Hdž. Rkp. Mezi tím zapsal mi na dvoře v Petrovi-
cích . . . Půh. II. 311. — se. Z. se jako
rukojmě. Plk. Má plniti podlé listu, jakož
se zapsal. Půh. I. 310., II. 603. — se s kým
= puntovati se. Bart. I. 14. Také rač vě-
děti, že sem se s Šoftem spolu zapsal, žeť;
nám pomáhati má. Arch. IV. 21. — s inft.
Ten se již zapiš na tom dosti míti. Tov. 151.

406313   Zapsati Svazek: 7 Strana: 1119
Zapsati. To v královu moc zapsachu. Arn. 1544. Listem se zapsal. Arch. VIII. 377.

406314   Zapsati Svazek: 9 Strana: 0397
Zapsati. Zapsala pět výtisků ze Záhřeba = objednala. Mus. 1871. 236.

406315   Zapsíkati Svazek: 5 Strana: 0225
Zapsíkati (zapšíkati. Ros.); zapsíknouti, knul a kl, ut, utí = začíti psíkati, sipěti, sičeti, zu zischen anfangen. — koho = psí- káním zahnati, auszischen. Res. — na koho. Us. Jg.

406316   Zapsíknouti Svazek: 5 Strana: 0225
Zapsíknouti, vz Zapsíkati.

406317   Zapská Svazek: 5 Strana: 0225
Zapská, é. f. Vz Blk. Kfsk. 1458.

406318   Zapský Svazek: 5 Strana: 0225
Zapský, ého, m. Z. ze Zap, starožitná rodina vládycká. Vz S. N., Blk. Kfsk. 921., 922., Sdl. I. 212.

406319   Zapsouti Svazek: 5 Strana: 0225
Zapsouti, ul, ut, utí = zkaziti, verderben. Na Ostrav. Tč.

406320   Zapsovati Svazek: 5 Strana: 0225
Zapsovati, zapsouti = zapustiti, zkaziti Výb. I. 719., Št.

406321   Zapsovati Svazek: 7 Strana: 1119
Zapsovati. Št. Kn. š. 159. 27.

406322   Zapščkati Svazek: 5 Strana: 0225
Zapščkati, aufniesen, einen Nieser ma- chen. — se komu. Zapščkalo se mu. Na Ostrav. Tč.

406323   Zapšiti si něco Svazek: 9 Strana: 0397
Zapšiti si něco = zapsati. Val. Vck. Svat. 57.

406324   Zapšklý Svazek: 5 Strana: 0225
Zapšklý = zakrnělý. U Prušperka. Mtl

406325   Zapšknúť Svazek: 10 Strana: 0519
Zapšknúť = zakýchnouti. Val, Čes. 1. XII. 274.

406326   Zapšouknouti Svazek: 5 Strana: 0225
Zapšouknouti, kl, ut, utí = zatopiti, einheizen. Zapšoukni, ať není tak pusto (smutno). U Rychn. Msk. — Z, einen Furz fahren lassen. Us.

406327   Zapštať Svazek: 7 Strana: 1119
Zapštať, aufknistern. Pod ktorými (kroky) suché konáriky z-ly. Slov. Orl. II. 41.

406328   Zapštilosť Svazek: 5 Strana: 0225
Zapštilosť, i, f. = zasmušilosť, die Sauer sichtigkeit. Us.

406329   Zapštilý Svazek: 5 Strana: 0225
Zapštilý = zasmušilý, sauersichtig. Koubl.

406330   Zapštiti Svazek: 9 Strana: 0397
Zapštiti. A tak se proti sobě z-li. Sdl. Hr. V. 291.

406331   Zapštiti se Svazek: 5 Strana: 0225
Zapštiti se, il, ění = zazliti se, böse werden, sich entrüsten, sauer sehen. — proti komu. Mus.

406332   Záptačí Svazek: 5 Strana: 0225
Záptačí, n., jm. dvoru u Berouna. Vz Blk. Kfsk. 1037.

406333   Zaptati Svazek: 7 Strana: 1119
Zaptati někoho = za-, poprositi. Mor. Vck.

406334   Zapucz Svazek: 7 Strana: 1119
Zapucz, empola, zastr. Pršp. 34.

406335   Zapučený Svazek: 5 Strana: 0225
Zapučený; -en, a, o, eingewuchert. Z. bejlí. Šp.

406336   Zapučiti Svazek: 5 Strana: 0225
Zapučiti, il, en, ení = umačkati, er- drücken. — se kde kdy. V tom tisku v kostele už mnoho lidu se zapučilo. Na
Dstrav. Tč. — se = zarůsti, wuchern, ver-
wachsen. — se kde. Pýr na tom poli se
zapučil. Puch.

406337   Zapučivý Svazek: 5 Strana: 0225
Zapučivý = bujný, üppig. Z. pýr, zuna.

406338   Zapučnati Svazek: 5 Strana: 0225
Zapučnati, aufquellen, anquellen. Dej vody do hrachu, ať drobet zapučná. Na Ostrav. Tč. Okno z-lo. Us. Vz Zabobněti.

406339   Zapuditel Svazek: 5 Strana: 0225
Zapuditel, e, m., der Vertreiber. Kon.

406340   Zapuditelka Svazek: 5 Strana: 0225
Zapuditelka, y, zapuditelkyně, ě, f., die Vertreiberin. Jg.

406341   Zapuditi Svazek: 5 Strana: 0225
Zapuditi, puď, dě (íc), il, zen, ení; za- pouzeti, el, en a ín, ení; zapuzovati = za- mhnati, vertreiben, von sich verbannen, Ver- stossen, ausbeizen. — co, koho: ženu, Br., muže, Dal., bolesť, nemoc, zlosť, V., lho- stejnosť. Jel., dlouhou chvíli, D., žízeň, Br., něčí smutek. Troj. List tento papežský za- puzuje také všeliké pochybnosti o roku úmrtí Biskupa Jindřicha. Ddk. III. 185. Hlad z. Ler. Nebuď detská, zapuď strachy. Phld. IV. 25. Říkaje amen, čerta nezapudíš. Pořek. Šd.Málo sršňů mnoho much zapúzie zapouzí). Dal. — koho odkud: dítě od sebe z. (zavrci). D. A práv jeho nezapudil sem ote mne. Ž. wit. 17., 23. Nepřítele střelbou z lesa z. Us. Z-dil ho s cesty, se střechy. Manželku od sebe zapudil. Us. Ne- štěstí od země zapuďte. Msn. Or. 158. Po- líbení Hynkovo zapudilo trudné myšlénky z jejího srdce. Němc. I. 194 Čím viece milosť tělesnú od sebe zapudí člověk, tiem viece okusí milosti božské. Hus. III. 145. — odkud kdy. Otec jeho pojal ji za manželku, ale již v prvním roce ji od sebe zapudil. Ddk. III. 49. — co, koho čím: oblaky vě- trem. V. Tmy noční pochodněmi, Troj.; něco palčivou vodou. D. — kam: až k hradbám města. Nepřítele s cesty do ryb- níka, na pole, za les z. Us. Z-dil je do tá- bora nepřátelského. Ddk. Zapudlivosť, i, f., die Abstossbarkeit. Zapudlivý = zapuzující, abwehrend, ab- stossend. Jg.

406342   Zápudný Svazek: 5 Strana: 0225
Zápudný = k zapuzení se vztahující. Knížky z-dné (Bannbrief) dané duši jako cizoložnici. Hugo. Z. list = propustný, dei Scheidebrief (u židů). Sš. Mt. 259.

406343   Zapudov Svazek: 5 Strana: 0225
Zapudov, a, m., ves u Mnich. Hradiště. Vz Blk. Kfsk. 249.

406344   Zapudrování Svazek: 5 Strana: 0225
Zapudrování, n., die Einpuderung. Bern.

406345   Zapudrovaný; -án Svazek: 5 Strana: 0225
Zapudrovaný; -án, a, o, eingepudert. Bern.

406346   Zapudrovati Svazek: 5 Strana: 0225
Zapudrovati, einpudern.

406347   Zapudzovati Svazek: 5 Strana: 0225
Zapudzovati = zapuzovati. Na Slov. Bern.

406348   Zapuéiti Svazek: 8 Strana: 0500
Zapuéiti. Vlak vás /-čí. Phľd. 1893. 157.

406349   Zápuch Svazek: 5 Strana: 0225
Zápuch, u, m. = zapuchnutí, das An-, Aufschwellen. Na Slov.

406350   Zapuchání Svazek: 5 Strana: 0225
Zapuchání, n. = opuchání, das An- schwellen, die Anschwellung. Bern.

406351   Zapuchati Svazek: 5 Strana: 0225
Zapuchati, zapuchávati , zapuchnouti, chnul a chl, utí = opuchati, anschwellen. Bern. — komu. Zapuchají mu nohy. Us. Vz Zapuchnouti. Zapuchávati, vz Zapuchati.

406352   Zapuchle Svazek: 5 Strana: 0225
Zapuchle, geschwollen.

406353   Zapuchlina Svazek: 5 Strana: 0225
Zapuchlina, y, f. = napuchlina, opuch- lina, die Geschwulst. Bern., Pl.

406354   Zapuchlivě Svazek: 5 Strana: 0225
Zapuchlivě = zapuchle. Zapuchlivosť, i, f. = zapuchlina. Bern. 304

406355   Zapuchlivý Svazek: 5 Strana: 0226
Zapuchlivý = zapuchlý. Bern.

406356   Zapuchlý Svazek: 5 Strana: 0226
Zapuchlý = opuchlý, an-, aufgeschwollen. Oči z. L.

406357   Zapuchlý Svazek: 7 Strana: 1119
Zapuchlý. Z. oči. Št. Kn. š. 103.

406358   Zapuchnouti Svazek: 5 Strana: 0226
Zapuchnouti, chnul a chl, utí; zapuchati, zapuchovati = puchu nabyti, anfangen zu stinken. Ros. — Z. = opuchnouti, auf-, verschwellen. Tvář zapuchla. Us. Ukúsil otec psa, zapuchla stupka ako noha, abyste dali orech ako smoly. (Tak pytal syn u sú- sedov ve strachu a náhlosti smoly veliké jako orech na ukúsanú a zapuchnutú nohu otcovu.) Mt. S. I. 135. — komu. Noha mi zapuchla. Us. Tč.

406359   Zapuchnutí Svazek: 5 Strana: 0226
Zapuchnutí, n., die Anschwellung. Bern.

406360   Zapuchnutý Svazek: 5 Strana: 0226
Zapuchnutý; -ut, a, o, angeschwollen. Z. nohy. Us. Šd.

406361   Zapuchnutý Svazek: 9 Strana: 0397
Zapuchnutý = zapuchlý. Mus. slov. III. 35.

406362   Zapuchovati Svazek: 5 Strana: 0226
Zapuchovati, vz Zapuchnouti.

406363   Zapůjčení Svazek: 5 Strana: 0226
Zapůjčení, n., das Leihen. Z. knih. Vz Zapůjčiti.

406364   Zapůjčený Svazek: 5 Strana: 0226
Zapůjčený; -en, a, o, geliehen. V. Z. knihy, peníze. D. Vz Zapůjčiti.

406365   Zapůjčiti Svazek: 5 Strana: 0226
Zapůjčiti, půjč, il, en, ení; zapůjčovati = půjčiti na chvíli, na úvěrek, na půjčku dáti, leihen, borgen, vorschiessen, vorstrek- ken, darlehnen. V. — co komu: peníze, knihy, obilí. Us. — čeho. Vz Půjčiti, Km. IX. 260. — co komu jak proč. Dle toho způsobu vrchnosť poddaným svým obilí na setí zapůjčovala. Tč. exc. Pro tu zdvořilosť chci tolik peněz vám teď z. Shakesp. Tč. Z. někomu něco na čas. Us. Tč.

406366   Zápůjčka Svazek: 5 Strana: 0226
Zápůjčka, y, f. = půjčka, das Darlehen, die Anleihe. Jg., Dch. Z-kami se živiti. Ros. Došlo povolení k zápůjčce 460 hř. na statky biskupské. Ddk. V. 254.

406367   Zápůjčka Svazek: 7 Strana: 1119
Zápůjčka v penězích, peněžní, peněžitá, Gelddarlehen, n., na loď, Darl. gegen Ver- bodmung, losy ze z-ky, Anlehenlose. Pr. tr.

406368   Zápůjčna Svazek: 5 Strana: 0226
Zápůjčna, y, f., die Leihanstalt. Rk.

406369   Zápůjční Svazek: 8 Strana: 0500
Zápůjční. Z. doba (knihy). Krok 1893.

406370   Zápůjční, -čný Svazek: 5 Strana: 0226
Zápůjční, -čný. Z. knihovna, die Leih- bibliothek. Us. Pdl.

406371   Zapůjčovati Svazek: 5 Strana: 0226
Zapůjčovati, vz Zapůjčiti.

406372   Zapukat Svazek: 10 Strana: 0519
Zapukat = pokouriti si. Rgl. Sr. Pukati.

406373   Zapukati Svazek: 5 Strana: 0226
Zapukati, zapuknouti, kl, utí = dáti pukanec, ránu z pukače. Mor. Šd. — si = zabafati, zakouřiti si, ein wenig rauchen. Šd. — odkud. Zapukal několikráte z vy- haslé dýmky a usnul hned zase. Kmk.

406374   Zapumpovati Svazek: 5 Strana: 0226
Zapumpovati, ein wenig pumpen, zu pumpen anfangen. Zapumpuj trochu, aby voda vyšla. Us. Tč.

406375   Zapupiti se Svazek: 5 Strana: 0226
Zapupiti se, il, en, ení, sich verpuppen. Hodbábný chrobák je húsenica z vajca jednej lepky. Prú ako sä zapupí, zaviňuje sä do vlákna. Hdž. Čít. 189. (Husenica) keď jej príde čas, tu sä zakrúti sama do svojho vlákna, potom sä zapupí; tak zapupená leží alebo visí dakde. 1b. 188.

406376   Zápůrce Svazek: 5 Strana: 0226
Zápůrce, e, m., der Leugner. Šm.

406377   Zápůrčí Svazek: 7 Strana: 1119
Zápůrčí žaloba, actio negatoria, Nega- torienklage. Pr. tr.

406378   Zápurník Svazek: 10 Strana: 0519
Zápurník, a, m. = vzpurec. Je to takový z. Klat. Čes. 1. XI. 368.

406379   Zapurnivý Svazek: 9 Strana: 0397
Zapurnivý komu. Ld. Neujalo se.

406380   Zápust Svazek: 5 Strana: 0226
Zápust, u, m. = zapuštění i co zapuštěno, die Dahinterlassung. — Kráľu! Bitka krvavá riešená. Nemci prchnú poražení v zápust. Zbr. Hry. 250. Všetko pobil tak v zápust. Mt. S. I. 98. — Z. = vojsko, das Heer, zastr: Jir. Z. jeho zavrhl u moře. ŽK1.

406381   Zápust Svazek: 7 Strana: 1119
Zápust = vojsko. Ž. kl. Ex. 15. 4.

406382   Zapustačiti si Svazek: 7 Strana: 1119
Zapustačiti si = zadováděti si. Mor. u Bzence. Brt. D. 295., Šd.

406383   Zapustatění Svazek: 5 Strana: 0226
Zapustatění, n., die Verderbung, Ver- wüstung. Na Slov. Bern.

406384   Zapustatěný Svazek: 5 Strana: 0226
Zapustatěný, verdorben, verwüstet. Na Slov. Bern.

406385   Zapustatěný Svazek: 7 Strana: 1119
Zapustatěný = tesem zarostlý. Uh. Brt. D. 295.

406386   Zapustatiti Svazek: 5 Strana: 0226
Zapustatiti, il, ěn, ění = zpustošiti, ver- derben, verwüsten. Na Slov. Bern.

406387   Zápustek Svazek: 5 Strana: 0226
Zápustek, stku, m., das Gesenke. Z. dřeva, skla atd. (do něčeho), der Holz-, Glaseinsatz. Dch. — Z. u zámečníka = ra- zidlo, kterým se vypukliny za žhava vy- tloukají, das Gesenke. Z. na dráze kovadliny, das Gesenke. Vz Včř. Z. I 14.—16., II. 11.

406388   Zapustenosť Svazek: 5 Strana: 0226
Zapustenosť, i, f. = zanedbalosť, die Verwahrlosung. Na Slov. Zle národu, kde sa o jeho vyučovanie málo dbá, horšie ale storáz národu tomu, který sa ve školách svojich v jemu neznámej reči vyučuje, bo sa tu z predsevzatia národ do hlúposti, mravnej a telesnej zapustenosti pohružuje. Phld. III. 3. 174. Vz Zapustěti.

406389   Zapustený Svazek: 5 Strana: 0226
Zapustený; -en, a, o, verwahrlost, za- nedbalý. Raz prišlo mu tak nevdojak po- zrieť na kvetné hriadky. Všetky prekvitaly, len tri boly cele zapustené. Na Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 44. Vz Zapustěti.

406390   Zapustěti Svazek: 5 Strana: 0226
Zapustěti, ěl, ění, zapustnouti, verwil- dern. D. Stanek zapusti. Sš. Sk. 180.

406391   Zapustiti Svazek: 5 Strana: 0226
Zapustiti, pusť, pustě (íc), il, štěn, ění; zapouštěti, ěl, ěn, ění = pustiti za něco, bis wohinein lassen; zle hospodařiti, ab-, veröden, verwildern lassen; navlažiti, an- feuchten ; se = zahloubiti se, sich tief wohin lassen. Jg. — co: lopatky, trám (začepo- vati), cévy, čep, Vys., bradu (dáti růsti), Plk.; vinici, Ros., Br., popluží, dědinu, Jel., hory (zanedbati) Háj. Z. barvu, einlassen, Dch., zámek, einstecken Nz. — čeho. Rost- lina zapustila tří kořenův, šp. m.: tři ko- řeny. Brt. — co, koho kam (kde, jak): trámy vazební, krovy ve zdi komínů z. za- kazuje se. Řád. stav. Vyžly v chrastí na zajíce z. L. Se v hluboké lesy z. (zahlou- biti se). Puch. Psy na zajíce (štváti). Ros. Řečí na někoho z. Ros. Z. co na zub, na kříž (u tesařů). Šp. Z. dobytek do škody, Ros., trám do čepů. Něco do hrdla, V., cevy do dlabů. Vys. Sloup do země z. Us. Šd. Něco dolů zapouštěti. Osv. I. 86. Nástroj do těla z. Dch. Prkno na otvor dobře z. Dch. Strom kořeny do země zapouští. Us. Zapusťte na pravo lodě síť. Sš. J. 303. Se do čeho (zahloubiti se). Kom. — co čím. Ocet pérkem do chřípí z. V. Z. ránu voskem. Db., Dch. Z. louku vodou. Pref. 134. — co proč. Pro lenosť zapouštěli svá role (za- nedbávali). V. Zapusťte sítě svoje k lovbě. Sš. L. 65. Aby dolové a hory k veliké nám i vší koruně škodě zapuštěny nebyly. Pal. Děj. V. 2. 11. — jak. Kořeny hluboko z. Hrts. Těžce zapouštěl nohy v sníh. Us. — co kdy. Tedy sto let po založení praž- ského biskupství nezapustil tento obřad řádně kořenů, živořil. Km. 1884.

406392   Zapustiti Svazek: 8 Strana: 0500
Zapustiti. (Při lovu) psy na lesích na zvěř z. Arch. XIII. 241.

406393   Zapustiti Svazek: 10 Strana: 0519
Zapustiti = spustiti: — co: rybník. Čes. 1. XII. 332. — na koho. rz naň se obořiti. Fel. 61.

406394   Zapustiti Svazek: 10 Strana: 0679
Zapustiti pole = nechat zpustnouti. 1525. Arch. XXII. 61.

406395   Zapustiti se v Svazek: 9 Strana: 0397
Zapustiti se v nedbáních. Chč. S. I. 96.

406396   Zápustka Svazek: 5 Strana: 0226
Zápustka, y, f. = palouk, který dle li- bosti vodou zapuštěn býti může, eine mit Wasser anfüllbare Aue. Koubl. — Z. = zá- pustek, u tesařů, der Abstich. Nz. Schodce pilířové se z-mi. Ekert. Z u závěsu oken- ního (v zámečn.). Hk.

406397   Zápustka Svazek: 9 Strana: 0397
Zápustka, y, f., vz Razidlo.

406398   Zápustkový Svazek: 9 Strana: 0397
Zápustkový, Z. kladivo. Vz Dosedací.

406399   Zapustlosť Svazek: 8 Strana: 0500
Zapustlosť. Z. domu = zpustlost. Phľd. 1893. 506.

406400   Zapustlý Svazek: 5 Strana: 0226
Zapustlý = poněkud pustý, zanedbaný, einigerinassen öde, verödet, vernachlässigt, verwildert. Ros. — Z., versenkt. Dch. Vz Zapuštěný.

406401   Zápustník Svazek: 8 Strana: 0580
Zápustník, u, m., Versenker, m., náčiní truhlářské. Prům. mus. V.

406402   Zapustnouti Svazek: 5 Strana: 0226
Zapustnouti, vz Zapustěti.

406403   Zapustný Svazek: 5 Strana: 0226
Zapustný. Vodca chytrý, rozjatrený, v ťažkej zbrani zadumený, cvalom jachá na zapustnej púti. Syt. Táb. 44.

406404   Zápustný Svazek: 7 Strana: 1119
Zápustný věnec, v horn., Schwanzpaar, n. Hrbk.

406405   Zápustok Svazek: 8 Strana: 0500
Zápustok = zápustek. Z. = prídavok k stodole. Phľd. 1893. 371.

406406   Zápustok Svazek: 9 Strana: 0397
Zápustok, stku, m. Večera ve fašangový utorok volá sa z. Sbor. slov. III. 124.

406407   Zapuštění Svazek: 5 Strana: 0226
Zapuštění, n., die Einkämmung. Bc. Z. mříže. Šand. II. 66.

406408   Zapuštěný Svazek: 5 Strana: 0227
Zapuštěný; -ěn, a, o = v jiném váznoucí, tak že nad jeho povrch nevyvstává, einge- lassen, eingedruckt. Z. trám. — kde. Plody šálečky mapové ve stélce z. Rst. 521. — kam. Rourka do korku těsně z-ná. Mj. 20., 100., 128. Trám do zdi z-ný, eingesenkt. Dch. — Z. = zanedbaný, vernachlässigt. V. Z. vinice, Br., Ros. dědina, Jel., hory, Háj.; studnice (spustlá), Syr., zuby. Ras. Má z-né prádlo (zažloutlé, do něhož špína se za- žrala). Mor. Šd.

