260001   Přesuzovati koho Svazek: 10 Strana: 0655
Přesuzovati koho = pomlouvali. P. lidi. 1607. Arch. XXII. 507.

260002   Přesval Svazek: 2 Strana: 0982
Přesval, u, m., přesvalí, n., der Quer- wall. Bur.

260003   Přesvatosvatý Svazek: 2 Strana: 0982
Přesvatosvatý, nejvýš svatý. Lom.

260004   Přesvatý Svazek: 2 Strana: 0982
Přesvatý, hochheilig. Dch.

260005   Přesvatý Svazek: 7 Strana: 0450
Přesvatý P. božie tělo. Výb. II. 36.

260006   Přesvěcováti Svazek: 2 Strana: 0982
Přesvěcováti, vz Přesvětiti.

260007   Přesvědčení Svazek: 7 Strana: 0450
Přesvědčení náboženské, politické. Us. Pdl.

260008   Přesvědčení Svazek: 9 Strana: 0252
Přesvědčení. Přísloví atd. vz v Zát. Př. III odst. 8. b.

260009   Přesvědčení, n Svazek: 2 Strana: 0982
Přesvědčení, n., die Uiberzeugung. P. vnější = překonání někoho dostatečností a důrazností svědků; p. vnitřní zakládá se na uvědomění vlastním, že nějaký úsudek jest pravdivým. Hš. Vz S. N. P. = uznání pravdy z důvodů předmětných. Marek. Log. 114. Mám to p. (to chybné, vz Ten). Šb. Držeti se, nabyti p.; míti, chovati p. Dch.

260010   Přesvědčenosť Svazek: 2 Strana: 0982
Přesvědčenosť, i, f., = přesvědčení. Šm.

260011   Přesvědčenosť Svazek: 2 Strana: 0985
Přesvědčenosť, i, f., přesvědčení, die Uiberzeugung. Co sa toho týče, to já mám p. (jsem přesvědčen). Na Mor. Brt.

260012   Přesvědčenosť Svazek: 7 Strana: 0450
Přesvědčenosť, vz za: Přešustn outi.

260013   Přesvědčený Svazek: 2 Strana: 0982
Přesvědčený; -en, a, o, überzeugt; über- wiesen. Vz Přesvědčiti. Bránil svědka, že kdysi odprošovati musel a tedy že jest p-ný (nezpůsobilý, untauglich). Žer. Záp. I. 80. — CJB. 397.

260014   Přesvědčený Svazek: 2 Strana: 0985
Přesvědčený; -en, a, o, überzeugt.

260015   Přesvědčený Svazek: 7 Strana: 0450
Přesvědčený. Tomu jsem p-ná (= zku- šená toho). Mor. Brt. D.

260016   Přesvědčený Svazek: 7 Strana: 1367
Přesvědčený. Je lhář p-nej! 1555. Wtr. Obr. II. 713.

260017   Přesvědčený Svazek: 8 Strana: 0314
Přesvědčený. Toho su sám p-čen (vím to dobře). Zlín. Brt. D. II. 372.

260018   Přesvědčilosť Svazek: 7 Strana: 0450
Přesvědčilosť, i, f., Uiberzeugung. Hlá- sání evangelia dálo se s velikou silou a p-stí se strany Pavla a druhů jeho. Sš. II. 239.

260019   Přesvědčitel Svazek: 2 Strana: 0982
Přesvědčitel, e, m., der Uiberzeuger. Jg.

260020   Přesvědčitelka, y, přesvědčitelkyně Svazek: 2 Strana: 0982
Přesvědčitelka, y, přesvědčitelkyně, ě, f., die Uiberzeugerin. Us.

260021   Přesvědčiti Svazek: 2 Strana: 0982
Přesvědčiti, il, en, ení; přesvědčovati, überzeugen, überweisen. — koho, co. Desk nikdo p. nemůže (den Beweis gegen sie führen). Vl. zř. 446. Žádný člověk nemůž p. (überweisen) úředníků menších, leč by měl k svědomí z pánů z lavic neb z vla- dyk, kteříž v soudu zemském sedají. Zř. F. I. H. 37. Těch desk, které se tu píší, žádný p. nemóž (svědectví desk nade všecko). Vš. 121. — koho, se o čem : o zlodějství. D. P. se o stavu věci = zvěděti, dojíti jistoty, jak se věc má, v jakém způsobu jest. Sb. — se o čem jak: k své spokojenosti. J. tr. — se čemu. Chtěl se tomu p. = o tom. Kda. — koho čím. Chtě jím (svě- domím) p. obžalovaného. NB. Tč. — oč. Nejmá ižádný p. měštěnína o peníze ani o žádné nařknutie. Sob. 77. — koho kdy. Desk žádný p. nemuož po létech. Půh. II. 140.

260022   Přesvědčiti se o čem jak Svazek: 7 Strana: 0450
Přesvědčiti se o čem jak: na vlastní oči Sá.

260023   Přesvědčivě Svazek: 8 Strana: 0314
Přesvědčivě. P. jí s retů řeč splývá. Vrch. Rol. XXXVI. 234.

260024   Přesvědčivost Svazek: 2 Strana: 0983
Přesvědčivost', i, f., die Uiberzeugungs- gabe. Dch.

260025   Přesvědčivosť Svazek: 7 Strana: 0450
Přesvědčivosť, die Uiberzeugungskraft. P. důkazu. Dk.

260026   Přesvědčivý Svazek: 7 Strana: 0450
Přesvědčivý, Uiberzeugungs-, überzeu- gend. Vch. Ar. 53. P. mluva, přirozenosť, Mus., síla, Hlv., důkaz, Dk., Stč., důvod, Stč., moc, Sš., slova. Dch.

260027   Přesvědčovací Svazek: 2 Strana: 0983
Přesvědčovací, überzeugend. Očividně připisuje Pán divům moc p. Sš. J. 207.

260028   Přesvědčovavě Svazek: 7 Strana: 0450
Přesvědčovavě, überzeugend. P. něco mluviti. Ntr. VI. 327.

260029   Přesvěděovatel Svazek: 2 Strana: 0983
Přesvěděovatel, e, m., přemlouvatel, der Uiberführer, Uiberzeuger. Šm

260030   Přesveřepý Svazek: 7 Strana: 0450
Přesveřepý, vz Sveřepý. P. klajíř Dio- medes, uy^iog al/^rp:}^ (divy kopinník).Vký.

260031   Přesvětiti Svazek: 2 Strana: 0983
Přesvětiti, il, cen, ení, přesvěcovati, über- weihen. — co: kostel. M.

260032   Přesvětiti Svazek: 7 Strana: 1367
Přesvětiti kněze. 1557. Mus. 1891. 205.

260033   Přesvětlúcie Svazek: 7 Strana: 0450
Přesvětlúcie = přesvětlý. P. hvězda. Výb. II. 25.

260034   Přesvětlý Svazek: 2 Strana: 0983
Přesvětlý, lichtvoll. Dch.

260035   Přesvidlo Svazek: 7 Strana: 0450
Přesvidlo, a, n. = moučné škubánky s novými brambory. V Čásl. Kšá.

260036   Přesviniti koho Svazek: 9 Strana: 0252
Přesviniti koho. Svinu nepresviníš. Slov. Zát. Př. 186a.

260037   Přesvítiti Svazek: 2 Strana: 0983
Přesvítiti, il, cen, ení, přesvěcovati = zasvítiti, leuchten. Ms. pr.

260038   Přesvitný Svazek: 2 Strana: 0983
Přesvitný, fluorující, Fluorescenz-. P. písmo. Ck.

260039   Přesvláčka Svazek: 2 Strana: 0983
Přesvláčka, y, f., vz Převlek. U Olom. Sd.

260040   Přesvozní Svazek: 10 Strana: 0300
Přesvozní řetěz. 1512. Arch. XIX. 83.

260041   Přesvůdný. P Svazek: 10 Strana: 0300
Přesvůdný. P. kouzlo. Zr. Kom. 137.

260042   Přesycení Svazek: 2 Strana: 0983
Přesycení, n., die Uibersättigung. Jg. Jeden p-ním říhá, druhý hladem vzývá. Dl. P-ním otupělý. Dch.

260043   Přesycení Svazek: 9 Strana: 0252
Přesycení, n. P. věcí sladkou v nás budí ošklivosť. Slád. Sen. 42.

260044   Přesycenost Svazek: 2 Strana: 0983
Přesycenost', i, f.,přeplněnosť, die Uiber- sättigung. P. vínem. Sš. Sk. 21.

260045   Přesycený Svazek: 2 Strana: 0983
Přesycený; -cen, a, o, übersättigt; blasirt. — čím: rozkošemi.

260046   Přesycený Svazek: 7 Strana: 0450
Přesycený roztok. Rm., Šf. Ruk. 118.

260047   Přesycovati Svazek: 2 Strana: 0983
Přesycovati, vz Přesytiti.

260048   Přesýchání Svazek: 7 Strana: 0450
Přesýchání slámy. NA. IV. 81.

260049   Přesychati Svazek: 2 Strana: 0983
Přesychati, vz Přeschnouti.

260050   Přesyp Svazek: 2 Strana: 0983
Přesyp, u, m., die Uiberschüttung, -streu. Dch.

260051   Přesyp Svazek: 7 Strana: 0450
Přesyp. Přespy, přesypy, Dünen, Sand- hügel am Meere. Nz. P. sněhové, Schnee- dunen. Nz.

260052   Přesyp Svazek: 8 Strana: 0314
Přesyp. Písečný p. Mus. 1893. 457. Jedeme po p-pech stromů prázdných. Ml. Hüb. 119.

260053   Přesypací Svazek: 2 Strana: 0983
Přesypací hodiny, die Sanduhr. Ck.

260054   Přesypací Svazek: 8 Strana: 0314
Přesypací hodiny. Vz Ott. XI. 438. b.

260055   Přesýpací Svazek: 9 Strana: 0252
Přesýpací hodiny (n. písečné). Vz KP VII 270.

260056   Přesypák Svazek: 7 Strana: 0450
Přesypák, u, m., Getreidesack, m. Laš. Wrch.

260057   Přesypati Svazek: 2 Strana: 0983
Přesypati, sypám a sypu (zastr. přespu), přesýpati, přesýpávati = znova n. jinam n. jinak sypati, überstreuen, überschütten; přes míru sypati, überschütten. — co odkud kam. Obilí z pytlů do jiných nádob p. Ros. Peří do cejch. Us. — se s čím pře- sýpávati. — co čím: pískem, zemí (zasy- pati). Šm. — Vz Přesouti.

260058   Přesypati co Svazek: 7 Strana: 0450
Přesypati co. Chrápal, jakoby někdo ořechy presýpal. Us.

260059   Přesypný Svazek: 8 Strana: 0314
Přesypný. P. pásmo, Dünen-. Mus. 1895. 279.

260060   Přesypový Svazek: 8 Strana: 0314
Přesypový = rostoucí na přesypech. P. tráva. Mus. 1895. 279.

260061   Přesytě Svazek: 7 Strana: 0450
Přesytě, übersatt. Lpř. P. tři měřice (tak měřiti, že zbývají). Mor. Rgl.

260062   Přesytiti Svazek: 2 Strana: 0983
Přesytiti, il, cen, ení; přesycovati, über- sättigen. — co, koho, se čím. P. se hříchy, Plk., jídlem, Us., vodu solí. Vys.

260063   Přesytosť Svazek: 8 Strana: 0314
Přesytosť. Z p-sti chlebem pohrdala. Kld. IV. 37.

260064   Přesytý Svazek: 2 Strana: 0983
Přesytý; -syt, a, o, übersatt, sehr satt. Jg.

260065   Přešacení Svazek: 2 Strana: 0983
Přešacení, n., přešacený, vz Přešatiti.

260066   1. Přešacovati Svazek: 2 Strana: 0983
1. Přešacovati, vz Přešatiti.

260067   3. Přešacovati Svazek: 2 Strana: 0983
3. Přešacovati, prohlédnouti, durchsu- chen. — co komu: kapsy. Da.

260068   2. Přešacovati, šp Svazek: 2 Strana: 0983
2. Přešacovati, šp. z něm. überschätzen m.: přeceniti. Jg.

260069   Přešafrániti Svazek: 2 Strana: 0983
Přešafrániti, il, ěn, ěni, přešafraňovati, übersafranen. — co.

260070   Přešantati se Svazek: 2 Strana: 0983
Přešantati se, překulhati se, hinüber - grätscheln. Ros.

260071   Přešatiti Svazek: 2 Strana: 0983
Přešatiti, il, cen, ení; přešacovati = pře- vléci, über-, um-, verkleiden. — se, koho. Ros. — se jak: v způsob věznu se pře- šatili. Vrat. — čím

260072   Přeščerbiti co komu Svazek: 10 Strana: 0300
Přeščerbiti co komu = proti jeho vůli, chuti něco udělati. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII.
89. Sr. Ščerbiti.

260073   Přeščeřák, přeškeřák Svazek: 9 Strana: 0252
Přeščeřák, přeškeřák, a, m. = sedmi- hlásek. Mus. ol. 1898. 114.

260074   Přešedlý Svazek: 7 Strana: 0450
Přešedlý vlas = drobet šedivý. Nrd. Ml. 98.

260075   Přešek Svazek: 7 Strana: 0450
Přešek, ška, m., os. jm., vz Předeslav. Mus. 1889. 161., Arch. III. 61., Pal. Rdh. I. 124.

260076   Přešemrati Svazek: 2 Strana: 0983
Přešemrati, vz Šemrati.

260077   Přešeplati Svazek: 2 Strana: 0983
Přešeplati, überlispeln. Ros. — co.

260078   Přešera Svazek: 2 Strana: 0983
Přešera, y, f., zastr. = příšera. MV.

260079   Přešermovati Svazek: 2 Strana: 0983
Přešermovati, überfechten. Ros. — koho.

260080   PřešiBalec Svazek: 9 Strana: 0252
PřešiBalec, lce, m. = veliký šibal. Zát. Př. 124b.

260081   Přešibalý Svazek: 2 Strana: 0983
Přešibalý, velmi šibalský, durchtrieben. ?lk.

260082   Přešibalý Svazek: 9 Strana: 0252
Přešibalý. P. šelma (chytrák). Zát. Př. 124b.

260083   Přešibaný Svazek: 7 Strana: 0450
Přešibaný. P. šelma, grosser Schalk. Slov. Rr. Sb.

260084   Přešibať Svazek: 7 Strana: 0450
Přešibať, schicklich machen. Slov. Ssk.

260085   Přešibřinkovati Svazek: 7 Strana: 0450
Přešibřinkovati = šukati, neužitečnou práci konati. Val. Vck.

260086   Přešilenina Svazek: 10 Strana: 0655
Přešilenina, y, f. Čemer je stará p. Slez. Čes. 1. XV. 49. Vz násl.

260087   Přešimoniti Svazek: 2 Strana: 0983
Přešimoniti, šimoně se ošiditi, přeplatiti, überzahlen. Lom.

260088   Přešín Svazek: 2 Strana: 0983
Přešín, a, m., ves u Čížkova v Blovicku. PL., Tk. III. 38., 43.

260089   Přešin Svazek: 7 Strana: 0450
Přešin, u, m. = přešinutí. Šd.

260090   Přešinouti Svazek: 2 Strana: 0983
Přešinouti, ul, ut, utí, přešinovati = pře- chýliti, überbeugen, überstürzen. — se. Kůň se přešinuje. Šm.

260091   Přešinouti co odkud kam Svazek: 7 Strana: 0450
Přešinouti co odkud kam. Řeč z vý- chodní do západní třídy se p-la. Šf. Strž. II. 638. — Frč., Dk. Děj. f. nej. 20. — se jak. P. se podél přímky. S. N. I. 13.

260092   Přešinulý Svazek: 2 Strana: 0983
Přešinulý, verstaucht. P. noha. Us.

260093   Přešinutí Svazek: 7 Strana: 0450
Přešinutí těžiska zemského. Stč. Zem. 537.

260094   Přešinutí, n Svazek: 2 Strana: 0983
Přešinutí, n., vz Přešinouti.

260095   Přešinutý Svazek: 2 Strana: 0983
Přešinutý; -ut, a, o, verstaucht, ver- schoben. Us.

260096   Přeširoký. P Svazek: 10 Strana: 0300
Přeširoký. P. cesta. Pat. Jer. 123. 22.

260097   Přešířiti Svazek: 2 Strana: 0983
Přešířiti, il, en, ení, přešiřovati, zu breit machen. — co čím.

260098   Přešiti Svazek: 2 Strana: 0983
Přešiti, vz Šíti; přešívati, übernähen. — co komu: kabát. — Us. co jak. Dal si to p. na jinou modu. Us. u Rychn.

260099   Přešiva Svazek: 2 Strana: 0983
Přešiva, y, f., zastr., absutile. Žid.

260100   Přešívaný Svazek: 10 Strana: 0300
Přešívaný límec (štepovaný). Val. Čes. 1. XI. 114.

260101   Přešivátko Svazek: 2 Strana: 0983
Přešivátko, a, n., das Bestechörtel. Tpl.

260102   Přešívek Svazek: 2 Strana: 0983
Přešívek, vku, m, vz Země. Die Land- enge. S. a Ž.

260103   Přešívka Svazek: 2 Strana: 0983
Přešívka, y, f., loktuše.

260104   Přešívka Svazek: 9 Strana: 0252
Přešívka, y, f. = plachta do deště. Vz Ubrus.

260105   Přeškaparmati Svazek: 9 Strana: 0252
Přeškaparmati u šístky (hry v karty) = pobyti. Tům. Ml. 207.

260106   Přeškeřák Svazek: 7 Strana: 0450
Přeškeřák, a, na. = posměvač. Na mor. Slov. Mtl.

260107   Přeškeřák Svazek: 8 Strana: 0314
Přeškeřák, a, m., pták. Vz Sedmihlásek (3. dod.).

260108   Přeškeřák Svazek: 9 Strana: 0252
Přeškeřák, vz předcház. Přešceřák.

260109   Přeškéřati se Svazek: 7 Strana: 0450
Přeškéřati se = posmívati se. Na mor. Slov. Mtl.

260110   Přešklebiti Svazek: 2 Strana: 0983
Přešklebiti, il, en, ení, überschmunzeln. — koho. Klc.

260111   Přeškmořiti Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškmořiti, il, en, ení, přeškmořovati, přetočiti, překroutiti, überdrehen. — co: přízi. Us.

260112   Přeškobrtiti Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškobrtiti, přeškobrtati, přeškobrtnouti = převrci, překotiti, umwerfen, umkippen. U Opav., Klš., u Olom., Sd., na mor. Dra- hansku a Zlínsku Brt. — co, se. Sklénka se přeškobrtla. Us. Brt.,

260113   Přeškobrtnouti v Svazek: 7 Strana: 0450
Přeškobrtnouti v řeči = špatně něco vysloviti. Č. T. Tkč.

260114   Přeškoda Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškoda, y, f., der Jammerschade. Skoda, p. toho. Us. Ach škoda, přeškoda o tu tvoju krásu. Ht. Sl. 225. Vz Pře-.

260115   Přeškodička Svazek: 7 Strana: 1367
Přeškodička, zdrobn.: přeškoda. Kľ.V. 38.

260116   Přeškoditi Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškoditi, il, zen, ení; přeškozovati = zameziti, v cestě býti, hinderlich sein; se, škodu vzíti, beschädigt werden, Schaden nehmen. — komu co. Mus. Na Slov. p. za- čarováním uškoditi. — se kde. Přeškodí-li se matka dětinná v životě některé ženě. Ms., Kn. lék.

260117   Přeškoditi Svazek: 7 Strana: 1367
Přeškoditi psa honícího, überanstren- gen ? Arch. IX. 233.

260118   Přeškodný Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškodný, sehr schädlich. Jg.

260119   Přeškolený Svazek: 8 Strana: 0314
Přeškolený. P. přesadník = ve školce vypěstovaný. Nár. list. 1893. č. 277. 5.

260120   Přeškoliti Svazek: 7 Strana: 0450
Přeškoliti strom = ze školky do sadu přesaditi. Vchř. Vz násl.

260121   Přeškolkovati Svazek: 7 Strana: 0450
Přeškolkovati rostlinu = do jiné školky dáti, überschulen. Sl. les.

260122   Přeškorubek Svazek: 9 Strana: 0252
Přeškorubek, bku, m. = vejce bez svrchní skořápky. Čes. 1. VIL 197. Sr Otřepek, Po- třepek.

260123   Přeškrábati Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškrábati, přeškrábnouti, přeškrabo- vati, ab-, überkratzen, ab-, überschaben. D. — co čím: prkno želízkem.

260124   Přeškrkati Svazek: 7 Strana: 0450
Přeškrkati zápis (= přeskrtati). Arch. IV. 367.

260125   Přeškrknouti Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškrknouti, knul a kl, ut, utí, škrk udělati, durchstreichen. Na Ostrav., na mor. Drahansku. Hý., Tč. — P., přeskočiti, über- springen. — co: hrázu. U Uher. Brodu. Tč. Vz Přeškrtnouti.

260126   Přeškrnóť Svazek: 7 Strana: 0450
Přeškrnóť = přiskřípnouti. P-nol si roko. Mor. Neor.

260127   Přeškrobiti Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškrobiti, il, en, ení, přeškrobovati, überstärken. — co: prádlo.

260128   Přeškrtati Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškrtati, vz Přeškrtnouti.

260129   Přeškrtiti Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškrtiti, il, cen, ení, přeškrcovati, příliš škrtiti, überdrosseln, zu sehr zusammenziehen.

260130   Přeškrtnouti Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškrtnouti, tnul a tl, ut, utí; přeškrtati, durch-, überstreichen. — co. Zápis p. a vy- mazati. Arch. 4. 367. — co čím: písmo perem. Vz Přeškrknouti.

260131   Přeškřin, u, přeškřínek Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškřin, u, přeškřínek, nku, m., při- hrádka, die Schublade. Na Slov. Bern.

260132   Přeškříniti Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškříniti, il, ěn, ění = přeškrtiti. — co : žílu. Us. v Krkonoš.

260133   Přeškřípiti Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškřípiti, il, en, ení, überschreien, überstreiten. Plk.

260134   Přeškubati Svazek: 2 Strana: 0983
Přeškubati, přeškubnouti, přeškubovati, aus einander reissen. Us. — čím: rukou.

260135   Přeškudliti Svazek: 2 Strana: 0984
Přeškudliti, il, en, ení, überfeilschen. Šm.

260136   Přeškvařiti Svazek: 2 Strana: 0984
Přeškvařiti, il, en, ení; přeškvařovati, überkochen, überbrennen. — co: sádlo. Ros. — co jak: na česko. Kos. 01. I. 308.

260137   Přeškvařiti koho nač Svazek: 7 Strana: 0450
Přeškvařiti koho nač: na Poláka. Kos.

260138   Přeškvírák, a, přeškvíráček Svazek: 2 Strana: 0984
Přeškvírák, a, přeškvíráček, čka, m., sedmihlásek, der Sprachmeister, pták. Us. Vz Posměváček.

260139   Přeškvírati se komu Svazek: 2 Strana: 0984
Přeškvírati se komu n. po kom, pi- tvořiti se, nachmachen. Us. u Chrud., u Něm. Brodu. Brv., Všk.