406409   Zapuštěný Svazek: 10 Strana: 0519
Zapuštěný. Z. mládež = zpustlá, za- nedbaná Kom. Did. 304.

406410   Zápušťok Svazek: 10 Strana: 0679
Zápušťok, štku, m. = stodolní patro. Slov. Nár. věst. I. 68.

406411   Zaputati Svazek: 5 Strana: 0227
Zaputati = zapoutati, fesseln. — koho kam: do želez. Na Ostrav. Té. Z. se do síti, sich verflechten. Ib. Tč. — Vz Zaput- ňati.

406412   Zaputati Svazek: 5 Strana: 0227
Zaputati, zapytovati = zaprositi, fragen, nachfragen. Na Slov. a na Mor. Plk., Tč. — koho (gt.). Zapytaj sluh svých. L. — čeho od koho. Zapytaj len chleba od nich. Dbš. Obyč. 96. — koho oč. Us. na Ostrav. Tč. — si co od koho. Daj mu hneď, čo si živo zapytá. Dbš. Sl. pov. I. 21. Naposled aj osmelil sa volač od nej si zapytať. Dbš. Sl. pov. VII. 15. — Z. = žádati, fordern. — čeho zač. Kde za dieťa len niekoľko zlatých zapytajú. Dbš. Obyč. 145. — Z. = vyceniti, schätzen. Keď to len vie toľko za- pytať (že to může tak vyceniti)! Zátur.

406413   Zaputňání Svazek: 5 Strana: 0227
Zaputňání, n. = spoutání, die Fes- selung. Vz Zaputňati.

406414   Zaputňaný Svazek: 5 Strana: 0227
Zaputňaný; -án, a, o = spoutaný, ge- fesselt. Na Slov. a v již. Mor. Ve hrobe tomto leží Ratislav, kníže Slovákov, že tlačenú bránil krajnu, o svetla prišol. Brin- čácou reťazou a krutými zaputňán okovmi, až do samej smrti bol zlém ve žaláre moren. Hol. 392.

406415   Zaputnať Svazek: 8 Strana: 0500
Zaputnať. (V těch myšlénkách) sa nábož- nosť jeho (pobožnosť) zaputnáva. Phľd. 1896. 132.

406416   Zaputňati Svazek: 5 Strana: 0227
Zaputňati = zaputati, spoutati, fesseln. Na Slov. a v již. Mor. — koho. Zaputňal som môjho koňa vraného, keď som išiel preč od pána mojeho; zaputňala moja milá tak aj mňa, že už nechce nikdy hladieť viac na mňa. Sl. ps. 70. — Z. = zamotati, verflechten. Vz Zaputati.

406417   Zaputňávati Svazek: 5 Strana: 0227
Zaputňávati, vz Zaputňati.

406418   Zaputovati Svazek: 5 Strana: 0227
Zaputovati, hinpilgern. — kam. Z-val do Říma. Šmb. Stř. I. 392. Když mu veleno bylo z. do krajiny; Po dvouletém vězení propuštěn byv do Španěl zaputoval Pavel. Sk. I. 53., Sk. 294.

406419   Zapuzelec Svazek: 5 Strana: 0227
Zapuzelec, lce, m., der Vertriebene. Pluskal.

406420   Zapuzení Svazek: 5 Strana: 0227
Zapuzení, n., vz Zapuditi. Z. manželky. V. Lístek z. dáti. V MV. nepravá glossa. Pa.

406421   Zapuzený Svazek: 5 Strana: 0227
Zapuzený, vz Zapuditi. Vdovy neb ženy od svých mužů z-né byli pojali. Ddk. II. 114. — Z. = špínou zašlý. Us. u Polič. Kšá.

406422   Zapuzovací Svazek: 5 Strana: 0227
Zapuzovací, Treibe-. Z. list. D. Vz Za- puzení.

406423   Zapuzovati Svazek: 5 Strana: 0227
Zapuzovati, vz Zapuditi.

406424   Zapúzovati Svazek: 5 Strana: 0227
Zapúzovati = zapavúzovati (= náklad na voze pavúzem, púzem, pouzem přitáh- nouti). Na Mor. Šd. Vz Pavuza.

406425   Zapy Svazek: 5 Strana: 0227
Zapy, dle Dolany, něm. Zaap, městečko u Brandejsa n. L. Vz S. N., Tk. V. 182. Ze Zap Lidmila Vencelíková z Vrchovišť. Vz Blk. Kfsk. 851., Zapský, Sdl. I. 212.

406426   Zapykač Svazek: 5 Strana: 0227
Zapykač, e, m. = zatykač, snad za: za- píchač, der Stössel am Pflugbalken. U Kr. Hrad. Kšť.

406427   Zapykač Svazek: 9 Strana: 0397
Zapykač, e, m. Z. m. zatykač v pluhu. Hor. 76.

406428   Zapykati Svazek: 5 Strana: 0227
Zapykati, Ten má už zapykáno (je s ním zle). U Rych. Cf. Pykati.

406429   Zápyr Svazek: 5 Strana: 0227
Zápyr, u, m. = zapýření. Michal mlčky sklopil zrak, bol zarazený. Tvárou mrak zamenil takoj z. studu. Phld. IV. 13.

406430   Zapyraenejský Svazek: 5 Strana: 0227
Zapyraenejský, hinter den Pyräneen gelegen. Z. krajiny. Šmb. Stř. II. 15.

406431   Zapýrati se Svazek: 5 Strana: 0227
Zapýrati se, vz Zapýřiti.

406432   Zapýření Svazek: 5 Strana: 0227
Zapýření, n., die Erröthung.

406433   Zapýřenosť Svazek: 5 Strana: 0227
Zapýřenosť, i, f., das Rothsein. Němc.

406434   Zapýřený Svazek: 5 Strana: 0227
Zapýřený; -en, a, o, vor Scham roth.

406435   Zapýřený Svazek: 7 Strana: 1119
Zapýřený = pýrem zarostlý. Z. pole. Us. Šd.

406436   1. Zapýřiti Svazek: 5 Strana: 0227
1. Zapýřiti, vz Zapeřiti.

406437   2. Zapýřiti Svazek: 5 Strana: 0227
2. Zapýřiti, il, en, ení, zapyřovati = za- červenati, schamroth machen. — co. Stud a hanba tváře jich zapyřuje. Pís. br. — se, schamroth werden, erröthen. Zapýřil se jako krev. Ros. Zapýřil se, vinen jest. Mus. Doniž se nezapýří mysl jich. BO., Br. — se proč: zlostí (zašmouřiti se), L., studem (rdíti se). Jir. exc. Panna se studem celá z-la, až hořela. Us. Šd. — se jak. Z-la se až po uši. Němc. I. 183. Panička sa zapý- řila ako malina. Zbr. Hry. 112. — se kde. Z. se před Někým. Us. Tč.

406438   3. Zapýřiti Svazek: 5 Strana: 0227
3. Zapýřiti, il, en, ení, mit der Quecke anfüllen, pýřím naplniti. — co: pole. Us. Tč. — se. Člověk se zapýří (začervená), pole se zapýří (pýrem zaroste). Bdl.

406439   Zapýřiti se Svazek: 7 Strana: 1119
Zapýřiti se. Vz List. fil. XV. 162.

406440   Zapýřlivosť Svazek: 5 Strana: 0227
Zapýřlivosť, i, f. = stydlivosť, die Scham- haftigkeit, Züchtigkeit. Ros.

406441   Zapýřlivý Svazek: 5 Strana: 0227
Zapýřlivý = stydlivý, schamhaftig, züch- tig. Ros.

406442   Zapytlačiti si Svazek: 10 Strana: 0679
Zapytlačiti si v lese, na polích. Us., Máj. IV. 204.

406443   Zapytlí Svazek: 5 Strana: 0227
Zapytlí, n. Ať se mnú kole, jakť se jemu zdá, neb v z., neb v ořové zbroji. Sdl. Hrad. III. 13.

406444   Zapytování Svazek: 5 Strana: 0227
Zapytování, n. = pozvání, die Einladung. Z. na pohreb. Na Slov. Zbr. Báj. dod. 24.

406445   Zapytovati Svazek: 5 Strana: 0227
Zapytovati = zaprositi. Vz Zapytati.

406446   Zapyvati Svazek: 9 Strana: 0396
Zapyvati. Děje-li se komu někde škoda a dítě to zahlédne, hned zaplyvuje t. j. zpívá tato slova: Plejvám, plejvám na dole, na té N... stodole atd. Vz Sá. Povíd. 274. a Plyvovati.

406447   Zára, y Svazek: 5 Strana: 0227
Zára, y, f., zastr. a na Slov. = záře, der Schein, der Widerschein. Plk. — Z. = ohnivý kámen na nebi, meteor, die Lufterscheinung. Na Slov. Plk. — Z., zastr. = východ, der Aufgang. Mat. ver.

406448   Zarábaný Svazek: 8 Strana: 0500
Zarábaný = pretkávaný. Zástěra barev- nou bavlnou z-ná. Sbor. slov. I. 45.

406449   Zarábati Svazek: 5 Strana: 0227
Zarábati, vz Zarobiti.

406450   Zaráběti Svazek: 5 Strana: 0227
Zaráběti, vz Zarobiti.

406451   Zarábjať s kým Svazek: 10 Strana: 0519
Zarábjať s kým = špatně zacházeti Val. Čes. 1. XI. 92.

406452   Zaracený Svazek: 5 Strana: 0227
Zaracený, vz Zaratiti.

406453   Zaráčeti Svazek: 7 Strana: 1119
Zaráčeti = zarachotiti. Vz Račeť. Z da- leka zaráčely kočáry. Mor. Brt. D. 259. 617*

406454   Zaráčiti se Svazek: 5 Strana: 0227
Zaráčiti se, il, ení = zachtěti se, geru- hen, es der Sache werth finden. — komu. Přece se mu zaráčilo sem jíti; Co se mu dnes zaráčilo, že k nám přišel? Us. Šd. I vše, čo len zabažiť, čo zaráčiť srdcu sa mohlo, ze všelikých rozkoš, hotové hneď stálo na službu. Hol. 344.

406455   Zárada Svazek: 5 Strana: 0227
Zárada, y, f. = porada, der Rath. Tu je snadná zárada. Mor. Šd.

406456   Zaraditi Svazek: 5 Strana: 0227
Zaraditi, il, ěn, ění a zen, ení = pora- diti, rathen. Na Mor. — komu. Umí sobě z.; Neví, jak si z. Mor. Šd., Brt. — si s čím. Co si mám s tím z.?; Nevím si s tím za- radiť! Šd.

406457   Zaradovati Svazek: 5 Strana: 0228
Zaradovati, zaradovávati, erfreuen. — koho. Us. — se. Kdosi se zaraduje, jak to uvidí (uslyší); Zaradoval jsem se, že už půjdu domů. Us. Šd. Jak se zaradovali, když uslyšeli: Češi jsou tu! Kal. Moravan 1878. 38. Išly, išly, až videly zdaleka veľké mesto, kterému se veľmi zaradovaly. Dbš. Sl. pov. VIII. 74. I z-val se slyše, že chtěli jej navštíviti Vratislavané. Pal. Děj. V. 1. 65. Nech sa zaraduje slovenská rodina. Na Slov. Tč. — se čemu. Tč. Spisovatelia len z. sa jim môžu. Mt. S. I. 85. Srdce se mu zaradovalo, keď ju videl zdaleka prichodiť: Kráľ sa mu veľmi z-val a prosil ho, aby. ..; Mlynár z-val se mu veľmi. Dbš. Sl. pov. I. 40., 129., II. 51. Prokurator velmi tomu zaradovav se ihned přivolil; Však jen mysl vrahova jim se zaraduje. Sš. Sk. 274., Bs. 15. Rač věděti, žeť se JM. velmi zaradoval tvému poselství. Arch. III. 9. — jak. Ka- čenka se velice zaradovala a věděla hned, na čem je. Němc. I. 189. — kde. Zaradoval se ve svém srdci. Sa. — se z čeho, an- fangen sich zu freuen. Sych. — se nad čím. Rk.

406458   Zarafičiti Svazek: 5 Strana: 0228
Zarafičiti, il, en, ení = chytře zaříditi, obstarati, klug anstellen. — co komu kde jak. Vše si u advokáta dobře narafičili. Us. Kšť.

406459   Zarachocení Svazek: 5 Strana: 0228
Zarachocení, n., das Rasseln, Prasseln, Geprassel. Z. hromu. Chmel.

406460   Zarachocení Svazek: 10 Strana: 0519
Zarachocení hromu. Sr. Působiti nač.

406461   Zarachotati Svazek: 5 Strana: 0228
Zarachotati = zarachotiti.

406462   Zarachotiti Svazek: 5 Strana: 0228
Zarachotiti, il, cen, ení; zarachotati, chotám a choci = zachřestiti, rasseln, zu rasseln anfangen. — abs. Buben zarachotil. Vlč., Lipa 253. — čím. Jimi (kulkami) za- rachotil. Kká. Td. 215. — k čemu. Zara- chotia hneď bubny k útoku. Zbr. Lžd. 242. — kdy. O polnoci zadunie zem, víchor za- rachotí, voda zahučí. Dbš. Sl. pov. I. 517. V tom dvore zarachotia sťa hrom v tichej noci. Btt. Sp. 21. — nač: na buben. Us. Šd. — kde. Hrom nad námi zarachotil. Tč. Cosi z-lo na dvoře. Us. Tč. Strachy umíral, kdykoli to v komoře z-lo. Němc. I. 146. Na nebi z-til hrom. Vlč. Kočár na silnici zarachotil. Sych. Zarachoce nad niem túlec s lukem. Rkk. 57. — co = založiti, ver- legen, Us., čím: nepozorností. — co kam. Kam's knihu zarachotila? U Kr. Hrad. Kšť.

406463   Zarajdati se kam Svazek: 5 Strana: 0228
Zarajdati se kam = zašmatlati, zatou- lati. Cf. Rajda. Mor. Šd.

406464   Zarajtášovati kam Svazek: 5 Strana: 0228
Zarajtášovati kam = velikými kroky zajíti, langausschreitend hingehen. U Uher. Hrad. Tč. Cf. něm. hinreiten.

406465   Zarajtlíkovati Svazek: 7 Strana: 1120
Zarajtlíkovati = rajtlíkem zatáhnouti. Cf. Rajtlík. Slez. Šd.

406466   Zarakařiti si Svazek: 8 Strana: 0500
Zarakařiti si = drohet raky chytati. Phľd. 1893. 609.

406467   Zarákositi Svazek: 5 Strana: 0228
Zarákositi, il, en, ení, verschilfen. — co: strop. — se, verschilfen. Rybník se zará- kosil (rákosem zarostl). D., Tč.

406468   Zárakovčí Svazek: 9 Strana: 0397
Zárakovčí, n., pole. Pck. Hol. 50.

406469   Zarakviti Svazek: 8 Strana: 0500
Zarakviti = do rakve položiti, zavříti. Słow. Lil. Ven. 98.

406470   Zarámcovati Svazek: 5 Strana: 0228
Zarámcovati, einrahmen. — co: obraz. Us.

406471   Zaramovati Svazek: 5 Strana: 0228
Zaramovati = zahrabati, zandati, ver- raumen, verlegen. Ros. — co kde: v ko- moře. Us. Tč.

406472   Zarámovati Svazek: 5 Strana: 0228
Zarámovati, einrahmen. — co: obraz, zrcadlo, okno. Us., Sd., Tč.

406473   Zaránek Svazek: 5 Strana: 0228
Zaránek, nku, m. = raní doba. Vz Za- ránky.

406474   Zaraní Svazek: 5 Strana: 0228
Zaraní (zastr. zarannie) = časně ráno, frühzeitig. Ž. sobě přivstal. Har., Hšv.

406475   Zarání Svazek: 7 Strana: 1120
Zarání. Večer jako z. Ezp. 2219.

406476   Zaraniti Svazek: 5 Strana: 0228
Zaraniti, il, ění = časně si přivstati, zeitlich aufstehen. Na Slov. Kd.

406477   Zaránky Svazek: 5 Strana: 0228
Zaránky, pl., m. = raní doba. Choroba už celkom minula, ba i súdny deň o mnoho ďalej sa mu zdal býť, než zaránky (z rána). Phld. III. 546.

406478   Zaranovati Svazek: 5 Strana: 0228
Zaranovati = do rána zůstati, bis zum Morgen bleiben. — kde. Na Ostrav. Tč.

406479   Zarapotati Svazek: 5 Strana: 0228
Zarapotati, krächzen. — kde. Keď nad Domom straka zarapoce. Dbš. Obyč. 46. Ne- zarapoce mi straka viac nad mojou kolibou. Mt. S. I. 29.

406480   Zarastati Svazek: 5 Strana: 0228
Zarastati = zarůstati. Na Slov. Bern. — čím. Špatná to ruka, čo trhá kopryvy, kde šumným kvietim zarastajú nivy. Čjk. 51.

406481   Zarastený Svazek: 5 Strana: 0228
Zarastený = zarostlý, verwachsen. Z. brada. Sl. ps. Šf. 1. 97. — čím: v jaskoch krovinami z-ných. Let. Mt. S. VIII. 2. 20.

406482   Zarastený Svazek: 10 Strana: 0519
Zarastený = zarostlý. Slov. Z. jako Žid. Mus. slov. VI. 111.

406483   Zarásti Svazek: 5 Strana: 0228
Zarásti = zarůsti. Na Slov. Bern.

406484   Zarastiti se Svazek: 7 Strana: 1120
Zarastiti se = zježiti se. Jos. 21.

406485   Zarastlý Svazek: 5 Strana: 0228
Zarastlý = zarostlý. Na Slov. Č. Čt. II. 145.

406486   Zarastnúť Svazek: 5 Strana: 0228
Zarastnúť = zarůsti. Na Slov. Bern.

406487   Zarátati Svazek: 7 Strana: 1120
Zarátati, verrechnen, in die Rechnung bringen, Jemanden gut schreiben. Slov. Phľd. XII. 695. — sa = přepočítati se. Slov. Phľd. VIII. 116.

406488   Zaratiti Svazek: 5 Strana: 0228
Zaratiti (vlastně zarantiti), il, cen, ení. — co = zandati, založiti. Us — Také na Mor. Brt. Kams to zase zaratil ? Kam se to zaratilo (podělo)? Nevím, kde je to zaraceno. Mor. Kčr., Bkř., Tr., Šd. — čím. Cesta křovím zaracená (zarostlá). U Žinkov. Kd. — Z. = zrušiti, vyhubiti, tilgen. — co. Kterak bych ten obyčej zaratila. Leg. Chcete (chcte, dle Gb.) tak svú česť zaratiti i ml- čením zatratiti ? Kat. 1676. Vz Uratiti.

406489   Zaratiti Svazek: 7 Strana: 1120
Zaratiti. Cf. List. fil. XVI. 171.

406490   Zaratkať sa kde Svazek: 10 Strana: 0519
Zaratkať sa kde = zameškati, zaržeti se. Zaratkal sa do puonoci pri skleničky. Slov. Phľd. XXIV. 814.

406491   Zaraz Svazek: 5 Strana: 0228
Zaraz = za ráz, brzo, hned, bald, gleich, sofort. Na Slov., na Mor. a ve Slez. Bern., Šd., Tč. Lež keď boli na prostried vody, chcel plavčíka hodiť do hlbočiny, ak mu hneď a zaraz nepovie: Povedz mi hneď a z., kto ťa to naučil. Dbš. Sl. pov. II. 58., VI. 55. A kedykolvek do školy prišiol, už on vtedy bol tak pripravený, že priam a z. to recitovať mohol. Hdž. Slb. 59. Do te- mnice oboch z. hodit velil. Ppk. I. 191. Já sem v tem nic nemeškal, než zarazem sem psal list jeho milosti. Sl. let. III. 54.

406492   Záraz Svazek: 5 Strana: 0228
Záraz, u, m. = zaražení i co se zarazí, das Hineinschlagen, Hineingeschlagene. — Z. = nástroj lovecký k zabíjení zvěři, nůž, záražec, der Hirsch-, Nickfänger, das Weid- messer. Dch., NA. IV. 115., D. Vytáh z. rozťal čumák (medvědí) v půli. Kká. Td. 134. — Z. = zastavení, die Hemmung. Bez zárazu. Zlob. — Z., na. Slov. = zardění-se, das Erröthen. Koll. — Z. = udeření smr- telné, ein tödtlicher Streich. Z. dáti = za- raziti, zabiti. Ros. — Z. = rychlé kynutí. Zadělejme na záraz (u pekařů). Us. Lg.

406493   Záraza Svazek: 5 Strana: 0228
Záraza, y, f. = nakažlivá nemoc, an- steckende Krankheit, Epidemie. Na Mor. a Slov. J. tr. Z. úžasná zachvátila celý národ. Zbr. Lžd. 190. Odkládať dál nemožno, by z rady z. sa viac nerozšírila. Zbr. Hry. 156. Pavel všady nákazu a z-zu a zhoubu roz- šiřuje. Sš. Sk. 266. — Z., orobanche, die Sommerwurz, rostl. Z. větevnatá, o. ramosa, jínatá, o. pruinosa, červenavá, o. rubens. Vz Rstp. 1158., Kk. 190., Čl. 85 , Čl. Kv. 247., FB. 59., Slb. 302., Schd. II. 236. Z. větší (oro- baňka, býkova bylina), hřebíčková, modrá, větevnatá. Rostl., Let. Mt. S. VIII. 1. 32.