260140   Přešlakovati Svazek: 7 Strana: 0450
Přešlakovati, aufspüren. Šm.

260141   Přešlapnouti Svazek: 2 Strana: 0984
Přešlapnouti, pnul a pl, ut, utí; pře- šlapiti, il, en, ení; přešlapati, přešlapovati, přešlapávati = překročiti, übertreten ; šlap- nutím přeraziti, entzwei treten, zertreten; jinak, poznovu šlapati, von neuem treten, übertreten. — abs. Ta klisna přešlapla (přes prostranek). Ros. — co: střevíce přešlapati (choditi rychtářovou mezí). D. — co čím: nohou. —jak: s nohy na nohu přešlapovati. Rk.

260142   Přešlehati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešlehati; přešlehnouti, hnul a hl, ut, utí, šlehnutím přeraziti, entzwei hauen. — co koho: větvičku, hada. -- co čím : bičem, Hada prutem.

260143   Přešlechetný Svazek: 2 Strana: 0984
Přešlechetný, sehr edel. Us.

260144   Přešlechtilý Svazek: 2 Strana: 0984
Přešlechtilý, přeušlechtilý, von sehr edler Art. P. dívka, slepice. Tkadl.

260145   Přešlechtiti Svazek: 2 Strana: 0984
Přešlechtiti, il, ěn, ění, veredeln. — co: strom.

260146   Přešlosť Svazek: 2 Strana: 0984
Přešlosť, i, f., minulost, die Vergangen- heit. Verflossenheit. Dch. Ku p-sti hleděti. Sš. J. 70.

260147   Přešlý Svazek: 2 Strana: 0984
Přešlý, minulý, vergangen. P. čas, V., nemoc. Kram. — P., übergangen. — na koho. Hřích skrze Adama všeobecně na veškery lidi p-lý. Sš. I. 64. — P. dřevo, zbortěné. Us — P. vejce (převařené, moc vařené), těsto (překvašené), jablko (přeleželé), übergohren. Jg.

260148   Přešlý Svazek: 8 Strana: 0314
Přešlý. Ovoce, obilí rudou přešlé. Brt. D. II. 287.

260149   Přešlý čím Svazek: 7 Strana: 0450
Přešlý čím: věkem. Us. Vk.

260150   Přešmatati Svazek: 7 Strana: 0450
Přešmatati = přehmatati. Us.

260151   Přešmaťhati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešmaťhati, šmaťhati, übergrätscheln, überschechsen. — co: střevíc, botu. Rk.

260152   Přešmatlati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešmatlati, šmatlavě přejíti. — co: strouhu, trávu, übergrätscheln. Us. — se přes co: přes strouhu. Ros. — P.., aus- treten. — co: střevíce. Us. Tč.

260153   Přešmátrati Svazek: 7 Strana: 0450
Přešmátrati = přešmatati. — co. Na již. Mor. Šd.

260154   Přešmelcovati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešmelcovati, z něm. überschmelzen. Us. Ros.

260155   Přešmiknút sa kudy Svazek: 9 Strana: 0252
Přešmiknút sa kudy. Had sa žlabinou prešmikal. Nár. sbor. III. 59.

260156   Přešmuhovati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešmuhovati, in einzelnen Zügen vor- beigehen. — kdy. Oblaka za větru přešmu- hují. Na Ostrav. Tč.

260157   Přešněrovati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešněrovati, überschnüren. — koho, se, Ros.

260158   Přešňupati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešňupati, durchs Schnupfen verbrau- chen. — co. Každý den 3 krejcary přešňupe. Na Mor. Tč.

260159   Přešotořiť se někam Svazek: 10 Strana: 0300
Přešotořiť se někam = dostati se. Haná. Hoch. 129.

260160   Přešoupka Svazek: 7 Strana: 0450
Přešoupka, y, f., Umschalter, m. Vz Šoupka. Dch.

260161   Přešourati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešourati, přehledati, durchsuchen. — co komu. Vše mu přešourali. Ros. — se, překulhati se, hinkend hinüberkommen. Us.

260162   Přešoustati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešoustati, entzwei reiben. — co: pro- vaz. — se. Provaz se přešoustal.

260163   Přešovice Svazek: 2 Strana: 0984
Přešovice, dle Budějovice, ves u Hro- tovic v Brněnsku.

260164   Přešpaludati Svazek: 7 Strana: 0450
Přešpaludati, vz Špaludati. Val. Vck.

260165   Přešpárati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešpárati, durchstechen, durchstochern. — co čím: fajfku šparákem p. Na Mor. Tč. Vz Přeštárati.

260166   Přešpárati Svazek: 7 Strana: 0450
Přešpárati, vz Špárati.

260167   Přešpatiti, il Svazek: 7 Strana: 0450
Přešpatiti, il, ěn, ění, verschlechtern. Pěkné slovo v horší p. Kos.

260168   Přešpeh Svazek: 2 Strana: 0984
Přešpeh, u, m., lépe: přezvěd, das Durch- spähen. L.

260169   Přešpehovati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešpehovati, lépe: přezvěděti, ausspä- hen.

260170   Přešpendliti Svazek: 2 Strana: 0984
Přešpendliti, il, en, ení, přešpendlovati, überspendeln. Ros.

260171   Přešperkovati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešperkovati, überputzen. Šm.

260172   Přešpílati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešpílati, přešpíliti, il, en, ení, přešpi- lovati, přepíchati, überstechen, überspeilen. — co. L.

260173   Přešplhati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešplhati, přešplhnouti, hinübergleiten. — kudy kam. Ryby p-hují ze stavu do stavu, přes plytkou vodu tak, že hřbet mají na suchu. Na Ostr. Tč.

260174   Přešplíchati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešplíchati, přešplíchnouti, přešplicho- vati, überschweppern. — co kde. P. prádlo v studené vodě, na bělidle.

260175   Přešplíchati Svazek: 7 Strana: 0450
Přešplíchati. Vodou přes střechu pře- šplíchnouti. Brt.

260176   Přešprymovati koho Svazek: 2 Strana: 0984
Přešprymovati koho, durch Scherze übertreffen. Us. Tč.

260177   Přešrotovati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešrotovati, überschroten. — co kde. Na holandru někoho p. Kos. Ol. I. 159.

260178   Přešroubovák Svazek: 7 Strana: 0450
Přešroubovák, u, m., das Langgewinde bei der Gasbeleuchtung. Šp.

260179   Přešroubovati Svazek: 2 Strana: 0984
Přešroubovati, über-, umschrauben. Ros. — co.

260180   Přeštárati Svazek: 2 Strana: 0984
Přeštárati, = přehledati, umwühlen, um- räumen, um-, durchsuchen. — co komu. Ros., D.

260181   Přešťastlivý Svazek: 9 Strana: 0252
Přešťastlivý. P. slova. Nár. sbor. III. 92.

260182   Přešťastný Svazek: 2 Strana: 0984
Přešťastný, überglücklich. Kom.

260183   Přešťávnatý Svazek: 2 Strana: 0984
Přešťávnatý, sehr saftig. Rostl.

260184   Přeštěbetati Svazek: 2 Strana: 0984
Přeštěbetati, durchplauschen, überplau- dern. — co: celý večer. Us. Tč. — koho. Ona každého přeštěbetá. Us.

260185   Přeštědrý Svazek: 2 Strana: 0984
Přeštědrý, sehr freigebig. Sych.

260186   Přeštědře Svazek: 10 Strana: 0300
Přeštědře, largissime. P. napojiti. Pat. Jer. 139. 16.

260187   Přeštědřiti Svazek: 2 Strana: 0984
Přeštědřiti, il, en, ení, příliš štědrého učiniti, allzu freigebig machen. — koho. — se, předati se, allzu freigebig sein, sich über- geben. Ros. On se nepřeštědří (nepředá). Ros.

260188   Přeštěkaný Svazek: 2 Strana: 0984
Přeštěkaný, přešibalý, durchtrieben. Na Slov. Plk.

260189   Přeštěkati Svazek: 2 Strana: 0984
Přeštěkati, überbellen, -schreien. — koho čím. Ona svou hubou (paštěkou) každého přeštěká. Us. — Ros.

260190   Přeštekovati Svazek: 2 Strana: 0984
Přeštekovati = předčiti, přemoci, pře- stihnouti, na Mor. přeštychovati, übertreffen, überwinden, überlegen sein. — koho v čem. Pravnuk jeho přeštekoval v tom praděda. V. V práci někoho p. Us. na Mor. S těžkostí najde se řeč pod nebem tak hojná na slova, kterážby ji (řeč českou) v hojnosti slov p. mohla. Skl. V. 345.

260191   Přeštemovati Svazek: 2 Strana: 0984
Přeštemovati, z něm. überstimmen, lépe: přeladiti. — co: varhany, piano.

260192   Přeštenice Svazek: 2 Strana: 0984
Přeštenice, Přestenitz, ves u Milevska. PL

260193   Přeštěpek Svazek: 2 Strana: 0984
Přeštěpek, pku, m., der Splitter. Rk. Vz Přeštipek.

260194   Přeštěpovati Svazek: 2 Strana: 0984
Přeštěpovati, vz Přeštípati.

260195   Přeštěrbiti Svazek: 2 Strana: 0984
Přeštěrbiti, il, en, ení = ublížiti, nahe treten, beleidigen. — komu. Lom. Neumí mu nic p. Us. Ktk.

260196   Přeštěrbiti Svazek: 9 Strana: 0252
Přeštěrbiti. Nikdo mu nesmi ničím p. (o nedůtklivém). Hoř. 119.

260197   Přeští Svazek: 2 Strana: 0984
Přeští, n., zastr. = přijití. Br.

260198   Přeští Svazek: 7 Strana: 0450
Přeští, n. = přejití. O. p. jordanském (Jordana). Kruml. 29. a.

260199   Přeští. Cf. Dob. Dur Svazek: 8 Strana: 0314
Přeští. Cf. Dob. Dur. 110.

260200   Přeštice Svazek: 2 Strana: 0985
Přeštice, dle Budějovice, Přestitz, mě. v Plzeňsku. PL. Vz Tk. I. 402., 448., III. 112,, IV. 10.

260201   Přeštice Svazek: 7 Strana: 0450
Přeštice. Cf. Arch. VIII. 502., VII. 717. P. vítaly biskupa, když po prvé k nim při- jížděl, nápisem: Raduj se, biskupe, uvidíš P-ce! Sbtk. Krat. h 92.

260202   Přeštický Svazek: 7 Strana: 0450
Přeštický Mart. 1634. Jg. H. 1. 614., Jir. Ruk. II. 141.

260203   Přeštiknouti Svazek: 2 Strana: 0985
Přeštiknouti, knul a kl, ut, utí, = pidí obetknouti, umspannen. Plk. — koho.Vz násl.

260204   Přeštípati Svazek: 2 Strana: 0985
Přeštípati; přeštípnouti, pnul a pl, ut, utí, přeštěpovati, zastr. přeštěpiti = jinak n. na kasy štípati, někoho přemoci štípaje, überspalten. — co kde: dříví na dvoře. — čím : sekerou. — jak: jednou ranou. — Přeštěpiti (zastr.), přeštěpovati, überpfropfen. V. — co: jabloň. — Přeštípnouti, obetknouti, umspannen. Jest tak táhlá, že by se p. mohla. D.

260205   Přeštipce Svazek: 7 Strana: 0450
Přeštipce, pl., m. = kleštičky. P. na ječmen. KP. V. 223.

260206   Přeštipek Svazek: 2 Strana: 0985
Přeštipek, pku, m., tříska přeštípnutím učiněná, entzwei geschlagener Holzspan. Us. Dch. Vz Přeštěpek.

260207   Přeštírati Svazek: 2 Strana: 0985
Přeštírati, napodobovati, nachäffen. — co, koho. Ssav. — P., čistiti, läutern. Techn.

260208   Přeštíravý Svazek: 2 Strana: 0985
Přeštíravý, nachäffend. P. opice.

260209   Přeštrýchnouti Svazek: 2 Strana: 0985
Přeštrýchnouti, z něm. überstreichen (lépe: přetrhnouti, přeškrtnouti). V.

260210   Přeštrykovati Svazek: 2 Strana: 0985
Přeštrykovati, lépe: přeplésti, um-, über- stricken. Ros.

260211   Přeštvalý Svazek: 8 Strana: 0314
Přeštvalý = vychytralý. Slov. Zátur.

260212   Přeštvati Svazek: 7 Strana: 0450
Přeštvati, überhetzen. P. psy. Šp.

260213   Přeštychovati Svazek: 2 Strana: 0985
Přeštychovati, z něm. überstechen, im Kartenspiel, přebiti. U Olom. Sd. — Vz Pře- štekovati.

260214   Přešuchnouti Svazek: 8 Strana: 0314
Přešuchnouti. Raz prešuchol popri nej (přejel a p.). Phľd. 1895. 74. Nevesta pre- šuchne (přestrčí) koláč, nastoknutý (nastrčený, položený) na svojej ruke, na ruku svokerinu. Phľd. 1895. 706.

260215   Přešuměti Svazek: 2 Strana: 0985
Přešuměti, ěl, ění, ausbrausen.

260216   Přešumiti se Svazek: 2 Strana: 0985
Přešumiti se, ošuměle přejíti, zerlappt übergehen. Ros.

260217   Přešumovati Svazek: 2 Strana: 0985
Přešumovati, ausbrausen; obrati, über- plündern. Ros.

260218   Přešupovati co Svazek: 10 Strana: 0300
Přešupovati co: čapku (se strany na stranu). Jrsk, XXVIII. 1. 311.

260219   Přešustnouti něco přes Svazek: 7 Strana: 0450
Přešustnouti něco přes plot, hinüber- schleudern. Mor. Tč.

260220   Přešustnouti se Svazek: 2 Strana: 0985
Přešustnouti se, tnul a tl, utí, zakmit- nouti se, rychle přejíti, schnell vorüber gehen. — kde. Jdouc z kostela přešustla se okolo mne, jakoby mne neznala. Us. Zajíc mezi křovím se přešustl. Us.

260221   Přešvachtati Svazek: 7 Strana: 0451
Přešvachtati, vz Švachtati. Nrd.

260222   Přešveholiti Svazek: 2 Strana: 0985
Přešveholiti, přešvihliti, il, en, ení, pře- šviřinkati, überzwitschern. Ros. — koho.

260223   Přešvih Svazek: 2 Strana: 0985
Přešvih, u, m., přešvihem bůsti, Coupé stossen. Tš.

260224   Přešvih Svazek: 7 Strana: 0451
Přešvih = přeměna z výšvihu do vý- švihu. Rgl. Bod p-hem, der Wurfstoss. Čsk.

260225   Přešvihnouti Svazek: 2 Strana: 0985
Přešvihnouti, hnul a hl, ut, utí; přešvi- hati, entzwei hauen. — co čím: bičem. Pře- švihne okom do kola. Zpěv. I. 118. Bičem nepřešvihneš obušku. Č. M. 349. P. hada prutem. —jak: v půli (přeříznouti). Us. na Mor. Hý. Na poly pecen prešvihne. MM.

260226   Přešviřinkati Svazek: 2 Strana: 0985
Přešviřinkati,překřičeti, überzwitschern. Ros.

260227   Přeta Svazek: 2 Strana: 0985
Přeta, y, f. (zastr.), zakázání, hrozba, stsl. ?r?t? (minae), pret-?, Mkl. B. 41., Drohung, f. Přetu někomu vzdáti = vzdoro- vati. St. skl. Domněl se, že pán přetu a zá- pověď svou tak přísně nemyslil. Sš. Mr. 12. — Výb. I. 919., 925., 1105.

260228   Přeta Svazek: 7 Strana: 0451
Přeta.Vsěm králěm vzdávaje přetu. Alx. V. 516. (HP 13.). V Egypt (jdě)te, nejsúc v přetě; (Ježíš) v Egyp (t byl) všel pro přetu. 14. stol. Mus. 1855. 123. Cf. Jagic. Archiv. XI. 137.

260229   Přetáčení Svazek: 7 Strana: 0451
Přetáčení vina do láhví. Us. Pdl.

260230   Přetáčený Svazek: 10 Strana: 0655
Přetáčený. Krupice na sítě p-ná. čes. 1. XV. 189.

260231   Přetáčeti Svazek: 2 Strana: 0985
Přetáčeti, vz Přetočiti.

260232   Přetáčka Svazek: 2 Strana: 0985
Přetáčka, y, f., hrachovka, das Erbsen- sieb. Us. u Berouna. Dch.

260233   Přetaflovati Svazek: 2 Strana: 0985
Přetaflovati, aufs neue täfeln Ros.

260234   Přetah Svazek: 2 Strana: 0985
Přetah, u, m., der Uiberzug. Šm.

260235   Přetaha Svazek: 9 Strana: 0252
Přetaha. Skřinná p. (v knihovně). 1700. Vlč. Lit. II. 1. 64

260236   Přetáhnouti Svazek: 2 Strana: 0985
Přetáhnouti, hnul a hl, ut a žen, utí a žení; přetáhati; přetahovati. P. = přes něco táhnouti, über-, hinüberziehen, über etwas hinziehen; na příč něco natáhnouti, über- spannen, überziehen; uhoditi, bíti, schlagen, hauen; zostřiti, schärfen, streichen: dále táhnouti než by kdo měl, zuweit ziehen, hin- über drehen; táhna přemoci, überziehen; předražiti, im Kaufe überziehen, einen schnel- len, betrügen; příliš nadsazovati a bráti, überschätzen, übernehmen,überladen; přejíti, übergehen, überschreiten, überziehen ; se =- táháním si uškoditi, sich überziehen, vom Ziehen erkranken; protáhnouti se, sich deh- nen. Jg. — co, koho. P. kámen, D., nůž, břitvu (zostřiti), nástroj (piano, struny příliš natáhnouti), D., písmo (smazati, auslöschen, überstreichen). Jg. Bavoři hory přetáhli (pře- šli). V. P. koho = 1. táháním přemoci; 2. předražovati, příliš nadsazovati. Jg. Hos- podský ten lid přetahuje. Ros. P. a utisko- vati lidi chudé. Er. Menší většího p-hl (pře- mohl). Dl. — co, koho kam: na druhou stranu, Jg., přes zeď. Ros. Vojsko přetáhlo přes Rýn. Jg. — jak. Někoho přes míru p. J. tr. — co kudy kam. Vodu skrze alembík (alembíkem) do skla p. Vys. Po mostech p. mohli. V. — co, koho kde, v čem (jak). P. řetězy v ulicích. Ros. V prodeji toho statku ho přetáhl. Ros. P. někoho nad slušnosť v ceně. V. P. břitvu na brousku (zostřiti). — co komu: kožich (vypráskati). Dch. — co, koho čím: něco zlatem, koží (potáhnouti), D., práci pilníkem (pilovati), Sych.; někoho holí, důtkami, pru- tem (bíti), Sych., řemenem (dáti mu ránu). Us. Kčr. P. někomu záda výpraskem. Dch. Vrata řetězem p. Kn. P. mleče měřičným, D., poddané daněmi, D., pracemi. J. tr. P. někoho válkou, german. a šp., vz Válka. P. něco olejem, barvou dle Brs. 142. chybně m.: přetříti, přebarviti. — se = příliš se na- máhati atd., vz nahoře.

260237   Přetáhnouti Svazek: 9 Strana: 0252
Přetáhnouti pannu = zmrhati. U Stu- dené. Vlch.

260238   Přetáhnouti Svazek: 10 Strana: 0300
Přetáhnouti, přetahovati co: sukno =pře- táčeti na válci zavěšeném nad kotlem s va- řící barvou kučemelovou tak, že jeden konec spoušti se do barvy a za ním sukno dál až ke druhému konci, načež točí se zpět zase tak. Val. Čes. 1. XI. 96.

260239   Přetáhnouti co Svazek: 7 Strana: 0451
Přetáhnouti co: vodu, destilliren. Nz lk. - koho jak. Leč by onoho přieliš přetáhl. Št. Kn. š. 154. — čím. Kůň tak jízdou přetáhne, že až zcepení. Drsk. — co kde. Vytiahne šabľu a pretiahne si ju po ocieľke. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 517. — se. Kouř se p-hl. Posp.

260240   Přetahovač Svazek: 2 Strana: 0985
Přetahovač, e, m., der Uiberzieher. Jg.

260241   Přetahovačka Svazek: 2 Strana: 0985
Přetahovačka, y, f., die Uiberzieherin. — P., přetahovací prkno zednické, das Auf- zugbrett des Maurers. Rohn.

260242   Přetahovačky Svazek: 7 Strana: 0451
Přetahovačky, pl., f. = ševcovské kleště, Falzzange, f. Matj. 104.

260243   Přetahování Svazek: 2 Strana: 0985
Přetahování, n., das Uiberziehen, Uiber- bürdung, f. J. tr.

260244   Přetahování Svazek: 7 Strana: 0451
Přetahování, die Destillation. Kv. Vz Přetáhnouti.

260245   Přetahovati Svazek: 2 Strana: 0985
Přetahovati, vz Přetáhnouti.

260246   Přetajenmý Svazek: 7 Strana: 0451
Přetajenmý, sehr geheimnissvoll. Kká., Kyt.

260247   Přetak Svazek: 7 Strana: 0451
Přetak, susuro. 15. stol.

260248   Přeták Svazek: 8 Strana: 0314
Přeták, u, m., vz Říčice (3. dod.).

260249   Přetak, u, m Svazek: 2 Strana: 0985
Přetak, u, m., grosses Sieb. P-em se cúdí hrách. Na Ostrav. Tč.

260250   Přetakový Svazek: 7 Strana: 0451
Přetakový, wohl ein solcher. Šm.

260251   Přetancovati Svazek: 2 Strana: 0985
Přetancovati, übertanzen.—koho. Kaž- dého přetancuje. — co: celou noc. -- se. Přetancoval se a nyní stůně. — Jg.

260252   Přetancovati Svazek: 7 Strana: 0451
Přetancovati. Krčmy nepřetancuješ. Us. Brt.

260253   Přetápěný Svazek: 2 Strana: 0985
Přetápěný; -ěn, a, o, geschmolzen, ge- läutert. P. zlato (čisté). Hlč.

260254   Přetápěti Svazek: 2 Strana: 0985
Přetápěti, vz Přetopiti.

260255   Přetarasiti Svazek: 2 Strana: 0985
Přetarasiti, il, en, ení, Überterrassen, ver- machen. Ros. — co komu čím: cestu stromy.

260256   Přetarmarčiti, im Svazek: 2 Strana: 0985
Přetarmarčiti, im Trödeln bevortheilen. Ros.

260257   Přetasiti Svazek: 2 Strana: 0985
Přetasiti, il, en, ení = přeříznouti, pro- bodnouti, durchstechen, durchschneiden. — co komu čím: hrdlo nožem komu p. Dal. 191.