406494   Záraza Svazek: 7 Strana: 1120
Záraza, orobanche. Cf. Ves. IX. 14., Mllr. 74., Rosc. 136., Rr. Sb.

406495   Záraza Svazek: 10 Strana: 0519
Záraza, y, f., Orobanche, rostl. Vz Ott. XVIII. 890.

406496   Zarázati Svazek: 5 Strana: 0229
Zarázati = zarážeti. Na Slov. Bern. Vz Zaraziti.

406497   Zarazení Svazek: 5 Strana: 0229
Zarazení, n. = zaražení. Na Slov. Bern.

406498   Zarazeno Svazek: 5 Strana: 0229
Zarazeno = zaraženě. Na Slov. Z. po- hliadnu na seba. Phld. IV. 228.

406499   Zarazený Svazek: 5 Strana: 0229
Zarazený; -en, a, o = zaražený. Na Slov. Bern.

406500   Zarazi Svazek: 5 Strana: 0229
Zarazi, zastr. = zarazil, a, o, Kat.

406501   Zarazíce Svazek: 5 Strana: 0229
Zarazíce, dle Budějovice, Zarazitz, ves u Veselí v Olomoucku. PL.

406502   Zarazíce Svazek: 7 Strana: 1120
Zarazíce. U Z-zic jest sloup a na něm jsou čtyři sv. králové namalováni. Jak se to stalo ? Vz Sbtk. Krat. h. 216.

406503   Zaraziště Svazek: 7 Strana: 1120
Zaraziště, ě, n. = začáteční předek (důlní výrobotky, místo zaražení kutby), Einschlag, Ansatz, Anschlagspunkt. Hř., Hrbk.

406504   Zaraziti Svazek: 5 Strana: 0229
Zaraziti, raz, raze (íc), il, žen, ení; za- rážeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; zaražo- vati = udeřením někam zahoditi, ver-, ein- schlagen; za co, do čeho vraziti, zatlouci, ver-, einsehlagen, einstossen; odvoditi, ab- leiten ; zastaviti, zadržeti, hemmen, aufhalten; zabiti, erschlagen, tödten ; obraziti, ublížiti, uškoditi, schlagen, beschädigen, verletzen; dosíci, doraziti, wohin dringen ; zaleknouti, zarmoutiti, niederschlagen, bestürzen, ver- legen machen; podoben býti, Jem. ähnlich sehen; v nově něco ustanoviti, zříditi, za- číti, errichten, aufrichten, anfangen, auf- schlagen, bilden, gründen; zavaditi, anstos- sen; stanouti, stehen bleiben; sraziti se (o těstu), schliefig werden; usídliti se, sich fest setzen, einwurzeln ; zavrávorati se, stür- zen; užasnouti, stutzen, stutzig werden, zu- sammenfahren. Jg. — abs. Zaraz, zvolal přemožený. Ml. To slyše zarazil (umlkl). Us. Dřív než přisoukal, zarazil (= hloupě, nevčasně počal. Zaraziti u tkadlců = nový kus začíti). Ros. Zima sem zaráží (dosahuje). Ros. Prve než groš český i peníz zaražen (eingeführt war). Vl. Zř. 301. — co, koho: míč (lopatkou házeti), klín, kůl, Us., kot- vici, D., jehlu, Us.; stavidlo, vodu, mlýn, kolo, stroj, Vys., pot, Us., pec (uhasiti); mráz zarazil (zahubil) ovoce. Us. Z. vlak (brzditi, bremsen), Šp., kotvici; To člověka zarazilo. Dch. Jdi mi, nebo tě hned z-zím (Niederschmettern). Us. Šd. Z. hodinky (za- staviti). Us. Tu náhle z-zí ji divná vůně. Vrch. Kdo jim tu mliečnicu vybral, aby ho šlak zarazil. Phld. III. 3. 294. To ťa len tá ľudská duchota zaráža, čo si veľmi tuho dúchal. DBS. Sl. pov. IV. 10. To hlas můj zaráží. Us. Tč. Z. království pozemské. Sš. L. 182. Ale zrada páně Přibíková zarazila úmysly taskové. Pal. Děj. III. 3. 144. A při- pravivše se zarazují šraňky a řetězy uklá- dají a hned na ně udeří. Let. 73. Němci zarazili nový důl. Dač. I. 57. Z. minci (zavésti), Jel., Dač. I. 38., nový groš. V. Dobrý peniez, tociúš groš, zarazi. Dal. 95. 4. Taký potom o božím těle z-zil král Jiří Dobrý peníz český se lvem. Let. 175. Jejich oči vnitřní blesk (lesk) chrámu za- rážel. BR. II. 367. a. Zarazil nás ten smrad, Us., puch. Kom. Blesk ho za- razil (omráčil, oslepil). Háj. Velká světlosť oči zaráží. Jel. Zlo to duši i tělo zaráží. Kom. Z. školu, hostinský dům, ležení (uči- niti), V., náboženství, sektu, svátek, hody, Br., štolu, chodník, vort, důl, šachtu, hory, šichtu (anfangen, beginnen, anlegen), Vys., trh, církev, Th., žalobu, D., nový groš, V., obchod, Th., učení, Us., soud (počíti vésti), D., dluh (učiniti), V., krám, kupectví, pro- dej, J. tr., spolek, Bk., ústav. Z. jelena (záraz mezi obratie šíjové mu vraziti, ihm den Fang gehen, ihn abfangen). Šp. — co kam (več, do čeho, nač, k čemu, před co): hřebík v prkno. Us. Jelen v houští se zarážel (tam se hnal). Šm. Z hřebík do prkna; sobě trn do nohy, Us., skobku do dřeva. Šp. Vůně zisku vždy do nosu zaráží. Kom. Z. hřebík za postel. Us. Kůl před chlév z. Us. Z. praporec na val, D., na hradby. Ml. Třeskot oceli zarážel k uším jeho. Knrz. — co, koho, se čím (kam): hřebík kladivem. Koly beranem do země. Sych., Ros. Slovem ho z-zil. Us. Oko jasnem z. Dch. Z. se podivením. Sá. Hlavmi do hlav sa zarazá a na černý písek upadnú. Hol. 24. A tak hned fojta našeho kamenem zarazili. 1715. Pk. exc. Divokou svini tesákem, oště- pem z NA. IV. 116. Tím zarazilo se oblé- hání. Ddk. III. 164. Sv. Pavel bleskem byl zaražen. BR. IL 673. a. Křikem svým mne, až i ušima těžko bylo, zaráželi. Ler. Na- stuzením se mu pot zarazil. Ml. Zarážeti jazykem (v řeči se zastavovati). Us. Veli- kým kůlem vrata zarazil. Ros. Koráb kotvi- cemi z. Zlob. Čerta by svou tlamou zarazil (spletl). Ros. Někoho křikem z. Vš., J. tr. Touto otázkou se zarazil. Ml. — co odkud. On z toho to zaráží (odvádí). Theat. div. — nač (komu). Zarážeti sobě na koně (hra v míč). Us. na Mor. On na otce zaráží (jest mu podoben). Na Slov. Bern. — se. Vz na- hoře. Neštovice se zarazily. D. Pot se za- razil. Mlýn, kolo se zarazilo. Vys. Chléb se zarazil (nevykynul, srazil se). Chmel. Led plovoucí se zarazil; Nedal se z., er liess sich nicht ausser Fassung bringen. Dch. Zarazil se (= 1. pozastavil se, užasl, 2. na Slov., zabil se). — v čem. Zaráží v řeči (koktá). Zarazil se v řeči (přestal mluviti). Zarazil ho v řeči (zastavil) Us. — co, se kde (v čem, u čeho, pod čím, před čím, mezi čím, na čem, po čem). Ně- koho v lese z. (zabiti). Ros. Obydlí své v malé chaloupce z. Byt v místech pustých z. Štelc. Někoho v mysli z., aus der Fas- sung Bringen. Dch. Z-zil se v něm smích. Sá Mladý zať z-zil se na tom, stutzte da- rüber. Dbš. Sl pov. I. 482 Jakož i sídlo svoje v Římě z-zil; V Jerusalemě nějaké slavné křesťanské království zaraženo; Chrámy po světě zarážeti. Sš. II. 21., L. 194., Sk. 60. Uhři u Dubče valné své ležení zarazili. Dač. I. 220. Byt sobě v těch kra- jinách zarazili. Ler. — Kom., Sych. Sídlo své zarazil u samé silnice. Sych. Důl u lesa z. Z. důl pod horou, pod vsí z. Vys. Le- žení před městem z. V. Školu mezi nimi zarazil. Us. Co mezi kým. Cyr. Z. na ho- rách doly. Vys. Řekl a na stříbrných jílcích zarazil ruku. Plk Ti se na těch místech za- rážejí (usidlují). Zlob. - co, se komu. Z. si kratochvil. Cyr. Studený vzduch zarazil mně pot. Ml. Koni chřípěcí se zarazilo. Ja. Blesk mu zarazil zrak (oslepil ho). Us. Sobě brloh. Cyr. Z si hostinský dům, V., někomu válku. Plk. Zaráží mu to dech; Někomu příjmy z. Dch. Zarazí se ti (= zmýlíš se). U Prostěj. Vch. Z-li lidem hubu (nedali pří- činy k pomluvám). Dvrs. Z-li si nové cesty, stezky. .Smil a Osov. Zř. sel. Vojenské le- žení u Čáslavě sobě zarazil. Dač. I. 247. — co proti komu: vojnu. Ros. — co proč, k čemu: mlýn ku křesu z., Vys., hovado k oběti. Reš. Na znamení moci Kristovy bleskem jest zaražen (Pavel). BR. II. 419. Myšlénky se mu strachem zarážely. Us. Frsk. — co kdy. Druhou pak noc po svátku v osmi hodinách šichtu zase z-li. Vys. — oč: o roh. Us. — kdy. Na tu chvíli každý zaražen byl. Dch. Z. máj před domem své milenky na prvního května. Us. Tč. Nový živel před půltřetím stoletím tam paty z-zil, fasste festen Fuss. Kos. 01. I. 109. Koráb z-zil sem o půl noci. Osv. I. 82. Že lidé ti neučení a sprostí na výslechu se dokona z-zí. Sš. Sk. 48. Mense j unii z-li důl horní pode vsí Poličany. Dač. I. 119. Náboženské bouře za posledních let krále Václavových zarazily krásný rozkvět slovesnosti naší. Anth. I. 3. vyd. IV. — se nad čím = za- staviti se, užasnouti, ustrnouti, über etwas stutzen, stutzig werden. Us. Dch. — se přes co. Ten se přes to zarazil, šp. m.: tím atd. — co s kým, aby. Zarazili novou školu se sousední vesnicí, aby jejich děti daleko do školy nemusily choditi. — jak. Vlak silně, rázně z. (bremsen); Kůl pevně do země z. Us. Dch. Než jako sa zblíža a vrchom ránu mohli dáť istú, náramným ostré zarazá do hruď oštepy hurtom. Hol. 23. Propůjčiv jí právo, aby v městě Plzni svou zvláštní minci na český ráz a zrno z. a vydávati mohla. Pal. Děj. IV. 2. 369. Pod titulem svornosti roztržku z. Us. Nový groš na dobré zrno z. V. To zaráží česnekem. Chmel.

406505   Zaraziti Svazek: 8 Strana: 0500
Zaraziti. Vz Přitloukati (3. dod.). Z-lo ho na jednu stranu, na jazyk (byl raněn mrtvicí). Brušp. Hledíková. Musí z domu po robote sa zarážať. Phľd. 1898. 214. (Smrť) zarazila jím (polenom po hlave tancujúceho družbu). Ib. 1894. 258.

406506   Zaraziti co Svazek: 7 Strana: 1120
Zaraziti co: horu (vinohrad zavříti). V Podluží. Brt. Z. páru, Mour., novou říši, Tk. Č. 4., hovor. Posp. Sucho oves z-lo (neurostl). Brt. D. 295. Z. pot, sektu. Us. To slovo ho z-lo. Hš. Z. novou minci, Let. 208., dobrý peniez, Št. Kn. š. 160. — koho čím. Svou učeností čtenáře zaražují, ins Staunen setzen. Šf. III. 274. — kde. Doktor odvětil v řeči zarážeje. Šml. Z. se v řeči, in der Rede stocken. Hš. exc. — kdy. Jakž jest dobrý groš český za krále Václava byl zaražen. Št. Kn. š. 161.

406507   Zaraziti se kde jak dlouho Svazek: 9 Strana: 0397
Zaraziti se kde jak dlouho. Pýtala sa ho, dze sa za celý rok zarážal (zdržoval, meškal). Slov. Nár. sbor. II. 64.

406508   Zárazivý Svazek: 7 Strana: 1120
Zárazivý = mrazivý. Z. odpověď. Koll. Zp. II. 490.

406509   Zárazní Svazek: 5 Strana: 0230
Zárazní = brzdicí, Bremse-. Z. zařízení, Bremsevorrichtung, f. Dch.

406510   Zárazník Svazek: 5 Strana: 0230
Zárazník, a, m., der Bremser. Dch. Vz Brzdič.

406511   Zárazovitý Svazek: 5 Strana: 0230
Zárazovitý. Z. rostliny, orobancheae: záraza, davibýl, podbílek. Vz Rstp. 1157., Kk. 189., Čl. 139., Slb. 302.

406512   Zarázštipcovati Svazek: 5 Strana: 0230
Zarázštipcovati = rozštipcem sevříti. Na Slov. Dbs. Sl. pov. I. 506.

406513   Zaraž Svazek: 5 Strana: 0230
Zaraž, e, m. = záraz (lovecký nůž), das Weidmesser, zast., slovo nejspíš cizí. Vz Mz. 374. Vz Záražec.

406514   Zarážati Svazek: 5 Strana: 0230
Zarážati = zarážeti. Na Slov. Vz Za- raziti.

406515   Záražec Svazek: 5 Strana: 0230
Záražec, žce, m. = záraz, zaraž, der Hirschfänger, das Weidmesser. Dch.

406516   Zarážecí Svazek: 5 Strana: 0230
Zarážecí přístroj, der Hemmapparat; be- ran (při vodních stavbách), das Schlagwerk. Dch.

406517   Zarážeč Svazek: 5 Strana: 0230
Zarážeč, e, m. = brzdič, zárazník, der Bremser. Dch. — Z. = záražec. Sl. les., Ddk. VIII. 326,

406518   Zaraženě Svazek: 5 Strana: 0230
Zaraženě, betroffen, verdutzt. Z. na něco hleděti. Dch , Večeřovy Povíd.

406519   Zaražení Svazek: 5 Strana: 0230
Zaražení, n., das Einschlagen, Einrammen. Z. kolu do země. Us. Korouhvičné = plat za z. korouhvičky, die Fahnenaussteckge- bühr. Šp. — Z. = zřízení, zavedení, die Gründung, Einführung, Errichtung. Z. časo- pisu. Us. Pdl. Z. stálých sídel. Osv. II. 547. Z. obchodu, Us., lomů. NA IV. 133. On byl očitým svědkem z. nového křesťanského trůnu v Jerusalemě. Ddk. III. 73. Před z-ním groše. VI. zř. 301. — Z. = zastavení, die Einstellung. Z. exekuce. Pr. 1884. 67. Z. hybné síly. Stč. Z. 483. - Z., die Bestür- zung, das Stutzigwerden. Lpř. Dch., Šp. — Vz Zaraziti.

406520   Zaraženina Svazek: 5 Strana: 0230
Zaraženina, y, f., die Stockung. Z. mízy (když se oběh mízy stromové přetrhne). Um. les. Z. = nemoc dovnitř zaražená, eine zurückgetretene, verstockte Krankheit. Šd.

406521   Zaraženosť Svazek: 5 Strana: 0230
Zaraženosť, i, f., die Bestürzung. Rk.

406522   Zaraženosť Svazek: 10 Strana: 0519
Zaraženosť, i, f. Strnulá z., stupor. Ktt.

406523   Zaražený Svazek: 5 Strana: 0230
Zaražený; -en, a, o, eingeschlagen, ein- gerammt. Z. koly. — čím kam: beranem do země. Zátka do láhve z-ná. Us. — Z. = zřízený, zavedený, eingeführt, errichtet, ge- gründet. Z. spolek, škola, doly atd. Z. obec Dal. Z. dluh (učiněný). V. — kým proč. Spolek několika lidmi ku podpoře chudých z-ný. Us. — kde. Peníze u nás z-né. NB. Tč. 213. — Z. = zastavený, eingestellt. Z. krev, D., pot, doly, Us., obchod, Th., rýma. Z. var, der Siedeverzug. Hrm. 71. Z. pospoj dráhy. Dch. Z. homole cukru, nicht abzie- hende Brode. Šp. Z. větry, verstockte Blä- hungen. D., Šd. — Z. = zastavený, upev- něný, befestigt. — jak. Loď na kotvích z. Us. — Z., betroffen, bestürzt, stutzig, paff, befangen, verlegen. J. tr. Ostal všecek za- ražen to uslyšev. Dch., Šd. Odešel celý z-en. Dch. Stojí všecek z-ný. — čím: křikem, bleskem. — Z. = nakažený, angesteckt. — čím: morem. Kom. — Z. = schromlý, ge- lähmt. Tatíček náš je zaražený. Slez. Šd. — Vz Poraziti.

406524   Zaražený Svazek: 8 Strana: 0501
Zaražený = mrtvicí raněný. Brušp. Hle- díková.

406525   Zaražený Svazek: 9 Strana: 0397
Zaražený. Má z-nou prudkosť (zkrotí). Hor. 96.

406526   Zarážeti Svazek: 5 Strana: 0230
Zarážeti, vz Zaraziti.

406527   Zaražiště Svazek: 5 Strana: 0230
Zaražiště, ě, n., der Anlegepunkt. Z. šachty. Hř.

406528   Zaráživý Svazek: 5 Strana: 0230
Zaráživý = který zaráží, schlagend, frap- pirend. Z. vůně. Um. les. Vz Zarážlivý.

406529   Zarážka Svazek: 8 Strana: 0501
Zarážka, cf. Zapinadlo (3. dod.). — Z. cf. Lišta (3. dod.).

406530   Zarážka Svazek: 10 Strana: 0519
Zarážka, y, f. Z. u tkalcovského stavu rz přístroj, kterým se cívka samočinně za- staví, přetrhne-li se některá ze soukaných nití. Ott. XXIII. 723. — Z. Kosa se zarazí do kosiříka z-kou (klínkem, kterým se kosa přitahuje). Hoš. Pol. II. 149.

406531   Zarážka, zárážka Svazek: 5 Strana: 0230
Zarážka, zárážka, y, f. = zarážení i co se zaráží, das Ein-, Verschlagen, der Ein- schlag. — Z. = házení míče palestrou, das Ballschlagen. Krok. — Z. = kámen tesaný nad veřejí. Us. — Z. u tkadlce, ein Stecken, der in den Trumm kommt, wenn die Leinwand gar gemacht wird. Šp. Vz Tkadlcovství. Hk., Jg. — Z. v horn., der Vorschlag, Vorsteck. Bc. Místo z-ky. Šp. Povolení k horní zarážce, die Muthbe- willigung. J. tr. — Z. u vozu, die Bremse, Bremsvorrichtung. Šp. Jeřáb se samočinnou zarážkou. Pdl. — Z. = železný klínek u cho- moutu, jímž je hák zaražen. V Kunv. Msk. Z. u výhybky železničné (zabraňuje, aby se páka z polohy, do které byla uvedena, ne- pošinula). NA. IV. 200. — Z. = zastávka při mletí. V létě, když dlouho neprší, mele mlynář jenom na zarážku t. j. zaráží mlýn, až by mu zase vody s dostatek nateklo. Mor. Šd.

406532   Zarážlivý Svazek: 5 Strana: 0230
Zarážlivý = zarážející, zaráživý, schla- gend, frappirend. Z. smrad, Hlas., blud. Kom.

406533   Zaražovati Svazek: 5 Strana: 0231
Zaražovati, vz Zaraziti.

406534   Zarčení Svazek: 5 Strana: 0231
Zarčení, n. = přípověď, die Zusage. Pís. br.

406535   Zarčený Svazek: 5 Strana: 0231
Zarčený, vz Zařeknouti.

406536   Zarděle Svazek: 5 Strana: 0231
Zarděle oči sklopiti, erröthend die Augen zu Boden wenden.

406537   Zardělosť Svazek: 5 Strana: 0231
Zardělosť, i, f. = červenosť, die Röthe, Schamröthe. Z. očí. D., Čjk., na oblacích. Sych. Z , nejkrásněji barva dítek. Sbor. uč.

406538   Zardělosť Svazek: 10 Strana: 0520
Zardělosť (červeň) ohraničená, erythema marginatum, úrazová, e. traumaticum (con- gestivum), způsobená lučebninami, e. vene- natum. Léky působící z. kůže, rubefa- cientia. Ktt.

406539   Zardělý Svazek: 5 Strana: 0231
Zardělý = začervenalý, červený, roth Z. oko, Ja., barva. V. Nemocný je celý za- rdělý. Dch. Z. jako planý mák. Osv. 1884. 10. Z. obličej. Čch. Mch. 48. — čím. Oči plamenem z. Troj. Studem z., schamroth, V., zdravím. Osv. 1884. 5. Obloha požárem zardělá. Osy. I. 377. Je pitím už celý za- rdělý. Us. Šd. — kde. V líci zardělá jest čerstvá trešně. Čch. L. k. 17.

406540   Zardělý jak Svazek: 10 Strana: 0520
Zardělý jak: jako pivoňka. Jrsk. XXVII. 71. — od čeho: od větru. Zvon III. 692.

406541   Zarděnec Svazek: 5 Strana: 0231
Zarděnec, nce, m., eriogorum. Rostl. I. 241. a.

406542   Zardění Svazek: 5 Strana: 0231
Zardění, n., die Erröthung. Z. tváře, studem, V., se hanbou a bolestí. Br. Mi- lostné z. Mus. 1880. 157. Z. = hněv, roz- hořčení, die Entrüstung. Povstane vám z. Hospodinovo (furor); Otvrátí se ot vás hněv jeho zarděnie (furoris ira, hněv prchlivosti); Vyvrhl je ze země jich v hněvě i v rydání i v zardění velikém (indignatio). BO.

406543   Zarděnice Svazek: 5 Strana: 0231
Zarděnice, e, f., erythrina, der Korallen- baum. Z. bylinná, e. herbacea, korálová, e. corallodendron, indijská, e. indica. Vz Rstp. 413.

406544   Zarděnice Svazek: 8 Strana: 0501
Zarděnice, erythrina. Vz Ott. VIII. 736. b.

406545   Zarděnky Svazek: 7 Strana: 1120
Zarděnky, náhlá a nakažlivá osutina, rubeola, Rötheln. Vz Slov. zdrav.

406546   Zarděnky Svazek: 10 Strana: 0520
Zarděnky spalničkové, rubeola morbil- losa, spálové, r. scarlatinosa. Ktt.

406547   Zarděný Svazek: 5 Strana: 0231
Zarděný, roth, erröthet. Z. tvář, líce. Sych. — čím: horkem, studem.

406548   Zarděný Svazek: 9 Strana: 0397
Zarděný. Pravil z. Mart. S. 7.

406549   Zarděti se Svazek: 5 Strana: 0231
Zarděti se (zastr.), nyní: zardíti se, dím, zardi se, zardě (íc), děl, ění; zardívati se = začervenati se, roth werden, erröthen. — abs. ,Po čem barva,' říkávají, když se někdo zardí. Prov. Všechen se zarděl. Ros. — se proč (čím). Z. se nevolí. Šml. I. 50. Z. se ra- dostí, Tč., studem, hanbou, krví, V., hněvem. Br. — se čím od čeho. Moře se krví za- rdievá od sbití mnohých. Troj. — koho, co (akt.). Jasná záře tvář rybáře žhoucně zardívá. MM. — jak (kdy). Nebe zardělo se nachem. Mühl. Panna se růží (jako růže) zarděla. Květy V. 75. Zarděl se jako pi- voňka, Us. Dch., Vlč., jako planý mák. Jrsk. Zardíval se při tom do krve. Sá. Do duše ať se zardí takový nepoctivec Dch. Z. se po uši. Osv. I. 262. Jako poupě z růže za- rděla se. Kká. Td. 81. Z. se v milostném vděku. Čch. Mch. 44. Z. se sám před sebou. Hrts. Raději se jednou zardím, nežli stokrát zblednu. Tč. Z. se do temna. Vlč. Do krve se z. (jako krev). Us. Frch. — (kde) komu. A to se z-lo mé panence v tváři. Er. P. 109. Dívce se zarděly tváře. Mcha. — proti komu. Zardie se proti nim voda mořská, excandescet. BO.

406550   Zardíti se Svazek: 5 Strana: 0231
Zardíti se. Vz Zarděti se.

406551   Zardívati se Svazek: 5 Strana: 0231
Zardívati se, vz Zarděti se.

406552   Zardivina Svazek: 5 Strana: 0231
Zardivina, y, f. = prvek ve žluči na žloutenici zemřelého člověka nalezený, das Erythrogen. Chym. II. 307.

406553   Zardousilosť Svazek: 8 Strana: 0501
Zardousilosť, i, f. Am. Orb. 70.

406554   Zardousiti Svazek: 5 Strana: 0231
Zardousiti, zartousiti, zahrdousiti, za- hrtousiti, il, šen, ení; zardusovati, zardu- šovati, zartušovati, zahrdušovati atd. = za- škrtiti, zadáviti, zadusiti, erwürgen, er- drosseln. — abs. Tu striga do neho: len zahrdúsiť a zahrdúsiť (vší mocí ho chtěla z.). Dbš. Sl. pov. I. 11 — koho čím: pro- vazem. V. — kde. Zardousil se v konopi (= byl oběšen). D. Mladšího bratra v lázni pokoušel se z. Ddk. II. 59. — se. Jestliby tento byl sa zahrdusil, byliby zas povedali ľudia, že čert ho sviedol. Zbr. Báj. (dod. 47.).

406555   Zardoušenec Svazek: 10 Strana: 0520
Zardoušenec, nce, m Tbz. II. 28.

406556   Zardoušení Svazek: 5 Strana: 0231
Zardoušení, n., die Erdrosselung.

406557   Zardoušení Svazek: 7 Strana: 1120
Zardoušení, n. Vz Slov. zdrav.

406558   Zardoušenina Svazek: 7 Strana: 1120
Zardoušenina, y, f., das Erwürgte. Za- rdoušenin a zdechlin se zdržovali. Vj.

406559   Zardoušený Svazek: 5 Strana: 0231
Zardoušený; -en, a, o, erdrosselt.

406560   Zardusovati Svazek: 5 Strana: 0231
Zardusovati, vz Zardousiti.

406561   Zardusovati Svazek: 5 Strana: 0231
Zardusovati, vz Zardousiti.

406562   Zardza Svazek: 5 Strana: 0231
Zardza, y, f. = res. Na Slov. Bern.

406563   Zardzati Svazek: 7 Strana: 1120
Zardzati = řehtati. Koník mu zardzával. Slov. Sl. sp. II. 97.

406564   Zardzavina Svazek: 5 Strana: 0231
Zardzavina, y, f. = zrdzavina. Na Slov. Ssk.

406565   Zardzavosť Svazek: 5 Strana: 0231
Zardzavosť, i, f. = rezavosť, die Rostig- keit. Slov. Bern.

406566   Zardzavý Svazek: 5 Strana: 0231
Zardzavý = rezavý, rostig. Na Slov. Bern.

406567   Zarebentiti Svazek: 8 Strana: 0501
Zarebentiti = zabrebentiti. Několik ne- srozumitelných slov naň z-til. Kld. IV. 247.

406568   Zarecť Svazek: 5 Strana: 0231
Zarecť = zaříci. Na Slov. Bern.

406569   Zarečení Svazek: 5 Strana: 0231
Zarečení, n., das Verreden, Geloben etwas nicht zu thun. Na Slov.

406570   Zarečený Svazek: 9 Strana: 0397
Zarečený. Zo z-ho chlebíka sa najviac dostane. Zát. Př. 207b. Sr. Zařečení.

406571   Zarejditi Svazek: 5 Strana: 0232
Zarejditi, il, ěn, ění, zarejdovati, ein- lenken. — co: vůz. Ros. — kam: do cesty. D. Kam ten kluk už zase zarejdoval (odešel, utekl)? Us. Šd. — čím kam: vojí na stranu z. Ros. On tím vozem ani nezarejduje (ani nehne). Ros. Zarejdovati saněmi do dvora. Us. Kšt. — jak kam. Na vozíčku k otci z-val (přijel). Kká. Td. — si s kým kde: v ho- spodě (= zatančiti). Us. Tč.

406572   Zarejdovati Svazek: 5 Strana: 0232
Zarejdovati, vz Zarejditi.

406573   Zarejsovati Svazek: 5 Strana: 0232
Zarejsovati, aufzeichnen. — co. Us. Vz Rýsovati.

406574   Zarékání Svazek: 5 Strana: 0232
Zarékání, n. = zaříkání. Na Nlov.

406575   Zarékati Svazek: 5 Strana: 0232
Zarékati = zaříkati. Na Slov.

406576   Zarékávati Svazek: 5 Strana: 0232
Zarékávati = zaříkávati. Na Slov.

406577   Zarembek Svazek: 5 Strana: 0232
Zarembek, bku, m. Chotar a v něm vše- liké užitky na pet i dvacet z-bků rozděleny. Sl. let. IV. 249.

406578   Zarembek Svazek: 7 Strana: 1120
Zarembek = záhonek, zárubek. Šd.

406579   Zarémovaný Svazek: 5 Strana: 0232
Zarémovaný = zarýmovaný, voll Strau- chen. Jsem celý zarémovaný. Na již. Mor. Šd.

406580   Zarepetati se Svazek: 10 Strana: 0520
Zarepetati se = zachvěti se, zatřásti se. Větve se zly. Tbz V. 6. 89. — jak: jako osyka. Ib. V. 1. 179.

406581   Zarepetiti Svazek: 5 Strana: 0232
Zarepetiti, il, ěn, ění = zažvatlati, ein wenig schwatzen. — co komu kam: do uší. Div. z ochot.

406582   Zarepositi Svazek: 5 Strana: 0232
Zarepositi, il, en, ení, ein wenig spre- chen. U Brušp. Mtl.

406583   Zarepotání Svazek: 5 Strana: 0232
Zarepotání, n., vz Repotati. Bern.

406584   Zarepotati Svazek: 5 Strana: 0232
Zarepotati, vz Repotati.

406585   Zareptání Svazek: 5 Strana: 0232
Zareptání, n , vz Zareptati.

406586   Zareptati Svazek: 5 Strana: 0232
Zareptati, reptám a repci; zareptávati, ein wenig murren, brummen. — kde. Kdo tu zareptal? Us. — proti komu. Us. Z. proti Bohu. Us. Tč.

406587   Zaretaziti Svazek: 5 Strana: 0232
Zaretaziti, il, en, ení = řetězem zavříti, na řetěz zavříti, zastrčiti, durch Anlegung einer Kette schliessen, sperren. Na Slov. Sl. let, IV. 204. — co: brány. Sldk. 554. — co kdy kde: při svatbě na konci dědiny cestu z. Dbš. Obyč. 21.

406588   Zaretovati na Svazek: 7 Strana: 1120
Zaretovati na pravo = zaměřiti. Mor. Brt. D. 260.

406589   Zarevati Svazek: 5 Strana: 0232
Zarevati = zařvati, aufbrüllen. Na Slov. — jak. Zareval, že sa zem ztriasla. Mt. S. I. 98.

406590   Zarévati se Svazek: 5 Strana: 0232
Zarévati se, il, en, ení = révami ob- růsti, Zweige bekommen. Mor. Tč.

406591   Zarezatělý Svazek: 5 Strana: 0233
Zarezatělý, verrostet. Z. peníze = jichž nelze dobyti. U Sadské. Kšť.

406592   Zarezavělý Svazek: 5 Strana: 0233
Zarezavělý, rostig. Z. zbraň. Hvls.

406593   Zarezovatěti Svazek: 5 Strana: 0233
Zarezovatěti, vz Zrezovatěti. Ros.

406594   Zarchaisovati Svazek: 10 Strana: 0520
Zarchaisovati svou mluvu. Mus. 1904. 22

406595   Zariadiť Svazek: 5 Strana: 0233
Zariadiť = zaříditi. Na Slov.

406596   Zariaditel Svazek: 7 Strana: 1120
Zariaditel, e, m. = zařizovatel. Slov.

406597   Zariasť Svazek: 5 Strana: 0233
Zariasť = zarůsti. Na Slov.

406598   Zaričati Svazek: 5 Strana: 0233
Zaričati = zařičeti. Na Slov. Bern.

406599   Zárječ Svazek: 8 Strana: 0501
Zárječ, e, f., míst. jm. v Trenčan. Phľd. 1894. 61.

406600   Zarklet Svazek: 5 Strana: 0235
Zarklet, u, m., šp. m.: květový list, pe- talum, das Blumenblatt. Jg.

406601   Zarmadovati Svazek: 5 Strana: 0235
Zarmadovati, vz Armadovati.

406602   Zarmótiti Svazek: 5 Strana: 0235
Zarmótiti = zarmoutiti. Na Hané. Tč.

406603   Zarmouceně Svazek: 5 Strana: 0235
Zarmouceně, betrübt. Z. vyhlížeti. D.

406604   Zarmoucení Svazek: 5 Strana: 0235
Zarmoucení, n. = zármutek. Us.

406605   Zarmoucenosť Svazek: 5 Strana: 0235
Zarmoucenosť, i, f. = zarmoucení. Jg., Klčk. Zb. III. 48.

406606   Zarmoucený Svazek: 5 Strana: 0235
Zarmoucený; -en, a, o= smutný, zkor- moucený, betrübt, traurig. Na Slov. zarmú- tený. Z-na jest duše má. Ros. Zarmútená vlasť. Č. Čt. II. 141. V časích těchto za- rmoucených. V. Z. píseň. V. Z. tvář. Us. Dľho, dľho potom ešte poplakala si na lúke a vrátila sa domov zarmútená. Mt. S. I. 57. Ach, ja smutná, zarmútená vdova! Zbr. Lžd. 198. Čo si, šohaj, robíš muky? jaký si za- rmútený! Ppk. I. 100. Kamže ty už, môj, najmilší, chodievaš, že ty na mňa zarmú- tenú zabúdaš? či ty mňa už zarmútenú tak necháš? Sl. sp. I. 9. Poteš srdce zarmútené; Nemám žiadne potešení, ach já smutný za- rmútený. Sl. ps. 66., 91. Z-ná chodím, tru- chlivá jsem. Er. P. 142. Tvár jeho zarmú- tená, ale odhodlaná. Hlčk. Zb. III. 27. Mé srdečko zarmoucené potěšte. Ps. slez. Šd. Poteš zarmúteného, keď sa ti žaluje. Na Slov.Tč. Co jej z-ho potkalo? BR. II.41. — kde. Já na světě zarmócená, ode všech sem opuštěná, nemám v světě žádného, kromě Jana svatého. Sš. P. 56. -- čím : něčí smrtí. Troj. 357. — jak: hluboce z-ný. Dch. — čeho. Dávámeť vám věděti, že jsme toho nemálo zarmouceni. Arch. I. 35. — Z. = nešťastný, zatrolený, proklatý, leidig, ver- wettert, vertracht. Z. peníze, bohactví. D. — komu. Když někdo bývá do vězení dán, nemůž jemu to než z-né býti. BR. II. 81. a. Bože môj, Bože môj, zarmútený svet môj ! všetkým je veselý, len mne zarmútený. Sl. spv. I. 17.

406607   Zarmoutiti Svazek: 5 Strana: 0235
Zarmoutiti, muť, moutě (íc), il, cen, ení; zarmucovati = zamoutiti, pomíchati, trüben, verwirren; zkormoutiti, betrüben, nieder- schlagen. — abs. Kdo mé srdenko potěší? Potěšil by ho, nemá kdo, zarmútiť umí leda kdo. Brt. P. 14., Sš. P. 278. — koho, se. Kom., Kram. Z. ducha sv. Sš. II. 123. Za- rmúti svój duch; Voda sě zarmúti. ZN. — co, koho, se čím. Dům svůj pokojný ma- cešinými nenávistmi zbouřiti a zarmoutiti. Jel. Z. se bázní. V. Zarmúti se tiem král. Výb. II. 45. Přišla tam k němu jeho milá, jedním slovečkem ho zarmútila. Sš. P. 121. Z. se zármutkem velikým. Bibl. Z. někoho listem. Arch. I. 49. — koho, se z čeho. Zarmoutil se z toho náramně. Ben. V. Z. se z neštěstí bližního. V. Někoho z úmysla. Kom. Z neščestí svých dítek zarmucuje otec své srdce. Na Mor. Tč. Jediný král zarmoutil se z toho a plakal. Ddk. II. 328. — se kde: v čem, Ctib.. na srdci. Koc. Zarmútilo sa ve mně srdečko, nemá ho kdo potěšiť. Tč. exc. — se proč: pro trpké slovo. Br. A pro takovú prosbu jsme jeho z. nechtěli. NB. Tč. 209. Nebo pro pokrm-li se bratr tvůj zarmucuje. Sš. I. 135. — co komu. Té jeho maměnce srdce zarmútili. Sš. P. 589. Z-la srdce Hektorovi řeč. Lpř. Slov. I. 136. Snad sem já tej nocí galána propásla! Propásla, propásla, ale si ho kó- pím, svojí tovaryšce srdečko zarmútím. Sš. P. 308. — jak. Zpráva ta ho hluboce z-la. Ddk. IV. 49. Takového neobyčejného po- selství náramně sme se ulekli a jím se s ošklivostí zarmútili. Arch. IV. 306. Ječ- meň hospodáře devětkrát zarmoutí, než ho sklidí. Us., Tč., Šd. Jakoby nic dobrého netušila, jen zarmucovala sa deň po deň. Dbš. Sl. pov. I. 14. Lazar stolu odstoupil, převelice se zarmoutil. Sš. P. 20. — se nad čím. Nad něčím na své mysli se z. Lpř. Slov. I. 97. Cf. Zármutek nad čím. — že. Z-til se, že jeho strýc umřel. Us.

406608   Zarmoutiti co Svazek: 7 Strana: 1120
Zarmoutiti co. Vodu z-coval jest. Solf., Výb. II. 498

406609   Zarmucování Svazek: 5 Strana: 0235
Zarmucování, n., das Betrüben.

406610   Zarmucovaný Svazek: 5 Strana: 0235
Zarmucovaný; -án, a, o, betrübt.

406611   Zarmucovati Svazek: 5 Strana: 0235
Zarmucovati, vz Zarmoutiti.

406612   Zármut Svazek: 5 Strana: 0235
Zármut, u, m. = zármutek. Koll.

406613   Zármutek Svazek: 5 Strana: 0235
Zármutek, tku, m. = zarmoucení, smu- tek, žalost, die Betrübniss, Trauer, Traurig- keit, der Kummer, das Leidwesen. V. Z. m. : zámutek z za-mútiti, vz Rmoutiti; r se vsulo. Ht. Z. nad mrtvým; z. z cizího štěstí; z-kem obklíčený a zbědovaný; plný z-ku; z. míti; v z ku býti; z. odníti (těšiti), udělati, V., učiniti komu; z-kem chřadnouti. Chmel. Rok z-ku. D. Těšitel v zármutcích. Vrat. Z-kem obtížení. Čern. Povídá, že mu přišlo tak něco v z., že neví, co se mu to stalo. Poh. II. 79. Se z-tky se potkáváme. Dač. Mnohé z-ky a záhuby činili. Bls. 13. Z. hlodal kořen zdraví jeho. Dch. Učinili jim to na vzdoru a k z-tku. Skl. I. 309. Tak skončil první markrabě k velikému zajisté z-tku svých poddaných. Ddk. IV. 79. Leká sa duša má velkého zármutku; Ne- dzělaj svej milej většího zarmutku; jo (já) ji ho nězdélom, dzělo si ho sama. Sš. P. 62., 389. Ale veru jeho veliká radosť obrá- tila se na veliký zármutok. Dbš. Sl. pov. I. 14. Nezdárná dcera jest z. matčin; Za krát- kou rozkoš dlouhého dojíti z-tku největší bláznovství. Kmp. Č. 85., 141. Abych z-tku nad z. neměl; Druhý z. byl by ho stihl ze smrti Epafroditovy. Sš. II. 171. Ty si smutná a já jsem smutný, oba dva jsme v z-tku. Brt. P. 71. Měli na tom hrubě veliký z. Slez Šd. Z. nad hříchy svými; Ten jeho z. byl tak na bílo. BIÍ. II. 18., 64. a. Byl z toho králi a královně veliký z. Jir. exc. Každý radnej k veselosti než k z-tku idě; Z znikuje z velkého súžení; Z. v kříži snadno ublíží; Z jazyka zlořečeného z. se plodí. Na Slov. Té. Žádného potěšení bez z-tku není; Z. v súžení k užitku není: Zby- tečný zármutek z bídy nic ti nezpomůže; Z. nás usmrcuje a náš život ukracuje; Kdo v z-tku chodí, na zdraví si škodí. Na Mor. Tč. Z-tkem pole neoseješ a slzami nepřítele nerozesměješ. Hkš. V z-tcích svých rozumu užívej a k Bohu se obracej. Hkš. Po z-tku bývá radosť a po radosti z. Us. Tč. — Vz Zámutek.

406614   Zármutek Svazek: 7 Strana: 1120
Zármutek. Vz Mkl. Etym. 190., Zby- tečně (konec).

406615   Zármutek Svazek: 9 Strana: 0398
Zármutek. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 33b., IV. odst. 17.

406616   Zármutek Svazek: 10 Strana: 0520
Zármutek jest vrahem života. Slád. Třík. 12.

406617   Zármutek Svazek: 10 Strana: 0679
Zármutek, tku, m. Z-tkem pole neoseješ. Máj. IV. 193.

406618   Zarmútění Svazek: 5 Strana: 0236
Zarmútění, n. = zarmoucení. Na Slov. Bern.

406619   Zarmúteno Svazek: 5 Strana: 0236
Zarmúteno = zarmouceně. Slov.

406620   Zarmútěnosť Svazek: 5 Strana: 0236
Zarmútěnosť, i, f. = zarmoucenosť. Na Slov. Bern., Klčk. Zb. III. 48.

406621   Zarmútěný Svazek: 5 Strana: 0236
Zarmútěný = zarmoucený. Na Slov. Beru.

406622   Zarmutitel Svazek: 5 Strana: 0236
Zarmutitel, e, m., der Betrüber, Ur- heber des Kummers. Rk.

406623   Zarmutitelný Svazek: 5 Strana: 0236
Zarmutitelný = zarmucující, traurig, Trauer erregend. Z. podívání. Hlas II. a.

406624   Zarmútiti Svazek: 5 Strana: 0236
Zarmútiti = zarmoutiti. Na Slov.

406625   Zármutivý Svazek: 5 Strana: 0236
Zármutivý, betrübend, traurig machend, Trauer erregend. Z. slavík. Sš. P. 211.

406626   Zármutlivý Svazek: 5 Strana: 0236
Zármutlivý, traurig stimmend, betrübend. Dch. Vz Zármutivý. Dch.

406627   Zármutný pobouření Svazek: 10 Strana: 0520
Zármutný pobouření (zarmucující). Tk. Pam. I. 67.

406628   Zarnek Svazek: 5 Strana: 0236
Zarnek, u, m. = obecné jméno siřičníku sitaničitého, das Realgar. Jg. Vz Schd. II. 29., Bř. N. 227.

406629   Zarnice Svazek: 7 Strana: 1120
Zarnice, zaniklá ves na Bruntalsku. Pk.

406630   Zarnivec Svazek: 5 Strana: 0236
Zarnivec, vce, m., der Schaalstein. Miner. S62.

406631   Zarno Svazek: 5 Strana: 0236
Zarno, a, n. = zrno, obilí. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 280.

406632   Zarob Svazek: 5 Strana: 0236
Zarob, u, m., odtud: zárobek. Šd.

406633   Zároba Svazek: 7 Strana: 1120
Zároba Kašp. Leop. Cf. Mus. 1892. 342.

406634   Zárobeček Svazek: 5 Strana: 0236
Zárobeček, čku, m. = malý zárob, zá- robek, výděleček, kleiner Gewinn, Verdienst. A už ani núdzu nemaly pri tom peknom zárobečku. Dbš. Sl. pov. III. 91. Nuž kde že čo vezme hřiešny človek, keď sa ti na poli nič neurodí, zárobečku žiadného, len vždy plať a plať. Klčk. VI. 70.