260258   Přetaškařiti Svazek: 2 Strana: 0985
Přetaškařiti, il, en, ení, in der Gaunerei übertreffen. Ros.

260259   Přeťatý Svazek: 2 Strana: 0985
Přeťatý; -at, a, o, entzwei o. durchge- hauen. Jg.

260260   Přetavník Svazek: 2 Strana: 0985
Přetavník, a, m., patriarcha. Rozk.

260261   Přetavník Svazek: 10 Strana: 0300
Přetavník v II. 985. dle Mš. asi omylem m. přestavník. Vz toto.

260262   Přetažení Svazek: 2 Strana: 0985
Přetažení, n., vz Přetáhnouti.

260263   Přetažený Svazek: 2 Strana: 0985
Přetažený; -en, a, o, vz Přetáhnouti.

260264   Přetéci Svazek: 2 Strana: 0985
Přetéci, teku, tec, teka (ouc), tekl, čení; přetékati, přetékati, přetíkati; přetékávati, přetěkávati, přetíkávati, überfliessen, über- laufen, überrinnen, überwallen, überströmen; přetékati = přeběhati, die Zeit hindurch streichen; p-ci= předběhnouti, vorlaufen (na Slov.). Jg. — abs. Nádoba přetéká. Dobře nalévá, až přetéká. — co. Reka břehy pře- téká. Sych. — čím. Srdce mé přetéká ra- dostí. D. Čím srdce jest přeplněno, tím ústa přetékají. Č.

260265   Přetéci Svazek: 7 Strana: 0451
Přetéci. — abs. Jeho hrneček snadno přetéká (snadno se rozhněvá). Us.

260266   Přetěhotnění Svazek: 10 Strana: 0300
Přetěhotnění, n., superfoecundatio, Uiber- schwängerung. Ktt.

260267   Přetěhotniti Svazek: 7 Strana: 0451
Přetěhotniti, überschwängern. Rk.

260268   Přetejkati Svazek: 2 Strana: 0986
Přetejkati, v již. Čech. při hráni na housle, na basu atd. prsty přetahovati. Kts. Vz Pře- tknouti. Přetek, u, m., přetékání, das Uiberfliessen. Šm.

260269   Přetékací Svazek: 7 Strana: 0451
Přetékací kohoutek, Uiberlaufhahn, m.

260270   Přetekač Svazek: 7 Strana: 0451
Přetekač, e, m. = železný hřebík u pluhu, jímž se pluh více nebo méně hluboko pou- ští Na Hané. Bkř. Vz Přetykač.

260271   Přetekavý Svazek: 7 Strana: 0451
Přetekavý, gern übersprudelnd.

260272   Přetékl Svazek: 8 Strana: 0314
Přetékl, vz Kohoutek (3. dod.).

260273   Přetelegrafovati Svazek: 7 Strana: 0451
Přetelegrafovati něco na křížové sta- nici Us. Jdr. exc.

260274   Přetělení Svazek: 7 Strana: 0451
Přetělení, přetělování, n. P. se duše (v náboženství brahminském), die Seelen- wanderung. J. Lpř.

260275   Přételnice Svazek: 7 Strana: 1367
Přételnice, e, f. = přítelnice, amica, zastr. Hank. Sb 306

260276   Přetemný Svazek: 7 Strana: 0451
Přetemný = velmi temný. Us. Pdl.

260277   Přetenčiti Svazek: 2 Strana: 0986
Přetenčiti, il, en, ení, dünner o. zu dünn machen. Ros. — co čím: hoblíkem.

260278   Přetenělý Svazek: 7 Strana: 0451
Přetenělý, přeteněný, überfein. Nz.

260279   Přeteněnosť Svazek: 7 Strana: 0451
Přeteněnosť, i, f., Uiberverfeinerung. Nz.

260280   Přetenice Svazek: 7 Strana: 0451
Přetenice, dle Budějovice, Přetenitz, ves u Vimberka.

260281   Přeténiti Svazek: 2 Strana: 0986
Přeténiti, il, ěn, ění, přetýniti, přetenčiti, zu dünn machen; přejemniti, přebrousiti, überfeinen. — co : řeč, mluvou. Us. na Mor. Hý. P. pramen (provazu). Us. Dch. Vz násl.

260282   Přetéňka Svazek: 2 Strana: 0986
Přetéňka, y, f., přetýňka, příliš tenké místo v prameně u provazu, zu dünne Stelle in der Seilflechte. Dch.

260283   Přetenký Svazek: 2 Strana: 0986
Přetenký, sehr dünn. D.

260284   Přetentotiti Svazek: 2 Strana: 0986
Přetentotiti, il, ěn, ění, irgend wie aus- führen, verändern. Us. Tč.

260285   Přetepati Svazek: 2 Strana: 0986
Přetepati, tepám a tepu, besiegen, schla- gen, koho. Us.

260286   Přetepati Svazek: 7 Strana: 0451
Přetepati. Jest-li tvých dvanáct mého jednoho pretepá. Výb. II. 42.

260287   Přetesati Svazek: 2 Strana: 0986
Přetesati, tesám ? teši, überzimmern, entzwei hauen. Přetesal (presekal = přelhal). Prov. — co čím: trám sekerou.

260288   Přetěsna Svazek: 2 Strana: 0986
Přetěsna, y, f., grosse Enge. L.

260289   Přetětí Svazek: 2 Strana: 0986
Přetětí, n., das Entzweihauen. Pulk.

260290   Přetětkati se Svazek: 2 Strana: 0986
Přetětkati se, přešmaťhati se, übergrät- scheln. Ros.

260291   Přetěvělosť Svazek: 2 Strana: 0986
Přetěvělosť, i, f., přeténěnosť, přetý- něnost',přejemněnosť, die Uiberfeinheit. Mluvě naší vezdy více a více ráz p-ti a hrotitosti se vtiská. Sš. Mt. Předml.

260292   Přetěžce Svazek: 2 Strana: 0986
Přetěžce, sehr schwer. P. stonati, V., skonávati (umírati). Ros.

260293   Přetěžení Svazek: 2 Strana: 0986
Přetěžení, n., zastr., limatio. Rozk.

260294   Přetěžiti Svazek: 2 Strana: 0986
Přetěžiti, il, en, ení, überlasten. Dch. — koho čím.

260295   Přetěžkati Svazek: 2 Strana: 0986
Přetěžkati = přetížiti, überladen. — co čím: loď zbožím. Vinař.

260296   Přetěžkosť Svazek: 2 Strana: 0986
Přetěžkosť, i, f., grosse Schwere, Schwie- rigkeit. Rostl.

260297   Přetěžký Svazek: 2 Strana: 0986
Přetěžký, sehr schwer, überschwer. Jd. P. dřevo, Ros., břímě, Sych., hřích, Zlob., práce (nesnadná). Us.

260298   Přetěžování, n. P Svazek: 10 Strana: 0300
Přetěžování, n. P. školní mládeže. Vz Listář 9.

260299   Přetěžovati Svazek: 2 Strana: 0986
Přetěžovati, vz Přetížiti.

260300   Přetichnouti Svazek: 2 Strana: 0986
Přetichnouti, chnul a chl, utí, stille werden. Ms. pr.

260301   Přetichnúti Svazek: 7 Strana: 0451
Přetichnúti, silere. Ž. kl. (327.).

260302   Přetichý Svazek: 2 Strana: 0986
Přetichý, sehr still. D.

260303   Přetíkati Svazek: 2 Strana: 0986
Přetíkati, vz Přetéci.

260304   Přetíky Svazek: 7 Strana: 0451
Přetíky. Na p-ky = na honěnou (dětská hra). Na Slov.

260305   Přetin Svazek: 7 Strana: 0451
Přetin, u, m. = přetinek, přetnutí, pře- sek. Slov. Phľd. VIII. 172.

260306   Přetín, a Svazek: 7 Strana: 0451
Přetín, a, m., ves u Přeštic.

260307   Přetínati Svazek: 2 Strana: 0986
Přetínati, vz Přetnouti.

260308   Přetínek Svazek: 7 Strana: 1367
Přetínek, nku, m.= čárka. Světz. 1893. 226.

260309   Přetínek Svazek: 10 Strana: 0300
Přetínek, nku, m. = čárka (dělící věty). Rais. Zap. vlast. 141.

260310   Přetiní Svazek: 8 Strana: 0314
Přetiní, n. = přítmí. Bylo již p. Brt. D. II. 142.

260311   Přetínka Svazek: 10 Strana: 0300
Přetínka, y, f. = náčiní dráteníků. Kál. Slov. 16.

260312   Přetírací Svazek: 8 Strana: 0314
Přetírací. P. hřeblo, v horn., Ausziehkiste. Sterz. I. 372.

260313   Přetisk Svazek: 2 Strana: 0986
Přetisk, u, m., der Ab-, Über-, Nachdruck. P. obrazu. Vz Prm. 1878. č. L, KP. I. 400.

260314   Přetisk Svazek: 9 Strana: 0252
Přetisk. Vz Ott. XVI. 158. nn.

260315   Přetiskař Svazek: 7 Strana: 0451
Přetiskař, e, m. P. na barvotisk v ka- menotiskárně.

260316   Přetisknouti Svazek: 2 Strana: 0986
Přetisknouti, knul a kl, ut, utí; přetis- kali, přetiskovati, über-, nach-, Umdrucken. — co: knihu; slovo (chybně tisknouti, ver- drucken). Jg. Přetištění, n. = přetisk. Šm.

260317   Přetiskový Svazek: 9 Strana: 0252
Přetiskový. P. papír, barva. Vz Ott. XVI. 158. nn.

260318   Přetisnúť Svazek: 7 Strana: 0451
Přetisnúť = přinutiti. Slov. ZObz. XXIV. 245.

260319   Přetišiti se Svazek: 7 Strana: 0451
Přetišiti se. Přetišuje se déšť, lässt nach. Us. Rgl.

260320   Přetištěna Svazek: 2 Strana: 0939
Přetištěna, y, f., die Ofenblende. Sm.

260321   Přetiti Svazek: 2 Strana: 0986
Přetiti, ím, il, cen, cení (zastr.) = zaká- zati, hroziti, verbieten, untersagen, drohen. — abs. Bóh nepřetí jako člověk. BO. — komu. On jim hrozně přetieše, aby jeho neohlašovali. ZN. — komu čím. Všecko zlé, jímžto jest přetil vám; Tobě zbavením života přetil. BO. Vzhrozijí mě slova apo- štola, jimiž nám přetí. Ms. 14. stol. — od- kud. Střela přeti se zdi. Alx. Vz Zapřetiti, Přeta.

260322   Přetíti Svazek: 2 Strana: 0986
Přetíti, vz Přetnouti.

260323   Přetivný Svazek: 2 Strana: 0986
Přetivný = protivný. P. člověk, robota, čas, cesta, widerlich, abscheulich. Na Ostrav. Tč. Vz Pře-.

260324   Přetížení Svazek: 2 Strana: 0986
Přetížení, n., die Uiberlastung, Uiber- bürdung. Dch.

260325   Přetíženosť Svazek: 2 Strana: 0986
Přetíženosť, i, f., die Uiberladung, Uiber- last. Ros.

260326   Přetížený Svazek: 2 Strana: 0986
Přetížený; -en, a, o, überbürdet, über- laden. — čím: učením, pracemi. Dch.

260327   Přetížiti Svazek: 2 Strana: 0986
Přetížiti, il, en, ení; přetěžovati, über- lasten, überbürden. — co, koho, se čím jak: loď, koráb nákladem nad míru p. Sych., Br. P. se pracemi. D.

260328   Přetíživosť Svazek: 2 Strana: 0986
Přetíživosť, i, f., na Slov. přetáživosť, die Uiberwiegenheit.

260329   Přetíživý Svazek: 2 Strana: 0986
Přetíživý, na Slov. přetáživý, velice tížící, überwiegend, Uibergewicht habend.

260330   Přetížný Svazek: 2 Strana: 0986
Přetížný, na Slov. přetažný, velmi ob- tížný, sehr beschwerend. Bern.

260331   Přetkati Svazek: 2 Strana: 0986
Přetkati, přetkávati, überweben. — co. Pavučiny přetkávati = marnou praci konati, unnütze Arbeit thun. V.

260332   Přetknouti Svazek: 2 Strana: 0986
Přetknouti, tekl, ut, utí; přetýkati. Vz Tknouti. — co: kolík (jinam bodnouti, über- stecken, anderwärts hinstecken). Jg. — v co. = jinak mluviti, jiné struny natáhnouti, um- wenden, anders reden, andere Saiten auf- ziehen. Jg. Hned v jiné přetkla. Ctib.,Biancoí. Byl by čas v jiné p. Č. M. 578. — P., přebí- rati, prsty z klapky na klapku přendavati. — komu. Tomu nohy přetýkaly = ten utíkal! V Krumlov. Bauer.

260333   Přetknouti Svazek: 9 Strana: 0252
Přetknouti. Raději zemrou, než-li by več lepšího přetkli a jinam se obrátili. Ezop. 190.

260334   Přetkvúcí Svazek: 10 Strana: 0298
Přetkvúcí = překrásný. Baw. E. v. 1744.

260335   Přetlačený Svazek: 9 Strana: 0253
Přetlačený mest (při třetím vytlačování hroznů získaný). Fisch. Hosp. 151.

260336   Přetlačitel Svazek: 2 Strana: 0986
Přetlačitel, e, m., der Nachdrucker. D.

260337   Přetlačiti Svazek: 2 Strana: 0986
Přetlačiti, il, en, ení; přetlačovati = tlače přemoci, im Drucke es zuvor thun, Überdrucken. — koho. Ros. — P., nad míru tlačiti, zu viel o. zu weit drucken, Über- drucken. — co: počeť exemplářů. — P., pře- tisknouti, über-, Umdrucken. — co: knihu. — P., bezprávně cizí knihu tisknouti, nach- drucken. D.

260338   Přetlachati Svazek: 7 Strana: 0451
Přetlachati, vz Přetlampati. Šm.

260339   Přetlak Svazek: 2 Strana: 0986
Přetlak, u, m., v tělocviku. Vz KP. 553., 563.

260340   Přetlak Svazek: 7 Strana: 0451
Přetlak =přílišný tlak, Uiberdruck, m. Šp. P. páry. gmr. 4. — ZČ. I. 492. — P. v tělocv., das Belegen. Čsk.

260341   Přetlampati, přetlachati Svazek: 2 Strana: 0986
Přetlampati, přetlachati, überplaudern. — koho čím: svou hubou.

260342   Přetlaskati Svazek: 2 Strana: 0986
Přetlaskati,přetlaskávati, überklatschen; s dlouha a tlaskavě jísti, schnalzen. Ros.

260343   Přetlička Svazek: 2 Strana: 0986
Přetlička, y, f., klička, petlička, die Strippe bei der Leinwand an der Bleiche. D.

260344   Přetlouci Svazek: 2 Strana: 0986
Přetlouci, tluku, tloukl, tlučen, ení; pře- tloukati, entzweischlagen. — co komu: nohy. Us. — koho (přeprati). Ros. — co jak čím: kladivem na více kusů. — P., znova tlouci, von neuem, wiederholt schlagen.

260345   Přetlouci co Svazek: 7 Strana: 0451
Přetlouci co: dům, everrere. Vz Potáč (dod.). Nejsem nyní na tom, aby biskupy a život kněžský přetlúkala. Jel. Enc. m. 70 Másla nepřetlučeš. Us. Brt.

260346   Přetlumočiti Svazek: 2 Strana: 0986
Přetlumočiti, il, en, ení, vyložiti, ver- dolmetschen, übersetzen.—co komu: staré písně, Koll., něčí řeč.

260347   Přetlustý Svazek: 2 Strana: 0987
Přetlustý, sehr dick; sehr feist. Ros.

260348   Přetmaviti Svazek: 2 Strana: 0987
Přetmaviti, il, en, ení, sehr finster machen. Bern.

260349   Přetmavý Svazek: 2 Strana: 0987
Přetmavý, sehr finster o. dunkel. Us.

260350   Přetmavý Svazek: 7 Strana: 0451
Přetmavý, sehr dunkel. Us.

260351   Přetnouti Svazek: 2 Strana: 0987
Přetnouti, tnu, ul, ut, utí; přelíti, ťal, ťat, tětí; přetínati = na dvé přeseknouti, entzwei hauen, -schneiden. Jg. — co, koho: železo, D., řetěz, Dal., žílu na krku. Ras. Pán přetíná dalejší rozmluvu. Sš. J. 69. Přímka trojúhelník přetíná. Sedl. — co čím: řetěz mečem, Dal. 72. Jednú ranú řetěz mečem přetě. Dal. 170. Lubor kopie mečem přetě. Rkk. 43. An tys jak rek statný uměle přeťal pouto její mužnou sečí. Sš. Bs. 180. — co kde. (Luděk) přete tři kóže v ščítě (ve štítě). Rkk. 11. — co komu: žílu. — koho jak: na poly. Us. Proto pán z krátka a vlídně všeliké další rozbírání přetíná. Sš. L. 203.

260352   Přetnouti Svazek: 7 Strana: 0451
Přetnouti. — kde. Dráha silnici na dvou místech p-ná. Us. Oblouky ty se v bodu d přetínají. Us. Pdl. — co odkud čím. Tan- dariáš jej mečem přieta. Tand. 173. b. P. oblouk z bodu d obloukem jiným. Us. Pdl. — se čím jak. Tětivou p ná se kruh na dvě úseče. Jd. Geom. I. 18.

260353   Přetočení, n Svazek: 2 Strana: 0987
Přetočení, n., v tělocv., vz KP. I. 527.

260354   Přetočený Svazek: 7 Strana: 0451
Přetočený, vz Přetočiti. P. šroub.

260355   Přetočiti Svazek: 2 Strana: 0987
Přetočiti, il, en, ení; přetáčeti, el, en, ení; přetočovati = toče přelévati, umfüllen, umzapfen; příliš mnoho natočiti, zu viel ab-, auszapfen; příliš točiti, překroutiti, ver-, über- drehen; jinak, znovu točiti, anders drehen. Jg. — co (kde): víno ve sklepě. Us. Sklep- ník víno přetáčí (ze sudu do sudu). Us. P. klíč, přizi (překroutiti). Ros. -— co odkud kam: pivo, víno ze sudu do sudu. Us., Suk. -- co kde. P. oves na řešetě (před krme- ním == přepodsívati, übersieben). Kouble. — Jg. Přetok, u, m., der Uiberlauf. Šm.

260356   Přetočiti kde Svazek: 7 Strana: 0451
Přetočiti kde. Když nemlátili, přetáčeli na sýpce. Us. Rais.

260357   Přetok Svazek: 10 Strana: 0655
Přetok. Tvůj p. dobra v zlo se obrací. Slád. Rich. II. 122.

260358   Přetokávati Svazek: 2 Strana: 0987
Přetokávati, přetokovati = tokati, balzen. Ros.

260359   Přetonouti Svazek: 2 Strana: 0987
Přetonouti, ul, utí, přetonovati = přeply- nouti, überschwimmen. Ros.

260360   Přetopený Svazek: 7 Strana: 0451
Přetopený, überheitzt. P. síň. Us. Vz Přetopiti.

260361   1. Přetopiti Svazek: 2 Strana: 0987
1. Přetopiti, il, en, ení, přetápěti = příliš zatopiti, überheitzen.

260362   2. Přetopiti Svazek: 2 Strana: 0987
2. Přetopiti, il, en, ení; přetápěti, ěl, ěn, ění = přelívati se, übergehen, überschwem- men. — co čím. Řeka přetápí svými vo- dami pole.

260363   Přetopiti co Svazek: 9 Strana: 0253
Přetopiti co. Rybník okolní louky pře- topoval (zaplavoval). 1507. Arch XVII. 499.

260364   Přetouliti Svazek: 2 Strana: 0987
Přetouliti, il, en, ení, überwälzen. Ros.

260365   Přetovaryšiti Svazek: 2 Strana: 0987
Přetovaryšiti, als Gesellschafter zu viel thun. Ros.

260366   Přeťpaný Svazek: 2 Strana: 0987
Přeťpaný: -án, a, o = přecpaný. U Opav. Klš.

260367   Přetpať co, koho Svazek: 2 Strana: 0987
Přetpať co, koho =přecpaii, überladen. — se na čem: na ovoci. Us. u Opavy. Klš.

260368   Přetrampotovati se Svazek: 2 Strana: 0987
Přetrampotovati se, sich kümmerlich durchbringen. — přes co. Jižť se nějak přes tu zimu p-jeme. Ros.

260369   Přetrápiti Svazek: 2 Strana: 0987
Přetrápiti, il, en, ení, sehr quälen. — se s kým. Ros.

260370   Přetrapný Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrapný = velmi trapný. Us.

260371   Přetráti Svazek: 10 Strana: 0300
Přetráti zz přetrvati, permanere. Za chvíli někde p. Pat. Jer. 63. 12.

260372   Přetráviti Svazek: 2 Strana: 0987
Přetráviti, il, en, ení, ztráviti, verzehren, durchbringen ;přebyti, überstehen, zubringen. — co: peníze (ztráviti), Pr., čas. Dch. Pr. — koho v čem. Někoho (v jídle, Jg.) p. (= trávením nad něj předčiti, im Zehren zuvor thun). Št., Výb. I. 734.

260373   Přetráviti koho v čem Svazek: 7 Strana: 0451
Přetráviti koho v čem. Št. Kn. š. 163. 15.

260374   Přetrh Svazek: 2 Strana: 0987
Přetrh, u, m., přítrž, konec, Einhalt, m., Ende, n. P. (nemocem) učiniti. Č. exc.

260375   Přetrh Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrh. Bez p-hu pracovati. Dk. Dělá do p-hu, o p. Us. Brt. Bez p-hu někam se vrátiti. Koll. St. 766.

260376   Přetrhač, přetrhovač Svazek: 2 Strana: 0987
Přetrhač, přetrhovač, e, m., der Zer- reisser, Unterbrecher. Jg.

260377   Přetrhačka, přetrhovačka, y Svazek: 2 Strana: 0987
Přetrhačka, přetrhovačka, y, f., die Zerreisserin, Unterbrecherin.

260378   Přetrhati, vz Svazek: 2 Strana: 0987
Přetrhati, vz Přetrhnouti.

260379   Přetrhděl Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrhděl, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.

260380   Přetrhdílo Svazek: 2 Strana: 0987
Přetrhdílo, a, m. = člověk liknavý. Us. u Bělohr. Bf. To je takovej p. (roztrhdílo, jenž mnoho začíná a nic nedokončuje). Us. v Dobrušce. Vk.

260381   Přetrhdílo Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrhdílo, a, m. U Kr. Hrad. Kšť. Vz předcház.

260382   Přetrhel Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrhel, hle, f. To je (staré) od Mans- feldů na přetrhli (hodně stará věc). Slez. VSlez. I. 10.