406635   Zárobečok Svazek: 5 Strana: 0236
Zárobečok, čku, m. = zárobeček. Na Slov.

406636   Zárobek Svazek: 5 Strana: 0236
Zárobek, bku, m. = výdělek, der Ver- dienst, Gewinn, Erwerb. Us. na Mor. a Slov. Šli do světa na zárobky (na nádeňku, ná- dennickou práci). Na jihových. Mor. Brt. Na zárobky svetom za novým letom. Pokr. Pot. 163. Zaniesli Lomidrevovým rodičům čiastku ze zárobku; Raz tu ešte padol tvrdý rok na ľudi, málo se urodilo, zárobky boly veľmi plané, tak že nemali ani do seba ani na seba. Dbš. Sl. pov. I. 93., 334. Letos není žádného z-bku. Mor. Tč. Z. prepije a potom hlady mrie. Hdž. Šlb. 37. Ale čuo sa pri tom prekliatom zavlačovanyi nahrdlu- ješ, žeby si račej pod dakou vatrou hlady mreu, ako na taký zárobok hľadel. Slov. (nář. černohron.). Šd. Chcel by teraz si všetko zaužrať? Prečo nešol si na zárobky sám? Zbr. Lžd. 229.

406637   Zárobek Svazek: 7 Strana: 1120
Zárobek. Kdo hledá velký z., buduje sobě náhrobek. Slez. Šd.

406638   Zárobek Svazek: 8 Strana: 0501
Zárobek. Kedž še ztráty bojiš, z-bku ne- utaj. Phľd. 1895. 188.

406639   Zarobení Svazek: 5 Strana: 0236
Zarobení, n. = podělání, udělání, zadě- lání. Vz Zarobiti. Phld. III. 3. 289. — Z.= zahrazení, die Vermachung. — Z. = zaboso- rování. Na Slov. Bern. — Z. = vydělání, der Verdienst, Bern.

406640   Zarobenie Svazek: 8 Strana: 0501
Zarobenie, n. = zakliatie; začarovanie. Phľd. 1895. Vz Zarobiti (i násl.).

406641   Zarobený Svazek: 5 Strana: 0236
Zarobený; -en, a, o = zadělaný, podě- laný, udělaný, fertig gearbeitet, eingemacht. Z. těsto, Bern. Posud nemáme nic z-ho (= za- setého). Slez. Šd. — Z. = zahrazený, ver- macht. Bern. — Z. = vydělaný, verdient. Máme z-né tři zl., ale ještě nám je nevy- platili. Slez. Šd. — Z. = zabosorovaný. Na Slov. Bern.

406642   Zarobený Svazek: 8 Strana: 0501
Zarobený = zakletý, začarovaný. Phľd. 1895. 29.

406643   Zarobiti Svazek: 5 Strana: 0236
Zarobiti, il, en, ení, zarobívati, zaráběti, ěl, ění = zadělati, zahraditi, vermachen; zadělati, einmachen; vyrobiti, udělati, er- werben, gewinnen, verdienen ; zabosorovati, začarovati, verzaubern. Bern., Koll., Plk. — abs. Starala se, kdo bude vyrábiať, jestli Josefa přijmou (na vojnu). Slez. Šd. — co. Modli sa a pracuj a čo zarobíš, zavaruj. Frsc. I. 16. Zarobil deset zl. (vydělal). Slez. Šd. A peniaze zarábät, nadobývať je ťažko. Hdž. Čít. 115. Ak dačo (jak něco) zarobíš, hned prožerješ. Sl. ps. Tč. — komu. Najprv si zarobte a potom placu pýtajte. Dbš. Sl. pov. 58. Viete, že mi už nemá kto zarábät (vy- dělávati) ? Frsc. Zor. I. 29. A že jak sa domov navrátil, už vôl prežúval a tak predsa len Ščedroňka bola mu musela zarobiť (za- čarovati), keď mu vedela odrobiť (odčaro- vati). Phld. III. 3. 297. — (si) nač, na koho (odkud) = vydělávati. Prečo si ty na čižmičky nezarobíš ? Sl. ps. 46. Nebudú naňho zo tvojho remesla zarábať. Dbš. Sl. pov. II. 71. Poznať, že nevie zarobiť naň (z pecna do rovna chleba zakrojiti), keď si nevie odkrojiť. Zátur. On ím dáva um, rozum a silu tela, aby si z-li na sebä i na deti. Hdž. Šlb. 17. — co z čeho. Z múky cesto (těsto) zarábajú (zadělávají). Hdž. Šlb. 43. — kdy. V pondelok som múku vzala, v útorok osievala a v stredu som zarobila a ve štvrtok zamiesila. Sl. spv. III. 93. — čím: vlastními rukama, koňmi (vydělati). Us. na Ostrav. Tč. — s kým = zacházeti, umgehen. S ním aby zaráběl, jak s malo- vaným vajíčkem. Na Hané. Hlvk., Vck. — kde. On na tom, při tom zarobil tři zlaté (vydělal). Na Ostrav. Tč. Ja bym (bych) šaty prala, tak bym zarabiala (vydělávala) na krajine daleko. Sl. spv. V. 193.

406644   Zarobiti Svazek: 8 Strana: 0501
Zarobiti = začarovati. Z. dítě v životě mateřském. Ešte do dnešného dňa sú vo zvyku isté čarodejné manipulace, ktorými sa domnie- vajú zarábať deti v materinskom živote buď len na istý počet rokov, alebo navždy. Phľd. XIII. 521.

406645   Zarobiti Svazek: 9 Strana: 0398
Zarobiti = vydělati. Keď z-bíš, vtedy skry, keď utratíš, vtedy pi. Mus. slov. L 10.

406646   Zarobívati Svazek: 5 Strana: 0237
Zarobívati, vz Zarobiti.

406647   Zárobka Svazek: 7 Strana: 1399
Zárobka, y, f., vz Nádnica (dod.).

406648   Zárobkový Svazek: 5 Strana: 0237
Zárobkový užitek, Nutzen vom Verdienst. Na Ostrav. Tč.

406649   Zárobnice Svazek: 5 Strana: 0237
Zárobnice, e, f. = výdělkářka, die Er- werberin. Mám já ženu z-cu. Dbš. Sl. pov. I. 70. — Z. = kniha, do níž se zapisuje za- robek i. e. mzda, výdělek dělnický. Šd.

406650   Zárobnička Svazek: 5 Strana: 0237
Zárobnička, y, f. = zárobnice. Šd.

406651   Zárobnička Svazek: 7 Strana: 1120
Zárobnička, vz Paga (dod.).

406652   Zárobník Svazek: 5 Strana: 0237
Zárobník, a, m. = výdělkář, der Erwer- ber. Šd.

406653   Zarocení Svazek: 5 Strana: 0237
Zarocení, n. = zaklení. Kyt. 1878. 90.

406654   Zaročení Svazek: 5 Strana: 0237
Zaročení, n., die Verjährung. Vz násl.

406655   Zaročený Svazek: 5 Strana: 0237
Zaročený;-en, a, o, verjährt. Hdž. Větín.

406656   Zaročiti Svazek: 5 Strana: 0237
Zaročiti, il, en, ení, zaročovati, verjähren. — co. Kdo nám to preukiaže (prokáže), že preto a práve len preto Slovenčina si svoje právo zadala a zaročila? Hdž. Vetín. 155.

406657   Zárod Svazek: 5 Strana: 0237
Zárod, u, m., zároda, y, f., zárodek, dku, m. (zastr. zárodka, y, f.) = zarození i co zarozeno, die Erzeugung, das Erzeug- niss. Ž. wit. Hab. 17. Počátek a zároda všech věcí. Aqu. Teplota zárody množí. Gníd. Zárod myšlének. Kyt. 1876. 35. Měl v sobě z. nemoci již od narození. Us. Pdl. Měli v duši své zárodek idealu. Vlč. Z. moru. Osv. V. 543., Kká. Td. 26. Zárodek blažené nesmrtelnosti v tělo své zaštípí. Proch. Děj. bibl. II. 62. Vypátrati zárodek nemoci, der Keim. Dch. Z. kostěný, Osteo- blasten. Nz. lk. Padlo semä stromu, ale shnilo, v zárod nový sa neprerodilo. Lipa 174. A v behu prudkom krištálnej vody čítal som často slávy zárody. Sldk. 343. Vášho to srdca hriešneho je zárod, každý tyranóv sám si plodí národ. Hrbň. Rkp. Co národové jejich zárodou v sobě chovali; Aby zárodám ušlechtilým dopomáhal k rozvoji. Kos. Ol. I. 233., 243. Tož byl skrze vy- zdvižení biskupství na Moravě i zárodek k tomu položen, aby .... Ddk. II. 214. Zárod bláhy donesu; Kde zbožnosť nemá zárodu, tam straší čirá příšera Sš. Sm. bs. 58., 189. Zárodek zubní, der Zahnkeim. Nz. lk. Vidíš národ, jak nese zárod osud- ných nehod v svém bytování. Nitra VI. 157. Věděl, jaké zárody se všady nalezají; Slova ta byla zárodkem u věrných ku po- vstání, u nevěrců ku pádu; Z Adama při- jímáme při narození zárod smrti, z Krista dosahujeme zárod života; Ale i ti nepatrní počátkové nebezpečný zárod v sobě cho- vali; Obecný všech těch vad zárod a kvas; Bludy gnostické v zárodě vyskytlé; Zárod pravé víry spatřuje se v té upřímné po pravdě toužebnosti. Sš. Sk. 239., J. 44., 114., I. 164., II. 124., 200., Mr. 55.— Obzvl. z. = plod počatý u zvířat, die Leibesfrucht, embryo. Zloupaje mu vejce, zárodky v nich
zahubuje (spem prolis). Jel. Kteráby mla-
dice z sebe zárodu vyhnati chtěla. Volk.
Z. ve vejci. Jak dlouho může z. v děloze
mrtvé matky žíti? Vz Čs. lk. III. 227. Zá-
rodek tasemnicový, scolex, protoscolex. Nz.
lk. Tvoření zárodku. Ib. Zárod mladistvý
(dítě). Msn. Or. 145. V zárodu ptačím, co
se začalo zakládati hlavou, nohou, křídlem,
to se již nemění, ale tak zůstává. Kom.
Did. 101. — Z. = plod vůbec, die Frucht,
Brut. U sladu: květ; na víně: tříšť. Šp. —
Z. u bylin = kel, klík, klíč, prejt. Z. u ro-
stlin = sklípek ve vaječníku, z něhož zúrod-
něním dělá se vajéčko a pak semeno, gem-
mula, das Keimchen. Vz Rst. 100., 123.,
124., 132., 133., 134, 521., Kk. 290. Fíkové
dřevo vydalo jest své zárodky BO. Zá-
rodek chlupový, der Haarkeim. Šp. — Z. =
orání k semeni, die Saatfurche. Šmd.

406658   Zárod Svazek: 7 Strana: 1120
Zárod buňkový. Šv. 54. Zlosti z-dy po- tírati Č. Kn. š. 235.

406659   Zárod Svazek: 9 Strana: 0398
Zárod, u, m., genimen. Rozploď z-dyjeho. Ž. pod. LXIV. 11. a j.

406660   Zároda Svazek: 5 Strana: 0237
Zároda, y, f. = zárod.

406661   Zároda Svazek: 9 Strana: 0398
Zároda, y, f. = plod pocity. Z-du hou- senek s stromu strhuj. Čes. 1. VIL 376.

406662   Zárodeční Svazek: 5 Strana: 0237
Zárodeční, -čný, Keim-, embryonal, rudi- mentalis. Dch., Nz. lk. Z. buňka. Osv. VI. 52.

406663   Zárodeční Svazek: 7 Strana: 1120
Zárodeční. Z. tělisko. Rosc. 98. Z. list vnitřní, Entoderm, n., poblánice, Keim- epithel, žlázy, Keimdrüsen. Ktt. exc.

406664   Zárodečnice Svazek: 5 Strana: 0237
Zárodečnice, e, f. = díl osy plodové nesoucí zárodky a střeny plodolistem jedním nebo mnohým, trophospermium. V z Rst. 123., 128., 521., Kk. 53.

406665   Zárodečnice Svazek: 7 Strana: 1120
Zárodečnice = semenice, Samenknospen- träger, m. Sl. les.

406666   Zárodečník Svazek: 5 Strana: 0237
Zárodečník, u, m., v bot. = nejprve počáteční tvar či zárodek výtrunonosného plodu mechů, archegonium. S. N. X. 1. dod. 37. Zarodění, n. = zarození. Na Slov. Bern.

406667   Zárodečník Svazek: 7 Strana: 1120
Zárodečník, Fruchtanlage, f. Sl. les., Ott. II. 659.

406668   Zárodečník Svazek: 9 Strana: 0398
Zárodečník, u, m. = rostlinná buňka ná- ležející k pohlavnímu ústrojí samičímu. Vz Ott. XIII. 115., 976.

406669   Zárodečníkový Svazek: 7 Strana: 1120
Zárodečníkový. Hg. 189.

406670   Zárodečnosť Svazek: 9 Strana: 0398
Zárodečnosť, potentia, jinak: mohoucnosť, možnosť. Kadeřávek. Ps. 373,, Mus. 1897. 553.

406671   Zárodek Svazek: 7 Strana: 1120
Zárodek, vz Zárod. Z. semenný. Rosc. 90. Z , foetus. Vz Slov. zdrav. Z. cev, An- gioblast, chrustavkový, Chondroblast. Jest to posud v pouhém z-dku. Us. Pdl. Tyto schůzky přátelské byly z-dkem pozdějších Besed. Osv. 1886.

406672   Zárodek Svazek: 9 Strana: 0398
Zárodek na zemi. 14. stol. Mus. fil. VII. 95.

406673   Zárodek Svazek: 10 Strana: 0520
Zárodek, dku, m. Vznik a vývoj zá- rodku Embryogenie, umrtvení z dku (plodku), Embryoktonie. Ktt.

406674   Zaroděný Svazek: 5 Strana: 0237
Zaroděný; -ěn, a, o = zarozený. Na Slov. Bern.

406675   Zaroděta Svazek: 9 Strana: 0398
Zaroděta, embrio, liší se od zárodku, foetus. XV. stol. Rozb. II. 194

406676   Zarodice Svazek: 5 Strana: 0237
Zarodice, pusté popluží u Huzenic. Vz Blk. Kfsk. 650.

406677   Zarodilý Svazek: 5 Strana: 0237
Zarodilý, ein-, angeboren. — kde. Aby snahu po otci v lidských myslech zarodilou vykořenili. Sš. 1. (II.). 169.

406678   Zaroditi Svazek: 5 Strana: 0237
Zaroditi, roď, rodě (íc), il, zen, ení, za- rodívati, zarozovati = plod, založiti, zárod učiniti, zroditi, erzeugen, hervorbringen; se = zarozenu býti, zroditi se, počatu býti, na plod se založiti, erzeugt werden, hervor- keimen, empfangen werden. — co, se. Hrách zarozuje zlé vlhkosti. V. Zarodí sě trn, lístie. BO., ZN. Stromy málo zarodily (málo ovoce vydaly). Us. Šd. Větvie ovoce zarodí. BO. — (se komu) kde. Zarodily se mu v hlavě vši. Us. Nz. lk. Která (vinice) již nejednou u proroků zarodila. Sš. Sk. 22. Kam zvuk ten v těch dnech zasáhne, nikde nezarodí (úroda se nechytne). Kld. II. 290. Myšlénky zlé se v obraznosti co v zloděloze zarozují. Sš. II. 93. V horských krajinách hrozny příliš často se zarozují, setzen an. Posp. V té době zarodily se v nejvyšších kruzích vládních nové strany. Pal. Děj. V. 2. 186. Hnůj v ráně z. Ras. Zarodili se v mase červi. Us. Vši v šatech se mu za- rodily. Ros. Láska v srdci se zarozuje. Ps. br. Zarodilo se v nich lakomství. Mudr. — Br. — (se) odkud. Ale ty nesvornosti odnikud jsou se nezarodily a nezrůstly nežli z lakomství přílišného. Arch. II. 172. Člověk jest z podstaty mateřiny u věku zarozen. Št. Neb z čeledního a rovného obcování potupa se zarozuje důstojenství. CJB. 273. Z toho se v něm nemoc zarodila. Zlob. — Solf. — se kam. Jako kdyby se zarodil (dostal) trn v ruce opilého. Ben. V. — jak. Proč, krušino, proč nerodíš? Lebo sa ty mrázu bojíš? Šak sem byla zla červenýma malinama. Sš. P. 322. — (se) čím. Jednak nejenom vněšně se ke Kristu hlási ti, nébrž vnitrně ovocem svatosti za- rozovati máme. Sš. Mr. 50. Země z-la býlím ve svém lůně. Sš. Bs. 4. — kdy. Ten strom letos marodil (mnoho ovoce Nasadil, vydal). Us. Šd. Vz Z. kde.

406679   Zaroditi se Svazek: 9 Strana: 0398
Zaroditi se Z-lo se mi v mysli, že... Kom. Theatr. 17. Co se v ní (v Marii) z-lo, toť jest od ducha sv. Praž. evang. (List. fil. 1897. 190. ).

406680   Zaroditi se kde Svazek: 7 Strana: 1120
Zaroditi se kde. Jiskry radosti se v něm z-ly. Kar. 4.

406681   Zaroditi se kde Svazek: 10 Strana: 0520
Zaroditi se kde. Zarodila se v nich vděčnosť Chč. S. I. 10b. Z-lo se v něm siemě (ujalo se). Hus. Post. 188b.

406682   Zarodívati Svazek: 5 Strana: 0238
Zarodívati, vz Zaroditi.

406683   Zárodka Svazek: 7 Strana: 1120
Zárodka, y, f., vz Zárod. Hank. Sb. 251.

406684   Zárodkopis Svazek: 5 Strana: 0238
Zárodkopis, u, m., die Embryographie. Šm.

406685   Zárodkopitva Svazek: 5 Strana: 0238
Zárodkopitva, y, f., die Embryotomie. Sm.

406686   Zárodkosloví, n Svazek: 8 Strana: 0501
Zárodkosloví, n. Ztk. 60. (3. vyd.).

406687   Zárodkovina Svazek: 5 Strana: 0238
Zárodkovina, y, f.,das Zytoblastema. Šm.

406688   Zárodkovitý Svazek: 5 Strana: 0238
Zárodkovitý, keimartig. Býti teprv u vý- voji zárodkovitém. Kaizl. 137.

406689   Zárodkový Svazek: 5 Strana: 0238
Zárodkový, Keim-. Z. blana (die Keim- haut, membrana germinativa), pláma (der Keimfleck, macula germinativa) ve vejci ssavcův. Nz. Z. jadérko, nucleus, der Eikern. Nz. Z. zakrývka, integurnentum nuclei, die Eihaut. Nz. Z. kruh, die Keimscheibe, vrstva, die Keimschichte (Kk. 84), hrbolek, cumu- lus proligerus; z. puchýřek Purkyňův, das Keimbläschen, vesicula germinativa; puchýř z., die Keimblase, list, das Keimblatt, po- blánice, das Keimepithel, mázdra, die Keim- haut, membrana germinativa, tělisko, das Keimkörperchen, lůžko, das Keimlager. Nz. lk. Z. těleso, zrnka. Frč. 13., Ves. IV. 88., 89., I. 54. Z. deska, val, pláma, bublina, skvrna. Vz Ves. I. 71., 81., IV. 221. Z. buňka, die Keimzelle. Nz. lk.

406690   Zárodkozpyt Svazek: 5 Strana: 0238
Zárodkozpyt, u, m., die Embryologie. Šm.

406691   Zárodně Svazek: 5 Strana: 0238
Zárodně, ursprünglich. Královská dů- stojnosť z. v Jakobovi složená. Sš. L. 17.

406692   Zarodník Svazek: 5 Strana: 0238
Zarodník, a, m. = praotec, der Stamm- vater. 1635.

406693   Zárodnosť Svazek: 5 Strana: 0238
Zárodnosť, i, f. = počátečnosť. Ros. — Z., die Keimkraft. Dch. Z. či klíčivost se- mena. NA. IV. 78.

406694   Zárodný Svazek: 5 Strana: 0238
Zárodný = zárod zamykající, Keim-, Frucht-, befruchtend. Z. semeno. Plk. — Z. = v zárodku teprv jsoucí, se teprv za- rozující, počátečný, initialis, werdend, erst entstehend, sich bildend. Pán dodává ještě jinou příčinu toho, pročby lidem takovým se zárodnou vírou a láskou divů činění stavovati se nemělo. Sš. Mr. 42.

406695   Zárodověda Svazek: 5 Strana: 0238
Zárodověda, y, f., die Embryologie. Šm.

406696   Zárodství Svazek: 5 Strana: 0238
Zárodství, n., der Embryozustand. Ssav. 50.

406697   Zarodzovati Svazek: 5 Strana: 0238
Zarodzovati = zarozovati. Na Slov. Bern.

406698   Zároh Svazek: 5 Strana: 0238
Zároh, u, m. = silná soška, která se tam do země zastrkuje, kde má plachta ku chy- tání zvěři rozestřená úhel činiti, die Krumm- ruthe. Šp., NA. IV. 116.

406699   Zarohnouti Svazek: 5 Strana: 0238
Zarohnouti, hl, ut, utí = zabiti, todt- sthlagen. -- koho. Šd. Přiběhne-li baňkář sem, toho zarohnem. Jir. Ves. čt. 218. Už sme našeho Vaška zarohli (= vepře zabili). V Kunvald. Msk.

406700   Zarochati Svazek: 5 Strana: 0238
Zarochati, vz Zahrochati.

406701   Zaróchnúti Svazek: 5 Strana: 0238
Zaróchnúti = zaprásknouti, knallen. — čím: tatarem. V již. Mor. Šd. Vz Zahrochati.

406702   Zarochotati Svazek: 5 Strana: 0238
Zarochotati, vz Zahrochati.

406703   Zarochtati Svazek: 5 Strana: 0238
Zarochtati, vz Zahrochati.

406704   Zarojení Svazek: 5 Strana: 0238
Zarojení, n., vz Zarojiti.

406705   Zarojený Svazek: 5 Strana: 0238
Zarojený; -en, a, o. Z. myšlénka (blouz- nivá, přelud), die Chimäre. Nz. — čím: stráží (= obklopený). Mach.