260383   Přetrhlosť Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrhlosť, i, f., Unterbrechung, f. Bern.

260384   Přetrhlý Svazek: 2 Strana: 0987
Přetrhlý, přetržený, zerrissen. P. osel. Reš.

260385   Přetrhnouti Svazek: 2 Strana: 0987
Přetrhnouti, hnul a hl, ut a žen, utí a žení; přetrhati, přetrhovati, přetrhávati = trháním rozděliti, zerreissen, in Stücke reissen; přelomili, přetáhnouti, tažením v životě uško- diti, zerreissen, sprengen, wehe thun; zasta- viti, konec učiniti, zrušiti, zerreissen, unter- brechen, wehren, steuern, Einhalt thun. Jg. — co, koho: niť, řízení, sněm, D., kořen, koně (jízdou polomiti, Půh. II. 422., I. 171.), Har., člověka, Rvač., mlčení, Ráj., spaní, Jel., hru, Brs. 142., vádu, rvanici, Har., za- čaté věci, V., nepravosti, Kram., Br., vyučo- vání. Plk., zahálku, smlouvu, přátelství, D., násilí, oheň, Br., písmo. V. Oheň radnici přetrhl. V. P. zlé, zjevné hříchy. Er. P. spo- jení s kým, schůzky, Dch., řeč, nesnáz (konec jí učinili), Bart. 2. 26., 1. 3., jednání. J. tr. P. zlé věci — k dobrému přivésti. Bart. 2. 13. Smrť to přetrhla. Dch. Kterak by takový nedostatek bez odtahů napraven a tak obecná zemská škoda v čas přetržena býti mohla. Nar. o h. a k. Aby (hejtmané) takové věci přetrhovali a průchodu takovým věcem ne- dali. Zř. F. I. Král přetrhl tu nesnáz. Bart. P. půhon, den Půhon durchstreichen, ihn für ungiltig erklären. Kdožby poklidů nebrali, aby se jim půhonové přetrhovali. 1564. (Gl. 269.). On mne p-hl, šp. ve smyslu: řeč mi p-hl. Vz násl. — co komu: řeč, dílo. V. Zpurně mu řeč přetrhl. .Sych. P. komu cestu. Kl. P. komu řemeslo. Šm. — co kde. Kůň všecky provazy na sobě pretrhal (potrhal). Ros. Na skřipci koho p. V. — koho, se čím: prací, Kom., chůzí. Jg. Bycha, by se běžením přetrhl, neuhoníš. Prov. Jg. — se v čem: v práci. Koll. — se. Zima, nemoc se přetrhla, déšť se přetrhl. Us. Řetěz se přetrhl. Jakoby se přetrhl, krev z něho šla. Cr. Ty mrazy se tak brzo nepřetrhnou. Us. Dch.

260386   Přetrhnouti co Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrhnouti co: elektrický proud. Mj. — co komu: žití niť. Vrch. Niť hovoru se jí nikdy nepřetrhla. Šml. — co čím: tahem. Kk. Fys. 40. — kudy. P. lesem, přes les (přejíti). Pal. — se. Ocet se p-hl (zkazil). U N. Kdýně. Rgl.

260387   Přetrhnuté Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrhnuté, unterbrochen. Us.

260388   Přetrhnutelný Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrhnutelný, reissbar.

260389   Přetrhnutí, n Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrhnutí, n., das Zerreissen, Unter- brechen.

260390   Přetrhnutý Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrhnutý; -ut, a, o, zerrissen.

260391   Přetrhnutý Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrhnutý. Chodi jako p. (neúpravně). Us. Rgl.

260392   Přetrhovač Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrhovač, e, m., der Zerreisser, Unter- brecher. Bern. Vz Protrhovač

260393   Přetrhování Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrhování, n., öfteres o. anhaltendes Unterbrechen. Jg.

260394   Přetrhovaný Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrhovaný; -án, a, o, oft unterbrochen.

260395   Přetrhovaný Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrhovaný rythmus. Dk. Poet. 290.

260396   Přetrhovatel Svazek: 8 Strana: 0314
Přetrhovatel, e, m. Elektr. p. Vz KP. VIII. 273.

260397   Přetrhovati Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrhovati, vz Přetrhnouti.

260398   Přetrhuutelnosť Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrhuutelnosť, i, f., die Reissbarkeit.

260399   Přetrkati koho čím Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrkati koho čím; rohy, mit Stossen überwinden; trkaje přeraziti, mit Hörnern zerschlagen. — co čím. P. čely svými všecky národy. Smrž.

260400   Přetrnatý Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrnatý, sehr dornig. P. řešetlák. Rostl.

260401   Přetropiti Svazek: 2 Strana: 0988
Přetropiti, il, en, ení, přetřápati (zastr.), příliš ztropiti, zu viel tlum, anzetteln. — co. Něco tam p-il. Ros.

260402   Přetroubiti Svazek: 2 Strana: 0988
Přetroubiti, il, en, ení, zu Ende blasen. —- co : píseň. — koho = troubením přemoci, blasend überwinden.

260403   Přetrousiti Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrousiti, überstreuen. Šm.

260404   Přetrpčiti Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrpčiti, il, en, ení, přetrpčovati, sehr herb machen. — co komu : život.

260405   Přetrpědlný Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrpědlný, snesitelný, erträglich. Ž. k. 123. 5.

260406   Přetrpení Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrpení, n, die Erduldung; das Leiden. Šm.

260407   Přetrpěný Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrpěný. P. bolesť. Us. Pdl.

260408   Přetrpěti Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrpěti, ěl, ěn, ění; přetrpívati, er- leiden, ertragen, aus-, überstehen. — abs. Múdrý smlčí a přetrpí. BO.—jak dlouho. Přetrp na čas, přihodí-liť se něco zlého. BO. — co: bouři, Har., nemoc, neštěstí, války, těžkosti, Us., vedro. Rkk. 03. P. trest. J. tr. -— co za koho. Mnoho za tebe Kristus pře- trpěl. Pešin. — co čím: zmužilou myslí. Jel. — co komu = přehlédnouti, shověti, prominouti, nachsehen Nechce svému málo p. a potom musí jinému mnohem více trpěti. Št. N. 200.

260409   Přetrpěti co Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrpěti co: muka, smrť, křivdu, žá- dosť. Št. Kn. š. 76., 80., 110. — co kde proč. Bídy, kteréž jsem v světě pro tebe p-pěl. Pož. 68.

260410   Přetrpký Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrpký, sehr bitter. Us.

260411   Přetrs Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrs, vz Přítrs. Zlob.

260412   Přetrucovati co na kom Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrucovati co na kom, ertrotzen. Na Ostrav. Tč. — koho, durchs Trotzen über- winden. Ros.

260413   Přetruhovati Svazek: 2 Strana: 0988
Přetruhovati, přetroubiti, il, en, ení, troubením přemoci, überblasen. —- koho. — Přetrubovati, potrubovati, unterbrochen, in Absätzen blasen. Trubcové p-bují. Rozm. o vč.

260414   Přetrumfnouti co Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrumfnouti co = trumfem přebiti. — koho, überbieten. Us. Pdl.

260415   Přetrvati Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrvati, přetrvávati, überdauern, über- leben. — abs. Kdo chce p., musí přitrvati. Na Ostrav. prov. Tč. — co, koho. P. den zejtřejší. Ros. Koho ten přetrvá (přežije), kterýž svého syna přetrval. Jel. — koho v čem, na co. On ho v díle, na dílo pře- trvá (jest vytrvalejší). Jg. - jak. Celý den bez jídla p. Cyr. — koho čím. Své nepřá- tely zdravím p. Reš. P. někoho životem. J. tr.

260416   Přetrvati Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrvati. Kdo vytrvá, přetrvá. Exc.

260417   Přetrvati Svazek: 9 Strana: 0459
Přetrvati. Přetrvala po celé století. Pal. Chybně, má býti: P-lo po celé s. nebo: P-la celé století. Vodička v Mtc. 1901. 264.

260418   Přetrž Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrž, vz Přítrž.

260419   Přetrž, e Svazek: 7 Strana: 0451
Přetrž, e, f. = míst. jm. u Hulína. Pk.

260420   Přetrženě Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrženě, unterbrochen. Dch.

260421   Přetrženec Svazek: 7 Strana: 0452
Přetrženec, nce, m. P-ženci převzdívka sousedům kyjovským dávaná, kteří krojem i nářečím ani Slovaky ani Hanáky nejsou. Vz Brt. v Osv. 1884. 30.

260422   Přetržení Svazek: 2 Strana: 0988
Přetržení, n., vz Přetrhnouti, die Unter- brechung. Do p. se natáhati a namáhati. Kom. P. řeči (zastavení). D. A protož mi poručeno jest, abych Holomoučanům, o p. (zastavení) takových neřádů poručil. Žer. f. 19. Válku bez p. vésti. V. P. práv. Vz Vš. 568. — P., vz Přetržiti.

260423   Přetržení Svazek: 7 Strana: 0452
Přetržení oblakov = průtrž. LObz. XVI. 211.

260424   Přetrženlivý Svazek: 2 Strana: 0988
Přetrženlivý, přetržený, unterbrochen. Na Mor. MM. 10.

260425   Přetržený Svazek: 2 Strana: 0988
Přetržený; -en, a, o, unterbrochen. P. řeč, Dch., háček, durchstrichene Fahne. Mus. — P., vz Přetržiti.

260426   Přetržený Svazek: 7 Strana: 0452
Přetržený. Pobřeží na mnohých místech příčnými výběžky hornatiny p-né. J. Lpř.

260427   Přetržiti Svazek: 2 Strana: 0988
Přetržiti, il, en, ení; přetržovati= dráže prodati, theuerer verkaufen. — abs. Dnes jsem přetržil (více stržil). Us. Na Slov. také = přehádati, überreden ; trhem ztratiti, durch Handel verlieren. Bern.

260428   Přetržitosť Svazek: 7 Strana: 0452
Přetržitosť, i, f., die Abgebrochenheit. Kzl. 19., ZČ. III. 86.

260429   Přetržitý Svazek: 2 Strana: 0988
Přetržitý = přetrhovaný, unterbrochen. P. vodomet, Sedl., neduh. Ja. P. v mathm. = ďiskontuirlich. Stč.

260430   Přetržitý Svazek: 7 Strana: 0452
Přetržitý. P. funkce, Stč., horstvo, J. Lpř., řada zubů, Osv., rýmy, veličina, Dk., křivka, Jrl., čára. Tš. Mlýn na vodě p-té. Kzl. 104.

260431   Přetržka Svazek: 7 Strana: 0452
Přetržka. Oprav přetřžka v: přetržka. Stroj pracuje s p-kou. NA. IV. 209. Mluvil s p-kami (nesouvisle). Šml. By jeho (těla božieho) duchovně bez přetržky požívali. Hus III. 174.

260432   Přetržník Svazek: 2 Strana: 0988
Přetržník, u, m., der Zerreissungspunkt, punkt (a), kde se čára přetrhla: — a—. Stč. — P., rostl. Us. Jg.

260433   Přetržník Svazek: 7 Strana: 0452
Přetržník, u, m. = nátržník, mochna lesní, potentilla silvestris, Fingerkraut, n. Vz Rstp. 501.

260434   Přetržník Svazek: 8 Strana: 0314
Přetržník, u, m., rostl., vz Sporýš (3. dod.).

260435   Přetržník Svazek: 10 Strana: 0300
Přetržník, nátržník, u, m., potentilla tor- mentilla. Vz Ott. XX. 655.

260436   Přetržný, přetržitý Svazek: 2 Strana: 0988
Přetržný, přetržitý, přetržený, unter- brochen. Rostl.

260437   Přetržovati Svazek: 2 Strana: 0988
Přetržovati, vz Přetržiti. Na Slov.

260438   Přetřas Svazek: 7 Strana: 0451
Přetřas, u, m. = přetřes. Mor. Šd.

260439   Přetřasadlo Svazek: 10 Strana: 0300
Přetřasadlo, a, n., vz Mlátička.

260440   Přetřásavý Svazek: 2 Strana: 0987
Přetřásavý, pomluvačný, durchhechelnd. P-ví lidé. Pref.

260441   Přetřásti Svazek: 2 Strana: 0987
Přetřásti, třesu (dříve a na Slov. posud přetřasu), třásl, třesen, ení; přetřásati. P., poznovu třásti, überschütteln; přehledati, durchsuchen, visitiren; posuzovati, hecheln, mustern, bekritteln, durch die Hechel ziehen. Jg. — co, koho: slámu. Ros. Kdo s nic býti nemůže, rád jiné práce přetřásá. Rvač. Denní otázku přetřásati = o ní mluviti, ji rozbírati. Vst.

260442   Přetřásti Svazek: 7 Strana: 0451
Přetřásti. Sněm to p-sal, aby toliko ne- přišlo ku předu. Let. 405.

260443   Přetřebovati Svazek: 2 Strana: 0987
Přetřebovati, vz Přetříbiti.

260444   Přetřepání, přetřepaný Svazek: 2 Strana: 0987
Přetřepání, přetřepaný, vz Přetřepati.

260445   Přetřepati Svazek: 2 Strana: 0987
Přetřepati, přetřepávati = znovu třepati, von neuem schütteln, überschütteln; pomlou- vati, durchziehen, durchhecheln atd., vz Pře- třásti. — co: podušky, Jg., hlínu (po hrn- čířsku rukama stejně prodělati). Us. Dch. P. pohádku, sich über das Mährchen ver- breiten. Dch. — (co) čím. Seno rukama p. Us. Pták křídloma přetřepává. Jg. — koho (pomluviti). Ros., Sych.

260446   Přetřepati. V Svazek: 7 Strana: 0451
Přetřepati. V šaškách přetřepávám, ver- spotte in Possen. Lpř.

260447   Přetřepavač, e, přetřepaváček Svazek: 2 Strana: 0987
Přetřepavač, e, přetřepaváček, čka, m., posuzovatel, der Splitterrichter, Mäkler, Ausrichter. D.

260448   Přetřepavačka Svazek: 2 Strana: 0987
Přetřepavačka, y, f., die Splitterrichterin.

260449   Přetřepávačství Svazek: 7 Strana: 0451
Přetřepávačství, n., die Splitterrichterei. Athen. 1887. 203.

260450   Přetřes Svazek: 2 Strana: 0987
Přetřes, u, m., přetřesení, n., vz Pře- třásti. Erwägung, f. Něco na p. vzíti, bráti = o tom mluviti, to rozbírati atd. Věc na p. vzíti. Kos. Vzali ho na p. = pomluvili ho. Na Policku. Kšá. Vyučování to a ty před- nášky způsob p-su na se přijímaly. Sš. L. 45. Otázky takové již dříve se na p-su pova- hovaly. Sš. II. 229.

260451   Přetřesný Svazek: 7 Strana: 0451
Přetřesný, discutirbar. Nz.

260452   Přetříbiti Svazek: 2 Strana: 0988
Přetříbiti, il, en, ení (zastr.); přetřebovati (zstr.) P. = přemlátiti, přetříti obilí, über- dreschen; přečistiti, přccíditi, sichten, rei- nigen; sužovati, plagen. — co čím: obilí věječkou. Bibl. — se. Až by se pokuty boží nad bezbožníky přetříbily (vykonaly a přešly). Plác.

260453   Přetříbiti Svazek: 7 Strana: 0451
Přetříbiti něco pozornou myslí. Šf. III. 301. (Strž. 1. 288.).

260454   Přetřípati koho Svazek: 8 Strana: 0314
Přetřípati koho = přetřásati. Brt. D. II. 357.

260455   Přetřískati Svazek: 2 Strana: 0988
Přetřískati,přetlouci, zerschmettern, zer- schlagen. — co komu: hnáty. Us.

260456   Přetříti Svazek: 2 Strana: 0988
Přetříti, tru, tři, tra (ouc), třel, třen, ení; přetírati = příliš setříti, zu sehr zer- reiben ; ve dvé roztříti, entzwei reiben, zer- reiben ; pilou p. = rozřezati, zersägen; znova íičiti, bíliti, von neuem tünchen. Jg., Hm. — co, koho čím: dvéře barvou, Us., stůl šátkem. Us. Sv. proroka pilou přetříti kázal. Har., Karyon. — co jak: Pilou na dvé pře- trhl byl. Har.

260457   Přetříti co komu Svazek: 7 Strana: 0451
Přetříti co komu: oči (= vytříti mu zrak). Rr. Sb. — se kudy. Tudy sotva had se přetře. Neč.

260458   Přetřžka Svazek: 2 Strana: 0988
Přetřžka, y, f., přetržení, Unterbrechung, f. Bez p-ky. V. — P. při stroji parním. Vz KP. II. 359.

260459   Přetučnělosť Svazek: 10 Strana: 0300
Přetučnělosť, i, f., mazotok, Schmeerfluss, seborrhoea, fluxus sebaceus. Ktt.

260460   Přetučný Svazek: 2 Strana: 0988
Přetučný, sehr fett, speckfett. D.

260461   Přetuhlý Svazek: 2 Strana: 0988
Přetuhlý, příliš ztuhlý, sehr steif, starr. Ros.

260462   Přetuhnouti Svazek: 2 Strana: 0988
Přetuhnouti, hnul a hl, utí, příliš ztuh- nouti, zu steif o. starr werden. Ros.

260463   Přetúkati Svazek: 7 Strana: 0452
Přetúkati = přetékati. Dolu p-ká po- tůček. Pk. exc.

260464   Přetulmačiti Svazek: 10 Strana: 0300
Přetulmačiti, il, en, ení = přetlumočiti. Wtr. Str. 34.

260465   Přetunouti Svazek: 2 Strana: 0988
Přetunouti, vz Přetonouti. Ros.

260466   Přetupý Svazek: 2 Strana: 0988
Přetupý, sehr stumpf. Us.

260467   Přeturnajiti Svazek: 2 Strana: 0988
Přeturnajiti, überturnieren. — koho.

260468   Přetužiti Svazek: 2 Strana: 0988
Přetužiti, il, en, ení, überspannen, allzu fest machen. Ros.

260469   Přetvar Svazek: 2 Strana: 0988
Přetvar, u, m. = přetvoření. Stf.

260470   Přetvar Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvar. P-ry rostlin. Kv. 1888. Po světě boj je všude a bez mrtvol zde nejsou p-ry. Nrd.

260471   Přetvara Svazek: 2 Strana: 0988
Přetvara, y, f., přetvařování se, die Ver- stellung. Mus., Hšv. Vz Přetváření. Dch. — P., y, m., klamce, šibal, pokrytec, přetvář- ník, der Heuchler. Ten p.dělá se nemocným, aby pracovati nemusel. Č.

260472   Přetvárně Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvárně, heuchlerisch. V skrytých sedí p. zálohách. Kom.

260473   Přetvárník Svazek: 7 Strana: 1367
Přetvárník. Vz násl.

260474   Přetvárnosť, přetvářnosť Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvárnosť, přetvářnosť, i, f., pře- tváření, posunky, allerlei Geberden. Na Slov. Bern. — P., herectví, die Schauspielerkunst. Na Slov. Bern. — P., pokrytství, die Heu- chelei, Gleissnerei. Slov.

260475   Přetvárný, přetvářný Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvárný, přetvářný, přeměnitelný, veränderlich, umstaltbar. Slov. Bern. — P., pantomimický, pantomimisch. Bern. — P., pokrytý, heuchlerisch, Heuchelei liebend. P. člověk, přátelství. Bern.

260476   Přetvarování Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvarování = přetváření, metaplas- mus. Nz.

260477   Přetvářčivosť Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvářčivosť, i, f., die Verstellungs- kunst. P. diplomatův. Kv. 1880.

260478   Přetvářeč Svazek: 9 Strana: 0253
Přetvářeč, e, m. Hoř. 118.

260479   Přetvářeně Svazek: 2 Strana: 0988
Přetvářeně, verstellt, umgestaltet. Jg.

260480   Přetvářenec Svazek: 2 Strana: 0988
Přetvářenec, nce, m., vz Přetvářník. Dch.

260481   Přetváření Svazek: 2 Strana: 0988
Přetváření, n., pretvoření, die Verstel- lung. J. tr.

260482   Přetvářenosť Svazek: 2 Strana: 0988
Přetvářenosť, i, f., die Verstellung. Přir. učit. lid.

260483   Přetvářený Svazek: 2 Strana: 0988
Přetvářený, verstellt. P. příchylnost', Sych., lichota, maskirt. Dch.

260484   Přetvářený Svazek: 8 Strana: 0314
Přetvářený. Zachovával p-né přátelství s králem českým. Tk. X. 85.

260485   Přetvářeti Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvářeti, vz Přetvořiti.

260486   Přetvářilec Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvářilec, lce. m., ein Verstellter. Nej.

260487   Přetvářilosť Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvářilosť, i, f., přetvářenosi, die Um- formung, Umstaltung, Verstellung. MM.

260488   Přetvářilý Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvářilý, verstellt. Berla kr.

260489   Přetvářiti Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvářiti, vz Přetvořiti.

260490   Přetvářivý Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvářivý, verstellerisch. Rk.

260491   Přetvářka Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvářka, y, f., larva, die Maske. Cho- diti v maškarách, přetvářkách. Kom. J. 955. — P., přetváření, die Verstellung, Heuche- lei. P., úmyslné tváření se jistým způsobem, aby se nepoznal pravý tvar mysli vnitrní. Hš. Vz S. N. Bez p-ky = upřímně. Us. Hý. Vz Přetvařování

260492   Přetvářka Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvářka. Cf. Mkl. Etym. 366.

260493   Přetvářka Svazek: 8 Strana: 0314
Přetvářka. P. zlého srdce bývá jistým znakem. Vrch. Rol. I. - VI. 85.

260494   Přetvářlivosť Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvářlivosť, i, f., die Verstellung. Berl. kr.

260495   Přetvářlivý Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvářlivý, verstellerisch. Ros.

260496   Přetvářnice Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvářnice, e, f., která se přetváří, die Pantomimistin. Bern. — P., pokrytečka, die Heuchlerin. Bern.

260497   Přetvářník Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvářník, a, m., der Pantomimist, Gau- kler. D., Reš. — P., pokrytec, der Heuchler, Gleissner. Jg. Vz Přetvara.

260498   Přetvářniti se več Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvářniti se več, uniformem. V Krista podobenství se p. Ev. olom. 81.

260499   Přetvařování Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvařování, n., šálení bližního úkonem, posunou, utvářkou, die Verstellung. MP. 176. Vz Přetvářka.

260500   Přetvařovati Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvařovati, vz Přetvořiti.

260501   Přetvor Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvor, u, m., přetvořený obraz, die Kopie.

260502   Přetvor Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvor = přetvořená věc. Šf. 111. 544., 204. P. hlásky. Šf. 111. 205.

260503   Přetvor Svazek: 9 Strana: 0253
Přetvor, u, m. = přetvořeni, P. jména. Brt. Hlídka 1896. 184., 186. V tom přetvoru. 186.

260504   Přetvora Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvora, y, f. = přetvoření, die Ver- wandlung. V MV. nepravá glossa. — P-ry, maškary. Světoz.

260505   Přetvora Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvora. Při bohu Višnu v jeho šesté p-ře nalezá se hovado. Koll. St. 26.

260506   Přetvorba Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvorba, y, f. = přetvoření. Hrvát. Šd.

260507   Přetvorce Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvorce, e, m., přetvořitel, der Um- stalter, Umschaffer.

260508   Přetvorce Svazek: 10 Strana: 0300
Přetvorce, e, m., dissimilator. Mam. A. 19b. Vz násl.

260509   Přetvorek Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvorek, rku, m. = přetvor, přetvo- řený tvar. Šf. III. 630.

260510   Přetvorkyně Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvorkyně, ě, f., die Umstalterin. Jg.

260511   Přetvornosť Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvornosť, i, f., die Umstaltbarkeit.

260512   Přetvorný Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvorný, act. = přetvořující, umstal- tend, umschaffend. P. ruka. Marek.

260513   Přetvorný Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvorný. P. jména, tikxu.nla.aw, když k jednomu z několika kmenů nominativ schází. Vz Ndr. §. 191.

260514   Přetvoření Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvoření, n., die Umstaltung, Umfor- mung. Us.

260515   Přetvořenosť, přetvořilosť Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvořenosť, přetvořilosť, i, f., die Umstaltung.

260516   Přetvořenství Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvořenství, n., Transformismus. Dch.

260517   Přetvořený Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvořený; -en, a, o, umgestaltet.

260518   Přetvořevník Svazek: 7 Strana: 1367
Přetvořevník, a, m., dissimulator. Pršp. I 43. 66. Rj.: přetvárník. Přeučilosť, i, f. Wtr. Obr. II. 730.