406706   Zarojiti Svazek: 5 Strana: 0238
Zarojiti, il, en, ení; zarojovati se = po- číti se rojiti, anfangen zu schwärmen. — se jak. Povolně n. kvapně zarojují se hlu- kem. Báj.

406707   Zarojovati Svazek: 5 Strana: 0238
Zarojovati, vz Zarojiti.

406708   Zarokotati Svazek: 5 Strana: 0238
Zarokotati, losklirren, ertönen. Č. (Pan. jez. 41.).

406709   Zarokotati Svazek: 9 Strana: 0398
Zarokotati. Pták si z-tal kdes (v keři). Pavl. Konp. I. 49.

406710   Zarokotati Svazek: 10 Strana: 0520
Zarokotati. Struny harfy z-ly. Jrsk. XXIX. 120.

406711   Zaromoniti Svazek: 5 Strana: 0238
Zaromoniti, il, ění = ozvati se. — kdy. Lež v tom zaromoní hrom, blesky skřižujú sa razom. Phld. III. 408. — kde. Ve mně poetická z-la žíla, an (!) hledím naň. Šml.

406712   Záron Svazek: 7 Strana: 1120
Záron, u, m. = zaronění. Šd.

406713   Zarondiť co kde Svazek: 8 Strana: 0501
Zarondiť co kde. Tu směnku zdil na úřadě = nechal z neopatrnosti tam, nevzal j í s sebou. Brt. D. II. 421.

406714   Zaronditi něco někam Svazek: 9 Strana: 0398
Zaronditi něco někam = založiti. Mus. ol. 1898. 120.

406715   Zaronění Svazek: 5 Strana: 0238
Zaronění, n., vz Zaroniti.

406716   Zaroněný Svazek: 5 Strana: 0238
Zaroněný; -ěn, a, o, vz Zaroniti. — čím. Krvou z-ný. Sl. let. III. 139.

406717   Zaronice Svazek: 5 Strana: 0238
Zaronice, dle Budějovice, ves. Arch. I. 542.

406718   Zaroniti Svazek: 5 Strana: 0238
Zaroniti, il, ěn, ění = upustiti, zahoditi, zavrci, weg-, verwerfen, verlegen. L. — Z., vz Roniti.

406719   Zaroniti co kam Svazek: 8 Strana: 0501
Zaroniti co kam. Ty's lásku v duši moji z-la. Kole. 29.

406720   Zaroniti sa Svazek: 7 Strana: 1120
Zaroniti sa, decedere de via, aberrare, zblouditi. List. fil. 1890. 174.

406721   Zarontiť něco Svazek: 7 Strana: 1120
Zarontiť něco = přehazováním zaházeti. Mor. Neor.

406722   Zarósať se Svazek: 7 Strana: 1120
Zarósať se = zarousati se. Mor. Neor.

406723   Zaroscený Svazek: 5 Strana: 0238
Zaroscený; -en, a, o = zarostlý, ver- wachsen. — čím. Z. pole travou. Na Ostrav. Tč.

406724   Zarosení Svazek: 5 Strana: 0238
Zarosení, n., vz Zarositi. Mj. 146.

406725   Zarosený Svazek: 5 Strana: 0238
Zarosený; -en, a, o, bethaut. Okno je zarosené. Us. Šd. Srdce moje raněné, očičky zarosené pre teba, nevěrný šuhajko môj, mám. Sl. spv. II. 63. Z. oko. Dch., Kká. K sl. j. 193. Ráno bývá tráva z-ná. Us.

406726   Zarositi Svazek: 5 Strana: 0238
Zarositi, il, sen, ení, bethauen, mit Thau besprengen. — co: oči zarosila (zaslzela). L. Nepršelo mnoho, jen tak trávu zarosilo. Us. Tč. Anička milúčká, kde si bola, keď si ty čižmičky zarosila? Sš. P. 518. — čím. Oko její zarosilo se slzami. Us. — proč. Radostí i smutkem oko se zarosí. Hdk. C. 17. — co komu. Anička, dušička, kde si bola, keď si si čižmičky zarosila? A ja som po tri dni trávu kosil, ešte som si čižmy nezarosil. Sl. spv. I. 23. Nechocže ty, Hanu- lienka, z rana do rosy, lebo sě ci sukienečka šecka zarosi. Sl. spv. IV. 127. — kam. Z-lo na trávu. Us. Tč. — kdy. Teplota, při níž se koule zarosila. Mj. 146.

406727   Zarositi Svazek: 7 Strana: 1120
Zarositi. Jenom z-lo = málo sprchlo. Us. Brt. — se. Zraky jeho se z-ly. Albieri.

406728   Zárost Svazek: 8 Strana: 0501
Zárost, u, m. Z-sty ve dřevě. V prkně z prostředka kmene ode dřeně řezaném bý- vají léta na plocho, jež se pak, na př. v po- dlaze, odštěpují. Val. Brt. D. II. 421.

406729   Zarostání Svazek: 5 Strana: 0238
Zarostání, n. = zarůstání, das Verwach- sen. Bern.

406730   Zarostati Svazek: 5 Strana: 0238
Zarostati = zarůstati. Bern.

406731   Zarostávati Svazek: 5 Strana: 0238
Zarostávati = zarůstávati. Bern.

406732   Zárostek Svazek: 5 Strana: 0238
Zárostek, stku, m., verbuttetes Wald- bäumchen, das zum Uibersetzen nicht taugt. Šm.

406733   Zarostění Svazek: 5 Strana: 0238
Zarostění, n. = zarostnutí. Na Slov.

406734   Zarostění Svazek: 7 Strana: 1120
Zarostění, atresia, obliteratio. Z. močo- vodu, a. uretheii, srdečníku, Herzbeutel- obliteration, vejcevodu, a. tubarum. Ktt. exc.

406735   Zarostění, n. Z Svazek: 10 Strana: 0520
Zarostění, n. Z. zevního ústí průchodů nosních, atresia. Ktt.

406736   Zarostěný Svazek: 5 Strana: 0238
Zarostěný = zarostlý, verwachsen. Na Mor. a Slov. Kld., Bern. Máš bradu z-nou. Kld. 28. Je, přišel ze světa celý z-ný (vou- satý). Mor. Šd.

406737   Zarosti Svazek: 7 Strana: 1120
Zarosti, vz Zarůsti. Rk.

406738   Zárostí Svazek: 9 Strana: 0398
Zárostí, n. Ze z. modlitební knížky vy- hledati. Horen. 267.

406739   Zarostina Svazek: 5 Strana: 0238
Zarostina, y, f., die Athresie, Verwach- senheit des Afters. Šm.

406740   Zarostiti Svazek: 5 Strana: 0238
Zarostiti, il, štěn, ění; zarošťovati = učiniti, aby zarostlo, verwachsen machen o. lassen; se = zarůsti, verwachsen. — co: ránu. Ja., Ras. — se. Rána se zarostila. Sal.

406741   Zarostiti Svazek: 7 Strana: 1120
Zarostiti. Zarostivše sobě pleše. Výb. II. 256.

406742   Zarostlina Svazek: 5 Strana: 0238
Zarostlina, y, f. = místo zarostlé něčím, das Gestrüppe. V. — Z., die Verwachsung. Dch. Z. rány; z. na stromě (potrhané kůry). Us. Tč.

406743   Zarostlosť, i Svazek: 5 Strana: 0239
Zarostlosť, i, f., das Verwachsensein. Aesop.

406744   Zarostlý Svazek: 5 Strana: 0239
Zarostlý = porostlý, verwachsen. Z-stlá cesta. Z. brada (vousatá). Dch. Přišel z světa celý zarostlý (vousatý). Us. Šd. S prsoma zarostlýma. Cimrh. Myth. 91. Z. hruď. Čch. Bs. 68. Z. v rostl. = chlupy hustě obrostlý, tak že částek obrostlých málo viděti, obses- sus, obsitus, besetzt. Kst. 521. — čím: stro- movím, travou, Ros., trním, Kom., sádlem. D. Brada vousy z. Chmel. Srdce tukem za- rostlé, verfettetes Herz. Us. Dch. Hrob travou zarostlý. Us. Šd. Záhon zarostlý li- stím okurkovým. Kká. Td. 61. Všude plno kopcóv a trniem zarostlá všecka stezka. BO. — Z. = vrostlý, ein-, hineingewachsen. D. — kde. To je vodeněk, sou v něm čerti zarostlí a proto se špatně řeže. U Žambk. Dbv. Krystaly ve svoru z-stlé. Osv. I. 669.

406745   Zarostlý Svazek: 10 Strana: 0520
Zarostlý nehet (vrostlý), incarceratio unguis. Ktt.

406746   Zarostlý. Do Svazek: 7 Strana: 1120
Zarostlý. Do křemenných žil bývá zlato z-lé. Frč.

406747   Zarostnúť Svazek: 5 Strana: 0239
Zarostnúť = zarůsti. Na Slov. Bern.

406748   Zarostnutí Svazek: 5 Strana: 0239
Zarostnutí, n., die Ver-, Aufwachsung. Na Slov. Bern.

406749   Zarostnutý Svazek: 5 Strana: 0239
Zarostnutý; -ut, a, o = zarostlý. Na Slov. Bern.

406750   Zarostu Svazek: 5 Strana: 0239
Zarostu, vz Zarůsti.

406751   Zárostupky Svazek: 5 Strana: 0239
Zárostupky, pl., m. = druh jablek (stopka jest ohnutá, zarostlá). Na Mor. Brt. Osv. 1884. 50.

406752   Zarošany Svazek: 8 Strana: 0501
Zarošany, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 74.

406753   Zaroštěný Svazek: 10 Strana: 0520
Zaroštěný, Rybník zanesený a z. Arch. XX. 355.

406754   Zarošťovati Svazek: 5 Strana: 0239
Zarošťovati, vz Zarostiti.

406755   Zarotiti Svazek: 5 Strana: 0239
Zarotiti, il, cení, anfangen zu schelten, zu fluchen. Div. z ochot.

406756   Zaroubání Svazek: 5 Strana: 0239
Zaroubání, n. = zaroubení. Vz Zarúbaní.

406757   Zaroubaný Svazek: 5 Strana: 0239
Zaroubaný = zaroubený.

406758   Zaroubení Svazek: 5 Strana: 0239
Zaroubení, n., vz Zaroubiti.

406759   Zaroubený Svazek: 5 Strana: 0239
Zaroubený, vz Zaroubiti. Zarubaná cesta. Chlpk. Sp. 52., Sl. ps. 158. Zarubaná cesta krížom krážom. Dbš. Obyč. 134.

406760   Zároubičí Svazek: 5 Strana: 0239
Zároubičí, n. = zároubík (u řetězu). Do- bytče se ze z. utrhlo. U Král. Hrad. Kšť., Hk. Vz Zároubík.

406761   Zároubičí Svazek: 9 Strana: 0398
Zároubičí, n. = řetěz ? žlabu. Hoř. 82.

406762   Zároubičí Svazek: 10 Strana: 0520
Zároubičí želízko u řetězu. Bydž. Kšť. Lid. 5.

406763   Zároubík Svazek: 5 Strana: 0239
Zároubík, u, m. Z. u řetězu = želízko asi 4 palce dlouhé na jednom jeho konci k němu přidělané, kterým se řetěz do díry u jeslí prostrčeným zapíná, der Ketten- knittel, das Kettenquereisen. Vz Zároubičí.

406764   Zaroubíkovati Svazek: 5 Strana: 0239
Zaroubíkovati, vz Zaroublovati.

406765   Zaroubiti Svazek: 5 Strana: 0239
Zaroubiti = zaroubiti.

406766   Zaroubiti Svazek: 5 Strana: 0239
Zaroubiti, il, en, ení, zarubati, zarou- bati, zarubovati, zaroubávati = začíti rou- bati, zatesati, anfangen zu hacken, loshacken, zuhauen; roubáním znamenati, einhauen, ein- hacken; roubáním zkaziti, zničiti, hauend o. hackend vernichten; roubením zandati, zasekati, verhauen; třepení zašiti, bebrämen, besäumen. Jg. — co: cesty. Půh. II. 400., 392. — co kde: znamení na stromě. L.— co čím: cestu (Ros., Pulk., Dal.) stromy (zasekati). Zaroubiti sukni podsádkou (za- šiti). Z. prosmyky zásekami. Šmb. Str. II. 184.

406767   Zaroubiti Svazek: 7 Strana: 1120
Zaroubiti. Vz Mnohorečnosť (dod.).

406768   Zaroubiti Svazek: 8 Strana: 0501
Zaroubiti silnici = zatarasiti. Arch. XV. 79.

406769   Zaroublovati Svazek: 5 Strana: 0239
Zaroublovati = zaroubíkovati, mit einem Knebel zubinden U Olom. Sd.

406770   Zaroučeti co komu Svazek: 10 Strana: 0520
Zaroučeti co komu = zaporučovati. Já mu to z čel. Klat. Čes. 1. XI. 368.

406771   Zarouhati Svazek: 5 Strana: 0239
Zarouhati, freveln. — se proti komu: proti Bohu. Us. Tč.

406772   Zarouchati Svazek: 5 Strana: 0239
Zarouchati, vz Zahrochati.

406773   Zarouchati se Svazek: 10 Strana: 0520
Zarouchati se = zarousati se. Us. Mš.

406774   Zarousání Svazek: 5 Strana: 0239
Zarousání, n., vz Zarousati.

406775   Zarousaný Svazek: 5 Strana: 0239
Zarousaný; -án, a, o = zarosený, be- thaut. Z. okno. — Z. = uplouhaný. Vz Zarousati. Přišel z louky celý za-ný. Us. Knrz.

406776   Zarousati se Svazek: 5 Strana: 0239
Zarousati se = zaplouhati se, im Thaue sich beschlumpern. Celý se zarousal. — se kde: v trávě. Dch.

406777   Zarouš Svazek: 5 Strana: 0239
Zarouš, vz Zaruž.

406778   Zaroušelý Svazek: 7 Strana: 1120
Zaroušelý = začervenalý, zčervenalý. Rais Vým. 32

406779   Zaroušeti Svazek: 7 Strana: 1120
Zaroušeti = zčervenati. Rais 26.

406780   Zaroušeti Svazek: 9 Strana: 0398
Zaroušeti. Tvář mu všecka z-la. Rais. Pot. 61. Vz VII. 1120.

406781   Zaroušilý Svazek: 5 Strana: 0239
Zaroušilý = začervenalý, röthlich. Kb.

406782   Zaroušiti Svazek: 5 Strana: 0239
Zaroušiti, il, en, ení. — co (rouškou zastříti), verschleiern. Rk.

406783   Zarouž Svazek: 5 Strana: 0239
Zarouž, vz Zaruž.

406784   Zárov Svazek: 5 Strana: 0239
Zárov, a, m. Z. dolejší, Nieder-Soor; Z. hořejší, Ober-Soor, vsi u Trutnova. PL. Vz Tk. II. 219., 428, 448., V. 179., Blk. Kfsk. 708.

406785   Zárov Svazek: 7 Strana: 1120
Zárov, u, m. = zárovka, Saatfahre. Sl. les.

406786   Zarované Svazek: 7 Strana: 1120
Zarované, Žarované, oddíl polabských Srbů. Šf. Strž. II. 618.

406787   Zarování Svazek: 5 Strana: 0239
Zarování, vz Zarovati.

406788   Zarovati Svazek: 5 Strana: 0239
Zarovati = pole k semeni připraviti aneb rozseté símě zadělati, zum Säen ackern o. das Getreide einackern. Us. Vz Zárovka.

406789   Zaroveň, zároveň Svazek: 5 Strana: 0239
Zaroveň, zároveň, zugleich, gleichzei- tig, gleich. Nejsem čert, abych byl z. tu i tam (nemohu práce na dvou místech ko- nati); Šli domů z. ale ne spolu. Dch. Dle starodávného obyčeje církevního bylo dítě, jehož jméno nikde zaznamenáno nebylo, z. křestěno i biřmováno. Ddk. III. 24. Přišli oba dva z. Us. Šd. Měl za posla plnomoc- ného z. jiným všem považován býti. Pal. Děj. III. 3. 76. Z. Němcům, gleich wie die Deutschen. Šf. I. 579. Lange z. ostatním Němcům filology jmenuje jen ty. Ht. v Mus. 1869. 335. Jednostejně a z. jsou všichni poddaní jeho dědicové. Bart. Z. moudrý i blázen umírá. Kom. Těžko z. srkati a foukati. Prov. Bž. Rak a pšenice z. do zrna rostou. Prov. Bž. Vz Roveň (ku konci), Dnes.

406790   Zárovencový Svazek: 8 Strana: 0501
Zárovencový pás, Parallelogramm, n. Am. Orb. 72. Vz násl.

406791   Zárovka Svazek: 5 Strana: 0239
Zárovka, y, f. = zarování, orání k se- meni, das Saatfurchen. D.

406792   Zárovka Svazek: 7 Strana: 1120
Zárovka. Vz Zárov (dod).

406793   Zarovnak Svazek: 7 Strana: 1120
Zarovnak = zárovno. Slov. Orl. VI, 61.

406794   Zarovnaně Svazek: 5 Strana: 0239
Zarovnaně, eben gemacht. Bern.

406795   Zarovnání Svazek: 5 Strana: 0239
Zarovnání, n., die Ebenmachung, Ebnung.

406796   Zarovnaný Svazek: 5 Strana: 0239
Zarovnaný; -án, a, o, eben gemacht.

406797   Zarovnati Svazek: 5 Strana: 0239
Zarovnati, zarovnávati = rovným uči- niti, ausgleichen, ebnen, eben machen, gleich machen, schlichten; vyrovnati, nahraditi, ausgleichen; něčím zastíniti, zandati, ver- schlichten. V. — co: cestu. Us. Má z. vše, což by p. Sulíkovi škodilo. Půh. II. 552. Z. papír, plátno. Us. Vck. Z. teplotu v po- koji. Us. — co s čím: město s zemí z. (sbořiti). Pref. Po odevzdaných delách, ktoré tam boly, so zemou ho zarovnali. Sl. let. II. 244. — co čím: dřívím (zandati). Ros.

406798   Zarovnati Svazek: 9 Strana: 0398
Zarovnati. Zarovnáva, ako Rataj slaninu (až mu len motúz viseť zostal). Mus. slov. ? 99.

406799   Zarovnávací Svazek: 5 Strana: 0239
Zarovnávací, Ausgleichungs-. Z. práce. NA. IV. 78.

406800   Zarovnávač Svazek: 7 Strana: 1120
Zarovnávač, zarovnávatel, e, m. Aus- gleicher. Us. Pdl.

406801   Zarovnávání Svazek: 5 Strana: 0239
Zarovnávání, n., die Ausgleichung, Eben- machung, Ebnung. Z. půdy. Us.

406802   Zarovnávati Svazek: 5 Strana: 0239
Zarovnávati, v z Zarovnati.

406803   Zarovnávka Svazek: 7 Strana: 1120
Zarovnávka, y, f., das Geebnete. Rgl.

406804   Zárovně Svazek: 5 Strana: 0239
Zárovně, lépe: zároveň. Us. Km. IX. 157. Také na Slov. Bern.

406805   Zárovnec Svazek: 8 Strana: 0501
Zárovnec, vence, m., Parallelogramm, n. Am. Orb. 73., 92. Vz Rovnoběžník.

406806   Zárovní Svazek: 8 Strana: 0501
Zárovní. Z. kruh, Parallelkreis, m. Am. Orb. 82.

406807   Zárovník Svazek: 7 Strana: 1120
Zárovník, u, m. = parallela. Slov. Č. Čt. I. 159., Rk.

406808   Zárovno Svazek: 5 Strana: 0239
Zárovno, zarovno = zaroveň. Počkej, půjdem zarovno. Mor. Šd., Brt. Z. s kým. Tč. Z. s Bohem jednati (paria deo sentire). BO.

406809   Zarovno Svazek: 7 Strana: 1120
Zarovno. Byli s nimi z. Krnd 200.

406810   Zárovnosť Svazek: 5 Strana: 0239
Zárovnosť, zarovnosť, i, f., die Aequi- pollenz. Z. úsudků. Mark.

406811   Zárovný Svazek: 5 Strana: 0239
Zárovný, zarovný = rovný ve všem, ganz gleich. Z. čásť všem dáti. Us. Z. pojmové (mající stejný rozsah), gleichgeltend, úsud- kové (shodní). Mark. Log. 44. Nesluší kře- sťanu zarovnu býti pohanu. Dal.

406812   Zárovný Svazek: 7 Strana: 1120
Zárovný. Obojí přináleží z-nou nutností k celku jeho. Pal. Rdh. I. 336.

406813   Zárovský Svazek: 5 Strana: 0240
Zárovský. Z. mlýny. Tk. II. 219. Z. Mi- kuláš a jeho mlýny. Vz Tk. IV. 74., 170., 366., V. 65., 66. Z. Hensl. Tk. V. 62, 63. Cf. Arch. II. 456., Pal. Děj. III. 1. 380.

406814   Zaroz Svazek: 5 Strana: 0240
Zaroz = hned, sofort, sogleich. Z. tu byl. Na Ostrav. Tč.

406815   Zarozditi Svazek: 10 Strana: 0520
Zarozditi = usmrtiti. V zloděj. mluvě. Sr. Zarohnout. Čes. 1. XV. 48.

406816   Zarozdobnec Svazek: 5 Strana: 0240
Zarozdobnec, bence, m., das Phosphor- blei, nerost. Miner. 309.

406817   Zarození Svazek: 5 Strana: 0240
Zarození, n., vz Zaroditi.

406818   Zarozený Svazek: 5 Strana: 0240
Zarozený; -en, a, o, vz Zaroditi. A tu, kde pred tým ani plánočky, zrazu prídu ku krásnej zarodenej jabloni. Dbš. Sl. pov. V. 47.

406819   Zarozovati Svazek: 5 Strana: 0240
Zarozovati, vz Zaroditi.

406820   Zarozprávěti Svazek: 5 Strana: 0240
Zarozprávěti, ěl, ění, mit Jem. ein we- nig plauschen. — si s kým. Us. Šd., Vck. Zarozpráviať. V již. Mor. Šd. Zaspievaj si, zarozprávaj, zavýskaj i zahromuj. Phld. III. 3. 281.