260519   Přetvořevnik Svazek: 10 Strana: 0300
Přetvořevnik, a, m. = přetvářník. Rozk. P. (Mš. ).

260520   Přetvořilý Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvořilý= přetvořený. P. řeč. Rybay.

260521   Přetvořiti Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvořiti, il, en, ení; přetvářeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; přetvořovati, přetvařo- vati; přetvářiti, il, en, ení; přetvářívati — jinak, tvořiti, přejinačiti, umformen, um- schaffen, umstalten, umbilden, umschmelzen, umwandeln, verstellen, die Gestalt, das An- sehen verändern ; vypodobniti, nachahmen ; p. se = jinou tvář sobě dáti, sich umformen, umschaffen, umbilden atd.; posunky jinou osobu představovati, mit den Geberden spie- len ; jiný úmysl předstírati, staviti se jinak než jaký jest, sich verstellen, heucheln. Jg. — co, koho. Peníze člověka přetvořují. Bur. Ten kabát ho zcela přetvářil. D. Obraz p. (přemalovati). Ros. Ruku svého otce (pod- pis) přetvářil. Kron. — co, se v co. Ctnosť v bohyni přetvořiti. Měst. bož. V larvy se přetvořují. Lom. V ženský kroj se přetvo- řují. Gníd. Přetvořuje se jazyčné l v j a zubné n. Bž. 52. Vz Přestrojování. — v čem. Duch v čemkoli se p. schopný jest Vaněk. — se po kom. Opice se umí po jiných přetvářeti. V. — se před kým. Us. — co, se čím: znamenm podkovy. Chč. 381. Přetvářeti vniterní silou ostatní látky. Kos. Ol. I. 24.

260522   Přetvořivosť Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvořivosť, i, f., metabolia, Nz., lk., Metaplasia.

260523   Přetvořovaě Svazek: 8 Strana: 0314
Přetvořovaě (transformátor) = nástroj při vedení elektrických proudů. KP. VIII. 116., 200., 405. P. = nástroj, který energii určitého druhu přejímá a ji přeměňuje, ale stejný druh podržuje. Ib. 112. nn.

260524   Přetvořování Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvořování, n., vz Přetvořiti.

260525   Přetvořování Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvořování či transformace průmětův. Jrl. 86., NA. V. 60. P. = proměna souhlá- sek: honím = ženu. Šf. III. 460.

260526   Přetvořování Svazek: 8 Strana: 0314
Přetvořování. P. byla dle Šf. každá změna souhlásková. Gb. H. ml. I. 121.

260527   Přetvrdě Svazek: 10 Strana: 0300
Přetvrdě. List. fil. V. 227.

260528   Přetvrditi Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvrditi, il, zen, ení, přetvrzovati, über- härten. — co : kuchař p-dil vejce. Ros.

260529   Přetvrdlosť Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvrdlosť, i, f., jakost přetvrdlého. Jg.

260530   Přetvrdlý Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvrdlý, zu hart geworden. P. vejce. Ros.

260531   Přetvrdnouti Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvrdnouti, dnul a dl, utí, zu hart werden. Vejce již p-la. Us.

260532   Přetvrdý Svazek: 2 Strana: 0989
Přetvrdý, sehr hart. V. P. soud. BO. P-dě s kým zacházeti.

260533   Přetvrdý kde Svazek: 7 Strana: 0452
Přetvrdý kde. Kto jest p-dý na súdě. Výb. I. 344.

260534   Přetykač Svazek: 2 Strana: 0989
Přetykač, e, m., který přetyká. — P., hřebík u pluhu, jímž mělké n. hluboké orání řídíme. V Krumlov. Vz Potykač. Bauer.

260535   Přetykač Svazek: 7 Strana: 0452
Přetykač elektrodynamického stroje, Um- schalter, m., Dch. Cí. Přetekač (dod.).

260536   Přetykač Svazek: 10 Strana: 0300
Přetykač, vz Přepykač.

260537   Přetýkaný Svazek: 2 Strana: 0989
Přetýkaný. Opony p-né. BO. Vz Pře- tknouti.

260538   Přetykati Svazek: 2 Strana: 0989
Přetykati, vz Přetknouti.

260539   Přetykl Svazek: 10 Strana: 0655
Přetykl, u, m. P. u pluhu = kohútek. Brt. Sl.

260540   Přetylosť Svazek: 2 Strana: 0989
Přetylosť, i, f., übermässige Dicke, Feist- heit, f L.

260541   Přetylý Svazek: 2 Strana: 0989
Přetylý, überdick, feist. Šm.

260542   Přetým Svazek: 10 Strana: 0655
Přetým = před tím. P. tam byly sady. Hoš. Pol. II. 116.

260543   Přetýnění, n Svazek: 2 Strana: 0989
Přetýnění, n. = přepažení. D.

260544   Přetýněný Svazek: 2 Strana: 0989
Přetýněný, přetenčený, überfein, -dünn. P. předivo. Šm.

260545   1. Přetýniti Svazek: 2 Strana: 0989
1. Přetýniti, vz Přeténiti.

260546   2. Přetýniti Svazek: 2 Strana: 0989
2. Přetýniti, il, ěn, ění = přehraditi, pře- pažiti, verschlagen, verschallen. — co: ko- moru, pírnu. Jg.

260547   Přetýňka Svazek: 2 Strana: 0989
Přetýňka, y, f., tenčí místo v pramenu (v provaze). Vz Přetýniti, Přetéňka. Us.

260548   Přetyňování Svazek: 7 Strana: 0452
Přetyňování, n. = přehrazování, das Fachwerk. Nz.

260549   Přetyňovati Svazek: 7 Strana: 0452
Přetyňovati, vz Přetýniti.

260550   Přetýrati koho Svazek: 7 Strana: 0452
Přetýrati koho, übermüden. Dch.

260551   Přeubohý Svazek: 2 Strana: 0989
Přeubohý, sehr elend. P. husiar. Hdk. C. 51.

260552   Přeučenosť Svazek: 7 Strana: 0452
Přeučenosť, i, f., grosse Gelehrsamkeit. Dk. Aesth. 626.

260553   Přeučený Svazek: 2 Strana: 0989
Přeučený, velmi mnoho n. také: málo učený. P. hloubálek. Sych.

260554   Přeučitel Svazek: 2 Strana: 0989
Přeučitel, e, m., zastr., rector. Rozk.

260555   Přeučiti Svazek: 2 Strana: 0989
Přeučiti, il, en, ení, přeučovati, zu viel lehren, überlehren. se, überlernen. Člověk se nikdy nepřeučí. Prov., Jg., Lb. Tuším se přeučil (ironicky = nehrubě se vyučil). Ros.

260556   Přeučiti koho Svazek: 7 Strana: 0452
Přeučiti koho. Krnd. 205.

260557   Přeudatný Svazek: 2 Strana: 0989
Přeudatný, sehr tapfer. Tobě srdce p-tno protiv vrahu. Rkk. 28.

260558   Přeuditi Svazek: 2 Strana: 0989
Přeuditi, überräuchern. — co : maso. Us. Tč. Vz Uditi.

260559   Přeuhezpečený Svazek: 9 Strana: 0253
Přeuhezpečený, tutissimus Rozb. III. 694.

260560   Přeukrutečně Svazek: 7 Strana: 1367
Přeukrutečně = přeukrutně. Mor. Vck.

260561   Přeukrutný Svazek: 2 Strana: 0989
Přeukrutný, sehr grausam. Jel.

260562   Přeuličilý Svazek: 2 Strana: 0989
Přeuličilý, velmi uličilý. P. krása. Troj. 8. 3.

260563   Přeuměle Svazek: 7 Strana: 0452
Přeuměle, sehr künstlich. Vrch.

260564   Přeumělkovaný Svazek: 7 Strana: 0452
Přeumělkovaný, verkünstelt. Nz. P. vkus. Dk. Aesth. 101.

260565   Přeumělkovati Svazek: 7 Strana: 0452
Přeumělkovati, verkünsteln. Nz., Ssk.

260566   Přeumělůstkovati co Svazek: 10 Strana: 0300
Přeumělůstkovati co. Msn. Od. II.

260567   Přeumělý Svazek: 2 Strana: 0989
Přeumělý, sehr kundig, gelehrt. Br.

260568   Přeumělý Svazek: 8 Strana: 0314
Přeumělý. P. kouzelnice. Vrch. Rol. I.—VI. 79.

260569   Přeunylý Svazek: 8 Strana: 0314
Přeunylý. P. píseň. Kolc. 129.

260570   Přeúplný Svazek: 2 Strana: 0989
Přeúplný, ganz vollständig. Bur.

260571   Přeurčiti Svazek: 7 Strana: 0452
Přeurčiti. Dk. Poet. 519. Máme více rovnic než neznámých; tím jsou neznámé obecně přeurčeny. Zh. 29.

260572   Přeúrodný Svazek: 7 Strana: 0452
Přeúrodný, sehr fruchtbar. J. Lpř. a j.

260573   Přeurozený Svazek: 2 Strana: 0989
Přeurozený, hochedelgeboren.

260574   Přeurputný Svazek: 9 Strana: 0253
Přeurputný. P. zima. Žeran. 172.

260575   Přeušlechtilý Svazek: 2 Strana: 0989
Přeušlechtilý, sehr artig, edel, schön. P. řád, Kom., krása, mravy. Troj. — v čem. Mládenec ve vší způsobe p. Troj.

260576   Přeutěšený Svazek: 2 Strana: 0989
Přeutěšený, anmuthsvoll, sehr angenehm. P. roveň, divadlo, máj. Troj.

260577   Přeútěšný Svazek: 2 Strana: 0989
Přeútěšný, sehr unterhaltend. L.

260578   Přeútlovaný Svazek: 7 Strana: 0452
Přeútlovaný. P. útlosť. Dk. Aesth. 338.

260579   Přeútlý Svazek: 7 Strana: 0452
Přeútlý = velmi utlý.

260580   Přeuzditi Svazek: 2 Strana: 0989
Přeuzditi, il, ěn, ění, überzäumen. D.

260581   Přeúzký Svazek: 7 Strana: 0452
Přeúzký = velmi úzký, sehr eng. Us.

260582   Přeúzký. P Svazek: 10 Strana: 0300
Přeúzký. P. cesta. Pat. Jer. 123. 19.

260583   Přeuzlovati Svazek: 2 Strana: 0989
Přeuzlovati, überbinden. Ros. — co.

260584   Přeužitečný Svazek: 7 Strana: 0452
Přeužitečný, sehr nützlich. Št. Kn. š. 51.

260585   Přeužiti Svazek: 2 Strana: 0989
Přeužiti, il, it, ití, přeužívati = přes čas užívati, über die Zeit nutzen, brauchen, ge- messen. Ros. — čeho.

260586   Převaběč Svazek: 2 Strana: 0990
Převaběč, e, m., der Hinüber-, Ansich- locker. L.

260587   Převábiti Svazek: 2 Strana: 0990
Převábiti, il, en, ení; převáběti, ějí, ěj, ěl, ěn, ění = na druhou stranu vábiti, hin- überlocken. Tkadl.— koho kam : ku straně něčí. Us. — koho čím: sliby.

260588   Převabný Svazek: 2 Strana: 0990
Převabný, velmi vábný, reizvoll. D.

260589   Převada Svazek: 2 Strana: 0990
Převada, y, f., překážka, Hinderniss, n. Pass., Výb. I. 60, Št. N. 263., 273.

260590   Převada Svazek: 7 Strana: 0452
Převada. Alx. V. v. 288. (HP. 88.)

260591   Převáděcí Svazek: 7 Strana: 0452
Převáděcí závit, Čerm., kolečko, talíř, NA.IV. 35., 36., průtok. KP. V. 180.

260592   Převáděč Svazek: 7 Strana: 0452
Převáděč, e, m. = přístroj, jímž lze pře- váděti šroubení z vnitřních závitů na ma- tiční a naopak. Jdr. exc.

260593   Převádění Svazek: 7 Strana: 0452
Převádění ok na líc, na rub, od levé strany k pravé, s přednitkou. Šk. žen. pr. P. starých měr a váh na nové a naopak. Us. Pdl. P. statků. Kzl. P. veličin ze sou- stavy terrestrické do absolutní; P. světla z předmětu na oko. ZČ. I. 279., III. 1.

260594   Převádění, n Svazek: 2 Strana: 0990
Převádění, n., vz Převedení. Šm.

260595   Převáděti Svazek: 2 Strana: 0990
Převáděti, vz Převésti.

260596   Převaditi Svazek: 2 Strana: 0990
Převaditi, il, zen, ení, převázeti, el, en, ení, převazovati = překaziti, překážeti, hin- derlich sein, hindern, hemmen. D.

260597   Převadný Svazek: 2 Strana: 0990
Převadný = překazný, hinderlich. Přá- telská milosť duchovní (milosti) není pře- vadná. Aby nebyly (světské věci) převadny mysli. Št. N. 200., 223.

260598   Převah Svazek: 2 Strana: 0990
Převah, u, m. Na převah orati. Vz Sklad. Na mor. Zlínsku. Brt. — P., Schwung, m. Trám vzal p. Us. — P., der Abhang, die Abschüssigkeit einer Gegend. Us.

260599   Převaha Svazek: 2 Strana: 0990
Převaha, y, f., převážení, větší váha, das Uibergewicht, die Uiberhand. P. cizozemštiny, citův. C. P-hu míti, vzíti = převážiti, pře- výšiti ; zmoci se, růsti; překlopiti se, přepá- čiti se. Šm., J. tr., Dch. Ve 14. stol. má o již p-hu nad e.

260600   Převaha Svazek: 7 Strana: 0452
Převaha moralní, numerická. Osv. Kraj p-hou průmyslný. Dch. Pohybujeme-li na padostroji hmotu M p-hou q. ZČ. I. 255.

260601   Převáhavý Svazek: 2 Strana: 0990
Převáhavý, überlegen (Kraft); sehr lang- sam. Šm.

260602   Převahovati Svazek: 2 Strana: 0990
Převahovati, vz Převážiti.

260603   Převal Svazek: 2 Strana: 0990
Převal, u, m. P. kamenný, der Steinwall (eine Bergart, welche die Kohlenflötze ab- schneidet). Šm.

260604   Převal Svazek: 7 Strana: 0452
Převal = prohyb hory. Vz Prohyb. — Včka. III. 124.

260605   Převal Svazek: 8 Strana: 0314
Převal, u, m. = příval. GR. Nov. 85. 5.

260606   Převálcovati Svazek: 10 Strana: 0300
Převálcovati štěrk = válcem přejeti. Hoch. 120.

260607   Převálčení Svazek: 2 Strana: 0990
Převálčení, n., die Besiegung im Kampfe. Po p. židů. Scip.

260608   Převálčiti Svazek: 2 Strana: 0990
Převálčiti, il, en, ení, im Kriege über- winden. — koho čím: nepřítele malým počtem vojska. Scip.

260609   Převalení, n Svazek: 2 Strana: 0990
Převalení, n., die Umwälzung. O bleší p. (o málo). Er.

260610   Převalený Svazek: 7 Strana: 0452
Převalený. Nemám p-né (roboty; nejsem prací přetížen). Slez. Šd.

260611   1. Převáleti Svazek: 2 Strana: 0990
1. Převáleti, el, en, ení = převálčiti.— koho. BO. Boha nepřeválíš, moře nevypiješ. Prov. Č. M. 8. Však Boha nepřeválíte, to zvíte. Dač.

260612   2. Převáleti Svazek: 2 Strana: 0990
2. Převáleti, vale obráceti, převalovati, vz Převaliti. — co : chléb, Us., sukno, těsto. — co čím kde: chléb rukama na vále. Us. Na své mysli něco p. Tkad.

260613   1. Převáleti Svazek: 7 Strana: 0452
1. Převáleti. Nežli všecko kresťanstvo převáléme. Výb. II. 436.

260614   Převáleti koho čím Svazek: 9 Strana: 0253
Převáleti koho čím. Že by jiné silú p-lel Chč. (List. fil. 1898. 389. ).

260615   Převalchovati Svazek: 2 Strana: 0990
Převalchovati, überwalken. — co. Us. — P., posuzovati, durchhecheln, richten. — koho. Ros.

260616   Převalchovati co Svazek: 10 Strana: 0300
Převalchovati co. Kázání kněze p. (pře- třepati). 1604. Čes. 1. XIII. 352.

260617   Převalilý Svazek: 2 Strana: 0990
Převalilý, sehr stark. P. příval. Jg.

260618   Převaliti Svazek: 2 Strana: 0990
Převaliti, il, en, ení, převáleti, ejí, ej, el, en, ení, převalovati = přes něco valiti, pře- klopiti, vale obraceti, um-, überwälzen, über- werfen, überstürzen, überkneten. Jg. — co kam: kámen na druhou stranu. — čím: sochorem. — se, purzeln. Opilý se převalil. Sych. Teď se p-lím a bude po mně. Us. Dch, —- se přes co. Noc se převalíše přes pól noci. Rkk. 30. Až se p-lí přes nový rok (až uplyne starý rok). Us. u Olom. Sd. Vz Převáleti, 2. — se kam: na postel, do se na atd.

260619   Převaliti co čím Svazek: 7 Strana: 0452
Převaliti co čím. Myslí, že svú hubú p-lí všecko. Mor. Vck. — se kdy. Za 50 roků se mnoho p-lí (změní). Laš. Brt. D. 255.

260620   Převaliti se kam Svazek: 9 Strana: 0253
Převaliti se kam. Armáda rakouská p-la se (tamtudy) na bojiště. Éezn. Pal. 268.

260621   Převalovati co kde. P Svazek: 10 Strana: 0655
Převalovati co kde. P-val jirchář ne- pěkné ty řeči ve své hlavě. Zvon VI. 105.

260622   Převandrovati Svazek: 2 Strana: 0990
Převandrovati, hinüber-, überwandern. Jg.

260623   Převanouti Svazek: 2 Strana: 0990
Převanouti, vz Prevíti.

260624   Převanouti Svazek: 2 Strana: 1199
Převanouti, vz Proviti.

260625   Převar Svazek: 2 Strana: 0990
Převar, u, m., druhá várka téhož dne, der Hebersud. Suk.

260626   Převarky,pl Svazek: 2 Strana: 0990
Převarky,pl.,m , bába, das Bababier. Suk.

260627   Převařený Svazek: 2 Strana: 0990
Převařený; -en, a, o, über- o. zu viel gekocht. P. vejce, máslo. Us. Dch.

260628   Převařiti Svazek: 2 Strana: 0990
Převařiti, il, en, ení; převářeti, převa- řovati, über-, aus-, zu Ende, gar kochen. — abs. Když se tak mnoho do žaludka cpe a lije, že pravořovati stačiti nemóž. Kom. Až trochu p-ří, odstav. Us. — co: maso (1. drobet, 2. až příliš vařiti), Ros., máslo.

260629   Převařovati Svazek: 7 Strana: 0452
Převařovati, vz Převařiti.

260630   Převařovna Svazek: 2 Strana: 0990
Převařovna, y, f., místo k převařování, der Ort, wo etwas überkocht wird. P. na velrybí tuk. Světz.

260631   Převáti Svazek: 2 Strana: 0990
Převáti, vz Převíti.

260632   Převaz Svazek: 2 Strana: 0990
Převaz, u, m., hlavni trám v krovu, der Hauptbalken. D.

260633   Převaz Svazek: 7 Strana: 0452
Převaz. Bůh to dobře nedělá. Nám bere děti a takovou žebrotu (sirotky) nechává na světě nám na krku a na převaz. V již. Čech. Jos. Beneš. — P., Bundtram.

260634   Převázání Svazek: 2 Strana: 0990
Převázání, n., die Uiberbindung. D.

260635   Převázaný Svazek: 2 Strana: 0990
Převázaný; -án, a, o, über-, um-, ver- bunden.

260636   Převázati Svazek: 2 Strana: 0990
Převázati, váži, zal, án, ání; převazo- vati, über-, um-, verbinden. — co: knihu, pytel, ránu. Ros. — co komu: ránu. Jg. — co čím.

260637   Převazek Svazek: 2 Strana: 0990
Převazek, zku, m., převázka, y, f. = převázání. P. raněných, das Verband. - - P., pásmo, das Gebinde. — P. v předené, pá- semnice, das Schnalzwiedel. D.

260638   Převázeti Svazek: 2 Strana: 0990
Převázeti, v již. Čech. = překážeti, vz Převaditi. Kts., Bauer.

260639   Převázka Svazek: 2 Strana: 0990
Převázka, y, f., převazek, převázání nití n. bavlny, das Gebinde. 10 p-zek příze činí jednu půlku. Us. v Krumlovsku. Bauer Vz Převazek.

260640   Převázka Svazek: 7 Strana: 0452
Převázka. Štětové stěny sestávají z fošen spojených p-kami. Zpr. arch. XI. 2. 16.

260641   Převázka Svazek: 8 Strana: 0314
Převázka, y, f. = pás. P. patrová, Etagen- gurt, m. Sterz. I. 861.

260642   Převaznec Svazek: 2 Strana: 0990
Převaznec, zence, m., das Obenbindseil, v lodnictví. Šm.

260643   Převazovati Svazek: 7 Strana: 0452
Převazovati, vz Převázati.

260644   Převažeč Svazek: 2 Strana: 0990
Převažeč, e, m., der Frachter. P. zboží. — P., převozník.

260645   Převážeč Svazek: 8 Strana: 0314
Převážeč, e, m. = převážecí vůz, Trans- porteur. Ptrl. 23.

260646   Převažek Svazek: 7 Strana: 0452
Převažek, žku, m. = vývažek, Uiberge- wicht, n. Nz.

260647   Převážení Svazek: 2 Strana: 0990
Převážení, n., das Uiberführen. P. piva, Suk, uhlí, Dch., osob. Vz Převézti. — P., vz Převážiti, die Uiberwägung.

260648   Převážení Svazek: 7 Strana: 0452
Převážení = odvaha, audacia. Hr. ruk. M. 783. — P. = vrchol u Strašic u Miro- šova. Krč. (Kv. 1884. 439.).

260649   Převáženosť Svazek: 2 Strana: 0990
Převáženosť, i, f., das Uibergewicht. P. Angličanů po moři. Víd. list. Lépe:převaha. Jg.

260650   Převážeti Svazek: 2 Strana: 0990
Převážeti, vz Převézti.

260651   Převážilosť Svazek: 2 Strana: 0990
Převážilosť, i, f., převaha, das Uiberge- wicht. Víd. list.

260652   Převážilý Svazek: 2 Strana: 0990
Převážilý, převahu mající, überwiegend. Jg-

260653   Převážiti Svazek: 2 Strana: 0990
Převážiti, il, en, ení: převažovati, převa- hovati =jedno po druhém vážiti, alles nach einander wägen, abwägen; poznovu vážiti, von neuem wägen, nachwägen; nad míru vážiti, váhou přemáhati, überwiegen, Uiber- gewicht haben; rozvážiti, rozvažovati, my- sliti, erwägen, denken ; přebrati, er-, aus- schöpfen ; p. se = přechýliti se na jednu stranu, sich hinüber biegen; odvážiti se, roz- mysliti se, sich entschliessen: ve váze chy- biti, sich im Wägen versehen. Jg. Cožkoli otdáš, převaž a přečti. BO. — abs. Pře- vážil (ve váze chybil). Us. Hý. — co : zboží, D., studnu (vodu přebrati). Jg. Jehož milosť nevýslovně hříchy Adamovy převahuje. Sš. I. 17. Hříchové převažují skutky dobré. Štl. Dobrý přítel zlato převažuje. Ros. — co komu. Převaž mi to. Ros. — se. P-il se (přechýlil se, překlopil se). Us. Hý. — se čím. Zlatý kříž, jímž se mohl třikrát pře- vážiti (kříž ten třikrát více vážil než on). Dal. — se na co, v co = odvážiti se. P. se v boj. Martini. — se s čím (často něco převažovati), etwas oft überwiegen. Převá- žila se s ním deska (= prkno, přechýlila se). Us. Hý.

260654   Převážiti se čeho Svazek: 7 Strana: 0452
Převážiti se čeho. Jenž se svých živo- tôv p-li (odvážili). Arn. 2098.

260655   Převážka Svazek: 2 Strana: 0991
Převážka, y, f., převážení, dopravení, der Transport. Trest. zk.

260656   Převážky Svazek: 7 Strana: 0452
Převážky, pl., f. = těžší plevy. Mly- nářsky. Rgl.

260657   Převážně Svazek: 10 Strana: 0300
Převážně, vorwiegend. Má příznivce p-ně v třídách mládeže. Pokr. 1884. č. 323. P. v dobrém pracovati. N. rada. 960. Sr. Pře- vládne.

260658   Převážník, přívažník Svazek: 2 Strana: 0991
Převážník, přívažník, a, m., der Wage- hals. Jg.

260659   Převážnosť, přívažnosť Svazek: 2 Strana: 0991
Převážnosť, přívažnosť, i, f., veliká odvaha, übergrosser Muth, die Waghalsig- keit. Troj. Vlk mnohou p-stí svého života nasazuje. Ctib. H. 114.

260660   Převážný Svazek: 7 Strana: 0452
Převážný. Kdo má nepřátely za mouchy, jest p. Výb. II. 727., Krnd. 211. Vz Straš- livý (dod.). P. = odhodlaný, in utrumque paratus. Alx. — P., überwiegend. P. počet. Tš. P. většina učencův. Osv. 1886. Město p-nou většinou české. Us. Pdl.

260661   Převážný, přívažný Svazek: 2 Strana: 0991
Převážný, přívažný = velice odvážný, sehr verwegend, unternehmend. P. člověk, Troj., skutek. St. skl., Výb. I. 1123.

260662   Převděčný Svazek: 2 Strana: 0991
Převděčný, velmi vděčný, příjemný, sehr lieblich, anmuthig. P. čas. Leg. — P., díků plný, sehr dankbar, dankvoll. Plk., Us.

260663   Převděčný Svazek: 7 Strana: 0452
Převděčný. Tožť čas p-ný přišel nad hříšnými se smilovati. Krist. 1. b.

260664   Převdušení Svazek: 7 Strana: 0452
Převdušení, n., die Metempsychose. Msr. 178.

260665   Převedení Svazek: 2 Strana: 0991
Převedení, vz Převod, Převésti.

260666   Převedení Svazek: 7 Strana: 0452
Převedení. Cf. Vš. 464., 179. P. činné věty v trpnou. Mus. 1880. 328.

260667   Převědění Svazek: 10 Strana: 0300
Převědění, n. Božské p. jemu přeje. Alxp. 53. (List. fil. VI. 243. ).

260668   Převedený Svazek: 2 Strana: 0991
Převedený; -en, a, o, übertragen. P. summa. J. tr.

260669   Převedený Svazek: 7 Strana: 0452
Převedený. P. či redukovaná délka ky- vadla fysického. ZČ. I. 137., SP. II. 80., NA. V. 156. Provaz přes kladku p-ný. ZČ. I. 263. — P. Tys nepřevedený = nedáš si říci. Na mor. Slov. Vck.

260670   Převěděti Svazek: 2 Strana: 0991
Převěděti, vím, věz, věda (ouc), děl, děn, ění, ausfindig machen, entdecken, erkennen, in Erfahrung bringen, auskundschaften. Jg. — co : skryté věci. Troj.

260671   Převedlivec Svazek: 2 Strana: 0991
Převedlivec, vce, m., podvodník, der Be- trüger. Bern.

260672   Převedlivý Svazek: 2 Strana: 0991
Převedlivý, podvodný, betrüglich, hinter- listig. Bern.

260673   Převěhlasný Svazek: 10 Strana: 0300
Převěhlasný pokoj. Baw. Ar. v. 2708.

260674   Převejčiti se Svazek: 9 Strana: 0253
Převejčiti se = ve vejce se proměniti. Mus. 1849. IV. 55.

260675   Převěji Svazek: 2 Strana: 0991
Převěji, vz Převíti.

260676   Převekslovati, š Svazek: 2 Strana: 0991
Převekslovati, šp. z něm. über-, ver- wechseln m.: přeměniti.

260677   Převelebiti Svazek: 2 Strana: 0991
Převelebiti, il, en, ení; převelebovati, mehr preisen, Überpreisen. — co nad co. Aesop.

260678   Převelebný Svazek: 2 Strana: 0991
Převelebný, sehr ehrwürdig. P. ctnosti. Mach.

260679   Převeleslavný Svazek: 2 Strana: 0991
Převeleslavný, glorreichst. Ros.

260680   Převelice Svazek: 2 Strana: 0991
Převelice, zu sehr, ungemein. P. ho želí. D.

260681   Převelický Svazek: 2 Strana: 0991
Převelický = převeliký, sehr gross. Leg.

260682   Převeličelý Svazek: 7 Strana: 0453
Převeličelý, převeličený, übergross. Nz.

260683   Převeličiti Svazek: 7 Strana: 0453
Převeličiti, übergsoss machen. P. co. Hus I. 78.

260684   Převeličizný Svazek: 2 Strana: 0991
Převeličizný = převeliký. Na Slov.

260685   Převeliký Svazek: 2 Strana: 0991
Převeliký, převelký, sehr gross, über- gross. P. vítr, bouře, vlna, kámen atd. Us.

260686   Převeliký Svazek: 7 Strana: 0453
Převeliký. Ó pře diva velikého. ŽOS.

260687   Převelmi Svazek: 2 Strana: 0991
Převelmi, sehr, überaus, gar sehr. Us. Dch. P. veliký sloup. Ler. Blyskoty p. hrozné. Pass.

260688   Převelmožný Svazek: 2 Strana: 0991
Převelmožný, velmi možný, überaus mäch- tig. L.

260689   Převěrný Svazek: 2 Strana: 0991
Převěrný, sehr treu. P. milovník. — P, přepravdivý, wahrhaftig. P. Bůh. Kom.

260690   Převěřiti Svazek: 2 Strana: 0991
Převěřiti, il, en, ení; převěřovati = příliš věřiti, zu sehr glauben, trauen. — abs. Pře- věřiti škoda. Ros. — co v čem. Ve sprost- nosti srdce něco p. Kom.

260691   Převěs Svazek: 7 Strana: 0453
Převěs, u, m. = řetěz, na kterém dolní ráhno visí. Kpk. — P. = změna visu v jiný vis. V tělocv. Rgl.

260692   Převěsa Svazek: 2 Strana: 0991
Převěsa, y, f., der Uiberhang. P. stromu. D.

260693   Převěsek Svazek: 10 Strana: 0300
Převěsek, sku, m. P. paní (šat svrchní). Jrsk. XIII. 3. 63.

260694   Převesele Svazek: 7 Strana: 0453
Převesele, sehr lustig. P. žíti. Nrd.

260695   Převeselý Svazek: 7 Strana: 0453
Převeselý, sehr lustig. P. život. Us.

260696   Převěsiti Svazek: 2 Strana: 0991
Převěsiti, il, šen, ení, převěšeti, el, en, ení, převěšovati, zavěsiti přes něco, über- hängen. — co přes co: plášť přes bidlo. Ros. — co odkud kam. Šaty z místa na místo převěšovati. — co kde : šaty v almaře p. (jinak pověsiti). D. — se = nachýliti se. D. — se kde: na okně, na zábradlí. Us. Tč.

260697   Převěska Svazek: 2 Strana: 0991
Převěska, y, f. Kuna p-ka, mustela sar- matica. Ssav.

260698   Převěska Svazek: 7 Strana: 0453
Převěska, der Uiberschwungriemen. Čsk.

260699   Převeslovati Svazek: 2 Strana: 0991
Převeslovati, überrudern. Jg. — co : řeku.

260700   Převěsník Svazek: 2 Strana: 0991
Převěsník, u, m., der Uiberschwungrie- men. Čsk. P. červený (nosí polní vojenský četník), das Bandalier. Čsk.

260701   Převěsník Svazek: 7 Strana: 0453
Převěsník, u, m., der Uiberschwung. Čsk.

260702   Převěsný Svazek: 2 Strana: 0991
Převěsný, Umhäng-. P. šňůra. čsk.

260703   Převěsný Svazek: 7 Strana: 0453
Převěsný, Umhängs-. P. šátek, vak ce- stovní, páska (Bandelier). Dch.

260704   Převésti Svazek: 2 Strana: 0991
Převésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl, den, dení; převoditi, il, zen, ení; převáděti, ěl, ěn, ění; převozovati = přes něco vésti, über-, hinüberführen; někomu něco vlastním učiniti, přivtěliti, an Jemanden bringen ; pře- mluviti, überführen, überreden, überlocken; střídati, ablösen; přeložiti, übersetzen; pod- vésti, ošiditi, anführen, beschummeln. Jg. — co, koho: spis (přeložiti), vojsko, Us., stráže (střídati). Cyr. On mne převedl (na to namluvil, 2. ošidil). Ros. P. věno. Vl. zř. 96. — co přes co jak : vojsko přes most. Har. Převedl mne přes vodu až do hlezen, až do kolen, až do ledvin. BO. — co odkud kam čím. Z hor na horu trubami n. po trubách vodu převodí. Br. Karel císařství na ně- mecký národ převedl. V. P. na někoho právo, Th., směnku, Rk., dluh. Schön. P. někoho na jinou víru, V., na jiné myšlení. Us. Ná- silím a mocí něco si osobití a na sebe p. V. Věno na jiný statek (knihovně), někoho na jiné mínění, na sebe právo, výplatu p. J. tr. Převedl ji na své zboži. Půh. I. 173. P. něco na váhu. Chč. 445. P. něco od ji- ného na sebe. J. tr. A panství kúpené věci na kupce bývá převedeno. CJB. 365. Když kdo věuo převodí na jiné dědiny manželce své. Zř. F. I. K. 16. P. něco na sebe. J. tr., Rd. P. staré váhy a míry na nové. Us. — koho v čem (dolíčiti na něm něčeho): v kla- mích. Scip. — co komu kde. P. véno ženě na jiném statku (— pojistiti). Půh.

260705   Převésti. — co (odkud) kam Svazek: 7 Strana: 0453
Převésti. — co (odkud) kam. Vdovu na dědictví p. Vš 231. Všechny případy na jeden zákon p. Dk. Aesth. 37. Číslo do levého členu rovnice p. Šim. 37. P. řecké knihy do češtiny. Mus. Cyrus skrze vítěz- ství království s národa medského převedl na Peršany. V. — nač, več. Danou úlohu na jinou p. Jd. Knihu na jiný jazyk p. Tf., Křn., Mus. Každá změna v přírodě dá se na pohyb p ZČ. I. 5. Zlozvuky v blahou shodu a harmonii p. Šml. — co s čím jak kam. Jan z Zaječic převedl a mocí zápisu tohoto převodí paní Annu, manželku svú, s dielem věna jejího na jiné dědictví své v Stra- dově. Vš. 233. — koho v čem: ve vině, der Schuld überführen. Posp. — čím. Pohyb pístu převádí se táhlem na křivočep. Mj. 141. Něco dědictvím s rodičů na děti p. Kzl. 121. Stříbro na jedné desce převedl sirovodíkem na sírník stříbrnatý. ZČ. I. 385. Strojem pohyb p. Mj. — jak. Převá- děti řetěz n. lano kol válce. ZČ. I. 271. — koho přes lavičku = ošáliti. Němc. VII. 123.

260706   Převěšek Svazek: 2 Strana: 0991
Převěšek, šku, m., svrchní oděv, der Uiberhang, Uiberwurf. Dch.

260707   Převěška Svazek: 9 Strana: 0253
Převěška (preveška), y, f., Pelerine. Slov. Sbor. slov. I. 194.

260708   Převětevnatý Svazek: 2 Strana: 0991
Převětevnatý, sehr ästig. P. strom. Rostl.

260709   Převétník Svazek: 2 Strana: 0991
Převétník, a, m., bál, cídič záchodů, der Nachtkönig. Krále, totiž p-ky, smrdutým řemeslem živnosti dobývající. Trakt. br. 1508.

260710   Převetovati Svazek: 2 Strana: 0991
Převetovati, überwetten. Ros. — koho.

260711   Převětrovati Svazek: 2 Strana: 0991
Převětrovati, přehazovati, überwehen, überworfeln, ventilliren. — co: obilí (pře- víti), otázku. Ros.

260712   Převětřiti Svazek: 7 Strana: 0453
Převětřiti. Léto vždy převětří, ale v zimě stonává. U Malče. Dr. Kalousek. — P. = provětrati. Slov. Dbš. Sl. pov. V. 79.

260713   Převětšiti Svazek: 7 Strana: 1367
Převětšiti = přivětšiti. Půh. III. 380., 381.

260714   Převěv Svazek: 7 Strana: 0453
Převěv, u, m. = průvěv, průvan. Laš. Tč.

260715   Převěvač Svazek: 10 Strana: 0300
Převěvač, e, m. Mlatec p. (který čisti obilí). Msn. II. 88., Škod. II 2. 99.

260716   Převezení Svazek: 2 Strana: 0991
Převezení, n., der Transport. Mzdu od p. dáti. V. Chtěl 5 tolarův od p. míti. Žer. 1591.

260717   Převézti Svazek: 2 Strana: 0991
Převézti, vezu, vezl, zen, ení; převoziti, il, žen, ení; převážeti, el, en, ení; převozo- vati, převožovati = na druhou stranu, přes něco vézti, überfahren, hinüberführen (zu Wagen, zu Schiffe); se = hinüberfahren. Jg. — co: zboží, otroky. D. — co, koho, se přes co: přes řeku, přes vodu. V. — na čem: na prámě, na nosicích lůžkách, na kárách co n. koho převážeti, Kom., na lodí. V. — co odkud kam. Převáželi kamení z místa na místo. Kom. L. 17.

260718   Převézti se Svazek: 7 Strana: 0453
Převézti se. Ještě's se nepřevezl, až se převezeš. Smil. Neb jste se ještě nepře- vezly, ještě i ztratiti by mohly panenstvie. Št. Kn. š. 81. — koho jak kam. Sám ty, Bože, na břeh druhý mne převez divem. Vrch.

260719   Převiať Svazek: 7 Strana: 0453
Převiať = převíti. Slov. Phľd. II. 366.

260720   Převiděti Svazek: 2 Strana: 0991
Převiděti, předviděti, vorhersehen. Psalt. mus. 138.

260721   Převiděti Svazek: 7 Strana: 0453
Převiděti, praevidere. Cěsty mé pře- viděl jsi. Ž. wit. 138. 4.

260722   Převíječka Svazek: 7 Strana: 0453
Převíječka, y, f. = lopata k převíjeni obilí. Rjšk.

260723   Převiniti koho Svazek: 8 Strana: 0314
Převiniti koho. (On zapíral, ale) přece ho p-li a zavřeli. Kld. III. 234.

260724   Převinouti Svazek: 2 Strana: 0992
Převinouti, vz Převiti.

260725   Převírati Svazek: 2 Strana: 0992
Převírati, vz Převříti.

260726   Převis Svazek: 10 Strana: 0300
Převis, u, m. Us. Rgl.

260727   Převislý Svazek: 2 Strana: 0992
Převislý, überhängend. P. skála. Us., Dch.

260728   Převislý Svazek: 7 Strana: 0453
Převislý. P. větve. Nz., Čch., Kv. Právo na p. větve, Uiberhangsrecht, n. Pr. tr.

260729   Převisnouti Svazek: 2 Strana: 0992
Převisnouti, snul a sl, utí, převisovati, überhängen. Ros. Hrubě to převisuje.

260730   Převítěziti Svazek: 2 Strana: 0992
Převítěziti, snadně, bez námahy zvítě- ziti, leicht obsiegen. — v čem. My ve všech věcech těch převitězujeme. Sš. 1. 96.

260731   Převítěziti koho Svazek: 7 Strana: 0453
Převítěziti koho. Koll. III. 356.

260732   Převítězný Svazek: 7 Strana: 0453
Převítězný Achilles, siegreich. Výb. I. 365.

260733   Převiti Svazek: 2 Strana: 0992
Převiti, viji, ij. ije, il, it, ití; převinouti, ul, ut, utí; převíjeti, ejí, el, en, ení; převi- novati, anders winden, umwinden, umwickeln, überwickeln. Jg. — co, koho: přízi, D., věnec, Ros., dítě, ránu (převázati). Jg. — koho přes co: přes nohu = poraziti; oši- diti. L. — se čím kam. Koráb, jímž se věk starého zákona převinul do věku zákona nového. Sš. L. 14.

260734   Převití Svazek: 2 Strana: 0992
Převití, n., vz Převiti. Die Umwickelung.

260735   Převíti Svazek: 2 Strana: 0992
Převíti, věji, víl, ít, ín, ití, íní; převáti, věji, vál, át, átí; převanouti, ul, ut, utí; pře- vívati, převanovati = přes něco víti, váti, überwehen, überblasen; přehazovati a tak větrem čistiti, worfeln; přesazovati, rügen, tadeln. Jg. — co: povětří převívá zahrady, luka. Us. P. obilí. Us. — co čím: obilí vě- ječkou, Kom., někoho řečí (přesazovati). Jg. — Br. — co od čeho: obilí od plev. Boč., Jg.

260736   Převiti co Svazek: 7 Strana: 0453
Převiti co = překonati, zvítěziti. P. ne- přátele. Laš. Wrch. — co odkud kam: niť s klubka na klubko. Us. Pdl. — co čím. Převíjeti vínek rozmarýnem. Brt. N. p. I. 210.

260737   Převívač Svazek: 2 Strana: 0992
Převívač, e. m., lépe: přěvěvač, Jg., der Lütterer, Weher, Worfler. Jg. — P., nástroj k převívání povětří (v místnostech valně lidmi naplněných), der Zimmerventillator. — P., kdo řeči překrucuje a zrazuje, der Wort- verdreher und Angeber. V zástolí zrádce a, p-če slov pobožných vašich máte, kterýž tu ponavětřiv z řečí vašich, jak se k slávě bu- doucí hotovíte . . . Skl. V. 132.

260738   Převívadlo Svazek: 7 Strana: 0453
Převívadlo, a, n., Wehewerkzeg. Rk.

260739   Převívati Svazek: 2 Strana: 0992
Převívati, vz Prevíti.

260740   Převláčeti Svazek: 2 Strana: 0992
Převláčeti, vz Prevléci.

260741   Převlačitý Svazek: 10 Strana: 0655
Převlačitý sak k chytání ryb. Mtc. 1905. 385.

260742   Převláčka Svazek: 2 Strana: 0992
Převláčka, y, f., vz Převlek. Us. u Olom. Sd. — P., opětné vláčení, das Uibereggen. Hý.

260743   Převláda Svazek: 2 Strana: 0992
Převláda, y, f., přemoc, přesila, die Uiber- macht, die Uiberlegenheit, Vorherrschaft. Dch. Nadváha a p. žádostivosti a chtíčů je- jich. Sš. I. 70.

260744   Převláda Svazek: 7 Strana: 0453
Převláda jazyka latinského. Jel. Enc. mor. V. Krajina ta jest převládou pahor- katá. Dch.

260745   Převládací Svazek: 2 Strana: 0992
Převládací, převládající, überwiegend, überlegen. Sm.

260746   Převládání Svazek: 2 Strana: 0992
Převládání, n., das Vorwiegen. Vz Pře- vláda. Dch.

260747   Převladařiti Svazek: 2 Strana: 0992
Převladařiti, il, en, ení, převladařovati, Jemanden in der Waltung es zuvor thun. Ros. — koho.

260748   Převládati Svazek: 2 Strana: 0992
Převládati, převládnouti, dnul a dl, ut, utí, vorherrschen, vorwalten, vorwiegen. — abs. Ta chuť p-dá. Dch. Ctení to (die Lese- art) p-dá, Sš. — nad čím. Palacký. — kde. Křesťané z pohanů rodilí v církvi římské převládali. Sš. 1. 14. Při Tomášovi pová- žlivosť převládala. Sš. J. 227. — proč. Leč převládají svědkové pro řecký text. Sš. I. 69.

260749   Převládně Svazek: 8 Strana: 0314
Převládně něčím se živiti. Ztk. 17. (3. vyd.).

260750   Převládný Svazek: 2 Strana: 0992
Převládný, dominirend, überlegen, über- mächtig. P. výšina. Dch.

260751   Převlak Svazek: 7 Strana: 0453
Převlak, vz Převlek.

260752   Převlaka Svazek: 2 Strana: 0992
Převlaka, y, f., mezimoří, okřídlí, der Isthmus, die Landenge. S. a Ž. Město to (Korinth) leželo na p-ce mezi egejským a ionickým mořem. Sš. I. 153.

260753   Převlaka Svazek: 7 Strana: 0453
Převlaka. Okřídlí oprav v: okřídlí. P., úžina, zemská šíje. P. suezská.. J. Lpř.

260754   Převlaka Svazek: 10 Strana: 0301
Převlaka také = přenášení člunu z řeky do řeky blízké. Vz Ott. XX. 656.

260755   Převlášče Svazek: 10 Strana: 0301
Převlášče = zvláště. Rozb. 1845. 61.

260756   Převlažiti Svazek: 2 Strana: 0992
Převlažiti, il, en, ení, überfeuchten. Ros. — co čím.

260757   Převlažnouti Svazek: 2 Strana: 0992
Převlažnouti, ul, utí, zu sehr lau wer- den. Ros.

260758   Převlčiti Svazek: 9 Strana: 0253
Převlčiti. Vlka nepřevlčíš. Zát. Př. 106a.

260759   Převléci Svazek: 2 Strana: 0992
Převléci, převlíci, vleku, vlec, vlekl, vle- čen, čení; převlíknouti, převléknouti, ul, ut, utí; převlíkati, převlékati; převláčiti, pře- vláčeti. P. = přitáhnouti jinam, přes něco vléci, herüberschleppen; poznovu vláčeti, über-, durcheggen; jiné šaty vzíti, über-, um-, verkleiden; spojiti, verbinden, zusam- menfügen (u tesařů). Jg. — co: pole (vlá- četi), dítě (jiný šat mu dáti), Ros., kabát, trámy (spojiti), cejchy, peřiny (povléci). Us. — co přes co: dřevo přes strouhu. Jg — co nač : perle na nitku. L. — co čím : pole branou, branami (zase vláčeti). Ros. — se. Us. — se za koho. Princka p-kla se za hadrnici. Kn. poh. 243.