406821   Zarozsíti Svazek: 5 Strana: 0240
Zarozsíti (vz Síti) = poseti, besäen. — co: pole. Us.

406822   Zarozující se Svazek: 5 Strana: 0240
Zarozující se bludy, entstehend, Wurzel fassend, sich einnistend. Sš. I. 6.

406823   Zarozumělosť Svazek: 5 Strana: 0240
Zarozumělosť, i, f. = mudráctví, mudr lanství, domnělá moudrost, die Vernünftelei, Afterweisheit, der Vernunftstolz. Hý. (Muž), jenž kázání o Kristu v z-sti své ku pod- vrácení pravé víry v Krista a úcty k církvi zneužívá. Sš. J. 18. Odtrhli se od z-sti svojí. Sš. Sk. 71. (L. 142.).

406824   Zarozumělý Svazek: 5 Strana: 0240
Zarozumělý = mudrlantský, afterweise, vernünftelnd. Ale oni v z-lé samospravedl- nosti svojí zůstávají v neospravedlnění bo- žím. Sš. (Hk.).

406825   Zarožditi se Svazek: 5 Strana: 0240
Zarožditi se, vz Zaružditi se.

406826   Zarožky Svazek: 5 Strana: 0240
Zarožky, pl., m. = jm. polí u Luhačovic na Mor. Šk.

406827   Zárožné Svazek: 5 Strana: 0240
Zárožné, ého, n. = parožné, zpropitné od řezníka za dobytek rohatý děvečkám dá- vané, das Horngeld. Us., Jg. — Z. = po- kuta z každého kusu dobytka zajatého na škodě. Er., Pam. arch. 1868. 520. — Z. = plat z dobytka, byl-li pro nezaplacení daní zabaven. Vz Tov. k. 29., Gl. 381., Poplatek.

406828   Zárožné Svazek: 7 Strana: 1121
Zárožné. Dal z. za zajatá telata. 1563. Wtr, Sdl. Hr. V. 332. Bráno z lidí z. Arch. X. 49.

406829   Zárožné Svazek: 8 Strana: 0580
Zárožné, ého, n. = pokuta za nedoplacení daně. Z. ob non solutionem bernae ratione poenae quinque sexenas salvo moderamine. Tov. 25. Pozn.

406830   Zárožné Svazek: 9 Strana: 0398
Zárožné, ého, n. = pokuta za zajmutý dobytek. Arch. XVII. 160.

406831   Zárožník Svazek: 8 Strana: 0501
Zárožník. Z-ky = došky v rozích zastři- hované na způsob schodků. Brt. D. II. 434.

406832   Zárožný Svazek: 5 Strana: 0240
Zárožný, -ní = hned za rohem jsoucí, hinter der Ecke, Einbiegung. Z. dům. Us. Šd.

406833   Zarpucení Svazek: 5 Strana: 0240
Zarpucení, n., vz Zarputiti. Z , stoma- chatio. Rozk.

406834   Zarpucenie Svazek: 7 Strana: 1121
Zarpucenie. Krnd. 211.

406835   Zarpucenina Svazek: 7 Strana: 1121
Zarpucenina, y, f., stomachacia, zstr Pršp. 51.

406836   Zarpucený Svazek: 7 Strana: 1121
Zarpucený, vz Zarputiti. Krnd. 67. b.

406837   Zarpucovati Svazek: 5 Strana: 0240
Zarpucovati, vz Zarputiti.

406838   Zarputěti Svazek: 5 Strana: 0240
Zarputěti, ěl, ěn, ění = urputným se státi, halsstarrig werden. Ros.

406839   Zarputile Svazek: 5 Strana: 0240
Zarputile = tvrdošíjně, halsstarrig. Ne- ústupně a z. Ler. Z. při něčem setrvati. KB. IV. Z. odpírati, Kom., v něčem státi, Lom., na svém státi. Us.

406840   Zarputilec Svazek: 5 Strana: 0240
Zarputilec, lce, m. = zarputilý, zarytec, der Starrkopf.

406841   Zarputilosť Svazek: 5 Strana: 0240
Zarputilosť, i, f. = zatvrzenosť, tvrdo- šíjnosť, svémyslnosť, zpoura, die Halsstarrig- keit, Eigensinnigkeit, Verstockung. V., Jel., Kram. V z-sti trvati. Solf. Nesmírná cti- žádost a jakási z. Ddk. VI. 210. Židé v za- rputilosti své neustávají vyroků prorockých a tajností písma nedbati. Ddk. VIII. 155.

406842   Zarputilosť Svazek: 7 Strana: 1121
Zarputilosť v domnění falešném. Pož. 79.

406843   Zarputilý Svazek: 5 Strana: 0240
Zarputilý = zatvrzený, tvrdošíjný, své- myslný, neústupný, starrig, stärrig, störrisch, bockbeinig, erpicht, halsstarrig, eigensinnig, trotzig, verstockt, starrköpfig. Z. mysl, V., srdce, Ojíř, pohan, Jel., zprotivení, Kram., lišej. Rostl. Z. boj, Dch., kuchta, Kká, Td. 193., nepřítel. Us. Pdl. Podobni jsou lidem nevhodným a z-lým. BR. II. 50. a. — v čem: v úmysle svém. Jel. — odkud. Srdce moje ode předešlých skutků z-lé jest. Sš. Oa. 195.

406844   Zarputilý Svazek: 7 Strana: 1121
Zarputilý. Vz List. fil. 1890. 180.

406845   Zarputiti Svazek: 5 Strana: 0240
Zarputiti, il, cen, cení; zarpucovati — urputným učiniti, halsstarrig machen; se, halsstarrig werden, sich verhärten. — se v čem. Chmel. Nýbrž jste se ještě více v úrupnosti a nekolnosti z-li. Sš. J. 107. — se čím. Aby nějakou ostrou důtkou se ne- zarputila. Sš. J. 69. — se proti komu. Ros.

406846   Zarth Svazek: 7 Strana: 1121
Zarth, a, m., os. jm. Vz Czart, Schardt (dod.).

406847   Zartousiti Svazek: 5 Strana: 0240
Zartousiti, vzZardousiti. Zartušovati, vz Zardousiti.

406848   Zárub Svazek: 5 Strana: 0240
Zárub, u, m., záruba, zárubičk, y, f. = zaroubení, das Verhauen, der Verhau. — Z. = násek, vrub, který tesaři na kládě dělají, když tesati počínají, der Einschnitt, Einhieb, die Kerbe. Tč., Škd. exc, Aqu. — Z. = záseka (v lese), der Verhau, Verhack. Berg. V horn. der Verhau, Verhieb, alte Mann. V lese se dělají záruby, aby tam nikdo nevnikl. Us. Tč. V horách zárub plno. Pokr. Z hor 171. Z. kolový. Exc. A tam hore výše mesta zarúbaná mocne cesta: bude ti tam, Branko, beda, tá záruba diaľ ti nědá. Chlp. Sp. 52. — Z. na střelnicích = zeď za terčem, která koule zachycuje, der Kugelfang, Kugellänger, die Schiessmauer, Schusswehre. Novější: kulochyt. Jg., Čsk. Olovo za zá- ruby (vybrané), das Schussblei. Čsk. — Z., mlýn u Mor. Ostravy. — Z. = jm. lesa a pole u Týna na Mor. Pk. — Z., der Münzen- rand. Slov. Loos.

406849   Zárub Svazek: 7 Strana: 1121
Zárub = repartitio, rozvrh. Slov. Rr. Sb

406850   Zárub Svazek: 9 Strana: 0398
Zárub, u, m. Vz Odstavka.

406851   Záruba Svazek: 5 Strana: 0240
Záruba, vz Zárub. — Z., y, m. Z. Kašpar. Vz Jg. H. 1. 656., Jir. H. 1. II. 349. O Z-bech vz Blk. Kfsk. 1458., Sdl. I. 259., II. 281., Pal. Děj. V. 2. 422.

406852   Záruba Svazek: 7 Strana: 1121
Záruba = zálom, Angriff, Anhieb eines Pfeilers, v horn. Hrbk. Cf. Kram. Slov.

406853   Zarúbání Svazek: 5 Strana: 0240
Zarúbání, zarubání, n. = zaroubení.

406854   Zarúbanisko Svazek: 5 Strana: 0240
Zarúbanisko, a, n. = zárub, der Verhau. Na tomto hradovisku nebolo múry žiadne, ale len vysoké násypy zo zeme a z-ska podlé staroslovenského obyčaja. Let. Mt. S. IX. 1. 18.

406855   Zarúbaný Svazek: 5 Strana: 0240
Zarúbaný, zarubaný; -án, a, o, vz Za- roubený, Zaroubiti, Zarubati.

406856   Zarubati Svazek: 5 Strana: 0240
Zarubati, vz Zaroubiti.

406857   Zarubec Svazek: 5 Strana: 0240
Zarubec, bce, m. = zídka na hrnce před prskem n. před pecí, Vormauer beim Ofen- loch. Us.

406858   Zárubek Svazek: 5 Strana: 0240
Zárubek, bku, m. = malý zárub. Sl. let. V. 328.

406859   Zárubek Svazek: 9 Strana: 0398
Zárubek, bku, m, skupina chalup u P. Ostravy. Věst. op. 1895. 18.

406860   Zárubeň Svazek: 5 Strana: 0240
Zárubeň, bně, f. Z. u dveří, das Thür- futter, der Thürstock. Včř. Z. I. 29., Šp. Z. kamenná. Šp.

406861   Zarubice Svazek: 5 Strana: 0240
Zarubice, Zarubitz, ves u Hrotovic. PL.

406862   Zárubička Svazek: 5 Strana: 0240
Zárubička, y, f., vz Zárub.

406863   Zarubín Svazek: 5 Strana: 0240
Zarubín, a, m., ves. Arch. III. 469.

406864   Zarúbiti Svazek: 5 Strana: 0240
Zarúbiti = zaroubiti. Mor. Knrz.

406865   Zarúbiti Svazek: 8 Strana: 0501
Zarúbiti, vz Zaroubiti.

406866   Zárubka Svazek: 5 Strana: 0240
Zárubka, y, f. = zárub, die Kerbe. Nz.

406867   Zárubka Svazek: 9 Strana: 0398
Zárubka, y, f. = žlábek na vořině, aby zlučka s ní se nesmekla. Čes. 1. VII. 22. Sr. Žlučka.

406868   Zárubliska Svazek: 7 Strana: 1121
Zárubliska, pl., n., les u Skřípova. VSlz. I. 12.

406869   Zárubní studna Svazek: 10 Strana: 0520
Zárubní studna = opatřená srubem, na rozdíl od belku (vz Belek); studna vrou- bená kamenem. Hoš. Pol. I. 146.

406870   Zarubnouti kam Svazek: 10 Strana: 0520
Zarubnouti kam. Z-bnul do hrubého stromu. Rizn. 74.

406871   Zarubnúti Svazek: 5 Strana: 0240
Zarubnúti, vz Zaroubiti. Zarubne raz, dvarazy, tu akoby do skaly zaťal, sekera mu odskočí, drevó tvrdé ako hrom. Dbš. Sl. pov. I. 77.

406872   Zárubová Svazek: 5 Strana: 0240
Zárubová, é, f. Vz Blk. Kfsk. 1458.

406873   Zarubovati Svazek: 5 Strana: 0240
Zarubovati, vz Zaroubiti.

406874   Zarubovna Svazek: 5 Strana: 0241
Zarubovna, y, f., jm. ženské. Vz Blk. Kfsk. 1458.

406875   Zárubská Svazek: 5 Strana: 0241
Zárubská, é, f. = jm. polí u Mikolůvce na Vsacku. Vck.

406876   Zárubský Svazek: 5 Strana: 0241
Zárubský, ého, m. Z. Ctibor. Žer. Záp. I. 58., 174.

406877   Záruby Svazek: 9 Strana: 0398
Záruby, kopanice. ?ck. Hol. 129., 162.

406878   Zarúcati Svazek: 5 Strana: 0241
Zarúcati, vz Zarútiti. Na Slov.

406879   Zaručati Svazek: 5 Strana: 0241
Zaručati = zařičeti. Na Slov. Bern. — abs. Zaručal hneď ako byvol. Dbš. Sl. pov. I. 105. — jak. Verné zveri zaručali boľast- ným hlasom, že sa hory doly ozvaly. Dbš. Sl. pov. I. 481. — nač. Krava veselo za- ručala na zelenú chvoju. Mt. S. I. 70. — kde. Kde tak zaručal osel, že ho počulo celé pokolenie ludské (v arche Noemovej)? Mt. S. I. 139. Celé stádo zaručalo zase před krčmou. Dbš. Sl. pov. VI. 81.

406880   Zaručení Svazek: 5 Strana: 0241
Zaručení, n. Vz Zaručiti. Na z. někoho pustiti. Ros. S hodným zaručením někoho k stráži přijmouti. Ms. pr. hor., CJB. 307. Z. ku právu. Jg. Dáti někomu z., že . . ., Gewähr geben, dass . . .; Prodej se z ním, Verkauf unter Garantie. Dch. Tehdy jest otčím mój v tom z. utekl. NB. Tč. 142.

406881   Zaručenka Svazek: 7 Strana: 1121
Zaručenka, y, f. = záručka. Šd.

406882   Zaručenosť Svazek: 5 Strana: 0241
Zaručenosť, i, f. = zaručenství. Rk.

406883   Zaručenství Svazek: 5 Strana: 0241
Zaručenství, n., die Bürgschaft. Potom se vyručili všetci na postavenie a v tom z. šenkýřka vykradla šaty z hospody v noci a ve dne zítra ušla. NB. Tč. 148.

406884   Zaručený Svazek: 5 Strana: 0241
Zaručený; -en, a, o, verbürgt. Vz Za- ručiti. Z. ochrana n. výsada, Rk., věc. Us. Z. zprava. Mus. 1880. 537., Ddk. II. 355. Vzal mi člověka mého závadného a z-ného z mé dědiny; Odstěhovali na těch vozích její člověka z-ho; Drží mi mého úředníka z-ho. Půh. I. 236., II. 104., 376. Jakosť zboží jest z-na. Us. Dch.

406885   Zaručeti Svazek: 5 Strana: 0241
Zaručeti, vz Zařičeti, Zaručati.

406886   Záručí Svazek: 5 Strana: 0241
Záručí, n. = zápěstí, die Handwurzel. Krok, Ja., Čsk. V šermíř. der Poignet. Čsk.

406887   Zaručitel Svazek: 5 Strana: 0241
Zaručitel, e, m., der Bürge. Šd.

406888   Zaručiti Svazek: 5 Strana: 0241
Zaručiti, ruč, ruče (íc), il, en, ení; za- ručovati, zarukovati = rukou dáním n. ru- kojměmi, zápisem atd. slíbiti, ujistiti, ver- bürgen, sicher stellen, feierlich versprechen, Bürgen stellen, Kaution leisten. Jg. — abs. Nechcel z. Půh. II. 383. Bezpečnosť osoby i majetku byla zaručena. Ddk. IV. 331. Řekl Matúšovi: Poď ven, Matúši! A Mi- kuláš jest řekl konšel: Co ven? počkajte, musíte z. NB. Tč. 96. Kdo zaručí, toho mučí. U Přer. Kd. — co: příměří, Pal. Děj. III. 3. 279., poslušenství. Půh. II. 264. — co, se komu: pokoj. Háj. Bůh zaručil se mu (Abrahamovi), že mu v potomstvu požehná. Sš. Sk. 77. Co komu zaručíš, též držeť musíš. Us. Tč. Řekl mu, aby jemu zaručil; Kažme sobě z. ostatek. NB. Tč. 12., 219. Z. peníze sirotkóm a někomu k věrné ruce; Oldřich má mu ty peníze z.; Boček má jí z. 7 hř. gr.; Jemu jej (list) tak do- konal, jak jemu zaručil. Půh. I. 208., II. 349., 444., 590. Bylo by dobré, aby kněžie jim zaručili, když penieze dadie, že ihned budú i hřiechóv všech i muk prázdni. Hus. I. 342. — koho = dáti sobě od něho ručiti; jej slibem, zápisem atd. k něčemu zavázati, Je- manden durch Bürgschaft o. sonstige Sicher- heit verbinden, verbindlich machen, zwingen. Jg., Korn. Ja tě z-čím, poněvadž chceš od- sad; I z čil jest jej fojt. NB. Tč. 163., 251. Což markrabina milosť jej z-čil, to ho ne- dotýčú. Půh. I. 187. — co komu, se čím. Někomu summu půjčenou zápisem z. Žer. Z. se rukojemstvím. Lpř. Zaručen ti život carským slovem. Zbr. Lžd. 175. A těch 5 hř. každý zvláště z-čil, Pondělek Máchem a Vlkem; Nemámeť kým zde z. NB. Tč. 137., 219. A to mám z. dobrými lidmi; Chtěl také z. dobrými, urozenými lidmi. Arch. II. 315., 425. A Vichna z-čil Martinem. Půh. II. 516. — Br., Pr. měst., J. tr. — proč (ke komu). K úřadu pro škodu za- ručiti má. Panským kázáním ten žalobník jest zaručen, aby purkrecht svoboden byl: Neb jsme jej proto z-li v 32ti hř.; Pak sú žalobníka z-li pro ten účinek. NB. Tč. 70., 192., 244. Z. pro škody kdo byl povinen? Vz Zř. zem. Jir. C. 24 Obžalovaného ku právu z-li. NB. Tč. 250. Z. k stání (že k právu se postaví). Ros. Z. koho k čemu. Lom. Pro škody, Er., pro škody a náklady něčím z. J. tr. — co kde. Aby ji u nás zarukovali. NB. Tč. 148. Dluh na domě z. D. — jak (kým). Každý, kdož koho pohoní z více, nežli sám má, chceli půhon vésti před se, má zaručiti tím, kdožby měl na svobodných dědinách neb zápisných, do té summy, což výš jest, nežli máš. Zř. F. I. C. 24., VI. zř. 44. Každý z nich 5 hř. vzal na svůj díl a těch 5 hř. každý zvláště zaručil; Z-li pod základem na tom svědomí obapolně přestati; Ten před námi znal, že jest Húsaka pod pěti kopami českých groši z-čil na posta- venie; Proto jsme jej z-li ve 32 hř. NB. Tč. 62., 107., 190., 192. Z-li nás pod tisícem hř.; Ten člověk jest zaručen od 46 kop gr.; Žádala, aby jí to zaručeno bylo podlé běhu zemského. Půh. I. 190., 374., II. 119. Zaručil (Bůh) sebou samým s přísahou. Br. Dosta- tečně něco z. Lom. — koho nač. Ale i za- ručují soudícího se na postavení (aby se postavil). Kom. — oč. Dipl. 1412. — se někomu na co, za co, za někoho = za- vázati se, sich verbinden o. verbürgen. Plk., Ml. Z. za škody (nemaje dědin). Vz Zř. zem. Jir. B. 47. Z-čil se za řádné placení summy trhové; Kdo směl se z. za budoucnost? Z. se za poplatek 6000 hř. Ddk. IV. 80., II. 394., IV. 83. — Dch., Tč., Lpř., Šd. — že. Zaručuji se, že Vás na pokoji nechám. Sych. - (jak, s kým) na koho. Osvědčuje Vše- bor, že chtěl z. s ní na úřadníky; Za toho jsme z-li obapolně pod ztracením pře; To jsú sobě z-li pod stem hř. g. na p. Haranta, což by ten mezi nimi vyřekl, aby na tom dosti měli; Na starostu mají obapolně z., aby toho dovedl. Půh. I. 170., 238., 331., II. 324. Z čehož jsú vinili pana Koldu a on je zase, jakož to na nás zarukovali s obú stranú. Arch. II. 293 — na jak dlouho. By pří- měří smluveno a zaručeno bylo do roka. Arch. II. 270. Ty peníze má mu z. do pod- sudku. Půh. II. 627.

406889   Zaručiti Svazek: 7 Strana: 1121
Zaručiti. Arch. VII. 55., Št. Kn. š. 148. 17.

406890   Zaručiti Svazek: 8 Strana: 0501
Zaručiti. Voka (na ptáky) do hrsti z-čil. XVIII. stol. NZ. III. 523.

406891   Záručka Svazek: 7 Strana: 1121
Záručka, y, f., Garantirschein, m. Šd.

406892   Záručky Svazek: 5 Strana: 0241
Záručky, pl, m. a f., die Stützein. Rk.

406893   Záručné Svazek: 5 Strana: 0241
Záručné, ého, n., die Kaution. Dch.

406894   Záruční Svazek: 7 Strana: 1121
Záruční, vz Záručný.

406895   Záruční Svazek: 9 Strana: 0398
Záruční, vz Záručný.

406896   Záručnice Svazek: 5 Strana: 0241
Záručnice, e, f. Svätoboj šabľu odpásal širokú, oko hneď padá na priepasť hlbokú, a hneď na šabli s bolesťou spočíva, bol to 305 dar otca, jeho z-ca, jemu tak milá, jak v oku zrenica. Č. Čt. II. 96.

406897   Záručnice Svazek: 9 Strana: 0398
Záručnice, e f. = kostelní řehtačka. Pro- tivín. Kub. L. f. 1900 365.

406898   Záručník Svazek: 5 Strana: 0242
Záručník, a, m. = rukojmě, ručitel, der Bürge. Ve Slez. Šd.

406899   Záručno Svazek: 5 Strana: 0242
Záručno, a, n. = kytky, které si posý- lají na vzájem matky snoubenců. Na Slov. Dalo nebe sličné zemi na z. kvítí. Hdk. C. 255. — Z. = záruka, zástava, das Unter- pfand. Na Slov. A pěkné péro, což dá že- nichovi jako z. Němc. Svad. Len sa mi pri- snilo, že ma prišiel pýtať krásny mladý pán a to na medenej kolimahe a na z. že mi doniesol zlatý prsteň s drahými kameňmi, čo sa ligotaly, jako tie hviezdy na nebi; A Kovovlad daroval jej na z. zlatý prsteň; Na z. vďačí sa mladý budúcej svojej šatkou na hrdlo alebo i látkou na šaty sobášne. Dbš Sl. pov. II. 28., 33., 39.

406900   Zaručný Svazek: 5 Strana: 0242
Zaručný, Garantie-. Z. listina, Garantie- schein, známka, Garantiemarke, f. (při trän- veji). Dch.