260760   Převléci co Svazek: 7 Strana: 0453
Převléci co: travestovati. Č. — co kudy: lodi úžinou. Lpř. — se do čeho: do že- bráka (= za ž-ka). Brt. D.

260761   Převlečenec Svazek: 7 Strana: 0453
Převlečenec, nce, m., der Verkleidete. Dch.

260762   Převlečení Svazek: 2 Strana: 0992
Převlečení, n., vz Převléci.

260763   Převlečení Svazek: 7 Strana: 0453
Převlečení nádoru, Geschwulstmetastase.

260764   Převlečenina Svazek: 7 Strana: 0453
Převlečenina, y, f., metastasis. P. čmý- rová, hnisavá, krvavá, mlékovitá, plynová, potní, syrovátečná. Ktt. exc.

260765   Převlečený Svazek: 2 Strana: 0992
Převlečený; -en, a, o, vz Převléci.

260766   Převlečka Svazek: 2 Strana: 0992
Převlečka, y, f., svrchní šat ženský, Uiber- kleid, n. Dch.

260767   Převlečník Svazek: 2 Strana: 0992
Převlečník, u, m., kabát, der Uiberzie- her. Dch.

260768   Převlečník Svazek: 8 Strana: 0314
Převlečník. P. doktorský n. sukně. XVI. stol. Mus. 1894. 507.

260769   Převlečník Svazek: 10 Strana: 0301
Převlečník, u, m., dle Vod. lépe: svrchník.

260770   Převlek Svazek: 2 Strana: 0992
Převlek, u, m., der Uiberzug (vom Kleide). Sm.

260771   Převlek Svazek: 8 Strana: 0314
Převlek mnohých hmyzů (převlékání-so, proměňování-se), ku př. housenky. Am. Orb. 105.

260772   Převleka Svazek: 7 Strana: 0453
Převleka, y, f. = převlečenina.

260773   Převlékací Svazek: 7 Strana: 0453
Převlékací šaty, Kleider zum Wechseln. Lpř.

260774   Převlekač Svazek: 2 Strana: 0992
Převlekač, e, m., der Uiberzieher (osoba n. oblek). Dch.

260775   Převlekač Svazek: 10 Strana: 0301
Převlekač, e, m. místo: svrchník. Věst. XII. 96. Brt. Sr. Převlečník.

260776   Převlekárna Svazek: 2 Strana: 0992
Převlekárna, y, f., das Umkleidezimmer. Dch.

260777   Převleklý Svazek: 7 Strana: 0453
Převleklý, metastatisch. P. zánět, hlíza mozková (Gehirnabscess), hlíza plicní (Lun- genabscess). Exc.

260778   Převleku Svazek: 2 Strana: 0992
Převleku, vz Převléci.

260779   Převlhký Svazek: 7 Strana: 0453
Převlhký, sehr feucht. Lpř.

260780   Převlhnouti Svazek: 2 Strana: 0992
Převlhnouti, hnul a hl, utí, zu feucht werden. Ros. — kde.

260781   Převlíkací Svazek: 7 Strana: 0453
Převlíkací = převlékací. Lpř.

260782   Převlíkání Svazek: 7 Strana: 0453
Převlíkání, n. Pokoj k p. se hercův (garderoba). S. N. XI. 23.

260783   Převlíkati Svazek: 2 Strana: 0992
Převlíkati, vz Převléci.

260784   Převlnatěti Svazek: 2 Strana: 0992
Převlnatěti, ěl, ění, überwachsene Wolle haben. Ty ovce p-ly. Ros.

260785   Převlniti Svazek: 2 Strana: 0992
Převlniti, il, ěn, ění, überfluthen. Šm.

260786   1. Převod Svazek: 2 Strana: 0992
1. Převod, a, m., převoditel. P. věna, der Uiberführer, Uibertrager.

260787   2. Převod Svazek: 2 Strana: 0992
2. Převod, u, m., převedení, die Uiber-, Hinüberführung, die Uibertragung. Když se věno převodí, při tom převodu osobně mají tří býti u desk. Vš. P. na prázdném (giro in bianco). J. tr. P. práva, die Rechtsüber- tragung. P. věna. Gl. Kdež kdo plat pře- vodí s jednoho dědictví na jiné, tu od toho p-du dáti má 40 grošů českých., Zř. F. I. K. 33. Že duše lidské spolu s tělem od ro- dičů pocházejí p-dem, přenosem a odnoží. Sš. Ž. 61. — P., přeložení na jiný jazyk, die Uibersetzung. Marek., Osv. — P., pře- mluvení, převábení, die Uiberführung. — P., místo, kde se převodí, die Uiberfuhr. Ros.

260788   2. Převod Svazek: 7 Strana: 0453
2. Převod statků (cirkulace), Kzl. 94., krve, Bluttransfusion. P. pohybu, Mj. 140., kol. ZČ. III. 98. Rumpál s dvojím převo- dem (transmissí). Wld. P. ze skupenství tekutého do pevného. ZČ. I. 250. — P. = řemen, jímž se pohyb se stroje na stroj přenáší. ZČ. I. 171. — P. básní výprav- ných ve formu prosaickou. KB. VI. — P. = přenáška v účtech, der Uibertrag. Šp.

260789   Převod Svazek: 7 Strana: 0492
Převod = převedení. Cf. Vš. 179, 464

260790   Převod Svazek: 8 Strana: 0314
Převod —průvod a ukazování cest. Pras. Těš. 39.

260791   Převod Svazek: 10 Strana: 0301
Převod, u, m. P. ve strojnictví, Uiber- setzung8verhältniss. Vz Ott. XX. 657. — P. Nesměli žádati p-du (průvodců u ukazova- telů cest). Vlasť IX. 39. Sr. I. Přisp. 314.

260792   Převodce, převodič Svazek: 2 Strana: 0992
Převodce, převodič, e, m., der Uiber- träger (eines Rechtes). P. směnky, der Gi- rant. P. kolový, das Rädervorgelege. Sp.

260793   Převodící Svazek: 2 Strana: 0992
Převodící, überleitend. Dch.

260794   Převodič Svazek: 2 Strana: 0992
Převodič, e, m., vedoucí při, strana, též právní přítel. Soudci jest nesnadno řečníku a převodiči jednomu pomoci, aby druhého neurazil. Kon. hoř. 40. Vz Převodce.

260795   Převodič Svazek: 7 Strana: 0453
Převodič Morseova telegrafu. Mj.

260796   Převodič Svazek: 8 Strana: 0314
Převodič proudu elektrického. KP. VIII. 248. nn.

260797   Převodič Svazek: 8 Strana: 0572
Převodič (elektr.), e, m., Itelais. n. KP. VIII. 248. a j.

260798   Převoditelnosť Svazek: 7 Strana: 0453
Převoditelnosť, i, f., die Uibertragbar- keit. Pr. tr.

260799   Převoditelný Svazek: 2 Strana: 0993
Převoditelný, überführbar. P. papír, in- dossabel.

260800   Převoditelný Svazek: 9 Strana: 0253
Převoditelný úpis. Ott. Říz. I. 155.

260801   Převoditi Svazek: 2 Strana: 0993
Převoditi, vz Převésti.

260802   Převodka Svazek: 10 Strana: 0301
Převodka, y, f. = druh podpory ve stavitelství a truhlářství. Vz KP. XI. 80

260803   Převodní Svazek: 7 Strana: 0453
Převodní, vz Převodný.

260804   Převodník Svazek: 2 Strana: 0993
Převodník, a, m.,kdo převodí, der Uiber- führer. — P., přemluvce, der Uiberführer. Ros.

260805   Převodník Svazek: 7 Strana: 0453
Převodník směnky, Giratar, rubopisník. Nz., Pr. tr.

260806   Převodniti Svazek: 2 Strana: 0993
Převodniti, mit Wasser überfüllen. Us.

260807   Převodnosť Svazek: 7 Strana: 0453
Převodnosť, i, f., Ubertragbarkeit, f.

260808   Převodný Svazek: 2 Strana: 0993
Převodný, girofähig. P. částice, Uiber- gangspartikel. Sš. L. 29. — P. řemen, Trans- missionsriemen, m. Dch.

260809   Převodný, -ní Svazek: 7 Strana: 0453
Převodný, -ní. P. (odpočetná), peněžná banka, die Girobank. Nz. P. list, Rechts- übertragungsurkunde. Zem. des. opav. — P., Uibersetzungs-. P. poplatek. Dch. — P. ta- bulka (ku převádění starých měr a vah na nové a p.). Stč. Zem. 497. — P., Transmis- sions-. P. kolo, KP. V. 302., ZČ. I. 158., kladky, ZČ. I. 29., hřídel ve soustruhu, die Vorlegewelle. Včř. Z. II. 58. P. závit, Wechselgewinde; trať, koleje, NA. IV. 198., 199., hadice, hlavice. Čerm.

260810   Převodový. P Svazek: 10 Strana: 0301
Převodový. P. mechanismus. Nár. list. 1905. 1. 18.

260811   Převochlovati Svazek: 2 Strana: 0993
Převochlovati, durch-, überhecheln, auch: zu sehr hecheln. — co. Konopí nepřevo- chluješ. Ros.

260812   Převoj Svazek: 7 Strana: 0453
Převoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

260813   Převolánka Svazek: 7 Strana: 0453
Převolánka, y, f. = ohláška, das Auf- gebot. Phľd. IV. 87.

260814   Převolati Svazek: 10 Strana: 0301
Převolati = překřičeti. — koho čím: modlením. Chč. S. I. 74b.

260815   Převoněný Svazek: 10 Strana: 0301
Převoněný = přeparfumovaný. P. bytosť. Rgl.

260816   Převonný Svazek: 7 Strana: 0454
Převonný, sehr duftend. P. květ. Krist. 1. b.

260817   Převor Svazek: 2 Strana: 0993
Převor, a, m., z lat. prior (vz I; v jest vsuvka), první v klášteře po opatovi, der Prior. Kom. P. kartúský. Půh. I. 360., II. 268. P. nejvyšší, Grossprior. Zlob. Vz Mz. 282.

260818   Převor Svazek: 7 Strana: 0454
Převor. Cf. Mkl. Etym. 263. — P., os. jm. Vck.

260819   Převora, převorka Svazek: 2 Strana: 0993
Převora, převorka, y, f., převorkyně, převořiše, e, f., die Priorin. S povolením své převořiše i konventa. Půh. I. 364.

260820   Převorati Svazek: 2 Strana: 0993
Převorati, vz Přeorati.

260821   Převorávka Svazek: 2 Strana: 0993
Převorávka, vz Přeorávka.

260822   Převorka Svazek: 7 Strana: 0454
Převorka, y, f., die Oberin. Vz Pře- voryše (dod.), Převora.

260823   Převorovati Svazek: 8 Strana: 0314
Převorovati, Prior sein. Sdl. Louň. 6.

260824   Převorský Svazek: 2 Strana: 0993
Převorský, Prior-. Vz více v S. N.

260825   Převorství Svazek: 2 Strana: 0993
Převorství, n., das Priorat. Kram., Zlob.

260826   Převorství Svazek: 7 Strana: 0454
Převorství neb děkanství. Hus III. 235.

260827   Převoryše Svazek: 7 Strana: 0454
Převoryše, e, f. = převorka. Vz Pře- vora. Arch. VII. 609 , 612. a j. tam.

260828   Převořišství Svazek: 2 Strana: 0993
Převořišství, n., důstojenství převořiše, weibliches Priorat, Zlob.

260829   Převořiště Svazek: 7 Strana: 0454
Převořiště. Arch. VIII. 559.

260830   Převoskovati Svazek: 2 Strana: 0993
Převoskovati, von neuem wichsen, mit Wachs überstreichen; zu sehr wichsen. Ros. co: pokoj. — čím.

260831   Převoz Svazek: 2 Strana: 0993
Převoz, u, m., strsl. pre + voz + ?, Mkl. B. 22., 24., převezení, die Uiberfahrt. — P., přívoz, u, m., místo kde se převáží, die Uiberfuhr. V.

260832   Převoza, převozda Svazek: 2 Strana: 0993
Převoza, převozda, y, m., zastr. = pře- vozník. 1495.

260833   Převozek Svazek: 2 Strana: 0993
Převozek, zku, m., die Uiberfracht.

260834   Převozenec Svazek: 2 Strana: 0993
Převozenec, nce, m.. der Uiberfiihrte. Víd. list.

260835   Převozisko Svazek: 2 Strana: 0993
Převozisko, a. n., špatný prám, elende Fähre. L.

260836   Převoziti Svazek: 2 Strana: 0993
Převoziti, vz Převézti.

260837   Převozka Svazek: 7 Strana: 0454
Převozka, y, f., Förderung, f., v horn. Hř. P. řetězová, Ketten-. Hř.

260838   Převozka Svazek: 8 Strana: 0314
Převozka, y, f., vz Dostávka (3. dod.). P. důlní = odvážení hornin z dolů. Vz Ott. XI. 601. b. Převozná, y, f., vz Břehovna (3. dod.).

260839   Převozna Svazek: 7 Strana: 0454
Převozna, y, f., das Fährhaus. Dch.

260840   Převozné Svazek: 2 Strana: 0993
Převozné, ého, n., die Uiberfahrtsgebühr, das Fahrgeld. J. tr.

260841   Převozné Svazek: 8 Strana: 0314
Převozné, ého, n. Čel. Pr. m. II. 217.

260842   Převozní Svazek: 2 Strana: 0993
Převozní, -ný, Fähr-, Uiberfahrts-, Trans- port-. P. loďka, prostředky.

260843   Převoznice,e, převoznička Svazek: 2 Strana: 0993
Převoznice,e, převoznička, y, f., die Uiberführerin. Šm.

260844   Převoznický Svazek: 2 Strana: 0993
Převoznický, Uiberführer-. Šm.

260845   Převoznictví Svazek: 2 Strana: 0993
Převoznictví, n., das Frachtgeschäft, Fährmannsamt, die Transportunternehmung.

260846   Převoznictvo Svazek: 2 Strana: 0993
Převoznictvo, a, m., die Fährmannschaft.

260847   Převozník Svazek: 2 Strana: 0993
Převozník, přívozník, a, m., der Fähr- mann. P. mořský, mistrný (gnarus). BO.

260848   Převozník Svazek: 7 Strana: 0454
Převozník. Sv. ruk. 270.

260849   Převoznosť Svazek: 7 Strana: 0454
Převoznosť, i, f., Transportabilität, f. Sp.

260850   Převozný Svazek: 2 Strana: 0993
Převozný = převozní. Vz Přívozný.

260851   Převozný Svazek: 7 Strana: 0454
Převozný. P. plavba, Trajectschiffahrt. Dch., cena, Pdl., stříkačka, Khl. 3, věci, Lpř., prodej čaje (s převozným parním ko- tlem a výčepem pouličním). Stat. př. kn. 1877. 38.

260852   Převozovací Svazek: 7 Strana: 0454
Převozovací kružidlo, Uibertragungs-. NA. V. 112.

260853   Převozovati Svazek: 2 Strana: 0993
Převozovati, vz Převézti.

260854   Převožovati Svazek: 2 Strana: 0993
Převožovati, vz Převézti.

260855   Převráceně Svazek: 7 Strana: 0454
Převráceně koho milovati. Št. Kn. š. 2.

260856   Převrácenec Svazek: 2 Strana: 0993
Převrácenec, nce, m., převrácený člověk, ein verkehrter Mensch. Br. — P., odpadlec od víry, ein Abtrünniger (vom Glauben). Eus.

260857   Převrácenec Svazek: 9 Strana: 0253
Převrácenec, nce, m. Kom. Ohláš. 170.

260858   Převrácení Svazek: 2 Strana: 0993
Převrácení, n., vz Převrátiti. P. vladař- ství (změna), pře (Kom.), vozu, říše (zničení). D.

260859   Převrácenosť Svazek: 2 Strana: 0993
Převrácenosť, i, f., převrhlosť. P. jest pouhý opak nějaké vlastnosti, jež se má za přímou. Hš. Vz S. N. Die Verkehrtheit, verkehrte Weise. V. Hřeší-li kdo na vzdory někomu, p. jest. Kom. J. 798.

260860   Převrácený Svazek: 2 Strana: 0993
Převrácený; převrácen, a, o = na opak postavený, verkehrt, umgekehrt. P. lodí. vůz, Har., poměr. Sedl. — P., proměněný, verwandelt, verkehrt. Ta zahrada jest celá p. Us. — P., zlý, převrhlý, verkehrt, un- recht, böse. P. člověk, svět. V. Uzříš p-nú pravdu (= spravedlnosť) v zemi. BO.

260861   Převrácený Svazek: 7 Strana: 0454
Převrácený, verkehrt. P. obraz, Mj., hodnota, ZČ., jednání, Dk, mínění. Lpř. P. řeč (v níž každé slovo od zadu se pře- vracuje: oc mat = co tam ? Vz Km. 1886. 801. P. človek = inú vieru prijavší. Slov. Rr. Sb. — P. = špatný a p. P. vkus. Tf., žádosť, milosť. Št. Kn. š. 122., 128.

260862   Převrácený Svazek: 9 Strana: 0253
Převrácený. P. věty. Vz Zát. Př. 351a. P. řeč. Vz Mus. ol. 1897. 89.

260863   Převraceti Svazek: 2 Strana: 0993
Převraceti, vz Převrátiti.

260864   Převracování Svazek: 7 Strana: 0454
Převracování menšence s menšitelem. Šim. 20.

260865   Převracovatel Svazek: 2 Strana: 0993
Převracovatel, e, m., kramolník, pobu- řovač, der Aufwiegler, Aufrührer. P. lidu. Sš. L. 208.

260866   Převrat Svazek: 2 Strana: 0993
Převrat, u, m., obrácení na opak, die Verkehrung, Umwerfung, der Umsturz. J. tr. P. přírody. P. obce, v obci. Víd. list, V těch krajinách zniká p. Sych., Jg. Muž p-tu; p. ve smýšlení, státní p. Dch. O převratech zemních vz Schd. II. 90. — P. v mathem., permutace, inverse. Vz Stč. Alg. 174., 179.

260867   Převrat Svazek: 7 Strana: 0454
Převrat politický, Sbn., kůry zemské. Stč. Zem. 685. V mé mysli stal se úplný p. Koll. St. IX. — P. v hud. Polohy spod- ního hlasu slují přelohy či převraty. Zv. Př. kn. II. 8. — P. = prohyb hřebenu hor- ského, sedlo, Sattel, m. Val. Vck.

260868   Převrat Svazek: 8 Strana: 0314
Převrat, trať u Skalice na Frýdecku. Věst, opav. 1893. 12.

260869   Převrat Svazek: 9 Strana: 0253
Převrat. Na převrat je mlýn = na druhé straně. Mus. ol. 1898. 114.

260870   Převrata Svazek: 7 Strana: 1367
Převrata, y, f. = převrat. Slov. KľV. 78.

260871   Převratek Svazek: 2 Strana: 0993
Převratek, tku, m., převrat, záhuba, zkáza, der Umsturz. Výb. I. 1084., St. skl.

260872   Převratek Svazek: 7 Strana: 0454
Převratek. Alx. V. v. 1781. (HP. 43.).

260873   Převrátilec Svazek: 9 Strana: 0253
Převrátilec, lce, m. Pal. Děj. IV. 1. 228, 2. 585.

260874   Převratitel Svazek: 2 Strana: 0993
Převratitel, e, m. = převracovatel.

260875   Převrátiti Svazek: 2 Strana: 0993
Převrátiti, vrať, tě (íc), il, cen, cení; převraceti, ejí, eje (íc), el, en, ení; přepra- covati — na jinou stranu obrátiti, auf die andere Seite legen, wenden, umwenden; zjinačiti, verändern, verkehren; poraziti, převrci, umwerfen, umstossen; vůli něčí změniti, umstimmen, umkehren. Jg. — co, koho: kožich, punčochu, list, stůl, Ros., zákon, ZN., soud, Boč. exc, oči, Jg., vládu, říši, právo (zničiti), D., vůz, někoho ( = po- raziti, 2. vůli jeho změniti), Us., slova, smysl, Sych., pohyb. Vys. Ohlídej se na zadní kola, nechceš-li převrátiti. Převrátil káru, spraví vůz (napraví neštěstí). Prov. Otík Braniborský převrátil řízení země (změnil, s pojmem špatnosti). — co jak. P. zákon v jiný smysl. J. tr. P. se ko- trlcem. Anth. II. 392. A z kořene převrací hory. Pr. P. někoho i s koněm. Alx. 1120. P. něco v jiný rozum. Chč. 610. — co proč. Právo pro dar p. Alx. 1098. — co kde čím: seno na louce hráběmi. — se. Toť ať se můj dům celý převrátí. Dch. Vůz se p-til. Us.

260876   Převrátiti Svazek: 7 Strana: 0454
Převrátiti, vz Měniti (o synonym.), Mus. 1845. 546 — co: řád. 1512. Mus. — co jak: z vrub na líc. Lpř. Sl. 1. 66. — co proč Pro dary a sve užitky spravedlnosť p. Vš. 390. — co kde: listy v knize. Us. Té.

260877   Převrátiti Svazek: 9 Strana: 0253
Převrátiti. Prevracajú ľudi ako črevá na palicu. Mus. slov. HI 37.

260878   Převratka Svazek: 7 Strana: 0454
Převratka, y, f. = převratek. Buď po- slušen otce i matky, ač chceš zbýti zlé převratky. Ezp. 1396.

260879   Převratka Svazek: 10 Strana: 0301
Převratka. Buď poslušen otce i matky, ač chceš zbýti zlé převratky. Baw. Ezop. 1396. Sr. Převratek, Převrat.

260880   Převrátlivě Svazek: 2 Strana: 0993
Převrátlivě, podvodně, verkehrt, arg- listig. P. něco vykládati. 1618.

260881   Převrátlivosť Svazek: 2 Strana: 0993
Převrátlivosť, i, f. = převrácenosť, die Verkehrtheit. Jg.

260882   Převrátlivý Svazek: 2 Strana: 0993
Převrátlivý, převrácený, verkehrt, bös. P. utrhač. 2. Apol. 2.

260883   Převratní Svazek: 2 Strana: 0993
Převratní, Umsturz-. P. strana,

260884   1. Převratník Svazek: 2 Strana: 0993
1. Převratník, u, m., bod převratu, der Sprungpunkt, v mathm. Stč.

260885   2. Převratník Svazek: 2 Strana: 0993
2. Převratník, a, m., der Umsturzmann. Dch.

260886   Převratnosť Svazek: 2 Strana: 0993
Převratnosť, i, f.. Verkehrtheit, f. Ne- šlechetnosť a převratnosť páchají. Nudž. — P., možnost ku převrácení, die Umstürzbar- keit. Jg.

260887   Převratný Svazek: 2 Strana: 0993
Převratný, snadný ku převrácení, leicht umkehrbar, umstürzbar. Měst. bož. — P., převrácený, mravně křivý, verkehrt, böse. L. Spaste se, zachovejte se od pokolení toho p-ného (převráceného). Sš Sk. 28. — P., převratní, umstürzend, Umsturz-. — P. v mathm., reciprok. P. úkon, hodnota. rov- nice. Stč. Alg. ?., 64., 136.

260888   Převratný Svazek: 7 Strana: 0454
Převratný bod = převratník, 1. Stč. Dif. 189.

260889   Převrci Svazek: 2 Strana: 0993
Převrci, vrhu, vržeš atd,. vrhou, vrz, vrha (ouc), vrhl, vržen, ení; převrhnouti, ul, ut, utí; převrhati, převrhovati = pře- kotiti, zvrátiti, umstürzen, umwerfen, über den Haufen werfen, umschmeissen, ver- kehren; odpadnouti od něčeho, abtrünnig werden; pomluviti, durchhecheln, bereden; počet míti s kým, berechnen, überschlagen; přemysliti, überdenken, überlegen; vz p. se. Jg. — co, kobo: vůz, stoly, loď, hrnec. D., Us. Vítr zeď převrhl. V. P. zemi (rý- hovati). Us. P. kozelec = 1. kozelec udě- lati, 2. od víry odstoupiti, V., 3. něco za- viniti. Jg., Č. M. 519. P. registra, aby se s penězi srovnala (počítati, účet činiti). V. — koho = pomluviti. Lom., Smrž. — koho s čím. Převrhl je s vozem n. vůz s nimi. Ros. — co za co. Mnoho peněz se za kávu převrhne (vydá). Us. — co kde, čím. Něco v mysli, Hus, myslí převrhovati (rozjímati). Jg. Všecky věky převrz myslí. Jel. — co přes co: přes zeď. Us. — se = překotiti se, umstürzen, umfallen, um- schlagen; nepodařiti se, zkaziti se, verder- ben, ausarten, umschlagen. Jg. Podnikání se převrhlo (nezdařilo se). Sych. Vůz se převrhl. D. Víno se převrhlo (zkazilo). Br. Syn se mu převrhl (pokazil, nezdařil). Sych. — se v co. Ctnosť v nectnost' se převrhne. Víd. list. Příznivci v nepřátely se převrhují. Sych. — se kde. Mnoho se u nás převrhne (vydá). Us. — proč. Pro přílišné folkování převrhli se jim děti. Sych.

260890   Převrci Svazek: 7 Strana: 0454
Převrci. — abs. Bod přechodu nezřídka příčinou bývá, že zpěváci p-nou. Zv. př. kn. II. 21. — co. A tak Sovka převrhl kozelec a co prve velebil, to potupil. Let. 325. Sám to převrz (uvaž), mohl-liby tolik zbožie mieti. Kšch. 9. Aby knihy mé mistr Rokycana převrhl (přečetl). Výb. II. 362. Tak jsem to převrhl (rozvrhl), že na týden dostane se jim (žoldnéřům) 270 kop. Arch. VII. 292. Chce mi se p. ta sladká slova (o nich přemýšleti). Št. Kn. š. 287. 8. — co s čím. Voda velká byla a s prámem je p-hla. Dač. I. 155. — kde. Když to na svej mysli prevržeš (uvážíš). Výb. I. 293., 297. — co kde kdy. Život svůj každý deň aspoň kratičce převrz v mysli své. Hus III. 121. — co o čem. Myšlenie svá pilně rozvažte, o všech věcech srdce svá převrzte, již-li proti nižádnému nenávisti nižádné ne- máte. Hus II. 382. — se. Štěstí náhle se p-hlo. Šbm. — se več. Skromnosť p-hla se v přepych. KP. Poměr přátelský se p-hl v nepřátelsky. Šmb. Žalosť její p-hla se v úsměv. Hlk. Sebecit může se p. v domý- šlivosť. Dk.

260891   Převrhati Svazek: 2 Strana: 0994
Převrhati, vz Převrci.

260892   Převrhlec Svazek: 2 Strana: 0994
Převrhlec, helce, m., převrhlý člověk, odpadlý od něčeho chvalitebného, ku př. od víry, der Abtrünnige, Abgefallene. Ros. — P., padouch, zlosyn, der Lotterbube, Ruchlose. Br., Kom.

260893   Převrhlec Svazek: 9 Strana: 0253
Převrhlec, hlce, m. Své sprostnosti proti převrhlcům hájiti. Kom. Ohláš. 191.

260894   Převrhlík Svazek: 7 Strana: 0454
Převrhlík, a, m. = převrhlec. Dch.

260895   Převrhlík Svazek: 10 Strana: 0301
Převrhlík, a, m. = renegát. Šb. (Mtc. 1905. 247. ).

260896   Převrhlosť Svazek: 2 Strana: 0994
Převrhlosť, i, f., převrácenosť, die Ver- kehrtheit, Verruchtheit. Reš., Mach.

260897   Převrhlý Svazek: 2 Strana: 0994
Převrhlý, kdo se převrhl, umgestürzt, umgeworfen. Ros. — P., nešlechetný, zlý, ničemný, verkehrt, nichtswürdig, nieder- trächtig, verrucht. P. padouch. V. — Br., D. — P., odpadlý od víry, der Abgefallene, Abtrünnige. P., Čech. — v čem: u víře. Zlob., Aqu. — P. pivo (které se pokazilo). Zlob.

260898   Převrhnouti Svazek: 2 Strana: 0994
Převrhnouti, vz Převrci.

260899   Převrhnouti co kde Svazek: 7 Strana: 1367
Převrhnouti co kde: na sjezdu = uvá- žiti. Půh. V. 29.

260900   Převrhnutí, převržení, převrhání, převrhování Svazek: 2 Strana: 0994
Převrhnutí, převržení, převrhání, převrhování, n., die Umwertung. Jg.

260901   Převrhovačka Svazek: 2 Strana: 0994
Převrhovačka, y, f., kypřidlo, die Treber- hackmaschine. Suk.

260902   Převrcholiti ?? Svazek: 9 Strana: 0253
Převrcholiti ?? = nad to vyčnívati. Slád. Ham. 163.

260903   Převrkati Svazek: 2 Strana: 0994
Převrkati, über-, durchgirren. — koho: holuba. — co: celý den. Ros., Jg.

260904   Převrnouti Svazek: 2 Strana: 0994
Převrnouti, strč. m.: převrhnouti. Bž. 46.

260905   Převroucí Svazek: 2 Strana: 0994
Převroucí, sehr innig. P. dík. Dch.

260906   Převroucný Svazek: 7 Strana: 0454
Převroucný, sehr innig.

260907   Převrstvení Svazek: 2 Strana: 0994
Převrstvení, n., die Uiberlagerung. Dch.

260908   Převrstviti Svazek: 2 Strana: 0994
Převrstviti, il, en, ení, převrstvovati, noch einmal schichten, sortiren. Ros.

260909   Převršiti Svazek: 2 Strana: 0994
Převršiti, il, en, ení, überfüllen. — co, vz Máj.

260910   Převršiti Svazek: 7 Strana: 0454
Převršiti, převršovati to, co předchůd- cové byli vytvořili. Tš. Laok. 45.

260911   Převrtání Svazek: 2 Strana: 0994
Převrtání, n., dřevo na prámech přes prameny položené, das Uiberlegholz. Na předním a zadním p. (na svlaku) jsou upe- vněna vesla. Us.

260912   Převrtati Svazek: 2 Strana: 0994
Převrtati, überbohren. Již jsi převrtal (příliš vrtal). — co: díru (ještě jednou vrtati). Ros.

260913   Převrtěti Svazek: 2 Strana: 0994
Převrtěti, ěl, ěn, ění, überdrehen. — co. Ros.

260914   Převrtlík Svazek: 7 Strana: 0454
Převrtlík, a, m. = zmetek, Abart, f. Šm.

260915   Převrtnouti Svazek: 7 Strana: 0454
Převrtnouti, umstürzen. Když se (dobré) p-tne, ten se ovšem také p-ne, ktož na něm stojí. Št. Kn. š. 22.

260916   Převržení Svazek: 2 Strana: 0994
Převržení, n. = převrhnutí.

260917   Převržený Svazek: 2 Strana: 0994
Převržený; -en, a, o, vz Převrci.

260918   Převřehnouti se Svazek: 10 Strana: 0301
Převřehnouti se = převrhnouti se. U Ne- lahozevsi. Wtr.

260919   Převřeštěti Svazek: 2 Strana: 0994
Převřeštěti, ěl, ěn, ění, überschreien. Ros.

260920   Převříditi se nad čím Svazek: 2 Strana: 0994
Převříditi se nad čím, přeřítiti se, přehnuti se, hereinbrechen. Hý. Ne jeden osud se nad národem naším převřídil. Sš. Mt. Předml.

260921   Převřískati koho Svazek: 7 Strana: 0454
Převřískati koho, überschreien.

260922   Převřískati koho Svazek: 9 Strana: 0253
Převřískati koho. Slád. Bouře. 9.

260923   Převříti Svazek: 2 Strana: 0994
Převříti, vru, vřel, vřen, ení; převírati, zavříti, verschliessen, verschränken. — co čím: šraňkem. V. — P., vařiti se, iiber- sieden. —abs. Až to převře, odstav od ohně. Jg.

260924   Převšemohoucí, převšemocný Svazek: 2 Strana: 0994
Převšemohoucí, převšemocný, allmäch- tig, již v strč. Bdl.

260925   Převšudy Svazek: 2 Strana: 0994
Převšudy, allüberall. Hledal jsem ho p. Ld.

260926   Převtělování Svazek: 7 Strana: 0454
Převtělování, n., metemsomatosa. Mlč. 46.

260927   Převtip Svazek: 2 Strana: 0994
Převtip, u, m., der Uiberwitz. Šm.

260928   Převtipělý Svazek: 2 Strana: 0994
Převtipělý, přemudřelý, überwitzig. D.

260929   Převtipný Svazek: 2 Strana: 0994
Převtipný, sehr witzig. Jg.

260930   Převundati Svazek: 2 Strana: 0994
Převundati, přendati,převundávati, přen - dávati = přestaviti, jinam dáti, ver-, über- setzen. — co: knihy, sloupce (v knihtiskař- ství). D.

260931   Převůrka Svazek: 2 Strana: 0994
Převůrka, y, f., přeorávání pole za pří- činou paběrkování bramborů. Na Želivsku. Sš. Vz Přeorávka.

260932   Převůrka Svazek: 7 Strana: 0454
Převůrka. Brambory na p-ku sázeti. Vz Mochanice.

260933   Převuzen Svazek: 2 Strana: 0994
Převuzen, přívuzen, zna, zno = povi- nen, verpflichtet. Výb. I. 111. Strsl. vąz?, vinculum, ligamen. Gl. 269. Když póvod dá komorníku svój kóň, že na něm sněde póhon, nebo na úmluvu nebo kterúžkolivěk potřebu, jest polovici mýta póvod převu- zen, že koně požičil. Kn. rož. 15.

260934   Převýbornosť Svazek: 2 Strana: 0994
Převýbornosť, i, f., die Vortrefflichkeit, Vorzüglichkeit.

260935   Převýborný Svazek: 2 Strana: 0994
Převýborný, vorzüglich. Troj.

260936   Převyjednati Svazek: 2 Strana: 0994
Převyjednati, vyjednati, erwerben. — co: peníze. Jg. exc..

260937   Převýmluvný Svazek: 2 Strana: 0994
Převýmluvný, sehr beredt. Hlas.

260938   Převypoužívati Svazek: 2 Strana: 0994
Převypoužívati, vollends gemessen, ver- brauchen. Ros.

260939   Převýskati Svazek: 2 Strana: 0994
Převýskati, überjauchzen. — se, sich überjauchzen, sich heiser schreien. Ros.

260940   Převysoko Svazek: 7 Strana: 0454
Převysoko, sehr hoch. Čch., Ž. kl.

260941   Převysokosť Svazek: 2 Strana: 0994
Převysokosť, i, f., grosse Höhe. Bern.

260942   Převysoký Svazek: 2 Strana: 0994
Převysoký, sehr hoch, überhoch. Leg.

260943   Převyšek Svazek: 2 Strana: 0994
Převyšek, šku, m., oč jedna věc druhou převyšuje, přebytek, lichotina, lišina, nad- bytek, der Uiberschuss. Mus.

260944   Převýšeně Svazek: 2 Strana: 0994
Převýšeně, überschwänglich , übertrie- ben. P. o něčem mluviti. Br.

260945   Převýšenosť Svazek: 2 Strana: 0994
Převýšenosť, i, f., die Uiberschwäng- lichkeit. Jg.

260946   Převýšený Svazek: 2 Strana: 0994
Převýšený; -šen, a, o, überschwänglich. A kterak jest p-ná velikost' (supereminens magnitudo) moci jeho. Br.

260947   Převýšený Svazek: 7 Strana: 0454
Převýšený oblouk mostní (který má po- dobu půl ellipsy). NA. IV. 230.

260948   Převýšený Svazek: 9 Strana: 0253
Převýšený = vznešený. Nesmíme již tá- zati o tak p-né věci a o Bohu. Št. Bes. 45.

260949   Převýšiti Svazek: 2 Strana: 0994
Převýšiti, il, en, ení; převyšovati — pří- liš zvýšiti, zu sehr erhöhen, zu hoch ma- chen; strmiti nad jiné, übersteigen, über- ragen, heraus-, hervorragen; předčiti, über- treffen, überlegen sein. Jg. — abs. Převýšil = přestřelil, hat zu hoch geschossen. Us. — co. To převyšuje mou sílu, Jg., náš (vše- liký) rozum. Br., Kom. Voda břehy převy- šuje. V. P. léta, das Alter höher angeben. Kn. rož. 148. Všecky ty řeky převyšuje Vltava. V. — co, koho čím (oč). P. ně- koho zrostem o hlavu, Us., vtipem, silou, Vrat. 52, spanilostí, Háj. 3., krásou. Troj. 120. Nás počtem převyšovali. Ler. P. koho bohatstvím, zpěvem, D., Kom., moudrostí, Ben. V., Plác., prací. Šm. Tigr divokostí všecky převyšuje. Kom. — koho v čem: ve zpěvu, D., v učení, Ros., v moudrosti. Háj. Nad povahu pohlaví ženského v tom jiné převyšovala. Bart. 253. P. koho v ně- čem. Chč. 305.

260950   Převýšiti co Svazek: 7 Strana: 0454
Převýšiti co. Převyšoval celý zástup. Posp. — se čím. Sám se tím p-šil, že . ., übertraf sich. Pal. Rdh. I. 218. — koho v Čem. V rozumu i umění je p-šil. Pass. mus. 466.

260951   Převýšiti co komu Svazek: 9 Strana: 0459
Převýšiti co komu: léta = větší počet jich udati. Bdl. v Kn. rožm. str. 76., 77. pozn. 5.

260952   Převýška Svazek: 2 Strana: 0995
Převýška, y, f., převýšení, převaha, das Uibergewicht. L.

260953   Převyšujicnosť Svazek: 2 Strana: 0995
Převyšujicnosť, i, f. = převýbornosť. Slov. Bern.

260954   Převyšujicný Svazek: 2 Strana: 0995
Převyšujicný= převýborný. Slov. Bern.

260955   Převyužiti Svazek: 2 Strana: 0995
Převyužiti, il, it, ití, převyužívati, über die Zeit nutzen, gemessen, brauchen. Ros.

260956   Převyvýšený Svazek: 2 Strana: 0995
Převyvýšený, sehr erhöhet. Lom.

260957   Převýznamný Svazek: 7 Strana: 0454
Převýznamný, sehr bedeutungsvoll., P. věc. Kká. Td. 327.

260958   Převzácný Svazek: 2 Strana: 0995
Převzácný = velmi vzácný. Jg.

260959   Převzatek Svazek: 7 Strana: 0454
Převzatek, tku, m. die Uibernahme; das Uibernommene. Přenůška jest p. cizího jména buď s rodu na druh, nebo . . . Vch. Ar. 40.

260960   Převzatý Svazek: 2 Strana: 0995
Převzatý, übernommen, vz Převzíti.

260961   Převzdati Svazek: 2 Strana: 0995
Převzdati, übergeben. Šm..

260962   Převzdělati Svazek: 2 Strana: 0995
Převzdělati, überbilden. Šm. - co, koho.

260963   Převzděti Svazek: 2 Strana: 0995
Převzděti, přezděti, přezdíti, přezdím (převzději, zastr.), 3. os. pl. -ějí, zděj, vzděl, zděl, vzděn a zděn, vzdín a zdín, ění; pře- vzdívati, přezdívati = jiné jméno dáti, jméno přeměniti, ve smyslu zlém: nadávati, cf. Přezývati, einen anderen Namen geben (ve smyslu zlém: spottweise nennen, auf- heissen). Jg. — komu (s dativem osoby a nominativem věci). Té hoře Žižka Tábor převzděl. Háj. Protož Domažlice městu pře- vzděl. Háj. Přezděli mu Bárta. Ros. Hradu i městu Budeč převzděli. Háj. Jméno B . . . jemu přezdieti chtieše. BN. Jednomu pře- zděl Vnislav. Kn. A převzdievali těm ho- rám jména nová, onné Oreb, jiné Beránek, jiné Tábor. Let. 28. A proto se zbonřili, že králi mahometa přezděli. Let. 272. Pře- zděl korábu jméno své Argon. Troj. Pře- zděl mu jiné jméno Jupitera olympského. V. Přezdívá (nadává) mu Bulík. Ros. Pře- zděli mu mistr. V. Přezdívají mu sok. Kom. Převzděchu jemu Ježíš. ZN. — koho jak. Řekové i Římany tím jménem (bar- bar) přezděli. Sš. I. 25.

260964   Převzděti Svazek: 7 Strana: 0454
Převzděti. Cf. Vzděti. — komu. Čechové těm grošům převzděli Zmrzlíci. Dač. I. 7. Jemuž (městu) Zara přezděli. Šf. Strž. I. 312. A přezděli mu jméno Ludvík. Let. 277 Ale ktož káže, aby kněžie nesmilnili, tomu ihned převzdějí hánce. Hus II. 174,

260965   Převzděti Svazek: 8 Strana: 0314
Převzděti. Chci mu dáti prezdieti Barto- loměj. Arch. XII. 72.

260966   Převzdívka Svazek: 2 Strana: 0995
Převzdívka, y, f., der Schimpfname. Vz Přezděv.

260967   Převzdívka Svazek: 7 Strana: 1367
Převzdívka. Cf. Brt. Ruk. 62.

260968   Převzdívky Svazek: 9 Strana: 0253
Převzdívky. Vz Hoř. 137. P. Horácka. Vz Čes. 1. IX. 419.

260969   Převzdorovat co Svazek: 9 Strana: 0253
Převzdorovat co. Slád. Lear. 81., 153.

260970   Převzetí Svazek: 2 Strana: 0995
Převzetí, n., přejetí, die Uibernahme. D.

260971   Převzíti Svazek: 2 Strana: 0995
Převzíti, vezmu, vzal, at, etí —- na sebe vzíti, übernehmen; přendati, in die andere Hand nehmen. Jg. — co: úřad, listy, práci, řeč. D. — co komu: řeč (přerušiti ho v řeči). Šm. — co na koho. P. na sebe dluh. Ros., V. — co odkud kam. Z jedné ruky do druhé něco p. Ros. Od boží to matky převzali zpěv sladký. Sš. Bs. 30. — co po kom. P. po otci hospodářství (ujati). — se koho = chopiti se ho. Pře- vzal se bližního nejednou a roztřásl. Plk.

260972   Převzíti Svazek: 8 Strana: 0314
Převzíti. P. řeč; slov.: po někom rečniť, hovoriť. Phľd. XII. 498.

260973   Převzíti co Svazek: 10 Strana: 0301
Převzíti co, často také: ujmouti se čeho, přejmouti co, Mš.

260974   Převzmilelý. P Svazek: 10 Strana: 0301
Převzmilelý. P. boží matka. Vít. 29b.

260975   Převžalostný Svazek: 7 Strana: 0454
Převžalostný. P. doba. Výb. 1. 363.

260976   Přeza Svazek: 2 Strana: 0995
Přeza, y, f., na Mor. a na Slov.= příze, das Garn.

260977   Přezabělina Svazek: 7 Strana: 0454
Přezabělina, y, f., Verkühlung, f. Las. Tč.

260978   Přezábiti se Svazek: 2 Strana: 0995
Přezábiti se = přesáhnouti, sich ver- kühlen. Na Ostrav. Tč.

260979   Přezáblý Svazek: 2 Strana: 0995
Přezáblý, vor Kälte erstarrt. Ros.

260980   Přezábnouti, přezíbnouti Svazek: 2 Strana: 0995
Přezábnouti, přezíbnouti, bl, utí, vor Kälte erstarren, erfrieren. — co komu čím. Přezábly mu mrazem nohy.

260981   Přezácký Svazek: 9 Strana: 0253
Přezácký krám (obchod s přízí). Jrsk. XXIII. 276. Sr. Přezák.

260982   Přezactví Svazek: 2 Strana: 0995
Přezactví, n., obchod s přízí, jaký pře- zák vede, der Garnhandel. Us. v Krkonš.

260983   Přezačasté Svazek: 2 Strana: 0995
Přezačasté, überaus oft. Dch.

260984   Přezačiti Svazek: 10 Strana: 0301
Přezačiti = obchodovati s přízí ručně pře- denou. Čes. I. XIII. 134.

260985   Přezačka, y Svazek: 2 Strana: 0995
Přezačka, y, f., která přízi prodává, die Garnhändlerin. D.

260986   Přezáhadný Svazek: 9 Strana: 0253
Přezáhadný. P. kouzlo. Žeran. 88.

260987   Přezaháleti Svazek: 2 Strana: 0995
Přezaháleti, el, en, ení, eine Zeit lang faulenzen. — jak dlouho. Přezahálí on od rána do večera. Ros. — co. Celý svůj život p. Zlob.

260988   Přezahrdničiti Svazek: 7 Strana: 0454
Přezahrdničiti = pozahrdničiti. Slov. Všetku kvetnu (květenu) světa chceť p. Ev. šk. I. 152.

260989   Přezáhy Svazek: 2 Strana: 0995
Přezáhy, allzufrüh. Dch., Ráj.

260990   Přezáchvatný Svazek: 7 Strana: 0454
Přezáchvatný = velmi záchvatný. Tš.

260991   Přezajímavý Svazek: 7 Strana: 0454
Přezajímavý = velmi zajímavý. Mus.

260992   Přezák Svazek: 2 Strana: 0995
Přezák, a, m., der Garnhändler. Us.

260993   Přezák Svazek: 9 Strana: 0253
Přezák, a, m. = kdo přede. Jrsk. XXIII. 99.

260994   Přezámek Svazek: 7 Strana: 0454
Přezámek. Pod vodou p., všecko je v něm jasno. VSlz. I. 35.

260995   Přezámek Svazek: 10 Strana: 0301
Přezámek velmi krásný zámek. Vlasť. L 35.

260996   Přezaměstnati Svazek: 2 Strana: 0995
Přezaměstnati, přezaměsknati, příliš za- městknati, überhäufen, überladen. Č. exc. — koho čím.

260997   Přezarmoucený Svazek: 2 Strana: 0995
Přezarmoucený; -en, a, o, sehr betrübt. Plác. — čím.

260998   Přezářiti Svazek: 2 Strana: 0995
Přezářiti, il, en, ení, přezařovati, über- strahlen. — čím. Boj neskončené přezářen bývá bleskem vítězné koruny. Sš. I. 89.

260999   Přezářiti co Svazek: 7 Strana: 0454
Přezářiti co. Stč. Zem. 236., 201.

261000   Přezáviděti Svazek: 2 Strana: 0995
Přezáviděti, ěl, ění, sehr beneiden. — komu čeho. Nej.