406901   Zaručovací Svazek: 5 Strana: 0242
Zaručovací list, Garantirsehein, m. Šp.

406902   Zaručovati Svazek: 5 Strana: 0242
Zaručovati, vz Zaručiti.

406903   Záruda Svazek: 7 Strana: 1121
Záruda, y, f. = zarudnutí, horv. Šd.

406904   Zarudati Svazek: 5 Strana: 0242
Zarudati, vz Zarudnouti.

406905   Zarúděný Svazek: 7 Strana: 1121
Zarúděný = nečistotou, blátem zacpaný. Zlinsky. Brt. Vz násl.

406906   Zaruditi Svazek: 5 Strana: 0242
Zaruditi, il, děn, ění = rudým, červeným učiniti, röthen; se, roth werden, erröthen. Č.

406907   Zarúditi Svazek: 7 Strana: 1121
Zarúditi = zanésti, zacpati nečistotou, blátem Mor. Brt. D. 295. Cf. List. fil. 1890. 185.

406908   Zarudlosť Svazek: 5 Strana: 0242
Zarudlosť, i, f., přičervenalosť, die Roth- lichkeit, Röthe. Šp.

406909   Zarudlý Svazek: 5 Strana: 0242
Zarudlý = přičervenalý, röthlich. Us. Z. blesk, Us. Pdl., oči. Čch. Bs. 68. Z. paprsek světla. Strpž. — čím. Tvář pitím lihovin z-dlá. Us. Pdl. — jak. Jeden je z-dlý do kulata, druhý do pleskata. Vk. exc.

406910   Zarudnouti Svazek: 5 Strana: 0242
Zarudnouti, nul a dl, utí, zarudati = rudým se státi, röthlich, roth werden. — čím: horkem, červeným světlem. — kde. Zarudl ve tváři a pravil. Wtr. — kdy jak. Jak kohout zarudnul. Osv. 1884. 911. Růže ruměncem zarudá novotným. Sš. Sm. bs. 153. Aj temný zarudá blankyt v zábřesku lahod- ném. Ib. 113. Dobou noční zarudne nebe ohnivou zaplavou. Šbr. Zaj. kr. Vac. 729.

406911   Zarudnouti Svazek: 7 Strana: 1121
Zarudnouti hněvem. Rgl.

406912   Zaruchati Svazek: 5 Strana: 0242
Zaruchati, zaruchnouti = zapráskati, knallen. Na Ostrav. Tč. Cf. Zaróchati.

406913   Záruk Svazek: 5 Strana: 0242
Záruk, u, m. (záruka, y, f., nové) = za- ručení, rukojemství, das Vadium, Unterpfand, die Garantie, Verbürgung, Haftung, Gewähr, Bürgschaft. Jg., Dch., Šd., Bž. 20., Šp., Sš. Záruk pro škody se děje. Schön. Záruka úspěchu; Prodej se z-kou, Verkauf unter Garantie; Z-ku složiti. Dch. Něco na záruk vzíti. 1582. Exc. Z-ky někomu poskytnouti. Mus. 1880. 368. Nezkažený život, jediná to z. naší poesie. Nitra VI. 209. Jeť z-kou moc tvoje, že mně vzejde tvar. Msn. Or. 122. To ti bude na z-ku, že som tvoja. Dbš. Sl. pov. IV. 70. Len čisté srdce, čisté slovo má vi- denia Boha z-ku. Zátur. Vladislav záruk těch nedosáhl; Toto povýšení bylo z-kou míru; Povinnosť společné z-ky. Ddk. III. 204., 207., IV. 243.

406914   Záruk Svazek: 7 Strana: 1121
Záruk. Pod vlastní z-kou. Pr. tr.

406915   Záruka Svazek: 5 Strana: 0242
Záruka, vz Záruk.

406916   Zarúkati Svazek: 5 Strana: 0242
Zarúkati, vz Zaniknuti.

406917   Zarukáví Svazek: 5 Strana: 0242
Zarukáví, n. = odění ramene, die Arm- schiene, das Armblech. V.

406918   Zárukáví Svazek: 8 Strana: 0501
Zárukáví, také podpažník, ochranná zbroj. Wtr. Krj. I. 604.

406919   Zarúknuti Svazek: 5 Strana: 0242
Zarúknuti, knul a kl, utí, zarúkati = zahřměti, zařouknouti, zařvati, aufbrüllen, erdröhnen. — kdy. A o chvílu i dela (děla) zarúkly, najprv jedno, potom dve a potom veľa. Phld. III. 2. 143. Trúby zarúkly tedáž a konec všem ukládaly ihrám. Hol. 31. — Z. = zatíti, einhalten. Ponýprv zarukli, dřevo zesinalo. Sš. P. 143. — Z. = zakřik- nouti, anfahren. Aha, tu ste mi už, ledačiny, čo mi naveky stenu lúpete, zarukla jich stará Ježibaba. Dbš. Sl. pov. V. 77.

406920   Zarukování Svazek: 5 Strana: 0242
Zarukování, n., vz Zaručiti. Nemají těch z-ním od toho odtisknúti. Arch. IV. 477.

406921   Zarukovati Svazek: 5 Strana: 0242
Zarukovati, vz Zaručiti. — Z., z něm einrücken. V. na vojnu. Na Ostrav. Tč.

406922   Zarumádzgať Svazek: 9 Strana: 0398
Zarumádzgať = zabíti. Tu ťa z-gam! Slov. Zát. Př. 256b.

406923   Zaruměněný Svazek: 7 Strana: 1121
Zaruměněný, geröthet. Krví z-ný. Čch. Sl. 118.

406924   Zarumeneti Svazek: 5 Strana: 0242
Zarumeneti, el, ení, erröthen. Na Slov. -- jak. Mne sa páči ľubovonná ruža, keď sa rozvila, keď rosičkou pokropená zarumenie do kola. Ppk. I. 161.

406925   Zaruměněti Svazek: 7 Strana: 1121
Zaruměněti. Tváře z-ly. Albieri.

406926   Zaruměniti se Svazek: 5 Strana: 0242
Zaruměniti se, il, ění, erröthen. Vz Za- rumeneti. Osv. I. 263. Líce její se z-ly. Tč. Tam zvädne tvoj tulipánik. Nezvädne ten, moja drahá! Veď ho skropím krvou vraha, krvou vraha, v okamžení aj zora sa zaru- mení. Lipa III. 357.

406927   1. Zarumiti Svazek: 5 Strana: 0242
1. Zarumiti, il, en, ení, zarumovati = rumem zaházeti, verschütten. — co. Br., Lom., BR. II. 614. b. —- co čím: nečisto- tami. Boč.

406928   2. Zarumiti Svazek: 5 Strana: 0242
2. Zarumiti, il, en, ení = zarámiti, ein- rahmen. — co: obraz. Na Ostrav. Tč.

406929   Zarumovaný Svazek: 7 Strana: 1121
Zarumovaný; -án, a, o, verschüttet. Z. studnice. Výb. II. 1463.

406930   Zarúnit se Svazek: 10 Strana: 0679
Zarúnit se = bahnem se zanésti. Vz Brt. Sl.

406931   Zaruniti se Svazek: 5 Strana: 0242
Zaruniti se, il, ění = zazelenali se, grün werden. Na Slov.

406932   Zarupati Svazek: 7 Strana: 1121
Zarupati, zarupnouti, aufknastern. Ko- lébka zarupla. Arb.

406933   Zárusávky Svazek: 9 Strana: 0398
Zárusávky, pozemek. Pck. Hol. 45.

406934   Zárůst Svazek: 5 Strana: 0242
Zárůst, u, m. = to, co zarostlo. Ten z. vytrhávajú. Na mor. Val. Vck.

406935   Zarůst Svazek: 7 Strana: 1121
Zarůst = plevel. Val. Brt. D. 295.

406936   Zarůsti Svazek: 5 Strana: 0242
Zarůsti, zarosti, rostu, rosti, rosta (ouc), rostl, stení; zarostati, zarostávati= něčím po- růsti, be-, verwachsen. — abs. Zaroste ce- stečka přes ty Bílovice. Sš. P. 810. Důlky od neštovic zarostly (zacelily se, ztratily se, durchs Wachsen vergehen, verwachsen). Us. — komu. Mějte se dobře tam, už mi za- růstla cesta k vám. Slez. Šd. — kam. Ten zlatý prstýnek do prsta zarůstá. Sš. P. 422. — (komu) čím: travou, Us., hložím a trním. Br. Brada zarostla vousy. Chmel. Hleď, aby vinice duše tvé koukolem a buření neza- rostla. Sš. II. 111. Řemeslo mu chmelem zarostlo (vše propil). Jir. Ves. čt. 359. Za- riastly chodníčky milej pod oblôčky, za- riastly trninou, drobnou ďatelinou. Trninu vytrhám, ďatelinu skosím, ale ťa, dievča, predsa dostať mosím. Mt. S. I. 15., II. .73. Zaroste nám štěstím každý chotárek. Hdk. C. 43. Jdú roky zo sta do sta, zem cudzi- nou nám zarostá; kdo slovenskej pravdě žije, pekelná ho krivda bije. Chlpk. Sp. 49. Zarostla mně cesta rákosím ; Zarostla k nám travou cesta. Er. P. 133., 150. Kámen travou nezaroste, pokud se jím postrkuje. Us. Šd. Máť travou zarostá, dcérka je sirota. Mor. Tč. Zarůstá (chodníček) drobno jetelinó, že sem se podíval na děvečku jinó; Zarostl mi chodník ořeším; Vandroval bych, nevím kady, zarůstly mně cesty všady; zarostly mně drobným gučím, už sa, milá, s tebú lúčím. Sš. P. 256., 346., 515. Zarostla mně cestička do vašeho dvorečka ořeším, ořeším, ořeším; Zarostla mně k mojí milej cesta ořeším; Zarostaj, chodníčku, k milej pod hořičkú šípinú, vrbinú, drobím dětelinú; Zarostaj, chodníčku, zarostaj ty bučím, věrná frajerečko, juž sa s tebú lúčim; A ta naše zahrádečka zarostla trním. Čes. mor. ps. 87., 158., 185.. 189. — kde (= vrůsti, einwachsen). Jméno v stromě zarostlo. D. Kulka v ráně zarostla. Us. Ve světě celý zarostl (zvousa- těl). Us. Šd.

406937   Zarůsti Svazek: 7 Strana: 1121
Zarůsti. Mech zarůstá pařez, das Moos überwuchert den Stock. Posp.

406938   Zaruš Svazek: 5 Strana: 0243
Zaruš = pryskyřník. U Opavy. Pk. Vz Zaruž.

406939   Zarúšaný Svazek: 5 Strana: 0243
Zarúšaný = zarosený, urousaný, vom Thau nass, durchnässt. Na Mor. a Slov. Z. boty, kalhoty, sukně. Vck. Jsem celý z-ný. Šd. Vz Zarúšati.

406940   Zarúšati Svazek: 5 Strana: 0243
Zarúšati = zarousati, rosou zamokřiti, vom Thau nass machen. — co: šaty. Na Zlínsku. Brt. Obuv z. Vck. A hnedkaj ry- baře čluny zarušali, mileho Jašanka na břeh vyrušali. Sš. P. 186. — Vz Rúšati.

406941   Záruší Svazek: 10 Strana: 0520
Záruší, n. Smáti sa do z., komu za uši (při tomto říkadle sednou si děti proti sobě, a které se zasměje, prohrává). Val. Čes. 1 XI. 179.

406942   Záruška Svazek: 5 Strana: 0243
Záruška, y, f. Kristof ze Z-ky. Tov. 5.

406943   Zarútění Svazek: 5 Strana: 0243
Zarútění, n. = zařícení, die Verschüt- tung, Bedeckung. Slov.

406944   Zarútěný Svazek: 5 Strana: 0243
Zarútěný; -ěn, a, o, verschüttet, bedeckt. Perly vynášaš z temných hôr, zo zarútených zlatobáň. Čjk. 104. A jako víchor rozraže- nou horou, keď krydla jeho cestu si pre- ťaly: tak zarútenou padlými priestorou (pro- storou) mečov našinských pohroma sa valí, Sldk. 146. Vz Zanítiti.

406945   Zarútiti Svazek: 5 Strana: 0243
Zarútiti, il, cen, ení = zařítiti, zasypati, pochovati, verschütten, bedecken, begraben. Na mor. Val. a Slov. Vck., Bern. — co. Hned tam jich zarútilo. Dbš. Obyč. 114. — čím. Väžou Bábel jich zarúti. Phld. III. 472. — se za kým jak. Ale tu zápola praskom zanítila sa za ním. Dbš. Sl. pov. III. 71.

406946   Zarútiti koho Svazek: 10 Strana: 0520
Zarútiti koho. Bojí sa, že ho veže (věž) zarúti (kdo se vyhýbá chrámu). Rizn. 175.

406947   Zarůzniti Svazek: 5 Strana: 0243
Zarůzniti, il, ěn, ění = po různu sem tam zahnati, hin und her vertreiben, zer- sprengen. Ros.

406948   Zaruž Svazek: 7 Strana: 1121
Zaruž. Zaružel, seda. Pršp. 32.

406949   Zaruž, i, zaružel Svazek: 5 Strana: 0243
Zaruž, i, zaružel, e, f., zarouš, e, m. = pryskyřník lezavý či plazivý, ranunculus repens, der Hahnenfuss. Vz Rstp. 13., 10. Z. polní = pryskyřník prudký, ranunculus acris. U Rožnova. Bayer.

406950   Zaružditi se Svazek: 5 Strana: 0243
Zaružditi se, zarožditi se = zbrchati se, sich belauben, zum Gestrüpp heranwachsen. Vrba, volše z-la se. Na Ostrav. Tč.

406951   Záružek Svazek: 5 Strana: 0243
Záružek, žku, m. = záruží. U Uher. Brodu. Mtl.

406952   Zaružek Svazek: 10 Strana: 0520
Zaružek, žku, m., zaružina, y, f., rostl.. Vz Blatouch, Pryskyřník, Zaruš zde.

406953   Zaružel Svazek: 5 Strana: 0243
Zaružel, vz Zaruž.

406954   Záruží Svazek: 5 Strana: 0243
Záruží, n., caltha, die Schmalzblume. Z. bahní, c. palustris. Vz Slb. 668., Záružek, Záružík, Záružka.

406955   Záružie Svazek: 9 Strana: 0398
Záružie. Žltý ako z. Zát. Př. 77a.

406956   Záružík Svazek: 5 Strana: 0243
Záružík, u, m. = záruží. Na mor. Val. Vck.

406957   Zaružina Svazek: 8 Strana: 0501
Zaružina (laš.), žarúž, žarůžek, žaróch (han.), močárnik (uh.), močarinka, maslenka, rupnik (laš.), ranunculus, pryskyřník, rostl. Brt. D. II. 506., Hledíková.

406958   Zarůžiti Svazek: 7 Strana: 1121
Zarůžiti, roth machen. Pl. II. 258.

406959   Záružka Svazek: 5 Strana: 0243
Záružka, y, f. = záruží. Na Slov. Let. Mtc. Sl. X. 1. 49., VIII. 1. 35.

406960   Záružlie Svazek: 7 Strana: 1121
Záružlie, n. = záručí. Slov. Rr. Sb., Koll. Zp. I. 274.

406961   Záružlie Svazek: 8 Strana: 0501
Záružlie = blatouch. Slov, Kal. S. 211.

406962   Zaružný Svazek: 5 Strana: 0243
Zaružný, jm. polností v Ústí u Vsetína. Vek.

406963   Zarůžovatělý Svazek: 5 Strana: 0243
Zarůžovatělý, rosenröthlich. Šm.

406964   Zarůžovělý Svazek: 5 Strana: 0243
Zarůžovělý, rosenfärbig. Bradičku měla z-lou. Němc. Dr. pov. 108. Od jasné tváře splývaly zlaté paprsky přes z-lé oblakové roucho až k zlatému lemování. Němc. I. 41.

406965   Zarůžověti Svazek: 10 Strana: 0520
Zarůžověti = dostati růžovou barvu. Zr. Let. III. 12.

406966   Zarůžoviti Svazek: 10 Strana: 0520
Zarůžoviti co. Z-vím jeho tvář (učiním červenou, jako jest růže). Zr. Kom: 44.

406967   Zarva Svazek: 5 Strana: 0243
Zarva, y, f., der Einriss. Voda zrobiła zárvy do pola, do břeha. Na Ostrav. Tč.

406968   Zarvání Svazek: 5 Strana: 0243
Zarvání, n., vz Zarvati.

406969   Zarvaný Svazek: 5 Strana: 0243
Zarvaný; -án, a, o, vz Zarvati.

406970   Zarvati Svazek: 5 Strana: 0243
Zarvati, zarývati, an-, hin-, aufreissen. Na Slov. a Mor. — co (komu): kabát, ko- šili, aufreissen; koně (koňmi), zurückreissen Na Ostrav. Tč. — koho k čemu. Okolnosti ma k tomu zarvaly. Zbr. Hry. 102. — se = zasypati se, verschüttet werden. — s kým. Jak jim kněz ručičky svozal, s Jasenkem sě grubek zarval. Brt. P. 151.

406971   Zarybařiti si Svazek: 5 Strana: 0243
Zarybařiti si, il, ení, ein wenig Fischerei treiben, fischen. Šd. — kde: v potoce.

406972   Zarybnice Svazek: 5 Strana: 0243
Zarybnice, Zaribnitz, dvůr u Soběslavi.

406973   Zarybníci Svazek: 5 Strana: 0243
Zarybníci, samota u Votic.

406974   Zárybnický Svazek: 5 Strana: 0243
Zárybnický, hinter dem Teich gelegen. Dch., Šd. — Z., ého, m. Z Jan. Vz Jg. H. 1. 656., Jir. H. 1. II. 349. Z. Jan a Samuel. Vz Blk. Kfsk. 1458.

406975   Zárybníček Svazek: 5 Strana: 0243
Zárybníček, čku, m. Byli jsme na z-čku = za rybníčkem. Us. Šd.

406976   Zárybničí Svazek: 5 Strana: 0243
Zárybničí, n., jm. lesíku u Přerova. Pk. — Z. = jm. trávníku, pastviska u Pusté Polomi ve Slez. Šd.

406977   Zárybničná Lhota Svazek: 8 Strana: 0501
Zárybničná Lhota v již. Čech. NZ. IV. 244.

406978   Zárybník Svazek: 5 Strana: 0243
Zárybník, a, m. Ze z-ka = z krajiny za rybníkem. Na Mor. a ve Slez. Šd.

406979   Zarybníky Svazek: 5 Strana: 0243
Zarybníky, Zaribnik, ves u Kouřimi.

406980   Zarybniti Svazek: 9 Strana: 0398
Zarybniti rybník. Nár. list. 1898. č. 229.

406981   Záryby Svazek: 5 Strana: 0243
Záryby, dle Dolany. Zarib, ves u Ko- stelce n. Lab. Vz Tk. III. 54., IV. 172., Tf. Odp. 266.

406982   Zaryčati Svazek: 5 Strana: 0243
Zaryčati = zaryčeti. Na Slov.

406983   Zaryčení Svazek: 5 Strana: 0243
Zaryčení, n., das Aufbrüllen. Vz Zary četi.

406984   Zaryčeti Svazek: 5 Strana: 0243
Zaryčeti, el, ení; zaryknouti, kl, utí = zařičeti, zařvati, aufbrüllen. — koho = ry- kem zahlušiti, brüllend betäuben. — jak. Osel jekem zaryčí. Koll. — na koho. Osel na oslici zaryčel.

406985   Zaryhotati sa. — komu odkud Svazek: 5 Strana: 0243
Zaryhotati sa. — komu odkud. Kukal na ňu a zaryhotal sa jej zpoza oltára. Dbš. Sl. pov. I. 88.

406986   Zaryje Svazek: 8 Strana: 0501
Zaryje, lesní stráň na Frýdecku. Věst. op. 1894. 20.

406987   Zaryknouti Svazek: 5 Strana: 0243
Zaryknouti, vz Zaryčeti.

406988   Zarymovauý Svazek: 5 Strana: 0243
Zarymovauý = plný rýmy, voll Schnup- fen. Jsem celý z ný. Mor. Šd.

406989   Zarynouti Svazek: 5 Strana: 0243
Zarynouti, ul, utí, hinströmen. — kam. Krev z-la až do síně. Na Ostrav. Tč.

406990   Zarýnský Svazek: 5 Strana: 0243
Zarýnský, hinter dem Rhein gelegen, transrhenanus. Šd.

406991   Záryp Svazek: 5 Strana: 0243
Záryp, u, m. = stopa zvěři v měkké půdě, die Spur des Wildes im weichen Boden. Us.

406992   Zárypa Svazek: 7 Strana: 1121
Zárypa, y, f. = hluboký přikop. Val. Brt. D. 295.

406993   Zarýpaný Svazek: 7 Strana: 1121
Zarýpaný = ušmúraný. Uh. Brt. D. 295.

406994   Zarýpati Svazek: 5 Strana: 0243
Zarýpati, vz Zarýpnouti,

406995   Zárypek Svazek: 5 Strana: 0243
Zárypek, pku, m. = záryp. Šd. 305*

406996   Zarýpnouti Svazek: 5 Strana: 0244
Zarýpnouti, pnul a pl, ut, utí, zarypo- vati, zarýpati, einwühlen, einstechen, ein- schneiden. — čím kam: ryčkou do ko- řene, Č., nožem do chleba. — (se) kam. Krtek do země se zarypuje. Č. Zarýpl se do bolavého prstu; Nůž se mu zarýpl do dlaně. Us. Šd. — co kam: rýč do země. Us. Šd.

406997   Zaryšavělý Svazek: 9 Strana: 0398
Zaryšavělý. Z. třešně. Fisch. Hosp. 132.

406998   Zaryšavěti Svazek: 5 Strana: 0244
Zaryšavěti, zaryšlavěti, ěl, ění, röthlich, fuchsroth werden. Ros.

406999   Zaryšený Svazek: 8 Strana: 0501
Zaryšený. Stanula jsouc všecka z-ná (uří- cená). Wtr. St. Pr. 218.

407000   Zaryšený Svazek: 10 Strana: 0520
Zaryšený = uřícený. Utíkali a byli oba z-ní. XVI. stol. Arch. praž. é. 1121. Wtr.